VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA KATEDRA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ
POSKYTOVÁNÍ PRVNÍ POMOCI V DOMOVECH PRO SENIORY Bakalářská práce (výzkumná práce)
Autor: Jana Poláková Vedoucí práce: Mgr. Jana Marešová Jihlava 2012
ANOTACE: Bakalářská práce je zaměřena na zjištění úrovně znalostí první pomoci u všeobecných sester v domovech pro seniory. Teoretická část se zabývá postupy v poskytování první pomoci. Zahrnuje rozdělení kardiopulmonální resuscitace, příznaky, příčiny a první pomoc u ostatních naléhavých akutních stavů. Praktická část obsahuje vlastní výsledky výzkumu vyhodnocené pomocí dotazníků, které byly rozdány všeobecným sestrám v domovech pro seniory.
KLÍČOVÁ SLOVA: První pomoc. Kardiopulmonální resuscitace. Senior.
ANNOTATION: This Bachelor´s thesis deals with research of the level of nurses´ knowledge of first aid in retirement homes. The theoretical part deals with the procedures of providing first aid. It includes the divisions of cardiopulmonary resuscitation, symptoms, causes and first aid in other acute emergency cases. The practical part contains the results of the research which were acquired by the use of a questionnaire given to nurses in retirement homes.
KEY WORDS: First aid. Cardiopulmonary resuscitation. Pensioners.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..................................................... Podpis
Poděkování Děkuji paní Mgr. Janě Marešové za odborné vedení, cenné připomínky a trpělivost při psaní mé práce. Dále bych chtěla poděkovat všem domovům pro seniory, které mi umožnily u nich provádět výzkum, a za informace, které mi poskytly k mé bakalářské práci. Také bych chtěla poděkovat mé rodině a mým blízkým.
OBSAH 1
2
Úvod ................................................................................................................................... 8 1.1
Cíle práce.................................................................................................................. 11
1.2
Pracovní hypotézy .................................................................................................... 11
Teoretická část.................................................................................................................. 12 2.1
Charakteristika stáří.................................................................................................. 12
2.2
Související legislativa............................................................................................... 14
2.3
Kardiopulmonální resuscitace .................................................................................. 15
2.3.1
Co je to kardiopulmonální resuscitace (KPR)? ................................................ 15
2.3.2
Postup při poskytování kardiopulmonální resuscitace ..................................... 17
2.3.3
Rozšířená neodkladná resuscitace.................................................................... 17
2.4
3
Naléhavé akutní stavy .............................................................................................. 19
2.4.1
Náhlé komplikace diabetes mellitus – hypoglykémie, hyperglykémie............ 19
2.4.2
Krvácení ........................................................................................................... 20
2.4.3
Infarkt myokardu.............................................................................................. 22
2.4.4
Epilepsie ........................................................................................................... 22
Praktická část.................................................................................................................... 25 3.1
Metodika výzkumné práce ....................................................................................... 25
3.2
Charakteristika vzorku respondentů......................................................................... 25
3.3
Charakteristika výzkumného prostředí a průběh výzkumu...................................... 27
3.4
Vlastní výsledky výzkumu ....................................................................................... 29
4
Diskuze............................................................................................................................. 63
5
Závěr................................................................................................................................. 67
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY PŘÍLOHY Příloha A. Dotazník pro výzkum Příloha B. Postup u náhlého zhoršení zdravotního stavu
1 Úvod „První pomoc je soubor opatření nebo postupů, které se při poranění nebo náhlém onemocnění poskytne postiženému ještě před příchodem specializované pomoci“ (Dobiáš, 2007, st. 14). Pro svoji závěrečnou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Poskytování první pomoci v domovech pro seniory. Ve své práci jsem se zabývala zkoumáním znalostí první pomoci u sester v domovech pro seniory. Během svého studia jsem absolvovala spoustu praxe, prošla jsem různá oddělení i různé nemocnice. Každá nemocnice i každé oddělení řešily krizové situace jinak. Zažila jsem pár případů, kdy bylo nutno poskytnout nemocnému kardiopulmonální resuscitaci či první pomoc u jiných akutních stavů. Ve většině případů reagovaly sestry i lékaři pohotově a správně, někde volali anesteziologicko – resuscitační tým a do té doby poskytovali první pomoc sami. V některých případech jsem ale zažila, že sestry nevěděly jak nemocnému pomoci a to mě vedlo k tomuto tématu. Proto jsem se nyní rozhodla prozkoumat znalosti sester v oblasti první pomoci. Domovy pro seniory jsem si vybrala proto, že zkoumání znalostí sester na frekventovanějších pracovištích (interna, chirurgie, …) je prováděno často. Ale v domovech pro seniory se to tak často nevidí. S praxí v domově pro seniory jsem se setkala na střední škole, kde jsem se učila starat o staré lidi. Tato praxe pro mě byla velmi zajímavá a to hlavně díky novému prostředí. Práce se starými lidmi je často velmi náročná. Na praxi v domově jsem si všimla určitých typů starších lidí. Někteří mají buď radost z toho, že jsou v důchodě a postarají se o sebe sami, jiní naopak jsou zase zachmuřeni, že musí být v domově a když se o sebe často nedokáží postarat, nenechají si pomoci a pak jsou takoví, kterým je to spíše jedno a když by se o sebe mohli postarat, využívají ochotu a pomoc sestry. To vše ovlivňují faktory stárnutí a také osobnost daného člověka. Myslím si, že sestry z domova pro seniory mají stejné znalosti v oblasti první pomoci jako sestry v nemocnicích. Domnívám se, že neposkytují první pomoc tak často. Znalost první pomoci je pro každého důležitá, často život závisí na poskytnutí laické první pomoci.
8
Teoretickou část bakalářské práce jsem si rozdělila do několika kapitol, ve kterých se zabývám danou problematikou. V první kapitole se zaměřuji na charakteristiku stáří, věkové zařazení seniora a problémy spojené se stárnutím. Zařadila jsem i charakteristiku zařízení, tedy domova pro seniory. Ve druhé kapitole se zmiňuji o související legislativě, kterou je ošetřeno neposkytnutí první pomoci v České republice. Každý člověk by měl znát zásady první pomoci a měl by je umět použít. Laická první pomoc, která je poskytovaná jako první u postiženého člověka, má velký význam. Správné, včasné poskytnutí této laické první pomoci může člověku zachránit život. Dále jsem zahrnula kardiopulmonální resuscitaci. Kardiopulmonální resuscitace je „soubor opatření, zaměřených na obnovu a udržení základních životních funkcí postiženého“ (Kelnarová, 2007, st. 12). Zde chci přiblížit co to vlastně je kardiopulmonální resuscitace, v kterých případech se zahajuje a v kterých naopak ne. Dále chci přiblížit příznaky zástavy dechu a zástavy krevního oběhu. Nesmí chybět ani rozdělení kardiopulmonální resuscitace a to základní a rozšířená. V této kapitole se řídím novými doporučenými postupy, které vydala v roce 2010 Evropská rada pro resuscitaci. Jako další se budu zabývat naléhavými akutními stavy. Do těchto stavů jsem zahrnula komplikace diabetu mellitu, krvácení, infarkt myokardu a epilepsii. Nejčastější náhlé komplikace diabetu mellitu lze rozdělit na hypoglykémii a hyperglykémii, zaměřím se také na příčiny vzniku jednotlivých komplikací, příznaky a první pomoc. Jako další naléhavý akutní stav uvádím krvácení. U laické první pomoci se krvácení rozděluje na masivní a méně masivní zevní krvácení. Zdravotníci rozlišují zevní krvácení podle druhu poraněné cévy a to na tepenné, žilní a vlásečnicové, dále pak vnitřní krvácení a krvácení z tělních otvorů. U krvácení popisuji příčiny vzniku, příznaky a první pomoc a u každého druhu. Dále jsem zařadila infarkt myokardu, jeho vznik, příčiny, příznaky a první pomoc.
9
Jako poslední naléhavý akutní stav je neurologické onemocnění a to epilepsie a její vznik, příčiny a příznaky a také první pomoc. V praktické části se zaměřuji na vlastní výzkum, ke kterému jsem si stanovila cíle práce a pracovní hypotézy. Výzkum jsem prováděla dotazníkovou technikou. Zabývám se zde metodikou zkoumání, charakteristikou zkoumaného prostředí a respondentů a popisuji průběh výzkumu. Nejrozsáhlejší částí jsou výsledky výzkumu, které zahrnují otázky z dotazníku a jejich tabulkové a grafické zpracování výsledků. Cílem práce bylo zjistit teoretické znalosti sester v poskytování první pomoci v domovech pro seniory a výsledky popřípadě použít k dalšímu vzdělávání sester a zlepšení tak jejich znalostí a kvality života pacienta. Na konec práce jsem zařadila seznam použité literatury a přílohy. Do příloh jsem dala dotazník k výzkumu, který jsem rozdávala jednotlivým domovům, dále pak předpis k postupu při nalezení klienta bez známek života, který mi poskytl domov pro seniory ve Velkém Meziříčí.
10
1.1 Cíle práce 1. Zjistit úroveň znalostí první pomoci u všeobecných sester v domovech pro seniory 2. Zjistit znalosti doporučených postupů u KPR 3. Zjistit znalosti u všeobecných sester v poskytování první pomoci u ostatních naléhavých akutních stavů 4. Zjistit, zda by si sestry chtěly rozšířit své vědomosti v oblasti první pomoci 5. Porovnat znalosti sester v jednotlivých zařízeních
1.2 Pracovní hypotézy 1. 70 % z dotazovaných sester bude umět teoreticky poskytnout PP 2. 65 % z dotazovaných sester bude dle zodpovězených otázek v dotazníku znát doporučené postupy u KPR 3. 75 % z dotazovaných sester bude dle zodpovězených otázek v dotazníku znát první pomoc u ostatních naléhavých akutních stavů 4. 2/3 z dotazovaných sester si budou chtít své vědomosti rozšířit 5. Rozdíly vědomostí u všeobecných sester v jednotlivých zařízeních se budou minimálně lišit
11
2 Teoretická část 2.1 Charakteristika stáří Období stárnutí a stáří je všeobecně chápáno negativně. Jsou očekávány problémy jako omezení v důsledku ztráty soběstačnosti, snížení mentálních funkcí, omezení kontaktů s okolním prostředím a další. Obavy a negativní očekávání vede také ke strachu z ponížení, ze ztráty lidské důstojnosti. Rozlišují se dva typy stárnutí a to stárnutí fyziologické a patologické (Malíková, 2011): -
Fyziologické stárnutí – probíhá přirozeně a tvoří normální součást života jedince.
