UPOL Pedagogická fakulta Katedra výtvarné výchovy
Autorská kniha Diplomová práce Bc. Klára Vojtová
Vedoucí práce: akad. soch. Tomáš Chorý, ArtD. Olomouc 2015
1
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala pod vedením akad. soch. Tomáše Chorého, ArtD. samostatně a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu. V Olomouci, dne: Podpis:
2
Děkuji akad. soch. Tomáši Chorému, ArtD. za vedení diplomové práce, konzultace a hodnotné rady. Děkuji také mé rodině, partnerovi a všem, kteří mě podporovali.
3
Obsah
ÚVOD.......................................................................................................... 6
Teoretická část.......................................................................................... 7 PRENATÁLNÍ OBDOBÍ............................................................................. 8 Prenatální komunikace................................................................................. 8 Duševní vývoj.............................................................................................. 9 Začátky vývoje............................................................................................. 10 Vývoj smyslů................................................................................................ 12 Určení pohlaví.............................................................................................. 16 Působení hudby............................................................................................ 18 PŘEHLED VYBRANÝCH PUBLIKACÍ NA TÉMA PRENATÁLNÍ VÝVOJ............................................................................... 20 Knížky.......................................................................................................... 20 Ostatní.......................................................................................................... 27
Praktická část........................................................................................... 32 TVORBA KNÍŽKY...................................................................................... 33 Můj záměr.................................................................................................... 33 Realizace...................................................................................................... 36 Obal............................................................................................................. 40 Fotodokumentace......................................................................................... 41
4
Didaktická část......................................................................................... 42 DIDAKTICKÝ PROJEKT........................................................................... 43 1. projekt...................................................................................................... 44 2. projekt...................................................................................................... 47 Srovnání projektů........................................................................................ 51 Shrnutí ......................................................................................................... 52
ZÁVĚR........................................................................................................ 53
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.......................................................... 55 INTERNETOVÉ ZDROJE......................................................................... 56 SEZNAM OBRÁZKŮ................................................................................ 57 ANOTACE................................................................................................... 61
5
ÚVOD Pro svou diplomovou práci jsem si zvolila téma Autorská kniha, neboť přináší spoustu možností tvorby. Rozhodla jsem se zaměřit na prenatální vývoj, jelikož má sestra téměř před rokem otěhotněla a bydlela po celou dobu se mnou a s naší celou rodinou u nás doma, stalo se období jejího těhotenství pro mě velice zajímavým. Mohla jsem všechno sledovat zblízka a zaujalo mě více, než jsem čekala. Začala jsem se zajímat o průběh prenatálního období a čekání na miminko mě tak pohltilo, že jsem se rozhodla věnovat tomuto úžasnému a zázračnému vývoji výstup mé celé magisterské práce a popsat v něm každý měsíc, který má neteř strávila v bříšku. Vždy mě zajímalo těhotenství a teď jsem konečně měla šanci zaměřit se na něj hlouběji.
Mým cílem bylo vytvořit knížku pro děti, která by jim přiblížila vývoj miminka
v bříšku. Chtěla jsem, aby bylo jasné, že je nenarozené dítě vnímavé a i přesto, že je ještě schované uvnitř těla maminky a není vidět, už je i tak aktivním členem rodiny. Myslím si, že mnoho dětí tuto skutečnost neví. Proto jsem se snažila vymyslet projekt, který bych uskutečnila s dětmi ve škole a zjistila, jak obsáhlé jsou jejich znalosti.
Knížku jsem se rozhodla vytvořit podle příběhu Amy, děťátka mé sestry.
Potřebovala jsem proto její poznámky ke všem měsícům, abych se měla čím řídit. Dále jsem musela prostudovat jednotlivé etapy prenatálního vývoje, které mi měly napomoci k lepší orientaci ve světě uvnitř dělohy. Nejvíce mě zajímá duševní vývoj a vše, co nenarozené dítě vnímá a proč tomu tak je. Všechno jsem se snažila pochopit a nalézt cestu i přes různé pohledy na prenatální období, početí, narození atd.
Text diplomové práce jsem rozdělila na tři části – v teoretické části se zabývám
prenatálním obdobím a rozebírám vybrané publikace pro děti o vývoji miminka v bříšku, v praktické části se věnuji tvorbě autorské dětské knížky, v didaktické části vysvětluji tvoření s dětmi a analyzuji výsledky jejich práce.
6
Teoretická část
7
PRENATÁLNÍ OBDOBÍ Prenatální komunikace Prvním a nejdůležitějším komunikačním partnerem dítěte je matka. Jakmile se u něj více vyvinou smyslové orgány, může s ním navázat kontakt každý, kdo má zájem. Díky této komunikaci dostává nenarozené dítě své místo v rodině i v celém lidském světě.
Když je žena poprvé těhotná, cítí první pohyby dítěte až kolem 20. týdne těhotenství.
Je to zejména proto, že ještě nedokáže zcela rozeznat pohyby nenarozeného dítěte a může je zaměnit s nadýmáním nebo s pohyby střev. Ženy, které jsou těhotné podruhé, už cítí miminko dříve, často kolem 18. týdne, protože jejich břišní stěna je citlivější. Záleží i na poloze placenty. Jestliže je umístěna na zadní straně dělohy, cítí žena pohyby dříve, než když je na přední straně.
Matka a dítě spolu nejdříve komunikují na duševní nebo citové úrovni. Některé
ženy už vědí první den od početí, že jsou těhotné, cítí to. Nastávající matky často na své miminko myslí, hladí bříško, mluví s ním v duchu i nahlas, navazují s ním kontakt, někdy si dítě vyžádá samo dotek matky tím, že na něj reaguje kopnutím. Odborníci dosud nevědí, co z toho dítě opravdu vnímá. Jisté je, že všechny citové prožitky matky se přenášejí i na dítě. Již ve čtvrtém měsíci dítě vnímá doteky, od sedmého měsíce slyší. Miminko, které už od počátku cítí, že je milováno, lépe prospívá a je velká pravděpodobnost, že z něj vyroste spokojené a vyrovnané dítě. Duševní život před narozením je ale ještě příliš neprobádaný, jisté je, že je prenatální komunikace velmi důležitá. Projevovaná rodičovská láska už od počátku těhotenství posiluje důvěru dětí v sebe sama a ve své okolí. Pro rodiče je to také přínos v tom, že potom více věří ve své vlastní rodičovské schopnosti. Prenatální komunikace podporuje vztahy, poskytuje podněty, díky kterým se děti duševně i tělesně lépe vyvíjejí, zvyšuje citlivost – kdo chce svému dítěti lépe porozumět po narození, musí se učit, jak citlivě reagovat na jeho potřeby. V těhotenství je k tomu dostatek příležitostí, musí se jen využít. 1
1 TEUSEN, Gertrud a GOZE-HÄNEL, Iris. Prenatální komunikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2003. 79 s. Průvodce výchovou v rodině. ISBN 80-7178-753-1.
8
Obr. 1 Komunikace s miminkem v bříšku
Duševní vývoj Dnes je jasné, že se dítě duševně vyvíjí již v prenatálním období. Prenatální vývoj ukazuje, že tělo a duše jsou spojeny, ať jde o oplodněné vajíčko, zárodek či ještě nenarozené dítě, vždy je to živá bytost, která má v sobě tělesné i duševní komponenty v jednom celku. Lidský tvor nevzniká tak, že buňky nejprve vytvoří tělo a potom k němu až časem přibude duše, nýbrž že se obě části vyvíjejí současně. Nemůžou se od sebe oddělovat. 2
Pochopení tohoto vývoje je složitá věc. Psychický vývoj jde ruku v ruce s vývojem
tělesným, proto je potřeba zabývat se obojím, aby se našel ten správný postup a postoj ke všem otázkám a odpovědím okolo prenatálního období. Například vnímání světa kolem by nešlo bez vytvoření kůže, končetin, mozku atd. Vše spolu souvisí, je to jako skládačka, která do sebe kousek po kousku zapadá, až je vše vytvořeno. Ale tím to nekončí, celý život na sebe lidé nabalují další a další zkušenosti, které je obohacují a dávají smysl jejich životu.
V prenatálním období už funguje mimika, plod tak může dát najevo, jak se zrovna
cítí. Když je dítě spokojené, má hladký obličej, podélné vrásky se mu vytvoří při bolesti, čelo vraští při pozorném pohledu a zvědavosti. Mimika umožňuje dítěti sdělovat své city a prožitky, dávat tak najevo spokojenost nebo vyděšenost. 2 HÜTHER, Gerald a WESER, Ingeborg. Tajemství prvních devíti měsíců: vývoj dítěte před narozením. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010. str 32-34. Rádci pro rodiče a vychovatele. ISBN 978-80-7367-763-3
9
Začátky vývoje První dny vývoje lidského života jsou velice zajímavé. Splynutím dvou buněk vznikne nový život. Tento proces je jedinečný, neboť se v tuto chvíli spojí a smíchají dědičné vlohy matky a otce a začíná se rozvíjet další lidská bytost, která bude neopakovatelná, individuální. Okem neviditelná oplodněná vaječná buňka (embryo) potom podstupuje nepříliš lehkou cestu do dělohy, kde najde ideální místo k uhnízdění. Trvá to asi tři nebo čtyři dny. Sliznice dělohy se mezitím na tohoto hosta připraví, rozbují, dobře prokrví a vytvoří vhodné prostředí pro vývoj.
Obr. 2 Embryo staré 28 dní
V prvních týdnech vývoje se odehrávají velké změny. Zakládají se všechny
životně důležité systémy, vzniká placenta, která je prvním domovem dítěte a je s ním spojená pupeční šňůrou, zde jsou tři velké cévy. Jedna odvádí odkysličenou krev do placenty. Zde se krev obohacuje okyslík a živiny a dalšími dvěma cévami putuje zpět k dítěti. Organismus ženy je na toto připraven díky těhotenským hormonům – těhotná žena má v těle asi o litr krve více než ostatní ženy. Mnozí lidé si myslí, že krev ženy protéká placentou do těla nenarozeného dítěte a poté proudí zpět. Není tomu tak. Výměna živin se uskutečňuje stěnami cév. Díky tomu je dítě chráněno před škodlivými látkami. Bohužel existují látky, které dokážou překonat tuto bariéru, patří k nim alkohol, drogy, nikotin, léky atd. I když tyto látky nemusí stoprocentně dítěti ublížit, těhotná žena by se jich měla vyvarovat. Působením a následky těchto látek se zabývá vědecká disciplína
10
teratologie. Naopak existují látky, které jsou velice žádoucí, patří k nim například kyselina listová a vitamin B. Také plodová voda je pro plod důležitá. Skládá se z 99% z čisté vody, dále z moči a kožních buněk dítěte, z hormonů a živin z placenty. Působí jako ochrana před teplotními výkyvy a infekcemi, proti hluku a otřesům, zásobí dítě živinami, pomáhá ke vzniku polykacího reflexu a procvičuje funkci ledvin – dítě stále polyká tekutinu a vylučuje ji zpět. Aby plodová voda nerozmočila kožní buňky, vzniká na celém těle žlutobílá hmota, tzv. mázek (při porodu po vypočítaném termínu už dítě většinou tuto ochranu na sobě nemá, proto má novorozenec „svraštělé“ ručičky). Plodová voda tedy dítě chrání a hřeje, placenta ho vyživuje. 3 4
V mnoha kulturách nahlížejí na placentu se zbožnou úctou, přikládají jí
mimořádnou léčivou sílu. Lidé zakopávají placentu na výjimečných místech. Např. na Bali je považována za duchovní sestru dítěte a dodnes ji omývají, parfémují a slavnostně pohřbívají.
