Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Ústav hudební vědy
Magisterská diplomová práce
2014
Bc. Petra Kaňáková
Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Ústav hudební vědy Management v kultuře
Bc. Petra Kaňáková
Analýza kulturního prostředí a možnosti strategického plánování rozvoje kultury ve městě Jihlava Magisterská diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Jan Špaček 2014
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. ……………………………………………… Podpis autora práce
Poděkování Děkuji Mgr. Janu Špačkovi za odborné vedení a vstřícný přístup, rovněž děkuji Mgr. Viktoru Pantůčkovi za cenné rady, které mi ve zpracování tohoto tématu velmi pomohly.
Obsah
Úvod.....................................................................................................................................................7 1. Profil statutárního města Jihlavy......................................................................................................9 1.1. Demografická struktura..........................................................................................................11 2. Historie...........................................................................................................................................15 2.1. Památky v Jihlavě...................................................................................................................17 2.1.1. Kostel sv. Jana Křtitele...................................................................................................17 2.1.2. Kostel sv. Jakuba Většího...............................................................................................17 2.1.3. Kostel Nanebevzetí Panny Marie....................................................................................18 2.1.4. Kostel Povýšení sv. Kříže...............................................................................................19 2.1.5. Kostel sv. Ignáce z Loyoly..............................................................................................19 2.1.6. Radnice............................................................................................................................20 2.1.7. Opevnění a brána Matky Boží........................................................................................21 2.1.8. Jihlavské podzemí...........................................................................................................22 2.2. Hudba v Jihlavě......................................................................................................................23 2.2.1. Gustav Mahler.................................................................................................................24 3. Cestovní ruch..................................................................................................................................27 3.1. Kraj Vysočina.........................................................................................................................28 3.2. Statutární město Jihlava..........................................................................................................30 4. Analýza kulturního prostředí..........................................................................................................34 4.1. Příspěvkové organizace Kraje Vysočina................................................................................36 4.1.1. Horácké divadlo Jihlava..................................................................................................36 4.1.2. Muzeum Vysočiny Jihlava..............................................................................................39 4.1.3. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě................................................................................41 4.2. Příspěvkové organizace statutárního města Jihlava................................................................45 4.2.1. Dům Gustava Mahlera....................................................................................................45 4.2.2. Městská knihovna Jihlava...............................................................................................48 4.2.3. Základní umělecká škola Jihlava....................................................................................50 4.2.4. Dům dětí a mládeže Jihlava............................................................................................53 4.2.5. Kino Dukla......................................................................................................................53 4.3. Ostatní kulturní organizace.....................................................................................................54 4.3.1. Dům kultury a odborů Jihlava.........................................................................................54 4.3.2. DIOD – Divadlo otevřených dveří..................................................................................56 4.3.3. Divadlo Na Kopečku.......................................................................................................58 4.3.4. Filharmonie Gustava Mahlera.........................................................................................58 4.3.5. Pěvecké sdružení Campanula Jihlava.............................................................................60 4.3.6. Další galerie a muzea......................................................................................................61 4.4. Festivaly a akce.......................................................................................................................63 4.4.1. Hudba tisíců – Mahler Jihlava.........................................................................................63 4.4.2. Festival sborového umění Jihlava...................................................................................65 4.4.3. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava......................................................66 4.4.4. JID 20-XX.......................................................................................................................67
5. Financování kultury........................................................................................................................69 5.1. Financování kultury na úrovni kraje.......................................................................................70 5.2. Financování kultury na úrovni města......................................................................................76 6. SWOT analýza................................................................................................................................80 6.1. SWOT analýza statutárního města Jihlavy.............................................................................81 6.1.1. Silné stránky....................................................................................................................81 6.1.2. Slabé stránky...................................................................................................................82 6.1.3. Příležitosti.......................................................................................................................82 6.1.4. Hrozby.............................................................................................................................83 7. Strategické plánování.....................................................................................................................84 7.1. Strategické dokumenty města Jihlavy.....................................................................................86 7.1.1. Koncepce rozvoje kultury v Jihlavě na léta 2012–2014.................................................86 7.1.2. Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020.................................89 7.2. Analýza opatření a nová opatření...........................................................................................92 7.2.1. Zachovat a zefektivnit grantový systém podpory města.................................................92 7.2.2. Pravidelně oceňovat podporovatele a aktivní aktéry v oblasti kultury...........................93 7.2.3. Zefektivnit regionální a nadregionální propagaci akcí v oblasti kultury........................93 7.2.4. Iniciovat spolupráci s dalšími subjekty činnými v oblasti kultury..................................95 7.2.5. Rozšířit doplňkovou infrastrukturu cestovního ruchu na území města...........................96 7.2.6. Rozšířit a zkvalitnit nabídku služeb v oblasti cestovního ruchu s důrazem na místní a regionální provázanost...........................................................................................................98 7.2.7. Efektivněji využívat prostory a kapacity zařízení infrastruktury volného času..............99 7.2.8. Podporovat rozšiřování infrastruktury pro volnočasové aktivity..................................100 7.2.9. Vyhledávat možnosti spolupráce s vlastníky stávajících zařízení infrastruktury volného času..........................................................................................................................................101 7.2.10. Podporovat kulturní akce pod širým nebem...............................................................102 Závěr.................................................................................................................................................103 Resumé.............................................................................................................................................106 Summary...........................................................................................................................................107 Resümme..........................................................................................................................................108 Bibliografie.......................................................................................................................................109 Seznam vyobrazení...........................................................................................................................114 Tabulky........................................................................................................................................114 Grafy............................................................................................................................................114 Obrázky........................................................................................................................................114
Úvod
Statutární město Jihlava je krajským městem Kraje Vysočina. S téměř 51 tisíci obyvatel Jihlava patří spolu s Karlovými Vary mezi nejmenší krajská města. Přesto jako největší město v kraji je Jihlava i díky své výhodné geografické poloze přirozeným historickým, průmyslovým a kulturním centrem celého regionu i kraje Vysočina. Tématem předložené diplomové práce je analýza kulturního prostředí a možnosti strategického plánování rozvoje kultury ve městě Jihlava. Úvodní dvě kapitoly představují město, jeho demografickou strukturu a historii. Kapitola o historii města zahrnuje také podkapitolu speciálně věnovanou nejvýznamnější jihlavské osobnosti kališťskému rodákovi Gustavovi Mahlerovi,1 k jehož odkazu se v Jihlavě hrdě hlásí (Hudba tisíců – Mahler Jihlava, Filharmonie Gustava Mahlera, Dům Gustava Mahlera etc.). Třetí kapitola se věnuje cestovnímu ruchu v Jihlavě i v Kraji Vysočina. Další část podrobně analyzuje kulturní prostředí Jihlavy. Zabývá se třemi kulturními organizacemi, jejichž zřizovatelem je Kraj Vysočina, příspěvkovými organizacemi statutárního města Jihlavy a ostatními kulturními subjekty. Analýza kulturního prostředí se zaměřuje také na nejvýznamnější či nejzajímavější jihlavské festivaly. Součástí práce je také analýza financování kultury ve městě i v kraji. Kraj je totiž zřizovatelem největších kulturních subjektů ve městě. Analýza financování kultury se zabývá otázkou podpory kulturních organizací. Závěry vyplývající z analytické části jsou následně shrnuty ve SWOT analýze. V závěru práce jsou výsledky a doporučení Strategického plánu rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020 zhodnoceny a přidány další návrhy strategického plánování na základě předchozích analýz. Teoretické části práce čerpají zejména ze základních ekonomických publikací v oblasti cestovního ruchu, managementu, ekonomiky kultury a strategického plánování, zejména z prácí autorů Ladislava Kesnera, Martiny Páskové a Josefa Zelenky, Simony Škarabelové, Jaroslava 1
Ke skloňování obce Kaliště viz. Kaliště. Internetová jazyková příručka [online]. © 2008–2014 [cit. 2014-07-31]. Dostupné z:
.
7
Rektoříka nebo Milan Půčka a Davida Koppitze. Při zpracování analýzy kulturního prostředí autorka vycházela především z webových stránek jednotlivých institucí, dále pak také z publikací, článků a diplomových prací jim věnovaných. Cenným podkladem pro zpracování SWOT analýzy a strategického plánování byly rovněž strategické materiály statutárního města Jihlavy a Kraje Vysočina, předně Koncepce rozvoje kultury v Jihlavě na léta 2012–20142 a jednotlivé dokumenty Strategického plánu rozvoje města3 a Integrovaného plánu rozvoje města.4 Současné strategické plánování pro oblast kultury v Jihlavě se omezuje na rozsah několika stránek Koncepce rozvoje kultury v Jihlavě na léta 2012–2014, jejíž platnost navíc ke konci roku 2014 vyprší, a prioritní oblast D Strategického plánu rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020, která je ovšem vedle kultury a cestovního ruchu zaměřena také na sport a volnočasové aktivity. Diplomová práce se nesnaží vyčerpávajícím způsobem zpracovat jednotlivé problematiky, každé z kapitol by totiž mohl být věnován dokument minimálně v rozsahu samostatné diplomové práce. Cílem práce je spíše nastavit metodologii a vytvořit analytické východisko pro tvorbu strategického plánu rozvoje kultury a sloužit tak jako možný podklad pro budoucí přípravu strategického plánu rozvoje kultury na institucionální úrovni.
2 3 4
Koncepce rozvoje kultury v Jihlavě na léta 2012–2014. Oficiální stránky města Jihlavy [online]. [15.12.2011] [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: . PETROVÁ, Kateřina. Strategický plán rozvoje města. Oficiální stránky města Jihlavy [online]. 13.3.2014 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: . PROCHÁZKA, Michal. Integrovaný plán rozvoje města. Oficiální stránky města Jihlavy [online]. 26.5.2008, 24.2.2009 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: .
8
1. Profil statutárního města Jihlavy
Statutární město Jihlava leží na historické zemské hranici Čech a Moravy v centru Českomoravské vrchoviny na 49° 24' severní zeměpisné šířky a 15° 35' východní zeměpisné délky v nadmořské výšce 525 m. n. m.5 Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 6 a 7 °C, roční srážkové úhrny přes 600 mm poukazují na středně vlhké podnebí. Českomoravskou vrchovinou probíhá hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem.6 Město se rozkládá na obou březích řeky Jihlavy, která dala západomoravskému městu název. Název vodního toku a potažmo města nejpravděpodobněji vychází ze slovanského „JЬgЪla“ (jehla), možný je ale i germánský, konkrétně langobardský původ ze slova „Igulaha“ (ježový potok). Ať již vycházel název ze slovanského či langobardského základu měl vyjadřovat okolnost, že řeka měla ostré kamenité dno připomínající jehličky. Nejstarší zápisy jména Jihlavy znějí „Jiglava“, v době vrcholícího kolonizačního procesu po objevu stříbrných rud u Jihlavy si německy mluvící osadníci původní „Jiglavu“ přizpůsobili na „Iglau“ a jméno odvodily od ježka (něm. der Igel). Ježek se stal přibližně na přelomu čtrnáctého a patnáctého století také symbolem města a jeho heraldickou figurou.7 Pro rozvoj osídlení okolí Jihlavy a středověký vývoj města měl klíčový význam výskyt drahých kovů na území jihlavského rudního obvodu.8 Administrativně je Jihlava krajským a zároveň statutárním městem. Sídlem Kraje Vysočina se stala roku 2000 v rámci reformy veřejné správy po vzniku vyšších územních samosprávních celků. 9 Na základě poslední administrativní úpravy k 1. lednu 2003 se Jihlava stala rovněž obcí
5 6 7 8 9
Integrovaný plán rozvoje statutárního města Jihlavy pro programovací období 2007–2013. Oficiální stránky města Jihlavy [online]. 10.6.2014, s. [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: . Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: Profil statutárního města Jihlavy. Oficiální stránky města Jihlavy [online]. [13.3.2014], s. 5 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: . PISKOVÁ, Renata et al. Jihlava. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2009, s. 39–40. Ibid., s. 28. Integrovaný plán rozvoje statutárního města Jihlavy pro programovací období 2007–2013. Op. cit., s.
9
s rozšířenou působností. V rámci svého správního obvodu (o rozloze téměř 922 km2, celkem 79 obcí) vykonává kromě samosprávy také v přenesené působnosti státní správu.10 Výkon státní správy a samosprávy je zajišťován orgány města, jimž jsou Magistrát města Jihlavy, primátor města, Zastupitelstvo města Jihlavy a Rada města Jihlavy. Jihlava má v rámci území České republiky poměrně výhodnou geografickou polohu a velmi kvalitní dopravní dostupnost. Jihlava je důležitou silniční křižovatkou. Město leží v těsné blízkosti nejfrekventovanější dopravní tepny České republiky, dálnice D1, a územím města prochází silnice celostátního významu E59 ve směru severozápad–jihovýchod s napojením na Rakousko. Jihlavou prochází železniční trať směřující z Brna přes Jihlavu do Havlíčkova Brodu (traťový úsek č. 240) a trať spojující Jihlavu s Jindřichovým Hradcem a Veselím nad Lužnicí (trať č. 225).11 Jihlava je díky své výhodné geografické poloze přirozeným historickým, průmyslovým a kulturním centrem celého regionu a kraje Vysočina.
10 Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: Profil statutárního města Jihlavy. Op. cit., s. 6. 11 Integrovaný plán rozvoje statutárního města Jihlavy pro programovací období 2007–2013. Op. cit., s. 25.
10
1.1. Demografická struktura Kraj Vysočina se s 511 207 obyvateli řadí k méně lidnatým krajům České republiky, je třetí populačně nejmenší po Karlovarském a Libereckém.12 Počet obyvatel na území obce s rozšířenou působností statutárního města Jihlavy je 99 479.13 V Jihlavě žije 50 598 obyvatel14 a spolu s Karlovými Vary patří Jihlava mezi nejmenší krajská města. Svým počtem obyvatel je Jihlava výrazně největším městem v Kraji Vysočina a druhým největším sídlem v Regionu soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod, což posiluje jeho význam jako nejvýznamnějšího regionálního centra.15
Obrázek č. 1. Územní samosprávné členění ČR.16
12 KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA. Profil Kraje Vysočina. Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina [online]. 2013, s. 9 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: . 13 Počet obyvatel ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností k 1. 1. 2014. Český statistický úřad [online]. [30.4.2014], s. 8 [cit. 2014-08-08]. Dostupné z: . 14 Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014. Český statistický úřad [online]. [30.4.2014], s. 76 [cit. 201408-08]. Dostupné z: . 15 Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: Profil statutárního města Jihlavy. Op. cit., s. 6. 16 KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA. Profil Kraje Vysočina. Op. cit., s. 4.
11
Z historického pohledu bydlelo na území Kraje Vysočina více obyvatel nejen před druhou, ale také před první světovou válkou, nejvyšší počet obyvatel na území kraje byl registrován při sčítání v roce 1910, kdy zde žilo 536 488 osob.17 Naopak od poloviny devatenáctého století do současnosti, tedy v období, za které existují spolehlivé údaje o počtu obyvatel, lze zaznamenat velký nárůst počtu obyvatel bydlících ve městech. Největším městem byla vždy Jihlava, která v roce 1830 byla dokonce třetím největším městem na území dnešní republiky. 18 Spolu s dynamickým zvyšováním počtu obyvatel Jihlavy, docházelo rovněž k plošnému rozvoji území města a urbanistickým změnám. Celkově příznivý vývoj byl dvakrát narušen v první polovině dvacátého století vlivem válečných událostí a poválečným odsunem německého obyvatelstva, kdy bylo vysídleno přes 16 000 Němců a z Jihlavy se tak poprvé v dějinách stává čistě české město.19 Od druhé poloviny dvacátého století byl patrný opětovný přírůstek obyvatel způsobený jak vlivem vyšší porodnosti, tak ekonomickým rozvojem a administrativními změnami. Od počátku devadesátých let dvacátého století, kdy tyto stoupající vývojové tendence dosáhly vrcholu, nastal mírný pokles populace. V roce 1991 došlo k osamostatnění některých obcí dříve administrativně připojených k Jihlavě, avšak více než na této změně pokles počtu obyvatel Jihlavy závisel na celospolečenských a demografických proměnách, jakými bylo zvyšování průměrného věku populace či pokles porodnosti.20
Graf č. 1. Populace města Jihlavy v letech 1869–2011.21
17 KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA. Profil Kraje Vysočina. Op. cit., s. 10. 18 Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: Profil statutárního města Jihlavy. Op. cit., s. 6. 19 SAMKOVÁ, Helena. VÝVOJ KULTURNÍHO ŽIVOTA MĚSTA JIHLAVY SE ZAMĚŘENÍM NA "DKO JIHLAVA" [online]. 2012, s. 23 [cit. 2014-06-26]. Bakalářská práce. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Lenka Křupková. Dostupné z: . 20 Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: Profil statutárního města Jihlavy. Op. cit., s. 8. 21 Ibid., s. 9.
12
Na území statutárního města Jihlavy žije 24 683 mužů a 25 915 žen, což stejně jako věková struktura obyvatel odpovídá celorepublikovému průměru a nijak výrazně se neodlišuje od ostatních krajských měst. Zatímco podíl dětí a mladistvých ve skupině 0–14 let pozvolna klesá, kategorie obyvatel ve věku 65 let a více zaujímá stále větší část z celkového počtu obyvatel města Jihlavy. Také průměrný věk obyvatel neustále roste. Nejpočetnější skupinou v Jihlavě jsou obyvatelé v produktivním věku, kteří jsou dlouhodobě zastoupeni z více než 70 %. Kraj Vysočina patří k oblastem s jednou z nejvyšších hodnot průměrné naděje na dožití obyvatel. 22
Graf č. 2. Věková pyramida obyvatel města Jihlavy. 23
22 Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: Profil statutárního města Jihlavy. Op. cit., s. 10– 11, 17. 23 Ibid., s. 10–11.
13
Další významnou charakteristiku obyvatelstva, mající velkou vypovídací hodnotu, představuje jeho vzdělanostní struktura, která je v Kraji Vysočina méně příznivá v porovnání s průměrem České republiky.24 V Jihlavě vzdělanost významně vzrostla. Jedná se především o nárůst vysokoškolsky vzdělaných lidí. Na druhé straně se snížil podíl obyvatel s nižším vzdělanostním statusem, kde došlo především k poklesu středoškoláků bez maturity a vyučených, což vzhledem k průmyslovému charakteru města Jihlavy a poptávce po těchto lidech na pracovním trhu lze hodnotit spíše jako nežádoucí vývoj.25
Graf č. 3. Struktura obyvatelstva dle dosaženého vzdělání.26
Religiozita obyvatelstva je na Vysočině ve srovnání s průměrem České republiky vysoká — podíl obyvatelstva, které se hlásilo k nějakému náboženskému vyznání, byl dokonce druhý nejvyšší mezi kraji České republiky.27 „Dle zpracované prognózy budoucího vývoje populace města Jihlavy lze do roku 2030 očekávat pozvolný růst naděje dožití, úhrnné plodnosti a zvyšování podílu osob v postproduktivním věku.“28
24 25 26 27 28
KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA. Profil Kraje Vysočina. Op. cit., s. 23. Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: Profil statutárního města Jihlavy. Op. cit., s. 12. Ibid., s. 12. KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA. Profil Kraje Vysočina. Op. cit., s. 24. Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: Profil statutárního města Jihlavy. Op. cit., s. 16.
14
2. Historie
Ke konci dvanáctého století se datují první zmínky o vzniku slovanské osady na území dnešní Jihlavy, z roku 1233 pochází přesvědčivé doložení její existence. První nepřímá zmínka písemných pramenů vztahující se k Jihlavě jako městu pochází z kroniky dominikánského kláštera v alsaském Colmaru, kde k roku 1249 je uváděn velký pohyb horního lidu do Čech. Zápis potvrzuje „stříbrnou horečku“, která vypukla po objevu rud u Jihlavy. Ze stejného roku je i zmínka o hornících z Jihlavy v tzv. Druhém pokračování Kosmově. Díky objevení ložisek rud v okolí Jihlavy v první polovině třináctého století došlo k ekonomickému a populačnímu rozvoji středověkého města. Na ostrohu nad řekou Jihlavou na moravské straně zemské hranice bylo založeno město Jihlava, které se v roce 1247 za vlády Václava I. stalo královským městem. Jihlavě byla udělena práva městská a horní, která se později stala vzorem dalším horním městům v Čechách a na Moravě. Urbanistická koncepce města, patrná dodnes v půdorysu centra (rozlehlé pravidelné náměstí a síť navazujících pravoúhlých ulic), byla založena v prostoru řeky Jihlavy, na jejímž protilehlém břehu stál původní farní kostel sv. Jana Křtitele. Takřka během půl století bylo vybudováno nové město a tři významné chrámy uvnitř jeho obvodu, minoritský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Boží, dominikánský klášter s kostelem Povýšení sv. Kříže a kostel sv. Jakuba Většího. Významným datem v historii Jihlavy je 5. červenec 1436, kdy byla na náměstí před radnicí vyhlášena stavovským sněmem za přítomnosti císaře Zikmunda jihlavská kompaktáta. Druhá polovina šestnáctého století byla ve znamení výrazného rozvoje renesanční architektury v jádru města a v okolních čtvrtích. Došlo k ní jednak v důsledku toho, že v průběhu šestnáctého století zasáhla Jihlavu řada požárů, ale také díky brzkému přijetí luteránství v šestnáctém století. V sedmnáctém století byl však rozvoj města zabrzděn nástupem protireformace a třicetiletou válkou, kdy roku 1645 vtáhla do Jihlavy švédská vojska, roku 1647 ji obléhají naopak císařská vojska, kteří ji nakonec po boji získají do svých rukou. „Na dobových grafikách jsou vidět zpustlá
15
předměstí s příznačným popisem: „bývalé špitálské předměstí, bývalé brtnické předměstí, bývalé panenské předměstí“.“29 V sedmnáctém století přicházejí do Jihlavy nositelé protireformace — Jezuité, kteří zde budují roku 1624 jezuitskou kolej s kostelem sv. Ignáce z Loyoly v barokním slohu a jezuitské gymnázium. V době vlády Marie Terezie roku 1773 byl však kostel zrušen a gymnázium se stalo státní institucí. Do jezuitských budov se přestěhovali roku 1871 dominikáni, avšak jejich řeholní komunita byla už v roce 1784 také zrušena. Následně byly všechny klášterní budovy adaptovány ke světským utilitárním účelům. Od devatenáctého století se datuje novodobý průmyslový rozvoj Jihlavy, v roce 1830 byla Jihlava třetím největším městem na území dnešní republiky. Od poloviny devatenáctého století sem za prací přicházeli dělníci z Čech, čímž došlo k transformaci národnostní struktury dříve převážně německé Jihlavy. V roce 1866 navštívil Jihlavu císař František Josef I. V roce 1871 se stává Jihlava součástí železniční trati Praha–Vídeň. Od sklonku století do vypuknutí první světové války probíhá v Jihlavě, která je v té době největším moravským městem po Brně, stěžejní období urbanistického vývoje města Jihlavy. V letech první republiky se podařilo zlepšit podmínky obyvatel, rozšířit město o Dřevěné mlýny a realizovat některé další projekty. Ve třicátých letech dvacátého století zadalo město u Bohuslava Fuchse vypracování regulačního plánu, který však nebyl nikdy v úplnosti realizován v důsledku vypuknutí druhé světové války. Přesto byly nápady a postřehy této známé a respektované osobnosti naší poválečné architektury zcela bez problémů přejaty do dalších plánů. Po druhé světové válce došlo k poválečnému odsunu německého obyvatelstva, kdy bylo vysídleno přes 16 000 Němců, což mělo výrazný dopad na národnostní strukturu města. Od padesátých let došlo k dynamickému rozvoji Jihlavy v důsledku výrazné koncentrace průmyslu. Lokalizace nových průmyslových podniků znamenala rychlý ekonomický růst, koncentraci obyvatel i transformaci urbanismu. Na počátku šedesátých let se představitelé města zabývali otázkou, jak se zbavit městské památkové rezervace, která podle nich bránila výstavbě v centru. Při projednávání bylo ale zjištěno, že městská památková rezervace, údajně vyhlášená v roce 1914, nebyla nikdy oficiálně deklarována. Městský národní výbor přijal stanovisko, že je třeba především chránit jednotlivé stavby, ale ne celé vnitřní město, což mělo v dalších letech velmi vážné následky. 16. dubna 1982
29 PISKOVÁ, Renata et al. Jihlava. Op. cit., s. 379.
16
bylo historické centrum města prohlášeno městskou památkovou rezervací, bohužel až v době, kdy byl zbořen Krecl a probíhala výstavba obchodního domu Prioru.30
2.1. Památky v Jihlavě 2.1.1. Kostel sv. Jana Křtitele Původně románský kostel sv. Jana Křtitele patří k nejstarším dochovaným kamenným stavbám na Českomoravské vrchovině. Byl postaven krátce před rokem 1200, z původně románské podoby se zachovaly obvodové zdi včetně úzkých oken. Ještě před rokem 1270 získává kostelík raně gotickou podobu. Husitské války kostel velmi poškodily. V závěru patnáctého století bylo vybudováno nové kněžiště se síťovou klenbou a sedlovým portálkem do dřevěné sakristie na severu, z tehdejšího mobiliáře se zachovala pouze křtitelnice a almužní sloupek. Na počátku sedmnáctého století byl přestavěn v renesančním duchu, kdy zdi lodi byly zvýšeny a ukončeny klenbou s lunetami. Dnešní podoba kostela je výsledkem barokní přestavby z konce osmnáctého století. Kostel obklopoval až do osmdesátých let osmnáctého století hřbitov. U kostelíka začínaly slavné jihlavské hornické průvody (první v roce 1799, v roce 1890 je obnovil J. Haupt), zašlou slávu jihlavského dolování stříbra připomíná také obraz spícího horníka u západního vchodu.31 2.1.2. Kostel sv. Jakuba Většího Kostel sv. Jakuba Většího je trojlodní halový kostel s dlouhým presbytářem a dvěma věžemi v průčelí, které jsou zdaleka viditelnou dominantou města. Stavba kostela byla zahájena před polovinou třináctého století, v květnu 1257 byl kostel vysvěcen a zároveň sem byla přenesena fara. Počátkem čtrnáctého století byla postavena severní věž, která slouží dnes jako věž vyhlídková. Přibližně o sto let později byla postavena věž jižní, zvonová. V roce 1563 byl do věže zavěšen zvon, tradičně nazývaný „Zuzana“, který je druhým největším zvonem na Moravě.
30 PISKOVÁ, Renata et al. Jihlava. Op. cit., s. 33–660. 31 Kostel sv. Jana Křtitele. Turistické informační centrum v Jihlavě [online]. [cit. 2014-08-06]. Dostupné z: .
17
V roce 1702 byla ke kostelu sv. Jakuba přistavěna barokní kaple Bolestné Panny Marie. Kostel je pokladnicí uměleckých předmětů: •
Unikátní Pieta, která pochází z druhé poloviny čtrnáctého století, zdobí oltář barokní kaple.
•
Překrásná socha sv. Kateřiny, která patří do okruhu krásných českých madon.
•
Pozdně gotické plastiky sv. Jakuba a Boha otce, které jsou připisovány jihlavské řezbářské dílně.
•
Tepaná zlacená renesanční křtitelnice, která byla zhotovena norimberským zlatníkem Hansem Hirtem v roce 1599.
28. dubna 2008 byl kostel sv. Jakuba Většího prohlášen za národní kulturní památku.32 2.1.3. Kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel Nanebevzetí Panny Marie patří mezi nejstarší jihlavské stavby, byl postaven krátce po roce 1250 pod silným vlivem rakouských cisterciáckých staveb. Trojlodní bazilika s krátkou příčnou lodí a dlouhým kněžištěm je orientována k jihu směrem k Assisi, k uctění památky zakladatele minoritského řádu sv. Františka. Z nejstaršího období se dochovaly obvodové zdi, klenby a tři páry hmotných arkád. Technickou zvláštností je věž z poloviny čtrnáctého století. Věž nemá vlastní základy, ale byla postavena na čtyřech velkých pilířích, které uvnitř kostela vznikly křížením dvou hlavních lodí. Uvnitř kostela jsou zachovány zbytky raně gotické nástěnné výzdoby a tři plastiky světic, z období pozdní gotiky, z počátku patnáctého století pochází i freska „Přepadení Jihlavy“ zachycující významnou událost z dějin města. V roce 1756 byla nad hlavním vchodem do kostela dostavěna barokní hudební kruchta, čímž došlo k výraznému zlepšení podmínek pro rozvoj kostelní hudby, především zpěvu. Chrám byl od té doby centrem instrumentální a vokální tvorby. V roce 1784 získal kostel statut kostela farního, kterým je dodnes.33
32 Kostel sv. Jakuba Většího. Turistické informační centrum v Jihlavě [online]. [cit. 2014-08-06]. Dostupné z: . Kaple Bolestné Panny Marie Turistické informační centrum v Jihlavě [online]. [cit. 2014-08-06]. Dostupné z: . 33 Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Turistické informační centrum v Jihlavě [online]. [cit. 2014-08-06]. Dostupné z: .
18
2.1.4. Kostel Povýšení sv. Kříže Dominikánský kostel byl založen roku 1247. Byl budován pod vlivem francouzské gotiky a sestává se z halového trojlodí s dlouhým presbyteriem. Ve třináctém století byly dokončeny obvodové zdi, vstupní portál a triumfální oblouk. Zaklenutí kostela se uskutečnilo až v osmdesátých letech čtrnáctého století pod vlivem stavební hutě Petra Parléře, o čemž svědčí bohatě profilované pilíře a plaménkové kružby oken. Po požárech v šestnáctém století byl kostel opravován v renesančním stylu. V roce 1871 byl kostel zrušen a předán armádě, která ho jako kasárna a skladiště používala až do roku 1947. Tehdy provedené stavební úpravy zcela zničily unikátní prostor. Na úrovni triumfálního oblouku byla vyzděna příčka, postupně snesena raně gotická klenba a zazděna raně gotická okna. Od roku 1947 má kostel v pronájmu Československá církev husitská. V roce 2005 kostel koupilo město v dražbě za 6 milionů korun, v nedávné době proběhla v kostele rozsáhlá rekonstrukce, která vrátila kostel do jeho původní podoby. Během rekonstrukce, na níž se městu podařilo získat dotaci z tzv. „norských fondů“, se odvlhčily zdi, opravil krov a střecha, venkovní omítky, v kostele byla instalována nová okna, dveře, osvětlení, doplněny chybějící klenby v presbytáři z pnuté fólie v rozsahu původní klenby, provedeny nezbytné akustické úpravy, doplněna zábradlí u vstupních schodů a vybavení v zázemí, upraveny byly povrchy a výmalby stěn a v presbytáři byl umístěn nový oltář Kostel nyní slouží jako zázemí pro pořádání kulturních akcí. V kostele je cenným artefaktem pískovcová socha Pieta od Jana Štursy.34 2.1.5. Kostel sv. Ignáce z Loyoly Kostel sv. Ignáce z Loyoly je jednolodní kostel se třemi páry bočních kaplí a plochým závěrem. Bývalý kostel jezuitského řádu byl postaven v letech 1683 až 1689 italským stavitelem Jacopem Braschou a jedná se o typickou raně barokní stavbu Rozměrnou nástropní fresku namaloval v roce 1717 Karel Töpper. Autory zajímavého iluzivního oltáře jsou Adam Lauterer, Josef Kramolin a František Moldinger. Barokní vyřezávaná 34 Kostel Povýšení sv. Kříže. Turistické informační centrum v Jihlavě [online]. [cit. 2014-08-06]. Dostupné z: .
