UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta Katedra politologie a evropských studií
Jana Sigmundová
Politická korupce Stav korupce v R na lokální úrovni
Bakalá ská diplomová práce
Vedoucí bakalá ské práce: Doc. Mgr. Pavel Šaradín, Ph.D.
Olomouc 2009
Prohlašuji, že jsem tuto bakalá skou práci vypracovala samostatn na základ uvedených pramen a literatury. V Olomouci dne 29. b ezna 2009
_______________________________________
Obsah Úvod ................................................................................................5 1. Problematika definování korupce .............................................10 1.1 Korupce jako deviantní chování.........................................11 1.2 Korupce jako patologické chování .....................................11 1.3 Korupce jako chování maximalizující zisk ........................12 1.4 Korupce jako sociální dezintegrace....................................13 1.4.1 Institucionalizace korupce ..........................................14 1.5 Definice korupce ................................................................15 1.5.1 Korupce a její akté i....................................................15 1.5.2 P í iny korupce...........................................................16 1.5.3 Prokorup ní faktory ....................................................17 1.6 Druhy korupce ....................................................................19 1.6.1 D lení podle výskytu ..................................................19 1.6.2 D lení podle závažnosti ..............................................20 2. M ení korupce .........................................................................23 2.1 Druhy index ......................................................................23 2.1.1 Složené indexy............................................................24 2.2 Situace v R .......................................................................26 2.2.1 Odhalování korupce....................................................28 3. Role médií .................................................................................30 3.1 Význam skandálu ...............................................................30 3.2 Vztahy médií a policie........................................................32 3.3 Nezávislost médií ...............................................................34 3.3.1 Vlastnictví médií v R ...............................................36 3.4 Regionální média................................................................36 3.4.1 Vývoj regionálních médií ...........................................37 3.4.2 Regionální tisk ............................................................38 3.4.3 Regionální vysílání .....................................................39 3.4.4 Postavení regionálních reportér ................................40 4. Korupce na komunální úrovni...................................................42 4.1 P ípad T ebí ......................................................................43 4.1.1 Obecní majetek ...........................................................44
4.1.2 Vyšet ování.................................................................45 4.1.3 Média ..........................................................................47 4.1.4 Ob anská aktivita........................................................48 Záv r .............................................................................................50 Prameny a literatura ......................................................................56 Prameny....................................................................................56 Literatura ..................................................................................59 Abstrakt .........................................................................................65
Úvod Korupce p edstavuje dlouhodobý celosv tový spole enský problém a týká se každého státu. Provází spole nost od po átku lidské civilizace, první opat ení proti korupci obsahoval již Chammurapiho zákoník. Jednoduchá strategie k jejímu potírání neexistuje
a
ani
není
možné
korupci
odstranit
úpln .
Nejobtížn jším krokem v boji proti korupci je její odhalování a posléze dokazování. Utajenost korupce spo ívá p edevším v tom, že
je
výhodná
pro
ob
strany,
tedy
korumpujícího
i
korumpovaného, a proto mají malý zájem na tom, aby byl tento vztah odhalen a potrestán. Postižené korupcí p edstavuje obvykle v tší skupina lidí (a nebo celá spole nost), kte í si nemusí ani uv domit, že k jejich poškozování dochází. Protože má negativní dopady na ekonomiku, kulturu a morálku, je nutné korupci omezovat. Kv li jejímu globálnímu rozsahu probíhají snahy o koordinaci protikorup ních strategií i na mezinárodní úrovni nap . v OSN, OECD, Rad Evropy a EU. Ve své bakalá ské práci se budu zabývat tématem politické korupce na komunální úrovni v eské republice. Podle Indexu vnímání korupce (CPI), který každoro n sestavuje Transparency International, je
R v roce 2008 na 45. míst s hodnotou 5,2.
P estože se hodnocení
R od roku 2002 zlepšuje, její hodnoty se
pohybují pod pr m rem zemí EU. Ve své práci se v nuji p edevším korupci na komunální úrovni, protože celý proces korupce se odehrává blíže ob an m a m l by být pod jejich v tší kontrolou. I p esto se zde vyskytuje korupce ve velké mí e a asto i bez zájmu ob an . Cílem bakalá ské práce je popsat a analyzovat stav korupce v R a zhodnotit možnosti a metody boje proti korupci obecn . Zam ím se na velkou korupci ve ve ejné sfé e a aféry p edstavitel politických stran na komunální úrovni, která na rozdíl od státní úrovn není tak prozkoumaná. To však neznamená, že je mén nebezpe ná pro spole nost než korupce na úrovni státní. Aby 5
byly snahy o omezení korupce úsp šné, musí probíhat v rámci celé spole nosti. P i sledování tohoto cíle budu zkoumat i vliv médií na odhalování korupce s d razem na postavení a roli regionálních médií. Média mají velký vliv na ve ejné mín ní a mají schopnost mobilizovat ve ejnost. Obecn
je tlak ob anské spole nosti na
politickou sféru v R slabý a to napomáhá korup nímu klimatu. Tlak ob an
by m l být jedním z nástroj omezování korupce,
protože práv ob ané si volí své zástupce, kte í jim jsou politicky odpov dní. Ve své práci budu pracovat s hypotézou, že boj s korupcí je úsp šný tehdy, pokud funguje ob anská kontrola ve ejných initel a pokud se vytvo í ob anský tlak na vyšet ování; v obou p ípadech mají zásadní roli média. V tšina politik se dostane do vrcholné politiky díky svému p sobení v krajích a obcích. Proto je d ležité, aby se na komunální úrovni nevytvá ely korup ní sít a vazby, které by se p enesly i do státní politiky. V této práci se budu zabývat situací v T ebí i, ovšem podobných p íklad v R celou
najdeme
adu. Tato práce však nemá být vý tem
ady
korup ních p ípad ale spíše jednou hlubší sondou, která poukáže na nesrovnalosti a nejasnosti p i hledání viníka i pokud se na první pohled jedná o celkem jasný p ípad. Zam ení na lokální úrove jsem si vybrala p edevším proto, že se komunální politikou a korupcí v ní tém
nikdo odborn nezabývá.
Tato bakalá ská práce p edstavuje p ípadovou studii o stavu korupce v R na komunální úrovni. Používám empirickoanalytický p ístup, prost ednictvím n jž hodnotím a analyzuji fakta a informace. Protože korupce p edstavuje spole enský jev, je nutné její analýzu provád t interdisciplinárn . Korupcí se zabývá i literatura sociologická, právnická a ekonomická. Bakalá ská práce je rozd lena do ty kapitol. První kapitola p edstavuje teoretický úvod do problematiky korupce. Je nutné objasnit pojmy a korupci definovat, ozna it její aktéry a ur it d vody pro korup ní chování. Korupce je široký pojem a proto
6
existuje i n kolik r zných typologií a definicí, kterým se v této kapitole budu v novat. Ve druhé kapitole se zam ím na problematiku m ení korupce a druhy index , p edevším na Index vnímání korupce. V této kapitole také zhodnotím situaci v R v mezinárodním kontextu. Objasním základní problémy a vlivy, které se vztahují k boji s korupcí, mezi n ž pat í nap íklad komunistická minulost zem a p esouvání zodpov dnosti za korupci na stát. Zhodnotím, jaké nástroje R pro boj s korupcí využívá. Tématem t etí kapitoly jsou média, jejich role p i odhalování korupce a to, jaké vlivy na média p sobí. Cht la bych poukázat i na vztahy, které vznikají mezi médii a policií. Protože tématem práce je korupce na komunální úrovni, budu se v novat i tomu, jak p sobí regionální média a kdo má možnost je ovliv ovat. V poslední kapitole budu analyzovat konkrétní p ípad korupce v R, které jsem pro svou bakalá skou práci vybrala – p ípad t ebí ské radnice. Situace v T ebí i poukazuje na nepr hlednost ve ejných zakázek a provázanost vztah . O tento p ípad se zajímala média celostátní i regionální a je možné rovn ž zhodnotit jejich roli. Jak již bylo e eno výše, na korupci na komunální úrovni se zam uje zatím málo prací a výzkum . Užite ným zdrojem informací je p edevším sborník Korupce: projevy a potírání v eské republice a Evropské unii,1 který vydal Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity v roce 2006. Je to sbírka p ísp vk z konference z listopadu 2005 a proto reaguje na sou asné problémy a témata korupce v eské republice. Výhodou je r znorodost informací a autor , p ísp vky se v nují korupci jako spole enskov dnímu fenoménu, prost edk m k jejímu potírání, médiím a ve ejným zakázkám. Podkladem pro mou bakalá skou práci jsou p edevším p ísp vky Milana Podhrázského, který se
1
Korupce: projevy a potírání v eské republice a Evropské unii. Sestavili B etislav Dan ák, Vít Hloušek a Vojt ch Šimí ek. Brno 2006.
7
v nuje projev m a potírání korupce v krajích, a Kate iny Šimá kové, která píše o hospoda ení s majetkem obce. Povaze eské korupce se v nuje Aleš Pachmann. Dává ji do širšího kontextu a srovnává ji s korupcí ve sv t . Vysv tluje použití a vypovídací hodnotu indexu CPI, protože pro zem hodnotou
indexu
automaticky
neplatí,
že
s nízkou
pat í
mezi
nejzkorumpovan jší. Mark D. Cole rozebírá roli médií z obecného hlediska. lánek upozor uje hlavn na problém ne/závislosti médií. Vzájemným vztah m médií a policie se v nuje Tomáš N me ek, který analyzuje i problémy získávání exkluzivních informací pomocí skryté kamery i odposlechu. Transparency International je hlavní nevládní organizací, která se zabývá korupcí a jejím potíráním ve sv t i u nás. Její výzkumy, tabulky a tiskové zprávy jsou cenným zdrojem pro zkoumání korupce, i když míra korupce se dá t žko odhalit a zm it. V tšina index je vypo ítána na základ vnímání korupce spole ností, a
už odbornou nebo širokou. P estože používání
podobných index
m že být problematické a je nutné si
uv domovat jejich nedostatky a širší souvislosti, jsou vhodné p edevším pro statistické srovnávání r zných zemí. Kniha Korupce: boj proti korupci ve ve ejné správ
2
se
zabývá obecn fenoménem korupce a strategiemi potírání. Tato kniha slouží jako podrobn jší p ehled, rozebírá více právní aspekty korupce. Tuto knihu sepsali lidé, kte í mají s výzkumem korupce zkušenosti – podíleli se na vládním programu boje proti korupci v roce 2000. Pavol Fri je v bec jedním z prvních autor , kte í se v novali korupci. V roce 1999 vydal knihu Korupce na eský zp sob,3 která se zabývá obecn p í inami a definicemi korupce, rozebírá pr b h privatizace a srovnává eskou zkušenost se zahrani ím. Tém
2
ROUDNÝ, Radim – ZILVAR, Josef s kol.: Korupce. Boj proti korupci ve ve ejné správ . Praha 2001. 3 FRI , Pavol a kol.: Korupce na eský zp sob. Praha 1999.
8
každá kapitola je dopln na praktickým p íkladem z eského prost edí. To p ispívá k lepšímu pochopení problematiky. P ínosným
zahrani ním
zdrojem
je
sborník
Political
Corruption.4 Tento sborník je velmi obsáhlý a pokrývá širokou problematiku spojenou s korupcí. Užite nou ástí pro mou práci byly p ísp vky zam ené na politické korup ní skandály, které také hrají roli v potírání korupce. Nedostatkem tohoto sborníku je neaktuálnost, protože byl vydán v roce 1993 a další vydání se zatím nechystá. P esto p edstavuje dobrý teoretický základ pro výzkum korupce. Na problematiku regionálních médií neexistuje dostatek literatury. Hlavní zdroj informací pro mou práci p edstavuje sborník Regionální média v evropském kontextu.5 Je to úvod do problematiky regionálních médií a m že sloužit jako základ pro další jejich výzkum. Záv rem bych ráda pod kovala Doc. Mgr. Pavlu Šaradínovi, Ph.D. za cenné rady a p ipomínky p i vedení mé bakalá ské práce.
4
Political Corruption: a Handbook. Sestavili Arnold J. Heidenheimer, Michael Johnston a Victor T. LeVine. New Brunswick 1993. 5 Regionální média v evropském kontextu. Sestavila Lenka Waschková Císa ová. Brno 2007.
