Uplatňování DPH při obchodování v rámci EU a třetích zemí u vybraného podniku

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Uplatňování DPH při obchodování v rámci EU a třetích zemí u vybraného podniku Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Lenka Sabelová

Veronika Koňaříková Brno 2016

Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí paní Ing. Lence Sabelové za odborné vedení bakalářské práce, za cenné rady a připomínky, za poskytnutí času při konzultacích bakalářské práce. Mé poděkování patří i firmě CLIMAX, a. s. za poskytnuté podklady a informace. V neposlední řadě děkuji své rodině, která mě po celou dobu bakalářského studia podporovala.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Uplatňování DPH při obchodování v rámci EU a třetích zemí u vybraného podniku vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 21. května 2016

_______________________________

Abstract Koňaříková V., VAT Application in Trading within EU and Third Countries to a Selected Company. Bachelor Thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2016 This Bachelor Thesis deals with a VAT application in trading within EU and third countries to a company CLIMAX, a. s. The tax terms with a focus on VAT are explained in a theoretical part of this Thesis. According to their territorial scope, the financial deals are divided into the Czech Republic, the EU countries and the countries out of the EU, and the rights and duties resulting from the company trades are indicated. A company trading and a subsequent proposal of an in-house guideline for this company are shown in a practical part of this Thesis. Keywords Value - added tax, international trade, export, import, customs duty.

Abstrakt Koňaříková, V., Uplatňování DPH při obchodování v rámci EU a třetích zemí u vybraného podniku. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 20016. Bakalářská práce se zabývá uplatňováním DPH při obchodování v rámci EU a třetích zemí u společnosti CLIMAX, a. s. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy týkající se daní se zaměřením na DPH. Poté jsou obchodní transakce rozděleny podle územní působnosti a jsou naznačena práva a povinnosti, které z těchto obchodů společnosti vyplývají. V praktické části je zobrazeno obchodování firmy a následný návrh vnitropodnikové směrnice pro danou firmu. Klíčová slova Daň z přidané hodnoty, mezinárodní obchod, vývoz, dovoz, clo.

Obsah

9

Obsah 1

Úvod

13

2

Cíl práce

14

3

Teoretická část

15

3.1

Definice daní....................................................................................................................... 15

3.2

Historie daní ....................................................................................................................... 16

3.3

Daň z přidané hodnoty ................................................................................................... 16

3.3.1

Sazba daně ................................................................................................................ 17

3.3.2

Předmět daně........................................................................................................... 18

3.3.3

Vynětí z předmětu daně....................................................................................... 19

3.3.4

Plátce daně a poplatník, registrace k dani .................................................... 20

3.3.5

Územní působnost ................................................................................................. 21

3.4

Daň z přidané hodnoty v rámci obchodování v ČR ............................................. 21

3.4.1

Daňový systém v České republice před a po vstupu do EU ................... 21

3.4.2

Místo plnění při dodání zboží ............................................................................ 22

3.4.3

Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží ............................................................................................................................ 23

3.4.4

Režim přenesené daňové povinnosti ............................................................. 24

3.5

Daň z přidané hodnoty v rámci obchodování v EU ............................................. 24

3.5.1

Harmonizace DPH v zemích EU ........................................................................ 24

3.5.2

Místo plnění při zasílání zboží .......................................................................... 25

3.5.3

Místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu ....................... 26

3.5.4

Uskutečnění plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží do jiného členského státu .......................................................................................... 26

3.5.5

Uskutečnění plnění a povinnost přiznat daň při pořízení zboží z jiného členského státu ...................................................................................... 27

3.5.6

Osvobození při dodání zboží do jiného členského státu ......................... 27

3.5.7

Osvobození od daně při pořízení zboží z jiného členského státu ........ 27

3.6

Daň z přidané hodnoty v rámci obchodování se zeměmi mimo EU ............. 28

3.6.1

Dovoz zboží............................................................................................................... 28

10

Úvod

3.6.2

Místo plnění při dovozu zboží ........................................................................... 28

3.6.3

Uskutečnění plnění a povinnost přiznat daň při dovozu zboží ............ 29

3.6.4

Vývoz zboží ............................................................................................................... 29

3.6.5

Místo plnění při vývozu zboží ............................................................................ 29

3.6.6

Osvobození od daně při vývozu zboží ............................................................ 30

3.7

3.7.1

Clo a druhy cel ......................................................................................................... 30

3.7.2

Celní sazebník Společenství ............................................................................... 32

3.7.3

Osvobození od cla ................................................................................................... 34

3.7.4

Celní řízení při dovozu a vývozu ...................................................................... 34

3.7.5

Dodací podmínky INCOTERMS 2010 .............................................................. 36

3.8

4

Zahraniční obchod se zbožím a jeho oblasti .......................................................... 30

Statistiky mezinárodního obchodu............................................................................ 37

3.8.1

Intrastat vnitrounijní ............................................................................................ 37

3.8.2

Extrastat ve vztahu k třetím zemím ................................................................ 38

Vlastní práce 4.1

Představení společnosti ................................................................................................. 39

4.1.1

Historie společnosti ............................................................................................... 39

4.1.2

Současnost................................................................................................................. 39

4.1.3

Země, se kterými společnost obchoduje........................................................ 42

4.2

Obchodování tuzemsko .................................................................................................. 47

4.2.1 4.3 4.4

Doklady....................................................................................................................... 49

Obchod vůči zemím mimo EU ...................................................................................... 49

4.4.1 4.5

Doklady....................................................................................................................... 47

Obchod uvnitř EU ............................................................................................................. 48

4.3.1

5

39

Doklady....................................................................................................................... 52

Vnitropodniková směrnice podniku ......................................................................... 54

4.5.1

Vnitrounijní obchodní transakce...................................................................... 55

4.5.2

Dovoz zboží ze zemí mimo EU = nákupy zboží ze zemí mimo EU ....... 59

4.5.3

Vývoz = prodej do země mimo EU, příp. prodej do země EU s fyzickým odesláním do země mimo EU............................................................................. 63

Závěr

69

Obsah

11

6

Literatura

72

7

Seznam obrázků

75

8

Seznam tabulek

76

A

Faktura v rámci České republiky

78

B

Faktura v rámci Evropské unie (plátce daně)

80

C

Faktura v rámci Evropské unie (neplátce daně)

82

D

Faktura a ostatní doklady v rámci obchodování mimo EU

83

E

Statistika Intrastat (na straně přijetí)

87

F

Statistika Intrastat (na straně odeslání)

88

Úvod

13

1 Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem zvolila problematiku daní, se zaměřením na daň z přidané hodnoty. S daní z přidané hodnoty jsem se vlastně poprvé setkala již v deseti letech, když jsem si kupovala svou první žvýkačku za peníze od svých rodičů. Od této doby mě, tak jako i další konečné spotřebitele, DPH zatěžuje při každém nákupu zboží či služeb. Vyznat se ve všech směrnicích Evropské unie, zákonech, prováděcích vyhláškách a vlastních paragrafech příslušné legislativy je náročné a ne mnoho lidí to dokáže. Už samotný text používaný v této legislativě může být pro laika nepřekonatelným problémem. Spousta lidí se tomuto tématu vyhýbá, avšak dle mého názoru zcela zbytečně. Lepší by bylo snažit se toto téma pochopit a porozumět mu. Obávám se, že většina obyčejných lidí ani neví, jaké daně v České republice máme a jak na jednotlivé subjekty dopadají. Jde zcela nepochybně o nedostatek gramotnosti v této oblasti. DPH je nejdůležitější nepřímou daní našeho daňového systému a také tou nejsložitější. Tvoří největší část příjmů do státního rozpočtu. DPH je také jednou z nejmladších daní na světě. S touto daní se potkáváme v každodenním životě, neboť je obsažena ve většině námi nakupovaného zboží. Pro spoustu obyvatel je DPH neoblíbenou daní, jelikož na první pohled není až tak viditelná a zvyšuje hodnotu nakupovaného zboží. Zásadní byl pro Českou republiku vstup do EU 1. 5. 2004, kdy bylo nutné harmonizovat legislativu i v oblasti daně z přidané hodnoty. Na úrovni EU není zavedena jednotná sazba daně z přidané hodnoty, která by byla stejná ve všech členských státech. Evropská unie stanovila minimální výši snížené a minimální výši základní sazby DPH. V současné době v České republice máme jednu základní sazbu a dvě snížené sazby pro DPH. Tuto problematiku upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Pro účely této bakalářské práce bylo nutné zúžit oblast aplikace daně z přidané hodnoty na obchodování se zbožím. Důvodem byla skutečnost, že jsem se v rámci praktické části své bakalářské práce rozhodla zohlednit oblast daně z přidané hodnoty na konkrétní podnik a jeho obchodování. Jak jsem již zmínila, pro Českou republiku byl zlomový samotný vstup do Evropské unie. Od tohoto dne se výrazným způsobem zjednodušil obchod s členskými státy a zároveň se změnilo také obchodování se třetími zeměmi, tzn. zeměmi mimo Evropskou unii. Tato práce by tak měla u tohoto konkrétního podniku popsat, jak obchodování daň z přidané hodnoty ovlivňuje, jaké jsou rozdíly při uplatňování daně z přidané hodnoty v obchodování v tuzemsku, při obchodování s členskými státy a při dovozu a vývozu zboží mimo Evropskou unii. Základem pro posouzení v oblasti daně z přidané hodnoty je správné stanovení místa plnění, kdo má povinnost přiznat a zaplatit daň, ke kterému dni se tato daň přizná, jestli si může podnik uplatnit osvobození od daně, kdy a co má odvést příslušnému správci daně apod. Tyto podmínky jsou u jednotlivých druhů obchodování jiné, a právě proto je potřeba si tyto rozdílnosti naznačit. Podnik, který mi byl ochoten poskytnout podklady pro zpracování mé bakalářské práce, se zabývá výrobou stínící techniky. Proto se ve své práci zaměřím pouze na obchodování se zbožím.

14

Cíl práce

2 Cíl práce Cílem této práce je obecně definovat pravidla uplatňování DPH při obchodování zboží uvnitř České republiky, v rámci Evropské unie a mimo Evropskou unii, to je obchodování se třetími zeměmi. Výsledkem bude, mimo vlastní popis pravidel v oblasti daně z přidané hodnoty, i vypracování doporučení či vnitropodnikových pravidel při tomto obchodování a předložení těchto pravidel k analýze určeným pracovníkům společnosti a získání jejich zpětné vazby. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části a to část teoretickou a praktickou. V teoretické části se zaměřím na vysvětlení základních pojmů z daňového hlediska. Vysvětlíme si, co to vlastně pojem daň znamená, nastíníme si daňovou soustavu České republiky a zaměříme se na daň z přidané hodnoty. Podrobněji objasníme pojmy předmět daně, sazbu daně, rozdíl mezi poplatníkem a plátcem, registrace k dani a územní působnost. Dále budu popisovat rozdíly v oblasti daně z přidané hodnoty při obchodování uvnitř České republiky, mezi členskými státy Evropské unie a území mimo Evropskou unii. S ohledem na to, že na obchodování mimo Evropskou unii dopadá rovněž celní legislativa, je třeba v rámci teoretické části definovat i pravidla pro celní řízení, uplatňování obchodně politických opatření, dopadajících na dovoz nebo vývoz zboží. Opomenout nemůžeme oblast dovozních cel, společný celní sazebník a způsob výpočtu těchto dovozních cel. Dále se budu zajímat o souvztažnost uplatnění daně z přidané hodnoty u obchodních transakcí se sjednanými dodacími podmínkami Incoterms. S obchodováním se zbožím úzce souvisí i statistika, a to statistika obchodů se třetími zeměmi Extrastat a statistika vnitrounijních obchodů Intrastat. Pro sestavení teoretické části budu čerpat z odborné literatury, legislativy, odborných článků a internetových zdrojů, které pak řádně ocituji. V praktické části práce představím vybranou společnost a uvedu základní informace o jejím fungování. Na grafech si zobrazíme obchodování společnosti, s jakými zeměmi nejčastěji obchoduje, zařazení těchto zemí podle územní působnosti, také které výrobky nejvíce prodává a nakupuje a odkud. Poskytnutá data zohledňují poslední 3 roky podnikání vybrané společnosti. Dále bude probíhat srovnání jednotlivých obchodních operací z hlediska obchodování v tuzemsku, EU a třetích zemí. Rozdělím obchodní transakce z pohledu dopadu DPH při jejich uskutečňování, aby byl následně naplněn cíl práce. Neopomenu ani doklady, které se při obchodování používají, jaká je manipulace s těmito doklady, jejich důležitost. Na závěr své práce vypracuji vnitropodnikovou směrnici, která by měla usnadnit podniku lépe se orientovat v těchto zahraničních obchodech a má rovněž zdůraznit povinnosti, které z těchto transakcí vyplívají. Směrnice by měla být použitelná pro pracovníky logistiky, kteří sjednávají dopravu zboží, pracovníky účetního oddělení, kteří mohou zohlednit doporučení k uplatnění pravidel v oblasti daně z přidané hodnoty, pro osoby, které sjednávají obchodní transakce a podobně. Vnitropodniková směrnice bude předložena pracovníků společnosti a k poskytnutí zpětné vazby.

Teoretická část

15

3 Teoretická část V této části se budu snažit objasnit základní pojmy na téma daně z přidané hodnoty a další pojmy, které jsou s tímto tématem úzce spojené a které nás budou v práci dále provázet.

3.1

Definice daní

Daně slouží k naplňování příjmové stránky veřejných rozpočtů. Je mnoho definicí daní, které můžeme dohledat od různých autorů. Například Široký (2008) definuje daň jako povinnou, zákonem předem stanovenou platbu, kterou se odčerpává na nenávratném principu část nominálního důchodu ekonomickému subjektu. Daně mohou být placeny buď v pravidelných platbách, například důchodové daně, nebo v jednorázových platbách, to se týká například daně darovací. Daněmi se odebírají příjmy ze soukromého sektoru, aby se jejich výnosy mohly stát příjmem veřejných rozpočtů. V daňovém řádu v § 2 odst. 3 můžeme najít, že daní se rozumí peněžité plnění označené jako daň, clo a poplatek, peněžité plnění, při jehož správě se postupuje podle tohoto zákona a také peněžité plnění v rámci dělené správy. Podle daňového řádu daň zahrnuje daňový odpočet, daňovou ztrátu nebo jiný způsob zdanění a příslušenství daně. Mezi tyto příslušenství se zahrnují úroky, penále, pokuty a náklady řízení. (Kobík, 2013) Nyní si nastíníme daňovou soustavu ČR. V ČR máme daně přímé a nepřímé vizte schéma. Naši firmu zatěžují obě tyto skupiny daní. Z daní přímých je to například daň silniční a daň z příjmů a z hlediska nepřímých daní je to daň z přidané hodnoty. Jelikož se zaměřujeme na obchodování firmy se zbožím, budeme se nadále věnovat pouze dani z přidané hodnoty.

16

Teoretická část

Obr. 1 Schéma daňové soustavy v ČR Zdroj: Ptáčková Mísařová, 2015

3.2

Historie daní

Úplně první zmínka v českých zemích o dani pochází z 10. století. Tuto daň vybíral kníže Václav. Daň byla dobrovolná a měla naturální charakter. Až v pozdějších letech se stala povinnou platbou. Například v 16. století existovaly už přímé daně, nepřímé daně a cla. V roce 1918 bylo v Československu zřízeno Ministersko financí. Největší snahou bylo sjednocení daňového systému. Na konci roku 1989 bylo rozhodnuto, že se vytvoří nová daňová soustava platná od roku 1993. (Široký, 2015) 1. 1. 1993 vznikla nová právní úprava správy daní, ale také nová úprava soustavy daní. Tato soustava zahrnovala daň z příjmů fyzických a právnických osob, daň z přidané hodnoty a spotřební daně, daň silniční, daň z nemovitostí, daň dědickou a darovací a daň z převodu nemovitostí. K významným změnám také došlo v roce 2004, kdy začala platit nová úprava spotřebních daní a od 1. 5. 2004 došlo také k úpravě daně z přidané hodnoty. Je to den, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie. V průběhu 21. století byl připravován nový procesní daňový předpis. Daňový řád nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2011 a zrušil zákon o správě daní a poplatků. Od 1. 1. 2014 byla zrušena daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí a byla zavedena nová daň z nabytí nemovitých věcí. (Hrstková Dubšeková, 2015)

3.3

Daň z přidané hodnoty

Daňovou soustavu ČR jsme zjednodušeně popsali v dřívější kapitole. Nás bude pouze zajímat daň z přidané hodnoty. Daň z přidané hodnoty, ve zkratce „DPH“ patří mezi nepřímé daně. V České republice daň z přidané hodnoty upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů a také zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Podle Širokého (2015) daň z přidané hodnoty zvyšuje hodnotu daného zboží, kterého se týká. Této dani podléhá pouze nová výroba, tímto se zabraňuje dvojí-

Teoretická část

17

ho zdanění. Tato daň se uvalí nepřímo na prodej nebo obrat výrobců a obchodníků, kteří je započítávají do ceny pro spotřebitele. Výhodou daně je, že má svoji zákonnou sazbu, takže nediskriminuje žádným způsobem komodity s vyšším počtem stupňů zpracování. Lze ji použít i na zdanění služeb. Dále mezi výhody patří podpora zahraniční obchodu. Dovoz zboží je zdaňován stejnou sazbou daně jako tuzemské zboží a export zdaňován není. Mezi nevýhody můžeme zařadit například administrativní náročnost. Způsob stanovení daně vyžaduje vedení přesného účetnictví. Z důvodu administrativní náročnosti daň nezatěžuje malé a střední podniky, protože povinnost registrovat se k dani a stát se tak plátcem daně nastane, pokud náš obrat za předchozích nejvýše 12 kalendářních měsíců dosáhne 1 milionu Kč. 3.3.1

Sazba daně

Podle sazby se ze základu daně vypočítá daňová povinnost. Máme dva druhy sazeb a to pevné a relativní. (Ptáčková Mísařová, 2015) V současné době, dle zákona o dani z přidané hodnoty, má Česká republika tři sazby DPH. Základní sazbu, která činí 21 %, poté první sníženou sazbu, která je 15 % a druhou sníženou sazbu 10 %. První snížená sazba platí například pro potraviny včetně nápojů (vyjma alkoholických), rostliny, knihy, letáky, noviny, časopisy a jiné. Druhá snížená sazba se používá například u sladu, škrobu, pšeničný lepek, tištěné knihy, léky, mlýnské výrobky. Následně si ukážeme, jak si vyvíjely sazby DPH od roku 1993 do současnosti. Tab. 1

Vývoj sazeb DPH v ČR od roku 1993 do 2016

Období

Základní sazba DPH

1. 1. 1993 - 31. 12. 1994 1. 1. 1995 - 30. 4. 2004 1. 5. 2004 - 31. 12. 2007 1. 1. 2008 - 31. 12. 2009 1. 1. 2010 - 31. 12. 2011 1. 1. 2012- 31. 12. 2012 1. 1. 2013 - 31. 12. 2014 1. 1. 2015 – 31. 12. 2015 Od 1. 1. 2016

23 % 22 % 19 % 19 % 20 % 20 % 21 % 21 % 21 %

Zdroj: Široký, 2015

První snížená sazba DPH (dříve snížená sazba) 5% 5% 5% 9% 10 % 14 % 15 % 15 % 15 %

Druhá snížená sazba DPH

10 % 10 %

18

Teoretická část

3.3.2

Předmět daně

S ohledem na skutečnost, že pro účely této bakalářské práce je téma zúženo na pohyb zboží a s tím související pravidla uplatňování daně z přidané hodnoty, nebudou kapitoly zohledňovat všechna plnění, ani souvislosti. Nebudeme se věnovat těm oblastem daně z přidané hodnoty, které úzce nesouvisí se zvoleným tématem. V zákoně o dani z přidané hodnoty v § 2 je uvedeno, že „předmětem daně je: 1.

dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku, poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku

2.

poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku

3.

pořízení 3.1. zboží z jiného členského státu za úplatu uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou nepovinnou k dani 3.2. nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani

4.

dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. “ (Drábová a kol, 2015, str. 4)

„Zdanitelné plnění je plnění, které 5. je předmětem daně a 6.

není osvobozené od daně“ (Drábová a kol, 2015, str. 4)

K odst. 1 Při dodání zboží musí být splněny tři podmínky, a to: zboží je dodáno za úplatu, je dodáno osobou povinnou k dani v rámci její ekonomické činnosti a místo plnění je v tuzemsku. Úplatou se rozumí peněžní částka nahrazující peníze, nebo je to hodnota poskytnutého nepeněžního plnění. (Drábová a kol, 2015) Jako příklad můžeme uvést, když firma A se sídlem v Praze prodává mobilní telefony. Toto zboží prodává firmě B, která má sídlo v Brně. Obě tyto firmy jsou osoby registrované k dani. Jedná se o zdanitelné plnění uskutečněné s místem plnění v tuzemsku. K odst. 2 Zde také platí pravidlo za úplatu osobou povinnou k dani, místo plnění tuzemsko. Například firma A, která má sídlo v Praze, provedla účetní práce firmě B, která má sídlo v Brně. Obě firmy jsou plátci daně. Jedná se o zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku.

