Urob si sám svazek 87. obsah DO CHATY A ZAHRADY

obsah • DO CHATY A ZAHRADY Výkonný drtič ovoce

2

Sprcha ze splachovače WC

8

Plávajúce vodné čerpadlo

10

Zahradní sprcha

14

Dřevěná zahradní chatka

15

• PRO RADOST DĚTÍ Dřevěný houpací kůň

20

Bagr na pískoviště

23

Nábytek pro panenky

26

• DO DOMU A BYTU

Knižnice Udělej/Urob si sám svazek 87 Sestavila Ing. Milada Zoufalá

Vydala TVORBA s.r.o. Hájkova 1,130 00 Praha 3 ve spolupráci s T.C.A. s.r.o. Bolivarova 18,169 00 Praha 6 v září 1993 jako svou 11. publikaci Adresa redakce i expedice Hájkova 1,130 00 Praha 3 telefon 279363 Odpovědná redaktorka Milena Neužilova Grafická úprava Ing. Gabriela Karasová Návrh obálky Ing. arch. Milan Vlk Tisk Naše vojsko s.p. Vlastina 23,161 00 Praha 6 1. vydání 64 strany, 85 obrázků; 10,88 AA; 11,02 VA © TVORBA Doporučená cena 25 Kč Předplatitelé 24 Kč ISBN 80-85386-66-6 (TVORBA • Praha) ISSN 0139-5963 Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt Praha čj. 1150/92-NP ze dne 7. 10. 1992

Zasouvací dveře

28

Sklopné lôžka

31

Preklápacia stolička

36

Úsporněji v kotli UR-24

40

Škrabka na čištění kotle

40

Oprava kotle DAKON

41

• PRO SVÉ KONÍČKY Titulkovací zařízení

42

Stojánek pod počítačku

43

Děrovač fotografií

44

Dvouvrstvé plošné spoje jinak

46

• STROJE A NÁSTROJE Kopírovací zařízení

48

Řezání diamantovým kotoučem II

54

Čepové frézky

62

1

VÝKONNÝ DRTIČ OVOCE

• Náklady na živobytí rostou a porostou. Úměrné s nimi poraste i naše snaha zužitkovat vše, co se podaří vypěstovat, pokud možno beze zbytku. To se týká i padaného ovoce, které - ruku na srdce - většinou končilo na kompostu. Podle návodu otištěného ve sborníku č. 59 jsem si drtič zhotovil, ale v praxi mi nevyhovoval svým výkonem a nepřipadal mi ani bezpečný, protože ovoce se muselo stále přitlačovat, aby se dobře rozdrtilo. Přemýšlel jsem tedy o vhodnějším řešení, zvažoval všechny možnosti z řady návodů a praktických příkladů, přičemž jsem bral v úvahu dostupnost materiálu a možnost amatérské výroby bez nároků na velkou kvalifikacím, i když jistá dávka zručnosti a šikovnosti je podmínkou. Výsledkem je drtič malých rozměrů, ale velkého výkonu (obr. 1 vlevo), na kterém lze rozdrtit 100 kg ovoce přibližně za 10 minut při plynulém sypání, aniž by bylo nutné jakékoli přitlačování. Podstata drcení záleží na jednoduchém principu: ovoce drtí zuby (podobně jako na tzv. rašpli, jenže o něco větší) za stálého otáčení. Ovoce nakousnuté ostrým zubem neprochází otvory - jako například u struhadla - ale hrne se kupředu a lisuje, protože jeho průchodu brání disk, na kterém jsou zuby připevněny. Výroba vlastního drtiče není složitá. Obtížnější a pracná je výroba drtícího kotouče, respektive zhotovení zubů na něm. Pro tuto práci si musíme vyrobit speciální přípravek - raznici. VÝROBA ROTAČNÍHO DISKU Základem drtiče je rotační disk 1, který se skládá z disku 1.1, k němuž je nýty 1.4 připevněn drticí kotouč 1.2 s vyraženými zuby. Disk 1.1 zhotovíme z nerezavějícího plechu 5 mm tlustého (obr. 2). Lze použít

2

i plech buď mosazný, nebo hliníkový, případně i ocelový. Ve středu disku vyvrtáme otvor 0 20 mm na osazení hlavy unašeče 2, který zhotovíme podle obr. 1 nejlépe z bronzu a dále čtyři otvory se závitem M8 na připevnění disku k hlavě unašeče. Po vyvrtání otvoru 0 20 mm do rotačního disku přerovnáme velký průměr na soustruhu, abychom předešli házivosti disku a tím rozkmitání drtiče. Dále zhotovíme vlastní drticí kotouč 1.2 z nerezavějícího plechu o tloušťce 0,8-1 mm, nebo i ocelového (obr. 3). Zuby vyrazíme do kotouče pomocí raznice 3 (obr. 4), jejíž výroba vyžaduje značnou šikovnost. Nejdříve opracujeme dva stejné kvádry z oceli 3.1 a 3.2, do kterých vyvrtáme dva pomocné otvory o přesném rozměru 6 mm, jimiž provlékneme šrouby (nejlépe imbus) a pevně je stáhneme (nebo bodově přivaříme). Narýsujeme středy otvorů na spodní část raznice 3.2 a vyvrtáme pět otvorů 0 6 mm pod úhlem 20° a potom pod stejným úhlem vrtáme pět otvorů pro závit M6 kolmo na předcházející otvory a vyřežeme závity M6. Závity slouží k zajištění razícího válečku 3.3 šroubem 3.9. K sešroubované raznici privaríme třmen 3.4 ohnutý z pásové oceli, na spodní část třmenu privaríme kolmo ze stejné pásové oceli příložku 3.5, která slouží k vyrovnání spodní plochy a k udržení stability při ražení. Na horní část třmene privaríme podélně další příložku 3.6, avšak jen z jedné poloviny. Na druhou část nezavařené príložky 3.6 označíme a vyvrtáme otvory a čtyřmi šrouby M6 sešroubujeme. Potom horní část třmene v polovině za svarem prořežeme až k privarené příložce 3.6. Tím dosáhneme naprostou souběžnost obou částí raznice při pružném rozevírání a také rozebiratelnost. Pak uvolníme obě části raznice rozšroubováním čtyř šroubů na třmenu a dvou šroubů pomocných. Na přední okraj horní části raznice 3.1 privaríme údernou část 3.7 z pérové oceli. Svar je dostačující jen na bocích. Ve spodní části raznice

vznikly po odvrtání otvorů žlábky budoucího tvaru zubu. Všechny hrany žlábků zaoblíme tak, aby se plech, který bude vtlačován do žlábků plynule protahoval a netrhal se na ostré hraně. Hrany přední - širší části žlábku - opracujeme s větším zaoblením postupně se zmenšujícím. Po skončeném opracování přivaříme ze tří stran střižnou část 3.8 na čelo spodní části raznice 3.2. Tuto střižnou část 3.8 zhotovíme nejlépe ze stejné pérové oceli jako poz. 3.7. Jednu hranu (střižnou) musíme naostřit obroušením. Před privarením je však nutno střižnou část 3.8 cementovat a zakalit, nebo zhotovit z nástrojové oceli, neboť po privarení nelze snadno střižnou hranu naostřit, jedině přebroušením celé plochy. Po zkušenostech s vyražením všech zubů na drticím kotouči však nebylo znát velké opotřebení. Nakonec ještě zhotovíme razicí válečky 3.3, které nám vlastně vytvoří zuby. Váleček vyrobíme z kruhové pérové oceli 0 6,3 mm obroušením na potřebný průměr tak, aby se váleček v šikmém otvoru volně otáčel, abychom ho mohli snadno vyjmout.

3

Obr. 2

4

ku tak, abychom měli před sebou vyčnívající zuby vytvořené sešikmenými razícími válečky 3.3. Tyto zuby opracujeme ze všech stran tak, aby se promáčknutý plech vešel do žlábku spodní strany raznice a mezi razicí valeček. To tedy znamená, že použijeme-lí plech 1 mm tlustý, obrousíme, opilujeme ze všech stran razícího válečku 1 mm. Nakonec vyčnívaje! část válečků zabrousíme spolu s čelem horní části raznice a válečky znovu vycentrujeme a kalíme (pokud jsme nepoužili jinou, tvrdší ocel). Po celkové úpravě a kontrole pevného uchycení válečků upevníme horní díl raznice do třmenu čtyřmi šrouby a před dotažením seřídíme raznici tak, aby razicí váleček těsně míjel hranu střižné části. Raznici položíme na kovadlinu a pak si na ústřižku plechu vyzkoušíme vyražení zubů, a to úhozem kladiva na údernou část 3.7. Raznici i plech před vyražením zubů namažeme olejem. Zuby vyrážíme od středu kotouče k okraji tak, že nejdříve vyrazíme pět zubů a potom následně vždy po čtyřech, protože jeden hotový zub zasuneme do poslední prohlubně, abychom dosáhli přesnou rozteč zubů. Každou následující řadu posuneme o půl zubu, abychom překryli mezeru následující řadou zubů.

Rozplska materiálu

Váleček potřebné délky je nejlépe brousit z delší tyčinky a potom šikmo uříznout na délku otvoru s přidáním 1 mm na opracování. Nejlépe je každý váleček samostatně nalícovat do otvoru tak, aby dosedl až na dno a nemohl se posouvat při ražení. Na každý váleček musíme vybrousit plošku pro dosednutí čela upínacích šroubů. Za-

mezíme tak otáčení razícího válečku, který musí být stále ve stejné poloze. Protože při vrtání děr mohlo dojít k nepřesnosti, je lépe si přes otvor se závitem na každém válečku označit místo, kde bude vybroušena ploška. Všechny válečky zasuneme do otvorů, lehce dorazíme a pojistíme upínacími šrouby. Horní část raznice 3.1 upneme do svěrá-

Důležité upozornění: Jde o zrcadlový obraz při vyrážení zubů, abychom po otočení neměli opačný směr zubů, proto začínáme razit zuby v raznici se třmenem po levé ruce, a to od středu drtícího kotouče dolů. Při ražení poslední řady zubů se první řada zubů mírně deformuje. Tuto deformaci opravíme vhodným nástrojem na olověné podložce. Po proražení zubů se drticí kotouč 1.2 mírně zvlní. Nesnažíme se jej vyrovnat, ale nasuneme jej přes středící osazení unašeče 2 na rotační disk 1.1 a postupně nýtujeme měděnými nýty 1.4 se zápustnou hlavou do předem vrtaných děr po kružnicích a to od středové kružnice po okrajovou až vzniklou vlnu vyrovnáme. Po celkovém snýtování nabrousíme venkovní hranu každého zubu. Brousíme zevnitř zubu kuželovou stopkovou frézou upnutou do vrtačky. Nakonec zkontrolujeme, zda všechny zuby mají stejnou výšku. Menší výška není na závadu, ale ojedinělý větší zub by mohl drhnout o okraj násypky 10. K disku přišroubujeme unašeč čtyřmi šrouby M8 a při montáži nasuneme una-

5

šeč s diskem na hřídel motoru a přišroubujeme v ose Imbus šroubem 38 s podložkou 39. VÝROBA DRTIČE Z vodovzdorné překližky 15 mm tlusté zhotovíme přední desku 4 a zadní desku 5 tělesa drtiče podle obr. 1 a 2. Obě desky lehce sbijeme dohromady tenkými hřebíčky, pak ořežeme na míru a prorýsujeme střed přes oba díly nejlépe provrtáním 1 mm vrtákem. Narýsujeme příslušné kružnice, označíme důlčíkem středy otvorů pro spojovací šrouby 7 a pro dva stejné otvory na středící kolíky 14, které slouží pro ulehčení montáže. Na přesných roztečích, nezáleží, neboť vrtáme oba díly současně tak, aby vzdálenost os otvorů byla asi 15 mm od kružnice, na které bude připevněn rozperný pás 6. Ten zhotovíme z mosazného plechu 2 mm tlustého. Pokud pás příslušné délky nemáme k dispozici, můžeme jej snýtovat z kratších délek tak, aby pás přesahoval spodní okraj obou desek tělesa asi o 50 mm. Po oddělení obou desek od sebe a vyjmutí spojovacích hřebíků orýsujeme na vnitřní stranu zadní desky 5 tělesa kružnice pro mosazný nebo bronzový kroužek 13, pro těsnění 41 a kružnici včetně dvou tečen pro umístění rozperného pásu 6. Zhotovený rozperný pás 6 nejdříve ohneme do narýsovaného tvaru, vyvrtáme otvor o 0 30 mm, který slouží k uvolnění naneseného rozdrceného ovoce a k propláchnutí vnitřku drtiče shora. Tento otvor uzavřeme zátkou 22, gumovou nebo korkovou. Podle položeného rozperného pásu orýšujeme z vnější strany pásu na zadní desku středy otvorů pro šrouby 29, které slouží k jeho uchycení a otvory vyvrtáme. Šrouby 29 po uříznutí hlavy provrtáme napříč osy, zasuneme do otvorů, aby asi 20 mm přečnívaly a označíme si středy otvorů na pásu (řez A-A na obr. 2). Pás provrtáme a šrouby s pásem snýtujeme mosaznými nebo měděnými nýty 30. Tak postupně zanýtujeme vždy po dostatečném přihnutí a přitlačení pásu všechny šrouby. Rozperný pás nadzvedneme asi o 3 mm a do mezery vsuneme plochou dvojlinku elektrického vodiče 33 (slouží jako trvalé těsnění jedné hrany rozperného pásu) a přitáhneme pevně maticemi 32. Ve středu zadní desky vyvrtáme otvor 0 75 mm pro kroužek 13 s těsnícím kroužkem 27 (Gufero)