9
1. Problematika definování korupce Korupce je závažný celosv tový problém, žádný stát ani žádná spole nost nefunguje bohužel úpln bez korupce. Malá míra se dá tolerovat, ale problém nastává, když její etnost p ekro í ur itou hranici. Proto je d ležité se snažit ji alespo omezit na co nejmenší míru, protože poskytuje výhody pouze ú astník m korup ního jednání, ale v rámci celé spole nosti má negativní dopad p edevším na ekonomiku a demokracii. I p es její globální charakter existuje rozdíl v p ístupu ke korupci v zemích s delší demokratickou tradicí (nap . zem západní Evropy nebo USA) a v zemích s kratší demokratickou tradicí (nap . postkomunistické zem ). Tyto rozdíly v chápání korupce vyplývají ze t í faktor : sociální prost edí posuzovatele, regionální teritorium a historický faktor (vývoj vnímání korupce probíhá i z asového hlediska, co bylo d ív považováno za normální, se nyní posuzuje jako korup ní jednání).6 Tyto rozdíly ve vnímání korupce vedou k tomu, že neexistuje jednotná definice korupce. Shoda mezi odborníky panuje pouze v tom, že korupce se týká ve ejných funkcí a ú ad . P vod slova korupce je z latiny a základem je sloveso rumpere, které znamená zlomit nebo p etrhnout. P eklad slova corruptus znamená následek zlomu a tedy mravní zvrácenost, zvrhlost nebo být podplacen.7 Existují ty i základní p ístupy ke korupci: jako k deviantnímu chování, k patologickému chování, k chování maximalizující zisk a jako k sociální dezorganizace.8
6
CHMELÍK, Jan a kol.: Pozornost, úplatek a korupce. Praha 2003, s. 10. PETROVSKÝ, Karel: Korupce po esku aneb korupce o ima pr m rného echa. Praha 2007, s. 18. 8 FRI , P. a kol.: c. d., s. 13-20. 7
10
1.1 Korupce jako deviantní chování P edstavitel p ístupu ke korupci jako deviantnímu chování je profesor Joseph S. Nye, který ji definoval jako „chování, které se odchyluje od formálních povinností ve ejné role kv li soukrom mín ným (z hlediska osobního, rodinného, soukromých zájmových skupin) finan ním nebo prestižním zisk m nebo na které p sobí ur itý soukromý vliv a dochází k porušení pravidel“.9 Podle této definice se korup ního jednání dopouští ten, kdo zneužívá své pravomoci a porušuje ád, kterým se má jako ve ejný initel ídit. Problémové v tomto p ípad
je práv
ur ení tohoto ádu,
m že to být právní nebo pracovní ád, oba ale korupci podstatn zužují. M ítkem by mohlo být i ve ejné mín ní, ale jak už bylo nepovažovala dané jednání za korupci, druhá ano a t etí by nev d la, kam p esn toto jednání za adit. Tomu by odpovídaly i možné tresty – nejtvrdší postih zajiš uje právní ád, ale ten korupci vymezuje nejúžeji. Nejednotnost ve ejného mín ní by nevedla k efektivnímu potrestání, protože
ást spole nosti by s trestem
nesouhlasila. I když tento p ístup vymezení korupce zužuje, z praktického hlediska nabízí definici, se kterou se dá pracovat i v mezinárodním m ítku. I proto v tšina mezinárodních organizací, které se snaží bojovat proti korupci, tento p ístup up ednost uje.10
1.2 Korupce jako patologické chování V rámci tohoto p ístupu nejsou pro ur ování korupce d ležité normy, ale p ijatý žeb í ek hodnot a ve ejný zájem. Korup ní 9
NYE, Joseph S.: Corruption and Political Development. A Cost-Benefit Analysis. In: Political Corruption: a Handbook. Sestavili Arnold J. Heidenheimer, Michael Johnston a Victor T. LeVine. New Brunswick 1993, s. 966. 10 Nap . OSN v Konvenci proti korupci, kapitola III , l. 15. http://www.unodc.org/documents/treaties/UNCAC/Publications/Convention/0850026_E.pdf.
11
chování narušuje p irozený stav a je škodlivé pro spole nost, proto je potírání korupce ve ve ejném zájmu. Ve ejný zájem a jeho poškozování slouží jako m ítko pro korupci. D raz se klade na fakt, že soukromý zisk vzniká na úkor ve ejných financí. Podle Carla J. Friedricha mluvíme o korupci „kdykoliv držitel moci, který má za úkol d lat ur ité v ci, to znamená zodpov dný funkcioná nebo ú edník, je pomocí finan ních nebo jiných odm n (jako o ekávání pracovní nabídky v budoucnu) p esv d en k jednání, které zvýhod uje
lov ka dávajícího odm nu, a tím poškozuje
skupinu nebo organizaci, ke které funkcioná
pat í“.11 Tímto
nedochází k zúžení definice jako u deviantního chování, ale problém spo ívá v tom, kdo definuje ve ejný zájem. Bu autor sám vypracuje vlastní koncept ve ejného zájmu nebo bude ve shod s n jakou zájmovou skupinou. V obou p ípadech dochází k dalším komplikacím. Každý autor si m že vytvo it vlastní koncept a tyto koncepty se budou navzájem lišit. Stejn tak neexistuje pouze jedna zájmová skupina a bude docházet ke konflikt m mezi zástupci jednotlivých zájmových skupin.
1.3 Korupce jako chování maximalizující zisk Tento p ístup se snaží o odstran ní hodnotícího kritéria pro posuzování korupce, které vede k jejímu rozdílnému chápání. Je založen na principu tržního mechanismu. Podle definice Jacoba van Klaverena dochází ke korup nímu jednání, když „ve ejný initel nahlíží na sv j ú ad jako na obchod, na p íjem, který se bude snažit maximalizovat. Ú ad se pak stává maximaliza ní jednotkou. Jeho p íjem pak nezáleží na etickém ohodnocení jeho užite nosti pro obecné dobro, ale práv
na tržní situaci a jeho talentu pro
11
FRIEDRICH, Carl J.: Corrupiton Concepts in Historical Perspective. In: Political Corruption: a Handbook. Sestavili Arnold J. Heidenheimer, Michael Johnston a Victor T. LeVine. New Brunswick 1993, s. 15
12
nacházení bodu maximálního zisku na k ivce ve ejné poptávky“.12 Upušt ním od hodnotícího kritéria však dochází k nejasné p edstav o korupci. Není zde uvedeno ani žádné jiné kritérium a proto by se každé chování maximalizující zisk dalo považovat za korupci.
1.4 Korupce jako sociální dezintegrace Všechny t i výše zmín né definice kladou d raz na selhání ve ejného initele. Ale korupce neznamená pouze soubor selhání jedinc . Je nutné se na ni dívat v širších souvislostech. Tam, kde je slabá spole enská organizace, se da í korupci vytvá et si sv j vlastní a pevný sociální systém, ve kterém platí korup ní normy, mechanismy a pravidla hry. Tím vzniká korup ní klima p sobící na jedince a se zásadním vlivem na jeho jednání. Z toho d vodu nesta í nahradit zkorumpované jedince bezúhonnými ve ejnými initeli, protože i na ty za ne p sobit korup ní klima a za ne op t docházet ke korupci.13 V rámci korup ního klimatu je korup ní jednání považováno za vyhovující a naopak jeho odmítnutí ohrožuje ostatní, kte í se na korupci podílí. Vytvo í se skryté korup ní normy, které zajiš ují praktický chod systému. Jsou v rozporu s formálními pravidly spole nosti, ale lidé si zvyknou na to, že systém funguje jinak, než má ve skute nosti fungovat, p edevším když formální pravidla nevedou k požadovaným a oprávn ným výsledk m.14
12
KLAVEREN, Jacob van: The Concept of Corruption. In: Political Corruption: a Handbook. Sestavili Arnold J. Heidenheimer, Michael Johnston a Victor T. LeVine. New Brunswick 1993. s. 26. 13 FRI , P. a kol.: c. d., s. 20. 14 Tuto problematiku zkoumá na p íkladu financování stran ve Francii a v USA Jeanne Becquart-Leclercq. BECQUART-LECLERCQ, Jeanne: Paradoxes of Political Corruption: A French View. In: Political Corruption: a Handbook. Sestavili Arnold J. Heidenheimer, Michael Johnston a Victor T. LeVine. New Brunswick 1993, s. 191-210.
13
1.4.1 Institucionalizace korupce Celý proces pak funguje jakoby v za arovaném kruhu, který se dá t žko p erušit. Utajovaná a astá korupce se asem stane ve ejným tajemstvím, které se státní moc snaží p ekazit. Tato snaha je v mála p ípadech úsp šná, ímž se vytvo í ve ejný dojem o beztrestnosti korupce. To korup ní klima ješt posílí a dochází k dalšímu korup nímu chování.15 Nejproblemati t jším
lánkem je zásah státní moci proti
korupci. ím více jsou tyto zásahy úsp šné, tím v tší riziko vzniká pro ú astníky korupce a klesá užite nost korupce pro širokou ve ejnost, když se poškození mohou ú inn bránit. Aby se ú astníci korupce
p ed
prozrazením
ochránili,
dochází
k její
institucionalizaci.16 Vytvo í se pevné vztahy a organiza ní struktura, do které je t žké se zven í dostat a proto ji i odhalit. Klasickým
p íkladem
institucionalizace
korupce
je
klientelismus. „Vytvá ení klientských sítí v politice a státní správ znamená pr nik p íbuzenských a p átelských vztah do sféry právní univerzality a odosobn lých pravidel výkonu funkce ve ejného initele“.17 To zajiš uje kontrolu ú astník korupce a sníží možnost prozrazení na minimum. Další výhodou institucionalizace korupce je navazování klientelistických vztah
s p íslušníky policie a
s lidmi z politické sféry. Ti mohou vým nou za jiné výhody ovliv ovat vyšet ování korup ních p ípad nebo vznik a p ijímání protikorup ní legislativy. Z klientelistických vztah
se m že postupn
vyvinout
monopolizace. Danou oblast kontroluje pouze ur itý po et sp ízn ných lidí, kte í nikoho cizího do svého okruh nepustí. V tom nejhorším p ípad
pak dochází k etatizaci korupce.18 Je p ímo
15
CHMELÍK, J. a kol.: c. d., s. 16 FRI , P. a kol.: c. d., s. 28. 17 Tamtéž, s. 28. 18 P edevším v autoritativních režimech. Tamtéž, s. 32. 16
14
ízená státem a spole nost by bez ní už nemohla fungovat, tím vzniká korup ní stát.
1.5 Definice korupce Všechny výše zmín né p ístupy kladou d raz na ve ejný sektor a nechávají v pozadí sektor soukromý. To neznamená, že by se v soukromé sfé e korupce nevyskytovala. Vhodná definice je v knize Radima Roudného a Josefa Zilvara: „Korupce je jednání, kdy fyzická i právnická osoba v souvislosti se svým postavením obstará za výhodu jiné fyzické i právnické osob výhodu jinou a p i tom porušuje tržní, zákonná i etická pravidla. Poškozován je t etí subjekt“.19 Nej ast ji se korupce projevuje úplatky a podplácením. Korupce má ale širší význam. Nejv tší pozornost se zpravidla v nuje korupci na státní úrovni, což m že budit dojem, že na krajské i obecní úrovni se nevyskytuje nebo má menší d ležitost. Korupce se vyskytuje na všech úrovních ve ejné správy. Navíc s posilováním pravomocí kraj
a obcí zde dochází zárove
i
k zvyšování míry korupce.
1.5.1 Korupce a její akté i Definice stanovuje t i aktéry korupce – korumpující, korumpovaný a poškozený. Korumpující poskytuje výhody korumpovanému. Oba dva vystupují aktivn
a t ží z korupce.
Poškozený se liší podle p ípadu a nemusí si uv domovat, že v bec k n jakému poškozování dochází. Je to nap . ú astník, který se nesnaží nikoho zkorumpovat, a tím je znevýhodn n. M že to však být také ur itá skupina i celá spole nost.
19
ROUDNÝ, R. – ZILVAR, J. s kol.: c. d., s. 9.
15
V rámci potírání korupce je nutné se zam ovat na oba aktivní aktéry korupce. V tšinou se kladl d raz pouze na ve ejného initele, který neoprávn nou odm nu požadoval a nebo ji p ijal, aniž by na to upozornil bezpe nostní orgány. To je opodstatn né, protože on je ten, který disponuje ve ejnými pravomocemi a má sloužit zájm m státu a ne svým soukromým. Je nutné se ale stejn
kriticky dívat i na druhou stranu
korup ního jednání – tedy ob ana i zástupce firmy apod. Nejen korumpovaný ve ejný
initel ale i korumpující ob an m že
iniciovat korup ní vyjednávání a vícemén
p im t ve ejného
initele ke korup nímu chování. Také se aktivn
podílí na
poškozování ve ejného zájmu a na oslabování demokracie
1.5.2 P í iny korupce Aleš Pachmann ve svém
lánku polemizuje s Martinem
Jahnem o tom, zda korupce vyplývá z lidské p irozenosti.20 Podle A. Pachmanna ur it ne a jako p íklad udává, že jinak se zachová mnich vychovaný v klášte e a jinak mafiánský syn. Tyto p íklady však nejsou úpln vhodné, protože zde záleží hodn na prost edí a p edevším na výchov . Mnich by jednal proti svému p esv d ení, kdyby se zapletl do korupce. Na druhou stranu nelze íct, že by všichni p íslušníci církve vždy jednali estn a nebylo by možné je zaplést do korupce. Také fakt, že korupce provází lidskou spole nost od jejího vzniku, p ispívá spíše k tomu, že korupce vyplývá z lidské p irozenosti. A. Pachmann podporuje spíše názor, že korupce je ovlivn na globalizací, která s sebou p ináší snahu o maximalizaci zisku. Ale korupce existuje už od prvních civilizací,21 je spojena s hierarchií
20
PACHMANN, Aleš: Povaha korupce v eské republice. In: Korupce: projevy a potírání v eské republice a Evropské unii. Sestavili B etislav Dan ák, Vít Hloušek a Vojt ch Šimí ek. Brno 2006, s. 83. 21 DUFKOVÁ, Ivana – ZLÁMAL, Ji í: Korupce. Praha 2005, s. 5.
16
moci a snahou získat co nejv tší prosp ch pro sebe. Je to ur itý vzorec chování, který zde funguje po staletí. Navíc korupce je založena na principu, že zkorumpovatelný je každý, záleží pouze na situaci a výši odm ny.22 V každém ob anovi je tedy korup ní potenciál, ale záleží na jeho etickém a morálním vnímání, zda se korupci pod ídí anebo ji p jde nahlásit. Vliv však p sobí víc, mimo jiné zda se nenachází v n jaké špatné životní situaci, zda existuje reálná možnost, že korupce bude potrestána apod. Už jen z t chto d vod je t žké korupci odstranit. K úplnému odstran ní korupce bychom museli omezit ur itá lidská práva, což není v demokratické spole nosti možné.