Teoretická část

19

K odst. 4 Dovoz zboží je předmětem daně bez ohledu na to, zda je za úplatu v rámci ekonomické činnosti a zda je osoba povinná k dani. Jediná podmínka je, že místo plnění musí být v tuzemsku. Tuzemskem se rozumí území České republiky. (Drábová a kol, 2015) Jako příklad si uvedeme, že plátce daně uskuteční nákup zboží z Číny, kdy zboží vstoupí na území Evropské unie v Německu. Je propuštěno do režimu tranzit a režim tranzit bude ukončen v České republice. V ČR se zboží propouští do celního režimu volného oběhu. Plátci vzniká povinnost přiznat daň v České republice. 3.3.3

Vynětí z předmětu daně

Zákon o dani z přidané hodnoty v § 2a uvádí, že „předmětem daně není pořízení zboží z jiného členského státu, jestliže dodání tohoto zboží a) by v tuzemsku bylo osvobozeno od daně podle § 68 odst. 1 až 10, nebo b) je v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy tohoto zboží předmětem daně s použitím 1. zvláštního režimu pro obchodníky s použitím zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi, 2. přechodného režimu pro použité dopravní prostředky, nebo 3. zvláštního režimu pro prodej veřejnou dražbou.“ (Drábová a kol, 2015, str. 11) „Předmětem daně není pořízení zboží z jiného členského státu, pokud a) celková hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce 326 000 Kč a b) pořízení zboží je uskutečněno 1. osobou povinnou k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem, 2. osvobozenou osobou, která není plátcem 3. osobou povinnou k dani, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, 4. osobou povinnou k dani, na kterou se v jiném členském státě vztahuje společný režim daňového paušálu pro zemědělce, nebo 5. právnickou osobu nepovinnou k dani.“ (Drábová a kol, 2015, str. 11) „Do celkové hodnoty pořízeného zboží se nezahrnuje hodnota pořízeného a) nového dopravního prostředku, b) zboží, které je předmětem spotřební daně, c) zboží uvedeného v odstavci 1“ (Drábová a kol, 2015, str. 11)

20

Teoretická část

K odst. 1 písm. a) Pokud je osvobozeno od daně z přidané hodnoty, to znamená, že nemám daň na výstupu, nemusím zdaňovat. Platí například pro lodě a letadla vykonávající přepravu zboží nebo také zboží sloužící ozbrojeným silám členských států. (Drábová a kol, 2015) Podle Galočíka a Paikerta (2016) si jako příklad můžeme uvést, když tuzemská osoba, která je plátcem daně, provozuje leteckou přepravu osob a zboží mezi členskými státy a třetími zeměmi a pořizuje potraviny z jiného členského státu, které jsou použity na palubě letadla. Při pořízení zboží dojde k podmínkám stanovených v § 2a odst. 1 a. To znamená, že pořízení potravin nebude pro plátce předmětem daně v tuzemsku. K odst. 2) Do hodnoty 326 000 Kč se započítává pouze hodnota zboží bez daně příslušného členského státu. Pokud se pořizovatel dostane přes tuto hranici, stává se z něj identifikovaná osoba. (Drábová a kol, 2015) Zákon o DPH v § 6g uvádí, že identifikovaná osoba je osoba povinná k dani, která není plátcem, nebo právnická osoba nepovinná k dani, pokud tyto osoby pořizují zboží v tuzemsku z jiného členského státu, které je předmětem daně. Výjimku tvoří zboží pořízené prostřední osobou v rámci zjednodušeného postupu při dodání zboží uvnitř území Evropské unie formou třístranného obchodu a to ode dne prvního pořízení tohoto zboží. (Drábová a kol, 2015) K odst. 3 písm. a) Pořízení nového dopravního prostředku je předmětem daně vždy. Podle zákona o dani z přidané hodnoty § 4 definuje, že novým dopravním prostředkem se rozumí vozidlo určené k provozu na pozemních komunikacích s obsahem válců větším než 48 cm3 nebo s výkonem větším než 7,2 kW a za podmínky, že toto vozidlo bylo prodáno do 6 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo má najeto méně než 6 000 km. (Drábová a kol, 2015) 3.3.4

Plátce daně a poplatník, registrace k dani

U výběru daní se rozlišují pojmy plátce daně a poplatník daně. Plátce daně je osoba, která má ze zákona povinnost přiznat a zaplatit daň. Poplatník je osoba, kterou daň přímo zatěžuje, která nese daňové břemeno. (Široký a kol, 2008) Dle Ptáčkové Mísařové (2015) se poplatník ještě rozlišuje na 2 skupiny a to poplatník s omezenou daňovou povinností a s neomezenou. U poplatníků s neomezenou daňovou povinností se daňová povinnost vztahuje na příjmy jak z ČR, tak i ze zahraničí. U poplatníků s omezenou daňovou povinností se daňová povinnost vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR. Zákon o dani z přidané hodnoty v § 6 uvádí, že plátcem se stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 000 000 Kč, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet

Teoretická část

21

daně. Tato osoba je plátcem od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve. Osoba povinná k dani se může stát plátcem i dobrovolně, jestliže bude vykonávat ekonomickou činnost. Tato osoba se stane plátcem daně ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí, kterým je tato osoba registrována. (Drábová a kol, 2015) Například pokud osoba povinná k dani překročí obrat za červenec, stává se plátcem k 1. září, a to i kdyby do 15 dnů nepodala přihlášku k registraci. Může se stát, že osoba nezjistí, že překročila obrat, zjistí to až v dalším roce, ale i tak je plátcem už od 1. září. Bude muset uhradit pokutu za pozdní podání daňového přiznání. 3.3.5

Územní působnost

Zákon o dani z přidané hodnoty v § 3 vymezuje základní pojmy týkající se teritoriálního členění v obecné rovině, a to pojem tuzemsko, třetí země a území Evropské unie. V souladu s Lisabonskou smlouvou pozměňující smlouvu o Evropské unii a smlouvu o založení Evropské unie je používán i dále v mé bakalářské práci pro označení Evropské unie pouze pojem Unie, případně Evropská unie. Tuzemskem se rozumí území ČR. Za území Unie se považují území Unie dle Smlouvy o založení Evropského společenství. V současné době jde o 28 států1. Třetí země jsou teritoria, které zákon výslovně vyjímá z území Unie, ač jsou celním územím Unie. Naopak existují i území, na které zákon o dani z přidané hodnoty nedopadá, jako například hora Athos, Kanárské ostrovy, Livigno, Normanské ostrovy, ostrov Helgoland a další. Mluvíme o tzv. jiných daňových územích. Jde o území, která jsou z pohledu celní legislativy uznána za celní území, tzn. neuplatňují se celní předpisy při pohybu zboží, ale bohužel nemůže zde fungovat vnitrounijní obchod tak, jak je tomu v případě ostatních členských států. (Drábová a kol, 2015)

3.4 3.4.1

Daň z přidané hodnoty v rámci obchodování v ČR Daňový systém v České republice před a po vstupu do EU

Do doby, než se Česká republika stala součástí Evropské unie, nákup zboží ze zahraničí nebo prodej českého zboží mimo tuzemsko, byl upraven jako transakce specifická pro dovoz a vývoz, bez ohledu na to, zda dodavatel měl sídlo v EU, nebo mimo EU. Po vstupu do Evropské unie tato pravidla zůstala pouze pro obchodování se třetími zeměmi, neboť se fakticky všechny země, které byly dosud považovány Belgické království, Česká republika, Dánské království, Spolková republika Německo, Estonská republika, Řecká republika, Španělské království, Francouzská republika, Irsko, Italská republika, Kyperská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Lucemburské velkovévodství, Maďarská republika, Republika Malta, Nizozemské království, Rakouská republika, Polská republika, Portugalská republika, Republika Slovinsko, Slovenská republika, Finská republika, Švédské království, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Rumunsko, Bulharská republika, Chorvatská republika. 1

22

Teoretická část

za země dovozu či vývozu a které byly součástí Evropské unie, staly i pro Českou republiku ostatními členskými státy. Po vstupu ČR do EU došlo k výrazné změně pravidel v souvislosti s poskytováním služeb. Český plátce do té doby nemusel řešit, kdy služby poskytovala osoba, která neměla sídlo v ČR, protože takováto služba se neuváděla v daňovém přiznání a neměla žádné povinnosti ve vztahu k DPH. Po vstupu do EU si musí dát čeští plátci veliký pozor na pravidla obchodování v rámci Evropské unie, seznámit se s nimi a dodržovat je. (Fitříková, 2007) 3.4.2

Místo plnění při dodání zboží

Podle § 7 zákona o dani z přidané hodnoty místem plnění při dodání zboží je místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje. Pokud je dodání uskutečněno bez odeslání nebo přepravy. (Drábová a kol, 2015) Pokud je zboží odesláno nebo přepraveno osobou, je místem plnění místo, kde se zboží nachází v době, kdy odeslání nebo přeprava začíná. Pokud však odeslání nebo přeprava začíná ve třetí zemi, místem plnění je členský stát, ve kterém vznikla daňová povinnost při dovozu zboží. (Drábová a kol, 2015) Při dodání zboží s instalací nebo montáží se za místo plnění považuje místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno. (Drábová a kol, 2015) Pokud je zboží dodáno na palubě lodě, letadla nebo vlaku během přepravy osob uskutečněné na území Evropského společenství, za místo plnění se považuje místo zahájení přepravy osob. Zpáteční přeprava se považuje za samostatnou přepravu. (Drábová a kol, 2015) K odst. 1) Obvykle se jedná o nákup zboží v obchodech. Například firma A se sídlem v Brně prodává zboží firmě B, která má také sídlo v Brně. Obě firmy jsou plátci DPH. Místem plnění při dodání zboží je Brno. K odst. 2) Není rozhodující, zda tuto přepravu či odeslání zajišťuje osoba uskutečňující dodání zboží nebo osoba, pro kterou je zboží dodáváno. Výjimkou je dovoz zboží ze třetí země, kdy se za místo plnění považuje členský stát, ve kterém vznikla daňová povinnost při dovozu zboží. Zde je třeba zdůraznit, že daňová povinnost v souvislosti s dovozem vzniká nejčastěji propuštěním zboží do celního režimu volného oběhu. (Drábová a kol, 2015) Například plátce dodává zboží osobě registrované k dani v Německu. Zboží je přepraveno z České republiky do Polska. Místem plnění je tuzemsko. Jedná se o dodání zboží do jiného členského státu, které je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně. Plátce je povinen toto dodání uvést ve svém daňovém přiznání. K odst. 3) Plátce daně z ČR dodává počítače s instalací nebo montáží do Německa. Místo plnění je v Německu.

Teoretická část

23

K odst. 4) Letadlo převáží cestující z Prahy do Polska a cestujícím jsou prodávány na palubě letadla kosmetické přípravky. Místo plnění je v České republice, kde tato přeprava byla zahájena. 3.4.3

Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží

Zákon o dani z přidané hodnoty dle § 21 uvádí, že „daň je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak. Plátce daň uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň.“ (Drábová a kol, 2015, str. 238) Novinkou je, že od 1. 1. 2016 vzniká plátcům daně z přidané hodnoty zákonná povinnost podávat kontrolní hlášení. Toto hlášení nenahrazuje řádné daňové přiznání k DPH. Podává se pouze elektronicky, ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. Cílem je odhalení daňových úniků a podvodů. Pokud plátce daně kontrolní hlášení nepodá, může mu správce daně uložit pokutu až do výše 50 000 Kč. Podává se společně s daňovým přiznáním ve stanovených lhůtách. Tuto problematiku upravuje § 101c zákona o dani z přidané hodnoty. (Marková, 2016) „Při dodání zboží se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné a) dnem dodání podle § 13 odst. 1 při prodeji podle kupní smlouvy b) dnem převzetí v ostatních případech c) dnem příklepu při vydražení zboží ve veřejné dražbě podle zvláštního právního předpisu, nebo d) dnem přenechání zboží k užívání podle § 13 odst. 3 písm. d)“ (Drábová a kol, 2015, str. 238) Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se o celkové plnění. Toto plnění se považuje za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě. (Drábová a kol, 2015) U opakovaných plnění se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období. Uskutečňuje se ve sjednaných lhůtách a jedná se o zboží stejného druhu. Toto plnění se považuje za uskutečněné posledním dnem zdanitelného plnění. (Drábová a kol, 2015) K odst. 3 písm. a) Záleží na konkrétním smluvním ujednání. Například pokud je dodáno zboží s přepravou a je sjednané místo dodání, dnem uskutečnění zdanitelného plnění je den předání zboží od dodavatele odběrateli. (Drábová a kol, 2015)

24

Teoretická část

K odst. 4) Například u pronájmu nemovitostí, kdy se nájemné platí ve lhůtách. K dost. 5) Například pekař dodává každý den rohlíky do pekárny, je vystaven daňový doklad se dnem uskutečnění zdanitelného plnění k poslednímu dni daného měsíce. 3.4.4

Režim přenesené daňové povinnosti

Touto problematikou se zabývá § 92a zákona o dani z přidané hodnoty. Režim přenesení daňové povinnosti, tzv. revers chargé, je specifický režim uplatňování DPH. V běžných případech má povinnost přiznat a zaplatit daň za uskutečněné zdanitelné plnění plátce daně, který plnění poskytuje. U přenesené daňové povinnosti je to jinak. Povinnost přiznat a zaplatit daň má příjemce plnění. Poskytovatel plnění vystaví daňový doklad, kde oproti běžnému dokladu neuvede výši DPH, místo toho uvede, že výši daně doplní a přizná příjemce plnění. Takovéto plnění lze použít v případě poskytování stavebních nebo montážních prací s místem plnění v tuzemsku. Poskytoval i příjemce musí být registrovaní k dani v ČR. Pokud by plátce poskytoval stavební nebo montážní práce neplátci daně, nejedná se o režim přenesení daňové povinnosti. (Drábová a kol, 2015)

3.5 3.5.1

Daň z přidané hodnoty v rámci obchodování v EU Harmonizace DPH v zemích EU

Již od počátků probíhala snaha o harmonizaci daňových soustav jednotlivých členských zemí. Snahou o vytvoření jednotného vnitřního trhu by došlo k odstranění bariér obchodu, což jsou především rozdílné daňové sazby a rozdílné systémy nepřímého zdanění. V Evropě se uplatňovaly dva systémy nepřímého zdanění. Daň z přidané hodnoty jako jediná uplatňovala Francie, ostatní členské státy uplatňovaly kumulativní kaskádový systém daně z obratu. Evropská komise musela zvážit, jaký z těchto dvou systému zdanění zvolí. Kumulativní kaskádový systém daně z obratu je administrativně jednodušší, ale deformuje tržní prostředí, protože daňové zatížení roste přímo úměrně s délkou výrobního či distribučního řetězce. To znamená, že daňové zatížení je ve všech částech výroby a prodeje komodit. V systému daně z přidané hodnoty je daňové zatížení zcela nezávislé na délce výrobního či distribučního řetězce. Daň je uvalena jen v jedné fázi výroby a distribuce. (Široký, 2015) Další podmínkou pro daňový systém je měřitelnost. To znamená, že daň musí být měřitelná, aby daňové zatížení bylo pro všechny subjekty stejné. Daň je stanovena přesnou částkou ve formě procenta z prodejní ceny. Pro daň z přidané hodnoty je typický její nepřímý výběr, je promítnuta v ceně zboží a služeb. Také je neutrální, nenarušuje soutěž na trhu. Na základě těchto kritérií Evropská komise rozhodla nejen nepřímé daně harmonizovat, ale také stávající kumulativní kaskádový systém nepřímého zdanění nahradit systémem uplatňovaným již ve Francii, a to

Teoretická část

25

daní z přidané hodnoty. Hlavním úkolem této harmonizace byl vznik společného trhu. Toto sjednocení mělo probíhat ve třech fázích. V první fázi měl být kumulativní systém nahrazen nekumulativním. V druhé fázi měl být celý nekumulativní systém převeden na systém daně z přidané hodnoty. Poslední fází bylo zrušení intrakomunitárních (daňových) hranic. (Široký, 2015) V roce 1967 byla přijatá první směrnice č. 67/227/EEC, kvůli které musely členské státy do roku 1970 zavést daň z přidané hodnoty. Pár zemím byla udělena výjimka, měly více času na zavedení systému daně z přidané hodnoty, například Itálie. Od roku 1987 všechny členské státy používali tento daňový systém. Druhá směrnice 67/228/EHS vymezovala pojem předmět daně a základní pojmy jako místo zdanitelného plnění, dodání zboží, osobu podléhající dani a jiné. Druhá směrnice byla nahrazena v roce 1977 Šestou směrnicí č. 77/388/EHS, která sloužila k vytvoření společných pravidel pro určení vyměřovacího základu daně. Tato směrnice se považuje za zlomový bod, kdy došlo k vytvoření společné harmonizační koncepce nepřímých daní. Mezi významné směrnice můžeme také zařadit směrnici č. 91/680/EHS. Jejím důsledkem bylo odstranění hranic mezi státy v oblasti DPH. Lze zmínit také směrnici č. 92/77/EHS jež stanovila dolní mez pro určování sazeb. Pro základní sazbu platí 15 % a pro sníženou 5 %. Na počátku nového století je významná směrnice Rady č. 2006/112/EHS, která nabyla účinnosti od počátku roku 2007. Je zde upravován základ daně, daňové sazby, osoby povinné k dani, daňový odpočet a jiné. Mezi poslední směrnice patří například směrnice 2010/45/EU, která nabyla účinnosti 1. 1. 2013 a umožnila tzv. zjednodušenou fakturaci a odvod daně až po zaplacení za dodání zboží či poskytnutí služby. (Široký, 2015) 3.5.2

