Uplatňování prvků ekologického managementu v ubytovacích zařízeních v Kraji Vysočina

Uplatňování prvků ekologického managementu v ubytovacích zařízeních v Kraji Vysočina

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne ................................................

Podpis

…………………………………………….

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA katedra cestovního ruchu

Uplatňování prvků ekologického managementu v ubytovacích zařízeních v Kraji Vysočina

Bakalářská práce Autor: Jana Ševelová Vedoucí práce: Ing. Petr Scholz, DiS. Jihlava 2016

Copyright © 2015 Jana Ševelová

Seznam grafů a tabulek Graf 1: Počet ubytovacích zařízení v České republice podle kategorií

14

Graf 2: Počet ubytovacích zařízení v kraji Vysočina podle kategorií

14

Graf 3: Podíl jednotlivých měst na vytvoření základního souboru

41

Graf 4: Kategorie ubytovacího zařízení

43

Graf 5: Počty respondentů podle města a kategorie ubytovacího zařízení

43

Graf 6: Třída ubytovacího zařízení

44

Graf 7: Kapacita ubytovacího zařízení

45

Graf 8: Prvky ekologického managementu uplatňované v ubytovacích zařízeních

47

Graf 9: Prvky ekologického managementu uplatňované v ubytovacích zařízeních v Jihlavě 48 Graf 10: Prvky ekologického managementu uplatňované v ubytovacích zařízeních v Třebíči 49 Graf 11: Prvky ekologického managementu uplatňované v ubytovacích zařízeních v Havlíčkové Brodě 50 Graf 12: Prvky ekologického managementu uplatňované v ubytovacích zařízeních v Pelhřimově 51 Graf 13: Prvky ekologického managementu uplatňované v ubytovacích zařízeních ve Žďáře nad Sázavou 52 Graf 14: Uplatňované prvky ekologického managementu podle kategorií ubytovacího zařízení 53 Graf 15: Realizovaná ekologická opatření v ubytovacích zařízeních

54

Graf 16: Realizovaná ekologická opatření podle kategorií ubytovacího zařízení

55

Graf 17: Znalost certifikátů/ značek ubytovacími zařízeními

56

Graf 18: Výhody v uplatňování ekologického managementu podle ubytovacích zařízení 57 Tabulka 1: Definice kategorií ubytovacích zařízení

13

Tabulka 2: Vybraná povinná kritéria pro jednotlivé třídy

15

Tabulka 3: Rozdíly mezi EMAS a ISO 14 001

21

Tabulka 4: Výběr značek pro ekologickou certifikaci ubytovacích zařízení v České republice 23 6

Tabulka 5: Vybrané ekologické značky v České republice

24

Tabulka 6: Průměrná spotřeba vody u praček a myček

27

Tabulka 7: Porovnání parametrů světelných zdrojů

31

Tabulka 8: Úspory s LED žárovkou

31

Tabulka 9: Vybrané výhody a nevýhody green managementu

36

Tabulka 10: Porovnání vybraných charakteristik daných měst

38

Tabulka 10: Počty dotazníků vyplněné v jednotlivých městech

40

Tabulka 11: Počty ubytovacích zařízení podle počtu pokojů v jednotlivých městech 45

7

Obsah Seznam grafů a tabulek ................................................................................................. 6 Úvod ............................................................................................................................ 10 1 Koncept ekologického ubytovacího zařízení ........................................................... 11 1.1 Klasifikace ubytovacích zařízení ...................................................................... 12 1.1.1 Ekologické ubytovací zařízení .................................................................. 18 1.1.2 Certifikace ubytovacích zařízení .............................................................. 20 1.2 Ekologický management .................................................................................. 26 1.2.1 Prvky ekologického managementu ........................................................... 27 1.2.1 Výhody a nevýhody green managementu ................................................ 36 2 Analýza uplatňování prvků ekologického managementu v ubytovacích zařízeních v kraji Vysočina .......................................................................................................... 38 2.1 Komparace vybraných údajů a stručná charakteristika zkoumaných měst ...... 39 2.2 Cíl a metodika výzkumu .................................................................................. 41 2.3 Analýza prvků ekologického managementu v ubytovacích zařízeních ........... 44 Závěr ........................................................................................................................... 59 Seznam použité literatury............................................................................................ 62 Přílohy ......................................................................................................................... 65

8

Abstrakt Bakalářská práce se zaměřuje na vybrané prvky ekologického managementu v ubytovacích zařízeních v kraji Vysočina. V teoretické části jsou vysvětleny a přiblíženy pojmy, které souvisí s klasifikací a certifikací ubytovacích zařízení, s ekologickým managementem a jeho následnou implementací. Praktická část zachycuje výsledky dotazníkového šetření, které vedou k cíli bakalářské práce. Cílem práce je analyzovat současný stav a úroveň prvků ekologického managementu v ubytovacích zařízeních v Kraji Vysočina.

Klíčová slova Certifikace a klasifikace ubytovacích zařízení, ekologická ubytovací zařízení, ekologický management, prvky ekologického managementu

Abstract This bachelor thesis is focused on selected elements of green management in accommodation facilities in specific area. The theoretical part explains notions that relates to the classification and certification of accommodation facilities; green management and its later implementation. Practical part deals with data that were collected from questionnaires from the area. This thesis analyses the implementation of green management elements and principles of sustainable development in accommodation services around Vysočina.

Key words Certification

and

classification

of

accommodation

facilities,

eco-friendly

accommodation facility, elements of environmental management, green management

9

Úvod V současné době se můžeme stále více setkat s lidmi, kteří se starají o životní prostředí a zajímají se o ekologii. Tyto jejich aktivity a způsoby myšlení mají bezpochyby vliv i na sféru cestovního ruchu. Úroveň kvality životního prostředí se stává jedním z významných faktorů, které ovlivňují atraktivitu konkrétní destinace. Jde o to, že destinaci si vybíráme podle mnoha hledisek a čistota ovzduší, kvalita vody, aktuální stav přírodního bohatství se stávají jedním z rozhodujících faktorů. Pokud tyto prvky nesplňují naše očekávání, může dojít ke snížení atraktivity daného území, k odlivu turistů do jiných destinací a v nejhorším případě k úplnému zániku turismu v konkrétní destinaci. Každá společnost i samotný jedinec má možnost přispívat ke zkvalitnění životního prostředí a ke zmírnění negativních dopadů na destinaci. Je bezpochyby nutné zavést nějaká opatření a uvážené způsoby chování, které pomohou zlepšit a především pak uchovat jeho kvalitu a stav. Právě využívání prvků ekologického managementu může vést k šetrnému zacházení s energiemi a přírodními zdroji. Ačkoliv není pro ubytovací zařízení zrovna snadné tyto prvky zavádět a uplatňovat, mohou vést ke snížení provozních nákladů, trvalému zvyšování tržeb a upevnění pozice v silném konkurenčním prostředí. Cílem bakalářské práce je analyzování uplatňovaných prvků ekologického managementu v ubytovacích zařízeních na Vysočině. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V první části jsou objasněny pojmy týkající se klasifikace a certifikace ubytovacích zařízení, ekologického managementu a jeho uplatnění, stejně jako jeho výhody a nevýhody. Ve druhé, praktické části, se pak zaměříme na analýzu uplatňování jednotlivých ekologických opatření a prvků ekologického managementu v okresních městech kraje Vysočina.

10

1 Koncept ekologického ubytovacího zařízení Všichni účastníci cestovního ruchu by měli chránit životní prostředí, s cílem dosažení přiměřeného, nepřetržitého a udržitelného ekonomického rozvoje, zaměřeného na rovnoprávné uspokojování potřeb a tužeb současných i budoucích generací. Přednostně je třeba podporovat rozvoj těch forem, které šetří vzácné přírodní zdroje – zejména vodu a energii, a usilovat o snížení vzniku odpadů. Pro snížení tlaku na životní prostředí je také vhodné rovnoměrné rozložit nával turistů na více míst a na celý rok (Globální etický kodex cestovního ruchu, World Travel Organization, 1999). Zájem o ochranu životního prostředí u hotelových hostů stále roste v souladu se zvyšujícím se obecným povědomím o nutnosti chránit nebo šetrně využívat přírodní zdroje (Křížek, Neufus, 2011, s. 160). Pokud se ubytovacímu zařízení podaří přiblížit se nebo dosáhnout očekávání návštěvníků, může získat na trhu značnou konkurenční výhodu. Program systému environmentálního řízení a auditu (EMAS), představuje jeden ze způsobů,

kterými

může

organizace

přistoupit

k zavedení

tzv.

systému

environmentálního řízení. Ten lze definovat jako součást celkového systému řízení organizace, jejímž cílem je zahrnutí požadavků na ochranu životního prostředí do celkové strategie organizace a jejích každodenních činností (mzp.cz). Je bezesporu nutné zvážit zavedení prvků environmentálního managementu, který nejenom že přispěje k získání lepší nebo upevnění stávající pozice na trhu, ale také pomůže snížit celkové náklady ubytovacího zařízení. V souvislosti s environmentálním řízením a managementem se určitě setkáme s termínem „Green management“, v českém překladu Zelený management, který má v podstatě stejný význam jako ten environmentální. Jedná se o filozofii, technologii a metodiku řízení hotelu, která je zaměřená na optimalizaci vlivu provozu hotelu na životní prostředí (Pásková, Zelenka, 2002, s. 100). Ekonomická analýza problémů znečišťování a kvality životního prostředí by měla být založena na principu odpovědnosti (Čamrová, 2007, s. 113). Každý jedinec, společnost by měl být odpovědný za své chování a popřípadě si nést následky.

11

Pak se jeví jako schůdnější varianta ta, že je přípustnější chovat se podle určitých zásad a neohrožovat, neznečišťovat a respektovat životní prostředí. Cestovní ruch je ve své podstatě závislý na primární nabídce dané destinace. Kvalitní životní prostředí, tedy neznečištěná voda, vzduch a dostatek přírodních zdrojů jsou základem, který je třeba chránit a starat se o něj. Pak je teprve možné realizovat se v oblasti cestovního ruchu na udržitelné úrovni (mmr.cz, 2007).

1.1 Klasifikace ubytovacích zařízení Průmysl cestovního ruchu používá k propagaci ubytovacích zařízení různé klasifikační systémy, oficiální i neoficiální. Když je ubytovací zařízení prezentováno hostovi jako řazené do určité kategorie nebo třídy, host již má tedy představu, co zde dostane, a předpokládá, že i ubytovací zařízení si je vědomo, jakou úroveň služeb a výrobků má poskytovat (Křížek, Neufus, 2011, s. 23). Tento fakt pomáhá a zjednodušuje hostům proces rozhodování. Zároveň klade na ubytovací zařízení určitou dávku zodpovědnosti, aby v dostatečné míře splnily očekávání a dostály kvalitám, které jednotlivé kategorie obnáší. Ubytovací zařízení je definováno jako objekt, prostor nebo ploch, kde je veřejnosti za úplatu poskytováno ubytování. Je součástí základní infrastruktury cestovního ruchu, bývá spojeno se stravovacími službami v plném nebo omezeném rozsahu a případně i s poskytováním dalších služeb (Pásková, Zelenka, 2002, s. 300). Kategorizace označuje proces, kdy dochází k dělení ubytovacích zařízení do jednotlivých kategorií (hotel, penzion, motel apod.), určuje tedy druh zařízení. Každá kategorie splňuje určitá specifika, mezi která patří počet pokojů, poskytování stravovacích a doplňkových služeb, umístění zařízení. Profesní svaz Asociace hotelů a restaurací České republiky na základě Usnesení vlády ze dne 17. 7. 1999 č. 717 a za podpory Ministerstva pro místní rozvoj České republiky a České centrály cestovního ruchu – CzechTourism sestavil „Oficiální jednotnou klasifikaci ubytovacích zařízení České republiky kategorie hotel, hotel garni, pension, motel a botel pro období let 2015 – 2020 (hotelstars.cz) Pod patronací konfederace HOTREC – Konfederace asociací hotelů a restaurací působících na území Evropské unie (hotrec.eu) – Hospitality Europe – založily 12

