-1Úplné znění příslušných ustanovení s vyznačením změn Návrhu zákona o změně zákonů v souvislosti se sjednocováním dozoru nad finančním trhem Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Čl. I Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění změn a doplnění provedených zákonem České národní rady č. 34/1970 Sb., zákonem České národní rady č. 60/1988 Sb., zákonem České národní rady č. 173/1989 Sb., zákonným opatřením předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákonem České národní rady č. 126/1990 Sb., zákonem České národní rady č. 203/1990 Sb., zákonem České národní rady č. 288/1990 Sb., zákonným opatřením předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákonem České národní rady č. 575/1990 Sb., zákonem České národní rady č. 173/1991 Sb., zákonem České národní rady č. 283/1991 Sb. a se zřetelem na ústavní zákon České národní rady č. 53/1990 Sb. a ústavní zákon č. 101/1990 Sb., ve znění zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákona č. 350/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb. , zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 219/2002 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 47/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb. a zákona č. 501/2004 Sb., se mění takto: §2 (1) V České republice působí tyto další ústřední orgány státní správy: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.
Český statistický úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Český báňský úřad, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Správa státních hmotných rezerv, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Komise pro cenné papíry finanční trh, Národní bezpečnostní úřad, Energetický regulační úřad, Úřad vlády České republiky.
-2(2) Zrušen (3) Předsedu Českého statistického úřadu a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jmenuje a odvolává na návrh vlády prezident republiky. Předsedu a členy Prezidia Komise pro cenné papíry finanční trh jmenuje a odvolává na návrh vlády prezident republiky. Předsedy ostatních úřadů a orgánů uvedených v odstavci 1 jmenuje a odvolává vláda České republiky. §4 (1) Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet republiky, státní závěrečný účet republiky, státní pokladnu České republiky, finanční trh s výjimkou dozoru nad kapitálovým trhem v rozsahu působnosti Komise pro cenné papíry finanční trh, daně, poplatky a clo, finanční hospodaření, finanční kontrolu, účetnictví, audit a daňové poradenství, věci devizové včetně pohledávek a závazků státu vůči zahraničí, ochranu zahraničních investic, pro tomboly, loterie a jiné podobné hry, hospodaření s majetkem státu, privatizaci majetku státu, pro věci pojišťoven, penzijních fondů, ceny a pro činnost zaměřenou proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, posuzuje dovoz subvencovaných výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků. (2) Ministerstvo financí zajišťuje členství v mezinárodních finančních institucích a finančních orgánech Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Evropské unie a dalších mezinárodních hospodářských seskupení, pokud toto členství nepřísluší výlučně České národní bance. (3) Ministerstvo financí zajišťuje členství v mezinárodních finančních institucích a finančních orgánech Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Evropské unie a dalších mezinárodních hospodářských seskupení, pokud toto členství nepřísluší výlučně České národní bance. (4) Ministerstvo financí koordinuje příjem zahraniční pomoci. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Komisi pro cenné papíry Čl. II Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb. se mění takto: Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry finanční trh a o změně a doplnění dalších zákonů §1 Účel zákona Účelem tohoto zákona je upravit zřízení, postavení, působnost, pravomoce pravomoci a organizační strukturu Komise pro cenné papíry finanční trh (dále jen „Komise“) a stanovit některá práva a povinnosti subjektů působících na kapitálovém finančním trhu.
-3§2 Postavení Komise (1) Zřizuje se Komise jako správní úřad pro oblast kapitálového trhu. dozoru nad kapitálovým trhem, trhem soukromého pojišťovnictví a trhem penzijního připojištění. (2) Posláním Komise je posilovat důvěru investorů a emitentů investičních nástrojů v kapitálový trh. Cílem Komise je přispívat k ochraně investorů a k rozvoji kapitálového trhu a podporovat osvětu v této oblasti Posláním Komise je a) b) c) d)
posilovat důvěru ve finanční trh, přispívat k řádnému fungování, stabilitě a integritě finančního trhu, přispívat k ochraně spotřebitelů v oblasti finančního trhu, podporovat rozvoj finančního trhu a osvětu v této oblasti v rámci její působnosti. (3) Komise má své sídlo v Praze. §3 Působnost Komise (1) Komise
a) vykonává státní dozor v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními zákony1), b) rozhoduje o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech právnických fyzických osob, pokud tak stanoví tento zákon nebo zvláštní zákony1),
a
c)
kontroluje plnění informačních povinností osob podléhajících státnímu dozoru Komise stanovených tímto zákonem a zvláštními zákony,1) d) kontroluje plnění povinností osob vyplývajících ze zákazu využívat důvěrné informace,2) oznamuje podezření ze spáchání trestného činu zneužívání důvěrných informací v obchodním styku, e) vede seznamy podle § 13, f) vydává Věstník Komise pro cenné papíry finanční trh (dále jen „Věstník Komise“), g) spolupracuje s jinými správními úřady a institucemi, (2) Komise dále a)
informuje veřejnost a účastníky kapitálového finančního trhu zejména o poskytovatelích služeb na kapitálovém trhu, investičních nástrojích a operacích uskutečněných na kapitálovém trhu v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem a zvláštními zákony,
b) v rozsahu své působnosti spolupracuje s mezinárodními organizacemi a zahraničními úřady, které vykonávají dozor nad kapitálovým finančním trhem, c) podporuje vzdělávání a osvětu v oblasti kapitálového finančního trhu v rozsahu své působnosti, d) vykonává další činnosti k naplnění svého postavení a působnosti.
____________________________________________________ 1)
Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů.
-4Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb. 2) § 81 zákona č. 591/1992 Sb. 1)
2)
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě). Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí). § 124 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
§4 Informační povinnosti Komise (1) Komise zpracovává a předkládá vládě a Poslanecké sněmovně zprávu o situaci na českém kapitálovém finančním trhu jedenkrát ročně a dvakrát ročně podává informaci o své činnosti a hospodaření rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny. (2) Komise na vyžádání Poslanecké sněmovny nebo Senátu a jejich orgánů zpracuje v dohodnutém termínu stanovisko k návrhům právních předpisů majících vztah ke kapitálovému k finančnímu trhu. (3) Komise podává Ministerstvu financí (dále jen "ministerstvo") čtvrtletně zprávu o situaci na kapitálovém finančním trhu a o opatřeních, která přijala. §6 Řízení před Komisí (3) Proti rozhodnutí Komise lze podat rozklad, pokud dále není stanoveno jinak. O rozkladu rozhoduje Prezidium Komise pro cenné papíry finanční trh (dále jen "prezidium"). Komise provádí výkon svých rozhodnutí. (4) Proti rozhodnutí prezidia v prvním stupni není přípustný opravný prostředek. §8 Kontrolní oprávnění (1) Komise je oprávněna a) vyžadovat informace nebo podklady od osoby, která podle tohoto nebo zvláštního zákona podléhá jejímu dozoru, b) vyžadovat informace nebo podklady od každého, je-li to nutné k šetření skutečnosti, nasvědčující porušení povinnosti, týkající se ochrany vnitřních informací nebo manipulace s trhem podle zvláštního zákona,
-5c) vyžadovat objasnění skutečností od každého, je-li splněna podmínka podle písmene b); ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího správní řízení o předvolání, předvedení a výslechu svědka platí obdobně, d) za splnění podmínky podle písmene b) vyžadovat předložení záznamů, zpráv nebo s nimi spojených údajů přenášených prostřednictvím sítě elektronických komunikací od osoby, která podléhá jejímu dozoru a která je oprávněně pořídila, e) za splnění podmínky podle písmena b) vyžadovat poskytnutí provozních a lokalizačních údajů od osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací9b, c) f) provést státní kontrolu podle zvláštního zákona u osoby, která podle tohoto nebo zvláštního zákona podléhá jejímu dozoru, včetně státní kontroly na místě. (2) Komise může uplatnit pravomoci podle odstavce 1 též, je-li to nutné ke zjištění informací, o které žádá zahraniční orgán dozoru nad finančním trhem a tyto informace mu lze v souladu s § 26 poskytnout; pravomoc podle odstavce 1 písm. b) lze uplatnit, jsou-li tam uvedené podmínky přiměřeně splněny u zahraničního orgánu dozoru nad finančním trhem.. (2) Komise může uplatnit oprávnění podle odstavce 1 písm. b) až e) i v případě šetření skutečnosti jiné než podle odstavce 1 písm. b), je-li to nutné ke zjištění informací, o které žádá zahraniční orgán dozoru nad finančním trhem, za podmínky, že je to nutné pro plnění jeho úkolů v oblasti dozoru nad finančním trhem, že tyto informace mu lze v souladu s § 26 poskytnout a že může uplatnit srovnatelné pravomoci na území svého státu v případě obdobné žádosti Komise. (3) Osoba podléhající dozoru Komise podle tohoto nebo zvláštního zákona je povinna v souvislosti s výkonem státní kontroly poskytnout Komisi potřebnou součinnost, zejména na žádost neprodleně umožnit vstup do svých prostor. Osoba, od které je Komise oprávněna vyžadovat informace nebo podklady podle odstavce 1 nebo 2, je povinna poskytnout tyto informace nebo podklady bez zbytečného odkladu, nestanoví-li Komise lhůtu delší. (4) Porušením povinnosti podle odstavce 3 se fyzická osoba dopustí přestupku a právnická osoba jiného správního deliktu; k jejich projednání je příslušná Komise. Za přestupek nebo jiný správní delikt podle věty první může Komise jejich pachateli uložit opatření k nápravě nebo sankci podle tohoto zákona (§ 9); pokutu lze uložit do výše 5 000 000 Kč. §9 Opatření k nápravě a sankce (1) Zjistí-li Komise při výkonu státního dozoru porušení právních povinností osobami podléhajícími státnímu dozoru spočívající v tom, že porušují nebo i porušily své povinnosti vymezené v § 7, je oprávněna uložit opatření k nápravě nebo sankce podle zvláštních zákonů1) a ve vymezených případech i podle tohoto zákona. (2) (1) V případě, že Komise vykonává státní dozor podle tohoto zákona, je oprávněna přijmout tato opatření k nápravě: a) uložit kontrolované osobě, aby zjednala nápravu ve lhůtě stanovené v opatření a ve stanovené lhůtě podala zprávu o přijatých opatřeních, b) určit, jakým způsobem je osoba podléhající státnímu dozoru povinna nedostatek odstranit.
-6(3) V případě, že Komise vykonává státní dozor podle tohoto zákona, je oprávněna uložit sankci ve formě pokuty za zjištěné porušení povinnosti až do výše 100 miliónů Kč. Při stanovení výše pokuty postupuje Komise podle § 10 odst. 4. (4) Uložením opatření k nápravě a pokuty podle tohoto zákona není dotčena odpovědnost podle jiných právních předpisů. (5) (2) Komise může místo pokuty uložit veřejné napomenutí. Současně Komise rozhodne podle okolností o rozsahu, formě a způsobu uveřejnění napomenutí, a to na náklady osoby, které se veřejné napomenutí ukládá. (6) (3) Osoba oprávněná k vedení evidence investičních nástrojů je vázána rozhodnutím Komise týkajícím se jí vedené evidence, jakmile jí bylo doručeno, není-li v rozhodnutí uvedeno jinak. Organizátor regulovaného trhu je vázán rozhodnutím Komise o pozastavení obchodování s cennými papíry a rozhodnutím Komise o předběžném opatření, týkajícím se cenných papírů, jakmile mu bylo doručeno, není-li v rozhodnutí uvedeno jinak. ------------------1) Zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů sou
§ 9a Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako osoba, která podle tohoto nebo zvláštního zákona podléhá dozoru Komise neposkytne informace a podklady, které je Komise oprávněna vyžadovat podle § 8 odst. 1 písm. a), b) neposkytne informace, podklady, záznamy, údaje nebo vysvětlení, které je Komise oprávněna vyžadovat podle § 8 odst. 1 písm. b) až d) a odst. 2, nebo c) poruší povinnost, která podléhá státnímu dozoru podle § 7a. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do 50 000 000 Kč. § 9b Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) jako osoba, která podle tohoto nebo zvláštního zákona podléhá dozoru Komise neposkytne informace a podklady, které je Komise oprávněna vyžadovat podle § 8 odst. 1 písm. a), b) neposkytne informace, podklady, záznamy, údaje nebo vysvětlení, které je Komise oprávněna vyžadovat podle § 8 odst. 1 písm. b) až d) a odst. 2, nebo c) poruší povinnost, která podléhá státnímu dozoru podle § 7a.
-7-
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a b) se uloží pokuta do 5 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. c) pokuta do 50 000 000 Kč. § 9c Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni Komise. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby10) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Pokuty za správní delikty vybírá a vymáhá Komise. Příjem z pokut uložených obchodníkům z cennými papíry je příjmem Garančního fondu, příjem z ostatních pokut je příjmem státního rozpočtu. ________________ 10)
§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku. § 10
Řízení ve věcech opatření k nápravě a sankce (1) Správní řízení, v němž se ukládají opatření k nápravě a sankce podle tohoto zákona, lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se Komise dozvěděla o skutečnostech rozhodných pro jejich uložení, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy povinnost, za niž jsou ukládány, byla naposledy porušena. (2) Pokud hrozí nebezpečí z prodlení nebo neodstranitelný zásah.do práv jiných osob, lze řízení, v němž Komise ukládá opatření.k nápravě a sankce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů,.zahájit i doručením rozhodnutí Komise o předběžném opatření. (3) Komise je oprávněna zahájit správní řízení i doručením.veřejnou vyhláškou, pokud je splněna alespoň jedna z podmínek.podle odstavce 2 a pokud se nepodařilo rozhodnutí doručit.a okolnosti dále nasvědčují tomu, že dotčená osoba se bude vyhýbat.doručení rozhodnutí, a prodlení ve vzniku právních účinků doručení.by mohlo podstatně ztížit nebo znemožnit realizaci opatření.k nápravě nebo sankce. Rozhodnutí
-8Komise je Komise.
v
tomto případě.doručeno okamžikem vyvěšení vyhlášky na úřední desce
(4) Při ukládání opatření k nápravě a sankcí podle tohoto zákona.vychází Komise zejména z povahy, závažnosti, způsobu, doby trvání.a následků protiprávního jednání. Při rozhodování o výběru opatření k nápravě nebo sankce podle tohoto zákona je Komise povinna přihlížet také k povaze podnikatelské a jiné výdělečné.činnosti, kterou vykonává osoba, jíž se opatření k nápravě nebo sankce ukládá, a vycházet z přiměřenosti při ukládání pokuty vzhledem k majetkovým poměrům osoby. (5) Při vybírání a vymáhání pokut, uložených podle tohoto zákona.nebo zvláštních právních předpisů, postupuje Komise podle zvláštního právního předpisu.10a) (6) (5) Středisko a osoba oprávněná k vedení části evidence.střediska, jakož i k výkonu ostatních jeho činností10b) jsou.vázány rozhodnutím Komise, pokud se týká jimi vedené evidence,.jakmile bylo doručeno, není-li v rozhodnutí uvedeno jinak..Organizátor veřejného trhu10c) a osoba provádějící vypořádání.obchodů s cennými papíry10d) jsou vázáni rozhodnutím Komise.o pozastavení obchodování s registrovaným cenným papírem10e) nebo.o zákazu obchodování a plnění závazků z takových obchodů10f).a rozhodnutím Komise o předběžném opatření vydaném v těchto.věcech, jakmile jim bylo doručeno, není-li v rozhodnutí uvedeno jinak. 10a) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 10b) § 55 a 70a zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. 10c) § 8b zákona č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 362/2000 Sb. 10d) § 70b zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10e) § 91 zákona č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 362/2000 Sb. 10f) § 91a zákona č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 362/2000 Sb.
§ 12 Státní dozor Komise ve zvláštních případech (1) Státnímu dozoru Komise podléhá činnost penzijních fondů a pojišťoven v rozsahu jejich povinností při investování do investičních instrumentů a obchodování s investičními instrumenty na vlastní účet. (2) Při výkonu státního dozoru vůči penzijním fondům podle odstavce 1 je Komise povinna postupovat tak, aby nebyly narušeny pravomoci ministerstva při jeho výkonu státního dozoru podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem. (3) Podléhá-li činnost institucionálního investora nebo obchodníka s cennými papíry státnímu dozoru Komise a dohledu České národní banky nebo státnímu dozoru ministerstva, může mu být za skutkově totožné porušení povinnosti uložena pouze jedna pokuta. Pokutu může uložit pouze ten orgán, který o porušení povinnosti zahájil řízení jako první. Tím není dotčena pravomoc ostatních orgánů uložit opatření k nápravě nebo odejmout povolení podle zákona. Byla-li řízení zahájena ve stejný den, pokutu uloží a) Česká národní banka, pokud jde o uložení pokuty bance, b) Ministerstvo Komise, pokud jde o uložení pokuty penzijnímu fondu nebo pojišťovně.
-9-
Vedení seznamů a dokumentace a jejich uveřejňování § 13 (1) Komise vede seznamy a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l) m) n) o) p) q) r) s) t) u) v)
obchodníků s cennými papíry,11) makléřů,12) organizátorů mimoburzovního trhu,13) osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry,14) tiskáren, které jsou oprávněny k tisku cenných papírů,15) investičních společností, podílových a investičních fondů,16) nucených správců a likvidátorů,5) depozitářů investičních společností, investičních fondů a penzijních fondů, 18)depozitářů fondů kolektivního investování,18) penzijních fondů,19) penzijních fondů a depozitářů penzijních fondů,19) pojišťoven,20) investičních zprostředkovatelů, investičních společností se sídlem v členském státu Evropské unie, které poskytují své služby na území České republiky, s uvedením údajů o případné organizační složce umístěné na území České republiky, zahraničních standardních fondů, které veřejně nabízejí své cenné papíry na území České republiky, s uvedením údajů o bance, se kterou mají uzavřenou smlouvu podle zvláštního právního předpisu, upravujícího kolektivní investování,10c) zahraničních speciálních fondů, které mohou veřejně nabízet své cenné papíry na území České republiky, s uvedením údajů o bance, se kterou mají uzavřenou smlouvu obdobnou smlouvě uvedené v písmenu m), vypořádacích systémů a účastníků těchto vypořádacích systémů, účastníků vypořádacích systémů, vedených v seznamu Komise Evropských společenství, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v České republice, účastníků centrálního depozitáře, ratingových agentur, osob oprávněných k vedení samostatné evidence investičních nástrojů, zahraničních oficiálně uznaných veřejných trhů., odpovědných pojistných matematiků, nucených správců, likvidátorů oprávněných provádět likvidaci pojišťovny nebo zajišťovny a registr zprostředkovatelů pojištění a samostatných likvidátorů pojistných událostí, seznam obchodníků s cennými papíry se sídlem v členském státu Evropské unie, kteří poskytují své služby na území České republiky, s uvedením údajů o případné organizační složce umístěné na území České republiky.
______________________________________ 5
) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
10c
Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. 11) § 45 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 152/1996 Sb. 12) § 49 zákona ČNR č. 591/1992 Sb. 13) § 50 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 152/1996 Sb. 14) § 70b zákona ČNR č. 591/1992 Sb. 15) § 72 odst. 1 písm. k) zákona č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 362/2000 Sb. 16) Zákon č. 248/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- 10 18) § 30 zákona č. 248/1992 Sb., ve znění zákona č. 151/1996 Sb. 19) Zákon č. 42/1994 Sb., ve znění zákona č. 61/1996 Sb. 20) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. 11) 12) 13) 14) 15) 16) 18) 19)
§ 6 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. § 14 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. § 74 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. § 83 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. § 45 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. § 25 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. 20) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.
§ 14 (1) Komise vydává Věstník Komise. (2) Komise uveřejňuje ve Věstníku Komise zejména: a) seznamy podle § 13 odst. 1 písm. a) ve lhůtách podle § 13 odst. 2, b) pravomocná rozhodnutí Komise, s výjimkou těch, která obsahují skutečnosti, na které se vztahuje zvláštní zákon,21) c) stanoviska Komise, d) jiná sdělení nebo oznámení důležitá pro kapitálový finanční trh. § 18 Spolupráce s ministerstvem (1) Komise a) sleduje soustavně působení zákonů a jiných právních předpisů v oblasti kapitálového trhu a informuje ministerstvo o potřebě přijetí zákonných úprav v oblasti kapitálového trhu, b) podává návrhy pro vypracování právních předpisů upravujících činnost Komise podle tohoto zákona a zvláštních zákonů.1) (2) V případě, že se ministerstvo ve své činnosti dozví o obchodech s investičními nástroji, které mohou mít význam pro Komisi při plnění jejích úkolů při výkonu státního dozoru, informuje o nich neprodleně Komisi. Pokud Komise požádá ministerstvo o provedení kontroly těchto obchodů, je ministerstvo povinno kontrolu provést a podat o jejím výsledku zprávu Komisi. (3) V případě, že se Komise ve své činnosti dozví o obchodech s investičními nástroji, které mohou mít význam pro ministerstvo při plnění jeho úkolů při výkonu dozoru, informuje o nich neprodleně ministerstvo. Pokud ministerstvo požádá Komisi o provedení kontroly těchto obchodů, je Komise povinna kontrolu provést a podat o jejím výsledku zprávu ministerstvu. § 19 Spolupráce s Komorou auditorů České republiky Komise spolupracuje s Komorou auditorů České republiky, zejména při zavádění mezinárodně uznávaných auditorských postupů ve vztahu k poskytovatelům služeb na
- 11 kapitálovém finančním trhu a emitentům a usměrňování činnosti auditorů při aplikaci těchto postupů. § 21 (1) Orgány Komise jsou předseda Komise, který stojí v čele Komise, a prezidium. V čele Komise stojí prezidium. Prezidium se skládá z předsedy Komise a dalších čtyř členů. Předsedu Komise a členy prezidia jmenuje na návrh vlády prezident republiky (2) Prezidium rozhoduje zejména schvaluje a) a) b) c) d) e) f) g)
h)
o plánu plán činnosti Komise, o návrhu návrh rozpočtu Komise a závěrečném účtu závěrečný účet Komise, o návrzích zákonů a návrhy prováděcích právních předpisů, o vnitřních předpisech Komise, zejména organizačním řádu , jednacím řádu jednací řád prezidia, spisovém řádu, podpisovém řádu a pravidlech a pravidla profesionální etiky pro prezidium a zaměstnance Komise, o zprávách zprávy pro vládu, Poslaneckou sněmovnu a rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny podle § 4 odst. 1 a pro ministerstvo podle § 4 odst. 3, o podnětech podněty vládě,. o rozkladech, v řízeních o zavedení nucené správy,24a) o pozastavení obchodování s cenným papírem,5) o předčasném splacení jmenovité hodnoty dluhopisu nebo emisního kurzu včetně poměrného výnosu24d) a o pozastavení nebo odnětí povolení k činnosti vydaného podle zvláštního právního předpisu24c), nejde-li o odnětí povolení na žádost a o opravném prostředku proti rozhodnutí organizátora regulovaného trhu nebo burzovní komory podle zvláštního právního předpisu.24e) (3) Prezidium rozhoduje
a) o rozkladu proti rozhodnutí vydaných Komisí v prvním stupni, v přezkumném řízení, o obnově řízení a v obnoveném řízení, b) o zavedení nucené správy,24a) o pozastavení obchodování s cenným papírem,5) o předčasném splacení jmenovité hodnoty dluhopisu nebo emisního kurzu včetně poměrného výnosu24d) a o pozastavení nebo odnětí povolení k činnosti vydaného podle zvláštního právního předpisu24c), nejde-li o odnětí povolení na žádost a c) o opravném prostředku proti rozhodnutí organizátora regulovaného trhu nebo burzovní komory podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu.24e) (3) (4) Prezidium rozhoduje hlasováním. Rozhodnutí prezidia je přijato, hlasuje-li pro ně nadpoloviční většina jmenovaných členů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy Komise.V případě, že je jmenován pouze jeden člen prezidia, vykonává tento člen působnost prezidia. Pro účely tohoto odstavce a § 23 odst. 3 se členem prezidia rozumí i předseda Komise.
_____________________________________________________ 5) 24a) 24d) 24e)
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Například § 37d zákona č. 248/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Například § 103 odst. 1 písm. e) zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. § 22 odst. 2 písm. a) zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. § 38 odst. 2 písm. c) zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. § 78a zákona č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 362/2000 Sb., a § 31 zákona č. 214/1992 Sb., ve znění zákona č. 251/2000 Sb. § 44 a 54 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
- 12 § 22 (1) V čele prezidia je předseda Komise, který řídí jeho činnost.V případě, že předseda Komise není jmenován, vykonává působnost předsedy Komise služebně nejstarší člen prezidia. (2) Předseda Komise schvaluje vnitřní předpisy Komise, zejména organizační řád, spisový řád a podpisový řád. (3) Předseda Komise organizuje a řídí běžnou činnost Komise. Na rozhodování ve správních řízeních vedených Komisí se předseda Komise podílí pouze jako člen prezidia (§ 21 odst. 3). (2) (4)Vyžádá-li si vláda, Poslanecká sněmovna, Senát nebo jejich orgány přítomnost předsedy Komise na svém jednání, je předseda Komise povinen se tohoto jednání zúčastnit. § 23 Podmínky pro výkon funkce předsedy Komise a člena prezidia Komise (5) Předseda Komise a členové prezidia nesmějí zastávat jinou placenou funkci ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, literární, publicistické, umělecké a pedagogické. Při těchto všech činnostech jsou předseda Komise a členové prezidia povinni dbát, aby nedocházelo ke střetu zájmů nebo využití informací získaných při výkonu své funkce v Komisi. Předseda Komise nebo člen prezidia se nesmějí podílet po dobu výkonu své funkce přímo ani zprostředkovaně na podnikání osob podléhajících státnímu dozoru Komise. Během výkonu funkce je předseda Komise nebo člen prezidia povinen do deseti dnů ohlásit prezidiu nabytí nebo pozbytí každého investičního nástroje. § 23 Podmínky pro výkon funkce předsedy Komise a člena prezidia Komise (8) Předseda Komise a členové prezidia vykonávají státní dozor nad kapitálovým finančním trhem. Oprávnění k této činnosti prokazují průkazem státního dozoru nad kapitálovým finančním trhem. § 24 Zaměstnanci Komise (1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na zaměstnance Komise ustanovení zákoníku práce. (2) Zaměstnanci Komise vykonávající státní dozor v oblasti kapitálového finančního trhu prokazují své oprávnění k této činnosti průkazem státního dozoru nad kapitálovým finančním trhem.
- 13 § 26 Povinnost mlčenlivosti a mezinárodní spolupráce (1) Předseda Komise, členové prezidia, zaměstnanci Komise, osoby, jejichž služeb Komise využívá při výkonu dozoru nad kapitálovým finančním trhem a jejich zaměstnanci a členové poradních orgánů Komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech informacích získaných v souvislosti s výkonem své činnosti, funkce nebo svého zaměstnání v oblasti dozoru nad kapitálovým finančním trhem. Informace podle věty první může osoba, která má povinnost mlčenlivosti, použít jen způsobem a v rozsahu nutném pro plnění úkolů nebo výkon funkce v oblasti dozoru nad kapitálovým finančním trhem nebo v soudním řízení vedeném v souvislosti s rozhodnutím nebo výkonem dozoru nad kapitálovým finančním trhem nebo v obdobném mezinárodním řízení. Porušením povinnosti mlčenlivosti není poskytnutí informace třetí osobě v souhrnné podobě tak, že nelze identifikovat konkrétní subjekt, kterého se informace týká. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení činnosti, zaměstnání nebo funkce, které tuto povinnost založily. (2) Porušením mlčenlivosti podle odstavce 1 není poskytnutí informace a) úřadu v České republice, který spolupůsobí při výkonu dozoru nad kapitálovým trhem nebo působí při výkonu dozoru nad finančním trhem, § 26 Povinnost mlčenlivosti a mezinárodní spolupráce (4) Informace získané v souvislosti s výkonem dozoru nad kapitálovým finančním trhem mohou být poskytnuty též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k plnění mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána a která byla řádně vyhlášena. § 26 Povinnost mlčenlivosti a mezinárodní spolupráce (6) Informace získané Komisí v rámci kontroly na místě na území cizího státu nesmí být bez souhlasu úřadu dozoru nad kapitálovým finančním trhem tohoto státu poskytnuty nikomu dalšímu. § 27 (1) Za účelem zajištění co možná nejvyšší důvěryhodnosti Komise jsou členové prezidia Komise a zaměstnanci Komise povinni dodržovat pravidla profesionální etiky. (2) Zaměstnanci Komise nemohou vykonávat podnikatelskou činnost, podílet se na podnikatelské činnosti jiných osob nebo zastávat funkce ve statutárních a jiných orgánech jakékoli obchodní společnosti. Toto ustanovení se nevztahuje na správu vlastního majetku a činnost vědeckou, literární, publicistickou, uměleckou a pedagogickou. Při těchto všech činnostech jsou členové a zaměstnanci Komise povinni dbát, aby nedocházelo ke střetu zájmů nebo využití informací získaných při výkonu své funkce v Komisi.
- 14 ČÁST TŘETÍ Změna zákona o České národní bance Čl. III Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb., se mění takto: §1 (1) Česká národní banka je ústřední bankou České republiky. (2) Česká národní banka je právnickou osobou, která má postavení veřejnoprávního subjektu, se sídlem v Praze; nezapisuje se do obchodního rejstříku. (3) České národní bance jsou svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.1) (4) Česká národní banka hospodaří samostatně s odbornou péčí s majetkem, který jí byl svěřen státem. ________________________ 1)
Například zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů.
§2 (2) V souladu se svým hlavním cílem Česká národní banka c) řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, poboček zahraničních bank a spořitelních a úvěrních družstev, pečuje o jejich plynulost a hospodárnost a podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních systémů a na jejich rozvoji, d) vykonává bankovní dohled nad činností bank, poboček zahraničních bank a konsolidačních celků, jejichž součástí je banka se sídlem v České republice, a pečuje o bezpečné fungování a účelný rozvoj bankovního systému v České republice, d) vykonává dohled nad činností bank, poboček zahraničních bank, spořitelních a úvěrních družstev a konsolidačních celků, jejichž součástí je banka se sídlem v České republice (dále jen „bankovní dohled“), a pečuje o bezpečné fungování a účelný rozvoj bankovního systému v České republice, §3 (6) Česká národní banka je povinna zaslat Komisi pro cenné papíry finanční trh kopii nebo opis rozhodnutí podle zvláštního zákona.17) (7) Česká národní banka je povinna podle zvláštního zákona18) informovat Komisi pro cenné papíry finanční trh o obchodech s investičními nástroji, a bude-li požádána, provést kontrolu peněžních transakcí spojených s těmito obchody.
- 15 -
(8) Česká národní banka je povinna podle zvláštního zákona19) informovat Komisi pro cenné papíry finanční trh a Ministerstvo financí o zahájení řízení a jeho průběhu, jehož předmětem je uložení opatření k nápravě a sankcí. -----------------------------------------------------------------17) § 16 odst. 2 zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů. 18) § 17 odst. 1 zákona č. 15/1998 Sb. 19) § 16 odst. 1 písm. c) zákona č. 15/1998 Sb.
§ 24 Česká národní banka stanoví a) opatřením vyhlášeným ve Věstníku České národní banky pravidla obezřetného podnikání bank a, poboček zahraničních bank a spořitelních a úvěrních družstev, b) vyhláškou pravidla obezřetného podnikání dalších osob na peněžním trhu a podmínky, za kterých lze obchodovat na peněžním trhu. § 25 (1) Česká národní banka může požadovat, aby banky, pobočky zahraničních bank a spořitelní a úvěrní družstva měly na účtě u České národní banky uloženu stanovenou část svých zdrojů (dále jen "povinné minimální rezervy"). (2) Povinné minimální rezervy mohou činit nejvýše 30 % celkových závazků banky snížených o závazky banky vůči jiným bankám instituce, která má povinnost podle odstavce 1, snížených o závazky této instituce vůči jiným institucím, které mají povinnost podle odstavce 1. § 26 (1) Pokud banka, spořitelní nebo úvěrní družstvo nebo pobočka zahraniční banky neudržuje stanovenou povinnou minimální rezervu, je Česká národní banka oprávněna účtovat jí z částky, o kterou není stanovená povinná minimální rezerva naplněna, úrok ve výši odpovídající dvojnásobku platné diskontní sazby. (2) Při zvýšení úrovně povinných minimálních rezerv určí Česká národní banka lhůtu, ve které se banka osoby podléhající povinnosti podle § 25 musí se zvýšením vyrovnat. § 29a Obchody, které provádí podle části šesté s bankami, může Česká národní banka obdobně provádět i se spořitelními a úvěrními družstvy. § 36 Česká národní banka a)
obchoduje se zlatem a devizovými hodnotami a provádí všechny druhy bankovních obchodů s tuzemskými a zahraničními bankami, spořitelními a úvěrními družstvy a platební styk se zahraničím;
- 16 Další činnosti a oprávnění České národní banky § 37 (1) Česká národní banka předkládá vládě návrhy zákonných úprav v oblasti měny, peněžního oběhu, peněžního trhu, platebního styku a zákonných úprav týkajících se působnosti a postavení ústřední banky. (2) Česká národní banka spolu s ministerstvem financí předkládá vládě návrhy zákonných úprav devizového hospodářství a návrhy zákonných úprav v oblasti bankovnictví a činnosti spořitelních a úvěrních družstev. § 38 (1) Česká národní banka je oprávněna provozovat systémy pro mezibankovní platební styk. Účastníky těchto systémů mohou být vedle bank, spořitelních a úvěrních družstev4a) a poboček zahraničních bank i osoby, které plní úlohu ústřední protistrany, zúčtovatele nebo zúčtovací instituce ve vypořádacím systému podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,3b) nebo ve vypořádacím systému uvedeném v seznamu Komise Evropských společenství, a které při své účasti v systému České národní banky odpovídají za splnění finančních závazků vyplývajících z jejich příkazů přijatých tímto systémem. Uvedeným osobám je veden v systému České národní banky účet obdobný účtu mezibankovního platebního styku podle zvláštního právního předpisu,4)4a) uzavře-li Česká národní banka s těmito osobami smlouvu o vedení účtu platebního styku a předávání dat mezibankovního platebního styku. __________________________________ 4) 4a)
Zákon č. 21/1992 Sb. Zákon č. 21/1992 Sb. a zákon č. 87/1995 Sb.
§ 38 (3) Česká národní banka stanoví k zajištění jednotného platebního styku a zúčtování v České republice vyhláškou a) způsob provádění platebního styku mezi bankami a zúčtování na účtech u bank; b) způsob používání platebních prostředků bankami v platebním styku. § 38 (3) Česká národní banka stanoví k zajištění jednotného platebního styku a zúčtování vyhláškou a) způsob provádění platebního styku mezi bankami, spořitelními a úvěrními družstvy a pobočkami zahraničních bank a zúčtování na účtech u bank, spořitelních a úvěrních družstev a poboček zahraničních bank; b) způsob používání platebních prostředků bankami, spořitelními a úvěrními družstvy a pobočkami zahraničních bank v platebním styku. § 41 (2) Česká národní banka vyžaduje k zabezpečení svých úkolů potřebné informace a podklady od a) bank, spořitelních a úvěrních družstev a poboček zahraničních bank,
- 17 b)
jiných osob, které náleží do sektoru finančních institucí podle práva Evropských společenství8) nebo v nichž má banka kvalifikovanou účast9) nebo osob, zahrnutých do konsolidačního celku, nad nímž je vykonáván bankovní dohled, nebo osob ve finančním konglomerátu9b) anebo osob, které disponují informacemi potřebnými pro sestavení platební bilance České republiky.
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou okruh jiných osob uvedených v odstavci 2 písm. b) a obsah, formu, termíny a způsob předkládání od nich vyžadovaných informací a podkladů. Česká národní banka stanoví opatřením vyhlášeným ve Věstníku České národní banky obsah, formu, termíny a způsob předkládání informací a podkladů vyžadovaných od bank, spořitelních a úvěrních družstev a poboček zahraničních bank a závaznou metodiku k sestavování a organizační a komunikační podmínky pro předávání veškerých informací a podkladů. (4) Pokud předložené informace a podklady neodpovídají stanoveným pravidlům podle odstavce 3 nebo pokud vzniknou důvodné pochybnosti o jejich správnosti nebo úplnosti, je Česká národní banka oprávněna vyžádat si odpovídající upřesnění nebo vysvětlení. Jestliže banka, spořitelní a úvěrní družstvo4a), pobočka zahraniční banky nebo jiná osoba uvedená v odstavci 2 písm. b) požadované informace a podklady nepředloží nebo tyto informace a podklady jsou opakovaně neúplné nebo nesprávné, postupuje Česká národní banka podle zvláštního právního předpisu4) vůči bankám a, spořitelním a úvěrním družstvům, pobočkám zahraničních bank a vůči jiným osobám zahrnutým do konsolidačního celku nebo finančního konglomerátu v případě, jde-li o povinnost těchto osob poskytovat informace pro účely bankovního dohledu na konsolidovaném základě nebo doplňkového dozoru podle zvláštního právního předpisu.9b) Vůči jiným osobám postupuje Česká národní banka podle § 46. ____________________________________ 4)
Zákon č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9b) Zákon č. …/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o finančních konglomerátech).
Dohled § 44 (1) Česká národní banka vykonává dohled nad a) činností bank, spořitelních a úvěrních družstev, poboček zahraničních bank a konsolidačních celků, jejichž součástí je banka se sídlem v České republice, a nad bezpečným fungováním bankovního systému (bankovní dohled) podle § 2 odst. 2 písm. d), b) činností jiných osob než bank, poboček zahraničních bank nebo spořitelních a úvěrních družstev, které mají povolení podle zvláštních právních předpisů,5) c) bezpečným, spolehlivým a efektivním fungováním platebních systémů. (2) Dohled zahrnuje a) posuzování žádostí o udělení licencí a povolení podle zvláštních právních předpisů,9a) b) dohled nad dodržováním podmínek stanovených udělenými licencemi a povoleními, c) kontrolu dodržování zákonů, jestliže je k této kontrole Česká národní banka tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy1) zmocněna, a kontrolu dodržování vyhlášek a opatření vydaných Českou národní bankou,
- 18 d) ukládání opatření k nápravě a pokut při zjištění nedostatků podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu4). d) ukládání opatření k nápravě a sankcí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, e) řízení o správních deliktech a přestupcích. __________________________________ 4)
Zákon č. 21/1992 Sb
§ 46 (1) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky při činnosti vykonávané jinými osobami než bankami na základě povolení podle zvláštních zákonů,5) může uložit těmto osobám a) opatření směřující k nápravě zjištěných nedostatků, zejména přikáže upustit od nesprávného postupu nebo ukončit činnost; b) pokutu podle závažnosti zjištěných nedostatků až do výše 1 000 000 Kč. (2) Nedostatky podle odstavce 1 se rozumí porušení podmínek stanovených v povolení podle zvláštních zákonů,5) jakož i porušení tohoto zákona, zvláštního zákona,4) právních předpisů a opatření vydaných Českou národní bankou. (3) Pokutu podle odstavce 1 písm. b) uloží Česká národní banka rovněž a) osobám, které vykonávají bez povolení činnosti, k nimž je třeba povolení podle zvláštních zákonů;5) b) osobám, které porušily povinnosti vyplývající z § 41 odst. 2 až 4, c) osobám, které porušily pravidla a podmínky stanovené podle § 24 písm. b). (4) Uložením pokuty není dotčena odpovědnost podle jiných právních předpisů. (5) Na řízení o uložení pokuty podle odstavce 1 písm. b) se vztahují předpisy o správním řízení.12) O rozkladu proti rozhodnutí o uložení pokuty rozhoduje bankovní rada. (6) Uložené pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. (7) Česká národní banka může uložit pokutu podle odstavce 1 písm. b) do jednoho roku ode dne zjištění nedostatků, nejpozději do deseti let ode dne, ve kterém tyto nedostatky vznikly. ______________________________ 4) 5) 12)
Zákon č. 21/1992 Sb. Devizový zákon. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
2. 3.
§ 46
Opatření k nápravě
4. (1) Česká národní banka může požadovat, aby osoba uvedená v § 24 písm. b) nebo v § 41 odst. 2 písm. b) a odstavci 3, která porušila tento zákon, právní předpis nebo opatření vydané Českou národní bankou, upustila od nesprávného postupu nebo ukončila činnost.
- 19 5. (2) Osoba uvedená v odstavci 1 informuje Českou národní banku o odstranění nedostatku bez zbytečného odkladu poté, kdy byl nedostatek odstraněn nebo neprodleně poté, kdy byla činnost ukončena. (3) Na postup podle odstavce 1 se nevztahují předpisy o správním řízení. Správní delikty § 46a Správní delikty při podnikání a obchodování na peněžním trhu (1) Právnická osoba, která není bankou, nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší pravidlo obezřetného podnikání nebo podmínky, za kterých lze obchodovat na peněžním trhu, stanovené podle § 24 písm. b). (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč. § 46b Správní delikty při plnění informační povinnosti (1) Právnická osoba, která není bankou, nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost předložit informaci nebo podklad podle § 41 odst. 3 a 4. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč. § 46c Správní delikty při reprodukci symbolů peněz a jejich napodobenin (1)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že při reprodukci symbolů peněz a jejich napodobenin zhotoví v rozporu s § 20, podmínkami stanovenými právním předpisem vydaným podle § 2011a) nebo přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství11b) reprodukci bankovky, mince, platebního prostředku nebo cenného papíru, znějících na koruny české nebo cizí měnu anebo zhotoví předmět úpravou je napodobující.
(2)
Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 500 000 Kč.
(3)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že při reprodukci symbolů peněz a jejich napodobenin v rozporu s § 20, podmínkami stanovenými právním předpisem vydaným podle § 2011a) nebo přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství11b) zhotoví reprodukci bankovky, mince, platebního prostředku nebo cenného papíru, znějících na koruny české nebo cizí měnu anebo zhotoví předmět úpravou je napodobující.
(4)
Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.
___________________________________
11a)
Vyhláška České národní banky č. 36/1994 Sb., o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují.
- 20 11b)
Nařízení Rady EU týkající se ražby medailí a žetonů podobných euromincím a Nařízení Rady EU o rozšíření použití nařízení Rady EU týkajícího se ražby medailí a žetonů podobných euromincím.
§ 46d Správní delikty proti peněžnímu oběhu (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že neodebere padělanou bankovku nebo minci, ač je povinna tak učinit podle § 21. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč. 6.
§ 46e
Společná ustanovení k § 46a až 46d
(1) Správní delikty podle § 46a až 46d projednává Česká národní banka. 7. (2) O rozkladu proti rozhodnutí o správním deliktu rozhoduje bankovní rada. 8. (3) Pro řízení o přestupcích se použije zákon o přestupcích. Na řízení o ostatních správních deliktech se použije správní řád. 9. (4) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba neodpovídá za správní delikt, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno požadovat, aby zabránila porušení právní povinnosti. 10. (5) Odpovědnost právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila správní řízení do jednoho roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. 11. (6) Při vyměřování pokuty právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za kterých byl spáchán. 12.
(7)
Pokuty vybírá Česká národní banka.
13. (8) Vymáhání pokut zajišťuje příslušný finanční úřad a jsou příjmem státního rozpočtu. 14. (9) Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního zákona, který upravuje správu daní a poplatků. § 49b (1) Česká národní banka vydává opatření České národní banky (dále jen "opatření"), je-li k tomu zákonem zmocněna. Tato opatření jsou pro banky, spořitelní a úvěrní družstva a pobočky zahraničních bank závazná.