6

SVAŘIT: IEDEN LEVÝ, |EDEN PRA'

a kroužek i s těsněním přišroubujeme přes vyvrtané a zahloubené otvory v přírubě k zadní desce mo-

saznými vruty se zápustnou hlavou 40. Na přední desce 4 narýsujeme

Obr. 4 roztečnou kružnici o 0 350 mm a eliptický otvor podle obr. 1, srazíme hrany horní a dolní části otvoru pod úhlem sklonu násypky 10, kterou zhotovíme z mosazného nebo nerezového plechu 1 mm tlustého. Pro zhotovení násypky 10 si nejdříve na kladívkový papír narýsujeme pomocnou síť podle obr. 2, do které narýsujeme příslušné křivky, hrany a průniky k ohnutí okrajů. Vystřihnutý tvar šablony přeneseme na plech, vystřihneme a příslušné části ohneme do požadovaného tvaru nejlépe na zkružovačce a pokud ji nemáme, tak na trubce 0 100 mm. Násypku 10 vložíme do elipsovitého otvoru a uchytíme šrouby M4. Spodní okraj násypky musí přečnívat dovnitř drtiče asi o 13 mm, případnou nerovnost okraje srovnáme na stejnou délku. Ze stejného plechu vystřihneme

príložný plech 11 tvaru podkovy, který tvoří úplnou příchytnou přírubu násypky. Príložný plech přišroubujeme šrouby 34 na přední desku drtiče a měkkou pájkou jej v této smontované poloze připájíme, a to po celé délce vnitřního okraje príložného plechu 1 1 . Pak násypku i s přírubou odšroubujeme, vyjmeme, opláchneme po kyselině a namontujeme zpět. Ze starší podlahové krytiny PVC vystřihneme těsnění 28 pod druhou hranu rozperného pásu 6 tak, aby toto těsnění přečnívalo okraje pásu o 5 mm. Hřebíčky jej připevníme na vnitřní stranu přední desky 4 drtiče. Pomocí středících kolíků 14 obě desky ustavíme k sobě a sešroubujeme je šrouby 7 a zajistíme maticemi 9. Pod hlavy šroubů i matic dáme podložky 8. Z ocelového úhelníku L 30 x 30 mm zhotovíme konzoly 15

(jednu levou a jednu pravou), které připevníme na zadní desku drtiče. Na rozperný úhelník 16 spojující obě konzoly připevníme doprostřed dvěma šrouby nejdříve základovou desku 17, na níž bude připevněn motor. Podle výšky hřídele od patek motoru 25 privaríme rozpěru 16 dovnitř konzol. Vyčnívající základovou desku podepřeme pásem 18, jehož okraje privaríme ke konzolám 15. Na pás 18 privaríme vodorovně se základovou deskou príložky 19 s otvory na přišroubování základové desky motoru. Před konečným přišroubováním motoru vyřízneme v základové desce podélné otvory, aby bylo možno motor v ose posouvat a seřídíme na minimální vůli mezi okraji násypky a drticím kotoučem. Přečnívající části rozperného pásu 6 překryjeme dvěma príložnými plechy 12 z mosazi nebo nerezu, které přišroubujeme mosaznými šrouby na spodní hranu obou desek. Usměrníme tak vypadávání rozdrceného ovoce z drtiče do připraveného kbelíku. Z jednopalcových pozinkovaných trubek zhotovíme čtyři nohy 20, 21 a privaríme je ke konzolám. Na násypný otvor vytvarujeme z mosazného nerezového plechu víko 23, které přečnívá přes okraje o 5 mm a připevníme je pomocí závěsů 26 na horní hranu přední desky. Při trvalém sypání ovoce zůstává víko otevřeno, ale po poslední dávce drcené ovoce odlétává a pak je nutno násypný otvor překrýt víkem. Poslední fází je zhotovení elektrické instalace. Na pravý horní roh zadní desky 5 připevníme tahový vypínač 24 do vlhkého prostředí. Motor 25 zabezpečíme ochranným uzemňujícím vodičem. Kabel ponecháme dostatečně dlouhý, pevně vyvedený ze spínače a jeho průřez a počet pramenů včetně vidlice (zástrčky) volíme podle typu motoru. Při spuštění motoru se musí drticí kotouč otáčet ve směru otáčení hodinových ručiček, tj. doprava při pohledu na drtič od násypky. Elektrickou instalaci raději svěříme odborníkovi, abychom měli jistotu, že práce s drtičem je bezpečná. DRCENÍ OVOCE Po odklopení víka násypky plynule sypeme umyté ovoce. Uhel sklonu je takový, že drcené ovoce je samo vtahováno do drticích zubů. Rozdrcené padá do připraveného kbelíku. Při velkém množství ovoce

7

je možno dodatečně zhotovit na zadní stěnu rotačního disku dvě protilehlé lopatky 1.3 z milimetrového nerezavějícího plechu připevněného šrouby či nýty, tangenciálně na 0 110 mm. Po ukončení práce tenkým kolí-

kem přes proplachovací otvor nahoře a otvor dole uvolníme hrubou část rozdrceného ovoce a pak vnitřní část drtiče propláchneme shora i zdola a necháme dobře vyschnout. Po ukončení sezóny odšroubuje-

me přední desku, všechny části pečlivě pročistíme a teprve dokonale suché znovu sešroubujeme a uložíme. ING. LADISLAV PETR SVATOPLUK PETR

SPRCHA ZE SPLACHOVAČE WC • Ne každému se podaří sehnat vložku ze starých koupelnových kamen (str. 14), ale získat vyřazený záchodový splachovač, to není problém. Většina součástek je opravitelná a pokud ne, lze je koupit jako náhradní díly. I menší praskliny v nádržce se dají slepit lepidlem Styrofix. Ze splachovače se snadno vyrobí buď sprchovací zařízení, nebo malý vodovod, který umožní mytí pod tekoucí vodou ať již v chatě nebo na zahradě. Sprchovacímu zařízení, na jaké jsme zvyklí z domova se sice nevyrovná, ale tam, kde není zaveden elektrický proud a vodu donášíme ze studny či potoka, oceníme každé zlepšení. I když je objem nádržky poměrně malý, na vysprchování jedné osoby stačí. Výroba není obtížná a většinu součástek získáme ze splachovače. POSTUP PRÁCE Z tělesa splachovače 1 odřízneme část, ve které byla pryžová membrána, protože už ji nebudeme potřebovat. Zůstane mírně kuželová trubka dole se závitem, kterou ještě dále upravíme. Vyřízneme do ní nahoře dva protilehlé obdélníkové otvory 10 x 15 mm a dole dva otvory 10 x 20 mm. Kolmo na dolní otvory vyřízneme ještě dva větší otvory. Těmi bude protékat voda. Do obdélníkových otvorů vlepíme vodítka 13 a 14, která zhotovíme z téhož materiálu jako je nádržka. Každé vodítko slepíme ze tří vrstev, prostřední vrstvu složíme ze dvou dílů tak, aby vznikl uprostřed otvor 0 4,2 mm pro dřík ventilku 15. Při vlepování hotových vodítek do tělesa dbáme na to, aby oba otvory byly přesně v ose tělesa. Dřík ventilku 15 zhotovíme z mo-

8

sazné tyčky nebo tyčky z nerezavějící oceli. Nahoře vyvrtáme otvor 0 1 , 5 mm pro upevnění ouška, dole vyřízneme závit M4. Na tento závit upevníme dvěma maticemi 19 s podložkami 20 dosedací plochu 17, kterou vyrobíme z pryžového vodovodního těsnění. Pokud je těsnění příliš nepoddajné, můžeme je obroušením na vrtačce směrem k obvodu ztenčit. Na dřík ventilku 15 nasuneme pružinu 4 (původně umístěnou nad pryžovou membránou), dřík zespodu zasuneme do tělesa 1 a nahoře ho drátěným ouškem 16 upevníme k vahadlu 8. Sedlo ventilku 2 vyrobíme z mosazné průchodky, kterou původně přitékala voda. Vnitřní průměr průchodky bývá v jednom místě zúžen. Aby voda mohla lépe protékat, od-

Rozpiska materiálu

JL. ,7

straníme toto zúžení kulatým pilníkem. Pilníkem také srovnáme případné nerovnosti plochy, na kterou bude dosedat dosedací ploška 17 ventilku. Na sedlo ventilku nasadí-

SLEPENO ZE ČTYŘ DÍLŮ

DETAIL UPRAVENÉHO DNA NÁDRŽKY

SLEPENO ZE ČTYŘ DÍLU

V.

jr 9

NABÍZÍME Ze starších sborníků - USS č. 65 - USS č. 72 až 76 - USS č. 81 až 86

z plánků - Kovoobráběcí stroj - Mackerle (31 Kč + porto) - Malý bazén s filtrací, ohřevem vody a hladinovým osvětlením (42 Kč + porto)

Pište na adresu: Redakce sborníku USS HÁJKOVA 1, 130 00 PRAHA 3

me mezikruží 12 vyříznuté z plastu 3 mm tlustého s těsněním 21 a upevníme matici 6. U otvoru ve dnu splachovací nádržky 5 je výstupek 5 mm vysoký. Ten způsobuje, že v nádržce zůstává zbytek vody. Abychom tomu zamezili, vyřízneme větší otvor 0 64 mm a k němu zespodu přilepíme dvě mezikruží 10 a 11 vyříznutá z plastu 3 mm tlustého. Lepíme lepidlem Styrofix. Při stahování mezikruží k nádrži musíme dát pozor na to, aby nevzniklo vypouklé dno. Vahadlo 8, které nadzvedává ventilek 15,17 umístíme kolmo proti původnímu umístění. V případě, kdy by nám lépe vyhovovalo původní umístění na boku nádržky, musíme buď vyrobit vahadlo delší, anebo přemístit vypouštécí zařízení přesně pod vahadlo. V tom případě vyřízneme nový otvor 0 45 mm pod vahadlem a původní otvor uzavřeme záplatou při nalepování mezikruží 10 a 11.

. Do otvoru v nádrži osadíme těleso 1 a upevníme zvenku maticí 7. Nezapomeneme vložit těsnění 9. Do tělesa vložíme těsnění 18 a celé sedlo ventilku a vše upevníme převlečnou maticí 3. Na vyčnívající závit sedla 2 našroubujeme buď hadici 22, na jejíž druhý konec upevníme sprchovací růžici 23 anebo sprchovací růžici přímo. Při sprchování pak stačí zatáhnout za ovládací šňůrku, tím uvolníme pružinu, která přitlačuje dosedací plochu ventilu na jeho sedla voda začne téci. Povolíme-li šňůrku, přívod vody přerušíme. Upevníme-li k nádrži malý kohoutek (je k dostání ve zdravotnických potřebách jeko irigační souprava), získáme jednoduchý vodovod. Vodu do nádržky naléváme ručně konví, takže můžeme použít i ohřátou vodu. Proto nádržku umístíme do takové výšky, abychom ji mohli snadno obsluhovat. LADISLAV FIALA

PLÁVAJÚCE VODNÉ ČERPADLO • Pri stavbe rodinného domčeka som potreboval mať k dispozícii dostatok vody. Pretože elektrický prúd ešte nebol zavedený, rozmýšľal som, ako problém vyriešiť. Neďaleko nášho pozemku tečie rieka, a tak som se rozhodol pre plávajúce vodné čerpadlo.

10

Princíp zariadenia je veľmi jednoduchý: Obežné koleso poháňané spodnou vodou je upevnené na pla'vákoch. Ojnicou je spojené s krídlovým čerpadlom, na ktoré napojíme hadicu. Celé zariadenie sa ukotví oceľovým lanom k brehu a pláva na vode. Vďaka tomu nevznikajú

problémy pri kolísaní hladiny. Výkon zariadenia závisí od rýchlosti toku vody. V mojom prípade vytlačí za 20 minút asi 200 litrov vody do výšky asi 6-7 metrov. POSTUP PRÁCE Plaváky 1 zhotovíme z pozinko-

Obr. 1

11

Obr. 2 váného plechu 0,5 mm hrubého podľa obr. 1. Rozvinutý tvar vystriehneme, ohneme a zlícujeme. Vnútrajšok vyplníme penovým polysterónom a plaváky potom zospájkujeme cínom. Rám 2 (obr, 2) zvaríme z uholníkov 2.1,2.2 a 2.3. V prednej časti privaríme dva závesy 2.6 (zostávajúce

12

Rozpis materiálu

Obr. 3

dva závesy privaríme až na výstuhu rámu 14) a v zadnej časti držiak 2.4 s vedením 2.5. K vedeniu privaríme ešte páku 2.7 (det. A), ku ktorej pri montáži prinitujeme obloženie 2.9. Obežné koleso 3 vyrobíme z plechu 1,5 mm hrubého. Vyrežeme obe príruby 3.5. V ich strede vysekáme otvor pre rúrku 3.6. Plášť 3.4 vyrežeme, stočíme na 0 300 mm a spájkujeme. Lopatky 3.3 ohneme. Polomer zaoblenia R 250 mm nieje nutné dodržať presne, je dôležitý predovšetkým pre väčšiu pevnosť lopatiek. Na jednu prírubu privaríme rúrku 3.6, nasunieme valec 3.4 a privaríme; potom postupne privaríme lopatky 3.3 a druhú prírubu 3.5. Vysústružíme oba hriadele 3.1 a 3.2 (det. B a D na obr. 2) a takisto ich privaríme. Na vyčnievajúce hriadele nasadíme ložiskové domčeky 4 s ložiskami 15 (rez A.A na obr. 1). Obežné koleso umiestnime na rám a priskrutkujeme skrutkami 17 s podložkami 21 a maticami 20. Podľa obr. 3 vyrobíme obe kľuky 5 a 6 a ojnicu 7, ďalej podľa obr. 2 čapy 8,12 a 13, dištančnú rúrku 9 i puzdro 10 a podľa obr. 1 ešte vodiacu lištu 11a základný rám 14. K rámu 14 privaríme dva zostávajúce závesy 2.6, vodiacu lištu 11 a oká na upevnenie lana. Zakúpime čerpadlo 28 (např. hrídlové K4 alebo iné podobné) a pripevníme ho k rámu 2. Na čerpadlo pripevníme kľuku 5, na obežné koleso kľuku 6 (rez A-A na obr. 1) a obe kľuky spojíme ojnicou 7 (rez B-B a C-C na obr. 1). Rám 14 položíme na plaváky 1 a pripevníme ho objímkami z plechu hrubého asi 2,5-3 mm. Do rámu 14 vložíme rám 2 s obežným kolesom a závesy oboch rámov spojíme čapami 13, ktoré zabezpečíme poistnými krúžkami 27. Nakoniec ešte upravíme hrdlo na čerpadle tak, aby sme naň mohli napojiť hadicu a zariadenie môžeme spustiť na vodu. čerpadlo 28 ponoríme do potrebnej hĺbky, správnu polohu zabezpečíme kolíkom 12 prestrčeným jedným z otvorov vo vodiacej lište 11.