Obr. 3 Embryo s placentou staré asi 45 dní 3 JONAS, Rainer. Zázračná cesta na svět: kronika 38 týdnů cesty do života s jedinečnými fotografiemi od početí až k porodu. Vyd. 1. Praha: Slovart, 2001. str. 85-96. ISBN 80-7209-354-1 4 HÜTHER, Gerald a WESER, Ingeborg. Tajemství prvních devíti měsíců: vývoj dítěte před narozením. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010. str. 41-49. Rádci pro rodiče a vychovatele. ISBN 978-80-7367-763-3
11
Ve starém Egyptě považovali placentu faraóna za vtělení jeho duše a za jeho
nadpřirozeného ochránce. V některých kulturách placentu po porodu snědí – dělá to tak mnoho savců, např. kočky a psi. Dnes se u nás zachází s placentou jako s biologickým odpadem.
V děloze nejdříve embryo nemá žádnou krev, žíly ani srdce. Živiny dostává ze
žloutkového vaku, který ale brzy zmizí. Kolem čtrnáctého dne se vytvoří cévy, které spojují embryo s placentou. Ve dvacátém druhém dni už je připravena srdeční trubice, která zahajuje svou práci a při ultrazvuku už je vidět zřetelné rychlé pulzování. Na monitoru ještě laické oko embryo sotva rozezná, tlukot srdce ale dokazuje, že tam skutečně je nový človíček. V dalších dnech se tato trubice ohýbá, mění se – vytvoří se komory a předsíně, chlopně, celkově se zpevní a pulzování se změní ve zcela zřetelný tlukot srdce. Srdíčko nenarozeného dítěte tluče asi dvakrát rychleji než srdce matky. Současně se srdcem a oběhovým systémem se začínají vytvářet také plíce, dýchání jsou ale schopné až krátce před termínem porodu. Neznamená to, že by celou dobu byly v nečinnosti, nenarozené dítě do nich nasává plodovou vodu a zase ji „vydechuje“, tak posiluje jejich svalstvo. 5
Vývoj smyslů Hmat a pohyb První smyslový orgán, který zahajuje svou činnost, je kůže – je nejdůležitějším smyslovým orgánem. Nejdříve reagují na dotyk rty, obličej a genitálie. Postupně se citlivost na dotyky stále zvyšuje, ve čtrnáctém týdnu vnímá dotyky téměř po celém těle, jen na zádech a lebeční stěně ne. Dítě může samo navazovat kontakt se svým okolím. Pomocí ultrazvuku můžeme sledovat, jak dítě chytá pupeční šňůru, cucá si své končetiny a dotýká se svého těla. K dotyku také dochází, když matka láskyplně položí ruce na břicho.
Kůže je smyslovým orgánem, který činí tělo citlivým, neustále podává informace
o okolním prostředí. Hmat má pro vývoj dítěte veliký význam, umožňuje dítěti získat první zkušenosti se svým tělem, vnímat sama sebe.
Od čtrnáctého týdne začíná pro dítě čas nejúžasnějších pohybů a činností. Dítě
se různě kroutí, předklání, kope, skáče, ohýbá se, koulí se ze strany na stranu a dělá různé kotrmelce. Toto vše již dokáže ve čtvrtém měsíci, když je teprve kolem 11 cm 5 JONAS, Rainer. Zázračná cesta na svět: kronika 38 týdnů cesty do života s jedinečnými fotografiemi od početí až k porodu. Vyd. 1. Praha: Slovart, 2001. str. 37-40. ISBN 80-7209-354-1
12
velké a má 80 g. Pohyb je v prenatálním období pro vývoj miminka velmi důležitý. Slouží k vývoji svalstva, pohyblivosti kloubů, k souhře nervových buněk a k výstavbě nervových vláken. 6
Obr. 4 Ještě nenarozené dítě staré 16 týdnů
Sluch V prvních dnech ještě embryo žádné patrné náznaky uší nemá. Přibližně v osmém týdnu lze rozeznat droboučké kolečko – ušní boltec. Před koncem čtvrtého měsíce jsou již uši hotové a mají jedinečný tvar, který se dědí stejně jako další dispozice například pro vlnité či rovné vlasy. V buddhismu se podle tvaru ušního boltce usuzuje charakter člověka. Buddhu zobrazují s přehnaně dlouhými ušními lalůčky, jelikož to u nich značí dobrotu.
Dítě uvnitř dělohy slyší tlukot matčina srdce, zvuk střev a jiných vnitřních orgánů,
může se k tomu připojit i škytavka, placenta vydává také jakýsi nepřetržitý „šum“. Později si matky mohou všimnout, že jejich novorozence ukolébá ke spánku vysavač nebo jízda v autě. Příčinou je zvuk, který miminku připomíná šumění placenty. Zvenčí slyší dítě také zvuky. Důležitý je pro něj hlas matky. Odkdy ale dítě slyší, není zcela známo. Někdy po dvacátém týdnu začíná reagovat na zvukové podněty. Tiché tóny se jeví, jakoby je poslouchalo, hlasitých se leká. Někdy na ně reaguje pohybem, jindy své pohyby kvůli zvuku naopak přeruší. Tlukot matčina srdce dítě uklidňuje. Když novorozenci slyší zvuk 6 Tamtéž str. 65
13
matčina srdce, méně pláčou a jsou v celkově lepším rozpoložení. Stačí k tomu, když je maminka vezme do náručí a přiblíží je tak známému a nejoblíbenějšímu místu blízko jejího srdce. Matčin hlas mají taky nejraději. V nitroděložním světě slyší dítě hlas matky jako přes reproduktor, doprovází ho po celou dobu těhotenství, může ho vnímat nejlépe a věnuje mu největší pozornost, dává mu pocit jistoty a bezpečí. 7
Díky plodové vodě vnímá dítě zvuk z venku jinak. Slyší především hlubší hlasy,
lépe vnímá mužský hlas než ženský. Slyší lépe bubny než housle, nevnímá jednotlivá slova, ale melodii řeči.
Obr. 5 Konec desátého vývojového týdne
Zrak Oční váčky vznikají od dvacátého druhého dne a od dvacátého osmého dne je už patrný základ oka, v osmém týdnu už jsou oči kompletní. Ke každému oku postupně roste víčko, které ho potom chrání před plodovou vodou a oči jsou připravené znovu se otevřít kolem 7 HÜTHER, Gerald a WESER, Ingeborg. Tajemství prvních devíti měsíců: vývoj dítěte před narozením. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010. str. 65-68. Rádci pro rodiče a vychovatele. ISBN 978-80-7367-763-3
14
dvacátého šestého týdne. 8
V děloze je tmavé prostředí, do kterého pronikají jen malé paprsky světla, dítě
vnímá například, když se jeho maminka opaluje na slunci v plavkách. Již v sedmém měsíci otevírá a zavírá oči, vidět začíná pořádně ale až po narození, v době, kdy dostává vizuální podněty, které zrak stimulují. Jako první se pak naučí rozeznat obličej matky.
Obr. 6 21. týden vývoje
Čich a chuť Pro čich je potřeba vzduch, ten ale v děloze není. V plodové vodě se ale vyskytují jiné látky, které mohou stimulovat čich i chuť, proto se nedají tyto dva vjemy uvnitř dělohy oddělit. Plodová voda chutná podle toho, co právě matka jí. Čím je sladší, tím víc ji dítě pije. Když je hořká, dítě nasává a polyká méně. Narozené dítě pozná svou matku podle vůně mateřského mléka. Prsní bradavky jsou také cítit určitými feromony, které byly v plodové vodě. Dítě již v bříšku ví, jak „voní“ místo, kde je v bezpečí, kde dostane jídlo – to místo se jmenuje matka. 8 JONAS, Rainer. Zázračná cesta na svět: kronika 38 týdnů cesty do života s jedinečnými fotografiemi od početí až k porodu. Vyd. 1. Praha: Slovart, 2001. str. 74-75. ISBN 80-7209-354-1
15
Při zkoumání chuti a čichu v prenatálním období byla zvolena skupina těhotných
žen, které měly rády anýz a jedly ho bez omezení. Druhá skupina žen žádný anýz nejedla. Bylo zjištěno, že anýz patří mezi látky, které se dostanou do plodové vody a plod tak může pít tekutinu s jeho příchutí. Po porodu dostali novorozenci z obou skupin přičichnout k vůni anýzového oleje. Pozitivně reagovali ti, jejichž matky anýz jedly, ostatní neukázali žádnou reakci. 9
Určení pohlaví Pohlaví se začíná vyvíjet až po sedmém týdnu vývoje, ale určit jej lze až od třetího měsíce. I dnes se stane, že matka až do porodu neví přesně, jestli se jí narodí chlapeček nebo holčička. Někteří rodiče se chtějí nechat překvapit a pohlaví vědět předem nechtějí. Někdo zkouší odhadnout podle starých rad a předpovědí, kdo se v bříšku ukrývá. Například podle toho, jestli má budoucí maminka bříško špičaté a když jí to v těhotenství moc sluší, předpokládá se, že miminko bude chlapec, naopak, když je méně atraktivní očekává se děvče.
