DPH v zahraničním obchodě k EU a třetím zemím

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů

DPH v zahraničním obchodě k EU a třetím zemím Bakalářská práce

Autor:

Nicole Hervertová Bankovnictví, Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Jaroslava Urbanová

červen, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Jablonci nad Nisou dne 31. 5. 2010

Nicole Hervertová

Anotace Cílem této bakalářské práce je detailní rozbor principu daně z přidané hodnoty, popis zdanitelných plnění v případě pořízení a dodání zboţí z členských států Evropské unie, zároveň při dovozu a vývozu zboţí ve vztahu k třetím zemím a to vše s pouţitím konkrétních příkladů a vyhotovením přiznání k dani z přidané hodnoty. Práce je strukturována do 6 kapitol a to podle výše uvedených cílů, přičemţ závěrečná kapitola této práce popisuje aplikaci a výši sazeb DPH v dalších členských státech EU a také ve vybraných světových destinacích. Výsledkem této práce je tak ucelený pohled a utřídění základních pojmů zákona 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, podrobné vysvětlení problematiky intrakomunitárních dodávek s uvedením praktických příkladů, hlubší analýza dovozu zboţí a s ním spojené celní problematiky a základní popis zdanitelných plnění v případě vývozu zboţí z Evropské unie na území třetích zemí. Kapitola 5 shrnuje výsledky uvedené v předchozích kapitolách a ukazuje postup při vyplnění přiznání k DPH za listopad 2009. Vzhledem k rozsáhlé problematice DPH nebylo moţné v této práci zohlednit takové oblasti, jako jsou třístranné obchody, finanční pronájem nebo zprostředkovatelské sluţby. Proto by se tato bakalářská práce mohla stát základem pro další práci, která by poskytla případnou hlubší a rozsáhlejší analýzu těchto oblastí.

Annotation The aim of this bachelor’s thesis is detailed analysis of value added tax (VAT), description of taxable supplies - goods delivery to and from European Union, export and import to and from third countries - by using real examples including filling of VAT return. This thesis is split to 6 chapters in accordance with the structure described above. The last chapter deals a comparison of system and application of VAT in other EU members and chosen world countries. The result of this thesis is compact overview of VAT legislation in Czech Republic, basic terms of the act no. 235/2004, about value added tax, detailed explanation of VAT system in EU and description of taxable supplies within EU and in the relation to third countries. The fifth chapter shows the process of filling of VAT return for November 2009. Considering the extent of VAT issues it was not possible to describe such items as trilateral shipments, financial leasing or intermediary services. Therefore this thesis could be the base of deeper and more detailed analysis of VAT range.

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................................. - 7 1

DETAILNÍ ROZBOR DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY .................................................. - 8 1.1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY ........................................................... - 8 1.2 HISTORIE DPH A VZTAH K LEGISLATIVĚ EVROPSKÉ UNIE ........................................................ - 9 1.3 PRÁVNÍ ÚPRAVA DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY .......................................................................... - 11 1.4 ZÁKLADNÍ POJMY ................................................................................................................. - 12 1.4.1

Osoby povinné k dani ................................................................................................ - 12 -

1.4.2

Plátci .......................................................................................................................... - 12 -

1.4.3

Osoby identifikované k dani ...................................................................................... - 13 -

1.4.4

Předmět daně ............................................................................................................. - 14 -

1.4.5

Místo plnění ............................................................................................................... - 14 -

1.4.6

Zdaňovací období a splatnost daně............................................................................ - 14 -

1.4.7

Zdanitelná plnění ....................................................................................................... - 16 -

1.5 SAZBY DANĚ ....................................................................................................................... - 18 1.6 ZÁKLAD DANĚ ..................................................................................................................... - 19 1.6.1

Výpočet daně ............................................................................................................. - 19 -

1.7 OSVOBOZENÍ OD DANĚ ....................................................................................................... - 21 1.7.1

Osvobození od daně s nárokem na odpočet............................................................... - 21 -

1.7.2

Osvobození od daně bez nároku na odpočet ............................................................. - 21 -

1.8 ODPOČET DANĚ .................................................................................................................. - 22 1.9 DAŇOVÉ DOKLADY ............................................................................................................... - 23 -

2

1.9.1

Vystavení a náleţitosti daňových dokladů ................................................................ - 23 -

1.9.2

Uchovávání daňových dokladů ................................................................................. - 24 -

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY U INTRAKOMUNITÁRNÍCH DODÁVEK .............. - 25 2.1 POŘÍZENÍ A DODÁNÍ ZBOŢÍ OSOBOU POVINNOU K DANI .......................................................... - 25 2.2 DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY V PŘÍPADĚ POŘÍZENÍ ZBOŢÍ .......................................................... - 26 2.2.1

Místo plnění ............................................................................................................... - 27 -

2.2.2

Práva a povinnosti při pořízení zboţí ........................................................................ - 27 -

2.2.3

Ověření DIČ obchodního partnera systémem VIES.................................................. - 27 -

2.2.4

Intrastat ...................................................................................................................... - 28 -

2.2.5

Manipulace s fakturou od dodavatele a vyměření DPH ............................................ - 29 -

2.2.6

Datum uskutečnění zdanitelného plnění .................................................................... - 30 -

2.2.7

Přepočítání faktury z cizí měny na Kč....................................................................... - 30 -

2.2.8

Samovyměření DPH .................................................................................................. - 30 -

2.3 DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY V PŘÍPADĚ DODÁNÍ ZBOŽÍ ......................................................... - 31 -

3

2.3.1

Práva a povinnosti při dodání zboţí .......................................................................... - 32 -

2.3.2

Manipulace s fakturou ............................................................................................... - 34 -

2.3.3

Přepočítání faktury z cizí měny na Kč....................................................................... - 34 -

2.3.4

Souhrnné hlášení ....................................................................................................... - 35 -

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY PŘI DOVOZU ZE TŘETÍCH ZEMÍ .......................... - 37 3.1 PRÁVNÍ ÚPRAVA DOVOZU ZE TŘETÍCH ZEMÍ ....................................................................... - 37 3.2 CELNÍ SAZEBNÍK A TARIC .................................................................................................... - 38 3.3 CELNICTVÍ ........................................................................................................................... - 39 3.3.1

Clo - právní úprava a význam v mezinárodním obchodě .......................................... - 39 -

3.3.2

Celní hodnota............................................................................................................. - 40 -

3.3.3

Celní řízení ................................................................................................................ - 41 -

3.3.4

Celní reţimy .............................................................................................................. - 42 -

3.3.5

Celní dluh .................................................................................................................. - 43 -

3.3.6

Problémy vznikající při celním řízení ....................................................................... - 44 -

3.4 MÍSTO PLNĚNÍ .................................................................................................................... - 45 3.5 OKAMŽIK VZNIKU DAŇOVÉ POVINNOSTI ............................................................................. - 45 3.6 MANIPULACE S FAKTUROU ................................................................................................. - 45 3.7 POSTUP PRO STANOVENÍ DPH PŘI DOVOZU ........................................................................ - 47 4

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY PŘI VÝVOZU DO TŘETÍCH ZEMÍ.......................... - 49 4.1 CELNÍ REŽIMY .................................................................................................................... - 49 4.2 MÍSTO PLNĚNÍ .................................................................................................................... - 50 4.3 OSVOBOZENÍ OD DPH PŘI VÝVOZU .................................................................................... - 50 4.4 DALŠÍ POVINNOSTI SPOJENÉ S VÝVOZEM ............................................................................... - 51 -

5

VYHOTOVENÍ PŘIZNÁNÍ K DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY ................................... - 53 5.1 VYPLNĚNÍ ÚVODNÍ STRÁNKY PŘIZNÁNÍ K DPH................................................................... - 53 5.1.1

Oddíl A přiznání k DPH ............................................................................................ - 53 -

5.1.2

Oddíl B přiznání k DPH ............................................................................................ - 54 -

5.2 ÚDAJE POTŘEBNÉ K VYPLNĚNÍ 2. STRANY PŘIZNÁNÍ K DPH .............................................. - 55 -

5.2.1 6

Oddíl C přiznání k DPH ............................................................................................ - 55 -

POROVNÁNÍ SAZEB DPH V ZEMÍCH EU, VE TŘETÍCH ZEMÍCH A JEJICH

VYHODNOCENÍ ........................................................................................................................ - 57 6.1 SAZBY DPH V EU ................................................................................................................ - 57 6.2 SAZBY DPH VE SVĚTĚ .......................................................................................................... - 58 6.3 ZHODNOCENÍ ...................................................................................................................... - 60 ZÁVĚR ......................................................................................................................................... - 61 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ....................................................................................... - 62 SEZNAM PŘÍLOH ..................................................................................................................... - 63 -

Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem zvolila daň z přidané hodnoty ve vztahu k EU a třetím zemím. Toto téma jsem si vybrala proto, ţe pracuji v zahraniční firmě jako účetní a tím pádem je mi tato problematika velmi blízká a intenzivně se o ní zajímám.

Cílem bakalářské práce je detailní rozbor samotného principu daně z přidané hodnoty, dále popis zdanitelného plnění v případě intrakomunitárních dodávek v rámci členských států Evropské unie, totéţ při dovozu a vývozu zboţí v rámci třetích zemí a to vše s pouţitím konkrétních příkladů a vyhotovením přiznání k dani z přidané hodnoty. Vzhledem k tomu, ţe valná část práce byla psána v roce 2009, byly pro konkrétní příklady pouţity faktury z období, kdy platila základní sazba DPH 19%. Na základě těchto cílů je práce strukturována následovně. První kapitola této práce bude obsahovat specifikaci daně z přidané hodnoty z hlediska zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Navazující kapitola bude popisovat fungování daně z přidané hodnoty z hlediska pořízení zboţí z členských států Evropské unie a povinnosti s tím spojené. Další dvě kapitoly se zabývají povinnostmi spojené s dovozem a vývozem zboţí do třetích zemí, odlišnostmi, které zde jsou v porovnání s obchodováním v rámci Evropské unie. Následující kapitola bude vysvětlovat, jakým způsobem se vyplňuje přiznání k dani z přidané hodnoty a co tento výsledek přináší pro podnik. Závěrečná kapitola bakalářské práce pak následně statisticky porovnává sazby DPH v zemích Evropské unie a ve třetích zemích. Problém, který se při psaní práce objeví, je nepřehlednost a novelizace zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Cílem této práce je především dle svých moţností vysvětlit způsob fungování této nejsloţitější daně v České republice, ale také vytvořit ucelený a hlubší pohled na problematiku daně a ostatních povinností při pořízení zboţí z EU a dodávek ze třetích zemí, které musí respektovat kaţdý podnikatel. Znalost základních pojmů je velice důleţitá a to nejen pro účetní, ale i pro ostatní pracovníky ekonomických oddělení, proto tyto pojmy jsou neodmyslitelnou součástí bakalářské práce. Důsledkem neznalosti pojmů můţe být např. nepřiznání DPH, nesprávně stanovený základ daně, špatně stanovená sazba daně a mnoho dalšího. Na základě výše uvedených skutečností by práce měla vytvořit komplexní pohled na fungování DPH v souladu s platnou legislativou, zároveň s pouţitím konkrétních příkladů.

1 Detailní rozbor daně z přidané hodnoty

První část bakalářské práce bude obsahovat analýzu a podrobné zkoumání daně z přidané hodnoty a to z toho důvodu, ţe tuto daň povaţuji za tak významnou, ţe její správné pochopení a fungování by měli ovládat nejen daňoví poradci a účetní, ale také manaţeři, pracovníci v odbytu, obchodníci a další ekonomičtí pracovníci. Navíc její detailní rozbor je nutný pro snazší přehlednost v tématech, uvedených v následujících kapitolách bakalářské práce, kde se o pojmy zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, budeme opírat.

1.1

Obecná charakteristika daně z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty patří mezi daně nepřímé a univerzální, protoţe je zahrnuta v ceně

většiny zboţí a sluţeb. Tato daň se však řadí k jedné vůbec nejsloţitějších daní a je také administrativně nejnáročnější a to jak ze strany plátce, který ji musí podrobně evidovat, tak i ze strany správce daně, který ji kontroluje. Jak bylo popsáno výše, sloţitost této daně je dána především tím, ţe se daň nezvyšuje se vzrůstajícím počtem osob, které jsou zapojeny do obchodního řetězce, ale postihuje vţdy pouze přidanou hodnotu tzn. to, co bylo k hodnotě statku na daném stupni zpracování přidáno. V zahraničí je DPH uváděna pod těmito názvy: -

MwSt – Mehrwersteuer – vyskytuje se v německy mluvících zemích

-

Value added tax – vyuţívá se v anglicky mluvících zemích

-

TVA – Taxe de la valuer ajoutée – vyuţívá se ve francouzsky mluvících zemích

-

IVA – Impuesto sobre el valor aňadido – vyuţívá se ve španělsky mluvících zemích

-8-

1.2

Historie DPH a vztah k legislativě Evropské unie Daň z přidané hodnoty byla poprvé uplatněna ve Francii jiţ v roce 1954. V té době její

základní sazba činila 20 %. V České republice byla do konce roku 1992 uplatňována tzv. daň z obratu. Tato daň představovala určité procento z ceny obratu zboţí při jeho převodu mezi obchodníky. Docházelo však k tomu, ţe čím víc bylo zboţí mezi obchodníky převáděno, tolikrát bylo také zdaněno. Tato daň byla od 1. 1. 1993 plně nahrazena daní z přidané hodnoty, u které dochází ke zdanění pouze přidané hodnoty. Také v Evropě byl zaveden tzv. proces daňové harmonizace, který má za úkol sbliţovat jednotlivé daňové soustavy členských států dle společných pravidel. V počátku byla přijata první směrnice č. 67/227/EEC, která členským státům přikazovala nahradit daň z obratu právě daní z přidané hodnoty pro sluţby a zboţí. Výše sazeb byla ponechána v kompetenci jednotlivých členských států. Jako další byla do praxe zavedena druhá směrnice č. 67/228/EEC, která definuje předmět daně, místo plnění a plátce. Avšak nejdůleţitější pilíř legislativy v oblasti DPH v Evropské unii představuje Šestá směrnice. Tento dokument byl schválen jiţ v roce 1977 a od té doby byl novelizován tak, aby pruţně reagoval na ekonomické změny, které se týkaly především odstranění hranic. Avšak vzhledem k tomu, ţe se očekávají další změny v oblasti DPH, tato směrnice byla zcela nahrazena směrnicí Rady 2006/112/ES, která nabyla účinnosti 1. 1. 2007 a která se strukturou zcela odlišuje od struktury Šesté směrnice. Evropská unie se však také snaţí o harmonizaci daňových sazeb. Proto byla v roce 1992 přijata směrnice č. 92/77/EEC, která stanovuje minimální základní sazbu ve výši 15 % a minimální sníţenou sazbu ve výši 5 %. Slovní vysvětlení termínu „přidaná hodnota“ je pro mnoho lidí velmi sloţité a v praxi se můţeme setkat s lidmi, kteří jejímu fungování nerozumí, nebo si jej neumí dobře představit. Proto je dále pro názornost uveden příklad č. 1, který by tuto problematiku mohl objasnit lépe.

-9-

Příklad č. 1 - Vysvětlení pojmu „přidaná hodnota“ na praktickém případu Zemědělský podnik dodává mléko mlékárně, ta potom obchodnímu domu a ten následně prodává mléko konečnému spotřebiteli. Na kaţdém stupni dochází k přidání právě přidané hodnoty a odvodu správci daně. Všechny subjekty jsou plátci DPH. Zemědělský podnik odvod DPH ve výši 10 000 Kč

1) zemědělský podnik dodal mlékárně mléko; faktura činila 100 000 Kč bez daně (sazba 10 %); DPH tedy 10 000 Kč celkem tedy 110 000 Kč

Mlékárna

2) mlékárna uhradila fakturu na 110 000 Kč, vstup z hlediska DPH činil 10 000 Kč; mlékárna vyrobila jogurty a její přidaná hodnota činila 70 000 Kč + 10 % DPH, zaplacená hodnota tedy činí 170 000 Kč bez 10 % DPH tj. 17 000 Kč, celkem 187 000 Kč s DPH

odvod DPH ve výši 7 000 Kč

daňová povinnost mlékárny =) 17 000 – 10 000 = 7 000 Kč

Finanční úřad 3) obchodní dům uhradil fakturu na 187 000 Kč, odvod DPH ve výši 18 000 Kč

Obchodní dům

vstup z hlediska DPH činil 17 000 Kč; obch.dům stanovil svou přidanou hodnotu na 5 000 Kč + 20 % DPH, zaplacená hodnota tedy činí 175 000 Kč bez 20 % DPH, tj. 35 000 Kč, celkem 210 000 Kč s DPH daňová povinnost obch. domu =) 35 000 – 17 000= 18 000 Kč

Konečný spotřebitel Celková daňová povinnost na všech stupních činí: 10 000 + 7 000 + 18 000 = 35 000 Kč, coţ odpovídá dani na výstupu na posledním stupni.

