Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2015
Libor Kakos
UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU KATEDRA REKREOLOGIE A CESTOVNÍHO RUCHU
ANALÝZA VYBRANÝCH ODVĚTVOVÝCH APLIKACÍ V PRODUKTECH CESTOVNÍHO RUCHU (Splavnění střední Vltavy jako složka potenciálu v oblasti středního Povltaví)
Bakalářská práce
Autor: Studijní obor: Vedoucí práce Hradec Králové
Libor Kakos Management v cestovním ruchu RNDr Jiří Petera 03.srpen, 2015
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.
podpis V Hradci Králové dne 03.08.2015
Libor Kakos
Poděkování: Velice rád bych poděkoval doktoru Peterovi za jeho cenné připomínky k vytvoření této práce. A také vřele děkuji rodině a zaměstnavateli za trpělivost a podporu při mém studiu.
Anotace práce: Předmětem zájmu této Bakalářské je zhodnocení potenciálu destinace pro rozvoj cestovního ruchu. Týká se především regionu střední Povltaví. Tato oblast se nachází v blízkosti přehradních nádrží Štěchovice, Slapy a Kamýk, na řece Vltavě. Zonace daného území byla pro účely Bakalářské práce vytvořena autorem. Je součástí Středočeského kraje, okresů Praha-Západ, Příbram a Benešov. Zahrnuje 48 obcí. Teoretická část zahrnuje obecná i aplikovaná tematická východiska a vymezuje pojem potenciál území pro cestovní ruch v obecné rovině z různých výzkumných pohledů. Výraznější pozornost se soustředí na nabídku služeb v cestovním ruchu. Vzhledem k poloze a předpokladům území Vltavské kaskády je také položen určitý důraz na nabídku a kvalitu služeb v oblasti rekreační plavby. Praktická část zhodnocuje kvality potenciálu dané oblasti pro cestovní ruch, dále možnosti rekreační plavby v dané lokalitě. V rámci dotazníkového šetření zkoumajícím názory a postoje k možnostem rozvoje cestovního ruchu ve středním Povltaví, jsou osloveny všechny obce, které se svým katastrálním územím v této oblasti nacházejí. Na základě provedených šetření a jejich vyhodnocení jsou vymezeny výsledky a závěry práce. Ty jsou tvořeny sumarizací podstatných výsledků, které mají zásadní vliv na rozvoj cestovního ruchu v oblasti střední Povltaví. Následuje doporučení, které by mohlo vést ke zlepšení aktuálního stavu.
Annotation: The principal aim of this Bachelor thesis is to assess the potential of the middle Vltava region for tourism. The studied area encompasses the surroundings of Stechovice, Kamýk and most importantly Slapy reservoirs, including the surrounding villages located in 10 – 20 km vinicity from the water surface. This particular zonation was chosen by the author. The studied area is situated on the boundary of three Central Bohemian Districts: Pribram, Benesov and Prague-West. The first part of this work thoroughly introduces the term potential and predispositions for tourism. It introduces the term of recreational boating and its benefits for tourism in area. The second practical part of Bachelor thesis introduces area in question, its predispositions for tourist industry. In the practical section each village is sent a questionnaire that aims at ascertaining the respective village´s attitude to tourism and to its further promotion. The thesis also investigates the possibilities of recreational navigation and navigibility of the river Vltava using the boat-lift in reservoir Slapy for recreational vessels. The conclution of the thesis firsty summarizes the relevant results principally influencing the advancement of tourist industry of middle Vltava region. Secondly, it puts forth a proposition which hopes to lead toward amelioration of the present situation.
Klíčová slova: Potenciál cestovního ruchu, rekreační plavba, Střední Povltaví, Slapská přehrada, Vltavská kaskáda
Obsah Prohlášení:............................................................................................................................................ iii Poděkování: .......................................................................................................................................... iv Anotace práce: ...................................................................................................................................... v Annotation: ........................................................................................................................................... v Klíčová slova: ........................................................................................................................................ vi 1.
Úvod .......................................................................................................................................... 1
2.
Cíl a metodika práce .................................................................................................................. 2
3.
Literární rešerše ........................................................................................................................ 2
4.
Teoretická východiska zpracování tématu ................................................................................ 4
4.1.
Obecná teoretická východiska .................................................................................................. 4
4.2.
Vybrané teoretické aplikace ...................................................................................................... 6
4.2.1.
Potenciál destinace ....................................................................................................... 6
4.2.2.
Služby v cestovním ruchu ............................................................................................ 10
4.2.3.
