STAV-Čer

JUDr. Eva Dundáčková advokátní kancelář Žižkova 708, Příbram II Krajskému úřadu Středočeského kraje prostřednictvím Městského úřadu Nový Knín stavebního úřadu nám. Jiřího z Poděbrad 1 262 03 Nový Knín V Příbrami, 2. 6. 2015 Sp. zn. MUNKsp/62/2015/STAV K č.j. MUNK/1147/2015/STAV-Čer

Žadatel:

1. Renovační s.r.o., IČ: 27605396, se sídlem v Lážovicích 51, 267 24 Hostomice pod Brdy

Zastoupený:

ALETLER HESTIA s.r.o., IČ: 28371232, se sídlem v Novém Kníně č.p. 354, 262 03 Nový Knín

Odvolatel:

Účastník řízení – obec Nová Ves pod Pleší, IČ: 00242861 se sídlem Za Poštou 90, 262 04 Nová Ves pod Pleší zastoupená starostou obce Ing. Janem Havelkou

Pr. zast.:

JUDr. Evou Dundáčkovou, advokátkou se sídlem AK v Příbrami II, Žižkova 708

JUDr. Eva Dundáčková

Digitálně podepsal JUDr. Eva Dundáčková DN: c=CZ, o=JUDr. Eva Dundáčková [IČ 66236835], ou=advokátní kancelář, ou=advokátní kancelář, ou=1, cn=JUDr. Eva Dundáčková, serialNumber=P354785 Datum: 2015.06.02 17:13:04 +02'00'

Odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Nový Knín, Stavebního úřadu ze dne 15. 5. 2015, č.j. MUNK/1147/2015/STAV-Čer

Dvojmo Příloha: plná moc k zastupování

JUDr. Eva Dundáčková, advokátka ev.č. v seznamu advokátů vedeném ČAK: 07156 IČ: 66236835 [email protected] datová schránka:eu4hrhu

Mgr. Monika Sedláková, spolupracující advokátka ev.č. v seznamu advokátů vedeném ČAK:14830 IČ: 71480501 [email protected]

JUDr. Eva Dundáčková advokátní kancelář Žižkova 708, Příbram II Rozhodnutím Městského úřadu Nový Knín, Stavebního úřadu ze dne 15. 5. 2015, č.j. MUNK/1147/2015/STAV-Čer, výrokem I. bylo vydáno rozhodnutí podle §94 odst. 5, §79 a §92 stavebního zákona a §13a vyhlášky č. 503/2006 Sb, ve znění pozdějších předpisů, o umístění stavby „přístavba, nástavba a stavební úpravy stávajícího objektu rodinného domu na řadový rodinný dům o 10 bytových jednotkách, Nová Ves pod Pleší, Masarykova třída č.p. 37 (dále jen „stavba“) na pozemku parc. č. st. 5/1, zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. 14, zahrada, vše v k.ú. a obci Nová Ves pod Pleší a dále jeho výrokem II. bylo vydáno stavební povolení podle §94a odst. 5 a §115 stavebního zákona a §13a vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na stavbu na pozemku parc. č. st. 5/1, zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. 14, zahrada, vše v k.ú. a obci Nová Ves pod Pleší (dále jen „Rozhodnutí“). Proti rozhodnutí podává odvolatel v zákonné lhůtě toto odvolání: I. Odvoláním napadám Rozhodnutí v plném rozsahu ve všech jeho výrocích. II. Napadenému rozhodnutí vytýkám jeho nesprávnost, neboť spočívá na nesprávném posouzení podkladů, majících vliv na výrok rozhodnutí, a jeho rozpor s právními předpisy pro nedostatečný rozsah odůvodnění rozhodnutí a pro nepřípustný extenzivní výklad územního plánu obce Nová Ves pod Pleší, a to z následujících důvodů: 1) Správní orgán v odůvodnění svého rozhodnutí konstatuje, že posoudil, zda je záměr žadatele v souladu s vydanou územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území, s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcími právními předpisy, …., a že rovněž ověřil účinky budoucího užívání stavby. Správní úvaha, která správní orgán vedla k tomuto konstatování však v Rozhodnutí zcela absentuje. Podle §68 odst. 3 správního řádu správní orgán v odůvodnění uvede důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Konstatování, že stavba je v souladu s územním plánem je naprosto nedostatečné. Správní orgán je dle názoru odvolatele povinen v tomto případě, který se prokazatelně pohybuje na samé hranici splnění požadavků a podmínek z územně plánovací dokumentace, spíše je však za ní, jednoznačně, kvalifikovaně, určitě a přezkoumatelně toto rozhodnutí odůvodnit. Totéž se týká ustanovení o obecných technických požadavcích na výstavbu. Pokud správní orgán došel ve svých úvahách, majících vliv na vydání Rozhodnutí, k závěru, že je umísťovaná stavba v souladu s právními předpisy a požadavky na výstavbu, pak tyto správní úvahy v odůvodnění Rozhodnutí neuvedl. Hodnocení námitek jednotlivých účastníků řízení nelze v tomto směru považovat za řádné zachycení správních úvah při vydání Rozhodnutí. 2) Vydané Rozhodnutí je v rozporu s platným územním plánem obce. Správní orgán v odůvodnění cituje výňatek z územního plánu obce Nová Ves pod Pleší, konkrétně prostorového regulativu, dle kterého je „maximální přípustné zastavění 50% při ponechání maximálně 25% ploch



