MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV PODNIKOVÉ EKONOMIKY
MÁK JAKO PERSPEKTIVNÍ KOMODITA V PROGRAMU ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ
DIPLOMOVÁ PRÁCE
PAVEL ŠIMEK
BRNO 2008
2
Prohlášení: Prohlašuji, že tuto diplomovou práci na téma „Mák jako perspektivní komodita v programu českého zemědělství“ jsem vypracoval samostatně, podle metodických pokynů vedoucí diplomové práce, s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.
V Brně 20. května 2008
……………………………………… Pavel Šimek
3
Poděkování: Touto cestou chci poděkovat vedoucí diplomové práce Prof. Ing. Věře Bečvářové, CSc. za metodické vedení, odborné rady, cenné náměty a připomínky, které mi velmi pomohly při tvorbě této práce.
4
Abstrakt Tato práce se zabývá perspektivami uplatnění máku setého v českém zemědělství. Charakterizuje vývoj v odvětví zemědělství a popisuje aktuální postavení zemědělských producentů v České republice. Vymezuje konkrétní předpoklady a rizika, spojená s uplatněním této komodity ve výrobní struktuře. Pozornost je věnována i důvodům restriktivních opatření. Je analyzován vývoj globálního trhu s makovým semenem a makovinou v komparaci s vývojem v České republice. S využitím získaných údajů jsou vymezeny základní předpoklady a omezení, reálně ovlivňující možnost zařazení máku setého do výrobní struktury českého zemědělství. Klíčová slova: mák setý, makové semeno, makovina, vývoj trhu, konkurenceschopnost, průměrné náklady
Abstract This thesis deals with perspectives exercise opium poppy in Czech agriculture. Characterizes development in line agriculture and describes actual position agricultural producers in Czech republic. Specifies concrete groundwork and hazards involved in exercise this commodity in production structure. Attention is paid to restrictive precaution reasons. Development of global market with poppy seeds and poppy straw is analyzing in compare Czech republic development. Gained dates are recovered in delimitation fundamental prerequisite and limitation real influencing possibility enlistment opium poppy into Czech agriculture production structure. Keywords: opium poppy, poppy seed, poppy straw, market trends, competitive strength, average costs
5
OBSAH 1 2 3
4
5 6 7
ÚVOD............................................................................................................................ 7 CÍL PRÁCE A METODIKA......................................................................................... 9 LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................. 11 3.1 Zemědělství a jeho postavení v současné společnosti ......................................... 11 3.1.1 Etapy vývoje a změny v úloze zemědělství ................................................... 11 3.1.2 Vazby výrobce a spotřebitele – typy agrárních trhů ................................... 13 3.1.3 Zemědělství jako součást agrobyznysu ........................................................ 16 3.2 Další faktory působící na změny rozsahu i struktury v českém zemědělství ...... 20 3.2.1 Stručně k vývoji před vstupem do EU.......................................................... 20 3.2.2 Situace po vstupu ČR do EU........................................................................ 21 3.3 Konkurenceschopnost zemědělského podniku.................................................... 22 3.4 Ekonomické parametry - náklady, výnosy a zisk ................................................ 25 3.4.1 Náklady........................................................................................................ 25 3.4.2 Příjmy .......................................................................................................... 26 3.4.3 Zisk .............................................................................................................. 28 3.4.4 Optimalizace nákladů a výnosů................................................................... 29 3.5 Determinování širších biologických restrikcí v zemědělství a jejich ekonomická interpretace ...................................................................................................................... 29 3.6 Shrnutí ................................................................................................................. 34 3.7 Předpoklady pro uplatnění máku setého ve výrobní struktuře ............................ 35 3.7.1 Základní biologická charakteristika, původ a historie máku ...................... 35 3.7.2 Možnosti realizace makového semene a jeho význam v lidské výživě ......... 36 3.7.3 Kvalitativní požadavky na makové semeno ................................................. 39 3.7.4 Makovina jako surovina pro farmaceutický průmysl .................................. 41 3.7.5 Aktuální legislativní ošetření problematiky máku setého ............................ 44 3.7.6 Problematika zneužití máku setého pro výrobu narkotik ............................ 47 3.8 Shrnutí ................................................................................................................. 48 VLASTNÍ PRÁCE ...................................................................................................... 50 4.1 Vývoj postavení máku v rostlinné výrobě v ČR.................................................. 50 4.2 Formování trhu makového semene v ČR ............................................................ 51 4.3 Identifikace světových center nabídky a poptávky po makovém semenu........... 57 4.4 Teritoriální struktura zahraničního obchodu ČR a Turecka s makovým semenem 66 4.5 Formování trhu makoviny v ČR.......................................................................... 68 4.6 Formování trhu makoviny ve světě ..................................................................... 72 4.7 Optimalizace nákladově výnosových parametrů jako základní předpoklad konkurenceschopnosti na světových trzích ..................................................................... 74 ZÁVĚRY ..................................................................................................................... 80 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ......................................................................... 83 PŘÍLOHY.................................................................................................................... 87
6
1 ÚVOD Uskutečnění ekonomické reformy na počátku 90. let dvacátého století znamenalo pro agrární sektor, jako nedílnou součást celé ekonomiky, výrazné změny podmínek dalšího rozvoje. Kromě komplikovaného procesu obnovy vlastnických vztahů to byly především oblasti hospodářské politiky, týkající se vymezování pozice jednotlivých odvětví v ekonomice ČR, míry a formy státní ingerence. V prvotní fázi byl přechod od centrálně plánované k tržní ekonomice spojen nejen se změnou ekonomických institucí a vztahů mezi nimi, ale hlavně znamenal řádové změny v rozměru jednotlivých odvětví, což se dotklo právě zemědělství. V těchto prvních letech ekonomické reformy současně došlo k velmi významnému poklesu podpor určených pro toto odvětví. Transformace českého zemědělství vyla výrazně ovlivněna rovněž probíhajícími změnami podmínek vnějšího prostředí. Ty byly vyvolány zejména narůstajícími problémy s nadprodukcí zemědělských komodit nejen v členských zemích Evropské unie, ale i u většiny významných světových exportérů. Paralelně s požadavky Světové obchodní organizace (WTO) na liberalizaci agrárních trhů, vedla tato situace k poklesu světových cen. V rámci agrárních politik byl uvedený stav do značné míry reflektován, což se projevilo i v aplikaci takových nástrojů, které vedly k omezování nadprodukce. Tato omezení však na druhé straně ovlivňují i možnosti a úroveň produkčního využívání přírodních podmínek zemědělství na daném území. Českého zemědělství se tato omezení dotýkají zejména v souvislosti s procesem přistoupení k Evropské unii. V roce 2004, tj. po vstupu do EU, dochází sice k rozšíření relevantního trhu, ale zemědělství a možnosti jeho rozvoje plně podléhají komunitární Společné zemědělské politice EU, včetně zmíněných limitů výroby. Jedná se především o kvóty, případně další množstevní omezení, týkající se zpravidla tradičních a také v České republice strategických komodit. Z těchto důvodů jsou hledána potenciální řešení produkčního využití půdního fondu, kdy jednou z možností řešení je právě pěstování máku. Protože mák setý v západoevropských
7
zemích do této skupiny nepatří, není jeho produkce svázána množstevními regulačními opatřeními. Přitom v České republice má jeho pěstování dlouhodobou tradici a v posledních letech byla obnovena i vědeckovýzkumná základna zaměřená na pěstování této plodiny. V těchto souvislostech bývá právě mák setý často označován jako šance pro české zemědělství. Do jaké míry je uvedená vize reálná se snaží zhodnotit tato diplomová práce.
8
2 CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem diplomové práce bylo na základě charakteristiky změn v rozměru i výrobní struktuře českého zemědělství a podmínek dalšího rozvoje zhodnotit potenciální ekonomické přínosy zařazení máku ve struktuře výroby. V zadání diplomové práce bylo dále doporučeno − zaměřit se v této souvislosti na vývoj světového trhu makového semene a makoviny z hlediska podmínek nabídky a poptávky a z tohoto pohledu posoudit možnosti českých výrobců prosadit se na relevantních trzích; − věnovat se otázkám formování cen a vlivu komplexní realizace produkce této plodiny na příjmy zemědělských výrobců; − na základě získaných poznatků charakterizovat i předpoklady konkurenceschopnosti na světovém trhu. Celkové řešení se týkalo několika problémových okruhů, jejichž zaměření bylo voleno tak, aby byly vytvořeny předpoklady pro komplexní posouzení reálných perspektiv spojených se zařazením této plodiny do výrobního programu českého zemědělství. Naplnění celkového vymezeného cíle bylo proto podmíněno dekomponováním práce do několika vzájemně navazujících dílčích okruhů. Jejich vypracováním byl pak postupně naplňován hlavní cíl. Jednotlivé dílčí okruhy řešení lze věcně a metodologicky charakterizovat takto 1. charakteristika změn vnějšího prostředí ovlivňujících zemědělský podnik – jako základní předpoklad pro širší orientaci ve zkoumané problematice je v rámci tohoto okruhu věnována pozornost vymezení nejvýznamnějších změn, kterým zemědělství čelilo v uplynulých 50. letech. Kromě globálního pohledu na významné trendy změn vnějšího prostředí, je značná pozornost věnována vývoji odvětví po roce 1989 v České republice. 2. předpoklady a omezení spojená s uplatněním máku setého v rostlinné výrobě ČR – v návaznosti na obecné vymezení vývojových trendů v rámci zemědělství, je tato část
9
práce
zaměřena
již
konkrétněji,
na základě
hlubšího
poznání
zkoumané
plodiny/komodity, je věnována pozornost stanovení potenciálních reálných příležitostí a rizik spojených s jejím zařazením do programu rostlinné výroby v ČR. Oba tyto okruhy jsou zpracovány v rámci Literárního přehledu. 3. formování trhů makového semene a makoviny – v rámci tohoto okruhu je věnována pozornost komplexnímu popisu aktuální situace a dynamiky formování domácího i globálního trhu makového semene a makoviny. Rovněž jsou analyzovány možné příčiny uváděných stavů. Větší část tohoto okruhu je postavena zejména na zpracování časových řad získaných z databáze Faostat. 4. konkurenceschopnost producentů makového semene a makoviny – z věcného hlediska je možné tento okruh stanovit jako samostatný, ve vlastní diplomové práci je však postupně naplňován zejména v rámci ostatních okruhů. Základní vymezení problematiky konkurenceschopnosti zemědělského podniku je provedeno jakou součást Literárního přehledu, větší pozornost je věnována stanovení předpokladů optimalizace nákladů ve vztahu k výnosům s ohledem na biologickou podstatu rostlinné produkce. Tento modelový předpoklad je následně aplikován v závěru Vlastní práce. Vzhledem k variabilitě úkolů jsou konkrétní metodické poznámky rozpracovány v rámci jednotlivých kapitol. Získané poznatky a dílčí závěry vyvozené na základě zpracování těchto jednotlivých částí byly následně syntetizovány v rámci závěrečné kapitoly Závěry.
Diplomová práce byla zpracována v rámci Výzkumného záměru PEF MZLU MSM 6215648904 Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru a sektoru služeb v nových podmínkách integrovaného agrárního trhu jako součást řešení tematického směru 4 Vývojové tendence agrobyznysu, formování segmentovaných trhů v rámci komoditních řetězců a potravinových sítí v procesech integrace a globalizace a změny agrární politiky.
10
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1
Zemědělství a jeho postavení v současné společnosti
Předpokladem pro objasnění dnešní pozice zemědělských producentů v globalizujícím se tržním prostředí, které stále výrazněji ovlivňuje řadu požadavků na kvantitativní i kvalitativní stránku zemědělské produkce, eventuálně možnost uplatnění určitých speciálních komodit, ke kterým náleží právě mák, na domácím a zejména na světovém trhu, je nezbytné orientovat se v dynamice vývoje zemědělství jako odvětví i zemědělské výroby, potažmo celého sektoru v současnosti zahrnovaného pod pojmem agrobyznys.
3.1.1 Etapy vývoje a změny v úloze zemědělství Je obecně známo, že úloha zemědělství byla vždy historicky spojována především se zabezpečením dostatku potravin. Současně se však měnily nejen podmínky, ale i míra uznání dalších rolí tohoto odvětví v rozvoji společnosti a udržitelnosti prostředí. Pro současnou charakteristiku lze využít charakteristiku podle Vinohradského [14], který uvádí, že význam a perspektivu tohoto sektoru je nezbytné posuzovat ze dvou úhlů, daných úlohou zemědělství v ekonomice, a to jako: -
výrobce zvláštního zboží, potravin, které je z hlediska spotřebitele nezastupitelné, což je výrazná odlišnost v komparaci s některými průmyslovými odvětvími, jejichž produktem je zboží zbytné. Rovněž ovlivňuje kvantitativní i kvalitativní stránku výživy obyvatelstva, kdy kvalita je chápána ve smyslu nutriční skladby potravin, hygienické nezávadnosti a minimalizaci obsahu cizorodých látek s podstatným dopadem do zdravotního stavu celé populace;
-
rozhodujícího činitele v tvorbě venkovského životního prostředí, kde plní úlohu v ochraně krajiny, při udržení kvality vod a čistoty ovzduší i při zabezpečení osídlení regionů. Z tohoto pohledu je chápáno i jako nositel aktivit typu obecných služeb a činností veřejného zájmu s podstatnými ingerencemi státu, potažmo veřejné správy.
Z hlediska klasifikace jsou tyto úlohy zemědělství popisovány [1] [27] jako produkční, další pak jako environmentální a sociální. Některé z těchto oblastí jsou přímo ohodnoceny dotační politikou EU, podmíněnou dodržováním určitých environmentálních standardů.
11
Jestliže v posledních letech dochází k pozitivní změně a zemědělství jako odvětví je chápáno i v jeho mimoprodukčních přínosech, opět se zdůrazňuje jeho vazba na užití přírodních zdrojů. Jak uvádí Bečvářová [1] v průběhu vývoje lidské společnosti prochází zemědělství čtyřmi základními etapami vývoje. Každá etapa má charakteristické znaky a je reprezentována kvadrantem na následujícím obrázku. Obr. 1 Etapy vývoje zemědělství z hlediska nároků na užití přírodních zdrojů
Přebytek
Výroba Spotřeba
γ↔β
γ
Přírodní zdroje (prostor, půda, voda, vzduch) Přebytek
Zaměstnanost Nedostatek β→γ
β-β
Zemědělské produkty (potraviny, suroviny, vnímání přírody)
Nedostatek
Zdroj: Bečvářová, V. [1] Kvadrant, který je umístěn v levé spodní části obrázku, zobrazuje etapu, ve které bylo hlavním úkolem zemědělství zajistit dostatek potravin. Přírodní zdroje, prostor, půda, voda, vzduch, byly k dispozici téměř neomezeně, takže růst produkce mohl být v těchto podmínkách zajištěn extenzivně, zapojením dalších přírodních zdrojů do produkčního užití. Dochází však i k růstu produktivity faktorů, a to zejména vlivem technických a zemědělských věd. [1] rovněž uvádí, že v této etapě existovala i společenská shoda o cíli a způsobu řešení ve využívání přírodních zdrojů. Další etapu vývoje zachycuje kvadrant v pravé spodní části. V důsledku technického rozvoje dochází k většímu využívání přírodních zdrojů, intenzifikaci zemědělské výroby
12
zvyšuje se tedy celková zemědělská produkce. Současně nastává rozvoj ostatních odvětví, roste poptávka po potravinách. Jsou zapojovány další přírodní zdroje, dochází k projevům negativní ekologické zátěže. Objevují se první signály soutěže o prostor. Velmi rychlý technický rozvoj, spolu s růstem požadavků na zemědělství vyvolávají potřebu řešení nastalé situace v ekonomických a politických souvislostech. Nahoře vpravo je v grafu umístěn kvadrant, který představuje třetí etapu vývoje. Je pro ni charakteristické, že vlivem technologických a biologických inovací roste kvantita i pestrost nabídky produktů a služeb poskytovaných zemědělským podnikem. Kromě toho se [1] rovněž zmiňuje o přirozeném propojování se zpracovateli suroviny a narůstající ekonomické diferenciaci podniků. Ta se netýká jen produktivity vkladů, ale i diferenciace produktu ve vztahu k úrovni a kombinaci faktorů, zahrnující i variabilní produkční schopnosti různých oblastí. Řešení problematiky je přesunuto z oblasti technologie do oblasti zemědělské ekonomiky, politiky a managementu. Poslední kvadrant, umístěný v grafu nahoře vlevo, reprezentuje situaci na současném stupni rozvoje, čtvrtou etapu. Zemědělství, jehož výrobní dimenze, která je založena na bázi technologických postupů šetrných k přírodě, je schopno dostatečně kvantitativně i kvalitativně saturovat požadavky spotřebitelů stejně, jako je schopno aktivně přispívat k zachování a rozvoji trvalé udržitelnosti přírodních zdrojů pro budoucí generace. V bezprostředním kontaktu se spotřebitelem však zůstávají podniky finálních fází zpracování a distribuce, což podle [1] ovlivňuje růst jejich vlivu. Rovněž narůstá konkurence a je formován komplexní charakter potravinového hospodářství. Společenské potřeby jsou formulovány za pomoci společenský věd, jež následně dávají podněty pro výzkum v oblasti technické technologické.
3.1.2 Vazby výrobce a spotřebitele – typy agrárních trhů S vývojem zemědělství a jeho úlohy ve společnosti se současně měnily i vazby mezi subjekty vyrábějícími zemědělskou produkci a jejími spotřebiteli. Současně se vytvářely stále komplikovanější vazby dávající podobu agrárním trhům. Obecně jsou v agrárním sektoru charakterizovány čtyři základní typy vazeb výrobce a spotřebitele [1]:
13
1. vazba naturální – charakteristickým znakem této vazby je, že výrobce a spotřebitel jsou
totožné
subjekty,
typicky
se
jedná
o samozásobitelská
hospodářství.
Na současném stupni rozvoje agrárního sektoru lze tento vztah nalézt zejména u výroby a spotřeby vajec, ovoce, zeleniny. Bečvářová uvádí, že až třetina spotřeby zmíněných komodit je saturována touto formou. výrobce
← →
spotřebitel
2. trh surovino – potravinářský – roli prodávajícího zastávají v tomto případě zemědělští výrobci. Ti prodávají zemědělskou surovinu v různém stupni předzpracování. Spotřebitelé tuto surovinu kupují a dále upravují do potravinářského výrobku. Tento způsob distribuce je charakteristický zejména pro prodej přímo ve výrobním podniku, typický je tzv. sklizňový prodej, při kterém spotřebitel sklízí požadované komodity rovnou pro sebe na farmě. Podobně jako v předchozím případě, i zde lze mezi typické komodity zahrnout ovoce, zeleninu a brambory, z produktů živočišné výroby vejce, méně mléko a maso.
výrobce
→
spotřebitel
←
trh
3. trh zemědělských výrobků – podobně jako v předchozím případě jsou i zde prodávajícími výrobci zemědělských komodit, v roli kupujících však vystupují zpracovatelské
podniky
nebo
nákupní
organizace,
případně
individuální
zprostředkovatelé, kteří se následně stávají prodávajícími subjekty, a to mezi sebou nebo vůči zpracovatelské organizaci. Jedná se o rozhodující typ vazby pro převážnou část komoditní struktury zemědělských výrobků. Prostřednictvím nákupních organizací je realizována většina prodejů obilovin a olejnin. Směna mezi zainteresovanými subjekty může být uskutečněna různou marketingovou formou, zahrnující i komoditní burzovní prodej.
