UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Katedra antropologie a zdravovědy. Diplomová práce. Bc. Zouharová Martina

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy

Diplomová práce Bc. Zouharová Martina

Užívání prostředků ovlivňující spánek u vysokoškolských studentů

Olomouc 2015

vedoucí práce: MUDr. Kateřina Kikalová, Ph.D.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené bibliografické a elektronické zdroje.

Olomouc 2015 ---------------------------------podpis

Děkuji paní MUDr. Kikalové, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady při zpracování této diplomové práce. Děkuji panu Mgr. Svobodovi, Ph.D. za rady a připomínky k praktické části práce.

ÚVOD ..................................................................................................................... 5 1. CÍL PRÁCE A VÝZKUMNÉ OTÁZKY ........................................................... 6 2. PŘEHLED TEORETICKÝCH POZNATKŮ .................................................. 10 2.1

Spánek.......................................................................................................... 10

2.2

Spánek z pohledu historie ............................................................................ 12

2.3

Význam a funkce spánku ............................................................................. 13

2.4

Kvalita spánku ............................................................................................. 16

2.5

Spánkové cykly............................................................................................ 17

2.7

Délka spánku během vývoje ........................................................................ 22

2.8

Vliv spánku na učení a paměť ..................................................................... 24

2.9

Spánek adolescentů a mladých dospělých ................................................... 26 2.9.1

Důsledky nedostatku spánku u vysokoškoláků ............................... 31

2.10 Faktory ovlivňující spánek vysokoškoláků ................................................. 35 2.10.1

Technologie a spánek vysokoškoláků ............................................. 38

2.10.2

Kofein a energetické nápoje ............................................................ 42

2.10.3

Alkohol............................................................................................ 46

2.10.4

Alkohol a energetické nápoje .......................................................... 49

2.10.5

Stimulancia a jejich zneužívání....................................................... 51

2.11 Závěr ............................................................................................................ 55 3. PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................... 56 3.1

3.2

Metodika výzkumného šetření ..................................................................... 56 3.1.1

Výzkumný nástroj ........................................................................... 57

3.1.2

Charakteristika zkoumaného souboru ............................................. 58

Výsledky ...................................................................................................... 58

DISKUZE .............................................................................................................. 70

ZÁVĚR ................................................................................................................. 73 SOUHRN .............................................................................................................. 77 SUMMARY .......................................................................................................... 78 SEZNAM ZDROJŮ: ............................................................................................. 79 SEZNAM ZKRATEK ........................................................................................... 86 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................... 87 PŘÍLOHY ................................................................................................................. ANOTACE ................................................................................................................

ÚVOD Spánek je součástí denních biologických rytmů, které jsou nezbytné pro podporu zdraví a optimální tělesné funkce. Navzdory tomu, že se spánek řadí mezi biologické potřeby, je s ním neustále „obchodováno“ a spánek je přizpůsobován chodu moderní společnosti a pracovní době a to i přes fakt, že mnoho studií prokázalo, že špatná kvalita spánku a jeho případné poruchy mají velmi nepříznivé psycho-sociální důsledky, včetně nárůstu nemocnosti a mortality. Základy pro vznik a rozvinutí poruch spánku se přitom nejčastěji objevují již mezi dospívajícími a mladými dospělými, jejichž spánkové vzory nejvíce ovlivňují behaviorální a environmentální faktory Cílem teoretické části mé práce je proto objasnění spánku jako takového a také spánku jako nezbytnosti zdravého životního stylu, jako činitele, který se podílí na utváření naší fyzické i psychické pohody a blaha a to napříč věkovými kategoriemi od narození po studenta vysoké školy, který představuje cílovou skupinu pro praktickou část této práce. Výzkumné šetření je cíleně zaměřeno na zodpovězení otázky kvality spánku vysokoškolských studentů a na průzkum prostředků a metod, které jsou nejčastěji využívané k oddálení spánku nebo naopak zda dochází k jeho přivolání. Výzkumným nástrojem se pro účely této práce stal standardizovaný PSQI dotazník, ale vzhledem k jeho specifické zaměřenosti na kvalitu spánku došlo k jeho rozšíření o otázky týkající se prostředků a metod ovlivňujících spánek vysokoškolských studentů. Tato cílová skupina byla vybrána zcela záměrně, neboť se jedná o skupinu ohroženou mnoha rizikovými faktory ohrožujících jejich životosprávu a psychický vývoj a dosavadní výzkumy týkající se spánku se spíše orientují na děti, seniory, zaměstnance nebo středoškolské studenty.

5

1. CÍL PRÁCE A VÝZKUMNÉ OTÁZKY Většina studií prováděných v zahraničí se shoduje v zásadním bodě a tím je fakt, že kvalitní spánek má vliv nejen na subjektivní vnímání pohody, ale také na akademické výkony a že spánkové návyky, krom jiných, získané na vysoké škole často pokračují v dalším životě. Přechod ze střední školy na vysokou znamená nejen získání větší svobody v rozhodování, ale také změnu denních rytmů zpravidla bez doprovodné rodičovské kontroly. Navíc se v životě studentů objevují nové společenské možnosti a akce, noví přátelé a mnoho dalších lákadel, která dělají studentský život studentským životem a léta strávené na vysoké škole nezapomenutelnými, často na úkor kvalitního spánku. Hlavním cílem této diplomové práce je ověřit, zda náhodně vybraný vzorek vysokoškolských studentů užívá prostředky k ovlivnění spánku. Dílčími cíli této diplomové práce jsou: - V rámci teoretické části předložit souhrn dohledaných vědeckých poznatků o významu spánku, jeho vliv na zdraví, učení, paměť, změny během vývoje člověka a jeho nezbytnost v období adolescence a mladé dospělosti a o determinantech,

které

nejčastěji

ovlivňují

spánek

u vysokoškolských studentů. - V rámci teoretické části této práce pak vyvrátit či potvrdit formulované alternativní hypotézy, či přijmout hypotézy nulové v rámci výzkumného dotazníkového šetření - Na základě dotazníkového šetření zjistit kvalitu spánku vysokoškolských studentů a jejich subjektivní hodnocení vlastního spánku - Ověřit, zda studenti spánek spíše oddalují či se snaží jej navodit konkrétními prostředky a tyto specifikovat společně s dalšími důvody užívání těchto prostředků a četností jejich užívání - Zjistit délku každodenního spánku u vysokoškolských studentů za poslední měsíc a čas jejich ukládání se ke spánku

6

Formulace výzkumných předpokladů a hypotéz (H): - Na základě informací uvedených v teoretické části této práce je předpokládáno, že spánek vysokoškolských studentů z náhodně vybraného vzorku hodnocený za poslední měsíc není subjektivně vnímán jako kvalitní. - Objektivně dle výsledků dotazníku PSQI je předpokládána nedostatečná spánková kvalita, a to u nadpoloviční většiny respondentů - Dále je předpokládáno, že většina respondentů bude svůj spánek spíše oddalovat, a to nejčastěji z důvodů společenských aktivit, učení a prokrastinace. - Dalším předpokladem je, že jako nejčastější prostředky k oddálení spánku jsou káva, energetické nápoje a černý čaj.

1H

Časová prodleva mezi vypnutím PC a uložením se ke spánku významně ovlivňuje spánkovou latenci studentů.

1 HA Studenti, kteří vypínají PC do deseti minut před spaním udávají delší spánkovou latenci než studenti, kteří vypínají PC dvě a více hodin před spaním. 1 H0

Časová prodleva mezi vypnutím PC a uložením se ke spánku významným způsobem neovlivňuje spánkovou latenci u vysokoškolských studentů zahrnutých do tohoto výzkumu.

2H

Délka každodenního spánku za poslední měsíc udávaná respondenty významným způsobem ovlivňuje jejich subjektivní hodnocení kvality vlastního spánku.

2 HA Studenti, kteří během posledního měsíce spali minimálně 9 hodin, budou subjektivně hodnotit svůj spánek jako kvalitnější, než studenti, kteří během minulého měsíce spali minimálně 4 hodiny.

7

2 H0

Studenty udávaná skutečná délka spánku za poslední měsíc významně neovlivňuje jejich subjektivní hodnocení kvality spánku během posledního měsíce.

3H

Počet hodin skutečného každodenního spánku, který respondenti naspali za poslední měsíc, významně ovlivňuje jejich subjektivní pocit odpočatosti a dostatku energie během dne.

3 HA Počet hodin, které studenti během posledního měsíce skutečně naspali, ovlivnil jejich subjektivní pocit odpočatosti a dostatku energie ve smyslu čím více hodin spánku, tím budou studenti se svým spánkem spokojenější. 3 H0

Počet hodin, které studenti během posledního měsíce skutečně naspali nijak významně neovlivní jejich subjektivní hodnocení vlastního pocitu odpočatosti a dostatku energie během dne.

4H

Prostředek, který respondenti označí jako nejužívanější k ovlivnění spánku ve smyslu jeho oddálení, významně ovlivní problémy s usínáním.

4 HA Studenty nejčastěji užívaný prostředek k oddálení spánku způsobuje studentům problémy s usínáním do 30 minut, na rozdíl od studentů, kteří na oddálení spánku nevyužívají žádných metod či prostředků. 4 H0

Studenty nejčastěji užívaný prostředek k oddálení spánku nemá s největší pravděpodobností vliv na problémy s usínáním do 30 minut.

5H

Zdřímnutí si během dne způsobuje u respondentů problémy s večerním usínáním

5 HA Studenti, kteří si během dne dopřejí zdřímnutí, mají večer problém usnout do 30 minut od ulehnutí ke spánku, na rozdíl od studentů, kteří si během dne nezdřímnou. 5 H0 Zdřímnutí si během dne významným způsobem neovlivňuje večerní problémy s usínáním do 30 minut.

8

6H

Studenty nejčastěji udávaný prostředek využívaný k oddálení spánku má významný vliv na časné probouzení se nebo opakovaná probouzení se uprostřed noci.

6 HA Studenty nejčastěji užívaný prostředek k oddálení spánku způsobuje studentům probouzení se uprostřed noci nebo časně ráno a studenti, kteří neužívají žádný prostředek k oddálení spánku se během noci nebo nad ránem nebudí. 6 H0

Studenty nejčastěji užívaný prostředek k oddálení spánku nemá žádný významný vliv na časné probouzení se nebo na probouzení se uprostřed noci.

7H

Časová prodleva mezi vypnutím PC a uložením se ke spánku způsobuje u studentů časné probouzení se nebo probouzení se uprostřed noci.

7 HA Studenti, jejichž časová prodleva mezi vypnutím PC a uložením se ke spánku se pohybuje do 10 minut se častěji probouzí během noci nebo časně z rána než studenti, jejichž časová prodleva mezi vypnutím PC a uložením se ke spánku je delší, než 120 minut. 7 H0

Časová prodleva mezi vypnutím PC a uložením se ke spánku nemá žádný významný vliv na probouzení se uprostřed noci nebo časně ráno.

9

2. PŘEHLED TEORETICKÝCH POZNATKŮ Každý člověk stráví značnou část svého života právě spánkem (Prusinski, 1993). Spánek je nezbytnou a přirozenou potřebou člověka, stejně jako příjem potravy. Většina lidí během jednoho dne spí alespoň na chvíli a není zaznamenán člověk, který by spánek nepotřeboval vůbec. I přes obecné povědomí o důležitém pozitivním vlivu spánku na naše zdraví, nikdo doposud detailně nezjistil, jak přesně spánek našemu zdraví prospívá. Zároveň existuje řada důkazů platných pro opačné tvrzení, a sice, že nedostatek spánku naše zdraví poškozuje a oslabuje tělesné funkce. Smrtelné důsledky insomnie byly zatím prokázané pouze u zvířat, nikoli však u člověka, u kterého stačí jen epizodické insomnie k tomu, aby došlo k poruchám růstu, snížení obranyschopnosti, zhoršení schopnosti soustředit se a rozhodování. Spánek je tedy odpovědí organismu na únavu (Lavery, 1997). Ochuzení člověka o spánek záměrně, nebo-li způsobení tzv. spánkové deprivace, patří k jedné z velmi krutých metod mučení vězňů a způsobuje krom jiného těžké duševní poruchy. Doba naměřená jako nejdelší, po kterou lze člověka zbavit spánku je 100 až 200 hodin. Po uplynutí této je zadržení následného spánku již nemožné (Prusinski, 1993). Podle vědců vede 17 hodin beze spánku k poklesu výkonnosti srovnatelnému s hladinou alkoholu v krvi 0,05% , tj. cca 2 sklenice vína (BBC - Science & Nature - Human Body and Mind, 2005). 2.1

Spánek

Spánek je neodmyslitelně řazen do komponentů, ze kterých se následně skládá obraz celého lidského zdraví a přímým způsobem je schopen ovlivnit subjektivní pocit psychické i fyzické pohody každodenního života. Bez ohledu na výše popsané se však stále jedná o stav, který dodnes není dostatečně objasněn. Jeho definice může být pojata behaviorálně, polysomnograficky a neurofyziologicky (Řehůlková, 2011). Z hlediska behaviorální definice se jedná o klidový stav organismu, kdy v typické poloze a na vhodném místě dochází k minimální pohybové aktivitě, vnímání okolí je značně omezené, působení na vnější prostředí je silně omezené a v závislosti na cirkadiánním rytmu dochází ke změně mentální činnosti mozku, která se liší od bdělého stavu. Polysomnografická definice pak charakterizuje čtyři typická

10

spánková stádia, z nichž nejdůležitější jsou fáze REM a Non–REM (NREM). Neurofyziologie na spánek nahlíží jako na souhrn fyziologických pochodů, na kterých stav spánku a bdělosti závisí, přesto však nejsou doposud všechny tyto objasněny (Nevšímalová, Šonka, 1997). Empirické výzkumy, které se snaží spánek zkoumat podrobněji, se při svých pokusech opírají především o diagnostiku neurologických procesů pomocí EEG a dále PSG k popsání cyklicky se střídajících spánkových stádií. Pomocí těchto dvou metod je možné částečně odhalit tajemství spánku, jehož podstata a charakter jsou velmi individuální a jehož kvalita je bez rozdílu vnímaná jako subjektivní pocit jednotlivce. Nezastupitelnou roli zde hraje i množství vlivů působící na vnímání této kvality a ovlivňující i průběh spánku samotného. Mezi nejvýznamnější činitele ovlivňující spánek je možné řadit faktory prostředí a spánkové hygieny (Řehůlková, 2011). Otázka délky spánku také není jednoznačně objasněná a pro délku spánku zatím neexistují přesná pravidla, jako například pro krevní tlak či hmotnost. Uspokojení potřeby spánku je velmi individuální a její determinanty nejsou přesně známé. U některý lidí se například může tato potřeba měnit společně s životními situacemi, kterými prochází a může mít na spánek zkracující nebo naopak prodlužující vliv. Velmi obecně se však dá tvrdit, že spát bychom měli tak dlouho, abychom se po probuzení cítili dostatečně odpočatí a během dne nezaznamenávali únavu. Moderní výzkumy rozdělily spáče do dvou skupin a sice do typu „skřivan a „sova“. První typ zahrnuje lidi se sklony k brzkému vstávání a dřívějšímu uložení k spánku a druhý typ naopak lidi se sklony k pozdějšímu usínání a také k pozdějšímu vstávání, přičemž tito lidé mívají problém s dodržováním pracovní kázně nebo jako studenti s ranním zahájením výuky a to jednoduše z důvodu ranní ospalosti a „zpomalenosti“ (Prusinski, 1993). Na spánek je možno také nazírat jako na stav, kdy se organismus propadá do hlubokého odpočinku, metabolismus zpomaluje a lidská mysl si na chvíli částečně neuvědomuje vnější svět. Částečně proto, že s ohledem na biologické funkce mozku je mysl během spánku aktivnější, než ve dne (Deepak, 1994). Výzkumy prokázaly, že se během spánku v organismu mění mnoho tělesných pochodů, z nichž o dopadu některých je

11

známo mnoho údajů a jsou dostatečně objasněny, přesto se toto poznání netýká všech a zbylé dosud objasněné nejsou (Lavery, 1997). 2.2

Spánek z pohledu historie

Změníme-li náhled na spánek jako na potřebu pro člověka zcela nepostradatelnou, pak

v dobách

archaických

kultur

znamenal

něco

mnohem

většího

a nesamozřejmého, na rozdíl od jeho vnímání v dobách dnešních. Schopnost uspávat byla kulturami připisována nejrůznějším bohů, či jejich protějškům, démonům. V případě Řeků se jednalo o boha Hypnose, u Římanů to pak byl bůh Somna, Íránci měli naopak démona spánku Bušáspu. Spánek tedy spadal do kompetencí nadpřirozených bytostí a jeho přivolání bylo uskutečňováno modlitbami nebo určitými rituály (Idzikowski, 2012). Pokud existovali bohové spánku a démoni spánku, pak existovalo i jeho dvojí hodnocení, a sice pozitivní i negativní. V pozitivním slova smyslu jej naši předkové vnímali jako stav poskytující nezbytnou obnovu životních sil a energií. V negativním slova smyslu byl stavem, ve kterém bylo utlumeno vnímání, běžná aktivita, a to tělesná i duševní, což vedlo k přirovnání spánku ke smrti. Židé dokonce vnímali spánek jako krátkodobou smrt, při které dochází k oddělení duše od těla. Další negativní náhled pochází spíše z praktického vnímání života, neboť spící člověk takto ztrácí čas, který by mohl věnovat mnohem užitečnějším věcem. Mudrosloví staroseverských kultur spánek odsuzuje jako stav, překážející člověku aktivně působit ve světě. Třetí negativní náhled na spánek se týká lidské evidentní bezbrannosti během spánku, díky které je vydán na pospas nepřátelům, a to jak lidským, tak nočním démonům, před kterými je třeba se bránit před samotným usnutím, i po probuzení. Staří Egypťané se proto měli na pozoru před démonem Inkubem a Židé se naproti tomu v noci ocitali zcela bez Boží ochrany, která se jich týkala pouze ve dne (Idzikowski, 2012). Postupem času se lidstvo pokoušelo vysvětlit si spánek a fenomény s ním spojené cestou vědeckého bádání. Názor Aristotela vysvětlující spánek jako stav způsobený omámením mozku výpary, které se uvolňují z požitého jídla během trávení mohl být přípustným do zhruba 15. století n.l. , než bylo vědci zjištěno, že nic takového není možné. Výzkum spánku samotného se tímto ale nijak 12

neposunul a ještě v 18. století převládal názor, že do hlavy stoupající krev způsobí tlak na mozek, který se tímto působením jednoduše „odpojí“. Skutečný průlom přišel až v roce 1929 s vynálezem přístroje elektroencefalogramu (EEG) německým psychiatrem Hansem Bergerem. Elektrody tohoto přístroje přiložené ke spánkům byly schopné zaznamenat elektrickou aktivitu mozku, která se měnila společně s různými úrovněmi činností, ke kterým byl člověk vyzván a pochopitelně byly změny zaznamenávány i během spánku (Idzikowski, 2012). Spánek se však stal předmětem fascinace nejen starověkých kultur a moderních vědců, ale byl inspirací i mnoha literárních autorů. Autor E.A. Poe například nazval spánek „malými částečkami smrti“, Ovidius na adresu spánku napsal: „Co ještě je spánek krom mrazivé podoby smrti?“ a W. Shakespear označil spánek jako přírodní, osvěžující léčitelku (Schenck, 2007). 2.3

Význam a funkce spánku

Přestože vědecké výzkumné činnosti snažící se potvrdit jednu z mnoha teorií o funkci spánku stále pokračují, doposud se žádná teorie nepotvrdila jako správná a obecně platná. Význam spánku je proto dedukován na základě pozorovaných projevů jeho nedostatku nebo naopak nadbytku a dále na základě studia spánkové evoluce. Hlavní myšlenkou pak je výrok spánkového odborníka z Chicaga Allana Rechtschaffena, dle jehož názoru je spánek největším evolučním omylem, nemá-li pro člověka mimořádně důležitou vitální funkci (Coren, 1998). Základním předpokladem je, že pozitivní vliv spánku na organismus spočívá v plnění hned několika funkcí, a sice v umožnění fyzické i psychické regenerace, podpory zdravého růstu organismu, udržování základních funkcí imunitního systému a v neposlední řadě umožňuje ukládat informace do paměti a také ustálit emoční prožitky (Práško, 2004). Původní názor, že spánek má sloužit výhradně k fyzickému odpočinku je již překonán, neboť k odbourání pocitu únavy a obnovení fyzické výkonnosti může dojít i beze spánku, tedy v bdělém stavu. Toto odlišuje fyzický odpočinek od mentálního, ke kterému dochází jedině ve spánku a který je hlavním předpokladem pro regeneraci mozku a jeho kognitivní a řídící schopnosti. Stejně

13

tak nemá spánek pro dospělého člověka význam výhradně jako způsob ke konzervaci tělesných sil, protože v rozvinutých státech má většina populace nadbytečný příjem energie v potravě (Nevšímalová, S., Šonka, K. 2007). Energie, kterou spánkem ušetříme je zanedbatelná. Spotřeba energie u jedince, který váží zhruba 90 kg je v průběhu spánku asi 80 kalorií / hodina. Stejný jedinec spálí při klidném sezení asi 95 kalorií / hodina. Z uvedeného vyplývá, že během osmihodinového spánku, na rozdíl od osmihodinového odpočinkového bdění, ušetříme energii srovnatelnou se sklenicí mléka s nízkým obsahem tuku (Idzikowski, 2012). Spánek tedy nejvíce pozitivně působí na mozkový metabolismus, a sice na udržení syntoptické plasticity, endokrinní metabolismus a imunitní systém (Práško, 2004). V rámci vlivu spánku na endokrinní řízení organismu, zahrnující i cirkadiánní rytmy, jsou patrné změny, které se týkají hormonální sekrece např. somatotropního hormonu, jehož sekrece se zvyšuje a v dětství umožňuje růst, v dospělosti především obnovu tkání, prolaktinu, thyreotropinu a dalších. Změny v sekreci se týkají i hormonu adrenalinu, kortikosteroidů, jejichž hladina vlivem spánku klesá. Dále se změny týkají hormonu leptinu, jehož produkce ve spánku stoupá a informuje o stavu energie v organismu Při jejím nedostatku se pak během dne dostavuje pocit hladu. Dochází ke změnám ve vodním a elektrolytovém hospodářství, což se projevuje sníženou tvorbou moči a sníženým vylučováním elektrolytů (Nevšímalová, S., Šonka, K. 2007). Plasticita neuronů je nepostradatelnou součástí procesu, při kterém se tvoří paměť, a to jak dlouhodobá tak krátkodobá. Vliv spánku na pamatování si informací je vysvětlován dějem, při kterém dochází k aktivaci části mozkové kůry, která zpracovává informace získané v bdělém stavu a tyto pak převádí z paměti krátkodobé o malé kapacitě do paměti dlouhodobé. Tento mechanismus pak umožňuje obnovu funkční kapacity využívané například po intenzivních intelektuálních činnostech (Langmeier, 2009). Dále je během spánku doplňována energetická zásoba mozkových buněk, převážně pak buňky gliové čerpají své zásoby z energeticky významného glykogenu.

Současně se mozkové buňky zbavují odpadních látek vlastního

14

metabolismu, zejména volných radikálů, které by mohly znehodnotit některé významné buněčné molekuly, včetně genetických informacích uložených v DNA. Aktivita buněčných genů se mění v závislosti na probouzení či usínání, mnoho z nich je s těmito procesy v souladu, velké množství naopak v rozporu. Mozkové geny jsou řízeny třemi hlavními procesy. Jedná se o produkci energie nezbytné k výkonu práce nervových buněk, dále ochranu buněk před následky stresu a v neposlední řadě se jedná o posílení nervových synapsí, což je nezbytné pro učení a paměť (Kukačka V., Lundáková A., 2011). Spánek a cirkadiánní systém mají silný regulační vliv na imunitní funkce. Vyšetření klasického cyklu bdění-spánek prokázalo, že imunitní parametry, jako je počet nediferencovaných T-buněk a produkce protizánětlivých cytokininů vykazují nejvyšší hodnoty při časném nočním spánku, zatímco počty cirkulujících imunitních buněk s okamžitou efektorovou reakcí, jako jsou cytotoxické NK buňky, stejně jako protizánětlivé cytokininy, dosahují vrcholu své aktivity během bdění. Toto srovnání naznačuje, že spánek usnadňuje extravazaci T–buněk a jejich možné přerozdělování do lymfatických uzlin. Kromě uvedeného studie odhalila selektivně zvyšující vliv spánku na cytokininy podporujících interakci mezi buňkami prezentujícími antigen a T- pomocné buňky, jako je interleukin–12. Experimentální očkování proti hepatitidě A navíc způsobilo silné a trvalé zvýšení počtu antigen-specifických Th buněk a titru protilátek. Oba tyto nálezy ukazují na zvláštní úlohu spánku při tvorbě imunologické paměti (Besedovski, Larne, Born, 2012). Dále bylo zjištěno, že například protizánětlivý interleukin–1beta (IL-1ß) a dále také tumor nekrotizujícíh faktor alfa (TNF–alfa) mají somnogenní efekt, zatímco některé protizánětlivé molekuly mají na spánek naopak inhibiční efekt (Zelinski, Krueger, 2011). Další důležitou úlohou spánku je šetření energetické energie. Základní metabolismus je snížen o 5 – 25 % (Borzová a kol., 2009).