Dopravní služby – lodní doprava ................................................................................. 11
4.2.4.
Efekt rekreační plavby ................................................................................................. 12
4.2.5.
Rekreační plavba v podmínkách České republiky ....................................................... 15
4.3.
Specifikace plavebních charakteristik v podmínkách rozvoje cestovního ruchu .................... 16
4.3.1.
ČR a její napojení na Evropské vodní toky................................................................... 16
4.1.1.
Plavební podmínky na řece Vltavě .............................................................................. 18
4.3.2.
Plavidla pro rekreační plavbu ...................................................................................... 19
4.4.
Regionální a legislativní expozice ............................................................................................ 21
4.4.1.
Turistické regiony ........................................................................................................ 21
4.4.2.
MAS ............................................................................................................................. 22
5.
Praktická část........................................................................................................................... 24
5.1.
Realizační podmínky a východiska .......................................................................................... 24
5.1.1.
Vymezení území středního Povltaví ............................................................................ 24
5.1.2.
Primární potenciál území ............................................................................................ 27
5.1.3.
Sekundární potenciál území ........................................................................................ 38
5.1.4.
Terciální potenciál cestovního ruchu .......................................................................... 45
5.1.5.
Zhodnocení potenciálu oblasti střední Povltaví pro cestovní ruch ............................. 46
5.1.6.
Rekreační plavba a splavnění řeky Vltavy ................................................................... 47
5.2.
Sběr informací a dat, průběh šetření ...................................................................................... 54
5.3.
Zpracování a interpretace výsledků ........................................................................................ 56
6.
Shrnutí a diskuze výsledků ...................................................................................................... 64
7.
Závěry a doporučení ................................................................................................................ 65
8.
Seznam použitých zdrojů ........................................................................................................ 67
8.1.
Tištěné zdroje: ......................................................................................................................... 67
8.2.
Internetové zdroje:.................................................................................................................. 68
8.3.
Seznam obrázků ...................................................................................................................... 72
8.4.
Seznam tabulek ....................................................................................................................... 73
8.5.
Seznam grafů ........................................................................................................................... 73
9.
Přílohy ..................................................................................................................................... 74
1.
Úvod
Cestovní ruch může být prospěšný pro společnost jako celek, stejně jako každého jednotlivce. Podílí se na všeobecném rozvoji osobnosti, napomáhá obnově i rozvoji duševních i fyzických sil. Má schopnost smysluplně využít a vyplnit prostor volného času a pomocí přenosu vjemů i prohlubovat znalosti a utvářet životní styl. Pro ekonomiku je cestovní ruch přínosný v tvorbě nových pracovních příležitostí. Zejména v regionech, kde se průmyslu či obchodu moc nedaří a nabízí se vhodné podmínky pro trávení volného času, je určitě přínosné věnovat rozvoji cestovního ruchu větší pozornost. Cestovní ruch podněcuje rozvoj řemesel, včetně těch dávno zapomenutých. Také může být nápomocný v sociálních oblastech, oživení tradic a místního folklóru. Napomáhá zvyšovat vybavenost a úroveň veřejných služeb a postupně vede ke zlepšení životní úrovně v dané destinaci. Je důležité dbát na soulad rozvoje cestovního ruchu se zájmy místních obyvatel. Prioritou destinačního managementu dané oblasti by měl být nejvyšší možný ohled na udržitelný rozvoj příslušné lokality. Destinace střední Povltaví se zdá být díky své poloze i přírodním podmínkám předurčeno stát se úspěšnou turistickou lokalitou. Jedná se o oblast v okolí Slapské, Štěchovické a Kamýcké přehrady, součást Vltavské kaskády ve Středočeském kraji, na jih od Prahy. Dojezdová vzdálenost z hlavního města Prahy k hrázy Slapské přehrady činí zhruba 35 km. Přesto se může zdát, že cestovní ruch v letní sezoně nedosahuje svým možným předpokladům. Na území Slapské přehrady jsou v letních měsících vhodné podmínky pro koupání, jsou zde pláže s dobrým přístupem do vody, vznikly cyklostezky i naučné stezky pro pěší. Členitá, hustě zalesněná krajina středočeské krajiny láká na krásné vyhlídky i sběr lesních plodů. Přesto se zdá, že návštěvnost má spíše klesající tendenci. Příkladem může být tradiční produkt letní rekreace – výletní plavby parníkem. Roku 2013 byla po mnoha letech zrušena výletní trasa od hráze Slapské přehrady pod hráz přehrady Orlík. Aktuálně je v provozu pouze výletní trasa od Slapské přehrady po Novou Živohošť v délce 10 km, tedy na pouhé čtvrtině svého území. V letních prázdninových letech jsou nabízeny denně dvě okružní plavby. Ještě v roce 2008 byly tyto linky mezi Slapskou přehradou a Novou Živohoští čtyři. Tato práce je motivována snahou zjistit možnosti, kvalitu a potenciál destinace středního Povltaví. Otázkou je, zda existuje určitý společný koncept rozvoje, případně určitá politika týkající se rozvoje cestovního ruchu v této destinaci. Poněvadž se jedná o území přiléhající k toku řeky Vltavy, zajímá se tato práce také o fenomén rekreační plavby, který se stává v současnosti poměrně populárním. Lze to vysledovat na zájmu o rekreační plavbu po evropských vodních tocích, výčtem ve Francii, Holandsku či Anglii. Ale i na příkladu Baťova kanálu na jihu Moravy, případně rozmachem půjčoven rekreačních plavidel.