- 21 ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o pojišťovnictví Čl. IV. Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 316/2001 Sb., zákona č. 12/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 39/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. …/2005 Sb., se mění takto: §1 (1) Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství1) podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a státní dozor nad provozováním pojišťovací a zajišťovací činnosti a penzijního připojištění, vykonávaný Ministerstvem financí (dále jen ministerstvo“). Komisí pro finanční trh (dále jen „Komise“). ____________________________________
§2 Vymezení pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) pojišťovnou tuzemská pojišťovna, pojišťovna z jiného členského státu nebo pojišťovna z třetího státu, b) tuzemskou pojišťovnou právnická osoba se sídlem na území České republiky, které bylo ministerstvem Komisí uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle tohoto zákona, aa) státním dozorem v pojišťovnictví rozhodování a kontrolní činnost v tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem stanoveném rozsahu prováděné ministerstvem Komisí v soukromém pojišťovnictví, činnosti s tím související a soubor nástrojů určených k jeho výkonu, §2 Vymezení pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí h) činnostmi souvisejícími s pojišťovací nebo zajišťovací činností zprostředkovatelská činnost prováděná v souvislosti s pojišťovací nebo zajišťovací činností, poradenská činnost související s pojištěním fyzických a právnických osob a šetření pojistných událostí prováděné samostatnými likvidátory pojistných událostí na základě smlouvy s pojišťovnou a další činnosti se souhlasem ministerstva Komise, bb) kontrolní činností ministerstva Komise kontrola dodržování tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem stanovených pravidel regulujících provozování činností v soukromém pojišťovnictví, včetně finančního dozoru a dozoru nad činností pojišťoven ve skupině,
- 22 Provozování činností v pojišťovnictví §3 (1) Pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky může provozovat pouze pojišťovna nebo zajišťovna podle tohoto zákona, které ministerstvo udělilo Komise udělila povolení, nestanoví-li tento zákon jinak. 3) Provozovat zajišťovací činnost může za podmínek stanovených tímto zákonem pojišťovna nebo zajišťovna se sídlem na území České republiky založená pouze jako akciová společnost. Na provozování zajišťovací činnosti na území České republiky zajišťovnou nebo pojišťovnou se sídlem v zahraničí se tento zákon nevztahuje s výjimkou odstavce 5 věty druhé § 35a odst. 2 písm.d) písm. c). (4) Tuzemská pojišťovna může provozovat pouze pojišťovací činnost nebo zajišťovací činnost a činnosti s nimi související, a to v rozsahu povolení, které jí bylo uděleno ministerstvem Komisí. Pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti, nemůže přebírat do zajištění pojistná rizika, která jsou pojištěna pojistnou smlouvou, kterou sama uzavřela. Zajišťovna může provozovat pouze zajišťovací činnost a činnosti s ní související, a to v rozsahu povolení, které jí bylo uděleno ministerstvem Komisí.
(5) Zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na území České republiky lze provozovat pouze pro pojištění provozované pojišťovnou podle tohoto zákona nebo pro zajišťovnu. „Pojišťovna nebo zajišťovna může využívat služeb pouze pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí, který je registrován podle zvláštního právního předpisu2a).
2a) Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí). 2a 2b) Například zákon č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1994 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 38/2004 Sb. , o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí).
§ 5a Provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z jiného členského státu (1) Pojišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat na území České republiky pojišťovací činnost na základě práva zřizovat své pobočky (usazení) nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, a to v rozsahu, v jakém jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti v zemi jejího sídla. (2) Před zřízením pobočky pojišťovny z jiného členského státu na území České republiky musí být ministerstvo Komise v souladu s právem Evropských společenství informováno informována příslušným úřadem domovského členského státu nejméně o
- 23 a) plánu činnosti, výčtu pojistných odvětví pojišťovací činnosti provozované na území České republiky a vnitřní organizační struktuře pobočky, b) adrese umístění pobočky na území České republiky, na kterou se zasílají veškerá sdělení zástupci pojišťovny z jiného členského státu, c) jménu vedoucího pobočky, který musí být oprávněn zavazovat pojišťovnu a zastupovat ji při jednání s třetími osobami a soudy v České republice, a d) tom, že tato pojišťovna disponuje požadovanou mírou solventnosti. (3) Před započetím činnosti pobočky pojišťovny z jiného členského státu je ministerstvo povinno Komise povinna ve lhůtě do 2 měsíců ode dne obdržení informací uvedených v odstavci 2 informovat pojišťovnu a příslušný úřad domovského členského státu o podmínkách, za nichž může být činnost pobočky vykonávána na území České republiky. (4) Pobočka pojišťovny z jiného členského státu může být zřízena a zahájit svoji činnost, jakmile pojišťovna z jiného členského státu, která hodlá zřídit na území České republiky svoji pobočku, obdržela informaci ministerstva Komise o podmínkách činnosti pobočky na území České republiky, nebo marným uplynutím lhůty 2 měsíců ode dne doručení sdělení podle odstavce 2 ministerstvu Komisi. Tím není dotčena povinnost zápisu do obchodního rejstříku podle § 28 odst. 4 obchodního zákoníku. (5) Pojišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat svoji činnost na území České republiky na základě svobody dočasně poskytovat služby za podmínky, že a) před zahájením této činnosti informuje příslušný úřad domovského členského státu a sdělí mu rozsah pojištění, které hodlá na území České republiky provozovat b) ministerstvo Komise obdrží v souladu s právem Evropských společenství informace podle odstavce 6. (6) Před zahájením činnosti na území České republiky pojišťovnou z jiného členského státu na základě svobody dočasně poskytovat služby musí být v souladu s právem Evropských společenství ministerstvu Komisi sděleny příslušným úřadem domovského členského státu tyto informace: § 5b Další povinnosti pojišťovny z jiného členského státu provozující pojišťovací činnost na území České republiky na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby a výkon státního dozoru nad touto činností (1) Pojišťovna z jiného členského státu, která provozuje na území České republiky svoji pojišťovací činnost na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, je povinna předložit ministerstvu Komisi doklady o své činnosti vyžádané ministerstvem Komisí. (2) Zjistí-li ministerstvo Komise, že pojišťovna z jiného členského státu neplní povinnosti, které se na tuto činnost v České republice vztahují, uloží, aby uvedená pojišťovna odstranila zjištěné nedostatky. (3) Pokud pojišťovna z jiného členského státu neuvede svoji činnost do souladu s právními předpisy, je ministerstvo povinno informuje Komise o této skutečnosti příslušný úřad domovského členského státu.
- 24 (4) Pokud opatření, přijatá příslušným úřadem domovského členského státu, nevedou k odstranění zjištěných nedostatků v činnosti pojišťovny z jiného členského státu, ministerstvo povinno přijme Komise taková opatření, aby zabránilo zabránila této pojišťovně v dalším porušování povinností. O těchto opatřeních povinno informuje Komise příslušné úřady domovského členského státu. Je-li to nezbytné v zájmu ochrany spotřebitele, zakáže ministerstvo Komise takové pojišťovně uzavírat na území České republiky nové pojistné smlouvy nebo rozšiřovat závazky z již sjednaných pojistných smluv. (5) Pro účely kontroly je pojišťovna z jiného členského státu, která provozuje pojišťovací činnost na území České republiky na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, povinna informovat ministerstvo Komisi o pojistných podmínkách používaných při uzavírání pojistných smluv a jejich změnách. § 5c Provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu (1) Pojišťovna z třetího státu může na území České republiky provozovat pojišťovací činnost pouze prostřednictvím pobočky za podmínek stanovených tímto zákonem a zvláštními právními předpisy, a to na základě povolení uděleného ministerstvem Komisí (§ 8 odst. 4). (2) Při udělování povolení k provozování pojišťovací činnosti pojišťovně z třetího státu ministerstvo oprávněno může Komise požadovat potřebné informace přímo od příslušného úřadu země sídla této pojišťovny a na požádání tohoto úřadu poskytovat údaje o činnosti pojišťovny na území České republiky prostřednictvím její pobočky. Nevyplývá-li výměna informací mezi příslušnými úřady z mezinárodních smluv, je pojišťovna z třetího státu povinna na žádost ministerstva Komise zabezpečit získávání potřebných informací od příslušného úřadu země sídla pojišťovny. (3) Povolení k provozování pojišťovací činnosti na území prostřednictvím pobočky lze udělit, pokud jsou splněny tyto podmínky:
České
republiky
a) pojišťovna z třetího státu je oprávněna podle právních předpisů platných v zemi jejího sídla provozovat pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních nebo neživotních pojištění, b) pojišťovna z třetího státu zřídí na území České republiky svoji pobočku, c) pojišťovna z třetího státu se zaváže zřídit a vést v místě sídla pobočky účetnictví speciálně pro činnost, kterou provozuje na území České republiky, a uchovávat veškeré doklady vztahující se k této činnosti, d) pojišťovna z třetího státu ustanoví svého pověřeného zástupce v České republice, který musí být schválen před zahájením výkonu své činnosti ministerstvem Komisí, e) pojišťovna z třetího státu má na území České republiky svůj majetek, jehož hodnota se rovná nejméně jedné polovině minima garančního fondu podle § 22 odst. 2 a vloží nejméně jednu čtvrtinu tohoto minima jako jistinu na účet zvlášť k tomu zřízený u banky se sídlem na území České republiky nebo u pobočky zahraniční banky, se kterým nelze nakládat bez souhlasu ministerstva Komise,
- 25 §6 Státní dozor v pojišťovnictví (1) Státní dozor v pojišťovnictví vykonává zejména v zájmu ochrany spotřebitele ministerstvo Komise. O této své činnosti vypracovává každoročně zprávu, která obsahuje zhodnocení vývoje na pojistném trhu, zejména přehled pojišťoven a zajišťoven, kterým bylo uděleno nebo odejmuto povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nápravná a sankční opatření přijatá ministerstvem Komisí podle tohoto zákona, přehled přijatých a připravovaných legislativních změn v oblasti pojišťovnictví a celkové výsledky vývoje pojištění nabízených na pojistném trhu, a uveřejňuje ji ve Finančním zpravodaji Věstníku Komise pro finanční trh (dále jen „Věstník Komise“) nejpozději do 30. září kalendářního roku. (2) Státnímu dozoru v pojišťovnictví podléhají pojišťovny, které na území České republiky provozují pojišťovací činnost, tuzemské pojišťovny a zajišťovny provozující zajišťovací činnost a právnické a fyzické osoby, které na tomto území provozují zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí a další činnosti související s pojišťovací a zajišťovací činností a další fyzické a právnické osoby, a to v rozsahu stanoveném tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem. (3) Při výkonu státního dozoru v pojišťovnictví spolupracuje ministerstvo Komise s mezinárodními organizacemi, s orgány státního dozoru jiných států, s ústředními správními orgány a organizacemi působícími v oblasti pojišťovnictví. (4) Každá osoba zúčastněná při výkonu státního dozoru v pojišťovnictví musí splňovat podmínku důvěryhodnosti podle § 10a a k výkonu činnosti musí mít odpovídající odborné i kvalifikační předpoklady. Podrobnosti výkonu této činnosti stanoví organizační řád ministerstva Komise. § 6a Působnost ministerstva Komise Ministerstvo Komise a)
vykonává státní dozor v pojišťovnictví a penzijním připojištění v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními právními předpisy,2b) b) rozhoduje o právech a povinnostech právnických a fyzických osob, pokud tak stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpisy,2b) c) vede seznamy odpovědných pojistných matematiků, nucených správců, likvidátorů oprávněných provádět likvidaci pojišťovny nebo zajišťovny a registr zprostředkovatelů pojištění a samostatných likvidátorů pojistných událostí, d)c) spolupracuje s jinými správními úřady a institucemi nejméně v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními právními předpisy, e)d) v rozsahu své působnosti spolupracuje s mezinárodními organizacemi a zahraničními úřady, f)e) informuje veřejnost o službách z oblasti pojištění v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem a zvláštními právními předpisy,. g)f) jedenkrát ročně zpracovává zprávu o své činnosti, kterou ministr financí předkládá vládě k informaci.
- 26 ___________________________________________ 2a)
Například zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí).
§ 6b Zaměstnanci ministerstva (1) Zaměstnanci pověřeni ministerstvem k výkonu činnosti spojené s výkonem státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění anebo zajišťovat obdobné činnosti v rámci plnění dalších úkolů, musí splňovat podmínky důvěryhodnosti (§ 10a) a musí být plně způsobilí k právním úkonům. (2) Kvalifikačním předpokladem zaměstnance uvedeného v odstavci 1 je vždy nejméně úplné střední (všeobecné nebo odborné) vzdělání. § 6c Informace poskytované Komisi Evropských společenství (1) Ministerstvo Komise sděluje Komisi Evropských společenství a příslušným úřadům členských států, které tuzemské úřady nebo orgány mohou v souladu s ustanoveními § 39a získávat informace, na které se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost podle tohoto zákona. (2) Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) ve spolupráci s Komisí sděluje Komisi Evropských společenství informace týkající se soukromého pojištění v souladu s příslušnými ustanoveními právních předpisů Evropských společenství nebo na její vyžádání. §7 Povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti (1) Provozovat pojišťovací nebo zajišťovací činnost je tuzemská pojišťovna oprávněna pouze na základě povolení ministerstva Komise a za podmínky umístění jejího statutárního i skutečného sídla na území České republiky. Povolení vydané ministerstvem Komisí za podmínek stanovených tímto zákonem je platné pro všechny členské státy, a opravňuje tuzemskou pojišťovnu k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území jiného členského státu, a to buď prostřednictvím pobočky zřízené v členském státě nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby. (2) Povolení ministerstva Komise je tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu povinna si vyžádat před rozšířením nebo změnou pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, pokud tyto změny nepodléhají pouze oznamovací povinnosti. (3) Povolení tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího státu k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území České republiky nebo k rozšíření nebo změně této činnosti uděluje ministerstvo Komise na základě písemné žádosti, která obsahuje
- 27 náležitosti stanovené tímto zákonem. O této žádosti rozhodne ministerstvo Komise nejpozději do 6 měsíců ode dne jejího doručení ministerstvu Komisi. (4) Povolení podle odstavce 1 nelze udělit, pokud e) existuje důvodné podezření, že základní kapitál a další finanční zdroje pojišťovny nebo zajišťovny pocházejí z trestné činnosti nebo pocházejí z neidentifikovatelných zdrojů; původ základního kapitálu a dalších finančních zdrojů je žadatel povinen ministerstvu Komisi prokázat, nebo f) udělení povolení by bylo v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv. (5) Povolení k provozování pojišťovací činnosti se uděluje podle pojistných odvětví životních pojištění nebo podle pojistných odvětví neživotních pojištění nebo podle skupin neživotních pojištění uvedených v části C přílohy č. 1 k tomuto zákonu; jedná-li se o rozšíření činnosti podle § 10 odst. 1, může být povolení uděleno i pro pojistné odvětví, které není uvedeno v příloze č. 1 k tomuto zákonu, ale které lze provozovat v souladu s právním předpisem státu, na území kterého má být tato činnost rozšířena. Ministerstvo je oprávněno Komise může požadovaný rozsah činnosti omezit, jestliže není dostatečně prokázána schopnost žadatele provozovat bezpečně pojišťovací činnost v rozsahu uvedeném v žádosti. (6) Pojišťovně nelze udělit povolení k souběžnému provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění a neživotních pojištění, s výjimkou pojišťovny, která žádá o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění, které lze udělit povolení k souběžnému provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví č. 1 a 2 neživotních pojištění.
(7) Ministerstvo Komise neudělí povolení k zahájení pojišťovací činnosti, dokud nebude informováno informována o vlastnících pojišťovny nebo zajišťovny a o velikostech jejich podílů. Ministerstvo Komise povolení neudělí, pokud není zajištěno řádné a obezřetné řízení pojišťovny nebo zajišťovny, anebo není, s ohledem na požadovaný rozsah a charakter činnosti pojišťovny nebo zajišťovny, dána jistota její finanční stability. §8 Žádost o udělení povolení (9) Pojišťovna je povinna předložit ministerstvu na jeho Komisi na její písemné vyžádání pojistné podmínky ke kontrole jejich souladu s právními předpisy. Zjistí-li ministerstvo Komise nesoulad pojistných podmínek s právním předpisem, nařídí odstranění těchto nedostatků. (10) Ministerstvo Komise povolení udělí, jestliže jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem. § 8a Udělení povolení pojišťovně ve skupině (1) Před udělením povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemské pojišťovně, která je
- 28 a) osobou ovládanou pojišťovnou z jiného členského státu, nebo b) osobou ovládanou jinou osobou, která je osobou ovládající pojišťovnu z jiného členského státu, ministerstvo povinno si Komise vyžádá stanovisko příslušného úřadu dotčeného členského státu. (2) Před udělením povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemské pojišťovně, která je a) osobou ovládanou bankou nebo obchodníkem s cennými papíry, která má oprávnění k činnosti udělené v České republice nebo jiném členském státě, nebo b) osobou ovládanou jinou osobou, která je osobou ovládající banku nebo obchodníka s cennými papíry, která má oprávnění k činnosti udělené v České republice nebo jiném členském státě, ministerstvo povinno si Komise vyžádá stanovisko příslušného úřadu, který vykonává dozor nad činností takové banky nebo obchodníka z cennými papíry. §9 Základní kapitál (1) Minimální výše základního kapitálu tuzemské pojišťovny je pro provozování pojišťovací činnosti podle a) jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění 90 000 000 Kč, b) pojistných odvětví neživotních pojištění 1. pro odvětví uvedená pod čísly 1, 2, 8, 9 a 18 celkem 60 000 000 Kč, 2. pro odvětví uvedená pod čísly 3, 4, 13, 16 a 17 celkem 90 000 000 Kč, 3. pro odvětví uvedená pod čísly 7, 10, 14 a 15 celkem 156 000 000 Kč, 4. pro odvětví uvedená pod čísly 5, 6, 11 a 12 celkem 200 000 000 Kč. (2) Je-li provozována pojišťovací činnost podle dvou nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, pro která jsou podle odstavce 1 písm. b) stanoveny rozdílné výše základního kapitálu, činí základní kapitál tuzemské pojišťovny nejméně částku, která je stanovena pro to pojistné odvětví, kterému odpovídá nejvyšší částka. (3) Základní kapitál zajišťovny se sídlem v České republice činí nejméně 1 000 000 000 Kč. (4) Je-li souběžně provozována pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění, činí základní kapitál tuzemské pojišťovny nejméně částku, která odpovídá součtu částek základního kapitálu tuzemské pojišťovny stanovených pro provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění. (5) Je-li souběžně provozována pojišťovací činnost a zajišťovací činnost spočívající v uzavírání zajišťovacích smluv s jinou pojišťovnou nebo zajišťovnou, činí základní kapitál tuzemské pojišťovny nejméně částku stanovenou podle odstavce 3. To neplatí, jestliže je pojišťovnou provozována zajišťovací činnost podle věty první výlučně způsobem, při kterém je pojistné riziko přijato do zajištění na základě dobrovolného rozhodnutí této pojišťovny (fakultativní zajištění). V takovém případě činí základní kapitál tuzemské pojišťovny nejméně částku, která je stanovena pro rozsah její pojišťovací činnosti.
- 29 (6) Základní kapitál tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny ve výši stanovené tímto zákonem může být tvořeno tvořen pouze peněžitými vklady. (7) Zakladatel tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny je povinen vytvořit základní kapitál ve výši stanovené tímto zákonem před podáním žádosti. Rozhodnutí valné hromady akciové společnosti nebo členské schůze družstva o snížení základního jmění kapitálu je podmíněno předchozím souhlasem ministerstva Komise. Ministerstvo Komise může udělit souhlas se snížením základního kapitálu, jestliže tento kapitál neklesne pod hranici stanovenou podle odstavce 1. Pokud ministerstvo Komise souhlas se snížením základního kapitálu udělí, nepoužijí se ustanovení § 215 a § 216 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku. § 10 Změny v činnosti tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny, změny osob v jejích orgánech a změna pověřeného zástupce pobočky pojišťovny z třetího státu (1) K rozšíření činnosti je pojišťovna nebo zajišťovna povinna předložit ministerstvu Komisi žádost o schválení tohoto rozšíření. (2) K rozšíření činnosti na území třetího státu je tuzemská pojišťovna povinna předložit ministerstvu Komisi žádost o schválení tohoto rozšíření. Jedná-li se o rozšíření činnosti prostřednictvím pobočky zřízené v členském státě, je tuzemská pojišťovna povinna nejprve informovat ministerstvo Komisi v rozsahu údajů a) členský stát, na jehož území zamýšlí zřídit pobočku, b) plán činnosti, který obsahuje změny obchodního plánu podle § 8 odst. 2, výčet pojistných odvětví pojišťovací činnosti provozovaných na území jiného členského státu, organizační strukturu pobočky a výpočet, ze kterého bude zřejmé, že pojišťovna bude i nadále disponovat požadovanou mírou solventnosti včetně požadované výše garančního fondu, c) sídlo pobočky na území členského státu, d) jméno, popřípadě jména, a příjmení zástupce pobočky pověřeného zastupováním této pojišťovny při jednání s úřady a soudy členského státu, kde se nachází pobočka. (3) Pokud ministerstvo Komise nemá pochybnosti o organizační struktuře nebo o finanční situaci tuzemské pojišťovny nebo o důvěryhodnosti, kvalifikaci a zkušenosti fyzické osoby navrhované jako zástupce pobočky ani o reálnosti obchodního plánu pobočky, sdělí písemně do 3 měsíců ode dne obdržení všech informací uvedených v odstavci 2 tyto informace příslušnému úřadu členského státu, kde se bude nacházet pobočka, a o svém stanovisku písemně informuje žádající pojišťovnu. Ministerstvo Komise zároveň potvrdí, že žádající pojišťovna disponuje požadovanou mírou solventnosti. (4) Pokud má být činnost tuzemské pojišťovny rozšířena mimo území České republiky na území jednoho nebo více členských států na základě svobody dočasně poskytovat služby, je tato pojišťovna povinna informovat ministerstvo Komisi o tomto záměru a sdělit mu rozsah pojištění, které má být touto formou provozováno. (5) Ministerstvo je povinno Komise ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení informace o rozsahu pojištění, které má být touto formou provozováno, sdělí příslušnému úřadu v členském státě, na který má být činnost tuzemské pojišťovny rozšířena na základě svobody dočasně poskytovat služby, tyto informace: a) potvrzení, že pojišťovna podle odstavce 3 disponuje požadovanou mírou solventnosti, b) rozsah pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví, kterou je tato pojišťovna oprávněna provozovat,
- 30 c) rozsah pojištění podle pojistných odvětví, které hodlá pojišťovna provozovat na území členského státu. (6) Pokud ministerstvo Komise nesouhlasí s rozšířením činnosti tuzemské pojišťovny, sdělí důvody svého zamítnutí žádající pojišťovně ve lhůtě 3 měsíců ode dne obdržení tímto zákonem stanovených informací. (7) Na rozšíření pojišťovací činnosti tuzemské pojišťovny na území států, které nejsou členskými státy, se ustanovení odstavců 1 až 3 použijí přiměřeně s ohledem na právní předpisy platné pro tuto činnost ve státě, ve kterém má být pobočka zřízena. (8) Tuzemská pojišťovna nebo zajišťovna je povinna předložit ministerstvu Komisi bez zbytečného odkladu na vědomí e)
informace související s její činností podle tohoto zákona vyžádané ministerstvem Komisí. § 10
Změny v činnosti tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny, změny osob v jejích orgánech a změna pověřeného zástupce pobočky pojišťovny z třetího státu (10) Fyzická nebo právnická osoba, která navrhuje změnu člena statutárního nebo dozorčího orgánu nebo osoby, která má vykonávat funkci prokuristy tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny anebo pověřeného zástupce pobočky pojišťovny z třetího státu, má vůči ministerstvu Komisi povinnost písemně požádat o předchozí souhlas s touto změnou. Součástí žádosti je doklad o důvěryhodnosti podle § 10a navrhované fyzické osoby, včetně údajů o dosaženém druhu vzdělání a praxi. (11) Ministerstvo Komise o žádosti podle odstavce 10 rozhodne ve lhůtě 30 dnů od jejího obdržení. Podání opravného prostředku proti tomuto rozhodnutí ministerstva Komise nemá odkladný účinek. § 11 Změny v účastech na vlastnických právech (1) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá přímo nebo zprostředkovaně nabýt kvalifikovanou účast v tuzemské pojišťovně nebo zajišťovně nebo zvýšit tuto svoji účast tak, že její podíl na hlasovacích právech dosáhne nebo překročí 20 %, 33 % nebo 50 %, anebo tak, že se tato pojišťovna nebo zajišťovna stane jí ovládanou osobou, má vůči ministerstvu Komisi povinnost písemně požádat o předchozí souhlas s nabytím nebo zvýšením této účasti. (2) Žádost podle odstavce 1 obsahuje výši zamýšlené účasti a doklad o důvěryhodnosti fyzické osoby podle § 10a nebo důvěryhodnosti právnické osoby podle § 10b, která hodlá nabýt nebo zvýšit svoji účast v tuzemské pojišťovně nebo zajišťovně. Ministerstvo Komise o této žádosti rozhodne ve lhůtě 60 dnů ode dne jejího obdržení, popřípadě určí lhůtu pro realizaci navrhovaných změn, která nesmí být kratší než 30 dnů. Podání opravného prostředku proti rozhodnutí ministerstva Komise nemá odkladný účinek. Osoba, která nabyla účast nebo zvýšila svoji účast podle odstavce 1 bez souhlasu ministerstva Komise, nemůže vykonávat hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí, a to do doby prokázání její důvěryhodnosti. Pokud se ministerstvo Komise k žádosti nevyjádří ve lhůtě 60 dnů od jejího obdržení, považuje se za schválenou uplynutím posledního dne této lhůty.
- 31 (3) Ministerstvo Komise žádost podle odstavce 1 zamítne, jestliže nebyla prokázána důvěryhodnost žadatele nebo, jestliže existují důvody zpochybňující schopnost zajistit řádné a obezřetné hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny. (4) Dojde-li k nabytí účasti podle odstavce 1 jinak než na základě smlouvy a neprokáželi ministerstvu Komisi fyzická osoba, která účast nabyla, svoji důvěryhodnost podle § 10a nebo právnická osoba, která účast nabyla, svoji důvěryhodnost podle § 10b, nemůže nabyvatel okamžikem nabytí této účasti vykonávat hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí po dobu, po kterou tyto důvody trvají. Při posouzení způsobilosti valné hromady nebo členské schůze činit rozhodnutí a při hlasování na nich se nepřihlíží k hlasům těchto osob. (5) Ministerstvo je oprávněno Komise může navrhnout, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady nebo členské schůze pojišťovny nebo zajišťovny, jestliže bylo přijato v rozporu s odstavcem 4. (6) Fyzická nebo právnická osoba, která navrhuje snížení své účasti v pojišťovně nebo zajišťovně tak, že její podíl na hlasovacích právech klesne pod 20 %, 33 % nebo 50 %, je povinna tuto skutečnost písemně oznámit ministerstvu Komisi, a to nejpozději 30 dnů před dnem, ke kterému má být tato účast snížena. Tuzemská pojišťovna nebo zajišťovna je povinna ministerstvo Komisi o těchto skutečnostech informovat, jakmile se o nich dozví.
§ 12 Střet zájmů (1) Členem statutárního nebo dozorčího orgánu anebo ve funkci prokuristy, nebo jinou osobou, která přímo řídí tuzemskou pojišťovnu nebo zajišťovnu, anebo zástupcem pobočky pojišťovny se sídlem v zahraničí nesmí být fyzická osoba, která je a) poslancem nebo senátorem Parlamentu České republiky, členem vlády České republiky nebo jeho náměstkem; náměstek člena vlády České republiky může být členem statutárního nebo dozorčího orgánu pojišťovny, jestliže se jedná o výkon akcionářských práv státu, b) členem orgánu nebo zaměstnancem Nejvyššího kontrolního úřadu, členem orgánu České národní banky nebo jejím zaměstnancem, členem orgánu nebo zaměstnancem Komise pro cenné papíry, osobou zúčastněnou při výkonu státního dozoru v pojišťovnictví, c) členem statutárního nebo dozorčího orgánu nebo prokuristou jiné pojišťovny nebo zajišťovny, penzijního fondu, banky nebo jiné obdobné úvěrové nebo peněžní instituce anebo společnosti s povolením k obchodování s cennými papíry, členem orgánu společnosti zabývající se zprostředkovatelskou činností podle tohoto zákona; to neplatí, jestliže je tato právnická osoba osobou ovládanou6) pojišťovnou nebo zajišťovnou, ve které je tato fyzická osoba členem statutárního nebo dozorčího orgánu anebo ve funkci prokuristy, d) pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím makléřem, odpovědným pojistným matematikem, zaměstnancem centrálního depozitáře nebo organizátora mimoburzovního trhu.
- 32 § 13 Technické rezervy pojišťovny a zajišťovny (4) Tvorbu jiných rezerv uvedených v odstavci 2 písm. h) a v odstavci 3 písm. f) schvaluje ministerstvo Komise na základě žádosti pojišťovny. Součástí žádosti je návrh způsobu tvorby a použití této rezervy. (7) O každé technické rezervě se účtuje odděleně od ostatních závazků pojišťovny nebo zajišťovny. Výkaz o tvorbě a výši technických rezerv a skladbě finančního umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, předloží pojišťovna nebo zajišťovna ministerstvu Komisi vždy k 30. červnu a 31. prosinci běžného roku, a to ve lhůtě do 60 dnů po uvedeném datu. Náležitosti výkazu podle věty druhé vyhlašuje ministerstvo ve Finančním zpravodaji Komise ve Věstníku Komise. (10) Pojišťovna je povinna při uzavírání zajišťovacích smluv postupovat tak, aby nebyla ohrožena splnitelnost jejích závazků. Jsou-li k tomu důvody, je ministerstvo oprávněno Komise oprávněna požadovat na pojišťovně přiměřené zajištění pohledávek vůči zajišťovně zejména formou zástavy nebo záruky zajišťovny, anebo nařídit snížení podílu zajišťovny na závazcích pojišťovny, a to ve lhůtě přiměřené pro provedení takové změny. § 17 Vyrovnávací rezerva (1) Vyrovnávací rezerva se tvoří k odvětví č. 14 neživotních pojištění uvedených v části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu, a dále k těm odvětvím neživotních pojištění, u kterých dochází k výkyvům ve škodném poměru způsobeným skutečnostmi nezávislými na vůli pojišťovny, a je určena na vyrovnávání zvýšených nákladů na pojistná plnění, které vznikly z titulu těchto výkyvů. Postup, kterým se stanoví výše rezervy a podmínky pro čerpání rezervy, stanoví ministerstvo Komise vyhláškou. (2) Škodným poměrem podle odstavce 1 se rozumí poměr mezi čistým pojistným plněním a čistým zaslouženým pojistným. Čistým pojistným plněním je ta část pojistných plnění, která připadne na vrub pojistitele, tj. po postoupení zajišťovně části pojistných plnění předepsaných k výplatě, upravené o čistou změnu stavu rezervy na pojistná plnění za sledované období a za příslušná pojistná odvětví. Čistým zaslouženým pojistným je objem předepsaného hrubého pojistného očištěného o částky postoupené zajišťovně za sledované období a příslušná pojistná odvětví, upravený o změnu netto stavu rezervy na nezasloužené pojistné, tj. po odpočtu části postoupené zajišťovně, za tato pojistná odvětví. Sledovaným obdobím se rozumí období nejméně 5 po sobě jdoucích let. Trvá-li činnost pojišťovny méně než 5 let, je sledovaným obdobím celá doba její činnosti. (3) Výkyvem se pro účely tohoto zákona rozumí takový stav, kdy za sledované období škodný poměr překročí horní mez stanovenou ministerstvem vyhláškou, kterou stanoví Komise vyhláškou. (4) Od další tvorby vyrovnávací rezervy se upustí, dosáhne-li její výše maximální hranice, kterou stanoví ministerstvo Komise vyhláškou. Od tvorby této rezervy se upustí i u těch pojistných odvětví, jejichž podíl na čistém pojistném za všechna odvětví neživotních pojištění, která pojišťovna provozuje, klesne ve sledovaném období pod 4 % a zároveň objem netto pojistného z tohoto pojistného odvětví nepřesáhne ani v jednom roce za sledované období částku 1 000 000 Kč.
- 33 (5) Vyrovnávací rezerva se při provozování zajišťovací činnosti tvoří pouze tehdy, existuje-li pro ni na základě zajistné smlouvy důvod. § 18a Rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry Jestliže současný nebo předpokládaný výnos aktiv pojišťovny nepostačuje k úhradě závazků pojišťovny vyplývajících z použité technické úrokové míry, je pojišťovna povinna vytvořit technickou rezervu, určenou ke splnění těchto závazků. Způsob výpočtu výše této technické rezervy je pojišťovna povinna předložit ministerstvu Komisi ke schválení, jakmile zjistí nedostatečnost výnosu aktiv. § 21a Skladba finančního umístění (3) Zajišťovacími deriváty se pro účely tohoto zákona rozumí deriváty, které současně splňují následující podmínky: a) usnadňují řízení investičních rizik pojišťovny nebo zajišťovny, b) od počátku vzniku zajišťovacího vztahu jsou písemně určeny zajišťované a zajišťovací nástroje, vymezena investiční rizika, která jsou předmětem investičního zajištění, a způsob zjišťování a doložení efektivnosti tohoto zajištění, c) investiční zajištění je efektivní; pojišťovna nebo zajišťovna je povinna zjišťovat efektivnost investičního zajištění průběžně, bližší podmínky zjišťovaní efektivnosti investičního zajištění stanoví ministerstvo Komise vyhláškou. (7) Ve své skladbě finančního umístění je pojišťovna nebo zajišťovna povinna dodržovat limity pro jednotlivé položky finanční skladby, které stanoví ministerstvo Komise vyhláškou. Pro účely umístění movitého nebo nemovitého majetku na území členského státu není rozhodující, jaké požadavky stanoví pro vznik vlastnických nebo jiných práv k tomuto majetku právní úprava členského státu, kde je majetek umístěn. Pohledávky se považují za umístěné v tom členském státě, ve kterém mohou být plněny nebo jejich plnění vymáháno. (10) Na základě písemné žádosti může ministerstvo Komise udělit pojišťovně nebo zajišťovně časově omezený souhlas s jinou skladbou finančního umístění, jestliže tím nedochází k porušení zásad stanovených v § 13 odst. 9 a je-li skladba finančního umístění v souladu s odstavci 4 a 8. Splnění těchto podmínek je pojišťovna nebo zajišťovna povinna doložit v žádosti. § 22 Solventnost pojišťoven a zajišťoven (1) Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna po celou dobu své činnosti mít vlastní zdroje nejméně ve výši požadované míry solventnosti, kterou se rozumí výše vlastních zdrojů vypočítaná způsobem, který stanoví ministerstvo Komise vyhláškou. Vlastní zdroje musí být po celou dobu činnosti pojišťovny nebo zajišťovny kryty odpovídající hodnotou jejích aktiv. (2) Jedna třetina požadované míry solventnosti tvoří garanční fond. Garanční fond však nesmí být nižší než
- 34 a) 90 000 000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění, b) 90 000 000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví č. 10 až 15 neživotních pojištění, c) 60 000 000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění jiných než uvedených pod čísly 10 až 15. (3) Je-li provozována pojišťovací činnost souběžně pro odvětví životních a neživotních pojištění nebo podle více odvětví neživotních pojištění, platí pro výpočet výše garančního fondu ustanovení § 9 odst. 2 a 4 obdobně. (4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se na činnost zajišťovny použijí obdobně, přičemž ministerstvo Komise může na zajišťovně požadovat, v závislosti na rizikovosti provozované zajišťovací činnosti, částky vyšší, nejvýše však pětinásobek stanovených částek. (5) Určení hodnoty vlastních zdrojů, položky vlastních zdrojů, které tvoří garanční fond, a způsob vykazování solventnosti stanoví ministerstvo vyhláškou. (6) Pojišťovna i zajišťovna je povinna vykazovat ministerstvu Komisi svou solventnost do 30 dnů ode dne vypracování zprávy o auditu nebo kdykoliv na žádost ministerstva Komise. (7) zrušen (8) Pojišťovna z třetího státu, která provozuje na území České republiky pojišťovací činnost podle § 5b, je povinna část vlastních zdrojů umístit v České republice. Výše této části finančních zdrojů odpovídá té části požadované míry solventnosti, která se vztahuje k objemu pojišťovací činnosti na území České republiky, nejméně však polovině garančního fondu podle odstavce 2. (9) Tuzemská pojišťovna, která podléhá výkonu státního dozoru podle § 26b, je povinna vykazovat ministerstvu Komisi upravený výpočet solventnosti. Způsob vykazování upraveného výpočtu solventnosti stanoví ministerstvo vyhláškou. Do tohoto výpočtu musí být zahrnuty všechny přidružené společnosti této pojišťovny, její společníci nebo přidružené osoby společníka, nejedná-li se o osobu vyloučenou podle § 26b odst. 2, nebo doplňkovému dozoru nad finančními konglomeráty podle zvláštního právního předpisu.9) (10) Jestliže upravený výpočet solventnosti podle odstavce 9 vykazuje záporný výsledek, ministerstvo povinno Komise uloží opatření k nápravě podle tohoto zákona. ___________________________________ 9)
Zákon č. …/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o finančních konglomerátech).
§ 23 Odpovědný pojistný matematik (3) Odpovědný pojistný matematik svým podpisem na výkazu, který předkládá pojišťovna nebo zajišťovna ministerstvu Komisi v souvislosti s tvorbou technických rezerv a skladbou finančního umístění podle § 13 odst. 7, se solventností podle § 22 odst. 6 nebo na
- 35 základě písemného požadavku ministerstva Komise, potvrzuje správnost předkládaných údajů. (4) Odpovědným pojistným matematikem podle tohoto zákona je fyzická osoba, která je zapsána v seznamu odpovědných pojistných matematiků vedeném ministerstvem Komisí. (5) Ministerstvo Komise rozhodne o zápisu do seznamu odpovědných pojistných matematiků do 2 měsíců od doručení písemné žádosti fyzickou osobou, která doloží svoji bezúhonnost podle § 10a, a a)
doklad o ukončeném vysokoškolském vzdělání v oboru matematiky a nejméně tříleté praxi v oboru pojistné matematiky, a b) osvědčení k výkonu funkce pojistného matematika vydané organizací pojistných matematiků akreditovanou u Mezinárodní aktuárské asociace.10) Zahraniční fyzická osoba, s výjimkou fyzické osoby, která je občanem členského státu, doloží též povolení k trvalému pobytu nebo k přechodnému pobytu na území České republiky na dlouhodobé vízum. (6) Pojišťovna, které ministerstvo udělilo Komise udělila povolení k provozování pojišťovací činnosti, nebo zajišťovna, jsou povinny zabezpečit odpovědnému pojistnému matematikovi trvalý přístup k informacím o její činnosti, které si v souvislosti s plněním povinností podle tohoto zákona vyžádá. Provozuje-li pojišťovna pojišťovací činnost současně pro neživotní i životní pojištění, může mít pro každou z těchto činností jiného odpovědného pojistného matematika. Náležitosti související s činností odpovědného pojistného matematika upraví pojišťovna vnitřním předpisem. (7) Odpovědný pojistný matematik je v případě zjištění nedostatků v hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny, které souvisí s výkonem jeho činnosti podle tohoto zákona, povinen navrhovat statutárnímu orgánu pojišťovny nebo zajišťovny opatření ke zlepšení situace. Pokud navrhovaná opatření nejsou realizována a další vývoj hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny ohrožuje splnitelnost jejích závazků, je odpovědný pojistný matematik povinen o této skutečnosti bezodkladně informovat ministerstvo Komisi.
(8) Ministerstvo Komise vyškrtne odpovědného pojistného matematika ze seznamu odpovědných pojistných matematiků, jestliže tato osoba zemře nebo již nesplňuje podmínky stanovené pro jeho činnost tímto zákonem nebo závažně nebo opakovaně poruší povinnosti stanovené mu tímto zákonem. Osoba, která byla vyškrtnuta ze seznamu odpovědných pojistných matematiků z důvodu porušení povinností stanovených tímto zákonem, může být znovu zapsána do tohoto seznamu po uplynutí lhůty 10 let od data, ke kterému ministerstvo Komise tuto osobu ze seznamu vyškrtlo vyškrtla. Svoje rozhodnutí o vyškrtnutí ze seznamu oznámí ministerstvo Komise písemně do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí pojišťovně nebo zajišťovně, pro kterou tato osoba vykonávala činnost odpovědného pojistného matematika. (9) Ministerstvo Komise zveřejňuje seznam odpovědných pojistných matematiků a jeho změny ve Finančním zpravodaji Věstníku Komise. _____________________________________________________ 10) International Actuarial Association se sídlem v Kanadě.
- 36 § 24 Účetnictví (2) Účetní závěrku pojišťovny nebo zajišťovny ověřuje auditor podle zvláštního právního předpisu12) a předkládá o ní písemnou zprávu ministerstvu Komisi, a to do 30 dnů ode dne vypracování auditorské zprávy. (3) Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna umožnit každému nahlédnout do účetní závěrky a výroční zprávy. (4) Ministerstvo je oprávněno Komise může požadovat kdykoliv v průběhu činnosti pojišťovny nebo zajišťovny ověření auditu auditorem, kterého určí ministerstvo Komise, jestliže existují důvody zpochybňující správnost původního auditu nebo to vyžadují zhoršené výsledky hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny. Náklady tohoto auditu nese ministerstvo Komise. Ministerstvo Komise má právo na úhradu nákladů, které takto vynaložilo vynaložila, vůči auditorovi původního auditu, pokud se potvrdí důvody; pro které ministerstvo zpochybňovalo Komise zpochybňovala správnost původního auditu. KONTROLNÍ ČINNOST MINISTERSTVA KOMISE § 26 (1) Předmětem kontrolní činnosti ministerstva Komise vůči osobám podle § 6 odst. 2 je e)
plnění opatření vydaných ministerstvem Komisí,
(2) Zaměstnanci pověření ministerstvem Komisí k výkonu kontrolní činnosti státního dozoru v pojišťovnictví jsou oprávněni a) účastnit se jednání orgánů pojišťovny nebo zajišťovny, b) při výkonu státního dozoru vstupovat do prostorů pojišťovny nebo zajišťovny a požadovat předložení dokumentů a podání vysvětlení souvisejících s předmětem kontroly, c) účastnit se jednání orgánů jiných právnických osob, které jsou úzce propojeny s pojišťovnou nebo zajišťovnou, a při výkonu státního dozoru vstupovat do prostorů těchto jiných právnických osob nebo osob, které vykonávají pro pojišťovnu činnost na základě smlouvy podle § 8 odst. 2 písm. h), pokud si ministerstvo vyžádalo Komise vyžádala informace o jejich činnosti od pojišťovny nebo zajišťovny, se kterou jsou úzce propojeny nebo pro kterou jsou činné, a ty je ve stanovené lhůtě nedodaly. (3) Pojišťovna a zajišťovna je povinna předkládat ministerstvu Komisi a) účetní závěrku, informace o technických podkladech používaných pro výpočet sazeb pojistného a technických rezerv a jiné doklady o činnosti; obsah a formu jiných dokladů vyhlašuje ministerstvo ve Finančním zpravodaji Komise ve Věstníku Komise, b) návrh opatření na obnovení platební způsobilosti, je-li ohrožena. (4) Tuzemská pojišťovna je povinna informovat ministerstvo Komisi zvlášť o výsledcích své činnosti provozované na základě práva zřizovat pobočky a zvlášť o výsledcích své činnosti provozované na základě svobody dočasně poskytovat služby, o výši pojistného, bez odečtu zajištění, a to podle členského státu a ve struktuře podle přílohy č. 2
- 37 k tomuto zákonu. Ministerstvo je povinno Komise zašle příslušným úřadům členských států, které o to požádají, během dohodnutého období tyto informace v souhrnné formě. (5) Statutární a dozorčí orgány pojišťovny nebo zajišťovny, vedoucí zaměstnanci, zmocněnci a fyzické osoby, které jsou činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, jsou povinni na vyžádání předložit zaměstnancům ministerstva Komise pověřeným výkonem státního dozoru podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu9) jimi vyžádané doklady a písemnosti pro posouzení činnosti pojišťovny nebo zajišťovny a její majetkové situace a poskytnout k tomu všechny potřebné informace a vysvětlení. (6) Ustanovení odstavců 2 a 5 se na výkon zprostředkovatelské činnosti použijí obdobně. (7) Při výkonu kontrolní činnosti státního dozoru v pojišťovnictví se vztahy mezi ministerstvem Komisí a osobami podléhajícími státnímu dozoru v pojišťovnictví řídí částí třetí zákona o státní kontrole, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis9) jinak. § 26a Finanční dozor (1) Výkon dozoru nad činností tuzemské pojišťovny, je-li tato činnost provozována buď na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, spadá do výlučné působnosti ministerstva Komise. Pokud příslušné úřady členského státu závazku informovaly ministerstvo Komisi o skutečnostech, které svědčí o nepříznivém vývoji finanční situace tuzemské pojišťovny nebo ji mohou nepříznivě ovlivnit, je ministerstvo povinno Komise povinna bezodkladně ověřit hospodaření pojišťovny a v případě zjištění nedostatků přijmout opatření k nápravě. (2) V případech, kdy tuzemská pojišťovna provozuje svoji pojišťovací činnost prostřednictvím pobočky umístěné v jiném členském státě, je ministerstvo Komise, poté, co nejprve informovalo informovala příslušný úřad členského státu, na jehož území se nachází daná pobočka, povinno provést samo povinna provést sama nebo prostřednictvím osob, které pro tento účel jmenovalo jmenovala, ověření informací na místě. Jedná se o informace, které jsou nutné pro zajištění finančního dozoru nad činností pojišťovny. Této kontroly se mohou zúčastnit i osoby pověřené příslušným úřadem členského státu, na jehož území se nachází daná pobočka. (3) Tuzemská pojišťovna a zajišťovna je povinna nejpozději do 4 měsíců po skončení kalendářního roku předkládat ministerstvu Komisi výroční zprávu, kde budou, mimo údaje stanovené zvláštním právním předpisem11), uvedeny všechny jí provozované činnosti a poměr mezi hodnotou vlastních zdrojů a požadovanou mírou solventnosti. Tuzemská pojišťovna a zajišťovna je dále povinna předkládat ministerstvu Komisi daňová přiznání a další doklady o své činnosti, které jsou nezbytné pro výkon finančního dozoru. Obsah, formu a lhůty pro předkládání těchto výkazů vyhlašuje ministerstvo ve Finančním zpravodaji Komise ve Věstníku Komise. (4) Ministerstvo Komise si s příslušnými úřady vzájemně vyměňuje informace a podklady, které jsou nezbytné pro účely finančního dozoru.