14
→
výrobce
↓
←
trh
zpracovatelé
↓
nákupní organizace
←
trh
↓
→
trh
trh
↑ zprostředkovatelé
4. trh potravinářských výrobků – pro tento trh je charakteristické, že prodávajícími jsou potravinářské podniky. Kupující lze rozdělit do dvou segmentů. První jsou spotřebitelé, kteří nakupují produkty pro svoji spotřebu. Druhým segmentem jsou obchodní podniky, které následně přecházejí do role prodávajícího a distribuují potravinářské výrobky v maloobchodní síti. Podle Bečvářové je rozhodující část finálních potravinářských výrobků realizována prostřednictvím tohoto typu trhů.
potravinářské podniky
→
←
trh
spotřebitelé
↓ velkoobchod
→
←
trh
obchodní podniky
→
trh
Na současném stupni rozvoje pouze minimum nezpracovaných zemědělských produktů přichází od zemědělce přímo ke spotřebiteli. Převážná většina z nich prochází dalšími fázemi, ve kterých jsou dále zpracovávány. S ohledem na nedostatečnou vybavenost jednotlivých zemědělských producentů skladovacími kapacitami, zastává v agrárním sektoru v řadě zemí velmi důležitou úlohu mezičlánek disponující těmito skladovacími kapacitami. V důsledku tohoto vývoje tedy nabývají na významu další články, dochází k utváření komoditních/potravinových vertikál a utváření vztahů v daleko širších ekonomických souvislostech, charakterizovaných jako agrobyznys [1]. V takovém prostředí platí, že v nejtěsnějším kontaktu se zákazníkem je konečný článek, což u potravin obvykle bývá maloobchodní prodejce, eventuálně podnik veřejného
15
stravování. [1] uvádí, že v těchto souvislostech roste vliv zpracovatelských a distribučních článků v celých komoditních potravinových řetězcích.
3.1.3 Zemědělství jako součást agrobyznysu Mezi hlavní motivy, které se staly základem vytváření nového typu vazeb výroby, zpracování a distribuce zemědělských produktů na rozšiřujících se trzích patřily zejména požadavky na: 1.
růst efektivnosti – tedy snížení nákladů spojených s tržními transakcemi. Do této skupiny náleží náklady na informace, náklady na vyjednávání a náklady na kontrolu.
2.
růst konkurenceschopnosti a to nejen výrobců základní suroviny zemědělského původu, ale celého komplexu výrobních, zpracovatelských a distribučních článkům vzájemně propojených trzích.
Pro koordinaci činností v rámci celého systému, navazujícího na zemědělské produkty hovoří i některé specifické vlastnosti tohoto typu produkce, kterými jsou zejména -
pomíjivost (kazivost) produkce,
-
proměnlivost kvality a kvantity nabídky zemědělských vstupů v důsledku biologické rozmanitosti, sezónnosti, vlivu náhodných faktorů počasí, chorob, ostatních biologických rizik,
-
rozdíly v časové návaznosti mezi stádii výroby i zpracování zemědělských výrobků,
-
zvýšený spotřebitelský zájem o konečný výrobek i způsob jeho výroby,
-
omezená dostupnost kapitálu.
Jak uvádí [1], už v 50. letech 20. století, právě v souvislosti s řešením otázky efektivnosti celého potravinového hospodářství, dochází v USA k vypracování a využití principů a zákonitostí na bázi teorie agrobyznysu. Jejími zakladateli jsou John H. Davis a Ray A. Goldberg. V základním pojetí je agrobyznys definován jako souhrn všech činností týkajících se zpracování a distribuce produktů vyrobených na farmě. Dále skladování, zpracování, dopravu a prodej zemědělských komodit a produktů z nich
16
vyrobených. Subjekty zapojené do základní struktury agrobyznysu jsou zobrazeny na následujícím schématu. Obr. 2 Základní struktura agrobyznysu Dodavatelé vstupů do zemědělství
↓ vývoz zemědělských produktů
←
výrobci zemědělských produktů
↓
←
dovoz zemědělských produktů a potravin
←
dovoz potravin
Podniky nákupu, skladování a zpracování zemědělských produktů
↓ vývoz potravin
←
Podniky velkoobchodu potravinami, dopravy a ostatních služeb
↓
↓
Podniky maloobchodu potravinami
Instituce veřejného stravování
↓
↓ Koneční spotřebitelé
Zdroj: Bečvářová, V. [1] S rozvojem segmentu dochází ke zpřesnění vlastní definice, agrobyznys je chápán jako řetězec subsektorů vzájemně propojených řadou přímých i zpětných vazeb [1].
Kromě původních vztahů otevřeného trhu, kdy producent a kupující nejsou vázáni žádnými závazky, se stále častěji začínají využívat různé formy vzájemných dlouhodobějších interakcí mezi výrobci a dalšími články zpracování a distribuce, které mají charakter různě těsné kooperace. Patří sem zejména tyto formy: 1.
kontraktace – výroba zajištěná kontrakty; tento stupeň je charakteristický smluvním zajištěním odbytu produkce před její fyzickou realizací. Podle míry rizika a kontroly je dále rozdělen:
17
a)
marketingový kontrakt – u tohoto typu jsou sjednány dodací podmínky, způsob
ocenění produkce a základní vlastnosti produktu. Kontraktor zajistí trh pro realizaci produkce, neovlivňuje rozhodování o výrobě. b)
produkční kontrakt – v tomto případě je kontraktor účasten rozhodování
výrobce a zachovává si vlastnictví klíčových výrobních vstupů. V některých pramenech [26], bývá tento stupeň řazen jako samostatný a označován jako kvazivertikální integrace, charakteristická vlastnictvím aktiva, potřebného pro produkční proces, navazujícím článkem. 2.
vertikální integrace – na tomto stupni nastává ekonomické provázání jednotlivých článků vertikály. Typickým příkladem jsou fúze, tedy splynutí více subjektů v jediný a akvizice, což je převzetí podniku na základě koupě a prodeje [4].
Současně s propojováním jednotlivých fází výroby a zpracování, které dostává podobu komoditně orientovaných potravinových vertikál, se mění i postavení zemědělských výrobců v tomto systému. Rozhodujícím činitelem těchto vztahů se stává konečný spotřebitel, respektive finální článek celých vertikál, který je v bezprostředním kontaktu se spotřebitelem a má možnost jeho chování nejvýrazněji ovlivnit. Z hlediska fungování agrárních trhů a vazeb uvnitř i mezi nimi se začínají měnit podmínky vzájemných vztahů jednotlivých článků v těchto vazbách, kdy podmínky zapojení zemědělství v celém systému začínají být určovány především poptávkou. Teorie hovoří o přechodu od nabídkově orientovaného modelu k poptávkově orientovanému modelu. I když rozhodující vztahy se odehrávají na trhu, nelze hovořit o dokonalé konkurenci ani o liberalizovaných vztazích. Jak uvádí [1] tržní vztahy i informace se kterými pracují subjekty na straně nabídky i poptávky v celé vertikále mohou být deformované jak regulačními zásahy agrárních politik tak i nestejnou tržní silou navazujících jednotlivých článku v této vertikále (zejména u zpracovatelských a distribučních fází.).
18
Bečvářová [2] uvedené změny charakterizuje v porovnání tradiční koncepce nabídkově orientovaného modelu a nové koncepce poptávkově orientovaného modelu s novými nároky na chování výrobců v zemědělství, jak jsou zachyceny v následujícím přehledu. Tab. 1
Charakteristika
změn
vyplývajících
z koncepce
nabídkově
a poptávkově
orientovaných modelů zemědělství tradiční koncepce nabídkově orientovaný model
charakteristiky přístup k zemědělství
zemědělství je zemědělská výroba
charakter výstupu
komodita jako konečný výrobek
struktura produkce
hlavní typické plodiny a produkty ŽV
determinující faktor výroby základ konkurenční výhody volba zaměření výroby vztah k majetku rozhodující předpoklad úspěchu
výrobní podmínky, půdy, kapitál
nová koncepce poptávkově orientovaný model zemědělství je součást výroby potravin komodita jako surovina žádané, poptávané, plodiny a produkty ŽV požadavky zákazníka
universální struktura dle dostupnosti výrobních faktorů a vstupů vlastnictví aktiv
lidé, znalosti, strategie, organizace specializace na konkrétní, žádanou, surovinu kontrola aktiv
kapitál v peněžní a naturální formě
znalosti a informace
vztah k pracovní síle
pracovní síla je náklad a součást investice
typ obchodu
prodává produkt a předává službu
charakteristika trhu typ vztahů s dodavateli a odběrateli
neosobní vztahy / otevřené trhy
pracovní síla je investice a součást nákladů prodává službu a předává produkt osobní na bázi kontraktů
převážně adversní
korektní, přátelské
nákup vstupů
velké množství různých dodavatelů
vlastní výroba vstupů vztah k ceně nabídky produktu rozhodující druh rizika postavení v systému charakteristika podnikání znalosti podmiňující úspěch přístup k zemědělství vztah k přírodním zdrojům filosofie výroby
velmi silná tendence
nákup zpravidla od jednoho zdroje nákup od dodavatelů
jednoznačně tlak na zvyšování ceny
preference snižování nákladů
riziko selhání trhu (ceny) nezávislost
riziko selhání vztahů interakce s partnery
stabilita
změna, flexibilita
technické
ekonomické a komunikační
zkušenostní, na základě tradice
učící se, inovativní
využívání a čerpání
užívání a ochrana
výroba zboží a likvidace odpadu
výroba zboží a využití odpadu
kvalita půdy, technologie, stavby
Zdroj: Bečvářová, V. [2]
19
3.2
Další faktory působící na změny rozsahu i struktury v českém zemědělství
Zemědělství v ČR patří nesporně k tradičním výrobním odvětvím, s historicky utvářenou výrobní strukturou a vazbami na zpracovatelský průmysl. Průměrné přírodní a půdní podmínky odpovídají podhorskému typu hospodaření, což je srovnatelné s průměrnými podmínkami v EU. Samotné území ČR a jeho agroekologické podmínky jsou však z hlediska jejich působení značně diferencované.
3.2.1 Stručně k vývoji před vstupem do EU Vývoj sektoru zemědělství v České republice v průběhu 20. století je charakteristický četnými změnami. Transformace měly zpravidla úzkou souvislost s celkovou ideovou koncepcí hospodářské politiky, jíž je zemědělská politika nedílnou součástí. Největší a nejrazantnější předěly tedy obvykle následovaly krátce po změnách politického prostředí. Reformní zásahy měly vždy výrazný dopad i na držbu a strukturální změny výrobní základny. Například cílem reforem ve 20. letech minulého století po vzniku Československa bylo zejména omezit velké pozemkové vlastnictví cizí šlechty, velkých českých pozemkových vlastníků a církve a paralelně posílit selská a rolnická hospodářství, která by byla schopna rozvíjet zemědělskou výrobu na moderních principech. Velmi výraznými proměnami prochází celý zemědělsko – potravinářský komplex po roce 1948. Jak uvádí [3], byla uplatňována taková opatření, která vedla k výraznému tlaku na změnu celé výrobní základny a zejména vlastnickou strukturu. Týkala se násilných procesů kolektivizace i vlastního systému plánování a zajišťování výroby zemědělských produktů s vysokým podílem podpory tohoto odvětví ze státního rozpočtu. Další významná změna přichází počátkem 90. let, kdy v rámci ekonomické reformy je v souvislosti s přechodem na tržně orientované hospodářství je odstraněna většina podpor, které byly směřovány do zemědělství a potravinářství. V důsledku odstranění jedné z největších dotací, záporné daně z obratu u potravin, se však změnily podmínky
20
a možnosti odbytu vyrobených zemědělských produktů vlivem řádového poklesu spotřebitelské poptávky. Jak uvádí Bečvářová [3] zrušením záporné daně z obratu, která byla de facto spotřebitelskou dotací u potravin, došlo k řádovému nárůstu cen potravin, který bez adekvátní změny příjmů spotřebitelů vedl ke zmíněnému snížení poptávky po potravinách. Spolu s nezbytností rychlé realizace dalších ekonomických a transformačních procesů, aversním chováním zpracovatelského průmyslu a otevřením trhu pro levnější, mnohdy subvencovanou produkci, dochází počátkem devadesátých let ke značnému snížení celkového rozměru zemědělství v České republice. Došlo k poklesu výkonnosti a výraznému poklesu důchodů v sektoru, až od roku 1994 dochází k určité stabilizaci, i když v jiném rozměru i struktuře výroby. Po skončení hlavního transformačního období, na konci 90. let, objem hrubé zemědělské produkce činil podle [14] 71,6 % objemu produkce z roku 1989. [14] rovněž uvádí, že sice nastalo
zvýšení
produktivity
práce,
ale
s ohledem
na
ta,
že
nedošlo
k podporovanému snižování obhospodařované výměry ani růstu intenzity, byl tento fakt způsoben velmi rychlým úbytkem pracovníků v zemědělské výrobě. Finanční problémy spojené s transformačními procesy se rovněž promítly do řádového snížení využívání kvalitních vstupů. Ve druhé polovině 90. let postupně docházelo i k uplatňování nového systému i typu podpor v rámci změn agrární politiky. Mnoho dotačních titulů má souvislost s procesem přípravy na přistupování České republiky k Evropské unii.
3.2.2 Situace po vstupu ČR do EU V roce 2004 dochází ke vstupu ČR do EU a české zemědělství plně podléhá pravidlům komunitárně koncipované Společné zemědělské politiky EU (dále SZP). Českým producentům je bez bariér přístupný trh celého Společenství, principielně však ani oni nemohou být chráněni protekcionistickými opatřeními. Vývoj agrárního sektoru ČR jako součást společného agrárního trhu EU v současnosti je, stále více bude, ovlivňován nejen domácí poptávkou, ale i vývojem evropského a světového trhu a reformujícími se nástroji potravinové a obchodní politiky, jež jsou výrazně ovlivňovány zejména závazky EU vyplývajícími ze závěrů jednání WTO.
21
Současně platí, že v Evropské unii, podobně jako ve většině hospodářsky vyspělých zemí světa, nastala v uplynulých třech desetiletích výrazná akcelerace růstu zemědělské produkce [14]. Na trzích těchto států pak převažuje spíše nabídka výstupů zemědělské prvovýroby, které jsou určeny pro výrobu potravin a krmiv, nad koupěschopnou poptávkou po těchto surovinách. Tento stav v nedávné minulosti vedl v Evropské unii k zavádění tržních regulačních opatření u poměrně velkého počtu agrárních komodit. Jedná se zejména o opatření typu kvót, tedy množstevních omezení celkové produkce a intervenčních nákupů. Typickým představitelem komodit, jejichž produkce je regulována kvótami, jsou mléko, cukr, škrob. Výrobní omezení spojená s intervenčními nákupy jsou v EU vztažena zejména k produkci obilovin. Na druhé straně výstupy rostlinné ani živočišné produkce nemusí být primárně určeny pouze pro potravinářské a krmivářské zpracování. Historicky typickým představitelem produkce pro nepotravinářské využití jsou přadné rostliny, které dlouhodobě byly a stále jsou využívány pro výrobu textilu. Jak uvádí [14], lze v příštích letech očekávat rozvoj vědy a výzkumu v oblasti změny technologií. Na rozdíl od současného hospodářství, založeného na fosilních, tedy neobnovitelných, základech, bude založeno na biobázích a rozhodující se stanou zdroje obnovitelné. Rovněž předpokládá větší využití rostlin v humánní medicíně. Mezi tyto komodity patří právě mák.
3.3
Konkurenceschopnost zemědělského podniku
I přes popsané trendy ve vývoje vztahů v rámci celých vertikál, je nadále nutné udržet konkurenceschopnost na úrovni zemědělských výrobců. Lze stěží předpokládat, že do vertikály bude dlouhodobě zapojen zemědělský subjekt, jehož výroba nevykazuje základní prvky ekonomické efektivnosti. Konkurenceschopnost určitého ekonomického systému obecně je chápána jako jeho schopnost dosahovat v konkurenčním prostředí výsledků odpovídajících cílům systému a jejich dynamice. [1] z tohoto obecného vymezení vyvozuje, že pro posuzování úrovně konkurenceschopnosti ekonomického systému je nezbytné kromě stanovení cílů a volby kritérií, která umožňují kvantifikovat míru dosažení těchto cílů, vymezit i okruh faktorů
22
determinujících
a ovlivňujících
jejich
naplňování.
Dále
uvádí,
že
k hodnocení
konkurenceschopnosti vlastních zemědělských podniků lze volit minimálně dva přístupy vztahující se k vymezení úrovně posuzovaného ekonomického systému. 1. analýza konkurenceschopnosti na rozlišovací úrovni zemědělských podniků –jedná se o konfrontaci nákladových parametrů komoditní struktury s úrovní tržních cen, tedy podmínky nabídky, vztaženy ke kritériím, faktorům a podmínkám vývoje finančně ekonomické efektivnosti podniku. Takto je možné bezprostředně posoudit potenciální konkurenceschopnost podniku a podstatné souvislosti jejího vývoje, a to zejména na základě mezipodnikové komparace na horizontální úrovni v rámci zemědělství jako odvětví. 2. analýza
konkurenceschopnosti
z hlediska
akceptovatelnosti
nabízené struktury
a parametrů produkce trhem – v těchto souvislostech je kalkulováno i s reálností vertikálního zapojení v systému výroby potravin. Podobně přistupuje k problematice konkurenceschopnosti zemědělských podniků [8]. Faktory, které mají vliv na její vývoj identifikuje jako: 1. vnitřní faktory – tedy ty, jejichž působnost je v sektoru zemědělství a) faktory určující technicko ekonomickou úroveň zemědělství •
produktivita
základních
výrobních
vstupů
(půda,
práce,
kde zdůrazňuje vliv: - techniky a technologie - kvalifikace, dovedností a motivace - přírodních podmínek - úrovně řízení •
technická stránka kvality produkce, determinovaná - vlastnostmi použité základní suroviny - důsledností výrobních postupů - spolehlivostí řízení jakosti a kontrolních postupů v rámci podniku
23
materiál),
- efektivností balicích materiálů, dopravních a distribučních zařízení, působících na udržení jakostních parametrů po dobu běžného skladování produktu •
rozsah produkce
b) adaptabilita k tržním podmínkám, která je podmíněna hlavně: •
optimalizací struktury výrobních vstupů a nákladů
•
velikostí podniku a formou podnikání
•
optimalizací komoditní struktury a příjmů - cíle podniku - řízení marketingu - odbytové aktivity
2. vnější faktory a) vlivy plynoucí z celkové úrovně a rozvinutosti národní ekonomiky •
dostupnost, kvalita, cena výrobních vstupů, technologií, služeb, inovací
•
úroveň a distribuce příjmů obyvatelstva, ovlivnění poptávky po potravinách
•
vliv měnového kurzu na zahraniční obchod
b) vlivy vyplývající z postavení zemědělství v národní ekonomice c) tržní struktura zemědělsko potravinářského sektoru •
rozsah výrobkové diferenciace
•
počet nakupujících a prodávajících, tržní koncentrace
•
bariéry vstupu a výstupu
•
vertikální integrace a diverzifikace
•
konkurenční prostředí a postavení zemědělských výrobců ve vertikále
d) formování ekonomického prostředí nástroji agrární politiky •
nástroje hospodářské politiky
•
nástroje agrární politiky
24
3.4
Ekonomické parametry - náklady, výnosy a zisk
Jak je popsáno v předchozím textu, je optimalizace nákladů ve vztahu k výnosům jedním ze základních předpokladů konkurenceschopnosti.
