UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Katedra antropologie a zdravovědy. Diplomová práce. Bc. Martina Chlandová

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy

Diplomová práce Bc. Martina Chlandová Učitelství výchovy ke zdraví pro 2. stupeň základních škol a Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol

Životní styl žáků středních škol

Olomouc 2015

vedoucí práce: PaedDr. et Mgr. Marie Chrásková, Ph.D.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedenou literaturu a zdroje.

V Olomouci dne 16. 6. 2015

Bc. Martina Chlandová ….………………………...

Děkuji PaedDr. et Mgr. Marii Chráskové, Ph.D., za odborné vedení diplomové práce a poskytování cenných rad. Děkuji ředitelství gymnázií Gymnázia Čajkovského Olomouc a Gymnázia Hejčín Olomouc za umožnění vykonání výzkumného šetření a děkuji žákům Gymnázia Čajkovského Olomouc a Gymnázia Hejčín Olomouc za vyplnění dotazníku, jehož výsledky jsou součástí výzkumné části diplomové práce.

OBSAH ÚVOD ..........................................................................................................................6 1 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE ........................................................................................8 2 TEORETICKÉ POZNATKY ..................................................................................9 2.1 Charakteristika období adolescence ......................................................................9 2.2 Zdraví ................................................................................................................. 10 2.2.1 Prevence zdraví .......................................................................................... 10 2.2.2 Nemoc ....................................................................................................... 12 2.3 Zdravý životní styl ................................................................................................. 13 2.4 Výživa ................................................................................................................... 16 2.4.1 Správná výživa ............................................................................................ 17 2.4.2 Hlavní složky výživy ................................................................................... 22 2.4.2.1 Sacharidy ......................................................................................... 22 2.4.2.2 Tuky................................................................................................. 23 2.4.2.3 Bílkoviny ......................................................................................... 24 2.4.2.4 Vitaminy a minerální látky ............................................................... 25 2.4.2.5 Bioaktivní látky ................................................................................ 26 2.5 Důležitost pohybové aktivity ................................................................................. 27 2.5.1 Pozitivní vliv pohybové aktivity ...................................................................28 2.5.2 Vhodné formy pohybu ................................................................................. 29 2.5.3 Kondice člověka .......................................................................................... 30 2.5.4 Sport ............................................................................................................ 31 2.6 Psychická složka zdraví ......................................................................................... 31 2.6.1 Vliv psychiky na zdraví ............................................................................... 32 2.6.1.1 Endorfiny ......................................................................................... 33 2.6.1.2 Jóga ..................................................................................................33 2.6.1.3 Meditace .......................................................................................... 33 2.6.2 Pozitivní a negativní myšlení ....................................................................... 34 2.6.3 Rovnováha práce a odpočinku ...................................................................... 34 2.6.4 Spánek ......................................................................................................... 35 2.6.5 Denní režim s důrazem na správný odpočinek .............................................. 37 2.6.6 Stres............................................................................................................. 37 2.6.6.1 Stres a jeho vliv na jedince ............................................................... 38

2.6.6.2 Osobnostní profil .............................................................................. 39 2.6.6.3 Jak snížit stres .................................................................................. 39 2.6.6.4 Důsledky stresu ................................................................................ 42 3 METODIKA PRÁCE ............................................................................................. 44 3.1 Charakteristika zkoumaného souboru..................................................................44 3.2 Organizace výzkumu .......................................................................................... 45 3.3 Výzkumná metoda .............................................................................................. 45 3.4 Zpracování dat .................................................................................................... 46 4 VÝSLEDKY A DISKUSE ...................................................................................... 47 ZÁVĚR ...................................................................................................................... 76 SOUHRN ................................................................................................................... 78 SUMMARY ............................................................................................................... 79 REFERENČNÍ SEZNAM ......................................................................................... 80 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................... 84 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................... 85 SEZNAM TABULEK ............................................................................................... 86 SEZNAM GRAFŮ..................................................................................................... 87 SEZNAM PŘÍLOH ...................................................................................................88 PŘÍLOHY ANOTACE PRÁCE

ÚVOD Velmi mě zajímá problematika optimálního životního stylu, proto jsem se rozhodla pro téma diplomové práce - Životní styl žáků středních škol. Práce je tvořena částí teoretickou, kde se věnuji vymezení aspektů optimálního životního stylu a částí praktickou, kde ve výzkumu zjišťuji životní styl žáků středních škol s důrazem na jejich optimální životní styl. I přesto, že již mám v oblasti optimálního životného stylu mnohé vědomosti, ráda se učím novým informacím v této oblasti. Optimální životní styl má pozitivní vliv na zdraví, proto se o tuto oblast nejen zajímám, ale především se ji snažím dodržovat. Každý člověk by se měl o své zdraví starat, klást důraz na prevenci a zajímat se o optimální životní styl. V práci se věnuji třem důležitým oblastem optimálního životního stylu – výživě, pohybové aktivitě a psychické složce zdraví. Hlavním cílem práce je zjistit, zda žáci středních škol dodržují správné stravovací návyky. Dílčím úkolem vztahujícím se k oblasti výživy je zjistit, zda žáci středních škol konzumují vhodné potraviny a jak často, zda konzumují čerstvé ovoce a zeleninu každý den. Také chci zjistit, zda žáci středních škol snídají a kolikrát denně jí. V teoretické části práce vztahující se k oblasti výživy je charakterizována správná výživa. Dalším hlavním cílem práce je zmapovat pohybovou aktivitu žáků středních škol. Chtěla bych poukázat na to, jak je důležité věnovat se pohybu, protože pohyb má pozitivní vliv na zdraví jak fyzické, tak psychické. Dílčím úkolem vztahujícím se k oblasti pohybové aktivity je zjistit, zda je pohybová aktivita důležitou součástí volného času žáků středních škol, zda se žáci středních škol věnují pravidelně nějaké pohybové aktivitě, jak často se věnují pohybové aktivitě během týdne. Dalším dílčím úkolem je zjistit, jak se žáci středních škol nejčastěji dopravují a zda žáky středních škol baví hodiny tělesné výchovy ve škole.

6

Třetím pilířem optimálního životního stylu a třetí oblastí práce je psychická složka zdraví. Hlavním cílem práce je zjistit, jak žáci středních škol odpočívají. Dílčím úkolem práce vztahujícím se k psychické složce zdraví je zjistit, kolik hodin denně žáci středních škol spí a jak hodnotí kvalitu svého spánku, zda upřednostňují aktivní nebo pasivní odpočinek, zda ve volném čase navštěvují nějaký zájmový kroužek. V teoretické části práce vztahující se k oblasti psychické složky zdraví jsou popsána témata jako spánek, správný odpočinek, metody relaxace, ale také problematika stresu.

7

1 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE Hlavním cílem diplomové práce je zjistit, zda žáci středních škol dodržují správné stravovací návyky, zmapovat pohybovou aktivitu žáků středních škol a zjistit, jak žáci středních škol odpočívají.

Dílčí úkoly diplomové práce:

-

Zjistit, zda žáci středních škol konzumují vhodné potraviny a jak často.

-

Zjistit, kolikrát denně žáci středních škol jí a zda snídají.

-

Zjistit, čím je charakteristický spánek žáků středních škol.

-

Zjistit, zda žáci středních škol upřednostňují aktivní nebo pasivní odpočinek.

-

Zjistit, zda žáci středních škol navštěvují nějaký zájmový kroužek.

-

Zjistit, jaké je zastoupení a pravidelnost pohybové aktivity ve volném čase žáků středních škol.

8

2 TEORETICKÉ POZNATKY

Práce pojednává o životním stylu žáků středních škol, proto je na úvod nutné zmínit charakteristiku období adolescence.

2.1 Charakteristika období adolescence Období adolescence je období od 17. až 19. roku věku jedince. Od 17. roku se již tělesné proporce člověka zásadně nemění. Orgány fungují v tomto věkovém období velmi dobře. Neustále se vyrovnává emocionální život jedince, výraznější jsou individuální odlišnosti v psychosociálním chování. Člověk má v tomto věkovém období své charakteristické zájmy a vytváří se systém hodnot každého člověka. Pokud se objeví sociální nejistota, tak se projeví vysokou citlivostí jedince, typický je konflikt vůči autoritám nebo samota mezi vrstevníky. Pro toto období je charakteristický neustálý rozvoj motoriky. Motorický vývoj dosahuje vrcholu. Člověk tedy může zvyšovat výkon. Dochází k rozvoji individuálních odlišností a pohlavně podmíněných odlišností (Pfandl, 1999). Adolescence je období, které probíhá přibližně mezi 15. – 20. rokem života člověka. Charakteristickým znakem začátku období adolescence je pohlavní zralost a konec období adolescence je charakteristické ekonomickou nezávislostí a nástupem do práce, výjimkou jsou například studenti, kteří studují na vysoké škole. Období adolescence je obdobím přechodným, jenž slouží k tomu, aby si člověk urovnal vlastní hodnoty, cíle a postoje, tak poté dokáže dobře nakládat se svobodou a odpovědností, základními hodnotami pro období dospělosti (Zdraví ženy, 2006).

Práce je zaměřená na životní styl, především optimální životní styl. Proto nesmí chybět následující podkapitola s názvem Zdraví a úsek nazvaný Prevence zdraví. V podkapitole Zdraví je popsáno, čím je ovlivněno zdraví a co je zdraví.

9

2.2 Zdraví Každý člověk je odpovědný za své zdraví. Člověk se může o své zdraví dobře starat nebo alespoň přiměřeně starat. Zdraví je ovlivněno následujícími faktory: z 60 % je ovlivněno životním stylem, z 20 % zdravotnickou péčí a z 20 % životním prostředím (Klescht, 2006). Jak uvádí Klescht (2006, s. 10) ,,Zdraví je nejdůležitější životní potřeba a nejvyšší lidská hodnota.“

V úseku Prevence zdraví je vysvětleno, co je to prevence, jak lze zdraví chránit a co má vliv na každého člověka.

2.2.1 Prevence zdraví Prevence se snaží zabránit tomu, aby se nemoci u jedince objevily. Prevenci představuje lékařská péče, která se snaží zmírnit vliv faktorů, které jsou alarmující. Tyto faktory jsou nesprávná výživa, závislosti a minimum pohybu. Vliv na zdraví jedince mají také možnosti a podmínky každodenního života, každodenní zkušenost. Mnoho lidí se necítí být zdrávo i přesto, že jejich orgány dobře fungují. Zdraví je individuální hodnotou, na kterou má vliv spokojenost a štěstí jedince. Pouze dodržováním pravidel a výkonností člověk zdraví nezíská. Člověk je biologický systém, jenž je ovlivněn během života růstem a odumíráním. Každý jedinec se vyskytuje v určitém sociálním a kulturním prostředí. Je důležité klást důraz na individuální způsob života jedince, péči o zdraví a dokázat se vypořádat s požadavky, radostmi a prohrami každodenního života. S daným vymezením zdraví souhlasí více a více lékařů i sociálních vědců. Především lékaři považují za důležitou součást prevence a rehabilitace dané životní prostředí, protože na zdraví jedince mají i značný vliv sociální a životní podmínky a psychické vlivy. Zdraví jedince závisí na tom, jak dokáže zvládat zátěže a podněty jak soukromého tak pracovního každodenního života. Důležité je, aby bylo v souladu to, co člověk chce, s tím, co musí a co může. Zdravou životosprávu charakterizuje životní prostředí, potraviny, afekty, práce a volný čas. V systému zdraví je začleněn systém 10

předcházení nemocem a terapie. Systém předcházení nemocem je tvořen profylaxí a prevencí nemocí. Profylaxe zahrnuje opatření proti určité nemoci, prevencí se rozumí opatření proti více nemocem, součástí prevence je zdravotnická osvěta (Pfandl, 1999). Lidé si zdraví začínají vážit až tehdy, když se stávají nemocnými. Velmi pozitivní je, že se člověk může často podílet na tom, jaký je jeho zdravotní stav. Je důležité, aby byl člověk informován o vlivech, které působí na člověka a jsou škodlivé. Takovými vlivy mohou být například nesprávná výživa, kouření, nedostatek pohybu, psychický a fyzický stres, nadměrná konzumace alkoholu a nadváha. Zmíněné škodlivé vlivy působící na člověka jsou příčinou vzniku mnoha nemocí a to i velmi vážných. Informace přináší zejména také média – například noviny, televize nebo časopisy. Pozitivní je fakt, že se lidé zajímají o své zdraví a toto téma se stává stále aktuálnější. Důležitý je nejen zvyšující se přínos lékařského výzkumu, ale přínosný pro své zdraví je především sám člověk, který předchází nemocem a bojuje proti nim (Pfandl, 1999). Schlett uvádí důležitou funkci imunitního systému a tou je chránit organismus (Schlett, 2008). Imunitní systém musí každý den bojovat proti mnoha virům, bakteriím či parazitům. Imunitní systém pracuje bez zastavení. Imunitní a cévní systém je tvořený orgány, tkáněmi a buňkami, které chrání organismus. Je však nutné, aby fungovaly všechny součásti imunitního systému. Na obranyschopnosti organismu se podílí orgány a tkáně (kostní dřeň, brzlík, mandle, lymfatické uzliny, slezina a sliznice), obranné buňky (bílé krvinky a lymfocyty: B – lymfocyty a T – lymfocyty) a cévní systémy (systém krevního oběhu a lymfatický systém). Správnou funkci imunitního systému negativně ovlivňuje jednostranná strava, stres, alkohol, nedostatek pohybu, kouření, jedy v životním prostředí a mnoho dalších. Tyto faktory způsobují, že je člověk více náchylný k onemocnění. Pokud se člověk těmto faktorům vyhýbá, přispívá tak k tomu, že má dobrou kondici (Schlett, 2008).

Pokud však člověk není zdravý, je nutné se zmínit i o druhé možné variantě zdravotního stavu jedince a tou je nemoc.

11

2.2.2 Nemoc Jedná se o změnu stavu a změnu chování člověka, která není ve shodě s běžnými normami. Stav, který někdo považuje za normální, může někdo jiný považovat již za nemoc. Důležité je však poznamenat, že ve většině případů člověk pozná, kdy se již jedná o nemoc. Příznaky jednotlivých nemocí jsou tak zřejmé, že je pozná i laik. Jedná se například o bodné rány, řezné rány, vykloubení, kožní vyrážky nebo zlomeniny. Mezi další nemoci se řadí nachlazení, těžká chřipka, svalové křeče, nevolnost se zvracením nebo zhmožděniny. Náročnější je přiřadit příčiny, které způsobují vznik nemoci k příznakům, které jsou pozorovatelné. Pokud si není člověk jistý, je vhodné navštívit lékaře a poradit se s ním. Nemoc je určována jak objektivně tak subjektivně, není to vždy však v souladu. Podstatný je sám pocit, že se člověk cítí být nemocným. Někteří lidé se cítí být nemocní a to i přesto, že jim nebyla objektivně nalezena žádná nemoc. Naproti tomu někteří lidé se cítí být zdraví a realita je úplně jiná, mohou být velmi nemocní (Pfandl, 1999). Součástí každého života je nemoc a smrt jedince. Jednotlivé nemoci se objevují v závislosti na podmínkách života a na rozvoji lékařské vědy. Například v České republice a dalších průmyslových zemích se výrazně snížil výskyt infekčních nemocí oproti minulosti. Vlivem povinného očkování dětí se zřídka objeví nemoci jako spalničky, černý kašel, dětská obrna či záškrt. Důležitou roli má výzkum a používání antibiotik, které zajistily razantní snížení infekčních onemocnění, která končí smrtí. Avšak neustále se vyskytují noví původci nemocí, většinou se ale nejedná o nebezpečné původce nemocí až na nebezpečný virus HIV. Nejčastější nemoci, které se ve velké míře objevují a mají negativní vliv na kvalitu života jsou rakovina, chronická onemocnění srdce a krevního oběhu, cukrovka, nemoci dýchacích cest – astma, nemoci pohybového ústrojí – revma. Velmi málo lidí, kteří pracují a platí zdravotní pojištění jsou v důchodovém věku zcela zdrávi. Hlavní příčinou je pracovní zátěž, strach ze ztráty zaměstnání, neustálý stres, pozdější odchod do důchodu, navýšení roků strávených v zaměstnání a nízká péče o zdraví. Starší lidé jsou často nemocní. Vliv na přítomnost civilizačních chorob má především životní styl každého jedince, ale také nesprávná výživa, konzumace alkoholu, kouření a nedostatek pohybu. Dochází k tomu, že se ucpávají cévy, zvyšuje se krevní tlak a je negativně ovlivněno množství a složení

12

krevních tuků. Dochází ke vzniku cukrovky, rakoviny, infarktu, záchvatu mrtvice či přetížení kloubů (Pfandl, 1999). Statistiky uvádí, že 85 % nemocí je způsobeno nesprávnou výživou a špatným životním stylem člověka. Negativní vliv na zdraví má mnoho faktorů. Například se jedná o životní prostředí, špatnou životosprávu a výživu, genetické vlohy, stres, nedostatek pohybu nebo škodlivé návyky jako kouření, káva, alkohol nebo drogy (Klescht, 2006).

Následující podkapitola pojednává přímo o zdravém životním stylu. Podkapitola obsahuje mnohá doporučení dle různých autorů.