-
Patologické stárnutí – patologické stárnutí se může projevovat několika různými způsoby jako je např. nepoměr mezi kalendářním a funkčním věkem (kalendářní věk je nižší než funkční), a mimo jiné i sníženou soběstačností (Malíková, 2011).
Definice stáří: Stáří lze charakterizovat jako „přirozené období lidského života, vztahované k životnímu období dětství, mládí a době zralosti. Zdůrazňuje, že stáří není nemoc, ale přirozený proces změn, které trvají celý život, ale více zřetelné jsou až v pozdějším věk“ (Malíková, 2011, s. 15). Charakteristické znaky celého procesu stárnutí: Stárnutí a stáří má svou fyziologii a anatomii. Vyznačuje se morfologickými, funkčními změnami. Následek změny struktury je změna funkce. Proces stárnutí je individuální a každý člověk stárne jinak. Kalendářní věk se nemusí krýt s funkčním. Typické pro stárnutí je charakter funkčních změn, které jsou primární a sekundární. Primární probíhá na úrovni buněk, tkání, orgánů a sekundární na základě proběhlých patologických procesů.
Vzájemné
působení
zděděných
vlastností
je
důsledkem
stárnutí
(Malíková, 2011).
12
Věkové rozdělení: Podle světové zdravotnické organizace (WHO), která vychází z patnáctiletých věkových cyklů: -
30 – 44 let
dospělost
-
45 – 59 let
střední věk = zralý věk
-
60 – 74 let
senescence = časné stáří
-
75 – 89 let
kmetství = vlastní stáří
-
90 let a více patriarchum = dlouhověkost (Malíková, 2011)
Problémy spojené se stárnutím Ve stáří probíhá v organizmu spousta změn. Existují tři úrovně změn ve stáří a to tělesné, psychické a sociální. Do tělesných změn patří změna vzhledu, termoregulace či činnosti smyslů, dále pak úbytek svalové hmoty, degenerativní změny smyslů, kardiopulmonální změny či špatné trávení a vyprazdňování, změny sexuální aktivity a vyprazdňování moči. Staří lidé si obtížněji osvojují něco nového, jako např. nové prostředí či moderní pomůcky v domácnostech atd., což řadíme k psychickým změnám. Dále sem můžeme zahrnout zhoršení paměti, nedůvěřivost, snížená sebedůvěra, sugestibilita, emoční labilita, změny vnímání či zhoršení úsudku. Odchod do penze je pro starého člověka občas obtížný. Mají pocit, že budou izolováni od společnosti, nepotřební pro druhé či že nebudou mít co na práci a nebudou mít dostatek financí. Změna životního stylu, stěhování, ztráta blízkých lidí a osamělost to vše patří k sociálním změnám ve stáří. Reakce stárnoucího člověka na tyto změny a způsob jakým se s nimi bude vyrovnávat je ovlivněno řadou faktorů. Hlavně osobností člověka, životními zkušenostmi, vzděláním, výchovou, prostředím ve kterém žije či reakcemi okolí (Venglářová, 2007).
13
Charakteristika zařízení Domovy pro seniory jsou pobytovou službou, která má celoroční provoz. Jsou určeny pro seniory, kteří mají sníženou soběstačnost a potřebují pravidelně pomoc s komplexní péčí. Služby jsou určeny převážně pro seniory, kteří nemohou dále setrvávat ve svém přirozeném sociálním prostředí a to z důsledků neschopnosti se o sebe postarat (Malíková, 2011).
2.2 Související legislativa Neposkytnutí první pomoci je ze zákona potrestáno. Každý občan by měl poskytnout první pomoc člověku, který ji potřebuje. K tomuto se váže trestní zákon, který říká: „Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta“ (Sbírka zákonů č. 40/2009, §150 Ministerstvo vnitra České republiky). Neposkytnutí první pomoci osobou se zdravotnickým vzděláním, zdravotnickou odborností je také trestáno ze zákona, který říká: „Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy na zdraví nebo vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem této činnosti“ (Sbírka zákonů č. 40/2009, § 150, Ministerstvo vnitra České republiky). Množství školení a jak často se jej budou provádět, si určuje každý domov či zdravotnické zařízení samo, není to dané vyhláškou ani zákonem. Je třeba si to nastavit tak, aby v případě potřeby použití první pomoci, měly sestry dostatek informací a uměly ji použít (zdroj: vlastní informace). Dle zjištěných informací je v sedmi z devíti zkoumaných domovů prováděno školení první pomoci 1krát za rok. V jednom domově mají školení první pomoci jednou za dva roky a v posledním domově mají školení první pomoci dokonce 3krát za rok. Stačí to ale? Mají sestry dostatečné znalosti v první pomoci? Myslím si, že spousta sester zná teoreticky postupy v první pomoci, ale použít v praxi už je umí málokdo. V tom může hrát roli spousta faktorů, ať už je to stres, stud nebo neznalost informací (zdroj: vlastní informace). 14
Tabulka 1Četnost školení první pomoci ve zkoumaných domovech pro seniory
Školení
Počet domovů
% počet domovů
1krát za rok
7
78 %
3krát za rok
1
11 %
1krát za 2 roky
1
11 %
celkem
9
100 %
Každý občan, bez ohledu na vzdělání by měl tedy poskytnout první pomoc osobě, která ji potřebuje. Existují výjimky, kdy občan nemusí poskytnout první pomoc a to tehdy, pokud je sám ohrožen na životě. Nikdo nikdy neví, kdy on sám bude potřebovat zachránit život.
2.3 Kardiopulmonální resuscitace 2.3.1 Co je to kardiopulmonální resuscitace (KPR)? Kardiopulmonální resuscitace je soubor léčebných postupů navazujících na sebe, které slouží k neprodlenému obnovení oběhu okysličené krve u osoby, která je postižená náhlým selháním jedné nebo více základních životních funkcí. Základní životní funkce jsou dýchání, oběh a vědomí. Cílem kardiopulmonální resuscitace je tedy obnova těchto životních funkcí, zlepšení kvality života přeživších a uchránit postiženého před poškozením především mozku. Kardiopulmonální resuscitaci je nutno zahájit co nejdříve. Po 3 – 5 minutách bez kyslíku dochází k nevratnému poškození neuronů – nervových buněk. Resuscitaci provádíme až do obnovení základních životních funkcí nebo pokud se objeví začínající známky smrti, jinak nepřerušujeme. Přerušujeme pouze v nezbytných případech a to pouze na maximálně 10 sekund. Při resuscitaci dochází k rychlému vyčerpání zachránce, proto je tedy dobré, když jsou dva zachránci a mohou se střídat. Jeden provádí zevní srdeční masáž a druhý dýchání, po 2 minutách se střídají. Střídání musí být rychlé a nemělo by přesáhnout zmíněných 10 sekund. 15
Ukončit kardiopulmonální resuscitaci má právo pouze přivolaný lékař, anebo zachránce pouze při úplném vyčerpání a ohrožení (Burešová, 2008).
Kdy nezahajujeme KPR KPR nezahajujeme v případě, kdy je zachránce ohrožen na životě, nebo kdy jsou ohroženi ostatní zúčastnění či jsou patrné známky smrti – posmrtné skvrny, posmrtná ztuhlost nebo je na první pohled patrné poranění, které je zjevně neslučitelné se životem. Omezením pro zahájení KPR není věk postiženého (Burešová, 2008).
Zástava krevní oběhu Stav, při kterém není krev srdcem vháněna do krevního oběhu. Při zástavě krevního oběhu po 10 sekundách upadá člověk do bezvědomí a do 60 sekund nastává zástava dechu. Zástavu krevního oběhu nejčastěji způsobuje porucha srdečního rytmu a srdeční infarkt, zástava dechu, šok, otravy, úraz proudem elektriky (Burešová, 2008). Projevy zástavy srdce: Nemocný je v bezvědomí, nereaguje na oslovení, nehýbá se a nedýchá. Zdravotníci hmatají pulz na velkých tepnách (krční tepna, arteria carotis). Dle nových doporučených předpisů pro první pomoc se nedoporučuje u laiků a i u odborníků hmatat pulz. Pro laiky platí pravidlo: „Nereaguje – nedýchá – není oběh“ (Burešová, 2008, st. 35).
Zástava dechu Zástavu dechu nejčastěji způsobuje uzavření kořenem jazyka u osob v bezvědomí, vdechnutí cizího tělesa či úrazy na krku, škrcení nebo oběšení či tonutí. Projevy zástavy dechu mohou být dušnost, zrychlené, hlučné nebo prohloubené dýchání, modrofialové zbarvení kůže a sliznic. Dále nejsou patrné dýchací šelesty a pohyby. Převážně po 10 sekundách dojde k bezvědomí a zástavě srdce (Burešová, 2008).
16
Uvolnění dýchacích cest: Dýchací cesty můžeme uvolnit několika způsoby a to otevřením a revizí dutiny ústní, nebo dvojitým či trojitým manévrem (dvojitý je doporučen spíše pro laiky, trojitý pro zdravotníky), vykašláním cizího tělesa u nemocného při vědomí a to úderem do zad nebo Heimlichovým manévrem. Umělé dýchání z plic do plic U zástavy dechu se zachovalou srdeční akcí se provádí umělé dýchání. Frekvence 10-12/minutu. Způsoby provedení máme z úst do úst, z úst do nosu a z úst do bariérové ochranné pomůcky (Burešová, 2008). Postup dýchání z úst do úst: Nejprve stiskneme nosní dírky. Poté se normálně nadechneme, obemkneme rty ústa nemocného a plynule do nich vdechujeme, dokud se nezvedne hrudník. Dech by měl trvat přibližně 1 sekundu. Poté necháme nemocného pasivně vydechnout a dech opakujeme (www.erc.edu).
2.3.2 Postup při poskytování kardiopulmonální resuscitace Dříve se KPR začínala dvěma umělými vdechy z úst do úst, nyní už tomu tak není a KPR se zahajuje masáží srdce. Výjimku tvoří případy, kdy před námi klient upadne na zem a dusí se. V tomto případě se začíná dýcháním. Je důležité, aby zachránce věděl a pamatoval si čas zahájení KPR. Jako místo stlačení pro nepřímou srdeční masáž je důležitý střed hrudní kosti. U nepřímé srdeční masáže zachránce praktikuje poměr dechů a stlačení 30:2, rychlost stlačení 100/minutu a hloubku stlačení se snaží dodržet alespoň 5 cm. Ruce má propletené, natažené a propnuté v loktech. Raněného uloží do polohy vleže na zádech, nejlépe na tvrdé rovné podložce. Zachránce vždy klečí z boku k raněnému. Před zahájením resuscitace je důležité uvolnit postiženému dýchací cesty. Kardiopulmonální
resuscitaci
zahájí
zachránce
masáží
srdce
a
střídáme
2 vdechy a 30 stlačení (Burešová, 2008).
