Úspěch ve stáji BONSILAGE

1. května 2000, číslo 2/2000

Odborný časopis pro moderní chov zvířat a výživu

BONSILAGE Silážování s BONSILAGE BONSILAGE PLUS – plus pro stabilitu BONSILAGE na Slovensku

Úspěch ve stáji

PRASATA Vodní postele pro zajištění rovnoměrného tepla Výkrm prasat se žitem Stravitelnost fosforu Šlechtitelské požadavky v produkci prasat Zatřídění prasat – AutoFOM

Zaostalá selata – infekce circovirem Vitamin A ve výživě prasat

SKOT Hülsenbergské stádo dojnic PROVITA-LE – výživa telat Boj proti parazitům u skotu

Sil·ûov·nÌ s Bonsilage

Více mléka, více masa, větší zisk Výchozím bodem silážování je přeměna cukru na kyselinu mléčnou činností bakterií mléčného kvašení. Vytvořená kyselina mléčná potlačuje popř. inhibuje růst ostatních mikroorganismů. Kromě kyseliny mléčné vznikají i ostatní produkty kvašení jako kyselina octová a alkohol. V prvních dnech silážování se spotřebovává kyslík a produkuje se oxid uhličitý. Na odstranění vzdušného kyslíku se podílí rostlinné enzymy a bakterie. Vytvořená kyselina mléčná snižuje pH-hodnotu. Tyto podmínky (schéma 1) působí nepříznivě na škůdce kvašení, tzn. houbám, kvasinkám, bakteriím je díky kvasným kyselinám, pH-hodnotě a nedostatku kyslíku bráněno v růstu.

Vybrané bakterie mléčného kvašení umožňují správný průběh kvašení Přirozené osazení krmných plodin (trav) bakteriemi mléčného kvašení velmi kolísá. Podíl producentů kyseliny mléčné je velmi nízký a nelze jej spolehlivě předvídat. Rozsáhlá sledování dokládají, že jejich přirozený výskyt na krmných plodinách jen zřídka postačuje pro optimální silážování. Bakterie mléčného kvašení jsou vystaveny silnému konkurenčnímu tlaku nežádoucích mikroorganismů a mohou z důvodu nepříznivých podmínek počasí úplně chybět (silné sluneční záření, dlouhá doba zavadání). Použití speciálně vyselektovaných bakterií mléčného kvašení zajišuje základnu pro optimální silážování. Naočkováním 1 kg silážní hmoty 100 milióny přirozených, vysoce aktivních bakterií mléčného kvašení z BONSILAGE se zvýší výchozí obsah kmenů bakterií mléčného kvašení, a tím se dosáhne vhodných podmínek pro silážování. BONSILAGE se skládá z různých kmenů, které jsou vybrané podle své účinnosti z přírodního materiálu. Správná sou2

Úspěch ve stáji 2/2000

hra vybraných kmenů bakterií mléčného kvašení umožňuje cílené usměrnění kvasného procesu a bezpečnou kvalitu fermentace. Enterokoky přebírají úlohu v rychlém snížení pH-hodnoty a první část konkurenčního boje s přirozenými škůdci kvašení. Po snížení pH-hodnoty pod kritickou hladinu vede pomnožení speciálních laktobacilů v hlavní fázi kvašení ke stabilní a nízké hodnotě pH a velmi dobré stabilitě při skladování (schéma 2).

Značka za kvalitu DLG-značka kvality pro silážní prostředky stejně jako zkoušky ve výzkumném ústavu v Posieux potvrzují v mnohých pokusech doložené účinky BONSILAGE. Jak učinkuje BONSILAGE: – rychlé snížení pH-hodnoty – intenzivní mléčné kvašení – optimální skladba kvasných kyselin – snížené odbourávání N-látek – potlačení tvorby kyseliny máselné narušením aktivity klostridií – nižší osazení škůdci kvašení

Nezávislé instituty jako univerzity, různé zemědělské komory a spolkové úřady shromáždily data z početných sledování týkajících se účinku BONSILAGE (tab.1). Do těchto pokusů byly zahrnuty různé druhy krmiv: trávy, vojtěška, jetelotravní směsky, kukuřice. Zohledněno bylo pořadí seče a termíny sklizně. K posouzení fermentace se uvádí obsah sušiny, na druhé stra-

Siláž ošetřená přípravkem Bonsilage chutná lépe, je stravitelnější a přináší vyšší užitkovost. ně nejdůležitější parametry popisující průběh kvašení – pH-hodnota, obsah kyseliny mléčné a máselné. Při použití BONSILAGE se na 1 kg silážované hmoty dávkuje 100 miliónů expertů na kvašení. Ve srovnání s neošetřenou siláží klesá pH-hodnota hlouběji a současně se produkuje více kyseliny mléčné. To se projevuje jak u nízkých obsahů sušiny, tak u hodnot do 55 % (Univerzita Martina Luthera, Halle). Intenzivním kvašením se snižují ztráty živin na minimum. Cenné živiny zůstanou obsaženy v silážích.

Řízení průběhu kvašení Kvalita kvašení se neurčuje jen podle míry okyselení, ale i podle průběhu tj. rychlosti prokvašení. Vyvstává zde požadavek, dosáhnout výraznou aktivitu již v počáteční fázi fermentace. Účinek spočívá za prvé na rychlém vyblokování konkurenčních mikroorganismů, např. producentů kyseliny octové a hnilobných mikroorganismů, za druhé na rychlém a důsledném zamezení odbourávání bílkovin na základě rostlinných a bakteriálních enzymů. Rychlé okyselení na začátku silážování omezí aktivitu klostridií, a tím tvorbu kyseliny máselné.

Požadavek na aktivitu ihned na začátku silážování se vyplní současně s použitím BONSILAGE. Graf 1 zachycuje kvasný proces v travní siláži (1.seč, 30 % sušiny) při konzervaci s BONSILAGE.

pH-hodnota jako měřítko kvality Během prvních deseti dní je patrný extrémní rozdíl ve vývoji pH-hodnoty mezi neošetřenou a naočkovanou siláží BONSILAGE-bakteriemi mléčného kvašení. Již po deseti dnech dosahuje siláž ošetřená BONSILAGE stabilní pH-hodnotu cca 4,3 a následně klesá pH-hodnota po dobu skladování tři měsíce na pH-hodnotu cca 3,8. Naproti tomu stoupá pH-hodnota u kontroly, kde je podchycena aktivita škůdců fermentace ke konci doby skladování jen částečně. Tvorba kyseliny mléčné odpovídá tomuto vývoji. Zvýšenou aktivitou škůdců kvašení v neošetřených silážích lze vysvětlit odbourávání kyseliny mléčné při současném zvýšení kyseliny máselné. Významně nižší ztráty sušiny v travní siláži, která byla ošetřená BONSILAGE, jsou důsledky efektivního prokvašení. Větší podíl sklizeného krmiva se skutečně dostane do žlabu a je k dispozici ke zkrmení zvířatům.

Schéma 1: Průběh silážování s BONSILAGE

Schéma 2: BONSILAGE – 100 mil. specialistů na kvašení v 1 kg silážní hmoty

Enterokoky

fáze 1 naskladnění, udusání, uzavření sila

do 36 hodin

Laktobacily

fáze 2 spotřebování kyslíku

fáze 3 fáze 4 rozmnožení hlavní fáze kvašení aerobních kmenů dosahuje se kritické aerobní látková výměna „konkurenční boj“ pH-hodnoty nebo je rostlinných buněk + bakterií mléčného kva- nedostatek zkvasitelných sporotvorných organismů šení a škůdců kvašení uhlovodíků po 15 – 20 hodinách

36 – 48 hodin

fáze 5 stabilita při skladování

10 – 21 dní

Tab. 1: Optimalizace kvasného procesu s BONSILAGE Institut/ Druh Seč Sušina Ošetření výzkumný siláže % ústav Zemědělská komora tráva 1. seč 31 neošetřeno Šlesvicko-Holštýnsko BONSILAGE Technická univerzita jetelotráva 1. seč 41 neošetřeno Mnichov, Freising(jetel bílý) BONSILAGE Weihenstephan 2. seč 38 neošetřeno BONSILAGE Univerzita Martina tráva 2. seč 50 neošetřeno Luthera, Halle BONSILAGE vojtěška 1. seč 35 neošetřeno BONSILAGE 2. seč 55 neošetřeno BONSILAGE

pH

4,5 3,8 5,5 4,8 5,2 4,6 5,8 3,9 4,7 4,3 5,6 4,8

obsah kys. obsah kys. mléčné v čerstvé máselné v čerstvé hmotě % hmotě % 0,9 0,4 2,6 0,0 0,4 0,1 1,8 0,0 0,7 0,5 1,8 0,2 0,4 — 3,2 — 2,1 — 3,2 — 0,2 — 2,7 —

Graf 1: Účinek BONSILAGE (hlavní směry)

Zvýšený obsah kyseliny máselné v neošetřených silážích je znakem pro aktivitu bakterií máselného kvašení (klostridia). U siláží zkrmovaných mléčnému skotu se požaduje, aby byly prosté kyseliny máselné, a tím také s vysokou pravděpodobností s minimálním počtem spór klostridií. Řízení průběhu kvašení pomocí dávkování BONSILAGE je jednou z cest (tab. 2).

Lepší stravitelnost díky BONSILAGE Zvýšení stravitelnosti jednotlivých živin jako vláknina, N-látky, tuk jsou v přímé souvislosti se zvýšením koncentrace energie, protože koncentrace energie se vypočítává z jednotlivých živin. Pomocí rutinních postupů a rovnic pro stanovení hodnot živin používaných v laboratořích nelze zatím zlepšení koncentrace energie v siláži prokázat. Při testování ošetřené siláže u přežvýkavců (test na skopcích) se účinek BONSILAGE potvrdil. Data, která jsou k dispozici,

dokládají jednoznačně zvýšení koncentrace energie, v průměru o 0,2 MJ NEL/ kg sušiny siláže (graf 2). Zvýšení krmné hodnoty u siláží z trav, kukuřice a vojtěšky, při sušině 24 až 56 %, potvrdily pokusy prováděné ve jmenovaných institutech. Zvýšení obsahu energie o cca 0,2 MJ NEL přináší u příjmu krmiva cca 12 kg sušiny dodatečné navýšení o 0,8 kg mléka, a to jen díky tomuto jednomu efektu. Povýšení koncentrace energie je v první řadě odvozováno ze zlepšení stravitelnosti organické hmoty, a to především vlákniny. Vyšší stravitelnost vzniká na základě rychlejšího odbourávání krmiva v předžaludcích přežvýkavců v přímé souvislosti k měřeným, vyšším příjmům krmiva.

Vyšší příjem krmiva díky BONSILAGE Příjem krmiva je závislý na mnoha faktorech, např. na se-

stavení krmné dávky, krmné technice a technice silážování. Často se přehlíží kvalita kvašení a chutnost krmiva s následujícími ovlivňujícími veličinami: – menší rozklad bílkovin během silážování při současně nižším obsahu čpavku – vyšší obsahy kyseliny mléčné, nižší obsahy kyseliny máselné – vyšší obsah zbytkového cukru – změna struktury buněčných stěn. Při ošetření BONSILAGE přijímají zvířata cca o 0,5 kg sušiny krmiva více. Toto odpovídá o 7 % vyššímu příjmu objemného krmiva (graf 3). Dodatečně ke zvýšení stravitelnosti lze kalkulovat s ekonomickými výhodami. Zvýšení užitkovosti z objemného krmiva významně sníží potřebu produkčního šrotu. Zkušenosti z podniků ukazují, že po přechodu na siláže ošetřené BONSILAGE, zůstávají ve žlabech velmi malé nebo žádné zbytky krmiva.

Vyšší mléčná a masná užitkovost Účinek BONSILAGE znamenající zvýšení užitkovosti, který lze odvodit ze souhry lepší stravitelnosti a vyššího příjmu krmiva je jasným důkazem pro vysokou aktivitu vybraných bakterií mléčného kvašení. Konzervace kukuřičné siláže s BONSILAGE přináší výrazně vyšší užitkovost. V pokusu trvajícím více než 100 dní, provedeném na Humboldtově univerzitě v Berlíně, dosahovali býci vykrmovaní s BONSILAGE v úseku 250 – 370 kg o 84 g vyšší denní přírůstek, tj. 100 dní = o 8,4 kg více masa. Vyššího přírůstku masa se dosahuje díky vyššímu zhodnocení kukuřičné siláže a lepšímu zásobením energií. Naproti tomu u mléčné užitkovosti je to plus 1,5 kg mléka (FCM) na krávu a den. Podkladem těchto dat je pokus v ISvýzkumné společnosti, ve Wahlstedtu. V pokusu trvajícím pokračování na straně 4

Tab. 2: Vliv BONSILAGE na rozmnožování klostridií s tvorbou kys. máselné

Účinek, DLG-značka kvality Druh krmiva

1b tráva, 23 % sušiny kontrola BONSILAGE

pH-hodnota

6,0

4,9

kys. mléčná v % v krmivu kys. octová v % v krmivu kys. máselná v % v krmivu ztráty sušiny anaerobní v %

0,05 0,32 1,36 7,7

1,1 0,07 0,79 5,4

900,000

60,000

klostridie (kolonie) CFU/g


3

Graf 2: S BONSILAGE: vysoká stravitelnost – předpoklad pro vyšší užitkovost z objemného krmiva

Graf 3: S BONSILAGE: vyšší příjem krmiva – základ pro vyšší užitkovost

Graf 4: S BONSILAGE vyšší kvalita objemného krmiva pro vyšší užitkovost mléčnou i ve výkrmu

Granulovaná i ve vodě rozpustná forma Bonsilage – s DLGznačkou kvality ve skupinách 1b, 1c, 4a, 4b a 4c (užitkovost ve výkrmu) podporuje a zajišuje vyšší kvalitu siláže. dokončení ze strany 3 7 týdnů, při rozdělení stáda na 2 x 12 krav bylo naměřeno zvýšení užitkovosti o 1,5 kg mléka (graf 4). V krmné dávce bylo 75 % travní siláže ošetření pomocí BONSILAGE (vztaženo na su-

šinu). Počáteční nízká výchozí užitkovost v BONSILAGE-skupině překročila užitkovost v kontrolní skupině během trvání pokusu o 1 l mléka (graf 5). Vztaženo na celý časový úsek, jde o zvýšení množství mléka o 1,5 kg / krávu a den.