2.3 Zdravý životní styl Doporučuje se jíst mnoho přirozených potravin, které obsahují vlákninu a další živiny. Vhodné je i vegetariánství, ale v rozumné formě. Není vhodné jíst a konzumovat sladkosti mezi hlavními jídly. Doporučuje se pohyb na čerstvém vzduchu a to nejméně 30 minut každý den. Nejvhodnějším pohybem je chůze. Po probuzení se osprchovat jak teplou vodou tak studenou vodou, střídat je nebo se umýt do půli těla. Za den vypít 6 – 8 sklenic vody. Žít po všech stránkách život v rovnováze. Udělat si čas na odpočinek, zábavu a záliby. Klást důraz na dobré vztahy mezi lidmi. Nepřijímat látky, které jsou zdraví škodlivé. Jedná se o alkohol, tabák, kofein a drogy. Vhodné je spát v pokoji, kde je vyvětráno a pravidelně vyvětrat v celém bytě. Doporučuje se každodenní procházka na čerstvém vzduchu. Vhodné je přijímat sluneční paprsky. Spát každý den 7 – 8 hodin a jít spát brzy. Nejméně jeden den v týdnu věnovat odpočinku a relaxaci. Například jít na koncert, sportovat, věnovat se přátelům, naplánovat a uskutečnit dovolenou. Důležitý je i duchovní rozvoj – láska, důvěra, víra, radost, pobyt v přírodě a dobré vztahy s rodinou a přáteli (Diehl, Ludington, Pribiš, 2009). Zdravý životní styl a zdravá výživa jsou předpokladem zdravého života. Hlavními zásadami jsou pravidelný pohyb, spánek, vyvážená strava, konzumace čerstvých 13

potravin a pozitivní vnímání života. Každý den však na člověka působí vlivy jako stres, finanční problémy či nezaměstnanost (Schlett, 2008). Tombak uvádí pilíře dobrého zdraví, kterými jsou pohybová aktivita, pozitivní postoj k životu, dýchání na čerstvém vzduchu, koupele a střídavá sprcha (Tombak, 2013). Aby byl člověk zdravý, měl by dodržovat tato pravidla – rozumět svému organismu, věnovat se vnitřní tělesné hygieně, správně dýchat, zastávat pozitivní přístup k životu, starat se o páteř a dodržovat správné stravovací návyky (Tombak, 2013). Diehl, Ludington a Pribiš uvádí osm zásad, jejichž dodržování vede ke zdraví. Jedná se o tyto zásady – výživa, voda, pohyb, slunce, vzduch, důvěra, odpočinek a střídmost (Diehl, Ludington, Pribiš, 2009). Je důležité klást důraz na prevenci, to znamená správně se stravovat a mít dostatek pohybu. Důležitý je komplexní přístup ke zdravému životnímu stylu. Komplexní přístup ke zdraví je charakterizovaný přiměřeným příjmem živin a energie, přiměřenou hmotností, pravidelnou pohybovou aktivitou a pravidelnými kontrolami zdravotního stavu. Pravidelné kontroly zdravotního stavu zahrnují kontroly krevního tlaku a hladiny cholesterolu a preventivní lékařské prohlídky. Důležité je klást důraz na pravidelný režim, stravu, biologické hodiny, pitný režim, pohyb a potravinové doplňky. Člověk by si měl umět správně rozvrhnout den a denní dobu rozdělit rovnocenně mezi pracovní aktivity a odpočinek. Je důležité brát ohled na biologické hodiny organismu (Klescht, 2006). Matten a Goggins charakterizují sedm pilířů, které jsou zásadní pro udržení si zdraví. Jedná se o tyto pilíře – konzumace rostlinných potravin a živočišných produktů, dostatečný příjem selenu a vitamínu D, pohyb, zdraví pro budoucí generace a výživa (Matten, Goggins, 2013). 1. Velkou část jídelníčku by měly tvořit především celozrnné obilné produkty, luštěniny, semínka a ořechy, ovoce a zelenina. Tyto potraviny obsahují fytonutrienty, které jsou důležité pro organismus a jsou zdravotně prospěšné. Není vhodné 14

konzumovat antioxidační produkty. Naopak vhodné je jíst stravu, která je tvořena především rostlinami. Vhodné je jíst potraviny různých barev, tedy ovoce a zeleninu. Doporučuje se nahradit určité potraviny za jiné potraviny. Například nahradit černý čaj za čaj zelený, mléčnou čokoládu za čokoládu hořkou. Nevhodné jsou však pekařské výrobky, které jsou bílé a béžové barvy (Matten, Goggins, 2013). 2. Zdrojem základních výživových látek jsou potraviny živočišného původu. Tyto potraviny je však nutné přijímat nejen vyváženě, ale také střídmě. Červené maso může být součástí jídelníčku, ale v určitém množství. Jedná se o množství nejvýše dvě porce za týden. Maso je vhodné připravovat při nízkých teplotách, doporučuje se používání marinád a mléčných výrobků. Pokrm by měl obsahovat také prospěšné rostlinné potraviny. Není vhodné jíst maso grilované a připálené. Maso, které je průmyslově zpracované by se mělo konzumovat co nejméně či vůbec. Jedná se o potraviny jako šunka, salámy, klobásy, párky nebo slanina. Vhodné je konzumovat ryby a to dvakrát za týden. Jednu porci by měla představovat porce tučných ryb. Ryby jsou zdrojem esenciálních mastných kyselin EPA a DHA, které jsou prospěšné jak pro tělo tak mysl. Doporučuje se jíst nízkotučné mléčné výrobky. Příjem těchto potravin musí být však přiměřený, doporučují se tři porce za den (Matten, Goggins, 2013). 3. Selen je minerální látkou, která má pozitivní vliv na organismus. Selen posiluje imunitu a chrání proti rakovině. Lidé, kteří žijí ve Velké Británii a v dalších zemích v Evropě přijímají nedostatek selenu, měli by tedy každý den přijímat určité množství doplňkových preparátů, vhodný je příjem selenových kvasnic (Matten, Goggins, 2013). 4. Vitamín D přijímá organismus především ze slunce. Mnoho lidí však nepřijímá dostatek tohoto vitamínu. Nedostatek vitamínu D je příčinou vzniku kostních nemocí, poruch imunity, srdečních nemocí, rakoviny nebo cukrovky. Dostatečný příjem vitamínu D získává člověk z letního slunečního záření, musí být však přiměřené (Matten, Goggins, 2013). 5. Negativním důsledkem sedavého životního stylu, který je charakteristický pro současnost je zvyšování hmotnosti. Sedavý životní styl má tedy negativní vliv na zdraví. Člověku, který chce snížit svou hmotnost se nedoporučuje dodržování diet, protože jsou neúčinné. Jediná vhodná varianta je být více aktivní. Pohyb je pro 15

organismus velmi prospěšný. Doporučuje se alespoň pětkrát za týden věnovat se středně náročné aktivitě. Je vhodné, aby tato fyzická aktivita trvala alespoň 30 minut. Je vhodné tuto fyzickou aktivitu doplnit ještě cvičením na posílení svalstva. Cvičení by se mělo zařadit do týdne dvakrát. Lidé, kteří chtějí zhubnout musí zvýšit délku nebo intenzitu tréninku až dvojnásobně. Před zahájením tréninku je vhodná konzultace s lékařem nebo s odborníkem (Matten, Goggins, 2013). 6. Matky, které přijímají zdravou stravu by měly v období těhotenství také přijímat doplňky stravy, které zajišťují příjem důležitých nutričních látek. Látky, které jsou v tomto období ve stravě nejdůležitější jsou kyselina listová, selen, jód, vitamín D, DHA a železo. Je nutné dodržovat jejich doporučené dávky. Živiny jako je kyselina listová nebo jód je vhodné, aby žena přijímala už v období před početím, má to pozitivní vliv na zdraví dítěte. Je důležité tyto látky konzumovat i po porodu. Kojenci by měli hned od narození přijímat vitamín D (Matten, Goggins, 2013). Jak uvádí Matten a Goggins (2013, s. 296) ,,Správná výživa před započetím těhotenství a v jeho průběhu představuje ten nejlepší možný start do života. Zdravý začátek může připravit půdu pro celoživotní dobré zdraví a odolnost vůči nemocem.“

7. Příjem léků není zcela vhodný. Vedlejší účinky léků představují odčerpávání živin z organismu. Jedná se o živiny, které jsou pro organismus důležité. Je vhodné plně využít sílu výživných látek, to sníží závislost na lécích. Holistický přístup k medicíně je nejlepší recept, který je možný doporučit (Matten, Goggins, 2013).

2.4 Výživa V podkapitole je vysvětleno, jaké složky obsahuje jídlo a jaká je vhodná příprava jídla. Jídlo obsahuje složky, které je možné rozdělit do čtyř skupin. První skupinou jsou živiny. Živiny dodávají tělu energii. Jedná se o sacharidy, tuky a proteiny. Druhou 16

skupinou jsou prvky, které jsou potřebné, ale pouze v malém množství. Jedná se o vitaminy, minerály a esenciální mastné kyseliny. Třetí skupinu tvoří vláknina a čtvrtou skupinu voda. Potraviny však obsahují mnoho dalších složek, které mají pozitivní nebo negativní vliv na zdraví (Polunin, 1998). Příprava jídla by měla být jednoduchá, šetrná a přirozená. Vhodné je krátké vaření, dušení, nakrájení či nastrouhání. Jídlo by mělo být připravováno s láskou a vlastníma rukama. Důležité je konzumovat jídla z čerstvých potravin bez tepelné úpravy. Tepelná úprava ničí prospěšné látky v potravinách. Doporučuje se konzumovat nejen čerstvou stravu, ale také stravu syrovou. Pokud výživa tvoří 60 % čerstvé stravy je pozitivně ovlivněn organismus a jeho regenerace. Jedná se o stravu, která je nejen jednoduchá, ale také rychlá a levnější na přípravu (Hofhanzlová, 2002).

2.4.1 Správná výživa Úsek charakterizuje pilíře správné výživy. Jedná se o doporučení, jak by se měl člověk stravovat. Úsek předkládá doporučení více autorů. Doporučuje se konzumovat pestrou a rozmanitou stravu. Především je důležitá konzumace syrového ovoce a zeleniny. Není vhodné se přejídat nebo hladovět. Vhodné je udržovat si přiměřenou hmotnost těla. Konzumovat rostlinné oleje, ořechy a výrobky z obilnin, především celozrnné výrobky. Každý den je vhodná konzumace nízkotučných mléčných výrobků nebo mléka. Každý den přijímat drůbeží nebo rybí maso a kombinovat s luštěninami. Konzumovat libové maso. Konzumace ryb je vhodná alespoň dvakrát do týdne. Důležitý je pitný režim. Doporučuje se, aby dospělý člověk každý den vypil alespoň 1,5 až 2 litry tekutin (Komprda, 2009). Potrava představuje pro lidský organismus zdroj energie. Významné potraviny, které dodávají organismu látky, které zajišťují zdraví a pohodu jsou zelenina, ovoce, luštěniny, obiloviny, pochutiny a olejniny (Bodlák, 2002).

17

Obrázek 1 znázorňuje vhodnou skladbu stravy.

Obrázek 1. Česká potravinová pyramida (Fórum zdravé výživy, 2013)

Vhodné ke konzumaci jsou sezónní potraviny vypěstované v naší zemi, především ovoce a zelenina. Mnoho druhů ovoce a zeleniny je nabízeno během celého roku. V zimním období je možné konzumovat ovoce a zeleninu, která je uskladněná. Vhodné je konzumovat pestrou stravu. Vhodné ke konzumaci jsou bílkoviny sóji, listové zeleniny, ořechů, brambor a zrna. Jedná se o potraviny, které obsahují všechny esenciální aminokyseliny. Jedná se o bílkoviny, které jsou plnohodnotné. Doporučuje se konzumovat rostlinné bílkoviny v kombinaci (Hofhanzlová, 2002). Organismus získává ze stravy živiny, které potřebuje. Důležité je konzumovat pestrou stravu. Strava má vliv na život jedince nejvíce, ovlivňuje kvalitu i délku života. Doporučuje se konzumovat 5 dílů obilovin, 2 díly zeleniny a 1 díl masa. Člověk by měl 18

každý den konzumovat nejvíce obilovin a výrobky z nich. Vhodné ke konzumaci jsou celozrnná mouka, celozrnné pečivo, pohanka, rýže, kukuřice, jáhly, oves a ječmen. Důležitá je konzumace zeleniny dvakrát za den. K masu se doporučuje listová zelenina a k ostatním jídlům kořenová zelenina. Maso konzumovat 1 – 2krát za týden, především ryby a drůbež. Vhodné ke konzumaci jsou mléčné výrobky – jogurty, kefíry, tvarohy, podmáslí a tvrdé sýry. Vhodné je kořenit bylinkami, konzumovat ovoce a semínka například slunečnicová, sezamová, dýňová nebo lněná (Klescht, 2006). Zdravá výživa zahrnuje konzumaci syrové stravy, hodně vlákniny, tekutin a méně tuků. Doporučuje se konzumovat rostlinné tuky. Příkladem rostlinného tuku je olivový olej. Zálivku do salátů je vhodné připravit z poloviny olejem a z poloviny zeleninovým vývarem. Sladkosti nahradit sladkým ovocem. Konzumovat celozrnné výrobky. Konzumovat více malých porcí jídla (Havlová, 2004). Polunin uvádí, že rozmanitá a vyvážená strava je základem pro dobrou kondici člověka. Základní skupiny potravin rozlišuje takto – ovoce a zelenina, maso, ryby a bílkoviny, škroby, mléčné výrobky, sladké a tučné pokrmy (Polunin, 1998). 1. Ovoce a zelenina – člověk by měl konzumovat nejméně 5 porcí ovoce a zeleniny každý den. Jedná se o množství 400 g. Vhodné ke konzumaci jsou čerstvé nebo zmražené ovoce a zelenina. Vhodné ke konzumaci jsou i ovocné šťávy nebo sušené ovoce. Doporučuje se konzumovat co nejvíce druhů a velké množství ovoce a zeleniny. Vhodné jsou především oranžové, žluté a červené plody ovoce a zelená listová zelenina (Polunin, 1998). 2. Maso, ryby a bílkoviny – doporučuje se konzumovat ryby nejméně dvakrát za týden. Ke konzumaci jsou vhodné i ryby v oleji. Doporučuje se konzumovat 30 g luštěnin, semen nebo ořechů každý den. Vhodná je také konzumace přiměřeného množství masa, drůbeže, vajec a mořských plodů. Není vhodné konzumovat tučné pokrmy (Polunin, 1998). 3. Škroby – škroby tvoří základ výživy. Jedná se o potraviny jako chléb, brambory, sladké brambory, těstoviny, obilniny a zrna, kterými jsou ovesné vločky, rýže, kroupy,

19

kukuřice, jáhly a pohanka. Vhodná je konzumace celozrnných potravin. Doporučuje se konzumovat velké množství škrobů (Polunin, 1998). 4. Mléčné výrobky – vhodné je konzumovat přiměřené množství netučných mléčných výrobků. Vhodné je konzumovat jogurt balkánského typu nebo podmáslí. Doporučuje se konzumovat vhodné potraviny jako polotučné mléko, netučné mléko, žervé, tvaroh, nízkotučné jogurty a sýry (Polunin, 1998). 5. Sladká a tučná jídla – sladká a tučná jídla konzumovat pouze minimálně. Jedná se o potraviny jako šlehačka, křupky, čokoláda, sladké pečivo, dorty, máslo a jiné tuky, smažená jídla, bonbony, koláče a sušenky. Vhodné je nahradit tyto potraviny škroby, ovocem a zeleninou. Vhodná je konzumace nízkého množství slunečnicového oleje. Nedoporučuje se konzumovat sladká a tučná jídla jako jsou tučné sýry, přeslazená jídla, pokrmové tuky a oleje na vaření (Polunin, 1998). Schlett uvádí nejen charakteristiku správné výživy, ale uvádí i pozitiva vegetariánské stravy (Schlett, 2008). Důležité je konzumovat syrovou zeleninu a ovoce. Maso konzumovat jen zřídka a pouze kvalitní. Doporučuje se konzumovat vhodně připravenou rostlinnou stravu, jenž má pozitivní vliv na zdraví jedince. Vhodná je konzumace masa v množství jedna až dvě porce za týden. Důležitý je však celkový přístup a přiměřený způsob stravování. Vhodné je konzumovat syrové potraviny, vhodně uvařenou zeleninu, čerstvé maso a čerstvé ryby, vhodný rostlinný olej a skleničku červeného vína. Plnohodnotnou stravu tvoří především ovoce, zelenina a obilné produkty. Doporučuje se volit takovou stravu, která obsahuje luštěniny, ořechy, ryby, mléčné produkty a bylinky. Spolu s ovocem, zeleninou a obilninami se jedná o nejzdravější potraviny (Schlett, 2008). Vegetariáni žijí zdravěji než ti, kteří konzumují maso a jiné živočišné produkty. Vegetariáni se nedožívají vyššího věku, ale jak jsou starší tak jsou oproti ostatním zdravější. Vegetariáni, kteří konzumují i mléko a vejce konzumují plnohodnotnou stravu (Schlett, 2008).

20

Macnair uvádí, jak je vhodné se správně stravovat, popisuje středomořskou stravu (Macnair, 2009). Středomořská strava má pozitivní vliv na zdraví. Středomořská strava se skládá z mnoha ovoce, zeleniny a ořechů, naopak neobsahuje předvařené potraviny. Charakteristická je konzumace 5 porcí ovoce a zeleniny za den. Pro středomoří je však důležitý životní styl, který kromě stravy klade důraz na více fyzické aktivity a lepší společenské vztahy. Strava středomořských zemí obsahuje také mnoho luštěnin, obilovin a semínek. Je konzumován také olivový olej, drůbež a ryby (Macnair, 2009). Následující text pojednává o nejzásadnějších problémech ve stravování mladých lidí (Morin, Turcotte, Perreault, 2013). Mladí lidé, kteří nesnídají mají ve zvyku uspokojit své chutě vysoce kalorickou stravou během dopolední přestávky a jíst větší porce jídla během konzumace dalších jídel. Konzumují pokrmy v restauracích nebo fast – foodech, dávají přednost dodávkám jídla. Jedná se o jídla, která často obsahují mnoho kalorií, tuku, soli a cukru a přitom obsahují málo vlákniny, vitamínů a minerálů (Morin, Turcotte, Perreault, 2013). Tombak uvádí, jak by měla vypadat vhodná dieta při nesprávném stravování (Tombak, 2013). Pokud se člověk nestravuje správně, mohou se u něj objevit mnohé nemoci. V tomto případě je vhodná dieta. Doporučuje se jíst vše, co roste na stromech a v zemi. Vhodné ke konzumaci jsou med, bylinné odvary, sušené ovoce, čerstvé šťávy, zelený čaj a voda s medem. Důležité je jíst čerstvé, jednoduché, zdravé a chutné jídlo, uvařené jídlo hned zkonzumovat, jíst pouze tehdy, když má člověk opravdu hlad a jíst umírněné množství jídla (Tombak, 2013).

21

2.4.2 Hlavní složky výživy Mezi základní živiny patří bílkoviny, sacharidy a lipidy neboli tuky. Důležité pro organismus a přijímané z potravy jsou vitaminy, minerální látky, stopové prvky, vláknina a voda. Člověk by měl přijímat energii z potravy ze základních živin v tomto poměru – sacharidy z 55 % , bílkovin přibližně 15 % a lipidů nejvýše 30 % (Komprda, 2009).