JUDr. Eva Dundáčková advokátní kancelář Žižkova 708, Příbram II pro kompoziční a okrasnou zeleň. Výška zástavby dvě nadzemní podlaží, případně jedno podlaží a podkroví. Výška hřebene maximálně 10m.“ Při posouzení tohoto prostorového regulativu se správní orgán dopustil hned dvou pochybení. 1. Správní orgán se blíže nezaobíral hodnocením, zda byla splněna podmínka ponechání maximálně 25% ploch pro kompoziční a okrasnou zeleň. 2. Správní orgán chybně interpretoval výše citovaný územní regulativ, když při posouzení souladu s územním plánem uvedl :“Blok B sice oproti regulativům územního plánu obsahuje místo dvou tří nadzemní podlaží, ovšem výška je 8,7m, což nepřesáhne regulovanou výšku 10m.“ Správní orgán tímto sám připouští, že si je vědom, že při posouzení souladnosti s územním plánem překračuje povolený rámec tohoto regulativu. Podle odvolatele, který je pořizovatelem územního plánu obce, nelze směšovat při hodnocení souladnosti zamýšlené stavby s územním plánem obce výškový regulativ a regulativ počtu podlaží, což ve svém důsledku nutně vede k odlišným účinkům na změny v území, než je zamýšleno a stanoveno platným územním plánem. Výškový limit 8,7 m byl sice splněn, odvolatel je však toho názoru, že umísťovaná stavba nesplňuje limit co se týká povoleného počtu podlaží. Stavba má tři nadzemní podlaží, územní plán povoluje alternativně buď dvě nadzemní podlaží nebo jedno podlaží a podkroví, přičemž již při logickém výkladu textové části územního plánu obce je evidentní, že tyto alternativy nelze směšovat. Nesprávný výklad územního plánu obce musí nutně vést k povolení stavby, která svou masou výrazně ovlivní nejen architektonickou a urbanistickou koncepci v území, do kterého je umísťována, ale i práva jednotlivých účastníků řízení. 3) a) Proti žádosti stavebníka podal odvolatel dne 6. 3. 2015 námitky, se kterými se však správní orgán vypořádal nedostatečně. Odvolatel opět postrádá relevantní správní úvahy správního orgánu, které jej vedly k zamítnutí námitek odvolatele. Např. argument, že stavebníkovi není povolována nová stavba, nijak nevypořádává námitku odvolatele, že je povolováno umístění stavby „přístavba, nástavba a stavební úpravy stávajícího objektu rodinného domu na řadový rodinný dům o 10 bytových jednotkách“ podle předložené projektové dokumentace na stavbu 10 řadových rodinných domů. Odvolatel shledává podstatný rozdíl mezi jedním rodinným domem a deseti řadovými rodinnými domy, případně bytovým domem, a to jak v rovině stavební terminologie, tak v rovině zákonné. Stavba je svým charakterem více bytovým domem či souborem více řadových rodinných domů. Umístění takové stavby výrazně vybočuje z charakteru zástavby a má značný dopad na kvalitu bydlení, zatížení infrastruktury, práva vlastníků okolních staveb nebýt při výkonu svého vlastnického práva rušen nebo práva na soukromí (zde zejména s ohledem na nadlimitní masu stavby a vytvoření obytných prostor v podkroví, které je svým charakterem již třetím nadzemním podlažím). b) Zcela neadekvátně se pak správní orgán postavil při hodnocení námitek odvolatele, když zamítnutí námitek odůvodnil tím, že odvolatel nepředložil žádný důkaz k tomu, že záměr nerespektuje architektonicko-urbanistickou koncepci, či že „bez konkrétního odkazu tvrzení a poskytnutí důkazu nelze zpochybňovat projektovou dokumentaci a požadovat odborný posudek statika“. Odvolatel je toho názoru, že správní orgán zde porušil svým rozhodnutím základní zásady správního řízení, když se postavil do role nezávislého arbitra – soudu, kterému mají být jednou či druhou stranou předkládány důkazy k podpoře tvrzení stran. Taková úloha správnímu orgánu nepřísluší a není úlohou účastníka řízení suplovat předkládáním důkazů správnímu orgánu povinnosti správního orgánu, která mu k podnětu účastníka řízení přísluší z úřední povinnosti. c) Odvolatel dále poukazuje na to, že se správní orgán v rámci vypořádání připomínek Vodovodů a kanalizací, a.s. nevypořádal dostatečně s podmínkami správce sítě vodovodu a splaškové kanalizace, když v podmínkách pro provedení stavby v čl. IV bodu 15. Rozhodnutí se