3.4.1 Náklady Podle variability faktorů lze podle [11] stanovit dvě období: -
krátké období, které je charakteristické existencí alespoň jednoho fixního faktoru. za ten bývá zpravidla považován kapitál. Firma tedy může zvětšovat objem produkce, ale jen v rozsahu, který jim dovolí existující výrobní kapacity.
-
v dlouhém období je možné výraznější zvýšení objemu výroby než v krátkém období, protože všechny vstupy jsou proměnlivé.
Je zřejmé, že výše nákladů je určena množstvím a cenou používaných vstupů. Maximální objem produkce, který je možné vyrobit danou kombinací výrobních faktorů při dané úrovni technologie, je označován jako produkční funkce [12]. Celkové náklady (TC) zahrnují náklady variabilní a fixní: -
variabilní náklady (VC), je označení nákladů, pro které je charakteristické, že se se změnou objemu výroby mění.
-
fixní náklady (FC) se s objemem výroby nemění. Firma je musí hradit, i když je objem výroby nulový. V ekonomické teorii bývá ještě užíván pojem kvazifixní náklady, kterým jsou charakterizovány náklady, jejichž výše je při nulovém objemu výroby nulová, ale při všech ostatních objemech výroby se chovají jako fixní, tzn. jejich objem se s objemem výroby nemění.
-
celkové náklady (TC), pak lze snadno stanovit: TC = FC + VC
Z celkových nákladů jsou jednoduše odvoditelné průměrné (AC) a mezní (MC) náklady. AC =
TC ; Q
MC =
25
∆TC ∆Q
Jako náklady na jednotku produkce jsou charakterizovány průměrné náklady (AC). S růstem objemu výroby klesají, od určitého objemu rostou. Jak uvádí [11], lze tuto skutečnost vysvětlit existencí průměrných fixních nákladů (AFC) a průměrných variabilních nákladů (AVC). Průměrné fixní náklady přitom s růstem objemu produkce klesají. Při malých objemech produkce, kdy se AFC podílejí na celkových nákladech velmi významně, jsou celkové náklady klesající i v případě, že průměrné variabilní náklady rostou. Při vyšších objemech výroby však podíl fixních nákladů klesá a převládne vliv variabilních. Od určitého objemu výroby se však začne projevovat zákon klesajících výnosů. Jako náklady potřebné k rozšíření výroby jsou označovány mezní náklady (MC), jedná se o změnu celkových nákladů (TC), kterou vyvolá změna produkovaného množství (Q). Kromě tohoto přístupu k rozdělení nákladů existuje ještě tzv. kalkulační členění [13]. Z tohoto hlediska jsou náklady rozděleny na přímé a nepřímé. Přímé náklady jsou přiřaditelné k určitému výkonu, nepřímé jsou rozpočítávány na kalkulační jednici. Pro účely podnikové ekonomiky je ještě podle převažující skupiny nákladů používáno rozdělení výrob na materiálově náročné, pracovně náročné a kapitálově náročné.
3.4.2 Příjmy Celkový příjem (TR), je podle [11] celková částka, kterou firma získá prodejem svých výrobků. Toto lze jednoduše vyjádřit jako vztah mezi cenou a celkovou produkcí:
TR = P × Q Podle [11], není stanovení objemu a ceny oddělená problematika, ale jedná se o jedno rozhodnutí, kdy mohou nastat dvě situace: a) cena je konstantou nezávislou na firmě Cenu firma nemůže ovlivnit. Její rozhodování jsou tedy zúžena jen na oblast týkající se objemu výroby. Firma čelí dokonale elastické poptávce. S touto problematikou úzce souvisí i technologická inovace jednoho subjektu, který nabízí zanedbatelné množství, takže z jeho pohledu je poptávka dokonale elastická. Za předpokladu, že tento subjekt jako
26
jediný uplatní inovaci, bude jeho příjem místo P0 x Q0, roven P0 x Q1, proti konkurenci tedy získává dodatečné prostředky. Situace je zachycena na následujícím obrázku 3. Obr. 3 Vliv zavedení technologické inovace jedním producentem P S0 S1 P0
D
Q0 Q1 Zdroj: Bečvářová, V. [22]
Q
b) cena závisí na objemu produkce dané firmy S růstem objemu produkce cena klesá, to znamená, že firma musí snížit cenu, aby prodala větší množství produkce. Poptávka není dokonale elastická. Rozhodnutím o objemu výroby tedy firma současně určuje i cenu. Podobně jako v předcházejícím případě, lze rovněž zde nalézt souvislost se zavedením technologické inovace, v tomto případě v celém sektoru. Původní rovnovážné situaci odpovídá příjem ve výši P0 x Q0, po zavedení inovací a zvýšení nabídky vzniká nová rovnováha, při které dosahují producenti příjmu P1 x Q1
27
Obr. 4 Vliv zavedení technologické inovace jedním producentem
P S0
S1
P0 P1 D
Q0 Q1
Q
Zdroj: Bečvářová, V. [22]
Podobně jako u nákladů, lze z celkových příjmů (TR), odvodit průměrný příjem(AR) a mezní příjem (MR). AR =
TR P × Q = = P; Q Q
MR =
∆TR ∆Q
Průměrný příjem (AR) je charakterizován jako příjem na jednotku produkce a je současně
roven ceně produkce (P), mezní příjem (MR) popisuje změnu TR, kterou vyvolá změna vyprodukovaného množství (Q). Jako změna celkového příjmu (TR), vyvolaná změnou
vyrobeného množství je charakterizován mezní příjem (MR).
3.4.3 Zisk Zisk je podle [11] stanoven jako rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady: Z = TR − TC Zisk na jednotku produkce je rozdíl mezi průměrnými příjmy a průměrnými náklady: Z TR TC = − = AR − AC Q Q Q
28
Celkový zisk lze vyjádřit také jako vztah mezi průměrnými příjmy, průměrnými náklady a objemem produkce: Z = ( AR − AC ) × Q Podniková ekonomika pracuje ještě s veličinami příspěvek na úhradu a hrubá marže [13]. Příspěvek na úhradu je rozdíl mezi příjmy a variabilními náklady a představuje tedy disponibilní prostředky na úhradu fixních nákladů a zisku. Hrubá marže je rozdíl mezi příjmy a přímými náklady. Podobně jako u předchozího, jedná se o disponibilní prostředky, sloužící k pokrytí nepřímých nákladů a zisku. Tento pojem bývá podle [13] v literatuře často zaměňován s příspěvkem na úhradu.
3.4.4 Optimalizace nákladů a výnosů Určení veličin uvedených v předchozím textu není samozřejmě samoúčelné. Firma maximalizuje svůj příjem v případě, že mezní náklady jsou rovny mezním příjmům. Optimální produkční efektivnosti je dosaženo při takovém vyprodukovaném množství, kdy průměrné náklady dosahují minima.
3.5
Determinování širších biologických restrikcí v zemědělství a jejich ekonomická interpretace
Je neoddiskutovatelné, že zemědělská výroba je biologický proces [3] [10], který podléhá přírodním zákonitostem. V těchto souvislostech je zřejmé, že, na rozdíl od jiných odvětví, existuje v zemědělství celá řada proměnlivých faktorů, které je nezbytné velmi dobře poznat a v rozhodování s nimi kalkulovat, protože mohou velmi silně ovlivnit celkový naturální i ekonomický výstup hospodaření.
29
Toto potvrzuje například [22]: Obr. 5 Vliv působení přírodních faktorů na nabídku
P S2
S0
S1
P0
Q2 Q0 Q1
Q
Zdroj: Bečvářová, V. [22] Na obrázku 5 je zachycena situace, kdy producent očekává, že vyprodukuje množství Q0. Za jinak nezměněných podmínek, působením neovlivnitelných přírodních faktorů, však mohou nastat dvě situace: -
velmi příhodné podmínky, tzn., vyprodukuje větší než očekávané množství, tedy Q1,
-
horší podmínky, v jejichž důsledku bude nabízeno menší než očekávané množství, tedy Q2.
Pro vlastní práci s ekonomickými veličinami náklady a výnosy, zmíněnými v předchozím textu, zejména pro účely ex ante hodnocení, je nutná znalost jejich skutečné dynamiky. Na problematiku je nutné nahlížet jako na průnik ekonomické a technologické dimenze, izolovaná řešení nemohou přinést optimální efekt. V praxi lze nalézt četné příklady, kdy z důvodu pseudoúspory celkových nákladů na hektar není využit určitý intenzifikační vstup, jehož aplikace zabrání redukci celkové produkce, a tak sníží průměrné náklady. Stejně tak je ale možné setkat se stavem, kdy nárůst tržních cen stimuluje pseudointenzitu
30
výroby a bez ohledu na skutečný produkční potenciál stanoviště jsou uplatňována intenzifikační opatření, která při podrobnější analýze nejsou opodstatněná ani z ekonomického ani z biologického hlediska. Typickým příkladem je dusíkaté hnojení. Pro účely znázornění nákladově – výnosové interpretace širších biologických restrikcí se jeví vhodné využití modelu produkčních faktorů. Jak uvádí [10], lze tyto produkční faktory rozdělit do tří hlavních skupin, jež jsou zobrazeny na obrázku 6.
produkční stav
Obr. 6 Produkční faktory
potenciální
určující
teplota, radiace, CO2, charakteristiky plodiny voda, živiny
dosažitelný
limitující zvyšující
aktuální
choroby, plevele, škůdci, imise
redukující ochraňující u1
u2
u3
t.ha-1
produkční úroveň Zdroj: Kostelanský, F. [10] 1. určující (definující) – těmito faktory je určen potenciální výnos. Z praktického hlediska lze ve vlastním produkčním procesu úroveň působení většiny těchto faktorů přímo ovlivnit minimálně, proto by tedy neměly být v nákladech klasické polní produkce vstupy na jejich uvedení na optimální úroveň vůbec promítnuty. Intenzitu působení definujících faktorů lze ovšem částečně přizpůsobit nepřímo, důležitou roli při jejich distribuci sehrává také správná organizace porostu a velmi významný je genetický potenciál odrůdy pěstované plodiny. Toto jsou položky, které vliv na výši nákladů
31
nepopiratelně mají. Jmenovitě se jedná o materiálové náklady – osivo a náklady na mechanizovanou a lidskou práci – zakládání optimálně organizovaných porostů v agrotechnických lhůtách. 2. limitující – jedná se o abiotické faktory, kterými je určen dosažitelný výnos. Tyto faktory již lze korigovat podstatně lépe, vstupy vynaložené na optimalizaci jejich působení jsou promítnuty zejména přímo. Jedná se o materiálové náklady – hnojiva, voda; náklady na pořízení a odpisy dlouhodobého hmotného majetku – závlahy (znalost intenzity působení tohoto faktoru se jeví velmi vhodná pro posouzení ekonomické efektivnosti závlah); náklady na služby – zkoušení půd. Nepřímo lze část těchto faktorů ovlivnit zejména zpracováním půdy, což se promítá do nákladů na mechanizovanou práci – pořízení DHM – stroje a zařízení. 3. redukující – působením těchto biotických i abiotických faktorů je určen aktuální výnos. Také intenzitu působení většiny těchto faktorů lze relativně velmi dobře přímo ovlivnit, v celkových nákladech jsou zastoupeny zejména jako materiálové náklady – přípravky na ochranu rostlin. Do značné míry jsou ovlivňovány průběhem povětrnosti ročníku, zpracováním půdy, ale velmi významný vliv na intenzitu jejich působení má racionálně zdůvodněné střídaní plodin v prostoru a čase, osevní postup. Náklady na správný osevní postup pravděpodobně do explicitních nákladů promítnout nelze, a pokud s ním má být kalkulováno, pak musí mít charakter nákladů ušlé příležitosti (z nepěstování rentabilnější plodiny). V diskutovaných souvislostech je ale vhodné zdůraznit, že výši explicitních nákladů, s ohledem na popisované redukující faktory, správný osevní postup ovlivní. Jedná se zejména o snížení materiálových nákladů, konkrétně nákladů na výživu a hnojení a na ochranu rostlin, což popisuje například [10] [16], pozitivně jsou ovlivněny rovněž výnosy. Pokud nebude na danou problematiku nahlíženo jen z pozice zemědělského subjektu, pak lze snížení potřeby agrochemikálií považovat za celospolečenský přínos. Zvláštní postavení má skupina adaptogenů, tzn. látek, které pomáhají rostlině přizpůsobit se stresovým
podmínkám
s minimálními
výnosu [35].
32
negativními
dopady
na výši
Syntézou těchto základních nákladových položek, které jsou v popsaném obecném vztahu k jednotlivým výnosovým úrovním, je pak pro konkrétní plodinu, potažmo odrůdu a agroekologické podmínky možné stanovit průběh křivky celkových nákladů a výnosů a z nich odvozené další veličiny, použitelné pro ekonomickou analýzu. Největší možností uplatnění tohoto přístupu se jeví právě ex ante rozhodování o zařazení určité plodiny do produkční struktury, zejména z hlediska hodnocení nákladové konkurenceschopnosti, jako nástroj komparace subjektů hospodařících ve srovnatelných agroekologických podmínkách, například v rámci BPEJ. Stále však platí, že rostlinná výroba je biologický proces, což prakticky znamená, že ani výsledky dosažené na konkrétním pozemku, nejsou v čase homogenní, navíc celá řada v modelu využitých subfaktorů může být ex ante kvantifikována pouze rámcově, nebo na základě dlouhodobých průměrů. Například reálná výše nákladů na herbicidní ochranu vychází z potenciálního a aktuálního zaplevelení, přičemž vztah mezi těmito je do značné míry ovlivněn průběhem povětrnosti daného ročníku, navíc, i přes existenci nástrojů typu prahů škodlivosti, je velmi obtížné předběžně stanovit reálný úbytek výnosu způsobený zaplevelením. V takovém případě je nutné kalkulovat s náklady obvyklé technologie. Naopak odolnost odrůd proti chorobám, spolu s rámcovým vyčíslením jejich vlivu na snížení výnosu, dovoluje provést kvantifikaci úspory nákladů, tedy konkurenční výhody, plynoucí z uplatnění vhodnějšího vstupu – odrůdy. Získané výstupy je tedy nutné označit za rámcové, protože při současných znalostech, zejména z oblasti meteorologie, není možné predikovat vývoj počasí, které zastává v rostlinné produkci zásadní roli, na více, než deset dní. Podobně je uplatnění tohoto přístupu v delším, než ročním horizontu, limitováno i z hlediska vývoje cen vstupů. Nicméně vývoj této proměnné lze do jisté míry predikovat, protože jsou popsány [22] vzájemné závislosti mezi poptávkou po potravinách a jejím vlivem na vývoj cen vstupů do produkčního procesu. Modelový přístup je tedy postaven na exaktních základech, nevychází z pouhé lineární aproximace vývoje nákladů ve vztahu k výnosům. Přesto je výsledná kvalita dosažených informací velmi silně závislá na dostupnosti a kvalitě vstupních dat.
33
3.6
Shrnutí
V předchozím textu je tedy popsán vývoj i současný stav faktorů a okolností, jimiž je determinována pozice zemědělských výrobců, a to jak z pohledu vnějšího, globálního prostředí, tak i z hlediska vlastního zemědělského subjektu. •
zemědělství v České republice prošlo v uplynulých dvaceti letech razantními přeměnami, které se dotýkaly strukturální i ekonomické problematiky
•
důsledkem byl řádový pokles rozměru českého zemědělství
•
paralelně s tímto probíhá liberalizace světových trhů
•
v roce 2004 se ČR stala členem EU, je tedy vázána pravidly Společné zemědělské politiky, mezi něž náleží i omezení spojená s některými komoditami (cukr, škrob, mléko)
•
došlo ke změně pozice zemědělských producentů, jsou vystaveni poptávkově orientovanému modelu
•
již v 50. letech dochází v USA k definování vztahů agrobyznysu, s pokračující globalizací jsou formovány integrované vertikály
•
v těchto souvislostech jsou popsány další dimenze, podmiňující konkurenceschopnost, nadále je však samozřejmě nezbytné udržet ekonomickou efektivnost na úrovni zemědělského subjektu
•
i přes významný rozvoj technologií je skutečný naturálně – ekonomický výsledek rostlinné výroby stále velmi významně ovlivňován přírodními faktory
34
3.7
Předpoklady
pro uplatnění
máku
setého
ve výrobní
struktuře Makové semeno má mezi ostatními komoditami poněkud specifické postavení a nepodléhá v současnosti na území Evropské unie žádnému tržnímu řádu. Svoji roli zde pravděpodobně sehrává nepříliš velká tradice pěstování máku v západní Evropě, zbytnost této suroviny a poptávka alokovaná převážně ve slovanských zemích. Už v současné době je z pohledu poskytovaných produktů reflektována skupina LAKR – léčivé, aromatické a kořeninové rostliny [16]. Tyto jsou mimo jiné určeny právě pro využití v humánní a veterinární medicíně. S ohledem na zmíněný obsah alkaloidů lze mák
řadit i do této skupiny. Látky získané extrakcí sice patří spíše mezi narkotika, existuje však jejich reálné využití ve zdravotnictví. Produkci je tedy teoreticky možné obchodovat minimálně na dvou trzích: 1) trh potravinářských surovin – makové semeno; 2) trh surovin pro farmaceutický průmysl – makovina. V souvislosti těchto dvou zdánlivě naprosto odlišných trhů, je možné zmínit uvedený základní Davis – Goldbergův model agrobyznysu a poukázat na zapojení farmaceutického průmyslu, potažmo zdravotnictví jako konečného článku, do vztahů tohoto modelu. Podle dostupných údajů podléhá sice obchodování s makovinou na území EU značným omezením, ta však nejsou zaměřena na množstevní a cenové regulace, jejichž cílem by byla ochrana domácích producentů, ale jsou cílena k zabránění zneužívání této suroviny pro výrobu narkotik.