- 38 § 26b Dozor nad činností pojišťovny ve skupině (1) Ministerstvo Komise vykonává dozor nad činností pojišťovny ve skupině (dále jen "doplňkový dozor") za účelem zjišťování skutečností ovlivňujících finanční situaci tuzemské pojišťovny, a) která je společníkem nejméně v jedné pojišťovně, zajišťovně nebo pojišťovně z třetího státu, b) jejíž ovládající společností je pojišťovací holdingová společnost, zajišťovna nebo pojišťovna z třetího státu, nebo c) jejíž ovládající společností je pojišťovací holdingová společnost se smíšenou činností. (2) Při výkonu doplňkového dozoru ministerstvo povinno Komise vezme v úvahu všechny skutečnosti, které se týkají přidružené osoby pojišťovny, jejího společníka a přidružené osoby společníka pojišťovny a které ovlivňují nebo mohou ovlivnit finanční situaci pojišťovny. Ministerstvo Komise může z vlastního rozhodnutí nebo na základě žádosti pojišťovny z doplňkového dozoru vyloučit osobu, a) která má sídlo ve třetím státě, kde jsou právní překážky k předání nezbytných informací, b) která má pro výkon doplňkového dozoru zanedbatelný význam, nebo c) jestliže by zahrnutí její finanční situace bylo pro výkon doplňkového dozoru zavádějící. (3) Výkon doplňkového dozoru není výkonem státního dozoru ve vztahu k pojišťovně z třetího státu, pojišťovací holdingové osobě, pojišťovací holdingové osobě se smíšenou činností nebo zajišťovně, posuzovanými samostatně. (4) V případech, kdy tuzemská pojišťovna a jedna nebo více pojišťoven z jiného členského státu, mají jako svou ovládající osobu stejnou pojišťovací holdingovou osobu pojišťovnu z třetího státu, zajišťovnu nebo pojišťovací holdingovou osobu se smíšenou činností, ministerstvo oprávněno Komise může uzavřít dohodu s příslušným úřadem členského státu o tom, který z nich bude vykonávat doplňkový dozor. § 26c Informační povinnosti (1) Tuzemská pojišťovna, která podléhá doplňkovému dozoru, je povinna vytvořit přiměřené vnitřní kontrolní systémy, které budou shromažďovat údaje a informace pro potřeby tohoto dozoru. (2) Pojišťovna podle odstavce 1 je povinna sdělovat ministerstvu Komisi informace související s výkonem doplňkového dozoru. V případě, že nebudou takové informace poskytnuty, ministerstvo oprávněno Komise je může vyžadovat přímo od společnosti náležící ke skupině a tato společnost je povinna ministerstvu Komisi tyto informace poskytnout. (3) Ministerstvo je oprávněno Komise může ověřovat informace uvedené v odstavci 2 přímo na místě, a to u a) b) c) d)
pojišťovny, která podléhá doplňkovému dozoru podle tohoto zákona, osoby ovládané pojišťovnou podle písmene a), osoby ovládající pojišťovnu podle písmene a), nebo osoby ovládané osobou, která ovládá pojišťovnu podle písmene a), jestliže má sídlo na území České republiky.
- 39 (4) Jestliže příslušný úřad jiného členského státu požaduje od ministerstva Komise ověření informace, která se týká společnosti se sídlem na území České republiky a která je přidruženou osobou, ovládanou osobou, ovládající osobou nebo ovládanou osobou ovládající pojišťovnu, která podléhá doplňkovému dozoru, provede ministerstvo ověření samo Komise ověření sama nebo umožní provést toto ověření příslušnému úřadu, který o něj žádá, nebo umožní, aby toto ověření provedl auditor nebo ministerstvem Komisí pověřená osoba. (5) V případech, kdy pojišťovna a banka nebo obchodník s cennými papíry nebo obě, jsou přímo nebo nepřímo úzce propojeny, nebo mají téhož společníka, je doplňkový dozor vykonáván v úzké spolupráci ministerstva Komise s Českou národní bankou a Komisí pro cenné papíry. Kontrolní skupiny mohou být vytvořeny ze zástupců jednotlivých úřadů. Tyto úřady si navzájem poskytují informace související s výkonem doplňkového dozoru, aniž by tím byla dotčena jejich vlastní odpovědnost. Výměna těchto informací podléhá povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 39. To platí obdobně i v případě úzkého propojení tuzemské pojišťovny se zahraniční bankou nebo zahraničním obchodníkem s cennými papíry. § 26d Předmět doplňkového dozoru (1) Ministerstvo Komise vykonává doplňkový dozor nad obchodními vztahy mezi a) pojišťovnou a 1. přidruženou osobou pojišťovny, 2. společníkem v pojišťovně, nebo 3. přidruženou osobou společníka v pojišťovně; (3) Pojišťovna je povinna předložit ministerstvu Komisi zprávu o významných obchodních činnostech podle odstavce 2 uskutečněných v kalendářním roce, a to nejpozději do 31. března kalendářního roku bezprostředně následujícího po roce, za který se zpráva předkládá, a kdykoliv na jeho její vyžádání. (4) Jestliže ministerstvo Komise zjistí, že činnosti podle odstavce 2 ohrožují nebo mohou ohrozit solventnost pojišťovny nebo jinak narušit její finanční stabilitu, zejména splnitelnost jejích závazků, ministerstvo povinno přijme Komise na úrovni pojišťovny přijmout opatření k nápravě, popřípadě zakázat provádění těchto obchodních činností. § 26e Doplňkový dozor nad pojišťovnou ve finančním konglomerátu (1) Tuzemská pojišťovna, která je součástí skupiny určené podle zvláštního právního předpisu11a) jako finanční konglomerát, je povinna plnit povinnosti stanovené tímto zvláštním právním předpisem, a to nejen vůči ministerstvu Komisi, ale i vůči orgánu určenému jako koordinátor. (2) Stejné povinnosti jako tuzemská pojišťovna podle odstavce 1 má vůči ministerstvu Komisi i smíšená finanční holdingová osoba,11a) vykonává-li ministerstvo Komise funkci koordinátora. (3) Ministerstvo Komise, jestliže vykonává činnost koordinátora, je oprávněno oprávněna požadovat výměnu osob ve vedení smíšené finanční holdingové osoby, jestliže jsou naplněny podmínky stanovené zvláštním právním předpisem.11b)
- 40 __________________________________________ 11a) 11b)
§ 2 písm. f) zákona č. …/2005 Sb. § 25 zákona č. …/2005 Sb.
§ 26f Pořádková pokuta (1) Pojišťovně nebo zajišťovně, která znemožní nebo závažně ztíží výkon státního dozoru zejména tím, že neposkytne potřebnou součinnost nebo nevyhoví výzvě dané podle tohoto zákona, může Komise uložit pořádkovou pokutu do 5 000 000 Kč. (2) Pořádkovou pokutu podle odstavce 1 lze uložit opakovaně. Úhrn uložených pokut nesmí převyšovat 20 000 000 Kč. (3) Pořádkovou pokutu lze uložit do 6 měsíců ode dne, kdy k protiprávnímu jednání došlo. (4) Pokuty vybírá a vymáhá Komise. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
§ 27 Opatření k odstranění nedostatků a odnětí povolení (1) Pokud ministerstvo Komise zjistí porušení povinnosti stanovené tímto zákonem, rozhodne o opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Jako součást tohoto opatření, nestanoví-li tento zákon jinak, je ministerstvo oprávněno Komise oprávněna požadovat ve stanovené lhůtě provedení změny a) b) c) d) e)
fyzické osoby, která má účast na řízení pojišťovny nebo zajišťovny, v osobě prokuristy, člena představenstva, dozorčí rady nebo kontrolní komise, nebo vedoucího organizační složky zahraniční pojišťovny, pověřeného zástupce pobočky pojišťovny.
(2) Ministerstvo Komise může rozhodnout, aby pojišťovna nebo zajišťovna přednostně použila zisk po zdanění k doplnění rezervního fondu nebo ke zvýšení základního kapitálu nebo aby snížila svůj základní kapitál o částku odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervním a dalšími fondy za předpokladu, že ztráta přesahuje 20 % jejího základního kapitálu (§ 28). (3) Pokud ministerstvo Komise zjistí v hospodaření tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny nebo pojišťovny z třetího státu nedostatky, které by mohly ohrozit nebo ohrožují splnitelnost jejích závazků, je oprávněno oprávněna svým rozhodnutím a) nařídit pojišťovně nebo zajišťovně předložit ministerstvu Komisi ke schválení ozdravný plán (§ 29), (4) Na činnost pojišťovny z třetího státu se ustanovení odstavce 3 písm. b) nepoužije. (5) Ministerstvo Komise je současně povinno povinna informovat příslušný úřad jiného členského státu, na jehož území provozuje pojišťovna svoji činnost, o všech opatřeních, která přijalo přijala.
- 41 (6) Současně s opatřením podle odstavce 3 může ministerstvo Komise omezit nebo zakázat volné nakládání s majetkem pojišťovny. Ministerstvo Komise je povinno omezí nebo zakáže na základě žádosti domovského členského státu omezit nebo zakázat volné nakládání s majetkem pojišťovny z členského státu, která provozuje pojišťovací činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky. Omezit nebo zakázat volné nakládání s majetkem lze pouze u toho majetku, který byl pro tento účel určen domovským členským státem. (6) Současně s opatřením podle odstavce 3 může ministerstvo Komise omezit nebo zakázat volné nakládání s majetkem pojišťovny. Ministerstvo je povinno Komise je povinna na základě žádosti domovského členského státu omezit nebo zakázat volné nakládání s majetkem pojišťovny z členského státu, která provozuje pojišťovací činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky. Omezit nebo zakázat volné nakládání s majetkem lze pouze u toho majetku, který byl pro tento účel určen domovským členským státem. § 27a Dozor nad účastí v jiné společnosti (1) Pokud má pojišťovna účast v jiné společnosti, která není úvěrovou nebo finanční institucí podléhající výkonu dozoru nebo dohledu podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu, a pokud tato účast s ohledem na její charakter nebo velikost ohrožuje finanční stabilitu tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny, je ministerstvo oprávněno Komise oprávněna nařídit, aby pojišťovna tuto svoji účast v přiměřené lhůtě ukončila, nebo její pokračování podmínit kontrolou auditorem schváleným ministerstvem Komisí na návrh pojišťovny. § 29 Ozdravný plán Ministerstvo Komise nařídí pojišťovně nebo zajišťovně předložit ke schválení ozdravný plán, jestliže pojišťovna nebo zajišťovna a) vykazuje závažné nedostatky při plnění schváleného obchodního plánu nebo neplní požadavky stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem a vzniklá situace může ohrozit splnitelnost závazků vyplývajících z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nebo § 30 Nucená správa (1) Nucenou správu v pojišťovně nebo zajišťovně ministerstvo Komise zavede, jestliže pojišťovna nebo zajišťovna neplní opatření uložená ministerstvem Komisí nebo zkresluje výsledky své činnosti nebo je ohrožena splnitelnost jejích závazků vyplývajících z uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv nebo jí ministerstvem Komisí uložená opatření nebo sankce nevedou k nápravě anebo má hodnotu vlastních zdrojů nižší, než je garanční fond podle § 22 odst. 2. (2) Rozhodnutí ministerstva Komise, kterým se zavádí nucená správa v pojišťovně nebo zajišťovně, musí obsahovat též jméno, příjmení a rodné číslo nuceného správce (dále jen "správce").
- 42 (3) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí ministerstva Komise, kterým se zavádí nucená správa v pojišťovně nebo zajišťovně, nemá odkladný účinek. (4) Ministerstvo Komise jmenuje správce ze seznamu nucených správců, který vede, a zároveň stanoví výši jeho odměny za výkon nucené správy. Do tohoto seznamu může být zapsána pouze osoba plně způsobilá k právním úkonům, splňující podmínky důvěryhodnosti podle § 10a a odpovídajícím způsobem kvalifikovaná. Správcem nesmí být fyzická osoba, která byla nebo je auditorem pojišťovny nebo zajišťovny nebo se jakýmkoliv způsobem na auditu podílela, nebo osoba, která je nebo byla v této pojišťovně nebo zajišťovně odpovědným pojistným matematikem nebo má, anebo měla k pojišťovně nebo zajišťovně vztah, který by mohl být překážkou řádného výkonu funkce správce. Náklady spojené s výkonem nucené správy jsou hrazeny z majetku pojišťovny nebo zajišťovny. Činnost správce je delegovaným výkonem státní správy. (5) Doručením rozhodnutí ministerstva Komise o zavedení nucené správy pojišťovně nebo zajišťovně a) přechází působnost představenstva a valné hromady nebo členské schůze družstva na správce, s výjimkou oprávnění podat opravný prostředek proti rozhodnutí ministerstva Komise, kterým se zavádí nucená správa v pojišťovně nebo zajišťovně, rozhodnutí o zvýšení nebo snížení základního kapitálu a rozhodnutí o zrušení společnosti nebo družstva, (6) Rozhodnutí o věcech v působnosti valné hromady činí správce s předchozím souhlasem ministerstva Komise. (7) Správce je povinen postupovat v souladu s rozhodnutím ministerstva Komise, kterým se zavádí nucená správa, činit opatření nezbytná k obnovení stability a likvidity pojišťovny nebo zajišťovny. Plněním dílčích úkolů je správce oprávněn pověřit další osobu. (8) Nucená správa se zapisuje do obchodního rejstříku. Návrh na zápis týkající se nucené správy podává ministerstvo Komise. (9) Dále se do obchodního rejstříku zapisuje správce, jeho změna, ukončení nucené správy a výmaz prokury na návrh správce. (10) Nucená správa končí a) nabytím právní moci rozhodnutí ministerstva Komise o ukončení nucené správy v pojišťovně nebo zajišťovně, § 31 Pozastavení oprávnění k uzavírání smluv a rozšiřování závazků (1) Ministerstvo Komise může pozastavit pojišťovně oprávnění k uzavírání pojistných smluv a rozšiřování závazků již převzatých, jestliže je ohrožena splnitelnost jejích závazků a opatření uložená ministerstvem Komisí nevedla ke zlepšení její hospodářské situace nebo v souvislosti se zavedením nucené správy. (2) Pozastavení oprávnění podle odstavce 1 se může týkat části nebo celkového rozsahu ministerstvem Komisí povolené činnosti. Tuto skutečnost ministerstvo Komise zveřejní ve Finančním zpravodaji Věstníku Komise a Obchodním věstníku a informuje veřejnost prostřednictvím sdělovacích prostředků. U zahraniční pojišťovny o tomto rozhodnutí
- 43 informuje ministerstvo Komise orgán státního dozoru země sídla této pojišťovny. Jedná-li se o pojišťovnu z třetího státu, o tomto rozhodnutí Komise informuje příslušný úřad země sídla této pojišťovny. § 32 Převod pojistného kmene (1) Ministerstvo Komise může pojišťovně nařídit převést na jinou pojišťovnu pojistný kmen, jestliže pojišťovna neplní opatření uložená ministerstvem Komisí v souvislosti s ohrožením její schopnosti dostát svým závazkům nebo v souvislosti se zavedením nucené správy nebo v souvislosti s pozastavením oprávnění k uzavírání smluv a rozšiřování závazků či s odnětím povolení k provozování pojišťovací činnosti. Ve lhůtě určené ministerstvem Komisí, která nesmí být kratší než 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým ministerstvo Komise pojišťovně nařídilo nařídila převést pojistný kmen podle věty první, je pojišťovna povinna předložit ministerstvu Komisi ke schválení návrh postupu tohoto převodu. Při převodu části pojistného kmene se postupuje obdobně. (2) K převodu pojistného kmene nebo jeho části může dojít i na základě žádosti pojišťovny, o které ministerstvo Komise rozhodne ve lhůtě 30 dnů od jejího podání. (3) Přebírající pojišťovna je povinna do 30 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva Komise, kterým byl schválen převod pojistného kmene, sdělit pojistníkům, jejichž pojistných smluv se převod pojistného kmene týká, obchodní firmu a sídlo přebírající pojišťovny a další nezbytná sdělení související s plynulým pokračováním převáděných pojistných smluv. (4) S převodem pojistného kmene dojde k převodu finančních prostředků určených k plnění závazků vzniklých z předávaného pojistného kmene z předávající pojišťovny na přebírající pojišťovnu, a to způsobem schváleným ministerstvem Komisí. (5) Návrh postupu podle odstavce 1 nebo žádost podle odstavce 2 musí obsahovat tyto náležitosti: a) dohodu o převodu pojistného kmene mezi předávající a přebírající pojišťovnou; přebírající pojišťovnou může být pouze pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti v rozsahu pojistných odvětví, do kterých spadají rizika, jež jsou pojištěna pojistnými smlouvami, které jsou předmětem předání, b) důvody převodu pojistného kmene, jedná-li se o převod na základě žádosti pojišťovny, c) charakter a výši prostředků týkajících se uzavřených pojistných smluv, které jsou předmětem převodu, d) předpokládané změny v hospodaření předávající a přebírající pojišťovny jako důsledek převodu pojistného kmene, včetně předpokládaného vývoje solventnosti přebírající a předávající pojišťovny, e) způsob a obsah sdělení pojistníkům, jejichž pojistné smlouvy jsou předmětem dohody podle písmene a), o převodu pojistného kmene, včetně data, do kterého musí být tento převod ukončen. (6) Dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí ministerstva Komise podle odstavce 1 nebo 2, se přebírající pojišťovna stává účastníkem pojistné smlouvy a vstupuje do všech práv a závazků předávající pojišťovny, které byly předmětem převodu.
- 44 (7) Převod pojistného kmene ministerstvo Komise neschválí, jestliže by tímto převodem byla ohrožena splnitelnost závazků vyplývajících z pojistných smluv, které jsou předmětem převodu pojistného kmene, nebo stabilita přebírající pojišťovny anebo stabilita předávající pojišťovny, jde-li o žádost podle odstavce 2. § 32a Převod pojistného kmene v rámci členských států (2) Převod pojistného kmene týkající se pojistných smluv uzavřených na území České republiky pojišťovnou z členského státu, a to buď podle práva zakládat pobočky nebo podle svobody dočasně poskytovat služby, je pojišťovna z členského státu povinna předběžně konzultovat s ministerstvem Komisí. (3) Bylo-li ministerstvo požádáno Byla-li Komise požádána o vyjádření svého stanoviska nebo souhlasu k převodu pojistného kmene podle odstavců 1 a 2 příslušným úřadem členského státu převádějící pojišťovny z jiného členského státu, vyjádří svoje stanovisko nebo souhlas do 3 měsíců ode dne obdržení žádosti; nečinnost ministerstva Komise se považuje za souhlas s takovým převodem. (4) Za podmínek stanovených tímto zákonem je tuzemská pojišťovna oprávněna převést pojistný kmen týkající se pojistných smluv uzavřených v jiném členském státě buď podle práva zakládat pobočky nebo podle svobody dočasně poskytovat služby. Ministerstvo Komise schválí žádost pojišťovny o tento převod poté, kdy obdrží souhlas příslušného úřadu členského státu, kde vznikl závazek. § 33 Odnětí povolení (1) Ministerstvo Komise odejme pojišťovně nebo zajišťovně povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jí udělilo udělila, jestliže a) již nesplňuje podmínky pro povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, b) porušuje závažným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem a jestliže opatření nebo pokuta uložené ministerstvem Komisí nevedly k nápravě, (2) Okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva Komise o odnětí povolení vstupuje pojišťovna nebo zajišťovna do likvidace. Pojišťovna nebo zajišťovna, které bylo odňato povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, se i nadále řídí tímto zákonem. Pojišťovna však nemůže uzavírat pojistné smlouvy nebo zajišťovna zajišťovací smlouvy, zprostředkovatelské smlouvy, prodlužovat smlouvy již uzavřené nebo zvyšovat pojistné částky nebo limity pojistného plnění. Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna provést opatření uložená jí pravomocným rozhodnutím ministerstva Komise, kterým jí bylo odejmuto povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. (3) Odnětí povolení podle odstavce 1 se může vztahovat i na část provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, jestliže pojišťovna nebo zajišťovna nezvýšila svůj základní kapitál podle § 9 ani ve lhůtě 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo ministerstvem Komisí pozastaveno oprávnění k uzavírání pojistných smluv a rozšiřování závazků již převzatých, nebo o to požádá.
- 45 (4) Pozbyl platnost dnem přistoupení České republiky k EU. (5) Pozbyl platnost dnem přistoupení České republiky k EU. (6) Rozhodnutí o odnětí povolení, které nabylo právní moci, ministerstvo Komise zveřejní ve Finančním zpravodaji Věstníku Komise a Obchodním věstníku do 30 dnů ode dne nabytí právní moci a informuje veřejnost prostřednictvím sdělovacích prostředků. V případě tuzemské pojišťovny je ministerstvo povinno Komise povinna o tomto rozhodnutí informovat příslušné úřady ostatních členských států. Společně s těmito úřady přijme opatření nutná k ochraně spotřebitele, zejména s cílem zabránit dalšímu působení pojišťovny jak na území České republiky, tak i v rámci jiných členských států, a s cílem zabránit volnému nakládání s majetkem pojišťovny. (7) O rozhodnutí, kterým bylo pojišťovně z třetího státu odňato povolení k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky, informuje ministerstvo Komise příslušný úřad země sídla této pojišťovny. (8) Odejme-li ministerstvo Komise pojišťovně z třetího státu zvýhodnění podle § 5c odst. 6, vyrozumí ministerstvo Komise příslušné úřady ostatních členských států, kde pojišťovna působí, aby tyto úřady mohly přijmout příslušná opatření. § 34 Předběžné opatření (1) Kromě případů, kdy lze uložit předběžné opatření podle správního řádu, ministerstvo oprávněno může Komise při výkonu státního dozoru podle tohoto zákona uložit předběžné opatření také tehdy, jestliže je to třeba k zajištění právem chráněných zájmů fyzických nebo právnických osob, které nejsou účastníky správního řízení, nebo jestliže by byl výkon konečného rozhodnutí zmařen či vážně ohrožen. Takové předběžné opatření spočívá v uložení povinnosti pojišťovně nebo zajišťovně a) neuzavírat další pojistné nebo zajišťovací smlouvy a nerozšiřovat již převzaté závazky z pojištění nebo zajištění, b) nenakládat bez souhlasu ministerstva Komise se svými aktivy, c) nepostupovat bez souhlasu ministerstva podle rozhodnutí představenstva, valné hromady nebo členské schůze. (2) Rozhodnutí ministerstva Komise o předběžném opatření nabývá účinnosti dnem vydání. Přestupky a jiné správní delikty § 35 nadpis vypuštěn (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) v žádosti podané ministerstvu podle tohoto zákona úmyslně uvede nepravdivé údaje, nebo b) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 39. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.
- 46 -
(3) Přestupky podle odstavce 1 projednává ministerstvo. (4) Podmínky odpovědnosti za přestupky se posoudí a řízení o přestupcích se provede podle zvláštního právního předpisu.12a) -----------------------------------------------------------------12a) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. § 35a (1) Právnické osobě, která a) v žádosti podané ministerstvu podle tohoto zákona úmyslně uvede nepravdivé údaje, nebo b) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 39, lze za správní delikt uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. (2) Pojišťovně nebo zajišťovně, která a) provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost v rozporu s uděleným povolením, b) porušením povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem závažně ohrozí splnění svých smluvních závazků, c) ve stanovené lhůtě nesplní povinnost uloženou jí ministerstvem podle tohoto zákona, nebo d) využívá služeb osoby, která nebyla registrována jako pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí podle zvláštního právního předpisu,12b) lze za správní delikt uložit pokutu až do výše 50 000 000 Kč. (7) Pojišťovně, která provozuje pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle pojistného odvětví č. 10 písmene a) uvedeného v části B přílohy č. 1, lze za správní delikt uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, jestliže opakovaně nesplní povinnost provést bez zbytečného odkladu šetření pojistné události a toto šetření ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy mu byla oprávněnou osobou škodná událost oznámena, ukončit a sdělit poškozenému výši pojistného plnění nebo v této lhůtě sdělit důvody zamítnutí poškozeným uplatněných nároků na náhradu škody nebo důvody snížení plnění. (4) České kanceláři pojistitelů lze za správní delikt uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, jestliže opakovaně nesplní povinnost poskytnout náhradní plnění podle zvláštního právního předpisu.12c) (5) Jiné správní delikty podle odstavců 1 až 4 projednává ministerstvo. Pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu; vybírá a vymáhá je místně příslušný finanční úřad podle zvláštního právního předpisu.12d) (6) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména ke stupni závažnosti a rozsahu následků, které porušení právní povinnosti způsobilo, popřípadě mohlo způsobit, k okolnostem, za nichž k němu došlo, k době, po kterou k porušování právní povinnosti docházelo, jakož i k tomu, nakolik byly protiprávním jednáním poškozeny oprávněné zájmy spotřebitelů a dobré jméno pojišťovnictví. (7) Řízení o správním deliktu může být zahájeno do 1 roku ode dne, kdy se ministerstvo o skutečnostech uvedených v odstavcích 1 až 4 dozvědělo, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k těmto skutečnostem došlo.
- 47 -
(8) Pojišťovně nebo zajišťovně, která znemožní nebo závažně ztíží výkon státního dozoru podle tohoto zákona, lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 000 Kč; správní řízení o pořádkové pokutě lze zahájit do 30 dnů ode dne, kdy k takové skutečnosti došlo. Ustanovení odstavců 5 a 6 se použijí obdobně. -----------------------------------------------------------------12b) Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí). 12c) § 24a a 24b zákona č. 168/1999 Sb. 12d) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Správní delikty § 35 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako osoba, která navrhuje změnu člena statutárního nebo dozorčího orgánu nebo osoby, která má vykonávat funkci prokuristy tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny anebo pověřeného zástupce pobočky z třetího státu uvede nesprávné údaje v žádosti podané ministerstvu podle § 10 odst. 10 , b) jako osoba, která hodlá přímo nebo zprostředkovaně nabýt kvalifikovanou účast v tuzemské pojišťovně nebo zajišťovně nebo zvýšit tuto svoji účast tak, že její podíl na hlasovacích právech dosáhne nebo překročí 20 %, 33 % nebo 50 %, anebo tak, že se tato pojišťovna nebo zajišťovna stane jí ovládanou osobou, uvede nepravdivé údaje v žádosti podané ministerstvu podle § 11 odst. 2 nebo v oznámení podle § 11 odst. 4 nebo 6, nebo c) jako osoba uvedená v § 39 poruší povinnost mlčenlivosti. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 500 000 Kč. § 35a Správní delikty právnických osob (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že uvede nesprávné údaje v žádosti nebo informaci podané podle tohoto zákona. (2) Pojišťovna nebo zajišťovna se dopustí správního deliktu tím, že a) provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost v rozporu s uděleným povolením, b) ve stanovené lhůtě nesplní opatření uložené í ministerstvem při výkonu dozoru podle § 27, nebo c) v rozporu s § 3 odst. 5 využívá ke zprostředkování pojištění nebo k činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí služeb osoby, která nebyla registrována podle zvláštního právního předpisu2a) jako pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí podle zvláštního právního předpisu12a).
- 48 (3) Pojišťovna se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu se zvláštním právním předpisem12a) neukončí šetření do 3 měsíců ode dne, kdy jí byla oznámena pojistná událost nebo v této lhůtě neoznámí důvody, pro které nebylo šetření ukončeno. (4) Česká kancelář pojistitelů se dopustí správního deliktu, jestliže nesplní povinnost poskytnout náhradní plnění podle zvláštního právního předpisu12b). (5) Za správní delikt podle odstavce 1, 3 nebo 4 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 2 se uloží pokuta do 50 000 000 Kč. _______________________ 12a)
§ 16 odst. 3 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě). §9 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 47/2004 Sb. 12b) § 24a a 24b zákona č. 168/1999 Sb., ve znění zákona č. 47/2004 Sb.“.
§ 35b Společná ustanovení (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle § 35 a § 35a projednává v prvním stupni Komise. (5) Pokuty za správní delikty vybírá a vymáhá Komise. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.“.
36 Fúze, rozdělení a změna právní formy (1) Fúze, rozdělení nebo změna právní formy pojišťovny nebo zajišťovny podléhá schválení ministerstvem Komisí na základě předloženého záměru, který musí mít písemnou formu. Kromě náležitostí stanovených obchodním zákoníkem pro fúzi, rozdělení a změnu právní formy záměr obsahuje údaje o a) skladbě finančních prostředků získaných z pojištění nebo zajištění, které budou předmětem uvedených změn, b) předpokládaném vývoji solventnosti v prvních 3 letech po realizaci těchto změn.
- 49 § 37 Likvidace pojišťovny nebo zajišťovny (1) Nedojde-li k fúzi, rozdělení nebo změně právní formy pojišťovny nebo zajišťovny podle § 36, zrušuje se pojišťovna nebo zajišťovna s likvidací. Ministerstvo Komise jmenuje likvidátora ze seznamu likvidátorů, který vede. Ministerstvo Komise současně určuje i výši odměny likvidátora. Do tohoto seznamu může být zapsána pouze fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům, splňující podmínky důvěryhodnosti podle § 10a, nebo právnická osoba splňující podmínky důvěryhodnosti podle § 10b, a kvalifikovaná v oblasti upravené tímto zákonem. (2) Likvidátorem nesmí být osoba, která byla nebo je auditorem pojišťovny nebo zajišťovny nebo se jakýmkoliv způsobem na auditu podílela, nebo osoba, která je nebo byla v této pojišťovně nebo zajišťovně odpovědným pojistným matematikem nebo má anebo měla k pojišťovně nebo zajišťovně vztah, který by mohl být překážkou řádného výkonu funkce likvidátora. (3) Likvidátor předkládá ministerstvu Komisi bez zbytečného odkladu doklady o úkonech směřujících k likvidaci společnosti, které si ministerstvo Komise vyžádá. § 37a Likvidace pojišťovny ve vztahu k příslušným úřadům členských států (2) Ministerstvo je povinno Komise bezodkladně informuje příslušné úřady všech ostatních členských států o rozhodnutí zahájit likvidační řízení a o možných praktických dopadech tohoto řízení. (3) Likvidátor zveřejní rozhodnutí o zahájení likvidačního řízení a současně zveřejní výtah z rozhodnutí o likvidaci v Úředním věstníku Evropských společenství. V textu zveřejněného rozhodnutí o zahájení likvidačního řízení se zároveň uvede adresa sídla ministerstva Komise, rozhodné právo a ustanovený likvidátor. Text se uvádí v tom úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu, kde je informace zveřejněna. § 38 Správní řízení (1) V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu, pokud jednotlivá ustanovení tohoto zákona nestanoví jinak. Má-li ministerstvo Komise rozhodnout ve věci, pro jejíž složitost nelze rozhodnout ve lhůtě stanovené tímto zákonem, rozhodne ve lhůtě prodloužené o 30 dnů, ve zvlášť složitých případech může ministerstvo Komise lhůtu prodloužit až o 60 dnů. Prodloužení lhůty a jeho důvody je ministerstvo povinno oznámí Komise účastníkům řízení nejpozději před uplynutím tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem stanovené lhůty pro vydání rozhodnutí ve věci. (2) Součástí dokladů a dalších písemností předkládaných ministerstvu Komisi v cizím jazyce musí být jejich úředně ověřený překlad do českého jazyka.
- 50 § 39 Mlčenlivost (1) Zaměstnanci pověření ministerstvem k výkonu státního dozoru v pojišťovnictví jsou povinni zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděli při své činnosti v rámci výkonu státního dozoru v oblasti pojišťovnictví s výjimkou informací podaných v zobecněné nebo celkové podobě, ze které není možno identifikovat jednotlivou osobu, které se informace týká. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo výkonu funkce. Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámí při výkonu své funkce, platí i pro členy poradních orgánů. Zaměstnanci pověření ministerstvem k výkonu státního dozoru v pojišťovnictví mohou být zproštěni povinnosti mlčenlivosti pouze z důvodu veřejného zájmu ministrem financí. (2) Osoby uvedené v odstavci 1 nesmějí využívat informace, které získaly při výkonu své funkce nebo svého zaměstnání, pro sebe ani pro jiného. (3) Členové statutárních a dozorčích orgánů a zaměstnanci pojišťovny a zajišťovny, likvidátor, správce podle § 30 odst. 4, jakož i osoby, které vykonávají pro pojišťovnu nebo zajišťovnu činnost v jiném než pracovním poměru, (dále jen "osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu"), pojišťovací zprostředkovatelé, samostatní likvidátoři pojistných událostí a další osoby zúčastněné při výkonu státního dozoru jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob. Povinnost mlčenlivosti mají tyto osoby i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru. (3)(1)Členové statutárních a dozorčích orgánů a zaměstnanci pojišťovny a zajišťovny, likvidátor, správce podle § 30 odst. 4, jakož i osoby, které vykonávají pro pojišťovnu nebo zajišťovnu činnost v jiném než pracovním poměru, (dále jen "osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu"), pojišťovací zprostředkovatelé, samostatní likvidátoři pojistných událostí a další osoby, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání, funkce nebo jiné činnosti. Povinnost mlčenlivosti mají tyto osoby i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru. (4) (2)Porušením povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona není poskytnutí těchto informací se souhlasem osob, jichž se tyto údaje týkají, a dále poskytnutí těchto informací na písemné vyžádání a) ministerstva při výkonu státního dozoru pro plnění funkce boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, b) soudu pro účely občanského soudního řízení, c) orgánu činného v trestním řízení, d) Komise pro cenné papíry při výkonu státního dozoru podle zvláštního právního předpisu13), e) příslušného úřadu členského státu nebo třetího státu, jestliže se jedná o pojištění sjednané pojišťovnou se sídlem na území tohoto státu, f) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, g) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, za předpokladu, že bude dodržena mlčenlivost osobami, kterým se tyto informace poskytnou., h) správce daně pro výkon správy daní podle zvláštního zákona.
- 51 Písemné vyžádání podle odstavce 4 odstavce 2 musí obsahovat údaje, ze (5) (3) kterých je zřejmý oprávněný důvod tohoto vyžádání. (6)(4) Osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu jsou povinny zachovávat mlčenlivost o činnosti pojišťovny nebo zajišťovny a ve věcech s ní souvisejících, s výjimkou informací podaných v souhrnné nebo celkové podobě, ze které není možno identifikovat jednotlivou pojišťovnu nebo zajišťovnu, a to i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru, na základě kterého tuto činnost vykonávají. Pokud zproštění této povinnosti nevyplývá ze zvláštního právního předpisu, může osobu činnou pro pojišťovnu nebo zajišťovnu zprostit mlčenlivosti na základě písemného vyžádání a z důvodu veřejného zájmu ministerstvo Komise. (7)(5) Fyzické osoby, které se při likvidaci pojišťovny nebo zajišťovny seznámily s údaji, které jsou předmětem mlčenlivosti podle tohoto zákona, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o těchto skutečnostech podle odstavců 1 a 3 odstavce 1 obdobně. Informace o této pojišťovně nebo zajišťovně mohou být poskytnuty, pokud se netýkají třetích stran jednajících s cílem jejího ozdravení, v průběhu soudního řízení. (8) (6) Ustanovením odstavců 1 až 64 není vyloučena výměna informací v případech, kdy existují dva nebo více příslušných úřadů ve stejném členském státě, nebo mezi členskými státy, mezi příslušnými úřady a a) úřady, které jsou odpovědné za výkon dohledu nad bankami nebo obdobnými úvěrovými institucemi, a dalšími finančními institucemi a úřady odpovědnými za dozor nad finančními trhy, b) osobami odpovědnými za konkurz nebo likvidaci pojišťovny, c) osobami odpovědnými za provádění zákonem stanovených auditů pojišťoven a dalších finančních institucí, d) odpovědnými pojistnými matematiky a úřady odpovědnými za kontrolu těchto pojistných matematiků, při výkonu jejich činností a za předpokladu, že právní úprava státu, ve kterém mají být tyto informace zpracovány, odpovídá požadavkům stanoveným tímto zákonem. Informace získané těmito úřady, orgány a osobami podléhají povinnosti zachovávat mlčenlivost podle odstavců 1 až 5. Informace podle odstavce 8 6 musí být určeny výhradně pro výkon kontroly. (9)(7) V případech, kdy informace pocházejí z jiného členského státu, nemohou být zveřejněny bez výslovného souhlasu příslušného úřadu, který je poskytl, a tam, kde to připadá v úvahu, pouze pro takové účely, pro které tento úřad dal svůj souhlas. Tyto informace mohou být sděleny pouze fyzické osobě určené úřadem nebo orgánem, kterému se takové informace poskytují. Tento úřad nebo orgán je povinen příslušnému úřadu sdělit jméno, popřípadě jména, příjmení a funkční zařazení této fyzické osoby opravňující ji ke sdělení takové informace. (10)(8) Ministerstvo je oprávněno Komise je oprávněna poskytovat České národní bance a dalším státním úřadům odpovědným za kontrolu platebních systémů podle zvláštního zákona informace určené pro plnění jejich úkolů, pokud se netýkají citlivých osobních údajů fyzických osob13a) nebo údajů majících charakter obchodního tajemství právnických osob, a je oprávněno oprávněna požadovat na těchto úřadech nebo orgánech, aby mu jí poskytly informace potřebné pro výkon jeho její činnosti. Na takto získané informace se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost.
- 52 (11)(9) Při provozování neživotních pojištění, u kterých je povinnost uzavřít pojistnou smlouvu stanovena zákonem, má pojišťovna při šetření pojistné události postavení dalšího státního orgánu nebo organizace podle zvláštního právního předpisu.14) (12)(10) Porušením mlčenlivosti podle odstavců 1 až 64 není oznámení pojišťovny nebo zajišťovny učiněné státnímu zástupci, policejním nebo jiným příslušným orgánům ve věci podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku ani podání vysvětlení, či svědecká výpověď v trestním řízení, občanském soudním řízení a správním řízení ze strany osob činných pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, sdělení údajů nezbytných pro nakládání s pohledávkami pojišťovny ani sdělení v souvislosti s převodem pojistného kmene přebírající pojišťovně podle § 32; porušením mlčenlivosti není též plnění povinnosti vůči příslušné organizační složce ministerstva vyplývající ze zvláštního právního předpisu.15) (13)(11) Pojišťovny se mohou vzájemně informovat o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob v případě a) uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů, nebo zamlčení podstatných údajů při sjednávání pojištění, b) šetření nutného ke zjištění povinnosti pojišťovny plnit, c) zániku pojištění z důvodů nezaplacení pojistného, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není pojišťovnou ani zajišťovnou. Majetkový podíl či vklad v této právnické osobě mohou mít pouze pojišťovny. (14)(12) Pojišťovna je povinna k získaným údajům jiné pojišťovny přistupovat tak, jako by šlo o údaje z její vlastní činnosti. (15)(13) Ve vztahu k právním předpisům upravujícím ochranu osobních údajů má ustanovení odstavce 13 11 povahu zvláštního právního předpisu. (16)(14) Ministerstvo vnitra poskytuje pojišťovnám pro účely související s pojišťovací a zajišťovací činností z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) datum narození, c) adresu místa trvalého pobytu. ________________________________________ 13)
Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 13a) Zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 14) § 45a zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 39a Informační povinnost pojišťovny (1) Pojišťovna, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistných odvětví neživotních pojištění, vztahující se k pojištění majetku sloužícímu k zabezpečení základních funkcí v území, je povinna, došlo-li k živelní nebo jiné pohromě, která je mimořádnou událostí, na základě níž byl vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, poskytnout ministerstvu Komisi na základě jeho její písemné žádosti souhrnné informace o počtu a výši nahlášených škod a o výši vyplacených pojistných plnění za škody způsobené na pojištěném majetku, vymezeném
- 53 ve zvláštním zákoně.15a) Tím není dotčena povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob podle § 39 odst. 1. (2) V žádosti podle odstavce 1 se uvede doba, za kterou mají být informace poskytnuty, a vymezí se část území České republiky, které se požadované informace týkají. (3) Náklady spojené s plněním povinnosti podle odstavce 1 nese pojišťovna. (4) Rozsah souhrnných informací uvedených v odstavci 1 v členění podle příslušných odvětví pojištění vyhlásí ministerstvo ve Finančním zpravodaji Komise ve Věstníku Komise. ______________________________________________________ 15a)
§ 2 odst. 5 zákona č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území).
§ 39b Výměna informací mezi příslušnými úřady (1) Ministerstvo je oprávněno Komise je oprávněna uzavřít smlouvu o spolupráci zajišťující za podmínek stanovených tímto zákonem výměnu informací s příslušným úřadem jiného státu. (2) Ministerstvo je oprávněno informace, které získalo Komise je oprávněna informace, které získala na základě smlouvy podle odstavce 1, použít pouze a) pro kontrolu splnění podmínek pro zahájení pojišťovací činnosti a pro kontrolu této činnosti, při sledování technických rezerv, solventnosti, administrativních a účetních postupů a vnitřních kontrolních systémů, nebo b) v řízení před ministerstvem Komisí, nebo c) při soudním řízení před soudy. (3) Informace získané podle § 39 odst. 4 a podle odstavce 1 tohoto paragrafu a informace získané při kontrole na místě podle § 26a odst. 2 smí být poskytnuty pouze s výslovným souhlasem ministerstva Komise nebo příslušného úřadu členského státu, ve kterém bylo ověření na místě provedeno, a pouze pro takové účely, pro které tento úřad dal svůj souhlas. § 40 (1) Tuzemská pojišťovna, které bylo před 1. dubnem 2000 uděleno povolení k souběžnému provozování pojištění podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění, je oprávněna provozovat souběžně tyto činnosti za podmínky odděleného řízení těchto činností. Pojišťovna může jednu z těchto činností ukončit jen formou převodu pojistného kmene podle § 32 nebo rozdělením podle § 36. (2) Pojišťovna podle odstavce 1 je povinna zabezpečit, aby a) nebyly poškozovány zájmy spotřebitelů, především, aby zisky z životního pojištění přinášely prospěch osobám oprávněným z pojistných smluv uzavřených pojišťovnou v rámci životního pojištění takovým způsobem, jako kdyby pojišťovna provozovala výlučně životní pojištění, b) nebyly hrazeny minimální finanční požadavky, zejména požadovaná míra solventnosti související s jednou nebo druhou z těchto dvou činností na úkor druhé činnosti;
- 54 ministerstvo Komise může na základě žádosti pojišťovny povolit použití těch položek vlastních zdrojů, které jsou volně k dispozici, pro jednu nebo druhou činnost, c) v účetnictví pojišťovny byly veškeré příjmy, zejména pojistné, platby od zajišťoven a příjmy z investic, a výdaje, zejména vyrovnání pojistného, doplňky k technickým rezervám, platby zajištění a provozní náklady související s pojišťovací činností, rozepsány podle původu vzniku. Položky, které jsou společné pro obě činnosti, musí být zaúčtovány způsobem rozdělení schváleným na žádost pojišťovny ministerstvem Komisí. (3) Pokud je jedna z hodnot vlastních zdrojů vypočítaná zvlášť pro provozované činnosti podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění nedostatečná, ministerstvo povinno uplatní Komise na činnost pojišťovny opatření k nápravě vzniklé situace bez ohledu na výsledky v druhé činnosti. Tato opatření mohou zahrnovat povolení převodu položek hodnoty vlastních zdrojů z jedné činnosti na druhou ve smyslu odstavce 2 písm. b). Čl. V
Přechodná ustanovení 1. Rozhodnutí ve správním řízení vydaná Ministerstvem financí podle dosavadních právních předpisů se považují za rozhodnutí vydaná Komisí pro finanční trh (dále jen „Komise“).
2. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona Ministerstvem financí dokončí Komise podle dosavadních právních předpisů. 3. V souvislosti s úpravou působnosti výkonu státního dozoru nad provozováním pojišťovací a zajišťovací činnosti provedenou tímto zákonem přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Komisi výkon práv a povinností vzniklých z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce v Ministerstvu financí – Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění v rozsahu převáděných kompetencí. Pokud pracovněprávní vztahy uvedených zaměstnanců do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zaniknou, vykonává práva a povinnosti z těchto vztahů nadále Ministerstvo financí. 4. Příslušnost hospodařit s movitými věcmi ve vlastnictví České republiky, se kterými bylo ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona příslušné hospodařit ministerstvo, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Komisi v tom rozsahu, v jakém byly tyto věci pro ministerstvo potřebné k výkonu státního dozoru nad provozováním pojišťovací a zajišťovací činnosti, který ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přísluší vykonávat Komisi.
ČÁST PÁTÁ Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem Čl. VI Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 36/2004 Sb. , zákona č. 237/2004 Sb., a zákona č. 257/2004 Sb., se mění takto:
- 55 §2 (1) Účastníkem může být fyzická osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území České republiky, která uzavře s penzijním fondem písemnou smlouvu o penzijním připojištění (dále jen "smlouva"). Účast na penzijním připojištění je dobrovolná. (2) Účastníkem může být dále fyzická osoba starší 18 let s bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, pokud je účastna důchodového pojištění nebo veřejného zdravotního pojištění v České republice, která uzavře s penzijním fondem smlouvu. (2) Účastníkem může být dále fyzická osoba starší 18 let s bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, pokud je účastna důchodového pojištění nebo je poživatelem důchodu z českého důchodového pojištění nebo je účastna veřejného zdravotního pojištění v České republice, která uzavře s penzijním fondem smlouvu. §4 (6) K převodu akcií penzijního fondu v rozsahu větším než 10 % základního kapitálu penzijního fondu, provedenému v jedné nebo několika operacích na jakoukoliv osobu nebo více osob jednajících ve shodě,1b) a k nabídce k upsání akcií v rozsahu větším než 10 % základního kapitálu penzijního fondu vybranému zájemci se vyžaduje předchozí souhlas Ministerstva financí (dále jen "ministerstvo") po dohodě s Komisí pro cenné papíry Komise pro finanční trh (dále jen „Komise“). Žádost o udělení souhlasu podává nabyvatel nebo upisovatel. Pokud ministerstvo Komise do 30 dnů ode dne doručení žádosti o udělení souhlasu nesdělí, že s převodem či upsáním nových akcií nesouhlasí, platí, že jsou schváleny. Akcionář, který nabyl akcie způsobem uvedeným v tomto odstavci bez souhlasu ministerstva Komise, nesmí vykonávat akcionářská práva uvedená v § 3 odst. 3 písm. a) až c). (7) Ministerstvo Komise souhlas podle odstavce 6 neudělí, pokud by nabytí uvedeného rozsahu akcií penzijního fondu nebylo v souladu s požadavkem důvěryhodnosti a bezpečnosti penzijního připojištění. §5 (1) Ke vzniku a činnosti penzijního fondu je třeba povolení. O udělení povolení rozhoduje na základě písemné žádosti zakladatelů penzijního fondu ministerstvo Komise po dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Komisí pro cenné papíry. §5 (4) Ministerstvo Komise neudělí povolení, jestliže návrh statutu nebo penzijního plánu nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem nebo jestliže penzijní fond nesplňuje předpoklady pro výplatu navrhovaných dávek penzijního připojištění. §6 (1) O žádosti o povolení podle § 5 rozhodne ministerstvo Komise do 60 dnů ode dne doručení žádosti nebo jejího doplnění. §7 (1) Představenstvo penzijního fondu musí mít nejméně pět členů; dozorčí rada penzijního fondu musí mít nejméně tři členy, přičemž počet jejích členů musí být dělitelný třemi.
- 56 (2) Členem představenstva a členem dozorčí rady (dále jen "orgány penzijního fondu") a prokuristou může být jen fyzická osoba starší 18 let, způsobilá k právním úkonům, bezúhonná a odborně způsobilá, která není fyzickou osobou uvedenou v odstavci 3 a která byla předem schválena ministerstvem Komisí. Pokud ministerstvo Komise do 30 dnů ode dne doručení návrhu na nového člena orgánu penzijního fondu nebo prokuristu nesdělí, že s návrhem nesouhlasí, má se za to, že návrh schvaluje. (3) Členy orgánu penzijního fondu nesmějí být a)
poslanci a senátoři Parlamentu a členové vlády, Nejvyššího kontrolního úřadu a bankovní rady České národní banky, b) členové orgánů jiného penzijního fondu, pojišťovny,1c) zdravotní pojišťovny,1a) banky, společností s povolením k obchodování s cennými papíry, makléři, členové orgánů burzy cenných papírů a organizátora mimoburzovního trhu2) a členové orgánů investičních společností a investičních fondů,3) investičních fondů3) a investičních společností3a); to neplatí pro subjekty, se kterými penzijní fond tvoří koncern, __________________________________ 3) 3)
3a)
Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. § 4 a 5 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. § 14 až 19 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování.
§7 (7) Členové orgánů a zaměstnanci penzijního fondu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo zaměstnání, popřípadě v souvislosti s nimi; oprávnění ministerstva Komise při výkonu státního dozoru podle § 42 tím není dotčeno. Tato povinnost trvá i po skončení jejich funkce nebo zaměstnání k penzijnímu fondu. Za podmínek stanovených zvláštními předpisy jsou osoby uvedené ve větě prvé pro účely občanského soudního řízení, exekučního řízení podle exekučního řádu, výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě, trestního řízení, správy daní a při plnění povinnosti vůči příslušné organizační složce ministerstva Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“) podle zvláštního zákona6a) zproštěny povinnosti mlčenlivosti. §8 (1) Pro výkon funkce depozitáře pro penzijní fond platí obdobně zvláštní zákon právní předpis upravující výkon této funkce pro investiční společnost a investiční fond,7) pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. (2) Změna depozitáře musí být schválena ministerstvem po dohodě s Komisí pro cenné papíry Komisí, jinak je neplatná. Pokud ministerstvo Komise do 30 dnů ode dne doručení návrhu na změnu depozitáře nesdělí, že se změnou depozitáře nesouhlasí, platí, že změna je schválena. (3) Ministerstvo Komise může rozhodnout o změně depozitáře penzijního fondu, pokud depozitář porušuje povinnosti stanovené zákonem nebo depozitářskou smlouvou. Depozitářská smlouva zaniká dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí, jímž ministerstvo rozhodlo Komise rozhodla o změně depozitáře. Nejpozději do jednoho měsíce ode dne zániku depozitářské smlouvy je penzijní fond povinen uzavřít depozitářskou smlouvu s jinou bankou. ___________________________________
- 57 7) 7)
§ 30 až 33 zákona č. 248/1992 Sb Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování.
STATUT A PENZIJNÍ PLÁN §9 (1) Penzijní fond musí mít statut a penzijní plán. Způsob přijímání statutu a penzijního plánu a jejich změny upravují stanovy penzijního fondu. (2) Změny statutu musí být schváleny ministerstvem Komisí, jinak jsou neplatné. Pokud ministerstvo Komise do 30 dnů ode dne doručení návrhu na změnu nesdělí, že se změnou nesouhlasí, platí, že změna je schválena. Změnu statutu schvaluje ministerstvo po dohodě s Komisí pro cenné papíry. (3) Změny penzijního plánu musí být schváleny ministerstvem Komisí, jinak jsou neplatné. Pokud ministerstvo Komise do 60 dnů ode dne doručení návrhu na změnu nesdělí, že se změnou nesouhlasí, platí, že změna je schválena. Ministerstvo Komise návrh na změnu neschválí, pokud změna nesplňuje požadavky § 5 odst. 4. Změny penzijního plánu schvaluje ministerstvo Komise v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí. (4) Statut a penzijní plán musí být každému přístupné. VZNIK A ZÁNIK PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ § 12 (1) Penzijní připojištění vzniká na základě smlouvy mezi fyzickou osobou, která je způsobilá být účastníkem (§ 2), a penzijním fondem dnem stanoveným ve smlouvě. Smlouva nesmí obsahovat zneužitelné klauzule v neprospěch účastníka. S jedním penzijním fondem může účastník uzavřít pouze jednu smlouvu; to neplatí v případě smlouvy uzavřené podle § 19 odst. 3 písm. c). (2) Na smlouvy podle tohoto zákona se nevztahují ustanovení občanského zákoníku o pojistných smlouvách8) zvláštního právního předpisu upravujícího pojistnou smlouvu8). ___________________________________________________________ 8) 8)
§ 788 a násl. občanského zákoníku. Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě.
§ 23 (1) Odbytné je penzijní fond povinen vyplatit a státní příspěvky vrátit ministerstvu do tří měsíců ode dne doručení žádosti účastníka nebo fyzické osoby určené ve smlouvě o jeho výplatu. Pokud účastník požádá o výplatu odbytného před zánikem penzijního připojištění, je penzijní fond povinen vyplatit odbytné a státní příspěvky vrátit ministerstvu nejpozději do tří měsíců ode dne zániku penzijního připojištění. § 30 (1) Penzijní fond podává čtvrtletně písemnou žádost o poskytnutí státního příspěvku souhrnně za všechny účastníky, kterým náleží státní příspěvek podle § 29. Žádost se podává ministerstvu v kalendářním měsíci následujícím po skončení kalendářního čtvrtletí.
- 58 (1) Penzijní fond podává čtvrtletně žádost o poskytnutí státního příspěvku souhrnně za všechny účastníky, kterým náleží státní příspěvek podle § 29. Součástí žádosti jsou údaje na technickém nosiči dat. Žádost se podává ministerstvu v kalendářním měsíci následujícím po skončení kalendářního čtvrtletí. Žádost se zpracovává za použití informačního systému ministerstva, provozovaného za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem8d). V případě neúplné žádosti nebo nesprávných údajů provede penzijní fond opravu žádosti. Oprava žádosti se podává zároveň se žádostí o státní příspěvek za kterékoliv následující kalendářní čtvrtletí. Po dobu, než je žádost doplněna nebo opravena, lhůta uvedená v odstavci 2 ve vztahu k účastníkům, jichž se oprava žádosti týká, neběží. (2) Ministerstvo je povinno poukázat státní příspěvek za kalendářní čtvrtletí na účet penzijního fondu do konce druhého měsíce následujícího po čtvrtletí, za které se o poskytnutí státního příspěvku žádá. (3) Částky státního příspěvku poukázané penzijnímu fondu neprávem je penzijní fond povinen vrátit ministerstvu, a to do 30 dnů, kdy zjistil, že tyto částky byly poukázány neprávem, nejpozději do osmi dnů ode dne právní moci rozhodnutí ministerstva o povinnosti vrátit tyto částky. Právo vymáhat neprávem poukázané částky se promlčuje za deset let ode dne jejich poukázání. (4) Částky státního příspěvku poukázané penzijnímu fondu podle odstavců 1 a 2, které nebyly použity na uspokojení nároků podle § 23, 24 a 25, je penzijní fond povinen vrátit ministerstvu, a to a) do šesti měsíců ode dne zániku penzijního připojištění v případě vzniku nároku na odbytné podle § 23 a v případě dědictví podle § 25, b) do 60 šesti měsíců ode dne zániku penzijního připojištění v případě, kdy účastníkovi nevznikl nárok na odbytné podle § 23 a nepožádal o převedení prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu podle § 24. (5) O vrácení částek státního příspěvku vyhotoví penzijní fond protokol, jehož součástí jsou údaje na technickém nosiči dat. Vracení částek státního příspěvku se provádí za použití informačního systému ministerstva do desátého dne každého kalendářního měsíce. Při vracení částek státního příspěvku ministerstvo prověří, zda vracená částka není vyšší, než částka poukázaná na účastníka. (5)(6) Jestliže penzijní fond čerpal státní příspěvek ve vyšší částce, než náležel, nebo nesplnil povinnost vrátit státní příspěvek, je povinen platit penále ve výši stanovené zvláštním zákonem.9) (6) Jestliže penzijní fond čerpal státní příspěvek ve vyšší částce než náležel a je v prodlení s plněním povinnosti vrátit státní příspěvek ve lhůtách uvedených v odstavci 3, je povinen platit penále ve výši 1 promile z neprávem čerpané částky státního příspěvku za každý den prodlení. Penále se počítá ode dne následujícího po uplynutí těchto lhůt až do dne, kdy byly neprávem čerpané částky státního příspěvku vráceny ministerstvu. Penále ve výši 1 promile z částek státního příspěvku, které nebyly použity na uspokojení nároků, je penzijní fond povinen platit za každý den prodlení, jestliže tyto částky státního příspěvku nebyly vráceny ministerstvu ve lhůtách uvedených v odstavci 4. Penále se počítá ode dne následujícího po uplynutí těchto lhůt, až do dne, kdy byly částky státního příspěvku vráceny ministerstvu. Penále sděluje ministerstvo
- 59 rozhodnutím; penále vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad podle zvláštního právního předpisu9). (6) (7) Ministerstvo může vyhláškou stanovit náležitosti žádosti o poskytnutí státního příspěvku. (7) Ministerstvo může vyhláškou stanovit způsob podání a náležitosti žádosti o poskytnutí státního příspěvku podle odstavce 1 a způsob podání a náležitosti protokolu o vracení státního příspěvku podle odstavce 5, jestliže by byl dosavadní způsob penzijním fondem zpochybněn.
_____________________________________ 8d
) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů,
9) 9)
ve znění zákona č. 517/2002 Sb. § 30 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky). Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
§ 31 (1) Penzijní fond musí s majetkem hospodařit s odbornou péčí a s cílem zabezpečit spolehlivý výnos. (2) Jakmile penzijní fond zjistí, že není způsobilý krýt nároky na dávky z penzijního připojištění, je povinen přijmout opatření k nápravě a neprodleně informovat ministerstvo Komisi. (3) Penzijní fond nesmí se svým majetkem nakládat způsobem, který by byl v rozporu se zájmy účastníků. (4) V případě pochybností o způsobilosti penzijního fondu krýt nároky na dávky z penzijního připojištění může ministerstvo Komise na svůj náklad zajistit ověření této způsobilosti znalcem. (5) Penzijní fond může nakládání se svým majetkem svěřit obchodníkovi s cennými papíry nebo zahraniční osobě, která má obdobné povolení k nakládání s majetkem zákazníků a podléhá dozoru dozorového úřadu státu, ve kterém má sídlo. Pro tento způsob nakládání s majetkem se obdobně použije ustanovení zákona o kolektivním investování o pravidlech pro obhospodařování majetku fondu kolektivního investování9a). § 33 (5) Pro výpočet hodnoty cenného papíru v majetku penzijního fondu platí přiměřeně ustanovení zvláštního právního předpisu, který stanoví způsob výpočtu hodnot cenných papírů v majetku v podílovém fondu nebo investičního fondu11c) fondu kolektivního investování11c).
________________________________ 11c)
9a)
Vyhláška č. 207/1998 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů v majetku v podílovém fondu nebo investičního fondu.
§ 78 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování.
- 60 11c)
Vyhláška č. 270/2004 Sb., o způsobu stanovení reálné hodnoty majetku a závazků fondu kolektivního investování a o způsobu stanovení aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování.
§ 34 (6) Penzijní fond je povinen neprodleně oznámit ministerstvu a Komisi pro cenné papíry Komisi překročení limitů uvedených v odstavcích 1 až 4. § 36 (3) Zprávy o hospodaření se předkládají i ministerstvu a Komisi pro cenné papíry Komisi, ministerstvu a depozitáři. § 37 (1) Penzijní fond je povinen průběžně evidovat stav příspěvků zaplacených ve prospěch jednotlivých účastníků v rozdělení na příspěvky účastníka, příspěvky účastníka nárokovatelné pro odpočet ze základu daně z příjmů12b) účastníkem, který je poplatníkem daně, příspěvky placené zaměstnavatelem a na ostatní příspěvky zaplacené ve prospěch účastníka. Dále je penzijní fond povinen odděleně evidovat stav státních příspěvků jednotlivých účastníků a podílů na výnosech hospodaření penzijního fondu. (2) Příspěvky účastníků a státní příspěvky účtuje penzijní fond v souladu s účetními metodami podle zvláštního právního předpisu.13) (3) Prostředky, z nichž se stanoví výsluhová penze, musí být vedeny odděleně; to platí obdobně pro invalidní penzi, jejíž výše se stanoví na základě dávkového penzijního plánu. (4) Ministerstvo může vyhláškou stanovit náležitosti evidence účastníků u penzijního fondu. (5) (4) Penzijní fond je povinen doklady související s penzijním připojištěním účastníka ukládat a uschovávat je a) deset let následujících po podání žádosti o státní příspěvek za účastníka pro doklady prokazující nárok na státní příspěvek, b) tři roky následující po výplatě poslední dávky penzijního připojištění účastníkovi pro doklady prokazující nárok na dávky penzijního připojištění.
___________________________________ 12b) 13)
§ 15 odst. 12 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 170/1999 Sb. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
§ 38 (1) Používat údajů penzijního fondu lze jen se souhlasem penzijního fondu. (2) Informace, které se týkají jednotlivého účastníka, je možné poskytovat jen s jeho souhlasem; to neplatí, jde-li o poskytnutí údajů Komisi a ministerstvu při výkonu státního dozoru nebo o žádost o státní příspěvek.
- 61 § 39 (1) Zrušení a likvidace penzijního fondu se řídí obchodním zákoníkem s odchylkami dále stanovenými. (2) Penzijní fond se zrušuje též dnem uvedeným v rozhodnutí ministerstva Komise o odnětí povolení z důvodů uvedených v § 43 odst. 1 písm. d). (3) K rozdělení, nebo fúzi penzijních fondů je třeba povolení ministerstva Komise; přitom se postupuje přiměřeně podle § 5 a 6. Při rozdělení nebo splynutí penzijních fondů mohou vzniknout pouze penzijní fondy podle tohoto zákona. (4) Likvidátora penzijního fondu jmenuje a odvolává ministerstvo po dohodě s Komisí pro cenné papíry Komise. § 42 (8) Činnost penzijního fondu a činnost depozitáře podle tohoto zákona podléhají státnímu dozoru, který vykonává ministerstvo a Komise pro cenné papíry (§45a); kontrolní oprávnění finančních a jiných orgánů podle zvláštních předpisů tím nejsou dotčena. (9) Při výkonu státního dozoru je ministerstvo povinno dohlížet na dodržování tohoto zákona, statutu a penzijního plánu a dbát na ochranu účastníků. (10) Při výkonu státního dozoru je ministerstvo povinno zabezpečit prověření seznamů účastníků všech penzijních fondů tak, aby státní příspěvek byl poskytnut za každého účastníka pouze jednou. K tomuto účelu je ministerstvo oprávněno provozovat informační systém za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.13a) (11) Při výkonu státního dozoru je ministerstvo oprávněno požadovat od penzijního fondu informace o jeho činnosti, a to v rozsahu potřebném pro výkon státního dozoru. Pověření pracovníci ministerstva jsou při výkonu státního dozoru oprávněni účastnit se jednání orgánů penzijního fondu a vstupovat do prostorů penzijního fondu. (12) Orgány, jejich členové a zaměstnanci penzijního fondu jsou povinni předložit ministerstvu jím vyžádané doklady a písemnosti potřebné pro výkon státního dozoru nad penzijními fondy a poskytnout k tomu všechny potřebné informace a vysvětlení. Zaměstnanci ministerstva jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu státního dozoru nad penzijními fondy; ustanovení § 7 odst. 7 věty třetí platí zde obdobně. Zaměstnanci ministerstva mohou poskytovat informace Komisi pro cenné papíry a České národní bance za účelem vzájemné spolupráce prováděné podle zvláštního právního předpisu.13b) (13) Penzijní fond je povinen: a) předložit ministerstvu a Komisi pro cenné papíry každoročně nejpozději do 31. ledna seznam akcionářů s vyznačením údajů, které požaduje zvláštní právní předpis,8a) b) informovat ministerstvo a Komisi pro cenné papíry o každé změně v seznamu akcionářů do deseti dnů po zápisu změny v seznamu akcionářů, c) předložit ministerstvu a Komisi pro cenné papíry usnesení rejstříkového soudu o zápisu změny nebo zániku zapisovaných skutečností bez zbytečného odkladu po provedení zápisu do obchodního rejstříku.
- 62 (14) Ministerstvo vede evidenci všech penzijních fondů; tato evidence je veřejně přístupná. ___________________________ 13a) 13b)
Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech. § 16 až 18 zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů.
§ 42 (1) Činnost penzijního fondu a činnost depozitáře podle tohoto zákona podléhají státnímu dozoru, který vykonává Komise. Státní dozor v rozsahu stanoveném v § 45a vykonává ministerstvo. Kontrolní oprávnění finančních a jiných orgánů podle zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena. (2) Při výkonu státního dozoru Komise dohlíží na dodržování tohoto zákona, statutu a penzijního plánu a dbá na ochranu účastníků. (3) Při výkonu státního dozoru si Komise a ministerstvo vzájemně poskytují všechny informace a zjištění, které mohou být významné pro výkon jejich působnosti. Na plnění vzájemné informační povinnosti se nevztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost. (4) Při výkonu státního dozoru může Komise požadovat od penzijního fondu informace o jeho činnosti, a to v rozsahu potřebném pro výkon státního dozoru. Pověření pracovníci Komise jsou při výkonu státního dozoru oprávněni účastnit se jednání orgánů penzijního fondu a vstupovat do prostorů penzijního fondu. (5) Orgány, jejich členové a zaměstnanci penzijního fondu jsou povinni předložit Komisi jí vyžádané doklady a písemnosti potřebné pro výkon státního dozoru nad penzijními fondy a poskytnout k tomu všechny potřebné informace v písemné nebo ústní formě. (6) Penzijní fond je povinen: a) předložit Komisi každoročně, nejpozději do 31. ledna, seznam akcionářů s vyznačením údajů, které požaduje zvláštní právní předpis8a) , b) informovat Komisi o každé změně v seznamu akcionářů do deseti dnů po zápisu změny v seznamu akcionářů, c) předložit Komisi usnesení rejstříkového soudu o zápisu změny nebo zániku zapisovaných skutečností bez zbytečného odkladu po provedení zápisu do obchodního rejstříku. (7) Komise vede seznam všech penzijních fondů; Komise tento seznam uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 43 (1) Jestliže ministerstvo Komise při výkonu státního dozoru zjistí, že penzijní fond porušuje nebo neplní povinnosti stanovené v tomto zákoně, porušuje statut nebo penzijní plán, může podle závažnosti a povahy zjištěných nedostatků penzijnímu fondu a) uložit, aby zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil nebo byli vyměněni v určené lhůtě členové orgánů penzijního fondu a aby informoval ministerstvo Komisi o plnění přijatých opatření, b) pozastavit na vymezenou dobu, nejdéle však na šest měsíců, a ve vymezeném rozsahu oprávnění představenstva nakládat s majetkem penzijního fondu; současně musí ministerstvo Komise ustanovit na tuto dobu správce majetku penzijního fondu, kterého
- 63 pověří jednáním jménem penzijního fondu do doby, než bude valnou hromadou zvoleno nové představenstvo, obnoveno oprávnění představenstva v původním rozsahu nebo do doby zápisu vstupu penzijního fondu do likvidace do obchodního rejstříku. Správce majetku má nárok na odměnu ve výši stanovené ministerstvem Komisí a dále na úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s výkonem funkce správce majetku. Odměna a úhrada účelně vynaložených nákladů jsou placeny z majetku penzijního fondu, c) snížit na vymezenou dobu, nejdéle však na dva kalendářní roky, část zisku, která se rozděluje podle § 35 na základě rozhodnutí valné hromady, d) odejmout povolení udělené podle § 5, jsou-li dány tyto důvody: 1. 1. v žádosti o udělení povolení byly vědomě uvedeny zakladateli nesprávné údaje rozhodné pro udělení tohoto povolení, 2. další pokračování činnosti penzijního fondu by ohrožovalo nároky účastníků proto, že penzijní fond porušuje závažným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem, statutem nebo penzijním plánem, v hospodaření penzijního fondu se projevují závažné nedostatky nebo penzijní fond neprovedl ve stanovené lhůtě opatření k obnovení své způsobilosti krýt nároky na dávky penzijního připojištění, nebo 3. penzijní fond neuzavře do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž ministerstvo rozhodlo Komise rozhodla o změně depozitáře, novou depozitářskou smlouvu (§ 8 odst. 3). (2) Sankce podle odstavce 1 písm. b) až d) lze uložit ve lhůtě do jednoho roku ode dne, kdy se ministerstvo dozvědělo Komise dozvěděla o porušení nebo neplnění povinnosti, o porušení statutu nebo penzijního plánu, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti, porušení statutu nebo penzijního plánu došlo.
HLAVA JEDENÁCTÁ SPRÁVNÍ DELIKTY Přestupky a jiné správní delikty § 43a Přestupky (1) Člen orgánu penzijního fondu se dopustí přestupku tím, že z majetku penzijního fondu koupí věc, jejíž hodnota přesahuje částku 5 000 Kč anebo penzijnímu fondu věc, jejíž hodnota přesahuje částku 5 000 Kč, prodá; při určení hodnoty věci se vychází z ceny, za kterou se věc, která byla koupena nebo prodána, v době a místě uskutečnění koupě nebo prodeje prodává, a nelze-li takto hodnotu věci zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci. (1) Člen orgánu penzijního fondu se dopustí přestupku tím, že z majetku penzijního fondu koupí věc, jejíž hodnota přesahuje částku 5 000 Kč anebo penzijnímu fondu věc, jejíž hodnota přesahuje částku 5 000 Kč, prodá. (2) Člen orgánu penzijního fondu nebo zaměstnanec penzijního fondu se dopustí přestupku tím, že a) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 7 odst. 7 nebo
- 64 b) poskytne při výkonu státního dozoru nad činností penzijního fondu Komisi nebo ministerstvu nepravdivou informaci. (3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 100 000 Kč. § 43b Fyzická osoba se dopustí přestupku a právnická osoba se dopustí jiného správního deliktu tím, že provádí penzijní připojištění bez povolení (§ 5). Za tento přestupek nebo jiný správní delikt lze uložit pokutu do 20 000 000 Kč. § 43b Správní delikty právnických osob (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že provozuje penzijní připojištění bez povolení podle § 5. (2) Penzijní fond se dopustí správního deliktu tím, že a) uzavře smlouvu s fyzickou osobou, která nemůže být účastníkem podle § 2, b) použije akcie představující podílovou účast akcionářů penzijního fondu k zajištění závazků penzijního fondu (§ 4 odst. 8 ), c) v rozporu s ustanovením § 8 odst. 5 má zřízen běžný účet u jiné banky než je depozitář, d) neseznámí před uzavřením smlouvy budoucího účastníka se statutem a penzijním plánem (§ 13), e) neinformuje písemně účastníky o změnách penzijního plánu, které se týkají nároků a dávek z penzijního připojištění (§ 14 odst. 3), f) nevyplatí účastníku dávky penzijního připojištění ve lhůtách a způsobem stanoveným penzijním plánem nebo dohodnutým s příjemcem penze (§ 20 odst. 2), g) nepřevede prostředky účastníka do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu ve lhůtě uvedené v § 24 odst. 2, h) neinformuje účastníky podle § 26 odst. 1, nebo nevydá či nezpřístupní účastníkům zprávu podle § 26 odst. 2 nebo nezpřístupní seznam členů orgánů penzijního fondu a seznam akcionářů penzijního fondu způsobem podle § 26 odst. 3, i) nepředloží žádost o poskytnutí státního příspěvku ve lhůtách a způsobem podle § 30 odst. 1, j) nevrátí do státního rozpočtu neprávem poukázané státní příspěvky ve lhůtách podle § 30 odst. 3 nebo nevrátí do státního rozpočtu částky státního příspěvku podle § 30 odst. 4, k) nakládá se svým majetkem způsobem, který je v rozporu se zájmy účastníků (§ 31 odst. 3), l) neprodleně neinformuje Komisi, že není schopen krýt nároky na dávky z penzijního připojištění nebo nepřijme opatření k nápravě podle § 31 odst. 2, m) vykonává činnost, která bezprostředně nesouvisí s penzijním připojištěním (§ 32), n) umístí prostředky penzijního fondu v rozporu s § 33, o) umístí prostředky penzijního fondu v rozporu s limity podle § 34 odst. 1 až 4 nebo neprodleně neoznámí Komisi překročení těchto limitů, p) nakoupí akcie jiného penzijního fondu nebo vydá dluhopisy v rozporu s ustanovením § 34 odst. 7,
- 65 q) nezveřejní zprávu o hospodaření nebo informaci o hospodaření v případech podle § 36 odst. 1, r) neuloží nebo neuschová doklady související s penzijním připojištěním účastníka po dobu uvedenou v § 37 odst. 5, s) poskytne informace týkající se jednotlivého účastníka v rozporu s ustanovením § 38 odst. 2, t) nepředloží Komisi seznam akcionářů podle § 42 odst. 6 písm. a) nebo neinformuje Komisi o změně v seznamu akcionářů podle § 42 odst. 6 písm. b), u) neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky zjištěné při výkonu státního dozoru nebo neinformuje Komisi nebo ministerstvo o plnění přijatých opatření, v) nevymění v určené lhůtě členy orgánů penzijního fondu. (3) Depozitář se dopustí správního deliktu tím, že a) neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky zjištěné při výkonu státního dozoru nebo b) neinformuje Komisi o plnění přijatých opatření. (4) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavců 2 a 3 pokuta do 5 000 000 Kč.
§ 43c Penzijnímu fondu, který a) uzavře smlouvu s fyzickou osobou, která nemůže být účastníkem podle § 2, b) použije akcie představující podílovou účast akcionářů penzijního fondu k zajištění závazků penzijního fondu (§ 4 odst. 8 ), c) v rozporu s ustanovením § 8 odst. 5 má zřízen běžný účet u jiné banky než je depozitář, d)neseznámí před uzavřením smlouvy účastníky se statutem a penzijním plánem (§ 13), e) neinformuje písemně účastníky o změnách penzijního plánu, které se týkají nároků a dávek z penzijního připojištění (§ 14 odst. 3), f) nevyplatí účastníku dávky penzijního připojištění ve lhůtách a způsobem stanoveným penzijním plánem nebo dohodnutým s příjemcem penze (§ 20 odst. 2), g) nepřevede prostředky účastníka do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu ve lhůtě uvedené v § 24 odst. 2, h) neinformuje účastníky podle § 26 odst. 1, nebo nevydá či nezpřístupní účastníkům zprávu podle § 26 odst. 2 nebo nezpřístupní seznam členů orgánů penzijního fondu a seznam akcionářů penzijního fondu způsobem podle § 26 odst. 3, i) nepředloží žádost o poskytnutí státního příspěvku ve lhůtách a způsobem podle § 30 odst. 1, j) nevrátí do státního rozpočtu neprávem poukázané státní příspěvky ve lhůtách podle § 30 odst. 3 nebo nevrátí do státního rozpočtu částky státního příspěvku podle § 30 odst. 4, k) nakládá se svým majetkem způsobem, který je v rozporu se zájmy účastníků (§ 31 odst. 3), l) neprodleně neinformuje ministerstvo, že není schopen krýt nároky na dávky z penzijního připojištění nebo nepřijme opatření k nápravě podle § 31 odst. 2, m)vykonává činnost, která bezprostředně nesouvisí s penzijním připojištěním (§ 32), n) umístí prostředky penzijního fondu v rozporu s § 33, o) umístí prostředky penzijního fondu v rozporu s limity podle § 34 odst. 1 až 4 nebo neprodleně neoznámí ministerstvu nebo Komisi pro cenné papíry překročení těchto limitů,
- 66 p) nakoupí akcie jiného penzijního fondu nebo vydá dluhopisy v rozporu s ustanovením § 34 odst. 7, q) nezveřejní zprávu o hospodaření nebo informaci o hospodaření v případech podle § 36 odst. 1, r) neuloží nebo neuschová doklady související s penzijním připojištěním účastníka po dobu uvedenou v § 37 odst. 5, s) poskytne informace týkající se jednotlivého účastníka v rozporu s ustanovením § 38 odst. 2, t) nepředloží ministerstvu nebo Komisi pro cenné papíry seznam akcionářů podle § 42 odst. 6 písm. a) nebo neinformuje ministerstvo nebo Komisi pro cenné papíry o změně v seznamu akcionářů podle § 42 odst. 6 písm. b), u) neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky zjištěné při výkonu státního dozoru nebo neinformuje ministerstvo o plnění přijatých opatření, v) nevymění v určené lhůtě členy orgánů penzijního fondu, lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč. § 43d Depozitáři, který neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky zjištěné při výkonu státního dozoru nebo neinformuje ministerstvo o plnění přijatých opatření, lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč. § 43e Společná ustanovení o přestupcích a jiných správních deliktech (1) Obecné podmínky odpovědnosti za přestupky se posoudí a řízení o přestupcích se provede podle zvláštního právního předpisu.13c) (2) Při výměře pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobených následků. O výši pokuty uložené penzijnímu fondu se sníží část zisku, která se rozděluje podle § 35 na základě rozhodnutí valné hromady. (3) Pokutu lze právnické osobě uložit do tří let ode dne, kdy bylo protiprávní jednání zjištěno, nejdéle však do pěti let ode dne, kdy k němu došlo. (4) Přestupky a jiné správní delikty projednává ministerstvo. Jiné správní delikty uvedené v § 43c písm. n) a v § 43d projednává Komise pro cenné papíry. (5) Pokuty za přestupky a jiné správní delikty vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad podle zvláštního právního předpisu.13d) Pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu. ____________________________________________________ 13c) 13d)
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. § 4 odst. 15 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
§ 43c Společná ustanovení
- 67 (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. O výši pokuty, uložené penzijnímu fondu, se sníží část zisku, která se rozděluje podle § 35 na základě rozhodnutí valné hromady. (3) Při určení hodnoty věci uvedené v § 43a odst. 1 se vychází z ceny, za kterou se věc, která byla koupena nebo prodána, v době a místě uskutečnění koupě nebo prodeje prodává, a nelze-li takto hodnotu věci zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci. (4) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (5) Správní delikty projednává v prvním stupni a)
ministerstvo, jde-li o správní delikty uvedené v § 43b odst. 2 písm. i) a j), b) Komise nebo ministerstvo, jde-li o správní delikty uvedené v § 43a odst. 2 a v § 43b odst. 2 písm. a) a u), c) Komise, jde-li o ostatní správní delikty.
(6) Ze správních orgánů uvedených v odstavci 5 písm. b) projedná správní delikt uvedený v § 43b odst. 2 písm. a) ten správní orgán, který zahájí správní řízení jako první. Je-li správní řízení zahájeno u každého z těchto orgánů v tentýž den, správní delikt projedná Komise. (7) Pokuty za správní delikty vybírá a vymáhá Komise, uložila-li pokutu Komise, a místně příslušný finanční úřad, uložilo-li pokutu ministerstvo. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
HLAVA DVANÁCTÁ STÁTNÍ DOZOR NAD POSKYTOVÁNÍM STÁTNÍHO PŘÍSPĚVKU § 45a (1) Činnost penzijního fondu podle tohoto zákona podléhá státnímu dozoru Komise pro cenné papíry v rozsahu jeho povinností stanovených tímto zákonem při umisťování prostředků penzijního fondu podle § 33. Na postup při výkonu státního dozoru Komise pro cenné papíry se obdobně použijí ustanovení § 42 odst. 2, 4 a 5, § 43 odst. 1 písm. a) a b), § 43c písm. o), p), t), u) a v) a § 43e. Rozhodnutí o pozastavení oprávnění představenstva podle § 43 odst. 1 písm. b) přijímá Komise pro cenné papíry v dohodě s ministerstvem. (2) Činnost depozitáře podle tohoto zákona podléhá státnímu dozoru Komise pro cenné papíry v rozsahu jeho povinností kontrolovat umisťování prostředků penzijního fondu podle
- 68 § 33. Na postup při výkonu státního dozoru Komise pro cenné papíry se obdobně použijí ustanovení § 43 odst. 1 písm. a). § 45a (1) Činnost penzijního fondu a depozitáře podle tohoto zákona podléhá státnímu dozoru ministerstva v rozsahu povinností stanovených tímto zákonem penzijnímu fondu v souvislosti s poskytováním a vracením státního příspěvku. (2) Při výkonu státního dozoru ministerstvo dohlíží na dodržování tohoto zákona a penzijního plánu a dbá na ochranu účastníků. (3) Při výkonu státního dozoru ministerstvo prověřuje seznamy účastníků všech penzijních fondů tak, aby státní příspěvek byl poskytnut za každého účastníka pouze jednou. (4) Při výkonu státního dozoru ministerstvo prověřuje vznik nároku účastníka na dávku penzijního připojištění a na její výplatu a vznik nároku na převedení příspěvků včetně státního příspěvku podle § 24. (5) Při výkonu státního dozoru ministerstvo uloží, aby penzijní fond nebo depozitář odstranily zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě a aby informovaly ministerstvo o plnění přijatých opatření. (6) Zaměstnanci ministerstva jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dověděli při výkonu státního dozoru; ustanovení § 7 odst. 7 věty třetí platí zde obdobně. (7) Při výkonu státního dozoru ministerstva nad penzijním fondem a depozitářem se obdobně použijí ustanovení § 42 odst. 4 a 5.
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 46 (1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro penzijní připojištění ustanovení občanského zákoníku. (2) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro rozhodování ministerstva obecné předpisy o správním řízení.14) (2) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro rozhodování Komise a ministerstva ustanovení správního řádu o správním řízení14). ______________________________________ 14)
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.
Čl. VII Přechodná ustanovení 4. 1. V souvislosti s úpravou působnosti výkonu státního dozoru nad provozováním penzijního připojištění provedenou tímto zákonem přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Komisi pro finanční trh (dále jen „Komise“) výkon práv a povinností vzniklých z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce v Ministerstvu financí – Úřadu státního dozoru
- 69 v pojišťovnictví a penzijním připojištění (dále jen „ministerstvo“) v rozsahu převáděných kompetencí. Pokud pracovněprávní vztahy uvedených zaměstnanců do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zaniknou, vykonává práva a povinnosti z těchto vztahů nadále ministerstvo. 2. Správní řízení zahájená ministerstvem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ve věcech dotčených převáděnými kompetencemi, dokončí Komise podle dosavadních právních předpisů. Pokuta, opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle dosavadních právních předpisů. 3. Správní řízení zahájená Komisí nebo ministerstvem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ve věcech nedotčených převáděnými kompetencemi, dokončí Komise nebo ministerstvo podle dosavadních právních předpisů. Pokuta, opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle dosavadních právních předpisů. 5. 4. Příslušnost hospodařit s movitými věcmi ve vlastnictví České republiky, se kterými bylo ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona příslušné hospodařit ministerstvo, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Komisi v tom rozsahu, v jakém byly tyto věci pro ministerstvo potřebné k výkonu státního dozoru nad provozováním penzijního připojištění, který ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přísluší vykonávat Komisi. 6.
ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Čl. VIII Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb. a zákona č. ……/2005 Sb., se mění takto: §1 Obecná ustanovení (1) Tento zákon upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem spořitelních a úvěrních družstev (dále jen "družstevní záložna"). Tento zákon rovněž upravuje dohled nad družstevními záložnami, který vykonává Úřad pro dohled nad družstevními záložnami (dále jen "Úřad") Česká národní banka, a pojištění vkladů v družstevních záložnách. (6) Družstevní záložna a)
je oprávněna vykonávat pouze činnosti stanovené tímto zákonem, a to v rozsahu povolení působit jako družstevní záložna podle § 2a (dále jen „povolení“),
- 70 b)
je povinna při svém podnikání postupovat obezřetně a s náležitou péčí, zejména podnikat způsobem, který neohrožuje návratnost vkladů jejích členů a její bezpečnost a stabilitu, je povinna dodržovat zejména povinnosti uložené jí právními c) předpisy a rozhodnutími vydanými podle tohoto zákona, (d)(c) nesmí uzavírat smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek pro družstevní záložnu, zejména takové, které zavazují družstevní záložnu k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění nápadně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě; porušení této podmínky zakládá neplatnost smlouvy, přičemž tato neplatnost se posuzuje podle ustanovení obchodního zákoníku upravujících obchodní závazkové smlouvy. (7) Schválená účetní závěrka,3a) výroční zpráva , opis povolení a zpráva pro členy, jejíž obsah a způsob aktualizace stanoví vyhláška opatření České národní banky;, musí být zveřejněny na místě veřejně přístupném v sídle družstevní záložny, v jejích pobočkách, expoziturách a jednatelstvích. § 1a (2) V případě, kdy vazby osob v rámci konsolidačního celku jsou takového charakteru, že není možné jednoznačně určit ovládající osobu nebo její typ, je Úřad oprávněn Česká národní banka oprávněna určit v dohodě s příslušným orgánem dohledu nad úvěrovým institucemi nebo finančními institucemi ovládající osobu konsolidačního celku nebo její typ. § 2a (1) Ke vzniku a podnikání družstevní záložny je třeba povolení. Povolení uděluje na základě písemné žádosti představenstva Úřad Česká národní banka. § 2a (4) O žádosti o udělení nebo změně povolení rozhodne Úřad po posouzení podmínek pro udělení povolení nebo změnu povolení do 3 6 měsíců ode dne zahájení správního řízení a v této lhůtě rozhodnutí doručí. Nebyla-li žádost úplná a Úřad si vyžádal její doplnění, rozhodne Úřad do 6 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí v této lhůtě doručí. Bylo-li Úřadem vyžádáno doplnění žádosti, přičemž doplněná žádost není úplná, nebo není-li dodržena ze strany žadatele lhůta stanovená Úřadem na její doplnění, je Úřad oprávněn správní řízení o udělení povolení zastavit. (4) O žádosti o udělení nebo změně povolení rozhodne Česká národní banka po posouzení podmínek pro udělení povolení nebo změnu povolení do 6 měsíců ode dne zahájení správního řízení a v této lhůtě rozhodnutí doručí. Nebyla-li žádost úplná a Česká národní banka si vyžádala její doplnění, rozhodne Česká národní banka do 12 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí v této lhůtě doručí. Bylo-li Českou národní bankou vyžádáno doplnění žádosti, přičemž doplněná žádost není úplná, nebo není-li dodržena ze strany žadatele lhůta stanovená Českou národní bankou na její doplnění, je Česká národní banka oprávněna správní řízení o udělení povolení zastavit. Česká národní banka si před vydáním rozhodnutí o udělení nebo změně povolení vyžádá stanovisko Ministerstva financí. Před vydáním rozhodnutí o žádosti o povolení konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem dohledu nad družstevními záložnami příslušného státu, pokud to vyžaduje mezinárodní smlouva. (7) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou fyzickou osobu považuje osoba,
- 71 b) která nebyla v minulosti pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy, pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání družstevní záložny, nebo pro jiný úmyslný trestný čin, nebo jejíž odsouzení pro tyto trestné činy bylo zahlazeno nebo se na ni z jiného důvodu hledí, jako by nebyla odsouzena, c) které nebyla pravomocně uložena pokuta nebo povinnost k náhradě škody pro zaviněné závažné nebo opakované porušení zákonné povinnosti, které vedlo k významnému ohrožení nebo poškození věřitelů, klientů, podílníků a akcionářů akciových investičních fondů, k narušení integrity nebo transparentnosti finančního trhu či zneužití důvěrných informací, d) na jejíž majetek nebyl prohlášen konkurs, e) která nebyla v posledních 5 letech členem statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby, na kterou byla uvalena nucená správa nebo na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, nebo byl-li návrh na prohlášení konkursu podaný proti takové právnické osobě zamítnut pro nedostatek majetku. (8) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou fyzickou osobu považuje rovněž fyzická osoba, u níž nastaly skutečnosti uvedené v odstavci 7 písm. c) a d), jestliže a)
soud konkurs zrušil jinak, než 1. usnesením o zrušení konkursu pro splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, 2. usnesením o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, b) jde o osobu, která byla zvolena do funkce již za úpadku právnické osoby, nebo c) jde o osobu, která se domůže v řízení u soudu určení, že dosavadní funkci vykonávala s péčí řádného hospodáře., d) jde o likvidátora, který splnil zákonnou povinnost podat návrh na prohlášení konkursu při zjištění předluženosti likvidované společnosti.3b) _________________________________ 3b)
§ 31a odst. 4 písm. b) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
(11) Česká národní banka stanoví vyhláškou seznam listin a jejich náležitosti k prokázání: a) odborné způsobilosti a důvěryhodnosti osob zvolených do funkce členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise a dalších osob, které jsou navrhovány do řídících funkcí v družstevní záložně podle odstavce 6 písm. a), b) způsobilost fyzických nebo právnických osob s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně a členů s dalším členským vkladem k výkonu práv člena v souladu s ustanovením odstavce 6 písm. d). (11) (12) O změně povolení rozhoduje Úřad Česká národní banka na základě písemné žádosti družstevní záložny. Při rozhodování o změně povolení postupuje Úřad Česká národní banka obdobně jako při rozhodování o udělení povolení. Toto ustanovení se nevztahuje na rozhodnutí Úřadu České národní banky podle § 28. Při rozhodování o změně povolení se podmínky podle odstavce 6 písm. e) a f) nepoužijí. Úřad Česká národní banka žádost o změnu povolení zamítne vždy, pokud kapitál družstevní záložny nedosahuje výše nejméně 35 000 000 Kč. (13) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli družstevní záložny, členy orgánu družstevní záložny nebo jsou navrhovány jako řídící osoby.