Zdroj: [14] přednášky z předmětu ekonomie, 1. ročník VOŠ, Ing. L. Trojanová

- 10 -

1.3

Právní úprava daně z přidané hodnoty Zákonem, upravujícím daň z přidané hodnoty a zohledňující změny, které nastaly od

1. 5. 2004, tedy ode dne vstupu České republiky do Evropské unie, je Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Tento zákon byl v průběhu let několikrát novelizován, především nelze nezmínit změnu, ke které došlo přijetím Zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Jako jedny z hlavních změn, které platí v souvislosti s touto novelizací, jsou uvedeny tyto:

-

zavedení skupinové registrace k DPH, jejímţ smyslem je sníţení administrativní zátěţe pro ty subjekty, které jsou navzájem ekonomicky či jinak propojeny

-

zvýšení sníţené sazby daně z 5 % na 9 %

-

moţnost plátce o posouzení správnosti sazby daně, kterou chce uplatnit na výrobek či sluţbu, a to ministerstvem financí. Tato sluţba je zpoplatněna a to ve výši 10 000 Kč za jednu poloţku.

-

vymezení termínu sociální bydlení pro uplatnění sníţené sazby daně Poslední výrazná novelizace zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty však

proběhla k 1. 1. 2010, kde jednu z nejvýraznějších změn představuje především zvýšení základní sazby daně z 19% na 20% a zároveň zvýšení sníţené sazby z 9% na 10%. Mimo jiné se aktualizovaly paragrafy 9, 10, které upravují místa plnění při poskytnutí sluţby. Daň z přidané hodnoty však není upravena pouze zákony, ale také metodickými pokyny a výklady, které vydává Ministerstvo financí. Tyto materiály mají formu sdělení či informací a pro účetní nebo daňové odborníky je důleţité se těmto stanoviskům věnovat a průběţně je aktualizovat.

- 11 -

1.4

Základní pojmy Pro správné pochopení problematiky daně z přidané hodnoty je nutné znát základní pojmy,

které jsou uvedeny v Zákoně č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

1.4.1 Osoby povinné k dani „Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, pokud tento zákon nestanoví v § 5a jinak.“5 Osoba povinná k dani je osoba, která není registrována jako plátce daně, jelikoţ by její zahrnutí do plátců bylo spojeno s administrativní náročností. Je to také osoba, která má pouze malý obrat, který nepřekročí za posledních 12 kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč. Osoba povinná k dani ale musí mít na paměti, aby svou povinnost registrace k této dani, v případě, ţe limit bude překročen, nezmeškala. Ekonomickou činností se pro účely tohoto zákona rozumí soustavná činnost osob, poskytujících sluţby, jakoţ i osob, které tuto činnost vykonávají na základě zvláštních právních předpisů. Z hlediska tohoto zákona se za ekonomickou činnost nepovaţuje činnost zaměstnanců, kteří mají se svým zaměstnavatelem uzavřený pracovněprávní vztah, stejně jako veřejnoprávní subjekty (odborové organizace, církve, náboţenské společnosti), i přesto, ţe za svou činnost přijímají úplatu.

1.4.2 Plátci Osoba plátce je upravena v § 94 Zákona o dani z přidané hodnoty. Plátcem se tedy osoba povinná k dani stane aţ v případě, ţe za posledních 12 kalendářních měsíců či dříve přesáhne její obrat částku 1 000 000 Kč, jak je uvedeno v podkapitole 1.4.1.

5

Zákon č. 235/2007 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 5 odst. 1

- 12 -

V takovém případě se osoba stává plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tento obrat překročila. Pokud se tak stane, pak se tato osoba musí registrovat na místě příslušném finančním úřadě. Pro názornost je uvedeno schéma č. 1, které zobrazuje, kdy se osoba povinná k dani musí registrovat jako plátce DPH. Schéma č. 1 - Plátci daně z přidané hodnoty Plátci daně z přidané hodnoty Místo podnikání v jiné zemi

Místo podnikání v ČR Obrat nad registrační limit (1 000 000 Kč)

Pořízení zboţí nad 10 000 EUR z jiného státu EU pořízení sluţby z jiné země

Dodání sluţby nebo zboţí s místem plnění v ČR

Zdroj: [2] Vančurová, A., Láchová, L. Daňový systém 2008 aneb učebnice daňového práva. 1.VOX a.s., deváté aktualizované vydání, březen 2008. ISBN 978-80-86324-72-2

Po obdrţení této registrace dostane osoba od správce daně své daňové identifikační číslo (DIČ), kde první dvě místa obsazuje kód země, v našem případě CZ a zbytek tvoří číslo, které je u fyzických osob číslo rodné, u právnických osob pak jejich identifikační číslo (IČ).

1.4.3 Osoby identifikované k dani Touto osobou se podle § 96 a § 97 rozumí právnická osoba, která nebyla zaloţena za účelem podnikání a neuskutečňuje ekonomické činnosti v tuzemsku. Je to tedy nevýdělečná právnická osoba nebo osoba, která je povinná k dani a která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet. V takovém případě se tato osoba musí registrovat k dani z přidané hodnoty, pokud hodnota pořízeného zboţí z EU bez daně v kalendářním roce převýší částku 326 000 Kč

- 13 -

(10 000 EUR) nebo pokud je jí zasláno zboţí, které je předmětem daně spotřební. V takovém případě je nutné podat přihlášku k registraci nejpozději do 15 dnů ode dne překročení tohoto limitu nebo ode dne dodání.

1.4.4 Předmět daně Jednou z hlavních a základních znalostí o problematice DPH je vědět, co je předmětem této daně. Podle § 2 Zákona o dani z přidané hodnoty je předmětem daně: -

dodání zboţí

-

převod nebo přechod nemovitostí v draţbě

-

poskytnutí sluţby

-

pořízení zboţí z jiného členského státu Evropské unie, tedy intrakomunitární dodávky

-

dovoz zboţí do tuzemska ze třetích zemí

1.4.5 Místo plnění Definice místa plnění je přesně uvedena v § 7 – § 12 Zákona o dani z přidané hodnoty. Pro účely této práce není moţné ani důleţité charakterizovat veškerá moţná místa plnění, která souvisí především se vstupem České republiky do Evropské unie. Proto se tímto pojmem a to konkrétně pořízením zboţí do/z Evropské unie, dovozem a vývozem budou věnovat následující kapitoly této práce.

1.4.6 Zdaňovací období a splatnost daně Pokud obrat plátce daně z přidané hodnoty nepřesáhne za předchozí kalendářní rok - 14 -

10 000 000 Kč, pak je zdaňovací období kalendářní čtvrtletí, tzn., ţe daňové přiznání je tento plátce povinen správci daně odevzdat vţdy do 25. dne po skončení čtvrtletí na předepsaném tiskopise, tedy vţdy do 25. dubna, července, října a ledna. Jestliţe obrat plátce přesáhne právě 10 000 000 Kč, pak je jeho zdaňovací období kalendářní měsíc. Pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok dosáhne 2 000 000 Kč, pak je tento plátce oprávněn zvolit si za zdaňovací období právě kalendářní měsíc a tuto změnu pak nahlásit správci daně. Změnu můţe plátce provést pouze k prvnímu dni kalendářního roku. Pro lepší orientaci v této problematice je uvedeno schéma č. 2. Schéma č. 2 - Zdaňovací období Zdaňovací období měsíční

volitelně, obrat za 12 měsíců alespoň 2 000 000 Kč

povinně

obrat za 12 měsíců minimálně 10 000 000 Kč

čtvrtletní

skupina podniků

Zdroj: [2] Vančurová, A., Láchová, L. Daňový systém 2008 aneb učebnice daňového práva. 1.VOX a.s., deváté aktualizované vydání, březen 2008. ISBN 978-80-86324-72-2

O zrušení registrace k platbě daně z přidané hodnoty můţe plátce poţádat nejdříve po uplynutí jednoho roku, kdyţ jeho obrat nepřekročí částku 1 000 000 Kč. Avšak podle vlastních zkušeností je moţné tuto registraci nezrušit a dále vykazovat čtvrtletně v přiznání pouze nadměrný odpočet a pobírat tak finanční prostředky od správce daně, respektive ze státního rozpočtu. Jde to samozřejmě pouze do té doby, dokud finanční úřad neprovede u daného subjektu kontrolu, jak to, - 15 -

ţe subjekt vykazuje pouze nadměrný odpočet, tzn. kde vlastně na svoje potřeby, jako jsou pohonné hmoty, ze kterého DPH uplatňuje, bere finanční prostředky, kdyţ nevykazuje ţádné trţby a následně tuto událost vyhodnotí tak, ţe společnost (či fyzická osoba), musí svou registraci zrušit.

1.4.7 Zdanitelná plnění V § 13 – 20 Zákon o dani z přidané hodnoty vymezuje to, co podléhá a nepodléhá dani z přidané hodnoty. Dodání zboţí a převod nemovitosti V tomto případě musí být splněna podmínka, ţe musí dojít ke změně vlastnického práva. U nemovitosti se toto prokazuje zápisem v katastru nemovitostí, u dodání zboţí je nutné prokázat uskutečněnou přepravu. Poskytnutí sluţby Za poskytnutí sluţby Zákon o dani z přidané hodnoty v § 14 povaţuje činnosti, které nejsou ani dodáním zboţí ani převodem nemovitosti. Jedná se především o převody práv, vznik a zánik věcného břemene a přijetí závazku. Poskytnutí sluţby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou Při poskytnutí těchto sluţeb se váţe místo plnění na sídlo, místo podnikání nebo provozovnu příjemce sluţby. V takovém případě, kdy poskytovatel je zahraniční osoba a příjemce je plátce DPH v tuzemsku a současně zde je i místo plnění, pak povinnost přiznat a zaplatit daň má právě tato osoba. Tato povinnost neplatí pouze u finančních či pojišťovacích činností, které jsou od DPH osvobozeny.

- 16 -

Pořízení zboţí z jiného členského státu Uvedeno v kapitole 2. Třístranné obchody Třístranný obchod je obchod, kterého se účastní tři a více subjektů. Více neţ 1/3 všech intrakomunitárních dodávek probíhá právě přes tento typ obchodu. Mezi obvyklý vztah kupujícího a prodávajícího vstupuje osoba prostředníka. Tento však zboţí nikdy fyzicky neobdrţí, pouze přes něj prochází fakturace na konečného kupujícího. Zasílání zboţí Zasíláním zboţí podle § 18 Zákona o dani z přidané hodnoty se rozumí dodání zboţí do jiného členského státu plátcem osobě, která v daném státě není povinna přiznávat daň. To znamená, ţe pokud firma z Německa dodává osobě do České republiky zboţí, které v rámci kalendářního roku překročí hodnotu 1 140 000 Kč (35 000 EUR, podle kurzu platného v roce 2004, jak je uvedeno v Šesté směrnici), pak se tato firma musí zaregistrovat v České republice jako plátce a to u finančního úřadu pro Prahu 1. Tato firma má pak také za povinnost přiznat a odvést DPH podle předpisů, platných v České republice, tedy v místě plnění. Dodání a pořízení nových dopravních prostředků uvnitř území Evropského společenství Pořízení nového dopravního prostředku v rámci Evropské unie, podle § 19 Zákona o dani z přidané hodnoty, se uskutečňuje jako plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet. To pouze v případě, ţe je nový dopravní prostředek pořizován osobou registrovanou k dani. Dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu osobě, která není registrovaná k dani, plátce neuvádí do souhrnného hlášení. Osoba, která není plátcem a pořizuje nový dopravní prostředek z Evropské unie, je povinna předloţit daňové přiznání a k němu kopii daňového dokladu. Na základě tohoto dokladu správce daně vyměří částku daně, která je splatná do 25 dnů ode dne, kdy byla tato daň vyměřena.

- 17 -

Dovoz zboţí Uvedeno v kapitole 3.

1.5

Sazby daně Od 1. 1. 2010 existují v České republice dvě sazby daně z přidané hodnoty, které jsou patrné

z níţe uvedeného schématu. Schéma č. 3 - Sazby daně z přidané hodnoty Sazba daně

Základní

Snížená

20 %

10 %

Zdroj: vlastní vypracování

V minulosti činila základní sazba daně také 23 % a 22 % a sníţená sazba byla ve výši 5 % do konce roku 2007. Do konce roku 2009 platila základní sazba daně ve výši 19% a sníţená sazba daně ve výši 9%. Zvýšení obou sazeb DPH o jedno procento má také fiskální dopad, to znamená zvýšení příjmů do státního rozpočtu a ten je vypočítán pro základní sazbu daně 10 mld. Kč a pro sníţenou sazbu cca 6,5 mld. Kč. Pro stanovení sazby daně je třeba nejprve správně zařadit zboţí podle Harmonizovaného systému a sluţby podle Standardní klasifikace produkce. Zboţí, které podléhá sníţené sazbě je uvedeno v příloze č. 1 zákona č. 235/2004 Sb. Jako příklad zboţí se sníţenou sazbou jsou uvedeny - 18 -

potraviny, samozřejmě vyjma alkoholických nápojů, dále dětské pleny, knihy, periodika (v případě, ţe reklama nepřesáhne 50% plochy), rostliny, ţivá zvířata, krmiva, voda atd. Dále to jsou většinou pomůcky pro nevidomé a jinak postiţené osoby a jako poslední to je palivové dřevo, brikety a různé dřevěné odřezky. Mezi sluţby, které se vyskytují taktéţ ve sníţené sazbě a jsou uvedeny v příloze č. 2 zákona č. 235/2004 Sb., jsou opravy pomůcek pro zdravotně postiţné občany, také ubytovací sluţby a hromadná doprava pro cestující. Další sluţby a zboţí, které nejsou uvedeny, podléhají základní sazbě DPH, jako je například převod nemovitostí a dodání staveb včetně montáţních prací. Bytová výstavba má speciální úpravu, která je uvedena v § 48 Zákona o dani z přidané hodnoty.

1.6

Základ daně „ Základ daně je vše, co jako úplatu obdrţel nebo má obdrţet plátce za uskutečněné

zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, vyjma daně za toto zdanitelné plnění.“2 Základem daně je tedy cena bez daně z přidané hodnoty. Podle § 36 odst. 3 Zákona o dani z přidané hodnoty se do základu daně zahrnuje téţ: -

clo, dávky a poplatky

-

spotřební daně

-

ekologické daně

-

dotace k ceně

-

vedlejší související výdaje, jako je balení, cena přepravy, pojištění zásilky

-

materiál, který přímo souvisí s poskytovanou sluţbou

-

materiál, stroje a zařízení při dodání staveb a stavebních prací

1.6.1 Výpočet daně Výpočet daně je závislý na tom, zda základ daně jiţ v sobě obsahuje daň, coţ je cena

2

Zákon č.235/2004 Sb, o dani z přidané hodnoty, § 36 odst. 1

- 19 -

včetně daně, či nikoliv, coţ je nazýváno cena bez daně. Pro stanovení částky daně pouţíváme dva výpočty: Výpočet zdola Při tomto výpočtu vycházíme z částky za zdanitelné plnění bez daně. Částka DPH se tedy vypočítá jednoduchým vzorcem: DPH = základ daně x (sazba daně / 100) Pro vysvětlení je uveden příklad s konkrétními částkami a sazbou daně ve výši 20 %. Jedná se o nákup lihovin za cenu bez daně ve výši 35 000 Kč. Nesmíme zapomenout, ţe do základu DPH je nutné připočíst také spotřební daň z lihovin, v tomto případě ve výši 28 000 Kč. Výpočet je tedy následující: DPH = základ daně (35 000 + 28 000) x (20 / 100) DPH = 12 600 Kč Celková cena dodávky lihovin tedy bude: 35 000 + 28 000 + 12 600 = 75 600 Kč. Výpočet shora = přepočítací koeficient Ve druhém případě se vychází z předpokladu, ţe základem je cena včetně daně a daň se tudíţ stanovuje odlišným způsobem výpočtu. Jedná se o tzv. přepočítací koeficient, který se stanovuje pro základní i sníţenou sazbu daně takto: Přepočítací koeficient = sazba daně / (100 + sazba daně) přepočítací koeficient pro 20 % sazbu daně činí = 20 / (100+20) = 0,1667 přepočítací koeficient pro 10 % sazbu daně činí = 10 / (100+10) = 0,0910 Pro názornost je opět uveden jednoduchý příklad na tento způsob výpočtu DPH. Jedná se o přijatou fakturu ve výši 100 000 Kč. - 20 -

DPH = 100 000 * 0,1667 = 16 670 Kč Základ daně činí: 100 000 – 16 670 = 83 330 Kč.