Graf 5: Zkrmování travní siláže ošetřené pomocí BONSILAGE přináší výrazně vyšší mléčnou užitkovost

Hospodárné krmení a zdravé krávy

I v přípravě kukuřičné siláže přináší Bonsilage významné hodnoty. 4


Konzervace s BONSILAGE přináší následující výhody: 1. Zlepšení parametrů užitkovosti při vyšším obsahu energie až o 0,3 MJ NEL na kg sušiny. 2. Zvýšení příjmu krmiva o 0,8 kg sušiny na den. 3. Vyšší mléčná užitkovost o 2 kg na krávu a den. Současně zabezpečuje BONSILAGE vhodnost krmné dávky pro přežvýkavce, především při vysoké užitkovosti .

BONSILAGE nabízí ověřenou silážní kvalitu a je vhodný pro travní, jetelotravní, vojtěškové, kukuřičné siláže a GPS. A se použije BONSILAGE tekutý nebo granulát: 100 milionů vybraných bakterií mléčného kvašení na kg silážované hmoty se postará o kvalitní siláž. Siláž vykazuje vysokou koncentraci energie, zvířata ji raději přijímají, je chutnější, stravitelnost je vyšší a přináší vyšší užitkovost zvířat. DLGznačka kvality pro skupiny 1b, 1c, 4a, 4b, 4c (užitkovost ve výkrmu) je oficiální potvrzení vysoké úrovně výrobku BONSILAGE.

S jistotou k cÌli

Bonsilage Plus – plus pro stabilitu Na počátku všech snah o snížení rizika druhotného kvašení stojí optimalizace kvality siláže v rámci silážní techniky. Potlačení kvasinek a plísní pomocí biologického silážního přípravku je další krok správným směrem. Nutné je zvýšit výchozí osazení siláže bakteriemi mléčného kvašení. Řídit fermentaci lze prostřednictvím rychle rostoucích homofermentativních bakterií mléčného kvašení a kombinace s heterofermentativními baktriemi mléčného kvašení zabezpečuje potlačení kvasinek a plísní (schéma 1). BONSILAGE PLUS – nově vyvinuto u Schaumann Pět homo- a heterofermentativních kmenů bakterií mléčného kvašení se aktivně podílí na kvalitě siláží. Díky vzájemné návaznosti zabezpečují rychlý a intenzivní průběh kvašení. Velmi rychle se dosahuje požadované hladiny kyselosti. Radikálně se omezí ve svém růstu škůdci kvašení. Výrazné mléčné kvašení zajišují Lactobacillus plantarum, Pediococcus pentosaceus a Lactobacillus rhamnosus. Další dva vitální kmeny Lactobacillus brevis a Lactobacillus buchneri upravují pomocí poměru kvasných kyselin stabilitu siláže. Systém účinku BONSILAGE PLUS Pět kmenů v BONSILAGE PLUS rozděluje kvasný

proces na tři rozdílná stádia. • Lactobacillus plantarum, Pediococcus pentosaceus a Lactobacillus rhamnosus zajišuje vysokou kvalitu kvašení. • Řízení procesu kvašení přebírá bakterie mléčného kvašení Lactobacillus brevis, zabezpečuje funkci především v ohledu na aerobní stabilitu. • Ukončení fermentace zajišuje Lactobacillus buchneri.

Tvorba kyseliny octové a energeticky bohatých látek z kyseliny mléčné má silný inhibiční účinek na kvasinky a plísně. Zatížení mikroorganismy výrazně klesá. Místa s velkým množstvím kmenů jsou asanována a nárůstu nežádoucích mikroorganismů je zabráněno (graf 1). Tvorba kyseliny mléčné Aktivita kmenů zařazených v BONSILAGE PLUS je v průběhu silážování velmi rozdílná. Lactobacillus plantarum se rozmnožuje velmi rychle v počáteční fázi silážo-

BONSILAGE PLUS s DLGznačkou kvality skupina 2 DLG-značka kvality – propůjčená pro skupinu 2 – dokumentuje zlepšení trvanlivosti za přístupu vzduchu u silážní kukuřice, zavadlé trávy, vojtěšky a GPS

Bonsilage Plus v kukuřičné nebo travní siláži podporuje příjem krmiva pro lepší užitkovost z vysoce hodnotných objemných krmiv.

vání a roste i při vysokém zastoupení doprovodné flóry. Pediococcus pentosaceus přebírá funkci ve střední oblasti pH-hodnot a vykazuje vysokou aktivitu především v kombinaci s ostatními bakteriemi mléčného kvašení. Lactobacillus rhamnosus pracuje v kyselém prostředí při pH-hodnotě až do 3,8. Lactobacillus brevis, jeden z heterofermentativních kmenů, odpovídá za vytvoření příznivého poměru kyseliny mléčné a octové již od začátku kvašení. Lactobacillus buchneri uzavírá fermentační proces a zodpovídá za dlouhodobou konzervaci.

Vytěsnění nežádoucích kvasinek Vliv BONSILAGE PLUS na přítomnost kvasinek v travní a kukuřičné siláži zachycují grafy 2 a 3. Naočkování BONSILAGE PLUS významně snižuje obsah kvasinek po celou dobu skladování u kukuřice i u trav. Obsah kvasinek klesá hluboko

pod hranici 100.000 kvasinek na gram čerstvé hmoty. Snížení rizika druhotného kvašení Výrazná aktivita BONSILAGE PLUS se projevila přepokračování na straně 6 Úspěch ve stáji 2/2000

5

dokončení ze strany 5 devším v pokusech s přístupem vzduchu do sila. Díky přístupu kyslíku do silážované hmoty stoupá u kontroly počet kvasinek během celé doby skladování (graf 2). U ošetřené hmoty s BONSILAGE PLUS lze i za těchto ztížených podmínek vysledo-

vat snižování kmenů kvasinek. Výsledkem těchto velmi nízkých počtů kvasinek je stabilní siláž s výbornou stabilitou při skladování a stabilitou na ploše řezu odebírané siláže. Použití BONSILAGE PLUS má jednoznačný vliv nejen na počet kmenů kvasi-

nek, ale i na teplotu na řezné ploše (graf 3). Inhibiční účinek bakterií v BONSILAGE PLUS zůstává zachován i po otevření sila a zajišuje stabilitu siláže po mnoho dní. Schéma 1: Použití homo- a heterofermentativních kmenů pro zlepšení aerobní stability při současně optimálních vlastnostech krmiva

Účinné bakterie mléčného kvašení z BONSILAGE PLUS udržují plnohodnotnou kvalitu siláží jak v sile tak na ploše řezu. 100 miliónů aktivních bakterií na kilogram silážované hmoty nabízí jistotu pro fermentační proces a současně optimální krmné vlastnosti siláží. Graf 1: Vliv BONSILAGE PLUS na osazení siláže kvasinkami za přístupu vzduchu, tráva, 1. seč, 35 % suš.

Graf 2: Vliv BONSILAGE PLUS na osazení siláže kvasinkami, kukuřice v těstovité zralosti, 29 % suš.

Graf 3: Vliv BONSILAGE PLUS na průběh teplot po otevření sila, tráva, 1. seč, 30 % suš.

V Schaumann – silážní laboratoři jsou optimální předpoklady pro ověření úspěšnosti silážování.

Bonsilage na Slovensku

Vyšší dojivost z travní siláže Na severním Slovensku v okrese Tvrdošín, bezprostředně u polské hranice sídlí zemědělské družstvo PD Trsteník. Podnik leží v nadmořské výšce 700 m a obhospodařuje celkem 4400 ha zemědělské půdy. 3550 ha jsou zelené plochy a 850 ha se využívá jako orná půda. Při ročním úhrnu srážek 1150 mm jsou dány optimální předpoklady pro intenzivní hospodaření na zelených plochách. Z tohoto důvodu se podnik v první řadě věnuje produkci mléka – chová krávy pinzgavského plemene křížené s červeným holštýnem (35 %). V tabulce 1 je uveden celkový stav zvířat. Podnik řídí ing. Furdek a za oblast živočišné výroby je zod6


povědný ing. Pánik. V podniku je zaměstnáno 190 osob, z toho 7 se stará o chov dojnic. Hospodářská situace na Slovensku vyžaduje od podniků nejvyšší profesionalitu. Užitkovost zvířat se musí kontinuálně zvyšovat, aby byla zajištěna

Zootechnik ing. Pánik a vedoucí směny dojiček. hospodárnost a tím přežití podniku. Z toho důvodu se rozhodli před čtyřmi roky zavést koncept Schaumann. V počátcích spolupráce byla část obilovin ošetřena Schaumasilem, protože na základě nejistého počasí se muselo počítat se ztrátami při

sklizni až do 25 %. Výsledky byly přesvědčivé, takže se již dva roky konzervuje pomocí Schaumasilu celá sklizeň obilovin (1600 tun). Vlastní míchárna krmných směsí připravuje produkční šrot pro dojnice s Rindavit Ass-Co a zvířata ho nyní lépe přijímají. Jak ing. Pá-

nik potvrzuje, je „pro bachor stravitelnější“. Důležitou roli v krmení dojnic hraje zásobení objemným krmivem, přičemž krávy dostávají po celý rok travní siláž. V létě se dodatečně přikrmuje na pastvě. Podnik vyrábí celkem 10000 tun travní siláže, z toho 8000 tun se silážuje v 10 průjezdných silech, zbytek se ukládá do věží. Silážování – podle podmínek počasí – probíhá během 2 až 3 dní. Pro zajištění nejlepší kvality travní siláže se zlepšovalo

Tab. 1: Stavy zvířat skot

1700

dojnice ovce prasata

nejen řízení prací při silážování, ale používaly se i různé silážní přípravky. Ovšem s průměrným úspěchem. V minulém roce se poprvé ošetřilo 3000 tun travní siláže přípravkem Bonsilage firmy Schaumann. Výsledek kvašení

Tab. 2: Výsledky rozboru travní siláže ošetřené výrobkem Bonsilage sušina

% 34,50

N-látky v suš.

% 14,50

vláknina v suš.

%

dl veškerou travní siláž konzervovat pomocí Bonsilage. Koncept Schaumann přinesl podniku významné zvýšení užitkovosti (schéma 1), doprovázené kompetentním poradenstvím Schaumann-odborného poradce pana Krempašky a oblastního vedoucího Dr. Mitríka. Podnik Trsteník i v budoucnu „vsadí“ na firmu Schaumann.

Schéma 1: Vývoj mléčné užitkovosti a stavu dojnic od r. 1990 do r. 1999

*odhad

25

čpavkový N v suš. g

0,67

pH-hodnota

4,16

625

kys. mléčná, abs.

%

3,70

1350

kys octová, abs.

%

0,7

NEL / kg suš.

MJ 6,20

900

(tab.2) přesvědčil a potvrdil vysokou účinnost tohoto silážního prostředku. Ing. Pánik : „ Siláž ošetřenou pomocí Bonsilage přijímaly krávy mnohem lépe než neošetřenou. Příjem sušiny se zvýšil o cca 10 %, což vedlo k výraznému zvýšení mléčné užitkovosti.“ Na základě těchto zkušeností se podnik Trsteník rozho-

PROVITA-LE – pro užitkovost a úspěch ve stáji Probiotika jsou žijící mikroorganismy, které získávají zvířata s krmivem. Svůj účinek rozvíjejí v tenkém a tlustém střevě, kde regulačně zasahují do střevní flóry. Účinnost je rozdílná v závislosti na druhu a množství doplněných kmenů. Schaumann neustále zvyšuje zájem o včasné podchycení bakterií mléčného kvašení a zařazení těchto žijících mikroorganismů do různých výrobků. Po dlouholeté vývojové práci bylo poprvé v červenci 1997 použito v programu mléčných krmných směsí probiotikum PROVITA-LE pocházející ze Schaumann-výzkumu. PROVITA-LE obsahuje dvě aktivní kultury: Lactobacillus rhamnosus a Enterococcus faecium. Obě pochází z přirozených zdrojů výživy a jsou rozmnoženy. Kmeny nejsou geneticky upraveny.