Mužské či ženské pohlaví určují chromozomy. Pohlavní chromozomy X a Y
podněcují vývoj chlapce, chromozomy X a X děvče. Vše se rozhodne ve chvíli spojení ženské vaječné buňky, která má vždy chromozom X, s mužskou semennou buňkou, která může přinést chromozom X či Y. Ultrazvuk Díky ultrazvuku může maminka vidět své děťátko ještě v děloze. Je zde využito mechanického vlnění o vyšší frekvenci, než je běžně slyšitelný zvuk. Čím větší je hustota tkáně lidského těla, tím více paprsků se odrazí. Tyto paprsky jsou přijímány sondou, která je zároveň i vysílá. Kost se pak jeví na obrazovce díky své hustotě velmi světlá, tekutina tmavá a měkké tkáně mají různé odstíny šedé barvy. Díky ultrazvuku a krevnímu vyšetření se dokáže odhalit až 97 % vývojových vad. 10
2D ultrazvuk je dostupný pro všechny, zpočátku poskytuje klíčové informace
o těhotenství. Kolem dvanáctého týdne se provádí kvůli zjištění co nejpřesnějšího odhadu termínu porodu. 9 HÜTHER, Gerald a WESER, Ingeborg. Tajemství prvních devíti měsíců: vývoj dítěte před narozením. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010. str. 63-64. Rádci pro rodiče a vychovatele. ISBN 978-80-7367-763-3 10 HOUROVÁ, Martina, KRÁLÍČKOVÁ, Milena a UHER, Petr. Vývoj miminka před narozením: od embrya k porodu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007. str. 97-100. Pro rodiče. ISBN 978-80-247-1942-9
16
Ultrazvuk mezi osmnáctým a dvacátým třetím týdnem slouží k detailnímu
pozorování miminka. Zde se prohlédne každý orgán v jeho těle: hlava (mozek, obličej), páteř, srdce, ledviny, játra, močový měchýř, nohy a ruce. Zhruba u 70 % případů lze úspěšně zjistit pohlaví dítěte, u zbylých 30 % kvůli poloze nelze vidět pohlaví. Tento ultrazvuk je velice důležitý, ukazuje vývoj plodu, zda je vše v pořádku, nebo jsou zachyceny nějaké vady – neumožňuje však přesnou diagnózu, nýbrž dokáže předpovědět zvýšené riziko. 11
Obr. 7 Snímek z 2D ultrazvuku
3D a 4D ultrazvuk 2D ultrazvuk neposkytuje mnoho informací o emocích a chování dítěte, navíc neodborník se musí hodně snažit, aby v něm něco viděl, lékař každému musí vysvětlit obraz na obrazovce. Díky 3D (trojrozměrnému) ultrazvuku je ale možné více se dostat do prenatálního světa. Jeho ultrazvukové vlny sbírají odražené zvukové vlny v objemech, které lze zobrazit ve třech dimenzích, obraz lze aktualizovat 3krát nebo 4krát za sekundu (4D). Díky němu mohou rodiče vidět pohyby, výrazy obličeje a náladu dítěte, porozumí obrazu ve stejnou chvíli, jako lékař. Jejich děťátko jim může „mávat“, cucat si paleček, usmívat se či mrkat očima. Tato zkušenost je nezapomenutelná a téměř nezaměnitelná s jiným okamžikem během těhotenství. 12 11 Určení pohlaví dítěte. Naše porodnice [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.naseporodnice.cz/urceni-pohlavi-ditete.php) 12 CAMPBELL, Stuart. Podívej, jak rostu !: jedinečný, trojrozměrný pohled na vývoj dítěte v děloze týden po týdnu. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2004. str. 3-9. ISBN 80-204-1120-8
17
Obr. 8 a 9 Snímky z 3D ultrazvuku
Amniocentéza a její působení na dítě Amniocentéza je metoda odběru plodové vody a slouží k jejímu vyšetření. Může se obvykle provádět po dokončeném šestnáctém týdnu těhotenství. Do dutiny plodového vejce se zavede jehla, která nasaje 15-20 ml plodové vody. Aby nedošlo k poranění placenty nebo plodu, provádí se pod kontrolou ultrazvuku. U této metody je riziko vyvolání potratu (1 % případů), proto se provádí jen v případě nutnosti, když je zjištěno ohrožení plodu.
Při odběru plodové vody byly nalezeny důkazy o strachu dítěte z cizího předmětu,
který se objevil v jejich blízkosti. Díky ultrazvuku se dá zpozorovat, co miminko při zákroku dělá. Některé se odtáhne pryč a čeká bez hnutí, poté se opět navrátí do normálního stavu, avšak navracení může trvat i několik dní. Nastaly i situace, kdy se dítě snažilo odstrčit jehlu pryč rukou či nohou. Není jasné, zda se dítě takto chová vědomě, zato je zjištěné, že po amniocentéze dítě produkuje větší množství stresových hormonů. 13
Působení hudby Hudba je důležitá jak pro maminku, tak pro její miminko. Působí na ně harmonicky, příjemně. Přispívá i k lepšímu vývoji a psychické rovnováze děťátka. Dítě v bříšku vnímá všechny zvuky jak zevnitř, tak z venku, některé se mu líbí a jiné nikoli. Maminka většinou pozná, zda se jí uvnitř těla dítě snaží prokopat, jen aby ten zvuk už nemuselo poslouchat, 13 CHAMBERLAIN, David B. Pohled do mateřského lůna: vědomé dítě od početí ke zrození. 1. vyd. Praha: Kořeny, 2014. str. 135-149 ISBN 978-80-905766-5-0
18
nebo se spokojeně pohybuje a trochu kope „do rytmu“.
Pokud maminka poslouchá často jednu melodii, která ji uklidňuje, působí tak i na
své miminko. Jakmile mu po narození pouští stejnou hudbu, děťátko ji pozná a může u ní usínat nebo ho uklidnit, když pláče. Působí na něj pocitem bezpečí, jako když bylo ještě v bříšku. Zpívání matky ke svému schovanému tvorečku má také blahodárný účinek, vždyť ona a její hlas je to, co zná dítě nejlépe.
Účinkem hudby na lidi, těhotné ženy i miminka se zabývá muzikoterapie. Využívá
k tomu jako prostředky lidské tělo, hlas a hudební nástroje – klavír, kytaru atd. Nástroje jsou většinou z přírodních materiálů, mnohdy i ručně vyráběné, protože vydávají přirozený zvuk a působení na klienty je harmonické. S muzikoterapií se dnes můžeme setkat i při porodu, jelikož doprovod relaxační hudby má uklidňující a pozitivní účinky na jeho celý průběh.
19
PŘEHLED VYBRANÝCH PUBLIKACÍ NA TÉMA PRENATÁLNÍ VÝVOJ Dnes existuje několik publikací, filmů a dalších zdrojů, kde se děti mohou setkat s prenatálním vývojem. Některé jsou rozebrány níže.
Knížky „Už to vím“ (R. Masaracchiová a U. Taschnerová) Už to vím je knižní řada určená dětem od dvou do sedmi let. Nabízí široký záběr a několik dílů, ve kterých jsou dětem přiblíženy všechny situace týkající se příchodu miminka na svět: o těhotenství, porodu, péči o miminko a kojení, dvojčatech, o některých problémech např. rozštěp rtu a patra, o smrti atd. Knížky jsou určeny k předčítání a prohlížení, jsou napsány srozumitelně a obsahují mnoho obrázků. Čtení v nich je veselé a hravé.
10 Obr. Ukázka z knížky Maminčino bříško
Díl Maminčino bříško je přímo zaměřen na těhotenství. Je vyprávěn z pohledu
šestiletého Pavla, který už má jednu mladší sestru a jehož rodiče čekají dalšího potomka. Příběh je napsán formou rozhovorů, které vede doma spolu s rodiči, kteří mu vysvětlují, co se s maminkou a miminkem děje. Téměř každá stránka je doplněna otázkami, na které
20
děti mají odpovědět např. „Kde v maminčině bříšku roste miminko ?“ Zjišťují, zda a jak děti chápou předešlý text. Některé slovní výrazy použité ve vyprávění nejsou vhodné pro děti, nejsou nijak vysvětleny a děti je tudíž nemohou chápat. Dále jsou zde pasáže, které nepatří dětem, nýbrž jejich rodičům. Například kapitoly „Volba místa k porodu, Praktické tipy ke kojení“ atd. jsou napsané příliš odborně, tříleté ani sedmileté dítě tomu určitě neporozumí. Jelikož je knížka určená dětem, není zcela jasné, proč jsou zde tyto kapitoly uvedeny. Pro někoho by ale mohlo být výhodou, že v knize jsou jak informace pro děti, tak i doplňující informace pro rodiče. Pozitivní v knížce je pohled na porod jako normální běžnou věc, při které je i přínosná přítomnost porodní asistentky, ukazuje, že vše jde normální cestou bez utišujících léků, od bolesti mohou pomoci jiné věci, jako teplá voda nebo masáž. „Bříško, bříško, kdo v tobě bydlí ?“ (M. Pešková) Knížka Bříško, bříško, kdo v tobě bydlí ? vznikla pod Nadací Naše dítě. Je to poetická učebnice pro nejmladší děti a žáky základních škol. Už na první pohled působí jakýmsi hřejivým dojmem. Ilustrace uvnitř jsou laděny do teplých barev, většina do červené, která ukazuje lásku, která je kolem miminka a hřeje ho, je jí obklopeno. Celek působí klidným, vyváženým dojmem.
Šestý měsíc – „Haló, mami“ „Bříško se mamince krásně vyboulí, Malý špunt se však ven nechystá, Uvnitř jen šikovně metá kotouly, Tak, jako v cirkusu artista.“ 14
Obr. 11 Ukázka z knížky Bříško, bříško, kdo v tobě bydlí? 14 PEŠKOVÁ, Miriam. Bříško, bříško, kdo v tobě bydlí. 1. vyd. Jince: Amenius, 2008. 24 s. ISBN 978-80-903900-1-0
21
Ilustrace jsou doplněny textem. Každý měsíc prenatálního vývoje, od oplození po
narození, má svou básničku o tom, co se v bříšku s miminkem zrovna děje. Básničky jsou vtipné, čtivé, přizpůsobené i pro uši nejmenších posluchačů. „Andílek ve vodách“ (R. Domanová) Kniha Andílek ve vodách byla vytvořena pro nastávající maminky, které už jedno dítě doma mají. Tato kniha jim má pomoci vysvětlit malému sourozenci, co se děje u maminky v bříšku.
Knížka je psána z pohledu děťátka uvnitř v bříšku a ještě chvíli po narození. Po
celou dobu ho doprovází jeho anděl. Společně vedou rozhovory, dítě se ho ptá na všelijaké otázky týkající se situací, které se mu právě staly, např. Proč už tam nemá tolik místa ? Co se to děje ? Až půjde do jiného světa, kam půjde anděl ? Příběh je napsán z náboženského pohledu, že má každý člověk svého anděla strážného, který ho hlídá na všech cestách životem a nikdy ho neopustí.
