Porovnání aktivizačních činností v Domovech pro seniory Palata a Slunečnice

JABOK- Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická

Absolventská práce

Porovnání aktivizačních činností v Domovech pro seniory Palata a Slunečnice Ladislav Nagy

Katedra Sociální Pedagogiky Vedoucí práce: Mgr. Hana Číţková Studijní program: Sociální pedagogika a teologie Studijní obor: Pastorační a sociální práce

Praha 2014

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto absolventskou práci s názvem "Porovnání aktivizačních činností v domovech pro seniory Palata a Slunečnice" napsal samostatně a výhradně s pouţitím uvedených pramenů. Souhlasím s tím, aby práce byla zveřejněna pro účely výzkumu a soukromého studia. Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla pro studijní účely zpřístupněna dalším osobám nebo institucím prostřednictvím Knihovny Jabok a v elektronické podobě prostřednictvím IS Jabok.

V Praze 23. 4. 2014

Ladislav Nagy

…………….

Bibliografická citace Porovnání aktivizačních činností v domovech pro seniory Palata a Slunečnice Absolventská práce / Ladislav Nagy ; Hana Číţková -- Praha, 2014. -- 76 s.

Anotace Tato práce se zabývá aktivizačními činnostmi ve dvou typech domovů pro seniory. Práce má za cíl porovnat úroveň aktivizačních činností a také to, zda se liší skladba aktivizačních činností v těchto dvou domovech. Toto porovnání je mezi specifickým domovem pro seniory, určeným pro seniory se zrakovým postiţením a běţným domovem pro seniory. Práce je rozdělena na dvě části, a to obecnou teoretickou část a praktickou část. V obecné části práce se hovoří o aktivizaci a aktivizačních činnostech. Jsou zde uvedené příklady některých aktivizačních činností, které mohou nabízet domovy pro seniory pro aktivní ţivot svých klientů. Praktická část se zabývá vyhodnocením rozhovorů s aktivizačními pracovnicemi obou domovů a porovnává způsob aktivizací v obou domovech.

Klíčová slova aktivizace, aktivizační činnosti, senioři, domovy pro seniory

Summary This thesis deals with motivational activities of two types of homes for the elderly. The thesis aims to compare the standard of motivational activities and also whether the composition of motivational activities differs in these two homes for the elderly. investigates whether the spectrum of activities offered is affected by the fact that one of the home provides its service to clients with visual impairment.The general part of the thesisdeals with activizationand motivationalactivities in general. Examplesof some motivational activities which can be provided by homes for erderly for active life of there clients. In the practical part there are results and evaluations of interviews with activization workers from each of the homes for erderly. The results show that despite the fact that one of the homes is specifically focused, the offer and administration of activities is more or less the same.

Keywords activation, motivational activities, seniors, seniors with wisual impairment, homes for erderly

Poděkování Velké poděkování patří Vedoucí práce Mgr. Haně Číţkové, která mi byla velkou psychickou podporou. Také bych ji chtěl poděkovat za trpělivost, kterou při vedení této práce měla.

Obsah Úvod............................................................................................................... 3 1. Senioři v ústavním zařízení .................................................................. 5 1.1 Senioři se zrakovým postiţením v ústavním zařízení ......................... 6 1.2 Důleţité oblasti v péči o seniory v ústavním zařízení ......................... 7 2. Aktivizace a aktivizační činnosti ............................................................. 10 2.1 Definice a cíle aktivizace .................................................................. 10 2.2 Definice a cíle aktivizačních činností ............................................... 11 2.3 Aktivizační programy ....................................................................... 13 2.2.1 Trénink paměti ............................................................................ 14 2.2.2 Reminiscence .............................................................................. 15 2.2.3 Muzikoterapie ............................................................................. 17 2.2.4 Ergoterapie .................................................................................. 19 2.2.5 Taneční terapie ............................................................................ 21 2.2.6 Arteterapie .................................................................................. 22 2.2.7 Animoterapie .............................................................................. 23 3. Domov Palata ........................................................................................... 26 3. 1 Historie ............................................................................................. 26 3.2 Charakteristika zařízení..................................................................... 27 3.3. Klienti Domova Palata ..................................................................... 28 3.4 Aktivizační činnosti v Domově Palata .............................................. 30 3.4.1 Pracovní terapie .......................................................................... 30 3.4.2 Muzikoterapie ............................................................................. 31 3.4.3 Rekondiční cvičení ..................................................................... 31 3.4.4 Trénink paměti ............................................................................ 32 3.4..5 Adaptační skupina...................................................................... 32 3.4.6 Reminiscenční terapie ................................................................. 32 3.4.7 Taneční terapie ............................................................................ 33 3.4.8 Canisterapie ................................................................................ 34 4. Domov pro seniory Slunečnice ................................................................ 35 4.1 Historie Domova Slunečnice ............................................................ 35

. ................................................................................................................ 35 4.2 Charakteristika zařízení..................................................................... 36 4.3 Klienti domova Slunečnice ............................................................... 37 4.4 Aktivizační činnosti v Domově pro seniory Slunečnice ................... 38 4.4.1 Muzikoterapeutické aktivity ....................................................... 38 4.4.2 Reminiscence .............................................................................. 39 4.4.3 Sportovní aktivity ....................................................................... 40 4.4.4 Duchovní sluţby ......................................................................... 41 5. Porovnání koncepce aktivizačních činností ve dvou domovech pro seniory .............................................................................................................. 42 5.1 Cíle praktické části ............................................................................ 42 5.2 Zvolená metoda ................................................................................. 43 5.3 Postup vedení rozhovorů ................................................................... 43 5.4 Vyhodnocení obsahu rozhovorů ....................................................... 44 5.4.1 Nabízené aktivity ........................................................................ 44 5.4.2 Lektoři aktivit ............................................................................. 45 5.4.3 Zjišťování potřeb klientů ............................................................ 46 5.4.4 Odpovědná osoba za časový rozvrh aktivit ................................ 47 5.4.5 Pravidelnost aktivit ..................................................................... 48 5.4.6 Informovanost klientů o aktivitách ............................................. 49 5.4.7 Motivace klientů ......................................................................... 50 5.4.8 Spoluúčast klientů na vedení aktivit ........................................... 51 5.4.9 Zpětná vazba od klientů .............................................................. 52 5.4.10 Financování lektorů a aktivit .................................................... 53 5.4.11 Otevřenost aktivit pro okolí ...................................................... 54 6. Shrnutí...................................................................................................... 55 Závěr ............................................................................................................ 57 Příloha 1 ....................................................................................................... 58 Příloha 2 ....................................................................................................... 66 Příloha 3 ....................................................................................................... 71 Příloha 4 ....................................................................................................... 72 Seznam literatury ......................................................................................... 73 Seznam příloh ......................................................................................... 76

Úvod Úvodem této práce bych rád popsal, co je cílem práce a jakými oblastmi se práce zabývá. Dále bych chtěl představit téma práce a důvod, proč jsem si ho vybral. Cílem této práce je porovnání aktivizačních činností ve dvou domovech pro seniory s tím, ţe jeden z domovů je specifický v tom, ţe jsou zde senioři se zrakovým postiţením. Cílem práce je také zjistit, zda se liší skladba aktivizačních činností v tomto specifickém domově pro seniory oproti běţnému domovu pro seniory. Z tohoto stanoveného cíle vyplývají cílové otázky a to: „Jaká je skladba aktivizačních činností ve dvou konkrétních domovech pro seniory?“ a „Liší se nějakým způsobem skladba aktivizačních činností vzhledem k tomu, ţe jeden z těchto domovů je určen pro seniory se zrakovým postiţením?“ Na tyto otázky bych ve své práci rád odpověděl. Tématem této práce je porovnání aktivizačních činností ve dvou domovech pro seniory. Toto téma jsem si vybral ke své práci, protoţe se zajímám o problematiku lidí v seniorském věku a také tím, jakým způsobem mohou být senioři prospěšní i na vzdory svému věku. Toto téma jsem si vybral také proto, ţe mám se seniory zkušenosti díky několika vykonaným praxím v domovech pro seniory. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce obecně popisuji, co je aktivizace a co jsou aktivizační činnosti. Dále se v teoretické části zabývám oblastí potřeb seniorů, jelikoţ rozpoznání a analýza individuálních potřeb klienta jsou důleţité pro správné plánování aktivizace a aktivizačních činností. Okrajově se zmíním o tématu kvality ţivota seniorů v domovech pro seniory, jelikoţ aktivizace můţe být jeden z prostředků zkvalitňování ţivota seniorů. 3

Dále v teoretické části práce uvedu příklady aktivizačních programů pro seniory s tím, ţe nejprve zde popíši obecně, co jsou aktivizační programy a potom uvedu jejich konkrétní příklady. Na úvod praktické části nejprve popíši charakteristiku obou konkrétních domovů pro seniory, kde jsem informace pro zpracování praktické části práce získal. Obsahem praktické části práce pak bude analýza rozhovorů na téma porovnání aktivizačních činností v Domově pro seniory Slunečnice a Domově pro seniory Palata. Účelem těchto rozhovorů bylo zjištění úrovně aktivizačních činností v těchto domovech a také to, zda se liší skladba nabízených aktivit v těchto zařízeních. Díky analýze rozhovorů bylo moţno porovnat jednotlivé aspekty aktivizační problematiky, zodpovědět na cílové otázky a naplnit tak cíl práce.

4

1. Senioři v ústavním zařízení Tato kapitola se zaměřuje na seniory, kteří vyuţívají sluţby domova pro seniory. Tato část se věnuje také potřebám, které lze u seniorů v ústavních zařízeních vysledovat jako ty nejčastěji frekventované. V této části se zaměřuji také na úskalí, která jsou spojena s péčí o seniory v domovech seniorů. Ve svém textu se budu převáţně věnovat seniorům se zrakovým postiţením, protoţe jejich situace a potřeby kromě těch, které mají ostatní senioři, jsou určitým způsobem specifické. Ve stáří dochází ke mnoha psychickým, sociálním a fyzickým změnám člověka. Při těchto změnách dochází k úbytku sil a omezení funkcí některých orgánů. Někteří senioři ztrácejí své blízké a zůstávají opuštěni. Některým jejich zdravotní stav dále neumoţňuje zůstat ve svém domově. Jedním z řešení je pak jejich přestěhování do domova pro seniory a vyuţití jeho sluţeb. Domov pro seniory většinou velmi dobře uspokojí základní biologické potřeby seniorů (hlad, ţízeň, zdravotní péče). Méně uspokojeny pak mohou být potřeby vyššího řádu, třeba pocit bezpečí, sociálních vztahů a seberealizace. Při přestěhování seniora do ústavní péče je tedy potřeba brát zřetel na všechny oblasti ţivota seniora a snaţit se poskytnout mu takovou péči a moţnosti, aby ţádná z potřeb nezůstala opomenuta.

5

1.1 Senioři se zrakovým postižením v ústavním zařízení Ve smyslové oblasti člověka dochází ve stáří ke ztrátě sluchu a zraku velmi často. Senioři se zrakovým postiţením mají své postiţení zpravidla získané, z důvodu oslabení zraku v důsledku stáří. Pokud u seniora dochází k postupné ztrátě zraku, případně dojde k úplné slepotě, mohou se stát staří lidé méně aktivními a můţe dojít k úpadku do pasivity. Se zrakovým postiţením se u seniorů můţeme setkat v kombinaci s jiným postiţením, zpravidla sluchovým nebo motorickým. Staří lidé se těţce přizpůsobují novým ţivotním změnám a tak můţe mít zrakové postiţení pro seniora také velké psychické důsledky. Při práci se seniory se zrakovým postiţením v ústavní péči, je nutné klást ještě více důraz na individuální potřeby seniora a brát zřetel na to, ţe přizpůsobení se nové ţivotní situaci bude trvat delší dobu a mělo by probíhat pozvolně a s velkou mírou podpory. Důleţitým aspektem při práci se zrakově postiţeným seniorem by měla být jeho motivace k aktivnímu ţivotu. Je důleţité, aby se na jeho motivaci podílel jeho klíčový pracovník nebo pracovník, se kterým je senior v pravidelném kontaktu, ale také je důleţitá spolupráce rodiny seniora. Motivace starého člověka se zrakovým postiţením je důleţitá především proto, aby se senior naučil novým ţivotním návykům, zájmům a aby jeho kvalita ţivota byla co nejblíţe té, kterou měl dříve. K tomu, aby senior dokázal ţít se zrakovým postiţením, slouţí různé kompenzační pomůcky, které usnadňují ţivot starého člověka. Při péči o seniora se zrakovým postiţením, je důleţitý fyzický kontakt s osobou a také je důleţité zřetelné mluvené slovo, obzvlášť, kdyţ je člověk nedoslýchavý. Člověk, který trpí ve stáří zrakovým postiţením, musí mít stabilní prostředí, na které je zvyklý. Kaţdá změna můţe pro tohoto člověka představovat stresovou situaci.

6

1.2 Důležité oblasti v péči o seniory v ústavním zařízení Pokud hovoříme o ústavní péči o seniory, je třeba se také zmínit o důleţitých oblastech, které jsou s pobytem seniorů v ústavní péči spojeny a na které bychom měli pamatovat, pokud chceme dbát na dobrou kvalitu ţivota seniorů. Pokud se těmto oblastem nevěnuje dostatečná pozornost, můţe se stát, ţe budou senioři neúměrně psychicky zatíţeni a ţivot v domově se pro ně stane neúnosný. Jedním z rizik, které můţe ústavní péče pro seniory představovat, je odpoutání seniora od jeho rodiny a dalších sociálních vztahů, na které byl zvyklý. Proto je při stěhování seniora velmi důleţitá spolupráce s jeho rodinou, případně dalšími přáteli. Pracovníci domova by měli rodinu zapojit do péče o seniora. Moţností je také nabídnout rodině zapojení v rámci různých aktivit domova a být tak jeho určitou součástí. Toto téma povaţuji za důleţité zmínit právě z důvodu, ţe se moje práce zabývá aktivizačními činnostmi, kde se místo pro rodinné příslušníky dá při dobré vůli vţdy najít. Je také dobré dbát při adaptaci seniora v zařízení na vytvoření příleţitostí, kdy by mohl senior navázat vztahy nové a vytvořit si tak vztahovou síť v rámci domova. Důleţitou oblast v oblasti vztahů představují také samotní pracovníci, kteří se seniory v zařízeních pracují. Pracovníci se mohou stát těmi, kdo seniory doprovází v těţkých chvílích a dají jim pocit bezpečí a důvěry. Bohuţel se často stává, ţe personál, který s klienty přijde do styku, je zaneprázdněn v důsledku velkého mnoţství klientů, a nemůţe se tak věnovat kaţdému klientovi individuálně. Další oblastí, na kterou je potřeba v ústavní péči dbát, je to, ţe senior můţe trpět pocitem ztráty vlastní identity. Strmisková říká, ţe u starého člověka tento pocit můţe způsobit to, ţe ztrácí své teritoriální zázemí, původní sociální

7

kontakty a své sociální role.1 Senior v sociálním zařízení můţe být ochuzen také o moţnost udrţet si své vlastní soukromí, protoţe zpravidla v domovech seniorů, nebo jiných sociálních zařízeních pro staré občany, mohou být klienti na pokojích, kde je více lidí pohromadě.2 Odezvou na to můţe být zhoršení zdravotního stavu seniora. Hodně však záleţí na povaze člověka, jakým způsobem dokáţe pracovat s obtíţnými situacemi a na jeho schopnosti adaptovat se na nové prostředí. V kaţdém případě je oblast bydlení a vlastního prostoru velmi důleţitým aspektem pro vnímání vlastní kvality ţivota. „Změny bydlení, okolního prostředí, se projevují v oblasti základních psychických potřeb.“3 Pomoci můţe například to, ţe si senior můţe své místo vybavit

vlastním nábytkem, ţe se stane spolutvůrcem "svého prostoru", i v případě, ţe je tento prostor velmi omezený. Odchod do domova pro seniory můţe starý člověk chápat také jako blíţící se konec ţivota. Do toho přicházejí výše zmíněné zátěţové oblasti a nároky na přizpůsobení se určitému ústavnímu reţimu. Tím u člověka můţe dojít ke ztrátě jakékoliv motivace k činnostem, které pro něj byly dříve samozřejmostí. Strmisková říká, ţe pokud senior ztratí moţnost vykonávat jakoukoli činnost, na kterou byl zvyklý, stává se, ţe u seniora dojde k potlačování potřeby seberealizace.4

1

STRMISKOVÁ, Šárka. Vzdělávací potřeby v důchodovém věku. Brno, 2011. Diplomová Práce. MASARYKOVA UNIVERZITA. Vedoucí práce Mgr. Petra Vláčilová. 2 STRMISKOVÁ, Šárka. Vzdělávací potřeby v důchodovém věku. Brno, 2011. Diplomová Práce. MASARYKOVA UNIVERZITA. Vedoucí práce Mgr. Petra Vláčilová. 3 STRMISKOVÁ, Petra. PSYCHOSOCIÁLNÍ POTŘEBY SENIORŮ. Brno, 2007. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/21729/lf_m/diplomova_prace.txt. Diplomová práce. Masarykova univerzitarace.txt. 4 STRMISKOVÁ, Šárka. Vzdělávací potřeby v důchodovém věku. Brno, 2011. Diplomová Práce. MASARYKOVA UNIVERZITA. Vedoucí práce Mgr. Petra Vláčilová.