1.7

Osvobození od daně Osvobození od daně má dvě varianty a to osvobození od daně z přidané hodnoty s nárokem

na odpočet nebo bez nároku na odpočet.

1.7.1 Osvobození od daně s nárokem na odpočet Osvobození od daně s nárokem na odpočet je podrobně popsáno v § 63 odst. 1 Zákona o dani z přidané hodnoty a jedná se především o tyto aktivity: -

dodání/pořízení zboţí do/z jiného členského státu Evropské unie

-

vývoz zboţí/poskytnutí sluţby do třetí země

-

přeprava a sluţby přímo vázané na dovoz a vývoz zboţí

-

přeprava osob

-

dovoz zboţí a další zvláštní osvobození uvedená v § 68 tohoto zákona Tato plnění však musí být plátcem na daňovém přiznání uvedena, i přesto, ţe nejsou

povaţována za plnění zdanitelná.

1.7.2 Osvobození od daně bez nároku na odpočet Mezi osvobozená plnění, u kterých se neuplatňuje daň na výstupu a ztrátou nároku na odpočet daně na vstupu, patří podle § 51 Zákona o dani z přidané hodnoty tyto sluţby: -

poštovní sluţby - 21 -

-

rozhlasové a televizní vysílání

-

finanční a pojišťovací činnosti

-

výchova a vzdělávání

-

zdravotnické sluţby a zboţí

-

sociální pomoc

-

provozování loterií a podobných her

-

převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor (zde jsou určité výjimky)

1.8 Odpočet daně Velmi důleţitým pojmem, který je v oblasti DPH často vyuţíván, je právě odpočet daně, respektive zda na něj plátce má či nemá nárok. Odpočet daně je nárok na odpočet u přijatých zdanitelných plnění, tedy odpočet na vstupu. Základní dělení odpočtů daně je: -

nárok na odpočet v plné výši – veškerá zdanitelná plnění (vstupy), která jsou pouţita k plnění v rámci ekonomické činnosti anebo pro uskutečnění zdanitelných plnění s povinností přiznat daň na výstupu; jedná se například o nákup pohonných hmot, kancelářských potřeb, materiálu, DPH z placených nájmů, energií, úklidu apod., coţ jsou zdanitelná plnění, se kterými se nejčastěji setkávám

-

nárok na odpočet v poměrné výši – upraveno v § 72 odst. 4 Zákona o DPH

-

ţádný nárok na odpočet – v případě, kdy plátce pouţívá přijaté zdanitelné plnění například pro osobní potřebu nebo pro potřebu zaměstnanců (bezplatná voda, káva, cukr, mléko a čaj pro zaměstnance v kancelářích) Pro uznání nároku na odpočet daně musí plátce vlastnit daňový doklad, který splňuje

náleţitosti předepsané zákonem a které popisuji v následující kapitole.

- 22 -

1.9 Daňové doklady Doklady obecně upravuje Obchodní zákoník č.513/1991 Sb. a Zákon č.563/1991 Sb., o účetnictví. Avšak náleţitosti daňových dokladů upravuje pouze Zákon č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Plátci DPH musí respektovat všechny tři předpisy, kdeţto neplátci DPH pouze Obchodní zákoník a Zákon o účetnictví. Pro účely této práce budu dále psát o formě, kterou by měl daňový doklad splňovat.

1.9.1 Vystavení a náležitosti daňových dokladů Plátce, který uskutečňuje zdanitelná plnění, je povinen vystavit daňový doklad do 15 dnů od tohoto uskutečněného zdanitelného plnění (popřípadě osvobozeného s nárokem na odpočet) nebo ode dne přijetí platby. Běţný daňový doklad musí obsahovat tyto povinné náleţitosti, které jsou uvedeny v § 28 odst. 2 Zákona o dani z přidané hodnoty: -

obchodní firmu, nebo jméno a příjmení plátce daně anebo místo podnikání tohoto plátce

-

daňové identifikační číslo plátce, přidělené příslušným finančním úřadem při registraci

-

evidenční číslo daňového dokladu

-

účel pouţití

-

rozsah a předmět zdanitelného plnění

-

datum vystavení daňového dokladu, stejně jako datum uskutečnění zdanitelného plnění

-

cenu bez daně

-

základ daně

-

základní nebo sníţenou sazbu daně v procentech

-

výši daně uvedenou v korunách V případě, ţe plátce uskutečňuje zdanitelná plnění za hotové a to do maximální výše

10 000 Kč včetně daně, můţe vystavit tzv. zjednodušený daňový doklad. Tento daňový doklad můţe být sdruţen například s fakturou či dodacím listem. Na takovém dokladu je povinně uvedena pouze částka a sazba daně. Výši daně si plátce musí zjistit sám. Bohuţel ve své praxi jsem se jiţ mnohokrát setkala s doklady, které nejenom ţe nesplňovaly předepsané náleţitosti, ale také nebyly - 23 -

téměř čitelné. Proto tyto doklady nelze zařadit do účetnictví ani do daňové evidence. Jedná se především o doklady uvedené bez rozpisu DPH nebo doklady, kde chybí datum uskutečnění zdanitelného plnění. Za správnost údajů v takovém dokladu odpovídá vţdy plátce, kterému vznikla povinnost ho vystavit a to i v případě, kdy pověří jeho vystavením třetí osobu. Dalšími druhy daňových dokladů jsou také: -

souhrnný daňový doklad – v případech několikanásobného uskutečnění zdanitelného plnění

za jeden kalendářní měsíc (např. sdruţené paragony za nákup pohonných hmot) -

splátkový kalendář – u nájemních smluv či smluv o finančním pronájmu

-

platební kalendář – u dodávek energie

-

daňový vrubopis a dobropis – ovlivňují výši daně na výstupu

1.9.2 Uchovávání daňových dokladů Podle § 27 Zákona o dani z přidané hodnoty je plátce povinen uchovávat daňové doklady po dobu nejméně 10 let od skončení zdaňovacího období, ve kterém se dané zdanitelné plnění uskutečnilo. Po celou tuto dobu má plátce za povinnost doklady chránit, a to z hlediska jejich věrohodnosti, neporušitelnosti, čitelnosti a na ţádost finančního úřadu plátce musí k dokladům umoţnit přístup.

- 24 -

2 Daň z přidané hodnoty u intrakomunitárních dodávek Tato kapitola se bude věnovat problémům spojených s pořízením a dodáním zboţí do nebo z jiné členské země Evropské unie. Vzhledem k tomu, ţe v případě intrakomunitárních dodávek můţe být příjemcem zboţí osoba povinná k dani, bude následující kapitola vysvětlovat, jak se v takovém případě z hlediska DPH má postupovat. Dále budou vysvětleny podmínky, které musí být splněny, aby se jednalo o pořízení a dodání zboţí, a následně budou popsána práva a povinnosti účastníků těchto obchodních transakcí.

2.1

Pořízení a dodání zboží osobou povinnou k dani Tato kapitola se bude zabývat řešením, jak se postupuje v případě, ţe příjemcem zboţí z EU

je plátce daně, ale také v případě, ţe příjemcem je neplátce DPH v tuzemsku. Pro názornost je uvedeno následující schéma. Schéma č. 4 – Pořízení zboţí osobou povinnou k dani

Zdroj: vlastní vypracování

- 25 -

V případě, ţe příjemcem zboţí je plátce DPH v tuzemsku, pak je situace jednoznačná. Plátce má povinnost přiznat a dovyměřit DPH z došlé faktury a pokud má nárok na odpočet, pak si ho můţe uplatnit a to tak, jak je uvedeno v následujících kapitolách této práce. V okamţiku, kdy příjemcem zboţí není plátce DPH, ale je zároveň osobou povinnou k dani, musí sledovat limit, který činí 326 000 Kč. Po překročení tohoto limitu se musí tato osoba registrovat jako plátce DPH. Do tohoto limitu se nezapočítává pořízení nového dopravního prostředku a zboţí podléhající spotřební dani a zároveň dodáním zboţí není pro účely tohoto limitu dodání zboţí s instalací a montáţí. Pokud tedy příjemce zboţí není plátcem DPH ve své zemi, pak daň přizná a odvede dodavatel v jiné členské zemi Evropské unie. Zároveň tato situace můţe být i obráceně. Jedná se o to, ţe pokud dodavatel z tuzemska zasílá zboţí firmě do jiného členského státu Evropské unie a tato firma přijímá toto zboţí mimo rámec své ekonomické činnosti, pak musí sledovat limit, který činí 1 140 000 Kč. Po překročení tohoto limitu se tuzemský dodavatel musí registrovat v zemi příjemce zboţí a tam přiznat a odvést daň z přidané hodnoty. Do limitu se započítává zasílání zboţí všem osobám do jednoho státu EU.

2.2

Daň z přidané hodnoty v případě pořízení zboží Tato kapitola představuje hlubší analýzu do problematiky pořízení zboţí z jiného členského

státu Evropské unie plátcem DPH a to s pouţitím konkrétního příkladu. Schéma č. 4 - Pořízení zboţí z jiného členského státu EU zboţí Česká republika

jiná členská země EU

s. r. o.

GmbH

faktura Zdroj: [1] BENDA, V. a TOMÍČEK, M. DPH u intrakomunitárních dodávek a dovozu a vývozu zboţí. 2. vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2007. ISBN 978-80-7273-141-1.

- 26 -

2.2.1 Místo plnění Místem plnění je stát, kde se zboţí nachází po ukončení odeslání nebo přepravy kupujícímu (pořizovateli). V našem případě se zboţí dodávalo české firmě, tak je jednoznačně místem plnění Česká republika a transakce tak logicky podléhá české DPH.

2.2.2 Práva a povinnosti při pořízení zboží Dodavatel z členského státu Evropské unie nemá z tohoto obchodu ţádné povinnosti, ani neručí za to, ţe odběratel skutečně daň přizná a zaplatí. Okamţikem vzniku přiznat v tomto případě daň se uvádí den vystavení daňového dokladu. Tento doklad musí být vystaven do 15. dne následujícího měsíce, kdy došlo k pořízení zboţí, pokud se tak nestane, pak povinnost přiznat daň vzniká automaticky k tomuto 15. dni měsíce, který následuje po měsíci, kdy došlo k pořízení zboţí. Pokud tato podmínka splněna není a kupující si přesto nárokuje odpočet daně, pak se vystavuje riziku, ţe pokud doklad neobdrţí ani následně poté a to nejpozději do doby, neţ o něj správce daně poţádá, pak mu tento nárok na odpočet přiznán nebude.

2.2.3 Ověření DIČ obchodního partnera systémem VIES Jako další faktickou nutností, kterou je třeba brát na zřetel, je právě nárok na odpočet daně z přidané hodnoty. Jak je popsáno výše, nárok na odpočet má podnikatel nebo firma pouze v případě, pokud obdrţí daňový doklad od dodavatele, který splňuje zákonné náleţitosti. Jedná se především o daňové identifikační číslo plátce, který toto zdanitelné plnění uskutečňuje a zároveň také obchodní firmu (jméno, příjmení, název). Ověření, zda obchodní partner z členské země Evropské unie je také registrován jako plátce DPH ve své zemi, je moţno zjistit na webových stránkách Evropské komise, odkaz je uvedený v seznamu literatury. Toto ověření probíhá pomocí systému VIES (VAT Information Exchange System), kde je nutné vyplnit následující tabulku. - 27 -

Tabulka č. 1 – Ověření DIČ Členský stát

GB – Velká Británie

DIČ

GB 123456789

Dnešní datum 23/11/2009 (den/měsíc/rok) Zdroj: [5] http://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/lang.do?fromWhichPage=vieshome&selectedLanguage=CS

Po vyplnění stačí pouze kliknout na tlačítko „OVĚŘIT“ a systém zobrazí výsledek ověřování, který je buď kladný tzn. „ANO, platné DIČ“ nebo záporný „NE, neplatné číslo DPH“. V případě platného DIČ současně s tím ukáţe i následující tabulku č. 2. Tabulka č. 2 – Kladné ověření DIČ GB 232128892 Členský stát GB neobjeví se Jméno vţdy neobjeví se Adresa vţdy 23/11/2009 Datum přijetí ţádosti (den/měsíc/rok) DIČ

Zdroj:[5]http://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/lang.do?fromWhichPage=vieshome&selectedLanguage=CS

V našem případě je tedy patrné, ţe obchodní partner je registrován ve Velké Británii jako plátce daně z přidané hodnoty. Další moţností, jak ověřit DIČ, je vyuţít oddělení Ministerstva financí nebo místně příslušného finančního úřadu a to telefonicky, e-mailem, písemně nebo faxem.

2.2.4 Intrastat Intrastat je systém, která slouţí ke sběru dat pro statistiku obchodu mezi jednotlivými členskými zeměmi Evropské unie. Systém je povinný pro všechny členské státy Evropské unie, avšak existují rozdíly mezi členskými státy v rozsahu informací, které jsou vykazovány. V Intrastatu se uvádí pouze zboţí, které má status společenství, tedy zboţí, které bylo zcela získáno či vyrobeno na území Evropské unie nebo zboţí, propuštěné do celního reţimu volný oběh. - 28 -

Na základě těchto údajů je sestavována statistika zahraničního obchodu České republiky. Od vykazování do Intrastatu je osvobozeno zboţí, které je dočasně odesílané nebo přijímané na výstavy, veletrhy nebo jiné předváděcí akce. Doba předpokládaného navrácení nesmí činit více neţ dva roky. Zjednodušeně to znamená, ţe do Intrastatu se vykazuje pouze zboţí, které trvale změní svého vlastníka a je odesíláno nebo přijímáno za úplatu. Dle Zákona č.13/1993 Sb., celní zákon (§ 319) má povinnost vykazovat data o přijetí a odeslání zboţí pouze ta zpravodajská jednotka, která vykáţe přijetí zboží nad 2 000 000 Kč a odeslání zboží nad 4 000 000 Kč a je zároveň registrována k DPH v České republice. Výše uvedený osvobozující hodnotový práh si kaţdý plátce DPH musí hlídat sám a v měsíci, kdy tento limit překročí, se musí přihlásit jako zpravodajská jednotka. Tento výkaz se pak vyplňuje kaţdý měsíc, bez ohledu na objem transakcí. V případě, kdy zpravodajská jednotka za daný měsíc neprovede ţádnou transakci, podává celnímu úřadu hlášení negativní. Moţná je také situace, kdy plátce uskuteční pouze jednorázové nebo příleţitostné odeslání nebo přijetí zboţí a tím i tomuto plátci vznikne povinnost vyplnit údaje do Intrastatu. Jelikoţ však k dalšímu přijetí či odeslání zboţí nedojde, pak se tento plátce můţe zaregistrovat pouze jako „příležitostná zpravodajská jednotka“. Zboţí vykazované v Intrastatu se člení dle osmimístného číselného kódu, tzv. kód kombinované nomenklatury, který je uvedený v celním sazebníku (viz. Kapitola 3.1). V současné době je také moţné vyplňovat Intrastat on-line prostřednictvím portálu Celní správy, kde lze pořizovat či naimportovat data z jakéhokoliv počítače, který má připojení na internet. V takovém případě je výkaz třeba odeslat příslušnému celnímu orgánu nejpozději 12. pracovní den měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k odeslání nebo přijetí zboţí. Další výhodou on-line vyplňování je, ţe aplikace INSTATONLINE nevyţaduje elektronický podpis.

2.2.5 Manipulace s fakturou od dodavatele a vyměření DPH Pro účely této podkapitoly byla pouţita skutečná faktura na pořízení zboţí z Velké Británie a to pod přílohou č. 1. Faktura je vystavena dne 2. 11. 2009 a firma má smluvně ošetřenou splatnost 60 dnů, které se začínají počítat od konce měsíce, kdy dorazila zásilka. Tato doba splatnosti se dá jiţ označit jako střednědobý obchodní úvěr. Delší doba splatnosti přináší firmě - 29 -

výhodu v moţnosti delšího disponování s finančními prostředky a pozitivně tak ovlivňuje její cash flow. Faktura zní na částku 48 368,16 GBP a firma ji obdrţela dne 7. 11. 2009. Místem vyloţení a převzetí zboţí je Praha.

2.2.6 Datum uskutečnění zdanitelného plnění Vzhledem k tomu, ţe faktura byla vystavena ve stejném měsíci, ve kterém bylo dodáno zboţí, pak klientovi vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň v daňovém přiznání za listopad roku 2009. Daňová povinnost tedy vznikla ke dni vystavení faktury, tj. ke 2. 11. 2009.