- 72 § 2b (1) Kvalifikovanou účastí fyzické nebo právnické osoby na družstevní záložně se pro účely tohoto zákona rozumí přímý nebo nepřímý podíl nebo jejich součet, který představuje alespoň 10% podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech v družstevní záložně nebo možnost uplatňování významného vlivu na řízení družstevní záložny. Nepřímým podílem se rozumí podíl držený prostřednictvím osoby nebo osob, nad kterými je vykonávána kontrola. (2) Podle tohoto zákona kontrolu nad osobou vykonává ten, kdo je ve vztahu k této osobě ovládající osobou.9a) (3) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá nabýt kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo tuto účast zvýšit tak, že dosáhne alespoň 20 % nebo 33 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, je povinna požádat o předchozí souhlas Úřad. Stejnou povinnost má i osoba jednající ve shodě. Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá nabýt kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo tuto účast zvýšit, nebo osoby jednající ve shodě (dále jen "dotčená osoba") jsou zároveň povinny prokázat způsobilost podle § 2a odst. 6 písm. d). Listiny prokazující tuto způsobilost musí být přiloženy k žádosti. Rozhodnutí o žádosti vydá Úřad do 60 dnů ode dne doručení úplné žádosti. Nevydá-li Úřad rozhodnutí v této lhůtě, platí, že souhlas byl udělen. V rozhodnutí o předchozím souhlasu může Úřad stanovit lhůtu, ve které je dotčená osoba oprávněna nabýt kvalifikovanou účast. Úřad souhlas neudělí v případě, když by kvalifikovaná účast dotčené osoby byla v rozporu s ustanovením § 1 odst. 6 písm. b). Účastníky řízení jsou všechny dotčené osoby a družstevní záložna. Osoba, která hodlá snížit svou kvalifikovanou účast na družstevní záložně, která představuje alespoň 33 %, 20 % nebo 10 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv pod tyto limity, je povinna tuto skutečnost neprodleně oznámit Úřadu. Stejnou povinnost mají i osoby jednající ve shodě. (3) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá nabýt kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo tuto účast zvýšit tak, že dosáhne alespoň 20 %, 33 % nebo 50 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, je povinna požádat o předchozí souhlas Českou národní banku. K dosažení vyššího limitu, než pro který byl dříve udělen souhlas, je třeba udělení nového souhlasu. Stejnou povinnost má i osoba jednající ve shodě. Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá nabýt kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo tuto účast zvýšit, nebo osoby jednající ve shodě (dále jen "dotčená osoba") jsou zároveň povinny prokázat způsobilost podle § 2a odst. 6 písm. d). Listiny prokazující tuto způsobilost musí být přiloženy k žádosti. Rozhodnutí o žádosti vydá Česká národní banka do 90 dnů ode dne doručení úplné žádosti. Nevydá-li Česká národní banka v této lhůtě alespoň rozhodnutí v prvním stupni, platí, že souhlas byl udělen. V rozhodnutí o předchozím souhlasu může Česká národní banka stanovit lhůtu, ve které je dotčená osoba oprávněna nabýt kvalifikovanou účast. Česká národní banka souhlas neudělí též v případě, když by kvalifikovaná účast dotčené osoby byla v rozporu s ustanovením § 1 odst. 6 písm. b). Účastníky řízení jsou všechny dotčené osoby. Osoba, která hodlá snížit svou kvalifikovanou účast na družstevní záložně, která představuje alespoň 50 %, 33 %, 20 % nebo 10 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv pod tyto limity, je povinna tuto skutečnost neprodleně oznámit České národní bance. Stejnou povinnost mají i osoby jednající ve shodě. (4) Souhlas nebo oznámení podle odstavce 3 nejsou potřebné, dojde-li ke zvýšení nebo snížení kvalifikované účasti podle odstavce 3 jinak než na základě jednání dotčené osoby.
- 73 (5) Zjistí-li Úřad Česká národní banka, že působení dotčené osoby s kvalifikovanou účastí v družstevní záložně je v rozporu s § 1 odst. 6 písm. b), nebo dotčená osoba nabyla kvalifikovanou účast nebo zvýšila kvalifikovanou účast na družstevní záložně bez předchozího souhlasu nad limity uvedené v odstavci 3, nedošlo-li ke zvýšení takové kvalifikované účasti jinak než na základě jednání této dotčené osoby, je oprávněn oprávněna rozhodnout o pozastavení práva dotčené osoby s kvalifikovanou účastí účastnit se členské schůze a hlasovat na ní., práva požadovat svolání členské schůze a práva podat soudu návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze. Pozastavit lze pouze výkon všech výše uvedených práv. Účastníkem řízení je pouze dotčená osoba s kvalifikovanou účastí a družstevní záložna. Podané odvolání Podaný rozklad nemá odkladný účinek. (6) Družstevní záložna nepřipustí účast osoby, které Úřad pozastavil právo účastnit se členské schůze a hlasovat Česká národní banka pozastavila práva podle odstavce 5, na členské schůzi. Při posuzování způsobilosti členské schůze družstevní záložny rozhodovat a při hlasování na členské schůzi se nepřihlíží k hlasům členů, jejichž práva účastnit se členské schůze a hlasovat byla pozastavena. Pozastavení práva účastnit se členské schůze a hlasovat na ní Úřad práv podle odstavce 5 Česká národní banka zruší, odpadl-li důvod pro jeho vydání. (7) Družstevní záložna je povinna písemně informovat Úřad Českou národní banku o nabytí nebo změnách v kvalifikované účasti osob na družstevní záložně, pokud tyto změny podléhají postupu podle odstavce 3 při těchto změnách, i jednáním jiných členů, jsou překročeny nebo sníženy limity uvedené v odstavci 3, a to do 5 pracovních dnů po zjištění rozhodných skutečností. _________________________ 9a) § 66a obchodního zákoníku.
§ 2d (1) Družstevní záložny se sídlem na území domovského státu jsou oprávněny zřídit pobočky na území hostitelského státu jen se souhlasem Úřadu České národní banky. (2) V žádosti o udělení souhlasu ke zřízení pobočky podle odstavce 1 družstevní záložna uvede zejména a) b) c) d) e)
určení hostitelského státu, na jehož území zamýšlí zřídit pobočku, obchodní plán pobočky obsahující výčet ve smyslu výčtu předpokládaných činností, organizační strukturu pobočky, adresu pobočky v hostitelském státě, na které bude možno získat potřebné dokumenty, údaje umožňující jednoznačnou identifikaci osob odpovědných za řízení pobočky; pro prokazování těchto údajů se použije § 17a odst. 1 věta druhá , kterými jsou jméno, popř. jména a příjmení, bydliště, rodné číslo, nebylo-li přiděleno, datum narození, f) výši kapitálu družstevní záložny k poslednímu dni měsíce předcházejícího podání žádosti, g) výši kapitálové přiměřenosti družstevní záložny k poslednímu dni měsíce předcházejícího podání žádosti. (3) Úřad Česká národní banka rozhodne o žádosti o udělení souhlasu ke zřízení pobočky družstevní záložny na území hostitelského státu do 2 měsíců ode dne doručení úplné žádosti. Jestliže Úřad Česká národní banka souhlas udělí, zašle ve lhůtě do 14 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti orgánu dohledu hostitelského státu informace o skutečnostech uvedených v odstavci 2. Podmínkami pro udělení souhlasu jsou a)
ekonomická stabilita družstevní záložny,
- 74 b) organizační struktura družstevní záložny umožňující podnikání družstevní záložny v souladu s § 1 odst. 6 písm. b). (4) Úřad Česká národní banka oznámí družstevní záložně doručení informací podle odstavce 3, a to do 14 dnů ode dne přijetí potvrzení o jejich doručení, nejpozději však do 30 dnů od jejich zaslání. § 2e (1) Družstevní záložna je oprávněna zřídit pobočku a podnikat na území hostitelského státu za podmínek stanovených právními předpisy hostitelského státu a po stanovení podmínek orgánu dohledu tohoto státu pro zřízení pobočky a podnikání. Neobdrží-li družstevní záložna podmínky podle první věty do dvou měsíců ode dne doručení informací orgánu dohledu hostitelského státu podle § 2d odst. 3 a 4, je oprávněna zřídit pobočku a zahájit činnost uplynutím této lhůty. (2) Zamýšlí-li družstevní záložna učinit změny skutečností uvedených v § 2d odst. 2 písm. b) až e), je povinna to oznámit nejméně 1 měsíc před jejich provedením Úřadu České národní bance a orgánu dohledu hostitelského státu. Změny skutečností uvedených v § 2d odst. 2 písm. b) až e) podléhají souhlasu Úřadu České národní banky a případnému sdělení nebo stanovení podmínek orgánem dohledu hostitelského státu podle odstavce 1, nestanoví-li tento zákon jinak. Při rozhodování o udělení souhlasu postupuje Úřad Česká národní banka podle § 2d odst. 3. Úřad Česká národní banka o změnách rozhodne do 30 dnů ode dne obdržení úplného oznámení o zamýšlených změnách družstevní záložnou. § 2f Má-li družstevní záložna v úmyslu podnikat na území hostitelského státu v rozsahu povolení uděleného jí Úřadem bez založení pobočky, oznámí svůj záměr se specifikací vykonávané činnosti před zahájením této činnosti Úřadu. Úřad oznámí orgánu dohledu hostitelského státu záměr družstevní záložny podnikat na jeho území do 30 dnů ode dne od obdržení úplného oznámení družstevní záložny. 1. Má-li družstevní záložna v úmyslu provozovat činnosti na území hostitelského státu v rozsahu povolení uděleného jí Českou národní bankou bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti, oznámí písemně svůj záměr se specifikací vykonávané činnosti alespoň 60 dní před zahájením této činnosti České národní bance. Česká národní banka oznámí orgánu dohledu hostitelského státu záměr družstevní záložny provozovat činnost na jeho území do 30 dnů ode dne od obdržení úplného oznámení družstevní záložny. § 2g (1) Dohled nad pobočkou družstevní záložny na území hostitelského státu vykonává Úřad Česká národní banka. Dohled nad likviditou pobočky družstevní záložny vykonává také orgán dohledu hostitelského státu. Pobočka podléhá opatřením přijatým hostitelským státem v rámci jeho měnové politiky; v případě států, které zavedly euro jako svou měnu, opatřením přijatým Evropskou centrální bankou. (2) Družstevní záložna je povinna poskytnout hostitelskému státu na jeho vyžádání informace a pravidelná hlášení ve formě statistických údajů o podnikání své pobočky na území hostitelského státu v rozsahu, v jakém tyto údaje poskytují družstevní záložny se sídlem na jeho území.
- 75 (3) Pokud orgán dohledu hostitelského státu zjistí, že družstevní záložna nebo její pobočka na jeho území porušuje ustanovení právních předpisů v oblastech, které spadají do působnosti hostitelského státu, a družstevní záložna i přes výzvu orgánu dohledu hostitelského státu neukončí tento protiprávní stav, přijme Úřad Česká národní banka na základě žádosti orgánu dohledu hostitelského státu potřebná opatření k zajištění ukončení protiprávního stavu a informuje o nich orgán dohledu hostitelského státu. § 2h (1) Úřad Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu hostitelského státu o vydání rozhodnutí o zákazu nakládání vkladatelů s jejich vklady podle tohoto zákona v případě, že dotčená družstevní záložna podniká na území tohoto státu; tuto informaci poskytne příslušnému orgánu dohledu bez zbytečného odkladu po jeho vydání. (2) Před rozhodnutím o změně nebo odnětí povolení družstevní záložně, která podniká na území hostitelského státu, konzultuje Úřad Česká národní banka svůj záměr s orgánem dohledu tohoto státu. Nesnese-li věc odkladu, Úřad Česká národní banka orgán dohledu informuje o svém záměru povolení změnit nebo odebrat. Úřad Česká národní banka informuje o změně nebo odnětí povolení neprodleně orgány dohledu států, v nichž družstevní záložna podniká. (3) O odnětí povolení družstevní záložně podle § 28g informuje Úřad Česká národní banka neprodleně orgán dohledu hostitelského státu, ve kterém družstevní záložna podnikala. § 2i Podnikání družstevních záložen, včetně jejich poboček působících na území hostitelského státu, podléhá dohledu Úřadu České národní banky včetně kontrol na místě po předchozím informování orgánu dohledu hostitelského státu. Úřad Česká národní banka může požádat příslušný orgán dohledu hostitelského státu o provedení kontroly na území hostitelského státu. § 2j Udělení povolení družstevní záložně ve skupině (1) Před udělením povolení k podnikání (§ 2a) družstevní záložně, která je a) osobou ovládanou jinou osobou z jiného členského státu, nebo b) osobou ovládanou jinou osobou, která je ovládána osobou z jiného členského státu, nebo c) ovládána stejnou osobou která ovládá osobu z jiného členského státu, je Úřad povinen Česká národní banka povinna vyžádat si stanovisko orgánů dohledu nebo dozoru členských států, kde má ovládající osoba sídlo popřípadě pobočku. §3 Předmět podnikání družstevní záložny (1) Družstevní záložna je v rámci svého podnikání oprávněna vykonávat tyto činnosti: a) b) c) d)
přijímání vkladů od členů, poskytování úvěrů členům, finanční leasing pro členy, platební styk, zúčtování a vydávání a správa platebních prostředků3b3c) pro členy,
- 76 e) f) g) h) i)
poskytování ručení za půjčky a úvěry členů, otvírání akreditivů pro členy, obstarání inkasa pro členy, směnárenská činnost pro členy po udělení licence podle zvláštního právního předpisu,3c) (nákup devizových prostředků), pronájem bezpečnostních schránek členům.
______________________________________ 3b3c) 3c)
Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku). Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů.
§ 4b (3) Jestliže vložení dalšího členského vkladu do základního kapitálu družstevní záložny by mělo za následek, že podíl člena na základním kapitálu družstevní záložny by převýšil 5 %, může být další členský vklad vložen jen po předchozím souhlasu Úřadu České národní banky. Žádost o udělení souhlasu musí být podána družstevní záložnou nebo členem do 30 dnů ode dne konání členské schůze, která s vložením dalšího členského vkladu vyslovila souhlas. Přílohu žádosti tvoří zápis z členské schůze, listiny osvědčující původ peněžních prostředků člena a listiny prokazující způsobilost člena k výkonu práv člena ve vztahu k podnikání družstevní záložny v souladu s § 1 odst. 6 písm. b). V rozhodnutí o udělení souhlasu Úřad Česká národní banka zároveň určí lhůtu pro úplné splacení dalšího členského vkladu. Marným uplynutím lhůty pozbývá rozhodnutí Úřadu České národní banky o udělení souhlasu účinnosti. Rozhodnutí vydá Česká národní banka do 90 dnů ode dne doručení úplné žádosti. (4) Úřad Česká národní banka souhlas podle odstavce 3 neudělí, není-li prokázán původ peněžních prostředků člena nebo není-li prokázána způsobilost člena podle odstavce 3. Účastníkem řízení je družstevní záložna a člen, který hodlá vložit do základního kapitálu družstevní záložny další členský vklad. V případě, že člen vložením dalšího členského vkladu nabude kvalifikovanou účast na družstevní záložně tak, že dosáhne limitů stanovených v § 2b odst. 3; považuje se souhlas Úřadu České národní banky také za souhlas podle § 2b odst. 3; v takovém případě jsou účastníky řízení družstevní záložna a dotčená osoba. Některá ustanovení o orgánech družstevní záložny § 5a (3) Rozhodnutí členské schůze o snížení výše základního členského vkladu bez předchozího souhlasu Úřadu, který České národní banky, která posoudí snížení výše základního členského vkladu ve vztahu k povinnosti družstevní záložny dodržovat pravidla určená podle § 11 s ohledem na bezpečnost a stabilitu družstevní záložny, je neplatné. Rozhodnutí členské schůze o zrušení, o fúzi a o rozdělení družstevní záložny bez předchozího souhlasu České národní banky je neplatné. (4) Správce konkursní podstaty svolá na základě žádosti Úřadu České národní banky do 30 dnů od jejího doručení členskou schůzi výhradně za účelem schválení řádné účetní závěrky. Pro svolání členské schůze správcem konkursní podstaty platí přiměřeně ustanovení stanov, zvláštního zákona1) a § 5a odst. 2. Náklady spojené se svoláním a konáním členské schůze jsou náklady spojené s udržováním a správou podstaty podle zvláštního zákona.5a) _____________________________________________________ 5a)
Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
- 77 §6 (5) Představenstvo rozhoduje kromě věcí podle tohoto zákona a zvláštního zákona,1) popřípadě podle stanov a) na návrh úvěrové komise o úročení vkladů a úvěrů, o poskytnutí úvěru jiné družstevní záložně nebo bance a o přijetí úvěru od jiné družstevní záložny nebo banky a o přijetí vkladu od jiné družstevní záložny nebo banky, b) o obchodování na vlastní účet s devizami a nástroji směnných kurzů a úrokových sazeb za účelem zajištění rizik vyplývajících z činností podle § 3 odst. 1, c) o obchodování na vlastní účet s registrovanými cennými papíry, d) o poplatcích za činnosti a služby poskytované členům. (6) Představenstvo vypracuje výroční zprávu a předkládá ji spolu s řádnou účetní závěrkou ke schválení členské schůzi. Tuto členskou schůzi je povinno svolat tak, aby se konala do 6 měsíců po ukončení účetního období, za které je výroční zpráva vypracována. Schválenou výroční zprávu zašle představenstvo Úřadu České národní bance do 10 dnů od jejího schválení. Návrh výroční zprávy musí být zaslán členům nejméně 30 dnů před dnem konání členské schůze. (10) Členové volených orgánů družstevní záložny a řídící osoby jsou povinni neprodleně a úplně informovat Úřad Českou národní banku o všech skutečnostech, které by mohly mít za následek ohrožení hospodaření družstevní záložny nebo uplatnění postupu podle § 28, a o ztrátě odborné způsobilosti nebo důvěryhodnosti členů volených orgánů družstevní záložny a řídících osob. Členové volených orgánů družstevní záložny a řídící osoby jsou povinni vykonávat svoji činnost s odbornou péčí. Jsou povinni vykonávat své funkce tak, aby neohrozili návratnost vkladů členů družstevní záložny a její bezpečnost a stabilitu ve vztahu k hospodaření. (11) Členové volených orgánů družstevní záložny, kteří porušili své povinnosti z titulu člena voleného orgánu družstevní záložny vyplývající pro ně z právních předpisů nebo stanov, odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikne věřitelům družstevní záložny tím, že v důsledku porušení povinností těmito členy volených orgánů není schopna plnit své splatné závazky. §7 Střet zájmů (5) Ustanovení zvláštního zákona o zákazu konkurence10) nejsou tímto zákonem dotčena a platí také pro členy úvěrové komise. Výkon funkce člena voleného orgánu družstevní záložny je neslučitelný s výkonem funkce člena voleného orgánu jiné družstevní záložny a s pracovním nebo obdobným poměrem v jiné družstevní záložně. Stanovy mohou určit, že člen voleného orgánu družstevní záložny nebo řídící osoba nesmějí zastávat funkci v řídících nebo dozorčích orgánech nebo funkci ředitele nebo prokuristy v jiné právnické osobě. Výkon funkce člena představenstva družstevní záložny je neslučitelný s výkonem funkce v řídících nebo dozorčích orgánech nebo funkcí ředitele nebo prokuristy v jiné právnické osobě, která je podnikatelem. (6) Člen voleného orgánu družstevní záložny nebo řídící osoba jsou povinni před svým zvolením nebo jmenováním do příslušné funkce písemně informovat toho, kdo jej volí nebo jmenuje, o své důvěryhodnosti a odborné způsobilosti, o předmětu své případné podnikatelské
- 78 činnosti, o svém členství v orgánech jiných právnických osob, nebo zda vykonává v jiných právnických osobách funkci prokuristy nebo v nich má majetkovou účast, pracovní nebo obdobný poměr, včetně předmětu činnosti této právnické osoby. Člen voleného orgánu družstevní záložny nebo řídící osoba informují písemně i o změnách, které nastaly v průběhu výkonu jeho funkce. (7) Družstevní záložna je povinna do 5 dnů ode dne zvolení člena orgánu družstevní záložny nebo jmenování řídící osoby doručit Úřadu České národní bance žádost o posouzení podmínek pro výkon funkce včetně listin osvědčujících splnění těchto podmínek. Pokud Úřad Česká národní banka rozhodne, že zvolený člen orgánu družstevní záložny nesplňuje nebo jmenovaná řídící osoba nesplňují podmínky pro výkon funkce, zaniká výkon funkce dnem doručení tohoto rozhodnutí družstevní záložně. Úřad Česká národní banka ve věci posouzení podmínek pro výkon funkce člena orgánu družstevní záložny nebo řídící osoby rozhodne do 30 dnů ode dne doručení žádosti; jinak se má za to, že člen orgánu družstevní záložny nebo řídící osoba podmínky splňují. Hospodaření družstevní záložny §8 (1) Kapitál družstevní záložny činí nejméně 35 000 000 Kč. (2) Kapitál družstevní záložny tvoří a) rizikový splacený základní kapitál nebo jeho část, b) fond a rezervní fond, c) ostatní rezervní fondy družstevní záložny tvořené ze zisku po zdanění s výjimkou fondů účelově vytvořených, d) nerozdělený zisk minulých let, e) rezervy, f)e) uhrazovací povinnost členů, g)f)podřízený dluh, h)g)neuhrazená ztráta minulých let, i)h)ztráta běžného účetního období, j)i)nehmotný majetek družstevní záložny. (3) Pro účely tohoto zákona se podřízeným dluhem rozumí úvěr, půjčka nebo vklad jednorázově splacený fyzickou či právnickou osobou družstevní záložně, který splňuje tyto podmínky: a) smlouva o podřízeném dluhu musí být uzavřena písemně na dobu určitou, přičemž doba splatnosti podřízeného dluhu věřiteli musí činit nejméně 5 let od převedení částky podřízeného dluhu družstevní záložně; jistina je splatná jednorázově a nesmí být vyplacena dříve než před dobou splatnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak, b) smlouva o podřízeném dluhu musí obsahovat doložku podřízenosti, jejíž znění schvaluje Úřad, která obsahuje zejména ustanovení o nemožnosti započtení pohledávky z podřízeného dluhu a ustanovení, že v případě vstupu do likvidace družstevní záložny, prohlášení konkursu na majetek družstevní záložny, schválení nuceného vyrovnání nebo v případě jiného vyrovnání se jistina i příslušenství částky podřízeného dluhu uhradí věřiteli až po plném uspokojení všech závazků družstevní záložny vůči vkladatelům a jiným věřitelům s výjimkou závazků vůči těm věřitelům, jejichž pohledávky jsou vázány stejnou nebo obdobnou doložkou podřízenosti,
- 79 c) částka podřízeného dluhu může být vyplacena před dobou splatnosti pouze v případě likvidace družstevní záložny, prohlášení konkursu na majetek družstevní záložny, schválení nuceného vyrovnání nebo v případě jiného vyrovnání, a to v souladu s doložkou podřízenosti, d) podřízený dluh je nezajištěn, e) změny doložky podřízenosti bez souhlasu Úřadu jsou neplatné, f) částka podřízeného dluhu musí být družstevní záložně jednorázově splacena a nesmí být přímo nebo nepřímo financována z majetku družstevní záložny. (3) Pro účely tohoto zákona se podřízeným dluhem rozumí úvěr, půjčka nebo vklad jednorázově splacený fyzickou či právnickou osobou družstevní záložně; smlouva o podřízeném dluhu musí splňovat náležitosti uvedené v odstavci 4. (4) O schválení doložky podřízenosti a jejích změn rozhodne na základě žádosti družstevní záložny. Při rozhodování o schválení nebo změnách doložky podřízenosti zejména přihlédne ke způsobilosti družstevní záložny přijímat podřízený dluh ve vztahu k podnikání družstevní záložny v souladu s § 1 odst. 6 písm. b) a ke splnění podmínek stanovených v odstavci 3. může rozhodnout o odnětí souhlasu s doložkou podřízenosti v případě, že podnikání družstevní záložny není v souladu s § 1 odst. 6 písm. b) nebo družstevní záložna porušuje povinnosti související s podřízeným dluhem. Odvolání proti rozhodnutí o odnětí souhlasu nemá odkladný účinek; okamžikem doručení rozhodnutí o odnětí souhlasu nesmí družstevní záložna přijímat podřízený dluh. (4) Pro účely započítávání podřízeného dluhu do kapitálu musí být splněna tato kritéria: a) smlouva o podřízeném dluhu obsahuje podmínku podřízenosti podle zvláštního zákona10a), b) částka podřízeného dluhu byla v plné výši převedena na družstevní záložnu, c) podřízený dluh není přímo ani nepřímo financován ze zdrojů družstevní záložny, d) podřízený dluh je nezajištěn, e) podřízený dluh má lhůtu splatnosti nejméně pět let od data jeho převedení na příslušný účet družstevní záložny, jistina podřízeného dluhu je jednorázově splatná. Pokud smlouva o podřízeném dluhu obsahuje ustanovení, podle kterého lze splatit tento dluh před dohodnutým termínem splatnosti (kupní opce), může být toto právo uplatněno nejdříve po pěti letech od data převedení částky podřízeného dluhu na příslušný účet, f) podřízený dluh lze splatit nebo vyplatit před termínem splatnosti podle písmene e), pokud záměr splatit nebo vyplatit podřízený dluh byl oznámen a doložen popisem dopadů do kapitálu družstevní záložny České národní bance a Česká národní banka předčasné splacení schválila ve lhůtě jednoho měsíce ode dne úplného doložení nebo v této lhůtě neinformovala o prodloužení lhůty nejvýše o jeden měsíc, g) smlouva o podřízeném dluhu obsahuje ujednání smluvních partnerů o tom, že započtení pohledávky věřitele z podřízeného dluhu proti jeho závazkům vůči družstevní záložně není přípustné, h) pohledávku z titulu podřízeného dluhu nelze přijmout družstevní záložnou jako zajištění, i) podřízený dluh je vykazován jako součást kapitálu, pokud byl České národní bance předložen návrh smlouvy o podřízeném dluhu a Česká národní banka vydala do 90 dnů ode dne doručení veškerých podkladů nutných k rozhodnutí souhlas s podmínkami podřízeného dluhu uvedenými ve smlouvě upravujícími kritéria uvedená v písmenech a) až h) tohoto ustanovení. Jakákoli změna podmínek smlouvy o podřízeném dluhu dotýkající se kritérií uvedených v písmenech a) až h) výše
- 80 podléhá souhlasu České národní banky. Provedení takové změny smlouvy o podřízeném dluhu bez souhlasu České národní banky je od samého počátku neplatné. (5) Do kapitálu družstevní záložny lze zahrnout nerozdělený zisk minulých let, jestliže zisk za příslušné období byl zdaněn a byl ověřen auditorem podle zvláštního právního předpisu11) v rámci ověření řádné účetní závěrky po jejím schválení členskou schůzí. (6) Podřízený dluh se pro účely stanovení kapitálu postupně snižuje o 20 % z původní výše ročně během posledních 5 let před termínem jeho splatnosti tak, aby se v posledním roce přede dnem splatnosti započítával pro účely stanovení kapitálu ve výši 20 % původní částky tohoto dluhu. (7) Pokud smlouva o podřízeném dluhu obsahuje kupní opci, podřízený dluh se snižuje pro účely stanovení kapitálu během posledních pěti let před dohodnutým termínem splatnosti pouze v tom případě, jestliže navýšení úrokové sazby podřízeného dluhu v případě nevyužití kupní opce je nejvýše 1,5 % p. a. Je-li dohodnuto navýšení úrokové sazby vyšší než 1,5 % p. a., částka podřízeného dluhu se pro účely stanovení kapitálu snižuje během posledních pěti let přede dnem, kdy lze poprvé kupní opci využít. Podřízený dluh se v obou případech snižuje podle odstavce 6. (7)(8) Kapitálem družstevní záložny se rozumí součet položek vymezených v odstavci 2 písm. a) až g) písm. a) až f), zahrnutých v rozsahu podle tohoto zákona, snížený o součet položek vymezených v odstavci 2 písm. h) až j) písm. g) až i). (8)(9) Při výpočtu kapitálu se součet položek podle odstavce 2 písm. f) a g)písm. e) a f) zahrnuje nejvýše v rozsahu 50 % součtu položek podle odstavce 2 písm. a) až e)písm. a) až d) sníženého o součet položek podle odstavce 2 písm. h) až j) písm. g) až i). (9)(10) Družstevní záložna nemůže být emitentem podřízeného dluhopisu podle zvláštního právního předpisu. Družstevní záložna nesmí nabýt pohledávku vázanou podmínkou podřízenosti /odstavec 4 písmeno a)/ za jinou družstevní záložnou, bankou, finanční institucí nebo za jinou osobou mající kvalifikovanou účast v družstevní záložně samostatně nebo jednáním ve shodě s jinou osobou. ______________________________________ 10a)
§ 34 odst. 1 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech.
§ 8a (1) Řádná a mimořádná účetní závěrka družstevní záložny musí být ověřena auditorem. (2) Vybraného auditora je družstevní záložna povinna oznámit Úřadu, který České národní bance, která je do 30 dnů ode dne obdržení tohoto oznámení oprávněn oprávněna auditora odmítnout. Ověřit účetní závěrku družstevní záložny může pouze ten auditor, který nemá k družstevní záložně zvláštní vztah a který doloží, že v průběhu minimálně dvou účetních období ověřoval účetní závěrky bank, družstevních záložen nebo jiných finančních institucí, a kterému nebylo v souvislosti s poskytováním auditorských služeb oprávnění k jejich poskytování pozastaveno. Neodmítne-li Úřad Česká národní banka auditora v této lhůtě, platí, že auditor byl schválen. V případě odmítnutí auditora Úřadem Českou národní bankou je družstevní záložna povinna oznámit do 15 dnů ode dne odmítnutí Úřadu České národní bance nového auditora.
- 81 (4) Ovládající osoba předem oznámí Úřadu České národní bance auditora a auditorské společnosti, které budou provádět audit osob zahrnutých v konsolidačním celku. Úřad Česká národní banka postupuje obdobně podle odstavce 2. § 11 (1) Družstevní záložna je povinna dodržovat zejména pravidla a ukazatele kapitálové přiměřenosti, řízení tržních rizik, klasifikace vybraných položek aktiv, tvorby rezerv a opravných položek,14a) úvěrové angažovanosti, platební schopnosti a likvidity., a dále pravidla vnitřního řídícího a kontrolního systému. Tato pravidla a ukazatele, jakož i vymezení vybraných položek, rezerv a kapitálu včetně určení rizikových vah aktiv a obsah, formu a periodicitu informačních povinností, vztahujících se k těmto pravidlům a ukazatelům, stanoví vyhláška opatření České národní banky. § 13 Některá ustanovení o zrušení a likvidaci družstevní záložny (1) Soud může na návrh orgánu státní správy České národní banky, orgánu nebo člena družstevní záložny nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení družstevní záložny a její likvidaci, jestliže a) počet členů klesl pod 30, b) kapitál klesl pod 35 000 000 Kč , c) uplynulo šest měsíců ode dne, kdy skončilo funkční období orgánu družstevní záložny a nebyl zvolen nový orgán, nebo byla porušena povinnost svolat členskou schůzi, anebo družstevní záložna po dobu delší než jeden rok neprovozuje žádnou činnost, d) založením, fúzí nebo rozdělením družstevní záložny byl porušen zákon. (2) Soud může na návrh Úřadu České národní banky rozhodnout o zrušení družstevní záložny a její likvidaci také tehdy, jestliže opatření Úřadu uložená Českou národní bankou podle § 28 byla neúčinná. (3) Družstevní záložna se též zrušuje dnem nabytí právní moci odnětí povolení. V případě zrušení družstevní záložny odnětím povolení jmenuje likvidátora Úřad. (4) Fúze družstevní záložny je možná jen s jinou družstevní záložnou. Družstevní záložnu lze rozdělit pouze na družstevní záložny. K rozdělení nebo fúzi je třeba předchozího souhlasu Úřadu České národní banky; přitom se postupuje přiměřeně podle § 2a. (5) Změna právní formy družstevní záložny není přípustná. (6) Likvidátora družstevní záložny jmenuje na návrh družstevní záložny a odvolává Úřad, který podává příslušné návrhy do obchodního rejstříku. Likvidátorem může být pouze osoba splňující podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti podle § 2a odst. 7 a která nemá závazky vůči družstevní záložně. Družstevní záložna předloží Úřadu návrh na jmenování likvidátora nejpozději do 5 dnů od zrušení družstevní záložny či ukončení činnosti likvidátora, a to včetně listin prokazujících splnění podmínek podle tohoto odstavce. V případě, že družstevní záložna nepředloží návrh včetně listin prokazujících splnění podmínek podle tohoto odstavce ve stanovené lhůtě nebo osoba navržená pro výkon funkce likvidátora nesplňuje podmínky podle tohoto odstavce, jmenuje likvidátora Úřad. Tím není dotčeno ustanovení odstavce 3. Zjistí-li Úřad, že likvidátor při likvidaci porušil zákon nebo že průběh a délka trvání likvidace je nepřiměřená náročnosti likvidace družstevní záložny, nebo
- 82 neprokáže-li likvidátor oprávněnost délky trvání likvidace, je oprávněn likvidátora odvolat a jmenovat nového likvidátora bez návrhu družstevní záložny. V případě odnětí oprávnění podle § 28g a 28h nemůže být likvidátorem jmenována osoba, která v posledních dvou letech prováděla audit nebo se jinak podílela na zpracování a vedení účetnictví družstevní záložny. (6) Likvidátora družstevní záložny jmenuje a odvolává na návrh České národní banky soud. Likvidátorem může být pouze osoba splňující podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti podle § 2a odst. 7 až odst. 10 a která nemá nebo neměla zvláštní vztah k družstevní záložně. V případě odnětí povolení podle § 28g a 28h nemůže být likvidátorem jmenována osoba, která v posledních pěti letech prováděla audit nebo se jinak podílela na zpracování a vedení účetnictví družstevní záložny. (7) Soud rozhodne o návrhu České národní banky na jmenování a na odvolání likvidátora do 24 hodin od podání návrhu. Usnesení se vyvěsí toho dne, kdy bylo vydáno, na úřední desce soudu. Účinky jmenování likvidátora a odvolání likvidátora nastanou vyvěšením usnesení na úřední desce soudu, který usnesení vydal. Tímto okamžikem je toto usnesení účinné vůči každému. Usnesení se doručí České národní bance, jmenovanému nebo odvolanému likvidátorovi a družstevní záložně. Proti usnesení se může odvolat pouze účastník podle předchozí věty. (8) Výši odměny likvidátora a její splatnost stanoví Česká národní banka s přihlédnutím k rozsahu činnosti likvidátora. Stanovení výše odměny likvidátora a její splatnosti není rozhodnutím ve správním řízení. Při stanovení odměny likvidátora se vyhláška Ministerstva spravedlnosti vydaná podle § 71 odst. 9 obchodního zákoníku nepoužije. Náhrada hotových výdajů likvidátora a jeho odměna jsou placeny z majetku družstevní záložny. V případě, že majetek družstevní záložny nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů likvidátora a odměny likvidátora, vyplatí částky připadající na odměnu likvidátora a na jeho hotové výdaje Česká národní banka, které tím vznikne pohledávka za družstevní záložnou ve výši vyplacených částek. (9) Likvidátor předkládá České národní bance bez zbytečného odkladu účetní výkazy a doklady zpracovávané v průběhu likvidace v souladu s obchodním zákoníkem, a na základě výzvy podle § 27 odst. 2 další vyžádané údaje, doklady a informace. Pojištění vkladů členů § 14 (1) Tímto zákonem se zřizuje Zajišťovací fond družstevních záložen (dále jen "Fond") , který je právnickou osobou. Fond se zapisuje do obchodního rejstříku. Sídlem Fondu je Praha. (2) Fond není státním fondem ve smyslu zvláštního zákona.17) Na pojištění vkladů se nevztahují předpisy o pojišťovnictví. (3) Všechny družstevní záložny jsou povinny účastnit se systému pojištění vkladů a přispívat v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu. (4) Zdrojem prostředků Fondu jsou zejména příspěvky od družstevních záložen, zisk z investování peněžních prostředků, půjčky od družstevních záložen, pokuty a penále uložené Úřadem, dary, úhrady pohledávek vůči družstevní záložně podle § 20. (5) Čerpat z Fondu lze jen na náhrady oprávněných osob, kterými jsou jen členové družstevních záložen a jiné osoby, o kterých tak stanoví zákon, (dále jen "oprávněná osoba"),
- 83 poskytované za podmínek stanovených tímto zákonem, na náklady s tím související a na splátky závazků, pokud tento zákon nestanoví jinak. Oprávněnými osobami jsou i další osoby s pojištěným vkladem v družstevní záložně. Oprávněnými osobami nejsou banky, pobočky zahraničních bank, družstevní záložny, jiné finanční instituce, zdravotní pojišťovny a státní fondy. To neplatí, jde-li o vklady se zvláštním režimem (§ 21b odst. 3). (6) Fond hospodaří podle ročního rozpočtu, který schvaluje Úřad (8) Fond je osvobozen od placení soudních poplatků a záloh na náklady konkursu.17a ____________________ 17) 17a)
Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
Pojištění vkladů členů § 14 Všechny družstevní záložny jsou povinny účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů podle části třinácté zákona o bankách.10b) Ustanovení zákona o bankách, která upravují práva a povinnosti bank vyplývající z účasti v systému pojištění pohledávek z vkladů, se vztahují na družstevní záložny obdobně. Osoba, které svědčí pojištěná pohledávka z vkladu vedeného u družstevní záložny, je oprávněnou osobou ve smyslu části třinácté zákona o bankách.
