11. Efektivní hospodaření v Sasku. S Bonsilage Plus více využitelných dusíkatých látek v tenkém střevě

Mezinárodní odborný magazín skupiny SCHAUMANN

Dojnice

Využít lépe potenciál dojnic strana 8

Dojnice

Ukážková symbióza rastlinnej a živočíšnej výroby strana 14

Prasata

S příkrmem pro lepší start strana 16

Silážování

Silážovanie, cukry a konzervačné kyseliny strana 21

Efektivní hospodaření v Sasku strana 3

S Bonsilage Plus více využitelných dusíkatých látek v tenkém střevě strana 24

1/11

slovo šéfredaktora

SKOT

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

Efektivní hospodaření v Sasku ....................................... 3

Jsme velmi rádi, že Vám můžeme nabídnout další číslo našeho odborného časopisu i  v  roce 2011. Jsem přesvědčen o podstatně lepším průběhu hospodářského roku 2010/2011 a z dnešního pohledu se zdá, že se ustálí i rozkolísané ceny vepřového masa a tak českému a slovenskému chovu prasat nezazvoní poslední zvonek. Ceny mléka také vykazují stabilní stav a lze daleko lépe přemýšlet o budoucnosti chovu dojných krav. Celý tým SCHAUMANN odborných poradců (v ČR i SR), speciálních poradců včetně výzkumné základny je naplno připraven ve spolupráci s Vámi udělat vše potřebné pro maximální úspěch ve Vašich stájích. Skončila jedna z tvrdších zimných sezón a naplno sa rozbiehame do silážnej sezóny. V  nej sa bude rozhodovať v  priebehu niekoľkých týždňov o  tom, aké problémy nás budú tlačiť nasledujúce desiatky týždňov. Nákupne ceny poľnohospodárskych komodít, hlavne kravského mlieka dlhodobo nenapĺňajú potreby a očakávania nás všetkých. Žiaľ, toto nie je len situácia na Slovensku či v Česku, ale s určitými odchýlkami predstavuje celosvetovú charakteristiku doby, ktorú žijeme. Na frustráciu a kapituláciu bolo, je a bude vždy dosť času. Našou najväčšou a najdostupnejšou rezervou v živočíšnej produkcii sú krmivá a ich kvalita. Využívanie čo najväčšieho objemu kvalitne zakonzervovaných stráviteľných živín z vlastných krmív predstavuje jeden z najúčinnejších intenzifikačných nástrojov. Úspešné zvládnutie silážneho procesu vyžaduje vysoko koncentrovaný a  systémový prístup. Na jednej strane stoja náklady na vlastný konzervačný proces, od zberu hmoty až po jej zakrývanie. Vyšší výnos vegetačne staršej hmoty, nižšia intenzita tlačenia, zjednodušenia v prístupe ku konzervácii až po vzduchotesné utesnenie siláže, to sú len kľúčové momenty, v ktorých sa snažíme znížiť vstupné náklady. Nezabudnime však, že na druhej strane toho všetkého stojí menej výživná a  nestabilnejšia siláž, straty energie a zníženie jej stráviteľnosti, spôsobené jej zahrievaním a rozvojom nežiaducich mikroorganizmov až po povrchové straty, ktoré, nie zriedkavo, predstavujú 300 – 600 kg siláže na 1m2 povrchu našich siláží! Toto sú faktory, ktoré nám spôsobujú zvyšovanie náklady na nakúpené krmivá, klesanie tržieb za mlieko a taktiež stúpanie nákladov na liečbu zvierat, na ich reprodukciu a na obnovu stáda. Nešetrime draho! Táto výzva znie v prvom momente možno až paradoxne, ale v každodennom živote je to veľmi častý jav, ktorý si mnohokrát vôbec neuvedomujeme. V technickej oblasti (stroje, prístroje a zariadenia) sme si to už začali jednoznačnejšie uvedomovať a praktizovať. Cena stroja hovorí veľmi málo o tom, čo všetko očakávame a čo potrebujeme... Nič iné nás nečaká ani v oblasti chovu a výživy zvierat. Objavujme a spoznávajme kľúčové princípy, ktoré nám pomôžu kompetentne sa rozhodovať a nesústreďovať sa len na strnulú minimalizáciu vstupných nákladov. Úspech stojí a čaká na nás všetkých v celkovej efektívnosti a ňou sa musíme začať systematicky a dennodenne zaoberať. Týmto smerom boli zamerané takmer dve desiatky našich odborných seminárov na konci tohtoročnej zimy, na ktorých ste sa v hojnom počte zúčastnili. Vaša účasť a záujem je pre nás veľkým záväzkom, aby sme spoločne oživili tieto mechanizmy v reálnej praxi. Našou ambíciou je ponuka produktov špičkovej kvality, avšak ruka v ruke so serióznym a korektným odborným poradenstvom tak, aby sme spoločne dosiahli

Kalbi Milch Classic

Vysoké přírůstky............................................................... 6 Plnou parou do laktace.......................................................................... 7 Řízení stáda

Využít lépe potenciál dojnic............................................ 8 Pětkrát 100 000 kg mléka................................................ 9 Rindamin BP

Pufr pro krev a bachor................................................... 10 Rindamast

Přesvědčivé denní přírůstky.......................................... 11 Vzájomná dôvera slávi úspech...................................... 12 Ukážková symbióza rastlinnej a živočíšnej výroby..... 14

PRASATA Bi-Lactal Dessert / Bi-Lactal Plasma

S příkrmem pro lepší start............................................. 16 Krmení prasnic pro nejvyšší užitkovost....................... 17 Fit do laktace................................................................... 18 Výkrm prasat

Dobré výsledky s řepkovým extrahovaným šrotem... 19 SchaumaCid Protect

Krmné kyseliny proti salmonelám & Co........................ 20

SILÁŽOVÁNÍ Silážovanie, cukry a konzervačné kyseliny.................. 21 Bonsilage Plus

S Bonsilage Plus více využitelných dusíkatých látek v tenkém střevě.............................................................. 24 Praktické typy

Silážování kukuřice – návod pro správný management............................................. 27

ÚSPECH V MAŠTALI! Ing. Dušan Kořínek, Ph.D.

OBSAH

MVDr. Tomáš Mitrík, PhD.

OVCE

Tiráž: Úspěch ve stáji • Odborný časopis pro moderní chov zvířat a výživu Vydávání povoleno: 15.2.1996, MK ČR E 12991 • ISSN 1214-5440 • Vydavatel: SCHAUMANN ČR s.r.o. • Adresa redakce: nám. Svobody 35, 387 01 Volyně, tel. 383 339 110, e-mail: schaumann@schaumann. cz, web: www.schaumann.cz • Překlady: Ing. Lenka Procházková • Šéfredaktor: ing. Dušan Kořínek • Uzávěrka: 4. 4. 2011 • Úspěch ve stáji 1/2011 • Sazba: PTS s.r.o. Vodňany • Tisk: Typodesign List České Budějovice • Neprodejné

2

1/11

Millaphos

Plodné bahnice............................................................... 28

CHOV SKOTU

Efektivní hospodaření v Sasku Zemědělská společnost, družstvo vlastníků v Laasu hospodaří na území Saska asi 80 km od Drážďan. Zabývá se rostlinnou i živočišnou výrobou se zaměřením na chov holštýnských dojnic a produkci mléka, ale má také výrobnu pro zpracování vepřového masa a vlastní obchod. Díky tomu, že podnik má také bioplynovou stanici, je celý koloběh výrobní procesu prakticky uzavřen. Zemědělské družstvo (Agrargenossenschaft Laas e. G.) vzniklo z původního typického východoněmeckého LPG (Landwirtschaftlichen Produktionsgenossenschaften) v roce 1991. Letos v dubnu tedy oslaví desetileté výročí existence. Má celkem má 110 členů, 55 zaměstnanců (39 mužů, 15 žen a 7 učňů). Dceřinou společností je nákupní středisko, ve kterém se mimo jiné realizují také výrobky podniku s jednadvaceti zaměstnanci.

Rostlinná výroba Družstvo hospodaří na 1920 ha zemědělské půdy, 1801 ha tvoří orná půda a 119 ha trvalé travní porosty. Z celé plochy pouze 30 ha družstvo vlastní, ostatní půdu má propachtovanou (pachtovné se liší podle bonity půdy a kolísá v rozmezí 200 až 205 eur/ha). V roce 2010 pěstovali na 33 ha ozimou řepku, na 312 ha ozimý ječmen, 479 ha ozimou pšenici a 70 ha ozimé žito. Také se věnují pěstování tritikale (133 ha), 20 ha zabírá oves, 28 ha cukrová řepa. Poměrně velká plocha je věnována kukuřici (297 ha) a travním porostům na orné půdě (129 ha). Průměrná nadmořská výška pozemků je 120 m a spadne pouze 450 mm srážek. Podle Dietmara Wiesnera, předsedy představenstva, jsou proto časté problémy s přísuškem, ale také v tom, že většina srážek často spadne v krátkém období. Protože bonita a také kvalita půdy jednotlivých pozemků jsou rozdílné, bývá také různá kvalita pěstovaného obilí.

Přímo ze dvora Kvalita přímo ze dvora je systém, který je v Sasku velmi rozšířen, zájem obyvatel o kvalitní výrobky s deklarovaným původem roste. V Laasu mají výkrmnu prasat s kapacitou 2000 kusů, a tak ročně vykrmí asi 5500 prasat. Z nich je 1482 poraženo a zpracováno pro podnikovou prodejnu nebo místní kantýnu, jídelnu. Vepřové maso je prodáváno buď jako syrové rozbourané, nebo se vyrábějí výrobky, jakými jsou např. uzeniny. Kromě nákupního centra disponuje družstvo také pojízdnými prodejnami, ve kterých také realizuje své výrobky. Pojízdné prodejny zásobují podle přesně určeného jízdního řádu 60 vesnic v okolí Laasu.

Dojnice ustájené v rekonstruované volné boxové stáji přijmou denně až 60 kg krmiva

Krmiva pro zvířata Krmné směsi pro skot i prasata si v podniku vyrábějí pomocí mobilní míchárny krmných směsí z vlastních obilovin. Pro skot používají z jadrných krmiv pouze řepkový extrahovaný šrot a chráněnou bílkovinu Rindastar 39. Krmné dávky počítá Dietmar Wiesner sám. Vyrábějí travní a kukuřičné siláže a pro odchov mladých jalovic, suchostojné dojnice a dojnice na konci laktace využívají také siláže žita. Krmné žito pěstují jako předplodinu pro kukuřici na zrno. Žito se seje koncem srpna až do 20. září a sklízí se příští rok v dubnu až květnu, podle Dietmara Wiesnera by mělo být do 10. května sklizeno. Sklizeň se řídí podle počasí, na jaře bývají v oblasti nejvyšší srážky. Optimální sušina žita při sklizni je 20 %, výnos bývá kolem 10 t/ha. Na strniště žita se navozí kejda a fugát z bioplynové stanice a seje se kukuřice. V podniku nerozdělují jámy na siláže pro zvířata a  pro bioplynovou stanici, ale krmivo mohou s  výhodou separovat podle kvality. Nejkvalitnější dostanou dojnice, průměrné mladá zvířata a nejhorší krmivo (např. z okrajů jam) se vozí do „bioplynky“. Pro krávy se používá pět krmných dávek, a to pro

1/11

3

Boční strany stájí jsou otevřené s automaticky zavíranými roletami

4

dojnice v rozdojovací skupině, vysokoprodukční dojnice, dojnice dále v laktaci, pro suchostojné, pro přípravu na porod a otelené krávy se krmí individuálně na porodně.

nebo leží. U dojnic, které mají velký tělesný rámec, zaujme zejména velmi dobrý zdravotní stav končetin a paznehtů, ale podobně i velmi dobré stájové mikroklima.

Dojnice v rekonstruovaných stájích

Krmení dojnic

V podniku chovají asi 390 dojnic holštýnského plemene a dalších 400 kusů mladého skotu. Průměrná užitkovost ve stádě je v současné době 10 700 kg mléka s tučností 4,19 % a obsahem bílkovin 3,49 %. Prakticky všechno mléko (99 %) dodávají ve třídě S (super). Od 1. ledna 2011 se v Německu sjednotily podmínky pro zpeněžování, resp. nákupu mléka. Mléko musí mít 3,5 % bílkovin a 3,8 % tuku. Za každou 0,1 % tuku je příplatek, příp. srážka 2,2 centu, za 0,1 % bílkovin jsou to čtyři centy. Připlácí se také za množství mléka (10 000 l – čtyři centy) a za zatřídění do nejvyšší třídy (0,5 centu). Laasští chovatelé denně dodávají do mlékárny 11 000 litrů mléka. Počet somatických buněk v bazénových vzorcích je podle výsledků kontroly užitkovosti v průměru 170 000 v ml, celkový počet mikroorganismů 10 000 v ml. Průměrný laktační den stáda je 163 dní a index perzistence laktace 86. K inseminaci krav se využívají jak sexované dávky, tak i dávky býků testantů. První inseminace se provádí podle připraveného připařovacího plánu dávkami prověřených býků. Býků v testu se pro inseminaci využívá také z ekonomického důvodu proto, že inseminační index se u krav pohybuje mezi 2,8 – 3. Systém testace býků je v Německu velmi dobře propracován, jak uvedl Dietmar Wiesner. Dojnice jsou ustájeny v rekonstruovaných stájích. Přestavba starých stájí z vazného systému začala asi v polovině devadesátých let, dojnice byly ustájeny v kombiboxech, a do stávajícího stavu, volné boxové stáje, byla ukončena kolem roku 2005, stále se ale dělají určitá vylepšení. Stropy, resp. střecha stájí se nezvedala a stropy byly izolovány, větší kubatury bylo dosaženo vybouráním a otevřením bočních stěn a jejich vybavením roletami. Rolety jsou stahovány a zatahovány automaticky podle větru, teploty a deště, neboť mají senzory pro měření rychlosti větru, které pak nastavují výšku rolet, a stejně tak dešťový senzor může být naprogramovaný na zatažení rolety tak, aby se vlhkost nedostala ke zvířatům a k podestýlce. Větrání je v horkém počasí zajištěno také ventilátory. V produkčních stájích jsou tři, resp. čtyři řady hlubokých boxových loží, které jsou vystýlány řezanou slámou promíchanou s vápencem a vodou. Spotřeba na jednu krávu je 1,2 kg slámy a 1,7 kg vápence na den. Výhodou takto připraveného lože je, že krávy nemají problémy s vemeny ani končetinami a paznehty a udržují se čisté. Součástí dodržení hygieny ve stáji a dobrého zdravotního stavu končetin je vyhrnování kejdy. Ve stájích je k tomu využíváno lanových shrnovacích lopat. Podlahy stáje, krmiště a chodeb jsou dostatečně rýhované, aby nebyly kluzké a umožňovaly dojnicím bezpečný pohyb. Krávy ve stáji jsou rozděleny do skupin podle fáze laktace. Ve čtyřřadé stáji je také skupina krav stojících na sucho (ty mají k dispozici výběh), které se před porodem přesunují do porodny, jež je v těsné blízkosti stáje. Stádo dojnic v Laasu je velmi vyrovnané a ve stáji je klid, krávy buď žerou (pijí)

Výživa všech zvířat v podniku Laas je řešena kompletně podle konceptu firmy SCHAUMANN. Spolupráce v oblasti výživy i konzervace objemných krmiv trvá více jak 10 let. Krmivo se zakládá krmným vozem jedenkrát denně a asi 6 – 7x denně přihrnuje. Krmný stůl je široký a prostorný. Poměr míst u žlabu je 1 : 2, ale dojnice žerou čtyři až pět hodin, pak leží v boxech a přežvykují. Krmná dávka vypočítaná pro dojnice s denní užitkovostí 40 kg mléka se skládá z kukuřičné siláže (42 kg), travní siláže (9,5 kg), extrahovaného řepkového šrotu (3,7 kg), sušených cukrovkových řízků (1,5 kg), ječné slámy (1 kg), chráněného proteinu Rindastar 39 (3 kg), doplňkového krmiva Schaumasil TMR (0,3 kg), vitamíno-minerálního krmiva Rindavit (0,2 kg), kalcium karbonátu (0,12 kg), NaCl (0,08 kg). Celková hmotnost denní krmné dávky pro dojnici je 61,4 kg, což je 28,53 kg sušiny. Objemné krmivo představuje více než 18 kg sušiny. Zbytky krmiva ve žlabu, na krmném stole (asi 3 % objemu krmné dávky) se vyhrnují k bioplynové stanici a tam se spotřebují. Voda je dostupná adlibitně a v napájecích žlabech je temperovaná.

