Ústav pedagogických věd. Sociální pedagogika a poradenství. Kondiční ergoterapie jako součást volnočasových aktivit v domovech pro seniory

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav pedagogických věd Sociální pedagogika a poradenství

Hana Kabelová

Kondiční ergoterapie jako součást volnočasových aktivit v domovech pro seniory Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: PhDr. Dana Knotová, Ph.D.

2008

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

……….……………………. Podpis autora práce

2

Poděkování

Touto cestou chci poděkovat mé vedoucí bakalářské práce PhDr. Daně Knotové, PhD. za její cenné rady, názory, připomínky a čas v průběhu konzultací. Dále bych chtěla poděkovat vedení Domovu pro seniory Koniklecová, za jejich ochotu a možnost realizovat v domově praktickou část mé práce.

3

Obsah

Úvod ........................................................................................................................................... 6 1. Senioři .................................................................................................................................... 8 1.1 Stáří a stárnutí................................................................................................................... 8 1.1.1 Stáří ........................................................................................................................... 8 1.1.2 Stárnutí .................................................................................................................... 10 2. Potřeby člověka a jejich naplňování v seniorském věku...................................................... 14 3. Rezidenční péče o seniory .................................................................................................... 17 4. Aktivity seniorů .................................................................................................................... 19 4.1 Motivace seniorů k aktivitám ......................................................................................... 20 4.2 Komunikace se starými lidmi ......................................................................................... 21 4.3 Organizační formy společenských aktivit starých lidí k naplnění volného času ........... 22 4.4 Nabídka aktivit v domovech pro seniory ....................................................................... 24 5. Ergoterapie jako jedna z aktivit pro seniory......................................................................... 27 5.1 Definice ergoterapie ....................................................................................................... 27 5.2 Cíle ergoterapie .............................................................................................................. 29 5.3 Ergoterapie v domovech pro seniory ............................................................................. 29 5.4 Oblasti (složky) ergoterapie ........................................................................................... 30 5.4.1 Ergoterapie cílená na postiženou oblast .................................................................. 30 5.4.2 Ergoterapie zaměřená na výchovu k soběstačnosti ................................................. 31 5.4.3 Ergoterapie zaměřená na pracovní začlenění .......................................................... 31 5.4.4 Ergoterapie jako hodnocení ..................................................................................... 31 5.4.5 Kondiční ergoterapie (léčba zaměstnáváním) a aktivizace seniorů ........................ 31 5.4.5.1 Techniky kondiční ergoterapie ............................................................................. 32 6. Shrnutí .................................................................................................................................. 37 7. Kondičně ergoterapeutický program v Domově pro seniory Koniklecová.......................... 39 7.1 Charakteristika Domova pro seniory Koniklecová ........................................................ 39 7.2 Charakteristika klientů ................................................................................................... 41 7.3 Metodologie ................................................................................................................... 42 7.4 Analýza dotazníkového šetření ...................................................................................... 44 8. Shrnutí .................................................................................................................................. 54 9. Návrh týdenního plánu volnočasových aktivit ..................................................................... 55 4

10. Závěr................................................................................................................................... 60 11. Použité zdroje ..................................................................................................................... 61 12. Přílohy ................................................................................................................................ 65

5

Úvod Člověk se narodil pro činnost… Nebýt ničím zaměstnaný a neexistovat je pro člověka to samé… A. Voltaire

Populace ve vyspělých zemí světa, tedy také v České republice, stárne. Rodí se stále méně dětí a starší spoluobčané se dožívají čím dál vyššího věku. Jestliže v roce 2002 bylo v České republice 1 932 198 obyvatel nad 60 let, v roce 2006 se toto číslo vyšplhalo na rovných 2 123 428 (Počet obyvatel…, ČSÚ, 2007). Proto je potřeba rozšiřovat nabídku rezidenční péče a personál doplňovat o více kvalifikovaných pracovníků, kteří se o staré lidi budou moci dobře postarat a zajistit jim smysluplné trávení volného času vhodnou formou aktivit. Ačkoli je ergoterapie starý obor, ve světě běžný, setkala jsem se u nás se spoustou lidí, kteří neví, co si pod tímto pojmem představit. Ve své práci se zabývám především ergoterapií kondiční, která by se také dala nazvat aktivizační činností. Práci jsem rozdělila na několik kapitol, a to na kapitoly: Senioři, Potřeby člověka a jejich naplňování, Rezidenční péče o seniory a Aktivity seniorů. Další kapitolou je pak Ergoterapie jako jedna z aktivit pro seniory a Kondičně ergoterapeutický program. V první části práce se zabývám seniorským věkem - stářím a stárnutím obyvatel. V této souvislosti rozlišuji různé kategorie věku a také se zabývám stárnutím biologickým, psychickým a sociálním. Upozorňuji na důležitost potřeb každého člověka a jejich naplňování. Personál v rezidenčních zařízení by měl vědět, jak potřeby seniorů co nejvíce naplnit. A to jak nejdůležitější - fyziologické potřeby, tak také potřeby seberealizace, sebenaplnění a další. Věnuji se také problematice rezidenční péče, kterou stále, i přes změnu legislativy, rozděluji na tři základní typy, jelikož proces transformace v zařízeních může trvat až do konce roku 2013 a proto jsou jednotlivé typy stále aktuální. Zabývám se proto následujícími pojmy: domovy pro seniory, domovy důchodců, domovy s pečovatelskou službou a domovy-penziony pro důchodce. Další kapitolou jsou Aktivity seniorů. Aby se člověk cítil dobře, musí být naplňovány jeho potřeby. Nemůže celý zbytek života sedět v koutě a koukat do zdi. Jelikož starý člověk v ústavní péči už nechodí do práce, je potřeba ho aktivizovat jiným způsobem. Proto se v této části práce snažím poukázat na důležitost správné motivace seniorů k aktivitám, kdy je potřeba překonat jejich negativismus a získat si jejich důvěru. Nedílnou součástí přístupu k seniorům a jejich potřebám je také správná komunikace.

6

Pokud budeme se starým člověkem hovořit jako rovný s rovným, bude se cítit sebevědomě a důležitě, ne jako něco podřadného, na obtíž. A dále se zabývám formami aktivit pro starší občany a aktivitami prováděnými přímo v domovech pro seniory. Svou práci jsem zaměřila na ergoterapii, jako jednu z aktivit pro seniory, proto je následující kapitola věnována právě jí. Nejprve pojednávám o ergoterapii obecně, o její definici, cílech a o jejich základních složkách. Dále pak už pouze jednou ze složek a tou je kondiční ergoterapie a aktivizace seniorů, kde se snažím vysvětlit její význam při práci se seniory, její vztah k aktivizaci a popsat alespoň základní rukodělné techniky kondiční ergoterapie. Cílem bakalářské práce je v konkrétním domově pro seniory, na základě dotazníkového šetření, navrhnout týdenní plán aktivit, vytvořený podle deklarovaných potřeb a zájmů obyvatel a podle možností domova pro seniory. Tomu se věnuje druhá část bakalářské práce.

7

1. Senioři V dnešní

době

je

problematika

seniorů,

co

se

týče

jejich

zabezpečení,

ať už materiálního nebo možnosti jejich smysluplného trávení času, velice aktuální. Populace ve vyspělých zemích totiž stárne, a to velice rychle. Je potřeba rozšířit nabídku služeb pro tuto věkovou skupinu, naučit se se starými lidmi žít a vycházet s nimi. Jelikož se má práce zabývá činností seniorů ve volném čase, snažila jsem se vybrat kapitoly tak, aby co nejvíce zapadaly do této problematiky.

1.1 Stáří a stárnutí Dnes, ve 21. století je trend uctívat všechno krásné, moderní a mladé. V minulosti tomu tak nebylo, byla větší úcta k věcem, ale i lidem starým, vzácným. Starý člověk byl nejvyhledávanějším ze všech lidí z rodu, příslušníci rodu se na něj dívali s úctou pro jeho moudrost, rozvážnost a životní zkušenost. V dnešní době se díváme na staré lidi skrze prsty, jako by nám překáželi a my na ně museli jen vydělávat, ať už jde o důchody nebo zdravotní péči. Stáří ale není něco hrozného, čeho bychom se měli štítit či bát. Starý člověk nám může předat spoustu moudra a zkušeností. 1.1.1 Stáří

Stáří je označováno jako poslední etapou lidského života. P. Říčan (2006) uvádí čtyři etapy životního cyklu a to dětství, mládí, dospělost a stáří. Naopak B. Gruberová (1998) rozděluje životní cyklus pouze na tři etapy a to mládí, dospělost a stáří. Snad kvůli této teoretické nejednotnosti se stáří někdy říká třetí věk člověka, který se používá např. při označení univerzity třetího věku, která je určená právě pro seniory. Stáří je tedy podle B. Gruberové (1998) posledním ontogenetickým vývojovým obdobím v životě člověka, který v sobě nese období předcházející, odpovídá životnímu stylu člověka, který žil ve středním věku. Je to biologický proces - nezvratný, končící smrtí. Starým člověkem je ten, který „v určité společnosti žije déle než ostatní nebo ten, který žil déle než většina v té době žijících.“ (Pichaud, C., Thareauová, I., 1998, s. 25). Štilec (2004) upozorňuje, že stáří je funkcí duševního a tělesného stavu a ne počtu let. Matoušek (2005) ale naopak ve své publikaci uvádí, že starý člověk je ten, který dosahuje příslušnost k věkové skupině 60 let, respektive 65 let a mívá status důchodce. Starý člověk podle Matouška bývá neaktivní,

8

neproduktivní a ztrácí své funkční schopnosti a soběstačnost. Záleží tedy na tom, jestli stáří určujeme podle kalendářního, funkčního, subjektivního nebo ekonomického věku. Starý člověk je ten, který se cítí být starý. I v 60 letech se člověk může cítit mladý bez jakýchkoli zdravotních problémů nebo naopak 20letý se může cítit velice starý. Záleží na subjektivním pocitu každého z nás a na našem zdravotním stavu a duševní pohodě.

Gerontologie, tedy nauka o stáří a stárnutí, proto rozlišuje různé kategorie věku a to věk kalendářní, funkční, subjektivní a věk z ekonomického hlediska (Pacovský, V., 1997):

a) věk kalendářní, matriční či chronologický

Tento věk je dán datem narození. Z tohoto věku vychází většina společenských a odborných konvencí a právní normy jako je volební právo od 18 let nebo zákonný nárok na odchod do důchodu. Světová zdravotnická organizace (in Pacovský, V., 1997) rozděluje kalendářní věk na několik částí a to:


střední věk od 45 - 59 let




vyšší/starší věk nebo také rané stáří či senescence od 60 - 74 let




stařecký věk/pokročilé stáří/sénium od 75 - 89 let




dlouhověkost nad 90 let

b) věk funkční

Funkční věk se dá nazvat také jako skutečný. Odpovídá totiž skutečnému funkčnímu stavu člověka. Je velice individuální, protože někteří lidé vypadají stále mladě, přitom už mají požehnaný věk, někteří naopak vypadají ztrhaně už v mladém věku. Funkční věk má tři složky - biologickou, psychologickou a sociální. O těchto složkách se zmíním dále v textu v souvislosti se stárnutím.

9

c) věk subjektivní

Tento věk neurčuje ani počet let, ani funkčnost biologická, psychologická či sociální. Je dán subjektivním pocitem každého člověka. Jak je spokojen se svým životem, s tím co dokázal. Subjektivní věk je spojen s pocitem životní pohody a kvalitou života. I zdravý senior bez velkých zdravotních potíží žijící v přepychu může být nešťastný naopak nemocný člověk může být se svým životem spokojený.

d) věk z ekonomického hlediska

Věk z ekonomického hlediska lze rozdělit na věk produktivní a poproduktivní: Produktivní věk znamená, že se senior zapojuje do výdělečné činnosti i v důchodovém věku a tedy se podílí na posílení národního bohatství. V poproduktivním věku jsou senioři, kteří již nejsou ekonomicky aktivní a mají nárok na starobní důchod a zasloužený odpočinek. Z uvedeného určování věku podle různých kritérií vyplývá, že začátek důchodu nemůžeme ztotožňovat se stářím. Každý důchodce není stařec a má právo na kvalitní život. (srov. Pacovský, V., 1997; Gruberová, B., 1998)

1.1.2 Stárnutí Stárnutí je proces. Má svou dynamiku, je geneticky naprogramované, řídí se časovým zákonem a podléhá formativním vlivům prostředí. Podle V. Pacovského (1997, s. 54) je to „posloupnost nezvratných změn, které nastávají v živém organismu a postupně omezují a zeslabují jeho jednotlivé funkce, je to dokončený růst“. Z hlediska vývoje se jedná o cestu do stáří. Je to tedy přirozená, poslední etapa života. Stárnutí se řídí určitými fenomény. Lidé nestárnou stejně, ale každý prožívá svůj individuální plán stárnutí, který se liší co do času, kvality, ale také intenzity. Stárnutí je tedy proces asynchronní. Stárne vždy celý člověk a mění se jeho charakteristiky biologické, psychické i sociální. (Pacovský, V., 1997)

10

a) Biologické stárnutí

Biologickému stárnutí se věnuje především geriatrie, tedy obor, který se zabývá problematikou zdravotního a funkčního stavu ve stáří. Jde tedy o ochabování tělesných funkcí. Mezi nejdůležitější jevy a důsledky biologického stárnutí patří tyto:


„omezení rezerv, snížení adaptačních schopností a odolnosti k zátěžím,




změna

imunitních

mechanismů,

pokles

imunity

protiinfekční,

protinádorové,


změny v tvorbě hormonů a jejich působení,




zpomalení psychomotorického tempa a vedení nervových vzruchů, úbytek nervových buněk,




zhoršování smyslů (zraku, sluchu, chuti, čichu a hmatu),




úbytek funkcí většiny orgánů, orgány pracují bez rezerv - neschopnost zvyšovat výkon,




úbytek svalové hmoty s poklesem svalové síly, pokles celkové tělesné vody, s přibývajícím věkem se člověk vysušuje, zmnožování tukové tkáně,




úbytek kostní hmoty, ztráta vápníku z kostí, řídnutí kostí, sklon k zlomeninám.“ (Pacovský, V., 1997, s. 56)

Ve stáří tedy dochází k celkovému snížení schopností starého člověka v důsledku ochabování jeho tělesných, ale i psychických funkcí.

b) Psychické stárnutí

Každý člověk je jiný a právě proto také každý prožívá své psychické stárnutí jinak. Některý člověk se ve stáří chová opačně než dříve. Býval dříve mrzutý a nespolečenský, ve stáří se z něj stal člověk společenský, milující zábavu. Není pravda, že s přibývajícím věkem se musí naše psychika zhoršovat, nebo naše funkce klesat. S věkem se nemění například naše slovní zásoba, jazykové znalosti nebo intelekt.

11

Ovšem jsou známé funkce, pro které je typické, že ve stáří klesají. Jsou to:


kognitivní (poznávací) funkce  zpomaluje se psychomotorické tempo, pomalejší reakce na podněty  snížení vštípivosti a výbavnosti, zapomínání  pokles adaptability  snižuje se koncentrace, zvyšuje únavnost
emoční labilita  podléhání dojetí  střídání nálad  úzkost  potřeba náklonnosti okolí
mění se povaha  změny pořadí hodnot a potřeb
změny v pohybových schopnostech Jak lze vyčíst, zhoršujících funkcí v důsledku stárnutí je poměrně hodně. Staří lidé už nezvládnou takovou zátěž jako za mlada a snadno se unaví, potřebují odpočívat. Typický pro tento věk je také stařecký negativismus. (srov. Štilec, M., 2004; Gruberová, B., 1998; Pacovský, V., 1997)

c) Sociální stárnutí

Sociálním stárnutím se zabývá také sociální gerontologie a to konkrétně postavením starého člověka ke zbytku společnosti. Jak jsem již psala na začátku této kapitoly, v minulosti bylo stáří ctěno. O starého člověka se starala jeho rodina. Pokud starý člověk rodinu neměl, pak společnost. Dnes se staří nesoběstační lidé umísťují nejčastěji do ústavní péče. Stáří v dnešní době už není něco vzácného a zvláštního jako kdysi. Dnes se starého věku dožívá stále více lidí. S tím je spojeno také větší opovržení nad starými lidmi, jejich degradace. V této souvislosti, kdy v moderní civilizaci dospěl sociální status stáří na tak nízkou úroveň, se také hodně hovoří o pojmu ageismus. L. Vidovićová definuje ageismus jako 12

„ideologii založenou na sdíleném přesvědčení o kvalitativní nerovnosti jednotlivých fází lidského životního cyklu, manifestovanou skrze proces systematické, symbolické i reálné stereotypizace a diskriminace osob a skupin na základě jejich chronologického věku a/nebo na jejich příslušnosti k určité generaci.“ (Vidovićová, L., 2005, in O ageismu, 2006, s. neuvedena). Zjednodušeně řečeno jde o diskriminaci seniorů z důvodu věku.