19
kazatelna z roku 1771 je dílem Tobiáše Süssmayera. Štuková výzdoba podtrhuje působivou atmosféru interiéru. Pýchou kostela jsou dvě unikátní gotické plastiky, tzv. Přemyslovský kříž z poloviny čtrnáctého století a pieta z konce čtrnáctého století, která je řazena do kruhu krásných českých madon. V areálu kostela jsou pořádány koncerty duchovní hudby, což umožňuje neobyčejná akustika chrámového prostoru a také kvalitní varhany.35 2.1.6. Radnice Historie jihlavské radnice sahá až do poloviny třináctého století, první jihlavská radnice je doložena na západní straně náměstí. V roce 1425 se radnice přesouvá do větší budovy na východní straně náměstí. Ve třináctém století je zde doložena první raně gotická kamenná stavba s podloubím a hrázděným či kamenným prvním patrem, kterou připomíná zdivo v přízemí. Všechny obvodové zdi až do výšky prvního patra pocházejí z období pozdní gotiky. Až po roce 1425 máme podrobnější zprávy o stavebním vývoji radnice, v patnáctém století se stavební úpravy prováděly v souvislosti s přípravami na slavnostní vyhlášení basilejských kompaktát. Další významné úpravy pak proběhly v roce 1505 a roku 1509 byla ke stávajícímu domu připojena další budova. Do přízemí radnice byly situovány strážnice a zbrojnice městské hotovosti, ve dvorním traktu vzniká městské vězení, část přízemí byla také využita pro vinný výčep — městská rada měla jako jediný subjekt ve městě právo čepovat víno. V následujících letech postihlo Jihlavu několik ničivých požárů, šestnácté století se tak stává obdobím výrazných změn a oprav radničních budov, které byly již vedeny v renesančním duchu. Oba radniční domy ztrácejí své podloubí, vchody obou domů jsou předsazeny na úroveň průčelí a opatřeny novými půlkruhovými pozdně gotickými portály. Průčelí obou domů je sjednoceno. Budova spolu s novou střechou dostává i věžičku s hodinami. V letech 1557 až 1558 je průčelí radnice v renesančním duchu vyzdobeno celoplošnou barevnou freskou s motivem „Schvalování městských práv panovníkem“. V šestnáctém století vznikla i velká gotická síň zaklenutá čtyřdílnou žebrovou klenbou a sklenutá do středového polygonálního pilíře. Klenební plocha byla v roce 1545 vyzdobena citáty z antických klasiků, příslovími a naučnými průpovídkami v duchu tehdejšího humanistického
35 Kostel sv. Ignáce z Loyoly. Turistické informační centrum v Jihlavě [online]. [cit. 2014-08-06]. Dostupné z: .
20
myšlení, které byly psány řecky, latinsky, hebrejsky, německy a česky. V posledních letech třicetileté války byla radnice velmi poškozena, proto během osmnáctého století prošla radnice dalšími změnami, které již všechny byly vedeny v barokním slohu. V roce 1727 se radnice rozšiřuje o další dům, který také pochází ze třináctého století. V roce 1734 byl nesourodý soubor tří domů upraven jako jeden celek a v roce 1786 byl zvnějšku sjednocen klasicistní fasádou, která zcela překrývá renesanční fresku. V roce 1786 jsou všechny tři domy radnice zvýšeny o druhé patro. Ve stejné době byla velká gotická síň rozdělena zdí, původní gotická klenba byla zakryta štukovou výzdobou v duchu baroka a hebrejské nápisy necitlivě překryty kartušemi s německými nápisy. V letech 2004 až 2006 oba objekty na Masarykově náměstí prošly zásadní rekonstrukcí.36 2.1.7. Opevnění a brána Matky Boží Hradební systém byl budován v době výstavby města na počátku druhé poloviny třináctého století. Tříkilometrové opevnění tvořila vnitřní hradební zeď vysoká šest metrů, kterou zpevňovaly věže, široký parkán s parkánovou zdí a baštami, a příkop hluboký až sedm metrů. V průběhu staletí, vlivem vývoje vojenské techniky, byla celá pevnostní soustava neustále zdokonalována až do roku 1755, kdy byla jihlavská pevnost zrušena. Součásti opevnění byly následně rozebírány. Součástí hradebního systému bylo pět středověkých městských bran, z nichž se dodnes dochovala pouze jediná — brána Matky Boží. Brány byly zbourány v první polovině devatenáctého století, jelikož jejich úzké průjezdy bránily rozvíjející se dopravě. V letech 1508 až 1509 byla původní věž brány Matky Boží nahrazena novou pozdně gotickou bránou s vysokým průjezdem s hrotitými portály. Po požáru v roce 1551 dostává brána v roce 1564 renesanční nástavbu, koruna věže byla ozdobena atikou, jenž dala bráně její specifickou podobu. Součástí brány bylo i složité předbraní s mohutným barbakánem, padacím mostem a několika baštami, šest metrů široký průjezd býval opatřen padací mříží. V roce 1853 byla brána renovována a opatřena hodinami, v roce 1862 bylo předbraní zbouráno.
36 Radnice. Turistické informační centrum v Jihlavě [online]. [cit. 2014-08-06]. Dostupné z: .
21
V lednu 1995 následkem nevhodného hydrologického zásahu těleso brány pokleslo, takže byla následně staticky zajišťována, v roce 1996 došlo k rozebrání a znovupostavení koruny brány, která byla značně porušená. V současnosti je brána přístupná veřejnosti jako vyhlídková věž, od června 2007 je zde umístěna výstava reprodukcí obrazů akademického malíře Gustava Kruma Z historie Jihlavy a stálá expozice Jihlavská pevnost, která je zaměřená na vznik a vývoj opevnění v Jihlavě. Na bráně sídlí také astronomická společnost.37 2.1.8. Jihlavské podzemí Jihlavské katakomby jsou významnou historickou stavební památkou města. Jihlavský podzemní labyrint se rozkládá přímo pod městskou zástavbou a co do rozsahu je po Znojmu druhým největším na území naší republiky. Chodby jsou raženy ve skále v několika podlažích a nacházejí se téměř pod všemi objekty historického jádra města. První podlaží bylo raženo v průběhu čtrnáctého století, druhé a třetí pak ve století šestnáctém, v sedmnáctém století došlo ke zpevnění některých chodeb cihlovou podezdívkou a jednotlivé úseky byly propojeny krátkými spojovacími chodbami. Počátkem osmnáctého století přestalo být podzemí využíváno v dřívějším rozsahu, v devatenáctém století při budování vodovodů, plynofikaci a výstavbě nových domů bylo mnoho chodeb zasypáno sutinami. Za německé okupace byla část chodeb upravena jako protiletecké kryty. V roce 1957 byl asi jeden kilometr chodeb zpřístupněn veřejnosti. V šedesátých letech byly téměř všechny chodby zpevněny betonovou krustou, podzemí bylo vyčištěno a obnovil se středověký odvodňovací systém. V letech 1969 až 1991 bylo podzemí pro veřejnost uzavřeno. V roce 1978 byla amatérskými speleology objevena největší rarita a záhada jihlavského podzemí, tzv. „svítící chodba“, jejíž stěny jsou pokryty bělavým povlakem, který po předchozím nasvícení zelenkavě světélkuje. Od roku 2013 jsou v podzemí instalovány nové expozice věnované středověkému dolování.
37 Opevnění. Turistické informační centrum v Jihlavě [online]. [cit. 2014-08-06]. Dostupné z: . Brána Matky Boží Turistické informační centrum v Jihlavě [online]. [cit. 2014-08-06]. Dostupné z: .
22
O příčinách vzniku jihlavského podzemí existuje řada hypotéz — dlouho se historikové domnívali, že podzemní chodby jsou zbytky starých stříbrných dolů, nebo tvrdili, že byly raženy pro vojenské účely. Současní historikové se domnívají, že podzemní chodby vděčí za svůj vznik hospodářským důvodům, neboť Jihlava ležela na důležité křižovatce středověkých obchodních cest. V době, kdy význam těžby stříbra poklesl, začal se ve městě prudce rozvíjet obchod a řemesla a kupci a řemeslníci si pro uskladnění svého zboží a výrobků rozšiřovali stávající sklepy, na jejichž prohlubování pracovali zkušení jihlavští horníci.38
2.2. Hudba v Jihlavě Jihlava má staletou hudební tradici, nevšední hudební prostředí ve městě vytvářelo především působení jihlavských „mistrů pěvců“ spolu s rozvojem instrumentálního a vokálního projevu na kůrech kostelů sv. Jakuba a Nanebevzetí Panny Marie.39 Chrámový zpěv se v Jihlavě rozvíjel na půdě církevních řádů od první poloviny třináctého století. Ze čtrnáctého století pocházejí zprávy o činnosti hráčů na hudební nástroje. V šestnáctém a sedmnáctém století existovalo v Jihlavě literátské bratrstvo a z roku 1571 pochází první zmínka o zdejší pěvecké škole meistersingrů, která se řídila německými a rakouskými vzory a pořádala veřejné soutěže. Tradice školy však končí roku 1620. Centrem barokních hudebních aktivit bylo jezuitské gymnázium, které navštěvovala řada významných hudebníků a Jihlava od té doby byla důležitým školským centrem. V Jihlavě studovali Jan Václav Stamic, Antonín Tadeáš Stamic, Jan Ladislav Dusík, Václav Jan Křitel Tomášek či Jan Emanuel Doležálek. V letech 1835 až 1836 navštěvoval jihlavské gymnázium i Bedřich Smetana a německé gymnázium v Hluboké ulici navštěvoval samozřejmě i světově nejznámější Jihlavan, Gustav Mahler. Na jihlavské hlavní škole se učil hudbě též Karel Havlíček Borovský. Svá dětská léta prožil v Jihlavě i ivančický rodák, muzikolog Guido Adler.40 V roce 1819 byl založen Hudební spolek (Musikverein), jehož rozsáhlá a všestranná kulturní činnost rozvíjená již od dvacátých let devatenáctého století svědčila o kulturní vyspělosti jihlavského měšťanstva. Členy spolku byli převážně příslušníci staroměšťanské honorace
38 Jihlavské podzemí. Turistické informační centrum v Jihlavě [online]. [cit. 2014-08-06]. Dostupné z: . 39 Rozený muzikant. Oficiální stránky Domu Gustava Mahlera, Znojemská 4, Jihlava – Gustav Mahler [online]. © 2009 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 40 Jihlava. Slovník české hudební kultury [online]. [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: .
23
a inteligence. V roce 1852 vznikl Mužský zpěvácký spolek (Männergesang-Verein), jehož materiální a společenskou prestiž zajišťovala angažovanost příslušníků měšťanské elity. V roce 1862 založil ředitel kůru ve farním kostele sv. Jakuba Většího a sbormistr Mužského zpěváckého spolku, Heinrich Fischer, Soukromou pěveckou školu.41 Život po revolučním roce 1848 byl plný četných často benefičních hudebních a divadelních produkcí v nové budově Městského divadla či v sále hotelu továrníka Franze G. Czapa (dnešní Dělnický dům). Uváděly se zde opery, operety a činohry.42 V důsledku postupující demokratizace občanského života a sílícího českého živlu se v kulturním životě začaly uplatňovat i spolky české. Protože jejich prvořadým cílem bylo zvyšovat úroveň českého jazyka a vzdělanosti české menšiny, zaměřovali se zejména na přednáškovou a vzdělávací činnost. Hlavním cílem spolku Jihlavská Budeč ustaveného v roce 1886 bylo posilování a sjednocování českého učitelstva z Jihlavy a okolí, přesto nelze přehlédnout úroveň hudebních akcí, které spolek organizoval. Zahrnovaly produkci především českých uměleckých děl Františka Škroupa, Bedřicha Smetany či Antonína Dvořáka. Antonín Dvořák dokonce kvůli provedení svého koncertu v roce 1892 Jihlavu navštívil.43 2.2.1. Gustav Mahler Nejvýznamnější jihlavská osobnost — Gustav Mahler — se narodil 7. července 1860 v Kališti u Humpolce jako druhorozený syn Bernarda a Marie Mahlerových. Již 22. října 1860 se rodina přestěhovala do Jihlavy a usadila se v domě v tehdejší Brtnické ulici číslo popisné 265 (Znojemská 4), kde otec zřídil výčep. V roce 1872 koupil Mahlerův otec sousední dům číslo popisné 264 (Znojemská 6), který v následujícím roce radikálně přestavěl pro potřeby své rodiny i obchodu. Mladý Gustav Mahler zde žil až do roku 1875, kdy odešel na vídeňskou konzervatoř. Domů se už vracel jen zřídka. Po smrti rodičů v roce 1889 Gustav Mahler dům prodal a Jihlavu natrvalo opustil. Zemřel ve Vídni 18. května 1911. Základní vzdělání získal Gustav s největší pravděpodobností na hlavní škole v dnešní Fibichově ulici, na podzim roku 1869 vstoupil na německé gymnázium v Hluboké ulici číslo popisné 1. V roce 1875 odešel na vídeňskou konzervatoř a na gymnáziu studoval coby privatista. Studium na jihlavském gymnáziu úspěšně ukončil v roce 1877 údajně jen díky tomu, že před blížící se maturitou uspořádal 12. září 1876 ve velkém sále hotelu Czap koncert ve prospěch gymnázia na 41 PISKOVÁ, Renata et al. Jihlava. Op. cit., s. 506–508. 42 Rozený muzikant. Op. cit. 43 PISKOVÁ, Renata et al. Jihlava. Op. cit., s. 506–507.
24
nákup učebních pomůcek.44 Prvními profesionálními hudebními učiteli Gustava Mahlera se stali přední nositelé jihlavského kulturního života, Jan Brož a Heinrich Fischer. 13. října 1870 v Městském divadle se konalo jeho první veřejné vystoupení. „Oslavné články v dobovém místním tisku dokládají upřímnost, s jakou jihlavská veřejnost Gustavovi hudební úspěchy kvitovala. Takový přístup jihlavské veřejnosti byl současně důkazem jejích nesporných mravních a estetických kvalit a její schopnosti kultivovaně a kulturně žít.“45 Dnes je Gustav Mahler chápán nejen jako světově nejznámější Jihlavan, ale také jako inspirativní osobnost, „(…) jejíž velikost umělecká i filozofická překračuje hranice nejen teritoriální, ale i hranice mezi lidmi různých názorů, různého původu a dnes, po sto létech – i různých století. K tomuto aktuálnímu odkazu a nabádané toleranci se v Jihlavě hlásí — a dělají to dobře.“46 Ve městě existuje řada míst spojených s osobností Gustava Mahlera a jeho odkaz je v Jihlavě oživován prostřednictvím aktivit a projektů spojených s jeho jménem: •
Dům Gustava Mahlera, na jehož průčelí byla v roce 1960 odhalena pamětní deska od akademického sochaře Milana Knoblocha ke 100. výročí narození Gustava Mahlera.
•
Bývalé německé gymnázium (dnešní Městská knihovna Jihlava), kde Mahler studoval v letech 1869 až 1875 jako řádný student a v letech 1875 až 1877 jako privatista.
•
Hlavní škola na tehdejším Brtnickém předměstí, kterou Gustav Mahler pravděpodobně navštěvoval.
•
Městské divadlo, kde se konalo první veřejné vystoupení Gustava Mahlera 12. října 1870 a kde Mahler vystupoval i v pozdějších letech až do roku 1883.
•
Hotel Czap (dnes Dělnický dům), kde se konalo několik veřejných vystoupení Gustava Mahlera v letech 1873 až 1876.
44 Mahlerova léta v Jihlavě. Oficiální stránky Domu Gustava Mahlera, Znojemská 4, Jihlava – Gustav Mahler [online]. © 2009 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 45 PISKOVÁ, Renata et al. Jihlava. Op. cit., s. 507. 46 ŠMOLÍK, Jan. Mahler Jihlava 2002 – I. ročník. Hudební rozhledy [online]. 2002, č. 10 [cit. 2014-07-17]. Dostupné z: .
25
•
Park Gustava Mahlera se sochou Gustava Mahlera od akademického sochaře profesora Jana Koblasy. Park byl slavnostně otevřen v roce 2010 v rámci oslav 150. výročí narození Gustava Mahlera. Park leží v místě, kde stála honosná synagoga v maurském stylu postavená v roce 1863, vypálená roku 1939 nacisty.
•
Lesopark Heulos a údolí říčky Jihlávky, oblíbené místo Mahlerových vycházek.
•
Židovský hřbitov, kde jsou pochováni rodiče Gustava Mahlera a jeho sourozenci.
•
Hotel Gustav Mahler.
•
Mezinárodní hudební festival Hudba tisíců – Mahler Jihlava, jehož první ročník se konal v roce 2002.
•
Filharmonie Gustava Mahlera, která vznikla v roce 2003 jako Komorní filharmonie Vysočina, byla ke 100. výročí úmrtí Gustava Mahlera v roce 2011 přejmenována na Filharmonii Gustava Mahlera.
26
3. Cestovní ruch
Cestovní ruch je komplexní jev, který je důležitou součástí ekonomiky a významným společenským fenoménem. Týká se jak účastníků cestovního ruchu, tedy poptávky, tak cílového místa, čili destinace cestovního ruchu, ale také poskytovatelů služeb, nabídky cestovního ruchu. Cestovní ruch můžeme rovněž chápat jako označení pro teoretickou nebo vědeckou disciplínu. Pojem cestovní ruch je odvozen od slova cestování, přesto se oba pojmy liší. Pod pojmem cestování rozumíme dočasné cesty spojené s přechodným pobytem na jiném místě s určitým motivem. Pojem cestovní ruch, který též označuje cestování s určitým motivem na omezenou dobu, je však pojmem daleko širším. Obecně je možné konstatovat, že o cestovním ruchu (na rozdíl od cestování) mluvíme tehdy, když se cestování stává jevem masovým a je spojeno s poskytování specifických služeb (ubytování, stravování, doprava a jiné) a vytvářením speciálních produktů, které poskytují zvlášť k tomu zřízené podnikatelské nebo neziskové subjekty.47 Specifickým typem cestovního ruchu je kulturní cestovní ruch, který je definován jako cestování za zážitky na místa a za aktivitami, které autenticky představují příběhy a lidi z minulosti i současnosti. Kulturní cestovní ruch je pohyb osob především z kulturních důvodů, jako jsou studijní cesta, umělecké představení, kulturní zájezd, cestování na festival, návštěva památek a sídel, cesta za poznáváním přírody, folklórem, uměním či poutěmi. 48 Výkladový slovník cestovního ruchu definuje kulturní cestovní ruch jako formu cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni především možností poznávání kulturního dědictví a kultury dané země a jejích rezidentů a jejich cílem jsou kulturní atraktivity, zejména historické stavby. Kulturní atraktivita patří mezi atraktivity cestovního ruchu (tj. přírodní, sportovní, kulturní nebo společenské objekty či události přitahující účastníky cestovního ruchu). Kulturní atraktivita je založená na historickém kulturním dědictví, minulých a současných tradicích obyvatel destinace cestovního ruchu.49 47 KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. Praha: Grada, 2013, s. 17. 48 KESNER, Ladislav et al. Management kulturního cestovního ruchu [online]. Praha: Cultropa, 2008, s. 9 [cit. 201407-15]. Dostupné z: . 49 PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, s. 26, 150.
27
Kulturní cestovní ruch je vnímán jako samostatná produktová kategorie teprve od konce sedmdesátých let. Dříve se spojoval s malou skupinou vzdělanějších a bohatších lidí, kteří hledají něco více než klasický písek, slunce a prázdniny u moře, dnes se podle odborné literatury za kulturní turisty považuje, v závislosti na typu destinace, 35 až 70 % mezinárodních turistů. Odborná literatura dělí jednotlivé varianty definic kulturního cestovního ruchu do dvou širších kategorií. Podle motivační definice jsou kulturní turisté motivováni k cestování jinými důvody než ostatní turisté. Prožitková definice říká, že kulturní cestovní ruch je též zážitkovou aktivitou, která umožňuje zážitek z dotýkání se unikátního sociálního tkaniva, tradice a speciálního charakteru místa. Díky kulturnímu prožitku se mohou turisté více vzdělat a zabavit, mají možnost naučit se něco o významu místa, seznámit se s místní komunitou a tradicemi. Kulturní cestovní ruch zahrnuje široké spektrum tematických aktivit, včetně historického, etnického, uměleckého či muzeálního cestovního ruchu.50
3.1. Kraj Vysočina Kraj Vysočina je z hlediska vymezení turistických regionů patrně nejvíce homogenním krajem v České republice, přesto je však území kraje vnitřně diferencováno — ne všechny oblasti a lokality jsou stejně atraktivní, turisticky využívané a navštěvované. I tak má Vysočina velmi dobré předpoklady a turistický potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, Kraj Vysočina je totiž bohatý na množství kulturních památek, z nichž řada přesahuje svým významem hranice regionu i státu. Nalezneme zde historická města, hrady, zámky či církevní památky. V Kraji Vysočina se nachází největší koncentrace památek UNESCO v rámci celé České republiky. Na prestižní Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jsou zapsány tři památky: městská památková rezervace Telč, areál národní kulturní památky poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, židovská čtvrt a bazilika sv. Prokopa v Třebíči.
50 KESNER, Ladislav et al. Management kulturního cestovního ruchu. Op. cit., s. 9.
28
Významnými turistickými atraktivitami jsou tři městské památkové rezervace: Jihlava, Telč a Pelhřimov, tři vesnické památkové rezervace: Dešov, Krátká a Křižánky. Výjimečným kulturním bohatstvím kraje je také dvaadvacet městských památkových zón, pět vesnických památkových zón a dvě krajinné památkové zóny.51
Obrázek č. 2. Kulturně historické předpoklady cestovního ruchu v Kraji Vysočina.52
51 ODBOR REGIONÁLNÍHO ROZVOJE KRAJSKÉHO ÚŘADU KRAJE VYSOČINA. Strategie Kraje Vysočina 2020. Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina [online]. Jihlava, 2012, s.27. [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: . 52 KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA. Profil Kraje Vysočina. Op. cit., s. 146.
29
V Kraji Vysočina je lokalizováno dvanáct nemovitých národních kulturních památek a tři movité národní kulturní památky. Celkový počet kulturních památek v Kraji Vysočina zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek Ministerstva kultury České republiky je 6 453.53 Kromě památkového fondu existuje v Kraji Vysočina řada významných kulturních atraktivit, mezi než patří například Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava či hudební festivaly Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského v Jaroměřicích nad Rokytnou, festival Hudba tisíců – Mahler Jihlava či nadžánrový festival Prázdniny v Telči. Na území kraje se nachází více než sedmdesát muzeí, galerií a pamětních síní, které prezentují kulturní dědictví, historické a lidové tradice regionu. Velkou návštěvností se může pyšnit zejména Zoologická zahrada Jihlava s více než 250 000 návštěvníků za rok a je tak jedním z nejnavštěvovanějších zařízení nejen v kraji, ale i v rámci celé České republiky.54 Přesto je Kraj Vysočina regionem s jednou z nejnižších návštěvností zahraničních turistů. Profil Kraje Vysočina i Strategie Kraje Vysočina 2020 se shodují na tom, že „Návštěvnost Kraje Vysočina je poměrně významně ovlivněna skutečností, že zde nebyly vybudovány lázně, pro což zde neexistují ani vhodné přírodní podmínky. Kraj Vysočina je jediným krajem v ČR, kde není lokalizováno ani jedno lázeňské zařízení.“55 K tomu aby se Vysočina stala více vyhledávanou turistickou destinací, by měla přispět i příspěvková organizace Kraje Vysočina s názvem Vysočina Tourism, která svoji činnost zahájila 2. ledna 2008. Cílem organizace cestovního ruchu, která sídlí v Jihlavě, je vytvoření dostatečně silné konkurenční pozice kraje Vysočina na trhu cestovního ruchu.56
3.2. Statutární město Jihlava Jihlava je přirozené centrum turistické oblasti Vysočiny. Díky svému bohatému historickému vývoji, výhodné geografické poloze a koncentraci atraktivit cestovního ruchu, se Jihlava stala během posledních let vyhledávaným cílem tuzemských i zahraničních návštěvníků. Cestovní ruch na území města Jihlavy má charakter zejména kulturně poznávací s celoroční intenzitou, speciální
53 KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA. Profil Kraje Vysočina. Op. cit., s. 126, 129. 54 ODBOR REGIONÁLNÍHO ROZVOJE KRAJSKÉHO ÚŘADU KRAJE VYSOČINA. Strategie Kraje Vysočina 2020. Op. cit., s. 27. 55 KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA. Profil Kraje Vysočina. Op. cit., s. 144. ODBOR REGIONÁLNÍHO ROZVOJE KRAJSKÉHO ÚŘADU KRAJE VYSOČINA. Strategie Kraje Vysočina 2020. Op. cit., s. 28. 56 O organizaci. Vysočina Tourism, příspěvková organizace [online]. © 2008 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: .
30
formy cestovního ruchu, pro které má Jihlava zjevné předpoklady, jako například kongresová či nábožensky motivovaná turistika, jsou zastoupeny spíše okrajově.57 Architektonická hodnota celého komplexu budov nacházejících se v historickém jádru města je nevyčíslitelná, příkladem jedinečnosti jihlavské architektury je tzv. jihlavský krytý dvůr, který představoval zcela nový prvek v renesančním stavitelství. V roce 1982 bylo proto historické jádro města vyhlášeno městskou památkovou rezervací, což významně přispělo k zachování unikátního architektonického rázu vnitřního města a nebýt necitlivého architektonického zásahu do centra města vybudováním obchodního domu Prior, neexistovala by patrně žádná objektivní překážka pro zařazení města na seznam památek UNESCO. V historickém centru města se nachází 582 budov s 214 kulturními památkami, jsou to pozdně gotické a renesanční domy se staršími sklepy a jádry, jedinečné raně gotické i pozdější stavby a další významné architektonické památky pocházející z pozdějších slohových období. Jihlavská městská památková rezervace je proto právem řazena k nejvýznamnějším svého druhu v České republice.58 Celkový počet nemovitých kulturních památek v obci s rozšířenou působností Jihlava je 674, Kostel sv. Jakuba Většího v Jihlavě patří mezi nemovité národních kulturní památky. Počet movitých kulturních památek je 555, movitými národními kulturními památkami jsou kamenná socha Svaté Kateřiny z Jihlavy, která patří do souboru gotických soch z období krásného slohu v českých zemích, Jihlavská Pieta či Přemyslovský krucifix.59 Dalším významným potenciálem v oblasti cestovního ruchu je spojení Jihlavy s životem významného hudebního skladatele Gustava Mahlera, který zde v dětství a mládí pobýval. Jeho odkaz je oživován prostřednictvím aktivit a projektů spojených s jeho jménem, Dům Gustava Mahlera, Park Gustava Mahlera, hudební festival Hudba tisíců – Mahler Jihlava a Filharmonie Gustava Mahlera. V Jihlavě se rovněž konají kulturní akce výrazně regionálního až nadregionálního charakteru. Mezi ně patří Jihlavský havířský průvod, Jihlavská pouť, Horácký letecký den, Jihlavské jarmarky, Jihlavské folklorní léto, Den otevřených dveří památek, Festival sborového umění Jihlava, Vysočina fest a především Hudba tisíců – Mahler Jihlava a Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava.
57 Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: Profil statutárního města Jihlavy. Op. cit., s. 24. 58 Integrovaný plán rozvoje statutárního města Jihlavy pro programovací období 2007-2013. Op. cit., s. 24. 59 KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA. Profil Kraje Vysočina. Op. cit., s. 126–129.
31
Jak bylo výše uvedeno, z hlediska počtu návštěvníků patří mezi hlavní turistické cíle Zoologická zahrada Jihlava. Lze očekávat, že v souvislosti s výstavbou nových pavilónů a expozic v rámci projektu rozvoje zoologické zahrady „ZOO pěti kontinentů“, dojde v následujících letech k dalšímu nárůstu počtu návštěvníků. Významný počet návštěvníků také zavítal do jihlavského podzemí, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě nebo Muzea Vysočiny Jihlava. V následujících dvou tabulkách je znázorněna návštěvnost turistických cílů města Jihlavy — v první jsou data z let 2010 a 2011 a ve druhé z rok 2012:
Tabulka č. 1 a 2. Návštěvnost turistických objektů.60
Na území města Jihlavy je i síť naučných stezek. Projekt „Stříbrné pomezí“, na němž se spolu s krajským městem Jihlava podílelo 26 obcí, je ucelený turistický systém značených tras pro pěší a cyklisty o celkové délce 260 km. Poznávání a turistiku v sobě spojují také Hornická naučná stezka, Naučná stezka Jihlavská pevnost, Hudební osobnosti Jihlavy a Pivovarská naučná stezka.61 Statutárním městem Jihlava provozuje dvě Turistická informační centra, 62 které každý rok navštíví desítky turistů z tuzemska i ze zahraničí.
Tabulka č. 3. Návštěvnost Turistických informačních center v období let 2002–2011.63
60 Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: Profil statutárního města Jihlavy. Op. cit., s. 24, 26. 61 Ibid., s. 24–27. 62 Ibid., s. 26. 63 Ibid., s. 26.
32
Negativně se ve vztahu k návštěvnosti města dlouhodobě projevuje nedostatek ubytovacích kapacit.64 V Jihlavě jsou dva čtyřhvězdičkové hotely: Grandhotel Jihlava a Euroagentur Business Hotel Jihlava a tři tříhvězdičkové hotely: Hotel Gustav Mahler, Hotel Milenium a Villa Eden.65 V Jihlavě chybí i další základní i doprovodné infrastruktury cestovního ruchu a související vybavenosti, například multifunkční hala či kongresové centrum.66
64 Integrovaný plán rozvoje statutárního města Jihlavy pro programovací období 2007-2013. Op. cit., s. 25. 65 Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: Profil statutárního města Jihlavy. Op. cit., s. 25. 66 Srov. Integrovaný plán rozvoje statutárního města Jihlavy pro programovací období 2007-2013. Op. cit., s. 25. Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020. Oficiální stránky města Jihlavy [online]. [13.3.2014], s. 44 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: .