JUDr. Eva Dundáčková advokátní kancelář Žižkova 708, Příbram II spokojil s konstatováním, že podmiňující stavbou je výměna litinových potrubí stávajícího vodovodu za nové potrubí v délce cca 1300m dimenze D90, vzhledem k tomu, že současný stav vodovodní sítě neumožňuje z kapacitních a technických důvodů připojit předmětný odběr podzemní vody, aniž by zároveň jakkoliv určil či blíže vymezil tuto podmíněnou stavbu a termín jejího zhotovení. Odvolatel má za to, že samotná skutečnost, že současný stav vodovodní sítě neumožňuje z kapacitních a technických důvodů připojit předmětný odběr podzemní vody, je sám o sobě důvodem bránícím povolení stavby, a má-li být stavba i přesto povolena, pak je nezbytné doplnit projektovou dokumentaci i rozhodnutí samotné o jasné vymezení a určení podmínek podmíněné stavby. d) Má-li se pak odvolatel vyjádřit k hodnocení námitek Pavly Klusáčkové a Petra Klusáčka správním orgánem, pak je toho názoru, že s ohledem na obecné zásady správního práva se správní orgán dopustil zjevné nespravedlnosti, když námitky těchto účastníků řízení, spočívající v požadavku vyřešení příjezdu a přístupu k jejich rodinnému domu č.p. 224 po části parcely č. st. 5/1 v k.ú. Nová Ves pod Pleší, vyhodnotil tak, že „Pavla Klusáčková a Petr Klusáček nemají proti plánované stavbě námitky, ale požadují řešení příjezdu a přístupu k jejich rodinnému domu č.p. 224 po části parcely č. st. 5/1 v k.ú. Nová Ves pod Pleší“. Přitom za situace, kdy projektová dokumentace umísťované stavby neřeší přístup účastníků řízení k jejich obydlí, může dojít ke zcela bezprecedentnímu zásahu do vlastnického práva účastníků řízení nesprávným úředním postupem správního orgánu.