Diskriminace starých osob má dle B. Gruberové (1998) několik příčin:


nové pracovní technologie

Starý člověk už není schopen udržet tempo s mladými lidmi, zvláště v učení se novým věcem v souvislosti s novými technologiemi jako jsou počítače a různé stroje. Tím dochází také k nízkému uplatnění v práci. V dnešní době je ctěn ten, kdo vydělává a konzumuje. Starý člověk dostává důchod a je závislý na společnosti.




uvolňování rodinných svazků

Dnes je moderní bydlet pouze v rámci nukleární rodiny, čili soužití rodičů s nedospělými dětmi. Dříve bydlela dohromady velká rodina ve vícegeneračních domech. Docházelo k mezigenerační výměnné službě - děti se podřizovaly rodičům a měly přirozenou autoritu k prarodičům. V moderní společnosti se věková hierarchie nerespektuje. Povinnost postarat se o staršího příbuzného je věc morální, nikoli však právní a ve většině případů se nedodržuje.




nízké sebehodnocení seniorů

Moderní společnost preferuje nezávislost. Odchodem do důchodu ovšem člověk nezávislost ztrácí, ztrácí svou společenskou roli danou pracovním uplatněním, svůj denní program a také výše důchodu nedovoluje ekonomickou nezávislost.

Člověk je od přírody tvor společenský. Nejhorší, co může pro starého člověka nastat, je být izolován, žít o samotě. To je nebezpečná známka stáří a měly by se vynaložit veškeré prostředky, aby tato situace nevznikla. Nejdůležitějším pocitem je pocit být potřebován. V tomto směru se dobře osvědčila pracovní činnost v důchodovém věku - ne jen jako přivýdělek, ale také dobrovolnická činnost. (srov. Pacovský, V., 1997; Gruberová, B., 1998; Kubů, H., Radechovská, J., 2006)

13

2. Potřeby člověka a jejich naplňování v seniorském věku Tuto kapitolu bych začala pojmem péče neboli starostlivost, protože starý člověk v domově pro seniory už nebývá schopen postarat se sám o sebe a vyžaduje asistenci personálu domova při běžných každodenních činnostech. Péče je tedy pojem, který vyjadřuje „pozitivní lidské konání ve prospěch někoho jiného, benefici - činění dobra.“ (Pacovský, 1997, s. 76). Péče má vysokou morální hodnotu, hlavně v případě starání se o nesoběstačného člověka. Je zaměřena na potřeby a problémy seniora a její zásadou je „nepřehlížet osobní potřeby starých lidí“, protože za žádostmi se může skrývat hlubší potřeba, kterou je třeba dešifrovat. (Pichaud, C., 1998, s. 35)

Potřeby mají svou hierarchii, byla proto vytvořena tzv. Pyramida potřeb (A. H. Maslow, 1946, in Pichaud, C., 1998, s. 36):

Pyramida potřeb má 5 stupňů. Z hlediska přežití jsou pro člověka nejdůležitější potřeby uvedeny v dolní části pyramidy, tzn. že nejdůležitější jsou fyziologické potřeby. Pro správné fungování člověka jako celku je ale potřeba naplňovat všechny potřeby, jinak člověk strádá a ochabuje.

14

1. stupeň - fyziologické potřeby

Fyziologické potřeby nebo také biologické. Jsou to nejdůležitější potřeby každého člověka jako je správná výživa, vylučování, dýchání, spánek, odpočinek, pohyb, chůze, změna a udržování vhodné polohy, hygiena, správná teplota těla, oblékání, zdraví, tišení bolesti, smích, pláč a fyzické kontakty, komunikace. Pokud by jen jedna z těchto potřeb spadajících do fyziologických nebyla uspokojena, mělo by to vliv na celkový stav a zdraví člověka.

2. stupeň - potřeba bezpečí

Pocit bezpečí je pro starého člověka nesmírně důležitý. Musí mít jistotu, že když se o někoho opírá, tak nespadne nebo že se mu na pokoji nemůže nic stát, že sem žádný nezvaný host nepřijde. C. Pichaud (1998, s. 38) ve své publikaci rozlišuje tři stupně potřeby bezpečí a to „ekonomické, fyzické a psychické“. Ekonomické bezpečí znamená dostatečné finanční zabezpečení k přežití či živobytí. Pokud takové bezpečí chybí, člověk pociťuje strach a úzkost. Fyzické bezpečí se vyznačuje například bezpečnou chůzí. Pokud již člověk na naplnění takového bezpečí sám nestačí, využívají se kompenzační pomůcky (např. berle). Psychické bezpečí je pocit jistoty, nemít strach. K tomuto bezpečí pomáhají v domově časové orientační body jako je pravidelná strava, aktivity, ale třeba i pravidelné sledování televize (např. večerní zprávy každý den).

3. stupeň - sociální potřeby

Podle C. Pichauda (1998, s. 39) mezi sociální potřeby patří „potřeba informovanosti, potřeba náležet k nějaké skupině, potřeba lásky a potřeba vyjadřovat se a být vyslechnut“. Staří lidé obtížně získávají nové zprávy. Buďto bývají izolováni v domovech pro seniory, kde jedinými možnostmi jak získat zprávy je sledování televize, poslech rádia nebo povídání si s personálem. Ovšem pro své stařecké indispozice jsou i tyto cesty limitovány (špatný sluch, zrak, rychlé změny společnosti). Velice důležitou potřebou je také někam patřit, ať už k rodině, přátelům nebo do místního klubu důchodců. Pokud senior nemá rodinu nebo se k němu nehlásí, je důležité 15

ho různými technikami (ne však násilnými) přimět k účasti na aktivitách a tím ho spřátelit s ostatními obyvateli domova pro seniory nebo k aktivnímu členství v klubu. Mít někoho rád, to je smysl života člověka. I v pokročilém věku je tato potřeba nadále aktuální. Vůbec nemusí jít o lásku milostnou, ale postačí mít rád někoho z rodiny, svou kamarádku nebo někoho z personálu. No a poslední soc. potřebou je potřeba vyjadřovat se a být vyslechnut. Možnost mluvit je přirozenou potřebou každého z nás a slouží ke zdravému rozvoji naší mysli.

4. stupeň - potřeba autonomie

Potřeba autonomie ve smyslu být svobodný, mít možnost se za sebe svobodně rozhodovat. I člověk, který je fyzicky závislý na druhých lidech, může být psychicky autonomní. Sám si řekne v jakou chvíli bude pomoc druhého člověka potřebovat.

5. stupeň - potřeba seberealizace, sebenaplnění

Někdy se této potřebě říká kulturní nebo spiritualistická. Jde o osobní růst člověka, například ve vzdělání vystudováním prestižní vysoké školy nebo u seniorů univerzity třetího věku, mít harmonickou rodinu se spoustou dětí, získat dobře placenou práci, která bude člověka naplňovat nebo vidět smysl života ve víře a to jak v boha, tak třeba v sebe samého.

Pravidlem při uspokojování potřeb zůstává, že myslíme na uspokojování všech potřeb starého člověka, ale upřednostňujeme vždy ty potřeby, které jsou nejníže umístěny v pyramidě. V domovech pro seniory je z nedostatku času zvykem uspokojovat spíše jen fyziologické potřeby než ty další. (srov. Pichaud, C., 1998; Pacovský, V., 1997; Jarošová, D., 2006)

16

3. Rezidenční péče o seniory Člověk po dosažení seniorského věku musí počítat se situací, kdy se nebude schopen postarat o sebe v takové míře, jako když byl ještě v produktivním věku. Jednou ze sociálních služeb pro staré občany, která pomáhá vyřešit tuto životní situaci, je i rezidenční péče. Poptávka po tomto druhu sociální služby je opravdu vysoká a nabídka z kapacitních důvodů bohužel stále nedostačující. V roce 2005 byla v České republice kapacita domovů pro seniory 38 023 míst, čekatelů však 43 187. V domovech-penzionech pro seniory pak kapacita 11 701 míst a čekatelů 17 304. (Koncepce podpory transformace…, 2007) P. Mühlpachr (2004) rozděluje péči o seniory na 3 úrovně - péči o seniory v rodině, sociální péči v ambulantních podmínkách a ústavní a poloústavní péči. Já se zde budu zabývat ústavní péčí pro seniory. Od roku 2007 probíhá v zařízeních sociálních služeb tzv. proces transformace, jehož cílem je podpora humanizace v ústavních zařízení, přiblížení podmínek běžnému životu v přirozeném prostředí a zkvalitnění péče o obyvatele zařízení. Proces deinstitucionalizace, jak bývá proces transformace také nazýván, začal v roce 2007 a jeho konec je naplánován na rok 2013. Prioritní je tedy poskytnou lidem v zařízeních větší autonomii, snižovat počet lůžek na pokojích, motivovat obyvatele k činnostem a naplňovat moderní principy poskytování sociálních služeb. (Koncepce podpory transformace…, 2007) Do rezidenční péče o seniory spadaly v České republice do roku 2007 následující typy rezidenčních služeb: domovy důchodců, domovy s pečovatelskou službou a domovypenziony pro důchodce. Všechny tyto typy služeb nová legislativa zahrnuje do kategorie Domovy pro seniory. Dá se ale předpokládat, že si stávající zařízení udrží určitý charakter, který měla předtím, než vstoupil v platnost nový Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb., a proto se jednotlivými typy zabývám v této práci. (Matoušek, O., 2007)

Domovy pro seniory Domovy pro seniory poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku a jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiných fyzických osob. Domovy poskytují ubytování, stravu, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně-terapeutické

činnosti,

aktivizační

činnosti,

pomoc

při

uplatňování

práv

a oprávněných zájmů. (Zákon o sociálních službách, 2006)

17

V jednotlivých domovech pro seniory je do konce roku 2013 tedy stále poskytováno různé spektrum služeb podle typu zařízení (Matoušek, O., 2007):

a) Domovy důchodců Domovy důchodců tvoří 75% dlouhodobé ústavní péče pro seniory v České republice. Poskytují úplné zaopatření obyvatel s poskytnutím ubytování a stravy, dále se také domov stará o praní prádla a žehlení, úklid, dostupná jsou základní zdravotnická a ošetřovatelská péče a skupinové programy pro seniory. Některé domovy důchodců mají speciální ošetřovací oddělení, jiné se například orientují na péči o osoby s demencí apod. Obyvatelé zde žijí v režimu a je zde patrný horší stav obyvatel, jak zdravotní, tak také funkční. V domovech důchodců bývá přibližně 25% nepohyblivých pacientů a 40% částečně pohyblivých. Domovy důchodců mívají poměrně velkou kapacitu, to ovšem vede k nízké autonomii obyvatel, chybí zde individuální přístup a málo personálu pro zajištění volného času obyvatel. Dnes je snaha v těchto zařízeních vytvořit domácí prostředí. V České republice bylo k 31.12.2006 390 domovů důchodců, na území města Brna pak 12. (srov. Matoušek, O., 2007; Počet zařízení soc. péče v ČR, 2007; Vybrané statistické údaje …, 2007)

b) Domovy s pečovatelskou službou Domovy s pečovatelskou službou poskytují byt, který je seniory užíván v pronájmu a obyvatelé domu si mohou objednat další dostupné služby jako např. pomoc s vedením domácnosti, pomoc při osobní hygieně, ošetřovatelskou péči apod. Domovy s pečovatelskou službou zřizují městské úřady a nájemníci nejsou režimově omezeni. V městě Brně bylo k 31.12.2006 20 domovů s pečovatelskou službou. (srov. Matoušek, O., 2007;

Vybrané

statistické údaje …, 2007)

c) Domov-penzion pro důchodce Domovy-penziony pro důchodce poskytují také seniorům nájemní byt s tím předpokladem, že jsou soběstační a zcela pohybliví. Obyvatelé si také mohou objednat navíc některé služby, např. nákup, úklid, praní apod. K 31.12.2006 bylo v České republice 142 domovů-penzionů pro důchodce, ve městě Brně 6. (srov. Matoušek, O., 2007; Vybrané statistické údaje …, 2007)

18

4. Aktivity seniorů Lidský život je bez aktivit nepředstavitelný. Lidské aktivity, konání jsou „reagováním na určité podněty z vnějšího nebo vnitřního světa.“ (Pacovský, V., 1997, s. 30). Lidské konání je úzce spjato s chováním, protože zajišťuje uspokojení zjevných či latentních potřeb a je podmínkou lidské kreativity, tvořivosti, každé činnosti, ve které člověk nachází radost ze života. V dnešní době není pochyb, že úspěšné stáří a stárnutí jsou s různorodými aktivitami úzce spojeny. Člověk je vybaven pro činnost, nicnedělání znamená pro člověka nudu a chátrání. Člověk i ve vyšším věku svými aktivitami pokrývá různé katalogy potřeb. Různé možnosti aktivit musí být přizpůsobeny člověku. V domovech pro seniory by pak měli mít kvalitní aktivizační program, který je důležitý pro duševní a fyzický stav seniorů. Aktivity mohou mít formu skupinové nebo individuální činnosti (či terapie). Výhodou individuální činnosti je zaměření pracovníka pouze na jednu osobu, které se může naplno věnovat. Individuální činnost může provádět také člověk o samotě. Nevýhodou této činnosti je, že člověk nemá možnost srovnání s druhými lidmi, nemá možnost si při aktivitě popovídat, prostě být ve společnosti druhých lidí. Využívá se tam, kde skupinová činnost není možná, např. u ležících pacientů. Při aktivitách se proto osvědčuje forma skupinové činnosti. Pokud to zdravotní stav seniora dovolí, snažíme se ho motivovat tak, aby se skupinové aktivity zúčastnil. Práce ve skupině má totiž pro člověka mnoho výhod. Dochází při ní k vzájemné podpoře lidí stejného věku, k výměně poznatků, zážitků a zkušeností. Dále také slouží k zamyšlení se nad sebou ve smyslu jak nás vidí okolí. Skupinová terapie zvýší seniorovo sebevědomí, přidělí mu určitou roli a zdokonalí znalosti o něm samotném. Neméně důležitou výhodou je schopnost učit se důvěřovat jiným, zjistit, že problémy, které má, netíží jen jeho a získá pocit, že něco dokázal. Společné aktivity také cvičí sebevyjadřování a senior při nich zažije spoustu legrace. (srov. Pacovský, V., 1997; Pichaud, C., Thareauová, I., 1998; Rheinwaldová, E., 1999; Walsh, D., 2005; Národní program …, 2005)

