UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta Katedra politologie a evropských studií
Problém tyranie většiny v díle Alexise de Tocquevilla (V kontrastu se současností Spojených států Amerických) Seminární práce
Vyučující: Mgr. Eva Lebedová Autor: Adam Pýcha Studijní obor: Politologie a evropská studia Ročník: 1. (bakalářské studium)
OLOMOUC 2011
Prohlašuji, že jsem tuto seminární práci vypracoval (a) samostatně na základě uvedených pramenů a literatury. V Olomouci dne 20. března 2011
………………………
2
Obsah Úvod
.............................................................................................................................4
1
Alexis de Tocqueville – Definice tyranie většiny v USA roku 1835 ......................6
2
Závěr
1.1
Zvyšování zákonodárné a správní nestability .................................................6
1.2
Všemocnost tyranie většiny ...........................................................................6
1.3
Moc myšlenky ...............................................................................................6
1.4
Důsledky tyranie většiny ................................................................................7
Současnost Spojených států...................................................................................8 2.1
Náboženství v USA .......................................................................................8
2.2
Homosexualita v armádě USA .......................................................................8
........................................................................................................................... 11
Seznam pramenů a literatury ............................................................................................ 12 Literatura .............................................................................................................. 12 Prameny ................................................................................................................ 12
3
Úvod Jako téma své seminární práce jsem zvolil Problém tyranie většiny a tyranie menšiny v demokracii. Jedná se o oblast, která se úzce dotýká všech lidí žijících v moderních demokratických státech, jako je i Česká republika. V této práci se snažím vyvarovat pouhému shrnutí prací na toto téma již napsaných a pokouším se vnést svůj vlastní pohled či zamyšlení nad danou problematikou. Věnuji se Alexisi De Tocquevillemu a jeho dílu Demokracie v Americe. Tato kniha se věnuje Spojeným státům, jakožto nejpokročilejší světové demokracii. Tyranie většiny, je autorem interpretována jako neodmyslitelná součást moderní demokracie. Věnuje se jejím přímým dopadům na obyvatele USA a důvodům vzrůstu jejího vlivu, který může představovat i nebezpečí do budoucna. Kniha Demokracie v Americe působí velice aktuálně a nezasvěcený čtenář, by mohl nabýt dojmu, že je mnohem novějšího data. Přesto byla poprvé publikována již v roce 1835. Od té doby uplynulo téměř 200 let, a proto si pokládám otázku, jestli se společnost ve Spojených státech vyvinula podle autorových předpokladů a jaké jsou nejviditelnější problémy tamní společnosti v souvislosti s tyranií většiny. Využil jsem několika odborných článků či televizních dokumentů, které se k tomuto tématu vztahují. V práci budu ověřovat
následující hypotézu: Absolutní všemocnost
většiny
ve Spojených státech je předzvěstí anarchie a rebelie menšin. Práci rozděluji do těchto hlavních kapitol: První kapitola nese název Alexis De Tocqueville – Definice tyranie většiny v USA roku 1835. V této kapitole se věnuji definici tyranie většiny, jak ji popsal Alexis De Tocqueville v díle Demokracie v Americe. Snažím se objasnit, jak tato moc ovlivnila fungování tamní společnosti, jaký měla vliv na proces demokracie a jaký je její vliv na tak zásadní otázku, jako je svoboda slova a myšlenky. V poslední podkapitole se pokouším shrnout důsledky tyranie většiny a hrozby, které mohou pro Spojené státy v budoucnu vyplynout. Druhá kapitola je pojmenována Současnost spojených států a věnuje se otázce, zda se projevila tyranie většiny v současnosti ještě důrazněji, a jaké faktory ji ovlivňují či zmírňují. Na ni se snažím odpovědět pomocí rozboru dvou oblastí, do kterých nejvíce zasahuje. První z nich je náboženství, které představuje nejen vnitrostátně, ale i globálně velký zdroj konfliktů a diskuzí. V další podkapitole se věnuji otázce homosexuality mezi 4
uchazeči nebo příslušníky ozbrojených sil Spojených států amerických. Tato otázka byla často diskutována a v současnosti došlo k výrazným, hlavně legislativním, změnám. Přesto je tato problematika stále otevřena a její vývoj může být ještě značně problematický.