1.5.3 Prokorup ní faktory Pro to, aby korupce v bec vznikla, musí existovat ur ité podn ty a p íležitost. Tam, kde funguje transparentní proces rozhodování nebo kde je pom rn velké riziko odhalení, korupce se nevyplatí a dochází k ní mén . Existuje mnoho prokorup ních faktor .23 Zde ale uvedu ty hlavní, které mohou platit i pro R. Výše úplatku má nejv tší vliv na rozhodování. Riziko, které akté i korupce podstupují, se musí vyplatit. S tím souvisí i výše platu ve ejných initel a ú edník . Pokud mají nedostate ný plat, je t žké odolat nabídnuté odm n , která jim vylepší jejich finan ní situaci.24 A jak už bylo zmín no výše, princip korupce íká, že zkorumpovatelný je každý, záleží pouze na situaci a odm n . Dalším faktorem je fungování, respektive nefungování administrativy. Pokud nejsou daná jasná pravidla pro byrokracii a dochází ke zdlouhavému procesu v d sledku p emíry byrokracie, vede to žadatele k dávání úplatku za rychlejší postup p i
22
CHMELÍK, J. a kol.: c. d., s. 9. FRI , P. a kol.: c. d., s. 36-38. 24 MYRDAL, Gunnar: Corruption: Its Causes and Effects. In: Political Corruption: a Handbook. Sestavili Arnold J. Heidenheimer, Michael Johnston a Victor T. LeVine. New Brunswick 1993, s. 956. 23
17
vy izování.25 S tím souvisí i byrokratická kultura. Nerozvinutá byrokratická kultura nekvalifikovaných a neloajálních ú edník spole n
s neexistencí etického kodexu p ispívá k využívání
korupce. Mezi korup ní podn ty pat í i málo funk ní systém norem a sankcí. Pokud si spole nost nevytvo ila jasný a daný systém norem, který se týká i korupce, nehrozí ú astník m korupce velké nebezpe í. Obdobn to platí i pro systém sankcí. Pokud je ú astník korupce potrestán pouze symbolicky a korup ní chování se mu stále vyplatí, nemá zájem na zm n svého p ístupu. Se systémem sankcí je spojen i problém kontroly. Když ú astník korupce ví, že je jen malá šance na odhalení nebo že protikorup ní orgány jsou také zkorumpované, m že dále ve svém korup ním chování pokra ovat. Nemusí se jednat pouze o kontrolu státními orgány, ale i médii. P edevším investigativní žurnalistika se zam uje na sbírání informací o podobných p ípadech a ú astníci korupce by neuvítali negativní publicitu, která v ur itých p ípadech m že vyvolat ve ejné protesty, a tím i vyšet ování korupce. To platí pouze v p ípad , že se ve ejnost dokáže protestními akcemi zapojit do politické participace a tím nap . dosáhnout odstoupení zkorumpovaných politik . Pro úsp šné omezování korupce je d ležité se zam it na prevenci a omezit tyto a další prokorup ní faktory na nejmenší míru. D ležité je zapojení ve ejnosti do protikorup ních reforem, protože je to dlouhodobý proces a je nutné mu zajistit ve ejnou podporu.26
25
Tamtéž, s. 954-955. MYRDAL, Gunnar: Corruption: Its Causes and Effects. In: Political Corruption: a Handbook. Sestavili Arnold J. Heidenheimer, Michael Johnston a Victor T. LeVine. New Brunswick 1993, s. 957. 26
18
1.6 Druhy korupce Existuje mnoho r zných druh
d lení korupce, kritériem
m že být centralizovanost korupce, organizovanost, oblast výskytu, etnost, p vod aktér korupce aj.27 Nejjednodušší len ní korupce se ídí kritériem závažnosti – tedy korupce malá a velká. V rámci tohoto len ní se objevuje ješt t etí typ – state capture.28 Korupci lze také rozlišovat podle aktivního a pasivního p ístupu aktér nebo podle oblasti výskytu.
1.6.1 D lení podle výskytu V rámci tohoto d lení se ur uje nejen oblast výskytu, ale p ihlíží se i k tomu, kdo jsou akté i korupce a jak vypadá nezákonná odm na
i výhoda. Jolana Volejníková rozd luje
korupci do sedmi oblastí.29 Vnit ní korupce probíhá mezi zam stnanci ve ve ejné správ a jejím ú elem je p edevším kariérní postup. Vnit ní korupce asto souvisí s politickou korupcí, protože v tšina ve ejných funkcí je propojena s politickou mocí. Politická korupce pak obsahuje p edevším nestandardní vztahy se soukromým sektorem a dochází k narušení rovnosti ob an
nebo firem ve vztahu k ve ejným initel m. K politické
korupci pat í i nepr hledné a nezákonné financování stran. Státní správa je další oblastí, kde dochází ke korupci. Týká se nakládání se státním majetkem, ale objevuje se i v r zných úsecích státní správy, p edevším v úseku celní správy, správy daní nebo ú ad práce.
27
VOLEJNÍKOVÁ, Jolana: Korupce v ekonomické teorii a praxi. Praha 2007, s. 21-22. 28 VYM TAL, Petr: Typologie korupce. In: Korupce: projevy a potírání v eské republice a Evropské unii. Sestavili B etislav Dan ák, Vít Hloušek a Vojt ch Šimí ek. Brno 2006, s. 13. 29 VOLEJNÍKOVÁ, J.: c. d., s. 21, 23-24.
19
Další úrovní je korupce v municipalitách, tedy v oblasti samosprávných orgán . Ú astní se jí volení p edstavitelé samospráv, starostové a lenové obecních zastupitelstev. Je úzce spojena s politickou korupcí a korupcí ve státní správ . Ve ejný a soukromý sektor p edstavují další oblasti, kde korupce p sobí a které jsou vzájemn propojeny. Na ve ejném sektoru má spole nost zvláštní zájem.30 V soukromém sektoru je korupce sou ástí konkuren ního boje uvnit
ekonomických
subjekt a mezi nimi, ale p er stá i do jiných odv tví nap . do oblasti sportu.31 Poslední oblastí je korupce v médiích. Souvisí to p edevším se vzr stajícím vlivem médií na ve ejnost. Korupce se týká p edevším manipulací s informacemi, které mohou ve svém d sledku vést k získání politické moci.
1.6.2 D lení podle závažnosti Velká korupce se týká p edevším ve ejné správy a vrcholných politických p edstavitel . Tento druh korupce je v tšinou dob e organizován a utajován a p ináší ob ma aktér m zna né výhody a velké zisky, proto je t žké tyto p ípady odhalit. Poškozeným se stává spole nost, zejména po ekonomické a morální stránce.32 Nej ast jší podoby velké korupce jsou zpronev ra a nehospodárné užívání ve ejných zdroj , soukromý prosp ch z privatizace, zneužívání ve ejné moci p i ud lování ve ejných zakázek a p id lování
monopolních
a
kvazi-monopolních
licencí,
30
Jsou to p edevším zdravotnictví, školství, policie, soudnictví apod. Nejznám jším p íkladem v R je rozsáhlá korup ní aféra ve fotbalu z roku 2004. 32 VOLEJNÍKOVÁ, J.: c. d., s. 22. 31
20
nepotismus,33 klientelismus, p ípadn i prodej pozic, zisk b žn nedostupných informací a tzv. zlo iny bílých líme k .34 Malá korupce se týká oby ejných ú edník , dopravních policist apod. a je sou ástí každodenního života ob an . Ú astní se jí více lidí, ale ástky jsou nepom rn menší a slouží p edevším k usnadn ní b žných proces . Malá korupce se nejvíce projevuje v podob
podplácení ú edník , zám rn
nep ehledné regulace,
zatem ování pravidel, špatné organizace a zneužívání pravomocí vyplývajících z kontrolní innosti ve ejné správy.35 N které druhy se ani za korupci nepovažují, nap . dávání spropitného. V tomto p ípad je d ležité, jak velkou ástku spropitné p edstavuje. State capture popisuje jev, kdy je legislativní proces ovládán soukromými subjekty. Tato korupce se nachází zhruba mezi velkou a malou korupcí.36 State capture se projevuje kontrolou ve ejných institucí
pro
soukromý
prosp ch
nebo
trestnou
innost,
formováním sítí omezující politickou sout ž, podkopáváním svobodných voleb skrytou reklamou a nepr hledným financováním kampaní a zneužitím legislativní moci.37 State capture lze dále rozd lit do t í kategorií38 – ovládnutí státu, kdy soukromý subjekt ovliv uje vznik základních norem pomocí nezákonných plateb ve ejným initel m; vlivová korupce, p i níž už nejsou platby pot eba
kv li
d ležitosti
soukromého
subjektu
nebo
dlouhodob jšímu napojení na ve ejného initele; a administrativní korupce, kde soukromý subjekt platí za zm nu zp sobu realizace norem. Ve ejný
initel dostane zaplaceno bu
za n co, co ze
33
Snaha využít svého postavení k podpo e a prot žování svých známých i p íbuzných. 34 VYM TAL, P.: c. d., s. 13-14. 35 Tamtéž, s. 14. 36 Nap . Jolana Volejníková za azuje state capture do jiné klasifikace podle kritéria využití soukromých prost edk k ovliv ování ve ejných rozhodnutí. VOLEJNÍKOVÁ, J.: c. d., s. 24. 37 VYM TAL, P.: c. d., s. 15. 38 VOLEJNÍKOVÁ, J.: c. d., s. 25.
21
zákona má ud lat, nebo za provedení n eho, co mu zákon zakazuje.39
39
Kniha protikorup ních strategií. Praha 2000, s. 1.
22
2. M ení korupce Pro mezinárodní srovnávání hrají d ležitou roli indexy, které m í korupci. Zm it korupci je velice složité vzhledem k její skryté povaze a odhalit se poda í pouze malou ást celkového objemu korupce. „Mezinárodní zkušenosti ostatn
ukazují, že
standardním policejním vyšet ováním vyjde najevo pouze asi 1 % všech p ípad
korup ního jednání.“40 Z tohoto d vodu indexy
nemohou m it opravdovou míru korupce, ale reprezentují v tšinou její vnímání. Nejpoužívan jší metodou je kvantifikování kvalitativních tvrzení. Nejprve se uskute ní sociologický pr zkum ur ité skupiny obyvatelstva, každá odpov
(nap . rozhodn
souhlasím až
rozhodn nesouhlasím) má svou danou hodnotu (nap . v rozmezí 01). Hodnota odpov dí se vynásobí procenty lidí, kte í podporují tuto odpov
, a sou iny se poté se tou.41 Toto je však jednoduchý
p íklad, v tšina index se po ítá složit ji.
2.1 Druhy index Mnoho mezinárodních organizací vypo ítává vlastní indexy míry korupce. Indexy se liší nejen metodou p epo tu, ale i skupinou, která se ú astní dotazování.42 Jedním z index
založených na názorech expert
sestavuje
organizace Political Risk Services a vyjad uje ochotu vyšších i nižších ú edník
požadovat
i p ijímat nadstandardní platby.43
Expertní hodnocení provádí i Sv tová banka, která pak sestavuje
40
Vládní program boje proti korupci v eské republice. http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/dokument/2000/korupce/zprava.html (19. 3. 2009). 41 VOLEJNÍKOVÁ, J.: c. d., s. 28. 42 Tamtéž, s. 27-29. 43 HOWELL, Llewellyn D.: ICRG Methodology. http://www.prsgroup.com/ICRG_Methodology.aspx (15. 3. 2009).
23
souhrnný index Governance Matters.44 Zam uje se p edevším na korupci jako state capture. Další analýzy se provád jí mezi firmami a obyvateli. Tyto indexy mohou být zkreslené momentální situací, ale na druhou stranu vyjad ují mín ní lidí, kterým korupce nejvíce ovliv uje život. V R tyto pr zkumy d lá nap . GfK Praha – Institut pro výzkum trhu nebo Centrum pro výzkum ve ejného mín ní, v zahrani í nap . Sv tové ekonomické fórum, které vypo ítává index konkurenceschopnosti.45
2.1.1 Složené indexy Složené indexy pokrývají širší problematiku korupce než výše zmín né indexy, protože spojují n kolik r zných indikátor .46 Nejznám jší ze složených index je Index vnímání korupce (CPI), který
od
roku
1995
každoro n
sestavuje
Transparency
International (TIC).47 „Tento index se zam uje na korupci ve ve ejném sektoru a se azuje zem podle stupn vnímání existence korupce mezi ú edníky ve ejné správy a politiky.“48 Hodnoty CPI se pohybují od 0 do 10, p i emž 10 pat í zemím nejmén ovlivn né korupcí. Hlavním p ínosem CPI je zvyšování informovanosti ve ejnosti o korupci a ve ejná podpora vzniku protikorup ních opat ení. Pr zkum
se ú astní odborníci, kte í p icházejí do styku
s ve ejným sektorem nebo jsou jeho sou ástí. Od roku 2007
44
The Worldwide Governance Indicators Project. http://info.worldbank.org/governance/wgi/index.asp (15. 3. 2009). 45 VOLEJNÍKOVÁ, J.: c. d., s. 32-34. 46 Tamtéž, s. 38. 47 TIC je mezinárodní organizace, která se od svého vzniku v roce 1993 v nuje projev m korupce i jejímu potírání. Používá n kolik r zných m ení míry korupce a sestavuje r zné indexy. Má p es 90 pobo ek v r zných zemích sv ta. About Transparency International. Transparency International, http://www.transparency.org/about_us (19. 3. 2009). 48 Indexy CPI a BPI. TIC, 15. ledna 2007, http://www.transparency.cz/index.php?lan=cz&id=11 (19. 3. 2009).
24
hodnotí TIC 180 zemí sv ta, proto je CPI vhodným indexem pro mezinárodní srovnání. Data používaná p i sestavování indexu podléhají p ísným kritériím a zp sob výpo tu se neustále vyvíjí a zlepšuje.49 Tento vývoj a zlepšování p ináší problémy p i porovnávání zemí v ase. Protože v pr b hu let nar stal po et zemí, nelze se ídit po adím zem
pro vývoj korupce, ale pouze
íselnými
hodnotami indexu. I íselné hodnoty mají však odlišnou vypovídací hodnotu, práv kv li pr b žnému zlepšování zp sobu výpo tu a kv li po tu zdroj .50 Dalším nedostatkem indexu je to, že každou zemi reprezentuje ur itá hodnota, ale ta málo íká o povaze korupce v dané zemi. P esto je podobné hodnocení ú elné. Ke zjednodušení musí docházet, aby bylo možné jednotlivé státy srovnávat. Hodnocení m že p isp t k tomu, že se v dané zemi rychleji p ijmou ú inná protikorup ní opat ení.51
49
TIC Corruption Perception Index. Transparency International, http://www.transparency.org/policy_research/surveys_indices/cpi (19. 3. 2009). 50 VOLEJNÍKOVÁ, J.: c. d., s. 44-46. 51 P íkladem m že být Jižní Korea, která si dala za cíl zlepšit potírání korupce práv kv li umíst ní podle CPI. PACHMAN, A.: c. d., s. 69.