2.3.3 Rozšířená neodkladná resuscitace Rozšířená neodkladná resuscitace je pokračováním základní resuscitace. Tuto resuscitaci provádí zdravotnický personál, který používá standardní i speciální 17
pomůcky,
přístroje
a
podává
léky.
Dále
zajišťuje
transport
postiženého
do zdravotnického zařízení. U rozšířené neodkladné resuscitace se také používá Abeceda resuscitace, zahrnuje: D – druha – podání léčiv E – elektrokardiograf – monitorování fyziologických funkcí, měření EKG F – fibrillation treatment – defibrilace (Kelnarová, 2007) Postup rozšířené neodkladné resuscitace: Při návštěvách jednotlivých domovů jsem zjišťovala, jak sestry řeší krizové situace a jak postupují. Ve všech domovech mají předepsané standardy nebo postupy k provedení první pomoci. V jednom domově mi tento postup poskytli a dle tohoto postupu přiblížím rozšířenou neodkladnou resuscitaci v domovech pro seniory. Dle mnou zjištěných informací mají ve všech zkoumaných domovech AMBUVAC a pohotovostní vozík / kufřík. AED (automatický externí defibrilátor) mají v jednom domově a EKG také. Při nalezení klienta ležícího na podlaze, přivolá pracovník zdravotníka, který je právě službě. Tento přivolaný zdravotnický pracovník koordinuje tým ostatních pracovníků, kteří jsou ve službě. U klienta nejprve zajistí průchodné dýchací cesty, je – li to možné, poté vyndá zubní protézu a vyčistí dutinu ústní. Pokud je třeba, odsává horní dýchací cesty. Najde – li zdravotnický pracovník klienta, u kterého došlo k srdeční zástavě, položí ho do vodorovné polohy a zahájí masáž srdce. Došlo – li u klienta k zástavě dechu, zdravotnický
pracovník
zahájí
umělé
dýchaní
za
použití
AMBUVAKU.
Dodržuje stanovené předpisy pro kardiopulmonální resuscitaci a to poměr stlačení srdce:vdechnutí a to 30:2, dále frekvenci 100 stlačení za minutu a hloubku stlačení 5 cm. Další pracovník zavolá rychlou záchrannou službu (RZP) na čísle 155 a zajistí pro ni volnou cestu, tzn. volný přístup do budovy a ke klientovi. Při příjezdu RZP poskytne sestra lékaři informace o zdravotním stavu klienta, které zahrnují medikaci, 18
včetně alergií, souhrn lékařských diagnóz, kartičku zdravotní pojišťovny a občanský průkaz. Pokud má v kartě klient překladovou zprávu či propouštěcí zprávu z dřívější hospitalizace, sestra mu ji také poskytne. Při dostatku času či větším počtu pracovníků, nachystá sestra klientovi osobní věci, které předá RZP. Po odjezdu RZP sestra provede zápis do dokumentace klienta. Co nejdříve podá sestra informace příbuzným o stavu klienta (Dobiáš, 2007; Postup u náhlého zhoršení zdravotního stavu – DpS Velké Meziříčí).
2.4 Naléhavé akutní stavy 2.4.1 Náhlé komplikace diabetes mellitus – hypoglykémie, hyperglykémie Tvorba inzulínu je v β – buňkách Langerhansových ostrůvků, což je endokrinní část slinivky břišní. Inzulín je secernován do krve a dále pak s krví teče do jater. V našem těle existuje malá stálá sekrece inzulínu a pak i zvýšená nárazově, která je vyvolaná vzestupem glykémie, hlavně po jídle. Norma glykémie v těle je 3,6 – 5,9 mmol/l. Inzulín nám tedy snižuje glykémii působením v játrech, ale i v dalších tkáních a také zasahuje do metabolizmu bílkovin a tuků. Diabetes mellitus patří do heterogenní skupiny onemocnění, které mají společný znak – hyperglykémii. Ta je způsobená nedostatečným účinkem či sekrecí inzulínu. Mezi akutní komplikace diabetes mellitus zahrnujeme hypoglykémii a hyperglykémii. Hypoglykémie Je stav, kdy poklesne hladina glykémie pod dolní hranici normy. Příčiny: Tato komplikace může vzniknout při předávkování perorálními antidiabetiky nebo inzulínem nebo také když se pacient po inzulínu nenají. Stane se tedy příliš rychlé odsunutí glukózy z krve do tkání a tím rychle poklesne hladina glykémie Příznaky se rozvíjejí rychle. Klient se zvýšeně potí, ovládá ho třes, hlad, tachykardie, nervozita. Klient se přeříkává, nesoustředí se, může být až agresivní, zmatený. Objevují se bolesti hlavy, závratě, poruchy paměti, dvojité vidění, křeče připomínají epileptický záchvat, až může upadnout do kómatu. Klient při vědomí, může připomínat opilého člověka (Navrátil, 2008). 19
První pomoc: V první řadě kontrola glykémie, např. glukometrem. Pokud je klient při vědomí, ihned mu sestra podá cukr nebo slazené pití či chleba, čokoládu nebo slazenou tyčinku. Poté konzultuje stav klienta s lékařem či diabetologem ve službě a řídí se jeho pokyny (Burešová, 2008; Postup u náhlého zhoršení zdravotního stavu – DpS Velké Meziříčí). Hyperglykémie Je stav, kdy cukr v krvi stoupne nad 15 mmol/l. Příčina: Nízká dávka inzulínu nebo jeho vynechání, stres, požití sladkých jídel neboli porušení předepsané diabetické diety, nedostatek fyzické aktivity, akutní infekce či jiné náhlé akutní onemocnění, jako je například infarkt myokardu či cévní mozková příhoda. Příznaky: Oproti hypoglykémii se u hyperglykémie příznaky rozvíjejí pomaleji, někdy i několik dnů. Mezi příznaky hypoglykémie patří žízeň, zvracení, polyurie, slabost, nauzea, suchá kůže, moč je cítit po shnilých jablkách a z dechu je cítit aceton, mlhavé vidění, Kussmaulovo dýchání (Nejedlá, 2006). První pomoc: V první řadě kontrola glykémie, např. glukometrem. Dále se sestra zachová dle ordinace – buď podá inzulín, nebo konzultuje klientův stav s praktickým lékařem či diabetologem ve službě. Nápravu tohoto stavu docílí aplikací inzulínu (Burešová, 2008; Postup u náhlého zhoršení zdravotního stavu – DpS Velké Meziříčí).
2.4.2 Krvácení Při každém poranění cévní stěny dochází k úniku krve do prostoru mimo krevní řečiště – krvácení. Při masivním krvácení je život člověka ohrožen během několika minut. Krvácení můžeme rozdělit na zevní (masivní) krvácení (to je krvácení z viditelných ran), vnitřní (masivní) krvácení (to je krvácení do tělesných dutin) a krvácení z tělních otvorů (Hasík, 2003).
20
Masivní zevní krvácení Převážně se jedná o kombinaci tepenného a žilního krvácení. Příčinou mohou být rány všech druhů. Ke krvácení v domovech pro seniory by mohlo dojít např. při poranění o ostrý předmět, pád na ostrý předmět, následek pádu atd. Příznaky: z rány postiženého intenzivně vytéká nebo stříká krev, bledost, prosáklý oděv a pod postižným může být kaluž krve. První pomoc: Pomůcky pro první pomoc u krvácení mají většinou sestry na převazovém vozíku / kufříku. Při krvácení u klienta sestra používá tento vozík nebo pomůcky, které má uložené na sesterně. V první řadě musí sestra zjistit místo a rozsah krvácení. Poté se snaží krvácení zastavit nebo alespoň zmírnit. Při krvácení z krční tepny (arteria carotis) je nejlepší stlačit tepnu prsty přímo v ráně. Zajistí lékařskou pomoc. Pokud klient krvácí na horní či dolní končetině, je dobré ji zvednout do výšky a přiložit tlakový obvaz na ránu. Škrtidlo je doporučeno používat pouze v případě ztrátových poranění. Masivní vnitřní krvácení Při poranění orgánů, orgány krvácí do tělesných dutin. Příčiny mohou být nejčastěji dopravní nehody či pády z výšky, dále crush syndrom či bodné a střelné rány. Příznaky: Postižený je bledý, zvýšeně se potí, celkově je slabý a může až upadnout do bezvědomí. První pomoc: Sestra přivolá rychlou záchrannou službu. Může klientovi zvednout končetiny (Hasík, 2003).
21
2.4.3 Infarkt myokardu Je stav, kdy dojde k přerušení zásobování srdečního svalu krví. Nejčastěji to způsobuje trombóza, ale i embolizace koronární tepny, subintimální krvácení či náhlé velké snížené krevního tlaku - u šoku, krvácení. Srdeční sval zásobují dvě koronární tepny. Levá koronární tepny je mohutnější a dělí se na dvě větve, také zásobuje větší část svalu srdce a je postihována převážně aterosklerotickým plátem. Pravá koronární tepna zásobuje pravou část srdce (pravou komoru a síň) a hrot části levé komory. Příznaky: závisí na rychlosti vzniku uzávěru tepny, jedná se o náhlou srdeční příhodu. Nemocný pociťuje prudkou skličující bolest za hrudní kostí, která trvá několik minut i déle a je silné intenzity. Dále se může přidat slabost či úzkost, pocit nedostatečného množství vzduchu a někdy i zvracení. Nemocný může upadnout do bezvědomí. Také se může objevit i bledost, studené končetiny či studený pot (Navrátil, 2008). První pomoc u infarktu myokardu: Sestra se pokusí klienta uklidnit a usadit ho do polosedu s opřenou hlavou. Pokud mají v domově k dispozici EKG, natočí sestra EKG. V případě, že je klient v bezvědomí a nedýchá, je možno použít AED, či zahájit KPR. Dle zjištěných informací mají ve zkoumaných domovech pro seniory k dispozici EKG v 1 domově a AED ve 2. Jestliže má klient naordinován nitroglycerin v případě potřeby, sestra mu ho ihned podá. Poté sestra přivolá rychlou záchrannou službu a do jejího příjezdu, kontroluje jeho vitální funkce a celkový stav.