Vysoce účinné bakterie mléčného kvašení Odlišují se za prvé svým původem a svým vzhledem – Lactobacillus rhamnosus patří k ty-

činkovým bakteriím a Enterococcus faecium je zařazen mezi kulovité koky – a za druhé látkovou výměnou a průběhem vývoje.Tak např. využitím rozdílných zdrojů výživy, různou rychlostí růstu, tvorbou speciálních produktů látkové výměny, intenzitou tvorby kyseliny mléčné, schopností navázat se na střevní buňky a tím vytlačit ostatní kmeny. Hlavním předpokladem probiotických účinků bakterií mléčného kvašení je jejich průchod žaludkem a dosažení oblasti střev, jejich místa působení, bez poškození trávicími šávami. Tento požadavek byl kromě jiných kritérií zohledněn při vývoji PROVITA-LE. V tabulce 1 jsou uvedena různá výběrová kritéria pro Schaumann-probiotikum PROVITA-LE. Kromě přežitelnosti jsou důležitými kritérii produktivita bakte-

rií mléčného kvašení ve vytváření kyseliny mléčné stejně jako jejich schopnost prosadit se vůči přítomným střevním bakteriím. Pouze při splnění těchto požadavků může dojít k vytvoření biofilmu z bakterií mléčného kvašení, které chrání střevní sliznici. Zdravá, neporaněná střevní sliznice umožňuje optimální příjem živin střevními buňkami. Stravitelnost potravní kaše se zvyšuje. Vytvoření biofilmu po přidání PROVITA-LE zachycuje schéma 1. Ve fázi osidlování umožňuje použití dvou kmenů bakterií mléčného kvašení silné pomnožení – a tím rychlé rozšíření – na celé povrchové vrstvě střeva. Oba bakteriální kmeny se vzájemně podporují v růstu a doplňují se ve své látkové vý-

měně. Vytvořená ochranná ze

z PROVITA-LE - bakterií potlačuje ostatní kmeny a brání jejich masivnímu rozšíření.

Pro zdravý start Tyto efekty PROVITA-LE se projevují ve zlepšení zdravotního stavu stejně jako ve zvýšení hladiny užitkovosti. Zvířata se rychleji nastartují a vyvíjí se rovnoměrněji. Výsledky denních přírůstků ze tří pokusů s telaty dokumentuje tab.2. Zařazení PROVITALE zvyšuje denní přírůstek v období mléčné výživy o 9 až 19 %, což lze vyvodit z vyššího příjmu jadrného krmiva pro odchov, lepšího zdravotního stavu pokračování na straně 8 Úspěch ve stáji 2/2000

7

Schéma 1: Vytvoření biofilmu PROVITA-LE

Tab. 1: Selekční kritéria v rámci vývoje probiotika PROVITA-LE

1. Výstavba přirozené střevní povrchové 2. Kmeny PROVITA-LE ve střevním lumevrstvy nu.

3. Fáze adheze: začínající navázání PRO- 4. Fáze kolonizace: PROVITA-LE kmeny VITA-LE kmenů na střevní sliznici. Vytváří osidlují střevní povrchovou vrstvu. Kmeny se biofilm z kmenů PROVITA-LE. způsobující onemocnění, např. E. coli, jsou potlačeny a je zabráněno jejich masivnímu rozšíření. Produkuje se kyselina mléčná a další produkty látkové výměny.

Selekční kritérium

PROVITA-LE

Výkonnost látkové výměny bakterií mléčného kvašení (BMK)

Selekce na čistou tvorbu kyseliny mléčné, produkční účinnost: > 2 g kyseliny mléčné/ litr a hodina

Přežitelnost v žaludečněstřevním traktu

Mikrobiologické rozbory střevního obsahu selat a prasnic po nasazení PROVITA-LE poukazují na zvýšení obsahu kmenů BMK ve střevním kanálu (caecum a colon)

Fenotypová a genetická stabilita

Fenotypové a molekulárně-biologické určení jednotlivých kmenů BMK. Zřízení banky buněk jako předpoklad pro genetickou stabilitu produktu během fermentace.

Schopnost navázání se na receptory střevní sliznice

Určení mikrobiálních poměrů ve střevě. Po naočkování PROVITA-LE vykazuje střevní obsah (výkaly) prasnic vyšší kvocient laktobacilů k patogenním koliformním kmenům

Tolerance vůči kyselinám

Předpokladem je pH-stabilita v tekutém, kyselém mediu odpovídajícím poměrům ve střevním kanálu, tj. v kyselé oblasti pH- 3 až 7

Vývoj v žaludečněstřevním traktu

Schopnost přizpůsobit se podmínkám v žaludečněstřevním traktu. Pomnožení zařazených kmenů až na hustotu > 108 v g střevního obsahu. Zařazení do přirozené střevní flóry, tj. původ vybraných kmenů pokud možno z přirozené střevní flóry.

Ovlivnění ostatních mikroorganismů v žaludečně-střevním traktu

Zvýšení počtu pozitivních mikroorganismů – bifidobakterie – eubakterie Inhibice gramnegativních anaerobních kmenů (např. koliformní kmeny)

Tab. 2: Vliv PROVITA-LE na denní přírůstky (g/den) v odchovu telat během mléčné výživy pokus 1

pokus 2

pokus 3

PROVITA-LE bez s

PROVITA-LE bez s

PROVITA-LE bez s

551

511

666

603 +9%

dokončení ze strany 7 a vyšší stravitelnosti při použití PROVITA-LE. Tento velmi pozitivní trend pokračuje i po období mléčné výživy.

611 + 19 %

727 +9%

PROVITA-LE je v oblasti mikrobiologických doplňkových látek jediné probiotikum kombinované ze dvou bakterií mléčného kvašení rozdílných půvo-

dů (rodin) a může tak využít široké spektrum účinku obou skupin. Současně se zvyšuje schopnost přizpůsobení na velmi rozdílné výchozí podmínky

v žaludečně-střevním traktu. PROVITA-LE – dva probiotické kmeny s jedním cílem: zdravá zvířata s vysokou užitkovostí. Dr. Edmund Mathies

Schaumann ñ v˝zkumnÈ centrum H¸lsenberg

S vyšší mléčnou užitkovostí nad „zvukovou hranici“ Hülsenbergské stádo, skládající se z produkčního a pokusného stáda, překročilo v posledním roce hranici 10.000 kg mléka. V roce 1999 dosáhlo černostrakaté stádo vynikající užitkovost 10.296 kg mléka, 425 kg mléčného tuku a 342 kg mléčné bílkoviny. Současným zvýšením 8


obsahu mléčných složek se zvýšilo množství mléčného tuku o 25 a množství mléčné bílkoviny o 11 kg. 32 dojnic dosáhlo užitkovosti vyšší než 11.000 kg mléka. Nej-

Vhodný systém výživy je nejdůležitějším bodem pro nejvyšší užitkovost a zdraví krav. vyšší užitkovost jedné ze starších krav byla 14.767 kg mléka a 1.194 kg mléčného tuku a bílkoviny.

Prvotelky se vyznamenaly užitkovostí 9.998 kg mléka a 766 kg mléčného tuku a bílko-

viny. Své ovoce přinesl Schaumann-koncept odchovu telat a jalovic. Osvědčený systém výživy zaznamenal v posledním roce svůj úspěch. Všechny krávy v laktaci dostávaly jednotnou celkovou směsnou krmnou dávku (TMR). TMR se sestavuje

v závislosti na kvalitě objemného krmiva. Zohledňuje se odbouratelnost uhlovodíků a bílkovin, kation-aniontová bilance (DCAB) a obsahy různých součástí vlákniny. Používala se minerální krmiva jako RINDAVIT ASS-CO, RINDAVIT AKTIV PLUS popř. RINDAVIT TMR 91.

Boj proti parazit˘m u skotu

Včasné ošetření zajišuje užitkovost Napadení parazity u hospodářských zvířat je rušivý faktor, který ovlivňuje zdraví a užitkovost stejně jako využití potravin pocházejících od postižených zvířat. Za převládajících klimatických podmínek může skot na pastvě trpět především žaludečními, střevními a plicními parazity a v určitých lokalitách jaterními pijavkami. Odpovídající nákladově příznivé možnosti boje s parazity předchází výpadkům užitkovosti. V podstatě jsou k dispozici dvě osvědčené standardní metody: 1) pastevní hygienická opatření 2) použití odčervovacích přípravků.

provedeno ošetření před vyvedením zvířat na pastvu nebo před ustájením. Nehledě na podávání tablet, ze kterých se

Krávy stojící na sucho byly rozdělené do dvou skupin. V první polovině stání na sucho dostávaly krávy krmnou dávku s nízkou koncentrací energie ale dostatkem bílkoviny. Přibližně 3 týdny před otelením se zahájilo přípravné krmení se zvýšením energie a bílkovin. Zvláštní pozornost se

věnovala odpovídajícímu zásobení minerálními a účinnými látkami při zohlednění profylaxe mléčné horečky. Také v tomto roce si budou moci návštěvníci z Hülsenbergu odnést nejen myšlenky a podněty, ale i praktické odkazy a zkušenosti s krmením TMR. Dr. Leonhard Raab

účinná látka uvolňuje dlouhou dobu, na začátku pastevní sezóny, nepřináší jednorázové ošetření často očekávaný úspěch. Smysl má, 6 – 8 týdnů po prvním ošetření toto opakovat. V ohrožených oblastech a při zvýšeném zdravotním riziku z důvodu parazitů se upřednostňuje schéma ošetření 1 – 8 – 13. V tomto časovém úseku přijatá a do pohlavní dospělosti dorostlá larvální stádia jsou účinně potlačena a efektivně je zabráněno vyloučení vajíček.

zdejších klimatických podmínek na pastvinách přezimovat. Přijetí nakažlivých larev zahajuje vývojový cyklus v hostitelském zvířeti. Po 3 až 4 týdnech jsou paraziti pohlavně dospělí a samičí jedinci produkují vajíčka, která s výkaly končí na pastvině. Zamoření pastviny, a tím zvýšený infekční tlak narůstá a maximální výše nabývá na konci července/začátku srpna. Ohrožena jsou především mladá zvířata, která se s parazity dostávají do kontaktu poprvé a nemohou mít ještě vyvinutou žádnou imunitu. Jednoduchá a nákladově příznivá protiparazitární opatření představuje cílená pastevní hygiena. Důsledným dodržováním střídání pastvy, návrat nejdříve po 40 dnech po prvním pasení, a/nebo zahrnutí sekané pastviny do pastevního režimu může zabránit v období nejvyššího infekčního rizika na konci července/začátku srpna nástupu těžkých parazitárních onemocnění. Efektivní je dodatečné vymezení vlhkých biotopů a rozdělení pastvy pro mladá a stará zvířata. Plochy, které byly v pozdním létě sekány a ne spásány, jsou zamořeny méně. Za zvláště parazity kontaminované musí být považovány trvalé pastviny poblíž stájí a na podzim déle využívané pastviny pro telata.

Pastevní hygiena – důležité profylaktorní opatření Larvy plicních, žaludečních a střevních parazitů mohou za

Schéma 1: Vývojový cyklus hnědého žaludečního červa (Ostertagia ostertagi)

Základní princip boje při napadení parazity se opírá o plánované narušení jejich vývojového cyklu při zahrnutí všech zúčastněných faktorů (parazit, hostitel a prostředí). Cílem je, zabránit pomnožení infekčních larev na pastevním porostu a tím prvním infekcím.

Úspěch díky cílenému ošetření Pro bezpečný a strategický boj proti parazitům je účelné nechat rozborovat vzorky výkalů, abychom získali přehled o parazitární situaci ve vlastním stádě a na pastvě. Poznatky o vedení pastvy a pastevním managementu, ale také správný čas a použití vhodných přípravků k odčervení hrají rozhodující roli. Tradičně je v boji proti parazitům, také z technických a pracovně-ekonomických důvodů,

v těle hostitele (skot)

– nakladení vajíček dospělými červy ve slezu – vyloučení vajíček ve výkalech

v prostředí – vylíhnutí larev z vajíček – dozrání larev do infekčního stádia (za optimálních podmínek trvá cca 7 – 10 dní) – přijetí larev s travním porostem zvířetem v těle hostitele (skot)

– larvy se provrtávají za tvorby pupínků do žláz slezu – o 16 dní později nalepení na sliznici slezu – 17 – 21 dní po pozření larev červi pohlavně dospívají

Zvláštnost: nízké teploty prostředí mohou dospění larev o více měsíců zpomalit (hypobióza).