JAROSLAV MILON

13

ZAHRADNÍ SPRCHA Z KOUPELNOVÝCH KAMEN • Ze staré vložky vyřezaných koupelnových kamen jsem si udělal zahradní sprchu. Ve slunečných dnech se voda ohřeje natolik, že umožní příjemné mytí i těm, kteří na své zahrádce nemají k dispozici koupelnu. Výroba není složitá, protože z větší části použijeme hotové výrobky. POSTUP PRÁCE Stojan 1. Nejprve vyřízneme z plechu 5 mm tlustého kotouč 1.1 0 300 mm s výřezem 50 x 80 mm. Z ocelového pásu 35 x 5 mm zkroužíme na průměru 300 mm lem 1.2 a privaríme ho ke kotouči tak, aby prostor výřezu zůstal volný pro výpusť. Vlastní stojan 1.3 zhotovíme z trubky 0 76 mm. Ve vzdálenosti asi 450 mm od spodního konce přivaříme ke stojanu čtyři trubky 1.5. Budou sloužit jako kotevní železa. Stojan privaríme zespodu do středu kotouče 1.1, z horní strany přivaříme ke kotouči trubku 1.4. Těsně do svaru privarené trubky 1.4 vyvrtáme otvor 0 5 až 6 mm pro odtok případné vniklé vody, aby mráz trubku neroztrhnul. Podobný otvor můžeme vyvrtat i do kotQúče 1.1. Stojan natřeme základovou barvou. V místě, kde chceme mít sprchu, vykopeme jámu o průměru asi 60 cm do hloubky asi 50 až 60 cm. Připravíme si betonovou směs z cementu zn. 400 v poměru míšení kameniva s cementem 1:3. Do této jámy zabetonujeme sloup. Dbáme, aby výřez kotouče směřoval tam, kde chceme mít výpusť. Zásobník 2 na vodu tvoří vložka koupelnových kamen 2.1, kterou použijeme obráceně, než jak je v kamnech umístěna. Pro lepší stabilitu musíme vnitřní kouřovou trubku sestřihnout, aby minimálně vyčnívala. Do dna vložky (nyní vrchní část) vyvrtáme tři odvzdušňovací otvory 0 1 0 mm. Postranní otvor zaslepíme víčkem 2.2. Tím je úprava vložky hotová. Dříve než ji nasadíme na trubku 1.4 stojanu, našroubujeme na horní (původně spodní) výpusť 3/8" koleno 4.1 (součást napouštěcího systému) a na spodní

14

otvor se závitem koleno 3.1, do něhož zašroubujeme redukci 3.2 (3/4" na 1 /2"). Pak vložku nasadíme na stojan tak, aby výpustná část zapadla do výřezu v kotouči 1.1. S další montáží pokračujeme již na stojanu. Napouštěcí systém tvoří trubka 4.2 (3/8"), kterou vytvarujeme do

potřebného tvaru a přišroubujeme ji ke kolenu 4.1. Pomocí sponky 4.3 vyrobené z pásové oceli připevníme trubku ke stojanu 1.3. Výpustná část pokračuje plynovým kohoutem 3.3, který našroubujeme na redukci 3.2. Z druhé strany našroubujeme trubku 3.5 ohnutou podle potřeby a na ní pak sprchovou růžici 3.6. Pro ovládání plynového kohoutu - a tím i otevírání a zavírání vody - si musíme vyrobit ovládací páku 3.4. Zhotovíme ji z plechu 2 mm tlustého a nahoře do ní vyřízneme otvor podle čtyřhranu a po stranách dole vyvrtáme otvory 0 3 mm pro upevnění ovládacích řetízků či silonových šňůrek. Aby

SESTŘIŽENÁ MINIMÁLNÍ ČÁST KOUŘOVODU

Rozplska materiálu

páka nespadla, zajistíme ji na čtyřhranu závlačkou. Nakonec celou sprchu natřeme. Stojan nejlépe zelenou barvou, zásobník (vzhledem k využití slunečního záření) matovou černou barvou. Vodu do zásobníku napouštíme pomocí gumové hadice 3/8" napojené na jakékoli čerpadlo či vodovod. Jakmile voda začne stříkat odvzdušňovacími otvory, je nádrž naplněna. Odtok vody pod sprchou upravíme tak, aby zaléval trávník, nebo jinou zeleň. Před příchodem prvních mrazů nesmíme zapomenout vypustit vodu z nádrže. LADISLAV ŠMÍD

ZAHRADNÍ CHATKA • Na pozemku zahrádky v zahrádkářské osadě jsem si postavil jednoduchou dřevěnou chatku. Pro výrobu kostry jsem jako základní konstrukční prvek použil třívrstvý profil, který vznikl sbitím tří tlouštěk přířezů k sobě. Tento konstrukční systém je velmi úsporný, neboť nahrazuje dražší hranoly a trámky v celých délkách mnohem levnějším řezivem, přičemž pro vnitřní vrstvy profilu lze využít jak délkový odpad, tak i dřevo horší kvality se suky a oblinami. Další výhodou je i to, že pro spojování svislých a vodorovných prvků kostry nemusíme pracně vyrábět čepy a dlaby. Stačí jen v příslušném místě střední vrstvu buď vynechat nebo ji nechat vyčnívat. KONSTRUKČNÍ SYSTÉM Kostra chaty se skládá z rohových stojin, řadových stojin, dolního rámu, horního rámu a spojovacích, zavětrovacích a otvorových příček.

Základním prvkem je třívrstvý profil, jehož schéma je na obr. 1A. Sbijeme ho ze tří vrstev přířezů širokých 100 mm, tlustých 22 mm a dlouhých minimálně 200 mm. Dřevo pro výrobu profilů musí být vyschlé. Použít můžeme i jinou tloušťku a šířku přířezů, popřípadě je možné profil sestavit i z více tenčích prvků. U tenčích prvků je možné tloušťkové spojování ještě pojistit klížením. Jednotlivé vrstvy musí po sbití hřebíky vzájemně lícovat. Při délkovém nastavování vytváříme postupně potřebné délky dílů horního i dolního rámu, řadových stojin spojovacích a zavětrovacích příček i podlahových polštářů. Při délkovém nastavování vytváříme zároveň čepy a otvory pro čepy, které umožňují vzájemné spojení dílů a po sbití zajišťují stabilitu celé kostry. Přitom musíme dbát na to, aby délkový spoj nebyl ve dvou vrstvách proti sobě nebo dokonce v otvoru pro čep. Na obr. 1B je příklad rohové a řadové stojiny, ze kterého vyplývá vzájemná návaznost čepů a spojů. Na obr. 1C je detail spoje rohové stojiny 2 s horním rámem 1 a na obr. 1D detail spoje řadové stojiny s horním i dolním rámem. Uvedené konstrukční uspořádání umožňuje připravit si kostru v zimním období v dílně a pak jednotlivé díly

15

Obr. 1

DETAIL SPOJENI ROHOVÉ STOJINY

a přířezy převézt na místo třeba v přívěsném vozíku, protože maximální délka prvku je jen 2,5 m. Z řádně vyrobených a připravených prvků smontují celou vrchní stavbu dva lidé za jeden až dva dny. STAVBA CHATY Postup stavby i s potřebným materiálem je znázorněn na prototypu chatky o jedné místnosti s půdorysem 380 x 310 cm (obr. 2) a výšce 220 cm. Střecha je sedlová, s půdním skladovacím prostorem. V čelní stěně jsou umístěna dvě okna, v boční dveře. Rozměry chaty je samozřejmé možné uzpůsobit svým potřebám, v tom případě je pak důležité patřičně upravit podle projektu jednotlivé prvky skeletu. Kostru chaty tvoří čtyři rohové stojiny, deset stojin řadových, sedmnáct spojovacích, otvorových a zavětrovacích příček, osm dílů dolního a osm dílů horního rámu. U rohových stojin jde v podstatě o spojení dvou profilů, kde vnější strany zhotovíme z přířezů širokých 14,4 cm pokud možno v celé délce 220 cm (obr. 3) a vzájemně je přes tloušťku vnitřních přířezů sbijeme

16

k sobě hřebíky. Jak rohové, tak i řadové stojiny (obr. 4) jsou vytvořenými čepy i dlaby řešené tak, aby byly v rozích i stěnách skeletu zaměnitelné. Podobně jako řadové stojiny si zhotovíme i příčky. U obou rámů vyrobíme pro každou stranu dva díly. Při montáži na místě pak oba díly spojíme v jeden kus. Na zhotovené základy - betonové patky - sestavíme dolní rám, vložíme rohové stojiny a stlučeme. Pokračujeme stavěním a přibitím stojin, přičemž postupně vkládáme všechny příčky. Podle detailů na obr. 1 postupně usazujeme horní rám. Již při sestavování kostry upevníme dveřní zárubeň. Krov tvoří pět vazníků, které upevňujeme na přibitý horní rám. Zhotovíme je sbitím z přířezů, podobně, jako základní profil (obr. 5). Jsou trojúhelníkové, pro střechu sedlového tvaru s výškou hřebene 1,2 m a 400 cm dlouhé. Vazníky usazujeme v rozteči po 95 cm tak, aby u čelní stěny přesahovaly 65 cm, u zadní stěny 25 cm. Každý štítový vazník u bočních stěn upevníme třemi zvlášť vytvořenými čepy, pro které vytvoříme ve střední vrstvě vazníku i bočního horního rámu otvory. Do nich pak při montáži vložíme přířezy, které sbijeme hřebíky

Obr. 2 Legenda k obr. 2: 1 - dolní rám 2 - polštáře 3 - ronova stojina 4 - radová stoíína 5 - vložený přířez 6 - okna 7 - dveře

a vytvoříme tak vzájemný spoj mezi stěnou a vazníkem. Vazníky zavětrujeme jednak samostatnými prkny 10 cm širokými přibitými šikmo přes celou délku krovu, dále pak prkny přibitými na vazníky pod krytinou, kterou tvoří vlnitý eternit.

Půdní prostor vytvoříme jako samostatné patro nad stropem v rozměrech 85 x 60 x 380 cm (obr. 6). Vznikne v prostoru vazníků tím, že na podlahu patra i boční stěny přibijeme prkna 22 mm tlustá a 14 cm široká. Přístup do tohoto prostoru, určeného pro ukládání různých delších předmětů a nářadí, je bočním otvorem ze žebříku zvenku. Štíty obložíme palubkami kladenými svisle. Obložení provedeme již při výrobě vazníků, ještě před montáží. V jednom ze štítů vytvoříme otvor do půdního prostoru, který budeme uzavírat dvířky zhotovenými rovněž z palubek.

17

Obr. 3

Obr. 4

Obr. 7

18

OBLOŽENÍ A VÝPLŇ STĚN (SVISLÝ ŘEZ STĚNOU)

Obr. 5

Obr. 6

Legenda k obr. 7: 1 - horní rám 2 - dehtovaná nepískovaná lepenka 3 - dřevotřísková deska 4 - vzduchová mezera 5 - zavětrovací příčka 6 - plochý eternit 7 - svislé palubky 8 - dolní rám

_ ^

Podhledy tvořené převisy vazníků obložíme také palubkami. Ty však přibijeme až po montáži střechy na rošt, vytvořený z prken 22 mm tlustých a 10 cm širokých. Vnější obložení stěn provedeme ve vzájemné kombinaci dřeva a eternitu. Dřevěné palubky uspořádané svisle přibíjíme kolárskymi hřebíky přes pero. Plochý eternit v pásech připevňujeme vruty do předvrtaných otvorů. Jak pod palubky, tak pod eternit dáváme jako izolaci pásy z nepískované dehtované lepenky (obr. 7). Povrchovou úpravu dřeva tvoří nátěr Luxolem, eternit natřeme Latexem. Svislé spoje eternitu překryjeme lištami, které přibijeme hřebíky přes tupou spáru. Ještě před přibitím musíme lišty opatřit konečným nátěrem. Podlaha je prkenná, z prken 22 mm tlustých a 10 cm širokých volně položených na roštu. Rošt tvoří polštáře vyrobené z třívrstvého profilu (obr. 1A) uložených v rozteči 95 cm (obr. 2). Na prkennou podlahu položíme izolační vrstvu z nepískované dehtované lepenky a na tu pak vrchní našlápnou vrstvu z dřevotřískových desek.