____________________________________________ 10b)
§ 41a a následující zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
§ 15 (1) Fond je řízen tříčlenným představenstvem, které je jeho statutárním orgánem. Na členy představenstva Fondu se vztahuje § 2a odst. 7. (2) Předsedu a ostatní členy představenstva Fondu jmenuje a odvolává ředitel Úřadu. Funkční období členů představenstva Fondu je tříleté a lze je jmenovat opakovaně. Pokud některý z členů představenstva ukončí své členství před uplynutím svého funkčního období, je na zbytek tohoto období jmenován nový člen. (3) Jeden člen představenstva Fondu je jmenován z řad zaměstnanců Úřadu. Nejméně jeden člen představenstva je jmenován z řad členů představenstev družstevních záložen. (4) Za výkon funkce člena představenstva nenáleží odměna. Člen představenstva má právo na náhradu nezbytně nutných nákladů vzniklých mu v souvislosti s výkonem funkce. (5) Podrobnosti o postavení, působnosti a činnosti Fondu upraví statut Fondu, který vydá představenstvo po předchozím souhlasu Úřadu a Ministerstva financí. § 16 (1) Roční příspěvek družstevní záložny do Fondu (dále jen "příspěvek") činí 0,15 % průměrného objemu vkladů oprávněných osob v družstevní záložně vedených v české měně nebo v cizí měně na jméno, příjmení, adresu a datum narození nebo rodné číslo nebo firmu,
- 84 sídlo a u právnických osob se sídlem v České republice identifikační číslo vkladatele (dále jen "pojištěný vklad") za předchozí kalendářní rok, včetně úroků, na které vznikl vkladatelům nárok v předchozím kalendářním roce. Průměrný objem pojištěných vkladů družstevní záložna propočítává podle měsíčních stavů pojištěných vkladů v předchozím kalendářním roce. Družstevní záložna nesmí provádět takové převody mezi vkladovými nebo jinými účty, anebo uzavírat takové smlouvy o pojištěném vkladu, anebo vykonávat jiné obdobné činnosti, které způsobují při propočtu měsíčních stavů pojištěných vkladů snížení ročního příspěvku; v opačném případě Úřad provede příslušný propočet, v rámci kterého nebudou zohledněny činnosti družstevní záložny snižující výši ročního příspěvku, a nařídí družstevní záložně doplatit příslušný rozdíl. Úhrada příspěvku se platí v české měně. Pro účely výpočtu příspěvku se vklady v cizí měně přepočítají na českou měnu, a to kurzem devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou ke dni, ke kterému má být proveden výpočet příspěvku. (2) Příspěvek do Fondu je družstevní záložna povinna zaplatit za předchozí kalendářní rok nejpozději do 30. dubna běžného roku. (3) Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů včetně úroků vedených při splnění požadavků na identifikaci stanovených v odstavci 1 v české měně nebo v cizí měně, evidovaných jako kreditní zůstatky na účtech či vkladních knížkách nebo potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem. Pojištěným vkladem se rozumí také vklad, na jehož vyplacení vznikl nárok bývalému členu, jeho právnímu nástupci nebo pozůstalému manželu a který nebyl uspokojen z důvodu neschopnosti družstevní záložny dostát závazkům . ; tyto osoby za splnění podmínek uvedených v § 17 odst. 1 mají právo na výplatu náhrady za pojištěný vklad nebo za podíl na pojištěném vkladu. § 15 (1) Družstevní záložny, které jsou účastníky platebních systémů provozovaných v souladu se zvláštním zákonem nebo platebních systémů, které provozuje Česká národní banka, si na území České republiky převádějí s ostatními účastníky těchto platebních systémů peněžní prostředky v české měně podle jednotlivých položek vytvořených na základě vlastních příkazů nebo příkazů svých klientů. (2) Je-li družstevní záložna účastníkem platebního systému provozovaného Českou národní bankou, vede jí Česká národní banka na základě smlouvy účet mezibankovního platebního styku v české měně. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření. § 16 (1) Jestliže družstevní záložna na území České republiky nezúčtovala částku v české měně nebo nepoužila bankovní spojení v souladu s příkazem klienta a způsobila tím chybu v zúčtování, je povinna ji opravit opravným zúčtováním. Tato družstevní záložna je povinna bez odkladu převést na účet oprávněného příjemce peněžní prostředky ve správné výši a úrok vyplývající ze smlouvy za období, kdy s nimi nemohl nakládat. Úrok se nepřevádí, nepřesahuje-li částku 10 Kč, ledaže by jeho vrácení oprávněný příjemce výslovně požadoval. Opravné zúčtování odepsáním částky z účtu neoprávněného příjemce lze provést do 3 měsíců ode dne vzniku chyby v zúčtování. Vede-li účet neoprávněného příjemce chybně zúčtované platby jiná družstevní záložna, banka nebo pobočka zahraniční banky, je družstevní záložna, která chybu způsobila,
- 85 oprávněna dát této družstevní záložně, bance nebo pobočce zahraniční banky podnět k odepsání částky z jeho účtu. (2) Družstevní záložna, která vede účet neoprávněného příjemce chybně zúčtované platby, je při dodržení zásad stanovených v odstavci 1 oprávněna odepsat z jeho účtu částku ve výši opravného zúčtování a přepočítat úroky z peněžních prostředků tak, aby byl na účtu zachycen stav, jako by chybně zúčtovanou platbu neobdržel; pokud byla chyba v zúčtování způsobena jinou družstevní záložnou, bankou nebo pobočkou zahraniční banky, je povinna odepsat peněžní prostředky z jeho účtu na podnět této družstevní záložny, banky nebo pobočky zahraniční banky a vydat je této družstevní záložně, bance nebo pobočce zahraniční banky. (3) Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; družstevní záložna, která chybu v zúčtování způsobila, požádá o vrácení částky příslušného správce daně. (4) Technické postupy družstevních záložen při opravném zúčtování stanoví Česká národní banka vyhláškou. § 17 (1) Náhrada za pojištěný vklad (dále jen "náhrada") se oprávněné osobě z Fondu poskytne v případě, že Fond obdrží písemné oznámení Úřadu o neschopnosti družstevní záložny dostát závazkům vůči oprávněné osobě za zákonných a smluvních podmínek. Úřad vydá oznámení nejpozději do 21 dnů ode dne zjištění rozhodné skutečnosti. Vydání oznámení Úřad bez zbytečného odkladu sdělí družstevní záložně. (2) Fond v dohodě s Úřadem stanoví den zahájení výplat náhrad (dále jen "den zahájení plateb") z Fondu a vhodným způsobem jej zveřejní. Fond vyplatí řádně ověřené náhrady oprávněným osobám do 3 měsíců ode dne, kdy Úřad vydal oznámení Fondu podle odstavce 1, nebo do tří měsíců ode dne právní moci rozhodnutí soudu podle odstavce 4. Úřad může na základě žádosti Fondu z důvodu mimořádných okolností tuto lhůtu prodloužit o 3 měsíce, a to nejvýše dvakrát za sebou. Mimořádnou okolností je zejména nedostatek prostředků nezbytný pro výplatu náhrad. (3) Důvodem pro výplatu náhrady z Fondu není pozastavení nakládání vkladatelů s jejich vklady v rámci nucené správy nebo podle § 28. (4) Náhrada se oprávněné osobě poskytne v případě, kdy soud pravomocně rozhodne o prohlášení konkursu na majetek družstevní záložny nebo zamítne návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, aniž Úřad před pravomocným rozhodnutím soudu učinil oznámení podle odstavce 1. § 17a (1) Družstevní záložna je povinna ve lhůtě stanovené Fondem poskytnout Fondu podklady potřebné pro zahájení výplat náhrad. Podklady musí obsahovat identifikační údaje oprávněné osoby, kterými jsou jméno a příjmení, bydliště, rodné číslo nebo datum narození anebo firma, popřípadě název, údaje o výši a titulu pohledávky a výši odpočitatelných pohledávek družstevní záložny. Vede-li družstevní záložna tyto údaje v elektronické podobě, poskytne Fondu údaje i v elektronické podobě. Za splnění povinnosti odpovídá
- 86 představenstvo družstevní záložny, správce konkursní podstaty nebo jiná osoba mající ze zákona oprávnění jednat jménem družstevní záložny (dále jen "povinná osoba"). (2) Nedoručení podkladů podle odstavce 1 je nedostatkem v podnikání družstevní záložny, opravňující Úřad k přijetí opatření podle § 28 odst. 1 písm. e); tím není dotčeno ustanovení § 27b. (3) Nesplnění povinnosti podle odstavce 1 oznámí Fond bezodkladně Úřadu. (4) V souvislosti s ověřováním oprávněnosti nároku na vyplacení náhrady je Fond oprávněn požadovat po osobě uplatňující nárok na výplatu náhrady originály písemností nebo úředně ověřené kopie písemností prokazujících skutečnosti uvedené v odstavci 1. § 18 (1) Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné vklady oprávněné osoby u družstevní záložny včetně jejích podílů na účtech vedených pro dva a více spoluvlastníků. Podíl spoluvlastníka účtu se určí podle § 21b odst. 2. Od výsledné částky se odečtou závazky oprávněné osoby vůči družstevní záložně. Součástí pojištěného vkladu jsou i úroky vypočtené ke dni zahájení plateb. Nárok na náhradu za pojištěný vklad vedený v cizí měně vzniká v české měně. Výpočet se provádí v české měně ke dni zahájení plateb. Přepočet na českou měnu se provádí podle devizového kurzu vyhlášeného Českou národní bankou ke dni zahájení plateb. Náhrada se vyplácí v české měně. (2) Náhrada oprávněné osobě se poskytuje ve výši 90 % částky vypočtené podle odstavce 1, nejvýše však 700 000 Kč pro jednu oprávněnou osobu u jedné družstevní záložny. (3) Pro výpočet náhrady za pojištěný vklad nebo za podíl na pojištěném vkladu podle § 16 odst. 3 se podíl nároku oprávněné osoby na vyplacení prostředků na celkovém objemu všech nároků všech oprávněných osob na vyplacení prostředků vztahujících se k osobě, které zaniklo členství, (dále jen "celkový nárok") násobí náhradou vztahující se k celkovému nároku vypočtenou podle odstavce 2. Tímto není dotčeno ustanovení odstavců 1 a 2. (4) Pro účely výplaty náhrady za pojištěný vklad nabytý oprávněnou osobou v rámci dědictví se taková náhrada vypočtená podle odstavce 3 posuzuje odděleně od jiné náhrady poskytnuté oprávněné osobě. (5) Pojištěným vkladem není podřízený dluh a vklad vzniklý v souvislosti s činností, pro kterou byla oprávněná osoba odsouzena pro trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti. (6) Při výpočtu náhrady za pojištěný vklad se nepřihlíží k přírůstkům pojištěných pohledávek z vkladů, ke kterým dojde a) na základě vnitřního převodu mezi jednotlivými účty vedenými u téže družstevní záložny učiněného po dni, kdy byla Fondu písemně oznámena skutečnost podle § 17 odst. 1, b) v důsledku postoupení pohledávky z vkladu učiněného po dni, kdy byla Fondu písemně oznámena skutečnost podle § 17 odst. 1.
- 87 § 19 (1) Místo a způsob vyplácení náhrad z Fondu stanoví Fond v dohodě s Úřadem. (2) Fond ve spolupráci s Úřadem zajistí vhodným způsobem informování oprávněných osob o skutečnostech uvedených v odstavci 1. § 20 (1) Ke dni zahájení plateb se snižuje pohledávka oprávněné osoby vůči družstevní záložně o částku rovnající se jejímu právu na náhradu z Fondu. (2) Fond se dnem podle odstavce 1 stává věřitelem družstevní záložny ve výši práv oprávněných osob družstevní záložny na plnění z Fondu. Tato pohledávka Fondu je splatná ihned. (3) V případě menšího objemu finančních prostředků ve Fondu, než činí výše objemu náhrad, na jejichž výplatu vznikl nárok, vyplatí Fond náhrady oprávněným osobám poměrně dle výše jejich nároku na náhradu a doplatí náhrady či část náhrad oprávněným osobám až v okamžiku, kdy bude ve Fondu dostatečné množství finančních prostředků. Fond není v prodlení, pokud splní svou povinnost dle § 17 odst. 2. Povinnost platit úroky po dobu, kdy splatná náhrada nebyla vyplacena z důvodů na straně oprávněné osoby, nevzniká.Nárok na náhradu se promlčuje, nebude-li uplatněn do 5 let od stanoveného data zahájení plateb. Oprávněným osobám se vyplácí náhrady v pořadí podle vzniku nároku na výplatu náhrad. Oprávněné osoby mají přednostní právo na výplatu náhrad před splácením ostatních závazků Fondu. § 21 (1) V případě, že prostředky Fondu nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad, obstará si Fond potřebné peněžní prostředky na trhu. Fond je povinen dbát, aby podmínky, za kterých si Fond peněžní prostředky obstaral, byly pro něj co nejvýhodnější. (2) Fond může investovat peněžní prostředky pouze bezpečným způsobem v souladu se svým statutem. § 21a V případě, že prostředky Fondu nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad či jiných závazků Fondu, se příspěvek pro následující rok po roce, ve kterém nepostačovaly prostředky k vyplacení zákonem stanovených náhrad, zvyšuje na dvojnásobek procentní sazby uvedené v § 16 odst. 1. Úřad oznámí družstevním záložnám zvýšení příspěvku. § 21b (1) Družstevní záložna je povinna zabezpečit identifikaci vkladatele při vedení jeho účtu a identifikační údaje o vkladateli vést ve své evidenci. Identifikačními údaji pro účely tohoto zákona jsou a) u fyzických osob jméno, příjmení, adresa a datum narození nebo rodné číslo, b) u právnických osob firma, popřípadě název, sídlo a u právnických osob se sídlem v České republice též identifikační číslo.
- 88 (2) Identifikační údaje podle odstavce 1 musí být uvedeny ve smlouvě o vkladovém účtu. Nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného, je majitelem osoba, která smlouvu uzavřela; k udělenému dispozičnímu právu se pro účely výpočtu náhrad nepřihlíží. Je-li majitelů vkladu 2 a více, může být ve smlouvě určen podíl, jakým se majitelé podílejí na vkladu; jinak platí, že podíly jsou stejné. Pokud majitelé při dispozici s vkladem nedoloží jinou výši podílu družstevní záložně, platí, že jejich podíly se nemění. Družstevní záložna je povinna vyznačit změnu podílů ve své evidenci. K doložení jiné výše podílu po dni, kdy byla Fondu oznámena skutečnost podle § 17 odst. 1, nebo nastala skutečnost podle § 17 odst. 4, se nepřihlíží. (3) Pro účely tohoto zákona se za vklad se zvláštním režimem považuj vklad, na němž jsou evidovány peněžní prostředky více osob. (4) Při zakládání účtu nebo při nakládání s účtem je majitel účtu povinen družstevní záložně písemně oznámit, že na účtu jsou evidovány peněžní prostředky představující pohledávku více osob, doložit podíl každé z nich, identifikovat tyto osoby v rozsahu stanoveném tímto zákonem a pravdivost údajů prokázat. Družstevní záložna zaznamená tyto údaje ve své evidenci. (5) Pro účely výpočtu náhrady z Fondu za vklady se zvláštním režimem je družstevní záložna povinna předložit Fondu rozčlenění vkladů podle jednotlivých osob a částek připadajících na každou z nich a pravdivost údajů prokázat. (6) Náhrada za vklad se zvláštním režimem se poskytne oprávněným osobám ve stejné výši, v jaké by byla poskytnuta v případě, že by každá z uvedených osob měla peněžní prostředky evidované na vlastním účtu. (7) K oznámení vkladatele podle odstavců 2 a 4 učiněnému po dni, kdy byla Fondu písemně oznámena skutečnost podle § 17 odst. 1 nebo nastala skutečnost podle § 17 odst. 4, se nepřihlíží. Úřad pro dohled nad družstevními záložnami § 22 (1) Pro dohled nad podnikání a hospodařením družstevních záložen a Fondu a výkon některých dalších působností podle tohoto zákona se zřizuje Úřad, který působí jako správní úřad v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Sídlem Úřadu je Praha. Úřad je právnickou osobou. Úřad se nezapisuje do obchodního rejstříku (2) Předmětem dohledu Úřadu podle odstavce 1 je dodržování zákonů, jiných právních předpisů vydaných podle tohoto zákona, jakož i rozhodnutí vydaných Úřadem, družstevními záložnami a Fondem. Družstevní záložny podléhají dohledu od svého založení do zániku. Dohled nad družstevními záložnami § 22 (1) Dohled nad činností družstevních záložen vykonává Česká národní banka. (2) Předmětem dohledu České národní banky podle odstavce 1 je dodržování tohoto zákona, zvláštních zákonů, vyhlášek Ministerstva financí vydaných podle tohoto
- 89 zákona a právních předpisů a opatření České národní banky vydaných podle tohoto zákona, jakož i rozhodnutí vydaných Českou národní bankou. (3) Úřad Česká národní banka plní konzultační a informační povinnost vůči orgánům dohledu hostitelských států a orgánům Evropské unie. Úřad Česká národní banka a orgány hostitelských států si vyměňují informace o činnosti družstevních záložen, jež mohou usnadnit dohled nad nimi nebo zkoumání podmínek pro vydání povolení. (4) Úřad Česká národní banka informuje Komisi Evropských společenství zejména o a) počtu a povaze případů, kdy zamítl zamítla žádost družstevní záložny o zřízení pobočky v hostitelském státě, b) udělených a odňatých povoleních, c) opatřeních, která jsou uplatňována vůči družstevním záložnám při zřizování poboček ve státech, které nejsou členskými státy Evropské unie, (5) Úřad Česká národní banka informuje Komisi Evropských společenství na její žádost o žádosti a) osoby ovládané osobou řídící se právem státu, který není členským státem Evropské unie, o povolení, b) osoby řídící se právem státu, který není členským státem Evropské unie, nebo osoby ovládané osobou řídící se právem státu, který není členským státem Evropské unie, o nabytí takového podílu na družstevní záložně, v jehož důsledku by se žadatel stal osobou ovládající družstevní záložnu. (6) Úřad Česká národní banka může požádat o kontrolu na místě u jím jí dohlížených osob na území hostitelských států. Tyto osoby jsou povinny umožnit provedení kontroly na místě a poskytnout Úřadu České národní bance potřebnou součinnost. Pokud Úřad Česká národní banka o provedení kontroly požádal, je oprávněn požádala, je oprávněna se jí zúčastnit, pokud tuto kontrolu neprovádí sám sama. § 22a (1) Úřad Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných států, zejména těch, na jejichž území má družstevní záložna pobočku. (2) Úřad Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 zejména informace a) o podílech na družstevní záložně, b) o řízení družstevní záložny, c) o ukazateli kapitálové přiměřenosti a konsolidovaném ukazateli kapitálové přiměřenosti, d) důležité pro dohled nad těmito družstevní záložnami, zejména v oblasti likvidity, platební schopnosti, pojištění vkladů, kapitálové přiměřenosti, konsolidovaného dohledu, účetnictví, vnitřní kontroly a monitorování rizik vzniklých z otevřených pozic na finančních trzích na území České republiky nebo na území státu, na jehož území družstevní záložna tato rizika podstoupila. (3) Úřad Česká národní banka může informace podle odstavce 1 požadovat po orgánu dohledu státu, na jehož území má družstevní záložna pobočku nebo na jehož území se nachází osoba ovládající družstevní záložnu nebo osoba ovládající osobu, která ovládá družstevní záložnu.
- 90 § 23 (1)Při výkonu dohledu podle § 22 formou kontroly na místě se vztahy mezi Úřadem Českou národní bankou a osobami podléhajícími tomuto dohledu řídí základními pravidly činnosti podle zvláštního zákona.18) (2) Jestliže soud pravomocně rozhodne, že Úřad při výkonu dohledu porušením zákona způsobil majetkovou újmu, má družstevní záložna právo na náhradu takové újmy ze státního rozpočtu. _____________________________ 18)
Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb.
§ 24 (1) Činnost Úřadu řídí ředitel Úřadu (dále jen „ředitel“), kterého jmenuje a odvolává ministr financí. (2) Podrobnosti o postavení, působnosti a činnosti Úřadu upraví statut Úřadu, který vydává ředitel po předchozím souhlasu Ministerstva financí. Ve statutu se upraví i vydávání Věstníku Úřadu. (3) Úřad každoročně vypracuje zprávu o činnosti a hospodaření Úřadu, kterou předkládá Ministerstvu financí ke schválení. (4) Není-li zpráva podle odstavce 3 schválena, odvolá ministr financí ředitele a do 3 měsíců od odvolání jmenuje nového ředitele. § 25 (1) S funkcí ředitele je neslučitelná funkce poslance nebo senátora, funkce člena zastupitelstva obce nebo vyššího územního samosprávného celku, funkce v politické straně a v politickém hnutí a funkce v představenstvu Fondu. (2) Ředitel a ostatní zaměstnanci Úřadu nesmějí být členy volených orgánů družstevní záložny ani v družstevní záložně vykonávat funkci řídící osoby a musí splňovat podmínky důvěryhodnosti podle § 2a odst. 7 až 9. § 25a Povinnost mlčenlivosti (1) Osoby provádějící dohled nad činností a hospodařením družstevních záložen, Fondu, nebo provádějící nucenou správu, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděly v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Mohou poskytovat třetím osobám informace pouze v souhrnné podobě, u nichž nelze identifikovat, o kterou konkrétní družstevní záložnu či člena družstevní záložny se jedná. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu. (2) Informace získané při výkonu své činnosti mohou osoby uvedené v odstavci 1 použít pouze k plnění úkolů Úřadu České národní banky, nucené správy nebo v soudním řízení o žalobě ohledně rozhodnutí učiněného v souvislosti s výkonem dohledu nebo v obdobném řízení před mezinárodním orgánem.
- 91 (3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu orgánu bankovního dohledu, dohledu nad finančními institucemi a finančními trhy v domovském státě, orgánu činného v trestním řízení, a činnému v trestním řízení, orgánu dohledu nad bankami, finančními institucemi a finančními trhy v jiném státě a Komisi Evropských společenství. (8) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může družstevní záložna poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu nebo dozoru na konsolidovaném základě nebo doplňkového dozoru3b) orgánu, který tento dozor vykonává. (9) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může družstevní záložna poskytovat, je-li je potřebné poskytnout ovládající osobě za účelem přípravy výkazů na konsolidovaném základě.
§ 25b (1) Družstevní záložna je povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím údaje o svém členovi a o jeho obchodech s družstevní záložnou. (2) Zprávu o údajích, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, je družstevní záložna povinna podat osobám pověřeným výkonem dohledu. Za porušení ustanovení odstavce 1 se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány dohledu a obdobných institucí jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením povinnosti stanovené v odstavci 1 rovněž není sdělení údajů o členovi družstevní záložny a jeho obchodech při podání trestního oznámení nebo při plnění oznamovací povinnosti podle zvláštního zákona.18c) (3) Zprávu o údajích, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, podá družstevní záložna bez souhlasu člena jen na písemné vyžádání a) soudu pro účely občanského soudního řízení;18d) b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon;18e) c) správců daně za podmínek podle zvláštního zákona o správě daní a poplatků, d) Ministerstva financí a Komise pro cenné papíry při výkonu zákonem stanoveného dozoru,18f) e) Ministerstva financí za podmínek, které stanoví zvláštní zákon,18c)
18c
zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů 18d Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů 18e zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů 18f např. zákon č. 530/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů
- 92 f) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které člen družstevní záložny dluží, orgánů sociálního zabezpečení nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou působností nebo pověřených obecních úřadů ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního zabezpečení nebo orgánů státní sociální podpory ve věci řízení o přeplatku na dávkách státní sociální podpory, který je člen družstevní záložny povinen vrátit; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného, příspěvku a přeplatku, g) zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, které člen družstevní záložny dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného, h) soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního zákona,18g) i) úřadu práce ve věci řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých členovi družstevní záložny ze státního rozpočtu; to platí i pro vymáhání těchto prostředků. Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může družstevní záložna příslušnou záležitost identifikovat. (4) Družstevní záložna je povinna sdělit i bez souhlasu člena na písemné vyžádání orgánů sociálního zabezpečení nebo okresních úřadů ve věci řízení o vrácení dávky poukázané na účet po úmrtí příjemce dávky včetně jejího vymáhání identifikační údaje o svém členovi, který je majitelem účtu, a osobách oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu a údaje o záležitostech týkajících se tohoto účtu. Družstevní záložna je rovněž povinna po úmrtí člena sdělit tyto údaje na písemné vyžádání úřadu práce. (5) Za podání zprávy podle odstavce 3 písm. a) a h) náleží družstevní záložně úhrada věcných nákladů. (6) Družstevní záložna je povinna i bez souhlasu svého člena sdělit osobě oprávněné za účelem výkonu rozhodnutí nebo daňové exekuce číslo účtu svého člena včetně identifikačního kódu družstevní záložny a identifikační údaje o svém členovi, který je majitelem účtu. Stejná povinnost družstevní záložny platí i ve vztahu k osobě, která prokáže, že v důsledku vlastní chybné dispozice družstevní záložně utrpěla škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu občanského zákoníku. Za podání informace náleží družstevní záložně úhrada věcných nákladů. (7) Zprávu o údajích, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, podá družstevní záložna v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu i bez souhlasu člena, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká. Ustanovení zvláštního zákona18h) tím nejsou dotčena. (8) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může družstevní záložna poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu nebo dozoru na konsolidovaném základě nebo doplňkového dozoru18b) orgánu, který tento dozor vykonává. 18g 18h
zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
- 93 -
(9) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může družstevní záložna poskytovat, je-li je potřebné poskytnout ovládající osobě za účelem přípravy výkazů na konsolidovaném základě. § 25c (1) Zaměstnanci a členové orgánů družstevní záložny jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů družstevní záložny a jejích členů. Z důvodů uvedených v § 25b odst. 2, 3, 4 a 6 je představenstvo této povinnosti zprostí. (2) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu.“.
§ 25b 25d (3) Při výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu nad finančními institucemi v České republice nebo s orgány dohledu nad družstevní záložnami nebo úvěrovými nebo finančními institucemi v zahraničí a má právo si s těmito orgány vyměňovat informace. Ustanovení § 25a tím není dotčeno. (4) Úřad Česká národní banka může za účelem výkonu dohledu na konsolidovaném základě provést kontrolu na místě v osobách zahrnutých do konsolidačního celku nebo požádat o její provedení příslušný orgán dohledu. Úřad Česká národní banka informuje o zahájení, účelu a výsledcích kontroly na místě příslušný orgán dozoru nad kontrolovanou osobou. Ustanovení § 25a tím není dotčeno. (5) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny umožnit provedení kontroly na místě podle odstavce 4 a poskytnout Úřadu České národní bance potřebnou součinnost. § 25c 25e (1) Úřad Česká národní banka může upustit od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, nad nímž je vykonáván dohled nebo srovnatelný dozor na konsolidovaném základě orgánem dohledu nebo dozoru v tuzemsku nebo v jiném státě. Úřad Česká národní banka může dohodnout podmínky dohledu na konsolidovaném základě s tímto orgánem. (2) Není-li s příslušným orgánem dohledu země sídla družstevní záložny nebo úvěrové nebo finanční instituce dohodnuto jinak, Úřad Česká národní banka nevykonává dohled nad skupinou finanční holdingové osoby se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, jestliže a) členem této skupiny finanční holdingové osoby je družstevní záložna se sídlem v tomto státě, nebo b) členem této skupiny je družstevní záložna se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, přičemž družstevní záložna se sídlem v České republice, která je členem skupiny, má v porovnání s touto družstevní záložnou nižší bilanční sumu; mají-li obě družstevní
- 94 záložny stejně vysokou bilanční sumu, jestliže družstevní záložna se sídlem v České republice obdržela povolení později. (3) Má-li družstevní záložna úvěrová instituce nebo finanční holdingová osoba sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, Úřad Česká národní banka před rozhodnutím o tom, zda upustí od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, požádá o stanovisko orgán dohledu nad družstevní záložnou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je členem stejného konsolidačního celku, a Komisi evropských společenství. Není-li vykonáván dohled nebo srovnatelný dozor na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, Úřad Česká národní banka může požadovat založení finanční holdingové společnosti na území České republiky nebo jiného členské státu Evropské unie. Učiní-li tak, oznámí tuto skutečnost orgánu dohledu nad úvěrovou institucí se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je členem stejného konsolidačního celku, a Komisi Evropských společenství. § 26 (1) Úřad hospodaří podle ročního rozpočtu, který schvaluje, včetně jeho změn a rozpočtových opatření, Poslanecká sněmovna. Roční účetní závěrka Úřadu musí být ověřena auditorem. 11) (4) Výdaje na činnost Úřadu jsou hrazeny z poplatků družstevních záložen a z případných návratných finančních výpomocí od státu. (5) Všechny družstevní záložny jsou povinny platit roční poplatek na činnost Úřadu. Výši ročního poplatku na následující rok stanoví při schvalování rozpočtu Úřadu Poslanecká sněmovna na návrh Úřadu procentní sazbou z objemu všech vkladů vedených u družstevní záložny ke dni 30. června běžného roku, nejvýše však ve výši 0,5%. Poplatek je družstevní záložna povinna zaplatit nejpozději do 31. ledna následujícího roku. (6) V případě, že poplatky podle odstavce 3 nepostačují ke krytí rozpočtu Úřadu, poskytne potřebné prostředky stát ve formě návratné finanční výpomoci. Byla-li poskytnuta státem návratná finanční výpomoc, zvyšuje se poplatek družstevních záložen na dvojnásobek procentní sazby podle odstavce 3. V roce následujícím po splacení návratné finanční výpomoci se příspěvek snižuje na procentní sazbu podle odstavce 3. (7) Přebytek ročního hospodaření Úřadu po splacení návratné finanční výpomoci od státu je příjmem rozpočtu Úřadu v následujícím roce. (8) Hospodaření Úřadu podléhá kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu. (9) Úřad je osvobozen od placení soudních poplatků a záloh na náklady konkursu.17a) ______________________________________________________ 11)
Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., ve znění zákona č. 209/2002 Sb. 17a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
§ 27 (1) K výkonu dohledu podle § 22 je Úřad oprávněn vyžadovat od osob podléhajících tomuto dohledu potřebné údaje, doklady a informace (dále jen "informační povinnost"). Družstevní záložna je povinna plnit vůči Úřadu informační povinnost ve lhůtě 3 dnů od
- 95 doručení výzvy, není-li výzvou nebo vyhláškou stanovena pozdější lhůta. Výzva není rozhodnutím ve správním řízení a nejsou proti ní přípustné žádné opravné prostředky. Pro doručování výzvy platí přiměřeně předpisy o doručování rozhodnutí. Obsah, náležitosti, periodicitu a lhůty informační povinnosti stanoví vyhláška. Při výkonu dohledu Úřad užije svých pravomocí včas a účinně a dbá přitom zejména zájmů členů družstevních záložen. Úřad je při výkonu své působnosti povin dbát, aby družstevní záložně nevznikly náklady zjevně nepřiměřené účelu rozhodnutí Úřadu a aby nedošlo v důsledku rozhodnutí Úřadu k jinému nedostatku v podnikání družstevní záložny. (2) Družstevní záložna neprodleně zašle Úřadu schválené změny stanov. (3) Úřad kromě výkonu dohledu preventivně dbá zdravého řízení a hospodaření družstevních záložen, zejména poskytováním poradenství a vydáváním doporučení. Spolupracuje přitom s družstevními záložnami a dalšími osobami, které jsou družstevními záložnami na podporu jejich zájmů založeny. Nebude-li se družstevní záložna řídit doporučením vydaným Úřadem, je představenstvo této družstevní záložny povinno informovat o této skutečnosti nejbližší členskou schůzi konanou po vydání doporučení a Úřad. (4) Úřad je oprávněn zúčastnit se členské schůze svým pověřeným zástupcem. Úřad je povinen zúčastnit se členské schůze svým pověřeným zástupcem, je-li o to družstevní záložnou požádán, a podat členské schůzi informace, které se týkají družstevní záložny a výkonu dohledu, nejde-li o informace, jejichž poskytnutí je zákonem vyloučeno. Požádá-li pověřený zástupce Úřadu na členské schůzi o slovo, musí mu být uděleno. § 27 (1) Česká národní banka stanoví opatřením obsah, formu, členění, termíny a způsob předkládání informací a podkladů vyžadovaných od družstevních záložen. (2) Mimo informací a podkladů podle odstavce 1 je Česká národní banka oprávněna vyzvat družstevní záložnu k předložení dalších údajů, dokladů nebo informací. Družstevní záložna je povinna předložit vyžádané údaje, doklady nebo informace do 3 dnů od doručení výzvy, není-li ve výzvě stanovena lhůta pozdější. Výzva není rozhodnutím ve správním řízení a nejsou proti ní přípustné žádné opravné prostředky. Pro doručování výzvy platí přiměřeně předpisy o doručování rozhodnutí. (3) Družstevní záložna je povinna informovat Českou národní banku o zamýšlené změně stanov týkající se skutečností, které musí být ve stanovách uvedeny na základě požadavku obchodního zákoníku nebo tohoto zákona. Ověřené stanovy a jejich změny musí být uloženy u České národní banky. Sankce § 27a (1) Fyzická osoba provádějící dohled nad podnikáním a hospodařením družstevních záložen, Fondu nebo provádějící nucenou správu se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 28c. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč. (3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nabyde nebo změní svoji kvalifikovanou účast na družstevní záložně v rozporu s tímto zákonem (§ 2b).
- 96 (4) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. § 27a Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že f) nabude kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo ji zvýší tak, že dosáhne podílů na základním kapitálu nebo hlasovacích právech uvedených v § 2b odst. 3, bez předchozího souhlasu České národní banky, nebo g) užívá označení „spořitelní a úvěrní družstvo“ nebo „družstevní záložna“ nebo „úvěrní družstvo“ v rozporu s § 1 odst. 4. (2) Zaměstnanec nebo člen voleného orgánu družstevní záložny, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů družstevní záložny a jejích členů (§ 25c). (3) Člen voleného orgánu družstevní záložny nebo řídící osoba se dopustí přestupku tím, že neinformuje neprodleně Českou národní banku o skutečnostech uvedených v § 6 odst. 10. (4) Člen úvěrové komise nebo člen družstevní záložny, jemuž byla podle stanov svěřena pravomoc rozhodovat o poskytnutí úvěru, se dopustí přestupku tím, že se stane ručitelem úvěru, o jehož poskytnutí rozhoduje. (5) Fyzická osoba se jako člen družstevní záložny dopustí přestupku tím, že bez předchozího souhlasu České národní banky vloží další členský vklad tak, že její podíl na základním kapitálu družstevní záložny převýší 5 % v rozporu s § 4b odst. 3. (6) Správce konkursní podstaty družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že na žádost České národní banky nesvolá do 30 dnů od doručení žádosti členskou schůzi družstevní záložny výhradně za účelem schválení řádné účetní závěrky (§ 5a odst. 4). (7) Za přestupek podle odstavce 4 lze uložit pokutu do 200 000 Kč, za přestupek podle odstavce 6 pokutu do 500 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1, 2, 3, a 5 pokutu do 1 000 000 Kč.
§ 27b Družstevní záložně, která a) vykonává činnost v rozporu s vydaným povolením (§ 2a), b) nepostupuje při výkonu své činnosti obezřetně a s náležitou péčí tak, aby nebyla ohrožena návratnost vkladů a bezpečnost a stabilita družstevní záložny [§ 1 odst. 6 písm. b)], c) uzavře smlouvu za zjevně nevýhodných podmínek pro družstevní záložnu [§ 1 odst. 6 písm. d)], d) neinformuje Úřad o změnách v kvalifikované účasti (§ 2b odst. 7), e) nevyžádá listiny nezbytné k prokázání odborné způsobilosti a důvěryhodnosti osob volených do funkce členů orgánů družstevní záložny (§ 2a odst. 6), f) poruší pravidla a ukazatele stanovené v § 11,
- 97 g) nepožádá Úřad o souhlas se zřízením pobočky (§ 2d odst. 1), h) neoznámí Úřadu, že bude podnikat bez pobočky (§ 2f), i) neoznámí nebo nepředá Fondu seznamy oprávněných osob nebo je předá Fondu zkreslené (§ 17a odst. 1), j) nabyde přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu právnické osoby nebo se stane členem nebo společníkem právnické osoby, popřípadě jiným způsobem nabyde vliv na řízení právnické osoby tak, že se stane osobou ovládající (§ 1 odst. 9), nejde-li o případ podle § 3 odst. 3, k) nevypracuje výroční zprávu (§ 6 odst. 6), l) nepředloží výroční zprávu a řádnou účetní závěrku členské schůzi ke schválení (§ 6 odst. 6), m) neinformuje Úřad o všech skutečnostech, které mohou mít za následek ohrožení hospodaření družstevní záložny (§ 6 odst. 9), n) nedoručí Úřadu do 5 dnů ode dne zvolení člena orgánu družstevní záložny žádost o posouzení podmínek pro výkon funkce člena orgánu družstevní záložny, včetně listin osvědčujících splnění těchto podmínek (§ 7 odst. 7), o) nezabezpečí identifikaci vkladatele podle § 21b, p) neinformuje neprodleně Úřad o tom, že družstevní záložna je platebně neschopná nebo jí hrozí platební neschopnost anebo jí vznikly nebo pravděpodobně vzniknou ztráty, které způsobily nebo mohou způsobit pokles poměru kapitálu k aktivům, který není podle § 11 dovolen (§ 28a), rr)) neposkytne požadované informace pro účely dohledu na konsolidovaném základě nebo poskytne informace neúplné, nepravdivé či zkreslené, popřípadě nedodrží lhůty pro jejich předložení, se uloží pokuta do 10 000 000 Kč, pokud Úřad nepostupoval podle § 28 odst. 1 § 27b Správní delikty právnických osob
(1) Družstevní záložna se dopustí správního deliktu tím, že a) vykonává činnost v rozporu s vydaným povolením [§ 1 odst. 6 písm. a)], b) nesplní požadavek České národní banky podle § 28 odst. 1 písm. a) nebo nesplní povinnost stanovenou v rozhodnutí České národní banky vydaném na základě § 28 odst. 1 písm. b) až e), c) nezveřejní schválenou účetní závěrku, výroční zprávu, opis povolení a zprávu pro členy v souladu s opatřením České národní banky (§ 1 odst. 7), d) neoprávněně nabude přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu právnické osoby, stane se členem, společníkem nebo akcionářem právnické osoby nebo jiným způsobem nabude vliv na řízení právnické osoby (§ 1 odst. 9), e) připustí, na členské schůzi účast osoby, které Česká národní banka pozastavila práva podle § 2b odst. 5, f) neinformuje Českou národní banku o nabytí nebo změně kvalifikované účasti osob na družstevní záložně podle § 2b odst. 7, g) zřídí pobočku na území hostitelského státu bez souhlasu České národní banky (§ 2d odst. 1) nebo změní skutečnosti týkající se činnosti pobočky na území hostitelského státu v rozporu s ustanovením § 2e odst. 2,
- 98 h) začne podnikat na území hostitelského státu bez založení pobočky, aniž by tento svůj záměr včetně specifikace vykonávané činnosti předem oznámila České národní bance (§ 2f ), i) její pobočka na území hostitelského státu nedodržuje opatření přijatá hostitelským státem v rámci jeho měnové politiky, nebo opatření přijatá Evropskou centrální bankou), v případě států, které zavedly euro jako svou měn (§ 2g odst. 1), j) neposkytne na vyžádání hostitelského státu informace a pravidelná hlášení ve formě statistických údajů o podnikání své pobočky na území tohoto hostitelského státu v souladu s § 2g odst. 2, k) svým jednáním nebo jednáním své pobočky na území hostitelského státu porušuje ustanovení právních předpisů v oblastech, které spadají do působnosti hostitelského státu, a tento protiprávní stav přes výzvu orgánu dohledu hostitelského státu neukončí (§ 2g odst. 3), l) nabude majetek v rozporu s ustanovením § 3 odst. 3, m) přijme další členský vklad, který zvýší podíl člena na základním kapitálu družstevní záložny nad 5 %, bez předchozího souhlasu České národní banky udělenému družstevní záložně nebo jejímu členu (§ 4b odst. 3). (2) Družstevní záložna se dopustí správního deliktu tím, že a) nevypracuje výroční zprávu, nepředloží ji spolu s řádnou účetní závěrkou ke schválení členské schůzi do 6 měsíců po ukončení účetního období, za které je vypracovávána, nebo schválenou výroční zprávu nezašle České národní bance do 10 dnů od jejího schválení (§ 6 odst. 6), b) poskytne členům volených orgánů družstevní záložny nebo svým členům, kteří v ní mají pracovní poměr, nebo osobám jim blízkým úvěr za výhodnějších podmínek, než jsou podmínky, za jakých poskytuje úvěry ostatním svým členům (§ 7 odst. 1), c) neuvede ve výroční zprávě údaje o poskytnutí úvěrů členům volených orgánů družstevní záložny, členům družstevní záložny, kteří v ní mají pracovní poměr, a osobám jim blízkým v souladu s ustanovením § 7 odst. 4, d) nedoručí České národní bance do 5 dnů ode dne zvolení člena orgánu družstevní záložny nebo jmenování řídící osoby žádost o posouzení podmínek pro výkon jejich funkce, včetně listin osvědčujících splnění těchto podmínek (§ 7 odst. 7), e) nabude pohledávku vázanou podmínkou podřízenosti v rozporu s § 8 odst. 10, f) nezajistí ověření řádné a mimořádné účetní závěrky družstevní záložny auditorem (§ 8a odst. 1), g) neoznámí České národní bance vybraného auditora nebo nového auditora v případě, že původně navržený auditor byl Českou národní bankou odmítnut (§ 8a odst. 2), h) nezajistí, aby v případě vykázání ztráty členská schůze při schvalování řádné účetní závěrky rozhodla o úhradě této ztráty v souladu s ustanovením § 9 odst. 2, i) nevypočte řádně příspěvek do Fondu pojištění vkladů nebo příspěvek řádně a včas nezaplatí (§ 14), j) neprovede opravné zúčtování v souladu s ustanovením § 16 odst. 1,
- 99 k) poruší povinnost zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím údaje o svém členovi a jeho obchodech s družstevní záložnou (§ 25b), l) neposkytne požadované informace pro účely dohledu na konsolidovaném základě nebo poskytne informace neúplné nebo neodpovídající skutečnému stavu, nebo nedodrží lhůty pro jejich předložení (§ 25d), m) nepředloží nebo neposkytne informace nebo podklady v souladu s opatřením České národní banky vydaným podle § 27 odst. 1 nebo vyžádané Českou národní bankou podle § 27 odst. 2. (3) Za správní delikt podle a odstavce 2 písmena g) a j) se uloží pokuta do 2 000 000 Kč, za správní delikt podle odstavce 1 písm. c) a odstavce 2 písmena a) a c) se uloží pokuta do 5 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písmen a) a b), písmen d) až m) a podle odstavce 2 písmen b), d), e), f), h), i), k), l), m) se uloží pokuta do 20 000 000 Kč. § 27c Právnické osobě, která a) nabyde nabude nebo změní svoji kvalifikovanou účast na družstevní záložně v rozporu s tímto zákonem (§ 2b), b) užívá označení „spořitelní a úvěrní družstvo“ nebo „družstevní záložna“ nebo „úvěrní družstvo“ v rozporu s tímto zákonem (§ 1 odst. 4), se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. § 27d (1) Osoba za správní delikt nebo přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu nebo přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost za správní delikt nebo přestupek zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil Česká národní banka o něm nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl dozvěděla, nejpozději však do 5 10 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty nebo přestupky podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Úřad a o opravných prostředcích rozhoduje Ministerstvo financí. (5) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. (4) Správní delikty nebo přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní banka. Proti rozhodnutí České národní banky o správním deliktu nebo přestupku podle tohoto zákona lze podat rozklad, o kterém rozhoduje bankovní rada. (5) Pokuty vybírá a vymáhá finanční úřad, v jehož obvodu má bydliště nebo sídlo osoba, které byla pokuta uložena. (6) Příjem z pokut je příjmem Fondu státního rozpočtu.
- 100 (7) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.18a) _______________________________________ 18a)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
§ 27f (1) Nedostatkem v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku, která není družstevní záložnou, se rozumí a) porušení nebo obcházení tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, zvláštních zákonů, právních předpisů vydaných Českou národní bankou a právních předpisů podle § 2g, 1. b) provádění obchodů v rámci konsolidačního celku nebo navenek způsobem, který poškozuje zájmy členů družstevní záložny, která je součástí konsolidačního celku, nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu. 2. (2) Zjistí-li Úřad Česká národní banka nedostatky v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku, která není bankou, které mohou negativně ovlivnit hospodaření družstevní záložny, která je součástí konsolidačního celku, je oprávněn oprávněna ve vztahu k ovládající osobě podle povahy zjištěného nedostatku a) vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, b) nařídit zajištění mimořádného auditu u osoby, která je součástí konsolidačního celku, na náklady ovládající osoby, c) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou součástí stejného konsolidačního celku. § 28 (1) Zjistí-li Úřad Česká národní banka nedostatky v podnikání družstevní záložny, je oprávněn oprávněna, podle povahy a závažnosti zjištěného nedostatku, a) vyžadovat, aby družstevní záložna ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, zejména omezila některé povolené činnosti nebo ukončila nepovolené činnosti ve smyslu povolení, vyměnila osoby ve vedení družstevní záložny, vytvořila odpovídající výši opravných položek a rezerv, vyměnila členy představenstva, kontrolní nebo úvěrové komise družstevní záložny, anebo svolala členskou schůzi a tato členská schůze projednala Úřadem Českou národní bankou stanovenou záležitost nebo jeho její návrh, b) rozhodnout o omezení nebo zákazu některých povolených činností družstevní záložny až na 120 dnů, a to včetně nakládání vkladatelů s jejich vklady,; nakládáním vkladatelů s jejich vklady se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoli jejich dispozice s vkladem, c) změnit povolení vyloučením nebo omezením některých činností v něm uvedených v § 3, d) nařídit mimořádný audit na náklady družstevní záložny, e) zavést v družstevní záložně nucenou správu, f) e) nařídit svolaní členské schůze na náklady družstevní záložny a určit některé body programu jednání této členské schůze, g)f) odejmout povolení. (2) Opatření podle odstavce 1 písm. b) až g) podle odstavce 1 písm. b) až f) se uplatní při nesplnění požadavku podle odstavce 1 písm. a); podle povahy zjištěného nedostatku, zejména nesnese-li věc odkladu, lze tento postup uplatnit i bez předchozího požadavku podle odstavce 1 písm. a).