25
2.2 Situace v R Hodnota CPI pro R v roce 2008 byla 5,2 a to za adilo R na 45. místo spole n s Bhútánem.52 Z postkomunistických zemích se nejlépe umístily Slovinsko a Estonsko.53 Pak následuje
R,
Ma arsko na 47. míst s hodnotou 5,1 a Slovensko na 52. míst s hodnotou 5. Ze zemí Visegrádské skupiny se umís uje nejh e Polsko, které bylo v roce 2008 ohodnoceno indexem 4,6.54 Po adí zemí podle CPI v roce 2008
Po adí 1 26 27 45 47 52 58
Zem Dánsko Nový Zéland Švédsko Slovinsko Estonsko Bhútán eská republika Ma arsko Jordánsko Malajsie Lotyšsko Slovensko Litva Polsko Turecko
CPI 9,3 6,7 6,6 5,2 5,1 5,0 4,6 Zdroj: TIC
Vývoj indexu CPI pro R 1997–2008 lze rozd lit na 2 fáze.55 V roce 1997 m l CPI hodnotu 5,2, ale až do roku 2002 klesal, kdy hodnota byla pouze 3,7. Tento propad vysv tluje TIC dozvuky ekonomické reformy a opozi ní smlouvy, zanedbáním reformy ve ejné sféry a ve ejných institucí. Od té doby CPI postupn stoupal hlavn
zásluhou zavád ní protikorup ních opat ení a
zkvalitn ní institucí. Pozitivní vliv m l i vstup do EU. V roce 2007
52
Index vnímání korupce CPI 2008 – po adí zemí. TIC, 23. zá í 2008, http://www.transparency.cz/index.php?lan=cz&id=2980 (19. 3. 2008). 53 Slovinsko s hodnotou 6,7 na 26 míst a Estonsko 6,6 na 27 míst . Tamtéž. 54 Spole n s Litvou je na 58 míst . Tamtéž. 55 Tamtéž.
26
získala R op t hodnotu 5,2, která jí byla p isouzena i letos. Stále však pat í mezi státy EU do té horší poloviny a nedosahuje ani pr m rné hodnoty zemí EU, která je pro rok 2008 6,47. Vývoj indexu CPI v eské republice od roku 1997 do roku 2008 10 9,5 9 8,5 8 7,5 7 6,5 6 5,5 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0
5,2
1997
4,8
1998
4,6
1999
4,3
2000
3,9
2001
3,7
2002
3,9
2003
4,2
2004
4,3
2005
4,8
2006
5,2
2007
5,2
2008
Zdroj: TIC
Jednou z korelací CPI je nezávislost médií.56 Ve státech, které mají vyšší CPI, mají média velkou nezávislost. Protože index pro R se pohybuje zhruba v polovin stupnice, znamená to, že média mají jistou míru nezávislosti, ale je nutné ji stále zvyšovat. Roli eských médií se budu více v novat níže. Povaha korupce v R je spíše praktická, centralizovaná a s otev enou sítí.57 Jinými slovy to znamená, že korupce je využívána
p edevším
k usnadn ní
byrokratické
zát že,
je
organizovaná shora p edstaviteli ve ejné moci a je snadné se do korup ních sítí dostat. Ale v rámci ve ejných zakázek se k ve ejným financím snaží dostat stále ti samí lidé. Tento trend potvrzují i medializované p ípady.
56 57
PACHMANN, A.: c. d., s. 72. Tamtéž, s. 77-80.
27
2.2.1 Odhalování korupce Velkým problémem R je odhalování korupce a její potírání. Je to zp sobeno i dlouhodobou tradicí korupce z dob habsburské monarchie a komunismu, v obou t chto obdobích fungovala rozsáhlá byrokracie.58 V socialistické legislativ sice byla vyhláška upravující vy izování stížností pro styk s ú ady, nem la však prakticky žádnou ú innost. Navíc lidé si b hem režimu zvykli na malou korupci,59 protože spousta v cí se jinak sehnat i vy ídit nedala. Vše probíhalo pod heslem „kdo neokrádá stát, okrádá rodinu“. Chování spole nosti se nedá zm nit b hem pár let, proto se podobný princip uplat uje i v sou asnosti. Spole nost je otup lá, protože korupce byla normální sou ástí života. Po pádu režimu se korupce nejvíce rozmohla b hem kuponové privatizace. D ležitým nástrojem pro boj s korupcí je práv aktivní p ístup ob anské spole nosti. I když lidé ví, že korupce p esahuje únosnou míru, p ehazují tento problém na jiné. Ví, že je nutná zm na a náprava, ale p edpokládají, že se spole nost zreformuje sama bez jejich vlastního p i in ní nebo že si s tímto problémem poradí sám stát.60 Pro úsp šný boj s korupcí je ale nutná spolupráce a spole ný tlak ob anské spole nosti, soukromého a ve ejného sektoru. Jak ukazuje vývoj CPI, jsou nastaveny podmínky pro boj s korupcí, je však d ležité p ijmout razantn jší postup. Jedním z d vod , pro je t žké odhalit korupci, je fakt, že oba aktivní akté i mají zisk a prosp ch z korupce.
asto je t žké najít
mezi nimi v bec spojitost, protože korumpující nemusí o ekávat protislužbu ihned ale až v delším asovém období. V tomto p ípad je velice t žké vystopovat vazby. Proto je nutné zajistit transparentní procesy ve ve ejném sektoru. V eském právním ádu se korupcí zabývá hlava III. trestního zákona. „Trestné iny proti po ádku ve v cech ve ejných nesou 58
FRI , P. a kol.: c. d., s. 75. Probíhala tzv. pod pultem. 60 PACHMANN, A.: c. d., s. 83. 59
28
všechny znaky korupce a zahrnují zejména p ijímání úplatku (§160) a podplácení, tj. nabízení úplatku (§161) a tzv. nep ímé úplatká ství (§162)“.61 V souladu se Strategií vlády k boji proti korupci 2006–201162 byla z ízena speciální protikorup ní telefonní linka,63 kterou provozuje TIC. Zde je možné nahlásit podez ení z korupce,
je
zaru ena
diskrétnost,
volající
m že
z stat
v anonymit .64 Je to jeden z ú inných nástroj boje proti korupci, který zapojuje aktivn ob any. Problémem z stává, že podobných protikorup ních linek je více. Je nutné jejich
innost aspo
koordinovat, protože ešení v podob sjednocení t chto linek pod jednu zast ešující zatím nemá politickou podporu. Je nutné se více zam it na preventivní protikorup ní kampa , po ádat odborná školení pro ve ejné
initele a pracovníky ve
ve ejné správ , protože hlavním selhávajícím faktorem je lidský faktor. Pro úsp šné potírání korupce se musí také posílit systém kontrol a zavést jasná kritéria a postupy.
ím více budou
byrokratická pravidla složit jší, tím jednodušší bude je obcházet.65
61
VOLEJNÍKOVÁ, J.: c. d., s. 288. http://web.mvcr.cz/archiv2008/rs_atlantic/data/files/strategie-korupce-676.pdf 63 Bezplatná, telefonní íslo 199. 64 Protikorup ní linka 199. Ministerstvo vnitra, http://www.linka199.cz/ (20. 3. 2009). 65 Zpráva o provedených vnit ních auditech v rámci sv ené p sobnosti resort a ostatních úst edních orgán státní správy s návrhy protikorup ních nástroj . http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/rs_atlantic/data/files/vnitrni_audit3723.pdf. 62
29
3. Role médií Média plní v demokracii roli prost edníka mezi ob any a politickými institucemi a tzv. roli hlídacího psa demokratických institucí. Mají se snažit o co nejv tší objektivitu a p inášet vyvážené informace. Protože média mají velký vliv na ve ejné mín ní, všechny informace musí být
ádn
ov ené a být
z d v ryhodných zdroj . Není d ležité pouze to, co nám média íkají, ale i to, co nám ne íkají a jakým zp sobem nám to íkají. Investigativní žurnalistika by m la aktivn získávat informace o aktuálních tématech. Média rozhodn
nesmí být kontrolována
státem, ale m la by fungovat samoregulace pomocí právních na ízení. K podobné regulaci je op t pot eba dlouhodob jší vývoj.66 Nezávislost médií je také ohrožena, když je v tšina médií v jedné zemi ve vlastnictví jedné osoby i organizace.
3.1 Význam skandálu Jak už bylo zmín no výše, média mají velký vliv na ve ejné mín ní a mohou sloužit jako významný nástroj mobilizace ob an . Existuje n kolik d vod , pro
se média o politické skandály
zajímají. P edevším to jsou finan ní zisky, protože podobná témata jim mohou zajistit nové tená e a v tší odbyt. S tím souvisí i konkurence v médiích, protože zvyšování zisk z prodeje dochází na úkor konkurent . Dalším d vodem je zvyšování vlastní prestiže a p stování image profesionál , kte í provádí kontrolu nad ve ejnými initeli. Skandály a média však mohou sloužit pouze k odstran ní politických oponent , proto by reporté i m li vždy
66
COLE, Mark D.: Média v kleštích korupce – jsou média „prodejná“ ekonomickou reklamou a exkluzivními sliby politik ?. In: Korupce: projevy a potírání v eské republice a Evropské unii. Sestavili B etislav Dan ák, Vít Hloušek a Vojt ch Šimí ek. Brno 2006, s. 240.
30
zjiš ovat, pro jim n kdo dodává informace a zda se nestávají pouhým nástrojem k dosažení politických cíl ur ité skupiny. „Korup ní skandály odhalené nezávislým tiskem uspíšily reformy v n kolika politických systémech“.67 Skandál odhalí individuální pochybení, ale poukazuje i na chyby v institucionální struktu e a procesech. Proto obvykle následuje vyšet ování a celá v c se dostává na program dne. Pokud se skandál týká závažného pochybení, zam í se pozornost na vytvo ení preventivních opat ení. Pro vznik skandálu jsou nutné t i podmínky –
lov k
odhalující skandál, informa ní cesty ší ení zprávy a ve ejnost, která zprávu považuje za skandální.68 lov k odhalující skandál v tšinou pochází z prost edí, kde se korup ní jednání odehrává, a vyhledá vhodnou osobu mimo tuto oblast.69 D ležitá složka vyšet ování je pak také zjiš ování, pro v bec došlo k odhalení a zda informátor nesleduje své vlastní cíle. Informa ní cesty p edstavují v sou asné dob
p edevším
média. To s sebou p ináší i velkou zodpov dnost. Média si musí veškeré informace ov it z n kolika zdroj . Ší ení nepravdivých informací by snižovalo jejich d v ryhodnost, p isp lo by ke zvyšování bulvárnosti médií a zhoršovalo by standardy chování. To, jaký dopad bude mít skandál na spole nost i své aktéry, lze ovlivnit i vývojem odhalování v médiích. První den jsou zve ejn ny zevrubné informace o skandálním chování, druhý den se v nují hlubšímu rozboru situace, další dny pak mohou porovnávat s jinými podobnými p ípady, p inášet nové informace o aktérech a o d sledcích jejich chování. Pokud vzbudí pozornost ve ejnosti, pak média budou pokra ovat v p inášení dalších informací o vyšet ování. Pokud ve ejnost ztratí zájem o tento
67
ROSE-ACKERMAN, Susan: Corruption and Government: Causes, Consequences and Reform. Cambridge 1999, s. 209. 68 MOODIE, Graeme C.: On Political Scandals and Corruption. In: Political Corruption: a Handbook. Sestavili Arnold J. Heidenheimer, Michael Johnston a Victor T. LeVine. New Brunswick 1993 s. 879. 69 V tšinou nahlásí chování na policii, ale m že se obrátit p ímo na reportéra.
31
p ípad, a už kv li nedostatku nových informací nebo kv li malé závažnosti, média se zam í na jiné téma. Poslední podmínkou je ve ejnost
i publikum, které dané
informace bude považovat za skandální. ím menším tato skupina je, tím menší skandál bude vyvolán a tím menší bude mít dopad na možnou budoucí reformu. Jak ale upozor uje S. Rose-Ackerman, skandál a následná reforma nemusí vždy vést tím správným sm rem.70 Skandál sice vytvo í správné podmínky i ve ejnou podporu pro reformy, které by jinak byly nepopulární a bylo by t žké je prosadit, ale tyto podmínky trvají krátkodob . Navíc ve ejnost tla í na rychlé zavedení preventivních opat ení. Ale práv
tato rychlost m že
zp sobit, že zavedená opat ení nebudou kvalitní a p íliš ú inná p i potírání korupce.71
3.2 Vztahy médií a policie P i odhalování korupce dochází k navazování r zných vztah mezi médii a policejními složkami.72 Média se zajímají o podobná témata, proto se zam ují na informace o r zných kriminálních p ípadech. Ale i sama média svým pátráním mohou p ijít na p ípady porušování zákona. Jejich upozorn ní pak m že vést k policejnímu vyšet ování a k potrestání viník . Spolupráce mezi ob ma složkami je nejlepším ešením. Navíc p ípad, o který je mediální zájem, nebude snadno zapomenut a odložen. D ležitý je nejen postih trestní ale i politický a spole enský, který m že vést až k odvolání podez elé osoby.
70
ROSE-ACKERMAN, S.: c. d., s. 209-212. Na druhou stranu umožní p ijmout dlouhodob plánovanou reformu, u které nebyla politická v le ani síla na p ijetí. 72 N ME EK, Tomáš: Média v boji proti korupci a jejich limity. Korupce v médiích. In: Korupce: projevy a potírání v eské republice a Evropské unii. Sestavili B etislav Dan ák, Vít Hloušek a Vojt ch Šimí ek. Brno 2006, s. 251255. 71
32
P íkladem úsp šného politického a spole enského tlaku m že být rezignace Stanislava Grosse na funkci premiéra v roce 2005. Média a policie mohou být navzájem i konkurenti, ovšem tato situace není nejlepší. Jedná se o situaci, kdy se ob an radši obrátí na noviná e a ne na policii. D vodem je v tšinou ned v ra k policii, ale ta by se v R dala pochopit na po átku 90. let. V sou asné dob podle pr zkumu agentury STEM v í policii asi 47 % obyvatelstva.73 Od roku 2002 d v ra v policii stoupá, ale velmi pomalu. Sama má totiž problémy s r znými skandály, které její d v ryhodnost oslabují. Dalším d vodem ned v ry m že být i fakt, že n které p ípady, které média objevila a zdokumentovala, byly policií vyšet ovány pouze nedbale a pachatel nebyl adekvátn potrestán.