Strop zhotovíme z měkkých dřevovláknitých desek (HOBRA) které upevníme na rošt z prken přibitých zespodu na vazníky. Vnitřní stěny obložíme dřevotřískovými deskami, které přibijeme na kostru a polepíme tapetami. Nakonec osadíme okna a dveře. FRANTIŠEK BLECHA

Potřebný materiál (i s prořezem)

19

DŘEVENY HOUPACÍ KUŇ o

• Nabízíme návod, jehož realizace může tátům a dědům přinést radost z práce, dětem pak radost ze hry. Nejde o obyčejného houpacího koně. Tento koník má zvláštní mechanismus, který mu, umožňuje stejný pohyb, jako houpacímu koni z kolotoče. Gumová lana dovolují jízdu podle temperamentu nebo nálady jezdce - krokem, klusem nebo cvalem. POSTUP PRÁCE Figuru koně zhotovíme z laťovky 22 mm tlusté (potřebujeme dvě desky rozměrů 54 x 68 cm) a hranolků měkkého dřeva průřezu 4,5 x 7 cm v délce asi 4 metry. Nejprve si podle obr. 1 pomocí sítě 2 x 2 cm překreslíme tvary koňského těla do skutečných rozměrů. Obrysy těla překreslíme na pauzo-

vací papír, vystřihneme šablony a obkreslíme je na laťovku. Dvakrát nakreslíme tělo s nohama a lícní část, jedenkrát hlavu s krkem. Desky rozřežeme kmitací pilkou nebo lépe na pásové pile, která je vhodná zvlášť pro řezání vložek z hranolků. V nejhorším případě použijeme ruční pilku (ocásku). Aby tělo koně nabylo na objemu, zesílíme obvod trupu vložkami z hranolků, uříznutých shodně s vnějším obrysem těla. Vložky přilepíme vodovzdorným lepidlem (děti občas zapomenou koníka venku na dešti) a spoje zajistíme hřebíky. Zesílíme tak obě poloviny trupu. Musíme přitom dát pozor, aby vložky byly na vnitřních stranách (obr. 2). Pak přilepíme a přibijeme obě líce na hlavu koně (obr. 3). Jeden díl trupu položíme vložkami nahoru, hlavu ustavíme a připevníme (obr. 4). Spáru vzniklou uprostřed těla vyplníme odřezky laťovky shodně s obrysy trupu (obr. 5) a případné výčnělky zarovnáme rašplí. Nakonec priklopíme druhou část těla, přilepíme a přitlučeme (obr. 6).

v

Dbáme přitom, aby jak přední, tak zadní nohy byly přesně v zákrytu. Tvar těla zaoblíme pomocí rašple na všech hranách (obr. 7), aby ée co nejvíce přiblížil živému vzoru. Největší práci si dáme s hlavou, na ní nejvíce záleží. Hrubý povrch vykytujeme a přebrousíme a můžeme se věnovat barevné úpravě. Potřebujeme černý, bílý a hnědý lak. Tělo natřeme hnědě, okolí nozder a stehna světleji, kolena a krk tmavěji. Kopyta natřeme černé. Odstíny dosáhneme smícháním barev. Po zaschnutí se věnujeme konečné úpravě. Pokud v preparátorské dílně seženeme skleněné oči, získá hlava ha živosti. Vsadíme je do vydlabaných důlků a zakytujeme. Nepodaří-li se nám je koupit, oči namalujeme. Uši zhotovíme z kůže tak, že vystřižený trojúhelník stočíme do kornoutu. Zalepíme je do děr 0 20 mm vyvrtaných nahoře do krku, těsně za lícemi. Hřívu uděláme z tlustší bavlněné příze a zalepíme ji na obou stranách do žlábků na krku a čele hlavy. Aby oháňka byla co nejhustší a měla přirozený tvar, navlékneme černá bavlněná pradena do trubky asi 10 cm dlouhé. Trubku omotáme bavlnou a pak ji vlepíme do otvoru, vyvrtaného v zadní části trupu. Podstavec vyrobíme z hranolků měkkého dřeva průřezu 4,5 x 7 cm podle obr. 8 tak, aby vnitřní rozměry byly 21 x 91 cm. Prostřední příčka slouží jednak pro zvětšení tuhosti a jednak pro vedení gumových lan. Podstavec slepíme a sešroubujeme silnými vruty nebo vratovými šrouby M8. Kyvné profily T vyřízneme z bukového dřeva rozměrů 19 x 19 x 6 cm. Dbáme, aby profily měly potřebnou vůli vůči rámu i nohám vymezenou podložkami. Hotový podstavec i kyvné profily nalakujeme zeleně. Houpací mechanismus smontujeme pomocí osmi velkých vrutů se šestihrannou hlavou 0 8 x 80 mm, 24 podložek s otvorem 0 8 mm, osmi malých kuličkových ložisek s vnitřním průměrem 8 mm, čtyř velkých šroubovacích ok a čtyř nebo více gumových lan.

20

Postupujeme tak, že nejprve do každé nohy vyvrtáme otvor 0 1 0 mm, přičemž dbáme, aby otvory byly souosé jak u předních, tak i zadních noh. Potom svrtáme kyv-

né profily s nohami s použitím vrtáku 0 8 mm. Z vnější strany noh vytvoříme zahloubení pro kuličková ložiska, která musí v otvorech pevně sedět. Předvrtané otvory přitom

zároveň slouží k centrování. Obdobně vyvrtáme v podstavci nejdříve čtyři otvory 0 10 mm symetricky vůči střední výztuze a pak vložíme do rámu kyvné profily, které vypod-

21

ložíme do takové výšky, aby při kývání nedřely o zem. Profily svrtáme s podstavcem, vytvoříme zahloubení pro kuličková ložiska a vše sešroubujeme (obr. 9). Šrouby utáhneme jen natolik, aby kyvné profily byly s podstavcem a nohami koně volně pohyblivé. Kůň se teď již může kývat odpředu dozadu, chybí mu však svaly. Ty vytvoříme ze svazku gumových lan, používaných k upevnění zavazadel na střešním nosiči aut {tzv. pavouk). Gumová lana vedeme oky zašroubovanými do příčné výztuhy a do kyvných profilů. Potřebný počet lan závisí na hmotnosti a energii

22

jezdce, což je nutné před konečnou instalací vyzkoušet. Koňský postroj (ohlávku) zhotovíme z koženého řemene 4,5 cm širokého a 48 cm dlouhého. Řemen rozřežeme a spojíme dutými nýtky podle obr. 10. Udidlo vyrobíme ze dvou kroužků, které spojíme drátem. Do těchto kroužků upevníme uzdu spletenou z tenkých řemínků. Sedlo uděláme ze staré kožené aktovky či kabely nebo z tlustší koženky podle střihů, získaných překreslením sítě 5 x 5 cm. Skládá se z pěti dílů A až E. K základnímu dílu A upevníme držáky třmenů, což jsou kroužky upevněné na řemínku

zespodu provlečeném. Díl B s úzkými řemínky opatřenými přezkou tvoří břišní popruh, který zespodu přilepíme k dílu A. Díly D a E upevníme dutými nýtky na obě strany dílu A. Nakonec nalepíme shora díl C, který tvoří vlastní sedací plochu. Třmeny ohneme z tlustšího drátu a k držákům je připojíme silnými seřiditelnými řemínky. Nepochybujeme o tom, že si každý svého koníčka vyšperkuje co nejlépe. Fotografii toho nejlepšího rádi otiskneme. DALIBOR STUCHLÍK

BAGR NA PÍSKOVIŠTĚ • Mnohé hračky jsou dokonalými kopiemi opravdových strojů. Jejich nevýhodou je miniaturní provedení a tedy nefunkčnost. Děti je většinou nějakou dobu postrkují po koberci a potom odloží do krabice nebo na poličku. Tou správnou hračkou je ta, která umožní dělat co dělají dospělí. Nabízíme návod na hračku, která se v žádném případě do krabice nevejde, zato svou funkčností upoutá ne jedno, ale celou skupinu

dětí, které si velice snadno vymyslí návazné operace. Kdo je ochoten vynaložit úsilí na výrobu nabízeného bagru, nemusí ani chvíli pochybovat o úspěchu (obr. 1). Bagr vyrobíme z tvrdého dřeva nebo vícevrstvé stavební překližky. Ta odolává vlhkosti, s níž musíme na pískovišti počítat. Jeho nejdůležitější součástí je otočná sedačka, která musí být dostatečně stabilní a pevná, aby vydržela i šikmou polohu při zaboření do písku. Otočný

čep pevně spojený se sedačkou se nesmí zlomit nebo vylomit. Jeho uložení proto musíme věnovat velkou pozornost. Protože jde o těžkou a objemnou hračku, je postavena tak, aby bylo možné ji rozložit. Sedačku s pákovým systémem lze ze stojanu vyjmout. Ve stojanu je uložena na dvou kuličkových ložiskách. Dolní radiální ložisko 19 je zapuštěno do vložky 10 přišroubované na zkřížené nohy. Horní axiální ložisko 18 leží mezi podložkou 8 a víkem 9 a je ve své poloze pevně přidrženo čepem 16. Při vkládání sedačky do stojanu zasouváme jen postupně dolní konec čepu do ložiska 18. POSTUP PRÁCE Sedačku 7, podložku 8 i obě oka 17 vyřízneme z překližky 16 mm tlusté podle obr. 2. V sedačce i pod-

Obr. 1

23

ložce zhotovíme otvor 0 20 mm pro čep a v podložce ještě zahloubení pro horní axiální ložisko 18. Obě oka svrtáme a pak v jednom vyvrtáme otvor 0 6 mm, ve druhém 0 8 mm. Všechny díly sedačky slepíme epoxidovým lepidlem a sešroubujeme vruty 32. Čep 16 vysoustružíme z bukového dřeva. Dbáme, aby bylo zdravé 1 a bez suků. Na horní osazený konec uložíme horní kuličkové ložisko 18 a pak vyčnívající konec čepu narazíme a zalepíme do otvoru v sedačce.

Rozpiska materiálu

Pákový mechanismus, tj. rameno 1, táhlo 2, zvedač 3 i obě páky 4 a 5 vyřízneme také ze stavební překližky. Konce ovládacích pák opracujeme dokulata. Při vyyrtávání otvorů dbáme na dodržení shodné rozteče, jinak by byl mechanismus blokován. Pro spojení pák a táhel použijeme vratové šrouby M6, které zajistíme dvěma maticemi. Aby se kloubové spoje nemohly viklat nebo příčit, navlékneme na šrouby rozpírací trubky, které vytvoří pevné čepy (det. na obr. 2). Proto musíme vždy v těch dílech, v nichž budou trubky, vyvrtat větší otvory. Délka rozpíracích trubek 22 až 24 1 délka spojovacích šroubů 25 až 28 je různá podle toho, kolik dílů spojujeme. Je to patrné ze sestavy na obr. 1. Aby se pravá páka 5 lépe

ovládala, přišroubujeme k ní distanci 6 z bukového prkénka 20 mm tlustého. Obě páky 4 a 5 se tím oddálí a zbude dost místa na ruce. Lžíci 21 ohneme z hliníkového

plechu asi 2 mm tlustého, aby dobře zajížděla do písku. Z pevnostních důvodů vyřízneme záda lžíce 11 z tvrdého dřeva či překližky. Hotovou lžíci přišroubujeme k ramenu 1. Stojan bagru vyrobíme z překližky. Do noh 12 zhotovíme uprostřed výřez, u jedné nohy nahoře, u druhé dole tak, aby do sebe křížově zapadly. Ve vložce 10 vyvrtáme otvor pro spodní ložisko a ve víku 9 zhotovíme zahloubení pro horní ložisko. Ve stojinách 14 a 15 připravíme podélné výřezy pro nohy. Nohy 12 slepíme, zespodu k nim přišroubujeme patky 13 a nahoru vložku 10. Do vložky osadíme ložisko 19, které uzavřeme plechovým krytem 20. Ustavíme obě stojiny 14 a 15, slepíme a sešroubujeme. Nahoře stojan uzavřeme víkem 9, které přilepíme a přišroubujeme. Před konečnou montáží nesmíme zapomenout napustit obě ložiska vazelínou. Hotový bagr buď napustíme fermeží, nebo natřeme pestrými barvami. Plechovou lžíci nenatíráme. LEOŠ STUCHLÍK

24

25

SELSKÝ NÁBYTEK PRO PANENKY • Kdyby název článku nenapovídal, mohlo by se zdát, že jde o řádný selský nábytek, určený k běžnému používání. Není tomu tak. Jde o roztomilou hračku, sen mnoha holčiček, ale i kluků, kteří se dají vtáhnout do hry, když se dospělí nedívají. Pravidelní čtenáři sborníku si jistě vzpomenou na domeček pro panenky (USS č. 80) a protože vánoce určitě zase budou, je nabízený příspěvek inspirací pro vhodný dárek těm, kteří domeček postavili. Nábytek je samostatnou konstrukcí, určenou pro panenky vysoké asi 24 cm. POSTUP PRÁCE Použitým materiálem je 4 mm tlustá překližka nebo tenká lipová prkénka. Z nářadí pak lupénková pilka, malý svidřík a podpěrný vyřezávací stolek se svěrkou k přitažení na hranu stolu. Na balicí papír si nakreslíme čtverečkovanou síť (1 čtvereček = 24 mm) a do této sítě překreslíme jednotlivé díly nábytku. Pomocí kopírovacího papíru pak přeneseme tvary na překližku. Díly vyřízneme

lupénkovou pilkou. Vnitřní výřezy a ozdůbky navrtáme nejprve svidříkem kdekoli na čáře řezu, otvorem protáhneme lupénkovou pilku, utáhneme ji, aby byla dostatečně napjata a otvor vyřízneme. Všechny vnější hrany obrousíme tak, aby byly lehce zaobleny. Díly nábytku slepíme (lepidlem Herkules nebo epoxidovým) a spojení můžeme zajistit tenkými hřebíčky. Nábytek sice nebude příliš namáhán, musí však snést dětské, mnohdy nepříliš ohleduplné, zacházení. Stůl se skládá ze čtyř dílů: Dvou bočnic, jedné stolní desky rozměru 180 x 240 mm a trnože 200 mm dlouhé. Trnož zasuneme do výřezů v bočnicích a zajistíme malými klínky. Na vnitřní stranu bočnic přilepíme lišty (na výkresu značené čárkovaně). Dají stolu potřebnou tuhost. Nakonec připevníme desku. Židle sestavíme ze tří částí: Opěradla se zadníma nohama, sedadla a předních noh. Na přední nohy vlepíme opět malou lištičku jako výztuhu. Chceme-li, aby židle byla