3.7.1 Základní biologická charakteristika, původ a historie máku Mák setý náleží podle [5] do čeledi mákovitých (Papaveraceae). V současné době je do rodu mák po celém světě zahrnuto asi 120 druhů. V České republice jsou domácí čtyři druhy. Dominantní hospodářské využití má ale pouze mák setý (Papaver somniferum L.). Jedná se o dvouděložnou, samosprašnou, starou kulturní rostlinu, jejíž původ není podle [5] dostatečně objasněn. Je předpokládáno, že dnešní forma vznikla z druhu mák listnatý
35
(Papaver setigerum DC.), jehož výskyt je soustředěn do oblasti středomoří. V [5] je tato rostlina zmíněna jako planá, v současné době ale podle [18] probíhají výzkumy zaměřené na pěstování tohoto druhu, v souvislosti se specifickým složením alkaloidů a jejich využitím při výrobě léčiv. Vlastní rostliny máku setého dosahují výšky přibližně 40 cm – 150 cm [9], kulturní odrůdy pěstované v České republice 100 cm – 130 cm [15]. Určitým specifikem československých odrůd je, že náleží k tzv. typu slepák, který je na rozdíl od typu hleďák charakteristický neotevíravostí tobolek v plné zralosti, což se pozitivně projevuje ve snížení sklizňových ztrát. Mák je rostlina, jejíž stopy je možné nalézt v mnoha starých kulturách. Jak uvádí [6], byl mák v Evropě pěstován už v mladší kamenné, což dokazují nálezy semen na sídlištích z této doby. Dále například [6] uvádí, že už v roce 3000 př. n. l. je v sumerské kultuře uctíván jako kultovní rostlina, podobné zmínky existují i v keltské historii. Účinky opia na lidský organismus také popsal na přelomu letopočtu římský dvorní lékař Scribonius Largus [36]. Znalost těchto účinků je potvrzena samotným druhovým jménem somniferum, což může být volně přeloženo jako přinášející spánek [9]. Známé je rovněž historické, ale bohužel i současné, užití máku v některých částech Asie [18], a to hlavně jako prostředku, který je určen pro nastolení pozměněného stavu vědomí. Pokud není tohoto stavu využito například ke zmírnění bolesti, pak na něm pravděpodobně nelze shledat nic pozitivního. V kultuře slovanských národů však mák nezastával pouze roli opiátu, ale jeho semeno bylo a je využíváno přímo jako potravina nebo surovina pro potravinářské zpracování.
3.7.2 Možnosti realizace makového semene a jeho význam v lidské výživě Pro lidskou výživu je z celé rostliny upotřebitelné pouze makové semeno. U většiny odrůd pěstovaných v současné době v České republice je semeno zbarveno modře, pouze marginálně je zastoupeno bílé zbarvení [15]. Podle [9] se ve světě vyskytují i odrůdy,
36
jejichž semeno je zbarveno šedě, fialově, oranžově, okrově nebo hnědě. Podle [18] [19] [20]
[21]
existují
určité
výrazné
chuťové
diference
mezi
modrosemenným
a bělosemenným mákem, kdy chuť bílého máku je možné připodobnit k chuti ořechů. Pro potravinářské účely je tedy semeno využíváno zejména pro svoje chuťové vlastnosti. Pravděpodobně z tohoto důvodu je v některých pramenech označováno jako pochutina. Pokud ale budou respektovány definice pochutiny, jako poživatiny s malou nebo žádnou výživovou hodnotou, s výraznou chutí a vůní, s výrazným povzbudivým účinkem na trávící ústrojí nebo nervovou soustavu konzumenta a naopak potraviny, jako poživatiny s výživovou hodnotou, v přirozeném stavu nebo pozměněné různými technologickými zásahy, bez toxických a jiných škodlivých účinků na lidský organismus i při pravidelném užívání, která obsahuje proteiny, sacharidy a lipidy, eventuálně potraviny ochranné, která obsahuje esenciální aminokyseliny a látky obdobné, vitamíny a minerální soli, pak je zřejmé, že makové semeno, podle údajů zobrazených v tabulce 2 náleží mezi potraviny. Tab. 2 Nutriční hodnota makového semene (ve 100 g) ukazatel
hodnota
jednotka
ukazatel
hodnota
jednotka
thiamin (B1)
0,86
mg
P
854
mg
riboflavin (B2)
0,17
mg
K
705
mg
niacin (B3)
0,99
mg
Mg
333
mg
pyridoxin (B6)
0,55
mg
Na
21
mg
kyselina listová
100
µg
Zn
10
mg
biotin (H)
10
µg
Fe
9,5
mg
vitamin A
5
µg
Cu
2,2
mg
vitamin E
4
µg
Mn
2
mg
Zdroj: Probi [32] Kromě látek uvedených v tabulce 2, je semeno máku setého zdrojem dalších, neméně nutričně významných látek, tuků, kterých obsahuje 40 % - 60 %, mák je tedy řazen mezi olejniny. Zastoupeny jsou nasycené mastné kyseliny palmitová a stearová a nenasycené olejová a linolová. Podle [32] je 70 % z celkového množství tuku zastoupeno ve formě
37
glyceridu kyseliny linolové a 13 % náleží kyselině linolové. Kalorická hodnota 100 g máku je podle [32] 477 kcal. Jak je uvedeno v předchozím oddílu, je potravinářské využití máku ve slovanské kultuře, tedy i v České republice, spojena téměř výhradně s konzumací celých, různě upravených semen. Mezi zástupce pokrmů, k jejichž přípravě je užito makového semene, je možné dle [33] řadit bezmasá jídla, typickou potravinou jsou buchty plněné samotným mákem, eventuálně směsí máku, syrovátky a sladidla, nebo ovocné knedlíky posypané mletým mákem. Semeno však nachází své užití také při přípravě slaných jídel. V této kategorii jsou známé nejrůznější housky sypané makovým semenem, eventuálně jiné druhy slaného pečiva. Kromě uvedeného způsobu využití však je, jak uvádí [18], v některých částech Francie a Německa za studena lisován makový olej pro potravinářské využití. Ten v běžných podmínkách tuhne v rostlinné máslo, které má údajně velmi příjemnou chuť a lehkou stravitelnost. Pokud nejsou tyto údaje výrazně subjektivně zkreslené a neexistují výrazná technologická rizika a omezení, pak může být takové zpracování určitou možností i pro
český trh, eventuálně pro export produktů s vyšší přidanou hodnotou. S lisováním oleje souvisí i nepotravinářské využití semene. Jak uvádí [18], olej získaný teplou extrakcí je možné využít pro výrobu polovysychavých nátěrových hmot. Jiný zdroj [25] dokonce zmiňuje i možnost léčivého užití speciálně upravených semen. Uvádí, že v tropických oblastech je ověřeno užití při svědění pokožky, v kombinaci s medem údajně léčí úplavici. V těchto souvislostech je zřejmé, že makové semeno náleží mezi poměrně zajímavé potraviny. V současnosti je nejrozšířenější produkce semene modré barvy, ale existují i odrůdy s odlišným zbarvením, jejichž chuťové vlastnosti jsou rovněž jiné. Kromě obvyklého využití pro konzumaci s minimální úpravou, je zmiňována [18] možnost produkce makového oleje. Celkové poptávané množství, stejně jako kvalitativní struktura dodávek makového semene v současné době tedy rozhodně nemusí být konečné.
38
3.7.3 Kvalitativní požadavky na makové semeno Obecně jsou požadavky na kvalitu olejnin definovány v ČSN 46 2300-1, podrobnější úpravu lze nalézt v ČSN 46 2300-3 Mák setý. Tato norma stanoví podmínky pro veškeré dodávky semene máku setého s modrou barvou semene různých odstínů, včetně semen nevybarvených a semen bílé barvy, určené pro výrobu olejů. Neplatí ale pro semeno máku určené pro přímou spotřebu [17]. Podle [18], je k hodnocení kvality semen v obchodním styku využíváno i ČN 462312. Podle dostupných údajů je dominantními obchodníky s makovým semenem vyžadováno splnění těchto jakostních parametrů: Tab. 3 Požadované jakostní parametry znak Vůně chuť rozemletých (rozdrcených) semen Barva Vlhkost nevybarvená semena příměsi a nečistoty celkem z toho: a) nevyzrálá semena b) nečistoty celkem - anorganických - semeno merlíku bílého a laskavce ohnutého - semeno blínu černého cizorodé příměsi
jakostní kategorie 1. výrazně typická pro zdravý mák
modrá 8,50% 5%
2. i méně výrazně typicky maková i méně výrazně maková připouští se velmi slabě nahořklá chuť nestanoví se 11% 10%
5%
8%
3% 0,30% 0%
4% 1% 0%
0,2 %
1%
výrazně maková
0,01 %
0,01 % nedovolují se
Zdroj: Probi [32] Pokud mák nevyhovuje žádné kategorii, je obvykle klasifikován jako nestandardní [32,]. Rozdíly v realizační ceně mezi jednotlivými kategoriemi dosahují obvykle 5 % – 35 % [32]. S problematikou jakosti velmi úzce souvisí i možné negativní dopady na konečného spotřebitele, vyplývající z konzumace nekvalitního makového semene. Kromě obligátního nebezpečí oxidace, kterým jsou ale ohroženy všechny olejniny, nabývá v poslední době v některých důležitých exportních destinacích na významu problematika obsahu morfinu
39
v makovém semeni pro potravinářské účely. Tato otázka je aktuální zejména ve státech Ruské federace, kde obvykle podle [18] bývá v dodávkách makového semene obsaženo také značné množství alkaloidů, které pak s největší pravděpodobností slouží k výrobě narkotik. Podle [5] ale v makovém semeni žádný morfin fyziologicky obsažen není, pouze může docházet k velmi mírnému znečištění otěrem z makoviny. Vysoké obsahy alkaloidů jsou tedy s největší pravděpodobností způsobeny úmyslným přidáváním většího množství makovinového prachu do partie semen. Jak naznačuje [18], nelze předpokládat úmyslné znečišťování dodávek na území České republiky, ale pravděpodobně je formou intoxikace
českého máku na území Ruské federace distribuována vysokomorfinová makovina z asijských zdrojů. Podle údajů uvedených v [18] je od 1. ledna 2007 na území Ruské federace pro dodávky makového semene platná norma GOST R52533-2006 Potravinářský mák, která striktně zakazuje jakýkoli obsah organický i anorganických příměsí. Problematiku týkající se
řešení obsahu morfinu v makovině však není nutné sledovat jen ve zmíněné oblasti, ale dotýká se i obchodování s makovým semenem na území Evropské unie. V následující tabulce 4 jsou uvedeny obvyklé limitní požadavky na obsah morfinu v makovém semeni ve významných exportních destinacích. Pokud dojde k překročení popsaných limitních hodnot, nevyhojující partii není možné na těchto trzích realizovat jako potravinářský mák [32]. Tab. 4 Požadavky na maximální obsah morfinu v makovém semeni země Rakousko Německo Nizozemí
max. obsah morfinu 20 µg/g 20 µg/g 10 µg/g
Zdroj: Probi [32] Dalším problémem týkajícím se zdravotní nezávadnosti máku a tedy i rizikem ztráty tržnosti produkce, je obsah kadmia (Cd) v semeni. Tomuto tématu je, s ohledem na značně negativní účinek Cd na lidské zdraví, věnována značná pozornost. Ze závěrů [5] [18] vyplývá, že při dodržování technologické kázně při hnojení a výběru pozemků nepředstavuje kumulace Cd v semeni máku žádný výrazný problém.
40
V České republice jsou rovněž vyhláškou MZd ČR č. 132/2004 Sb v platném znění, příloha č.2, bod 7.3.1., upraveny požadavky na mikrobiologickou nezávadnost makového semene [32] [39]. Pokud dodávka nesplňuje tyto požadavky, nelze ji využít pro lidskou spotřebu, principielně tedy dochází ke ztrátě tržnosti. Tab. 5 Požadavky na mikrobiologickou nezávadnost Sledovaný parametr jednotka max hodnota normy
E.coli
Plísně
KTJ/1g 2 5.10 ČSN ISO 16649-2
KTJ/1g 105 ČSN ISO 7954
Koagulázopozitivní stafylokoky KTJ/1g 104 ČSN ISO 688-1
Salmonella sp. /25g Negativní ČSN EN ISO 6579
Zdroj: [39] Problematika kvalitativních požadavků na produkci makového semene je v České republice upravena formou norem – ČSN 46 2300-3 Mák a ČN 462312. Protože ale makové semeno není součástí státních intervenčních nákupů, je těchto norem využívánp hlavně jako základního bodu pro orientaci v problematice požadavků na jakost dodávek, které jsou zpravidla upraveny na základě dohody mezi dodavatelem a odběratelem. S rizikem ztráty tržnosti rovněž souvisí mikrobiální kontaminace, obsah těžkých kovů a v poslední době nabývá velkého významu množství alkaloidů v dodávce semene. Rovněž limitní hodnoty těchto parametrů jsou obvykle ošetřeny formou legislativního nařízení, jehož přísnost má značnou souvislost zejména s cílovou destinací dodávky.
3.7.4 Makovina jako surovina pro farmaceutický průmysl Jak je zmíněno v předchozím textu, je možné využít rostlinu máku setého jak pro produkci semene, které je dále určeno pro lidskou výživu, tak i k získávání alkaloidů pro farmaceutický průmysl. Kromě toho existuje ještě možnost zneužití pro výrobu narkotik. K farmaceutickým účelům je z rostliny využívána tzv. makovina. Tu lze podle [5] charakterizovat jako směs prázdných tobolek s přibližně 15 cm stonku. Podle zastoupení obsahových látek lze provést rozdělení na makovinu s převážným zastoupením morfinu, kam je možné v současné době zařadit odrůdy pěstované v České republice a makovinu s dominantním alkaloidem thebain. Tato látka je na rozdíl
41
od morfinu málo vhodná pro narkotické využití [5] a její medicínské aplikace jsou údajně spojeny s menšími riziky než užití morfinu [28]. Ze strany „blízkého“ farmaceutického průmyslu však není v současné době zřejmá reálná poptávka po této surovině, navíc ve Společném katalogu odrůd [29] není v současné době registrována žádná odrůda s těmito vlastnostmi. V této souvislosti je možné zmínit, že v Tasmánii byla podle údajů [5] [28] vyšlechtěna odrůda Norman, která požadavkům na obsah thebainu vyhovuje. Jak uvádí [18] v České republice probíhají pokusy s druhem Papaver setigerum. Ten má rovněž vyhovující obsah thebainu, výsledky však údajně nejsou pro hromadné využití ve velkovýrobě uspokojivé. Lékařské využití morfinu, náleží zejména do oblasti tišení bolesti při pooperačních stavech, k tlumení činnosti hladkého svalstva a ke snížení dráždivosti ke kašli. Podobné, ale slabší účinky mají i další alkaloidy kodein a papaverin. Další možností je provést rozdělení současných odrůd s ohledem na obsah morfinu na tyto užitkové směry [15] : -
modrosemenné s velmi nízkým obsahem morfinu – odrůdy zařazené v této skupině jsou určeny výhradně pro potravinářské zpracování. Zneužití pro výrobu narkotik je v podstatě vyloučeno.
-
modrosemenné se středním obsahem morfinu – jedná se o univerzální odrůdy, semeno
je
určeno
pro
potravinářské
využití,
makovinu
lze
zpracovat
ve farmaceutickém průmyslu, ale pro „efektivní“ zneužití na výrobu omamných látek je obsah morfinu relativně nízký. -
modrosemenné s vysokým obsahem morfinu – tyto odrůdy jsou určeny zejména pro zpracování ve farmaceutickém průmyslu, jejich využití pro produkci semen je rizikové z hlediska možného zneužití pro výrobu narkotik.
-
bělosemenné se středním obsahem morfinu – jak už bylo zmíněno, semeno těchto odrůd se vyznačuje specifickou chutí, je tedy určeno pro speciální potravinářské využití. Střední obsah morfinu dovoluje rovněž farmaceutické zpracování, s nižším rizikem zneužití.
42
V registračních pokusech [15] i v provozních pokusech SČM [18], je u registrovaných a dostupných odrůd dosahováno obvyklého obsahu morfinu v makovině v rozmezí 0,26 % – 1,11 %, eventuálně 0,49 % – 2 ,05 % při precizní ruční sklizni. Obsah tohoto alkaloidu ve sklizené makovině je rovněž vyšší při použití speciálního sklízeče, jeho pořizovací náklady však přesahují 700 000 Kč [18]. Jak uvádí [18], je monopolním legálním zpracovatelem makoviny ve Střední Evropě společnost Zentiva, a. s., pobočka Hlohovec. Tato firma vznikla sloučením firmy Slovakofarma Hlohovec a Léčiva Praha. Podle údajů [33] je výkup v České republice pro společnost Zentiva prováděn formou šesti smluvních dodavatelů. Ti přebírají plnou odpovědnost za vlastní výkup a výslednou kvalitu dodávky. Zmíněná kvalita je podle [18] definována podnikovou normou PNY 03-497, z 3. 6. 2005. V této normě jsou popsány rovněž pojmy, dále využívané k zařazení do jakostních kategorií [18]: -
maková sláma – celá nadzemní část máku setého, kromě semen
-
makovina – vyprázdněné
tobolky
máku
celistvé
se stonkem
dlouhým
maximálně 15 cm -
nečistoty – listy a jejich úlomky, semena máku, plevelů a jiných cizích organických a anorganických nečistot
Základní požadavky na kvalitu vykupované makoviny jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 6 Základní hodnocení kvality makoviny Znak čistota vlhkost obsah morfinu
I. jakost 90 - 100
II. jakost 80 - 89,9 max 17 min 0,25
jednotka % % %
Zdroj: SČM [18] Za předpokladu, že makovina vyhovuje této normě, je cena dále diferencována podle obsahu morfinu.
43
Tab. 7 Výkupní ceny diferencované podle obsahu morfinu cena Kč.kg
obsah morfinu %
I. jakost 5 6 13 15 17 19 19
0,25 - 0,29 0,30 - 0,49 0,50 - 0,59 0,60 - 0,69 0,70 - 0,79 0,80 - 0,89 0,90 - 0,99
-1
II. jakost 7 8 17 19 21 23 24
Zdroj: SČM [18] Jak uvádí [18] pokud je čistota makoviny nižší než 80 %, při obsahu morfinu 0,20 % – 0,30 %, je vykupována jako nestandard za cenu 1 Kč.kg-1 a při poklesu obsahu morfinu pod 0,20 % za 0,20 Kč.kg-1. Z celkového objemu českého exportu LAKR představuje makovina dominantní podíl přibližně 83 % [42]. Obecně lze konstatovat, že data týkající se problematiky nakládání s makovinou jsou velmi obtížně přístupná.