Místo plnění při zasílání zboží

Zákon o dani z přidané hodnoty v § 8 uvádí, že místem plnění při zasílání zboží je místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy. Místem plnění je místo, kde se zboží nachází v době, kdy jeho přeprava nebo odeslání začíná, pokud a) zasílané zboží není předmětem spotřební daně a b) celková hodnota zboží, bez daně, zaslaného do členského státu nepřekročila v příslušném ani bezprostředně přecházejícím kalendářním roce 1 140 000 Kč u zboží přepraveného z jiného členského státu do tuzemska. Je-li zboží odesláno nebo přepraveno z tuzemska do jiného členského státu, částku si stanoví členský stát. (Marková, 2016) Osoba povinná k dani, která zboží zasílá, se za splnění určitých podmínek může rozhodnout, že místem plnění je místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy. Pokud tak učiní, je povinna tak postupovat nejméně 2 po sobě následující kalendářní roky ode dne oznámení. (Marková, 2016) U zboží, které je dovezeno ze třetí země a je zasíláno do Evropské unie, se zboží považuje za odeslané ze státu Evropské unie, do kterého byl dovoz uskutečněn. (Marková, 2016)

26

Teoretická část

K odst. 1 písm. b) Plátce daně, který má sídlo v ČR, dodává na Slovensko drobný materiál pro slovenské občany. Místo plnění je v tuzemsku do té doby, než dojde k překročení limitu stanoveného na Slovensku za kalendářní rok. Poté je místem plnění místo, kde se zboží nachází po dokončení přepravy či odeslání, v našem případě Slovensko. Toto může být případ například e-shopů, to je obchodů provozovaných na internetu. K odst. 3) Například zboží je dovezeno z Japonska do Německa. Zde dojde k jeho propuštění do režimu volného oběhu. Toto zboží se považuje za odeslané z Německa. 3.5.3

Místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu

V § 11 zákona o dani z přidané hodnoty se místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu určuje podle toho, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy pořizovateli. (Marková, 2016) K odst. 1) Například český plátce daně nakupuje zboží z Polska od osoby registrované k dani v Polsku. Zboží je přepraveno do České republiky. Přeprava je tedy ukončena v tuzemsku. Místem plnění je tuzemsko. 3.5.4

Uskutečnění plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží do jiného členského státu

Dle § 22 zákona o dani z přidané hodnoty je plátce povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Platí pouze pro plnění, které není osvobozeno od daně. Při dodání zboží do jiného členského státu, které je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet, vzniká povinnost přiznat daň k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu. Pokud byl ale daňový doklad vystaven dříve, daň se přizná ke dni vystavení daňového dokladu. (Drábová a kol, 2015) Mnoho plátců má k samotnému přiznání k DPH také povinnost podat souhrnné hlášení, které slouží jednotlivým členským státům EU ke kontrole, zda bylo poskytnuté plnění v rámci Unie zdaněno. Jedná se o plátce, kteří dodávají zboží nebo poskytují služby do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě, nebo přemístili obchodní majetek do jiného členského státu, nebo dodávají při zjednodušeném postupu zboží kupujícímu formou třístranného obchodu. Podává se elektronicky a ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Údaje musí být v české měně, zaokrouhlené na celé koruny nahoru. (Marková, 2016)

Teoretická část

27

K odst. 1) V měsíci říjnu český plátce dodal zboží do Německa osobě registrované k dani v Německu. Německý plátce si dopravu zajišťoval sám. Českému dodavateli potvrdil předání zboží 25. října. Český plátce dne 11. října vystavil daňový doklad. Jelikož se jedná o daňový doklad vystavený před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém bylo zboží přepraveno do Německa, povinnost přiznat osvobození od daně vznikla českému plátce dnem vystavení daňového dokladu, to je 11. října. 3.5.5

Uskutečnění plnění a povinnost přiznat daň při pořízení zboží z jiného členského státu

V § 25 zákona o dani z přidané hodnoty uskutečnění plnění a povinnost přiznat daň je k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno z jiného členského státu. Ještě musíme brát v potaz, kdy byl vystaven daňový doklad. Pokud byl vystaven před patnáctým dnem, vzniká plátci daně povinnost přiznat daň ke dni vystavení tohoto dokladu. (Marková, 2016) K odst. 1) Tuzemský plátce daně pořídí zboží z Německa od osoby registrované k dani. Datum pořízení tohoto zboží je 15. března. Den vystavení daňového dokladu je 20. března. Plátci daně vzniká tedy povinnost přiznat daň ke dni 20. března. 3.5.6

Osvobození při dodání zboží do jiného členského státu

Zákon o dani z přidané hodnoty v § 64 uvádí, že pokud dodává plátce daně zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani, je toto zboží osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně. Výjimkou je dodání zboží osobě, pro kterou pořízení zboží v jiném členském státě není předmětem daně. Také dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně. (Drábová a kol, 2015) Na tomto místě je třeba uvést, že je nutné dodržet nezbytnou podmínku pro nárok na takové osvobození, a to je mít pro správce daně důkaz o fyzickém pohybu zboží do jiného členského státu. Takovým důkazem může být potvrzený dodací list, přepravní doklad prokazující uskutečnění této přepravy a podobně. 3.5.7

Osvobození od daně při pořízení zboží z jiného členského státu

V § 65 zákona o dani z přidané hodnoty je uvedeno, že pokud pořizujeme zboží z jiného členského státu, tak je toto zboží osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně za podmínek že:  Dodání zboží plátcem v tuzemsku by bylo bezpodmínečně osvobozeno od daně  Je-li dovoz takového zboží osvobozen od daně  Pokud má pořizovatel nárok na vrácení daně na vstupu, s výjimkou vrácení daně v poměrné výši (Drábová a kol, 2015)

28

3.6 3.6.1

Teoretická část

Daň z přidané hodnoty v rámci obchodování se zeměmi mimo EU Dovoz zboží

Definici dovozu zboží můžeme nalézt v § 20 v zákoně o dani z přidané hodnoty. Definuje se jako vstup zboží ze třetí země na území Unie. Český plátce může zboží ze třetí země propustit do režimu volného oběhu v kterékoliv členské zemi. Je to způsobeno tím, že na úrovni celé Evropské unie platí jednotná pravidla pro celní řízení a je uplatňován společný celní sazebník. Na rozdíl od obchodování v rámci EU dovoz zboží podléhá platbě cla a případným uplatněním obchodněpolitických opatření. Takovým obchodněpolitickým opatřením může být uplatnění antidumpingových cel, předložení různých certifikátů pro dovoz a další opatření přijatá unijní legislativou. Předmětem české daně je dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. Pokud je zboží propuštěno do celního režimu volný oběh v tuzemsku, českému plátci vzniká povinnost přiznat daň na výstupu a zároveň nárok na odpočet daně na vstupu. Jedná se o přijaté zdanitelné plnění. (Fitříková, 2007) 3.6.2

Místo plnění při dovozu zboží

Podle § 12 zákona o dani z přidané hodnoty místem plnění při dovozu zboží je členský stát, na jehož území se nachází zboží, které vstupuje ze třetí země na území Evropské unie. Pokud je zboží při vstupu na území Evropské unie dočasně uskladněno, umístěno do svobodného celního pásma nebo celního skladu nebo jiného celního režimu, místem plnění je členský stát, kde toto příslušné celní opatření končí. (Marková, 2016) Pro pochopení této situace můžeme uvést následující příklad. Zboží je dopravováno jako celokontejnerová zásilka. Zboží tedy vstupuje na celní území Evropské unie v přístavu v Německu. Aby bylo zboží možné dopravit až k českému příjemci, je třeba splnit nejprve celní formality, a zboží je propuštěné do celního režimu tranzit. Tento celní režim umožňuje dopravu zboží pod celním dohledem, od jednoho celního úřadu ke druhému. Celním úřadem určení je celní úřad, kterému má být zboží předloženo v České republice, zpravidla podle sídla společnosti, a zde je celní režim ukončen po předložení zboží. V souvislosti s ukončením režimu tranzit je zpravidla navržen navazující celní režim pro propuštění zboží. K odst. 1) Plátce daně, registrovaný v ČR, dovezl zboží z Číny a navrhl jeho propuštění do celního režimu volný oběh. Dovezené zboží bylo propuštěno do tohoto režimu na území České republiky. Místo plnění je tedy tuzemsko. Plátce daně musí vypočítat daň z dovozu a tuto daň zahrnout do svého daňového přiznání. Toto je ustanovení, které je velice výhodné pro české plátce a je také důvodem, proč se některé společnosti z jiných členských zemí (například ze Slovenska) registrují k DPH v České republice. Slovenská společnost, registrovaná k DPH v ČR, si tak výrazným způsobem šetří své cash flow. Na Slovensku totiž platí, že

Teoretická část

29

v souvislosti s propuštěním do celního režimu volný oběh musí i slovenský plátce, tedy osoba registrovaná k DPH, platit ve lhůtě splatnosti pro clo, tj. 10 dnů, nejen clo, ale i právě DPH při dovozu. 3.6.3

Uskutečnění plnění a povinnost přiznat daň při dovozu zboží

Zákon o dani z přidané hodnoty v § 23 uvádí, že „zdanitelné plnění je uskutečněno a povinnost přiznat nebo zaplatit daň při dovozu zboží vzniká a) propuštěním zboží do celního režimu volný oběh b) propuštěním zboží do celního režimu aktivní zušlechťovací styk v systému navracení c) propuštěním zboží do celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla d) nezákonným dovozem zboží e) spotřebou nebo použitím zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu za jiných podmínek, než které jsou stanoveny celními předpisy f) porušením podmínek vyplývajících z dočasně uskladněného zboží g) porušením podmínek stanovených pro celní režim, do kterého bylo dovážené zboží propuštěno, nebo h) odnětím zboží celnímu dohledu.“ (Galočík, Paikert, 2016, str. 105) K odst. 1) Jako příklad si uvedeme: plátce daně dováží zboží z Japonska do České republiky. Celní orgán propustí toto zboží do režimu volný oběh dne 15. března a vydá písemné celní prohlášení, případně může být prohlášení učiněno elektronicky a v tom případě je o něm i elektronicky celním úřadem rozhodováno. Plátci daně vzniká povinnost přiznat daň ke dni 15. března. Tuto daň pak uvede ve svém daňovém přiznání. 3.6.4

Vývoz zboží

Vývozem se podle § 66 v zákoně o dani z přidané hodnoty rozumí výstup zboží z území EU do třetích zemí, jestliže zboží bylo propuštěno do celního režimu vývoz. Vývozem se také rozumí umístění zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku. (Fitříková, 2007) Aktuálně je připravovaná novela zákona o DPH, která by měla zrušit ustanovení o tom, že za vývoz je považováno i umístění do svobodného pásma či skladu. 3.6.5

Místo plnění při vývozu zboží

Vývoz zboží lze chápat jako standartní dodání zboží spojené s dopravou či odesláním. Zdanitelné plnění s místem plnění je místo, kde se přeprava, nebo odeslání začíná uskutečňovat. Dále je nutné zjistit, zda jsou splněny podmínky pro uplatnění osvobození vývozu zboží od DPH. Z hlediska české DPH je předmětem daně pouze

30

Teoretická část

vývoz zboží, jehož přeprava nebo odeslání začalo v tuzemsku. Osvobození od daně lze uplatnit, pokud zboží bylo propuštěno do režimu vývoz nebo některého z dalších režimů a lze tento vývoz prokázat. (Benda, Tomíček, 2015) K odst. 1) Tuzemský plátce daně dodává mobilní telefony do Japonska. Přeprava zboží začala 15. ledna 2015. Vývoz zboží mimo území Evropské unie byl potvrzen celními orgány 18. ledna 2015 a zboží bylo dodáno japonskému odběrateli 20. ledna. Platbu obdržel český dodavatel 5. února. Jelikož zboží opustilo celní území EU 18. ledna, je tento vývoz osvobozené plnění a český plátce ho musí vykázat ve svém daňovém přiznání za leden. 3.6.6

Osvobození od daně při vývozu zboží

Touto problematikou se zabývá zákon o dani z přidané hodnoty v § 66 a je zde stanoveno, že osvobozeno od daně při vývozu zboží do třetí země je dodání zboží plátcem, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska do třetí země: a) prodávajícím nebo jím zmocněnou osobou, nebo b) kupujícím, nebo jím zmocněnou osobou, která nemá v tuzemsku sídlo, provozovnu nebo místo pobytu. Výjimkou je zboží přepravované kupujícím za účelem vybavení nebo zásobení rekreačních lodí nebo letadel. (Marková, 2016) Pokud jsou splněny podmínky pro osvobození, daňová povinnost nevzniká, ale plátce, který vývoz zboží uskutečnil, musí ve svém daňovém přiznání tento vývoz uvést jako osvobozené plnění. (Benda, Tomíček, 2015) V souvislosti s uplatněním § 66 zákona o DPH může docházet k situacím, kdy firma měla zboží propuštěno do režimu vývoz tuzemským celním úřadem, ale dosud nemá pohraničním celním úřadem potvrzeno, že zboží opustilo celní území Společenství. Celní legislativa definuje povinnost celním úřadům zahájit pátrání po zboží, pokud po devadesáti dnech po lhůtě, kdy mělo zboží opustit celní území Společenství, není vývoz zboží potvrzen. Až v tento moment může vývozce předložit nějaké alternativní důkazy, které prokazují, že zboží opustilo celní území EU. Pokud by vývozce žádnými důkazy nedisponoval, celní úřad ruší vývozní rozhodnutí z moci úřední. V tento moment by tak nedisponovat vývozce příslušným daňovým dokladem pro účely uplatnění osvobození od DPH v souvislosti s vývozem.

3.7 3.7.1

Zahraniční obchod se zbožím a jeho oblasti Clo a druhy cel

Clo je dle Matouška (2007) povinná platba, která je vybíraná státem při přechodu zboží přes celní hranici. Tato platba je vybírána od osob, které zboží dovážejí, respektive vyvážejí, nebo od osob, pro které je toto zboží dováženo nebo vyváženo. Clo patří mezi nástroje obchodní politiky, které slouží jako určité ochranné opatření odvětví před zahraniční konkurencí, nebo slouží jako podpora dovozu produktů,

Teoretická část

31

o které naopak EU zájem má. Tímto nástrojem se i snaží stát podpořit své tuzemské obchodníky a omezit zahraniční, kteří je můžou ohrožovat a utlačovat. Nicméně je třeba zdůraznit, že výši cel neovlivňuje jen samotné rozhodování EU, ale je to ovlivněno i jejími závazky, které má v rámci WTO. Mezi další nástroje obchodní politiky také můžeme zařadit kvóty, dobrovolná exportní omezení, antidumpingová opatření a další obchodněpolitické nástroje. Například kvóty se používají při obchodování se zeměmi, které nejsou členy WTO a dobrovolná exportní omezení se týkají limitů, které mají vývozci při vyvážení zboží do jiných zemí. Clo je vyměřováno z celní hodnoty. Celní hodnota je hodnota zboží určována především v souvislosti s dovozem zboží a uplatnění celním sazeb podle celních předpisů. Tvoří část vyměřovacího základu pro daň z přidané hodnoty u dovezeného zboží. V současné době máme šest metod stanovení celní hodnoty. Základní metodou, která je nejčastěji uplatňována, je tzv. metoda transakce. Tato metoda říká, že základem pro určení celní hodnoty zboží je cena skutečně placená, nebo která má být zaplacena za zboží prodané pro vývoz na celní území Evropské unie. Před vstupem do Evropské unie Českou republiku clo zatěžovalo naplno. Poté, co Česká republika vstoupila do Unie, došlo ke snížení hodnoty vybraného cla a celníci opustili hraniční přechody. Nyní uplatňuje Česká republika, tak jako ostatní členské státy EU, volný pohyb zboží v rámci celé celní Unie. Clo se používá jen u dovozu ze zemí, které nejsou součástí Evropské unie. Celní správu ČR tvoří Generální ředitelství cel a celní úřady, které jsou správními úřady a organizačními složkami státu. Generální ředitelství cel spadá pod Ministerstvo financí a sídlí v Praze. Celní úřady jsou podřízeny Generálnímu ředitelství cel. Generální ředitelství je účetní jednotkou, jejich příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva. Celní úřady jsou vytvořeny pro jednotlivé kraje plus Celní úřad Praha Ruzyně. (Matoušek, 2007) Mezi hlavní činnosti Celní správy České republiky patří propuštění zboží do celních režimů, výběr cla při dovozu zboží ze zemí mimo EU, ale i komplexní správa spotřební daně, dohled nad výrobou, skladováním, prodejem a dopravou vybraných výrobků podléhající spotřební dani, daňové kontroly a místní šetření, následné kontroly po propuštění zboží do celních režimů, vybírání a vymáhání peněžitých plnění, sběr statistických údajů o vnitrounijním obchodě (INTRASTAT) a jiné. Celní správu od roku 2013 upravuje následující legislativa:  zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky,  vyhláška Ministerstva financí č. 285/2012, o územních pracovištích celních úřadů, která se nenacházejí v jejich sídlech,  zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů,  vyhláška Ministerstva financí č. 286/2012 Sb., o vnějším označení, odznacích, služebních stejnokrojích a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel celní správy. (O nás, 2016)

32

Teoretická část

Na cla je možné nahlížet z několika hledisek. Podle těchto hledisek se cla člení na jednotlivé druhy: Podle směru pohybu zboží:  cla dovozní - se platí za dovezené zboží  cla vývozní - jsou vybírána při vývozu zboží, nejsou příliš běžné  cla tranzitní - se platí za zboží, procházející územím státu (Clo, 2016) Podle účelu:  Cla fiskální – příjem státního rozpočtu  Cla ochranná – chrání tuzemské obchodníky před zahraniční konkurencí, tato cla se dále dělí na: - Prohibitivní – kvůli své výšce, zabraňuje dovoz daného zboží - Skleníková - chrání sektor domácího hospodářství, který se nově rozvíjí - Antidumpingová – zatěžuje zboží, jehož cena je nižší než běžná cena zboží v dané zemi - Preferenční – vztahuje se na zboží pocházející ze zemí, které jsou před ostatními určitým způsobem zvýhodněny, je to snížené clo  Cla odvetná – jsou uvalená na zboží z jiného státu za jeho obchodní politiku  Cla vyrovnávající – vyrovnávají sníženou cenu dováženého zboží  Cla vyjednávací – používají se jako vyjednávací prostředek při obchodněpolitických jednání (Clo, 2016) Podle obchodně politického hlediska:  Cla autonomní – jsou stanovena rozhodnutím státu  Cla smluvní – jsou určena podle mezinárodní smlouvy (Clo, 2016) Podle výpočtu:  Cla specifická – jsou stanovena pevnou částkou  Cla valorická – jsou stanovena procentuální částkou z hodnoty zboží  Cla diferencovaná – hodnota se vypočítá jako kombinace předešlých dvou cel (Clo, 2016) 3.7.2