Správné ošetření žaludečních parazitů Ostertagióza, způsobená u skotu hnědým žaludečním červem, představuje klasické žaludečně-střevní onemocnění mladého dobytka. Výrazné příznaky onemocnění mohou nastoupit v létě/na podzim (letní ostertagióza) a na konci zimního ustájení (zimní ostertagióza). pokračování na straně 10 Úspěch ve stáji 2/2000

9

dokončení ze strany 9 Parazit je ve vnějším světě velice odolný a může přežít 6 až 14 měsíců, po zahájení pastvy a nebo při zkrmování pastevního porostu ve stáji mohou zvířata

Nahoře: zdravá sliznice slezu • Dole: poškozená sliznice hnědým žaludečním červem. pozřít nakažlivé larvy. Tyto pronikají za tvorby pupínků do sliznice slezu, poškozují ji a po 17 – 21 dnech dospívají. Do slezu nakladená vajíčka se do prostředí dostávají žaludečně-střevním kanálem. Z vajíček se vylíhnou larvy, které se podle počasí po 7 – 10 dnech vyvíjí v infekční stádium a vytváří základ pro další generaci červů. Od poloviny července se při teplejším a vlhčím počasí larvy

Schéma 1:

10

pomnožují a prvními typickými příznaky onemocnění je hlenovitý vodnatý průjem, nechu žrát a pokračující hubnutí, možné jsou i případy úhynu (letní ostertagióza). Zimní ostertagióza je způsobená aktivací a dalším vývojem klidových larválních stádií na konci zimního ustájení. Výsledkem jsou vodnaté, částečně odporně zapáchající výkaly, špatný příjem i využití krmiva, a z toho vyplývající hubnutí. U prvotelek je často sledováno snížení produkce mléka.

Plicní paraziti – včasný zásah Plicní červi patří stále ještě vůbec k nejnebezpečnějším pastevním parazitům. Mladý skot, ale i starší zvířata s nulovou nebo nedostatečnou obranyschopností vůči plicní parazitární infekci (Dictyokaulóza) jsou obzvláště citlivá. Při pastvě přijaté larvy plicních červů provrtají střevní stěnu a krevním řečištěm se dostávají do plic. V bronchách a vzduchových trubicích produkují samičí jedinci vajíčka, která jsou vykašlávána a polykána. Ve střevě se z vajíček líhnou larvy, kte-

Vývojový cyklus plicního červa (Dictyocaulus viviparus)

Pohlavně zralí, samičí červi kladou vajíčka do vzduchové trubice a bronchů. Tyto jsou vykašlávaná a spolknuta.

Ještě ve střevě skotu se z vajíček vylíhnou larvy, které jsou vyloučeny ve výkalech.

Ve vnějším prostředí se vyvíjí během cca 7 dní v infekční larvy.

Tyto larvy jsou pozřeny skotem na pastvině a postupují do střeva.

Provrtávají se střevní stěnou a přes cévní systém se dostávají do plic.

Cca 1 měsíc po přijetí larev se z plic vylučují nové larvy.


Plíce napadené plicním červem. I při úspěšném ošetření se poškozená tkáň nezahojí úplně.

ré jsou vylučovány výkaly. Z výkalů se larvy působením deště pasivně vyplavují, rozšlapáním a především pomocí hub se rozptýlí několik metrů do okolí. Plicní červi poškozují a uzavírají dýchací cesty, dochází k nahromadění tekutiny a ke zvýšení sekrece s výtokem z nosu. Trýznivý kašel a namáhavé dýchání ve spojení s daleko vpřed nataženou hlavou, ale i průjem jsou typické příznaky plicní červivosti. Výsledkem jsou nízké přírůstky, neuspokojivý vývoj mladých zvířat a zvýšené infekční riziko proti virům a bakteriím.Pokud se zvířata neléčí nebo se začne pozdě vznikají těžké záněty plic, které mohou trvale poškodit plicní tkáň nebo mohou dokonce vést k úhynu. Přípravky na odčervení, které jsou účinné proti střevním a žaludečním parazitům, lze použít i na plicní červy.

Napadení velkým jaterním parazitem – Fasciolóza (motoličnatost) Vajíčka motolic se vylučují spolu s výkaly skotu. Vyvíjí z nich se při vlhkém počasí a/nebo v blízkosti kaluží, stok, ve vlhkých biotopech nebo mokrých napájecích míst obrvené larvy. Tyto potřebují pro svůj další vývoj mezihostitele – hlemýždě bahnatku malou, ze které vychází ocasaté larvy. Po

zbavení se blan jsou tyto larvy velmi infekční pro následujícího hlavního hostitele – skot. Přijetím napadeného pastevního porostu se dostávají larvy do hostitelského zvířete, provrtávají se do střevní stěny a putují do cílového orgánu jater. Během 6 – 8 týdnů pustoší jaterní tkáň až dosáhnou velké žlučovody, tady dospějí a nakladou vajíčka. Ve žlučovodech se mohou motolice zdržovat 8 – 16 týdnů. Při putování v játrech narušují jaterní tkáň, která se hojí jizvami a zvápenatěním a toto vyjde najevo při příležitosti kontroly na jatkách. Chronické napadení motolicemi jako nejčastější formu fasciolózy lze rozpoznat nechutí žrát, depresí růstu, průjmem, hubnutím stejně jako chudokrevností a žlutými sliznicemi. Dojnice reagují razantním poklesem užitkovosti. Občas může dojít i k celkovým ztrátám. Je nutné speciální ošetření, protože zatím neexistuje preparát, který by byl účinný proti střevním a žaludečním červům a současně proti motolici. Cílená hygienická opatření na pastvinách: např. odvodňování pastvin a vysoušení mokrých míst a tak přerušení vývoje bahnatky malé a ocasatých larev.

Profylaxe se vyplatí Vědecká sledování a praktické zkušenosti spolehlivě potvrzují nutnost boje proti parazitům. Pro chovatele vyvstává opět otázka po využití takových opatření, nebo ne každé napadení plicními, žaludečními a střevními červy nebo motolicemi je klinicky zřejmé a následky ihned odhadnutelné. Nepřímé škody způsobené poruchami užitkovosti, snížením přírůstků, poruchami plodnosti a možnými poškozeními orgánů si zaslouží zvláštní pozornost. Zvláště mladá zvířata zaostávají ve vývoji, rostou pomaleji a jsou citlivější na bakteriální a virové infekce. Žádný chovatel by neměl upustit od cíleného boje proti parazitům z důvodu špatně pochopené spořivosti nebo pohodlnosti.

Dr.med.vet. Lutz Winter

ZOD UMONÕN

Nakupuj, když ostatní prodávají Této jednoduché poučky se držel Petr Franc, vedoucí chovu prasat v ZOD Umonín na okrese Kutná Hora. Nebylo to jednoduché rozhodnutí, musel si je před představenstvem ZOD obhájit, rozhodně dnes ale nelituje, díky tomuto opatření udržel podnik vysokou výrobu i do konce roku 1999, kdy byla poptávka po vepřovém vysoká a cena přijatelné. Chov prasat v Umoníně tak po konečném bilancování skončil pouze s mírnou ztrátou, což byl úspěch. ZOD Umonín vzniklo transformací v roce 1992 z bývalého JZD Umonín. Hospodaří na 2350 ha ZP v okrese Kutná hora. Rostlinná výroba odpovídá střední nadmořské výšce, přes tisíc ha zabírají obilniny, zbytek je cukrovka, řepka a řada dalších speciálních plodin. ZOD také experimentuje se zrnovou kukuřicí a to jak do krmných směsí pro prasata, tak i pro prodej, protože je to komodita se zajímavou cenou. My jsme se ale zajeli podívat na živočišnou výrobu ZOD Umonín, přesněji na chov prasat. Základem je rozmnožovací chov prasnic s 100 kusy. V užitkovém chovu je dalších 250 prasnic, kde produkují chovné prasničky kombinace Bu x L. Tyto prasnice vyprodukují ročně 7 000 selat, asi ze 300 z nich vyrostou plemenné prasničky určené na prodej, 2 500 selat je prodáno na výkrm a cca 4000 selat vykrmuje přímo ZOD. Pra-

sata se chovají ve třech střediscích, v Umoníně, v Koroticích a Chrásti, kde jsme také vedoucího chovu prasat zastihli. Zde stojí několik starších, nedávno rekonstruovaných objektů pro prasata. Do většiny objektů pro výkrm chovatel vybral technologii zvlhčovaného krmení, u prasnic je pak ruční krmení.

Výsledky reprodukce prasnic Za rok 1999 dosáhl průměr počtu odstavených selat za celý podnik 20, 26 selete a první výsledky za první čtvrtletí letošního roku také přesahují číslo 20. Recept na takovouto plodnost nám zootechnik shrnul takto: zodpovědní lidé, kvalitní výživa a dobré zoohygienické podmínky chovu. Zní to opravdu jednoduše, aplikace v praxi ale není jednoduchá.

Vlastní míchárna krmných směsí Dříve nakupovalo ZOD výrobně náročnější směsi ze ZZN, ostatní si vyráběli sami s použitím víceprocentních (15 – 20) koncentrátů. S odstavenými selaty ale bylo mnoho problémů, stres a průjmy výrazně snižovali užitkovost běhounů. Před pěti lety začala spolupráce s firmou Schaumann, konkrétně s odborným poradcem v daném regionu Ing. Petrem Hobzou. Nejprve od ní odebíralo družstvo pouze ČOSku. Nyní míchárna vyrábí veškeré krmné směsi pro prasata s použitím vlastních surovin, nakupuje se pouze sojový extrahovaný šrot (48 % NL) a doplňkové krmivo od firmy Schaumann pro všechny kategorie. Přes extrémní jednoduchost této míchárny si podnik, díky zkušené obsluze, sám vyrábí i nejnáročnější směsi (ČOS) a dokonce je i tukuje. V zařízení jsou zhodnoceny vlastní obilniny: pšenice, ječmen, kukuřice i oves. Obrovskou vý-

Vodní postele pro zajištění rovnoměrného tepla Sniûovat ztr·ty selat

Porodní kotce v pokusné stáji Schaumann-výzkumného centra Hülsenberg nabízí již nějakou dobu nový obrázek. Od jara se tu ověřují vodní postele pro selata v různém provedení. Nízké teploty ve stáji působí selatům často obtíže. Malá selata s velmi malou podkožní tukovou vrstvu a nízkými energetickými rezervami mají pak velké ztráty tepla, první příjem mleziva se oddaluje a selata jsou líná. Důsledkem jsou zvýšené ztráty (k 80 % ztrát selat dochá-

zí v prvních třech dnech života) a zaostávání selat. Řešení: využití vodních postelí v prvních dvou týdnech odchovu v nových stájích (např. při nevhodném provedení vytápění) nebo u starých stájí bez možnosti vytápění. pokračování na straně 12

hodou domácí míchárny je fakt, že chovatel může zvolit pro choulostivé kategorie (selata) nejkvalitnější pšenici a kukuřici a na méně citlivé kategorie zbývá směs ze zrna horší kategorie, které je problémové na zpeněžení. Díky vhodnějšímu složení směsí se výrazně zlepšila mléčnost prasnic, což nezanedbatelně přispělo k výsledkům reprodukce. Výživa prasnic je poměrně výrazně fázována (viz tab). kategorie Prasnice březí Prasnice kojící

ME (MJ/kg) ME:lys 11,5 13 a víc

1:0,6 1:0,72

U prasat ve výkrmu byl v loňském roce obsah živin přizpůsobován podle aktuální farmářské ceny vepřového. Obecně jsou ale směsi i pro výkrm spíše produkčně účinnější. Díky rychlejšímu růstu je zvýšena obrátkovost celého provozu a fixní náklady, zejména na 1 ustájovací místo klesají. Vyskladňuje se od 3,5 do pokračování na straně 19

Graf 1: Procentický podíl selat ležících na vodní posteli popř. na gumové matraci s infračerveným zářičem (více než polovina vrhu, vztaženo na 24 hodin, Prof. Hoy, 1999)

Tab. 1: Ztráty před a po zavedení polštářů s teplou vodou pro selata* (podle Ibena 1998) ztráty % podnik 1

před po

10,4 7,3

podnik 2

před po

11,2 9,2

podnik 3

před po

11,9 8,7

* ve třech podnicích pro odchov selat


11

dokončení ze strany 11 Vodní postele se vyhřívají bu podlažním vytápěním, které je již zabudované nebo nepřímo elektrickým popř. plynovým zářičem. Postačuje zdroj o výkonu 250 W, ve vzdálenosti 50 cm, aby se vodní postel ohřála na teplotu 33 – 35°C. V případě vestavěného podlažního vytápění může vodní postel vytápěnou plochu až o 50 % zvětšit a rozprostření tepla dále optimalizovat. Univerzita Giessen srovnávala v jednom pokusu v odchovu selat gumové matrace a termodesky. Graf 1 a 2 zachycují: Nová forma chovu byla selaty velmi dobře přijata. Výsledkem je zvýšení užitkovosti v odchovu. V praktických šetřeních bylo sledováno snížení ztrát v odchovu (tab.1). Rovněž v pokusné stáji v Hülsenbergu selata vodní po-

Graf 2: Odstavová hmotnost selat v kotcích s různým systémem vyhřívání (Prof. Hoy, 1999)

stele dobře přijala. Díky efektu zvětšení vyhřívané plochy se projevilo „ideální chování při ležení“ malých selat. S matracemi se snadno manipuluje a po 1–2 týdnech používání mohou být z porodního kotce odebrány

Rovnoměrnost vyhřívání vodních postelí zlepšuje užitkovost odchovu v porodních kotcích. a vyčištěny pro další turnus. Vodní postele jsou z hlediska sanace v oblasti odchovu jednoduchou a cenově příznivou možností, aby se selatům v prv-

ním týdnu života nabídlo optimální mikroklima. Je to opatření pro snížení ztrát a zvýšení užitkovosti v odchovu. Dr. Hans-Peter Pecher

Výkrm prasat s žitem a BiPhosphoral Top M přináší vynikající výsledky v masné a jatečné užitkovosti.

trávicími enzymy. Odbourávání různého stupně se uskutečňuje teprve mikrobielně v tlustém střevě. Přítomnost komponentů tohoto druhu může mít různé výživněfyziologické důsledky : odpovídající polysacharidy mohou být jen částečně energeticky využity, využitelnost ostatních stravitelných součástí buněk může být snížena a rozpustné neškrobnaté polysacharidy mohou mít nežádoucí (antinutritivní) vedlejší účinky. Obsah dusíkatých látek u žita (téměř 100g na kg) je téměř o 20 % nižší než u pšenice. Pro určení kvality bílkoviny mají vypovídací schopnost ovšem jen obsahy aminokyselin. Obsahy nejdůležitějších esenciálních

meni má žito obsah energie vyšší téměř o 8 % (tab.1). V zastoupení uhlovodíků platí: žito vykazuje výrazně nižší obsah škrobu než pšenice, ale má téměř dvojnásobné množství cukru.