1
2.
Cíl a metodika práce
Cílem bakalářské práce je na základě analýzy zhodnotit potenciál území středního Povltaví pro cestovní ruch a posoudit možnosti jeho využití. Práce má také za cíl zhodnotit přínosy rekreační plavby pro podporu cestovního ruchu v dané lokalitě. Záměrem autora je nalézt odpovědi na tyto výzkumné otázky: - je dostatečně využit potenciál daného území pro cestovní ruch? - může rekreační plavba napomoci rozvoji cestovního ruchu v oblasti středního Povltaví? - funguje na dostatečné úrovni destinační management, a jaká je úroveň propagace v dané destinaci? K dosažení cíle zvolil autor následujícího postupu: - analýzu dostupných informačních zdrojů - rozbor jednotlivých složek potenciálu území a vazeb na rozvoj cestovního ruchu v dané destinaci. Autor se pro rozbor potenciálu inspiroval vědeckou prací Potenciál území k rekreaci od pana Ing. M. Hasmana Ph.D. a RNDr. Jiřího Šípa Ph.D. (2001) - dotazníkové šetření, v němž byly osloveny všechny obce spadající svým katastrálním územím do vybrané oblasti středního Povltaví. - vyhodnocením vybraných informací, shrnutím výsledků a interpretací dosažených výsledků.
3.
Literární rešerše
ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2. Cestovní ruch je vnímán jako průřezový, dynamický a vysoce komplexní sociální jev mezioborového charakteru. Slovník je přehledně a komplexně uspořádán s využitím vícečetných zpětných vazeb a odkazů. Zdroj byl využit zejména pro vymezení pojmů v tematických vazbách oblasti spolupráce v destinačním managementu. ŠÍP, Jiří a Milan HASMAN. Potenciál území k rekreaci. Životne prostredie: Ústav krajinnej ekologie SAV Bratislava. 2001, roč. 35, č. 5, s. 248-252. Dostupné z: http://www.seps.sk/zp/casopisy/zp/2001/zp5/hasman.htm Autoři poukazují na to, že reakcí na nepřirozené prostředí je migrace z centra do periferie. Rozptýlení do rekreačních míst a prostorů zčásti probíhá s patrnou snahou o kompenzaci postrádaných přirozených kvalit prostředí v místě bydliště. Analýza problematiky vztahu životního prostředí a cestovního ruchu odhaluje další možnosti studia potenciálů cestovního ruchu a rekreace, která je třeba orientovat do spektra marketingové studie segmentů trhu ze strany nabídky.