hotelové asociace Rakouska, České republiky, Německa, Maďarska, Nizozemí, Švédska a Švýcarska společnou unii pod názvem Hotelstars Union. Od roku 2010, kdy byla tato aliance založena, se rozrostla o další státy Evropské unie, a to o Estonsko, Litvu, Lotyšsko a Lucembursko, které přistoupily v roce 2011, Maltu (2012), Belgii, Dánsko a Řecko (2013) a nejnovějším členem se stalo roku 2015 Lichtenštejnsko. V současné době tedy čítá přesně 16 členů a některé další státy usilují o začlenění do této unie (hotelstars.eu). Toto partnerství poskytuje jednotnou a harmonizovanou klasifikaci se společnými kritérii a jednotlivými postupy v účastnických státech. Hotelstars Union zlepšuje renomé a kvalitu hotelového odvětví v účastnických zemích tím, že hostům přináší větší transparentnost a bezpečnost, a tím napomáhá k lepšímu marketingu ubytovacích zařízení. Společná klasifikace ubytovacích zařízení představuje dynamický systém. Její kritéria a postupy se pravidelně kontrolují a dále se vyvíjejí s ohledem na očekávání hostů (hotelstars.eu). Klasifikace ubytovacího zařízení a jeho následné zařazení do určité kategorie je věcí čistě dobrovolnou. Vedení jednotlivých zařízení si může samo rozhodnout, zda tuto možnost využije a podstoupí certifikaci. Samotná klasifikace s sebou přináší mnohé výhody, ale zároveň také vyžaduje od držitelů určité zásady a chování. Výhodou je transparentnost a lehká předvídatelnost z pohledu potenciálních hostů. Jakmile je ubytovací zařízení kategorizováno, je jasné, jakou úroveň služeb nabízí a co je možné očekávat. Umožňuje tak snazší rozhodování pro hosty. Ubytovací zařízení, která nebyla kategorizována, mají na trhu složitější postavení v tom ohledu, že nelze předem přesně určit standard a kvalitu služeb, které jsou nabízeny. Můžeme tedy konstatovat, že klasifikace s sebou přináší jistou konkurenční výhodu oproti neklasifikovaným ubytovacím zařízením, například turistická informační centra nabízí zákazníkům primárně ta ubytovací zařízení, která jsou v Hotelstars Union. (Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení v České republice, 2015; tabulka 1). Klasická klasifikace podle Hotelstars Union třídí ubytovací zařízení do kategorií hotel, hotel garni, penzion a motel. Existují však také další ubytovací zařízení, která jsou obsažena v dokumentu „Doporučení upravující základní ukazatele pro poskytování ubytovacích služeb v rámci ubytování v soukromí, v kempech, 13

chatových osadách a turistických ubytoven.“ Na území České republiky vznikly mnohé spolky, kluby a svazy, které se starají o dodržování podmínek v těchto dalších typech ubytovacích zařízení. Například kontrolu chatových osad a kempů má pod svou pravomocí Společenstvo Kempy a chatové osady České republiky, turistické ubytovny jsou spravovány Klubem českých turistů (Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení v České republice, 2015). Tabulka 1: Definice kategorií ubytovacích zařízení KATEGORIE UBYTOVACÍH

DEFINICE KATEGORIE

O ZAŘÍZENÍ hotel

– ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených (zejména stravovací), člení se do pěti tříd

hotel garni

– ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně), člení se do čtyř tříd

motel

– ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty poskytující přechodné ubytování a služby s tím spojené zejména pro motoristy, člení se do čtyř tříd, zařízení se nachází v blízkosti pozemních komunikací s možností parkování, recepce a restaurace může být mimo ubytovací část

pension

– ubytovací zařízení s nejméně 5 a maximálně 20 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb (absence restaurace), člení se do čtyř tříd

botel

– ubytovací zařízení umístěné v trvale zakotvené osobní lodi, člení se do čtyř tříd

Zdroj: Vlastní zpracování podle hotelstars.cz, 2015.

14

V České republice se podle dat Českého statistického úřadu nachází 9 013 ubytovacích zařízení, z toho je téměř 28 % hotelů, hotelů garni, motelů a botelů různých tříd. Penzionů je pak cca 37 % (vdb.czso.cz; graf 1). Graf 1: Počet ubytovacích zařízení v České republice podle kategorií hotel,hotel garni, motel, botel 19%

27% penzion

17% kemp, chatová osada, turistická ubytovna

37%

ostatní UZ

Zdroj: Vlastní zpracování podle vdb.czso.cz, 2015.

V Kraji Vysočina se celkem nachází 452 ubytovacích zařízení. Tvoří pouhých 5 % z celkového počtu jednotek v České republice. Z toho je 95 hotelů, hotelů garni, motelů a botelů různých tříd. Tvoří tak 21 % veškerých ubytovacích zařízení v kraji. Penzionů je 142, jsou převažujícím typem ubytovacího zařízení v kraji. Korespondují tak s ubytovacími zařízeními v celé České republice, kde je dominantní kategorií ubytovacího zařízení také penzion. Graf 2: Počet ubytovacích zařízení v kraji Vysočina podle kategorií

23%

hotel, hotel garni, motel, botel

21%

penzion 24%

32%

kemp, chatová osada, turistická ubytovna ostatní UZ

Zdroj: Vlastní zpracování podle vdb.czso.cz, 2015.

15

Třída ubytovacího zařízení vyjadřuje úroveň poskytovaných služeb, projevuje se jak ve vybavení, tak i ve vlastní kvalitě a rozsahu poskytovaných služeb (1 – 5 *). Definovány jsou minimálními standardy, specifiky, která musí jednotlivé třídy splňovat. V tabulce 2 platí, že vyšší třída splňuje specifika třídy nižší. Tabulka 2: Vybraná povinná kritéria pro jednotlivé třídy SPECIFIKA TŘÍDA

HOTEL, HOTEL GARNI, MOTEL, BOTEL

PENZION – snídaňová nabídka na požádání

– každodenní úklid pokoje – 100 % pokojů má barevnou TV včetně dálkového ovladače /nebo nabízí možnost TV zapůjčit / – stůl a židle

*tourist

– mýdlo nebo tekuté tělové mýdlo, 1 ručník na osobu – služby recepce k dispozici – možnost přijetí a odesílání faxů – veřejně přístupný telefon pro hosty – snídaňová nabídka – nabídka nápojů v hotelu – možnost uložení cenností

– kontaktní osoba přítomná v uvedených časech, non stop dosažitelná telefonicky – sprchový kout + WC na chodbě max. na 10 pokojů / není-li na pokoji / – umyvadlo na pokoji – židle, skříň, police či zásuvky na prádlo – mýdlo nebo tekuté tělové mýdlo, 1 ručník na osobu – výměna ložního prádla a ručníků min. 1x týdně – veřejně přístupný telefon pro hosty – možnost uložení cenností – nabídka nápojů

– světlo na čtení vedle lůžka – přísada do koupele nebo sprchový gel / mýdlo – 1 ručník, 1 osuška na osobu, poličky na prádlo

** economy

– nabídka hygienických předmětů (např. zubní kartáček, zubní pasta, holící souprava) – kreditní karty – snídaně formou bufetu nebo odpovídající snídaňový lístek – možnost uložení cenností – nabídka nápojů v hotelu – služby recepce k dispozici

– úsek příjmů hostů / recepce či vhodný prostor / – umyvadlo na pokoji, odkládací plocha – mýdlo nebo tekuté tělové mýdlo, 1 ručník na osobu, osuška na požádání, sklenka – stůl, 1 možnost k sezení na každé lůžko, lampička ke čtení u každého lůžka – barevný TV včetně dálkového ovládání – služba buzení – možnost uložení cenností

16

– přístup na Internet v pokoji nebo ve veřejných prostorách – topení v koupelně, vysoušeč vlasů, kosmetické ubrousky – zrcadlo na výšku postavy, místo pro uložení zavazadla/kufru – šitíčko, pomůcky na čištění obuvi, služba prádelny a žehlení – polštář a přikrývka navíc na požádání ***standard

– rozšířená nabídka snídaní – sprchový kout /WC na pokoji, sprchový závěs/ vanová zástěna – nabídka hygienických potřeb – místo pro odložení zavazadla / kufr box na pokoji, zrcadlo na výšku postavy

– recepce otevřena 14 hodin, telefonicky dostupná 24 hodin denně, personál hovořící dvěma jazyky (čeština/jeden světový jazyk)

– osvětlení u stolu, noční stolek, lampička ke čtení u každého lůžka

– místa k sezení v prostoru recepce, pomoc se zavazadly

– telefon s provolbou ven / na požádání /, psací potřeby

– centrální trezor nebo trezor na pokoji

– výměna ložního prádla a ručníků min. 2x týdně

– přehledný systém vyřizování stížností

– šampon, sprchový gel, kapesníčky, vysoušeč vlasů

– restaurace otevřená alespoň 5 dnů v týdnu

– veřejný PC s Internetem

– čalouněné křeslo/pohovka se stolkem

– snídaně formou bufetu, večerní nabídka jídel na přání

– kosmetické produkty, kosmetické zrcátko, velká odkládací plocha v koupelně – osušky, pantofle na požádání, krejčovská služba – drobné opravy – přístup na Internet a internetový terminál, možnost IT podpory – recepce otevřená 18 hodin, dostupná telefonicky 24 hodin, personál hovořící minimálně dvěma jazyky (čeština, angličtina) ****first class

– úsek příjmů hostů / recepce či vhodný prostor /, sedací souprava v domě

– hotelová hala s místy k sezení a nápojovým servisem, hotelový bar – snídaňový bufet nebo snídaňový jídelní lístek prostřednictvím Room Service – minibar nebo nápoje 24 hodin denně prostřednictvím Room Service – restaurace s „À la carte“ nabídkou otevřená alespoň 6 dnů v týdnu – zjišťování a vyhodnocování připomínek hostů

– trezor v budově – není-li na pokoji

– úsek příjmů hostů s možností sezení, kontaktní osoba přítomná non stop – sprchový kout /WC na pokoji, sprchový závěs/ vanová zástěna – kosmetické výrobky, kosmetické zrcátko, vysoušeč vlasů, župan na požádání – výměna ložního prádla denně na požádání /respektování ekologických zásad / – pohovka se stolkem na pokoji – pračka pro hosty / služba praní, žehlicí prkno a žehlička / služba žehlení – internetové připojení, Wi-Fi, bezdrátové na pokoji – trezor na pokoji – parkoviště

– zrcadlo na výšku postavy, prostor pro odložení zavazadel, kufru

17

– produkty osobní péče v lahvičkách, župan na pokoji – internet - PC v pokoji, trezor v pokoji – služba žehlení (navrácení do 1 hodiny), služba čištění obuvi, – concierge, bagážista, dveřník

*****luxury

– recepce otevřená 24 hodin, vícejazyčný personál (čeština / alespoň dva světové jazyky) – prostorná hala recepce s místy k sezení a nápojovým servisem, hotelový bar – osobní uvítání každého hosta – minibar a nabídka pokrmů a nápojů prostřednictvím Room Service 24 hodin denně – restaurace s „À la carte“ nabídkou otevřená alespoň 7 dnů v týdnu – kontroly Mystery Guest

Zdroj: Vlastní zpracování podle hotelstars.cz, 2015.

1.1.1 Ekologické ubytovací zařízení Každé ubytovací zařízení, bez ohledu na jeho umístění nebo velikost, zatěžuje určitou měrou životní prostředí. K zabezpečení služeb pro hosty je spotřebovávána voda, energie, jiné materiály. Jsou využívány škodlivé látky, chemikálie, vzniká množství odpadu, které má velký dopad na životní prostředí. Nejenom samotné užívání a spotřebovávání těchto látek má negativní vliv, ale také i jeho výroba působí nepříznivě na životní prostředí. Jednou z možností, jak se vyvarovat těmto problémům, je respektovat ekologická opatření a zavést je do každodenní praxe. Ekologické ubytovací zařízení je takové, které je šetrné k životnímu prostředí, snaží se minimalizovat negativní dopady, které na něj může mít. Setkáme se s dvojím názorem na ekologická ubytovací zařízení. Nejen že jsou šetrná ke svému okolí, ale také šetří náklady. V každém případě s sebou nese výhody, protože jakmile se objekt vydá ekologickou cestou, dělá něco pro společnost, a tudíž by za to měl být adekvátně odměněn (Weissman, 2015).

18

Ubytovací zařízení, která se snaží být šetrnější k životnímu prostředí prostřednictvím efektivního využívání zdrojů vody, energií a materiálů a zároveň stále poskytují kvalitní služby zákazníkům, mohou být definována jako ekologická. Taková zařízení vidí výhody ve snížení nákladů a závazků vůči životnímu prostředí, vysokou návratnost a bezpečnost investic, atraktivitu pro potencionální hosty (Alexander, 2002). Stát se tzv. zeleným ubytovacím zařízením může pomoci zlepšit vztahy mezi zaměstnanci, vztahy s hosty, dodavateli, vládním sektorem i s médii. Mnoho lidí a institucí očekává, že se organizace začne zajímat o životní prostředí a sníží tak negativní dopady, které jsou stále aktuálním tématem. Pokud se to ubytovacímu zařízení povede, je pak vnímáno jako „dobrý člen společnosti“. V ideálním případě poskytne měřitelné důkazy svého jednání a přiblíží se k očekávání společnosti (greenhotels.com). Ekologické ubytovací zařízení je označení pro objekt, které je vlastníkem evropského certifikátu „The Flower- Ekologicky šetrná služba“ nebo domácí českou značku „Ekologicky šetrná služba“ (mmr.cz). V zahraničí jsou tato zařízení definována jako ubytovací zařízení, která jsou šetrná k životnímu prostředí. Jejich manažeři zavádějí programy na šetření vody, energie, snižování odpadů a zároveň šetří i finanční prostředky. Jsou to programy, které pomáhají chránit naši planetu (greenhotels.com). Dalším možným pohledem na ekologicky šetrná ubytovací zařízení je pak ten, že neexistuje žádná konkrétní definice, ale všechny jsou propojeny myšlenkou na ochranu životního prostředí, zodpovědný management a šetrné podnikání. Podle některých zahraničních hotelových společností se tento přístup projevuje v širokém spektru, od podněcování hostů k znovu používání ručníků, přes recyklaci odpadů, využívání alternativních zdrojů energie, vaření s organickými potravinami až po snížení emisí uhlíku a instalování střešních solárních panelů (Kasavana, 2008, s. 140). Impuls ke vzniku prvních ekohotelů se objevil na počátku 90. let 20. století a souvisel s rostoucím zájmem o ochranu životního prostředí. Tento zájem byl podporován i mezinárodními debatami týkajících se otázek environmentálního stavu světa. Na nově zveřejněné výsledky konferencí v Rio de Janieru, Montrealu nebo Kjótu, ihned reagoval i soukromý sektor. Segment ubytovacích služeb nezůstal stranou. Úloha 19

hotelových manažerů spočívala ve výzvě k položení základů environmentálního uvědomění a implementace zelených certifikací v této oblasti (mmr.cz).

