Ustredni knihovna FSS MU Brno
8
')6 Ii? JAt
111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111
4240738158
Masarykova univerzita v Brne
Fakulta socialnich studii
Studijni ohor: Medialni studia a zurnalistika
, '"
REPORTAZE Z AMERIKY Bakalarska prace
Vedouci bakalatsk6 pnice:
Autor:
lng. Rudolf BURGR
Roman HlrnBECKY
Bmo, prosinec 2005
REVIZE 2008
'1ASlL'tYKC,vA UNiVERZrI'A V BRNE
'"akuHa soci/ilnkh ~tudii
Jostova 10
'iO/0(l BRN(' @
Prohlasuji, ze jsem bakahifskou pnici vypracoval samostatne pod vedenim lng. Rudolfa Burgra a uvedl v seznamu literatury vsechny poliZite litenirni a odborne zdroje .
V Brne dne 31. 12.2005
.&.~~:........
Roman Hfebecky
Jmeno a pnjmeni autora:
Roman Hfebecky
Nazev bakalafske prace:
Reportaze z Ameriky
Katedra:
MediaIni studia a zumalistika
Vedouci bakalarske prace:
lng. Rudolf Brugr
Rok obhajoby:
2006
Anotace: Stale vice ceskych studentu vyuziva program Work and Travel pro letni praci v zahranici. Program je v ceskych tistenych periodicich nedostatecne medializovan a clanky vetSinou pfinaseji jen strohe informace poskytovane samotnYmi agenturami, ktere tyto programy nabizeji, a nepfinaseji nazory od studentu, kten se jich ucastnili. Pocitya zkusenosti studentu nejlepe vystihne zumalisticky zam reportaze. V zabavnim parku Land of Make Believe v USA pracovalo v lete 2005 ctyficet sedm neamerickych studentu, kten tak prozili nezapomenutelne prazdniny. Program Work and Travel jim take nabidl moznost cestovat a poznat cast americke kultury.
Dovoluji si podekovat panu inZen)rru Rudolfu Burgrovi za trpelivost, podnetne rady a kritiky, ktere pomohly formulovat tuto pnici.
i
OBSAH 1 UVOD ..................................................................................................................................... 7
2 TEORETICKA cAsT ............................................................................................................ 8
2.1 Reportaz jako Zurnalisticky iitvar ........................................................................................ 8
2.1.1 Ziinrove znaky reportliZe ................................................................................................... 8
2.1.2 Tradice reportliZe ............................................................................................................. 10
2.1.3 Oblast zajmu reportliZe .................................................................................................... 11
2.1.4 Ctenar reportliZe a human touch ...................................................................................... 11
2.2 Program Work and Travel- strucna charakteristika ......................................................... 13
2.3 Medializace programu Work and Travel ........................................................................... 14
2.3.1 Uvod ................................................................................................................................ 14
2.3.2 Reserse jednotlivych clanku ............................................................................................ 14
2.3.2.1 MF DNES .................................................................................................................... 14
2.3.2.2 Lidove noviny .............................................................................................................. 20
2.3.2.3 Pravo ............................................................................................................................ 21
2.3.2.4 Hospodarske noviny ..................................................................................................... 21
2.3.2.5 Reflex ........................................................................................................................... 23
2.3.2.6 Tyden ........................................................................................................................... 24
3 PRAKTICKA CAST............................................................................................................. 25
3.1 Reportaze ........................................................................................................................... 25
3.1.1 ReportliZ c. 1 ................................................................................................................... 25
3.1.2 ReportliZ c. 2 ................................................................................................................... 35
3.1.3 ReportliZ c. 3 ................................................................................................................... 47
3.1.4 ReportliZ c. 4 ................................................................................................................... 52
3.2 Reflexe reportliZi ................................................................................................................ 55
3.3 Analyza clankfl 0 Work and TraveI ................................................................................... 60
3.3.1 Konvencnost sdeleni ....................................................................................................... 60
3.3.2 Ziinry vydanych clankfl ................................................................................................... 61
L
~
,J:I.l
~
~
:::J ~
en -,
E-<
:~
J:I.l
~
.....:l
E-< .....
1.0
~ -,
~
S2 ->
-..
-< E-< >N ~
:::J 0
V)
> ,< '<:t
N
1 UVOD V Cesku v posledni dobe sili trend studentskych brigad v zahranici, k jejichz zprostfedkovani slouzi pfedevsim program Work and Travel. Mezi studenty jsou jednou z nejvyhledavanejsich zemi Spojene staty americke, ktere roene pfivitaji tisice vysokoskolskych studentu z Ceske republiky a desetitisice studentu z cele vychodni Evropy. Tento trend zasahuje stale vets} mnozstvi lidi aktivne i pasivne a je nejakym zpusobem medializovan. CHern me bakalafske prace bylo napsat serii reportazi
0
praci vysokoskolskych studentu v USA, ktefi vyuzivaji programu Work and Travel. Programu jsem se ucastnil v !ete roku 2005. Nasledne jsem srovnal svoje zkusenosti s texty pUblikovanymi v celostatnich denicich Mlada fronta DNES, Lidove noviny, Pravo, Hospodafske noviny a v tydenicich Reflex a TYden. Zvolil jsem formu reportaze, protoze v ni mohu podat pfesvedcivejsi svedectvi o deni. Tento publici sticky zanr, na rozdfl od zpravodajstvi, dovoluje volnejsi zpracovani na vetsim prostoru, vyuziti vetSiho mnozstvi informaci i osobnich prozitku a pocitu autora, ktere popisovanou situaci podtrhuji. lelikoz jsem v USA nebyl pozorovatel, ale pfimy ucastnik, nektere moje reportaze jsou subjektivnejsi, nez byva bezne. Pouziti urciteho zanru zaroven vyzaduje jeho teoreticke zakotveni, popis postupu, jakym by mela byt "vzorova" reportaz psana. :lanr reportaze jsem popsal v teoreticke casti teto prace, ktera obsahuje i charakteristiku programu Work and Travel a resersi clanku vydanych na toto tema v pfednich ceskych denicich a tYdenicich. ZjiStene poznatky jsem se snazil v prakticke casti teto prace reflektovat se svymi postupy pfi psani jednotlivych reportazl. Stezejnim obsahem prakticke casti teto prace jsou vsak ctyfi reportaze pfedstavujici program Work and Travel v USA.
7
,
",
2 TEORETICKA CAST 2.1 Reportazjako zurnalistickj utvar V knize Writing for journalist je citovan Philips Larkin, ktery napsal: "Osobne jsem zjistil, ze se vzdycky ptam na ctyri dUlezite otazky ... Mohl jsem to precist? Kdyz jsem to mohl precist, veri I jsem tomu? Kdyz jsem tomu veriI, zajimalo me to? Kdyz me to zajimalo, jakeho druhu byl muj zajem a byl takovy i v minulosti?"l
2.1.1 Zanrove znaky reportaze Reportaz je publicisticky zanr, ktery velice uzce navazuje na krasnou literaturu. Vyvinula se z cestopisu a v devatenactem stoleti zacala dostavat konkretnejsi tvar, kdyz tehdejsi zurnaliste prinaseli krome faktickych zprav z deni v britskem parlamentu take informaee
0
pociteeh a chovani ucastniku a atmosfere jednani.
Stephan Ru~-Mohl a Hana Bakicova2 uvadeji, ze reportaz by mela dopliiovat a ne nahrazovat zpravu, mela by byt spiSe pohledem na vee a mene anaIYzou. Reporter by mel vyliCit deni, ale zaver by nemel vyznit tak, ze jedine reporter rna pravdu, protoze existuji dalsi moine pohledy na deni. Publikum
ctenari by meli reportera
doprovazet. Komplexni pohled je dulezity stejne jako detaily, ktere dokresluji eely pflbeh. Text by mel obsahovat autenticke citaty. Existuje jeden zakladni vzor, jak by mela reportaz vypadat: 3 Uvod: •
Vzbudit napeti a zvedavost;
•
Nastavit osnovu (urcit cervenou nit reportaze);
Stat':
•
Obmeiiovat prehledne veene informace a charakteristicke detaily a pfiklady,
ktere pribeh vysperkuji a daji mu lid sky rozmer (human touch);
Hicks - Adams, Harriet 1999, s. 50
RuP-Mohl - Bakicova 2005, s. 57 3 RuP-Mohl- Bakicova 2005, s. 57
2
8
1
•
Mit na mysli celkovou dramaturgii;
•
Dat slovo aktenim (doslovne citaty);
Zliver
•
Pointa;
•
Elegantni zaver;
•
Pripadne smycka zpet k uvodu.
Zanrove je reportaz vykreslena podle Becha-Karlsena4 nekolika body, ktere ovsem nemuseji byt nutne obsazeny vsechny v jedne reportazi. •
Vyhledavani a odkryvani
•
Osobni dojem
predpoklad zurnalistovy pritomnosti v miste deni.
reportaz rna obsahovat hodnotici, analyzujici a osobne zaujate
prvky. •
Volnost ve vyberu tematu
muze vychazet ze zpravy, udalosti, napadu novinare
podstatne je, ze se neco deje a pfitom to muze byt naprosta rutina. •
Mnohostranny pohled - dUlezita je konfrontace, nahled na problem z mnoha
strano •
Pestrost - reportaz se muze vyvijet a menit v mnoha planech, v tempu a rytmu,
v uhlu pohledu, v case a aktualnosti ... reportaz je komponovany celek, slozeny z vice prvku.
•
Kompozice
•
Vypraveni - novinar jednoduse vypravi nejakou udaIost ctenarum.
•
Vykreslenf prostfedi a postav - uzivani detailu a vtazeni ctenare primo do deje.
•
Citovy apel - reaguje na intelekt a na city, ovlivlluje vytvareni sympatii a
antipatii.
4
Bech-Karlsen 1991, s. 28 - 30
9
2.1.2 Tradice reporbize Existuji dye reportazni tradice, ktere rozlisil Michael Haller - prvm Je literarni (cestopisna)5, druha pak zurnaHsticka (zprava ociteho svedkat Literarni reportaz je takova, ve ktere je pisatel
souc~asti
deje, dej je pak na nem zavisly a odviji se od nej.
V zurnalisticke je pisatel pozorovatelem a zaznamenava deni, ktere by se delo i bez jeho pusobeni. Zurnalista-pozorovatel se vsak miiZe stat take investigativnim reporterem, ktery obcas pracuje se zmenenou identitou, stava se akterem deje, jeho aktivnim tvUrcem, hybatelem (kdyz napfiklad pouZije metodu inscenovaneho konfliktu). Investigativni zurnalistika zahrnuje jak dlouhou resersi, na ktere pracuje cely zurnalisticky tym a informace pro ni mohou byt dokonce ziskavany i ilegalni cestou, stejne jako prevleceneho novinare, vydavajiciho se za zebraka nebo revizora. Odhalovani nepravosti a to, ze novinar je vtazen do deje a mista deni, velice casto vede k tomu, ze se prikloni na jednu ze stran a jeho vypoved' postrada nezbytne prvky objektivity. V soucasnosti je psana reportaz castecne na ustupu, jelikoz je nahrazovana rychlejsimi
a
pro
publikum
srozumitelnejsimi
a
snaze
konzumovatelnymi
reportazemi televiznimi, pripadne rozhlasovymi. I presto, ze jsou tradicnejsf tiStena media vytlacovana novymi, neztraci psana reportaz svoje kouzlo, protoze podle Schildbergra 7 se da slovy daleko snaze vyjadfit pocit, pismem se vystihne ve zkratce to, co se kamerou musi ukazat cele, aby to neztratilo vypovidaci hodnotu. Navic se s kamerou neda dostat vsude tam, kam clovek snadno pronese tuzku a papir. V dnesni dobe existuje podle Becha-Karlsena8 novy, moderni trend v reportazi, ktery se vyvinul nekdy ve druhe polovine dvacateho stoleti. Novinafi si berou na pomoc sociologicke ci psychologicke poznatky, dlouhou dobu pracuji v terenu, aby pronikli do dane komunity, a pomoci vedeckych poznatkit hodnoti a pisi reportaze. Mohou se pritom daleko vice zamefovat na prozivani a chovani lidi nez na to, co delaji. Publikum si i v reportazich zada napeti. UdaIosti maji byt podavany literarneji, nez
Haller 1990, s. 18 Haller 1990, s. 27 7 Schildberger 2002, s. 8 8 Bech-Karlsen 1991, s. 95 5
6
10
tomu bylo dosud. Obecenstvo se chce bavit a fakta v NSchto reportazlch uz nejsou tak podstatna. Reportaz rna byt podle Becha-Karlsena9 pravdiva literatura.
2.1.3 Oblast zajmu reportaze Podle l3udovita Jacze lO reportaz spojuje duraz na faktografickou pi'esnost, pi'inasi nove informace a je aktuaIni, ovsem ne ve zpravodajskem smyslu slova. Aktmilnost zde znamena zamereni na soucasne trendy a vyvoj. Zaroven je reportaz specificka tim,
ukazuje, jak se novinar dostaval k informacfm. Novinar vystupuje velice
casto jako literarni postava, ktera nekdy den! sarna inscenuje, a na konci procesu byva novinar do urcite miry jiny clovek. Reportaz nema daleko ke krasne literature a to prave vstoupenim reportera do deje. Predmet, ktery je reportazi zachycen, je sirs! nez u jinych zanru, protoze zachycuje prostfedi i dej a v nem postavy, skupiny osob a jejich cinnosti. Julius Fucik napsal, ze "dobra reportaz se dela z drobnych, konkretnich faktu, skutecnosti, detailu, ktere jsou barvite, ale ne vYjimecne"ll. A Kisch k tomu dodava, ze "nejvetsi senzacf je skutecnost takova jaka je,,12.
2.1.4 Ctenai reportaze a human touch Reportaz rna mit lidsky rozmer. Reporter je hlavne pozorovatel, ne kritik. Reportaz rna byt vyrazove a jazykove silna, nejde u ni jen 0 fakta, ale take
0
atmosferu.
Pti psani je podstatne znat sveho editora a ctenare, pro ktere piseme - znat cilove publikum. Podle toho se dale volf,
0
cern se bude psat. Podle Writing for journalists
je prvni myslenka na tema zakladnim kamenem a od nej se bude odvijet uspech ci neuspech reportaze. 13 DalSimi limitujicfmi prvky mohou byt i veci ciste formalni, napriklad rozsah reportaze. Je nutne, aby kvalitni reportaz byla ctiva, duveryhodna, mela strhujici uvod, aby oslovila a doslova vtahla ctenare, vychazela ze strucne zpravy, byla umne zpracovana, presna, aby zahrnovala podstatu deni a zaroven obsahovala drobne prvky, ktere podtrhuji podstatu a dokresluji Bech-Karlsen 1991, s. 95 Eudovit Jacz 1982, s. 407 11 Eudovit Jacz 1982, s. 407 12 Eudovit Jacz 1982, s. 407 J3 Wynford Hicks 1999, s. 54
9
10
11
Zpravodaj ska report3.zni hodnota zavisi na schopnosti publika identifikovat se s udalosti. Wynford Hicks 14 to nazyva human touch a rozlisuje tfi dimenze: •
personalizace: pokud je hlavnim tematem clovek, mira human touch je velika
•
etnocentrismus: dava se prednost domacimu nebo blizkemu kulturnimu
prostfedi •
pocitova hodnota: informace a ctivost stoupa, pokud rna v sobe obsazen prvek
sentimentu a vyvolava pocity
14
Wynford Hicks 1999, s. 104
12
2.2 Program Work and Travel- strucna charakteristika Program Work and Travel poskytuje studentum ve veku od osmnacti do tficeti let moznost pracovat a cestovat v ruznych statech zapadni Evropy, ve Spojenych statech americkych a dale napfiklad v Australii, na Novem Zelandu Ci v lihoafricke republice. Zapojeni do tohoto programu zprostfedkovava nekolik agentur v cele se Student Agency ci GTS InternationaL Agentury ve svych reklamach a na webovych strankach nabizeji uzasne nove zazitky, pfatele, moznost zlepsit se v jazyce, osamostatneni a vysoky vYdelek. Ceske agentury spolupracuji s agenturami v jednotlivych zemich. Pfikladem by mohla byt agentura CIEE neboli Council on International Educational Exchange, nevladni organizace, ktera ve Spojenych statech vytvati administrativni podminky pro studenty, ktefi chteji pracovat, cestovat Ci studovat. Tato agentura pus obi od roku 1947 a po padu komunismu zprostfedkovava pobyt i studentum ze zemi byvaleho vychodniho bloku. Agentury nabizeji studentum, ktefi se do programu zapoji, ruzny servis. Napfikiad agentura Student Agency pro program Work and Travel zajist'uje formulate potrebne pro odiet do USA a predodletove informativni schuzky. Pokud uz student v USA pusobi, funguji agentury jako poradci pri potizich a maji byt "ochrannou rukou" nad studentem. Pocet studentu, ktefi z Evropy do USA za praci jezdi, se kazdy rok zvysuje a podle informaci Student Agency zacina byt trh pomalu presycen. Delka pracovniho pobytu muze byt dva az ctyfi mesice a tricet nasledujicich dni mohou studenti cestovat. Z vlastni zkusenosti vim, ze poskytovane sluzby odpovidaji tomu, co agentury nabizeji na svych webovych strankach a letacich.
13
It
2.3 Medializace programu Work and Travel 2.3.1 Uvod V nl.lsledujici casti se budu zabyvat jednotlivymi cianky, ktere jsem pCi resersi nalezl v elektronickych archivech tiStenych deniku MF DNES, Prava, Lidovych novin, Hospodarskych novin a tydenikii Reflex a TYden. Elektronickou podobu archivii jsem si vybral pro jednoduchost ptistupu k archiviim a pro moznost zadani klfcovych slov pri vyhledavlini jednotlivych clankii a tim pro snazsi orientaci. Zaroven je mi jasne, ze tim vznikla urcita ptekazka, nebof ne vsechny deniky maji sviij elektronicky archiv pIne ptistupny. I pres tento nedostatek se domnivam, ze nalezene clanky a jejich reserse a nasledna analyza vedly k objektivnimu popsani medializace programu Work and Travel. PCi hledani clankii jsem zadaval klicova slova "work and travel" a "camp america". Prvni z nich je nazev programu,
0
ktery jsem se zajimal, druhe je program,
poskytovany stejnymi agenturami a programu Work and Travel nimcove velice podobnY·
2.3.2 Reserse jednotlivjch cbinku 2.3.2.1 MF DNES Elektronicky archiv MF DNES obsahuje pIne texty clankii otiStenych v tomto deniku od 1. 1. 1996 (regionalni pfflohy jsou v archivu od 1. 4.1998). Resersijsem zpracoval za obdobi od 1. 1. 1996 do 14.12.2005. Klicove slovo "work and travel" •
26. 7. 2005 - Katefina Savicova - "Brigadu najdete i v srpnu,,15
Clanek se tyka brigad pro studenty. Zminka
0
praci v zahranici je pouze v jednom
odstavci a tyka se procedur doma a pted odletem. Text neobsahuje zadnou zminku
0
zkusenostech itcastnikii.