2
Zdroj byl využit pro vymezení pojmů v oblasti potenciálu cestovního ruchu, tvorba produktů a služeb. Také jako podpůrný materiál pro praktickou část Bakalářské práce. ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. V Praze: Idea servis, 2010, 405 s. ISBN 97880-85970-68-5. Kniha shrnuje problematiku služeb poskytovaných jednotlivými druhy a formami cestovního ruchu z pohledu legislativy cestovního ruchu. Také má za cíl seznámit čtenáře s organizačně-technickými a technologickými aspekty. Zdroj byl využit zejména pro vymezení a vysvětlení pojmů týkající se nabídky služeb v cestovním ruchu. VYSTOUPIL, Jiří. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 98, [8] s. příl. ISBN 978-802-1042-636 Projekt řešený v rámci programu – Výzkum pro potřeby regionů MMR (2004–2006). Výsledkem projektu je komplexní pojetí problematiky cestovního ruchu a rekreace v České republice, kdy výchozím bodem je analytická část, která se opírá o hodnocení přírodního a kulturně-historického potenciálu, turistické infrastruktury, návštěvnosti a ekonomického významu cestovního ruchu. Určitým mezičlánkem je rozbor přístupů k organizaci a řízení cestovního ruchu. Navazující syntetická část studie pak klade důraz na formy (příp. druhy) cestovního ruchu a typologii středisek. Zdroj byl využit pro vymezení potenciálu zkoumané oblasti. FRANKE, Antonín. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, x, 301 s. ISBN 978-80-7357718-6 Z hlediska využívání cestovního ruchu jako jednoho z prostředků sloužících ke zmírňování lokálních a regionálních disparit akcentují autoři potřebu rozvoje udržitelného cestovního ruchu v příslušné destinaci. Z manažerského pohledu mají pro rozvoj cestovního ruchu v destinaci zásadní význam vlastní schopnosti destinace rozvíjet a přizpůsobovat své zdroje, management na úrovni destinace (organizace destinačního managementu) a koordinace napojení na sousední, resp. další destinace cestovního ruchu s akcentem na výměnu zkušeností a na vytváření společných produktů Zdroj byl využit zejména pro popis a vymezení pojmů v návaznosti na potenciál destinace, potřebu rozvoje udržitelného ruchu v destinaci. VYSTOUPIL, Jiří, Josef KUNC, Martin ŠAUER a Petr TONEV. Vývoj cestovního ruchu v ČR a jeho prostorové organizace v letech 1990 - 2009. Urbanizmus a územní rozvoj. 2010, XIII, č. 5. Dostupné z:http://www.uur.cz/images/5-publikacni-cinnost-aknihovna/casopis/2010/2010-05/12_vyvoj%20cestovniho.pdf Příspěvek analyzuje a hodnotí nejvýznamnější prostorové změny ve vývoji cestovního ruchu v ČR do roku 2009, přičemž se soustředí především na procesy, které výrazně ovlivňují 3
funkční využití sídel a krajiny. K nim patří především výstavba hromadných ubytovacích zařízení a individuálních rekreačních objektů (druhé bydlení) vyvolávající změny jak v atraktivních turistických střediscích na jedné straně, tak především v příměstské, povětšinou venkovské krajině Zdroj byl využit pro popis kapitoly potenciálu cestovního ruchu, využití krajiny a fenoménu chatové výstavby druhého bydlení v oblasti. CITY PLAN s.r.o., Praha. Potenciál splavnění Vltavské vodní kaskády pro oživení turistického ruchu a atraktivity území. Praha : CityPlan s.r.o., Praha 1, 2005. STŘEDOČESKÝ KRAJ, Krajský úřad, Odbor regionálního rozvoje. Vyhledávací studie infrastruktury rekreační plavby na řece Labi na území Středočeského kraje [CD-ROM]. Praha: Hydroprojekt, 2010. JIHOČESKÝ KRAJ,.Územní studie Vltava v úseku Týn nad Vltavou - České Budějovice. Praha: A+U design, 2011 Studie vypracované v rámci projektu LABEL, který byl spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (program CENTRAL EUROPE). Středočeský i Jihočeský kraj si v rámci programu Label nechali vypracovat Vyhledávací studie týkající se rekreační plavby na řece Labi a jeho přítocích, tedy i Vltavě. V textu je uvedena situace rekreační plavby a její infrastruktury ve zkoumané lokalitě i srovnání se stavem v Evropě a České republice. Zdroje byly využity pro kapitoly zabývající se rekreační plavbou a jejími přínosy pro cestovní ruch ve zkoumané oblasti.
4. 4.1.