19

4.1 Motivace seniorů k aktivitám Schopnost motivovat seniory k aktivitám patří podle mě k nejdůležitějším vlastnostem terapeutů. Dnes se, v mnoha českých domovech pro seniory, o volný čas starají především zdravotní sestry nebo soc. pracovníci. Nemají ovšem, vzhledem ke svému pracovnímu vytížení, čas se dostatečně seniorům věnovat. Ještě před 10 lety bylo v domovech pro seniory zaměstnáno jen málo terapeutů, v dnešní době už je tento stav lepší, ale Česká republika v tomto směru stále pokulhává za státy západní Evropy. Terapeutky či také terapeutickorekreační pracovnice mají být v domovech zaměstnány na plný úvazek a starat se o vhodné zařazení technik a správnou motivaci seniorů k zapojení se do aktivizační činnosti. Důležitým krokem je zjistit, jaké jsou příčiny toho, že se senioři nechtějí zapojit do aktivit pořádaných domovem pro seniory. Dle Rheinwaldové (1999) jsou nejčastější příčiny dvě. Tou první je fakt, že v domovech panuje řád. Jsou přesně časově naplánované snídaně, terapie, obědy, večeře a senioři musí tento čas den co den přesně dodržovat. Cítí se být tedy nesvéprávní a kontrolováni zvenčí. Přirozenou lidskou potřebou je ale potřeba autonomie ve smyslu svobody, svobodně se rozhodnout, kdy si dám snídani. Aktivizační činnosti jsou dobrovolné a senior svou neúčastní na nich dává najevo svou potřebu rozhodovat se svobodně. Druhou příčinou je přirozený strach z něčeho nového, co předtím nezažili. Senioři mohou mít strach, že něco nebudou umět, že budou ostatním obyvatelům k smíchu. Může to být dáno také obavou ze zdravotního hlediska, např. inkontinencí nebo strachem, že ztratí zubní protézu apod. Pokud známe příčiny, snažíme se seniora nejprve přesvědčit, že se může na aktivitu jen nezávazně podívat a uvidí, jak se mu tam bude líbit. Senior, který se na vlastní oči přesvědčí, že je všechno v pořádku, že i terapeutka si ze sebe umí udělat legraci a dělá chyby, se rád připojí k ostatním. Terapeutka by měla umět navodit přátelskou atmosféru a své klienty umět dostatečně navnadit, ocenit i odměnit. Ačkoli jsou aktivizační techniky přizpůsobené individuálním potřebám seniorů a každý senior má doporučené od lékaře nebo ergoterapeutky aktivity pro něj nejvíce vhodné, vždy si musí aktivitu vybrat senior sám. Musí ho daná aktivita lákat a bavit, musí být pro něj zajímavá. Neméně důležité je také seniory dostatečně informovat o činnostech. Kdy budou probíhat, kde, jak často, jak daleko je od místnosti WC, zda se bude při činnosti stát či sedět, co aktivitou získají - jestli nové dovednosti a znalosti, nebo aktivita slouží jen pro pobavení či se jedná o dobrovolnickou činnost (například výroba panenek pro děti, které tráví Vánoce

20

v nemocnici). Správná načasovanost aktivit má také své opodstatnění. Pokud jsou aktivity v čase návštěv, senioři se jich nebudou účastnit. Pokud mají senioři obavy, že s nimi bude na aktivitu chodit někdo, koho nemají rádi, měla by terapeutka tuto obavu rozpoznat a ujistit seniora, že bude sedět na jiné straně místnosti než dotyčný anebo vybrat aktivitu tak, aby se nepotkali. Jiní se mohou bát malé místnosti, kde by mohli trpět klaustrofobií nebo výletů a s nimi spojenému chaosu. Zásadou je pokusit se přesvědčit klienta o vyzkoušení účasti a ujistit ho o pohodovém, přizpůsobeném chodu činnosti. Program činností by se měl čas od času obměňovat. Není nic horšího, než 20 let stále stejné aktivity. Zájmy seniorů v domově se dají snadno zjistit dotazníkem aktivit. (Rheinwaldová, E., 1999)

4.2 Komunikace se starými lidmi Ačkoli je každý člověk jedinečný, našla jsem v literatuře základní pravidla pro komunikaci se starými lidmi, která jsou přizpůsobena zdravotnímu stavu a potřebám starého člověka. Mezi základní pravidlo při komunikaci se starým člověkem patří soustředění se na celý komunikační proces, ne jen na slova. Měli bychom člověku při komunikaci hledět do tváře, mluvit pomalu, zřetelně a hlasitěji. Tón hlasu by měl být naopak co nejnižší, při výslovnosti bychom si měli dát pozor na správnou artikulaci a nepoužívat příliš dlouhá souvětí, která by mohla člověka zmást. Starý člověk pomalu komunikuje, potřebuje proto delší dobu na vstřebání a zpracování informace. Neměli bychom na něj tedy při komunikaci spěchat, ale udělat si na člověka, s nimž komunikujeme, dostatek času. Velice důležitá je také vzdálenost mezi komunikujícími. Není dobré být příliš blízko, abychom nenarušili intimní zónu člověka, ale také ne daleko, aby nás komunikující slyšel. Při přílišném opakování vět či slov stoupá nervozita v komunikačním procesu a dochází také často k úplnému přerušení komunikace. Mezi další pravidlo komunikace se starými lidmi patří vhodná pozice při komunikaci. Starý člověk většinou při komunikování sedí nebo leží, ale ostatní stojí. Tím vzniká přirozený nepoměr a stojící má v komunikaci navrch, je v nadřazené pozici (navozuje kontakt, přikazuje, zakazuje). Je proto dobré si udělat čas a dostat se na stejnou úroveň jako starý člověk, například tím, že se k němu posadíme.

21

Okolí má snahu starého člověka utěšovat, vměšovat se do věcí nebo mu radit místo naslouchání. Ale právě naslouchání je nejdůležitější schopnost člověka při komunikační výměně. V komunikaci jsou důležité také nonverbální projevy, protože pohled je pravdivější než slova. Dotekem projevujeme svou blízkost a navozujeme pocit klidu a bezpečí druhému člověku. Při komunikaci se starým člověkem bychom se měli chtít dozvědět co nejvíce. Tím, že bude senior moci hovořit o svých zážitcích a prožitcích, se mu uleví. Povídáním o příjemných zážitcích nejen z minulosti si uvědomí, co všechno v životě dokázal a bude se cítit sebevědomější a šťastnější. (srov. Pichaud, C., Thareauová, I., 1998; Rheinwaldová, E., 1999)

4.3 Organizační formy společenských aktivit starých lidí k naplnění volného času Tak jako ostatní členové společnosti, také senioři potřebují zaplnit svůj volný čas aktivitou. Volný čas je kvalitativně odlišná část života vzhledem k jiným činnostem. Obecně se charakterizuje jako prostor pro svobodnou volbu činností či aktivit. Pro seniory jsou kvalitní činnosti ve volném čase velice důležité, protože již nechodí do práce a činnosti je neustále udržují v kondici. Senioři se v dnešní společnosti mohou zapojit do různých aktivit pro ně určených. Na internetu najdeme spoustu organizací, které se starají o smysluplné naplnění jejich volného času v důchodovém věku a stále jich přibývá. Mezi základní organizační formy společenských aktivit podle B. Gruberové (1998, s. 26) patří tyto čtyři:

1. Kluby důchodců

Kluby důchodců nebo také seniorkluby jsou tradičním místem, kde se senioři scházejí. Jsou zřizovány hlavně ve větších městech buď samostatně nebo v rámci penzionu či domova pro seniory. Organizují společenské a kulturní akce pro seniory jako jsou zajímavé přednášky z různých oborů, turistické vycházky, pouštění filmů, hudby, či předčítání z knížek. Dále se senioři mohou zúčastnit cvičení, rukodělných prací nebo se jen tak sejít v kavárně nad rozjímáním u fotek nebo hraním společenských her.

22

2. Kluby aktivního stáří

Kluby aktivního stáří jsou v mnohém podobné klubům důchodců s tím rozdílem, že se na programu podílí sami senioři. Senioři například provádějí ruční práce, modelují, vystavují květiny a vymýšlí si vlastní program. Hlavním cílem obou klubů je aktivní stáří a navazování kontaktů i ve vyšším věku. 3. Univerzity třetího věku

Univerzity třetího věku jsou v dnešní době velmi populární. Je to spojeno se zvyšujícím se počtem obyvatel seniorského věku, propagací zdravého životního stylu člověka a celoživotního učení. Podle Pedagogického slovníku je univerzita třetího věku: „Specifická forma vzdělávání dospělých, určená pro vzdělávání seniorů. Realizuje se jako cykly přednášek nebo ucelené studium (i několikasemestrové) v různých oborech humanitních, společenskovědních, přírodovědných. Vyučují vysokoškolští a jiní odborníci. Neposkytuje akademické tituly, vzdělávání je zde hlavně prostředkem aktivního naplnění života.“ (Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J., 2001, s. 265). Senioři si mohou vybrat jak z osvědčených cyklů „populárně naučných fakultativních přednášek a doprovodných akcí pro „volný“ čas, tak i ucelené vzdělávací programy (nejčastěji dvou až tříleté), inovační kurzy (počítačové, cizojazyčné, kurzy na podporu fyzické a psychické kondice aj.) a projekty na podporu učení v seniorském věku a v mezinárodních týmech (Socrates-Grundtvig).“ (Šemberová, J., 2005, s. neuvedena)

4. Zájem a zájmová činnost

Každý člověk by měl mít nějakou činnost, kterou dělá rád, kterou zaplňuje svůj volný čas a relaxuje. Pokud takovou zájmovou činnost nemá, měl by si alespoň v přípravné fázi na stáří takovou činnost najít. Až dovrší důchodového věku a vystoupí z pracovního procesu totiž zjistí, že právě volnočasová aktivita a přátelé jsou to, co ve stáří dává životu největší smysl. Zájmová činnost je „pěstování a rozvíjení specifických sklonů, zájmů a koníčků…“. (Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J., 1995, s. 280). Zájem pak „specifický druh motivace Jedinec se zaměří na určitou oblast nebo nějaký předmět činnosti. Zájem směřuje k vyhledávání takových předmětů, aby činnost s nimi spojená vedla k uspokojení. Zájmy mohou být krátkodobé nebo i celoživotní.“ (Wikipedie, 2007, s. neuvedena). 23

Zájmová činnost může být prováděna v organizovaných skupinových formách nebo jako neorganizovaná individuální činnost jednotlivců. Mezi organizovanou zájmovou činnost můžeme zařadit různá centra volného času, seniorkluby nebo kluby aktivního stáří, kde se scházejí lidé s podobnými zájmy a pracují skupinově. Mezi individuální zájmy pak patří třeba návštěva knihovny, muzea nebo galerie, dále pak houbaření, rybaření, sbírání různých předmětů, chovatelství, zahradničení apod. (srov. Gruberová, B., 1998; Pacovský, V., 1997)

4.4 Nabídka aktivit v domovech pro seniory Pokud v domovech pro seniory aktivity probíhají, bývá nabídka opravdu široká. Senioři si mohou vybrat z nepřeberného množství programů pro zlepšení fyzické a hlavně psychické kondice. Na základě dvou domovů pro seniory a knihy Novodobá péče o seniory (1999) od autorky E. Rheinwaldové jsem sestavila nejčastější volnočasové aktivity, které se v domovech pro seniory v praxi uskutečňují. Jedná se tedy o arteterapii, animoterapii, ergoterapii, muzikoterapii, kulturní programy, skupinová cvičení, tréninky paměti, hraní společenských stolních her a pořádání výletů. (srov. Volnočasové aktivity, 2008a,b; Rheinwaldová, E., 1999)

Arteterapie Arteterapie je usměrněné působení na člověka jako celek s cílem léčby nebo zmírnění nemoci a integrování nebo obohacení osobnosti. Působí se na fyzické a psychické danosti, snažení, sociální a ekologické vazby nebo na plánované ovlivňování postojů. (Petzold, H., 1990, in Šicková-Fabrici, 2002)

Animoterapie Animoterapie je léčení lidí prostřednictvím domácích mazlíčků. Tato terapie vychází z předpokladu, že zvířata jsou na svém pánu závislá. To zvyšuje sebevědomí a sebeúctu člověka. Člověk musí ale vyhovět také potřebám zvířete, u psů jsou to například procházky. Dochází tedy ke zlepšení fyzické kondice, komunikace a kolektivní atmosféry. Zvíře je vítaným předmětem rozhovorů s ostatními lidmi. Zvířata mají antidepresivní účinek také tím, že si vynucují naši pozornost. Zmírňují tak naše psychické napětí a úzkost. (Nerandžič, Z., 2006)

24

Ergoterapie Ergoterapie neboli léčba prací má širokou oblast svého zaměření. V souvislosti s volným časem se užívá názvu kondiční ergoterapie, tedy terapie zaměřené na smysluplné trávení volného času. Úkolem kondiční ergoterapie je odpoutat pozornost člověka od sebe sama, udržet si dobrou duševní pohodu a navázat nové kontakty. Mezi techniky užívané pro seniory se využívá např. práce s hlínou, s textilem, malování apod. Více o ergoterapii v následujících kapitolách.

Muzikoterapie Muzikoterapie je použití hudby, při které dochází k znovuobnovení, udržení a zlepšení mentálního a fyzického zdraví. Je to aplikace hudby terapeutem tak, aby se dosáhlo změny v chování. Hudba pomáhá jedinci v rozvíjení celkového potenciálu a soc. přizpůsobivosti. (Amta, in Zeleiová, 2007)

Kulturní programy Mezi kulturní programy se dají zařadit následující činnosti: taneční zábava, zahradní slavnosti, koncerty či přednášky. Slouží ke skupinové zábavě a seznamování se s novými lidmi. Senioři se také mohou účastnit zajímavých přednášek z různých oborů pořádaných přímo v budově domova pro seniory.

Skupinová cvičení Pravidelným cvičením dochází ke zpomalení procesu stárnutí a člověk se cítí lépe. Během cvičení se sledují změny v těle, dochází k protahování celého těla a zlepšení celkové fyzické kondice. Nejčastěji se cvičí v sedě na židli nebo s balónem. Základem cvičení je správné dýchání. (Kubů, H., Radechovská, J., 2006)

Trénink paměti Cvičení paměti dnes můžeme nazvat také kognitivním tréninkem, který kromě cvičení paměti zahrnuje také soustředění, fantazii, představivost, myšlení apod. Všechny složky paměti se musí stále podněcovat a všechny kognitivní procesy zapojovat do života. Některé výzkumy ukazují, že procvičování paměti může sloužit jako dobrá prevence proti stařecké demenci. (Kubů, H., Radechovská, J., 2006)

25

Hraní společenských her Mezi oblíbené činnosti v domovech pro seniory patří hraní karet, Člověče nezlob se! a dalších populárních stolních her. Do této kategorie bych zařadila také hraní venkovních kuželek, šipek nebo kulečníku. Slouží k procvičování paměti, jemné motoriky a u některých činností také ke koordinaci celého těla.

Venkovní činnosti Mezi nejčastější venkovní činnosti patří pořádání výletů po okolí nebo autobusové zájezdy do vzdálenějších míst. Výlety slouží k pobytu v přírodě a ke zlepšení fyzické kondice obyvatel domova.