IS SA VICOVA Katefina. Brigcidu najdete i v srpnu [online archiv]. Praha: MladA fronta DNES, 26. 7. 2005 [citovano 14. 12.2005]. Dostupny z URL
14
•
3. 6. 2005 - Petra Horakovi - "Po maturite mohou studenti studovat a
pracovat v zahraniCi,,16
CIanek se pokousi shrnout moznosti studia, prace a cestovani v zahranici. Neobsahuje zadne zminky
0
zkusenostech ucastniku a v jeho poslednim odstavci se
objevuje fakticka chyba, kdyz je program Work and Travel USA oznacen za ctrnactidenni "kulturne vymenny program". Na tuto chybu pak navazuje reakce feditele prazske vzdelavaci agentury Jaroslava Tykala, ktery program popisuje spravne. •
5. 5. 2005 - (chal) - "Price v zahranici? Nejvyssi cas se pfihlasit. Zajem je
totiz velky,,17
Clanek se snazi komplexne shrnout pracovni moznosti, ale zamefuje se pfedevsim na Velkou Britanii. Obsahuje reakce dvou studentu, obe ne na vic nez na ti'i vety. Tyto vety dokresluji obrazek prace v zahranici - hodnoceni jednoho z nich, ze prace na lodi byla "drsna", ale za hodne penez, pouze nastiimje mozne deni. Pfevazne jsou rozebirany pfedodletove pfipravy. •
16. 11. 2004 - PavIa Foglova - "PH studiu jazyku v zahranici mohou
mladi fide take pracovat, cestovat ci sportovat,,18
Clanek se snazi popsat nejak vseobecne situaci. Stejne jako v clanku z 3. 6. 2005 v nem vystupuje jako expert Jaroslav Tykal a objevuje se v nem velice podobna formulace, totiz ze program Work and Travel je kulturne vymenny. Tato veta tedy byla pouzita dvakrat v relativne kratkem casovem rozmezi. Je to opet jen informativni clanek
0
moznostech, ktere maji studenti, neobsahujici zadny ohlas
z terenu.
16 HORAKOVA Petra. Po maturite mohou studenti studovat a pracovat v zahranici [online archiv]. Praha: MladA fronta ONES, 3.6.2005 [citovano 14. 12.2005]. Oostupny z URL
17 (chal). Prace v zahranici? Nejvyssi cas se pfihltisit. Zajem je tolii velky [online archiv]. Praha: Mlada fronta ONES, 5.5.2005 [citovano 14. 12. 2005]. Oostupny z URL
18 FOGLOV A PavIa. Pri studiu jazyku v zahranici mohou mladi /ide take pracovat, cestovat ci sportovat [online archiv]. Praha: Mlada fronta ONES, 16. 11. 2004 [citovano 14. 12. 2005]. Oostupny z URL
15
•
21. 10. 2004 - Tomas Nidr - "VychodoevropSti vysokoskolaci jezdi za
praci do Ameriky po tisicich,,19
Hlavnim tematem chinku je eestovani v programu Work and Travel a nazory studentu z ruznyeh vyehodoevropskyeh narodu. Protoze je text zamereny predevsim na eestovani, nezabyva se problematikou praee ve vetsi mite. Je to ale jeden z mala clanku, ktere pojimaji problematiku studentske praee v zahranici jinak - z uhlu pohledu cloveka, ktery tam byl. Nepopisuje tradicnim zpusobem predeestovni problemy, zameruje se na skutecne deni v Ameriee. •
21. 10.2004 - Tomas Nidr - "Jak se pracuje ceskym studentum v USA,,2o
DaISi clanek od autora, ktery si Amerikou prosel (pozn.: autor se programu Work
and Travel zucastnil v roce 2002 a 2004) a vi,
0
cern pise, eoz je z jeho textu patrne.
V clanku se objevuji hlasy primo z mista deni a autor realistieky popisuje, co a jak za oeeanem ehodi. Do textu pridava sve vlastni postrehy a text rna castecne reportazni rysy. Zminuje se i
0
tom, ze ne vzdy se studentum praee, zamestnavatel a pobyt sam
libi. •
21. 10. 2004 - (tom) - "Zacatky v USA byvaji drsne,,21
Clanek doplnuje dva predehozi a tvofi s nimi jeden tematieky eelek. Je patrne, ze stranka
0
Work and Travel mela byt vyvazena a mela obsahovat jak pozitivni, tak
negativni ohlasy a samozrejme ruzne uhly pohledu. Autor tohoto clanku piSe pohled zevnitr a eela stranka skutecne podava, alespon v ramei moznosti, objektivni pohled na vee. Tematieky ale eelemu komplexu clanku ehybi konkretni pfibeh. Jak uz z nazvu clanku vyplyva, zacatky byvaji drsne, ale nakonee se vseehno v dobre obrati.
19 NiDR TomM. Vychodoevropsti vysokoSkolaci jezdi za praci do Ameriky po tisicich [online archiv].
Praha:MladafrontaDNES,21. 10.2004 [citovano 14. 12. 2005]. DostupnyzURL
20 NiDR TomM. Jak se pracuje ceskYm studentum v USA [online archiv]. Praha: Mlada fronta DNES, 21.
10.2004 [citovano 14. 12.2005]. Dostupny zURL
21 (tom). Zacatky v USA byvaji drsne [online archiv]. Praha: Mlada fronta DNES, 21. 10. 2004 [citovano
14. 12. 2005]. Dostupny z URL
16
•
10. 9. 2004 - PavIa Foglova - "Pfi studiu jazyku v zahranici mohou mladi
lide take pracovat, cestovat ci sportovat,,22 Tentyz chinek vysel i 16. 11. 2004 •
6. 3. 2004 - Martina Patockova, Katefina Koubova - "Zajem
0
brigady v
zahranici rychle roste,,23 Text se tyka pracovnich pfilezitosti v zahranici po vstupu do Evropske ume a program Work and Travel je zminen jen okrajove. •
30. 9. 2003 - Michaela Kucerova - "Mate po skole? Jed'te na cas do
zahraniCi,,24 Jedna se
0
rozhovor s pracovnicemi ze Student Agency, ktere vysvetluji zahranicni
pobyty - jak pracovni, tak studijnL Work and Travel je zminen pouze okrajove. •
13. 6. 2003 - Petra Horakova - "Po maturite mohou studenti studovat a
pracovat v zahranici,,25 Jedna se •
0
stejny text, ktery vysel 3. 6. 2005.
7. 6. 2003 - (zah) - "Do Irska za praci a cestovanim,,26
Netyka se USA, je to kratka zprava reklamniho charakteru.
22 FOGLOVAPavia. Pfi studiu jazyku v zahraniCi mohou mladi tide take pracovat, cestovat ci spor/oval [online archiv]. Praha: Mlada fronta DNES, 10. 9. 2004 [citovano 14. 12.2005]. Dostupny z URL 23 KOUBOV A Katetina PATOCKOVAMartina. Zajem 0 brigady v zahranici rychle rosIe [online archiv). Praha: Mlada fronta DNES, 6.3.2004 [citovano 14. 12.2005]. Dostupny z URL 24 KUCEROV A Michaela. Mate po skole? Jedte na cas do zahranici [online archiv]. Praha: Mlada fronta Dnes, 30.9.2003 [citovano 14. 12.2005]. Dostupny z URL 25 HORAKOVA Petra. Po maturite mohou student; studovat a pracovat v zahranici [online archiv]. Praha:MladAfrontaDNES, 13. 6. 2003 [citovano 14.12. 2005]. DostupnyzURL 26 (zah). Do Irska za praci a cestov{mlm [online archiv]. Praha: Mlada fronta DNES, 7.6. 2003 [citovano 14. 12.2005]. Dostupny z URL
17
I
• 22. 5. 2003 - Vojtech Cekota - "Pracovni pobyt v USA je skvebi sance, Nka student,,27
V chinku autor popsal zazitky jednoho ucastnika Work and Travel. Student si v nem program chvali a tento cianek vyrazne podtrhuje status quo - tedy pojeti pracovniho programu jako prijemne a uzasne akce. •
22. 5. 2003 - (vc) - "Jazykove pobyty jsou pro kazdy vek,,28
Jak uz nazev clanku napovida, jde zde predevsim
0
daIs! z rady shrnuti jazykovych
pobytu v zahranici, mezi nez je zde zahrnut i program Work and Travel. Informace
0
programu jsou jen okrajove. • 14. 1. 2003 - Tomas Nidr - "Studenti se mohou ucit jazyk a zaroven pracovat za dolary,,29
Clanek je psan jako mivod pro zajemce •
0
pobyt v USA a dalSich zemich.
12.4.2002 - (cek) - "Tisice mladych lidi miN za praci do USA,,3o
Informativni <Slanek
0
moznosti vydelku, zamereny vyhradne na financni stranku,
s j ednim ohlasem studenta. •
5. 3. 2002 - (pep) - "Studenti, ktefi se chteji zdokonalit v anglictine,
mohou ctyfi mesice pracovat ve Spojenych statech,,31
Informativni clanek,
zadne ohlasy,
pouze teorie.
Bez zminky
0
moznych
neprij emnostech.
CEKOTA Vojtech. Pracovni pobyt v USA je sieve/a sance, fika student [online arehiv]. Praha: Mlada fronta DNES, 22. 5. 2003 [citovano 14. 12.2005]. Dostupny z URL 28 (ve). Jazykove pobyty jsou pro kaZdy vek [online archiv]. Praha: Mlada fronta DNES, 22. 5. 2003 [citovano 14. 12.2005]. Dostupny z URL http:llmfdnes.newtonit.czidefault.asp?cache=36846 29 NIDR TomM. Studenti se mohou ucit jazyk a zaroven pracovat za dolary [online arehiv]. Praha: Mlada fronta DNES, 14. 1.2003 [citovano 14. 12.2005]. Dostupny z URL 30 (~ek). Tisice mladych Iidi miff za praci do USA [online archly]. Praha: Mlada fronta DNES, 12. 4. 2002 [citovano 14. 12.2005]. Dostupny z URL 31 (pep). Studenti, kleN se chtejf zdokonalit v anglictine. mohou ctyfi mesfce pracovat ve Spojenych statech [online archiv]. Praha: Mlada fronta DNES, 5.3.2002 [citovano 14. 12.2005]. Dostupny z URL 27
18
I
•
30. 1. 2001 - (rv) - "Prednaska je
Knitka zprava •
pozvanka na pfednasku
0
0
moznostech prace,,32
programu Work and Travel.
23. 1. 2001 - Michaela Kucerova - "Letni brigada v cizine? Spechejte!,,33
Snaha popsat pracovni podminky v jednotlivych zemich. Strucny a strohy popis bez ohlasti ucastnikti, navod, jak si zaclt praci v zahranici zafizovat. • 31. 10.2000 - Michelle A. Armistead - "Camps Are Valuable ExperienceSays Sarka,,34
Rozhovor vanglictine s divkou, ktera pracuje jako "naborar" pro Camp America. Divka mluvi
0
tom, co v soucasnosti dehi a
0
tom, jak se ji libilo v Americe - znovu
je timto clankem podpofen status quo. •
17. 10. 2000 - Michelle A. Armistead - "American Kids Have No Respect
Says Marcela,,35
Rozhovor s divkou, ktera se ucastnila programu Camp America. Nepodava jen pozitivni a kladne odpovedi, ale snaz! se ukazat i negativni stranky pobytu, i kdyz nakonec cely rozhovor vyzniva pozitivne, protoze v zaveru mluvi
0
tom, jak si uzila
cestovanL Rozhovor pfinasi skutecny a konkretni pfibeh. Klicove slovo "camp america" • 25. 2. 1999 - Lucie Alexova - "Pracovat a cestovat v Americe neni nicim neobvyklym,,36
Clanek je
0
Campu America - popisuje jeho moznosti a informuje
0
tom, jak ho
zajistit. Ohlasy studentu maji pouze podtrhnout vyslovena fakta.
(rv). PfednaSka je 0 moinostech prace [online archiv]. Praha: Mladft fronta DNES, 30. 1. 2001
[citovano 14. 12. 2005J. Dostupny z URL
33 KUCEROV A Michaela. Letni brigada v cizint? Sptchejte! [online archiv]. Praha: Mlada fronta DNES,
23. I. 2001 [citovano 14.12. 2005]. DostupnyzURL
34 ARMISTEAD A. Michelle. Camps Are Valuable Experience Says Sarka [online archiv]. Praha: Mlada
fronta DNES, 31. 10.2000 [citovano 14. 12. 2005J. Dostupny z URL
35 ARMISTEAD A. Michelle. American Kids Have No Respect Says Marcela [online archiv]. Praha: Mlada
frontaDNES, 17.10.2000 [citovano 14. 12. 2005J. DostupnyzURL
36 ALEXOvA Lucie. Pracovat a cestovat v Americe neni ni6im neobvyklym [online archiv]. Praha: Mlada
fronta DNES, 25.2. 1999 [citovano 14. 12.2005]. Dostupny z URL
32
19
2.3.2.2 Lidove noviny Denik Lidove noviny rna na internetu ptistupny archiv s moznosti zadani klfcoveho
slova pouze od zacatku letosniho roku.
Resersi jsem zpracoval za obdobi od 1. 1. 2005 do 14. 12. 2005.
Klicove slovo "work and travel"
•
17.6.2005 - Ivo Dostal- "Kanary? Nikdy, ffkaji studenti,,37
Clanek se zabyva studentskymi dovolenymi a program Work and Travel zminuje jako alternativu. Autor pracuje s vypoved'mi studentu a dva odstavce pfiblizuji program jako pfijatelny a velice pozitivni zpusob tniveni leta. •
8. 6. 2005 - Martin Hyska - "Za praci a zkusenostmi do sveta,,38
Autor v clanku vypisuje a popisuje moznosti pnice v zahranici, takze popis programu Work and Travel je bran pouze jako jedna z variant a neni mu venovan velky prostor. Autor se neuchyluje k hodnoceni. •
8.6.2005 - (zve) - "Myt nadobi se mi nechttHo,,39
Clanek popisuje pfibeh studenta, ktery v USA pracoval jako asistent hoteloveho manazera a tudiz se vymyka z vetsinoveho proudu studentu pracujicich manualne. Student v nem ptinasi svoje pozitivni zazitky. Klicove slovo "camp america" •
Zadny clanek nenalezen.
Ivo. Kanary? Nikdy, fikaji student; [online archiv). Praha: Lidove noviny, 17.6.2005 [citovano 14. 12.2005]. Dostupny zURL 38HY SKA Martin. Za praci a zkusenostmi do sveta (online archiv]. Praha: Lidove noviny, 8.6. 2005 [citovano 14. 12. 2005). Dostupny zURL http://lidovky.zpravy.czlln_noviny .asp?r=In_noviny&c=A20050608_000140_In_ noviny_sko&klic=202419&me s=20050608 39(zve). MYt ntidobi se mi nechtelo [online archly}. Praha: Lidove noviny, 8. 6. 2005 [citovano 14. 12.2005]. Dostupny z URL http://lidovky.zpravy.czlIn_noviny.asp?r=In_noviny&c=A20050608_000148_In_ novinLsko&klic=202419&me s=20050608 37 D OSTAL
20
2.3.2.3 Pravo Internetovy archiv obsahuje pIne znenf cIanku vyslych v poslednich tfech mesicich.
Resersi jsem zpracoval za obdobi od 14. 10.2005 do 14. 12.2005.
Klicove slovo "work and travel"
•
Zadny clanek nenalezen.
Klicove slovo "camp america" •
Zadny clanek nenalezen.
2.3.2.4 Hospodarske noviny Elektronicky archiv neni pIne pristupny
za nektere clanky je nutne zaplatit.
Z tohoto duvodu jsem popsal pouze clanky bez poplatku au zbyvajicich jsem vypsal
pouze jejich jmeno a datum vydani, tedy veskere dostupne informace. Z deseti vydanych clanku jsem tak nepopsal trio Resersi jsem zpracoval za obdobi od 1. 1. 2001 do 14. 12.2005. Klicove slovo "work and trave]"
• 13. 5. 2005 - Zuzana LuD.akova - "Brigada v zahranici? JeSte je sance si ji vyfldit,,40 Clanek se snazi zhodnotit sance studentu na ziskani brigady. Jen okrajova zminka se tyka Work and Travel. Clanek je bez promluv studentu.