Teoretická východiska zpracování tématu Obecná teoretická východiska
Jak uvádí Toušek a kol. (2008) začal se obor cestovní ruch, případně jev volný čas a rekreace zkoumat od 30. let tohoto století. Samotný fenomén rekreace a volný čas sice existoval již od dob starověku, na své skutečné rozšíření a zhodnocení však musel čekat dlouhá staletí. Teprve ve 20. letech tohoto století většina vyspělých zemí uvědomila klady kvalitního odpočinku, zkrátila a uzákonila délku pracovní doby a prodloužila dovolené. Je tedy možno hovořit o skutečném vstupu volného času a rekreace do života celé společnosti. Od 30. let začal být obor cestovní ruch studován více do hloubky. Byly rozpracovány definice pojmů, upřesnily se předměty výzkumu a vymezily sféry výzkumu geografických problémů. Mezi ty je možno zařadit např. výzkum prostorového šíření, rozložení cestovního ruchu, hodnocení přírodních předpokladů, regionalizace a typologie oblastí cestovního ruchu. Na internetové prezentaci státní organizace Czech Tourism (2001), lze najít vymezení pojmu cestovní ruchu dle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO). Cestovní ruch lze charakterizovat jako souhrn aktivit osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí a pobývajících v těchto místech po dobu ne delší, než-li jeden rok, za účelem trávení 4
volného času, podnikání či jiným účelem. Zelenka a Pásková (2012:83) ve slovníku cestovního ruchu přinášejí podobné vymezení dle norem Evropské unie. Totiž, že cestovní ruch předpokládá aktivity cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech za účelem trávení volného času, podnikáním či jiným účelem. Jak uvádí autoři Hasman a Šíp (2001) dominantní komponentou životní úrovně je fond volného času, který vzniká rozvojem výrobních sil společnosti a slouží člověku k uspokojování potřeby regenerace, upevnění zdraví, sebevzdělávání a seberealizaci. Vědeckotechnický rozvoj přináší lepší organizaci práce a snižuje fyzickou námahu člověka na straně jedné. Naopak ale přináší zatížení lidské psychiky. Je proto nutné hledat kompenzační faktory právě v oblasti volného času, v jeho optimální délce, či v kvalitativním výběru vhodných aktivit. V současnosti lze za nejvýznamnější považovat rekreační, odpočinkové a sportovní činnosti. Franke a kol (2012) popisují cestovní ruch jako časoprostorovou aktivitu mající dopad na řadu lidských činností. V důsledku pak i na celá hospodářská odvětví s multiplikačním efektem. Cestovní ruch je schopen celkově posílit hospodářský růst regionu a napomoci tak ke zlepšení společensko-ekonomického prostředí v dané oblasti. To vše za předpokladu, že v destinaci budou fungovat vnitroregionální vazby, bude rozvinutá infrastruktura a bude vybudované zázemí pro úspěšnou realizaci cestovního ruchu uvnitř regionu. Vystoupil a kol. (2007) uvádí v Návrhu nové rajonizace ČR, že Česká republika vstoupila po převratu v roce 1989 a dlouhém období normalizace na otevřený trh cestovního ruchu. Postupně se začala vyrovnávat s jeho zákonitostmi. Na straně nabídky je možno nabídnout mnoho turistických atraktivit podpořených kulturními i historickými památkami a zároveň atraktivními přírodními podmínkami. Na straně druhé však často není připravena poskytnout odpovídající kvalitu základní a doprovodné turistické infrastruktury a služeb. Vystoupil a kol. (2010) uvádí, že zásadní změny po roce 1989 a změně z režimu komunistického na demokratický, znamenaly privatizace majetku, tedy postupné vracení znárodněných zařízení, především základní infrastruktury cestovního ruchu do rukou podnikatelských subjektů. Privatizace byly tzv. „malá“ a „velká“. Zejména „velká privatizace“ v období let 1993-2000 znamenala zásadní změnu majetkových poměrů především u významnějších zařízení základní infrastruktury cestovního ruchu. Jedná se zejména o hotely, zařízení podnikové a výběrové rekreace ROH a vybraná sportovně-rekreační infrastruktura. Dle studie se dá odhadovat, že z 200 tis. lůžek v zařízeních podnikové a výběrové rekreace ROH přešlo do „normálního“ privátního sektoru téměř 80 %, 10 % zůstalo dodnes v majetku našich odborových organizací a dalších 10 % skončilo likvidací. Vystoupil a kolektiv si všímají, že zatímco vývoj zahraniční návštěvnosti je charakteristický koncentrací do vybraných, zejména městských lokalit, tak domácí cestovní ruch navazuje na model chování utvářeného během 70. a 80. let dvacátého století. To znamená preferenci přírodně atraktivních lokalit v českých a moravských horách a u vybraných vodních ploch. Změna politického režimu a s tím spojené možnosti cestování však oslabily možnosti rozvoje těchto středisek. To se projevilo zejména na letní sezóně, kdy tradiční horská střediska a střediska rekreace u vody zaznamenávají pokles návštěvnosti jako důsledek růstu konkurence v přímořských destinacích. I tak se cestovní ruch v posledních dvaceti letech stává stále významnějším ekonomickým a sociálním fenoménem. Tento růst s sebou nese pozitivní i negativní efekty. Zelenka (2012:129) upozorňuje ve Slovníku cestovního ruchu na negativní, tzv. „efekt turistické 5
pasti“, jehož podstatou je schopnost cestovního ruchu svými podnikatelskými aktivitami znehodnocovat svůj vlastní kapitál ve formě přírodních a kulturních hodnot a zdrojů destinace a tím i předpoklady pro svůj ekonomicky, ekologicky i společensky udržitelný rozvoj. 4.2.