Ilustrace týkající se světa uvnitř v těle matky jsou zpracovány tajemně, jako
kdyby tam byl nějaký poklad. Jakmile už je děťátko na světě, všude je světlo a kouzlo z předchozích stran trochu zmizí. Celá kniha připomíná zpracováním Malého prince ztraceného na jiné planetě. Sympatická je na knížce její velikost, není ani velká ani malá, zkrátka tak akorát.
Obr. 12 Ukázka z knížky Andílek ve vodách
22
„Jak děti přicházejí na svět“ (J. Martincová) Jak děti přicházejí na svět je kniha od MUDr. Jany Martincové, která se zabývá zdravotnickým vzděláváním veřejnosti. Je zaměřena na sexuální výchovu dětí od dvou do deseti let a snaží se, aby děti vnímaly lásku dvou dospělých lidí a akt zrození dítěte jako přirozenou součást života, bez žádných smyšlených povídaček a zamotaných příběhů. Publikace je zpracována jako rozhovor mezi matkou a dítětem. Kniha je určitě dobrým vodítkem pro rodiče, kteří občas nevědí, jak mají správně odpovědět na otázky dítěte týkající se zrození a sexu.
Obr. 13 Ukázka z knížky Jak děti přicházejí na svět
Zpracování celé publikace je dost problematické. Kniha nevypadá na první pohled
vůbec zajímavě, ilustrace v ní jsou jak ze špatného japonského komiksu. Těžko říci, jestli byl záměr přiblížit se japonským animovaným filmům, které v současnosti běží často v televizi a dětem se určitě líbí, pokud ano, moc se to nepovedlo. Některé ilustrace v knize jsou nevhodné. Např. na str. 29 je nakreslená nahá žena – „maminka“, která vypadá spíš jako postavička z animovaného pornofilmu se silikonovými ňadry. Obrázek porodu je
23
také zvláštní. Lidé zahaleni v zelených pláštích se zelenými rouškami kolem úst, vidět jim jsou jen zvláštní oči, připomínají spíše mimozemšťany než doktory. Navíc se zde vyzdvihuje jen porod pod vedením doktora v nemocnici, kterého musí rodička poslouchat. V dnešní době, kdy má rodička možnost různého vedení porodu, není určitě nejlepší říkat dětem, že jen takto vypadá správný porod.
Další výtka se týká textu. Font písma není zrovna dobře zvolený, není dobrý ke
čtení, bolí z něj oči. Problematická je i sazba textu, různé mezery mezi řádky, pomlčka na začátku řádku atd. Každá strana má nahoře barevný okraj s obrázkem, který je mnohdy zbytečný, jelikož má kniha formát téměř A4 papíru, naznačuje tento okraj spíš záměr trochu knížku něčím „vycpat“, aby v ní nebylo prázdno. Ale použitý způsob řešení není vhodný. Možná by knize pomohlo, kdyby byla poloviční.
Na druhou stranu se musí uznat, že způsob podání celého průběhu těhotenství
se opravdu vydařil. Vše je srozumitelně vysvětleno tak, aby to pochopilo malé dítě. Nejsou zde odborná slova, kterým by dítě neporozumělo. Pokud se přeci jen objeví, jsou vysvětlena jiným slovem, které dítě chápe. U ostatních knížek jsou různé mezery ve vysvětlování, hlavně v části oplození, kde jsou často použita nevhodná slova. Je velká škoda, že knížka „Jak děti přicházejí na svět“ má obrovské mezery ve zpracování, velice jí to škodí. Nápad byl přínosný, ale bohužel je vidět, že autorka a ilustrátorka neměly moc zkušeností s psaním a ilustrováním knih. Za úvahu by stálo poradit se s odborníky přes typografii a ilustraci a publikaci přepracovat. „Jak jsem přišel na svět“ (K. Janouchová) Kniha vypráví o tom, jak děti přicházejí na svět. Probíhá zde poutavý rozhovor mezi dítětem a vypravěčem, který mu celý proces vysvětluje, od seznámení maminky s tatínkem až po narození a první dny miminka. Knížka se jako jediná nejdříve zabývá i světem, ve kterém dítě mohlo žít před tím, než se narodilo. Poukazuje i na možnost adoptování, když rodiče nemůžou mít vlastní děti.
Ve srovnání s předchozí knihou je „Jak jsem přišel na svět“ mnohem zajímavější,
poutavější. Celých devět měsíců, které děťátko v bříšku prožívá, je zde vnímáno jako velké dobrodružství. Ilustrace jsou také vhodnější a veselejší. Vytknout by se dalo jen to, že v textu není zřetelně rozlišeno, co říká vypravěč a co dítě.
24
Obr. 14 Ukázka z knížky Jak jsem přišel na svět
„Povídej mi, jak jsem se narodila“ (V. Jirásková) Kniha je věnována dětem a nastávajícím maminkám a tatínkům. Zaměřuje se na radostné očekávání narození miminka zakončené přirozeným porodem s pomocí porodní asistentky a v doprovodu duly a doktora – porodníka. Další důraz klade na kontaktní rodičovství, kojení a nošení miminka. Vše ukazuje jako normální součást běžného života.
Obr. 15 Ukázka z knížky Povídej mi, jak jsem se narodila
25
Kniha je zpracována velice jemně, s láskou, už na první pohled působí příjemně.
Příběh uvnitř ukazuje, jak má mít těhotenství a porod přirozený a klidný průběh, že je to jedinečná a radostná událost. Pastelově laděné ilustrace dokonale ladí s textem a s tím, co chce kniha říct. „Jak přicházejí děti na svět ?“ (Pilar Migallón Lopezosa a kol.) Knížka „Jak přicházejí děti na svět“ seznamuje děti s procesem oplodnění a s informacemi o těhotenství, porodu a příchodu na svět nového člena rodiny. Celý příběh je psán z pohledu vypravěče, avšak je z něj cítit jakýsi neosobní přístup. Text je suchý, vážný, vůbec není poutavý a někdy až příliš odborný. Dětem určitě přiblíží danou problematiku, ale jazyk, který je použit, není pro děti dostatečně přizpůsobený. Průběh těhotenství a celý prenatální vývoj je přeci zázrak, tak by se na něj mělo také pohlížet, ne jako na nudnou věc, která se děje každý den a není to nic zvláštního a neobvyklého.
Obr. 16 Ukázka z knížky Jak přicházejí děti na svět ?
26
Ostatní „Byl jednou jeden život – Zrození“ (1986) „Byl jednou jeden život“ je francouzský animovaný seriál pro děti, který se zabývá lidským tělem. Má několik dílů týkajících se stavby a funkce jednotlivých vnitřních orgánů člověka. Vše je zpracováno vtipně, není to složité, ale přitom docela reálné. Děti se při sledování baví a zároveň se učí. Každá epizoda má 25 minut, tudíž není dlouhá a naprosto vyhovuje dětem.
Některé části jsou více zajímavé, u některých se dají najít výtky, např.
nesrozumitelnost: v díle Zrození se nachází něco jako malí žlutí čertíci s písmenky na tělech, že by to byly buňky, bílkoviny ? Není to srozumitelně vysvětleno, člověk potom
Obr. 17 Ukázka ze seriálu Byl jednou jeden život, Zrození
tápe, je zmaten, ztrácí se v pojmech a v tom, k jaké postavičce co patří, jakou má funkci a co se vůbec zrovna děje ? Dále jsou zde pasáže, které se opakují v různých částech příběhu, nejsou ale tolik důležité, proto by bylo lepší, kdyby byly nahrazeny dalšími scénami, seriál
27
by byl víc srozumitelný a neokoukaný. Za zmínku také stojí konec epizody, kdy se dítě narodí stresovým porodem – násilně se narovná a propleskne, aby začalo plakat. Jelikož seriál vznikl v roce 1986, je pochopitelné, proč je ukončen právě tímto způsobem porodu. Do naší doby se nehodí. Dnes je všeobecně známé, že novorozenci vůbec nesvědčí. Avšak byla by škoda, kdyby seriál kvůli této scéně zůstal uzavřen v „šuplíku“. Nicméně na místě by ani nebylo nechat vše stále stejně. Věda a výzkum jdou stále dopředu, proto by seriálu neuškodilo pár změn, nových zásahů, které by ho posunuly k lepšímu. „Těhotenství týden po týdnu“ (Pampers) Pampers, firma vyrábějící potřeby pro miminka, zpracovala „mini“ seriál o těhotenství, který je přístupný na jejích webových stránkách a je určen spíše nastávajícím maminkám, formou a zpracováním je vhodný i pro děti. Zahrnuje dohromady deset videí, každé z nich má něco málo přes dvě minuty. Nenásilným způsobem jsou zde popsány nejdůležitější okamžiky vývoje téměř každého týdne těhotenství. Vše vysvětluje velice laskavý ženský hlas, i když mluví přímo k matkám, její tón a způsob řeči spíš odpovídá vyprávění a vysvětlování věcí malým dětem. Výhodou je délka každého videa, kdyby byla delší, působila by nudně, pro dospělého člověka je to moc přibarvené, zpracováním a vyprávěním připomíná hry pro nejmenší děti, např. hru o poznávání života dinosaurů.
Video je rozděleno na svět maminek, které jsou zachyceny ve svém životě, hrají
zde skutečné těhotné ženy, občas i tatínci. Svět miminka je zpracován ve 3D animaci, která není složitá, autoři si s ní mohli víc pohrát, ale účel zajisté splňuje i tak.
Obr. 18 Ukázka ze seriálu Těhotenství týden po týdnu od firmy Pampers
28
Zdá se, že informací pro nastávající matky je zde docela málo, pro děti je to
ale dostačující. Není zřejmé, co autoři zamýšleli, jestli počítali s variantou, že se matka bude na seriál dívat i s dětmi, nebo je video pro ještě nezkušené či mladé dívky, které o těhotenství moc věcí nevědí a touto formou se je snaží firma Pampers uklidnit a představit jim těhotenství jako překrásnou pohádku. Pokud se chce žena dozvědět víc, musí si ale najít další informace nebo nahlédnout na webové stránky firmy Pampers, kde jsou ke stažení texty o těhotenství. Webové stránky Pampers Firma Pampers si na svých webových stránkách zhotovila časovou osu vývoje dítěte, která nabízí široký náhled začínající čtvrtým týdnem prenatálního vývoje až k předškolnímu období. V době těhotenství jednoduchým způsobem popisuje, co se děje každý týden s miminkem v bříšku a i s maminkou. Každá strana je ještě doplněna obrázkem. Text je zpracován formou vyprávění, tak, aby to každý pochopil.