•
5. 2. 2004 - Jana Pibnova - "Pracovat v Jihoafricke republice znamena
nebrat sand barevnym,,41
Text je vypovedi studentky, ktera se svou kamaradkou pracovala v JAR a byla tam na Work and Travel. Je to reportaz, ktera komplexne shrnuje pobyt obou divek v JAR, ale nikterak nehodnoti, spiS ptinasi informace, co vsechno se muze stat. Autorka 4°LuNAKOVA Zuzana. Brigada v zahranici? Jeste je sance si ji vyfidit [online archiv]. Praha: HospodMske noviny, 13. 5. 2005 [citovano 14. 12. 2005]. Dostupny z URL 41 PISANOVA Jana. Pracovat v Jihoafricke republice znamena nebrat sanci barevnym [online archiv]. Praha: Hospodafske noviny, 5.2.2004 [citovano 14. 12.2005]. Dostupny z URL
21
popisuje mozna rizika a prilezitosti, moznost odreagovani a poskytuje i stmcny prehled
0
sve praci. Cely text se zda jako vystfizeny z nejakeho vetSiho celku,
protoze nijak nekonci, nepointuje. • 25. 6. 2003 - Lenka Stuchlova - "Dane ze zahranicni hrigady lze ziskat zpet,,42 Text se zabyva otazkou vraceni dani studentum, ktefi
0
prazdnimlch pracovali
v zahranici. Informace tam podavaji odbornici pres vraceni dani a text je bez ohlasu studentu. •
23. 4. 2003 - Michaela Fricova - "USA zpfisnuji udelovani viz,,43
Chinek je
0
vizove politice USA a programem Work and Travel se zabyva jen
okrajove. •
6. 3. 2003 - (MF) - "Prazdniny v USA? Pokracujte ve studiu.•.,,44
Text se tyka zpfisneni pfidelovani viz americkou ambasadou a konkn!tnimi dopady pro studenty pomaturitniho studia. Je bez ohlasu studentu. •
6. 3. 2003 - Jitka Cerna - "JeSte je cas sehnat brigadu v zahranici,,45
Autorka, ktera text psala, je studentka, ktera prosla programem Work and Travel. Clanek je shrnujici a je to navod, jak si brigadu obstarat. Vyskytuji se v nem reakce studentu a popisy jejich zkusenosti, ktere ovsem nevyznivaji nijak negativne a taktez podtrhuji status quo. •
27. 6. 2002 - Kristyna Havligerova - "Brigada v zahranici: lepe pres
agenturu,,46
STUCHLOVA Lenka. Dane ze zahranicni hrigady lze ziskat zpiH [online archiv]. Praha: Hospodafske
noviny, 25.6.2003 [citovano 14. 12. 2005]. Dostupny z URL
42
FRICOvA Michaela. USA zpNsflUji ude/ovani viz [online archiv]. Praha: Hospodatske noviny, 23.4.
2003 [citovano 14. 12.2005]. Dostupny z URL
44 (MF). Prazdniny v USA? Pokracujte ve studiu ... [online archiv]. Praha: Hospodafske noviny, 6. 3. 2003
[citovano 14. 12.2005]. Dostupny z URL
45 CERNA Jitka. Jeste je cas sehnat hrigadu v zahranici [online archiv]. Praha: HospodMske noviny, 6. 3.
2003 [citovano 14. 12.2005]. Dostupny z URL
46 HAVLIGEROVA Kristjna. Brigada v zahranici: Jepe pres agenturu [online archiv]. Praha: Hospodarske
noviny, 27. 6. 2002 [citovano 14. 12.2005]. Dostupny z URL
43
22
Clanek se zabyva pracf studentu v zahranici a hodnoti vyhody a nevyhody mozne prace nacerno. V clanku se objevuji nazory a rady studentu, ktdi brigadami prosli a maji zkusenosti i s ilegalni cestou. V clanku se rozebiraji moznosti prace jak za morem, tak v Evrope. Hodnoceni studentu nevyznivaji moe pozitivne, kvuli nedostatku informaci.
ClQnky, ktere nebyly na internetu pfistupne bez poplatku:
•
13. 6. 2001 - Studentske zahranicni vandry pestuji toleranci
•
5. 5. 2003 - Na vyfizeni zahranicni letni brigady je jii nejvyUi cas
•
4. 2. 2005 - Na vyfizovani brigady v cizine je nejvyUi cas
Klicove slovo camp america: •
Zadny clanek nenalezen
2.3.2.5 Reflex Resersi jsem zpracoval za obdobi od 20. 8. 1999 do 14. 12. 2005. Klicove slovo "work and travel"
•
11. 4. 2002 - Jana Doleialova - "Prazdninovy byznys v USA,,47
Popisuje v analyze, jakym zpusobem funguje program Work and Travel. Zjist'uje hlavne financni stranku veci a to nejen z pohledu studentu, ale predevsim z pohledu agentur. Dale rozebinl jakym zpusobem funguje program primo v Amedee a podava zakladni informace
0
programu. Zkusenosti studentu jsou pouzity pouze jako
vysvetleni zakladnich pravidel. Cely clanek pak resi problematiku zprostredkovani novych studentu agenture. Clanek je psan v dobe, kdy se do USA poprve student dostal bez problemu, podruhe vsak musel agenture najit dalsich pet zajemcu. Klicove slovo "camp america" •
Zadny clanek nenalezen
OOLEZALOVAJana. Prtizdninovy byznys v USA [online archiv). Praha: Reflex, 11. 4. 2005 [citovano 14. 12.2005]. Dostupny z URL
41
23
I
ili0
,i,";;'
ill
2.3.2.6 Tyden Resersijsem zpracoval za obdobi od 03.10.1994 do 14. 12.2005. Klicove slovo "work and travel" •
i
7.3.2005 - Tomas Nidr - "Americka pout': Zapomente na romantiku,,48
Jedina skutecna reporta.z, ktera se v ceskych tistenych celostatnich nebulvarnich mediich zamefenych na celou spolecnost kdy objevila, z prazdninoveho pracovniho programu Work and Travel. Autor v ni temef nezmiiiuje, ze tam pracoval prave on, daleko vice se zamefil na popis pouti a mezilidskych pomeru, pracovnich vztahu. Autor uz psal clanky
0
programu do MF DNES. Autor se nijak nezamefuje na
hodnoceni programu, nevyhledava zadne plusy a minusy. Pfinasi informace
0
tradicni americke pouti. •
13. 9. 2004 - Krystyna Wanatowiczova - "Americka danova kafkarna,,49
Text se zabyva problemem navraceni dani studentum, ktefi v lete pracovali v USA. •
8. 12. 2003 - Jaroslav Masek - "Pracuj a cestu"SO
Clanek, popisujici situaci a moznosti pro ceske studenty, ktefi chteji pracovat v zahranici. Je to klasicky text, ktery se velice casto objevoval i v denicich. Klicove slovo "camp america" •
Zadny clanek nenalezen
NiDR TomM. Americkti pout': Zapomente na romantiku[online archiv]. Praha: Tyden, 7. 3. 2005
[citovano 14. 12. 2005]. Dostupny z URL
49 WANATOVICZOVA Krystyna. Americkti daflOwi kafkarna [online archiv]. Praha: TYden, 13. 9. 2004
[citovano 14. 12. 2005]. Dostupny z URL
50 MASEK Jaroslav. Pracuj a cestuj [online archiv]. Praha: TYden, 8. 12. 2004 [citovano 14. 12. 2005].
Dostupny z URL
48
24
r
n,
,
v,
3 PRAKTICKA CAST 3.1 Reportaze 3.1.1 Reportaz c. 1 Studenti v Zemi splnentch prani Je tak snadne zafidit si prazdniny smi v Ameriee, eo se jmenuji Work and Travel (Pracuj a cestuj). Vlastne je to mnohem snazsi, nez je prozit a ve zdravi pfezit. Stat:! mit padesat tisie korun, zamestnavatele, spravne vyplnenou asi tunu formularu, americke vizum a umet tu spravnou modlitbu pfed nastupem do letadla za vsechny nezapomenute a dulezite veci v batohu. " ...jo, jedu do Ameriky. Nechces jet taky?" zeptaia se me kamaradka Betina Ioni pied Vanocemi. A ja hned souhlasil. Bez jakehokoli promysleni, bez predstav a vlastne i bez planu jsem zacal zjist'ovat, co k tomu budu potfebovat. Dozvedel jsem se, ze pojedu do Ameriky najit si nove pfatele, mit neopakovatelne zazitky, ziskat zkusenosti, zlepsit se vanglictine, vykrocit do zivota, osamostatnit se, uzit si radost z poznavani, vydeIat si penize a splnit si jeste dalsi dye hromady pozitiv, ktera chrli agentury, aby nalakaly nove zajemce. Na webovych strankach zprostredkovatelskych firem jsou desitky a desitky spokojenych vzpominek od studentu, ktefi uz Amerikou prosli. V drtive vetsine pripadu si uzivali cestovani a ti vic sfastni i praci. Agentury vsak nikde nevyvesi nazory nespokojenych, jen malokdy se zmiiluji
0
mene pozitivnich okolnostech,
0
samote, ponorkove nemoci, vykorisfovani a ponizovani. CHRIS V BRA TISLA VE
Take pohovor s nasim budoucim zamestnavatelem vyznel vic nez pozitivne. Milionar Chris Maier se na nas dokonce priletel podivat a to nen! upine obvykle, pfotoze studenti vetSinou vidi sveho sefa poprve az za Atlantikem. Maier jednoduse nechteI zadneho zajice v pytli. Obletel proto vsechny staty, ve kterych udeial nabof. Pozdeji, kdyz nas karaval, hrde prohiasovaI, ze zna mentalitu vetSiny eVfopskych nafodu a vi, ze tfeba v hygiene nejsou tak daleko za Amerikou. "Nebyl jsem jenom
25
v Kazaehstanu, Moldavii a na Tehaj-wanu, takze mi nemusite nie vysvetlovat," dodaval trosku povysene. Jenze tenhle pfistup ukazal az za morem. V Evrope a konkretne v Bratislave, kam si nas pfijel prohlednout, vypadal jako "dobrej typek" oplyvajici eharismatem a inteligenei. A i radou daISi vlastnosti, ne tak dobryeh. Ty jsme pozdeji taky poznali. Popisoval nam zabavni park s padesatiletou tradici, ktery je tiplne neeo jineho nez vseehny ostatni typieke amerieke. "Zalozil ho muj otee v padesatem ctvrtem," zacal Chris vypravet bohatou historii parku. Stary pan Maier ehtel, aby si tam uzila eela rodina - od malyeh detl po dospele - a aby pritom mel park kulturni a historiekou souvislost. Jednoduse to nemela byt jen komercni zalezitost. "Tata pak nasel pribeh
0
Jeni Jump, ktera skokem ze skaly spaehala sebevrazdu. Tahle
myslenka se ukazala jako genialni
lidi nas park miluji. To, ze jsem pak investoval
miliony dolaru na rozsifeni, je uz jen otazka penez," pop sal veliee skromne a skoro nezticastnene Chris. Na autobusovem nadrazi v Bratislave je typieka hospoda pro vseehny, co cekaji na autobus. Velika, zakourena mistnost s pultem misto baru, kde si clovek muze dat vlassky salat s rohliky, pivo, kafe nebo caj. A v teehhle podnicich se nejlip rozebira zivot a vyrabeji nove znamosti
stejne je to u nas, jako za morem. A taky se
v nieh moe hezky ute8uje. "Nemusite se vubec niceho bat," povidal nas budouci sef, kdyz videl, ze narazil na novacky v oboru zamorskych letu. "Jakmile se dostanete do parku, bude vsechno v pofadku, marne zkusenosti se studenty a nejdulezitejsi pro nas je, aby byli vsiehni spokojeni." Mily Chrisi, skoda, ze jsme si tohle prohlaseni nedali podepsat. Slibene praeovni podminky byly z tech lepsfch: sest dolaru na hodinu plus bonus, pokud zustaneme do konce sezony, tedy do jedenacteho zarL Bydleni, pracka, televize
vsechno zadarmo, stejne jako eesty na nakupy. "Potkate se se studenty
z eele vychodni Evropy a nebojte, umim si vybirat, skoro nikdy se mi nestalo, ze byeh si pfivezl nejakeho mizeru a zaskodnika," takhle nejak se maze med kolem huby na Chrisuv a americky zpusob. My neslibili nic lepsiho, nez ze pfijedeme. A pak jsme opravdu p6jeli.
26 I..
I!
I
!
LAND OF MAKE BELIEVE Z New Yorku j e to do Hackettstownu ve state New Jersey asi hodinu autobusem. Z Hackettstownu do vodniho zabavniho parku s nazvem Land of Make Believe dvacet minut. Land of Make Believe, kteremu studenti vetsinou nefekli jinak nez LoMB, znamena v cestine Zeme splnenych pfani, Zeme fantazie, fikce, pfedstavivosti. V sirsim vyznamu je to ale taky Zeme pfetvafky, pokrytectvi kamuflaze a neupfimnosti. Po tfech mesicich tam vim, ze stary pan Maier byl po certech chytry chlap a do jednoho jmena schoval vsechno, co se od parku da cekat. Rodiny, hlavne s malymi detmi si LoMB musely uzivat. Zamestnanci, hlavne ti evropsti, museli pfezit. "Nic tam neni a nic se tam nesmi," temihle slovy nas uvitali v Hackettstownu na zastavce autobusu Slovaci - prvni studenti pracujici v LoMB, na ktere jsme narazili. V parku pracovali jako plaveici a aby se nepletli, dostali oznaceni Majkl One (jedna) a Majkl Two (dve). Pfijeli dva dny pfed nami a do prace se jeste nepodivali. Vyrazili proto do mesta na internet. Jediny vefejny a pfistupny byl totiz v Hackettstownu v knihovne a hromadna doprava neexistovala, tak sli pesky. "Hlavne neeekejte, ze park je nejaky kolos. Obycejna pout' u nas nekde v Horni Dolni ho strei do kapsy
snad jen tobogany celkem jdou," vystihl Majkl One
naprosto pfesne, jak vypada park s padesatiletou tradici a kulturni a historickou hloubkou. V Hackettstownu nas vyzvedla Maria, v te dobe jeste asi Chrisova druzka. Nikdy jsme se oficialne nedozvedeli, jaky vztah s nim mela. Do Ameriky pfisla pfed sedmi lety ze Slovenska, s Chrisem se seznamila a zustala u nej. Vekovy rozdil dvaceti peti let nevadil a ted' se v parku stara
0
penize a studuje ekonomickou
fakultu. Zvlastni bylo, ze ac ze Slovenska, bavila se Maria vzdyeky se vsemi jen anglicky. Hned na zacatku zacala Maria vysvetlovat, jak se nam bude v parku lib it a ze odtrZeni od eivilizace a pobyt v lesich neni spatna vee, ze si clovek odvykne od hloupych civilizacnich navyku. V tehle ehvili jsme tomu jeste moe nerozumeli. Az pozdeji... "Jestli jsme radsi pfeci jen nemeli vzit praci utech medvedafu," vzpomneIa si Betina na dalSi nabidku prace nekde v lesich na hranieich s Kanadou.
27
fil
~~
l~ ~ ~ , i
"Jsem uplne nejnadsenejsi, ze jsem se zbavila eivilizacnieh mivyku, ale ehodit pro sigmil na mobil asi kilometr na kopee do lesa, to je fakt moe." Po eeste nas vzala Maria nakoupit. Zastavila pred obehodem, do ktereho by se vesly asi Hi nase supermarkety a jasne rekla, ze pristi nakup bude za sest, sedm dni a ze rozhodne nesmime zapomenout na jidlo, prasek na prani, jar, uterky, sacky na jidlo. Dala nam rozehod jednu hodinu. Kecupy, pleehovky s masem, testoviny zakladni potraviny byly stejne jako u nas, ale nakup byl beztak doeela kovbojka. Americani maji zvlastni zvyk - najit u nieh v obehode plnohodnotne jidlo je dost casto nadlidsky ukol. Vseehno je odtucnene, dietni, bez eukru a dokonee i sUI se da snaz koupit bez soli. PRAVIDLA
"Uz jste volali domu, ze jste v poradku dorazili? Studenti na to obcas zapomenou. A doufam, ze uz mate zazadano
0
SSN (pozn. aut.: evidencni Cislo lidi,
pracujicich v USA)?" vyehrlila na nas Maria hned, jak jsme pi'isli do auta. Prokazala veliee ryehle, ze je vic nez pragmatieka a ze podobnou proeeduru provadi kazdy rok ti'ieetkrat. Pak nas pi'ivezla do hlavni kaneelare a my podepsali smlouvu, ke ktere jsme jako "bonus" dostali prirucku pro dobreho praeovnika. "Ani do toho radsi nekoukej," varovala me Betina hned, co ji otevrela. Byla to asi nejlepsi rada, jakou jsem mohl dostat. Na praeoviste je nutne nosit uniformni tricko. Dziny jsou povoleny pouze v modre nebo khaki barye. Krat'asy jsou pripustne, nesmeji byt ale prilis kratke, ani nesmeji sahat pod kolena. Pripustna neni zadna vyrazna barva obleceni nebo vlasu. Zamestnanei se museji usmivat, tvarit se mile a spokojene, byt uetivi. Nejsou povoleny zadne zvYkacky. Praeovni doba zaIdi na praeovni poziei.
28
II I
i •.I Nepripustny je jakykoli miznak sexUl:ilniho obtezovani... Studentska svobodo, kampak ses zatoulala? Prechod od nf na pracovni moralku se v tuhle chvili nezda nejsnazsi. Ano, pravidla byla celkem logicka, jenze jsou to porad pravidla a bylo jich tolik, ze vydala na celou knizku. Ve smlouve jsme se zavazali je dodrZovat, napsali si, ze pracovat chceme maximalne 60 hodin tydne a j eden den za tyden chceme volno. Podepsano obema stranami - nedodrZeno. Prvni den v LoMB skoncil nastehovanim do domu pro studenty. Byly ctyfi a mely vic nez poeticke nazvy. Green House (Zeleny dum)
pro osm lidi, dum nejbliz
parku. Ooos Island (Husi ostrov) - ctrnact lidL Lodge (Domek) - dvacet jedna lidi, dum na vecirky. Cottage (Chaloupka) - nejvzdalenejsi domek pro pet vel ice citlivych divek. Vsude byly lednicky, televize, pracky, susicky, vetraky a po zdech visici cedule s napisy, pfikazy a zakazy. Mluvte anglicky a pouze anglicky! Za jakekoliv neanglicke slovo pokuta 25 centu. V dome je zakazana jakakoli konzumace alkoholu nebo drog. Pokud bude nalezena jakakoli stopa po techto latkach zaplati kazdy v dome 250 dolaru. Nejsou povoleny zadne navstevy krome mezinarodnich studentu, ktefi pracuji v LoMB. Za poruseni je pokuta 150 dolaru. Zadny mezinarodnf student se nebude zdrzovat v dome, ve kterem nebydli, po dvaadvacate hodine. NEEXISTUJI ZADNE VYJIMKY!!! Nedalo se mozna predpokladat, ze zamestnavatel poskytne apartmany jako z hotelu, jenze po nastehovani do pokoje ctyfi na ctyri metry, ve kterem byly ctyri postele pro ctyri lidi a dye policky pro kazdeho z nich, se mi zatocila hlava. V nejblizsich trech mesicich nebude existovat zadne soukromi, zadny klid. Vsechno se bude resit pod drobnohledem vsech lidi v dome, vsech lidf z LoMB. Kdyz jsem se v zari vratil domu a v televizi bezel Big Brother a VyVoleni, nezbylo mi, nez si vzpomenout a uvedomit si, jake to je. Vzdyt' my to uz jednou taky prozili.