Vybrané teoretické aplikace
4.2.1.
Potenciál destinace
Potenciál destinace popisují Franke a kol. (2012) jako smysluplné fungování cestovního ruchu, jež je předurčováno stupněm celkové hospodářské a sociální vyspělosti daného území a zároveň kvantitou a kvalitou předpokladů cestovního ruchu. Jako každá sociálně – ekonomická kategorie i cestovní ruch potřebuje pro svou existenci a pozitivní vývoj vybavenost území obecně platnými předpoklady a dále vybavenost specifickými předpoklady cestovního ruchu v určitém minimálním množství, rozloze a kvalitě. Specifické vlastnosti rozhodují o vhodnosti a možné využitelnosti území pro jednotlivé typy cestovního ruchu. Předpoklady cestovního ruchu představují rozsáhlou a vnitřně rozmanitou množinu, jejíž vnitřní složení je odvislé od konkrétního území. V České republice dochází v posledních letech k prohlubování rozdílů mezi centry a perifériemi v oblasti ekonomického, sociálního a ekologického rozvoje. Jednou z možností jak lze tyto rozdíly zmírnit je rozvoj vnitřního (domácího a příjezdového) cestovního ruchu v oblastech s vhodným potenciálem cestovního ruchu. Ten může napomoci k tvorbě nových pracovních míst, zvyšuje daňovou výtěžnost či zlepšuje životní úroveň rezidentů. Zelenka (2012:433) zmiňuje potenciál cestovního ruchu ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu jako souhrnnou hodnotu všech předpokladů cestovního ruchu, kvalitativně oceněných obvykle na základě bodovací škály, ponížené o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu. Jedná se zejména o špatný stav složek životního prostředí a konfliktní land-use daného území. Tím mohou být nízká kvalita vzduchu, hluk, časté živelné události, vysoká kriminalita, nestabilní politická situace a jiné. Potenciál cestovního ruchu je také výrazně ovlivňován např. sezónními klimatickými jevy, případně také regulací návštěvnosti v chráněných územích. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu destinace je využíváno pro určování konkurenceschopnosti destinace a pro práci destinačního managementu. Tomu by mělo hodnocení pomoci určit nebo změnit zaměření destinace, případně vytvořit nové produkty cestovního ruchu. Je však třeba dbát toho, aby nebyla překročena míra únosné kapacity pro rozvoj cestovního ruchu. V případě jejího překročení by se potenciál oblasti mohl naopak snižovat. Jak je uvedeno v publikaci Ministerstva pro místní rozvoj zabývající se potenciálem cestovního ruchu (2001), je předpoklad území pro potřeby cestovního ruchu chápán jako formalizovaný výsledek zhodnocení co možná komplexního okruhu územních podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního ruchu. Územní podmínky a předpoklady cestovního ruchu vytvářejí složitý multidisciplinární systém. Podmínkou pro zkoumání je zjednodušení a rozčlenění na více relativně podobných aktivit cestovního ruchu. Těmi mohou být například cykloturistika, kulturně poznávací turistika, kongresová turistika apod. Celkový potenciál se tak skládá z dílčích, „odvětvových“ potenciálů, tj. možností, které v území existují pro provozování konkrétních aktivit cestovního ruchu.
6
Tyto kategorie dílčích potenciálů mají tři formy:
vhodnost krajiny pro určitou aktivitu cestovního ruchu (např.: vhodnost krajiny pro cykloturistiku, pro zimní sporty apod.).
určitá relativně fixní danost, která v obci existuje a je atraktivní pro návštěvníky (např. kulturně-historické památky a soubory, muzea a skanzeny apod.).
kulturní, sportovní a jiné akce, které jsou v obcích pořádány a navštěvují je účastníci (diváci) odjinud.
