Univerzita obrany v Brně. Výtisk číslo: 1 Počet listů: 27 Počet příloh: 0 schvaluji. Logistická podpora v poli PÍSEMNÁ PŘÍPRAVA

Univerzita obrany v Brně Fakulta/katedra: FEM/K104

Výtisk číslo: 1 Počet listů: Počet příloh: 0

27

Schvaluji: datum

schvaluji

Předmět

Téma

Logistická podpora v poli

/

Mechanizace a manipulace s materiálem

PÍSEMNÁ PŘÍPRAVA Vzdělávací cíle: Cílem přednášky je poskytnout studentům úvodní vstup do problematiky mechanizace a manipulace v logistické podpoře AČR na stupni mpr. Dalším cílem přednášky je seznámení posluchačů s problematikou ložných prací.

Učební úkoly a rozpočet času: Poř. číslo

1. 2. 3. 4. 5.

Metoda: Doba:

Popis

Min.

Úvod Základní pojmy mechanizace a manipulace v AČR Manipulace s materiálem v AČR Technologie ložných prací – mechanizace Základní výpočty Takticko-technická data základních prostředků užívaných pro manipulaci s materiálem v AČR Závěr, vydání pokynů na další zaměstnání přednáška Místo: učebna 2-4 vyučovací hodiny (dle specializace)

Zpracoval: npor. Ing. Pavel Foltin, Ph.D.

Literatura: [] ČOS 399001 Manipulace s materiálem v poli. Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti. Praha, leden 2002. [] DRAHOTSKÝ I., ŘEZNÍČEK B. Logistika – procesy a jejich řízení. Computer Press. Brno, 2003. ISBN 80-7226-521-0. s 97. 334 s. [] Log 10-3 Manipulace s materiálem v AČR [] Log 51-4 TTD prostředků manipulace s materiálem používaným v AČR [] Log 51-6 Typová schémata, technologie ložných prací v AČR [] Děl-27-1 Paletizace munice [] S3274 Logistická podpora mpr v boji (dřívější označení S 1072) [] S 476 Kalkulační údaje v logistické podpoře mpr [] S 10276/1-5 Skladování a manipulace s materiálem [] Směrnice pro používání pozemní vojenské techniky AČR v polních podmínkách. GŠ AČR. Praha, 2001. Č.j.: 22815/11/2001-1200. 214 s. Materiální zabezpečení:
písemné přípravy,
fólie,


meotar.

Organizační a metodické pokyny: Průběh přednášky vést v souladu s Organizačním řádem UO Brno a Statutem FEM.

Kontrolní otázky: 1. Charakterizujte mechanizační prostředky užívané AČR v polních podmínkách. 2. Charakterizujte mechanizační prostředky užívané AČR v polních podmínkách. 3. Pojednejte o problematice technologie ložných prací. 4. Uveďte technicko-taktická data základních mechanizačních a manipulačních prostředků využívaných v AČR.

Úkoly do samostatného studia: 1. Prostudovat doporučenou literaturu. 2. Prostudovat poznámky z přednášky. 3. Připravit se na následující cvičení z této problematiky.

2

ÚVOD Cílem přednášky je objasnit problematiku mechanizace a manipulace v AČR, s důrazem položeným na paletizační a kontejnerové prostředky.

1.

ZÁLADNÍ

POJMY

OBLASTI

MECHANIZACE

A

MANIPULACE

S MATERIÁLEM Materiál: je veškerá výzbroj, bojová a jiná technika, nářadí, přístroje, zařízení a další prostředky používané jak v mírové, tak i polní činnosti.1) V ozbrojených silách je materiál, resp. zásoby materiálu slučován do souprav. Je uzpůsobován ze sortimentu dodavatelského na odběratelský, tedy uzpůsobený spotřebiteli, osobě, technice, zbraňovému systému. Kombinovaná souprava materiálu: je druh soupravy, která obsahuje materiál patřící do několika majetkových uskupení. Zásobovacím orgánem takové soupravy je zpravidla ten materiální orgán MO ČR, kterému kombinovaná souprava slouží k plnění úkolů. Úloha materiálu: spočívá v tom, že nelze splnit žádný úkol bez materiální podpory, bez realizace toku materiálu. Materiální zabezpečení: je souhrn opatření, jejichž cílem je v rámci stanovených hmotných a finančních limitů vytvořit dostatek materiálních prostředků potřebných k plnění stanovených úkolů. Materiální zabezpečení: je forma poskytovaných služeb a servisu prvky logistické podpory podporovaným jednotkám. Jedná se o všestranné zabezpečení plánovaných a nařízených úkolů a opatření. Její součástí jsou rovněž akvizice a distribuce materiálu a služeb. Materiální zabezpečení: je součástí logistické podpory vojsk a zahrnuje opatření ke stanovení potřeby a vytvoření stanovených zásob materiálu včetně systému jejich doplňování, plánování a zabezpečení včasné úhrady spotřeby a ztrát materiálu, udržování nesnižitelných zásob materiálu a zásobování pitnou vodou. Materiální zabezpečení se uskutečňuje prostřednictvím zásobovacího systému, který tvoří objekty, zařízení, metody a pravidla pro přejímání, skladování, manipulaci, distribuci a kontrolu materiálu mezi místem

1)

Pro potřeby přednášky jsou pod pojmem zásoby materiálu rozuměny tzv. rozhodující zásoby (dle terminologie NATO), které jsou představovány zásobami munice, PHM, potravin a vody.

3

převzetí a místem výdeje jednotkám (spotřebitelům). Zásobování materiálem se provádí v polních podmínkách převážně přísunem ze stacionárních skladů, zásobovacích středisek a vyčleněných zdrojů. Materiální zabezpečení svazků, útvarů a jednotek se uskutečňuje na základě plánů, rozkazů, nařízení a požadavků od podřízených nadřízeným velitelským stupněm. Materiál se přiděluje podle skutečné potřeby. Manipulace s materiálem v AČR zahrnuje přemisťování, nakládání, vykládání, překládání, skladování, balení, kompletaci, konzervaci, vážení, měření a počítání materiálu jako samostatné technologické manipulační operace v procesu zásobování na všech stupních v průběhu realizace materiálového toku. Manipulace je souhrn činností pro nakládku, překládku, přesuny na krátkou vzdálenost ve směru horizontálním i vertikálním, třídění, kontejnerizaci, paletizaci (zabalení, vybalení) a uskladnění materiálu v oběhu a skladování. Přepravní prostředek je část silničního nebo kolejového vozidla, lodi nebo letadla pro nakládání a dopravování materiálu, osob atd., včetně kontejnerů pro pozemní, námořní nebo leteckou přepravu. Přepravní jednotka je jakýkoli materiál a technika tvořící jednotku způsobilou bez dalších úprav k přepravě, tj. kterou se přímo uskutečňuje přemístění materiálu nebo osob dopravními prostředky či zařízeními z jednoho místa na druhé. Doprava materiálu: je zpravidla promyšlená činnost velitele, náčl., či jiné odpovědné osoby, s cílem přepravit odebraný materiál na místo určení při zachování efektivnosti, rentability a bezpečnosti osob a přepravovaného materiálu. Doprava může být podpořena dopravní technikou, pomocnými prostředky, manipulačními prostředky apod. Manipulace s materiálem: je zpravidla promyšlená činnost velitele, náčl., resp. jiné odpovědné osoby, s cílem propojit činnosti v logistickém řetězci, které jsou zaměřeny na pohyb a přemístění materiálu. Manipulace materiálu sehrává v logistickém systému AČR důležitou úlohu, vzhledem k nepřetržitému toku materiálu, který je spojen s výcvikem a přípravou vojsk.

Oblast manipulace s materiálem v AČR tvoří tyto obory: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

skladové hospodářství, paletizace (svazkování), kontejnerizace, mechanizace ložných prací, obalová technika, ochrana materiálu. 4

Činnost v uvedených oborech je organicky spjata s nepřetržitým tokem materiálu od výrobce (z dovozu) přes všechny zásobovací stupně až ke spotřebiteli (k vojákovi a technice) se zpětným tokem neupotřebitelného i přebytečného materiálu, palet, kontejnerů, nakládacích plošin a obalů.

Cílem manipulace s materiálem je:  realizovat racionální a optimální zásobovací proces (omezit, vyloučit nebo zkrátit dobu manipulace);  zvýšit rychlost a plynulost materiálového toku a zlepšit materiální a technické zabezpečení vojsk;  zefektivnit využívání pracovní síly a zvýšit stupeň mechanizace při manipulaci s materiálem;  snížit podíl nákladů na manipulaci a skladování materiálu, efektivně využívat mechanizační prostředky a kapacitu skladu;  snížit ztráty na materiálu způsobené nevhodnou manipulací, balením, ochranou a skladováním;  zvýšit bezpečnost práce a snížit úrazovost pracovníků v oblasti manipulace s materiálem.

Co zahrnuje oblast řízení manipulace s materiálem?  zabezpečení stálé připravenosti a provozuschopnosti mechanizačních prostředků k praktické činnosti a jejich efektivní využívání v zásobovacím procesu;  včasné přidělení a rozdělení prostředků manipulace s materiálem s ohledem na konkrétní skladové podmínky;  odbornou přípravu štábů, zásobovacích, odborných a výkonných orgánů;  organizování a vyhodnocování racionalizačních opatření v oblasti manipulace s materiálem;  soustavnou kontrolu a vyhodnocování efektivnosti využívání všech pracovních sil, mechanizačních prostředků, skladových kapacit a připravenosti materiálu k jeho včasnému vyskladnění. Bod rozpojení Rozhraní mezi dvěma různými, tradičně relativně autonomními částmi logistického řetězce, tj. mezi výrobní a zásobovací částí řetězce na jedné straně a distribuční částí na druhé straně, je jedním z případů tzv. bodu rozpojení (Decoupling Point). Ten může být situován i mezi jiné části logistického řetězce. Obecně platí, že bod rozpojení je místem v logistickém řetězci:
kde se dotýkají dva okruhy a způsoby řízení procesů, a to okruh řízený objednávkami zákazníků a okruh řízený na základě predikcí a plánů;

5


kde se mohou nacházet a zpravidla také nacházejí zásoby (ve formě hotových výrobků, komponentů nebo surovin a nakupovaných dílů), jejichž prostřednictvím jsou zákazníci uspokojováni;
které je klíčové z hlediska pružnosti a individualizace při uspokojování zákazníků;
s jehož umístěním souvisejí určitá rizika (podnikatelská), která se s jeho posunutím do jiného článku řetězce změní. Mezi bodem rozpojení a zákazníky, viděno ve směru hmotného toku, by již neměly být žádné zásoby, které nemají konkrétní opodstatnění. (tzv. volné zásoby), a které čekají na rozhodnutí, jaká potřeba (zakázka, objednávka) z nich bude uspokojena. To se však nevztahuje na pojistné zásoby, na zboží čekající na kompletaci a expedici, na zásilky čekající na konsolidaci nebo na zásilky ve vyrovnávacích dopravních skladech nebo např. v celních skladech. Naproti tomu směrem k dodavatelům jsou volné zásoby vytvářeny běžně, pokud distribuce (výroba) má dávkový charakter, zatímco pojistné zásoby se vyskytují jen výjimečně. Tvorba zásob v této části řetězce je podřízena plánu pořízení (akvizičnímu plánu, plánu obstarání) a pro určení objemu zásob se používají deterministické metody. Uvádí se, že bod rozpojení je místem, kde nezávislá poptávka se přeměňuje na poptávku závislou. Nezávislou poptávkou se rozumí především poptávka „zákazníků“ po konečných výrobcích, která má náhodnou, stochastickou povahu a jejíž budoucí vývoj lze pouze predikovat, nikoli závisle odvozovat. Závislá poptávka (či spíše potřeba) se týká komponentů, dílů a materiálů nutných k výrobě či kompletaci objednávky. Tuto poptávku (potřebu) lze exaktně stanovit, např. na základě kusovníku, objednávek apod. Zásoby, které jsou vytvářeny v článku řetězce, kde leží bod rozpojení, slouží k uspokojení nezávislé poptávky a jsou řízené stochastickými metodami. Náhodná kolísání poptávky zákazníků vyrovnávají v tomto článku pojistné zásoby.

Překladiště: je místo, kde je materiál překládán mezi vozidly (AAP-6). Překladiště jsou v zásobovacím řetězci potřebná všude tam, kde je nezbytné přeložit materiál mezi vozidly (AAP-6), např.: a) b)

z jednoho druhu dopravy na jiný: z letecké (vzdušné) na pozemní, z vodní na pozemní, ze železniční na silniční, z vozidel s malou pohyblivostí na vozidla s vyšší pohyblivostí, na obou stranách průsmyku nebo soutěsky na komunikacích (AAP-6) – takové překážky mohou být vytvořeny i činností protivníka, c) na zásobovacích a distribučních místech (AAP-6) 6

d) na skladovacích plochách v poli, tj. v dočasných polních skladech (AAP-6). Některé koncepce řízení bojiště, rozmístění a rychlosti zdůrazňují minimalizaci polních zásob, dočasných polních skladů a disponibilních zásob uplatnění efektivních dodávek metodami:  order-ship time: vyjadřuje dobu, kdy je dříve objednaný materiál dodán; ve vojenských podmínkách obvykle znamená metodu, kdy se objednávky od jednoho příjemce postupně soustřeďují a materiál je dodán společně až při nejbližší plánované přepravě zásob;  just-in-time delivery: dodávka objednaného materiálu přesně v požadovanou dobu;  cross-leveling: proces, který vylučuje neúčelné dodávky materiálu vojskům; v podstatě spočívá ve sledování stavu zásob u jednotlivých jednotek a jejich potřeby v nejbližší době; jednotka, která má ručitého materiálu nadbytek a v nejbližších dne ho nespotřebuje, dodá tento materiál jednotce, která ho má nedostatek a nutně ho potřebuje; materiál se jedné nebo oběma jednotkám doplní až při nejbližším běžném dodání zásob z týlu.