2.2.7 Přepočítání faktury z cizí měny na Kč Faktura je dohodnuta v cizí měně (konkrétně v librách), takţe pro účetní a daňové účely musí být fakturovaná částka přepočtena platným kurzem ČNB ke dni 2. 11. 2009, tedy ke dni vystavení faktury. Kurz k tomuto dni činí 29,295 Kč/1 GBP. Fakturu pak z cizí měny na českou přepočítáme následovně: 48 368,16 GBP x 29,295 = 1 416 945, 25 Kč

2.2.8 Samovyměření DPH Firma, jako plátce daně z přidané hodnoty, je povinna daň z přidané hodnoty sama vypočítat a také ji uvést v přiznání k DPH za zdaňovací období, kdy tato povinnost vznikla. Současně pokud má nárok na odpočet, pak ho můţe uplatnit. V praxi to znamená, ţe vlastně odvede daň ve stejné výši, jako uplatní odpočet a nijak ji to finančně nezatíţí. V tomto případě má také firma nárok na odpočet daně, podmínky pro jeho splnění jsou uvedeny v kapitole 1.7.1.

- 30 -

Stanovení daně z přidané hodnoty z výše uvedené faktury je následující: 1 416 945,25 x (19/119) = 226 234,955; po zaokrouhlení 226 235 Kč Základ daně spolu s vypočtenou daní je uveden jako přijaté zdanitelné plnění v řádku 3 a zároveň v řádku 44 jako zdanitelné plnění s nárokem na odpočet v přiznání k dani z přidané hodnoty. Druhý díl tohoto formuláře, spolu s výše uvedenými výpočty, je přiloţen jako příloha č. 2.

2.3

Daň z přidané hodnoty v případě dodání zboží Dodáním zboţí do jiného členského státu se rozumí dodání zboţí, které je skutečně odesláno

nebo přepraveno do jiného členského státu. 3 Pro názornost je níţe uvedeno schéma č. 5, které tuto transakci objasňuje. Schéma č. 5 - Dodání zboţí z jiného členského státu EU zboţí Česká republika

jiná členská země EU

s. r. o.

GmbH

faktura Zdroj: [1] BENDA, V. a TOMÍČEK, M. DPH u intrakomunitárních dodávek a dovozu a vývozu zboţí. 2. vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2007. ISBN 978-80-7273-141-1.

3

Zákon č.235/2004 Sb, o dani z přidané hodnoty, § 13 odst.2

- 31 -

2.3.1 Práva a povinnosti při dodání zboží Povinností plátce, který dodává zboţí, je především přiznat daň na výstupu, případně osvobození od daně s nárokem na odpočet, pokud jsou splněny podmínky pro osvobození a ty jsou následující: -

dodání zboţí musí uskutečňovat plátce DPH

-

dodání zboţí musí být osobě registrované k dani v jiném členském státě

-

plátce musí prokázat, ţe zboţí bylo skutečně odesláno nebo přepraveno

-

plátce musí prokázat přepravní podmínky

Pokud tyto podmínky jsou splněny, a to bývá častější případ, pak je plátce povinen přiznat osvobození od daně s nárokem na odpočet a to ve stejných případech jako v případě pořízení zboţí z Evropské unie. Pro názornost situaci s datem vystavení daňového dokladu objasňuje následující schéma č. 6 a zároveň schéma č. 7.

Schéma č. 6 – Varianty dodání zboţí s odlišným datem vystavení daňového dokladu Varianta A

15. 5.

15. 6.

28.7.

dodání

povinnost přiznat daň

datum daňového dokladu

za měsíc červen Ve variantě A bylo zboţí dodáno 15. 5. 2009, ale daňový doklad byl vystaven opoţděně, tj. aţ s datem 28. 7. 2009. Dodavatel má tedy povinnost přiznat osvobozené dodání jiţ k 15. 6. 2009 (měsíc, který následuje po měsíci, v němţ byla dodávka uskutečněna), tedy v daňovém přiznání za měsíc červen, a to na základě interního dokladu.

- 32 -

Varianta B V případě varianty B byl doklad vystaven opoţděně aţ v červenci, ale s datem 15. 5., tedy v den, kdy se dodání uskutečnilo. V tomto okamţiku musí podat plátce dodatečné daňové přiznání za květen a v něm přiznat osvobozené dodání, protoţe na daňovém dokladu je uvedeno datum před 15. dnem následujícího měsíce, tj. 15. 6. Zdroj: [17] Seminář DPH-na celý den, konaný dne 8. 9. 2009, lektorka Ing. Romana Pelcová

Schéma č. 7 – Grafické shrnutí variant dodání zboţí

Zboží je dodáno

Vystaví daňový doklad do 15 dnů

Nevystaví daňový doklad

Poruší zákon, konkrétně § 34 odst. 1, tj. povinnost vystavit daňový doklad nejpozději do 15 dnů od data uskutečnění dodání zboţí do jiného členského státu EU

Přizná uskutečnění dodání ke dni vystavení daňového dokladu

Přizná plnění k 15. dni měsíce následujícího po měsíci, v němţ bylo zboţí dodáno

Zdroj: [3] LEDVINKOVÁ, J. DPH v příkladech 2007 – praktické příklady včetně zaúčtování. 3. vyd. Praha: ANAG, 2007. ISBN978-80-7263-386-9.

- 33 -

Tato povinnost existuje i pro plátce – fyzické osoby. Opět zde platí, ţe plátce v tuzemsku by si měl ověřit platnost DIČ obchodního partnera z jiného členského státu Evropské unie, jak je blíţe popsáno v kapitole 2.1.3. Plátce, který dodává zboţí do jiného členského státu, je také povinen vystavit daňový doklad s předepsanými náleţitostmi, uvedenými v kapitole 1.9.1. Pokud podmínky pro osvobození nejsou splněny, pak je dodavatel z tuzemska nucen uplatňovat daň na výstupu a to v zemi, odkud je zboţí přepravováno nebo odesíláno.

2.3.2 Manipulace s fakturou Pro účely této kapitoly je opět pouţita skutečná faktura, na které je fakturováno zboţí firmy registrované k dani v České republice firmě registrované k dani v Lotyšsku (členský stát Evropské unie od 1. 1. 2004). Tato faktura je přiloţena v příloze č. 3. Datum uskutečnění zdanitelného plnění je na faktuře 5. 11. 2009 a faktura zní na částku 18 297,57 GBP. Místem vyloţení a převzetí zboţí je Riga, tj. hlavní město Lotyšska, jak je na faktuře uvedeno. Vzhledem k tomu, ţe zboţí je dodáno odběrateli v Lotyšsku, který je registrován ve své zemi jako plátce DPH, pak má tuzemská firma povinnost přiznat osvobození od daně a to podle § 64 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty a to konkrétně v daňovém přiznání za měsíc listopad. Na faktuře je skutečně napsáno, ţe dodávka zboţí je osvobozena od daně a to s odkazem právě na výše zmiňovaný paragraf zákona o dani z přidané hodnoty.

2.3.3 Přepočítání faktury z cizí měny na Kč Přepočítání fakturované částky na české koruny probíhá stejně jako v případě faktury, kterou jsme obdrţeli od dodavatele z Velké Británie. Základem je fakturovaná částka, konkrétně 18 297,57 GBP. Jak jiţ bylo uvedeno výše, datum zdanitelného plnění je 5. 11. 2009, potřebujeme tedy zjistit kurz ČNB k tomuto datu. Postačí nám webové stránky České národní banky a zjistíme, ţe kurz k tomuto dni činí 28,901 Kč/1 GBP. Pokud bychom na faktuře měli datum, které připadá na sobotu, - 34 -

pak se jako směrodatný bere kurz páteční, jelikoţ sobotní a nedělní kurzy Česká národní banka nevyhlašuje. Fakturu pak z cizí měny přepočítáme následovně: 18 297,57 GBP x 28,901 = 528 818 Kč Stanovení daně z přidané hodnoty z výše uvedené faktury je následující: 528 818 Kč x (19/119) = 84 433 Kč Tato částka spolu se základem daně pak bude uvedena v řádku 20 přiznání k dani z přidané hodnoty, které je přiloţeno pod přílohou č. 4.

2.3.4 Souhrnné hlášení Podávání souhrnného hlášení řeší § 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Novela zákona s účinností k 1. 1. 2010 přinesla poměrně významné změny jak v samotném předmětu plnění, které je plátce povinen do souhrnného hlášení uvádět, tak i ve formě, v jaké se hlášení podává. Plátce, který uskutečnil dodání zboţí do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě, je povinen podat souhrnné hlášení o dodání zboţí do jiného členského státu.

4

Nově má plátce povinnost uvádět i poskytnutí sluţby s místem plnění v jiném členském

státě, s výjimkou sluţeb osvobozených od daně, pokud je povinen přiznat a zaplatit daň příjemce sluţby. Kromě dodání zboţí a sluţby se do souhrnného hlášení uvádí také přemístění obchodního majetku a dodání zboţí do jiného členského státu v rámci třístranného obchodu, pokud plátce plní úlohu prostřední osoby. Od 1. 1. 2010 je moţné podávat souhrnné hlášení pouze elektronicky, prostřednictvím datové schránky nebo aplikace EPO (elektronická podání) na portálu České daňové správy. Mění se

4

Zákon č.235/2004 Sb, o dani z přidané hodnoty, § 102 odst.1

- 35 -

i lhůty pro podávání, nově vznikla povinnost podávat souhrnné hlášení s měsíční frekvencí, nezávisle na tom, zda plátce z hlediska DPH pouţívá měsíční nebo čtvrtletní zdaňovací období. Souhrnné hlášení se podává vţdy k 25. dni měsíce následujícího po vykazovaném měsíci. V příloze č. 5 je přiloţeno souhrnné hlášení s částkou 528 818 Kč, tedy z faktury ve výše uvedeném případě. Kód plnění je zde uveden 0, coţ značí dodání zboţí firmě registrované k DPH v jiném členském státě Evropské unie a kód země LV – Lotyšsko – zde aplikace EPO sama nabízí kódy zemí pořizovatele v členských státech EU.

- 36 -

3 Daň z přidané hodnoty při dovozu ze třetích zemí Tato kapitola bakalářské práce se bude podrobně zabývat dovozem ze třetích zemí na území Evropské unie. Dovozem zboţí se rozumí vstup zboţí z třetí země na území Evropského společenství.5 Třetí zemí se v tomto případě rozumí stát, který není členem Evropské unie. Pohyb zboţí mezi Evropskou unií jako jedním subjektem obchodního vztahu a třetími zeměmi jako stranou druhou podléhá celním předpisům, které budou podrobně popsány v následujících podkapitolách. Pro názornost je níţe uvedeno schéma č. 7. Schéma č. 7 – Dovoz zboţí ze třetích zemí

EU – celní režim transit

Turecko zboţí

ČR – celní režim volný oběh

Zdroj: [1] BENDA, V., TOMÍČEK, M. DPH u intrakomunitárních dodávek a dovozu a vývozu zboţí. 2. vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2007. ISBN 978-80-7273-141-1.

3.1

Právní úprava dovozu ze třetích zemí Proto, aby se zboţí mohlo volně pohybovat po území Evropské unie, je nutné respektovat

několik základních pravidel. Jedním z nich a také tím nejdůleţitějším je zboţí proclít. Celnictví hraje v případě dovozu zboţí ze třetích zemí velkou roli a jako takové je především řízeno předpisy a nařízeními Evropské unie, které se tak stávají součástí práva členských zemí. Zároveň je celní problematika řízena také národními předpisy upravující oblasti, které nejsou v nařízeních Evropské unie.

5

Zákon č.235/2004 Sb, o dani z přidané hodnoty, § 20 odst.1

- 37 -

Mezi nejdůleţitější a základní celní předpis patří Celní zákon Evropské unie (celní kodex, zkráceně CC). Jedná se o nařízení Rady Evropské unie č. 2913/92 v platném znění, které doplňují další prováděcí nařízení Komise Evropské unie k Celnímu kodexu v platném znění, především Nařízení Komise Evropské unie č. 2658, kterým se vydává Společný celní tarif (celní sazebník), který je vysvětlen blíţe v následující kapitole.

3.2

Celní sazebník a TARIC Celní sazebník je klíčovým předpisem, který ošetřuje klasifikaci jednotlivých druhů

dováţeného zboţí. Je vydáván jako nařízení, kaţdý rok je novelizován a vţdy se musí pouţívat aktuální verze pro daný rok. Stručně řečeno – celní sazebník je jednotný celní tarif pro dovoz ze třetích zemí. Jedna z nejdůleţitějších „pomůcek“ pro vývozce a dovozce je TARIC, zkratka z francouzského Tarif intégré communautaire, tedy integrovaný tarif Evropské unie. TARIC nemá status právního předpisu, slouţí pouze jako podpůrný materiál a obsahuje právě celní sazebník, ale mimo jiné i restrikce Mezinárodních úmluv a jiných předpisů (např. antidumpingová cla pro danou poloţku celního sazebníku). Zboţím se v tomto případě rozumí movité věci, které jsou rozdělené a podrobně upravené v celním sazebníku. TARIC dělí zboţí na 21 základních tříd. Třídy se rozdělují na 99 kapitol a ty obsahují samotné kódy zboţí, tzv. kódy kombinované nomenklatury, pouţívané v Evropské unii na základě Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému označování a popisu zboţí. Pro usnadnění orientace obchodníků a urychlení přípravy celního odbavení zavedla Celní správa na internetových stránkách on-line aplikaci, slouţící k prvotnímu zatřídění zboţí při obchodních transakcích a k orientačnímu výpočtu celního dluhu, dostupnost této aplikace je z webových stránek Celní správy, které jsou uvedené v seznamu literatury.

- 38 -

3.3

Celnictví Hlavním účelem této kapitoly je jednoduše popsat clo, jako nástroj obchodní politiky státu a

zároveň průběh celního řízení při dovozu zboţí ze třetích zemí.

3.3.1 Clo - právní úprava a význam v mezinárodním obchodě Clo je jedním z nejstarších finančních nástrojů a objevuje se jiţ od středověku. Jeho hlavním významem, který přetrvává dodnes, není pouze funkce fiskální (náplň státních rozpočtů), ale především funkce ochranná. Vyměření cla chrání tuzemské výrobce a obchodníky před přílivem velkého mnoţství zboţí ze zahraničí. V případě, ţe je clo na dovezený výrobek vyměřeno, pak automaticky stoupá i cena tohoto výrobku na tuzemském trhu a tím dochází k jeho cenovému znevýhodnění oproti domácí produkci. Otázky celní politiky byly řešeny prostřednictvím mezinárodní úmluvy GATT (General Agreement on Tariffs and Trade), která byla schválena a podepsána jiţ v roce 1948 a mezi jejímiţ signatáři bylo i tehdejší Československo. Mezi hlavní zásady úmluvy GATT patří zásada nediskriminace, parity a liberalizace obchodu.