33
4. Analýza kulturního prostředí
Kultura je bytostně lidská reflexe vlastního bytí a jeho interakce s okolním světem, jeho antropogenními a přírodními aspekty v kontextu světového vývoje i lidské historie, v užším významu je to označení uměleckých výtvorů a jejich dědictví.67 Dle definice Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) „(…) kultura musí být uvažována jako soubor distinktivních duchovních a hmotných, intelektuálních i citových rysů, které charakterizují společnost nebo společenskou skupinu, a že zahrnuje vedle umění a písemnictví také způsoby života, způsoby soužití, hodnotové systémy, tradice a přesvědčení (…).“68 Kultura je nedílnou součástí života společnosti, představuje významný faktor kvality života obyvatel ve městě. Plní totiž jak důležitou sociální a výchovně vzdělávací funkci, tak je i důležitým impulzem pro rozvoj cestovního ruchu a významným hospodářským odvětvím. V Jihlavě byla kultura ovlivněna jak postavením města jako centra Vysočiny, ale také historickým vývojem města, jeho mnohonárodnostním složením a také poválečným odsunem německé části obyvatel. V oblasti kultury působí na území města velký počet organizací a institucí různých zřizovatelů, včetně soukromých subjektů. Statutární město Jihlava vedle toho, že se zaměřuje na rozvoj kultury ve městě a její podporu prostřednictvím poskytování finančních prostředků ve formě účelových dotací, zaštiťuje také fungování několika příspěvkových organizací. Město je zřizovatelem Městské knihovny Jihlava, Zoologické zahrady Jihlava a kina Dukla. Největší kulturní organizace (Horácké divadlo Jihlava, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě a Muzeum Vysočiny Jihlava) jsou zřizovány Krajem Vysočina.69
67 PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Op. cit., s. 149. 68 Všeobecná deklarace UNESCO o kulturní diversitě [online]. 2. 11. 2001, s. 1 [cit. 2014-08-01]. Dostupné z: . 69 Koncepce rozvoje kultury v Jihlavě na léta 2012–2014. Op. cit., s. 3.
34
Vedle kina Dukla ve městě působí i multikino Cinestar. Prostředí pro konání kulturních a společenských akcí poskytuje vedle Domu kultury Jihlava také areál venkovního amfiteátru sousedící s parkem Malý Heulos. Prostory pro koncerty vážné a duchovní hudby či výstavy nabízí i jihlavské kostely, například nově zrekonstruovaný dominikánský Kostel Povýšení sv. Kříže. Rozsáhlou rekonstrukcí prošla rovněž Základní umělecká škola Jihlava. Přesto městu dlouhodobě chybí vhodné prostory pro pořádání rozsáhlejších kulturních akcí. Objekty sloužící kulturním účelům se v současnosti nachází ve zhoršeném technickém stavu a jejich kapacita či vybavení často neodpovídá současným nárokům kladeným na kulturu jako součást veřejného života.70 Kulturní scéna města je do jisté míry utvářena i spolkovou a zájmovou činností obyvatel, na které se podílí aktivní činnost divadelních spolků, jejichž počty se ovšem stále mění. Zejména dětské a studentské kolektivy rychle vznikají a zanikají, často jsou totiž zakládány za účelem uskutečnění pouze jediného představení. Jihlava je město s bohatou nabídkou festivalů, nositelem významných kulturních tradic a dějištěm akcí spojených s hornickou historií města, osobou hudebního skladatele Gustava Mahlera. V Jihlavě má tradici folklor a sborový zpěv, který je vedle několika sborů prezentován především Festivalem sborového umění Jihlava s více než padesátiletou tradicí. Nejvýznamnějšími akcemi s mezinárodní účastí jsou Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava a hudební festival Hudba tisíců – Mahler Jihlava. Nejnověji, v roce 2013, obohatil nabídku akcí ambiciózní multižánrový festival Vysočina fest, který se hned od začátku dokázal zařadit mezi velké letní festivaly České republiky.71 V oblasti kultury disponuje statutární město Jihlava vzhledem ke své velikosti v zásadě odpovídajícím počtem kulturních zařízení se strukturou zaměřenou do všech významných oborů kultury a má v relativním měřítku obdobnou úroveň jako ostatní vybraná regionální centra s výjimkou Karlových Varů, které jsou výrazněji zaměřené na instituce volnočasového charakteru.72
70 Integrovaný plán rozvoje statutárního města Jihlavy pro programovací období 2007–2013. Op. cit., s. 23. 71 O Vysočina Festu. Vysočina fest 2014 – multižánrový kulturní festival [online]. [cit. 2014-07-17]. Dostupné z: . 72 Integrovaný plán rozvoje statutárního města Jihlavy pro programovací období 2007–2013. Op. cit., s. 23, 32.
35
4.1. Příspěvkové organizace Kraje Vysočina 4.1.1. Horácké divadlo Jihlava Jihlava má bohatou divadelní tradici. Záznam o prvním divadelním představení v podání studentů městské školy pochází již z roku 1512. Šestnácté až osmnácté století bylo ve znamení rozkvětu studentského divadla. Od roku 1652 je divadlo spojené zejména s Jezuity (a protireformací). V roce 1652 bylo totiž zřízeno jezuitské gymnázium. Ve třetím poschodí budovy jezuitského gymnázia v Hluboké ulici byl divadelní sál, ve kterém se v roce 1740 odehrálo první doložené operní představení a kde se po roce 1750 hrálo divadlo pravidelně. Před zřízením Městského divadla se divadlo často hrálo v sále U tří knížat. Tam v roce 1840 mohli Jihlavané zhlédnout i první doložené divadelní představení v češtině. Veselohru Jana Nepomuka Štěpánka Čech a Němec zinscenovala společnost M. Saydlerové. Na svou dobu moderně vybavené Městské divadlo vzniklo v budově někdejšího konventního kostela kapucínů sv. Františka, kterou koupil varšavský rodák Johan Okoński v roce 1849. Zchátralou budovu původně chtěl využít pro podnikatelské účely, ale posléze se rozhodl postavit na jejím místě důstojný divadelní stánek. Městské divadlo bylo o rok později slavnostně otevřeno představením veselohry F. von Elscholze Výchovné metody. V roce 1856 město investuje 14 000 zlatých do koupi Okońského divadla a v následujících dvaceti letech vynaloží na jeho technickou údržbu dalších 38 000 zlatých. Tyto rozsáhlé investice města do kulturních zařízení svědčí o kulturní vyspělosti jihlavského měšťanstva, zejména příslušníků staroměšťanské honorace, která ovládala politickou správu města.73 V roce 1866 navštívil veseloherní představení v Městském divadle císař František Josef I. a o čtyři roky později zde poprvé veřejně vystoupil devítiletý Gustav Mahler. Na stránkách Horáckého divadla Jihlava se můžeme také dočíst, že o návštěvě císaře Františka Josefa I. se traduje, že oproti svým zvyklostem vydržel na představení až do konce a Gustav Mahler prý prohlásil, že produkce měla jeden nedostatek a to nekvalitní klavír.74 V roce 1940 došlo k zásadní změně vzhledu jihlavské divadelní budovy. Budova byla přestavena podle návrhu brněnského architekta E. Lea, mírně ovlivněného funkcionalismem. 18. října téhož roku byla premiérou Vrchlického hry Soud lásky oficiálně zahájena činnost Horáckého divadla v Národním domě v Třebíči. Divadlo bylo zřízeno v Třebíči, protože převážně německá 73 PISKOVÁ, Renata et al. Jihlava. Op. cit., s. 506. 74 Divadelní tradice v královském horním městě Jihlavě. Op. cit.
36
Jihlava patřila mezi fašistická centra.75 V roce 1944 bylo Horácké divadlo německými okupačními úřady uzavřeno. Po skončení války došlo k poválečnému odsunu německého obyvatelstva, který výrazně proměnil národnostní struktura města. Horácké divadlo se v roce 1945 natrvalo stěhuje do budovy Městského divadla v Jihlavě. V roce 1990 byla zastavena necitlivá demolice divadla, po které zbyly holé základy. Kvůli chybě nešlo rozšířit orchestřiště, bez něhož se nedala provozovat opera. 76 V letech 1992 až 1995 proběhla nová etapa výstavby komplexu divadelních budov podle návrhů architektů Václava Králíčka, Vladimíra Krátkého, Tomáše Brixiho, Miroslava Meleny a Jana Vančury. V říjnu 1995 byl zahájen, inscenací Josefa Boučka Smrt v císařském domě v režii Karla Bryndy s Bořivojem Navrátilem v hlavní roli Císaře Zikmunda, provoz v nové budově Horáckého divadla.77 Od roku 2000 necelých deset let působil v divadle „Jazz Club“, který ředitel divadla Josef Fila založil na popud celoživotního vyznavače jazzové hudby Mgr. Jana Trdého. Na konci roku 2009 byl ředitel divadla nucen přerušit na dobu neurčitou činnost Jazz Clubu, který si po dobu své existence vytvořil okruh stálých, především jihlavských posluchačů. K jeho rozhodnutí přispěla především novela zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, podle které Horácké divadlo Jihlava jako příspěvková organizace zřizovaná krajem Vysočina, nemůže žádat finanční podporu na provoz Jazz Clubu od statutárního města Jihlava tak, jak tomu bylo doposud. Josef Fila přerušení činnosti Jazz Clubu dále zdůvodnil tím, že při zvýšené náročnosti financování provozu divadla a při absenci dotací od jiných právnických osob, je nemožné ohrožovat hlavní činnosti divadla pořádáním této doprovodné akce. 78 Jihlavští posluchači mohli poté v Jihlavě tento málo produkovaný a neprávem opomíjený hudební žánr slyšet jen zřídka. Naštěstí se jazz vrátil do Jihlavy prostřednictvím projektu „JAZZ & Swing do Jihlavy“ podporovaného také finančními prostředky z rozpočtu statutárního města Jihlava. V letních měsících je nyní možné navštěvovat jazzové koncerty na letní zahrádce Kavárny Muzeum, za nepříznivého počasí v Klubové scéně Radničního pivovaru.79 Neutěšená finanční situace divadla trvá do současnosti, jak vyplývá i z ohlédnutí zveřejněných Krajem Vysočina. V ohlédnutí z roku 2011 se ředitel divadla Josef Fila dokonce obával, že do 75 MÁLKOVÁ, Kateřina. První dvě desetiletí Horáckého divadla se zaměřením na 50. léta v Jihlavě [online]. 2014 [cit. 2014-06-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Libor Vodička. Dostupné z: . 76 ŠMOLÍK, Jan. Mahler Jihlava 2002 – I. ročník. Op. cit. 77 Mezníky v historii Horáckého divadla. Op. cit. 78 Historie Jazz Clubu. Horácké divadlo Jihlava [online]. 2014 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 79 KAVÁRNA MUZEUM JIHLAVA. Události. In: Facebook [online]. [cit. 2014-07-17]. Dostupné z: .
37
nekonečna nebude možné udržet vyrovnaný rozpočet tak, aby diváci nic nepoznali na velikosti a výpravnosti inscenací.80 Avšak se ukázalo, že zatím to možné je — v ohlédnutí za rokem 2013 se Josef Fila zmiňuje, že to byl „(…) opět náročný rok především na udržení vyrovnaného rozpočtu, ale současně i mimořádně plodný na počet premiér. Jako bychom naruby obrátili přísloví: „Čím méně peněz, tím méně muziky“.“81 V roce 2013 Horácké divadlo Jihlava uvedlo deset premiér, což bylo nejvíc za posledních osm let. Na Velké scéně to bylo šest inscenací, které byly zařazeny do sezonních abonentních cyklů. Vedle Marie Stuartovny Friedricha Schillera, která se v divácké anketě za sezonu 2012/2013 umístila na druhém místě, to byl například Hamlet Williama Shakespeara, Deník ničemy Alexandra Nikolajeviče Ostrovského či Prokletí nefritového škorpiona Woodyho Allena. Dosud nevídaná aktivita panovala rovněž na Malé scéně. Čtyři nové inscenace oslovily diváky všech věkových kategorií. Vedle komedie režisérky Kateřiny Duškové Tučňáci na arše, která splnila potřebu divadla oslovit mládež v teenagerovském věku, to byla například inscenace Paula Vogela Nejstarší řemeslo, která byla pro mládež do patnácti let nevhodná nebo hra o narození Ježíška v netradičním podání od Kateřiny Duškové & spol. Vánoční punč, které Horácké divadlo Jihlava uvedlo v české premiéře. Nad rámec plánované dramaturgie obou scén žilo divadlo také v roce 2013 několika akcemi. V září se divadlo poprvé zapojilo do oslav Dne evropského dědictví, s podtitulem Odhalené divadlo. V listopadu pak poprvé v Česku proběhla akce s již celoevropskou tradicí Noc divadel 2013.82 V divadle je možné rovněž zhlédnout různé výstavy. V sezóně 2013/2014 bylo možné kochat se Kouzlem makrofotografie Jaroslavy Melicharové či Svědectvím o duši Lubo Kristka.83 V rámci divadla také funguje Divadelní klub. Horácké divadlo Jihlava, které je již od svého vzniku jedinou stálou profesionální divadelní scénou v regionu, disponuje Velkou scénou s kapacitou 316 míst a alternativním prostorem Malou scénou s maximální kapacitou 100 míst. Ročně se v divadle odehraje kolem 220 představení
80 POSPÍCHALOVÁ, Jana. Horácké divadlo Jihlava: [Jaký byl rok 2011 z pohledu Horáckého divadla Jihlava?]. Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina [online]. 15.12.2011 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: . 81 POSPÍCHALOVÁ, Jana. Horácké divadlo Jihlava: [Jaký byl rok 2013 z pohledu Horáckého divadla Jihlava?]. Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina [online]. 6.12.2013 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: . 82 Ibid. 83 Výstavy. Horácké divadlo Jihlava [online]. 2014 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: .
38
s návštěvností okolo 55 000 diváků, přičemž průměrná návštěvnost jednoho představení na Velké scéně je 290 osob.84 4.1.2. Muzeum Vysočiny Jihlava Již v osmdesátých létech devatenáctého století došlo k prvním snahám o založení muzea v Jihlavě coby kulturní instituce, která by dokumentovala dějiny a život německého jazykového ostrova. V roce 1891 byl k tomuto účelu založen Muzejní spolek, který se měl trvale starat o činnost muzejní instituce ustavené v roce 1892. 23. června 1895 bylo muzeum slavnostně otevřeno pro veřejnost. V chlapecké měšťanské škole bylo zpřístupněno několik místností se sbírkami. V roce 1945, po poválečném odsunu německého obyvatelstva, se muzeum dostává do české správy. V roce 1953 pak muzeum získává statut Krajského vlastivědného ústavu a stěhuje se do dvou nově zrekonstruovaných historických domů č. 57 a 58 na hlavním jihlavském náměstí a stává se centrem veškeré muzejní práce v tehdejším Jihlavském kraji. Po zrušení jihlavského kraje v roce 1960 muzeum dostává název Oblastní muzeum Vysočiny, v šedesátých létech pak dochází k procesu integrace městských muzeí k muzeím okresním. Byly připojeny jako pobočky: muzeum v Telči, hrad Roštejn, muzeum v Třešti a muzeum v Polné, které bylo pobočkou muzea až do roku 2007, kdy z rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina vzniklo samostatné Městské muzeum Polná. Od roku 2003 je Muzeum Vysočiny Jihlava zřizováno Krajem Vysočina.85 V roce 2012 se muzeu v souvislosti s projektem „Za poznáním a vědou do muzea aneb rozvíjíme klíčové kompetence v muzeu“, podařilo zrealizovat také 1. ročník studentské odborné konference Vysočina 2012, která se setkala s pozitivním přijetím mezi středoškolskými i vysokoškolskými studenty. Je to jediná akce podobného typu v regionu, měla by pokračovat i v dalších letech.86 V roce 2013 muzeum převzalo do své správy nové depozitáře v Heleníně, jejich stavba byla zahájena v roce 2011.87 V roce 2013 se rovněž rozběhla příprava nových přírodovědných expozic, jejichž otevření se předpokládá na letní měsíce 2014. Stávájící přírodovědné expozice Živá příroda 84 KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA. Profil Kraje Vysočina. Op. cit., s. 123–124. 85 Historie muzea. Muzeum Vysočiny Jihlava [online]. [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 86 POSPÍCHALOVÁ, Jana. Muzeum Vysočiny Jihlava: [Jaký byl rok 2012 z pohledu Muzea Vysočiny Jihlava rokem?]. Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina [online]. 25.1.2013 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: .
39
Českomoravské vrchoviny a Chráněná území Jihlavska jsou od 23. dubna 2014 uzavřeny z důvodu rekonstrukce.88 Muzeum Vysočiny Jihlava sídlí ve třech historických budovách na Masarykově náměstí a je největším muzeem v kraji.89 Ředitelem muzea je RNDr. Karel Malý, Ph. D..90 Muzeum ve své vizi deklaruje, že chce být moderní institucí nadregionálního významu pracující v evropském kontextu, která usiluje o posílení sounáležitosti obyvatel Kraje Vysočina s jejich regionem a o vytvoření jejich zodpovědného vztahu k přírodnímu a historickému dědictví kraje a zároveň se snaží přispívat k vytváření pozitivního obrazu Kraje Vysočina jako regionu, jehož přírodní a kulturní bohatství je hodno úcty a obdivu. Mottem Muzea Vysočiny Jihlava je „Moderní — Vstřícné — Jedinečné“.91 Muzeum shromažďuje, spravuje, odborně využívá a zpřístupňuje přírodovědné a historické sbírky, převážně z regionu, vydává periodické i neperiodické publikace, organizuje odborné konference a semináře a zajišťuje služby pro veřejnost v odborné muzejní knihovně. Muzeum své sbírky
zpřístupňuje
v dlouhodobých
expozicích:
Krása
středověké
plastiky,
Geologie
Českomoravské vrchoviny, Živá příroda Českomoravské vrchoviny, Chráněná území Jihlavska, Lapidárium a Od renesance po průmyslovou revoluci.92 Vedle toho muzeum pořádá ročně přibližně 10 až 15 tématických výstav a řadu dalších kulturních a společenských akcí.93 V současné době je to prodejní výstava obrazů převážně s krajinnou tématikou Lenky Klofáčové Pavézkové s názvem Tichý dialog, dále pak například originální surrealistické perokresby vědce, entomologa, specialisty na řád dvoukřídlého hmyzu, Jindřicha Roháčka Mouchy a surrealismus či Židovské památky na Vysočině, které návštěvníkovi představují výjimečnost židovských památek na Vysočině, a to nejen židovské ghetto v Třebíči zapsané na seznam UNESCO, ale také další židovské čtvrtě, hřbitovy a synagogy, z nichž některé nemají v rámci České republiky obdobu.94
87 POSPÍCHALOVÁ, Jana. Muzeum Vysočiny Jihlava: [Jaký byl rok 2013 z pohledu Muzea Vysočiny Jihlava rokem?]. Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina [online]. 31.1.2014 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: . 88 Novinky. Muzeum Vysočiny Jihlava [online]. [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 89 O muzeu. Muzeum Vysočiny Jihlava [online]. [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 90 Kontakty. Muzeum Vysočiny Jihlava [online]. [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 91 Vize a mise. Muzeum Vysočiny Jihlava [online]. [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 92 Expozice. Muzeum Vysočiny Jihlava [online]. [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 93 O muzeu. Op. cit. 94 Výstavy. Muzeum Vysočiny Jihlava [online]. [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: .
40
4.1.3. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě Od konce devatenáctého století v Jihlavě probíhaly výstavy historického i současného umění, které pořádaly různé místní spolky na nejrůznějších místech města, například v městském muzeu, Německém domě, Besedním domě či v prostorách škol.95 V roce 1926 Vlastivědné Městské muzeum v Jihlavě vyvinulo snahu o založení městské galerie, když se obrátilo se žádostí o finanční pomoc na jednotlivé osoby, korporace a ústavy. Čin skončil nezdarem a obrazová galerie města Jihlavy byla slavnostně otevřena až 24. října 1948.96 Zřízení galerie bylo umožněno díky daru Marie Kovaříkové. Marie Kovaříková darovala městu svou obrazovou sbírku, která zahrnovala umělecká díla převážně českého umění dvacátého století. Součástí sbírky byla například díla Antonína Procházky, Aloise Podlouckého, Jaroslava Panušky st., Františka Kavána, Antonína Hudečka, Václava Brožíka či Oty Bubeníčka. Od konce padesátých let do roku 1989 se sbírka galerie rozšiřuje o díla významných českých umělců konce devatenáctého století. Galerie získává například díla Václava Božíka, Jakuba Schikanedera, Zdenky Braunerové, Antonína Chittussiho, Františka Bílka či Antonína Slavíčka. Do sbírky galerie, která se od samého počátku formovala především jako sbírka umění dvacátého století, se také dostávají mimo jiné díla Bohumila Kubišty, Emila Filly, Antonína Procházky, Josefa Čapka, Otakara Nejedlého, Romana Havelky, Oty Bubeníčka a Jaroslava Panušky st. Do vlastnictví galerie se dále dostávají i díla Skupiny 42, meziválečné sociální malby, díla krajinářů Umělecké besedy, ale i díla regionálního umění zaměřená především na mapování výtvarného umění druhé poloviny dvacátého století v oblasti Českomoravské vysočiny s důrazem na Jihlavsko.97 Druhá polovina šedesátých let byla ve znamení zlaté éry jihlavské galerie. Galerie se v té době dostává do mezinárodního povědomí zejména díky první programové výstavě Klubu konkrétistů, která proběhla na počátku roku 1968 za mezinárodní účasti umělců. Kurátor historik umění Arsen Pohribný připravuje legendární výstavu, jeden z vrcholů výstavní aktivity jihlavské galerie, na které svá díla prezentují i dva jihlavští výtvarníci, Jindřich Boška a František Dörfl. V říjnu 1968 uspořádal Arsen Pohribný první ročník bienále s názvem Výzkumy grafiky. V důsledku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy byl však ročníkem prvním a zároveň jediným.98 95 Z dějin jihlavské galerie. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě [online]. [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 96 PAŽOUTOVÁ, Kateřina. OGV: 50 let Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. Jihlava: Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, 2003, s. 12–13. 97 Historie sbírky. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě [online]. [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 98 PAŽOUTOVÁ, Kateřina. OGV: 50 let Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. Op. cit., s. 22.
41
Jednou z nejnavštěvovanějších výstav současnosti byla retrospektivní výstava prací známého ilustrátora dobrodružných knih Zdeňka Buriana, která se setkala s nebývalým zájmem široké veřejnosti.99 Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě sídlí ve dvou renesančních budovách v centru města. Budova na Masarykově náměstí, číslo popisné 24, byla postavena v šestnáctém století na místě, kde se předpokládá výskyt původního gotického domu, jehož podoba se díky častým požárům nedochovala. Ze šestnáctého století se do dnešních dnů dochoval kamenný vstupní portál, velká dvoulodní vstupní síň, tzv. mázhaus, křížově zaklenutá s konzolami a dvojicí mohutných toskánských sloupů. Dochovala se i patrová síň v druhém podlaží budovy, která je zaklenutá hodnotnou zrcadlovou klenbou s výsečemi po obvodu a konzolami ve výběžcích. Klenba, na které se zachovala původní štuková výzdoba tvořená kombinací vejcovce a perlovce, pochází nejspíše z doby přelomu osmnáctého a devatenáctého století a její výskyt v městském prostředí je ojedinělý. V horních patrech domu v dolní části Masarykova náměstí je instalována stálá expozice, která v různých obměnách představuje to nejlepší, co galerie uchovává ve svých sbírkách. Stálá expozice byla otevřena v roce 1989 po skončení rekonstrukce budovy, která probíhala v druhé polovině osmdesátých let minulého století.100 Nyní expozice pod názvem Ozvěny minulosti – doteky krásna prezentuje díla předních českých umělců dvacátého století. 101 Přízemí a první patro slouží k pořádání výstav zaměřených na starší umění, především pak na české umění devatenáctého a první poloviny dvacátého století, kde je pozornost věnována i regionálnímu umění. V prostorách budovy se předpokládá zřízení grafického kabinetu pro prezentaci grafiky a fotografie.102 Dům na ulici Komenského, číslo popisné 10, vznikl spojením dvou sousedních budov v roce 1864. Oba domy byly postaveny na úzkých a dlouhých parcelách, typických pro městskou výstavbu vrcholného středověku. Dá se tak předpokládat, že jejich předchůdci zde stály již ve čtrnáctém století, avšak byly zničeny ničivým požárem města v roce 1551 a následnou novou výstavbou. Výstavba domu ve vlastnictví společensky významné rodiny Geschlů byla dokončena roku 1577 99 POSPÍCHALOVÁ, Jana. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě: [Jaký byl rok 2011 z pohledu Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě?]. Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina [online]. 29.12.2011 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: . POSPÍCHALOVÁ, Jana. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě: [Jaký byl rok 2012 z pohledu Oblastní galerie v Jihlavě?]. Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina [online]. 11.1.2013 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: . 100 Dům na Masarykově náměstí, číslo popisné 24. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě [online]. [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 101 Program OGV na měsíce květen–srpen 2014. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě [online]. [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 102 Dům na Masarykově náměstí, číslo popisné 24. Op. cit.
42
a z jeho podoby se dochoval vstupní portál, dolní síň (tzv. mázhaus), dvoulodní sklep a horní patrová síň, jehož prostor je zaklenut osmidílnou klenbou. Jednou z nejzajímavějších památek renesanční Jihlavy je dochovaná malířská výzdoba její kápě. Malířská výzdoba zobrazující osm postav andělů hrajících na různé hudební nástroje a anděla s rozevřenou bibli s německým citátem žalmu Davidova o chvále Hospodinu, pochází z konce šestnáctého století. „Podobné náměty byly časté především v protestantských domech a odkazovaly na zálibu v provozování pěveckých spolků.“103 V budově v ulici Komenského, která se dle nejstarších písemných pramenů jmenovala Špitálská a patřila k jedné z významnějších ulic města, kde bydleli bohatí měšťané, probíhají především výstavy současného umění. Nyní zde probíhá výstava postihující fenomén umění pracujícího s krajinou a přírodními prvky — land-artu.104 Název výstavy Seno, sláma. Práce v krajině a přírodní procesy v umění vychází z titulu legendární výstavy Zorky Ságlové Seno-sláma z roku 1969, v níž autorka vyplnila prostory pražské Špálovy galerie balíky slámy a senem.105 V rámci této výstavy probíhalo Mezinárodní symposium za účasti umělců, teoretiků a kurátorů z České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska. Výstavu doprovází bohatý doprovodný program, který není omezen pouze na prostor mezi stěnami budovy galerie, ale ve znamení tématu výstavy tíhne ke krajině nejen v okolí Jihlavy.106 Výstava byla připravována za účasti odborníků z Polska, Slovenska a Maďarska.107 V přízemní části je od konce roku 2005 provozován galerijní prostor Alternativa, 108 který slouží k prezentaci inovativních výstavních projektů vyhledávajících nové formy a způsoby komunikace s diváky.109 Sklepní místnost slouží jako stálá expozice haptického umění, které je tvořeno sbírkou sochařských děl vytvořených nevidomými autory, s jejichž sdružením Slepíši zahájila galérie spolupráci v roce 2006.110 V budově na ulici Komenského jsou umístěny kancelářské, depozitární a skladní místnosti.111
103 Dům na ulici Komenského, číslo popisné 10. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě [online]. [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 104 POSPÍCHALOVÁ, Jana. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě: [Jaký byl rok 2013 z pohledu Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě?]. Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina [online]. 13.12.2013 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: . 105 Program OGV na měsíce květen–srpen 2014. Op. cit. 106 POSPÍCHALOVÁ, Jana. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě: [Jaký byl rok 2013 z pohledu Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě?]. Op. cit. Program OGV na měsíce květen–srpen 2014. Op. cit. 107 POSPÍCHALOVÁ, Jana. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě: [Jaký byl rok 2013 z pohledu Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě?]. Op. cit. 108 Z dějin jihlavské galerie. Op. cit. 109 POSPÍCHALOVÁ, Jana. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě: [Jaký byl rok 2013 z pohledu Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě?]. Op. cit. 110 Z dějin jihlavské galerie. Op. cit. 111 Dům na ulici Komenského, číslo popisné 10. Op. cit
43
Na konec roku je připravována rozsáhlá výstava Poklady depozitářů. Galerie a muzea v kraji Vysočina představí to nejlepší, co mají ve svých sbírkách, přičemž galerie budou prezentovány v budově jihlavské galerie a muzea se představí ve výstavních prostorách jihlavského muzea. „Výstava by měla vynikat svou interaktivní formou, kterou návštěvníkům přiblíží nejen obsah sbírek, ale především celé zákulisí galerijního provozu.“112 Galerie
spolupracuje
i se
zahraničními
organizacemi.
V devadesátých
létech
začala
spolupracovat s Rakouským kulturním institutem. 113 V roce 2011 galerie připravila „(…) fantastické Mezinárodní malířské sympozium s názvem Otisky člověka v krajině.“114 Dále také prezentovala díla výtvarníků z partnerského města Jihlavy holandského Purmerendu a současných výtvarníků z partnerského kraje Champagne-Ardenne ve Francii.115 V rámci mezinárodní spolupráce je připravována výstava s názvem Od hradiště k hradu, na níž kromě zajímavých obrazů z českých galerií budou prezentována i díla zapůjčená ze zemského muzea v dolnorakouském St. Pöltenu.116 Galerie se dlouhodobě potýká s napnutým rozpočtem a výrazně nižšími sumami na akvizice a rovněž s dlouhodobějším personálním oslabením.117 V ohlédnutí za rokem 2011 tehdejší ředitel galerie Mgr. Aleš Seifert však podotýká „Ale naše organizace byla na všechna předpokládaná omezení dobře připravena a veškeré nutné a nepříjemné záležitosti jsme vyřešili již na konci roku 2010.“118 Ani současný ředitel galerie Mgr. Daniel Novák, který je ve vedení Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě od podzimu 2012, nepokládá úpornost za zdrcující, ale spíše mobilizující a nabíjející novými silami.119 Galerie ve své vizi deklaruje, že chce být živou, multifunkční, široce přístupnou institucí, aktivně podporující kulturní život v Kraji Vysočina a oporou pro uchovávání regionální identity v globálním kontextu, profesionální odbornou službou vytvářející místo pro setkávání lidí,
112 POSPÍCHALOVÁ, Jana. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě: [Jaký byl rok 2013 z pohledu Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě?]. Op. cit. 113 Z dějin jihlavské galerie. Op. cit. 114 POSPÍCHALOVÁ, Jana. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě: [Jaký byl rok 2011 z pohledu Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě?]. Op. cit. 115 Ibid. 116 POSPÍCHALOVÁ, Jana. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě: [Jaký byl rok 2013 z pohledu Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě?]. Op. cit. 117 POSPÍCHALOVÁ, Jana. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě: [Jaký byl rok 2011 z pohledu Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě?]. Op.cit. POSPÍCHALOVÁ, Jana. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě: [Jaký byl rok 2012 z pohledu Oblastní galerie v Jihlavě?]. Op. cit. 118 POSPÍCHALOVÁ, Jana. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě: [Jaký byl rok 2011 z pohledu Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě?]. Op. cit. 119 POSPÍCHALOVÁ, Jana. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě: [Jaký byl rok 2012 z pohledu Oblastní galerie v Jihlavě?]. Op. cit.