8

Přizpůsobení a adaptace na ţivot v sociálním zařízení pro seniory má dle Salfické 3 fáze: V první fázi jsou lidé negativističtí a agresivní. Tato fáze se nazývá jako fáze odporu. Následuje druhá fáze, kdy se staří lidé stávají apatickými a zoufalými. V této fázi dochází ke ztrátě a úbytku sil. Ve třetí fázi dojde k tomu, ţe si senior vytvoří novou pozitivní vazbu jak k personálu, tak i k ostatním obyvatelům zařízení.5 Jak je vidět, většina rizikových oblastí, které se týkají péče o seniora v ústavním zařízení, bývá spojena právě s příchodem člověka do zařízení. Proto je velmi důleţité období adaptace nepodcenit a věnovat v této době seniorovi zvýšenou a adekvátní pozornost. Vše samozřejmě záleţí na tom, jak je senior připraven na to, ţe bude ţít v sociálním zařízení a také na tom, jakou má podporu rodiny. Je také rozdíl mezi tím, zda senior odchází do zařízení dobrovolně, nebo tento podnět přišel od někoho jiného, např. člena rodiny. V případě, ţe se senior rozhodne dobrovolně nastoupit do sociálního zařízení, můţe se se situací vyrovnat mnohem lépe. Změna však pro člověka představuje určitou zátěţ v kaţdém případě.

5

SALFICKÁ, Veronika. Faktory ovlivňující adaptaci seniorů v domově pro seniory. Brno, 2011. Diplomová Prace. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Jiří Vander, Dis.

9

2. Aktivizace a aktivizační činnosti 2.1 Definice a cíle aktivizace Nejprve bych rád definoval, co se myslí pod pojmy "aktivizace" a "aktivizační činnosti". Vojířová6 ve svém článku říká, ţe aktivizace je proces, při kterém je jedinec nebo skupina lidí vedena k činnosti. Aktivizace je podnět, na základě kterého dochází k výkonu určitých aktivit, které mají uspokojit potřeby člověka, případně ho rozvíjejí. Úkolem aktivizace je tedy stimulovat člověka a tím ho podpořit k výkonu určité aktivity. Důleţitým aspektem je motivace člověka k dané aktivitě. Je také důleţité zmínit, ţe aktivizace by měla vycházet z individuálních potřeb člověka. Proto bych rád definoval, co to vlastně potřeba je. „Základní charakteristikou potřeby je to, že zvolí určitý druh činnosti (např. žádost najíst se), k němuž se poté zaměří pozornost a snaha dosáhnout ho.“7 Aktivizace můţe být stimulem činností (aktivit), které vedou k naplnění potřeb z kategorií uvedených v Maslowově pyramidě potřeb (viz obr. 1). Konkrétní aktivity pak pomáhají v různých ţivotních oblastech (uspokojení základních biologických potřeb, potřeb bezpečí a jistoty, sociálních potřeb, potřeby sebeúcty a potřeby seberealizace).

6

Vojířová, Dita. AKTIVIZACE: proces, kterým jsou lidé vedeni k činnosti. In: AKTIVIZACE: [online]. 2012 [cit. 2014-01-26]. lní sluţby, ročník: XIV., říjen lní sluţby, ročník. Dostupné z: http://proutek-vzdelavani.cz/wp-content/uploads/2012/11/Aktivizaceproces-kter%C3%BDm-jsou-lid%C3%A9-vedeni-k-%C4%8Dinorodosti.pdf 7 KALVACH, Zdeněk. Křehký pacient a primární péče. 1. vyd. Grada, 2011, 399 s. ISBN 978-802-4740-263.

10

8

obr. 1

2.2 Definice a cíle aktivizačních činností Pokud tedy definuji aktivizaci jako určitý stimul k výkonu konkrétní aktivity, tak aktivizační činnosti bych pro účely své práce definoval dle Tobiášové9, která uvádí, ţe aktivizační činnosti jsou volnočasové aktivity, které člověk navštěvuje dobrovolně ze své vůle. Vzhledem k tématu práce se nyní budu aktivizačními činnostmi zabývat pouze v kontextu poskytování sociálních sluţeb. Aktivizační činnosti mají své právní zakotvení v zákoně 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách jen stručně. Zákon říká, ţe mezi základní činnosti při poskytování sociálních sluţeb patří mimo jiné také výchovně vzdělávací a

8

Abraham Maslow. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 13. 3. 2014 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Abraham_Maslow 9 TOBIÁŠOVÁ, Radka. Aktivizační činnosti v domovech pro seniory. Olomouc, 2012. Bakalářská práce. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI.

11

aktivizační činnosti10. „V kontextu sociálních služeb je zároveň dobré toto obecné vymezení upřesnit ve smyslu naplňování obecných zásad sociálních služeb

–

samostatnosti.“11

podporovat

nezávislost

na

službě,

rozvoj

Vojířová12 říká, ţe smyslem aktivizace je podporovat

procesy, které podporují nezávislost na sociální sluţbě a vedou k větší samostatnosti. I aktivizační činnosti mohou pomoci naplňovat potřeby ve všech úrovních. Například o psychické oblasti Čeganová13 ve své diplomové práci zmiňuje, ţe tato oblast člověka je zaměřena na jeho proţívání a také na to, jaký pohled zaujímá osoba sama k sobě. Aktivní ţivot můţe přispět k tomu, aby jedincův pohled sám na sebe byl pozitivní. K aktivnímu proţívání a naplňování potřeb mohou přispět pracovní činnosti nebo činnosti běţného ţivota. Potřeba samostatnosti a nezávislosti je také nesmírně důleţitou součástí ţivota člověka. Aktivní ţivotní styl napomáhá ještě k naplňování dalších ţivotně důleţitých potřeb. Naplňování potřeb prostřednictvím aktivizačních činností se zabýváme u různých cílových skupin klientů sociálních sluţeb, ve své práci se však budu zabývat převáţně aktivizačními činnostmi, které se věnují seniorům.

10

Česká Republika. Zákon o sociálních sluţbách. In: 108. 2006. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf 11 VOJÍŘOVÁ, Dita. Aktivizace: proces, kterým jsou lidé vedeni k činorodosti. Aktivizace: proces, kterým jsou lidé vedeni k činorodosti [online]. 2012, roč. 2012, XIV [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: 12 VOJÍŘOVÁ, Dita. Aktivizace: proces, kterým jsou lidé vedeni k činorodosti. Aktivizace: proces, kterým jsou lidé vedeni k činorodosti [online]. 2012, roč. 2012, XIV [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: 13 ČEGANOVÁ, Magdalena. Využívání aktivizace seniorů pracovníky v sociálních službách pro seniory. Brno, 2010. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/110237/fss_m/diplomova_prace.pdf. Msgisterská. Masarykova univerzita.

12

2.3 Aktivizační programy Aktivizační činnosti a programy pro seniory můţeme dělat za různým účelem a s různým cílem. Mohou být realizovány např. s cílem relaxace, rehabilitace či procvičování motoriky nebo paměti. Činnosti mohou být také volnočasovou oddechovou aktivitou. Aktivizační činnosti jsou nejčastěji realizovány v různých denních centrech pro seniory či jiných zařízeních např. v domovech pro seniory, kde často bývá nabídka aktivizačních programů velmi bohatá. U aktivizačních programů, které pro seniory připravujeme, je důleţité, aby byly přiměřené schopnostem a dovednostem klientů a hlavně musí být pro seniory srozumitelné. Při realizaci aktivizačního programu je důleţité dbát na to, aby se člověk cítil dobře a bezpečně a měl moţnost zaţít "úspěch", případně mohl dělat něco, o čem ví, ţe má nějaký smysl. Aktivizační programy pro seniory mohou mít nejrůznější podobu právě podle toho, s jakým cílem jsou realizovány, případně jakých vyuţívají prostředků. Cílem tedy můţe být například procvičení paměti, zlepšení jemné motoriky, udrţení fyzické kondice, vytvoření sociálních kontaktů, relaxace, uvolnění apod. Prostředkem aktivit pak můţe být téměř cokoliv - je to něco, co pouţíváme při realizaci aktivity. Tedy např. zvíře (animoterapie), výtvarné techniky (arteterapie), hudba (muzikoterapie), vzpomínky (reminiscence), knihy (biblioterapie) atd. Je důleţité, aby programy pro seniory byly strukturovány postupně a aby se v programu vystřídalo více činností v přiměřeném časovém úseku. Dále je důleţité, aby program, který probíhá, byl časově vymezen. Nejčastěji program trvá 60 minut, ale nemusí to být pravidlem. Záleţí na atmosféře a náladě ve skupině. 13

Důleţitou roli při realizaci aktivizačních programů hrají individuální potřeby člověka. Tedy pokud se senior nechce účastnit aktivity, je důleţité toto rozhodnutí respektovat, ať uţ je to z jakéhokoliv důvodu. Abychom si dokázali představit některé programy, které jsou pro seniory nabízené, tak si je představíme na konkrétních příkladech aktivizačních programů. 2.2.1 Trénink paměti Trénink paměti je forma aktivizace, která má za cíl zaměstnávat a posilovat paměť seniora, aby se dokázal co nejdéle orientovat místem, časem a prostorem. Tato aktivita většinou procvičuje více krátkodobou paměť, kterou mohou mít senioři horší. Při tréninku paměti je důleţité, aby činnosti, které jsou do programu zahrnuty, byly navrţeny tak, aby byly pro člověka zábavné, ale také aby zároveň plnily svůj účel, tj. trénovaly kognitivní funkce. Dále je důleţité, aby byly střídány aktivity tak, aby nebyly příliš dlouhé a únavné. Do tréninků paměti zařazujeme často např. tyto aktivity: Zapamatování si předmětů v postupném pořadí a jejich následné zopakování; asociace na různé termíny; Kimovu hru; luštění kříţovek; sudoku atd. Aktivit, které je moţno vyuţít pro trénink paměti, je spousta a mohou se různě střídat tak, aby trénink paměti byl záţivný. Nikdy bychom neměli aktivity dávat ve stejném pořadí, ale aktivity bychom měli různě kombinovat. Důleţité je také mít na paměti, ţe se při aktivizaci snaţíme o to, aby byly vyuţívány schopnosti člověka tak, aby plněné úlohy nebyly ani příliš jednoduché, ale ani příliš sloţité (tj. aby byl senior schopen zaţít pocit uspokojení z vyřešené úlohy). To můţe být náročné zvláště ve skupině seniorů, kteří jsou na různé kognitivní úrovni. Zde si můţeme pomoci důkladnou

14

přípravou s různou úrovní úloh a tím, ţe ve skupině budeme pozorně sledovat, jak si senioři v jejich plnění vedou a zda trénink probíhá tak, aby splnil svůj cíl. Rád bych také zmínil, ţe v dnešní době lze vyuţít mnoho připravených materiálů a pracovních listů pro trénink paměti, takţe příprava tohoto programu nemusí být příliš časově náročná. 2.2.2 Reminiscence Nejprve bych rád definoval, co vlastně pojem reminiscence znamená. Janečková a Vacková14 uvádějí, ţe tento pojem pochází z latiny a znamená "vzpomenout si, rozpomenout se". Jedná se tedy o metodu, která vyuţívá vzpomínky a vzpomínání pro lepší kvalitu ţivota seniorů. Pojem reminiscence se pro práci se vzpomínkami uţívá také v češtině. Hana Janečková ve své knize uvádí definici R. Woodse, který „reminiscenci definuje jako hlasité nebo tiché (skryté, vnitřní) vybavování událostí ze života člověka, které se uskutečňuje buď o samotě, nebo spolu s jinou osobou či skupinou lidí.“15 S reminiscencí je spojen také pojem reminiscenční terapie, který klade důraz na léčebný účinek této metody. V České republice se v praxi setkáme s uţíváním obou termínů, často pro stejnou činnost. Rád bych také zmínil, proč zrovna vzpomínky jsou velmi cenným pomocníkem pro zdravé stárnutí a pro udrţení kvality ţivota. Haškovcová16 uvádí, ţe typické pro stáří je bilancování, kdy člověk přemýšlí o tom, co ve svém ţivotě proţil a snaţí se svůj ţivot přijmout se vším dobrým i zlým.

14

JANEČKOVÁ, Hana a Marie VACKOVÁ. Reminiscence: využití vzpomínek při práci se seniory. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 151 s. ISBN 978-807-3675-813. 15 JANEČKOVÁ, Hana a Marie VACKOVÁ. Reminiscence: využití vzpomínek při práci se seniory. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 151 s. ISBN 978-807-3675-813. 16 HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. Vyd. 2., podstatně přeprac. a dopl. Praha: Havlíček Brain Team, 2010, 365 s. ISBN 978-80-87109-19-9.