Zvláštnosti žita Zvláštností u žita je relativně vysoký obsah tzv. neškrobnatých polysacharidů (mj. pentózany a betaglukany, viz tab.2). Tyto součásti buněčných stěn nemohou být štěpeny vlastními

Pokusy potvrzujÌ:

Výkrm prasat se žitem se vyplatí Úspěch ve stáji již vícekrát informoval o úspěšném zařazení žita v krmení prasat, speciálně ve výkrmu (německá varianta časopisu 5/93, 1/99). Nové výsledky z Hülsenbergu potvrzují vhodnost žita pro tuto oblast využití. V porovnání s nejdůležitějšími druhy obilovin (mj. pšenice, ječmen a tritikale) se ukazuje, 12


že žito je výborný nosič energie. Obsah energie u pšenice je jen o 2 % vyšší, zatímco oproti ječ-

Tab. 1: Obsahy živin u obilovin (na kg čerstvé hmoty) ME (MJ) žito pšenice ječmen tritikale

13,4 13,8 12,4 13,6

N-látky vláknina (g) (g) 98 123 105 114

25 26 60 24

škrob (g)

cukr (g)

lysin (g)

525 584 521 598

56 27 18 35

4,1 3,3 3,8 3,9

Tab. 2: Vláknina a neškrobnaté polysacharidy v obilovinách (g/kg suš.)

žito pšenice ječmen tritikale

vláknina

betaglukany

pentózany

neškrobnaté polysacharidy celkem

22 – 32 20 – 34 42 – 93 30

5 – 30 2 – 15 15 – 107 2 – 20

75 – 91 55 – 95 57 – 70 54 – 69

107 – 128 75 – 106 135 – 172 74 – 103

aminokyselin jednotlivých druhů obilovin jsou bezmála identické, jejich stravitelnost je však u žita o něco málo nižší. Správným sestavením krmné dávky se tyto nepatrné nevýhody v kvalitě proteinu v každém případě vyrovnají.

Konverze krmiva odpovídá Při srovnávání žita s ostatními druhy obilovin jsou vždy uváděny jako nevýhody obsah hořkých látek a možná přítomnost námele. Důkaz pro souvislost mezi hořkými látkami a účinkem na konverzi krmiva ovšem dosud chybí. Odpovídajícími opatřeními v ochraně rostlin a zpracování půdy lze významně redukovat riziko výskytu námele. V problémových regionech musí probíhat kontrola. Hülsenbergské pokusy se žitem ve výkrmu prasat (tab.3)

přinesly užitkovost na vysoké úrovni. Uvedené výsledky masné a jatečné užitkovosti jsou vztaženy na celý úsek výkrmu od 30 do 120 kg ž.hmot. Důležitý vliv na dobré výsledky má použití nového Schaumann-speciálního výrobku BI-PHOSPHORAL TOP M pro výkrm s vysokým zastoupením žita v krmných směsí. Pomocí nového BI-PHOSPHORAL TOP M je možné během výkrmu pokrýt různé požadavky na krmnou dávku. Vysoká hladina tří aminokyselin (lysin, methionin a treonin) umožňuje díky ideálnímu poměru intenzivní nasazení svaloviny. Využití krmiva je efektivnější, konverze krmiva je odpovídající. Zásobení všemi nepostradatelnými stopovými prvky a vitaminy zajišuje zdraví a vysokou úroveň užitkovosti. Doplnění aminokyselin při současném zařazení enzymu

Tab. 3: Výkrm prasat se žitem a Bi-Phosphoral Top M* SCHAUMANN – výzkumné centrum Hülsenberg 1999 živá hmotnost

kg

30 – 60

60 – 85

85 – 120

žito ječmen sójový olej SCHAUMASIL sójový extr. šrot Bi-Phosphoral Top M

% % % % % %

60,0 15,0 1,0 0,5 19,5 4,0

50,0 29,5 0,5 0,5 16,5 3,0

45,0 37,5 0,5 0,5 14,0 2,5

příjem krmiva denní přírůstek spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku jatečná hmotnost výtěžnost podíl libové svaloviny

kg/den g

2,53 891

kg

2,85

kg % %

93,9 80,2 57,7

* Materiál: Hülsenbergský hybrid (50 % samičí zvířata, 50 % samčí kastráti) Dávkování krmiva: samičí 30 – 120 kg ad libitum samčí 60 – 120 kg ad libitum 60 – 120 kg restrikce (2,7 kg/den)

Žito je výborné krmivo, jehož cílené použití přináší ekonomické a výživně-fyziologické výhody (FOTO: SAATEN-UNION GmbH). phytázy přináší soulad mezi požadavky výživy směřovanými na minimální zatížení životního prostředí a intenzivně rostoucími prasaty.

Cenově příznivé krmné dávky Dodatečným doplněním enzymů štěpících neškrobnaté polysacharidy (pro narušení jinak nestravitelných součástí buněčných stěn) se zlepší celkové využití krmiva a umožní se zvýšit podíl žita v krmné směsi. Krmné směsi s vysokým zastou-

pením žita jsou zpravidla cenově příznivé. S doplňkem BIPHOSPHORAL TOP M lze zařadit i více než 50 % žita při zachování optimálních výsledků masné užitkovosti. Aktuální výsledky se zkrmováním žita přináší také Univerzita Rostock (tab.4). V tomto pokusu vykazovala prasata enormní chu žrát a průměrný přírůstek v celém výkrmu byl téměř 1000 g při spotřebě krmiva, která se jen málo odlišovala od výsledku hülsenbergského pokusu. Dr. Viktor Melosch

Tab. 4: Výkrm prasat se žitem a Bi-Phosphoral Top M* Agrární fakulta univerzity Rostock (W. Hackl, 1999) živá hmotnost

kg

27 – 65

65 – 115

žito ječmen sójový olej sójový extr. šrot Bi-Phosphoral Top M

% % % % %

60,0 14,0 1,0 21,0 4,0

45,0 33,0 1,0 18,0 3,0

příjem krmiva denní přírůstek spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku

kg/den g

2,92 995

kg

2,94

* Materiál: Hülsenbergský hybrid (50 % samičí zvířata, 50 % samčí kastráti) Dávkování krmiva: samičí 27 – 115 kg ad libitum samčí 27 – 85 kg ad libitum 85 – 115 kg restrikce (3,2 kg/den)

KrmenÌ prasat

Stravitelný fosfor Krmné směsi pro prasnice, selata a prasata ve výkrmu vyráběné z vlastních obilovin, sójového šrotu a Schaumann-minerálního doplňku se vyznačují svou schopností dosahování užitkovosti. Další výhodou je: Mohou být připraveny individuálně pro každý podnik. Optimální zásobení makroprvky je zajištěno tak, že vápník a sodík pochází více než z 80 % z vysoce hodnotných mi-

nerálních sloučenin, které jsou k dispozici v minerálním krmivu. U hořčíku jsou v poslední době pokračování na straně 14

Vysoce stravitelné sloučeniny fosforu a použití phytázy nezatěžují bilanci fosforu prasat. Úspěch ve stáji 2/2000

13

dokončení ze strany 13 nutné nepatrné minerální doplňky na vysoké kvalitativní úrovni. Situaci u fosforu je třeba hodnotit diferencovaně. Při pohledu na centrální význam tohoto prvku v látkové výměně musí být frakce fosforu v krmivu přesně analyzovány podle množství a kvality. Toto platí především pro stravitelnost fosforu.

Optimalizace systému hodnocení Vlastní krmná směs pro prasata z obilovin, sójového šrotu a minerálního krmiva obsahuje 5,5 g celkového fosforu na kilogram. Téměř 3/4 tohoto celkového fosforu (70 až 75 %) jsou rostlinného původu a pochází z obilovin a sóji. Rostlinný fosfor je relativně špatně stravitelný, protože se skládá převážně z fytinového fosforu (cca 2/3) a prase – jako i drůbež – nevytváří vlastní tělesný enzym (phytáza) v žaludečně-střevním traktu, aby se fytinový fosfor uvolnil. Tzv. nativní phytáza obsažená v krmných komponentech nepostačuje. O to důležitější je doplnění obilovin a sóji vysoce stravitelnými sloučeninami fosforu v minerálním krmivu. Tento požadavek splňují Schaumann-výrobky, které již desetiletí potvrzují svou kvalitu. Výbor pro potřebu živin společnosti pro fyziologii výživy přepracoval v krátké době systém vyhodnocující fosfor. Do budoucna bude převzato hodnocení na úrovni stravitelného fosforu (sP), což předpokládá upravit doporučení pro zásobení zvířat stejně jako hodnocení krmiv. Tento systém umožňuje preciz-

nější rozčlenění krmiv, než bylo doposud běžné.

Pšenice je vpředu V tabulce jsou shrnuty doposud experimentálně naměřené stravitelnosti fosforu z Německa a Holandska. Ostatní hodnoty byly odhadnuty. Stravitelnosti fosforu vykazují značnou variabilitu. U obilovin nejhůře obstojí kukuřice s 15 %, zatímco pšenice má nejvyšší hodnotu 65 %. Zbývající druhy obilovin a bílkovinné nosiče – sója, řepka, bob a hrách – se pohybují spíše v nižší části průměrných hodnot. Naproti tomu nejvyšší stravitelnosti fosforu byly podle očekávání naměřeny u anorganických fosforečnanů vápenatých. Na špičce leží dihydrogenfosforečnan vápenatý a dihydrogenfosforečnan sodný s 90 až 95 %. Toto diferencované hodnocení a roztřídění jednotlivých krmiv umožňuje sice lepší naplánování krmné dávky a její výpočet, ale na druhé straně je třeba vědět, že stravitelný fosfor nelze stanovit při běžných analýzách a není proto kontrolovatelný. Dosavadní datová báze se musí průběžně doplňovat a aktualizovat novými hodnotami z experimentů. Pro praxi vyplývá, že na základě rozdílných stravitelností musí být krmné směsi s kukuřicí doplněny nejvyšším a krmné směsi s pšenicí nejnižším obsahem fosforu v minerálním krmivu. Krmné směsi s ječmenem a žitem se nachází někde uprostřed. Rozdíly jsou poměrně malé, proto není nutná změna v minerálním krmivu pro výkrm prasat. U vysokobřezích a kojících prasnic, stejně jako u selat se pohybuje potřebný obsah

Tab.:

Výtah z tabulek společnosti pro fyziologii výživy a CENTRAAL VEE-VOERDERBUREAU (*odhadnuté hodnoty)

krmivo

stravitelnost fosforu (%)

seno*, melasované cukrovarské řízky, cukrovarské řízky, řepa*, sláma*

10

zrnová kukuřice

15

oves

25

otruby, řepkový extrahovaný šrot

30

bob, sójové boby, sójový extrahovaný šrot

35

hrách, ječmen

45

CCM, úsušky, zelená píce*, brambory, žito, siláže*, zbytky jídel*, tritikale

50

pšenice

65

hydrogenfosforečnan vápenatý, bramborová bílkovina

70

výrobky ze syrovátky*, hydrogenfosforečnan a dihydrogenfosforečnan vápenatý

80

plnotučné mléko, dihydrogenfosforečnan vápenatý

90

dihydrogenfosforečnan sodný

95

fosforu v minerálním krmivu na úrovni, která se dnes běžně používá v Schaumann-výrobcích.