73
D v ra v armádu se b hem roku 2008 zvýšila, policii stále v í necelá polovina ob an . STEM, íjen 2008, http://www.stem.cz/clanek/1637 (20. 3. 2009).
33
3.3 Nezávislost médií Nevládní organizace Freedom House (FH),74 která podporuje ší ení demokracie a svobody p edevším pomocí nenásilných ob anských iniciativ, se v rámci svých aktivit zabývá i svobodou tisku.75 V roce 2008 ohlásila, že se svoboda tisku spíše zhoršuje, i když v ur itých regionech došlo ke zlepšení.76 V sou asné dob je 37 % zemí klasifikováno jako svobodných, toto
íslo však
reprezentuje pouze 18 % sv tového obyvatelstva. Nesvobodných zemí je 33 %, a to p edstavuje 42 % obyvatelstva. Svoboda tisku – podle populace
Zdroj: FH
74
Založena v roce 1941. About us. FH, http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=2 (20. 3. 2009). 75 Od roku 1980, pokrývá 195 zemí a území. Freedom of the Press. FH, http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=16 (20. 3. 2009). 76 FH: Press Freedom Losses Outnumber Gains Two to One in 2007. 29. dubna 2008, http://freedomhouse.org/template.cfm?page=70&release=649 (20. 3. 2009).
34
Svoboda tisku – podle zemí
Zdroj: FH
Stupnice hodnocení svobody tisku je v rozmezí 0-100 a rozd luje zem
na t i kategorie – svobodné (hodnoty 0-30),
áste n svobodné (31-60) a nesvobodné (61-100). Pro celkové hodnocení se analyzují t i oblasti – právní, tedy jaké zákony a regulace p sobí na média a snahy vlády používat tyto nástroje proti médiím, politickou, kde se zkoumá cenzura a politické tlaky na p ístup k informacím v etn schopnosti reportér pokrývat ur itá zpravodajská témata, a ekonomickou, ve které se zkoumá struktura a koncentrace vlastnictví médií a náklady na výrobu a distribuci. Analýza zkoumá i chování samotných reportér .77 eská republika pat í mezi svobodné zem , s celkovým hodnocením 18. Stejn byly ohodnoceny Kanada, Litva a Velká Británie.78 „Zatímco svoboda médií je v R dlouhodob zajišt na, pozorovatelé
jsou
stále
znepokojeni
kvalitou
a
hloubkou
zpravodajství a také slabou odpov dností p edevším bulvárního 77
Survey Methodology. http://www.freedomhouse.org/uploads/fop08/Methodology2008.pdf 2009). 78 Global Press Freedom 2008. http://www.freedomhouse.org/uploads/fop08/FOTP2008Tables.pdf 2009).
(20.
FH, 3.
(20.
FH, 3.
35
tisku“.79 Jak už bylo zmín no výše, existuje vztah mezi CPI a nezávislostí medií. Umíst ní v rámci CPI i hodnocení FH tento vztah spíše potvrzuje.80
3.3.1 Vlastnictví médií v R Ohrožení koncentrované
nezávislosti vlastnictví
a
médií
p edstavuje
nár st
velkých
i
jejich
mezinárodních
mediálních spole ností, které disponují velkým politickým a ekonomickým tlakem.81 Pouze pluralita médií m že zajistit svobodu informací.
eská republika zatím není ohrožena
koncentrací vlastnictví i p esto, že legislativa upravující vlastnictví médií není dostate ná.82 Podmínkou fungování na
eském
mediálním trhu je zaevidování právnické osoby v R, proto zde mezinárodní firmy mají pobo ky.
3.4 Regionální média Regionální média jsou spíše stranou zájmu. Tiskový zákon v bec nedefinuje pojem regionální tisk; v zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání jsou regionální stanice definovány jako „vysílání, které m že ve vymezeném územním rozsahu p ijímat více než 1 % a mén než 70 % obyvatel
eské
79
Freedom of the Press 2008: Draft Country Report. FH, 29. dubna 2008, http://www.freedomhouse.org/uploads/fop08/CountryReportsFOTP2008.pdf (20. 3. 2009). 80 Výraznou odchylkou je Jamajka. V hodnocení CPI je s hodnotou 3,1 na 96 míst , ale podle FH pat í mezi svobodné zem a s hodnocením 15 je na 14. míst . 81 Media Power in Europe: The Big Picture of Ownership. European Federation of Journalists, srpen 2005, http://europe.ifj.org/assets/docs/245/202/08737f5ec283ca.pdf (20. 3. 2009). 82 Tamtéž.
36
republiky“.83 Stanice, které p ijímá mén než 1 % obyvatelstva, jsou definovány jako místní.84 Regionální média lze tedy definovat jako stanici i tisk, který je ší en v rámci jednoho regionu, který odpovídá zhruba kraji To se týká i regionálních p íloh celostátních deník
R.
i regionálního
zpravodajství v rámci celostátní televize, protože jsou vytvá eny regionálními redakcemi t chto celostátních médií. Do regionálních médií nelze zahrnout r zné radni ní noviny a zpravodaje, protože ty nep ináší objektivní informace, ale informace zprost edkované ur itou zájmovou skupinou.
3.4.1 Vývoj regionálních médií V letech 2003–2004 prob hl výzkum
eský noviná ,85 který
zkoumá noviná skou obec jako socio-profesní skupinu. Jedná se o první výzkum tohoto druhu po roce 1989. Transformace mediálního systému s sebou p inesla ur ité bariéry, které se zatím neda í p ekonat. Je to p edevším monopolizace trhu regionálního tisku, homogenizace editoriální agendy a nedostatek formáln vzd laných noviná .86 Na regionální úrovni je to dáno jednak nižšími vstupními nároky, ale také tím, že v tšina noviná
zde
za íná nabírat zkušenosti a berou p sobení v regionálních médiích jako první fázi svého kariérního postupu. Na druhou stranu se úrove regionálního zpravodajství postupn zlepšuje.87
83
Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání. 17. kv tna 2001, http://www.rrtv.cz/cz/static/zakony/pdf/231-2001.pdf (20. 3. 2009). 84 Tamtéž. 85 Spolu ešitelé byli Jaromír Volek z Masarykovy univerzity a Jan Jirák z Univerzity Karlovy. V rámci tohoto výzkumu zkoumali pouze noviná i zpravodajsko-publicistického žánru. 86 VOLEK, Jaromír: Regionální žurnalisté v posttransforma ní etap . In: Regionální média v evropském kontextu. Sestavila Lenka Waschková Císa ová. Brno 2007, s. 38. 87 MACK , Pavel: Achillova pata regionální žurnalistiky. In: Regionální média v evropském kontextu. Sestavila Lenka Waschková Císa ová. Brno 2007, s. 101.
37
Ur ujícím stylem regionální žurnalistiky je infozábava, ale nižší míra profesionality s sebou p ináší snižování etických i profesních standard
a v tší manipulovatelnost regionálních
noviná , kte í pracují v tšinou pod velkým tlakem a dostávají malý plat.88 Na tento stav má vliv i fakt, že v R nefunguje respektovaná profesní organizace, která by pe ovala o zájmy noviná , ale dohlížela by i na dodržování ur ité úrovn regionálního zpravodajství.
3.4.2 Regionální tisk Vhodným p íkladem regionálního tisku jsou Deníky vydávané prakticky po celé republice firmou Vltava-Labe-Press. I když to m že
vyvolávat
otázky
ohledn
koncentrace
vlastnictví
regionálních médií, faktem z stává, že velká vydavatelství zajiš ují regionálním redakcím lepší zázemí pro investigativní žurnalistiku než ist regionální vydavatelé. I p esto jsou hlavními omezujícími faktory investigativní žurnalistiky obecn redaktor objektivit
nedostatek
asu a
a také provázanost vztah , která m že vést k menší lánk .89 Tento problém mají i v rámci regionálních
redakcí celostátních médií. Z etelný odstup si mohou udržet pouze reporté i, kte í s danou lokalitou nejsou nijak spojeni. Budoucí trend je zatím t žké odhadnout, ale pokud by došlo k ješt v tší monopolizaci a k v tšímu omezení konkurence, vedlo by to ke snížení kvality regionálního zpravodajství, které se i v sou asné dob potýká s problémy a omezujícími faktory, a tím by i více klesla ob anská kontrola ve ejné správy.90 Tuto ob anskou kontrolu je nutné naopak zvyšovat.
88
VOLEK, J.: c. d., s. 40. ORSÁG, Petr: Investigativní žurnalistika a možnosti jejího uplatn ní. In: Regionální média v evropském kontextu. Sestavila Lenka Waschková Císa ová. Brno 2007, s. 57. 90 Tamtéž, s. 58. 89
38
Lepší podmínky pro investigativní žurnalistiku nabízí i regionální redakce celostátních tiskovin, protože za regionální redakcí stojí velký vydavatelský d m. Tyto regionální pobo ky zajiš ují ur itou míru konkurence regionálních médií, která by m la z stat zachována. Nezávislí vydavatelé, kte í nepat í k velkému vydavatelskému domu, bývají asto propojeni s orgány samosprávy a proto jejich nezávislost je sporná.91 Ta je ovlivn na i inzercí, protože ta je jedním z hlavních zdroj financí. Je nutné, aby i tená i znali tyto vztahy, protože jim to umožní lépe posoudit objektivnost lánk . Za regionální tisk jsou považovány i radni ní noviny a r zní zpravodajové.92 Ty však p ináší spíše informace ur ité zájmové skupiny a nem žou suplovat objektivní zpravodajství. To si ale musí uv domovat i jejich tená i.
3.4.3 Regionální vysílání Stejn jako u regionálního tisku, tak i regionálního televizního vysílání existují dva typy – soukromé regionální vysílání a regionální redakce i po ady v rámci celostátního vysílání. Až do roku 2006 nebylo regionální zpravodajství zákonn definováno ani upraveno. Po roce 1989 vznikaly obecní televize, lokální vysílání kabelové televize a regionální vysílání eské televize ( T). Obecní televize byly financovány z rozpo tu obcí a m ly informovat o innosti obecního ú adu. Svým zp sobem nahrazovaly obecní rozhlas. Tato vysílání byla pod p ímým vlivem vedení obce i
91
Tamtéž, s. 58. OSVALDOVÁ, Barbora: Regionální noviny v eské republice z hlediska mediálního za azení a etiky. In: Regionální média v evropském kontextu. Sestavila Lenka Waschková Císa ová. Brno 2007, s. 51. 92
39
místních podnikatel a plnila pouze funkci informování ve ejnosti o d ní, rozhodn nep inášela vyvážené zpravodajství.93 Kabelové televize mají povinnost poskytnout jeden kanál lokálnímu vysílání. Toto vysílání probíhá v rámci integrovaného informa ního systému, proto za n j televize nesmí požadovat žádné platby. P íkladem takového vysílání je Infokanál. Provozovatel lokálního vysílání však musí vlastnit licenci, jinak porušuje zákon.94 Bezprost edn po roce 1989 zde byla pouze ve ejnoprávní televize, která p inášela regionální zpravodajství. Se vznikem nových stanic (Televize Premiéra/TV Prima, TV Nova),
se
zvyšoval i po et regionálních zpravodajství, protože každá televizní stanice
si
z ídila
vlastní.
Postupn
dostávalo
regionální
zpravodajství ím dál v tší prostor, zlepšovala se jeho kvalita a vznikaly nové redakce.95
3.4.4 Postavení regionálních reportér Jeden z rozdíl , který znevýhod uje regionální noviná e v i t m celostátním, je blízkost okolí, o kterém píšou.96 Sice mají blíže k ob an m i k ve ejným initel m, mají v tší p ehled o místních vztazích. To jim ale m že zp sobit i komplikace práv
pi
informování o n jakém skandálu. Kate ina Šimá ková se na obecní média dívá v tomhle ohledu spíše skepticky.97 Bu
jsou loajální
politickému vedení obce a neschopná korup ní aféru v bec odhalit, nebo pragmaticky ml í, aby nem la problémy.
93
LOKŠÍK, Martin: Regionální televizní zpravodajství ve vysílání celoplošných televizí. In: Regionální média v evropském kontextu. Sestavila Lenka Waschková Císa ová. Brno 2007, s. 73. 94 Tamtéž, s. 73. 95 Tamtéž, s. 76. 96 OSVALDOVÁ, B.: c.d., s. 51. 97 ŠIMÁ KOVÁ, Kate ina: Hospoda ení s majetkem obce. In: Korupce: projevy a potírání v eské republice a Evropské unii. Sestavili B etislav Dan ák, Vít Hloušek a Vojt ch Šimí ek. Brno 2006, s. 291.
40
Tato blízkost ale také klade v tší nároky na zodpov dnost noviná e si veškeré informace d kladn ov ovat. Nepodložené na ení má na život t ch, kterých se týká, horší ú inek už jen z toho d vodu, že se o t chto p ípadech obsáhle informuje. Ale nikdo rád nep iznává omyl, proto se omluv a odvolání p vodního na ení už nev nuje takový prostor.98 Navíc už jen podobná informace zanechá svou stopu a doty ný lov k bude neustále pod dozorem, zda se p vodní tvrzení p ece jen nepotvrdí.
98
ORÁLEK, Petr: Sedm syndrom eské regionální žurnalistiky. In: Regionální média v evropském kontextu. Sestavila Lenka Waschková Císa ová. Brno 2007, s. 91-92.