GATT se snaţí odstraňovat překáţky volného obchodu, regulovat jej. Vzhledem

k mnohdy propastným rozdílům v ekonomikách obchodujících zemí, akceptuje GATT výjimky ze své působnosti. V rámci výjimek jsou povoleny zóny volného obchodu a celní unie (obojí pod přílohami č. 6 a č. 7), mírnější zacházení s rozvojovými státy (uvedeny pod přílohou č. 8), antidumpingová a vyrovnávací cla, případně další dočasná ochranná opatření (nutná z důvodu nedostatku zboţí na trhu, hrozící nezaměstnanosti, ochrany platební bilance, atd.) a v neposlední řadě bezpečnostní výjimky (vojenské zboţí). V současné době má Evropská unie společnou celní politiku a cla existují pouze dovozní, vývozní a tranzitní cla se vyskytují pouze ve zcela výjimečných případech. Existují tyto typy cel: -

valorické clo – je dáno % sazbou z celní hodnoty zboţí

-

specifické clo – jeho výše je závislá na mnoţství dováţeného zboţí a je dáno v penězích na jednotku mnoţství, clo je zcela nezávislé na ceně zboţí - 39 -

-

kombinované clo – kombinuje se valorické a specifické clo

Země zpravidla uvalí clo na dovoz určitého zboţí z různých příčin. Podle těchto příčin lze clo rozdělit na několik následujících typů: -

preferenční clo – niţší celní sazba zvýhodňující dovoz určitého zboţí nebo dovoz z určité země; v současné době nejčastěji pouţívané na základě preferenčních dohod, které jsou platné v rámci obchodování států Evropské unie, ale také Norska, Islandu a Lichtenštejnska

-

diskriminační clo – vyšší celní sazba znesnadňující dovoz určitého zboţí nebo dovoz zboţí z určité země

-

prohibitivní clo (zakazující clo) – vysoká celní sazba, která de facto znemoţňuje dovoz

-

retorzní clo (odvetné clo) – odpověď státu na znevýhodnění ze strany jiného státu; nově vytvořená nebo zvýšená celní sazba

-

antidumpingové clo – clo zaměřené proti velmi nízkým cenám pod hranicí výrobních nákladů (dumpingu), má vyrovnávat dumpingové ceny

3.3.2 Celní hodnota Celní hodnota zboţí je základní pro výpočet valorického cla. Existují tři metody určování celní hodnoty podle Celního zákona: -

metoda převodní hodnoty zboţí – částka, kterou za zboţí zaplatí kupující prodávajícímu, bez ohledu na to, v jaké formě probíhá placení; vychází většinou z fakturované částky, ale musí se do ní zahrnout náklady na dopravu do místa, kde zboţí vstupuje do celního území Evropské unie

-

metoda stejného zboţí – celní hodnota se určuje podle ceny obvyklé za daný typ zboţí ve stejné době a při stejném mnoţství

-

metoda podobného zboţí – příliš se nepouţívá, celní hodnota se určuje podle ceny obvyklé pro podobný typ zboţí

- 40 -

3.3.3 Celní řízení Účelem celního řízení je rozhodnutí celních orgánů v zemi dovozu propustit zboţí do navrhovaného celního reţimu a vyměřit celní a daňové poplatky. Celní řízení se zpravidla zahajuje na základě přijetí celního prohlášení deklaranta a to je podáváno na formuláři platném v celé Evropské unii, nazvaném Jednotný správní doklad - zkráceně JSD. Toto písemné celní prohlášení je zároveň daňovým dokladem při dovozu a vývozu zboţí a v současnosti se můţe podávat jak písemnou formou, tak elektronicky. V případě elektronického podání musí být celní prohlášení opatřeno uznávaným elektronickým podpisem nebo elektronickou značkou. Při celním odbavení zboţí předkládá pověřený deklarant nejen řádně vyplněný formulář JSD a zároveň další doklady, prokazující původ, hodnotu, nabývací titul, případně další osvědčení a certifikáty. Celní prohlášení pro dovoz zboţí z Turecka je uvedeno pod přílohou č. 9. Nejčastěji dovozce předkládá celnímu úřadu tyto dokumenty: -

jednotný správní doklad (JSD)

-

obchodní fakturu - vystavenou vývozcem na jméno dovozce, prokazující měnu a částku

-

certifikát o původu zboţí v předepsané formě -

FORM-A – potvrzení o původu zboţí, které bývá vystavováno obchodními komorami v zemi vývozu; pouţívá se k obchodování s rozvojovými zeměmi

-

ATR – formulář, vyuţívaný pouze při obchodování s Tureckem

osvědčení o původu zboţí -

EUR 1 – typ formuláře, který pouţívá Evropská unie a potvrzují ho celní orgány země vývozu

-

doklad o uzavřené smlouvě o přepravě věci - je zde uvedena výše přepravních výloh

-

prohlášení vývozce na faktuře – u zásilek s hodnotou niţší neţ 6 000 EUR, obsahuje předepsaný text prohlášení platný pro celou Evropskou unii

-

balicí list

-

další doklady (veterinární certifikát, zdravotní osvědčení) Celní deklarant je osoba pověřená dovozcem, potaţmo vývozcem, k zastupování při celním

odbavení. U větších společností s vlastním dovozním oddělením to bývá zaměstnanec. Podniky, - 41 -

které dováţí zboţí v menší míře, pak volí zastupování externí společností formou mandátní smlouvy. Deklarantem můţe být jakákoliv právnická nebo fyzická osoba, která má sídlo nebo trvalé bydliště na území Evropské unie. Celní orgány kontrolují především správnost předloţených dokladů, mohou však provést také namátkovou kontrolu, aby zjistily, zda údaje na dokladech skutečně odpovídají mnoţství a druhu zboţí.

3.3.4 Celní režimy Jak bylo zmíněno ve výše uvedených kapitolách, celní řízení se uskutečňuje především proto, aby zboţí mohlo být propuštěno do jednoho z následujících celních reţimů. Volný oběh Tento reţim je vyuţíván u tradičních dovozů a patří k nejčastěji pouţívaným. Navrhuje si ho dovozce, který dováţí zboţí ze třetí země na území Evropské unie. Ten poţaduje, aby se zboţí mohlo v rámci Evropské unie volně pohybovat, spotřebovat či přepracovat. Předtím však dovozce musí splnit podmínku zaplacení celního dluhu, případně celní dluh zajistit (pomocí finančních institucí, ručitele, sloţení jistiny na účtu) nebo můţe vyuţít preferenčních celních sazeb, o které ale musí sám poţádat. V okamţiku, kdy je zboţí propuštěno do tohoto celního reţimu získává zboţí status zboží společenství a můţe se tak volně pohybovat po členských zemích Evropské unie. Aktivní zušlechťovací styk Tento reţim umoţňuje dovoz zboţí ze zahraničí na území Evropské unie. Zboţí se zde zpracuje nebo upraví a následně se zase vyveze do třetí země. Reţim aktivní zušlechťovací styk se nazývá proto „aktivním“, protoţe je to reţim s ekonomickým účinkem, to znamená, ţe přidaná hodnota zůstává uvnitř Evropské unie. Zboţí uvnitř společného trhu nepřibude, proto je tento reţim osvobozen od cla, ale to pouze za předpokladu, ţe dovozce bude schopen dokázat, ţe hotový výrobek obsahuje zboţí, které bylo dovezeno a následně na tento výrobek přepracováno.

- 42 -

Uskladnění v celním skladu Tento reţim umoţňuje dovézt a uskladnit zboţí ve skladu, který je provozovaný na základě povolení celního úřadu a označován jako sklad celní. Reţim má ekonomický účinek a pomáhá rozvíjet činnost domácích subjektů (skladování). Hlavním významem tohoto reţimu je oddálení platby celního dluhu, v okamţiku, kdy máme např. moţnost nakoupit zboţí ze třetí země výhodně, ale ještě nemáme odběratele, nebo v případě, ţe zboţí ještě není celně odbavené pro dovoz. Dočasné pouţití Reţim dočasné pouţití je reţim s osvobozením od cla, který umoţňuje na určitou dobu dovézt zboţí na území Evropské unie (maximálně na dva roky) a pouţívat ho (zboţí však nesmí doznat jakýchkoliv změn). Následně se zboţí vrací v nezměněné podobě zpět do třetí země. Tento reţim však obsahuje důleţitou podmínku a to tu, ţe zboţí musí být ve vlastnictví subjektu mimo EU a zároveň nesmí jít o koupi a prodej. Jedná se především o zapůjčení, pronájem, vystavení zboţí na veletrhu atd. Přepracování pod celním dohledem Tento reţim umoţňuje při dovozu vyuţít niţších celních sazeb a to následujícím způsobem. Do Evropské unie se doveze zboţí, na které se vztahuje nějaká, to znamená vyšší, celní sazba. Zboţí se poté přepracuje (změní svou podobu) a tím dojde ke změně sazebního zařazení, tedy k moţnosti vyuţít niţší celní sazbu. Mezi další celní reţimy patří reţim transit, který slouţí pro průvoz zboţí v případě, ţe to pouze přechází přes země Evropské unie (v zemi nezůstává) a reţim vývoz a pasivní zušlechťovací styk, o kterých bude pojednávat aţ kapitola 4.

3.3.5 Celní dluh Pokud zboţí bylo zařazeno do některého z výše uvedených celních reţimů a zároveň byly splněny formální podmínky pro proclení, vyměří celní orgán celní dluh. Celní dluh pro dovozce - 43 -

představuje povinnost zaplatit clo při dovozu zboţí. Součástí celního dluhu jsou kromě cla samotného i další daně (DPH, případně spotřební daň) a poplatky vznikající během celního řízení. Dluţníkem je celní deklarant nebo osoba, v jejíţ prospěch je celní řízení konáno. Je obvyklé, ţe je celní dluh zajištěn sloţením hotovosti, popřípadě ručením třetí osoby. Společnost, která je dovozcem zboţí do prostoru Evropské unie, skládá celní jistinu na účet místně příslušného celního úřadu. Celní dluh vyměřuje a vymáhá celní orgán v rámci celního řízení. Spotřební daň a vyměřené clo pak vstupují spolu s celní hodnotou zboţí do základu pro výpočet DPH. Celní hodnotu přitom tvoří hodnota zboţí uvedená na obchodní faktuře od dodavatele a nejčastěji cena dopravy, není-li v ceně zboţí zahrnuta.

3.3.6 Problémy vznikající při celním řízení Vzhledem ke sloţitosti předpisů, které upravují celní řízení, se velmi často stávají chyby či jiná porušení a to jak záměrné, tak neúmyslné. Nejčastějším prohřeškem je uvedení fiktivní ceny zboţí na obchodní faktuře. Děje se tak mnohdy i bez vědomí dovozce u menších zásilek, dováţených leteckými kurýrními sluţbami. Dodavatel v dobré víře, ţe ušetří dovozci náklady, uvede na fakturu pro celní účely hodnotu např. 50 USD. Na základě tohoto dokladu proběhne celní řízení a zpravidla není vyměřeno clo, jelikoţ hodnota zboţí je nízká. Dovozce následně obdrţí skutečnou obchodní fakturu, kde dodavatel uvede cenu 1 500 USD. V tomto okamţiku dochází k porušení zákona, tedy krácení celního dluhu. Odběratel je v tomto případě povinen zboţí dodatečně doclít a uhradit nejen dluţné poplatky, ale i vyměřené sankce a penále z prodlení. Právnické i fyzické osoby jsou v tomto případě na stejné úrovni a sankce za přestupky jsou ukládány úměrně jeho závaţnosti. Většinou mívají podobu finanční sankce nebo propadnutí zboţí, v závaţných případech, jako je např. falšování dokladů o zboţí, je moţné uplatnit obě tyto sankce současně.

- 44 -

3.4

Místo plnění Místem plnění se stává ta země, prostřednictvím které vstupuje zboţí na území Evropského

společenství. V případě, ţe se zboţí nachází v reţimu tranzit, aktivní zušlechťovací styk, dočasné uskladnění v celním skladu, přepracování pod celním dohledem a reţimu dočasného pouţití, se čeká, aţ je tento reţim ukončen a v jaké zemi (např. v České republice) zboţí vstoupí do reţimu volný oběh. V tomto okamţiku se místem plnění stává tuzemsko a dovoz toho zboţí podléhá české DPH.

3.5

Okamžik vzniku daňové povinnosti Daňová povinnost při dovozu zboţí vzniká dnem, kdy vzniká povinnost uhradit clo a to i

v případě, ţe je zboţí dovezené bez cla. V případě, ţe se zboţí nachází v reţimu volný oběh nebo aktivní zušlechťovací styk vzniká daňová povinnost dnem propuštění zboţí do příslušného celního reţimu a plátce DPH je daň povinen uvést v přiznání za období, ve kterém bylo zboţí do tohoto reţimu propuštěno. U reţimu dočasné pouţití vzniká daňová povinnost dnem ukončení tohoto celního reţimu a v takovém případě je plátce povinen uvést daň za zdaňovací období, ve kterém byl tento reţim ukončen. Plátce má nárok na odpočet daně u dovozu v případě, ţe mu při tomto dovozu vznikla daňová povinnost. V takovém případě lze nárok na odpočet daně uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo přijaté zdanitelné plnění.

3.6

Manipulace s fakturou Pro výpočet daňové povinnosti se vychází z celní hodnoty zboţí. Při výpočtu celní hodnoty

se postupuje dle následující tabulky.

- 45 -

Tabulka č. 3 – Postup pro stanovení základu pro výpočet DPH při dovozu zboţí Vzorec

Slovní popis

Hodnota zboţí uvedená na faktuře

Pokud je faktura vystavená v cizí měně, pak se pro přepočet na CZK pouţije celní kurz platný

pro

měsíc,

ve

kterém

došlo

k vyměření cla. Tento kurz je moţné vyhledat na internetových stránkách celní správy, nebo je přímo uveden na formuláři JSD. + vyměřené clo + vedlejší pořizovací náklady

Zpravidla se jedná o dopravu do místa určení v tuzemsku, ale dalším typickým nákladem je i pojištění.

+ spotřební daň

Uvalená na vybrané výrobky dle Zákona č. 353/2003 Sb.

= základ pro výpočet DPH

Sazba daně se pouţije podle charakteru dováţeného zboţí.

Zdroj: vlastní vypracování

Pro účely této kapitoly je opět pouţita skutečná faktura na dovoz zboţí, uvedená pod přílohou č. 10. Jak je z faktury patrné, obchodním partnerem je firma z Turecka a celková fakturovaná částka činí 84 701,16 GBP. Postup při stanovení DPH vychází z výše uvedené tabulky č. 3. Hodnotu zboţí na faktuře jiţ máme vyčíslenou a je tedy 84 701,16 GBP. Vzhledem k tomu, ţe částku v GBP potřebujeme přepočítat na částku v CZK, pouţijeme celní kurz, který je platný pro měsíc, ve kterém došlo nebo mělo dojít k vyměření cla, tedy v listopadu 2009. Tabulka s kurzy, kterou získáme na webových stránkách Celní správy, je uvedena pod přílohou č. 11.

- 46 -

3.7

Postup pro stanovení DPH při dovozu Jak je patrné z tabulky v příloze č. 11, celní kurz pro měsíc listopad 2009 činí 28,743 Kč/1

GBP. Přepočet tedy provedeme následujícím způsobem: 84 701,16 GBP x 28,743 = 2 434 565, 44 Kč Fakturovanou částku v českých korunách máme a přistupujeme (dle tabulky č. 3) ke stanovení částky cla, kterou je také potřeba zahrnout do základu pro výpočet DPH. Částku cla získáme na celním prohlášení, uvedeném pod přílohou č. 9. Na tomto prohlášení, v kolonce Výpočet poplatku – sazba – částka, je uvedena nula. Proto v tomto případě nebylo clo vyměřeno a tudíţ můţeme ve výpočtu přejít dále. Dalším krokem k získání celkové hodnoty pro výpočet DPH je zjištění, zda částka na faktuře obsahuje či neobsahuje dopravné na místo, kde zboţí vstupuje na území Evropské unie. Velmi důleţité je dozvědět se, zda tomu tak je či nikoliv a to lze zjistit znalostí dodacích podmínek. Dodací podmínky jsou v zahraničním obchodě upravené Mezinárodními obchodními pravidly (International Commercial Terms, zkráceně INCOTERMS), které zavedla Mezinárodní obchodní komora se sídlem v Paříţi ve snaze zjednodušit a upravit pravidla pro obchodníky pohybující se a uzavírající kupní smlouvy v mezinárodním obchodě. INCOTERMS obsahují 13 dodacích podmínek, které slouţí jako doporučení a označují přechod povinností, nákladů (na dopravu, pojištění) a rizik při obchodování z vývozce na dovozce. V současné době se pouţívají INCOTERMS v platném a posledním znění z roku 2000, které jsou uvedené v příloze č. 12. Na základě těchto znalostí je z faktury patrné, ţe dodací podmínka je zahrnuta do celkové fakturované částky (kolonka Total FOB) a nepotřebujeme k této částce jiţ dopravné ani pojištění přičítat. Nyní je pouze nutné zjistit, zda není potřeba přičíst k částce spotřební daň. Jelikoţ spotřební dani podléhají pouze vybrané výrobky uvedené v zákoně č. 353/2003 Sb., jako jsou minerální oleje, líh, pivo, víno a meziprodukty a tabákové výrobky, opět je z faktury jasné, ţe ţádné tyto výrobky nebyly dovezeny, tudíţ spotřební daň nepočítáme.

- 47 -

Na základě výše uvedených poznatků vychází základ pro výpočet DPH celková fakturovaná částka, která činí 2 434 565,44 Kč. Vzhledem k tomu, ţe fakturovanými poloţkami jsou různé druhy oděvů (ţupany, pyţama, spodní prádlo atd.), které podléhají základní sazbě daně, pak je výpočet následující: 434 565,44 x (19/119) = 69 384 Kč Částka základu daně spolu s vypočtenou daní je uvedena do řádku 7, a jelikoţ plátce splnil nárok na odpočet daně, pak je tento uveden na řádku 44 přiznání k dani z přidané hodnoty za měsíc listopad 2009. Druhý díl tohoto přiznání je uveden pod přílohou č. 13.