2.4.4 Epilepsie Jedná se o náhlé, vůlí neovlivnitelné epizodické změny činnosti mozku, projevující se změnou jednání a chování a často také poruchou vědomí. Příčinou epileptického záchvatu jsou abnormální neuronální výboje v centrálním nervovém systému (dále jen CNS) se stereotypní manifestací a často mají typický záznam na elektroencefalografii dále jen EEG. Epilepsii můžeme rozdělit na primární a sekundární. Primární epilepsie je onemocnění bez žádné strukturální, metabolické či patologické abnormality na mozku.
22
Sekundární epilepsie je spojena s jiným onemocněním centrálního nervového systému a může být příznakem řady chorob (Seidl, 2008). Příčina epileptického záchvatu: Časté příčiny u dospělého člověka mohou být chronický alkoholizmus, mozkové nádory či nádorové metastázy, úrazy, reziduální epilepsie, vaskulitida či encefalitida, cerebrovaskulární onemocnění. Epilepsie může být také projevem jiného onemocnění (Memorix neurologie, 2007). Druhy záchvatů: Máme několik druhů záchvatu jako parciální epileptický záchvat, generalizované epileptické záchvaty a záchvaty dětského věku. Parciální epileptický záchvat může byt simplexní, u kterého je vědomí zachováno a postižení mozku je ložiskové. U tohoto záchvatu mohou být motorické příznaky jako tonické či klonické křeče, dále senzorické záchvaty a to brnění, mravenčení, či bolest, autonomní anebo psychické a to iluze či depersonalizace. Dále může být parciální epileptický záchvat komplexní a zde je vědomí porušeno. Jedná se o záchvat s komplexní symptomatologií. Tomuto záchvatu může předcházet aura a nemocný je u tohoto záchvatu zmatený, má nepřítomný pohled, může mít jednoduché bezúčelné pohyby po složité vzorce chování a jednání jako třeba mlaskání, žvýkání či prohledávání vlastních kapes atd. Tento záchvat trvá obvykle od 30 vteřin až do 3 minut a nemocný po záchvatu má na něj amnézii. Generalizovaný epileptický záchvat se může projevovat křečemi, ale může být i bez křečí. Do generalizovaného záchvatu zahrnujeme absenci neboli malý epileptický záchvat (petit – mal), myoklonické záchvaty, tonické spazmy (Westův syndrom), tonicko – klonické záchvaty neboli velký epileptický záchvat (grand – mal) a status epilepsticus. Absence se objevuje u dětí a projevuje se zakoukáním, kdy dítě na několik vteřin ztuhne a pak pokračuje v činnosti. Myoklonické záchvaty mohou být jen na jedné straně těla nebo na obou a projevují se rychlými svalovými záškuby u kterých je nemocný při vědomí. U Westova syndromu jsou tonické spazmy trupového či lícního svalstva a současně flexe horních končetin a extenze dolních končetin. Velký epileptický záchvat se objevuje nejdříve kolem 2 – 3 roku u dětí. Probíhají náhle, typicky výkřikem a objevuje 23
se cyanóza v obličeji, slinění a areflexie zornic. Stoupá srdeční tep a krevní tlak. Tento záchvat trvá 1-2 minuty. Nemocný se často při záchvatu poraní. Poranění je způsobené pádem. Může si také pokousat jazyk, či se pokálet nebo pomočit. Status epilepticus vzniká kumulací záchvatů. Nemocný mezi záchvaty nenabývá vědomí. Je to život ohrožující stav (Seidl, 2008). První pomoc u křečí: U klienta sestra odstraní z dosahu nebezpečné předměty, o které by se mohl poranit či naopak se pokusí odsunout raněného od překážek (od ostrých hran či radiátoru). Nebrání raněnému v pohybu a nevkládá mu nic do úst či nevytahuje ani jazyk. Celý záchvat nechá proběhnout bez zásahu. V případě bezvědomí se pokusí zajistit volné dýchací cesty a kontroluje životní funkce. Sestra informuje lékaře ve službě. U epileptiků není nutná hospitalizace, pokud se však jedná u klienta o první záchvat, sestra přivolá RZP (Burešová, 2008).
24
3 Praktická část V praktické části se zabývám popisem metodiky výzkumné práce, charakteristikou vzorku respondentů a zkoumaného prostředí, popisem průběhu výzkumu a převážnou část tvoří vlastní výsledky výzkumu.
3.1 Metodika výzkumné práce Pro zjištění znalostí první pomoci u všeobecných sester v domovech pro seniory jsem použila kvantitativní výzkum formou dotazníku. Dotazník byl zcela anonymní a byl složen z uzavřených otázek. Na začátku byly demografické údaje, kde jsem zjišťovala pohlaví, věk a pracoviště zkoumaných respondentů. Otázky v dotazníku jsem volila na základě prostudovaných knih k první pomoci. Dotazník se skládal z 16 otázek, které byly uzavřené. Respondent tak odpovídal na předem definované otázky, na výběr měl vždy z více možností. První část, která zahrnuje 8 otázek, byla zaměřena na poskytování kardiopulmonální resuscitace. Dalších 5 otázek jsou z oblasti naléhavých akutních stavů, jako první pomoc u hypoglykémie, krvácení či infarktu myokardu, které mi navazují na pracovní hypotézy, které jsem si stanovila před tvorbou dotazníku. Poslední 3 otázky byly směřovány na zkušenosti sester s poskytováním první pomoci a dále pak na zájem sester o rozšíření vědomostí. Dotazník je součástí příloh (příloha A). Dohromady jsem rozdala 116 dotazníků v 9 domovech pro seniory. Celková návratnost dotazníků byla 88,8 % (103 dotazníků).
3.2 Charakteristika vzorku respondentů Jako respondenty jsem oslovila všeobecné sestry v domovech pro seniory. Dohromady jsem měla 103 respondentů, z toho 97 (94 %) žen, 5 (5 %) mužů a jeden dotazník byl odevzdán bez vyplnění pohlaví. Vzorek respondentů tvoří tedy převážně ženy, mužů je velmi málo. Dále jsem u respondentů zjišťovala věk. Výsledky jsem rozdělila do 4 věkových kategorií. První věková kategorie zahrnuje respondenty ve věku 19 – 30 let, zde jsem měla 18 (17 %) respondentů. Další věková kategorie je v rozmezí 31 – 40 let, kde jsem 25
měla 30 (29 %) respondentů. Třetí věková kategorie 41 – 50 let obsahuje 27 (26 %) respondentů a poslední věková kategorie je 50 a více let, zde bylo 19 (18 %) respondentů. Z celkového počtu mi 9 (9 %) respondentů neodpovědělo na tuto otázku. Tabulka 2 Věkové zastoupení respondentů
Věk 20 - 30 31 - 40 44 - 50 Více jak 50 Neodpovědělo Celkem
Počet respondentů 18 30 27 19 9 103
Počet respondentů % 17 % 29 % 26 % 18 % 9% 100 %
Graf 1 Věkové zastoupení respondentů v %
Respondenty jsem zkoumala v 9 domovech pro seniory. Ve Velké Bíteši jsem měla 5 respondentů. Ve Velkém Meziříčí 14, Jihlavě a v Třebíči v domově pro seniory Koutkova – Kubešova jsem měla 15 respondentů. V domově pro seniory na ulici Manželů Curieových v Třebíči jsem měla 13 respondentů. V Myslibořících v diakonii jsem získala 7 respondentů, v domově Sv. Alžběty na Žernůvce 10. V domově pro seniory v Předklášteří mi zodpovědělo dotazník 8 respondentů a v posledním domově Sv. Antonína v Moravských Budějovicích 16. Je tedy patrné, že poměr respondentů je nerovnoměrný. Je to z toho důvodu, že každý domov pro seniory je jinak velký, 26
má jinou kapacitu lůžek a tudíž i jinou potřebu všeobecných sester. Domnívám se ale, že tento počet nebude mít žádný vliv na výsledky výzkumu. Tabulka 3 Zastoupení respondentů v jednotlivých domovech pro seniory
Domov pro seniory DpS Velká Bíteš DpS Velké Meziříčí DpS Třebíč, Manž. Curieových DpS Třebíč Koutkova – Kubešova DpS Jihlava – Lesnov DpS Diakonie Myslibořice DpS Žernůvka DpS Předklášteří DpS Moravské Budějovice Celkem
Počet respondentů v jednotlivých domovech 5 14 13
% počet respondentů v jednotlivých domovech 5% 14 % 13 %
15
15 %
15 7 10 8 16 103
15 % 7% 10 % 8% 16 % 100 %
Graf 2 Počet respondentů v jednotlivých domovech pro seniory v %
3.3 Charakteristika výzkumného prostředí a průběh výzkumu Výzkum probíhal v domovech pro seniory v Kraji Vysočina. V těchto zařízeních jsem oslovila ředitele/ku či vrchní sestru a požádala je o svolení k provedení výzkumu. 27
V žádném domově s tím problém neměli a výzkum mi povolili. Po smluvené domluvě jsem do domova dotazníky dopravila, ať už osobně nebo poštou. Po určité době jsem si dotazníky opět vyzvedla k vyhodnocení, nebo mi byly po domluvě s vrchní sestrou zaslány. Dotazníkové šetření v domovech probíhalo od listopadu 2011 do půlky února 2012. Znalosti sester jsem zjišťovala vyhodnocením prvních 13 otázek. Z dalších 3 otázek jsem vyhodnocovala zkušenosti sester s první pomocí a zájem sester o další vzdělání v této oblasti. Při návštěvách domovů jsem si zjišťovala určité informace o jejich zařízení, převážně jaké mají vybavení k první pomoci či jak často jsou školeni v této oblasti. V jednom domově mi vrchní sestra na požádání poskytla i předpis, který obsahuje postup sester v naléhavých akutních stavech (viz příloha B).