29
!
Nase domy staIy v lesich, kde se prohaneli medvedi, jeleni (ti odvaznejsi z nich vybirali u domu popelnice), veverky a hadi (ti odvaznejsi z nich si troufli do koupelen a obyvaku). Chris, ktery rad poskytl ke vsemu pedanticky vyklad, mluvil jako
0
0
nich
nejvetSim lakadlu pro studenty. Kde jinde je bydleni zadarmo. Postavili
je pfed dvaceti peti lety a nejdfiv v nich byvali zamestnanci z Ameriky. Poslednich pet let pak studenti jako my. A pak fekl mozna nejzajimavejsi vec, kterou jsem od nej kdy slysel: "Snazime se yam dat co nejvic pohodli. Snazime se tu seznamit lidi z ruznych koutu sveta. Chceme, abyste se tu zlepsili v anglictine. A na druhou stranu - jsou to moje domy, moje vybaveni, ja za ne platil a nechci
0
ne pfijit - proto i par
zakazu. Ale hlavne chceme, abyste se tu vsichni citili st'astni..." stAsTNI
Prvni student Luboslav Petrov (Lubo) do LoMB pfisel v polovine kvetna z Bulharska. Vydelava si na skolu a na zivot uz dlouho sam. A prace v cizine vynasi vic, mnohem vic nez ta v Bulharsku. "Nebudeme si lhat, pfisel jsem sem pro penize. Ani nahodou jsem nevefil kecum
0
krasnych zazitcich, novych zkusenostech ...
Makal jsem v Nemecku a ve Francii a nikde nic takoveho nebylo. A teprve tady se mi povedlo najit i par zmimych," tesil se Lubo z toho, ze krome penez ziska i kamarady. Kdyz pfijel do parku a zabydleli ho v Goosu, byl tam dvanact dni sam. Kolem lesy, cizi prostredi, samota, strach - to vsechno pry na nej pusobilo a vyvolavalo takove deprese, jake nezazil. Ac ateista, dekoval Bohu ze nema doma nikoho,
0
koho by mel
strach. Zvlastni vec - kdyz clovek nema jiste, ze se spoji s rodinou a blizkymi, kdykoli bude chtit, a kdyz ceka na jakoukoli zpravu, neciti mozna ani smutek. Citi strach. Strach z toho, ze mu jednou nepfijde SMS od cloveka, od ktereho ji ceka, a bude to znamenat, ze se neco stalo. I Jennyfer Pollock (Jeny) z Dominikanske republiky pfiletela do LoMB. I ona si planovala uzit prazdniny, vydelat penize a smat se s dalSimi studenty. J enze tenhle sen se zmenil v cernou muru. Pfi automobilove nehode se ji v cervnu tezce zranil tatinek a ona se rozhodla, ze pojede domu. Musela vyfidit nezbytne formality s Chrisem, ktery se zachoval jako stroj na penize bez kousku lidskosti a citu. Odletet ji zakazat nemohl, pro nedodrieni smlouvy ji ale nevratil zaIohu za bydleni a nedal ji bonus. 30
I
Pul hodiny s ni mluvil a svoje kazani nakonec uzavfel vetou, na kterou bude vzpominat asi nejen Jeny: "Kdyz takhle umiral tata Marii, zustala tu. Rozmysli si to dobfe. Moc dobfe. Jestli se z toho nema tvuj tata dostat, nedostane se a ty mu stejne nepomuzes. Jestli se z toho dostat rna, budes si vycitat, zes odsud odjela." Chris mel pravdu
jako skoro pokazde. Jeny tatovi nepomohla. Tyden po jejim odjezdu domu
umfel. Na jeji misto Chris pfibral novou slecnu z Dominikanske republiky. BOJE 0 TELEFON
Asi nejvetsim jablkem svaru ve vsech ctyfech domech byl telefon. Vyvolal valku mezi Dominikanskou republikou a zbytkem sveta. Ve skutecnosti neslo ani tak o telefonni pfistroj, jako
0
kabely k nemu vedouci. Ctyfi studenti si pfivezli notebook
a shodou okolnosti bydlel kazdy v jinem dome. Tyhle pfistroje zhustily atmosferu k nedychani. Vystup pro internetove pfipojenf byl na stejne lince jako telefon a protoze je Dominikanska republika ve stejnem casovem pasmu jako LoMB, protoze jsem chodili z prace kolem sedme, osme vecer a protoze jednou z vlastnosti obyvatel Dominiky je telefonni manie, byly na pofadu kazdeho dne hadky a roztr.zky Pokusy
0
0
kabely.
kompromis vedly k jeste mnohem vetSim dohadum a naschvaIy
nebraly konce. Zvednuti telefonu uprostfed rozepsaneho dopisu domu vedlo ke ztrate nejen spojenf, ale i dat. Na dennim pofadku bylo telefonovanf ve spaneiStine do vedlejsiho domu kamaradovi, trvajici hodinu, nevyfizovani vzkazu od rodiny, zapirani. Dominikanec Felix Rolando Franco (Rolando) nakonec v nasem dome navrhl a vyvesil harmonogram, na kterem stalo, ze az do pulnoci se bude volat a od pulnoci surfovat. Neuspel, i kdyz na zdi kuchyne v Ooos Islandu visel papir s pfesnymi casovymi udaji skoro mesic. Problemy v Ooosu skoncily, az kdyz mi pfes otevfeny notebook pfesla vlna vody pfi jedne vecerni party.
v ostatnich domech vsak
trvaly dal a nejhorsi situace byla v Lodgi. Tam se nakonec za pujceni laptopu platilo. ROLANDO
Rolando pfijel do USA na vYlet. Kluk z bohate rodiny, co jezdi v rok starem fordu, nepouziva iPod, protoze se mu proste nelibi, ze ho dostal od tatinka. Zkusil svest snad kazdou studentku a mel po certech dobre vztahy s Chrisem. Delal, co chteI, a vsechno mu proSio.
31
Kazde rano a kazdy vecer si zpival a fval na eely dum
budil tak lidi. Kradl
jidlo jinym a ze spolecnyeh koupenyeh zasob mel snad vzdyeky nejvetSi dil. Neznal slovicka dekuji a prosim a kazdou vetu koncil vykficnikem. Pan vseho ziveho. V praei se povazoval za sefa a protoze mel podobnou povahu jako spousta Americanu - povrehnost, familiarnost, individualismus a drzost, tak jim sede!. Brali ho ameli ho radio Dokazal vysypat do postele slecne z Kazaehstanu odpadkovy koso Proslo mu uplne vseehno. Ve vodnieh pareich v Ameriee je jeden vecer v sez6ne vyhrazen zabave zamestnaneu. Rika se ji slide-night (noe klouzacek). Vsiehni, kdo v parku pracuji, maji zadarmo vstup na tobogany a vodni atrakce v parku. Je to velka udalost zvlasf v miste, kde je nejvetSi kulturni zazitek Spiderman v televizi a nejvzrusivejsi akee nakup v mistni benzinee. Slide-night si vsichni zamestnanei do jednoho uzili. Dva dny nato se pak parkem zacala sHit zprava, ze Rolando v toboganu osahaval patnactiletou plavciei
americkou brigadnici.
Divka dala okamzitou vypoved' a na Rolanda podala trestni ozmimeni. Puritanska Amerika neakeeptuje jakekoli prvky sexualniho haraseni. Trestny je naruzivy pohled, dvojsmyslna poznamka a fyzieky kontakt muze vest do vezeni. Je ale jedna vee, ktera v Ameriee plati jeste vic. Dbalost na dobrou povest a penize. Svedkove odpffsahli, ze videli, jak Rolando saha tam, kam nema, slecna z toboganu utekla s brekem a polieiste, ktefi pfi beznyeh pfipadeeh minimalne vyhosti studenta ze zeme, tentokrat neudelali nie. Larry MeFarlend, vedouci vsech stanku s jidlem v parku, prisel po nekolika dneeh s oficialnim prohlasenim, ze se nie nestalo. A prinesl i neoficialni: "Chris to rna tezke. Nemuze si dovolit aferu podobneho charakteru. Kdyby se neco podobneho dostalo do novin, muze park zavfit." Amerika je na tohle strasne hakliva
staci si vzpomenout na Clintona. Podle
Larryho meli Chris a Rolanduv otee dobre pravniky a ta slecna nemela sanei. Obvineni stahla a nejspis byla financne odskodnena a "zneskodnena". Ruka ruku myje a bohata drZi bohatou. Rolando ale pfeci jen nakonec utrpel - skoro vsiehni mezinarodni studenti ho zacali ignorovat.
32
Jan Fiala z Ceska (John) nemel tolik stesti. Zato mel ale nevymachanou hubu a k tomu kuniz postavit se Americanovi. Za to se plati. Pracoval ve vodnim parku jako plavcik a narazil na sedmnactiletou americkou holku, ktera si jen tak hrala na sefa. Proste jen diktovala, co maji ostatni delat, kam si maji stoupnout a protoze je Americanka, vsichni ji poslouchali. "Rekl jsem ji, at' se jde vycpat, ze mi nema co poroucet, ze tam od toho neni. Ona si na me okamzite stezovala Chrisovi a ten me potrestal," netv
se mi tim spis ulevilo."
NENf pORAD JENOM ZLE
Pfes vsechny zakazy se neda ctyficet sedm mladych studentii udrZet na uzde. Pravidla jsou od toho, aby se porusovala. A tak zacaly prvni party, veCirky, romanticke vecery u sklenicky vina, ochucene vodky smirnoff a zmrzliny. Vsude plati, ze lidi piji, protoze si jinak nemaji eo fiet. V LoMB to bylo jinak. Lidi vetsinou pili, protoze nesmeli. Ti, eo si nemeli co tict, spolu nemluvili, i kdyz se ptedtim opili. A temata rozhovoru? Jak tradicni: prace, prace, praee. Zakazy, nadavky, smutek po domove, sex, vztahy. Za tfi meslce stravene na "samotce" se skoro padesatkou dalsich spoluveziiii vznikala pratelstvi, lasky, zamilovanosti, nemivist... nikdo nikdy nemluvil jestli ho doma nekdo eeka. Ano,
0
rodine se mluvilo,
0
0
tom,
rodicich, sourozencich,
pfatelich. Ale partneri jakoby byli tabu. Vsichni na ne vzpominali, vsichni straeh, ale pfesto
0
0
0
ne meli
nich nikdo nemluvil. S pfekonanim oeeanu mezi dvema
kontinenty byly povetsinou pretrhany hranice a dochazelo tak ke sblizovani lidi uz vieemene zadanych. Duvodii bylo moc
utiseni fyziologickych i psychickych potrcb.
Odlouceni na tfi mesice melD pomoct k vyfeseni vztahii doma. Melo rozvinout nebo naopak udusit to, co doma teprve zacinalo a melo pokracovat. Stejne rozluka pomohla tomu, co nemelo vydrzet. Ze rna doma manzela se jednou svehla Stefka z Bulharska, kdyz jsem spolu sli z prace. A pfitom stejne jezdf kazdy rok na prazdniny nekam pracovat, protoze manzel v lete taky pracuje v cizine. "Kdyz si vydelam nejsem pak zavisla na rodicich nebo na manzelovi. A navic vlastne neznam lepsi lek na zevsedneni."
33
STELA A SORIN
Ponorkova nemoc se na konci pobytu projevovala skoro vsude. Nikdo nemohl spolehat na nikoho. Vztahy mezi lidmi se menily jako pocasi
V
dubnu a to, co pIatiio
jeden vecer, zdaleka nemuselo platit vecer dalsi. Nejlepsi zpusob, jak proti sobe postvat i ty nejlepsi pfatele, je zavrit je na mesic do jedne cely. A u partneru se doba jeste zkracuje. Primo umerne deIce jejich vztahu. Do LoMB prijely i dva pary. Sorin se Stelou z Moidavie a Kinga se Szoltem z Rumunska. "Jeste jsem nevideI, aby tady nekdo spolu vydrZel," zhodnotil hned na zacatku prazdnin sance na preziti jejich vztahu supervizor Bill. "Vetsinou to netrva ani dva mesice a tihle "partnefi" jsou vecne v sobe, hadaji se a nedovedou se vystat. A kdyz potom odletaji, vadi jim, ze maji mista v letadle vedle sebe." Pravda se letos ale ukazala v uplne jine podobe. Sorin a Stela spolu byli porad. Nevyehazeli jeden bez druheho yen, hlidali se navzajem a v pracovni dobe byli spolu, kdykoli mohIL Zamestnavatel vyslovene zakazal praci paru pohromade. "Libanim a podobnymi zlozvyky by mohli poburovat zakazniky a je treba pamatovat na naprosty zakaz sexualniho haraseni," bylo jedno z mnoha pravidel. "Nikdy si nedovedu predstavit, ze bych ziia bez nej. Jsme spolu uz tfeti rok a je nam tak dobfe. Je fakt, vafit si dohromady,
0
tohle zazivame upine poprve, myslim, opravdu spolu zit,
vsechno se delit ... A je to moe uzasny pocit," pfesne takhle
Stela nadsene popisovala, eo se mezi ni a Sorinem odehrava. "Kdyz byl Sorin loni v Ameriee, myslela jsem ze to nevydrZim. Bylo mi tak smutno a on provolal tolik penez, jenom aby se mnou mohl mluvit. Druhou hromadu potom utratil za darky pro me. N evymenila bych ho za nie na svete." KONEC?
Zeme spinenyeh prani a zeme boju
0
kousek mista na slunci. Svet smichu a smutku.
Svet velkych pratelstvi a tvrdych boju. Kdyz se v cIoveku zacnou hrozne rychle michat vseehny tyhie poeity a nevi cl je, tak po navratu domu zacne rekapitulovat. Zustal jsem v kontaktu jen spar lidmi a ani zdaleka nevzpominam na vsechny. V hlave mi vzdycky zustanou usmevy a mizera Rolando. Usmevy tfeba jeste nckdy uvidim a tfeba zase za rok v Land of Make Believe. A Rolando ... Na nekoho je lepsi jenom vzpominat. 34
3.t.2 Reportaz C. 2 Budoval jsem americky sen Hodinu cesty od New Yorku je v lesich jeden maly zabavni park. Jmenuje se Land of Make Believe. Za poslednich pet let v nem behem sezony pracovalo na dve ste studentu prevazne z vychodni Evropy. Tihle studenti do Ameriky jezdi poznat svet, vydelat si par dolaru, nasbirat zkusenosti, kamarady, zazitky a vsechno ostatni, co jim predkladaji agentury. Za nabizenou a v reklamach tolikrat ukazovanou iluzi americkeho blahobytu jsem jel v lete take. Land of Make Believe byla pro me a pro dalSich ctyrieet sest studentu jedinou realitou na vic nez tfi meske. Tvorili jsem letni idylu pro tisiee Americanu a krasne sny, ktere vetsina z nas pfed odjezdem mela, postupne ziskavaly tvary, chute a barvy hranolek, hamburgeru a kolotocu. A kdyz si zpetne listuji svym denikem, uznavam, ze mely agentury pravdu. Diky vedeni parku se nam Amerika stala jednim z nejintenzivnejsich zivotnieh zazitku.
17.6.2005 ... Prace je dobra, delam hotdogy a z brambor hranolky pres rucni lis. Nadrizeny Larry fikal, ze na zacatku sezony je malo lidi a tak si pry aspon zvyknu a moe se neunavim. Za tyden me pry stejne daji na nejake jine misto. Jedna nevyhoda by tu ale byla
za eely den si tu nikdo nikdy nesmi sednout.
I kdyz nejsou zakaznici, je zakazano nienedelani. Musime uklizet a myt tiplne vsechno. Praeuji se slecnou z Moldavie. Jmenuje se Stela, pfijela s pritelem a je moe usmevava a jeste vic upovidana. Umi moe dobre anglieky, eoz neni zrovna k zahozeni, protoze se mnou je to bida. Nez mi nadrizeny vysvetlil co a jak pouzivat, trvalo to hodinu a ehudak byl ze me doeela nest'astnY. Moe si preji, aby ta jazykova bariera byla co nejryehleji nekde pryc. Je to s ni vsechno tezs!...
18.6.2005 ... Nebyl bych moe nadseny, kdybych musel od jidla. Ujidat sice neni povoleno, jenze kdyz se nikdo nediva, tezko odolat. Hodne usetfim a navie si 35
myslim, ze pracovat tady je lepsi, nez se muset prevlekat do kostymu medveda a chodit po parku, kdyz je na slunicku ctyficet stupi'iu. To same vlastne plati i pro lidi, co se staraji
0
kolotoce. A plavcici zase nemuzou z vody, i kdyby trakare padaly ...
21. 6. 2005 ... kdyz jsem podepisoval smlouvu, zamestnavatel mi dal brozurku pro dobreho pracovnika. Tady je par pravidel: Na pracoviSte je nutne nosit uniformni tricko. Dziny jsou povoleny pouze v modre nebo khaki barye. Krafasy jsou pripustne, nesmeji byt ale pfilis knitke, ani nesmeji sahat pod kolena. Pfipustmi neni zadna vyrazna barva obleceni nebo vlasu, pearcing nebo viditelne tetovani. Zamestnanci se museji usmivat, tvafit se mile a spokojene, byt uctivi. Nejsou povoleny zadne zvYkacky. Pracovni doba zaIezi na pracovni pozici. Nepripustny je jakykoli naznak sexuaIniho obtezovani. .. Kdepak jsi, milovana studentska svobodo? Navic mi personalistka Rene dala hned najevo, ze to mysli vazne. Mile se na me usmala, pohladila po brade a poslala me domu oholit se. Kdyz jsem zaviral dvere jeji kancelare, tak na me jeste zavolala, ze vsichni museji byt Cisti kazdy den. S Rene jsem se dneska setkal jeste jednou. Pfidelila mi pondeli jako muj voiny den a dohodnul jsem se, ze budu pracovat maximalne sedesat hodin tYdne ...