2.4.2.1 Sacharidy Dříve se používalo označení uhlovodany. Sacharidy by měly být obsaženy ve výživě z více jak 50 %. Pro sacharidy se používá i pojmenování cukry. Sacharidy se rozlišují na monosacharidy – jednoduché cukry, disacharidy a polysacharidy. Jednoduchým cukrem je fruktóza a glukóza. Mezi disacharidy patří sacharóza, laktóza a maltóza. Zástupcem polysacharidů jsou škrob, celulóza a glykogen. Potraviny obsahující sacharidy jsou pečivo, rýže, škrobové těstoviny, ovoce a zelenina. Vhodné potraviny, které obsahují sacharidy jsou čerstvá zelenina, čerstvé ovoce, obiloviny, celozrnná mouka, výrobky z celozrnné mouky, vařená zelenina, ovocné a zeleninové šťávy bez přísad, hnědá rýže, mražené ovoce a mražená zelenina. Naopak nevhodné potraviny, které obsahují cukry jsou bílé mouky, výrobky z bílé mouky, konzervované ovoce a zelenina, bílá rýže a cukr (Jarolímková, 2002). Sacharidy

neboli

cukry

se

rozlišují

na

monosacharidy,

oligosacharidy

a polysacharidy. Monosacharidy jsou glukóza – hroznový cukr, fruktóza – ovocný cukr a manitol – alkoholický cukr. Oligosacharidy jsou sacharóza – řepný cukr, laktóza – mléčný cukr a maltóza. K polysacharidům se řadí především škroby (Bodlák, 2002). Zdrojem sacharidů jsou škrobovité potraviny, kterými jsou chléb, rýže i jiná zrna, brambory, sladké brambory a těstoviny. Jedná se o potraviny, které dodávají organismu i bílkoviny, minerály, vitaminy, vlákninu a z části i tuky. Pro škrobovité potraviny se uvádí i název škroby. Doporučuje se, aby škroby pokrývaly asi polovinu kalorické spotřeby za den. Sacharidy jsou hlavním zdrojem energie. Formou sacharidů jsou cukry 22

jako glukóza, fruktóza nebo sacharóza. Příkladem škrobovitých potravin jsou také luštěniny a nepřezrálé banány (Polunin, 1998).

2.4.2.2 Tuky Jiným označením pro tuky jsou lipidy. Tuky by měly být přijímány z potravy z 30 – 35 %. Tuky jsou energeticky nejbohatší složkou stravy. Rozlišují se tuky živočišné a tuky rostlinné. Živočišné tuky se rozlišují na tuky obsahující nasycené mastné kyseliny a tuky obsahující nenasycené mastné kyseliny. Nasycené mastné kyseliny jsou obsaženy v hovězím mase, vepřovém mase, másle, sádle, mléce, mléčných výrobcích a uzeninách. Nenasycené mastné kyseliny jsou pro lidský organismus důležité. Nenasycené mastné kyseliny jsou obsaženy ve sladkovodních rybách, mořských rybách a rybích olejích. Jiným označením pro nenasycené mastné kyseliny jsou omega 3 nebo n3. Vhodné jsou i rostlinné tuky neboli rostlinné oleje. Například olej sojový, slunečnicový, kukuřičný, lněný a podzemnicový. Nedoporučuje se konzumovat olej kokosový, který obsahuje velké množství nezdravých nasycených mastných kyselin (Jarolímková, 2002). Tuky obsahují mastné kyseliny, které se rozlišují na nasycené, mononasycené a polynenasycené. Tučná jídla obsahují všechny zmíněné mastné kyseliny, maso a mléčné výrobky obsahují především nasycené kyseliny, rostliny obsahují nenasycené kyseliny a ryby a mořské plody obsahují převážně polynenasycené mastné kyseliny. Rozlišují se i trans mastné kyseliny obsažené v trvanlivém pečivu nebo margarínech. Příjem tuků by měl představovat 30 – 35 %. Doporučuje se jíst častěji potraviny, které obsahují omega – 3 polynenasycené mastné kyseliny. Jedná se o potraviny jako tučné ryby – losos, sardinky, makrela, sledi nebo uzenáče, obilné klíčky, lněné semínko, ale také řepíkový olej, vlašské oleje a sójové boby. Potraviny, které je vhodné jíst v malém množství jsou potraviny obsahující omega – 6 polynenasycené mastné kyseliny. Jedná se o potraviny jako slunečnicová semínka, vlašské ořechy, slunečnicový olej nebo obilné klíčky. Potraviny, které obsahují nasycené a trans – mastné kyseliny je vhodné jíst méně. Jedná se o ztužené nebo mléčné tuky (Polunin, 1998).

23

Tuky jsou hlavní složkou stravy. Vhodné je však volit ke konzumaci zdravé tuky. Tuky by neměly představovat více jak 11 % z denního příjmu kalorií. Nevhodné ke konzumaci jsou cholesterol, trans – mastné kyseliny a nasycené tuky. Rozlišuje se zdravý cholesterol – HDL – cholesterol a špatný cholesterol LDL – cholesterol. Vhodné je konzumovat nenasycené tuky. Rozlišují se tuky nasycené a tuky nenasycené. Zdrojem nasycených tuků v potravě jsou především živočišné produkty a některé rostliny. Jedná se o máslo, mléko, smetanu, sýry, palmový olej a kokosový olej. Zdrojem nenasycených tuků jsou rostlinná semínka, avokádo, olivový olej, slunečnicový olej a především ryby – pstruh a losos. Doporučuje se konzumovat nízkotučné mléčné produkty jako je například polotučné mléko nebo libové maso, upřednostnit grilování nebo pečení před smažením, konzumovat nenasycené tuky, nasycené tuky jsou nezdravé. Je vhodné konzumovat olivový olej nebo slunečnicový olej, máslo není vhodné ke konzumaci (Macnair, 2009). Macnair popisuje, jaké jsou zdroje zdraví prospěšných omega – 3 nenasycených mastných kyselin v potravinách (Macnair, 2009). Omega – 3 nenasycené mastné kyseliny mají pozitivní vliv na zdraví jedince. Jsou obsažené v olejových rybách – makrelách, lososu a sardinkách. Doporučuje se jíst ryby alespoň dvakrát do týdne. Vhodné je konzumovat olej ořechový a lněný (Macnair, 2009).

2.4.2.3 Bílkoviny Strava by měla obsahovat 10 – 15 % bílkovin. Bílkoviny se rozlišují na bílkoviny živočišného původu a bílkoviny rostlinného původu. Zdrojem bílkovin živočišného původu jsou maso, vejce a mléko. Bílkoviny rostlinného původu jsou obsažené v luštěninách, kadeřávku, ořeších, růžičkové kapustě a česneku. Vhodné pro výživu jsou čerstvé kvalitní mléko, kysané mléčné výrobky, sýry, tvarohy, ryby a čerstvé či mražené maso. Naopak se nedoporučuje jíst více potravin obsahujících živočišné bílkoviny, těmito potravinami jsou sušené mléko, kondenzované mléko, masové konzervy, rybí konzervy a tučné maso. Živočišné i rostlinné bílkoviny jsou pro lidský organismus

24

důležité a měly by být přijímány ve stejném poměru. Lékaři se avšak shodují, že lidé přijímají více bílkovin živočišného původu (Jarolímková, 2002). Bílkoviny se tvoří v těle zkombinováním asi 20 aminokyselin. Dospělý člověk potřebuje přijímat z jídla 8 aminokyselin a děti 9 aminokyselin. Ostatní aminokyseliny si tělo vytváří samo. Devět zmíněných aminokyselin je obsaženo v bílkovinách živočišného původu, v mléce a ve vejcích. Potraviny, které obsahují rostlinné bílkoviny je nutné jíst v kombinaci. Jedná se o ořechy, obilniny, luštěniny a semínka. Doporučuje se konzumovat ve vhodném množství potraviny jako jsou ryby, drůbež, netučné mléko a sýry, zvěřina a libové maso. Bílkoviny by měly tvořit 10 – 15 % kalorické spotřeby za den (Polunin, 1998).

2.4.2.4 Vitaminy a minerální látky Schlett popisuje pozitivní vliv příjmu vitamínů, minerálních látek a bioaktivních látek na funkci imunitního systému (Schlett, 2008). Imunitní systém lze podpořit tím, že se jedinec správně stravuje. Důvodem je, že buňky imunitního neboli obranného systému potřebují látky, které jsou obsažené ve stravě. Jedná se o vitaminy, minerální látky a bioaktivní látky. Vhodné je konzumovat vyváženou stravu a stravu, která obsahuje zmíněné látky. Tyto látky mají vliv na to, že průběh infekce u nemocného člověka není tak razantní (Schlett, 2008). Imunitnímu systému pomáhají tři vitaminy. Jedná se o vitamin A, vitamin C a vitamin E. Zdrojem vitaminu A v potravinách je sýr, žlutá a zelená zelenina, mléko, meruňky, melouny a z ryb především sledi. Zdrojem vitaminu C v potravinách je ovoce, zelenina, citrusy, rybíz, brambory, fenykl, paprika a všechny druhy zelí. Zdrojem vitaminu E v potravinách je rostlinný olej, mandle, sójové boby, červené a bílé zelí, ořechy, celozrnné produkty a kapusta. Pro správnou činnost většího počtu imunitních buněk je potřebná přítomnost minerálních látek. Jedná se o minerální látky železo, měď, hořčík, selen a zinek. Zdrojem železa v potravinách je maso, ryby, mrkev, fenykl, špenát, proso, ořechy a luštěniny. Zdrojem mědi v potravinách je obilí, listové saláty, ryby a kakao. Zdrojem hořčíku v potravinách je obilí, ořechy, mléko, kakao a luštěniny. 25

Zdrojem selenu v potravinách je hovězí a kuřecí maso, celozrnné produkty, ryby, červené zelí, vejce, rajčata, kedlubny a brambory. Zdrojem zinku v potravinách je hovězí maso, vejce, ryby, luštěniny, mléko a celozrnné produkty (Schlett, 2008). Pouze z potravy přijímá organismus přibližně 15 vitaminů a 15 minerálů, které jsou zdraví prospěšné. Jejich příjem je nutný v malém množství. Vitamin D a K tvoří výjimku, nejsou přijímány ze stravy. Lidé však nepřijímají dostatek živin, důvodem je konzumace málo pestré stravy, nedostatku čerstvého ovoce a zeleniny, nadbytku alkoholu, cukru a tuku. Živiny se ztrácí i při skladování potravin, úpravě potravin a při nízkokalorické dietě. Je vhodné konzumovat pestrou stravu, která obsahuje mnoho vitaminů a minerálů, rozmanitou stravu a vysoce hodnotné potraviny, tak organismus získá všechny důležité živiny a tedy všechny potřebné prvky (Polunin, 1998). Příjem minerálů má pozitivní vliv na zdraví jedince. Mezi prospěšné minerály patří hořčík, selen, vápník, železo a zinek. Jednotlivé minerály jsou obsažené v různých potravinách. Mléčné výrobky a ryby – losos a sardinky obsahují vápník, železo přijímáno z tmavého masa, vajíček, fazolí a listové zeleniny, zinek z masa a luštěnin (Macnair, 2009). Bodlák uvádí minerální látky, které jsou pro organismus nejdůležitější. Jedná se o draslík, hořčík, železo, měď, sodík, vápník, fosfor, zinek, kobalt, mangan, jod, selen a chrom (Bodlák, 2002). V následujícím podúseku jsou napsány zdroje bioaktivních látek v potravě. Příkladem bioaktivní látky je například vláknina nebo bakterie kyseliny mléčné (Schlett, 2008).

2.4.2.5 Bioaktivní látky Příkladem bioaktivní látky je vláknina a mnoho sekundárních rostlinných látek jako ochucovadla, regulační látky, ochranné látky a barviva. Bioaktivní látky působí proti virům, bakteriím a chrání organismus před infekcemi a rakovinovými onemocněními. Vlákninu by měl organismus přijímat každý den a to v podobě ovoce, zeleniny a obilí 26

ve formě celozrnných produktů. Příkladem bioaktivních látek jsou mléčné bakterie, které chrání organismus před viry a choroboplodnými bakteriemi. Konzumace bakterií kyseliny mléčné každý den má pozitivní vliv na střední flóru organismu. Zdrojem bakterií kyseliny mléčné je nakládaná zelenina (celer, kyselé zelí, okurky) a mléčné produkty (jogurty, kefír, podmáslí). Příkladem bioaktivních látek jsou sekundární rostlinné látky. Sekundární rostlinné látky se nachází pouze v rostlinách. Je vhodné konzumovat mnoho ovoce a zeleniny. Doporučuje se každodenní konzumace dvou kousků ovoce, jedno zeleninové jídlo a porce salátu (Schlett, 2008). Polunin uvádí potravinové zdroje vlákniny štěpitelné a vlákniny neštěpitelné. Tyto dva druhy vlákniny mají pozitivní vliv na zdraví jedince. Vločky, ořechy, ovoce, zelenina, luštěniny a semena obsahují vlákninu štěpitelnou. Obilniny a zrna, především neloupané druhy obsahují vlákninu neštěpitelnou (Polunin, 1998). Práce je zaměřená nejen na oblast správné výživy, ale také na důležitý aspekt životního stylu a tím je pohybová aktivita. Následující podkapitola a úsek pojednává o tom, jak je pohyb pro člověka důležitý, co způsobuje nedostatek pohybu a jaký má pohyb na člověka pozitivní vliv.

2.5 Důležitost pohybové aktivity Lidé se většinou tělesnému cvičení nevěnují. Často až ve chvíli, kdy to určí lékař, že je to nutné. Ve chvíli, kdy jedinec potřebuje pomoc, bývá to už velmi pozdě. Člověk pak o své tělo pečuje a věnuje mu maximální péči, avšak až potíže pominou člověk se přestává o své tělo starat. Velmi důležité je, že právě člověk má na své zdraví velký vliv, může tedy předcházet různým nemocem. Úkolem člověka je vědomě a dobrovolně pečovat o své tělo, tak předchází vzniku nemocí a problémů. Vhodnou prevencí jsou pohyb, jóga, meditace nebo sport. Jedná se o jednoduchou a efektivní prevenci. Důležité je však tělo hned vnímat pokud dá najevo, že není něco v pořádku. Častou příčinou je nedostatečné prokrvení organismu, tedy nedostatečný přísun kyslíku. O přísun kyslíku do těla se postará právě pohyb. Člověk by měl rozumět svému tělu, řeči těla. Neblahým důsledkem toho, že se člověk dlouhou dobu nepohybuje je to, že ztratí schopnost 27

pohybovat se, onemocní a bude nemohoucí. Doporučuje se cvičit alespoň pět minut každé ráno. Pozitivem cesty ke zdraví, kterou si sám člověk zvolí je to, že si sám svobodně vybírá, jakým způsobem se chce chránit proti nemocem. Důsledkem je, že to člověka baví a dodává mu to chuť do života. Cvičit může člověk sám nebo ve skupině, ráno či večer, záleží na člověku, jak se svobodně rozhodne (Dahlke, 2006). Pohyb je přirozenou potřebou organismu, tak jako potřeba jídla, dýchání a milování. Nedostatek pohybu má negativní vliv na lidské zdraví, jak fyzické tak psychické. Člověk, který se nevěnuje pohybu prožívá stres. Důsledkem nedostatku pohybu je zvyšování hmotnosti, svalstvo je ochablé, držení těla je špatné, člověk je unavený, špatně spí, odkládá věci, které jsou namáhavé a snižuje se sexuální aktivita. Proto je důležité mít pravidelný pohyb a tělesnou námahu (Praško a kol., 2004). Fyzická aktivita by měla být podporována. Existují mnohé efektivní přístupy na její podporu. Tyto přístupy shrnuty do sedmi nejlepších, mezi něž se řadí školní programy, doprava, územní plánování, začleňování propagace fyzické aktivity do systému primární zdravotní péče, vzdělávání veřejnosti, programy pro širokou společnost a sport pro všechny (Martin et al., 2014).

2.5.1 Pozitivní vliv pohybové aktivity V těle každého člověka je kolem 600 svalů. Při fyzické aktivitě pracuje nejen srdce, ale i zmíněných 600 svalů. Čím více svalů pracuje, tím lepší je funkce srdce a soustavy cévní. Pohyb má tedy pozitivní vliv na zdravotní stav jedince (Tombak, 2013). Pravidelným pohybem člověk získá více elánu do života, lepší zdraví a delší život. Pohyb má pozitivní vliv na zdravotní stav jedince (Diehl, Ludington, Pribiš, 2009). Pravidelné cvičení má pozitivní vliv na tělesné zdraví i psychiku. U jedinců, kteří cvičí několikrát v týdnu se snižuje stres, zlost, deprese, úzkost. Cvičení má pozitivní vliv na duševní pohodu, jedinci se cítí psychicky lépe. Pravidelným cvičením se cvičení stává lehčím (Macnair, 2009).

28

Pozitivem pohybu je, že člověk pociťuje příjemné tělesné pocity. Mnoho sportovců právě toto považuje za svoji motivaci. Cílem jejich nasazení je vidina dobré pohody, blaho těla a radost ze samotného pohybu a rychlosti, taková lehkost bytí. Sportovci se věnují určitému pohybu, protože díky němu pociťují tělesnou pohodu, nepopsatelné pocity jako lehkost, povznášející pocit, svobodu, rychlost a beztíži. Člověk díky pohybu zapomene na každodenní starosti (Dahlke, 2006).

2.5.2 Vhodné formy pohybu Vhodnou formou pohybu je chůze. Doporučuje se i plavaní, zahrádkaření nebo jízda na kole. Náročnější, ale vhodné aktivity jsou běh, skákání přes švihadlo, běh do schodů nebo na lyžích. Aby bylo cvičení efektivní, je nutné, aby se člověk zpotil a cvičení trvalo 15 – 20 minut. Nejefektivnější délka trvání cvičení je 30 – 40 minut každý den. Lidé, kteří chtějí zhubnout by měli cvičit každý den jednu hodinu nebo cvičit třikrát denně po 20 minutách (Diehl, Ludington, Pribiš, 2009). Doporučuje se dodržovat pravidelnou fyzickou aktivitu, která má pozitivní vliv na zdraví. Vhodné je pohybovat se alespoň 20 minut a to třikrát nebo čtyřikrát za týden. Důležité je cvičit pravidelně. Vhodné tělesné aktivity jsou chůze, jízda na kole, jogging, plavání, tenis, squash, posilování, jóga, basketbal, skákání přes švihadlo, jízda na kolečkových bruslích, tanec a veslování. Vhodné je cvičit v mírném a příjemném tempu (Klescht, 2006). Cvičení má pozitivní vliv na zdraví jedince. Vhodná je například rázná hodinová procházka pětkrát za týden nebo 30 minutová chůze pětkrát za týden, doporučuje se také cvičit 30 minut každý den nebo zvolit 45 minutovou pohybovou aktivitu jako je chůze, plavání nebo tanec třikrát za týden (Macnair, 2009). Na psychiku člověka působí především aerobní cvičení. Jedná se o cvičení, které trvá alespoň 20 minut, je plynulé a bez přestávky. Při tomto cvičení jsou procvičovány svaly dolní poloviny těla. Například se jedná o vytrvalostní běh nebo jízdu na rotopedu (Praško a kol., 2004).