Co přináší phytáza ? V dlouhodobých exaktních pokusech a provozních testech musí být prověřeno, jestli se nízkobřezí prasnice obejdou bez doplnění fosforu v minerálním krmivu.Výrazné snížení fosforu v krmivu pro výkrm prasat, které se praktikuje v některých podnicích, vyvolává nové otázky. Zůstávají opravdu všechny důležité ekonomické a zdravotní ukazatele neovlivněné, když mají zvířata na konci výkrmu k dispozici jen nativní fosfor z obilovin a bílkovinných nosičů ? Dosavadní zkušenosti jsou negativní. Dodatečně se podotýká, že použitím mikrobiální phytázy se

dosahuje významného zvýšení stravitelnosti fosforu v rostlinných krmných komponentech. Odlišně od hodnot uvedených v tabulce pro obiloviny, sóju atd. se počítá při zařazení phytázy se stravitelností fosforu cca 65 %. Prasata mají k dispozici více stravitelného rostlinného fosforu, proto je v Schaumann-výrobcích s obsahem phytázy méně fosforu. Tím se získá menší zatížení v bilanci fosforu a příznivějšího vlivu na látkovou výměnu. V souvislosti s přepracovaným hodnocením fosforu je nutno uzpůsobit i doporučení pro vápník. Poměr vápníku ke stravitelnému fosforu by měl být v oblasti 2,5 : 1 až 3,0 : 1. Podat diferencované a konečné doporučení bude možné teprve po vyhodnocení dalších zkušeností. Dr.Viktor Melosch

Pro produktivnÌ budoucnost

Šlechtitelské požadavky v produkci prasat Rámcové podmínky pro produkci prasat se stále mění. Hospodářský úspěch ovlivňují kromě kolísajících výrobních cen změny v systému hodnocení. V posledních letech zde bylo provedeno více úprav. Šlechtitelský program, jako ten pocházející z Hülsenbergu, orientuje svůj šlechtitelský cíl na celkovou rentabilitu pro producenty selat a výkrmce a přizpůsobuje odpovídajícím způsobem selekční kritéria. 14


Mateřská linie Euroc – jedinečný výsledek hülsenbergské šlechtitelské práce. Dramatické kolísání výnosů z prodeje selat a vykrmených prasat na EU nechráněném trhu

prasat představuje pro každého chovatele zvláštní výzvu. Z toho důvodu smí rozhodovat jen dlou-

hodobé kalkulace podnikového plánu rozvoje. Optimalizace výroby je naproti tomu v každé době nutná, protože jen tak mohou být mobilizovány rezervy pro hospodářsky těžké období. V produkci selat platí důležitost dosahování maximální užitkovosti v odchovu (odstavená selata na prasnici a rok). Tohoto se dociluje zvýšením užitkovosti na vrh a zvýšením počtu vrhů na prasnici. V oblasti výkrmu prasat musí být během krátké doby vykrmena homogenní prasata. Vysoké přírůstky umožňují lépe využít místa ve stáji, úspěšnost zajišuje vyrovnaný podíl libové svaloviny mezi 56 % a 58 % s minimálními výkyvy. Kromě mnoha možností přizpůsobení, která musí každý podnik provést samostatně, jsou přijaty právě platné hospodářské rámcové podmínky v šlechtitelských cílech šlechtitelského programu. Krátkodobé myšlení se zde také zakazuje, protože časový úsek do prosazení na úrovni konečného produktu může trvat více let.

Propracovaný a jistý Hülsenbergská chovná prasata se již dávno selektují podle v současnosti nejmodernější šlechtitelské metody. Obě F1-linie prasnic: Duroc x Německá Landrase a Euroc x Německá Landrase využívají u znaků plodnosti významné efekty křížení. Jádrem hülsenbergské šlechtitelské práce je kontinuálně prováděná kontrola užitkovosti. Hlavní pozornost se věnuje nukleovému chovu. Zde se provádí, kromě zkoušek vlastní užitkovosti, na části zvířat staniční testace zakončená analýzou jatečné užitkovosti (tab.1). Zkoušky vlastní užitkovosti všech zvířat hülsenbergského nukleového chovu se uskutečňují ve všech podnicích během krátkého vymezeného časového úseku. Se zvyšující hladinou užitkovosti se současně selektuje na pevný fundament. Selekční kritéria – denní přírůstek, výška hřbetního špeku a CKhodnota (kreatinkináza) se na Hülsenbergu s úspěchem používají již desetiletí. Pro zohlednění budoucích požadavků trhu se doplňují novými znaky.

Tab. 1: Užitkovost čisté linie Německé Landrase ve stanici kontroly výkrmnosti a jatečné hodnoty Achterwehr (srovnání 1998 / 1. polovina 1999) znak denní přírůstek plocha svaloviny svalovina : tuk MFA (rovnice)

1998 (357 zvířat) 1999 (230 zvířat / 1 – 7) g m2 1: %

1001 45,3 0,37 57,79

1023 45,6 0,40 57,29

Schéma 1: Změna relativního rizika vyřazení v závislosti na celoživotním denním přírůstku (CDP), výšce hřbetního špeku (VŠ) a CK-hodnotě (CK)

Výsledky na základě dat z hülsenbergského nukleového a rozmnožovacího chovu, snížení doby využití zvířat je podmíněno: – jak nízkými tak velmi vysokými celoživotními přírůstky – výrazně se snižující výškou hřbetního špeku – vysokými CK-hodnotami = citlivost vůči stresu Schéma 2: Co jsou to geny a markery

Parametr užitkovosti : Počet selat a hmotnost vrhu Významné měřítko pro hospodárnou produkci selat je počet odchovaných (prodaných) selat na prasnici a rok. K rozhodnutí o selekci se využívá v první řadě znak živě narozená selata, protože tento znak je managementem méně ovlivněn než počet odstavených selat. Sledování ukázala, že zvýšení počtu živě narozených selat souvisí se snížením porodní hmotnosti. Klesající porodní hmotnosti mají přímý vliv na ztráty selat a denní přírůstky v následujících úsecích. Ve dvou nukleových chovech hülsenbergských chovných prasat se již řadu let zjišuje během 24 hodin po oprašení hmotnost vrhu. Analýzy prokázaly výrazný protiklad mezi velikostí vrhu a hmotností vrhu. Současně byla pro hmotnost vrhu stanovena dostatečná dědičnost (cca 27 %). Předpokládá se převzetí tohoto komplexu znaků ve všech nukleových podnicích, a tím pevné začlenění do odhadu chovné hodnoty.

Parametr užitkovosti: Fundament

Parametr užitkovosti: doba využití Doba využití prasnic je významný faktor hospodárnosti

v chovu prasnic. Zvýšení ze 4 na 5 vrhů odpovídá ekonomické výhodě 50 DEM na prasnici a rok. V minulosti byla dlouhověkost prasnic ovlivňována CK-hodnotou a rozhodnutí o selekci fundamentem a typem. Nové způsoby výpočtu a větší schopnosti počítačů umožňují začlenit dobu využití zvířat přímo do šlechtitelské práce. Doba využití zvířat je velmi komplexní kritérium užitkovosti. Od poloviny 90. let se na Hülsenbergu provádí odhad chovné hodnoty pro dobu využití zvířat. Vyhodnocují se data jak z nukleového chovu tak z rozmnožovacího. Vyhodnocení ukazuje, že doba využití působí šlechtitelsky negativně na výšku hřbetního špeku, tj. čím menší je výška hřbetního špeku, tím vyšší je riziko vyřazení. U celoživotního přírůstku je optimum uprostřed. Jak nízké, tak vysoké přírůstky znamenají krátkou dobu využití. Test na stres vykazuje naproti tomu vztah v požadovaném směru – nízká CK-hodnota, tj. zlepšení rezistence vůči stresu, vede ke zvýšení doby využití (schéma 1).

1000 g denního přírůstku s optimálním podílem libové svaloviny není u hülsenbergského hybridu žádná utopie.

Vyřazení prasnic podmíněné fundamentem se podílí na celpokračování na straně 16 Úspěch ve stáji 2/2000

15

dokončení ze strany 15 kových příčinách vyřazení asi 10 %. Kromě genetických příčin zde nepříznivě působí především ustájení, krmení, klima a zdravotní profylaxe při špatném provedení. Hodnocení exteriéru je při selekci chovných zvířat stále považováno za důležitou součást. Zpravidla se uskutečňuje společně s celkovým posouzením nebo kategorickou negativní selekcí. Nevýhodou přitom je, že se slučují úplně rozdílné znaky nebo se málo výrazné znaky zanedbávají. V obou případech je dědičnost stanovitelná jen v malé míře a odhad chovné hodnoty není možný. V hülsenbergském šlechtitelském programu byl zřízen, podobně jak je zavedeno ve šlechtění skotu již po řadu let, lineární systém popisu pro různá kritéria fundamentu. Podle sedmistupňové škály se hodnotí znaky fundamentu na předních a zadních končetinách. Analýzy ukázaly, že ve znacích existuje odchylka, a že tento rozptyl u některých znaků je dědičný (12 % až 28 %). Tímto je možné a má smysl šlechtitelské zpracování. Pro každodenní se-

lekční práci je potřebné souhrnné vyhodnocení jednotlivých selekčních znaků. Toto se děje v hülsenbergském šlechtitelském programu s pomocí BLUP-metody odhadu chovné hodnoty (nejlepší, lineární, nestranná prognóza). Chovná hodnota každého zvířete se předpovídá pomocí spojení všech informací o příbuzných. U klasické šlechtitelské práce platí, s pomocí způsobu odhadu realizovat šlechtitelský pokrok formou znaků užitkovosti. Další krok kupředu udělala genová nebo markerová selekce. V laboratorních analýzách se identifikuje speciální gen nebo vedle genu ležící tzv. marker (schéma 2). Příkladem pro využití přímého genového testu je MHS-test, který přesně určí stav místa halothanového genu. Méně precizní jsou testy s markery, protože se nacházejí jen v blízkosti vlastního genu. Jejich vypovídací schopnost záleží především na této vzdálenosti (vazbě). Výhody tohoto nového selekčního způsobu spočívají v tom, že později rozpoznatelné a na pohlaví vázané znaky mohou být zaznamenány již dříve.

Klasifikace:

To je u prasat nové Zařazení prasat do tříd se změnilo ve dvou důležitých bodech: 1. Zavedení nové rovnice pro dosavadní přístroje určující zatřídění. 2. Zavedení plně automatického klasifikačního přístroje AutoFOM. Zavedení nové rovnice bylo nutné, protože referenční metody stanovené v EU-statutu pro bourání jatečného těla byly modifikovány. Tyto referenční hod-

noty vytváří základ pro odvození rovnice, která bude použita pro odhad podílu masných částí.

Co změní rovnice ? S novou rovnicí stoupá význam míry špeku, naopak se snižuje důležitost míry masa. Příklad: Pokud se zvýší míra špeku z 15 na 20 mm, tak se sníží podle staré rovnice podíl masa o 3,6 %. Při použití nové rovnice je toto snížení o 4,1 %. Pokud stoupá míra masa z 55

Tab. 1: Klasifikace hülsenbergského hybridního prasete podle nové a staré rovnice (testační podnik) znak porážková hmotnost míra špeku míra masa podíl svaloviny – starý podíl svaloviny – nový 16


střední hodnota

rozptyl

kg mm mm

94,3 16,3 66,3

7,2 3,6 5,8

% %

57,0 57,3

3,0 3,3

Pro praktickou šlechtitelskou práci je v současnosti k dispozici jen málo testů znaků (např. MHS). Vývoj nového způsobu testu je velmi nákladný a realizovatelný jen pomocí společných projektů (Německo/EU). Hülsenbergský šlechtitelský program se na těchto projektech podílí. Pokud se v budoucnu vypracují použitelné – praktické testy, budou bez odkladu začleněny do šlechtitelské práce.

Prosazení cílů šlechtění podle požadavků trhu Moderní šlechtitelská práce využívá celou řadu znaků a metod, aby výsledný produkt odpovídal nárokům trhu. Je nutný rychlý přenos šlechtitelského pokroku ze šlechtitelského chovu přes rozmnožovací do užitkového chovu, aby se během krátkého času na tomto výsledku mohli podílet producenti selat a výkrmci prasat. Pyramida šlechtění hülsenbergských chovných prasat k těmto požadavkům na kvalitu přihlíží. Zřeknutím se dalšího připařování v rámci šlechtitelského chovu a masivním využíváním umělé inseminace také na úrovni

na 65 mm, tak podle staré rovnice vzrůstá podíl masa o 2,2 % a podle nové rovnice o 1,8 %. Přesnost zatřídění se změnou rovnice nezlepší. Chyba hodnocení zůstává nezměněna 1,9 %. Průměrný podíl libové svaloviny se díky nové rovnici ovšem zvýší. Uvedené hodnoty kolísají mezi 0,3 a 0,5 %. Prasata s podílem svaloviny nižším než 52 % (stará rovnice) získají, na rozdíl od jatečných těl s vyšším podílem masa, lepší zatřídění. Toto vede konečně k tomu, že při nezměněné podobě stanovení ceny ne nevýznamná část jatečných těl s podílem libové svaloviny přes 60 % z hodnocení vypadává.