44
poznávání, odpočinku, uměleckého prožitku, inspirace, ale i zábavy.120 A tato vize byla podle ředitele galerie v roce 2013 s radostí naplňována.121
4.2. Příspěvkové organizace statutárního města Jihlava 4.2.1. Dům Gustava Mahlera Dům Gustava Mahlera ve Znojemské ulici, číslo popisné 4 je památkově chráněn, 122 jeho počátky spadají do šestnáctého století. Na začátku devatenáctého století prošel klasicistní přestavbou, kdy byl opatřen zajímavou fasádou a byl pravděpodobně zvýšen o druhé patro. V letech 1860 až 1875 zde žil světoznámý dirigent a hudební skladatel Gustav Mahler, který dům po smrti rodičů v roce 1889 prodal. Jeho pobyt v domech číslo 4 a 6 připomíná pamětní deska od akademického sochaře Milana Knoblocha, která byla na průčelí domu odhalena 19. června 1960 v rámci oslav 100. výročí narození Gustava Mahlera. Po druhé světové válce byl dům konfiskován jako německý majetek a převeden do vlastnictví města a poté státu. Od roku 1953 do počátku devadesátých let, kdy ho opět získalo město, patřil Moravským kovárnám, které ho využívaly jako ubytovnu.123 V letech 1993 až 2000 byl dům postupně zrekonstruován124 a od 1. ledna 2004 spravovala objekt Městská knihovna. Dům sloužil hlavně výstavním účelům — vedle stálé expozice akademické sochařky They Weltner zde byly instalovány výstavy obrazů, fotografií, soch, tapisérií či jiných zajímavých předmětů. V roce 2006 byla ve dvou místnostech prvního patra instalována stálá expozice Gustav Mahler a Jihlava, při její přípravě vycházeli autoři z původní expozice umístěné na Kosmákově ulici. Nová expozice byla slavnostně otevřena 15. září 2006 spolu se zahájením 5. ročníku hudebního festivalu Mahler Jihlava 2006.125
120 Vize OGV. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě [online]. [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 121 POSPÍCHALOVÁ, Jana. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě: [Jaký byl rok 2013 z pohledu Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě?]. Op. cit. 122 Projekty a spolupráce. Oficiální stránky Domu Gustava Mahlera, Znojemská 4, Jihlava – Gustav Mahler [online]. © 2009 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 123 Historie domu. Oficiální stránky Domu Gustava Mahlera, Znojemská 4, Jihlava – Gustav Mahler [online]. © 2009 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 124 Ibid. 125 DAŇKOVÁ, Jarmila. Dům Gustava Mahlera v Jihlavě. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online].2004, roč. 4, č. 3 [cit. 2014-07-30]. Dostupné z: .
45
Od července 2008 je provozovatelem objektu znovu město a Dům Gustava Mahlera se tak stal součástí organizační struktury statutárního města Jihlavy. 126 Od července 2008 do prosince 2009 byl realizován projekt „Poznejte Gustava Mahlera“, jehož cílem byla rekonstrukce Domu Gustava Mahlera, tedy domu, kde skladatel prožil své dětství i mládí a zpřístupnit život a dílo hudebního skladatele Gustava Mahlera netradiční formou. Propagace osobnosti Gustava Mahlera je dlouhodobým záměrem města. Stmelující myšlenkou projektu zároveň bylo i vytvoření obrazu Jihlavy jako místa, kde se střetávaly tři národnosti a kultury — česká, německá a židovská, stejně jako tomu bylo i v životě Gustava Mahlera. Rekonstrukce proběhla ve dvou etapách, během první etapy vzniklo nové informační a prodejní místo, dům byl nově vymalován a byly pořízeny drobné dekorační předměty související s dobou Gustava Mahlera. Druhá etapa rekonstrukce byla pro dům velmi zásadní, došlo totiž k celkové rekonstrukci domu. „Statutární město Jihlava získalo k podpoře projekt z Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod, prioritní osa 2 – Rozvoj udržitelného cestovního ruchu, oblast podpory 2.1 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch.“127 Po rekonstrukci výstavních prostor byl Dům Gustava Mahlera slavnostně znovu otevřen 25. září 2008, prostory byly oživeny atraktivní výmalbou a moderním osvětlením.128 Ve sklepních prostorách se nachází expozice věnovaná rodině Gustava Mahlera. Je zde vystaven dobový mobiliář, předměty užitkové potřeby a dekorační předměty, části dobového ošacení, hudební nástroje, fotografie, kresby a faksimile. V další části expozice je možné nahlédnout do místnosti, která představuje dobový výčep, takový, který vlastnil ve své době i otec Gustava. Část nazvaná laboratoř zprostředkovává návštěvníkovy atmosféru vinopalny. V závěru expozice je interaktivní kout s nabídkou her a soutěží, které lze využít ke zkoušce znalostí z chemie nebo hudby.129 V přízemí je stylizovaná nekuřácká kavárna, dále informační i prodejní místo a také expozice They Weltner.130 Neteř Gustava Mahlera — Thea Weltner, akademická sochařka, výtvarnice a módní designérka, se narodila 21. dubna 1917 v Jihlavě, kde prožila své dětství a mládí. Pro její
126 Historie domu. Op. cit. 127 Projekty a spolupráce. Op. cit. 128 Historie domu. Op. cit. 129 1. podzemní podlaží – Expozice „Rodina Gustava Mahlera“. Oficiální stránky Domu Gustava Mahlera, Znojemská 4, Jihlava – Gustav Mahler [online]. © 2009 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 130 Projekty a spolupráce. Op. cit. Expozice. Oficiální stránky Domu Gustava Mahlera, Znojemská 4, Jihlava – Gustav Mahler [online]. © 2009 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: .
46
dílo je příznačná křehkost a všezahalující tajemství, preference bílé a téměř úplná absence barev ostatních, z témat převažují v její tvorbě především otázky existence a směřování lidstva či možnost konce světa. Thea Welner zemřela 17. května 2001 v Curychu a v roce 2003 jí byla in memoriam udělena Cena města Jihlavy. Objekty, které se v expozici nacházejí, pochází z pozůstalosti autorky a v Domě Gustava Mahlera byly umístěny na její výslovné přání.131 V prvním poschodí jsou expozice Mladý Gustav Mahler a Jihlava, Česká, židovská a německá kultura a Svět dětí. Expozice Gustav Mahler a Jihlava je tvořená převážně listinami, texty a fotkami doplněnými průvodními texty a popiskami. V expozici Česká, židovská a německá kultura v Jihlavě jsou jednotlivé kultury zastoupeny třikrát stejnou trojicí postav, stojících na náměstí na kamenné dlažbě. Nacházejí se zde rovněž portréty slavných osobností, které prošly Jihlavou a je zde možné si také prohlédnout krátký film o Gustavu Mahlerovi s hlavní tématikou „Člověk, skladatel, dirigent a kosmopolita Gustav Mahler“.132 Ve druhém poschodí vznikla expozice věnovaná ženě Gustava Mahlera Almě, kde je zachycen i vztah Almy k jiným velkým tvůrcům. Představeny jsou zde ale i další významné osobnosti tehdejšího uměleckého života jako otec Almy, malíř Emil Jakob Schindler nebo její dcera, sochařka Anna Justina či designer a architekt Josef Hoffmann, v jehož duchu se prostor nese. Je zde rovněž mnohaúčelový audiovizuální sál s projekční technikou a plátnem, kde je rozsáhlý program věnovaný osobnosti Gustava Mahlera. V místnosti, která může nově sloužit také jako přednášková místnost, se mohou návštěvníci pomocí sluchátek individuálně zaposlouchat do hudby tohoto světoznámého skladatele.133 Ve třetím poschodí vznikly nové kanceláře, badatelna a knihovna. Svou kancelář zde má i česko-německý Spolek Dům Gustava Mahlera, v badatelně je k dispozici i přehled realizovaných výstav a aktivit v Domě Gustava Mahlera.134
131 Thea Weltner. Oficiální stránky Domu Gustava Mahlera, Znojemská 4, Jihlava – Gustav Mahler [online]. © 2009 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 132 2. NP – Expozice Mladý Gustav Mahler a Jihlava, Česká, židovská a německá kultura, Svět dětí. Oficiální stránky Domu Gustava Mahlera, Znojemská 4, Jihlava – Gustav Mahler [online]. © 2009 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 133 3. NP – Expozice Gustav a Alma, galerie (ve dvou výstavních prostorách se konají pravidelné výstavy), audiovizuální sál, významné osobnosti. Oficiální stránky Domu Gustava Mahlera, Znojemská 4, Jihlava – Gustav Mahler [online]. © 2009 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 134 Projekty a spolupráce. Op. cit. Expozice. Oficiální stránky Domu Gustava Mahlera, Znojemská 4, Jihlava – Gustav Mahler [online]. © 2009 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: .
47
V současné době zde probíhá multimediální výstava Dirigenti s fotografiemi Zdeňka Chrapka, která je součástí doprovodného programu festivalu Hudby tisíců – Mahler Jihlava 2014 a vznikla ve spolupráci statutárního města Jihlava a občanského sdružení Mahler 2000. Prostřednictvím fotografií Zdeňka Chrapka, neoficiálního fotografa Pražského jara, který fotografuje svět hudby již přes 46 let, se běžnému posluchači naskýtá možnost vidět skrytou fyzickou podobu dirigentského výkonu známých dirigentů, kteří mají k hudbě Gustava Mahlera vztah a měli možnost jí dirigovat. Lze zde spatřit například fotografie Leonarda Bernsteina, Rafaela Kubelíka, Claudia Abbada a mnoha dalších, tuzemských i zahraničních dirigentů. Významnou součástí výstavy je i film s Mahlerovou hudbou v dirigentském podání Marka Štilce, který vznikl ve spolupráci Evy Bystrianské a Hynka Bernarda a natáčel se v divadle DIOD Jihlava.135 4.2.2. Městská knihovna Jihlava Městská knihovna Jihlava je jednou z 612 knihoven, které působí v Kraji Vysočina, patří mezi 40 profesionálních knihoven, vedle toho v kraji působí 499 neprofesionálních a 73 poboček.136 V Jihlavě existují nejrůznější knihovny již od počátku osmnáctého století, kdy byla založena jezuitská kolej s vyčleněnou místností pro knihovnu, v roce 1760 byla posléze založena knihovna gymnaziální. První veřejná knihovna v Jihlavě působí od roku 1885, kdy byla zřízena německá veřejná knihovna. V roce 1871 vznikl spolek Beseda jihlavská se spolkovou knihovnou, pro který byl v roce 1894 postaven Besední dům, kde byla umístěna knihovna, později přejmenována na Českou veřejnou knihovnu. Díky knihovnickému zákonu z roku 1919 přechází Česká veřejná knihovna do správy obce a o knihovní fond se stará placený knihovník. V roce 1921 se knihovna stěhuje do Divadelní ulice, o rok později zde knihovna zahajuje pravidelnou činnost. V roce 1945 se knihovna stěhuje do budovy na Masarykovo náměstí, číslo popisné 64. Roku 1951 se jihlavská knihovna stává krajskou knihovnou, od roku 1960 je však pouze okresní knihovnou. V roce 1964 dochází k rozsáhlé adaptaci budovy. V roce 1994 se jihlavská knihovna stává městskou knihovnou a v témže roce je budova na Masarykově náměstí vrácena Řádu premonstrátů na Strahově. V roce 2003 se Městská knihovna Jihlava přestěhovala do nově opravené budovy v Hluboké ulici 1, ve které byl provoz zahájen 1. října 2003. Budova knihovny v Hluboké ulici je nejmladší součástí barokního souboru staveb a byla původně jezuitským gymnáziem. Jezuitské gymnázium bylo otevřeno v roce 1727 a po zrušení 135 Aktuální výstava. Oficiální stránky Domu Gustava Mahlera, Znojemská 4, Jihlava – Gustav Mahler [online]. © 2009 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 136 KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA. Profil Kraje Vysočina. Op. cit., s. 124.
48
jezuitské koleje, semináře i gymnázia v roce 1773 přešlo gymnázium do majetku státu. V polovině devatenáctého století došlo k výrazné přestavbě celého objektu, v jejímž průběhu byl ve třetím poschodí dočasně ponechán tzv. divadelní sál, nynější dětské oddělení městské knihovny. V divadelním sále byla v roce 1740 uvedena první opera v Jihlavě. V roce 1890 gymnázium budovu opustilo. Prázdný objekt pak odkoupilo město pro ubytování vojska a v následujícím období byla stavba postupně využívána k různým účelům, sloužila například jako nájemní dům, hudební škola, rodinná a dívčí škola, městská strážnice a městský archiv. V období druhé světové války byla v budově na přechodnou dobu umístěna městská knihovna. Než se od roku 1950 stala budova sídlem Krajského velitelství Národní bezpečnosti, sídlil zde krátce archiv, škola pro ženská povolání a školní internát. V roce 1961 se budova na bezmála čtyřicet let stala sídlem Státního okresního archivu v Jihlavě. V roce 2002 bylo přistoupeno k obnově budovy pro potřeby městské knihovny, byla provedena řada náročných prací stavebního a památkářského charakteru. Záměrem rekonstrukce bylo v co největším rozsahu zachovat původní konstrukce a současně splnit požadavky na funkci moderní knihovny. Zajímavou akcí, která souvisí s budovou v Hluboké ulici byla záchrana vzácných renesančních fresek, které původně pokrývaly mázhaus jihlavské lékárny U Svaté Anny na Masarykově náměstí, číslo popisné 49 a byly objeveny v roce 1925. V roce 1935 budovu koupila firma Baťa a tehdy bylo rozhodnuto fresky zachránit a přenést do prvního patra bývalého gymnázia, do tehdejší hudební síně. V roce 2003 při nejnovější rekonstrukci budovy v Hluboké ulici došlo k pečlivému zrestaurování fresek. V letech 2004 až 2008 byla Městská knihovna Jihlava provozovatelem Domu Gustava Mahlera, kde v roce 2006 došlo k otevření stálé expozice Gustav Mahler a Jihlava. V červnu roku 2008 byl Dům Gustava Mahlera převeden pod správu Magistrátu města Jihlavy. Městská knihovna Jihlava provozuje tři pobočky a to od roku 1970 pobočku Bedřichov, od roku 1989 pobočku Březinova a od roku 2002 pobočku Horní Kosov.137 Městská knihovna Jihlava poskytuje veřejnosti vedle výpůjčních služeb v oddělení pro dospělé, studovně a čítárně, internetové studovně, hudebním oddělení, zvukové knihovně, dětském oddělení a studovně pro mládež,138 rovněž různé přednášky a kurzy. V prostorách knihovny probíhají také
137 Z historie knihovny. Městská knihovna Jihlava [online]. © 2007 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 138 Oddělení knihovny. Městská knihovna Jihlava [online]. © 2007 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: .
49
nejrůznější výstavy, v současné době je to výstava prací žáků Základní umělecké školy Jihlava.139 4.2.3. Základní umělecká škola Jihlava Základní umělecká škola Jihlava poskytuje základy vzdělávání pro talentované zájemce ve věku od pěti let až do dospělosti a to ve čtyřech oborech. Hudební obor se věnuje výuce zpěvu a hře na téměř všechny hudební nástroje — hře na klávesové a dechové nástroje, kytaru a akordeon.140 Ve výtvarném oboru se vyučuje kresbě, malbě, grafice, keramice a dalším technikám. V tanečním oboru
se
žáci
učí
základům
a v literárně-dramatickém
klasického,
lidového,
oboru výslovnosti, uměleckému
současného
a historického
tance
přednesu a práci v divadelním
souboru.141 Základní umělecká škola Jihlava tradičně spolupracuje s celou řadou institucí a to nejen na úrovni regionální, ale i mezinárodní — spolupracuje s hudební školou v holandském Purmerendu a německém Augsburku.142 Při významných událostech a příležitostech reprezentuje školu zejména talentovaný Velký dechový orchestr TUTTI pod vedením kapelníka Jana Noska. 143 Dále na škole působí dětský pěvecký sbor Gaudium, přípravný dětský pěvecký sbor Radost, kytarový soubor, soubor zobcových fléten Foukando, akordeonový soubor, přípravný smyčcový orchestr, smyčcový orchestr, symfonický orchestr, instrumentální soubor a dva soubory hudebně pohybové přípravy.144 Vizí Základní umělecké školy Jihlava je vzdělávat a vychovávat budoucí posluchače koncertů, návštěvníky divadel a výstav. Kultivovat osobnost žáka po stránce umělecké, rozvíjet jeho schopnosti rozumět uměleckému dílu. Pěstovat v žácích dlouhodobým a systematickým studiem volní vlastnosti a pracovní návyky, podněcovat jejich samostatnost, podporovat seberealizaci a rozvíjet tvořivost. Vybavit žáky dovednostmi, nezbytnými k uskutečnění vlastního uměleckého záměru. Připravovat žáky na spolupráci v rámci uměleckého společenství, vést je k toleranci, spolupráci, ale i k důvěře v sebe sama. Škola vede žáky k úctě ke kulturním hodnotám a tradicím a k jejich předávání dalším generacím a také k aktivnímu zapojení do kulturního dění ve městě
139 Aktuální akce. Městská knihovna Jihlava [online]. © 2007 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 140 Vlastní hodnocení školy ZUŠ Jihlava 2011/1012. Základní umělecká škola Jihlava [online]. [2012], s. 3 [cit. 201407-15]. Dostupné z: . 141 Školní vzdělávací program Základní umělecká škola Jihlava. Základní umělecká škola Jihlava [online]. [2012], s. 5 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 142 Ibid., s. 5. 143 Vlastní hodnocení školy ZUŠ Jihlava 2011/1012. Op. cit., s. 27. STÝBLOVÁ, Barbora. [Hudba tisíců – Mahler Jihlava 2013]. Hudební rozhledy [online]. 2013, č. 10 [cit. 2014-07-17]. Dostupné z: . 144 Vlastní hodnocení školy ZUŠ Jihlava 2011/1012. Op. cit., s. 4.
50
a okolí.145 Absolventi školy jsou schopni na velmi dobré úrovni provozovat hudbu nebo jinou uměleckou činnost. Škola připravuje také budoucí studenty profesionálních hudebních škol a pedagogických fakult.146 Základy hudebního školství v Jihlavě lze datovat do roku 1924, kdy byla 10. září založena Městská hudební škola.147 Ředitelem školy byl kuratoriem jmenován na základě konkurzu absolvent kompozičního a klavírního oddělení pražské konzervatoře Bohumil Bouda, který byl iniciátorem veškerého hudebního dění v tehdejší Jihlavě. Zatímco Bohumil Bouda zastával funkci ředitele až do okupace, která přivodila zánik jihlavské Městské hudební školy, v personálním obsazení učitelů docházelo v meziválečném období k častým změnám. Po válce byla činnost hudební školy obnovena a Bohumil Bouda se 1. října 1945 znovu ujal řízení. Po komunistickém puči 1948 nastaly v československém školství mnohé změny, škola byla v dubnu 1948 výnosem ministerstva školství přejmenována na Městský hudební ústav a byla dotována státem. Od školního roku 1950/1951 do roku 1959 bylo realizováno v Městském hudebním ústavu pedagogické studium učitelů, v němž se na své povolání připravovali budoucí učitelé hudby. V roce 1960 se škola stěhuje do budovy na dnešním Masarykově náměstí, číslo popisné 16, kde sídlí Základní umělecká škola Jihlava dodnes. V roce 1961 se celostátním opatřením ze základních hudebních škol staly lidové školy umění. V témže období byla škola rozšířena o další obory — výtvarný a literárně-dramatický. V osmdesátých letech škola prožívá svoji významnou etapu, je vybavena moderní reprodukční technikou, hudebními nástroji a dalším nezbytným materiálním vybavením. V roce 1990 jsou lidové školy umění celostátně přejmenovány na základní umělecké školy. Od 1. ledna 1993 získala škola právní subjektivitu se zřizovatelem Školským úřadem Jihlava. Škola si i v nových demokratických podmínkách udržuje a zlepšuje kredit u občanů Jihlavska, přestože v letech 1993 až 1996 zápasí s finančními problémy. Přes tyto obtíže a tvrdší podmínky se počet žáků udržuje nad tisíc a o jejich kvalitě žáků i schopnostech učitelů vypovídají postupy dvou žáků do ústředních kol soutěží základních uměleckých škol, každoroční přijetí žáků na umělecké školy a pedagogické fakulty i úspěchy žáků, souborů i učitelů na koncertech doma i v zahraničí.
145 Školní vzdělávací program Základní umělecká škola Jihlava. Op. cit., s. 7–8. 146 Vlastní hodnocení školy ZUŠ Jihlava 2011/1012. Op. cit., s. 3. 147 Školní vzdělávací program Základní umělecká škola Jihlava. Op. cit., s. 5.
51
V roce 1999 získává škola nový název Základní umělecká škola Jihlava.148 1. září 2002 byla Radou Kraje Vysočina jmenována do funkce ředitelky školy Mgr. Dana Fučíková149 a s jejím nástupem do funkce ředitelky školy odstartovala celá řada změn, na škole například začal pracovat dechový orchestr TUTTI.150 Základní umělecká škola Jihlava patří k největším školám v kraji Vysočina, její kapacita je 1 200 žáků.151 Počet žáků je dlouhodobě stabilní a pohybuje se okolo 1150 a věnuje se jim téměř 50 odborně kvalifikovaných pedagogů.152 Škola má strategickou polohu v centru Jihlavy, sídlí na historickém Masarykově náměstí a prošla celkovou rekonstrukcí. Je tudíž velice dobře přístupná nejen žákům, ale i široké veřejnosti. Vedle tříd disponuje škola koncertním sálem s kapacitou 120 lidí, moderně osvětleným a ozvučeným jevištěm s oponou, dvěma výtvarnými ateliery a dvěma prostornými tanečními sály se zrcadlovou stěnou.153 Rekonstrukce začala v roce 2011, kdy ve spolupráci s magistrátem města Jihlavy vznikl projekt, který zpracovala firma Fortis.154 Z důvodů rekonstrukce školy proběhla 30. září 2011 poslední výuka na Základní umělecké školy Jihlava v objektu na Masarykově náměstí, číslo popisné 16 a od 18. října 2011 se začalo vyučovat v náhradních prostorách hotelu Zlatá hvězda. 8. prosince 2011 proběhlo slavnostní zahájení stavby. Ve školním roce 2011/2012 byla škola nucena částečně utlumit aktivity z důvodu prostorových, ale na zajištění výuky a plnění učebních plánů to nemělo zásadní vliv. Opatření se týkalo hlavně koncertního sálu, které škola řešila pronájmem sálů pro koncerty v Horáckém divadle, Dělnickém domě, Divadle na Kopečku a Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě.155 V roce 2013 byl projekt rekonstrukce a rozvoj Základní umělecké školy Jihlava dokončen.156 V rámci rekonstrukce na škole proběhl také archeologický průzkum.157
148 Historie školy. Základní umělecká škola Jihlava [online]. [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 149 Školní vzdělávací program Základní umělecká škola Jihlava. Op. cit., s. 5. 150 Historie školy. Op. cit. 151 Školní vzdělávací program Základní umělecká škola Jihlava. Op. cit., s. 5. 152 O naší škole. Základní umělecká škola Jihlava [online]. [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 153 Školní vzdělávací program Základní umělecká škola Jihlava. Op. cit., s. 5–6. 154 Historie školy. Op. cit. 155 Vlastní hodnocení školy ZUŠ Jihlava 2011/1012. Op. cit., s. 3, 6. 156 Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: Profil statutárního města Jihlavy. Op. cit., s. 44. 157 Historie školy. Op. cit.
52
4.2.4. Dům dětí a mládeže Jihlava Dům dětí a mládeže Jihlava zřizoval donedávna kraj Vysočina, 158 dnes je příspěvkovou organizací statutárního města Jihlavy. 159 Posláním Domu dětí a mládeže Jihlava, zařazeného do sítě škol, je realizovat zájmové vzdělávání dětí, mládeže i dospělých po celý školní rok, o víkendech i školních prázdninách.160 V prostorách divadélka Domu dětí a mládeže v Jihlavě má svojí stálou scénu BOBO divadlo. Profesionální divadlo principála Karla Paštyky bylo založeno v roce 1997. BOBO divadlo se zabývá především hraním pro děti všeho věku. V poslední době BOBO divadlo realizuje výchovné programy pro děti a mládež, ale hraje i pro dospělé a pro seniory.161 Dalším dětským divadlem v Jihlavě je Dětské karnevalové divadlo Ježek, které založila v roce 2009 Anna Doležalová. Stálou scénu má v divadélku na Jarní ulici v Jihlavě v místě bývalého protiatomového krytu.162 4.2.5. Kino Dukla Kino Dukla navazuje na dlouhou historii jihlavských kin. První kinematografické představení proběhlo v Jihlavě už v roce 1899 v sále hotelu U Tří knížat na dnešním Masarykově náměstí. První stálé jihlavské kino Elite Kino – Theater sídlilo do roku 1923 v budově významného jihlavského architekta Arthura Corraza na dnešním Štefánikově náměstí v blízkosti ulice Žižková naproti krajskému úřadu. V říjnu roku 1914 bylo otevřeno kino Edison v Dřevěných mlýnech, které pro manžele Adolfa a Terezii Korutnerovy navrhl Vincenz Zeizinger. Za okupace se kino jmenovalo Deutsches Volkskino, po druhé světové válce bylo přejmenováno na kino Spojenců. V roce 1946 kino ukončilo provoz a v šedesátých letech bylo zbouráno. V letech 1914–1915 byla podle návrhu architekta C. M. Kattnera postavena budova kina Reform. Po druhé světové válce dostalo kino jméno Stalingrad a v roce 1962 Dukla. V roce 2008 došlo ke kompletní rekonstrukci budovy. Původní sál byl rozdělen na dva sály, které nesou jména bývalých jihlavských biografů Reform a Edison. 158 DŮM DĚTÍ A MLÁDEŽE JIHLAVA. Školní vzdělávací plán pro období 2011–2012. DDM Jihlava, p. o. [online]. [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 159 DDM Jihlava, p. o. [online]. © 2014 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: 160 DŮM DĚTÍ A MLÁDEŽE JIHLAVA. Školní vzdělávací plán pro období 2011–2012. Op. cit. 161 BOBODIVADLO [online]. © 1997–2013 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 162 Dětské karnevalové divadlo Ježek [online]. [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: .
53
V roce 1929 vzniká úpravou velkého sálu v župním legionářském domě na rohu ulic Úprkova a Fritzova nový biograf s názvem Adria, který byl po roce 1945 přejmenován na Prahu, později na Oko. V roce 1967 kino s novým názvem Vysočina 70 bylo po rekonstrukci jedno z nejmodernějších v tuzemsku. V devadesátých letech se proměnilo na prodejnu nábytku. Mezi další jihlavská kina patřil od roku 1935 kino Stadion (od roku 1942 Viktoria-Kino, později Svět, Panorama), jehož budova byla po revoluci vrácena Tělocvičné jednotě Sokol a kino bylo přejmenováno na kino Sokol. Dnes zde sídlí alternativní scéna DIOD – Divadlo otevřených dveří.163 Letní kino bylo od roku 1959 do devadesátých let v areálu lesoparku Heulos, který byl vybudován 1949. V roce 1959 byla vybudována promítací stěna, která se ve své době řadila k největším ve střední Evropě.164 Velkou tradici zde měl Filmový festival pracujících, ve své době velmi oblíbená kulturní akce.165 V současnosti má Kino Dukla kinosály o kapacitě 162 a 60 míst, vybavené pohodlnými luxusními sedačkami s vysokým komfortem sezení. Nabízí kromě klasických projekcí také různé filmové cykly pro nejrůznější věkové kategorie. 166 V kině Dukla působí pondělní Filmový klub, který dříve sídlil v Domě kultury a odborů.167 Nově zrekonstruované kino s moderním zvukovým, technickým, světelným a interiérovým vybavením je také dějištěm různých festivalů, například Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava či akce ProTibet.168
4.3. Ostatní kulturní organizace 4.3.1. Dům kultury a odborů Jihlava Dům kultury je zařízení, které v sobě sjednocuje různé společenské funkce a slouží tak kulturnímu životu obyvatelstva, a navazuje tak na tradici domů obecních, spolkových, národních, lidových, dělnických či besedních, které vznikaly již od devatenáctého století.
163 Historie. Kino Dukla Jihlava [online]. © 2011–2014 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 164 Ibid. 165 PISKOVÁ, Renata et al. Jihlava. Op. cit., s. 661. 166 Základní informace. Kino Dukla Jihlava [online]. © 2011–2014 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 167 Historie. Op. cit. 168 Festivaly. Kino Dukla Jihlava [online]. © 2011–2014 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: .