3.7.5 Aktuální legislativní ošetření problematiky máku setého V textu práce již bylo opakovaně zmíněno, že zařazení máku setého do výrobní struktury zemědělských producentů je kromě ekonomických a biologických faktorů také velmi významně determinováno legislativními restrikcemi. Z globálního hlediska lze tato omezení považovat za významný determinant konkurenceschopnosti. Mimo obvyklých zákonných ustanovení, kterými je ošetřeno pěstování, obchodování a zpracování běžných plodin, je, z důvodu prevence potenciálního zneužívání rostlin máku k výrobě narkotik, v České republice pěstování a následné nakládání s rizikovými produkty upraveno legislativní normou č. 167/1998 Sb., Zákon o návykových látkách, ve znění pozdějších novelizací. Dne 26. 4. 2005 vstoupila v platnost vyhláška 151/2005 Sb., ve které jsou stanoveny vzory formulářů pro ohlášení pěstování a způsob vyplňování a nakládání s uvedenými formuláři. Těmito předpisy je upraveno mimo jiné i pěstování máku a dovoz a vývoz makoviny. Makovinou se pro účely tohoto zákona, na rozdíl
44
od zmíněné obchodní terminologie, rozumí všechny nadzemní části rostliny Papaver somniferum, kromě semen, jakož i jejich drť. Vlastní pěstování je tedy podmíněno splněním ohlašovací povinnosti. Ta se týká producentů, kteří pěstují mák na výměře větší než 100 m2 a je vymezena těmito termíny [41]: -
povinnost nahlásit do 31.5. výměru a přesnou specifikaci plochy pěstovaných plodin,
-
pět dnů před předpokládanou sklizní plodiny nebo zlikvidováním porostu je pěstitel povinen nahlásit plochu takto zneškodněné plodiny,
-
do 31. 12. je pěstitel povinen podat celkový výkaz o roční sklizni.
Tato hlášení jsou podávána v zákonem stanoveném počtu příslušnému celnímu úřadu. Zmíněné formuláře jsou zobrazeny v příloze číslo 1 této práce. Dovoz a vývoz makoviny je podmíněn udělením povolení k těmto úkonům ze strany Ministerstva zdravotnictví a podobně jako předchozí problematika podléhá ohlašovací povinnosti. Hlášení jsou podávána do 15. dne 1. měsíce čtvrtletí, následujícího po čtvrtletí, kdy byl vývoz proveden [41]. S minimalizací rizik spojených s pěstováním máku setého souvisí i jediné dotace, s výjimkou SAPS a TOPUP, které jsou však vypláceny plošně na hektar zemědělské půdy, vztahující se výhradně k této plodině. V rámci národních plateb je zařazen dotační titul „podpora komplexní sklizně máku setého“ [31]. Účelem tohoto opatření je podpořit společnou sklizeň makového semene a makoviny, a tak zabránit potenciálnímu zneužití pro výrobu narkotik. Mezi podmínky přiznání tohoto titulu patří doložení způsobu využití, nebo likvidace makoviny pod dohledem celního úřadu [42]. V této souvislosti však není zřejmé, jestli je kromě prodeje za legální způsob považováno například spálení ve vlastních zařízeních na biomasu, nebo je nutné doložit likvidaci ve specializované spalovně. Výše této podpory činila v roce 2007 500 Kč.ha-1. Na území Slovenské republiky podléhá pěstování máku setého rovněž legislativním restrikcím. Podle [43] je hlavní normou zákon NR SR č. 139/1998 o omamných a psychotropných látkach a prípravkoch. Podle tohoto zákona je pěstování máku setého na ploše větší než 100 m2 a dovoz a vývoz makové slámy možné pouze na základě
45
povolení, které platí jeden rok od jeho vydání. Každý držitel tohoto povolení je, podle [43], povinen v určené lhůtě odevzdat veškerou makovou slámu zpracovateli, nebo ji určeným způsobem a v určené lhůtě zlikvidovat. Stanovisko vydává Štátny ústav pre kontrolu liečiv. K jeho získání je podle [43] nutné doložit tyto údaje: 1. doklad o zdravotní způsobilosti 2. doklad o odborné způsobilosti 3. posudek o materiálním, prostorovém a personálním vybavení 4. kladný posudek
Regionálneho
úradu
verejného
zdravotníctva na uvedení
pracovních prostor do provozu 5. výpis z registra trestov, pro všechny členy představenstva 6. výpis z obchodného registra ne starší tří měsíců 7. stanovisko obce k pěstování máku setého 8. doklad o vlastnictví prostor 9. doklad o vlastnictví dopravního prostředku 10. doklad od zpracovatelské organizace o odběru produktu 11. vyhlášení o povinnosti učinit taková opatření, aby se zabránilo zneužití makové slámy a o způsobu znehodnocení makové slámy, když se neodprodá do Zentivy 12. rozloha pole v m2, na kterém se pěstuje mák setý Výdaje spojené s těmito body, vyjma bodu 11, je podle [43] možné normativně vyčíslit na fixních 8000 Sk – 10000 Sk.pěstitele-1. Kromě toho likvidace nepotřebné makoviny v souladu s bodem 11 znamená povinnost zajistit spálení ve spalovně. Výši nákladů na takovou operaci je na základě údajů [43] možné očekávat na úrovni 12 Sk.kg-1 makoviny. Místo zdroje příjmu je pak tato surovina výdajem. Na Ukrajině, která je s ohledem na příznivé agroekologické podmínky a nízkou cenu práce, také potenciálním konkurentem [33], podléhá pěstování máku rovněž restriktivním opatřením. Jako nejvýznamnější uvádí [33] povinnost lokalizovat pozemky určené k osetí
46
mákem do minimální vzdálenosti 500 m od silnic, v době od kvetení do sklizně je navíc pěstitel povinen na vlastní náklady zajistit střežení ploch policií. Navíc je nutné získat každoročně povolení k vlastnímu pěstování. Podle dostupných údajů [33] je pěstování máku značně omezováno i v Polsku, Rumunsku a Německu, naopak v Maďarsku a Rakousku jsou legislativní překážky mírnější, podobné opatřením v České republice. Pěstování nezralého máku pro farmaceutické účely je dokonce podporováno ve Francii. Z mimoevropských zemí je v souvislosti s legální produkcí semene, ale zejména makoviny, nejčastěji zmiňována Tasmánie [5] [33] [7]. Jak uvádí [7], pěstování máku v této oblasti podléhá rovněž značným restrikcím. Je možno uvést například povinnost oplocení pozemků osetých mákem, spojenou se zákazem vstupu, dále pak značnou administrativní náročnost celého procesu. Ta je ale do určité míry snižována vertikální kooperací, kdy značnou část povinností na sebe přebírá zpracovatel makoviny, firma GlaxoSmith. Problematika legislativních restrikcí spojených s produkcí makového semene a makoviny je tedy reálná. Ve srovnání s většinou evropských zemí a se státy bývalého Sovětského svazu, je v České republice zákonný rámec z pohledu subjektů zainteresovaných ve vertikále makového semene a makoviny, spojen hlavně s ohlašovací povinností, jež s sebou nese minimální finanční náklady. I z bezpečnostního hlediska se podle dostupných zdrojů, při zmíněném chemickém složení pěstovaných odrůd, tato legislativa jeví dostačující.
3.7.6 Problematika zneužití máku setého pro výrobu narkotik Za předpokladu, že v předchozích kapitolách byla zmíněna většinou pozitiva spojená se zařazením máku do struktury produkce a možnosti jejího využití a popsána legislativní opatření, která omezují producenty, jeví se korektní alespoň krátce popsat a lokalizovat i potencionální rizika s mákem spojená, tedy primární důvody restriktivních opatření. Jak už je zmíněno dříve, z rostlin máku setého lze získávat různé alkaloidy, z nichž nejcennější pro výrobu ilegálních narkotik je morfin. V současné době jsou alkaloidy
47
pro účely farmaceutického průmyslu extrahovány z makoviny, která je sklízena z fyziologicky zralých rostlin. Pro získání základní suroviny pro výrobu omamných látek je však využíváno jiného způsobu. Jedná se o nařezávání nezralých makovic, které jsou bohatě protkány sítí mléčnic [36], což odrůdy pěstované v ČR nejsou [18]. Poraněné makovice následně roní mléčnou šťávu máku (Latex papaveris, Opium crudum). Z jedné makovice je údajně možné získat až 0,2 g opia, při obsahu 0,3 % alkaloidů [botanika]. Takto získané opium je podle [36] možné přímo užívat, nebo slouží jako surovina pro extrakci morfinu, případně pro výrobu jiných narkotik. K nejznámějším drogám z této suroviny patří heroin. Dlouhodobé užívání morfinu má vliv na vyvolání závislosti. Následné destruktivní účinky na lidský organismus souvisejí podle [36] s nutností zvyšování dávky pro nastolení stejného účinku, tedy přibližování se letální dávce, jejíž výše je stanovena na 0,25 g – 0,50 g. Zároveň s tím dochází k celkovému tělesnému i duševnímu úpadku. V Asii jsou známy dvě dominantní pěstitelské oblasti, které jsou obvykle označovány jako země Zlatého trojúhelníku, kam náleží Barma, Thajsko a Laos a Zlatého půlměsíce, mezi které jsou zařazeny Írán, Afghánistán, Pákistán a Indie [18].
3.8 •
Shrnutí
mák setý nepatří mezi plodiny, které jsou dominantně zastoupeny na pěstebních plochách agrárně nejrozvinutějších zemí světa, jeho produkce tedy nepodléhá žádným nástrojům podpory trhu
•
některé odrůdy však mohou být zneužity pro výrobu narkotik, proto je v mnoha státech pěstování plošně omezeno přísnou legislativou
•
rostlina máku setého poskytuje dvě suroviny, makové semeno pro potravinářské zpracování a makovinu pro farmaceutický průmysl, produkce se zpravidla vzájemně nevylučují, dochází k rozšíření klasického modelu agrobyznysu o farmaceutický průmysl
48
•
většina pramenů uvádí, že z hlediska poptávky po makovém semenu zastává nejvýznamnější roli Rusko a ostatní slovanské národy
•
rostlina máku setého je velmi vnímavá ke stresům, při velkovýrobním pěstování vyžaduje značnou technologickou úroveň a kázeň, při naplnění těchto podmínek je výsledkem výrazné snížení průměrných nákladů v komparaci s malovýrobní technologií
49
4 VLASTNÍ PRÁCE 4.1
Vývoj postavení máku v rostlinné výrobě v ČR
Česká republika náleží mezi země s dominantním zastoupením obyvatelstva slovanského původu, pěstování a následné potravinářské využití máku zde tedy má dlouhou tradici. Samotná technologie pěstování byla během 20. století podrobena zásadním změnám. Rovněž výměra, na které je mák pěstován není za toto období konstantní. Tab. 8Vývoj ploch, výnosů a celkového vyprodukovaného množství ukazatel
jednotka
sklizňová plocha výnos semen celková produkce
tis. ha -1 t.ha tis. t
1920 - 38 5,4 - 10,7 0,68 - 1,01 3,9 - 10,6
období 1946 - 70 1971 - 89 6,0 - 25,6 4,4 - 7,9 0,36 - 0,77 0,24 - 1,04 3,1 - 13,6 1,1 - 7,9
1990 - 00 8,8 - 45,5 0,43 - 1,13 6,9 - 28,5
Zdroj: [20] V prvním uvedeném období, tzn. mezi lety 1920 – 1938 byla, jak uvádí [20] uplatňována pěstební technologie s vysokým podílem ruční práce, to je pěstování máku v širokých
řádcích, s odplevelováním bez užití herbicidů. Tímto náročnějším postupem však bylo dosahováno velmi dobrých výnosů semene. Vzhledem k dlouhému časovému odstupu je však téměř nemožné získat údaje o nákladovosti tohoto přístupu. V dalším sledovaném období je uplatňována snaha o minimalizaci pracovní náročnosti a umožnění maximálního využití mechanizovaných vstupů. Důsledkem uplatnění této technologie však je snížení hektarových výnosů, vyplývající z absence hlubších znalostí biologie máku [5]. Celková produkce přesto setrvává na předválečné úrovni. Vlivem detailnějšího výzkumu problematiky je počátkem 70. let tato technologie substituována novou, více respektující poznatky z biologie máku setého v souvislosti s uplatněním mechanizovaných vstupů [5]. Jak je zřejmé z údajů uvedených v tabulce 8, dochází ke snížení – stabilizaci – výměry pěstebních ploch. Důsledkem toho je rovněž snížení celkové produkce. Tento trend pravděpodobně souvisí s uplatňováním politiky soběstačnosti v produkci potravin [3], kdy celkové množství makového semene dlouhodobě poptávané pro domácí spotřebu v České republice je na úrovni 4000 t [34].
50
Za předpokladu existence v té době atraktivnějších exportních komodit (sladovnický ječmen, chmel, cukr), byla pravděpodobně celková produkce makového semene uzpůsobena domácí spotřebě. V roce 1990 však dochází k opuštění politiky soběstačnosti a k dalším razantním změnám v koncepci zemědělské politiky [3]. S ohledem na atraktivní ceny se mák, pro subjekty působící v zemědělství, stává perspektivní plodinou. Jak ale uvádí [20], dochází k opětovnému projevení se absence výzkumné základny a průměrné výnosy semene za období 1991 – 2004 klesají na úroveň 0,667 t.ha-1, celková produkce však přesto dosahuje hranice 36 418 t v marketingovém roce 2005/06 [34]. Roli výzkumné základny přebírá od roku 2000 Sdružení český mák, které je v současnosti evidováno jako zájmové sdružení fyzických a právnických osob [18]. V poloprovozních pokusech je v podmínkách řepařské výrobní oblasti ČR dosahováno výnosu přesahujícího 2 t.ha-1 makového semene. Pěstování máku setého tedy prošlo v České republice v uplynulém století razantními změnami, které ne vždy vyvolaly očekávané naturálně – ekonomické dopady. V posledních letech dochází k nárůstu pěstebních ploch a je obnoven výzkum, což se podle [18], projevuje zlepšením ukazatelů naturálního výnosu.
4.2
Formování trhu makového semene v ČR
Celková plocha, na které je mák pěstován, dosahovala v roce 2006 57875 ha, což při průměrné
výměře
zemědělských
podniků
v ČR
představuje
velký
počet
zainteresovaných subjektů. Obecně lze předpokládat, že následné fáze posklizňové ošetření a skladování jsou, s ohledem na charakter a náchylnost komodity ke ztrátě kvalitativních parametrů a velké cenové rozdíly spojené s čistotou dodávané suroviny, internalizovány zemědělskými výrobci. V souvislosti s rozvojem pěstování máku v ČR, je v poslední době možné zaznamenat nárůst počtu čistících stanic, specializovaných právě na makové semeno a jeho následné skladování.
51
Na následujícím obrázku 7 je zachycena komoditní vertikála makového semene v ČR. Obr. 7 Komoditní vertikála makového semene
export potravinářských výrobků
tuzemské obchodní články
export semene
potravinářský průmysl
nákupní organizace
přímý prodej spotřebiteli
zemědělští výrobci
vstupy
Celková plocha, na které je mák pěstován, dosahovala v roce 2006 57875 ha, což při průměrné
výměře
zemědělských
podniků
v ČR
představuje
velký
počet
zainteresovaných subjektů. Obecně lze předpokládat, že následné fáze posklizňové ošetření a skladování jsou, s ohledem na charakter a náchylnost komodity ke ztrátě kvalitativních parametrů a velké cenové rozdíly spojené s čistotou dodávané suroviny, internalizovány zemědělskými výrobci. V souvislosti s rozvojem pěstování máku v ČR, je v poslední době možné zaznamenat nárůst počtu čistících stanic, specializovaných právě na makové semeno a jeho následné skladování. Z hlediska možností realizace je část produkce makového semene v současnosti stále uplatňována i na surovino – potravinářském trhu, kdy ihned po základním posklizňovém zpracování je nabízeno konečným spotřebitelům, zpravidla na lokální úrovni, ve schématu je tento fyzický tok znázorněn čárkovanou čárou. Další možností je prodej vyčištěného makového semene přímo potravinářskému zpracovateli, nebo nákupní organizaci. Z hlediska tržního prostředí je možné zmínit,
52
že nákupem této suroviny se v ČR zabývá velké množství subjektů, podle [18] až 602. Protože ale obchodování s mákem není jejich jedinou činností, nelze bez znalosti jejich interních informací určit postavení těchto subjektů na trhu. Rovněž existuje možnost provést export přímo, bez účasti nákupní organizace. V následující tabulce 9 je provedena kvantifikace podílů jednotlivých distribučních kanálů. Tab. 9 Způsoby realizace makového semene v tom rok 2002 2003 2004 2005 průměrný podíl
celkové prodeje
prodej obchodním a zpracovatelským organ.
18 554 14 265 22 074 27 279 100%
17 320 13 483 21 180 26 712 96%
ostatní prodej 1 008 498 637 316 3%
vývoz 226 284 257 251 1%
Zdroj: ČSÚ [30], FAOSTAT [30], propočty autor Z údajů uvedených v tabulce je možné poměrně snadno vyčíst, že dominantním způsobem prodeje makového semene zemědělskými výrobci je prodej obchodním a zpracovatelským organizacím. Tento způsob zaujímá 96% podíl na celkových prodejích. Podíl ostatních prodejů je poměrně překvapivě významný, průměr dosahuje hodnoty 3 %. V čase je však tato hodnota klesající, v roce 2005 dosahuje pouze 1,2 %, což potvrzuje obecné teze uvedené v literárním přehledu o klesajícím významu surovino – potravinářských trhů. Malá část, 1,3 %, připadá na přímý export producentem. Jak je zřejmé z absolutní hodnoty tohoto ukazatele, jedná se s největší pravděpodobností o stabilní mezinárodní spolupráci. Z tohoto pohledu je tedy postavení obchodních a zpracovatelských organizací velmi silné. K analýze formování strany domácí poptávky po makovém semeni je možné využít údaje zachycené v další tabulce 10.
53
Tab. 10 Vývoj domácí spotřeby makového semene rok spotřeba [t] CZV [Kč.t-1] změna množství změna CZV
2000/01 3610 39148 100% 100%
2001/02 3095 26036 86% 67%
2002/03 3407 26937 110% 103%
2003/04 3972 26853 117% 100%
2004/05 4300 27847 108% 104%
2005/06 4600 28253 107% 101%
2006/07 4800 38209 104% 135%
Zdroj: SČM [18] Domácí spotřeba má mírně rostoucí tendenci. V průběhu sedmi zachycených ročníků došlo k celkovému zvýšení o 33 % ve srovnání se základním obdobím 2000/01. K největšímu nárůstu mezi marketingovými roky dochází v období 2003/04 a postupně nastává stabilizace. Lze předpokládat, že tento trend byl způsoben stabilizací kvality dodávek makového semene v souvislosti s formováním Sdružení český mák a marketingovými aktivitami. Na základě komparace vývoje průměrných cen zemědělských výrobců a spotřebovaného množství nelze nalézt žádnou okamžitou racionální reakci, spíše je zřejmé, že se stabilizace ceny vede k dlouhodobému zvyšování spotřebovávaného množství. Graficky je situace zachycena na obrázku 8. Obr. 8 Vývoj CZV a spotřebovávaného množství 6000
45000 40000
5000 35000 30000 25000 3000 20000 2000
15000 10000
1000 5000 0 2000/01
2001/02
2002/03
2003/04
2004/05
marketingový rok spotřeba [t]
CZV [Kč.t-1]
Zdroj: SČM [18]
54
2005/06
0 2006/07
CZV Kč/t
spotřeba t
4000
V následujícím grafu je zachycen vliv ceny na rozhodování producentů o výši celkové produkce.