5
1
Alexis de Tocqueville – Definice tyranie většiny v USA roku 1835
Moc většiny je pro občany Spojených států amerických klíčová. Tato moc byla postupem času navyšována a občané si přáli, aby měli co největší kontrolu na zákonodárnou mocí. Došlo tedy k tomu, že byla volena na velmi krátkou dobu, aby mohla reflektovat všechna přání voličů. Zvyklosti v USA jdou, ale ještě dále za moc zákonů. Vláda většiny a její názor je brán jako morální a dostatečně odborný. Nemůže se mu rovnat názor užší části obyvatel natož jednotlivce. Menšině se tato tvrzení nemusí líbit. Proto nastává situace, kdy většina využívá nátlaku, aby prosadila své názory. Pokud to trvá dostatečně dlouho, tak menšina může tyto názory přijmout za své [De Tocqueville 1992: 187]. 1.1
Zvyšování zákonodárné a správní nestability
Téměř všemocná většina ve Spojených státech a rychlé a velmi razantní prosazování její vůle má vliv na nestabilitu zákonů. ,,V Americe má autorita, která vydává zákony, svrchovanou moc. Může rychle a nezadržitelně uskutečňovat všechny své záměry a každoročně jsou jí dodáváni nový reprezentanti. To znamená, že bylo přijato právě takové uspořádání, které nejvíce podporuje demokratickou nestabilitu a umožňuje demokracii uplatňovat svou proměnlivou vůli v nejdůležitějších záležitostech.“ [De Tocqueville 1992: 187] 1.2
Všemocnost tyranie většiny
Tyranií většiny může být ve Spojených státech postižen každý občan. Na koho se může obrátit se svým problémem? Veřejné mínění je zosobněním většiny. Zákonodárný orgán ten tuto většinu zastupuje. Výkonná moc je jmenována většinou. Represivní moc je většinou ve zbrani. Porota ta má většinu představovat [De Tocqueville 1992: 189]. 1.3
Moc myšlenky
V Evropě zřejmě neexistuje stát, který by dokázal zabránit nějaké myšlence v jejím rozšiřování. Myšlenka má být něčím nedotknutelným, něčím co nedokáže ani ten nejautoritativnější panovník potlačit. Spojené státy, ale dokázali okolo myšlení vytvořit zeď. Vně této zdi je možné svobodně hlásat jakékoli myšlenky, ale pokus se jedinec odváží vystoupit, tak je umlčen rozlícenou a uraženou většinou. V USA téměř není možné nalézt nevěřící, není ale pravda, že by nebyli. Pouze se ze strachu před většinou raději uchylují k mlčení. Tento postoj je možné nalézt i v celé řadě dalších otázek a témat. Ve výsledku se může zdát, že společnost 6
ve Spojených státech je naprosto jednotná, ale to je pouze klam, zakrývající mnohé rozdíly [De Tocqueville 1992: 193–195]. 1.4
Důsledky tyranie většiny
Pro Spojené státy není většího nebezpečí než tyranie většiny. Vlády zanikají buď pro slabost, nebo tyranii. Vláda USA rozhodně nezemře na slabost. Rozvrat společnosti může nastat jako důsledek tyranie většiny, která donutí menšinu, aby se vzbouřila, a nastane anarchie. Spojené státy musí zajistit svobodu všem občanům a to jak příslušníkům většiny tak i menšiny. Nesmí nastat vláda anarchie jako v přírodě, kde silný bez jakýchkoli zábran může porazit slabšího [De Tocqueville 1992: 198–199].
7
2
Současnost Spojených států
Dnes žijeme v jednom z nejklidnějších a nejsvobodnějších období lidských dějin. Samozřejmě to to tvrzení platí pro obyvatele rozvinutých zemí nejvíce zastoupených v Evropě a Severní Americe [Newsweek]. Jak se za téměř 200 let změnila demokracie v Americe? Je tyranie většiny ještě všemocnější nebo její moc upadá? S touto otázkou mě napadají dvě velmi ožehavá a aktuální témata současných Spojených států. Jedná se o oblast náboženství, kterou již zmiňuje Alexis de Tocqueville a problematiku sexuální orientace v armádě USA. 2.1
Náboženství v USA
Pro obyvatele České republiky, je dost těžko představitelné, že s železnou pravidelností se všechny rodiny v neděli vydají do kostela, většina dětí navštěvuje nedělní školu a velká část populace stále upřednostňuje božský původ života před evolucí a vědou [Miller, Scott, Okamoto 2006]. To je realita Spojených států. Jsem nevěřící, ale přesto nechci soudit. Můj názor je pouze jiný. S rozvojem televize a hlavně internetu byla menšině v USA dána do ruky silná zbraň. Nic nedokáže lépe nabourat dogmata většiny než internet, který je a má být naprosto svobodný. Je ale rozdíl mezi internetem a realitou [Olehla 2011]. Dokumentární film Religulous z roku 2008 je nádhernou ukázkou přístupu občanů Spojených států k otázce náboženství. Můžeme mu vytknout, relativně velkou neobjektivnost, se kterou svádí na náboženství všechna zla světa, já ale jeho hlavní přínos vidím jinde. Ukazuje mnoho diskuzí s občany USA, které ve výsledku dokazují pouze to, že pokud nevyznáváte našeho boha, nebo dokonce popíráte jeho existenci, tak neuznáváte USA, neuznáváte naše hodnoty a my se s vámi nebudeme bavit. Vyloučíme vás z komunity. Takto vyzní jejich chování před televizní kamerou. Předpokládám tedy, že v reálném životě bez televizních kamer, je odpůrce většiny nejen vyloučen z komunity, ale v nemálo případech i zapuzen mimo komunitu. 2.2
Homosexualita v armádě USA
Homosexualita je téma v USA velice kontroverzní a velkou mírou k tomu opět přispívá náboženství. V současnosti je homosexualita ve většině světa tolerována, nikoli však brána jako něco normálního či naprosto běžného [Experiment].