41
4. Korupce na komunální úrovni Jak v zahrani í tak i v R není korupce na regionální úrovni dostate n
prozkoumaná. P esto práv
na této úrovni m že
docházet ke korupci ast ji.99 V letech 2003–2004 TIC realizovala projekt Transparentní kraj, který probíhal formou kulatých stol a protikorup ních výstav v p ti krajích a hlavním m st .100 Na tento projekt navazovaly v roce 2005 vzd lávací kurzy pro ú edníky kraj .101 V sou asné dob
TIC nabízí podobn
zam ený kurz
Odhalování a prevence podvod a korupce ve vybraných orgánech ve ejné správy.102 Role kraj se v politickém systému R neustále zvyšuje. Je to zp sobeno nejen áste nou p enesenou p sobností ze státní správy, ale také
lenstvím v Evropské unii (EU), kde mají kraje silné
postavení. I z tohoto d vodu je nutné se zam it na boj s korupcí v krajích. Samospráva je pom rn dob e ochra ována legislativou p ed zásahy státu, a už se to týká Ústavy R nebo mezinárodního práva, ale absence kontroly shora p ispívá ke korupci na komunální úrovni. „Obecní hospoda ení nepodléhá kontrole Nejvyšším kontrolním
ú adem
ani
jiným
specializovaným
státním
orgánem.“103 V R je obecn kladen d raz na represivní metody na úkor prevence, ale práv na ni je nutné se zam it.104 Prevence je totiž efektivn jší a to nejen ekonomicky. Hlavní metodou p edcházení
99
Regional and Subnational Systems: An Introduction. In: Political Corruption: a Handbook. Sestavili Arnold J. Heidenheimer, Michael Johnston a Victor T. LeVine. New Brunswick 1993, s. 587. 100 Transparentní kraj. TIC, 24. listopadu 2008, http://www.transparency.cz/index.php?lan=cz&id=43 (20. 3. 2009). 101 Vzd lávání – pilotní projekt. TIC, 18. srpna 2008, http://www.transparency.cz/index.php?lan=cz&id=2679 (20. 3. 2009). 102 Odhalování a prevence podvod a korupce ve vybraných orgánech ve ejné správy. TIC, http://www.transparency.cz/pdf/vzdelavani_kurz_oppkovs_olaf.pdf (20. 3. 2009). 103 ŠIMÁ KOVÁ, K.: c. d., s. 295. 104 PODHRÁZKÝ, Milan: Projevy a potírání koupíce v R na úrovni kraj . In: Korupce: projevy a potírání v eské republice a Evropské unii. Sestavili B etislav Dan ák, Vít Hloušek a Vojt ch Šimí ek. Brno 2006, s. 181.
42
korupce je transparentnost rozhodování. Stejn tak je d ležité za ít ve ejnou diskusi o problému, která by vedla k mobilizaci ob anské spole nosti. Zde ale narážíme na problematiku regionálních médií. Avšak nejen média ale i místní policie a podnikatelé si vytvá í s politickým vedením m sta i s opozicí provázané vztahy, ze kterých je t žké se vymanit. Jediný ú ad, kde si lidé mohou st žovat na korupci je ú ad ombudsmana. Stejn jako ve státní sfé e, i v komunální je obtížné odhalit organizovanou korupci, maximáln se poda í usv d it n jakého ú edníka z malé korupce. Další p ekážkou k odhalení velké korupce je složitost získávání informací. Radní a zastupitelé mají p ednostní
p ístup
k informacím,
které
dokáží
v rámci
klientelistické sít dob e využít.105 Proti tomuto se dá chránit op t pouze transparentností a dlouhodobým územním plánováním.
4.1 P ípad T ebí Napjatá situace v T ebí i trvá už od komunálních voleb v roce 2006, kdy vít zná ODS nebyla schopná sestavit pravicovou koalici. Došlo k jejímu rozd lení, ást je v opozici a druhá ást vládne v koalici s SSD a KDU- SL s podporou KS M. Ve ejnost v celé republice se dozv d la o situaci v T ebí i p edevším zásluhou reportáže Ost í hoši z T ebí e na za átku íjna 2007 v po adu Reporté i
T.106 Na záznamu je zdokumentováno arogantní
chování radních, kte í se odmítli vyjád it k pochybnému prodeji m stského pozemku. Další pátrání reportér
ukázalo, že pochybných nakládání
s m stskými nemovitostmi bylo více. Potvrdilo se i zvýhodn ní
105
ŠIMÁ KOVÁ, K.: c. d., s 297. Za tuto reportáž získal David Machá ek v íjnu 2008 Cenu Mezinárodního festivalu dokumentárních film v Jihlav a týdeníku Respekt za nejlepší televizní a videoreportáž roku. Reporté i T. T, 1. íjna 2007, http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1142743803-reporterict/207452801240037-01.10.2007-21:30.html (20. 3. 2009). 106
43
T ebí ské tepelné spole nosti (TTS), která po zrušení malých plynových kotelen te
má ve m st monopol a která s m stem
sm nila komunikaci v pr myslovém areálu za lukrativní pozemky, na kterých chce TTS stav t byty.107 Tato sm na také vychází pro m sto spíše nevýhodn . B hem natá ení na ve ejném zasedání zastupitelstva byla p ivolána m stská policie. D vod se štáb nedozv d l ani od strážník
ani od radních. I podle odborník
je jasné, že štáb
nenarušoval po ádek, takže strážníci nem li d vod zasahovat.108 Starosta Ivo Uher v této souvislosti prohlásil, že on ídí m stskou policii. Takovým prohlášením nazna uje zneužívání svých pravomocí, protože nesmí využívat policii ve sv j prosp ch. Mluv í radnice Ivan P ibík, který se snažil spolupracovat s T, dostal ke konci listopadu 2007 na ízení, že s médii už nesmí mluvit, pouze psát a tyto zprávy musí být schváleny vedením m sta.109 Mluv ímu totiž radní vy ítali, že je neinformoval o p ítomnosti reportér . To však není omluva jejich chování k nim. I. P ibík kv li tomuto na ízení podal výpov
.
4.1.1 Obecní majetek P vodní sporný prodej se týkal pozemk , na kterých se m l postavit supermarket. Výb rové
ízení se konalo obálkovou
metodou, ale m sto neur ilo kritéria prodeje. Žádosti se posuzovaly samostatn , ale takový postup však není transparentní. M sto nakonec prodalo pozemek firm nevypracovala
nejvýhodn jší
Lima Real (LR), která
nabídku.
Navíc
k p vodnímu
107
Reporté i T. T, 3. prosince 2007, http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/207452801240046-reporteri-ct/ (20. 3. 2009). 108 Reporté i T. T, 1. íjna 2007, http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1142743803-reporterict/207452801240037-01.10.2007-21:30.html. (20. 3. 2009). 109 T24: T ebí ský tiskový mluv í nucen „on m l“. T24, 29. listopadu 2007, http://www.ct24.cz/vyhledavani/index_view.php?id=242262 (21. 3. 2009).
44
pozemku p ikoupila ješt
jeden, o kterém se p vodn
v bec
nejednalo, a ten velice rychle a s velkým ziskem prodala firm Lidl.110 Z výpis kupních smluv vyplývá, že firma LR v podstat prodala tento pozemek ješt p edtím, než ho fakticky od m sta získala.111 V sou asnosti se už n kolik m síc
eší pokuta, která hrozí
spole nosti LR kv li nedodržení termínu kolaudace supermarketu. Radní sice nejprve rozhodli o vymáhání pokuty, ale starosta toto rozhodnutí pozastavil. P i jednání zastupitel potom nastal zmatek, o em vlastn zastupitelé hlasují, a tím došlo k odložení jednání. Situace stále není vyjasn ná.112 V tomto p ípad existuje tedy n kolik nejasností, které mohou poukazovat na existenci korupce i klientelismu. P edevším to je prodej pozemku firm
LR, která neud lala nejvyšší ani
nejvýhodn jší nabídku, p i len ní dalšího pozemku, který byl prodán pod cenou, a snaha radních nevymáhat pokutu, na kterou má m sto podle smlouvy právo.
4.1.2 Vyšet ování Tento p ípad byl n kolikrát vyšet ován. Ú ad pro ochranu hospodá ské sout že (ÚOHS) ho zkoumal z hlediska porušování
110
ŠIMOVÁ, Michaela: Prodej parcel pod cenou? Vyšet ování finišuje. Mladá fronta Dnes (Vyso ina) 19, 2008, . 240, 11. 10., s. 1. 111 (MYŠ): T ebí : Víde ský rybník má v rukou policie. Mladá fronta Dnes (Vyso ina) 19, 2008, . 106, 6. 5., s. 1. 112 Další jednání se bude konat na zasedání zastupitel 16. 4. 2009. T24: Supermarkety ve Víde ském rybníce rozd lily t ebí skou radnici. 13. 2. 2009, http://www.ct24.cz/regionalni/45505-supermarkety-ve-videnskem-rybnicerozdelily-trebicskou-radnici/ (21. 3. 2009).
45
pravidel poskytování ve ejné podpory.113 V únoru 2008 oznámil, že radnice p i prodeji nijak závažn nepochybila.114 Pro vyšet ování byl ustanoven i kontrolní a finan ní výbor zastupitelstva.
lenem kontrolního výboru je Pavel He man –
hlavní v dce opozice, který se snaží o odvolání vedení m sta. Ani tento
výbor
nenašel
d kazy
pro
nehospodárné
nakládání
s majetkem obce. Porušení zákona o obcích nezkoumal, ale návrh na právnický rozbor nebyl schválen.115 V kv tnu 2008 podala TIC žalobu kv li porušení povinností p i správ cizího majetku na neznámého pachatele.116 Toho však p edstavuje 19 len zastupitelstva, kte í schválili prodej pozemku firm LR. Nejv tší problém pro ni p edstavoval rozdíl mezi cenou, která firma zaplatila m stu, a cenou, za kterou tyto pozemky posléze prodala. Další spornou v cí bylo p i len ní druhého pozemku do kupní smlouvy, který p vodn
nebyl sou ástí
výb rového ízení.117 P ípadem se zabýval Útvar pro odhalování korupce a finan ní kriminality (ÚOKFK) v Brn . Vyšet ování skon ilo teprve v b eznu 2009, trvalo asi deset m síc . Protikorup ní policie p ípad odložila, protože se neprokázalo podez ení z trestného inu. TIC však stále není p esv d ena, že celá transakce prob hla podle pravidel, a zvažuje další kroky. Také vedení m sta T ebí e zvažuje, zda podá žalobu kv li poškození dobrého jména.118 Prob hly t i druhy vyšet ování a ani jednou se neprokázalo protizákonné jednání. P esto stále z stává n kolik sporných bod a 113
Prodej pozemk v T ebí i nebyl ve ejnou zakázkou, ÚOHS však p ípad šet í z hlediska ve ejné podpory. ÚOHS, 9. 11. 2007, http://www.compet.cz/verejnapodpora/aktuality-z-verejne-podpory/prodej-pozemku-v-trebici-nebyl-verejnouzakazkou-uohs-vsak-pripad-setri-z-hlediska-ve/ (21. 3. 2009). 114 ŠIMOVÁ, Michaela: Ú ad: T ebí prodala bez chyb. Mladá fronta Dnes (Vyso ina) 19, 2008, . 28, 2. 2., s. 1. 115 (OLI): Výbory na prodeji chybu nenalezly. T ebí ský deník 7, 2008, . 128, 2. 6., s. 3. 116 (MYŠ): T ebí : Víde ský rybník má v rukou policie. Mladá fronta Dnes (Vyso ina) 19, 2008, . 106, 6. 5., s. 1. 117 ŠIMOVÁ, Michaela: Trestní oznámení na 19 lidí. Mladá fronta Dnes (Vyso ina) 19, 2008, . 81, 5. 4., s. 1. 118 ŠIMOVÁ, Michaela: Policie: Víde ský rybník? Nikdo se neprovinil. Mladá fronta Dnes (Vyso ina) 20, 2008, . 70, 24. 3., s. 1.
46
d sledkem je to, že m sto p išlo o n kolik milión korun. Otázkou z stává, zda další vyšet ování n co objasní. Jak už bylo napsáno výše, odhalit velkou korupci je složité p edevším kv li ustáleným vztah m. Tyto vztahy v rámci m st mohou být ješt siln jší než na úrovni státní, a proto se v tšinou nedá dokázat korup ní chování.
4.1.3 Média Investigativní žurnalistika má velký podíl na odhalování tohoto p ípadu. Tu zajistil p edevším štáb Reportér
T. Postupn
objevovali informace o dalších pochybných krocích radnice. Protože v T ebí ském zpravodaji, které vydává m sto T ebí vyšly lživé informace o pr b hu incidentu na zasedání zastupitelstva v íjnu 2007 a jeho následcích,119 štáb Reportér
T uspo ádal
ve ejnou projekci nesest íhané reportáže.120 Jediný, kdo na ve ejné promítání z t ebí ských radních p išel, byl bývalý starosta a sou asný místostarosta Miloš Mašek, který se ale stále držel své verze, že ho kameraman obt žoval. Podobné ve ejné projekce a následné debaty podporují ob anskou kontrolu, ale pouze v p ípad , že se jich ú astní i p edstavitelé vedení m sta. N kolik regionálních noviná , kte í píší o pochybných krocích vedení radnice a upozor ují na obchodní machinace, jsou zastrašováni. Zpravidla po uve ejn ní
lánku kritizující vedení
radnice, došlo k jejich napadení i zastrašování.121
119
lánek informoval, že štáb T podal na místostarostu Maška trestní oznámení. Na dotaz, jak tuto informaci noviná získal odpoví, že neví, a vyzval reportéry, a opustí jeho kancelá . Reporté i T. T, 3. prosince 2007, http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1142743803-reporterict/207452801240046-03.12.2007-21:35.html (20. 3. 2009). 120 Nesest íhaná reportáž je uve ejn na i na stránkách T. http://www.ceskatelevize.cz/program/10204457007.html?nzv=Report%E9%F8i +%C8T. 121 Reporté i T. T, 3. prosince 2007, http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/207452801240046-reporteri-ct/ (20. 3. 2009).
47
Kontroverzní osobou v tomto p ípadu je noviná František Ryneš. Pat í mezi noviná e, který upozor oval na prodej pozemk firm LR a je kv li svým lánk m zastrašován. Sám je ale aktérem v pochybné privatizaci Horáckých novin.122 Vzniká zde tedy otázka, zda jeho kritika vedení m sta není motivována pouze kontrolou ve ejných initel . Ale F. Ryneš není jediný, kdo vedení m sta kritizuje.