1/11

Nová je i dojírna Krávy se v podniku dojí v prostorné, světlé a vzdušné rybinové dojírně de Laval s 2x dvanácti stáními a rychlým odchodem. Podlahu ve středu dojírny lze nastavit do optimální plochy podle výšky dojiče, aby pro něho bylo nasazování strukových nástavců pohodlné. Pro čištění

V produkčních stájích jsou boxová lože vystýlaná řezanou slámou promíchanou s vápencem a vodou

CHOV SKOTU

V Laasu se dojí v rybinové dojírně s 2 x 12 stáními s rychlým odchodem

V dojírně se používá automatická mezidezinfekce každé dojicí jednotky

vemen před dojením se používají utěrky pro každou dojnici, ale vemena jsou čistá díky podestýlce a pravidelnému odklizu kejdy v produkční stáji. K dezinfekci struků po dojení se využívá prostředek na bázi jódu, který ničí všechny typy mastitidních patogenů. Dojí se třikrát denně (ve 4, 12 a 23 hodin) asi po třech hodinách, v dojírně pracují dva dojiči, resp. dojičky. Po podojení skupiny dojnic se dojicí zařízení automaticky proplachuje pomocí systému airwash (automatická mezidezinfekce dojicích strojů). K vyčištění dojaček mezi jednotlivými dojnicemi se používá kromě vody také jódový dezinfekční prostředek, aby nedocházelo k případnému přenesení nákazy mezi zvířaty. Dietmar Wiesner ale řekl, že v současné době jsou v celém stádě pouze tři dojnice s mastitidou a jejich počet obvykle kolísá mezi 5 – 10 kusy. Na podlahu stání v dojírně i v čekárně byl použit tvrdolitý asfalt, který je pro pohyb krav bezpečnější. Průměrné přežívání dojnic ve stádě v Laasu je 2,2 laktace. Hlavním důvodem brakace, která nyní činí přes 30 %, jsou podle Dietmara Wiesnera problémy s reprodukcí, ale také časté ketózy krav po otelení a na začátku laktace, tedy problémy s příjmem krmné dávky – negativní energetická bilance na začátku laktace.

pro zapuštění se zjišťuje měřením obvodu hrudníku jalovic. K první inseminaci jalovic používají sexované sperma, pro další inseminace nesexované, klasické inseminační dávky. Březost jalovic je asi 85 %.

Odchov mladého skotu Telata jsou do tří týdnů věku odchovávaná ve venkovních boxech a napájena nejprve mlezivem a následně pasterovaným zbytkovým mlékem. Býčci jsou přibližně ve věku čtyř týdnů prodáváni a dále jsou odchovávány jen jalovičky. Ty jsou umístěny do skupinových přistýlaných kotců v odchovně a  napájeny pomocí mléčných automatů mléčnou krmnou směsí Kalbi Milch Super Sweet. Jalovice se poprvé zapouštějí ve věku 15 měsíců a hmotnosti 400 kg. Vhodná doba, resp. hmotnost

Suroviny pro „bioplynku“ se připravují ve stacionárním míchacím a dávkovacím zařízení

Koloběh uzavírá „bioplynka“ Bioplynovou stanici s výkonem 500 kW postavili v Laasu v roce 2005 a za šest let provozu nabyli mnoha zkušeností. Mají dva železobetonové fermentory kryté dřevěnou střechou s fólií přes ní o objemu každého 1000 m3. Suroviny se smíchají v zásobníku pro bioplynová zařízení a homogenní směs jde do fermentorů. Vedle fermentoru jsou umístěny zbytkové sklady, z kterých je stále jímán bioplyn, stejně jako z fermentoru. Sklady v Laasu mají 9000 m3 a vyvíjí se v nich asi 10 % bioplynu. Jako surovinu pro výrobu bioplynu využívají kejdu ze stájí skotu, dále zbytky krmiv, kukuřičnou, travní siláž a siláž žita a jako rezervu obilí. Za den se spotřebuje asi 25 až 30 t materiálu. Jak řekl Dietmar Wiesner, denně do bioplynové stanice navážejí 10 – 12 tun travní siláže nebo deset tun kukuřičné siláže. Odpadní teplo se využívá pro vytápění dojírny, mléčnice, obchodu, dílen, kanceláří, ale také k dosušování obilí, dřeva, štěpků a podobně. Funkce bioplynové stanice je řízena automaticky a analyzátor zjišťuje podíl metanu, síry a kyslíku v průběhu fermentace. V Laasu byla podle předsedy představenstva Dietmara Wiesnera „bioplynka“ nutností také proto, že díky různě kvalitní půdě nejsou zemědělci schopni produkovat plodiny v potravinářské kvalitě, a tak by se čistě rostlinnou výrobou neuživili. Proto musí mít živočišnou výrobu, jejíž odpady, a to jak kejda, tak zbytky krmiva, i z hlediska výživy zvířat méně kvalitní siláže se v bioplynové stanici využijí. Alena Ježková

Bioplynová stanice v Laasu funguje již šest let

1/11

5

ODCHOV TELAT Kalbi Milch Classic

sku oven k l S Na ýrobe ssic je v ch Cla em l i Mi jmén Kalb án pod SUPER H áv dod IMILC B KAL

Vysoké přírůstky Při nízkých vnějších teplotách potřebují především mladší telata více energie pro udržení tělesné teploty. Pokus v  odchovu telat v lednu 2010, při zkrmování nápoje Kalbi Milch Classic, měl mimo jiné osvětlit, jestli může mléčná krmná směs (MKS) o vyšší koncentraci kompenzovat negativní účinky chladného prostředí. Pokus byl zahájen s 60 černostrakatými telaty – býčky, kteří byli nastájeni v druhém lednovém týdnu a rozděleni do čtyř skupin. Každá skupina měla k dispozici automat na mléčnou krmnou směs a také na jadrnou krmnou směs pro odchov telat. Tímto bylo možné sledovat u každého telete individuální příjem nápoje i krmné směsi. TMR a seno (v prvních týdnech pokusu) bylo volně k dispozici. Voda byla také volně k dispozici v napáječkách. Koncentrace nápoje byla 140 g (suchá MKS) na litr vody. Maximální množství nápoje bylo 7 l, takže zvířata mohla za den přijmout až cca 1 kg suché MKS. Z důvodu řešení ještě jiných otázek v tomto pokusu, zůstalo množství nápoje po dobu 6 týdnů konstantní. V 7. týdnu bylo množství mléka snižováno a v 8. týdnu se mléčná krmná směs již nepodávala. Jako jadrná krmná směs pro odchov telat bylo použito Kalbi Flocs Plus a TMR pocházela z Hülsenbergu od krav v laktaci. Pokus ještě není kompletně uzavřen, ale mohou být představeny výsledky, které se týkají všech telat. Jedno tele v průběhu pokusu vypadlo, takže vyhodnocení zahrnuje 59 telat.

Výsledky pokusu Pokus probíhal celkem bezproblémově. Je třeba podtrhnout skutečnost, že pouze 17 z 59 telat muselo být ošetřeno. Zvířata byla na počátku pokusu v průměru 19 dní stará a vážila cca 50 kg. Po osmi týdnech dosahovala hmotnost téměř 100 kg. To odpovídá dennímu přírůstku 881 g. Z důvodu vysoké koncentrace mléčného nápoje a dlouhé době zkrmování přijala telata v průměru cca 49 kg Kalbi Milch Classic. Toto vysoké množství nápoje ovlivnilo samozřejmě příjem jadrné krmné směsi pro odchov a TMR. Během celého období pokusu spotřebovala telata 16,5 kg krmné směsi pro odchov a 17,8 kg sušiny TMR (tabulka 1). Přírůstek telat byl během celého období rovnoměrný. Pouze v 7. týdnu byl u některých zvířat zaznamenán nižší přírůstek. V prvních třech týdnech přijímala telata více než 90 % energie z MKS. Teprve pak začala žrát určité množství jadrné krmné směsi a TMR. V 6. týdnu pocházela stále ještě převážná část energie z MKS. Mezi příjmem energie z jadrné krmné směsi a TMR byla většinou rovnováha, jen s minimálním upřednostněním pro TMR (graf 1).

Tab. 1: Základní data k pokusu v odchovu telat Hmotnost na počátku pokusu kg Hmotnost na konci pokusu kg Denní přírůstek g Spotřeba Kalbi Milch Classic kg Spotřeba jadrné krmné směsi kg Spotřeba TMR (suš.) kg

6

1/11

49,64 98,96 881 49,3 16,45 17,7

Telata jsou individuality Rovněž za stejných podmínek odchovu vykazují telata velké rozdíly v přírůstcích. Zatímco nejslabší tele mělo přírůstek 468 g, nejlepší 1230 g, což je 2,62 krát více. Mezi příjmem jadrné krmné směsi a denním přírůstkem je pozitivní vztah. Telata mohla kromě jadrného krmiva přijímat i TMR, proto jsou v příjmu jádra mezi telaty extrémní rozdíly. Nejnižší příjem jádra je 0,8 kg a nejvyšší 47 kg za 8 týdnů. Tele, které přijalo pouze 0,8 kg jádra přirůstalo denně 859 g, to znamená, že muselo sežrat mnohem více TMR. Zvíře, které přijímalo nejvíce jádra 1027 g, zaostávalo ovšem o více než 200 g za přírůstkem nejlepšího telete.

Shrnutí Vyšší koncentrace (140g/l nápoje) Kalbi Milch Classic fungovala velice dobře. Napájení pomocí automatů probíhalo bezproblémově. Při maximálním množství nápoje 7 l, přijímala telata cca 1 kg suché mléčné krmné směsi. Dosahovalo se velmi vysokých přírůstků, během prvních šesti týdnů při plném napájení byly vyšší než 800 g. Nízké venkovní teploty se podařilo více než kompenzovat. Menší zlom v příjmu krmiva v 7. týdnu poukazuje na to, že většina telat během mléčné fáze přijímala málo jadrné směsi pro odchov a také velmi malé množství TMR. Na druhé straně pak následuje razantní nárůst příjmu jadrné krmné směsi a především TMR. Dr. Leonhard Raab

Graf 1: % 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Rozdělení příjmu energie Mléčná krmná směs

1

2

3

4

jadrná krmná směs

5 týdny

6

7

TMR

8

VÝROBA MLÉKA dodatečný vápník v posledních 3 týdnech před otelením. Také fosfor a sodík odpadávají. Doplňuje se pouze vyšší dávka hořčíku, abychom zabránili negativnímu působení draslíku na vznik mléčné horečky. Pro zvýšení resorpce jsou stopové prvky – zinek, mangan a  měď částečně organicky vázáné, aby došlo k efektivnímu doplnění rezerv pro příští laktaci. Rindavital VK Plus obsahuje mimo jiné vysokou dávku vitaminu E pro stimulaci imunitního systému a biotin pro podporu látkové výměny tuků a stability paznehtů. Vazač toxinů pomáhá odlehčit zatížení jater. Rindavital VK Plus se používá v dávce 150 g na den během posledních tří týdnů. Osvědčil se také při průběžném dávkování 6 – 7 týdnů při krátkém jednofázovém systému stání na sucho. Přitom se musí zohlednit dostatečné zásobení vápníkem 60 – 70 g na den!

Kyselé soli Pro problémové podniky, především při vysokých obsazích draslíku v travních silážích, je alternativou klasický produkt s „kyselými solemi“ Rindavital MF Sauer (dávka 300 g/den). Dalším důležitým faktorem v období stání na sucho je odpovídající zásobení energií. Protikladem stoupající potřeby energie v době telení je větší nebo menší pokles příjmu krmiva. Pokrýt potřebu energie zvýšeným množstvím jadrného krmiva nebývá většinou správná cesta, protože před otelením stoupá riziko bachorové acidózy. Tekuté výrobky řady Tirsana – jsou vhodnou alternativou, pozitivně ovlivňují přímo energetický metabolismus krav a zvířata je ráda přijímají. Tirsana BSK, Tirsana Plus a Tirsana Extra obsahují glycerin, propylenglykol a další účinné látky v různých koncentracích. Mohou být dávkovány přímo na krmivo (např. pomocí konve), zamíchány do TMR nebo podávány v napájecí vodě. Tato varianta se úspěšně používá již více než tři roky na pokusném statku Hülsenberg. Výhodou produktů Tirsana je navýšení příjmu krmiva krátce před telením, menší nebezpečí vzniku ketózy, zvýšení mléčné užitkovosti a konečně výrazně lepší start do laktace.

Plnou parou do laktace Výživa a krmení krav stojících na sucho je základem pro kvalitu příští laktace. Cíle, které nejsou dosaženy, způsobují pokles užitkovosti a problémy látkové výměny v následující laktaci. Stání na sucho slouží k regeneraci krav po laktaci a k přípravě na laktaci příští. Období stání na sucho má důležité cíle: dosažení správné tělesné kondice (BCS = 3,5) a přizpůsobení látkové výměny na zvyšující se potřebu energie a minerálních látek před otelením.

Zásobení vápníkem Z minerálních látek stojí v popředí zásobení vápníkem a předcházení vzniku mléčné horečky. Klasická cesta vede přes sníženou nabídku vápníku a s tím spojenou mobilizaci vápníku z tělesných rezerv. V tomto případě je doporučován osvědčený Rindavital VK, krmivo s nízkým obsahem vápníku a bohaté na fosfor, doplněné vitaminy (především vitamin E) a hodnotným betakarotenem. Rindavital VK se krmí poslední tři týdny před otelením v dávce 150 g/den. V 1. fázi stání na sucho by mělo být zohledněno odpovídající zásobení vápníkem. Druhá novější varianta profylaxe s Rindavital VK Plus postrádá

Nový prémiový výrobek Nejnovější prémiový výrobek – Tirsana 1312 – je balený v 0,5 l lahvích a má také vysoký obsah vitaminu B12. Takto krmené krávy regenerují velmi rychle. Účinek výrobků Tirsana podporuje Rindavital C Plus. Ovlivňuje přeměnu mastných kyselin na glukózu, snižuje zatížení jater a uvolňuje současně energii pro tvorbu mléka a pro procesy látkové výměny. Tento mechanismus účinku nabízí rovněž Schaumann Energizer C Plus. Kromě toho Energizer-výrobky podporují látkovou výměnu energie přímo (propylenglykol, glycerin) a stimulují látkovou výměnu bachoru (živé kvasinky, vitaminy). Energizer-výrobky jsou velmi chutné a mohou být zvířatům přikrmovány samostatně. Při telení je nutno zabezpečit včasný přísun tekutin a vyrovnání elektrolytické bilance. V tomto případě se osvědčilo dávkování Rindavital Energietrunk. Krávy dostávají všechny důležité minerální látky a současně přijímají energii ve formě glukózy. Pro přímou podporu látkové výměny vápníku se doporučuje opakované podání Schaumann Calci Plus, kromě vysoce využitelného vápníku obsahuje důležité stopové prvky a vitaminy. S inovativními výrobky pro suchostojné krávy lze optimálně zabezpečit start do laktace.

Dipl.- Ing. agr. Gregor Janknecht, speciální poradce/ obchodní ředitel Statku Hülsenberg GmbH

1/11

7

Řízení stáda

Využít lépe potenciál dojnic

8

1/11

Schéma 1: Mléčná užitkovost – Hülsenberg kg mléka/kráva/rok 12000 11000 10000 9000

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

8000 2001

Již dlouhou dobu praktikuje statek Hülsenberg 1-fázový způsob stání na sucho. V posledních čtyřech týdnech před otelením dostávají i jalovice krmivo, které se předkládá kravám stojícím na sucho. Dlouhá léta se používá k profylaxi mléčné horečky Rindavital VK Plus. Nově se již dva roky v období stání na sucho krmí na zvíře a den ještě dávka 100 g Rindavital C Plus.

Podíl objemného krmiva vztažený na sušinu byl ve všech třech letech vyšší než 60 %. Množství jadrného krmiva na 1 kg mléka se pohybovalo s cca 274 g na celkem dobré úrovni. Také efektivita krmiva (kg mléka na kg přijaté sušiny) se ve sledovaném období neměnila a dosahovala s 1,5 vynikající výsledek. Dřívější sledování na Hülsenbergu (schéma 4) ukazují, že efektivita krmiva s hodnotou 1,4 v pozdějších úsecích laktace

2000

Stání na sucho

Efektivita krmiv

1999

V mnoha oblastech výroby mléka se pracuje s průměrnými hodnotami, u příjmu sušiny, u dojivosti, u klouzavého průměru stáda, u parametrů plodnosti, u počtu somatických buněk, u nákladů na krmiva, u kvality krmiv. V mnoha případech se přistupuje tak, že se „výrazné odchylky od průměru“ nezahrnují do hodnocení. Využít lépe potenciál neznamená jen zvýšení užitkovosti, ale i optimalizaci mnoha dalších faktorů, např. zdraví vemene, plodnost, užitkovost z objemného krmiva, efektivitu krmiv nebo také snížení veterinárních nákladů. Efektivita krmiva ovlivňuje spotřebu krmiva na 1 kg mléka a tím také náklady na 1 kg mléka. Pokud se rozhodnu, že chci zvýšit mléčnou užitkovost, nesmím počítat s průměrnými náklady na krmiva, ale s mezními náklady. Otázka zní: Co stojí litr mléka navíc? Je navýšení mléčné užitkovosti způsobeno především zvýšením užitkovosti v laktační špičce nebo se zlepšila perzistence? Na statku Hülsenberg se již mnoho let dojí podstatně více než 10 000 kg mléka a často i více než 11 000 kg (schéma 1). Ve srovnání s rokem 2008 se v posledních dvou letech zvýšila užitkovost o 600 kg, za poslední rok na 12 003 kg mléka. Mléčná užitkovost v letech 2003/2004 měla svou příčinu v systému dojení – v tomto období se dojilo třikrát denně.