40000
40000
35000
35000
30000
30000
25000
25000
20000
20000
15000
15000
10000
10000
5000
5000
0 1998
1999
2000
2001
2002
2003
cena [Kč/t]
celková domácí produkce [t]
Obr. 9 Vývoj CZV a produkce v ČR
0 2005
2004
rok množství
cena
Polynomický (množství)
Polynomický (cena)
Zdroj: FAOSTAT [30] Je patrné, že trend vývoje CZV lze za sledované období charakterizovat jako stagnující až mírně
klesající.
Naopak
celkové
množství
vyprodukované
v ČR
narůstá.
Pravděpodobným důvodem této situace je velmi nízká rentabilita, spojená s pěstováním základních
plodin,
kdy je ze strany
zemědělských
producentů
na tento
problém
poukazováno hlavně po nadprůměrných výnosech v letech 2004 a 2005. Ceny makového semene jsou i přes klesající trend pro tyto producenty výrazně atraktivnější. S ohledem na popsané silné postavení nákupních organizací je velmi zajímavá otázka nákupní ceny. V letech 2007 a 2008 existuje ze strany těchto subjektů ochota přistoupit na cenové požadavky dodavatele, a to zejména za předpokladu, že dodávka splňuje stanovené jakostní parametry. Při relativně nižší ceně v první polovině roku 2007 bylo možné vyjednat navýšení až o 25 % oproti aktuální tržní ceně. S ohledem na růst cen v následujícím období je tento rozdíl v současné době méně zřejmý a ochota nákupních
55
organizací platit vyšší, než průměrnou tržní cenu, klesá. Velmi obtížně realizovatelná je produkce makového semene nevyhovující požadavkům nákupu. V literárním přehledu je popsána maximální srážka 35 % z ceny, je však možné setkat se i s výrazně vyšší, dosahující až 60 %, podle stupně poškození partie. Lze konstatovat, že i částečné znehodnocení velmi ztěžuje pozici prodávajícího. Toto potvrzují i výzkumy provedené VÚZE [37], kdy realizační cena zemědělských výrobců nebyla nižší než výrobní náklady, a to i přes značnou diferenci, jak ukazuje tabulka zachycená v příloze 2. Z hlediska formování cen je potřebné zjistit i spotřebitelské ceny. Z dostupných dat
Českého statistického úřadu není možné tyto vyčíst, nejsou sledovány. Na stránkách SČM [33] je publikován starší článek, ve kterém je uvedeno, že maloobchodní ceny jsou asi 2x – 6x vyšší než ceny placené farmářům. Dominantní částí poptávky však není tvořena domácí, ale světovou, jak dokazuje následující graf. Obr. 10 Vývoj domácí spotřeby a exportu 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 2000/01
2001/02
2002/03
2003/04
2004/05
2005/06
2006/07
marketingový rok celková produkce [t]
export [t]
spotřeba [t]
Zdroj: SČM [18]
56
přebytek [t]
CZV [Kč.t-1]
Z grafického zobrazení je zřejmé, že s ohledem na vývoj celkové domácí produkce je možné tuzemský růst spotřeby označit za zanedbatelný. Její podíl postupně klesá z 23 % na 12 %. Křivka exportu v podstatě kopíruje vývoj celkové produkce, od marketingového roku 2004/05 však dochází k růstu zásob, který je v grafu označen jako přebytek. Jeho výše dosahuje v období 2005/06 téměř úrovně domácí spotřeby, tedy 11 % z celkového množství v daném marketingovém roce, v následujícím období však dochází k 1% snížení zásob. Toto je možné vysvětlit fyzickou limitací množství obchodovatelného na světových trzích, nebo nárůstem produkce ve světě.
4.3
Identifikace
světových
center
nabídky
a poptávky
po makovém semenu Jak je popsáno v předchozím textu, s ohledem na omezenou domácí spotřebu jsou čeští producenti makového semene závislí na exportu této komodity. Problematika světové produkce a obchodu s makovým semenem je obecně méně prozkoumána, proto lze v různých zdrojích nalézt poměrně odlišné údaje. Data, která jsou použita v další práci pocházejí z databáze FAOSTAT.
180000 sklizňová plocha [ha]
160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 2006
rok Česká republika
Turecko
Francie
Rakousko
ostatní
průměrná světová CZV
CZV Turecko
Zdroj: FAOSTAT [30]
57
CZV [USD]
Obr. 11 Největší světoví producenti máku podle sklizňových ploch
Na grafu je zachycen vývoj světových sklizňových ploch máku určených pro produkci makového semene. Je zřejmé, že meziročně dochází k velmi významnému kolísání, kdy největší nárůst oproti roku 1998 byl zaznamenán v roce 2003, naopak největší pokles nastal v roce následujícím, 2004. Tyto výkyvy jsou způsobeny zejména nestabilní výměrou sklizňových ploch v Turecku. Naopak u všech ostatních producentů je patrný trendový vývoj. Sklizňové plochy ve Francii jsou dlouhodobě stabilní. V České republice došlo ve sledovaném období k významnému nárůstu ploch, kdy stav v roce 2006 v ČR odpovídá 165 % situace roku 1998 a zaujímá tak 50 % světových ploch. Největší meziroční nárůst lze zaznamenat v Rakousku, kde byly sklizňové plochy zvýšeny na 350 %. Z údajů v grafu však nelze vyčíst důvod prudkého poklesu ploch v Turecku po roce 2003, za situace, kdy dochází k nárůstu světových i tamních cen zemědělských výrobců. Obr. 12 Největší světoví producenti máku podle celkové produkce 100000 90000 80000 produkce [t]
70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
rok Česká republika
Turecko
Rakousko
Francie
ostatní
Zdroj: FAOSTAT [30] Rovněž vývoj celkové světové produkce makového semene značně kolísá. I zde lze identifikovat stejné dominantní producenty jako v předchozím případě. Je však zřejmý jeden významný rozdíl. Zatímco celková sklizňová plocha v roce 2006 je přibližně stejná jako v roce 1998 (+2 %), celková světová produkce za stejné období vzrostla o 20 %, došlo tedy ke zlepšení využívání výrobních faktorů. Z pohledu českých producentů makového
58
semene je možné hodnotit jako potenciálně rizikovou situaci, kdy ČR sice zaujímá 50% a Turecko 22% podíl na světových sklizňových plochách máku, avšak obě země mají přibližně stejný podíl na světové produkci makového semene, konkrétně 39 % ČR a 37 % Turecko. Přehledně je změna mezi lety 2005 a 2006 zachycena na následujících obrázcích 13 a 14. Obr. 13 Podíl jednotlivých zemí na světové produkci v roce 2005
ostatní 17%
Rakousko 3%
Turecko 20%
Česká republika 52% Francie 8%
Zdroj: FAOSTAT [30] Obr. 14 Podíl jednotlivých zemí na světové produkci v roce 2006
ostatní 14%
Rakousko 3% Česká republika 39%
Turecko 37% Francie 7%
Zdroj: FAOSTAT [30]
59
Situaci, kdy čeští producenti ztrácejí pozice na světových trzích, a to i přes nárůst sklizňových ploch, rozhodně nelze hodnotit příznivě. Obr. 15 Vývoj výnosů makového semene ve světě 1400 1200
výnos [t/ha]
1000 800 600 400 200 0 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
rok Česká republika
Turecko
Francie
Rakousko
světový průměr
Zdroj: FAOSTAT [30] Na obrázku 15 je zachycen vývoj výnosů makového semene u dříve popisovaných dominantních globálních producentů. Na první pohled je patrný statický vývoj této veličiny ve Francii. V Rakousku nastává po roce 1999 20% propad výnosů. Podle [23] dochází, po vstupu Rakouska do EU v roce 1995, k poklesu CZV a současně k nárůstu cen vstupů. Je tedy možné vysvětlit tento fakt sníženou dotací vstupů. Podle [38] však snížení minerálního hnojení nebylo natolik výrazné, aby v tak krátkém období vyvolalo řádový pokles výnosů. Při analýze časové řady výnosů od roku 1961 je možné nalézt podobné výkyvy opakovaně. S největší pravděpodobností jsou způsobeny mimořádně příznivým průběhem povětrnosti daného ročníku. V souvislosti s Rakouskem je možné nalézt ve více pramenech [5], [7] také řešení problematiky pěstování ozimého máku, který je sice za příznivých podmínek schopen dosáhnout většího výnosu než mák jarní, na rozdíl od ostatních ozimů je ale náchylnější na vymrznutí. Lze tedy spekulovat i s touto variantou.
60
V grafu je rovněž zachycena v předchozím textu popsaná situace po roce 2003, kdy, vlivem působení Sdružení český mák, nastává v ČR rozšíření odborných znalostí, týkajících se problematiky vlastního pěstování. Ovšem roky 2004 a 2005 jsou z hlediska průběhu povětrnostních podmínek pro rostlinnou výrobu hodnoceny nadprůměrně, je tedy nesnadné odlišit vliv nových poznatků a průběh povětrnosti. V následujícím roce 2006 je však patrný propad na výnosovou úroveň 2003. Z tohoto výsledku je možné vyvodit tři závěry, z toho dva relativně protichůdné: 1. pěstební technologie na úrovni podniků je na vysoké úrovni, ale rostlina máku setého je natolik vnímavá ke stresům, že při drsnějším průběhu ročníku 2006 nebylo možné udržet výnos na vyšší úrovni 2. propagace máku, jako atraktivní plodiny pro české zemědělství způsobila, že k jeho pěstování přistoupily i subjekty, které nejsou schopny optimálně zvládnout poměrně náročnou agrotechniku a výsledek procesu je pak do značné míry závislý na průběhu povětrnosti ročníku 3. je možné spekulovat s vlivem propadu CZV u většiny rozhodujících komodit, ke kterému došlo právě po nadprůměrných sklizních v letech 2004 a 2005. Podle [34] však tento propad rozhodně neměl vliv na spotřebu agrochemikálií v následujícím období. Reálný bude s největší pravděpodobností průnik relativně protichůdných bodů 1. a 2. V souvislosti s nárůstem sklizňových ploch, kdy se k pěstování máku uchylují i subjekty, jež nejsou technologicky ani finančně schopny zajistit správné vedení porostu, spolu s působením nevhodného průběhu ročníku, který je současná technologie schopna částečně eliminovat jen při komplexním dodržení všech kroků, došlo k propadu výnosů. Z tohoto pohledu je pro české producenty velmi nepříznivý vývoj zachycený v Turecku, kde po roce 2003 nastává pomalý nárůst výnosů, gradující v roce 2006, kdy se dosažená výnosová úroveň přibližuje 1,2 tunám, což je dvojnásobek výnosu v ČR. V souvislosti s poklesem ploch a růstem CZV, který byl zachycen v předchozích grafech, lze uvažovat o profesionalizace celého procesu pěstování. Jakoukoliv možnost rozboru této situace však značně ztěžuje nedostupnost údajů za rok 2007, s jejichž využitím by bylo možné zjistit,
61
zda se jedná o trend, nebo pouze o jednoletý výkyv způsobený povětrnostními vlivy ročníku. Obr. 16 Vývoj světových CZV za makového semene 2500
100000 90000
2000
80000
60000 50000
1000
40000
produkce [t]
CZV [USD/t]
70000 1500
30000 500
20000 10000
0 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
0 2005
rok Česká republika
Rakousko
Francie
Turecko
průměrná světová CZV
světová produkce
Zdroj: FAOSTAT [30] Ze srovnání vývoje průměrné světové ceny a celkové světové produkce není patrná žádná závislost, pouze výkyv po roce 2002 v Turecku lze dát do souvislosti s růstem cen. Tato možnost však nenabízí zdůvodnění propadu turecké produkce po roce 2004. Lze konstatovat, že průměrná světová cena je dlouhodobě relativně stabilní. Cena placená zemědělským výrobcům v Rakousku je dlouhodobě nadprůměrná, ale je zřejmé její přibližování světové ceně. Výše CZV v ČR je velmi blízká průměrné světové ceně. Toto patrně plyne z postavení českých producentů na světovém trhu, které bylo popsáno v předchozím textu. V Turecku je patrný růst CZV po roce 2002, kdy nastává zřetelné přibližování průměrné světové ceně. Důvodem může být změna postavení na světových trzích, nebo změna postavení producentů ve vertikále makového semene. S ohledem na popsaný nárůst výnosů je možné přiklonit se ke druhé variantě, kdy v Turecku pravděpodobně nastává proces profesionalizace zemědělství.
62
Náročnější je stanovení světových center konečné poptávky po makovém semeni, protože ve většině statistik není jeho spotřeba sledována. K zachycení relevantních trhů je v tomto případě možné užít údaje o stavu a dynamice exportu a importu makového semene. Obr. 17 Vývoj světového exportu makového semene 100%
80%
60%
40%
20%
0% 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
rok Afghanistán
Austrálie
Rakousko
Česká republika
Francie
Nizozemí
Polsko
Turecko
nespecifikováno
ostatní
Zdroj: FAOSTAT [30] Na obrázku 17 je zachycen vývoj exportu makového semene mezi lety 1998 a 2005. Celkový nárůst objemu činil za sledované období 36 %. Byl způsoben zejména růstem exportu v ČR. Z údajů uvedených v grafu je však možné ještě vyčíst, že mezi významnější světové exportéry jsou zařazeny i země, jejichž plochy nebyly ve statistikách spojených s produkcí makového semene vůbec zachyceny. Tuto skutečnost je možné vysvětlit tím, že pěstební plochy jsou evidovány jako plochy určené pro produkci makoviny, což lze aplikovat zejména na situaci v Austrálii. Poněkud zarážející je však skutečnost, že 6% podíl na světovém exportu připadá na dodávky nespecifikovaného původu a rovněž 6 % se podílí produkce z Afghánistánu. Tento stát je řazen mezi Země zlatého půlměsíce, tedy významné producenty morfinových narkotik. Je nesnadné vyvozovat z těchto informací nějaké závěry, ale jistě lze obecně
63
konstatovat, že takováto struktura exportérů s velmi odlišnými zájmy může výrazně destabilizovat prostředí na světových trzích s makovým semenem. Typickým příkladem mohou být restrikce v Ruské federaci, které byly popsány v literárním přehledu této práce. Obr. 18 Vývoj světového importu makového semene 100%
80%
60%
40%
20%
0% 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
rok Rakousko
Kanada
Dánsko
Německo
Maďarsko
Indie
Nizozemí
Pakistan
Polsko
Rusko
Slovensko
ostatní
Zdroj: FAOSTAT [30] Na obrázku 18 jsou zachycena hlavní centra světového importu makového semene. Podíl Ruska a Polska na světovém importu dosahuje v roce 2005 32 %, což do značné míry potvrzuje
uvedenou
tezi
o poptávce
alokované
do slovanských
zemí.
Jako
formující se odbytiště je možné označit Indii, kde je zřejmý nárůst po roce 2002. Spolu s Pákistánem tvoří tyto jihoasijské země další významné ohnisko, jehož podíl na světovém importu dosahuje v roce 2005 15 %. Jako překvapivé však lze označit vysoké podíly Německa a Nizozemí na světovém importu makového semene.
64
Tab. 11 Bilance produkce, exportu a importu makového semene v Německu 1998
1999
2000
export
1530
1180
1010
import
9020
9810
produkce
2700
2700
2001 2002
2003
2004
540
1120
670
590
7510
8820
8760 6850
7230
7100
7210
64800
2700
2600 2700
2700
2700
2700
21500
domácí spotřeba a zásoba 10190 11330 10510 10490 9010
8810
9130
9320
78790
870
2005 celkem
Zdroj: FAOSTAT [30], propočty autor Německo sice není možné zařadit mezi země s dominantním zastoupením slovanského nebo jihoasijského obyvatelstva, přesto je zřejmé, že domácí produkce a import značně převyšují export. Průměrná hodnota domácí spotřeby a zásob za celé sledované období dosahuje ročně přibližně 9500 t. Tento fakt je možné vysvětlit historickým ovlivňováním blízkými slovanskými zeměmi. Tab. 12 Bilance produkce, exportu a importu makového semene v Nizozemí 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005 celkem
export
6280
3850
6000
6110
7860
9400
9500 10640
59640
import
5950
6940
8240
5660
9690
8140
8000
9260
61880
produkce
1711
2052
774
1000
1000
1300
1500
1300
10637
domácí spotřeba a zásoba
1381
5142
3014
550
2830
40
0
-80
12877
Zdroj: podle FAOSTAT [30], propočty autor Jak je zřejmé z údajů uvedených v tabulce 12, lze situaci v Nizozemí charakterizovat naprosto odlišně. Výše položky domácí spotřeba a zásoba podléhá značným výkyvům a v komparaci s celkovým obratem je nízká, při průměrné roční výši 1610 t. Z těchto údajů je tedy možné usuzovat, že Nizozemí lze označit za významného reexportéra. Struktura mezinárodního obchodu s makovým semenem tedy naplňuje obecně uznávanou tezi o alokaci poptávky do slovanských zemí pouze částečně. Dominantní roli sice zastává Rusko a Polsko, ale významný je i podíl Německa, které nebývá v souvislosti s relevantními trhy s makovým semenem často zmiňováno. Na konci sledovaného období dochází k významnému nárůstu importu do Indie, kde, spolu s Pákistánem, dochází k formování dalšího významného odbytiště. Jako specifické lze charakterizovat postavení Nizozemí. To zastává na světových trzích roli reexportéra.
65
4.4
Teritoriální struktura zahraničního obchodu ČR a Turecka s makovým semenem
V předchozím textu byli jako dominantní světoví producenti makového semene určeni
Česká
republika
a Turecko.
Rovněž
byla
nalezena
značná
specifika
týkající
se mezinárodního obchodu s touto komoditou. V této souvislosti je vhodné zaměřit se na určení teritoriální skladby zahraničního obchodu těchto dvou zemí. Obr. 19 Vývoj teritoriální struktury exportu makového semene z ČR 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 2001
2002
2003
2004
2005
rok Ázerbajdžán
Bělorusko
Dánsko
Francie
Irsko
Izrael
Kanada
Litva
Lotyšsko
Maďarsko
Makedonie
Německo
Nizozemí
Norsko
Polsko
Rakousko
Rumunsko
Rusko
Slovensko
Slovinsko
Srbsko a Černá Hora
Švédsko
Ukrajina
USA
Velká Británie
Zdroj: FAOSTAT [30] Hlavním odbytištěm makového semene pro Českou republiku je polský trh. To je zřejmé zejména v roce 2003, kdy vlivem poklesu exportu na trh této země dochází k celkovému poklesu českého exportu. Od roku 2004 je patrný absolutní i relativní nárůst vývozu směřovaného do Ruska, rovněž dochází k navýšení exportu do Německa. Za sledované období bylo do obchodních vztahů zapojeno 25 států.
