Uni ve rzita Hra dec Král ové Pe da gogic ká fa kul ta Ka te dra výt varné kul tury a t exti lní t vorby
Aut orská kniha
Kramářská píseň „Pravdivá lehce radostná nostalgicky melancholická píseň o životu na studentském bytě, kde bydlelo šest mladých lidí a jeden mourovatý kocour.“ Ba kal ářská práce
Aut or:
Jana Svobodová
St udij ní program :
B7507 Specializace v pedagogice
St udij ní obor:
Gra fic ká t vorba – m ultim édia
Vedoucí prá ce :
Mgr. Lubomír Netuši l
Hra dec Král ové
2015
Prohlášení: Prohla šuji , ţe j sem tuto bakal ářskou práci vyprac ova la sa mostat ně , (pod ve de ním vedoucí ho prá ce Mgr. Lubomíra Net ušila ) a uvedl a všec hny prame ny a lite raturu, kte rou j se m při práci pouţi la. V Hradc i Králové .............................
ANOTACE SVOBODOVÁ, Ja na . Auto rská k niha, Kramářsk á pí seň „P rav divá lehce radost ná nost algi cky me lancholick á pí seň o živ ot u na stude nt ské m bytě, k de bydle lo še st ml adý ch li dí a jede n mourovatý k oc our.“ Peda gogic ká fa kul ta Uni ve rzit y Hra dec Král ové, 2015 . 8 4 s. Ba kalářské práce Te ore tická čá st této ba kalá řská práce se zabývá hi st orickým vývojem zpra vodaj ské kra mářské pí sně a letá kovýc h novi n v če ských a ji nýc h e vropskýc h zemíc h. Popi suje , kdo byl i aut oři, výrobci a kde se ti skla kramá řská pí seň. Dále i nform uje o obsahu a jej í témat ice. Zabý vá se soc iální st ránkou lidí, kteří s e za sl ouţili o její distri buc i a dal ší vývoj t ohoto obsáhlého t émat u. Pra ktic ká čá st popi suj e vývoj a výrobu aut orské knihy, která obsahuje gra fický c yklus linoryt ových il ustrací a a utorský te xt kramá řské pí sně. V kapitol e o obra zovýc h přílohác h j sou uvede ny ná zorné ukázky kramá řských pě vc ů a obra zových ta bulí , uká zky t ext ů zpra voda jských pí sní a let áků. Ta ké je zde při dána dokume ntace pra covní ho post upu mé a utorské kni hy a ná sle dná ko neč ná podoba a její pouţití.
Kl íč ová slova : Kram ářská píseň, autorská kniha , grafic ké techni ky - li noryt
ANNOTATION SVOBODOVÁ. Jana . Author book , broadside ballad " True li ghtl y joyf ul nost algic melancholy song about li fe at a st ude nt ap paret me nt, whe re l ived six y oung people and one tabby c at.“ Peda gogic al fac ult y, Uni ve rsit y of Hra dec Král ové , 2015. 84 p p. Bachelor De gree T he si s
T he the oretical pa rt of t hi s the sis de al s wi th hi storical de ve lopment of i ntelli ge nce broa dside balla ds newspa pers a nd lea flet s i n Czec h and ot he r E uropea n count rie s. It de scri be s who were authors, producers, a nd where the pri nted broadsi de ball ads. Furt he r i nformati on on t he conte nt a nd the subject . It deal s with the soc ial si de of the pe ople who are re sponsi ble for it s di st ri buti on a nd furt her de vel opment of thi s ext ensi ve t opic. T he prac tical pa rt de sc ribe s the deve lopme nt a nd produc tion of ori ginal books, which incl udes the c yc le li noc ut gra phic illust rati ons on t he a uthors broadsi de balla ds. In
the
chapte r
on
visual
appendix
contai ns
dem onst rati ons
of
shopkee pers si nge rs and pict ure boards, e xtrac ts of t ext s of news songs a nd lea flet s. T here i s al so the added doc umentati on workfl ow m y a ut hors book a nd subse quent fi nal form and it s use .
Ke ywords: Broadsi de song, a r ti st 's book, graphic technice - li noc ut
Poděkování: Ráda byc h podě kovala vedoucí mu práce Mgr. Lubomí ru Net ušilovi , své rodině a přátel ům za podporu, podnětné rady, přínosnou kriti ku a t rpěli vost .
Obsah Ú vo d . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 1
Kr a má ř s k á p ís e ň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 0 1.1
Kd o byl i p ís n ič k á ř i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1
1.2
P o čát k y a so c iá ln í v ývo j k r a má ř sk é p ís n ě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2
1.3
H is t o r ie t is k u kr a má ř s k ýc h p ís n í, t is k ár n y a výr o bc i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 5
1 . 3. 1
L id o vé t is k y v 1 6. a na po č át k u 1 7. st o let í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 6
1 . 3. 2
O d r o k u 1 62 1 do po lo vin y 1 9 . st o let í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 7
1 . 3. 3
Do z nívá n í l i d o výc h z p r a vo da js k ýc h t is k ů v dr u hé po lo vině 1 9 . a na
po čát k u 2 0. st o let í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 9
2
3
4
1.4
O bs a h a t é ma t ik a l id o vé gr a f ik y a kr a má ř sk é p ís ně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 0
1.5
N a bíd k a a pr o d e j . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 4
Z á k la d n í gr a f ic k é t ec hn ik y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 6 2.1
T is k z výš k y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 7
2.2
T is k z hlo u bk y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 8
2.3
T is k z p lo c hy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 9
Ú vo d do pr a kt ic k é č á st i „Aut o r sk á k ni h a “ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 0 3.1
P r vn í m yš le nk a a je j í v ývo j . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 0
3.2
I ns p ir a c e pr o k r a má ř s ko u ba ka lá ř s ko u pr á c i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1
Au t o r s ká kr a má ř sk á p ís e ň v k niz e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 4.1
L i no r yt o vé i lu s t r ac e ke kr a má ř sk é p ís n i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 6
4.2
Ú vo d do š it í aut o r s k é kr a má ř s ké k nih y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 7
4 . 2. 1 5
V ýr o ba aut o r s ké kr a má ř sk é k nih y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 8
P o s le d ní ko s me t ic k é ú pr a vy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 0 5.1
V ýr o ba st o ja nu p r o aut o r s ko u k ni hu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 0
5.2
Au d io viz u á ln í p o do ba kr a má ř s ké p ís ně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 0
Z á vě r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 1 P r a me n y c it a c í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 2 P ř í lo h y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 4 P ř í lo ha A - O br az y z c it o va nýc h z dr o jů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 6 P ř í lo ha B - Kr a má ř št í p ís n ič k á ř i a o br a zo vé t a bu le . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 6 P ř í lo ha C - Uk áz k a t é mat ik y kr a má ř s k ýc h p ís n í a let ák ů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 2 P ř í lo ha D - V la s t ní o br a zo vá t vo r ba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 0 P ř í lo ha E - Do ku me nt a ce pr aco vní ho post up u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 2 P ř í lo ha F - Do k u me nt a c e po u ţ it í aut o r sk é k nih y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 3
Úvod Ba kal ářská
práce
se
v prakti cké
čá sti
zabývá
a uto r skou
knihou
s ilust racemi k pí sňové mu te xtu v podá ní kramá řs ké pí sně. Obsa hem je c ykl us dvace ti čt yř gra fických list ů , vyt voře ný pomoc í gra fické tec hni ky li noryt , doprová zej ící aut orskou pí seň s ná zvem „ Pra vdi vá le hce radostná nostal gic ky mela nc holi cká pí seň o ţi votu na st udent ském byt ě, kde bydl elo še st mla dýc h li dí a je den m ourovat ý kocour.“ Te oret ická čá st práce j e zam ěře na na lidové umění kramá řských pě vc ů. Od prvotní m yšl enky a ţ po konečnou form u a sam otný výstup se je dná o zprac ová ní j arma reční pí sně vzhle dem k souča sné době . První č ást prá ce obsa huje hi st or ii a vývoj če ské kramářské pí sně . Zam ěřuje se na jej í t vůrce a pře dchůdc e. Popi suj e na bídku a prodej kramá řských pí sní a zpra vodaj ských novi novýc h letá ků , výrobu, obsah a tém atiku. Zabývá se celkově hi st orickým a sociál ním významem v evropské li dové
grafic e.
Zamě řuji
se
na
popi s
grafic kých
tec hni k
p ouţit é
ve
zpra vodaj skýc h ti sc ích a pí sní ch. V druhé čá sti mé práce popi suji, od první m yšl enky a ţ po koneč n ou ve rzi , svou t vorbu aut orské knihy, te xt u pí sně a její doprovodné ilustrace . V obra zové pří loze je uká zka kramářskýc h písnič kářů, obra zovýc h ta bul í
a
zpra vodaj ských
letákovýc h ti sků.
Nec hybí
ta ké
dokument ace
post upu výroby m é práce a fi nál ní podoba mé a utorské kn ihy a jej í následné vyuţi tí . T aké je přil oţen o CD se zvukovým zá znam em autorské kramářské pí sně . Zá věrem a cel kovým výstupem bakalářské práce j e výsta va grafic kého c ykl u a utorské kni hy. Po rozloţení kni hy se na skyt ne pohled na „i nformač ní ta bul i“ obsa hující li noryt ové ti sky. Ta to kni ha je pouţita pro obra zové zná zornění a utorské ho te xt u pí sně, kt erý má svůj a udio zá znam . Pe rforma nce a kce – umělec ký výst up je součá stí obhajob pro ná zornou uká zku funkč nosti bakal ářské práce .
9
1 Kramářská píseň „Kramářská pí seň se zrodil a jako zvl áštní odrůda le tákové l ite rat ury na k onci 15. a
na začátk u 16. s tolet í “ (Sc he ybal, 1990, s. 13). Sc he yb al
let ákovou li terat uru pojme noval ja ko „pí sňové zpravodaj st ví “, kte ré byl o oblí bené zej ména v li dovýc h vrst vách . Je dná se te dy o dří věj ší odvět ví li dovýc h novi n , ze kte rýc h se pa k později vyvi nul ti sk peri odický. J.
Sc hejba l
se
zabývá
dobou,
kte rá
předc há zela
t om uto
dnes
za pom enutém u okruhu li dové kult ury. Popisuje ţe : „P ramátí kramářské pí sně byl a ve ršov aná, zpěv nou f ormou pře dnášená zpráv a o událostec h dějinnýc h i ne dáv nýc h.“ (J. Sc he ybal, 1990, s. 9) Forma a téma písňové ho zpra vodaj st ví byl y ve l mi různorodé . M ěnil y se s te chnickým, hospodářst vím a kult urním rozvojem je dnotli vých zemí . Zahrnuje l yri ku i e piku, od e posů o hrdinec h z bájí č i souboj ů s lidskými či na dpřiroze ným i ne přáte li. O kata strofických nebo společe nskýc h u dálost ech st řída jící se s náboţe nskými pří běhy ( vi z kapi tola 1.4 Obsa h a tém atika ) . Pro vym e zení rozdílu me zi písní kramářskou a pí sní lidovou popi suje J . Vác hal, ţe pí sně l idové dí ky s vé oblí be nosti zdomác něl y a j ednotli vé ge ne race si je úst ním podá ním p ře dá va l y. Podle J. Fi a l y j e li dová pí se ň spontánní oprot i kramá řské pí sni, kte rá má kome rč ní a zpravodaj ské zam ěře ní. Ale zat o pí sně kramá řské m oţná kvůli dlouhé mu obsahu „byl a jej ich ţi votnost ve lmi krát ká“ (Ma rtina Kulic hová , di plomová práce , 2006, s. 2). Váchal dodá vá „ kdysi oblí bené, zapadaj í opět v za pome nutí“. Dal ším z hla vníc h zna ků kram ářské pí sně byl a obrá zková tabule (vi z obr. 8), kt erá s pře dzpí vá vání m um ocňova la dem onst raci dě je a jak Kneidl pí še : „Tyto t abule , k reslené na papí ru a v ět šinou podl epené plát ne m, se v zácně zac hov aly až z 19. století .“ (Knei dl, 1983, s. 22) T yt o pí sně j sou také na zývány j a ko „Jarmareční pí sně “ ma jí kořeny ve sta rověku, v počát ku středově ku a houţe vnatě ve get ovala a vyví j ela se a ţ do novověku. Zača la upadat , jak se zm i ňuje Kneidl (s. 23) na konci 19. stol etí v ji né ţánry např. kuplet y, parodie a šlá gry. Če ská kramářská píseň pře ţila necelé tři st oletí . 10
1 . 1 K d o b y l i p í sn i čk ář i Zá kla dy pro pozděj ší kramá řskou pí seň, jak uvá dí Sche yba l (s. 9), posta vili potul ní pě vci (vi z obr. 1) . Obda ření bá snickou schopností byl i ví tanými host y na dvorec h pa novníků a šl echt ických venkovských sídl ech . Ba vil i i prostý l id na t rţni cích nebo na rušných ce st ách a kři ţova tká ch. Ča sto se doprová zeli na harfu, housle, pí šť al u ne bo hrál i na roh . Sta ří pě vci, byl i prot o vá ţe nými a boha tě obdarová va ným i osobami. Od sta rého Řím a v dobác h vále k a stě hování národů byl i pě vci vě rným doprovodem boj ovní ků a sam i čast o stateč ně vá lčili . Mnoho jarma rečních zpě vá ků býval o prot o válečnýc h i nval idů a hla vně slep ců (vi z obr. 4). Sc he ybal popisuje (s. 10) , ţe svým zpě ve m povzbuzova li srdnat ost pí sněmi o sla vných kme nových bohat ýrec h, o ví tě znýc h bojíc h, bozíc h, obrec h a ji nýc h bájných
byt ostec h .