1998

Problém průměrných čísel

1997

Vyplatí se využít potenciál krav nebo je potřeba počítat také s větším množstvím problémů? Není možná příznivější dojit trochu méně mléka? Takové jsou často otázky chovatelů dojnic. Jak může být podnik s vysokou užitkovostí ještě úspornější?

Ve které fázi se nadojí o 600 kg mléka navíc? Schéma 2 představuje laktační křivky z minulých tří let, jsou tu zahrnuty krávy, které měly minimálně dvě laktace. Po cca 20 dnech jsou rozdíly patrné: Dojnice zásobené Rindavital C Plus jsou lépe připravené. Jejich denní užitkovost v 50. dnu laktace byla cca o 3 kg vyšší. Tento rozdíl zůstává zachován i v dalším průběhu laktace. Jiná je situace u prvotelek. Jak schéma 3 dokládá, mléčná užitkovost do 70. dne laktace je téměř identická, pak cca o 3 kg vyšší než výsledek z roku 2008. V posledních dvou letech byla dosažena užitkovost 35 kg mléka krátce před 50.dnem laktace a teprve po 200. dnu došlo k poklesu. Tato vysoká perzistence vede k tomu, že prvotelky dávají na 300. dnu laktace o 5 kg mléka více. Především u prvotelek se nadojí zmíněných 600 kg mléka navíc z velké části teprve ve 2. a 3. třetině laktace. To je ve fázi, ve které je energetická bilance vyrovnaná nebo později dokonce kladná.

1996

Výsledky na statku Hülsenberg ukazují: podniky s  chovem dojnic, které chtějí zvýšit užitkovost na vysokou úroveň, jsou velmi úspěšné s ucelenými strategiemi.

VÝROBA MLÉKA

VÝROBA MLÉKA

Schéma 2: Laktační křivky hülsenbergského stáda, krávy kg mléka 50 45 40 35 30 25 20 15 0 50

2008

100

150 200 250 dny laktace

300

2009 2010

350

400

Schéma 3: Laktační křivky hülsenbergského stáda, jalovice kg mléka 40

2008

2009 2010

35 30 25 20 0

50

100

150 200 250 dny laktace

300

350

400

Schéma 4: Vliv dnů laktace na efektivitu krmiva kg mléka / kg sušiny 2,3 2,1 1,9 1,7 1,5 1,3 0 50 100

2008

150 200 250 dny laktace

300

2009 2010

350

400

spadá do velmi příznivé oblasti. Pokud posuzujeme mléčnou užitkovost na kg sušiny bez záchovné potřeby, pak se například na 300 dnů laktace dosahuje ještě 1,9 kg mléka na 1 kg sušiny.

Pětkrát 100 000 kg mléka Na statku Hülsenberg dosáhlo v roce 2010 pět dojnic životní užitkovost 100 000 kg mléka.

Náklady Pro získání 600 kg mléka navíc bylo nutno investovat 12 € na krávu zkrmování Rindavital C Plus během celého období stání na sucho. U této mléčné užitkovosti není nutné zohlednit záchovnou potřebu, dostáváme pak, že se dojilo 2,15 kg mléka na kg sušiny. Jestliže vezmeme skutečně vynaložené náklady na krmiva, pak potřebujeme na pokrytí nákladů, při výnosu 30 ct na kg mléka, navíc celkem 57 kg mléka. Další výhody, které Rindavital C Plus pro krávy a telata přináší, se zde nezohledňují. Tato vysoká perzistence nepřichází sama od sebe. Každý zlom v mléčné užitkovosti, ať už je příčinou špatný zdravotní stav vemene nebo nedostatečná kvalita krmiv znamená, že se již ani po odstranění problémů nedosáhne původní laktační křivky. Zvýšení užitkovosti je pro statek Hülsenberg velmi rentabilní, i přes výchozí vysokou úroveň užitkovosti i vyšší spotřebu krmiv. V současnosti se zkrmuje produkt Rindavital VK C Plus, který je kombinací Rindavital VK Plus a Rindavital C Plus, obsahuje nejdůležitější živiny z obou produktů. Statek Hülsenberg potvrzuje: Vyplatí se vysokou užitkovost dále zvyšovat. Přitom platí, využít ještě lépe potenciál, který je k dispozici. Rozhodující není pouze absolutní výše užitkovosti. Na zřetel musí být v rámci zvyšování užitkovosti brány rovněž další faktory jako kvalita krmiv, užitkovost z objemného krmiva nebo celoživotní užitkovost. Dr. Leonhard Raab

Těchto vynikajících výsledků bylo možné dosáhnout díky dobré šlechtitelské práci a samozřejmě odpovídajícímu řízení chovu a výživy zvířat (viz tabulka). Kráva Cambridge mezitím stádo opustila. Krávy Argentinia a Cool jsou opět březí a budou moci svou životní užitkovost nadále zvyšovat. Zajímavé je rovněž, že celkem osm krav překročilo v poslední roční uzávěrce životní užitkovost 80 000 kg mléka. Dipl.-Ing. agr. Gregor Janknecht Tab.:

Data užitkovosti pěti 100 000 kg krav na statku Hülsenberg (stav: listopad 2010) kráva číslo otec OM pořadí životní stáje laktace užitkovost (kg) Argentinia 1380 Luxemburg Laban 8 119 028 Ashton 1404 Rudolph Leadman 7 106 572 Cambridge 1487 Ubbo Blackstar 6 106 609 Cheyenne 1531 Emerson Rudolph 6 101 578 Cool 1536 Mtoto Lasso 7 100 793

1/11

9

VÝROBA MLÉKA Rindamin BP

Pufr pro krev a bachor Rindamin BP obsahuje speciální kombinaci tří vysoceúčinných pufrujících látek, které účinně předchází překyselení. Výsledkem je stálý příjem krmiva s konstantním množstvím mléka a stabilní tučností mléka. Pufrační systém v Rindaminu BP reguluje pH hodnotu krve a stabilizuje pH hodnotu bachoru. Použití tohoto speciálního minerálního krmiva se doporučuje v následujících situacích: vysoký podíl kukuřičné siláže velmi vysoká stravitelnost objemného krmiva nízký obsah vlákniny < 11 % strukturované vlákniny velmi krátká řezanka objemného krmiva vysoké dávky vedlejších produktů s malou velikostí částic vysoký podíl jadrného krmiva nízký obsah tuku v mléce krmné dávky s nižší sušinou stres z vysokých letních teplot Podle stupně překyselení se doplňuje 100 až 200 g na zvíře a den ke stávající krmné dávce.

Výsledky z praxe Zkrmování Rindaminu BP působí pozitivně na užitkovost (tabulka 1). V jednom zákaznickém podniku s 65 černostrakatými dojnicemi, při užitkovosti stáda 10 700 kg mléka se zkrmovalo 150 g Rindaminu BP na zvíře a den. Z nízkého obsahu tuku v mléce (tabulka 1) vyplývá, že i při nižším podílu koncentrátu způsobovalo vysoce stravitelné objemné krmivo v typické kukuřičné krmné dávce překyselení krav. Rindamin BP zvýšil obsah tuku i  bílkoviny v  mléce při zachování konstantního množství mléka. Přitom klesl počet somatických buněk – výsledky ukazují, že překyselení bylo pomocí Rindaminu BP neutralizováno. Především při stresu z vysokých letních teplot se doporučuje tento přípravek zvířatům dávkovat. Již teplotu 25°C a 75 % vzdušnou vlhkost vnímají dojnice jako stresující (graf 1). Využití správného pufru pro Vaše zvířata Vám vysvětlí Schaumannodborný poradce přímo ve Vašem podniku. Dipl.- Ing. agr. Stefan Neumann, Winnert Graf 1:

Oblasti teplotního stresu pro krávy (podle Wierama, 1990)

teplota v °C 45 Tab. 1:

Výsledky ze zkrmování Rindaminu BP Dávka 150 g Rindaminu BP pro krávu a den od 10/09, n = 65 08/09 09/09 10/09 11/09 12/09 Tuk % 3,33 3,33 3,76 3,82 3,92 Bílkovina % 3,41 3,49 3,56 3,55 3,52 Mléko kg 30,8 29,2 30,7 31,3 30,6 Močovina ppm 236 245 235 241 217 Počet somat. buněk 299 297 231 176 147 Podíl jadrného krmiva % 35 32 Průměrná užitkovost stáda 10700 kg mléka

10

1/11

velmi významný stres

40

významný stres

35

lehký stres

30 bez stresu 25



25

50 relativní vlhkost vzduchu, v %

75

VÝKRM BÝKŮ Rindamast

Přesvědčivé denní přírůstky Schaumann-koncept pro výkrm býků má důležitý cíl: využít skryté rezervy v užitkovosti účinným využitím krmiva pro zvýšení efektivity a hospodárnosti krmení. Vyšší denní přírůstky přináší vyšší výnosy na ustajovací místo a rok. Od odchovu býčků až po konec výkrmu – se specifickou kombinací makroprvků a stopových prvků v jednotlivých výrobcích, stejně jako vitaminy nabízí Rindamast – program vynikající doplněk výživy pro celou fázi výkrmu.

Úspěšný polní pokus V rámci polního pokusu v podniku se 410 ustajovacími místy pro výkrm býků v okresu Osnabrück se zkrmovaly tyto produkty z řady Rindamast: Rindamast Basis Uni a Rindamast Uni Ass-Co. V pokusu se vykrmovali býci hnědého skotu, rozděleni do dvou skupin při stejných podmínkách ustájení a výživy. Jediný rozdíl mezi skupinami byl v minerálním doplňku (tabulka 1). Jedna skupina dostávala výrobek Rindamast Basis Uni, který je vybaven selenem využitelným v bachoru a v tenkém střevě. Druhé skupině se zkrmoval Rindamast Uni Ass-Co, který je doplněn ještě sírou. Síra podporuje fermentaci v bachoru díky podpoře růstu bakterií a zvýšení stravitelnosti vlákniny. Výhodou v Rindamast Uni Ass-Co je také komplex účinných látek Ass-Co Ferm, který snižuje tvorbu kyseliny mléčné v bachoru a přispívá ke stabilizaci pH hodnoty. Toto má velký význam speciálně u  krmných dávek bohatých na energii s  nízkým obsahem strukturované vlákniny – krmných dávek pro výkrm býků, kde se pH hodnota bachoru pohybuje na hranici subklinické acidózy.

Tab. 1:

Složení krmné dávky (% sušiny)

kukuřičná siláž

suš. (%)

Výsledky Všechna zvířata se před zahájením a  po ukončení pokusu zvážila. Zjištěný denní přírůstek u skupiny s Rindamast Basis Uni dosahoval vysoké úrovně 1258 g (graf 1). Ve skupině, kde se zkrmoval Rindamast Uni Ass-Co byl naměřen denní přírůstek 1354 g. To znamená, že při stejných podmínkách výživy bylo dosaženo o 7,6 % vyššího přírůstku živé hmotnosti. Toto významné zvýšení užitkovosti lze odvodit z efektivnějšího zhodnocení krmiva, podmíněného vyšším růstem bakterií a stabilnější pH hodnotou v bachoru. Předcházející krmivářské pokusy potvrzují srovnatelné zvýšení denních přírůstků u  býků ve vyšších hmotnostních kategoriích. Tabulka 2 uvádí další z výsledků popsaného polního pokusu. Na každých 100 gramů vyššího denního přírůstku se zvyšuje zisk na ustajovací místo a rok o 40 až 50 €. Během trvání pokusu byl ve skupině s Rindamast Uni Ass-Co zaznamenán stabilnější příjem krmiva. Rindamast Uni Ass-Co má vliv na stabilnější až vyšší příjem krmiva, což bylo ověřeno i v dalších podnicích pro výkrm býků, např. podnik s 300 ustajovacími místy pro výkrm býků v okresu Meppen. Podle vyjádření vedoucího pracovníka tohoto podniku, jsou býci od začátku zkrmování Rindamast Uni Ass-Co klidnější. Základem pro hospodárný výkrm skotu s vysokou úrovní užitkovosti je přizpůsobení krmné dávky potřebám zvířat. Schaumann – odborný poradce je pro Vás v této otázce kompetentním partnerem.

Martin Grabow

Graf 1: RINDAMAST BASIS UNI

RINDAMAST UNI ASS-CO

29

29

suš. (%) 46 46 starter 19/4* travní siláž suš. (%) 11 11 pivovarské mláto suš. (%) 2,6 2,6 suš. (%) 4,8 4,8 doplněk 35/2** ječmen suš. (%) 3,8 3,8 minerální krmivo suš. (%) 2,5 2,5 ječná sláma suš. (%) 0,3 0,3 příjem krmiva suš. kg/den 4,8 4,8 obsah živin sušina g/kg 526 526 N-látky g 171 171 vláknina g 144 144 strukturovaná vláknina g 72 72 N-látky využitel. ve střevě g 165 165 ME skot MJ 11,44 11,44 vápník g 13,8 13,8 fosfor g 4,7 4,8 sodík g 2,5 2,5 hořčík g 2,8 2,8 * (jadrné krmivo pro odchov s 19 % N-látek a 11,2 MJ ME) ** (bílkovinné doplňkové jadrné krmivo s 35 % N-látek a 10,2 MJ ME)

Průměrné denní přírůstky v polním pokusu

g/den 1400 1354 g

1350 1300 1250

1258 g

1200 1150

RINDAMAST Basis Uni

RINDAMAST Uni Ass-Co

1100

Tab. 2:

Užitkovost ve výkrmu (doba výkrmu 82 dní) Rindamast Rindamast Basis Uni Uni Ass-Co počet zvířat 39 38 počáteční ž. hmotnost kg 156,23 159,92 konečná ž. hmotnost kg 259,41 270,97 denní přírůstek g 1258 1354 navýšení denního přírůstku g + 96* * na každých 100 g navýšení denního přírůstku se zvyšuje zisk na ustajovací místo o cca 40 – 50 €/rok

1/11 11

Vzájomná dôvera slávi úspech Výsledky firmy ZEMEDAR, s.r.o.,Poprad svedčia o tom, že holštajnské kravy sa dajú chovať aj pod Vysokými Tatrami Za 3 roky spolupráce dosiahli veľký pokrok v kvalite krmív (hlavne konzervovaných) až do tej miery, že dodávateľ poradenských služieb ich chov prezentoval počas série odborných seminárov ako pozitívny príklad toho, že aj v nepriaznivom roku a v neľachkých výrobných podmienkach je možné dorobiť špičkové krmivá a dosiahnuť nárast priemernej úžitkovosti stáda. Našimi hostiteľmi počas posledného februárového týždňa boli konateľ firmy ZEMEDAR, s.r.o., Poprad Ing. Ján Regec, zootechnik firmy pán Peter Laskovský a poradca firmy SCHAUMANN Slovensko Ing. Milan Nahálka. Firma ZEMEDAR, s.r.o., Poprad vznikla v roku 1996 a začala hospodáriť v objektoch a na parcelách bývalého Štátneho majetku Stráže. Aj napriek tomu, že hospodári pod Vysokými Tatrami, miera zornenia je vysoká (995 ornej pôdy z 1 300 ha pôdy poľnohospodárskej). To dovoľuje pestovať trhové plodiny (ozimná repka olejka, ozimná pšenica, jarný jačmeň, sadbové zemiaky) i krmoviny na ornej pôde (kukurica na siláž, lucerna a trávy na ornej pôde). Základom podnikania firmy ZEMEDAR je živočíšna výroba (produkcia mlieka a mäsa). Každé z odvetví chovu HD má vlastné výrobné stredisko: dojnice sú sústredené v Poprade, dojčiace kravy sú chované v stredisku Vlková. Vo Vlkovej chovajú aj dojné stádo oviec (rôznopodielové krížence zošľachtenej valašky, cigáje a plemena lacaune – 800 bahníc). Tamojšie stádo dojčiacich kráv (60 kráv) vzniká na podklade dojníc holštajnského a slovenského strakatého plemena prevodným krížením s plemenom charolais. V chove okrem inseminačných dávok využívajú aj plemenné býky z firmy Akron, Hrabušice. Z tejto firmy kúpili aj 6 plemenných jalovíc. Ďalších 5 plemenných jalovíc kúpili od partnerov z Českej republiky.