4.1.4 Ob anská aktivita V tomto p ípad
aktivn
vystupovala TIC. Uspo ádala
ve ejnou besedu s obyvateli T ebí e, pozvánky rozeslala i vedení m sta. Nakonec dorazil pouze starosta I. Uher se svou p ítelkyní, která je také
lenkou zastupitelstva, a n kolik opozi ních
zastupitel . Na debatu dorazila asi stovka lidí. Starostovo vystupování bylo podle nich nep ipravené a neprofesionální.123 Sice p ípravu na tuto debatu podcenil, na druhou stranu byla u n j patrná snaha, že chce diskutovat o tomto problému s ob any. Dne 10. prosince 2007 v T ebí i demonstrovalo asi 1500 lidí za odstoupení vedení radnice. Vyhrotila se tak situace, která trvá od posledních voleb.124 T ebí ská opozice se už jednou neúsp šn pokusila odvolat vedení m sta. Vedení m sta si však není v domo žádného pochybení a proto dobrovoln neodstoupí. V souvislosti s tímto p ípadem odstoupil pouze Daneš Burket (ODS).125 Situace v T ebí i ukazuje, jak m že fungovat vedení m sta. Ve ejné zakázky jsou netransparentní, pozemky a nemovitosti jsou
122
P vodní majitel Horáckých novin musí platit. Jihlavské listy, 1. ervna 2007, http://www.jihlavske-listy.cz/archiv/?vydani=2007-0601&rubrika=5&clanek=3599 (21. 3. 2009). 123 ŠIMOVÁ, M.: Trestní oznámení na 19 lidí, s. 1. 124 TK: V T ebí i lidé zvonili klí i a žádali odchod vedení m sta. T24, 10. prosince 2007, http://www.ct24.cz/regionalni/jizni-morava/836-lide-v-trebicizvonili-klici-a-zadali-odchod-vedeni-mesta/ (21. 3. 2009). 125 MAHEL, Lud k: Radní T ebí e Burket odstoupil. T ebí ský deník, 15. prosince 2007, http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/odstoupeni20071215.html (21. 3. 2009).
48
prodávané pod cenou. Místní noviná i, kte í na tyto problémy upozor ují, jsou zastrašováni. I proto z stala investigativní práce p edevším na reportérech T, kte í jinak nejsou s m stem spojeni. I p esto, že na vedení m sta p sobil ob anský tlak p edevším po odvysílání reportáže, nebyl dostate ný k ovlivn ní podoby vedení m sta. Je to dáno i tím, že proti radnici protestovalo asi 2000 lidí, ale m sto má necelých 40000 obyvatel. Díky medializaci ale došlo k r zným vyšet ováním sporného prodeje, která by se jinak nekonala. Reportáž upozornila TIC na situaci v T ebí i a ta po vlastním šet ení podala žalobu. Vyšet ování ÚOKFK trval docela dlouhou dobu, to p ispívá také k postupnému opadu zájmu o tento p ípad. Média nejsou schopná udržet dlouhodob
zájem, pokud nemohou p inášet nové
informace. Jediný zp sob, jak te
mohou ob ané projevit svou
nespokojenost, budou komunální volby v roce 2010.
49
Záv r Cílem mé bakalá ské práce bylo popsat a analyzovat stav korupce v R a zhodnotit možnosti a metody boje proti korupci. Zkoumala jsem velkou korupci ve ve ejné sfé e na komunální úrovni. Zam ila jsem se p edevším na vliv médií na její odhalování a p edevším na postavení a roli médií regionálních. Vzhledem ke zvyšování pravomocí a obcí se zvyšuje i nebezpe nost korupce. Ú innou zbraní proti korupci je ve ejná kontrola a na ve ejnost mají velký vliv práv média. Snažila jsem se potvrdit hypotézu, že boj s korupcí je úsp šný tehdy, pokud funguje ob anská kontrola ve ejných initel a pokud se vytvo í ob anský tlak na vyšet ování; v obou p ípadech mají zásadní roli média. V první kapitole jsem se v novala teoretickému úvodu do problematiky korupce. Problémy p i definici vznikají kv li odlišnému chápání korupce, které je ovlivn no sociálním prost edím posuzovatele, regionálním teritoriem a historickými faktory. Lze k ní p istupovat ty mi r znými zp soby. Všechny tyto zp soby korupci ur itým zp sobem zužují, krom p ístupu ke korupci jako chování maximalizujícímu zisk. Zde je však definice p íliš vágní a nedá se snadno rozlišit, které chování ješt není a které už je korup ní. Z praktického hlediska je nejvíce využívaná teorie deviantního chování. V rámci chápání korupce jako sociální dezintegrace lze analyzovat další faktory, které mají vliv na vznik korupce. Jsou to p edevším korup ní klima a korup ní normy, které vedou k institucionalizaci korupce. K té dochází kv li kolob hu korupce. Nejprve se utajovaná a astá korupce asem stane ve ejným tajemstvím, které se státní moc snaží p ekazit. Tato snaha je v mála p ípadech úsp šná, ímž se vytvo í ve ejný dojem o beztrestnosti korupce. To vede k posílení korup ního klimatu a k dalšímu korup nímu chování a v nejhorším d sledku k etatizaci korupce. Pro p erušení tohoto kolob hu je zapot ebí zlepšit zásah státní moci. 50
Identifikujeme
ti
aktéry
korupce
–
korumpující,
korumpovaný a poškozený, který si to nemusí uv domovat.
asto
poškozeného p edstavuje celá spole nost, protože korupce má negativní dopad zejména na ekonomiku a morálku. Pro úsp šný boj s korupcí je zapot ebí v novat pozornost ob ma aktivním aktér m korupce. Korup ní chování vyplývá zejména z lidské p irozenosti, ale existuje mnoho faktor , které mají vliv na to, jak se
lov k
zachová. Jsou to p edevším výše úplatku, funk nost státní administrativy, ú inný systém norem a sankcí a problém kontroly a prevence. Korupci lze také d lit r znými zp soby. Pro pot eby práce jsem použila d lení podle výskytu a podle závažnosti. V práci jsem se zabývala velkou korupcí v municipalitách, která je úzce spojena s politickou korupcí a korupcí ve státní správ . Druhá kapitola se zabývala m ením korupce. Existují r zné druhy index . Složené indexy v sob spojují n kolik zkoumaných oblastí a proto mají v tší vypovídací hodnotu o situaci v zemi. Je ale nutné si uv domit, že pouhé íslo nem že postihnout a vyjád it specifickou situaci korupce, ale pro pot eby statistického porovnávání je to nejvhodn jší zp sob. Nejpoužívan jším indexem je CPI, který sestavuje každoro n Transparency International. R byla ohodnocena za rok 2008 indexem 5,2. Toto hodnocení je pot eba zlepšit, protože se nachází za pr m rem zemí EU. Povaha korupce v R je spíše praktická, centralizovaná a s otev enou sítí, ale v rámci ve ejných zakázek se k ve ejným financím snaží dostat stále ti samí lidé. Velkým problémem je odhalování korupce. U nás je to zp sobeno i dlouhodobou tradicí, a
už z doby habsburské
monarchie anebo p edevším z dob komunismu. V tšina ob an je v i korupci flegmatická a má tendenci p enechávat zodpov dnost za boj s korupcí státu. Je pot eba, aby si ob ané uv domili, že korupce se týká každého a že i oni musí aktivn
p istupovat
k jejímu potírání. 51
Ve t etí kapitole jsem analyzovala roli médií. Média plní v demokracii roli prost edníka mezi ob any a politickými institucemi a tzv. roli hlídacího psa demokratických institucí. Mají velký vliv na ve ejné mín ní a proto je nutné, aby p inášela objektivní a vyvážené informace. To mohou zajistit pouze média nezávislá na státu i jiném soukromém subjektu. D ležitou složkou je investigativní žurnalistika, kdy reportér aktivn odkrývá to, co má být p ed ve ejností utajeno. Pro boj s korupcí má významný p ínos skandál. Krom toho, že médiím p inášejí zisk, mohou nastartovat v zemi pot ebné reformy pro potírání korupce. Ve ejné mín ní vytvo í tlak na politické p edstavitele, aby co nejrychleji p ijali protikorup ní reformy, které by za normálních okolností bylo t žké p ijmout. Ale skandál m že být i v tomto ohledu kontraproduktivní. Reforma, která vzniká narychlo, nemusí vést k žádoucím výsledk m. Bylo by lepší si opat ení více promyslet, ale pak je spole nost zklamaná, že se dlouho nic ned je. Pro média je d ležité si všechny skandální informace ov it. Co je jednou zve ejn no, už navždy ovliv uje osoby, kterých se to týká. Pokud by si média své informace neov ovala, mohla by se snadno stát nástrojem n ího zájmu na odstran ní nepohodlných osob. V rámci investigativní žurnalistiky vznikají r zné vztahy mezi médii a policií. Nejvýhodn jší pro spole nost i pro boj s korupcí je spolupráce, ale ob
složky si mohou konkurovat. Konkuren ní
vztah nastává v p ípad , kdy d v ra ve ejnosti v policii je nízká nap íklad kv li jejím vlastním korup ním skandál m. Nezávislost médií sleduje p edevším nevládní organizace Freedom House, která každý rok zve ej uje žeb í ek zemí podle toho, jak jsou v nich média svobodná.
R pat í ke svobodným
zemím, ale FH varuje p ed horší kvalitou a malou zodpov dností za zve ejn né informace eských médií. Výzkum regionálních médií je stejn jako výzkum korupce na komunální úrovni stranou zájmu. Ani neexistuje jasná definice, ale 52
regionální média lze definovat jako stanice i tisk, které jsou ší eny v rámci jednoho regionu, který odpovídá zhruba kraji
R. Do
t chto médií nelze zahrnovat r zné radni ní noviny a zpravodaje, protože ty nep inášejí objektivní informace, ale informace zprost edkované ur itou zájmovou skupinou. Po roce 1989 došlo k transformaci regionálních médií, která s sebou p ináší n kolik omezení. Je to p edevším vzr stající monopolizace trhu, homogenizace mediální agendy a nedostatek formáln vzd laných noviná . Na regionální úrovni je situace horší než na celostátní, protože mnoho noviná
bere p sobení
v regionálních médiích jako první krok ke karié e. P esto se úrove regionálního zpravodajství zlepšuje. Podmínky pro investigativní žurnalistiku nejsou na regionální úrovni nejlepší. Investigativní žurnalistika je hlavn
asov náro ná
a regionální reporté i nemají p íliš vysoký plat. Oproti
ist
regionálním vydavatel m velké vydavatelské domy mohou zajistit lepší zázemí. P esto se jim to nemusí finan n vyplácet a z toho d vodu dojde k zhoršení kvality. Regionální vydavatelé jsou ast ji propojení s p edstaviteli ve ejné správy a tím jsou limitování v objektivním zpravodajství. Regionální p ílohy i vysílání dostávají stále v tší prostor v rámci celostátních médií. Tento trend udržuje ur ité konkuren ní prost edí na regionální úrovni, kde k nejvýznamn jším regionálním vydavatel m pat í firma Vltava-Labe-Press, která vydává Deníky prakticky po celé republice. Poslední kapitola byla v nována korupci na komunální úrovni a rozboru konkrétního p ípadu v T ebí i. TIC po ádá r zná školení, mimo jiné i pro p edstavitele krajské samosprávy. Zde vznikají provázan jší vztahy než na státní úrovni a proto je horší je odhalit. O situaci v T ebí i se dozv d li ob ané p edevším díky investigativním reportér m ze štábu T. Ti v íjnu 2007 odvysílali reportáž o arogantním chování radních a poté nato ili ješt dv další reportáže o sporném nakládání s m stským majetkem. Díky t mto reportážím se o celou situaci za ala zajímat i TIC, která poté 53
v této v ci podala žalobu. I ob ané vyjád ili svou nelibost demonstrací za odstoupení vedení radnice. P edevším díky zájmu médií došlo k n kolika vyšet ováním. Tuto záležitost šet il ÚOHS, kontrolní a finan ní výbor zastupitelstva a ÚOKFK. P esto se všichni shodli na tom, že radní nepochybili. Klientelistické vztahy se dají jen t žko dokázat. Faktem však z stává, že m sto p išlo o n kolik milion , o které si naopak p ilepšily místní soukromé firmy. O tomto p ípadu už p ed natá ením
T psali n kte í místní
noviná i. Docházelo k jejich zastrašování, p edevším po uve ejn ní podobných lánk . Ob anskou spole nost mobilizovala však až reportáž v celostátní televizi. Je nutné zmínit, že pouze asi 1500 ob an
protestovalo a podepsalo petici proti vedení radnice. I
z tohoto d vodu je vedení radnice stále ve stejném složení krom jednoho radního, který kv li tomuto p ípadu odstoupil. Na tomto p ípad jsou jasn vid t nedostatky p i odhalování korup ního jednání. Také ob anská kontrola v R nefunguje tak, jak by m la. Ob ané se za ali aktivn ji zajímat o tento p ípad až po odvysílání celostátní reportáže. Zdlouhavé vyšet ování nedalo prostor pro média p inášet v as nové informace a i z toho d vodu opadl o tento p ípad zájem. I p esto, že regionální média o p ípadu psala, nem la sílu na zmobilizování ve ejnosti. To bylo zp sobeno i tím, že hlavní kritik vedení radnice má sám nevy ešené záležitosti p i privatizaci novin. Ob anská aktivita p isp la k tomu, že se p ípad za al vyšet ovat, ale vyšet ování nep ineslo žádné výsledky. Ve ejná kontrola a mobiliza ní potenciál médií je ú innou zbraní proti korupci, v R však podobný systém nefunguje. Komunální úrove
p edstavuje vhodnou oblast pro další
výzkum. P edevším chybí literatura o postavení regionálních médií, která
jsou
navíc
nedostate n
definována
i
v zákonech.
S rostoucími pravomocemi kraj je nutné se zam it na zkoumání fungování krajských samospráv a p edevším vliv , které na n p sobí. Hlavním limitem této práce byl hlavn nedostatek zdroj na 54
regionální úrove
a absence vlastního výzkumu této oblasti.
Rozsah práce nedovolil podrobn jší analýzu fungování ve ejné správy na lokální úrovni a zadávání ve ejných zakázek, kdy dochází ke korupci nej ast ji.
55
Prameny a literatura Prameny About Transparency International. Transparency International, http://www.transparency.org/about_us (19. 3. 2009) About us. FH, http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=2 (20. 3. 2009) D v ra v armádu se b hem roku 2008 zvýšila, policii stále v í necelá
polovina
ob an .