Tit o
lidé
byl i
velice
oblí bení
v dobác h
špa tných
kom uni kač ních spoj ů , a proto byli ví tanými a vyhl e dá va nými zpravodaji a posl y. Dále
Sc he ybal
pí še :
„Mnozí
z nic h
by li
očitý mi
svě dky
vel kýc h
dějinnýc h udál ostí, prožili pří rodní k at ast rofy i e pidemické pohromy . “ (Sc he ybal , 1990 , s. 11) Na vští vi li t aké mnoho vzdále nýc h ze mí , exotickýc h kraji n a se známil i se z m noha významnými osobnostm i. Příc hod kočovných li dí vţdy zna mena l vítané pře rušení ka ţdodenního ste re ot ypu . Pí sničká řská
c hudina ,
ja k
je
na zývá
Sc he ybal ,
se
re krutovala
z nej různěj ší ch společe nských vrste v a povolá ní (vi z obr. 2, 3 a 5). „V edle v agant ů
a
žebráků
by li
v ní
zastoupe ni
i
de klasovaní
pří sl ušníc i
ře me slnickýc h cechů a i ntel ige nce . Byly t o vět ši nou živote m zkl amané exi st ence , dobrodruzi, pijác i, mrzáci, i nv alidi, poběhli ce a různé obskurní živly . “ (Sche yba l, 1990, s. 31) Příle ţit ostní a utoři byl i uč itelé , kně ţí , ovč áci, venkovští pí smáci , vzděl aní
ryc htá ři,
pouť oví
pře dzpě vá ci
a
stude nti,
kte ří
se
přidá vali
k ta ţným li dem . Dobrodruţná i nteli ge nce, j ak Sche yba l píše (s. 12) : „B yli me zi ni mi ne usazení k ně ží, ne dost udovaní kl erikov é a ne klidní st ude nti, li dé vti pní, vynalé zaví a znal í l ati ny. “
11
Ve druhé polovině mi nulého věku měl ta křka ka ţdý kraj a ná rodnost své osobité pí sničká řské fi gurky, jak pí še Sc he ybal . Tito li dé býva li obchodně zdatní a podnika ví. Ně který se i vě novali hla vně předzpě vování v kostelí ch a při proc esích. Sc he ybal pí še (s. 39) pří klady z j iných zemí : „V Německu býval i poulič ní zpěv áci a fl ašinetáři i vít anými pomocní ky zl odě jů. “ Dá le se zmi ňuje
i
o
tehdej ší
Nea polské
Paří ţi
kde
„zpěv áci
prav dě pod obně
v st upoval i i do sl užeb polici e. “ (Sc he ybal , 1990, s. 40) Sc he ybal
ve
své
kni ze
uvá dí
m noho
č eských j men
kra mářských
zpě vá ků, kte ré l ze dohledat z dochovaných ti sků a ta bulí jarmare čníc h pí sní . Vět ši na skla deb byla z ve lké čá sti a nonym ní . V 19. století se začal a obje vovat někte rá jmé na , ja k pí še Sche ybal (s. 40) a to napříkl ad: „ Jan Krat ochví l, „zpěvák chrudi mský “, J osef Chl áde k, „st arý zpěv ák městeck ý“, J osef Te r z Rovensk a pod Trosk ami a popul ární Pražan F ranti šek Hai s.“ Sc he ybal se zmi ňuje o jednom z hla vní ch podrobněj šíc h pra menů (s. 32) „o živ otní ch osudech lido vé ho pí sničkáře z pol oviny 19. st oletí zac hránil pražský žurnali st a K. L. Kukla. Jsou to známé paměti pouťov ého zpěvák a a pí sničk áře Franti ška Hai se . “ Pouť ový z pě vák, pí sni čká ř a fla šinetá ř Fra nti šek Hai s (1818 – 1899) byl ne zamě st naný ti skař lá tek, kte rý se rozhodl pro povol ání kram ářského pě vce, prý a by ví ce vydě lal . O své ţi votní drá ze pouťového zpě vák a se psal pa měti , které se nám dochova l y. Kne idl pí še ve své kni ze (s. 32), ţe i Jan Ne ruda vzdal holt je dním ze svýc h fejetonů, který zní ta kt o: „Hai s nebyl nějakou mi mořádnou indivi dualit ou naiv ního básník a, je ho ve rše nevyboč ují z hranic k ramářské poe zi e, j sou spí š ře me sl ného rázu, č asto v šak zně jí upřímný m cit em a maj í určité kouzlo v své prostotě .“
1 . 2 P o č á tk y a so c iá l n í v ýv oj k ra má ř sk é p ís ně Na počá tku tři cetile té vá lky a zhruba před pol ovinou 19. století pře vládá, jak t vrdí Kneidl (s. 10)
„v t omto období pí se ň, pře dev ší m
k ramářská pí seň, její ž sk romné ti sky , špatně t ištěné na c hat rné m papíře , nac hází me od počát k u 17. století .“ Kneidl popi suj e , ţe ne j vět ší rozkvět kramá řské pí sně byl do konce 18. a počáte k 19. století . N e pochybně s tím 12
souvisí i zvyšová ní gram otností „ po zave de ní te re ziánskýc h šk ol skýc h ref orem a st álé šk olní doc házky .“ Po první světové válce ve druhé pol ovi ně 19. st oletí postupně upadá a zaniká . Vel kou a sla vnou dobu národníc h eposů přerušil a a ţ rostoucí politic ká m oc kře sť anst ví. Sche yba l ve své kni ze zm iňuje o zaslouţení se Ka rla Veli kého, kte rý nec há val
s ve lkou péčí
za znam ená vat
vět ši nu sta rýc h
domác ích eposů, je ho poboţný syn Ludví k vša k neměl pro poe zii , čerpají cí z pohanské m yt ologie, ţá dné porozumě ní. Círke v zost řovala boj proti tom uto umě ní zejmé na prot i pě vc ům starýc h hrdinskýc h eposů a báj í. Soci ální posta vení těc ht o vá ţe nýc h a ča sto bohatě obdarová vanýc h li dí tím ne smí rně ut rpě l o. Proná sl edova ní pě vci kle sli na nejni ţší stupeň st ředově ké společnosti . Sche yba l dál e t vrdí o druhé st raně t ohoto cí rke vní ho stí hání (s.10 a 11) , ţe pře st o : „se be z této c hásky st ře dověk á sp oleč nost neobešla“. Stále byl i víta nými host y pro pobave ní li dí vše ch společ enskýc h vrste v. Sche ybal dodá vá
ţe: „Zvl ášť byli v ítáni
v klášt eřích, k am v nášel i je dnou za č as t rochu ve se lí a radostněj ší pohody .“ Ve 13. stol etí se zač al y uvol ňovat v ci vi li zova něj ších e vropských zem ích „staré pat ri archální pomě ry “ ja k t vrdí Sche ybal (s. 11). „Zároveň s ryc hlý m v zrůst em pot ul ného národa st oupala i je ho chudoba.“ Pod tlakem poptá vky po zpě ve ch a senzačních noviná ch cí rke v na konec zmí rnila ne gat i vní stanovi sko. Tol e rovala vša k jen zpě vy a příbě hy s ná boţenskou tém atikou. Od 14. stole tí se ţi vot pot ul nýc h l idí výra zně zle pšil a jak t vrdí Sc he ybal (s. 12) . Zí ská va li prá ci ve mě stec h, pa novni ckých dvorech, ve voje nské sluţbě či lá zní ch. 15. st oletí j e význam ný me zní k pro e pochál ní vyná le z Gute nbergův kni hti sk. Sc he ybal o tét o době hovoří (s. 13) t akt o: „Od c hvíl e, k dy byl o poprv é vy užito ti sku pro zac hování a k olport áž zpív aný ch zpráv , můžeme hov ořit už o k ramářský ch ne bo jarmareční ch pí sníc h v plné m smysl u t o ho sl ova. “ V 16. a 17. století se stále hojně vyví jel o zpra vodaj st ví kla sickou psa nou formou dopi su. Byl o t o hla vně , ja k Sc he ybal pí še (s. 14) „ u vl ádnoucíc h k ruhů, i nteli genc e a v zdělaněj ší ho mě šť anst va “. Či nil o se ta k 13
z důvodu, který Sche ybal uvádí (s. 14): „P saná forma nepodl éhala ce nzuře j ako ti ště ná zpráv a. “ Sam ozřejmě trvalo ně kol ik l et, ne ţ se pl ně začal o vyuţí va t t ohoto vyná le zu po všec h jeho st ránkác h. Na konci 17. století se vedle knih ja k pí še Sche ybal (s. 14) v prvním desetilet í kni hti ske m ti skl y „pouze odpust kové li sty , ast rologick é kalendáře , se znamy kni h, rozvrhy unive rzit níc h přednáše k a pak ov še m v rchnostensk á nebo cí rk evní zaří ze ní, vy hlášky , mandá ty , pate nty a sně movní usnesení “ . Za vl ády Ma rie Tere zie a Jose fa II. se stal a vedle Pra hy hla vním ce ntrem kramá řských pí snič ká řů pře de vším hudbym il ovná Ví deň, ja k uvádí Sc he ybal (s. 34) . Prot oţe za této dob y se obě vlá dy c elkem t ole roval y pouliční
pí snič káře ,
prot o
Sc he ybal
dále
t vrdí
ţe : „Vedle
potul nýc h
pí sničk ářů a pí sničk ářek měl a Vídeň už v 18. st oletí i něk olik písničkářů use dlýc h.“ Samozřej mě vláda pronásledova la , ja k se Sc he ybal zmiňuje (s. 35) „jen zpěv pí sní ne mrav ných, posmě šnýc h a pobuřujícíc h “. Sc he ybal se zmi ňuje
o
víde ňských
pí snič kářkác h
(s.
35).
T yt o
ţeny m ě ly
ve l mi
sebe vě dom é re zol ut ní vys t upování „prodávaly své zboží , me zi nímž byli i modlit by, kale ndáře a rozsudky smrti, ze jména pře d v raty kostelů, před mě st ský mi branami, na rušných k ři žovatk ác h a v ok olí popravi šť . “ Vděčnými zá ka zníky b yl i sluţky, pra dleny a přa dle ny. Pom oc níky při prode ji ji m byl i „vý rostky z pří buze nstva,“ které si naj ímal y (vi z obr. 6 a 7). T yt o ţe ny m ěl y vě t šinou své muţe ve válce proti T urkům . Dál e Sc he ybal popi suje (s. 36): „I zde vy st upovala do popře dí palčivá otázk a sociál ní – problé m ne zaji ště nýc h v ojensk ých rodi n.“ V průbě hu Fra ncouzské re vol uce a napole onskýc h válek se pomě ry těc ht o zpě vaček zhoršil y. V ul icích se obje voval y ve stál e m enším počt u a ţ nakonec před pol ovi nou 19. s t oletí jeji ch t vorba zc ela zani kla . „Z té doby poc hází je ště v zácný dokume ntární le pt J . A . Kleina, zobrazuj ící jednu z posl edních
prodavaček
pí sňovýc h
a
kal endářových
ti sk ů
ve
Ví dni . “
(Sc he ybal , 1990 , s. 36 a 37) Kra mářskou pí seň můţeme vidět z dochova ných ti sků, kte ré na le zneme v m uzeíc h a arc hí ve ch v Národním m uzeu Praha , Ja bl onci nad Ni sou ne bo v Hra dci
Králové.
Víc e
z hi storie
těc ht o
pí sní
uvádí m
v ná sledujíc ích
kapit olác h o ti ská rnác h a výrobcích. 14
1 . 3 H i s t o ri e t i sk u k ra má ř sk ých p í s ní , t i sk ár ny a v ýr ob c i
Od
počát ku
vývoj e
li dovýc h
gra fik ,
které
předc há zel y
vyná le zu
kni hti sku nejmé ně o půl st oletí , řa díme dře voře z a de skot i sk. Jak popi suje Kne idl , ruč ně kolorované obrá zky, t i ště né po je dné straně papíru , se napříkl ad vlepova l y do rukopisných kodexů ne bo prvoti sků . Deskoti sky na vá zal y na stře dověkou tradic i tzv. bi blia pa upe r um (biblia picta) . Z tét o form y vzni kla li dová obrá zková kni ha t zv. kni ha bloková (xyl ogr afic ká ), vyt vořena , ja k pí še Kneidl (s. 11) spoje ním několika de skoti sků v je den cel ek. Jako pří kla d těc ht o kni h Kne idl uvádí obrá zkovou sé rii tance sm rti (vyda né i v če ském zprac ová ní u ti skařů Jana Ka nt ora Ha da a u Jiří ho Mela ntricha ). Dal y b y se zde najít kořeny dne šního komi ks u jak t vrdí Knei dl (s. 12). Dal ší pří klad ti sku de skoti skem j sou hrací kart y, kte ré j sou ti sknuté z jedné vel ké členité de sky na archy, poté roz ře zané na je dno tli vé kusy. Funkc e de skoti sků
v 15. st oletí v l idové gra fice byl a ilust rač ní,
výzdoba stě n, svaté obrá zky prodá va né na pout níc h mí ste ch je ště ve 20. st oletí . P. Knei dl dál e pí še (s. 11): „ De skoti sky j sou výji meč ně prov ázeny k rátký m nápi sem ne bo legendou, ře zanou do té že desky, zprav idl a při dolní m okraji .“ Vě tšinou je na ti sku udán o jen datum a někdy i mí st o vyd á ní ti sku (na psáno ča st o m yl né, kvůli stí há ní vlá dnoucích úřa dů) . „Zpočátku se zabýv aly ti ske m k ramářskýc h pí sní hlavně menší ti sk ařské oficí ny, pak dílny k ni hařů, il uminátorů a dřev orytc ů.“ (Sc he ybal 1990 s. 49) Sc he ybal popi suje dá le (s. 14 ) : „Byl o mezi ni mi hodně maji telů malý ch, č asto obskurních a pot ul ných ti sk árniče k, vět ši nou osamostat niv šíc h se t ovary šů. “ Výrobci a ti skaři nále ţeli ča st o k c hudině a vyba vení díln y bývalo
nedostačující
a
za sta ralé .