Nové maštale za 40 miliónov Ako vraví pán Regec: „Neinvestovali sme 40 miliónov v starej mene pre to, aby sme dojili tri či štyri tisíc litrov mlieka.“ Na kraji Popradu vyrástla dvojica moderných objektov s veľkou svetlou výškou na báze oceľovej konštrukcie s pevnou bočnou stenou do výšky 1,5 m. Výška pevnej steny je väčšia ako sa v súčasnosti odporúča (0 – 60 cm). Predsa len v podhorí Vysokých Tatier je nepredstaviteľná dolná i horná hranica spomínaného intervalu. Výška bola zvolená aj vzhľadom na kohútikovú výšku dojníc, teda aby pevná stena kryla väčšiu časť tela dojníc. Na zvyšnej časti steny je zvinovacia plachta, ktorá je dvíhaná, resp. spúšťaná ručne. Prístup

Zľava Ing. Nahálka, Ing. Regec a pán Laskovský.

12

1/11

Ručné prihŕňanie poskytuje zootechnikom i obslužnému personálu lepšiu možnosť kontaktu so zvieratami. V tomto prípade prihŕňa krmivo pán Laskovský. Nie je však vôbec výnimočné, keď túto službu pre dojnice vykonáva aj sám konateľ firmy.

vzduchu a svetla (presvetlenie strechy maštalí) mal za následok zvýšenie priemerného nádoja o 1 l. Plachty sú spúšťané už pri vonkajšej teplote vyššej ako 0°C. Zvieratá znesú chlad, nemajú však radi vlhko a prievan. Nielen dojnice, ale aj teľatá od veku 10 dní sú ustajnené s použitím ležiskových boxov. Ich veľkosť je v  maštali pre odchov mladého dobytka prispôsobená veku teliat. Tento systém presne zodpovedá odporúčaniam chovať zvieratá v jednom type ustajnenia celý život (nielen produkčný). Pozitívny vplyv tohto prístupu vidieť na bezproblémovom navykaní teliat, ktoré „nabehli“ na spomínaný systém ustajnenia už od mala. Problémy boli skôr po presune jalovíc zo strediska Vlková. Zvýšený komfort v objektoch bol spolu so zlepšením kvality krmív rozhodujúcim faktorom zvýšenia priemernej úžitkovosti i celkovej produkcie mlieka. To pomohlo aj kompenzácii zníženia nákupnej ceny mlieka medzi rokmi 2008 a 2009. K pohode v maštali prispieva aj umiestnenie dojárne v nej (eliminácia stresov pri presune).

Pre názornosť sme vybrali fotografiu ležiskových boxov v sekcii najmenších teliat. Pre lepšiu predstavu o ich skutočnej veľkosti ich treba s výškou boxu mliečneho kŕmneho automatu pre teľatá (vľavo).

CHOV SKOTU je však dôležitejší obsah živín a hlavne ich dostupnosť. Darmo dorobíte veľa zelenej hmoty, keď ju zvieratá nedokážu využiť. Prestarnutý porast je chudobný na dusíkaté látky a časť z nich viazaná vo forme nevyužiteľnej pre zviera.

Celkový pohľad na maštaľ č.2, v ktorej sú ustajnené dojnice, kravy stojace nasucho a vysokoteľné jalovice tesne pred pôrodom.

Výroba objemových krmív je prioritou Limitujúcou podmienkou napredovania v chove dojníc bola podľa slov pána Regeca zmena v prístupe k výrobe objemových krmív. Pozitívom bolo, že starostlivosť o ich kvalitu si vzal pod patronát sám konateľ firmy. Prelom nastal pred 3 rokmi, keď ZEMEDAR začal spolupracovať s firmou SCHAUMANN Slovensko (ďalej len SCHAUMANN). Jej zástupcom pre podtatranský región je Ing. Milan Nahálka. Pán Nahálka odporučil jednak rozšírenie portfólia pestovaných plodín (napr. o porasty mätonohu na ornej pôde), ale aj rozšírenie výmery niektorých dovtedy využívaných plodín (napr. lucerny). Radikálnou zmenou prešla najmä starostlivosť o porasty krmovín na ornej pôde a ich následný zber a konzervovanie. Vďaka spolupráci s firmou SCHAUMANN dokázali tunajší farmári, že aj v oblasti priamo v podhorí Vysokých Tatier je možné efektívne chovať aj červenú varietu holštajnského dobytka. Na to, aby dokázali z porastov krmovín vyťažiť čo najviac, potrebovali zaviesť monitoring ich zloženia v odporúčaných štádiách zberu. Poznanie skutočného zloženia porastu a hlavne dynamiky zmien (a hlavne jej rýchlosti) v tomto čase utvrdilo manažment firmy v tom, že pre dosiahnutie vyššej produkčnej účinnosti objemových krmív, ktorá je nevyhnutnou ekonomickej efektívnosti produkcie mlieka a mäsa, je potrebné zberať porasty v skorších štádiách. To umožňuje zvýšiť počet kosieb lucerny z 3 na 4 ročne pri minimálnom znížení objemu pozberanej zelenej hmoty, ale vyššej produkcii stráviteľných živín. Pri výrobe konzervovaných objemových krmív

Vlastný štartér pre teľatá.

Prežili aj vďaka zlepšeniu kvality krmív Tá im totiž pomohla zvýšiť produkciu mlieka pri zachovaní počtu dojníc v stáde. Kým v roku 2008 nadojili 693 000 l mlieka, o rok neskôr to bolo už 983 000 l. Vlani prekročili hranicu 1 milióna l o 36 000 l. Vďaka zvýšeniu úžitkovosti nebol pokles celkových príjmov z predaja mlieka tak výrazný. Kým v roku 2008 zinkasovali pri priemernej nákupnej cene 0,323 €/l za mlieko 224 125 € o rok neskôr bol pri výrazne nižšej priemernej nákupnej cene (0,213 €/l) ročný príjem za mlieko 209 786 €. Po miernom zlepšení nákupnej ceny mlieka v roku 2010 (0,277 €/l) stúpli tržby na 287 227 €. Pre názornosť uvádzame vývoj priemernej úžitkovosti kráv v rokoch 2008 – 2010 (5816 – 6913 – 7 801 kg mlieka). Podľa slov Ing. Regeca treba za zlepšením vidieť v prvom rade zodpovedný prístup ku kvalite objemových krmív. Na druhej strane však tamojšie dojnice dostali vždy aj tie komponenty, ktoré v iných podnikoch „vysadili“ najmä v časoch extrémne nízkych nákupných cien mlieka. „My sme naším kravám dávali do kŕmnej dávky sójový a repkový šrot aj v čase keď sme za mlieko dostávali len 5,21 Sk/l (0,173 €/l),“ dodáva konateľ firmy ZEMEDAR.

Treba zlepšiť kvalitu trvalých trávnych porastov To je jedna z  najväčších spoločných výziev pre firmy ZEMEDAR a SCHAUMANN. Pôvodné v podstate nekultúrne porasty treba jednak zveľadiť prísevom a tiež je potrebné aj v tejto oblasti sústrediť sa na skoršie termíny zberu. Kým prvý krok bude trvať dlhšie, druhý krok, t.j. skorší termín zberu by chceli vyskúšať v Poprade už tento rok. Aj v tejto oblasti si podľa slov Ing. Regeca sľubujú veľa od podrobnejšieho monitoringu porastov TTP. Konateľ firmy aj napriek vlaňajšej veľmi dobrej kvalite konzervovaných bielkovinových krmív nie je spokojný na 100 %. „Predvlani to bolo tak na 50, vlani na 90 a dúfam, že tento rok to bude už na 100 %“, dodáva. Ing. Nahálka vie, že mu môže dôverovať. Vie, že páni Regec a Laskovský si stoja za slovom a že urobia maximum preto, aby dojnice vo firme ZEMEDAR dostali na kŕmny stôl to najlepšie. Na základe 3-ročných skúseností konštatuje bezproblémovú spoluprácu a hlavne dôveru, na základe ktorej postupne zavádzali spomínané zlepšenia vo výrobe objemových krmív. Vynaložené úsilie bolo korunované úspechom. Preto nám nezostáva nič iné len držať palce aj tento rok a veriť, že táto dvojstrana sa stane inšpiráciou aj pre ďalších farmárov. Snímky: Marián Dukes a MVDr. Tomáš Mitrík, PhD.

Celkový pohľad na modernú maštaľ pre dojnice.

1/11 13

Ukážková symbióza rastlinnej a živočíšnej výroby Spolupráca RDP Most pri Bratislave a firmy SCHAUMANN Slovensko priniesla ovocie v podobe kvalitných krmív Ich vzájomná spolupráca začal pre 4 rokmi. Od silážovania lucerny sa dostali postupne ku kompletnému programu poradenstva vo výžive v chove dojníc. Jedným z najväčších spoločných úspechov je 11. miesto v celoslovenskej holštajnskej TOPke, ktorú v novembri minulého roku zverejnila Slovenská holsteinská asociácia. Na tejto dvojstrane vám predstavujeme zohratú dvojicu – RDP Most pri Bratislave a firmy SCHAUMANN Slovensko. Našimi sprievodcami boli predseda družstva Ing. Rudolf Horváth a hlavná zootechnička Ing. Viera Glasnáková. Zo strany firmy SCHAUMANN Slovensko nás sprevádzal odborný poradca Ing. Peter Labuda. Vyvážený vzťah rastlinnej a živočíšnej výroby je základom fungovania Roľníckeho družstva podielnikov v moste pri Bratislave. Podľa slov jeho predsedu Ing. Horvátha je dôležitá rovnováha oboch základných zložiek poľnohospodárskej prvovýroby. Rastlinná výroba však musí okrem krmovín produkovať také komodity, aby zisk z nej dokázal saturovať momentálne nepriaznivú situáciu na trhu s komoditami živočíšnej výroby. Aj preto už viac ako 10 rokov na poliach svojho chotára pestujú tvrdú pšenicu (s výnimkou ostatného roka aj ako osivo). Jej výmera sa pohybuje dlhodobo medzi 450 a 500 ha, čo predstavuje značný podiel z celkovej výmery 1270 ha. V tunajšom chotári je cca 300 ha pôd so štrkovým podložím s hĺbkou podzemnej vody až do 8 m. Tie sa nehodia na pestovanie trhových plodín. Zato sú domovskými parcelami pre krmoviny (lucerna a kultúrne trávy) dorábané pre stádo holštajnského dobytka (základ 280 dojníc) a dojčiacich kráv plemena charolais (základ tvorí 20 kráv). Na kvalitnejších pôdach sa zas pestujú porasty kukurice na siláž a jarné miešanky. Živočíšna výroba sa rastlinnej „revanšuje“ zásobovaním pôdy maštaľným hnojom. Tento cenný zdroj živín si pochvaľujú tunajší agronómovia, ktorí sa museli v nedávnej minulosti uspokojiť výlučne s hnojovicou. To však nerobilo v pôde „dobrotu“. Podľa slov Ing. Horvátha boli pôdy spečené a mali nedostatok organickej hmoty. Ustajňovacia technológia s použitím slamy je síce drahšia a na prevádzku náročnejšia, podľa slov Ing. Horvátha má však výhody aj vo väčšej pohode zvierat v maštaliach.

nízky obsah tuku (okolo 3,1 %). V roku 2007 však došlo vplyvom nekvalitných objemových krmív k poklesu obsahu tuku v mlieku. Túto situáciu bolo treba riešiť. Vtedy tunajším družstevníkom podala pomocnú ruku firma SCHAUMANN Slovensko (ďalej len SCHAUMANN), konkrétne Ing. Peter Labuda, prostredníctvom ktorého sa počas prvého roka spolupráce podarilo radikálne zlepšiť kvalitu lucernových siláží v podniku. Podľa slov Ing. Labudu tunajší pracovníci pochopili, že ak chcú dorobiť kvalitné krmivo na celý rok, musia bezpodmienečne dodržiavať technologickú disciplínu. Jej súčasťou je spoločné posudzovanie vhodnosti porastov zootechnikmi a agronómami priamo na parcelách (samozrejmosťou je prítomnosť pána Labudu už od tohto okamihu), cez navážanie hmoty do jamy, jej utláčanie (aj tu majú k dispozícii upravené kolesá so železničných vagónov). Dôležitou súčasťou celého procesu silážovania sa stali rozbory obsahu sušiny silážovanej hmoty (6 až 7-krát denne). Samozrejmou súčasťou úspechu je používanie kvalitných silážnych konzervantov, v tomto prípade radu Bonsilage. Jednou z  najdôležitejších zmien v  procese silážovania lucerny bol skorší termín zberu. V Moste pri Bratislave zvykli silážovať lucernu pri 45 – 50 %-nom obsahu sušiny. Mali ny to však dôvod. Lucerna na tamojších pôdach so štrkovým podložím mávala vyšší obsah popolovín, ktoré zvyšovali stupeň proteolýzy bielkovín krmoviny. Tomu sa dalo zabrániť práve vyšším obsahom sušiny. Malo to však aj odvrátenú stranu. Silážovaná hmota s vyšším obsahom sušiny síce nepodliehala proteolýze, následkom karamelizácie (Maillardova reakcia) sa v nej však vytvárali komplexy látok, ktoré znižovali dostupnosť živín (najmä dusíkatých látok). Skoršia kosba lucerny pri nižšom obsahu sušiny (do 35 %) dala základ pre vyšší obsah dusíkatých látok a tiež ich lepšiu stráviteľnosť pre dojnice. Spomínané opatrenia rezultovali v prvom roku spolupráce do 3-litrového nárastu priemernej dennej úžitkovosti na dojnicu po otvorení silážnej jamy z prvej kosby lucerny.

Prvý rok lucernová siláž

Teľaťá a neskôr aj ostatné kategórie HD

V Moste pri Bratislave mali podľa slov našich sprievodcov dlhodobo vysoký obsah tuku v mlieku (nad 4,2 %). Problémom však bol pomerne

Po úspešnej spolupráci pri výrobe lucernových siláží sa Ing. Glasnáková rozhodla rozšíriť spoluprácu s firmou SCHAUMANN aj v oblasti

Tab. č.1: Príklady kŕmnych dávok pre jalovice a kravy. Kategória Jalovice Jalovice 3 – 8 mesiacov do 8 mesiacov Kukuričná siláž 4 4 Lucernová siláž 6 6 Jačmenná siláž – – Seno trávne 1 1 Kŕmna zmes 2 2 – 2,5 Repné rezky – – CCM – –

14

Predseda RDP Most pri Bratislave Ing. Rudolf Horváth.

1/11

Jalovice nad 8 mesiacov 3 10 9 2 – – –

Dojnice nad 25 kg mlieka 19 12 5 0,7 8,5 3 3,5

Dojnice Nasuchostojace pod 25 kg mlieka kravy 18 4 12 9 9 15 1 4 5,5 – 5 – 2,5 –

Príprava na pôrod 18 2 6 1,5 4 – –

CHOV SKOTU odchovu teliat. Tu sa veľmi dobre osvedčili mliečne náhradky KALBIMILCH BASIC z ponuky firmy SCHAUMANN a štartérová vločkovaná TKŠka. Teľatá aj vďaka nej lepšie „naštartujú“ svoj rast. Intenzívny rast (samozrejme, jalovíc, keďže býčky predávajú vo veku 2 týždňov). Pokračuje prakticky až do veku 8 mesiacov, keď z ich kŕmnej dávky vymizne jadrové krmivo. Odvtedy je základom ich „jedálnička“ lucernová siláž, jačmenná siláž, kukuričná siláž a seno. Vďaka dobre naštartovanému rastu dosahujú jalovice veľmi dobré „objemové, výškové i hmotnostné parametre“, čo ich umožňuje po prvýkrát pripustiť už vo veku 13 mesiacov. Priemerný vek pri otelení je podľa prepočtov pani Glasnákovej na úrovni 24 mesiacov. Priemerné medziobdobie v stáde sa pohybuje na úrovni 420 dní.

Voľná pôrodnica vznikla rekonštrukciou teľatníka. Jej súčasťou je aj malá dojáreň v dvoma stojiskami.

Stádo charolais ašpiruje na šľachiteľský chov Na počiatku súčasného stáda plemena charolais bolo 15 jalovíc dovezených priamo z Francúzska pred 5 rokmi. V súčasnosti sa stádo rozrástlo na 20 kráv, pričom podľa slov výkonného riaditeľa zväzu chovateľov mäsového dobytka na Slovensku Ing. Jozefa Poláčka ide o veľmi cenný genofond, ktorý bude po udelení štatútu šľachtiteľského chovu viac než vítaným spestrením ponuku plemenných býkov v rámci Slovenska. Zvieratá tunajšieho stáda majú veľmi dobrý telesný rámec (kravy majú ž. hm. okolo 900 kg) i rastové parametre (priemerný denný prírastok čistokrvných býkov vo výkrme sa pohybuje medzi 1 600 a 1 700 gramami). Súčasťou tohto stáda sú aj krížence s holštajnským plemenom, ktoré vznikajú na podklade prvostupňových kríženiek holštajnských dojníc s vlastným plemenným býkom plemena charolais (toho využívajú na pripúšťanie dojníc po druhej neúspešnej inseminácii).