29

Tombak doporučuje především chůzi, doporučení pro vhodnou chůzi popisuje následovně (Tombak, 2013). Doporučuje se procházka na čerstvém vzduchu při které pracuje nejvíce svalů. Pro chůzi se uvádí označení král fyzických aktivit. Doporučuje se každodenní procházka v délce 1 – 3 kilometry. Vhodné místo pro chůzi je park nebo les. Chůze by měla být lehká a ležérní. Zátěž při chůzi by neměla způsobit, aby byl jedinec unavený. Po procházce by se měl člověk cítit lehký a svěží. Zátěž je vhodné navyšovat postupem času. Zpočátku chodit pomalým tempem 20 – 30 minut, dvakrát za den. Od tří měsíců tempo zrychlit a prodloužit trasu na 1 – 3 kilometry. Od šesti měsíců do jednoho roku je ideální každodenní chůze 4 – 10 kilometrů. Doporučuje se i běh, jenž má pozitivní vliv na zdravotní stav jedince. Člověk se tak stává odolný vůči mnohým infekcím (Tombak, 2013).

2.5.3 Kondice člověka Je důležité, aby každý člověk byl v kondici. Lidé často zaměňují s pojmenováním být fit. Kondice by měla být ve shodě s životním stylem každého jedince. Každý jedinec by měl mít dostatek energie, aby mohl rychle jít, vyběhnout do schodů a zvládnout činnosti, které provozuje každý den. Člověk by se neměl cítit při těchto činnostech moc unavený a neměl by popadat dech. Člověk, jehož kondice je dobrá se cítí a vypadá lépe. Pokud je někdo fit, prospívá i svému zdraví. Důsledkem je, že člověk má odolné srdce a dobrý krevní oběh. Dochází ke snížení krevního tlaku a ke snížení cholesterolu. Jedinci si hlídají svou váhu a dochází ke snížení stresu. Pozitivním důsledkem tedy je snížení vzniku nemocí, především srdečních. Celkový dobrý zdravotní stav, jedná se tedy o dobrou tělesnou kondici, charakterizuje vytrvalost, pružnost a svalová síla. Nutné je tedy trénovat. Doporučují se všechna cvičení, ale vhodné pro srdce je cvičení vytrvalostní. Charakteristikou vytrvalostního cvičení je, že samotný pohyb a s ním spojená námaha trvá delší dobu. Příkladem je rychlá chůze, plavání, běh, jízda na kole a aerobik. Pozitivem pohybu je, že se člověk zbaví nahromaděného napětí. Doporučuje se jít se projít nebo si zaplavat, i přesto, že měl jedinec namáhavý den. Člověk pocítí osvěžení a získá energii. Při cvičení je důležité, aby člověk začínal pomalým tempem, postupem času přidával a ve cvičení vytrval. Cvičení má na každého člověka pozitivní 30

vliv, vhodné je cvičit dvakrát nebo třikrát do týdne a to 20 minut až 30 minut. Aby bylo cvičení motivující a zajímavé, je důležité, aby jedinec střídal různé aktivity a cviky. Místa pro cvičení jsou vhodná například tělocvična, fit centrum a další místa určená pro pohybovou aktivitu, kde pracují mnohdy odborníci, kteří poradí (Ždichynec, Kissneyllbecher, Pekárek, 1998).

2.5.4 Sport Mnoho lidí nesportuje, protože nemá čas a to bývá často výmluva. Pro sport by si měl každý člověk najít čas. Sport by měl být vnímán jako zvyk, který je pravidelný a příjemný. Sport nabíjí energií, jedinci jsou rychlejší a vše dělají s větším účinkem, tak získají čas navíc. Vhodné je pravidelné cvičení nebo sport například ve dvojici, kdy se mohou jedinci povzbuzovat navzájem. Nabídka sportů, které jsou atraktivní a mají pozitivní vliv na zdraví je velmi široká. Ze zcela obyčejných pohybových aktivit se jedná o chůzi, jízdu na kole nebo plávání. Každý typ pohybu má pozitivní účinek na zdraví (Ždichynec, Kissneyllbecher, Pekárek, 1998).

Třetí oblastí na kterou se práce zaměřuje je psychická složka zdraví. Následující podkapitola a úsek popisuje vliv psychiky na zdraví jedince.

2.6 Psychická složka zdraví Psychika člověka ovlivňuje všechny životní procesy v organizmu. Medicína nabízí léky na mnoho nemocí, i přesto jsou lidé nemocní, protože na danou nemoc stále myslí. Pokud má jedinec dobrý psychický stav, může se nemocí zbavit (Tombak, 2013). Na postavě člověka lze poznat, jak se daný jedinec cítí. Pohyb sebevědomého člověka je vzpřímený, jedinec má vztyčenou hlavu. Smutný, zarmoucený člověk, člověk, který není ve své kůži se hrbí a nemá vztyčenou hlavu. Vlivem stresových

31

situací mají lidé nejen charakteristické fyzické problémy, ale také charakterové rysy (Tombak, 2013). Tombak popisuje, co jsou psychotechniky a jaká je jejich funkce (Tombak, 2013). Doporučují se mnohé psychotechniky. Vlivem psychotechnik se snižuje napětí jedince. Jedná se o jednoduché techniky. Cílem psychotechnik je harmonie tělesná a psychická. Po 10 – 20 minutách cvičení se organismus uvolní a zmizí svalové napětí. Cvičení je možné doplnit o klidnou relaxační hudbu (Tombak, 2013). Jak uvádí Tombak (2013, s. 60) ,,Abychom žili dlouho a zdravě, je třeba pochopit svůj organizmus. Je to umění, které nás nemůže nikdo naučit. Každý se to musí naučit sám“.

2.6.1 Vliv psychiky na zdraví Pozitivní myšlení, pravidelný pohyb a správná výživa má kladný vliv na imunitní systém. Naopak negativně imunitu ovlivňuje nemoc, drogy a nadměrný stres. Lidé trpící depresí nebo lidé, kteří pociťují negativní myšlenky nebo emoce jsou více náchylní k nemocem jako je astma, rakovina nebo revmatoidní artritida. Myšlení a emoce mají významný vliv na činnost organismu. Důsledkem emocionálního života, který je v rovnováze a kladného postoje k životu je dobrý zdravotní stav jedince. Kladné pocity spolu se správnými životními návyky způsobují, že se jedinec cítí být v pohodě, cítí se dobře, podporují imunitu člověka a léčí. Aby byl jedinec zdravý, neměl by kouřit a naopak by měl mít optimální hmotnost, dostatek pohybu, kladné pocity a myšlení, radost a pozitivní přístup k životu. Také by měl užívat látky, které potřebuje (Diehl, Ludington, Pribiš, 2009). Jak uvádí Pfandl (1999, s. 7) ,,Zdraví je nejvyšší hodnota člověka. Teprve zdraví nám umožňuje mít radost ze života.“ Diehl, Ludington a Pribiš popisují pozitivní vliv endorfinů na zdraví (Diehl, Ludington, Pribiš, 2009). 32

2.6.1.1 Endorfiny Látky, které zlepšují náladu a tím mají pozitivní vliv na zdraví se nazývají endorfiny. Jedná se o látky, které produkuje organismus. Endorfiny posilují imunitu a podporují léčbu, aby byla rychlejší. Negativní pocity vyvolávají vznik různých onemocnění, zatímco pozitivní pocity mají pozitivní vliv na zdraví jedince. Pozitivní vliv na zdraví má i cvičení, kdy se jedinec cítí příjemně. Při pohybu se do krve vyplavují endorfiny a způsobují pocit pohody. Endorfiny jsou produkovány i při pozitivním myšlení. Pro zvýšení produkce endorfinů v organismu je důležité každodenní cvičení, každodenní chvilka o samotě, projevovat lidem lásku a úctu, naučit se říkat ne, plánovat, zvolit si aktivity a smát se (Diehl, Ludington, Pribiš, 2009). V následujících dvou podúsecích je popsána jóga a meditace. Macnair doporučuje cvičení jógy a meditaci z důvodu jejich pozitivního vlivu na zdraví (Macnair, 2009).

2.6.1.2 Jóga Pozitivní vliv na zdraví jedince má cvičení jógy. Dle jógy je věk člověka určen ohebností jeho páteře. Jógou se cvičí páteř, pokožka je zpevněná, mizí tělesné napětí, břišní svaly jsou posílené a zlepšuje vadné držení těla. Při cvičení jógy je nutné hluboké pravidelné dýchání. Dýchání pomáhá při dýchacích problémech a astmatu a má vliv na podporu síly svalů. Relaxační techniky a fyzické cvičení má pozitivní vliv na duševní a emoční stav. Člověk má více energie, cítí se být uvolněný a nahlíží na svět optimisticky (Macnair, 2009).

2.6.1.3 Meditace Meditace má pozitivní vliv na zdraví. Pravidelnou meditací se snižuje stres a pociťuje se klid a vyrovnanost. Meditace, duševní cvičení, má pozitivní účinky jako spánek. Meditace zlepšuje náladu, rozptyluje úzkost, odstraňuje negativní myšlenky a pesimismus. Meditace pomáhá koncentrovat se, zlepšuje pracovní výkony, přináší do vztahů harmonii a soulad (Macnair, 2009). 33

Fontana uvádí více příkladů cvičení meditace. Například se jedná o cvičení s názvem Harmonie vlastního já. Jedinec se musí nejdříve zaměřit pomocí soustředění na svůj dech, poté se zaměřit na pravou paži a to od prstů až k rameni. Poté udělat to stejné s levou paží. Druhým krokem je stále se koncentrovat na paži, ale pomalu se začít soustředit na trup, poté krk, hlavu a na závěr tvář. V této chvíli se vědomí koncenruje na celou horní polovinu těla. Dalším krokem je nejen stále myslet na horní polovinu těla, ale navíc se pomalu zaměřit na jednotlivé části dolní poloviny těla až si každý jedinec uvědomí celou svou tělesnou existenci. Posledním krokem cvičení je zůstat v tomto uvědomění si až do závěru cvičení. Cílem je být vděčný svému tělu za způsob, jak pečuje o všechny vitální funkce bez potřeby kontroly vědomé mysli (Fontana, 2012).

2.6.2 Pozitivní a negativní myšlení Způsob myšlení každého člověka má vliv na to, co je v jeho životě dobré a co je špatné. Pokud člověk myslí pozitivně, čeká ho v životě vše dobré, pokud však myslí negativně, život je těžký a nepovedený. Myšlenky mají vliv na úspěšnost, ale i nezdary. Myšlenky ovlivňují zdraví každého jedince. Vlivem negativního myšlení se objevují u člověka zdravotní problémy. Například to jsou bolesti zad, bolesti hlavy nebo krčních svalů, kterými trpí mnoho lidí. Radou je, aby se člověk co nejrychleji zbavil negativních myšlenek dokud je ještě zdráv. Tak bude jedinec zdraví nejen psychicky, ale také fyzicky. Myšlenky mají vliv na zdraví i nemoc jedince, mají vliv na člověka, zda se cítí být starým nebo mladým (Tombak, 2013).

2.6.3 Rovnováha práce a odpočinku V minulosti se kladl důraz především na výkon. Až poslední roky se začíná klást důraz na relaxaci neboli uvolnění. Odpočinek a protikladné úsilí a napětí se však navzájem doplňují i v systému, který je zaměřený jen na výkon. Uvolnění a napětí jsou opaky avšak rovnocenné. Například ve výkonnostním sportu nebo hospodářství se ukázalo, že jedinec může výrazně zvýšit výkon pokud bude správně relaxovat. Využívají se různé vhodné kurzy či přímo samotní učitelé meditace. Jedinci, kteří se dokáží ve vhodné míře odreagovat jsou více výkonní. Princip zlatého středu vysvětluje, 34

že jedinci nemohou neustále žít jednostranně. Na jedné straně není vhodná nadmíra pracovního úsilí, časové tísně, námahy, stresu, tělesného a psychického vypětí a na straně druhé nedostatek relaxace. Pokud nejsou tyto faktory v rovnováze, objevují se problémy, které se nazývají stresové fenomény. Těchto stresových fenoménů je mnoho. Například se jedná o poruchy spánku, bušení srdce, studené či vlhké ruce a nohy, vysoký krevní tlak, konzumaci alkoholu a nikotinu, nechutenství, svalové křeče, trávicí obtíže nebo poruchy potence. Velmi časté je i hučení v uších či ztráta sluchu a mnohé další (Dahlke, 2006).

2.6.4 Spánek Spánek je základní fyziologické období relaxace, kdy dochází k obnově energie organismu. Pro člověka představuje den aktivitu a noc zase období klidu. Člověk prospí třetinu života. Spánek je proces, který je velmi aktivní. Spánek je velmi důležitý. Zkrácení doby spánku má negativní vliv na psychické a fyzické zdraví člověka. Není vhodné zaměňovat období spánku za bdění, má to negativní vliv na člověka a jeho zdraví, může se objevit stres, psychosomatické potíže či nemoci (Sklenovský, 1997). Kvalitní spánek má pozitivní vliv na zdraví jedince. Spánek představuje noční odpočinek. Nedostatek spánku je negativním faktorem. Negativní vliv na zdraví má jak nedostatek spánku – pouze čtyři hodiny a méně spánku za den, tak nadbytek spánku – devět až deset hodin spánku za den. Uvádí se, že nejdéle žijí lidé, kteří spí každý den šest až sedm hodin. Je důležité dodržovat pravidelný režim spánku. Každý večer je vhodné jít spát ve stejnou dobu. Před spaním je vhodné se uvolnit zvolenou metodou relaxace. Večer je vhodné pít bylinkový čaj především heřmánkový nebo mléko. Pokud člověk nemůže usnout během dvaceti minut, doporučuje se vstát a chvíli klidně sedět. Není vhodné se dívat na televizi a rozsvěcet světla (Macnair, 2009). Kvalitní spánek má pozitivní vliv na zdraví, fyzické i psychické. Imunitní systém potřebuje 5 – 6 hodin spánku každý den, aby se regeneroval a mohl dobře fungovat. Japonští vědci uvádí, že je nejvhodnější spát 7,5 hodiny. Naopak není vhodné spát méně jak 5 hodin a více jak 8 hodin. Uvádí, že lepší je spát méně než příliš mnoho. Vhodné je spát průměrně 7 hodin. Není vhodné spát více jak 9 hodin. Pro lepší spánek je vhodné 35

jít spát každý den ve stejný čas. Děti ve věku 14 – 18 let by měli spát 9 hodin. Jedinci ve věku 18 – 50 let by měli spát přibližně 7 hodin. Důležité však není, jak je spánek dlouhý, ale jak je kvalitní. Důležité je cítit se po probuzení odpočatí a osvěžení. V ložnici by měl být klid. Lůžko by mělo být pohodlné a ne moc měkké. Ložnice by měla být vyvětraná a zatemněná. Teplota v ložnici je vhodná mezi 16 – 21 ˚C. Večer není vhodné cvičit, naopak ráno nebo během dne ano. Před spánkem není vhodné pít silný černý čaj nebo kávu, protože obsahují kofein. Tyto nápoje pít nejpozději v 15 nebo 16 hodin. Občas je možno vypít 2 deci kvalitního červeného vína. Pro lehčí usínání je vhodné vypít horké kakao nebo teplé mléko se lžičkou medu. Pozdní odpoledne a večer konzumace pouze lehce stravitelných pokrmů, například zeleninového salátu (Gabriel, 2009). Spánek tvoří třetinu života každého jedince. Je důležité mít kvalitní postel a matraci. Postel by měla být vysoká, minimálně 45 centimetrů a více. Je vhodné, aby vzduch pod postelí dobře proudil, tak se odvětrává vlhkost, proto není vhodné umístit pod postel úložné systémy. Pokrývky přehodit přes postel během dne. Je vhodné mít postel s čely na obou koncích. Postel by neměla být umístěna pod oknem nebo mezi dvěma okny umístěnými proti sobě. Doporučuje se umístění postele v rohu místnosti. K dvojlůžku je vhodný přístup z obou stran. Teplota v ložnici by měla být do 18 ˚C. Proto je vhodné v zimě v noci vypnout nebo snížit topení a v létě spát při otevřeném okně. Ložnice by měla být zatemněná. Na noc vypnout mobilní telefon. Je vhodné dodržovat pravidelný rytmus spánku a bdění. Vhodné je tedy vstávat a jít spát ve stejnou dobu a spát stejnou dobu každou noc. Siestu po obědě pouze tehdy pokud je pravidelný každý den. Večer není vhodné jíst pozdě a konzumovat vydatná jídla. Není vhodné jít spát s plným nebo prázdným žaludkem. Doporučuje se vytvořit si rituály, které připraví organismus ke spánku. Například pití bylinkového čaje, teplého mléka nebo mít teplou koupel. Není vhodné dívat se před spaním na televizi a debatovat. Před spánkem je vhodné vyhnout se stresu, starostem či pracovním problémům. Duševní zátěž zmírníme uvolňovacím cvičením, například autogenním tréninkem. Při nespavosti je vhodné vypít sklenici horkého mléka s medem, jenž uklidňuje. Uvolnění přináší i aromaterapie. Vůni, která uvolňuje má levandulový olej v kombinaci s olejem z meduňky (Havlová, 2004).

36

Průměrná délka spánku je u každého člověka odlišná, záleží na individuálních potřebách člověka. Dospělí lidé spí v průměru 7 – 8 hodin každý den (Diehl, Ludington, Pribiš, 2009).