15

Vzpomínání toto bilancování umoţňuje a vzpomínání starého člověka na svou minulost je tedy zcela přirozené. Reminiscence má několik funkcí a v této práci bych se rád o některých z nich zmínil. Jednou z funkcí reminiscence je integrační funkce, jejímţ cílem je to, aby se senior vyrovnal s vlastním ţivotem. Účelem vzpomínání seniora je integrace všech událostí svého jeho ţivota, jejich přijetí a následné hodnocení ţivota jako smysluplného a dobrého. Další funkcí reminiscence je podpůrná funkce, která napomáhá k obnovení důvěry a úcty seniora ke svému ţivotu. Podporuje vnímání jeho vlastní hodnoty. Další funkcí můţe být funkce terapeutická, kdy má senior příleţitost za účasti zkušeného terapeuta zpracovat některé události, které jsou pro něj traumatické nebo bolestné. V neposlední řadě má reminiscence také funkci oddechovou - pomáhá příjemně trávit volný čas. Reminiscenci můţeme rozdělit na individuální, kdy vzpomíná pracovník pouze s jedním z klientů. Můţe se provozovat i při kaţdodenním kontaktu s klientem při vykonávání jiných běţných činností - např. při podávání léků nebo při ranním čaji. Dále můţeme provozovat skupinovou reminiscenci, která probíhá v menších skupinách seniorů a většinou ji vede facilitátor z řad zaměstnanců. Skupiny, kde je malý počet členů, zajišťují to, aby se členové cítili bezpečně, kaţdý se dostal ke slovu a byla zajištěna důvěra mezi jednotlivými účastníky. Reminiscence můţe mít také svá úskalí, která mohou bránit ve výkonu reminiscence. Mezi tato úskalí patří např. pocit seniora, ţe je společensky izolován nebo to, ţe nemá dostatečnou důvěru k prostředí. Dalším faktorem, který můţe zabránit výkonu reminiscence, jsou komunikační schopnosti seniora. Překáţkou pro výkon reminiscenční terapie jsou moţné problémy

16

s pamětí u seniora. Janečková, Vacková17 uvádějí, ţe neúspěšnou reminiscenci můţe zavinit také strach z neúspěchu a stud za své problémy. Tyto faktory mohou být častější při skupinové reminiscenci. Problém studu a strachu z neúspěchu se mohou častěji vyskytovat u seniorů, kteří přijdou jako noví klienti do zařízení a neznají tak dobře skupinu ostatních lidí. Nicméně ţádný z těchto problémů není neodstranitelný a většinou záleţí na vynalézavosti reminiscenčního pracovníka a na tom, jak dobře dokáţe zajistit vhodné podmínky a navodit pocit důvěry a bezpečí tak, aby klienti povaţovali účast na reminiscenční skupině za přínosnou. 2.2.3 Muzikoterapie Muzikoterapie je moderní terapeutická a výchovná metoda, která se můţe pouţít u osob, kterým tento typ terapie můţe pomoci. Martínková18 ve své práci uvádí, ţe termín muzikoterapie má řecko-latinský původ a v překladu tento výraz znamená "léčení hudbou". Obsah muzikoterapie obsahuje aktivní sloţku, která souvisí s emocionální stránkou člověka a stimuluje záţitkovou stránku jedince. Muzikoterapie má své kořeny jiţ v pravěku. Muzikoterapie byla v minulosti přiřazována k medicíně, kde začala být akceptována jako léčebná metoda. Postupem času se muzikoterapie od medicíny oddělila a dnes funguje jako samostatná terapeutická metoda. Dnešní podoba muzikoterapie se začala vyvíjet od roku 1948 a její vývoj pokračuje aţ do současnosti. Jak bylo jiţ řečeno, muzikoterapie působí na člověka pozitivně a má nejen relaxační funkci, ale i stimulační funkci. Můţe mít také určitá úskalí, se 17

JANEČKOVÁ, Hana a Marie VACKOVÁ. Reminiscence: využití vzpomínek při práci se seniory. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 151 s. ISBN 978-80-7367-581-3. 18 MARTÍNKOVÁ, Jaroslava. MUZIKOTERAPIE U SENIORŮ. České Budějovice, 2007. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.

17

kterými se můţeme v muzikoterapii setkat. Pokud je hudba při procesu muzikoterapie příliš hlasitá, ztrácí svůj smysl a senior se můţe cítit nepříjemně. Dle Martínkové lékaři jiţ několikrát konstatovali, ţe muzikoterapie můţe v nepřiměřeném mnoţství škodit sluchovému ústrojí člověka vlivem hlasité hudby. Obor muzikoterapie je propojen s dalšími obory, ve kterých muzikoterapie můţe sehrát svou roli, např. s rehabilitací nebo s výtvarným projevem. „V současné době se využívá spojení výtvarného projevu s hudebním uměním, tj. společné působení arteterapie a muzikoterapie, jako významný faktor v léčebných procesech.“19 Dle Martínkové je moţné muzikoterapii při arteterapii vyuţít několika způsoby, jako např. vytváření nesouvislých čar na papír dle nějakého hudebního základu. Muzikoterapie se dá také vyuţít v tanečním projevu, kdy je proces muzikoterapie dalo by se říci nejpřirozenější, protoţe tanec s hudbou velmi úzce souvisí. Muzikoterapii pro seniory můţeme dělit na několik typů. První z nich je receptivní

muzikoterapie,

která

spočívá

v tom,

ţe

senioři

hudbu

v muzikoterapii pouze poslouchají. Další formou muzikoterapie je aktivní muzikoterapie. V tomto případě senioři sami produkují hudbu zpěvem nebo hudebními nástroji.

Muzikoterapie u starých lidí můţe být také spojená

s reminiscenční terapií, kdy vyuţívá hudbu jako stimul pro vzpomínání na záţitky z minulosti. Vlivem muzikoterapie dochází u seniorů k psychické koncentraci a duševní vyrovnanosti. Muzikoterapie je také nástroj ke zvýšení sebehodnoty člověka. Muzikoterapie je způsob, prostřednictvím kterého dochází k procesu sociálního učení a integraci seniora. 19

Martínková, Jaroslava, Muzikoterapie u seniorů. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2007. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Mgr. Motlová Lenka.

18

Zdeněk Šimanovský20 ve své knize Hry s hudbou a techniky muzikoterapie uvádí, ţe muzikoterapeutický program by měl být ucelený a měly by být jasné jednotlivé činnosti, aby nedocházelo k tomu, ţe klient se v programu ztrácí. Muzikoterapeutický program by měl být zaměřen na určité téma. Program muzikoterapie by měl být rozdělen na tyto části: V první řadě by mělo být zvoleno téma, které bude předmětem programu, dále by měl přijít úvodní rituál, např. pozdrav v kolečku. Poté by měly přijít rozehřívací hry, které by měly být dynamické, a měly by být voleny dle fyzických moţností skupiny. Dalším krokem dle Šimanovského by měla být koncentrace v podobě např. relaxace. Po předchozích fázích dochází k hlavní činnosti, která se věnuje hlavnímu tématu. V této části se můţeme zabývat např. dramatizací lidové písně, která souvisí s tématem programu. 2.2.4 Ergoterapie Termín ergoterapie vznikl ve 20. století, tento výraz pochází ze dvou řeckých slov a ta jsou: ergos = práce a therapia = léčení. Mohli bychom tedy konstatovat, ţe se jedná o léčbu prací. Dříve se tato léčebná metoda nazývala jako pracovní terapie. Pojem pracovní terapie se můţe plést s pojmem pracovní rehabilitace, jelikoţ tyto dva pojmy spolu úzce souvisí, je tedy nutné si tyto dva pojmy vysvětlit. Krivošíková21 uvádí, ţe pracovní rehabilitace je pojem, který se pouţívá pro činnosti, které připravují na určité zaměstnání dle moţností a schopností pacienta. Ergoterapie napomáhá lidem vykonávat činnosti všedního ţivota, a to i přesto, ţe trpí nějakým tělesným postiţením. Činnosti, které jsou vykonávány 20

ŠIMANOVSKÝ, Zdeněk. Hry s hudbou a techniky muzikoterapie ve výchově, sociální práci a klinické praxi. Vyd. 4. Praha: Portál, 2011, 246 s. ISBN 978-80-7367-928-6. 21 KRIVOŠÍKOVÁ, Mária. Úvod do ergoterapie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 364 s. ISBN 978-802-4726-991.

19

při ergoterapii, by měly mít určitý smysl a význam pro danou osobu. Proces ergoterapie můţe mít podobu individuální, to znamená, ţe ergoterapeut tj. člověk, který proces ergoterapie vede, se věnuje osobě individuálně, nebo ergoterapie můţe probíhat ve skupinách. Jak bylo jiţ řečeno, ergoterapie napomáhá vykonávat kaţdodenní činnosti zejména lidem s určitým handicapem. V seniorském věku jde spíše o to, aby senioři neztratili manuální schopnosti. Pokud jsou manuální schopnosti u seniora uţ nějak narušeny, ergoterapie můţe napomoci k tomu, aby se stav dále nezhoršoval. Cílem ergoterapie u seniora je působení na seniora tak, aby zůstal co nejvíce samostatný a zabránit tak jeho izolaci od společnosti. Kabelová22 uvádí, ţe cílem ergoterapie je také zapojit seniora do kolektivu, a také to, aby si udrţel svou nezávislost. Techniky ergoterapie se vyuţívají dle zájmu a potřeb člověka tak, aby pro osobu bylo vykonávání různých činností co nejzajímavější. Je zde kladen důraz na individuální přístup k člověku. Pro to, aby pro seniora bylo vykonávání činností uzpůsobeno dle jeho potřeb, ergoterapie vyuţívá různé pomůcky, které mohou člověku významně pomoci. Mezi tyto pomůcky patří např. otvírač lahví nebo upravené jídelní pomůcky, jako jsou např. lţíce, příborové noţe, které jsou určené pro lepší úchop. Ergoterapie jako aktivizační činnost spočívá v tom, ţe je vedena ergoterapeutem, který tuto aktivitu vede a připravuje program, který je většinou připraven zábavnou formou. Cílem aktivity je podporovat motorické schopnosti u seniorů a jak jsem jiţ psal výše, jde spíše o to, aby motorické schopnosti byly zachovány, případně se jejich funkce dále nezhoršovaly. Mezi

22

KABELOVÁ, Hana. Kondiční ergoterapie jako součást volnočasových aktivit v domovech pro seniory. Brno, 2008. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/181005/ff_b/Bakalarska_diplomova_prace.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Dana Knotová, Ph.D.

20

ergoterapeutické činnosti můţeme zařadit např. navlékání korálků nebo práci s keramickou hlínou. 2.2.5 Taneční terapie Taneční terapie se objevila ve 20. Století ve Spojených státech amerických jako jedna z pohybových terapií, které jsou zaměřené na tělo. Dosedlová23 ve své knize uvádí, ţe taneční terapie vychází z psychoanalýzy a definuje ji jako pohybovou aktivitu, jejíţ smyslem je osvobození těla nebo svobodné vyjadřování určitých pocitů.

Dále zde Dosedlová24 uvádí, ţe první

terapeutkou, která se na území Spojených států zabývala taneční terapií, byla Franziska Boasová, která byla první terapeutkou a měla pocit, ţe tanec můţe mít také léčebný efekt. Takto vznikla první myšlenka toho, ţe terapie tancem můţe být pro člověka přínosná a můţe vést k jeho uzdravení a udrţování dobrého zdravotního stavu. Tanec můţe působit také na psychickou stránku osobnosti. „V současné době ve světě existuje více označení pro psychoterapeutický

směr

využívající

pohybu

a

tance

jako

hlavních

psychologických prostředků pro dosažení žádoucí osobnostní změny“25 Terapeutický tanec můţe mít několik podob, např. choreoterapie, psychotanec a některé další formy. Tanec a taneční terapie můţe být prostředkem k tomu, aby měl člověk radost ze ţivota, neztratil pohybové schopnosti, naplnil smysluplně svůj volný čas a dostal se do psychické pohody. Taneční terapie můţe být určena pro kaţdou věkovou kategorii, ale velký význam můţe mít

23

DOSEDLOVÁ, Jaroslava. Terapie tancem: role tance v dějinách lidstva a v současné psychoterapii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 184 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4737-119. 24 DOSEDLOVÁ, Jaroslava. Terapie tancem: role tance v dějinách lidstva a v současné psychoterapii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 184 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4737-119. 25 DOSEDLOVÁ, Jaroslava. Terapie tancem: role tance v dějinách lidstva a v současné psychoterapii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 184 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4737-119.

21

také pro seniory, kteří ţijí v domovech seniorů, kde taneční terapie můţe být součástí aktivizačních programů pro klienty. 2.2.6 Arteterapie Nejprve bych rád vysvětlil, co vlastně pojem arteterapie znamená. Tento pojem můţeme v obecné rovině definovat jako léčebnou metodu, která jako prostředek vyuţívá výtvarného umění. Dle Meškové26 tento termín lze definovat i úţeji a to tak, ţe arteterapie vyuţívá výtvarných technik pro skupinovou i individuální práci s klienty. Arteterapie vznikla ve dvacátém století, kdy se vyuţívala jako prostředek ke zkoumání psychického stavu duševně nemocných. Na webových stránkách České arteterapeutické asociace se hovoří o tom, ţe arteterapie slouţila jako prostředek k upřesnění diagnózy27. Dle České arteterapeutické asociace se arteterapie v České republice se začala vyuţívat jako terapeutická metoda v 50. letech 20. století.28 Arteterapii je moţné vyuţívat pro kaţdou věkovou skupinu od dětského věku aţ po seniorský věk. V této práci se však více zaměřím na to jakým způsobem probíhá arteterapie v seniorském věku. Pro lidi v seniorském věku můţe mít arteterapie význam v tom, ţe prostřednictvím arteterapie se mohou senioři udrţovat v dobré fyzické kondici, protoţe se pomocí ní procvičují manuální zručnost a jemnou motoriku. Dále Arteterapie můţe napomoci ke

26

MEŠKOVÁ, Jana. Arteterapie a artefiletika při práci s dětmi s poruchami emocí a chování. Brno, 2008. Diplomová práce. MASARYKOVA UNIVERZITA. Vedoucí práce PhDr. Věra Vojtová, PhD. 27 Česká arteterapeutická asociace [online]. 2012 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.arteterapie.cz/?podkategorie=arteterapie&clanek=11 28 Česká arteterapeutická asociace [online]. 2012 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.arteterapie.cz/?podkategorie=arteterapie&clanek=11

22

zlepšení paměti. Dle Apačové29 arteterapie napomáhá k tomu, aby si senior uvědomil své hodnoty. Dle webu arteterapie.net se arteterapie dělí na několik typů: První typ se nazývá „receptivní, kde umění na klienta působí a dochází k impresi (dojem, vjem) - klient není do procesu přímo aktivně zapojen (prohlídka obrazových galérií, umělecké fotografie, obrázková kniha, a apod.)“30 Dalším typem pak je arteterapie "produktivní". Dle webu arteterapie.net jde při tomto typu arteterapie o to, ţe klient se aktivně účastní terapie formou vytváření nějakého díla.31 Arteterapie se pák dále dělí na několik dalších typů, kterými se tato práce však jiţ nezabývá. Arteterapie jako terapeutický obor spolupracuje s dalšími speciálněpedagogickými a lékařskými obory. 2.2.7 Animoterapie Animoterapie je metoda, která se obvykle označuje jako léčba pomocí zvířat. Semecká ve své práci uvádí, ţe animoterapie je metoda, který je rozšířena především ve Spojených státech amerických avšak její tradice pochází ze západní Evropy.32 Dále ve své práci Semecká uvádí, ţe se tato léčebná metoda v posledních letech stále více dostává také do České Republiky.33

29

APAČOVÁ, Petra. Využití prvků arteterapie u dětí s mozkovou obrnou. Brno, 2011. Diplomová práce. MASARYKOVA UNIVERZITA. Vedoucí práce Mgr. Petra Vláčilová. 30 Arteterapie [online]. 2012 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.arteterapie.net/ 31 Arteterapie [online]. 2012 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.arteterapie.net/ 32 SEMECKÁ, Margita. Využití zvířat v psychoterapii neurotických poruch, situace v psychiatrických léčebnách ČR. České Budějovice, 2010. Dostupné z: http://theses.cz/id/pegupb/downloadPraceContent_adipIdno_12802. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce PhDr. Jan Polivka. 33 SEMECKÁ, Margita. Využití zvířat v psychoterapii neurotických poruch, situace v psychiatrických léčebnách ČR. České Budějovice, 2010. Dostupné