Celní sazebník Společenství

Podle Matouška, (2007) cla, vyjma cel antidumpingových, jsou založena na celním sazebníku Společenství. Celní sazebník je právním podkladem pro celní sazby stanovené pro jednotlivé druhy zboží stanovené číselnými kódy Kombinované nomenklatury EU. Po vstupu České republiky do Evropské unie, převzala Unie veškerou její celní legislativu, včetně společného celního sazebníku. Tento sazebník se každoročně mění. Celní sazebník je vydáván pro každý rok v říjnu předcházejícího roku. Mění se jím Příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o clech a statistické nomenklatuře a společném celním sazebníku. Společný

Teoretická část

33

sazební pro rok 2016 byl vydán nařízením komise č. 1757/2015 ze dne 6. října 2015. Celní sazebník obsahuje tyto údaje: - Číselné kódy Kombinované nomenklatury - Popis zboží - Smluvní sazbu - Doplňková jednotka (je to specifická měrná jednotka, ve které se vyjadřuje množství zboží při dovozu nebo vývozu). Touto jednotkou mohou být páry – u obuvi, kusy – u oblečení, běžné metry, metry čtvereční u vybraných položek textilních tkanin apod. (Matoušek 2007) Celní sazebník EU vychází z Harmonizovaného systému Světové celní organizace (WCO). Celní nomenklatura je v něm doplněna o statistickou nomenklaturu. Aby bylo možno celní sazebník využít pro statistické účely na úrovni EU i v národních statistikách jednotlivých členských států, byla šestimístná specifikace zboží byla doplněna na osmimístnou. Toto rozšíření se nazývá kombinovaná nomenklatura. Takovou podobu má i integrovaný celní sazebník, který se nazývá TARIC (tarif intégré communautaire). TARIC je praktickým nástrojem, díky němuž je možné zjistit nejen platná dovozní cla, ale i všechna obchodněpolitická opatření, která se na dané zboží uplatňují při dovozu nebo vývozu. (Kalínská, 2010) Kombinovaná nomenklatura je celní a statistická nomenklatura celní unie. Tato nomenklatura splňuje požadavky jak společného celního sazebníku, tak i vnějšího obchodu EU. Je založena na nomenklatuře harmonizovaného systému a doplňuje ji vlastními podpoložkami. Právě na základě této nomenklatury vznikl integrovaný celní sazebník TARIC. (Kombinovaná nomenklatura, 2016) TARIC je on-line systém dostupný na stránkách Evropské komise (případně je možné se do něj přihlásit prostřednictvím Celní správy ČR a jejich internetových stránek). Po zatřídění zboží do příslušné nomenklatury umožňuje vyhledat celní sazbu v závislosti na původu zboží a zjistit všechny omezující podmínky dovozu a vývozu zboží.

34

Teoretická část

Obr. 1 TARIC Zdroj: TARIC, 2016

3.7.3

Osvobození od cla

Osvobozením od cla je dle Matouška (2007) určitým pozitivně regulačním a motivujícím faktorem Evropského společenství nebo České republiky v oblasti dovozu zboží. Většinou bývá zvýhodňován určitý společenský zájem. U dovozce se osvobození projeví snížením finanční zátěže spojené s dovozem určitého zboží. V České republice zákon o dani z přidané hodnoty stanovuje, že zboží v dovozu je osvobozeno od daně z přidané hodnoty, pokud se na něj vztahuje osvobození od cla. Toto osvobození je uvedeno v § 71 zákona o DPH. Předpisem, na základě kterého je možno při propuštění do celního režimu volný oběh zboží osvobodit od dovozního cla je nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 o systému Společenství pro osvobození od cla. Od cla lze například v souladu s článkem 23 předmětného nařízení osvobodit zásilky zboží nepatrné hodnoty do hodnoty 150 EUR, ale od DPH je možné osvobodit dle § 71 odst. 3 písm. a) pouze zboží v hodnotě 22 EUR. Dále je možné například osvobodit od dovozního cla vzorky zboží nepatrné hodnoty, reklamní materiály (katalogy, ceníky, obchodní prospekty), zboží používané na veletrzích, výstavách a jiné. 3.7.4

Celní řízení při dovozu a vývozu

Pokud zboží vstupuje na celní území Společenství, podléhá plnění celních formalit a podle toho, k jakému účelu je dováženo, propouští se do jednotlivých celních režimů. Veškeré zboží určené k propuštění do celního režimu musí být uvedeno

Teoretická část

35

v celním prohlášení pro tento celní režim. Toto celní prohlášení se podává buď v písemné formě celnímu úřadu na formuláři „Jednotný správní doklad“ (JSD) nebo je celní prohlášení podáváno elektronicky. U režimu vývoz a tranzit je elektronické celní prohlášení povinné. (Kárník, 2012) V EU jsou dle Kárníka (2012) uplatňovány tyto celní režimy:  Volný oběh – tento režim je používán u tradičních dovozních obchodních operací a patří mezi nejčastěji používané režimy v Unii. Po propuštění zboží do režimu volný oběh, lze se zbožím nakládat jako se zbožím Unie a dopadá tak na něj volný pohyb zboží uvnitř Unie. Při propuštění předkládá celní prohlášení na dovážené zboží. Vždy musí být zajištěn celní dluh, a pokud předmětné zboží podléhá clu, je clo vyměřováno a následně hrazeno. Zvláštní režimy, mezi které patří:  Tranzit – tento režim umožňuje dopravu zboží pod celním dohledem v rámci Společenství. Jde například o dopravu zboží z místa vstupu k dalšímu celnímu úřadu na území EU. a) vnější tranzit – přeprava zboží, které nemá status Unie, mezi dvěma místy přes celní území Unie b) vnitřní tranzit – přeprava zboží se statusem Unie mezi dvěma místy nacházejícími se na celním území Společenství přes území třetí země a to beze změny jeho celního statusu.  Uskladňování v celním skladu – tento režim umožňuje skladovat zboží ze třetích zemí ve skladech po omezenou dobu, aniž by bylo potřeba uhradit dovozní celní a daňové poplatky. Celní sklady máme soukromé a veřejné.  Svobodná pásma – tento režim nahradil původní celně schválené určení umístění do svobodného pásma či svobodného skladu. Svobodné pásmo je zřízeno za přesně stanovených podmínek Generálním ředitelstvím cel.  Aktivní zušlechťovací styk – tento režim umožňuje zpracování zboží, společně s jeho instalací, montáží, komplementací, opravou nebo úpravami a jeho následné zpětné vyvezení do třetí země. V souladu s novou celní legislativou platnou od 1. 5. 2016 již není zpětný vývoz podmínkou.  Dočasné použití – tento režim umožňuje na území Unie dočasně používat zboží. Toto zboží je ve vlastnictví osoby ze třetí země a je dováženo například za účelem vystavení na veletrhu, předvedení, může jít o zařízení k výkonu povolání, sportovní potřeby, dopravní prostředky a podobně. U tohoto režimu v závislosti na účelu dovozu je buď takový dočasný dovoz úplně osvobozen od cla, nebo se hradí clo ve výši 3 % za každý započatý měsíc, po který zboží zůstává na území Unie.  Pasivní zušlechťovací styk – tento režim dává oprávnění vyvézt unijní zboží do třetích zemí za účelem zpracování a toto zboží je poté dove-

36

Teoretická část



3.7.5

zeno zpět do unie s úplným nebo částečným osvobozením od cla. Může se jednat například o zaslání zboží k provedení garanční opravy, hrazené opravy či jinému zušlechtění. Vývozní režim – tento režim umožňuje, aby zboží opustilo celní území Unie. Při vývozu je důležité mít příslušný daňový doklad, elektronické celní prohlášení ve formě datové zprávy C_R_DPH, na základě které lze pak uplatnit osvobození od DPH. Tato datová zpráva obsahuje kromě předmětného rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývoz, v elektronické podobě, i informaci o výstupu zboží mimo celní území Unie, kterou zaslal celní úřad na vnější hranici. Dodací podmínky INCOTERMS 2010

Mezi náležitosti kupní smlouvy v mezinárodním obchodě patří dodací podmínky. Tyto podmínky, pokud jsou používány, určují povinnosti prodávajícího a kupujícího. Nejvýznamnější je na nich skutečnost, že upravují převod rizika za ztrátu či poškození zboží z prodávajícího na kupujícího. Výběr dodací podmínky závisí na druhu dopravy, na druhu zboží, které je přepravováno a zejména specifikům převodu rizika za ztrátu a poškození zboží. V současné době jednoznačně převládá používání výkladových pravidel INCOTERMS (International Commercial Terms) ve znění 2010. Tato pravidla jsou vydávána Mezinárodní obchodní komorou. Tyto podmínky nejsou právní normou, závazné se stávají pouze, pokud je na ně odkazováno v kupní smlouvě. Jak již bylo řečeno, podmínky INCOTERMS určují vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Mezi povinnosti prodávajícího patří například dodat zboží v souladu s podmínkami stanovenými v kupní smlouvě, opatřit na vlastní náklady potřebné balení na zboží, vyrozumět kupujícího, kdy mu bude zboží dáno k dispozici. Naopak kupující má povinnosti převzít zboží v místě a čase stanoveném v kupní smlouvě, zaplatit kupní cenu, nést všechny náklady spojené se zbožím od té doby, kdy mu bylo zboží dáno k dispozici. (Machkova, 2014) Od roku 2000 obsahují INCOTERMS 13 doložek a dělí se do čtyř kategorií. Skupina E – zboží je odvezeno přímo ze závodu prodávajícího kupujícímu, kde za něho přebírá zodpovědnost kupující. Jedná se o doložku (EXW). Skupina F – prodávající dodá zboží dopravci, kterého si určí kupující, jedná se o (FCA, FAS, FOB) Skupina C – prodávající má povinnost zajistit přepravní smlouvu, ale nevztahuje se na něho nebezpečí ztráty či poškození zboží, např. (CFR, CIF, CPT, CIP). Skupina D – prodávající po celou dobu přepravy nese rizika a náklady spojené s přepravou zboží. Jedná se o (DAF, DES, DEQ, DDU, DDP, DAT, DAP). (Machkova, 2014) Od 1. 1. 2011 platí nová verze INCOTERMS 2010, která obsahuje pouze 11 položek a 2 kategorie. Těmito kategoriemi jsou podmínky použitelné pro všechny druhy přepravy a podmínky použitelné pouze pro námořní přepravu. Zanikají podmínky DAF, DES, DEQ a DDU, které jsou nahrazeny dvěma novými, a to DAP a DAT. V praxi se však velmi často stává, že se stále používají i doložky z roku 2000. (Machkova, 2014)

Teoretická část

37

Sjednaná dodací podmínka má vliv na skutečnost, kdo zajišťuje celní odbavení zásilky pro vývoz, pro průvoz přes různé země i případné odbavení zásilky pro dovoz. Z dodací podmínky se dále dovozuje, zda cena uváděná na faktuře, která doprovází zboží, může či nemůže obsahovat i částku dopravného. Například v případě dodací podmínky FOB, která se používá jako nejčastější v námořní dopravě, je možné dovodit, že pokud prodávající odpovídá a nese rizika do místa dodání na palubu lodi, je část dopravného z přístavu nalodění do přístavu určení, nákladem kupujícího a nemůže být tak zahrnuta ve fakturované ceně za zboží. (Machkova, 2014) Pro účely naší práce si podrobněji rozebereme dodací podmínku DDU. Prodávající nese rizika a náklady až do ujednaného místa určení, kde přeprava končí. Naopak kupující nese rizika a náklady spojené s celním odbavením, vykládkou a následné dodání mimo místo určení. Pokud by se prodávající a kupující dohodli jinak, musí to být stanovené v kupní smlouvě. (Machkova, 2007) Jelikož je dodací podmínka DDU zastaralá, společnost by od této podmínky měla upustit a začít používat novější podmínku DAP, která nahradila právě již zmiňovanou DDU. V podmínce DAP je stanoveno že, riziko i přepravní náklady přechází z prodávajícího na kupujícího okamžikem, kdy prodávající dá zboží k dispozici kupujícímu na ujednaném místě určení. Celní odbavení včetně nákladů na clo je již na riziko a náklady kupujícího. (Machkova, 2014)

3.8 3.8.1

Statistiky mezinárodního obchodu Intrastat vnitrounijní

Intrastat je systém, který slouží ke sběru statistických dat, při obchodování se zbožím v rámci Evropské unie. Na základě těchto údajů je sestavována statistika zahraničního obchodu České republiky, neboť přesto, že se jedná o obchod uvnitř EU, jde o zahraniční obchodní transakce. Tento systém se týká pouze zboží, při jehož odeslání či přepravě není povinnost předkládat celní prohlášení celním orgánům. Každý členský stát má povinnost statistiku vnitrounijních obchodů vykazovat, jsou však rozdíly v rozsahu informací vykazovaných v samotných výkazech co do obsahu, tak například do formy jeho podání nebo kompetence orgánů. V ČR se výkaz odevzdává příslušnému celnímu úřadu a to pouze v elektronické podobě. (Benda, 2015) Pravidla pro vykazování údajů o statistice vnitrounijních obchodů upravuje vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi ČR a ostatními členskými státy ES ve znění pozdějších předpisů. Do výkazů se zahrnují údaje o zboží přijatém od osoby, která je registrovaná k DPH ve státě odeslání, ale také o přijatém zboží od osoby neregistrované k DPH. Musí být ale dokázáno, že zboží bylo přijato z jiného členského státu a došlo k fyzickému pohybu přes hranici ČR. Naopak do výkazů se nezahrnuje zboží, které je osvobozené od vykazování např. měnové zlato, platební prostředky, zboží pro pomoc v nouzi pro oblasti postižené katastrofami, obchodní vzorky, zbo-

38

Teoretická část

ží určení k opravě či údržbě a podobně. Od vykazování je také osvobozeno zboží určené k dočasnému užití na výstavy, veletrhy, výstavní exponáty, dopravní prostředky a vratné obaly. (Benda, 2015) Povinnost vykazovat data pro Intrastat mají osoby, které dosáhly prahu pro vykazování, stanoveného zvlášť při přijetí a zvlášť při odeslání zboží. Tento práh je roven částce 8 000 000 Kč za kalendářní rok. Zboží, které je osvobozené se do hodnoty určující hranici nezapočítává. Pokud zpravodajská jednotka má povinnost vykazování údajů pro Intrastat, ale v měsíci neprovede žádnou transakci, je povinna předat příslušnému celnímu orgánu negativní hlášení. Výkazy se vyhotovují v elektronické podobě. Mezi hlavní údaje, které se vykazují ve výkazech Intrastat patří: země určení, země odeslání, původ zboží, hodnota zboží, kód transakce, kód skupiny dodacích podmínek Incoterms, kód druhu dopravy a osmimístný číselný kód zboží dle kombinované nomenklatury. Takzvaná fakturovaná částka je hodnota zboží vykazována v Intrastatu. Do této částky se zahrnuje nejen hodnota zboží, ale také náklady s pojené s dopravou, balením, pokud jsou součástí hrazené částky, naopak DPH se zde nezahrnuje. Pro přepočet fakturované částky v cizí měně na Kč se využívá devizového kurzu, který je stanoven pro celní účely na sledované období. Zpravodajská jednotka je povinna uchovávat výkazy v elektronické podobě po dobu dvou let, od ukončení lhůty k jejich předání celnímu úřadu. Výkazy Intrastat mohou být podrobeny následné kontrole ze strany Celní správy ČR, která má kromě zajištění vlastního sběru dat i kompetenci kontrolní. Kontrola může proběhnout ve lhůtě dvou let. (Benda, 2015) 3.8.2

Extrastat ve vztahu k třetím zemím

Extrastat patří mezi statistiky zahraničního obchodu. Má za úkol sledovat obchodování s nečlenskými státy Evropské unie, což znamená vývoz a dovoz zboží do nebo ze států mimo EU. Tento systém je založen na získávání údajů z celních prohlášení (JSD). Sběr dat a prvotní kontrolu provádí Celní správa České republiky. Zveřejnění, případné další kontroly a zpracování provádí Český statistický úřad. Do této statistiky se nezahrnují informace o zboží propuštěném do svobodného pásma, do celního režimu uskladňování v celním skladu a celního režimu dočasného použití a také o zpět vyváženém zboží. Dále se zde nezahrnuje zboží propuštěné do režimu tranzitu. Stejně jako u statistiky Intrastat se zde nezahrnuje nezákonný obchod, operační leasing, platební prostředky apod. Pro statistické účely nás zajímá fakturovaná hodnota samotného zboží. Do této hodnoty se nezapočítávají bankovní poplatky, daně, náhrady spojené s dovozem či vývozem zboží. Vyfakturovaná částka v cizí měně se přepočítá devizovým kurzem, který je stanoven pro celní účely na sledované období. Statistická hodnota zboží uváděná v celních prohlášeních vždy zohledňuje dopravu po statistickém území České republiky v případě vývozu, nebo naopak po hranici statistického území České republiky, tzn. po hranici ČR, v případě dovozních celních režimů. (Zahraniční obchod, 2016)

Vlastní práce

39

4 Vlastní práce 4.1

Představení společnosti

Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala společnost SERVIS CLIMAX, a. s., která sídlí ve Vsetíně a která mi byla ochotna poskytnout data a podklady pro zpracování mé bakalářské práce. 4.1.1

Historie společnosti

První aktivity, které firma zaznamenala, byly v roce 1992. Činnost se zaměřovala na montáž těsnění oken a dveří. Později přibyla vlastní výroba, která se týkala pouze vnitřních žaluzií. V dalších letech byly do výroby zařazeny venkovní rolety, venkovní žaluzie a další výrobky stínicí techniky. V roce 1996 se firma stala společností s ručením omezeným. Pro firmu byl důležitý rok 2000, kdy byla vytvořena nová organizační struktura. Do roku 2005 firma začala vyrábět samostatné komponenty a nové typy stínění. Dosáhla obratu více než 230 mil. Kč. V roce 2005 firma získala certifikace na ISO 9001 a ISO 14001. V roce 2007 mění svou právní formu na akciovou společnost. Do roku 2015 se společnost zúčastnila mnoha významných veletrhů a výstav. Získala ocenění v soutěži Českých 100 nejlepších. Rozšířila svůj sortiment a také prostory společnosti. (Historie, 2016) 4.1.2