Před vytvořením překládacího místa se musí vzít v úvahu následující faktory:  úkol: ten určuje místo, velikost, prostředky a čas, které jsou k dispozici, dopravní prostředky a trvání;  terén: podrobný průzkum má zajistit optimální výběr: - přístupových cest k zásobovacím trasám a od nich, včetně obou kontrolních bodů a vyčkávacích prostorů vozidel; - stanovišť pro sklady druhů zásob (nebo pro vozidla, mají-li být zásoby pohyblivé) s přihlédnutím k požadavkům na maskování a místní obranu, míst pro přeskupení nákladů, které mají být rozděleny pro různé příjemce anebo komplety taktických zásob munice; - vnitřních cest pro vozidla, prostředky pro manipulaci s materiálem a osoby; - prostorů pro velitelská stanoviště a sousední zásobovací evidenční středisko; - použití dosažitelných spojovacích prostředků; - administrativních prostorů. Manipulační jednotka: je jakýkoliv materiál (balený i nebalený, svazkovaný, ložený volně nebo na přepravním prostředku) tvořící samostatně nebo s přepravním prostředkem celek, který je uzpůsoben pro mechanizovanou manipulaci, přepravu, skladování a zachovává svůj tvar při oběhu. S manipulační jednotkou se manipuluje jako s jediným kusem. Podobně za přepravní jednotku považujeme jakýkoliv materiál tvořící jednotku způsobilou bez

7

dalších úprav k přepravě.2) Přepravním prostředkem se rozumí technický prostředek (např. paleta, kontejner apod.), který spoluvytváří manipulační nebo přepravní jednotku a usnadňuje manipulaci či přepravu. Zásoby jsou baleny tak, aby se usnadnilo jejich dodávání a zajistila jejich ochrana. K usnadnění jejich přepravy a manipulace na překladištích by se měly balené zásobovací položky spojovat do manipulačních jednotek pro dodávky tak daleko vpřed, jak je to jen možné. Zásoby jsou zpravidla přepravovány a manipulovány jako paletové manipulační jednotky, kontejnerové manipulační jednotky, nepaletové manipulační jednotky a neskladný náklad. Standardní manipulační jednotka NATO: má výškový limit 1 metr a hmotnostní limit 1 tunu. Povolené tolerance jsou:  výška do 1.050 mm (41 in)  hmotnost do 1.130 kg (2500 lbs) Výjimečné limity (dle STANAG 2828 MH) jsou dosud ponechány u munice a ostatního obranného materiálu pro Velkou Británii a USA, a pouze u munice pro Francii a Nizozemí. Neskladný náklad (volně ložený nebo balený) je rozlišován do následujících základních skupin:

Skupina Hmotnost [t] 1 2 3 4 5 6 7 8

1-5 6-9 9-16 nad 16 1-5 6-9 9-16 nad 16

délka [mm/in] do 2500 (98) 2500 (98) 2500 (98) 2500 (98) 2000 (79) 4000 (157) 6000 (236) nad 6000 (236)

2

Rozměry šířka [mm/in] 2300 (91) 2300 (91) 2300 (91) 2300 (91) 2300 (91) 2300 (91) 2300 (91) nad 2300 (91)

výška [mm/in] 1600 (63) 1600 (63) 1600 (63) 1600 (63) 3500 (138) 3500 (138) 3500 (138) nad 3500 (138)

Pod termínem manipulace s materiálem se rozumí odborné přemísťování, ložení a usměrňování materiálu ve výrobě a v oběhu, včetně skladů. Pod pojmem přeprava rozumíme tu část dopravy, kterou se přímo uskutečňuje přemístění věci (tj. materiálu, zboží či zásilky) nebo osob (cestujících) dopravními prostředky či zařízeními. pro souhrn všech činností, jimiž se uskutečňuje pohyb (jízda, let, plavba apod.) dopravních prostředků po dopravních cestách a přemístění věcí nebo osob dopravními prostředky či zařízeními, je vyhrazen termín doprava.

8

Rozdílné požadavky a podmínky v jednotlivých článcích logistických řetězců vedou k používání nikoliv jedné velikosti manipulačních přepravních jednotek, ale soustav skladebných manipulačních a přepravních jednotek. v těchto rozměrově unifikovanných soustavách jsou z manipulačních jednotek nižších řádů vytvářeny manipulační a přepravní jednotky vyšších řádů, zpravidla podle následujícího schématu:
manipulační jednotka I. řádu: určení: základní manipulační jednotka přizpůsobená k ruční manipulaci; podmínkou hospodárnosti je, aby základní manipulační jednotka procházela všemi navazujícími články logistického řetězce, aniž by byla dělena na menší jednotky – představuje tedy zároveň minimální objednací, odběrní a dodací množství; hmotnost

max. 15 kg (hmotnost je limitována s ohledem na ruční manipulaci,

pokud ji provádějí ženy) přepravní prostředky

ukládací

bedny,

přepravky;

základní

manipulační

jednotka bývá často vytvořena bez pomoci přepravního prostředku, pouze obalem, a to ve formě např. lepenkového kartónu, podložky kryté smrštitelnou fólií, pytle, demižonu, sudu, apod.
manipulační (přepravní) jednotka II. řádu: určení odvozená manipulační (přepravní) jednotka přizpůsobená k mechanizované nebo automatizované manipulaci (přepravě), k ukládání ve skladech, k mezioperační manipulaci, k meziobjektové a vnější přepravě; odvozená manipulační jednotka určená výhradně k vnitroskladové manipulaci (např. ve skladech velkoobchodu) může být nazývána skladovou jednotkou; odvozená manipulační (přepravní) jednotka určená k distribuci zboží bývá nazývána distribuční (někdy též expediční) jednotkou; při její tvorbě musí být respektováno nejen hledisko maximálního využití kapacity (užitečné hmotnosti, resp. ložného prostoru) dopravního prostředku při bezprostředně navazující dopravě, ale též hlediska dalších distribučních článků logistického řetězce (např. hledisko užitečné hmotnosti manipulačních prostředků, hledisko kapacity regálových buněk ve skladech apod.); hmotnost 250 až 1 000 kg, popřípadě větší (až do 5 000 kg); složená z 16 až 64 jednotek I. řádu; přepravní prostředky

palety, roltejnery, přepravníky, malé kontejnery; v

některých případech může být odvozená manipulační (přepravní) jednotka 9

vytvořena i bez přepravního prostředku – ve formě paketu, tj. kompaktní, jako celek fixované jednotky určené k mechanizované nebo automatizované manipulaci či přepravě; způsob manipulace nízkozdvižnými nebo vysokozdvižnými vozíky, regálovými zakladači, stohovacími jeřáby, dopravníky apod. o užitečné hmotnosti (nosnosti) do 1 250 kg (event. až do 5 000 kg); v případě roltejnerů je možná manipulace na kratší vzdálenosti ručním odtlačením;
přepravní (manipulační) jednotka III. rádu: určení odvozená přepravní (manipulační) jednotka sloužící výhradně k dálkové vnější přepravě v kombinované železniční, silniční, vnitrozemské říční a námořní dopravě, v letecké nákladní dopravě a k související mechanizované nebo automatizované manipulaci; hmotnost

do 30 500 kg; složená z 10 až 44 jednotek II. řádu;

přepravní prostředky

velké kontejnery (ISO řady 1D až 1A, letecké

kontejnery), výměnné nástavby; způsob manipulace jeřáby, speciální vysokozdvižné vozíky, portálové (obkročné) zdvižné vozy, boční překladače apod. o užitečné hmotnosti (nosnosti) do cca 40 000 kg; u leteckých kontejnerů především dopravníky, speciálními vozy se zdvižnou ložnou plochou apod.
přepravní (manipulační) jednotka IV. řádu: určení odvozená přepravní (manipulační) jednotka pro dálkovou kombinovanou vnitrozemskou vodní a námořní přepravu v bárkových systémech včetně související mechanizované manipulace; hmotnost

cca od 400 t do 2 000 t;

přepravní prostředky bárky, lichtery (člunové kontejnery); způsob manipulace palubními portálovými jeřáby nebo zdvižnými plošinami o užitečné hmotnosti (nosnosti) do cca 2 700 t na námořních nosičích nebo přímým vplouváním bárek do námořního nosiče.

Paletová manipulační jednotka: je množství jakéhokoli nákladu, baleného nebo volně loženého, které je uspořádáno na paletě specifickým způsobem a bezpečně převázáno nebo upevněno k paletě tak, že se s ním manipuluje jako s jedním celkem (AAP-6). Kontejnerová manipulační jednotka: je množství položek, balených nebo nebalených, umístěných v kontejneru opatřeném prvky pro mechanizovanou manipulaci. 10

Nepaletová manipulační jednotka: nepaletová manipulační jednotka je seskupený náklad, opatřený zařízeními umožňujícími mechanizovanou manipulaci z nejméně dvou protějších stran vysokozdvižnými nebo nízkozdvižnými vidlicovými vozíky a manipulaci závěsnými zdvihacími zařízeními (AAP-24). Neskladný náklad: zahrnuje volně ložený nebo valený náklad, jehož velikost nebo hmotnost brání v jeho sjednocení (AAP-24). Manipulační schopnost: je objem nebo hmotnost nákladu, který může být manipulován a překládán. Přepravní schopnost: je objem nebo hmotnost nákladu, který může být vezen dopravními prostředky. Balení a obalové prostředky: v AČR představují prostředky, resp. soubor prostředků, chránící výrobky před škodou, kterou by mohly utrpět nebo způsobit, umožňující manipulaci, usnadňující odbyt a spotřebu nebo použití materiálu. Pro zajištění maximální ochrany proti rázům a vibracím, je nezbytné, aby obalová jednotka sama odolávala těmto vlivům a pokud možno, aby co nejvíce absorbovala kinetickou energii rázu. Ke zvýšení schopnosti absorpce jsou využívány prostředky fixace. Základem rozměrové normalizace obalů používaných v AČR je požadavek důsledné paletizace a kontejnerizace materiálu. Při stanovené rozměru obalů se zpravidla vychází: 1. ze základního modulu 400x600 mm, jeho násobků, podílů a plošného uspořádání; 2. z normalizovaných základních rozměrů palet 1200x800 mm a 1200x1000 mm; 3. z rozměrů balených výrobků.

Při volbě přepravních obalu je snaha přednostně využívat kombinace, které využívají ložnou plochu palet na 100%. Odchylky rozměrů u používaných přepravních obalů ze jmenovitých normalizovaných rozměrů se zpravidla řeší:  uložením atypických přepravních obalů na normalizované prosté palety za současného použití vhodných fixačních prostředků;  nahrazením atypických přepravních obalů normalizovanými obaly, např. skříňovými kovovými paletami a kontejnery za současného použití vhodných obalových a fixačních prostředků.

11

Zvolené metody balení by měly odpovídat charakteru balené zásoby materiálu, způsobu manipulace, přepravy, skladování a spotřeby. Jako klasické metody balení jsou v AČR především využívány balení do:  dřevěných beden,  plastových obalů,  kovových obalů,  papíru a lepenky,  kůže a látky.

Samonakládací vozidla a zařízení  AČR disponuje pouze omezenými kapacitami v této oblasti pro hmotnosti přesahující 6 tun;

Nakládací plošina: je přepravní manipulační prostředek s ložnou plochou uzpůsobenou pro paletovaný, svazkovaný nebo volně ložený materiál. Překládka se zabezpečuje pomocí výškově stavitelných opěrných noh. Fixace: je systém zajišťování nákladu v přepravních a dopravních prostředcích nebo na nich proti vzájemnému posunutí. Paleta: je přepravní prostředek s ložnou a opěrnou podlahou pro vidlicovou manipulaci a uzpůsobený pro stohování. Paletizace vojenského materiálu: je základním druhem manipulace, přepravy, balení a skladování materiálu a zahrnuje používání palet, nakládacích plošin, ukládacích beden, přepravek vhodných k vytváření manipulačních jednotek a příslušných mechanizačních i automatizačních zařízení. Musí umožňovat:

 vytváření manipulačních a zásobovacích jednotek (kompletů) odpovídajících      

spotřebě u vojsk, druhu přepravy a způsobu skladování materiálu, mechanizaci ložných prací a odstranění fyzicky namáhavé ruční manipulace, dosažení unifikace a typizace obalových a přepravných prostředků, přiměřenou ochranu a typizace obalových a přepravních prostředků, přiměřenou ochranu uloženého materiálu proti nepříznivými vlivům a účinkům, zrychlení ložných prací a tím i toku zásob v celém zásobovacím systému, přechod na ruční manipulaci v případě náhlého poškození mechanizačních prostředků.

12

Za základní druhy univerzálních palet se považují:

 palety prosté dřevěné,  palety skříňové kovové. Základním prostředkem paletizace je evropská dřevěná paleta (EUR) o základním půdorysném rozměru 800x1200 mm nebo 1000x1200 mm.