15

2.4

Kvalita spánku

Krom délky samotné je důležitá také kvalita spánku, jejíž ukazatelé bývají vždy subjektivní. Kvalitní spánek se vyznačuje pocitem odpočatosti a dostatku energie. V takovémto ideálním případ je člověk schopen čelit každodenním problémům a tyto úspěšně řešit, následná spokojenost s vydařeným dnem umožňuje snadné usínání. Naopak, po spánku, který je subjektivně hodnocen jako neuspokojivý, je možné sledovat pokles fyzické výkonnosti, soustředěnosti, schopnosti rychlého rozhodování, dále je možno pozorovat únavu a zhoršení koordinace. Ač jsou tito ukazatelé nedostatečného spánku objektivně zhodnotitelní, otázka vlivu na pracovní výkon je stále značně individuální (Kukačka V., Lundáková A., 2011). Odhadovaná optimální délka spánku u dospělého člověka se rovná 7 – 8,5 hodinám. Zkracování nebo naopak prodlužování délky spánku bývá spojováno s vyšší mírou morbidity a mortality (Uhlíková, 2008). Vyšší úmrtnost se především týká osob spících méně, než 6,5 hodiny a spánek kratší, než 5 a méně hodin pak má za následek zvýšení rizika kardiovaskulárních příhod, a to dva až trojnásobně. Úmrtnost se zvyšuje i v případě spánku delšího, než 8,5 hodin. U lidí překračujících hranici 9 hodin spánku pak bývá riziko spojeno s vyšším výskytem infarktu myokardu (Ulrichová, 2009). Příliš dlouhý i naopak příliš krátký spánek mají vliv na zvyšování rizika ischemických chorob srdečních a na pravděpodobnost výskytu diabetu II. typu obdobně, jako denní ospalost a únava. Zkracování délky spánku bylo také identifikováno jako rizikový faktor pro vznik hypertenze (Steptoe, 2006). Spánek je tedy stěžejním modulátorem pro uvolňování hormonů, kardiovaskulární aktivity a regulaci glukózy (Cheng et al., 2012). Aby spánek plnil svůj biologický účel není ani tak podstatná jeho délka, jako spíše jeho hloubka a již výše zmíněná kvalita. Na tuto pak má vliv procentuální zastoupení spánku hlubokého a také celkový počet spánkových cyklů během noci, přičemž jeden cyklus se skládá především z fází REM a NREM (Praško J., EspaČervená K., Závěšická L., 2004).

16

Z fyziologického hlediska a při dodržení určitých podmínek by člověku stačily pouhé 4 hodiny spánku. Mezi nutné podmínky však patří zastoupení 3 a 4 NREM, a to v délce asi 100 minut, dále nejméně polovina normální délky REM spánku, tedy přibližně jedna hodina, spánek nesmí být ničím narušen a REM i NREM fáze musí být správně uspořádané. Další podmínkou pak je vhodné umístnění spánku v denním cyklu, což je pro většinu populace v noci. Tohoto krátkého spánku mohou dosáhnout jen lidé spící efektivně a v souladu s výše uvedenými podmínkami. Z hlediska věku však tato schopnost od dvacátého roku života klesá a zvláště strmě v oblasti spánkové efektivity a podílu 3 a 4 NREM a navyšování počtu přerušení spánku mající svůj počátek kolem 40. roku života. Zhoršení spánku vlivem stárnutí v kombinaci s organickou poruchou spánku činí oba aspekty, a to jak stárnutí samotné, tak poruchy spánku, podstatně patrnějšími (První linie, 2011). 2.5

Spánkové cykly

Během spánku ustávají volní pohyby, dochází k redukci mimovolních pohybů kosterního svalstva, krom svalů dýchacích, dochází k občasné změně polohy těla a po dosažené určitého věku je jedinec schopen si jednoduchými cílenými pohyby během spánku upravit např. přikrývku, aniž by došlo k probuzení. Zjednodušeně řečeno je spánek obdobím motorického klidu (Kukačka V., Lundáková A., 2011). Charles Sherrington a Ivan Pavlov patřili k těm, kdo po dlouhou dobu v historii věřili tomu, že mozková aktivita je v průběhu spánku velmi snížená, nebo se naprosto vytrácí. Tuto domněnku podporovaly subjektivní příznaky spánku, jako například ztráta vědomí, nedostatek paměti na dobu během spánku a vymizení mentální aktivity (Hobson, 2005). Tyto myšlenky se podařilo vyvrátit v 50. letech 20. století, kdy došlo k objevení REM a NREM fáze spánku a také k jejich pravidelnému střídání. Vysokou mozkovou aktivitu pak nejlépe prokázala fáze REM a její vztah ke snům. Tento vztah navíc popřel původní hypotézu, že spánek je stav přerušující mozkovou aktivitu. Díky studiím spánku prováděných převážně v laboratorních podmínkách a pomocí nových zobrazovacích metod (EEG) se podařilo krom jiného prokázat

17

odlišnou míru mozkové aktivity jak ve stavu bdění, tak ve spánku během střídání REM a NREM fází (Hobson, 2005). Jak již bylo zmíněno výše, spánek je dějem aktivním, tudíž je třeba spolupráce různých částí mozku k jeho uskutečnění, dále také má značný vliv celkový stav organismu a vnější prostředí. Bdělost, NREM a REM spánek patří k základním funkčním stavům organismu a bez ohledu na míru mozkové aktivity jsou si projevy fáze NREM a REM z pohledu behaviorálního dosti podobné. (Nevšímalová, Šonka a kol. 2007). Architekturou spánku nazýváme střídání jednotlivých stádií spánku, jehož typický průběh sestává ze 4 – 6 cyklů o celkem čtyř fází NREM a jednou fází REM spánku ve zhruba devadesátiminutých intervalech. Jednotlivé přechody na sebe u zdravého člověka plynule navazují. K diagnostice a hodnocení jednotlivých stádií je používán polysomnograf, zahrnující EEG ,EOG (elektrookulograf) a EMG (elektromyograf) (Vašutová, 2009). Jak již bylo poznamenáno výše, REM i NREM spánek se od stavu bdění značně liší. REM fáze je dokonce některými teoriemi považována za třetí stav existence a nikoli za spánek (Atkinson, 2003). Bdění Bdělost je jedním ze základních funkčních stavů organismu, kdy jsou senzomotorické vztahy s okolním prostředím v normě. Organismus je schopen dráždivosti, dochází k přijímání, zpracování a uchovávání informací, vydávání příkazů orgánům řízeným vůlí a nedochází ke snové aktivitě (Vašutová, 2009). V podstatě se jedná o nerelaxovaný stav čilé bdělosti, kdy je člověk zcela probuzený, duševně i tělesně aktivní. Na tento stav navazuje relaxovaná bdělost, které je možné dosáhnout zavřením očí při pohodlném sezení či v poloze ležmo, vyskytuje se také při provozování jógy, autogenním tréninku, při meditacích a dalších psychických činnostech, které jsou založené na koncentraci. Posledním stádiem relaxované bdělosti je ospalost (Plháková,2013).

18

Přechod z ospalosti do spánku by měl fyziologicky proběhnout rychle a plynule, na ospalost by měl navázat tzv. hypnagogický stav, při kterém dochází k uklidnění, vyhledání vhodné polohy, snížení krevního tlaku i tepové frekvence, zvýšení dechové frekvence s následným prohloubením dýchání a zvýšení spotřeby kyslíku, snižováním svalového napětí a kolísání tělesné teploty. Větší tělesné pohyby spojené s vyhledáváním vhodné polohy postupně ustávají (Borzová, 2009). NREM Tuto fázi spánku lze na základě kritérií EEG rozdělit do celkem 4 stádií, jejichž nástup je postupný a provázený prohlubováním samotného spánku. Při polysomnografickém vyšetření se již čtvrté stádium nerozlišuje a hodnotí se pouze třetí (Vašutová, 2009). Fáze NREM je celkově charakterizována jako období útlumu činností mozkové kůry (Práško 2004). Krom zpomalování mozkového metabolismu na 25 – 30 % oproti bdělému stavu je tato fáze provázena nepřítomností pohybů očí, prohloubením svalové relaxace a postupným snižováním srdeční a dechové frekvence (Atkinson, 2003). NREM spánek má zásadní vliv na paměť, a to především na dlouhodobou. V průběhu usínání je mozek stále aktivní a tato aktivita umožňuje zapamatovat si učivo opakované před spaním účinněji, než během denního učení. Současně na nás mají vliv denní představy, volní asociace, náhlá prozření a kreativní myšlenky (Trojan, 2003). NREM I. Tuto fázi na začátku doprovázejí časté změny poloh, načež dochází k prohlubování dechu a snížení tělesné aktivity. Také může docházet k výrazným svalovým křečím, které provází škubnutí celého těla, což může vést k přechodnému probuzení. Tyto křeče mají pravděpodobně za následek motorické impulzy nižších mozkových center jako projev procesu regulujícího přechod k další fázi. Subjektivně jsou doprovázené pocitem padání (Plháková, 2013). Reakce na zvukové podněty jsou zpomalené a opožděné (Práško, 2004). Tuto fázi můžou také provázet krom pocitů padání i tzv. živé halucinace a návrat do bdění může být velmi rychlý (Nevšímalová, Šonka et al., 2007). 19

NREM II. NREM II je fáze trvající zhruba 20 minut. Tonická svalová aktivita přetrvává, byť je její intenzita mnohem nižší, než v první fázi NREM spánku, tělesná teplota klesá a s ní i tepová frekvence (Plháková, 2013). V této fázi trávíme zhruba 50% celkové doby spánku (Nevšímalová, 2007) a o okolním světě už nemáme žádné povědomí (Nevšímalová, Šonka et al., 2007). Tento spánek je přesto velmi lehký a zcela bezesný (Nevšímalová, 2007). Jsme –li v této fázi probuzeni, ať už zvukem či dotekem, subjektivně budeme mít pocit, že jsme ještě vůbec nespali, což není pravda (Praško, 2004). NREM III. Fáze nejpomalejších mozkových vln. Spánek se stal velmi hlubokým a je velmi obtížné v této fázi spícího jedince probudit a v případě úspěchu bude tento silně zmatený a lehce dezorientovaný, objeví se u něj tzv. spánková kocovina. U některých jedinců se právě v této fázi objevuje náměsíčnost (Nevšímalová, 2007). Kosterní svalstvo je zcela uvolněné, dechová i tepová frekvence zpomalené, poklesl krevní tlak i tělesná teplota. Kvalita tohoto stádia má vliv na subjektivní pocit odpočatosti po probuzení (Praško, 2004). NREM IV. Tato fáze bývá hodnocena jako další část hlubokého spánku z NREM III fáze. Stejně jako fáze předchozí je tato významná pro subjektivní pocit svěžesti po probuzení a dochází během ní k regeneraci sil jak psychických, tak i fyzických protože probíhá obnova tkání a buněk, převážně krevních (Nevšímalová, 2007). I probuzení v této fázi je velmi obtížné a probuzený jedinec se cítí jako opilý (Idzikowski, 2012). Celý cyklus prohlubování NREM spánku trvá přibližně 70 – 90 minut, teprve poté nastává REM fáze. Během spánku projde jedinec obvykle čtyřmi cykly NREM spánku, které se střídají s REM spánkem, trvajícím přibližně deset minut a tvořící zhruba 25% celkové délky spánku. REM fáze se po první desetiminutové postupně prodlužují na úkor NREM spánku, přesto se stávají čím dál víc

20

povrchnější. Spontánní probuzení nastává v průběhu poslední REM fáze, která trvá cca 30 minut (Plháková,2013). REM K první definici REM spánku došlo až v roce 1953, kdy byl popsán jako aktivní forma spánku, jelikož záznam na EEG během REM je obdobný, jako záznam při bdění, což je také důvod, proč se této fázi začalo říkat paradoxní spánek. Práh probuzení je velmi vysoký, tepová frekvence značně nepravidelná společně s nepravidelnou dechovou frekvencí a u mužů dochází v této fázi k erekci (Vašutová, 2009). V současnosti je REM spánek dělen na tonický a fázický. Tonická REM fáze je charakterizována rychlými, koordinovanými a trhavými pohyby očí pod očními víčky, úplným vymizením svalového napětí. V podstatě se jedná o svalovou atonii, s vynecháním srdce, bránice a okohybných svalů. Smyslem této je pravděpodobně znemožnění spícímu jedinci aktivně prožívat své sny a přehrávat je do reality. Fázická REM fáze je kratší a je také doprovázena rychlými pohyby očí, na rozdíl od fáze tonické jsou však tyto popisovány jako krátké, asynchronní záškuby spojené s dechovou i tepovou nepravidelností a proměnlivým krevním tlakem (Plháková , 2013). Sny jsou další charakteristikou pro fázi REM spánku. Jedinci, kteří byli probuzeni v této fázi spánku popisují své sny jako velmi živé, emocionálně výrazné, bizarní a s nelogickým charakterem. Tyto sny bývají dlouhé, časté a také doprovázené zrakovými a pohybovými představami, na rozdíl od snů v NREM fázi ( Plháková, 2013). Je-li člověk v této fázi probuzen a znovu usne, navrací se zpět do REM spánku. Také při této fázi dochází k fixování informací do dlouhodobé paměti (Nevšímalová, 2007), což vysvětluje fakt, proč si sny ihned po probuzení pamatujeme, ale během pár chvil na ně zapomeneme (Idzikowski, 2012) . Vzbudí-li se jedinec po spánku trvajícím dostatečný počet hodin a po dokončení či v průběhu poslední, nejdelší REM fáze, pak se cítí svěží, odpočatý a dostatečně nabitý energií. Stane- li se však, že k probuzení dojde v jiné části cyklu nebo 21

jedinec opětovně usne po probuzení a vzbudí se uprostřed cyklu, pak má toto za následek subjektivně vnímanou nevyspalost, rozladěnost a potřebu znovu usnout (Praško, Espa-Červená, Závěšická, 2004). REM spánek sehrává jednu z důležitých rolí v období zrání dětského mozku (Borzová a kol., 2009). 2.7

Délka spánku během vývoje

Potřeba spánku se během života člověka mění, a to nejen z hlediska jeho množství, ale také času, kdy je spánek vybírán. Krom dalších možných faktorů, mezi které můžeme zařadit jak vnitřní psychickou pohodu, tak vnější podmínky, jako jsou světlo, hluk, teplota, vlhkost atd., má největší vliv na kvalitu a délku spánku věk (Nevšímalová, Šonka at al., 2007). Vzorec spánku se v průběhu života mění v souladu s pravidlem, že se zvyšujícím se věkem klesá délka fyziologického spánku (Idzikowski, 2012). V prenatálním období můžeme u dětí pozorovat tři základní stavy ve stavu bdění a tři v průběhu spánku. Jedná se o behaviorální stavy vyskytující se s určitou pravidelností, které jsou popsány jako aktivní bdění, bdění s vyloučením zaměřené pozornosti, pláč či fňukání a dále spánek klidný, odpovídající NREM fázi spánku, spánek aktivní, tedy REM spánek a spánek přechodový. K přesnější diferenciaci těchto stavů dochází až v posledních třech měsících těhotenství. Donošený novorozenec zpravidla spí 18 hodin denně. Do konce třetího měsíce je důležité vytvoření pravidelného rytmu spánku a bdění, uspokojování potřeb dítěte a odlišení denního a nočního režimu. Novorozencův spánek tvoří z větší části spánek aktivní, až 40% REM spánku a celkem 25 % spánku klidného NREM. Jelikož novorozenec zpravidla usíná několikrát během dne, je tento druh spánku označován jako polyfázický (Uhlíková, 2008). U kojenců se tento poměr obrací. Kojenci zpravidla nevykazují nepřerušovaný spánek a během noci se několikrát s pláčem probudí, což je běžným fyziologickým jevem vedoucí často k mnoha stížnostem ze strany rodičů. Po šestém měsíci života dochází k nárůstu klidného spánku oproti aktivnímu, NREM tvoří 60 % spánku dítěte. Spánek kojenců je označován jako trifázický, zahrnující krátká dopolední a odpolední zdřímnutí (Praško J., Espa-Červená K., Závěšická L., 2004). Délka spánku kojence se pohybuje okolo 18 hodin (Idzikowski, 2012). 22

U dětí předškolního věku dopoledního zdřímnutí pomalu ubývá a děti přechází na spánek bifázický, složený s dlouhého nočního spánku a krátkého odpoledního zdřímnutí, zpravidla po obědě (Praško J., Espa-Červená K., Závěšická L., 2004). Délka spánku se pohybuje okolo dvanácti hodin (Idzikowski, 2012). U školáků se dopolední i odpolední spánek zcela vytrácí, děti spí celo noc a proto hovoříme o spánku monofázickém (Praško J., Espa-Červená K., Závěšická L., 2004). Tento zpravidla trvá zhruba devět hodin (Idzikowski, 2012). V zátěžovém období, kterým je následné dospívání a adolescence potřeba spánku stoupá. Tendence odkládat spánek do pozdních nočních hodin s sebou přináší i posun cirkadiálního rytmu a prodloužení spánku. V období adolescence vrcholí NREM spánek ( 15-20 %) a dále již jeho množství klesá spolu s přibývajícím věkem (Uhlíková, 2008). V průběhu dospívání dosahuje spánek délky 8-9 hodin a postupně se ustaluje na délce 7-8 hodin denně, což je průměrná hodnota délky spánku dospělého člověka (Idzikowski, 2012). Zásadním rozdílem mezi spánkem dítěte a dospívajícího je ten, že děti jsou schopné spontánního probuzení, a to před osmou hodinou ranní (Millman, 2005). Během dospívání ( 13-22 let) se objevují změny spánku, a to jak jeho kvality, tak i délky. Nadměrná denní spavost se u této populace stala velmi rozšířeným problémem, který může mít negativní vliv na výkonnost jednotlivců zdraví, a bezpečnost. Různé změny spánkových vzorců se objevují napříč dospíváním a prováděná laboratorní vyšetření prokázala, že ve druhé dekádě života jsou tyto změny fyziologicky konzistentní. Zajímavým nálezem bylo odhalení velkého rozporu, mezi spánkem dospívajících a mladých dospělých o víkendu a během školního týdne. Děti mezi 9 – 10 rokem věku obvykle spí 10 hodin a tato doba se neměnila ani o víkendech. Naopak dospívající si svoji délku spánku během víkendu značně natahují. Tento jev má stále se zvyšující tendenci a délka nočního spánku se stále zkracuje, což má za následek narůstání spánkového dluhu. Přesto u dospívajících je stále potřeba nočního spánku v délce 9 – 10 hodin (Millman, 2005).

23

Po 30. roce života začíná umění dlouhého spánku ustupovat ( Uhlíková,2008) a po 50. až 60. roce se délka spánku zkrátí průměrně až na 5–6 hodin (Idzikowski, 2012). Kromě zkracování délky spánku dochází i ke zhoršování jeho kvality, efektivity a kontinuity. Noční spánek se stává kratším, ale periodická zdřímnutí během dne se u seniorů stávají pravidelnými, přičemž tato nemají vliv na celkovou délku spánku. Podíl NREM spánku klesá, stejně tak amplitudy delta vln (Nevšímalová, Šonka a kol., 2007). Současně s těmito změnami se objevují spánkové poruchy. Spánek se s přibývajícími léty stává kratším a povrchnějším s nepravidelnými přechody mezi jednotlivými spánkovými stádii (Borzová, 2009). 2.8

Vliv spánku na učení a paměť

Neexistuje pouze jeden typ paměti, ale několik paměťových systémů, které ukládají různé druhy informací v různých mozkových oblastí a v různých formátech paměťových stop. Vzpomínky jsou nejčastěji zahrnuty v deklarativní paměti, což jsou ty, které si člověk může běžně vybavit a v paměti procedurální, které se používají běžně, bez vědomého vyvolání a jsou ukládány ve formě dovedností a návyků. Deklarativní vzpomínky se dále dělí do epizodické paměti (týkají se určitých událostí) a do paměti sémantické (vzpomínky na obecné informace). Procedurální paměť je také rozdělena do několika podkategorií, které se týkají dovedností (Stickgold, 2005). Pojem konsolidace paměti zatím nebyl přesně definován, neboť v tomto případě neexistuje pro tento žádný konsensus. Tento termín byl původně chápán jako proces stabilizace paměti, díky němuž se paměť měla stát rezistentní vůči pozdější interferenci. Takovéto vysvětlení pojmu však není správné, protože by znamenalo, že další konsolidační procesy, jako například zlepšení paměti či její reorganizace, by nebyly možné. Paměť není vyjádřením absolutní hodnoty, ale je schopna změn. Tuto změnu ve vysvětlení pojmu umožnil pokrok vědy a možnost zkoumání buněčných či molekulárních procesů probíhajících na synaptické úrovni. Krom uvedeného došlo k objevení dalších důkazů, které následně odhalily závislost konsolidačních procesů na spánku a všechny následně zastřešil pojem konsolidace paměti. Neexistuje však shoda vymezující, které kódovací procesy 24

paměti přesně by měly být pod tento pojem zahrnuty a jak by měly být definovány. Prozatím došlo k potvrzení hypotézy, že spánek je pro upevnění vzpomínek velmi důležitý, i když veškeré konkrétní podrobnosti nejsou jasné (Stickgold, 2005). Proces konsolidace paměťových stop je možno chápat také jako přesun krátkých vjemů získaných pomocí krátkodobé paměti do trvalejších pamětních otisků či do paměti deklarativní. Tento proces byl zkoumán tak, že došlo k porovnání zapamatovaného po třech hodinách spánku se zachovaným delta spánkem (3. a 4. stádium) a po třech hodinách spánku v pozdních nočních hodinách, kdy dochází k nárůstu REM spánku oproti NREM spánku, který se stává povrchním. Výsledky se dále porovnaly se skupinou, jejíž členové naopak tři hodiny nespali, ale jejichž úkoly k zapamatování byly stejné, jako u první skupiny. Výsledkem bylo, že úkoly prostorově náročné (deklarativní paměť) si lépe zapamatovali členové skupiny se zachovanou hloubkou NREM spánku, na rozdíl od skupiny bdících nebo spících v pozdních nočních hodinách. Z uvedeného autoři usoudili, že hluboký NREM spánek podporuje konsolidaci paměti deklarativní, ale na paměť procedurální nemá příliš velký vliv, na rozdíl od spánku REM a druhé spánkové fáze, během které se vytváří tzv. spánková vřetena. Jedná se o shluky rychlých vln, které se staly v posledních letech předmětem intenzivního bádání. Jedna z hypotéz předpokládá, že tato vřetena můžou fungovat jako korelát mechanismu vedoucího k dlouhodobým synaptickým změnám v oblasti neokortexu. Nedávným objevem je významná spojitost výskytu těchto vřeten s výškou IQ, načež tato začal být pokládána za možný ukazatel inteligence. Dále bylo objeveno, že počet a frekvence vřeten se zvyšují vždy po učení něčeho nového. Jedna z teorií spekuluje o vřetenech, jako o způsobu komunikace mezi mozkovou kůrou a hippokampem, který je nezbytný při konsolidačním procesu (Plháková , 2013). V posledních letech dochází k nárůstu počtu literatury, která se zabývá vztahem mezi spánkem, pamětí a učením. Rozsah a hloubka tohoto vztahu zůstávají stále neznámé, a to i přes zapojení molekulární genetiky, neurofyziologie a kognitivních i behaviorálních věd. Problémem je nedostatečné porozumění aspektům, které funkce paměti podléhají spánkovému ovlivnění a které konkrétní