stabilnější, přilepíme stejnou lištu i na zadní nohy. Pohovka je z šesti dílů: Zadního dílu (nakreslena je jen polovina), přední stěny (nakreslena také jen polovina), dvou bočnic, dna rozměru 290 x 80 mm a sedací plochy rozměru 290 x 85 mm. Dno a sedačku však raději vyřízneme až po kontrole s vyříznutými díly. Dno leží na dřevěných špalíčkách, které přilepíme zevnitř k bočnicím. K bočnicím přilepíme i lišty, na které dosedá sedací plocha. Sedací plochu můžeme připevnit i sklopně, pomocí klavírového závěsu. Houpací křeslo má čtyři díly. Mezi dvě bočnice vlepíme záda a pak sedací plochu. Poloha zad i sedáku je na výkresu vyznačena čárkovaně. Stolička nemá ozdoby a proto je výrobně nejjednodušší. Do výřezů v obou bočnicích vlepíme obě výztuhy a nahoru přilepíme sedačku s výřezem pro snadné přenášení. Zrcadlo samozřejmě nesmí chybět. Zhotovíme ho ze čtyř dílů tak, že na boční ozdůbky (nakreslena jen polovina) nalepíme rám zrcadla, na který předem zespodu přilepíme kus rovného hladkého staniolu. Poličku pod zrcadlem přilepíme a podepřeme trojúhelníkovým úkosem. Kredenc je nejsložitější. Složíme ji z dvanácti dílů tak, že nejprve sestavíme záda s bočnicemi, na bočnice přilepíme lišty pro upevnění dna a police pod zásuvkami. Rozměry dna i police (166 x 72 mm) si předem znovu ověříme. Pak přilepíme čelo s výřezy pro zásuvky a dvířka (zakreslena je pouze jejich polovina) a pokračujeme přilepením horní desky rozměru 174 x 80 mm, do níž zhotovíme výřezy pro bočnice. Nahoře přilepíme polici 40 mm širokou a 174 mm dlouhou. Na výřezy přilepíme čela zásuvek a dvířka připevníme malými závěsy. Nezapomeneme osadit úchytky na zásuvky a dvířka. Hotový nábytek nalakujeme, případně ozdobíme ornamenty. Starostí maminek už bude doplnit nábytek polštáři, dečkami a nádobíčkem.

VÁCLAV BOZDĚCH

26

27

ZASOUVACÍ DVEŘE žeme podélné madlo a dva díly horního vedení. Uzavírací svislou hranu dveří provedeme s šikmým náběhem. Rotačními pilníky s kulovou a kuželovou hlavou upnutými ve vrtačce vyhloubíme dvě jamky pro zapuštění dvou kruhových nábytkových úchytek. Z úhelníků L 25 x 25 x • Nedostatek místa v panelo- 3 mm nařežeme svislou a vodorovvých bytech nutí jejich obyvatele nou výztuhu. Dveře natřeme. V dahledat řešení. Jednou z možností, ném případě je nátěr matný, béžojak stísněné prostory vylepšit, je vý, shodný s odstínem zadní části výměna klasických dveřních křídel bytové stěny a bílý ze strany ložniza dveře zasouvací. Tato úprava se ce. Rovněž úhelníkové výztuhy natosvědčí především u dveří, které řeme. Čelo svislého madla odýhuspojují obývací pokoj s ložnicí, ne- jeme, namoríme na tmavě hnědý boť zařízení tvoří většinou nábytko- odstín a nalakujeme matným lavá stěna. A právě za ni zasouvací kem. dveře zajíždějí. Do dvou závěsů, vyrobených Uvedené řešení předpokládá, že z úhelníků 20 x 20 x 2 mm (nebo nábytková stěna stojí po obou bo- i větších, ze zbytků výztuh) vyvrtácích dveří a nade dveřmi je propoje- me otvory. Do horního otvoru vložína. Pokud by stěna nebyla nad me čep a zajistíme ho pružnou poddveřmi propojena, bylo by nutné ložkou a maticí M8. Z druhé strany zakrýt horní vedení dřevěnou gar- nasuneme ložisko, které zajistíme nýží. Součástí vstupu je i obložení pojistným kroužkem (řez A-A na kovových zárubní dřevem. Dopře- obr. 2). du je nutné počítat s tím, že zvukoHorní vedení slepíme ze dvou vá a tepelná izolace je u tohoto typu pásků překližky 170 cm dlouhé dveří horší než u dveří klasických. a spojení ještě zajistíme hřebíčky. Ostatně, tyto vlastnosti mají i prodá- Horní pojízdnou plochu vybrousíme vané koženkové či lamelové dveře. do roviny, aby pojezd ložisek byl Na rozdíl od nich můžeme dveře plynulý a co nejméně hlučný. Plovlastnoručně vyrobené upravit tak, chu můžeme ještě polepit páskem aby se do interiéru včlenily nenásil- tenké tvrdé podlahové gumy. Na ně. K výrobě budeme potřebovat jednu tabuli překližky 12 mm tlusté rozměrů 122 x 244 cm a jednu tabuli laťovky tlusté 16 mm stejných rozměrů. Dále ocelové úhelníky 25 x 25 x 3 mm v délkách 220 a 110 cm, dva ocelové úhelníky 20 x 20 x 2 mm, dlouhé 9,5 cm a 1 mm tlustý pás plechu široký 28 cm a dlouhý 170 cm. V prodejně motocyklů koupíme dvě ložiska 0 26/0 1 2 x 8 mm a v soustružnické dílně si podle detailu na obr. 1 dáme udělat dva čepy závěsu. Nakonec si ještě opatříme dvě mosazné kruhové zapouštěcí úchytky, drobný spojovací materiál, lepidlo (Chemoprén, Herkules) a nátěrové hmoty. VÝROBA DVEŘÍ Překližku upravíme na rozměr 2200 x 1100 mm. Ze zbytku naře-

28

čelo vodítka přilepíme a přibijeme pás plechu 1 mm tlustý tak, aby převyšoval úroveň pojezdu o 3 mm. Při této práci musíme být pečlivý protože při větším převýšení než 5 mm by docházelo ke kolizi horního okraje plechu s nákružkem čepu 0 16 mm. Nakonec do vodítka navrtáme otvory pro vruty se zapuště-. nou hlavou, kterými při montáži uchytíme vodítko na stěnu. Spodní vedení zhotovíme z pásu sololitu 50 mm širokého a asi 2 metry dlouhého. Na tento pás přilepíme a přibijeme v celé délce dvě lišty z tvrdého dřeva průřezu 7 x 10 až 15 mm. Potřebnou mezeru vytvoříme při lepení vložením zbytků překližky a pásků z hrubší lepenky tak, aby vznikla boční vůle minimálně 1 mm. Po přilepení horní hrany lišt zaoblíme a povrch opatříme ochranným nátěrem. Dorazy vyrobíme z lišt tvrdého dřeva průřezu 20 x 35 mm (můžeme je i slepit ze zbytků překližky do patřičné tloušťky), které slepíme a sešroubujeme do tvaru písmene L. Na čela dorazů ještě přilepíme kousek plsti nebo pěnové pryže (řez B-B na obr. 1). MONTÁŽ DVEŘÍ Do vydlabaných otvorů na dveře přišroubujeme kruhové úchytky, z druhé strany pak svislou výztuhu

Obr. 1

_ PRŮCHOZÍŠÍŘKA MIN. 7S0. SVĚTLOST ZÁRUBNÍ - 800

SVĚTLOST SKŘÍNÍ • 960

VODÍTKO DOLNÍ

ŘEZ B - B

0 1 6

09d11

t

M8-6H

i

PLST

29

Obr. 2 přímo k hraně dveří a vodorovnou výztuhu ve vzdálenosti 10 až 15 mm od spodní hrany dveří (podle výšky vodicích lišt), řez A-A na obr. 2. Dřevěné madlo přišroubujeme ze strany kruhových úchytů mosaznými vruty se zapuštěnou hlavou. Dbáme, aby hlavy vrutů nepřesahovaly přes plochu dveří. Poté přišroubujeme závěsy v rozteči 700 mm, tak, aby přečnívaly o 55 mm horní hranu dveří (řez A-A). Použijeme šrouby M8 se zapuštěnou hlavou, které zajistíme pružnou podložkou a maticí M8. Spodní vodítko přilepíme k podlaze (lepidlem Chemopren) tak, aby vnitřní plocha vodicí lišty přiléhající blíže ke stěně byla od ní vzdálena 13 až 14 mm. Zajistíme tak rovnoběžnost dveří se stěnou. Protože však ani stěny ani podlaha nebývají zcela rovné, přiložíme dveře i s horním vodítkem ke zdi a spodní vodítko posuneme tak, jak je potřeba. Šířku splolitové základny pak na místě upravíme částečným odříznutím tak, aby nezasahovala do zdi. Pak do vodítka vložíme kousky so-

30

lolitu 3 mm tlustého nebo jiného materiálu a na ně postavíme dveře. Vymezíme si tím vůli spodní hrany dveří. Pod ložiska závěsů vložíme horní vodítko a přes předvrtané otvory ve vodítku vyvrtáme do zdi otvory pro hmoždinky. Pak již mů-

žeme horní vodítko uchytit ke zdi a dveře zavěsit. Zbývá přišroubovat dorazy. Velmi důležité je jejich umístění v polovině výškového rozměru dveří, tj. ve výšce 1100 mm. Jinak by se dveře při rázovém brždění o dorazy úhlo-

příčně vychylovaly v důsledku nevyvážených hmot. Stejně důležité je i důkladné uchycení dorazu ke zdi, a to jedním vrutem s šestihrannou hlavou minimálně 60 mm dlouhým. Při brždění může dojít k silnému rázu způsobujícímu po čase uvolňování šroubu a tím i celého dorazu. Hlavní vrut nedotáhneme zcela. Dveře dotlačíme na doraz, jeho polohu zafixujeme dvěma odtlačovacími vruty vůči stěně a pak dotáhneme hlavní úchytný šroub. Při otevírání a zavírání dveří ze strany mezi zárubněmi používáme střídavě jednoho nebo druhého úchytu, které se v krajních polohách dveří střídavě zasouvají za zárubne. Montáž dveří je skončena, bytovou stěnu můžeme vrátit na své místo.

OBLOŽENÍ ZÁRUBNÍ Obložení vyrobíme z desek nařezaných z tabule laťovky na míru podle konkrétního řešení a ustavení zárubní v panelu. Uvažujeme s vůlí mezi dveřmi a novými zárubněmi 2 až 3 mm (řez C-C na obr. 2). Hrany desek zatmelíme a celé natřeme bílým Unimatem. Jsou-li plochy plechových zárubní křivé, vyrovnáme je nalepením kousků lepenek různých tlouštěk, popřípadě sololitu. Po pečlivém odměření plechových zárubní upravíme délky a zkosení styčných ploch desek a výřez pro stávající práh starých dveří. Na jedné plechové zárubni zůstaly tři závěsy pro uchycení bývalého dveřního křídla. Pro ně musíme zhotovit v jedné z desek tři průchozí oválné otvory.

SKLOPNÉ LÔŽKA • Uplatnia sa všade tam, kde zápasíme s nedostatkom miesta, pretože v zloženom stave zaberajú priestor iba 170 cm široký, 50 cm hlboký a 131 cm vysoký (obr. 1). Po vyklopení získame dve lôžka široké 81 cm a dlhé 197 cm (obr. 2). Lôžka sa v zaklopenom stave nachádzajú v skrinke, ktorá sa dá vhodne zakomponovať do bytovej steny, čím možno efektívne využiť priestor pod lôžkami i vedľa nich. Zpôsob vyklápania je zrejmý z obr. 2 a 3. POSTUP PRÁCE Najprv zhotovíme skrinku, skladajúcu sa z dvoch bočníc 2 spojených vekom a dnom 1. Diely vyre-

žeme z latovky hrubej 2 cm a navzájom ich zoskrutkujeme závrtkami (obr. 4). Styčné plochy vopred potrieme lepidlom. Skrinku spevníme priskrutkovaním zadnej steny 3, ktorú ešte predtým vhodne natrieme. Lôžka sú v skrinke uzavreté dvierkami, ktoré sa vyklápajú na zem. Rám dvierok zhotovíme z fatiek 4, 5 a 6, ktoré navzájom spojíme cepmi a výdlabmi, pričom styčné miesta natrieme lepidlom. Vlastné dvierka 7 vyrežeme z preglejky hrubej asi 6-8 mm, do ktorej po celej dĺžke zhotovíme zárez hlboký 3 mm (obr. 5). Dvierka potom pôsobia ako dvojkrídlové. Vonkajšia

Připravované desky přilepíme Chemoprenem na zárubně. Začneme deskami rovnoběžnými s dveřmi, potom lepíme kolmé desky k dveřím. V prvém případě desky stahujeme truhlářskými svěrkami, ve druhém protilehle rozpínáme pomocnými deskami nebo hranolky. Otvory v desce pro závěsy starých dveří zasádrujeme, obrousíme a celou tuto desku znovu natřeme bílým Unimatem. Nakonec mezi spodní vodítko dveří a stávající práh starých dveří položíme podlahovou krytinu (koberec) shodnou s krytinou na jedné nebo druhé straně zasouvacích dveří. Třecí plochy spodního vodítka namažeme mýdlem, aby chod dveří byl lehčí. PETR DZIDO