Palety se třídí:


podle konstrukčního provedení na palety prosté, sloupkové, ohradové a skříňové s plnými stěnami nebo se stěnami s výplní z pletiva, sítě a mříže,
podle použitého materiálu na palety papírové, dřevěné, kovové, z plastů a kombinované,
podle způsobu použití a přepravy na palety výměnné, vratné a nevratné. Palety používané v AČR musí být označeny těmito údaji: a) evropská dřevěná paleta prostá:
značkou EUR,
značkou ČSD,
kódem výrobce, b) vratné palety prosté:
označením výrobce,
nosností palety v kg,
rokem výroby,
typem palety, c) nevratné palety prosté:
písmenem N,
označením výrobce,
nosností palety v kg,
počtem vrstev ve stohu (2, 3, 4), d) ohradové, skříňové a sloupkové palety:
označením výrobce,
typem palety,
nosností palety v kg,
stohovací nosností palety v kg,
rokem výroby. Zásoby materiálu předurčené pro pole, uložené na paletách a ve svazcích, se označují příslušnými nálepkami, dle Log 10-3 „Manipulace s materiálem v ČSLA“. Označování se provádí již v míru. V polním zásobovacím systému musí být označeny nálepkami všechny

13

palety, na nichž je uložen materiál. Nálepky se umísťují v pravém horním rohu čelní přední stěny a na pravé boční stěně palety. Jedna nálepka by měla označovat majetkové uskupení, druhá druh materiálu, počet v ks (spr.), ročník, velikost, hmotnost atd. Za označování naplněných palet nálepkami odpovídá ten, kdo zabezpečuje jejich naložení (naplnění), skladování a vyskladnění. V případech, že na jedné paletě je uložen materiál různých majetkových uskupení, označuje se paleta značkami všech majetkových uskupení. Kontejner: je přepravní, manipulační a obalový prostředek s ložnou kapacitou nad 1 t (1m3), překladatelný z jednoho druhu dopravního prostředku na druhý bez překládky jeho obsahu, zpravidla uzpůsobený pro stohování. Kontejnerizace: (kontejnerový přepravní systém) je systém přepravy a manipulace s materiálem spočívající v používání kontejneru pro vytváření větších manipulačních jednotek pro uplatnění příslušných mechanizačních a automatizačních zařízení. Kontejnerový nakladač: je zařízení pro nakládku a vykládku kontejnerů na sebe nebo ze sebe. Kontejnerový překladač: je čelní nebo boční zařízení pro nakládku, vykládku a překládku kontejnerů. Kontejnerizace: zahrnuje všechny druhy kontejnerů a technických prostředků pro jejich přepravu a manipulaci s nimi. Použitím kontejnerizace v zásobovacím a skladovacím procesu se vytváří kontejnerový dopravní systém (KDS), který spolu s paletizací umožňuje racionalizovat zásobovací systém vojsk v poli i míru. Základní kontejnerovou přepravní jednotkou je kontejner (ISO-1C nebo ISO-1D v různých modifikacích), který je uzpůsoben pro mechanizovanou manipulaci a plní funkci ochrannou, obalovou, manipulační, skladovací, přepravní, zásobovací a kalkulační.

14

Základní třídění kontejnerů: a) podle rozměrů a hmotnosti na:  malé kontejnery, které mají vnitřní objem od 1 m3 do 15 m3 a nosnost do 10 000 kg,  velké kontejnery, které mají vnitřní objem větší než 15 m3 a nosnost vyšší než 10 000 kg. b) podle typů na:  univerzální,  speciální (-jednoúčelové, -skupinové),  plošinové  s neúplnou pevnou nebo skládací nástavbou,  s úplnou nástavbou (rektejnery),  s volně stojícími sloupky,  valivé. Kontejner musí:  poskytovat nebo umožňovat účinnou ochranu přepravovanému a skladovanému materiálu proti vlivům mechanického namáhání, klimatickým, chemickým, biologickým a speciálně vojenským vlivům;  umožňovat ukládání a vyjímání paletovaného, svazkovaného nebo kusového materiálu podle konstrukčního provedení kontejneru čelními nebo bočními dveřmi.

Výhody kontejnerů Rektejner: je přepravní prostředek rámové konstrukce uzpůsobený k zabezpečení ložení a fixaci. Zásobující stát zpravidla nakládá vozidla příjemce. Příjemce je následně zodpovědný za manipulaci a přesun, včetně obstarávání potřebných upevňovacích prostředků. Jeli to nezbytné, může být podpora v manipulaci, přepravě a upevňování vyžádána od zásobujícího státu. Prostředky pro manipulaci s materiálem jsou uvedeny ve STANAG 2829 MH a STANAG 2830 MH.

15

2. MANIPULACE S MATERIÁLEM Posláním aktivních prvků v logistických systémech je fyzicky realizovat logistické funkce, tj. uskutečňovat posloupnosti netechnologických operací s pasivními prvky – operací balení, tvorby a rozebrání manipulačních a přepravních jednotek, nakládky, přepravy, překládky, vykládky, uskladňování, vyskladňování, rozdělování, konsolidace, kompletace, kontroly, sledování či identifikace, dále sběru, zpracování, přenosu a uchování informací apod. Převážná většina uvedených operací spočívá:
ve změně místa nebo v uchování hmotných pasivních prvků, popřípadě v jejich úpravě pro navazující manipulační či přepravní operace – v tomto případě aktivními prvky jsou technické prostředky a zařízení pro manipulaci, přepravu, skladování, balení a fixaci a další pomocné prostředky a zařízení, které fungují ve spojení s potřebnými budovami, manipulačními a skladovými plochami a dopravními komunikacemi;
ve sběru, v přenosu nebo v uchování informací, bez nichž by operace s hmotnými pasivními prvky nemohly probíhat – k aktivním prvkům tedy řadíme i technické prostředky a zařízení sloužící operacím s informacemi (s nosiči informací), jako prostředky pro automatické sledování a identifikaci pasivních prvků, počítače, prostředky a sítě pro dálkový přenos zpráv, údajů a dat apod. Vzhledem k tomu, že logistické systémy jsou smíšeného druhu, tzn. koexistují v nich umělé – technické prostředky a zařízení spolu s pracovníky, kteří je obsluhují, považujeme lidskou složku procesu za nedílnou součást příslušného aktivního prvku. Striktně vzato, aktivními prvky jsou i sami řídící pracovníci (subjekty rozhodování), kteří cílově ovlivňují fungování řízených složek (rovněž aktivních prvků) logistického systému.

Třídění manipulačních prostředků a zařízení Většina aktivních prvků je určena k tomu, aby prováděla přemisťován pasivních prvků. Abychom při navrhování a posuzování variant logistických řetězců mohli zvažovat účelnost, dostatečnost pracovního dosahu, kapacitu apod. dotyčných aktivních prvků, jejich záměnu za alternativní prvky při předem daných podmínkách použití či optimalizaci logistických nákladů, potřebujeme mít aktivní prvky přehledně utříděny. Pro dané třídění je zvoleno jako základní kritérium druh operací, pro které je prvek určen a druh přemísťovacích pohybů, které je prvek schopen vykonávat.

16

Při hrubé rozdělení pohybu na přetržitý a plynulý a operací na zdvih, pojezd a stohování, lze roztřídit manipulační prostředky a zařízení takto: 1) prostředky s přetržitým pohybem: a) prostředky pro zdvih s pohybem svislým event. svislým a vodorovným
místním - vedeným: zvedáky, zdvižné plošiny, zdvižná čela, výtahy, - volným: navijáky, kladky a kladkostroje,
po dráze - přímé: jednonosníkové kočky s kladkostrojem, - zakřivené: podvěsné jednonosníko drážky,
plošným: - pravoúhlým: mostové, konzolové, portálové a kozové jeřáby, nakladače přepravních skříní, ramenové nakladače, manipulátory, - kruhovým: sloupové jeřáby, deriky, jeřábky na nákladních automobilech, hydraulické otočné jeřábové výložníky na nákladních automobilech, manipulátory, - pravoúhlým a kruhovým: portálové jeřáby s otočným výložníkem, věžové jeřáby, manipulátory a roboty, - neomezeným: automobilní jeřáby, lopatové nakladače. b) prostředky pro pojezd i s pohybem vodorovným - po dráze: vedeným – speciální kolejové podvozky, - plošným- volným – pojízdné plošiny, bezmotorové a poháněné vozíky, tahače a traktory, vznášedla, ii s pohybem vodorovným s možnostmi zdvihu - po dráze – vedeným – transroboty, - plošným – volným – vozíky se zdvižnou plošinou, paletové vozíky nízkozdivžné, vlečné podvozky se zdvihem, boční překladače, c) prostředky pro stohování s pohybem vodorovným a svislým: - po dráze – vedeným – stohovací jeřáby, regálové zakladače, - plošným neomezeným – vysokozdvižné vozíky, překladače s teleskopickými výložníky, portálové zdvižné vozy, d) vyklápěcí prostředky s pohybem rotačním nebo svislým: - místním – rotačním – rotační výklopníky, - místním – svislým – čelní výklopníky, vyklápěcí plošiny a můstky, výklopníky palet. 2) prostředky s plynulým pohybem a) postupující i tažné prostředky – podvěsné dopravníky s vlečnými vozíky, podlahové vozíkové dopravníky ii hnané kontinuální - se souvislou ložnou plochou – pásové a lanopásové dopravníky, žlabové dopravníky - s článkovými nosiči – článkové – laťové, šupinové, komorové a deskové dopravníky, korečkové a záchytové elevátory, 17

b)

c) d) e) f)

- s odpojitelnými nosiči – visuté dráhy, řetězové podvěsné dopravníky, - jiné – pneumatické a hydraulické dopravníky, valivé – linkové: - hnané – hnané válečkové tratě, - nepoháněné – válečkové, kladičkové a kuličkové tratě, kluzné – nepoháněné – občasné – skluzy, šnekové – hnané – plynulé – šroubové dopravníky a elelvátory, vibrační – hnané – plynulé – vibrační dopravníky a elevátory, kombinované – hnané – plynulé – talířové, šnekové, klepetové, kolesové a korečkové nakladače, mechanické lopaty a vyhrabovače, šnekové a hřeblové vykladače, portálové vykladače.

Výkon samonakládacího zařízení: je jmenovitý výkon nakládacího zařízení samonakládacího dopravních prostředku – v souladu se STANAG 2829 jsou za samonakládací dopravní prostředky pokládány vozidla vybavená hydraulickou rukou nebo hákovým nakladačem (např. typu MULTILIFT).

Ruční dvoukolový vozík – RUDL Příklad použití k ložným operacím prováděným přes tzv. tretnu (vyrovnávací a překlenovací přenosný úzký můstek).

Paletové vozíky nízkozdvižné Patří k nejrozšířenějším manipulačním prostředkům pro vidlicovou manipulaci s paletovými jednotkami, event. s roltejnery. Vyrábějí se v mnoha provedeních, jako ruční nebo motorové. Ruční mají užitečnou hmotnost v rozmezí 600 až 3 000 kg a zdvih do výšky 125 mm. Zdvih je hydraulický, jeho ovládaní ruční, většinou pohyby oje, spouštění je ovládáno pedálem nebo páčkou na oji. Ruční nízkozdvižné vidlicové vozíky mají např. užitečnou hmotnost 1 250 kg při vlastní hmotnosti 90 kg, ramena vidlice dlouhá 1 207 mm a široká 170 mm, zdvih 115 mm. Počet zdvihů oje pro zdvih vozíku je max. 8. vozíky bývají vhodné i pro ložné operace uvnitř kontejnerů ISO. Nízkozdvižné vidlicové vozíky s elektrickým pohonem (akumulátorové) jsou v provedení ručně vedeném nebo se stojícím či sedícím řidičem. Mají užitečnou hmotnost 500 až 3 000 kg, rychlost s nákladem od 4 do 10 km/h (podle provedení). Zdvih mají až 150 mm, výjimečně i více. Ovládání zdvihu je ruční nebo motorické. Výška horní plochy spuštěných vidlic nad podlahou je vždy 85 až 90 mm. Konstrukce vidlic všech nízkozdvižných vozíků znemožňuje nabírání standardních palet na šířku. Akumulátorové vozíky v provedení se stojícím nebo sedícím řidičem se nabízejí též s prodlouženými

18

vidlicemi pro přemisťování dvou paletových jednotek, resp. tří roltejnerů. Pro ruční vychystávání zboží ve skladech do roltejnerů nebo na palety se používají speciální nízkozdvižné akumulátorové vychystávací vozíky s prodlouženou délkou vidlic a s upraveným pracovištěm řidiče. Zvláštní význam mají automatické akumulátorové nízkozdvižné vozíky. Způsob jejich směrového vedení a pojezdové rychlosti jsou obdobné jako u automatických tahačů, někdy mají i možnost ručního řízení.

Vysokozdvižné vozy a vozíky Jsou to manipulační prostředky se širokou použitelností, především pro paletizaci a kontejnerizaci.