25

procesy jsou základní pro konsolidaci paměti. Analytická šetření zkoumající vztah mezi spánkem, učení a pamětí zvláště upozornila na zásadní vliv tohoto vztahu na vzdělávání studentů a jejich studijný výsledky. Někteří autoři se ve svých výzkumech snažili se spánkem u studentů experimentálně manipulovat, aby bylo možné takto pozorovat neurokognitivní a behaviorální důsledky jeho nedostatku a tento vliv na následné učení a paměťovou kapacitu. Výsledky těchto šetření jednoznačně prokázaly, že studenti na různých úrovních vzdělávacího procesu trpí chronickou spánkovou deprivací nebo zhoršenou kvalitou spánku následovanou denní ospalostí. Dalším prokázaným faktem je úzký vztah mezi spánkovou kvalitou a kvantitou a studijními výsledky. Dále, že ztráta spánku je často spojena se špatným deklarativním a procedurálním učením u studentů a v neposlední řadě došlo k objevu, že v případech, kde byl spánek experimentálně omezován či naopak optimalizován docházelo ke zlepšení nebo ke zhoršení. Tyto výsledky poukazují na výše zmíněnou souvislost se zapojením perfrontální kůry mozkové a její snadné zranitelnosti vlivem nedostatku spánku. Z uvedeného lze dojít k závěru, že pro učení i konsolidaci paměti jsou nezbytné jak fáze REM, tak fáze NREM a že největším nepřítelem je zhoršení spánku celkově, nebo dochází-li k jeho fragmentaci, na což řada autorů jasně poukazuje (Curcio, 2006). 2.9

Spánek adolescentů a mladých dospělých

Dospívající i mladí dospělí bývají během dne často velmi ospalí. Tato nadměrná spavost může mít velký nepříznivý vliv na školní výkony, kognitivní funkce, náladu a byla spojena s dalšími závažnými následky, jako například zvýšený výskyt automobilových haváriích (Millman, 2005). Ve Spojených státech je v současné době identifikován stále větší dopad nedostatečného spánku na veřejné zdraví. Odhaduje se, že až 10% populace trpí chronickou nespavostí a více, jak jedna čtvrtina populace hlásí nedostatek kvalitního spánku, což je faktor mnoha chronických onemocnění a zároveň významný činitel přispívající do výskytu pracovních a dopravních nehod. Nedostatek spánku bývá také spojován s rizikovým chováním negativně ovlivňující zdraví. Výsledky ze studie ukázaly, že u dospělých ve věku 18 až 44

26

let, kteří uvedli spánek kratší, než 6 hodin denně, byla větší pravděpodobnost, že kouřili a vypili více, jak pět sklenic alkoholu denně. Množství a kvalita spánku se v širší studentské populaci během minulých let dramaticky změnila. Od roku 1969 do roku 2001 se průměrná doba spánku hlášená vysokoškoláky snížila ze 7,75 hodin za noc až na 6,65 hodiny. Nespokojenost se spánkem se zvýšila z 24% na 71% v letech 1978 a 2001 a v roce 1992 dvě třetiny (68,3%) vysokoškoláků hlásily problémy se spánkem. V roce 2001 bylo zjištěno, že 73% studujících vysokoškoláků hlásilo nějakou formu poruchy spánku, přičemž z generového hlediska převládaly tyto poruchy u žen (Vail–Smith, Felts, Becker,2009). Jak bylo zmíněno výše, během dospívání se potřeba spánku u teenagerů zvyšuje, a to až na 9,2 hodin, přesto nejsou se svým spánkem spokojeni. Zpravidla jsou jako důvody uváděny brzké začátky vyučování, nicméně byly objeveny velké rozdíly, mezi délkou spánku přes týden a během víkendu, což také poukazuje na souvislost s nadměrnou denní spavostí studentů a prodlužování doby k odchodu do postele. Proběhlá studia prokázala zlepšení studentské spokojenosti se spánkem, změnila- li se doba začátku výuky, čímž studenti získali celých 50 minut navíc, což mělo za následek úbytek pocitů ospalosti během dne (Wolfson, 2007). Přechod ze střední školy na vysokou školu přináší mnoho výzev, včetně opuštění domova,

větší

samostatnost,

nové

sociální

situace,

nutné

dodržování

akademických povinností a snadnější přístup k alkoholu a drogám. Někteří studenti se dokážou vyrovnat s těmito stresory vyrovnat efektivněji, než jiní, a u těch se následně může objevit zvýšené riziko vzniku chronické nespavosti. Nejednotnost definic, které by vysvětlovaly přesně pojem chronická nespavost přispívá k velmi rozdílné prevalenci chronické nespavosti u univerzitních studentů. Studie z Hong Kongu na základě vyhodnocení PSQI dotazníku zjistila, že 68,6% vysokoškolských studentů trpělo nespavostí, přičemž PSQI dotazník ale nebyl primárně určen pro generování takové diagnózy. Jiná studie zkoumala spánkové návyky a vzory (tj. příznaky nespavosti) a zjistila, že 15% studentů

27

nespí kvalitním spánkem a 12–13% respondentů uvedlo, že mají potíže s usínáním, probouzí se během noci nebo se naopak budí příliš brzy ráno, a to nejméně 3× týdně.V další studii uvedlo 9,4% amerických vysokoškoláků problémy s usínáním nebo se zachování celistvosti spánku alespoň na 3 noci týdně po dobu nejméně 6 měsíců (Taylor, Bramoweth., Grieser, Tatum, Roane, 2013). Další studie se snažila prokázat vliv délky spánku na hodnocení vlastního zdraví. Výzkumu se účastnilo 17 465 vysokoškolských studentů z 27 univerzit ve 24 různých zemích ve věku od 17 do 30 let. Délka spánku byla měřena na základě jejich vlastního vyjádření a jako faktory pro vnímání a hodnocení vlastního zdraví byly nastaveny proměnné : věk, pohlaví, socioekonomické pozadí, kouření, konzumace alkoholu, index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita, deprese, nedávné využití zdravotnických služeb a země původu. Z výsledků vyplynulo, že 63% respondentů spí 7 – 8 hodin denně, 16% udávalo délku spánku 8 – 10 hodin a 21 % spí 6 – 7 hodin denně, přičemž u těchto respondentů se interval spolehlivosti pro potvrzení hypotézy o špatném zdravotním stavu rovnal 95%. Po vyloučení respondentů z Japonska, Koreje a Thajska z důvodu krátké doby spánku, která je pro tyto charakteristická, pak výsledek stude prokázal, že neexistuje žádné významné spojení mezi vlastním hodnocením zdravotního stavu a délkou spánku (Steptoe, 2006). U adolescentů bylo také zjištěno, že délka mezi okamžikem ulehnutí ke spánku a skutečným usnutím je o víkendu, kdy bylo prokázané prodloužení doby spánku, zachovaná stejně, jako přes jejich školní týden, ale doba vstávání je mnohem pozdější (Warner et al., 2008). Právě tento trend je dle mnoha teorií označován za důvod narůstání spánkového dluhu získaného během školního týdne. Příčiny tohoto trendu je možné hledat ve vnějších vlivech okolního prostředí, brzkém školním vstávání, dojíždění, vysokých nárocích na studenty, nedostatečný nebo zcela žádný vliv rodičů na spánkovou hygienu dospívajících apod. (Yang et al., 2005). Další vliv na zkracující se délku spánku byl prokázán sezónním změnám a s těmi souvisejícím změnám v množství světla (Figueiró and Rea, 2010). O faktu, že problém délky nočního spánku a denní únavy je u dospívajících a mladých dospělých celosvětově rozšíření svědčí i mnoho studií z různých koutů země.

28

V USA dodržuje doporučený počet hodin spánku pouze 14, 1 % oslovených respondentů. Spánkový dluh u ostatních 89,9 % respondentů činil průměrně hodinu a půl. Více spánku by si přálo 70,6 % zúčastněných adolescentů (Teufel et al., 2007). V Austrálii je délka spánku adolescentů rovna 8,3 hodinám a o pár minut déle spí studenti žijící na Novém Zélandu, průměrně tedy 8,4 hodin (Blunden et al., 2012). Němečtí adolescenti žijící na venkově s rozmezím 12 – 18 let věku hlásí spánek lepší, než spánek ve městě, přesto jeho délka přes školní týden dosahuje 8, 04 hodiny, kdežto o víkendu se protáhne na 9,51 hodin nočního spánku. Mnohem hůře na tom byli jejich kolegové navštěvující druhý ročník vysoké školy, kde se délka spánku dle studie průměrně pohybovala okolo 6, 79 hodin za noc a jen 37,6% respondentů překročilo hranici 7 hodin spánku (Lemma et al., 2012). Narůstání spánkového dluhu vede jednoznačně k výskytu nadměrné denní spavosti, která vyrovnává nedostatečný spánek v noci, což bylo prokázáno mnoha studiemi, včetně negativního dopadu denní spavosti v důsledku únavy na celý den (Warner et al., 2008). Kanadští studenti, kteří se jednoho z výzkumu účastnili, uváděli v souvislosti s nadměrnou denní spavostí zhoršení svých studijních výsledků, pozdní příchody do výuky a vynechávání dobrovolných aktivit (Gibson et al., 2006). Tendence usínat později a později se i probouzet u dospívajících se nejčastěji objevují z důvodů povinností, jako především docházky do školy, zájmů a svou roli hrají i sociální vlivy, například potřeba hledání a nalézání vedlejších pracovních poměrů či brigád z důvodu zvládnutí finanční situace studenta. Největším problémem se proto stává spánková deprivace (Anderson, 2009). Průměrná délka spánku se během týdne pohybuje okolo 7 – 8 hodin, kdežto o víkendu, jak již bylo psáno výše, studenti naspí doporučených 9,2 – 9,5 hodin (Liu, 2008). Zvyk pozdějšího usínání i probouzení je spojen se zpožďováním spánkového cyklu u mladých lidí, přičemž řada amerických studií spojuje rozvoj tohoto fenoménu s velmi silným vlivem vysokoškolského životního stylu. Uvedené

29

zpoždění cyklu se v průměru pohybuje okolo 90 minut rozdílu, mezi délkou spánku přes týden a o víkendech (Curcio, 2006). Zkušenosti, které studenti získávají na vysokých školách coby strukturovaných prostředích mají nedocenitelnou hodnotu a zpravidla zahrnují získávání znalostí, dovedností a jistý stupeň nezávislosti, které mohou s postupem času dobře využít a tak se stát hodnotnými členy společnosti a tuto pomoci dále rozvíjet. Potenciální překážkou k dosažení maximálního úspěchu ve škole je vysoká prevalence denní spavosti, spánková deprivace a nepravidelnost spánku. Denní ospalost přitom vykazuje až 50 % vysokoškoláků a je definována jako snížená schopnost až neschopnost zachovat bdělost během dne, což vede k usínání a k pocitu únavy. Ospalost je často závislá na okolí a je ovlivňována aspekty vzdělávacího prostředí studentů. Například přednášky, které nevyžadují aktivní účast a probíhají v tmavých, vyhřátých přednáškových sálech mohou být jedním ze stěžejních faktorů okolí s vlivem na udržení studentovi bdělosti či pozornosti. Sami studenti přitom často řadí problémy se spánkem a únavou na druhé místo v seznamu stresových faktorů, které mají negativní dopad na jejich akademické výkony (Hershner, Chervin, 2014). Vysokoškoláci jsou považování za jednu ze skupin nejvíce technologicky orientovaných a nejvíce ohrožených nedostatkem kvalitního spánku. Často se jedná o mladé dospělé, kteří zkoumají a rozšiřují hranice nezávislosti, stanovují si vlastní pravidla svého životního stylu, zejména pokud jde o plánování spánku. Často se krom studia zapojují také do sportovních činností, akademických klubů, společenských aktivit a tak dále, což znamená většinou práci navíc k jejich primární odpovědnosti, tedy zachování dobrého akademického postavení. Jsou tedy neustále konfrontováni s nesmírným tlakem, aby splňovaly termíny a plnili jiné náročné požadavky při současném zachování společenského života. Proto by nemělo být překvapením, že 68% dotázaných vysokoškolských studentů uvedlo stres jako největší překážku dobrého spánku, přičemž se zpravidla jedná o stres akademický (39 % studentů) nebo emocionální (25%), které mají na spánek studentů největší vliv.Ironií však je, že špatné usínání kvůli stresu znamená spouštění ještě většího stresu.Dlouhé bezesné noci můžou vést až k extrémní

30

únavě následující další den, což většina studentů řeší stimulanty, například kofeinem. Mnoho studentů tak uvízne v bludném kruhu, ve kterém se snaží zbavit se denní únavy pomocí stimulantů a následně využívají dalších prostředků k přivolání spánku (White ,Buboltz, Igou, 2013). Vysokoškolské studium je obdobím intelektuálního růstu a vývoje, je přechodem v dospívání mezi mladými dospělými a dospělými členy společnosti. I když z hlediska zvýšení produktivity a výši potencionálního výdělku je užitečnost studia na vysokých školách přinejmenším sporná, přesto studium zahrnuje vysoké osobní i společenské náklady, a to především čas a peníze. Pro optimální návratnosti takovéto investice potřebují studenti maximalizovat své akademické úsilí a osobní růst. Ospalost pramenící z jakékoli příčiny může tyto cíle ohrozit svým negativním dopadem na učení, paměť, vnímání, výkonnost a celkovou náladu (Hershner, Chervin, 2014). Problémem vysokoškoláků nejčastěji bývá spánek a stres. Celkem z 313 účastníků studie 33 % zvedlo, že jim trvá více, než 30 minut, než usnou a 43% uvedlo, že se během noci probudí více, než jednou. V seznamu TOP 10 problémů, které znamenají překážky dobrým akademickým výkonům jsou problémy se spánkem a stres na prvních třech místech. Špatná kvalita spánku také koreluje s fyzickou agresí, sebevražednými myšlenkami, alkoholem, tabákem a s dalším, zdravím ohrožujícím, chováním (Stasio, Curry, Wagener,Glassman, 2011). 2.9.1 Důsledky nedostatku spánku u vysokoškoláků Zhoršující se kvalita spánku zůstává i přes obecné povědomí stále podceňovanou problematikou. Společností je vyvíjen stále větší tlak na dospělou populaci i na adolescenty a mladé dospělé, životní styl se stává stále hektičtějším, pracovní či studijní nároky se stupňují a také přibývá psychosociálního stresu, což vše nevyhnutelně vede k výraznému ovlivnění spánku, který se za posledních sto let zkrátil v průměru o 1,5 hodiny. Tato redukce vyvolává změny na neurobiologické úrovni, které nejsou v prvních fázích ihned patrné, přesto dochází k jejich postupné kumulaci následnými

závažnými zdravotními důsledky. Omezování

délky a kvality spánku znamená negativní ovlivnění funkcí autonomního systému, neuroendokrinního systému a také reakce na stresové podněty, přičemž původní 31

funkcí stresu je pomoci organismu vyrovnat se se zátěží. Stres působící chronicky má však patologický vliv, zahrnující výskyt především kardiovaskulárních a psychiatrických onemocnění a poruch. Uvedené tedy naznačuje komplexní a oboustranný vztah mezi aktivitou, stresem a nedostatkem spánku. V případě popsané nerovnováhy pak dochází k uzavření začarovaného kruhu, ve kterém stres funguje jako prostředek k udržení stavu bdělosti, která však způsobí nedostatek spánku, což se stává silným stresorem. Vztah příčina–důsledek se poté hledá jen velmi obtížně. Stres navíc kvalitu spánku zhoršuje tím, že přímo ovlivňuje základní řídící mechanismus – cirkadiální rytmus, který jako biologický rytmus umožňující organismu reagovat na přítomnost světla během střídání nocí a dnů uvolňováním příslušných hormonů (Yamatová, 2009). U dospívajících se bohužel velmi často objevují rozvinuté poruchy cirkadiálního rytmu, což bývá následkem špatné spánkové hygieny. Mladí dospívající jsou navzdor zvýšené potřebě spánku navyknutí hromadit spánkové dluhy a jak již bylo zmíněno výše, tyto si pak vybírat během víkendu. Obvyklá účast na celonočních tanečních či hudebních akcích, která je pro tento věk typická, včetně konzumace oblíbených energetických nápojů, alkoholu a různých dalších stimulantů výrazně přispívají k zhoršení již tak narušeného vnitřního času. V návaznosti na toto typické chování se pak objevují poruchy spánku, které se nejčastěji manifestují klasickými symptomy, jako jsou neschopnost usnout v přiměřené době, usínání v pozdních hodinách nebo časných ranních, neschopnost ranního vstávání, zmiňovanou denní únavou a ospalostí, na které navazuje porucha soustředěnosti. V takovýchto případech je léčba zdlouhavý procesem, který především vyžaduje spolupráci a otevřený přístup mladých pacientů. Bez těchto dvou uvedených kritérií se uvedené problémy stávají chronickými se všemi negativními důsledky, včetně ovlivnění mozkových činností.(Uhlíková) Chronická spánková deprivace se však stala v posledních desetiletích trendem uspěchané západní civilizace a v současné populaci je čím dál častěji spojována s nárůstem BMI a tudíž za jednu z možných příčin zvýšeného výskytu obezity (Nevšímalová, Šonka a kol., 2007).

32

Nejčastějšími důsledky zmíněné spánkové deprivace bývají pokles výkonnosti, tedy i schopnosti učení se, změny nálad a jejich stabilit, také třes a objevování mírných mimovolních pohybů, snížení motivace, prodloužená doba vstávání apod. Naštěstí se celkové zhoršování netýká přímo fyzické kondice nebo srdečních funkcí, na rozdíl od mozkových funkcí, které bývají spánkovou deprivací postihnuty nejvýrazněji. Pozorovaná křivka EEG aktivity v bdělém stavu se rozpadá, a to i v rámci behaviorálních projevů bdělosti. Akutní spánkové deprivace vede ke snížení metabolismu v obou frontálních lalocích, které dle testů z oboru neuropsychiatrie reagují na spánkovou deprivaci nejcitlivěji (Nevšímalová, Šonka a kol., 2007). Tento fakt potvrzuje hypotézu o perfrontální zranitelnosti vzniklé spánkovou deprivací, která se projevuje typicky narušením kognitivních funkcí typických pro tuto oblast, jako například schopnost užívat jazyk, kreativitu, myšlenkovou divergenci a také exekutivní funkce a schopnosti (plánovat, rozhodovat, tvořit strategie vycházející z nově získaných informací a posuzování míry rizika). Současné experimenty pracující s akutní spánkovou deprivací vykazují výskyt podrážděnosti, netrpělivosti, dětinského smyslu pro humor, ataky bláznivého smíchu a nerespektování sociálních konvencí, což vše nasvědčuje pro oslabení sociální inhibice, která vzniká jako důsledek příliš dlouhého bdění na perfrontální oblast mozkové kůry. Příliš málo kvalitního spánku má také za následek nepříznivé ovlivnění pracovní paměti, která je definovaná schopnostmi, jako jsou kódování, ukládání, vybavování si informací, což souvisí také s funkcemi perfrontální kůry mozkové (Plháková, 2013). Nedostatek spánku případně jeho snížená kvalita můžou krom výše uvedeného vyvolat v organismu změny vypadající jako stárnutí. K těmto může dojít zejména proto, že kvalitní hluboký spánek podporuje buněčnou regeneraci, kdežto jeho absence má za následek urychlování či zhoršování některých nemocí, například diabetu, hypertenze, poruchy paměti, psychických poruch a také má vliv na vyšší nemocnost. (Borzová a kolektiv, 2009). V neposlední řadě znamená nedostatek kvalitního spánku vyšší citlivost na bolestivé podněty a horší zvládání bolesti obecně, stejně jako sníženou schopnost zvládat stres a stresové situace (Snel, 2000).

33

Další projevy svědčící pro nedostatek spánku zahrnují sníženou mentální výkonnost, snížení zájmu o okolí, nepříjemné pocity, poruchy úsudku a s nimi související četnější výskyt chyb, prodloužení doby potřebné k reakci na podnět, zvýšení dráždivosti, agresi, depresi, poruchy paměti atd. (Coren, 1998). Další výzkumy prokázaly vztah mezi spánkem a produkcí krvinek bílé krevní řady, kdy pokles této byl zaznamenám v případě až dvoudenní spánkové deprivace, což ve svém důsledku může vést ke snížení obranyschopnosti organismu vůči infekcím, například typu chřipky. Hluboký spánek naproti tomu je velmi žádoucí u osob v pooperačním režimu nebo v rekonvalescenci (BBC - Science & Nature - Human Body and Mind, 2005). Výsledky dalších výzkumů potvrzují, že protrahovaná spánková deprivace rovnající se 36 hodinám bdění se projevuje zesílením uvedených příznaků a navíc dochází k výskytu letargie, zlostných reakcí na změny, rostoucímu pocitu napětí a úzkostí, prohloubení depresivní nálady a všechny tyto změny se silně zhoršují právě v době, kdy má jedinec spát (Plháková ,2013). Autoři dalších studií zabývajících se spánkem se shodují, že nedostatek spánku u dospívajících má za následek negativní dopad na psychosociální stránku osobnosti a způsobuje problémové chování, deprese a nárůsty sebevražd (Liu, 2008; Anderson, 2009). Různí jedinci jsou však na nedostatek spánku schopni také různě reagovat. Zatímco u některých se projeví výše popsané symptomy (ospalost, únava, zhoršení nálady, zhoršení kognitivních výkonů, behaviorální útlum doprovázený podrážděností), jiní naopak mohou spánkovou deprivaci snášet dobře a nedojde ke změně v žádné z uvedených oblastí. Všechny negativní důsledky lze odstranit jediným možným způsobem, a to je tzv. ozdravný spánek, lišící se od běžného spánku tím, že jedince je obtížnější vzbudit (Plháková, 2013). Nicméně, nedostatek spánku není jedinou příčinou ospalosti. Další je život na kolejích,

nedostatečná

spánková

hygiena,

všudypřítomné

využívání

komunikačních technologií, užívání nejrůznějších látek a podobně (Hershner, Chervin, 2014).

34

2.10

Faktory ovlivňující spánek vysokoškoláků

Spánek je často definována jako základní prvek fyzického růstu a zvyšování akademického výkonu. Kvalitu spánku ovlivňuje mnoho faktorů, jako například životní styl, faktory životního prostředí, práce, sociální rytmus, ekonomická situace, celkový zdravotní stav a stres (Sahın, Ozdemir, Unsal, Temiz 2013). Studenti vysokých škol jsou velmi náchylní k narušení spánku vzhledem mnoha okolním faktorům, jako například snížení nebo odstranění rodičovské kontroly a tím pádem získání svobody rozhodování, dále zvýšené nároky na studium, ekonomické napětí a s ním spojený zvýšený počet hodin strávených v práci (na brigádách) anebo oddávání se mimoškolním aktivitám ve volném čase. Toto chování se odráží ve změnách více, než jedné roviny spánku, jako například fázové zpoždění ve střídání spánku a bdění, redukce celkové doby spánku a zhoršení kvality denního fungování studentů. Nedostatek spánku, kulturní odlišnosti a sociálně-ekonomické tlaky jsou faktory, které ovlivňují mnoho aspektů společnosti a dotýkají se jak pracujících dospělých, tak studentů. Na základě těchto byla v Libanonu provedena první národní studie, jejíž cílem bylo posoudit kvalitu spánku a faktory, které ovlivňují spánek a celkový zdravotní stav v kulturně specifickém kontextu, který nabízí právě Libanon se svojí neobyčejně širokou kulturní a demografickou rozmanitostí v porovnání s ostatními státy Středního východu. Krom uvedeného také prošel mnohými kulturními změnami, včetně stravovacích návyků, širokého využívání elektronických zařízení, dále změnami sociálně-ekonomickými v poválečném období a v porovnání s ostatními zeměmi je i libanonská společnost neobvykle moderní. Do této studie bylo zahrnuto celkem 540 studentů vysokých škol v Libanonu, a to jak státních, tak soukromých. Výsledky odhalily, že celkově spí studenti 7,95 ± 1,34 hodin denně, přičemž 12,3% respondentů uvedlo, že spí méně, než 6,5 hodiny denně. Prevalence špatné kvality spánku u libanonských vysokoškolských studentů je dle výsledků spojena se sníženou délkou spánku a posuny v načasování mezi všedními dny a víkendy (Kabrita, Hajjar-Muça, Duffy 2014).