28
3.4 Vlastní výsledky výzkumu Otázka č. 1 Co uděláte, když najdete klienta ležet bezvládně na podlaze? Výsledky ukazují, že 88 (85 %) dotazovaných všeobecných sester ví, jak postupovat při nalezení klienta. Ze všech zkoumaných všeobecných sester odpovědělo špatně 15 (15 %). Tabulka 4 Postup při nalezení klienta ležícího bezvládně na podlaze
Co uděláte, když najdete klienta ležet bezvládně na podlaze? a) Zavolám o pomoc, zkontroluji dýchací cesty, pokud nejsou známky života, zahájím KPR b) Zavolám o pomoc, zkontroluji zdravotní stav klienta c) Zavolám o pomoc 155 a počkám, než pomoc přijede Celkem
Celkem
Celkem % 88
85 %
15 0 103
15 % 0% 100 %
Graf 3 Postup při nalezení klienta ležícího bezvládně na podlaze
29
Graf 4 Postup při nalezení klienta ležícího bezvládně na podlaze, porovnání odpovědí v jednotlivých domovech pro seniory
30
Otázka č. 2 Zástavu dechu poznáme: U této otázky odpovědělo 95 (92 %) respondentů správně, znají tedy postup, jak poznáme zástavu dechu. Ostatní respondenti odpověděli na tuto otázku špatně a to 1 (1 %) respondent by poznával zástavu dechu podle přiloženého zrcátka, pěny u pusy či voskové bledosti. Zbylých 7 (7 %) respondentů by poznalo zástavu dechu podle nahmataného pulzu, či zda s nimi postižený komunikuje. Tabulka 5 Rozpoznání zástavy dechu
Zástavu dechu poznáme: a) Přiložením tváře k nosu a nad ústa, pozorováním hrudníku zda se pravidelně zvedá a klesá, cyanóza b) Přiložením zrcátka k nosu, pěny u pusy, vosková bledost c) Nahmatáme pulz, zjistíme, zda s námi postižený komunikuje Celkem
Celkem
Celkem % 95
92 %
1
1%
7
7%
103
100 %
Graf 5 Rozpoznání zástavy dechu
31
Graf 6 Rozpoznání zástavy dechu, porovnání odpovědí v jednotlivých domovech pro seniory
32
Otázka č. 3 Pro zjištění zástavy krevního oběhu se nedoporučuje: U této otázky odpovědělo správně pouze 6 (6 %) respondentů. Zbytek respondentů odpovědělo špatně. Z celkového počtu respondentů jich 85 (83 %) odpovědělo, že se dnes nedoporučuje rozlišovat bradykardii a tachykardii. Zbylých 12 (12 %) respondentů by dnes nedoporučovalo poslouchat tlukot srdce. Tabulka 6 K zjištění zástavy dechu se nepoužívá?
Pro zjištění zástavy krevního oběhu se nedoporučuje: a) Poslouchat tlukot srdce b) Hmatat pulz c) Rozlišovat bradykardii a tachykardii Celkem
Celkem 12 6 85 103
Celkem % 12 % 6% 83 % 100 %
Graf 7 K zjištění zástavy dechu se nepoužívá?
33
Graf 8 K zjištění zástavy dechu se nepoužívá? Porovnání odpovědí v jednotlivých domovech pro seniory
34
Otázka č. 4 Nepřímou srdeční masáž u dospělého člověka zahájíme: U této otázky odpovědělo správně masáží srdce 67 (65 %) z dotazovaných respondentů. Dalších 34 (33 %) respondentů by začalo srdeční masáž 2 hlubokými vdechy a 1(1 %) by začal 5 pomalými vdechy. Na tuto otázku neodpověděl 1(1 %) respondent. Tabulka 7 Zahájení nepřímé srdeční masáže u dospělého člověka
Nepřímou srdeční masáž u dospělého člověka zahájíme: a) 2 hlubokými vdechy b) 5 pomalými vdechy c) masáží srdce d) Nezodpovězené otázky Celkem
Celkem 34 1 67 1 103
Celkem % 33 % 1% 65 % 1% 100 %
Graf 9 Zahájení nepřímé srdeční masáže u dospělého člověka
35
Graf 10 Zahájení nepřímé srdeční masáže u dospělého člověka, porovnání odpovědí v jednotlivých domovech pro seniory
36
Otázka č. 5 KPR provádíme vždy na: Z celkového počtu respondentů odpovědělo 95 (92 %) správně a to, že KPR by poskytovali na tvrdé, rovné podložce. Zbylých 7 (7 %) respondentů odpovědělo špatně, domnívají se, že na podložce nezáleží a je důležitá poloha vleže na zádech. Nikdo z dotazovaných respondentů si nemyslí, že nezáleží ani na podložce a ani na poloze. Na tuto otázku neodpověděl 1(1 %) respondent. Tabulka 8 Provedení KPR
a) b) c) d)
KPR provádíme vždy na: Tvrdé, rovné podložce Na podložce nezáleží, důležitá je poloha vleže na zádech Na podložce ani poloze nezáleží Nezodpovězené otázky
Celkem
Celkem 95
Celkem % 92 %
7
7%
0 1 103
0% 1% 100 %
Graf 11 Provedení KPR
37
Graf 12 Provedení KPR, porovnání odpovědí v jednotlivých domovech pro seniory
38
Otázka č. 6 Správná hloubka stlačení hrudníku a frekvence u nepřímé srdeční masáže u dospělého člověka je: Správný poměr stlačení hrudníku a frekvenci kompresí u srdeční masáže odpovědělo 68 (66 %) z dotazovaných respondentů. Menší hloubku stlačení a frekvenci odpovědělo 21 (20 %) respondentů. Větší poměr odpovědělo 13 (13 %) respondentů. Na tuto otázku odpověď neuvedl 1 (1 %) respondent. Tabulka 9 Správná hloubka a frekvence stlačení u KPR u dospělého člověka
Správná hloubka stlačení hrudníku a frekvence u nepřímé srdeční masáže u dospělého člověka je: a) Min. hloubka 3 cm/ frekvence 70/ min. b) Min. hloubka 5 cm/ frekvence 100/ min. c) Min. hloubka 7 cm/ frekvence 130/ min. d) Nezodpovězené otázky Celkem
Celkem 21 68 13 1 103
Celkem % 20 % 66 % 13 % 1% 100 %
Graf 13 Správná hloubka a frekvence stlačení u KPR u dospělého člověka
39
Graf 14 Správná hloubka a frekvence stlačení u KPR u dospělého člověka, porovnání odpovědí v jednotlivých domovech pro seniory
40
Otázka č. 7 Jaký je poměr stlačení a vdechů u KPR u dospělého člověka? Správný poměr stlačení a vdechů u dospělého člověka zná 81 (79 %) respondentů celkové počtu dotazovaných. 20 (19 %) respondentů odpovědělo, že je poměr stlačení a vdechů 15:2. A zbylý 2 (2 %) respondenti odpověděli, že je správný poměr 3:1. Tabulka 10 Poměr stlačení a vdechů u KPR u dospělého člověka
Jaký je poměr stlačení a vdechů u KPR u dospělého člověka? a) 15:2 b) 30:2 c) 3:1 Celkem
Celkem 20 81 2 103
Celkem % 19 % 79 % 2% 100 %
Graf 15 Poměr stlačení a vdechů u KPR u dospělého člověka
41
Graf 16 Poměr stlačení a vdechů u KPR u dospělého člověka, porovnání odpovědí v jednotlivých domovech pro seniory
42
Otázka č. 8 AMBUVAC se používá v poloze: Správnou polohu při užití AMBUVACU zná 75 (73 %) respondentů z celkového počtu dotazovaných. Zbylých 28 (27 %) respondentů si myslí, že u použití AMBUVACU nezáleží na poloze. Nikdo z dotazovaných respondentů neodpověděl, že se AMBUVAC používá vsedě. Tabulka 11Užití AMBUVACU
AMBUVAC se používá v poloze: a) Vsedě b) Vleže c) Na poloze nezáleží Celkem
Celkem 0 75 28 103
Celkem % 0% 73 % 27 % 100 %
Graf 17 Užití AMBUVACU
43
Graf 18 Užití AMBUVACU,porovnání odpovědí v jednotlivých domovech pro seniory
44
Otázka č. 9 Příznaky u hypoglykémie jsou: Z celkového počtu dotazovaných respondentů odpovědělo 57 (55 %) správně příznaky u hypoglykémie. Špatnou odpověď poruchy dýchání, dech s acetonovým zápachem, slabost, suchá kůže, poruchy vnímání a pomalý nástup bezvědomí odpovědělo 13 (13 %) respondentů. Druhou špatnou odpověď, tedy dech s acetonovým zápachem, pomalý nástup bezvědomí, hlad a pocení odpovědělo 32 (31 %) respondentů. Na tuto otázku neodpověděl 1 (1 %) respondent. Tabulka 12 Příznaky hypoglykémie
a) b) c) d)
Příznaky u hypoglykémie jsou: poruchy dýchání, dech s acetonovým zápachem, žízeň, slabost, suchá kůže, poruchy vnímání, pomalý nástup bezvědomí dech s acetonovým zápachem, pomalý nástup bezvědomí, hlad, pocení, nevolnost, hlad, slabost, pocení, zrychlená tepová frekvence, zmatenost či agresivita Nezodpovězené otázky
Celkem
Celkem
Celkem % 13
13 %
32
31 %
57
55 %
1 103
1% 100 %
Graf 19 Příznaky hypoglykémie
45
Graf 20 Příznaky hypoglykémie, porovnání odpovědí v jednotlivých domovech pro seniory
46
Otázka č. 10 První pomoc u hypoglykémie: Správně by provedlo první pomoc u hypoglykémie 98 (95 %) respondentů z celkového počtu dotazovaných. Ostatních 5 (5 %) respondentů odpovědělo na tuto otázku špatně, tedy uložili by nemocného do stabilizované polohy a zavolali by RZP. Nikdo z dotazovaných respondentů neodpověděl jinou odpověď. Tabulka 13 Hypoglykémie a první pomoc
První pomoc u hypoglykémie: a) Podáme nemocnému jakékoliv jídlo, nejlépe se sníženým obsahem cukru, uložíme do stabilizované polohy b) Provedeme kontrolu glykémie na glukometru, pokud je pacient při vědomí, podáme cukr v jakékoliv podobě a přivoláme lékaře c) Uložíme nemocného do stabilizované polohy, zavoláme RZP Celkem
Celkem
Celkem % 0
0%
98
95 %
5
5%
103
100 %
Graf 21 Hypoglykémie a první pomoc
47
Graf 22 Hypoglykémie a první pomoc, porovnání odpovědí v jednotlivých domovech pro seniory
48
Otázka č. 11 První pomoc u masivního krvácení je: Z celkového počtu dotazovaných respondentů odpovědělo na tuto otázku správně 97 (94 %) respondentů. Ostatních 6 (6 %) respondentů odpovědělo stejnou špatnou odpověď. Nikdo z dotazovaných neodpověděl jinou špatnou odpověď. Tabulka 14 Masivní krvácení a první pomoc
První pomoc u masivního krvácení je: a) Krvácející ránu zalepíme, odvezeme postiženého k lékaři b) Zavoláme RZP, na ránu dáme obklad a držíme do příjezdu RZP c) Stlačíme krvácející ránu, přiložíme tlakový obvaz a krvácející končetinu zvedneme Celkem
Celkem
Celkem % 0
0%
6
6%
97
94 %
103
100 %
Graf 23 Masivní krvácení a první pomoc
49
Graf 24 Masivní krvácení a první pomoc, porovnání odpovědí v jednotlivých domovech pro seniory
50
Otázka č. 12 Jak budete postupovat u pacienta, který bude pociťovat prudkou, intenzivní bolest za hrudní kostí, úzkost, slabost, zvýšené pocení až ztrátu vědomí? U této otázky odpovědělo správně 101 (98 %) respondentů z celkového počtu dotazovaných. Špatnou odpověď, že pacientovi podáme nitroglycerin a pokud se stav nezlepší do druhého dne, přivoláme lékaře, odpověděl 1 (1 %) respondent. Druhou špatnou odpověď, tedy že okamžitě přivoláme RZP a sledujeme stav pacienta, odpověděl také 1 (1 %) respondent. Tabulka 15 První pomoc u infarktu myokardu
Jak budete postupovat u pacienta, který bude pociťovat prudkou, intenzivní bolest za hrudní kostí, úzkost, slabost, zvýšené pocení až ztrátu vědomí? a) Pacientovi podáme nitroglycerin, pokud se do druhého dne stav nezlepší, přivoláme lékaře b) Okamžitě zavoláme RZP a sledujeme stav pacienta c) Pacienta při vědomí usadíme do polosedu, zavoláme RZP, sledujeme životní funkce, v případě jejich ztráty zahájíme KPR Celkem