- 48 -

4 Daň z přidané hodnoty při vývozu do třetích zemí Vývozem zboţí se rozumí výstup zboţí z území Evropské unie na území třetí země. K výstupu dochází v momentě, kdy je zboţí propuštěno do celního reţimu vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk. Výstup musí být potvrzen na dokladu JSD a v současné době je povinnost prokázat vývoz také daňovým dokladem. Pro názornost je uvedeno následující schéma č. 8. Schéma č. 8 – Vývoz zboţí do třetích zemí

EU Dodavatel v ČR zboţí

Zákazník ve třetí zemi

faktura Zdroj: [1] BENDA, V., TOMÍČEK, M. DPH u intrakomunitárních dodávek a dovozu a vývozu zboţí. 2. vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2007. ISBN 978-80-7273-141-1.

4.1

Celní režimy Celní reţimy platné pro vývoz zboţí z území Evropské unie na území třetích zemí jsou

pouze dva.

- 49 -

Vývoz Tento celní reţim je nejtypičtějším reţimem pro vývoz. Vývoz je potvrzen na dokladu JSD. V tomto reţimu se nevybírá clo ani daně – je to reţim s ekonomickým účinkem – podporuje vývoz. Pasivní zušlechťovací styk Tento celní reţim je opakem reţimu aktivní zušlechťovací styk, který je uveden v kapitole 3. Celní reţim pasivní zušlechťovací styk je reţim bez ekonomického účinku. Jedná se o to, ţe zboţí, které má status zboţí společenství, se vyveze do třetí země, zde se přepracuje a následně přiveze na území Evropské unie. Přidaná hodnota tedy zůstává ve třetí zemi a clo se platí pouze z dané přidané hodnoty.

4.2

Místo plnění Vývozem zboţí se rozumí standardní dodání zboţí spojené s dopravou či odesláním. Místem

plnění je v tomto případě místo, kde se zboţí nachází v době zahájení přepravy nebo odeslání. Pokud tedy podnik vyváţí zboţí z České republiky do Ruska, pak je místem plnění tuzemsko. Od 1. 2. 2007 přistoupila Česká republika k systému elektronického vývozu zboţí, který byl aktualizován na základě prováděcího předpisu k Celnímu kodexu. Pro vývozce to znamená, ţe do 60 dnů od podání celního prohlášení, přijde z celního úřadu automatická elektronická výzva, zda zboţí skutečně opustilo Evropskou unii. Vývozce tak do 90 dnů musí celnímu úřadu předloţit, ţe se tomu tak skutečně stalo.

4.3

Osvobození od DPH při vývozu Při vývozu je velmi důleţité, aby si vývozce prověřil, zda jsou splněny podmínky nutné pro

osvobození vývozu zboţí od DPH uvedené v § 66 zákona o dani z přidané hodnoty.

- 50 -

Podmínky pro osvobození vývozu zboţí jsou následující: -

vývozce, který uplatňuje osvobození, prokáţe vývoz daňovým dokladem (JSD), přičemţ na tomto dokladu musí být řádně uveden jako vývozce

-

zboţí fyzicky upustilo prostor Evropského společenství. Výstup musí potvrdit celní úřad, působící na hranici Evropského společenství. Pokud vývozce toto potvrzení postrádá, můţe výstup prokázat i jinak, např. přepravním dokladem potvrzeným pohraniční celnicí

-

odeslání nebo přeprava zboţí je uskutečněna vývozcem nebo jím zmocněnou třetí osobou, popř. kupujícím nebo jím zmocněnou osobou, jestliţe kupující nemá na území ČR sídlo, místo podnikání nebo provozovnu nebo místo, kde se obvykle zdrţuje.6

4.4

Další povinnosti spojené s vývozem Jsou-li výše uvedené podmínky splněny, vývozce je oprávněn osvobození uplatnit, avšak

nejdříve za zdaňovací období, v němţ zboţí vystoupilo z území Evropského společenství do třetí země. Podle Celního kodexu k osvobozenému vývozu se tak stane aţ v okamţiku, kdy se vývozce dozví o vývozu přijetím elektronického potvrzení, coţ je to samé jako bývalé razítko o výstupu zboţí z Evropské unie. Pokud vývozce neprokáţe ve výše uvedené lhůtě 90 dnů, ţe zboţí skutečně opustilo území Evropského společenství, pak uplatní DPH na výstupu a na tuto transakci je nadále pohlíţeno jako na prodej zboží v tuzemsku. Bohuţel pro účely této práce nebylo moţné získat fakturu na vývoz zboţí, proto je tato kapitola dále vysvětlena pouze teoreticky, bez praktické ukázky. Ve většině případů dochází k tomu, ţe jsou splněny podmínky pro nárok na osvobození, uvedené v kapitole 4.2. Plátce daně má tedy nárok na odpočet daně a to buď v plné výši, nebo zkrácený, záleţí na aktivitách daného plátce. Výpočet hodnoty osvobozeného plnění při vývozu zboţí, uváděné v daňovém přiznání na řádku 22 (dříve 430), není v zákoně 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty speciálně upraveno. Ministerstvo financí se přiklání k tomu, aby pro účely DPH byla primárně v daňovém přiznání 6

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 66

- 51 -

uváděna statistická hodnota ze sloupce 46 JSD 7. Současně však připouští i moţnost uvést jako hodnotu vývozu částku z vydané faktury vyjadřující úplatu, kterou obdrţel nebo má obdrţet vývozce za dodané zboţí. V případě, kdy vývozce uvede do přiznání statistickou hodnotu a fakturovaná částka se po podání přiznání k DPH změní, nemusí jiţ vývozce podávat dodatečné daňové přiznání. Jinak je tomu v případě, kdy do přiznání uvede fakturovanou hodnotu a ta se následně změní. V tomto okamţiku jiţ dodatečné přiznání podáno být musí. Vývoz zboţí se nevykazuje ani ve výkazu souhrnného hlášení, ani ve výkazech Intrastat.

7

Zápis z Koordinačního výboru KDP (Komora daňových poradců) - 10/2005

- 52 -

5 Vyhotovení přiznání k dani z přidané hodnoty

Účelem této kapitoly je sestavit přiznání k dani z přidané hodnoty za měsíc listopad 2009 pomocí údajů z předchozích kapitol. Vyplnění přiznání k dani z přidané hodnoty budou následující kapitoly vysvětlovat podrobně, tzv. „kolonku po kolonce“.

5.1

Vyplnění úvodní stránky přiznání k DPH Nejprve je třeba vyplnit hlavní stránku přiznání, takzvané identifikační údaje plátce DPH.

K tomuto účelu je zvolena fiktivní firma, nazvaná ABC, s.r.o., která sídlí v ulici Jeremenkova 25, 140 00 Praha 4. Její IČ a DIČ je také fiktivní. Hlavní činností podle aktuálního Ţivnostenského zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, je ţivnost volná a to konkrétně maloobchod a velkoobchod.

5.1.1 Oddíl A přiznání k DPH Vyplnění přiznání k DPH začíná oddílem A, konkrétně vyplněním názvu finančního úřadu, pro který je toto přiznání určeno. Vzhledem k tomu, ţe firma ABC, s.r.o. sídlí na Praze 4, pak jejím místně příslušným finančním úřadem je finanční úřad pro Prahu 4. Dále pokračuje vyplňování přiznání k DPH daňovým identifikačním číslem, kterým je pro účely této práce CZ12345678 (vţdy osmimístné číslo). Jelikoţ je firma ABC, s.r.o. právnická osoba, pak jejím identifikačním číslem nebude rodné číslo, ale právě IČ. Tedy číslo 12345678. Důleţité je zaškrtnout, o jaký typ přiznání k DPH se jedná. Pro účely této bakalářské práce se jedná o řádné přiznání, ale v praxi se můţeme setkat také s opravným přiznáním (pokud se po podání řádného přiznání vyskytne chyba, která zasahuje do jiţ podaného přiznání k DPH), nebo dodatečné přiznání (např. v okamţiku, kdy jsme zapomněli zaúčtovat fakturu do předchozího zdaňovacího období, zpravidla se tak děje v případě faktury vystavené).

- 53 -

Dále pokračujeme vyplněním zdaňovacího období, za které je přiznání podáváno. Máme na výběr z varianty měsíčního nebo čtvrtletního přiznání. Na základě výše zmíněných údajů se v tomto případě jedná o přiznání měsíční a to za období od 1. 11. do 30. 11. 2009. Nyní je přecházíme k vyplnění identifikace plátce. Nejprve je třeba zaškrtnout políčko Plátce daně § 94, coţ značí, ţe firma je registrovaná k dani z přidané hodnoty v tuzemsku. Kód zdaňovacího období následujícího roku vyplňuje plátce pouze v řádném přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku a to podle níţe uvedené tabulky č. 4. Tabulka č. 4 – Kód zdaňovacího období následujícího roku Kód

Text

Q2

Uvede plátce v případě, ţe jeho obrat za předcházející kalendářní rok nedosáhl 2 000 000 Kč a jehoţ zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí

M10 Uvede plátce v případě, ţe jeho obrat za předcházející kalendářní rok dosáhl 10 000 000 Kč a jehoţ zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc Q

Uvede plátce v případě, ţe jeho obrat za předcházející kalendářní rok nedosáhl 10 000 000 Kč a jehoţ zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí a nezvolil si za zdaňovací období kalendářní měsíc

M

Uvede plátce v případě, ţe jeho obrat za předcházející kalendářní rok dosáhl částky alespoň 2 000 000 Kč, avšak nedosáhl částky 10 000 000 Kč a zvolil si za zdaňovací období kalendářní měsíc

Zdroj: [14] Pokyny k vyplnění přiznání k dani z přidané hodnoty, 25 5412 MFin 5412 - vzor č. 12

5.1.2 Oddíl B přiznání k DPH V oddílu B přiznání k dani z přidané hodnoty se vyplňuje osoba, která má právo za společnost jednat a zastupovat ji právě v případě daňových přiznání. V případě, ţe má společnost jmenovanou třetí osobu (např. daňového poradce), která za ni vyhotovuje a vyplňuje přiznání k DPH, pak se tato osoba zapíše do kolonky Údaje o zástupci. Naopak pokud za společnost vyhotovuje a vyplňuje přiznání k DPH její vlastní zaměstnanec, který má oprávnění toto přiznání podepsat, pak se zapíše do kolonky „Fyzická osoba oprávněná k podpisu“.

- 54 -

5.2

Údaje potřebné k vyplnění 2. strany přiznání k DPH Pro vyplnění 2. strany daňového přiznání za listopad 2009 je potřeba znát údaje, které jsou

uvedené v předchozích kapitolách. Pro větší názornost jsou tyto údaje shrnuté níţe v tabulce č. 4. Tabulka č. 4 – Shrnutí údajů v předchozích kapitolách Základ daně v Kč

Text

(zaokrouhleno)

Pořízení zboţí Velká Británie Dodání zboţí Lotyšsko Dovoz zboţí Turecko

DPH v Kč

Sazba daně

Řádek přiznání k DPH

1 190 710

226 235

19%

ř. 3 a 44

444 385

84 433

19%

ř. 20

2 365 181

69 384

19%

ř. 7 a 44

Vývoz zboţí Zdroj: vlastní vypracování

V tomto okamţiku je jiţ moţné přejít k samotnému vyplnění 2. strany přiznání k dani z přidané hodnoty za měsíc listopad 2009.

5.2.1 Oddíl C přiznání k DPH Řádek 1 a 2 přiznání k DPH se vyplňuje pouze v případě, ţe plátci vzniklo zdanitelné plnění v případě dodání zboţí nebo poskytnutí sluţby v tuzemsku. Pro účely této práce není vyčísleno ţádné tuzemské plnění, tudíţ řádky zůstanou nevyplněné. Řádek 3 a 4 přiznání k DPH je určen k vyplnění v okamţiku, kdy plátce pořídil zboţí z jiného členského státu Evropské unie. Vzhledem k tomu, ţe kapitola 2.1 popisuje zdanitelná plnění v případě pořízení zboţí ze států Evropské unie (konkrétně z Velké Británie) a jedná se o plnění v základní sazbě daně, pak bude vyplněn řádek č. 3. Protoţe plátce splnil podmínky pro

- 55 -

nárok na odpočet daně, jak je uvedeno v kapitole 2.1.3, pak je zároveň vyplněn i řádek 44 přiznání k DPH. Dalším krokem bude vyplnění částek základu a DPH v případě dodání zboţí do Lotyšska (členského státu Evropské unie), jak je uvedeno v kapitole 2.2. V tomto případě bude vyplněn řádek 20 a to v částce 84 433 Kč, coţ odpovídá částce DPH z fakturované částky firmě do Lotyšska. Nyní je potřeba zohlednit částky základu a DPH, které se vztahují k dovozu zboţí z Turecka. Opět, podle tabulky č. 4, vyplníme dva řádky přiznání k DPH a to konkrétně řádek 7 a zároveň řádek 44 přiznání k DPH. Vzhledem k tomu, ţe faktura, vystavená na danou částku v případě vývozu, není pro účely této práce poskytnuta, nebude ţádná další kolonka přiznání k DPH jiţ vyplněna. V tuto chvíli je tedy kompletně vyplněno přiznání k DPH za měsíc listopad 2009 dle informací a částek ze skutečných faktur uvedených v této bakalářské práci. Toto přiznání je přiloţeno pod přílohou č. 14. Výsledek na přiznání je nulový, tudíţ plátci nevznikl nadměrný odpočet, ani daňová povinnost a to z toho důvodu, ţe plátce splnil veškeré nároky na odpočty daně. Toto přiznání za měsíc listopad 2009 je třeba odevzdat do 25. 12. 2009 na místně příslušný finanční úřad, kterým je finanční úřad pro Prahu 4. Je vhodné vyhotovit toto přiznání ve dvou originálech – jeden odevzdat na finanční úřad a kopii si nechat potvrdit pro vlastní účely.

- 56 -

6 Porovnání sazeb DPH v zemích EU, ve třetích zemích a jejich vyhodnocení Závěrečná kapitola bakalářské práce se bude zabývat porovnáním sazeb DPH v ostatních členských zemích EU a jejich krátkým zhodnocením, následovat bude uvedení sazeb ve vybraných třetích zemích. Výsledkem této kapitoly by měl být ucelený a informativní pohled na to, v jak vysokých sazbách aplikují daň z přidané hodnoty také ostatní členské státy Evropské unie a vybrané třetí země.

6.1

Sazby DPH v EU Nejdůleţitějším materiálem pro tuto podkapitolu je tabulka, přiloţená v příloze č. 15., ve

které jsou uvedeny veškeré sazby DPH v ostatních členských státech EU. Evropská unie na základě směrnice z roku 1992 stanovuje pro členské země EU sazby takto: -

jedna nebo dvě zvýhodněné (sníţené) sazby, ne niţší neţ 5 %

-

základní sazba, která nesmí být niţší neţ 15 % Dále je směrnicemi Evropského shromáţdění stanoven seznam zboţí a sluţeb, které

musí podléhat základní sazbě. Nicméně, z těchto pravidel existuje spousta výjimek tzn. v některých zemích nejsou určité poloţky zdaňovány vůbec. Česká republika bohuţel v rámci vyjednávání po přistoupení do EU neuspěla ani s jednou z navrhovaných moţných výjimek. Zajímavost, kterou nelze přehlédnout v příloze č. 15, je super snížená sazba daně. Jde o to, ţe státy jako Řecko, Španělsko, Francie, Irsko, Lucembursko, Itálie a Polsko si vyjednaly trvalou výjimku na určité typy zboţí a sluţby, u kterých mohou uplatňovat niţší sníţenou sazbu. Jedná se převáţně o zboţí a sluţby jako potraviny, knihy, doprava, vodné, dětské pleny apod. Polsko, jako jediná ze zemí přistupujících spolu s Českou republikou, byla schopna si tuto výjimku zajistit také a to ve výši 3 % na zemědělskou produkci.

- 57 -

Pro statistické porovnání DPH v ostatních členských státech EU bude pouţita pouze základní sazba daně a to proto, ţe většina zboţí a sluţeb právě této sazbě daně podléhá a je proto pro srovnání výhodnější a lépe průkazná. Z přílohy č. 15 lze vyčíst, ţe nejvyšší sazbu DPH má Švédsko a Dánsko a to 25 %. Naopak jednu z nejniţších základních sazeb má Kypr a Lucembursko a to pouze na minimální hranici stanovenou EU, tedy 15 %. Ostatní členské státy jsou víceméně vyrovnané, jedná se především o sazby kolem 18 % - 20 %. Průměrná sazba daně z přidané hodnoty v zemích Evropské unie pak činí 19,45 %. Česká republika se svou 20 % základní sazbou DPH nijak nevybočuje z průměru ostatních členských států EU.