úprava dvierok závisí od ostatného zariadenia. V prípade konštrukcie na fotografiách sú v spodnej časti dvierok použité latky zo starej kancelárskej registračnej skrine. Z hranolov mäkkého dreva 4 x 6 cm vyrobíme sklopné nohy 8 (obr. 6). Pre zvýšenie pevnosti vždy dve a dve nohy spojíme výstuhami 9. Nohy priskrutkujeme závesmi 11 k strednej priečke 4 dvierok vo vzdialenosti 3 cm od vonkajších okrajov (obr. 7). Do strednej výstuhy 6 vyvŕtame otvor a k nemu pripevníme skriňový zámok 12, ktorým dvierka uzamykáme. Hotové dvierka nakoniec pripevníme ku dnu skrinky pomocou závesov 10. Vlastné lôžka sa skladajú z dvoch nerovnako dlhých dielov, spojených závesmi 10. Podobne ako kratší rám 13, 15 a 16, i dlhší rám 14, 15 a 16 zhotovíme z hranolov 6 x 4 cm; dohromady ich spojíme stolárskymi spojmi (preplátovaním

31

ČELNÝ POHĽAD

obr. 3

32

obr. 4

ZÁREZ

33

obr. 8

SKLOPNÉ DVIERKA

34

a zaglejením - obr. 8). Samotnú ložnú plochu tvoria sololitové dosky 17 a 18, ktoré k rámom priglejujeme a pribijeme malými klinčekmi. Pevné nohy vyrobíme podľa obr. 9. V pozdlžniku rámu 14 vyvŕtame vo vzdialenosti 7 cm od vonkajšej strany otvory s 0 4 cm, do ktorých naRozpis materiálu

pevno zarazíme naglejované čapy nôh (obr. 10). Zostáva už len vyrobiť kovové diely, slúžiace pre otočné upevnenie lôžok do skrinky. Oba krajné držiaky 20 (jeden ľavý a jeden pravý) i stredný držiak 22 zhotovíme z pásovej ocele 4 x 0,5 cm podľa

obr. 11 a 12. Do držiakov vyvŕtame jednak otvory pre upevnenie do skrinky, a jednak otvor, do ktorého privaríme kúsok rúrky 1/2", tvoriacej puzdro pre čapy. Držiaky priskrutkujeme na dno skrinky a k bočniciam (obr. 4) tak, aby pouzdrá boli súosové a aby ich os bola vzdialená 17 cm od zadnej steny skrinky. Čapy 27 z kruhovej ocele privaríme k doskám 6, do ktorých vyvŕtame otvory pre závrtky (obr. 3). Podľa otvorov v doskách si predvŕtame zo spodnej strany otvory aj do rámu lôžka. Potom nasadíme čapy do puzdier a dosky zospodu priskrutkujeme. K tejto práci budeme potrebovať pomocníka. Na každé lôžko zhotovíme z molitanu hrubého 10 cm jeden matrac vcelku, ktorý opatríme látkovým poťahom. Pri skladaní lôžka môžeme matrac nechávať na mieste, skrinka je dostatočne priestorná. Pri rozkladaní postupujeme tak, že dvierka vyklopíme na zem, zdvihneme sklopné nohy, nadzdvihneme predný okraj lôžka a vzápätí lôžko ťahom rozložíme. Táto konštrukcia má výhodu, že v prípade potreby je možné rozložiť len jedno lôžko. PETER SUCHÁR

35

PREKLÁPACIA STOLIČKA = POHODLNÉ SCHODÍKY • Je mnoho prác v domácnosti, pri ktorých sa potrebujeme dostať - či dosiahnuť - vyššie, ako je obvyklé. Častokrát ide len o maličkosť, kvôli ktorej sa nám nechce rozťahovať rebrík, a tak zvolíme provizórium, ktoré sa končí pádom, neraz s nepríjemnými dôsledkami. Zhotovil som preto stoličku, z ktorej po preklopení vzniknú pohodlné schodíky. Ich horný stupeň je vo výške 72 cm, takže takúto pomôcku možno použiť tak pri ukladaní vecí do horných políc nábytkových stien, ako aj pri umývaní okien, vešaní záclon, výmene žiaroviek a pod. V ostatnom čase stolička slúži ako malý odkladací stolík, príp. - vybavená vankúšikom - ako sedačka. POSTUP PRÁCE Jednotlivé diely stoličky vyrobíme z drevotriesky, najlepšie laminovanej, pretože v takom prípade si ušetríme následnú povrchovú úpravu plôch. Stačí len upraviť hrany. Ak sa nám nepodarí zohnať laminovánu drevotriesku v želanej farbe, obrúsime povrch dosky jemným brúsnym papierom a opatríme vhodným náterom. Ak by sme chceli povrch stoličky prispôsobiť ostatnému nábytku, môžeme naň prilepiť dyhu.

36

Podľa rozpisu materiálu a podľa výkresov narežeme jednotlivé diely. Pri uvedených rozmeroch sa však už počíta s upravenými hranami. Preto si musíme dať pri rezaní pozor: ak budeme obe protiľahlé hrany oblepovať páskou (príp. dyhou), pri rezaní počítame s čistým rozmerom o 1 mm menším. Ak upravujeme len jednu hranu, tento milimeter neuberáme. Drážky režeme kotúčovou pílou alebo frézou v šírke 4 mm, aby sme do nich ľahko vsunuli výplne po-

Rozpis materiálu

vrchovo upraveného sololitu (smrekolaku), ktoré sú hrubé 3,3 mm. Drevotrieskové diely spájame navzájom väčšinou pomocou bukových kolíkov o 0 8 x 40 mm; len spodné bočnice s hornými spájame vloženými perami z preglejky hrubej 5 mm. Na vŕtanie otvorov pre kolíky použijeme niektorý z prípravkov uvedených v zborníku, aby sme dosiahli čo najväčšiu presnosť. Na glejenie kolíkov či pera je vhodné lepidlo Duvilax alebo Herkules. Stoličku začneme zostavovať, tak, že pomocou naglejeného perá 15 spojíme najprv spodné bočnice 10 s hornými bočnicami 8. Miesta spojenia zaťažíme a necháme schnúť minimálne jednu hodinu. Až

potom vyvŕtame otvory pre kolíky, pričom dbáme, aby obe spojené bočnice tvorili pár. Spodný stupeň 1 spojíme so

REZ A - A

37

REZ C - C

38

DETAIL D

strednou výstuhou 5 a potom ich spojíme s bočnicami 8 a 10 spolu so zadným vlysom 7, zadnou časťou viečka 3 a zadnou výplňoui 2. Výplň 12 osadíme tak, aby povrchovo upravená plocha bola na vonkajšej strane. Na spodné hrany bočnice 10 priskrutkujeme do predvŕtaných otvorov nábytkové klzáky 13. Potom zostavíme a zlepíme vykopnú časť: medzi obe výklopné bočnice 9 vložíme horný stupeň 4, predné viečko 2, predný vlys 6 a prednú výplň 11. Opäť dbáme na to, aby výplň mala povrchovo upravenú plochu na vonkajšej strane. Po zaschnutí lepidla spojíme oba diely stoličky pianovým závesom 14 dlhým 445 mm. Záves priskrutkujeme na predné hrany viečok 2 a 3 pri rozložených schodíkoch. PAVOLONDRA

Sloupové vrtačky ze SRN

39

ÚSPORNĚJI V KOTLI UR-24 • Rodinný domek vytápím kotlem UR-24 a jsem vcelku spokojen. Vypozoroval jsem, že v obdobích, kdy venkovní teplota není příliš vysoká - řeklo by se ani ryba, ani rak - vytápím neúsporně. Tuto závadu jsem odstranil pomocí přídavného plechu, který jsem vložil do násypky. Tím jsem násypku zúžil v dolní části, takže uhlí se dostává na rošt mnohem pomaleji, přitom se však spaluje lépe, protože pod plechem zůstává otvor,

kterým se na rošt dostává potřebné množství vzduchu. Zdá se to neuvěřitelné, ale touto úpravou jsem ušetřil téměř třetinu jindy spotřebovaného paliva. Ve chvíli, kdy se venkovní teplota sníží, plech vytáhnu a topím na plný výkon. Úpravu provedeme tak, že z plechu 4 mm tlustého vyřízneme desku rozměrů 340 x 380 mm. Ke spodnímu okraji privaríme dvě patky z plechu 6 mmtlustého a dále dva háky ohnuté z kruhové oceli 0 8 mm. V horní části vyvrtáme otvor 0 12 mm. Z kotle vyjmeme horní klapku roštu a tak získáme prostor pro upevnění desky. Pomocí háku, který vsune-, me do otvoru 0 12 mm, vsuneme desku násypným otvorem šikmo do kotle tak, aby háčky směřovaly k přední straně kotle. Háčky zasuneme za rošt a můžeme zatopit. BLAHOSLAV STEHNO

UMÍSTĚNI PLECHU V KOTLI

ŠKRABKA NA ČIŠTĚNÍ KOTLE UD-25 • Kdo topí tuhými palivy ví, jak důležité je pečlivě a pravidelně Čistit kotel. Pomůcky, dodávané při nákupu kamen nejsou příliš účinné a tak si jeden každý z uživatelů vypomáhá jak umí. Mně se velmi osvědčila' škrabka, zhotovená z použitých pilek na kov, znázorně-

40

ná na výkresu na vedlejší straně. Držáky škrabky zhotovíme z trubky 0 60 mm, do níž zhotovíme ve dvou řadách po čtyřech otvorech M5 vzájemně posunutých o 45°. Na obě čela trubky privaríme příruby 0 105 mm z plechu 2 mm tlustého. Ke každému otvoru přišroubujeme

šroubem M5 s podložkou dvě pilky, jednu 60 mm a druhou 65 mm dlouhou. Na patřičnou délku zkrátíme pilky tak, že je upneme do svěráku na potřebnou délku a ulomíme. Vznikne tak částečný ohyb konce. K jedné z přírub privaríme matici s pouzdrem pro prodlužovací hřídel, na kterou upevníme buď kliku, nebo vhodný elektrický motorek s takovým převodem, aby otáčky byly 80 min 1 . Po vyčištění kotle touto škrabkou můžeme ještě dočistit rošt dodávaným drátěným kartáčem. JAROSLAV PECH

VYPISUJEME XXIV. KUTILSKOU SOUTĚŽ Porota rozdělí 30 000 Kč • Uzávěrka 31. 1. 1994 TVORBA s. r. o. vypisuje soutěž pro domácí kutily, jejímž cílem je získat přehled o konstrukcích, které pomohou vyřešit problémy společné pro většinu čtenářů sborníku, nebo pro ně budou vhodnou inspirací. Okruh námětů, které můžete pro soutěž zpracovat, nijak neomezujeme. Máme zájem o všechny konstrukce a drobná zlepšení, které se v praxi osvědčily, jsou funkčně spolehlivé, jednoduché a co možná nejlacinější. Mohou se týkat jak oblasti bydlení a vylepšení domácnosti, tak chalupaření, chovu domácího zvířectva nebo obhospodařování pozemku či zahrady, oblasti sportu a všech koníčků, včetně nápadů pro děti. Do soutěže budou přijaty realizované konstrukce, a to za předpokladu, že autor spolu s přihláškou dodá úplný výrobní popis konstrukce a obrázkovou dokumentaci, kterou stačí vypracovat v tužce. U složitějších konstrukcí je vhodná i fotografie. Dodaný materiál musí být dostatečným podkladem nejen pro soutěžní porotu, ale i pro případné zveřejnění ve sborníku. K tomuto omezení nás vede zkušenost, že autoři odměněných konstrukcí po vyplacení odměny již nedoplní potřebné detaily nutné k připravení podrobného návodu. To je také důvod, proč se odměněné konstrukce mnohdy na stránky sborníku nedostanou. Nejzdařilejší konstrukce porota odmění cenami v celkové hodnotě 30 tisíc korun. V platnosti však zůstává, že porota má právo některé ceny neudělit, nebo je rozdělit, případně sloučit tak, aby ocenění odpovídalo kvalitě i počtu zaslaných konstrukcí. Autoři

mohou kromě cen a honoráře za otištění ve sborníku počítat s tím, že o zdařilý nápad projeví zájem některý z výrobců. Zasláním své práce do soutěže se nezříkají svých práv při zavedení toho kterého výrobku nebo uplatnění nápadu do výroby.