Celkem
Celkem %
1
1%
1
1%
101
98 %
103
100 %
Graf 25 První pomoc u infarktu myokardu
51
Graf 26 První pomoc u infarktu myokardu, porovnání odpovědí v jednotlivých domovech pro seniory
52
Otázka č. 13 Pacient před Vámi upadne na zem, má záškuby celého těla, jak se zachováte: První pomoc u epileptických křečí odpovědělo správně 95 (92 %) respondentů z celkového počtu dotazovaných. Špatnou odpověď zvolilo 6 (6 %) respondentů. Na tuto otázku mi neodpověděli 2 (2 %) respondenti z celkového počtu dotazovaných. Tabulka 16 První pomoc u epilepsie
Pacient před Vámi upadne na zem, má záškuby celého těla, jak se zachováte: a) Necháme pacienta ležet, dokud křeče neustanou, občas zkontrolujeme jeho fyziologické funkce b) Zavolám RZP a počkám, než přijede c) Odstraním z dosahu předměty, o které by se mohl poranit, po odeznění záchvatu uložíme nemocného do stabilizované polohy, pokud záchvat trvá déle jak 3 minuty, zavolám lékaře (RZP) d) Nezodpovězené otázky Celkem
Celkem
Celkem %
0
0%
6
6%
95
92 %
2 103
2% 100 %
Graf 27 První pomoc u epilepsie
53
Graf 28 První pomoc u epilepsie, porovnání odpovědí v jednotlivých domovech pro seniory
54
Otázka č. 14 Už jste někdy poskytovala první pomoc? Na otázku zda už někdy poskytovali první pomoc, odpovědělo 77 (75 %) respondentů ANO a 26 (25 %) respondentů NE z celkového počtu dotazovaných. Tabulka 17 Zkušenosti všeobecných sester s poskytováním první pomoci
Už jste někdy poskytovala první pomoc? Ano Ne Celkem
Celkem
Celkem % 77 75 % 26 25 % 103 100 %
Graf 29 Zkušenosti všeobecných sester s poskytováním první pomoci
55
Graf 30 Porovnání zkušeností všeobecných sester s poskytováním první pomoci v jednotlivých domovech pro seniory
56
Otázka č. 15 Měla byste zájem rozšířit si své znalosti v oblasti první pomoci? Z celkového počtu dotazovaných respondentů by mělo 57 (55 %) respondentů zájem rozšířit si své znalosti v oblasti první pomoci v rámci pracovní doby. Dalších 43 (43 %) respondentů by mělo zájem rozšířit si své znalosti v této oblasti i mimo pracovní dobu, ve svém volném čase. Nezájem rozšířit si své znalosti v této oblasti kvůli dostatečným znalostem odpověděl 1 (1 %) respondent. Z celkového počtu dotazovaných na tuto otázku neodpověděli 2 (2 %) respondenti. Tabulka 18 Zájem o rozšíření znalostí v první pomoci u všeobecných sester
Měla byste zájem rozšířit si své znalosti v oblasti první pomoci? a) Ano, nejlépe v rámci pracovní doby b) Ano, i mimo pracovní dobu, ve svém volném čase c) Ne, mám dostatečné znalosti v této oblasti Nezodpovězené otázky Celkem
Celkem
Celkem %
57
55 %
43
42 %
1 2 103
1% 2% 100 %
Graf 31 Zájem o rozšíření znalostí v první pomoci u všeobecných sester
57
Graf 32 Zájem o rozšíření znalostí v první pomoci u všeobecných sester
58
Otázka č. 16 Nejvíce by mi vyhovovalo další vzdělávání formou: U této otázky jsem zjišťovala, jaká forma dalšího vzdělávání v této oblasti by respondentům nejvíce vyhovovala. Samostudium literatury, internetových stránek první pomoci by vyhovovalo nejvíce 19 (18 %) respondentů z celkového počtu dotazovaných. Častější školení první pomoci v rámci svého pracoviště a i praktické cvičení by uvítalo 81 (79 %) respondentů. Žádná z těchto forem nevyhovuje 1 (1 %) respondentovi. Na tuto otázku mi neodpověděli 2 (2 %) respondenti z celkového počtu dotazovaných. Tabulka 19 Jaká forma dalšího vzdělávání nejvíce vyhovuje všeobecným sestrám?
Nejvíce by mi vyhovovalo další vzdělávání formou: a) Samostudiem literatury, internetových stránek první pomoci b) Častější školení první pomoci v rámci mého pracoviště, i praktické cvičení c) Žádný z uvedených mi nevyhovuje Nezodpovězené otázky Celkem
Celkem
Celkem %
19
18 %
81
79 %
1 2 103
1% 2% 100 %
Graf 33 Jaká forma dalšího vzdělávání nejvíce vyhovuje všeobecným sestrám?
59
Graf 34 Jaká forma dalšího vzdělávání nejvíce vyhovuje všeobecným sestrám v jednotlivých domovech pro seniory?
60
Porovnání jednotlivých zařízení Ve svém výzkumu jsem zkoumala znalosti první pomoci u všeobecných sester v 9 domovech pro seniory. Výsledky jsou ovlivněny počtem respondentů, jelikož v každém domově je jiný počet všeobecných sester. Výsledky jednotlivých domovů byly zaslány do příslušného zařízení. Tabulka 20 Porovnání úspěšnosti znalostí v první pomoci u všeobecných sester v jednotlivých domovech pro seniory
DpS Velká Bíteš DpS Velké Meziříčí DpS Třebíč, manž. Curieových
5 14
Celková úspěšnost Správných odpovědí 51 143
13
149
88,2 %
DpS Třebíč Koutkova – Kubešova
15
164
84,1 %
15
155
79,49 %
7
91
89 %
10 8
130 104
75,4 % 61,5 %
16
144
69,2 %
Domov pro seniory
DpS Jihlava – Lesnov DpS Diakonie Myslibořice DpS Žernůvka DpS Předklášteří DpS Moravské Budějovice
Počet respondentů
Celková úspěšnost % Správných odpovědí 78,5 % 78,58 %
61
Graf 35 Porovnání úspěšnosti znalostí v první pomoci u všeobecných sester v jednotlivých domovech pro seniory
62
4 Diskuze Praktická část se skládá z výzkumu prováděného v domovech pro seniory v Kraji Vysočina a vyhodnocení jeho výsledků. Stanovila jsem si k tomu 5 cílů a 5 hypotéz. Mým hlavním cílem bylo zjistit úroveň znalostí první pomoci u všeobecných sester v domovech pro seniory. Tohoto cíle bylo dosaženo. Použila jsem metodu dotazníků, které jsem rozdala všeobecným sestrám. První hypotéza se zaměřuje na teoretické znalosti u všeobecných sester v poskytování první pomoci. Hypotéza předpokládala, že 70 % z dotazovaných všeobecných sester bude umět teoreticky poskytnout první pomoc. K vyhodnocení jsem použila otázky 1 až 13 a tím jsem došla k výslednému číslu 79,8 %, které představuje průměrnou znalost první pomoci u všeobecných sester v domovech pro seniory. Jejich výsledky jsou znázorněny grafy č 3, 5, 7, 9, 11, 15, 17, 19, 21, 23, 25, 27. Celý dotazník bezchybně odpověděli pouze 3 (2,9 %) respondenti z celkového počtu dotazovaných, což si myslím, že je velmi málo a mělo by se s tímto údajem dále pracovat. Jednotlivým zařízením by mělo záležet na tom, jak jsou jejich pracovníci odborně vzdělaní a jejich vzdělání dále rozvíjet. Proto byly výsledky zaslány jednotlivým domovům, aby věděly, jak jsou jejich pracovníci vzdělaní v této oblasti. Věřím, že s údaji budou pracovat a budou se snažit jejich vzdělání zlepšit. První hypotéza se potvrdila. Druhým cílem mé práce bylo zjistit znalosti doporučených postupů u kardiopulmonální resuscitace. Cíle bylo dosaženo. Druhá hypotéza je zaměřena na znalost doporučených postupů kardiopulmonální resuscitace u všeobecných sester. Hypotéza předpokládá, že 65 % z dotazovaných sester bude mít znalosti v této oblasti. Jejich výsledky jsem znázornila v grafech č 3, 5, 7, 9, 11, 13, 15, 17. K vyhodnocení jsem použila otázky 1 až 8, ze kterých mi vyšlo, že 69,8 % všeobecných sester zvládá doporučené postupy v oblasti kardiopulmonální resuscitace. Zbylých 29,8 % dotazovaných sester nemá dostatečné znalosti v kardiopulmonální resuscitaci. Při vyhodnocování jsem zjistila, že obecné otázky jako „co udělá sestra, když najde klienta bezvládně ležet na podlaze“ či jak se pozná zástava dechu, znají sestry dobře. Ale nové doporučené postupy už zdaleka ne. V tomto mě překvapily odpovědi na otázku, co se dnes nedoporučuje u zástavy krevního oběhu. To, že se nedoporučuje hmatat pulz, platí od roku 2010. Nečekala jsem, že pouze 6 (6 %) z dotazovaných respondentů odpoví správně. 63
Přestože, v každém zařízení se provádí školení první pomoci 1krát za rok a v některých i častěji, nemají sestry dostatečné informace o nových postupech v KPR. Velmi mě překvapily výsledky otázek, které zkoumaly správný postup kardiopulmonální resuscitace, tedy správnou hloubku stlačení, frekvenci stlačení a poměr kompresí a vdechů. U tohoto jsem předpokládala 100 % úspěšnost. Výsledky ale ukázaly, že pouze 68 (66 %) z dotazovaných respondentů ví, jak hluboko stlačit a jakou frekvencí. Poměr kompresí a vdechů zná jen 81 (79 %) respondentů. Myslím si, že pro zdravotníky je toto velmi důležité a měli by to proto vědět všichni. Jak by tedy chtěli provést správně nepřímou srdeční masáž a zachránit člověku život? Proto bych navrhovala pro jednotlivá zařízení, aby aktualizovala obsah školení podle platných předpisů, které uvádí Evropská rada pro resuscitaci a prováděla i praktické cvičení, kde by si to všeobecné sestry vyzkoušely. Dále také kontrolu znalostí v této oblasti a to i několikrát za rok. K tomuto platí od dubna roku 2012 nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky, Sbírka zákonů č. 102/2012, která předepisuje standart pro poskytování kardiopulmonální resuscitace. Tímto by se tedy měla jednotlivá zařízení řídit. Druhá hypotéza se potvrdila. Dalším tedy třetím cílem mé práce bylo zjistit znalosti u všeobecných sester v poskytování první pomoci u ostatních naléhavých akutních stavů. Třetí cíl splněn. Třetí hypotéza předpokládala, že 75 % dotazovaných sester bude znát první pomoc u ostatních naléhavých akutních stavů. Této hypotéze odpovídají otázky v dotazníku číslo 9 až číslo 13. Jejich vyhodnocením jsem došla k závěru, že 89 % z dotazovaných všeobecných sester zná teoretické postupy u ostatních naléhavých akutních stavů. Nedostatečné informace v této oblasti má 12,4 % respondentů. Výsledky jsou znázorněny v grafech č 19, 21, 23, 25, 27. Překvapivé bylo zjištění, že pouze 57 (55 %) respondentů zná příznaky u hypoglykémie. Je proto zajímavé, že první pomoc u hypoglykémie umí 98 (95 %) respondentů, i přesto, že příznaky neznají. Myslím si, že diabetes mellitus II. typu je u seniorů jedno z nejčastějších onemocnění. Proto lze předpokládat, že v zařízení pro seniory se s hypoglykémií sestry setkávají často. Jak ji tedy ale poznají? Proto by bylo dobré zahrnout do školení podrobné informace o akutních stavech a nejen jejich první pomoc. Toto mohou využít nejen ve své práci, ale kdekoliv, kde je potřeba nemocnému pomoci a to třeba i na ulici.