Jak
pí še
Sc he ybal
(s.
14
a
16)
„Nedostateč ný li s, sk rov ná zásoba písmovýc h ty pů a ně koli k dřevoryt ovýc h št očků býval y j edi ný m předpok lade m jejic h činnost i.“ S tí m podle Sc he ybala souvisela i úpra va t i sků pí sní, kte rá ja k dál e uvádí (s. 49) „ne byla nik dy a nikde dok onalá . Dokonce i zámožné a jinak kval itní ti sk árny propadaly při vý robě té to posle dní li dové lite ratury t radič ní nepečl ivosti a gramatický m c hybám. Tato ne pečl ivost byl a ov še m podmíně na i u stále ný mi cenami
15
pí sňových ti sků, kte ré byly nízké a s ni mi ž se ne odv ážil pohnout žádný ti skař ani pí sničk ář.“ Sche ybal uvá dí některá jmé na pře dn íc h osobností , které se podíle ly na ti sku le tákové a novi nové lit erat ury. Byl i to podle Sc he ybala (s. 16) „osobnosti
tehdej ší ho
uměleckého,
věde ckého
a
náboženské ho
živ ota.
Uvádí m j ako příkl ad jména Se bastiana B rant a, E rasma R otte rdamské ho, Marti na Lut he ra, Johanna F i schart a, Ul richa Hutte na a Hanse Sachse, kt eří j ako je dni z prv níc h porozuměli vel kému společe nské mu i polit ické mu vý znamu le ták ů a vti skl i t éto lit eratuře jej í specifi cké propagač ní zamě ření a přiléhavý styl.“
1.3.1
L i d o v é t i s k y v 1 6. a n a p o č á t k u 1 7. s t o l e t í
Od se dmde sá týc h let 16. st oletí se uplat nil y ze jmé na je dnoli st y fo li ové (ne bo kva rt ové či let ákové ) a dále Kneidl uvá dí (s. 12), ţe t yt o t isky b yl y příle ţitost né huma ni stic ké, psané vě t šinou la tinsky „obsahuj ící kurtoazní projevy souk romé ho rázu j ako gratul ace, zdravice , kondolenc e, posmrtné v zpomínky, nov oroč ní přání.“ Aut oři byli uni verzitní vzdělan c i. Tyt o ti sky byl y zdobeny vě t ši nou renesa nč ním ornam entá lním dekorem (rámcem ) . Kne idl se zmi ňuj e (s. 12) o vyl epování plakátů ti ště né dře voře zem a popi suje : „Dřev oře z ovládl u nás první tři stol etí li dové grafiky .“ Byl a to zá kla dní gra fická t echnika pro zhot ove ní novi n a ostat ní li dové gra fiky. Výjimeč ně se upla tňuje v ti sku li dovýc h il ustrac í mě di ryt . Mědi ryt byl uţí vá n
pře de vší m
pro
uměl ecká
díla ,
která
vět ši nou
byla
pode psána
m onogramem a ut orem ná vrhu a rytce m . T o je podle Knei dla (s. 13) zá kla dní r o zdíl me zi dře voře zem a mě diryt em . Dře voře z v 16. st olet í v lidových ti scíc h ja k t vrdí Kneidl (s. 14) je řa zen do li dového umě ní , ale nej edná se o špa tné výt vory nýbrţ o primiti vní umění . Štoč ky pro dře voře zby se obvykle pouţí va l y víc ekrát i pro te xt y, které obvykl e s obra zem ne souvi sel y. Pro konzumní novinové ti sky se výroba št očků l ogicky podři zovala ryc hlé a akt uál ní i nformaci . Kol orování štoč ků se prová děl o velm i ryc hle a zbě ţně ja k pí še Knei dl (s. 14) . „Il ustrace kv artov ých novi n dv oul istový ch nebo čty ř li st ovýc h j sou 16
vět ši nou nek ol orov ané m, a j sou -li vy barve ny , bude to dodate čná práce majitele zac hov aného výt isku.“ Za vlády Fe rdina nda I . byl vydá n ma ndát , kte rý za ká za l či nnost všec h ti skáre n. Ti sk protipanovnickýc h letá ků ti skl napří klad olom ouc ký tiska ř Ja n Oli vet ský z Oli ve tu. Dal ší sit uace ti ská ren silně osla bila náboţe nské a poli tické rozpory, ja k se zmi ňuj e Kne idl .
1.3.2
Od roku 1621 do poloviny 19. století
Doba pobělohorská a na st oupe ní t řicet ileté vál ky m ěla velký vliv na úpa dek novin a novi novýc h let áků v če ské řeč i. Vál ka vyhnala vě t šinu obyva te l
z mě st
a
s nimi
odchá zeli
i
ti skaři.
Byl
to
ve li ký
úst up
ţurnali stic ké ho ţá nru, kte rý sice za nikl úplně , ale zárove ň, ja k píše Kneidl , dal prostor a byl nahra ze n zpra vodaj skou kramá řskou pí sní, kte rá pak ovlá dla lidovou publici sti ku na dvě stole tí. V době osvícenst ví a baroka byla díl a a ţ na výji mky a nonym ní . P odle Kne idla t zv. toula vé zprá vy j sou to pří běhy skute čné či vym yšl e né. Za Fra nc ouzské re voluce a napole onskýc h válek byl o dal ší zostře ní ce nzury prode je těc hto ti sků. Knei dl dá le pí še (s. 24): „V roce 1795 vy šel dvorský dek ret, kte rý zak azuje kolportov at pro li d psané a ti štěné let áky v olně po ulicíc h. Zákon se vztahov al vedle pouli čníc h vyv oláv ač ů i na k ramáře. P ro prodáv ajíc ího by ly st anove ny t re sty vě zením, pro aut ory a ti sk aře vy soké pokuty .“ Aţ t eprve za vlády J osef a II. se pouliční prodej let ákové a pí sničkové lite rat ury dovol uje. V tomt o období výrobní ka pacita če skýc h ti skáre n st oupala a pra videl ně rostl počet ti skáre n jak mě st ských ta k zvl áště těch venkovských ja k pí še Kne idl (s . 25 ). Pří kla dy hla vních ti skáre nských středi se k: Pra ţští ti skaři , Hra dec Krá lové, Kutná H ora , Li t om yšl , Klatovy, Pa rdubice nebo Chrudim, která měl a významné posta vení v tomto období. Příkla d, kte rý Kne idl pí še (s. 25): „V hradecké ti skárně Vác lav a Jana Ti belli ho (pracuje 1711 až 1744) pře dstavují kramářské pí sně víc e ne ž t řeti nu z celk ové produkce ti skárny (86 z 251 v soupise zac hycených ti sk ů).“ Dal ší ti skařskou či nnost Knei dl popi suje : „V první pol ovi ně 19. s t olet í byl a 17
vel mi akti vní t iskárna J ose fa J ana Koši ny v Chrudi mi (1810 - 1848), kte rý pův odně začal prac ov at v Pardubicí ch. Bě he m své č innosti vydal 224 k ramářských písní .“ Kne idl popi suje (s. 25) ţe úpra va gra fická a dře voře zový doprovod jsou v tét o době prost ší a lac i něj ší. Obrá ze k um ístěný na pře dní st raně obál ky ja ko tit ul kni h a má funkci rekl am ní (vi z obr. 11). Knei dl popi suje (s. 25): „Obraz má pomoci kupuj ící mu okl asifik ovat si pí se ň podle svý ch záj mů a podle t oho se rozhodnout pro k oupi. Konce m 18. Stol etí t yto epic ké obrazy č asto ust upují orname nt ální vý zdobě a vi nětě. “ Př íkla d obrá zků vyp oví dající o obsahu pí sně j sou (s. 26) : „ Kytice s kvě tinami k ve sele jší m motivům , náhrobe k k t ragický m “ nebo jak dále Knei dl uvádí : „Často se opak uje zvl áště obrázek dívky a ml áde nce v různých postojích a oděvec h. Čast o se t aké se tkáv áme s obrázke m voj áka, samot ného ne bo loučící ho se s dívk ou. “ V tomt o období špa líčkové i lust race t vořili ře me slní ře zbáři a zčá sti ře zbá ři li dový. Kne idl pí še (s. 26): „Ti skaři se prot o spokojují s pri mitiv ní prací ře zbářů tex tilních a pe rní kovýc h f ore m. “ Hrubá ře zbá řská práce v sobě má „nef al šov anou li dov ou poezii “. Moti vy na dře voř e zové štočky se ve smě s opa koval y „zřej mě c hybě la i nvence a tv ůrčí fant azie “. A podle Knei dla (s.26): „Št očky byly bě žn ě znov u ryty podle e xi stuj ící předl ohy.“ K dal šímu ce nné mu
vyba ve ní
ka ţdé
ti ská rny
pa třil
font
(pí smo
vyl i té
z lite řiny) slouţíc í pro ti sk t ext u. Pro kramá řskou pí seň je po celou dobu t ypic ké l pění na tradic íc h a určit á strnul ost ve výt varném podá ní i v náměte ch. Dal ším znake m, který si ti sky pí sní drţe l y, b yl formát . Nej prve se se tká váme od 17. s toletí s t zv. še st nácte rkou, kt erá byl a t ypic ká pro če ské území . V Něme cku uţí vali výhra dně kva rtu a osme rky, ja k t vrdí Kneidl (s. 27) : „ Tato jednotnost f ormát u u možňoval a pí sně svazov at do typi ckých li dový ch špal íčk ů, kde desky a hřbet tvoří sil něj ší plátno nebo ji ná látka, eve nt uál ně pár z měkké k ůže, k ně muž j sou je dnotli vé pí sně při šity .“
18
1.3.3
Doznívání lidových zpravodajsk ých tisků v druhé
polovině 19. a na počátku 20. století Přibli ţně st o roků od polovi ny 19. st oletí , ja k popi suj e Knei dl (s. 10) byl o t řetí , zá vě rečné období kramá řských pí sní „přine sl o je ště nový t yp, kte rá označuj eme j ako obrazové zprav odaj ství .“ Ja k popi suje Kneidl od t řicát ých a č t yřicát ých l et 19. století se rozšířila litogra fie (vi z obr. 9) . Ka me not isk byl re vol uční a to ve formě letá ků a ka rikatur. Ale při vydá vá ní kramá řských pí sní , ja k Knei dl pí še (s. 28) „ se litograf ie ne uplat nil a. Nedával a t oti ž možnost souč asného ti sk u obrázk u i tex tu na t itul ní m li st u, t ak jako dře voře z a dřevory t, tj . tec hni ky shodné s k niht iskem. “ (více i nforma cí vi z ka pit ola O grafi ckých tec hnikác h) V tomt o období se začí ná v pra ţských ti ská rná ch a ofic ínác h ji ných vě t ších mě st uplat ňovat dře voryt . Knei dl o tét o gra fic ké t echnice pí še (s. 35), ţe to um oţňova lo vět ší jem nost ne ţ dře voře z . Z důvodu uţí vání pom ocných str oj ů, ztrácelo řeme slné prove dení umělec ký proj e v . Poté se dál e v t omt o období rozši řuje fotograf ie , kte rá se pouţíva la k pře nosu obra zu na št oček. Knei dl o tut o techni ku popi suje ná sle dovně : „P ře d ry tí m si obraz pře ne sli na desku s předem připravenou cit livou v rstv ou. Podle kopie na štočku pak ve dli své rydlo.“ Po zlom u de vate nácté ho st oletí v dvacáté tec hni ka dře voryt u mi zí a aut ot ypie , t edy t ec hnika př enosu obra zu pom ocí fotogra fie , se stává , ja k pí še Knei dl (s. 35) „vý znamnou reprodukč ní t echnikou “. Ve st ředním de se tiletí 19. stol etí se v pozdníc h kramá řských písníc h oje diněl e obje vuje tec hnika oce loryt u. „Rev oluční rok 1848 při ne sl neobvyk lý rozv oj no vin a č asopisů,“ a ja k Kne idl dále informuj e (s. 28): „Rozv oj pe ri odick ého t isku nepoc hybně způsobil
postupný
úpadek
ti sk ového
zprav odaj ství
repre ze ntovaného
k ramářský mi písně mi ,“ . Ve druhé pol ovině 19. st oletí aut orská i t i skařská a nonymi ta m i zí. Jak Knei dl (s. 29) zmiňuje je t edy pa trno poli tické uvolně ní. V se dmdesá týc h l etech mi nulého st oletí se nahra zoval y, j a k uvá dí Kne idl (s. 35) , m ódněj šími šlá gry, kte ré se ocit ají „na pódiíc h šant ánu, k abaretu a lidovýc h zábav a zt rácejí pův odní zpravodajsk ý a sdě l ovací cíl “.