- 101 (3) Nedostatkem v podnikání se rozumí a) porušení podmínek stanovených v povolení a nebo podmínek pro vydání povolení, b) porušení zákona, právních předpisů vydaných podle tohoto zákona a rozhodnutí Úřadu, c) porušení nebo obcházení tohoto zákona, zvláštních zákonů, prováděcích předpisů vydaných podle tohoto zákona a právních předpisů a opatření České národní banky vydaných podle tohoto zákona, jakož i rozhodnutí vydaných Českou národní bankou, d) provádění obchodů družstevní záložnou způsobem, který poškozuje nebo může poškodit zájmy jejích vkladatelů a členů nebo ohrožuje bezpečnost a stabilitu družstevní záložny, e) řízení podnikání a hospodaření družstevní záložny osobami, které nemají dostatečnou odbornou způsobilost nebo nejsou důvěryhodné, f) jestliže družstevní záložna nevytvořila odpovídající výši opravných položek a rezerv podle zvláštních právních předpisů, g) jestliže volený orgán družstevní záložny nevykonává svou funkci déle než 60 dnů, h) odepření při kontrole vyžádaných informací a listin či prodlení při jejich předání nebo odepření vstupu do prostorů či prodlení při umožnění vstupu, i) porušování pravidel a ukazatelů určených podle § 11, j) neschválení řádné účetní závěrky družstevní záložny do 6 měsíců od posledního dne účetního období, k) nesplnění informační povinnosti družstevní záložnou (§ 27 odst. 1). (4) Na řízení podle § 28 odst. 1 písm. b) až f) a na jiná rozhodování České národní banky se vztahuje správní řád, pokud tento zákon nestanoví jinak. Na postup podle § 28 odst. 1 písm. a) se správní řád nevztahuje. (5) Účastníkem řízení je pouze dotčená družstevní záložna, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. (6) Řízení může být zahájeno též doručením rozhodnutí. (7) Doručení do vlastních rukou provede Úřad Česká národní banka buď postupem podle správního řádu nebo předáním rozhodnutí členovi představenstva družstevní záložny nebo členovi kontrolní komise nebo osobě pověřené řízením družstevní záložny. Odmítne-li některá z těchto osob rozhodnutí převzít, je doručeno okamžikem tohoto odmítnutí. (8) Proti rozhodnutí lze do 15 dnů od jeho doručení podat odvolání k Ministerstvu financí prostřednictvím Úřadu rozklad k bankovní radě České národní banky. Podané odvolání Podaný rozklad proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b), c), d) a e) a d) nemá odkladný účinek. (9) Lhůta k plnění doručeného rozhodnutí činí alespoň 24 hodin, a to s výjimkou rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) a c), jejichž plnění může být vyžadováno okamžikem doručení, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. (10) Jestliže nebylo uložením opatření podle odstavce 1 dosaženo nápravy, může Úřad Česká národní banka opatření podle odstavce 1 uložit opakovaně, popřípadě uložit jiné opatření podle odstavce 1, není-li stanoveno v tomto zákoně jinak. (11) Řízení podle odstavce 1 písm. b) až f) lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se Úřad dověděl Česká národní banka dozvěděla o skutečnostech rozhodných pro uložení příslušného opatření, nejpozději však do 3 10 let ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly.
- 102 (12) Osoby, u kterých je podezření, že bez povolení Úřadu provádějí činnost, ke které je třeba povolení Úřadu, je Úřad oprávněn kontrolovat v rozsahu, který je potřebný ke zjištění skutkového stavu týkajícího se takové činnosti. (13) (12) Úřad Česká národní banka je též oprávněn oprávněna a) účastnit se jednání orgánů jiných právnických osob, které jsou úzce propojeny s družstevní záložnou, b) při výkonu dohledu vstupovat do prostorů osoby, která je úzce propojena s družstevní záložnou, a požadovat předložení dokumentů a podání vysvětlení souvisejících s předmětem kontroly. § 28a V případě, že představenstvo nebo kontrolní komise zjistí, že družstevní záložna je nebo se stane platebně neschopnou nebo že družstevní záložně vznikly nebo pravděpodobně vzniknou ztráty, které způsobily nebo mohou způsobit pokles poměru kapitálu k aktivům pod poměr stanovený Ministerstvem financí Českou národní bankou podle § 11, informuje o tom neprodleně Úřad Českou národní banku. Nucená správa § 28b (1) Nucenou správu lze v družstevní záložně zavést, jestliže neodstranila nedostatky ve svém podnikání. K zavedení nucené správy si Úřad vyžádá stanovisko Ministerstva financí. (2) Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje a) důvody pro zavedení nucené správy, b) jméno, příjmení a rodné číslo správce, c) případné omezení nebo zákaz přijímání vkladů, poskytování úvěrů nebo jiných činností. (3) Náklady spojené s výkonem nucené správy včetně odměny nuceného správce jsou placeny z majetku družstevní záložny a jsou nákladem družstevní záložny na dosažení, udržení a zajištění příjmů pro účely daně z příjmů právnických osob podle zvláštního zákona.19a) ____________________________________ 19a)
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 28c (1) Správce jmenuje a odvolává Úřad, který rovněž stanoví výši jeho odměny za výkon nucené správy. Správce je zaměstnancem Úřadu. (2) Správce je oprávněn po předchozím souhlasu Úřadu přibírat k výkonu nucené správy v družstevní záložně další osoby. K výkonu nucené správy nesmí být přibrány osoby, které jsou v dlužnické pozici vůči družstevní záložně nebo které jsou v pracovním nebo obdobném poměru k jiné družstevní záložně. Přibrané osoby jsou oprávněny se seznamovat se záležitostmi, které souvisejí s podnikáním a hospodařením družstevní záložny. Jsou zároveň povinny zachovávat o těchto věcech mlčenlivost.
- 103 § 28d (1) Okamžikem doručení rozhodnutí o zavedení nucené správy, není-li v rozhodnutí stanoven pozdější okamžik jeho vykonatelnosti, se pozastavuje výkon funkce všech orgánů družstevní záložny s výjimkou kontrolní komise. Tímto okamžikem je toto rozhodnutí účinné vůči každému. Postavení představenstva a úvěrové komise má nucený správce, který svolává členskou schůzi a má právo se jí zúčastnit. (2) O věcech v působnosti členské schůze rozhoduje nucený správce s předchozím souhlasem Úřadu. Rozhodnutí týkající se změny a doplnění stanov projedná nucený správce s kontrolní komisí. O volbě a odvolání členů volených orgánů družstevní záložny a o zrušení družstevní záložny není oprávněn rozhodnout nucený správce v působnosti členské schůze. O těchto věcech rozhoduje členská schůze svolaná nuceným správcem. Návrhy této členské schůzi mohou předkládat členové, kontrolní komise nebo nucený správce. (3) Jestliže to situace družstevní záložny vyžaduje, může správce s předchozím souhlasem Úřadu částečně nebo úplně pozastavit nakládání vkladatelů s jejich vklady v družstevní záložně. Toto rozhodnutí správce není rozhodnutím ve správním řízení a nejsou proti němu přípustné opravné prostředky. Nakládáním vkladatelů s jejich vklady se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoliv jejich dispozice s vkladem. (4) Zjistí-li nucený správce předlužení družstevní záložny, oznámí tuto skutečnost neprodleně Úřadu a současně s tím mu poskytne podklady osvědčující tuto skutečnost. (5) Nucený správce je povinen vynaložit veškerou odbornou péči k dosažení cíle nucené správy, zejména je povinen postupovat tak, aby odvrátil další majetkovou újmu a aby družstevní záložna vymáhala své pohledávky. (6) Právo podávat opravné prostředky proti rozhodnutím Úřadu za trvání nucené správy má představenstvo. § 28e (1) Nucená správa se zapisuje do obchodního rejstříku. Návrhy na zápisy týkající se nucené správy podává Úřad. Soud zapíše do obchodního rejstříku na návrh Úřadu zavedení a (2) skončení nucené správy a dále odvolání správce a jmenování nového správce. Soud je povinen rozhodnout do 3 dnů od doručení o návrzích (3) souvisejících s nucenou správou na zápis do obchodního rejstříku. § 28f (1) Nucená správa končí a) doručením rozhodnutí Úřadu o skončení nucené správy, b) prohlášením konkursu, nebo c) uplynutím 24 měsíců od zavedení nucené správy. (2) Úřad rozhodne o skončení nucené správy do 10 dnů ode dne, kdy došlo k odstranění nebo k nápravě nedostatků v podnikání družstevní záložny.
- 104 Odnětí povolení § 28g (1) Při přetrvávání závažných nedostatků v podnikání družstevní záložny Úřad povolení odejme; tomuto opatření nemusí předcházet zavedení nucené správy. (1) Při přetrvávání závažných nedostatků v podnikání družstevní záložny Česká národní banka povolení odejme. (2) Povolení může být dále odňato, jestliže a) družstevní záložna nezačala podnikat do 12 měsíců ode dne udělení povolení nebo po dobu 6 měsíců nepřijímá vklady od členů nebo jim neposkytuje úvěry, nebo b) povolení bylo získáno na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti či jiným nikoliv řádným způsobem. (3) Česká národní banka odejme též povolení, jestliže zjistí, že kapitálová přiměřenost družstevní záložny je menší než jedna třetina poměru stanoveného Českou národní bankou. § 28i Ministerstvo financí stanoví na návrh Úřadu vyhláškou a) pravidla a ukazatele podle § 11, f) povinný obsah a způsob aktualizace zprávy pro členy podle § 1 odst. 7, g) obsah, náležitosti, periodicitu a lhůty informační povinnosti družstevní záložny podle § 27 odst. 1. Česká národní banka stanoví opatřením vyhlášeným ve Věstníku a) pravidla a ukazatele podle § 11, b) povinný obsah a způsob aktualizace zprávy pro členy podle § 1 odst. 7, c) obsah, formu, členění, termíny a způsob předkládání informací a podkladů podle § 27 odst. 1. Čl. IX Přechodná ustanovení 1.
Do doby vydání opatření České národní banky stanovujícího kapitálovou přiměřenost družstevní záložny Česká národní banka odejme povolení působit jako družstevní záložna, jestliže zjistí, že kapitálová přiměřenost družstevní záložny je menší než jedna třetina poměru stanoveného vyhláškou Ministerstva financí.
2.
Nucené správy a likvidace družstevních záložen zahájené přede dnem nabytí účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Kompetence Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami v procesu nucené správy a likvidace přechází dnem účinnosti tohoto zákona na Českou národní banku.
3.
Osoby, které byly povinny zachovávat mlčenlivost podle dosavadních předpisů, mají tuto povinnost i po účinnosti tohoto zákona.
4.
Ke dni účinnosti tohoto zákona zaniká Úřad pro dohled na družstevními záložnami (dále jen „Úřad“). Závazky, práva a povinnosti Úřadu
- 105 z majetkoprávních a jiných právních vztahů přecházejí ke dni účinnosti tohoto zákona z Úřadu na Českou národní banku, nestanoví-li tento zákon jinak. Rozpočtové prostředky Úřadu určené k plnění závazků a povinností uvedených v tomto ustanovení přecházejí ke dni účinnosti tohoto zákona na Českou národní banku. 5.
Ke dni účinnosti tohoto zákona přecházejí na Zajišťovací fond družstevních záložen (dále jen „Fond“) pohledávky Úřadu a závazky Úřadu vůči státu vzniklé v souvislosti s návratnými finančními výpomocemi poskytnutými Úřadu podle dosavadních právních předpisů.
6.
Ke dni účinnosti tohoto zákona se Česká národní banka stává namísto Úřadu účastníkem řízení, v nichž vystupuje jako účastník Úřad, s výjimkou řízení souvisejících s pohledávkami Úřadu podle bodu 5. Účastníkem těchto řízení se stává Fond. Finanční závazky, které na základě takových řízení vzniknou České národní bance, uhradí stát.
7.
Řízení zahájená v souvislosti s výkonem dohledu nad družstevními záložnami přede dnem účinnosti tohoto zákona dokončí Česká národní banka podle dosavadních právních předpisů, nestanoví-li tento zákon jinak.
8.
Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydáno rozhodnutí Úřadu podle dosavadních právních předpisů, do něhož bylo podáno odvolání, rozhodne o tomto odvolání Ministerstvo financí podle dosavadních právních předpisů. Pokud Ministerstvo financí takové rozhodnutí Úřadu zruší a věc vrátí k novému projednání, je k tomuto novému projednání příslušná Česká národní banka, která rozhodne podle dosavadních právních předpisů. O obnově řízení a přezkumu rozhodnutí mimo odvolací řízení rozhoduje ode dne účinnosti tohoto zákona Česká národní banka.
9.
Ke dni účinnosti tohoto zákona zanikají plné moci udělené Úřadem.
10.
Byl-li stanoven den zahájení výplat náhrad přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje při dokončení vyplácení náhrad Fond podle dosavadních právních předpisů. Nastala-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona skutečnost podle § 17 odst. 1 nebo odst. 4 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 280/2004 Sb. (dále jen „dosavadní zákon“) nebo byla-li družstevní záložna přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zrušena s likvidací, postupuje se při stanovení dne zahájení výplat náhrad, vzniku nároku na náhradu za pojištěný vklad a při výplatě náhrady podle dosavadního zákona. Práva Úřadu podle § 17 odst. 1 a 2 a § 19 dosavadního zákona vykonává Česká národní banka. Fond oznámí České národní bance nesplnění povinnosti podle § 17a odst. 1 dosavadního zákona. Při nesplnění povinností podle § 17a odst. 1 dosavadního zákona může Česká národní banka uložit povinným osobám podle dosavadních právních předpisů pokutu až do výše 100 000 Kč, a to i opakovaně.
- 106 11.
Povinnost družstevních záložen hradit příspěvky Fondu za rok 2005 nevzniká. Družstevní záložny hradí příspěvky Fondu pojištění vkladů za celý rok 2005. Při výpočtu výše příspěvku do Fondu pojištění vkladů za rok 2005 se ustanovení tohoto zákona užijí i pro období roku 2005 předcházející dne nabytí jeho účinnosti. Ustanovení tohoto bodu se nevztahuje na družstevní záložny, u kterých nastala skutečnost podle § 17 odst. 1 nebo odst. 4 dosavadního zákona, nebo které byly zrušeny s likvidací před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
12.
Družstevní záložny, na které se nevztahuje ustanovení bodu 11, hradí do svého zániku příspěvky Fondu podle dosavadního zákona ve výši 0,15% průměrného objemu pojištěných vkladů podle dosavadního zákona. Na družstevní záložny podle tohoto bodu se nevztahuje § 14 tohoto zákona.
13.
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahuje se na Fond dosavadní zákon. Předsedu a ostatní členy představenstva Fondu jmenuje a odvolává ministr financí. Ustanovení § 15 odst. 3 dosavadního zákona se nepoužije. Statut Fondu vydává představenstvo po předchozím souhlasu Ministerstva financí. Roční rozpočet Fondu a jeho řádnou účetní závěrku schvaluje Ministerstvo financí. Fond je povinen zajistit ověření své řádné účetní závěrky auditorem nebo auditorskou společností.
14.
Pokud Úřad vydal rozhodnutí podle § 27a až § 27c dosavadního zákona před nabytím účinnosti tohoto zákona a toto rozhodnutí nabude právní moci, je pokuta příjmem Fondu.
15.
Družstevní záložny, které ke dni účinnosti tohoto zákona byly oprávněny vykonávat činnosti podle § 3 odst. 1 písm. h) dosavadního zákona, jsou oprávněny vykonávat činnosti podle § 3 odst. 1 písm. h) tohoto zákona, pokud nevyplývá z rozhodnutí vydaného podle § 28 odst. 1 jinak.
ČÁST SEDMÁ Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti Čl. X Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 440/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 284/2004 Sb.se mění takto: §8 Další povinnosti (1) Povinná osoba na požádání sdělí ministerstvu v jím stanovené lhůtě údaje o obchodech, na něž se vztahuje identifikační povinnost nebo ohledně nichž ministerstvo provádí šetření, předloží doklady o těchto obchodech, nebo k nim umožní přístup pověřeným zaměstnancům ministerstva při prověřování oznámení nebo provádění kontrolní činnosti a poskytne informace o osobách, které se jakýmkoliv způsobem účastnily takových obchodů.
- 107 (2) Při prováděném šetření může ministerstvo vyžadovat od správců daně údaje z celého daňového řízení, pokud věc nelze dostatečně objasnit jiným způsobem. (3) Ministerstvo kontroluje, zda povinné osoby plní povinnosti stanovené tímto zákonem a zda nedochází k legalizaci výnosů povinnými osobami. Při provádění kontroly postupuje ministerstvo podle zvláštního právního předpisu17). Kromě ministerstva provádí kontrolu plnění povinností podle tohoto zákona též a) Česká národní banka u bank, spořitelních a úvěrních družstev a u dalších povinných osob, kterým uděluje devizové licence, b) Komise pro cenné papíry finanční trh u povinných osob uvedených v § 1a odst. 7 písm. c) a u pojišťoven a penzijních fondů, c) Úřad pro dohled nad družstevními záložnami u spořitelních a úvěrních družstev, d) Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění u pojišťoven a penzijních fondů, e) c) státní dozor nad dodržováním zákona o loteriích a jiných podobných hrách u jím kontrolovaných osob18), f) d) Česká obchodní inspekce u povinných osob uvedených v § 1a odst. 7 písm. k). Kontrola se vztahuje i na povinné osoby ve smyslu § 1a odst. 8. Při výkonu kontrolní činnosti se vztahy mezi kontrolními orgány a kontrolovanými osobami řídí zákonem o státní kontrole. Orgány uvedené v písmenech a) až e) v písmenech a) až d) jsou povinny na vyžádání ministerstva poskytnout písemné stanovisko v jím stanovené lhůtě nebo jinou požadovanou součinnost.
§9 (5) Povinná osoba uvedená v § 1a odst. 7 písm. a) a b) je povinna doručit ministerstvu systém vnitřních zásad a jeho změny do 30 dnů od svého vzniku anebo od účinnosti změn systému vnitřních zásad. Povinná osoba uvedená v § 1a odst. 7 písm. c) má tyto povinnosti ve vztahu ke Komisi pro cenné papíry finanční trh. Jestliže předložené znění není v souladu s tímto zákonem nebo neplní dostatečně svůj účel, ministerstvo nebo Komise pro cenné papíry finanční trh nato povinnou osobu písemně upozorní; povinná osoba je v takovém případě povinna ve lhůtě 30 dnů od doručení upozornění závady odstranit a vyrozumět o tom ministerstvo nebo Komisi pro cenné papíry finanční trh v případě povinné osoby uvedené v § 1a odst. 7 písm. c). Lhůta k odstranění závad a k vyrozumění je závazná i v případě, že systém vnitřních zásad byl vyžádán ke kontrole ministerstvem nebo orgánem uvedeným v § 8 odst. 3 písm. a) až e).
17) 18)
Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. § 46 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 149/1998 Sb.
- 108 -
ČÁST OSMÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. XI Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 a zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb. zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 280/2004 Sb. se mění takto: § 19 Osvobození od daně (1) Od daně jsou osvobozeny o) příjmy Fondu pojištění vkladů, Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, Zajišťovacího fondu družstevních záložen a Zajišťovacího fondu podle § 22a zákona č. 280/1992 Sb.,o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 48/1997 Sb., p) výnosy z operací s prostředky jaderného účtu na finančním trhu podle § 27 odst. 1 písm. c) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., kr) příjmy plynoucí z pronájmu nemovitostí, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z pronájmu uměleckých děl, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku, úrokové příjmy a jiné výnosy plynoucí z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, a příjmy z jejich prodeje, příjmy plynoucí z úroků z peněžních prostředků, které jsou součástí nadačního jmění, za podmínky, že jsou uloženy na zvláštním účtu u banky nebo pobočky zahraniční banky působící na území České republiky a číslo tohoto účtu je zapsáno v nadačním rejstříku, a veškeré výnosy z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a které jsou smlouvou o správě cenných papírů podle zvláštního zákona13b) spravovány k tomu oprávněnou osobou, a za podmínky, že údaje o této smlouvě jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z autorských a patentových práv, která jsou součástí nadačního
- 109 jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku; osvobození se nevztahuje na příjmy, které byly nadací použity v rozporu se zvláštním zákonem,57) s) příjmy Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami, t) příjmy z úroků plynoucí zdravotní pojišťovně zřízené zvláštním právním předpisem nebo podle zvláštního právního předpisu17e) z vkladů u bank, pokud jsou vložené prostředky získány ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění, u) příjmy z pronájmu vlastních nemovitostí, příjmy z účasti v akciové společnosti a příjmy z podílu na zisku z podílového listu (dále jen "dividendové příjmy") a úrokové příjmy z vkladů u bank plynoucí odborovým organizacím, a to jen do výše, v jaké budou ve zdaňovacím období jejich dosažení a 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích prokazatelně použity k úhradě výdajů nezbytných k uskutečňování činností spočívajících v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem,82) v) příjmy fondu Energetického regulačního úřadu z příspěvku na úhradu prokazatelné ztráty držitele licence plnícího povinnost dodávky nad rámec licence,85) w) úrokové příjmy Česko-německého fondu budoucnosti, x) úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy, samosprávy a subjektu pověřenému Ministerstvem financí zabezpečováním realizace programů pomoci Evropských společenství, a to z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Evropskými společenstvími, a dále úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy a samosprávy z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Světovou bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a Evropskou investiční bankou, y) úrokové příjmy plynoucí z prostředků veřejné sbírky14e) pořádané k účelům vymezeným v § 15 odst. 8 a § 20 odst. 8, z) zrušeno
ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Čl. XII Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 307/1999 Sb., zákona č. 56/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 47/2004 Sb., se mění takto: §3 Pojistná smlouva (7) Způsob stanovení výše pojistného je pojistitel povinen předložit ke kontrole ministerstvu na jeho Komisi pro finanční trh (dále jen „Komise“) na její písemné vyžádání, a to včetně statistických údajů, na kterých je způsob stanovení výše pojistného založen, a potvrzení odpovědného pojistného matematika11a) o správnosti způsobu stanovení výše pojistného. ____________________________________ 11a)
§ 23 zákona č. 363/1999 Sb.
- 110 § 16 (1) Přestupku se dopustí fyzická osoba, která a) provozuje vozidlo bez pojištění odpovědnosti, ačkoliv musí být tato odpovědnost pojištěna podle § 1 odst. 2, b) neodevzdá příslušnému orgánu evidence státní poznávací značku a osvědčení o registraci vozidla v případě zániku pojištění odpovědnosti podle § 15 odst. 5, nebo c) nepředloží při provozu vozidla na požádání příslušníka Policie České republiky doklady o pojištění odpovědnosti podle § 17 odst. 1. (2) Jiného správního deliktu se dopustí právnická osoba, která a) provozuje vozidlo bez pojištění odpovědnosti, ačkoliv musí být tato odpovědnost pojištěna podle § 1 odst. 2, nebo b) neodevzdá příslušnému orgánu evidence státní poznávací značku a osvědčení o registraci vozidla v případě zániku pojištění odpovědnosti podle § 15 odst. 5. (3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 20 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel až na dobu jednoho roku, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do 500 Kč. (4) Za jiný správní delikt podle odstavce 2 písm. a) lze uložit pokutu do 20 000 Kč a za jiný správní delikt podle odstavce 2 písm. b) lze uložit pokutu do 10 000 Kč. § 16a (1) Obecné podmínky odpovědnosti za přestupky se posoudí a řízení o přestupcích se provede podle zvláštního právního předpisu,20) není-li dále stanoveno jinak. (2) Pokuty právnickým osobám ukládá správní orgán, který je oprávněn projednávat přestupky uvedené v § 16 odst. 1. Tento správní orgán také pokuty vybírá a vymáhá podle zvláštního právního předpisu.20a) Pokuty jsou příjmem rozpočtu, jímž je zabezpečována činnost správního orgánu, pokuty uložené v blokovém řízení jsou příjmem státního rozpočtu. (3) Odpovědnost za přestupky a jiné správní delikty zaniká, uplynou-li ode dne jejich spáchání 2 roky. (4) Místní příslušnost správního orgánu k projednání přestupků a jiných správních deliktů se řídí sídlem právnické osoby nebo trvalým pobytem fyzické osoby. (5) V průběhu řízení podle tohoto zákona je správní orgán oprávněn požadovat informace od příslušného orgánu evidence, od pojistitele nebo od Kanceláře. -----------------------------------------------------------------20) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 20a) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. „Správní delikty § 16 Přestupky
- 111 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) provozuje vozidlo bez pojištění odpovědnosti (§ 1 odst. 2), b) neodevzdá příslušnému orgánu evidence státní poznávací značku a osvědčení o registraci vozidla v případě zániku pojištění odpovědnosti podle § 15 odst. 5, nebo c) nepředloží při provozu vozidla na požádání příslušníka Policie České republiky doklady o pojištění odpovědnosti podle § 17 odst. 1. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 20 000 Kč nebo zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel až na dobu jednoho roku, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 1000 Kč. V blokovém řízení lze za přestupek podle odstavce 1 písm. c) uložit pokutu do 500 Kč. § 16a Správní delikty právnických osob (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) provozuje vozidlo bez pojištění odpovědnosti (§ 1 odst. 2), nebo b) neodevzdá příslušnému orgánu evidence státní poznávací značku a osvědčení o registraci vozidla v případě zániku pojištění odpovědnosti podle § 15 odst. 5. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 20 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) pokuta do 10 000 Kč.
§ 16b Společná ustanovení (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle § 16a v prvním stupni projednávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze úřady městských částí vymezených Statutem hlavního města Prahy. Přestupky podle odstavce 1 písm. c) může projednávat Policie České republiky v blokovém řízení. (5) Místní příslušnost správního orgánu k projednání správních deliktů podle § 16 a 16a se řídí trvalým pobytem fyzické osoby nebo sídlem právnické osoby podezřelé ze spáchání správního deliktu. (6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil. Pokuty uložené v blokovém řízení Policií České republiky jsou příjmem státního rozpočtu.
- 112 Kancelář § 18 (1) Zřizuje se Kancelář, která je právnickou osobou,21) jejíž název zní: "Česká kancelář pojistitelů". Kancelář je profesní organizací pojistitelů a podniká v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Sídlem Kanceláře je Praha. Pro účely tohoto zákona se Kancelář považuje za tuzemskou pojišťovnu a na její činnost se přiměřeně použijí ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího pojišťovnictví.10) Kancelář se zapisuje do obchodního rejstříku. (2) Kancelář a) b) a) b)
spravuje garanční fond, provozuje hraniční pojištění a informační středisko, zabezpečuje plnění úkolů souvisejících s jejím členstvím v Radě kanceláří, uzavírá dohody s kancelářemi pojistitelů cizích států, informačními středisky a orgány pověřenými v jiných členských státech vyřizováním žádostí o náhradní plnění a zabezpečuje úkoly vyplývající z těchto dohod, c) spolupracuje se státními orgány ve věcech týkajících se pojištění odpovědnosti, 3. f) vede evidence a statistiky pro účely pojištění odpovědnosti, 4. g) podílí se na předcházení škodám v provozu na pozemních komunikacích a na předcházení pojistným podvodům v pojištění souvisejícím s provozem vozidel. (3) Členství v Kanceláři vzniká nabytím právní moci rozhodnutí ministerstva Komise, kterým bylo pojistiteli uděleno povolení k provozování pojištění odpovědnosti nebo dnem zahájení činnosti v tomto pojistném odvětví na území České republiky pojišťovnou z jiného členského státu. Vznik členství je pojistitel povinen bezodkladně oznámit Kanceláři. (4) Členství v Kanceláři zaniká nabytím právní moci rozhodnutí ministerstva Komise, kterým bylo pojistiteli odňato povolení k provozování pojištění odpovědnosti nebo dnem, kdy pojišťovna z jiného členského státu pozbyla oprávnění k provozování pojištění odpovědnosti na území České republiky. (5) Člen Kanceláře je povinen platit Kanceláři příspěvky. Příspěvky lze použít jen k zabezpečení působnosti Kanceláře. (6) Členové Kanceláře ručí za její závazky v poměru podle výše svých příspěvků, a za tím účelem jsou povinni tvořit technické rezervy,22) a to k závazkům, ke kterým nemá Kancelář vytvořena odpovídající aktiva. (7) Ministerstvo Komise bez zbytečného odkladu sdělí Kanceláři skutečnosti podle odstavců 3 a 4. § 20 Shromáždění členů (1) Nejvyšším orgánem Kanceláře je shromáždění členů. Právo účasti na shromáždění členů má každý člen Kanceláře. Shromáždění členů svolává správní rada alespoň jedenkrát za 12 měsíců. Správní rada svolá shromáždění členů tak, aby se konalo nejpozději do 30 dnů od data, kdy o to požádá kontrolní komise nebo nejméně jedna třetina členů Kanceláře. Každého jednání shromáždění členů je oprávněn se zúčastnit pověřený
- 113 zástupce ministerstva Komise; zástupci ministerstva Komise musí být na jeho žádost uděleno slovo. (2) Shromáždění členů je schopné usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina členů Kanceláře, kteří provozují pojištění odpovědnosti na území České republiky jinak, než formou volného poskytování služeb. Není-li shromáždění členů schopné usnášení, svolá správní rada nové shromáždění členů tak, aby se konalo nejpozději do 30 dnů od data předcházejícího shromáždění členů; takové shromáždění je schopné usnášení, je-li přítomna nejméně jedna třetina členů Kanceláře kteří provozují pojištění odpovědnosti na území České republiky jinak, než formou volného poskytování služeb. Každý člen má jeden hlas. Shromáždění členů rozhoduje většinou hlasů přítomných členů. (3) Shromáždění členů přísluší a) b) c) d) e) f) g)
volit a odvolávat členy správní rady a kontrolní komise, určovat výši ročních a mimořádných příspěvků členů, schvalovat rozpočet Kanceláře, rušit nebo měnit rozhodnutí správní rady, schvalovat účetní závěrky Kanceláře, rozhodovat o věcech, které si vyhradí, přijímat statut Kanceláře po jeho předchozím schválení ministerstvem Komisí.
(4) Příspěvek členů podle odstavce 3 písm. b) se určuje pevnou částkou za vozidlo uvedené v pojistné smlouvě nebo procentuálním podílem z předepsaného pojistného. § 22 Kontrolní komise (1) Kontrolní komise je kontrolním orgánem Kanceláře. Kontrolní komise dohlíží na výkon působnosti správní rady, na výkon činností Kanceláře a její hospodaření, a zda členové Kanceláře platí příspěvky ve stanovené lhůtě a výši. (2) Kontrolní komise má 3 členy a ze svých členů volí a odvolává svého předsedu. Člen kontrolní komise nesmí být současně členem správní rady, v pracovním poměru nebo v poměru jemu naroveň postaveném ke Kanceláři a ani statutárním orgánem nebo jeho členem, ani členem dozorčího orgánu, ani prokuristou člena Kanceláře. (3) Za účelem výkonu kontroly musí Kancelář členům kontrolní komise poskytnout potřebné doklady a pravdivé a úplné informace o zjišťovaných skutečnostech. Stejné povinnosti mají členové Kanceláře, jestliže předmětem kontroly je výše příspěvku placeného tímto členem Kanceláře. (4) Svá zjištění oznamuje kontrolní komise správní radě, která je povinna je projednat a o projednání a o přijatých opatřeních informovat ministerstvo Komisi. § 25 Výkon státního dozoru nad činností Kanceláře (1) Činnost Kanceláře podle § 18 odst. 2 písm. a), b), d) a f) podléhá státnímu dozoru, který vykonává ministerstvo Komise. Pro výkon státního dozoru nad činností Kanceláře se
- 114 použijí ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího výkon státního dozoru nad pojišťovnictvím.10) (2) Při výkonu státního dozoru ministerstvo oprávněno může Komise ukládat Kanceláři opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Jestliže Kancelář nesplní uložená opatření ve lhůtě stanovené ministerstvem Komisí nebo jestliže se v její činnosti tyto nedostatky opakují, ministerstvo oprávněno může Komise uložit Kanceláři pokutu, a to do výše 10 milionů Kč a ve lhůtě podle zvláštního právního předpisu.10) 5.
6.
____________________________________________
10)
Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.
Čl. XIII Přechodná ustanovení 1. Rozhodnutí ve správním řízení vydaná Ministerstvem financí (dále jen „ministerstvo“) podle dosavadní právní úpravy se považují za rozhodnutí vydaná Komisí pro finanční trh (dále jen „Komise“), jestliže se podle tohoto zákona věcná příslušnost k takovým rozhodnutím přenáší z ministerstva na Komisi. 2.
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinností tohoto zákona ministerstvem dokončí Komise podle dosavadních právních předpisů. ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí Čl. XIV Zákon č. 38/2004 Sb. se mění takto: § 11 Odpovědný zástupce právnické osoby (1) Je-li pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí právnickou osobou se sídlem na území České republiky, musí tato osoba jmenovat svého odpovědného zástupce; to neplatí, jde-li o vázaného nebo podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele. Odpovědný zástupce je fyzickou osobou, která odpovídá za dodržování právních předpisů se vztahem k provozované činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí. Odpovědný zástupce musí být v obchodním vedení5) právnické osoby, která ho ustanovila do funkce odpovědného zástupce. Funkci odpovědného zástupce lze vykonávat pouze pro jednu právnickou osobu. (2) Zjistí-li odpovědný zástupce nedostatky v činnosti právnické osoby, kterou byl jmenován do své funkce, je povinen navrhnout bezodkladně opatření k nápravě a tuto skutečnost oznámit Ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo“) Komisi pro finanční trh (dále jen „Komise“). -------------------
- 115 5) Například § 81, 97, 134 a 192 obchodního zákoníku.
§ 12 (1) Zřizuje se registr, který vede ministerstvo Komise. Registr se člení podle odstavců 2 a 4. Osoby se do registru zapisují podle registračních čísel, jejich tvar a obsah stanoví ministerstvo Komise vyhláškou. (2) Ministerstvo Komise zapíše do registru fyzickou nebo právnickou osobu, která splnila podmínky stanovené tímto zákonem pro výkon činnosti a) b) c) d) e)
vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, pojišťovacího agenta, pojišťovacího makléře, a samostatného likvidátora pojistných událostí.
(3) Do registru se zapisují následující údaje včetně jejich změn: a)
b)
c)
d) e)
f) g) h) i) j)
fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresa bydliště, identifikační číslo, popřípadě obchodní firma a místo podnikání, u fyzické osoby s bydlištěm v třetím státě též místo trvalého nebo dlouhodobého pobytu v České republice, u právnické osoby obchodní firma včetně právní formy, popřípadě název, sídlo, identifikační číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a bydliště osob, které jsou členy statutárního orgánu právnické osoby, nebo osoby, která je statutárním orgánem žadatele, u odpovědného zástupce jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresa bydliště, u organizační složky podniku právnické osoby se sídlem v třetím státě její adresa v České republice, předmět podnikání podle tohoto zákona, v případě vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, pojišťovacího agenta a samostatného likvidátora pojistných událostí pojišťovnu nebo pojišťovacího zprostředkovatele, pro kterého je činný, datum zápisu do registru a datum zahájení činnosti, územní rozsah činnosti, jedná-li se o pojišťovacího zprostředkovatele s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky včetně údaje, zda je zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví provozována v hostitelském členském státě, pokud ano, pak zda je provozována formou práva zřizovat pobočky, v tom případě i její adresu, nebo formou svobody dočasně poskytovat služby, pozastavení nebo přerušení činnosti, datum zániku zápisu do registru, datum prohlášení a zrušení konkursu, datum vstupu právnické osoby do likvidace, přehled o uložených pokutách včetně sankčních opatření uložených ministerstvem Komisí.
(4) U pojišťovacího zprostředkovatele s domovským členským státem jiným než je Česká republika, který provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, se do registru zapisují a) identifikační údaje, b) údaje o charakteru provozované zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví podle § 4 písm. a) až d), v případě vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, podřízeného
- 116 pojišťovacího zprostředkovatele a pojišťovacího agenta pojišťovnu nebo pojišťovacího zprostředkovatele, pro kterého je činný, c) údaje o tom, zda je zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví provozována formou práva zřizovat pobočky nebo formou svobody dočasně poskytovat služby; je-li zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví provozována formou práva zřizovat pobočky, zapisuje se adresa sídla pobočky, d) údaje o pozastavení a přerušení provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele, prohlášení a zrušení konkursu, vstup do likvidace, e) údaje o ukončení činnosti. Zápis údajů podle písmen a) až e) do registru provede ministerstvo Komise na základě informací předaných mu jí příslušným úřadem domovského členského státu pojišťovacího zprostředkovatele. Do registru mohou být zapsány i jiné údaje, pokud byly příslušným úřadem domovského členského státu pojišťovacího zprostředkovatele poskytnuty. (5) Registr je veřejně přístupný. Každý má právo do něj nahlížet a pořizovat si z něj výpisy, opisy a kopie. (6) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do registru, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti. (7) Ministerstvo Komise zveřejňuje seznamy registrovaných pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí ve Finančním zpravodaji Věstníku Komise pro finanční trh (dále jen „Věstník Komise“) a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tyto seznamy ministerstvo Komise aktualizuje nejméně jednou za 2 týdny. § 13 Žádost pojišťovacího zprostředkovatele o zápis do registru (1) O zápisu pojišťovacího zprostředkovatele s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky nebo na území třetího státu do registru rozhoduje ministerstvo Komise na základě písemné žádosti. (8) Změnu údajů zapisovaných do registru, včetně prohlášení a zrušení konkursu nebo vstupu do likvidace, je pojišťovací zprostředkovatel povinen bez zbytečného odkladu oznámit ministerstvu Komisi, jakmile se o této změně dozvěděl. § 14 Zahájení činnosti pojišťovacího zprostředkovatele na území hostitelského členského státu (1) Pojišťovací zprostředkovatel s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky je povinen před zahájením své činnosti na území jiného členského státu informovat o tomto záměru ministerstvo Komisi. Ministerstvo Komise ve lhůtě do 1 měsíce ode dne, kdy informaci obdrželo obdržela, sdělí příslušnému úřadu hostitelského členského státu tento záměr pojišťovacího zprostředkovatele včetně identifikačních údajů pojišťovacího zprostředkovatele. Současně ministerstvo Komise informuje pojišťovacího zprostředkovatele o tomto sdělení příslušnému úřadu hostitelského členského státu. (2) Pojišťovací zprostředkovatel s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky může zahájit svoji činnost na území jiného členského státu uplynutím 1 měsíce ode dne, kdy byl informován ministerstvem Komisí o splnění informační povinnosti podle odstavce 1,
- 117 nebo dnem, kdy tuto informaci obdržel, jedná-li se o hostitelský členský stát, jehož příslušný úřad oznámil ministerstvu Komisi, že nemá zájem o poskytování informací podle odstavce 1. (3) Pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným než je Česká republika, který hodlá zahájit svoji činnost na území České republiky, informuje o tomto záměru příslušný úřad svého domovského členského státu. (4) Ministerstvo Komise sdělí pojišťovacímu zprostředkovateli podle odstavce 3 obecné podmínky provozování jeho činnosti v České republice a zapíše ho do registru ve lhůtě do 1 měsíce ode dne obdržení identifikačních údajů a potvrzení příslušného úřadu o jeho zápisu do registru vedeného v jeho domovském členském státě. (5) Pojišťovací zprostředkovatel podle odstavce 3 je oprávněn zahájit svoji činnost na území České republiky po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy byl informován příslušným úřadem svého domovského členského státu o tom, že byla splněna informační povinnost vůči ministerstvu Komisi. § 15 Žádost samostatného likvidátora pojistných událostí o zápis do registru (1) O zápisu samostatného likvidátora pojistných událostí rozhoduje ministerstvo Komise na základě žádosti. (7) Změnu údajů zapisovaných do registru, včetně prohlášení a zrušení konkursu nebo vstupu do likvidace, je samostatný likvidátor pojistných událostí povinen bez zbytečného odkladu oznámit ministerstvu Komisi, jakmile se o této změně dozvěděl. § 16 Zápis do registru (1) Před provedením zápisu do registru ministerstvo Komise zjišťuje, zda jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro zápis žadatele do registru. Je-li podaná žádost neúplná, vyzve ministerstvo Komise žadatele k jejímu doplnění a současně určí lhůtu pro doplnění žádosti, která musí být nejméně 15 dnů. (2) Ministerstvo Komise žádosti vyhoví, pokud jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem, a to ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy byla žádost nebo žádost doplněná podle odstavce 1 doručena ministerstvu Komisi. O zápisu do registru vydá ministerstvo Komise registrované osobě osvědčení, které musí obsahovat identifikační údaje, číslo, pod kterým byla osoba zaregistrována, označení registru a uvedení adresy, kde lze ověřit její zápis do registru. Náležitosti osvědčení o zápisu do registru stanoví ministerstvo Komise vyhláškou. (3) Není-li splněna některá z podmínek stanovených tímto zákonem pro zápis žadatele do registru nebo jestliže žadatel nedoplnil podanou žádost ve stanovené lhůtě, ministerstvo Komise ve lhůtě podle odstavce 2 žádost svým rozhodnutím ve správním řízení zamítne. (4) Změny údajů vedených v registru je ministerstvo povinno Komise povinna provést do 5 dnů ode dne, kdy se o změně dozvědělo dozvěděla, pokud změna není důvodem ke zrušení zápisu v registru.
- 118 § 17 Zrušení zápisu v registru (1) Ministerstvo Komise svým rozhodnutím zápis v registru zruší, jestliže a) registrovaná osoba o to požádá, b) registrovaná osoba ztratila svoji důvěryhodnost, c) registrovaná osoba, které byla pozastavena činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí, neuvedla svoji činnost do souladu s tímto zákonem ve lhůtě uložené jí ministerstvem Komisí, d) fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v zahraničí pozbyla v zemi svého bydliště nebo sídla oprávnění k provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí, nebo e) registrovaná osoba neprovozuje činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí nejméně po dobu 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. (2) Zápis v registru zaniká smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby. (3) Registrovaná osoba je povinna odevzdat ministerstvu Komisi osvědčení o zápisu do registru neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva Komise o zrušení zápisu v registru. (4) Ministerstvo Komise informuje vhodným způsobem veřejnost o zrušení zápisu v registru, a to bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byl zápis v registru zrušen. Pravomocné rozhodnutí o zrušení zápisu v registru současně zveřejní ve Finančním zpravodaji Věstníku Komise. Pokud byl zrušen zápis v registru osoby s bydlištěm nebo sídlem v České republice, jejíž rozsah územní činnosti přesahoval hranice České republiky, ministerstvo povinno informuje Komise o zrušení zápisu v registru i příslušné úřady ostatních členských států nebo příslušné úřady třetích států, kde byla činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí vykonávána. § 18 Odborná způsobilost (3) V případě vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele a samostatného likvidátora pojistných událostí lze odbornou zkoušku vykonat v instituci, která je oprávněna poskytovat vzdělávací programy zaměřené na dosažení odborné způsobilosti a je uvedena ve vyhlášce ministerstva Komise, a způsobem stanoveným touto vyhláškou. Pojišťovna tuto činnost může vykonávat jako činnost související s pojišťovací činností za podmínek stanovených zvláštním právním přepisem7) a touto vyhláškou. (4) V případě pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře lze odbornou zkoušku vykonat pouze před zkušební komisí, která je složena nejméně ze 3 členů jmenovaných ministrem financí Prezidiem Komise pro finanční trh (dále jen „prezidium“). Členem zkušební komise může být pouze osoba plně způsobilá k právním úkonům, která má odpovídající odborné znalosti a praktické zkušenosti z oblasti pojišťovnictví. Z členů
- 119 zkušební komise jmenuje ministr financí prezidium předsedu zkušební komise. Zřídí-li ministr financí prezidium dvě nebo více zkušebních komisí, je povinen současně vymezit i jejich teritoriální působnost. (10) Ministerstvo Komise stanoví vyhláškou a) b) c) d)
seznam dokladů, kterými se prokazuje ukončení odborného studia podle odstavce 1, rozsah odborného minima znalostí pro základní, střední a vyšší stupeň odborné způsobilosti, způsob složení a rozsah odborných zkoušek pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře včetně podmínek, za kterých lze tyto zkoušky vykonat, a seznam škol, školících zařízení a specializovaných profesních institucí oprávněných poskytovat vzdělávací programy zaměřené na dosažení odborné způsobilosti. § 19 Důvěryhodnost fyzických osob
(3) Nastanou-li skutečnosti mající za následek ztrátu důvěryhodnosti, je fyzická osoba povinna tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit ministerstvu Komisi a nesmí vykonávat činnost. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře, jestliže byla činnost vykonávána do zrušení registrace. § 20 Důvěryhodnost právnických osob (3) Právnická osoba ztratí důvěryhodnost podle tohoto zákona okamžikem, kdy nebude splňovat kteroukoliv podmínku její důvěryhodnosti. Ztrátu důvěryhodnosti je právnická osoba povinna bez zbytečného odkladu oznámit ministerstvu Komisi a nesmí vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví nebo činnost samostatného likvidátora pojistných událostí. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře, jestliže byla činnost vykonávána do zrušení registrace. § 22 Státní dozor nad provozováním činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí (1) Státní dozor nad provozováním činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky nebo třetího státu a nad činností samostatných likvidátorů pojistných událostí vykonává ministerstvo Komise. Při výkonu tohoto dozoru se ministerstvo Komise řídí zvláštním právním předpisem upravujícím pojišťovnictví,2) pokud tento zákon nestanoví jinak. Státní dozor nad provozováním činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů s domovským členským státem jiným než je Česká republika působících na území České republiky vykonává příslušný úřad domovského členského státu pojišťovacího zprostředkovatele v součinnosti s ministerstvem Komisí. (2) Pojišťovací agent a pojišťovací makléř je povinen ve lhůtě do 31. března kalendářního roku předkládat ministerstvu Komisi roční výkaz činnosti, který bude obsahovat seznam pojišťoven nebo pojišťovacích zprostředkovatelů, pro které byl v uplynulém kalendářním roce činný, objem uzavřených obchodů za uplynulý kalendářní rok a objem pojistného, popřípadě pojistného plnění, pokud byl v uplynulém kalendářním roce zmocněn k jeho přenosu. Je-li pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř právnickou osobou, musí být správnost a úplnost
- 120 ročního výkazu činnosti potvrzena podpisem odpovědného zástupce. Podrobnosti a formu ročního výkazu činnosti stanoví ministerstvo Komise vyhláškou. Na vyžádání ministerstva Komise je pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí povinen předložit mu doklady vedené v souvislosti s provozovanou činností. (3) Ministerstvo je povinno Komise je povinna vyměňovat si s příslušnými úřady informace o pojišťovacích zprostředkovatelích, kterým bylo uloženo opatření k nápravě nebo sankce, jestliže hrozí zrušení zápisu v registru. Na žádost si ministerstvo Komise s příslušnými úřady vyměňuje informace související s činností pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí potřebné k výkonu své činnosti. (4) Ministerstvo je povinno Komise je povinna na vyžádání sdělit každému informace o příslušných úřadech ostatních členských států. Za tímto účelem takové údaje shromažďuje a pravidelně aktualizuje.