64
Třetí hypotéza se potvrdila. Čtvrtým cílem mé práce bylo zjistit, zda by si sestry chtěly rozšířit své vědomosti v oblasti první pomoci. Cíle bylo dosaženo. K tomu jsem si stanovila čtvrtou hypotézu, která zjišťovala, zda si sestry chtějí své vědomosti v této oblasti rozšířit. Tato hypotéza předpokládala, že 2/3 z dotazovaných sester si budou chtít své vědomosti rozšířit. Tuto hypotézu zkoumají otázky v dotazníku číslo 15 a 16 a jsou znázorněny grafy č 31, 33. Vyhodnocením jsem zjistila, že 55,3 % dotazovaných všeobecných sester by si chtělo své vědomosti rozšířit v rámci pracovní doby, dalších 41,7 % by si je rády rozšířily i mimo svoji pracovní dobu a 1 % z dotazovaných sester si myslí, že má v této oblasti dostatečné znalosti. Dále jsem zjišťovala, jaká forma by jim nejvíce vyhovovala. Samostudium literatury či internetových stránek by vyhovovala nejvíce 18,4 % z dotazovaných všeobecných sester. Častější školení v rámci svého pracoviště a praktické cvičení by uvítalo 78,6 % z dotazovaných všeobecných sester. Žádný z uvedených nevyhovoval 1 % z dotazovaných všeobecných sester. Vyhodnocením jsem dospěla k závěru, že 97 % z dotazovaných sester by si své vědomosti v oblasti první pomoci chtělo rozšířit. Výsledky jasně ukazují, že respondenti nejsou spokojeni se svými vědomostmi. Proč jim to tedy neumožnit. Předpokládá se, že zdravotnický pracovník umí první pomoc a umí ji také poskytnout. Kdo by chtěl být ošetřován zdravotnickým personálem, který neumí poskytnout první pomoc? Z výsledků je ale patrné, že v určitých případech mají sestry neúplné informace, které by si chtěly doplnit. Častější školení první pomoci na pracovišti, které by obsahovalo i praktickou část, kde by si sestry mohly vyzkoušet různé situace, a dále kontrola vědomostí v této oblasti podobným dotazníkem, by mohla jednotlivá zařízení provádět. Také by mohly do školení zapojit ostatní personál, jako sociální pracovnice a i pomocný personál. Čtvrtá hypotéza se potvrdila. Poslední cílem mé práce bylo porovnat znalosti sester v jednotlivých zařízeních. Cíle bylo dosaženo. K tomu jsem si stanovila poslední hypotézu. Pátá hypotéza zjišťovala, jestli se výsledky znalostí v jednotlivých domovech pro seniory budou mezi sebou lišit. Předpokládala jsem, že rozdíly budou minimální. Výsledky znázorňuje graf č 4, 6, 8, 10, 12, 14, 16, 18, 20, 22, 24, 26, 28. Počet respondentů v jednotlivých domovech pro seniory se lišil. Vyhodnocením jsem zjistila, že průměrná celková úspěšnost všech domovů pro seniory je 78 %. Nejlépe na tom byly sestry 65
v Myslibořicích (89 %), potom v Třebíči v domově na ulici manž. Curieových (88,2 %) a na ulici Koutkova – Kubešova (84,1 %). Průměrné úspěšnosti dosáhly domovy v Jihlavě – Lesnov (79,1 %), ve Velké Bíteši (78,5 %) a ve Velkém Meziříčí (78,58 %). Pod průměrem byl domov ze Žernůvky (75,4 %), z Moravských Budějovic (69,2 %) a z Předklášteří (61,5 %). I přes nepoměr respondentů v jednotlivých zařízeních se
znalosti
všeobecných
sester
v jednotlivých
domovech
pro
seniory
liší.
Velká pochvala patří domovu pro seniory Sv. Alžběty na Žernůvce, kde z celkového počtu dotazovaných (10), odpověděly 2 (20 %) všeobecné sestry dotazník zcela bezchybně. Dále také patří pochvala domovu v Myslibořících, kde z celkového počtu dotazovaných respondentů (7), odpověděl 1 (14,3%) respondent dotazník bez chyby a ještě navíc měli nejlepší úspěšnost ze všech dotazovaných domovů pro seniory. Těmto domovům bych přála, aby si vzdělanost svých pracovníků udrželi i nadále takto vysokou a jednou ji vyzvedli třeba i na 100 %. Ostatním domovům bych doporučila, aby se snažili zvýšit vzdělanost svých pracovníků a jednou dosáhli taky takových výsledků. Pátá hypotéza se nepotvrdila.
66
5 Závěr Moje bakalářská práce se zaměřovala na výzkum znalostí první pomoci u všeobecných sester v domovech pro seniory. V teoretické části jsem rozebrala jednotlivé problematiky týkající se této oblasti. Nejprve jsem se zaměřila na charakteristiku seniora a zařízení pro seniory. Dále jsem se zabývala kardiopulmonální resuscitací, ostatními naléhavými akutními stavy a jejich první pomocí. V praktické části je popsána metodika výzkumu, kde jsem hodnotila výsledky dosažené výzkumem. Výzkum probíhal v 9 domovech pro seniory. Z těchto domovů jsem měla dohromady 103 respondentů, kteří mají zdravotnické vzdělání. Z toho většina byla ženského pohlaví. Otázky v dotazníku jsem skládala na základě nastudované literatury v těchto oblastech. Do dotazníku jsem zvolila testové otázky. Dále je v této kapitole popisováno prostředí, kde výzkum probíhal a průběh výzkumu. Největší část tvoří vlastní výsledky výzkumu. Hodnotila jsem 16 otázek z dotazníku, které jsem doplnila pro přehlednost tabulkami a grafy. Pro hodnocení výsledků jsem si stanovila 5 cílů a hypotéz. Cílů bylo dosaženo, 4 hypotézy se mi potvrdily a 1 nepotvrdila. Z výsledků je patrné, že sestry nemají dobré znalosti v nových předpisech pro první pomoc. Mají dobré znalosti v obecně platných doporučeních a postupech, ale ty novější vyhlášky už neznají. S tím souvisí i výsledky otázek, které zkoumaly zájem sester o rozšíření vědomostí. Je dobré, že mají v každém zařízení školení první pomoci jednou i vícekrát za rok, ale pokud není aktualizováno a má omezený obsah například na nepřímou srdeční masáž, je podle mě neúčinné. Dle mého názoru je potřeba se vzdělávat ve všech oblastech a nezaměřit se jen na jednu oblast. Například když jde člověk do autoškoly, taky ho tam naučí spoustu jiných věcí, jak se starat o auto, zdravovědu a další, ne jen řídit auto. A tímto by se měly řídit i jednotlivé domovy. Sestavovat obsahy školení tak, aby obsahovaly mimo daných postupů i ty nové doporučené předpisy a zaměřovaly se na více možných oblastí. Z výsledků je patrné, že sestry neovládají ani příznaky u hypoglykémie, jak tedy potom mohou poskytnout první pomoc správně? Dále bych doporučovala, aby školitel či management zařízení vědomosti svých podřízených průkazně kontroloval. Určitě se hodí zkontrolovat je hned 67
po školení, ale také i po delší době. Je to pro ně dobrá zpětná vazba, ke které se mohou postavit, zlepšit tak nedokonalosti. Výsledky byly pro jednotlivé domovy zvlášť zpracovány a zaslány. Je tedy na nich, jak s nimi naloží a jak se k tomu postaví. Věřím, že s těmito výsledky budou pracovat a třeba i pozmění školení. V diskuzi je zahrnuto možné doporučení pro praxi. Výzkum byl prováděn u zdravotníků, u kterých se předpokládá, že mají 100 % znalosti v oblasti první pomoci. Tato práce mě ale utvrdila v tom, že tomu tak není. Člověk spoléhá na to, že pokud se mu něco stane, tak vyškolený zdravotník mu poskytne odbornou péči, ale když ji dostatečně neumí, jak ji může použít? Poskytnutí první pomoci je povinností jak zdravotníků, tak i každého z nás. Znát teoretické postupy první pomoci může každý, ale umět ji použít v praxi už ne. Myslím si, že je pro každého člověka důležité znát první pomoc dobře, protože nikdy nevíme, kdy a kde ji budeme muset použít. Každý z nás by se neměl bát ji použít, nikdy nevíme, kdy ji bude potřebovat my.