23

Léčba prostřednictvím zvířat můţe pozitivně působit na psychickou i fyzickou stránku člověka. „Při ovlivňování psychiky je zásadní působení na emoční stránku člověka, ale také na zvyšování sebedůvěry, nastolení pocitu důležitosti a potřebnosti.“34 Animoterapie se můţe vyuţívat u nemocných, u lidí s tělesným postiţením, nebo u lidí, kteří jsou v seniorském věku. Termín animoterapie si lidé mohou plést se zooterapií. Tento termín však dle znamená "léčba zvířat". Mezi Animoterapeutické metody patří např. canisterapie. Canisterapie je terapeutickou metodou, při které se vyuţívá jako prostředek léčebného působení pes, který přichází do fyzického kontaktu s pacienty nebo klienty. Canisterapii můţeme nahlíţet ze dvou hledisek a to z hlediska širšího, kdy je pes brán jako součást rodiny a můţe zde působit terapeutickým vlivem. Dále můţeme brát Canisterapii z uţšího pohledu. Filipová uvádí, ţe Canisterapie v uţším pojetí působí jako podpůrná terapie, která se snaţí o navázání kontaktu mezi klientem a terapeutem.35 Další formou Animoterapie, která můţe působit terapeuticky, je hipoterapie, coţ je terapie, při které se vyuţívají k terapeutickému účelu koně. „Nejdůležitějším aspektem Hypoterapie je fyzioterapie, kdy se využívá přirozené mechaniky pohybu koně v kroku a pohybových impulzů, které při

z: http://theses.cz/id/pegupb/downloadPraceContent_adipIdno_12802. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce PhDr. Jan Polivka. 34 SEMECKÁ, Margita. Využití zvířat v psychoterapii neurotických poruch, situace v psychiatrických léčebnách ČR. České Budějovice, 2010. Dostupné z: http://theses.cz/id/pegupb/downloadPraceContent_adipIdno_12802. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce PhDr. Jan Polivka. 35 FILIPPOVÁ, Pavlína. ANIMOTERAPIE A JEJÍ DOPADY NA ROZVOJ SCHOPNOSTÍ A SOCIÁLNÍCH DOVEDNOSTÍ KLIENTA. Západočeská univerzita v Plzni, 2012. Dostupné z: https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/handle/11025/5614/Bakalarska%20prace%20finalni%20podob a%202003%202.pdf?sequence=1. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce PaeDr. Petr Štainigl.

24

něm vznikají.“36 Filipová37 uvádí, ţe úkolem hipoterapie je to, aby se pohyb koně vštěpil do nervové soustavy pacienta, jde o jakýsi motorický vzor. Na tento motorický vzor se můţe pacient postupně adaptovat a můţe tak dojít ke zlepšení jeho pohybových schopností a případně uvolnění napětí. Jak bylo jiţ řečeno, animoterapii lze aplikovat na kaţdou věkovou skupinu. Výjimkou nejsou ani senioři, u kterých je vyuţití animoterapie velmi vhodné a samotnými seniory často velmi vítané. Pro seniora můţe mít animoterapie velký význam, protoţe jak Filipová38 uvádí, u starých lidí byly často během ţivota vytvořeny velmi silné vazby k určitým druhům zvířat a pokud má senior moţnost účastnit se např. canisterapie a můţe být ve fyzickém kontaktu se zvířetem, tak dochází ke zvýšení sebevědomí a k lepší psychické pohodě. Nejčastěji se Animoterapie poskytuje v domovech pro seniory, kde je terapie prostřednictvím zvířat velmi rozšířená. Nejčastěji se můţeme setkat s canisterapií či Hipoterapií. Vyuţívají se také další domácí zvířata jako kočky, králíci nebo drobní hlodavci. Forem animoterapie je celá řada, já jsem ve své práci představil pouze ty nejrozšířenější a ty, které lze vyuţít při práci se seniory. 36

FILIPPOVÁ, Pavlína. ANIMOTERAPIE A JEJÍ DOPADY NA ROZVOJ SCHOPNOSTÍ A SOCIÁLNÍCH DOVEDNOSTÍ KLIENTA. Západočeská univerzita v Plzni, 2012. Dostupné z: https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/handle/11025/5614/Bakalarska%20prace%20finalni%20podob a%202003%202.pdf?sequence=1. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce PaeDr. Petr Štainigl. 37

FILIPPOVÁ, Pavlína. ANIMOTERAPIE A JEJÍ DOPADY NA ROZVOJ SCHOPNOSTÍ A SOCIÁLNÍCH DOVEDNOSTÍ KLIENTA. Západočeská univerzita v Plzni, 2012. Dostupné z: https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/handle/11025/5614/Bakalarska%20prace%20finalni%20podob a%202003%202.pdf?sequence=1. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce PaeDr. Petr Štainigl. 38

FILIPPOVÁ, Pavlína. ANIMOTERAPIE A JEJÍ DOPADY NA ROZVOJ SCHOPNOSTÍ A SOCIÁLNÍCH DOVEDNOSTÍ KLIENTA. Západočeská univerzita v Plzni, 2012. Dostupné z: https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/handle/11025/5614/Bakalarska%20prace%20finalni%20podob a%202003%202.pdf?sequence=1. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce PaeDr. Petr Štainigl.

25

3. Domov Palata Domov pro zrakově postiţené Palata je určen klientům, kteří mají těţce poškozený zrak nebo jsou zcela nevidomí a jejich soběstačnost je omezená do té míry, ţe jsou závislí na pomoci druhé osoby. Zřizovatelem tohoto zařízení je Magistrát hlavního města Prahy, jedná se tedy o příspěvkovou organizaci. „Hlavní činností tohoto zařízení je poskytování pobytových služeb osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zrakového postižení a jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby." 39

3. 1 Historie Domov Palata má opravdu hluboké historické kořeny. Tento domov byl zřízen za vlády Františka Josefa I. v době, kdy vláda Františka Josefa trvala 40 let. Rokem jeho vzniku je tedy letopočet 1888. Na webových stránkách tohoto zařízení se uvádí, ţe domov byl zřízen jako zaopatřovací ústav pro slepce, kteří nebyli schopni pracovního nasazení. V 60. Létech, 20. Století byla domovu Palata odebrána budova, kde dříve sídlil statek a kde byly počátky tohoto zařízení. Tato budova od té doby slouţí jako denní Sanatorium pro lidi s psychiatrickými poruchami. Velký zlom nastal aţ po roce 1989, kdy došlo ke zrušení centrálního systému v oblasti sociálních sluţeb. Po roce 1989 se také změnil název Domova nejdříve na Ústav sociální péče o nevidomé a poté byl název domova změněn na Domov pro zrakově postiţené Palata. V této době se Palata stává příspěvkovou organizací, tzn., ţe zřizovatelem se stává magistrát Hlavního města Prahy. Po roce 1989 došlo k velké 39

Palata: Domov pro zrakově postižené [online]. 2014 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://palata.cz/index.html

26

rekonstrukci budovy a okolních prostor domova. O tuto rozsáhlou rekonstrukci se zaslouţila první ředitelka, která byla do funkce jmenována po sametové revoluci. Během této rekonstrukce se prostředí Palaty změnilo aţ do dnešní podoby. Postupně zde byly vybudovány např. bezbarierové přístupy do budovy a uzpůsobené pokoje s bezbariérovým sociálním zařízením. Poslední etapa rekonstrukce proběhla, kdyţ Palata slavila 120 výročí.

3.2 Charakteristika zařízení Domov se nachází na Praze 5 v horní části Smíchova. Prostředí domova je obklopeno přírodou a působí tak velmi klidným dojmem. V současné době je v Domově Palata kapacita pro 133 klientů. Domov je rozdělen do jednotlivých pavilonů podle soběstačnosti klientů. Kaţdé oddělení má také svůj zdravotnický personál, tzn., ţe na kaţdém oddělení jsou přítomné zdravotní sestry, které poskytují základní zdravotní péči, která je pro klienty domova nezbytná.

Dále jsou zde také aktivizační a rehabilitační pracovníci, kteří

poskytují činnosti, které pomáhají naplnit volný čas seniorů. Úkolem rehabilitačních pracovníků je poskytovat klientům domova činnosti, které napomohou v udrţování konstantního zdravotního stavu a zabraňují tomu, aby se jejich zdravotní stav dále zhoršoval. Zařízení není určeno pouze pro lidi v seniorském věku, ale jak jiţ vyplývá z historie tohoto zařízení, klienty jsou primárně lidé se zdravotním postiţením a to i v případě, ţe nejsou seniory. To znamená ţe zařízení je určeno pro lidi se zrakovým postiţením, kteří potřebují zvýšenou péči. Není zde kritériem věková hranice. Posláním zařízení „je poskytování komplexní péče osobám se zrakovým postižením, udržení jejich plnohodnotného života a zvyšování jejich

27

soběstačnosti s důrazem na individuální přístup.“40 Mezi základní cíle poskytovaných sluţeb patří podporování soběstačnosti, dále sem patří např. zabezpečení důstojného prostředí, záruka důstojného zacházení a udrţování vztahů v souladu s jeho přirozeným prostředím. Tyto sluţby jsou určené klientům, kteří mají problém se soběstačností či s orientací, jelikoţ je zařízení určeno klientům se zrakovým postiţením. Na Palatě je kladen důraz na odbornost zaměstnanců, kteří s klienty pracují. Teď bych rád charakterizoval, jakými pracovními pozicemi je moţné se v domově setkat. Pracovní tým Palaty tvoří tyto odborné pozice: Sociální pracovník,

jehoţ

úkolem

můţe

být

mimo

jiné

pomáhat

klientům

s administrativními záleţitostmi. Dalším členem pracovního týmu je také klinický psycholog, který poskytuje psychoterapeutické sluţby klientům a vede terapeutické skupiny. Dále pracovní tým tvoří aktivizační pracovníci, kteří se starají o aktivity a aktivizační činnosti pro klienty domova.

3.3. Klienti Domova Palata Klientelu Domova Palata tvoří klienti s těţkým zrakovým postiţením a poruchou orientace a pohybu. Těţké zrakové postiţení je kritériem proto, aby mohl být klient do tohoto zařízení přijat. Se zrakovým postiţením jsou obecně spojena určitá specifika, jak v komunikaci s člověkem, tak i v jeho osobním ţivotě. V seniorském věku můţe být však pro člověka ztráta zraku velmi sloţitá, protoţe zrak je pro člověka klíčovým smyslem pro to, aby neztrácel svůj smysl pro aktivní ţivot. Kvůli ztrátě zraku či jeho oslabení v seniorském věku můţe docházet k tomu, ţe senior inklinuje k pasivnímu stylu ţivota. Nejde jen o to, ţe senior se zrakovým postiţením můţe ztrácet motivaci 40

Výroční zpráva Domova Palata [online]. 2012 [cit. 3.3. 2012]. Dostupné z: http://palata.cz/userfiles/file/vyrocni-zpravy/vyrocni_zprava_2012.pdf

28

k aktivitě ve stáří, ale také v důsledku můţe docházet k tomu, ţe u člověka dochází k depresím a poruchám nálad. Joklíková41 ve své práci uvádí, ţe se seniorským věkem dochází k horší akceptaci ţivotní změny. „Hlavním problémem je emoční dopad na člověka při ztrátě zraku.“42 U seniora se zrakovým postiţením dochází také k tomu, ţe má pocit, ţe je neustále kontrolován, dále dochází k tomu, ţe se pomaleji pohybuje a také zpravidla dochází ke ztrátě důvěry a mnoha dalším aspektům. Co se týká navazování sociálních vztahů, zrakové postiţení můţe toto velmi významným způsobem ovlivnit, protoţe senior ztrácí schopnost orientace a nemá moţnost vizuální kontroly druhých. Pokud je však seniorům se zrakovým postiţením poskytována kvalitní péče v domovech pro seniory, můţe dojít k tomu, ţe člověk příjme svou ztrátu lépe. Kvalitní poskytovaná péče můţe být klíčem k tomu, ţe se zlepší také osobnost seniora po psychické stránce a člověk se cítí být potřebným. Galvas43 uvádí, ţe práce se seniory, kteří trpí zrakovým postiţením, je velmi náročná a ze zdravotního hlediska by neměla chybět spolupráce s ošetřujícím lékařem klienta. Vzhledem k tomu, ţe Domov Palata pro zrakově postiţené je určen pro klienty s těţkým zrakovým postiţením, je zde vyţadováno specifického přístupu k obyvatelům domova prostřednictvím různých sluţeb pro klienty a také odbornosti pracujícího personálu.

41

JOKLÍKOVÁ, Hana. Senior se zrakovým postižením. Olomouc, 2010. Dostupné z: http://theses.cz/id/90f9m2/76740-661884286.pdf. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Mgr. Dita Finková, Ph.D. 42 BĚLOVOVÁ DOLEJŠÍ, Iveta. Speciálně andragogická intervence u zrakově. Brno, 2009. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/318580/pedf_m/DP.pdf. Diplomová práce. MASARYKOVA UNIVERZITA. Vedoucí práce doc. PhDr. Mgr. Pavel Mühlpachr, Ph.D. 43 GALVAS, Zbyněk. K problematice kvatity života TZP seniorů. Praha: Sons, 2001. Dostupné z: http://www.braillnet.cz/sons/docs/tl99/01.html

29

3.4 Aktivizační činnosti v Domově Palata V Domově Palata mají velmi bohatou nabídku aktivizačních činností pro obyvatele domova. V domově se o poskytování aktivizačních starají aktivizační pracovníci, kteří jsou řádně proškoleni, aby mohli vykonávat tuto práci. Tito pracovníci mají také speciální školení pro práci s klienty se zrakovým postiţením. Mezi aktivizační činnosti patří kromě těch, které následně rozeberu více, také čtení denního tisku. Tato aktivita je na Palatě z toho důvodu, ţe jsou zde klienti se zrakovým handicapem a čtení novin či jiného tisku by pro ně bylo velmi obtíţné. 3.4.1 Pracovní terapie O pracovní terapii v Domově Palata je důleţité vědět, ţe klienti, kteří dobrovolně docházejí do terapeutické dílny, si mohou vyzkoušet činnosti, které je samotné baví. Mezi tyto činnosti patří např. vyšívání, batikování, výroba košíků a jiné činnosti, které si zde klienti mohou vyzkoušet. „I v pokročilém věku se může u klientů domova vzbudit zájem o profesi (řemeslo), kterou dosud nedělali nebo naopak se mohou vrátit k tomu, co dělávali rádi před léty.“ 44

44

Domov Palata [online]. 2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://palata.cz/41terapeuticke-sluzby.html

30

3.4.2 Muzikoterapie Další aktivitou, kterou Domov Palata poskytuje, je muzikoterapie, která je pro klienty se zrakovým postiţením velmi důleţitou aktivitou, protoţe vlivem zrakového handicapu mohou klienti vyjádřit své pocity prostřednictvím hudby. 45

Na webu Domova Palata je uvedeno, ţe skupina, která se účastní

muzikoterapie, se zaměřuje na práci s lidmi s organickým postiţením mozku a prostřednictvím hudby navozuje pocity, které pomáhají dostat klienta do lepší nálady a zlepšují jeho poznávací schopnosti. Klienti tohoto zařízení se neúčastní muzikoterapie jen při muzikoterapeutických terapiích, které probíhají na domově, ale obyvatelé Palaty se účastní také koncertů, které mohou mít také terapeutický účinek. 3.4.3 Rekondiční cvičení Na Domově Palata probíhá také aktivita, která se nazývá rekondiční cvičení. Smyslem této aktivity je trénovat pohybový aparát tak, aby u klientů nedocházelo ke ztrátě fyzické soběstačnosti a klienti byli schopni samostatnosti.46 Na webových stránkách Palaty se uvádí, ţe cvičení je moţné opravdu v kaţdém věku a překáţkou není ani jakékoliv pohybové znevýhodnění.