6.2

Sazby DPH ve světě Daň z přidané hodnoty je hlavním příjmem do státního rozpočtu nejenom v evropských

zemích. Existují však země, kde tato daň není zavedena vůbec, coţ z nich činí rázem země s nejniţším zdaněním ve světě. Mezi tyto země patří: -

Egypt

-

Hong-Kong

-

Indie

-

Indonésie

-

Zambie

-

USA Do skupiny vyspělých států, které neuplatňují DPH ve svém daňovém systému, jsou i malé

evropské státy jako Andorra, San Marino a Monako, které jsou označovány jako tzv. „evropský daňový ráj“.

- 58 -

Daň z přidané hodnoty mají zavedenu také všechny státy Jiţní Ameriky. Tato daň je pro jednotlivé státní rozpočty naprosto nepostradatelná a tvoří jejich hlavní příjem. Problémem však zůstává nízká platební morálka daňových poplatníků, kdy jejich přístup k placení daní je velmi laxní. Daň z přidané hodnoty je v zemích Jiţní Ameriky poměrně vysoká, nejniţší sazby má Paraguay a Ekvádor a nejvyšší naopak Brazílie. Pro zajímavost jsou sazby DPH ve všech státech Jiţní Ameriky zobrazeny v níţe uvedené tabulce. Tabulka č. 5 - Sazby DPH ve státech Jiţní Ameriky Stát Jižní Ameriky Sazba DPH v % Paraguay

10

Ekvádor

10

Bolívie

13

Chile

19

Peru

19

Argentina

21

Uruguay

23

Brazílie

25

Zdroj: [8] http://www.finexpert.cz/default.aspx?section=36&server=1&article=5204

Naproti tomu pro všechny asijské země jsou charakteristické nízké sazby DPH, kdy v Japonsku, Singapuru a Taiwanu činí základní sazba pouhých 5 %, v Thajsku pak 7 %. Nejvyšší zatíţení z hlediska DPH má tak Čína se svými 17 %. Ostatní země, jako Kambodţa, Jiţní Korea, Filipíny a Vietnam, mají základní sazbu na úrovni 10 %. Zdanění přidané hodnoty funguje také v Africe, nejlépe pak v Jihoafrické republice, kde sazba daně činí 14 % a v Maroku pak dokonce 20 %. Z dalších světových velmocí lze uvést Kanadu se 7 %, Austrálii s 10 %, Izrael s 17 % a Mexiko s 15 %.

- 59 -

6.3

Zhodnocení Výsledkem tohoto rozboru je fakt, ţe nejvyšší zdanění přidané hodnoty má jasně Evropská

unie, kde je DPH uplatněna ve všech členských státech. Nízkou sazbu daně z přidané hodnoty si mohou v Evropě dovolit pouze Švýcarsko (7,6 %) a Lichtenštejnsko (7,6 %), kdy občané těchto zemí mají obecně nejvyšší ţivotní úroveň a také nejvyšší ekonomickou výkonnost na světě. Dle mého názoru souvisí výše DPH se sociálními jistotami, které nabízí stát. Pokud chce stát vyplácet štědré sociální dávky, pak je logické, ţe tyto výdaje musí krýt určitými příjmy. V Evropě je obecně sociální systém štědřejší, neţ je tomu například v Asii, kde v některých státech téměř ţádná sociální jistota neexistuje.

- 60 -

Závěr Cílem práce byl detailní rozbor principu daně z přidané hodnoty, popis zdanitelných plnění v případě pořízení a dodání zboţí z členských států Evropské unie, zároveň při dovozu a vývozu zboţí ve vztahu k třetím zemím a to vše s pouţitím konkrétních příkladů a vyhotovením přiznání k dani z přidané hodnoty. Samozřejmostí v kapitole 1 bylo přiblíţení základních pojmů zákona 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, bez jejichţ znalostí by nebylo moţné dále v práci pokračovat. Kapitola 2 pak podrobně popisuje průběh intrakomunitárních dodávek zboţí z a do jiných členských států Evropské unie, opět s pouţitím dokladů z konkrétních obchodních transakcí a postupu při stanovení a odpočtu daně z přidané hodnoty v praxi. Kapitola 3 následně podrobně pojednává o dovozu zboţí ze třetí země na území Evropské unie a specifika s touto transakcí spojená – především clo, celní reţimy a průběh celního řízení. Z mé praxe je patrné, ţe v případech dovozu zboţí ze třetích zemí se nejvíce chybuje, proto tato kapitola obsahuje právě popis administrativních úkonů spojených s tímto typem obchodní transakce. Následující kapitola 4 pak obsahuje popis obchodní transakce vývoz zboţí z území Evropské unie do třetích zemí. Bohuţel pro účely této práce nebyla poskytnuta faktura, která by praktickým způsobem definovala vývoz zboţí, proto je tato kapitola vysvětlena pouze teoreticky. Spojením výše uvedených poznatků, pak kapitola 5 popisuje konečné sestavení přiznání k DPH za měsíc listopad 2009. Závěrečná kapitola pak plynule doplňuje výše uvedené tak, ţe ukazuje aplikaci a výši sazeb daně z přidané hodnoty také v jiných členských státech EU, a zmiňuje se téţ o ostatních světových destinacích. Jelikoţ je problematika daně z přidané hodnoty velice sloţitá, nebylo moţné zohlednit všechny oblasti, jinak by byl přesáhnut rámec této práce. Nebyly popsány např. oblasti dodání zboţí s montáţí nebo poskytnutí sluţeb a uplatňování daně z přidané hodnoty v těchto případech. Tato práce by mohla být základem pro další práci, která by tyto pasáţe více prohloubila nebo ji aktualizovala. Pro mě osobně psaní této práce znamenalo velký přínos. Nejenom díky studování výše uvedeného zákona a odborných publikací, ale i návštěvou seminářů z této oblasti. Zároveň díky utřídění poznatků, uvedených v této práci, můţu tyto znalosti pouţít i ve svém profesním ţivotě.

- 61 -

Seznam použité literatury [1] BENDA, V. a TOMÍČEK, M. DPH u intrakomunitárních dodávek a dovozu a vývozu zboţí. 2. vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2007. ISBN 978-80-7273-141-1. [2] VANČUROVÁ, A. a LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2008 aneb učebnice daňového práva. 9. aktualizované vydání, březen 2008: 1. VOX a.s. Praha 1. ISBN 978-80-86324-72-2. [3] LEDVINKOVÁ, J. DPH v příkladech 2007 – praktické příklady včetně zaúčtování. 3. vyd. Praha: ANAG, 2007. ISBN978-80-7263-386-9. [4] MACHKOVÁ, H., SATO, A., ZAMYKALOVÁ M., kolektiv. Mezinárodní obchod a marketing. 1. vydání Praha, 2002: Grada Publishing, spol. s r. o. ISBN 80-247-0364-5 [5] Internetový server Evropské komise [online]. Dostupné z: [6] Ministerstvo financí [online]. Dostupné z:

[7] Česká daňová správa [online]. Dostupné z: [8] Internetový server Finexpert.cz [online]. Dostupné z: [9] Internetový server Celní správa ČR [online]. Dostupné z: [10] Internetový server Celní kodex EU (úplné znění)[online]. Dostupné z: [11] Celní správa [online]. Dostupné z: [12] Internetový server Evropské komise [online]. Dostupné z: [13] Internetový server Businessinfo [online]. Dostupné z: [14] Pokyny k vyplnění přiznání k dani z přidané hodnoty, 25 5412 MFin 5412 - vzor č. 12 [15] Přednášky z předmětu ekonomie [16] Absolventská práce [17] Seminář DPH-na celý den, konaný dne 8. 9. 2009, lektorka Ing. Romana Pelcová - 62 -

Seznam příloh [1] Faktura na pořízení zboţí z jiného členského státu EU (Velká Británie) [2] 2. díl přiznání k DPH – pořízení zboţí [3] Faktura na dodání zboţí do jiného členského státu EU (Lotyšsko) [4] 2. díl přiznání k DPH – dodání zboţí [5] Souhrnné hlášení [6] Zóna volného obchodu [7] Celní unie [8] Rozvojové státy [9] Celní prohlášení pro dovoz [10] Faktura na dovoz zboţí ze třetí země (Turecko) [11] Celní kurz platný pro listopad 2009 [12] INCOTERMS 2000 [13] 2. díl přiznání k DPH – dovoz zboţí [14] Přiznání k DPH za listopad 2009 [15] Sazby DPH v jiných členských státech EU platné k 1.1.2010

- 63 -

Příloha č. 1 Faktura na pořízení zboţí z EU

- 64 -

Příloha č. 1 Faktura na pořízení zboţí z EU

- 65 -

Příloha č. 1 Faktura na pořízení zboţí z EU

- 66 -

Příloha č. 1 Faktura na pořízení zboţí z EU

- 67 -

Příloha č. 1 Faktura na pořízení zboţí z EU

- 68 -

Příloha č. 1 Faktura na pořízení zboţí z EU

- 69 -

Příloha č. 2

C. ODDÍL - daň z přidané hodnoty

2. díl přiznání k DPH - pořízení zboží

I. Zdanitelná plnění

ř.

Dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem

základní

1

plnění v tuzemsku (např. § 13, § 14, § 18)

snížená

2

Pořízení zboží z jiného členského státu

základní

3

(§ 16; § 17 odst. 6 písm. e); § 19 odst. 3)

snížená

4

Přijetí služby od osoby registrované

základní

5

k dani v jiném členském státě (§ 108) Dovoz zboží (§ 23)

snížená

6

základní

7

snížená

8

Pořízení nového dopravního prostředku (§ 19 odst. 4)

Základ daně

Daň na výstupu

1 190 710

226 235

9

Dodání zlata podle zvláštního režimu (§ 92a odst. 2)

10

Ostatní zdanitelná plnění, u kterých je povinen přiznat

základní

11

daň plátce při jejich přijetí (§ 108)

snížená

12

II. Plnění osvobozená a s místem plnění mimo tuzemsko s nárokem na odpočet daně

Hodnota

Dodání zboží do jiného členského státu (§ 64)

20

Poskytnutí služeb s místem plnění mimo tuzemsko osobě registrované k dani v jiném členském státě (§ 24a)

21

Vývoz zboží (§ 66)

22

Dodání nového dopravního prostředku osobě neregistrované k dani v jiném členském státě (§ 19 odst. 4)

23

Zasílání zboží do jiného členského státu (§ 18)

24

Ostatní uskutečněná plnění s nárokem na odpočet daně (např. § 24a, § 67, § 68, § 69, § 70, § 89, § 90, § 92, § 92a)

25

III. Doplňující údaje Pořízení zboží

Dodání zboží

Základ daně

V plné výši

Krácený odpočet

1 190 710

226 235

Zjednodušený postup při dodání zboží formou třístranného obchodu (§ 17) prostřední osobou

IV. Nárok na odpočet daně Z přijatých zdanitelných plnění od plátců Při dovozu zboží, kdy je správcem daně celní úřad Ze zdanitelných plnění vykázaných na řádcích 3 až 12

základní

40

snížená

41

základní

42

snížená

43

základní

44

snížená

45

Odpočet daně při změně režimu (§ 74)

46

Odpočet daně celkem (40 + 41 + 42 + 43 + 44 + 45 + 46)

47

Hodnota pořízeného majetku vymezeného v § 78 odst. 2

48

30

226 235

0

V. Krácení nároku na odpočet daně Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně

50

Hodnota plnění nezapočítávaných do výpočtu koeficientu (§ 76 odst.3)

51

Vypočtená poměrná část odpočtu daně (§ 76)

52 Koeficient

Vypořádání odpočtu daně (§ 76 odst. 7 až 10)

53

S nárokem na odpočet

Vypořádací koeficient

0

Bez nároku na odpočet Odpočet

0

Změna odpočtu

0

VI. Výpočet daňové povinnosti Úprava odpočtu daně (§ 78)

60

Vyrovnání odpočtu daně (§ 79)

61

Vrácení daně (§ 84)

62

Daň na výstupu (1 + 2 + 3 + 4 + 5 + 6 + 7 + 8 + 9 + 10 + 11 + 12 - 62)

63

226 235

Odpočet daně (47 V plné výši + 52 Odpočet + 53 Změna odpočtu + 60 + 61)

64

226 235

Vlastní daňová povinnost (63 - 64)

65

0

Nadměrný odpočet (64 - 63)

66

0

- 70 -

Rozdíl proti poslední známé daňové povinnosti při podání dodatečného daňového přiznání (63 - 64) 67 Záznamy finančního úřadu: Finanční úřad přiznanou daň vyměřil/dodatečně vyměřil a předepsal podle § 46 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, dne

ke dni

. Podpis oprávněného pracovníka správce daně

Příloha č. 3 Faktura na dodání zboţí z jiného členského státu EU

- 71 -

Příloha č. 4

C. ODDÍL - daň z přidané hodnoty

2. díl přiznání k DPH - Dodání zboží do jiného státu EU

I. Zdanitelná plnění

ř.

Dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem

základní

1

plnění v tuzemsku (např. § 13, § 14, § 18)

snížená

2

Pořízení zboží z jiného členského státu

základní

3

(§ 16; § 17 odst. 6 písm. e); § 19 odst. 3)

snížená

4

Přijetí služby od osoby registrované

základní

5

k dani v jiném členském státě (§ 108)

snížená

6

základní

7

snížená

8

Dovoz zboží (§ 23) Pořízení nového dopravního prostředku (§ 19 odst. 4)

9

Dodání zlata podle zvláštního režimu (§ 92a odst. 2)

10

Ostatní zdanitelná plnění, u kterých je povinen přiznat

základní

11

daň plátce při jejich přijetí (§ 108)

snížená

12

Základ daně

Daň na výstupu

II. Plnění osvobozená a s místem plnění mimo tuzemsko s nárokem na odpočet daně

Hodnota

Dodání zboží do jiného členského státu (§ 64)

20

Poskytnutí služeb s místem plnění mimo tuzemsko osobě registrované k dani v jiném členském státě (§ 24a)

21

Vývoz zboží (§ 66)

22

Dodání nového dopravního prostředku osobě neregistrované k dani v jiném členském státě (§ 19 odst. 4)

23

Zasílání zboží do jiného členského státu (§ 18)

24

Ostatní uskutečněná plnění s nárokem na odpočet daně (např. § 24a, § 67, § 68, § 69, § 70, § 89, § 90, § 92, § 92a)

25

84 433

III. Doplňující údaje 30

Zjednodušený postup při dodání zboží formou třístranného obchodu (§ 17) prostřední osobou

IV. Nárok na odpočet daně

Základ daně

Z přijatých zdanitelných plnění od plátců

Při dovozu zboží, kdy je správcem daně celní úřad Ze zdanitelných plnění vykázaných na řádcích 3 až 12

základní

40

snížená

41

základní

42

snížená

43

základní

44

snížená

45

Odpočet daně při změně režimu (§ 74)

46

Odpočet daně celkem (40 + 41 + 42 + 43 + 44 + 45 + 46)

47

Hodnota pořízeného majetku vymezeného v § 78 odst. 2

48

Pořízení zboží

Dodání zboží

V plné výši

Krácený odpočet

0

0

V. Krácení nároku na odpočet daně Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně

50

Hodnota plnění nezapočítávaných do výpočtu koeficientu (§ 76 odst.3)

51

Vypočtená poměrná část odpočtu daně (§ 76)

52 Koeficient 53 Vypořádací koeficient

Vypořádání odpočtu daně (§ 76 odst. 7 až 10)

S nárokem na odpočet

0

Bez nároku na odpočet Odpočet

0

Změna odpočtu

0

VI. Výpočet daňové povinnosti Úprava odpočtu daně (§ 78)

60

Vyrovnání odpočtu daně (§ 79)

61

Vrácení daně (§ 84)

62

Daň na výstupu (1 + 2 + 3 + 4 + 5 + 6 + 7 + 8 + 9 + 10 + 11 + 12 - 62)

63

Odpočet daně (47 V plné výši + 52 Odpočet + 53 Změna odpočtu + 60 + 61)

64

Vlastní daňová povinnost (63 - 64)

65

0

66

0

- 72 -

Nadměrný odpočet (64 - 63)

Rozdíl proti poslední známé daňové povinnosti při podání dodatečného daňového přiznání (63 - 64)

67

Záznamy finančního úřadu: Finanční úřad přiznanou daň vyměřil/dodatečně vyměřil a předepsal podle § 46 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, dne

ke dni

. Podpis oprávněného pracovníka správce daně

Příloha č. 5 2. díl souhrnného hlášení za listopad 2009

- 73 -

Příloha č. 6 Zóna volného obchodu Evropský hospodářský prostor (EEA) -

členské státy Evropské unie Norsko Island Lichtenštejnsko

Oblasti volného obchodu má EEA s těmito zeměmi a skupinami zemí: -

Švýcarsko Faerské ostrovy Ceuta a Melilla Makedonie Chorvatsko MAGHREB – Maroko, Tunisko, Alţírsko MASHRAQ – Egypt, Jordánsko, Sýrie, Libanon Izrael Palestina – tj. Západní břeh a pásmo Gazy Mexiko Chile Jihoafrická republika