Současnost

Právní forma společnosti SERVIS CLIMAX je akciová společnost, která je aktuálně největším výrobcem stínicí techniky v České republice a řadí se mezi přední výrobní evropské firmy tohoto sortimentu. Vlastní čtyři výrobní haly ve Vsetíně a zaměstnává přes 350 pracovníků. Její roční obrat je okolo 800 mil. Kč. Z hlediska DPH je společnost měsíčním plátce daně. Své výrobky nabízí konečným spotřebitelům prostřednictvím sítě značkových prodejen, regionálních zástupců a ostatních spolupracujících firem. Obchodním partnerům se snaží poskytovat pravidelná odborná školení, on-line technickou pomoc, zákaznický servis na vysoké úrovni apod. Firma se především pyšní širokou nabídkou stínicích systémů, kvalitou a spolehlivostí, která je garantována prodlouženou zárukou na 4 roky, krátkými dodacími lhůtami a neustále se rozšiřující sítí partnerských firem. (O společnosti, 2016) Sortiment firmy: - Venkovní žaluzie - Venkovní rolety - Markýzy - Pergoly a zimní zahrady - Svislé fasádní clony - Vnitřní žaluzie - Látkové stínění - Sítě proti hmyzu

40

Vlastní práce

Zboží, které společnost vyrábí, se zařazuje do různých položek kombinované nomenklatury. Hlavní sortiment je však zařazen do čísla 76109090 přídavný TARIC kód v případě dovozu 00. Na stránkách Celní správy ČR, v databázi TARIC, jsme si zjistili, jaké další druhy zboží se pod tímto číslem nacházejí. Do kapitoly číslo 76 se zařazuje HLINÍK A VÝROBKY Z NĚHO, poté skupina 7610 obsahuje hliníkové konstrukce a části a součásti konstrukcí (např. střechy, střešní rámové konstrukce, okna a jejich rámy), hliníkové desky, tyče apod. Pod kombinovanou nomenklaturu číslo 7610909000 patří ostatní zboží, které není blíže specifikováno. Pro přepravu zboží od dodavatele k odběrateli firma nevyužívá jednoho stálého dopravce. Využívá různé dopravní firmy, avšak víceméně stabilně. Při mimořádné dopravě si z těchto firem vybírá. Při prodeji svého zboží zákazníkům má firma stanovenou splatnost na 7 – 60 dnů. U každého zákazníka je doba splatnosti jiná. U spolehlivých zákazníků, kteří splácejí ve sjednaných lhůtách a dodržují předem stanovené podmínky, firma poskytuje skonto. Tímto nástrojem se dodavatel snaží podpořit co nejrychlejší úhradu od odběratele, aby získal finanční prostředky, které může použít pro další podnikání. Zákazník dostane například slevu. Naopak nespolehliví plátci musí platit dopředu zálohy a zkracuje se jim doba splatnosti. Typickými nákupy na zálohy plynou ze Švýcarska. Některé menší nákupy od firem probíhají na dobírku, větší nákupy jsou na fakturu se splatností. Společnost má také za dřívější platbu stanovené skonto. Firma nemá žádné stabilně domluvené kontrakty. Má stabilní zákazníky, kterým dodává na základě objednávek, které nejsou nijak předem dohodnuty. Objednávky jsou různorodé, není předem přesně stanovený objem obchodu. Účetnictví, ale také celý informační systém ve společnosti, je vykonáváno v rámci softwarového programu K2. Společnost využívá režim přenesené daňové povinnosti pouze při nákupech materiálů z České republiky. Jedná se o kovové odpady a nákupy kovů nad 100 000 Kč. V běžném případě by povinnost přiznat a zaplatit daň měla firma, která plnění poskytuje, ale u režimu přenesené daňové povinnosti přechází tento úkol na příjemce plnění. Firma, od které společnost nakupuje materiál, pouze vystaví daňový doklad, na kterém se neuvádí DPH. Prodávající i kupující musí být osoby registrované k dani. Dále mě zajímalo, pokud banka intervenuje, jaký to má dopad na firmu. Jestliže dojde ke změně kurzu, má to na firmu ve větší míře dopad a tuto změnu pociťuje. Například pokud dojde k oslabení kurzu koruny z 25 Kč/€ na 27 Kč/€ má to pro firmu pozitivní dopad. Jak již bylo dříve zmíněno, firma více vyváží, než dováží, v tomto případě mají více eur. V posledních měsících se kurz drží u hladiny 27 Kč/€ a tuto hladinu zohledňuje ve svých očekáváních.

Vlastní práce

41

Následující graf, který vychází z dat za poslední 3 roky, ukazuje podíl jednotlivých vyráběných druhů zboží na celkovém prodeji do zahraničí, to je mimo tuzemsko.

Obr. 2

Prodej jednotlivých druhů zboží do zahraničí za poslední 3 roky

Na grafu je vidět, že nejvíce prodávaným druhem zboží jsou venkovní žaluzie. Nejmenší poptávka je po sítích proti hmyzu, které jsou vyráběny pouze v letní sezóně. Pro výrobu výrobků je nutné provádět nákupy vstupních surovin kromě ČR i v jiných zemích. Následující graf opět vychází z údajů za poslední tři roky a ukazuje jednotlivé druhy nakupovaného vstupního materiálu.

Obr. 3

Nákup materiálu ze zahraničí za poslední 3 roky

42

Vlastní práce

Dále si specifikujeme měny, ve kterých společnost nakupuje, nebo prodává své zboží. Prodej provádí pouze v eurech, další měny nepoužívá. Za to nákup je z měnového hlediska pestřejší. Společnost z největší části provádí nákupy v českých korunách. Ukážeme si graf, ve kterém je podíl jednotlivých měn na nákupu zobrazen. Data jsou za rok 2015. Tab. 2

Podíl jednotlivých měn na nákupu zboží měna

zkratka $

nákup v příslušné měně 000932 656,59

% z nákupu 000,50

dolar euro

€

012 026 054,08

006,46

švýcarský frank

CHF

0000441 273,96

koruna

KČ

172 425 722,62

PLN

0000296 577,21

000,24 092,64 000,16

186 122 284,46

100,00

złoty celkem

Obr. 4

Podíl jednotlivých měn na nákupu zboží

Jelikož příjmy společnosti nejvíce tvoří tuzemské obchody, není divu, že převaha nákupů je prováděna v českých korunách. 4.1.3

Země, se kterými společnost obchoduje

Země, se kterými firma vyrábějící stínící techniku obchoduje, jsou velmi různorodé. Obchod probíhá jak s tuzemskými firmami, tak s firmami v Evropské unii, ale také firmy ze třetích zemí. Společnost je známá téměř po celém světě. 60 % výroby směřuje na export do vyspělých evropských zemí. Nyní si ukážeme země, se kterými se obchoduje, a tyto země zároveň zařadíme do jednotlivých oblastí. Jelikož společnost obchoduje s větším počtem zemí, vybrala jsem pouze ty, u kterých je obchod nejvýznamnější. Data jsou posbírána za poslední 3 roky.

Vlastní práce

Tab. 3

Oblast

43

Země, se kterými společnost obchoduje za poslední 3 roky

Obchodování společnosti za poslední 3 roky Název země Nákup Prodej

tuzemsko Česká republika Rakousko Německo Slovensko EU Francie Nizozemí Itálie

třetí země

Obr. 5

Španělsko Izrael Austrálie Norsko Rusko Libanon Turecko Švýcarsko Čína

Obraty celkem

714 580 939,00 Kč 49 502 372,00 Kč 285 043 531,00 Kč 18 358 093,00 Kč 6 943 179,00 Kč 37 681 783,00 Kč 64 343 314,00 Kč

803 030 698,00 Kč 518 794 463,00 Kč 312 149 049,00 Kč 226 853 547,00 Kč 149 894 400,00 Kč 18 859 303,00 Kč 8 730 137,00 Kč

829 411 375,00 Kč 538 634 524,00 Kč 321 905 572,00 Kč 235 017 301,00 Kč 155 389 385,00 Kč 15 102 325,00 Kč 8 881 644,00 Kč

8 500 907,00 Kč - Kč - Kč - Kč - Kč - Kč - Kč 209 217 880,00 Kč 3 606,00 Kč

8 652 595,00 Kč 21 455 513,00 Kč 9 156 105,00 Kč 7 018 403,00 Kč 187 644,00 Kč 1 297 303,00 Kč 2 256 610,00 Kč 44 512 201,00 Kč - Kč

8 907 773,00 Kč 22 247 782,00 Kč 9 241 990,00 Kč 7 057 256,00 Kč 187 644,00 Kč 1 297 303,00 Kč 2 262 857,00 Kč 45 602 231,00 Kč - Kč

Celkový obrat společnosti při obchodování dle jednotlivých území za poslední 3 roky

Z grafu je zřejmé, že obchod v rámci EU představuje více jak polovinu obratu společnosti. Vývoz do zemí mimo EU je zanedbatelný.

44

Obr. 6

Vlastní práce

Celkový obrat společnosti při obchodování se zeměmi EU za poslední 3 roky

Na tomto grafu je vidět, že nejvýznamnějšími obchodními partnery jsou společnosti v Rakousku a Německu. Slovensko a Francie jsou na srovnatelné úrovni.

Obr. 7

Celkový obrat společnosti při obchodování se třetími zeměmi za poslední 3 roky

Přesto, že vlastní vývoz mimo EU, tvoří pouhá 4 % z celkového obratu, tak se v rámci vývozních operací nejvíce vyváží do Švýcarska a překvapivě následuje mimo evropský stát a tím je Izrael. Třetím státem v pořadí je Austrálie.

Vlastní práce

Obr. 8

Nákup zboží za poslední 3 roky podle jednotlivých území

Obr. 9

Nákup zboží ze zemí EU za poslední 3 roky

45

Mezi země, ze kterých společnost nakupuje zboží a jsou mimo Evropskou unii, patří Švýcarsko a Čína. Ze Švýcarska se dováží díly (lamely, profily) na venkovní žaluzie. Nákupy z Číny nejsou pro firmu tak významné, neboť se uskutečňují pouze jedenkrát za rok a půl. Nakupují se lamely na bambusové žaluzie. Proto je hodnota nakupovaného zboží menší, než ostatní hodnoty.

46

Vlastní práce

Obr. 10

Prodej zboží za poslední 3 roky podle jednotlivých území

Obr. 11

Prodej zboží do zemí EU za poslední 3 roky

Vlastní práce

Obr. 12

4.2

47

Prodej zboží do třetích zemí za poslední 3 roky

Obchodování tuzemsko

V předchozí části jsme si ukázali, s jakými zeměmi společnost obchoduje a rozdělení těchto zemí dle oblasti. Jelikož se firma řadí mezi největší české výrobce stínící techniky, je známá po celé České republice. Právě proto jsou obraty v tuzemsku největší. Firma je plátce daně z přidané hodnoty. Když provádí obchodní transakce, je důležité, zda obchoduje s plátci daně nebo s neplátci. Pokud prodává firma zboží tuzemskému plátci daně, vyfakturuje mu zboží a na faktuře musí být cena zboží bez daně + DPH. Pro firmu je to daň na výstupu. Firma jako správce daně tuto daň vybere a na konci období daň odvede státu. Například pokud má nějaké zdanitelné plnění za březen 2016, musí ho vykázat ve svém daňovém přiznání 25. 4. 2016. K tomu přikládá kontrolní hlášení za březen 2016. Jelikož firma dodává zboží do států EU, je povinna přikládat k daňovému přiznání také souhrnné hlášení. Při nákupu od firmy, která je plátcem daně, firma přijme přijatou fakturu, kde je stanovena částka bez DPH + DPH. Celkovou cenu s DPH uhradí prodejci. Pro firmu je to daň na vstupu, kterou může nárokovat k odpočtu. DPH pak přizná a odvede prodejce. 4.2.1

Doklady

Při obchodování v rámci České republiky je potřeba mít doklad, který prodávající vystavuje kupujícímu z důvodu, aby jim mohla protistrana za odebrané zboží zaplatit. Nejčastějším dokladem je faktura. Pokud faktura plní funkci daňového dokladu, musí obsahovat náležitosti těchto dokladů, které jsou stanovené v zákoně o DPH v § 29 a také v zákoně o účetnictví v § 11. Mezi tyto náležitosti patří označení osoby, která plnění uskutečňuje, její DIČ, označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, DIČ této osoby, evidenční číslo daňového dokladu, rozsah a předmět

48

Vlastní práce

plnění, datem vystavení dokladu, datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí úplaty, cenu bez daně a slevu, základ daně, sazbu daně, výši daně. U neplátce DPH faktura neplní funkci daňového dokladu. Slouží jako určitý doklad o prodeji zboží, na základě kterého má odběratel zaplatit dodavateli. Daňové doklady dělíme na běžné, zjednodušené a souhrnné. Jak jsme již zmiňovali, musí je vystavit každý plátce daně. Mezi běžné patří právě faktura. Zjednodušený daňový doklad se vystavuje na nákup do 10 000 Kč a to včetně DPH. Souhrnný daňový doklad se vystavuje na několik samostatných zdanitelných plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet pro jednu osobu. Jelikož firma obchoduje v rámci České republiky, je plátce DPH, vystavuje fakturu, a ta je pro něho i daňovým dokladem. Pokud odběratel je plátce DPH, tak si pak DPH může odečíst. Pokud plátce není, faktura se nemění, pouze odběratel si DPH odečíst nemůže. Do příloh přikládám fakturu vystavenou pro neplátce daně, v rámci obchodování v ČR. Tento doklad splňuje náležitosti, jaké by faktura měla mít. Můžeme vidět, jak jsou jednotlivé položky rozepsány, IČO odběratele, což znamená jeho identifikační číslo, podle kterého je veden v obchodním nebo živnostenském rejstříku a další podmínky, které má dodavatel sjednán s odběratelem. Vizte příloha A.

4.3

Obchod uvnitř EU

Společnost také nakupuje a prodává své výrobky státům v Evropské unii. Země, se kterými nejvíce obchoduje z hlediska prodeje a nákupu, jsou uvedeny v kapitole č. 4.1.3. Většina těchto zahraničních firem jsou plátci DPH. Společnost ověřuje prostřednictvím systému VIES, že se jedná o osobu registrovanou v jiném členském státě, aby měla jistotu, že se daná transakce může uskutečnit bez DPH v souladu s ustanovením § 64 zákona o DPH. Naopak v případě nákupů zboží je zahraničním prodávajícím sdělováno DIČ, pod kterým je společnost registrovaná v tuzemsku, aby mohla nakoupit zboží bez příslušné daně daného členského státu. Při nákupu zboží vzniká společnosti povinnost přiznat DPH s odkazem na § 16 zákona o DPH. Prodávající zpravidla požaduje potvrzení dodacího listu jako důkazu o dodání zboží do jiného členského státu pro svého správce daně. Při prodeji zboží je, v případě obchodu s osobou registrovanou k DPH, možno obchodní transakci osvobodit od české DPH, přičemž na faktuře musí být uvedena předmětná poznámka. Zároveň je třeba si rovněž zajistit důkaz o fyzickém dodání zboží do jiného členského státu. Takovým důkazem může být tam, kde je přímo sjednávaná doprava, vlastní přepravní smlouva. V případě dodání zboží silniční dopravou pod mezinárodní Úmluvou CMR může být dokladem prokazujícím dodání zboží kopie či originál jednoho z listů dokumentu CMR, na němž je potvrzeno převzetí zboží příjemcem. Rizikové mohou být přepravy, kdy si dopravu zboží zajišťuje sám kupující. Tehdy je vhodné s odvoláním na ustanovení § 64 zákona o DPH požadovat prohlášení kupujícího nebo jím zmocněné osoby, že zboží dopraví do jiného členského státu. Další povinností, v souvislosti s prodejem zboží do jiného členského státu, je podání souhrnného hlášení.

Vlastní práce

4.3.1

49

Doklady

Při obchodování v rámci Evropské unie, firma vystavuje nebo přijímá daňový doklad, kterým je faktura. Tato faktura je stejná jako při obchodování v rámci ČR, je však zpravidla vystavena v jazyce země, se kterou je obchodováno. I tato faktura musí mít náležitosti daňového dokladu. Oproti tuzemské faktuře je hodnota zboží fakturována v jiné měně, než v korunách českých, nejčastěji v eurech. Faktura obsahuje také kurz, nejčastěji se používá devizový kurz České národní banky ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Dále obsahuje doplňující sjednané podmínky mezi dodavatelem a odběratelem. Tím nejhlavnějším rozdílem oproti české faktuře je ten, že na zahraniční faktuře je napsané, že dodání zboží je osvobozeno od DPH podle příslušného zákona země vystavení, tím pádem je DPH na faktuře nulové. Rozlišujeme fakturu pro plátce daně a pro neplátce daně. Na faktuře pro plátce daně je uvedené odběratelovo IČO i DIČ. U neplátce je na faktuře uvedeno pouze IČO. V případě osoby, která není registrovaná v jiném členském státě k DPH, obsahuje faktura i vyčíslenou českou DPH. Vizte příloha B, C. Firma je zpravodajskou jednotkou, tzn. statistiku Instrastat vykazuje jak na straně přijetí, tak i na straně odeslání zboží. Nákup či prodej předmětného zboží, u kterého dochází k fyzickému překročení hranice, je vykázán jako jedna z položek příslušného výkazu pro přijetí či odeslání Intrastat. Firma zasílá výkazy každý měsíc v souladu s povolením místně příslušného celního úřadu dle svého sídla, u kterého je zaregistrovaná. Zaslání probíhá elektronicky a to vždy 12. pracovní den v měsíci. Data jsou odesílána přímo na Generální ředitelství cel. V elektronické podobě jsou předávány informace z jednotlivých dodávek zboží, a to podle druhu prodaného či nakupovaného zboží, jeho kód kombinované nomenklatury, stát odeslání nebo stát přijetí, stát původu, fakturovaná hodnota, čistá hmotnost, množství ve specifické měrné jednotce, kód skupiny dodacích podmínek, druh dopravy a jiné. Výkaz Intrastat příslušný pracovník společnosti vyplňuje v souladu s Příručkou pro vyplňování výkazů, která je dostupná na stránkách Českého statistického úřadu, jež je metodikem pro danou oblast. Vizte příloha E, F.

4.4

Obchod vůči zemím mimo EU

Společnost provádí dovoz i vývoz do zemí mimo Evropskou unii. Země, ze které nejvíce dováží a vyváží, je Švýcarsko. Druhou zemí, ze které společnost dováží, je Čína. Jak jsme si už naznačili, tento obchod je zprostředkován pouze jedenkrát za rok a půl. Další dovozy už nemá. Z Číny jsou dováženy bambusové lamely na výrobu žaluzií. Firma nebyla schopna aktuálně dohledat žádnou kopii dovozního dokumentu, ze kterého by bylo zřejmé, do jaké položky KN je toto zboží při dovozu zařazováno. Správné sazební zařazení zboží se odvíjí od způsobu zpracování dováženého zboží. Pokud by se jednalo pouze o bambus štípaný, podélně rozřezaný nebo přiřezaný na délku, se zaoblenými konci, bělený, impregnovaný proti ohni, leštěný nebo barvený, ale dál již více neopracovaný, zařazovalo by se do čísla 14011000 jako – Rostlinné materiály používané zejména k výrobě košíkářského nebo pleteného

50

Vlastní práce

zboží (například bambus, rákos, španělský rákos (rotang), sítina, vrbové proutí … atd.) zde je při dovozu sazba cla 0 %. Naopak pokud už by se jednalo o lamely, které byly hoblované, broušené, různě tvarované, zaoblené a podobně, muselo by se zařadit do čísla 44092100 jako – Dřevo (včetně nesestavených pruhů a vlysů pro parketové podlahy) souvisle profilované (s pery, drážkované, polodrážkové, zkosené, spojované do V, vroubkované, lištované, zaoblené nebo podobně profilované) podél jakékoliv z jeho hran, konců nebo ploch, též hoblované, broušené pískem nebo na koncích spojované, rovněž s nulovou sazbou cla. Propuštění do volného oběhu podléhá platbě dovozních cel. Výši cla lze najít v TARICu. Na obrázku můžeme vidět, že pokud by firma dovážela výrobky zařazené do KN 76109090, tak celní sazba pro třetí země činí 6 %.