45

Domov Palata [online]. 2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://palata.cz/41terapeuticke-sluzby.html 46

Domov Palata [online]. 2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://palata.cz/41terapeuticke-sluzby.html

31

3.4.4 Trénink paměti Trénink paměti můţe být podstatným faktorem pro předcházení různým formám demence. Smyslem této terapeutické aktivity je smysluplnou, ale zábavnou formou trénovat paměť a další kognitivní funkce. Obyvatelé zde také procvičují komunikační dovednosti. Na Palatě se řídí tímto heslem: „Říká se, že nejlepší prevencí proti jakékoliv formě demence ve stáří je trvalé zaměstnávání mozku.“47 3.4..5 Adaptační skupina V domově Palata probíhá také aktivita nazývaná jako Adaptační skupina. Tato aktivita je vedena skupinovou formou, jak jiţ z názvu vyplývá a je určena pro klienty, kteří jsou na Palatě nově příchozí. Tato aktivita je důleţitá, protoţe nově příchozí klient má moţnost se lépe poznat s ostatními klienty a také dostane informace, které se týkají chodu domova a jeho dalších moţností. Klient má s pomocí této skupiny lepší moţnost lépe přijmout svou novou situaci a postupně se s ţivotem v domově seznamovat. Úkolem adaptační skupiny tedy je, aby adaptace seniora v domově proběhla co nejlépe, senior se se svojí situací vyrovnal a aby pro něj nebyla příliš stresující. 3.4.6 Reminiscenční terapie Neméně důleţitou aktivitou, která v domově probíhá, je reminiscenční terapie, jejíţ náplní je vzpomínání klientů na své dětství a postupně další etapy svého ţivota. Reminiscenční terapie můţe napomoci klientům procvičovat 47

Domov Palata [online]. 2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://palata.cz/41terapeuticke-sluzby.html

32

jejich dlouhodobou paměť a také v důsledku vzpomínek můţe dojít k tomu, ţe s určitou vzpomínkou se člověku můţe spojit nějaká situace, která mohla být pro člověka příjemná. V domově Palata probíhá reminiscenční terapie vţdy na předem určené téma. 3.4.7 Taneční terapie Účelem taneční terapie, která probíhá jako aktivita v domově, je navodit příjemné pocity klientům. Tanec obyvatelům dává moţnost lepší komunikace s ostatními klienty a to přispívá k dobré psychické kondici klientů.48 Na webu Domova Palata je uvedeno, ţe taneční terapie zlepšuje také fyzickou kondici klientů a přináší radost z pohybu při tanci. Na webu Domova Palata je také uvedeno, ţe někteří účastníci taneční terapie jsou upoutáni na invalidní vozík. Tato skutečnost však nepřipraví klienta o radost z tance a záţitky, které jsou s toto aktivitou spojené prostřednictvím doteků, moţnost sebevyjádření a uvolnění.

48

Domov Palata [online]. 2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://palata.cz/41terapeuticke-sluzby.html

33

3.4.8 Canisterapie V domově Palata probíhá také canisterapie a pro klienty je vţdy určitým pozitivním zpestřením dne. Dle webových stránek zařízení je úkolem canisterapie zlepšit ţivotní pohodu klientů a zlepšit komunikaci klientů s pracovníky zařízení.49 Tato terapeutická aktivita však také působí jako prostředek k uvolnění napětí a ke zlepšení pohybu.

49

Palata: Domov pro zrakově postižené [online]. 2014 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://palata.cz/41-terapeuticke-sluzby.html

34

4. Domov pro seniory Slunečnice Kapitola je zaměřena na charakteristiku Domova Slunečnice. Dále se zde hovoří o cílové skupině, pro kterou je domov určen a také je součástí kapitoly historie tohoto zařízení.

4.1 Historie Domova Slunečnice „Domov pro seniory v Praze 8 Bohnicích byl postaven v roce 1979 za účelem poskytování sociálně zdravotních služeb důchodcům.“50 Od roku 1981 začali domov obývat první obyvatelé, později začali být klienti umisťováni také do penzionů, které byly zřízeny nedaleko. K přejmenování domova na „Domov pro seniory“ Slunečnice došlo aţ v roce 2007, kdy vstoupil v platnost zákon o sociálních sluţbách. V souvislosti s touto změnou toto zařízení získalo doplnění názvu „Slunečnice.“ Od této doby se tedy zařízení nazývá celým názvem Domov pro seniory Slunečnice.51 Na webu tohoto zařízení je uvedeno, ţe výše zmíněné penziony, byly převedeny pod správu bytového odboru Magistrátu hl. m. Prahy. Tyto penziony jsou však stále ve vlastnictví zařízení.

.

50

Slunečnice domov pro seniory [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.dsslunecnice.cz/cs/o-domove/historie/ 51 Slunečnice domov pro seniory [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.dsslunecnice.cz/cs/o-domove/historie/

35

4.2 Charakteristika zařízení Toto zařízení je pobytovým zařízením, které poskytuje klientům širokou nabídku sluţeb.52 Web zařízení uvádí, ţe cílem zařízení je podporovat samostatný ţivot klientů a podporovat jejich soběstačnost. Zřizovatelem organizace je Magistrát Hlavního města Prahy. Kapacita domova je 258 klientů. Ve Slunečnici se snaţí o to, aby podmínky pro ţivot v zařízení byly co nejbliţší podmínkám přirozeného prostředí klientů. Sluţby pro klienty poskytuje odborný personál, který se snaţí klientům zajistit důstojný ţivot. Prostory Domova Slunečnice jsou rozlehlé a celé zařízení je komplexem několika budov. Součástí areálu domova je také zahrada, která slouţí klientům jako odpočinkový prostor. Zařízení je rozděleno do několika oddělení s tím, ţe hlavní budova je určena k administrativním účelům. Další oddělení jsou určená pro klienty. Zařízení je rozděleno tak, ţe první dvě oddělení jsou určená pro klienty, kteří potřebují zvýšenou péči. Na dalších dvou odděleních jsou klienti, kteří jsou samostatní a zvládnou se sami o sebe postarat. Na všech odděleních je zajištěna celodenní ošetřovatelská péče. V zařízení je kladen důraz na individuální potřeby klientů.53 Na webových stránkách Domova je uvedeno, ţe je zde podstatné, aby byla u klienta podpořena soběstačnost, dále je důleţité to, aby ke všem klientům bylo přistupováno ke stejně, a také je zde moţné přizpůsobit sociální sluţby na základě poţadavků obyvatel domova. „Domov pro seniory Slunečnice poskytuje celoroční pobytové služby seniorům s cílem podporovat samostatný a soběstačný způsob jejich života v podmínkách, které jsou blízké jejich

52

Slunečnice domov pro seniory [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.dsslunecnice.cz/cs/o-domove/vice-o-nas/ 53 Slunečnice- Domov pro seniory. Slunečnice- Domov pro seniory [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.ds-slunecnice.cz/cs/co-poskytujeme/domov-pro-seniory/

36

vlastnímu prostředí, zabezpečují důstojný způsob života a respektují osobnost uživatele.“54

4.3 Klienti domova Slunečnice Domov Slunečnice je určen pro klienty, kteří mají potíţe sami se o sebe postarat z různých důvodů. Nejčastěji je to z důvodu věku nebo z důvodu špatného zdravotního stavu, který vyţaduje pomoc další osoby a péče o jejich osobu nemůţe být zajištěna v jejich domácnosti členy rodiny. Domov Slunečnice je určen pro lidi, kteří dosáhli 60 let věku. „Na základě platné registrace poskytovatele sociálních služeb, je služba "domov pro seniory" poskytována pouze osobám s trvalým bydlištěm na území hl.m. Prahy.“55 Do Domova Slunečnice nemohou být přijati klienti, kteří jsou např. závislí na alkoholu, trpí kombinovaným nebo mentálním postiţením, mají nějakou infekční nemoc a podobně.

54

Slunečnice- Domov pro seniory. Slunečnice- Domov pro seniory [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.ds-slunecnice.cz/cs/co-poskytujeme/domov-pro-seniory/ 55 Slunečnice- Domov pro seniory. Slunečnice- Domov pro seniory [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.ds-slunecnice.cz/cs/co-poskytujeme/domov-pro-seniory/

37

4.4 Aktivizační činnosti v Domově pro seniory Slunečnice V Domově Slunečnice mají pestrou nabídku aktivizačních činností, které mohou klienti domova navštěvovat. Aktivity zde jsou členěné do kategorií od sportovních aţ po ergoterapeutické.

4.4.1 Muzikoterapeutické aktivity Do této kategorie aktivit patří zpívání, kde pracovník, který aktivitu vede, zpívá s klienty. Při této aktivitě se pouţívá klavír, kterým je doprovázen zpěv. Na webových stránkách zařízení56 se uvádí, ţe výhodou této aktivity je to, ţe se aktivity můţou zúčastnit také klienti, kteří nemohou opustit oddělení ze zdravotních důvodů. Další aktivitou, která spadá do oblasti muzikoterapeutických aktivit, je aktivita, která se nazývá poslechové pořady. Při těchto hudebních pořadech klienti poslouchají hudbu, na které se předem shodnou. Tento poslech reprodukované hudby je doprovázen také výkladem vedoucího aktivity, kdy klientům povídá, o čem skladba je, kdo je autorem a také se zde klienti dozvědí informace o autorovi skladby.

56

Slunečnice- Domov pro seniory. Slunečnice- Domov pro seniory [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.ds-slunecnice.cz/cs/aktivity-pro-seniory/hudebni-aposlechove-porady/zpivani/

38

4.4.2 Reminiscence „Reminiscence v DS Slunečnice probíhá formou skupinové a individuální práce. Skupinová setkávání se konají v místnosti, která svým dobovým interiérem připomíná původní obývací pokoj mnoha uživatelů.“57 Skupinovou reminiscenční terapii vedou dva pracovníci. Cílem reminiscenční terapie je zmapovat ţivot obyvatel domova od dětství přes jejich aktivní ţivot aţ do současnosti. Na webových stránkách Domova Slunečnice58 je uvedeno, ţe reminiscenční terapie se koná v menších skupinách a proto se reminiscenční pracovník můţe věnovat kaţdému jednotlivci ve skupině, protoţe v malé skupince je pro to prostor. Reminiscence v DS Slunečnice probíhá také tak, ţe vzpomínání probíhá nejen v místnosti, která je pro reminiscenční terapii určena, ale tato aktivita probíhá také na pokoji klienta, kdy je reminiscenční terapie vedena formou rozhovoru s klientem. Klient často vypráví pracovníkovi svůj ţivotní příběh a tím aktivuje vzpomínky na různá období svého ţivota. Na webu zařízení je dále uvedeno59, ţe vzpomínání probíhá nejen formou vzpomínání ve skupinách či individuálně prostřednictvím různých předmětů připomínající ţivot klientů, ale vzpomínání zde probíhá také formou promítání starých filmů, které mohou u klientů evokovat také různé vzpomínky vyplývající např z prostředí, kde se film odehrává. V zařízení probíhala také reminiscenční výstava, která byla určena nejen pro klienty domova. Reminiscenční výstavy se v domově občas odehrávají. Nejen, ţe jsou tyto

57

Slunečnice- Domov pro seniory [online]. 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.ds-slunecnice.cz/cs/aktivity-pro-seniory/reminiscence-prace-se-vzpominkami/ 58 Slunečnice- Domov pro seniory [online]. 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.ds-slunecnice.cz/cs/aktivity-pro-seniory/reminiscence-prace-se-vzpominkami/ 59 Slunečnice- Domov pro seniory [online]. 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.ds-slunecnice.cz/cs/aktivity-pro-seniory/reminiscence-prace-se-vzpominkami/

39

výstavy určeny pro klienty domova a jiné návštěvníky, ale také si zde pracovníci předávají různé zkušenosti z praxe.

4.4.3 Sportovní aktivity Na webu Domova Slunečnice60 se hovoří o tom, ţe klienti domova se pravidelně účastní různých her a závodů pro seniory, coţ můţe být pro okolní veřejnost zvláštní v tom, ţe veřejnost je zvyklá na to, ţe sportují pouze mladí lidé, kteří jsou schopni podávat náročné fyzické výkony. V tomto zařízení se však při sportovních aktivitách pro klienty nebere ohled na to, kdo má více bodů nebo kdo vstřelil více gólů. Je zde snaha o to, aby si klient odpočal, cítil se příjemně a podpořil pozitivně svůj psychický i fyzický stav. Mezi sportovní aktivity v tomto zařízení patří např. Kondiční cvičení, kde klienti provádí cviky, které jsou určené pro to, aby procvičovali celé tělo. Většina cviků probíhá v sedě na ţidli a ve stoje probíhá pouze několik cviků. Pokud někomu dělá problém cvičení ve stoje, tak je zde moţnost opory za pomoci ţidle. Další aktivitou, která se ve Slunečnici řadí mezi sportovní, jsou kuţelky, petanque nebo šipky. Poslední z nabídky sportovních aktivit je tao cvičení. To je aktivita, která je na stejné bázi jako kondiční cvičení a zaměřuje se na celé tělo. “Filosofií tohoto cvičení je posilování také vnitřních orgánů. Nejedná se tedy jen o kondici.”61

60

Slunečnice- Domov pro seniory [online]. 2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.ds-slunecnice.cz/cs/aktivity-pro-seniory/sportovni-aktivity/ 61 Filosofií tohoto cvičení je posilování také vnitřních orgánů. Nejedná se tedy jen o kondici.

40

4.4.4 Duchovní služby Web Domova Slunečnice62 uvádí, ţe zařízení navštěvují také duchovní různých církví, kteří klientům poskytují duchovní sluţby podle jejich přání. Duchovní sluţby v Domově Slunečnice se poskytují formou bohosluţeb, na kterých mají klienti mimo jiné moţnost zazpívat si různé duchovní písně. Bohosluţby se konají jednou za 14 dnů, s tím, ţe na významné církevní svátky tedy na Vánoce a Velikonoce se konají mimořádné církevní programy. Bohosluţby se od běţných bohosluţeb ţádným způsobem neliší. Další duchovní aktivitou, která je v tomto zařízení brána jako duchovní aktivita, se nazývá Kavárna, kam dle uvedených informací na webu zařízení63 docházejí duchovní za obyvateli domova a probírají s nimi různá témata, se kterými za klienty přijdou. Tato aktivita probíhá formou posezení s kávou a s nějakým dezertem. Toto posezení a povídání s duchovními bývá zakončeno společnou modlitbou. V zařízení dále probíhá např. ergoterapie, která se rozděluje ještě na další oblasti, které v rámci ergoterapeutických aktivit probíhají. Aktivit a aktivizačních činností probíhá v tomto zařízení celá řada.