- 74 -

Příloha č. 7 Celní unie

Celní unii má EEA s těmito zeměmi: -

Turecko Andorra San Marino

- 75 -

Příloha č. 8 Země skupiny ACP – Afrika, Karibik, Tichomoří Preferenční dohody má EEA s těmito zeměmi skupiny ACP: -

Angola Antigua a Barbuda Bahamy Barbados Belize Benin Botswana Burkina Faso Burundi Cookovy ostrovy Čad Dţibutsko Dominika Dominikánská rep. Eritrea Etiopie Fidţi Gabon Gambie Ghana Grenada Guinea Guinea Bissau Guayana Haiti Jamajka Jihoafrická rep. Kamerun Kapverdy Keňa Kiribati Komory Kongo Kongo, dem. rep. Lesotho Libérie Madagaskar Malawi

Mali Marshallovy ostrovy Mauretánie Mauritius Mikronésie Mosambik Namibie Nauru Niger Nigérie Niue Palau Papua – Nová Guinea Pobřeţí slonoviny Rovníková Guinea Rwanda Sv. Kryštof a Nevis Sv. Vincenc a Grenadiny Sv. Tomáš Samoa Senegal Seychely Sierra Leone Středoafrická rep. Somálsko Súdán Surinam Svazijsko Šalamounovy ostrovy Tanzanie Togo Trinidad a Tobago Tuvalu Uganda Vanuatu Zambie Zimbabwe

Zdroj: [15] Přednášky z předmětu ekonomie

- 76 -

Příloha č. 9 Celní prohlášení na dovoz zboţí z Turecka

- 77 -

Příloha č. 9 Celní prohlášení na dovoz zboţí z Turecka

- 78 -

Příloha č. 9 Celní prohlášení na dovoz zboţí z Turecka

- 79 -

Příloha č. 9 Celní prohlášení na dovoz zboţí z Turecka

- 80 -

Příloha č. 9 Celní prohlášení na dovoz zboţí z Turecka

- 81 -

Příloha č. 10 Faktura na dovoz zboţí ze třetí země

- 82 -

Příloha č. 11 Celní kurz platný pro měsíc listopad 2009

Rok:

2009

Měsíc:

lis topad

Měna:

neur č eno

Z o b r a z p la tn ý ku r z

Kurzy platné na : listopad 2009 Kód měny Počet Kurz Platnost od Min.platnost AUD 1 15,997 1.11.2009 30.11.2009 BGN 1 13,231 1.11.2009 30.11.2009 BRL 1 9,887 1.11.2009 30.11.2009 CAD 1 16,420 1.11.2009 30.11.2009 CNY 1 2,540 1.11.2009 30.11.2009 DKK 1 3,477 1.11.2009 30.11.2009 EEK 1 1,654 1.11.2009 30.11.2009 EUR 1 25,880 1.11.2009 30.11.2009 GBP 1 28,743 1.11.2009 30.11.2009 HKD 1 2,237 1.11.2009 30.11.2009 HRK 1 3,586 1.11.2009 30.11.2009 HUF 100 9,755 1.11.2009 30.11.2009 CHF 1 17,120 1.11.2009 30.11.2009 IDR 1000 1,841 1.11.2009 30.11.2009 INR 100 37,352 1.11.2009 30.11.2009 JPY 100 19,048 1.11.2009 30.11.2009 KRW 100 1,470 1.11.2009 30.11.2009 LTL 1 7,495 1.11.2009 30.11.2009 LVL 1 36,505 1.11.2009 30.11.2009 MXN 1 1,331 1.11.2009 30.11.2009

Zdroj: Celní správa, [cit. 2010-03-06] Dostupný z WWW:

- 83 -

Příloha č. 12 Dodací podmínky INCOTERMS 2000 EXW - Ex Works ze závodu… (ujednané místo)

Riziko a náklady přechází okamţikem, kdy prodávající dá zboţí k dispozici kupujícímu, jak je stanoveno v kontraktu (ve svém závodě, skladu, továrně, atd.).

FCA - Free Carrier vyplaceně dopravci…(ujednané místo)

Riziko a náklady přechází okamţikem, kdy prodávající dodá zboţí ve jmenovaném místě do péče dopravce určeného kupujícím.

FAS - Free Alongside Ship vyplaceně k boku lodi… (ujednaný přístav nalodění)

Riziko a náklady přechází okamţikem, kdy prodávající dodá zboţí ve jmenovaném přístavu nalodění k boku lodi určené kupujícím.

- 84 -

Příloha č. 12 Dodací podmínky INCOTERMS 2000 FOB - Free on Board vyplaceně loď ... (ujednaný přístav nalodění)

Riziko a náklady přechází okamţikem, kdy zboţí skutečně překročí zábradlí lodi určené kupujícím v ujednaném přístavu nalodění. CFR - Cost and Freight náklady a přepravné… (ujednaný přístav určení)

Riziko přechází (jako u FOB) okamţikem, kdy zboţí skutečně překročí zábradlí lodi určené prodávajícím v ujednaném přístavu nalodění. Náklady však hradí prodávající aţ do přístavu určení. CIF - Cost, Insurance and Freight náklady, pojištění a přepravné ... (ujednaný přístav určení)

Riziko přechází (jako u FOB) okamţikem, kdy zboţí skutečně překročí zábradlí lodi určené prodávajícím v ujednaném přístavu nalodění. Náklady však hradí prodávající aţ do přístavu určení. Prodávající musí zajistit dokument námořního pojištění. Pojistka musí krýt standardní rizika aţ do vylodění v přístavu určení.

- 85 -

Příloha č. 12 Dodací podmínky INCOTERMS 2000 CPT - Carriage Paid to přeprava placena do… (ujednané místo určení)

Riziko přechází okamţikem, kdy prodávající dodá zboţí do péče prvního dopravce. Náklady však hradí prodávající aţ do ujednaného místa určení.

CIP- Carriage and Insurance Paid to přeprava a pojištění placeno do ... (ujednané místo určení)

Riziko přechází (jako u CPT) okamţikem, kdy prodávající dodá zboţí do péče prvního dopravce. Náklady však hradí prodávající aţ do ujednaného místa určení. Prodávající musí zajistit dokument pojištění. Pojistka musí krýt standardní rizika aţ na ujednané místo určení.

DAF- Delivered at Frontier s dodáním na hranici ... (ujednané místo)

Riziko a náklady přechází okamţikem, kdy prodávající dá zboţí k dispozici kupujícímu v ujednaném místě určení na hranici. - 86 -

Příloha č. 12 Dodací podmínky INCOTERMS 2000 DES - Delivered ex Ship s dodáním z lodi… (ujednaný přístav určení)

Riziko a náklady přechází okamţikem, kdy prodávající dá zboţí k dispozici kupujícímu na palubě lodi v ujednaném přístavu určení. DEQ - Delivered ex Quay s dodáním z nábřeží ... (clo placeno) ... (ujednaný přístav určení)

Riziko a náklady přechází okamţikem, kdy prodávající dá zboţí k dispozici kupujícímu na nábřeţí v přístavu určení, clo zaplaceno. DDU - Delivered Duty Unpaid s dodáním clo neplaceno ... (ujednané místo určení)

Riziko a náklady přechází okamţikem, kdy prodávající dá zboţí k dispozici kupujícímu v ujednaném místě určení - v zemi dovozu, clo nezaplaceno.

- 87 -

Příloha č. 12 Dodací podmínky INCOTERMS 2000 DDP - Delivered Duty Paid s dodáním clo placeno ... (ujednané místo určení)

Riziko a náklady přechází okamţikem, kdy prodávající dá zboţí k dispozici kupujícímu v ujednaném místě určení - v zemi dovozu, clo zaplaceno.

Zdroj: [13] http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pravni-prostredi-celni-problematika/spravne-pouzivani-incoterms2000/1000487/2143/

- 88 -

Příloha č. 13 C. ODDÍL - daň z přidané hodnoty

2. díl přiznání k DPH - Dovoz zboží

I. Zdanitelná plnění

ř.

Dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem

základní

1

plnění v tuzemsku (např. § 13, § 14, § 18)

snížená

2

Pořízení zboží z jiného členského státu

základní

3

(§ 16; § 17 odst. 6 písm. e); § 19 odst. 3)

snížená

4

Přijetí služby od osoby registrované

základní

5

k dani v jiném členském státě (§ 108)

snížená

6

základní

7

snížená

8

Dovoz zboží (§ 23) Pořízení nového dopravního prostředku (§ 19 odst. 4)

9

Dodání zlata podle zvláštního režimu (§ 92a odst. 2)

10

Ostatní zdanitelná plnění, u kterých je povinen přiznat

základní

11

daň plátce při jejich přijetí (§ 108)

snížená

12

Základ daně

Daň na výstupu

365 181

69 384

II. Plnění osvobozená a s místem plnění mimo tuzemsko s nárokem na odpočet daně

Hodnota

Dodání zboží do jiného členského státu (§ 64)

20

Poskytnutí služeb s místem plnění mimo tuzemsko osobě registrované k dani v jiném členském státě (§ 24a)

21

Vývoz zboží (§ 66)

22

Dodání nového dopravního prostředku osobě neregistrované k dani v jiném členském státě (§ 19 odst. 4)

23

Zasílání zboží do jiného členského státu (§ 18)

24

Ostatní uskutečněná plnění s nárokem na odpočet daně (např. § 24a, § 67, § 68, § 69, § 70, § 89, § 90, § 92, § 92a)

25

III. Doplňující údaje Pořízení zboží

Dodání zboží

Základ daně

V plné výši

Krácený odpočet

365 181

69 384

30

Zjednodušený postup při dodání zboží formou třístranného obchodu (§ 17) prostřední osobou

IV. Nárok na odpočet daně Z přijatých zdanitelných plnění od plátců

Při dovozu zboží, kdy je správcem daně celní úřad Ze zdanitelných plnění vykázaných na řádcích 3 až 12

základní

40

snížená

41

základní

42

snížená

43

základní

44

snížená

45

Odpočet daně při změně režimu (§ 74)

46

Odpočet daně celkem (40 + 41 + 42 + 43 + 44 + 45 + 46)

47

Hodnota pořízeného majetku vymezeného v § 78 odst. 2

48

69 384

0

V. Krácení nároku na odpočet daně Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně

50

Hodnota plnění nezapočítávaných do výpočtu koeficientu (§ 76 odst.3)

51

Vypočtená poměrná část odpočtu daně (§ 76)

52 Koeficient 53 Vypořádací koeficient

Vypořádání odpočtu daně (§ 76 odst. 7 až 10)

S nárokem na odpočet

0

Bez nároku na odpočet Odpočet

0

Změna odpočtu

0

VI. Výpočet daňové povinnosti Úprava odpočtu daně (§ 78)

60

Vyrovnání odpočtu daně (§ 79)

61

Vrácení daně (§ 84)

62

Daň na výstupu (1 + 2 + 3 + 4 + 5 + 6 + 7 + 8 + 9 + 10 + 11 + 12 - 62)

63

69 384

Odpočet daně (47 V plné výši + 52 Odpočet + 53 Změna odpočtu + 60 + 61)

64

69 384

Vlastní daňová povinnost (63 - 64)

65

0

66

0

- 89 -

Nadměrný odpočet (64 - 63)

Rozdíl proti poslední známé daňové povinnosti při podání dodatečného daňového přiznání (63 - 64)

67

Záznamy finančního úřadu: Finanční úřad přiznanou daň vyměřil/dodatečně vyměřil a předepsal podle § 46 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, dne

ke dni

. Podpis oprávněného pracovníka správce daně

- 90 -

Příloha č. 14 C. ODDÍL - daň z přidané hodnoty

Přiznání k DPH za listopad 2009

I. Zdanitelná plnění

ř.

Dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem

základní

1

plnění v tuzemsku (např. § 13, § 14, § 18)

snížená

2

Pořízení zboží z jiného členského státu

základní

3

(§ 16; § 17 odst. 6 písm. e); § 19 odst. 3)

snížená

4

Přijetí služby od osoby registrované

základní

5

k dani v jiném členském státě (§ 108)

snížená

6

základní

7

snížená

8

Dovoz zboží (§ 23) Pořízení nového dopravního prostředku (§ 19 odst. 4)

9

Dodání zlata podle zvláštního režimu (§ 92a odst. 2)

10

Ostatní zdanitelná plnění, u kterých je povinen přiznat

základní

11

daň plátce při jejich přijetí (§ 108)

snížená

12

Základ daně

Daň na výstupu

1 190 710

226 235

2 365 181

69 384

II. Plnění osvobozená a s místem plnění mimo tuzemsko s nárokem na odpočet daně

Hodnota

Dodání zboží do jiného členského státu (§ 64)

20

Poskytnutí služeb s místem plnění mimo tuzemsko osobě registrované k dani v jiném členském státě (§ 24a)

21

Vývoz zboží (§ 66)

22

Dodání nového dopravního prostředku osobě neregistrované k dani v jiném členském státě (§ 19 odst. 4)

23

Zasílání zboží do jiného členského státu (§ 18)

24

Ostatní uskutečněná plnění s nárokem na odpočet daně (např. § 24a, § 67, § 68, § 69, § 70, § 89, § 90, § 92, § 92a)

25

84 433

III. Doplňující údaje Pořízení zboží

Dodání zboží

Základ daně

V plné výši

Krácený odpočet

3 555 891

295 619

30

Zjednodušený postup při dodání zboží formou třístranného obchodu (§ 17) prostřední osobou

IV. Nárok na odpočet daně Z přijatých zdanitelných plnění od plátců

Při dovozu zboží, kdy je správcem daně celní úřad Ze zdanitelných plnění vykázaných na řádcích 3 až 12

základní

40

snížená

41

základní

42

snížená

43

základní

44

snížená

45

Odpočet daně při změně režimu (§ 74)

46

Odpočet daně celkem (40 + 41 + 42 + 43 + 44 + 45 + 46)

47

Hodnota pořízeného majetku vymezeného v § 78 odst. 2

48

295 619

0

V. Krácení nároku na odpočet daně Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně

50

Hodnota plnění nezapočítávaných do výpočtu koeficientu (§ 76 odst.3)

51

Vypočtená poměrná část odpočtu daně (§ 76)

52 Koeficient 53 Vypořádací koeficient

Vypořádání odpočtu daně (§ 76 odst. 7 až 10)

S nárokem na odpočet

0

Bez nároku na odpočet Odpočet

0

Změna odpočtu

0

VI. Výpočet daňové povinnosti Úprava odpočtu daně (§ 78)

60

Vyrovnání odpočtu daně (§ 79)

61

Vrácení daně (§ 84)

62

Daň na výstupu (1 + 2 + 3 + 4 + 5 + 6 + 7 + 8 + 9 + 10 + 11 + 12 - 62)

63

295 619

Odpočet daně (47 V plné výši + 52 Odpočet + 53 Změna odpočtu + 60 + 61)

64

295 619

Vlastní daňová povinnost (63 - 64)

65

0

66

0

- 91 -

Nadměrný odpočet (64 - 63)

Rozdíl proti poslední známé daňové povinnosti při podání dodatečného daňového přiznání (63 - 64)

67

Záznamy finančního úřadu: Finanční úřad přiznanou daň vyměřil/dodatečně vyměřil a předepsal podle § 46 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, dne

ke dni

. Podpis oprávněného pracovníka správce daně

Příloha č. 15 DPH v zemích EU od 1. 1. 2010 (v %)

Standardní sazba DPH (v %)

Země

Snížená sazba DPH (v %)

Belgie

21

12 a 6

Bulharsko

20

7

Česko

20

10

Dánsko

25

-

Estonsko

20

9

Finsko

22

17 a 8

Francie

19,6

5,5 a 2,1

Irsko

21

13,5 a 4,8

Itálie

20

10 a 4

Kypr

15

8a5

Litva

21

9a5

Lotyšsko

21

10

Lucembursko

15

12, 6 a 3

Maďarsko

25

5

Malta

18

5

Německo

19

7

Nizozemí

19

6

Polsko

22

7a3

Portugalsko

20

12 a 5

Rakousko

20

12 a 10

Rumunsko

19

9

Řecko

19

9 a 4,5

Slovensko

19

10

Slovinsko

20

8,5

Španělsko

16 (18 od 1. 7. 2010)

7 a 4 (8 a 4 od 1. 7. 2010)

Švédsko

25

12 a 6

Velká Británie

17,5

5

Zdroj: [8] http://www.finexpert.cz/default.aspx?section=48&server=1&article=23829

- 92 -