26

5. Ergoterapie jako jedna z aktivit pro seniory Ergoterapie je hodně známá v lékařství nebo také ve speciální pedagogice, kde se využívá při péči o zdravotně znevýhodněné děti, ale i dospělé. V lékařství pak pomáhá lidem po amputacích končetin nebo jiných onemocněních zapojit se znovu do výdělečné činnosti a žít smysluplným, plnohodnotným životem jako dříve. Méně známou je pak pro veřejnost metodou v domovech pro seniory, kde má svou nezastupitelnou úlohu při aktivizaci seniorů a usnadňování jejich života. Ergoterapie je součástí léčebné rehabilitace. Má ovšem různé vymezení a definice, které spadají spíše do oblasti sociální. Termín ergoterapie vznikl spojením řeckých slov ergon (práce) a terapie (léčení). Do českého jazyka by se ergoterapie přeložila doslova jako léčba prací, ovšem toto pojmenování je značně omezené. Ergoterapie nabízí mnohem víc, než léčbu prací. Je oborem, který se zaměřuje na aktivizaci klientů pomocí smysluplné činnosti jako jsou ruční práce, tkaní, pletení apod. Během svého devadesátiletého vývoje se v důsledku válečných zranění, pracovních úrazů, vrozených vad, civilizačních chorob a dopravních nehod začala zabývat také opatřeními, jejíž cílem je návrat fyziologických, společenských a pracovních funkcí zdravotně postiženého občana. Ergoterapie tvoří souvislý proces, který má povzbudivý účinek na udržení a znovuzískání ztracených sil, sebedůvěry, odpoutává pozornost od zdravotních potíží a zbavuje klienta pesimistických myšlenek. Pomáhá nalézt způsoby, jak se co nejlépe znovu zapojit do plnohodnotného společenského života. (srov. Kubínková, D., Křížová, A., 1997; Novosad, L., Novosadová, M., 2000)

5.1 Definice ergoterapie Podle D. Kubínkové a A. Křížové (1997, s. 7) je ergoterapie: „lékařem předepsaná léčebná činnost pro tělesně, duševně nebo smyslově postižené osoby, kterou vede ergoterapeut. Jde o využití práce nebo různých jiných, např. výtvarných činností přiměřeným způsobem, podle onemocnění a stavu pacienta. Pro každého nemocného se vypracovává individuální léčebný program. Při něm musí být dodržovány a uplatňovány specifické formy a metody léčby.“ Světová federace ergoterapeutů vidí ergoterapii jako profesi, která „se zabývá podporou zdraví a duševní pohody prostřednictvím aktivity. Ústředním cílem ergoterapie je umožnit osobám vykonávat všední denní činnosti. Ergoterapeuti pomáhají osobám ve zlepšení jejich schopností, které jim umožní vykonávat potřebné aktivity, nebo v úpravách 27

prostředí, které přispějí k účasti osoby v aktivitách.1“ (World Federation of Occupational Therapists, 2007, s. neuvedena). Dovolím si zde uvést ještě jednu definici, kterou má na svých stránkách uvedena Česká asociace ergoterapeutů: „Ergoterapie je zdravotnická profese, která využívá specifické diagnostické a léčebné metody, postupy a činnosti při léčbě jedinců každého věku, s různým typem postižení, kteří jsou dočasně nebo trvale fyzicky, psychicky, smyslově nebo mentálně postiženi.“ (Česká asociace ergoterapeutů, 2007, s. neuvedena). Zájmem ergoterapie je umožnit osobě vykonávat činnosti, které má ráda, považuje je za důležité a potřebné pro její život. Ergoterapie se snaží přispět k zachování odpovědné kvality života a zapojení člověka do společenských aktivit. Pokud je osoba z důvodu onemocnění, úrazu, vývojové vady nebo procesu stárnutí limitována, nácvik činností probíhá v reálných situacích a pokud to je možné, tak nejlépe v pacientově prostředí. Ergoterapie řeší praktické otázky související se ztrátou nebo snížením soběstačnosti, které jsou pro člověka nepostradatelné. Hlavním terapeutickým prostředkem v ergoterapii je smysluplné trávení volného času pomocí aktivizačních činností či zaměstnáním, které pomáhá k obnově postižených funkcí. Činnosti musí zohledňovat osobní, sociální, kulturní, ekonomické potřeby, aktuální funkční stav osoby, věk, pohlaví a dále také podmínky prostředí, ve kterých se člověk nachází. Ergoterapie je zaměřena na celého člověka, jeho tělesnou, ale i duševní stránku, na jeho soběstačnost a pracovní uplatnění. Přesahuje tedy do oblasti rehabilitace sociální (tj. materiální zabezpečení a legislativní ochrana, začlenění do společnosti, komunitní podpora, socioterapie), pedagogické (tj. výchova, vzdělání, rozvoj soběstačnosti i schopností a nadání jedince) i pracovní (profesní příprava, pracovní uplatnění, kariérové poradenství, průzkum trhu, vytváření pracovních příležitostí). (srov. Česká asociace ergoterapeutů, 2007; Novosad, L., Novosadová, M., 2000; Votava J., 2003)

1

V originálním znění: „profession concerned with promoting health and well being through occupation.

The primary goal of occupational therapy is to enable people to participate in the activities of everyday life. Occupational therapists achieve this outcome by enabling people to do things that will enhance their ability to participate or by modifying the environment to better support participation.“

28

5.2 Cíle ergoterapie Ergoterapie má různé cíle. Liší se podle typu zařízení, kde se ergoterapie provádí, ale také se cíle přizpůsobují potřebám jednotlivců, kteří ergoterapii využívají. Ergoterapie se používá v různých medicínských oborech jako je neurologie a psychiatrie, dále chirurgie, ortopedie, traumatologie a interní medicína, ale také v pediatrii a gerontologii. Uplatňuje se v rehabilitačních zařízeních různých závislostí, především drogových a dokonce při léčení anorexie či bulimie nebo také v poradenství intaktních (nepostižených) osob např. v oblasti ergonomie nebo v ochraně kloubů proti přetížení. (Vodáková, J. a kol., 2003) Hlavním cílem ergoterapie je „dosažení maximální možné samostatnosti klienta, jeho způsobilost k jednání a udržení nebo pokud možno zvýšení kvality jeho života. Ergoterapie napomáhá také k začlenění nebo znovuzačlenění do společnosti, k návratu fyziologických, společenských a pracovních funkcí.“ (Vodáková, J. a kol., 2003, s. 16) V domovech pro seniory je pak důležitým cílem také prevence hospitalizačního syndromu. Ergoterapie neplní tedy jen úkoly v oblasti léčebné, ale také v oblasti psychosociální a je zařazována do programů zařízení pro znevýhodněné osoby - denních i pobytových. V tomto případě jde tedy o výchovu a smysluplné využití volného času klientů a jejich přípravu na případnou integraci pod vedením vychovatelů. (Vodáková, J. a kol., 2003) Česká asociace ergoterapeutů (2007, s. neuvedena) dodává, že „cílem ergoterapie je umožnit osobám zachovat si maximální soběstačnost v běžných denních činnostech (tzv. activities of daily living), pracovních činnostech a aktivitách volného času.“

5.3 Ergoterapie v domovech pro seniory Mezi hlavní cíle ergoterapie v domovech pro seniory patří snaha působit proti závislosti starého člověka na druhé osobě, jeho izolaci. Dále snaha zapojit starého člověka do kolektivu a udržet si svou nezávislost, případně ji získat. Duševní a tělesné schopnosti člověka by se měly co nejvíce podporovat, stabilizovat a snažit se v člověku probouzet nové zájmy.

V domovech pro seniory se provádí následující činnosti:


„cílený výcvik péče o sebe sama v oblasti osobní (např. cvičení samostatného umývání, oblékání, svlékání),

29




vyzkoušení a adaptace nezbytných pomůcek (např. speciálního svačinového prkénka pro jednoruké, navlékače punčoch),




funkcionální (cílenou) terapii (např. výcvik šetření kloubů u revmatiků apod.),




neuropsychologická terapie (např. výcvik ke zlepšení vnímání, schopnost orientace, procvičování paměti),




výcvik sociálně-komunikativní (podněty ke společné činnosti, př. hry, zpěv, kreativní činnosti).“ (Kubínková, D., Křížová, A., 1997, s. 66)

Ergoterapeutické techniky se vybírají podle zájmů člověka, jeho zkušeností, potřeb a podmínek. Ergoterapie může být individuální nebo skupinová. Většina starých osob se zaměstnává nejraději prací, kterou dělali celý život. Proto by měl být program blízký stylu starého člověka, jeho schopnostem a dovednostem. Ergoterapie má za úkol vytvářet příjemné prostředí a mírně aktivovat celý organismus pacientů, jak psychicky, tak i tělesně. Musíme počítat také se stařeckým negativismem, pocitem zbytečnosti a celkovou depresí starých osob. Zvláště u nově příchozích pacientů do domova pro seniory, kteří procházejí stresovou situací z nového prostředí a nových podmínek. Motivace osob záleží do značné míry na vlivu a přístupu ergoterapeuta. Je důležité najít pro práci smysl a účel, a tím zaujmout pacienty. Neméně důležité je získání důvěry pacientů, příjemné prostředí, vhodné pracovní prostředky a vhodná poloha pro pacienta. Činnosti by měly být zajímavé, časově nenáročné a přiměřené schopnostem a možnostem pacientů. (Kubínková, D., Křížová, A., 1997)

5.4 Oblasti (složky) ergoterapie Starší literatura rozlišuje čtyři základní složky ergoterapie a to ergoterapii zaměřenou na výchovu k soběstačnosti, ergoterapii cílenou na postiženou oblast, ergoterapii hodnocení a kondiční ergoterapii. Já ve své práci uvedu složek pět, protože novější literatura zahrnuje také místo ergoterapie hodnocení ergoterapii zaměřenou na pracovní začlenění. Jednotlivé složky se navzájem prolínají a doplňují: 5.4.1 Ergoterapie cílená na postiženou oblast

Cílená nebo také funkční ergoterapie je náročnější na znalost pohybového aparátu (kostry a svalů) pacienta a znalost kineziologie. Požadavky jsou podobné jako u léčebné tělesné výchovy. Práce se zaměřuje na pohyb, který musí být přesný, cílený a dávkovaný.

30

Cvičí se pomocí určitého stroje, na přístroji nebo se sportovním nářadím. Vše bývá speciálně upraveno, aby bylo možné dosáhnout určitého cíle. (Kubínková, D., Křížová, A., 1997) 5.4.2 Ergoterapie zaměřená na výchovu k soběstačnosti

Hlavním úkolem je v tomto případě „nacvičit soběstačnost v běžných denních činnostech. Jde zejména o oblékání, mytí, použití WC, nácvik kompenzačních a substitučních mechanismů. Patří sem rovněž výcvik mobility a lokomoce, nácvik funkcí (řeči, písma) a nácvik všedních činností (activities of daily living).“ (Kubínková, D., Křížová, A., 1997, s. 8) 5.4.3 Ergoterapie zaměřená na pracovní začlenění

Cílem ergoterapie zaměřené na pracovní začlenění (pracovní rehabilitace) je opětovné začlenění člověka do zaměstnání a pracovního kolektivu nebo navrhnout vhodné změny zaměstnání, rekvalifikaci. Pracovní činnost v ergoterapii zabrání odvyknutí od práce, přispějí k udržení duševní i tělesné kondice. (Vodáková, J. a kol., 2003) 5.4.4 Ergoterapie jako hodnocení Někteří autoři jako Eva Klusoňová a Jiřina Špičková (1990) nebo Milan Sedláček v knize Soužití se staršími lidmi od autorů C. Pichauda a I. Thareauové hovoří místo ergoterapie zaměřené na pracovní začlenění o ergoterapii jako hodnocení (testování). „Testování dává obraz o fyzických a psychických schopnostech pacienta. Řada hodnocení je založena na pozorování činnosti a projevů pacienta. Významná je možnost zhodnocení pracovního potenciálu pacienta (pracovní zdatnosti) v rámci ergoterapie.“ (Klusoňová, E., Špičková, J., 1990, s. 11) 5.4.5 Kondiční ergoterapie (léčba zaměstnáváním) a aktivizace seniorů

Hlavním cílem kondiční ergoterapie je odpoutat pozornost pacienta od sebe sama, udržet si dobrou duševní pohodu a navázat přátelské vztahy v kolektivu lidí. Činnosti prováděné v kondiční ergoterapii by měly klienta zajímat, těšit, měl by tuto činnost dělat rád. Proto je důležité zjistit co ho baví, jaké má zkušenosti. Činnosti by dále měly být úměrné k jeho zdravotnímu stavu a stupni postižení. Výsledky činnosti by měly klienta motivovat

31

k další činnosti. Kondiční ergoterapie zahrnuje práce jako je např. pletení, vyšívání, práce s hlínou, papírem, řízené sledování televize, četbu, společenské hry, práce na zahradě, sportovní činnosti (stolní tenis, kuželky, házení šipek) apod. (srov. Kubínková, D., Křížová, A., 1997; Vodáková, J. a kol., 2003; Pfeiffer, J. 1989) Kondiční ergoterapii je možné podle E. Klusoňové a J. Špičkové (1990) přirovnat také ke kondičnímu cvičení. Má totiž udržovat nebo zlepšovat zdravé fyzické a psychické funkce. Kondiční ergoterapie aplikuje na pacienta tělesné či duševní činnosti, jejíž cílem je odpoutat pozornost postiženého od jeho zdravotního stavu a těžkostí. Má za úkol tvořivě a aktivně vyplnit volný čas v průběhu léčby a zabránit tak nečinnosti, která může přivést pacientovi nežádoucí změny v jeho zdravotním stavu. Výběr činností se musí provést se zřetelem na zdravotní stav, věk, pohlaví, zájmy, povolání a vzdělání pacienta. V počáteční fázi, kdy pacient nemůže opustit svůj pokoj to může být například poslouchání rozhlasu, rozhovor, čtení, hra nebo nenáročné ruční práce. V období, kdy pacient vydrží větší pracovní zatížení pak pracovní činnosti prováděné u stolu, později v dílnách. Prostřednictvím těchto činností se navazuje kontakt ergoterapeuta s pacientem a mezi pacienty navzájem. Vzniká tak zdravá soutěživost, která motivuje k další aktivitě. 5.4.5.1 Techniky kondiční ergoterapie V domovech pro seniory můžeme nalézt spoustu ergoterapeutických činností pro smysluplné naplnění volného času seniorů. Na základě literatury o ergoterapii (např. Kubínková, D., Křížová, A., 1997) jsem sestavila nejčastější aktivity vhodné pro starší občany. Mezi základní rukodělné ergoterapeutické techniky tedy patří: kreslení, malování, grafické techniky, práce s papírem, tradiční ruční práce, práce se dřevem, práce s kovem, modelování a pracovní činnosti v exteriéru. Dalšími využívanými technikami v kondiční ergoterapii jsou: práce se zvířaty, pohybové aktivity, reminiscence (vzpomínání), cvičení paměti (Kufr, Riskuj), poslech hudby, četba, řízené sledování televize nebo pořádání společenských her (hraní kuželek, karet, Člověče, nezlob se!). Vždy záleží na podmínkách zařízení a na zájmu seniorů, které techniky se v domovech pro seniory nejčastěji používají. Práce už od pradávna pozitivně ovlivňuje psychický i fyzický stav člověka a obohacuje jeho život. Bez činnosti by se záhy dostavily nežádoucí změny v organismu. Došlo by k ochabování základních funkcí člověka nutných k plnohodnotnému životu. U seniorů je u všech druhů technik nejdůležitější motivace, nalezení smysluplného důvodu proč tu či onu práci provádí.

32

Nyní bych se zmínila trochu podrobněji alespoň o základních rukodělných ergoterapeutických technikách, které jsou podrobněji popsány v knížkách, z nichž vycházím.