54
Dům kultury a odborů Jihlava (dále DKO) patří z architektonického hlediska patří mezi vrcholná díla socialistické architektury v Jihlavě. První cenu ve veřejné architektonické soutěži na jihlavský kulturní dům získali v roce v roce 1956 manželé Vladimír a Věra Machoninovi, absolventi architektury ČVUT v Praze. Dle jejich projektu, který byl zpracováván v letech 1956 až 1957, mělo být součástí kulturního domu divadlo, společenský sál, loutkové divadlo, klubovny, restaurace, ale i administrativní budova. Stavba byla dokončena v roce 1963. DKO v předrevolučním období plnil zejména funkci zábavního střediska — byl dějištěm Festivalu vokální tvorby či soutěže interpretů populární hudby s názvem Mladá píseň, konaly se zde výstavy, uváděly se koncerty vážné i populární hudby, divadelní inscenace hostujících souborů nebo opery a operety Jihočeského divadla. Bezprostředně po revoluci se programová struktura příliš nezměnila, zmizely výchovně vzdělávací pořady pro učňovskou mládež či pořady pro pionýrské organizace. V průběhu devadesátých let vyvstaly nepříliš přátelské vztahy mezi vedením DKO a vedením města. Důvodem byly finance — finanční příspěvky a dotace se zmenšovaly až vše vyvrcholilo v květnu 1999. Od roku 2006 přestal DKO vykonávat funkci městského kulturního střediska, což zapřičinilo, že nebyl již nadále schopen připravovat pořady v takovém počtu a rozsahu — počet pořadů v roce 2006 oproti roku 2005 klesl téměř na polovinu. V roce 2006 bylo vedení DKO navíc nuceno oznámit ukončení činnosti Filmového klubu (působil zde od vzniku kulturního domu v roce 1963) z důvodu neschválení grantu Statutárním městem Jihlava. Filmový klub nyní působí v kině Dukla. V roce 2010 se vedení společnosti poprvé v historii ujala žena, paní Věra Podhorská. Přišli noví zaměstnanci, změnila se i politika DKO, která se začala ubírat směrem široké spolupráce s ostatními subjekty i veřejností. Rovněž se zlepšily vztahy s městem. Finanční situace DKO se sice výrazně nezlepšila a programová nabídka kvantitativně stále nedosahuje stavu devadesátých let, přesto kvalitativně nabídka nestrádá a daří se jí uspokojovat co nejširší okruh diváků.169 V letošním roce mohou diváci zhlédnout například představení Hlava v písku divadla Studio DVA, Na útěku divadla Ungelt či komediální hit současné Paříže Sbohem, zůstávám! divadla Kalich. Jihočeské divadlo České Budějovice přiveze do Jihlavy Carmen Georgese Bizeta
169 SAMKOVÁ, Helena. VÝVOJ KULTURNÍHO ŽIVOTA MĚSTA JIHLAVY SE ZAMĚŘENÍM NA "DKO JIHLAVA" [online]. 2012, s. 29–48 [cit. 2014-06-26]. Bakalářská práce. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Lenka Křupková. Dostupné z: .
55
a Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem představí v Jihlavě operetu Emmericha Kálmána, Hraběnka Marica.170 Vedle činoherních, operních a operetních představení a koncertů, realizuje DKO pořady pro školy, vzdělávací akce či kurzy tance. 171 V DKO působí rovněž Malá scéna, která má svou vlastní dramaturgii a zaměřuje se na netradiční divadelní, taneční i hudební inscenace. Malá scéna vytváří prostor pro setkávání mladých lidí z řad jihlavských vysokoškolských i středoškolských studentů i široké veřejnosti a vyplnila tak pomyslnou mezeru na místním poli kulturního dění.172 4.3.2. DIOD – Divadlo otevřených dveří Pro nezávislé soubory se 1. dubna 2011 objevil na mapě České republiky důležitý bod pro prezentaci i tvorbu.173 Nový prostor pro nezávislé projekty a zároveň nové kulturní centrum v regionu Vysočina vznikl v nově rekonstruované budově Sokola v Jihlavě, kde se od roku od roku 1935 nacházelo kino, které začalo působit pod názvem Kino Stadion. Budova, která byla po roce 1989 vrácena Tělocvičné jednotě Sokol, byla adaptována na alternativní scénu s názvem DIOD – Divadlo otevřených dveří, dále jen DIOD. Provozovatelem DIOD je Tělocvičná jednota Sokol v Jihlavě, partnerem projektu se stalo statutární město Jihlava a rekonstrukci sálu spolufinacovala Evropská unie ve výši 92,5 %, tedy 24 425 677 Kč.174 DIOD nabízí technicky dobře vybavený sál, jehož prostorové a kapacitní dispozice se mohou přizpůsobit zadání. Většina místních kulturních organizací si sál pronajímá pro svá představení, přičemž neziskové organizace mají zvláštní ceník, který jim umožňuje sál pronajímat za výhodnějších podmínek. V divadle probíhá zpravidla deset až patnáct akcí měsíčně, kdy se střídají divadelní představení, pohybové či nonverbální představení, dále pak hudební, literární, výtvarné akce a projekty, které různě propojují žánry. Dramaturgie divadla je otevřená a nabízí realizaci uměleckých i společenských projektů jak regionálních tvůrců a organizátorů, tak i uvádí činoherní i taneční projekty z celé republiky. Každý měsíc jsou v divadle realizovány významné kulturní projekty, ať už činoherní, pohybové, nebo hudební, přičemž program hostujících divadel se odvíjí od získaných 170 Kulturní program. DKO Jihlava [online]. [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . 171 DKO Jihlava [online]. [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . 172 SAMKOVÁ, Helena. VÝVOJ KULTURNÍHO ŽIVOTA MĚSTA JIHLAVY SE ZAMĚŘENÍM NA "DKO JIHLAVA". Op. cit., s. 46, 54. 173 O projektu. DIOD – divadlo otevřených dveří [online]. [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . 174 Ibid.
56
grantů a je tvořen vždy na podzim na příští kalendářní rok. Na rok 2014 se divadlu podařilo získat podporu od statutárního města Jihlava na činoherní a taneční divadelní projekty, na sérii koncertů a na sérii pohádek. Taneční a činoherní projekty podpořilo také Ministerstvo kultury ČR. „Klíčem dramaturgie projektů, které jsou zvány, je „jinakost“.“175 DIOD chce nabídnout alternativu k divadlům, která v Jihlavě působí, proto vybírá projekty, které jsou výjimečné svým tématem, zpracováním či dramaturgickým uchopením. DIOD rozšiřuje tak povědomí o současném umění v regionu a má ambici stát se centrem, kde probíhá živá komunikace o společenských a uměleckých otázkách, kde se naplňuje obsah komunitního života a hodnot občanské společnosti.176 V divadle často vystupují soubory T.E.J.P. a De Facto Mimo. Divadlo T.E.J.P. neboli Teatro Ekvilibristiko Jokulatoro Presto koresponduje s prvky tzv. nového cirkusu, tedy akrobacií a rytmikou a jeho název je údajně odvozený od slangového výrazu kobercové lepicí pásky, bez které se žádné potulné divadlo neobejde.177 Divadlo mimořádné nonverbální produkce realizuje site specific projekty, které mají charakter pohybového divadla, klauniády a cirkusových výstupů. Představení, která jsou určená jak pro plenér, tak do vnitřního divadelního prostoru, jsou inspirována loutkovým divadlem, cirkusem, výtvarnými objekty, postupy animovaného filmu a němé filmové grotesky. Divadlo založili v roce 2001 absolventi brněnské JAMU Jakub Škrdla a Barbora Jandová. Současným útočištěm souboru se stal experimentální prostor jihlavského divadla DIOD, ale soubor realizuje své projekty nejen v domovské Jihlavě, ale také v rámci různých festivalů a akcí po celé České republice.178 De Facto Mimo je nezávislé divadelní studio, které funguje od roku 2000. Členové sdružení se považují za poloprofesionály, protože se snaží o profesionální divadlo v amatérských podmínkách. Nemají totiž stálý prostor, a proto zkouší ve sklepě Pivovaru Jihlava a hrají v DIOD. Za největší úspěchy považují několikerou účast na Jiráskově Hronově a na mezinárodních festivalech ve Finsku, v Maďarsku, v Itálii a v Jižní Koreji. Mezi jejich nejúspěšnější představení patří radioaktivní groteska Hukot 4, pohádky Modrej drahokamen a Zelené prasátko, nonverbální 175 O projektu. Op. cit. 176 Ibid. 177 SIKORA, Roman. Gejzíry energie Divadla T.E.J.P.. Deník Referendum [online]. 23.09.2010 [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . 178 JIŘIŠTĚ, Vojtěch. Problematika financování a marketingu v netradiční divadelní produkci [online]. 2013, s. 69 [cit. 2014-06-26]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Veronika Valentová. Dostupné z: .
57
Groteska a nově montáž Camiho textů Kleštěnec z pralesa.179 4.3.3. Divadlo Na Kopečku Divadlo Na Kopečku vzniklo v roce 1995, kdy prostor kulturního domu psychiatrické léčebny opustilo Horácké Divadlo Jihlava, které zde po dobu přestavby své scény hostovalo. Nový divadelní prostor s technickým zázemím slouží pacientům, zaměstnancům psychiatrické nemocnice i veřejnosti. Divadlo je využíváno jako prostor pro seberealizaci pacientů, podporu aktivity, psychiatrickou a psychosociální rehabilitaci a pořádání pravidelných kulturní akcí pro pacienty nemocnice. Zkouší zde divadelní soubor pacientů nemocnice Studánka. Ve velkém divadelním sále se pravidelně konají dětská představení pro rodiče s dětmi i pro děti z mateřských a základních škol. Profesionální technické vybavení a zázemí umožňuje v prostorách divadla pořádat představení amatérských divadelních souborů, vystoupení žáku jihlavských škol a Základní umělecké školy v Jihlavě, festivaly a divadelní přehlídky a řadu dalších akcí. Ve foyeru a na malé scéně probíhají výstavy výtvarných prací prací žáků a studentů místních škol, klientů zařízení sociálních služeb i profesionálů, které jsou pravidelně po dvou měsících obměňovány.180 Mateřskou scénu v Divadle Na Kopečku má amatérský divadelní soubor NaKop Tyjátr Jihlava, který vznikl v roce 2000 jako přímý pokračovatel divadelního souboru Na Kopečku. Soubor Na Kopečku byl založen už v roce 1945. NaKop Tyjátr hraje představení pro děti i pro dospělé, pravidelně se účastní divadelních přehlídek, na kterých získal četná ocenění. Soubor má kolem dvaceti členů, nemá svého kmenového režiséra, proto spolupracuje i s režiséry profesionály.181 4.3.4. Filharmonie Gustava Mahlera V 2003 vznikla v Jihlavě Komorní filharmonie Vysočina, která s původním jménem působila do roku 2011, kdy se v roce 100. výročí úmrtí Gustava Mahlera vedení filharmonie rozhodlo k jejímu přejmenování
na
Filharmonii
Gustava
Mahlera.
Filharmonie
má
parametry
běžného
179 O nás. De Facto Mimo – Nezávislé divadelní studio [online]. © 2014 [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . 180 Divadlo Na Kopečku. Psychiatrická nemocnice Jihlava [online]. [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . 181 O souboru. nakoptyjatr.cz – divadelní soubor NaKop Tyjátr [online]. © 2007 [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: .
58
filharmonického tělesa, které tvoří profesionální hudebníci regionu, složení orchestru je variabilní — od komorního smyčcového orchestru, až po velký symfonický orchestr. Na programu filharmonie jsou klasické orchestrální koncerty, koncerty se sólisty, komorní koncerty, koncerty pro školy, promenádní koncerty či koncerty pro města Kraje Vysočina. 182 Partnery filharmonie je město Jihlava a Kraj Vysočina.183 Ředitelkou filharmonie je PhDr. Drahomíra Majerová.184 Šéfdirigentem filharmonie je Mgr. Jiří Jakeš, který svou dirigentskou činnost zahájil v Komorním orchestru města Jihlavy. V současné době je šéfdirigentem Filharmonie Gustava Mahlera a šéfdirigentem Středočeského symfonického orchestru. Jiří Jakeš je hudebním ředitelem Magického hudebního divadla Praha a uměleckým ředitelem Festivalu sborového umění Jihlava. Emeritním dirigentem filharmonie je Lubomír Šrubař, který v současné době působí také jako dirigent v Horáckém divadle v Jihlavě a je i pedagogem v základní umělecké škole.185 Filharmonie Gustava Mahlera po vzoru BBC pořádá v tomto roce druhý ročník festivalu Proms Jihlava 2014. Festival Proms Jihlava 2014 probíhá v letních měsících v Domě filharmonie. Na jednotlivých festivalových večerech lze shlédnout unikátní záznamy koncertů filharmonie z uplynulých let. Cílem nového festivalu je obohacení kulturního dění krajského města v letních měsících a přiblížení „klasické“ hudby dalším divákům, kteří nemají možnost navštívit pravidelné koncerty filharmonie a nabídnout jim i jiný pohled na práci filharmonie.186 Filharmonie Gustava Mahlera též pořádala do roku 2010 Mistrovské dirigentské kurzy Gustava Mahlera, bohužel město Jihlava se rozhodlo je dále finančně nepodporovat.187 Dům filharmonie se nachází v historickém měšťanském domě v Kosmákově ulici, číslo popisné 9, v těsné blízkosti Masarykova náměstí. Dům filharmonie nabízí pronájem nebytových prostor k pořádání přednášek, besed, prezentací, kongresů, divadelních představení, koncertů, pracovních a společenských akcí. Dům filharmonie nabízí k dispozici foyer, malý sál o kapacitě přibližně 20 osob a velký sál. Diskrétní prostředí foyer s kapacitou 12 osob je vhodné k pořádání pracovních schůzek či besed. Velký sál o kapacitě až 100 osob je charakterizován nádherným dřevěným 182 Filharmonie G. Mahlera [online]. [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . 183 Partneři filharmonie. Filharmonie G. Mahlera [online]. [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . 184 Kontakty / Contact list. Filharmonie G. Mahlera [online]. [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . 185 Dirigenti / Conductors. Filharmonie G. Mahlera [online]. [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . 186 Festival Proms Jihlava 2014. Filharmonie G. Mahlera [online]. [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . 187 Dirigentské kurzy. Filharmonie G. Mahlera [online]. [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: .
59
stropem, podle kterého se rekonstruovaly stropy jihlavské historické radnice.188 4.3.5. Pěvecké sdružení Campanula Jihlava Pěvecké sdružení Campanula Jihlava bylo založeno v roce 1985 původně jako komorní sbor. První veřejné vystoupení sboru se uskutečnilo 30. května 1986 v Lukách nad Jihlavou ještě bez většího zájmu jihlavské veřejnosti. Dnes patří již mezi stálice jihlavského kulturního života a svojí uměleckou úrovní a sakrálním zaměřením mezi přední vokální tělesa na české scéně.189 Sbor působil až do 5. listopadu 1990 pod Domem kultury ROH. Od 26. března 1991 bylo Pěvecké sdružení Campanula Jihlava registrováno ministerstvem vnitra jako občanské sdružení, byly vypracovány první stanovy a organizační řád sboru. Od ledna 1993 zkouší sbor v objektu minoritského kláštera.190 Sbormistrem a uměleckým vedoucím sdružení je od 1. září 1990 PhDr. Pavel Jirák, který je členem organizačního výboru mezinárodního hudebního festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava, členem kuratoria českorakouského festivalu Musica sacra über die Grenzen a nositelem Ceny města Jihlavy za rok 2000.191 V současnosti má v Jihlavě tři pěvecká tělesa. Pěvecké sdružení Campanula je velký smíšený sbor se zaměřením především na interpretaci historické i soudobé duchovní hudby, je držitelem řady ocenění. 192 Pěvecké sdružení Campanula má ve svém repertoáru například vánoční koledy či velká duchovní díla od Felixe Mendelssohna Bartholdyho, Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka, Wolfganga Amadea Mozarta, Josepha Haydna, Antonia Vivaldiho či Petra Ebena.193
188 Dům filharmonie – hudby. Filharmonie G. Mahlera [online]. [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . 189 SOUČKOVÁ, Jana. Hudba tisíců – Mahler Jihlava 2012. Hudební rozhledy [online]. 2012, č. 8 [cit. 2014-07-17]. Dostupné z: . 190 Historie. Campanula Jihlava [online]. © 2005 [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . 191 PhDr. Pavel Jirák. Campanula Jihlava [online]. © 2005 [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . 192 Ocenění. Campanula Jihlava [online]. © 2005 [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . 193 Repertoár PS Campanula. Campanula Jihlava [online]. © 2005 [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: .
60
Komorní sbor Campanula minor od roku 1998 vystupuje příležitostně v návaznosti na dramaturgický plán velkého sboru.194 Dětský pěvecký sbor Zvoneček vznikl z iniciativy Jany Jirákové v roce 1992. Jeho cílem je vytvořit systém pěvecké sborové výchovy od raného věku do dospělosti, starším a zkušenějším zpěvákům ve věku od 11 do 17 let nabízí možnost pěvecké přípravy mimo jiné i pro působení ve velkém smíšeném sboru Pěveckého sdružení Campanula. Zvoneček je členěn podle věku zpěváčků na tři pěvecké sbory a sdružuje děti z Jihlavy a okolí a účastní se pěveckých přehlídek a soutěží, koncertuje doma i v zahraničí.195 Při Pěveckém sdružení Campanula Jihlava pracuje Malý komorní orchestr Jihlava. Malý komorní orchestr Jihlava je neprofesionálním orchestrálním tělesem, který tvoří instrumentalisté z Jihlavy a okolí z řad učitelů základních a základních uměleckých škol, posluchačů konzervatoří, amatérských hudebníků z jiných profesí i studentů. Malý komorní orchestr Jihlava zkouší v základní sestavě komorního smyčcového orchestru, která je podle potřeby rozšiřována o další nástroje a pravidelně se podílí na koncertní dramaturgii Pěveckého sdružení Campanula Jihlava a patří mezi jeho nejčastější hosty. Společně s Pěveckým sdružením Campanula orchestr doprovázel mnoho profesionálních pěvců, například Hanu Štolfovou-Bandovou, Leu Vítkovou, Kateřinu Hebelkovou, Richarda Nováka, Tomáše Bartůňka, Zbyňka Brabce, Tomáše Krejčího, či Petra Julíčka.196 4.3.6. Další galerie a muzea Na území kraje Vysočina působí více než sedmdesát muzeí, galerií a pamětních síní, jejichž zřizovatelem jsou obce, města, stát, občanská sdružení, soukromé fyzické i právnické osoby,197 z toho na území města je jich činných něco přes deset. (Integrovaný plán rozvoje statutárního města Jihlavy pro programovací období 2007–2013 jich zmiňuje čtrnáct,198 v přílohách k Profilu statutárního města Jihlavy je jich uvedeno dvanáct199 a v Koncepci rozvoje kultury v Jihlavě na léta 194 Pěvecké sdružení Campanula Jihlava. Campanula Jihlava [online]. © 2005 [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . 195 Dětský pěvecký sbor Zvoneček. Campanula Jihlava [online]. © 2005 [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . 196 Malý komorní orchestr Jihlava. Campanula Jihlava [online]. © 2005 [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . 197 KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA. Profil Kraje Vysočina. Op. cit., s. 124. 198 Integrovaný plán rozvoje statutárního města Jihlavy pro programovací období 2007–2013. Op. cit., s. 23. 199 Profil statutárního města Jihlavy: Přílohy. Oficiální stránky města Jihlavy [online]. [13.3.2014], s. 14 [cit. 2014-0627]. Dostupné z: .
61
2012–2014 jedenáct.200) Vedle Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě zmíním ještě čtyři zajímavé galerie: V rámci Denního a týdenního stacionáře Jihlava působí projekt Bez obav, což je výtvarná dílna a prodejní galerie prezentující veřejnosti výrobky vytvořené uživateli sociálních služeb kraje Vysočina. Pomocí stálé i sezonní nabídky výrobků k zakoupení pomáhá prezentovat schopnosti a dovednosti osob s mentálním postižením, seznamovat veřejnost s danou problematikou. Projekt Bez obav poskytuje vedle prostoru pro kulturní akce spojené s uživateli sociálních služeb také prostor pro společenská setkání a integraci. Projekt Bez obav má ambici stát se součástí společenského a kulturního života města a kraje a prezentovat existenci a činnost jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb z kraje Vysočina na jednom místě volně přístupném veřejnosti. Cílem projektu vedle finančního přínosu a získání sponzorů, také zvýšení informovanosti laické veřejnosti o sociálních službách, o problematice mentálního postižení a o dovednostech osob s mentálním postižením a jejich životě v zařízeních poskytujících sociální služby. Projekt má zlepšovat povědomí o občanské solidaritě a pomoci, navíc nakupující by se měli přímo na místě dozvědět ke komu se jejich peníze dostanou. V neposlední řadě je cílem projektu i zvýšení motivace uživatelů k práci, možnost veřejné prezentace uživatelů, veřejné ocenění jejich dovedností a snahy.201 Galerie Jána Šmoka je školní galerie Soukromé vyšší odborné školy grafické a Střední umělecké školy grafické s celoročním provozem a stálým dozorem. Galerie sídlí ve velmi citlivě zrekonstruovaných sklepních prostorách. Galerie, která svojí členitostí i vybavením nabízí až neobvykle bohaté využití, byla pojmenována po význačném fotografovi a profesorovi pražské FAMU, profesorovi Jánu Šmokovi. Výstavní činnost je zaměřena především na prezentaci prací studentů a pedagogů uměleckých škol, čímž chce galerie široké veřejnosti zprostředkovat konfrontační pohled na úroveň tvorby studentů a pedagogů jednotlivých škol. Vedle toho je zaměřena také na tvorbu známých umělců, jejichž dílo může být inspirativním doplňkem výukových programů, ale také umožňuje srovnání děl studentů a pedagogů s dílem profesionálních umělců. Vedle volné tvorby studentů jsou zde prezentovány především klauzurní a maturitní práce, kterými dokládají výsledky svého studia. Výstavy jsou měsíčně obměňovány, tak aby bylo umožněno co největšímu počtu tvůrců předvést své práce.202 200 Koncepce rozvoje kultury v Jihlavě na léta 2012–2014. Op. cit., s. 12. 201 Bez obav. Denní a týdenní stacionář Jihlava [online]. [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . 202 ABSOLVENT. Galerie Jána Šmoka. Vyšší odborná škola grafická Jihlava [online]. 03 prosinec 2011 [cit. 2014-0718]. Dostupné z: < http://www.vosg.cz/galerie/galeriejanasmoka.html>.
62
Galerie Půda je nezisková organizace, která se zaměřuje na prezentací uměleckých děl studentů a absolventů vysokých uměleckých škol, její snahou je obsáhnout co nejširší spektrum používaných médií od malby, kresby, objektů, instalací až po videoart ve specifickém půdním prostoru.203 Galerie M&K byla založena v roce 1990 ve snaze o vybudování prestižní galerie, která mapuje současnou výtvarnou scénu v České republice a na Slovensku se zaměřením na grafickou tvorbu. Prezentační a prodejní aktivity realizuje Galerie M&K ve dvou stálých galeriích, v Praze a Jihlavě. Za sedmnáct let trvání se galerii podařilo vytvořit stabilní okruh kvalitních autorů v oboru grafiky střední a starší generace a okruh umělců v oboru malby a plastiky z řad mladší generace. Galerie vytváří projekty založené na prezentací zahraničních výtvarných umělců v našich galeriích v ČR a na prezentaci našich autorů v zahraničí. Kmenovými autory Galerie M&K jsou například Oldřich Kulhánek, Adolf Born, Eva Činčerová, Pavla Czeinerová, Karel Demel, Igor Piačka, Pavel Roučka, Jiří Samek, Josef Saska, Jiří Slíva, Pavel Sukdolák, Naděžda Synecká, Jan Tichý či Dalibor Smutný. Galerie prezentuje díla Tomáše Bíma, Hany Čápové, Evy Haškové, Tomáše Hřivnáče, Aleše Knotka, Dominika Mareše, Mariny Richterové, Evy Šalamounové, Jana Svobody, Vladimíra Suchánka, Emilie a Karla Tomanových, Kamily Ženaté a dalších.204
4.4. Festivaly a akce 4.4.1. Hudba tisíců – Mahler Jihlava Letos proběhl již 13. ročník festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava 2014, který zdůrazňuje spojení skladatele a dirigenta Gustava Mahlera s českým prostředím. Program festivalu byl zaměřen na skladby českých skladatelů, které Gustav Mahler buď dirigoval nebo které patřily k jeho oblíbeným dílům či kompozice autorů, s nimiž Mahler udržoval přátelské kontakty. Proto na slavnostním zahajovacím koncertu 15. května zazněla vedle Mahlerovy Symfonie č. 4 „(…) i brilantní brilantní předehra k opeře Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany, kterou Gustav Mahler jako dirigent několikrát uvedl — mimo jiné i v Metropolitní opeře v New Yorku.“205 13. ročník festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava 2014 byl slavnostně zakončen koncertem Janáčkovy filharmonie Ostrava s dirigentem Oliverem Dohnányim a sólistou Jiří Bártou (Koncert pro violoncello a orchestr Antonína Dvořáka a Sinfoniettu Leoše Janáčka). 203 Galerie Půda. Turistické informační centrum v Jihlavě [online]. [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . 204 M&K Galerie [online]. © 2009 [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . 205 Festival Gustava Mahlera ve znamení Roku české hudby. Lidové noviny [online]. [9. 5. 2014], s. 30 [cit. 2014-0718]. Dostupné z: .
63
Na 13. ročníku festivalu se poprvé představil i jazz, který zazněl ve festivalovém klubu v Radničním pivovaru. Zde mohli přátelé a příznivci jazzové hudby pohovořit i s organizátory festivalu a vystupujícími umělci.206 Festival již tradičně pořádá sdružení MAHLER 2000 – Společnost Gustava Mahlera za významné spoluúčasti statutárního města Jihlavy, obce Kaliště, Kraje Vysočina, Spolku Dům Gustava Mahlera, Základní umělecké školy Jihlava, Asociace hudebních festivalů a dalších subjektů. Festival se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky. Mediálními partnery jsou Lidové noviny, Český rozhlas Vltava, Český rozhlas Region, Jihlavské listy a v neposlední řade i Hudební rozhledy.207 Hudební rozhledy jsou mediálním partnerem festivalu již od prvního ročníku festivalu Mahler – Jihlava 2002, redaktor Jan Šmolík o této spolupráci tehdy napsal: „Po úvodních dvou dnech, kdy jsem mohl jihlavské dění sledovat (tedy po pěti akcích), jsem s potěšením konstatoval, že nám takové partnerství opravdu slouží ke cti.“208 Festival Hudba tisíců – Mahler Jihlava se od počátku svého působení snaží systematicky navázat kontakt s nejmladší posluchačskou generací.209 Jedním z cílů festivalu je zvát na pódia mladé interprety, kteří přinášejí do dramaturgie „čerstvý vítr“. 210 Tradičně je také jeden koncert věnovaný speciálně studentům, který se setkává se stále zvyšujícím se zájmem. „Koncerty pro mladé posluchače tvoří specifikum festivalu Hudba tisíců, (…) Snažíme se pro ně vybrat přitažlivý program a hlavně atraktivní interprety. Většinou hrají jen část svých večerních programů nebo skladby, které mladé publikum dokáže soustředěně vyslechnout. (…) Chceme dát prostor i mladým umělcům z Jihlavy a Vysočiny.“211 sdělil Lidovým novinám ředitel festivalu Jiří Štilec. K festivalu patří i tradičně bohatý doprovodný program, který nabízí řada pestrých mimokoncertních akcí. Jednou z nich je i cyklojízda s názvem Na kole po stopách Gustava Mahlera, jejíž trasu z Kaliště u Humpolce do Jihlavy plánují pořadatelé festivalu v budoucích letech prodloužit až do Vídně. Jiří Štilec k tomu dodává: „Naším cílem je nadchnout pro hudbu Gustava Mahlera, jeho současníků a dalších autorů, nejen publikum v Jihlavě a na Vysočině, ale všechny festivalové hosty z dalších míst a měst České republiky i ze zahraničí, chceme z Jihlavy vybudovat
206 Festival Gustava Mahlera ve znamení Roku české hudby. Op. cit, s. 30–31. 207 Mahler Jihlava 2014 Music Festival [online]. [2014] [cit. 2014-07-17]. Dostupné z: . 208 ŠMOLÍK, Jan. Mahler Jihlava 2002 – I. ročník. Op. cit. 209 REDAKCE. Hudba tisíců – Mahler Jihlava. Hudební rozhledy [online]. 2008, č. 11 [cit. 2014-07-17]. Dostupné z: . 210 SOUČKOVÁ, Jana. Hudba tisíců – Mahler Jihlava 2011. Hudební rozhledy [online]. 2011, č. 8 [cit. 2014-07-17]. Dostupné z: . 211 Festival Gustava Mahlera ve znamení Roku české hudby. Op. cit, s. 31.
64
prestižní festivalové město, (…).“212 V Jihlavě se opravdu daří zakořenit kvalitní a dramaturgicky promyšlený festival a zařadit město uprostřed Českomoravské vrchoviny na pomyslnou mapu evropských hudebních festivalů. A to díky zájmu veřejnosti i příznivé finanční podpoře, která ovšem nebyla vždy ideální. Ještě v roce 2011 trápila organizační tým finanční nejistota, která ovšem zapálený tým neodradila a přes konkurenci se jim z jihlavského festivalu postupně daří vybudovat prestižní mezinárodní přehlídku za účasti světových orchestrů, dirigentů a osobností.213 4.4.2. Festival sborového umění Jihlava Festival sborového umění Jihlava je přehlídkou sborového umění s dlouholetou tradicí — Festival vokální tvorby existuje v Jihlavě již od roku 1958.214 Festival umožňuje prezentaci i vzájemnou interpretační konfrontaci špičkových českých amatérských pěveckých sborů s pěveckými sbory ze zahraničí.215 Festival pořádá Společnost pro Festival sborového umění Jihlava a Národní informační a poradenské středisko pro kulturu – Artama Praha za finanční podpory statutárního města Jihlavy, Kraje Vysočina a Ministerstva kultury České republiky. 216 Ředitelem festivalu je Vladimír Holeš, uměleckým ředitelem Mgr. Jiří Jakeš.217 Letos začátkem června se konal 57. ročník Festivalu sborového umění Jihlava 2014, v rámci kterého byly vyhlášeny výsledky 12. ročníku Mezinárodní skladatelské soutěže Jihlava 2014. Cílem soutěže je podpořit vznik nových děl, která by se mohla stát repertoárovým přínosem pro neprofesionální pěvecké soubory.218 Vítězem letošního ročníku byl Chris Artley z Nového Zélandu. se svým dílem Cantate Domino (Psalm 149).219
212 Festival Gustava Mahlera ve znamení Roku české hudby. Op. cit, s. 31. 213 SOUČKOVÁ, Jana. Hudba tisíců – Mahler Jihlava 2011. Op. cit. SOUČKOVÁ, Jana. Hudba tisíců – Mahler Jihlava 2012. Op. cit. STÝBLOVÁ, Barbora. [Hudba tisíců – Mahler Jihlava 2013]. Op. cit. 214 SAMKOVÁ, Helena. VÝVOJ KULTURNÍHO ŽIVOTA MĚSTA JIHLAVY SE ZAMĚŘENÍM NA "DKO JIHLAVA" [online]. 2012, s. 34 [cit. 2014-06-26]. Bakalářská práce. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Lenka Křupková. Dostupné z: . 215 Festival sborového umění Jihlava [online]. [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 216 Ibid. 217 Kontakty. Festival sborového umění Jihlava [online]. [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 218 XII. ročník Mezinárodní skladatelské soutěže Jihlava 2014. Festival sborového umění Jihlava [online]. [cit. 201407-15]. Dostupné z: . 219 Výsledky. Festival sborového umění Jihlava [online]. [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: .