1.1.2 Certifikace ubytovacích zařízení Ekologická ubytovací zařízení lze rozdělit do dvou skupin. Certifikovaná a necertifikovaná. Necertifikovaná zařízení nevlastní žádný certifikát, přesto se jejich management snaží vést jednotku jako ekologickou, šetrnou vůči životnímu prostředí a dodržují standardy podobné těm, které jsou běžné v certifikovaných zařízeních. Jako největší důvod, proč ubytovací zařízení nemají právně platnou eko certifikaci, se jeví fakt, že ekocertifikace je věcí poměrně nákladnou a pravidelné roční kontroly a audity jsou přísné. Splněním kritérií Ekoznačky EU (jinak také

EcoFlower) ubytovací

zařízení zároveň plní požadavky na udělení českého označení Ekologicky šetrná služba, platit však musí za každou zvlášť. V případě českého označení je to 10 000 Kč za udělení a dalších 5 000 Kč za roční užívání, v případě EU stojí pořízení 9 000 Kč a roční poplatek se vypočítává jako 0,15 % ročního obratu (min. 15 000 Kč, max. 750 000 Kč) (nalezeno.cz). Existuje mnoho eko značek, které může ubytovací zařízení získat. Patří mezi ně například Bio Hotels, německá Der Blau Engel (Modrý anděl), Eco Hotels Certified, Green Key, Green Leaf Eco Standard, Vitality Leaf a mnoho dalších (ecolabelindex.com). Nejen zákazníci, ale i majitelé a zaměstnanci ubytovacích zařízení si uvědomují, že je důležité začít na situaci nějak reagovat. Dochází tedy k zavádění systémů environmentálního řízení (EMS – Environmental Management Systems). Tyto systémy představují aktivní přístup podniku ke sledování, řízení a postupnému snižování dopadů svých činností na životní prostředí a přispívají tak k neustálému zlepšování „environmentálního chování“ podniku (Křížek, Neufus, 2011, s. 153). EMS znamená systematický přístup k ochraně životního prostředí ve všech aspektech podnikání, jehož prostřednictvím organizace začleňují péči o životní prostředí do své podnikatelské strategie i běžného provozu. Zavedení EMS je dobrovolnou záležitostí, vedení organizací si však začínají uvědomovat, že pokud má jejich organizace obstát v konkurenčním prostředí, musí do své podnikatelské strategie a plánování zahrnout také otázky ochrany životního prostředí (qcom.cz). 20

EMAS neboli Eco–Management and Audit Scheme (Systém řízení podniku a auditů z hlediska ochrany životního prostředí) je systémem uplatňovaným v rámci Evropské unie, resp. Evropské hospodářské zóny. V platnost vstoupil v dubnu 1995 na základně nařízení Rady (ES) č. 1836/1993. K plné účasti v Programu EMAS a souvisejícímu zařazení do příslušného národního registru musí podnik učinit následující kroky (Křížek, Neufus, 2011, s. 154): –

Provést úvodní přezkoumání stavu životního prostředí, které odhalí vliv podniku na životní prostředí a jeho jednotlivé složky, soulad s legislativou vztahující se k ochraně životního (ale i např. pracovního) prostředí apod.

–

Vytvořit politiku životního prostředí.

–

Stanovit si cíle ochrany životního prostředí a zavést programy k jejich dosažení.

–

Zavést EMS.

–

Provádět pravidelné interní či externí audity tohoto systému.

–

Vytvořit prohlášení o stavu životního prostředí a nechat si jej ověřit nezávislým ověřovatelem. (To se pak musí opakovat minimálně každé tři roky.)

–

Zaregistrovat se u příslušného subjektu.

–

Zpřístupnit prohlášení o stavu životního prostředí veřejnosti.

Pokud se tedy management rozhodne o zavedení EMS, má možnost výběru ze tří regulačních nástrojů. První v podobě nařízení tzv. EMAS, které je platné pouze v Evropské unii, ale je mezinárodně uznávané a důvěryhodné. Druhou možností je technická norma ISO 14 001 s celosvětovou působností. Třetím způsobem jsou ekoznačky, kterých je ovšem po celém světě více druhů. I přes určité rozdíly je ale účel těchto tří nejzásadnějších způsobů v environmentálním managementu společný (Pšeničková, 2012, s. 42). Dalším nástrojem sloužícím k zavedení systému environmentálního managementu je norma ISO 14 001. Roku 1996 ji vydala Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO – International Organization for Standardization) a slouží, stejně jako EMAS, pro certifikaci podniku nezávislou třetí stranou. Oba dva způsoby zavedení EMS jsou si v mnoha částech podobné- environmentální politika, neustálé zlepšování, cíle a cílové hodnoty, programy, zavedení systému a jeho provoz, monitorování a přezkoumání vedením (cenia.cz). Rozdíly mezi EMAS a normou ISO 14 001 jsou zřetelné v tabulce 3. 21

Tabulka 3: Rozdíly mezi EMAS a ISO 14 001

Zavedení systému

EMAS

ISO 14001

V celém areálu organizace, v jeho

Možné i v části podniku

lokalitě Environmentální přezkum

Povinný (zpravidla shodně jako u

Doporučený

EMAS) Hodnocení aspektů

Přímé i nepřímé aspekty

Zejména přímé environmentální aspekty

Veřejné dokumenty

Environmentální politika a

Pouze environmentální politika

environmentální prohlášení Environmentální prohlášení

Povinné

Není požadováno

Zakončení procesu před

Ověření environmentálního

Certifikace

registrací)

prohlášení

Zakončení procesu zajišťuje

Akreditovaný environmentální

Akreditovaný certifikační orgán

ověřovatel Četnost a metodika provádění

Tříletý cyklus (u malých a

auditů

středních podniků je možná

Obecně tříletý cyklus

výjimka- čtyřletý cyklus) Registrace

Odpovědné orgány jednotlivých

V rámci vydaných certifikátů u

členských států

jednotlivých certifikačních organizací

Použití loga

Použití jednotného loga EMAS

Není, pouze logo certifikačního orgánu

Registr všech certifikovaných

Ano

Ne

organizací Zdroj: Vlastní zpracování podle cenia.cz, 2015.

22

Pro získání ekoznačky Ekologicky šetrná služba musí ubytovací zařízení splňovat kritéria daná technickou směrnicí č. 43 – 2013, kterou se stanovují požadavky a ekologická kritéria pro propůjčení ochranné známky ubytovacím službám pro turisty. Pro získání evropského certifikátu The Flower (Květina) pak musí být splněna evropská kritéria, ta jsou však víceméně totožná s českou technickou směrnicí. Plné znění této směrnice je k nahlédnutí na webových stránkách organizace CENIA (www.cenia.cz). Směrnice je rozdělena na dva oddíly, A a B, kde oddíl A obsahuje povinná kritéria a oddíl B kritéria volitelná (Technická směrnice, 2013, s. 4 – 18). Aby mohla být ubytovacím službám pro turisty udělena ekoznačka, musí ubytovací zařízení splňovat všechna tato kritéria (Technická směrnice, 2013, s. 2): – musí spadat do vymezené kategorie „ubytovací služby pro turisty“; – musí splňovat všechna kritéria stanovená v oddílu A přílohy této směrnice; – musí splňovat dostatečný počet kritérií uvedených v oddílu B přílohy směrnice, aby získaly požadovaný počet nejméně 20 bodů za hlavní službu. Program ekoznačení Evropské unie- Květina, se řídí pravidly v nařízení Evropského parlamentu a Evropské rady vycházejícími ze zásad mezinárodní normy ISO 14 024. V České republice zastává roli zprostředkovatele pro udělení Ekoznačky EU CENIA, teda přijímá žádosti o udělení ekoznačky, podílí se na revizích kritérií pro udělení a může ovlivňovat i jejich podobu. Kritéria jsou tvořena na evropské úrovni zástupci agentur pro ekoznačení ze všech členských zemí, zapojeni jsou i odborníci na daná témata, zástupci průmyslu a neziskových organizací (cenia.cz).

23

V tabulce 4 jsou uvedeny ekologické certifikáty, které mohou ubytovací zařízení získat, aby se mohly prezentovat jako ekologická. Tabulka 4: Výběr značek pro ekologickou certifikaci ubytovacích zařízení v České republice NÁZEV

LOGO

„The Flower“

POPIS Ekologický certifikát EU pomáhá identifikovat výrobky a služby, které mají

(Květina)

snížený dopad na životní prostředí po celou dobu jejich životního cyklu, od těžby surovin až po výrobu, používání a likvidaci

Ekologicky šetrná služba

Ekoznačení (ecolabelling) je označování výrobků a služeb, které jsou v průběhu celého životního cyklu prokazatelně šetrnější nejen k životnímu prostředí, ale i ke zdraví spotřebitele. Jejich kvalita přitom zůstává na vysoké úrovni.

Zdroj: Vlastní zpracování podle letsbegreen.com, 2015.

24

Ubytovací zařízení, která nesplňují podmínky pro eko certifikaci nebo pro ni nemají dostatek finančních zdrojů, mohou přispět k ochraně životního prostředí i používáním produktů a služeb, které takové označení vlastní (viz tabulka 5): Tabulka 5: Vybrané ekologické značky v České republice NÁZEV

LOGO

POPIS Značka environmentálně vhodný produkt se uděluje výrobkům nebo službám, které

Environmentálně vhodný produkt

splňují podmínky podle Oznámení MŽP SR pro příslušnou skupinu produktů. Produkty se testují z mnoha hledisek a také se zohledňuje původ suroviny, ze které byl produkt vyroben.

Produkt ekologického zemědělství

Produkt

ekologického

zemědělství

–

biopotraviny vyrobené v ČR musí být označeny touto národní značkou. Označení garantuje, vyprodukovány

že

potraviny bez

použití

jsou umělých

hnojiv, pesticidů a s citlivým přístupem ke zvířatům Eco Garantie

Ekologické výrobky pro osobní péči a péči o tělo zkrášlují pomocí autentických ingrediencí. Ekologické čisticí prostředky pracují bezpečně a efektivně.

Zdroj: Vlastní zpracování podle letsbegreen.com, 2015.

25

1.2 Ekologický management Ekologickým managementem (green, zelený management) nazýváme filosofii, technologii a metodiku řízení podniku, která je zaměřena na optimalizaci vlivu provozu na životní prostředí. Za hlavní cíle považujeme šetrné nakládání s materiálem, energiemi a dalšími zdroji, úsporný provoz a redukce faktorů zatěžujících životní prostředí (Beránek, 2013, s. 246). Tento zelený management přináší bezesporu i odlišení se od konkurence, můžeme skoro říci i konkurenční výhodu. Ekologická ubytovací zařízení využívají filosofii zeleného managementu jako marketingový nástroj, pomocí něhož lze získat a upevnit pozici na současném trhu. Cílem ekologického managementu je snaha o maximální propojení ekonomiky a ekologie v lidském podvědomí tak, aby se principy udržitelného rozvoje odrazily ve filosofii podniku a způsobu jeho řízení. Jedná se tedy o dlouhodobý závazek a soustavný proces (mmr.cz). Správné fungování Green managementu můžeme rozdělit na čtyři základní fáze (mmr.cz): – Motivace: jestliže se ubytovací zařízení rozhodne pro aplikaci green managementu, musí být jmenovaná osoba, která bude zodpovědná a odpovědná za toto zavádění a plynulé fungování programu. Každý zaměstnanec musí vědět, o co se jedná a proč se k tomuto programu přistupuje. Měl by se se strategií zaměstnavatele ztotožnit, měl by být ochoten nové úkoly plnit. Pověřená osoba by bezpochyby měla jít všem příkladem. Jestliže se mezi zaměstnanci objeví nějaké nové nápady a názory, měly by být vyslyšeny, popřípadě později i odměněny. Vhodné je zaměstnance dál školit, vzdělávat a dát jim možnost účastnit se konferencí a akcí zaměřených na životní prostředí; – Akční plán: Jestliže jsou zaměstnanci dostatečně informováni a motivováni o novém způsobu řízení a hospodaření hotelu, je nutné vše zapracovat do běžné praxe. Je třeba posoudit aktuální stav ubytovacího zařízení a možnosti, jakým způsobem by se dal chod jednotky zlepšit. Následuje vytvoření plánu, stanovení priorit a postupů, kterými je možné cíle dosáhnout; – Realizace: po důkladném propracování postupů následuje realizace. Každému zaměstnanci musí být jasné, co je náplní jeho práce. Zaměstnance je nutné také 26

průběžně proškolovat, informovat a vzdělávat. Všechny úkoly jsou podrobně rozebrány. Každý jednotlivec by měl vědět, že dělá něco pro dobrou věc; – Sledování výsledků: poslední fáze tohoto cyklu. Pomocí kvalitních sledovacích metod lze zpětně posoudit proces realizace a míru dosažení stanovených cílů. Intervaly kontroly jsou závislé na jednotlivých službách. Pokud dojede k odhalení chyb a nedostatků, je nutné přijmout taková opatření, která povedou k jejich odstranění (mmr.cz).