2.6.5 Denní režim s důrazem na správný odpočinek Je důležité práci střídat s krátkými přestávkami. Během přestávek je vhodné se projít, napít se vody nebo se vícekrát pořádně nadechnout. Věnovat se každý den 30 – 60 minut pohybu. Snažit se mít pravidelný režim během dne. Nejméně čtyři hodiny před spánkem nic nejíst. Pokud člověk nemůže usnout, je vhodná vlažná koupel nebo léčivé byliny, doporučuje se čaj z levandule, meduňky nebo mateřídoušky. Pro správný odpočinek je důležité mít radost a být vděčný. Pokud má člověk problémy s usínáním, je to způsobeno stresem, nedostatkem pohybu nebo kofeinem. Není tedy vhodné před usínáním řešit problémy a naopak je vhodný pravidelný pohyb (Diehl, Ludington, Pribiš, 2009).

V následujícím úseku, který se zaměřuje na tématiku stresu jsou vyjmenovány jednotlivé typy stresu a vysvětlen pojem stresor.

2.6.6 Stres Ve všech situacích, kdy se jedinec přizpůsobuje změně, pociťuje stres. Rozlišují se tři typy stresu. Stres, který způsobuje pocity radosti a uspokojení, stres, jenž vyvolává únavu, není však záporný a stres, který je velmi vyčerpávající. Stresory jsou podněty z vnějšího prostředí, kterým člověk čelí a stres je způsob, jakým člověk na stresory reaguje. Stres je možné zvládat, nejdříve však musí člověk poznat stresory a poté vybrat postupy, jak jim čelit. Například řešit problémy správným způsobem, plánovat, brát život pozitivně, pomáhat druhým nebo myslet pozitivně (Diehl, Ludington, Pribiš, 2009).

37

Jak uvádí Diehl, Ludington a Pribiš (2009, s. 303) ,,Zdraví, to je také schopnost přizpůsobit se stresu, který nám přináší život. Zdraví lidé našli ten správný způsob, jak se vyrovnávat s každodenním stresem.“ Pokud jedinec prožívá dlouhou dobu stres, tak dochází k negativnímu vlivu stresu na organismus. Je důležité se stresem bojovat. K odstranění stresu je nutné nejdříve najít a pojmenovat příčinu stresu, zjistit, jaká situace způsobuje pravidelně úzkost. Určitá úroveň stresu je však součástí každého života. Důležité je však stresu předcházet, potlačit stresové faktory, najít si vhodnou pozitivní protistresovou techniku. Vhodná je například relaxace, masáž, cvičení nebo pohovořit si o problémech s kamarádem nebo s odborníkem (Macnair, 2009).

2.6.6.1 Stres a jeho vliv na jedince Lidé, kteří jsou náchylní ke stresu, často tvrdě pracují, chtějí to někam dotáhnout, jsou typem dravým. Lékaři tento typ osobnosti označují jako osobnost typu A. Naopak lidé, kteří jsou zcela jiní oproti typu A jsou označovaní jako osobnost typu B. Pro tyto osoby je charakteristické, že jsou vyrovnaní, pohodoví, klidní a v ničem nevidí problém. Jedná se však o zobecněné charakteristiky a rozdělení. Každý jedinec má různé kombinace chování a reakcí. Cílem je, aby lidé směřovali k charakteristice osobnosti typu B, aby brali život a životní problémy s nadhledem. Lidé trpící nadměrným stresem mají mnohá zdravotní rizika. Každý jedinec reaguje na stres jinak, někteří mají příznaky psychosomatické, někteří emocionální a někteří mají příznaky obou zmíněných. Je důležité si uvědomit, jak člověk reaguje ve stresové situaci. Vhodné je vybrat si nějakou aktivitu, která snižuje stres. To může jedince naučit dostat stres pod kontrolu (Ždichynec, Kissneyllbecher, Pekárek, 1998). Každý jedinec reaguje na stres jiným způsobem. Ždichynec, Kissneyllbecher a Pekárek popisují tři typy osobnostního profilu, které se odlišují příznaky, které jedinec prožívá při stresové situaci. V následujícím podúseku jsou jednotlivé typy popsány a u každého typu jsou uvedena vhodná doporučení, jaké aktivity by měl jedinec daného typu vykonávat (Ždichynec, Kissneyllbecher, Pekárek, 1998).

38

2.6.6.2 Osobnostní profil Ždichynec, Kissneyllbecher a Pekárek rozlišují osobnostní profil na typ emotivní, typ psychosomatický a typ smíšený (Ždichynec, Kissneyllbecher, Pekárek, 1998). Emotivní typ – jedinci, kteří pociťují stres mají sklon cítit příznaky psychické. Je vhodné, aby se tito jedinci naučili lépe zvládat psychické pojetí stresu. Lidé tohoto typu se cítí být často citově vyčerpaní. Doporučuje se vyhledávat zážitky, které dodají člověku energii. Vhodné je chodit na procházky do přírody a zhluboka dýchat. Především je důležité přehodnotit postoje, které jsou negativní a ubírají energii. Lidé reagují na stres vztekem nebo nepřátelstvím, jsou to city při kterých jedinec vynaloží mnoho energie. Zde se doporučuje zvolit svižnou chůzi nebo dechová cvičení, jejichž cílem je jedince uklidnit. Jóga přináší také uklidnění (Ždichynec, Kissneyllbecher, Pekárek, 1998). Psychosomatický typ – jedinci vlivem stresu cítí neblahé fyziologické příznaky. V tomto případě stres může způsobit u jedince i zkrácení délky života. Vždy jsou určité části těla negativně ovlivněny nejvíce. Pokud se jedná především o jednu tělesnou soustavu, je nutné vyhledat lékaře. To je nutné především tehdy, když má stres vliv na kardiovaskulární systém nebo imunitní systém. Je vhodné zvolit jógu nebo dechová cvičení, jenž představují určitou relaxaci (Ždichynec, Kissneyllbecher, Pekárek, 1998). Smíšený typ – vlivem stresu mají lidé jak psychosomatické, tak emotivní příznaky. Doporučení u tohoto typu jsou shodná, jak u typu emotivního a psychosomatického. Některým lidem se daří bojovat se stresem velmi dobře (Ždichynec, Kissneyllbecher, Pekárek, 1998).

2.6.6.3 Jak snížit stres Ždichynec, Kissneyllbecher a Pekárek (1998) uvádí postupy, které mají za cíl snížit stres u jedince:

39

1. Snažit se rozpoznat stresové situace, do kterých se jedinec dostává a v těchto situacích se uvolnit. 2. Ve stresových situacích je vhodné pomalu a zhluboka dýchat. Doporučuje se přemýšlet nad danou situací, jak je směšné, že taková situace může člověka rozčílit. 3. Další radou je mít dostatek pohybu. Vhodné pohybové aktivity jsou jízda na kole, plavání a běh. Dochází tak ke snížení napětí, které způsobil stres. Pohyb uvolní energii, která je v těle nahromaděná. Spánek je po cvičení dlouhý a osvěžující. Doporučuje se i jóga, relaxační techniky nebo kondiční cvičení. 4. Vhodné je snížit příjem alkoholu a omezit kouření. Alkohol a kouření uvolní pouze na krátkou dobu, navíc nevyřeší problémy, které jedince tíží. 5. Nedělat více věcí najednou, úkoly plnit postupně na základě toho, jak jsou důležité, myslet dopředu, mít pod kontrolou sám sebe i to, co člověk dělá. Tak je zaručeno to, že člověk nemusí vše dělat na poslední chvíli, ale může vše zvládnout v klidu a včas. 6. Jíst pomalu, jídlo si vychutnávat, zapomenout na problémy v práci, naopak se rozhlédnout po okolí (Ždichynec, Kissneyllbecher, Pekárek, 1998).

V následujícím textu jsou vypsána mnohá další doporučení autorů, kteří doporučují, jak snížit stres. Důležité je věnovat se pravidelnému pohybu. Při oblíbené pohybové aktivitě nebo sportu dochází ke snížení stresu, vylučují se hormony štěstí a člověk nemyslí na své starosti. Vhodná pohybová aktivita je rychlá chůze nebo běh, nejlépe v přírodě. Důležité je klást důraz na pravidelnost pohybu. Doporučuje se dýchat klidně a zhluboka. Dýchat by se mělo zhluboka a vědomě, tak se zklidní pulz a myšlenky. Doporučuje se poslouchat oblíbenou hudbu. Doporučuje se koupel ve vaně, přidat do koupele mořskou sůl a mléko nebo malé množství éterického oleje ze santalového dřeva nebo levandule. Doporučuje se jíst potraviny, které způsobují u člověka pocity štěstí. Jedná se 40

o potraviny jako banány, ořechy nebo čokoládu. Vhodné ke konzumaci jsou i datle, čerstvé fíky nebo sušené švestky. Barvy mají vliv na pocity jedince a přenáší na člověka energii. Modrá barva přináší klid, červená a oranžová barva energii, zelená barva přináší pocity štěstí, žlutá barva má vliv na povzbuzení kreativity. Je vhodné tedy využívat barvy pro jejich vliv. Důležité je udělat si na sebe čas. Je vhodné mít jeden celý den nebo večer v týdnu pro sebe a tento den dělat jen to, co člověk chce. Důležitou radou je neskrývat své pocity. Pokud je člověk radostný, zlostný nebo smutný, je dobré dát tyto pocity najevo. Kdo nedává své pocity najevo, je pořád napjatý. Doporučuje se usmívat, například se usmát na sebe v zrcadle, uvolní to, vylepší náladu a uklidní obličejové svaly. Vhodné je pořádně se zasmát s přáteli. Důležité je být v klidu. Pro odreagování je vhodné nic nedělat a to několik minut, dívat se do prázdna a myšlenky nechat plynout. Vše je možné udělat až později, za chvilku, nedělat vše hned. Lidé si mylně myslí, že koncentraci a pohodu způsobí situace, která není stresová. Avšak při působení středního stresu je jedinec výkonnější než při působení silného nebo žádného stresu. Přiměřený stres je tedy i užitečný (Havlová, 2004). Čím více je člověk ovlivněn stresovými situacemi, tím více by měl přijímat hořčík. Hořčík je minerální látka, která pozitivně ovlivňuje psychiku. Zdrojem hořčíku jsou zelené fazolové lusky. Pokud jsou lidé často nervózní nebo mají depresi, mohou proti těmto stavům bojovat mnoha přirozenými zbraněmi. Například se jedná o čokoládu, oleje do koupele, světlo, těstoviny, masáž a hudbu. Zelená barva člověka uklidňuje. Pokud se člověk dívá pět minut do přírodní zeleně, uklidní ho to. Jedná se o zeleň jako keře, trávník nebo koruny stromů. Pokud se dívá do přírodní zeleně 10 – 15 minut, mizí běžný stres. Po 30 minutách či více dochází ke zmírnění i velkého napětí, silné nervozity nebo hluboké úzkosti. Pozitivní vliv má i hudba. Příjemná melodie umí povzbudit nebo zklidnit. Bolesti jsou při poslechu hudby snesitelnější. Hudba, která snižuje stres musí být jemná a radostná. Při hudbě dochází k vyšší produkci hormonů štěstí, zlepšuje se nálada a imunita je posílená. Hudba pozitivně působí při poruchách spánku nebo při učení, schopnosti zapamatovat si. Obor, který se zabývá pozitivním vlivem hudby na zdraví se nazývá muzikoterapie. Jedná se o léčbu hudbou. Pomalá hudba má pozitivní vliv na zklidnění tlukotu srdce a zklidnění dýchání. Pozitivní vliv má i příroda, která léčí. Poslech přírodních zvuků snižuje stres. Jedná se o nahrávky hlasů ptáků nebo delfínů, šumění splavu nebo šumění moře. Při pouhém objetí stromu z něj člověk získá energii, uklidní se a získá vnitřní sílu (Gabriel, 2009). 41

Člověk je ovlivněn stresem a situacemi, které jsou vypjaté. Proto je důležité se umět uvolnit a plně si užívat života. Člověk by měl být vitální, vyrovnaný a měl by získat to nejlepší z každého dne. Doporučují se cviky podle metody Pilates. Jedná se o tělesnou terapii. Vhodná je i jóga. U jógy je důležitá relaxace a správné dýchání. Důležitá je i meditace. Jedná se jak o prvek jógy tak samotnou terapii. Součástí meditace není pouze relaxace. Existují mnohé techniky, jak zmírnit stres člověka (Přírodní péče o zdraví, 2004). Relaxační techniky mají na lidský organismus pozitivní vliv. Harmonizují fyzické a psychické zdraví člověka. Například se jedná o meditaci a jógu. Relaxační cviky jsou techniky, které zmírňují fyzické a psychické napětí, které vyvolal například stres, vztek, starosti, obavy nebo přetěžování. Relaxační techniky obnovují pohodu a vyrovnanost uvnitř organismu. Jedná se například o autogenní trénink nebo progresivní uvolňování svalů. Oblíbené jsou techniky čchi – kung nebo tchaj-ťi. Jedná se o techniky, které kombinují dýchací techniky, meditaci a gymnastiku. Tyto techniky přenáší do celého organismu pozitivní energii (Kovács, 2010).

2.6.6.4 Důsledky stresu Určitý stres pociťuje člověk každý den. Stres může mít i pozitivní důsledky. Člověk je ostražitým, stres představuje ochranu před různými nástrahami. Nepříjemná situace nastává, když se člověk nedokáže s napětím vyrovnat a situace se stává velmi nepříjemná. V této situaci již stačí maličkost a člověk reaguje nadmíru. Pokud člověk neustále pociťuje návaly stresových hormonů, má to negativní vliv na organismus. Jedná se o potlačované pocity, které ovlivňují například krevní tlak, zvyšují ho, celé tělo je zatížené i srdce. Lidem, kteří trpí stresem se doporučuje, aby nepodléhali panice. Lidé se často mylně domnívají, že když trpí stresem, budou mít zdravotní problémy. Navíc existuje mnoho možností, jak stres zvládat (Ždichynec, Kissneyllbecher, Pekárek, 1998). Mnoho stresu způsobuje vznik nejčastějších nemocí, kterými jsou srdeční infarkt, žaludeční vředy, bolesti zad, vysoký krevní tlak, bolesti hlavy, astma i rakovinu. Pokud se u člověka nevyskytuje stres, objevuje se únava, nespokojenost, nuda, deprese 42

a apatie. Není tedy vhodné prožívat jak mnoho stresu, tak stres žádný (Diehl, Ludington, Pribiš, 2009).

43

3 METODIKA PRÁCE 3.1 Charakteristika zkoumaného souboru Výzkum probíhal mezi žáky středních škol v Olomouci. Zúčastnili se jej žáci Gymnázia Čajkovského Olomouc a Gymnázia Hejčín Olomouc. Celková účast žáků ve výzkumu byla 170 žáků a to 118 dívek a 52 chlapců. Respondenty se stali žáci ve věku 15, 16, 17, 18 a 19 let – tedy žáci prvního, druhého a třetího ročníku. Žáci čtvrtého ročníku se neúčastnili a to z důvodu konání písemných maturitních zkoušek či maturitní přípravy v době konání výzkumu. Tabulka 1 znázorňuje rozložení žáků gymnázií podle pohlaví, tabulka 2 znázorňuje zastoupení žáků gymnázií a tabulka 3 znázorňuje věk žáků gymnázií.

Tabulka 1. Rozložení žáků gymnázií podle pohlaví

Pohlaví žáků gymnázií Dívka Chlapec Celkem

Absolutní četnost

Relativní četnost

118 52 170

69,5 30,5 100,0

Tabulka 2. Zastoupení žáků gymnázií

Zastoupení žáků gymnázií Gymnázium Čajkovského Olomouc Gymnázium Hejčín Olomouc Celkem

Dívky absolutní četnost 51

Dívky relativní četnost 43,0

Chlapci absolutní četnost 25

Chlapci relativní četnost 48,0

Absolutní četnost

Relativní četnost

76

44,5

67

57,0

27

52,0

94

55,5

118

100,0

52

100,0

170

100,0

44

Tabulka 3. Věk žáků gymnázií

Věk žáků gymnázií 15 let 16 let 17 let 18 let 19 let Celkem

Dívky absolutní četnost 8 45 47 18 0 118

Dívky relativní četnost 7,0 38,0 40,0 15,0 0 100,0

Chlapci absolutní četnost 2 17 21 10 2 52

Chlapci relativní četnost 4,0 32,5 40,5 19,0 4,0 100,0

Absolutní četnost

Relativní četnost

10 62 68 28 2 170

6,0 36,5 40,0 16,5 1,0 100,0

3.2 Organizace výzkumu Výzkum probíhal mezi žáky Gymnázia Čajkovského Olomouc a Gymnázia Hejčín Olomouc v květnu 2015. Výzkum byl na gymnáziích uskutečněn po souhlasném svolení ředitelství gymnázií. Dotazníky byly rozdány vždy ve čtyřech třídách na každém z gymnázií. Dotazníky byly žákům předány osobně, žáci vždy dotazníky vyplňovali v rámci nějaké vyučovací hodiny. Po představení se žákům, následovala prosba o vyplnění dotazníku a vysvětlení žákům za jakým účelem dotazník vyplňují. Poté byly dotazníky žákům rozdány. Po odevzdání dotazníků bylo žákům poděkováno za jejich vyplnění.

3.3 Výzkumná metoda Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda dotazníkového šetření (Průcha, Veteška, 2012). Jedná se o nestandardizovaný dotazník, vlastní konstrukce. Dotazník se skládá z 26 otázek. Odpovědi na otázky jsou jak uzavřené, tak otevřené. Některé otázky nabízí možnost zvolení více odpovědí či určení jiné, vlastní volné odpovědi. Prostřednictvím dotazníku jsou získávána data. Dotazováni jsou vybraní respondenti. Dotazník je tvořen souborem otázek v písemné podobě. Existují různé typy dotazníků například s uzavřenými či otevřenými otázkami. Písemné dotazníky jsou snadno 45

aplikovatelné, proto představují nejčastější formu hromadného sběru informací (Průcha, Veteška, 2012).

3.4 Zpracování dat Výsledky dotazníkového šetření byly zpracovány pomocí čárkovací metody a poté uloženy do systému Excel. Ze zjištěných dat byly vytvořeny přehledné tabulky a grafy. Výsledky výzkumu jsou rozlišeny na odpovědi dívek a odpovědi chlapců. V tabulkách praktické části práce je u každé odpovědi na danou otázku rozlišena absolutní a relativní četnost dívek, absolutní a relativní četnost chlapců a absolutní a relativní četnost žáků gymnázií. Relativní četnosti byly zaokrouhleny na celá čísla a 0,5.