I. cena II. cena III. cena IV. cena V. cena VI. cena

8000 Kč 6500 Kč 5000 Kč 3000 Kč 1500 Kč 1000 Kč

Věcné ceny po 100 Kč v celkové částce 5000 Kč. Poslední termín na zaslání soutěžních příspěvků je 31. leden 1994. K tomuto dni zašlete dokumentaci na adresu Redakce sborníku „Udělej-Urob si sám" Hájkova 1,130 00 Praha 3 Agenda spojená s evidencí příspěvků je časově náročná. Uvítáme, nebudete-li se svým příspěvkem čekat až na poslední chvíli. Výsledky soutěže otiskneme v letním sborníku. I když v poslední době máte evidentně na činnosti tohoto druhu mnohem méně času než dříve, věříme, že si najdete chvilku a svými dobrými nápady obohatíte obsah a úroveň publikace. Na soutěžní příspěvky od Vás se těší Kolektiv redakce USS

8 ks DÉLKA ~65 mm 8 ks DÉLKA~60mm

41

K VIDEOKAMERE: TITULKOVACÍ ZAŘÍZENÍ přes celou obrazovku, tedy od levého až po pravý okraj. Po spuštění videokamery otáčíme bubnem odpovídající rychlostí. VÝROBA ZAŘÍZENÍ Na výkresu jsou uvedeny jen zá• Zakoupili jsme si moderní zá- kladní rozměry krabicového nosnéznamový prostředek - videokame- ho profilu 2 a bubnu 1. Ostatní ru. Po prvním nadšení z pohybli- rozměry totiž odvisejí od použitých vých obrázků jsme však, přišli k ná- součástek a materiálu. Na jejich zoru, že snímat jen záběry je málo. rozměrech příliš nezáleží, jde jen Zatoužili jsme experimentovat, ale o to, aby se zařízení točilo. naše videokamera nám toho moc Buben 1 nemusíme vyrábět, stanedovoluje. č>, seženeme-li prázdnou kulatou Dražší výrobky umožňují opatřo- nádobu (plechovku) od barev, levat obraz barevně odlišnými nebo pidla či jiného prostředku, nejlépe zvýrazněnými titulky, žádná video- z pocínovaného plechu vhodných kamera však neumožňuje plynulý rozměrů, to znamená průměr asi pohyb odspoda nahoru či obráce- 100 mm a délky asi 120 mm. Do ně, různou rychlostí. dna i víka vyvrtáme otvor 0 3,5 mm Zkonstruoval jsem jednoduché pro osu bubnu 5. zařízení, které plně nahradí běžící Nosný krabicový profil 2 zhotovítitulky či text, jak to známe třeba me z hliníkového plechu alespoň z televizních pořadů. Na provedení 1,5 mm tlustého. Plech ohneme nenáročné zařízení lze zhotovit nejlépe na ohýbačce, popřípadě ve prakticky na koleně za jednu dešti- svěráku, abychom dosáhli ostrých vou neděli. Protože vystačíme pravých úhlů. Vnitřní rozměr profilu s materiálem a součástkami, které volíme tak, aby se buben 1 vešel má každý kutil doma, vyjde také těsně mezi bočnice. levně. K výrobě otáčecího zařízení poZařízení se skládá ze základního třebujeme tři tyče 3, 4 a 5, jejichž nosného profilu 2, otočného bubnu průměr volíme podle vnitřního prů1, na němž je gumičkami upevněn měru použitých ozubených kol napsaný text a součástek 3 až 9, 7 a 8. S výhodou lze použít napřísloužících pro otáčení bubnu. Zaří- klad ozubených kol ze stavebnice zení je upevněno na základní des- MERKUR, jejichž vnitřní průměr je ce, na kterou je zároveň upevněna 3,5 mm. Tyče lze pak zhotovit ze videokamera v takové vzdálenosti, svařovacího drátu 0 3,5 mm. Tyče aby v objektivu byl text umístěn 4 a 5 uřízneme v délce asi 200 mm,

42

tyč 3 musí být delší, protože ji musíme na jednom konci ohnout do tvaru kliky. Na tyče nasuneme ozubená kola a zajistíme je červíkem proti otáčení. Na osu 4 s velkým ozubeným kolem 7 ještě těsně nasuneme pryžové třecí kolečko 6. To zprostředkuje pohon bubnu. Jako třecí kolečko poslouží gumové těsnění, které zakoupíme v železářství. Důležitý je průměr otvoru, musí jít těsně nasunout na osu. V bočnicích nosného profilu musíme vyvrtat otvory 0 3,5 mm pro osy. Jejich umístění musíme přesně rozměřit, záleží na tom funkce celého zařízení. Obě koJečka i válec se musí lehce otáčet, točíme-li klikou. Abychom zamezili vodorovnému posunu tyčí, nasuneme na ně ještě dilatační kotoučky 9, které rovněž zakoupíme v železářství jako těsnění. PRÁCE SE ZAŘÍZENÍM Hotovou konstrukci upevníme na jeden okraj dřevěné základové desky. K druhému okraji upevníme videokameru zespodu šroubem pro tubus. Vzdálenost x musíme odzkoušet tak, aby bylo možné v rozmezí zaostřit text na bubnu. V objektivu musí být text přes obrazovku od levého až do pravého okraje. Při makrosnímání vychází vzdálenost x asi na 20 cm, záleží na typu videokamery. Text můžeme napsat psacím strojem na bílý papír, můžeme psát

VIDEOKAMERA

samozřejmě i ručně na barevný papír. Popis s textem připevníme na otočný buben gumičkami těsně při okrajích. Přisvětlovat nemusíme, videokamera se spokojí s běžným denním světlem.

Máme-li vše připraveno, spustíme videokameru a začneme otáčet bubnem. Kličkou točíme jemně a plynule. Nahrávaný text můžeme podložit i zvukovou modulací (hudbou) z magnetofonu zapojeného do

vstupu audio. Samozřejmě, pokud to konstrukce videokamery umožňuje. S výsledkem budete určitě spokojeni. JOSEF VALDA

STOJÁNEK PRO POČÍTAČKU • Často používám kapesní počítačku SHARP. Při umělém osvětlení jsem ji musel neustále podkládat nebo všelijak natáčet, abych správně přečetl údaje na displeji. Z tuhého kartonu jsem si proto zhotovil stojánek, který se může hodit nejen dospělým, ale i dětem. Podle otištěného výkresu narýsujeme rozvinutý tvar a vystřihneme. Hrany ohybu lehce nařízneme nožem a to tak, že hrany a, b, c a e z lícní strany, hranu d z rubové strany. Potom je ohneme tak, aby naříznutí zůstalo z vnější strany ohybu. Získáme tvar stojánku. Stojánek na všech hranách přelepíme kancelářskou lepicí páskou, necháme zaschnout a polepíme vhod-

43

SCHÉMA

SKLÁDÁNÍ

ROZVINUTÝ TVAR

nou tapetou. Aby při práci neujížděl po stole nebo skleněné desce stolu, podlepíme ho zespodu molitanem 5 mm tlustým. Míry jsou udány pro počítačku

rozměrů 80 x 130 x 15/20 mm. Pro jinou velikost pozměníme míry udané v závorkách. JAN BARTOŇ

DĚROVAČ FOTOGRAFIÍ • Je mnoho způsobů jak archivovat fotografie. Já dávám přednost jednotnému formátu, na který zvětšuji všechny pořízené snímky. Jednotný formát a shodný okraj fotografií umožňují vázat je pomocí per na způsob kalendáře. Pořízení takového alba je levné a jednoduché. Aby vzdálenost od okraje přesně dodrženy rozteče všech ota rozteče jednotlivých otvorů byly vorů. stejné, zhotovil jsem si děrovač. Plochu otvorů spodní desky 2 obrousíme, čímž dosáhneme ostré hrany. U pridržovači desky VÝROBA DĚROVAČE Z překližky 15 mm tlusté vyřízne- 4 i vrchní desky 3 prevŕtame otvory me základní desku 1, v níž zhotoví- 0 7 mm na 0 10H7, a u desky me jednak výřez pro spodní desku 4 ještě otvory 0 3 mm na 0 3,5 mm. a dále drážku, kterou budou vypa- Nakonec odfrézujeme u desky 4 vydávat prostřižená kolečka. Všechny brání 8 x 22 mm. Jeden otvor pro desky, tedy spodní 2, vrchní 3 i při- kolík 16 tím odpadne. Kolíky 7 nadržovací 4 vyrobíme z oceli. Otvory vrtáme a nalícujeme do vrchní des0 7 mm a 3 mm vrtáme ve všech ky 3. Potom uděláme větším vrtádeskách na jedno upnutí, aby byly kem ostrou hranu potřebnou pro

44

prostřižení fotografie. Poslední kolík 16 je delší a slouží jako doraz, aby byla dodržena správná rozteč, prostřiháváme-li více otvorů na zvolené straně fotografie. Podle výkresu vyrobíme zbývající detaily a můžeme začít s montáží. Nejprve nalisujeme do spodní desky 2 obě vodicí tyče 8. Dbáme, aby po celé délce byla dodržena správná osová vzdálenost. Do přidržovací desky 4 nalisujeme pouzdra 5 a desku i s pouzdry nasadíme na tyče 8. Pak navlékneme na vodi-

45

cí tyče pružiny 14 a vrchní desku 3 s kolíky 7 a 16. Předem však musíme do desky 3 nalisovat pouzdra 6. Na čep 9 navlékneme výstředník 12 a z každé strany distanční trubku 10. Výstředník tak bude tlačit doprostřed desky 3. Čep přišroubujeme šrouby 17 na vodicí tyče 8. Do výstředníku našroubujeme páku 11, na jejíž druhý konec upevníme kouli 15. Celou sestavu nakonec přišroubujeme dvěma vruty 18 k základní desce. Aby děrovačka neklouzala na stole, podlepíme základní desku zespodu plstí.

Rozplska materiálu

DĚROVÁNÍ FOTOGRAFIÍ Děrovač stiskneme tak, aby krajní kolík 16 zajel do otvoru a k tomuto kolíku fotografii dorazíme a stisknutím prostřihneme otvory. Poslední- me. Takto postupně proděrujeme otvor slouží jako vodicí. Zasuneme fotografii po celé straně. Všechny do něj kolík 16 a znovu prostříhne- otvory mají stejnou osovou vzdále-

DVOUVRSTVÉ PLOŠNÉ SPOJE JINAK • Nejběžnějším způsobem propojování elektronických prvků je v současné době použití tištěných spojů, vyráběných leptáním měděné vrstvy cuprextitové desky. Takto zhotovené plošné spoje mají mnoho výhod, z nichž nejpodstatnější je jednoduchá výroba velkého počtu desek se stejným zapojením. Při výrobě jedné nebo jen několika desek se složitějším zapojením jsou však časové úspory dosažené lep-

46

táním plošných spojů podstaně nižší, než je doba, potřebná k bezchybnému návrhu obrazce zapojení. Navíc příprava a leptání zabere tomu, kdo se touto činností nezabývá soustavně, mnohem více času. Protože ostatní výhody montáže elektronických prvků na deskách jsou velmi lákavé, zkusil jsem dosáhnout téhož jiným (pro mne a snad i pro jiné dostupnějším), i když archaičtějším, způsobem.

nost a u každé fotografie jsou otvory stejně daleko od okraje. ZDENĚK KRAČMAR

Nosným prvkem jsou destičky z odřezků Umakartu tlusté 1,5 až 1,8 mm, běžně používané v nábytkářství. Integrované obvody a ostatní diskrétní prvky propojíme pomocí skobiček z holého pocínovaného (nebo i nepocínovaného) měděného drátu 0 0,3 až 0,7 mm. Propojovací skobičky s vývody elektronických prvků, nebo mezi sebou, spojujeme pájením běžnou cínovou pájkou. Spoje všech prvků orientujeme na jedné straně desky ve vodorovných souřadnicích, na druhé straně desky jen ve svislých souřadnicích. Pro instalaci elektronických prvků a pro přechod spojů z jedné strany desky na druhou vyvrtáme v desce otvory 0 1 až 1,5 mm. Středy otvorů leží v souřadnicové

UMAKART

překreslíme na průsvitný papír. Po jeho obrácení získáme předlohu pro zapojování ve shodné poloze jako obrácenou desku. Kreslit rozmístění prvků a jejich zapojení je podstatně jednodušší, než kreslit spoje pro leptání cuprextitových dePOSTUP PRÁCE Než začneme v desce vrtat otvo- sek, zvláště jednovrstvých. Propojovací drát formujeme do ry, nakreslíme na čtyerečkovaný papír skutečné rozmístění prvků tvaru skobiček různé délky. Práci si a spojů podle schéma zapojení. usnadníme pomocí přípravku, zhoNejvhodnější je rozměr 2,5 mm na toveného podle obr. 2 z pásové jeden čtvereček. Rozmístění kreslí- oceli 1 0 x 4 mm. Otvory vrtáme na me pro přehlednost dvoubarevné, přípravku pro souřadnicové vrtání. například tak, že vše, co je na líci Postup zhotovení skobičky je patrdesky kreslíme černě, co je na rubu ný z obr. 3. Pro snadnější pájení je výhodné modře (na obr. 1 čárkovaně). Všechna místa, ve kterých spoj používat pocínovaný drát. Nemánebo vývod prvku prochází z lícové me-li pocínovaný drát, můžeme si na rubovou stranu desky, označíme měděný drát pocínovat v jednodučernou tečkou. V těchto místech chém přípravku (obr. 4). Zhotovíme vrtáme otvory a pájíme spoje. Spoje ho z kovové trubičky 2 s vnitřním se mohou křížit, dodržíme-li jedinou průměrem 6 až 10 mm, kterou ohpodmínku: Po stejné propojovací neme do pravého úhlu přes kulatinu trase nesmí procházet dva rozdílné alespoň dvojnásobného průměru. spoje. Pro usnadnění práce při za- Trubičku upneme do svěráku za pojování si rubovou stranu desky delší konec a pak jí provlékneme síti s modulem roztečí 2,5 mm a vrtáme je pomocí přípravku pro souřadnicové vrtání, který umožňuje vrtat i několik desek zároveň s dostatečnou přesností.

drát 1, který chceme cínovat. Do trubičky vpravíme kousky cínové pájky 4 v takovém množství, aby po roztavení propan-butanovým hořákem byl ohyb trubky pod úrovní roztaveného kovu. Po roztavení pájky přidáme do obou konců trubičky trochu kalafuny 3. Touto lázní, udržovanou v roztaveném stavu, cínovaný drát pomalu protáhneme. Po skončeném cínování necháme v trubičce zatuhnout takový kousek drátu, abychom na něj mohli při příštím použití navázat další drát. Do desky s vyvrtanými otvory postupně vkládáme všechny prvky kreslené černě a spájením jejich vývodů s konci skobiček (kreslených černě) na rubové straně zajistíme jejich nehybnost (viz řez A-A na obr. 1). Po osazení lícové strany osazujeme desku skobičkami (kreslenými čárkovaně) z rubové strany a hned spoje pájíme. Přečnívající konce skobiček na obou stranách desky začistíme uštipnutím. STANISLAV VESELÝ

47

KOPÍROVACÍ ZAŘÍZENÍ K SOUSTRUHU NA DŘEVO POSTUP PRÁCE Podélné lože 1 zhotovíme z okenního úhelníku podle obr. 1. Neseženeme-li ho, lze použít i profil Jäkl, který patřičně upravíme. Po loži 1 pojíždí příčné lože 2, které vyrobíme podle obr. 2. Vybrání 7 x 20 mm slouží pro horní kuličko• Při výrobě nábytku a různých vá ložiska 37 uložená na čepech bytových doplňků se soustružený- 11, která zasadíme do čela suportu mi součástmi je velmi důležité, aby 3 a proti posunutí a otáčení je zajisjednotlivé díly byly opravdu stejné. tíme šroubem 47 zašroubovaným Problém vyřeší a jistotu poskytne do příčného lože 2. kopírovací zařízení (obr. 1), jehož Celo suportu 3 svaříme z ploché výroba je sice dost pracná, ale vý- tyče a úhelníku, na litery přišroubusledek stojí za to. Protože na něm jeme dvěma šrouby 45 texgumoisoustružíme podle předem zhoto- dovou pružnou podložku 2 1 . Abyvené plechové' předlohy, snadno chom eliminovali případné nerovdodržíme přesný tvar i průměr nosti okenního úhelníku a zároveň a všechny díly jsou tedy opravdu vymezili vertikální vůli, napružíme stejné. podložku 21 seřizovacím šroubem