8
V osmdesátých a devadesátých letech minulého století docházelo k úpravám legislativy, primárně zaměřených na legislativní vyřešení diskriminace na pracovišti z hlediska sexuální orientace. Na to musely zareagovat i ozbrojené síly. Celkově vzato, jsou ozbrojené síly institucemi, které nemají rády odlišnosti a homosexualita pro ně představovala a stále představuje významnou, většinou však nezodpovězenou či zamlžovanou, otázku [Formánek 2010]. Do roku 1993 byla služba gayů v ozbrojených silách Spojených států zakázána. Prezident Bill Clinton přislíbil, že vydá zákon, který tuto problematiku vyřeší a službu homosexuálů v ozbrojených silách povolí. Setkal se, ale s velkým, až nečekaně velkým, odporem. Patová situace byla vyřešena kompromisním zákonem z roku 1993, který je známý jako ,,Don´t Ask, Don´t Tell“ u nás známé jako pravidlo ,,neptej se a mlč“ . Které v podstatě službu v armádě homosexuálům umožňovalo, ale za cenu utajení jejich sexuální orientace a strachu, že bude odhalena1 [Formánek 2010]. Zafungoval tedy princip tyranie většiny, která odmítla změnu, a došlo k relativně paradoxní situaci, že v zemi, která je považována za kolébku moderní demokracie a sídlo mnoha mezinárodních organizací bojujících za lidská práva, jsou práva menšiny jejich občanů takto významně omezena. V situaci, kdy Spojené státy vedly několik ozbrojených konfliktů, lze předpokládat, že bude problém homosexuality odsunut na druhou kolej. Přesto od roku 1993 bylo vyhozeno nebo muselo odejít více než 13 000 vojáků [Formánek 2010]. Jedním z hlavních hesel programu nového prezidenta Baraca Obamy bylo zrušení kontroverzního zákona z roku 1993 a konečně od dob Občanské války umožnit homosexuálům službu v ozbrojených silách. Úspěch byl opět nejistý, protože úzce souvisel s podporou široké veřejnosti. Ta se za posledních dvacet let stále zvyšovala. Můžeme to považovat za vliv liberalizace americké společnosti, která je spojena s generační obměnou a již zmíněným nárůstem vlivu svobodných médií. Na internetu může být jedinec naprosto anonymní a nevystavuje se teda riziku konfrontace s většinou [Formánek 2010]. 17. prosince roku 2010 prezident Obama podepsal zákon, který ruší kontroverzní zákon z roku 1993 ,,neptej se a mlč“ a umožňuje homosexuálům bez jakýchkoli problémů sloužit v ozbrojených silách. Nyní je nutné, aby ozbrojené síly vypracovali prováděcí
1
V České republice není sexuální orientace u příslušníků ozbrojených sil sledována a nevedou se o ní ani žádné záznamy. Za poněkud paradoxní situace lze považovat, že v Evropské unii je deset členských států, které službu homosexuálům ve svých řadách nepovolují. Jedná se kupříkladu o Slovensko, Řecko, Polsko či Portugalsko. Tedy země se silnou základnou věřících a stále přetrvávajícím vlivem církve.[Formánek 2010]
9
protokoly, a po jejich podpisu prezidentem bude zákon z roku 1993 oficiálně neplatný [ČTK 2010]. Prezident Barac Obama při podpisu zákona prohlásil: ,,Říkám všem Američanů, gayům i heterosexuálům, kteří nechtějí nic jiného než v uniformě bránit tuto zemi: Vaše země vás potřebuje, vaše země vás chce a bude nám ctí, když vstoupíte do řad nejlepší armády, kterou svět kdy poznal.“ Z tohoto prohlášení se zdá, že prezident má podporu celých Spojených států. Přesto, když dodává, že nám bude ctí, když vstoupíte do řad nejlepší armády, kterou svět poznal. Není tak těžké nabýt dojmu, že apeluje na patriotismus občanů USA, pouze proto, aby zapomněli na neshody, které v této otázce stále přetrvávají [ČTK 2010].