1.2.1 Prvky ekologického managementu Ačkoliv jednotlivá ubytovací zařízení ovlivňují jen malou část životního prostředí, mohou určitou mírou přispět k řešení hlavních ekologických globálních problémů. Mezi ně řadíme globální oteplování způsobené produkcí skleníkových plynů, zmenšování ozonové vrstvy, kterou ohrožují převážně freony, kyselé deště, jejichž tvorbu podporuje spalování fosilních paliv s vyšším obsahem síry a nadměrné využití neobnovitelných zdrojů energie, mezi něž patří například ropa a uhlí (Patúš, Gúčik, 2004, s. 95) Také provoz ubytovacích zařízení zatěžuje a znečišťuje životní prostředí. Je třeba se pokusit o sladění ekologických a ekonomických zájmů. Vedoucí zaměstnanci ubytovacích zařízení musí v sobě dneska najít dostatek přesvědčení, síly, vůle a odpovědnosti k tomu, aby se ekologické postupy a principy staly nejen součástí podnikatelské filosofie a osobním příkladem, ale také nedílnou součástí řízení každého jednotlivého oddělení. Cílem ubytovacího zařízení by mělo být nabízet služby vysoké kvality za současného splnění všech požadavků na ochranu životního prostředí (Křížek, Neufus, 2011, s. 155). Pozitivní přístup k ochraně životního prostředí vede ke snížení spotřeby energií, vody, kancelářského materiálu apod. Praxe prokazuje, že spotřeby energií mohou být sníženy až o 40 % v případě přijetí dobrých opatření v provoze při současném využívání inteligentních systému řízení spotřeby a instalování nových technologií. Tento pozitivní přístup vede nejen ke snižování výdajů, ale také ke stabilizaci pracovního kolektivu a velmi často k osobnímu aktivnímu zapojení jednotlivých zaměstnanců do různých ekologických programů organizovaných hotelem (Křížek, Neufus, 2011, s. 161). 27

Aby ubytovací zařízení mohlo být úspěšné v oblasti ochrany životního prostředí, je potřeba vytyčit si cíle a sestavit jednotlivé kroky, které k těmto cílům povedou. I. Úspora vody. Z hlediska ekologie je potřebné zaměřit se na dvě oblasti úspory vody. První je snížení spotřeby vody a druhou snížení znečištění odpadní vody, kterou ubytovací zařízení vypouští. Největší spotřeba je v bazénu, při umývání nádobí, v prádelně, při koupání a spotřeba vody na toaletě (Patúš, Gúčik, 2005, s. 99). V prostorách se doporučuje nainstalovat měřiče vody, které jsou vhodně rozmístěné a podávají nám zprávu o spotřebě vody v jednotlivých úsecích. Díky šetrně spotřebě vody se ročně dají ušetřit finanční částky, které může ubytovací zařízení vynaložit mnohem lépe a smysluplněji. Značné množství vody zcela bez povšimnutí a víceméně i zbytečně odtéká na toaletách. Jedním spláchnutím WC s klasickou nádržkou proteče až 10 litrů vody. Pokud se ubytovací zařízení rozhodne využívat dvojité splachování, může snížit průtok při plném spláchnutí na 6 litrů a při polovičním dokonce jen na 3 litry (podnikatel.cz). Cena tzv. WC stopu se pohybuje okolo 300 Kč (sporime-vodu.cz). Dalším místem, kde se dá ušetřit voda, jsou bez pochyby pračky a myčky. Vždy by se měly spouštět, až když jsou plné. Dobré je i investovat do modernějších zařízení, která jsou bezesporu úspornější a i šetrnější k životnímu prostředí (tabulka 6). Každý nově pořízený elektrospotřebič by měl být zařazen minimálně do energetické třídy A (A+, A++). Energetická třída spotřebiče určuje množství spotřebované elektrické energie (rozhlas.cz). Tabulka 6: Průměrná spotřeba vody u praček a myček Starší typy

Modernější typy

Spotřeba vody na jeden cyklus Pračka

80 – 90 litrů

40 – 45 litrů

Myčka

30 litrů

10 – 15 litrů

Zdroj: Vlastní zpracování podle podnikatel.cz, 2015.

28

Možností ekologického opatření je i nabídnout hostům, samozřejmě nenásilnou a adekvátní formou, výměnu ložního a koupelnového prádla například každý druhý nebo třetí den. Průměrný průtok vodovodních baterií v České republice se pohybuje v rozmezí 15 – 20 litrů za minutu. Pro získání certifikátu Evropské unie je povolen průtoky vody z kohoutků a sprch, který nesmí překročit 8,5 litrů za minutu (Holuška a kolektiv, 2007, s. 83). Do umyvadel se instalují pákové baterie, které oproti kohoutkovým výrazně zkracují dobu potřebnou k nastavení požadované teploty vody a jsou tak přibližně o 30 – 40 % úspornější. Za míchání teplé a studené vody v baterii je zodpovědná kartuš. Tento mechanismus, který je součástí každé baterie, má na starosti otvírání, zavírání a mixování teplé a studené vody. Využívá k tomu keramické destičky – plošky uvnitř těla kartuše, které přes sebe jezdí vlevo nebo vpravo podle pohybu páky u baterie. Tím se reguluje nastavení teploty a průtoku (tzb-info.cz). Ještě vyšší účinnost z hlediska úspor mají bezdotykové baterie. Poskytnou pouze takové množství vody, které je nezbytně nutné pro aktuální potřebu, a není potřeba se jich vůbec dotýkat. Spustí se pouhým pohybem ruky pod baterií v dosahu paprsku senzoru a voda bude mít teplotu a tlak, jakou si zaměstnanec přednastaví (Laube, 2015). Pomocí bezdotykových baterií je možné v domácnostech výrazně snížit spotřebu vody, v porovnání s běžnými bateriemi vzniká úspora více než 60 %. Bezdotykové baterie, které uvolní pouze malé množství na jedno spuštění, se hodí zejména na umývátka pro oplachování rukou. Pokud je senzor nastaven na určitý časový úsek, lze jej využít pro běžný koupelnový provoz i do sprch (tzb-info.cz). Dalším účinným řešením pro úsporu vody jsou baterie s perlátorem. Perlátor mísí vodu se vzduchem, díky čemuž jí kohoutkem proteče o 40 – 70 % méně. Vytékající voda působí měkce, ale přitom si zachovává dostatečný proud. Perlátory jsou buď zabudované, kdy baterie obsahuje speciální vzduchové trysky, nebo je lze koupit jako samostatný nástavec, který je snadno našroubovatelný jako koncovka stávající baterie (tzb-info.cz). Eco perlátory Hippo s funkcí autostop udává snížení spotřeby vody až o téměř 90 %. Výhodou této funkce je, že na základě osobního nastavení přestane voda téct v rozmezí 2 – 20 sekund bez stisknutí tlačítka. Cena Eco perlátoru Hippo se pohybuje od 120 do 200 Kč (bionebe.cz). 29

Také využívání šedé vody (odpadní vody) může přispět k šetření nákladů v ubytovacím zařízení. Šedá voda je pojem, který zahrnuje odpadní vody méně zatížené znečištěním, odtékají zejména z koupelen – umyvadel, van, sprch apod. Šedá voda se může po jisté úpravě využít jako voda provozní, především pro splachování záchodů, pisoárů, úklid a zalévání zahrad (tzb-info.cz). Je nutné se zaměřit i na způsob a stupeň znečištění odpadních vod. Stupeň znečištění mohou snížit opatření, kterými jsou například používání tekutých pracích prostředků místo práškových, zbytky jídel a olej by se měly likvidovat předepsaným způsobem. Zastaralé nebo chybně navržené lapače tuku jsou nejčastějším prohřeškem provozů ubytovacích zařízení a restaurací. Nefunkční lapač tuků, má za následek nevyhovující emisní limity odpadních vod a v dnešní době nemalé sankce od vodoprávního úřadu nebo správce kanalizace (biosystemy.cz). II. Úspora energie. Zaměříme-li se na úsporu energie, můžeme provést změny a zavést opatření v rámci topení, osvětlení, klimatizace atd. Ubytovací zařízení se při úspoře energie rozhodují různě. Některá jednají podle toho, co je právě nejnaléhavější, jiní naopak koukají na co nevětší úsporu při nejnižších nákladech (Patúš, Gúčik, 2005, s. 96). Náklady na vytápění, ventilaci a klimatizace se pohybují v rozmezí 25 – 50 % celkových nákladů na energii. Hlavním předpokladem snížení nákladů je vhodná budova, která splňuje náročné tepelně-technické požadavky. Druhým předpokladem je redukce velkých a nedostatečně využívaných prostor, které je třeba vytápět. K úspoře může pomoci i možnost centrální regulace teploty a využívání odpadového tepla, které vzniká v chladících a mrazících skladech (Patúš, Gúčik, 2005, s. 97). Regulace teploty v hotelových pokojích během úklidu nebo údržby, zatažení nebo roztažení rolet podle potřeby jsou opatření, která s sebou nenesou žádné další náklady a mohou být provedeny personálem. Základem šetření energií by měla být samotná budova ubytovacího zařízení. Už při výstavbě nového zařízení je jedním z bodů rozhodování ten, zda postavit tzv. pasivní budovu. Definice pasivní budovy je postavena na jeho energetické potřebě. Stavby jsou navrženy k použití co možná nejméně energie a jsou úsporné především díky kvalitním stavebním a izolačním materiálům, které pomáhají zabránit tepelným ztrátám (paroc.cz). 30

Mezi ekologicky šetrné zdroje energie patří bezesporu geotermální, která je nejstarší energií na Zemi. Tato energie v hloubce do 400 metrů může být zdrojem nejen pro vytápění, ale i pro chlazení s velmi nízkými provozními náklady. Správně fungující geotermální systém nevyžaduje téměř žádné provozní náklady a jeho životnost je dlouhá. Ačkoliv může být vstupní investice o něco vyšší než u běžného kotle a chladicího zařízení, díky nízkým nákladům je amortizace kratší. Takovéto geotermální systémy jsou efektivnější, jejich montáž je v porovnání s oddělenými systémy vytápění a chlazení jednodušší. Zároveň pracují na nízkých teplotách při vytápění a na vysokých teplotách při chlazení. Tak může teplené čerpadlo pracovat efektivněji, čímž se snižuje spotřeba energie a tedy i celkové provozní náklady (uponor.cz). Neopomenutelným bodem při úspoře energie je osvětlení. Značných úspor lze dosáhnout výměnou klasických žárovek za kompaktní, které mají ve srovnání se standardními klasickými žárovkami o 60 až 80 % vyšší energetickou účinnost. Také průměrná životnost těchto žárovek je více než desetkrát delší než u klasických. Při jejich likvidaci je možné zdarma vysloužilé zářivky vrátit do většiny elektro obchodů a umožnit tak recyklaci až 90 % všech materiálů a 95 % rtuti obsažených ve výrobcích (odbornecasopisy.cz). Na trhu fungují také LED technologie (Light Emitting Diode), které jsou v mezi světelnými zdroji nejúspornější. Ušetří více než polovinu energie než již zmíněná kompaktní žárovka. Jedná se ve své podstatě o polovodičové destičky, které mění elektrický proud na světlo. Jejich největší výhodou je jejich extrémně dlouhá životnost až 50 000 hodin. Další výhodou je jejich rozmanitost. Na trhu jsou dostupné v mnoha tvarech, barvách, velikostech, jsou odolné vůči otřesům, nárazům a chladu, nevyzařují téměř žádné teplo (t-led.cz). V tabulce 7 jsou tyto aspekty porovnány a lze konstatovat, že LED žárovky jsou pro provoz ubytovacího zařízení nejvýhodnější.

31

Tabulka 7: Porovnání parametrů světelných zdrojů Klasická žárovka

Kompaktní žárovka

LED

Životnost (hod.)

1 000

8 000

50 000

Úspornost provozu

Nízká

Střední

vysoká

Svítivost (lm/W)

13

50

80 a více

Ekologická zátěž (rtuť)

ne

ano

ne

Zdroj: Vlastní zpracování podle t-led.cz, 2015.