Kreslení, malování, grafické techniky

Kresba je prováděna tužkou, uhlem, pastelem, perem nebo štětcem provedená liniemi. Základem kresby je čára. Kvalitu ovlivňuje vždy osobní styl kreslíře. Malba se uskutečňuje štětcem, špachtlí, mokrými materiály. Mezi grafické techniky patří tisk z různých struktur (tisk z výšky - linoryt, dřevořez; tisk z hloubky - suchá jehla). Kreslit a malovat se dá jak v interiéru, tak také v exteriéru. Důležitý pro práci je dostatek světla a pevná podložka. U citlivějších jedinců si musíme dát pozor na možný výskyt alergické reakce na určitý materiál. U starších pacientů musí mít ergoterapeut na zřeteli senzorické a psychické změny, nedostatek fantazie. Musí počítat s rutinními činnostmi, s motivací seniorů a praktičností výrobku. (srov. Kubínková, D., Křížová, A., 1997; Klusoňová, E., Špičková, J. 1990)

Práce s papírem

Práce s papírem obsahuje činnosti jako je skládání papíru, origami, vystřihovánky nebo koláže. Tato práce podporuje u seniorů výtvarnou hravost, kombinační a tvořivé schopnosti a rozvoj intelektu. Je to vhodná technika pro všechna ergoterapeutická pracoviště. V domovech pro seniory je důležitá motivace seniorů (výrobek slouží jako dárek pro vnoučata, výroba krabic na šicí potřeby apod.). Seniory nezatěžujeme prací, která je náročná na jemnou motoriku a vyžaduje přesnost. (srov. Kubínková, D., Křížová, A., 1997; Vodáková, J. a kol., 2003)

33

Tradiční ruční práce

Tradiční ruční práce zahrnují práci s textilem, pletení, háčkování, síťování, ruční šití, tkaní, koláže nebo drhání. Práce je velice rozmanitá, záleží na individuálních schopnostech člověka. Je ji možno provádět ve speciálních dílnách, ale také v primitivních podmínkách. Náročnost je závislá na druhu činnosti: a) jemný materiál - náročná práce na drobnou motoriku, zrak a hmat b) silný materiál - náročný na sílu a rozsah pohybů (Kubínková, D., Křížová, A., 1997)

Práce se dřevem

Práci je vhodné vykonávat v truhlářské dílně, ale méně náročné činnosti také v obyčejné místnosti, přizpůsobené práci se dřevem. Dřevo patří mezi nejoblíbenější materiál a lidé s ním rádi pracují. Je dobré začít s jednoduchými činnostmi jako je lepení mozaiky z dřívek, zhotovování lodiček, vozíků apod. Ženy dřevo zajímá, pokud mohou vyrábět šperky nebo hračky pro vnoučata. (Kubínková, D., Křížová, A., 1997)

Práce s kovem

Pro tuto činnost je již nutná dobře vybavená dílna. Je oblíbená především u mužů. Slouží nám ke zjištění pohybových schopností, vytrvalosti, pracovní dovedností a vztahu člověka k práci. Při této práci může dojít lehce k poranění a je nutné dodržovat bezpečnostní opatření. Fyzická náročnost může být: a) lehká - spojování b) středně těžká - pilování, ohýbání, tepání c) těžká - řezání, kování (Kubínková, D., Křížová, A., 1997)

34

Modelování

Hmota podněcuje touhu člověka formovat ji podle vlastních představ. Modeluje se s hlínou, sádrou, plastelínou, moduritem nebo těstem (pečení). Modelování se provádí v interiéru s vodou. Vlastní modelování je fyzicky nenáročné. Oblíbený bývá hrnčířský kruh a vhodným doplňkem dílny je i pec pro vypalování výrobků. S pecí manipuluje výhradně ergoterapeut. U starších lidí bývá největší zájem o tradiční pečivo a jeho historii. (srov. Kubínková, D., Křížová, A., 1997; Klusoňová, E., Špičková, J. 1990)

Pracovní činnosti v exteriéru

Jako pracovní činnost volíme obdělávání půdy (rytí, okopávání, kypření, válcování, hrabání), setí nebo sázení, zavlažování, ošetřování trávníku (sekání, kosení, stříhání, hrabání, sušení, úklid sena), ošetřování dřevin, převážení materiálu nebo úklid areálu či údržba vybavení areálu (natírání, drobné opravy). Pokud není v zařízení k dispozici areál, postačí práce spojené s údržbou rostlin na terase, balkónech apod. Práce je vhodná pro důchodce, záleží na individuálním stavu každého pacienta a na jeho motivaci k pracovní činnosti. (srov. Klusoňová, E., Špičková, J., 1990; Vodáková, J. a kol., 2003)

V literatuře (Pacovský, V., 1997; Kozáková, Z., Müller, O., 2006), ale také v praxi se setkáváme s pojmy aktivizační terapie (aktivizační činnost) nebo sociální rehabilitace. Oba pojmy spadají do oblasti ergoterapie. Aktivizační terapie je součástí ergoterapie. Své tvrzení o aktivizaci dokládám také ve výkladu J. Vodákové. Podle ní je aktivizace „podněcování, stimulace k činnosti“, zařazuje se u klientů v domovech pro seniory, u geriatrických pacientů. „Aktivizační terapie je zpravidla chápána jako součást ergoterapie, někdy se uvádí jako samostatná terapie. Neměla by být násilná, samoúčelná, prováděná v nežádoucí formě.“ (Vodáková, J., 2003, s. 14) Aktivita je jedním z nejdůležitějším nástrojů naplňování kvality života seniorů, protože „přispívá k životní spokojenosti odvíjející se od kladného subjektivního prožitku, přispívá k udržování potřebné tělesné a duševní výkonnosti (posilování fyzické kondice, paměti, myšlení, tvořivosti) a tím ke smysluplnému zapojení do společnosti.“ (Kozáková, Z., Mőller, O., 2006, s. 36)

35

K metodám seniorské aktivizace patří dle Kalvacha a kol. především:


„pomoc při nalézání smyslu života a motivace k dalšímu úsilí včetně krátkodobých perspektiv;
pomoc při překonávání reaktivní deprese, podpora reálných perspektiv proti beznaději;
umožnění prožitku úspěchu a pocitu, že „to nejde“;
posílení identity, důstojnosti, sebeúcty;
navození a posílení pocitu sounáležitosti, opory, jistoty proti opuštěnosti a „ztracenosti“;
odbourání zábran způsobujících deaktivaci, předsudků, nedorozumění a obav;
odstranění paralyzujících prvků z okolí, jakými jsou např. některé léky (tlumivá psychofarmaka), omezující pomůcky, nepřiměřené pohybové zákazy ze strany zdravotnického personálu nebo zaměstnanců zařízení;
využití aktivizačních a kompenzačních pomůcek;
nácvik ohrožených či ztracených schopností, odstranění sociální, seniorské deprivace;
nabízení různých aktivit, pozitivní vyplnění prázdného, vleknoucího se času smysluplnou činností;
prevence somatických důsledků inaktivity, jako je imobilizační syndrom včetně proleženin, ortostatické hypotenze, zápalu plic, embolie.“ (Kalvach, Z. a kol., 1997, cit. podle Vodáková, J. a kol., 2003, s. 32)

36

6. Shrnutí V první části práce se zabývám významem kondiční ergoterapie a aktivizace pro seniory, v tomto případě se zaměřením na seniory trávící svou poslední etapu života v domovech pro seniory. Česká republika zaostává za vyspělými zeměmi v pořádání volnočasových aktivit pro tuto část populace. Přitom právě zabavení, možnost učit se novým věcem a rozvíjet se, patří mezi základní potřeby každého člověka v kterémkoliv věku. Nejprve se snažím popsat seniory z pohledu gerontologie, tedy popsat proces stárnutí a stáří. Lidé by se neměli řídit jen věkem kalendářním, ale důležitý je i pohled na člověka z funkčního nebo subjektivního hlediska. Na každého bychom se měli dívat podle toho, jak se on sám cítí, na co ze svého pohledu má a co už nezvládne. Potřeby člověka je důležité naplňovat. Pokud tomu tak není, člověk strádá nebo dokonce umírá. Jednotlivé stupně potřeb - fyziologické, bezpečí, sociální, autonomie a sebenaplňování - je potřeba naplňovat současně. V tomto spatřuji velký problém ústavní péče. Chybí dostatečný počet personálu, který by všechny tyto potřeby pomáhal člověku splnit. V další kapitole se pak věnuji typům rezidenční péče v České republice, ačkoli od roku 2007, po změně legislativy, byly jednotlivé typy zrušeny a zůstala pro všechny jen jedna kategorie Domovy pro seniory. Přesto je rozdělení na jednotlivé typy stále aktuální, neboť spousta rezidenčních zařízení se může na nový typ zařízení transformovat až do konce roku 2013. Aktivity pro seniory jsou velmi významné. Odpoutávají pozornost od potíží všedního dne a nemoci, člověk se zabaví i zasměje, je ve společnosti lidí s podobnými problémy. V kapitole o aktivitách se snažím poukázat právě na jejich důležitost a také na důležitost správné motivace seniorů k aktivitám. Lidé mívají z nových věcí a činností obavy, proto je na místě jednat s každým individuálně a snažit se ho motivovat k aktivitě, ukázat, že může být potřebný. Komunikace je významným prostředkem mezi seniorem a personálem v zařízení. Pomáhá naplňovat potřeby člověka a správná komunikace dokáže u lidí vyvolat pocit důležitosti, bezpečí a sounáležitosti. Proto by měl být personál dostatečně vyškolen, jak správně komunikovat s lidmi. Na základě literatury jsem se pak zaměřila na organizační formy aktivit pro seniory obecně a také na konkrétní aktivity prováděné v domovech pro seniory. Mezi základní patří arteterapie, animoterapie, ergoterapie, dále muzikoterapie,

37

kulturní programy, skupinová cvičení, tréninky paměti, hraní společenských her a venkovní činnosti všeho druhu. Cílem poslední kapitoly je poukázat na důležitost ergoterapie v zařízení sociálních služeb. Ergoterapie má různé cíle, které se liší podle místa a klientů, kde se provádí. Ergoterapie působní na člověka jako na celek. Dělí se na pět složek, které se navzájem doplňují a prolínají. Mým hlavním tématem je kondiční ergoterapie, proto jsem se zaměřila právě na ni a vysvětlení pojmu kondiční ergoterapie ve vztahu k pojmu aktivizace. Neméně důležité je seznámení se základními technikami kondiční ergoterapie, které pak využiji při zpracování kondičně-ergoterapeutického programu.

38

7. Kondičně ergoterapeutický program v Domově pro seniory Koniklecová Cílem bakalářské práce je sestavit týdenní plán volnočasových aktivit pro konkrétní domov pro seniory na základě dotazníkového šetření. Ačkoli je kondiční ergoterapie důležitou součástí ústavní péče, ve spoustě zařízení se ergoterapie neprovádí nebo jen v minimálním rozsahu. Důvodů může být spousta. Nejčastěji je to nedostatkem personálu, který při své práci už nestíhá aktivizovat obyvatele domova. V zařízení, ve kterém jsem udělala výzkum, byla prováděna kondiční ergoterapie v minimálním rozsahu do konce roku 2007 a dnes má vedení zájem o obnovení této činnosti v rozsahu větším. Proto jsem se rozhodla v bakalářské práci navrhnout v konkrétním domově pro seniory týdenní plán volnočasových aktivit.

Cílem práce je tedy zjistit, které kondičně-ergoterapeutické techniky jsou mezi obyvateli domova pro seniory nejoblíbenější a na základě tohoto šetření navrhnout týdenní plán volnočasových aktivit. Výzkumná otázka tedy zní: O jaké kondičně-ergoterapeutické aktivity mají klienti v Domově pro seniory Koniklecová zájem?

7.1 Charakteristika Domova pro seniory Koniklecová Domov pro seniory Koniklecová Domov pro seniory Koniklecová, příspěvková organizace je zařízení se samostatnou právní subjektivitou, zřízenou dnem 1.1.1991. Zřizovatelem je Statutární město Brno. Provoz v budově byl zahájen v roce 1993. Do konce roku 2006 byl provozován jako Domov-penzion pro důchodce, po nabytí účinnosti zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách bylo zařízení transformováno na nový typ zařízení - Domov pro seniory. Ještě dnes můžeme v domově najít prvky penzionu pro důchodce. Klienti původního typu zařízení mohou využívat služeb tohoto zařízení až do 31.12. 2009. Také služby jsou poskytovány ve dvojím režimu: původním klientům v režimu domova-penzionu pro důchodce a přijatým klientům po 1.1. 2007 v režimu domova pro seniory. Posláním Domova pro seniory Koniklecová je poskytovat pobytové služby a základní péči seniorům, kteří vzhledem ke své nepříznivé sociální situaci nemohou žít ve svém 39

přirozeném prostředí. Zařízení vytváří podmínky pro to, aby se život v domově co nejvíce přibližoval životu v prostředí, které klient považuje za sobě vlastní. Posláním je i aktivizace klientů, jejich podpora a vedení k samostatnosti

Zaměstnanci

Zaměstnance Domova pro seniory Koniklecová tvoří vedení - ředitelka domova a sociální pracovnice, provozně technické oddělení - ředitel, řidič-údržbář, dělnice v prádelně a dvě uklízečky, sociálně zdravotnické oddělení s fyzioterapeutkou, sedmi pracovníky sociální péče (všeobecné sestry + vrchní sestra), třemi pracovníky skupinové ambulance a zaměstnancem pověřeným aktivizací obyvatel. Dále zde pracují dvě pracovnice na oddělení sociálních záležitostí a jedna osoba je zde zaměstnána jako účetní. Do konce roku 2007 byla v zařízení zaměstnána také ergoterapeutka na částečný úvazek.

Základní zásady poskytovaných sociálních služeb

Mezi základní zásady patří: zachování lidské důstojnosti, respektování svobodného rozhodnutí klienta, posilování či udržení sociálního začlenění osob, sociální služby jsou poskytovány v zájmu osob a v kvalitě stanovené právními předpisy, potřeby uživatelů jsou určující při dosahování jejich osobních cílů.

Další služby

Strava je pro obyvatele Domova pro seniory Koniklecová dovážena z Domova pro seniory Mikuláškovo náměstí v Brně. Strava se ohřívá, k dispozici mají obyvatelé prostornou jídelnu. Sami si mohou vybrat zda jídelnu využijí nebo si jídlo odnesou do svých pokojů. Je zde zajišťováno celodenní stravování včetně šetřící a diabetické diety. Obyvatelé musí dodržovat základní hygienické návyky. Je dohlíženo na to, aby se alespoň jednou týdně obyvatelé vykoupali a oholili, upravovali vlasy, stříhali nehty. Do zařízení dochází několikrát za měsíc kadeřnice a pedikérka. Dále je seniorům zajištěna pravidelná návštěva maséra a jedenkrát v týdnu návštěva lékaře. Obyvatelé musí projít povinným pravidelným očkováním.

40

Místnosti pro společné aktivity

V Domově pro seniory Koniklecová je k dispozici několik místností pro společné aktivity seniorů. Tělocvična, která slouží především pro účely fyzioterapie a léčebného tělocviku, dále dvě menší klubovny vybavené televizí, ergoterapeutická dílna a také větší společenská místnost, která pojme až 28 seniorů ke stolům. Další místností, která se dá využít, je jídelna.

7.2 Charakteristika klientů Klienty domova tvoří občané v nepříznivé sociální situaci v seniorském věku (od 65 let), kteří potřebují pomoc při nezbytných životních úkonech, při péči o vlastní osobu, při zajištění chodu domácnosti a ochranu před sociálním vyloučením. Sociální situace je zde chápána jako oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, ale i z důvodu nepříznivého zdravotního stavu nebo kritické sociální situace. Službu lze poskytnout i seniorům, kteří jsou tělesně postiženi, trpní stařeckou demencí, jsou postiženi inkontinencí, seniorům se stomií a seniorům s onemocněním diabetes mellitus. Naopak ji nelze poskytnou seniorům ze zdravotních důvodů vyžadující trvalou a intenzívní zdravotní péči, seniorům trpící závislostí na alkoholu nebo jiných toxických látkách, trpících Alzheimerovou chorobou, trpících významnou poruchou osobnosti, jež by narušovala soužití s ostatními klienty nebo těm, kteří chtějí svým umístěním v zařízení řešit pouze bytovou situaci svou nebo svých blízkých, přičemž se neocitli v sociálně nepříznivé situaci.