Každá stránka, popisující vždy jeden týden, je zpracována jako list knížky, který
si kdokoli může bezplatně vytisknout a svázat si je všechny doma do jednoho svazku. Text je rozdělen vždy na dvě části – popisuje, co se děje miminku a poté s čím má počítat a na co se má zaměřit v této době maminka. Způsobem zpracování se určitě hodí i pro
Obr. 19 Ukázka webových stránek firmy Pampers
29
děti. Obsah je napsán jednoduše, stručně. Mohl by sloužit jako doplňkový text k videím „Těhotenství týden po týdnu“, které jsou popsány výše. Deutsches Hygiene-Museum v Drážďanech Deutsches Hygiene-Museum patří mezi nejlepší vědecká muzea v Evropě, nachází se v Drážďanech blízko českých hranic. Nabízí návštěvníkům náhled do všeho, co se týká lidského těla, vlastního já a téměř všech oblastí lidského života (tělo, pohyb, sport, smysly, sexualita atd). Je zde spousta interaktivních exponátů, které si mohou děti vyzkoušet a dozvědět se přesně, jak co funguje.
Obr. 20 Deutsches Hygiene-Museum v Drážďanech
Jedna část expozice je věnována prenatálnímu vývoji. Děti mohou spatřit na
vlastní oči vývoj miminka ve všech podobách od početí až po narození, jsou zde vystavena skutečná embrya a plody. Otázkou ale je, zda je vhodné vystavovat „mrtvá“ tělíčka nenarozených děťátek. Pro někoho to může být veliký šok. Například na maminku, která přišla během těhotenství o své miminko, může mít tento zážitek špatný vliv.
Dále se zde nachází i jakýsi simulátor porodu, který by již potřeboval pár vylepšení,
protože už na první pohled se zdá starý a kůže, ze které je vyroben, je dosti zpuchřelá, vypadá víc odpudivě než zajímavě a poučně.
U exponátů jsou všude vysvětlivky napsané německy, některé i anglicky. Pro české
návštěvníky je muzeum také přizpůsobeno. Zdarma nabízí audioprůvodce či interaktivní
30
brožuru v češtině. Po domluvě si školy mohou sjednat prohlídku s průvodcem a s dalšími doprovodnými vzdělávacími aktivitami, pracovní listy pro děti jsou také v českém jazyce. Webové stránky muzea jsou zpracovány v různých jazycích, zahrnují i češtinu, mnoho lidí si tudíž bezstarostně může najít všechny informace na internetu.
Muzeum nabízí pohled do lidského světa, který se jen tak nevidí, školy a návštěvníci
by o něm měli vědět a navštěvovat jej více. Děti do šestnácti let mají dokonce vstup zdarma, studenti platí 3 eura, dospělí 7 eur. Za tak skvělou podívanou výlet do Drážďan vážně stojí.
Obr. 21 Pohled do expozice zaměřené na těhotenství
31
Praktická část
32
TVORBA KNÍŽKY Můj záměr Autorskou knihu jsem se rozhodla vytvořit, protože jsem již jednu zrealizovala na předchozím bakalářském studiu, když jsem studovala v Hradci Králové Grafickou tvorbu – multimédia. Knížka se mi povedla, bavila mě její tvorba a měla jsem z ní nakonec velkou radost. Teď už ale na ní nalézám různé chyby, kterých jsem se dopustila při zpracování. Poskytly mi ale ponaučení a tyto nově nabyté zkušenosti jsem se rozhodla využít ve prospěch své nové knížky. Dále jsem pochytila různé informace o tom, co je či není dobré a vhodné z knížek o prenatálním vývoji určených dětem, které jsou běžně k dostání.
Věděla jsem, že se zaměřím na tvorbu knížky určené dětem, ale nejdříve jsem
moc netušila, o čem přesně knížka bude. Minulý rok neplánovaně otěhotněla moje o rok mladší sestra, dost mě to zasáhlo a prožívala jsem sní celý průběh jejího těhotenství. Potom už jsem ani na minutu neváhala a rozhodla se, že udělám knížku o jejím miminku.
Na začátku jejího těhotenství to nebylo vůbec jednoduché. Přítel ji opustil,
zvažovala potrat, nevěděla, co si má počít. My všichni doma jsme se ji snažili ve všem podporovat a pomoci, co nejvíc to bylo jen možné. Prožívali jsme vše s ní. Já jsem si připadala ale pořád tak bezmocná, že nemůžu nějak zvrátit její osud, přála jsem si, aby byla šťastná. Právě proto se její příběh velice dotýká i mě.
Začala jsem se tedy více zajímat o to, co vše se s děťátkem v bříšku děje. Jelikož
i já chci mít jednou děti, přišlo mi to dost přínosné pro mě samotnou. Přiznávám, nikdy jsem si nemyslela, že moje sestra, jelikož je mladší, bude mít děti dřív než já. Dnes na to ale pohlížím úplně jinak, jsem ráda, že jsem mohla vše pozorovat a účastnit se v takové blízkosti. Celý průběh byl pro mě neskutečným zážitkem. Už na škole jsem se sice před rokem učila ve vývojové psychologii o prenatálním vývoji, určité představy jsem měla z dob, kdy byl můj bratr ještě malé dítě, je totiž téměř o čtrnáct let mladší než já. Nic z toho mi však nedalo tolik, jako těhotenství mé sestry Šárky.
Rozhodla jsem se zaměřit knížku na prenatální vývoj a v každém měsíci zvlášť
zmapovat krátce cestu Šárčina děťátka. Zajímalo mě nejvíce, co vše miminko v bříšku vnímá a jak to vnímá jeho matka. Jelikož jsem přesně nevěděla, co všechno a kdy Šárka pociťovala, vnímala, či viděla na ultrazvuku, nechala jsem si od ní sepsat různé poznámky ke každému měsíci v období jejího těhotenství, abych se měla o co opřít ve svém tvoření
33
a přizpůsobit se tomu. Dodala mi i snímky pořízené při ultrazvucích. Zde přikládám text od Šárky: 1. měsíc – vůbec jsem netušila, že jsem těhotná, neměla jsem žádné příznaky 2. měsíc – nedostavila se menstruace, zvětšily se mi prsa, lékař mi po dvou ultrazvucích a dvou odběrech krve potvrdil těhotenství a řekl mi termín porodu 3. měsíc – na ultrazvuku jsem poprvé viděla, jak se miminko hýbe, kopala nožičkou a mávala rukama, sice měla teprve 8 cm, ale už vypadala jako miminko, daly se jí spočítat obratle, na 3d ultrazvuku bylo vidět, jak si cucá paleček, ke konci měsíce jsem poprvé ucítila šimrání v podbřišku 4. měsíc – Amynka rozlišovala teplo a zimu. Když bylo teplo, cítila jsem, jak je na povrchu bříška, když se ochladilo, ihned zalezla do zadní části, ke konci měsíce jsem začínala mít větší bříško 5. měsíc – pohyby byly intenzivnější, vytvořila si režim, kdy byla vzhůru a kdy spinkala 6. měsíc – poprvé začala škytat, ze začátku jsem se toho lekla, protože jsem nevěděla, co to je 7. měsíc – bříško už bylo pořádně velké, bylo vidět, jak se mi hýbe, reagovala na můj hlas a cizí zvuky, při hlasité hudbě to vypadalo, že mi rozkope bříško :) 8. měsíc – Amynky pohyby začínaly bolet, prstíčkem kroužila kolem mého pupíku, nejspíš si hrála s pupeční šňůrou 9. měsíc – počítala jsem dny do termínu, pohyby byly častější a bolestivější Porod – sice byl termín 14. 2. 2015, ale Amynka přišla na svět 19. 2. 2015, od prvního příznaku až do porodu to trvalo cca 5,5hod. V ten moment, když mi jí dali poprvé na bříško, jsem cítila neskutečné štěstí a radost… byla jsem hrdá !
Informace, které jsem od Šárky dostala, mi velice pomohly při tvorbě a já se
snažila přizpůsobit jim veškerý text uvnitř knížky.
34
Obr. 22 Ultrazvukové snímky Amy
Knížka je tedy o Amy. O děvčátku, které se stalo tento rok mojí první neteří a já
zároveň tetou. Dlouho jsme doma ale netušili, zda Šárka nosí v bříšku holčičku nebo chlapečka. Ona se s tím ani nechtěla potom nikde chlubit, nechávala si to jako tajemství. Jako svůj poklad, který nosila stále u sebe a nehodlala ho už nikomu dát. Spousta lidí jí na začátku i během těhotenství dost ublížilo svými hloupými řečmi a výhružkami. Díky tomu si ještě více utvrzovala vztah se svým miminkem. Stále na bříško mluvila, když už bylo hodně velké, tak často zdvihala tričko a říkala „Copak to tam děláš ? Já tě vidím !“ Občas byla velká legrace ji pozorovat. Bříško se jí i hodně boulilo, když ji Amy uvnitř
35
kopala a kroutila se. Neustále mi dávala ruce na břicho, ať si také sáhnu. I přesto, že její situace nebyla vůbec jednoduchá, vše přestála a zvládla to. Byla silná.
Teď už je Amy na světě, roste jako z vody, každým týdnem je snad větší. Hned
po porodu se k nim přítel Šárky a otec Amy vrátil. Uznal svou chybu a chtěl vše napravit. Teď už bydlí spolu jen oni tři a je jim, doufám, dobře a jsou šťastni.
Hodně jsem přemýšlela, zda mám v knížce o Amy vyprávět její příběh. Původně
jsem skutečně chtěla. Rozmyslela jsem si to. Nechci někdy v budoucnosti vytahovat staré dávné rozepře, až si bude Amy prohlížet a pročítat knížku, kterou jí vytvořila teta, když byla ještě malá. Mým cílem rozhodně není kazit jim jejich vztah a rodinu, kterou si teď vytvořili. Spíš naopak si přeju, aby jim už vše vycházelo a tato knížka jen ukázala, jaký měla Amy pobyt v bříšku parádní. Protože i přes všechny nesnáze tomu tak bylo.
Realizace Jako výslednou práci jsem se rozhodla vytvořit knížku v pevných deskách a každému měsíci jsem věnovala vždy dvě dvoustrany, na nichž zabírá obrazová část větší prostor než část textová. Dále mým záměrem bylo zhotovit ji tak, aby byla vhodná i pro kterékoli jiné malé čtenáře, kteří by se chtěli dozvědět víc o prenatálním vývoji. Zaměřila jsem se spíš na menší děti ve věku kolem šesti až osmi let.