Dalším podstatným faktorem při řešení osvětlení je také spotřebovaná energie. Za 1 kWh (kilowatthodinu) zaplatíme okolo 5 Kč. Za těchto 5 Kč můžeme svítit klasickou žárovkou (60W) po dobu 17 hodin (1000/60W = 16,6 hod). LED žárovkou s podobným světelným výkonem můžeme za těchto 5 Kč svítit před 125 hodin (1000/8W = 125 hodin). Svítí-li 60W žárovkou ubytovací zařízené 6 hodiny denně – ročně je to 2 190 hodin. Dostáváme se na spotřebu 131,4 kWh, za kterou zaplatí energetické společnosti 656 Kč. Za provoz 8W LED žárovky by to pak bylo 114 Kč. Jestliže započítáme na kupní cenu žárovek, dostaneme výsledky patrné v tabulce 8 (digilidi.cz): Tabulka 8 : Úspory s LED žárovkou Klasická žárovka

LED

Cena 1. rok (pořízení + spotřeba)

11 Kč + 656 Kč

249 Kč + 114 Kč

Cena 2. rok (pořízení + spotřeba)

11 Kč + 656 Kč

0 Kč + 114 Kč

Celkem za dva roky provozu

1 334 Kč

477 Kč

Úspora s LED

1 334 Kč – 477 Kč = 857Kč

Úspora za pět let provozu

3 335 Kč – 819 Kč = 2 516 Kč

Úspora za deset let provozu

6 571 Kč – 1 389 Kč = 5 182 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování podle digilidi.cz.

32

Další možností úspory v úseku energií je využívání automatických vypínačů světel. Světla mohou být aktivována pouze na určený časový úsek například pohybem. Tato varianta je využitelná na místech v ubytovacím zařízení nebo jeho přilehlém okolí, kde je frekvence pohybu lidí nižší a není třeba, aby se osvětlovala permanentně. Většina ubytovacích zařízení vyšší třídy využívá k otevírání dveří čipové karty nebo karty s magnetickým pruhem. Karta umožní vstup hotelového hosta do pokoje a po jejím vložení do zdířky u dveří dochází k aktivování světel, televizoru, klimatizace apod. Naopak po vyjmutí karty ze zdířky se automaticky vypnou všechna zařízení, včetně světel. Není tedy nutné vypínat každé zvlášť, zabrání se tím opomenutí vypnutí světel nebo některého z přístrojů. Druhou největší oblastí spotřeby energie po vytápění je příprava teplé vody. V ubytovacích zařízeních se musí voda pro gastronomický provoz připravovat odděleně od vody určené pro hotelové pokoje a umývárny zaměstnanců. Na spotřebu energie nutnou pro přípravu teplé vody má vliv i teplota vody, která vystupuje z vodovodního potrubí. Ke zvýšení její teploty je možné využít odpadové teplo z už teplé vody, která proudí do kanalizace (Patúš, Gúčik, 2005, s. 98-99). Ohřívače vody by pak měly být umístěny co nejblíže k místu spotřeby vody, protože pokud je potrubí příliš dlouhé (2 m a více), dochází k vysokým tepelným ztrátám vody. Takové ztráty nejsou přípustné, jelikož samotná příprava teplé vody má 10 – 30% podíl na celkovém účtu za všechny energie (podnikatel.cz). Většina ubytovacích zařízení nedisponuje vlastní prádelnou a využívá proto služeb externích firem. Tzv. outsourcing je zajímavou alternativou pro ubytovací zařízení, která mají ve svém okolí prádelnu, která dokáže rychle reagovat na aktuální a akutní situace. Existují i varianty, kdy si ubytovací zařízení ložní prádlo pouze pronajímá od prádelenské společnosti a ta se pak stará i o jeho čistotu. Mnohá ubytovací zařízení varianty kombinují, mají vlastní malou prádelnu pouze pro ubytované hosty a zaměstnance. Ložní prádlo a ručníky pak přenechávají externím firmám. III. Odpadové hospodářství. Většina ubytovacích zařízení produkuje velké množství pevného odpadu, který většinou zahrnuje lahve, plechovky, obalové sklo, odpad z kuchyně a venkovních prostor, starý nábytek a zařízení, apod. Producenti odpadu mají v mnoha zemích ze zákona povinnost postarat se o odpad, aby bylo zajištěno, že bude ukládán na bezpečných místech. Úkolem pro ubytovací zařízení je v první řadě 33

redukovat na minimum užívané materiály, recyklovat a vracet k opětovnému užití (NFHR, s. 40). Každé ubytovací zařízení, které projevuje zájem o životní prostředí, by mělo uvést do praxe některá opatření (NFHR, s. 42): – zveřejnit návod pro třídění a recyklaci skla, hliníku a jiných kovů, papíru a odpadu z plastických hmot; – objednávat tolik, aby byl redukován odpad; – užívat znovu použitelný materiál nebo přírodní materiály; – opotřebované ručníky, prostěradla zpracovat na čisticí hadry, prádelenské pytle, zástěry, apod.; – redukovat spotřebu papíru kopírováním na obě strany, využíváním popsaných papírů na vzkazy, odstraněním administrativních úkonů; – mít neustále seznam všech používaných škodlivých látek (bělicí látky, čističe, žíraviny, pesticidy, insekticidy, rozpouštědla, mořidla, lepidla, oleje, benziny,…) a vypracovat pro zaměstnance manuál pro jejich skladování a používání; – postupně vyřazovat škodlivý materiál tam, kde je to možné. Takovýchto doporučení a opatření existuje mnoho. Je jen na managementu, jak si poradí se situací a jak velké úsilí do odpadového hospodářství vloží. Další možností je vyřazení produktů na jedno použití. Je mnohem efektivnější a úspornější používat například cukřenky, než zvlášť balený cukr. Stejně tak marmelády a med, které si host může nabrat z ekonomického balení, ze sklenice a není třeba pak řešit po každém jídle, co s odpadem. Výhodné jsou látkové ubrousky a ubrusy, nabíjecí baterie apod. Obdobné je to pak i u produktů osobní hygieny. Je mnohem šetrnější používat dávkovače mýdel a šamponů než produkty zvlášť balené. Snižují se nejen negativní dopady na životní prostředí a náklady na likvidaci odpadu, ale také je i mnohem víc ekonomické objednávat produkty a potraviny ve velkospotřebitelském množství. IV. Nákup produktů. Přemýšlet ekologicky je zapotřebí i u nákupu produktů do ubytovacího zařízení. Je široce rozšířeným názorem, že recyklací chráníme přírodu. Zastánci recyklace často také tvrdí, že je možné šetřit i konkrétní surovinu, např. 34

dřevo, rudy nebo ropu (Čamrová, 2007, str. 231). Je tedy zřejmé, že je v nejlepším zájmu nákup recyklovaných produktů. Tyto produkty šetří životní prostředí a jsou ekonomičtější. Aby byla podporována i ekonomika regionu, doporučuje se ubytovacím zařízením využívat služeb místních dodavatelů. Nejenomže finance plynou do místní ekonomiky, ale také se snižuje cena za dopravu a uskladňování produktů. Šetří se i životní prostředí, jelikož se produkty nemusí dopravovat na dlouhé vzdálenosti a snižuje se tak množství škodlivých látek produkovaných během přepravy. Podstatné je i rozhodnutí, zda využívat produkty s označením „eko“ popřípadě takové, které nesou jistou eko certifikační značku. Takovéto produkty byly vyrobeny s ohledem na životní prostředí, jejich využívání je šetrné a i jejich následné vyřazení je ekologicky šetrné. Výběrem a později i nákupem produktů s certifikací nebo označením o šetrnosti k životnímu prostředí, se hotel prezentuje jako ten, kdo bere ohledy na své okolí a Zemi. Pro mnohá ubytovací zařízení tento fakt představuje konkurenční výhodu. V. Komunikace a vzdělávání hostů, zaměstnanců: Pravidelné rozhovory se zaměstnanci, školení na téma životního prostředí, myšlenky, výměny zkušeností mezi kolegy jsou malými, ale důležitými kroky k ochraně životního prostředí. Hostům je třeba poskytnout vypovídající písemné informace o rozumném ekologickém chování, s případnou doplňující prosbou na návrhy ke zlepšení (Křížek, Neufus, 2011, s. 160). Zaměříme-li se na komunikaci a vzdělávání hostů, musíme najít takovou formu a variantu, která bude přístupná a příjemná oběma stranám. Jednou z variant je umístění informačních štítků a letáků v samotném pokoji, které informují o původu produktů, jeho vlivu na životní prostředí a o způsobu, jak s ním zacházet. Vhodným příkladem je informační visačka v koupelně, která vysvětluje, jak se chovat v případě, že host vyžaduje výměnu ručníků. Toto opatření vede ke snížení spotřeby vody a energie zbytečným praním. Na pokojích se také objevují odpadkové koše zvlášť na papír a ostatní odpad, informace o tom, jak se zbavovat obalů od léků, baterií a ostatních problémových odpadků. Aby bylo zamezeno uspání odpadů, jsou v koupelnách umisťovány odpadkové koše nebo speciální sáčky na dámskou hygienu a ostatní odpadky. Jestliže se v pokoji neobjevují jednoúčelové balení kosmetických

35

produktů, hostovi je předložena skrytá informace, že se ubytovací zařízení zapojuje do ochrany životního prostředí (Křížek, Neufus, 2011, s. 157 –160). Ideálním prostorem pro informování hostů jsou kromě pokojů prostory recepce a lobby. Různé letáky, brožury, informační prospekty, které si host může během čekání prolistovat, seznámit se s ekologickou aktivitou ubytovacího zařízení. Samozřejmě jsou veškeré tyto tiskoviny na recyklovaném papíře. Stejně jako mají možnost vyjádřit se zaměstnanci, měli by i hosté dostat prostor k vyjádření svého názoru. Ať už pochvaly nebo návrhu na zlepšení.

1.2.1 Výhody a nevýhody green managementu Ubytovací zařízení musí splnit jistá kritéria, aby se mohlo stát certifikovaným ekologickým zařízením. V některých případech se zařízení nepodaří kritéria splnit, přesto však chce svým fungováním a jednáním přispět k ochraně životního prostředí. Snaha realizovat green management podle jednotlivých fází realizace (viz str. 25), s sebou nese jisté výhody i nevýhody (Kašpárková, 2014, s.19; tabulka 9): Výhody: Snížení nákladů na provoz. Provoz zařízení, které uplatňuje prvky green managementu, je z dlouhodobého hlediska finančně méně náročný a díky úsporám energie, vody a jiných materiálů dokáže snížit své provozní náklady na minimu. Vylepšení image hotelu. Ubytovací zařízení, které se prezentuje a funguje na základech ekologického managementu, se u potencionálních hostů, obchodních partnerů, dodavatelů i u společnosti jeví jako starostlivé, pečující a zodpovědné. Podpora místních výrobců a dodavatelů. Jestliže ubytovací zařízení využije služeb místních dodavatelů a výrobců, zlepší se ekonomika celého území, které se může stát atraktivní destinací pro turisty. Zvýšení konkurenceschopnosti. Zařízení, které uplatňuje prvky green managementu, může působit proti svým konkurentům jako zodpovědnější a starostlivější. Tento zájem se může projevit nejen v ohledu na životní prostředí, ale také vzhledem k potencionálním hostům.

36

Nevýhody: Výše vynaložených investic. Prvotní investice do jednotlivých prvků nebo do zavedení samotného green managementu mohou být finančně náročnější, avšak s postupem času se vrátí v podobě snížení celkových provozních nákladů. Delší doba návratnosti investic. Na splnění cílů vytyčených green managementem je potřeba určité časové období. Zavedení prvků green managementu s sebou přináší redukci nákladů na provoz, avšak až v delším časovém horizontu. Tabulka 9 : Vybrané výhody a nevýhody green managementu Výhody

Nevýhody

– snížení nákladů na provoz

– výše vynaložených investic

– vylepšení image hotelu

– delší doba návratnosti investic

– prodloužení životaschopnosti životního prostředí v okolí hotelu – dobrý pocit – podpora místních výrobců a dodavatelů

– ekologická nezainteresovanost českých turistů – vyšší cena ekologických materiálů a prostředků – některé technologie jsou náročné na prostor, zaškolení zaměstnanců a obsluhu

– zvýšení konkurenceschopnosti – získání nových zákazníků Zdroj: Vlastní zpracování podle: Kašpárková, 2014, s. 20.

37

2 Analýza uplatňování prvků ekologického v ubytovacích zařízeních v kraji Vysočina

managementu

Uplatňování prvků ekologického managementu by se mělo stát běžnou praxí v ubytovacích zařízeních, chtějí-li svým provozem chránit životní prostředí a podporovat tak trvale udržitelný cestovní ruch. Analýza těchto prvků v Kraji Vysočina je podstatná pro určení současného stavu v ubytovacích zařízeních a pro zjištění možných příležitostí ke zlepšení.

38

2.1 Komparace vybraných zkoumaných měst

údajů

a

stručná

charakteristika

Jihlava je se svými 50 521 obyvateli nejlidnatějším městem Kraje Vysočina, zároveň i krajským městem. Třebíč, Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Žďár nad Sázavou jsou okresní města, která ačkoliv nemají počet obyvatel přes 50 000, jsou stejně významná pro oblast cestovního ruchu v Kraji Vysočina (tabulka 10). Tabulka 10: Porovnání vybraných charakteristik daných měst Jihlava počet obyvatel katastrální výměra (ha) nadmořská výška (m.n.m.)