62

Slunečnice- Domov pro seniory [online]. 2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.ds-slunecnice.cz/cs/aktivity-pro-seniory/duchovni-programy/ 63 Slunečnice- Domov pro seniory [online]. 2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.ds-slunecnice.cz/cs/aktivity-pro-seniory/duchovni-programy/bohosluzba/

41

5. Porovnání koncepce aktivizačních činností ve dvou domovech pro seniory 5.1 Cíle praktické části Cílem praktické části je zjistit a porovnat úroveň aktivizačních činností ve dvou domovech pro seniory. První domov pro seniory, ve kterém byla úroveň aktivizačních činností zjišťována, je specifický tím, ţe je určen pro seniory se zrakovým postiţením. Jedná se o Domov Palata, domov pro zrakově postiţené. Druhý domov, ve kterém byla zjišťována úroveň aktivizačních činností pro seniory, byl Domov pro seniory Slunečnice, který je běţným domovem pro seniory. Druhým cílem bylo zjistit, jestli se liší skladba aktivizačních činností v běţném domově pro seniory a v domově pro seniory se specifickým zaměřením (v domově pro seniory se zrakovým postiţením). Cílem tedy bylo zjistit, zda probíhají stejné či podobné aktivizační činnosti v obou domovech, nebo zda jsou aktivizační činnosti v těchto domovech odlišné právě z důvodu specifických potřeb klientů se zrakovým postiţením.

42

5.2 Zvolená metoda Aby bylo moţno naplnit cíle této práce, rozhodl jsem se pro metodu rozhovoru s pracovníky obou domovů, kteří mají aktivizační činnosti v těchto domovech na starosti. Obsahem rozhovorů byly otázky zaměřené na aktivizaci a aktivizační činnosti v těchto zařízeních. Sloţení otázek v rozhovoru se nelišilo, tzn., ţe v obou zařízeních byl pouţit stejný rozhovor. Rozhovor je přílohou č. xy této práce.

5.3 Postup vedení rozhovorů V kaţdém zařízení byl nejprve vytypován vhodný aktivizační pracovník, který by byl kompetentní odpovědět na připravené otázky. Poté, co byl získán jeho předběţný souhlas, byl předem seznámen s tím, jakého tématu se rozhovor bude týkat. Dotazovaní měli moţnost také nahlednout do dokumentu, který obsahoval otázky, na které budou odpovídat. Poté jim byl předloţen informovaný souhlas, ve kterém byl uveden účel rozhovoru, jakého tématu se týká a informace o tom, ţe veškeré údaje budou pouţity pouze za tím účelem, se kterým byli dotazovaní předem seznámeni. Informovaný soulas je přílohou č. 4 této práce. Poté, co byli respondenti seznámeni s formálními věcmi, které předcházeli uskutečnění rozhovoru, mohl začít samotný rozhovor, který byl nahráván na diktafon a posléze přepsán. Rozhovor probíhal tak, ţe účastníkům rozhovoru byly poloţeny předem připravené otázky, na které respondenti odpovídali. Veškeré odpovědi na otázky byly dobrovolné, respondenti nebyli tlačeni do odpovědí. Účastníci rozhovoru měli právo kdykoliv v průběhu rozhovoru odstoupit od uskutečňovaného rozhovoru. Respondenti odpovídali na otázky 43

srozumitelně a pokud jim nebylo cokoliv jasné, tak se mohli zeptat na doplňující informace. V domově Slunečnice byly odpovědi na otázky velmi stručné a proto bylo nutné se doptávat na doplňující otázky, které měly dopomoci k získání příslušné odpovědi.V Domově pro zrakově postiţené Palata byly odpovědi na otázky velmi bohaté a nebylo nutné se příliš doptávat pomocí doplňujících otázek. Spolupráce s aktivizačním pracovníkem v tomto zařízení byla velmi dobrá, protoţe na otázky odpovídal velmi široce a zmiňoval co nejvíce informací, které ho k dané otázce napadaly.

5.4 Vyhodnocení obsahu rozhovorů V této části práce postupně vyhodnotím informace získané v obou zařízeních a porovnám je tak, abych mohl naplnit i druhý cíl mé práce - tj. zjistit, zda se v oblasti nabízených aktivit nějak odráţí to, ţe v Domově Palata ţijí klienti se zrakovým postiţením. 5.4.1 Nabízené aktivity Otázka č. 1: "Jaké aktivity Váš domov svým klientům nabízí?" Palata: Nabízí skupinové a individuální aktivity. Mezi skupinové aktivity patří např. trénink paměti, muzikoterapie, ergoterapie a další. Individuální aktivity probíhají u klientů na pokojích nebo v příslušných místnostech. Mezi individuální aktivity patří rozhovory s klienty nebo reminiscence, případně jiné aktivity.

44

Slunečnice: Domov Slunečnice klientům nabízí aktivity jako např. vaření, trénování paměti, setkávání na halách, bohosluţby a jiné aktivity. Porovnání: Dle odpovědi na tuto otázku v obou zařízeních je patrné, ţe Domov Palata nabízí pestřejší spektrum aktivit pro seniory. Dále bylo zjištěno na základě rozhovorů, ţe aktivity jsou rozdělené také na individuální a skupinové, coţ z rozhovoru, který se uskutečnil v domově Slunečnice, nevyplývá. Rád bych však doplnil, ţe dle mých informací domov Slunečnice nabízí aktivit více neţ zmínila aktivizační pracovnice, ve skutečnosti tedy bude nabídka aktivizačních programů vyrovnaná. 5.4.2 Lektoři aktivit Otázka č. 2: „Kdo vede aktivizační činnosti?“ Palata: Z rozhovoru vyplývá, ţe aktivity v Domově Palata vedou aktivizační činnosti „aktivizační pracovníci, psycholoţky a externí pracovníci.“64 Na základě rozhovoru bylo také zjištěno, ţe v domově Palata vedou aktivity i externí lektoři, kteří jsou placeni a dobrovolníci, kteří svou činnost vykonávají dobrovolně. Poměr externích a interních lektorů aktivit je takový, ţe zaměstnanců Palaty je méně, jelikoţ domov navštěvuje mnoho dobrovolníků.

64

Příloha 1

45

Slunečnice: „Aktivity si vedou sami pracovníci na jednotlivých odděleních, podle toho, jaké aktivity jsou těmto pracovníkům přiděleny.“65 Tito pracovníci, kteří aktivity vedou, si říkají „sociální terapeuti.“ Do zařízení také docházejí dobrovolníci, kteří zde vedou některé aktivity. Jinak si veškeré aktivity vedou sami zaměstnanci zařízení a nemají ţádné externí placené lektory. Z rozhovoru vyplývá, ţe poměr dobrovolníků a zaměstnanců zařízení je takový, ţe zaměstnanců zařízení je více. Porovnání: Na základě uskutečněných rozhovorů bylo zjištěno, ţe v Domově Palata jsou více otevření externím lektorům, zatímco ve Slunečnici vedou aktivity pouze dobrovolníci jako externí lektoři aktivit, jinak si veškeré aktivity vedou sami pracovníci zařízení. 5.4.3 Zjišťování potřeb klientů Otázka č. 3: "Jak se zjišťují potřeby klientů?" Palata: Pokud klienti své potřeby nesdělí sami, tak pracovníci zjišťují potřeby klientů při rozhovorech s nimi. Personál také pouţívá práci s ţivotním příběhem klienta - tj. kdyţ vidí, ţe měl klient v minulosti nějaké koníčky a zájmy, tak se pro něj snaţí najít naplnění v nějaké příbuzné aktivitě. Snaţí se o individuální práci s klientem.

65

Příloha 1

46

Slunečnice: Potřeby klientů se zjišťují při rozhovorech s klienty. Často také přijdou klienti sami s nějakým poţadavkem. Porovnání: Dle odpovědí se zdá, ţe v Domově Palata je personál aktivnější při zjišťování potřeb a zájmu klientů o určité aktivity. Odpověď pracovnice Slunečnice však byla velmi stručná a proto nelze udělat v této oblasti jednoznačný závěr. Na Palatě kladou větší důraz na individuální přístup ke klientům při zjišťování jejich potřeb, coţ můţe být způsobeno právě tím,ţe klienti Domova Palata mají zrakové postiţení a dá se předpokládat, ţe jsou méně iniciativní při formulaci toho, co by rádi dělali. 5.4.4 Odpovědná osoba za časový rozvrh aktivit Otázka č. 4: „Kdo dělá časový rozvrh aktivit“? Palata: V zařízení mají pevně stanoven program aktivit, které jsou zde pravidelné a pokud se vytvářejí nové aktivity, tak se musí vejít do programu jiţ stanovených aktivit. Toto se však týká pouze skupinových aktivit. U individuálních aktivit je to tak, ţe čas těchto aktivit si přizpůsobují sami aktivizační pracovníci. Časový rozvrh aktivit se řídí dle denního programu tzn., ţe sem patří také úkony běţné péče jako např. hygiena nebo jiné aktivity, které mohou být mimořádné jako např. koncert, výlet apod. 47

Slunečnice: V tomto zařízení se časový rozvrh aktivit vytváří tak, ţe se sejdou všichni lektoři aktivit a po té se domlouvají, jak by mohl vypadat časový harmonogram aktivit. „Řídíme se podle plánu, který máme a řídíme se také podle časových možností a druhu aktivit, které v zařízení probíhají.“66

Porovnání: V Domově Palata mají pevně stanovený program aktivit, které se nemění a u individuálních aktivit si časový rozvrh koordinují aktivizační pracovníci zařízení. V Domově Slunečnice o časovém harmonogramu patrně pracovníci více diskutují mezi sebou a při vytváření programu aktivit jim také pomáhá harmonogram, který mají zřejmě dopředu předepsán. 5.4.5 Pravidelnost aktivit Otázka č. 5: „Konají se aktivity pravidelně“? Palata: „Skupinové aktivity se konají pravidelně, každý týden mají v programu své místo, aby o nich lidé věděli a měli se také na co těšit.“67

66 67

Příloha 1 Příloha 1

48

Slunečnice: „Ano jsou, u vrátnice se nachází nástěnka, kde jsou vypsané jednotlivé aktivity s časem, kdy se konají, a každý člověk má možnost si vybrat aktivity, které ho zajímají.“68 Porovnání: Z rozhovorů vyplývá, ţe pravidelnost aktivit je v obou zařízeních důleţitá, protoţe klienti mají zafixovaný určitý pravidelný program nabízených aktivit a časté změny mohou být pro klienty nepřehledné. Je také zřejmé, ţe program aktivit se nijak zásadně nemění, pokud k tomu nejsou mimořádné důvody. 5.4.6 Informovanost klientů o aktivitách Otázka č. 6: „Jakým způsobem se klienti o aktivitách dozvídají“? Palata: Klienti jsou zde o aktivitách informování prostřednictvím místního rozhlasu, kde se předčítá aktuální program aktivit pro daný den. Tato rozhlasová relace zde probíhá vţdy ráno. V rozhlasové relaci se také hlásí mimořádné aktivity. Potom ještě program aktivit pro aktuální den klientům sdělují individuálně aktivizační pracovníci, aby klientům program ještě připomněli. Slunečnice: V tomto zařízení se klienti o aktivitách dozvídají prostřednictvím ranního hlášení a z nástěnky. Nově příchozí klienti do zařízení dostanou seznam nabízených aktivit v zařízení.

68

Příloha 2

49

Porovnání: Patrně v Domově Palata je informovanost o aktivitách důkladnější, protoţe klientům je aktuální program aktivit neustále připomínán nejprve rozhlasem a poté aktivizačními pracovníky, kteří obcházejí klienty a program klientům ještě připomínají během dne. V domově Slunečnice se klienti aktuální program dozvídají pouze z psaného programu na nástěnce a z ranního hlášení. O tom, ţe by program aktivit byl klientům připomínán ještě pracovníky zařízení, se v rozhovoru nehovoří.

5.4.7 Motivace klientů Otázka č. 7: „Jakým způsobem jsou klienti k aktivitám motivováni“? Palata: V zařízení se o motivaci klientů k aktivitám starají klíčoví pracovníci, kteří klientovi aktivitu nabízejí a povzbuzují ho k účasti. Klient se následně sám rozhodne, zda chce danou aktivitu navštěvovat. Klient má moţnost si aktivitu nejdříve vyzkoušet a zjistit tak, jestli mu daná aktivita vyhovuje. Slunečnice: V zařízení motivace k aktivitám probíhá formou doporučení aktivity, klient se na aktivitu můţe přijít podívat a rozhodnout se, zda na aktivitu bude dále docházet. Porovnání: V obou zařízeních probíhá motivace k aktivitám formou doporučení aktivity a klienti se sami rozhodnou, jestli budou dané aktivity navštěvovat. V obou 50

zařízeních jde o to, aby se mohli klienti svobodně rozhodnout, jestli budou navštěvovat aktivity. Aktivity v obou zařízeních jsou dobrovolné.

5.4.8 Spoluúčast klientů na vedení aktivit Otázka č. 8: „Podílejí se klienti na tvorbě aktivit“? Palata: V zařízení se snaţí o to, aby se klienti podíleli na tvorbě aktivit. Je to pro klienty přínosnější, neţ kdyţ jsou pasivními odběrateli aktivit, které pro ně připraví pouze personál. „Kulturní klub vyšel od klientů, že si o něj sami řekli, sami přinášejí zajímavosti, protože něco si přečtou, slyší v rádiu. Díky tomu se mohou sami zúčastnit.“69 Slunečnice: V tomto zařízení jsou klienti při tvorbě aktivit spíše pasivní. Z rozhovoru vyplývá, ţe pokud si klienti vymyslí aktivitu sami, personál zhodnotí, zda je aktivita pro klienty vhodná a není příliš náročná. Porovnání: Je patrné, ţe v Domově Palata do tvorby aktivit zapojují klienty více, zatímco v Domově Slunečnice jsou klienti více ovlivňováni pracovníky zařízení a jsou pasivnějšími při vytváření aktivit.

69

Příloha 1

51

5.4.9 Zpětná vazba od klientů Otázka č. 9: „Máte zpětnou vazbu od klientů týkající se aktivit“? Palata: Zpětná vazba týkající se aktivit funguje hlavně, kdyţ klienti s aktivitami nejsou spokojeni nebo uţ je aktivity nebaví. "U individuálních aktivit je to na individuální práci pracovníků. Vidíme že klient není nadšen, nejde mu to, tak se ho zeptáme, jestli náš dojem je správný. V případě, že se klientovi aktivita nelíbí, zkusí se to samé ještě několikrát a pak nastupuje jiná možnost aktivity. Když se klientovi aktivita zalíbí, tak v té aktivitě s klientem pokračujeme70. Slunečnice: Z rozhovoru je patrné, ţe v zařízení funguje zpětná vazba pouze v případě, pokud aktivity klienty nenaplňují. Porovnání: V obou zařízeních funguje zřejmě zpětná vazba jen v případě, ţe jsou klienti s poskytovanými aktivitami nespokojení.

70

Příloha 1

52

5.4.10 Financování lektorů a aktivit Otázka č. 10: „Jakým způsobem jsou financováni lektoři aktivit a samotné aktivity“? Palata: Dobrovolníci nejsou placeni, lektoři aktivit jsou placeni z rozpočtu zařízení a aktivizační pracovníci Palaty jsou placení zaměstnanci zařízení. Aktivity jsou financovány z rozpočtu zařízení. Z rozhovoru vyplývá, ţe se vydává velký objem finančních prostředků hlavně na kulturní akce, např. divadelní představení. Slunečnice: Na aktivity v zařízení se čerpají finanční prostředky z rozpočtu domova, a pokud je aktivita draţší, tak si na aktivitu klienti přispějí. Porovnání: Zdá se, ţe domov Palata více čerpá finanční prostředky z rozpočtu a vzhledem k tomu, ţe mají dostatek prostředků pro financování aktivit, tak klienti si na samotné aktivity nemusí přispívat. V domově Slunečnice není zřejmé, zda je objem peněz na aktivity dostatečný, ale klienti si z části na některé aktivity přispívají z vlastních zdrojů.