48

34. Čelo 3 přišroubujeme kolmo na příčné lože třemi zapuštěnými šrouby M4 x 10 mm. Příčné lože 2 vyrobíme z ploché tyče (s uvedeným vybráním pro ložiska), k níž privaríme jednak dva úchyty pro přišroubování křížového držáku 13 (šrouby M3 x 8 mm), jednak vidlici pro vedení jezdce. V křížovém držáku 13 (obr. 3) jsou spodní ložiska uložena na čepech 12, zajištěných podložkami 22. K seřízení spodních ložisek s rovinou ložisek horních slouží seřizovači šrouby M3 (přítlačné či odtlačné). Boční vůli vymezíme seřizovacími šrouby 34. Jezdec (řez B-B na obr. 1) se skládá ze spodní texgumoidové desky 8 spojené se střední vodicí deskou 7 šroubem 38 a dále dvou

Obr. 1 49

Obr. 2

50

51

52

Rozpiska materiálu

horních destiček 6 krytých můstkem 5- Nůž 35 a kopírovací palec 36 vložený mezi destičky 6 upevníme dvěma šrouby 40. Nůž upevněný v jezdci prochází otvorem 1 5 x 5 mm v čele suportu 3 a je podepřen a bočně veden podpěrou 14, kterou přišroubujeme třemi šrouby 44 k čelu suportu 3. Nahoře přišroubujeme třmen 18, který přitlačuje nůž k podpěře. Na šroub 38 v jezdci otočně uložíme mezi dvě vložky 9 páku 20 zhotovenou podle obr. 4 a zajistíme ji dvěma maticemi 39. Druhý konec páky připojíme dvěma články 19 s čepy 33 k oku na příchytce na příčném loži. Čepy zajistíme proti vypadnutí závlačkami 49. Podle obr. 3 zhotovíme kryt nože 10. Ucha krytu slouží pro přišroubování k vidlici příčného lože 2, otvor v rameni pro uložení pastorku 31 a háček pro spojení s jezdcem pomocí tažné pružiny 51. Do dřevěné cívky 15 zalepíme hřídel (obr. 3), který jednak uložíme do otvoru 0 6 mm v úchytu příčného lože, dále do otvoru v ložisku 16 (obr. 2) přišroubovaném k vidlici a konečně do otvoru v podpěře 17 připevněné ke krytu nože 10. Na hřídel upevníme ozubené kolo 32, které vyrobíme podle obr. 4. Do tohoto kola zapadá pastorek 31, uložený v ramenu 10 a dále v podpěře 17. Na konec hřídele pastorku nasadíme kliku 54 a zajistíme ji šroubkem M3. Na hřídel s cívkou navineme dvě lanka 50 tvořící smyčku přes cívku. Jeden konec lanka upevníme k ramenu privarenému na loži 1 a druhý k napínacímu šroubu 25 zašroubovanému v držáku 24. Šroub prostrčíme otvorem 0 5,2 mm v podélném loži (pohled P na obr. 1) a zajistíme maticí. Ložiska zakryjeme krytem 4 (obr. 1) a boky suportu kryty 26 a 27 s nalepenou plstí sloužící jako stěrače. K příčnému loži 2 privaríme držadlo 23 svařené podle obr. 4. Zbývá ještě zhotovit přestavitelné upínky 28 a 29 na podélné lože. Slouží pro upevnění šablony podložkami 30 a šrouby 42. Na lože soustruhu upevníme dva příčné nosníky s drážkami, do nichž přišroubujeme podélné lože kopírovacího zařízení. Výšku nosníků volíme takovou, aby špička nože byla v ose vřetene soustruhu (řez A-A na obr. 1). Lože kopírovacího zařízení i šablonu upneme tak, aby bylo rovnoběžné s osou vřetene. Před soustružením musíme kopírovací zařízení seřídit. Mezi jezdce

53

a kryt vložíme vložku (asi 5 až 10 mm), špičku nože 35 dotlačíme na největší přetočený průměr a přitáhneme zadní šroub 40. Po té dorazíme kopírovací palec 36 na šablonu v nejširším místě a jezdce zajistíme druhým šroubem 40. Při soustružení postupujeme tak, že pravou rukou držíme držadlo 23, přičemž palcem tlačíme přes páku 20 nůž do řezu. Návrat z řezu zajišťuje pružina 51. Levou rukou točíme klikou 54, čímž přes pastorek 31 a ozubené kolo 32 otáčíme hřídelí s cívkou 15, na kterou se jedno

lanko navíjí a druhé odvíjí a tak je unášen celý suport po loži. Soustružíme postupně, dokud kopírovací

palec přesně nekopíruje šablonu po celé délce. JIŘÍ BOŠKA

ŘEZÁNÍ DIAMANTOVÝM KOTOUČEM II • Ve sborníku č. 86 jsme otiskli první část návodu a popsali zařízení v jednodušším provedení, s kotoučem 0 120 mm. V této části popíšeme soupravu složitější. ZAŘÍZENÍ S KOTOUČEM 0 200 mm je výrobně složitější, ale má mnohem lepší parametry (obr. 6 a 7). Umožňuje řezat předměty až do tloušťky 48 mm a maximální šířky odřezu 180 mm. Pohonná jednotka 1 je stejná, řezací kotouč 2 průměru 200 mm má středový otvor 0 35 mm, takže je třeba upravit upínací kotouč 3 i víčko 4 (obr. 8). Celý ochranný kryt 6,7 a 8 zhotovíme ze stejného materiálu jako u jednoduššího provedení, pouze jeho velikost upravíme podle obr. 8 a 9. Také princip posuvného držáku pohonu 10 je obdobný, pouze k objímce hnací jednotky 10.5 privaríme navíc upevňovací tyčku 10.7 (obr. 9), ke které přišroubujeme zadní čelo 7. Tato úprava přispívá ke stabilitě ochranného krytu. Čelo 7 je tedy přišroubováno celkem třemi šrouby 10.8. Vodní chlazení 11 zhotovíme stejně jako u varianty s 0 120 mm (obr. 2 v USS č. 86), upravíme pouze délku měřených trubek 11.6 tak, aby voda stříkala na kotouč v místě řezu. Pracovní stolek 12 je delší a je řešen odlišně (obr. 10) tak, aby se mohl pohybovat proti řezu v rozmezí 120° a aby ho bylo možné naklá-

54

55

Obr. 7

56

57

Obr. 9

58

Obr. 10

59

Obr. 11

60

Obr. 12

61

pět na obě strany o 45° vůči rovině kolmé k řezu. Desku stolku 12.1 (obr. 11) vyrobíme jako v předchozím případě buď z hliníkového profilu nebo ohnutím z hliníkového plechu. Na spodní stranu stolku přišroubujeme šrouby 12.3 z boku dvě vodítka 12.2 s otvory pro vodicí tyčky. Tyčky 12.4 uřízneme z mosazné kulatiny 0 8 mm, na koncích vyřízneme závit M8 a našroubujeme je do držáku vodicích tyčí 12.14. Čela vodicích tyčí spojíme přišroubováním spojovacího pásku 12.12. Sestava musí umožňovat volný pohyb stolku na vodicích tyčkách. Držák 12.14 spojíme při konečné montáži pomocí čepu 12.18 na svislý sloupek 12.15, který přivaříme na základní desku stojanu 13.1. Díky tomu lze desku stolku natáčet o 45° od vodorovné roviny. V žádané poloze upevníme stolek přitažením šroubu 12.19 (pomocí křídlaté matice) k ukazateli 12.16 upevněnému na držáku 12.14. Na ukazateli 12.16 si vyznačíme polohy natočení stolku ve stupních. Pro posun stolku musíme ještě zhotovit táhlo 12.6, které spojíme čepem 12.9 s pákou 12.5. Pod hlavu čepu vložíme podložku a spojení zajistíme závlačkou. Volný konec táhla přišroubujeme šroubem 12.11 k držáku vodicích tyčí 12.14. Mezi táhlo a držák musíme vložit distanční podložku 12.10. Páku připevníme čepem 12.8 k držáku posunu 12.7.

ČEPOVÉ FRÉZKY

Stojan 13 (obr. 12) je v tomto případě také poněkud složitější. K základní desce 13.1 privaríme hlavní sloup 13.2, k němuž nahoře privaríme výložník 13.3 a k němu pak svislý sloupek posunu 13.4. U výložníku 13.3 oba volné konce zaslepíme privarením víček. Rozměr sloupku 13.4 musíme dodržet přesně, aby se po něm mohla po-

souvat objímka 10.1. Při svařování je důležité dodržet kolmost všech dílů. K desce 13.1 privaríme i sloupek stolku 12.15. Při řezání postupujeme stejně, jako u zařízení s kotoučem 0 1 2 0 mm (USS č. 86, s. 61).

lze vybrousit v několika minutách, a to přesně na požadovanou míru, takže nejsme vázáni na rozměry, které připouští norma. To nejvíce oceníme například při restaurátorských pracech na přístrojích z oboru jemné mechaniky, a zvlášť u těch typů spojů, které byly vyrobeny před zavedením ČSN do praxe. Takto vyrobená frézka si - podle mého názoru - v ničem nezadá s výrobkem továrním. Její jedinou nevýhodou je relativní omezení hloubky drážky, což vysvětlím v dalším textu.

navrtáváků. Ty lze koupit mimo jiné v Kovobazarech (Praha 3, Husitská 5). Lze použít i jiné vhodné nástrojové oceli třídy 19 s tím, že takovouto ocel budeme muset sami kalit a že účinnost frézky bude horší. Výchozí průměr tyčky volíme alespoň o čtvrtinu až třetinu větší než bude požadovaná šířka drážky, kterou chceme frézovat. Čepová frézka je jednobřitý nástroj (obr. 1), kde excentricita břitu určuje průměr kružnice, po které obíhá, a tím i šířku drážky. Geometrie nástroje vyplývá z obr. 2. Míru s lze vypočítat ze vztahu

• Drážky pro klíny a pera (vsazené klíny) v hřídelích obrábíme tzv. čepovými frézami. Tyto frézky - pokud je vůbec lze koupit -jsou drahé a navíc se vyrábějí až od průměru dva milimetry výše. Jejich životnost je relativně nízká, protože vícebřité frézky o průměru menším než POSTUP VÝROBY 5 mm jen obtížně naostříme. Pilové Výchozím materiálem jsou celokotoučky pro tuto práci nelze pou- kalené, po povrchu broušené tyčinžít, protože vytvářejí dlouhé nábě- ky kruhového průřezu z rychlořezné hy, takže jimi vyrobené drážky ne- oceli 19 800 až 19 855 známé spízachytí pera axiálně. še pod názvem Poldi MAX a Poldi Čepové frézky si můžeme snad- Radeco. Stejně kvalitní materiál lze no zhotovit sami. Při troše rutiny je získat ze zlomených a vyřazených

62

ING. JAROSLAV STRAŠIL

kde s je šířka nástroje (viz kóta na obr. 2), Ď je průměr ocelové tyčky, ze které nástroj vybrušujeme a d je šířka požadované drážky.

brusu obrábí nástroj uspokojivé. Brit S, který určuje šířku frézované drážky, zůstává po celou dobu životnostř frézky neměnný, pokud se ovšem nerozhodneme ji přebrousit na menší šířku obráběné drážky. Po otupení ostříme nástroj výhradně broušením kuželové plochy B, čímž zkracujeme délku břitu S. Vrcholový úhel a, který svírá plocha B s břitem S limituje hloubku h, do které frézka může proniknout, při zachování kolmosti boků drážky. Tato hloubka se pohybuje v rozmezí jedno až dvojnásobku šířky drážky a je dána vztahem

obr.1

což znamená, že čím bude úhel a menší, tím hlubší drážku bude možno frézovat. Protože zmenšováním úhlu a vzrůstá opět choulostivost nástroje, není vhodné volit tento úhel menší než 20°. Pokud nemáme k dispozici frézku (stroj), lze drážky do hřídelů frézovat na soustruhu, jak je patrné z fotografie. Frézku upneme ve vřetenu soustruhu a obráběný hřídel v nožové hlavě, případně přípravku, který namísto nožové hlavy nasadíme. Pokud obrobek upínáme do nožové hlavy, je výhodné jej vložit mezi dvě prizmatické podložky, jak je patrno z obr. 3.

Brit S musí být po celé délce ostrý a rovnoběžný s osou nástroje. Úhel P volíme asi 75 až 80°. Čím menší tento úhel bude, tím lepší budou řezné vlastnosti, ale nástroj bude choulostivější. Výhodnější je proto volit úhel p co

největší, popřípadě až 90°, a plochu A vybrousit dutě, jak je naznačeno na náčrtu a je to patrné i u prostřední frézky na fotografii. Dutým výbrusem se zmenší úhel samotného břitu, aniž by se podstatně zmenšil profil nástroje. Ale i bez dutého vý-

Kromě drážek pro klíny a pera lze tyto frézky využít při všech frézařských pracích, vyžadujících použití časových fréz. Frézku lze použít jako frézičku do pantografické gravírky a lze s ní vyrábět i plošné spoje rytím. K tomu postačí obyčejná stolní vrtačka s dorazovým pravítkem. FRANTIŠEK LOUDA

63