Obr. 13 Zjištění celní sazby při dovozu ze třetích zemí Zdroj: TARIC, 2016

Prostřednictvím evropské databáze – Market Access Database (MADB), která shrnuje informace o podmínkách dovozu do zemí mimo EU, je možné ověřit, jakou sazbu cla má naopak výrobek vyvážený společností v příslušné zemi. Pokud budeme chtít ověřit, jaká je sazba cla pro komoditu zařazenou v čísle 76109090 například v Izraeli, můžeme této databáze využít. Databáze je dostupná na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu, pokud si zvolíme databázi aplikovaných celních sazeb (Tariffs, 2016).

Vlastní práce

51

Výběr je prováděn zadáním země a čtyřmístného nebo šestimístného HS kódu, v našem případě tedy čísla 761090 a Izrael.

Obr. 14 Zjištění sazby cla při dovozu ze třetích zemí Zdroj: Tariffs, 2016

Z výsledků dotazování je zřejmé, že na dovážené zboží je v Izraeli uvaleno clo ve výši 10 %. V případě, kdy zboží z EU doprovází dokument, který prokazuje preferenční původ zboží v EU (dokument EUR.1), je clo nulové. Aby bylo možné dokument EUR.1 získat, muselo by se jednat o zboží, které je zcela získáno ze zboží EU, nebo v případě použití nepůvodních materiálů, jsou tyto dostatečně zpracovány.

52

Vlastní práce

Obr. 15 Zjištění dovozního cla při dovozu z Izraele Zdroj: Tariffs, 2016

Vývozů je daleko více, vizte kapitola č. 4.1.3.. Při vývozu aktuálně Evropská unie vývozní cla neuplatňuje. Režim vývozu však může podléhat obchodně-politickým opatřením. Zda země, do které se vyváží, nepodléhá těmto opatřením, například mezinárodním sankcím, či předmětné zboží není nutné vyvážet s licencí, lze ověřit také v TARICu. U zboží zařazeného v čísle KN 76109090 je uvedeno pouze opatření při vývozu do Zimbabwe, a to vývozní kontrola zboží a technologií, na něž se vztahují omezení dle nařízení Rady č. 314/2004, a to neprůstřelné stavební přístroje a vybrané druhy zboží pro vojenské použití. Pokud by se jednalo o takové zboží, vývoz by podléhal licenčnímu řízení. 4.4.1

Doklady

Daňovým dokladem při dovozu se považuje rozhodnutí o propuštění do celního režimu, ve kterém vznikla povinnost přiznat nebo zaplatit daň. Při vývozu je daňovým dokladem rozhodnutí celního úřadu o vývozu zboží do třetí země. Například když naše společnost vyváží zboží do Švýcarska, tak musí mít 4 doklady. Fakturu, datovou zprávu ve formátu C_R_DPH, dodací list a CMR. Datová zpráva ve formátu C_R_DPH je daňovým dokladem, který prokazuje, že zboží bylo propuštěno do režimu vývoz a zároveň obsahuje informaci, že opustilo celní území Unie. Jedná se o strukturovanou datovou zprávu, kterou vygeneruje systém Celní správy ČR v mo-

Vlastní práce

53

mentě, když od celního úřadu na vnější hranici obdrží elektronickou informaci, že zboží bylo předloženo tomuto celnímu úřadu a opustilo celní území Unie2. Faktura má náležitosti daňového dokladu, tak jako u obchodování v ČR nebo v EU. Částky jsou uvedeny v eurech, je zde uveden i kurz měny. Tato částka se poté musí přepočítat na koruny pomocí devizového kurzu ČNB. Text na faktuře je v cizím jazyce. Jelikož je vývoz a dovoz osvobozen od daně, DPH na faktuře je nulové. Je zde uvedeno množství, jednotlivé položky zboží, také je zde uveden paragraf, podle kterého je zboží osvobozeno, dodací podmínka, kterou se obchod řídí. Také oproti jiným fakturám, na faktuře při vývozu není místo dodání. Další dokladem je CMR. Využívá se pro mezinárodní silniční dopravu mezi smluvními státy. V ČR tato úmluva platí už od roku 2006. Jsou zde stanoveny otázky týkající se odpovědnosti dopravce, reklamací, přeprava, místo vykládky apod. Nákladní list CMR se vystavuje v písemné formě a musí být podepsán odesílatelem a dopravcem. Formulář se skládá ze čtyř částí - pro odesílatele, pro příjemce, pro dopravce, kopie pro dalšího dopravce. Ukázkový CMR můžeme najít v příloze D. (Nákladní list, 2016) Potvrzený dodací list je dalším důkazním prostředkem, že zboží vystoupilo z Evropské unie. Doklad obsahuje druh zboží, množství a další specifikace. Není to dokument, který by zákon vyžadoval, spíše si ho vystavují podnikatelé mezi sebou, aby měli přehled nad pohybem zboží. Dodací list musí dále zahrnovat adresu příjemce, název firmy, datum odeslání, číslo objednávky. Na dodací list se neuvádí cena, pouze množství dodávaného zboží, druh balení, nákladové kusy a podobně. Rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývoz je dalším nezbytným dokladem při vývozu zboží mimo EU. Rozhodnutí je vydáno v elektronické podobě. Dokument VDD (vývozní doprovodný doklad), vystaví celní úřad, který zboží propustil zboží do režimu vývoz a doprovází zboží až na hranice EU, kde je předložen výstupnímu celnímu úřadu. Ukončením VDD je prokázáno, že zboží opustilo území EU. Vývozní doprovodný doklad je v příloze D.(Celní odbavení, 2016) Společnost využívá celního deklaranta, který má sídlo ve Valašském Meziříčí. Tento deklarant je řádně zmocněným zástupcem a za společnost vystavuje celní doklady, podává příslušná celní prohlášení, komunikuje s celním úřadem v případě kontrol dokumentů nebo fyzických kontrol zboží, provádí opravy předmětných celních prohlášení, pokud došlo k chybám apod. Tento deklarant je řádně zmocněn a vystupuje jako přímý zástupce, což znamená, že zástupce jedná jménem a na účet společnosti. Kdyby bylo zastoupení nepřímé, zástupce by jednal vlastním jménem na účet společnosti.

Struktura datových zpráv je zveřejněna na stránkách CS ČR pod odkazem: https://www.celnisprava.cz/cz/clo/e-customs/ecs/Stranky/pomucky-pro-deklarantskouverejnost.aspx 2

54

4.5

Vlastní práce

Vnitropodniková směrnice podniku

V této části práce se pokusím vytvořit jakási doporučení či návod obsahující pravidla pro provádění příslušných obchodních operací. Směrnice má popisovat pracovní postupy při obchodování uvnitř EU a při dovozu zboží ze zemí mimo EU a vývozu zboží do zemí mimo EU. Jejím hlavním cílem je identifikovat rozdíly při provádění obchodních operací a upozornit na rizika spojená s obchodováním v oblasti DPH. Mohla by sloužit stávajícím pracovníkům, ale zejména je určena pro nové pracovníky jako prvotní nástroj pro jejich práci. Použité pojmy a zkratky JSD - jednotný správní doklad VO – volný oběh CP – celní prohlášení CÚ – celní úřad CK – Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství – do 30. 4. 2016 PP – Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství – do 30. 4. 2016 DPH – daň z přidané hodnoty Zákon o DPH – zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění Jedná se o předpisy ve znění k 30. 4. 2016. K 1. 5. 2016 nabyla účinnosti nová celní legislativa na úrovni EU, bohužel k datu zpracování bakalářské práce není k dispozici nová národní legislativa. Proto jsou dokumenty zpracovány dle legislativy platné do 30. 4. 2016. Nová celní legislativa však zásadním způsobem nemění procesy v souvislosti s propuštěním zboží do režimu volný oběh a režimu vývoz. Nová legislativa platná od 1. 5. 2016: Nový celní kodex Unie = Nařízení EP a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 ze dne 17. prosince 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o přechodná pravidla k některým ustanovením celního

Vlastní práce

55

kodexu Unie, pokud příslušné elektronické systémy dosud nejsou v provozu, a kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 4.5.1

Vnitrounijní obchodní transakce

V případě obchodování uvnitř EU, tj. s členskými zeměmi EU, není třeba plnit žádné dovozní nebo vývozní formality. Jedná se tedy o případy, kdy je:  nakupováno zboží se statusem EU (tj. zboží, které bylo zcela získáno v EU/vyrobeno v EU, nebo které bylo přivezeno ze země mimo EU a které bylo v jiném členském státě propuštěno do celního režimu volný oběh).  zboží je přiváženo z jiného členského státu/je odesíláno do jiného členského státu  je nakupováno/prodáváno od osoby registrované k DPH/osobě registrované k DPH  zboží je fyzicky přemístěno z jiného členského státu do České republiky nebo naopak  nejedná se o vícestranný obchod Postup při pořízení zboží z jiného členského státu je následný: 1) Stanovení místa plnění - za místo plnění se považuje to, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy. 2) Osoba povinná odvést daň - daňová povinnost se přesouvá z dodavatele na odběratele. Přiznat a zaplatit daň má povinnost odběratel (naše firma). 3) Okamžik vzniku daňové povinnosti - povinnost přiznat daň vzniká ke dni vystavení daňového dokladu, pokud daňový doklad vystaven není, povinnost přiznat daň vzniká k 15. dni měsíce následujícího po měsíci, kdy byl materiál pořízen. 4) Výpočet daňové povinnosti - základem daně je úplata, kterou má dodavatel obdržet od odběratele. Součástí základu daně jsou i vedlejší výdaje jako náklady na přepravu, balení, pojištění. Pokud si pořizovatel hradí přepravu zboží sám, podle dodací podmínky FCA, hodnota této přepravy do základu daně nevstupuje. Odběratel je povinen sám si daň vypočítat a uvést v daňovém přiznání za příslušné období a to do řádku 3, v případě, že zboží podléhá základní sazbě DPH, nebo do řádku 4 v případě, že zboží podléhá první nebo druhé snížení sazbě daně. Jelikož se obchoduje mimo ČR, cena bývá v cizí měně. Je nutno tuto cenu přepočítat na koruny aktuálním kurzem devizového trhu, který je vyhlášen Českou národní bankou. 5) Nárok na odpočet daně - nárok na odpočet si může uplatnit plátce, tudíž naše firma, za předpokladu, že plnění používá pro svou ekonomickou činnost. Nárok si uplatní v plné výši. Nárok na odpočet musí doložit daňovým dokladem. 6) Souhrnné hlášení - pořízení zboží se neuvádí do souhrnných hlášení.

56

Vlastní práce

7) Intrastat - naše firma je povinna toto pořízení zboží z jiného členského státu vykazovat ve výkazu Intrastat na straně přijetí. Postup při dodání zboží do jiného členského státu, v případě že zboží není osvobozeno od daně, je následný: 1) Stanovení místa plnění - místem plnění je místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy. Místem plnění může být také místo, kde přeprava nebo odeslání začíná, v případě, že hodnota zboží bez daně, nepřesáhne částku, kterou si stanový příslušný členský stát. 2) Osoba povinna odvést daň - daň je povinen přiznat plátce, tudíž naše firma. 3) Okamžik vzniku daňové povinnosti - jestliže dodání zboží nesplňuje podmínky pro osvobození od daně, vzniká plátci povinnost přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, nebo ke dni přijetí úplaty, podle toho, který den nastal dříve. 4) Výpočet daňové povinnosti - základ daně tvoří vše, co obdržel dodavatelza dodání zboží od odběratele. Daň na výstupu je plátce, který zboží dodává, povinen uvést ve svém daňovém přiznání za zdaňovací období, kdy mu vznikla povinnost daň přiznat. 5) Instrastat - naše firma je povinna toto dodání zboží do jiného členského státu vykazovat ve výkazu Intrastat na straně odeslání. Postup při dodání zboží do jiného členského státu, v případě, že zboží je osvobozeno od daně, je následný: 1) Stanovení místa plnění - místem plnění je místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy. Místem plnění může být také místo, kde přeprava nebo odeslání začíná, v případě, že hodnota zboží bez daně nepřesáhne částku, kterou si stanový příslušný členský stát. 2) Osoba povinna odvést daň - postupuje se zde stejně jako u pořízení zboží z jiného členského státu. Povinnost přiznat daň se přesouvá z dodavatele na odběratele. Ten si daň přizná podle platných pravidel ve své zemi. Firmě plyne pouze povinnost vykázat toto dodání zboží ve svém daňovém přiznání. 3) Okamžik vzniku daňové povinnosti - jestliže je dodání zboží do jiného členského státu osvobozeno od daně s nárokem na odpočet, vzniká povinnost přiznat toto uskutečnění k 15. dni měsíce následujícího po měsíci, kdy bylo zboží odesláno nebo přepraveno, nebo ke dni přijetí daňového dokladu a to k tomu dni, který nastal dříve. 4) Výpočet daňové povinnosti - základ daně tvoří vše, co obdržel dodavatel za dodání zboží od odběratele. Plátce daně uvede v daňovém přiznání na řádku 20 částku v české měně. Ta je pro odběratele základem daně. 5) Nárok na odpočet daně - pokud odběratel používá zdanitelné plnění pro svou ekonomickou činnost, může si pro plnění osvobozená od daně uplatnit nárok na odpočet daně.

Vlastní práce

57

6) Souhrnné hlášení – firma je povinna podat souhrnné hlášení o dodávkách zboží v elektronické podobě. 7) Instrastat - naše firma je povinna toto dodání zboží do jiného členského státu vykazovat ve výkazu Intrastat na straně odeslání. Zda je nebo není zboží osvobozeno od daně, firma zjistí dle § 64 Zákona o DPH. Pro titul na osvobození od DPH je třeba v rámci vnitrounijních obchodů splnit dvě podmínky:  Musí být obchodováno s osobou registrovanou k DPH (tj. s plátcem DPH)  Zboží musí být fyzicky dodáno do jiného členského státu (nutně nemusí jít o stejný členský stát, kde je firma registrovaná jako plátce DPH) Pod tímto odkazem lze zjistit aktuální devizový kurz České národní banky: (Kurzy devizového trhu, 2016) http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_ kurz.jsp Možnost ověření, zda se jedná o členskou zemi EU (v současnosti 28 členských států): (Členské země EU, 2016) http://europa.eu/about-eu/countries/index_cs.htm Možnost ověření registrace k DPH:  Prostřednictvím systému VIES nebo dotazem na příslušného správce daně, tj. FÚ  Pokud odběratel nedoloží platné DIČ, je na něj pohlíženo jako na neplátce. Ověření je možné provést pod odkazem: http://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/?locale=cs

58

Vlastní práce

Obr. 16 VIES systém určený k ověření DIČ pro účely DPH Zdroj: VIES, 2016

Podmínka fyzického dodání: V případě nákupu chtějí dodavatelé z jiných čl. států potvrdit dodací list, případně dodatečně zasílají k potvrzení přehled uskutečněných dodání apod. V tomto případě je vždy třeba ověřit, že se jedná o skutečné dodání do naší společnosti (oproti skladové evidenci) a potvrdit, pokud jsou informace o dodání zboží správné. V případě prodeje je v zájmu naší společnosti, abychom vždy disponovali pro správce daně, tj. FÚ, důkazem o fyzickém dodání do jiného členského státu. V závislosti na druhu dopravy a na tom, kdo dopravu sjednává, je třeba zajistit takový důkaz. Tímto důkazem může být:  Potvrzený přepravní doklad CMR (mezinárodní silniční doprava) – odst. 24 – potvrzení převzetí zboží příjemcem  Potvrzený dodací list od příjemce  Potvrzený balící list, faktura, či jiný dokument doprovázející zboží od příjemce  Prohlášení kupujícího, nebo jím zmocněné osoby, že zboží bude dopraveno do jiného členského státu ve smyslu § 64 zákona o DPH DPH EU, tzn. pravidla popsaná výše, se nevztahují na následující třetí území:  ostrov Helgoland, území Büsingen, Ceuta, Melilla, Livigno, Campione d’Italia a italské vody jezera Lugano (území, která nejsou součástí celního území EU);  hora Athos, Kanárské ostrovy, francouzské zámořské departementy, Ålandy a Normanské ostrovy (území, která jsou součástí celního území EU).

Vlastní práce

59

V souladu se Smlouvou DPH se také nevztahuje na Gibraltar ani na část Kypru, která není pod účinnou kontrolou vlády Kyperské republiky. Tato území jsou považována za třetí území. (Berger a kol, 2010) Dodací podmínky ve vnitrounijních obchodech Výběr dodací podmínky Incoterms 2010 se ve vnitrounijních obchodech zjednodušuje pouze v oblasti celního odbavení zásilek, které se u těchto obchodních transakcí neprovádí. Výběr dodací podmínky Incoterms 2010 tedy vždy závisí na druhu dopravy, na druhu zboží, které je přepravováno a zejména specifikům převodu rizika za ztrátu a poškození zboží. Dodací podmínky určují vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. V případě nákupních operací – jsme v pozici kupujícího, tzn. kde chceme na sebe převzít shora uvedenou odpovědnost. V případě prodejních operací – jsme v pozici prodávajícího, tzn. kam až chceme uvedenou odpovědnost nést. Společnost používá jako dodací podmínku DDU, která už je zastaralá. Tuto podímku od roku 2011 nahradila podmínka DAP, proto by společnost měla od této zastaralé podmínky upustit a začít používat podmínku DAP. DAP = s dodaním v místě určení - prodávající splní dodání, jakmile je zboží dáno k dispozici kupujícímu na příchozím dopravním prostředku připravené k vykládce v místě určení. Prodávající nese veškerá rizika spojená s dodáním zboží do jmenovaného místa. 4.5.2

Dovoz zboží ze zemí mimo EU = nákupy zboží ze zemí mimo EU

Nákup zboží ze třetích zemí je specifičtější, než nákup zboží v tuzemsku, nebo ze zemí EU. 1) Místo plnění - místem plnění se rozumí to, kde je zboží propuštěno do celního režimu. Pokud společnost nakupuje zboží ze třetí země, je zboží na území Evropské unie propuštěno do příslušného celního režimu. Poté je přepraveno do tuzemska, kde je propuštěno do režimu volný oběh na základě písemného celního prohlášení. Místem plnění je Česká republika a toto zboží podléhá české DPH. 2) Osoba povinna odvést daň - osoba povinna k dani je naše firma. 3) Okamžik vzniku daňové povinnosti - daňová povinnost vzniká dnem, kdy je zboží propuštěno do režimu volný oběh na území ČR. Firma je povinna tuto daň uvést do svého daňového přiznání za příslušné období. 4) Výpočet daňové povinnosti - základ daně tvoří celní hodnota dováženého zboží, vyměřené clo, další poplatky splatné z důvodu dovozu zboží, vedlejší výdaje vzniklé do prvního místa určení v tuzemsku, spotřební daň u vybraných výrobků. Vypočtenou daň pak firma musí uvést do svého daňového přiznání za příslušné období do řádku 7 nebo do řádku 8, podle toho, jaké sazbě zboží podléhá.