Vliv na hülsenbergské hybridní prase V tabulce 1 jsou uvedeny rozdíly mezi starou a novou rovnicí pro hodnocení hülsenbergského hybridního prasete. Podíly masa se zvyšují o 0,3 %. Současně se podle očekávání zvyšuje nepatrně rozptyl z 3,0 na 3,3 %. Jak dalece nové zatřídění ovlivní podmínky vyplá-

rozmnožovacího chovu se zabrání tzv. ztrátám genetického zisku. S přizpůsobením se změněným podmínkám trhu se počítá i v budoucnu. Krátkodobě změněný způsob hodnocení nepředpokládá žádný odklon od dosud sledovaného šlechtitelského cíle, pokud bude konečný spotřebitel upřednostňovat libové, netučné maso. Cílem je produkce robustních, rychle rostoucích a dobře osvalených homogenních zvířat. Jeden v současné době se rýsující mezník je zavedení hodnocení na základě AutoFOM na velkých jatkách (systém hodnocení AutoFOM: uvedeno v Erfolg im Stall 5/97 – český překlad v tomto čísle). Na prvních jatkách běží tento systém paralelně s dosavadní metodou, se zavedením ověřeného systému se počítá v průběhu roku 2000. Vyvstává šance, že jatečné tělo bude v budoucnu zaplaceno podle skutečné obchodní hodnoty. Údaje, které se dostanou z tohoto souboru měření zpět k výrobci, mohou být využity při odpovídajícím zpracování ve šlechtění. Dr. Ulrich Presuhn

cení ve zpracovatelských podnicích, zůstává zatím nezodpovězeno.

Přístroj pro klasifikaci AutoFOM Při použití plně automatického přístroje AutoFOM prochází neotevřené jatečné tělo ležící na hřbetě a zbavené štětin vanou s U-profilem (schéma 1). V této vaně je uspořádáno 16 ultrazvukových měřících hlavic, které provedou cca 3200 jednotlivých měření (schéma 2). S pomocí komplexního způsobu výpočtu se z cca 2000 naměřených hodnot, které jsou zkoncentrovány do tří T-testů, odhaduje podíl libové svaloviny. Tyto T-testy nemohou být na rozdíl od jednotlivých hodnot FOM-klasifikace biologicky interpretovány, protože představují konglomerát z mnoha jednotlivých hodnot. Podle údajů Spolkového ústavu pro výzkum masa pracuje přístroj AutoFOM přesněji a s minimální chybou odhadu než dosud používané přístroje pro určení zatřídění. Mimo jiné by měl velký počet změřených úda-

jů umožnit hodnotnější odhad obchodní hodnoty (např. hodnocení částí), a tím cílené roztřídění a zhodnocení jatečného těla. Tyto informace by měly pro šlechtitelskou práci a chovatele prasat velký význam. Při používání přístroje AutoFOM odpadá automatické zaznamenání zna-

ku jakosti masa, tak jak bylo u FOM-klasifikace dáno reflexní hodnotou. Další výhodou AutoFOMtechniky je plně automatizované zatřídění. Odpadá vliv člověka. Námitky ohledně jistoty a možnosti přezkoumání změřených hodnot odmítá rozsáhlý

Schéma 1: Schématické zobrazení instalace AutoFOM na jatkách. Ještě teplé, opařené a štětin zbavené jatečné tělo, neotevřené, postupuje žlabem ležící na hřbetě.

bezpečnostní systém, který mj. pamatuje na kontroly prováděné úředními znalci. Zavedení AutoFOM přinese nový systém placení. Zbývá jen doufat, že za prvé průhlednost na trhu nezůstane na poloviční

cestě a za druhé doplňující informace o obchodní hodnotě jatečného těla se dostanou zpět na výrobní závod.

PD Dr. Joachim Krieter

Schéma 2: Princip měření AutoFOM přístrojem. 16 ultrazvukových měřících hlavic pořizuje při postupu jatečného těla obrázky jednotlivých úseků.

dopravník háky

350,00 mm

žlab

žlab ultrazvuková měřící hlava

ultrazvuková měřící hlava

25 mm

Nov· nemoc u prasat

Zaostalá selata – infekce circovirem V roce 1991 došla poprvé informace z Kanady a následně dalších zemí s vysokou koncentrací prasat jako USA, Francie, Španělsko, Dánsko, Irsko a Anglie o jednom onemocnění, které postihuje v první řadě selata ve věku 4 až 12 týdnů. Výrazné projevy jsou především slabá a zaostalá selata a onemocnění dýchacích cest, nevysvětlitelná bledost částečně v souvislosti s více či méně výrazným projevem žloutenky, hrubá srst a průjem. V Kanadě bylo pro tuto nemoc použito pojmenování

PMWS (Postweaning Multisystemic Wasting-Syndrome). V češtině to znamená přibližně tolik: „Zaostávání v období kolem odstavu následkem onemocnění různých orgánových systémů“. Od roku 1998 je toto onemocnění, které je vyvoláno virem s kruhovým uspo-

Obrázek nemoci v porodním kotci: slabá selata, malé vrhy, nízká mléčnost a výtok u prasnic po porodu.

Příznak infekce circovirem: vodnatý výtok z očí a červené spojivky. řádáním nukleové kyseliny (proto „circovirus“), sledováno i v Německu.

Obrázek nemoci: „Chřadnutí selat“ Při prvním popisu tohoto případu v Německu byly nápadné nejprve problémy u prasnic: prodloužené porody s málo životaschopnými selaty, menší velikosti vrhů, nízká mléčnost a častěji se vyskytující výtok u prasnic po porodu. V odchovu selat docházelo ke značným ztrátám, které se projevovaly zrychleným dýcháním, horečkou a kašlem u velké části zvířat. Z toho bylo 25 až 30 % zvířat postiženo především v odchovně selat a také později v předvýkrmu. Čas od času se symptomy vyskytují u selat pod prasnicí

v porodně: některá selata začínají popotahovat, kýchat nebo kašlat, což připomíná v mnohých případech časnou infekci mykoplazmami. Zvířata jsou často bledá a mají dlouhou srst. U některých zvířat se vyskytuje vodnatý výtok z očí , bez toho že by byly červené spojivky, jako je to známo např. z PRRS-infekce. Někdy se oči zalepí úplně. Mezitím rostou selata viditelně nerovnoměrně: postižená zvířata ochabují v aktivitě, mají horečku a jsou bez zájmu, vykazují kolísavou chůzi, jsou špinaví a bledí, velmi rychle hubnou a hynou. Toto výrazné chřadnutí, které nelze zjevně ovlivnit medikamenty, dalo této nemoci pojmenování. Překvapující je, že v jednotlivých kotcích se v postiženém pokračování na straně 18 Úspěch ve stáji 2/2000

17

dokončení ze strany 17 vrhu vyvíjí některá zvířata normálním způsobem. Tato zvířata jsou odebrána a vytváří s ostatními relativně zdravými novými sourozenci nové vrhy. Zvířata, která stihla onemocnět v odchovně selat, tady zůstávají s konečnou platností „viset“, růst se zastavil. Setkáváme se pak s rozježenými selaty s poněkud dlouhou hlavou (známými z PRRS-infekce) patřící již starším prasatům, která je vlastně „zavěšena“ na těle běhouna. Velice rychle se v okruhu výkrmců ví o tom, že taková zvířata dále nerostou a že jsou neprodejná. Následkem tohoto je masivně přeplněná odchovna selat, a zdá se, že infekci neustále se zvyšující tlak podněcuje. Problematika nemoci se tímto prohlubuje.

Původce: prasečí circovirus (PCV) Domnělý původce onemocnění – circovirus – se u prasat vyskytuje ve dvou typech: prasečí circovirus typ 1 a prasečí circovirus typ 2, díky němuž bylo poprvé vyvolané onemocnění PMWS u novorozených selat. Při tomto cíleném infekčním pokusu nastupovala pro PMWS charakteristická poškození po velmi vysoké infekční dávce nebo při současné infekci prasečím parvovirem. Nemoc se zhoršuje působením PRRS-virů a celé řady bakterií, např. streptokoky. Oba prasečí circoviry zdá se mohou rozmnožovat v celé řadě buněk (obranné buňky, svalové buňky atd.), typ 2 se na rozdíl od typu 1 může cíleně rozmnožovat v lymfocytech. Násled-

kem toho dochází k oslabení imunitního systému, z něhož mohou profitovat ostatní patogenní kmeny.

Opatření proti PMWS : #

Striktní dodržení skupinového prašení.

#

Striktní dodržování turnusového naskladňování jednotlivých stájových oddělení.

#

Vyčištění a dezinfekce kotců, umytí prasnice – i v tom případě, že takto není možné virus eliminovat. Lze ovšem předcházet vzniku infekcí způsobených jinými viry a bakteriemi.

#

Nejpřesnější provádění rutinního očkovacího programu, především týkajícího se prasnic. Jakmile je pomocí další diagnostiky zjištěno a naznačeno doplňující očkování, musí se rovněž striktně provádět. Úspěch spočívá v důslednosti a pravidelnosti.

#

Toto platí stejně pro kontrolu ekto- a endoparazitů : zatěžují zvíře a jsou v pravém smyslu „spolujedlíci“.

#

Dbát na kvalitní vysokohodnotné krmivo (nešetřit na krmivu !).

#

Všímat si zaostalých „trvalých běhounů“ v odchovně selat.

#

Nasazení antibiotik proti bakteriálním sekundárním infekcím.

Cesty přenosu jsou mnohé Vertikální přenos, infekce nenarozených selat v děloze, nemůže být vyloučen. Infekce selat po narození, přičemž jako rezervoár viru slouží prasnice nebo prasnička, je celkem jistá. Dále může být infekce horizontální, tj. přenášena přímým kontaktem zvířete se zvířetem nebo nepřímo vzduchem stejně jako prostřednictvím živých i neživých přenašečů. Rovněž není vyloučeno, že zvířata tento virus přechovávají v těle bez příznaků onemocnění. Kromě původců onemocnění získávají selata od svých matek prostřednictvím mleziva protilátky, doba jejich ochrany je závislá na výši (koncentraci). Podle toho dříve popř. později nastupují u selat klinické projevy.

Důkaz viru jistější než důkaz protilátek Onemocnění je těžké klinicky diagnostikovat, protože klinické symptomy se mění. Tak může dojít např. velmi lehce k záměně s PRRS. Pokud se diagnostikuje pomocí krevních rozborů prostřednictvím nepřímé imunofluorescence nebo ELISA, je třeba pro bezpečné určení diagnózy stáda zajistit odpovídající počet krevních vzorků. Nejjistější je důkaz virů, který je ale v současnosti proveditelný jen v několika málo laboratořích. Rozborovány jsou nejlépe změněné lymfatické uz-

liny (dva kusy), slezina, plíce, změněné ledviny a játra.

cca 20 % případů nápadných změn ledvin (bledé a zvětšené).

Téměř všechny orgány jsou postiženy

Přerušit infekční řetězec

Při pitvě uhynulých zvířat se objevují změny na mnohých orgánech, vyjímaje centrální nervový systém. Nejnápadnější nález je téměř vždy úbytek svaloviny popř. celkový stav vyhubnutí zvířete. Lymfatické uzliny jsou z části vysoce oteklé, především střevní lymfatické uzliny a povrchové lymfatické uzliny slabin Mimo jiné napadá plíce: ve většině případů nekolabují, pracují z důvodu naplnění krví těžce a při prohmatání budí dojem gumy. V některých případech byla pozorována žloutenka (v Americe až 20 % všech případů), občas se společně vyskytne se zánětlivými změnami jater. Z Francie je uváděno až 30 % případů žaludečních vředů stejně jako

Vitamin A ve výživě prasat Z pohledu výživněfyziologického je vitamin A důležitý pro velmi rozdílné funkce ve všech životních pochodech. Je nepostradatelný pro vyváženou výživu prasat s cílem vysoké užitkovosti. U vitaminu A jsou známé mnohé sloučeniny, které mají 18


různé účinky. Pro výživu a fyziologii je nejdůležitější forma vitamin A1, který se nachází ve většině zvířat. V rostlinných krmivech jsou prokazatelné jen karoten a karotenoidy jako předstupně vitaminu A (provitaminy). Betakaroten je zastoupen v podílu vyšším než 90 %. Vysoký obsah betakarotenu mají všechny zelené rostliny jako trávy a vojtěška. V krmivech důleži-

Krystaly vitaminu A.

V současné době zatím neexistuje žádná očkovací látka proti tomuto virovému onemocnění , musíme se chytit každého opatření, které je vhodné pro odříznutí infekčního řetězce, a tím ke snížení infekčního tlaku. Tato nová infekce vykazuje výraznou tendenci se rozšířit a jeví se proto jako vážný problém v chovu prasat. Často je toto onemocnění komplikováno infekcemi dalších virů nebo bakterií. V mnohých podnicích se hovoří o rozsahu onemocnění až 60 % a úmrtnosti až 20 %. Podle našich informací pracují již některé farmaceutické firmy intenzivně na vývoji očkovací látky proti prasečímu circoviru typ 2.

tých pro prasata – všechny obiloviny, kukuřice a sójový šrot, jsou přítomna jen stopová množství. Karoteny snadno podléhají oxidaci, a proto jejich obsah výrazně klesá při nepříznivých podmínkách sklizně nebo při dlouhé době skladování (min. 10 % za měsíc).