65
4.4.3. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava Od roku 1997 probíhá v Jihlavě mezinárodní festival dokumentárních filmů, 220 jehož pořadatelem, je Jihlavský spolek amatérských filmařů a ředitelem festivalu Marek Hovorka.221 Z české přehlídky pořádané místními studenty se postupně vypracoval do největší události svého druhu ve střední a východní Evropě. Pořadatelé organizují Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava jako slavnost autorského dokumentárního filmu. Dokumentární filmy jsou pro ně především výsostná umělecká díla, s čím úzce souvisí významnost témat, kterým se věnují. Pořadatelé dále deklarují, že nepřejímají běžné festivalové modely ani rutinní pragmatismus při programování, naopak jejich festival vzdává hold odvaze a risku. Festival v uplynulých letech navštívili například spisovatelé Tariq Ali, Carlos A. Aguilera, Natalie Gorbaněvská či nositel Nobelovy ceny Gao Xingjian, filmový teoretici P. Adams Sitney, Bill Nichols, Guy Gauthier, Francois Jost či nizozemský filmový historik Thomas Elsaesser. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava se zúčastnila řada dokumentaristů, například režiséři Mads Brügger, Ray Sandeep, Basilio Martín Patino, Viktor Kossakovsky, Jorgen Leth, Sergej Loznica, Naomi Kawase, Manoel de Oliveira, Frederic Wiseman, Ulrich Seidl, Woody Vasulka, Želimir Žilnik, Richard Leacock, Mike Hoolboom, Jean-Pierre Goran, Herz Frank, Khavn de La Cruz nebo Fernando Solanas. Základem festivalového programu jsou čtyři soutěže. Opus bonum je určené pro světové dokumenty, které jsou objevné svými tématy i filmovou řečí. Mezi moři představuje pozoruhodné snímky ze zemí střední a východní Evropy. Česká radost prezentuje nejnovější domácí tvorbu. Sekce Fascinace věnuje pozornost vyhraněné podobě dokumentárního filmu, experimentálnímu dokumentu. Další programové sekce se věnují aktuálnímu dění na české i zahraniční dokumentární scéně. 18. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava proběhne 23. až 28. října 2014.222
220 VESELKOVÁ, Ivana a Pavel SLADKÝ. MFDF Jihlava: Myslet filmem! Radio Wave – Český rozhlas [online]. 24. října 2011 [cit. 2014-07-31]. Dostupné z: 221 Kontakt. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava [online]. [cit. 2014-07-17]. Dostupné z: . 222 O festivalu. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava [online]. [cit. 2014-07-17]. Dostupné z: .
66
Festival podpořili například Ministerstvo kultury, Státní fond kinematografie, Statutární město Jihlava, Kraj Vysočina, ROP Jihovýchod, americká, nizozemská, izraelská a norská ambasáda, francouzský a polský institut a další. Hlavní mediálními partnery jsou Česká televize, Český rozhlas, Lidové noviny a Respekt.223 Jihlavský festival je spoluzakladatelem sdružení evropských dokumentárních festivalů s názvem Doc Alliance, festival se spolupodílí na pořádání dalších festivalů a iniciování dalších kulturních, společenských a vzdělávacích aktivit. Další aktivity zahrnují vydávání odborné literatury, tištěné kritické přílohy a on-line periodika Dok.revue.224 4.4.4. JID 20-XX V Jihlavě, kde má studentské divadlo tradici již od šestnáctého století, 225 se od roku 2001 vždy v březnu koná regionální postupová přehlídka studentského divadla. I. ročník regionální přehlídky mladého divadla JID 20-01 se uskutečnil 24. a 25. března v jihlavském Divadle Na Kopečku a představil šest inscenací studentských či mladých souborů z nově vzniklého kraje. Do roku 2011 březnový festival pořádal divadelní soubor jihlavského gymnázia Spoušť 226 a hlavní organizátorkou byla učitelka gymnázia Iva Fexová. V roce 2011 vzhledem k časovému vytížení dosavadní organizátorky, pořadatelství přebralo po Gymnáziu Jihlava jihlavské sdružení na podporu mezinárodního přátelství Slunce. Původně to měla být změna jednorázová, ale nakonec Sdružení na podporu mezinárodního přátelství Slunce organizuje festival dodnes. 227 Změna pořadatele nebyla pro samotný festival nijak zásadní, neboť mnozí lidé ze sdružení Slunce na jihlavském gymnáziu studovali a k festivalu měli blízko i dříve.228
223 Partneři. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava [online]. [cit. 2014-07-17]. Dostupné z: . 224 O festivalu. Op. cit. 225 Divadelní tradice v královském horním městě Jihlavě. Horácké divadlo Jihlava [online]. 2014 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 226 RUMLER, Martin. I. ročník regionální přehlídky mladého divadla JID 20-01 v Jihlavě. Amatérská scéna [online]. 2001, č. 2 [cit. 2014-07-17]. Dostupné z: . 227 Kontakt. JID 20-14: Má to smysl [online]. © 2010-14 [cit. 2014-07-17]. Dostupné z: . 228 VARHANÍK, Jiří. Čtyři dny na JID 20-11 budou patřit studentským divadelníkům. Jihlavské listy [online]. 01.03.2011 [cit. 2014-07-17]. Dostupné z: .
67
Letošní ročník regionální postupové přehlídky studentského divadla JID 20-14, který se konal 13. až 15. března 2014 v divadle DIOD, měl motto „Má to smysl? – Má to smysl!“ 229 Pořadatelé již připravují nový ročník regionální postupové přehlídky JID 20-15, který se uskuteční 12. až 14. března 2015 v Jihlavě.230 Netradiční tradiční regionální přehlídku studentského divadla doprovází také workshopy, výtvarné dílny, výstavy či koncerty.231
229 JID 20-14: Má to smysl [online]. © 2010-14 [cit. 2014-07-17]. Dostupné z: . 230 JID 20-15 [online]. © 2010-14 [cit. 2014-07-17]. Dostupné z: . 231 JID 20-11: Život je změna [online]. © 2010-11 [cit. 2014-07-17]. Dostupné z: .
68
5. Financování kultury
Kulturní politika se ve většině evropských zemí zformulovala během dvacátého století. Pod pojmem kulturní politika se rozumí určitý záměr v oblasti kultury, jakási obecná představa toho, jakou roli má v kultuře plnit stát, jaké priority vymezuje v odvětví kultury. Faktory ovlivňující kulturní politiku státu zahrnují vše, co má souhrnně vliv na formulaci kulturní politiky státu. Je to pojetí kultury ve smyslu vztahu tvůrců ke kultuře. Vnitřními krátkodobými faktory jsou politické klima, politický program a cíle vlády a hospodářská situace země, dlouhodobými faktory pak kulturní úroveň obyvatelstva, rozvinutost kulturních zájmů a potřeb, síla kulturní tradice dané země, model kulturní politiky státu. Vnější faktory zahrnují globální politickou situaci a příslušnost země do určitého kulturního regionu. Důležitým faktorem jsou též kolektivní potřeby obyvatelstva. Kulturní politika má většinou čtyři obecné cíle, jimiž jsou podpora kulturní identity, podpora kulturní rozmanitosti, podpora tvořivosti a podpora účasti občanů na kultuře.232 Rozlišují se dvě základní formy veřejné podpory umění a to přímá a nepřímá. Přímá veřejná podpora odvětví kultury zahrnuje jednak prostředky od ziskových subjektů a jejich přerozdělení směrem k subjektům podporovaným formou různých dotací z veřejných rozpočtů, tak i prostředky ze zdrojů nezávislých na rozpočtovém procesu. Mezi nezávislé zdroje přímé veřejné podpory patří zejména daně a poplatky, příjmy z vlastní činnosti, veřejné sbírky, komunální obligace (v České republice jsou nepříliš rozšířeným způsobem získávání finančních prostředků pro kulturní aktivity), dary a sponzorství, loterie a sázky (v České republice funguje spíše loterie, jejíž výnosy jsou rozdělovány spíše do oblasti sportu než kultury), nadace a nadační fondy a jiné fondy (například fondy státní či zahraniční). Nejběžněji používanými zdroji nepřímé veřejné podpory jsou různé sociální podpory, včetně podpory v nezaměstnanosti poskytované umělcům, daňové úlevy pro umělce a umělecké instituce a daňové úlevy a zproštění daní u charitativních dárců a příjemců darů. Cílem nepřímé formy podpory umění je jednak podpořit umění, ale také podpořit přístup širších vrstev obyvatelstva 232 ŠKARABELOVÁ, Simona et al. Ekonomika kultury a masmédií. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 17, 32.
69
k umění.233 V současnosti je trendem omezování stálých subvencí, převládá princip vícezdrojového financování, kdy se přechází se na grantové programy či financování prostřednictvím fondů. Grantové systémy fungují na různých úrovních a pro různé sektory a obory na principu víceletých grantů, které bývají časově omezené většinou na dobu 3 až 5 let a které jsou podmíněné řadou vstupních kritérií, různě definovaných programů a cílů. Grantové systémy, které bývají v souladu s kulturní politikou a mohou být každoročně redefinovány, vycházejí většinou z následujících priorit a zásad. Demokratizace, decentralizace, internacionalizace, profesionalizace a restrukturalizace mají za cíl autonomii kulturních institucí. Prosazují se v nich demokratické principy, včetně transparentnosti rozhodování. Podpora umělců, kvalitních děl a tvorby je chápána jako rozvoj a obnova kulturního dědictví. Podpora umělecké tvorby posiluje občanskou společnost. Vychází se z konceptu otevřené kultury, nikoliv z tradice. Chrání se autonomie umělců a jejich tvorby. Cílem je podpora komunitního života a pocitu sounáležitosti občanů s tvorbou, ochranou a kultivací kulturních hodnot. Předpokládá se nejlepší možný kulturní servis pro všechny občany. Je akceptován koncept kulturního pluralismu i jako působení proti negativním vlivům komercionalizace. Kultura je chápána jako dialog, jako otevřený systém, schopný stálé reakce na změny. Podporují se nové estetiky, tzn. alternativní, experimentální, nezávislá tvorba. V Evropě veřejné výdaje na kulturu rostou, zatímco v České republice výdaje státu procházejí obráceným cyklem. Zároveň se stále více posiluje autorita a význam regionů a obcí, což navazuje na historickou tradici, kdy města podporovala budování kulturních příležitostí, vytvářela prostor pro uměleckou svobodu a tvorbu a byla sídlem kulturních institucí a uměleckých ústavů.234
5.1. Financování kultury na úrovni kraje Návrh rozpočtu kraje, které každoročně projednává Zastupitelstvo Kraje Vysočina, představuje jeden z nejdůležitějších schvalovacích procesů v průběhu kalendářního roku. Výše i struktura příjmů a výdajů krajského rozpočtu se od roku 2001 vyznačuje velmi dynamickým vývojem v souvislosti s nárůstem agend, které kraj v rámci systému veřejné správy vykonává. Do rozpočtu 2009 negativním způsobem zasáhla hospodářská krize, která se projevila nárůstem výdajů 233 REKTOŘÍK, Jaroslav et al. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2007, s. 147– 150. 234 ŠKARABELOVÁ, Simona et al. Ekonomika kultury a masmédií. Op. cit., s. 32–34.
70
a poklesem příjmů a rozpočet se tak poprvé v historii kraje stal schodkovým. Příjmy krajského rozpočtu lze rozdělit do čtyř základních kategorií — daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery. Nejvýznamnějším zdrojem jsou, byly vždy a patrně i budou, neinvestiční dotace ze státního rozpočtu, přičemž nejvyšší položkou je dotace na úhradu přímých výdajů obecních a krajských škol. Skokový meziroční nárůst daňových příjmů byl v roce 2005 ovlivněn přijetím novely zákona 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, kterou byl podíl krajů na sdílených daních povýšen z 3,1 % na 8,92 %. Dnes jsou daňové příjmy významnou položkou příjmů krajského rozpočtu a předpokládá se jejich pozvolný nárůst. V kategorii nedaňové příjmy vedle odvodů příspěvkových organizací tvoří nejvýznamnější část příjmy z pronájmu movitého majetku, bytů a nebytových prostor. Kapitálové příjmy plynou z prodeje pozemků, nemovitostí a dlouhodobého majetku ve vlastnictví kraje.235 Příjmy krajského rozpočtu v roce 2013 činily 8 707 883 000 Kč,236 ve schváleném rozpočtu na rok 2014 se počítá s příjmy ve výši 7 329 612 000 Kč,237 ve výhledu na léta 2015 až 2017 se výše příjmů pohybuje kolem 7,7 miliard Kč.238 V roce 2013 dosáhlo skutečné čerpání výdajů dosáhlo výše 8 583 163 000 Kč,239 v rozpočtu kraje na rok 2014 je celková výše celkových výdajů 7 594 880 000 Kč, ve výhledu na léta na léta 2015 až 2017 se celkové výdaje pohybují kolem 8 miliard.240
235 KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA. Profil Kraje Vysočina. Op. cit., s. 79. Rozpočtový výhled Kraje Vysočina na roky 2015, 2016 a 2017. Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina [online]. [14.7.2014], s. 2 [cit. 2014-0715]. Dostupné z: . 236 KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA EKONOMICKÝ ODBOR. Závěrečný účet Kraje Vysočina za rok 2013. Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina [online]. [3.7.2014], s. 11 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 237 Rozpočet Kraje Vysočina na rok 2014: Rozpočet kraje 2014. Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina [online]. [11.12.2013], s. 3 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: . 238 Rozpočtový výhled Kraje Vysočina na roky 2015, 2016 a 2017. Op. cit., s. 2. 239 KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA EKONOMICKÝ ODBOR. Závěrečný účet Kraje Vysočina za rok 2013. Op. cit., s. 18. 240 Rozpočtový výhled Kraje Vysočina na roky 2015, 2016 a 2017. Op. cit., s. 2.
71
Graf č. 4. Struktura skutečných výdajů v roce 2013.241
Graf č. 5. Struktura výdajů rozpočtu roku 2014.242
241 KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA EKONOMICKÝ ODBOR. Závěrečný účet Kraje Vysočina za rok 2013. Op. cit., s. 19. 242 Rozpočet Kraje Vysočina na rok 2014: Přílohy k rozpočtu kraje 2014. Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina [online]. [11.12.2013], s. 50 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: .
72
Struktura výdajů rozpočtu Kraje Vysočina je členěna do jednotlivých kapitol, v roce 2013 výdaje kapitoly kultura činily 171 605 000 Kč.243 Ve schváleném rozpočtu na rok 2014 celkové výdaje kapitoly kultura činí 163 476 000 Kč.244 Z toho 146 676 000 Kč jsou běžné výdaje, které zahrnují například: •
Příspěvek na provoz Horáckého divadla ve výši 26 489 000 Kč.
•
Dotaci na rozvoj koncertní činnosti Filharmonie Gustava Mahlera v rámci Kraje Vysočina ve výši 100 000 Kč.
•
Transfer Městské knihovně Jihlava ve výši 1 653 000 Kč.
•
Příspěvek na provoz Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě ve výši 7 519 000 Kč.
•
Příspěvek na provoz Muzeum Vysočiny Jihlava ve výši 13 794 000 Kč, Muzeum Vysočiny Jihlava rovněž obdrží dvě mimořádné dotace na dofinancování výdajů vzniklých v souvislosti s realizací projektu „Modernizace a dokončení expozic muzea v Jihlavě – rozvoj turistických atraktivit krajského města“ a realizaci mimořádného společného výstavního projektu sbírkotvorných organizací na úseku kultury Poklady depozitářů v souhrnné výši 2 100 000 Kč. Vedle toho byla schválena půjčka 8 268 000 Kč na výše zmíněný projekt „Modernizace a dokončení expozic muzea v Jihlavě – rozvoj turistických atraktivit krajského města“, který je realizován v rámci ROP Jihovýchod a byl schválen 20. září 2011.
•
Příspěvek na provoz Vysočině Tourism, příspěvkové organizaci 4 915 000 Kč.245
Jediným kapitálovým výdajem v roce 2014 je mimořádná investiční dotace Horáckému divadlu Jihlava na nákup autobusu na zajištění svozové činnosti ve výši 1 500 000 Kč. Mezi ostatní výdaje v celkové výši 14 800 000 Kč patří především dotace vlastníkům kulturních památek.246 V Rozpočtovém výhledu Kraje Vysočina na roky 2015, 2016 a 2017 se v kapitole kultura počítá s částkami 166 030 000 Kč na rok 2015, 167 500 000 Kč na rok 2016 a 165 200 000 Kč na rok 2017.247 243 KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA EKONOMICKÝ ODBOR. Závěrečný účet Kraje Vysočina za rok 2013. Op. cit., s. 18. 244 Rozpočet Kraje Vysočina na rok 2014: Rozpočet kraje 2014. Op. cit., s. 3. 245 Rozpočet Kraje Vysočina na rok 2014: Rozpočet kraje 2014 – včetně komentáře. Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina [online]. [11.12.2013], s. 26–30 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: . 246 Ibid., s. 30–31. 247 Rozpočtový výhled Kraje Vysočina na roky 2015, 2016 a 2017. Op. cit., s. 2.
73
Z toho běžné výdaje budou asi ve výši 150 350 000 Kč v roce 2015, 151 500 000 v roce 2016 a 149 200 000 v roce 2017. Budou v sobě zahrnovat například příspěvek na provoz organizací zřizovaných krajem v odvětví kultury a cestovního ruchu, finanční prostředky na postupové přehlídky, regionální funkce knihoven, dotace do oblasti cestovního ruchu, výstavní činnost v kultuře či půjčky na realizaci projektů příspěvkových organizací ve výši přibližně 11 miliard Kč.248 Kapitálové výdaje budou pravděpodobně činit 880 000 Kč v roce 2015 a 1 200 000 v letech 2016 a 2017, což budou například dotace na vybavení expozic a depozitářů.249 Přibližně částka 14 800 000 Kč bude každoročně využita na ostatní výdaje — prostředky určené na systémovou a trvalou podporu měst s památkami zařazenými na seznamu kulturního dědictví UNESCO, na obnovu a zachování kulturních památek, na podporu činností aktivit v oblasti cestovního ruchu v Kraji Vysočina, na zpracování předprojektové dokumentace obnovy kulturních památek a výkon státní správy na úseku památkové péče a zpracování odborných podkladů.250
248 Rozpočtový výhled Kraje Vysočina na roky 2015, 2016 a 2017 (rozpis výhledu příjmů a výdajů). Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina [online]. [14.7.2014], s. 6 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 249 Rozpočtový výhled Kraje Vysočina na roky 2015, 2016 a 2017 (rozpis výhledu příjmů a výdajů). Op. cit., s. 6. 250 Ibid., s. 6.
74
Z Rozpočtovém výhledu Kraje Vysočina na roky 2015, 2016 a 2017 je tedy patrné, že výdaje na kulturu budou spíše klesat.251
Tabulka č. 4. Rozpočtový výhled Kraje Vysočina na roky 2015, 2016 a 2017.252
251 Rozpočtový výhled Kraje Vysočina na roky 2015, 2016 a 2017. Op. cit., s. 2. 252 Ibid., s. 2.
75
5.2. Financování kultury na úrovni města Základními nástroji finančního hospodaření města jsou roční rozpočet statutárního města Jihlavy, který je každoročně schvalován Zastupitelstvem města Jihlavy a který odráží základní priority týkající se rozvoje města, a rozpočtový výhled města, který slouží pro finanční plánování města ve střednědobém horizontu a sestavuje se na období dvou až pěti let.
Tabulka č. 5. Rozpočtový výhled statutárního města Jihlavy na roky 2015–2016. 253
Příjmy města lze rozdělit do čtyř základnách skupin, daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery. Objemově nejvýznamnější jsou daňové příjmy, které jsou přerozdělovány městům ze státního rozpočtu na základě zákona o rozpočtovém určení výnosu daní. Součástí daňových příjmů jsou rovněž správní poplatky a místní poplatky vybírané na základě platných vyhlášek statutárního města, které společně představují přibližně 10 % všech daňových příjmů rozpočtu města. Nejvýznamnější položkou nedaňových příjmů jsou příjmy z pronájmu bytových a nebytových prostor a pozemků. Podíl nedaňových příjmů na rozpočtu města má spíše klesající tendenci, která zřejmě bude pokračovat i v následujících letech. Další skupinu příjmů představují kapitálové příjmy a přijaté dotace investičního charakteru, kde jsou nejvýznamnější položkou příjmy z prodeje městského majetku. Mezi běžné příjmy patří také neinvestiční dotace přijaté ze státního rozpočtu v rámci souhrnného dotačního vztahu na výkon přenesené působnosti. Výše i struktura příjmů vykazovala do roku 2008 každoroční nárůst, který však byl v roce 2009 narušen dopady hospodářské krize, která se negativně dotkla výše příjmů, především v oblasti jejich daňové složky. Tato situace stále pokračuje a nepředpokládá se, že by mělo v blízké době dojít
253 Rozpočtový výhled statutárního města Jihlavy na roky 2015–2016. Oficiální stránky města Jihlavy [online]. [21.3.2014], s. 1 [cit. 2014-08-03]. Dostupné z: .
76
k zásadnímu zvyšování příjmů města. V rozpočtu na rok 2014 jsou příjmy ve výši 809 866 900 Kč a ve výhledu na léta 2015 a 2016 se počítá s příjmy okolo 800 milionů Kč.254 Klesající tendenci příjmů jsou přizpůsobeny rovněž výdaje města. Běžné výdaje jsou rozděleny na jednotlivé paragrafy a zahrnují například opravy a údržbu majetku, mzdové náklady a příspěvky vlastním příspěvkovým organizacím a fyzickým a právnickým osobám zřízeným za účelem provozování kultury a sportu. V predikci pro roky 2015 a 2016 jsou běžné výdaje navrženy řádově ve stejné výši jako pro rok 2014, v němž oproti rozpočtu schválenému v roce 2013 došlo k poměrně dosti velkému zvýšení běžných výdajů, které způsobila změna financování příspěvkových organizací v sociální oblasti a alokace výdajů na udržitelnost již realizovaných projektů. Do kapitálových výdajů jsou zahrnuty vlastní investice města. Poslední skupinou výdajů jsou projekty. V rozpočtu na rok 2014 je schválena celková výše výdajů 1 273 557 900 Kč a ve výhledu na léta 2015 a 2016 se částky pohybují kolem 900 milionů Kč.255 Běžné výdaje rozpočtu na rok 2014 činí 750 057 900 Kč a kultura pak 28 662 000 Kč. Běžné výdaje na kulturu zahrnují například provozní výdaje a činnost kina Dukla, příspěvek Městské knihovně Jihlava, expozici v domě Gustava Mahlera, prostředky na program regenerace městské památkové rezervace či zachování a obnovu hodnot kulturního povědomí, jako jsou čestné hroby, kapličky a ostatní památky. Do výdajů na kulturu jsem zahrnula i finance pro Základní uměleckou školu Jihlava (zahrnutou v oddílu školství) a příspěvek pro Dům dětí a mládeže Jihlava (zahrnutý v oddílu sport). Pro srovnání, běžné výdaje na sport v rozpočtu města dosahují výše 40 252 000 Kč.256 Kapitálové výdaje v rozpočtu na rok 2014 činí 177 792 000 Kč, z oblasti kultury zahrnují například dotaci na rekonstrukci areálu Amfiteátr letního kina Březinovy sady ve výši 27 000 Kč. Zatímco sport je v kapitálových výdajích dotován částkou 6 965 000 Kč, která jednak zahrnuje prostředky na výstavbu vyhřívaného trávníku na fotbalovém stadionu FC Vysočina a také dotace na cyklostezky a cyklotrasy.257
254 Integrovaný plán rozvoje statutárního města Jihlavy pro programovací období 2007-2013. Op. cit., s. 27–28. Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: Profil statutárního města Jihlavy. Op. cit., s. 64, 68. Rozpočet statutárního města Jihlavy na rok 2014. Oficiální stránky města Jihlavy [online]. [2.1.2014], s. 2–3 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: . Rozpočtový výhled statutárního města Jihlavy na roky 2015–2016. Op. cit., s. 1–2. 255 Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: Profil statutárního města Jihlavy. Op. cit., s. 64– 65. Rozpočet statutárního města Jihlavy na rok 2014. Op. cit., s. 2–3. Rozpočtový výhled statutárního města Jihlavy na roky 2015–2016. Op. cit., s. 1, 3–4. 256 Rozpočet statutárního města Jihlavy na rok 2014. Op. cit., s. 4–6. 257 Ibid., s. 7–8.
77
Ve skupině projekty se na rok 2014 počítá s výdaji 345 708 000 Kč, z toho na sportovně-relaxační centrum Český mlýn a cyklostezky celkem 20 083 000 Kč a Dům dětí a mládeže Jihlava obdrží na rekonstrukci 13 014 000 Kč.258 Vedle finančních prostředků běžného ročního hospodaření má město Jihlava k dispozici také finanční prostředky soustředěné na účelových fondech: Fond rezerv a rozvoje, Privatizační fond, Fond kofinancování evropských projektů, Fond obnovy vodovodů a kanalizací a Fond města Jihlavy na podporu sportu, kultury a sociální oblasti. V rámci poskytnutých dotací v oblasti kultury na rok 2014 bylo schváleno celkem 7 650 535 Kč, které zahrnují například dotace poskytované Domu kultury a odborů, Dětskému divadlu Ježek, souborům T.E.J.P. a De Facto Mimo, Filharmonii Gustava Mahlera, Pěveckému sdružení Campanula a Dětskému pěveckému sboru Zvoneček, Horáckému divadlu Jihlava či Tělocvičné jednotě Sokol na činohru, tanec a pohybové inscenace a další projekty Divadla otevřených dveří. Město rovněž v letošním roce dotuje 18. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava, regionální postupové přehlídce studentského divadla JID 20-14, 13. ročníku festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava 2014 a 57. ročník Festivalu sborového umění Jihlava 2014.259
258 Rozpočet statutárního města Jihlavy na rok 2014. Op. cit., s. 9. 259 Přehled poskytnutých dotací v oblasti kultury na rok 2014 – v rámci vyhlášených výzev. Oficiální stránky města Jihlavy [online]. [5.2.2014] [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: .
78
V roce 2013 bylo vyplaceno na příspěvky, transfery a dary na kulturní účely, které schválila Rada města Jihlavy a Zastupitelstvo města Jihlavy, celkem 8 177 769 Kč, zatímco na sportovní účely celkem 47 747 875 Kč, pokud odečteme veškeré finance poskytnuté HC Dukla Jihlava s.r.o. a FC Vysočina Jihlava a.s., pak bylo v roce 2013 na sport vynaloženo 26 509 875 Kč, což je stále třikrát víc než na kulturu.260
Graf č. 6. Neinvestiční příspěvky a transfery vyplacené v roce 2013.261
Z výše uvedeného je patrné, že město upřednostňuje sport na úkor kultury. Samozřejmě je třeba počítat s tím, že výše výdajů na sport je ovlivněna skutečností, že statutární město Jihlava je vlastníkem HC Dukla Jihlava s.r.o.. Město má rovněž 14% majetkový podíl v FC Vysočina Jihlava a.s.262
260 TEICHMANOVÁ, Jitka a Radka SMRČKOVÁ. Závěrečný účet statutárního města Jihlavy za rok 2013. Oficiální stránky města Jihlavy [online]. [6.5.2014], s. 28–32 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . 261 Ibid., s. 37. 262 Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: Profil statutárního města Jihlavy. Op. cit., s. 44.
79
6. SWOT analýza
Analýza SWOT je metoda strategické analýzy a hodnocení, která je nazvána podle počátečních písmen anglických slov Strenghts (síly), Weaknesses (slabosti), Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby).263 SWOT analýza je v podstatě spojením dvou analýz různých typů, a to analýzy vnitřního prostředí, tzv. mikroprostředí, která je tvořena z analýzy silných a slabých stránek organizace (strenghts and weaknesses), a analýza vnějšího prostředí, tzv. makroprostředí, která je tvořená analýzou příležitostí a hrozeb organizace (opportunities and threats). Analýza mikroprostředí je tvořena naším trhem, zákazníky, konkurencí a dodavateli. Analýza makroprostředí vychází ze zkoumání vnějšího (externího) prostředí, které organizaci obklopuje. Zpravidla sleduje a monitoruje věci, které organizace nemůže nijak ovlivnit. „Pro analýzu makroprostředí lze použít tzv. STEP analýzu, tedy analýzu sociálních, technických, ekonomických a politických podmínek pro činnost organizace. Současně s nimi je vhodné zohlednit i demografický vývoj a legislativu.“264 Kromě toho analýza makroprostředí zahrnuje i tržní prostředí neboli blízké okolí organizace, tedy zákazníky, konkurenci a dodavatele.265 „Analýzu SWOT je třeba vnímat jako nástroj, jehož pomocí dojde k uspořádání existujících informací. Nevede apriori k objevení zcela nových, netušených poznatků, ale k využití informací na kvalitativně vyšší úrovni, než jsou pouhé neformalizované diskuze o nich.“266
263 JANEČKOVÁ, Lidmila a Miroslava VAŠTÍKOVÁ. Marketing služeb. Praha: Grada, 2000, s. 74. 264 ŠKARABELOVÁ, Simona. Marketing ve veřejném sektoru: distanční studijní opora. Brno: Masarykova univerzita, 2005, s. 36. 265 JANEČKOVÁ, Lidmila a Miroslava VAŠTÍKOVÁ. Marketing služeb. Op. cit., s. 75. 266 BEČVÁŘOVÁ, Zuzana. Analýza SWOT a její praktické využití při zpracování školního vzdělávacího programu (ŠVP). Metodický portál: Články [online]. 18. 05. 2006, [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: .
80
6.1. SWOT analýza statutárního města Jihlavy SWOT analýza statutárního města Jihlavy vychází z následujících zdrojů: •
SWOT analýza statutárního města Jihlavy: 2012,267
•
analýzy SWOT Koncepce rozvoje kultury v Jihlavě na léta 2012–2014,268
•
SWOT analýza statutárního města Jihlavy: Integrovaný plán rozvoje statutárního města Jihlavy,269
•
a z analýzy kulturního prostředí a financování kultury vypracovaných autorkou v rámci této práce.