Předmětem činnosti je:


poskytování celoročního ubytování a s tím spojených služeb
poskytování stravy
pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím
sociálně-terapeutická činnost
aktivizační činnosti
pomoc při uplatnění práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí

41

Zájmová a pracovní činnost klientů

Klienti se mohou věnovat své zájmové činnosti, pokud tato činnost nebo její rozsah nenarušují klid a pořádek, neohrožuje oprávněné zájmy ostatních klientů, zaměstnanců a pokud zájmová činnost odpovídá podmínkám domova. Zájmová činnost řídí a koordinuje zaměstnanec pověřený aktivizací klientů. K dnešnímu dni v domově pro seniory probíhá každé úterý zpěv ve společenské místnosti. O tento kroužek je velký zájem, dochází na něj kolem 15 klientů. Do konce roku 2007 probíhala v ergoterapeutické dílně keramika, které ovšem nenaplnila očekávání klientů z důvodu neobměňování činnosti a tím vzniklého stereotypu. V jídelně je umístěno velké akvárium s exotickými rybkami, které zpříjemňuje čas klientům. Kulturní život v domově Klienti se mohou podle svých zájmů a zdravotního stavu zúčastňovat kulturního dění v domově. Zaměstnanec pověřený aktivizací klientů organizuje vycházky, výlety, kulturní akce, návštěvy kulturního zařízení a jiné akce v souladu s přáním klientů. K dispozici mají senioři knihovnu, ve které se knihy půjčují bezplatně. Zájem seniorů je o zájezdy, které penzion organizuje 2x ročně, vždy ve spolupráci s DS Podpěrova. Několikrát ročně je uspořádána taneční zábava, ke které hraje hudební skupina spolupracující se Svazem důchodců. Do domova rády přicházejí děti z MŠ Pomněnky a ZŠ Kamínky s programem, který si připravují ke Dni matek a Vánocům. Již tradiční se stalo grilování uzenin na terase penzionu, doprovázené zpěvem při kytaře nebo v létě posezení u burčáku pod názvem Loučení s létem. Senioři společně navštěvují různé výstavy konané v městě Brně. Mnozí se rádi zúčastňují pravidelného předvánočního setkání seniorů v Grandhotelu Brno, které organizuje Lions Club Brno Špilberk.

7.3 Metodologie Po delším zvažování, kterou metodu pro tento výzkum použít, jsem se rozhodla pro využití metody dotazníkového šetření. K tomuto rozhodnutí mě nakonec přinutilo několik faktorů. Abych mohla navrhnout týdenní program aktivit, potřebovala jsem zjistit zájmy co největšího počtu obyvatel domova. Dalším faktorem při mém rozhodování o metodě výzkumu byl také rozhovor se všeobecnou sestrou, která je pověřená aktivizací obyvatel.

42

Klienty zná už 7 let a potvrdila mi jejich schopnost vyplnit písemný dotazník. Posledním faktorem pro výběr této metody byl také ten, že jsem chtěla alespoň touto cestou napomoci k aktivizaci klientů a to procvičením ve čtení a psaní, tedy nácvikem jemné motoriky. Dotazník je metoda „pro hromadné shromažďování dat (informací) pomocí písemně zadávaných otázek (položek dotazování). Je to jedna z nejpoužívanějších metod výzkumu v pedagogice, psychologii, sociologii, ve výzkumu veřejného mínění aj.“ (Průcha, J., 1995, s. 43). Dotazník byl anonymní. Položky jsem konstruovala podle E. Rheinwaldové (1999) tak, aby zahrnovaly následující zájmové oblasti:


rukodělné práce
dobrovolnická práce
práce na PC
cvičení paměti, vzpomínání
společenské hry - stolní tenis, šachy, karty, pexeso
práce se zvířaty
práce na zahradě
výlety - do okolí, vzdělávací
pohybová cvičení
vzdělání - přednášky, četba, řízené sledování televize (celý dotazník viz. příloha č. 1) Dnes pojme Domov pro seniory Koniklecová až 70 obyvatel a tento stav se bude stále zvyšovat. V domově bylo původně k dispozici 40 svobodáren a 15 bytů pro manželské páry. V současné době, tedy v období transformace domova, se lidé z bývalého penzionu po ovdovění stěhují do svobodáren a z manželských bytů jsou utvářeny pokoje pro zařízení domova pro seniory - tedy vícelůžkové pokoje pro 2 - 3 klienty. Respondenty dotazníkového šetření byli všichni obyvatelé Domova pro seniory Koniklecová bez ohledu na režim, který využívají. Jelikož se zabývám volnočasovými aktivitami a mým cílem je zjistit zájem co možná největšího počtu obyvatel, to v kterém je kdo režimu nepovažuji za důležité rozlišovat. Každý z obyvatel má právo rozhodnout se pro aktivitu, která ho baví a které je schopen se zúčastnit. Před samotným započetím dotazníkového šetření jsem nepočítala ze 100% návratností dotazníků. Jelikož je hodně obyvatel mobilních, nikdy nelze v jeden čas najít všechny klienty

43

ve svém bytě. Dalším důvodem byl náhlý zhoršený stav obyvatel, který jsem musela respektovat a také stařecký negativismus a lhostejnost k vyplňování dotazníku.

V Domově pro seniory Koniklecová jsem trávila týdenní praxi, a proto jsem měla možnost rozdat dotazníky některým seniorům při odpoledním zpívání osobně a to 25.3. 2008 v odpoledních hodinách. Ostatní obyvatele jsem požádala o vyplnění dotazníku přímo u dveří jejich bytu a to ve dnech 26. a 27.3. 2008. O vyzvednutí dotazníků od obyvatel jsem poprosila ochotné pracovníky domova. Osobně jsem si do domova přišla dotazníky vyzvednout dvoutermínově a to 11. a 16.4. 2008. Rozdáno bylo celkem 43 dotazníků. Původní plán rozdat dotazník všem obyvatelům se ukázal jako nereálný, někteří senioři nebyli doma nebo nechtěli otevřít, případně byli imobilní. Vrátilo se mi 27 dotazníků. Návratnost je tedy 62,79%. Jeden dotazník jsem musela vyřadit, protože kromě hlavičky nebyl vyplněný, takže celkový počet respondentů zůstává na čísle 26 s návratností 60,47%.

Průměrný věk respondentů

je 79,12 let, nejstaršímu respondentovi je 92 let, nejmladšímu pak 67 let. Dotazník vyplnilo 20 žen a 6 mužů. U vzdělání převažovala střední škola s maturitou.

7.4 Analýza dotazníkového šetření Respondenti mohli v dotazníku označit i více odpovědí najednou. Proto součet počtu odpovědí u některých otázek převyšuje počet respondentů, tedy číslo 26. Na některé otázky respondenti neodpověděli vůbec, toto číslo označuje položka v tabulce „neodpověděl/a“. Vypočítaný podíl v procentech se pak vztahuje k celkovému počtu odpovědí. Při vyhodnocování dotazníků jsem použila popisnou statistiku, což je odvětví statistiky, které zjišťuje a poskytuje číselné i slovní údaje (informace) o jevech hromadné povahy.

44

Tabulka č. 1: Jak nejraději trávíte svůj volný čas?

o samotě v menším kolektivu (do 10 lidí) ve větším kolektivu (nad 10 lidí) nevím neodpověděl/a Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Počet 13 14 4 0 1

Podíl v % 40,6 43,8 12,5 0 3,1

Jak tabulka naznačuje, na otázku „Jak nejraději trávíte svůj volný čas?“, nejvíce respondentů označilo odpověď „v menším kolektivu (do 10 lidí)“ a „o samotě“. Klienti Domova pro seniory Koniklecová tedy spíše touží po klidu vlastního domova, respektive bytu anebo společnosti v menší skupince lidí. Práce v menší skupince lidí je ideální pro provozování kondiční ergoterapie, také místnosti v Domově pro seniory Koniklecová nejsou moc prostorné. Pouze 4 obyvatelé z 25 označili odpověď „ve větším kolektivu (nad 10 lidí)“. Pro tuto část obyvatel budou vhodné výlety, společenské akce (tancovačky) nebo práce na zahradě.

Tabulka č. 2: Uveďte místo, kterému dáváte přednost při své volnočasové aktivitě:

byt/pokoj společenská místnost/klubovna apod. venku jinde - kde? neodpověděl/a Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Počet 14 11 10 6 0

Podíl v % 34,1 26,8 24,4 14,6 0

Jinde - kde? sbor Církve adventistů sedmého dne Olomoucká 2x, turistika, bazén, výstavy, exkurze

K této otázce se vyjádřili všichni respondenti. Nejvíce obyvatel Domova pro seniory Koniklecová tráví svou volnočasovou činnost ve svém bytě či pokoji a následně ve společenské místnosti/klubovně nebo venku. Jak je patrné, někteří respondenti označili více odpovědí najednou. Šest respondentů rádo chodí také do sboru, provozuje turistiku, plave v bazénu, navštěvuje výstavy nebo exkurze. 45

Tabulka č. 3: Účastníte se společenských aktivit (např. posezení s přáteli, pořádáte nebo se účastníte hraní stolních her s ostatními apod.)? Počet ano 16 ne 10 nevím 0 neodpověděl/a 0 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Podíl v % 61,5 38,5 0 0

Tabulka č. 3 nám uvádí, kolik respondentů se účastní společenských aktivit. Z celkového počtu 26 respondentů 61,5% odpovědělo, že se účastní společenských aktivit, 38,5% respondentů nikoli. Z tohoto výsledku usuzuji, že 2/3 obyvatel se budou rády účastnit společenských aktivit, ať už ve větším či menším kolektivu.

Tabulka č. 4: Pokud ano, ve kterém čase dáváte přednost společenským aktivitám? Počet ráno (6-12 hod.) 5 odpoledne (12-17 hod.) 9 večer (17-22 hod.) 2 neodpověděl/a 0 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Podíl v % 31,2 56,3 12,5 0

Tato tabulka má za úkol zpřesnit odpověď respondentů na výše položenou otázku. Odpovědělo na ni všech 16 respondentů, kteří v předchozí otázce označili položku „ano“. Nejvíce obyvatel dává přednost společenské aktivitě v odpoledních hodinách (mezi 12-17 hod.) a ranních hodinách (mezi 6-12 hod.). Pouze 2 obyvatele z 16 mají rádi společnost v hodinách večerních. Na základě tohoto zjištění by měli kondičně ergoterapeutické činnosti probíhat v odpoledních, ale i dopoledních hodinách. Tabulka č. 5: Účastníte se nějakých aktivit pořádaných domovem? Počet Podíl v % ano 16 61,5 ne 9 34,6 neodpověděl/a 1 3,8 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

46

Pokud ano, tak kterých? všech 2x, zpívání ve sboru 4x, zájezdy 2x, kulturní pořady v domově i mimo domov, vystoupení dětí 3x, tanečky, rehabilitace, společenské akce, pečení cukroví

Tabulka č. 5 má odpovědět na otázku, kterých aktivit pořádaných domovem se obyvatelé dosud účastnili a jaké byl tedy doposud o aktivity zájem. Na tuto otázku odpovědělo 25 respondentů, z toho 16 se účastní aktivit, 9 nikoli. Na upřesňující dotaz „Kterých?“ odpověděli obyvatelé Domova pro seniory Koniklecová takto: účastní se zpívání ve sboru, zájezdů, kulturních pořadů, vystoupení dětí, tanečků, rehabilitací, společenských akcí a v prosinci pečení cukroví.

Tabulka č. 6: Měl/a byste zájem podílet se na výzdobě domova (např. výzdoba stěn, společenských místností)? Počet ano 4 ne 13 nevím 8 neodpověděl/a 1 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Podíl v % 15,4 50 30,8 3,8

Na otázku „Měl/a byste zájem podílet se na výzdobě domova?“ respondenti odpověděli ve 4 případech kladně, ve 13 záporně a 8 respondentů využilo odpověď „nevím“. Jednoznačný zájem o výzdobu má pouze málo obyvatel. Obyvatelé, kteří odpověděli „nevím“ mohou být skrytým potenciálem a při zapracování na jejich motivaci k činnosti by také tato činnost mohla slavit u obyvatel úspěch. Tabulka č. 7: Bavilo by Vás vyrábět věci určené pro charitativní účely (např. šití panenek pro děti trávící Štědrý den v nemocnici apod.)? Počet ano 8 ne 12 nevím 4 neodpověděl/a 2 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Podíl v % 30,8 46,2 15,4 7,7

Tabulka č. 7 má odpovědět na otázku, zda by obyvatele bavilo vyrábět věci pro charitativní účely. Na tuto otázku odpovědělo 24 respondentů. Z toho 8 se vyjádřilo

47

kladně, 12 obyvatel zaškrtlo položku „ne“ a 4 obyvatele „nevím“. Přestože převažuje počet záporných odpovědí, 8 respondentů je ideální stav pro práci v malé skupince lidí. Je zde možno získání dalších obyvatel správnou motivací, kteří označili odpověď „nevím“. Tabulka č. 8: Chtěl/a byste se naučit alespoň základy práce na počítači a internetu (hledání informací, posílání emailů,..)? Počet ano 8 ne 11 nevím 7 neodpověděl/a 0 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Podíl v % 30,8 42,3 26,9 0

Při vyhodnocování tabulky č. 8 na otázku „Chtěl/a byste se naučit alespoň základy práce na počítači a internetu?“ mě překvapil poměrně velký zájem. Na otázku odpověděli všichni respondenti. Přestože převažuje záporná odpověď (11 respondentů) nad kladnou (8 respondentů), spíše bych čekala ještě více záporných odpovědí. Také odpověď „nevím“ je označena v hojném počtu (7 respondentů). Z toho usuzuji, že spousta obyvatel se neměla možnost s počítačem setkat a převažují u nich jisté obavy. Opět bych se u nich zaměřila na správnou motivaci a individuální přístup při seznamování s počítačem. Tabulka č. 9: Navštívil/a byste volnočasovou aktivitu zaměřenou na procvičování paměti formou zábavy a her? Počet ano 15 ne 8 nevím 2 neodpověděl/a 1 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Podíl v % 57,7 30,8 7,7 3,8

Tabulka č. 9 odpovídá na otázku „Navštívil/a byste volnočasovou aktivitu zaměřenou na procvičování paměti formou zábavy a her?“ Jak jsem předpokládala, je o tuto aktivitu velký zájem. Z 25 odpovídajících 15 zakroužkovalo odpověď „ano“, 8 „ne“ a pouze 2 „nevím“. Tato tabulka ukazuje, že obyvatelé mají zájem a chuť účastnit se aktivity na procvičování paměti, proto by tato aktivita neměla v domově rozhodně chybět.

48

Tabulka č. 10: Ze kterého vybavení byste měl/a nebo máte největší radost? Počet 0 2 3

kulečníkové stůl šipky venkovní kuželky výbava pro stolní hry - pexeso, karty, tarotové karty, Člověče, nezlob se! apod. počítače DVD přehrávač jiné - jaké? neodpověděl/a Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

13 6 4 3 8

Podíl v % 0 5,1 7,7

33,3 15,4 10,3 7,7 20,5

Jiné - jaké?: žádné nejsou, televize, možnost plavání v bazénu

Tato tabulka ukazuje na možnost vybavení domova různými prostředky pro trávení volného času. Bohužel na tuto otázku odpovědělo jen 18 respondentů. Nejvíce z nich mělo zájem o výbavu pro stolní hry. Senioři by si tak mohli hrát hry ve svém volném čase nebo organizovaně např. různými turnaji o ceny. Zvýšilo by to tak účast na aktivitě a přispělo k rozvoji jemné motoriky a paměti. Druhý největší zájem byl o vybavení domova počítači (6 obyvatel), dále pak DVD přehrávačem (4 obyvatele), venkovními kuželkami (3 obyvatele) a šipkami (2 obyvatele).

Tabulka č. 11: Máte rád/a domácí zvířátka? Počet ano 16 ne 7 nevím 2 neodpověděl/a 1 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Podíl v % 61,5 26,9 7,7 3,8

Tabulka č. 11 má napovědět, jak jsou na tom obyvatelé Domova pro seniory Koniklecová se vztahem ke zvířátkům. Na otázku odpovědělo 25 respondentů. Z toho 16 má rádo domácí zvířátka, 7 nemá a 2 obyvatele odpověděli položkou „nevím“. Tato tabulka má zjistit, zda by bylo možné zavést v domově animoterapii. Jak se ukázalo, bylo by to možné, ale pouze pro obyvatele, kteří o tuto činnost budou mít zájem.

49

Tabulka č. 12: Pokud ano, je nějaké zvířátko, které byste si rád/a pořídil/a? Počet Podíl v % pes 9 32,1 kočka 4 14,3 křeček 2 7,1 ptáček 2 7,1 želva 0 0 jiné - jaké 1 3,6 neodpověděl/a 10 35,7 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření Jiné - jaké?: morče

Z tabulky č. 12 lze vyčíst, jaké zvířátko by si obyvatelé, kteří na předchozí otázku odpověděli kladně, pořídili. Nejvíce respondentů a to 9 by si nejraději pořídilo psa, 4 respondenti kočku a po 2 respondentech křečka a ptáčka. Jeden respondent by pak byl nejraději pro morčátko. Tato tabulka tedy ukazuje, že by nebylo špatné zkusit v zařízení provozovat canisterapii nebo zkusit pořídit do domova kočku.