Tab. 1: Fyziologický význam vitaminu A G podíl na výstavbě, ochraně a znovutvorbě kůže a sliznic (ochrana epitelů) G funkce pro vidění a součást sítnice G regulace růstu a vývoje kostry G podpora vývoje embrya a plodu G stimulace tvorby protilátek a zvýšení obranyschopnosti proti infekčním nemocem

Tab. 2: Příznaky nedostatku vitaminu A G vyšší citlivost vůči nemocem G nižší růst a porucha látkové výměny energie

Využití a uložení v živočišném organismu Resorpce vitaminu A se uskutečňuje za pomoci enzymů v tenkém střevě. Další zúčastněný je tzv. retinol-vazná bílkovina, který může být v nedostatku při nízkém obsahu bílkovin v krmivu, a tím může klesat i resorpce vitaminu A. Využití vitaminu A u prasat závisí rovněž na kvalitě a obsahu tuku v krmivu. Při dostatečném zastoupení tuku je konverze cca 80 – 90 %. Vstřebávání podporuje také vyšší obsah vitaminu E. Krevním oběhem se vitamin A dostává do hlavního depa – jater, částečně též do ledvin, plic a sítnice. V zásadě je obsah vitaminu A u selat nižší než u dospělých zvířat, proto mladá zvířata reagují na nedostatek vitaminu A citlivěji než dospělá zvířata. Nejvýznamnější funkce látkové výměny vitaminu A shrnuje tab.1.

Tab. 3: Faktory, které ovlivňují zásobení vitaminem A G nevyváženost živin jako např. nižší obsah zinku a bílkovin v krmivu

G nedostatečný růst kostí a kostry

G porucha trávícího traktu – průjmová onemocnění

G poruchy plodnosti u prasnic a kanců

G poškození jater vyvolaná mykotoxiny

G zvýšená embryonální úmrtnost s deformacemi

G nevhodná kvalita tuku v krmivu (oxidace)

dokončení ze strany 11 4 měsíců, během těchto 14 dní se provádí výběr zvířat, která jsou již vhodná k porážce. Průměrný přírůstek kolísal v roce 1999 mezi 0,7 až 0,76 kg, toto číslo je ale ovlivněno loňskou cenovou krizí, tehdy prasata dostávala několik měsíců velmi chudou směs. Kromě změněné receptury se na tom po-

dílelo i používání vlastního obilí různé kvality. Přesto je výsledek roku v přírůstcích průměrný. Loni, kdy ostatní chovatelé snižovali stavy zde naopak šly stavy zvířat nahoru. Vyplatilo se a příznivější konec roku částečně ztrátu dorovnal.

Vitamin A pro plodnost Vitamin A je důležitý pro vidění za soumraku a v noci, k tomu sehrává vitamin A významnou roli ve vyhodnocení světelných vzruchů v pochodech plodnosti prasnic. Vitamin A je nezbytný pro vývoj embryí. Stimuluje tvorbu estrogenu a progesteronu. Podání vitaminu A před zapuštěním prasnice snižuje interval od odstavu do koncepce. U kanců má vitamin A vliv na tvorbu spermií.

jející“ buňky a odbourávání původců nemocí pomocí tzv. požírajících buněk.

Zásobení prasat vitaminem A

Účinek na ochranu a výstavbu se nevztahuje jen na vnější pokožku těla, nýbrž také na sliznice dýchacích cest, trávicího kanálu, vylučovacích a pohlavních orgánů stejně jako slzné a mazové žlázy. Nedostatek vitaminu A způsobuje zrohovatění vnějších i vnitřních horních vrstev kůže. Tím je zjednodušen vstup původců nemocí do organismu a obranyschopnost prasat je oslabena. Změna sliznice v pohlavních orgánech snižuje úspěšnost koncepce u prasnic. Pokud dojde k oplodnění, není embryo dostatečně vyživováno, následkem jsou deformace a potraty. Vitamin A ovlivňuje pozitivně funkci vaječníků a zvyšuje počet plodů a porodní váhu. Společně s vitaminem E a C podporuje vitamin A imunitu prasat. Stimulují se T- nebo „zabí-

V zásadě je nutné přizpůsobit zásobení vitaminem A užitkovosti a stáří. Projevy nedostatku vitaminu A jsou shrnuty v tabulce 2. Nedostatek vitaminu A mohou vyvolávat i jiné faktory než je nesprávné zásobení (tab.3). Přítomnost mykotoxinů v krmivu představuje enormní zatížení jater, což působí záporně na vstřebávání vitaminu A. Jako za další vznikají interakce s ostatními vitaminy. Nedostatečné zásobení vitaminem E zesiluje příznaky nedostatku. Spolu s vitaminem E ovlivňuje vitamin A syntézu vitaminu C. Zvýšené obsahy vitaminu A mohou u prasat vyvolávat negativní až toxické účinky. Zastoupení vitaminu A v krmivu odpovídá produkčnímu stádiu a věku prasat. Pokrytí potřeby vitaminu A u prasat je zabezpečeno neustálým doplňováním do krmiva. Pouze v tom případě lze dosáhnout za rozličných podmínek praxe vysokou biologickou užitkovost. Výše doplňku je stanovena podle věku, produkčního úseku a očekávané užitkovosti. Schaumann-výrobky tyto souvislosti zohledňují a umožňují optimalizované zásobení účinnými látkami. Dr. Ute Schmidt

ce, zlepšení výživy a zvláště zvládnutí lidského faktoru, který je první rozhoduje o výsledku chovu prasat. Každý zaměstnanec musí mít zodpovědnost za

práci jemu svěřenou, musí při práci přemýšlet. A právě pečlivost byla v Chrásti vidět na každém kroku. Text a foto František Meixner

Ochrana sliznic a imunita

Budoucnost chovu prasat Podnik plánuje velkou investici do vzduchotechniky, zejména v porodnách. Postupně ale tato změna čeká všechny stáje prasat. Pasničky mají v současnosti asi 59 % lidové svaloviny a výšku hřbetního tuku 10 mm. To je pro chovatele dostatečné a zvyšovat zmasilost prasniček již nehodlá. Nejdůležitějšími faktory pro úspěch, bylo dle slov pana Fran-


19

V˝poËet krmn˝ch d·vek pro dojnice

Počítačové programy pro zabezpečení optimálních výsledků Nové hodnoty potřeb energie a bílkovin ve výživě skotu přinesly další zpřesnění při výpočtu krmných dávek. Dalšího přiblížení ke skutečnosti se dosáhlo u zásobení dusíkatými látkami – používá se veličina protein využitelný ve střevě (vNs). Multi-Rations-Program, vyvinutý ve firmě Schaumann, pracuje s novými poznatky již cca 3 roky. Potvrdilo se, že čím pečlivěji se data pro výpočet krmných dávek shromažují, tím lepší jsou výsledky – více se přiblížíme skutečnosti. Výpočet krmné dávky je vlastně výsledkem poradenství. Musí být shromážděna data pro vlastní výpočet: množství a kvalita krmiva, užitkovost zvířat, stav zvířat, způsob ustájení a chovu atd. Pokud nejsou k dispozici údaje objektivně změřené, je potřeba tyto společně s chovatelem odhadnout. Výsledek výpočtu popisuje určitou konkrétní, současnou situaci. Za přispění dat z kontroly mléčné užitkovosti (tuk, bílkovina, močovina) se vytváří obraz o celkovém stavu stáda. Se změnou krmné dávky se uskutečňuje vlastně předpově užitkovosti, pokud se ovšem nikterak neprojeví, je nutné získaná data znovu ověřit. Negativní zkušenosti jsou také součástí poradenství a pomáhají usměrnit sestavování krmných dávek. Postupem času se vyvíjí určitá jistota v popisu stavu. Pokud dojde ke změně krmiv (nové travní siláže), jsou nakoupena krmiva s příznivější cenou nebo se pozmění krmný režim (TMR-krmení), lze lépe předpovídat očekávanou užitkovost. Poradenství podpořené počítačovým programem pomáhá zvýšit odbornou kompetenci.

Poradenství je A i Z Program pro výpočet krmných dávek vyvinutý firmou Schaumann nabízí mnohé přednosti: Všichni Schaumann-poradci jsou propojeni přes systém dálkového přenosu dat pomocí telefonu s centrálou. Údaje o krmivech mohou být změně-

Úspěch ve stáji 20


Již tři roky počítáme s proteinem využitelným ve střevě (vNs) a hodnotíme podle toho sestavení krmné dávky – nyní samozřejmě podle nových podkladů DLG. Posun vzniklý použitím nové rovnice není vyšší než 1l mléka. Z vyrovnaného zásobení vNs vyplývají přebytky dusíkatých látek od 2 do 4 kg mléka. Je to množství, které praktici často při zásobení dusíkatými látkami dodržovali, tak jsou zde početně uplatněny staré zkušenosti. Dřívější „pocitové“ jednání je dnes nahrazeno určitou veličinou, která umožňuje přesnější nasměrování krmné dávky.

Sestavit krmnou dávku hospodárně Nově byla zavedena hodnota bNb (bachorová bilance dusíku), popisuje stav zásobení

plex nachází své uplatnění v zásobení vNs. Takové výrobky mohou pomoci vyrobit mléko při nižší spotřebě produkčního šrotu a s krmnou dávkou sestavenou podle potřeb přežvýkavců. Program tyto úspory kalkuluje předem. Propočet množství objemného krmiva závisí na údajích o množstevních poměrech, které zadá chovatel. Praxe potvrzuje, že chyba při odhadu je u poměrů mnohem nižší než u absolutních množství. Podle průměrných koncentrací energie v objemné krmné dávce jsou množství krmiv všech objemných komponentů proporcionálně zvyšována nebo snižována, dokud není dosažen předem vypočtený příjem sušiny. Zohledňuje se rovněž, že u zadaných průměrných hodnot pro produkci mléka (množství

ny nebo nahrány centrálně pro všechny poradce. Tento způsob zaručuje spolehlivost databáze. Byla vytvořena jednotná databanka krmiv, s níž pracují všechny programové části, které vypočítávají krmné dávky pro různé druhy hospodářských zvířat. Programy zahrnují výpočty pro skot, prasata, drůbež a koně. U každého krmiva je uvedeno až 80 druhů živin.

Posoudit hodnoty Mnohem důležitější pro vlastní vývoj byla skutečnost, že zkušenosti z poradenství a z naměřených hodnot na Hülsenbergu byly v existujících programech nedostatečně podchyceny. Toto hodnocení bylo potvrzeno i z ostatních institutů a výzkumných ústavů. Středem pozornosti se stalo vytěsňování objemného krmiva. U energeticky bohatých produkčních šrotů, např. směsi z obilí, k němu dochází jen ve velmi slabé formě nebo vůbec ne. Teprve v situacích luxusního konzumu produkčních šrotů klesá příjem objemného krmiva výrazně. Příjem objemného krmiva určuje koncentrace energie v krmné dávce a mléčná užitkovost zvířete. Existuje přímá souvislost, kdy zvířata s vyšším příjmem sušiny při stejné dojivosti produkují mléko s lepším obsahem mléčných složek. Za pozornost stojí variabilita příjmu sušiny ve stádě. Chápat příjem sušiny jako pevnou, neměnnou veličinu, vede k nedostatečnému zachycení skutečných poměrů.

Vývoj Multi-Rations-programu spočívá nejen na mimořádných zkušenostech pana Willi Breglera ze Schaumann – Infomanagementu. bachoru dusíkem. Hodnota se odvozuje přímo z obsahu proteinu v krmivu a proteinu protékajícího do tenkého střeva. Je to doplňující informace, která je nyní představena v Multi-Rations-Programu. Hodnota zpravidla stoupá se zvyšující se mléčnou užitkovostí. U mléčné užitkovosti cca 40 kg mléka je tolerován přebytek dusíku do 60 g. Ve výtisku dávkování produkčního šrotu je uvedena bilance dusíkatých látek (NL) a využitelného proteinu ve střevě (vNs), a tím vztah k produkci mléka z energie (NEL). Důležitým bodem v MultiRations-Programu je ekonomická stránka. Při použití silážních prostředků je zohledněn dodatečný efekt. Vliv Bovin-S-Kom-

mléka/tuk/bílkovina), zvířata, která produkují menší množství a jsou tudíž pod průměrem, mají tendenčně vyšší obsah mléčných složek a zvířata nad průměrem mají nižší obsah mléčných složek. Multi-Rations-Program se s úspěchem využívá nejen v Německu, ale i v dalších zemích, kde má firma Schaumann své zastoupení. Díky přímému spojení mezi Schaumann-poradci a vývojem programu se daří program stále vylepšovat. Výsledky jsou hodnověrné a blízké praxi, rovněž u užitkovostí od 40 kg mléka a více na zvíře a den lze dosáhnout nejlepších předpovědí. Dipl.-Ing.agr. Willi Bregler

Vydávání povoleno: 15.2.1996, RR/330718/96 • Vydavatel: SCHAUMANN ČR s.r.o. • Adresa redakce: nám. Svobody 35, 387 01 Volyně, tel. 0342/372 376, 372 379, e-mail: [email protected], internet: www.schaumann.cz • Šéfredaktor: ing. Dušan Kořínek • Uzávěrka 1.4.2000 • Číslo 2/2000 • Sazba: PTS s.r.o. Vodňany • Tisk: Typodesign List České Budějovice • Neprodejné

Úspěch ve stáji BONSILAGE

Recommend Documents