19
Okol o první svě tové vá lky j ejí pouť na okraji če ské lidové lite rat ury končí . Po skonče ní druhé světové vál k y, se kramářské pí sně obje vuj í naposle dy a jak píše Kneidl : „humorně komentov aly sláv u a pád Hit le rovy ří še.“ Ti skárny v t omto období se rozšířil y do m ě st jako je Uherská Skalice , Mla dá Bole sla v, Nový Jičí n, Olomouc, Znoj mo, Praha – Be dřich St ýblo , Ji ndřichův Hrade c, Chrudim , Nový Bydţov , Tá bor, Pl ze ň, J ihla va , Roudnice, Kromě ří ţ, Brno, Klat ovy, Če ské Buděj ovi ce .
1 . 4 O b s ah a t é ma t ik a l id ov é g r af ik y a k ra má ř sk é p í sn ě Vět ši na zpra vodaj ských kram ářskýc h pí sní měla t itul jako letákové noviny. Ja k popi suj e Kne idl (s. 22) začínal y j ako : „Nov ina j istá a pravdivá…, P ravdivá novi na žalostivá…a podobně .“ K tit ulu le tá kovýc h novin i kramá řské pí sni pat ří také dře voře zový obrá ze k a ja k inform uje Kne idl , t yt o dva zpra vodaj ské fenomé ny měl i společ ný dlouhý někdy dost detail ní ná ze v na značující obsa h zprá vy, který je úm ysl ně ne dopově ze n. Pí se ň byl a pří běhe m, ča st o velice obsá hlým se zá vě reč ným morálním ponauče ním
či
pokáráním
za končené
sl ove m
„konec“ ,
ne bo
„am en“ .
V pí sňové zprá vy v sobě sl učovaly skuteč nost spolu s básnic kou nadsá zkou, která
byl a
v těc hto
zpě vec h
sil ně
e moci onální
a
jak
píše
Sc he ybal :
„nabádal a starověkého a raně st ře dově kého člověka k boji , vyc hováv ala v ně m pevné c ítění kme nové i národní a by la mu č asto je di nou pokladni cí vě domostí ději nný ch i myt ologick ýc h.“ (Schejba l, 1990, s. 9 ) S prode jem drobných ti sků jarmarečných písňových zprá v byl spoje n s pře dzpí vá ním celé pí sně kra mářským zpě váke m či zpě vač kou a jak Kne idl i nform uje (s. 22) m elodii pí sní byl a určena podl e někte ré známé lidové pí sně : „V ti scíc h býv á poznamenáno Zpí vá se jak o…ne bo mé ně čast o Zpív á se obecní not ou, což pak znamená, že zpív ající mu j e ponechána volnost ve v olbě nápěvu“ Příkla dy tém at, kt eré Knei dl (s. 9) uvá dí a kte ré pat ří do ti št ěných li dovýc h zpra vodaj skýc h a grafik j sou „kalendáře , hrací karty , obrázkov é dět ské hry , bohatá šk ál a obrázků v še ho druhu s te matik ou nábožensk ou a romant ickou, v ojensk ou (unif ormy ) a národo pi snou (k roje ), zoologick ou 20
(zv ířat a domácí a ci zokraj ná); patří se m i vy st ři hov ánky, papí r ov á div adl a i l udové dopisnice “. Více popisuji v následující ch odsta vcíc h , kde se za bývám ka ţdým témate m zvlá šť. Věrohodnost pí sní se v průběhu doby podle Kne idla (s . 28) zvýšila a vša k v j ednotl i vostech „stále počít á s lehk ově rností lidové ho posluchače i k onzume nt a pí sní . “ Na pří kla d j mé na se kom olí, stále se přebí rá z příbě hů mi nulýc h „k vě ře ní se pře dpokládají f antastic ké udál osti “. Ale jak Kneidl pí še : „Nut no v šak ocenit , že písničk áři porozuměli duši prostýc h l idí, znali jej ich tužby, naděje a přání, radosti i st rasti a dove dli pí se ň sp ráv ně psy chologicky ori ent ovat .“ Kne idl popisuje (s. 22) rozbor obsa hu znalce če ských kramá řských pí sní Roberta Smeta ny, který odha duje ţe : „60 – 70 % t v oří písně duchov ní, tj . k anci onál ová ly rik a, pí sňové legendy o sv ětcíc h a světic ích, pí sně pout nické , zázrakové pí sně novi nové a podobně .“ Zato procent uál ně menší t voří písně novinové
ja ko
na příkla d:
„o
nev še dních
udál ostec h,
revoluč n íc h
pozdv i ženíc h, vál kác h, k at ast rofách, v raždác h, loupe žíc h, popravác h a soude ch, různýc h obje vech, v ymože nostec h, nov otác h.“ Skoro mi zí p oli tická tém atika. Dal ší té matika kramářskýc h pí sní t vořící pomě rně m alou čá st je li dová svě t ská l yri ka o m ódě , sňa tk u, ma nţel st ví, kouření (uká zka písně vi z obr. 10, 12 a 13) a l yri ka mil ostná jak pí še Knei dl . Ideol ogie kram ářskýc h pí sní i nterpretuj e svůj předm ět buď náboţensky, nebo m orali stic ky. „ Pří značné je t u bol estínst ví, přec há zejí cí někdy a ţ v plačti vost . Ust rňte se , k ře sť ané … nebo lidé a ne bo Če chové je ve lmi t ypic kým obratem tě cht o pí sní.“ (Knei dl , 1983, s. 22) Kne idl popi suj e (s. 22), ţe kramá řská píseň je ve srovnání s lidovou pí sní ,
kte rá
ja k
uvádí
„ patří
do
k ategorie
umě ní
světské ho
a
nemoral i stické ho ,“ je ve m neli dovým. „ V přev ážné vět ši ně j e ve sl užbách k atol ické propagandy i feudali začních snah vládnoucích t ří d. “ V opa čném přípa dě ja k Sche yba l popi suje (s. 22) byl i t u příle ţitost ní a utoři písní , jak uţ j sem se zmi ňovala v pře dchozíc h ka pit olác h, kteří kně ţí m či vzděla nc ům sklá dali pí sně lati nsky, a pro lai ky za s v j ejich rodné řeči. Dále Sc he ybal popi suje : „ Jeji ch pí sně a vy právě ní byly plny jí zl ivého 21
humoru a sati ry. S ve lkou oblibou si v nic h dobí rali různé stavy : pře d k ně žstve m se vy smívali l aik ům, pře d šlec ht ou prost ému lid.“ Kne idl jednot li vá témat a ve své kni ze na zval velic e citl i vě a za řa dil pod ně post upně vět šinu grafik a kra mářskýc h pí sní. Ná zvy t émat j sou následující : (V obra zové příl oze jsou zná zorně ny příkl ady l idových grafi k a kramá řských písní k jednotli vým téma tům ) Ţi vot a ča s obsa huje uţ podle ná zvu na poví dající tém atiku kale ndářů (vi z obr. 14) , pra nosti ky, let ák z poloviny 16. s tol etí kri ti zuj ící l hostej nost a nepořá dek sl ouţících s tit ulem „Skládání o panu Neví m“ (Kne idl, s. 49). Dal ší j e na pří kla d výstra ha a a st ronomic ké p ře dpově di pohrom (vi z obr. 15) . Jedná se například o zatmě ní slunce , povodně , zemětřesení , m or nebo vál ky. Dal ším té matem je
Člověk a pří roda,
ve kte rýc h j sou zařa ze ny
pra nosti ky o komet ách, o hrozných a di vnýc h vi dění a z á zracíc h (viz obr. 16 a 17). Za sa huje sem i ná boţenská tém atika, kte rá j e vět šinou obsa ţe na čá ste čně ve vě tšině téma t. Ne slýcha né příhody uţ podle ná zvu napoví dají , ţe se jedná o se nzač ní zprá vy m ra vní ho chara kteru. Pří kla dů k tom uto témat u Kneidl uvádí m n oho. Vět ši nou se jedná o pí sně vyprá vějíc í o hří šnýc h l idec h, kteří t rpěl i m uči vou sm rtí nebo se propadli pekl u, prot oţe něja ké st ra šné hříchy č i nil i (vi z obr. 18 a 19). J sou zde uve de ny i dal ší pří rodní ka ta strofy, podi vná zje vení a zname ní nebo naroze ní různých zrůd, kte ré se udál y a a utoři ča st o pro vě rohodnost příb ě hu uvá dí pře sné mí st o a datum . Ka ta st rofy, zahrnují kromě poţá rů, povodní, ze mětřesení , vět rnýc h sm rští, t sunami, důlní neště stí (které je později řa zeno do sam ostat ného tém atu) také novinu o velké m hladu jak uvá dí Knei dl (s. 103) : „j sou rodič ové své dítky a děti zase své rodiče , brat ři své sestry a sest ry své brat ry , je de n přítel druhé ho, ano i zloděje a mordéře z šibe nic a z k ol je dli a za pot ravu sv ou měli “ (vi z obr. 20) . Nebo tit ul pí sně ( Kneidl, 1983, s. 107) : „P ravdivý hrozný příbě h o pře uk rutné m ze mě t řesení léta 1755, dne I. Li st opadu,
a
to
sk oro
celé ho
tak
ve lkého
slav ného
města
Li zabonu
v Port ugal sku. V Lit omy šli, u J ana Kame nick ého 1750 “ (vi z obr. 21). Ne za bije š! T oto téma
pat ří
do m ordýřské
hi st orie
a
ná boţe nské
tém atiky. Zde j sou popsány krva vé zloč iny a vra ţdy, popra vy l oupe ţníků a 22
c hyce ných zloděj ů
a
vše
je
popsáno v nat ural istickýc h detailec h pro
zvě da vost a dyc ht i vost publika (viz obr. 22 a 23) . Vál ky j sou dal ším obsáhl ým témat e m, kt eré jak uţ byl o uve de no v prvníc h ka pitolách, aut oři č asto byl i úč astní ky a poté vá leční vete ráni a i nval idové . Tot o t éma
zahrnoval o jak
vá lky prohrané
ta k i
vít ě zné .
Vyprá věli o hrdi nských či nec h č i pa novnícíc h, kteří padl i ne šťa stně v boji (vi z obr. 24 a 25). Kne idl za řadil sl a vné turecké války do je dnoho sa mot ného témat u Ture k nepřítel kře sťa nst va . Boj proti T urkům v letá kových novi nác h. Za vl ády Rudol fa II. (1576 – 1611) j e témat ika tureckýc h válek ve zpra vodaj st ví t ohoto období nejboh a těji za stoupe na j ak pí še Sche yba l. Tém a Sla vnost i a e xekuce za hrnuje písně a grafi ky, které oznam ují korunovační udál osti, příje zd a společ enské udál osti tehdej ší ari stokracie . Al e také se sem řa dí letá ky a pí sně s pohřební té mati kou. Ja k uvádí Kneidl ti tul je dné pí sn ě (s. 203): „O je ho Milosti Cí sařské pohřební pí se ň, t oti ž: O smrti a pohřbu … Rudol fa druhého, římské ho cí saře , uhe rského krále etc ., kte rý ž umřel v P raze…20. dne J anuarii 1612. Od Ši mona Lomnického z Bubenče . V Staré m Mě stě pražské m“. Vla st a ná rod te dy vl a stenecká témat ika je ve smě s ra dost ná a povzbuzuj ící. V předc hozích odsta vcíc h byl o zmí něno , ţe kramá řští zpě vác i svými pí sně mi podporovali vla ste nec ké cítě ní obča nů a č asto vyzý va l i k re voluc ím. Knei dl ve své kni ze vyobra zuj e m noho takovýc h pí sní a let á ků napříkl ad: „Slov ansk á bari káda v e Ví dni 26. k větna 1848“ nebo leták „ Nel ze c opům v íc prospív ati, musíme je šmahem st ří hat i “ .