25. 6. 2005 ... Avizovane menenf pracovnich mist uz je tady - netyka se sice me, ale Stelu poslali delat pizzu a ja dostal novou spolupracovnici. Jmenuje se Christina, je ji ctrnact, ale vypada na vic, pravdepodobne kvuli sve hmotnosti. A je lina a nesikovmi. 36
Neumi fict prosim ani dekuji, za kazdou vetou rna tfi vykficniky a mraci se na Iidi. A svoje nicnedelani omlouva zakony. Ve state New Jersey plati, ze do osmnacti tu lidi v pnici nesmeji pouzivat ostre pfedmety a praeovat s veemi, ktere by mohly byt horke. Je zvlastni, ze nekoho takoveho vubee daji deJat do obcerstveni. Po praei musime vzdycky vsechny pfistroje umyt a uklidit. Pro dva je to tak na pul hodiny. Americti brigadnici ale museji koncit pfesne na cas, takze jsem tam tentokrat zustal sam a hodinu. Nikam jsem nechvatal. Nebylo kam. Na ubytovne, neni co deJat a kdyz pfijdu, stejne si jen lehnu k televizi ...
27.6.2005 ... Brigadnice se u me stfidaji jako na bezicim pasu. Amande je sestnact a umi se otacet. Projevovala iniciativu a smala se na zakazniky. A pfiblizila mi ten "myci" zakon. Veei opravdu nesmeji byt horke, ale po vyehladnuti na ne mladi Americane sahat muzou. Neznalost zakona neomlouva a ja byl hloupy, ze jsem se nezeptal. Mimo jine uz praeuji deset dni bez volna. Pry ho dostanu az po Dnu nezavislosti, coz je ctvrteho cervence. S (mavou to jeste neni nejhorsi, jen kdyby zada tolik nebolela. Taky tu prSelo - nejsou to desticky ani pfehaiiky jako u nas. Behem deseti minut se zatahne obloha, bez varovani se spustf provazce vody, ze pfes ne skoro neni videt, a takhle intenzivne prsi tak pul hodiny. Stejne ryehle, jako zacalo, zase prestane a po daISi pulhodine je vsechno upIne suehe. Slunce tu rna silu a vlhkost je jen ve vzduchu, zato asi osmdesatiprocentni. Pomalu ale jiste se mi zacina do hlavy vkradat myslenka, ze je to tady jenom dobfe placena brigada. Mluvim se spoustou studentu a zatim jsem nenasel jedineho, ktery by si sem nepfijel v prvni fade vydelat. Zadne hledani pfatel, zazitku ... V prvni fade penize, to ostatni pfijde sarno ...
30.6.2005 ... Amerika je papirova a plasticka zeme. Nenajde se tu jedina uterka podobna nasim. Ty mistni jsou ubrouskove. Vystihuje to mentalitu americke konzumni spolecnosti. Behem dne jsem v budove hotdogu sehopny vypotrebovat asi sto metru
37
papirovyeh uterek
fika se jim papertowel. Je to pohodlny zpusob uklizeni,
nenasleduje po nem totiz prani spinavych hadru. Jenze papir se vyrabi ze stromu. Nadobi je z umele hmoty a tak tady take plati to, co v Peliskaeh - sklari nemaji co zrat. V parku existuje pravidlo zakazujici navstevnikum pfinest si eokoli skleneneho. Dbaji tim na bezpecnost. Vzdyt' i noze ve vseeh fast foodeeh maji kulatou spicku ... 3.7.2005 ... Pofad se bojim, ze jedno ranD pfijdu do kaneelare a nebudu na rozplSU napsany v hotdogu. Pfesne tohle se totiz dnes stalo IStvanovi. Dali mu pIavky a sel do vodniho parku. Protoze na to nebyl pfipraveny, nemel opalovaci krem a kdyz jsem ho videl vecer, byl spaleny od slunicka. Plavcik je tu jedno z nejmene oblibenyeh pracovnich mist. Neni nikterak fyzieky narocne a unava u lidi, kteti hlidaji, aby se nekdo neutopil, neni znat. Jenze koho by bavilo stat cely den po kolena nebo po pas ve vode, mit na sobe cervene plavky za sedesat dolaru a tricko s napisem Land of Make Believe. Vseehno uniformni obleceni si kazdy musel zaplatit. Pravidla fikaji, ze vodu nesmiS opustit bez pfimeho souhlasu nadfizeneho. V praxi to znamena, ze muze byt zima, prset nebo hfmit a vsiehni museji hlidat hladinu, eoz se rovna krouceni hlavou na vsechny strany, a piskat na zlobive deti. Hlavou se pfitom nesmi kroutit ani moe ryehle, ani moe pomalu. Vseehno ma sve zakony. Ziskat post pIavcika vyzaduje spIneni znalostniho a dovednostniho testu. Pfiprava na nej probiha kazdy den pled praeovni dobou nebo po ni a je neplacena. Titul "plavcik" po spIneni vsech testu potom plati v eele Ameriee na jeden rok. Majitel parku - nas zamestnavatel a ehlebodaree Chris Maier - si potrpi na bezpecnost.
V poslednieh peti leteeh ziskal vodni park tfikrat plaketu za
nejbezpecnejsf vodni park v Ameriee. Nejhlubsi misto ve vseeh bazeneeh ma neeely metr a jeden bazen hlida v prumeru sest plavciku. DaISi potom stoji u toboganu a skluzavek a pousteji z nieh lidi dolu. Posledni skupina pracovniku vodniho parku jsou nadfizeni a hlidaci plavciku. 0 bezpecnost je tu vazne postarano.
38
Bez pardonu dnes byli vyhozeni dva studenti z Mad'arska, ktefi odmitli delat plavciky. Chris si tu za par dni dokazal vybudovat velky a vynuceny respekt a nekompromisni pfistup k Mad'arum mu v tom pomohl. Zitra nas ceka H5zky den. Je tu statni svatek a bude pry dtina... 5.7.2005 ... Nelhali nam. Vcera jsme od rana do vecera meli u hotdogu frontu. Jeste, ze se vratila Stela, ktera je ze vsech tech lidi, se kterymi j sem mel tu cest pracovat, nejsikovnejsi. Za jednu jedinou hodinu jsme obslouzili sedesat jedna zakazniku. Horky olej, para z brambor a hotdogy na grilu nakonec vyhnaly teplotu na padesat dva stupnu Celsia. V tenhle slavny den do parku prise} i Chris. A kontroloval jestli vsechno funguje tak jak rna. Jde z nej strach, protoze nezna slova chvaly a skoro vzdycky najde nejaky problem. Nema cenu se s nim dohadovat, protoze i v Americe plati nepsane pravidlo, ze pan rna vzdycky pravdu. Podle nej tak v lisu na hranolky must byt vzdycky pfipravena brambora. Zeptal jsem se proc, nebot' madlo toho lisu je pak akorat ve vysce hlavy a pri Uizkem a narocnem dni je velice nebezpecne. Odpovedel jednoduse, ze to tak rna rad. Chris nema nikdy daleko ke kfiku a jinym druhum "psychoteroru". Po jeho vylevu jsem videl plakat jednu slecnu. Nalila ve spatnem pofadi horke omacky z plechovky na pizzu. At' se lily jakkoli, vysledna smes byla vzdycky stejna, jenze Chris urcil jediny postup a pedanticky si na nem stal. Stejne tak dovedl kficet za to, ze paratka nejsou ve vyhrazenem sektoru. Bez jedineho dukazu si na koberecek pozval Sorina z Moldavie a nadaval mu do zkurvenych Rusaku, protoze koufil marihuanu. Sorin mu pak vysvetlil, ze Moldavie neni Rusko, takze ted' uz vsichni j sem zkurveni Evropane. Larry naseho sMa suse zhodnotil v par vetach: "Neuvedomuje si, ze na zkurvenych Evropanech mu cely park stoji. Kdyby se vsichni sebrali a odjeli, patnactileti Americani s ruCickami doleva mu park nezachrani."
39
Stejne tu ale zustaneme. KvUli penezum. UZ i mne ted' prijde, ze osmdesat dolaru za den je pro me jedina poradna motivace. A jsem si jisty, ze cim tu budu dele, tim vetsi bude. Dali mi slibene volno. Jsou tu ale lidi, ktefi na nej cekaji pres dvacet dnL..
12. 7. 2005 ... Zacalo peklo ... Ode Dne nezavislosti marne skoro porad Hi ctyri tisice navstevniku denne. Znamena to zpracovat minimaIne sest set kilo brambor a vyrobit asi Hi sta hotdogu. Chrisovi v prumeru vydelame Hi tisice dolaru a to jsme nejmensi stanek ze vsech. Stela je kazdy den vic a vic unavena a vecer vzdycky vypada, ze omdli, jenze volno rna slibene az za sedm dnL Jsou tu lide, ktefi pracuji uz dvacet pet dni v kuse. Nikdy bych nerekl, ze je mozne takhle se honit - studenti tu ztraceji dustojnost, sebeuctu a nechavaji si nadavat. Vsechno pro penize. Vsechna slava, kterou tenhle park rna, stoji a pada na buzeraci. UZ tu koluji i vtipy, kterak by to dopadlo, kdyby se nektery student slozil... Byl by schovan pod deku, aby nepoburoval navstevniky, a po zaviraci dobe mozna odvezen do nemocnice. Cesi si tu zpivaji pisnicky od Nohavici "Panove nahore ... " a "Kdyz poprve Jsem spatfil pyramidy, proklel jsem vsechny Cheopse a Ramsese ... Pri ruznych rozhovorech ale skoro vsem dochazi, ze tahle novodoba otrokarska spolecnost neni nic proti lagrum, dolum ani pyramidam. Kazdy den pribyvaji nova pravidla, hlavne ve vodni casti parku. Ale asi nejvic vsechny zasahlo, kdyz se na miste, kam chodi zamestnanci jist, objevila na stolech cedule s napisem: "Zamestnanci, uklizejte si po sobe, vase matka tady nepracuje." OdtrZeni od domova, postupne pritahovani sroubu a vzrustajici unava nevedou k zlepsovani naIady ...
18.7.2005 ... Tak je to dneska ctrnact dni, co jsem mel naposledy volno a podle toho, co ml rekli v kancelari, se dalSiho jeste mini maIne ctrnact dni nedockam. Je to pry proto, ze nemaji nikoho, kdo by mohl pracovat v hotdogu. Na moji otazku, jestli je fer byt tak dlouho bez volna mi bylo receno, ze taky muzu odejit. Nepomohla ani 40
promluva s Larrym. Podle nej proste v kapitalismu neni na demokracii misto a jestli pry chci dal delat, at' nereptam - Chris se nikdy s nikym neparaL Larry McFarlend je puvodem Skot - rezaty jako liska a s hornim pfedkusem. Kazdy den, kdy je v praci, mluvi
0
sobe,
0
sve rodine a holCicce, ktera se mu
narodila pfed dvema roky. Na pIny uvazek v parku pracuje dva roky a par let pfedtim delal hranolky. Je jeden z mala lidi, co delaji pro studenty praci v Land of Make Believe pfijatelnou a snesitelnou. Jako jediny z nadfizenych prosel parkem i jako delnik a nezapomnel na to. Ma jedinou spatnou viastnost - nikdy se nedovede postavit za svoje podfizene. Kdyz mu dobfe pracuji, toleruje skoro vsechno, ale nikdy se pro ne nepohada. Vyslo nove nafizeni tykajici se vsech, co maji vic nez sedesat pet odpracovanych hodin tydne: "Prace, ktere se normalne delaly pfed nebo po zaviraci dobe, se museji udelat behem dne, kdyz neni tolik zakazniku." Pro kazdou budovu s jidlem navic vysla specialni tabulka, ve ktere je pfesne dano, co se rna jednotlive dny v tydnu cistit. Nepfidali lidi a pfidali praci. Pfidali praci a ubrali cas na nL Nejvic tim budou trpet zasobovaci, ktdi kazde rano nosi do budov proviant. Az dodnes to totiz jen tak tak zvladali dva, chodili oba od osmi a behali s masem do hotdogu, s cibuli, se zmrzlinou ... Od zitfka se budou muset stfidat a na tuhle ranni praci chodit obden. Problem je, ze netvofime dost silnou partu na protest. Pfitom je vsem jasne, ze kdyby jen deset lidi nepfislo do prace, park by nefungoval. Vsichni ale maji strach. Boji se, ze dopadnou jako Cigdem z Turecka, ktera nepfisla do prace kvuli bolesti zubu. Za trest byla druhy den poslana ze zmrzliny na kolotoc a do prace musi chodit na desatou a odchazet z ni pfed sestou. Ani kradeze se nevyplaceji, jsou ale trestany stejne, jako jakykoli jiny pfestupek - praci u atrakci. Ina z Bulharska si domu chtela odnest nepouzity a k vyhozeni urceny popcorn, v kancelari ji na to pfisli - nezlobili se, nenadavali, ale trest byl jasny - kolotoce. Chrisova utkveIa pfedstava, ze kolotoce jsou tou nejhorsi variantou prace v parku, se ale obcas minula ucinkem. Z vodniho parku totiz plavcici k atrakcim odchazeli radio Bylo to vysvobozeni, ne trest. Zacina se to tu podobat zemi, kde slunce nikdy nevychazi ... 41
25.7.2005
... Kdyz uz si clovek fika, ze se pracovni moralka neda nijak vic podlomit, zacne Chris v praci fesit problemy mimopracovni. Vcera v sest patnact vecer si zavolal vsechny studenty. Vytahl nas v polovine ukHzeni, vsichni si museli razit odchod. Zacal rozebirat zpusob naseho zivota v jeho domech a stiznosti jednotlivych studentu. Zeptal se, jestli chceme spachat sebevrazdu, kdyz do prace chodime po silnici, kde jede jedno auto za druhym. Na argument, ze cesta po louce je rozbahnena a rozbita, nebral zfetel. Pak zacal vytahovat spinu od jednotlivych studentu - stezovani si na hluk v ubytovnach, na dlouhe telefonicke hovory, na cizi nepovolene navstevy. A vzdycky hrozil financni pokutou, pokud by se to melD opakovat. Naposled pak varoval, ze pokud nebude vsude pofad perfektne uklizeno, pfijdou sankce. A ode dneska se uz
0
pokutach nelaskuje. Studenti z jednoho domu dostali
pokutu za cizi navstevu. Kazdy musi zaplatit sto padesat dolaru za znameho, ktery se u nich koukal pul hodiny na televizi. Na osmi lidech tak Chris vydelal dvanact set dolaru. Z toho domu je i Stela. Skoro cely dnesek v praci probrecela. Must pfivezt penize pro svoje rodice
Moldavie je chuda zeme, kde si za mesic lidi vydelaji to,
co my tady za den, takze sto padesat dolaru je zivobyti na dva mesice. A zase to vsichni pfijali a jen sklopili hlavu
0
trosku niz ...
3.8.2005 ...Vz skoro tyden museji byt vsichni v praci od osmi od rana. Cistime a
Cistime. VZ skoro tyden nikdo nevi, co se deje. Teprve dneska jsem se to dozvedeli. Pfisla "namatkova" hygienicka kontrola a hned po ni Larry. Od zitfka marne zase zakazano pracovat tak brzy. Delaji si s nami, co se jim zachce. Park po hygienicke strance prosel bez vetSich problemu. Vsichni si stezuji na unavu. Dva lidi nemeli uz mesic volno a nove pravidlo fika, ze od patnacteho srpna az do konce sezony nema zadny student pravo na volny den. Americti brigadnici totiz odjizdeji do skol a nemel by kdo pracovat. Vsichni tak tlaci na vedeni a volno si vybiraji. Mne fekli, ze snad pfisti tYden.
42
Poslednich par dni se zpfisnily kontroly nadfizenych. Jakoby chUm nekoho chytit a snad i vyhodit. Podle Larryho loni vyhodili dva studenty posledni den pfed koncem sezony. Vyhazov se rovna ztrate bonusu dvou dolaru za kazdou odpracovanou hodinu, pokud elovek vydrZi do konce sezony. Loni ti dva smolafi usnuli na svem pracoviSti ve vodnim parku v dobe, kdy prokazatelne nemeti asi dve hodiny jedineho zakaznika. "Chrisovi vzdycky slo jenom
0
penize a vubec ho
nezajima, ze mu tady tri, etyfi mesice lidi pracuji. A ze pracuji dobfe. Snazi se za vsech okolnosti vytfiskat maximum," fekl Larry a bylo videt, ze mu chovani jeho sefa leze krkem. Chris moe dobfe vi, ze pfiSti rok pozve dalSich padesat naivnich troubu, co mu park udrZi v chodu. A dalSi rok dalsich padesat. Nektefi lide dokonce pfijeli podruhe. Proe? Kinga z Rumunska proste jen potfebuje penize na zivot a vi, ze kdyz vydrzi a bude Mit, tak penize dostane. Jenze i tak ji podminky zase strasne pfekvapily - lidi z vedeni podle ni zestarli a zkostnateli, ke studentum se uz nechovaji ani trosku pfatelsky. Stejne ale nakonee uvazuje
0
tom,
ze pfisti rok pfijede zase ...
4.8.2005 ... Z lidi se tu stavaji jen stiny a jestli dosud nikdo nieemu neodporoval, ted' uz na to nebude sila. Fyzicka namaha a emoeni natlak zmuzou svoje. Parta studentu si na zitfek vzala volno, ehteli vyrazit do Six Flags - nejvetsiho zabavniho parku v Ameriee. J enze po dnesni rannt bource prislo moc malo zakazniku a tak tihle studenti byli poslani domu stirn, ze to je jejich den volna a se zitfkem at' nepoeitaji. Zamluvene auto propadlo, plany byly znieeny a oni vsichni jenom sklopili hlavu a sli domu. Veeer bude pijatyka - vsiehni budou svorne nadavat, mlatit do stolu, stezovat
(
,
si na to, ze je boli cele telo. Nakonec se na nieem nedohodnou. Jen bezmoc se v mozku rozlije zase trosku vic ...