Tabulka č. 13: Baví Vás práce na zahradě (s kytičkami, zeleninou)? Počet ano 15 ne 6 nevím 4 neodpověděl/a 1 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Podíl v % 57,7 30,8 7,7 3,8

Ve vyhodnocení této tabulky mě překvapil opravdu velký zájem o práci na zahradě. Na otázku odpovědělo 25 obyvatel, z toho 15 kladně, 6 záporně a 4 nevěděli. U odpovědi „ne“ 4 klienti dopsali z důvodu, že jsou imobilní. Výsledky této tabulky dávají najevo, že by bylo dobré zapojit klienty do zahradnických činností jako je pěstování ovoce či zeleniny nebo kytiček pro radost. Klienti by tak byli na čerstvém vzduchu, ve společnosti druhých osob a dělali by smysluplnou činnost, ze které budou mít radost i užitek.

50

Tabulka č. 14: Účastnil/a byste se rád/a výletů nebo akcí pořádaných domovem pro seniory? Počet ano 10 ne 9 nevím 7 neodpověděl/a 0 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Podíl v % 38,5 34,6 26,9 0

Na to, zda by se obyvatelé účastnili rádi výletů nebo akcí pořádaných domovem odpovědělo všech 26 respondentů. Odpovědi se rozložili poměrně rovnoměrně. 10 klientů by se účastnilo rádo, 9 nerado a 7 z dotazovaných neví. Opět v těchto odpovědích sehrává fakt, že někteří obyvatelé jsou málo mobilní a výlety nebo podobné akce by nezvládli. Pokud by se dobře motivovali nerozhodní obyvatelé, mohl by se zvýšit počet obyvatel se zájmem o tento druh činnosti. Tabulka č. 15: Pokud ano, jakých výletů nebo akcí byste se nejraději zúčastnil/a?

výlety do přírody poznávací výlety mimo město - hrady, zámky kulturní akce ve městě - divadla, kina, muzea, hvězdárna, ZOO apod. společenské akce - setkání se seniory apod. jiných - jakých? neodpověděl/a Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Počet 9

Podíl v % 20,5

8

18,2

7

15,9

2 2 16

4,5 4,5 36,4

Jiných - jakých?: hudebních 2x

Klienti, kteří kladně odpověděli na předchozí otázku pak měli svou odpověď upřesnit. Opět si odpovědi rozdělili přibližně stejně. Nejvíce převládají výlety do přírody (9 respondentů), dále poznávací výlety mimo město - hrady, zámky a kulturní akce ve městě divadla, kina, muzea, hvězdárna, ZOO apod. Menší zájem - 2 respondenti - pak byl o společenské akce a jiné, v tomto případě hudební.

51

Tabulka č. 16: Líbilo by se Vám někdy si společně zacvičit? Počet ano 9 ne 12 nevím 0 neodpověděl/a 5 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Podíl v % 34,6 46,2 0 19,2

Další tabulka, č. 16, má poukázat na to, zda obyvatelé Domova pro seniory Koniklecová mají zájem o cvičení v tělocvičně. Na tuto otázku odpovědělo pouze 21 respondentů. Nejvíce obyvatel odpovědělo „ne“ a to 12, méně pak „ano“ - 9 obyvatel. Tento fakt je dán jako v předchozích případech mobilitou obyvatel, někteří by to nezvládli, někteří mají pouze strach, že to nezvládnou. Tabulka č. 17: Kterých rukodělných prací byste se rád/a zúčastnil/a?

modelování - s hlínou, vaření/pečení práce s keramikou kreslení/malování/grafické techniky práce s papírem - skládání papíru, vystřihovánky, koláže tradiční ruční práce - práce s textilem, šití, pletení, háčkování práce se dřevem práce na zahradě neodpověděl/a Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Počet 7 5 2

Podíl v % 15,9 11,4 4,5

3

6,8

6

13,6

4 9 8

9,1 20,5 18,2

Při vyhodnocování této tabulky mě překvapil malý zájem o aktivity, na tuto otázku odpovědělo pouze 18 obyvatel. Převažovala práce na zahradě (9 respondentů), následně modelování s hlínou či vaření/pečení (7 obyvatel), pak také tradiční ruční práce s textilem, šití, pletení, háčkování (6 obyvatel), práce s keramikou (5 obyvatel), práce se dřevem (4 obyvatelé), práce s papírem (3 obyvatelé) a na posledním místě se zájmem 2 obyvatel pak kreslení, malování a grafické techniky.

52

Tabulka č. 18: O seniorech už dávno neplatí, že nemají zájem o nové věci. Vzděláváte se?

ano, navštěvuji univerzitu třetího věku ano, účastním se odborných přednášek v domově ano, čtu odbornou literaturu ano, sleduji odborné dokumenty v televizi ano, vzdělávám - jak? nevzdělávám se neodpověděl/a Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Počet 0

Podíl v % 0

8 9

17,4 19,6

16 5 5 3

34,8 10,9 10,9 6,5

Ano, vzdělávám - jak? Církev adventistů sedmého dne - všestranné zájmy 2x, duchovní četba, rádio, TV

Na otázku, zda se obyvatelé nějakým způsobem vzdělávají mi bylo odpovězeno takto: nejvíce seniorů Domova pro seniory Koniklecová sleduje v televizi odborné dokumenty (16 obyvatel), následuje četba odborné literatury (9 obyvatel) a 8 respondentů se účastní odborných přednášek v domově. Dalším 5 seniorů se vzdělává jinak a to např. všestrannými zájmy v Církvi adventistů sedmého dne, duchovní četbou, poslechem rádia nebo koukáním na televizi, 5 respondentů se nevzdělává.

53

8. Shrnutí Z dotazníkového šetření vyplývá, že klienti Domova pro seniory Koniklecová tráví nejraději svůj volný čas v menším kolektivu lidí a také o samotě. Co se týče místa k trávení volného času, pak nejvíce respondentů dává přednost svému bytu, společenské místnosti či klubovně nebo pobytu venku. Dvě třetiny klientů, kteří se podíleli na šetření, se rádo účastní společenských aktivit a stejný počet respondentů také aktivit pořádaných domovem nejraději v odpoledních hodinách. Klienti se účastní zpívání ve sboru, zájezdů, kulturních pořadů v domově i mimo domov, vystoupení dětí, tanečků, rehabilitace, společenských akcí i pečení cukroví. Největší zájem byl mezi respondenty o procvičování paměti formou zábavy a her a o práci na zahradě zaměřené na pěstování kytek, zeleniny a ovoce. Velký počet respondentů by si také rád pořídil domácího mazlíčka a to nejčastěji psa, ale také kočku. O něco menší zájem se pak objevil o práci na počítači a s internetem, výrobu věcí pro charitativní účely a o společné výlety nebo cvičení. Výlety a cvičení se ukázaly jako omezené pro všechny obyvatele a položkou „ano“ odpovídali pouze zcela nebo částečně mobilní respondenti. Převažoval zájem o výlety do přírody, prohlídky hradů a zámků a také výlety ve městě do kina, galerie, divadla, muzea apod. Z rukodělných prací nejvíce seniory zaujala práce na zahradě, modelování s hlínou, vaření/pečení, dále pak tradiční ruční práce jako práce s textilem, šití, pletení, háčkování, pak také práce s keramikou a dřevem. Polovina respondentů by měla největší radost z vybavení domova stolními hrami jako je pexeso, karty, Člověče, nezlob se!, ale také počítači nebo DVD přehrávačem. Dvě třetiny respondentů se vzdělává tím, že sleduje odborné dokumenty v televizi, někteří také čtou odbornou literaturu nebo se účastní odborných přednášek v domově. Nejnižší zájem u respondentů vzbudila výzdoba společných místností domova.

54

9. Návrh týdenního plánu volnočasových aktivit Na základě předchozího dotazníkového šetření, možnostem a přáním Domova pro seniory Koniklecová jsem navrhla týdenní plán volnočasových aktivit pro obyvatele. Jelikož

se

v Domově

pro

seniory

Koniklecová

z

rukodělných

kondičně

ergoterapeutických technik do konce roku 2007 prováděla pouze keramika, rozhodla jsem se tuto část rozšířit, i přesto, že některé činnosti si přálo třeba jen 6 nebo 5 obyvatel. U ostatních kondičně ergoterapeutických technik jsem se rozhodla do programu zařadit ty činnosti, na které odpovědělo položkou „ano“

8 a více respondentů. Jsou to tedy tyto činnosti:

dobrovolnická činnost, práce na počítači, procvičování paměti, stolní společenské hry, práce se zvířaty, práce na zahradě, výlety, cvičení, dále již zmiňované rukodělné práce jako modelování, vaření, tradiční ruční práce (šití, pletení, háčkování), práce s keramikou. Dále jsem do programu také zařadila ze vzdělávacích činností odborné přednášky, které už v domově probíhaly a měly úspěch a také řízené sledování odborných dokumentů v televizi. V Domově pro seniory Koniklecová už nyní probíhá každé úterý sbor, proto jsem ho nechala také v programu. Plán jsem rozpracovala na základě poznatků o domově. Na organizaci a vedení volnočasových aktivit je v zařízení pověřena jedna všeobecná sestra, proto jsem se rozhodla denní aktivity navrhnout tak, aby tato osoba pracovala 8 hodin denně. Z toho 4,5 hodiny v přímé práci s klienty, další 3,5 hodiny zajišťovala přípravu, materiál, starala se o informační nástěnku, objednávala přednášky a výlety a všechny potřebné věci pro dané aktivity. Jelikož se tyto volnočasové aktivity ve větší míře teprve rozjíždějí, rozhodla jsem se navrhnout plán tak, aby se aktivity vešly do pracovních dnů, tedy od pondělí do pátku. Do budoucna, pokud se podaří sehnat peníze z grantů nebo od dárců, je možné rozšířit aktivity i na víkendy. Bylo by také do budoucna vhodné požádat o spolupráci dobrovolníky, studenty, kteří jsou v domově na delší praxi nebo zaměstnat dalšího ergoterapeuta. Prozatím se musí vycházet z peněz, které má domov vyčleněn na volnočasové aktivity (nakoupení počítačů a her) a obyvatelé si budou muset některé aktivity hradit sami (materiál, vstupy apod.). Domov pro seniory Koniklecová má pro volnočasové aktivity k dispozici větší společenskou místnost, dvě menší klubovny a ergoterapeutickou dílnu. Většina obyvatel má raději menší kolektiv lidí, proto práce v malých klubovnách, které pojmou 15 klientů domova nebo ergoterapeutická dílna, by měly postačovat. Nejvíce obyvatel se pak vyslovilo, že rádi pracují v kolektivu odpoledne mezi 12 - 15 hodinou (9 obyvatel) a také ráno mezi 6 - 12 55

hodinou (5 obyvatel). Na základě tohoto zjištění jsem zařadila do programu jednu dopolední a dvě odpolední aktivity. Po zpracování všech těchto informací jsem tedy sestavila návrh týdenního plánu volnočasových aktivit v Domově pro seniory Koniklecová pro toto období, tedy jaro-léto 2008 (viz. tabulka č. 19). Tabulka č. 19: Návrh týdenního plánu volnočasových aktivit v Domově pro seniory Koniklecová 10 - 11.30 hod.

13 - 14.30 hod.

15 - 16.30 hod.

Pondělí

cvičení paměti

počítače

společenské hry turnaj

Úterý

cvičení v tělocvičně

ruční práce - šití, pletení, háčkování

sbor

Středa

keramika

dobrovolnická činnost

dokumentární filmy

Čtvrtek

modelování s hlínou/vaření, pečení

práce na zahradě

canisterapie

sudý týden: odborná přednáška, večerní zábava lichý týden: celodenní výlet mimo Brno, v Brně Zdroj: vlastní bakalářská práce Pátek

Nyní popíši jednotlivé aktivity, které se budou v Domově pro seniory Koniklecová provádět.

Pondělí

Jako první aktivita naplánovaná na pondělní dopoledne je cvičení paměti. O tuto aktivitu byl v dotazníkovém šetření obyvatel zájem. Kladně se k ní vyjádřilo 15 obyvatel, proto mám menší obavy, jestli 15ti místná místnost v klubovně bude pro tuto aktivitu dostačující. V případě potřeby bude možné tuto aktivitu provádět také ve společenské místnosti, která pojme 28 obyvatel. Hodinu cvičení paměti můžeme rozdělit do několika částí: uvítání, rozehřívací cvičení, cvičení a závěr, loučení. Jako příklad mohu uvést několik cvičení, které jsem našla v knize Já a životní pohoda od autorek H. Kubů a J. Radechovská (2006): Jako uvítání můžeme použít techniku oslovování jmény („Vítám paní Jaroslavu, které se narodila v Brně“….apod.), mít společný počáteční rituál, jako úklon hlavy, odpověď na otázky „Jak se dnes cítíte?“ nebo „Co vás tento týden potěšilo?“, jako cvičení můžeme

56

použít čtení vtipů, věty při nichž jeden řekne větu a další navazuje posledním slovem ve stejném tvaru (mám rád auta - auta jsou i červená), asociace apod. Jako druhou hodinou na pondělí jsem připravila práci na počítači. Práce by se zúčastnilo vždy 10 obyvatel. Na hodinách by se učili základní práci s wordem, psaní dopisů, hraní her na procvičení paměti a motoriky a také se umět orientovat na internetu, být schopni si přečíst zprávy a poštu. Záleží na konkrétních klientech, které aplikace budou pro ně zajímavé a potřebné. No a poslední pondělní hodinou jsou stolní společenské hry a turnaje. Na tento čas jsem vyhradila společenskou místnost, kde se připraví stoly pro šachy, Člověče, nezlob se!, karty a další společenské hry, ve kterých se bude hrát o ceny. Tyto hry budou majetkem domova a budou k dispozici obyvatelům také mimo tento vyhrazený čas. Aktivity mají za úkol zlepšit paměť (např. pexeso, šachy) a také jemnou motoriku, zlepšit klientům náladu. Ceny určitě nebudou nijak cenné, všichni zúčastnění budou odměněni (vítěz např. čokoládou, ostatní bonbóny) tak, aby mezi obyvateli nevzniklo nepřátelství a přílišná rivalita. Cílem je, aby všichni odcházeli spokojeni.

Úterý

Na úterní ráno bude od 10 hodin vyhrazena tělocvična pro společné cvičení v tělocvičně. Senioři budou standardně cvičit na velkých míčích nebo židlích tak, aby to bylo co nejvíce bezpečné. Jako náčiní se používají činky, overbally nebo guma. Cviky se zaměřují na posílení horních a dolních končetin, hlavy a trupu, na míčích i pánve. Po poledni je pak vyhrazen čas na tradiční ruční práce jako je šití, háčkování, či pletení. Budou se vyrábět výrobky pro potřeby obyvatel, či jejich známé a blízké. Každý tedy může vyrábět právě to, co se mu bude hodit. Už v současnosti probíhá každé úterní odpoledne sbor, proto jsem ho nechala ve stejném čase. Ve sboru se zpívají tradiční lidové písničky. Spousta seniorů zpívá, někteří jen poslouchají. U této činnosti obyvatelé pijí čaj či kávu a povídají si v pauzách mezi písničkami.