4) Ve stavebním řízení je stavební úřad povinen postupovat v souladu s principy dobré správy, jak jsou definovány v ustanovení § 2 až 8 správního řádu v souběhu s ustanovením § 4 stavebního zákona. Správní orgán je povinen posoudit celkové poměry v širším území, jak mu to ukládá stanovení § 90 stavebního zákona. Podle § 8 správního řádu odst. (1) Správní orgány dbají vzájemného souladu všech postupů, které probíhají současně a souvisejí s týmiž právy nebo povinnostmi dotčené osoby. Na to, že současně probíhá více takových postupů u různých správních orgánů nebo u jiných orgánů veřejné moci, je dotčena osoba povinna správní orgány bezodkladně upozornit. (2) Správní orgány vzájemně spolupracují v zájmu dobré správy.“ Je zřejmé, že výkon státní správy musí dbát takových postupů, které nezatěžují nejen neoprávněnými, ale dokonce ani nepřiměřenými požadavky jednotlivé dotčené osoby, resp. účastníky řízení. Neodůvodněné požadavky správního orgánu by tudíž byly ve zjevném rozporu s obecnými principy dobré správy, jak jsou stanoveny jednak § 4 stavebního zákona v souběhu s ustanoveními § 2 až 8 správního řádu. Jak plyne z judikatury, výkon veřejné moci je veden základními zásadami, uvedenými v řadě právních předpisů, specificky pak pro správní řízení v ustanoveních § 2 odst. 2 a 3, § 3, § 4 odst. 2 až 4, § 7 odst. 1 a § 8 správního řádu: „§ 2: (3) Správní orgán šetří práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká (dále jen „dotčené osoby“), a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. (4) Správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. § 3: Nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2. § 4: (1) Veřejná správa je službou veřejnosti…. (4) Správní orgán umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy. § 5: Pokud to povaha projednávané věci umožňuje, pokusí se správní orgán o smírné odstranění rozporů, které brání řádnému projednání a rozhodnutí dané věci. § 6: (1) Správní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů. Nečiní-li správní orgán úkony