Knei dl uvádí let ák o
nešťa stné udál osti ze dne 12. s rpna 1881 o hořící m Ná rodní m di vadle ne bo o vyst ě hovalcíc h do Ame riky. Hi st oria ma gistra je t éma pro lit ogra fické grafiky zprac ova né vět šinou v období roma nti sm u a později reali sm u. J sou zde za st oupeny význam né okam ţiky č e skýc h ději n (vi z obr. 26) . Ml uví me zde o pověstech č eských ja ko například o kní ţeti Svatopl ukovi , o králi Ka rlu IV. ja k zal oţil lá ze ňské mě st o Karl ovy Va ry, nebo roma ntic ká lit ografi e Vác la va IV. a Zuzany (Prchnutí z ţalá ře ). T yt o gra fiky j sou ul oţeny v gra fic ké sbírc e Ná rodní ho m uzea Pra ha. 23
Příbě hy ţi vota j sou, ja k uţ ná ze v na povídá vět ši nou pra vdi vé příbě hy n apříkl ad na rození siam skýc h dvojča t srostl é hla vami k sobě (vi z obr. 27). Pat ří sem i ţalost né novi ny popra v, příbě hy c hudýc h li dí s nešťa st ným ţi vot ním osudem ne bo ne šť astná lá ska mile nců, kte rým rodiče ne přáli . Ted y Kne idl sem přiřa dil mil ostnou tém atiku . Dále o sebe vra ţedných nebo vra ţe dnýc h či nec h. Tém a práce a vyná le zy j e za st oupeno v období hospodářského a tec hnické ho vze stupu 19. a 20. st oletí . Je t o osla va l idské vyna lé za vosti napříkl ad lit ografi cká grafi ka „První če sk ý parní čl unek „B ohe mia“ nebo mě diryt nové ho t ypu kola a „F ranti šk ův most v P raze ze st aromě st ské st rany “.
Bare vná
li togra fie
„Mladobole sl av sk á
t extil ní
tov árna
Ignaz
Klinge r“. Zá ba va a pouče ní je téma , kte ré líčí c hová ní Turků a prohra nou vál ku. Pro te hde jšího kře sťana byl t urecký čl ov ěk boha ne znal ý . Turecký c htíč po o vlá dnutí e vropských ze mí se ji m stal osudným a po v ítě zst ví křesťanské a rmády na d t urec kou vyšl o m noho posmě šnýc h pí sní a letá ků, které si t urec ké chová ní a odí vání dobíra l y . Koření smíc hu se ř adí me zi sa tiric ky m íře né pí sně. Je dnou z takových je tře ba ilust rač ní doprovod letáku Pec na s ta ré ţeny z roku 1594 ( vi z obr. 2 8). Jedná se o sat iric ky rým ovanou pí se ň. A da lší, které Kneidl uve dl (s. 308): „Karikatura adv okát a, kte rý dojí k ráv u , o níž se pe re Čec h s Ně mce m“ . Jen pro připomí nku, téma kramářské písně za sadi l Jose f Kajet án T yl do své
di vadel ní
hry
Fi dlovačka.
Do
prost ředí
l idové
pouti
Fi dlovač ky
v Nusl ích j ak uvá dí Kneidl „(v se dmém výjev u čtv rté ho obrazu) vy st oupení sle pého Mare še s pí sní Kde domov můj?, kte rá s e stal a naší národní hymnou. “ Pí seň vyšl a i ja ko drobná ti skovi na v podobě kramá řské písně .
1 . 5 N ab íd k a a p ro d e j Obyč ej ně sami ti skaři své ná klady r ozvá ţeli a prodá vali na t rzíc h, k am přic há zel da v z prostého li du. Sche ybal dál e pí še (s. 16): „Te n býv al hlav n í m k onzume nte m jeji ch revoluč ně zahroc enýc h, úřady č asto pronásle dov anýc h a zabav ov anýc h le ták ů.“ Kneidl dále informuje (s. 25) o ceně : za jednu 24
pí snič ku mě l j arma reč ní zpě vák zí skat od kupuj ícího „zpravi dl a dv ou k rejc arů“ . Zaj íma vá informace od Roberta Sm eta ny, který opa třil úvod ke kni ze Če ské
pí sně
porovná vá
kramářské
kramá řskou
spolu pí se ň
s Bedřichem
Vác la vkem .
s uměle ckým
řeme slem
V tét o takto :
kni ze „Če ská
k ramářská pí se ň j e ovšem zvl áštním případe m tohoto typu, a v tom, že tu jde o ne hmot ný jev z oblasti sl ove snosti. Je št ě vý sti žně jší anal ogi i nale zne me v tom, c o nazý váme „užité umě ní“ . Tat o „užit á pí seň“ je uzpůsobe na pro „uži tí obchode m“ po živnostensk u, pro prode j těchto „užitý ch písní“ jak ožto t rhové ho, j armareč ního zboží .“ (Kneidl , 1983, s. 23) Pouť ový zpě vá k Fra nti še k Hai s o své obc hodní či nnosti v t omt o oboru pí še ve svých pam ětech a popisuje ta k pře sné údaje o svém výdělku. Prodá val vla st ní písně a k tom u dal ti sknout t aké modlit by a oba výti sky prodá val „ za t ři krejc ary“ . Prodej ovšem byl a o vli vně ná polit ickými udál ostmi , jak pí še Kneidl (s. 32) napříkl ad kdyţ „v ypukly sv at odušní bouře a Hais na ně reaguje vl astní pí sní: Mi lý k rajane , posly ště t u smut nou novi nu,
co
se
v P raze
při hodil o,
jak
k rve
prolit é
by lo
v t ruchli vou
hodinu…Poc hvaluje si, že píseň lidé v šude na památk u k upov ali, a měl hned v še vyprodané .“ Na bí dka a prodej , se vě tšinou uskutečňova la na trţištích, kde měl i prodejc i své poj í zdné stánky obča s ta ţe né koněm . Ja k taková demonst race těc ht o obc hodní ků vypa dala , ze sedmde sát ýc h le t 19. st oletí popi suje Če něk Zi brt dost ne gati vním t ónem. Nej prve popi suje s odporem zje v sam otné ho pí snič káře, ţe vět ši nou byl a dvojice ţena a muţ, kteří byl i ot rhaní a zpustl í. Na zývá je „stv ořeníč ka“ , kte rá se zrovna nehrnula do něj aké tě ţké sluţby. Jejic h vyst upová ní na jarmarcí ch Zi brt popi suje ta kto: „ drží v umouně né ruc e asi dv acet pí sní a prv ní právě odzpěv ují . Ne ní t o zpěv – pouhé hek ání, halek ání,
huhňání ,
škv rče ní ,
mručení ,
mňouk ání,
žvý kání ,
hlasu
pře kusování … Na plát ně ve čtve rečk ác h mají křikl avé obrázky , na ně ž hůlči čkou ukazuj í při je dnotlivýc h sl okách. P ře s pívavše, nabí zejí okol o st ojící m pí se ň ke k oupi.“ ( Kneidl , 1983, s 34) Prode j t isků byl orientován i do Am eri ky, kde podle Knei dla (s. 32) byl a „počet ná obec sl ove nských a če sk ýc h vyst ě hovalc ů.“ 25
2 Základní grafické techniky V této kapitole jsou vypsá ny a vys vě tle ny kla sic ké grafi cké t echni ky, které
se
pouţí val y
v obla sti
zpra vodaj ského
le tákové ho,
novi nové ho
li dového ti sku a kramá řských pí sní . Pojmenová ní grafi ka původně označoval o všechny z působy kre slení a psa ní . Aloi s Ba ue r píše : „podle v ýznamu řecké ho slov a grafe in = psát k re slit “ ( Al oi s Ba uer, 1999 , s. 9) . Rozmnoţe ní kresby či te xtu tiske m ve vě t ším mnoţst ví stej ně kvalit ních výt varnýc h děl . Ba ue r popi suje prá ci umělc e -grafika , kte rý „př e ná ší svou kre sbu na pe vný
mate riál ,
mechanic ky
(ryt í m)
nebo
chem icky
(le ptáním )“.
Na
vyt vořenou mat rici (štoč ek) grafik na ná ší ti ska řskou barvu, kte rá ja k Baue r dále pí še (s. 10): „v tl aku grafické ho li su oti skne na papí r“ . Vzniká ta k zrcadlový oti sk m oti vu, kte rý je vyr yt či vyl e ptá n do štoč ku. Je hla vní vym e zit si rozdí l mezi grafi kou počít ačovou a gra fikou kla sickou. Ba uer píše (s. 10 ): „Zatí mco k aždý grafikův oti sk je pov ažov aný za ori ginál , průmyslové ti sky ve v elkýc h nákl adec h j sou brány je n j ako rep rodukce .“ Kla si cká grafika má jen ome ze ný počet oti sků. Je to z důvodu ţe štoč ek se pod tl akem li su post upně opotře bová vá a znehodnoc uje. Za umělec kou a ori gi nální grafiku je pova ţován jen ná kla d do 200 ot isků. To je napříkl ad dře voře z, dře voryt , li noryt a lit ogra fie. U t echnik ja ko je suchá je hla se pohybuje výše ti sku a si jen 40 a ţ 50, j ak pí še Ba uer. Ori gi nální grafi ku poznáme podle podpi su autora, který je napsán gra fitovou tuţkou spol u s čí slem udá vající i nformaci o pořadí ti sku a počt u výti sků , v zá sadě oddě lené lom ítkem . A dal ším zna kem pro ne zaměnitel nost ori giná lu je vět ši nou pouţit kvali tní papír s viditel ným relié fem , kte rý vzni ká pod tlakem t iska řského li su. Gra fic ké tec hniky l ze dělit na základní t ři skupiny, které j sou urče ny podle způsobu ti sk u a zprac ova né ho štoč ku. T yt o skupiny post upně uve du v je dnotli výc h podkapit olác h.
26
2 . 1 T i sk z v ý šk y Ti sk z výšky je nej starší t echnika pře nosu barvy z t i skové de sky na poti skovaný mate riál . Ba rva je nane se ná na ti skovou de sku gum ovým či koţe ným vál ečke m pouz e na vyvý šená mí sta jako u ra zítka. Poté se t lake m li su pře ne se na pa pír. Touto tec hni kou l ze t isknout neje n pí smo, ale i obrá zky. Ti sknouc í mí sta musí být vţdy vyvýše na na d mí sta a pl oc hy neti sknoucí .
Tat o
tec hni ka
je
nej ví ce
rozšířena
v
podobě
kniht isku ,
dře voře zu, dře voryt u a l inoryt u. Nej sta rší technika umělec ké grafiky j e dře voř ez , kt erý pře dchá ze l vyná le zu kni hti sku. Poprvé se začal dělat v Koreji v 8. st oletí před na ším let opočte m a dost á val se poma lu do Čí ny a Japonska. Do E vropy přic há zí a ţ na přelomu 14. a 15. st olet í do zemí jako je Itálie a Španěl sko. Ja ko mat eriá l pro výrobu štoč ku dře voře zu je pouţit strom lí py, topol u, hrušky č i t ře šně . Pře d ře zá ním je vhodné de sku potřít klihem nebo be zbarvým l akem . Do dře voře zové desky j e ře záno podél ně po l étec h dře va ná st roj i jako je noţí k, ře zák nebo ţlá bková rydl a různýc h profilů z kvalit ní oc ele. T uto tec hniku pouţí va l například zná mý výt va rník a grafi k J osef Vácha l. Z dře voře zu se vyvi nula a nahradil a jej tec hni ka Dře voryt u (t zv. xyl ografi e). Na t uto te c hniku se pouţí va lo t vrdší dře vo, kte ré je vhodněj ší pro le pší deta il ře za ného obrá zku. Do štoč ku se dá ře za t napříč pře s léta pouţité ho dře va ja ko je napříkla d zimost rá zové . Ma trice se připra vují z mal ých hranolků sle penýc h klihem a fré zují se do úpl né hl a dké rovi ny be z rýh a spá r. Obje vitel dře voryt ové i l ust rační je Anglič an T hom as Be wick v 18. St oletí , který jako první pouţil sle pený št oče k . Li noryt
je dne s je dna
z nej uţí vaně jších techni k v ti sku z výšky.
Sprá vněj ší označení jak t vrdí Baue r je li noře z. J ak pí še Ba ue r (s. 14) je to z důvodu t oho ţe :
„ do l inolea ne ryje me rydl y, a le uţí váme vla stně noţe
usa zené proti sobě ve t varu pí smene V ne bo U.“ Pře vrat v re produkč níc h t echnikác h způsobi l vyná le z a utot ypi e , kte rou vyna le zl Jiří Me isenbach roku 1881 . Je to fot ografic ký rozkla d tónových, stí novaných
obra zů
hust ou
če rnou
sít í
na
skle ,
kte rá
se
vklá dá
do
reprodukční ch strojů. 27
2 . 2 T i sk z h l ou b k y Označován také ja ko techni ka hlubot isku je m etoda za loţe ná na opač ném princi pu. Ja k uvá dí Ba uer (s. 15): „Li nie ne bo pl ochy j sou vy hlubovány mechanic kou ne bo c he mick ou“ tec hni kou do těc hto mí st je následně vtírána ti ska řská barva. Z ostat ních hla dkýc h mí st se nane se ná barva j en ot ře . Vyl epta ná ne bo vyr yt á li nie je oti ště ná pomoc í tla ku na vě t šinou na mí rně na vlhče ný pa pír ový arc h. Dá le Ba uer pozname ná vá : „Grafi cké l isty vyt i sklé touto technik ou mají měkkce odstupňované tóny a jej ich c harakte r lze ovliv nit i způsobe m vyt ření barvy .“ Ma teriá l pro št očk y je pouţí vá na mědě ná ne bo zinková de ska. K nej sta rším hl uboti skovým te chn ikám pat ří mě diryt . Pouţí va jí se ocelová rydla , kte ré se za rývají do „vyhl azené ho pov rc hu mědě né desky silné podle ve likost i asi 1 až 3 mm“ ja k uvá dí Baue r (s. 16). Po obou st ranác h rýhy se t voří ostré zvýše né okraje. Tento t zv. gráfe k je nut no odst ra nit, aby se o něj ne zachyc ovala barva při tisku . Oce l oryt má obdobný postup je n je pouţi ta de ska oc elová. Dále se m pa tří technika suc hé jehly . Ja k uţ ná ze v napovídá , k ryt í do kovové de sky se pouţí vá ostrá j ehla (ne bo diamant). Gráfe k se neodst raňuje, a prot o vzni ká, jak popi suje Ba uer (s. 17) „samet ový c harakte r“ linie. Není zde
pouţit o
kysel iny,
ale
dá
se
kom binovat
s ostat ními
grafic kými
tec hnikam i ja ko je na pří kla d m e zzotinta nebo l ept čárový. Mez z oti nta
má
poně kud
odl išný
post up.