Vyrábějí

se

především

jako

motorové

s

pohonem

elektrickým

(akumulátorovým) nebo spalovacím (benzínovým, naftovým, propan-butanovým) motorem. Bezmotorové vozíky s hydraulickým zdvihem obsluhovaným ruční pákou se používají jen v omezeném rozsahu. Při celkové výšce zpravidla do 2 000 mm mohou projíždět i nízkými dveřmi, zajíždět do železničních vozů a kontejnerů. Přechodem k motorovým vozíkům jsou ruční vozíky s elektromotorickým zdvihem, s kabelovým přívodem elektrického proudu (zpravidla 380 V). Běžné motorové vysokozdvižné vozíky se vyrábějí více než půl století, přičemž sortiment a parametry jejich základních typů jsou od 70. let v zásadě stabilizovány. Vysokozdvižné vozíky motorové čelní patří k nejčastěji používaným typům. Je možné je rozdělit na (a) lehké, (b) střední a (c) těžké. Lehké jsou tříkolové nebo čtyřkolové, střední a těžké čtyřkoloví, vždy s řidičem sedícím čelně nebo bočně k vidlicím. Lehké mají užitečnou hmotnost od 630 do 1 000 kg a nízkou vlastní hmotnost (kolem 1 500 kg), která dovoluje vyšší pojezdovou rychlost – s nákladem asi 9 km/h, bez nákladu asi 10 km/h. Výška zdvihu se uplatňuje do 4 500 mm. Celková délka vozík bývá 2 200 mm, takže pro pravoúhlé stohování palet na šířku (t. při zatáčení vozíku v úhlu 90°) jim postačuje manipulační ulička široká max. 2 800 mm. Pro pravoúhlé stohování palet na délku ulička 3 000 mm. Používají se především pro ložné operace a k vnitroobjektové přepravě (mezioperační manipulaci) paletových jednotek. Střední vozíky mají užitečnou hmotnost 1 000 až 3 000 kg, vyšší vlastní hmotnost (až 2 500 kg), pojezdovou rychlost 8, resp. 9 km/h, výšku zdvihu do cca 8 000 mm. Celková délka vozíku dosahuje 2 800 až 3 200 mm, takže pro pravoúhlé stohování potřebují uličku značně širokou – 3 300 až 3 700 mm, což je nevýhodné. Kromě ložných se používají v příjmových a ve výdejových prostorech, k ukládání paletových jednotek do stohů nebo do průjezdových regálů. Pro ložné a skladové operace s paletovými jednotkami se často používají čelní vysokozdvižné vozíky v provedení s naklápěcím zvedacím zařízením. 19

Naklopení vpřed usnadňuje nabrání, naklopení vzad zlepšuje stabilitu naloženého vozíku za jízdy. Pokud se vysokozdvižné vozíky mají používat k plnění a vyprazdňování kontejnerů ISO řady 1, musí jejich průjezdná výška a šířka odpovídat rozměrům dveřních otvorů kontejnerů (kterou jsou výška 2 134 mm, šířka 2 286 mm. Osový tlak nesmí přesáhnout 54,6 kN (tlak na jednom kole 27,3 kN) při minimální šířce kola 180 mm a rozchodu kol 760 mm, Musí mít ochranný rám nad řidičem a pokud mají spalovací motor, musí být vybaveny katalyzátorem výfukových plynů a jejich výfuk musí směřovat za vozík. Pro manipulaci s těžkými břemeny se používají těžké čelní vysokozdvižné vozíky a vozy, jejichž užitečná hmotnost začíná na 3 000 kg a končí nad 40 000 kg. Např. vozík s užitečnou hmotností 3 000 kg má vlastní hmotnost více než 5 000 kg. Jeho výška zdvihu je max. 4 500 mm, avšak pouze s břemenem do 2 500 kg. Vozík má volný zdvih 1 530 mm při celkové průjezdné výšce 2 200 mm. Jeho poměrně velké rozměry vyžadují manipulační uličku o minimální šířce 4 300 až 4 600 mm při pravoúhlém stohování, takže vozík lze použít jen k blokovému způsobu ukládání paletových jednotek. Nejtěžší čelní vysokozdvižné vozy jsou určeny pro manipulaci s kontejnery ISO až do velikosti 1A. Např. užitečná hmotnost 42 000 kg, výška zdvihu 5 670 mm při vyložení těžiště kontejneru 1 200 mm (tzn. že je schopen stohovat kontejnery do tří vrstev). Délka vozu 7 660 mm, šířka 3 700 mm. Při vnějším poloměru otáčení 7 180 mm potřebuje manipulační uličku širokou 10 960 mm. Pojížděcí rychlost má 18 km/h s břemenem, bez nákladu 20 km/h. Těžké vysokozdvižné vozy jsou poháněny vznětovými motory. Vybavují se uchopovacími rámy nebo vidlicemi, event. kombinací obou. S plnými kontejnery manipulují pomocí čtyř horních rohových prvků nebo vidlicově, s prázdnými kontejnery též např. pomocí dvou horních rohových prvků. Tytéž typy vysokozdvižných vozů s uchopovacími rámy opatřenými chapadly, manipulují s výměnnými nástavbami a přívěsy.

Boční překladače Boční překladače slouží ke všem manipulačním operacím s kontejnery ISO (popř. s výměnnými nástavbami) v menších překladištích a u přepravců. Umožňují ložení kontejnerů ze země na silniční nebo železniční vozidla a obráceně, silniční přepravu kontejnerů na kratší vzdálenost a stohování kontejnerů, obvykle do dvou vrstev na obě strany (nebo jen na jednu stranu). Překladače jsou návěsového druhu s dvounápravovým nebo tří nápravovým podvozkem. Manipulace s kontejnery je většinou elektrohydraulická, pomocí závěsného rámu, uchopujícího kontejnery za horní rohové prvky. U nás dosud převážně používané 20

překladače jsou oboustranné nebo pravostranné (na levou stranu neumožňují stohování, pouze překládku prázdných kontejnerů do výšky nad zemí min. 1 500 mm) s užitečnou hmotností okolo 26 000 kg a dobou trvání jedné manipulace (naložení nebo složení kontejneru) cca 5 minut.

Čelní překladače Čelní překladače s hydraulicky výsuvným a zdvíhaným teleskopickým výložníkem a s otočným automatickým uchopovacím rámem (spreaderem) se používají k překládce, přemísťování a stohování kontejnerů nebo výměnných nástaveb ve velkých terminálech a překladištích. Konstrukce jejich podvozkové a motorické části (jsou poháněny spalovacím motorem) je podobná jako u těžkých čelních vysokozdvižných vozů se stejným určením. Mají však velký pracovní dosah – vyložení, umožňující jim manipulovat s kontejnery uloženými (nastohovanými) na ploše složiště ve druhé řadě.

Zvedáky


jsou jednoduché manipulační prostředky pro zvedání středně těžkých až velmi těžkých






břemen do poměrně malých výšek. mohu být mechanické (hřebenové nebo šroubové), elektromechanické, hydraulické nebo pneumatické, užitečná hmotnost mechanických zvedáků hřebenový se pohybuje v rozmezí 2 000 kg až 20 000 kg, při výšce zdvihu do 530 mm, šroubových zvedáků až 30 000 kg do 3 000 mm. hydraulické zvedáky jsou vyráběny pro užitečnou hmotnost do 200 000 kg, se zdvihem do 2 000 mm, pneumatické do 2 000 kg a 1 600 mm. význam v systémech kombinované dopravy mají mechanické, elektromechanické nebo elektrohydraulické zvedáky kontejnerů; naložení nebo složení kontejneru ISO vůči silničnímu vozidlu jim trvá cca 20 minut; jsou určeny pro méně frekventovanou manipulaci s kontejnery, kde počet manipulovaných kontejnerů se pohybuje okolo 10 za den.

Zdvižné plošiny
jsou určeny pro překonání rozdílné výšky ložných ploch různých dopravních prostředků a podlahové plochy (např. rampy) objektu při nakládce a vykládce;
jejich užitečná hmotnost bývá do 10 000 kg a výška zdvihu do 1 200 mm;
zdvih je hydraulický, pro menší užitečné hmotnosti elektromechanický nebo mechanický;
vyrábějí se ve stabilním i pojízdném provedení.

21

Zdvižná čela


montovaná na nákladní automobily usnadňují ložné operace v místech nevybavených







manipulační rampou; mohou sloužit též k překlenutí a vyrovnání prostoru mezi ložnou plochou vozidla a pevnou rampou; mají obvykle hydraulický pohon, napojený na převodovou skříň vozidla nebo dokonalejší nezávislý elektrohydraulický pohon; tlačítkové dálkové ovládání umožňuje snadnou obsluhu ze země, z ložné plochy vozidla nebo přímo z čela; u nás dosud nejčastěji používaný typ má užitečnou hmotnost max. 800 kg, výšku zdvihu (pod úrovní ložné plochy vozidla) max. 1 340 mm a vlastní hmotnost 590 kg; potřeba času na ložné operace sklopení do pracovní polohy trvá přibližně 4,5 sekundy, zdvih 20 s, spouštění 10 s, zajištění v přepravní poloze 12 s; jsou důležitým prvkem systémů založených na paletizaci, paketizaci nebo roltejnerizaci.

Výtahy


pro vertikální přemísťování kusového i sypkého materiálu, paletových jednotek apod.,
jsou klecového, stožárového nebo výsypného provedení, s pohonem zpravidla elektrickým,
užitečná hmotnost je od 25 kg do 20 000 kg, rychlost od 0,18 do 5 m.s-1,
jejich zařazení do systémů způsobuje však poměrně značné časové ztráty a velké nároky na manipulační plochy. Navijáky (vrátky)


patří mezi jednoduché doplňkové prostředky, jejichž zvedací (tažná) síla vzniká ručním nebo motorickým navíjením lana na buben (popř. současným jeho odvíjením na druhé straně), přičemž délka lana může být až několik set metrů a velikost tažné síly až 50 kN;
navijáků se používá též k posunu železničních vozů na menších vlečkách, tuto funkci mohou však plnit také vysokozdvižné vozíky nebo víceúčelová silniční vozidla s přídavným zařízením pro jízdu po kolejích. Kladky a kladkostroje


jsou jednoduchými prostředky pro zdvihání lehčích břemen, které během provozu obvykle nemění svou polohu,
jsou lanové nebo řetězové, šnekové nebo s čelními koly,
elektrické kladkostroje mají užitečnou hmotnost od 100 do 5 000 kg, rychlost zdvihu 5-20 m.mim-1 a zdvih do 24 000 mmm. Jednonosníkové kočky s kladkostrojem


jsou levným, progresivním, široce použitelným prostředkem s užitečnou hmotností od 125 do 5 000 kg, s pohonem ručním, elektrickým nebo kombinovaným,
kočky pojíždějí po visuté dráze (obvykle profilu I), jejichž těžiště je pod bodem styku kol s dráhou, 22


vzhledem k malé adhezi může mít dráha jen nevelký sklon, pokud není vybavena ozubeným hřebenem nebo kočka nemá přítlačnou pneumatiku,
rychlost pojezdu kočky po dráze je zpravidla 20-40m.min-1,
kočky mohou být ovládány tlačítky ze země, z kabiny na kočce nebo dálkové z dispečerského stanoviště, mohou být i automatizovány. Mostové jeřáby


představují jednu z hlavních skupin jeřábů (dalšími hlavními skupinami jsou: portálové







a poloportálové jeřáby, sloupové a věžové jeřáby, konzolové jeřáby, mobilní vozové a plovoucí jeřáby a lanové jeřáby); jeřáby obecně jsou vhodné pro přemísťování těžkých kusů, svazků popř. manipulačních jednotek materiálu (jeřáby vybavené drapákem též pro přemisťování sypkého materiálu) ve vertikálním a zároveň horizontálním směru, na stálé, nepříliš rozměrné ploše, zejména tam, kde je nedostatek místa (kde plocha je využita pro technologické operace nebo pro skladování), případně kde na ní nejsou vyhovující dopravní cesty; jeřáby se uplatňují v podmínkách přerušovaného, nepravidelného materiálového toku; mají v zásadě velký manipulační výkon při malé vlastní hmotnosti, jednoduchou obsluhu a dobré možnosti automatizace; jsou vysoce přizpůsobivé, operativní.

Ramenové nakladače (tzv. bikran)


jsou trvale namontované na podvozcích nákladních automobilu, slouží k nakládce






a vykládce tzv. přepravních van nebo malých kontejnerů; jejich dvě postranní výložníková ramena pracují na hydraulickém principu, stabilitu vozidla během manipulace zajišťují výsuvné hydraulické podpěry; vyrábějí se o užitečné hmotnosti do 10 000 kg; u nás rozšířený typ umožňuje při poloměru vyložení 2 620 mm a úhlu vyložení max. 133°provádět ložné operace z úrovně terénu a z úrovně nižší až o 780 mm; pracovní dosah výložníků za vozidlem je 1 900 mm; potřeba času na jeden pracovní cyklus činí asi 7 min, z toho nakládka (zvěšení a zdvih) přepravní vany 70 s, vyprázdnění vany a její uložení na vozidlo 90 s, vykládka prázdné vany a její uložení na zem 76 s, vysunutí podpěr 15 s, zasunutí podpěr 10 s.

Mobilní jeřáby


dělíme je na silniční (tzv. silniční automobilové nebo samohybné výložníkové jeřáby), dále na kolejové (nádvorní a železniční překládací nebo nehodové) a plovoucí.
silniční jeřáby automobilové jsou stavěny na podvozcích nákladních automobilů, zatímco silniční jeřáby samohybné mají speciálně konstruované podvozky, čemuž odpovídá i větší dosažitelná užitečná hmotnost, ale zpravidla nižší rychlost jízdy, zatím největší dosažená užitečná hmotnost u samohybného silničního jeřábu s teleskopickým výložníkem je 400 000 kg; maximální vyložení (při 9 000 kg) u tohoto jeřábu přesahuje 60 m a výška 100 m.

23


u nás se běžně používají samohybné jeřáby o užitečné hmotnosti 10 000 kg při vyložení

3 500 mm, s rychlostí jízdy 25 km.h-1, nebo o užitečné hmotnosti 15 000 kg při vyložení 3 800 mm s rychlostí jízdy 27 km.h-1, oba s dvounápravovým podvozkem.