Třebíč

Havlíčkův Brod

Žďár nad Sázavou

Pelhřimov

50 521

36 880

23 306

16 149

21 467

8 824

5 760

6 496

9 528

3 701

516

406

422

498

580

počet ubytovacích 18 21 15 9 12 zařízení Zdroj: Vlastní zpracování podle turistických informačních center jednotlivých měst a vdb.czso.cz, 2015.

a) Jihlava. Jihlava je statutární město, které se svými cca 51 000 obyvatel leží na historické zemské hranici Čech a Moravy. Tímto bývalým královským městem protéká řeka Jihlava a celé Jihlavsko se vyznačuje malebnou a zachovalou krajinou Českomoravské vrchoviny (hotely.cz). b) Třebíč. Okresní město Třebíč se rozkládá na obou březích řeky Jihlavy jihovýchodně od krajského města Jihlavy. Významné středisko Moravy je položeno v nadmořské výšce 329 m.n.m. a je obklopeno Českomoravskou vrchovinou. Třebíč je důležitým hospodářským, politickým a především kulturním centrem jihozápadní Moravy (hotely.cz). c) Havlíčkův Brod. Území Havlíčkova Brodu vzniklo jako Smilův Brod ve 13. století podle jeho zakladatele Smila z Lichtenburka. Ve 14. století bylo město přejmenováno na Německý Brod a tento název si neslo až do roku 1945. Na základě zdejšího dlouholetého působení Karla Havlíčka Borovského pak oblast získala současný název. Havlíčkův Brod tvoří původně Stará rychta a nynější Nová radnice s novobarokním průčelím. Dominantou městského parku Budoucnost je pak socha již zmiňovaného K. H. Borovského (hotely.cz). 39

d) Pelhřimov. Město Pelhřimov, někdy nazývané také jako brána Vysočiny, leží v západním výběžku Českomoravské vrchoviny. Se svými 17 000 obyvatel patří k menším městům České republiky. V 16. Století byl Pelhřimov povýšen na královské město a jeho následný rozvoj byl zastaven až v období stavovského povstání a následným požárem. Na přelomu 19. A 20. Století se ve městě vystřídala řada významných osobností a město se tak stalo historicky i architektonicky zajímavým (hotely.cz). e) Žďár nad Sázavou. Srdcem Českomoravské vysočiny je krásné okresní město Žďár nad Sázavou, který leží na horním toku řeky Sázavy. Celé město je obklopeno malebnou krajinou chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, které jsou pokládány za nejčistší a nejkrásnější místo Čech (hotely.cz).

40

2.2 Cíl a metodika výzkumu Cílem bakalářské práce je analýza uplatňování prvků ekologického managementu v ubytovacích zařízeních v kraji Vysočina. Data byla získána pomocí primárního výzkumu, který byl realizován dotazníkovým šetřením v písemné podobě. Většina dotazníků byla vyplněna přímo v místě ubytovacího zařízení, což vedlo k přesnějšímu zodpovězení některých otázek. Také zde byla možnost problematiku objasnit, zeptat se na dodatečné otázky a zjišťovat názory konkrétních osob. Některé dotazníky byly rozeslány elektronickou poštou. Tyto dvě varianty byly zvoleny s cílem vyšší návratnosti vyplněných dotazníků. Všechny dotazníky byly anonymní, nikde se neobjevují jména osob ani názvy ubytovacích zařízení. Sběr dat pro potřeby bakalářské práce proběhl primárním výzkumem od července 2015 do října 2015. Cílovou skupinou byla ubytovací zařízení ve zmíněných městech kraje Vysočina, jednalo se pak převážně o ubytovací zařízení kategorie hotel a penzion. Za sekundární byly použity jak zdroje tištěné odborné knihy, periodika a časopisecká literatura. Oslovili jsme 71 ubytovacích zařízení ve zmíněných městech kraje Vysočina, návratnost byla 50 dotazníků (70 %). Z tabulky 11 je patrné, z jakých měst bylo kolik dotazníků. Tabulka11: Vyplněné dotazníky v jednotlivých městech počet dotazníků

Jihlava

Třebíč

Havlíčkův Brod

Pelhřimov


11

14

11

6

8

Zdroj: Vlastní zpracování, 2015.

41

Z celkového souboru 50 dotazovaných je 28 % respondentů z Třebíče, shodně po 22 % je z Jihlavy a Havlíčkova Brodu. Na celkovém počtu se také podílel 16 % Žďár nad Sázavou a 12 % Pelhřimov (graf 3). Graf 3: Podíl jednotlivých měst na vytvoření základního souboru

22%

Jihlava

28% 22%

Třebíč Havlíčkův Brod

16% 12%

Pelhřimov Žďár nad Sázavou


Úvod dotazníku podával základní informace o účelu výzkumu, seznamoval respondenty s osobou tazatele a cílem bakalářské práce. Jestliže byl dotazník vyplňován přímo v místě ubytovacího zařízení, dostali vedoucí pracovníci, manažeři nebo pracovníci recepce jednu kopii k nahlédnutí, otázky jim pak byly pokládány a odpovědi zaznamenávány zvlášť. Tato varianta často znamenala následující konverzaci o problematice a také se nabízela možnost ptát se na další doplňující otázky. Samotné tělo dotazníku tvořilo 12 otázek. Prvních pět uzavřených a polootevřených otázek se zaměřovalo na specifikaci ubytovacího zařízení, jeho zařazení k určité kategorii a třídě, zjišťovala se kapacita pokojů. Další otázky zjišťovaly postoj a názor ubytovacího zařízení k ekologii a ekologickému managementu. Respondentům byla dána i možnost samostatného vyjádření se k dané problematice. Otázky č. 8 a 9 pak analyzovaly konkrétní prvky ekologického managementu a jejich aplikaci v zařízení. Následovala otázka, která se zaměřovala na znalosti ekocertifikací a ekoznaček. Závěru dotazníku zkoumal postoj 42

ubytovacího zařízení k ekologickému managementu jako celku a jeho výhody a nevýhody. Na závěr dostali respondenti možnost, prostor vyjádřit se ke zkoumané problematice. Ačkoliv jim byla otázka předložena v písemné formě, často se rozvinula zajímavá konverzace, která v sobě nesla nejen názory k ekologickému managementu a jeho prvkům.

43

2.3 Analýza prvků zařízeních

ekologického

managementu

v ubytovacích

46 % dotazovaných ubytovacích zařízení byly penziony, 44 % tvořily hotely, 6 % naleží ubytovacímu zařízení, které se označuje jako hostinec a 4 % pak apartmány. Tato označení, hostinec a apartmán, nesou ubytovací zařízení už ve svém názvu a i po komunikaci s vedoucími zařízení mi bylo sděleno, že se takto prezentují a nepřejí si být označovány jako penzion nebo hotel (graf 4). Graf 4: Kategorie ubytovacích zařízení

44% 46% 6%

Hotel

4%

Penzion

Apartmán

Hostinec


Graf 5: Počty respondentů podle města a kategorie ubytovacího zařízení 14%

14%

7 6 5

10%

10%

10%

8%

4

6%

6%

3

6% 6%

6%

4%

2 1 0 Jihlava

Třebíč hotely

Havlíčkův Brod penziony

Pelhřimov


jiná ubytovací zařízení


44

70 % analyzovaných objektů se neřadí k žádné třídě ubytovacího zařízení. Podle informací zjištěných v některých ubytovacích jednotkách je to z důvodu, že v menších městech, kde není konkurence až tak silná, není třeba usilovat o zařazení do konkrétní třídy. Potenciální hosté nemají tak široký výběr možností, rozhodujícím faktorem je spíše cena než kategorie a třída ubytování. Z grafu 6 je patrné, že ta zařízení, která spadají do určité třídy, jsou nejčastěji typu Standard. Ve zkoumaném vzorku se objevily i tři jednotky s označením Economy a dvě s označením First Class (graf 6). Graf 6 : Třída ubytovacího zařízení 70% 35 30 25 20 15

20%

10 6%

5

4%

0

0

0 Tourist

Economy

Standard

First class

Luxury

Nezařazeno


Téměř absolutní většina zkoumaného vzorku (99 %) funguje na trhu samostatně, není součástí žádného hotelového řetězce. Pouze jedno ubytovací zařízení patří k hotelovému řetězci. Shledává tuto pozici jako výhodnou co se týče reklamy, marketingu a vedení společnosti. Ubytovací zařízení fungují na stejném principu jako jednotky v řetězci, používá stejné vybavení, prezentuje se stejným motem. Ostatní ubytovací zařízení ze zkoumaného vzorku jsou na svou pozici samostatné jednotky hrdí, jsou spokojeni s možností měnit věci v zařízení podle svého soudu a jsou rádi za svou autenticitu.

45

Výzkumu se účastnila ubytovací zařízení s odlišným počtem pokojů. Můžeme sledovat v grafu 5, že nejvíce, 29 ubytovacích zařízení zkoumaného vzorku, tedy 58 %, má počet pokojů v rozmezí 5 – 20. Kapacitní rozmezí 21 – 40 pokojů zahrnuje 16 zařízení, tedy 32 %. Ostatní kapacitní rozmezí jsou víceméně zanedbatelných hodnot. Opět se ukazuje fakt, že zkoumaná města mají malou rozlohu na to, aby v nich fungovalo ubytovací zařízení, které má velké kapacity počtu pokojů (graf 7). Graf 7: Kapacita ubytovacích zařízení 58% 30 25 32%

20 15 10

6% 5

0%

4%

0 5 – 20 pokojů 21 – 40 pokojů 41 – 60 pokojů 61 – 99 pokojů

100 a více pokojů


V každém městě se nachází ubytovací zařízení s různými kapacitami pokojů. Tabulka 12 podává přehled o jednotlivých počtech pokojů v konkrétním městě. Tabulka 12: Počty ubytovacích zařízení podle počtu pokojů v jednotlivých městech 5 – 20 pokojů

21 – 40 pokojů

41 – 60 pokojů

100 a víc pokojů

Jihlava

7

4

–

–

Třebíč

7

5

1

1

Havlíčkův Brod

8

2

1

–

2

–

–

2

1

1

Pelhřimov 4 Žďár nad 4 Sázavou Zdroj: Vlastní zpracování, 2015.

46

100 % dotazovaných zastává názor, že ekologická ubytovací zařízení mohou přispět ke zlepšování životního prostředí. Tato shoda ukazuje na fakt, že si jsou zaměstnanci i manažeři vědomi toho, že mají možnost chránit životní prostředí. Právě tento fakt může být prvním krokem k úspěšnému zavedení ekologického managementu do ubytovacích zařízení. Ten, podle mého názoru, může fungovat jen tehdy, ztotožní-li se s ním minimálně vedení ubytovacího zařízení. Ačkoliv jsou si jednotlivá ubytovací zařízení ze zkoumaného výběru vědoma, že mohou ochránit správným vedením i životní prostředí, ani jedno z nich nemá zpracovanou koncepci ekologického managementu. Pouze ve třech případech, tedy v 6 %, management nebo vedení hotelu přemýšlí o zavedení ekologických prvků do běžného provozu, avšak doposud žádná taková koncepce nefunguje v praxi. V tomto případě byl zarážející až negativní přístup některých členů managementu a vedoucích pracovníků, kteří se účastnili výzkumu. Tvrdili, že v zavádění jakýchkoliv ekologických prvků nespatřují žádnou výhodu.

47

100 % dotazovaná ubytovací zařízení třídí odpad. Následuje 41 zařízení (82 %), která se snaží snižovat spotřebu vody a 37 zařízení (62 %), která se snaží snížit spotřebu elektrické energie. 26 ubytovacích zařízení (52 %) má snahu snižovat spotřebu chemických prostředků.