46

4 VÝSLEDKY A DISKUSE V práci byly formulovány 3 výzkumné problémy a k nim odpovídající výzkumné předpoklady. Výzkumný problém 1: Snídají žáci gymnázií pravidelně každý den? Odlišuje se pravidelnost snídat v souvislosti s pohlavím žáků? Výzkumný předpoklad 1: Většina žáků gymnázia (min. 60 %) snídá pravidelně, přičemž dívky snídají pravidelně častěji.

Výzkumný problém 2: Jak se žáci gymnázií nejčastěji dopravují? Výzkumný předpoklad 2: Žáci gymnázií se nejčastěji dopravují autobusem.

Výzkumný problém 3: Je předmět tělesná výchova u žáků gymnázií oblíbený? Závisí jeho obliba na pohlaví žáků? Výzkumný předpoklad 3: Předmět tělesná výchova je u žáků gymnázií oblíbený alespoň v 50 %. Jeho obliba je větší u chlapců než u dívek.

Dále v textu diplomové práce provedeme vyhodnocení jednotlivých otázek v dotazníku a jejich diskusi včetně odkazů na názory různých autorů. Na konci kapitoly pak budou vyhodnoceny stanovené výzkumné předpoklady.

47

Otázka č. 1: Jíte celozrnné pečivo? Tabulka 4. Konzumace celozrnného pečiva žáky gymnázií Konzumace celozrnného pečiva žáky gymnázií Ano Ne Občas Celkem

Dívky absolutní četnost

Dívky relativní četnost

Chlapci absolutní četnost

Chlapci relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

77 1 40 118

65,0 1,0 34,0 100,0

28 5 19 52

54,0 9,5 36,5 100,0

105 6 59 170

62,0 3,5 34,5 100,0

34,5 % Ano Ne 62 %

Občas

3,5 %

n=170

Graf 1. Konzumace celozrnného pečiva žáky gymnázií

Z tabulky 4 a grafu 1 je patrné, že nadpoloviční většina a to 62 % žáků gymnázií jí celozrnné pečivo. Občas konzumuje celozrnné pečivo 34,5 % žáků gymnázií. V porovnání dívek a chlapců konzumují celozrnné pečivo více dívky. Jarolímková (2013) doporučuje konzumovat celozrnné pečivo. Dle tabulky 4 a grafu 1 konzumuje celozrnné pečivo 62 % žáků gymnázií.

48

Poznámka: Jarolímková (2013) doporučuje jíst celozrnné pečivo každý den a to nejlépe v podobě celozrnných příloh, kterými jsou obiloviny, těstoviny, rýže, pečivo a luštěniny.

Otázka č. 2: Jíte zakysané mléčné výrobky (jogurt, zakysaná smetana, kefír, podmáslí, …)? Tabulka 5. Konzumace zakysaných mléčných výrobků žáky gymnázií Konzumace zakysaných mléčných výrobků žáky gymnázií Ano Ne Občas Celkem

Dívky absolutní četnost

Dívky relativní četnost

Chlapci absolutní četnost

Chlapci relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

73 10 35 118

62,0 8,5 29,5 100,0

37 3 12 52

71,0 6,0 23,0 100,0

110 13 47 170

65,0 7,5 27,5 100,0

27,5 % Ano Ne 7,5 %

Občas 65 %

n=170

Graf 2. Konzumace zakysaných mléčných výrobků žáky gymnázií

49

Tabulka 5 a graf 2 znázorňují kolik žáků gymnázií jí zakysané mléčné výrobky jako jogurt, zakysanou smetanu, kefír či podmáslí. Jedná se o nadpoloviční většinu a to 65 % žáků. 27,5 % žáků zvolilo odpověď občas. Chlapci konzumují zakysané mléčné výrobky více oproti dívkám.

Otázka č. 3: Jak často jíte ryby? Tabulka 6. Konzumace ryb žáky gymnázií Konzumace ryb žáky gymnázií Jedenkrát za měsíc Jedenkrát za týden Dvakrát za týden Třikrát a vícekrát za týden Ryby nejím Celkem

Dívky absolutní četnost 55

2%

Dívky relativní četnost 46,5

Chlapci absolutní četnost 19

Chlapci relativní četnost 36,5

Absolutní četnost 74

43,5

Relativní četnost

42

35,5

24

46,0

66

39,0

12

10,0

1

2,0

13

7,5

1

1,0

2

4,0

3

2,0

8 118

7,0 100,0

6 52

11,5 100,0

14 170

8,0 100,0

8%

7,5 %

Jedenkrát za měsíc Jedenkrát za týden

43,5 %

Dvakrát za týden Třikrát a vícekrát za týden Ryby nejím

39 %

n=170

Graf 3. Konzumace ryb žáky gymnázií 50

Na otázku Jak často jíte ryby? odpovědělo 43,5 % žáků jedenkrát za měsíc. 39 % žáků zvolilo odpověď jedenkrát za týden. Dle tabulky 6 a grafu 3 je patrné, že 8 % žáků nejí ryby vůbec a naopak 2 % žáků třikrát a vícekrát za týden. Dívky jí ryby nejčastěji jedenkrát za měsíc a chlapci jedenkrát za týden, ukázal se tedy velice rozdílný výsledek týkající se konzumace ryb dívkami a chlapci. Andersen (2014) doporučuje jíst ryby alespoň tři dny v týdnu. Dle tabulky 6 a grafu 3 jí ryby třikrát a vícekrát za týden pouze 2 % žáků gymnázií. Poznámka: Andersen (2014) doporučuje konzumovat ryby, konzumace ryb má pozitivní vliv na zdraví, ryby obsahují omega – 3 mastné kyseliny a další zdraví prospěné fosfolipidy.

Otázka č. 4: Jak často jíte luštěniny? Tabulka 7. Konzumace luštěnin žáky gymnázií Konzumace luštěnin žáky gymnázií Jedenkrát za měsíc Jedenkrát za týden Dvakrát za týden Třikrát a vícekrát za týden Luštěniny nejím Celkem

Dívky absolutní četnost

Dívky relativní četnost

Chlapci absolutní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

40

34,0

13

25,0

53

31,0

46

39,0

30

57,5

76

45,0

18

15,5

5

9,5

23

13,5

12

10,0

1

2,0

13

7,5

2

1,5

3

6,0

5

3,0

100,0

52

100,0

170

100,0

118

51

Chlapci relativní četnost

3% 7,5% Jedenkrát za měsíc

31% 13,5 %

Jedenkrát za týden Dvakrát za týden Třikrát a vícekrát za týden Ryby nejím 45%

n=170

Graf 4. Konzumace luštěnin žáky gymnázií

Na otázku Jak často jíte luštěniny? odpovědělo 45 % žáků gymnázií jedenkrát za týden. Z tabulky 7 lze zjistit, že tuto odpověď zvolila nadpoloviční většina chlapců.

Otázka č. 5: Jíte čerstvé ovoce a zeleninu každý den?

Tabulka 8. Konzumace čerstvého ovoce a zeleniny žáky gymnázií Konzumace čerstvého ovoce a zeleniny žáky gymnázií Ano Ne Občas Celkem

Dívky absolutní četnost

Dívky relativní četnost

Chlapci absolutní četnost

Chlapci relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

97 4 17 118

82,0 3,5 14,5 100,0

24 12 16 52

46,0 23,0 31,0 100,0

121 16 33 170

71,0 9,5 19,5 100,0

52

19,5 %

Ano 9,5 %

Ne Občas 71 %

n=170

Graf 5. Konzumace čerstvého ovoce a zeleniny žáky gymnázií

Z tabulky 8 a grafu 5 lze zjistit kolik žáků gymnázií konzumuje každý den čerstvé ovoce a zeleninu. Jedná se o 71 % žáků. Odpověď občas zvolilo 19,5 % žáků. Velký rozdíl je možné vidět u výsledku dívek a chlapců, kdy ano zvolilo 82 % dívek a chlapců pouze 46 %. Odpovědi na otázku porovnány s výsledky výzkumu bakalářské práce. Chlandová (2013) ve výzkumu zjistila, že každý den konzumuje čerstvé ovoce a zeleninu 60,5 % žáků středních škol a nekonzumuje 39,5 % žáků středních škol. Nyní ve výzkumu výsledek takový, že 71 % žáků gymnázií konzumuje čerstvé ovoce a zeleninu každý den a nekonzumuje 9,5 % žáků gymnázií. V tomto výzkumu navíc možnost odpovědi občas. Andersen (2014) doporučuje konzumovat čerstvé ovoce a zeleninu každý den. Dle tabulky 8 a grafu 5 konzumuje ovoce a zeleninu každý den 71 % žáků gymnázií. Poznámka: Andersen (2014) doporučuje konzumovat čerstvé ovoce a zeleninu, protože ovoce a zelenina obsahuje mnoho složek, které jsou užitečné jak pro ochranu tak posílení těla. Konzumace ovoce a zeleniny je důležitým zdravým návykem. Doporučuje se každý den sníst alespoň pět porcí ovoce a zeleniny.

53

Otázka č. 6: Kolikrát denně jíte? Tabulka 9. Stravovací režim žáků gymnázií Stravovací režim žáků gymnázií Třikrát denně Čtyřikrát denně Pětkrát denně Šestkrát denně Více jak šestkrát denně Dvakrát denně Jím nepravidelně Celkem

Dívky absolutní četnost 13

Dívky relativní četnost 11,0

Chlapci absolutní četnost 4

Absolutní četnost

Relativní četnost

17

10,0

32

27,0

10

19,0

42

25,0

52

44,0

15

29,0

67

39,5

14

12,0

12

23,0

26

15,0

2

1,5

7

13,5

9

5,0

1

1,0

2

4,0

3

2,0

4

3,5

2

4,0

6

3,5

118

100,0

52

100,0

170

100,0

Chlapci relativní četnost 7,5

27,5 % Ano Ne 7,5 %

Občas 65 %

n=170

Graf 6. Stravovací režim žáků gymnázií

54

Žáci gymnázií jí nejčastěji pětkrát denně, jak znázorňuje tabulka 9 a graf 6. Jedná se o 39,5 % žáků. Tuto odpověď zvolilo jak nejvíce dívek tak chlapců. U dívek však jednoznačně tato odpověď převyšovala ostatní odpovědi. Odpovědi na otázku porovnány s výsledky výzkumu bakalářské práce. Chlandová (2013) ve výzkumu zjistila, že žáci středních škol se nejčastěji stravují pětkrát denně, tuto odpověď zvolilo 39 % žáků středních škol. Nyní ve výzkumu výsledek stejný, žáci gymnázií se nejčastěji stravují pětkrát denně, tuto odpověď zvolilo 39,5 % žáků gymnázií. Machová, Kubátová a kol. (2009) doporučují konzumovat jídlo pětkrát denně, pak je stravovací režim správný. Dle tabulky 9 a grafu 6 jí pětkrát denně 39,5 % žáků gymnázií. Poznámka: Machová, Kubátová a kol. (2009) doporučují dodržovat tříhodinovou pauzu mezi jednotlivými jídly.

Otázka č. 7 a výzkumný problém č. 1: Snídáte?

Tabulka 10. Snídaně žáků gymnázií Snídaně žáků gymnázií Ano Ne Občas Pouze o víkendu Celkem

Dívky absolutní četnost 83 4 17 14

Dívky relativní četnost 70,0 3,5 14,5 12,0

Chlapci absolutní četnost 30 6 10 6

Chlapci relativní četnost 57,5 11,5 19,5 11,5

Absolutní četnost

Relativní četnost

113 10 27 20

66,5 6,0 16,0 11,5

118

100,0

52

100,0

170

100,0

55

11,5 %

Ano

16 %

Ne Občas 6%

Pouze o víkendu

66,5 %

n=170

Graf 7. Snídaně žáků gymnázií

Dle tabulky 10 a grafu 7 je patrné, že snídá 66,5 % žáků gymnázií, tedy nadpoloviční většina žáků. 6 % žáků gymnázií nesnídá. Při porovnání výsledků dívek a chlapců je patrné, že více snídá dívek a to 70 %. Odpovědi na otázku porovnány s výsledky výzkumu bakalářské práce. Chlandová (2013) ve výzkumu zjistila, že snídá 49 % žáků středních škol, nesnídá 13 % žáků středních škol, občas snídá 27,5 % žáků středních škol a pouze o víkendu snídá 10,5 % žáků středních škol. Nyní ve výzkumu výsledek takový, že snídá 66,5 % žáků gymnázií, nesnídá 6 % žáků gymnázií, občas snídá 16 % žáků gymnázií a pouze o víkendu snídá 11,5 % žáků gymnázií. Největší rozdíl je tedy možné vidět u žáků, kteří pravidelně snídají, kdy nyní zvolilo odpověď ano o 17,5 % žáků více, což je příznivý výsledek.

56

Otázka č. 8: Je pohybová aktivita důležitou součástí Vašeho volného času? Tabulka 11. Pohybová aktivita ve volném čase žáků gymnázií Pohybová aktivita ve volném čase žáků gymnázií Ano Spíše ano Spíše ne Ne Celkem

Dívky absolutní četnost

Dívky relativní četnost

Chlapci absolutní četnost

Chlapci relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

58 43 11 6 118

49,0 36,5 9,5 5,0 100,0

35 5 10 2 52

67,5 9,5 19,0 4,0 100,0

93 48 21 8 170

55,0 28,0 12,0 5,0 100,0

5% 12 %

Ano Spíše ano 28 %

55 %

Spíše ne Ne

n=170

Graf 8. Pohybová aktivita ve volném čase žáků gymnázií

Dle tabulky 11 a grafu 8 je pohybová aktivita důležitou součástí volného času 55 % žáků gymnázií. Velký rozdíl je možné vidět u výsledku chlapců a dívek, kteří zvolili odpověď ano a spíše ano. Odpověď ano zvolilo 67,5 % chlapců a 49 % dívek. Odpověď spíše ano zvolilo 36,5 % dívek a 9,5 % chlapců.

57

Machová, Kubátová a kol. (2009) doporučují věnovat se pohybové aktivitě. Charakterizují pohyb jako aktivitu, která ovlivňuje fyzické zdraví a kondici člověka. Pohyb má však další pozitivní vlastnosti. Jedná se o účinky pohybu – socializační, komunikační, psychoregenerační, psychoregulační a psychorelaxační, které mají pozitivní vliv na duševní stav jedince. Pohyb představuje prevenci stresu, negativních emocí a dalších jevů, které jsou nežádoucí. Dle výsledků je patrné, že pohybová aktivita je důležitou součástí volného času 55 % žáků gymnázií.

Otázka č. 9 a výzkumný problém č. 2: Věnujete se pravidelně nějaké pohybové aktivitě? Tabulka 12. Pravidelná pohybová aktivita žáků gymnázií Pravidelná pohybová aktivita žáků gymnázií Ano Ne Celkem

Dívky absolutní četnost

Dívky relativní četnost

Chlapci absolutní četnost

Chlapci relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

97 21 118

82,0 18,0 100,0

42 10 52

81,0 19,0 100,0

139 31 170

82,0 18,0 100,0

18 %

Ano Ne

82 %

n=170

Graf 9. Pravidelná pohybová aktivita žáků gymnázií 58

Velice pozitivní výsledek je, že se pravidelně pohybové aktivitě věnuje 82 % žáků. Odpověď ano zvolilo 82 % dívek a 81 % chlapců. Žáci měli za úkol napsat, pokud zvolili odpověď ano, jaké pohybové aktivitě se pravidelně věnují. Nejvíce dívek, a to 40, se věnuje běhu, další nejčastější pohybovou aktivitou dívek je posilování a cvičení, 16 dívek se věnuje tanci, 9 dívek se věnuje tenisu, 9 dívek jízdě na kole a 8 dívek jízdě na kolečkových bruslích. Dále dívky zvolily tyto sporty či pohybové aktivity – jezdectví, plavání, chůze, volejbal, cyklistika, lyžování, fitbox, pilates, golf, gymnastika, softbal, basketbal, kickbox, badminton, krav maga, badminton, pole dance, horolezení na stěně, kalanetika, squash, balet, veslování, aerobic, jóga, slimbox, sjezdy řek, házená, basketbal, softball a požární – hasičský sport. Nejvíce chlapců, a to 10, zvolilo posilování, 8 chlapců zvolilo fotbal, 5 chlapců zvolilo cyklistiku, 4 chlapci zvolili florbal a 4 chlapci zvolili běh. Dále chlapci zvolili tyto sporty či pohybové aktivity – box, judo, cvičení, kickbox, tanec, rekreační sport, plavání, tenis, skateboarding, jízda na kole, stolní tenis, jóga, vodní slalom, kanoistika, hokejbal, biketrial, volejbal, atletika, karate a basketbal.

Otázka č. 10: Jak často se věnujete pohybové aktivitě během týdne? Tabulka 13. Pohybová aktivita žáků gymnázií během týdne Pohybová aktivita žáků gymnázií během týdne 1 den v týdnu 2 dny v týdnu 3 dny v týdnu

Dívky absolutní četnost

Dívky relativní četnost

Chlapci absolutní četnost

Chlapci relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

8

7,0

5

9,5

13

7,5

18

15,0

2

4,0

20

12,0

33

28,0

9

17,5

42

24,5

59

4 dny v týdnu 5 dnů v týdnu 6 dnů v týdnu 7 dní v týdnu Během týdne se pohybové aktivitě nevěnuji Celkem

19

16,0

8

15,5

27

16,0

19

16,0

6

11,5

25

14,5

8

7,0

8

15,5

16

9,5

7

6,0

11

21,0

18

10,5

6

5,0

3

5,5

9

5,5

118

100,0

52

100,0

170

100,0

1 den v týdnu

2 dny v týdnu

3 dny v týdnu 5,5 % 7,5 % 10,5 %

12 %

4 dny v týdnu

9,5 % 5 dnů v týdnu 24,5 %

14,5 %

6 dnů v týdnu 16 %

7 dní v týdnu

Během týdne se pohybové aktivitě nevěnuji

n=170

Graf 10. Pohybová aktivita žáků gymnázií během týdne 60

Další otázka zjišťovala, jak často se žáci gymnázií věnují pohybové aktivitě během týdne. Nejvíce a to 24,5 % žáků zvolilo odpověď 3 dny v týdnu. Tuto odpověď zvolilo nejvíce dívek a nejčastější odpovědí chlapců bylo 7 dní v týdnu. Je tedy patrné, že chlapci se věnují každý den pohybové aktivitě více než dívky. Machová, Kubátová a kol. (2009) doporučují, aby se člověk věnoval pohybové aktivitě každý den. Dle tabulky 13 a grafu 10 se věnuje pohybové aktivitě 7 dní v týdnu 10,5 % žáků gymnázií.