Samoobslužná silniční vozidla


jsou schopny vlastními silami provádět nakládku a vykládku jimi přepravovaného materiálu, ať již volně loženého (např. sypkého) nebo ve formě přepravních jednotek (např. paketů) či přepravních jednotek spoluvytvářených přepravními prostředky (např. paletových jednotek) nebo i jen jednu z těchto operací (zpravidla vykládku, přičemž při nakládce figurují jako vozidla obsluhovaná) anebo jsou schopna provádět nakládku přepravního prostředku představujícího ucelenou nákladovou jednotku (výměnné nástavby, kontejnery), popř. i jeho překládku vůči jinému dopravnímu prostředků (intramodálně, tj. vůči jinému silničnímu vozidlu nebo intermodálně, tj. obvykle vůči železničnímu vozu);
mezi plně samoobslužná silniční vozidla řadíme:  nosiče výměnných nástaveb, které na rozdíl od nosičů obsluhovaných, jsou schopny sami si naložit výměnnou nástavbu uloženou na zemi nebo stojící na opěrách, stejným způsobem nástavbu složit, a některé nosiče jsou schopny i přeložit si nástavbu z plošinového železničního vozu a obráceně. Základem všech samoobslužných nosičů výměnných nástaveb, které se v současné době používají v evropských zemích, je běžný typ podvozku pro nákladní automobily, konstrukčně upravený jedním z následujících způsobů: - na podvozku je umístěn hydraulicky zdvihaný nosný rám pro výměnnou nástavbu; tato vozidla jsou určena pro přepravu výměnných nástaveb, které mimo vozidlo stojí na opěrách (nohách); nakládka nástavby spočívá v zacouvání vozidla pod stojící nástavbu, nadzdvižení nástavby zespodu nosným rámem, sklopení opěr na nástavbě a spuštěním nosného rámu s nástavbou do přepravní polohy; vykládka probíhá v opačném pořadí; - se zadní částí podvozku je spojena nosná rampa, která se směrem dozadu hydraulicky vyklápí; tato vozidla slouží k přepravě celokovových nástaveb, na spodní straně obvykle opatřených pojížděcím válcem a ukládaným na zem; nakládka se děje valivou manipulací s nástavbou, která je na nakloněnou rampu vytažena pomocí ocelového lana (popř. řetězu) a navijáku, který je součástí rampy; poté je rampa s nástavbou sklopena do vodorovné přepravní polohy; známé pod názvem MULTILIFT; - na podvozku za kabinou řidiče je připevněn výkyvný výložník (rameno), hydraulicky ovládaný, kterým, je-li sklopen dozadu, je na zemi za vozidlem ležící nástavba uchopena pomocí jeřábového háku a kyvným pohybem výložníku směrem dopředu vytažena na rám vozidla; nástavby jsou celokovové;  vozidla vybavená ramenovými nakladači (bikranová vozidla): pro tzv. přepravní vany,  vozidla vybavená nakladači přepravních skříní,  vozidla s hydraulicky zdvihanou ložnou plochou,  vozidla vybavená přídavnými zařízeními – zdvižnými čely, jeřábky, hydraulickými otočnými jeřábovými výložníky apod.

24

Mechanizační prostředky zaváděné v AČR musí zabezpečovat rychlou a bezpečnou manipulaci s materiálem zejména v polních podmínkách. Musí být jednoduché, snadno obsluhovatelné, výkonné a ekonomicky efektivní v provozu. Mechanizaci nakládacích, překládacích a vykládacích prací je třeba přednostně uplatňovat všude tam, kde by bylo nutno manipulovat ručně s břemeny nad stanovenou hmotnostní hranici: -

ženy do 15 kg,

-

muži do 30 kg (jednorázově až 50 kg).

Uživatel mechanizačních prostředků odpovídá za jejich provoz, správnou obsluhu, udržování v provozuschopném stavu a ošetřování. O využívání a provozu mechanizačních prostředků vede přehled v předepsané provozní a plánovací dokumentaci. Pro vnitroskladovou manipulaci a dopravu se používají: a) mechanizační zařízení pevně spojená s budovou, nebo tvořící součást technologického vybavení budovy (haly):dopravní
výtahy, skluzy, kladkostroje a zdvihadla pro vertikální dopravu,
podvěsné a podlahové dopravníky, válečkové a kladičkové tratě, regálové zakladače, jeřáby různých typů včetně stohovacích pro horizontální, nebo prostorovou dopravu, b) dopravní vozíky určené pro práci na pevných rovných manipulačních plochách:
vysokozdvižné vidlicové vozíky s elektromotorem nebo spalovacím motorem,
ruční vysokozdvižné vidlicové vozíky s elektrickým pohonem zdvihu,
ruční vysokozdvižné a nízkozdvižné vozíky,
nízkozdvižné vidlicové vozíky s elektrickým pohonem zdvihu a pojezdu ručně vedené,
plošinové vozíky s elektrickým pohonem,
plošinové vozíky se spalovacím motorem,
ruční plošinové vozíky. Ložné práce v polních skladech zahrnují:  vykládku materiálu (stáčení PHM) z automobilních dopravních prostředků,  příjem materiálu do skladu a jeho uložení na určených místech,  kompletaci materiálu pro podřízené zásobovací stupně, nakládku materiálu (přečerpávání PHM) na dopravní prostředky a jeho odeslání.

Sklady pro vnitroskladovou manipulaci jsou zabezpečeny mechanizačními prostředky i potřebnými pracovními silami podle tabulek počtů. 25

V polních podmínkách se používají:













automobilové jeřáby, hydraulické ruky a zvedací čela tvořící součást dopravních prostředků, terénní vysokozdvižné vidlicové vozíky se spalovacím motorem, přívěsné přepravníky pro terénní vozíky, hydraulické otočné nakladače, boční nakladače a překladače kontejnerů, zvedáky kontejnerů, samonakládací zařízení na kontejnerových automobilech, nakládací plošiny, ruční nebo motorové nízkozdvižné (vysokozdvižné) vidlicové vozíky, vhodné pro překládku manipulačních jednotek z automobilu na automobil, popřípadě ze železničních vozů na automobil a naopak.

Manipulační prostor (místo) musí zabezpečovat organizované a rychlé provedení ložných prací. Prostorově musí umožňovat bezpečný a plynulý pohyb dopravních a mechanizačních prostředků včetně otáčení mezi vykládaným a nakládaným dopravním prostředkem. Celkovou organizaci ložných prací zabezpečuje ten zásobovací stupeň, který materiál přejímá (odesílá). Ten také odpovídá za přípravu nakládacího, vykládacího nebo překládacího prostoru (místa) a převzetí zásob v daných časových normách. Na včasném a organizovaném předání zásob musí být plně zainteresován nadřízený i podřízený stupeň. Mechanizace ložných prací v poli s využitím manipulačních jednotek, dopravních a mechanizačních prostředků se zabezpečuje podle pomůcky: „Typová schémata technologie ložných prací v ČSLA“ Log 51-6, Praha 1975. Na jednotlivých zásobovacích stupních se vytvářejí prostory a místa ložných prací. V těchto prostorech a místech se provádí nakládka, vykládka nebo překládka zásob s využitím mechanizačních prostředků podle organizačního začlenění a nejvhodnější technologie. Rozdělení materiálu z hlediska vhodnosti mechanizace ložných prací:


jednotlivý – pro mechanizaci ložných prací málo vhodný,
hromadný – pro manipulaci ložných prací je vhodný. Hromadný materiál: je možno dále dělit na:


materiál sypný:  sypký – písek, zrní, rozpojená zemina,…  zrněný – kámen, uhlí, ruda, řepa,… 26


materiál kusový:  větší množství kusů materiálu stejného druhu – bedny, kartony, sudy, pytle, vaky,…  kapaliny,  plyny. Rozdělení mechanizačních prostředků podle nahrazení lidské práce:

 zařízení malé mechanizace,  zařízení střední mechanizace,  zařízení těžké mechanizace. Stohování palet:
u dřevěných palet a palet, jejichž jeden z půdorysných rozměrů je menší než 700 mm lze stohovat do výšky 4 m,
u palet skříňových, ohradových a sloupkových do 6 m,
u palet k tomu určených do 8 m,
u palet jiných půdorysných rozměrů se stohovací výška stanovuje v závislosti na bezpečnosti manipulace a stabilitě stohu, Palety prosté dřevěné se využívají především k přepravě a skladování baleného materiálu v přepravních obalech, popř. nebaleného , který však nevyžaduje zvláštní ochranu proti nepříznivým vlivům. Materiál uložený na prostých paletách musí být řádně fixován a zajištěn vhodnou vzájemnou vazbou vrstev uloženého materiálu, přepáskováním ocelovou nebo polypropylénovou páskou, přebalen smršťovací nebo průtažnou fólií z plastů, popř. jiným vhodným způsobem. Za paletizaci se považuje i tzv. „paletizace bez palet“, tj. svazkování materiálu do větších manipulačních jednotek uzpůsobených k mechanizované manipulaci. Skříňové

palety se používají k přepravě a skladování materiálu baleného

ve spotřebitelských (skupinových) obalech, dále materiálu nebaleného nebo takového, který není možno ukládat ve více vrstvách. Pro přepravu a skladování drobného materiálu se využívají skříňové palety s vnitřním členěním. Pro některé druhy materiálu se využívají sloupkové, popř. speciální palety. Přetěžování palet nad stanovenou přepravní a stohovací nosnost je nepřípustné. Rovněž je zakázáno ukládat na ně materiál, který při přepravě a manipulaci může narušit nebo poškodit celistvost jednotlivých dílů nebo nosných částí palety.

27

Před použitím palet je nutno se přesvědčit o jejich celkovém technickém stavu. K přepravě a manipulaci nesmějí být použity palety poškozené a znečištěné. Před nakládkou palet na dopravní prostředek je nutno se vždy přesvědčit o technickém stavu podlahy a bočnic a o čistotě ložné plochy palety. Paletové jednotky uložené na dopravních prostředcích je nutné fixovat vhodnými fixačními prostředky (např. fixačními stahovacími pásy, rozpěrnými tyčemi, nafukovacími vaky, prázdnými prostými paletami, deskami z pěnových plastů apod.). Přepravované palety musí být fixovány spolehlivě, aby při přepravě nedocházelo k poškození materiálu nebo palet. Za řádné uložení a fixaci paletových jednotek na dopravním prostředku odpovídá osádka dopravního prostředku. Při stohování je nutno ukládat palety (prosté) do stohů tak, aby se vnější rozměry stohovaných palet kryly a aby se naložený materiál na spodní paletě nepoškozoval. Uličky mezi jednotlivými stohy palet musí být dostatečně veliké, aby umožňovaly snadnou a bezpečnou manipulaci s paletami. Manipulace

s

paletovými

jednotkami

v

uzavřených

prostorách

se

provádí

akumulátorovými vysokozdvižnými, vysokozdvižnými a nízkozdvižnými ručními vozíky nebo vozíky se spalovacím motorem vybavenými katalyzátorem výfukových plynů. Paletové jednotky nakládá na dopravní prostředky odesílatel. Vykládku palet v místě určení organizuje příjemce. Dopravní prostředky určené pro manipulaci s materiálem (tedy tahače, kontejnerové návěsy a přívěsy, kontejnerové automobily) musí umožňovat maximální průchodivost v mírně členitém a nezpevněném terénu a zároveň odpovídat předpisům pro silniční provoz. Mechanizační prostředky (zařízení) musí umožňovat rychlou a bezpečnou manipulaci s kontejnery, dále musí umožňovat přesun po silnicích a odpovídat předpisům pro používání a provoz. Výkon samonakládacího zařízení: je jmenovitý výkon nakládacího zařízení samonakládacího dopravních prostředku – v souladu se STANAG 2829 jsou za samonakládací dopravní prostředky pokládány vozidla vybavená hydraulickou rukou nebo hákovým nakladačem (např. typu MULTILIFT). Základní typy kontejnerů:

Základními prostředky kontejnerizace V AČR jsou:  univerzální kontejnery ISO řady 1, typu 1C o brutto hmotnosti 20 320 kg,  plošinové kontejnery ISO řady 1, typu 1C o brutto hmotnosti 20 320 kg, 28

 rektejnery ISO řady 1, typu 1C o brutto hmotnosti 20 320 kg,  nádržkové kontejnery uložené v rámu ISO řady 1, typu 1C o brutto hmotnosti 20 320 kg,  cisternové kontejnery ISO řady 1, typu 1C o brutto hmotnosti 20 320 kg, kontejnerové návěsy a přívěsy o nosnosti 18 až 27 tisíc kg,  tahače kontejnerových návěsů o nosnosti 21 až 27 tisíc kg,  kontejnerové automobily pro přepravu kontejnerů ISO řady 1, typu 1C o nosnosti 20 320 kg s možností připojení kontejnerového přívěsu,  portálové jeřáby o nosnosti 25 000 kg,  automobilové jeřáby o nosnosti 28 000 až 40 000 kg se závěsnými lanovými závěsy nebo rámy pro manipulaci s kontejnery ISO řady 1 o brutto hmotnosti 20 320 kg,  boční překladače a nakladače pro manipulaci s kontejnery ISO řady 1 o brutto hmotnosti 20 320 kg,  boční a čelní vozíky o nosnosti 22 000 kg a více uzpůsobené pro manipulace s kontejnery ISO řady 1 o brutto hmotnosti 20 320 kg,  zvedáky kontejnerů ISO řady 1 o brutto hmotnosti 20 320 kg. Před uložením materiálu do kontejnerů je nutno se přesvědči o neporušenosti a technickém stavu kontejnerů. Materiál musí být v kontejneru fixován a uložen tak, aby jeho tlak na podlahu a stěny kontejneru byl rovnoměrný, a aby bylo umožněno snadné otevírání dveří nebo bočních stěn kontejneru. Přetěžování kontejneru nad jeho stanovenou nosnost je zakázáno. Naložený kontejner musí vždy být zaplombován a uzamčen. Manipulace s kontejnery Při manipulaci s malými kontejnery je třeba respektovat tyto zásady:  zdvihat kontejner jeřábem jen tehdy, je-li zachycen za všechna závěsná oka,  nepřepravovat kontejner na valivém podvozku v závěsu za silničním vozidlem,  nepřibíjet dveře kontejneru hřebíky nepřemísťovat kontejnery napříč železničních vozů a silničních vozidel nebo z rampy na silniční vozidlo bez použití přejezdových můstků. Při manipulaci s velkými kontejnery je třeba respektovat tyto zásady:  uzavřít řádně dveře kontejneru,  bezpečně uchytit ke kontejneru manipulační zařízení (jeho nosnost musí odpovídat celkové hmotnosti kontejneru),  uchytit kontejner v místech pouze k tomu určených,  stohovat kontejnery tak, aby nebyla překročena stohovací nosnost nebo povolená výška a svislost stohu,  dodržet manipulační vůli pro vlastní manipulaci s kontejnery,  dodržet manipulační prostor pro plnění a vyprazdňování kontejnerů uložených v jedné vrstvě na kontejnerových polích.

29

Kontejner musí být uložen na zpevněném, rovném a odvodněném podkladu bez trhlin a vyvíšenin, kontejner smí na tomto podkladě spočívat pouze čtyřmi dolními rohovými prvky. Při ukládání kontejnerů a při jejich přemísťování je nutné dbát na to, aby nedocházelo k nárazům o podložky nebo jiné kontejnery. Při stohování musí být zajištěna dostatečná styčná plocha mezi horními a dolními rohovými prvky navzájem na sebe dosedajících kontejnerů. Zvláštní pozornost musí být věnována povětrnostním podmínkám, zvláště při stohování prázdných kontejnerů. Za řádné uložení materiálu v kontejneru a jeho plné vytížení odpovídá odesílatel zásilky.