Přírodní podmínky jsou relativně neměnné. Velmi těžko se v obcích vytvářejí nové „kamenné“ atraktivity cestovního ruchu (možné to však je třeba vytvářením skanzenů). Poměrně snadno je možné ovlivnit potenciál obce pořádáním různých akcí, pokud se zajistí jejich širší publicita. Je třeba zdůraznit, že nelze kompletně postihnout potenciál cestovního ruchu v jeho úplnosti. Některé jevy a místní podmínky mohou stát pod možným rozlišovacím prahem hodnocených geografických, kulturně-památkových, historických, přírodních a jiných územních systémů pro určité území. Těžko měřitelně může působit např. genius loci určitých míst. Také lidský faktor může přitáhnout, či naopak odradit zájemce o návštěvu daného místa. Martin Šauer a Jiří Vystoupil (2011) ve svém odborném článku v časopise Geografické rozhledy uvádí, že cestovní ruch jako multidisciplinární jev, jenž je zkoumán např. v oborech ekonomie, sociologie, psychologie aj., je v daných oborech probírán jen okrajově a není řešen jako celek. Jako základní témata výzkumu uvedli tito autoři následující vymezení:
zhodnocení lokalizačních předpokladů cestovního ruchu – vztahy mezi prostorem a vzdáleností, kapacitou a dosažitelností cílové lokality cestovního ruchu apod.
modelování prostorového šíření cestovního ruchu, resp. turistických proudů mezi zdrojovými místy a cílovými lokalitami
ekonomické dopady cestovního ruchu a jejich vazby na prostor
otázky chování turistů a návštěvníků, jejich vliv na místní komunity, problematika vnímání volného času a její proměna
prostorová organizace cestovního ruchu, regionalizace cestovního ruchu
vliv cestovního ruchu na rekreační a turistické oblasti
V publikaci vydané Ministerstvem pro místní rozvoj (2001) je uvedena metoda měření potenciálu podle Mariotovy funkčně chronologické metody. Vzhledem k náročnosti ohodnocení jednotlivých faktorů se rozlišují tři skupiny předpokladů. Selektivní, lokalizační a realizační: Selektivní předpoklady – neboli také stimulační faktory dokumentují způsobilost obyvatelstva účastnit se cestovního ruchu. Lze sledovat celou řadu faktorů, které jsou děleny do několika větších skupin – demografické, urbanizační, ekologické, personální, administrativní, politické a ekonomické, popřípadě sociologické. Hodnocení těchto faktorů je však vhodné zejména pro větší územní celky. 7
Lokalizační předpoklady – rozhodují o konkrétní lokalizaci, o funkčním využití dané oblasti cestovním ruchem z hlediska přírodních faktorů a také z hlediska charakteru a kvalit společenských podmínek a atraktivit. Tedy faktory kulturně-historické Mezi přírodní faktory patří klimatické podmínky, hydrologické poměry, reliéf, geologie, flora a fauna. Uplatňují se zejména v plošně rozsáhlých areálech, mají do jisté míry konstantní charakter, čímž vytvářejí předpoklad pro regionalizaci cestovního ruchu. Společenské podmínky a atraktivity mají většinou charakter stálých objektů (hrady, zámky, muzea) nebo jednorázových akcí (festivaly, koncerty, náboženské slavnosti). Mezi velmi významné představitele této skupiny patří památky (i přírodní) zařazené do kulturního (případně přírodního) světového dědictví lidstva zapsané do seznamu UNESCO. Realizační předpoklady – umožňují samotnou realizaci cestovního ruchu a rekreace na území, které má pro cestovní ruchu vhodné předpoklady. Podle Mariota tak mají stejně velký význam pro rozvoj cestovního ruchu jako selektivní a lokalizační faktory. Člení je na dva velké soubory, komunikační předpoklady (dopravní síť) a materiálně-technickou základnu. Vystoupil a kolektiv (2007) vypracovali studii Rajonizace České republiky jako výstup projektu výzkumu a vývoje pro Ministerstvo pro místní rozvoj. Jak je v této studii uvedeno, území České republiky, rozdělené na menší celky (oblasti, regiony) a následné zhodnocení potenciálu pro cestovní ruch probíhá již od konce 50 tých let 20. století. Tehdy se zrodila myšlenka vypracovat první rajonizaci cestovního ruchu na území státu a to jako odezvu na růst životní úrovně a společenského postavení lidí v naší republice. Aktuálně se předpokládá, že rajonizace cestovního ruchu České republiky najde využití při zpracování programů rozvoje cestovního ruchu krajů, marketingových turistických regionů či menších územních celků. Při zpracovávání kvalifikovaných podkladů