35

Proběhlá Tchaj-wanská studie byla navržena tak, aby zkoumala výskyt a rizikové faktory špatné kvality spánku u 4 318 nově příchozích studentů vysokých škol. Cílem bylo určit, zda poruchy v kvalitě spánku u vysokoškolských studentů jsou odrazem změn vyplývajících z moderního života , nebo se jedná o faktory životního stylu vysokoškoláků, nebo jsou-li ve hře jiné faktory, jako například nedostatečná sociální podpora či sklony k neuroticizmu. Procento přijatých studentů, kteří vykazovali špatnou kvalitu spánku byla pozoruhodně vysoká. Krom dalších se například prokázalo, že jedním z faktorů mající vliv na zhoršenou kvalitu spánku je nadměrné pití kávy a čajů, co by stimulantů pro udržení psychomotorické výkonnosti a výrazně korelujících

se spánkem ve

smyslu jeho zhoršení. Dále došlo k odhalení internetu jako dalšího rizikového faktoru. Jeho dlouhodobí on-line uživatelé zvyknutí trávit u monitorů čas do pozdních ranních hodin jsou ohroženi nadměrnou únavu během dne, ospalostí a s tím i souvisejícím zhoršením svého fungování v akademickém prostředí. Podobného výsledku dosáhly i snídaně, které byly často následkem nočního užívání internetu a následného ranního nestíhání zcela vynechávané. Osobnostní rysy se staly dalším rizikovým faktorem a v etiologii poruch spánku mají zvláštní roli. Výsledky této studie naznačily, že příchozí studenty je nutno informovat o důsledcích nedostatku spánku či jeho zhoršené kvality. Společně se zhoršujícími se životními návyky klesá i síla a množství sociálních podpor. Naproti tomu dochází k nadužívání internetu a zvýšenému výskytu osob se zhoršeným duševním zdraví, včetně výskytu depresí. Výsledky studie byly sepsány před začátkem školního roku a z toho je možné soudit, že s uvedenými rizikovými faktory studenti již přicházejí a tyto si přenášejí do své vysokoškolské kariéry, během které může dojít k vyvinutí dalších (Cheng, 2012). S ohledem na různé výzkumy spánku představují vysokoškoláci zvláštní skupinu, protože v rámci kulturního života je do jejich spánku přinášeno mnoho jedinečných výzev. Tyto zpravidla zahrnují večírky, plesy, stres, práci, uspořádání života typické pro život na kolejích, studium samotné a podobně. Problémy se spánkem tak bývají spojovány s rizikovým chováním v souvislosti s životním stylem, konzumací alkoholu, sexuálními aktivitami a dalšími otázkami životního

36

stylu, jako jsou práce a fyzická aktivita. V obecnějším kontextu byla prokázaná souvislost mezi životní spokojeností a kvalitou spánku. Z výsledků studie z East Carolina University, s počtem 859 zúčastněných vysokoškolských studentů, vyplynulo, že 76,6% respondentů má občasné problémy se spánkem a u 11, 8% došlo ke zhoršení kvality spánku. Jako problémy se spánkem byly nejčastěji udávány ranní únava (u 82 %) a nespavost (28%). Se špatnou kvalitou spánku bylo ve výsledku spojeno zdraví ohrožující rizikové chování,

především

kouření,

užívání

marihuany,

alkoholu,

a

dále

sebevražedné myšlenky a syndrom vyhoření (Vail–Smith, Felts, Becker,2009). Přestože doporučená délka spánku pro dorost je 8 hodin a 30 minut – 9 hodin a 15 minut, spánek vysokoškoláků poklesl ze 7 hodin a 45 minut v roce 1969 na pouhých 7 hodin v roce 2009. Vysoká škola znamená přechod ze střední školy a také mnoho výzev, nové společenské možnosti a minimální dohled rodičů, což může vést k nepravidelnému spánkovému režimu. Nedostatek spánku má na svědomí dopravní nehody, deprese a zhoršující se studijní výsledky. Výsledky studie ukázaly, že ideální délka spánku je dle studentů přibližně o 1 hodinu delší, než jaká je délka jejich spánku ve skutečnosti. Celkem 70% dotázaných studentů uvedlo, že spí méně, než 6 hodin a 43% spí aspoň jednou týdně dokonce i méně, než 5 hodin. Dále 16% účastníků uvedl, že usínalo v autě během řízení a 2% uvedla, že se stali účastníky dopravní nehody motorového vozidla v důsledku vlastní ospalosti, přičemž nejvyšší pravděpodobnost usnutí za volantem byla zjištěná u mužů (21%), kdežto u žen se jednalo o 14%. Léky na spaní předepsané lékařem užívalo celkem 4,81% respondentů a léky bez předpisu celkem 2,02%. Alkohol byl použit jako pomocník k usínání u 11,36 % účastníků, přičemž jej častěji využívali muži (16,1%), než ženy (9,8%). Stimulancia ke zvýšení bdělosti užívalo celkem 60% účastníků a nejčastěji se jednalo o kávu (37%) (Taylor, Bramoweth, 2010).

37

2.10.1 Technologie a spánek vysokoškoláků Vysokoškoláci jsou ve Spojených státech jednou z nejvíce znevýhodněných skupin stran spánku a zároveň skupinou rozvíjenou v technologicky orientované společnosti a jako takový jsou více nakloněni k přijetí a využívání technologií nových. Vědci začínají docházet k závěru, že používání technologií v různých oblastech od komunikace (socializaci) k poznávání světa (informace), je nepřiměřené u mladších dospělých. V současnosti již 62,9 % vysokoškoláků z proběhlé studie dává přednost komunikaci s přáteli prostřednictvím textových zpráv oproti jiným formám komunikace, přičemž právě používání mobilních telefonů se stává překážkou v jejich životě. Sami studenti uvádějí, že využívání mobilů vede k jejich snížené pozornosti v době výuky a jejich spánek byl minimálně jednou za týden rušen příchozími textovými zprávami v pozdních večerních hodinách, konkrétně mezi 22. hodinou a druhou hodinou ranní (Massimini & Peterson, 2009). Díky prohlubování možností technologie se mobilní telefony staly základním vybavením pro vysokoškoláka a umožňují mu přístup k řadě médií kdykoli a v jakémkoli prostředí. Z psaní textových zpráv, přístup na internet, chat a hraní her se staly nestrukturované aktivity, které stále úspěšněji oslovují velké skupiny mladých lidí (White, Buboltz, Igou,2013). Používání mobilního telefonu získává stále větší popularitu a je možné, že jejich majitelé se svými telefony natolik sladili, že je pro ně obtížné mobily na noc vypínat a jít v klidu spát. Jedním z možných vysvětlení pro nedostatek kvalitního spánku je, že si tyto osoby vyvinuli hyper-ostražitý postoj vůči svým mobilním telefonům a to i v pozdních nočních hodinách. Tento jev může být srovnatelný s chováním matky, která je schopná ve spánku ignorovat noční zvuky z ulice nebo tlumenou hudbu, ale okamžitě se probudí při zaslechnutí křiku svého dítěte. Stejně jako mají matky vyvinuté „ucho“ pro své děti, podobně mají studenti vyvinuté „ucho“ pro své telefony. Navíc je možné, že se studenti časem stanou natolik pozorní ke svému telefonu, že nebudou chtít zmeškat nic nového a proto ani nebudou schopni upadnout do hlubokého spánku. Tento předpoklad by bylo do budoucna nutno přezkoumat a zaměřit se na otázku, nakolik budou studenti

38

ochotni obětovat sociální pohodu, dobrý spánek, akademické postavení , zdravotní stav a další aspekt jejich života, jen aby si zajistili, že jim neunikne žádný hovor, žádná nová zpráva nebo novinky na sociálních sítích. Krom uvedeného může případné další zkoumání odhalit vztah mezi typem osobnosti a užíváním mobilního telefonu (White, Buboltz, Igou,2013). Na základě údajů tureckého statistického institutu bylo zjištěno, že počet uživatelů mobilních telefonů vzrostl v roce 2011 o 5,8 % a v porovnání s předchozími roky se počet uživatelů zvedl na více, než 65 milionů. Používání mobilů je v Turecku běžné převážně v mladé populaci. Nové generace telefonů navíc umožňují neustálé připojení k internetové síti prakticky kdykoli a odkudkoli. Mobily se takto staly nedílnou a důležitou součástí každodenního života svých uživatelů. Jejich pravidelné užívání má za následek vznik nomofobie, což je strach ze ztráty mobilního signálu. Studie provedené ve Velké Británii v roce 2008 uvedla, že 66% teenagerů trápí myšlenka, že ztratí svůj mobilní telefon. Tento jev byl následně vysvětlen tak, že vše, co poskytuje jakékoli vzrušení způsobuje závislost. Z této perspektivy tedy může být příčinou závislosti fakt, že používání mobilů se stává vzrušující záležitostí. V závislosti na přístupu uživatele k telefonu mu může jeho používání poskytovat uspokojení nebo pomáhat při napětí nebo nudě, čímž se uživatelův vztah k telefonu prohlubuje. Závislost pak zesiluje fakt, že se mobil stává prostředkem k potěšení nebo odstranění negativního stavu nebo emoce, například již zmíněné nudy, stresu či úzkosti (Sahın, Ozdemir, Unsal, Temiz 2013). Provedená studie se snažila zkoumat úroveň závislosti na mobilních telefonech u vysokoškolských studentů a vyhodnotit vztah mezi úrovní závislosti a kvalitou spánku. Do zkoumané skupiny bylo zahrnuto celkem 296 studentů ve věkovém rozmezí 17 – 28 let, kteří odpovídali krom jiných na otázky o používání mobilního telefonu, například jejich věk v době, kdy dostali první mobil, frekvenci jeho používání v současnosti a důvody k jeho používání a podobně. Dále studenti odpovídali na otázky z PSQI dotazníku. Z výsledků byl zajímavý ten, že zatímco studentky používaly mobil téměř výhradně ke komunikaci, studenti naopak využívali mobily pro různorodější účely, převážně pro sledování

39

filmů, hraní her a podobně. Hladina závislost byla vyšší u studentů druhého ročníku a u studentů, jejichž rodina vykazovala nižší příjem v porovnání s ostatními rodinami. Dále byla hladina závislosti na mobilních telefonech vyšší u studentů, kteří svůj první telefon dostali ve 13 letech a méně byla mnohem vyšší, než u studentů, kteří první mobil dostali v 16 a více letech. Dále bylo zjištěno, že se studenti využívající mobilních telefonů domnívají, že tyto mají pozitivní dopad na jejich každodenní život a považují je za prostředníky k rychlé a snadné komunikaci, usnadňující myšlení a zvláště oceňují pohodlí, které jim poskytují. V průměru se také zjistilo, že mladí lidé posílají minimálně 5 zpráv denně a vyžadují okamžité odpovědi, přičemž délka denního užívání mobilních telefonů byla v průměru stanovena na 5 hodin. Závislost na mobilních telefonech je diagnostikovaná v případě, že jej fyzické osoby používají v délce trvání přibližně dvou hodin denně. Studenti obecně mají díky svým mobilům pocit bezpečí a využívají jej k mnoha účelům, nejčastěji jeho připojení na internet, slovník, textové zprávy, kontakt s rodinou (50,8 %) a s přáteli (31, 9 %). Obecně se dá formulovat, že s rostoucí hladinou závislosti, která je spojována s vysokou mírou úzkosti a nespavosti, se zhoršuje kvalita spánku. Ve studii ze Saúdské Arábie bylo zjištěno, že nadměrné užívání mobilních telefonů způsobuje bolesti hlavy, poruchy spánku, napětí a vertigo (Sahın, Ozdemir, Unsal, Temiz 2013). Výsledky ankety Sleep in America z roku 2011, která zahrnovala dospělé ve věku 19–29 let, ukázaly následující. Počet respondentů, kteří před spaním používali mobil byl 67%, hudbu poslouchalo 43%, počítač využívalo 60% a videohry hrálo 18% respondentů. Zhruba polovina respondentů uvedla, že se dobře vyspí jen ve vzácných případech, naopak se velmi často probouzí neodpočatí. Používání počítače před spaním bývá spojováno s neklidným spánkem, vyšší ospalostí během dne a s problémy během řízení automobilu. Používání mobilních telefonů před usnutím vede k prodloužení spánkové latence, častým probouzením se během noci nebo naopak s příliš brzkým probouzením nad ránem. Hráči videoher před spaním prodlužují spánkovou latenci v průměru o 21,6 minut. Výsledky z funkční magnetické rezonance ukázaly, že hraní videoher zvyšuje kognitivní bdělost, zvláště při násilných scénách či úkolech.

40

Expozice světlu z různých zdrojů, včetně počítače a tabletů, může také mít negativní dopad na spánek tím, že ovlivňuje produkci melatoninu, který je vylučován štítnou žlázou a pomáhá regulovat cirkadiánní rytmy. Obvykle je jeho produkce nízká nebo zcela v průběhu dne chybí a začíná stoupat zhruba dvě hodiny před dobou, kdy by se měl člověk ukládat k spánku. Melatonin je ale světlem z umělých zdrojů potlačen. Množství umělého světla je u různých přístrojů variabilní, například záření z tabletu může začít mít vliv na sekreci melatoninu už po 2 hodinách používání (White, Buboltz, Igou,2013). Vědci zjistili, že studenti používající před spaním nebo ke snadnějšímu usínání televizi, hraní her nebo poslouchání hudby, spali podstatně méně než ti, kteří ne a následující den byly i více unavení. Tyto formy mediální prostředky jsou považovány za nestrukturované činnosti, protože nemají předem dané časy pro zahájení a ukončení. Účast v nestrukturované činnosti, na rozdíl od činnosti s jasně vymezenou časovou hranicí, nakonec nutně vede k přerušení, což bývá obvykle z důvodu spánku. Sledování televize, používání internetu a počítačových her jsou populární nestrukturované činnosti a každá z těchto činností se liší co do úrovně možného vzniku závislosti, individuálního přístupu každého a dostupnosti či přístupnosti (White, Buboltz, Igou,2013). Nové výzkumy identifikují internetové uživatele závislé na chatovacích místnostech, sociálních sítích, interaktivních hrách a dokonce i na nakupování na eBay, zkrátka uživatele, jejichž život je neustále ovládaný internetem. V minulosti se pomocí výzkumů zkoumaly spíše závislosti na alkoholu, drogách a patologickém hráčství, nicméně vzhledem k relativně nově diagnostikovaným závislostem na internetu zatím nemáme dostatek informací o jeho návykové povaze a jeho potenciálu pro případné zneužití (Young, 2004). Mnoho studentů se dotýkají faktory ovlivňující spánek, které jsou výše popsány a které působí stimulačně a zvyšují bdělost, což ve spojení s posuny cirkadiánních rytmů a pozdního ukládání k spánku mají za následek nedostatečný spánek a následnou ospalost, proti které studenti užívají kávu s obsahem kofeinu a energetické nápoje, což vše má za následek další zhoršení kvality i délky spánku (Hershner, Chervin, 2014).

41

2.10.2 Kofein a energetické nápoje Špatný spánek a přijímáno vysokých dávek kofeinu byly prokázány jako rizikové faktory pro řadu nepříznivých důsledků pro zdraví. Spotřeba kofeinu a použití dalších stimulantů jsou běžné mezi vysokoškolskými studenty na celém světě. (Lohsoonthorn et al., 2013). Folklórní příběhy vypráví, že kofein je látka používaná již v dávných dobách pro povzbuzení a udržení bdělosti mnichů při jejich nočních modlitbách. První studie o kofeinu potvrdily tento účinek, včetně zvýšení výkonu a zrychlení reakcí. Významné účinky však nejsou vždy pozorovány, což může být způsobeno omezením jejich velikosti způsobené stropem účinnosti u mladých lidí. Účinky také ovlivňuje citlivost na kofein určená genetickou predispozicí. Nejlépe jsou účinky kofeinu pozorované na studentech po probdělé noci nebo velmi unavených. Kofein má tedy blahodárný účinek na doplnění energie, snížení subjektivního pocitu nadměrného úsilí způsobeného fyzickou aktivitou, podporuje kognitivní schopnosti, zlepšuje koordinaci, zvyšuje přesnost reakcí, pomáhá s krátkodobou pamětí a řešení problémů, zvyšuje koncentraci, podporuje rozhodování a zvyšuje subjektivní pocit bdělosti a dostatku energie (Alford, Hamilton-Morris, Verster, 2012). Kofein jako nejpoužívanější droga na světě je látkou, která má vliv na výkon a duševní stav, který se nejsilněji projevuje v případě nedostatku nebo ztráty spánku. Některé studie uvádějí, že kofein je prospěšný při obnově nízké úrovně bdělosti a při pocitu snížení kognitivních schopností, přesto jeho vliv na náladu a výkon při požití vysoké dávky po delší uplynulé abstinenci může být i negativní. Konzumenti vysokých dávek kofeinu zpravidla trpí na krátkou dobu spánku, častějším výskytem spánkových poruch, delší spánkovou latencí, denní spavostí a špatnou kvalitou spánku ve srovnání s uživateli, kteří konzumují nižší dávky kofeinu. Prodloužení spánkové latence o více, než 30 minut prokázala studie zahrnující celkem 2 230 etiopských studentů, z kterých konzumovalo kofein pravidelně celkem 95%. Celkově trpělo špatnou kvalitou spánku celkem 52,7% studentů (51,8% mužů a 56,9% žen) (Lemma et al., 2012).

42

Kofein však také může zhoršit již existující srdeční vady a mezi jeho další negativní vedlejší účinky patří zrychlení srdečního tepu, zvýšení krevního tlaku, palpitace a neklid. Vyšší množství spotřebovaného kofeinu může navíc vyvolat úzkostné stavy. Účastníkům jedné studie byla podána dávka s obsahem 300 mg kofeinu a u celkem 65% se projevila výrazná úzkost. Dávka nad 400 mg způsobuje vyšší stimulaci autonomního nervového systému, zrychluje dech, zrychluje výměnu kyslíku a oxidu uhličitého a vyvolává negativní somatické projevy, jako například třes. V každém případě se jedná o výsledky ze studií, během kterých se vysoké dávky kofeinu podaly naráz. V běžném životě dochází k rozložení jedné takové dávky do celého dne a tudíž k popsaným příznakům nedochází a vedlejší účinky se také neprojevují, včetně těch, které by dramaticky ovlivnily spánek. Jiná laboratorní data s využitím PSG ukázala, že kofein způsobuje prodloužené spánkové latence, čímž se zkracuje celková délka spánku i jeho celková kvalita. Obecně jsou však spotřebitelé, kteří přijímají kofein ve vyšších dávkách méně citlivý k jeho účinkům na spánek. Zajímavý je ovšem fakt, že kofein přijatý na začátku dne může mít negativní vliv na spánek v noci. Kofeinem indukované poruchy spánku lze diagnostikovat například v případě, že po jeho vysazení se začne projevovat nadměrná denní ospalost (Stasio, Curry, Wagener,Glassman, 2011). Kofein odpovídající počtu 2–4 šálků kávy může prodloužit spánkovou latenci v průměru o 6,3 – 12, 1 minuty, snižuje ospalost a zlepšuje schopnost udržení bdělosti. Účinky kofeinu trvají průměrně 5,5 – 7,5 hodin z čehož vyplývá, že kofein konzumovaný v odpoledních hodinách může zhoršit následné večerní usínání. Kofein, jako antagonista adenosinu a ovlivňující GABA kyseliny neuronů zadního hypotalamu, potlačuje ospalost, zvyšuje bdělost a ostražitost (Hershner, Chervin, 2014), způsobuje uvolňování neurotransmiterů, včetně noradrenalinu a dopaminu, čímž funguje jako mírný stimulant s efektem zlepšení nálady. Blokáda adenosinových A1 receptorů pomocí kofeinu má však za následek útlum únavy a spánku a vliv kofeinu roste napříč hodinami bdělosti (Alford, HamiltonMorris, Verster, 2012).

43

Přijímání tekutin je pro člověka jednou ze zásadních podmínek života. Tekutiny mohou být získávané z různých zdrojů, důležitý je i jejich výběr, načasování a přijaté množství. Tyto volby jsou důležité zejména u mladých lidí. Popkin et al. uvádí, že v USA se denní příjem kalorií v poslední době zvýšil o 150 až 300 kcal a přibližně 50% zvýšení vychází ze spotřeby slazených nápojů. I když se stále ještě jedná o relativně malý podíl na celkovém příjmu tekutin, přesto se neustále zvyšuje absolutní míra využívání energetických nápojů, které obsahují velké dávky kofeinu a dalších látek fungujících jako stimulanty. Stovky různých prodávaných značek energetických nápojů na trhuj různé spektrum obsahu kofeinu, od skromných 50 mg až po alarmujících 505 mg v jedné plechovce či láhvi. Kombinace kofeinu a glukózy může zlepšit rozdíly v kognitivní výkonnosti způsobených únavou a potřebou dalšího fungování. Nicméně některé složky těchto nápojů mohou mít nežádoucí vedlejší účinky a měly by se užívat opatrně. Energetické nápoje jak stimulanty působí na oběhový systém, a to zvýšením srdeční frekvence a krevního tlaku, dále způsobují dehydrataci, mohou zhoršit účinky jiných povzbuzujících prostředků a zabraňují spánku. Z těchto důvodů by tyto nápoje zvláště neměly být užívány sportovci a obecně by se neměly užívat při sportu kvůli zvýšení výkonnosti, a to z důvodu nebezpečné kombinace ztráty tekutin pocením a způsobenou dehydratací nápojem, protože kofein v těchto působí jako diuretikum a proto svého uživatele při sportu ohrožují rozvratem vnitřního prostředí a silnou dehydratací. Tyto nápoje jsou ve velké oblibě především u vysokoškoláků a především jejich kombinace s alkoholem. Smíchání tlumivého a stimulačního účinku má za následek fakt, že konzument sám nepostřehne, kolik množství vypil a nepociťuje na sobě opilost, dokonce takto může zmást i okolí svou pozorností a zachováním motorických funkcí. Koncentrace alkoholu však v krvi zůstává a po vstřebání energetického nápoje dochází k projevení účinku alkoholu v krvi v plné síle, včetně vyvolaného zvracení a respiračních potíží. Dále tato směs opětovně způsobuje dehydrataci a znemožňuje organismu klasiky metabolizovat alkohol, čímž pádem zvyšuje jeho toxicitu (Attila, Çakir, 2011). Do studie bylo zahrnuto celkem 439 vysokoškoláků ve věku od 19 do 39 let. Z těchto udalo celkem 45,1% pravidelný spánek s průměrnou délkou 7,23 hodin.

44

Dále celkem 48,3% uvedlo zkušenost s energetickým nápojem, přičemž nejsilnějším důvodem byla zvědavost na jeho účinky či chuť a dále se důvody týkaly potřeby zvýšení energie. Celkem 60% studentů uvedlo, že tyto nápoje užívalo především v prvním ročníku vysoké školy a celkem 37,2% uvedlo, že energetický nápoj míchá s alkoholem (Attila, Çakir, 2011). Energetické nápoje byly do Evropy přineseny v roce 1980 pro zájem o deklamované účinky, převážně v oblasti zvyšování výkonnosti, v současnosti jsou prodávány ve více než 160 zemích a poptávka se neustále zvyšuje. Jejich prodej je zaměřen cíleně na mladou populaci a celkově tvoří 30–50% jejich konzumentů. Na amerických vysokých školách užívají studenti pravidelně více, než jeden energetický nápoj za měsíc a drtivá většina dotazovaných uvedla, že tyto nápoje konzumují i několikrát týdně. Obvykle rostla spotřeba těchto nápojů ve dnech, kdy se potřebovali udržet co nejdéle bdělí, tedy ve zkouškovém období a také na párty, kdy je míchali s alkoholem. Přiměřená konzumace energetických nápojů bývá spojována s neklidem, nervozitou a úzkostmi. Vysoké dávky způsobují bušení srdce, nespavost, arytmii, křeče a cévní mozkové příhody. Dále bylo s jejich spotřebou spojeno poškození jater, ledvin, srdeční selhání a také úmrtí. Mezi nejběžnější negativní účinky, které na sobě každý konzument může pozorovat patří nepříjemné pocity na hrudi, nepravidelnost srdečního rytmu, zvýšení krevní tlak, nevolnost, zmíněná úzkost, zvracení a v krvi je možno odhalit poruchy elektrolytové rovnováhy. U dětí způsobuje jejich konzumace krom uvedeného také těžké poruchy spánku, zvýšení BMI a výskyt zubního kazu (Alford, Hamilton-Morris, Verster, 2012). Provedená studie zahrnovala celkem 2 854 respondentů s průměrným věkem 20,3 (± 1,3) let. Celkově dle PSQI dotazníku se u 48,1% procent odhalila špatná kvalita spánku, 34,1% studentů uvedlo konzumaci alespoň jednoho alkoholického nápoje za měsíc a také se u nich objevovala horší kvalita spánku s větší pravděpodobností, než u abstinentů. Podobně se také u konzumentů stimulačních nápojů prokázala delší spánková latence a denní dysfunkce. Prevalence užívání stimulantů v závislosti na věku a pohlaví byla statisticky vyšší u mužů (62,9%) ve srovnání s ženami (55,6%) (Lohsoonthorn et al., 2013).