Mým cílem je pomocí knížky ukázat Amy i ostatním dětem, že miminko v bříšku
je vnímavé a dokáže už spoustu věcí. Není to tak, že se v bříšku jen válí a čeká na okamžik, kdy vyroste a půjde ven na svět. A už vůbec to nefunguje tak, že miminko přinese čáp či vrána. Když jsem ještě byla malá, obrázky čápa nesoucího balíček s děťátkem mě dost mátly. Věděla jsem, že přece miminko vyrůstá u maminky v těle, ale nenacházela jsem odpověď na otázku, jakým lidem teda nosí děti čáp ? Jestli se mi dostalo vysvětlení od rodičů, nebo jsem časem přišla na odpověď sama, už nevím. Také jsem netušila, že děťátko nevypadá po celou dobu prenatálního vývoje tak, jak se potom narodí. Myslela jsem, že je pořád stejné, jen se stále zvětšuje. Až nastane čas a Amy bude mít podobné otázky a myšlenky, jako jsem měla já, vezme si jen tuto knížku a vše se dozví. Poslechne si nebo přečte svůj příběh o tom, jak kdysi byla i ona malinkým človíčkem schovaným v matčině břiše.
V knížce jsem popsala dva póly pohledu – vývojový i ten duševní. U každého
měsíce jsem zachytila nejdůležitější okamžiky, které se zrovna daný měsíc staly dítěti.
36
Co vše se mu právě vyvinulo, jak už je velké, jeho nejčastější činnosti atd. Tyto důležité mezníky jsou vesměs u všech dětí podobné. Dále pak podle informací od Šárky jsem přidala i text o tom, co miminko – Amy vnímala a jak na určité věci reagovala. Co se jí líbilo a co ne. Knížka tím dostává jiný pohled, který ostatní knížky o prenatálním vývoji pro děti nemají.
Ve svých ilustracích jsem zvolila vždy výstup z vlastních kreseb za použití
akvarelových pastelek. Tento způsob mi zatím připadá nejideálnější, jelikož s nimi můžu zároveň míchat barvy dohromady, dodělávat různé detaily, zmírňovat tvrdé linky a docílit nevšedních efektů. Potom, co jsem si vše takto připravila, kresby jsem oskenovala a upravila postupně v počítači v grafických programech – Adobe Photoshop a Adobe InDesign. Při práci jsem použila grafický tablet, který mi velice usnadnil upravování a další dokreslování, gumování, docílení měkkého přechodu mezi barvami a strukturami atd. Každý měsíc jsem oddělila číslem měsíce, umístěného v oválném tvaru, který má pokaždé jinou barvu (tento oválný tvar jsem užila i v oddělení nadpisů psané části diplomové práce). Jelikož v bříšku není nic úplně pravidelné a ani hranaté, snažila jsem
Obr. 23 Přípravné kresby
37
se všechny tvary kreslit oblé, jakoby měkké. Miminko jsem vždy umístila do plodového vaku, kolem nějž jsou zobrazeny spletité žíly.
Formát jsem původně zamýšlela A5, koncipovaný na šířku. Vzhledem k většině
kulatých tvarů obsažených v ilustracích jsem se rozhodla zvolit formát čtvercový, který se ke kruhu hodí lépe. Velikost knížky není velká, jelikož jsem myslela na malé dětské ruce, které by ji měly prohlížet, a přizpůsobila jsem jim ji. Poučila jsem se také z knížek, o kterých jsem v předešlých kapitolách psala. Některé z nich byly příliš velké a těžké. Dítěti potom musí knížku držet rodiče a také si s ní může přivodit i nějaký úraz, když by mu spadla například na nohu. Dalším důvodem byla také finanční stránka. Myslím, že dětská knížka má být přístupná pro všechny a tudíž ne příliš drahá. Navíc je důležité nesnažit se „nafouknout“ knížku, co nejvíc, jak jen to jde a nakreslit do ní co nejvíce obrázků a různých dalších doplňků a výplňků.
Chtěla jsem vytvořit knížku, která bude veselá, proto všechny stránky hrají
všelijakými barvami. Jelikož nikdo přesně neví, co miminko v bříšku vidí a jak vnímá svět ukrytý v děloze, které paprsky k němu pronikají a jakou mají barvu, zda se mění podle světla, ve kterém se zrovna nastávající maminka ocitá či i podle barvy trička nebo šatů, které má maminka na sobě. Bylo by úžasné, kdyby tomu tak bylo.
Celý text v knížce je psán v první osobě čísla jednotného, vše vypravuje miminko,
konkrétně naše Amy. Název publikace jsem zvolila krátký, ale výstižný – V bříšku.
1. MĚSÍC Maminka ještě neví, že mě má… ale JSEM tu… jsem malá tečka schovaná uvnitř jejího bříška…
Obr. 24 Ukázka z knížky V bříšku
38
4. MĚSÍC Maminka mě vzala k moři. Je mi krásně teplo. Už umím polykat a občas i zívu. Stále jsem v pohybu.
Moje tělíčko i obličej už má
Často vyplazuju jazyk.
podobu narozeného miminka. Umím spoustu věcí, třeba dělat různé obličeje.
Tady se směju.
A takhle se mračím !
Teď hodně rostu, mám už 43 cm a vážím 2 kg. Slyším i jiné hlasy, které ke mně mluví z venku. Maminčin hlas je ale nejkrásnější.
Obr. 25, 26, 27 Ukázky z knížky V bříšku
39
Obal Při tvorbě obalu knížky jsem si kladla za cíl, vytvořit atraktivní, působivý a veselý vzhled. Chtěla jsem, aby člověka na první pohled zaujal, protože to považuji za hlavní úkol obalu knihy.
Vytvořila jsem si několik variant, ale dlouho jsem nebyla spokojená. Stále se
mi nedařilo naplnit mé očekávání, které jsem měla. Nakonec po mnoha pokusech jsem dosáhla úspěšného konce. Spojila jsem několik prvků z knížky, které jsem považovala za velmi zdařilé, trochu je upravila a obal byl hotov.
V bříšku Klára Vojtová
Obr. 28 Obal knížky V bříšku
40
Fotodokumentace
Obr. 29, 30, 31 Knížka V bříšku
41
Didaktická část
42
DIDAKTICKÝ PROJEKT Didaktická část byla pojata jako průzkum toho, co všechno děti vědí o prenatálním vývoji a jak si představují jeho průběh a vše, co se v bříšku maminky s děťátkem děje. Každé dítě má jinou fantazii, jiné představy o tajemném světě v děloze a miminku schovaném uvnitř, proto bylo potřeba děti nechat pracovat samostatně, aby samy uvažovaly nad úkolem a tvořily tak, jak si myslí, že je to správné.
Projekt jsem realizovala s dětmi v základní umělecké škole i ve druhé třídě prvního
stupně základní školy. V obou případech jsem měla možnost vést výuku, a tak byl celý průběh na mně.
V obou přípradech si nejdříve děti sedly do kroužku a začala konverzace na téma
těhotenství. Dětem jsem kladla různé otázky: Zda mají mladšího sourozence ? Jestli si pamatují, jak mamince rostlo bříško a jak to vše probíhalo ? Po diskuzi zavládlo ticho, všichni si měli zavřít oči a představit si, že jsou právě teď tím malinkým děťátkem uvnitř maminčina bříška… všude je teplo, maminka je má moc ráda, těší se na ně, hladí si bříško. Je jim to příjemné. Jak to kolem nich vypadá ? Vidí prostředí, ve kterém se nachází ? Vidí ho všichni ? Opravdu ? Mají tam tmu či světlo ? Nebo jejich okolí hraje barvami ? Každý to vidí jinak… Jakmile všichni měli nějakou představu, otevřeli oči a šli si sednout na svá místa. Úkol spočíval v namalování či nakreslení miminka uvnitř bříška maminky tak, jak ho viděli ve svých představách.
43
1. projekt Škola: ZUŠ v Chrasti u Chrudimi Obor: výtvarný Žáci: 1. a 2. třída ZŠ Kdy: květen 2015 Čas: 3 vyučovací hodiny Při realizaci projektu v ZUŠ jsem chtěla zjistit, co vše děti vědí o prenatálním vývoji. Mým cílem bylo, aby zobrazily miminko v bříšku na formát A2 tak, jak si myslí, že vypadá a použily k tvorbě cokoli, podle jejich uvážení (tempery, pastely, vodové barvy, tuš, pastelky atd.).
Úkol jsem zpracovala v menší základní umělecké škole v hodině výtvarného
oboru. Ve třídě bylo pět žáků – čtyři dívky a jeden chlapec. Jedna dívka byla z druhé třídy, ostatní navštěvovali první třídu základní školy. Vše probíhalo v klidné atmosféře a v dost malé učebně. Malý počet žáků poskytuje učiteli velký prostor pro věnování se každému zvlášť, a tak se mi s nimi pracovalo velmi dobře. Všichni se znají, já jsem je také hned poznala, i jména jsem si zapamatovala. Všichni dohromady jsme si vyprávěli o miminkách, sourozencích a jejich různých zážitcích. Práce dopadla velice dobře, bavilo je to. Hodnocení
Při pohledu na vzniklé obrázky si lze všimnout různých rozdílů. Jen jedno
miminko má pupeční šňůru, namalovala ho žákyně z druhé třídy. Dvojčata na dalším obrázku namalovala dívka, která v rodině žádná dvojčata nemá a předtím o nich v hodině nepadla ani zmínka. Také jako jediná namalovala celou postavu maminky, procházející se po zelené louce, s průhledem do maminčina bříška, kde se nacházejí dvě děvčátka v šatech. Tento výjev už potom nikdo nenamaloval, ani na základní škole. Jakmile žákyně viděla, že ostatní malují miminka úplně jinak, rozhodla se namalovat ještě jedno miminko přímo v bříšku, jako to mají ostatní. Rychle skončila svou původní práci a vrhla se na druhou. Nechtěla vyčnívat a lišit se tolik od ostatních. Namalovala v bříšku holčičku s culíky v černých šatech. Dívka, o které zde mluvím, je v pěstounské péči. Nejspíš proto
44
začala malovat rychle druhý obrázek, který se podobal více těm ostatním, chtěla mít také „hezký“ obrázek a nevyčnívat z kolektivu. Avšak nikdo jí za celou dobu neřekl nic o tom, že maluje jinak, a že by obrázek měl vypadat tak a tak. Navíc i já byla ráda, že někdo pojal výjev odlišným způsobem. Ona si to ale vyložila po svém.