60

Vlastní práce

5) Nárok na odpočet daně - plátce daně si může uplatnit nárok na odpočet daně za zdaňovací období, ve kterém došlo k přiznání daně. Nárok na odpočet plátce uvede na řádku 43 daňové přiznání. 6) Souhrnné hlášení – dovoz zboží se v souhrnném hlášení nevykazuje. 7) Intrastat - dovoz zboží se nevykazuje ve výkazech Intrastat. Za přijetí zboží a zpracování podpůrných dokumentů pro podání celního prohlášení pro propuštění zboží do režimu volného oběhu odpovídá nákupčí. Jeho úkolem je provést níže uvedené úkony:  zjistit u dodavatele podrobnosti k přepravě a vyhodnotit, zda bude zboží propuštěno do příslušného celního režimu s využitím zastoupení, které nabízí přepravce, případně zda bude požadováno doručení zboží pod celním dohledem (v režimu tranzit) až do místa určení a následně propuštěno do volného oběhu (případně jiného celního režimu) u Celního úřadu pro Zlínský kraj.  po avizování přepravcem je nákupčí povinen zajistit následující doklady a předat je zástupci v celním řízení: - plná moc pro zastupování v celním řízení - zkontrolované nákupní faktury včetně překladu - potvrzené avízo o příchodu zásilky včetně specifikace zboží a upřesnění, zda zboží bude propuštěno do VO u jiného celního úřadu, nebo bude propuštěno do režimu tranzit - případné další podpůrné doklady  přijmout pouze celně odbavenou zásilku (pokud bylo zboží propuštěno do celního režimu jiným celním úřadem v průběhu přepravy) nebo dodržet postupy – viz bod 2  zajistit předání zkontrolovaného celního výměru účetní Za správné stanovení celní hodnoty, správnost údajů, pravost dokladů a odpovědnost za plnění povinností vyplývajících z propuštění zboží do navrženého režimu, nebo ukončení režimu odpovídá deklarant. Na výtisku, který si ponechává celní úřad, musí být vždy originál podpisu. (Příručka o způsobu vyplňování JSD, 2013) Nicméně je třeba vycházet z toho, že zástupce v celním řízení bude vycházet buď z dokladů, které doprovází zboží, nebo z informací, které mu poskytne naše společnost. Nákupčí odpovídá za správnost údajů, které předal zástupci v celním řízení, tj. zejména ověření, že se jedná o cenu skutečně placenou za dovážené zboží. Nákupčí je rovněž odpovědný za ověření dodacích podmínek Incoterms. Při propuštění zboží do režimu volný oběh je potřeba zajistit kontrolu, zda jsou hodnoty v kolonkách v JSD č. 42, 46 a 47 vyplněny v souladu s pokyny – vizte

Vlastní práce

61

níže. Pokud by tomu tak nebylo, je potřeba, aby zástupce v celním řízení sjednal nápravu. Uvádění údajů do příslušných kolonek podle Příručky o způsobu vyplňování JSD od 1. 1. 2013: Kolonka „42. Cena na položku“ (Tiskopis a Doplňkový list) JSD Do této kolonky se uvádí fakturovaná hodnota dovážené podpoložky zboží deklarované v kolonce 33, a to v Kč zaokrouhleně vždy směrem nahoru. V případech, kdy se hodnota uvedená na faktuře jednou částkou týká více položek zboží, je nutné ji poměrně nebo odhadem rozdělit tak, aby co nejpřesněji vyjadřovala fakturovanou hodnotu každé podpoložky zboží zvlášť. Způsob dělení není upraven žádným právním předpisem. (Příručka o způsobu vyplňování JSD, 2013) Kolonka „46. Statistická hodnota“ (Tiskopis a Doplňkový list) JSD Do této kolonky se uvádí statistická hodnota dováženého zboží v celých Kč zaokrouhleně vždy směrem nahoru. Statistickou hodnotou se při dovozu rozumí hodnota zboží v místě a čase, v němž zboží vstupuje na statistické území dovážejícího členského státu; stanoví se při prodeji nebo nákupu na základě fakturované ceny zboží, v ostatních případech na základě ceny, která by byla fakturována při prodeji nebo koupi. Statistická hodnota musí zahrnovat pouze vedlejší výdaje týkající se dopravy, která se uskutečnila mimo statistické území dovážejícího členského státu. Statistická hodnota nezahrnuje daně splatné při dovozu, jako jsou celní poplatky, daň z přidané hodnoty, spotřební daň, dávky nebo jiné podobné daně. Při dovozu zboží dodávaného s montáží se za statistickou hodnotu považuje samotná hodnota zboží bez ceny za montáž a nákladů s ní spojených. (Příručka o způsobu vyplňování JSD, 2013) Kolonka „47. Výpočet poplatků“ (Tiskopis a Doplňkový list) JSD Druhý sloupec „Základ pro vyměř. popl.“ Do druhého sloupce uvede deklarant prohlašovanou celní hodnotu v celých Kč zaokrouhlenou směrem nahoru; pokud je celní hodnota určována metodou jinou než uvedenou pod kódem 1(metoda transakce), vyplní celní hodnotu pověřený zaměstnanec CÚ. (Příručka o způsobu vyplňování JSD, 2013) Hodnota transakce (tzv. převodní hodnota) = cena skutečně placená, nebo která má být zaplacena za zboží prodané pro vývoz do Společenství, případně upravená podle čl. 32 a 33 CK Cena skutečně placená = celková platba, která byla nebo má být uskutečněna mezi prodávajícím a kupujícím ve prospěch prodávajícího za dovážené zboží

62

Vlastní práce

Podle Nařízení Rady (ES) č. 2913/92 článek 32 (nově bude uvedeno v článku 71 celního kodexu Unie) se do celní hodnoty se připočtou náklady, které nejsou součástí placené ceny:  Provize a odměny za zprostředkování  Náklady na obaly, balení  Vhodným způsobem rozvržená hodnota materiálů, součástek, ND, nářadí, forem, techniky, designu, plánků apod. – v rozsahu, v jakém tato hodnota nebyla zahrnuta do ceny  Licenční poplatky  Hodnota celé části výnosu z jakéhokoliv pozdějšího prodeje, převodu nebo použití dovezeného zboží, která připadne přímo nebo nepřímo prodávajícímu  Náklady na dopravu a pojištění dováženého zboží a náklady na nakládku, vykládku a manipulaci spojené s dopravou zboží – až na místo vstupu na celní území EU (tzv. zahraniční úsek) Tyto náklady nemusí být nutně zohledněny na faktuře, která doprovází zboží. Může se jednat o samostatně fakturované a hrazené položky. Je tedy třeba vždy ověřit, zda v souvislosti s dováženým zbožím nevznikl ještě i nějaký takový náklad, a informaci případně konzultovat s účetním oddělení a následně se zástupcem v celním řízení. Podle Nařízení Rady (ES) č. 2913/92 článek 33 (nově bude v článku 72 celního kodexu Unie) se do celní hodnoty se naopak nezapočítávají za předpokladu, že jsou vykázány odděleně od skutečně placené ceny:  Náklady na dopravu v rámci EU  Náklady na stavbu, instalaci, montáž, údržbu, technickou pomoc  Náklady spojené s právem reprodukovat dovážené zboží  Nákupní provize  Dovozní cla a jiné poplatky splatné v EU Ukončení tranzitních operací Režim tranzit umožňuje přepravu zboží mezi dvěma místy přes celní území Společenství, tomu se říká vnější tranzit, nebo přepravu zboží mezi dvěma místy Společenství přes území třetí země, tomu se říká vnitřní tranzit. Je potřeba rozlišovat zboží Společenství a zboží, které není zbožím Společenství. Zboží Společenství je v režimu tranzit pod celním dohledem od okamžiku přijetí celního prohlášení až do okamžiku, kdy opustí celní území. Zboží, které není zbožím Společenství, je v režimu tranzitu pod celním dohledem od okamžiku vstupu na celní území Společenství až do okamžiku změny jeho celního statutu. Před propuštěním zboží do režimu tranzit má deklarant povinnost zajistit celní dluh, který by mohl u tohoto zboží vzniknout. (Kárník, 2012) Zboží, které bylo propuštěno do režimu tranzit, musí být předloženo celnímu úřadu určení nebo na místa schválená. Zboží je tedy třeba předložit celnímu

Vlastní práce

63

úřadu určení uvedenému v příslušném tranzitním dokumentu (Tranzitní doprovodný doklad = TDD) a tranzitní operaci ukončit příslušném pracovišti celního úřadu určení (zpravidla na pracovišti dispečink/koordinátor). Dopravce by tedy zboží neměl doručit přímo na adresu naší společnosti, ale vždy na CÚ určení. Pokud by dopravce zboží doručil přímo do prostor naší společnosti, nemělo by dojít k převzetí zboží. V případě, že by se tak stalo, je třeba se spojit se zástupcem v celním řízení a počítat s tím, že v případě, kdy by se CÚ rozhodl, že zboží bude podrobeno fyzické kontrole, musí být takové zboží doručeno na CÚ (a to na náklady naší společnosti). V případě, kdy má zástupce v celním řízení veškeré informace a podklady, při ukončování režimu tranzit ihned podává celní prohlášení na propuštění zboží do celního režimu. CÚ celní prohlášení přijme a pokud nepřistoupí v rámci ověřování celního prohlášení ke kontrole zboží, ověřuje např. pouze doklady, je zboží zpravidla ihned propuštěno do navrženého celního režimu. (Janatka, 2004) 4.5.3

Vývoz = prodej do země mimo EU, příp. prodej do země EU s fyzickým odesláním do země mimo EU

1) Místo plnění - místem plnění je místo, kde se přeprava, nebo odeslání začíná uskutečňovat. 2) Osoba povinna odvést daň - pokud jsou splněny podmínky pro osvobození zboží od DPH, daň se neodvádí. Lze určit dle § 66 ZDPH. Jestliže podmínky splněny nejsou, jedná se o standardní zdanitelné plnění, osoba přiznat a zaplatit daň by byl dodavatel zboží, pokud je registrován k DPH. 3) Okamžik vzniku povinnosti vykázat osvobozené plnění - pokud jsou podmínky pro osvobození splněny, daňová povinnost nevzniká. Dodavatel, který vývoz uskutečňuje, má povinnost uvést tento vývoz jako osvobozené plnění do daňového přiznání a to dnem výstupu zboží z území EU. Musí být doloženo potvrzení celním orgánem. 4) Výpočet daňové povinnosti - při výpočtu základu daně se postupuje podle § 36 ZDPH. Plátce tento vývoz uvede na řádku 22 daňového přiznání jako osvobozené plnění. 5) Nárok na odpočet daně - pokud se jedná o plnění osvobozená od daně, daňová povinnost nevzniká, tím pádem se nemusí řešit kdo a za jakých podmínek má nárok na odpočet daně. 6) Souhrnné hlášení - vývoz zboží se v souhrnném hlášení nevykazuje. 7) Intrastat - vývoz zboží se nevykazuje ve výkazech Intrastat. Za vystavení podpůrných dokumentů pro CP při režimu vývoz odpovídá pověřená osoba (prodejce).

64

Vlastní práce

Pro propuštění zboží do režimu vývoz je třeba zajistit následující doklady a předat je zástupci v celním řízení:  faktura/y včetně překladu/ů  balící list/dodací list  přepravní dokument – nebo informace o sjednané přepravě  další podpůrné dokumenty – informace o druhu zboží, jeho váze (pokud není uvedena na shora citovaných dokumentech) Zástupci v celním řízení je třeba poskytnout informace o druhu dopravy, kdy bude zboží přepravováno, SPZ vozidla, které bude zboží přepravovat k celnímu úřadu výstupu, CÚ výstupu (tj. celní úřad, přes který bude zboží opouštět celní území Společenství). Tyto informace je třeba ověřit u dopravce, který zajišťuje přepravu zboží do země mimo EU. Po podání celního prohlášení může být provedena kontrola dokladů nebo i fyzická kontrola zboží, které je připraveno k vývozu mimo celní území Unie. Po provedení takové kontroly, pokud nejsou shledány nějaké nedostatky či odlišnosti, je zboží propuštěno do režimu vývoz. Celní úřad propouštějící zboží do režimu vývoz stanoví lhůtu, do kdy musí zboží opustit celní území Unie. Tato lhůta musí být dodržena. Celní orgány jsou oprávněny provést i kontrolu po propuštění zboží. V takovém případě kontrolují obchodní doklady a jiné údaje vztahující se k dovozním nebo vývozním operacím, správnost a úplnost vyplněných údajů uvedených v příslušném celním prohlášení. Taková kontrola probíhá v souladu s daňovým řádem. (Janatka, 2004) Zboží připravené k propuštění do režimu vývoz je umístěno na dohodnuté místo v areálu naší společnosti, přičemž v případě, kdy by si CÚ vyžádal provedení fyzické kontroly, musí být přepraveno na CÚ k provedení takové kontroly. Případně je naloženo na přistavený dopravní prostředek a odesláno na CÚ k celnímu odbavení. Originál dokladu – VDD = vývozní doprovodný doklad musí být předán dopravci. Doklad VDD je buď opatřen otiskem razítka CÚ, pokud byl vývoz projednán tzv. běžným postupem přímo na CÚ bez využití zjednodušeného postupu. Případně může být opatřen otiskem razítka tzv. schváleného vývozce, tj. držitelem povolení zjednodušeného postupu na propuštění zboží do režimu vývoz. V tomto případě může být doklad VDD zaslán zástupcem v celním řízení např. v elektronické podobě a tisknut přímo v naší společnosti a předán dopravci. Prodejce musí zajistit kontrolu dokladu VDD oproti skutečně poskytnutým informacím zástupci v celním řízení a předání kopie zkontrolovaného vývozního dokladu (VDD) účetnímu oddělení. Za správnost stanovení statistické hodnoty při vývozu zboží odpovídá zástupce v celním řízení. Pověřená osoba (prodejce) odpovídá za správnost údajů, které zástupci v celním řízení poskytne.

Vlastní práce

65

Uvádění údajů do příslušných kolonek podle Příručky o způsobu vyplňování JSD od 1. 1. 2013: Uvádění údajů do Kolonky „46. Statistická hodnota“ (Tiskopis a Doplňkový list) Do této kolonky se uvádí statistická hodnota vyváženého zboží v celých Kč zaokrouhleně vždy směrem nahoru. Statistickou hodnotou se při vývozu rozumí hodnota zboží v místě a čase, v němž zboží opouští statistické území vyvážejícího členského státu; stanoví se při prodeji nebo nákupu na základě fakturované ceny zboží, v ostatních případech na základě ceny, která by byla fakturována při prodeji nebo koupi. Statistická hodnota musí zahrnovat pouze vedlejší výdaje, týkající se dopravy, která se uskutečnila na statistickém území vyvážejícího členského státu. Statistická hodnota nezahrnuje daně splatné při vývozu, jako jsou celní poplatky, daň z přidané hodnoty, spotřební daň, dávky, vývozní náhrady nebo jiné podobné daně. Pro vyvážené zboží dodávané s montáží se za statistickou hodnotu považuje pouze samotná hodnota zboží bez ceny za montáž a nákladů s ní spojených. (Příručka o způsobu vyplňování JSD, 2013) Postup při vývozu zboží – ověření, zda zboží nepodléhá obchodněpolitickému opatření: Do režimu vývoz se propouští zboží Unie, tzn. zboží, které bylo nakoupeno od dodavatelů z EU (zboží Unie), které dále bylo použito ve výrobě. Rovněž to může být zboží, které bylo přivezeno ze třetí země (země mimo EU) a bylo propuštěno do režimu volného oběhu. Vývozní prohlášení se podává celnímu úřadu, který je příslušný ke kontrole místa, kde je vývozce usazen anebo kde se zboží balí nebo nakládá jako vývozní zásilka. Aby bylo zboží propuštěno k vývozu, musí splnit podmínku, že opustí celní území Unie ve stejném stavu, v jakém se nacházelo při přijetí. (Janatka, 2004) Režim vývozu může podléhat obchodně-politickým opatřením. Zda vyvážený nepodléhá těmto opatřením lze ověřit v TARICu. http://ec.europa.eu/taxation_customs/dds2/taric/taric_consultation.jsp?Lang=cs

66

Vlastní práce

Obr. 17 Ověření, zda zboží nepodléhá obchodně-politickým opatřením v TARICu Zdroj: TARIC, 2016

Do kolonky kód zboží je nutno uvést sazební zařazení vyváženého zboží. Dále je nutno vyplnit příslušnou zemi určení. V případě, kdy je uvedeno nějaké opatření, je třeba prověřit, zda zboží nepodléhá povolovacímu řízení, případně se spojit se zástupcem v celním řízení, a dohodnout se na dalším postupu. Sledování informací o zboží, které bylo propuštěno do režimu vývoz a směřovalo k celnímu úřadu výstupu: Na základě přiděleného evidenčního čísla rozhodnutí o propuštění do režimu vývoz, tzv. MRN, lze sledovat, zda již bylo zboží celnímu úřadu výstupu předloženo, zda výsledek provedených celních kontrol souhlasil a výstup zboží mimo celní území Unie byl řádně potvrzen. Pro tyto účely lze využít aplikace celních orgánů: Stav MRN/LRN https://www.celnisprava.cz/cz/aplikace/Stranky/stav-mrn.aspx

Vlastní práce

67

Obr. 18 Informace o zboží, které je propuštěno do režimu vývoz Zdroj: MRN, 2016

Po zadání příslušného MRN se objeví informace o výstupu zboží, případně, že výstup dosud nebyl potvrzen. Postupy v případě, kdy výstup zboží mimo celní území Společenství nebyl potvrzen: Příslušný zaměstnanec – provede jedenkrát měsíčně kontrolu všech vývozních celních prohlášení, u nichž by již měl být potvrzen výstup zboží mimo celní území Unie. V případech, kdy výstup zboží nebyl výstupním celním úřadem potvrzen, osloví příslušné dopravce dle druhu dopravy a vyžádá si informace o výstupu zboží a zajistí si alternativní důkazy, které prokazují, že zboží skutečně vystoupilo mimo celní území Unie. Dodací podmínky při obchodování se zeměmi mimo EU: Výběr dodací podmínky Incoterms 2010 se komplikuje v oblasti celního odbavení zásilek, které se u těchto obchodních transakcí provádí, a je třeba zvážit, kdy je v zájmu naší společnosti zajistit případné odbavení zásilky pro propuštění do celních režimů.