66
Obr. 20 Teritoriální struktura českého exportu makového semene v roce 2005
Zdroj: FAOSTAT [30] Obr. 21 Teritoriální struktura tureckého exportu makového semene v roce 2005
Zdroj: FAOSTAT [30]
67
Situace z roku 2005 je zachycena na obrázcích 20 a 21, kde jsou přehledně zobrazeny toky makového semene pocházejícího z ČR a Turecka. Z porovnání obou schémat je zřejmé, že teritoriální skladba tureckého zahraničního obchodu je podstatně rozsáhlejší. Hlavním odbytištěm je Indie. Přesto dochází k významné kolizi na ruském trhu, který je pro obě země poměrně významný. Z obrázků 20 a 21 sice není patrné, ale v databázi Faostat je zachyceno, že vstup Turecka na tento trh nastal právě až v roce 2005. Pozitivně lze z hlediska českých producentů hodnotit situaci, kdy dochází k ústupu Turecka z polských trhů. Rozhodujícím trhem pro odbyt českého makového semene je Polsko a Rusko. Z hlediska vývoje lze polský trh charakterizovat jako stabilní, ruský jako rostoucí. Z hlediska mezinárodní komparace s dalším významným světovým producentem, Tureckem, je zřejmá kolize zájmů na ruském trhu, naopak na polských trzích je zřejmý jeho výrazný ústup.
4.5
Formování trhu makoviny v ČR
Jak bylo popsáno v předchozím textu, odrůdy máku pěstované v České republice jsou využitelné pro produkci makového semene a spíše doplňkově makoviny. Rovněž bylo zmíněno, že se jedná o dvě naprosto odlišná prostředí, a to jak z hlediska povahy poskytovaných produktů, kdy makové semeno je obchodováno na trhu zemědělských výrobků a následně, zpravidla jakou součást potravin, na trhu potravinářských výrobků a makovina prochází trhem surovin pro farmaceutický průmysl, tak z hlediska tržní struktury. Na následujícím obrázku 22 je zachycena základní komoditní vertikála makoviny.
68
Obr. 22 Komoditní vertikála makoviny – tok suroviny zpracování export výkup
skladování
posklizňové ošetření
zemědělští výrobci
základní a speciální vstupy – odrůdy s vyšším obsahem morfinu, adaptéry pro sklizeň makoviny
Celá vertikála je značně ovlivňována postavením zpracovatele Zentiva, a. s., které lze charakterizovat jako monopson. Výkup makoviny od zemědělských výrobců je zajišťován formou šesti organizací, které na sebe přebírají odpovědnost za kvalitu dodávek. Lze předpokládat, že vztah těchto subjektů ke zpracovateli Zentiva je postaven na pevných kontraktech. Naopak vzájemné postavení zemědělců se blíží dokonalé konkurenci. Sklizňová plocha, na které bylo makové semeno sklízeno společně s makovinou, zaujímala podle [42] v roce 2006 14000 ha. Není sice dostupná žádná statistika, ve které by byl kvantifikován počet producentů, rozhodně se ale nejeví pravděpodobné, že je tato plocha kontrolována jedním zemědělským subjektem. Důvodem pro toto tvrzení je průměrná výměra zemědělských podniků působících v ČR, kdy největší subjekty, například Rostěnice, a. s., obhospodařují 6000 – 8000 ha zemědělské půdy. V souvislosti s omezenými možnostmi zařazení máku do osevního postupu, maximálně jednou za 5 let, toto přibližně odpovídá výměře 70000 ha. Po zpracování zmíněných údajů je zřejmé, že do procesu pěstování máku pro produkci
69
makoviny je zapojeno minimálně 15 zemědělských producentů, reálně však lze očekávat
řádové násobky. Následné fáze, tedy posklizňové zpracování a skladování makoviny, musí být z technologického hlediska, zejména z důvodu vlhkosti a jí podmíněnými dekompozičními procesy, internalizovány zemědělskými producenty. Ve schématu je zachycena také problematika speciálních vstupů. Rovněž v této oblasti je promítnuto postavení Zentivy. V některých zdrojích [43] je zmíněno, že v roce 2006 byla ze strany tohoto odběratele patrná snaha, hradit pěstitelům náklady na osivo odrůd s vyšším obsahem morfinu. Rovněž v současnosti je často zmiňován zájem Zentivy na zavedení speciálních adaptérů pro sklizeň makoviny. Vzhledem k vyšší investiční náročnosti spojené s pořízením, společně s jednoúčelovostí této mechanizace, lze očekávat, že nebude pořizována přímo pěstiteli, ale bude ve vlastnictví subjektů zajišťujících výkup, nebo přímo společnosti Zentiva. Takový stav pak naplňuje charakteristiky kvazivertikální integrace, tedy vlastnictví specifického aktiva následným článkem. V následující tabulce jsou kvantifikována data o vývozu makoviny z České republiky. Tab. 13 Export makoviny z ČR Vývoz množství hodnota
jednotka t -1 Kč.kg
2001/02 1390,20 9,56
2002/03 4435,00 9,53
2003/04 1955,60 11,24
2004/05 1828,20 13,63
2005/06 1436,17 11,25
2006/07 1608,88 11,02
Zdroj: SČM [18] Jak je zřejmé z údajů uvedených v tabulce, od marketingového roku 2002/03 dochází k relativnímu ustálení množství exportované makoviny. Podle dříve uvedených údajů produkce směřuje do monopsonu Zentiva. V těchto souvislostech lze předpokládat, že, za jinak nezměněných podmínek (poptávka po výsledných léčivech), došlo k určité stabilizaci kvality dodávek (čistý morfin.kg makoviny-1), Zentiva tedy není postavena do role, kdy je nucena vykoupit i makovinu nevyhovující požadavkům následného zpracování. V rozporu s tímto závěrem není ani změna v marketingovém roce 2002/03. V důsledku vysokých srážkových úhrnů v době sklizně máku pravděpodobně došlo
70
k výraznému snížení jakosti makoviny. Pro získání stejného množství obsahových látek tedy muselo být vykoupeno podstatně větší množství makoviny. Odbyt makoviny z České republiky tedy zajišťuje společnost Zentiva formou smluvních dodavatelů. V souvislosti s rozvojem pěstování máku v České republice v posledních letech, narůstají kvalitativní požadavky na vykupovanou surovinu. S růstem kvality požadované farmaceutickým průmyslem je ale spojeno riziko zneužití rostlin pro výrobu narkotik, na což upozorňuje samo SČM [18]. S ohledem na toto riziko, které může výrazně poškodit rozvoj produkce potravinářského máku v ČR se jeví vhodné, požadovat urychlené legislativní ošetření pěstování vysokomorfinových máků. S ohledem na dále popsané celoevropské a celosvětové zákonné restrikce, by případné omezení nebo zákaz pěstování těchto odrůd neměl mít negativní dopad na vlastní ekonomiku producentů. Kromě toho, že k saturaci poptávaného množství je dostačující plocha 2500 ha – 8000 ha, tedy relativně malá část celkové půdy užívané pro pěstování máku, lze předpokládat, že při neexistenci relevantních dodavatelů by v takové situaci Zentiva přistoupila k výkupu makovinu s nižším obsahem morfinu. Problematiku lze samozřejmě řešit i formou mírnějších restrikcí, například pěstováním vysokomorfinových odrůd na zvláštních zabezpečených plochách. Tento způsob se ale pro běžné velkovýměrové zemědělství postavené na osevních postupech, v krajinných podmínkách České republiky, nejeví příliš vhodný. S ohledem na zmíněné tendence, týkající se nutnosti internalizace speciálních vstupů výkupními organizacemi nebo Zentivou, společně se zajištěním homogenity dodávky, není možné příklon k tomuto řešení vyloučit. Otázkou pak zůstává, zda by takové ohnisko bylo umístěno v ČR, nebo, v souvislosti s minimalizací dopravních, skladovacích apod. nákladů, byla upřednostněno blízkost zpracovatelského závodu v Hlohovci. Produkce a obchodování s makovinou je tedy v České republice plně pod vlivem monopsoního postavení společnosti Zentiva, a. s., kterou je určováno celkové poptávané množství. To ročně odpovídá přibližně 8 tunám morfinu. Stejně tak cena je stanovována touto společností, a to formou cenového výměru pro danou sezónu. Výkupní ceny jsou diferencovány
s ohledem
na rozdílnou
kvalitu
71
dodávek.
Jejich
výše
s největší
pravděpodobností reflektuje vývoj na světových trzích s morfinem. Tržní prostředí celé vertikály, kterou makovina určená pro Zentivu prochází, rozhodně nelze charakterizovat jako volný trh. S ohledem na velmi omezenou dostupnost potřebných dat sice není možné provést přesnou kvantifikaci, přesto lze, s využitím informací získaných z odlišných zdrojů, poměrně přesně vystihnout vývojové tendence v rámci této vertikály, kdy je jednoznačně patrná rozsáhlá vertikální koordinace jednotlivých článků. S ohledem na toto prostředí se jeví téměř nemožné získat údaje týkající se formování ceny na jednotlivých stupních vertikály.
4.6
Formování trhu makoviny ve světě
Ve světě je podle [18] ročně vyprodukováno asi 200 t morfinu, kdy z české makoviny pochází pouze 3 – 4 %. Dominantním světovým producentem je Tasmánie, jejíž podíl na světové produkci morfinu se dlouhodobě pohybuje mezi 40 % - 50 %. Již od konce 60. let nastává podle [24] rozvoj pěstování máku pro účely získávání makoviny. Svoji roli sehrály výborné agroekologické podmínky, které velmi dobře splňují požadavky máku a charakter osídlení, umožňující pěstování takto rizikové plodiny. V průběhu 90. let je možné identifikovat výrazný nárůst pěstebních ploch, z 5000 ha v roce 1990, na 20000 ha v roce 2001. Podobně jako je společnost Zentiva zainteresována v celé vertikále makoviny v ČR, také zmíněný vývoj v Tasmánii byl podle [24] značně ovlivněn zásahy ze strany zpracovatelů, kterými jsou společnosti Tasmanian Alkaloids a Glaxo Wellcome. I v současnosti lze nalézt výrazné znaky vertikální koordinace, kdy zmíněné společnosti zajišťují výzkum a jeho praktickou aplikaci formou poradenství a výrazně se podílejí na úhradě nákladů na osiva požadovaných odrůd. Vlastní dodávky makoviny jsou podle [24] každoročně předem zajištěny formou kontraktu, do kterých je zapojeno přibližně 1400 zemědělských producentů. Podobný je i způsob stanovení ceny, jejíž výše závisí na obsahu morfinu v makovině. Výrazný rozdíl však lze nalézt ve zpracování směsi semene a makoviny. Zatímco v ČR provádí tuto operaci zpravidla sám pěstitel, podle [24] je v Tasmánii internalizována zpracovatelem.
72
Přibližně shodný podíl na světové produkci morfinu náleží Turecku a Francii. Podle [18] dosahuje každá země přibližně 20 %. Často je zmiňována indická produkce, ale data týkající se této problematiky jsou velmi nesourodá. Tab. 14 Základní charakteristika hlavních světových producentů makoviny země výměra ha výnos makoviny kg.ha-1 obsah alkaloidů % výnos alkaloidů kg.ha-1 Austrálie 8687 686 1,28% 9,3 Francie 5959 805 1,08% 7 Turecko 426 0,33% 1,1 37897
Zdroj: Australian Society of Agronomy [24] Z údajů zachycených v tabulce 14 je na první pohled patrný velký rozdíl mezi charakterem australské a turecké produkce, do značné míry ovlivňující globální konkurenceschopnost. V Tasmánii bylo pěstování máku od 70. let specializováno na produkci morfinu a do problematiky jsou aktivně zapojeny farmaceutické komplexy, což je jasně promítnuto do průměrného výnosu alkaloidů z hektaru. Průměrný hektarový výnos alkaloidů v Turecku dosahuje 1.1 kg.ha-1, což představuje pouze necelých 12 % výsledku v Tasmánii. To je pravděpodobně dáno absencí silnější vědeckovýzkumné základny a aplikací jejích výsledků do praxe. Je tedy zřejmá značná disproporce. Pro získání stejného příjmu musí turecký producent, za předpokladu existence globalizovaného trhu s morfinem a přibližování cenových hladin, pěstovat mák na 8,3x větší ploše než producent v Tasmánii. Turecká produkce ale, na rozdíl od Austrálie, není primárně určena pro farmaceutické zpracování makoviny, ale velmi významnou úlohu má realizace makového semene. Z hlediska poptávky zastávají podle [24] nejvýznamnější úlohu Spojené státy americké a Velká Británie, kam je dlouhodobě směřováno více než 25 % světové produkce morfinu. Hlavním světovým producentem makoviny pro produkci morfinu je tedy Austrálie – Tasmánie. Problematice pěstování máku pro farmaceutické využití je v této zemi dlouhodobě
věnována
velká
pozornost
ze strany
zpracovatelského
průmyslu.
To se projevuje velmi výraznou vertikální koordinací. Zpracovatelskými firmami jsou internalizovány články zahrnující fyzické i znalostní vstupy do zemědělské výroby a následně celý proces zpracování makoviny, počínaje posklizňovým ošetřením. Přibližně
73
20% podíl na světové produkci morfinu náleží Turecku, celková úroveň však podle základních charakteristik nedosahuje úrovně v Tasmánii. Průměrný obsah morfinu je blízký současnému stavu v ČR. Z hlediska globální konkurence je tedy neoddiskutovatelné, že rozhodující roli na trhu s makovinou zastává Tasmánie. Kromě přírodních podmínek, které téměř bezvýhradně naplňují požadavky máku, společně s charakterem osídlení, je tamním producentům k dispozici vědeckovýzkumná základna a stabilní, vertikálně koordinované, prostředí. Za jinak nezměněných podmínek je tedy zřejmé, že produkce makoviny bude mít v ČR doplňkový význam. Směřování ke specializované produkci makoviny je sice určitým východiskem zvýšení konkurenceschopnosti této produkce, ale v současné době není možné
reálně
posoudit
realizovatelnost
a celkové
dopady
takového
přístupu
v podmínkách ČR.
4.7
Optimalizace
nákladově
výnosových
parametrů
jako
základní předpoklad konkurenceschopnosti na světových trzích V předchozích oddílech byly vymezeny základní faktory determinující vývoj na domácích i světových trzích makového semene a makoviny. Je zřejmé, že i přes rostoucí trend v posledních letech, jsou CZV v Turecku nižší než v ČR. Rovněž dochází k expanzi na světových trzích, kdy se tento producent dostává do oblastí, kde je dlouhodobě uplatňována česká produkce. Současně dochází v Turecku k růstu hektarových výnosů. S ohledem na nedostupnost relevantních údajů, týkajících se formování cen v rámci vertikály makového semene, není sice možné stanovit realizační cenu na světových trzích, přesto lze předpokládat, že optimalizace nákladově výnosových parametrů, v součinnosti s kvalitou, bude v budoucnu rozhodujícím faktorem umožňujícím uplatnění na světových trzích. Jak již bylo uvedeno, v uplynulých letech byla vypracována komplexní pěstitelská technologie máku setého.
74
Tab. 15 Výnosy máku setého na různých stanovištích při stejné pěstitelské technologii technologie stanoviště 1 Stanoviště 2
2000
2001 1,39 0,81
2002 2,17 0,92
2003 1,56 0,80
2004 1,89 0,83
2,68 0,79
Zdroj: SČM [19] [20] [21] Jak je zřejmé z údajů uvedených v tabulce 15, ani uplatnění této technologie není schopno dostatečně eliminovat nepříznivý průběh povětrnostních podmínek. Další kalkulace vycházejí z předpokladu, že v řepařské výrobní oblasti je, při optimálním průběhu povětrnosti, v provozních podmínkách, při využití odrůd Opal, Major nebo Maratón, dosažitelný výnos 1,8 t.ha-1.V příloze 3 jsou detailně kalkulovány náklady na tuto technologii v aktuální výši, pro předpokládaný výnos 1,8 t.ha-1, na přibližně 23000 Kč.ha-1. Na následujícím obrázku 23 je struktura celkových nákladů zachycena graficky. Obr. 23 Struktura celkových nákladů při předpokládaném výnosu 1,8 t.ha-1
9%
1%
25%
51% 3% 11%
materiál
externí služby
ostatní přímé
odpisy
mzdy
ostatní nepřímé
Dominantní nákladovou položkou jsou materiálové náklady spojené s vlastním vedením porostu a materiálové náklady na pohonné hmoty. Tyto dvě položky tvoří společně 51% podíl na celkových nákladech. Jedná se tedy o materiálově náročný produkční proces.
75
Jak je zřejmé z údajů uvedených v následující tabulce, z hlediska odolnosti k působení redukujících faktorů (chorob), není mezi obvykle pěstovanými odrůdami významnější rozdíl. Tab. 16 Významné vlastnosti odrůd odrůda
plíseň maková
Major Maratón Opal
helmintosporióza helmintosporióza máku - listy máku - tobolky 6,8 7,1 7,2
6,7 7,0 7,0
fyziologická spála máku
7,5 7,7 7,5
8,5 8,4 8,6
Zdroj: ÚKSÚP [40] V [18] jsou uvedeny výsledky použití fungicidní ochrany, kdy na provozních plochách
činil přírůstek (neredukování) výnosu po aplikaci 30 % - 60 %, v přesných pokusech 19 % - 42 %, zpravidla bez ohledu na absolutní výši výnosu. Lze tedy předpokládat, že fungicidní ošetření je vhodné a zabraňuje kolísání výnosu. Na následujícím obrázku 24 je zachycen vývoj celkových nákladů, ve vztahu k různé intenzitě pěstování. Protože není možné získat relevantní údaje, týkající se například vztahu zaplevelení a výnosu, podobně uvedená problematika fungicidního ošetření je představena jen při určité intenzitě, které by bylo možné zobecnit na provozní podmínky rostlinné výroby, je kalkulováno pouze s adekvátním růstem nákladů na výživu a hnojení, výše ostatních je stanovena ve fixní výši, s korekcí nákladů na mechanizovanou práci.
Skokový
nárůst
nákladů
na výnosové
úrovni
1,3 t.ha-1
má
souvislost
s předpokládanou nutností uplatnění morforegulačních přípravků k zabránění poléhání porostu.