Vzni kla
v 17.
st olet í
v Němec ku. Ba ue r o tét o tec hnice pí še , ţe se j edná rovně ţ o prá ci na mě děné desce, která je předem l eštěná , ale je poté rovnomě rně za zrněná aby vzni kla r o vnoměrná če rná ploc ha . Technika me zzotint y umoţňovala zapl nit ploc hu obra zu odst upňovanou ba rvou. Zrně ní se vyt vá ří pomoc í t zv. skobliny (kolébkové škrabky). Ba uer popi suje, ţe působením skobli ny zm i zí hladká mí sta na kovové de sce . Grafik pa k dále sni ţuje a zarovná vá zrno pomoc í ocelových hladidel a škra badel, a do tě cht o vyhl oubenýc h čá stí se poté dostá vá m éně ba rvy a při ti sku vzni kají různě svě tlé pl ochy. Pro t echniku l e ptu se uţí vají le pta dla napří klad „ky seli na dusičná nebo c hlori d žel ezitý “ uvá dí Bauer ( s. 17). Pro ochranu m íst, kte rá nec hceme 28
vyl e ptat , se pouţí vá kovová deska pot řena t zv. kryte m, „jehož h l avní sl ožkou je asfalt , vosk , mastix “ nebo „ kal afuna či ji né pry sky řice “ . Dá le Ba ue r pí še ţe : „Te nt o k ryt je prorýv án grafite m až na holý kov a působením le ptadl a je pak v ytvoře na jamka, do ní ž se po od st ranění k ryt u vtí rá ti sk ařská barva.“ (A. Ba ue r, 1999, s. 18). Le pt má také zá kla dní tec hniku t zv. č ár ový le pt . Do oc hranného kryt u se ryje j ehl ou a t yt o vyr yt é li nie se poté vyl e pt ají. Da l ší le pt y, které t u uţ je n zmí ním, j sou le pt y s teč kovací ma nýrou a lept y s krej onovou manýrou. Dál e čá rový lept se zrne m, le pt do mě kké ho a křehkého kryt u nebo lept kří dový, vykrýva ný či la vírova ný. A kvati nta ne bol i zrnkový lept je dal ší z odrůd le ptu. Grafi k nepracuje li neá rně ale plošně. Výsle de k j e podobný akvarelu nebo ště tcové laví rova né mal bě .
2 . 3 T i sk z p l oc h y Tat o nejmla dší ti skařská te chnika je
naprost o odl išná
v t om , ţe
ti sknoucí i net isknoucí m ísta j sou v je dné rovině . Litogr afi e nebo ta ké če ský ná ze v kame noti sk je t echnika , její ţ princip ti sku spoč í vá v chem ických vlast nostec h li togra fického kamene . Ká m en (jemnozrnný vá pe nec stejnomě rné hustot y) se při pra vuj e t ak ţe se hl adce vybrousí a vyl e ští a „zbaví se veške ré mastnoty “ (Ba uer, 1999, s. 23). Pa k se na upra vený kámen vyt vá ří kresba ná st roji , ja ko j e ma stná tuţ či ma st ná li togra fická kří da . Ná sle dně se kre sba „preparuje ky sel inou dusič nou ve v odní m rozt oku arabské gumy“ z důvodu a by ve vl hkém sta vu povrch kamene odpuzoval „mast nou kamenoti sk ařskou barvu na nepok re sle nýc h mí stec h“, ja k Ba ue r popi suje. Místa , kte rá j sou te dy pokre sle ná, přijí mají barvu, kte rá je na ná šená vále čkem a poté se ti skne
„ve speci ál ní m
li tografick ém li su“ pomoc í tla ku na papí r. Li tografic ké kame ny j sou ve lice tě ţké a špat ně se s ni mi mani puluje , prot o byl a vyzkouše na „upra ve ná hliníková de ska “ na kte rý postup ti skové tec hniky st ej ný. „Této technice se řík á agrafie “, t vrdí Baue r (s. 23). Poté je nahra zena novodobým o fsetem .
29
3 Úvod do praktické části „Autorská kniha“ Pojem kni ha v sobě obsahuje velice obsá hl ý hi st orický a společe nský vývoj . A stejně ta k se i vyví je la pra kti c ká čá st tét o ba kalá řské práce. Aut orská kni ha ve své podsta tě „ zje vuj e nové m oţnosti je jího chá pání a pojet í“ w e b . T vůrcem m ůţe být ja k výt varník, hude bní k, bá sní k či diva del ní k ta k
i
stude nt
jakéhokoli v
věku.
Tat o
osobi tá
kniha
je
prost ředkem
k vyj á dře ní určité m yšle nky, zpr ávy ne bo informace , kterou prost řednict vím zvole né podoby (zj e ve m), materiálu, obsahu te xtového či obra zové ho . Pomocí
t ěcht o
pojm ů
komuni kuje
svým
ja zyke m .
Reali za ce
díla
má
ote vřenou moţnost form y a vyj á dře ní, kt eré můţe mít podobu obra zu, kre sby, skl adby, bá sně , sochy nebo ji ného konce ptuální h o obje ktu. Pro potře by k mé aut orské kni ze jsem brala na zřetel ve škeré spojitosti a hi storic ké prameny, kte ré j sem si nale zla . Podoba mé kni hy v sobě spoj uje m noho významů, kte ré se týkají samotné va zby, písma v text u a hla vně obra zu. Moje a utorská kni ha je veli ce int imní díl o a c elý obsah a cel ková podoba této prá ce v sobě skrývá ne spočet význam ů, které vám teď postupně pře dsta ví m.
3 . 1 P r v n í my š le n k a a j ej í vý vo j Tat o bakal ářská práce má dlouhý vývoj , a proto je důle ţité znát dobu, která té to práci pře dchá zela. Je t o důle ţité pro c el ý koncept té to prác e, protoţe ji ovli vňují všec hny sit uace udá va jící směr pro její re ali zaci . První m yšl enka byl a zrozena ně kdy dá vno, kdyţ j sem si je ště vybí rala na zá kladní škol e ce st u, kte rou se vydá m v podobě st řední škol y. Obory b yl y cel kem ja sné. V t é době mě zajímala hudba , konkrét ně sól ový ope rní zpě v. Hra na kl a ví r a na kyt a ru byla je n jaká si pří pra va pro dal ší hudební růst . Pa k t u byl sam ozřejmě obor výt va rný, který j se m mě la zam ěřený na il ustra ci. Obra zový doprovod j sem vyt vá řela ke svým vla st ním a ut orským bá sním uţ na střední škole, kde j sem ta ké t vořila aut orské knihy. Il ust race ta ké byl y
30
hla vní nápl ní m é mat uri tní prá ce . Byl t o obrá zkový doprovod pro kni hu St opa řův průvodce g a laxi í od Dougla se Adam se. Il ustrace byl y t voře ny tec hnikou kresby pom ocí fixu, následně skenová ny a v programu Adobe Phot oshop dopl něny t ext uram i, které vyt vá řel y dojem reá lné ho prostoru. Na uni ve rzitě jsem v il ustracíc h pokrač ova la. Vyví j el y se , ale uţ t o nebyl o ve formě počítač ové grafiky, a le kla sické „řem eslné“ grafiky. T ent o smě r práce mě začal zajímat čím dál víc . Konkrétně t o byl a tec hni ka li noryt u, která se stala hla vním zájmem mé práce . Sa mozřejmě j sem si vyzkoušela i ji né tec hni ky, ale li noryt pr o jeho sna dnou ma nipulac i a zprac ování mě zauja l uţ na stře dní škole . Jenţe je ště nepři šel ča s, a byc h se t out o tec hni kou pl ně za bývala , protoţe v t é době j sem se vě novala grafice počít ačové. Prá ce v programec h ja ko j sou Adobe Ill ustra tor, Photoshop, Indesi gn, Fl a sh či program y pro 3D modelaci . Te prve p od vede ním pana Mgr. Lubomí ra Netuši la, j sem dostal a m oţnost plně se soustře dit na tec hni ku linoryt u . A t o uţ se i zača la na povrc h vynořovat m yšle nka o tét o bakal ářské práci .
3 . 2 I n sp i ra c e p ro k r a mář sk ou b ak a lá ř sk ou p rá c i K t om uto t émat u mě při vedl Lubomír
Ne tušil
při
seme strá lní
ve doucí bakalá řské prá ce pa n práci ,
kte rá
poje dná vala
o
Mgr. c ykl u
il ustra čníc h gra fi k k určité mu příbě hu. Vybra la j se m si tedy t é ma příběhu od známé pra ţské hude bní skupiny Šlapeto, kte rá interpre tuje sta ropra ţské popě vky, kuple t y a a ut orský repertoá r Karl a Hašlera . Pí seň se jmenuje „ V kart ouzskýc h tem notách“ a vypráví o pomstě, zra dě, l ásce k je dné ţeně a následné kruté vra ţdě. Můj grafický c ykl us k tét o pí sni obsahuj e osm linoryt ů ve formá tu 148 mm na 210 mm coţ je formá t A 5. T yt o l inoryt ové štoč ky j sou vyt i ště né na je dnom arc hu papí ru o rozmě ru B1 tj. 707 m m na 1000 mm . Uká zku tét o práce m ůţete vi dět v obra zové příloze, kt erá je umí stě na na konc i té to práce . Tat o práce tedy pře dchá zel a a byl a jedním z i nspi račních zdroj ů k sam otné ba kalá řské práci . Zá kla dní t éma pro práci byl o ja sné , ale je ště zbývalo dost ne zodpově ze nýc h otá ze k, kte ré se t ýka l y formát u je dnotl i vých 31
il ustra cí, form y v ja ké budou preze ntová ny a hla vně ne byl pří bě h. Chyb ěl te xt, na který by rea goval obra zový doprovod. T o ná s uvá dí do dal ší ka pit ol y. Al e je št ě předt ím je důle ţité upozornit, ţe formu k témat u kramá řské pí sně mi m ůj ve doucí Mgr. Lubom ír Ne tušil na vrhnul a ut orskou knihu. Souhla sila j sem z důvodu, ţe m ě kniha jak o obje kt vţdy ve l ice zaj ímala a mě la j sem s tímt o témat em uţ něja ké zkuše nosti z doby m i nulé. Prot o j sem se rozhodla c elkový konc ept t ét o práce pojm out a utorsky i s vla stním napsaným textem pro kramářskou pí seň.
32
4 Autorská kramářská píseň v knize Z nač tených mate riálů a po konzultací ch s mým ve doucím j sem se rozhodla napsat vla st ní kramá řskou pí seň kvůli vět ší a utentičnosti t ohot o ţá nru a ta ké kvůli aut en ti čnosti násle dných li noryt ový ch il ustra cí. Je ve lice důle ţi té zmí nit, ţe kra m á řská píseň obsa ţe ná v mé ba kalá řské práci , kte rou doprová zejí linoryt ové ilust race (vi z obr. 29 a ţ 52) j e zcela a utorská a dá se říct velice osobní a ţ i ntim ní . Ná ze v pro autorskou kramá řskou
pí seň
je
inspirovaný
z kla sic kých
sta rýc h
zpra vodaj ských
ja rma reční ch pí sní, o kte rýc h jsem psal a v pra ktic ké čá sti . Ná ze v je tedy dlouhý s ná zna kem obsahu pí sně . Na zač átku pí sně nec hybí ani oslovení publika . Vše co pí seň vyprá ví , se opra vdu udál o a má i své skutečné svě dky. V text u j sou pouţita skute čná jména a tit o li dé j sou stude nti, kteří st udují či st udovali na uni verzitě v Hradci Králové různé studij ní obory. Pí se ň obsahuje t aké re fré n a různé doplňkové vět y, které jak se pro někoho m ůţe zdát se v rým u trochu „kl opýtají “.