Další zajímavá skutečnost je, že všechna namalovaná miminka mají kolem sebe
kulatý či oválem vymezený prostor, jako by žáci tušili, aniž bychom o tom předtím společně mluvili, že se děťátko nachází během prenatálního vývoje v plodovém vaku. Otázkou proto je, zda chtěli jen ohraničit prostor pro miminko, nebo jim přišlo logické použít kulatý tvar, jelikož je maminčino bříško přece kulaté. Další variantou by mohla být jejich nevědomá vzpomínka na svět, kdy ještě byli oni sami plodem v matčině těle a plavali v plodové vodě.
Za povšimnutí stojí ještě podoba miminek v bříšku. Většina z nich je oblečená, dvě
mají dokonce i boty. Pozadí zvolili většinou do růžova, jen na jednom obrázku zhotovila dívka vak kolem miminka černý a prostředí kolem něj hraje různými barvami a je zde užito i různých symbolů – hvězdička, křížek atd. Kompozice je většinou u všech téměř středová.
45
Obr. 32
Miminko v bříšku výtvarný obor, ZUŠ, 1. a 2. třída, 2015
46
2. projekt Škola: ZŠ Komenského ve Skutči Předmět: výtvarná výchova Žáci: 2. třída Kdy: květen 2015 Čas: 2 vyučovací hodiny Na základní škole, kterou jsem i já navštěvovala, jsem si domluvila kvůli mé diplomové práci výuku s dětmi v hodině výtvarné výchovy. Byly mi poskytnuty dvě hodiny ve druhém ročníku prvního stupně se sedmnácti žáky. Při výuce jsem chtěla, aby žáci opět namalovali miminka v bříšku a mým dalším cílem bylo zjistit, jestli jsou rozdíly mezi myšlením a tvorbou dětí při výuce na ZUŠ a ZŠ. Byla jsem zde trochu omezenější formátem papíru, který jsem vybrala největší, co jsem mohla, tedy A3 a za techniku jsem zvolila vodové barvy s tím, že po zaschnutí mohou žáci použít tuš, popřípadě i pastelky, aby dodělali různé detaily na obrázku.
Obr. 33 Žáci 2. třídy při práci
Při výuce jsem použila zadní prostor učebny s kobercem, který se mi velice hodil
pro rozpravu s žáky na začátku a na konci hodiny. Nejdříve jsme si všichni sedli do kruhu a povídali si, poté šli žáci pracovat do svých lavic a komunikace byla o trochu
47
horší. Využila jsem proto zbývající čas na konci hodiny. Všichni si vzali své výtvory a šli si sednout do kruhu na koberec v zadní části učebny. Po každém jsem chtěla, aby nám všem postupně ukázal své miminko, řekl nám, jak si ho představoval, když měl zavřené oči a jestli ho tak i zobrazil na obrázku, zda je spokojen či nikoli. Některé děti se dost styděly, bylo vidět, že nejsou, bohužel, zvyklé mluvit o svých dílech. Nakonec většina jen řekla „moje miminko plave či leze a barva pozadí je oranžová“, na mou otázku, zda tohle viděly i ve svých představách, přikývly většinou hlavou. Každého jsem se ještě vždy na něco konkrétního zeptala ohledně jeho obrázku, následovala krátká odpověď či opět přikývnutí. Na konečnou otázku, jestli se jim výuka líbila, zakřičeli všichni „anó !“, a tak jsem odcházela s pocitem, že jsem je snad trochu potěšila svým úkolem. Hodnocení
Na více než polovině hotových obrázků žáci zobrazili miminko s pupeční
šňůrou, oblečená jsou v bříšku jen dvě děvčátka, která namalovaly žákyně tak, jako by byly ony samy teď, jak jsou v přítomnosti, umístěny v břiše. Jedna zobrazila uvnitř i tři květiny a namalovala dítěti dlouhé blonďaté vlasy sepnuté do dvou copů s velkými zelenými gumičkami. Nejspíš jí vlasy přišly hodně důležité, neboť jsou bezkonkurenčně největším prvkem celé kompozice. Na dalším obrázku je zobrazeno děťátko i s vlastním pokojíčkem – leží na posteli, vedle má skříně i lampičku – má tam prostě vše, aby se mu žilo dobře. Dále se zde najde i jakýsi potápěč, který, jak se zdá, plave někde v džungli. Tři chlapci zobrazili na tělíčku dokonce penis. Některá miminka klečí, lezou po čtyřech – „to prý tam takhle miminko leze ze strany na stranu a nahoru a dolů.“ Všechny se ale smějí a je vidět, že je jim v bříšku dobře.
48
Obr. 34 Miminko v bříšku
žáci 2. třídy ZŠ, 2015
49
Obr. 35 Miminko v bříšku
žáci 2. třídy ZŠ, 2015
50
Srovnání projektů Na rozdíl od ZUŠ nejsou na obrázcích ze ZŠ všechna miminka zobrazena ve „vaku“, jen šest, tudíž méně než polovina. To mě dost překvapilo, ale vysvětlení lze najít ve formátu papíru, který byl dost malý, žáci neměli tolik místa na tvoření a chtěli udělat miminko co největší. Trochu mi do výuky i zasáhla jejich paní učitelka, která jim všem nakázala, aby využili pro miminko celý papír, že nechce vidět nic malého. Kompozice je zde už ale rozmanitější, většinou jsou miminka zakomponována na střed nebo do diagonály. Co se týče barevnosti, nejvíce je užito růžové a oranžové barvy pozadí, dále ještě modrá i fialová. Děťátka mají většinou barvu tělovou, to platí i na obrázcích ze ZUŠ.
Výuka na ZŠ probíhala úplně jinak, než na ZUŠ. Na ZŠ jsem neměla bohužel tolik
příležitostí věnovat se všem dětem a probírat s nimi jejich myšlenky a nápady při tvorbě. Ani se mi všichni tolik neotevřeli, někteří nechtěli moc mluvit. Na ZUŠ je velice pozitivní vztah učitelů a žáků. Nemají mezi sebou takové bariéry, jako na ZŠ. Všichni mluví s paní učitelkou a chtějí všem říct svůj příběh, na rozdíl od ZŠ můžou mluvit a říkat své názory kdy chtějí.
Při výuce na ZŠ jsem se setkala i s několika problémy. Nejdříve dva žáci vylili
tuš na dřevěné parkety, které byly světlé a zůstaly po ní na podlaze velké černé skvrny, i přesto, že jsme se s paní učitelkou snažily tuš ihned vyčistit. Jakmile se podařilo vylít i třetí tuš, tentokrát naštěstí jen na lavici, daly jsme dětem na další kreslení raději černé fixy. Bohužel jsem ani nezabránila jakési podobnosti některých obrázků žáků sedících spolu v lavici. Dále jsem měla problém s chodem výuky. Děti musí být o výtvarné výchově potichu, jinak jsou paní učitelkou hned napomenuti a dokonce jednomu vyhrožovala, že nepojede na výlet, protože se s ním nebude nikde zlobit a hrozila mu poznámkou. Mně se ale nezdálo chování žáka tak strašné, jak jej viděla paní učitelka. Na ZUŠ jsem se s ničím podobným nesetkala. Po čtrnácti dnech, co jsem učila ve druhé třídě, jsem chlapce potkala na hřišti ještě s jeho rodiči, ani jsem si ho nevšimla, kdyby mě sám od sebe nepozdravil a až po něm mne pozdravili i jeho rodiče a viděla jsem, jak jim něco šeptá nejspíš o tom, že jsem ho učila. V danou chvíli jsem měla velkou radost a v duchu jsem si říkala, kéž by tu byla jeho paní učitelka a vše viděla. Možná by potom pohlížela na chlapce jinak.
51
Shrnutí Děti většinou všechny věděly, že miminko nejdříve vyrůstá u maminky v bříšku, znalost dalších informací se ale lišila. Stalo se, že jedna žákyně z první třídy nevěděla, že miminko vyrůstá v bříšku. Měla starší sourozence a navíc byla v pěstounské péči. Chvíli před tím si ale se svou spolužačkou vyprávěly o koťátku, které zrovna doma mají. Tak jsem jí vysvětlila, že je to stejné, jako s koťátkem. Taky ho kočičí maminka nejdříve nosila v bříšku, stejně jako maminka nosí své děťátko. Poté vše pochopila.
Zjistila jsem, že děti, které mají mladší sourozence, vědí o těhotenství víc než
ostatní. Rozdíly byly i mezi děvčaty a chlapci – dívky měly většinou více znalostí, pro chlapce ale bylo výzvou vytvořit svět, který vlastně nikdy neviděli a tím pádem mohli namalovat, co chtěli. Ve druhé třídě už mnozí věděli, že dítě dostává živiny od maminky pomocí pupeční šňůry, jak ale miminko přesně vypadá, netušil téměř nikdo. Podle vzniklých obrázků lze usuzovat, že si děti myslí, že dítě v období prenatálního vývoje vypadá pořád stejně, jako když se narodí. Jelikož po celých devět měsíců děťátko není vidět, je jasné, proč děti nevědí, jak vlastně vypadá.
52
ZÁVĚR V diplomové práci se mi podařilo získat potřebné informace, které jsem následně využila pro tvorbu autorské knihy. Zjistila jsem, že s prenatálním vývojem dítěte jde ruku v ruce i vývoj duševní, a proto je velice důležité, aby nastávající matka byla po dobu svého těhotenství v klidu a užívala si ho, protože to je první impuls, jak lze docílit zdravého růstu miminka.
Když jsem zkoumala knížky pro děti zaměřené na prenatální vývoj, zjistila jsem,
že jich není mnoho a na většině jsem nalezla různé nedostatky týkající se nevhodných ilustrací a někdy v nich byl použit až příliš odborný text, který většina dětí zajisté nemůže pochopit.
Při realizaci výtvarného úkolu s dětmi jsem zjistila, že jakmile má někdo mladšího
sourozence, ví o dost více informací o těhotenství než dítě, které mladšího sourozence nemá. Další skutečností byly rozdíly mezi informovaností chlapců a děvčat. Děvčata měla větší povědomí než chlapci. Různé odlišnosti jsem nacházela i vzhledem k věku dětí. Mnozí žáci navštěvující druhou třídu základní školy už věděli víc informací o světě, v němž se nenarozené miminko nachází, než žáci z prvních tříd. Hlavním rozdílem bylo zobrazování pupeční šňůry a pohlaví děťátka v jejich výtvarných dílech. Díky výzkumu jsem se však ujistila, že děti nevědí přesně, jak dítě v prenatálním období vypadá. Téměř polovina vytvořených miminek je na obrázcích umístěna do jakéhosi plodového vaku a prostředí kolem sebe má v tónech růžové barvy. Pupeční šňůru zobrazilo z dvaceti třech dětí jen devět a tři namalovaly dokonce děťátku na sobě oblečení. Při rozhovorech, které jsem vedla s dětmi při jejich tvorbě, jsem se od dvou dívek dozvěděla věci, které jsem netušila, že by mohly děti vědět, například informace týkající se porodu. Hned mi bylo jasné, že je rodiče dobře informovali, protože obě měly mladšího sourozence.