Stádo dojčiacich kráv plemena charolais v zimovisku.

Základom tímu firmy SCHAUMANN sú špičkoví odborníci Ako nám prezradila Ing. Glasnáková, spočiatku hľadela na Ing. Labudu s nedôverou. Zdal sa jej príliš mladý na to, aby mali odporúčania z jeho úst svoju váhu. Štyri roky spolupráce s ním ju však presvedčili, že vo firme SCHAUMANN zamestnávajú výhradne „fachmanov“, ktorí k špičkovým produktom firmy pribalia aj adekvátny poradenský servis. Ich prvoradou snahou je pomoc farmárom. Podľa prezentovaných výsledkov je možné konštatovať, že v prípade spolupráce s RDP Most pri Bratislave sa táto snaha stretla s úspechom. Veľký podiel na úspešnej spolupráci s firmou SCHAUMANN má aj špeciálny poradca pre chov HD a odborný vedúci tímu poradcov firmy SCHAUMANN Ing. Marián Nagy, hoci vo firme pôsobí necelý rok. Pohľad do výrobne kŕmnych zmesí.

Ing. Glasnáková a spolu s Ing. Labudom počas kontroly kŕmnych dávok dojníc.

Vlani sa podarilo zasilážovať prvú kosbu včas (aj vďaka dodržaniu technologickej disciplíny i troche šťastia). Aj vďaka tomu prevyšuje obsah NL v nej (22 % v sušine) celoslovenský priemer (16 %). Snímky: Marián Dukes

1/11 15

Odchov selat Bi-Lactal Dessert / Bi-Lactal Plasma

PROČ Podpora výživy větších vrhů. Trénink enzymatického systému malých selat. Příprava selat na příjem pevných krmiv. Odstavené sele může samostatně přijímat krmivo, snižuje se nebezpečí kompenzačního žraní. Úleva pro prasnici, nižší ztráty živé hmoty během laktace.

S příkrmem pro lepší start Úspěšní producenti selat stojí vždy před výzvou, jak beze ztrát odchovat velké vrhy selat. Prasnice nemůže všechna selata optimálně zásobit mlékem, i když je k dispozici dostatečný počet struků. Každý podnik individuálně musí dojít k rozhodnutí, jestli je pro něj rentabilní odchov selat bez matky pomocí automatu. Intenzivní příkrm selat od druhého dne života zlepšuje výsledky v užitkovosti velkých vrhů. Velký počet selat odstavených na prasnici a rok lze dosáhnout pouze cílenou strategií výživy a řízení. Množství mléka prasnice závisí především na stádiu laktace. Přirozený průběh laktační křivky vykazuje v prvních týdnech pozvolný nárůst. Ve třetím týdnu je dosaženo maxima. U velkých vrhů může dojít především v prvních dnech života k deficitu. Intenzivní příkrm od prvního dne života je proto základ úspěšné a bezeztrátové produkce selat. Bi-Lactal Dessert a Bi-Lactal Plasma se výborně hodí pro cílenou strategii výživy v první třetině laktace. Varianty odchovu popsané dále využívají výhody těchto výrobků.

Nový „zákusek“ pro selata Bi-Lactal Dessert je vhodný právě pro příkrm velkých vrhů. Krémovitou mléčnou kaši přijímají selata velmi ráda a může být nabízena již od prvního dne života. Mléko prasnice je účinně doplněno, což zvyšuje přežití novorozených selat především během často kritických prvních dní života. Producenti selat profitují z vyššího počtu odstavených selat na prasnici a rok, stejně jako z vysoké hmotnosti při odstavu a vyšší užitkovosti v odchovu. Spolehnutí se na automaty (umělá prasnice) zvyšuje také hygienický status. Výsledky z praxe dokládají o 14 % vyšší přírůstek vrhu u selat přikrmovaných Bi-Lactal Dessert (schéma). Zpětné informace z podniků popisují, jak již bylo řečeno, vysoký příjem mléčné kaše a vitalitu selat. Díky tomuto speciálnímu doplňku se realizuje vysoký příjem sušiny a energie, přechod na suché krmivo je jednodušší. Probiotikum Bonvital stabilizuje zdraví střevní sliznice malých selat.

Mléčná krmná směs pro umělé prasnice Používání napájecích automatů – umělých prasnic má za cíl zvýšit nejen počet odchovaných selat, ale zajistit také jejich rovnoměrný vývoj a uspokojivé hmotnosti při odstavu. Pro úspěšný odchov bez matky od třetího dne života se výborně hodí Bi-Lactal Plasma. Tato tekutá mléčná krmná směs je vhodná do téměř všech na trhu běžných automatů – umělých prasnic. Mléčná krmná směs obsahuje vysoce stravitelné mléčné bílkoviny a tuky stejně jako Schéma: BI-LACTAL DESSERT přináší krevní plazmu a specio 14 % vyšší přírůstek vrhu fické imunoglobuliny. kg přírůstek ž. hmot. / den / vrh Kromě kyselin obsahuje 2,6 2,51 i probiotikum Bonvital. 2,5 Všechny komponenty 2,4 +14 % podporují zdraví ve 2,3 2,20 střevech a  imunitní 2,2 odolnost. 2,1 2,0

16



Kontrola

1/11

BI-LACTAL DESSERT

Úspěšné přikrmování v době kojení

M. Sc. agr. Henrike Kaack

JAK Tekuté nebo kašovité produkty zamíchat s teplou vodou, zabránit hrudkovatění. Krmivo nabízet několikrát denně čerstvé a teplé. Krmivo nabízet ve větších plochých miskách. Jednou denně nechat vyžrat žlaby do čista. Nesežrané krmivo ze žlabů odstranit. Volný přístup k čerstvé vodě. Nabídnout elektrolyty jako profylaxi průjmů.

Zkušenosti s používáním mléčných krmných směsí Schaumann ve VOD Lidmovice. VOD Lidmovice chovají cca 300 prasnic základního stáda na třech farmách a mají vlastní rozmnožovací chov pro produkci prasniček na obměnu vlastního stáda. Hlavní zootechnička paní MVDr. Straková má dlouhodobé zkušenosti s používáním mléčných krmných směsí pro selata. Bez používání mléčných náhražek by v tomto podniku nemohlo být dosaženo kvalitních výsledků v odchovu selat. V roce 2009 vyzkoušeli v Lidmovicích mléčné směsi od firmy Schaumann ČR s.r.o., a to řadu Bi-Lactal Super a vzhledem k výborné kvalitě a rozumné ceně ji začali používat na všech farmách. Od dubna roku 2010 pak používají i nový produkt Bi-Lactal Plasma. Jak paní doktorka sama říká, Bi-Lactal Plasma je používán především na porodně u vrhů, kdy prasnice má nedostatek mléka, u více početných vrhů a pro všechna selata s nižší porodní váhou. Bi-Lactal Plasma podávají selatům již 24 hodin po narození, a to po dobu 3 až 5 dnů a poté dle potřeby přecházejí na Bi-Lactal Super s prestarterem Schaumann. Bi-Lactal Plasma také dále krmí všem velmi slabým selatům po odstavu a to po dobu cca 5 dnů jako doplněk ke kompletní krmné směsi pro selata. Pro zlepšení kondice některých selat se v Lidmovicích také osvědčilo přikrmovat selatům po odstavu cca 4 – 5 dnů Bi-Lactal Super. Selata obě mléčné krmné směsi velice dobře přijímají a hlavně pak Bi-Lactal Plasma, při jehož používání nebyl zaznamenán žádný průjem či jiné zdravotní a zažívací potíže. V Lidmovicích si chválí také výbornou míchatelnost (rozpustnost) obou produktů a jejich trvanlivost. Používání Bi-Lactalu Plasma přineslo VOD Lidmovice navýšení váhy selat při odstavu o 0,6 kg na sele, velice vyrovnaná selata při odstavu a hlavně snížení ztrát selat na porodně o celých 50 %. Je pravda, že krmení mléčných náhražek přináší na jedné straně zvýšení nákladů, ale na straně druhé zvýšený ekonomický přínos. Konkrétně v případě Lidmovic je náklad cca 16 000,- Kč měsíčně. Produkce živě narozených selat je 500 měsíčně a při ztrátách na porodnách a předvýkrmu, které činily 25 % odcházelo do výkrmu 375 selat. Používání Bi-Lactalu ale přineslo snížení ztrát na 12,5%. V současné době tedy v Lidmovicích odchází 440 selat do výkrmu, což je o 65 selat více. Každé odstavené sele na víc přináší chovateli cca 1 000,- Kč zisku navíc, v případě Lidmovic to pak je 65 000,- Kč měsíčně a po odečtení navýšených nákladů je přínos 49 000,-Kč měsíčně. Z výše uvedeného vyplývá, že pro Lidmovice byla sázka na krmení produktů Bi-Lactal Super a Bi-Lactal Plasma jednoznačně přínosem.

PRASNICE

Krmení prasnic pro nejvyšší užitkovost Hospodářský úspěch produkce selat je velkou měrou závislý na počtu prodaných selat na prasnici a  rok. Schaumann nabízí pro všechny fáze krmení prasnic individuální řešení. Tento parametr je i v tomto, pro produkci selat, hospodářsky špatném období rozhodující při určení výrobních nákladů. Náklady na krmiva pro prasnice a selata tvoří hlavní podíl variabilních nákladů. Nízká cena krmiva popř. nízké náklady mohou čistě početně snížit výrobní náklady. Tato skutečnost má opodstatnění pouze, pokud zůstane stejná úroveň užitkovosti. Zhoršením užitkovosti se z „levného“ krmiva může velmi rychle stát „drahé“ krmivo. Dnes není ojedinělé odstavovat 28 a více selat na prasnici a rok. Moderní, plodné genotypy takovou užitkovost dosahují. Důležitým faktorem pro hospodárný odchov selat je nejen počet odstavených selat, ale i hmotnost při odstavu a vyrovnanost zvířat. V této souvislosti má největší význam výživa prasnic odpovídající fázi užitkovosti a zdravotní stav prasnic. Schaumann-koncept výživy nabízí inovativní a efektivní výrobky pro všechny produkční fáze vysokoužitkových prasnic. Probiotikum Bonvital je jako garant užitkovosti, zdraví a jistoty základním kamenem všech výrobků. Účinnost Bonvital na užitkovost byla potvrzena v mnohých pokusech nezávislých institutů.

Minerální krmiva pro prasnice Linie SCHAUMAPHOS splňuje všechny požadavky na zásobení prasnic minerálními látkami, aminokyselinami a účinnými látkami s cíleným zaměřením na užitkovost. Linie SCHAUMALAC je v praxi ověřená řada výrobků splňující vysoké požadavky na užitkovost. V jednotlivých fázích produkce jsou prasnice optimálně zásobené minerálními látkami, aminokyselinami a účinnými látkami. Výsledkem jsou výborné výsledky v reprodukci a odchovu selat.

SCHAUMALAC PROTECT nabízí kombinaci Bonvital s mastnými kyselinami se středně dlouhým řetězcem (MCFA). Zlepšuje se zdravotní stav (střevní trakt a organismus) a vytváří se základ pro nejvyšší užitkovost. Organicky vázané stopové prvky s vysokou využitelností v kombinaci s odpovídajícím vybavením účinnými látkami a vitaminy zajišťují vysoký výkon metabolismu. Výsledkem jsou rychlé porody, vysoká mléčná užitkovost a nízké ztráty živé hmoty během laktace. SchaumaLac Protect je cílená a inteligentní kombinace užitkovosti a zdraví. SCHAUMALAC Z-AF doplňuje energii a účinné látky, neboť již před porodem se rozhoduje o užitkovosti kojících prasnic. SchaumaLac Z-AF se výborně hodí pro zvýšení kvality krmné směsi pro březí nebo kojící prasnice popř. k sestavení speciálního přípravného krmiva na porod. Vytváří základ pro nejvyšší mléčnou užitkovost, zdraví a dobrou kondici prasnic. Zkrmováním SchaumaLac Z-AF se podařilo v mnoha úspěšných podnicích produkujících selata zvýšit příjem krmiva prasnic, zlepšit konzistenci výkalů, minimalizovat výskyt MMA a stimulovat tvorbu a spouštění mléka. Významně se zvýšila vitalita selat a prasnic. SCHAUMA OMNI-S je nový výrobek, který může díky vysokému obsahu kvalitního lososového oleje pozitivně ovlivnit mnoho fyziologických parametrů. Kombinace s funkční lignocelulózou působí příznivě na zdraví ve střevě. Schauma Omni-S se s úspěchem používá v kritických fázích (příprava na porod, laktace, odstav až zapuštění). Z praktických podniků jsou potvrzeny tyto výhody: vitálnější selata, menší výskyt poporodních onemocnění, menší ztráty selat během mléčné výživy, intenzivnější projevy říje, vyšší procento zapuštěných. Schauma Omni-S je hodnotná podpora výživy zaměřená na vysokou užitkovost a zdraví prasnic. Dr. Martin Rimbach

1/11 17

PRASNICE

Fit do laktace V období prašení prožívá prasnice stresovou situaci. V této fázi je nutno přísně dbát na výživu a krmení! Krmivo musí především podporovat vitalitu a zdraví prasnice, řídit cíleně její látkovou výměnu a zabezpečovat optimální porodní hmotnost selat. Ustájení prasnic do porodních kotců by mělo být provedeno v klidu, minimálně 5 dní před očekávaným termínem porodu. Osprchování prasnice a důkladné vyčištění a dezinfekce porodny je základ pro vysokou užitkovost. Tato opatření lze jednoduše provádět především u turnusového systému. V  posledním týdnu březosti rostou plody enormním způsobem – může to být až 100 g za den. Speciální přípravné krmivo na porod nabízí vysokou koncentraci živin (min. 13 MJ ME a 9 g lysinu na kg). Nadměrná redukce denní dávky krmiva během delšího časového úseku, často sledováno u pozdních prašení, vede k nedostatkům v zásobení potřebnými živinami. Riziko poruch látkové výměny u prasnic stoupá.

Přípravné krmivo na porod Následkem jsou nižší porodní hmotnosti selat a  prasnice vysílené a oslabené prodlužovaným porodem. Přípravné krmivo nebo SchaumaLac Z-AF jako topdressing má v této fázi pozitivní účinek na látkovou výměnu a zlepšuje zásobení energií a živinami. Přípravné krmivo se zkrmuje cca. 5 – 7 dní před porodem až 2 – 5 dní po porodu. SchaumaLac Z-AF je vhodný jako doplněk energie a účinných látek ve speciálním přípravném krmivu na porod nebo jako topdressing pro zvýšení živinové úrovně směsí pro březí a kojící prasnice. V poslední třetině březosti je rovněž doporučován Schauma Omni-S. Obsažené omega-3-mastné kyseliny podporují neuronální vývoj selat. Novorozená selata jsou aktivnější a cílevědoměji hledají mléčnou žlázu. SchaumaLac Z-AF a Schauma Omni-S je velmi účinná kombinace pro přípravné krmivo před porodem. Podniky ve svých zkušenostech hovoří o lepším a především kontinuálním příjmu krmiva po oprašení. Obsažená funkční lignocelulóza podporuje zdraví střevní sliznice. Po porodu onemocní stále mnoho prasnic klasickým MMA-komplexem (zánět mléčné žlázy, zánět dělohy a nedostatek mléka). Častými příčinami jsou nepříznivé podmínky ustájení, např. příliš studené stáje, průvan, nedostatečná hygiena především během porodu. Nedostatky ve výživě, především nízký obsah vlákniny a nevyvážené zásobení minerálními látkami, podporují toto polyfaktoriální onemocnění.

18

1/11

Kritické jsou také zácpy krátce před porodem, které jsou doprovázené zvýšeným příjmem bakteriálních jedů ze střev a potlačením tvorby mléka. To vše vede ke snížení hmotnosti při odstavu a vyšším ztrátám selat. K pozdějším následkům MMA-onemocnění se počítá zhoršená plodnost v následných vrzích. Účinné látky v SchaumaLac Z-AF pomáhají předcházet zácpám a zvyšují schopnost dělohy „odpovídat“ na hormon oxytocin (děložní kontrakce). I při vysoké úrovni užitkovosti lze se SchaumaLac Z-AF docílit ještě dalších zlepšení. Pouze vitální selata a zdravé prasnice schopné podávat vysokou užitkovost jsou základem pro rentabilní a úspěšnou produkci selat.