57

Středa Ve středu od 10 hodin bude v ergoterapeutické dílně prováděna keramika. Senioři zde mohou vyrábět co je baví. Místnost je vybavena hrnčířským kruhem i pecí pro vypalování výrobků. Dají se zde vyrobit krásné postavičky pro vnoučata, ale i vybavení bytu jako např. různé keramické obrázky nebo hrníčky. Při práci na dobrovolnických předmětech bude záležet na aktuální potřebě předmětů. Tuto práci bych si představovala ve spolupráci s nemocnicemi nebo neziskovými organizacemi a na základě jejich požadavku by se zde vyráběli potřebné věci či věci pro radost. Může jít o keramické výrobky, pletené oblečení apod. Od 15 hodiny by se pak v klubovně promítaly dokumentární filmy, které by se půjčovaly z půjčovny videí. Místnost by tedy byla vybavena velkou televizí a DVD přehrávačem. Přehrávač by byl k dispozici obyvatelům nepřetržitě. Pouštěly by se filmy nejvíce blízké obyvatelům. Týden dopředu by si obyvatelé vybrali ze 3 filmů, které chtějí shlédnou, taktéž bych tyto informace vyvěsila na informační nástěnku.

Čtvrtek

Ve čtvrtečních ranních hodinách bude probíhat hodina modelování. Modelování podněcuje tvořivost. Modelovat se dá s hlínou, sádrou, plastelínou, moduritem nebo těstem. Opět záleží na motivaci klientů a na jejich zájmu, kterou činnost si vyberou. Po obědě je připravena práce na zahradě. Ta bude spočívat v udržování trávníku sekání, hrabání listí, dále pěstování květin, zeleniny a ovoce, tedy zalévání, vytrhávání plevelu apod. Vypěstovanou zeleninu či ovoce mohou obyvatelé využít pro vlastní potřebu. Mimo tuto dobu bude zahrada volně k dispozici, bude potřeba se s obyvateli domluvit především na každodenním večerním zalévání záhonků. Poslední čtvrteční činnost bude vyhrazena pro canisterapii. Do domova bude docházet pejsek, obyvatelé si s ním mohou hrát, dát mu najíst nebo s ním zajít na krátkou procházku.

58

Pátek

Páteční den bude odlišný od těch předchozích. Bude se totiž odlišovat sudý a lichý týden. Obyvatelé však budou na informační nástěnce vždy informováni, který týden je a kdy se kam pojede. Pomocí nástěnky se také budou moci na různé akce přihlásit. Každý lichý týden by se pořádaly výlety v Brně i mimo Brno. V Brně by to byla různá divadelní představení, návštěva kina, hvězdárny či ZOO, naopak mimo Brno by byly celodenní a jezdilo by se na hrady a zámky v okolí nebo po horách či vinných sklípcích. Opět záleží na obyvatelích a jejich zájmech. Každý sudý týden by pak byl do domova pozván člověk, nejspíše z vysokých škol, neziskových organizací, který by přednášel o věcech, které by klienty zajímaly, např. zdravý životní styl, nemoci v seniorském věku, historie apod. Večer by pak proběhla taneční zábava.

Cílem plánu volnočasových aktivit bylo splnit požadavky co nejvíce obyvatel domova. Bohužel se mi podařilo sehnat pouze 26 respondentů z celkového počtu obyvatel domova, kterých je 70. Přesto si myslím, že ti, kteří o aktivity měli zájem, odpověděli. Proto jsem vycházela z dotazníkového šetření a možností domova. Plán je různorodý a každý obyvatel, pokud bude mít zájem, si z nabídky jistě vybere a nebude pro něj život v domově stereotypní.

59

10. Závěr Ve své práci se zabývám problematikou stáří a vyplněním volného času starých lidí v rezidenční péči aktivitami. Problematika seniorů je dnes velmi aktuální. Lidé se dožívají vysokého věku. Ne ale všichni mohou své stáří prožít ve svém bytě či domě s rodinou. Jejich schopnosti postarat se o sebe klesají, jejich potřeby však nikoli. Tito lidé odcházejí do rezidenční péče domovů pro seniory. Aby byl život těchto lidí nadále kvalitní a jejich zdravotní a především psychický stav se nezhoršoval, je potřeba tyto lidi aktivizovat, naplnit jejich čas smysluplnou činností (ať už dalším vzděláním či koníčky), tak jako pro ně byla předtím práce. Ačkoli je pojem „aktivizační činnost“ zakotven v Zákoně o sociálních službách č. 108/2006 Sb., v mnoha zařízeních se aktivity neprovozují, nebo jen v omezeném rozsahu. V zařízeních také chybí motivace, takže pokud senior nezná danou aktivitu již z dřívějška, nebude se ji účastnit. Je také potřeba vyrovnat se se stařeckým negativismem. V Domově pro seniory Koniklecová v Brně jsou prováděny činnosti ve velmi malém rozsahu. Kromě úterního sboru, který probíhá třikrát za měsíc, jsou to už jen nárazové akce, jako např. výlet do hvězdárny, společné posezení na terase, nebo přednášky. Od dubna 2008 byla na vedení těchto aktivit vyhrazena pracovnice, proto jsem se rozhodla vypracovat na základě zájmů obyvatel pro Domov pro seniory Koniklecová týdenní plán volnočasových aktivit. Z dotazníkového šetření vyplývá, že největší zájem mezi obyvateli je v činnosti podporující cvičení paměti a práci na zahradě. Tyto aktivity v domově chybí úplně. Dále byl zájem o práci na počítači, stolní hry, výlety, ale i cvičení a rukodělné práce. Na základě zjištěných údajů a vzhledem k možnostem domova pro seniory jsem tedy navrhla plán volnočasových aktivit. Výsledky šetření a následný plán aktivit nejsou zobecnitelné. Přesto jsem ráda, že se mi podařilo inspirovat pracovníky Domova pro seniory Koniklecová k rozšíření nabídky aktivit, jehož obyvatelé tak třeba budou mít větší chuť ráno vstát z postele, naučit se něco nového, oprostit se od problémů a zažít spoustu legrace v kolektivu. I když aktivizační činnosti neprovádí kvalifikovaný pracovník, je dobře, že se tato praxe začala uplatňovat také v České republice a není jen doménou vyspělých států Evropy. Přesto je nutné zapracovat na správné motivaci klientů domovů pro seniory k aktivitám.

60

11. Použité zdroje O ageismu. In Ageismus.cz. [online]. Brno: b. n., 2006. [cit. 2008-05-12]. Dostupný z .

Česká asociace ergoterapeutů. [online]. Praha: b. n., 2007. [cit. 2007-11-20]. Dostupný z .

GRUBEROVÁ, B. Gerontologie. 1. vydání. České Budějovice: Jihočeská univerzita, zdrav. soc. fakulta, 1998. 86 s. ISBN 80-7040-286-5.

JAROŠOVÁ, D. Péče o seniory. Ostrava: Ostravská univerzita, 2006. ISBN 80-7368-110-2.

Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti.

[online].

Praha:

MPSV,

2007.

[cit.

2008-05-12].

Dostupný

z

.

KOZÁKOVÁ, Z., MŐLLER, O. Aktivizační přístupy k osobám seniorského věku. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. ISBN 80-244-1552-6.

KUBÍNKOVÁ, D., KŘÍŽOVÁ, A. Ergoterapie. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1997. ISBN 80-7067-698-1.

KUBŮ, H., RADECHOVSKÁ, J. Já a životní pohoda aneb Život je pohyb. Inspirace pro cestu životem ve vyšším věku. Praha: Triton, 2006. ISBN 80-7254-905-7.

KLUSOŇOVÁ, E., ŠPIČKOVÁ, J. Ergoterapie I. 2. vydání. Praha: Avicenum, 1990. 188 s. ISBN 80-201-0030-X.

MATOUŠEK, O. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plavání, hodnocení. Praha: Portál, 2007. 183 s. ISBN 978-80-7367-310-9.

61

MATOUŠEK, O. a kol. Sociální práce v praxi. 1. vydání. Praha: Portál, 2005. 352 s. ISBN 80-7367-002-X.

MÜHLPACHR, P.: Gerontopedagogika. Brno: Masarykova universita, 2004. ISBN 80-2103345-2.

Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003-2007. In Ministerstvo práce a soc. věcí [online]. Praha: MPSV, 2005. [cit. 08-01-22]. Dostupný z .

NERANDŽIČ, Z. Animoterapie aneb Jak nás zvířata umí léčit. Praha: Albatros, 2006. ISBN 80-00-01809-8.

NOVOSAD, L., NOVOSADOVÁ, M. Ucelená rehabilitace lidí se zdravotním, zejména somatickým postižením. Liberec: Technická univerzita Liberec, 2000. 58 s. ISBN 80-7083383-1.

PACOVSKÝ, V. Proti věku není léku? Úvahy o stáří a stárnutí. Praha: Karolinum, 1997. ISBN 80-7184-486-1.

PFEIFFER, J. Ergoterapie II. 1. vydání. Brno: Institut pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků, 1989. 196 s. ISBN 80-7013-020-2.

PICHAUD, C., THAREAUOVÁ, I. Soužití se staršími lidmi. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-184-3.

Počet obyvatel v letech 2001 - 2006. Veřejná databáze ČSÚ. [online]. Praha: b. n., 2007. [cit. 2007-12-20]. Dostupný z .

Počet zařízení sociální péče v ČR za rok 2006. Veřejná databáze ČSÚ. [online]. Praha: b. n., 2007. [cit. 2008-05-13]. Dostupný z .

62

PRŮCHA, J. Pedagogický výzkum. Uvedení do teorie a praxe. Praha: Karolinum, 1995. ISBN 80-7184-132-3.

PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001. 322 s. ISBN 80-7178-579-2.

PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995. 292 s. ISBN 80-7178-029-4.

RHEINWALDOVÁ, E. Novodobá péče o seniory. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 807169-828-8.

ŘÍČAN, P. Cesta životem. Vyd. 2. Praha: Portál, 2006. 390 s. ISBN 80-7367-124-7.

ŠEMBEROVÁ, J. Univerzita třetího věku jako součást celoživotního učení. In Internetový zpravodaj [online]. Brno, 2005 [cit. 2006-12-08]. Dostupný z.

ŠICKOVÁ-FABRICI, J. Základy arteterapie. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-616-0.

ŠTILEC, M. Program aktivního stylu života pro seniory. Praha: Portál, 2004. 136 s. ISBN 80-7178-920-8.

VODÁKOVÁ, J. A KOL. Speciální pracovní výchova a ergoterapie. Praha: UK Pedagogická fakulta, 2003. 90 s. ISBN 80-7290-113-3.

Volnočasové aktivity. In Domov pro seniory Máj. [online]. České Budějovice: b. n., 2008a. [cit. 2008-03-07]. Dostupný z .

Volnočasové aktivity. In Domov pro seniory Spáleniště v Chebu [online]. Cheb: b. n., 2008b. [cit. 2008-03-07]. Dostupný z .

63

VOTAVA, J. a kol. Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0708-5.

Vybrané statistické údaje za obec Brno 2006. Veřejná databáze ČSÚ. [online]. Praha: b. n., 2007. [cit. 2008-05-13]. Dostupný z .

WALSH, D. Skupinové hry a činnosti pro seniory. Praha: Portál, 2005. 204 s. ISBN 80-7178-970-4.

Wikipedie. Otevřená encyklopedie. [online]. Praha: b. n., 2007. [cit. 2008-01-17]. Dostupný z .

World Federation of Occupational Therapists [online]. Forrestfield: b. n., 2007. [cit. 2007-1127]. Dostupný z .

Zákon o sociálních službách. In SKOK [online].

Praha: b.n., 2006. [cit. 2008-03-10].

Dostupný z .

ZELEIOVÁ, J. Muzikoterapie. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-237-9.

64

12. Přílohy Příloha č. 1 DOTAZNÍK ZÁJMŮ A ČINNOSTÍ OBYVATEL DS KONIKLECOVÁ Dobrý den, držíte v ruce dotazník, který slouží ke zjištění Vašich zájmů a činností ve volném čase. Vyplněný dotazník bude sloužit výhradně k účelům mé bakalářské práce, v případě zájmu poskytnu výsledky i vedení DS Koniklecová. Dotazník je zcela anonymní. Dotazník se skládá z uzavřených, polootevřených i několika otevřených otázek. Příslušnou odpověď, prosím, označte křížkem, můžete zaškrtnout i více odpovědí najednou. U otevřených otázek vepište svou odpověď. Volný čas, prosím, chápejte jako dobu, v níž se člověk může nezávisle realizovat, dělat co ho baví. Děkuji za spolupráci. Hana Kabelová, studentka oboru Sociální pedagogika a poradenství, FF MU v Brně kontakt: tel. 677 845 547, [email protected] ------------------------------------------------------------------------------------------------Váš věk: ……….. Pohlaví: □ žena

□ muž

Dosažené vzdělání: …………………….. Dřívější povolání: ………………………

1. Jak nejraději trávíte svůj volný čas? □ o samotě □ v menším kolektivu (do 10 lidí) □ ve větším kolektivu (nad 10 lidí) □ nevím 2. Uveďte místo, kterému dáváte přednost při své volnočasové aktivitě: □ byt/pokoj □ společenská místnost/klubovna apod. □ venku □ jinde - kde? …………………………………………………………………… 3. Účastníte se společenských aktivit (např. posezení s přáteli, pořádáte nebo se účastníte hraní stolních her s ostatními apod.)? □ ano □ ne □ nevím Pokud ano, ve kterém čase dáváte přednost společenským aktivitám? □ ráno (6-12 hod.) 65

□ odpoledne (12-17 hod.) □ večer (17-22 hod.) □ nevím 4. Účastníte se nějakých aktivit pořádaných domovem? □ ano

□ ne

Pokud ano, tak kterých? ……………………………………………………….... 5. Měl/a byste zájem podílet se na výzdobě domova (např. výzdoba stěn, společenských místností)? □ ano □ ne □ nevím 6. Bavilo by Vás vyrábět věci určené pro charitativní účely (např. šití panenek pro děti trávící Štědrý den v nemocnici apod.)? □ ano □ ne □ nevím 7. Chtěl/a byste se naučit alespoň základy práce na počítači a internetu (hledání informací, posílání emailů,..)? □ ano □ ne □ nevím 8. Navštívil/a byste volnočasovou aktivitu zaměřenou na procvičování paměti formou zábavy a her? □ ano □ ne □ nevím 9. Ze kterého vybavení byste měl/a nebo máte největší radost? □ kulečníkový stůl □ šipky □ venkovní kuželky □ výbava pro stolní hry - pexeso, karty, tarotové karty, Člověče, nezlob se! apod. □ počítače □ DVD přehrávač □ jiné - jaké?: ……………………………………………………………………. 10. Máte rád/a domácí zvířátka? □ ano □ ne □ nevím Pokud ano, je nějaké zvířátko, které byste si rád/a pořídil/a? □ pes □ kočka □ křeček □ ptáček □ želva 66

□ jiné - které? …………………………………………………………………… 11. Baví Vás práce na zahradě (s kytičkami, zeleninou)? □ ano □ ne □ nevím 12. Účastnil/a byste se rád/a výletů nebo akcí pořádaných domovem pro seniory? □ ano □ ne □ nevím Pokud ano, jakých výletů nebo akcí byste se nejraději zúčastnil/a? □ výlety do přírody □ poznávací výlety mimo město - hrady, zámky □ kulturní akce ve městě - divadla, kina, muzea, hvězdárna, ZOO apod. □ společenské akce - setkání se seniory apod. □ jiných - jakých? ……………………………………………………………….. 13. Líbilo by se Vám někdy si společně zacvičit? □ ano □ ne □ nevím 14. Kterých rukodělných prací byste se rád/a zúčastnil/a? □ modelování - s hlínou, vaření/pečení □ práce s keramikou □ kreslení/malování/grafické techniky □ práce s papírem - skládání papíru, vystřihovánky, koláže □ tradiční ruční práce - práce s textilem, šití, pletení, háčkování □ práce se dřevem □ práce na zahradě 15. O seniorech už dávno neplatí, že nemají zájem o nové věci. Vzděláváte se? □ ano, navštěvuji univerzitu třetího věku □ ano, účastním se odborných přednášek v domově □ ano, čtu odbornou literaturu □ ano, sleduji odborné dokumenty v televizi □ ano, vzdělávám - jak? ………………………………………………………. □ nevzdělávám se Děkuji moc za spolupráci.

67