Bezpečnostní opatření při manipulaci s materiálem Velitelé a náčelníci na všech velitelských stupních a stupních řízení odpovídají za:  soustavné zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zlepšování pracovního prostředí;  zřizování, udržování a zlepšování potřebných ochranných zařízení a provádění technických a organizačních opatření podle předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;  nahrazování fyzicky namáhavé práce a práce ve ztížených pracovních podmínkách novými pracovními postupy s použitím mechanizace, automatizace, paletizace a kontejnerizace;  pravidelné seznamování podřízených s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a za pravidelnou kontrolu znalostí těchto předpisů a za soustavnou kontrolu jejich dodržování;  okamžité odstraňování příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání, za vedení jejich evidence a oznámení příslušným orgánům. Dále za provádění opatření potřebných k nápravě;  přejímku a uvádění do provozu jen těch provozních prostorů, strojů, zařízení a technologických postupů, které odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a za neprodlené odstraňování závad;  soustavnou kontrolu úrovně péče o bezpečnost a zdraví při práci, stav technické prevence, dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a odstraňování zjištěných závad i příčin poruch a havárií technických zařízení;  organizaci a provádění kontrol bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních útvarů, užívaných občanskými zaměstnanci.

3. TECHNOLOGIE LOŽNÝCH PRACÍ – MECHANIZACE Mechanizace ložných prací: zahrnuje přemisťování manipulačních jednotek (palet, svazků materiálu nakládacích plošin, kontejnerů) z místa uložení na dopravní prostředek a naopak (tedy vykládka) a mezi dopravními prostředky (překládka) s využitím mechanizačních prostředků.

30

Mechanizovaná manipulace s materiálem je základním druhem manipulace v AČR.

Uplatňování mechanizace ložných prací je třeba považovat za jeden z prostředků racionalizace zásobovacího procesu AČR umožňující:         

zvýšení produktivity práce, zkracování manipulačních časů, zrychlení toku materiálu, odstranění namáhavé ruční práce, snížení úrazovosti při manipulaci s materiálem, jednotnou technologii ložení manipulačních jednotek mechanizačními prostředky, zpracování jednotné učební metodiky a nácviku obsluh mechanizačních prostředků, operativnější kontrolu připravenosti jednotlivců, jednotek, útvarů, mechanizovanou manipulaci s materiálem v soudobých podmínkách vedení bojové činnosti.

Ložné práce: je souhrnný pojem pro přemísťování materiálu z místa uložení na dopravní prostředky (nakládka) a naopak (vykládka) a mezi dopravními prostředky (překládka). Skládají se z několika stejných nebo různých ložných operací.

Pro mechanizovanou manipulaci musí být soustavně vyvářeny na všech stupních předpoklady spočívající v technické přípravě skladových kapacit (rampy, nakládací místa, podlahy), tvorbě manipulačních jednotek a v technické pohotovosti mechanizačních prostředků. Pro efektivní a bezpečnou mechanizovanou manipulaci s materiálem je nutné požadovat, aby dodávky vojenského materiálu od výrobce byly ve vhodných manipulačních jednotkách. Ložné operace: a) netechnologické operace nakládky, vykládky a překládky materiálu (přepravních jednotek materiálu) vůči dopravním prostředkům (železničním vozům, nákladním a dodávkovým automobilům, plavidlům, letadlům apod.), včetně fixace materiálu (přepravních jednotek) v ložných prostorech (na ložných plochách) dopravních prostředků; b) netechnologické operace plnění a vyprazdňování přepravních prostředků (palet, kontejnerů, výměnných nástaveb aj.) materiálem (základními či odvozenými manipulačními jednotkami materiálu), včetně fixace manipulačních jednotek v (na) přepravních prostředcích, resp. netechnologické operace tvorby a rozebírání přepravních jednotek materiálu. 31

Kombinovaná doprava - intermodální Výhodou využívání koncepce kombinované dopravy (intermodální dopravy) je využití výhod jednotlivých druhů dopravy. Při použití kombinované dopravy se hlavní část trasy uskutečňuje zpravidla po železnici, po moři (případně vnitrozemskou vodní cestou) a místní svoz nebo rozvoz se uskutečňuje nejkratší trasou silniční dopravou. Základním prvkem kombinované dopravy jsou unifikované přepravní jednotky, kterými v našich podmínkách jsou kontejnery a výměnné nástavby. Intermodální doprava je založena na přepravě zboží v jedné a téže nákladové jednotce nebo vozidle postupným použitím různých druhů dopravy, bez manipulace se samotným zbožím při měnících se druzích dopravy. Kombinovanou dopravu podle použité ložné jednotky členíme na:3
přepravu na paletách;
přepravu v kontejnerech;
přepravu ve výměnných nástavbách;
přepravu silničních návěsů na železničních vozech;
přepravu celých silničních jízdních souprav na železničním voze;
přepravu pomocí podvojných návěsů.

Technologie přepravního procesu v kombinované dopravě a specializované parametry technických prostředků včetně přepravních jednotek umožňují účelnější řešení míst styku jednotlivých druhů dopravy. Současně zajišťují i vyšší kvalitu propojení dopravních systémů s manipulací s materiálem a skladováním (logistický řetězec). Kombinovaná doprava je vhodná pro přepravu prakticky všeho zboží, které se přepravuje v kterémkoliv dopravním prostředku. S vlastní přepravou jsou spojeny další logistické služby, které jsou zpravidla zajišťovány operátory kombinované dopravy a v překladištích.

4. ZÁKLADNÍ VÝPOČTY Potřeba mechanizačních prostředků P Při stanovení počtu mechanizačních prostředků je nutno vyházet:  z množství denně přisunovaného materiálu na jednotlivých zásobovacích stupních,

3

DRAHOTSKÝ I., ŘEZNÍČEK B. Logistika – procesy a jejich řízení. Computer Press. Brno, 2003. ISBN 807226-521-0. s 97. 334 s.

32

 z času potřebného pro manipulaci s materiálem na jednotlivých zásobovacích stupních,  z počtů a druhů mechanizačních prostředků potřebných pro zmanipulování celkového množství zásob na každém zásobovacím stupni,  z počtu plánovaných manipulačních míst pro nakládku, vykládku a překládku na jednotlivých zásobovacích stupních a z počtu manipulací,  z typu mechanizačních prostředků, jejich takticko-technických parametrů a počtů předepsaných obsluh pro různé typy mechanizačních prostředků.

P = Q / N*t Q

objem manipulovaného materiálu

N

výkon mechanizmu (t/hod)

t

pracovní doba pro manipulaci (hod)

Výkon mechanizmů je možno uvádět dle těchto průměrných norem:
vozík vysokozdvižný ruční

nosnost 600 kg

10 t/hod


vozík vysokozdvižný a akumulátorový nebo se spalovacím motorem nosnost 1500-3000 kg

30 t/hod


vozík nízkozdvižný ruční

nosnost 1200 kg

15 t/hod


hydraulická ruka HR 1001

nosnost 1000 kg

20 t/hod


zvedací čelo ZČ 2000

nosnost do 500 kg


hydraulický otočný nakladač HON 050,051
řetězový dopravník ŘD 2

15 t/hod

25 t/hod 20

t/hod

Příklad výpočtu: Objem materiálu je 30 tun, provádí se jedna manipulace. Použitý mechanizační prostředek je vysokozdvižný vozík o výkonu 30 tun/hod.. Pracovní doba se předpokládá 10 hodin denně. Tzn. že jedna desetina denního výkonu mechanizmu se spotřebuje pro manipulaci dle příkladu.

P = Q / N * t = 30 / 30*10 = 1/10

Zásady pro vytváření paletových jednotek: 33

Při tvorbě paletových jednotek je třeba vycházet z přepokládaných způsobů manipulace, přepravy, skladování a vlastností (odolnost, tvar a rozměr) materiálu, obalu a dalších ukazatelů, např. :  celkové množství materiálu,  jednotka množství (kg, ks, kartóny, svazky, apod.),  rozměry jednotky (mm),  hmotnost jednotky (kg),  celkový objem materiálu (m3),  objemová hmotnost (kg/m3) Objemová hmotnost materiálu Ukazatel využití palet je objemová hmotnost materiálu. Podle ní je nutno volit typ a velikost palet. Objemová hmotnost materiálu n je podíl hotnosti G a objemu V.

n=G/V

[kg/m3]

34

Příklad: Ložný prostor palety je 1 m3, hmotnost obsahu palety 500 kg a prostor palety je vyplněn na 75%. Objemová hmotnost bude: n = 500 / 0,75 * 1= 670 kg/m3 Potřeba počtu palet Pro stanovení potřeby počtu palet je právě objemová hmotnost rozhodujícím údajem. Potřebu palet P lze stanovit buď z celkové hmotnosti Gm [kg], nebo z celkového objemu Om [m3] podle vztahů:

P = Gm / n * Oj

kde:

Gm

nebo

celková hmotnost zásoby jedné materiálové položky v kg, n

Oj

[ks]

objemová hmotnost jedné materiálové položky v kg/m3

ložný objem zvolené palety v m3

Př. Pro materiál o celkové hmotnosti zásob Gm = 2500 kg, objemové hmotnosti materiálu n = 1800 kg/m3 a při zvolené paletě o ložném objemu Oj = 0,175 m3 celková potřeba palet P bude:

P = 2500 / 1800 * 0,175 = 8 palet

Stanovení množství prostředků pro manipulaci s materiálem R Pomocí následujícího vzorce je možné spočítat efektivní množství prostředků pro manipulaci s materiálem (např. vysokozdižných vozíků, kontejnerových překladačů, apod.) pro polní potřebu: R=

V T • C AT

kde: V - celkový objem, hmotnost nebo rozsah překládky C - jednotka objemu na jednu jízdu (např. tun, kontejnerů, apod.) T - průměrná doba spotřebovaná na jednu jízdu AT - čas určený na splnění úkolů R - potřebný počet prostředků pro manipulaci s kontejnery (s materiálem)

35

5. TAKTICKO-TECHNICKÁ DATA ZÁKLADNÍCH PROSTŘEDKŮ PRO MANIPULACI S MATERIÁLEM V AČR Paleta prostá dřevěná:  popis: -

z přířezů tvořících ložnou a opěrnou podlahu,

- ze svlaků spojujících přířezy ložné podlahy, -

ze špalíku vymezujících otvory pro nabírání vidlicemi.

 použití: -

především k přepravě a skladování baleného materiálu v přepravních obalech, popř. nebaleného, který však nevyžaduje zvláštní ochranu proti nepříznivým vlivům.

-

materiál uložený na prostých paletách musí být řádně fixován a zajištěn vhodnou vzájemnou vazbou vrstev uloženého materiálu, přepáskováním ocelovou nebo polypropylénovou páskou, přebalen sršťovací nebo průtažnou fólií z plastů, popř. jiným vhodným způsobem.

-

za paletizaci se považuje i tzv. „paletizace bez palet“, tj. svazkování materiálu do

větších

manipulačních

jednotek

uzpůsobených

k mechanizované

manipulaci.  TTD: -

vlastní hmotnost

25 kg

-

ložná hmotnost

1000 kg

-

celková hmotnost

1025 kg

-

stohovatelnost

4x

-

materiál

dřevo

Kovová skříňová paleta S 1000:  popis: -

z pevných částí, které tvoří ložná podlaha s nosnými částmi a pevné stěny,

-

z odklápěcího víka a z odklápěcí přední stěny,

 použití: -

k ložení balených výrobků a materiálů balených ve spotřebitelských nebo přepravních obalech a k ložení nebalených výrobků.

 TTD: 36

-

vlastní hmotnost

100 kg

-

ložná hmotnost

1000 kg

-

celková hmotnost

1100 kg

-

stohovatelnost

4x

-

materiál

ocelový plech

Kontejner ISO 1C:  popis: -

podlaha

-

2 boční stěny,

-

1 zadní stěna a 1 přední čelní stěna s dvoukřídlými dveřmi,

-

4 rohové sloupky ukončené fixačními rohovými prvky,

-

střecha.

 použití: -

k ložení a přepravě balených výrobků v přepravních obalech, popřípadě nebalených výrobků a jiných materiálů, které snesou přepravu a manipulaci při jednovrstvém nebo vícevrstvém ložení a paletových jednotek.

 TTD: -

vlastní hmotnost

2 250 kg

-

ložná hmotnost

18 070 kg

-

celková hmotnost

20 320 kg

-

stohovatelnost

6x

-

materiál

ocel, slitiny Al, dřevo.

Závěr

37

MATERIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ Hospodaření s materiálem:

Z hlediska provozu PVT a její následné údržby je důležité určení předpokládané spotřeby Pj vycházející ze znalosti zásad použití PVT v boji. Vzhledem k charakteru soudobého boje bude spotřeba Pj (km) podstatně vyšší než hloubka stanovená na mapě. Poměr mezi předpokládanou spotřebou km a hloubkou úkolu označujeme jako koeficient manévru (Km) - viz tab. č. 1. Tabulka 1: Koeficient manévru -Km Km

Druh boje tanky

BVP (OT)

manévrová obrana

2,0 - 2,2

1,9 - 2,3

útok na připravenou obranu

2,5 – 3,0

2,0 - 2,5

rozvíjení útoku v hloubce

1,0 - 2,0

1,7 - 1,9

střetný boj

2,0 - 2,5

1,9 - 2,3

pronásledování

1,4 - 1,6

1,4 - 1,6

Poznámka: Při vedení obranného boje lze předpokládat zvýšenou spotřebu Pj na místě – bez zátěže (zejména litry PH) sloužících k provozu jednotlivých zbraňových systémů, např. stabilizátory,

radiolokátory,

spojovací

prostředky,

apod.