Zásobení vápníkem U vysokobřezích prasnic je kladen také důraz na zásobení vápníkem. V rámci zákonných předpisů musí krmná směs pro březí prasnice do dvou týdnů před oprašením obsahovat 8 % vlákniny v sušině. To znamená: Koncentrace energie klesá a při vysokých dávkách krmiv bohatých na vápník, jako např. cukrovkové řízky, stoupá obsah vápníku ve směsi. Rozhodující není obsah vápníku ve směsi, podstatnější je celkový denní příjem vápníku. Aby bylo v termínu porodu k dispozici dostatečné množství volného vápníku, docházelo ke kontrakcím dělohy a tvořilo se mléko, nesmí vysokobřezí prasnice přijímat vysoké dávky vápníku. Pro příjem vápníku se od 85. dne březosti doporučuje 20 až 25 g Ca na prasnici a den. Toto platí pro prasničky i prasnice stejně. Pomocí vhodného minerálního krmiva lze obsah vápníku v krmné směsi pro březí nastavit podle požadavků. Přípravné krmivo na porod a SchaumaLac Z-AF umožňují cílenou regulaci hospodaření s kyselinami a zásadami před porodem, stimulaci látkové výměny vápníku pro rychlý průběh porodů a správnou tvorbu mléka. Komponenty okyselující moč obsažené v SchaumaLac Z-AF snižují zatížení moči bakteriálními kmeny a také výskyt onemocnění – jako např. MMA-komplex.

Příjem vody Pro zdravý start do laktace má velký význam rovněž dostatečný příjem vody v době prašení. Kolíkové napáječky jsou nedostačující. Prasnice by měly mít v době prašení vodu k dispozici přímo ve žlabu. Dostatek vody v této fázi pomáhá vyloučit močí odpadní produkty metabolismu a vymýt dobře močový měchýř. Močové cesty jsou tak ochráněné před infekcemi a s tím spojenými onemocněními. M. Sc. agr. Henrike Kaack, Dr. Martin Rimbach

VÝŽIVA PRASAT Výkrm prasat

Dobré výsledky s řepkovým extrahovaným šrotem Zkrmování řepkového extrahovaného šrotu (RES) prasatům bylo vždy problematické z důvodu zastoupení antinutričních látek – kyseliny erukové a glukosinolátů. Kyselina eruková nehraje u nových odrůd již žádnou roli, glukosinoláty jsou zastoupeny stále, i když většinou v nízkém množství. Vědecky je potvrzeno, že v celkové krmné dávce prasat může být 1,5 – 2 mmol glukosinolátů / kg krmné směsi. V tabulce 1 jsou uvedeny průměrné obsahy glukosinolátů, v roce 2008 v RES jen cca 7 mmol/kg, což by umožňovalo podíl RES až 20 % v celkové krmné dávce. Tabulka 1 obsahuje výsledky německého řepkového monitoringu z pohledu využití ve výživě a dokládá, že se RES stal v průběhu let velmi stabilním a na obsah živin konstantním krmivem. RES ve srovnání se sójovým extrahovaným šrotem obsahuje o cca 10 % méně dusíkatých látek a  o  cca 8 g méně lysinu na kg. Většina esenciálních aminokyselin je také hůře stravitelná než u sójového šrotu. Pokud tyto rozdíly ve výpočtu krmné dávky zohledníme a vyrovnáme pomocí jiných komponentů, přesto RES zůstává vynikajícím bílkovinným krmivem pro prasata.

Výhody Tyto výhody potvrzují pokusy provedené v nedávné minulosti ve vědeckých a výzkumných zařízeních. Ve výzkumném zařízení LLFG v Idenu bylo ve vlastních pokusech v roce 2006 ověřeno, že při dávkování 10 % RES v předvýkrmu a 15 % na konci výkrmu ale také 15 popř. 20 % nebylo zaznamenáno žádné statisticky průkazné zhoršení biologických ukazatelů ve výsledcích výkrmu. Díky o něco nižšímu příjmu krmiva na konci výkrmu, který v pokusné skupině s 20 % RES znamenal o cca 25 g nižší celkový přírůstek, byla zlepšena spotřeba krmiva a podíl libové svaloviny. Celkově byla dosažena finanční výhoda až 5 € na prase. Podobných výsledků docílil Weiß a kol. 2004 v pokusu v Hesensku. Při dávkování 10 popř. 15 % RES v krmné směsi bylo dosaženo mírné zlepšení v denních přírůstcích, spotřebě krmiva i podílu libové svaloviny. V pokusu provedeném Bergem a kol. 2007 v Braunschweigu přineslo 15 % RES v konečné fázi výkrmu o cca 50 g nižší denní přírůstek při mírně zhoršené spotřebě krmiva, ale významně lepší podíl libové svaloviny.

Doporučené dávkování Pro zvýšení praktického využití takových výsledků byla Weißem, Sommerem a Weberem provedena a koncipována paralelně probíhající praktická sledování. V roce 2007 bylo pro tento projekt získáno sedm zemědělských podniků (v Hesensku, Severním Porýní-Vestfálsku, SaskuAnhaltsku), které se lišily genetikou zvířat, technikou krmení i strategií výživy. Při dávkování 5 % RES v předvýkrmu a 10 % RES na konci výkrmu se v žádném podniku neprojevily rozdíly ve srovnání s paralelně vykrmovanou skupinou bez RES. Stejný výsledek byl dosažen o rok později ve studii s 10 popř. 15 % RES. Jako doporučení odvozené z uvedených výsledků lze považovat minimálně 10 % RES v předvýkrmu a 15 % na konci výkrmu.

Konkrétní výsledky pokusů v oblasti výživy prasnic a selat doposud chybí, proto mohou být udávána pouze doporučení 5 – 10 % popř. 5 %. V brzké době bychom se měli i pro tyto kategorie dočkat odpovídajících výsledků. Dr. Manfred Weber, LLFG Iden Tab. 1:

Hodnoty řepkového extrahovaného šrotu – monitoring, rok 2005 až 2008 2005 2006 2007 2008 počet zkoušek n 68 19 21 55 sušina % 89,1 89,9 89,5 89 obsah v 1000 g RES s 89 % sušiny (rozpětí) tuk g 28 31 37 37 (10 – 64) (14 – 40) (18 – 48) (13 – 82) vláknina g 121 120 113 116 (109 – 132) (109 – 133) (103 – 126) (95 – 127) N–látky g 336 333 338 337 (322 – 352) (312 – 349) (304 – 354) (304 – 365) popel g 71 73 71 70 (65 – 80) (68 – 87) (67 – 75) (63 – 88) glukosinoláty mmol 8,1 7,7 9,4 6,9 (4,4 – 11,1) (4,4 – 11,0) (3,1 – 17,1) (0,9 – 17,2) ME prasata MJ 10,2 10,3 10,6 10,6 (9,8 – 11,0) (9,6 – 10,8) (9,8 – 11,0) (9,7 – 11,4)

SCHAUMANN – příklady krmných směsí

pro výkrm prasat s řepkovým extrahovaným šrotem Schaumann-program nabízí různé možnosti pro optimální doplnění minerálních a účinných látek v krmných směsích s různým podílem řepkového extrahovaného šrotu. Některé příklady uvádí následující tabulka. SCHAUMANN – příklady krmných směsí pro výkrm prasat s řepkovým extrahovaným šrotem předvýstřed konec krm výkrmu výkrmu kategorie pšenice ječmen kukuřice sójový šrot řepkový šrot sójový olej Schaumaphos M 80 Schaumaphos M 60 obsah živin ME MFF N-látky lysin

kg % % % % % % % %

30 – 60 49 25

60 – 90 40 36

od 90 35 40

14 8 1 3

10 10 1 3

6 15 1

MJ % %

13,3 18 1,05

střed – konec výkrmu 60 – 120 25 30 20 11 10 1 3

3 13,1 17 1

12,9 16,7 0,9

13,2 17 1

1/11 19

HYGIENA SchaumaCid Protect

Krmné kyseliny proti salmonelám & Co. Nový test má přesvědčivé výsledky: škodlivé kmeny lze mít pod kontrolou pomocí Schaumann-krmných kyselin. Pravidelné kontroly na přítomnost salmonel ukazují, že je i nadále nutností proti těmto bakteriálním původcům onemocnění bojovat. Pomocí dezinfekčních opatření a kombinací speciálních krmných kyselin lze tyto patogeny dobře potlačovat. Výzkumné práce na FH Tulln (Vysoká škola Tulln) dokládají vynikající účinek SchaumaCid Protect. Nařízení o výskytu salmonel v chovu prasat ukládá chovateli provést rozbory, vyhodnotit výsledky, zadokumentovat je a případně provést účinná opatření proti salmonelám. Důsledné dodržování hygienických kroků má zabránit zanesení salmonel do podniku a jejich rozšíření. Krmné kyseliny mohou salmonely a další patogeny redukovat a posílit tak zdraví zvířat. Pozitivní účinky speciálních organických kyselin na zdraví ve střevech jsou již ve výzkumu doloženy. Speciálně u gramnegativních bakterií jako jsou salmonely a E. coli, ale také u grampozitivních bakterií jako jsou např. stafylokoky potvrzují krmné kyseliny svůj účinek. V důsledku regulace pH-hodnoty se vytvoří v žaludku „bariéra“ proti patogenům a pepsin je optimálně ovlivněn pro trávení bílkovin. Speciální kombinace kyselin z SchaumaCid-programu jsou již řadu let standardem v efektivním potlačování salmonel v zemědělských podnicích. Na FH Tulln byly v roce 2009/2010 provedeny MIC (Minimum inhibitory concentration) – testy ( testy „minimální inhibiční koncentrace“) kyselinových produktů. Tímto se rozumí nejmenší množství (koncent-

race) kyseliny, které je nutné ke snížení růstu patogenu na < 25 % při stanovené pH-hodnotě. Sledování probíhalo za definovaných podmínek. Výsledky zobrazují jen účinnost kyseliny při nastavených pH-hodnotách. Nejsou ovlivněné přídavkem kyseliny podmiňujícím pokles pH. Tak je potvrzena účinnost kyselin v doporučeném dávkování (tab. 1) např. u výrobku SchaumaCid Protect tekutý s obsahem MCFA (mastné kyseliny se středně dlouhým řetězcem). Patogeny Salmonella enterica, Staphylococcus xylosus a Escherichia coli naočkované na živném médiu byly velmi výrazně redukovány. Růst kmenu E.coli vykazoval pouze 1,3 % oproti kontrole. Salmonely byly redukovány na 5,3 % a stafylokoky na 18,8 % ve srovnání se 100 % kontrolou (tab. 2). Informace o Schaumann-výrobcích řady SchaumaCid poskytne Schaumann-odborný poradce. Dipl.-Ing. agr. Tim Ove Kuhlmann Tab.1: Doporučené dávkování Schaumacid Protect Selata 0,5 – 1,0 % Prasnice 0,3 – 0,7 % Výkrm prasat 0,3 – 0,5 % Drůbež 0,3 – 0,5 %

Tab.2:

MIC-pokus účinnosti při pH 5 dávkování, % SchaumaCid Protect E.coli 0,5 Salmonella enterica 0,5 Staphylococcus xylosus 0,17

20

1/11

růst bakterií, (kontrola 100 %) 1,3 5,3 18,8

% potvrzení pro dané dávkování ano ano ano

VÝROBA OBJEMNÝCH KRMIV

Silážovanie, cukry a konzervačné kyseliny Každá silážna sezóna je iná. Niekedy sú úhrny zrážok ale aj frekvencia ich výskytu skutočne extrémne, inokedy bojujeme so suchom a čas od času je to aj „normálna“ silážna sezóna. Avšak pri ktorejkoľvek z vyskytujúcich sa alternatív je a mala by byť v popredí otázka: Ako to všetko zvládnuť čo najefektívnejšie. Riadiť znamená na prvom mieste poznať! Cukry v silážovanej hmote aj v hotovej siláži majú svoju úlohu, svoju hodnotu, ale aj svoje obmedzenia. Racionálny prístup k riadeniu silážneho procesu nielen v extrémnych podmienkach, ale aj v „normálnych“ podmienkach si vždy vyžaduje poznanie princípov. Až potom ich môžeme efektívne využívať a tak skutočne zmysluplné riadeniť proces silážovania, v ktorom sa zásadne rozhoduje o tom, aké problémy budeme riešiť vo výžive dojníc. Pojmy sacharidy a cukry resp. naopak sú pomerne často, či už vedome alebo nevedome, zamieňané ako rovnocenné, čo je často priam zavádzajúce. Preto na prvom mieste je potrebné pozrieť sa na to, čo tieto pojmy reprezentujú.

Chrakteristika a rozdelenie sacharidov Sacharidy sú zlúčeniny zložené z atómov uhlíka, kyslíka a vodíka a sú hlavným zdrojom energie v  kŕmnych dávkach dobytka (schéma 1). Všetky spolu zvyčajne tvoria 60 – 70 % energie využívanej na produkciu mlieka a pre záchov dojnice. Hlavnou úlohou sacharidov u prežúvavcov je prívod energie pre hostiteľské zviera ale aj pre bachorovú mikroflóru. Ďalšou, ale taktiež veľmi dôležitou úlohou niektorých sacharidov (štrukturálne polysacharidy) je vytváranie a udržiavanie podmienok pre zdravú funkciu systému predžalúdkov (prežúvanie). Bachorová mikroflóra fermentuje sacharidy na unikavé mastné kyseliny (UMK), ktoré sú využívané ako hlavný zdroj energie pre prežúvavce (octová, propionová a maslová) a poskytujú uhlíkové kostry pre syntézu jednotlivých zložiek mlieka.

Neštrukturálne sacharidy Zvýšený podiel neštrukturálnych sacharidov (škrob, fruktany a pod.), ale najmä cukrov (schéma 1) v sušine kŕmnej dávky má za následok rýchly pokles pH bachora a  pri mikrobiálnej fermentácii na kyselinu mliečnu podmieňuje vznik a prejavy bachorovej acidózy. Pri vysokej mliečnej produkcii  dojníc a  pri vysokom zastúpení cukrov a  škrobu v kŕmnej dávke a pre udržanie stability bachorovej fermentácie nesmú NŠS prekročiť koncentráciu 35 – 40 % v  sušine a  pri nižšom podiele cukrov a škrobu sa horná hranica nachádza na úrovni 40 – 45 % sušiny (Hoover a Miller 1995). Cukry priamo ovplyvňujú chutnosť krmiva, príjem krmiva a rýchlosť pasáže krmiva tráviacim traktom (Hall, 2001), takže dojnice ich rady prijímajú, no na druhej strane je potrebné mať na zreteli možné riziká. Zvýšenie NŠS v kŕmnej dávke zvyčajne zásadne a negatívne ovplyvňje bachorovú fermentáciu.

Cukry Do tejto skupiny patria jednoduché cukry (monosacharidy), disacharidy ale aj zložité cukry (oligosacharidy), ktoré sú zložené z 2 – 20 molekúl monosacharidov. V rastlinách sa najčastešie vyskytujú glukóza, fruktóza a sacharóza. Z objemových krmív sa cukry nachádzajú v najväčšom množstve vo vegetačne mladých objemových krmivách ako stavebné prvky pre tvorbu vyšších cukrov resp. polysacharidov. Cukry predstavujú frakciu veľmi rýchlo stráviteľných sacharidov, ktoré sú zastúpené v obsahu buniek.

Cukry a silážna fermentácia Silážna fermentácia škrobu je len veľmi okrajová a  dotýka sa len veľmi malej skupiny baktérií mliečneho kvasenia (BMK). Vo viacerých prípravkoch sú už v súčasnosti používané BMK, ktoré sú schopné účinne fermentovať aj fruktany, ktoré sú zasobnými polysacharidmi v trávach, čo umožňuje zlepšiť ich silážovateľnosť.