45

Z uvedeného je patrné, že i přes svoji škodlivost jsou energetické nápoje stále populárnější a 34% studentů ve věku 18–24 let tyto konzumuje pravidelně. V roce 2006 utratili Američané více, než 3,2 miliard dolarů za energetické nápoje. Zhruba 67 % jejich uživatelů těchto nápojů si jimi kompenzují energii, která se jim nedostává spánkem. Energetický obsah těchto nápojů je značně variabilní a závisí na jednotlivých výrobcích, obvykle však obsahují kofein, bylinné produkty, někdy i vitamíny, cukr a další doplňky. Primární složkou, která zde odpovídá za kýžený účinek doplnění energie je stále kofein. Z uvedeného logicky vyplývá, že jedinci užívající nejrůznější stimulanty k oddálení či nahrazení spánku obvykle hlásí jeho zhoršenou kvalitu, především z důvodů prodloužení spánkové latence a potlačení REM spánku (Hershner, Chervin, 2014). 2.10.3 Alkohol Alkohol (etylalkohol, etanol) je neionizovaná sloučenina rozpustná v tuku, která je zcela mísitelná s vodou, snadno se vstřebává a distribuuje do celkové tělesné vody. Pro vysokou rozpustnost v tucích navíc alkohol snadno proniká do CNS. Za normálních okolností se oxiduje přibližně 98% požité dávky, většinou alkoholdehydrogenázou (přítomné v žaludku a játrech) na acetaldehyd a malé množství se vyloučí v nezměněné formě ledvinami. Bylo prokázáno, že má vliv na funkci CNS dík mnoha různým mechanismům, včetně účinku na iontové kanály a receptory neurotransmiterů. Krom uvedeného také ovlivňuje chování a pocity. Na CNS má převážně tlumící účinek, nicméně je konzumace alkoholu spojena také s vyšší aktivitou CNS v určitých oblastech mozku, dochází k uvolňování endorfinů vyvolávajících euforický stav, který má za následek posílení touhy po další konzumaci. Užívání alkoholu dále zhoršuje paměť, učení a dochází k dalším kognitivním deficitům (Zeigler et al., 2005). Akutní účinek alkoholu (0,6 g/ kg) na paměť byl testován u 12 zdravých osob (ve věku 21 – 29 let) s využitím opakovaného měření v placebem kontrolované experimentální studii. Uvedená dávka alkoholu významně narušila akvizaci paměti, což vede k výsledku, že poškození paměti může být indukováno alkoholem. Toto zjištění je v souladu s výsledkem z výzkumu provedeného na zvířatech, který uvádí, že alkohol je silným antagonista paměti a má větší

46

negativní vliv na hipokampus u adolescentů ve srovnání s dospělými (Zeigler et al., 2005). Dospívající a vysokoškoláci patří ke skupinám se zvýšeným rizikem zahájení pravidelné konzumace alkoholu nebo rizikem záchvatovitého pití, přičemž o neurotoxických a škodlivých účincích alkoholu na kognitivní funkce mladých lidí existuje značné množství informací. Průměrný věk první zkušenosti s alkoholem se pohybuje okolo 12 let věku. Problematická konzumace alkoholu není benigním stavem, který se s rostoucím věkem vyřeší. Jedinci, jejichž věk se při první konzumaci pohybuje okolo 14 let jsou vystaveni většímu riziku pro vznik nejrůznější poruch. Epidemiologie užívání alkoholu v populaci mladistvých se dotýká prakticky všech komunit v USA. Prevalence užívání alkoholu se zvyšuje s věkem, ve věku 12 let se může jedna až o 2,6% mladistvých a ve věku 21 let jde o 67% mladých dospělých. Mezi vysokoškoláky v denním studiu ve věku 18–22 let bylo objeveno 42% , kteří uvedli nárazové pití a 18% hlásilo pravidelné konzumování alkoholu v uplynulém měsíci. V roce 1990 zemřelo více, než 1400 studentů ve věku 18–24 let v důsledku konzumace alkoholu, která vedla k neúmyslným zraněním, včetně nehod motorových vozidel (Zeigler et al., 2005). Pro pochopení poruch spánku u vysokoškoláků má svůj význam i míra konzumace alkoholu. K nadměrnému pití za poslední měsíc se hlásí téměř polovina studentů. Nedávno provedené studie prokazují významnou souvislost mezi spánkem a konzumací alkoholu u mladých dospělých, kdy se tato týká převážně zhoršení kvality spánku, zkrácení doby trvání spánku a větší variabilita časů k ulehnutí do postele. Studenti s takto narušeným spánkem jsou náchylnější k využívání pití pro vyvolání spánku než ti, jejichž spánek je narušen méně. Nedostatek spánku ve spojení s užíváním alkoholu jsou významnými rizikovými faktory při nehodách motorových vozidel a ve věkové kategorii vysokoškolských studentů jsou nejčastějšími příčinami úmrtí při dopravních nehodách. Nadměrné pití je také spojeno s dalšími důsledky, jako jsou například zhoršení akademického prospěchu, nechráněný pohlavní styk, střety se zákonem a podobně a proto je považováno za problém číslo jedna v oblasti veřejného zdraví vysokoškoláků. Navzdory relativně vysoké míře pití alkoholu mezi studenty jen

47

málokdo z nich vyhledá lékařskou pomoc i přes četná varování a nejrůznější programy na podporu zdraví (DeMartini, Fucito, 2014). Studie se účastnilo celkem 312 studentů, jejichž věk se pohyboval okolo 20 let v průměru a kteří uvedli týdenní spotřebu průměrně 20,93 nápojů za týden. Z této skupiny uvedla téměř polovina respondentů pozdní odchod do postele a celkově narušený, nekvalitní spánek, přičemž uvedená polovina vzorku respondentů uvedla nejvyšší míru spotřeby alkoholu a také důsledky z toho vyplývající, nejčastěji pak další využívání nedovolených látek, únavu, ospalost a zhoršené vnímání vlastního zdraví (DeMartini, Fucito, 2014). Na rozdíl od kofeinu má alkohol negativní účinky na úsudek, kognitivní výkon, způsobuje neschopnost tvorby nových vzpomínek a obecně jsou jeho účinky složitější, než jak je tomu u kofeinu. Oblast CNS ovlivňuje diferencovaně dle přijaté dávky. Spektrum účinku alkoholu je tedy velmi široké, ovlivňuje mnoho neurotransmiterových systémů, včetně hlavních neurotransmiterů – adenosinu, dopaminu GABA, glutamátu a serotoninu. Alkohol negativně ovlivňuje širokou škálu psychomotorických a kognitivních funkcí a úkolů, zpomaluje reakční dobu, zhoršuje paměť a zvyšuje pravděpodobnost výskytu chyb. K citlivosti na alkohol u jednotlivců přispívá různá hladina alkoholu a genetické predispozice (Alford, Hamilton-Morris, Verster, 2012). Motivace pro požívání alkoholu mezi studenty byly stanoveny celkem čtyři. Sociální motivy, kdy se jedná o různé druhy oslav s přáteli nebo zapájení žalů, dále jde o motivy shody, kdy se jedinec snaží zapadnout do kolektivu, motiv stoupání po společenském žebříčku a dále se může jednat o únikové motivy ze stresujících situacích ,kdy při konzumaci alkoholu dochází k uvolnění napětí a odbourání neklidu. Sociální motivy bývají na univerzitách nejčastější a bývají také nejlépe přijímané, zatímco pití z ostatních výše zmíněných motivů bývá problematičtější. Pití pro vylepšení společenského statutu nebo shody o ostatními vede zpravidla k nadměrné spotřebě alkoholu, zanedbávání akademických povinností, agresivitě, snížené odolnosti vůči nemocem a k problémům se zákonem. Řada studentů si své zvyky následně přenáší do života i po skončení studia na univerzitě. Většina studentů preferuje tzv. „večerní pití“, neboť toto

48

vychází z motivu uvolnění stresu a napětí, které se nashromáždilo během dne. Další vliv má ale deprese, spokojenost se životem, temperament, charakter a další objevenou skutečností je vyhledávání pití za účelem vyhnutí se stereotypu. Večerní konzumace alkoholu je spojena s večerní pohodou. Naopak však dochází k tomu, že večerní konzumenti alkoholu mají často problémy se spánkem v důsledku faktu, že večer „ožívají“ přestože by měli spát a alkohol pak využívají jak prostředek ke snadnějšímu usínání a k relaxaci, neboť dochází k útlumu negativních emocí a poklesu napětí (Digdon, Landry,2013). 2.10.4 Alkohol a energetické nápoje Kofein a alkohol jsou často kombinovány buď jako přímá směs alkoholu s energetickým nápojem a tedy kofeinem, nebo se konzumují odděleně, jako například káva po večeři, při níž se pil alkohol, například víno. Vzhledem k tomu, že kofein je stimulant a alkohol působí spíše jako sedativum, vzájemné účinky se mohou navzájem rušit a snižovat svoji účinnost, ať už na objektivní či subjektivní rovině. Nicméně, zatímco některé studie prokázaly vzájemný antagonismus, jiné naopak potvrdily zvyšování negativních účinků alkoholu vlivem působení kofeinu, ale ne všech, konkrétně se jednalo o zhoršené behaviorální účinky. V současné době existuje jen málo studií zkoumající kombinované účinky energetických nápojů a alkoholu v porovnání s alkoholem samotným. Nebyly prokázány významné rozdíly v účincích na fyzický výkon ani na koncentraci alkoholu v dechu, až už po samostatném požití, nebo v kombinaci s energetickým nápojem.V každém případě však bylo prokázáno, že energetický nápoj snižuje subjektivní vnímání vlivu alkoholu na organismus (Alford, Hamilton-Morris, Verster, 2012). Mladí lidé stále častěji preferují míchání alkoholických nápojů s energetickými nápoji ( např. Red Bull a vodka apod.). Existuje však velmi málo informací o tom, jak často jsou tyto nápoje konzumovány u vysokoškolských studentů, případně jaké další důsledky mohou vyplynout z motivace pro konzumaci těchto nápojů. Energetické nápoje typu Red Bull, Monster či Rockstar a další jsou uváděny na trh společně s informací, že svým konzumentů poskytnou zlepšení bdělosti, udržení pozornosti a příval nové energie. Zároveň obsahují nejrůznější 49

sloučeniny, včetně stimulantů rostlinného původu ( např. guarany), jednoduché cukry (např. glukóza, fruktóza), aminokyseliny ( například taurin) a další bylinné extrakty ( např. z ženšenu). Většina vědců se shoduje na tom, že extrémně vysoký obsah kofeinu v těchto nápojích, který je také hlavní účinnou složkou, funguje jako silný stimulant a u spotřebitelů vyvolává chuť na další dávku energetických nápojů. Společnost Food and Drug Administration (Úřad pro kontrolu potravin a léčiv v USA) však nijak neupravuje obsah kofeinu v těchto nápojích a tento může přesahovat obsah kofeinu například v CocaCole až o 150 – 300% (Marczinski, 2011). Výzkumníci pomocí 19 otázek provedli průzkum k posouzení spotřeby energetických nápojů u celkem 496 vysokoškoláků v USA. Autoři uvedlo, že 51% účastníků spotřebuje alespoň jeden energetický nápoj měsíčně.Ostatní respondenti uváděli spotřebu 3 a více nápojů najednou. Kombinace a alkoholem byla nejčastěji uváděna ve spojitosti se studentskými párty (Marczinski, 2011). Podobné

výsledky hlásí

webový průzkum,

kterého

se

účastnilo

697

vysokoškoláků. Zde autoři uvedli, že 24 % respondentů konzumovalo směs energetických a alkoholických nápojů (EAN) v posledním měsíci. Navíc respondenti uvedli následky konzumace této směsi spojené s jízdou s řidičem pod vlivem těchto nápojů, fyzická ublížení a zranění vyžadující lékařskou péči. Další průzkum provedený u 602 studentů zjistil spojení užívání směsí EAN s užíváním marihuany, sexuálními riziky, riziky požáru a nezapnutím bezpečnostních pásů v autech. Motivace ke konzumaci EAN směsí je však zatím vědcům nejasná. Dále není známo, zda konzumenti těchto směsí mají dostatečné informace o jejich přesných účincích, konkrétně o účinku stimulace vyvolaného energetickým nápojem a zároveň útlumu vyvolaného alkoholem nebo zda naopak tohoto spojení využívají k prodloužení pijáckých epizod a možnosti vypít větší množství alkoholu než obyčejně. Výsledky proběhlých studií naznačují další motivy, jako například kromě zvýšení energie a odstranění ospalosti také zvýšení sportovního výkonu, lepší zážitek z párty a zlepšení chuti samotného alkoholu (Marczinski, 2011).

50

Studie se účastnilo celkem 706 studentů s průměrným věkem 21 let. Většina z těchto mělo alespoň 1 zkušenost s energetickým nápojem (81,4%) a pouze 18,6 % vzorku nikdy nevyzkoušelo energetický nápoj. Dále 36,4 % studentů se uvedli jako běžní konzumenti energetických nápojů (tj. alespoň 1 nápoj během dvou týdnů) (Marczinski, 2011). Nadměrné pití alkoholu bylo definováno jako spotřeba pěti nebo více nápojů při jedné příležitosti během jednoho dne nebo více dní v posledních dvou týdnech u mužů. U žen bylo nadměrné pití definováno jako spotřeba 4 nebo více nápojů při jedné příležitosti během jednoho nebo více dní během posledních 2 týdnů. Z výsledků vyplynulo, že 37% respondentů splňovalo kritéria nadměrného pití. Jako běžní konzumenti byli označeni ti studenti, kteří spotřebovali alespoň 1 nápoj v průběhu dvou týdnů a těchto se ve výsledku objevilo celkem 19, 5%. Spotřeba EAN směsi u všech studentů se pohybovala okolo 44% a zpravidla se jednalo o pravidelné konzumenty. Užité EAN v posledních dvou týdnech uvedlo celkem 9,3% respondentů. Účastníci navíc o směsi uváděli různá tvrzení a nejčastěji se jednalo o názory, že se jedná o běžný alkoholický nápoj, umožní rychlejší opití, odstraňuje pocit únavy a také se objevil názor, že by jej neměli pít nezletilí, a to u 78% respondentů (Marczinski, 2011). 2.10.5 Stimulancia a jejich zneužívání Vstup na vysokou školu obvykle znamená pro studenty, zvyklé režimu školy střední, problém s rozvržením vlastního času, s uspořádáním si povinností a s udržením pozornosti. Často se také stává, že takovým to studentům na ubytovnách či na kolejích nabídnou jejich starší spolužáci nabídnou lék s obsahem methylfenidátu (např. Ritalin), aby mu takto pomohli při studu na zkoušku. Studenti takto zjistí, že díky tomuto léku mohou zůstat déle vzhůru a na svoje učení se plně soustředit. Z toho důvodu pak studenti začnou docházet na zdravotní střediska a dožadovat se předepsání tohoto léku s úmyslem jej užívat pro zlepšení jejich akademických výkonů a pro efektivnější učení. Většina studentů totiž před zahájením studia na univerzitě podléhá onomu známému klišé o úžasném vysokoškolském životě a nejlepších letech mládí. Bohužel, realita tato očekávání málokdy naplní. Ve skutečnosti se v současné době u studentů zvyšují míra

51

deprese, příznaky stresu, nespavost, poruchy příjmu potravy a zneužívání návykových látek. V národním průzkumu (13.500 vysokoškoláků) celkem 45% uvedlo tak těžký depresivní stav, že nebyli schopni fungovat, plných 94% uvedlo, že se cítí být zahlcení a 45 % se přiznalo k záchvatovitému opíjení se. Bezdůvodné předepisování léků typu SSRI,antidepresiv, léků pro léčbu ADHD a jiných povzbuzujících prostředků se tímto posouvá na hranici legálnosti, nebo přinejmenším nevhodnosti. Žádá si o ně stále více studentů, včetně jejich rodin, a to i přes fakt, že studenti žádné klinické příznaky, které by předepsání opodstatňovaly, nevykazují. Jejich žadatelé jsou totiž přesvědčeni o jejich bezpečnosti a dívají se na ně jako na „mozkové steroidy“, které pomohou studentům maximalizovat výkon s minimálním rizikem. Dokonce jsou schopni zajít tak daleko, že znají symptomy, na základě kterých lékař dané léky předepíše, a tyto následně fingovat. Počet takto podvodně vydaných receptů prudce vzrostl za posledních deset let. Odhaduje se, že 25 – 50 % amerických vysokoškoláků, kteří navštíví studentské poradny na zdravotních střediscích, užívá antidepresiva. Spotřebitelskou poptávku vhodně využívá marketing, který sice rozšiřuje povědomí o depresích a poruchách pozornosti, ale zároveň nabízí účinná řešení ve formě pilulky, která je jako magický všelék na všechny problémy a zároveň je jakousi psychickou berličkou, což pro mnoho jinak zdravých lidí zní velmi lákavě a pro studenty zvláště. Výzvou pro lékaře je určit, kteří pacienti skutečně potřebují psychotropní léky, především s ohledem na nedávná varování o bezpečnosti těchto léků. Pravdou ovšem zůstává, že období pozdní adolescence je běžné pro nástup prvních epizodických depresí a ADHD je nejčastější dětské psychiatrické onemocnění, které v USA běžně postihuje 4 – 10% dětí a z těchto zhruba polovina musí žít s příznak ADHD až do dospělosti. navíc mnoho studentů s ADHD dokážou svoje příznaky patřičně kompenzovat a tyto se projeví jen v případech, kdy jsou na ně kladeny zvýšené intelektuální a organizační požadavky vysoké školy. Deprese se často vyskytují v pozdní pubertě a zhoršují se přechodem na vysokou školu. Studenti s ADHD taky až 3x častěji zneužívají návykových látek, než jejich vrstevníci, částečně ve snaze zlepšit své problémy s pozorností, a studenti s depresemi si pro změnu sami ordinují alkohol nebo jiné drogy. Přesto stále více a více studentů s příznaky, které nedosahují prahu pro depresi nebo

52

ADHD začalo vyhledávat pomoc psychofarmak. V poslední době se stimulanty začaly používat pro zlepšení koncentrace, pozornosti a bdělost. Mnoho studentů tomu říká „pharming“. Léky si mohou opatřit od přátel nebo přes internet, ale mnozí také získávají recepty přímo od lékařů ( Kadison, 2005). Některé studie odhadují frekvenci takového zneužívání léků ve výši 3 -10% mezi vysokoškolskými studenty v USA, s vyšší frekvencí u mužů než u žen. Nejčastěji studenti používají léky, aby vydrželi dlouho vzhůru a mohli zvláště před zkouškami déle studovat. Někteří uživatelé drtí prášky a šňupou je nebo kouří a v extrémních případech v rámci rekreační zneužívání si rozdrcený prášek aplikují intravenózně pro dosažení silnějšího efektu a tento ještě doplňují alkoholem nebo jinými drogami či léky. Takto se často propracují až k závislosti ( Kadison, 2005). SSRI ,antidepresiva a stimulanty působí na různé neurotransmiterové systémy, a proto mají různé terapeutické a nežádoucí účinky především tím, že blokují presynaptické zpětné vychytávání serotoninu. Mezi jejich léčebné účinky patří zlepšení nálady, udržení sociálního fungování, dodávají pocit energie, snižují ospalost a zvyšují koncentraci, snižují obsedantní myšlení a zvyšují chuť k jídlu. U většiny lidí jsou nežádoucí účinky minimální. Patří mezi ně mírná nevolnost, bolesti hlavy, divné sny, poruchy spánku, snížené libido, a zpožděný orgasmu. Občas se objevují

více závažné nežádoucí účinky, a to zejména v průběhu

prvních několika týdnů léčby. Mohou vyvolat úzkost a neklid a, i když jen zřídka, zvýšit obsedantní myšlení o sebevraždě.Časté nežádoucí účinky zahrnují problémy se spánkem, nervozitu, bolesti břicha, nechutenství a podrážděnost a ve vzácných případech se mohou objevit mnohem závažnější nežádoucí účinky, jako je paranoia a různé psychózy (Kadison, 2005). Základními motivy pro

takovéto zneužívání psychostimulantů na lékařský

předpis jsou nejčastěji touha po zvýšení soustředěnosti (28,6%), udržení pozornosti (8,6%), zlepšení akademického výkonu (41,4%), oddálení spánku kvůli studiu nebo v kombinaci s jinými léky šlo o udržení ideální hmotnosti. Ovšem vyhnutí se spánku zůstává stále hlavním motivem pro zneužívání psychostimulantů. Mezi další důvody pro jejich užití uváděli například také experimentování (7,1%) (Clegg-Kraynok, McBean, Montgomery-Downs, 2011).

53

Dále celkem 14,4% studentů uvedlo, že psychostimulační látky bez lékařského předpisu užívají pravidelně. Lékařské předpisy byly získávány od přátel, kteří recept dodali (59,2%), od známých (39,7%), prodaný platný předpis od kamaráda (17,6%), platný předpis pro člena rodiny (8,8%) a platný předpis získaný od lékaře na základě předstírání příznaků (1,5%) (Clegg-Kraynok, McBean, Montgomery-Downs, 2011). Zneužívání léků na lékařský předpis vzrostlo v USA za posledních deset let převážně mezi vysokoškoláky. Roční prevalence tohoto zneužívání se posunula z 8,3% v roce 1996 na 14,6% v roce 2006, zatímco prevalence marihuany poklesla v průběhu stejného časového období. Zneužívání léků na lékařský předpis je častější u vysokoškoláků, kdežto zneužívání opioidů je častější mezi mladými dospělými, kteří vysokou školu nenavštěvují. Existují dokonce důkazy, že zneužívání léků na předpis z řad stimulantů a opioidů převládá mezi jednotlivými podskupinami studentů a konkrétními typy škol. Výzkumnou past může znamenat také nesoulad mezi skutečnou a vnímanou prevalencí spotřeby alkoholu mezi vysokoškoláky, jakož i jinými látkami, například cigaretami, marihuanou a dalšími nelegálními drogami. Vysokoškolští studenti obecně mají také tendence přeceňovat používání těchto látek či prostředků u svých vrstevníků, jako jsou marihuana, kokain, halucinogeny a těkavé látky, stejně tak mají tendence jejich účinky podceňovat. Přibližně 14,6% z celkového množství 3 639 studentů zneužilo alespoň jednou lék na lékařský předpis v uplynulém roce, zatímco dalších 30,2% se hlásí k užívání marihuany. Na jedné vysoké škole proběhla studie zkoumající roční prevalenci užívání a zneužívání léků na předpis a došla k závěru, že léky na spaní si legálně nechalo předepsat celkem 3,3% studentů, kdežto dalších 2% si je opatřilo nelegálně. Léky proti úzkosti si na lékařský předpis opatřilo celkem 3,4% a nelegálně 2,9% studentů. Stimulanty si legálně opatřilo 2,2% a nelegálně 5,4% studentů a jejich využívání je mnohem vyšší a častější, než u uvedených lékových skupin.Celkové využívání stimulantů na akademické půdě bylo podstatně vyšší (20%), než se původně očekávalo (6%) (McCabe, 2008).

54

2.11 Závěr V teoretické části byly předloženy dohledané poznatky a fakta vztahující se ke spánku, jeho pojetí napříč historií, změnám jeho délky a struktury během vývoje. Dále byly popsány jednotlivé fáze spánku, spánek u adolescentů a vysokoškoláků, včetně rozepsání některých skalních faktorů, které jejich spánek ovlivňují, jako jsou technologie, alkohol, kofein, energetické nápoje a některá stimulancia, na jejichž rostoucí zneužívání bylo poukázáno.