Vytvořila jsem knížku, ve které mohou děti načerpat informace o průběhu celých
devíti měsíců, které stráví děťátko u maminky v bříšku. Dozvědí se v ní různé věci, například, že miminko nejdříve nevypadá tak, jako když se narodí, všechno se mu musí teprve vytvořit. Dále získají informace o různých prožitcích a postřezích miminka. Dozví se, co všechno už miminko v bříšku umí např. škytat, mračit se, pít, vyplazovat jazyk, kopat a mávat rukama atd. Ilustrace v knížce hrají různými barvami, tak, aby se dětem líbily a ukázaly, jaký je svět v bříšku zajímavý. Na obrázcích je nakresleno miminko,
53
které se mění každý měsíc, podle toho, co se mu zrovna vyvinulo a vše je inspirováno skutečným vývojem.
V knížce se mi podařilo zobrazit miminko – mou neteř Amy a její skutečný příběh.
54
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY CAMPBELL, Stuart. Podívej, jak rostu!: jedinečný, trojrozměrný pohled na vývoj dítěte v děloze týden po týdnu. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2004. 112 s. Žijeme s dětmi; sv. 8. ISBN 80-204-1120-8 COUDRIS, Mirabelle a COUDRIS, René. Hovory s nenarozeným dítětem: duchovní průvodce uvědomělým těhotenstvím. 2. vyd. Praha: Práh, 2007. 211 s. ISBN 978-807252-1661 DOMAN, Regina. Andílek ve vodách. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2012. 48 s. ISBN 978-80-7195-400-2 ENGLAND, Marjorie A. Life before Birth. 2nd Ed. London: Mosby-Wolfe, 1996. 228 s. ISBN 0-7234-2475-6 HOUROVÁ, Martina, KRÁLÍČKOVÁ, Milena a UHER, Petr. Vývoj miminka před narozením: od embrya k porodu. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 110 s. Pro rodiče. ISBN 978-80-247-1942-9 HÜTHER, Gerald a WESER, Ingeborg. Tajemství prvních devíti měsíců: vývoj dítěte před narozením. 1. vyd. Praha: Portál, 2010. 117 s. Rádci pro rodiče a vychovatele. ISBN 978-80-7367-763-3 CHAMBERLAIN, David B. Pohled do mateřského lůna: vědomé dítě od početí ke zrození. 1. vyd. Praha: Kořeny, 2014. 260 s. ISBN 978-80-905766-5-0 JANOUCH, Katerina. Jak jsem přišel na svět. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 2006. 56 s. ISBN 80-204-1441-X JONAS, Rainer. Zázračná cesta na svět: kronika 38 týdnů cesty do života s jedinečnými fotografiemi od početí až k porodu. 1. vyd. Praha: Slovart, 2001. 111 s. ISBN 80-7209354-1 MARTINCOVÁ, Jana. Jak děti přicházejí na svět: odpovědi na první otázky dítěte – nejen o sexu moderně, pravdivě, jednoduše – s láskou. 1. vyd. Brno: Babyonline, 2010. 56 s. Pro chytré hlavičky. ISBN 978-80-904216-2-2
55
MASARACCHIA, Regina a TASCHNER, Ute. Maminčino bříško: knížka pro děti o těhotenství. 1. vyd. Praha: DharmaGaia, 2009. 45 s. Už to vím!; sv. 1. ISBN 978-807436-000-8 MIGALLÓN LOPEZOSA, Pilar et al. Jak přicházejí děti na svět?. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., 2013. 24 s. Knihovnička sexuální výchovy. ISBN 978-80-256-0795-4 PEŠKOVÁ, Miriam. Bříško, bříško, kdo v tobě bydlí. 1. vyd. Jince: Amenius, 2008. 24 s. ISBN 978-80-903900-1-0 TEUSEN, Gertrud a GOZE-HÄNEL, Iris. Prenatální komunikace. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. 79 s. Průvodce výchovou v rodině. ISBN 80-7178-753-1
Internetové zdroje Určení pohlaví dítěte. Naše porodnice [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.naseporodnice.cz/urceni-pohlavi-ditete.php
56
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Komunikace s miminkem v bříšku zdroj: archiv autorky Obr. 2, Obr. 3, Obr. 4, Obr. 5, Obr. 6 zdroj: JONAS, Rainer. Zázračná cesta na svět: kronika 38 týdnů cesty do života s jedinečnými fotografiemi od početí až k porodu. Vyd. 1. Praha: Slovart, 2001. 111 s. ISBN 80-7209-354-1 Obr. 7 Snímek z 2D ultrazvuku zdroj: archiv autorky Obr. 8, Obr. 9 Snímky z 3D ultrazvuku zdroj: CAMPBELL, Stuart. Podívej, jak rostu!: jedinečný, trojrozměrný pohled na vývoj dítěte v děloze týden po týdnu. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2004. 112 s. Žijeme s dětmi; sv. 8. ISBN 80-204-1120-8 Obr. 10 Ukázka z knížky Maminčino bříško zdroj: MASARACCHIA, Regina a TASCHNER, Ute. Maminčino bříško: knížka pro děti o těhotenství. 1. české vyd. Praha: DharmaGaia, 2009. 45 s. Už to vím!; sv. 1. ISBN 97880-7436-000-8 Obr. 11 Ukázka z knížky Bříško, bříško, kdo v tobě bydlí? zdroj: PEŠKOVÁ, Miriam. Bříško, bříško, kdo v tobě bydlí. 1. vyd. Jince: Amenius, 2008. 24 s. ISBN 978-80-903900-1-0 Obr. 12 Ukázka z knížky Andílek ve vodách zdroj: DOMAN, Regina. Andílek ve vodách. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2012. 48 s. ISBN 978-80-7195-400-2
57
Obr. 13 Ukázka z knížky Jak děti přicházejí na svět zdroj: MARTINCOVÁ, Jana. Jak děti přicházejí na svět: odpovědi na první otázky dítěte – nejen o sexu moderně, pravdivě, jednoduše – s láskou. 1. vyd. Brno: Babyonline, 2010. 56 s. Pro chytré hlavičky. ISBN 978-80-904216-2-2 Obr. 14 Ukázka z knížky Jak jsem přišel na svět zdroj: JANOUCH, Katerina. Jak jsem přišel na svět. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 2006. 56 s. ISBN 80-204-1441-X Obr. 15 Ukázka z knížky Povídej mi, jak jsem se narodila zdroj: Obrázek http://www.papillon-detem.cz/autorske-knihy/#prettyPhoto[64]/1/ Obr. 16 Ukázka z knížky Jak přicházejí děti na svět ? zdroj: MIGALLÓN LOPEZOSA, Pilar et al. Jak přicházejí děti na svět?. 1. české vyd. Praha: Svojtka & Co., 2013. 24 s. Knihovnička sexuální výchovy. ISBN 978-80-2560795-4 Obr. 17 Ukázka ze seriálu Byl jednou jeden život, Zrození zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/porady/872965-byl-jednou-jedenzivot/290330753110 002-zrozeni/ Obr. 18 Ukázka ze seriálu Těhotenství týden po týdnu od firmy Pampers zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=-eSfgb6xFlE Obr. 19 Ukázka webových stránek firmy Pampers zdroj: http://www.pampers.cz/cz/tehotensky-kalendar-tyden-12 Obr. 20
Deutsches Hygiene-Museum v Drážďanech, foto OLIVER KILLIG zdroj: http://www.drazdany.info/muzeumhygieny
58
Obr. 21 Pohled do expozice zaměřené na těhotenství zdroj: http://www.bedheadbirth.com/deutsches-hygiene-museum-birth-exhibit/ Obr. 22 Ultrazvukové snímky Amy zdroj: archiv autorky Obr. 23 Přípravné kresby akvarelové pastelky zdroj: archiv autorky Obr. 24 Ukázky z knížky V bříšku, 2. měsíc zdroj: archiv autorky Obr. 25, Obr. 26, Obr. 27 Ukázky z knížky V bříšku, 4. měsíc, 6. měsíc, 8. měsíc zdroj: archiv autorky Obr. 28 Obal knížky V bříšku zdroj: archiv autorky Obr. 29, 30, 31 Knížka V bříšku zdroj: archiv autorky Obr. 32 Miminko v bříšku kombinovaná technika výtvarný obor, ZUŠ, 1. a 2. třída, 2015 zdroj: archiv autorky Obr. 33 Žáci 2. třídy při práci zdroj: archiv autorky
59
Obr. 34 Miminko v bříšku kombinovaná technika žáci 2. třídy ZŠ, 2015 zdroj: archiv autorky Obr. 35 Miminko v bříšku kombinovaná technika žáci 2. třídy ZŠ, 2015 zdroj: archiv autorky
60
Anotace Jméno a příjmení: Klára Vojtová Katedra: Katedra výtvarné výchovy Vedoucí práce: akad. soch. Tomáš Chorý, ArtD. Rok obhajoby: 2015 Název práce: Autorská kniha Název v angličtině: Artist’s book Anotace práce: Diplomová práce se skládá ze tří částí. První, teoretická část, obsahuje informace o prenatálním vývoji dítěte, dále jsou zde rozebrány vybrané publikace a ostatní zdroje informací pro děti o prenatálním období. Druhá část, praktická, je věnována tvorbě dětské knížky o prenatálním vývoji dítěte. Poslední, didaktická část, rozebírá projekt, který byl realizován a přispěl jako zdroj informací o tom, co vše děti vědí o prenatálním období. Klíčová slova: prenatální vývoj, dětská knížka Anotace v angličtině: This thesis consists of three parts. The first, theoretical part, contains information about prenatal development of a child, then there are discussed chosen publications and other sources of information for children concerning prenatal period. The second part, practical one, is dedicated to the creation of a children‘s book about prenatal development of the child. The last part, didactical one, discusses the realised project that also contributed as a source of information about what children know about the prenatal period. Klíčová slova v angličtině: prenatal period, children‘s book Přílohy vázané v práci: CD Rozsah práce: 61 stran Jazyk práce: čeština
61