Při

stanovování

předpokládaného proběhu P (km) PVT v průběhu přesunu je nutno brát v úvahu koeficient prodloužení délky pochodu (Kp) - viz tab. č. 2.

38

Tabulka 2: Koeficient prodloužení délky pochodu - Kp Charakter terénu a osy přesunu

Kp mapa1 : 100 000

mapa1 : 50 000

terén: - horský - kopcovitý - rovinatý

1,20 1,10 1,05

1,15 1,05 1,00

osa přesunu: - silně členitá - členitá - přímá

1,20 1,10 1,05

1,15 1,05 1,00

Poznámka: Na území ČR je průměrný koeficient Kp = 1,10 - 1,15. Celkový předpokládaný proběh P (km) - např. při útoku po přesunu z hloubky: P = Hú · Km + Dpo · Kp [ km ] kde: Hú Dpo Kp

- hloubka úkolu (km), - délka přesunu změřená na mapě (km), - koeficient prodloužení délky pochodu.

39

Největší přípustné hloubky brodění Objekt

Přípustné hloubky (m) při rychlosti proudu 1 ms-1

2 ms-1

3 ms-1

osoby (pěšky)

1,0

0,8

0,6

aut. osobní terénní

0,6

0,5

0,4

aut. lehký

0,6

0,5

0,4

automobil střední

0,8

0,6

0,6

aut. T 148

1,2

1,1

1,0

aut. T 815 (T 813)

1,4

1,3

1,2

tank T 54/55

1,4

1,3

1,2

tank T-72

1,8

1,6

1,6

Průměrná denní kapacita (za 24 hod) odsunových prostředků: Typ prostředku

Obrana (ks/den)

Útok (ks/den)

VT 55/72

2

3

VPV

2

2

AJ/AV

4

5

Tahač + podvalník

2

2

40

41

Kontejner ISO 1 C - SKLADOVY je určen pro potřeby AČR k uskladnění a přepravě kusového

materiálu,

materiálu

na

palatách

a

volně

loženého

materiálu.

Kontejner splňuje vyhlášku Ministerstva dopravy a spojů ČR č.102/1995 Sb. a je klasifikován ve smyslu § 19 odst. 2 jako výměnná nástavba - "speciální", osvědčením MDaS ČR o schválení technické způsobilosti typu výměnné nástavby č. N-1285,č.j. 17876/98-112 z 25.2.1998. Kontejner snese síly vznikající při silniční, železniční a lodní přepravě dle ČSN ISO 1496-1 a je provozovatelný na silničních komunikacích dle vyhl. č.102/1995 Sb. jako výměnná nástavba "speciál". Na železničních prostředcích jako speciální kontejner za tarif "zvláštního nákladu". Na vodních dopravních prostředcích jako "kusový náklad". Svým konstrukčním řešením vychází ze schváleného kontejneru ISO 1 C dle ČSN 1496-1 umožňující manipulovatelnost na nosiči kontejnerů T 815 26 OR 81 36 255 - 8 x 8.2 s hákovým mechanismem Multilift MK - IV s adaptérem. Na bočních překladačích kontejnerů T 815 26 OR 81 36 255 - 8 x 8.2 a VOLVO FL 12 - 8 x 4 s manipulačním systémem KM 24 E - 293/S KLAUS T 815 26 OR 81 36 255-8x8.2 vybaveného hákovým mechanismem a přepravní plošinou

FLATRACK

20"

ve

variantě

"M".

Podlahu kontejneru tvoří protiskluzová překližka, která je přišroubována a přilepena k základní kostře kontejneru. Vstup do skladového prostoru je zadními dvoukřídlými dveřmi s tyčovými

uzávěry

s

úpravou

TIR.

Vnitřní prostor kontejneru může být vybaven vázacími prostředky, regálovým systémem, dle přání

odběratele.

Varianta

Podle

"A"

-

uspořádání

upínací

se

dělí

systém

na

varianty

ANCRA

(boční

"A",

lišty

"B"

a

a

"C".

pásy)

Varianta "B" - upínací systém ANCRA (boční lišty a pásy) a patrový systém ANCRA Varianta "C" - upínací systém ANCRA (boční lišty a pásy), patrový systém ANCRA, kotvící

oka

v

podlaze

a

Rozměry a)

policový

systém

kontejneru délka

kontejneru

ANCRA vnější

…......…6

058

mm

b)

šířka

kontejneru……….....2

438

mm

c)

výška

kontejneru……......2

438

mm

Vnitřní a) b)

rozměry délka

kontejneru

….................min.

5 2

šířka………………........min. 42

870 330

mm mm

c) Hmotnost

výška…………….........min.

2

kontejneru

…2

200

mm

500±5%

kg

Stohovatelnost

kontejneru

Výrobce povoluje stohovatelnost kontejneru maximálně do 4 vrstev plně zatíženého kontejneru na sebe, které budou vzájemně zajištěny dle ČSN ISO 3874.

43

Kontejner ISO 1 C - UBYTOVACÍ je určen svým vybavením a vnitřním uspořádáním pro

potřeby

AČR

k

čtyř

ubytování

osob

v

polních

podmínkách.

Kontejner je vyráběn na základě platné certifikace č. J-32-0066/99 z 25.10.1999, jehož nedílnou součástí je protokol č.32-909 z 25.10.1999, je stvrzena shoda výrobku s technickými předpisy na kontejneru ISO 1 C dle ČSN ISO 1496-1, který vydal Český lodní a průmyslový registr Praha osvědčení TZ 0363/98 z 29.10. 1998. Kontejner splňuje vyhlášku Ministerstva dopravy a spojů ČR č.102/1995 Sb. a je klasifikován ve smyslu § 19 odst. 2 jako výměnná nástavba - "speciální", osvědčením MDaS ČR o schválení technické způsobilosti typu výměnné

č.

nástavby

N-1285,č.j.

17876/98-112

z

25.2.1998.

Kontejner snese síly vznikající při silniční, železniční a lodní přepravě dle ČSN ISO 1496-1 a je provozovatelný na silničních komunikacích dle vyhl. č.102/1995 Sb. jako výměnná nástavba "speciál". Na železničních prostředcích jako speciální kontejner za tarif "zvláštního nákladu". Na vodních dopravních prostředcích jako "kusový náklad". Kontejner svým konstrukčním řešením vychází ze schváleného kontejneru ISO 1 C dle ČSN 1496-1 umožňující manipulovatelnost na nosiči kontejnerů T 815 26 OR 81 36 255 - 8 x 8.2 s hákovým mechanismem Multilift MK - IV s adaptérem, na bočních překladačích kontejnerů T 815 26 OR 81 36 255 - 8 x 8.2 a VOLVO FL 12 - 8 x 4 s manipulačním systémem KM 24 E 293/S KLAUS T 815 26 OR 81 36 255-8x8. 2 vybaveného hákovým mechanismem a přepravní

plošinou

FLATRACK

20"

ve

variantě

"M".

Vnitřní obvodový a střešní prostor kontejneru je vyplněn izolačními sendvičovými panely o síle 40 mm z polyuretanové pěny ELASTOPOR SH 226/003. Potahový materiál izolačních panelů

je

povrchově

upravený

hliníkový

plech

o

tloušťce

0,8

mm.

Podlahu tvoří izotermické podlahové panely s překližkou a vrchní vrstvou z protiskluzového PVC Vstup

ALTRO. do

Síla

podlahových

kontejneru

je

panelů

zadními

je

50

jednokřídlými

mm. dveřmi.

Kontejner má dvě vestavěná okna. Jedno pevné okno je ve vstupních dveřích a je vybaveno zatemňovací roletkou. Druhé okno je otevíratelné a výklopné v přední stěně. Toto okno je vybaveno

vnitřní

žaluzii,

venkovní

bezpečnostní

folii

a

moskytiérou.

Vnitřní část je rozdělena přepážkou na dva samostatné prostory a je vybavena klimatizací, která

je

umístěna

na

Rozměry a) b)

pravé

straně

obytného

kontejneru délka šířka

kontejneru

………6

kontejneru………..2 44

prostoru. vnější

058 438

mm mm

c)

výška

kontejneru……...2

Vnitřní a)

438

mm

rozměry délka

kontejneru

….................min.

5

770

mm

b)

šířka………………........min.

2

150

mm

c)

výška…………….........min.

2

100

mm

Hmotnost

kontejneru

…...4

118±5%

Stohovatelnost

kg kontejneru

Výrobce povoluje stohovatelnost kontejneru maximálně do 4 vrstev plně zatíženého kontejneru

na

sebe,

které

Technické

budou

vzájemně

parametry

-

chladící

výkon

-

elektrický

příkon

-

tepelný

výkon

zajištěny

dle

ČSN

klimatizační

…........……………...............……….......1

3874.

jednotky

…........……………...............….…........2 ……………….....…......................….

ISO

300 1

300 650

W W W

- hmotnost jednotky ……........……………...............…......36 kg Kontejner ISO 1 C - THERMO-KING-KB-98 ( dále jen kontejner ) je určen pro potřeby AČR k uskladnění a přepravě balených a nebalených potravin, zdravotnického materiálu. Konstrukce kontejneru doplněného o agregát THERMO-KING MD II. 50 SR (TCI-Z s dvěma výparníky) zabezpečuje vnitřní provozní teplotu -18°C a +3°C, při venkovních teplotách rozmezí

+40°C

až

-30°C.

Do vnitřního prostoru se ukládají potraviny již předchlazené, nebo zamražené. Tento kontejner vyrábíme ve variantě jednokomorový nebo dvoukomorový. Kontejner je vyráběn na základě platné certifikace č. J-32- 0066/99 z 25.10.1999, jehož nedílnou součástí je protokol č.32-909 z 25.10.1999, je stvrzena shoda výrobku s technickými předpisy na kontejneru ISO 1 C dle ČSN ISO 1496-1, který vydal Český lodní a průmyslový registr Praha osvědčení TZ 0363/98 z 29.10.1998. Kontejner splňuje vyhlášku Ministerstva dopravy a spojů ČR č.102/1995 Sb. a je klasifikován ve smyslu § 19 odst. 2 jako výměnná nástavba - "speciální", osvědčením MDaS ČR o schválení technické způsobilosti typu výměnné nástavby č. N1285,č.j.

17876/98-112

z

25.2.1998.

Kontejner snese síly vznikající při silniční, železniční a lodní přepravě dle ČSN ISO 1496-1 a je provozovatelný na silničních komunikacích dle vyhl. č.102/1995 Sb. jako výměnná nástavba "speciál". Na železničních prostředcích jako speciální kontejner za tarif "zvláštního nákladu". Na vodních dopravních prostředcích jako "kusový náklad". Kontejner svým konstrukčním řešením vychází ze schváleného kontejneru ISO 1 C dle ČSN 1496-1 45

umožňující manipulovatelnost na nosiči kontejnerů T 815 26 OR 81 36 255 - 8 x 8.2 s hákovým mechanismem Multilift MK - IV s adaptérem, na bočních překladačích kontejnerů T 815 26 OR 81 36 255 - 8 x 8.2 a VOLVO FL 12 - 8 x 4 s manipulačním systémem KM 24 E 293/S KLAUS T 815 26 OR 81 36 255-8x8.2 vybaveného hákovým mechanismem a přepravní

plošinou

FLATRACK

20"

ve

variantě

"M".

Chladicí prostor je vnitřně zateplen izolačními sendvičovými panely o síle 100 mm z polyuretanové pěny ELASTOPOR SH 226/003. Izolační vlastnosti byly zkoušeny ve VÚCHT Praha č. P 285/99/2967K. Na základě protokolu je vydán certifikát ATP. Kontejner je označen nálepkou FRC. Potahový materiál izolačních panelů je povrchově upravený hliníkový

plech

o

tloušťce

0,8

mm.

Podlahu tvoří izotermické podlahové panely s překližkou a vrchní vrstvou opatřenou litou protiskluzovou

podlahou

nebo

litou

hladkou

podlahou.

Vstup do chladícího prostoru jednokomorového kontejneru je zadními dvoukřídlými dveřmi s tyčovými nerezovými uzávěry s úpravou TIR. U varianty dvoukomorového je vstup do kontejneru jednokřídlými dveřmi o stejné konstrukci, jako jsou provedeny zadní dveře u provedení jednokomorového. Vnitřní prostor kontejneru může být různě vybaven. Svou výbavou a uspořádáním jsou různé varianty. Technologickou část kontejneru tvoří strojní prostor, ve kterém je umístěna chladící jednotka THERMO-KING TYP MD II 50 SR (TCI-Z) s kombinovaným pohonem diesel agregátem a elektromotorem 400 V /50 Hz s doplňkovou výbavou. Umístění v přední části kontejneru umožňuje ovládání, údržbu, běžné opravy, servisní

činnost,

montáž

a

demontáž

chladící

jednotky.

Kontejner s chladící jednotkou tvoří jeden celek zajišťující při předepsaných venkovních teplotách v rozmezí -30°C až +40°C uvnitř v chladicím prostoru teplotu v rozsahu +3°C až 18°C. Rozměry a)

kontejneru délka

kontejneru

vnější

………6

058

mm

b)

šířka

kontejneru………..2

438

mm

c)

výška

kontejneru……….2

438

mm

Vnitřní a)

rozměry délka

kontejneru

….................min.

jednokomorového 4

950

mm

b)

šířka………………........min.

2

100

mm

c)

výška…………….........min.

1

950

mm

rozměry

Vnitřní a)

délka

kontejneru

…............min.2

x 46

dvoukomorového 2

430

mm

b)

šířka……………….......min.

2

100

mm

c)

výška……………........min.