55

3. PRAKTICKÁ ČÁST 3.1

Metodika výzkumného šetření

Pro účely této diplomové práce byla využita metoda kvantitativního výzkumu prostřednictvím dotazníkového šetření. Dotazník se skládal ze dvou částí. V první části se jednalo o standardizovaný PSQI dotazník a vzhledem k tomu, že tento samotný by nevyhovoval plně účelům této práce, došlo k jeho rozšíření a doplnění o další otázky, které patřily do druhé části dotazníku. Celkem se tedy jednalo o 24 otázek, z nichž prvních deset vycházelo z českého překladu PSQI dotazníku a poslední tři se týkaly pohlaví, věku a výběru aktuálně studované fakulty. Otázky pokládané v dotazníku byly uzavřené a polouzavřené, kdy respondenti měli na výběr z více možností, případně mohli doplnit vlastní odpověď. Dotazník byl umístněn na webovou stránku, jejíž odkaz se šířil mezi vysokoškolské studenty prostřednictvím sociální sítě Facebook. Svoje odpovědi odeslalo celkem 230 respondentů, jejichž výběr byl zcela náhodný a ničím neřízený. Jediným kritériem bylo, aby respondent studoval v aktuální době vysokou školu. Šetření probíhalo na konci března 2015, aby nedošlo ke zkreslení způsobené zkouškovým obdobím. Získaná data byla následně zpracována pomocí výpočtů absolutní a relativní četnosti, které byly využity jednak pro splnění dílčích cílů práce a také výzkumných předpokladů. Takto získané výsledky byly pro větší přehlednost převedeny do tabulek a grafů. Aby bylo možné ověřit platnost formulovaných hypotéz bylo zapotřebí využít testu nezávislosti chí-kvadrát ( 2) pro čtyřpolní kontingenční tabulku. Data, která byla do této tabulky zaznamenána a se kterými se tedy dále pracovalo, splňovala kritéria daná formulacemi alternativních hypotéz. V rámci této tabulky došlo k posouzení vzájemné souvislosti daných jevů pomocí výpočtu dle vzorce V případě, že výsledek nepřesáhl kritickou hodnotu uvedenou v tabulce pro chíkvadrát, stanovenou pro jeden stupeň volnosti a hladinu významnosti 0,05, tedy hodnotu 3,841, pak došlo k přijetí nulové hypotézy, protože nedošlo k prokázání významnosti v rozdílných četnostech dvou jevů s různými hodnotami (Svoboda, 2012).

56

3.1.1 Výzkumný nástroj Jak již bylo psáno výše, první polovinu dotazníku tvořil standardizovaný Pittsburgh Sleep Quality Index, nebo- li PSQI dotazník. Tento byl sestaven a publikován v roce 1988 kolektivem autorů (Buysse, Reynolds, Monk et al., 1988), kteří prováděli svůj výzkum v rámci Spánkového lékařského institutu při univerzitě v Pittsburghu. Dotazník je účinným nástrojem pro měření kvality spánku a pomáhá rozlišit kvalitní spánek od nekvalitního pomocí bodového systému uplatněného v sedmi doménách, které se zabývají subjektivně vnímanou kvalitou spánku, usínáním, délkou spánku, efektivitou spánku, poruchami spánku, užíváním léků na spaní a denními dysfunkcemi, a to vše v časovém horizontu posledního měsíce (30 dní). Cílem dotazníku je mimo jiné převést subjektivně vnímanou kvalitu spánku na objektivně definovatelné hodnocení pomocí bodového systému pro konkrétní odpovědi. Obsahuje celkem 10 otázek a k nim další sebehodnotící podotázky. Respondent má zpravidla na výběr čtyři možnosti, které vypovídají nejen o četnosti daného jevu, ale také o jeho případné intenzitě. Poslední otázka včetně podotázek se týká spíše spolunocležníka, pokud jej respondent má, aby tento zhodnotil respondentův spánek a jevy, které se při něm případně vyskytnou. Odpovědi jsou následně bodovány systémem 0 bodů pro žádné problémy, žádný výskyt daného jevu nebo jeho téměř zanedbatelnou intenzitu během posledního měsíce a 3 body znamenají výskyt daného jevu s pravidelností třikrát týdně nebo více, případně velmi vysokou intenzitu daného jevu. Dotazník je v konečném důsledku třeba chápat jako prostředek k orientační klinické diagnostice aktuální kvality spánku. Pro hodnocení spánku v oblasti jednotlivých sedmi domén se po jeho vyplnění všemi respondenty používají výpočetní vzorce a pracuje se s přidělenými body během vyplňování zpřístupněné databáze. Pro účely této práce bude pracováno jen s jeho některými položkami a především s PSQI TOTAL score, které vypovídá o celkové, objektivně měřitelné kvalitě spánku u vysokoškolských studentů ( Buysse et al., 1988). Zbylé otázky, které tento dotazník doplňují, byly formulovány na základě informací získaných z vědeckých poznatků uvedených v teoretické části této práce a jsou zaměřené převážně na prostředky či metody oddalující spánek u vysokoškoláků.

57

3.1.2 Charakteristika zkoumaného souboru Dotazníkového šetření se účastnilo celkem 230 respondentů a z těchto se jednalo o 182 žen (79,13%) a 48 mužů (20,17%). Největší zastoupení respondentů mělo věkové rozmezí 23–25 let, kdy se jednalo o 79 respondentů (34,35%), druhé nejčetnější bylo rozmezí 18–20 let u 73 respondentů (31,74%) a třetí rozmezí 21–22 let se týkalo celkem 69 respondentů (30%). Zbylých 9 respondentů (3,91%) uvedlo svůj věk od 26 let a více. Největší procento respondentů studovalo v době vyplňování dotazníku Přírodovědeckou fakultu (32,17%), jako druhá v pořadí skončila Filozofická fakulta (19,57%) a na třetím místě z hlediska porovnání procentuálního zastoupení respondentů skončila Pedagogická fakulta (18,7%). Dotazník však vyplnili například i studenti z Lékařské fakulty (6,96%), Právnické fakulty (6,52%) a Fakulty zdravotnických věd (8,7%). 3.2

Výsledky

Délka každodenního spánku za poslední měsíc udávaná respondenty se v průměru pohybovala okolo 6–9 hodin. Délka každodenního spánku během měsíce Počet hodin

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

3 hodiny

1

0,43

4 hodiny

7

3,04

5 hodin

11

4,78

6 hodin

50

21,74

7 hodin

71

30,87

8 hodin

60

26,09

9 hodin

21

9,13

10 hodin

8

3,48

11 hodin

1

0,43

Tab.1 Délka každodenního spánku během posledního měsíce

58

Graf 1 Délka každodenního spánku během posledního měsíce Dalším zjištěným údajem je poměrně velký rozptyl v udávaných hodnotách časů k ulehnutí do postele.

Graf 2 Čas ulehnutí do postele V rámci zjištění subjektivní vnímání kvality spánku vysokoškoláků za poslední měsíc bylo využito uvedených odpovědí na otázku z PSQI dotazníku.

59

Q6 – „Jak byste celkově ohodnotili kvalitu svého spánku během posledního měsíce?“

Tab.2 Subjektivní hodnocení spánku za poslední měsíc

Graf 3 Subjektivní hodnocení kvality spánku za poslední měsíc Z uvedeného vyplývá, že celkem 135 (58,7%) respondentů z původních 230 respondentů vnímá kvalitu svého spánku za poslední měsíc jako docela dobrou, čímž dochází k zamítnutí předpokladu, že většina studentů bude vnímat kvalitu svého spánku spíše negativně. K objektivnímu hodnocení kvality spánku vysokoškolských studentů za poslední měsíc bylo využito výsledků z výpočtu PSQI–TOTAL score.

60

Tab. 3 PSQI TOTAL score Uvedené výsledky je třeba hodnotit dle pravidel PSQI dotazníku, kdy výsledek score odpovídající nebo menší, než–li 5, znamená kvalitní spánek a výsledek přesahující score 5 odpovídá spánku nekvalitnímu, přičemž získání nulového score je považováno za důkaz pro spánek nejkvalitnější a naopak score 21 pro nejhorší kvalitu spánku. Z uvedené tabulky je možno konstatovat, že spánek 90 respondentů ( 39,13%) je dle PSQI hodnocen jako kvalitní. Tento údaj však také znamená, že spánek nadpoloviční většiny studentů je z hlediska tohoto dotazníku objektivně hodnocen jak nekvalitní. Jak z dotazníkového šetření bylo víc, než patrné, důvodů, proč oddalovat svůj spánek mají studenti dost, někteří si dokonce nevystačily s důvody uvedenými v dotazníku. Krom důvodů uvedených v tabulce se u některých jednotlivců v kolonkách „Jiné důvody“ objevilo příklad sledování filmů či seriálů, četba, venčení psa, Skype, meditace a věnování se partnerům.

61

Tab. 4 Důvody k oddálení spánku

Graf 5 Důvody k oddálení spánku Na základě těchto údajů je možno konstatovat, že mezi studenty jako hlavní důvod k oddálení spánku vede učení (70,87%), dále je to tvorba prací do školy (64,78 %) a na třetím místě se jedná o společenské aktivity (51,74 %). Původní předpoklad zahrnující do prvních třech nejčastějších důvodů prokrastinaci se v tomto bodě nepotvrdil.

62

Společně s důvody existují i prostředky či metody, které studentům toto oddalování spánku usnadňují. U této otázky v dotazníku mohli studenti volit více odpovědí. U možnosti „Jiné“ se krom nabízených možností objevovaly odpovědi zelený čaj, sladkosti, kofola, čerstvý vzduch, vůle, větrání a sex.

Tab. 5 Nejčastěji užívané prostředky nebo metody k oddálení spánku

63

Graf 6 Nejčastěji užívané prostředky nebo metody k oddálení spánku Na základě uvedených údajů je možno zjistit, že nejčastějším užívaným prostředkem je káva (64,78%) a z dalších uvedených jsou to pak fyzická aktivita (37,39%) a zdřímnutí (32,17%), což svědčí o faktu, že 74 respondentů se spánku nevyhýbá. Žádný prostředek nebo metodu k jeho oddálení nevyužívá pouhých 5,22 % respondentů, z čehož lze usuzovat, že vysokoškolští studenti spánek v naprosté většině oddalují, než přivolávají. Vybrané prostředky k jeho oddálení se však neshodují s původním předpokladem, který sice splňuje bod kávy, ale nikoli energetické nápoje, které se zastavily na četnosti 16,96% a ani černý čaj, který si vybírá 30,43% respondentů. K uvedenému je ještě možno doplnit údaj, že zvolené prostředky či metody k oddálení spánku studenti dle dotazníkového šetření užívají méně, než 1× týdně (41,74% všech respondentů), 5× týdně je užívá 15,22% respondentů a 2× týdně celkem 14,35%. Jednou týdně pak 13,04% respondentů. Spánek zásadně neoddaluje 10% respondentů. Dalším doplňujícím údajem je výsledek otázky číslo 7 z PSQI dotazníku, která zkoumá využití prostředku na psaní během posledního měsíce, a to na lékařský předpis nebo bez něj. Z uvedených odpovědí vyplynulo, že plných 93,91% respondentů nikdy během posledního měsíce neužilo žádný prostředek na spaní.

64

Méně, než jednou týdně pak 3,04% respondentů, 1–2 × týdně pak 1,3% a 3× nebo vícekrát za týden jen 1,47% respondentů. Pro posouzení významnosti vztahu dvou jevů v případě první hypotézy bylo pracováno s odpověďmi na otázku z PSQI dotazníku, konkrétně na otázku: „Jak dlouho (v minutách) vám obvykle každý večer během posledního měsíce trvalo, než jste usnul (a)?“. Z odpovědí respondentů byly vybrány dvě krajní hodnoty, a sice možnost 5 minut, kterou uvedlo 10,43% respondentů a možnost 60 a více minut, kterou uvedlo 4,78% respondentů. Největší procentuální zastoupení pak měla odpověď 15 minut, se kterou souhlasilo celkem19,57% respondentů. Dále bylo pracováno s odpovědí na otázku: „Kolik minut před spaním nejčastěji vypínáte počítač (notebook, tablet)?“, kdy do tabulky byly započítány opět dva krajní údaje, tedy 0–10 minut, který byl zároveň z hlediska počtu respondentů nejčastějším (46,09%) a s údajem 120 minut a více, který potvrdilo 0,87% respondentů. Cílem bylo zjistit, zda časová prodleva mezi vypínáním PC a odchodem do postele ovlivňuje spánkovou latenci u vysokoškolských studentů. Vypnutí PC před spaním

Délka usínání

n= 19

5 minut

60 a více minut

0-10 minut

a) 13

b) 5

120 a více minut

c) 0

d) 1

Tab. 6 Čtyřpolní kontingenční tabulka pro test závislosti časové prodlevy mezi vypnutím PC a spánkem.

2

= 2,29

Z uvedeného výpočtu je patrné, že nedošlo k překročení hranice 3,841, tedy časová prodleva mezi vypnutím PC a uložením se ke spánku tedy žádným významným způsobem neovlivňuje spánkovou latenci u vysokoškolských studentů. V případě druhé hypotézy bylo pracováno s výsledky dvou otázek z PSQI dotazníku. V případě otázky Q4 ve znění: „ Kolik hodin za noc jste minulý měsíc

65

obvykle opravdu spal(a)?“, byly do tabulky vybrány hodnoty 4 hodiny (3,04% respondentů) a 9 hodin (9,13% respondentů). Největší počet respondentů uvedl odpověď 7 hodin (30,87 %) a 8 hodin spánku (26,09 %). Zadání otázky Q6 znělo: „Jak byste celkově ohodnotil (a) kvalitu svého spánku během spoledního měsíce?“ a z odpovědí byly vybrány ty s bodovým ohodnocením 0 – velmi dobrá (18,26% respondentů) a hodnocení za 3 body – velmi špatná (2,17% respondentů). Největší počet respondentů se vyjádřil pro odpověď za 1 bod, tedy ohodnotili kvalitu svého spánku jako docela dobrou (58,7 %). Hodiny spánku

Hodnocení kvality spánku

n= 7

0-velmi dobrá

3- velmi špatná

4 hodiny

a) 0

b) 1

9 hodin

c) 6

d) 0

Tab. 7 Čtyřpolní kontingenční tabulka pro test závislosti délky spánku a jeho hodnocení 2

=7

Na základě tohoto výpočtu, kdy došlo k překročení hranice 3,841 je možné potvrdit, že délka každodenního spánku, kterou studenti uvedli za poslední měsíc, významným způsobem ovlivňuje jejich subjektivní hodnocení kvality spánku za minulý měsíc. Další důležitou informací je fakt, že v případě otázky z PSQI dotazníku „ Jak často jste se během minulého měsíce cítil(a) ospalý(á) při řízení auta, při jídle, ve škole nebo při jiné společenské činnosti?“ uvedlo celých 46,09% respondentů odpověď s hodnocením za dva body, a sice „Jednou nebo 2× za týden.“ Druhý největší počet respondentů, 27,39%, uvedl odpověď za 3 body – 3x nebo vícekrát za týden a dalších 23,91% respondentů uvedlo odpověď za 1 bod – Méně, než jednou týdně. V případě ověření třetí hypotézy bylo pracováno opětovně s výsledky otázky Q4 z PSQI dotazníku a jejími krajními hodnotami a dále s daty získanými na základě otázky: „Pociťujete zpravidla během školního týdne po probuzení odpočatosti

66

a dostatek energie?“, kdy odpověď „ano“ uvedlo celkem 33,91% respondentů a odpověď „ne“ zbylých 66,09 %. Pocit odpočatosti

Hodnocení kvality spánku

n= 28

0-velmi dobrá

3- velmi špatná

Ano

a) 2

b) 5

Ne

c) 4

d) 17

Tab. 8 Čtyřpolní kontingenční tabulka pro test závislosti délky spánku a pocitu odpočatosti 2

= 0,28

V případě ověřování třetí hypotézy výsledek nepřekročil danou hladinu významnosti a tudíž je možno konstatovat, že každodenní délka spánku během minulého měsíce žádným významným způsobem neovlivňuje subjektivní pocit odpočatosti a dostatku energie u vysokoškolských studentů během školního týdne. K prověření čtvrté hypotézy bylo pracováno s výsledky otázek Q5A z PSQI dotazníku („Jak často jste během posledního měsíce měl(a) problémy se spánkem, protože jste nemohl(a) usnout do 30 minut?“) a s výsledky doplňovací otázky č. 16 s více možnostmi odpovědí: „K oddálení spánku a překonání ospalosti nejčastěji využívám těchto prostředků nebo metod…“. V případě otázky Q5A byly vybrány výsledky s nulovým bodovým hodnocením odpovídajícímu tvrzení „Nikdy během posledního měsíce“(18,7% respondentů) a s tříbodovým hodnocením (14,78% respondentů), které odpovídá tvrzení 3x a vícekrát za týden. Výsledky otázky číslo 16 jsou uvedené v grafu a tabulce výše, pro účely kontingenční tabulky byly vybrány odpovědi Káva a Nic. Nejčastější prostředek

Potíže usnout do 30 minut

n= 47

0-nikdy

3- 3× týdně a víc

Káva

a) 20

b) 24

Nic

c) 2

d) 1

Tab.9 Čtyřpolní kontingenční tabulka pro test závislosti užívání nejčastějšího prostředku k oddálení spánku a potížemi usnout do 30 minut

67

2

= 0,51

U čtvrté hypotézy se prokázalo, že káva jako nejčastěji užívaný prostředek k oddálení spánku, nemá patrně žádný významný vliv při potížích s usínáním do 30 minut, neboť nedošlo k překonání hranice významnosti 3,841. K ověření páté hypotézy byly využity opětovně odpovědi z otázky Q5A a dále odpovědi na otázku: „ Pokud máte možnost, dopřáváte si zdřímnutí i během dne?“ V případě této otázky odpovědělo „Ano“ 52,17% respondentů a „Ne“ odpovědělo 47,83% respondentů. Zdřímnutí během dne

Potíže usnout do 30 minut

n= 76

0– nikdy

3–3× týdně a víc

Ano

a) 24

b) 19

Ne

c) 18

d) 15

Tab. 10 Čtyřpolní kontingenční tabulka pro test závislosti mezi zdřímnutím během dne a potížemi usnout do 30 minut 2

= 0,01

Na základě uvedeného výpočtu je patrné, že i v tomto případě je možné přijmout nulovou hypotézu, neboť potíže usnout do 30 minut nemají dle studenty uvedených odpovědí souvislost se zdřímnutím si během dne. K prověření šesté a sedmé hypotézy bylo vycházeno z otázky PSQI dotazníku Q5B: „Jak často jste během posledního měsíce měl (a) problémy se spánkem, protože jste se vzbudil (a) uprostřed noci nebo brzo ráno?“ (30,43% respondentů uvedlo probouzení se 1–2× za týden) a tak, jako v předchozích případech i zde byly využity výsledky z dvou krajních poloh, tedy odpovědi hodnocené 0 body – Nikdy během posledního měsíce a za 3 body – 3× nebo více krát za týden. Tato otázka byla následně zkombinována s otázkami, které zde byly také zmíněny výše, a sice 16 a 14.

68

Prostředek k oddálení spánku

Probouzení se v noci a brzo ráno

n= 62

0-nikdy

3- 3x týdně a víc

Káva

a) 25

b) 31

Nic

c) 4

d) 2

Tab.11 Čtyřpolní kontingenční tabulka pro test závislosti mezi nejčastěji užívaným prostředkem na oddálení spánku a probouzením se v noci nebo časně z rána 2

Vypnutí PC před spaním

= 2, 96

Probouzení se v noci a brzo ráno

n= 41

0–nikdy

3–3× týdně a víc

0–10 minutKáva

a) 19

b) 21

120 minut a více

c) 0

d) 1

Tab. 12 Čtyřpolní kontingenční tabulka pro test závislosti mezi časovou prodlevou vypnutí PC a probouzením se v noci nebo časně z rána 2

= 0,89

Ani v jednom ze dvou výše uvedených výsledků se neprokázala statisticky významná souvislost mezi danými jevy. V obou případech je tedy možné tvrdit, že ani nejčastěji užívaný prostředek k oddálení spánku a ani časová prodleva od vypnutí PC k uložení se ke spánku nemají žádný významný vliv na studenty, kteří udávali časté probouzení se v noci nebo časně z rána.

69

DISKUZE Výsledky výzkumného šetření odhalily několik zajímavých skutečností. V prvé řadě je možno tyto výsledky porovnat se zahraničními studiemi, které se zabývají délkou a kvalitu spánku vysokoškolských studentů. Jak vyplynulo ze zahraničních studií, délka spánku se během let zkracuje, což má mimo jiné za následek i jeho zhoršenou

kvalitu.

Jak

ve

své

práci

uvedl

Vail–Smith

s kolektivem

spolupracovníků, průměrná délka spánku u zahraničních studentů se mezi lety 1969–2001 snížila na 6,65 hodin za noc, přestože se délka spánku u dospívajících má správně pohybovat okolo 9 hodin za noc ( Wolfson, 2007). Dalším faktorem, který během let výrazně změnil, je spokojenost zahraničních studentů se spánkem, která se zvýšila z 24% na 71% v letech 1978 a 2001 a v roce 1992 dvě třetiny (68,3%) vysokoškoláků dokonce hlásily problémy se spánkem (Vail–Smith, Felts, Becker,2009). Výsledky výše předložených studií udávají, že zahraniční studenti se hranici 9 hodin spánku za noc rozhodně nepřibližují během školního týdne. Naopak překročení hranice 5 hodin je poměrně běžnou praxí. Ve studii autorů Taylor a Bramoweth z roku 2010 celkem 70% dotázaných studentů uvedlo, že spí méně, než 6 hodin denně a 43% spí aspoň jednou týdně méně, než 5 hodin. Respondenti z německého výzkumu z roku 2012 na tom byly o něco lépe, v průměru se délka jejich spánku pohybovala okolo 6,79 hodin za noc a délku 7 hodin spánku překročilo 37,6% vysokoškolských studentů (Lemma et al., 2012). Že dochází k potupnému zkracování délky spánku můžou nepřímo potvrdit výsledky výzkumu z roku 2006, kdy celých 63% respondentů uvedlo, že spí 7–8 hodin denně, délka spánku dalších 16% respondentů se pohybovala okolo 8–10 hodin a 6–7 hodin denně naspalo 21 % studentů. Z výsledků studentů zapojených do výzkumu předloženého v této práci vyplynulo, že ideální délka nerušeného spánku je dle dotazníku 7–9 hodin (76,09%). Vzhledem k tomu, že největší procentuální zastoupení spáčů udalo za poslední měsíc délky spánku 6 hodin (21,74% respondentů), 7 hodin (30,87%) a 8 hodin (26,29%) a horní hranici 9 hodin naspalo pouze 9,13% respondentů, pak příliš velký rozdíl mezi ideální a skutečnou délkou spánku není. Z tohoto lze usuzovat, že možná proto je spánek subjektivně studenty hodnocen jako „docela dobrý“ navzdor spíše negativnímu objektivnímu výsledku z PSQI dotazníku. Dle tohoto je objektivně možné

70

hodnotit spánek jako kvalitní, pokud dosažené TOTAL score po propočítání výsledků dle určitých vzorců nepřesahuje výsledek 5. Tuto hranici však překročila nadpoloviční většina respondentů, tedy celých 60,87% studentů. Kvalita spánku českých vysokoškolských studentů je tedy velmi špatná navzdor jejich subjektivní spokojenosti s jeho délkou. Navíc, jak z dalšího šetření vyplynulo, studentům po probuzení během školního týdne chybí pocit odpočatou a dostatku energie. Toto může mít za následek další problém, který toto šetření odhalilo, a sice problém s probouzením se časně ráno nebo několikrát během noci. I tento faktor má zásadní vliv na kvalitu spánku. Zahraniční studie z roku 2013 uvedla, že 15% vysokoškolských studentů nespí kvalitním spánkem a 12–13% respondentů uvedlo, že mají potíže s usínáním, probouzí se během noci nebo se naopak budí příliš brzy ráno, a to nejméně 3× týdně (Taylor, Bramoweth., Grieser, Tatum, Roane, 2013). Výsledky této práce ukázaly, že problémem s časným probouzením se, nebo probouzení se několikrát za noc, má problém 1 – 2 × týdně celých 30,43% respondentů. Dalším možným problémem, který může ovlivňovat výslednou kvalitu spánku je problém s usnutím do 30 minut. Výsledky zahraničních studií ukázaly, že například 9,4% vysokoškoláků z americké studie z roku 2013 má problémy s usínáním nebo se zachování celistvosti spánku alespoň na 3 noci týdně po dobu nejméně 6 měsíců (Taylor, Bramoweth., Grieser, Tatum, Roane, 2013), dalším příkladem může být studie z roku 2011, kdy z celkem 313 účastníků studie 33% uvedlo, že jim trvá více, než 30 minut, než usnou a 43% uvedlo, že se během noci probudí více, než jednou (Stasio, Curry, Wagener,Glassman, 2011). Výzkum Forquera et al. z roku 2008, do kterého bylo zahrnuto 313 studentů vysokých škol, odhalil, že více, než 33% studentů usínalo déle, než 30 minut. V této práci s menším počtem respondentů to bylo celkem 38,26% studentů, které problém s usínáním trápil méně, než 1× týdně a 14,78% studentů trápil 3× týdně a vícekrát. (Forquera et al., 2008). Další studie uvedla výsledky, kde kterých má z celkového počtu 2 854 respondentů s průměrným věkem 20,3 (± 1,3) let dle PSQI dotazníku 48,1 % špatnou kvalitu spánku a celých 38,9% studentů uvedlo, že spí 6 a méně hodin týdne, 26% respondentů usínalo 30 minut a déle. V této práci s nesrovnatelně menším počtem respondentů se, jak již bylo zmíněno výše, jednalo o 60,87% respondentů se špatnou kvalitou

71

spánku dle PSQI a 8,25% respondentů naspalo méně, než 6 hodin denně za minulý měsíc. Z uvedeného je možné konstatovat, že ač je objektivně hodnocená kvalita spánku českých studentů horší, než studentů ze zahraniční studie, přesto spí více hodin, než jejich zahraniční kolegové. Na rozdíl od českých studentů, ale zahraniční studenti více využívají energetických nápojů k oddálení spánku, což uvedlo nad 63% respondentů, z výsledků této práce vyplynulo, že energetický nápoj na oddálení spánku užívá jen 16,96% respondentů. Ze studie dále vyplynulo, že jen 6,1% studentů využívá léky na spaní, v této práce léky využívá s různou četností 6,08% respondentů (Lohsoonthorn et al., 2013). Autoři studie z roku 2010 uvedli, že léky na spaní předepsané lékařem užívalo celkem 4,81 % respondentů a léky bez předpisu celkem 2,02%. Stimulancia ke zvýšení bdělosti užívalo celkem 60% účastníků a nejčastěji se jednalo o kávu (37%) (Taylor, Bramoweth, 2010). Studenti zahrnutí do této práce uvedlo jako nejčastější prostředky k oddálení spánku kávu (64,78%), fyzickou aktivitu (37,39%) a zdřímnutí (32,17%), z čehož můžeme usuzovat, že navzdor mýtům, které o českých studentech kolují je jejich přístup k únavě přece jen zdravější, než je tomu u jejich zahraničních kolegů. Nelegální stimulancia užívá jen 0,43% respondentů, stejně tak legální stimulancia na lékařský předpis. Tyto uvedené prostředky k oddálení spánku jsou dle výsledků užívány méně, než 1 × týdně. Co se spotřeby kofeinu za účelem překonání únavy a oddálení spánku týče, studie autorky Seblewengel a kolektivu z roku 2012 odhalila, že pravidelnou spotřebu nápojů s obsahem kofeinu zaznamenalo 82,3% dotázaných studentů z celkového počtu 2 230 respondentů (Seblewengel et. al., 2012).