Schéma 1:

SACHARIDY RASTLINNÝCH TKANÍV BUNKOVÝ OBSAH neštrukturálne sacharidy organické kyseliny

cukry monosacharidy disacharidy oligosacharidy

škroby

BUNKOVÁ STENA štrukturálne sacharidy

fruktany

pektíny ß - glukany galaktany

hemicelulóza

celulóza

lignín

typ cukru lucerna trávy jačmeň kukurica

g/kg sušiny

aktívne v silážnej fermentácii GLU FRU SACH 10-30 10-30 15-40 10-30 10-30 50-70 20-60 20-60 5-20 50-60 70-80

škrob 48-80 0 3-42 68-278

fruktany 0 0-200 20-170 0

NDRV neštrukturálne sacharidy

ND rozpustná vláknina

ADV NDV

AD nerozpustná vláknina

ND nerozpustná vláknina

NŠS

Legenda: ND: neutrálne detergentné prostredie; AD: acidodetergentné prostredie; GLU: glukóza; FRU: fruktóza; SACH: sacharóza; lignín a ani organické kyseliny chemicky nie sú sacharidmi, ale sú uvádzané z hľadiska ich úzkej súvislosti so sacharidmi; zelená farba s prechodom do bielej: miera fermentácie v silážnom procese Zdroj: Hall, 2003; Schroeder, 2004; Van Soest, 1963; Rooke a i., 2003 - doplnené a upravedé 1/11 21

Lactobacillus rhamnosus Enterococcus faecium Lactobacillus brevis Lactobacillus plantarum Pediococcus pentosaceus Lactobacillus buchneri

salicín

acetylglukozamín

glukonát

eskulín

arbutín

amygdalín

keto-glukonát

metylmanozid

metylglukozid

manit

laktóza

melobióza

melezitóza

D-xylóza

D-turanóza

D-tagatóza

D-manóza

D-lyxóza

L-sorbóza

L-arabinóza

maltóza

ribóza

rhamnóza

celobióza

galaktóza

D-rafinóza

sacharóza

D-fruktóza

označenie

D-glukóza

Tab. 1: Fermentačná aktivita vybraných kmeňov baktérií mliečneho kvasenia

NCIMB 30121 NCIMB 30122 DSM 12835 DSM 12836 DSM 12834 DSM 12856 Legenda:

výborne skvasuje

dobre skvasuje

V silážnej fermentácii zohrávajú cukry kľúčovú rolu. Pre BMK sú základným fermentačným substrátom na produkciu konzervačných kyselín. Aj keď glukóza a fruktóza tvoria základnú zložku rastlinných cukrov, v rastlinách sa nachádza aj široká paleta iných fermentovateľných cukrov v rôznych chemických formách. Rozsah a miera fermentácie jednotlivých cukrov predstavuje základné identifikačné vlastnosti odlišujúce od seba navzájom rôzne druhy a kmene BMK (tabuľka 1). BMK v inokulantoch pochádzajú z epifytickej mikroflóry, avšak sú to zvyčajne jedinečné druhy alebo kmene s výnimočnými vlastnosťami. Z hľadiska koncentrácie cukrov v silážovanej hmote je najdôležitejšie,

neskvasuje

Zdroj: Lactosan, 2009

v akej koncentrácii sa cukry nachádzajú z hľadiska ich nasýtenosti vo vodnom prostredí silážovanej hmoty. Proces uvädania hmoty môžeme prirovnať k procesu čakania vinára na dostatočnú cukornatosť muštu, ktorá je východiskom pre úspešnú výrobu kvalitného vína. Uvädanie a zvyšovanie obsahu sušiny (schéma 3) prakticky okrem iného zabezpečuje na jednej strane skoncentrovanie cukrov a na druhej strane vytvára prostredie, v  ktorom vzhľadom k  menšiemu obsahu vody dochádza k rýchlejšiemu a intenzívnejšiemu nasycovaniu kyselinami, ktoré boli vytvorené fermentačným procesom. Nesmieme všakzabudnút, že počas dlhšieho uvädania dochádza k aj významnému až drastickému poklesu

Schéma 2: Rôzne stratégie v prístupe k silážovaniu objemových krmív

typ konzervácie pôvod konzervačnej zložky

CHEMICKÁ KONZERVÁCIA chemické látky

CHEMICKÝ OKYSĽOVACÍ PRÍPRAVOK bežný – základný

špecifický (DLG 5a)

chemické látky kombinácie organických solí a organ. kyselín so zložkami aktívnymi proti klostrídiam

INOKULANT (kombinácia selektovaných BMK) bežný - základný

špecifický (DLG 5a)

kombinácia baktérií kombinácia BMK s kmeňmi mliečneho kvasenia (BMK) aktívnymi proti klostrídiam kyselina mliečna kyselina octová antiklostridálny bakteriocín nizín

účinná konzervačná látka

organické kyseliny anorganické kyseliny

dávka konzervačnej látky

6 – 8 litrov / 1.000 kg

2 – 4 litre / 1.000 kg

0,25 – 5,00 kg / 1.000 kg (podľa aplikačnej formy) minimálne 100.000 zárodkov/g silážovanej hmoty

využiteľnosť rôznych druhov cukrov

veľmi nízka

podľa schopností aktuálnej epifytickej miroflóry

podľa schopností pridávaných BMK

miera využitia cukrov

veľmi nízka

podľa najnižšej hodnoty pH, akú BMK z epifytickej mikroflóry akceptujú

podľa najnižšej hodnoty pH, akú BMK z mikroflóry inokulantu akceptujú

vplyv na klostrídie

veľmi rýchlym znížením hodnoty pH pod 4,20 dochádza k minimalizácii pôsobenia klostrídií

kombinácie organických solí a organických kyselín

do doby poklesu hodnoty pH pod 4,2 hrozia klostrídie (žltá plocha v grafe)

cielené pôsobenie proti klostrídiam pridanými chemickými zložkami

kyselina mliečna kyselina octová

do doby poklesu hodnoty pH pod 4,20 hrozia klostrídie (žltá plocha v grafe)

cielené pôsobenie proti klostrídiam účinnými baktériocínmi BMK

Zdroj: Mahanna, 2009; Kung a i., 1991; Thuault a i., 1991; Pahlow a i., 2003; Rooke a i., 2003; Kung a i., 2003; DLG 2010 a ďalšie zdroje - adaptované, upravené a doplnené

22

1/11

VÝROBA OBJEMNÝCH KRMIV počtu epifytických BMK, čo je jedným zo základných dôvodov pre používanie inokulantov: cukry bez dostatočného počtu BMK predstavujú v  silážovanej hmote kontraproduktívnu kombináciu. Na druhej strane, nadbytok zostatkových cukrov vo vyfermentovanej siláži významne zvyšuje riziko jej nestability. Z  hľadiska stability Dostatok fermentovateľných cukrov BMK fermentujú cukry na organické kyseliny siláže je optimálne, aby kyseliny reagujú s látkami v prostredí konzervovaná hmota obsačasť kyselín je neutralizovaná zásaditými látkami hovala toľko cukrov, koľko (pufračná kapacita) hodnota pH postupne klesá je potrebných na produkpo dosiahnutí hraničnej hodnoty pH BMK zastavujú rast ciu dostatočného množfermentáciu postupne ustáva (koniec pri pH 3,5 – 3,6) stva organických kyselín, dosahuje sa vyššia koncentrácia organických kyselín potrebných pre stabilitu nevyfermentované cukry ostávajú v siláži siláže (Cherney a i., 2003). Používanie kyselín na rýchle okyslenie a konzerváciu siláží siaha do relatívne ďalekej minulosti. Pripraviť prostredie pre rozbeh a pôsobenie epifytickej mikroflóry alebo snaha zastaviť úplne akúkoľvek fermentáciu predstavujú dva spôsoby „chemického“ pôsobenia a ovplyvňovania fermentačného procesu a kvality siláže (schéma 2). Dávka 6 kg kyseliny sírovej do silážovanej trávy znížila hodnotu pH až na 3,47, avšak aj tak došlo ešte k fermentácii BMK, čo jednoznačne dokazuje obsah 5,5 % kyseliny mliečnej a octovej v sušine (tabuľky 2a, 2b). Rozdiel v obsahu cukrov medzi dávkou 6 kg a 4 kg (ktorá posunula hodnotu pH na 4,20, čo je dôležité pre blokovanie klostrídií) predstavuje len 10 g cukrov/ kg sušiny -> pri obsahu 30 % sušiny to predstavuje 300 gramov/100kg siláže. Za predpokladu, že by všetky cukry v tomto prípade tvorila glukóza hovoríme o 3MJ NEL/100 kg siláže! V energetickej hodnote siláže to predstavuje cca 0,10 MJ/kg sušiny. Úvahy o získavaní a záchrane cukrov v siláži počas fermentačného procesu sú pravdivé v tom, že určité resp. „nejaké“ cukry je možné zachrániť, avšak ich reálny živinový prínos a produkčná efektívnosť nie sú prakticky žiadne. Vyššiu koncentráciu cukrov v  siláži môžeme dosiahnuť zberom v  optimálnejšej vegetačnej fáze a taktiež cieľavedomým riadením obsahu sušiny v silážovanej hmote. Obavy z toho, že kultúrne a výkonné druhy a kmene BMK z inokulantov doslovne „vyžerú“ (nie zriedkavo používaný „argumentačný“ pojem v praxi) všetky cukry v silážovanej hmote sú neopodstatnené. Aj pri silážovaní lucerny s vysoko výkonným kmeňom Lb. plantarum v porovnaní s kontrolou, ktorá bola fermentovaná prirodzenou epifytickou mikroflórou, nevznikajú prakticky žiadne rozdiely v konečnom zostatku vodorozpustných cukrov (tabuľka 3). Množstvo spotrebovaných cukrov BMK je adekvátne množstvu vyprodukovaných kyselín (hlavne mliečnej a octovej), ktoré okyslia prostredie v siláži. Dolná hranica hodnoty pH, pri ktorej aj najvýkonnejšie BMK zastavujú svoj rast a fermentáciu sa nachádza na úrovni pH 3,4 až 3,5, takže kyslejšiu siláž prakticky nemožno vyrobiť. V procese cieľavedomého a efektíívneho riadenia silážneho procesu zohráva veľmi dôležitú úlohu nielen samotná koncentrácia cukrov v sušine, ale aj ich koncentrácia vo vode, ktorá sa nachádza v silážovanej hmote. Preto aj pri relatívne nízkej koncentrácii cukrov v sušine lucerny (6 – 14 %), ale pri obsahu sušiny 35 až 50 % sú už vytvorené vhodné podmienky pre úspešnú silážnu fermentáciu. Koncentrácia týchto cukrov v časti vody, ktorá sa nachádza v rastlinnej hmote vytvára vhodnú koncentráciu živín a vhodné prostredie pre efektívnu fermentáciu baktérií mliečneho kvasenia a pre výrobu kvalitnej siláže (tabuľka 4) Používanie unikátných a preverených kmeňov baktérií mliečneho kvasenia (napríklad BONSILAGE FORTE – hodnotenie DLG 5) predstavuje z hľadiska riadenia silážneho fermentačného procesu vysoko účinný Schéma 3

cukry

cukry

cukry

cukry

cukry KML KOC

cukry

cukry

L KM C KO

cukry

cukry

KML KOC

cukry

cukry

KML KOC

cukry

Tab. 2a: Vplyv kyseliny sírovej na fermentáciu trávnej siláže (90. deň) 0 2 4 6 H2SO4 (kg/t) pH 4,67 4,60 4,20 3,47 vodorozpustné cukry (g/kg suš.) 7,0 10,0 18,0 28,0 kys. mliečna (g/kg suš.) 84,0 36,0 24,0 27,0 kys. octová (g/kg suš.) 32,0 16,0 16,0 24,0 27,5 20,6 11,4 8,1 NH3-N (%) Zdroj: Chamberlain a Quig, 1987

cukry

cukry

cukry

cukry

KML KOC

cukry

Tab. 2b: Vplyv kyseliny mravčej na fermentáciu trávnej siláže (90. deň) koncentrovaná kyselina mravčia (kg/t) 0 2 4 6 vodorozpustné cukry (g/kg suš.) 3,0 19,0 37,0 92,0 kys.mliečna (g/kg suš.) 62,0 78,0 47,0 17,0 kys.octová (g/kg suš.) 56,0 17,0 13,0 10,0 10,3 4,6 2,8 2,1 NH3-N (%) Zdroj: Jaakkola a i., 1993

Tab. 3: Spontánna a usmernená fermentácia lucernovej siláže fermentácia (dni) 1 3 5 7 pH epifytická mikroflóra 6,03 5,72 5,13 4,72 Lb.plantarum 6,00 4,16 4,07 4,06 vodorozpustné cukry (g/kg sušiny) epifytická mikroflóra 64,2 79,8 50,8 39,1 Lb.plantarum 64,2 29,6 28,0 30,1 kyselina mliečna (g/kg sušiny) epifytická mikroflóra 6,5 13,0 21,8 17,0 Lb.plantarum 10,6 55,4 56,4 58,2 kyselina octová (g/kg sušiny) epifytická mikroflóra 7,1 6,7 7,8 9,9 Lb.plantarum 5,9 5,7 5,0 4,8 NH3-N (g/kg sušiny) epifytická mikroflóra 0,67 0,54 0,98 1,12 Lb.plantarum 0,73 0,29 0,62 0,63

56 4,29 4,10 28,1 33,2 54,9 66,2 25,0 19,5 3,05 1,16

Zdroj: Kung a i., 1991

Tab. 4: Obsah cukrov v sušine krmovín sušina (%) minimálny obsah cukrov (% sušiny ) lucerna trávy kukurica 17 34 28 20 20 25 19 14 25 21 14 10 30 17 10 7 35 14 7 5 40 10 5 4 45 7 3 – 50 6 2 – dostatočný obsah cukrov pre maximálnu fermentáciu pri danom obsahu sušiny typický obsah v čase zberu 4 – 15 10 – 20 8 – 30 Zdroj: Pitt, 1990

a stabilizujúci systém, z hľadiska zvierat prináša veľmi chutnú siláž so zachovanými živinami a z hľadiska chovateľa je to prínos v ekonomicky veľmi výhodnom a efektívnom spôsobe konzervácie. MVDr. Tomáš MITRÍK, PhD. SCHAUMANN Slovensko spol. s r.o.

1/11 23

Bonsilage Plus

S Bonsilage Plus více využitelných dusíkatých látek v tenkém střevě Sledování Univerzity Hohenheim týkající se kvality proteinu v travních silážích potvrzují: S Bonsilage Plus se zvyšuje množství proteinu neodbouratelného v bachoru (UDP).

Systém hodnocení proteinu u přežvýkavců Německý systém hodnocení proteinu u  přežvýkavců spočívá na principu využitelných dusíkatých látek v tenkém střevě (vNS), které se skládají z mikrobiálního proteinu (MP) vytvořeného bachorovými mikroorganismy a proteinu v bachoru neodbouratelného (UDP). Dále je všeobecně známo, že v krmné dávce vysokoužitkových krav musí být ve srovnání s krmnou dávkou dojnic s průměrnou užitkovostí vyšší obsah UDP, aby se pokryla potřeba vNS (schéma 1).

Schéma 1: Potřeba a složení vNS v závislosti na mléčné užitkovosti (Steinhöfel, 2009, upraveno) g/den 5000

vNS – potřeba podíl UDP ve vNS mikrobiální protein (MP)

4000 3000 2000 1000 0

24

10

1/11

20 30 množství mléka (kg/den)

40

Kvalita proteinu v objemném krmivu – tráva V průběhu silážování dochází ve velkém rozsahu k procesům odbourávání a přeměny rostlinných proteinů (proteolýza). Přitom se snižuje množství UDP a vznikají nebílkovinné sloučeniny dusíku (NPN), k nimž počítáme čpavek, volné aminokyseliny (AMK) popř. peptidy a biogenní aminy. Tyto způsobují, pokud jsou zastoupeny ve větším množství, významný přebytek dusíku (N) v bachoru, který musí být zčásti přeměněn na močovinu a odbourán v játrech. To je často na úkor zdraví zvířat. Procesy přeměny rostlinných proteinů laboratorní rozbory nezahrnují, v rutinních analýzách siláží se zjišťují dusíkaté látky (NL), bez dalších znalostí např. o obsahu UDP. Při rozsáhlejší analytické metodě je možné obsah UDP v siláži určit. K tomu je potřeba rozdělit frakce rostlinného proteinu cestou mokrých chemických postupů vaření a seřadit je podle jejich rychlosti a rozsahu uvolnění v bachoru (tzv. CNCPS – systém, schéma 2). Velká výhoda této metody spočívá – kromě výpočtu obsahu UDPv možnosti dokumentovat, při určení proteinových frakcí, rozsah změn rostlinného proteinu v čerstvé trávě až po silážovaný materiál. Proteolytická aktivita v silážním procesu je do určité míry nevyhnutelná vzhledem k činnosti rostlinných enzymů. Proteiny dále odbourávají také klostridie a enterobakterie, které lze potlačit konkurenčně silnými bakteriemi mléčného kvašení. S těmito znalostmi lze také vysvětlit, proč část proteolýzy probíhá v závislosti na pH, její rozsah může být redukován rychlým a trvalým snížením pH-hodnoty na počátku silážování. Ve schématu 3 jsou popsány frakce dusíkatých látek podle CNCPS-systému pro čerstvou trávu a také pro siláž s dobrou silážní kvalitou a pro siláž s horší silážní kvalitou. Rozdíly jsou zřetelné. U siláže horší kvality je velmi vysoký podíl frakce A a frakce B je podstatně menší ve srovnání s čerstvou trávou a siláží dobré kvality. Je prokázáno, že cíleným použitím specializovaných bakterií mléč-

VÝROBA OBJEMNÝCH KRMIV

Evropský silážní přípravek č. 1

Schéma 2: Chemické frakce dusíkatých látek u krmiv pro přežvýkavce (LICITRA et al., 1996) Frakce využitelnost dusíkaté látky – frakce A v bachoru rychle NPN1 (močovina, peptidy, aminokyseliny) odbouratelné na amoniak v bachoru rychle čistý protein B1 odbouratelné na amoniak v bachoru potenciálně čistý protein B2 zcela odbouratelné v bachoru pomalu, v buněčných stěnách vázaný B3 ne zcela odbouratelné čistý protein C v bachoru a v tenkém protein vázaný na lignin, tanin nebo střevě nevyužitelné produkty Maillardových reakcí 1)

NPN = nebílkovinné dusíkaté sloučeniny

ného kvašení lze zlepšit průběh kvasného procesu u  travních siláží. S tím souvisí i nízký stupeň odbouraného proteinu, který se doposud odvozoval jako podíl čpavkového dusíku (NH3-N) z celkového dusíku. Množství čpavkového dusíku je při konzervaci pomocí speciálních bakterií mléčného kvašení výrazně nižší než u neošetřených variant siláží.