76
Obr. 24 Vývoj celkových nákladů při různém výnosu 25000
Kč/ha
20000 15000 10000 5000 0 0,4
0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
1,0
1,1
1,2
1,3
1,4
1,5
1,6
1,7
1,8
1,9
2,0
2,1
2,2
předpokládaný výnos t.ha-1 bez výživy a hnojení
výživa a hnojení
celkem
Zdroj: podle [19] [20] [21], propočty autor Na následujícím obrázku 25 jsou náklady vyjádřeny jako průměrné. Je zřejmý typicky klesající charakter, související s předpokládanou fixní nutností užití vstupů při nižší i vyšší intenzitě. Z pohledu návratnosti vložených prostředků se tedy jeví naprosto vhodné, vést porost na maximální intenzitě. Obr. 25 Vývoj průměrných nákladů při různém výnosu 45 000 40 000 35 000
Kč.t-1
30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 0,4
0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
1,0
1,1
1,2
1,3
1,4
1,5
1,6
1,7
1,8
1,9
předpokládaný výnos t.ha-1 bez výživy a hnojení
oj: podle [19] [20] [21], propočty autor
77
výživa a hnojení
celkem
2,0
2,1
2,2
Toto rozhodování však probíhá v období (t-1) a vstupy spojené se základní výživou a hnojením jsou zpravidla využity před nebo těsně po založení porostu. Podíl této skupiny na celkových nákladech lze vyčíslit přibližně na 56 % Vlivem popsaných skutečností, s ohledem na citlivost máku k podmínkám vzdáleným od optima, může nastat situace zachycená na následujícím obrázku 26. Obr. 26 Vývoj skutečných průměrných nákladů 60000 50000
Kč.t-1
40000 30000 20000 10000 0 0,4
0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
1
1,1
1,2
1,3 1,4
1,5
1,6 1,7
1,8
1,9
2
2,1
2,2
dosažený výnos t.ha-1 celkem 1,8 t.ha-1
celkem 1,2 t.ha-1
Zdroj: podle [19] [20] [21], propočty autor Za předpokladu nevyužití vstupů spojených s výživou a hnojením dochází k nárůstu průměrných nákladů. Na obrázku je tato skutečnost demonstrována při předpokládané výnosové úrovni 1,8 t.ha-1 a 1,2 t.ha-1,v konfrontaci se skutečně dosaženým výnosem. Základem pro rozhodování v období před založením porostu máku tedy musí být dokonalá znalost pedoklimatických podmínek stanoviště. V souvislosti s adaptací rostlin máku ke stresovým podmínkám byly zveřejněny výzkumy VÚRV Praha, zaměřené na využití přípravků Trisol. Cílem této práce samozřejmě není propagovat určité produkty, nicméně s ohledem na dostupné výzkumy a v předchozím textu zmíněné problémy spojené s vnímavostí máku setého ke stresovým faktorům, je možné považovat zavedení těchto ošetření do praxe za vhodné.
78
Komplexní pěstitelskou technologii máku lze, s ohledem na uvedené skutečnosti, v komparaci s ostatními plodinami, charakterizovat jako nákladnou, což platí pro celkové i průměrné náklady. Přibližně 56 % z celkových nákladů je vynaloženo před vlastním založením porostu. Dále je možné konstatovat, že v méně vhodných pěstitelských podmínkách dochází k poměrně významnému snížení výnosu. Z těchto faktů lze jednoznačně vyvodit závěry, že při hodnocení možnosti zařazení máku setého do výrobní struktury zemědělského podniku, je nezbytně nutné reflektovat relevantní data týkající se působení vegetačních faktorů na stanovišti, a podle výsledku případně modifikovat rozsah vstupů charakteru základního hnojení. S ohledem na celkovou výši nákladů a komplexní charakter pěstitelské technologie, je rovněž nezbytné
zajistit
financování
vstupů
ve správný
čas.
Při nerespektování
těchto
důležitých podmínek, které by však měly být samozřejmostí při jakémkoliv rozhodování o struktuře rostlinné výroby, je významně zesílena možnost vývoje, který je odlišný od původního očekávání.
79
5 ZÁVĚRY Světové zemědělství prošlo v uplynulých padesáti letech značnými proměnami. S ohledem na masivní rozvoj znalostí a novými možnostmi jejich aplikace do praxe, nastal značný nárůst produkce. Ve většině rozvinutého světa vyvrcholil tento problém nadprodukcí základních potravin. Zemědělec ztratil svoje postavení, které vyplývalo z nabídkově orientovaného modelu, kdy všechno co vyrobil, bylo možné realizovat na trhu. Dochází k formování poptávkově orientovaného modelu, kde je zemědělská produkce zaměřena na takové komodity, po kterých existuje reálná poptávka. V souvislosti s rozvojem celé společnosti
dochází
k oddalování zemědělce
a
konečného
spotřebitele.
Roli
zprostředkovatele tržní informace na sebe přebírají články zajišťující fyzický tok potravin od zemědělce ke spotřebiteli. Dochází k formování vztahů agrobyznysu. Zapojení do těchto vztahů se stává významnou konkurenční výhodou. Změny, které proběhly v uplynulých dvaceti letech v českém zemědělství však nemají souvislost pouze s formováním agrobyznysu. Po roce 1989 dochází k přechodu od centrálně plánovaného hospodářství, k hospodářství řízenému trhem. Z pohledu koncepce zemědělské politiky to konkrétně znamenalo zrušení cíle soběstačnosti ve výrobě potravin mírného pásma a odstranění produkčních i spotřebitelských dotací, rovněž je přistoupeno k liberalizaci zahraničního obchodu. V důsledku těchto opatření došlo v průběhu 90. let ke snížení rozměru českého zemědělství. S ohledem na dosavadní nasycenost trhů základními potravinami je ze strany českých producentů patrná snaha o nalezení specifických komodit, ke kterým náleží právě mák. Z hlediska vývoje nabídky je možné jednoznačně konstatovat, že po roce 1990 dochází v České republice k nárůstu pěstebních ploch této plodiny, kdy výraznější akcelerace nastává po roce 2003. Dlouhodobě však není tento trend provázen růstem ani stagnací průměrných výnosů, dochází spíše k poklesu, a to i přes obnovení výzkumné základny v roce 2000. K trendovému nárůstu pěstebních ploch dochází i přes pokles průměrné ceny placené zemědělským výrobcům. Vzájemnou syntézou těchto faktů, v komparaci s celkovým vývojem v zemědělství, je možné dojít k závěru, že k pěstování máku se uchylují i subjekty, které nejsou schopny
80
finančně ani technologicky zajistit adekvátní vedení porostů. V této souvislosti je, z hlediska optimalizace nákladově výnosových parametrů, vhodné upozornit na nutnost ex ante stanovení reálného výnosu, odpovídajícího daným produkčním možnostem. Komplexní pěstební technologie a dostupné odrůdy sice přinášejí možnost dosahovat výnosu 2 t.ha-1
makového
semene,
ale
pouze
v adekvátních
podmínkách.
Při nerespektování ostatních definujících faktorů a limitujícího faktoru voda, nemůže zvýšená dotace živin a ochrana rostlin navýšit výnos, tyto vstupy zůstávají nevyužity, dochází k výraznému nárůstu průměrných nákladů. Z hlediska kvantifikace surovinových toků potenciálními cestami vertikály je možné konstatovat, že většina tuzemské produkce makového semene je realizována na trhu zemědělských výrobků, výrazně menší část na surovino potravinářském trhu, v čase je navíc tento podíl klesající. Formování trhu makového semene v České republice významně ovlivňuje export, roční domácí spotřeba se dlouhodobě pohybuje na úrovni přibližně 3500 t, v posledních letech dochází k velmi pozvolnému nárůstu nad 4000 t, přičemž celkový objem nabízené produkce překročil v roce 2005 35000 t. Dominantní část exportu makového semene z ČR je směřována především do Polska a Ruska, teritoriální struktura je dlouhodobě poměrně stabilní. Na statisticky
zachycených
světových
produkčních
plochách
zaujímal
podíl ČR
v roce 2006 52 %, na celkové produkci však jen 39 %. Dalším významným světovým producentem makového semene je Turecko. Výměra sklizňových ploch v této zemi značně kolísá. Co je však z pohledu českých producentů nepříznivé, je prudký nárůst hektarových výnosů v Turecku v roce 2006. Struktura tureckého exportu makového semene je značně rozmanitá, hlavním odbytištěm je dlouhodobě Indie. Podle údajů databáze Faostat však v roce 2005 vstupuje Turecko i na ruský trh a stává se tak přímou konkurencí českému exportu. Hrozbou i šancí pro uplatnění českého máku, v komparaci s tureckým importem do Ruska, je zpřísnění požadavků na semeno máku pro potravinářské účely – norma GOST R52533-2006 Potravinářský mák, která striktně zakazuje obsah organických i anorganických příměsí
81
a nečistot.
Lze
předpokládat,
že
český
zemědělsko
potravinářský
komplex
je schopnější tento požadavek, v rámci fyzických možností, akceptovat. Z pohledu české strany je nesporně pozitivní, že dochází k razantnímu poklesu podílu tureckého máku na polském trhu. K problematice cen je možné konstatovat, že CZV v ČR jsou dlouhodobě vyšší než v Turecku. Na základě analýzy získaných dat, týkajících se problematiky makoviny lze konstatovat, že v ČR je možné v rámci komoditní vertikály makoviny nalézt znaky vertikální integrace, což má značnou souvislost s postavením odběratele – monopson Zentiva, a. s. Tomu odpovídá i způsob formování ceny, která je stanovena ceníkovým výměrem pro daný rok. Z hlediska světové produkce makoviny zaujímá vedoucí postavení Austrálie, kde bylo pro produkci této komodity vyčleněno území Tasmánie a zemědělský výzkum byl směřován k maximalizaci produkce morfinu z jednotky makoviny. Celá vertikála je v této zemi velmi silně integrována. Při komplexním posouzení všech hledisek nelze reálně předpokládat větší možnost uplatnění specializované produkce makoviny ve výrobním programu českého zemědělství. Vlivem dlouhodobé tradice a díky přístupu zemědělské praxe k odrůdám, které jsou jen velmi obtížně zneužitelné pro nezákonnou výrobu
narkotik, nebylo a není v České
republice pěstování máku setého podrobeno významnějším restrikcím, ke kterým bylo přistoupeno v ostatních evropských zemích. Z hlediska dopadu na postavení českých producentů je tento stav podobný důsledkům protekcionistických a proexportních opatření. Spolu s formováním vědeckovýzkumné základny tak čeští producenti získali významnou konkurenční výhodu. Jak však bylo již opakovaně zmíněno, v zemědělské praxi nedochází k výraznějšímu snižování průměrných nákladů vlivem růstu výnosů, možné příčiny tohoto stavu jsou analyzovány v předchozích odstavcích. Z tohoto hlediska lze považovat za reálnou hrozbu vývoj zachycený po roce 2005 v Turecku. Zařazení máku do produkční struktury českého zemědělství je, s ohledem na uvedené souvislosti a při dodržení popsaných podmínek, možné označit za výhodné.
82
6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]
BEČVÁŘOVÁ, V. Podstata a ekonomické souvislosti formování agrobyznysu. 1. vyd. Brno: MZLU, 2005, 68 s. ISBN 80-7157-911-4.
[2]
BEČVÁŘOVÁ, V. Vliv globalizace na vývoj v agrárním sektoru. In Nové obchodovatelné komodity a jejich význam. Brno: MU, 2007. s. 6-14. ISBN 978-80210-44.
[3]
BEČVÁŘOVÁ, V. Zemědělská politika. 1. vyd. Brno: MZLU, 2001, 116 s. ISBN 807157-514-3.
[4]
BEČVÁŘOVÁ, V. – LECHANOVÁ, I. Zemědělství a potravinářský průmysl v rámci komoditních vertikál obecné a regionální aspekty. 1. vyd. Brno: MZLU, 2006, 49 s. ISBN 80-7157-921-1.
[5]
BECHYNĚ, M. – KADLEC, T. Mák. Praha: Agrospoj, 2001, 127 s.
[6]
BREMNESSOVÁ, L. Bylinář. 6. vyd. Praha: Fortuna Print, 2003, ISBN 80-7321-091-6.
[7]
CIHLÁŘ, P, VLK, R. Pěstování máku v Tasmánii. Úroda. 2007, 9
[8]
GREGA, L. Teoreticko metodologické aspekty posuzování konkurenceschopnosti zemědělství. 1. vyd. Brno: MZLU, 2004, 82 s. ISBN 80-7157-822-3.
[9]
KAPOOR, L. D., Opium poppy. New York: 1995. 326 s. ISBN 0-7890-0202-7.
[10] KOSTELANSKÝ, F. Obecná produkce rostlinná. 1. vyd. Brno: MZLU, 1997, 212 s. ISBN 80-7157-245-4. [11] MACÁKOVÁ, L. Mikroekonomie. (základní kurs). 5. vyd. Slaný: MELANDRIUM, 2000. 261 s. ISBN 80-86175-09-X. [12] SYNEK, M. Manažerská ekonomika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1996, 455 s. ISBN 80-7169-211-5. [13] SYNEK, M. Podniková ekonomika. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 1999, 456 s. ISBN 807179-228-4.
83
[14] VINOHRADSKÝ, K, et al. Příprava národního programu orientovaného výzkumu a vývoje: Studie externího experta. Brno: 2001. [15] ZEHNÁLEK, P., et al. Přehledy odrůd 2007: Olejniny, 1. vyd. Brno: ÚKZÚZ, 2007, ISBN 80-86548-28-7 [16] ZIMOLKA, J. Speciální produkce rostlinná – rostlinná výroba. 1. vyd. Brno: MZLU, 2000, 245 s. ISBN 80-7157-451-1. [17] ČSN 46 2300-3 Mák setý, Český normalizační institut, 2006. [18] Mák v roce 2008: sborník odborných seminářů. Praha: ČZU, 2008. 120 s. ISBN 97880-213-1741-3. [19] Řepka a mák 2004. Praha: ČZU, 2004. ISBN 80-213-1127-4. [20] Řepka, mák, slunečnice a hořčice 2005. Praha: ČZU, 2005. ISBN 80-213-1289-0. [21] Řepka, mák, hořčice 2006. Praha: ČZU, 2006. ISBN 80-213-1445-1. [22] BEČVÁŘOVÁ, V. Studijní materiály do předmětu Agrární politika [online]. Dostupný z WWW:
. [23] BEČVÁŘOVÁ, V. Studijní materiály do předmětu Ekonomika evropského zemědělsko potravinářského sektoru [online]. Dostupný z WWW: . [24] FIST, A. J. The Tasmanian Poppy industry: A Case study of the application of Science and Technology. The Australian Society of Agronomy [online]. 2001. Dostupný z WWW: <www.regional.org.au/au/asa/2001/>. [25] GOSWAMI, K. Poppy seeds. Buzzle [online]. 2005. Dostupný z WWW: . [26] GREGA, L. Studijní materiály do předmětu Manažerská ekonomika [online]. Dostupný z WWW: . [27] MIŠKOLCI, S. Studijní materiály do předmětu Environmentální ekonomika a politika, [online]. Dostupný z WWW: .
84
[28] PETR, J. Norman – bezmorfinový mák nadějí pro boj s bolestí,. Objective source elearning [online]. 2004. Dostupný z WWW: <www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=951>. [29] Common catalogue of varieties of agricultural plants – Papaver somniferum L. [online]. 2007. Dostupný z WWW: . [30] FAOSTAT: FOOD AND AGRICULTURE ORGANIZATION OF THE UNITED NATIONS [online]. 2008. Dostupný z WWW: . [31] Informace o národních platbách. SZIF [online]. Dostupný z WWW: <www.szif.cz>. [32] Informace o požadavcích na makové semeno, Dostupný z WWW: <www.probi.cz>. [33] Informace Sdružení český mák. SČM [online]. Dostupný z WWW: <www.sdruzeni.ceskymak.cz>. [34] Komplexní statistická data ČR. ČSÚ [online]. Dostupný z WWW: <www.czso.cz>. [35] Mák – sumární výsledky pokusů. [online]. Dostupný z WWW: <www.hnojiva.info/fines/pokusy-2007/pokusy-mak-sety.pdf.>. [36] Mák setý. VFU [online]. 2005. Dostupný z WWW: . [37] Náklady a výnosy vybraných rostlinných a živočišných výrobků 2006. VÚZE [online]. 2006. Dostupný z WWW: <www.vuze.cz/cz/data/cost/naklady_2006.pdf>. [38] Statistická data. EUROSTAT [online]. Dostupný z WWW: . [39] Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 132/2004 Sb., o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení, Dostupný z WWW: . [40] Výsledky registrovaných odrôd rastlín. ÚKSÚP [online]. 2007. Dostupný z WWW: <www.uksup.sk/download/odrody/20070928_vysledky_mak.pdf>.
85
[41] Zákony ČR online [online]. 2008 Dostupný z WWW: . [42] Zemědělství 2006. MZe [online]. 2006. Dostupný z WWW: <www.81.0.228.70/attachments/zem2006.pdf>. [43] Zlikviduje administratíva pestovateľov maku na Slovensku?. Naše pole [online]. 2007. Dostupný z WWW: .
86
7 PŘÍLOHY
Příloha 1.: Formuláře související s ohlašovací povinností osob pěstujících mák setý Příloha 2.: Průměrné náklady a výnosy související s produkcí máku podle VÚZE Příloha 3.: Modelová kalkulace
87
Příloha 1.: Formuláře související s ohlašovací povinností osob pěstujících mák setý
88
89
90
Příloha 2.: Průměrné náklady a výnosy související s produkcí máku podle VÚZE
91
Příloha 3.: Modelová kalkulace Tab. Detailní rozpis materiálových nákladů při očekávaném výnosu semene 1,8 t.ha-1
minerální hnojiva P minerální hnojiva KMg
AM Patentkali
54 150
kg.ha-1 kg.ha-1
cena za jednotku Kč.l-1,kg-1 Kč.ha-1 10 540 9 1 350
minerální hnojiva N
LAV
327
kg.ha-1
9
2 782
1,50
kg.ha-1
500
750
0,15 0,80
l.ha-1 kg.ha-1
4500 300
675 240
Trisol
2,00
l.ha-1
205
410
Nurelle D Callisto 480 SC Trisol Stimul Plus Discus Basta x
0,60 0,20 1,00 0,25 3,00
kg.ha-1 l.ha-1 l.ha-1 kg.ha-1 l.ha-1 x
858 3700 350 5100 505
515 740 350 1 275 1 515 11 142
vstup
osivo herbicidní ošetření adaptogen + insekticidní ošetření herbicidní ošetření adaptogen + fungicidní ošetření desikace celkem
materiál
množství
jednotka
fungicidně a insekticidně mořené Command Lentipur
x
x
Tab. Kalkulace celkových nákladů Kč.ha-1 materiál externí služby ostatní přímé přímé celkem odpisy mzdy ostatní nepřímé nepřímé celkem celkové náklady
11 819 2 450 800 15 069 5 714 2 100 125 7 939 23 008
92