§ 22a Pořádková pokuta (1) Pojišťovacímu zprostředkovateli nebo samostatnému likvidátoru pojistných událostí, který znemožní nebo závažně ztíží výkon státního dozoru zejména tím, že neposkytne potřebnou součinnost nebo nevyhoví výzvě dané podle tohoto zákona, může Komise uložit pořádkovou pokutu do 5 000 000 Kč. (2) Pořádkovou pokutu podle odstavce 1 lze uložit opakovaně. Úhrn uložených pokut nesmí převyšovat 20 000 000 Kč. (3) Pořádkovou pokutu lze uložit do 6 měsíců ode dne, kdy k protiprávnímu jednání došlo. (4) Pokuty vybírá a vymáhá Komise. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.“. § 23 Opatření k nápravě (1) Jestliže ministerstvo Komise při výkonu státního dozoru zjistí, že činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí není v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem, s výjimkou ztráty důvěryhodnosti nebo zániku pojištění odpovědnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí nebo nedostatečné jistiny pojišťovacího agenta nebo pojišťovacího makléře, uloží svým rozhodnutím takové osobě opatření uvést ve stanovené lhůtě svoji činnost do souladu se zákonem. (2) Ministerstvo Komise činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí pozastaví, a)
nebyla-li ve lhůtě stanovené ministerstvem Komisí uvedena činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí do souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem,
- 121 b) zaniklo-li pojištění odpovědnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí, c) nesplňuje-li pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř podmínku finanční jistiny, nebo d) nesplňuje-li odpovědný zástupce podmínky nebo neplní-li povinnosti stanovené mu tímto zákonem. (3)Pozastavit lze činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí nejvýše na dobu 6 měsíců. (4) Registrovaná osoba je povinna odevzdat ministerstvu Komisi osvědčení o zápisu do registru okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva Komise o pozastavení činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí. (5) V době, kdy byla pojišťovacímu zprostředkovateli nebo samostatnému likvidátorovi pojistných událostí pozastavena činnost nemůže zprostředkovávat uzavírání nových pojistných nebo zajišťovacích smluv, zprostředkovávat prodlužování nebo rozšiřování zprostředkovaných pojistných nebo zajišťovacích smluv a přebírat pojistné nebo pojistné plnění. (6) Neplní-li odpovědný zástupce povinnosti uložené mu tímto zákonem, uloží ministerstvo Komise právnické osobě, která odpovědného zástupce jmenovala, změnu osoby odpovědného zástupce. Tato právnická osoba je povinna jmenovat jinou osobu odpovědného zástupce do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva Komise podle věty prvé. Fyzická osoba, která vykonávala funkci odpovědného zástupce a u které ministerstvo nařídilo Komise nařídila její změnu, nemůže vykonávat funkci odpovědného zástupce ani činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí po dobu 10 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva Komise o změně jeho osoby jako odpovědného zástupce. § 24 Přerušení činnosti (2) Rozhodnutí registrované osoby o přerušení činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí je tato osoba povinna ministerstvu Komisi sdělit před tímto přerušením a odevzdat mu osvědčení o zápisu do registru. Přestupky a jiné správní delikty Přestupky a jiné správní delikty § 25 (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) v žádosti o zápis do registru nebo o změnu údajů vedených v registru úmyslně uvede nepravdivé údaje, b) v ročním výkazu činnosti uvede nebo ministerstvu při výkonu dozoru podle tohoto zákona sdělí nepravdivé údaje, nebo c) poruší povinnost mlčenlivosti (§ 21 odst. 4). (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.
- 122 -
(3) Přestupky podle odstavce 1 projednává ministerstvo. (4) Podmínky odpovědnosti za přestupky se posoudí a řízení o přestupcích se provede podle zvláštního právního předpisu.12) -----------------------------------------------------------------12) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. § 26 (1) Právnické osobě, která a) v žádosti o zápis do registru nebo o změnu údajů vedených v registru úmyslně uvede nepravdivé údaje, b) v ročním výkazu činnosti uvede nebo ministerstvu při výkonu dozoru podle tohoto zákona sdělí nepravdivé údaje, nebo c) poruší povinnost mlčenlivosti (§ 21 odst. 4), lze za správní delikt uložit pokutu do 1 000 000 Kč. (2) Pojišťovacímu zprostředkovateli nebo samostatnému likvidátoru pojistných událostí, který a) provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví nebo činnost samostatného likvidátora pojistných událostí v rozporu s údaji o něm zapsanými v registru, b) porušením povinnosti stanovené zákonem závažně ohrozí splnění svých smluvních závazků, c) ve stanovené lhůtě nesplní povinnost uloženou mu ministerstvem podle tohoto zákona, d) vyžaduje od osoby, která se má podílet na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, složení vstupního poplatku jako podmínky výplaty příštích odměn za tuto činnost, nebo e) odměny osoby, která se má podílet na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, odvozuje od získání dalších osob pro tuto činnost, které takto získal, lze za správní delikt uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč. (3) Správní delikty podle odstavců 1 a 2 projednává ministerstvo. Pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu; vybírá a vymáhá je místně příslušný finanční úřad podle zvláštního právního předpisu.13) (4) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména ke stupni závažnosti a rozsahu následků, které porušení právní povinnosti způsobilo, popřípadě mohlo způsobit, k okolnostem, za nichž k němu došlo, k době, po kterou k porušování právní povinnosti docházelo, jakož i k tomu, nakolik byly protiprávním jednáním poškozeny oprávněné zájmy spotřebitelů a dobré jméno pojišťovnictví. (5) Řízení o správním deliktu může být zahájeno do 1 roku ode dne, kdy se ministerstvo o skutečnostech uvedených v odstavcích 1 a 2 dozvědělo, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k těmto skutečnostem došlo. (6) Pojišťovacímu zprostředkovateli nebo samostatnému likvidátoru pojistných událostí, který znemožní nebo závažně ztíží výkon státního dozoru podle tohoto zákona, lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 10 000 000 Kč; správní řízení o pořádkové pokutě lze zahájit do 30 dnů ode dne, kdy k takové skutečnosti došlo. Ustanovení odstavců 3 a 4 se použijí obdobně. ------------------------------------------------------------------
- 123 13) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Správní delikty § 25 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v žádosti o zápis do registru nebo o změnu údajů v registru uvede nesprávné údaje, b) jako pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř uvede v ročním výkazu činnosti podle § 22 odst. 2, nebo nesprávné údaje. c) uvede v písemném prohlášení podle § 13 odst. 6 nesprávné údaje. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. § 26 Správní delikty právnických osob (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) v žádosti o zápis do registru nebo o změnu údajů v registru podle § 13 odst. 4,5,7 a 8 nebo § 15 odst. 4,5,6 a 7 uvede nesprávné údaje, b) jako pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř uvede v ročním výkazu činnosti podle § 22 odst 2 nesprávné údaje, nebo c) uvede v písemném prohlášení podle § 13 odst. 6 nesprávné údaje. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí dopustí správního deliktu tím, že a) provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví nebo činnost samostatného likvidátora pojistných událostí v rozporu s údaji uvedenými v registru podle § 12, b) ve stanovené lhůtě nesplní opatření uložené í ministerstvem při výkonu dozoru podle § 23, c) vyžaduje od osoby, která se má podílet na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, složení vstupního poplatku jako podmínky výplaty příštích odměn za tuto činnost, nebo d) odměny osoby, která se má podílet na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, odvozuje od získání dalších osob pro tuto činnost, které takto získal. (3) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 2 pokuta do 10 000 000 Kč. § 26a Společná ustanovení
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
- 124 (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle § 25 a § 26 v prvním stupni projednává Komise. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby12) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Pokuty za správní delikty vybírá a vymáhá Komise; pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. ____________ 12) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
§ 27 Společná ustanovení (3) V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Má-li ministerstvo Komise rozhodnout ve věci, pro jejíž složitost nelze rozhodnout ve lhůtě stanovené tímto zákonem, rozhodne ve lhůtě prodloužené o 30 dnů, ve zvlášť složitých případech může ministerstvo Komise lhůtu prodloužit až o 60 dnů. Prodloužení lhůty a jeho důvody ministerstvo povinno oznámí Komise účastníkům řízení nejpozději před uplynutím tímto zákonem stanovené lhůty pro vydání rozhodnutí ve věci. (4) Součástí dokladů a dalších písemností předkládaných ministerstvu Komisi v cizím jazyce musí být jejich úředně ověřený překlad do českého jazyka. Čl. XV Přechodná ustanovení 1.
Rozhodnutí ve správním řízení vydaná Ministerstvem financí (dále jen „ministerstvo“) podle dosavadní právní úpravy se považují za rozhodnutí vydaná Komisí pro finanční trh (dále jen „Komise“).
2.
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinností tohoto zákona ministerstvem dokončí Komise podle dosavadních právních předpisů.
3.
Do doby než Prezidium Komise pro finanční trh jmenuje předsedu a členy zkušební komise pro výkon odborné zkoušky pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře (§ 18 odst. 4) se dosavadní předseda a členové zkušební komise považují za jmenované podle tohoto zákona.
- 125 ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o pojistné smlouvě Čl. XVI Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, se mění takto: § 66 Informace, které musí být zájemci oznámeny před uzavřením pojistné smlouvy (2) Zájemci musí být před uzavřením pojistné smlouvy týkající se pojištění osob oznámeny tyto informace o závazku: a) b) c) d) e) f) g)
definice všech pojištění a všech opcí, doba platnosti pojistné smlouvy, způsoby zániku pojistné smlouvy, způsoby a doba placení pojistného, způsoby výpočtu a rozdělení bonusů, pokud jsou obsahem pojistné smlouvy, způsob určení výše odkupného, informace o výši pojistného za každé sjednané soukromé pojištění včetně doplňkového soukromého pojištění, pokud bylo požadováno, h) v případě soukromého pojištění vázaného na investiční podíly definice podílů, na které je vázáno pojistné plnění, i) uvedení povahy podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly, j) podmínky a lhůty týkající se možnosti odstoupení od pojistné smlouvy, způsob určení možných odečítaných částek a informace o adrese, na kterou je možno odstoupení od pojistné smlouvy zaslat, k) obecné informace o daňových právních předpisech, které se vztahují k danému soukromému pojištění, l) způsob vyřizování stížností pojistníků, pojištěných nebo oprávněných osob, včetně možnosti obrátit se se stížností na Ministerstvo financí Komisi pro finanční trh, m) právo platné pro pojistnou smlouvu tam, kde strany nemají volný výběr práva platného pro pojistnou smlouvu, nebo právo, které navrhuje pojistitel v případech, kdy strany mají možnost výběru platného práva.
ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o pojistné smlouvě Čl. XVI Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, se mění takto: § 66 Informace, které musí být zájemci oznámeny před uzavřením pojistné smlouvy (2) Zájemci musí být před uzavřením pojistné smlouvy týkající se pojištění osob oznámeny tyto informace o závazku: n) definice všech pojištění a všech opcí,
- 126 o) p) q) r) s) t) u) v) w) x) y) z)
doba platnosti pojistné smlouvy, způsoby zániku pojistné smlouvy, způsoby a doba placení pojistného, způsoby výpočtu a rozdělení bonusů, pokud jsou obsahem pojistné smlouvy, způsob určení výše odkupného, informace o výši pojistného za každé sjednané soukromé pojištění včetně doplňkového soukromého pojištění, pokud bylo požadováno, v případě soukromého pojištění vázaného na investiční podíly definice podílů, na které je vázáno pojistné plnění, uvedení povahy podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly, podmínky a lhůty týkající se možnosti odstoupení od pojistné smlouvy, způsob určení možných odečítaných částek a informace o adrese, na kterou je možno odstoupení od pojistné smlouvy zaslat, obecné informace o daňových právních předpisech, které se vztahují k danému soukromému pojištění, způsob vyřizování stížností pojistníků, pojištěných nebo oprávněných osob, včetně možnosti obrátit se se stížností na Ministerstvo financí Komisi pro finanční trh, právo platné pro pojistnou smlouvu tam, kde strany nemají volný výběr práva platného pro pojistnou smlouvu, nebo právo, které navrhuje pojistitel v případech, kdy strany mají možnost výběru platného práva. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu Čl. XVII
Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 39/2004 Sb. a zákona č. 37/2004 Sb., se mění takto: §8 (1) Pojištění lze sjednat pouze u pojišťovny, která je podle zvláštního právního předpisu11) oprávněna provozovat pojištění záruky. Pojistné podmínky pro povinné pojištění záruky je pojišťovna povinna předložit Ministerstvu financí na jeho Komisi pro finanční trh (dále jen „Komise“) na její vyžádání ke kontrole. Ministerstvo financí Komise spolupracuje při kontrole pojistných podmínek pro pojištění záruky s ministerstvem. _________________________________________________________ 11)
Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o přestupcích Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č.
- 127 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 312/2001 Sb., zákona č. 52/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 216/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. a zákona č. 501/2004 Sb., se mění takto: Čl. XVIII § 27 Přestupky na úseku financí a měny (1) Přestupku se dopustí ten, kdo neoprávněně zhotoví reprodukci nebo zaměnitelnou napodobeninu bankovky, mince, šeku, cenného papíru nebo platební karty znějící na tuzemskou nebo cizí měnu anebo neoprávněně zhotoví předmět úpravou napodobující bankovku, minci, šek, cenný papír nebo platební kartu. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5000 Kč. Příslušnost § 52 Přestupky projednávají a) obecní úřady nebo zvláštní orgány obcí (§ 53 odst. 4), b) orgány Policie České republiky (dále jen "orgány policie"), jde-li o přestupky podle § 23a odst. 1 písm. c) a o přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle § 30 odst. 1 písm. j) nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis, c) jiné správní orgány, stanoví-li tak zvláštní zákon. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o finančním arbitrovi Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č.558/2004 Sb., se mění takto: Čl. XIX Úvodní ustanovení §1 (1) K rozhodování sporů a)
mezi osobami, které provádějí převody peněžních prostředků (dále jen převádějící instituce"), a jejich klienty při provádění 1. převodů peněžních prostředků podle zvláštního právního předpisu,1) 2. opravného zúčtování podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost bank1a) a spořitelních a úvěrních družstev1b),
- 128 3. inkasní formy placení na území České republiky, jestliže výše částky, která je předmětem sporu, vyjádřená v eurech nepřesahuje ke dni podání návrhu částku 50 000, b) mezi osobami, které vydávají elektronické platební prostředky (dále jen "vydavatel elektronických platebních prostředků"), a držiteli elektronických platebních prostředků při vydávání a užívání elektronických platebních prostředků,1) pokud je jinak k rozhodnutí tohoto sporu dána příslušnost soudu,2) je příslušný též finanční arbitr (dále jen "arbitr"). ______________________________________________ 1) 1a) 1b)
2)
Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku). § 20c zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb. § 17 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Občanský soudní řád. Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu Čl. XX Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., se mění takto: §5 Obchodník s cennými papíry je právnická osoba, která poskytuje investiční služby na základě povolení Komise pro cenné papíry finanční trh (dále jen "Komise") k činnosti obchodníka s cennými papíry. § 33 (5) Při nedobrovolné veřejné dražbě investičních cenných papírů tvoří přílohu dražební vyhlášky znalecký posudek o zjištění ceny předmětu dražby; nepřesahuje-li nejnižší podání částku 100 000 Kč, lze znalecký posudek ceny předmětu dražby nahradit zápisem o odhadu ceny předmětu dražby podle zvláštního právního předpisu upravujícího veřejné dražby. Dražebník zašle dražební vyhlášku ve lhůtách stanovených podle zvláštního právního předpisu upravujícího veřejné dražby také Komisi pro cenné papíry. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o dluhopisech Čl. XXI Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, se mění takto: §3 (2) Emitent může vydat dluhopisy, pokud Komise pro cenné papíry finanční trh (dále jen "Komise") schválí emisní podmínky dluhopisů (dále jen "emisní podmínky"), nestanoví-li tento zákon jinak (§ 25 odst. 8).
- 129 §9 (3) Informaci o schválení emisních podmínek Komise uveřejňuje ve Věstníku Komise pro cenné papíry finanční trh. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o kolektivním investování Čl. XXII Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, se mění takto: §4 (2) K činnosti investičního fondu je třeba povolení Komise pro cenné papíry finanční trh (dále jen "Komise"). § 91 Informování Komise pro cenné papíry finanční trh
ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce Čl. XXIII §5 (15) Bývalému prezidentu republiky nároky podle tohoto zákona zaniknou posledním dnem kalendářního měsíce, v němž se stane prezidentem republiky, poslancem, senátorem, členem vlády, členem, viceprezidentem nebo prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu, členem, místopředsedou nebo předsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, ředitelem Bezpečnostní informační služby, soudcem, předsedou nebo inspektorem Úřadu pro ochranu osobních údajů, předsedou nebo členem prezidia Komise pro cenné papíry finanční trh, Veřejným ochráncem práv nebo jeho zástupcem.
ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna služebního zákona Čl. XXIV Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 281/2003 Sb., zákona č. 426/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., se mění takto:
- 130 §9 (9) Představeným může být jmenován jen státní zaměstnanec, s výjimkou představeného vykonávajícího v zahraničí službu na dobu určitou, představeného vykonávajícího službu na dobu určitou jako předseda Komise pro cenné papíry, jako člen prezídia Komise pro cenné papíry finanční trh nebo jako člen Rady Českého telekomunikačního úřadu. Na jmenování představeným není nárok. § 20 (2) Výběrové řízení se neprovádí na služební místo představeného ve službě na dobu určitou, jímž je předseda Komise pro cenné papíry, člen prezídia Komise pro cenné papíry finanční trh nebo člen Rady Českého telekomunikačního úřadu, splňuje-li fyzická osoba předpoklady podle § 17 odst. 1 a předpoklad stanovený právními předpisy o utajovaných skutečnostech.18) § 29 (2) Služba na dobu určitou představuje časově omezené trvání služebního poměru. Službu na dobu určitou je možné uplatnit ve službě se služebním působištěm v zahraničí. Službu na dobu určitou po dobu, po kterou trvá podle zvláštního právního předpisu jejich funkční období, vykonávají též předseda Komise pro cenné papíry, členové prezídia Komise pro cenné papíry finanční trh, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předseda Energetického regulačního úřadu a členové Rady Českého telekomunikačního úřadu.26)
§ 42 (2) Podle výsledku výběrového řízení, s výjimkou případů podle § 20, lze státního zaměstnance s jeho souhlasem jmenovat na služební místo představeného. Výběrového řízení na služební místo představeného se mohou zúčastnit státní zaměstnanci, fyzické osoby, které vykonaly úřednickou zkoušku, a fyzické osoby, které jako zaměstnanci krajů a obcí v pracovním poměru vykonávaly státní správu alespoň po dobu 5 let předcházejících výběrovému řízení ve funkci ředitele krajského úřadu, vedoucího odboru krajského úřadu, ředitele Magistrátu hlavního města Prahy, vedoucího odboru Magistrátu hlavního města Prahy, tajemníka statutárního města nebo tajemníka pověřeného obecního úřadu a jejich odborná způsobilost byla ověřena zkouškou zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.22) Na výběrové řízení se přiměřeně použije § 18 odst. 2 a § 19. Na služební místo představeného, jímž je předseda Komise pro cenné papíry, člen prezídia Komise pro cenné papíry finanční trh nebo člen Rady Českého telekomunikačního úřadu ve službě na dobu určitou, může být jmenována rovněž fyzická osoba, která není státním zaměstnancem, splňuje-li předpoklady podle § 17 odst. 1, předpoklad stanovený právními předpisy o utajovaných skutečnostech18) a další předpoklady stanovené v jiných právních předpisech.18a) § 196 (7) Služební hodnocení generálního ředitele, zástupce generálního ředitele, předsedy Komise pro cenné papíry a členů prezídia Komise pro cenné papíry finanční trh se neprovádí. § 237
- 131 (16) Předseda Komise pro cenné papíry finanční trh, členové prezídia Komise pro cenné papíry finanční trh, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předseda Energetického regulačního úřadu a členové Rady Českého telekomunikačního úřadu se považují za služební orgány ve službě na dobu určitou po dobu, po kterou trvá podle zvláštního právního předpisu jeho funkční období.26) Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předseda Energetického regulačního úřadu a člen Rady Českého telekomunikačního úřadu mohou být po skončení služby na dobu určitou jmenováni, jestliže o to písemně požádají, do služby na dobu neurčitou na volné služební místo. (4) Předseda Komise pro cenné papíry finanční trh, členové prezídia Komise pro cenné papíry finanční trh, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předseda Energetického regulačního úřadu a členové Rady Českého telekomunikačního úřadu složí služební slib před generálním ředitelem; jinak platí § 33 a 34. (6) Na služební místo představeného, který je předsedou Komise pro cenné papíry finanční trh, členem prezídia Komise pro cenné papíry finanční trh, předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předsedou Energetického regulačního úřadu nebo členem Rady Českého telekomunikačního úřadu, se výběrové řízení nevyhlašuje.
ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Čl. XXV § 11 (2) Úřad postupuje podle odstavce 1 z vlastního podnětu anebo z podnětu orgánů činných v trestním řízení, Komise pro cenné papíry finanční trh nebo Ministerstva financí. Nepovažuje-li Úřad majetkový zájem státu za doložený, vyrozumí o tom s uvedením důvodů toho, kdo podnět podal. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o bankách Čl. XXVI Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 439/2004 Sb., se mění takto: § 16a (2) Banka postupuje v případě záměru otevřít pobočku nebo poskytovat služby bez založení pobočky v členském státě Evropské unie v souladu s § 5c až 5m. Totéž platí v případě záměru poskytovat služby podle § 5d prostřednictvím finanční instituce splňující podmínky podle § 5e odst. 1, která služby bude poskytovat prostřednictvím své pobočky nebo bez založení pobočky. Po obdržení oznámení o záměru otevřít pobočku banky nebo
- 132 finanční instituce v zahraničí rozhodne Česká národní banka ve správním řízení, zda jsou splněny podmínky stanovené právem Evropských společenství pro tyto případy podle § 5c až 5m. Před tímto rozhodnutím požádá Česká národní banka o stanovisko Komisi pro cenné papíry finanční trh, jde-li o banku nebo finanční instituci, která je obchodníkem s cennými papíry. § 38 1. (3) Zprávu o záležitostech, týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka bez souhlasu klienta jen na písemné vyžádání 2.
a) soudu pro účely občanského soudního řízení;8)
3.
b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon;9)
4.
c) správcům daně za podmínek podle zvláštního zákona o správě daní a poplatků,
5. d) Ministerstva financí a Komise pro cenné papíry finanční trh při výkonu zákonem stanoveného dozoru,9a)
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o účetnictví Čl. XXVII § 21a (4) Účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku podle zvláštního právního předpisu,17) přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. Účetní jednotky, které podle zvláštního právního předpisu předávají výroční zprávu Komisi pro cenné papíry finanční trh, předávají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky listin obchodního rejstříku prostřednictvím Komise pro cenné papíry finanční trh. Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamů podle tohoto zákona účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu; v případech podle věty druhé předáním Komisi pro cenné papíry finanční trh.
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna obchodního zákoníku Čl. XXVIII Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 77/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č.
- 133 501/2001 Sb., zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 87/2003 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb. a zákona č. 554/2004 Sb., se mění takto: § 163 (2) Má-li být společnost založena na základě veřejné nabídky akcií, je podmínkou platného založení společnosti schválení prospektu cenného papíru nebo užšího prospektu cenného papíru Komisí pro cenné papíry finanční trh (dále jen „Komise“). Veřejná nabídka akcií musí obsahovat kromě údajů uvedených v odstavci 1 též a) místo a dobu upisování akcií, která nesmí být kratší než dva týdny, b) postup při upisování akcií, zejména zda účinnost upisování akcií při dosažení nebo překročení navrhované výše základního kapitálu bude posuzována podle toho, kdy k upsání akcií došlo, popřípadě zda bude možno krátit jednotlivým upisovatelům, kteří upíší akcie ve stejné době, počet upsaných akcií podle poměru jmenovitých hodnot jimi upsaných akcií, c) připouštějí-li zakladatelé upisování akcií převyšujících navrhovaný základní kapitál, postup při takovém upsání, d) určení, že zájemci mohou splácet emisní kurs akcie pouze peněžitými vklady, e) místo, dobu, popřípadě účet u banky pro splacení emisního kursu, f) emisní kurs upisovaných akcií nebo způsob jeho určení; emisní kurs nebo způsob jeho určení musí být pro všechny upisovatele stejný, nestanoví-li zákon jinak, g) způsob svolání ustavující valné hromady a místo jejího konání, h) způsob tvoření rezervního fondu, i) podmínky výkonu hlasovacího práva. § 164 (4) Jestliže se akcie společnosti upisují na základě veřejné nabídky akcií, musí být nejpozději současně s nabídkou uveřejněn i prospekt cenného papíru, popřípadě užší prospekt cenného papíru, ledaže zvláštní právní předpis prospekt cenného papíru nebo užší prospekt cenného papíru nevyžaduje, a musí být splněny další podmínky stanovené zvláštním právním předpisem. Prospekt cenného papíru nebo užší prospekt cenného papíru musí být před uveřejněním doručen Komisi pro cenné papíry. Veřejná nabídka akcií nesmí být uveřejněna před schválením prospektu cenného papíru nebo užšího prospektu cenného papíru Komisí pro cenné papíry.
§ 175 (1) Rejstříkový soud povolí zápis společnosti do obchodního rejstříku, je-li prokázáno, že v souladu s tímto zákonem f) byla uveřejněna veřejná nabídka akcií a prospekt cenného papíru nebo užší prospekt cenného papíru v souladu se schválením Komise pro cenné papíry, jde-li o společnost založenou s veřejnou nabídkou akcií. (3) K návrhu na zápis do obchodního rejstříku se přikládá
- 134 c) prospekt cenného papíru nebo užší prospekt cenného papíru schválený Komisí pro cenné papíry při zakládání společnosti na základě veřejné nabídky akcií, pokud se vyžaduje podle zvláštního právního předpisu,
§ 183a (4) Nabídka převzetí musí být zpracována a uveřejněna tak, aby se její adresáti mohli včas a řádně rozhodnout s plnou znalostí věci. Nabídka převzetí musí obsahovat alespoň e) dobu závaznosti nabídky převzetí, která nesmí být kratší než čtyři týdny a delší než 10 týdnů ode dne jejího uveřejnění v celostátně distribuovaném deníku, ledaže Komise pro cenné papíry na základě odůvodněné žádosti navrhovatele povolí zkrácení této doby, (12) Po dobu závaznosti nabídky převzetí navrhovatel ani osoby, které s ním jednají ve shodě, nesmějí a) smluvně, jinak než na základě učiněné nabídky převzetí, nabývat účastnické cenné papíry cílové společnosti, ledaže to povolila Komise pro cenné papíry, jde-li o jejich nabytí 1. výměnou za vyměnitelné dluhopisy, jež byly majetkem navrhovatele před tím, než se rozhodl učinit nabídku převzetí, 2. v důsledku uplatnění přednostního práva nebo práva opce anebo práva ze smlouvy o budoucí smlouvě o nabytí účastnických cenných papírů, jestliže navrhovatel nabyl toto právo v dobré víře před vznikem povinnosti podle § 183b odst. 1, popřípadě před tím, než jeho příslušný orgán rozhodl učinit nabídku převzetí, 3. v důsledku uplatnění práva jiné osoby, které bylo navrhovatelem zřízeno v době, kdy ještě příslušný orgán nerozhodl učinit nabídku převzetí a navrhovateli ani nevznikla povinnost ji učinit, nebo 4. v případě, kdy jde o osobu, která v ovládací smlouvě nebo smlouvě o převodu zisku převzala závazek vůči mimo stojícím akcionářům uzavřít na písemnou žádost smlouvu o úplatném převodu jejich akcií nebo zatímních listů s časovým omezením podle § 190c odst. 1, 5. z jiných důležitých důvodů, b) zcizovat účastnické cenné papíry cílové společnosti, ledaže to povolila Komise pro cenné papíry, jde-li o jejich nabytí za podmínek uvedených v písmenu a) bodech 2 a 3,
§ 183b (8) Povinnost učinit nabídku převzetí podle odstavce 1 zaniká, rozhodne-li tak Komise pro cenné papíry na základě písemné žádosti akcionáře, který sníží svůj podíl na hlasovacích právech pod rozsah, který založil jeho povinnost učinit nabídku převzetí ve lhůtě uvedené v odstavci 1 nebo 6 tím, že převedl účastnické cenné papíry na jinou osobu s cílem nevykonávat sám ani prostřednictvím jiných osob rozhodující vliv v cílové společnosti. (9) Ustanovení odstavce 8 se nepoužije, jestliže byly účastnické cenné papíry převedeny na osobu, kterou akcionář ovládá nebo která ovládá akcionáře anebo se kterou akcionář jedná ve shodě anebo se kterou je majetkově nebo osobně propojen. To platí i jestliže byla takto přenechána dispozice s hlasovacími právy (§ 66a odst. 6). O tom, zda jsou splněny tyto podmínky, rozhoduje Komise pro cenné papíry na žádost akcionáře. Komise pro cenné papíry je povinna rozhodnout o žádosti do 15 pracovních dnů od jejího doručení nebo žadatele vyzvat k doplnění žádosti. V žádosti musí být uvedeny osoby, na
- 135 něž byly účastnické cenné papíry převedeny nebo jimž byla umožněna dispozice s hlasovacími právy a prohlášení žadatele, že uvedené osoby nejsou osobami uvedenými v první větě tohoto odstavce. Nerozhodne-li Komise pro cenné papíry ve věci do 15 pracovních dnů od doručení žádosti nebo nevyzve-li žadatele v téže lhůtě k doplnění žádosti, považuje se žádost za schválenou. (11) Povinnost učinit nabídku převzetí rovněž zaniká, jestliže Komise pro cenné papíry na žádost akcionáře rozhodne, že není povinen ji učinit, protože podíl na hlasovacích právech bude dosažen v důsledku zvýšení základního kapitálu za účelem odvrácení úpadku společnosti nebo za účelem dosažení či udržení kapitálové přiměřenosti anebo jen za účelem zajištění závazku. Žádost musí být podána před rozhodnutím příslušného orgánu společnosti o zvýšení základního kapitálu nebo před převodem cenných papírů k zajištění. Jestliže Komise pro cenné papíry nerozhodne ve věci samé do 15 pracovních dnů od doručení žádosti nebo nevyzve-li žadatele v téže lhůtě k doplnění žádosti, považuje se žádost za schválenou. (16) Ministerstvo financí po projednání s Komisí pro cenné papíry může stanovit právním předpisem podrobnější pravidla pro plnění povinnosti učinit nabídku převzetí včetně náležitostí takové nabídky převzetí.
§ 183e Zvláštnosti postupu při nabídce převzetí týkající se kótovaných účastnických cenných papírů (1) Navrhovatel je povinen učinit opatření, aby zabránil předčasnému a nerovnému šíření informací o svém záměru učinit nabídku převzetí kótovaných cenných papírů nebo o záměrech, které mohou založit jeho povinnost tuto nabídku učinit. Zejména je povinen poučit osoby, které tyto záměry znají, o zákazu využívat důvěrné informace a učinit potřebná organizační opatření k tomu, aby využití těchto informací zabránil, a kontrolovat, zda k jejich využívání nedochází. O přijatých opatřeních a o podezření z využívání důvěrných informací je povinen neprodleně písemně informovat Komisi pro cenné papíry. (3) Navrhovatel je povinen písemně oznámit Komisi pro cenné papíry bez zbytečného odkladu rozhodnutí o záměru učinit nabídku převzetí nebo vznik povinnosti učinit nabídku převzetí a informaci o přijetí rozhodnutí o záměru učinit nabídku převzetí vhodným způsobem uveřejnit. (5) Komise pro cenné papíry může na žádost navrhovatele a s přihlédnutím k zájmům vlastníků kótovaných účastnických cenných papírů povolit odložení povinnosti uveřejnit informace uvedené v odstavci 3 nebo 4, jestliže by tím mohly být ohroženy oprávněné zájmy navrhovatele nebo osob jednajících s ním ve shodě. (6) Členové představenstva a dozorčí rady cílové společnosti mají ve vztahu k informacím získaným od navrhovatele v souvislosti s nabídkou převzetí povinnost mlčenlivosti až do jejího uveřejnění. Ustanovení odstavce 1 platí obdobně. Představenstvo cílové společnosti je však povinno uveřejnit získané informace, jestliže se tím zabrání využití důvěrných informací a deformacím kapitálového trhu nebo došlo-li ke značnému pohybu kursu nebo nastaly dohady anebo spekulace ve vztahu k připravované nabídce převzetí a lze očekávat, že mohou mít vliv na její přípravu nebo na následnou koupi akcií. Představenstvo
- 136 cílové společnosti je povinno doručit Komisi pro cenné papíry stanovisko k nabídce převzetí zpracované podle § 183a odst. 11 písm. c) do dvou pracovních dnů po jeho zpracování. (7) Nabídku převzetí týkající se kótovaných cenných papírů lze uveřejnit jen se souhlasem Komise pro cenné papíry. Navrhovatel je povinen předložit nabídku převzetí podle § 183a odst. 4 Komisi pro cenné papíry do 5 dnů od uveřejnění informace o přijetí rozhodnutí o záměru ji učinit podle odstavce 3, popřípadě od udělení souhlasu k nabídce převzetí příslušným státním orgánem podle zvláštního právního předpisu a požádat o její souhlas s obsahem nabídky převzetí, popřípadě o souhlas s nabytím účastnických cenných papírů cílové společnosti, jestliže zvláštní právní předpis takový souhlas vyžaduje. Je-li k nabídce převzetí potřebný souhlas jiného státního orgánu, je navrhovatel povinen předložit i rozhodnutí, jímž byl potřebný souhlas udělen, ledaže zvláštní právní předpis stanoví, že k uveřejnění nabídky převzetí postačí, aby byla podána žádost o vydání souhlasu. Vyžaduje-li se ověření ceny nebo směnného poměru cenných papírů posudkem znalce, je povinen předložit i posudek znalce. Je-li navrhovatelem zahraniční osoba, je povinna ustanovit si zmocněnce, který musí být obchodníkem s cennými papíry nebo advokátem se sídlem v České republice. (8) Komise pro cenné papíry může do osmi pracovních dnů od předložení nabídky převzetí uložit navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě změnil a) navrhovanou cenu nebo směnný poměr akcií s ohledem na obvykle používaná objektivní kritéria ocenění a zvláštnosti cílové společnosti, b) minimální počet účastnických cenných papírů, jehož dosažení je podmínkou uzavření smlouvy podle § 183a odst. 3, nebo c) druh a počet cenných papírů nabízených ke směně. (9) Jestliže Komise pro cenné papíry neodešle navrhovateli ve lhůtě uvedené v odstavci 8 své stanovisko k obsahu nabídky převzetí, popřípadě v této lhůtě neudělí požadovaný souhlas s nabytím účastnických cenných papírů cílové společnosti anebo nabídku převzetí nezakáže, platí, že s nabídkou převzetí souhlasí; při postupu podle odstavce 8 běží lhůta od doručení změněné nabídky převzetí znovu. Své stanovisko může Komise pro cenné papíry ve lhůtě uvedené v odstavci 8 doplňovat nebo měnit. Ve stejné lhůtě může Komise pro cenné papíry oznámit navrhovateli, že lhůtu podle předchozí věty z důležitých důvodů prodlužuje, avšak nejdéle o dalších pět pracovních dnů. (10) Komise pro cenné papíry může nabídku převzetí zakázat a) ve lhůtě uvedené v odstavci 8, je-li v rozporu s právními předpisy, nebo b) do 3 pracovních dnů ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro její změnu podle odstavce 8 anebo provedená změna neodpovídá změně uložené. (11) Komise pro cenné papíry je oprávněna požadovat, aby navrhovatel prokázal původ a dostatek zdrojů pro splnění závazků, jež mohou vzniknout z nabídky převzetí, popřípadě aby složil na účet u banky zálohu za podmínek a ve výši stanovené Komisí pro cenné papíry. Jestliže navrhovatel tomuto požadavku nevyhoví, Komise pro cenné papíry může nabídku převzetí zakázat. (13) Uloží-li Komise pro cenné papíry navrhovateli, aby změnil nabídku převzetí podle odstavců 8 a 9 nebo aby prokázal původ a dostatek peněžních prostředků na splnění závazků nebo aby složil zálohu podle odstavce 11, prodlužuje se zákonem stanovená lhůta pro
- 137 splnění povinnosti učinit nabídku převzetí o lhůtu, kterou stanoví Komise pro cenné papíry pro splnění uložené povinnosti.
§ 183g (2) Jestliže navrhovatel učinil nabídku převzetí v rozporu se zákonem, není smlouva uzavřená na základě takové nabídky neplatná, navrhovatel však nemůže vykonávat hlasovací práva v cílové společnosti spojená s účastnickými cennými papíry, jejichž nabytí založilo povinnost učinit nabídku převzetí. Je-li akcionář a osoby jednající s ním ve shodě, jimž vznikla povinnost učinit nabídku převzetí, v prodlení s plněním této povinnosti, nejsou oprávněny vykonávat hlasovací práva v cílové společnosti po dobu prodlení. Komise pro cenné papíry může rozhodnout, že navrhovatel, který porušil zákon pouze nepodstatně, může vykonávat hlasovací práva v cílové společnosti za podmínek uvedených v rozhodnutí. Zákaz výkonu hlasovacích práv platí také v případě, kdy nebyla v rozporu se zákonem nabídka převzetí učiněna vůbec. (3) Jestliže navrhovatel, který učinil nabídku převzetí, porušil zákon podstatným způsobem nebo v rozporu se zákonem neučinil nabídku převzetí vůbec, může Komise pro cenné papíry rozhodnout, že není oprávněn vykonávat ani jiná práva spojená s účastnickými cennými papíry cílové společnosti nebo že není oprávněn vykonávat práva spojená se všemi účastnickými cennými papíry, které vlastní. Takové rozhodnutí je Komise povinna doručit též cílové společnosti. Jestliže navrhovatel nemůže na základě rozhodnutí Komise pro cenné papíry vykonat majetková práva z účastnických cenných papírů cílové společnosti, zaniká právo na plnění dnem jejich splatnosti. (5) Nesplní-li povinnost učinit nabídku převzetí osoba nebo osoby uvedené v § 183b odst. 14, může Komise pro cenné papíry zakázat akcionáři, který byl těmito osobami ovládnut, výkon hlasovacích práv, je-li vliv těchto osob na akcionáře způsobilý přivodit újmu společnosti nebo ostatním akcionářům, a to až do doby splnění závazků z nabídky převzetí, učiní-li ji opožděně.
§ 183h Nabídka na odkoupení (1) Komise pro cenné papíry může na žádost menšinového akcionáře uložit akcionáři nebo akcionářům jednajícím ve shodě povinnost učinit nabídku na odkoupení účastnických cenných papírů cílové společnosti od menšinových akcionářů (dále jen "nabídka na odkoupení"), jestliže jsou splněny tyto podmínky: a) akcionář nebo akcionáři jednající ve shodě mají účast na společnosti v rozsahu 95 % hlasovacích práv, b) účastnické cenné papíry jsou kótované, c) žadatel není osobou jednající ve shodě s většinovým akcionářem, a d) odůvodňují to závažné skutečnosti. (2) K žádosti podle odstavce 1 si Komise pro cenné papíry vyžádá stanovisko cílové společnosti. Komise žádost podle odstavce 1 zamítne, umožňuje-li situace na regulovaném trhu kdykoliv účastnické cenné papíry cílové společnosti prodat.
- 138 -
§ 186a (2) Představenstvo je povinno bez zbytečného odkladu oznámit rozhodnutí valné hromady o vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na oficiálním trhu Komisi pro cenné papíry a organizátorovi regulovaného trhu, na němž se s nimi obchoduje, a uveřejnit je způsobem stanoveným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady.
ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o konkursu a vyrovnání Čl. XXIX § 13 (9) Je-li dlužník účastníkem vypořádacího systému uvedeného v seznamu Komise pro cenné papíry finanční trh,1f) soud současně s vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu oznámí prohlášení konkursu Komisi pro cenné papíry finanční trh; usnesení o prohlášení konkursu se Komisi pro cenné papíry finanční trh doručí neprodleně. ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ Změna občanského soudního řádu Čl. XXX § 200f (1) Návrh ve věcech kapitálového trhu podle zvláštního zákona74) může podat jen Komise pro cenné papíry finanční trh (dále jen "Komise").
ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním Čl. XXXI Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 234/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 37/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 361/2004 Sb., se mění takto: § 11a (2) Jsou-li určeny investiční nástroje, včetně práv s nimi spojených, k zajištění práv a) účastníka platebního systému uvedeného v seznamu České národní banky podle zvláštního právního předpisu, jestliže tato práva vznikla z jeho účasti v tomto systému, b) účastníka vypořádacího systému uvedeného v seznamu Komise pro cenné papíry finanční trh vedeném podle zvláštního právního předpisu upravujícího působnost a
- 139 pravomoci Komise pro cenné papíry finanční trh, jestliže tato práva vznikla z jeho účasti v tomto systému, c) České národní banky, ode dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost centrální banky některého z členských států Evropské unie nebo dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor nebo Evropské centrální banky, a práva těchto osob nebo osob jednajících na jejich účet jsou zaznamenána na účtu, v rejstříku nebo v jiné obdobné evidenci v České republice a ode dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost v takové evidenci v některém z členských států Evropské unie nebo dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, řídí se práva ze zajištění právním řádem státu, kde je veden účet, rejstřík nebo jiná obdobná evidence, v nichž je zajištění zaznamenáno. Volba jiného práva je vyloučena. § 11b Práva a povinnosti osoby, které vznikly z její účasti ve vypořádacím systému, uvedeném v seznamu Komise pro cenné papíry finanční trh podle zvláštního právního předpisu, na jejíž majetek byl prohlášen konkurz nebo jíž bylo uloženo jiné opatření veřejného orgánu směřující vůči majetku této osoby, kterým se ukládá povinnost zastavit či omezit převody investičních nástrojů nebo peněžních prostředků této osoby nebo jiná povinnost týkající se těchto investičních nástrojů nebo peněžních prostředků, se řídí týmž právním řádem, kterým se řídí vztahy mezi účastníky vypořádacího systému. Volba jiného práva je vyloučena.
ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o cenných papírech Čl. XXXII § 44d (1) U smluv uzavřených na dálku musí být spotřebiteli s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy poskytnuty informace požadované k uzavření smlouvy podle tohoto zákona a zároveň nejméně tyto další informace: r) o způsobu vyřizování stížností spotřebitelů, včetně možnosti obrátit se se stížností na Komisi pro cenné papíry finanční trh (dále jen "Komise") nebo možnosti jiného mimosoudního vyřízení stížnosti.
ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ Účinnost Čl. XXXIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.