5. 8. 2005 (Pozn. autora: Kurzivou psane hlasky v textu oznacuji pismena, kteni pfestala fungovat na klavesnici pocitace. Zvolil jsem tuto variantu pro lepsi citelnost textu a zaroven pro zachovani aspon nejake autenticity zaznamu.)
... Diky veerejsi party uz moje zapisky nebudou vypadat jako dfiv. Pri hadee
0
to, jestli rna Chris pravo na to, co dela, se mt do poeitace dostala voda a prestala
43
fungovat nekteni pismenka. Pro polovinu studentu z parku je tak spojeni s domovem omezeno na 24 znaku a predpokhidam, ze az si voda najde cestu hloubeji, tak odejde zakladni deska. Dnes pretekl pohar horkosti vetSine z nas. Rumunka Anna prodavala vstupenky do parku. Na tomto miste projdou rukama studentu velke penize. Pred obedem musi vzdycky tihle pracovnici odevzdat trZbu v kancelafi. Kdyz se vratila z obeda, rika ji Maria z ekonomickeho oddMeni, ze se ztratily dva tisice dolaru. Prohledani byli vsichni Rumuni a nenaslo se nic. Jediny clovek, ktery mel k penezum v one pulhodine pfistup, byla spojovatelka Tina, jenze
0
ni nikdo nejevil zajem,
predem byla vyloucena z podezrelych. PolicH nikdo nezavolal, vsechno se zahraIo do autu a Anna sla ke kolotocum. Celou dobu se ted' bude bat
0
bonus.
Parkem zni cesko americka pisnicka, Nechapeme ji jako recesi a nezpivame ji se smichem ani usmevem: We work in Hell of Make Believe, j e to zkurvena prace, zkurvena prace, every day and every week, je to zkurvena prace, zkurvena prace ...
12. 8. 2005 \
... PTipadat si jako neplavec ve studene rece muzete v Land of Make Believe snadno. A bud' se naucite honem rychle plavat, nebo se utopite. Tyhle pocity jsem mel cely den. Volno dostali kluci, kteri se staraji
0
zasobovani a vymenu oleje a ja
musel oboji stihnout vcas sam. To se nakonec povedlo, jenze pak mi bylo receno, ze budu cely den sam v hotdogu a shodou okolnosti byl dnesek se ctyrmi tisici osmi sty padesati iTemi zakazniky nejlepsi
den pro
Chrisovu kasu a nejhorsi
pro
zamestnanecke ruce. Jak uz jsem driv napsal, problem byl v tom, ze vsichni, kdo mohli, si vzali volno, protoze dnes byla posledni moznost, pred nasledujicimi iTemi tYdny. Pocet pracujicich se tak smrskl asi
0
iTetinu. V suchem parku pracovali plavcici, vodni park
byl temer bez hlidani a zasobovaci behali uplne cely den. Teplota se vysplhala na 44
tricet pet stupi'iu Celsia. Zakazniei dostavali kolu bez ledu a v odpadkovych kosich se hromadil nepotadek tak, ze ptetekaly. "Tohle jsem tady nikdy nezazil," posteskl si Larry. "Jo, mivali jsme tu narocne dny, ale abyeh sf musel brat na pomoc lid; z vodniho parku, aby pracoval dokonce i Chris, tak to jsem asi jeste nevidel. Jsem tu uz paty rok a zda se mi, ze je to tu eim dal horsi - mene pracovniku a vic dfiny. Jo, ptedvedli jste dneska dobrou praei, diky." Tak znela prvni a posledni slova ehvaly, kteryeh se elovek v parku dockal. Vecer se zase pilo. N a vztek, na zal, na praci, na lidstvi. Zitra do prace pujdeme znovu. A znovu bud erne eekat, az nam Chris pfijde vynadat. A znovu to pfijmeme se sklopenou hlavou, s myslenkami na penize ... Zaverecne bilancovani 8. 10.2005 (doma) Strach ze znicene zakladni desky poeitace byl opravneny. DaISi ptibehy jsem tak musel psat rukou. Ostatne uz nebylo skoro nic, co by se nejak zmenilo. V urcitem bode natlaku totiz clovek ptestane vnimat bolest. Nejzvlastnejsi na tom vsem bylo, ze ctyficeti sedmi studentum v Land of Make Believe nakonee stejne nejvie vadito, kdyz na konci sezony odjizdeli a loueili se spolu. Vsichni do jednoho ochutnali amerieky sen. Nekteri pracovali sedesat, nekteti sto dvaeet dnL Z osmdesati dnu meli tteba jen dva volne. V parku se objevilo dye ste devadesat ctyti tisie tri sta patnact navstevniku a Chris tak vydelal hrubeho pfinejmensim osm milionu dolaru. Zamestnancum ptipadl necely milion a daISi tri miliony sly na provoz parku po technicke strance. Kazdy ze studentu vydelal kolem peti a put tiske dolaru. Nutno fiet, ze si studenti pted jen srovnavali s Chrisem ucty. Posledni mesic se vytvotila sit' poskytovatelu potravin a zmrzliny s promyslenym systemem varovani pted neplanovanymi kontrolami. Chrisovo strategicke rozmisteni budov se nakonec castecne obratilo proti nemu. Zamestnanei se tak mohli zadarmo dosyta najist hotdogu, hamburgeru a sendvicu a nebat se kontrol a vyhazovu. V soucasnosti jsou zpatky ve sve zemi vsichni studenti a spousta z nich pfemysli pfiSti rok
0
navratu do Land of Make Believe,
0
navratu do zeme splnenych
snu a ptant Nektefi pojedou zase za penezi a jini... "Ptijedu sem znova. Potkal jsem tu tolik ptatel... Vzdyt' ty podelany Chrisovy pravidla nevedly k nicemu jinemu, nez ze se tu udelala nejlepsi parta, co jsem kdy kde videl. A pfiste, i kdyby tu nebyl
45
nikdo z Ietoska, se udela zas. Diky Chrisi za tohle vsechno a diky za to j fdio zadarmo." Timhie Slovak MajkI nakonec rozbrecel a rozesmal uplne vsechny.
46
3.1.3 Reportaz C. 3 Land of Make Believe - detsky raj Slunce spaluje tlacenici pred hlavnfm vchodem do lunaparku Land of Make Believe. Byt v uzavrenem prostoru, vzduch by byl k nedychanf. Takhle aspoii slaby vanek obcas pfinese trosku kyslfku do plic. Vsichni cekame, az se otevrou brany zabavy a az deti budou moci jit skotacit na kolotoce, horskou dnihu, do bazenu nebo na tobogan. Park uz v americkem state New Jersey, asi hodinu cesty jihozapadne od New Yorku, stoji vic nez padesat let. Spousta navstevniku sem pfijizdi kazde leto a ti, kteff sem jedou poprve, si zjistili informace od znamych, z internetu, nebo proste jen projizdeli a stavili se. Nikdo z nich neceka nic velkolepeho, zadne Six Flags s horskymi drahami jako ze sitcomu Krok za krokem, zadne desive a vel ike domy hruzy a uz vubec ne adrenalinove atrakce, pfi kterych tuhne krev v zilach. Hlavni cil je pobavit se a uklidnit
jednoduse si udelat krasny rodinny vylet a mit jistotu, ze
kdyz bude opravdu velike horko, je tu bazen a chladiva voda. PRVNi Z.AZITKY
"Mami, ze to bude krasny, vid' ze jo?" tesi se petileta holCicka. ,;Uplne nejvic chci videt ta zviratka, co maji." Moe dobfe vi, ze na farme stareho McDonalda je par ovcf, krocanu, koz a taky tele Pete. Jonesovi pfijeli do parku z New Yorku a Nancy mi vysvetluje, ze deti v americkych velkomestech znaji zvifata jen z televize a obrazku, ze tfeba vubec nevedi, jak je ve skutecnosti velika krava. I Nancy vyrustala v New Yorku a kdyz poprve videla ziveho kone, bylo ji dvanact let. "S mamou jsme pfijely prave sem do parku - to tady jeste nebylo tolik vodnich atrakcf, vlastne jen jeden potok a z nej udelane koupaliste," zavzpomina na chvili Nancy a pfenese se do detskych let. "Pak jsem tu byla jeste v sestnacti, ale to uz me tak nebralo, byla jsem pubert'acka a vsechno me nudilo, zvlast' ty hloupe atrakce pro male deti," rozesmeje se nahlas a popostrci svoji dcerku daI v fade. :1
Za branou parku zacina detsky raj. Hned u vchodu je spousta her, ve kterych si sikovnejsl deti mohou vystfilet nebo vyhazet tfeba plysovou opici. Pak se probehnou bludiStem, ktere pri trosce fantazie pfivede maleho prilzkumnika az k Minotaurovi.
47
Nakonec vsechny objevi les z velikansky lizatek, jako stvoreny ke hre na honenou. Odevsad se ozyva piskot a jekot rozdovadenych ulicniku. Kdyz se vsechny deti dosyta nabazi, rozbehnou se vetSinou ke kolotocum a dalSim atrakeim vsech moznych tvaru. Porad dokola se ozyva: "Muzu jet prosim jeste jednou?" ZAKLADEM JE HISTORIE
Land of Make Believe rna jednu zvlastnost. Zakladatel si pred padesati lety fekl, ze postavf park, ktery bude odkazovat na nejakou historickou udaIost. Za zaklad si vybral povest
0
Jeni Jump - divce, ktera skocila ze skaIy, protoze se bezhlave a
tragicky zamilovala do zenateho a verneho muze. V parku je tomuhle pfibehu venovan eely durn. Dokonce ve vitrinaeh lezi i zarucene prave kousky Jenina obleceni. A pak je tu jeste divadlo, ktere tahne lidi. Velke i male. Zpocatku v nem herci vypraveli prfbeh
0
Jeni, ale poslednieh deset let v parku hraji hry na piratske tema.
Krasna cikanska prineezna je unesena straslivym Rudovousem a statecny piratsky benjaminek sestiprsty John prineeznu zachrani. Ta se do nej bezhlave zamiluje a spolecnou laskou zlomi kletbu, ktera kazdy ctvrty den v mesici zpusobuje, ze Johnovi vyroste na ruee jeden prst navie. Absurdni temata se libi a z hercu i scenare je jasne patrny amerieky pohadkarsky styl poslednich let. Nejdulezitejsf je zaujmout co nejsirsi publikum, myslenky a vtfpky proto oslovujf hlavne dospele, barevne kostymy, divokost a dovadeni hercu naopak male deti. VODNI PARK
Vodni park se vic nez co jine podoba mohutnym a megalomanskym kolegum, kteryeh je stat New Jersey pIny. Nikde jinde v Ameriee nenajdete na tak male plose tolik lunaparku. V nejvetSim z nich jsou atrakce berouci dech. Tobogany, ve kterych se jezdi rychlostf i sto kilometru za hodinu, mohutne U-rampy, dlouhe klouzacky. Take v Land of Make Believe neni vodnf cast postavena pro male deti. N a mnoha vystraznyeh eedulieh visi varovani, ze atrakee nejsou pro deti nizsl nez metr dvacet. "Tato, co je to ta cerna dira?" slysim maleho cernouska jak se zvedave pta na tajemny nazev. "Tobogan, Timoty, jenze tarn nemuzes, jsi jeste prcek," vysvetluje
48
tata. Tim jenom smutne vzdyehne a kouka, jak jeho otee vybiha nahoru do schodu a tesi se na ryehly zazitek. PRA VIOLA JSOU ZAKLAD USPECHU
"Tak co, rodino, mate hlad?" ozyva se z parciku vyhrazeneho na pikniky. Kolem statneho cernocha se najednou objevi snad osm dHi a vseehny se hlasite hlasi o sviij pridel. Kdyby se nahodou na kazdeho nedostalo, nedaleko je stanek s hranolkami a hotdogy. V porovnani s ostatnimi americkymi zabavnimi parky jsou eeny v Land of Make Believe asi
0
polovinu nizsi a snad v zadnem jinem parku take
neni k nalezeni podobne misto, vyhrazene pro vlastni piknik. Americane si s sebou vozi vlastni lednicky s jidlem. Klasieke proutene piknikove kose davno vystridaly umeIohmotne a izolovane, takze v nieh jidlo zustane dele teple nebo studene. Pravidla jsou pro navstevniky presto celkem prisna. Napriklad je zakazano do parku prinest cokoli skleneneho. Alkoholicke napoje take neexistuji. Majitel parku dba hlavne na bezpecnost a hygienu. Ve vodni casti jsou povoleny pouze plavky, ktere maji dye vrstvy
spodni
mus{ byt hygienicka ze sit'oviny. Plavciei tak museji hlidat nejen plavce, ale i to, co maji na sobe. "Tohle pravidlo s plavkami je stejne jenom divadylko, aby si nas pan majitel narnastil trosku vic kapsu," rika mi jen tak mimoehodem plavcik Steve pri vysvetlovani prineipu, na kterem funguje "plavkova policie". Koupaci ubor, ktery rna vetSina lidi na sobe, je v beznych obchodech jako plavky prodavan a skoro zadny navstevnik se do parku neprijde koupat v krat'aseeh. "Kdyz nekdo nema dvouvrstve plavky, posleme ho do kramku se suvenyry, kde si je muze koupit," konci vyklad Steve a piska na maleho Americana, ktery se zrovna v bazenu potapi. Ani to se totiz nesmi. SANTA A STRASIOLA
NejmenSim detem je urcena jedna zvlastnost. Kde jinde se da totiz behem leta potkat skutecny Santa Klaus, nez v Land of Make Believe
Zemi splnovanych pran:i.
Aby mohl maly clovicek rict svoje vanocni prani, staci pres leto navstivit Santiiv bar. V nem sed{ amerieky symbol Vanoe a posloueha, co si deti preji. Pred barem se tvori dlouhe fronty. "Chtela byeh kolo a konika," preje si prineeznovsky krasna mala
49
holCicka a jeji rodice tise poslouchaji, zatimco ji Santa houpe na koleni. Pak se eel a rodina zvedne a zastavi se na pravou zmrziinu ze severniho polu. K lunaparku patfi i dum hruzy. V Land of Make Believe je taky jeden, malickY. Pripomina spiS muzeum, ve kterem jsou vystaveni hrabe Drakula s netopyii chaskou, panl Jezibaba s kotlem plnym detskych nohou a rukou a Frankensteinovo monstrum i se svym stvofitelem. Mali navstevnici obcas vychazeji s placem, ale hned pied domem je obvykle rozesmeje mluvici strasak do zeli. "Jejda, ty fakt mluviS," kfici petilety kluk a kopne do strasaka. "Mluvim, ale jestli me jeste jednou kopnes, zacnu taky carovat a odskaces odtud jako zaba," varuje nezbedu strasidlo a zacne se d'abelsky smat. Ulicnika to zrejme odradi a utika nekam pryc. Chvilku mi trva, nez ze strasaka vymamim princip, na kterem funguje. Uvnitf je obycejna vysilacka a ten, co do nl mluvI, sedi schovany jen kousek od strasaka, takze dobfe vidi, co se kolem deje. "A ted' uz jdi pryc, bezl mi sem daISi deti," odezene me nakonec strasidlo.
VLAcEK Je pet hodin vecer, z parku se pomalu zacinaji ztracet navstevnici, ale pfede mnou je vrchol celeho dne. Jako fanda do masinek si nedockave stoupam na peron a cekam, az si pro me pfijede verny model parni lokomotivy z roku 1910 a proveze me po parku. Do patnacti vag6nku se vejde asi sto lidi. Zatimco cely den jezdi vlacek pIny k prasknuti, takhle vecer nas nastupuje sotva deset. Misto propagacnich reci
0
parku strojvedouci vypravf, ze pied tfemi roky
v lete snad tfi tydny intenzivne prselo a ficka, kteni park zasobuje vodou, se rozvodnila. A protoze se park naehazi v Iesich, kde je spousta zvifat, jeste ctrnact dnu po povodni se vsude vaIeli mrtvi skunkove, jeleni a dokonce i medvedi. V parku bylo misty i metr a pul vody a odbahiiovani a vysouseni trvalo skoro mesic a pUl. "Nejhiit ze vseho nakonee dopadl tenhie vlacek. Je to technicky unikat. V celych Spojenyeh statech jich neni vic nez dvacet a na rekonstrukci musel nas majitel dcit vic nez sto tisie dolaru," vzpomina na spatnou dobu Jim a hlas se mu trosku chveje.
50
Opoustim park s poslednimi mivstevniky a v knimku se vzpominkami si kupuji pohled na jedouci masinku a pul libry fadze. To je mistni sladkost delami ze specialniho testa a z kousku orisku, cokolady, vanilky nebo susenek. Vyrabi ho tu studentka z Moldavie. A ve dverich potkam Nancy i s jeji holCickou. "Tak se mi zda, ze starnu:' usmiva se Nancy. "Juti se tu Hbilo, ale mne to vsechno pfijde strasne malickY· Jsem moc zvedava, az sem pfiste povedu svoje vnoucata, co budou tikat a co budu flkatja," uzavira Nancy, seda do dodge a odjizdi domu do New Yorku.
51
3.1.4 Reportaz c. 4 Hudebnici Central Parku Horko a vlhko New Yorku vafi krev a pfehfiva mozek. Budovy, automobily, obehody ... skoro vseehno rna klimatizaei. Vlhkost vzduehu zpusobuje, ze se uvnitf domu tvofi pliseii a kapky vody kondenzuji na trosku studenejsieh zdeeh, z kterych potom stekaji nebo padaji na podlahu. Zvlastni mikroklima New Yorku je zpusobeno tisici a tisfci automobilu, tovarnami, dyehajicimi lidmi i zemepisnou polohou, ktera svou vzdaIenosti od rovniku odpovida Neapoli. A prave tohle horko a vlhko bylo jednim z duvodu, proc vznikl Central Park. Mel troehu zmirnit zv1<:lstni klima New Yorku. Mel pfinest trosku pfirozenosti do pfetechnizovaneho sveta. S postupem casu pak obyvatele mesta i pouzi navstevniei zjistili, ze park je vsechno mozne, jen kousek pfirody ne. Dnes je to raj lid! bez domova i exeentriku, prostituce i milencu, lidi z okraje spolecnosti i umelcu. S pfichazejici noci se meni z raje pejskafU ve straeh nahanejici les, v nemz jsou obcas slyset i zvuky vystfelU. Ve dne se ale zbrane promeiiuji, podobne jako ve filmu Kdyby tisie klarinetu, v trumpety a strach v uklidneni, ac v hlave pofad kolota pachuf nejistoty, jestli se neeD zleho neschovava za dalSim kerem. A pfeei tu par lidi naslo smysl zivota. MANZELKA A SAXOFON? NIKDY!