Al e jak uţ byl o uve deno
v pra ktic ké č ást i, vět šině písní chybě la bá snická skladba a výběr sl ov byl ta ké ča sto ve lmi ne spisovný a ţ vulgá rní. Na zá vě r pí sně nechybí ani pouče ní, kte ré byl o ve vět šině pí sní (vi z kapit ola 1. 4. Obsa h a témat ika li dové grafi ky a kramářskýc h pí sní). Tat o kramá řská pís eň je ja kým si ohlednut ím do minulost i a při pomenutí si co j sme proţili a jak ná s to ovli vnilo do na šeho budoucího ţi vota . Je to nostal gic ký a zá roveň mela ncholický pří bě h, kte rý v sobě má i dost vzpomínek na d kt erými se člověk po le tech rá d za smě je a se sl zou v oku za vzpomí ná. Tato některá sl ova jsou obsah v text u, kte rý je pro ni velice důle ţitý a by upozornil posluc hače o hodnotě této pí sně . Sam ozřejmě pro ka ţdé ho tat o pí seň znam ená
či
bude
znam enat
něc o j iné ho a
zcel a
i ndi vi duál ně si na ní ka ţdý udělá svů j ná zor a něc o si z ní odne se . Pro úl ohu obsa hu v a ut orské kni ze je tat o pí se ň výborným předmětem k zam yšl e ní a rozhodně v sobě skrývá ne je dnu zprá vu. Tat o píseň i udá vá cel ou vi zuál ní podobu, která se t ýká j ak il ustrací, t ak i sam ot ného zje vu a utorské kni hy, o které se rozepi suji v ná sle dují cích kapit olác h.
33
Pra covní ná ze v byl urče n jako „Na byt ě studenta vysoké škol y“ . Poté byl pře ve de n do podoby, kte rá zní : „ Pra vdi vá lehce radostná nostalgi cky m e lanc hol ická pí se ň o ţivot u na st ude nt ském byt ě , kde bydl elo še st mladýc h li dí a j ede n m ourovat ý kocou r.“ „ Stal o se ta k v roc e 2013 v Hradci Král ové mě st ské čá st i Mal šovice .“ Akordy mé pí sně, se opa kují ve sm yč ce : Am i, C, Dm i, E, Ami . Ná sle duje autorský text písně , zpě vu je ponec há na vol nost a jsou povole ny doplňko vé popě vky, kte ré si ka ţdý můţe předsta vit t řeba v podobě broukání
či
při dá ní
citoslovce
aţ
píseň
m ůţe
přejít
do
spontán ní
im provi zace :
1.
Sl yšt e l idé v bl í zkém okolí c o se děl o u ná s v byt ě V Mal šovicích půjč ovna oště pů říkali „ Bydl í tu šest l idí a j edno ma lé kotě …“
2.
V c ihl ové m domě kde schody j sou dlouhý T y sc hody vyšl apa ls, čeka l y tě dve ře bílý…
3.
Na prokopnutýc h dve říc h ce dulka s e jmény Nájem ní k, Hudcová, Šubrt a Černý na druhou… …ou ou ou
4.
Ti studenti bydleli v t omhl e bytě A č erný náj emní k i t o je dno kotě …
5.
Za dveřmi sl yše l s Blac ka, ja k paří A Ji ří v troubě zas něco va ří
Ref.:
Ta k se ţil o v Mal šovi cích V tom hle skvě lém, stude nt ské m bytě Seme st ry tu let ěl y při st udiích Ka ţdý tu byl zva ný host…
6.
Na zvone k za zvoň a ote vře kocour ne bo kočka Jen někdy musí š p á r m inut poč kat… Ne ţ se někdo zve dne od studia Prokra sti nace ta brzdí ….
7.
Ze dveří je pohled do všech pokojů Za dveřmi j e hromada bot Ta k se zuj a své přihoď … 34
8.
V obýva cím pokoji, tam kde je nejví c gaučů Se dí Blac k u st roje a hraje Dotu A Ji ří u jeho boku Ko nzultuj e s Blac kem Dot u A z kuc hyně se va lí dým …
9.
Dota je hra , kde j si m ystic kým hrdi nou a umí š kouzlit A Ji ří bě ţí do kuchyně va řit A z kuc hyně se va lí dým …
10.
Z ve dlej ší ho pokoje ozýva j se vzdec hy Ha l uz s Vildou vyuţí vaj í soukromé chvil ky Ţá dné soukrom é c hvi lky…
Ref.: 11.
Vojta s Markétkou na balkóně kouří Dá š si s námi taky? Nebo něc o j iné ho? Co oči mhouří …
12.
Můţeš t u u ná s klidně pře spat Na na šem byt ě je spousta mí sta
13.
Ráno se vzbudí š s kocoure m u nohou Ráno je pozdní a ne zní sam ot ou Sim psonovi bě ţí skoro nonstop… Ni kdy t u není tic ho…
14.
Vojta t ě vyruší ze sna Jeho ústa něc o sprostým slovem tre staj
15.
V kuc hyni bývá ve lká kupa ná dobí Ni kdo t o z ná s ne chce um ýt Ka ţdý se t o sna ţí na druhý ho hodit
16.
Ni koho ne bývá vel ká kupa nádobí Ka ţdý to odmítá umý t
17.
A t ak hroma da se hromadí Aţ zm i zí či sté ná dobí…
Ref.: 18.
S kocourem je vel ká psi na Kd yţ m á ţí zeň pije ze zác hoda
35
19.
Koc oure k T uří n je zvíře sam ostat ný Kd yţ dost ane chuť , vyţí rá odpa dky
20.
Kd yţ na stal o období zkouše k ka ţdý z nás byl pil ný stude nt
21.
Někdy i cel ou noc ne spí m e A vá ţně t vrdě se učíme Kd yţ t o hoří … Ji ří něco vaří A Bl ac k Dotu pa ří A z kuc hyně se va lí dým … Ta k si ţije m…
Ref.: 22.
Na na še dveře buší souse d ve t ři rá no Ţe ná m protéká zác hod a on má vyt ope no
23.
Obč as j sme měli če rnou hodi nku Pa n domác í nám opra vuje ele k triku
24.
Pouče ní z t oho všeho vyc há zí Některým st udent ský byt do ţi vota sc há zí
25.
Ta kovýc h věcí co se tady sta ne Později v ţi vot ě si ka ţdý rá d vzpome ne
Ref.: 26.
Ţi vot j de dál , všechno je dnou končí Net ruc hli a vě z, ţe svět se st ále točí …
4 . 1 L i n o ry to v é i l u st ra c e k e k ramá ř sk é p í sn i Obra zový doprovod k a utorské pí sni j sem vyt vořila v gra fické tec hnice li noryt (vi z kapi tola 2.1. Ti sk z výšky). Jedná se o 24 l inoryt ových čt vercovýc h obra zů o rozměru 250 mm na výšku i na šířku . Li noryt ové št očky j sou vyt i sklé na na ţlou tlém pa pí ru, který je velic e kval itní a pří mo vyroben pro t yt o ti sky a zdůra zňuje černou ti skařskou barvu a ut vá ří podobu sta ršího gra fic kého t isku . Zá kla dním zna kem pro všechny t yt o il ust rac e je č erný rámeček. U někte rých
linoryt ů
je
pouţit
i
a ut orský
fo nt
z důvodu
i nformac e
o
je dnotli výc h osobác h, kte ré v příbě hu vyst upují . 36
Ka ţdý obra z má svou ori gi nální kom pozi ci a zahrnuje někdy i ví ce sit uací , kte ré se v pří bě hu kramářské pí sně odehrá vají. Je dnotli vé grafiky j sou uve deny v obra zové příloze . V a ut orsk é kni ze j sou pouţit y t ak, aby se následovně dal y pouţít i jednotlivě ja ko vol né gra fiky. Víc e se o a utorské kni ze roze pi suj i v ná sledující kapit ole.
4 . 2 Ú vod d o š i t í a u to rsk é k r a má ř sk é k n ihy Ka pitol u j sem na zvala t akt o, prot oţe kni ha je šit á z l átky a sl ouţí k ja ké si
ú sc hově
a
pře pra vě
jednotli výc h
grafic kých
li st ů .
Skládá
se
z ně kol ika čá stí, kt eré j sou šité a spojované pa tent kami . Prohlíţet si j i m ůţeme kla sic ky ja ko kni hu, otá če ním je dnotli výc h li stů. D al ší va ria nta je rozl oţe ní jednot li vých čá stí a připnu tí pomocí pate ntů na vyt vořený st ojan. Po tomto rozloţení se nám na skýtá pohle d na ce lý gra fic ký c yklus il ustrac í a vzni ká tedy opra vdová kram ářská tabule, která sl ouţí pro výsta vní a di va del ní pre zenta ci ke zpí vané mu příbě hu. Musí m zde při znat , ţe práce na šicí m stroji byl a má první zkušenost. Jednal o
se
o
kufříkový
šic í
st roj
značky
PODO LS K
142
vyrobený
v podol ském st rojíre nské m zá vodě M. I. Kal ini na, vyzna me naný Řá dem V. I. Le ni na a Řá dem práce rudé ho praporu (vi z obr. 55) . Pouţila jsem steh přímý a kli k at ý pro za poši tí okraj ů. Ba rva obal u nebyl a pro účel a ni m oc důle ţitá j ako t yp l átky, kte rý j sem si přála dost pe vný a lehký. Musím podotknout , ţe č e ský sort iment l átek je velice chudý a n a své pomě ry dra hý na rozdí l napří klad od Port ugal ska, kde j sem byl a na st ude nt ském pobyt u E ra smus. Ba rvu jsem nakonec vybrala ze lenou. T ato ba rva je tma vá a zárove ň mě ní odstíny v še ru či na přímém svě tle. Vzorova nou lá tku j sem si ne vybral a z důvodu, ţe j sem nec htěl a konkreti zovat obal a zá rove ň m i šl o o praktičnost a funkčnost. Tím páde m je ta to kni ha pouţit elná i pro da lší kra mářské pí sně , a její il ustrac e.
37
4.2.1
V ý r o b a a u t o r s k é k r a má ř s k é k n i h y
Pro výrobu j sem pouţila šicí stroj, ja k uţ j sem i nform oval a v pře dchozí kapit ole . Pa k l átku, nůţky, dlouhé pra vít ko, mnoho špendlí ků a patentů . Namě řila j se m si je dnotli vé kusy lát ky, které j sem pak post upně sešila dohromady. Čá sti tét o kni hy j sou sl oţené z še sti obdélníkových pruhů, kte ré sl ouţí ja ko ka psy s oknem pro čt yři grafické li st y. Ka psy ut vář í i j akýsi rámeče k pro il ustrac e. Je dnotli vé pruhy se čt yřm i obra zy se dají sloţit j ako le porel o a při pnout na da lší sloţené pruhy a ná sle dně usc hovat do rozkláda cí ta šky. Ta ška má dlouhá poutka , dí ky kte rým se dá pra ktic ky tat o kniha pře pra vovat na ram eni ja ko kla si cká nákupní ta ška . Jak uţ byl o řeče no v předchozí kapitole, tat o kniha se dá prohlí ţet ja ko kni ha kla sic ká, ot áčení m st ran či se dá rozloţit do informač ní t abule , kte rá pre ze nt uje c elý grafický c ykl us linoryt ovýc h t isků. Upozorňuji , ţe se j edná o dílo osobní a int imní , prot o j sem tuto knihu oblé kla do své vl astní mi ni sukně. Zdůra zňuje t o tím cel ou m yšl enku t éto práce a je m yšl eno sa mozřejmě i na pra ktic kou strá nku aut orské kni hy. Še dá mi ni sukně dobře la dí se zele nou barvou lát ky a dí ky j ejím ka psám se stá vá ta k ne post ra datel nou součá stí této práce. Ka psy j sou pouţit y pro úsc hovu je dnotli výc h letá ků s te xtem kramá řské pí sně. Zel ená lát ka vyt vá ří ja kousi kůţi, kte rá skrývá
„duši“ v podobě
il ustra cí, kt eré na první pohle d nej sou vi dět. Proto j sem tuto zele nou „ kůţi “ čá ste čně
za kryl a
m ini sukní.
Mi ni sukně
je
v tom to
pří padě
sym bol
drá ţdi vosti . Ka ţdý vid í jen kouse k kůţe, ale i ntim ní čá sti tě la mi ni sukně skrývá. Po sej mutí tohot o ma lého kusu obleče ní se nám obje ví ně c o m nohem i ntim něj ší ho, c oţ ně kte ré di váky pohoršuje , ale i vzrušuje . Pokud t ato a utorská kni ha ja ko cele k (obal , gra fiky, hudba i text) vyvolá ne gati vní či pozit i vní em oce , je t o důka zem t oho, ţe jde o dobře funguj ící uměl ecký koncept . Obal ze zele né lát ky se nám m ůţe je vi t j ako nedokona lý, a le li dská podoba a kůţe má své n e dokonalosti j a ko jsou pi hy, j i zvy a pod . Pro a sym etrické t vary t ent o obj ekt v podobě a utorské kni hy výborně podt rhuje význam
pí sňového t ext u, který se
k něm u
vá ţe
spolu
s i lust racemi .
Zdůra zňuje ruční výrobu celé mé práce. 38
Celý postup výroby, podoba a funk čnost autorské kni hy j e fot ografic ky zdokume nt ová na a uve dena v obrazové příl oze (vi z obr. 53 a ţ 61) .
39
5 Poslední kosmetické úpravy 5 . 1 V ý r ob a s t oj an u p ro au t or sk ou k n i hu Prot o, a by byl a celá pr áce funkční a dobře pre zentovatel ná , byl o pot řeba vyrobit st oja n, na kte rý se za vě sí má aut orská kniha . Ja k uţ j sem psa la v minul ých kapit olác h. Autorská kniha j e rozklá dací a jej í č ásti se da jí upe vnit na konstrukci stojanu, kt erý j sem vyrobila . St ojan je nepostra date lnou součá stí pro pre zenta ci mé ba kalá řské práce . V obra zové příl oze j e ná zorná ukázka pouţití t ohoto stoj anu (vi z obr. 61) .