Otázka č. 11 a výzkumný problém č. 3: Jak se nejčastěji dopravujete? Tabulka 14. Doprava žáků gymnázií Doprava žáků gymnázií Tramvají Autobusem Vlakem Autem Na kole Chůzí Kolečkové brusle Taxi Skútr Hasičská avia Motorka

Dívky absolutní četnost 63 92 14 43 8 83 1

Chlapci absolutní četnost 30 32 6 21 11 28 0

Absolutní četnost

1 1 2

0 0 0

1 1 2

0

1

1

93 124 20 64 19 111 1

Respondenti měli možnost zvolit u této otázky více odpovědí, z tohoto důvodu je v tabulce 14 uvedena pouze absolutní četnost žáků. Nejvíce žáků se dopravuje autobusem a poté chůzí. Z dopravních prostředků byla dále vybrána jako nejčastěji používaný dopravní prostředek tramvaj a poté auto.

61

Witasek (2013) doporučuje chůzi, kterou popisuje jako nejvíce efektivní a nejzdravější. Dle tabulky 14 zvolilo chůzi 111 žáků gymnázií, 83 dívek a 28 chlapců. Jedná se tedy o 111 žáků ze 170.

Otázka č. 12 a výzkumný problém č. 4: Baví Vás hodiny tělesné výchovy ve škole?

Tabulka 15. Tělesná výchova žáků gymnázií Tělesná výchova žáků gymnázií Ano Ne Občas V hodinách tělesné výchovy necvičím Navštěvuji zdravotní tělesnou výchovu Celkem

Dívky absolutní četnost

Dívky relativní četnost

Chlapci absolutní četnost

Chlapci relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

38 21 58 1

32,0 18,0 49,0 1,0

21 4 24 3

40,5 7,5 46,5 5,5

59 25 82 4

34,5 14,5 48,5 2,5

0

0

0

0

0

0

100,0

52

100,0

170

100,0

118

62

2,5 %

Ano 34,5 %

Ne Občas

48,5 %

V hodinách tělesné výchovy necvičím

14,5 %

n=170

Graf 11. Tělesná výchova žáků gymnázií

Další otázka zjišťovala, zda žáky baví hodiny tělesné výchovy ve škole. Žáci nejčastěji odpověděli, že občas. Tuto odpověď zvolilo 48,5 % žáků. Dle tabulky 15 a grafu 11 lze vidět, že 34,5 % žáků tělesná výchova baví. Odpověď ano zvolilo více chlapců než dívek, je tedy patrné, že chlapce baví hodiny tělesné výchovy více než dívky. Zdravotní tělesnou výchovu nenavštěvuje žádný žák či žákyně.

Otázka č. 13: Kolik hodin denně spíte? Tabulka 16. Délka spánku žáků gymnázií Délka spánku žáků gymnázií Méně než 7 hodin 7 hodin 8 hodin 9 hodin Více jak 9 hodin Celkem

Dívky absolutní četnost

Dívky relativní četnost

Chlapci absolutní četnost

Chlapci relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

26

22,0

12

23,0

38

22,5

46 37 7 2

39,0 31,5 6,0 1,5

20 17 3 0

38,5 32,5 6,0

66 54 10 2

39,0 31,5 6,0 1,0

118

100,0

52

100,0

170

100,0

63

1% 6% 22,5 %

Méně než 7 hodin 7 hodin

31,5 %

8 hodin 9 hodin Více jak 9 hodin 39 %

n=170

Graf 12. Délka spánku žáků gymnázií

Žáci gymnázií spí nejčastěji 7 hodin. Tuto odpověď zvolilo 39 % žáků. Druhou nejčastější odpovědí bylo 8 hodin a poté následovala odpověď méně než 7 hodin. Pořadí těchto odpovědí se shoduje jak u dívek tak chlapců. Kotler a Karinch (2013) doporučují spát 7,5 hodiny až 8 hodin. Dle tabulky 16 a grafu 12 zvolilo spánek v délce 8 hodin 31,5 % žáků gymnázií.

Otázka č. 14: Jak hodnotíte svoji kvalitu spánku? Tabulka 17. Kvalita spánku žáků gymnázií Kvalita spánku žáků gymnázií Délka mého spánku mi vyhovuje Délka mého spánku je nadbytečná Délka mého

Dívky absolutní četnost 43

Chlapci absolutní četnost 22

Absolutní četnost

1

0

1

63

24

87

65

64

spánku je nedostatečná Chodím spát každý den ve stejnou dobu Vstávám každý den ve stejnou dobu Mám souvislý spánek Po probuzení se cítím být odpočatá/ý Mám kvalitní postel a matraci Nemám problém s usínáním Kvalitu svého spánku hodnotím pozitivně Kvalitu svého spánku hodnotím negativně

22

7

29

46

22

68

26

15

41

8

3

11

57

21

78

45

23

68

53

26

79

28

14

42

Respondenti měli možnost zvolit u této otázky více odpovědí, z tohoto důvodu je v tabulce 17 uvedena pouze absolutní četnost žáků. Nejvíce žáků zvolilo odpověď délka mého spánku je nedostatečná. Další nejčastější odpovědí bylo kvalitu svého spánku hodnotím pozitivně a mám kvalitní postel a matraci.

65

Otázka č. 15: Odpočíváte aktivně? Tabulka 18. Aktivní odpočinek žáků gymnázií Aktivní odpočinek žáků gymnázií Ano Ne Občas Celkem

Dívky absolutní četnost

Dívky relativní četnost

Chlapci absolutní četnost

Chlapci relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

37 18 63 118

31,5 15,0 53,5 100,0

14 17 21 52

27,0 32,5 40,5 100,0

51 35 84 170

30,0 20,5 49,5 100,0

30 % Ano 49,5 %

Ne Občas 20,5 %

n=170

Graf 13. Aktivní odpočinek žáků gymnázií

Dle tabulky 18 a grafu 13 je patrné, že 49,5 % žáků gymnázií odpočívá aktivně občas.

66

Otázka č. 16: Odpočíváte pasivně? Tabulka 19. Pasivní odpočinek žáků gymnázií Pasivní odpočinek žáků gymnázií Ano Ne Občas Celkem

Dívky absolutní četnost

Dívky relativní četnost

Chlapci absolutní četnost

Chlapci relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

65 7 46 118

55,0 6,0 39,0 100,0

29 6 17 52

56,0 11,5 32,5 100,0

94 13 63 170

55,5 7,5 37,0 100,0

37 % Ano Ne 55,5 %

Občas

7,5 %

n=170

Graf 14. Pasivní odpočinek žáků gymnázií

Dle tabulky 19 a grafu 14 je patrné, že pasivně odpočívá nadpoloviční většina žáků a to 55,5 % žáků.

67

Otázka č. 17 a výzkumný problém č. 5: Navštěvujete nějaký zájmový kroužek, který však není zaměřený na sport či pohybovou aktivitu? Tabulka 20. Zájmový kroužek žáků gymnázií Zájmový kroužek žáků gymnázií Ano Ne Celkem

Dívky absolutní četnost

Dívky relativní četnost

Chlapci absolutní četnost

Chlapci relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

30 88 118

25,5 74,5 100,0

5 47 52

9,5 90,5 100,0

35 135 170

20,5 79,5 100,0

20,5 %

Ano Ne 79,5 %

n=170

Graf 15. Zájmový kroužek žáků gymnázií

Další otázka zjišťovala, zda žáci gymnázií navštěvují nějaký zájmový kroužek, který však není zaměřený na sport či pohybovou aktivitu. 79,5 % žáků zájmový kroužek nenavštěvuje. Dle tabulky 20 je patrné, že více navštěvují zájmový kroužek dívky oproti chlapcům. Žáci, kteří zvolili odpověď ano měli za úkol napsat, jaký zájmový kroužek navštěvují. Dívky nejčastěji hrají na nějaký nástroj a to 13 dívek – například hra na lesní roh, klavír, kytaru a flétnu. 6 dívek se věnuje zpěvu a 5 dívek navštěvuje skaut. 68

Dále dívky zvolily tyto zájmové kroužky

–

španělština,

angličtina,

fotografování, japonština, keramika, výtvarná výchova, debatní kroužek, hudební nauka, kroužek s názvem Ochránci přírody a dramatický kroužek. Chlapci se nejčastěji věnují skautu, který zvolili tři chlapci. Dále chlapci zvolili tyto zájmové kroužky – zájmový kroužek s názvem Mladí ochránci přírody, hra na saxofon a astronomický kroužek.

Otázka č. 18: Během týdne, když chodíte do školy bydlíte? Tabulka 21. Bydlení žáků gymnázií Bydlení žáků gymnázií Doma Na internátě Na privátu Byt tenisové akademie Celkem

Dívky absolutní četnost 106 6

Dívky relativní četnost 90,0 5,0

Chlapci absolutní četnost 47 2

Chlapci relativní četnost 90,5 4,0

Absolutní četnost

Relativní četnost

153 8

90,0 4,5

5

4,0

3

5,5

8

4,5

1

1,0

0

0

1

1,0

118

100,0

52

100,0

170

100,0

69

4,5 %

4,5 %

1%

Doma Na internátě Na privátu Byt tenisové akademie 90 %

n=170

Graf 16. Bydlení žáků gymnázií Dle tabulky 21 a grafu 16 je patrné, že 90 % žáků gymnázií bydlí během týdne, když chodí do školy doma.

Otázka č. 19: Vyučoval se na základní škole, kterou jste absolvovali na druhém stupni samostatný předmět Výchova ke zdraví? Tabulka 22. Předmět Výchova ke zdraví Předmět Výchova ke zdraví Ano Ne Celkem

Dívky absolutní četnost 73 45 118

Dívky relativní četnost 62,0 38,0 100,0

Chlapci absolutní četnost 30 22 52

70

Chlapci relativní četnost 57,5 42,5 100,0

Absolutní četnost

Relativní četnost

103 67 170

60,5 39,5 100,0

39,5 % Ano Ne 60,5 %

n=170

Graf 17. Předmět Výchova ke zdraví

Tabulka 22 a graf 17 znázorňují, že 60,5 % žáků gymnázií absolvovalo na druhém stupni základní školy předmět Výchova ke zdraví.

Otázka č. 20: Ve kterých ročnících na základní škole jste absolvovali předmět Výchova ke zdraví? Tabulka 23. Výchova ke zdraví na druhém stupni základní školy Výchova ke zdraví na druhém stupni základní školy 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník

Dívky absolutní četnost

Chlapci absolutní četnost

Absolutní četnost

38 47 23 26

15 20 8 7

53 67 31 33

71

Respondenti měli možnost zvolit u této otázky více odpovědí, z tohoto důvodu je v tabulce 23 uvedena pouze absolutní četnost žáků. Žáci, kteří absolvovali na druhém stupni základní školy předmět Výchova ke zdraví měli za úkol určit v jakých ročnících. Nejvíce žáků zvolilo odpověď v 7. ročníku a druhou nejčastější odpovědí bylo v šestém ročníku.

Otázka č. 21: Považujete předmět Výchova ke zdraví za důležitý?

Tabulka 24. Důležitost Výchovy ke zdraví Důležitost Výchovy ke zdraví Ano Ne Celkem

Dívky absolutní četnost 55 18 73

Dívky relativní četnost 75,5 24,5 100,0

Chlapci absolutní četnost 18 12 30

Chlapci relativní četnost 60,0 40,0 100,0

Absolutní četnost

Relativní četnost

73 30 103

71,0 29,0 100,0

29 % Ano Ne 71 %

n=170

Graf 18. Důležitost Výchovy ke zdraví

72

Žáci, kteří předmět Výchova ke zdraví absolvovali na druhém stupni základní školy měli za úkol určit, zda považují předmět Výchova ke zdraví za důležitý. 71 % žáků zvolilo, že předmět Výchova ke zdraví považují za důležitý. Dle tabulky 24 zvolilo odpověď ano 75,5 % dívek a 60 % chlapců. Žáci měli za úkol napsat, zda považují předmět Výchova ke zdraví za důležitý či nedůležitý a svůj názor zdůvodnit. Žáci, kteří považují tento předmět za důležitý napsali nejčastěji tato zdůvodnění. V předmětu Výchova ke zdraví se žáci naučí zdravému životnímu stylu, učivo předmětu žáky zajímá, žáci se naučí mnoho důležitých a užitečných informací potřebných pro život, žáci si uvědomí, že je zdraví důležité a je důležité o zdraví dbát, předmět informuje žáky o nezdravém životním stylu a jeho možných následcích, učivo předmětu je potřeba znát k všeobecnému vzdělání, žáci se díky tomuto předmětu více sebepoznají, žáci by měli mluvit o tématech Výchovy ke zdraví, v předmětu se žáci naučí důležitá témata jako zdraví, prevence, nemoci, první pomoc, sexuální život, předmět učí žáky o společnosti, žáci se naučí žít ve společnosti, jedná se o zajímavý předmět. Žáci, kteří nepovažují předmět Výchova ke zdraví za důležitý napsali nejčastěji tato zdůvodnění. Většinu učiva předmětu Výchova ke zdraví žáci znají, učivo předmětu Výchova ke zdraví se mohou žáci dozvědět i z jiných zdrojů, učivo předmětu se kryje s učivem jiných předmětů, může být zařazeno do jiného předmětu, učivo předmětu Výchova ke zdraví žáky nezajímá.

Otázka č. 22: Která oblast z Výchovy ke zdraví Vás nejvíce ovlivnila? Žáci, kteří předmět Výchova ke zdraví absolvovali na druhém stupni základní školy měli za úkol napsat, která oblast z Výchovy ke zdraví je nejvíce ovlivnila. Žáky nejvíce ovlivnila oblast správná výživa, kterou zvolilo nejvíce žáků. Další nejčastější

73

odpovědí byla oblast první pomoc a zdravý životní styl. Čtvrtou nejčastější odpovědí byla oblast pohyb a sport. Dále žáci zvolili tyto oblasti – rodina, nemoci, životní styl, pohlavní styk – prevence proti pohlavním chorobám, osobnost člověka, myšlení, přírodní katastrofy, temperament, drogy, výživa sportovců a všechny oblasti Výchovy ke zdraví byly přínosné.

Vyhodnocení výzkumných předpokladů Výzkumný problém 1: Snídají žáci gymnázií pravidelně každý den? Odlišuje se pravidelnost snídat v souvislosti s pohlavím žáků? Výzkumný předpoklad 1: Většina žáků gymnázia (min. 60 %) snídá pravidelně, přičemž dívky snídají pravidelně častěji. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že pravidelně snídá každý den 66,5 % žáků gymnázií. Pravidelně každý den snídá 70 % dívek gymnázií a 57,5 % chlapců gymnázií, je tedy patrné, že pravidelně každý den snídá více dívek. Výzkumný předpoklad 1 byl potvrzen.

Výzkumný problém 2: Jak se žáci gymnázií nejčastěji dopravují? Výzkumný předpoklad 2: Žáci gymnázií se nejčastěji dopravují autobusem. Výzkum ukázal, že nejvíce využívaným dopravním prostředkem žáky gymnázií je autobus. Tuto odpověď zvolilo 92 dívek z celkem 118 a 32 chlapců z celkem 52. Výzkumný předpoklad 2 byl potvrzen.

Výzkumný problém 3: Je předmět tělesná výchova u žáků gymnázií oblíbený? Závisí jeho obliba na pohlaví žáků? Výzkumný předpoklad 3: Předmět tělesná výchova je u žáků gymnázií oblíbený alespoň v 50 %. Jeho obliba je větší u chlapců než u dívek. Z výzkumu bylo zjištěno, že předmět tělesná výchova je oblíbeným předmětem 34,5 % žáků gymnázií. Tělesná výchova baví 32 % dívek gymnázií a 40,5 % chlapců gymnázií, je tedy patrné, že tělesná výchova je oblíbeným předmětem více chlapců než 74

dívek. Výzkumný předpoklad 3 nebyl potvrzen. Obliba předmětu tělesná výchova nedosáhla stanovených 50 %.

75

ZÁVĚR Teoretická část diplomové práce s názvem Životní styl žáků středních škol představuje základní poznatky o optimálním životním stylu. Práce může posloužit těm, kteří se o optimální životní styl zajímají nebo kteří chtějí své vědomosti o optimálním životním stylu rozšířit a prohloubit. Výzkumné šetření probíhalo mezi žáky středních škol v Olomouci. Výzkumu se zúčastnili žáci Gymnázia Čajkovského Olomouc a Gymnázia Hejčín Olomouc. Výzkumu se účastnilo 170 žáků. Výzkumné šetření probíhalo formou dotazníkového šetření, dotazníky předány žákům osobně a následně od žáků vyplněné dotazníky vysbírány. Dotazník vytvořen vlastní, jedná se tedy o nestandardizovaný dotazník. Výzkum ukázal, že nadpoloviční většina žáků konzumuje vhodné potraviny jako celozrnné pečivo a zakysané mléčné výrobky. Čerstvé ovoce a zeleninu konzumuje každý den také nadpoloviční většina žáků a to 71 %. Výsledky otázky zjišťující, jak často jí žáci ryby nevyzněly příznivě. Nejčastěji jí žáci ryby jedenkrát za měsíc. Doporučení by mohlo být takové, aby byl více kladen důraz na stravu ve školních jídelnách, kde se žáci středních škol nejčastěji stravují, aby jídelníček obsahoval vždy jeden den v týdnu k obědu pokrm s rybou. Poté je důležité apelovat na rodinu, aby alespoň jednou v týdnu připravovali a konzumovali rybu. Na otázku zjišťující kolikrát denně žáci jí, žáci nejčastěji odpověděli pětkrát denně. Výzkum zjistil, že snídá nadpoloviční většina žáků. Výsledky také ukazují, že pohybová aktivita je důležitou součástí volného času nadpoloviční většiny žáků. Výzkum dále zjistil, že se pravidelně pohybové aktivitě věnuje nadpoloviční většina žáků a to 82 % žáků, což je velice příznivé zjištění. Na otázku zjišťující jak často se žáci věnují pohybové aktivitě během týdne, nejvíce žáků odpovědělo 3 dny v týdnu. Výsledky výzkumu ukázaly, že se žáci nejčastěji dopravují autobusem. Druhou nejčastější odpovědí byla chůze, což je velice pozitivní zjištění. Na otázku, zda žáky baví hodiny tělesné výchovy ve škole žáci nejčastěji odpověděli, že občas. Doporučení by mohlo být takové, aby si učitelé tělesné výchovy zjistili od žáků, jaké pohybové aktivity preferují a tyto aktivity zařazovali častěji do výuky, dále vymysleli pro žáky nevšední aktivity jako návštěvu plaveckého bazénu, sportovního centra a jiné. Výuka by měla probíhat za hezkého počasí venku a i na jiném místě než na školním hřišti. Každou 76

vyučovací hodinu by si mohli žáci ve dvojici připravit rozcvičku a tak se podílet na průběhu hodiny tělesné výchovy. Na otázku zjišťující kolik hodin žáci spí, nejvíce žáků odpovědělo 7 hodin. Nejčastější odpovědí na otázku, jak žáci hodnotí kvalitu svého spánku bylo: délka mého spánku je nedostatečná, což je velice nepříznivé zjištění. Doporučení by mohlo být takové, aby žáci sami dbali na to, aby šli včas spát a i rodiče by měli své děti vést k tomu, aby chodili spát v optimální dobu, když ráno brzy vstávají do školy. Žáci by měli mít pravidelný denní režim, měli by chodit spát ve stejnou dobu každý den, povinnosti a úkoly by si měli splnit běhěm dne. Druhou nejčastější odpovědí však bylo, že žáci hodnotí kvalitu svého spánku pozitivně. Co se týká aktivního a pasivního odpočinku, tak žáci upřednostňují pasivní odpočinek, který zvolila nadpoloviční většina respondentů.