6.1.1. Silné stránky •
Existence tradičních, regionálně, národně i mezinárodně významných akcí (Hudba tisíců – Mahler Jihlava, Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava, Den otevřených dveří památek, Festival sborového umění Jihlava, Vysočina fest atd.).
•
Široká síť kulturních zařízení ve městě, existence významných kulturních institucí s nadregionálním významem (Horácké divadlo, Muzeum Vysočiny, Galerie Vysočiny, Městská knihovna, ZOO Jihlava).
•
Trvalý zájem představitelů města o kulturu.
•
Aktivní činnost spolků a sdružení, velký počet spolků a sdružení.
•
Existence projektového a motivujícího financování (grantový systém dotací z rozpočtu města).
•
Kvalitní Základní umělecká škola Jihlava a Dům dětí a mládeže Jihlava, bohatá zájmová činnost ve školách.
•
Architektonicky významné centrum města, městská památková rezervace, historické opevnění města, Jihlavské katakomby, velký počet kulturních a historických památek.
267 SWOT analýza statutárního města Jihlavy: 2012. Oficiální stránky města Jihlavy [online]. [13.3.2014], s. 10–11 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: . 268 Koncepce rozvoje kultury v Jihlavě na léta 2012–2014. Op. cit., s. 4–5. 269 Příloha č. 7: SWOT analýza statutárního města Jihlavy: Integrovaný plán rozvoje statutárního města Jihlavy. Oficiální stránky města Jihlavy [online]. [12.10.2010], s. 11 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: .
81
6.1.2. Slabé stránky •
Nedostatečná provázanost a koordinace kulturních akcí ve městě, malá provázanost mezi kulturní strategií města a aktivitami kulturních institucí, kulturně podnikajících subjektů a spolků, jejichž zřizovatelem není město.
•
Omezené kapacity prostor pro pořádání velkých kulturních akcí včetně doprovodných služeb, absence kongresového centra, městu chybí multifunkční hala k organizování větších kulturních podniků.
•
Nedostatek parkovacích ploch a nedokonalý naváděcí systém pro návštěvníky města či účastníky kulturních akcí.
•
Nevyužitý potenciál města pro rozvoj cestovního ruchu, nedostatečná propagace města, nepříliš efektivní a organizovaný informační systém.
•
Narušení integrity historického jádra města nešetrnými stavebními zásahy.
•
Správa nemovitostí města užívaných pro kulturní účely není optimálně vyřešena (zatím v péči několika odborů magistrátu).
•
Dlouhodobě zanedbávaná obnova a údržba kulturních památek, historických a jiných turisticky zajímavých objektů, špatný technický stav některých kulturních památek, historických a jiných objektů.
•
Neexistuje široká platforma spolupráce s podnikatelskými subjekty ve městě na podporu kultury.
•
Relativně malý podíl finančních prostředků z provozního rozpočtu města vyčleněný na kulturu.
6.1.3. Příležitosti •
Podpora kulturního života ve městě ze strany podnikatelů.
•
Výstavba multifunkční haly (pořádání kulturních akcí a kongresů).
•
Efektivnější využití stávajících prostor pro kulturu.
•
Vytvoření informační a propagační strategie v oblasti kultury.
82
•
Rozvoj specifických forem cestovního ruchu (kongresový cestovní ruch, návštěva církevních památek).
•
Prosadit kulturní hodnoty Jihlavy v evropském kontextu, využívání silných stránek města v oblasti kultury pro tuzemský a mezinárodní cestovní ruch.
•
Zkvalitňování grantového systému, čerpání státních a evropských dotací pro kulturní instituce ve městě.
•
Využít potenciál uměleckého školství a dalších organizací zřizovaných městem.
•
Společné projekty města, podnikatelských subjektů a neziskových organizací.
6.1.4. Hrozby •
Nosné aktivity kulturního života nejsou pod přímou kontrolou města, odchod pořadatelů a sponzorů kulturních akcí ve městě.
•
Nezájem podnikatelských subjektů a obyvatel o zapojování se do kulturního dění ve městě.
•
Změna grantové a dotační politiky institucí podporujících oblast kultury.
•
Rostoucí finanční náročnost podpory provozu kulturních zařízení ve městě.
•
Zhoršení ekonomické situace a její dopady na cestovní ruch.
•
Prosazování partikulárních zájmů pořadatelů kulturních akcí může způsobit nevyváženost kulturních příležitostí ve městě (komerce, převaha alternativních směrů).
•
Nedostatek finančních prostředků na činnost kulturních zařízení a podporu grantových projektů.
•
Pokles turistické atraktivity města, zkracování doby pobytu návštěvníků.
83
7. Strategické plánování
Výraz management má tři významové roviny, je chápán jako proces řízení, řídící pracovníci a soubor poznatků o řízení.270 Řízení Covey definuje jako lidskou činnost zabezpečující cíle, produkty a služby, na základě využívání zdrojů a vedení lidí. Přičemž zdůrazňuje rozdíl mezi řízením a vedením, kdy vedení vidí jako „dělání správných věcí“ — vytyčení správných cílů a řízení vidí jako „dělání věcí správně“, tedy uskutečnění těchto cílů správnou cestou. Pojem řízení je úzce spjat s funkcemi či manažerskými činnostmi. Běžná klasifikace manažerských činností dělí řízení na čtyři funkce plánování, organizování, přikazování, koordinace a kontrola.271 Základními principy managementu jsou dělba práce, rovnováha pravomoci a zodpovědnosti, disciplína, jednoznačnost přikazování, jednota zaměření, podřízenost individuálních zájmů zájmům obecným, spravedlivé odměňování, centralizace, nepřetržitý řetěz, jednoznačnost, spravedlnost, stabilita pracovníků, iniciativa a pocit sounáležitosti. Z toho vyplývá, že práce by měla být členěna na malé proveditelné prvky, umožňující dosáhnout výhody specializace. Každý pracovník by měl mít přiměřenou pravomoc vzhledem k zodpovědnosti za provedení uložené práce. Zaměstnanci by měli za všech okolností respektovat jasně formulovanou dohodu uzavřenou mezi nimi a organizací. Manažeři by měli pro všechny případy porušení disciplíny používat přiměřené sankce. Zaměstnanci by měli dostávat příkazy a být podřízeni výhradně jednomu nadřízenému. Činnosti směřující k jednomu cíli by měly být řízeny podle jednoho společného plánu. Prioritu mají zájmy organizace před zájmy jednotlivců. Odměňování by mělo odpovídat plnění pracovních úkolů. Pravomoc by měla být delegována úměrně dané zodpovědnosti. Řídící příkazy a informační sdělení by měly vytvářet nepřetržité řetězce. Každý pracovní úkol by měl být specifikován tak, aby ho pracovník nejen správně pochopil, ale viděl i jeho souvislost s činnostmi jinými. Ustavená pravidla a dohody by měly být řádně dodržovány. U zaměstnanců je třeba vytvářet pevný pocit sounáležitosti a věrnosti k organizaci. Pracovníky je třeba vést v rámci jejich pravomoci k samostatnosti
270 BLAŽEK, Ladislav. Management: organizování, rozhodování, ovlivňování. Praha: Grada, 2011, s. 12. 271 PŮČEK, Milan a KOPPITZ, David. Strategické plánování a řízení pro města, obce a regiony. Praha: Národní síť Zdravých měst ČR, 2012, s. 171.
84
a iniciativnosti při plnění jasně zadaných pracovních úkolů. Pro zaměstnance je důležitý pocit, že je třeba „táhnout za jeden provaz“.272 Strategické řízení je řízení, kdy jsou dosahovány stanovené cíle a jejich indikátory, přičemž tyto cíle jsou odvozeny z poslání a úkolů stanovených legislativou a ze sdílených lidských hodnot a současně plánované nebo vynaložené zdroje jsou použity ekonomicky racionálně, tedy účelně, efektivně a hospodárně.273 Ústředním pojem strategického řízení je strategie, která úzce souvisí s cíli, které organizace sleduje. Přičemž cíle jsou žádoucí budoucí stavy, kterých má být dosaženo a strategie vyjadřují základní představy o tom, jakou cestou budou cíle dosaženy. Strategie tedy předurčuje budoucí činnosti organizace, jejichž realizací instituce dojde k naplnění svých cílů. Základními charakteristikami strategie (a strategického rozhodování) je, že míří do vzdálenější budoucnosti, měla by organizaci zajistit specifickou konkurenční výhodu, určuje především základní parametry činnosti, měla by sledovat dosažení souladu mezi aktivitami organizace a jejím prostředím, má stavět na klíčových zdrojích a schopnostech, měla by vymezovat základní způsoby zajištění zdrojů potřebných pro realizaci strategie, zásadním způsobem určuje úkoly taktické a operativní úrovni řízení a musí zohledňovat i organizační hodnoty, očekávání a kulturu organizace.274 Strategické plánování, jehož podstatou je stanovování cílů, je nedílnou součástí řízení a jednou z nejdůležitějších náplní práce vedení organizace.275 Strategické plánování je proces posuzování současné situace města a jeho možného vývoje za účelem návrhu vize města a časově ohraničeného souboru cílů a na ně navazujících aktivit či projektů, indikátorů pro měření cílů, finančních rámců, které odpovídají reálným možnostem a pravidel pro zavedení strategického plánu do běžného chodu města.276 Výsledkem plánovacího procesu je jednak shoda mezi organizací a jejím zřizovatelem i uvnitř organizace na tom, kam směřuje, jaké jsou priority a jakým způsobem je hodlá realizovat a naplnit, a zároveň plán v podobě dokumentu, který komplexním způsobem formuluje jak vizi a cíle, tak podrobně uvádí prostředky a cesty, jichž má být užito, a který rovněž stanovuje zpětnou vazbu.277
272 ŠKARABELOVÁ, Simona et al. Ekonomika kultury a masmédií. Op. cit., s. 187. 273 PŮČEK, Milan a KOPPITZ, David. Strategické plánování a řízení pro města, obce a regiony. Op. cit., s. 174. 274 ŠKARABELOVÁ, Simona et al. Ekonomika kultury a masmédií. Op. cit., s. 187–188. 275 Ibid., s. 190. 276 PŮČEK, Milan a KOPPITZ, David. Strategické plánování a řízení pro města, obce a regiony. Op. cit., s. 175. 277 ŠKARABELOVÁ, Simona et al. Ekonomika kultury a masmédií. Op. cit., s. 190.
85
7.1. Strategické dokumenty města Jihlavy 7.1.1. Koncepce rozvoje kultury v Jihlavě na léta 2012–2014 Koncepce rozvoje kultury v Jihlavě na léta 2012–2014 byla schválena Radou města Jihlavy usnesením číslo 1407/11-RM dne 1. prosince 2011, je platná s účinností od 1. ledna 2012.278 Koncepce rozvoje kultury v Jihlavě na léta 2012–2014 vychází z předpokladu, že celkový objem finančních prostředků vynakládaných na kulturu z rozpočtu města zůstane do budoucna přinejmenším zachován.279 Vizí města Jihlava v oblasti kultury je vytvořit a udržovat otevřený veřejný prostor, citlivě reagující na konkrétní potřeby zájmových skupin či jednotlivců, všech věkových a společenských kategorií obyvatel. Podporovat pořádání kulturních akcí i kulturní zájmovou činnost formou grantů. Vytvořit kvalitní podmínky pro pestré kulturní aktivity pořádané nejrůznějšími subjekty. Soustředit v Jihlavě kulturní události a aktivity významné pro život samotného města, důležité v kontextu kraje i s národním a mezinárodním přesahem. Pečovat o historické a kulturní památky a celý prostor městské památkové rezervace a její ochranné pásmo a plánovitě je oživovat. Využít pro kulturní, sportovní a další volnočasové aktivity nově revitalizovaných prostor města.280 Koncepce vymezuje následující čtyři globální cíle: •
Zachování a rozvíjení aktivního provozování živé kultury obyvateli města v širokém měřítku.
•
Rozvoj všech umělecky cenných kulturních žánrů, při zachování specifického vztahu k tradicím.
•
Uchování historické urbanistické hodnoty města a společenského života v historickém centru.
•
Využití specifického kulturního potenciálu města pro rozvoj cestovního ruchu.281
278 Koncepce rozvoje kultury v Jihlavě na léta 2012–2014. Op. cit., s. 1. 279 Ibid., s. 3. 280 Ibid., s. 3. 281 Ibid., s. 3.
86
Koncepce rozvoje kultury v Jihlavě na léta 2012–2014 definuje šest strategických cílů: 1. Udržovat a rozvíjet priority kulturního života města. 2. Udržovat a posilovat aktivní účast obyvatel na vytváření pestrého kulturního života města. 3. Optimalizace zdrojů financování kultury. 4. Udržovat a posilovat kulturní image města. 5. Zvyšovat míru provázání kultury na cestovní ruch. 6. Marketingová strategie.282
282 Koncepce rozvoje kultury v Jihlavě na léta 2012–2014. Op. cit., s. 5.
87
V následující tabulce jsou vymezeny směry realizace cíle a způsoby realizace:
Tabulka č. 6. Strategické směry Koncepce rozvoje kultury v Jihlavě na léta 2012–2014.283 283 Koncepce rozvoje kultury v Jihlavě na léta 2012–2014. Op. cit., s. 6–7.
88
7.1.2. Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020
Obrázek č. 3. Vize města Jihlavy. 284
Na podzim roku 2011 schválila Rada města Jihlavy usnesením č. 1083/11-RM přípravu Strategického plánu rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020, jehož hlavním garantem byl Odbor rozvoje města Magistrátu města Jihlavy, který spolupracoval s odborným externím konzultantem, doc. RNDr. Zdeňkem Szczyrbou, Ph. D. Dále byla do procesu přípravy zapojena Komise pro územní plánování a strategický rozvoj zřízena Radou města Jihlavy, Řídící pracovní skupina a čtyři tematické pracovní skupiny. Kromě uvedených aktérů se na zpracování dokumentu podílely orgány městské samosprávy, odbory Magistrátu města Jihlavy, zástupci organizací a institucí působících na území Jihlavy a v neposlední řadě občané, jejichž zapojování bylo zajišťováno ve spolupráci s koordinátorkou Národní sítě zdravých měst a Agendy 21.285 Strategického plánu rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020 navazuje na Integrovaný plán rozvoje města, který byl zpracován v programovém období let 2007-2013. Avšak Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020 není na rozdíl od Integrovaného plánu rozvoje tak úzce tematicky profilován a zabývá se tématy definovanými v řešených oblastech i v širším území obce s rozšířenou působností.286 Hlavními důvody, které vedly k vypracování dokumentu, byla zejména potřeba koordinovat směřování dalšího rozvoje klíčových oblastí života ve městě, sjednotit existující koncepční dokumenty a reagovat na cíle a záměry definované ve strategických dokumentech na vyšších úrovních, například kraje a státu.287 Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020 je střednědobý dokument ohraničený konkrétním návrhovým obdobím, avšak lze očekávat, že v případě některých témat bude jeho působnost přesahovat koncipované období a dopady některých opatření mohou zasáhnout do 284 Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020. Op. cit., s. 18. 285 Ibid., s. 3–4. 286 Ibid., s. 5–6. 287 Ibid., s. 3.
89
plánovacího období po roce 2020.288 Globálním cílem strategie je, že Jihlava bude v roce 2020 městem s kvalitním systémem navazujících vzdělávacích institucí odpovídající potřebám trhu práce, konkurenceschopným podnikatelským sektorem, vysokou kvalitou zdravotní a sociální péče, vysokou mírou bezpečnosti, kvalitními podmínkami pro život obyvatel, moderní infrastrukturou, podmínkami pro udržitelný rozvoj, bohatou nabídkou volnočasových aktivit a atraktivním prostředím pro návštěvníky.289 Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020 má čtyři prioritní oblasti, které jsou dále rozděleny na specifické cíle a ty na jednotlivá opatření:
Obrázek č. 4. Strategický rámec rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020. 290
•
Prioritní oblast A: Vzdělávání, podnikání a zaměstnanost.
•
Prioritní oblast B: Sociální oblast, zdravotnictví a bezpečnost.
•
Prioritní oblast C: Udržitelný rozvoj města.
•
Prioritní oblast D: Kultura, sport, volnočasové aktivity a cestovní ruch.291
288 Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020. Op. cit., s. 3. 289 Ibid., s. 18. 290 Ibid., s. 17. 291 Ibid., s. 19–22.
90
Oblastí kultury se tedy vedle sportu, volnočasových aktivit a cestovního ruchu věnuje prioritní oblast D:
Obrázek č. 5. Prioritní oblast D: Kultura, sport, volnočasové aktivity a cestovní ruch.292
292 Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020. Op. cit., s. 41.
91
7.2. Analýza opatření a nová opatření 7.2.1. Zachovat a zefektivnit grantový systém podpory města Související opatření: •
Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: D1.1 Zachovat a zefektivnit grantový systém podpory města včetně podpory festivalové činnosti.293
•
Koncepce rozvoje kultury v Jihlavě na léta 2012–2014: 4.1 Zjednodušení grantového systému.294
Jihlava dlouhodobě sponzoruje činnost kulturních subjektů prostřednictvím grantového systému a zachování těchto příspěvků je nezbytnou podmínkou aktivního působení zejména drobnějších aktérů a rozvoje širokého spektra nejrůznějších kulturních činností. Vedle podpory akcí již existujících a osvědčených (například Hudba tisíců – Mahler Jihlava, Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava, Den otevřených dveří památek, Festival sborového umění Jihlava či Vysočina fest) by mělo město také přispívat ke vzniku nových kulturních událostí a aktivit významných pro město. Koncepce rozvoje kultury v Jihlavě na léta 2012–2014 obsahuje strategický cíl „Optimalizace zdrojů financování kultury“. Jedním ze směrů jeho realizace je do konce roku 2011, respektive do vypsání grantů na rok 2012, zjednodušit grantový systém (upravit pravidla pro vypisování grantů, žádosti o grant a zejména administrativu se žádostí spojenou a rovněž upřesnit pravidla vyhodnocování grantů). Nepodařilo se mi zjistit zda k tomu došlo, ale ve Strategickém plánu rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020 by dle opatření „Zachovat a zefektivnit grantový systém podpory města včetně podpory festivalové činnosti“ měl být grantový systém podroben evaluaci a na základě zjištění případně přizpůsoben potřebám kulturních subjektů. Indikátorem opatření by měla být výše rozdělovaných grantů a počet podpořených projektů.
293 Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020. Op. cit., s. 42, 72. 294 Koncepce rozvoje kultury v Jihlavě na léta 2012–2014. Op. cit., s. 9.
92
7.2.2. Pravidelně oceňovat podporovatele a aktivní aktéry v oblasti kultury Související opatření: •
Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: D1.2 Pravidelně oceňovat podporovatele a aktivní aktéry v oblasti kultury a sportu.295
Ze SWOT analýzy vyplývá, že kulturu ve městě může ohrozit nezájem podnikatelských subjektů a obyvatel o zapojování se do kulturního dění ve městě. Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020 na to reaguje opatřením „Pravidelně oceňovat podporovatele a aktivní aktéry v oblasti kultury a sportu“, jehož cílem je zvýšení motivace podnikatelů a dalších subjektů sponzorujících oblast kultury. Posilovat zájem subjektů aktivně se podílet na kulturním dění ve městě, ať již formou podpory této oblasti či přímo organizací konkrétních akcí. Výsledkem by mělo být navázání významných partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem. V rámci aktivit Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020, bude udělováno městské ocenění, což by měla být prestižní událost, které by měla být věnována patřičná mediální pozornost. Indikátorem opatření by měl být počet setkání vedení města s aktéry v oblasti kultury a také počet udělených ocenění. 7.2.3. Zefektivnit regionální a nadregionální propagaci akcí v oblasti kultury Související opatření: •
Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: D1.3 Zefektivnit regionální a nadregionální propagaci akcí v oblasti kultury a sportu.296
Opatření „Zefektivnit regionální a nadregionální propagaci akcí v oblasti kultury a sportu“ se dotýká oblasti regionální a nadregionální spolupráce při propagování nabídky kulturního vyžití. Jihlava je jako centrum kraje místem konání mnoha tradičních a oblíbených akcí, včetně pravidelně
295 Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020. Op. cit., s. 42, 72. 296 Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020. Op. cit., s. 42, 64, 72. Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: Přílohy. Oficiální stránky města Jihlavy [online]. [13.3.2014], s. 111 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: .
93
pořádaných festivalů, které jsou navštěvovány jak účastníky z Kraje Vysočina, tak z různých koutů republiky i ze zahraničí. K realizaci tohoto opatření byl vytvořen projekt s názvem „Aktivní a ucelená propagace města Jihlavy jako destinace cestovního ruchu, včetně propagace v oblasti kultury, sportu a volnočasových aktivit“. Projekt by se měl zaměřit na aktivní propagaci Jihlavy jako destinace cestovního ruchu, ale také místa, které může návštěvníkům nabídnout efektivní využití volného času. Projekt byl měl představit Jihlavu jako moderní město kultury s důrazem na festivaly, tradiční, ale i netradiční akce. Cílem projektu je vytvořit zážitkové balíčky a propojit stávající objekty cestovního ruchu. Do projektu by se měly zapojit i soukromé subjekty působící v cestovním ruchu nebo oblasti kultury. Potencionální návštěvník by po realizaci projektu měl Jihlavu vnímat jako moderní a živé město s širokou nabídkou kulturních i jiných aktivit. Město, kde lze využít propojených a ucelených nabídek a produktů, které by měly být dostupné i s využitím moderních mobilních informačních technologií. Pokud by se projekt nerealizoval, nabídka cestovního ruchu by zůstala „statická“ a neumožnila by rozvoj dalších možností propagace a nabídka města by se stala nezajímavou. Garantem projektu je statutární město Jihlava, Vysočina Tourism a Kraj Vysočina. Projekt by měl být realizován v letech 2015 až 2017, financován z rozpočtu města a dotačních titulů Evropské unie. Náklady se odhadují na 400 000 Kč (podle zásobníku projektů v Strategickém plánu rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020297) či 4 000 000 Kč (podle projektové karty obsažené v přílohách strategického plánu298). Indikátorem opatření by měl být jednak počet kulturních akcí propagovaných ve spolupráci s obcemi a městy v Kraji Vysočina a také počet vytvořených propagačních nebo marketingových produktů pro cestovní ruch.
297 Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020. Op. cit., s. 64. 298 Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: Přílohy. Op. cit., s. 111.
94
7.2.4. Iniciovat spolupráci s dalšími subjekty činnými v oblasti kultury Související opatření: •
Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: D1.4 Iniciovat spolupráci s dalšími subjekty činnými v oblasti kultury.299
•
Koncepce rozvoje kultury v Jihlavě na léta 2012–2014: 2.3 Podporovat spolupráci škol a kulturních institucí ve městě.300
Jihlava zřizuje kvalitní základní uměleckou školu. Jihlava je zřizovatelem také Domu dětí a mládeže Jihlava. Vedle toho v Jihlavě působí také dvě střední umělecky zaměřené školy a také soukromá Vyšší odborná škola grafická. Rovněž se jihlavské školy mohou pyšnit bohatou zájmovou činností. Cílem tohoto opatření je především navázání kooperace s uměleckými školami v Jihlavě a využití dovedností místních studentů například při řešení tematicky příslušných projektů nebo městem pořádaných kulturních akcích. Také umožnit školám realizovat vlastní kulturní vystoupení v různých prostorách města, podpořit divadelní přehlídku základních škol, podpořit přehlídky a soutěže uměleckého charakteru pořádané místními subjekty, podpořit pořady pro děti a mládež či podpořit spolupráci vedení škol s různými subjekty a organizacemi v oblasti kultury. Koncepce rozvoje kultury v Jihlavě na léta 2012–2014 obsahuje návrh vytvoření systému pro školy s názvem „Děti poznávají kulturu“, který by měl děti seznámit se s různými žánry a formami umění. V neposlední řadě by se měl zlepšit přístup příspěvkových organizací města ke grantům a mělo by se v rozpočtu počítat s podporou kulturních aktivit tak, aby byly příspěvkové organizace více zainteresovány do kulturních projektů. Podpořit zájem o výchovu k účasti na kulturním dění. Indikátorem opatření by měl být počet nových projektů města realizovaných ve spolupráci s dalším subjektem v oblasti kultury.
299 Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020. Op. cit., s. 42–43, 72. 300 Koncepce rozvoje kultury v Jihlavě na léta 2012–2014. Op. cit., s. 9.
95
7.2.5. Rozšířit doplňkovou infrastrukturu cestovního ruchu na území města Související opatření: •
Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: D2.1 Rozšířit doplňkovou infrastrukturu cestovního ruchu na území města.301
Město Jihlava důležité středisko cestovního ruchu v Kraji Vysočina, a to jak díky své výhodné geografické poloze, tak i vzhledem ke své bohaté historii a atraktivním turistickým cílům. Město Jihlava však, jak je patrné ze SWOT analýzy, nedisponuje odpovídající infrastrukturou poskytující kvalitní zázemí všem návštěvníkům. Cílem tohoto opatření je proto zajistit v budoucích letech rozvoj doplňkové infrastruktury cestovního ruchu. Součástí opatření jsou dva projekty — „Revitaliace kulturní infrastruktury a infrastruktury cestovního ruchu“ a „Naváděcí a informační systém“. Projekt „Revitalizace kulturní infrastruktury a infrastruktury cestovního ruchu“, který je zaměřen na opravu letního amfiteátru Březinovy Sady, amfiteátru u brány Matky Boží a městského opevnění včetně brány Matky Boží. Garantem projektu je statutární město Jihlava. Realizace by měla probíhat v letech 2014 až 2020. Projekt by měl být financován z rozpočtu města, případně z dotací na opravy kulturních památek. Odhad nákladů se pohybuje mezi 35302 a 36303 miliony korun. Součástí opatření je také projekt „Naváděcí a informační systém“, který je zaměřen na vznik uceleného turistického naváděcího systému, který by usnadnil orientaci po městě. Naváděcí informační systému byl měl využít jak dopravní „uzly města“, tak i místa, kde se kumuluje vyšší počet návštěvníků. Díky využití moderních technologií (například aplikace pro chytré telefony) byl měl být zcela nezávislý na lidském faktoru — návštěvník bude mít k dispozici informace o městě prakticky kdykoliv. Měla by se tím celkově zlepšit orientace turistů v Jihlavě. Garantem projektu je statutární město Jihlava, Vysočina Tourism a Kraj Vysočina. Projekt by měl být financován z rozpočtu města a dotačních titulů Evropské unie. Náklady projektu se odhadují na tři miliony korun. Předpokládaný termín realizace je rok 2015. 301 Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020. Op. cit., s. 43, 64, 72. Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: Přílohy. Op. cit., s. 112, 114–116. 302 Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020. Op. cit., s. 64. 303 Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: Přílohy. Op. cit., s. 114–116.
96
Dle autorky práce by mohla být variantou naváděcího informačního systému i možnost zapojení se do projektu „USE-IT“. USE-IT je mezinárodní projekt zaměřený především na mladé cestovatele. Cílem je mimo jiné poskytovat nekomerční informace a doporučovat oblíbená i méně navštěvovaná místa, aktivně podporovat uvědomělé cestování, rozvoj města a cestovního ruchu, podporovat mezikulturní porozumění a toleranci, zprostředkovávat kontakt cestovatelů s místními lidmi a kulturou a také podporovat rozvoj a seberealizaci místních mladých lidí a vznik pracovních příležitostí. Historie projektu sahá až do roku 1968 do Kodaně a vše prý začalo „hippie revolucí“, postupem let se USE-IT rozšířil do celé Evropy. V roce 2011 je do projektu zapojila Praha s první edicí USE-IT mapy. Dnes svou USE-IT mapu mají a nebo ji připravují také Ostrava, Brno, Plzeň, Olomouc, České Budějovice a Český Krumlov. USE-IT se zaměřuje na zážitkovou turistiku a je cílen zejména na zahraniční, mladé turisty. „USE-IT umožňuje mladým cestovatelům vymanit se z turistické bubliny, setkat se s místními mladými a aktivně objevovat OPRAVDOVÉ město.“304 Domnívám se, že Jihlava má potenciál se k projektu připojit s tím, že projekt by mohl oslovit nejen mladé cestovatele.
Obrázek č. 6. USE-IT Česká Republika.305
304 O projektu. USE-IT Česká Republika [online]. 2011 [cit. 2014-07-16]. Dostupné z: . 305 USE-IT Česká Republika [online]. 2011 [cit. 2014-07-16]. Dostupné z: .
97
Indikátorem opatření by měl být počet realizovaných opatření pro informování návštěvníků města (naváděcí systém či mobilní aplikace) a počet nových zařízení doplňkové infrastruktury sloužící primárně návštěvníkům města. 7.2.6. Rozšířit a zkvalitnit nabídku služeb v oblasti cestovního ruchu s důrazem na místní a regionální provázanost Související opatření: •
Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: D2.2 Rozšířit a zkvalitnit nabídku služeb v oblasti cestovního ruchu s důrazem na místní a regionální provázanost.306
Opatření „Rozšířit a zkvalitnit nabídku služeb v oblasti cestovního ruchu s důrazem na místní a regionální provázanost“ vychází z potřeby zajistit síť kvalitních a atraktivních služeb v oblasti cestovního ruchu. Prostřednictvím pravidelných průzkumů je třeba mapovat poptávku a spokojenost turistů v Jihlavě. Důležité je rovněž posilování vazeb mezi místními aktéry cestovního ruchu — podnikatelskou sférou, cestovními kancelářemi a hotely. Klíčové je také využití atraktivních prostor města k podpoře turistického ruchu. V rámci opatření by měly být podporovány aktivity vedoucí k vytvoření ucelených zážitkových balíčků
služeb
a strategií
v oblasti
cestovního
ruchu.
Mělo
by
dojít
k propojení
nejnavštěvovanějších turistických cílů a ke zvýšení efektivity poskytovaných služeb. Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020 uvádí jako příklad přenesení služeb Turistických informačních center do hojně navštěvovaných zařízení během hlavní sezóny. V rámci opatření by měl také být pro komfort obyvatel a návštěvníků zřízen jednotný rezervační systém. Rezervační systém by měl obsahovat veškeré informace o nabídce kulturních akcí spolu s možností zarezervovat si vstupenky. K jeho realizaci byl vytvořen projekt s názvem „Rezervační systém objednávání vstupenek na kulturní akce“, který má vyřešit stávající nepřehlednost v pořádaných kulturních akcích. Zájemci o kulturní akci musejí hledat informace o možnosti rezervace a jsou nuceni se orientovat v různých rezervačních systémech. Cílem projektu je vytvoření jednotného rezervačního systému a metodiky pro rezervaci a prodej vstupenek. Rezervační systém by měl být řešen webovou aplikací, kde bude možné získat veškeré informace a případně zarezervovat vstupné na jakoukoliv kulturní akci pořádanou v Jihlavě
306 Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020. Op. cit., s. 43, 65, 72. Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: Přílohy. Op. cit., s. 113.