Rana jsou v New Yorku pry vsechna stejna. Vykouknete z okna na ulici a vidite lidi, pofad jen lidi. Stovky, tisice jich proudi ulicemi. Nasedaji do taxiku. Pracuji. Nakupuji. Ziji. Pfezivaji. "Je nas tu tolik, ze si musime davat pozor, abyehom jeden do druheho nevrazeli," uvazuje nad timhle lidskym megastorem Jimi Malinsky. Potkal jsem ho jedno zatijove ranD v Central Parku, na miste, kam se v noci boji i policiste. I v deset rano je tam sero. Slunecni paprsky jen sem tam problesknou skrz
,
,
"
zmet' vetvi a lupenu. A ze vseho nejpodivnejsi je na tomhle miste ticho.
. f.
"Nezasleehnu tll ani hlasek z ulice, ale ani zapipnuti nejakeho ptacka. Proste klid. A
52
proto jsem si tohle misto vybral," vysvetluje Jimi a saha pro svuj saxofon. Ticho je pryc a horkym, tezkym vzduchem se prodiraji jazzove tony. Jeho rodina do Ameriky priSla v polovine
minuh~ho
stoleti a Jimi jeste nebyl na
svete. New York se pro nej stal domovem a kleei. Domovem pro spanek, kleci pro zivot. "Za poslednieh padesat let se Big Apple (pozn. aut.: New York) hodne zmenil a nejvlc po atentatech v roee 2001. Do 11. zari si lidi vzdyeky hledali svoji vlastni cesticku. Nikdy nebylo snadne se tu s nekym seznamit. Vsiehni jeli po vlastni ose," vysvetluje Jimi a smutne dodava: "Dovedes si predstavit, ze az nekdy do tfiadvaceti jsem poradne nemluvil s zadnou holkou?" Pak prisly atentaty a lide se nejen vyhybaji, uz se sebe i boji. Pred patnacti lety Jimimu priSla do eesty manzelka. Meli spolu holCicku a rozvedli se. "Nebylo to k zivotu. Te zenske se vubee nelibilo, ze hraji na saxofon. Jenom mi nadavala," vzpomina Jimi. Usmeje se a doda, ze nebyt ji, nikdy by nevyrazil do Central Parku a nehral by v nem. "Porad mi rikala, at' si jdu vyrvavat nekam yen. Tak jsem si jednou sbalil fidIatka a sel sem," ukaze na stary, polorozpadly mustek pres potok. "A pakjsem odesel natrvalo." Jimi v Central Parku hraje kazdy den krome soboty, kdy jezdi do Bostonu na navstevy za deerou. SAM Z J APONSKA
Po nekolikakilometrove prochazee Central Parkem nemusite projit ani jeho jednu ctvrtinu a pfitom ani necitite unavu. Snad z povesti, kterou park rna, snad ze straehu o par dolaru v kapse, snad ze zvedavosti ehodite a chodite, nezastavite se, nesednete na lavicku. Jen dye mista vypadaji trosku jinak. Prvnim je hromada kamenu u jednoho z jezer parku. Zvlastni pocity okamzite vystfida uklidneni. Zelena a newyorskymi zplodinami prosycena voda se lehce vlni. Kolem usf zni jenom kfik raeku a deti, ktere si na maIem hfisti zkouseji postavit hrad z pisku. Tahle idyla me nakonec udolava a na plochem kameni si davam pod ruku fotoaparat, leham si a usinam. Nadavam si pak za to jeste dlouho, i kdyz se nie nestalo.
53
-Druhym mistem jsou Jahodova pole. Vstup na ne je dovolen jen, kdyz mate v planu chovat se tise, relaxovat, septat si. Pritom je to jeden z nejnavstevovanejsich koutu Central Parku. Vuni jahod uz davno vytlacil pach prepaleneho oleje od MacDonalda a misto na jahodniky tam lide koukaji na vydlazdeny chodnik se slovickem Imagine. Je to jeden ze symbolu New Yorku. Snad u vsech stankaiu si turista muze koupit pfinejmensim pohled na tuhle sedo-sedou raritu. I ticho tu rusi tlumeny rachot ulice. A j ednou za cas trumpeta. Inosiro Fukunisi hrava na trubku kousek od Jahodovych poll Central Parku. "Slysel jsem hodne
0
New Yorku,
0
Central Parku,
0
mistnich pfibezich. Tak jsem se pied
par lety rozhodl, ze toho vseho chci byt soucasti," zacina vypravet a jemne poklada svoji zlatou trumpetu do semisoveho pouzdra. Nasetril si penize na cestu do USA, pres internet si nasel praci v kuchyni, sebral dUlezite veci a odjel z Japonska. "Doma mi bylo dobie. Vlastne mi vubec nic nechybelo, krome pocitu, ze nekam patfim." Kdyz mi tohle fika, prohllzi lidi, kte.fi chodi kolem nas. Pofad vypada, ze nekoho hleda. Kdyz poprve vylezl pfed terminal letiste a uvidel davy chvatajicich lidi, chtel se otocit a letet zpatky. Jenze Japonci maji v podvedomi vernost sami sobe a svym myslenkam. Tak vydd:eL Prvni dva roky se protloukal a hledal. Ne praci, ne bydleni. Hledal lidi a nasel Central Park a Jahodova pole. Odtud sice newyorsti policiste vyhaneji hlucici a ivouci pobudy, jeho tam ale nechavaji hrat. "S Jahudkami jsem nenasel prMele. lsi asi treti clovek, se kterym tu mluvim a to tu hraju tfeti rok. Nasel jsem ale klid. Bojim se ted' uz jenom toho, ze mi budou jednou chybet moje deti, protoze jakmile odejdu z parku, zase jenom vsechny mijim a vsichni mijeji me," saha znovu do pouzdra, zacina hrat a uz toho vic nepovi. HEJ, CHLAPE, PRITLAC!
Na druhe strane parku je uplne jiny svet. Mile muzei se mu fika a na par metrech si kazdy muze projit vsechny umelecke slohy a styly. Tisice turistu denne proud! branami mohutnych pokladnic slavnych obrazu velkych mistnl a predhaneji se, kdo toho vic uvidi.
54
=
~"--~<~,
Ta mile sousedi jen pres ulici s Central Parkem. Vytvari tak podivnou zmef "prirody", umeni a sede mestske zastavby, to vsechno pod hlavickou Made in New York. Gugenheimovo muzeum v New Yorku je po MoMA (Museum of Modern Art) snad nejznamejsi chram moderniho umeni na svete. Kazdy den hika spoustu turistu na Picassa, Maneta a Duchampa. Sama budova je architektonicka perla. Mnozstvi turistu laka stankare s obcerstvenim, zebraky a toulave umelce. "Hej, chlape, pfidej mi sem jeste neco, udelal sis moji fotku, ne?" slysim, kdyz se chci protlacit skupinou lidi cekajicich na daISi pisnicku velikeho cernocha, ktery jen tak sedi na zidce tesne pfed muzeem. "Lidi, nechte me trosku vydechnout," zahfima najednou, "budu tu i zitra. I za rok." Dav se tak trosku neochotne a trosku rozpaCite rozchazi. Air Infinite si dal svuj pseudonym po padu Dvojcat, mrakodrapu Sve:toveho obchodniho centra. Chte:l tak revoltovat proti zIu a ukazat, ze by Iidi meli dychat, ne se jen plahocit po zemi. Ground Zero je "pozemni nula", na niz stavala Dvojcata, kdezto Air Infinite "vzdusne nekonecno". Zpevem u muzea vydelava na chleba. Postavicka, kteni podle hlidace muzea k budove neodmyslitelne patfi, by uz klidne mohla stat na prknech nekde na Broadwayi a slavila by uspechy. "Nabizeli mi uz i vlastni show, jenze copak to tady muzu opustit?" rozhodi kolem sebe rukama a s laskou se podiva na mohutnou stavbu nad sebou. Kdyz mu bylo dvanact byl uz sirotek a protoze nemel penize, zacal se jen tak potulovat a krast. V petadvaceti se dostal za kapsarstvi na pul roku do vezeni a nekdo mu tam povedel, ze by mel zacit zpivat verejne. A tak si v te dobe jeste Paul Gimpsey vybral verejnost u Gugenheimova muzea. Ted' je mu ctyficet pet a zpevem se celkem obstojne zivi. Vecer co vecer seda na metro a jezdi domu do Harlemu. Nakonec mu do cepice hazim dva dolary a zacinam poslouchat. Nevim, jestli mluvil pravdu s nabidkou broadwayske show, ale pote, co jsem ho slysel zpivat, mu bez vyhrad verim. Tak jako Hyde Park v Londyne nebo Petfin v Praze je i Central Park svet ve svete velkomesta. Osudy lidi, kteri jsou s parkem spjati, tvori jednu celou kapitolu mesta, v nemz kazdy den miliony lidi chodi tak, aby nevrazili jeden do druheho. A i kdyz 55
parkem jdete treba vecer a krve by se ve vas nedorezal, stejne porad tak trosku doufate, ze za dalSim kerem uvidite nekoho, kdo bude hrat na trubku nebo saxofon.
56
3.2 Reflexe reportaii Celkove jsem napsal z pobytu v USA ctyri reportaze. Tri z nich se tykaly parku Land of Make Believe - popisu parku, deni v nem, zkusenosti z prace v USA, vztahu mezi zamestnavatelem a pracovniky i mezi pracovniky navzajem. etvrta reportaz je pak z meho pobytu v New Yorku a reprezentuje druhou cast programu Work and Travel, tedy cestovani. Je vseobecne znamo, ze novinaf by mel podavat nezaujaty a nezkresleny pohled na deni kolem, mel by byt objektivni. Dokonce pokud piSe reportaz, nemel by publiku vnucovat svoje nazory, mel by mu jen naznaCit svuj lihel pohledu. Celkovy obrazek by si mel moznost pfijemce vytvorit sam. Pokud zijete v nejake komunite deist dobu, je velice slozite nenechat se vtahnout a zustat porad trochu nad veci. Priznavam, ze se mi to v LoMB nekolikrat nepodarilo. Pfilis intimnim a podle meho nazoru reportazne nekorektnim a neprijatelnym faktum jsem se ale vyhnul, i kdyz mi to predevsim v reportazi Budoval jsem americky sen tvorilo nemale problemy. Presto si myslim, ze prave subjektivnejsim zpusobem pod ani informaci, se mi podarilo ozivit reportazni sty!. Forma denikovych zapisku sice v teze reportazi zanr vice priblizila beletrii, ale zaroven jsem se snazil zachovat tradicni reportazni prvky a rysy, zminovane v livodni teoreticke casti me prace. eleneni po jednotlivych dnech navic dalo moznost reportaz gradovat, cimz take vzrostla vypovidaci hodnota reportaze, nebot' podobny rytmus mela i celkova nalada v parku. Reportazemi Budoval jsem americky sen a Studenti v Zemi splnenych prani jsem se pokusil zaplnit informacni mezeru, nebot' cesky tisk nepodava presvedCive a dostatecne svedectvi
0
programu a vubec
0
pobytu studentu v USA. Z programu se
ptitom od roku 1992 stal fenomen, nebot' kazdy rok jezdi vice a vice studentu za praci do ciziny i USA, a pritom neni skoro nijak reflektovan v tisku. Pokud uz se
0
nem pise a pokud clanky obsahuji ohlasy studentu, clanky vetsinou
dokresluji informace, ktere podavaji agentury, poskytujici studijni programy. Jsou to informace
0
kurzech a programech a samozfejme obsahuji prevazne pozitivni
'\
hodnoceni, nebot' i informace v novinovych clancich jsou soucasti public relations a reklamy. Novinari na tuto "hru" pristupuji a v podstate porad pisi stejne clanky, cimz 57
ve spoleenosti vyvotavaji po cit, ze program Work and Travel nemuze byt nic jineho, nez skvele prozite prazdniny. Zaroveii neukazuji lidskou, prozitkovou cast veci, pouze stale dokola strojove opisuji programy agentur. Posledni reportaz vyboeuje z fady pfedchozich reportazi. Netyka se uz prace v parku. Ma ukazat, ze program poskytovany agenturami obsahuje i druhou cast jeho nazvu cestovani. Nechtel jsem ho pojmout jako cestopis a popsat, jakym zpusobem studenti v USA cestuji, i kdyz by to zapadlo do mnou nastinene tematiky lepe. Chtel jsem poukazat na mentalitu Ameriky a lidi, ktefi v ni ziji, a prochazkou po Central Parku dokazat, ze neni dUlezita dynamienost akce, ze nezalezi na tom, jestli elovek PoplsuJe katastrofu v Indii, ze nejzajimavejsl je sam zivot a ze se k zajimavemu reportaznimu materiaIu da dostat i na obyeejne dovolene. Stejne jako v reportazi Land of Make Believe - detsky raj jsem se i zde odpoutal od vel ike zaujatosti, ktera byla v prvnich dvou reportazlch nutna. Rozdil v odpoutani je zde ale zcela jasne patrny. Nevidel jsem do dusi hudebnikum z Central Parku, neznal jsem zakulisi a nebyl jsem s mistem a s lidmi nijak citove spojen. Navic jsem v New Yorku byl pouhy tyden a do parku jsem se vratil tfikrat, cimz byly krome pfimo pusobicich pocitii eliminovany veskere hluMi prozitky, ktere zakonite vzniknou, pokud je elovek na konkretnim miste deISi dobu. S delkou pobytu a hloubkou, pfipadne jistym druhem "zobyeejneni" prozitku je spojen daISi problem. Nebylo snadne psat tuto reportaz s odstupem. I kdyz jsem si psal denik, nelze do nej zachytit veskere pocity, ktere clovek prozlva, nelze do nich pIne zachytit intenzitu prozitku. Reportaz
0
hudebnicich jsem psal jako posledni ze
vsech etyr. Z New Yorku jsem si pfivezl velike mnozstvi materialii i promluv. Tykaly se napfiklad cestovani po meste a rovnez nebyly nezajimave. Presto jsem chtel pfinest neco novejsiho, objevnejsiho a k tomu se mi moje materialy pfilis nehodily. Cervenou nit mezi tfemi pfibehy muzikantu jsem uvidel az po opakovanem pfeeteni svych zapiskii. Hlavni idea tedy vznikla, ale vzpominani po dvou mesicich nebylo snadne. Nakonec mi pomohlo ureit si nekolik zakladnich bodu - tedy pfibehy o parku, pfibehy hudebniku a moje intenzivni pocity, ktere jsem prozival, a vsechny je propojit a "obalovat" kolem nich jednotlive drobnejsi vzpominky. V porovnani s reportazemi ze zabavniho parku se mi ale pieci jen tato reportaz psala obtizneji, protoze LoMB byl pro me tii mesice domovem a myslenkove jsem se do 58
1 nej vracel mnohem smize. Zaroven jsem si overil, ze neni potreba nejake vyznamne udalosti nebo neceho, co vybocuje ze standardu. Teprve novinar rna moc dat obycejnym vecem silu neobycejnosti. Cizi prosUedi prineslo jeden problem technickeho charakteru. Po prfjezdu do USA byla moje schopnost rozumet a mluvit anglicky znacne omezena, coz se ovsem za Ui mesice zmenilo k lepsimu. Zpocatku tedy nebylo snadne ziskavat informace, nebylo snadne komunikovat plnohodnotne s americkymi zamestnanci parku a dokonce ani s ostatnimi studenty. Protoze ovsem citace a informace maji byt presne, bylo nezbytne rozumet. Prave z tohoto hlediska jsem nikomu nerekl, ze budu psat reportaze, nebot' jsem se obaval jejich mozne neochoty normalne komunikovat a vysvetlovat - zejmena na pocatku - co konkretne chteli anglicky sdelit. Pfi ziskavani podkladu pro reportaze z pohledu zakaznika j sem navstevnikum prozradil, ze jsem student a ze budu psat reportaze. Duvodem tohoto postupu byl predpoklad, ze Americane jsou sdilni a radi reknou svuj nazor na to, jak se jim libi v parku. Navic jsem pfedpokladal, ze jim bude castecne imponovat, ze je student z Evropy zpovida. Tento predpoklad se potvrdil, ziskani informaci nebyl zadny problem. Naopak v pripade reportaze
0
hudebnicich jsem k nim pfisel jako nahodny
kolemjdouci, turista. Od nich jsem chttH totiz ziskat jejich vnitrni pocity, touhy, vets! intimitu. A i tento pfistup se vyplatil. Z technickeho vybaveni jsem pri zaznamenavanf informaci pouzival tuzku, papir a analogovy diktafon, ktery jsem pozdeji vymenil za digitci1ni, s malym mikrofonem. Reportaze jsem se snazil napsat tak, aby mohly byt vydany bud' jako samostatne, nebo jako soubor, ve kterem bude jedna reportaz doplnovat ostatni pod moznym spolecnym nazvem Work and Travel. Prvni ze tTi reportazi z Land of Make Believe je zamerena na podani informaci, ktere se tykaji zivota studentu v relativne uzavfene komunite. Ma ukazat na vztahy, ktere mohou vzniknout, pokud spolu tfi mesice zije skupina lidi, ktefi prijeli z mnoha koutu sveta, presto vsak maji mnoho spolecnych rysu. Hlavnim cilem bylo priblizit tento spolecny zivot ne nepodobny reality show.
59
,
- ...