Pouhých 19 zařízení (38 %) se snaží komunikovat a

vzdělávat své zaměstnance a hosty o možnostech ochrany životního prostředí. Ačkoliv mi bylo sděleno, že mezi zaměstnanci funguje komunikace velice dobře a to i co se týče ekologie a ochrany životního prostředí, velké množství jednotek má problém komunikovat tyto snahy svým hostům. Právě zde může být nedostatek, který je třeba odstranit, aby zavedení ekologického managementu mělo význam nejen pro ubytovací zařízení, ale zasáhlo i širší veřejnost a potenciální hosty (graf 8). Graf 8: Prvky ekologického managementu uplatňované v ubytovacích zařízeních v Kraji Vysočina 100% 50 82%

45

62%

40 35

52%

30 25

38%

20 15 10 5 0 Třídění odpadu

Snižování spotřeby elektrické energie

Snižování spotřeby vody

Snižování spotřeby chemických prostředků

Komunikace a vzdělávání zaměstnanců a hostů


48

Nejčastěji uplatňovaným prvkem ekologického managementu ve městě Jihlava je třídění odpadu (100 %). 90 % zařízení v Jihlavě se pak snaží o snižování spotřeby vody, 73 % o snižování spotřeby energie. Shodně, 55 % respondentů komunikuje a vzdělává zaměstnance a hosty o svém ekologickém snažení a snaží se o snížení spotřeby chemických prostředků (graf 9). Graf 9: Prvky ekologického managementu uplatňované v ubytovacích zařízeních v Jihlavě

komunikace a vzdělávání zaměstnanců a hostů

55%

snižování spotřeby chemických prostředků

55%

90%

snižování spotřeby vody

73%

snižování spotřeby energie

100%

třídění odpadu 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12


49

100 % ubytovacích zařízení v Třebíči třídí odpad. Dalším prvkem ekologického managementu, který je v tomto městě uplatňován, je snižování spotřeby vody (86 %). Snižování spotřeby energie je uplatňováno v 64 % zkoumaných ubytovacích zařízení v Třebíči. Snaha o snížení spotřeby chemických prostředků (50 %) a komunikace a vzdělávání hostů a zaměstnanců (38 %) jsou další prvky, které se v ubytovacích zařízeních v Třebíči uplatňují (graf 10). Graf 10: Prvky ekologického managementu uplatňované v ubytovacích zařízeních v Třebíči

komunikace a vzdělávání zaměstnanců a hostů


36%

50%

86%



třídění odpadu

64%

100% 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15


50

Třídění odpadu (100 %) a snižování spotřeby vody (81 %) jsou nejčastější prvky ekologického managementu uplatňované v Havlíčkově Brodě. Následuje snižování spotřeby

energie

(63

%)

a

snižování

spotřeby

chemických

prostředků

(46 %) (graf 11). Graf 11: Prvky ekologického managementu uplatňované v ubytovacích zařízeních v Havlíčkově Brodě

27%

komunikace a vzdělávání hostů a zaměstnanců

46%


81%


63%


100%


1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12


51

100 % zkoumaných ubytovacích zařízení v Pelhřimově třídí odpad. Snižování spotřeby vody (67 %) je dalším uplatňovaným prvkem. Snižování spotřeby chemických prostředků (50 %) je prvkem, který je uplatňovaný častěji než snižování spotřeby energie (33 %) a komunikace a vzdělávání hostů a zaměstnanců (33 %) (graf 12). Graf 12: Prvky ekologického managementu uplatňované v ubytovacích zařízeních v Pelhřimově 33%


50%


67%


33%


100%


1

2

3

4

5

6

7

Zdroj. Vlastní zpracování, 2015.

52

Po třídění odpadu (100 %) je druhým nejvyužívanějším prvkem ekologického managementu v ubytovacích zařízeních ve Žďáře nad Sázavou snižování spotřeby vody (75 %). Snižování spotřeby energie (63 %), snižování spotřeby chemických prostředků (50 %) a komunikace a vzdělávání hostů a zaměstnanců (38 %) jsou další realizované prvky v ubytovacích zařízeních ve Žďáře nad Sázavou (graf 13). Graf 13: Prvky ekologického managementu uplatňované ve Žďáře nad Sázavou

38%


50%


75%


63%


100%


1

2

3

4

5

6

7

8

9


53

Zaměříme-li se na uplatňované prvky ekologického managementu, podle kategorií ubytovacího zařízení, z grafu 14 můžeme konstatovat, že hotely a penziony ze zkoumaného výběru uplatňují prvky téměř ve shodném množství. Celkový počet zkoumaných zařízení v kategorii hotel je 22 a penzionů je 23. Ostatních ubytovacích zařízení bylo v základním analyzovaném výběru 5. Lze tedy říct, že nezáleží na kategorii ubytovacího zařízení, ale především na přístupu vedoucích pracovníků, jak se k dané problematice postaví. Graf 14: Uplatňované prvky ekologického managementu podle kategorií ubytovacího zařízení 20% 21%

Komunikace a vzdělávání zaměstnanců a hostů

36% 20% 56% 54%

Snižování spotřeby chemických prostředků 60%

82% 86%

Snižování spotřeby vody 40%

78% 77%

Snižování spotřeby elektrické energie 100%

100% 100%

Třídění odpadu 0 Ostatní ubytovací zařízení

5 Penziony

10

15

20

25

Hotely


54

Nejvíce využívané ekologické opatření je používání úsporných žárovek, které šetří energii. Ze zkoumaného vzorku využívá toto opatření právě 32 ubytovacích zařízení, což tvoří 64 % z celkového počtu dotazovaných. Dalším opatřením, které dosáhlo 54 % je pak regulace topení v každém pokoji zvlášť. Opět poukazuje na fakt důležitosti šetření elektrickou energií. Ačkoliv všechna dotázaná ubytovací zařízení třídí odpad, pouze 33 z nich, tedy 66 % má ve svém areálu třídicí kontejnery. Po dalším dotazování jsem zjistila, že mnohé z nich nemají tak velké prostorové možnosti a využívají tedy kontejnerů, které jsou veřejně dostupné (graf 15). Graf 15:Realizovaná ekologická opatření v ubytovacích zařízeních 35

66%

64% 42%

30 25

58%

38%

20

44% 36%

32%

15 10 5 0


55

Jednotlivá uplatňovaná ekologická opatření jsou nejčastěji realizována a aplikována v objektech kategorizovaných jako hotel (graf 16). Vysvětlením tohoto jevu může být fakt, že na zařízení v této kategorii jsou kladeny větší nároky než na penziony. Dalším možným vysvětlením jsou větší finanční možnosti, kterými hotely disponují. Po komunikaci s vedoucími pracovníky, manažery a pracovníky recepce v hotelích lze shrnout, že jejich hosté očekávají vyšší standard služeb než v porovnání s penziony a je tedy vhodné jejich očekávání dosáhnout nebo se jim alespoň přiblížit. Mnozí uvedli, že některé prvky neberou ani jako ekologické opatření, spíš opatření k úsporám nákladů, které mohou být později využity pro zvyšování standardů služeb hotelu. Graf 16: Realizovaná ekologická opatření podle kategorie ubytovacího zařízení Snižování průtoku vody Upřednostňování místních dodavatelů Minimalizace výrobků na jedno použití Zelený program na ručníky v koupelně Třídící kontejnery Regulace topení v každím pokoji zvlášť Tepelná izolace oken Úsporné žárovky 0 Ostatní ubytovací zařízení

5

10 Penziony

15

20

Hotely


56

Výzkum zjišťoval mimo jiné i znalost ekologických a ekologicky zaměřených certifikátů

a

značek

mezi

vybranými

ubytovacími

zařízeními.

Každému

dotazovanému byly nabídnuty čtyři loga: Ekologicky šetrná služba, Květina, Environmentálně vhodný produkt a BIO zebra, nechyběla také možnost zmínit jakoukoliv jinou, ekologicky zaměřenou, značku. Z grafu 17 je patrné, že povědomí o předložených značkách není mezi zkoumanými ubytovacími zařízeními příliš vysoké. Graf 17 : Znalost certifikátů/ značek ubytovacími zařízeními 68% 35 30 25 20 15 10 5 0

14% 6%

2%

10%


Dotazníkový výzkum odhalil víceméně negativní postavení a názor v souvislosti se získáváním ekologického označení pro ubytovací zařízení. 98 % dotazovaných odpovědělo, že jejich ubytovací zařízení neusiluje o žádnou ekologickou certifikaci nebo označení. Důvodem byla ve 100 % odpovědí cena certifikátů, dalším důvodem, proč o značku neusilují, je velikost města, ve kterém se jejich jednotka nachází. Respondenti se shodli v 75 %, že ekologické označení není ve zkoumaném městě rozhodujícím faktorem pro potenciální hosty, podstatná je cena ubytování.

57

Ačkoliv téměř všechna ubytovací zařízení o certifikaci neusilují, shledávají výhody v uplatňování prvků ekologického managementu. Největší výhodou je bezpochyby redukce nákladů a tím pádem i zvyšování tržeb (graf 18). Graf 18: Výhody v uplatňování ekologického managementu podle ubytovacích zařízení

40

72%

35

54%

30 25 34% 20 22%

15

24%

10 5 0 Redukce nákladů

Zvýšení tržeb

Přispívání ke zlepšení životního prostředí

Konkurenční výhoda oproti jiným zařízením

Neshledávám žádnou výhodu

Zdroj: Vlastní zpracování, 2015

58

Závěr V první části práce byly vysvětleny pojmy klasifikace a certifikace ubytovacích zařízení, ekologický management, jeho výhody a nevýhody. Vysvětleny byly i vybrané prvky ekologického managementu, které byly dále v praktické části práce analyzovány. Cílem práce bylo analyzovat prvky ekologického managementu v ubytovacích zařízeních v kraji Vysočina. Nejčastějším typem analyzovaného zařízení byly penziony, 46 %, následovaly hotely, 44 %. Z výsledků můžeme konstatovat, že většina, 70 %, zkoumaných ubytovacích zařízení nespadá do žádné třídy. Tento fakt může být vysvětlen jednak negativním přístupem jednotek ke třídění do tříd, popřípadě velikostí a umístěním zařízení. Toto tvrzení podporuje i fakt, že pouze jedno ze zkoumaných ubytovacích zařízení patří do hotelového řetězce, ostatní vystupují jako samostatné jednotky. Můžeme pouze spekulovat, jaký je přístup řetězců ubytovacích zařízení, zda se sami snaží nebo nesnaží rozšířit svou působnost do zkoumané oblasti. Analyzovaný výběr ubytovacích zařízení byl prováděn ve městech, pro která není cestovní ruch hlavní doménou a zdrojem příjmů. Právě tento fakt může souviset s velikostí zkoumaných zařízení. 58 % má kapacitu pokojů v rozmezí 5 – 20, následuje 16 % zařízení s kapacitou 21 – 40 pokojů. Pouze dvě zkoumaná ubytovací zařízení mají kapacitu vyšší než 100 pokojů. Ačkoliv 100 % zkoumaných ubytovacích zařízení souhlasí s tvrzením, že ekologický management může přispět k ochraně životního prostředí, ani jedno z nich nemá zpracovanou koncepci tohoto managementu. Pouze 6 % zařízení tvrdí, že vedení o něčem podobném přemýšlí, avšak zatím neplánuje realizaci. Kladným zjištěním je bezpochyby fakt, že 100 % všech zkoumaných ubytovacích zařízení třídí odpad. Snaží se k tomu vést nejen své zaměstnance, ale zapojují i hosty objektů, kterým je v pokoji k dispozici více odpadkových košů pro třídění odpadů a také informace, jak správě s odpadem zacházet. Přes 80 % ubytovacích zařízení se také snaží snižovat spotřebu vody a elektrické energie, bohužel však většinou se záměrem úspory nákladů, nikoliv s cílem ochraňovat životní prostředí. Příležitosti ke zlepšení sledujeme u ekologických opatření typu snižování spotřeby chemických 59

prostředků a komunikace a vzdělávání zaměstnanců i hostů. Veškerá uplatňovaná ekologická opatření jsou realizována především v kategorii hotel, objevuje se tak možnost zlepšení pro kategorie penzion a ostatní typy ubytovacích zařízení. V návaznosti na snižování spotřeby energie a vody je jasným důsledkem využívání úsporných žárovek, instalace tepelných izolací oken, zavádění zeleného programu na ručníky v koupelně, snižování průtoku vody a také regulace topení v každém pokoji zvlášť. Opět můžeme konstatovat, že tyto prvky jsou realizovány především v ubytovacích zařízeních kategorie hotel, avšak ani v kategorii penzion nejsou tyto prvky opomíjeny. Příležitostí ke zlepšení je v každém případě mnoho, můžeme uvést například používání ekologicky šetrných čisticích prostředků nebo upřednostňování produktů s označením EKO. Nejčastěji využívanými prvky ekologického managementu ve zkoumaných ubytovacích zařízeních jsou třídící kontejnery, které využívá 66 % dotazovaných a úsporné žárovky, které jsou instalovány u 64 % respondentů. Zelený program na ručníky, který využívá 58 % respondentů, funguje spíš v ubytovacích zařízeních kategorie hotel Ne příliš pozitivním faktem je neznalost certifikátů a značek. 68 % zkoumaných ubytovacích zařízení se nikdy nesetkala s certifikáty a značkami jako jsou Ekologicky šetrná služba, Květina, Environmentálně vhodný produkt nebo BIO zebra. Právě tato neznalost může být jednou z příčin, proč jsou jednotlivé prvky uplatňovány v nízké míře a pouze s účelem úspory nákladů. Jako největší výhoda uplatňování prvků ekologického managementu je podle zkoumaného výběru redukce nákladů a zvyšování tržeb. Ačkoliv je ekologický management zaměřen na ochranu životního prostředí a šetření přírodními zdroji (viz str. 18), zkoumaná ubytovací zařízení by jej zavedla z důvodu redukce nákladů a šetření finančních zdrojů. Pro srovnání, redukce nákladů je spatřována jako výhoda pro 72 % dotazovaných a přispívání k ochraně životního prostředí je výhodou pouze pro 34 % ubytovacích zařízení. Jako negativní je hodnocen fakt, že 24 % dotazovaných neshledává v uplatňování prvků ekologického managementu žádné výhody.