98
a v jejím okolí. Systém by mimo přímého prodeje mohl umožnit i dálkový prodej veškerých vstupenek a zvýšit tak zájem obyvatel Jihlavy a okolí. Projekt by měl zkvalitnit podmínky pro kulturní vyžití obyvatel a také umožnit lepší informovanost o pořádaných kulturních akcích a zvýšit jejich návštěvnost. Garantem projektu je statutární město Jihlava, Vysočina Tourism a Kraj Vysočina. Projekt by měl být financován z rozpočtu města a dotačních titulů Evropské unie. Náklady se odhadují na jeden milion korun. Realizace projektu by měla probíhat v letech 2015 až 2017. Indikátorem opatření by měl být počet nové služeb a balíčků cestovního ruchu, průměrná délka pobytu návštěvníka a počet přenocování v ubytovacích zařízeních. 7.2.7. Efektivněji využívat prostory a kapacity zařízení infrastruktury volného času Související opatření: •
Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: D3.1 Efektivněji využívat prostory a kapacity zařízení infrastruktury volného času.307
Město Jihlava disponuje několika prostorami vhodnými pro pořádání kulturních akcí, modernizovaná budova základní umělecké školy, dům dětí a mládeže nebo Brána Matky Boží. V současnosti není jejich správa centralizována, řadu organizačních záležitostí zajišťují různé odbory magistrátu. Opatření by mělo přispět k účelnému využívání dostupných a rekonstruovaných prostor pro volnočasové aktivity. V rámci opatření by měly být prostory zpřístupňovány dalším skupinám uživatelů, například mateřským školám, rodinám s dětmi či seniorům. S opatřením souvisí projekt „Využití zařízení infrastruktury volného času a bezbariérové přístupy“, jehož cílem je komplexnější využití existující kapacity zařízení, nové využití již stávajících prostor a vyšší propojenost aktivit organizací. Projekt klade důraz na realizaci bezbariérových přístupů v těchto zařízeních. Garantem projektu je statutární město Jihlava. Projekt by měl být financován z rozpočtu města a dotačních titulů Evropské unie. Náklady se odhadují na pět milionů korun. Realizace projektu by měla probíhat v letech 2015 až 2016.
307 Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020. Op. cit., s. 43–44, 65, 72. Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: Přílohy. Op. cit., s. 117.
99
Indikátorem opatření by měl být počet hodin, kdy jsou prostory zpřístupněny dalším cílovým skupinám a plocha provedených bezbariérových úprav. 7.2.8. Podporovat rozšiřování infrastruktury pro volnočasové aktivity Související opatření: •
Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: D3.2 Podporovat rozšiřování infrastruktury pro volnočasové aktivity. 308
Opatření reaguje na požadavky rozvíjet v Jihlavě infrastrukturu volného času, která by vyhovovala nárokům pořadatelů velkých kulturních akcí. V Jihlavě chybí prostory pro kulturní akce, které by kromě kapacity nabízely také odpovídající zázemí v podobě parkoviště či restaurace. V dějišti mezinárodního hudebního festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava chybí například velká koncertní síň s kvalitní akustikou. Dějištěm koncertů tak obvykle bývají kostely, které sice mají zajímavou, ale zrádnou akustiku.309 Cílem opatření by měla být výstavba multifunkční haly. Z toho důvodu byl vytvořen projekt „Výstavba multifunkční haly“. Dle projektu by měla být vybudována multifunkční hala s dostatečnou kapacitou pro konání kulturních, sportovních a dalších společenských akcí, například kongresů, a to jak místního, regionálního, tak i nadregionálního významu. Prostory multifunkční haly by měly být variabilní, aby bylo možné jejich přizpůsobení konkrétní akci. Součástí projektu je také výstavba kapacitně odpovídajícího stravovacího zařízení a zázemí, jako jsou parkovací plochy. Výsledkem projektu by mělo být posílení konkurenceschopnosti Jihlavy jako centra Kraje Vysočina a místa pro konání významných akcí. Cílem projektu je rovněž zajištění odpovídajících prostor pro pořadatele kulturních a jiných akcí, a také rozvoj kultury v Jihlavě. Garantem projektu je statutární město Jihlava, Kraj Vysočina a řada dalších partnerů. Projekt by měl být financován z rozpočtu města a dotačních titulů Evropské unie. Náklady se odhadují na 700 milionů Kč. Realizace projektu by měla probíhat do roku 2020.
308 Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020. Op. cit., s. 44, 65, 72. Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: Přílohy. Op. cit., s. 119. 309 Srov. ŠMOLÍK, Jan. Mahler Jihlava 2002 – I. ročník. Op. cit. BROM, Rafael. Mahler Jihlava 2003. Hudební rozhledy [online]. 2003, č. 11-12, s. 19-20 [cit. 2014-07-17]. Dostupné z: . SOUČKOVÁ, Jana. Hudba tisíců – Mahler Jihlava 2011. Op. cit. STÝBLOVÁ, Barbora. [Hudba tisíců – Mahler Jihlava 2013]. Op. cit.
100
Ve Strategickém plánu rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020 je i zajímavá varianta, a to návrh realizace kongresového centra s vysokoškolskou vědeckou knihovnou v místě současné budovy obchodního domu Prior na Masarykově náměstí. Indikátorem opatření by měla být plocha nově vybudovaných objektů pro zájmové a volnočasové aktivity a počet nových a zrekonstruovaných zařízení pro kongresový cestovní ruch. 7.2.9. Vyhledávat možnosti spolupráce s vlastníky stávajících zařízení infrastruktury volného času Související opatření: •
Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020: D3.3 Vyhledávat možnosti spolupráce s vlastníky stávajících zařízení infrastruktury volného času.310
V Jihlavě je řada soukromých zařízení, které mohou poskytovat kapacity pro pořádání kulturních akcí. Například budova Domu kultury a odborů Jihlava nabízí kapacity pro široké spektrum kulturních, společenských a vzdělávacích akcí. Každoročně patří mezi jednu z prostor, kde se odehrává prestižní Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava, přesto je stav objektu dlohodobě nevyhovující. Proto je třeba zaměřit se na rozvoj a navázání vztahů s majiteli kulturních zařízení na území města a podporovat projekty společné propagace, případně by se mělo město podílet na modernizaci objektů. Na tyto body se také zaměřuje opatření „Vyhledávat možnosti spolupráce s vlastníky stávajících zařízení infrastruktury volného času“.
310 Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020. Op. cit., s. 44, 72.
101
7.2.10. Podporovat kulturní akce pod širým nebem Aktuálním problémem, který v současné době trápí organizátory jihlavských kulturních akcí i jejich příznivce je, že někteří lidé v Jihlavě si stěžují na hlasitost hudby i promítání filmů. Akce typu promítání letního kina na jihlavském náměstí, pravidelné letní koncerty v areálu jihlavského pivovaru i hudební festival Vysočina fest, který do města přilákal stovky návštěvníků, jsou ohroženy. Na všechny se totiž sešly stížnosti od lidí kvůli hluku, které nyní řeší hygiena. Kvůli možným pokutám se například Jihlavský pivovar rozhodl zrušit veškerý kulturní program, kterým přes léto areál pivovaru ožíval. Potíže se „stěžovateli“ na hluk má i letní kino na Masarykově náměstí, které promítá jednou týdně.311 Podporu kulturním akcím, které v jiných městech (Telč, Třešť, Třebíč apod.) probíhají bez větších obtíží, vyjadřují lidé tím, že se připojují k facebookové události Chceme kulturní akce ve městě! K lidem, kteří chtějí kulturu a open-air akce ve městě, se již připojilo 2 300 účastníků.312 Jihlavané se připojují také k lidem z celé České republiky v petici Ne likvidaci pořádání kulturních akcí pod širým nebem!313 Iniciátorem události je Pivovar Ježek, který také aktivně podporuje výše zmíněnou petici adresovanou premiérovi České republiky. 314 Domnívám se, že přes výraznou aktivitu občanů, ale bez podpory města, budou i nadále kulturní akce v Jihlavě ohroženy. Město by mělo pořadatele akcí jednak morálně podpořit a v případě sankcí také finančně pomoci, aby na úkor několika „stěžovatelů“ nebyly ochuzeny tisíce lidí o skvělé kulturní zážitky umocněné jedinečným prostředím a neobvyklou atmosférou.
311 KOLAŘÍK, Michal. Lidé v Jihlavě si stěžují na hudbu i promítání. Pivovar ruší koncerty. iDNES.cz [online]. 17. července 2014 [cit. 2014-07-17]. Dostupné z: . Přerušení Kulturního léta v Pivovarské restauraci. Pivovar Jihlava [online]. 17. 07. 2014 [cit. 2014-07-17]. Dostupné z: . 312 Chceme kulturní akce ve městě! In: Facebook [online]. [cit. 2014-08-07]. Dostupné z: . 313 Ne likvidaci pořádání kulturních akcí pod širým nebem! Petice Online – Petice24.com [online]. [cit. 2014-07-30]. Dostupné z: . 314 Chceme kulturní akce ve městě! Op. cit.
102
Závěr
Tématem předložené diplomové práce je analýza kulturního prostředí a možnosti strategického plánování rozvoje kultury ve městě Jihlava. Úvodní dvě kapitoly diplomové práce představují město, jeho demografickou strukturu a historii. Jihlava je přirozeným historickým a kulturním centrem celého regionu. Historické tradice jsou pro kulturní dění v Jihlavě zásadní — většina jihlavských organizací zdůrazňuje, že svou činností navazuje na dlouhou historickou tradici, nebo se chlubí tím, že sídlí v historických prostorách. Nejvíce se v Jihlavě navazuje na odkaz nejslavnější jihlavské osobnosti, slavného skladatele Gustava Mahlera, proto je historii a zejména Gustavovi Mahlerovi věnovaná v této práci značná pozornost. Třetí kapitola se věnuje cestovnímu ruchu v Jihlavě i v Kraji Vysočina. Ve čtvrté kapitole autorka podrobně analyzuje kulturní prostředí Jihlavy. Zabývá se třemi kulturními organizacemi, jejichž zřizovatelem je Kraj Vysočina, příspěvkovými organizacemi statutárního města Jihlavy a ostatními kulturními subjekty a zaměřuje se také na nejvýznamnější či nejzajímavější jihlavské festivaly. Součástí práce je také analýza financování kultury ve městě i v kraji. Kraj je totiž zřizovatelem největších kulturních subjektů ve městě. Analýza financování kultury se zabývá otázkou podpory kulturních organizací. Závěry vyplývající z analytické části jsou následně shrnuty ve SWOT analýze. V závěru práce jsou výsledky a doporučení Strategického plánu rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020 zhodnoceny a přidány další návrhy strategického plánování na základě předchozích analýz. Silnými stránkami Jihlavy jsou široká síť kulturních zařízení ve městě, existence významných kulturních
institucí
s nadregionálním
významem
a také
tradičních,
regionálně,
národně
i mezinárodně významných akcí. Mezi slabé stránky města patří nedostatek doprovodné infrastruktury cestovního ruchu (například parkovacích míst) a také absence vhodných prostor pro kulturní akce, které by kromě kapacity nabízely také odpovídající zázemí — v dějišti mezinárodního hudebního festivalu Hudba 103
tisíců – Mahler Jihlava chybí například velká koncertní síň s kvalitní akustikou. Město proto počítá s vybudováním multifunkční haly s dostatečnou kapacitou pro konání kulturních, sportovních a dalších
společenských
akcí.
Zajímavou
variantou
je
realizace
kongresového
centra
s vysokoškolskou vědeckou knihovnou v místě současné budovy obchodního domu Prior na Masarykově náměstí. Tato varianta by sice byla pravděpodobně finančně náročnější, ale obchodní dům Prior by v rámci ní musel projít celkovou rekonstrukcí, která by mohla změnit jeho vnější vzhled tak, aby více zapadal do prostředí historicky cenného Masarykova náměstí. Slabou stránkou města je také nedokonalý naváděcí systém pro návštěvníky města či účastníky kulturních akcí, který by měl vyřešit projekt „Naváděcí a informační systém“. Autorka také nastínila alternativní možnost připojit se k projektu „USE-IT“, který by mohl být finančně nenáročnou alternativou, ale vyžádal by si větší zapojení obyvatel města. Vzhledem k velkému zájmu, který nyní obyvatelé Jihlavy projevují zejména v souvislosti s ohrožením kulturních aktivit pod širým nebem, autorka předpokládá, že o zapojení do projektu „USE-IT“ by mohl být mezi zejména mladými Jihlavany zájem. Další slabou stránkou rozvoje kultury je relativně malý podíl finančních prostředků z provozního rozpočtu města vyčleněný na kulturu. Ovšem jak vyplývá z finanční analýzy, tento problém se v dohledné době zřejmě nepodaří vyřešit, neboť s klesajícími příjmy města i kraje klesají i jejich výdaje. Navíc město výrazně upřednostňuje sport na úkor kultury a pokud nezmění priority, výdaje na kulturu budou mít v příštích letech spíše klesající charakter. Aktuálním problémem, který v současné době trápí organizátory jihlavských kulturních akcí i jejich příznivce, je že někteří lidé v Jihlavě si stěžují na hlasitost hudby i promítání filmů. Stížnosti řeší pracovníci hygienické stanice a pořadatelům tak hrozí vysoké pokuty za překročení hlukových limitů, které jsou velmi přísné. Většina veřejnosti je pro zachování kulturních akcí pod širým nebem (soudě podle podpory uživatelů na Facebooku a tisíců podpisů pod peticí). Bez změny legislativy podobné problémy budou kulturu ohrožovat i nadále. Vzhledem k tomu, že případná legislativní změna se tvoří poměrně dlouhou dobu, samotné město Jihlava by mělo učinit patřičné kroky pro podporu kulturních akcí pod širým nebem: například veřejnou podporu a medializaci těchto akcí, protože pokud by organizátory podpořilo i město, mohlo by to odradit alespoň několik případných „stěžovatelů“, eventuálně nabídnout finanční pomoc pořadatelům — podílet se na případném placení pokut apod. Současné strategické plánování pro oblast kultury v Jihlavě se omezuje na rozsah několika stránek Koncepce rozvoje kultury v Jihlavě na léta 2012–2014 a prioritní oblast D Strategického
104
plánu rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020, která je ovšem vedle kultury a cestovního ruchu zaměřena také na sport a volnočasové aktivity. Město Jihlava má bohatou historickou a kulturní tradici, v současnosti zde probíhá mnoho zajímavých kulturních aktivit, z nichž některé překračují hranice regionu i státu, Jihlava by si tudíž zasloužila detailněji propracovaný a přehlednější strategický dokument věnovaný výhradně kultuře, který by nahradil stávající koncepci. Cílem práce je nastavit metodologii a vytvořit analytické východisko pro tvorbu strategického plánu rozvoje kultury. Diplomová práce by tak mohla sloužit jako možný podklad pro budoucí přípravu strategického plánu rozvoje kultury na institucionální úrovni. Cíl práce tedy považuji za naplněný.
105
Resumé
Tématem předložené diplomové práce je analýza kulturního prostředí a možnosti strategického plánování rozvoje kultury ve městě Jihlava. Jihlava jako krajské město a zároveň největší město Kraje Vysočina je přirozeným centrem Vysočiny. Úvodní dvě kapitoly představují město, jeho demografickou strukturu a historii. Kapitola o historii města zahrnuje také podkapitolu speciálně věnovanou nejvýznamnější jihlavské osobnosti Gustavovi Mahlerovi, k jehož odkazu se v Jihlavě hrdě hlásí (Hudba tisíců – Mahler Jihlava, Filharmonie Gustava Mahlera, Dům Gustava Mahlera etc.). Třetí kapitola se věnuje cestovnímu ruchu v Jihlavě i v Kraji Vysočina. Další část podrobně analyzuje kulturní prostředí Jihlavy. Zabývá se třemi kulturními organizacemi, jejichž zřizovatelem je Kraj Vysočina, příspěvkovými organizacemi statutárního města Jihlavy a ostatními kulturními subjekty. Analýza kulturního prostředí se zaměřuje také na nejvýznamnější či nejzajímavější jihlavské festivaly. Součástí práce je také analýza financování kultury ve městě i v kraji (Kraj Vysočina je zřizovatelem největších kulturních subjektů ve městě), která se zabývá otázkou podpory kulturních organizací. Závěry vyplývající z analytické části jsou následně shrnuty ve SWOT analýze, která je inspirována několika strategickými dokumenty Jihlavy, zejména Strategickým plánem rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020. V závěru práce jsou výsledky a doporučení Strategického plánu rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020 zhodnoceny a přidány další návrhy strategického plánování na základě předchozích analýz.
106
Summary
The topic of the presented thesis is the analysis of the cultural environment and the possibilities of strategic planning for the development of culture in Jihlava. Jihlava as the county town and the biggest city of Region Vysocina is the natural center of Vysocina. The introductory two chapters present the city, his demographic structure and history. The chapter about history concludes the subchapter specially devoted to the most significant Jihlava's personality Gustav Mahler. Jihlava is proudly avowed his legacy (The Music of Thousands – Mahler Jihlava, Philharmonic Gustav Mahler, House of Gustav Mahler etc.). The third chapter devotes a tourism in Jihlava and Region Vysocina. Next part analyses the culture environment of Jihlava in detail. It concerns three cultural organisations which fonder is Region Vysocina, contributory organisations of the city Jihlava and other cultural entities. The analysis of the cultural environment aims to the most significant or the most interesting Jihlava's festivals. A part of the work is also analysis of cultural funding in the town and in Region (the Region Vysocina is a founder of the biggest cultural entities in the town) which concerns the issue of a support of cultural organisations. The conclusions resulting from the analytic part are then summarized in SWOT analysis which is inspired several strategic documents of Jihlava especially Strategic development plan for the city Jihlava to 2020. In conclusion results and recommendations of the Strategic development plan for the city Jihlava to 2020 are evaluated and added other proposals of the strategic planning based on previous analyses.
107
Resümme
Das Thema der Arbeit ist eine Analyse der kulturellen Umwelt und die Möglichkeit der strategischen Planung für die Entwicklung der Kultur in Jihlava. Jihlava als Kreisstadt und größte Stadt der Region Vysočina ist das natürliche Zentrum der Region. Diese ersten beiden Kapitel stellen die Stadt, ihre demografische Struktur und Geschichte. Das Kapitel über die Geschichte der Stadt gehört auch das Kapitel speziell auf die wichtigsten Persönlichkeiten des Gustav Mahler Jihlava gewidmet, auf welche verwiesen stolz ist Jihlava (Tausende von Musik – Mahler Jihlava, Philharmonie Gustav Mahler, Gustav Mahler-Haus etc.). Das dritte Kapitel ist für den Tourismus in Jihlava und in der gewidmet. Der nächste Teil analysiert im Detail die kulturelle Umfeld der Jihlava. Es befasst sich mit drei kulturellen Organisationen, deren Gründer der Region Vysočina, subventionierte Organisationen der Stadt Jihlava und anderen kulturellen Einrichtungen. Analyse der kulturellen Umwelt konzentriert sich auch auf die wichtigsten oder interessantesten Jihlava Festival. Die Arbeit umfasst auch die Analyse der Finanzierung der Kultur in der Stadt und in der Region (Region Vysočina ist der Gründer der größten Kultureinrichtungen in der Stadt), die mit der Frage der Unterstützung kultureller Organisationen beschäftigt. Die aus dem analytischen Teil Schlussfolgerungen werden dann in der SWOT-Analyse, die von einer Reihe von strategischen Dokumenten inspiriert zusammengefasst Jihlava, vor allem die Entwicklung des Strategieplans der Stadt Jihlava bis 2020. Abschließend werden die Ergebnisse und Empfehlungen des Strategieplans für die Entwicklung der Stadt Jihlava bis 2020, bewertet und aufgenommen andere Vorschläge der strategischen Planung auf der Basis der bisherigen Analysen.
108
Bibliografie
ABSOLVENT. Galerie Jána Šmoka. Vyšší odborná škola grafická Jihlava [online]. 03 prosinec 2011 [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: < http://www.vosg.cz/galerie/galeriejanasmoka.html>. BEČVÁŘOVÁ, Zuzana. Analýza SWOT a její praktické využití při zpracování školního vzdělávacího programu (ŠVP). Metodický portál: Články [online]. 18. 05. 2006, [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: . Bez obav. Denní a týdenní stacionář Jihlava [online]. [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . BLAŽEK, Ladislav. Management: organizování, rozhodování, ovlivňování. Praha: Grada, 2011. BOBODIVADLO [online]. © 1997–2013 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . Campanula Jihlava [online]. [© 2005] [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: CÍSAŘOVÁ, Eliška a Jan PAVEL. Průvodce komunálními rozpočty, aneb jak může informovaný občan střežit obecní pokladnu [online]. Praha: Transparency International – Česká republika, 2008 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . DAŇKOVÁ, Jarmila. Dům Gustava Mahlera v Jihlavě. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online].2004, roč. 4, č. 3 [cit. 2014-07-30]. Dostupné z: . DDM Jihlava, p. o. [online]. © 2014 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: De Facto Mimo – Nezávislé divadelní studio [online]. © 2014 [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . Dětské karnevalové divadlo Ježek [online]. [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . DIOD – divadlo otevřených dveří [online]. [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . Divadlo Na Kopečku. Psychiatrická nemocnice Jihlava [online]. [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . DKO Jihlava [online]. [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: .
109
Festival Gustava Mahlera ve znamení Roku české hudby. Lidové noviny [online]. [9. 5. 2014] [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . Festival sborového umění Jihlava [online]. [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . Filharmonie G. Mahlera [online]. [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . Granty a dotace. Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina [online]. [2014] [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . Horácké divadlo Jihlava [online]. 2014 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . Hudební Rozhledy [online]. © 2007 [cit. 2014-07-17]. Dostupné z: . JANEČKOVÁ, Lidmila a Miroslava VAŠTÍKOVÁ. Marketing služeb. Praha: Grada, 2000. JID 20-15 [online]. © 2010-14 [cit. 2014-07-17]. Dostupné z: . Jihlava. Slovník české hudební kultury [online]. [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . JIŘIŠTĚ, Vojtěch. Problematika financování a marketingu v netradiční divadelní produkci [online]. 2013 [cit. 2014-06-26]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Veronika Valentová. Dostupné z: . KESNER, Ladislav et al. Management kulturního cestovního ruchu [online]. Praha: Cultropa, 2008 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . Kino Dukla Jihlava [online]. © 2011–2014 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . KOLAŘÍK, Michal. Lidé v Jihlavě si stěžují na hudbu i promítání. Pivovar ruší koncerty. iDNES.cz [online]. 17. července 2014 [cit. 2014-07-17]. Dostupné z: . Koncepce rozvoje kultury v Jihlavě na léta 2012–2014. Oficiální stránky města Jihlavy [online]. [15.12.2011] [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: . KOTÍKOVÁ, Halina a Eva SCHWARTZHOFFOVÁ. Nové trendy v pořádání akcí a událostí (events) v cestovním ruchu [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008 [cit. 2014-0406]. Dostupné z: . KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. Praha: Grada, 2013. KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA EKONOMICKÝ ODBOR. Závěrečný účet Kraje Vysočina za rok 2013. Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina [online]. [3.7.2014] [cit. 201407-15]. Dostupné z: .
110
LEVÁKOVÁ, Tereza. Horácké divadlo Jihlava a hudba [online]. 2013 [cit. 2014-06-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Lubomír Spurný. Dostupné z: . M&K Galerie [online]. © 2009 [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . Mahler Jihlava 2014 Music Festival [online]. [2014] [cit. 2014-07-17]. Dostupné z: . MÁLKOVÁ, Kateřina. První dvě desetiletí Horáckého divadla se zaměřením na 50. léta v Jihlavě [online]. 2014 [cit. 2014-06-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Libor Vodička. Dostupné z: . Městská knihovna Jihlava [online]. © 2007 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . Muzeum Vysočiny Jihlava [online]. [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . nakoptyjatr.cz – divadelní soubor NaKop Tyjátr [online]. © 2007 [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě [online]. [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . ODBOR REGIONÁLNÍHO ROZVOJE KRAJSKÉHO ÚŘADU KRAJE VYSOČINA. Strategie Kraje Vysočina 2020. Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina [online]. Jihlava, 2012 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: . Oficiální stránky Domu Gustava Mahlera, Znojemská 4, Jihlava – Gustav Mahler [online]. © 2009 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . Ohlédnutí za uplynulými roky v příspěvkových organizacích. Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina [online]. [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: . PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. PAŽOUTOVÁ, Kateřina et al. OGV: 50 let Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. Jihlava: Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, 2003. PETROVÁ, Kateřina. Strategický plán rozvoje města. Oficiální stránky města Jihlavy [online]. 13.3.2014 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: . PISKOVÁ, Renata et al. Jihlava. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2009. Program rozvoje Kraje Vysočina. Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina [online]. [2011, 2013] [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: . PROCHÁZKA, Michal. Integrovaný plán rozvoje města. Oficiální stránky města Jihlavy [online]. 26.5.2008, 24.2.2009 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: .
111
Přehled poskytnutých dotací v oblasti kultury na rok 2014 – v rámci vyhlášených výzev. Oficiální stránky města Jihlavy [online]. [5.2.2014] [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . PŮČEK, Milan a KOPPITZ, David. Strategické plánování a řízení pro města, obce a regiony. Praha: Národní síť Zdravých měst ČR, 2012. REKTOŘÍK, Jaroslav et al. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2007. Rozpočtový výhled na roky 2015–2017. Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina [online]. [14.7.2014] [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . Rozpočtový výhled statutárního města Jihlavy na roky 2015–2016. Oficiální stránky města Jihlavy [online]. [21.3.2014] [cit. 2014-08-03]. Dostupné z: . RUMLER, Martin. I. ročník regionální přehlídky mladého divadla JID 20-01 v Jihlavě. Amatérská scéna [online]. 2001, č. 2 [cit. 2014-07-17]. Dostupné z: . SAMKOVÁ, Helena. VÝVOJ KULTURNÍHO ŽIVOTA MĚSTA JIHLAVY SE ZAMĚŘENÍM NA "DKO JIHLAVA" [online]. 2012 [cit. 2014-06-26]. Bakalářská práce. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Lenka Křupková. Dostupné z: . SIKORA, Roman. Gejzíry energie Divadla T.E.J.P.. Deník Referendum [online]. 23.09.2010 [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . SLAVÍK, Jakub. Marketing a strategické řízení ve veřejných službách: jak poskytovat zákaznicky orientované veřejné služby. Praha: Grada, 2014. SMOLÍKOVÁ, Marta (ed.). Management umění. Praha: Vysoká škola uměleckoprůmyslová, 2008. ŠKARABELOVÁ, Simona et al. Ekonomika kultury a masmédií. Brno: Masarykova univerzita, 2007. ŠKARABELOVÁ, Simona. Marketing ve veřejném sektoru: distanční studijní opora. Brno: Masarykova univerzita, 2005. TEICHMANOVÁ, Jitka. Hospodaření statutárního města Jihlavy za rok 2013. Oficiální stránky města Jihlavy [online]. 6.5.2014 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . TEICHMANOVÁ, Jitka. Rozpočet statutárního města Jihlavy na rok 2014. Oficiální stránky města Jihlavy [online]. 2.1.2014 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: . TEJP – divadlo, Jakub Škrdla, Barbora Jandová. [online]. © 2011 [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: .
112
TULIS, Pavel. Rozpočet Kraje Vysočina na rok 2014. Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina [online]. 11.12.2013 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: . Turistické informační centrum v Jihlavě [online]. [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: . USE- IT Česká Republika [online]. 2011 [cit. 2014-07-16]. Dostupné z: . VARHANÍK, Jiří. Čtyři dny na JID 20-11 budou patřit studentským divadelníkům. Jihlavské listy [online]. 01.03.2011 [cit. 2014-07-17]. Dostupné z: . VESELKOVÁ, Ivana a Pavel SLADKÝ. MFDF Jihlava: Myslet filmem! Radio Wave – Český rozhlas [online]. 24. října 2011 [cit. 2014-07-31]. Dostupné z: VLČKOVÁ, Andrea. Cestovní ruch v kraji Vysočina [online]. 2008 [cit. 2014-06-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Daniel Seidenglanz. Dostupné z: . Všeobecná deklarace UNESCO o kulturní diversitě [online]. 2. 11. 2001, s. 1 [cit. 2014-08-01]. Dostupné z: . Vysočina fest 2014 – multižánrový kulturní festival [online]. [cit. 2014-07-17]. Dostupné z: . Vysočina Tourism, příspěvková organizace [online]. © 2008 [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: . WOKOUN, René et al. Regionální rozvoj: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, 2008. Základní umělecká škola Jihlava [online]. [cit. 2014-07-15]. Dostupné z: .
113
Seznam vyobrazení
Tabulky Tabulka č. 1 a 2. Návštěvnost turistických objektů............................................................................32 Tabulka č. 3. Návštěvnost Turistických informačních center v období let 2002–2011.....................32 Tabulka č. 4. Rozpočtový výhled Kraje Vysočina na roky 2015, 2016 a 2017.................................75 Tabulka č. 5. Rozpočtový výhled statutárního města Jihlavy na roky 2015–2016............................76 Tabulka č. 6. Strategické směry Koncepce rozvoje kultury v Jihlavě na léta 2012–2014.................88
Grafy Graf č. 1. Populace města Jihlavy v letech 1869–2011......................................................................12 Graf č. 2. Věková pyramida obyvatel města Jihlavy..........................................................................13 Graf č. 3. Struktura obyvatelstva dle dosaženého vzdělání................................................................14 Graf č. 4. Struktura skutečných výdajů v roce 2013..........................................................................72 Graf č. 5. Struktura výdajů rozpočtu roku 2014.................................................................................72 Graf č. 6. Neinvestiční příspěvky a transfery vyplacené v roce 2013................................................79
Obrázky Obrázek č. 1. Územní samosprávné členění ČR................................................................................11 Obrázek č. 2. Kulturně historické předpoklady cestovního ruchu v Kraji Vysočina.........................29 Obrázek č. 3. Vize města Jihlavy.......................................................................................................89 Obrázek č. 4. Strategický rámec rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020...........................90 Obrázek č. 5. Prioritní oblast D: Kultura, sport, volnočasové aktivity a cestovní ruch.....................91 Obrázek č. 6. USE-IT Česká Republika.............................................................................................97
114