72

ZÁVĚR Hlavním cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda studenti využívají prostředků nebo metod k ovlivnění svého spánku. V rámci splnění dílčích cílů byl v teoretické části předložen souhrn dohledaných poznatků o spánku, jeho významu pro zdraví, učení, paměť, jeho změny během vývoje a v neposlední řadě zde byly popsány faktory, které jej ovlivňují v mladé dospělost (technologie, alkohol, energetické nápoje, káva, stimulancia). Z výsledků teoretické části vyplynulo, že z 230 respondentů 10% spánek zásadně neovlivňuje a 5,22% neužívá žádných prostředků či metod k jeho oddálení. Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že dle výsledků standardizovaného PSQI dotazníku trpí studenti zahrnutí do výzkumného šetření objektivně špatnou kvalitou spánku (60,87% respondentů), avšak jeho kvalitu subjektivně hodnotí jako „docela dobrá“ (58,7% respondentů). Dále bylo zjištěno, že délka každodenního spánku se za poslední měsíc (30dní) pohybovala nejčastěji okolo 7 hodin (30,87% respondentů) a studenti se ke spánku ukládali nejčastěji ve 23:00 (20%). Jako nejčastější důvody k oddálení spánku byly udávány učení (70,87%), tvorba prací do školy (64,78%) a společenské aktivity (51,74%). Mezi nejčastěji využívané prostředky k oddálení spánu se pak objevily káva (64,78%), fyzická aktivita (37,39%) a překvapivě zdřímnutí (32,17%). Tyto prostředky či metody jsou následně nejčastěji využívány s četností méně, než 1× týdně (41,74% respondentů). Nejdelší spánková latence udávaná respondenty je 15 minut (19,57%) a 30 minut (18,26%). Od 30 minut výše usínalo celkem 20,16% respondentů. Další fenomén, který byl na základě využití PSQI dotazníku odhalen, je časté probouzení se během týdne, konkrétně pak 1–2× za týden během posledního měsíce, a tuto odpověď uvedlo přesně 30,43% respondentů. Dalším dílčím cílem této práce bylo potvrdit či vyvrátit formulované předpoklady a hypotézy: Na základě informací uvedených v teoretické části bylo předpokládáno, že spánek nebude vysokoškolskými studenty zahrnutými do výzkumného šetření subjektivně hodnocen jako kvalitní. Tento předpoklad se nepotvrdil, neboť více, než polovina

73

respondentů (58,7%) vnímala kvalitu svého spánku za poslední měsíc jako docela dobrou. U nadpoloviční většiny respondentů byla předpokládána objektivně špatná kvalita spánku dle výsledků PSQI dotazníku a tento předpoklad byl potvrzen, neboť špatná kvalita dle vypočítaného PSQI TOTAL score se prokázala u 60,87% respondentů, tedy u nadpoloviční většiny všech dotázaných. Z uvedených výsledků je možno zjistit, že spánek neoddaluje nebo k jeho ovlivnění ničeho nevyužívá dohromady 15,22% respondentů a překvapivým je i fakt, že na otázku o prostředku či metodě k oddálení spánku celých 32,17% respondentů uvedlo odpověď „Zdřímnutí“, z čehož se dá také usuzovat, že se spánku nevyhýbají ve smyslu žádného oddalování, ale ani přivolávání. Léky na spaní během posledního měsíce ( 30 dní) užilo 6,08 % respondentů. Většina respondentů tedy svůj spánek nějakými prostředky či metodami ovlivňuje ve smyslu jeho oddálení, a to z důvodů odlišných, než jsou uvedené v původním předpokladu (společenské aktivity, učení, prokrastinace). Tímto dochází k jeho potvrzení jen z části. Další předpoklad zařadil mezi nejčastěji užívané prostředky k oddálení spánku kávu, energetické nápoje a černý čaj. Výsledky šetření však ukázaly, že nejčastějšími prostředky jsou káva, fyzická aktivita a zmíněné zdřímnutí. Z toho důvodu došlo k potvrzení tohoto předpokladu jen v jednom jeho bodě. H1

Z výsledku testu nezávislosti chí-kvadrát pro čtyřpolní kontingenční tabulku bylo zjištěno, že výsledek daného výpočtu nepřekročil stanovenou hranici významnosti 3,841 (

2

= 2,29) a tudíž je možno přijmout nulovou

hypotézu, tedy že časová prodleva mezi vypnutím PC a uložením se ke spánku

významným

způsobem

neovlivňuje

spánkovou

latenci

u

vysokoškolských studentů zahrnutých do tohoto výzkumu. H2

V tomto případě došlo při výpočtu testu nezávislosti chí-kvadrát pro čtyřpolní kontingenční tabulku k překročení hranice významnosti 3,841 (

2

= 7) a proto je možné přijmout alternativní hypotézu.

74

Studenti, kteří během posledního měsíce spali minimálně 9 hodin, subjektivně hodnotí svůj spánek jako kvalitnější, než studenti, kteří během minulého měsíce spali minimálně 4 hodiny. H3

Při ověřování této hypotézy výpočtem nebyla hranice významnosti překročena (

2

= 0,28) a tudíž dochází k přijetí nulové hypotézy. Počet

hodin, které studenti během posledního měsíce každodenně skutečně naspali nijak významně neovlivnil jejich subjektivní hodnocení vlastního pocitu odpočatosti a dostatku energie během dne. H4

Z výpočtu provedeného za účelem ověření této hypotézy vyplynulo, že výsledek opět nepřekročil stanovenou hranici významnosti (

2

= 0,51) a

proto dochází k přijetí nulové hypotézy. Studenty nejčastěji užívaný prostředek k oddálení spánku (káva) nemá s největší pravděpodobností vliv na udávané problémy s usínáním do 30 minut. H5

Výsledek výpočtu pro ověření vztahu mezi potížemi usnout do 30 minut a zdřímnutím si během dne také nepřekročil hladinu významnosti (

2

= 0,01) a z toho důvodu dochází k přijetí nulové hypotézy. Zdřímnutí

si během dne významným způsobem neovlivňuje večerní problémy s usínáním do 30 minut. H6

Vztah mezi nejčastěji užívaným prostředkem k oddálení spánku ( kávou) a probouzením se časně ráno nebo během noci výpočet testu hranice nezávislosti

chí-kvadrát

pro

čtyřpolní

kontingenční

tabulku

neprokázal, neboť nedošlo k překročení hranice významnosti (

2

také

= 2,96). I

v tomto případě dochází k přijetí nulové hypotézy. Studenty nejčastěji užívaný prostředek k oddálení spánku (káva) nemá žádný významný vliv na časné probouzení se nebo na probouzení se uprostřed noci. H7

K přijetí nulové hypotézy došlo i v případě ověřování vztahu mezi časovou prodlevou vypnutím PC a odchodem do postele a časným probouzením se nebo probouzením se během noci. Výsledek výpočtu nepřekročil stanovenou hranici významnosti ( 75

2

= 0,89).

Časová prodleva mezi

vypnutím PC a uložením se ke spánku tedy nemá žádný významný vliv na probouzení se uprostřed noci nebo časně ráno. Při srovnání spánkové kvality a jeho ovlivňování českých studentů zahrnutých do tohoto výzkumného šetření a zahraničních studentů, pak je možné na základě zjištěných informací konstatovat, že navzdor poměrně malému počtu respondentů (230) došlo ke zjištění, že čeští studenti spí delší dobu, než jejich zahraniční kolegové a přesto, že jsou se svým spánkem subjektivně spokojení, kvalita jejich spánku je přitom hodnocena jako nedostatečná stejně, jako u zahraničních studentů. Ti navíc k oddálení spánku využívají ve větším měřítku nápoje s obsahem kofeinu, převážně energetické nápoje, čímž se dostávají do začarovaného kruhu nespavosti. Léky na spaní nejsou příliš využívány ani u nás, ani v zahraničí, kde naopak dochází ke zneužívání stimulantů na lékařský předpis a na různé způsoby, jak se k tomuto předpisu dostat, ať už legální či nelegální cestou. Z výzkumného šetření pro účely této práce vyplynulo, že legální stimulancia využívá jen 0,43 % respondentů a nelegální také 0,43 % respondentů. Lehce vyšší počet měly doplňky stravy podporující koncentraci a paměť, se kterými má celých 17,39 % respondentů zkušenost a 6,52 % jich využívá k oddalování spánku. Z hlediska využívání technologií bylo zjištěno, že 0–10 minut před spaním studenti vypínají PC (46,09 %) nebo 10–30 minut před spaním (42,17%) a mobilní telefony jsou odkládány také nejčastěji 0–10 minut před spaním (59,57%). Na základě všech uvedených informací je možné oponovat, že závěry, které z výzkumného šetření vyplynuly, nejsou průkazné z důvodu malého počtu respondentů, což je nepopiratelně pravda, nicméně přesto je možné usuzovat na velmi špatnou kvalitu spánku vysokoškolských studentů, která jsou i v naší republice skupinou velmi ohroženou a z hlediska výzkumných šetření opomíjenou. Dostatek kvalitního spánku má nezanedbatelný vliv na jejich akademické výkony, s čímž sami studenti souhlasili (78,26% respondentů) a proto by bylo třeba do budoucna více takovýchto výzkumů, které by důkladně zmapovaly situaci v celé ČR a na základě kterých by bylo následně možné přesněji zjistit důvody a příčiny nekvalitního spánku a tyto se následnou edukací pokusit odstranit nebo vliv těchto minimalizovat natolik, nakolik to bude možné

76

SOUHRN Spánek je pro člověka stejně nezbytnou potřebou, jako je například příjem potravy. Řadí se mezi komponenty, které utváří obraz lidského zdraví nejen fyzického, ale i psychického. Každý z nás spánkem stráví určitou část svého života. Hlavním cílem této práce bylo objasnit, zda studenti vysokých škol, kteří se účastnili výzkumného šetření, užívají prostředky či metody k ovlivnění spánku. Výzkumné šetření probíhalo v měsíci březnu 2015 metodou kvantitativního výzkumu za pomocí dotazníku, který byl rozdělený na dvě poloviny. První polovina obsahovala standardizovaný PSQI dotazník, jehož otázky spadaly do časového období posledního měsíce (30 dní) a druhá obsahovala doplňující otázky. Vyplněný dotazník odeslalo celkem 230 respondentů. Výsledná data byla dále zpracována pomocí statistických metod (absolutní četnost, relativní četnost, test nezávislosti chí-kvadrát pro čtyřpolní kontingenční tabulku) a utříděna do přehledných tabulek a grafů. Z výsledků vyplynulo, že celkem 60,87% respondentů trpí dle PSQI dotazníku nekvalitním spánkem. Dále bylo zjištěno, že hlavním prostředkem k oddálení spánku je káva (64,78% respondentů) a nejčastějším důvodem k oddálení spánku je učení (70,87% respondentů). Zvolené prostředky či metody k oddálení spánku jsou nečastěji užívány s četností méně, než 1x týdně (41,74% respondentů). Spánek zásadně neoddaluje 10% respondentů, dalších 5,22% neužívá k jeho oddálení nic. Naopak léky k přivolání spánku užívá s různou četností 6,08% respondentů. Z výsledků dále vyplynulo, že studenti hodnotí svůj spánek subjektivně jako docela dobrý (58,7%), avšak pocit únavy a nedostatku energie po ránu během školního týdne udává 66,09% respondentů. Dále bylo zjištěno, že největší počet studentů odchází spát ve 23:00 (20%), dále pak ve 22:00 (18,26%) a o půlnoci (16,52%). V neposlední řadě bylo v rámci ověřování hypotéz zjištěno, že spánkovou latenci nezpůsobuje ani předpokládaná káva, ani denní zdřímnutí, stejně tak neexistuje souvislost mezi časovou prodlevou vypnutí PC a odchodem do postele. Nepotvrdil se ani vztah mezi délkou spánku a subjektivním pocitem odpočatosti a dostatku energie.

77

SUMMARY Sleep is for a human as a necessity, such as food intake. It ranks among the components that make up an image of human health, not only physical but also psychological. Each of us sleep, spend some part of their lives. The aim of this work was to present facts about the sleep and to show the results of the survey about the usage of various means and methods used to influence the quality of the sleep of university students, used during one month. The survey was carried out in the month of March 2015 by quantitative research using a questionnaire, which was divided into two halves. The first half included a standardized PSQI questionnaire, the questions fall within the period of the last month (30 days) and the second contained additional questions. The completed questionnaire has sent a total of 230 respondents. The resulting data were further processed by statistical methods (absolute frequency, relative frequency, test of independence chi-square for four-place PivotTable) and organized into tables and graphs. The results of the survey show, that out of 230 respondents, 60,87% experience poor-quality sleep according to the PSQI. The most common mean used to put off the sleep is coffee (64,78% of respondents) and the most common reason to put off sleep is studying (70,87%). The means or methods to put off the sleep are used mostly no more than once per week (41,74%). Only 10% of respondents do not ever put off their sleep and 5,22% avoid using of any means or methods to put off their sleep. The results show that 58,7% of asked student consider their sleep as decent, nevertheless, 66,09% of respondents claim feeling tired in the morning and during school days. The most of the students go to bed at 11p.m. (20%), 18, 26% go to bed at 10p.m. and 16,52 at midnight. The survey proved that the sleep latency is neither caused by coffee, which was supposed, nor by taking a nap, and it is not influenced by the time of switching off the computer before going to bed. The connection between the amount of time a person sleeps and the feeling of being fresh seems to be none.

78

SEZNAM ZDROJŮ: 1) ALFORD, Ch., J. HAMILTON-MORRIS,C. VERSTER. 2012.The effects of energy drink in combination with alcohol on performance and subjective awareness. Psychopharmacology., vol. 222, issue 3, s. 519-532. DOI: 10.1007/s00213-012-2677-1, ISSN 0033-3158 2) ANDERSON, B., A. STORFER-ISSER, H. G. TAYLOR, C. L. ROSEN and S. REDLINE.2009. Associations of Executive Function With Sleepiness and Sleep Duration in Adolescents. PEDIATRICS., vol. 123, issue 4, e701-e707. DOI: 10.1542/peds.2008-1182 3) ATKINSON, R. L. 2003. Psychologie. 2., aktualiz. vyd., V Portálu 1. Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová. Praha: Portál, xxii, 751 s. ISBN 80-717-8640-3 4) ATTILA, S. and B.ANU- ÇAKIR. 2011. Energy-drink consumption in college students and associated factors. Nutrition., vol. 27, issue 3, s. 316-322. DOI: 10.1016/j.nut.2010.02.008 5) BESEDOVSKY, L., T. LANGE,. andJ.BORN.2012. Sleep and immune function. Pflügers Archiv - European Journal of Physiology., vol. 463, issue 1, s. 121-137. DOI: 10.1007/s00424-011-1044-0 6) BLUNDEN, S. 2012. Does Sleep Education Change Sleep Parameters? Comparing Sleep Educa-tion Trials for Middle School Students in Australia and New Zealand. The Open Sleep Journal., vol. 5, issue 1, s. 12-18. DOI: 10.2174/1874620901205010012 7) BORZOVÁ, C. 2009. Nespavost a jiné poruchy spánku: pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada, , 141 s. ISBN 978-80-247-2978-7 8) BUYSSE, J.D., C.F. REYNOLDS, T.H. MONK, S.R. BERMAN a J.D. KUPFER. 1988. The Pittsburg sleep quality index: A New Instrument for Psychiatric Practice and Research. Psychiatric Research., roč. 28, č. 2, s. 193-213 9) CLEGG-KRAYNOK, M. M., A. L. MCBEAN a H. E. MONTGOMERYDOWNS.2011. Sleep quality and characteristics of college students who use prescription psychostimulants nonmedically. Sleep Medicine., vol. 12, issue 6, s. 598-602. DOI: 10.1016/j.sleep.2011.01.012, ISSN 13899457

79

10) CURCIO, G, M FERRARA a L. DEGENNARO. 2006. Sleep loss, learning capacity and academic performance. Sleep Medicine Reviews., vol. 10, issue 5, s. 323-337. DOI: 10.1016/j.smrv.2005.11.001 11) COREN, S. 1998.Zloději spánku. Praha: ROBOT, s.r.o.,ISBN 80-902061-1-5 12) DEEPAK, Ch.1994. Spokojený spánek: Insomnie a jak ji léčit. 1. vyd. Praha: Pragma, ISBN 80-7205-096-6 13) DEMARTINI, K. S. and L. M. FUCITO.2014. Variations in sleep characteristics and sleep-related impairment in at-risk college drinkers: A latent profile analysis. Health Psychology., vol. 33, issue 10, s. 1164-1173. DOI: 10.1037/hea0000115, ISSN 1930-7810 14) DIGDON, N. a K.LANDRY. 2013. University students' motives for drinking alcohol are related to evening preference, poor sleep, and ways of coping with stress. Biological Rhythm Research., vol. 44, issue 1, s. 1-11. DOI: 10.1080/09291016.2011.632235, ISSN 0929-1016 15) FIGUEIRO, M.G.,S. REA,M. 2010. EVENING DAYLIGHT MAY CAUSE ADOLESCENTS

TO

SLEEP

LESS

IN

SPRING

THAN

IN

WINTER. Chronobiology International., vol. 27, issue 6, s. 1242-1258. DOI: 10.3109/07420528.2010.487965 16) FORGE, L.,2005. D.E. PRESTI, BBC, A BBC PRODUCTION, BBC Human body and mind: human body and mind. Choice Reviews Online, vol. 42, issue 12, s. 125-133. DOI: 10.1007/978-94-017-3590-2_14 17) FORQUER, L. M., A. E. CAMDEN, K. M. GABRIAU and C. M. JOHNSON. 2008. Sleep Patterns of College Students at a Public University. Journal of American

College

Health.,

vol.

56,

issue

5,

s.

563-565.

DOI:

10.3200/JACH.56.5.563-565 18) GIBSON, E. S, P.A.C ,POWLES, L.THABANE, S. O'BRIEN, D.MOLNAR, N. TRAJANOVIC, R. OGILVIE, C. SHAPIRO, Mi YAN and L. CHILCOTT. 2006. "Sleepiness" is serious in adolescence: two surveys of 3235 Canadian students. BMC Public Health. vol. 6, issue 1, s. 116-. DOI: 10.1186/1471-24586-116

80

19) HERSHNER, S. and R. CHERVIN.2014. Causes and consequences of sleepiness among college students. Nature and Science of Sleep., roč. 6. DOI: 10.2147/NSS.S62907 20) HOBSON, J. A.2005. Sleep is of the brain, by the brain and for the brain. Nature., vol. 437, issue 7063, s. 1254-1256. DOI: 10.1038/nature04283 21) CHENG, Shu Hui, Chi-Chen SHIH, I. Hui LEE, Yi-Wen HOU, Kao Chin CHEN, Kow-Tong CHEN, Yen Kuang YANG and Yi Ching YANG. 2012. A study on the sleep quality of incoming university students.Psychiatry Research., vol. 197, issue 3, s. 270-274. DOI: 10.1016/j.psychres.2011.08.011 22) IZIDOWSKI, Ch. 2012. Jak na to zdravý spánek: bez problémů usněte vydržte klidně spát osvěžte tělo i ducha. Praha: Slovart, ISBN 978-80-7391-545-2 23) KABRITA, C., T. HAJJAR-MUÇA aj. DUFFY. Predictors of poor sleep quality among Lebanese university students: association between evening typology, lifestyle behaviors, and sleep habits. Nature and Science of Sleep. 2014, roč. 6, č. 8. DOI: 10.2147/NSS.S55538 24) KADISON, R. 2005. Getting an Edge — Use of Stimulants and Antidepressants in College. New England Journal of Medicine., vol. 353, issue 11, s. 1089-1091. DOI: 10.1056/NEJMp058047. ISSN 0028-4793 25) KUKAČKA, V. a A.LUNDÁKOVÁ.2011. Relaxace, regenerace a spánek jako významná součást zdravého životního stylu. Studia kinanthropologica , roč. 12, č. 1, s. 29-35. ISSN 1213-2101 26) LANGMEIER, M., K. ŠONKA, a L. ZÁVĚŠICKÁ.2009. Základy lékařské fyziologie: zvládání nespavosti. 1. vyd. Praha: Grada, 320 s. Rádci pro zdraví. ISBN 978-802-4725-260 27) LAVERY, S. 1997. Léčivá síla spánku. 1. vyd. Praha: Knižní klub, ISBN 80717-6656-9 28) LEMMA, S.,B. GELAYE,Y. BERHANE, A.WORKU and M. WILLIAMS. 2012. Sleep quality and its psychological correlates among university students in Ethiopia: a cross-sectional study. BMC Psychiatry., vol. 12, issue 1, s. 237-. DOI: 10.1186/1471-244X-12-237

81

29) LEMMA, S., S. V. PATEL, Y. A. TAREKEGN, M. G. TADESSE, Y. BERHANE, B.GELAYE and M.A. WILLIAMS.2012. The Epidemiology of Sleep Quality, Sleep Patterns, Consumption of Caffeinated Beverages, and Khat Use among Ethiopian College Students. Sleep Disorders., vol. 2012, č. 19, s. 111. DOI: 10.1155/2012/583510 30) LIU, X., Z. ZHAO, C. JIA a D. J. BUYSSE.2008. Sleep Patterns and Problems Among Chinese Adolescents. PEDIATRICS., vol. 121, issue 6, s. 1165-1173. DOI: 10.1542/peds.2007-1464 31) LOHSOONTHORN, V., H. KHIDIR, G.CASILLAS, S.LERTMAHARIT, M.G. TADESSE, W. C. PENSUKSAN, T.RATTANANUPONG, B. GELAYE a M.A. WILLIAMS.2013. Sleep quality and sleep patterns in relation to consumption of energy drinks, caffeinated beverages, and other stimulants among Thai college students. Sleep and Breathing., vol. 17, issue 3, s. 1017-1028. DOI: 10.1007/s11325-012-0792-1 32) MARCZINSKI, C. A. 2011. Alcohol Mixed with Energy Drinks: Consumption Patterns and Motivations for Use in U.S. College Students. International Journal of Environmental Research and Public Health., vol. 8, issue 12, s. 3232-3245. DOI: 10.3390/ijerph8083232, ISSN 1660-4601 33) MCCABE, S.E. 2008. Misperceptions of non-medical prescription drug use: A web survey of college students. Addictive Behaviors., vol. 33, issue 5, s. 713724. DOI: 10.1016/j.addbeh.2007.12.008, ISSN 03064603 34) MILLMAN, R. P.2005.