~~-~.-
1
3.3 Analyza clank" 0 Work and Travel
o
pracovnich programech je v elektronickych archivech ceskych deniku a tydeniku
k dispozici za obdobi uvadena v resersich celkem 39 clanku. Z toho 22 jich vyslo v Mlade fronte DNES, 3 v Lidovych novinach, zadny v Pravu, 10 v Hospodarskych novinach, 1 v Reflexu a 3 v TYdnu. Domnivam se, ze j e to dostatecne mnozstvi pro zjisteni, jakym zpusobem je program Work and Travel medializovan a to i presto, ze uplny archiv maji pouze tydeniky Tyden a Reflex a denik MF DNES. Klicove sIovo "work and travel" jsem zvolil, protoze se tak jmenuje cely program, poskytovany ruznymi agenturami po ruznych statech sveta. Navic je pod timto nazvem vseobecne znamy ceske verejnosti. KHcove slovo "camp america" jsem zvolil, protoze je to druhy nejrozsifenejsi program pro studenty, kteri chteji pracovat v USA. Pouziti jinych klicovych slov ci slovnich spojeni se neosvedcilo. Moznost vyhledavani clanku na internetu jsem si zvolil z duvodu jednoduchosti a snazsiho pfistupu ke zdrojum. Chtel jsem zjistit, co si bezny clovek muze pomoci tistenych medii media
0
0
programu Work and Travel zjistit a jaky celkovy obrazek tistena
tomto programu podavaji. Po precteni vsech na internetu dostupnych clanku
jsem dosel k nasledujicim vysledkum.
3.3.1 Konvencnost sdeleni Ceska media podavaji pfevazne ciste teoreticke informace
0
programu, novinafi se
ptaji pfedevsim autorit, tedy lidi z agentur, ktere poskytuji tyto programy. Tim padem podavaji znacne zkresleny obraz
0
programech, nebot' je samozrejme, ze
poskytovatele programu nebudou hanN sve komodity. Zurnalisticka praxe je zalozena na overovani si informaci minimaIne ze dvou zdroju. Jako druhy zdroj byvaji pouzlvany pozitivni ohlasy studentu, coz muze znaCit, ze novinari bud' pozitivni ohlasy vyhledavaji nebo jine nez pozitivni nenasli. Timto se utvari medialni obraz programu Work and Travel, jako temer bezstarostnych prazdnin, na ktere budou studenti v dobrem vzpominat jeste dlouho po navratu.
60
j
!
Ma zkusenost moznost pozitivnich pocitli po navratu nevyvracl. Setkal jsem se s mnoha zajimavymi lidmi a zkusenosti, nabizene agenturami, jsem si rovnez pfivezl. Pocity, prozivane primo v USA, nebyly ovsem zdaleka tak idylicke (snaha
0
jejich
popis je predevsim v reportazi Budoval jsem americky sen a castecne i v reportazi Studenti v Zemi splnenych prani), jak je prevazne popisuji texty v tiskovinach, ktere prinaseji alespon nejake ohlasy studentu. Z celkoveho hodnoceni clankli vydanych v ceskych tiskovinach pritom jasne vyplyva, ze noviny prinaseji informace, ktere jsou ocekavatelne a ocekavane. Lide tyto informace vyzaduji, protoze jim nenabouravaji predstavy
0
svete, ve kterem ziji.
Noviny tak pomoci podobnych clankli upevnuji vyse zminovany status quo, kdyz tradicne informuji 0 urcitem fenomenu a nezminuji ho z jinych moznych 6.hlli pohledli. Voiek sl uvadi, ze postupem doby se tak z podavane informace stane informace predikovatelna, pravdepodobna. Lidmi se tak stane snaze prijimana, cimz se ovsem odliSi medii ukazovana realita od reality skutecne, od reality, ktera by mela byt ukazovana. Recipient tuto realitu zacne vnimat posunute a pokud mu bude predlozen jiny fakt, nebude mu pIne dliverovat. Podle Volka je "mezilidska komunikace velmi citliva na kazde sdeleni, ktere jde mlmo nasi zkusenost, ktere "je nepravdepodobne". Redundance (tedy to, co je predikovatelne ve sdeleni) proto posiluje konvencnost sdeleni a prostfednictvim mechanismu opakovani pomaha eliminovat nastale komunikacni sumy."S2 Tim vsak recipientovi prakticky nedava moznost nahlizet na problem z vice uhlli a stejne tak novinarum nedava moznost ukazovat problemy jinak, nez jak je to konvencni.
3.3.2 Zanry vydaoych chink.. Dale jsem se pokusil zjistit, jaky zanrovy charakter clanky maji, pfipadne kolik reportazi bylo
0
programu Work and Travel napsano. Po pfecteni dostupnych textu
jsem dosel k zaveru, ze ze zkoumanych triceti deviti textli byly reportazni prvky obsazeny ve dvou textech. Zbyle texty byly bud' zpravy nebo analyzy moznosti, ktere studenti maji, pokud chteji odjet do ciziny za praci nebo za studiem. Tyto clanky vetSinou shrnuji informace agentur a velice casto vychazeji primo z webovych stranek jednotlivych agentur.
51 52
Viz. Jaromfr Volek, 2003, s. 7 - 8 Viz. Jaromir Volek, 2003, s. 7 - 8
61
-.., Texty z Hospodatskych novin z 5.
2004 od Jany Pisanove a z Tydne ze 7. 3. 2005
od Tomase Nidra jsou reportazemi. Pouze reportaz v tydeniku Tyden mohu oznacit jako plnohodnotnou. Autor v ni temet nezmiiiuje, ze v USA pracoval prave on, daleko vice se zameril na popis pouti a mezilidskych pomenl, pracovnich vztahu. Autor uz psal clanky
0
programu do MF DNES.
Nidr se nijak nezameruje na hodnoceni programu, nevyhledava zadne klady a zapory. Pfinasi informace
0
tradicni americke pouti. Reportaz je velice kvalitne napsana a je
u ni patrne, ze autor velice dobte vedel, zmiiiuje skutecnost, ze se jedna
0
0
cern piSe. Nicmene tim, ze jen okrajove
program Work and Travel a ze se v textu nezabyva
studenty, pracujicimi na pouti, ale zameruje se na kocovny zpusob zivota a na americke praeovniky, nezapliiuje tak do eel a mezeru, kterou jsem se svymi texty pokusil zaplnit ja. Neukazuje totiz poeity studentu. 0 text podobny reportazi Tomase Nidra jsem se pokusil i ja v reportazi Hudebnici z Central Parku, ve kterem se nezmiiiuji
0
tom, kdo jsem a jak jsem se do USA dostal. Tento clanek je tedy
tematicky propojen s programem Work and Travel, po city studentfi se vsak nezaobira. Reportaz Jany Pisanove z Hospodatskyeh novin komplexne shrnuje pobyt dvou divek v JAR, ale nikterak nehodnoti. Osobni prvky, a pohled nejsou v textu nijak zvlast' zakomponovany. Text spis prinasi informaee, co vseehno se mfize stat. Autorka popisuje mozna rizika a prilezitosti, moznost odreagovani a poskytuje i strueny prehled
0
sve praci. Text se navie zda jako vystfizeny z nejakeho veHiho celku,
protoze nijak nekonci, nepointuje, chybi mu zaver. Do reportazniho stylu jsou tak v podstate vsazeny informaee, ktere se vyskytuji i v jinych clancich s tematikou Work and Travel, a jsou kombinovany se zkusenostmi primo z Jihoafricke republiky. Domnivam se, ze z vyse uvedeneho je jasne patrne, ze by!' je Work and Travel v soucasnosti velice oblibeny a vyhledavany, ehybi mu dostatecne kvalitni medializace, predevsfm pak prime ohlasy studentu. Reportaz chybf, az na dye vyjimky Upine. Tyto dye vyjimky bud' nezduraziiuji,
0
jaky jde program, nebo nejsou
dostatecne kvalitne zpracovane.
z techto
dfivodfi si dovoluji tvrdit, ze jsem formu reportaze ve svych textech pouzil
opravnene.
62
,
.....,
:1
,
'WI
4ZAVER Mym hlavnim cilem bylo ukazat a prakticky dokazat, ze je mozne porizovat a psat reportaz nekolika nlznymi zpusoby, a soucasne upozornit na to, ze stale oblibenejsi program Work and Travel je nedostatecne v ceskem tisku medializovan. lednim
z cilu bylo
zhodnotit
a
analyzovat texty
pfistupne na
internetu
v elektronickych archivech ceskych celostatnich deniku a tydeniku a tykajici se studijniho programu Work and Travel. Zjistil jsem, ze (az na dvt'i vyjimky) neexistuji clanky, ktere by zachycovaly kompIexnt'ijsi pocity studentu, ktefi se do programu zapojili. Tisk publikuje pfevazne clanky, ve kterych autori pouze rozebiraji moznosti studentu a poskytovane sluzby a ze temer chybi zanr reportaze z teto oblasti. V teoreticke casti jsem nastinil zpusob, jakym by se mely reportaze psat a vychazel jsem pritom z nlznych ucebnic a pfirucek pro novinare. V prakticke casti j sem se pak pokusil napsat reportaze vlastni. Pritom mi 810 0 to zaplnit vyse zmineny tematicky nedostatek a zaroveii se pokusit napsat nekolik druhu reportazi, co se formalni stranky tYka. Proto jsem napsal dye reportaze podle navodu - Hudebnici Central Parku a Studenti v Zemi splnenych prani, jednu, ktera rna formu denikovych zapisku, a jednu spise popisnou, !emer zbavenou osobnich prozitku Land of Make Believe - detsky raj. Analyza textu z archivu tistenych medii potvrdila muj predpoklad, ze novmy predkladaji svemu publiku konvencni a predvidatelne texty a pIn! tak svou funkci ochrance lidskych hodnot a j istot. Praktickou casti jsem dokazal, ze existuje mnoho ruznych zpusobu psani reportaze. Predevsim v reportazi "Budoval jsem americky sen" jsem ukazaI, ze ne zcela standardnf zpusob psani dokaze tento zanr aktualizovat a ozivit. Vlozil jsem do reportaze vetS! emocni hodnotu a text pfitom neztratil nic, co se fakticke vypovidaci hodnoty tyee.
63
-....,
v
,
5 POUZITA LITERATURA Adams, Sally
Gilbert, Harriett
Hicks, Wynford (1999): Writing for journalists.
Londyn, Routlege Bakicova, Hana - Ru~-Mohl, Stephan (2005): Zurnalistika
Kompletni pruvodce
praktickou iurnalistikou. Praha, Grada Publishing, a.s. Bech-Karlsen, Jo (1991): Byt pri tom. Reporto.ijako metoda a io.nr. Oslo, Universitetvorlaget a Institutt for Journalistikk Jacz, :Cudov!t (1982): MalO. encyklopedia iurnalistiky. Bratislava, Obzor Haller, Michael (1990): Die Reportage, Handbuch fur Journalisten. Miinchen, OschHiger Schildberger, Frantisek (2003): Publicisticke io.nry v tistenych mediich. Bmo, MU Volek, Jaromir, Komunikacni modely a teorle 2003. Bmo: [citovano 1. 12. 2005] dostupne z URL
64
,
v
,
6 JMENNY REJSTRIK K
B
Kisch, Egon Ervin 11
Bakicova, Hana, 8 Bech-Karlsen, Jo, 9, 10, 11
L
F
Larkin, Philips, 8
Fucik , Julius, 11 R H
RuP-Mohl, Stephan, 8
Haller, Michael, 10
s
Hicks, Wynford, 12
Schildbergr, Frantisek, 10 J
v
Jacz, Cudovit, 11 Volek, Jaromir, 61
65
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNE
.
.
~~ ~J I>~~ ~~I>
FAKULTA SOCIALNICH STUDli KATEDRA MEDIALNicH STUDlf A ZURNALISTIKY
OL.'>J~,.,..~c,o-"'o
°
°
I> <> -, UD/OR\ltJI I> I> 06.0l:.0I.J.VQOllOtJ.O .AOll.OAOll0I10AOA 0<>060606060'::'0 606060"'0"'0606 060",0606060",0
Posudek bakalarske prace Student: Roman HfebeckY
r
Vedoucf price: Ing. Rudolf Burgr
FSS MU, Bmo 2006
~. -j
Tema bakahifske price: ReportBfe z Ameriky
Roman Hfebecky se ve sve bakalMske prad zabfva programem Work and Travel. Predevsim na zaklade vlastnich zazitku nap sal serii reportazi 0 praci vysokoskolskych studentu v USA a srovnal sve zkusenosti s texty publikovanfmi ve vybranych medifch. ReportiiZ jako tanr pak student pop sal v uvodni casti bakalMske prace. Celkove je prace (zejmena reportaze, byt' s vyhradami) zajimava. Resedni cast vsak povaZuji za spatnou. Autor si vybral tu nejsnazsi mofuou cestu, totiz vyuziti webovYch archivU. Pokousi se tak hodnotit texty z rozne dlouhych obdobL Z MF DNES tak resersuje obdobi od 1. 1. 1996 do 14. 12. 2006 (navic s vedomim, ze regionalni pfilohy jsou v elektronickem archivu aZ od 1. 4. 1998), z Lidovych novin pak ziskal prislusne texty od 1. ]. 2005 do 14. 12. 2005, z Prava od 14. 10. 2005 do 14. 12. 2005, z HospodMskych novin od 1. 1. 2001 do 14. 12. 2005 (s tim, ze tri texty nepopsal, protoze se nachazeji v placene casti archivu), z Reflexu od 20. 8. ] 999 do 14. 12.2005 a z Tydne od 3. 10. 1994 do 14. 12.2005.
/
Je naprosto zrejme, ze takovy postup nemohl vest k objektivnimu popsani medializace programu Work and Travel Oak to pntom tvrdi Hrebecky na strane 13). Stacilo pomeme malo, napriklad zajit do knihovny nebo do redakci pfislusnych medii, a reserse mohly by! kvalitni. Je ovsem pravda, ze by to dalo vice prace nez vyhledavaru na intemetu. Pokud jde 0 skladbu prace, bylo by podle meho mizoru vhodnejsi, kdyby analyza clankil z tisku nasledovala hned za resersemi pfislusnych textu a nikoliv aZ za vlastnimi reportazemi autora.
('
Je velmi netypicke, ze autor zpracoval z jednoho nametu (pfipravy a vlastniho pobytu v zabavnim parku) tn reportiiZe. Nektere pasaze se tak v reportazich opakuji. Zrejme by bylo vhodnejsi reportaze tematicky mnohem vice oddelit. Pn zvolenem zpusobu pusobi v teto serii textu posledni reportiiZ z New Y orku velmi neustrojne. ReportiiZ cislo 1 (Studenti v zemi splnenych pram) povaiuji za slabs!, zacatek nema dostatecny spad, neni svifuY. Celkove z textu pfimo cisi prilisna zaujatost (v takove forme urcite nebyla nutna, prestoze Hrebecky na strane 58 tvrdi, ze byla), mozna aZ precitlivelost autora, reportiiZ je sentimentalni. Student pouziva napfiklad nektera prehnana pfirovnaru (pobyt ctyr lidi v jednom 0<>060",0",060£>0
\
6. 60604060.0.06 060t,.Oc.,060ll.0AO
I>060l>060<>O£>0£> 0<>0<>0<>0<>0<>060
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRN~, FAKULTA SOCIALNiCH STUDIi, Jo~tova 10, 602 00 Brno tel.: +420 549 491911 • fax: +420549491920. www.fss.muni.cz Bankovni spojeni: KB Brno-m!sto. ~.u.: 85636621/0100 • Ie::: 00216224. Die: CZ00216224
str. 112
I
0"06060"060110 110"0"0110"0"0" 011011011060"060
.o.OLl,O.o.OeaOl1060A 0110"0110"0110110 110"011011060606
pokoji pornerne berny na niznych internatech Ci ubytovnach pnrovnava k zivotu uzavrene skupiny reality show a podobne).
V
Druhy text (Budoval jsem americkji sen) pus obi na ctenare rnnohern lepsirn dojrnern nez prvni reportaz. Hfebecky vyuziva neptilis obvyklou formu denikovych zaznamu, coz je v tornto pripade ku prospechu textu, dodava rnu to dynamicnost, spad. Ani v tt~to reportazi se autor nevyhnul ptilisne sentirnentalite a zvelicovanf (napriklad na strane 41 pise: "Zacina se to tu podobat zemi, kde slunce nikdy nevychazi... "). Obe reportaze povaZuji za autorovu nevyuZitou sanci, nebof prave v nich mohly vyniknout unikatni informace primeho ucastnika. Texty by ovsem rnusely by! mnohem Iepe zpracovany.
Tteti reportaz je na vyssi Urovni nez predchazejicf. Za nejlepsi ovsem povafuji posledni reportaz zNewYorku.
r
)
Na strane 58 Hrebecky pnznava, ze minimalne posledni reportaz psal aZ s velk)rm casovyrn odstupem (dva mesice). To je zasadni novinarska chyba.
;
'i
Posuzujeme-li praci z formaIniho hlediska, naleznerne v ni radu drobnych chyb. Z rnnohych preklepu (napriklad jsem misto jsme na stranach 31, 33, 35, 39 a 42 apod.) je zrejme, ze autor se vyhnul korekturam. DaIsich obdobnych chyb je v textu vice, nema srnysl je vsechny vyjrnenovavat. Je ovsem treba tici, ze autor nepoliZiva spravne standardizovany system citaci pro oborove a diplomove prace uvedeny na webu Katedry medialnich studii a zumalistiky. Romanu Hfebeckernu se podarilo dokazat, ze je rnorne psat reportaz nekolika rilznymi zpUsoby, jak to pise v zaveru sve prace. To je ovsern jasne kaZdemu zacinajicimu zumalistovi i bez toho, ze by rnu to musela dokazovat bakalarska prace. Pokud jde 0 daIsi zaver autora, totiz ze program Work and Travel je nedostatecne medializovan, to bych si na zaklade jim provedene velmi nedokonale reserse clanku nedovolil tvrdit. I pres vyse uvedene nedostatky je bakalarska prace Romana Htebeckeho dokladem, ze autor ~ zvolene tema zvladl. Doporuluji ji proto k pfijetf a hodnotfm znamkou dobfe.
I&£~/ I
V Brne 16. ledna 2006
Mgr. Jaroslav Curik
f
\
0606060t;,,0.6060
C.0c.0C.0C.0C.0606 060.t,Qt:.OlJ.0.60/.:;,O
t::..Ot:.Ot::..OAOt::..OboOd O.6..Ot.OCl.Ot::.OlJ.06. 6.0t:.O.t::,060t:.060tl
str.ll2