60

Analýza prvků ekologického managementu v kraji Vysočina přinesla výsledky, které se mohou jevit jako negativní. Je ovšem třeba na ně nahlížet jako na možnosti zlepšení a příležitosti pro budoucí jednání vedoucích pracovníků a manažerů.

61

Seznam použité literatury ALEXANDER, Sarah. ZERO WASTE ALLIANCE. Green hotels: Opportunities and Resources for Success. Portland, OR, 2002. Dostupné také z: http://www.zerowaste.org/publications/GREEN_HO.PDF b. a. About Us. Hotelstars.eu [online]. EU: Hotelstars, 2015, 2015 [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://www.hotelstars.eu/index.php?id=6 b.a. All ecolabels. Ecolabel index [online]. USA: Big Room, 2015, 2015 [cit. 201512-01]. Dostupné z: http://www.ecolabelindex.com/ecolabels/?st=category/tourism b.a. Armatury pro vodovod. Tzbinfo [online]. Praha: Tzbinfo, 2014, 2014 [cit. 201512-01]. Dostupné z: http://voda.tzb-info.cz/armatury-pro-vodovod/10778-vodovodnibaterie-se-kterymi-usetrite b.a. Co je to WC STOP a k čemu slouží ? Delta [online]. Nový Jičín: Delta, 2015, 2015 [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://www.sporime-vodu.cz/sporice-vody-protoalety.php b.a. EKO perlátor HP1055 bublinkový proud. Bionebe [online]. Praha: Bionebe, 2015, 2015 [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://www.bionebe.cz/eko-perlatorhp1055-bublinkovy-proud--redukce-za-polovinu-ceny,1138.html b.a. EMAS. Cenia: Česká informační agentura životního prostředí [online]. Praha: Cenia, 2015, 2015 [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://www1.cenia.cz/www/node/373 b.a. EMAS. Ministerstvo životního prostředí [online]. Praha: MŽP, 2008–2015, 2015 [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/emas b.a. EMS. Q-com [online]. Brno: Q-com, 2015, 2015 [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://www.qcom.cz/systemy-rizeni/ems/ b.a. Energetická úspora v budovách. Paroc [online]. Praha: Paroc group, 2015, 2015 [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://www.paroc.cz/knowhow/energetickauspora/energeticka-uspora-v-budovach b.a. Energie ze země: Geotermální energie – nezávislost na energetické situaci. Uponor [online]. Praha: Uponor, 2015, 2015 [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: https://www.uponor.cz/rodinne-domy/geotermalni-energie.aspx b.a. Globální etický kodex cestovního ruchu. [online] [cit. 2015-12-01] Dostupné z: http://www.eden-czechtourism.cz/files/czech_code_of_ethics.pdf b.a. Green Management. Ministerstvo pro místní rozvij [online]. Praha: Mag consulting, 2007, 2007 [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/40090ab2-4f67-4a85-bce4-c1e78310772f/GetFile36 b.a. Havlíčkův Brod: informace o městě. Hotely [online]. Praha: Avarenta, 2015, 2015 [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://www.hotely.cz/havlickuv-brod/mesto b.a. Hotely a restaurace. Biosystemy s.r.o. [online]. Praha: Biosystemy, 2015, 2015 [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://biosystemy.cz/nase-sluzby/hotely-restaurace.htm b.a. HOTREC MISSION & PRIORITIES. Hotrec: Hospitality Europe [online]. Brusseles: HOTREC, 2011, 2015 [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://www.hotrec.eu/about-us/mission-priorities.aspx 62

b.a. Jihlava: informace o městě. Hotely [online]. Praha: Avarenta, 2015, 2015 [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://www.hotely.cz/jihlava/mesto b.a. O ekoznačení. Cenia: česká informační agentura životního prostředí [online]. Praha: Cenia, 2012, 2015 [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://www1.cenia.cz/www/node/577 b.a. OFICIÁLNÍ JEDNOTNÁ KLASIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2013–2015. [online]. [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://cms.netnews.cz/files/attachments/671805/21541-Metodika-2013-2015.pdf

b.a. Oficiální klasifikace v ČR. Hotelstars [online]. Praha: AHRČR, 2015, 2015 [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/oficialni-klasifikace-v-cr b.a. Pelhřimov: informace o městě. Hotely [online]. Praha: Avarenta, 2015, 2015 [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://www.hotely.cz/pelhrimov/mesto/ b.a. Srovnání klasických a LED žárovek (diod). T-led [online]. Praha: T-led, 2012, 2012 [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://www.t-led.cz/srovnani-zarovek-a-led-diod b.a. Technická směrnice 43 – 2013: Ubytovací služby pro turisty. 1. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2013. b.a. Třebíč: informace o městě. Hotely [online]. Praha: Avarenta, 2015, 2015 [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://www.hotely.cz/trebic/mesto b.a. Veřejná databáze. Český statistický úřad [online]. Praha: ČSÚ, 2015, 2015 [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/ b.a. What are green hotels. Green Hotels Association [online]. USA: GHA, 1995– 2015, 2015 [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://www.greenhotels.com/index.php b.a. Žďár nad Sázavou: informace o městě. Hotely [online]. Praha: Avarenta, 2015, 2015 [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://www.hotely.cz/zdar-nad-sazavou/mesto BERÁNEK, Jaromír. Moderní řízení hotelového provozu. 5., zcela přepracované vydání. Praha: MAG Consulting, 2013, 335 s. ISBN 978-80-86724-45-4. ČAMROVÁ, Lenka. Ekonomie a životní prostředí: nepřátelé, či spojenci?. 1. vydání. Alfa Publishing, 2007, 399 s. ISBN 978-80-86851-69-3.

HONEK, Lukáš. Test LED žárovek: Úsporné i výhodné? Digilidi [online]. Praha: Digilifi, 2014, 2013 [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://www.digilidi.cz/test-ledzarovek-usporne-i-vyhodne HOUŠKA, Petr. Klasifikace ubytovacích zařízení: jako způsob podpory kvality služeb v cestovním ruchu. 1. vydání. Praha: MMR ČR, 2007. ISBN 978-80-87147-00-9. CHROMÁ, Klára. Ekologické hotely v česku?: Žádný boom se zatím nekoná. Nalezeno: chytrá řešení pro každého[online]. Praha: Nalezeno, 2013, 2013 [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://www.nazeleno.cz/bio/ekologicke-hotely-vcesku-zadny-boom-se-zatim-nekona.aspx KASAVANA, Michael. Green Hospitality. Hospitality Upgrade. 2008, 2008(6/1): 140 – 148. KAŠPÁRKOVÁ, Alena. Aplikace green managementu v hotelnictví. Praha, 2014. Bakalářská práce. Vysoká škola hotelová v Praze, spol. s.r.o. Vedoucí práce Ing. Stanislava Beléšová, PhD.

63

KOŠŤÁL, Josef. Kompaktní zářivky: aneb co o nich (ne)víme. Elektro: časopis pro elektrotechniku [online]. Praha: FCC Public s.r.o., 2010, 2010 [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://www.odbornecasopisy.cz/elektro/casopis/tema/kompaktni-zarivkyaneb-co-o-nich-ne-vime--10679 KŘÍŽEK, Felix a Josef NEUFUS. Moderní hotelový management. První vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3868-0. LHOTÁKOVÁ, Zdeňka. Likvidace odpadních vod. Tzbinfo [online]. Praha: Tzbinfo, 2014, 2014 [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://voda.tzb-info.cz/likvidaceodpadnich-vod/11202-zpetne-vyuzivani-odpadnich-vod-v-domech-pro-bydleni NFHR ČR. Green Management: Praktické kroky pro řízení hotelového a restauračního zařízení. Praha.

PALATKOVÁ, Monika. SERVIS HOSPODÁŘSKÉ KOMORY PRAHY, S.R.O. Destinační management: a vytváření produktů v cestovním ruchu. Praha, 2007. Dostupné také z: http://www.mmr.cz/getmedia/7e3ddbdf-ccb7-4ef2-8633a99b05b1eb1b/GetFile9_3.pdf?ext=.pdf PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Cestovní ruch: výkladový slovník. První vydání. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. ISBN 978-80-7201-880-2. PATÚŠ, Peter a Marian GÚČIK. Manažment ubytovacej prevádzky hotela. Banská Bystrica: Slovesko-švajcarské združenie pro rozvoj cestovného ruchu, 2004.

PŠENIČKOVÁ, Ivana. Zelený turismus: (Ne)Environmentální management hotelů. Brno, 2012. Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno. Vedoucí práce Ing. Zbyněk Vlčák, PhD. VINŠOVÁ, Michaela. Jak ušetřit ve firmě na vodě?: Poradíme vám. Podnikatel.cz [online]. Praha: Cenia, 2015, 2015 [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/zrouti-energii-ve-firmach-a-jak-usetritvoda/?forceSwitch VLČKOVÁ, Zuzana. Spočítali jsme:: jak se liší náklady na spotřebiče různých energetických tříd? Radiožurnál[online]. Praha: Český rozhlas, 2015, 2014 [cit. 201512-01]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zurnalservis/_zprava/spocitalijsme-jak-se-lisi-naklady-na-spotrebice-ruznych-energetickych-trid--1309100 WEISSMAN, Arthur. A complete overview: What is a Green Hotel? Hotel Business Review [online]. USA: HotelExecutive, 2015, 2015 [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://hotelexecutive.com/business_review/199/a-complete-overview-what-is-agreen-hotel

64

Přílohy 1. Dotazník využitý pro získání primárních dat: Uplatňování prvků ekologického managementu v ubytovacích zařízeních na Vysočině Dobrý den, jmenuji se Jana Ševelová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Chtěla bych Vás poprosit o vyplnění krátkého dotazníku, který Vám zabere víc maximálně pět minut a mně pomůže vypracovat kvalitní bakalářskou práci. Veškeré informace zůstanou anonymní. Cílem práce je analýza uplatňování prvků ekologického managementu v ubytovacích zařízeních na Vysočině. Ekologie a vliv na životní prostředí se v současnosti dostávají do popředí zájmu mnoha lidí. I ubytovací zařízení mohou na tento reagovat, přispět ke zkvalitnění a ochraně životního prostředí. Tímto dotazníkem zjišťujeme Vaše názory a zkušenosti s uplatňováním prvků ekologického managementu v ubytovacích zařízeních. Děkuji Vám za Váš čas a spolupráci. 1. Lokalizace ubytovacího zařízení (vyberte právě jednu odpověď): o Jihlava o Třebíč o Havlíčkův Brod o Pelhřimov o Žďár nad Sázavou 2. Třída ubytovacího zařízení (vyberte právě jednu odpověď): o Tourist * o Economy ** o Standard *** o First Class **** o Luxury ***** 65

3. Kategorie ubytovacího zařízení (vyberte právě jednu odpověď): o Hotel o Penzion o Jiné: 4. Kapacita ubytovacího zařízení (vyberte právě jednu odpověď) o 5 až 20 pokojů o 21 až 40 pokojů o 41 až 60 pokojů o 61 až 99 pokojů o 100 a více pokojů 5. Patří Vaše ubytovací zařízení do hotelového řetězce o Ano o Ne 6. Myslíte si, že ekologická ubytovací zařízení mohou přispět ke zlepšování životního prostředí? o Ano o Ne 7. Má Vaše ubytovací zařízení zpracovanou koncepci ekologického managementu? o Ano o Ne 8. Uplatňujete ve Vašem ubytovacím zařízení některé prvky ekologického managementu? Pokud ano, uveďte které. (možno více odpovědí) o Třídění odpadu o Snižování spotřeby elektrické energie o Snižování spotřeby vody o Snižování spotřeby chemických prostředků o Komunikace a vzdělávání zaměstnanců a hostů o Žádný z uvedených prvků nerealizujeme o Jiné: 66

9. Realizujete ve Vašem ubytovacím zařízení některá z těchto ekologických opatření? (možno více odpovědí) o Úsporné žárovky o Tepelná izolace oken o Regulace topení v každém pokoji zvlášť o Třídicí kontejnery o Zelený program na ručníky v koupelně o Používání recyklovaného papíru a oboustranný tisk o Upřednostňování místních dodavatelů o Snižování průtoku vody o Používání ekologicky šetrných čisticích prostředků o Minimalizace výrobků „na jedno použití“ o Upřednostňování produktů s označením „EKO“ o Výchova zaměstnanců k ekologickému managementu o Informování hostů o ekologickém snažení

10. Znáte některé z těchto certifikátů/značek?

o Ekologicky šetrná služba

o Květina

67

Environmentálně vhodný produkt

o „BIO zebra“

o Jiné: o S žádným jsem se nesetkal/nesetkala. 11. Usilujete o získání ekologického označení pro Vaše ubytovací zařízení? o Ano o Ne, proč? 12. V čem

spatřujete

výhody

v uplatňování

ekologického

managementu

v ubytovacích zařízeních? (možno více odpovědí) o Konkurenční výhoda oproti jiným zařízením o Redukce nákladů o Zvýšení tržeb o Přispívání ke zlepšení životního prostředí o Neshledávám žádnou výhodu o Jiné:

Vaše poznámky a náměty k ekologickému managementu:

68

69

Uplatňování prvků ekologického managementu v ubytovacích zařízeních v Kraji Vysočina

Recommend Documents