1

950

mm

Hmotnost

kontejneru

jedn….4

420±5%

kg

Hmotnost

kontejneru

dvou…4

450±5%

kg

Stohovatelnost

kontejneru

Výrobce povoluje stohovatelnost kontejneru maximálně do 4 vrstev plně zatíženého kontejneru

na

sebe,

které

Technické

parametry

-

výkon

jednotky

při

-

výkon

jednotky

při

-

hmotnost

budou blokové

jednotky

teplotě teplotě

vzájemně chladící -20°C

zajištěny

dle

jednotky

ČSN

ISO

3874.

THERMO-KING

….............................3

550

W

0°C…...…......................…....5

200

W

……........……………............................368

- označení náplně .……….….........…………………...................R-404a.

47

kg

Kontejner ISO 1 C - SANITÁRNÍ je určen svým vybavením a vnitřním uspořádáním pro provádění základní hygieny osob až do velikosti samostatné čety, roty AČR v polních podmínkách.

Kontejner je vyráběn na základě platné certifikace č. J-32-0066/99 z 25.10.1999, jehož nedílnou součástí je protokol č.32-909 z 25.10.1999, je stvrzena shoda výrobku s technickými předpisy na kontejneru ISO 1 C dle ČSN ISO 1496-1, který vydal Český lodní a průmyslový registr Praha osvědčení TZ 0363/98 z 29.10. 1998. Kontejner splňuje vyhlášku Ministerstva dopravy a spojů ČR č.102/1995 Sb. a je klasifikován ve smyslu § 19 odst. 2 jako výměnná nástavba - "speciální", osvědčením MDaS ČR o schválení technické způsobilosti typu nástavby

výměnné

č.

N-1285,č.j.

17876/98-112

z

25.2.1998.

Kontejner snese síly vznikající při silniční, železniční a lodní přepravě dle ČSN ISO 1496-1 a je provozovatelný na silničních komunikacích dle vyhl. č.102/1995 Sb. jako výměnná nástavba "speciál". Na železničních prostředcích jako speciální kontejner za tarif "zvláštního nákladu". Na vodních dopravních prostředcích jako "kusový náklad". Svým konstrukčním řešením vychází ze schváleného kontejneru ISO 1 C dle ČSN 1496-1 umožňující manipulovatelnost na nosiči kontejnerů T 815 26 OR 81 36 255 - 8 x 8.2 s hákovým mechanismem Multilift MK - IV s adaptérem, na bočních překladačích kontejnerů T 815 26 OR 81 36 255 - 8 x 8.2 a VOLVO FL 12 - 8 x 4 s manipulačním systémem KM 24 E - 293/S KLAUS T 815 26 OR 81 36 255-8x8.2 vybaveného hákovým mechanismem a přepravní plošinou

FLATRACK

20"

ve

variantě

"M".

Vnitřní obvodový a střešní prostor je vyplněn izolačními sendvičovými panely o síle 40 mm z polyuretanové pěny ELASTOPOR SH 226/003. Potahový materiál izolačních panelů je povrchově

upravený

hliníkový

plech

o

tloušťce

0,8

mm.

Podlahu tvoří izotermické podlahové panely s překližkou a vrchní vrstvou z protiskluzové polyuretanové

pryskyřice.

Síla

podlahových

panelů

je

50

mm.

Vstup do kontejneru je bočními jednokřídlými dveřmi. Vstupní část se nachází uprostřed kontejneru. Uvnitř vlevo jsou vstupní dveře do části umývárna, vpravo pak do části WC. Umývárna - na pravé straně jsou dva sprchové kouty s posuvnými dveřmi. Na levé straně jsou čtyři umyvadla se směšovacími bateriemi upevněné v jedné desce. Nad umyvadly jsou čtyři zrcadla, dvě zásuvky 230 V, pět kusů háčků na ručníky, polička na odložení hygienických osobních

potřeb

a

zářivka.

WC - v prostoru WC jsou na pravé straně tři pisoáry s ručním splachováním. Na levé straně jsou

dvě

samostatné

kabiny 48

s

WC

kombi.

Kontejner má tři vestavěná okna. Jedno pevné okno je ve vstupních dveřích a je vybaveno zatemňovací roletkou. Zbylá okna jsou otevíratelná a výklopná v přední stěně. Tato okna jsou vybavena

vnitřní

žaluzii,

venkovní

bezpečnostní

folii

a

moskytiérou.

Vnitřní dveře jsou plastové, výplně jsou zhotoveny z 25 mm panelu. K výbavě kontejneru náleží klimatizace, která je umístěna v prostoru WC na pravé straně kontejneru. Rozměry

kontejneru

a)

délka

kontejneru

vnější

………6

058

mm

b)

šířka

kontejneru………..2

438

mm

c)

výška

kontejneru………2

438

mm

rozměry

Vnitřní a)

délka

b)

kontejneru

….................min.

5

šířka………………........min.

c)

výška…………….

Hmotnost

770

2

150

......min.

kontejneru

mm

2

mm

100

..…4

mm

314±5%

kg

Stohovatelnost

kontejneru

Výrobce povoluje stohovatelnost kontejneru maximálně do 4 vrstev plně zatíženého kontejneru

na

sebe,

které

budou

Klimatické Kontejner

zajištěny

ČSN

dle

ISO

podmínky je

provozovatelný

-

teplotách

-

relativní

-

vzájemně

rychlost

s vlhkost proudění

v

makroklimatické krajními

oblasti

vzduchu

provozu s

klimatem

teplotami

vzduchu

N

-

do do

3874.

(ČSN

038206),

30°C

90% 20

14

při m.s-1

tj.

při:

až

+40°C

teplotě

+30°C

ze

všech

směrů

- atmosférických srážkách v podobě deště o intenzitě 3 mm za minutu dopadajícího pod úhlem 30°ve všech směrech. Technické

parametry

-

chladící

-

elektrický

-

tepelný

klimatizační

výkon

….............2

příkon

……….....1

výkon

…........…..1

- hmotnost jednotky …….......36 kg

49

jednotky 300

W

300

W

650

W

Retraky a systémové vozíky. Logistika 4/2004. s 12.  Retraky se podle terminologické normy ČSN ISO 5053 nazývají vozíky s proměnným vyložením (s výsuvným stožárem nebo vidlicemi).  Systémový vozík uvedená norma ho nazývá vozík s třístranným zakládáním.  Vozík s oboustranným stohováním - vysokozdvižný vozík umožňující stohování a zakládání břemene do obou stran od směru pojezdu vozíku.  Retraky se uvedly v druhé polovině minulého století jako logický výsledek poptávky po vozíku, který v úzkých uličkách mezi regály mohl být kratší než čelní vysokozdvižný vozík. Břemeno na vidlicích je v základní poloze umístěno mezi předními a zadními koly. Stožár zdvihacího zařízení je vpřed výsuvný. Řidič sedí obvykle příčně ve směru pohybu vozíku. To vše umožňuje vozíku menší celkovou délku a tudíž menší nároky na pravoúhlé otočení v uličkách mezi regály, které je nutné pro uložení nebo odebrání palety z regálu. Použití uvnitř hal mu pak přisoudilo elektrický pohon z trakční baterie. Nosnost používané palety předurčila nabízené nosnosti. n o s n o s t K g / m m 9x 0 0 / 6 0 0 1 xx 0 0 0 / 6 0 0 1xx xx 2 0 0 / 6 0 0

50

1 x 2 5 0 / 6 0 0 1xxx xxx 3 5 0 / 6 0 0 1xxxxxxx 4 0 0 / 6 0 0 1x xx 5 0 0 / 6 0 0 1xxxxxxxxx 6 0 0 / 6 0 0 1 x 7 0 0 / 6 0 0 1x x 8

51

0 0 / 6 0 0 2xxxxxxx 0 0 0 / 6 0 0 2xxxxxx 5 0 0 / 6 0 0 3 x 2 0 0 / 6 0 0

 Standardní je vyložení těžiště břemene – 600 mm, což odpovídá paletě 800x1200 mm manipulované delší stranou s vidlicemi. Typický pro tyto vozíky je velmi vysoký zdvih vidlic. To je dáno použitím vozíků uvnitř regálového systému. Logická a ekonomická je snaha tento regálový systém navrhnout a provozovat co nejvyšší. Vozíky jsou tedy nabízeny i s velmi vysokými zdvihy – mohou přesahovat i hodně přes 10 metrů. Protizávaží u těchto vozíků (na rozdíl od čelních) však tvoří zejména trakční baterie. Vnitřní šířka mezi předními ložnými koly bývá u těchto vozíků kolem 900 mm, což je právě rozměr, který umožňuje ukládat paletu EUR přímo na podlahu regálového systému. V těch se palety ukládají na krakorce regálového systému za sebou – jen širší stranou na krakorce. K tomu musí být ovšem vozík „úzké“ verze se šířkou kolem 1 080 mm, který dokáže projet mezi stojinami regálů. Existují ale i „široké verze“ s vnitřní šířkou mezi ložnými předními koly 1 400 nebo 1 600 mm. Ty v případě nestandardních palet umožní i tyto palety ukládat přímo na podlahy regálových systémů.  Vozíky velmi vysokých zdvihů mohou být na přání vybaveny předvolbou výšky zdvihu nebo vestavěnou kamerou na zdvihací desce. Dokonce jako standardní provedení může být nabízeno naklápění řidičova sedadla zpět pro větší pohodlí při sledování ukládání nebo odebírání palet ve velkých výškách.

52

 Sousloví systémové vozíky vyjadřuje skutečnost, že jsou to vozíky, které je nutno zcela přesně zkoordinovat a dosadit do skladového systému. Jeden náš dovozce o nich píše jako o vozících do úzkých pracovních uliček. NOVÁK J. Vozy pro kontejnerové vlaky. Časopis Logistika 4/2004. s 38-39. ISSN 1211-0957.  Dopravní logistika = koordinace, synchronizace a optimalizace především pohybů zásilek mezi uzly v dopravní síti a souvisejících pohybů přepravní a dopravních prostředků.  Uspokojování přepravních potřeb zákazníků je základním posláním nákladní dopravy.  Z celospolečenského hlediska je žádoucí, aby se páteří kontinentální dopravy stala doprava železniční a kombinovaná.  TATRAVAGÓNKA a.s. Poprad – od roku 1992 vyrábí 4nápravové nákladní vozy řady Sgnss pro přepravu kontejnerů a výměnných nástaveb (jsou i v parku ČD od výrobce ze Studénky), vyrábějí však i další řady železničních vozů určených speciálně pro další systémy kombinované dopravy.  Pro přepravu silničních návěsů po železnici je určen železniční vůz rady Sdgmnss – má délku přes nárazníky 18 340 mm a využitelnou ložnou délku min. 16 300 mm. Šířka ložného prostoru pro návěsy je 2 590 mm a výška ložné plochy pro podvozek návěsu nad temenem kolejnice je max. 267 mm. Železniční vůz je opatřen i trny pro upevnění kontejnerů ISO řady 1 a výměnných nástaveb. Výška základny upevňovacích trnů je 1 170 mm nad temenem kolejnice. Vlastní hmotnost železničního vozu je 21 300 kg a nosnost při nápravovém tlaku 22,5 t je 65 700 kg.  Do stejné řady patří i 6 nápravový dvoučlankový kapsový vůz Sggmrs(s); má délku přes nárazníky 34 200 mm a využitelná ložná délka je 2x16 230 mm. Šířka ložného prostoru pro návěsy je 2 580 m a výška ložné plochy pro podvozek návěsu nad temenem kolejnice je max. 264 mm. Železniční vůz je rovněž možno použít pro přepravu kontejnerů ISO řady 1 a výměnných nástaveb. Pro tyto účely je železniční vůz osazen trny, jejichž výška základny nad temenem koljnice je 1 155 mm. Vlastní hmotnost železničního vozu je 34 800 kg a nosnost při nápravovém tlaku 22,5 t je 100 000 kg.  Silniční návěsy jsou na oba železniční vozy umisťovány pomocí překládacích mechanizmů s vertikální překládkou (především jeřábů a výsuvných stohovačů).  Pro přepravu silničních návěsů je určen 4nápravový košový vůz řady Sdgnss; součástí jeho konstrukce je odnímatelný koš – pomocí překládacího mechanizmu s vertikální překládkou ho lze umístit mimo železniční vůz. Na koš najede pomocí tahače návěs a následně je společně koš s návěsem zpět uložen do železničního vozu. Hmotnost prázdného železničního vozu je 26,5 t. Max. hmotnost na nápravu pro režim „s“ je 22,5 t a pro režim „ss“ je 20,0 t. Ložná délka podlahy koše bez nájezdových klínů je 8 778 mm a jeho ložná šířka je 2 598 mm. Výška ložné roviny pro pojezd návěsu od temen kolejnice je 325 mm. Železniční vůz je také upraven pro přepravu kontejnerů ISO řady 1 o délce 20 až 40 stop a výměnných nástaveb třídy C. Pro tyto účely je železniční vůz osazen trny, jejichž výška ložné roviny je nad temenem kolejnice 1 175 mm. Ložná délka pro kontejnery a výměnné nástavby je 18 400 mm. ŽSR má ve svém parku 60 těchto vozů (představuje přibližně dva vlaky).  V kombinované dopravě se uplatňuje i 4 nápravový nákladní vůz s otočnými rámy pro přepravu odvalovacích kontejnerů s označením Sccnss (Slpss). Vozy jsou určeny pro odvalovací kontejnery systému ACTS (Abroll Container Transport System). Délka vozu přes nárazníky je 21 780 mm. Hmotnost prázdného vozu je 25,5 t a ložná hmotnost je 64,5 t. Hmotnost loženého vozu je tedy 90 t. Výška ložné roviny kontejnerů nad temenem kolejnice je 1 180 mm. Železniční vůz je vybaven třemi otočnými rámy, na které se 53

horizontálním způsobem nasouvají odvalovací kontejnery. Pro účely sejmutí a nasunutí kontejneru je rám otočný až o 40° od základní polohy, která je osově shodná s osou železničního vozu. Pro manipulaci s odvalovacími kontejnery jsou využívány speciální silniční jednoramenné teleskopické nosiče.

54