77

SOUHRN Diplomová práce se zabývá životním stylem žáků středních škol. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda žáci středních škol dodržují správné stravovací návyky, zmapovat pohybovou aktivitu žáků středních škol a zjistit, jak žáci středních škol odpočívají. Hlavní cíl byl dále rozdělen do několika dílčích úkolů. Práce je tvořena částí teoretickou a části praktickou. Teoretická část práce předkládá informace o životním stylu, výživě, pohybové aktivitě a psychické složce zdraví. Práce je zaměřena na žáky středních škol, proto teoretická část obsahuje i charakteristiku období adolescence. Práce se zabývá zdravým životním stylem, proto teoretická část obsahuje i podkapitolu s názvem Zdraví. V teoretické části je zobrazen obrázek potravinové pyramidy. Součástí praktické části práce bylo výzkumné šetření, které proběhlo formou dotazníkového šetření. Výzkum probíhal na gymnáziích v Olomouci a zúčastnilo se jej 170 žáků. Výsledky dotazníku byly znázorněny v přehledných tabulkách a grafech.

78

SUMMARY Thesis deals with the lifestyle of students in secondary schools. The main objective of this work was to determine whether secondary school pupils have followed the correct eating habits, physical activity mapping of secondary school pupils and find out how secondary school pupils are resting. The main objective was further divided into several subtasks. The work consists of a theoretical part and practical. The theoretical part provides information on lifestyle, nutrition, physical activity and mental health component. Work is aimed at secondary school pupils, therefore the theoretical part also contains the charakteristics of adolescence. The work deals with a healthy lifestyle, because the theoretical part includes a subchapter titled Health. The theoretical part of the image is displayed food pyramid. The practical part of this work was to research which was conducted by questionnaire. The research was conducted at secondary schools in Olomouc and was attended by 170 students. Survey results were shown in tables and graphs.

79

REFERENČNÍ SEZNAM 1. ANDERSEN, W. S. 2014. Najděte své ideální zdraví!: jak spokojeně a šťastně žít do 90 let či ještě déle. Brno: CPress. 216 s. ISBN 978-80-264-0486-6. 2. BODLÁK, J. 2002. Zdraví máme na talíři: léčivé i škodlivé účinky potravin. Praha: Granit. 159 s. ISBN 80-7296-016-4. 3. Česká potravinová pyramida. [online]. 2013 [cit. 2015-06-05]. Dostupné z: www.fzv.cz/pyramida-fzv/ 4. DAHLKE, R. 2006. Program pro zdraví: správné dýchání, pohyb, výživa a relaxace.. V Praze: Ikar. 181 s. ISBN 80-249-0732-1. 5. DIEHL, H., A. LUDINGTON a P. PRIBIŠ. 2009. Síla zdraví. 2. vyd. Praha: AdventOrion. 349 s. ISBN 978-80-7172-093-5. 6. FONTANA, D. 2012. Meditace: objevte kouzlo relaxace, zbavte se stresu a strachu, zvyšte svoji kreativitu. Praha: Slovart. 159 s. ISBN 978-80-7391-576-6. 7. GABRIEL, R. 2009. Dobré rady pro naše zdraví. Praha: Ikar. 295 s. ISBN 978-80249-1256-1. 8. HAVLOVÁ, S. 2004. Dobré rady pro zdraví a krásu. Praha: Beta - Pavel Dobrovský. 179 s. ISBN 80-86278-120-1. 9. HOFHANZLOVÁ, J. 2002. Zdraví pro ženu a dítě přírodními prostředky. Praha: Alternativa. 223 s. ISBN 80-85993-67-8. 10. CHLANDOVÁ, M. 2013. Výživa jako důležitý aspekt žvotního stylu žáků středních škol: bakalářská práce. Olomouc: Univerzita Palackého, Pedagogická fakulta. 56 s., 4 l. příl. Vedoucí bakalářské práce Jana Majerová.

80

11. JAROLÍMKOVÁ, S. 2013. Aby vám znovu chutnalo: praktické rady pro dobré trávení, tipy pro děti i dospělé. Brno: CPress. 119 s. ISBN 978-80-264-0180-3. 12. JAROLÍMKOVÁ, S. 2002. Jak na zdraví: nejen byliny léčí. Praha: E. Babická. 141 s. ISBN 80-238-9088-3. 13. KLESCHT, V. 2006. Přirozené zdraví, aneb, Jak si nevyrábět nemoci. Brno: Vladimír Klescht. 141 s. ISBN 80-239-7324-X. 14. KOMPRDA, T. 2009. Výživou ke zdraví. Velké Bílovice: TeMi CZ. 110 s. ISBN 978-80-87156-41-4. 15. KOTLER, R. L. a M. KARINCH. 2013. Tajemství dobrého spánku: 365 způsobů, jak se dobře vyspat. V Brně: Jota. 198 s. ISBN 978-80-7462-302-8. 16. KOVÁCS, H. 2010. Domácí prostředky pro zdraví: bylinky, speciální čajové směsi, ocet a olej, bahno, teplo, tvaroh a spol. Praha: Ikar. 159 s. ISBN 978-80-249-1335-3. 17. MACNAIR, T. 2009. Rovnice dlouhověkosti. Bratislava: Eastone Books. 144 s. ISBN 978-80-8109-090-5. 18. MACHOVÁ, J. a D. KUBÁTOVÁ a kol. 2009. Výchova ke zdraví. Praha: Grada. 291 s. ISBN 978-80-247-2715-8. 19. MATTEN, G. a A. GOGGINS. 2013. Lži o zdraví: jak dosáhnout výjimečného zdraví. V Brně: Jota. 329 s. ISBN 978-80-7462-315-8. 20. MARTIN, B.W. et al. 2014. Physical activity promotion in the health care setting in Switzerland. Sweizzerische Zeitschrift für Sportmedizin und Sporttraumatologie. roč. 62, č. 2, s. 19-22. 21. MORIN, P., S. TURCOTTE a G. PERREAULT. 2013. Relationship Between Eating Behaviors and Physical Activity Among Primary and Secondary School 81

Students: Results of a Cross-sectional study. Joural of School Health. roč. 83, č. 9, s. 597-604. 22. PFANDL, S. 1999. Abeceda zdraví: přes 3500 hesel. Praha: NS Svoboda. 331 s. ISBN 80-205-1000-1. 23. POLUNIN, M. 1998. Potraviny pro zdraví a dobrou kondici: praktický průvodce klíčovými potravinami pro dobré zdraví. Bratislava: Perfekt. 157 s. ISBN 80-8046083-3. 24. PRAŠKO, J. a kol. 2004. Nadměrné obavy o zdraví: rady pro klienta a jeho rodinu. Praha: Portál. 134 s. ISBN 80-7178-881-3. 25. PRŮCHA, J. a J. VETEŠKA. 2012. Andragogický slovník. Praha: Grada. 294 s. ISBN 978-80-247-3960-1. 26. Přírodní péče o zdraví: Pilates, jóga, meditace, zmírnění stresu. 2004. V Praze: Slovart. 256 s. ISBN 80-7209-546-3. 27. SCHLETT, S. 2008. 100 potravin pro zdraví: jaké šance skrývá správná výživa se všemi cennými složkami: jak zdravou výživou předcházet chorobám, mírnit potíže a posilovat imunitu. V Praze: Ikar. 248 s. ISBN 978-80-249-0991-2. 28. SKLENOVSKÝ, A. 1997. Zdraví není samozřejmost: Lékař radí, jak co nejlépe pečovat o zdraví těla i ducha. Olomouc: Votobia. 225 s. ISBN 80-7198-179-6. 29. TOMBAK, M. 2013. Cesta ke zdraví. Vendryně: Nakladatelství Beskydy. 215 s. ISBN 978-80-87431-20-7. 30. WITASEK, A. 2013. Zdraví je největší bohatství: v rychlém životním tempu s pocitem pohody. Praha: Ikar. 174 s. ISBN 978-80-249-2198-3. 31. Zdraví ženy. 2006. Čestlice: Rebo. 281 s. ISBN 80-7234-534-6. 82

32. ŽDICHYNEC, B., J. KISSNEYLLBECHER a J. PEKÁREK. 1998. Rodinná encyklopedie zdraví: prevence, diagnostika, terapie: rady a zkušenosti známých lékařů. Praha: Pragma. 493 s. ISBN 80-7205-520-8.

83

SEZNAM ZKRATEK HIV

human immunodeficiency virus

EPA

kyselina eikosapentaenová

DHA

kyselina dokosahexaenová

HDL

high density lipoproteins

LDL

low density lipoproteins

PdF

Pedagogická fakulta

UP

Univerzita Palackého

84

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1. Česká potravinová pyramida

85

SEZNAM TABULEK Tabulka 1.

Rozložení žáků gymnázií podle pohlaví

Tabulka 2.

Zastoupení žáků gymnázií

Tabulka 3.

Věk žáků gymnázií

Tabulka 4.

Konzumace celozrnného pečiva žáky gymnázií

Tabulka 5.

Konzumace zakysaných mléčných výrobků žáky gymnázií

Tabulka 6.

Konzumace ryb žáky gymnázií

Tabulka 7.

Konzumace luštěnin žáky gymnázií

Tabulka 8.

Konzumace čerstvého ovoce a zeleniny žáky gymnázií

Tabulka 9.

Stravovací režim žáků gymnázií

Tabulka 10. Snídaně žáků gymnázií Tabulka 11. Pohybová aktivita ve volném čase žáků gymnázií Tabulka 12. Pravidelná pohybová aktivita žáků gymnázií Tabulka 13. Pohybová aktivita žáků gymnázií během týdne Tabulka 14. Doprava žáků gymnázií Tabulka 15. Tělesná výchova žáků gymnázií Tabulka 16. Délka spánku žáků gymnázií Tabulka 17. Kvalita spánku žáků gymnázií Tabulka 18. Aktivní odpočinek žáků gymnázií Tabulka 19. Pasivní odpočinek žáků gymnázií Tabulka 20. Zájmový kroužek žáků gymnázií Tabulka 21. Bydlení žáků gymnázií Tabulka 22. Předmět Výchova ke zdraví Tabulka 23. Výchova ke zdraví na druhém stupni základní školy Tabulka 24. Důležitost Výchovy ke zdraví

86

SEZNAM GRAFŮ Graf 1.

Konzumace celozrnného pečiva žáky gymnázií

Graf 2.

Konzumace zakysaných mléčných výrobků žáky gymnázií

Graf 3.

Konzumace ryb žáky gymnázií

Graf 4.

Konzumace luštěnin žáky gymnázií

Graf 5.

Konzumace čerstvého ovoce a zeleniny žáky gymnázií

Graf 6.

Stravovací režim žáků gymnázií

Graf 7.

Snídaně žáků gymnázií

Graf 8.

Pohybová aktivita ve volném čase žáků gymnázií

Graf 9.

Pravidelná pohybová aktivita žáků gymnázií

Graf 10. Pohybová aktivita žáků gymnázií během týdne Graf 11. Tělesná výchova žáků gymnázií Graf 12. Délka spánku žáků gymnázií Graf 13. Aktivní odpočinek žáků gymnázií Graf 14. Pasivní odpočinek žáků gymnázií Graf 15. Zájmový kroužek žáků gymnázií Graf 16. Bydlení žáků gymnázií Graf 17. Předmět Výchova ke zdraví Graf 18. Výchova ke zdraví na druhém stupni základní školy

87

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1. Dotazník

88

Příloha 1. Dotazník Milá studentko, milý studente, jmenuji se Martina Chlandová a studuji druhý ročník navazujícího magisterského studia Učitelství výchovy ke zdraví a Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy na Pedagogické fakultě v Olomouci. Chtěla bych Vás tímto poprosit o vyplnění dotazníku, který je součástí mé diplomové práce na téma Životní styl žáků středních škol. Dotazník je anonymní, jeho výsledky nebudou poskytnuty žádným dalším osobám a budou pouze součástí mé diplomové práce. Děkuji Vám za vyplnění dotazníku. Bc. Martina Chlandová

U každé otázky zakroužkujte jednu odpověď, pokud není uvedeno jinak. 1. Jíte celozrnné pečivo? a) ano b) ne c) občas 2. Jíte zakysané mléčné výrobky (jogurt, zakysaná smetana, kefír, podmáslí, …) ? a) ano b) ne c) občas 3. Jak často jíte ryby? a) b) c) d) e)

jedenkrát za měsíc jedenkrát za týden dvakrát za týden třikrát a vícekrát za týden ryby nejím

4. Jak často jíte luštěniny? a) b) c) d) e)

jedenkrát za měsíc jedenkrát za týden dvakrát za týden třikrát a vícekrát za týden luštěniny nejím

5. Jíte čerstvé ovoce a zeleninu každý den? a) ano b) ne c) občas 6. Kolikrát denně jíte? a) třikrát denně b) čtyřikrát denně c) pětkrát denně d) šestkrát denně e) jiná odpověď …………………………………………………………………………... 7. Snídáte? a) ano b) ne c) občas d) pouze o víkendu 8. Je pohybová aktivita důležitou součástí Vašeho volného času? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne 9. Věnujete se pravidelně nějaké pohybové aktivitě? a) ano, jaké? …………………………………………........................................................ b) ne 10. Jak často se věnujete pohybové aktivitě během týdne? a) 1 den v týdnu b) 2 dny v týdnu c) 3 dny v týdnu d) 4 dny v týdnu e) 5 dnů v týdnu f) 6 dnů v týdnu g) 7 dní v týdnu h) během týdne se pohybové aktivitě nevěnuji

11. Jak se nejčastěji dopravujete? (Je možné zvolit více odpovědí.) a) tramvají b) autobusem c) vlakem d) autem e) na kole f) chůzí g) jiná odpověď …………………………………………………………………………... 12. Baví Vás hodiny tělesné výchovy ve škole? a) ano b) ne c) občas d) v hodinách tělesné výchovy necvičím e) navštěvuji zdravotní tělesnou výchovu 13. Kolik hodin denně spíte? a) méně než 7 hodin b) 7 hodin c) 8 hodin d) 9 hodin e) více jak 9 hodin 14. Jak hodnotíte svoji kvalitu spánku? (Je možné zvolit více odpovědí.) a) délka mého spánku mi vyhovuje b) délka mého spánku je nadbytečná c) délka mého spánku je nedostatečná d) chodím spát každý den ve stejnou dobu e) vstávám každý den ve stejnou dobu f) mám souvislý spánek g) po probuzení se cítím být odpočatá/ý h) mám kvalitní postel a matraci i) nemám problém s usínáním j) kvalitu svého spánku hodnotím pozitivně k) kvalitu svého spánku hodnotím negativně 15. Odpočíváte aktivně? a) ano b) ne c) občas

16. Odpočíváte pasivně? a) ano b) ne c) občas 17. Navštěvujete nějaký zájmový kroužek, který však není zaměřený na sport či pohybovou aktivitu? a) ano, jaký? ………………………………........................................................................ b) ne 18. Během týdne, když chodíte do školy bydlíte? a) doma b) na internátě c) na privátu d) jiná odpověď …………………………………………………………………………... 20. Vyučoval se na základní škole, kterou jste absolvovali na druhém stupni samostatný předmět Výchova ke zdraví? a) ano b) ne 21. Ve kterých ročnících na základní škole jste absolvovali předmět Výchova ke zdraví? a) 6. ročník b) 7. ročník c) 8. ročník d) 9. ročník 22. Považujete předmět Výchova ke zdraví za důležitý? a) ano, proč ………………………………………………………………………………. b) ne, proč ………………………………………………………………………………... 23. Která oblast z Výchovy ke zdraví Vás nejvíce ovlivnila? ……………………………………………………............................................................. …………………………………………………….............................................................

……………………………………………………............................................................. 24. Název školy na které nyní studujete: 25. Pohlaví: 26. Věk:

ANOTACE Jméno a příjmení:

Martina Chlandová

Katedra:

Antropologie a zdravovědy PdF UP v Olomouci

Vedoucí práce:

PaedDr. et Mgr. Marie Chrásková, Ph.D.

Rok obhajoby:

2015

Název práce:

Životní styl žáků středních škol

Název v angličtině:

The lifestyle of secondary school pupils

Anotace práce:

Diplomová práce se zabývá životním stylem žáků středních škol. Teoretická část obsahuje základní informace o životním stylu, výživě, pohybové aktivitě a psychické složce zdraví. Zjištění stravovacích návyků, zmapování pohybové aktivity a zjištění, jak žáci středních škol odpočívají je součástí praktické části. Výzkum se uskutečnil formou dotazníkového šetření.

Klíčová slova:

Životní styl, žáci středních škol, výživa, pohybová aktivita, psychická složka zdraví, odpočinek, spánek

Anotace v angličtině:

The thesis deals with the lifestyle of secondary school pupils. It contains basic information about lifestyle, diet, physical activity and mental health component. Determining dietary habits, physical activity mapping and identify how secondary school pupils rest is part of the practical. The research was conducted through a questionnaire survey.

Klíčová slova v angličtině:

Lifestyle, secondary school pupils, nutrition, physical activity, mental health component, relaxation, sleep

Přílohy vázané v práci:

Příloha 1. Dotazník

Rozsah práce: Jazyk práce:

88 s. čeština