STEM,
íjen
2008,
http://www.stem.cz/clanek/1637 (20. 3. 2009) FH: Press Freedom Losses Outnumber Gains Two to One in 2007. 29.
dubna
2008,
http://freedomhouse.org/template.cfm?page=70&release=649 (20. 3. 2009) Freedom of the Press 2008: Draft Country Report. FH, 29. dubna 2008, http://www.freedomhouse.org/uploads/fop08/CountryReportsFOT P2008.pdf (20. 3. 2009) Global
Press
Freedom
2008.
FH,
http://www.freedomhouse.org/uploads/fop08/FOTP2008Tables.pdf (20. 3. 2009) HOWELL,
Llewellyn
D.:
ICRG
Methodology.
http://www.prsgroup.com/ICRG_Methodology.aspx (15. 3. 2009) Index vnímání korupce CPI 2008 – po adí zemí. TIC, 23. zá í 2008, http://www.transparency.cz/index.php?lan=cz&id=2980
(19.
3.
2008) 56
Indexy
CPI
a
BPI.
TIC,
15.
ledna
2007,
http://www.transparency.cz/index.php?lan=cz&id=11 (19. 3. 2009) Odhalování a prevence podvod a korupce ve vybraných orgánech ve ejné
správy.
TIC,
http://www.transparency.cz/pdf/vzdelavani_kurz_oppkovs_olaf.pdf (20. 3. 2009) Protikorup ní
linka
199.
Ministerstvo
vnitra,
íjna
2007,
http://www.linka199.cz/ (20. 3. 2009) Reporté i
T.
T,
1.
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1142743803-reporterict/207452801240037-01.10.2007-21:30.html (20. 3. 2009) Reporté i
T.
T,
3.
prosince
2007,
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1142743803-reporterict/207452801240046-03.12.2007-21:35.html (20. 3. 2009) Survey
Methodology.
FH,
http://www.freedomhouse.org/uploads/fop08/Methodology2008.pd f (20. 3. 2009) TIC Corruption Perception Index. Transparency International, http://www.transparency.org/policy_research/surveys_indices/cpi (19. 3. 2009) Vládní
program
boje
proti
korupci
v eské
republice.
http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/dokument/2000/korupce/zprava .html (19. 3. 2009) United Nations Convention against Corruption. 31. íjna 2003, http://www.unodc.org/documents/treaties/UNCAC/Publications/Co nvention/08-50026_E.pdf (27. 3. 2009) 57
The
Worldwide
Governance
Indicators
Project.
http://info.worldbank.org/governance/wgi/index.asp (15. 3. 2009) Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání. 17. kv tna 2001, http://www.rrtv.cz/cz/static/zakony/pdf/231-2001.pdf (20. 3. 2009) Zpráva o provedených vnit ních auditech v rámci sv ené p sobnosti resort a ostatních úst edních orgán státní správy s návrhy
protikorup ních
nástroj .
http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/rs_atlantic/data/files/vnitrni_au dit3723.pdf
58
Literatura BECQUART-LECLERCQ,
Jeanne:
Paradoxes
of
Political
Corruption: A French View. In: Political Corruption: a Handbook. Sestavili Arnold J. Heidenheimer, Michael Johnston a Victor T. LeVine. New Brunswick 1993, s. 191-210. COLE, Mark D.: Média v kleštích korupce – jsou média „prodejná“ ekonomickou reklamou a exkluzivními sliby politik ?. In: Korupce: projevy a potírání v eské republice a Evropské unii. Sestavili B etislav Dan ák, Vít Hloušek a Vojt ch Šimí ek. Brno, Mezinárodní politologický ústav 2006, s. 235-240. T24: Supermarkety ve Víde ském rybníce rozd lily t ebí skou radnici.
13.
2.
2009,
http://www.ct24.cz/regionalni/45505-
supermarkety-ve-videnskem-rybnice-rozdelily-trebicskou-radnici/ (21. 3. 2009) T24: T ebí ský tiskový mluv í nucen
„on m l“.
T24, 29.
listopadu
2007,
http://www.ct24.cz/vyhledavani/index_view.php?id=242262 (20. 3. 2009). TK: V T ebí i lidé zvonili klí i a žádali odchod vedení m sta. T24,
10.
prosince
http://www.ct24.cz/vyhledavani/index_view.php?id=243979.
2007, (12.
12. 2007). DUFKOVÁ, Ivana – ZLÁMAL, Ji í: Korupce. Praha, AGIS 2005. Freedom
of
the
Press.
FH,
http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=16 (20. 3. 2009)
59
FRI ,
Pavol
a
kol.: Korupce
na
eský
zp sob. Praha,
Nakladatelství G plus G 1999. FRIEDRICH, Carl J.: Corrupiton Concepts in Historical Perspective. In: Political Corruption: a Handbook. Sestavili Arnold J. Heidenheimer, Michael Johnston a Victor T. LeVine. New Brunswick, Transaction 1993, 15-24. CHMELÍK, Jan a kol.: Pozornost, úplatek a korupce. Praha, Linde Praha 2003. KLAVEREN, Jacob van: The Concept of Corruption. In: Political Corruption: a Handbook. Sestavili Arnold J. Heidenheimer, Michael Johnston a Victor T. LeVine. New Brunswick, Transaction 1993, s. 25-28. Kniha protikorup ních strategií. Praha, Transparency International eská republika 2000. LOKŠÍK, Martin: Regionální televizní zpravodajství ve vysílání celoplošných televizí. In: Regionální média v evropském kontextu. Sestavila
Lenka
Waschková
Císa ová.
Brno,
Masarykova
univerzita 2007, s. 72-78. MACK , Pavel: Achillova pata regionální žurnalistiky. In: Regionální
média
v evropském
kontextu.
Sestavila
Lenka
Waschková Císa ová. Brno, Masarykova univerzita 2007, s. 101103. MAHEL, Lud k: Radní T ebí e Burket odstoupil. T ebí ský deník, 15.
prosince
2007,
http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/odstoupeni20071215.html (21. 3. 2009)
60
Media Power in Europe: The Big Picture of Ownership. European Federation
of
Journalists,
srpen
2005,
http://europe.ifj.org/assets/docs/245/202/08737f5-ec283ca.pdf (20. 3. 2009) MOODIE, Graeme C.: On Political Scandals and Corruption. In: Political
Corruption:
a
Handbook.
Sestavili
Arnold
J.
Heidenheimer, Michael Johnston a Victor T. LeVine. New Brunswick, Transaction 1993, s. 873-886. MYRDAL, Gunnar: Corruption: Its Causes and Effects. In: Political
Corruption:
a
Handbook.
Sestavili
Arnold
J.
Heidenheimer, Michael Johnston a Victor T. LeVine. New Brunswick, Transaction 1993, s. 953-961. (MYŠ): T ebí : Víde ský rybník má v rukou policie. Mladá fronta Dnes (Vyso ina) 19, 2008, . 106, 6. 5., s. 1. N ME EK, Tomáš: Média v boji proti korupci a jejich limity. Korupce v médiích. In: Korupce: projevy a potírání v eské republice a Evropské unii. Sestavili B etislav Dan ák, Vít Hloušek a Vojt ch Šimí ek. Brno, Mezinárodní politologický ústav 2006, s. 250-255. NYE, Joseph S.: Corruption and Political Development. A CostBenefit Analysis. In: Political Corruption: a Handbook. Sestavili Arnold J. Heidenheimer, Michael Johnston a Victor T. LeVine. New Brunswick, Transaction 1993, s. 963-984. (OLI): Výbory na prodeji chybu nenalezly. T ebí ský deník 7, 2008, . 128, 2. 6., s. 3.
61
ORÁLEK, Petr: Sedm syndrom Regionální
média
eské regionální žurnalistiky. In:
v evropském
kontextu.
Sestavila
Lenka
Waschková Císa ová. Brno, Masarykova univerzita 2007, s. 91-95. ORSÁG, Petr: Investigativní žurnalistika a možnosti jejího uplatn ní. In: Regionální média v evropském kontextu. Sestavila Lenka Waschková Císa ová. Brno, Masarykova univerzita 2007, s. 55-61. OSVALDOVÁ, Barbora: Regionální noviny v eské republice z hlediska mediálního za azení a etiky. In: Regionální média v evropském kontextu. Sestavila Lenka Waschková Císa ová. Brno, Masarykova univerzita 2007, s. 51-54. PACHMANN, Aleš: Povaha korupce v eské republice. In: Korupce: projevy a potírání v eské republice a Evropské unii. Sestavili B etislav Dan ák, Vít Hloušek a Vojt ch Šimí ek. Brno, Mezinárodní politologický ústav 2006, s. 68-84. PETROVSKÝ, Karel: Korupce po
esku aneb korupce o ima
pr m rného echa. Praha, Eurolex Bohemia 2007. PODHRÁZKÝ, Milan: Projevy a potírání koupíce v R na úrovni kraj . In: Korupce: projevy a potírání v eské republice a Evropské unii. Sestavili B etislav Dan ák, Vít Hloušek a Vojt ch Šimí ek. Brno, Mezinárodní politologický ústav 2006, s. 180-181. Prodej pozemk v T ebí i nebyl ve ejnou zakázkou, ÚOHS však p ípad šet í z hlediska ve ejné podpory. ÚOHS, 9. 11. 2007, http://www.compet.cz/verejna-podpora/aktuality-z-verejnepodpory/prodej-pozemku-v-trebici-nebyl-verejnou-zakazkou-uohsvsak-pripad-setri-z-hlediska-ve/ (21. 3. 2009)
62
P vodní majitel Horáckých novin musí platit. Jihlavské listy, 1. ervna 2007, http://www.jihlavske-listy.cz/archiv/?vydani=200706-01&rubrika=5&clanek=3599 (21. 3. 2009) Regional and Subnational Systems: An Introduction. In: Political Corruption: a Handbook. Sestavili Arnold J. Heidenheimer, Michael Johnston a Victor T. LeVine. New Brunswick, Transaction 1993, s. 587-588. ROSE-ACKERMAN,
Susan:
Corruption
and
Government:
Causes, Consequences and Reform. Cambridge, Cambridge University Press 1999. ROUDNÝ, Radim – ZILVAR, Josef s kol.: Korupce. Boj proti korupci ve ve ejné správ . Praha, Univerzita Pardubice 2001. ŠIMÁ KOVÁ, Kate ina: Hospoda ení s majetkem obce. In: Korupce: projevy a potírání v eské republice a Evropské unii. Sestavili B etislav Dan ák, Vít Hloušek a Vojt ch Šimí ek. Brno, Mezinárodní politologický ústav 2006, s. 291-304. ŠIMOVÁ, Michaela: Policie: Víde ský rybník? Nikdo se neprovinil. Mladá fronta Dnes (Vyso ina) 20, 2008, . 70, 24. 3., s. 1. ŠIMOVÁ, Michaela: Prodej parcel pod cenou? Vyšet ování finišuje. Mladá fronta Dnes (Vyso ina) 19, 2008, . 240, 11. 10, s. 1. ŠIMOVÁ, Michaela: Trestní oznámení na 19 lidí. Mladá fronta Dnes (Vyso ina) 19, 2008, . 81, 5. 4., s. 1. ŠIMOVÁ, Michaela: Ú ad: T ebí prodala bez chyb. Mladá fronta Dnes (Vyso ina) 19, 2008, . 28, 2. 2., s. 1. 63
Transparentní
kraj.
TIC,
24.
listopadu
2008,
http://www.transparency.cz/index.php?lan=cz&id=43 (20. 3. 2009) VOLEJNÍKOVÁ, Jolana: Korupce v ekonomické teorii a praxi. Praha, Profess Consulting 2007. VOLEK, Jaromír: Regionální žurnalisté v posttransforma ní etap . In: Regionální média v evropském kontextu. Sestavila Lenka Waschková Císa ová. Brno, Masarykova univerzita 2007, s. 35-50. VYM TAL, Petr: Typologie korupce. In: Korupce: projevy a potírání v eské republice a Evropské unii. Sestavili B etislav Dan ák, Vít Hloušek a Vojt ch Šimí ek. Brno, Mezinárodní politologický ústav 2006, s. 13-30. Vzd lávání
–
pilotní
projekt.
TIC,
18.
srpna
http://www.transparency.cz/index.php?lan=cz&id=2679
2008, (20.
3.
2009)
64
Abstrakt Tématem bakalá ské práce je politická korupce na komunální úrovni v eské republice. I p estože se korup ní chování ve ve ejné sfé e odehrává blíže ob an m a m l by být pod jejich v tší kontrolou, vyskytuje se zde korupce ve velké mí e a bez zájmu ob an . V první
ásti je korupce vymezena teoreticky. Je
definována na základ r zných p ístup , jsou ur eni její akté i, vyjmenovány hlavní prokorup ní faktory a p í iny korupce. Dále je zde korupce rozd lena podle výskytu a podle závažnosti. Druhá kapitola se zabývá m ením korupce. Existuje n kolik druh m ení a index . Nejvhodn jšími jsou indexy složené, které zahrnují hodnocení n kolika oblastí. Nejpoužívan jším složeným indexem je CPI, který vytvá í Transparency International. Zde je také hodnocena situace v R a její korup ní tradice a prost edí. T etí kapitola se v nuje vývoji a roli médií s d raz na média regionální. Je nutné zajistit nejen jejich nezávislost ale také zodpov dnost za zve ejn né informace. Pozornost je v nována také omezením regionální žurnalistiky. Tématem poslední kapitoly je korupce na komunální úrovni s analýzou konkrétního p ípadu v T ebí i v roce 2007–2008. This paper explores political corruption on a regional level in the Czech Republic. Even though corruption takes place closer to the citizens and therefore it should be better controlled by them, corruption happens quite often and the citizens do not care about it. The theoretical frame of corruption is defined in the first chapter. There are several definitions which are produced by different approaches, its main participants, and main factors and sources of corruption. Corruption is also divided according to the criteria of its occurrence and its intensity. In the second chapter some of the measurements are identified. Compound indexes are the best, because they include assessment of different sections. Corruption Perception Index is produced by Transparency International and is 65
widely used. This chapter deals with the analysis of the current situation in the Czech Republic and her corruption background. Development and a role of media and regional media are explored in the third chapter. It is crucial to ensure their independence and also their responsibility for the published information. Limits of the regional media are analyzed in this chapter. Last chapter examines corruption on the regional level and a concrete case of T ebí (2007–2008) is explored.
66