Výsledky pokusů „Kvalita proteinu“ LWK (agrární komora) Niedersachsen a Univerzita Hohenheim V rámci velkého pokusu byla silážována první seč trvalého travního porostu na pokusné stanici Infeld, rozdělená do tří skupin podle obsahu sušiny (20 – 30 %; 30 – 40 %; 40 – 50 %), do dvou skupin podle hnojení (25 m3 kejdy + 100 kg KAS; 25 m3 kejdy + 250 kg KAS) a dvou skupin podle ošetření silážním přípravkem (bez ošetření; ošetření přípravkem Bonsilage Plus). Agrární komora prováděla rozbory na obsah živin i kva-

Schéma 3: Frakce dusíkatých látek u čerstvé trávy, siláže dobré a siláže horší kvality (schematické znázornění) A

B1

B2

B3

čerstvá tráva

C

siláž s horší kvalitou kvašení

siláž s dobrou kvalitou kvašení

litu kvašení, frakce dusíkatých látek sledovala, podle shora uvedeného systému, Univerzita Hohenheim.

Výsledky kvality kvašení Ve všech skupinách podle obsahu sušiny i všech variantách hnojení se prokázal významně efekt Bonsilage Plus – dokumentováno průměrným počtem DLG-bodů pro kvalitu kvašení 99,5 z možných 100 bodů ve srovnání s neošetřenou variantou s průměrnými 71,3 body.

Výsledky kvality proteinu Pokud jde o frakce dusíkatých látek, vznikly jednoznačné rozdíly mezi neošetřenou variantou a variantou ošetřenou pomocí Bonsilage Plus. Jako příklad je uvedeno rozdělení frakcí dusíkatých látek pro skupinu sušiny 30 – 40 % (schéma 4).

1/11 25

VÝROBA OBJEMNÝCH KRMIV Schéma 4: BONSILAGE PLUS snižuje odbourávání proteinu (obsah sušiny 30 – 40 %)

A

% NL

B1

B2

B3

C

3,3

4,8

6,0b

a

3,5

42,5a

57,2b

Evropský silážní přípravek č. 1

4,8 4,9

44,4a



kontrola

28,6b BONSILAGE PLUS

a,b: různá písmena označují statisticky průkazné rozdíly

Jak se již podle statisticky průkazného snížení podílu čpavkového dusíku (9,6 % oproti 6,2 %) předpokládalo, snížil se významně podíl frakce A  při ošetření Bonsilage Plus z  44 % na 28 % (p < 0,001). Dále se zvýšil podíl frakce B2, průměrně rychle odbouratelný protein v bachoru, z 42 % na 57 % (p < 0,001). Také frakce B3, částečně stabilní v bachoru, byla díky Bonsilage Plus téměř zdvojnásobena (p < 0,05). Popsané efekty byly sledovány právě ve frakcích A a B2 pro každou kategorii sušiny a každou variantu hnojení – a pokaždé statisticky průkazné. Toto jednoznačně potvrzuje, že rostlinný protein je díky Bonsilage Plus odbourán a přeměněn ve významně menším rozsahu. Kombinace speciálních bakterií mléčného kvašení – produkty Bonsilage, v tomto případě Bonsilage Plus, snižují v prvních dnech silážování velmi rychle pH-hodnotu a v dalším průběhu silážního procesu se dostává pH-hodnota na nižší úroveň než u neošetřené varianty. Rostlinné enzymy a mikrobiální škůdci, jejichž činnost závisí na pH-hodnotě, mají mnohem méně času pro odbourávání rostlinného proteinu. Posun ve frakcích představuje pro krávu nižší bachorovou bilanci dusíku (bNb), menší zatížení jater díky menšímu množství dusíku přeměněnému na močovinu a časově rovnoměrnější využitelnost proteinu v bachoru. Rovnoměrné odbourávání proteinu je důležité pro synchronní zásobení proteinem a energií.

Více UDP šetří drahé bílkovinné jadrné krmivo V důsledku rozdílů v proteinových frakcí jsou u všech pokusných variant v dusíkatých látkách vyšší podíly UDP, od cca 2 až do 6 %, pokud se vychází z průměrné pasáže v bachoru při průměrném příjmu krmiva. Příklad: u krmné dávky lze díky o 4 % vyššímu podílu UDP v travní siláži ušetřit 0,28 kg sójového/řepkového extrahovaného šrotu na krávu a den, tj. 0,5 ct/kráva a den (schéma 5). Nezohledněny jsou při výpočtu ve schématu 5 nižší ztráty sušiny při ošetření hmoty Bonsilage-produkty (pod fólií i při odebírání hmoty ze sila), dále vyšší stravitelnost – v průměru o 0,2 – 0,3 MJ NEL/kg sušiny vyšší koncentrace energie.

Shrnutí Použití Bonsilage-produktů zlepšuje kvalitu proteinu v travní siláži. Toto potvrzují výsledky analýzy Univerzity Hohenheim v rozsáhlém pokusném materiálu LWK (agrární komora) Niedersachsen. Vyšší obsahy UDP při současně nízkém zatížení zdravotního stavu zvířat se významně odráží v hospodárnosti, protože je možné uspořit na drahých bílkovinných jadrných krmivech. Použití Bonsilage se vyplatí, zeptejte se Vašeho Schaumann-odborného poradce.

26

1/11

Schéma 5: Efekt lepší kvality proteinu v travní siláži ošetřené Bonsilage Plus na základě vzorové krmné dávky pro krávu a den* obsah UDP v travní siláži +4% ušetření sóji/řepky 0,28 kg = 8,4 ct náklady na BONSILAGE 3,4 ct možná úspora díky BONSILAGE 5,0 ct *předpoklad: 33 kg mléka; 18 kg příjem travní siláže; 18 kg příjem kukuřičné siláže; doplněk sóji/řepky podle užitkovosti; náklady sója/řepka (50/50) = 30 euro/q; náklady na BONSILAGE = 1,7 euro/t

VÝROBA OBJEMNÝCH KRMIV Praktické typy

Silážování kukuřice – návod pro správný management Vysoká stravitelnost, dobrý příjem krmiva a nejlepší stabilita při skladování – to jsou požadavky, které musí splňovat kukuřičná siláž, abychom dosahovali optimální mléčnou a masnou užitkovost. Základem úspěchu je správný management. Kvalita kukuřičné siláže je vždy jen tak dobrá, jak důsledné je dodržování nutných pravidel při její výrobě. Pro úspěch silážování jsou rozhodující určité opěrné body v silážním procesu. Při zohlednění všech opatření se vydaří produkce kukuřičné siláže – nejvyšší kvality. Kompetentním partnerem ve všech otázkách silážování je Váš Schaumann-odborný poradce.

1.

Silážní zralost

Při posouzení zralosti je třeba zohlednit palici i zbytkovou rostlinu, protože se vyvíjí stravitelnost obou těchto částí. Optimální obsah sušiny celkové rostliny (29 – 34 %) se zpravidla projeví tak, když je ukončeno ukládání škrobu v palici (obsah sušiny palice 50 – 60 %). Termínu je dosaženo, pokud lze ještě nehtem udělat na zrnu vryp. Časnější sklizeň (obsah sušiny < 30 %) vede k nepříjemným ztrátám silážní šťávy. Pozdní sklizeň (> 35 % sušiny) nemusí dovolit optimální udusání. Kromě toho se zvyšuje zatížení odumřelých (zbytkových rostlinných částí nečistotami a nežádoucími mikroorganismy. Zvyšuje se riziko pozdější tvorby plísní.

4.

Z pohledu optimálního udusání by měla být délka řezanky při normálním obsahu sušiny 4 – 8 mm. Dále by mělo být každé zrno rozdrceno „corn-crackerem“ na řezačce, pro dosažení plnohodnotného trávení škrobu. Při obsahu sušiny menší než 30 % může být zlepšena účinnost struktury a zabránit odtoku silážní šťávy, pokud se délka řezanky zvýší na 10 – 12 mm.

5.

Použití silážního přípravku

Pro rentabilní mléčnou a masnou výrobu je nepostradatelná co nejvyšší kvalita objemných krmiv. Kukuřičné siláže by měly vykazovat obsah energie minimálně 6,5 MJ NEL/kg a 30 – 35 % škrobu na kg sušiny. Při použití Bonsilage Mais se očekávají vyšší obsahy energie v průměru o + 0,27 MJ NEL/kg sušiny v důsledku vyšší stravitelnosti. Dále se statisticky průkazně zlepšuje stabilita na odebírané ploše a ztráty zahříváním hmoty se minimalizují.

6.

Výška strniště

Pro minimalizaci znečištění siláže, ve spodní části stonků jsou lokalizovány kvasinky a spóry plísní, by se měla dodržovat výška strniště minimálně 20 cm. Při vyšší výšce strniště se zvyšuje i koncentrace energie v siláži. Obsah energie se zvyšuje na každých 20 cm výšky strniště o 0,1 MJ NEL/kg suš, při cca 5 % snížení výnosu sušiny.

Udusání

Udusání ovlivňuje velkou měrou kvasný proces a pozdější stabilitu při skladování. Maximální výška dusané vrstvy by neměla přesáhnout 30 cm. Minimálně by se měla přejet třikrát rychlostí < 6 km/h, abychom dosáhli udusání > 230 kg sušiny/m3.

7.

Zakrytí

Zásadně se doporučuje použít strečové fólie. Použít PE-fólii s ověřenou kvalitou DLG pro překrytí strečové fólie a její dostatečné zatížení se rozumí samo sebou. V oblastech s vysokým výskytem vran je velmi dobrým pomocníkem ochranná síť.

Silážní zralost

Hlavní proces kvašení trvá 4 až 6 týdnů. U siláží ošetřených heterofermentativními bakteriemi mléčného kvašení je nutno dodržet dobu zrání siláže 6 až 8 týdnů, protože proces kontrolované tvorby kyseliny octové, která zvyšuje aerobní stabilitu siláže, je ukončen teprve po několika týdnech. Dřívější otevření sila může způsobit problémy se stabilitou hmoty – následné zahřívání z důvodu přístupu vzduchu.

9. 3.

Silo

Délka a výška sila by měla být variabilní. Řídí se zásadně podle odebíraného množství, v zimě by měla být cca 1,5 m/týden a v létě cca 2,5 m/týden. Má tudíž smysl, založit na zimu a léto dvě rozdílná sila, abychom v určitém období dosáhli odpovídajícího odběru a zabránili následnému zahřívání na ploše řezu.

8. 2.

Délka řezanky

Technika odebírání hmoty

Po otevření sila může nesprávná technika odebírání hmoty významně snížit kvalitu siláže. V zásadě platí používat jen takovou techniku odběru hmoty, která zanechá plochu odběru hladkou a téměř nenačechranou, aby do siláže proniklo pouze minimum kyslíku a nedocházelo k následnému zahřívání hmoty. Dr. Ewald Kramer

1/11 27

VÝŽIVA OVCÍ Millaphos

Plodné bahnice Millaphos – program splňuje stejnou měrou požadavky konvenčního i ekologického chovu ovcí. Minulá léta se vyznačovala neustálým snižováním počtu podniků s chovem ovcí i poklesem počtu ovcí. V roce 2009 se zastavil v Německu počet ovcí na 2,4 milionu kusů. Tento pokles stavů vychází ze změn ve formách chovů a cílů produkce. Dnešní hlavní cíl je směřován na výrobu jehněčího masa, v menší míře na produkci vlny. Chov ovcí sehrává rozhodující roli také v péči o krajinu a ochranu životního prostředí, proto již není možné odmyslet si ho z určitých regionů Německa. Pro hospodárnou výrobu jehněčího masa je rozhodující odchovat dobře vyvinutá, osvalená jehňata pokud možno s nízkými náklady na krmení. Pro realizaci těchto cílů musí být optimálně využitý růstový potenciál jehňat.

Odpovídající minerální krmivo Základem pro úspěšný odchov a výkrm jehňat je plodná bahnice. Výživa a krmení bahnic musí být vyvážená a odpovídat specifickým potřebám jednotlivých fází užitkovosti (tab.). Především při chovu na pastvinách a v oplůtcích není potřeba živin vždy pokryta travním porostem. Platí to především pro obsahy vitaminů a stopových prvků v travách. Není-li možné cílené přikrmování, přichází na řadu chutný liz Millaphos Leckschale. Nabízí vysoké zastoupení minerálních látek a vitaminů s optimální využitelností. Speciální způsob výroby tohoto lizu umožňuje jeho vysokou stabilitu i při přetrvávajícím deštivém počasí. V období před a při páření se provádí změna z krmiva bohatého na bílkoviny na krmivo energetické. Zvýšením obsahu energie o 30 % (nad normu potřeby), např. vyšší dávky jadrného krmiva, jsou významně po-

Tab.:

Doporučení pro denní potřebu živin u bahnic energie N-látky vápník fosfor hořčík (MJ ME) (g) (g) (g) (g)

jalové 50 – 80 kg ž. hm. 8,1 – 11,5 březí (1. – 3. měsíc) 50 kg ž. hm. 9,1 60 kg ž. hm. 10,3 70 kg ž. hm. 11,4 80 kg ž. hm. 12,5 březí (4.-5.měsíc) 50 kg ž. hm. 10,6 – 16,0 60 kg ž. hm. 11,3 – 17,0 70 kg ž. hm. 13,0 – 18,3 80 kg ž. hm. 14,0 – 19,7 laktace mléko, kg/den 1 18 2 26 3 34 4 42

28

1/11

sodík (g)

71 – 95

5

4

1

1

85 – 110 95 – 120 105 – 125 110 – 135

6 6 6 6

4,5 4,5 4,5 4,5

1,5 1,5 1,5 1,5

2 2 2 2

100 – 170 110 – 180 120 – 190 125 – 210

9 9 9 9

6 6 6 6

1,5 1,5 1,5 1,5

2 2 2 2

225 365 505 645

10,3 15,7 24 26,5

6 7,7 9,6 11,4

1,9 2,7 3,6 4,4

1,5 2 2,5 3

zitivně ovlivněny pochody plodnosti a sexuální funkce bahnic. Záměrné zvýšení energie, označované jako flushing-efekt, má vliv na vyšší podíl narozených dvojčat a na rychlejší nástup říje po období laktace. Dodatečně se snižuje embryonální úmrtnost. Millaphos Spezial je minerální krmivo koncipované pro vysokou chovnou užitkovost. Vysoké vybavení vitaminy, betakarotenem a organicky vázanými stopovými prvky zabezpečuje správnou přípravu na říji a úspěšné oplodnění.

Mléčná užitkovost Především ve vysokobřezí fázi je nutné přizpůsobit krmnou dávku speciálním požadavkům na živiny! Je to důležité pro rozvoj plodů a mléčné žlázy. V posledních měsících březosti je nutné krmnou dávku doplnit o 0,5 – 1 kg jádra na den, protože plody významně rostou a příjem krmiva je omezený. Minerální krmivo s vitaminy podporuje v tomto období kromě vývoje a vitality jehňat i zdravotní stav bahnice. Pro tuto fázi jsou určeny výrobky Millaphos Standard a Millaphos Z a jsou vhodné pro celoroční použití. Univerzální minerální krmivo je vhodné pro celoroční zkrmování ve stáji i na pastvě. Potřebu živin během laktace určuje především mléčná užitkovost popř. množství mléka.V  průměru je produkce mléka 1,5 – 2,0 kg na den. Matka dvojčat, která má o 50 % vyšší mléčnou užitkovost, potřebuje více energie a bílkovin. Millaphos Z zajišťuje zásobení minerálními a účinnými látkami. Schaumann nabízí v Millaphos-programu vyvážené výrobky pro výživu bahnic, jehňat a beranů přizpůsobené jejich produkční fázi. M. Sc. agr. Sabine Gabel