68

Vlastní práce

Výběr dodací podmínky Incoterms 2010 tedy závisí na druhu dopravy, na druhu zboží, které je přepravováno a zejména specifikům převodu rizika za ztrátu a poškození zboží a v případě obchodů mimo EU i na skutečnosti, kdo ponese rizika a náklady na celní odbavení zásilky. Jde zejména o povinnost odbavit zásilku pro vývoz, tranzit a dovoz. DAP = s dodaním v místě určení - prodávající splní dodání, jakmile je zboží dáno k dispozici kupujícímu na příchozím dopravním prostředku připravené k vykládce v místě určení. Prodávající nese veškerá rizika spojená s dodáním zboží do jmenovaného místa. V tomto případě prodávající odpovídá za to, že zásilka bude celně odbavena pro vývoz, ale zároveň na jeho náklady a rizika musí být zajištěno i celní odbavení zásilky pro průvoz zeměmi mimo zemi určení. V zemi určení není odpovědný za odbavení zásilky pro dovoz. Toto si již zajišťuje kupující. Zpracovaná směrnice byla postoupena společnosti CLIMAX k poskytnutí zpětné vazby. Směrnici posuzoval ekonom společnosti pan Ing. Martin Matoška. Pan Matoška měl ke směrnici jen drobné výhrady a provedl drobné jazykové úpravy, nikoliv faktické úpravy předmětného návrhu. Zároveň vyslovil následující závěr: „V současné době má naše firma v interních předpisech zakotveno pouze ustanovení o tom, jakým způsobem má probíhat ověřování DIČ zákazníků. Dovozní problematiku pak řeší oddělení nákupu a vývozní oddělení prodeje, aniž by byl pracovní postup upraven písemně. Ucelená směrnice, upravující problematiku DPH a celního řízení, je tak pro firmu přínosem a poskytuje vodítko pro nové pracovníky v případě, že by došlo ke změnám v personálním obsazení.“

Závěr

69

5 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo obecně definovat pravidla uplatňování DPH při obchodování uvnitř České republiky, v rámci Evropské unie a ve třetích zemích. Veškeré postupy, pravidla a doporučení jsou aplikovány na konkrétní společnost. Jedná se o akciovou společnost, která se zabývá výrobou stínící techniky. Společnost působí na trhu už od roku 1992. Postupem času se firma zdokonalovala, rozšiřovala svůj sortiment a také prostory společnosti. V současné době se řadí mezi největší výrobce stínicí techniky v České republice a také se řadí mezi přední výrobní evropské firmy. Obchodování společnosti je uskutečňováno nejvíce v rámci České republiky. Své výrobky prodává do států Evropské unie a také do třetích zemí. Právě proto jsem se rozhodla definovat pravidla uplatňování DPH při mezinárodním obchodování v rámci této společnosti. Snažila jsem se naznačit rozdílnosti mezi tuzemskými obchody, pořízením/dodáním zboží z/do jiného členského státu a mezi dovozem/vývozem do/ze třetích zemí. Řešila jsem principy uplatňování DPH, které se týkají stanovení místa plnění, kdo je osobou povinnou odvést a zaplatit daň, kdy vzniká povinnost zaplatit a přiznat daň, jak se stanoví základ daně a jaké položky do něho patří, jestli si společnost může uplatnit nárok na odpočet, zda je potřeba k daňovému přiznání dokládat i souhrnné hlášení a jestli bude potřeba při zahraničních obchodech vykazovat statistiku Intrastat či Extrastat. Dále jaké doklady se u jednotlivých druhů obchodování používají. Při jakých podmínkách doklad plní funkci daňového dokladu, kdy se o daňový doklad nejedná. Dále jsem ve své práci graficky naznačila obchodování firmy s jednotlivými zeměmi. Jakých obratů tyto obchody dosahují. Největší nákupy probíhají z tuzemska, z evropských států to jsou Německo, Itálie, Rakousko a ze třetích zemí Švýcarsko a Čína. Největší prodeje zboží se uskutečňují také v tuzemsku, z evropských států to jsou Rakousko, Německo, Slovensko a ze třetích zemí Švýcarsko, Izrael a Austrálie. Společnost své zboží prodává pouze v eurech a v českých korunách. Oproti tomu nákupy jsou z měnového hlediska pestřejší, například nákupy materiálů probíhají ve švýcarských francích, českých korunách, eurech, dolarech a zlotých. Díky zpracování teoretické části a času, který jsem věnovala přípravě podkladů a shromažďování informací, se mi postupně podařilo si vytvořit ucelenou představu o obchodování se zbožím v rámci tuzemska v rámci EU a dokázala jsem sledovat rozdíly při obchodování se zeměmi mimo EU, na které naopak dopadá plnění celních formalit. Zde jsem musela zvládnout složitosti celní legislativy, seznámit se s procesem celního řízení a další zvláštnosti, které jsem do této doby nemusela nikdy řešit. Domnívám se, že tato zkušenost mi může pomoci i v případné další praxi či studiu. Nakonec jsem pro podnik navrhla vnitropodnikovou směrnici, která obsahuje ucelená pravidla pro zahraniční obchody. Tato směrnice by firmě měla ulehčit problematiku zahraničních transakcí tak, aby firma na nic nezapomněla a DPH odváděla včas a v souladu s příslušnými pravidly. Směrnice dále obsahuje také dopo-

70

Závěr

ručení pro firmu, kde ověřit, zda je zahraniční odběratel plátce daně či nikoliv, kde najít aktuální devizový kurz pro přepočet cizí měny na faktuře na koruny, jaké důkazy o fyzickém pohybu zboží si uchovávat pro účely případných kontrol ze strany správce daně a podobně. Směrnice obsahuje i informace k možnosti ověření obchodněpolitických opatření, sazeb cla při dovozu. Pokouší se definovat povinnosti nákupčího, prodávajícího při uskutečňování nákupních či prodejních operacích. Tato pravidla jsem předložila příslušnému zaměstnanci ve firmě a následně jsem požadovala jeho zpětnou vazbu ke směrnici. V současné době má firma v interních předpisech zakotveno pouze ustanovení o tom, jakým způsobem má probíhat ověřování DIČ zákazníků. Jak pro zahraniční zákazníky, tak i pro tuzemské zákazníky. Jinými ucelenými předpisy nedisponuje. Dovozní problematiku pak řeší oddělení nákupu a vývozní oddělení prodeje, aniž by byl pracovní postup upraven písemně. Ucelená směrnice, která upravuje problematiku DPH a celního řízení, je dle mého názoru pro firmu přínosem. Pro stávající pracovníky, kteří mají se zahraničním obchodem již zkušenosti, slouží pro kontrolu dosud vykonávaných činností. Velký přínos má zejména pro nové pracovníky v případě, že by došlo ke změnám v personálním obsazení. Stává se takovým vodítkem, jak správně postupovat při obchodování v rámci EU a třetích zemí. I s ohledem na pozitivní reakci ze strany společnosti je možné říci, že jsem cíl své bakalářské práce jednoznačně naplnila. Na zahraniční obchod měl obrovský vliv vstup České republiky do Evropské unie dne 1. 4. 2004. Došlo k odstranění bariér obchodu, neboť se Česká republika stala součástí jednotného vnitřního trhu. Mezinárodní obchod s ostatními členskými státy EU tímto dnem začal vzrůstat, byly odstraněny do té doby nutné celní a další administrativní či kontrolní formality. Volný pohyb zboží si klade za cíl zajistit bezproblémový přechod zboží přes hranice a zajištění rovného prostředí pro výměnu zboží v rámci celé Unie. Česká republika byla nucena přistoupit ke společné obchodní politice vůči zemím mimo EU a začít uplatňovat společný celní sazebník, společnou a jednotnou celní legislativu, jednotné postupy při provádění celních postupů, uplatňování obchodněpolitických opatření apod. Rovněž v oblasti daní muselo dojít k harmonizaci předpisů a národní legislativa nesměla být v rozporu s legislativou EU. Na podniky to mělo pozitivní dopad, rozšířil se obchod se státy EU, zvýšení konkurence, zlepšení obchodní bilance. Podniky začaly více dovážet a vyvážet do členských států, staly se známými na zahraničním trhu. Pro české firmy se otevřel několikanásobně větší trh, který byl dosud pro ČR obtížně přístupný. Volným pohybem kapitálu vznikly nové investiční příležitosti. Problematika daní z přidané hodnoty je velmi rozsáhlá a náročná. To zejména kvůli změnám a novelám v zákonech, které v průběhu roku nastávají. Je potřeba legislativu neustále sledovat, případné kontroly od finančního úřadu mohou znamenat doměření daně, stanovení pokut a penálů, což znamená pro podnik velký úbytek finančních prostředků. Daň z přidané hodnoty nelze podceňovat. Samotné příjmy daně z přidané hodnoty tvoří největší část příjmů do státního rozpočtu. Státní rozpočet už po dlouhou dobu vykazuje schodek, právě touto nepřímou daní se snaží stát tento schodek vyrovnat. Do budoucna se bude čím dál víc apelovat na správné vybírání a

Závěr

71

odvádění daní. Budou probíhat novelizace zákonů tak, aby se zabránilo daňovým únikům a podnikatelé odváděli daň ve správné výši do státní pokladny. V roce 2016 bude zavedena elektronická evidence tržeb. Do této doby bylo krácení daňové povinnosti pro Českou republiku zcela běžnou záležitostí. Nevykázané příjmy dosahovaly cca 170 mld. Kč ročně, což je více než dvojnásobek schodku státního rozpočtu. Není možné, aby finanční správa při velkém množství podnikatelů v České republice dokázala provádět daňové kontroly. Elektronická evidence tržeb zamezí daňovým únikům a poskytne Finanční správě kontrolu, zda poplatník správně vykazuje své tržby a nepodniká na úkor ostatních podnikatelů. Své tržby začne evidovat první skupina podnikatelů (ubytovací a stravovací služby) od 1. prosince 2016.

72

Literatura

6 Literatura BENDA, V., TOMÍČEK M., DPH u intrakomunitárních dodávek a dovozu a vývozu zboží: praktické postupy uplatňování daně s využitím příkladů. 6 vyd. Praha: Bova Polygon, 2015. 376 s. ISBN 978-80-7273-174-9 BERGER, W., KINDL C., WAKOUNIG M. Směrnice ES o dani z přidané hodnoty: praktický komentář. Překlad Kristýna Šimáčková. Praha: 1. Vox, 2010. 736 s. ISBN 978-80-86324-83-8. DRÁBOVÁ, M., HOLUBOVÁ O., TOMÍČEK M., Zákon o dani z přidané hodnoty. Komentář. 6., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2015, 992 s. ISBN 978-80-7478-740-9. FITŘÍKOVÁ, D. Uplatňování DPH: v EU a třetích zemích. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007. 142 s. Daně a účetnictví (Computer Press). ISBN 978-80-2511541-1. GALOČÍK, S., PAIKERT O. DPH 2016: výklad s příklady. Praha: Grada Publishing, a. s., 2016, 416s. ISBN 978-80-271-0034-7. HRSTKOVÁ DUBŠEKOVÁ, L. Daňový řád: výklad je zpracován k právnímu stavu ke dni 1. 1. 2015. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015. 216 s. Meritum. ISBN 97880-7478-695-2. JANATKA, F. Obchod v rámci Evropské unie a obchodní operace mimo členské země EU. Praha: ASPI Publishing, 2004. 296 s. ISBN 8073570068. KALÍNSKÁ, E. Mezinárodní obchod v 21. století. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 232 s. ISBN 978-80-247-3396-8. KÁRNÍK, M. Clo a celní politika: od A do Z. 1. vyd. Olomouc: Anag, 2012. 303 s. Právo (Anag). ISBN 978-80-7263-779-9. KOBÍK, J. Daňový řád s komentářem. 2. aktualiz. vyd. Olomouc: Anag, 2013. 1192 s. ISBN 978-80-7263-769-0. MACHKOVÁ, H., ČERNOHLÁVKOVÁ E., SATO A. Mezinárodní obchodní operace. 6., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada Publishing, 2014. 256 s. ISBN 978-80-2474874-0. MACHKOVÁ, H., ČERNOHLÁVKOVÁ E., SATO A. Mezinárodní obchodní operace. 4., aktualiz. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 242 s. ISBN 978-80-247-1590-2. MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2016: Úplná znění platná k 1. 1. 2016. Praha: Grada Publishing, 2016. 288 s. ISBN 978-80-271-0022-4. MATOUŠEK, P. Clo: výklad je zpracován k právnímu stavu ke dni 1. 3. 2007. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007. 480 s. ISBN 978-80-7357-263-1. PTÁČKOVÁ MÍSAŘOVÁ, P., OTAVOVÁ M., Daň z příjmů srozumitelně. Ostrava: Key Publishing s.r.o., 2015. 168 s. Ekonomie (Key Publishing). ISBN 978-80-7418243-3.

Literatura

73

ŠIROKÝ, J. Základy daňové teorie s praktickými příklady. Vydání první. Praha: Wolters Kluwer, 2015. 128 s. Vzdělávání a certifikace účetních. ISBN 978-807478-785-0. ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii: daňové systémy všech 28 členských států EU, legislativní základy daňové harmonizace včetně judikátů SD, odraz ekonomické krize v daňové politice EU, zdanění finančního sektoru. 6. aktualiz. a přeprac. vyd. včetně CD. Praha: Linde, 2013. 392 s. ISBN 978-80-7201-925-0. ŠIROKÝ, J. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008. 301 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-005-8. Internetové zdroje: Celní odbavení. Global Transport & Logistic. [online]. [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.dsv.cz/doprava-a-preprava/celni-sluzby/celni-odbaveni/ Clo. Celní správa České republiky [online]. [cit. 2016-05-03]. Dostupné z: https://www.celnisprava.cz/cz/clo/Stranky/default.aspx Členské země EU. Evropská unie [online]. [cit. 2016-05-03]. Dostupné z: http://europa.eu/about-eu/countries/index_cs.htm Historie. SERVIS CLIMAX [online]. 2016 [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://www.climax.cz/historie Kombinovaná nomenklatura. EUR - lex [online]. [cit. 2016-05-03]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=URISERV%3Al11003 Kurzy devizového trhu. Česká národní banka [online]. [cit. 2016-05-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/d enni_kurz.jsp MRN. Celní správa České republiky [online]. [cit. 2016-05-03]. Dostupné z: https://www.celnisprava.cz/cz/aplikace/Stranky/stav-mrn.aspx Nákladní list. Dopravní smlouvy [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.dopravnismlouvy.cz/nakladni-list Nařízení Rady (ES) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství. In: Úřední věstník Evropské unie. 12. října 1992, Článek 32, s. 20 [online]. [cit. 2016-05-03]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG%3A1992R2913%3A 20070101%3ACS%3APDF Nařízení Rady (ES) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství. In: Úřední věstník Evropské unie. 12. října 1992, Článek 33, s. 21 [online]. [cit. 2016-05-03]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG%3A1992R2913%3A 20070101%3ACS%3APDF

74

Literatura

O nás. Celní správa České republiky [online]. [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: https://www.celnisprava.cz/cz/o-nas/Documents/Historie-CS.pptx O společnosti. SERVIS CLIMAX [online]. 2016 [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://www.climax.cz/o-spolecnosti1 Příručka o způsobu vyplňování JSD od 1. 1. 2013. Celní správa České republiky [online]. [cit. 2016-05-03]. Dostupné z: https://www.celnisprava.cz/cz/clo/celnirizeni/JSD/Documents/J571v14C_dovoz_RE.pdf TARIC. Evropská komise [online]. [cit. 2016-05-03]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/dds2/taric/taric_consultation.jsp?Lan g=cs Tariffs. European Commission [online]. [cit. 2016-05-03]. Dostupné z: http://madb.europa.eu/madb/datasetPreviewFormATpubli.htm?datacat_id= AT&from=publi VIES. Evropská komise [online]. [cit. 2016-05-03]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/?locale=cs Zahraniční obchod. Český statistický úřad [online]. [cit. 2016-03-18]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/zo

Seznam obrázků

75

7 Seznam obrázků Obr. 1

TARIC

34

Obr. 2

Prodej jednotlivých druhů zboží do zahraničí za poslední 3 roky

41

Obr. 3

Nákup materiálu ze zahraničí za poslední 3 roky

41

Obr. 4

Podíl jednotlivých měn na nákupu zboží

42

Obr. 5

Celkový obrat společnosti při obchodování dle jednotlivých území za poslední 3 roky

43

Obr. 6

Celkový obrat společnosti při obchodování se zeměmi EU za poslední 3 roky 44

Obr. 7

Celkový obrat společnosti při obchodování se třetími zeměmi za poslední 3 roky 44

Obr. 8

Nákup zboží za poslední 3 roky podle jednotlivých území

45

Obr. 9

Nákup zboží ze zemí EU za poslední 3 roky

45

Obr. 10 Prodej zboží za poslední 3 roky podle jednotlivých území

46

Obr. 11 Prodej zboží do zemí EU za poslední 3 roky

46

Obr. 12 Prodej zboží do třetích zemí za poslední 3 roky

47

Obr. 13 Zjištění celní sazby při dovozu ze třetích zemí

50

Obr. 14 Zjištění sazby cla při dovozu ze třetích zemí

51

Obr. 15 Zjištění dovozního cla při dovozu z Izraele

52

Obr. 16 VIES systém určený k ověření DIČ pro účely DPH

58

Obr. 17 Ověření, zda zboží nepodléhá obchodně-politickým opatřením v TARICu 66 Obr. 18 Informace o zboží, které je propuštěno do režimu vývoz

67

76

Seznam tabulek

8 Seznam tabulek Tab. 1

Vývoj sazeb DPH v ČR od roku 1993 do 2016

17

Tab. 2

Podíl jednotlivých měn na nákupu zboží

42

Tab. 3

Země, se kterými společnost obchoduje za poslední 3 roky

43

Přílohy

77

Přílohy

78

Ukázky dokumentů při jednotlivých druzích obchodování

A Faktura v rámci České republiky

Ukázky dokumentů při jednotlivých druzích obchodování

79

80

Ukázky dokumentů při jednotlivých druzích obchodování

B Faktura v rámci Evropské unie (plátce daně)

Ukázky dokumentů při jednotlivých druzích obchodování

81

82

Ukázky dokumentů při jednotlivých druzích obchodování

C Faktura v rámci Evropské unie (neplátce daně)

Ukázky dokumentů při jednotlivých druzích obchodování

D Faktura a ostatní doklady v rámci obchodování mimo EU

83

84

Ukázky dokumentů při jednotlivých druzích obchodování

Ukázky dokumentů při jednotlivých druzích obchodování

85

86

Ukázky dokumentů při jednotlivých druzích obchodování

Ukázky dokumentů při jednotlivých druzích obchodování

E Statistika Intrastat (na straně přijetí)

87

88

Ukázky dokumentů při jednotlivých druzích obchodování

F Statistika Intrastat (na straně odeslání)