53

5.4.11 Otevřenost aktivit pro okolí „Můţe na aktivity docházet i někdo z venku“? Palata: Dle zjištěných informací jsou aktivity v zařízení uzavřené a jsou tedy určené pouze pro obyvatele zařízení. Přístupné jsou pouze aktivity, jako např. kavárna, kam si mohou klienti přivést své návštěvy. Slunečnice: V tomto zařízení nebylo na tuto otázku odpovězeno. Porovnání: V domově Palata jsou aktivity zcela nepřístupné. Je zde přístupná pouze aktivita, která se nazývá Kavárna, kam si klienti mohou přivést své návštěvy. V Domově Slunečnice nebylo na tuto otázku odpovězeno, tzn., ţe nebylo moţné zjistit, zda jsou aktivity přístupné také pro okolí či ne.

54

6. Shrnutí Touto kapitolou bych rád shrnul praktickou část této práce. V praktické části práce jsem se zabýval vyhodnocením rozhovorů, které proběhly za účelem porovnání aktivizačních činností v jiţ jmenovaných zařízeních. Rozhovory jsou klíčovou součástí praktické části, jelikoţ umoţňují naplnit celkový cíl práce. První podkapitola praktické části definuje cíl praktické části. Představuje prostředí, ve které byly informace pro praktickou část získávány. Hovoří o tom, ţe rozhovory probíhaly ve dvou domovech pro seniory s tím, ţe jeden domov pro seniory je běţným domovem pro seniory a druhý je specifický tím, ţe je určen pro specifickou skupinu seniorů se zrakovým postiţením. Dále se tato kapitola zabývá tím, ţe cílem praktické části je zjistit úroveň aktivizačních činností v těchto zařízeních a následně je porovnat. Dalším bodem, kterým se tato podkapitola zabývá je další cíl, kterým je to, zda se skladba aktivizačních činností nějakým způsobem liší. Ve druhé kapitole praktické části popisuji metodu rozhovoru, jaká byla zvolena skladba otázek a čeho se otázky týkaly. Další podkapitola praktické části práce se zabývá tím, jak probíhalo vedení těchto rozhovorů. Je zde uvedeno např., ţe rozhovory byly nahrávány na diktafon a posléze přepsány do písemné podoby. Další bodem, kterým se zabývá tato kapitola, je to, jaké okolnosti ovlivňovaly průběh těchto rozhovorů. Dále je zde např. uvedeno, ţe oba rozhovory v obou zařízeních proběhly s aktivizačními pracovníky, kteří aktivity vedou. Poslední podkapitolou v praktické části je samotné vyhodnocení obou rozhovorů. Podkapitola se zabývá jiţ konkrétními fakty, která byla zjištěna na základě rozhovorů. Cílem této podkapitoly je jiţ samotné porovnání aktivizačních činností v obou zařízeních. 55

. V této práci jsem došel k závěru, ţe v obou domovech pro seniory, jak v Domově pro seniory Palata, tak Slunečnice, je skladba aktivit více méně stejná a ani navzdory tomu, ţe Domov pro seniory Palata je specifickým zařízením určeným pro seniory zrakovým postiţením, se v porovnání s Domovem pro seniory Slunečnice, který je běţným domovem pro seniory, skladba aktivizačních činností neliší. Co se týče porovnání aktivizačních činností z hlediska úrovně těchto činností, došel jsem k závěru, ţe v Domově pro seniory Palata se snaţí více zapojovat klienty do tvorby aktivit a aktivizačních činností. Dále je důleţité zmínit poznatek ohledně toho, ţe na Palatě se snaţí přistupovat ke klientům více individuálně. To v Domově Slunečnice také, ale v Domově Palata je tento druh přístupu ke klientům více patrný.

56

Závěr Závěrem práce bych chtěl shrnout, o čem pojednává celá práce a zhodnotit to, zda byly naplněny cíle této práce. Cílem této práce bylo porovnat úroveň aktivizačních činností ve dvou odlišných domovech pro seniory. Odlišných v tom, ţe jeden z domovů je určen pro seniory se zrakovým postiţením. V druhém případě se jedná o běţný domov pro seniory. Cílem práce bylo také zjistit, jestli se liší skladba aktivizačních činností v těchto dvou zařízeních. Práce je rozdělená na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se zabývá obecnými kapitolami, které s aktivizací a aktivizačními činnostmi bezprostředně souvisí.

V praktické části se tedy zabývám např. potřebami

seniorů v ústavním zařízení. Toto téma s aktivizací a aktivizačními činnostmi velmi úzce souvisí, protoţe aby byla aktivizace úspěšná, je třeba dbát na individuální potřeby seniorů. Dále se teoretická část zabývá samotným pojmem aktivizace a aktivizační činnosti. Hovoří se zde o tom, co vlastně aktivizace a aktivizační činnosti znamenají a jaký význam mohou mít pro lidi v seniorském věku. Poté se v této části práce zabývám konkrétními aktivizačními činnostmi, které mohou být součástí programů aktivizačních činností v domovech pro seniory. Dalším bodem teoretické části je charakteristika dvou domovů seniorů, ve kterých byla zjišťována úroveň aktivizačních činností. Rád bych nyní shrnul praktickou část práce, která se zabývá vyhodnocením rozhovorů, které slouţily k tomu, aby bylo moţné zjistit úroveň a rozdílnost aktivizačních činností ve dvou konkrétních domovech pro seniory. Cíl práce, který byl pro tuto práci stanoven, byl naplněn. Toto konstatuji na základě doloţených rozhovorů, které jsou přílohou této práce. Tuto skutečnost konstatuji také na základě vyhodnocení těchto rozhovorů, které pomohly k tomu, aby mohl být cíl této práce naplněn 57

Příloha 1 Přepsaný rozhovor Domov Palata 1. Jaké aktivity Domov Palata poskytuje?

Poskytujeme skupinové aktivity klientů, na které si oni docházejí nebo my je tam doprovázíme a potom individuální aktivity, které probíhají buď na pokojích těch klientů, nebo v těch příslušných místnostech, např. jako třeba v dílně taky můţou probíhat, nebo v místnostech na muzikoterapii a podobně. Z těch skupinových aktivit tam bych jmenovala především trénování paměti, to je u nás poměrně důleţitá aktivita, protoţe máme hodně klienty v seniorském věku, potom probíhá muzikoterapie, jsou dvě skupiny pod vedením jedné aktivizační kolegyně a paní psycholoţky. Pak máme ruční práce, takţe by se dalo říct ergoterapie. Pak tady máme dvě externistky, které docházejí na arteterapii, zároveň také dělají keramiku, takţe to bychom mohli zařadit pod ergoterapii. Dále probíhá tančení s klienty, coţ si myslím, ţe je taky poměrně důleţitá aktivita, protoţe to je spojení pohybu, nějakého záţitku té hudby, a zároveň je to taková vzpomínková aktivita, protoţe naši klienti byli zvyklí chodit tančit. Dále tady máme klub nebo krouţek lidí, kteří mají rádi váţnou hudbu a to kolegyně dělá poslech záznamu váţné hudby a před tím dělá informační přednášku o tom díle, nebo o tom skladateli. Jednou za 14 dní se to střídá s klubem kulturním, kde si říkají nějaké zajímavosti, ona si něco připraví pro ty klienty a zároveň ti klienti, kteří mají taky zájem, tak si připravují i něco pro ty další klienty. Oni poslouchají často rádio naši klienti, takţe se také zajímají takţe taková výměna různých novinek zajímavostí nebo na nějaké dané téma. Ještě probíhá díky dobrovolníkům skupinové čtení, ještě máme 58

pěvecký sbor, tak to se také dá zařadit do těch skupinových aktivit. Hodně se snaţíme klást na individuální aktivizaci klientů, takţe ti klienti, kteří nemají třeba zájem aţ tak se setkávat skupinově, nebo to pro ně není přístupné, nemůţou, nechtějí vycházet z pokoje z různých důvodů, tak ta aktivizace probíhá přímo na pokoji. Tam patří uţ samotný rozhovor s tím klientem, jak se mu daří, jak se cítí, co by rád nebo vzpomínání na ten jeho ţivot, abychom my měly moţnost zjistit ještě další informace, které nám pomůţou v té práci s ním, abychom tu naši práci přizpůsobili přímo jemu. Hodně často klientům čteme, protoţe samozřejmě mají zrakové omezení a kaţdému nevyhovuje poslouchat zvukovou knihovnu, coţ tady taky děláme. Jsou tady klienti, kteří se naučí pouţívat přehrávače, potom si můţou záznamy kníţek pouštět sami, podle toho jak oni mají chuť, ale pro kaţdého to není. Poměrně hodně klientům čteme, protoţe to je hodně spojené i s tím osobním kontaktem, coţ je hodně důleţité pro klienty v tomhle věku. Ţe si také mimo to čtení člověk s tím klientem popovídá jak se cítí, a zároveň se to dá spojit zase s nějakým vzpomínáním na ten jeho ţivot na detaily, na příjemné vzpomínky. Je to přece jen osobnější aktivita to osobní čtení neţ to poslouchání zvukové knihovny, ale je to individuálně někomu vyhovuje zvuková knihovna poslechnout si tu kníţku sám v klidu, někdo si radši nechá číst a má kontakt s tím pracovníkem. Potom se snaţíme, o smyslovou aktivizaci tzn. zapojovat další smysly, které nejsou tak postiţené, především hmat, čich. Je to důleţité zejména u zcela nevidomých klientů. Děláme různé poznávání předmětů, vůní, s tím se často spojí trénování manuální zručnosti, protoţe u starších lidí uţ nejsou ruce tak šikovné a potřebují to trénovat.

59

Kdo rozhoduje o tom, jaké aktivity na Palatě budou? Vychází to z podnětu klíčového pracovníka, který to zjistí, nebo objeví u toho svého klienta, nebo od nás aktivizačních pracovníků, ţe přijdeme na to, ţe tahle aktivita by byla vhodná pro určitého klienta, takţe se to zjišťuje z podnětů, to, co my zjistíme, nebo ţe sám ten klient si řekne. Pak se to dále zpracovává. Toto se týká individuální aktivizace. V té skupinové pokud se zjistí, ţe by mělo více lidí zájem, tak se ta aktivita dělá. Takhle se obnovil kulturní klub. Jak se zjišťují potřeby klientů? Na základě poţadavků klientů. Buď jsou ti klienti ještě sami tak aktivní, ţe si poţadavky dají sami, ţe mají zájem o konkrétní aktivitu, nebo to vyzní z rozhovoru s klientem, ţe my vidíme, ţe dříve měl tyto zájmy, snaţíme se pracovat s tím, jaký ţivot měl dříve, jaké měl zájmy koníčky. Vycházíme z toho, co v jeho ţivotě bylo co tady my máme a co jsme klientovi schopni nabídnout, případně vymyslíme. něco nového. snaţíme se o individuální práci s klientem. Kdo dělá časový rozvrh aktivit na Palatě? Skupinové aktivity vychází z těch, které tady uţ byly, pokud se dělá nová aktivita, tak se musí přizpůsobit tomu programu, který tady uţ je, aby to s něčím nekolidovalo. Jsou pevně dané programy, takţe se nové aktivity musí vsunout mezi pevně dané aktivity. Individuální aktivizace, to uţ si děláme my aktivizační pracovníci podle klientů, protoţe já si naplánuji nějaký seznam klientů, za kým bych daný den měla jít, kdo by to potřeboval, ale je to podle 60

zdravotního stavu, podle toho jestli klient nemá nějakou jinou pro něj důleţitější aktivitu nebo rehabilitaci. spíše se přizpůsobujeme klientům. Je to také podle toho, jak se klient cítí, kdyţ se někdo vrátí z nemocnice, je na tom psychicky špatně, zvyká si znovu na novou situaci, je nemocný, slabý, tak potřebuje aktivizaci více. Je to takhle individuálně. Čím se řídí sestavování časového rozvrhu aktivit? Je to podle toho, jaký je denní reţim, protoţe je tady velká skupina klientů a jsou zde zásadní věci, které se během dne musí naplnit. Takţe jsou snídaně, obědy, večeře, které se podávají v určitém časovém horizontu. Pak jsou zde úkony, které se musí s klienty dělat z přímo obsluţné péče, koupání, další aktivity, cvičení, pak zde chodí lékař. Aktivizace je nadstavba, která se dělá, kdyţ je to moţné. Jsou další věci, které jsou skupinové, kdyţ víme, ţe pro člověka je důleţité jít např. na muzikoterapii, tak jde domluvit, ţe pro klienta nepůjde rehabilitační sestra, protoţe pro člověka je důleţité jít na muzikoterapii, zúčastnit se, potkat se s ostatními lidmi. Je to o domluvě a o individuálním přístupu. Někdo chodí na muzikoterapii, protoţe to má jako zájem, ale není to pro klienta aţ tak podstatné. Jakým způsobem se řídí časový rozvrh dle moţností interních, externích lektorů? Externí lektoři mají ještě svojí další aktivitu, tak tomu se musí přizpůsobit klienti. Kdyţ má externí lektor naplánovanou aktivitu v pondělí, tak musí být v pondělí. A my co jsme interní pracovníci, tak se přizpůsobujeme klientům.

61

Kdo na Palatě aktivity vede? Aktivizační pracovníci, psycholoţky a externí odborníci, ţe sem dochází externě např. arteterapeutky. Vede aktivity i někdo z venku? ( jiní lektoři či dobrovolníci)? Na skupinové čtení k nám docházejí dobrovolníci, dobrovolní pracovníci, ti vedou např. skupinové čtení. Jaký je poměr externích a interních lektorů? Co se týče počtu pracovníků, nás je míň, protoţe se nám zvýšil počet dobrovolníků, tzn., ţe těch je na počet míň, ale oni mají míň pracovních hodin. Přijdou sem za jedním aţ dvěma klienty a jsou tady např. dvě hodiny za týden. Většinová aktivizace je na aktivizačních pracovnících, kteří jsou tady zaměstnaní na hlavní pracovní poměr. Které skupině pracovníků (externím, interním) dává Palata přednost? V první řadě dáváme přednost svým pracovníkům, kteří jsou zde zaměstnáni, ale pokud příjde dobrovolník, tak si aktivizační pracovníci neplánují aktivity. Ţádným způsobem se neodlišuje přednost. Funguje to na principu vzájemné komunikace. Jaká jsou rizika nebo klady externích a interních pracovníků?