Excessive Sleepiness in Adolescents and Young

Adults: Causes, Consequences, and Treatment Strategies. PEDIATRICS., vol. 115, issue 6, s. 1774-1786. DOI: 10.1542/peds.2005-0772. 35) NEVŠÍMALOVÁ, S., K. ŠONKA a L. ZÁVĚŠICKÁ. 2007. Poruchy spánku a bdění: zvládání nespavosti. 2., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Galén, 345 s. Rádci pro zdraví. ISBN 978-80-7262-500-0 36) NEVŠÍMALOVÁ, S., K. ŠONKA. 1997. Poruchy spánku a bdění. Praha: MAXDORF, 256 s. Jesenius. ISBN 80-858-0037-3 37) PLHÁKOVÁ, A.

2013. Spánek a snění:

vědecké poznatky a jejich

psychoterapeutické využití. Vyd. 1. Praha: Portál,258 s. ISBN 978-802-6203-650

82

38) PRAŠKO, J., K. ESPA-ČERVENÁ

a L. ZÁVĚŠICKÁ. 2004. Nespavost:

zvládání nespavosti. 1. vyd. Praha: Portál, 2004, 102 s. Rádci pro zdraví. ISBN 80-717-8919-4 39) PRUSIŃSKI, A.1993. Nespavost a jiné poruchy spánku. Překlad Jan Hugo. Praha: Maxdorf, 81 s. Medica, sv. 3. ISBN 80-858-0001-2 40) První linie: Insomnie v ordinaci praktika. 2011. Praha: Practicus s.r.o., roč. 1, č. 1. ISSN 1804-9028 41) ŘEHŮLKOVÁ H, O. ŘEHŮLKOVÁ.2011. Kvalita spánku u vysokoškolských studentů. Škola a zdraví 21. 2011: 123-129 42) SAHIN, S., K. OZDEMIR, A. UNSAL and N. TEMIZ.2013. Evaluation of mobile phone addiction level and sleep quality in university students. Pakistan Journal of Medical Sciences., vol. 29, issue 4, DOI: 10.12669/pjms.294.3686 43) SCHENCK, C. H.2007. Sleep: The mysteries, the problems, and the solutions. 1. vyd. New York: Avery Trade,. ISBN 978-1583333013 44) SNEL, J. 2000. Chvála malých neřestí, aneb, Zaručeně nezdravý návod na spokojenější život. Vyd. 1. Ilustrace Vladimír Jiránek. Praha: Lika klub, 181 s. ISBN 80-860-6905-2 45) STASIO, M. J, K.CURRY, WAGENER and GLASSMAN. 2011. REVVING UP AND STAYING UP: ENERGY DRINK USE ASSOCIATED WITH ANXIETY AND SLEEP QUALITY IN A COLLEGE SAMPLE. College Student Journal., roč. 45, č. 4., ISSN 01463934 46) STEPTOE, A.2006. Sleep Duration and Health in Young Adults. Archives of Internal Medicine., vol. 166, isme 16, s. 1689. DOI: 10.1001/archinte.166.16.1689 47) STICKGOLD, R. 2005. Sleep-dependent memory consolidation. Nature., vol. 437, issue 7063, s. 1272-1278. DOI: 10.1038/nature04286 48) SVOBODA, P. 2012. Metodologie kvantitativního speciálněpedagogického výzkumu. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 123 s. ISBN 97880-244-3067-6

83

49) TAYLOR, D. J. and A. D. BRAMOWETH. 2010. Patterns and Consequences of Inadequate Sleep in College Students: Substance Use and Motor Vehicle Accidents. Journal of Adolescent Health., vol. 46, issue 6, s. 610-612. DOI: 10.1016/j.jadohealth.2009.12.010 50) TAYLOR, D. J., A. D. BRAMOWETH, E. A. GRIESER, J. I. TATUM a B. M. ROANE.2013. Epidemiology of Insomnia in College Students: Relationship With Mental Health, Quality of Life, and Substance Use Difficulties. Behavior Therapy., vol. 44, issue 3, s. 339-348. DOI: 10.1016/j.beth.2012.12.001 51) TEUFEL, J., S. BROWN and D. BIRCH. 2007. SLEEP AMONG EARLY ADOLESCENT STUDENTS. American journal of health studies. Alabama: Tuscaloosa, 2007, roč. 22, č. 1. ISSN 1090-0500 52) TROJAN, S. 2003. Lékařská fyziologie. 4. vyd. přepr. a dopl. Praha: Grada Publishing, 771 s. ISBN 80-247-0512-5 53) ULRICHOVÁ, P. 2009. Srovnání spánkových návyků dospívajících a mladých dospělých. Brno., Diplomová. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Evžen Řehulka. 54) UHLÍKOVÁ, P. 2008.

Poruchy spánku u dětí a dorostu z pohledu

pedopsychiatra. Pediatrie pro praxi., roč. 9, č. 2. 55) VAIL-SMITH, K., M. W. FELTS and C.BECKER.2009. RELATIONSHIP BETWEEN SLEEP QUALITY AND HEALTH RISK BEHAVIORS IN UNDERGRADUATE COLLEGE STUDENTS. College student journal. [Chula Vista, Calif.: PROJECT Innovation], roč. 43, č. 3., ISSN 01463934 56) VAŠUTOVÁ,K.2009. Praktické lékařství: Spánek a vybrané poruchy spánku a bdění. Olomouc: Solen, roč. 5, č. 1. ISSN 1803-5329 57) WARNER, S., Y.G. MURRA and D. MEYER. 2008. Holiday and school-term sleep patterns of Australian adolescents. Journal of Adolescence., vol. 31, issue 5, s. 595-608. DOI: 10.1016/j.adolescence.2007.10.005 58) WHITE, A. W., W. BUBOLTZ and F. IGOU.2013. Mobile Phone Use and Sleep Quality and Length in College Students. International Journal of Humanities and Social Science., roč. 1, č. 18

84

59) WOLFSON, A. R., SPAULDING, N.L., DANDROW,C. a BARONI, E.M.2007. Middle School Start Times: The Importance of a Good Night's Sleep for Young Adolescents. Behavioral Sleep Medicine., vol. 5, issue 3, s. 194-209. DOI: 10.1080/15402000701263809 60) YAMAMOTOVÁ, A. 2009. Stres a nespavost. Bolest: časopis Společnosti pro studium a léčbu bolesti. Praha: Tigis, roč. 12, č. 2. ISSN 1212-0634 61) YANG, C.-K. 2005. Age-Related Changes in Sleep/Wake Patterns Among Korean Teenagers. PEDIATRICS., vol. 115, issue 1, s. 250-256. DOI: 10.1542/peds.2004-0815G 62) YOUNG, K. S.2004. Internet Addiction: A New Clinical Phenomenon and Its Consequences. American Behavioral Scientist., vol. 48, issue 4, s. 402-415. DOI: 10.1177/0002764204270278 63) ZEIGLER, D.W., C. C. WANG, R. A. YOAST, B. D. DICKINSON, M. A. MCCAFFREE, C.B. ROBINOWITZ a M. L. STERLING. 2005. The neurocognitive effects of alcohol on adolescents and college students. Preventive Medicine., vol. 40, issue 1, s. 23-32. DOI: 10.1016/j.ypmed.2004.04.044, ISSN 00917435 64) ZIELINSKI, M. R. and J.M. KRUEGER. 2011. Sleep and Innate Immunity. New Frontiers for Organismal Biology. 2011, č. 3

85

SEZNAM ZKRATEK PSQI

Pittsburgh sleep quality index, dotazník kvality spánku

REM

Rapid eye movement , rychlé pohyby očí

NREM

Non Rapid eye movement , fáze spánku bez ohybu očí

EEG

elektroencefalograf

PSG

polysomnograf

EOG

elektrookulograf

EMG

elektromyograf

CNS

centrální nervový systém

NK

natural killer cells , typ imunitních buněk „přirození zabíječi“

SSRI

selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, antidepresiva

GABA

kyselina γ-aminomáselná, hlavní inhibiční neurotransmiter v CNS savců

EAN

směs energetického a alkoholového nápoje

ADHD

Attention deficit hyperactivity disorder, porucha pozornosti s/bez hyperaktivity

86

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1

Dotazník využití k potřebám diplomové práce včetně výsledků uvedených v závorce a v relativní četnosti

87

PŘÍLOHY DOTAZNÍK O KVALITĚ A OVLIVŇOVÁNÍ SPÁNKU VYSOKOŠKOLSKÝCH STUDENTŮ

Vážení respondenti, jako studentka Pedagogické fakulty, oboru Odborné učitelství pro střední školy, bych si vás dovolila touto cestou oslovit a požádat o vyplnění dotazníku, který je součástí mé diplomové práce, ve které se zabývám spánkem vysokoškolských studentů a jeho případným ovlivňováním. Děkuji za váš čas i trpělivost. Bc. Martina Zouharová POKYNY : Následující otázky a podotázky ( 1. – 10.) se týkají vašich obvyklých spánkových návyků pouze během posledního měsíce ( posledních 30 dnů). Ve svých odpovědích byste měli označit ten stav, který co nejpřesněji vystihuje většinu dní a nocí v minulém měsíci. Prosím, odpovězte na všechny otázky.

1. V kolik hodin jste obvykle během posledního měsíce večer ulehl (a) do postele? - ČAS ULEHNUTÍ DO POSTELE

___________________(23:00

– 20 %) 2. Jak dlouho ( v minutách) vám obvykle každý večer během posledního měsíce trvalo, než jste usnul (a) ? - POČET MINUT

___________(15 minut – 19,57%)

3. V kolik hodin jste obvykle během posledního měsíce ráno vstával (a) z postele? - ČAS VSTÁVÁNÍ

_________( 8:00 hodin – 13,48%)

4. Kolik hodin za noc jste minulý měsíc obvykle opravdu spal (a) ? ( tento údaj se může lišit od počtu hodin strávených v posteli) - OBVYKLÝ POČET HODIN SPÁNKU ZA JEDNU NOC _______________(7 hodin – 30,87%)

U každé ze zbývajících otázek označte jednu nejvhodnější odpověď. Odpovězte, prosím, na všechny otázky. 5. Jak často jste během posledního měsíce měl (a) problémy se spánkem, protože… a) Jste nemohl (a) usnout do 30 minut o Nikdy během posledního měsíce

(18,7 %)

o Méně, než jednou týdně

(38,26 %)

o Jednou nebo dvakrát za týden

(28,26 %)

o Třikrát nebo víckrát za týden

(14,78 %)

b) Jste se vzbudil (a) uprostřed noci nebo brzo ráno o Nikdy během posledního měsíce

(17,39 %)

o Méně, než jednou týdně

(30 %)

o Jednou nebo dvakrát za týden

(30,43%)

o Třikrát nebo víckrát za týden

(22,17 %)

c) Jste musel (a) vstát a jí na záchod o Nikdy během posledního měsíce

(48,26%)

o Méně, než jednou týdně

(26,09 %)

o Jednou nebo dvakrát za týden

(16,09 %)

o Třikrát nebo víckrát za týden

(9,57 %)

d) Jste nemohl (a) dobře dýchat o Nikdy během posledního měsíce

( 82,17%)

o Méně, než jednou týdně

(12,61%)

o Jednou nebo dvakrát za týden

(3,91%)

o Třikrát nebo víckrát za týden

(1,3 %)

e) Jste hlasitě kašlal (a) nebo chrápal (a) o Nikdy během posledního měsíce

(70%)

o Méně, než jednou týdně

(20 %)

o Jednou nebo dvakrát za týden

(6,52 %)

o Třikrát nebo víckrát za týden

(3,48 %)

f) Vám bylo příliš chladno o Nikdy během posledního měsíce

(52,61%)

o Méně, než jednou týdně

(29,13%)

o Jednou nebo dvakrát za týden

(13,91%)

o Třikrát nebo víckrát za týden

(4,35%)

g) Vám bylo příliš horko o Nikdy během posledního měsíce

(42,16%)

o Méně, než jednou týdně

(32,17%)

o Jednou nebo dvakrát za týden

(20,87%)

o Třikrát nebo víckrát za týden

(4,35%)

h) Jste měl (a) špatné sny o Nikdy během posledního měsíce

(33,91%)

o Méně, než jednou týdně

(39,13%)

o Jednou nebo dvakrát za týden

(22,61%)

o Třikrát nebo víckrát za týden

(4,35%)

i) Jste měl (a) bolesti o Nikdy během posledního měsíce

(70,43%)

o Méně, než jednou týdně

(26,96%)

o Jednou nebo dvakrát za týden

(1,74%)

o Třikrát nebo víckrát za týden

(0,87%)

j) Jiné důvody, prosím popište: ________________________(stres –1,3%)

Jak často jste kvůli těmto jiným důvodům měl(a) během posledního měsíce problémy se spánkem? o Nikdy během posledního měsíce

(100%)

o Méně, než jednou týdně o Jednou nebo dvakrát za týden o Třikrát nebo víckrát za týden 6. Jak byste celkově ohodnotil (a) kvalitu svého spánku během posledního měsíce? o Velmi dobrá

(18,26%)

o Docela dobrá

(58,7%)

o Docela špatná

(20,87%)

o Velmi špatná

(2,17%)

7. Kolikrát jste během posledního měsíce užil (a) léky nebo jiné přípravky, které vám pomáhají usnout a spát ( na lékařský předpis nebo bez předpisu)? o Nikdy během posledního měsíce

(93,91%)

o Méně, než jednou týdně

(3,04%)

o Jednou nebo dvakrát za týden

(1,3 %)

o Třikrát nebo víckrát za týden

(1,74 %)

8. Jak často jste se během minulého měsíce cítil (a) ospalý ( á) při řízení auta, při jídle, ve škole nebo při jiné společenské činnosti? o Nikdy během posledního měsíce

( 2,61%)

o Méně, než jednou týdně

(23,91%)

o Jednou nebo dvakrát za týden

(46,09%)

o Třikrát nebo víckrát za týden

(37,39%)

9. Jak těžké bylo pro vás během posledního měsíce udržet si dostatek elánu pro dokončení činnosti? o Nikdy během posledního měsíce

(11,3 %)

o Méně, než jednou týdně

(33,04%)

o Jednou nebo dvakrát za týden

(35,65%)

o Třikrát nebo víckrát za týden

(20 %)

10. Spí ve vašem bytě nebo ve vaší posteli ještě někdo jiný? o Nikdo nespí v mé posteli ani v mém bytě

(4,35%)

o Někdo spí v mém bytě, ale v jiné místnosti

(23,04%)

o Někdo spí ve stejné místnosti, ale ne ve stejné posteli (49,13%) o Někdo se mnou spí ve stejné místnosti

(23,48%)

Pokud někdo spí v pokoji nebo v posteli s vámi, zeptejte se ho (jí), jak často během minulého měsíce jste… a) Hlasitě chrápal (a) o Nikdy během posledního měsíce

(73,04%)

o Méně, než jednou týdně

(15,22%)

o Jednou nebo dvakrát za týden

(7,83%)

o Třikrát nebo víckrát za týden

(3,91%)

b) Ve spánku měl (a) dýchání přerušované dlouhými přestávkami o Nikdy během posledního měsíce

(88,7%)

o Méně, než jednou týdně

(7,83%)

o Jednou nebo dvakrát za týden

(1,3%)

o Třikrát nebo víckrát za týden

(2,17%)

c) Ve spánku cukal (a) nebo škubal (a) nohama o Nikdy během posledního měsíce

(56,52%)

o Méně, než jednou týdně

(23,48%)

o Jednou nebo dvakrát za týden

(16,09%)

o Třikrát nebo víckrát za týden

(3,91%)

d) Měl (a) při nočním probuzení chvilkové stavy dezorientace nebo zmatenosti o Nikdy během posledního měsíce

(76,52%)

o Méně, než jednou týdně

(17,83%)

o Jednou nebo dvakrát za týden

(5,22%)

o Třikrát nebo víckrát za týden

(0,43%)

e) Byl (a) během spánku jinak neklidný (á), prosím, popište ____________________________________________________________ o Nikdy během posledního měsíce

(100%)

o Méně, než jednou týdně o Jednou nebo dvakrát za týden o Třikrát nebo víckrát za týden 11. Máte osobní zkušenost s některou z uvedených látek? ( možno více odpovědí) o Alkohol

(41,74%)

o Cigarety

(18,7%)

o Káva

(58,26%)

o Energetické nápoje

(12,6%)

o Černý čaj

( 41, 74%)

o Nelegální stimulancia

( 1,3%)

o Stimulancia na lékařský předpis

(0%)

o Doplňky stravy podporující koncentraci a paměť (17,39%) o NIC

(0%)

12. Doplňte, prosím, větu: „Spánek záměrně nejčastěji oddaluji z důvodu…..“ ( možno více odpovědí): o Učení

(70,87%)

o Společenské aktivity

(51,74%)

o Brigády

(16,52%)

o Úklid

(4,35%)

o Vaření

(13,48%)

o Prokrastinace

(46,09%)

o Příprava na praxi

(6,52%)

o Tvorby prací do školy ( seminárky, závěrečné práce, projekty, úkoly…) (64,78%) o NIC

(0,43%)

o Jiné důvody – uveďte, prosím

(10%)

_________________________________________ 13. Pokud máte možnost, dopřáváte si zdřímnutí i během dne? o Ano

(52,17%)

o Ne

(47,83%)

14. Kolik minut před spaním nejčastěji vypínáte počítač ( notebook, tablet) ? o 0-10 minut

(46,09%)

o 10-30 minut

(42,17%)

o 30-60 minut

(7,39%)

o 60-90 minut

(3,48%)

o 120 minut a více

(0,87%)

15. Kolik minut před spánkem nejčastěji odkládáte ( vypínáte) mobilní telefon? o 0-10 minut

(59,57%)

o 10-30 minut

(16,52%)

o 30-60 minut

(12,17%)

o 60-90 minut

(3,91%)

o 120 minut a více

(7,83%)

16. Doplňte, prosím, větu : „K oddálení spánku a překonání ospalosti nejčastěji využívám těchto prostředků nebo metod…..“ : ( možno více odpovědí) o Kávu

(64,78%)

o Energetický nápoj

(16,96%)

o Černý čaj

(30,43%)

o Alkohol

(4,78%)

o Cigarety

(11,3%)

o Nelegální stimulancia

(0,43%)

o Stimulancia na lékařský předpis

(0,43%)

o Doplňky stravy

(6,52%)

o Fyzickou aktivitu

(37,39%)

o Studenou sprchu

(15,65%)

o Zdřímnutí

(32,17%)

o NIC

(5,22%)

o Jiné – uveďte, prosím

(14,35%)

________________________________________________ 17. Doplňte, prosím, větu: „Uvedený prostředek nebo metodu k oddálení spánku využívám nejčastěji…“ : o 5x týdně

(15,22%)

o 3x týdně

(5,65%)

o 2x týdně

(14,35%)

o 1x týdně

(13,04%)

o Méně, než 1x týdně

(41,74%)

o Spánek zásadně neoddaluji

(10%)

18. Ideální délka nerušeného spánku potřebná k vaší naprosté spokojenosti je: o 4 – 6 hodin

(3,04%)

o 7 – 9 hodin

(76,09%)

o 10 – 11 hodin

(19,13%)

o 12 a více hodin

(1,74%)

19. Liší se délka vašeho spánku během týdne s délkou vašeho spánku o víkendu? o Ano

(71,74%)

o Ne

(28,26%)

20. Pociťujete zpravidla během školního týdne po probuzení odpočatost a dostatek energie? o Ano

(33,91%)

o Ne

(66,09%)

21. Domníváte se, že má kvalita spánku vliv na vaše akademické výkony? o Ano

(78,26%)

o Ne

(21,74%)

Jsem o Muž

(20,17%)

o Žena

(79,13%)

Váš věk: o 18-20

(31,74%)

o 21-22

(30%)

o 23-25

(34,35%)

o 26-27

(2,17%)

o 27 a víc

(1,74%)

Uveďte prosím, na jaké fakultě aktuálně studujete: o Cyrilometodějská teologická fakulta

(1,3%)

o Lékařská fakulta

(6,96%)

o Filozofická fakulta

(19,57%)

o Přírodovědecká fakulta

(32,17%)

o Pedagogická fakulta

(18,7%)

o Fakulta tělesné kultury

(1,3%)

o Právnická fakulta

(6,52%)

o Fakulta zdravotnických věd

(8,7%)

o Ekonomicko-správní fakulta

(1,3%)

o Fakulta informatiky

(0,43%)

o Fakulta sociálních studií

(1,3%)

o Provozně ekonomická

(0,43%)

o Stavební

(0,43%)

o Veterinární hygieny a ekologie

(0,43%)

o Přírodovědně-humanitní a pedagogická

(0,43%)

Zdroj otázek 1-10 PSQI: BUYSSE, J.D., C.F. REYNOLDS, T.H. MONK, S.R. BERMAN a J.D. KUPFER. The Pittsburg sleep quality index: A New Instrument for Psychiatric Practice and Research. Psychiatric Research. 1988, roč. 28, č. 2, s. 193-213., AJ verze dostupná na: http://www.sleep.pitt.edu/content.asp?id=1484&subid=2316

ANOTACE

Jméno a příjmení :

Martina Zouharová

Katedra:

Katedra antropologie a zdravovědy

Vedoucí práce:

MUDr. Kateřina Kikalová, Ph.D.

Rok obhajoby:

2015

Název práce:

Užívání

prostředků

ovlivňující

spánek

vysokoškolských studentů Název v angličtině:

Usage

of

sleep-affecting

methods

among

university students Anotace práce

Diplomová práce na téma Užívání prostředků ovlivňující spánek vysokoškolských studentů ve své teoretické části objasnila spánek, náhled na něj během historie, jeho význam během vývoje, jeho členění v rámci spánkového cyklu a popsala také význam kvalitního spánku pro zdraví. V neposlední řadě došlo k popsání faktorů narušující spánek vysokoškoláků a fenoménů, které jsou pro období mladé dospělosti z hlediska nedostatečné kvality spánku nejčastější. V rámci teoretické části došlo pomocí kvantitativního výzkumu k ověření hypotéz vztahujících se ke kvalitě spánku a jeho případnému ovlivňování různými prostředky a metodami. Práce odhalila celkem dva zásadní problémy, a sice dle dotazníku obsahujícího ve své první polovině český

překlad

standardizovaného

PSQI

nekvalitní spánek vysokoškolských studentů a probouzení se během noci a časně z rána.

Klíčová slova:

Spánek, spánkový cyklus, historie, vývoj, spánek studentů, prostředky, metody, ovlivnění

Anotace v angličtině:

The theoretical part of the thesis about The usage of means which influence the sleep of university students describes the sleep, the historical view on the sleep, its importance throughout the development of the humanity, its classification considering the sleep cycle, and also the impact of quality sleep on our health. In the thesis, there are described influences that disrupt the sleep of the university students and also other phenomena connected with the period of young adulthood which occur most commonly. In the practical part, the quantitative survey was used to prove theoretical hypotheses concerning the quality of the sleep and it being influenced by various means and methods. The survey while using the PSQI showed two most common problems considering the sleep of university students are low quality sleep and waking up during the night or very early in the morning.

Klíčová slova v angličtině:

Sleep,

sleep

cycle,

history,

development,

sleeping students, means, methods, influence Přílohy v práci vázané :

Příloha č. 1: Dotazník využití k potřebám diplomové práce včetně výsledků uvedených v závorce a v relativní četnosti

Rozsah práce:

87 stran

Jazyk práce:

čeština