JUDr. Eva Dundáčková advokátní kancelář Žižkova 708, Příbram II v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě přiměřené, není-li zákonná lhůta stanovena, použije se ke zjednání nápravy ustanovení o ochraně před nečinností (§ 80). (2) Správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby co možná nejméně zatěžuje. § 7: (1) Dotčené osoby mají při uplatňování svých procesních práv rovné postavení. Správní orgán postupuje vůči dotčeným osobám nestranně a vyžaduje od všech dotčených osob plnění jejich procesních povinností rovnou měrou. (2) Tam, kde by rovnost dotčených osob mohla být ohrožena, správní orgán učiní opatření potřebná k jejímu zajištění.“ Princip dobré správy má tudíž podstatně širší základ a dosah, jak ostatně výslovně uvádí například rozsudek NSS 1 As 30/2008-49 a jim citovaný nález ÚS: „Pokud /…/ správní orgány ve správním řízení pouze důsledně vyžadují plnění povinností ze strany občanů, a nedbají přitom o ochranu jejich zájmů, je výrazem tohoto postupu přepjatý formalismus, jehož důsledkem je sofistikované zdůvodňování zjevné nespravedlnosti (srov. k tomu přiměřeně nález ÚS sp. zn. III. ÚS 188/04 ze dne 29.9.2004, Sb. n. u. ÚS, sv. 34, str. 393). /…./ Jednou ze základních zásad správního řízení je zásada, zakotvená v rozhodné době ustanovením § 3 odst. 3 starého správního řádu, dle níž je každý správní orgán povinen zabývat se předmětnou věcí svědomitě a odpovědně a použít nevhodnějších prostředků, které vedou ke správnému vyřízení věci, bez zbytečného zatěžování uživatelů veřejné správy. Pokud se hovoří o nejvhodnějších prostředcích k vyřízení věci, mají se tím samozřejmě na mysli prostředky nejvhodnější pro uživatele veřejné správy, nikoliv pro správní orgán. Nový správní řád obsahuje tento princip v § 4 odst. 1 a § 8, dle nichž je veřejná správa službou veřejnosti, správní orgány jsou povinny koordinovat své postupy a spolupracovat v zájmu naplnění požadavků dobré správy. Nejvyšší správní soud má za to, že uvedená ustanovení odrážejí principy dobré správy, které jsou aplikovatelné jednak v horizontální rovině mezi vykonavateli veřejné správy, jednak ve vertikálním vztahu mezi veřejnou správou a jejími adresáty. Jak k tomu shodně uvádí právní doktrína, „optimální a efektivní koordinace správních činností mezi správními orgány navzájem může být dobrou správou jen tehdy, pokud vede k posílení ochrany adresátů, veřejné správy, jejich práv a oprávněných zájmů. (Langášek, T. Principy dobré správy po přijetí nového správního řádu. Správní právo č. 4-5/2008, str. 245). /…/ Pokud je tato situace nahlížena v rovině ústavního práva, lze v souladu s judikaturou Ústavního soudu konstatovat, že výše popsaným úředním postupem došlo k zásahu do práva na řádný a spravedlivý proces, jehož součástí je také právo na trvání procesu až do jeho ukončení zákonem předpokládaným způsobem (srov. k tomu nález ÚS ze dne 25.9.1997, sp. zn. IV. ÚS 114/96, Sb. n. u. sv. 9, č. 114, str. 71 a násl., na str. 75). /…/ Jak Nejvyšší správní soud opakovaně ve své judikatuře uvedl, základním předpokladem efektivního správního řízení je vzájemná součinnost a spolupráce správních orgánů a účastníků řízení. Právě ve smyslu tohoto základního principu je nutno vidět a hodnotit konkrétní počínání účastníků řízení. Jak bylo zmíněno výše, výkon státní správy musí dbát takových postupů, které vedou ke zjištění skutečného stavu věcí. Zvláště v hraničních případech je povinen důsledně a kvalifikovaně aplikovat a vykládat zákony, jakož i podzákonné právní předpisy, jimiž se v rozhodování řídí. Stavební úřad musí tudíž postupovat v souladu se základními interpretačními zásadami, opakovaně vyjádřenými v nálezech Ústavního soudu a judikátech NSS, například publikovaným pod č. 360 ve sv. 10/2004 – II. ročník Sbírky rozhodnutí NSS (str. 933 an. ), vydaný podle rozsudku NSS ze dne 13.5.2004 pod č.j. 1 As 9/2003-90 : „II. V souladu s principem právní jistoty má každý adresát právní normy právo očekávat, že řešení, která zákonodárce zvolí, jsou racionální a směřují k funkčnímu uspořádání společenských vztahů, a nikoliv naopak. Jestliže zákonodárce z různých důvodů zvolí řešení jiné, musí je tím spíše přesně, jasně, určitě a srozumitelně vyjádřit v právních předpisech, jimiž jsou právní normy komunikovány svým adresátům. Neučiní-li tak, je zcela na místě dát přednost takovému výkladu, který je rozumný a odpad přirozenému smyslu pro spravedlnost. III. Právní řád České republiky tvoří jednotný celek, jehož jednotlivé části jsou spolu ve vzájemných systémových souvislostech. Konkrétní pravidlo chování proto bývá vyjádřeno často nikoliv v jediném předpise, ale v několika předpisech, případně neposkytuje-li jeden právní předpis jednoznačnou odpověď na



JUDr. Eva Dundáčková advokátní kancelář Žižkova 708, Příbram II určitou právní otázku, je nezbytné vyložit ji v systémových souvislostech s předpisy ostatními tak, aby tato otázka byla spravedlivě a rozumně zodpovězena.“ Pro posouzení věci a výklad platného práva je tedy nutné vycházet nejen z textu předpisu samého, nýbrž i z uznávaných právních zásad, jimiž se aplikace právních norem řídí. Výsledkem musí být především předvídatelná správní rozhodnutí, jejichž základem je buď nesporná právní úprava, nebo taková její aplikace, která toto širší právní okolí interpretuje v systémových souvislostech. III. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti navrhuji, aby odvolací správní orgán vydal v souladu s §90 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, toto rozhodnutí: Rozhodnutí Městského úřadu Nový Knín, Stavebního úřadu ze dne 15. 5. 2015, č.j. MUNK/1147/2015/STAV-Čer, se zrušuje a věc se vrací orgánu prvního stupně k novému projednání.

Obec Nová Ves pod Pleší



STAV-Čer

Recommend Documents