62

Externí pracovníci klienty tolik neznají jako zaměstnanci Palaty. Já kdyţ jsem na tom oddělení s těmi ostatními pracovníky, tak mám představu o tom, jakou má klient náladu, také vím v jakém je zdravotním stavu. Podle toho se můţu přizpůsobit, vím, ţe se klientův zdravotní stav zhoršil a vím, ţe situace vyţaduje např. nějakou jednodušší aktivitu. My jsme informovanější neţ externisté, co se týká konkrétního stavu klienta. Výhoda externistů je v tom, ţe klienty nevidí kaţdý den a přinášejí jiný pohled na klienta, ale je to výhoda, ale zároveň nevýhoda. Je čerstvější vztah, protoţe se vzájemně neznají tak dobře. Nevědí, jakou má klient náladu, ale přijdou z venku s něčím novým s dobrou náladou a mohou klienta zvednout, zlepšit mu náladu Konají se aktivity pravidelně nebo jestli se i nějakým způsobem mění? Skupinové aktivity se konají pravidelně, kaţdý týden mají v programu své místo, aby o nich lidé věděli a měli se také na co těšit a aby si tam dokázali sami dojít, pokud to jde. Pokud to nejde, jsou na aktivitu doprovozeni. Je to důleţité proto, aby si klient udrţoval svou soběstačnost a z tohoto důvodu jsou aktivity pravidelné. Stalo se, ţe byla nějaká změna v programu aktivit? Ano, stává se to, občas se musí, ale není to často. Většinou je to z technických důvodů, ţe se aktivita musí odvolat. Jakým způsobem se klienti o aktivitách dozvědí? Kaţdý den ráno mezi 7. 15 a 7. 30 je rozhlasová relace tady u nás, kde pozdravíme klienty do rozhlasu. Hlásí se aktuální datum, kdo má svátek, pak 63

oznamujeme aktuální jídelníček a poté se hlásí skupinové aktivity, které jsou pro celý domov, aby klienti věděli, co se v aktuální den děje. Hlásí se také i to co je mimořádné např. koncert, aby klienti věděli. Toto je všeobecně pro všechny a potom chodíme my aktivizační pracovníci po pokojích a připomínáme to klientům, protoţe někdo např. špatně slyší nebo hlášení nepostřehl, nebo hodně zapomíná. Pak ještě chodíme my, kdyţ víme, ţe určitý klient má rád určitou aktivitu , tak zveme klienty jestli se nezúčastní. Jakým způsobem jsou klienti k aktivitám motivováni? To je práce pro klíčového pracovníka, to jsou lidé z přímo obsluţné péče, kteří mají určitý počet svých klientů, se kterými pracují. Jsou to pracovníci, kteří se o klienty starají, vedou jejich dokumentaci, mají dohled nad změnou potřeb klientů. Klíčový pracovník zjišťuje informace od klienta vyplývající z rozhovoru, snaţí se zjistit, co by ho mohlo ještě zajímat a snaţí se to klientovi nabídnout. Nabídka funguje formou dobrovolného rozhodnutí. Můţete si to zkusit, kdyţ to nepůjde nevadí. Je to individuální. Někdo je sám aktivní a někomu je lepší to nabídnout. Podílejí se klienti na tvorbě aktivit? Je snaha klienty do aktivit více zapojovat, je to dobře, protoţe klientům aktivita pak přináší pocit většího uspokojení, kdyţ se sami zapojili do té aktivity, neţ kdyţ tu aktivitu dostanou pasivně od personálu. Např. kulturní klub vyšel od klientů, ţe si o něj sami řekli, sami přinášejí zajímavosti, protoţe něco si přečtou, slyší v rádiu. Díky tomu se mohou sami zúčastnit Vznikla zde např. aktivita muzicírování s klienty tak, ţe někteří hráli celý ţivot na klavír a tak se scházejí a hrají pro ostatní. 64

Máte zpětnou vazbu od klientů, co se týká aktivit? Zpětná vazba funguje hlavně v případě, pokud se aktivita klientům vůbec nelíbí, tak příště uţ tam klienty tolik nedostaneme. Řeknou, moc se mi tam nelíbilo, nebylo mi to příjemné, tak příště klienti nepůjdou, protoţe jim to nikdo nepřikazuje. Pokud by byla aktivita neúspěšná, tak klienti přestanou na aktivitu docházet a u individuálních aktivit je to na individuální práci pracovníků. Vidíme, ţe klient není nadšen, nejde mu to, tak se ho zeptáme, jestli náš dojem je správný V případě, ţe se klientovi aktivita nelíbí, zkusí se to samé ještě několikrát a pak nastupuje jiná moţnost aktivity. Kdyţ se klientovi aktivita zalíbí, tak v té aktivitě s klientem pokračujeme. Je kladen důraz hlavně na individuální potřeby klientů. Jakým způsobem jsou u vás financováni lektoři a aktivizační pracovníci? Dobrovolníci nejsou placení to uţ vyplývá z názvu Dobrovolník, externí lektoři jsou financováni a aktivizační pracovníci jsou placeni jako zaměstnanci domova. Můţe na aktivity docházet i někdo z venku? Terapeutické aktivity skupinové jsou uzavřené, takţe nemůţe nikdo docházet jiný, pouze klienti domova. Je objem peněz pro vykonávání aktivit dostatečný?

65

Vţdy se snaţíme najít moţnost, aby byl objem peněz byl dostatečný. Vydávají se velké peníze za hudební představení, takţe si myslím, ţe objem peněz je dostatečný.

Příloha 2 Přepsaný rozhovor Domov Slunečnice Jaké aktivity Domov Slunečnice poskytuje? Nabízíme našim klientům poslech mluveného slova, setkání na halách, vaření, trénování paměti, trénování na počítači, pouštění písniček, šikulkypráce klientů v ergo dílně, keramiku, bohosluţby, kavárny. Co znamená setkávání na halách? Aktivita, která probíhá kaţdý týden ve čtvrtek a probíhá na odděleních 3, 4. Tuto aktivitu vedou dvě pracovnice, kaţdá má na starost jedno oddělení. Setkávají se zde lidé z jednotlivých oddělení a můţou zde říct, co je např. trápí nebo nějakou pochvalu, dotazy, a nebo my pracovníci klientům řekneme, co je v měsíci významného.

66

Kdo rozhoduje o tom, jaké aktivity v zařízení budou? Pracovníci přijdeme za vedením domova a tam se rozhodne, zda aktivita bude probíhat nebo ne. Je pro nás důleţité, aby aktivita byla prospěšná hlavně pro klienty domova tzn.,ţe klademe důraz na potřeby klientů. Definitivní harmonogram aktivit sestavuje kdo? Děláváme to tak, ţe máme kaţdou středu poradu, kde se scházíme se sociálními pracovníky a tam se společně dohodneme na harmonogramu, aby nedocházelo k tomu, ţe budeme mít 10 aktivit ve středu a 1 v pondělí. Kdyţ by to bylo všechno v jednom dnu, tak klienti by nemohli jít na nějaké další aktivity, které by je zajímaly více. Snaţíme se o to, aby se aktivity vzájemně nekryly a byly rozvrhnuté do celého týdne. Jakým způsobem zjišťujete potřeby klientů? Potřeby klientů zjišťujeme z rozhovorů s klienty na Halách nebo z dotazů samotných klientů, např. přijde klient a řekne: „Dříve jsem hrál kuţelky, mohly by se tady hrát kuţelky.“ Vycházíme z potřeb klientů a také ze zájmu klientů. Kdo vytváří časový rozvrh aktivit? Sejdeme se všichni pracovníci, kteří aktivity dělají, a poté se o tom radíme, jak by harmonogram aktivit mohl vypadat. Podle čeho se řídíte při vytváření časového plánu aktivit?

67

Řídíme se podle plánu, který máme a řídíme se také podle časových moţností a druhu aktivit, které v zařízení probíhají. Kdyţ je to např. cvičení, tak se snaţíme o to, aby aktivita byla dopoledne, kdy mají klienti sílu, jsou odpočatí. Řídí se to také aktuálními potřebami klientů. Kdyţ např. klient přijde z nemocnice a je po nějaké operaci, tak za ním dle potřeby dochází rehabilitační pracovník. Je snaha o to, aby se klient mohl vrátit do běţného ţivota a mohl dále běţně fungovat. Kdo ve Vašem zařízení aktivity vede? Aktivity si vedou sami pracovníci na jednotlivých odděleních, podle toho, jaké aktivity jsou těmto pracovníkům přiděleny. Aktivity v zařízení vedou sociální terapeuti. Vedou aktivity i nějací externisté? Je tady několik dobrovolníků, kteří sem docházejí a vedou zhruba 3 aktivity. Co se týká placených lektorů, tak veškeré aktivity si vykonávají pracovníci Slunečnice. Poměr zaměstnanců a dobrovolníků je odlišný v tom, ţe je zde více zaměstnanců neţ dobrovolníků. Jsou aktivity v Domově pravidelné? Ano, jsou, u vrátnice se nachází nástěnka, kde jsou vypsané jednotlivé aktivity s časem, kdy se konají a kaţdý člověk má moţnost si vybrat aktivity, které ho zajímají.

68

Mění se nějakým způsobem skladba aktivit? Program aktivit je stejný, nemění se, protoţe klienti si program zapamatují a aby neztráceli přehled o tom, kdy jaké aktivity probíhají. Pokud se stane, ţe se aktivita změní nebo se nekoná z různých důvodů, tak se tato změna předem ohlásí v rozhlase a označí se v harmonogramu, ţe je změna. Jakým způsobem se klienti o aktivitách dozvídají? Z ranního hlášení, z nástěnky, která je umístěna na zdi před vrátnicí. Kdyţ nastoupí noví klienti do domova, tak dostanou seznam aktivit, které v zařízení probíhají a které je moţné navštěvovat. Díky tom se o aktivitách dozví také rodinní příslušníci klienta. Probíhají v domově také individuální aktivity? Ano, probíhají tak, ţe docházíme za jednotlivými klienty na pokoje, kde probíhají individuální aktivity. Mezi tyto aktivity patří např. trénink paměti. Jakým způsobem jsou ve vašem zařízení aktivity financovány? Na aktivity nám přispívá domov a kdyţ je to nějaký draţší výlet, tak si klienti doplatí určitou malou částku.

69

Jakým způsobem jsou klienti k aktivitám motivováni? Většinou to děláme tak, ţe klientům aktivitu doporučíme, zveme je na tu aktivitu, aby se přišli podívat, ale nikdy klienty k aktivitám nenutíme. Je to na svobodném rozhodnutí klienta.

Podílejí se sami obyvatelé domova na tvorbě aktivit? Musí se zhodnotit, aby aktivita, se kterou přijde sám klient, nebyla náročná na klientovy schopnosti a aby se dala aktivita zrealizovat. Zajímá se někdo o zpětnou vazbu od klientů ohledně aktivit? Pokud klienty uţ daná aktivita nebaví, tak se vymyslí jiná aktivita, na které se shodne většina lidí. Toto platí pro skupinové aktivity. U individuálních aktivit je to o tom, jak si řekne sám klient.

70

Příloha 3 Potvrzení o poučeném souhlasu Prohlášení účastníka rozhovoru Prohlašuji, ţe jsem byl/a seznámena s důvody vedení rozhovoru na téma „aktivizační činnosti v domově pro seniory Slunečnice s tím, ţe mnou uvedené informace budou pouţity k psaní absolventské práce na toto téma. Měl/a jsem moţnost se ptát a všechny dotazy byly zodpovězeny k mé spokojenosti.

Podpis Datum

Prohlášení osoby, která vede setkávání Poskytl jsem pravdivé a dostatečné informace o účelu rozhovoru. Potvrzuji, ţe měl účastník příleţitost se ptát a všechny otázky jsem zodpověděl, jak nejlépe dovedu. Potvrzuji, ţe účastník nebyl k souhlasu donucen a souhlasil svobodně a dobrovolně. Kopie tohoto formuláře poučeného souhlasu byla účastníkovi poskytnuta.

71

Příloha 4 Potvrzení o poučeném souhlasu Prohlášení účastníka Prohlašuji, ţe jsem byl/a seznámen/a s důvody vedení rozhovoru na téma „aktivizační činnosti v domově Palata a s tím, ţe mnou uvedené informace budou pouţity k psaní absolventské práce na téma „Porovnání aktivizačních činností v domovech Palata a Slunečnice. Měl/a jsem moţnost se ptát a všechny dotazy byly zodpovězeny k mé spokojenosti.

Datum

Prohlášení osoby, která vede setkávání Poskytl jsem pravdivé a dostatečné informace o účelu rozhovoru. Potvrzuji, ţe měl účastník příleţitost se ptát a všechny otázky jsem zodpověděl, jak nejlépe dovedu. Potvrzuji, ţe účastník nebyl k souhlasu donucen a souhlasil svobodně a dobrovolně. Kopie tohoto formuláře poučeného souhlasu byla účastníkovi poskytnuta. Ladislav Nagy

72

Seznam literatury AKTIVIZACE: proces, kterým jsou lidé vedeni k činnosti. In: AKTIVIZACE: [online]. 2012 [cit. 2014-01-26]. lní sluţby, ročník: XIV., říjen lní

sluţby,

ročník.

Dostupné

z:

http://proutek-vzdelavani.cz/wp-

content/uploads/2012/11/Aktivizace-proces-kter%C3%BDm-jsoulid%C3%A9-vedeni-k-%C4%8Dinorodosti.pdf BĚLOVOVÁ DOLEJŠÍ, Iveta. Speciálně andragogická intervence u zrakově. Brno, 2009. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/318580/pedf_m/DP.pdf. Diplomová práce. MASARYKOVA UNIVERZITA. Vedoucí práce doc. PhDr. Mgr. Pavel Mühlpachr, Ph.D. ČEGANOVÁ, Magdalena. Využívání aktivizace seniorů pracovníky v sociálních

službách

pro

seniory.

Brno,

2010.

Dostupné

http://is.muni.cz/th/110237/fss_m/diplomova_prace.pdf.

z:

Msgisterská.

Masarykova univerzita. Česká Republika. Zákon o sociálních sluţbách. In: 108. 2006. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf DOSEDLOVÁ, Jaroslava. Terapie tancem: role tance v dějinách lidstva a v současné psychoterapii. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 184 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4737-119. GALVAS, Zbyněk. K problematice kvatity života TZP seniorů. Praha: Sons, 2001. Dostupné z: http://www.braillnet.cz/sons/docs/tl99/01.html 73

HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. Vyd. 2., podstatně přeprac. a dopl. Praha: Havlíček Brain Team, 2010, 365 s. ISBN 978-80-87109-19-9. JANEČKOVÁ,

Hana

a

Marie

VACKOVÁ. Reminiscence:

využití

vzpomínek při práci se seniory. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 151 s. ISBN 978807-3675-813. JOKLÍKOVÁ, Hana. Senior se zrakovým postižením. Olomouc, 2010. Dostupné z: http://theses.cz/id/90f9m2/76740-661884286.pdf. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Mgr. Dita Finková, Ph.D. KABELOVÁ, Hana. Kondiční ergoterapie jako součást volnočasových aktivit

v

domovech

pro

seniory.

Brno,

2008.

Dostupné

z:

https://is.muni.cz/th/181005/ff_b/Bakalarska_diplomova_prace.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Dana Knotová, Ph.D. KRIVOŠÍKOVÁ, Mária. Úvod do ergoterapie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 364 s. ISBN 978-802-4726-991. MARTÍNKOVÁ, Jaroslava. MUZIKOTERAPIE U SENIORŮ. České Budějovice, 2007. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Palata: Domov pro zrakově postižené [online]. 2014 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://palata.cz/index.html

74

SALFICKÁ, Veronika. Faktory ovlivňující adaptaci seniorů v domově pro seniory. Brno, 2011. Diplomová Prace. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Jiří Vander, Dis. Slunečnice domov pro seniory [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.ds-slunecnice.cz/cs/o-domove/historie/ ŠIMANOVSKÝ, Zdeněk. Hry s hudbou a techniky muzikoterapie ve výchově, sociální práci a klinické praxi. Vyd. 4. Praha: Portál, 2011, 246 s. ISBN 978-80-7367-928-6. TOBIÁŠOVÁ, Radka. Aktivizační činnosti v domovech pro seniory. Olomouc, 2012. Bakalářská práce.

UNIVERZITA PALACKÉHO V

OLOMOUCI. Výroční zpráva Domova Palata [online]. 2012 [cit. 3.3. 2012]. Dostupné z: http://palata.cz/userfiles/file/vyrocni-zpravy/vyrocni_zprava_2012.pdf

75

Seznam příloh Příloha 1: Přepsaný rozhovor Domov Palata Příloha 2: Přepsaný rozhovor Domov Slunečnice Příloha 3 : Informovaný souhlas s rozhovorem Domov Slunečnice Příloha 4: Informovaný souhlas s rozhovorem Domov Palata

76