10
Závěr Alexis de Tocqueville v díle Demokracie v Americe velice přesně popsal moc a fungování tyranie většiny. Pro Spojené státy je moc většiny naprosto klíčová a byla tedy v průběhu let navyšována, aby co nejlépe plnila požadavky občanů. S její rostoucí mocí bylo zvyšováno riziko utlačování a omezování menšin, které v některých otázkách muselo logicky nastat. Většina se stala silou, která plně ovládá moc zákonodárnou, výkonnou a v jistém ohledu i soudní. Kdy porota není ničím jiným než zastoupením většiny. Menšina tedy nemá stejná práva jako zástupci většiny a dochází i k situaci, že je omezeno její právo na svobodnou myšlenku či postoj, pokud je v rozporu s většinově přijímanou pravdou. Proto je tyranie většiny největší hrozbou demokracie ve Spojených státech. Menšiny nemusí unést tlak, který je na ně vyvíjen, a mohou se vzbouřit. Demokracie v Americe je dílo vydáno v roce 1835, a přesto působí velice aktuálně. Současné Spojené státy mají mnoho problémů, které lze považovat za důsledek tyranie většiny. Jedná se o náboženskou netoleranci a to jak mezi jednotlivými náboženstvími, tak i vůči nevěřícím. Otázka rozdílné sexuální orientace v ozbrojených silách, je příkladem, který je ještě přesnější. Ukazuje, jak se mění názory na tuto problematiku s postupnou liberalizací americké společnosti, která je způsobena generační obměnou a vlivem svobodných medií. V práci jsem si dal za cíl zodpovědět následující hypotézu: Absolutní všemocnost většiny ve Spojených státech je předzvěstí anarchie a rebelie menšin. Tuto hypotézu označuji za pravdivou. Rebelie menšin utvářela a do jisté míry stále utváří směřování Spojených států. To že nedošlo k anarchii, kterou popisuje Alexis de Tocqueville, je možné přisoudit ochotě většiny se rebelujícím menšinám přizpůsobit. Za další možný cíl výzkumu považuji podrobnější náhled na otázku náboženství v USA. Zde je prostor pro analýzu náboženství, jakožto jednoho z hlavních prostředků k dosažení tyranie většiny a oblastí, které náboženství primárně ovlivnilo. Převážně bych se věnoval období od počátku 20. století do současnosti.
11
Seznam pramenů a literatury Literatura ČTK. 2010. ,,Gayové v americké armádě se již nemusejí skrývat, rozhodl Obama“ Ihned.cz [online]. [cit. 18. 1. 2010]. Dostupné z:http://zahranicni.ihned.cz/c1-48922060-gayove-vamericke-armade-se-jiz-nemuseji-skryvat-rozhodl-obama De Tocqueville, Alexis. 1992. Demokracie v Americe I. Praha: Nakladatelství Lidových novin. s. 187–198. Miller, Jon D., Eugenie C. Scott, Shinji Okamoto. 2006. ,,Acceptance of Evolution“ Science magazine
[online].
[cit.
18.
1.
2010].
Dostupné
z:
http://cdn.cloudfiles.mosso.com/c148221/Science_evolution_2006_SOM.pdf Newsweek. 2009. ,,The End of Age of War“ Newsweek [online]. [cit. 18. 1. 2010]. Dostupné z: http://www.newsweek.com/2009/12/06/the-end-of-the-age-of-war.html Olehla, Richard. 2011. ,,Občanské náboženství v USA“ Přítomnost [online]. [cit. 18. 1. 2010]. Dostupné z: http://www.pritomnost.cz/2011/03/obcanske-nabozenstvi-v-usa/ Ondřej, Formánek. 2010. ,,Homosexuálové v armádě“. Lidové noviny [online]. [cit. 18. 1. 2010].
Dostupné
z:
http://www.lidovky.cz/homosexualove-v-armade-07b-
/ln_noviny.asp?c=A101029_100007_ln_noviny_sko&klic=239635&mes=101029_1 Prameny Experiment: 4%. 2009. Režie Pavel Bureš. Scénář Olga Dabrowská. Vedoucí projektu Jan Vávra. Religulous. 2008. Režie Larry Charles. Scénář Bill Maher.
12