68
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. BERLIT, Peter. Memorix neurologie. 1. vyd. Praha 7: Grada Publishing, a. s., 464 s. 2007. ISBN 978-80247-1915-3. 2. BUREŠOVÁ, Petra. Integrovaný manuál první pomoci. Chrudim: callisto - 96. s.r.o., 2008, 206 s. 3. ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA [online]. Hradec Králové, 2010 [cit. 2012 – 02 - 05]. Doporučené postupy. Dostupné z: www.resuscitace.cz 4. DOBIÁŠ, Viliam. Urgentní zdravotní péče. Martine: Osveta, 2007. 179 s. ISBN 978-80-8063-244-1. 5. EVROPSKÁ RADA PRO RESUSCITACI [online]. Brusel, 2000 [cit. 2010-0315]. European Guidelines on Resuscitation 2010. Dostupné z: www.erc.edu 6. HASÍK, Lujko. První pomoc a pohotovost [online]. 2003 [cit. 2012-01-31]. Nebojte se první pomoci. Dostupné z: www.prvni-pomoc.info 7. KELNEROVÁ, Jarmila. První pomoc 1: Pro studenty zdravotnických oborů. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 109 s. ISBN 978-80-247-2182-8. 8. KOLEKTIV AUTORŮ. Sestra a urgentní stavy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. 549 s. ISBN 978-80-247-2548-2. 9. MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 328 s. ISBN 978-802-4731-483. 10. MINISTERSTVO VNITRA České republiky [online]. Praha, 1998 [cit. 201201-30]. Sbírka zákonů 2010, částka 41. Dostupné z: www.mvcr.cz 11. MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ České republiky [online]. Praha, 2010 [cit. 2012-04-13]. Personální zabezpečení zdravotních služeb, vyhláška č. 99/2012 Sb. Dostupné z: www.mzcr.cz 12. NAVRÁTIL, Leoš. Vnitřní lékařství: pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. 424 s. ISBN 978-80-247-2319-8.
13. NEJEDLÁ, Marie. Interní ošetřovatelství 2. Praha: Grada Publishing a.s., 2006. 211 s. ISBN 8024717778. 14. SEIDL, Zdeněk. Neurologie: pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. 168 s. ISBN 978-80-247-2733-2. 15. VENGLÁŘOVÁ, Martina. Problematické situace v péči o seniory. 1. vyd. Praha 7: Grada Publishing, a. s., 2007. 96 s. ISBN 978-80-247-2170-5.
Příloha A. Dotazník pro výzkum POSKYTOVÁNÍ PRVNÍ POMOCI U SESTER V DOMOVECH PRO SENIORY DOTAZNÍK Dobrý den, jmenuji se Jana Poláková a jsem studentkou 3. ročníku Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, katedra zdravotnických studií, obor všeobecná sestra. Ráda bych Vás touto cestou poprosila o vyplnění krátkého dotazníku, který bude sloužit k mé bakalářské práci. Dotazník je zcela anonymní! Správnou odpověď dejte do kroužku. Předem velmi děkuji za vaši ochotu a čas strávený nad dotazníkem. Jana Poláková ∗
Jakého jste pohlaví? a) Žena b) Muž
∗
Kolik je Vám let? ………….
∗
V jakém domově pro seniory pracujete? ……………………
1) Co uděláte, když najdete klienta ležet bezvládně na podlaze? a) Zavolám o pomoc, zkontroluji dýchací cesty, pokud nejsou známky života, zahájím KPR b) Zavolám o pomoc, zkontroluji zdravotní stav klienta c) Zavolám o pomoc 155 a počkám, než pomoc přijede 2) Zástavu dechu poznáme: a) Přiložením tváře k nosu a nad ústa, pozorováním hrudníku zda se pravidelně zvedá a klesá, cyanóza b) Přiložením zrcátka k nosu, pěny u pusy, vosková bledost c) Nahmatáme pulz, zjistíme, zda s námi postižený komunikuje
3) Pro zjištění zástavy krevního oběhu se nedoporučuje: a) Poslouchat tlukot srdce b) Hmatat pulz c) Rozlišovat bradykardii a tachykardii 4) Nepřímou srdeční masáž u dospělého člověka zahájíme: e) 2 hlubokými vdechy f) 5 pomalými vdechy g) masáží srdce 5) KPR provádíme vždy na: e) Tvrdé, rovné podložce f) Na podložce nezáleží, důležitá je poloha vleže na zádech g) Na podložce ani poloze nezáleží 6) Správná hloubka stlačení hrudníku a frekvence u nepřímé srdeční masáže u dospělého člověka je: e) Min. hloubka 3 cm/ frekvence 70/ min. f) Min. hloubka 5 cm/ frekvence 100/ min. g) Min. hloubka 7 cm/ frekvence 130/ min. 7) Jaký je poměr stlačení a vdechů u KPR u dospělého člověka? a) 15:2 b) 30:2 c) 3:1 8) AMBUVAC se používá v poloze: a) Vsedě b) Vleže c) Na poloze nezáleží 9) Příznaky u hypoglykémie jsou: e) poruchy dýchání, dech s acetonovým zápachem, žízeň, slabost, suchá kůže, poruchy vnímání, pomalý nástup bezvědomí f) dech s acetonovým zápachem, pomalý nástup bezvědomí, hlad, pocení, g) nevolnost, hlad, slabost, pocení, zrychlená tepová frekvence, zmatenost či agresivita
10) První pomoc u hypoglykémie: d) Podáme nemocnému jakékoliv jídlo, nejlépe se sníženým obsahem cukru, uložíme do stabilizované polohy e) Provedeme kontrolu glykémie na glukometru, pokud je pacient při vědomí, podáme cukr v jakékoliv podobě a přivoláme lékaře f) Uložíme nemocného do stabilizované polohy, zavoláme RZP 11) První pomoc u masivního krvácení je: d) Krvácející ránu zalepíme, odvezeme postiženého k lékaři e) Zavoláme RZP, na ránu dáme obklad a držíme do příjezdu RZP f) Stlačíme krvácející ránu, přiložíme tlakový obvaz a krvácející končetinu zvedneme 12) Jak budete postupovat u pacienta, který bude pociťovat prudkou, intenzivní bolest za hrudní kostí, úzkost, slabost, zvýšené pocení až ztrátu vědomí? d) Pacientovi podáme nitroglycerin, pokud se do druhého dne stav nezlepší, přivoláme lékaře e) Okamžitě zavoláme RZP a sledujeme stav pacienta f) Pacienta při vědomí usadíme do polosedu, zavoláme RZP, sledujeme životní funkce, v případě jejich ztráty zahájíme KPR 13) Pacient před Vámi upadne na zem, má záškuby celého těla, jak se zachováte: e) Necháme pacienta ležet, dokud křeče neustanou, občas zkontrolujeme jeho fyziologické funkce f) Zavolám RZP a počkám, než přijede g) Odstraním z dosahu předměty, o které by se mohl poranit, po odeznění záchvatu uložíme nemocného do stabilizované polohy, pokud záchvat trvá déle jak 3 minuty, zavolám lékaře (RZP) 14) Už jste někdy poskytovala první pomoc? d) Ano e) Ne 15) Měla byste zájem rozšířit si své znalosti v oblasti první pomoci? d) Ano, nejlépe v rámci pracovní doby e) Ano, i mimo pracovní dobu, ve svém volném čase f) Ne, mám dostatečné znalosti v této oblasti
Pokud jste na otázku č. 15 odpověděla ANO, odpovězte i na následující otázku: 16) Nejvíce by mi vyhovovalo další vzdělávání formou: d) Samostudiem literatury, internetových stránek první pomoci e) Častější školení první pomoci v rámci mého pracoviště, i praktické cvičení f) Žádný z uvedených mi nevyhovuje
Příloha B. Postup u náhlého zhoršení zdravotního stavu klienta (zdroj: Domov pro seniory Velké Meziříčí) NÁHLÉ ZHORŠENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU KLIENTA, NALEZENÍ KLIENTA BEZ ZNÁMEK ŽIVOTA - při nalezení klienta pracovník přivolá zdravotnického pracovníka, který je právě ve službě - zdravotnický pracovník koordinuje tým ostatních přivolaných pracovníků konajících službu - u klienta zajistití průchodné dýchací cesty (je-li to možné), z úst vyndá zubní protézu, vyčistití dutinu ústní, v případě potřeby odsává z horních cest dýchacích - při zástavě dechu zahájí umělé dýchání (k dispozici ambuvak), při zástavě srdeční akce, položí klienta na podlahu a zahájí srdeční masáž (2 dechy:30 masážím srdce) - volat RZP (tel.č. 155) - zajistití volnou cestu pro posádku RZP (jedna pracovnice zajistí přivolaný výtah B – u hlavního vchodu), další pracovnice vytvoří místo kolem klienta - sestra kontroluje fyziologické funkce (TK, P, TT, SpO2), při poklesu SpO2 pod 920% podá O2, u diabetiků kontroluje glykemii glukometrem, kontroluje stav vědomí - lékaři RZP sestra poskytne Informace o zdravotním stavu klienta: •
Medikační kartu (Alergie), Souhrn lékařských diagnóz
•
Propouštěcí
zprávu
z poslední
hospitalizace
(je-li
k dispozici),
Překladovou ošetřovatelskou zprávu •
Předat kartičku pojišťovny (kde je jméno, rodné číslo, číslo pojišťovny) a Občanský průkaz
- v případě dostatku času nachystá personál klientovi osobní věci a pošle je s klientem k hospitalizaci - v nejbližší době podá zprávu příbuzným o zhoršení zdravotního stavu klienta a zařídí předání osobních věcí (pokud nebyly poslány již při převozu RZP) - po odjezdu RZP sestra provede zápis do ošetřovatelské dokumentace – Záznam zdravotní péče a do počítače (Záznam péče) - o průběhu zhoršení zdravotního stavu a následné hospitalizaci je informován v nejbližší době praktický lékař