5 . 2 A u d io v iz u á l n í p od o b a k r amá ř sk é p í sn ě V zá vě ru tét o ba kalá řské práce nale znete zvukovou stopu mé vl ast ní kramá řské pí sně, která je na profesi onál ní úrovni na hraná včet ně hudebního d o provodu. O zpě v j sem se posta rala osobně, kyt aru zahrál kama rád a hudebník Oldřic h Podě bra dský (viz příloha CD) .
40
Závěr Stej ně ja ko dítě rostla a vyví jela se tat o ba kalá řská prác e. Jako ba tole se
zrodila
z m yšl enky
a
napsané
pí sně,
kte rá
v něk terých
pří pade ch
při pomí nala porodní kont ra kce a dlouhý bole sti vý porod. Pí se ň se je št ě m nohokrát opra voval a a pře pi sovala , aby vzni kl dokonalý zá klad pro dal ší vývoj , který byc h přirovnala k t říleté mu dít ěti, který si vym e zuje svůj prostor a ná zor na svě t a svůj ţi vot . Ka ţdý krůček růst u byl obča s doprová zen vzte kem a bre kem , ale i radostí z dobře vede né práce , kte rá ale pořád n ebyl a plně vyspě lá. A t ak se d o spí val o dál do podoby ve form ě li noryt ovýc h il ustrac í. Odrývá ní mate riál u do li noryt ovýc h de se k se postupně ut vá řel obra z a po vyt i sknutí byl a hot ová „ duše“ a cha rakt er, který se stal pe vně da ný m a uvědoměl ým. Dl ouho si t ato dospí vajíc í prá ce vybí ral a podobu, do které se oblékne . Měnila se ka ţdým okam ţi kem a znovu a znovu se sna ţila vyhra nit a na jít svůj st yl a smě r, kterým se bude ubírat . Nakonec z ní vyrostla veli ce osobitá a ut orská kni ha, kte rá se nebojí pře dvé st , c o je v ní skryt o. Její forma je uni kát ní a zároveň je pouče ná z hi st ori ckých udál os tí. Inspi rovala se vším , c o v sobě zahrnuje , a le udala si i zároveň vla st ní st yl , kte rý tot o téma inovuje .
41
Prameny citací Bi bl iogra fie BAUE R, Al oi s. Grafi ka – k niha pro k aždé ho . 1. vyd. Ol omouc : Rubi co, 1990, 247 s. ISBN 80 -85839 -34-2 FIALA, Ji ří . Novina z f ranc ouzské k rajiny . 1. vyd. Praha : Na še voj sko, 1989, 240 s. HAIS, Fra nti šek. V zpomí nka pražského pí snič káře . 1818 – 1897. 1. vyd. Pra ha : Ode on, 1985, 470 s. KNE ID L, Pra vosla v. Če sk á lidov á grafi ka v ilust racích novi n, let ák ů a pí sniče k. 1 vyd. Praha : Ode on, 1983, 340 s. KU LIC HOVÁ,
Martin a .
Grafický
cykl us
na
motivy
pí sňovýc h
tex tů
aut orského skl adatel e Nick a Cavea z al ba Murde r Ballads. Diplom ová prá ce, Uni ve rzita Hra dec Král ové , Pe da gogic ká fa klut a , 2006, 92 s. SCHE YBAL, J ose f V. Se nzace pěti století v k ramářské pí sni . 1. vyd . Hrade c Kr á lové : Kruh, 1991, 392 s. ISBN 80 -7031 -624 -1 SMET ANA, Robert ; VÁCLAVE K, Be dřic h. Če ské pí sně k ramářské . 2. vyd. Pra ha : Svoboda , 1949, 221 s.
42
Ele kt ronické zdroje KŘÍŢOVÁ, Le nka. Autorská kni ha (obra zová e sej), Baka lářská prá ce, Ji hoče ská uni verzit a v Če ských Buděj ovi cích, Pe da gogická fa kul ta, 2012, 68 s. [online ]. [c it. 2015 -06-25].
RE NOT IE RE, Gi na. Autorská kniha Střet t ra dice a e xpe rime ntu, Di se rtač ní práce , Vysoké uče ní technic ké v Brně, Fa kulta vý t varných umění, Brno 2009, 120 s. [online ]. [c it. 2015 -06-25]. < htt ps://www.vut br.c z/www_ba se /za v_pra ce_soubor_verej ne .php?file _id=49 2 5 2> ŠEJ N, M. Aut orské kni hy [onl ine ]. [cit . 2015 -06 -25]. <
htt p://c oncept .a vu.c z/st udij ni -t ext y-st udy-sc ri pt s/collata nea -prospe rova -
kni hovna /kniha /aut orske -kni hy/l ang/e n -us/> Š LAPE T O,
Pa trola
[online ].
[cit.
2015 -06-25].
sla peto.c z/ >
43
Přílohy Obr. 1 ............................ .... ................................ ........................ 4 6 Obr. 2 ............................ .... ................................ ........................ 4 6 Obr. 3 ............................ .... ................................ ........................ 4 7 Obr. 4 ............................ .... ................................ ........................ 4 8 Obr. 5 ............................ .... ................................ ........................ 4 8 Obr. 6 ............................ .... ................................ ........................ 4 9 Obr. 7 ............................ .... ................................ ........................ 4 9 Obr. 8 ............................ .... ................................ ........................ 5 0 Obr.
9
-
Dvojice
pí sničká řů
z
konce
minulé ho
st oletí
pře d
li togra fovaným parodic kým obra zem k pí sni o l oupe ţnýc h vra zíc h Sc henkovi a Schl ossarkovi. Fot ografie byl a poří zena v at eliéru novopac kého fotogra fa. Podkrkonošské muzeum v Nové Pace . ................................ ................... 5 1 Obr. 10 ................................ ................................ ...................... 5 2 Obr. 11 ................................ ................................ ...................... 5 2 Obr. 12 ................................ ................................ ...................... 5 3 Obr. 13 ................................ ................................ ...................... 5 4 Obr. 14 ................................ ................................ ...................... 5 5 Obr. 15 ................................ ................................ ...................... 5 6 Obr. 16 ................................ ................................ ...................... 5 7 Obr. 17 ................................ ................................ ...................... 5 8 Obr. 18 ................................ ................................ ...................... 5 9 Obr. 19 ................................ ................................ ...................... 6 0 Obr. 20 ................................ ................................ ...................... 6 1 Obr. 21 ................................ ................................ ...................... 6 2 Obr. 22 ................................ ................................ ...................... 6 3 Obr. 23 ................................ ................................ ...................... 6 4 Obr. 24 ................................ ................................ ...................... 6 5 Obr. 25 ................................ ................................ ...................... 6 6 Obr. 26 ................................ ................................ ...................... 6 7 Obr. 27 ................................ ................................ ...................... 6 8 Obr. 28 ................................ ................................ ...................... 6 9 44
Obr. 29 - Čekaj t ě dve ře bíl ý................................ ......................... 7 0 Obr. 30 - Cedul ka s jmé ny ................................ ............................ 7 0 Obr. 31 - Černý nájem ník . ............................... ............................. 7 1 Obr. 32 - Blac k paří Dotu . ............................... ............................. 7 1 Obr. 33 - Ji ří v troubě zas ně co vaří ................................ ............... 7 2 Obr. 34 - T ak se ţi lo v Mal šovicích ................................ ............... 7 2 Obr. 35 - Na zvonek za zvoň a ote vře ti koc our nebo koč ka ............... 7 3 Obr. 36 - Ze dve ří je vidě t do všech pokoj ů ................................ .... 7 3 Obr. 37 - Za dve řmi je hroma da bot ................................ ............... 7 4 Obr. 38 - Blac k ................................ ................................ ........... 7 4 Obr. 39 - Z kuc hyně se val í dým ................................ .................... 7 5 Obr. 40 - Dota je hra kde jsi m yst ic kým hrdi nou .............................. 7 5 Obr. 41 - Ţádné soukromé c hvilky ................................ ................. 7 6 Obr. 42 - Ma rké tka na ba lkóně kouří ................................ .............. 7 6 Obr. 43 - T o co oči m houří ................................ ........................... 7 7 Obr. 44 - Ráno se vzbudí š s koc ourem u noho u ................................ 7 7 Obr. 45 - Vojta Če rný ...... .......................... ................................ .. 7 8 Obr. 46 - V kuchyni bývá velká kupa nádobí ................................ ... 7 8 Obr. 47 - Kocour pi je ze zác hoda ................................ ................... 7 9 Obr. 48 - Kdyţ dostane c huť vyţí rá odpa dky ................................ ... 7 9 Obr. 49 - Ka ţdý z ná s je pil ný stu dent ................................ ............ 8 0 Obr. 50 - Na na še dveře buší soused ................................ .............. 8 0 Obr. 51 - Pa n dom ácí opra vuje elektri ku ................................ ......... 8 1 Obr. 52 - Vil ém Náj emní k ................................ ............................ 8 1 Obr. 53 ................................ ................................ ...................... 8 2 Obr. 54 ................................ ................................ ...................... 8 2 Obr. 55 ................................ ................................ ...................... 8 2 Obr. 56 ................................ ................................ ...................... 8 2 Obr. 57 ................................ ................................ ...................... 8 3 Obr. 58 ................................ ................................ ...................... 8 3 Obr. 59 ................................ ................................ ...................... 8 3 Obr. 60 ................................ ................................ ...................... 8 3 Obr. 61 ................................ ................................ ...................... 8 4 45
P ř í l o h a A - Ob ra zy z c it ov an ý ch zd ro jů P ř í l o h a B - K ra má ř š t í p í sn ičk ář i a ob r az ov é t ab u le O b r. 1
O b r. 2
46
O b r. 3
47
O b r. 4
O b r. 5
48
O b r. 6
O b r. 7
49
O b r. 8
50
O b r. 9 - Dv oj i c e p í s n i č ká řů z k on c e mi n u l éh o st o l et í p ře d l i t og ra f ov an ý m p a rod i c k ý m ob ra ze m k p í sn i o l ou p e žn ý ch v ra zí c h S ch en k ov i a S ch l o s s a rk ov i . F o t o g ra fi e b y l a p o ří zen a v at e l i é ru n ov op a c k éh o f ot og ra f a. P od k rk o n o š s k é m u ze u m v N ov é Pa c e.
51
P ř í l o h a C - U k á zk a t é ma t iky k ra má ř sk ýc h p í sn í a l e ták ů O b r. 10
O b r. 11
52
O b r. 12
53
O b r. 13
54
O b r. 14
55
O b r. 15
56
O b r. 16
57
O b r. 17
58
O b r. 18
59
O b r. 19
60
O b r. 20
61
O b r. 21
62
O b r. 22
63
O b r. 23
64
O b r. 24
65
O b r. 25
66
O b r. 26
67
O b r. 27
68
O b r. 28
69
P ř í l o h a D - V l as t n í ob ra z ová t vo rb a O b r. 29 - Č e k aj t ě d v e ře b í l ý
O b r. 30 - C ed u l k a s j m én y
70
O b r. 31 - Č e rn ý n áj e mn í k
O b r. 32 - B la c k p a ří Dot u
71
O b r. 33 - Ji ří v t ro u b ě za s n ě co va ří
O b r. 34 - T a k s e ži l o v M a l šo vi cí ch
72
O b r. 35 - N a zvo n e k za zv oň a ot ev ře t i k o co u r n e b o k o č k a
O b r. 36 - Ze d v e ří j e vi d ě t d o v š ec h p o k oj ů
73
O b r. 37 - Za d ve řm i j e h ro m ad a b ot
O b r. 38 - B la c k
74
O b r. 39 - Z k u ch yn ě s e va l í d ý m
O b r. 40 - D ot a j e h ra kd e j si m y st i c k ým h rd i n ou
75
O b r. 41 - Žád n é s ou k ro m é ch vi l k y
O b r. 42 - M a rk é t ka n a b a l k ó n ě k ou ří
76
O b r. 43 - T o co oč i mh ou ří
O b r. 44 - R án o s e v zb u d í š s ko c ou re m u n oh ou
77
O b r. 45 - V oj t a Č e rn ý
O b r. 46 - V k u c h y n i b ýv á v e l k á k u p a n ád ob í
78
O b r. 47 - K oc ou r p i j e ze zác h o d a
O b r. 48 - K d y ž d o st an e ch u ť v y ží rá od p ad k y
79
O b r. 49 - K a žd ý z n á s j e p i l n ý st u d en t
O b r. 50 - N a n a š e d v e ře b u ší so u se d
80
O b r. 51 - Pan d o m á cí o p rav u j e e l e k t ri k u
O b r. 52 - V i l é m N áj e mn í k
81
Příloha
E
-
D ok u me n ta ce
p r ac o v n í h o p o s tu p u O b r. 53
O b r. 54
O b r. 55
O b r. 56
82
Příloha
F
-
D ok u me n ta ce
p ou ž i t í a u t or sk é k n ih y O b r. 57
O b r. 59
O b r. 58
O b r.
60
83
O b r. 61
84