a žádostí o získání finančních prostředků z příslušných tuzemských národních i regionálních zdrojů a zdrojů Evropské unie i dalších podpůrných fondů a programů. Prvním krokem rajonizace vypracované Vystoupilem a kol. (2006) byla vlastní analýza území České republiky z hlediska lokalizačních předpokladů rozvoje cestovního ruchu. Šlo o hodnocení potenciálních přírodních ploch, přírodních atraktivit a pozoruhodností, velkoplošných i maloplošných chráněných území apod. Dále kulturně-historický potenciál. Zde zejména památky UNESCO, památkové rezervace, vesnické památkové rezervace a zóny. Hrady a zámky, významné církevní památky apod. Z realizačních předpokladů byla především hodnocena základní infrastruktura a doprovodná turistická infrastruktura v podobě vybrané sportovně-rekreační a turistické dopravní infrastruktury. Dalšími autory, kteří vymezili termín potenciál cestovního ruchu, jsou Hasman a Šíp (2001). Dle jejich definice lze studium struktury a vazeb potenciálů na straně poptávky a nabídky považovat za nejvýznamnější nástroj rozvoje cestovního ruchu. Stranu poptávky reprezentuje účastník cestovního ruchu, jehož rozhodování ovlivňuje celá řada faktorů a z nich vyplývajících potenciálů. Dominantní roli hraje životní úroveň, kvalita životního prostředí, hustota osídlení a v neposlední řadě i úroveň nabídky. Potenciály nabídky ovlivňující rozvoj cestovního ruchu v obcích a regionech člení následovně:
Primární potenciál – existence a rozmístění přírodních a společenských atraktivit. Pestrost druhů, stupeň přitažlivosti a kvalita těchto atraktivit. Mezi přírodní atraktivity patří klima, poloha místa a jeho prostorové vazby, morfologické čle8
nění terénu, hydrosféra, fyto a zoosféra a kvalita životního prostředí. Za největší potenciál blízké budoucnosti bude dle autora možno považovat venkovskou krajinu. Ke společenským atraktivitám patří architektonické stavby a památky, historická sídla, muzea a galerie, divadla, koncerty, festivaly, produkty virtuální reality, sportovní zařízení a sportovní události, národní, oblastní a lokální historie, tradice, zvyky, mýty, pověsti, folklór, kuchyně a jazyk.
Sekundární potenciál – základní funkcí sekundárního potenciálu ve vztahu k cestovnímu ruchu je komercializace primárního potenciálu. Sekundární potenciál vytváří materiálně-technickou základnu, realizuje příjmy v lokalitě, vytváří pracovní místa, oživuje centra měst, venkovskou krajinu a zvyšuje přitažlivost místa. O míře využívání sekundárního potenciálu rozhodují marketingové schopnosti destinačního managementu. Materiálně-technická základna vytváří v destinacích cestovního ruchu předpoklady realizace. Ubytovací a stravovací kapacity se širokou škálou služeb určují míru čerpání primárního potenciálu.
Terciální potenciál – organizuje, rozvíjí a stabilizuje. Vzniká na bázi institucionálního vnímání cestovního ruchu jako alternativního prvku lokálního, regionálního a národního rozvoje ekonomiky. Dle vnímání autorů je aktuální úroveň institucionálního vnímání participační socioekonomické hodnoty cestovního ruchu velice nízké a lze ji obecně považovat za významný nevyužitý potenciál na straně nabídky. Propojenost vazeb terciálních potenciálů k primárním a sekundárním je těsná interakční a dá se chápat jako vazba rozvíjející a posléze stabilizující. Institucionální role spočívá v organizaci, řízení a podpoře podnikatelské sféry, vzdělávací, osvětové a legislativní činnosti, územním plánování a kompletním marketingovém monitoringu.
Pro studium reality a možnosti aktivace nevyužitých potenciálů v oblasti životní úrovně je vhodné použít metodu marketingové segmentace trhu se zaměřením přizpůsobení nabídky následovně:
příjmové skupiny – prostředkem je tvorba cen dostupných jednotlivým skupinám s adekvátní úrovní nabízených služeb
věkové zvláštnosti – prostředkem je nabídka produktů zaměřená na mládež, rodiny a seniory s adekvátní nabídkou programů a cen
specializované programy – prostředkem je nabídka produktů zaměřených na rybáře, cyklisty, vodáky, motoristy, ale i např. historiky, geografy apod. s adekvátní nabídkou programů a cen
incentivní cestovní ruch (za odměnu) – prostředkem jsou produkty, které jsou předkládány zaměstnancům firem, obchodním partnerům firem či výhercům různých loterií a soutěží
vázaný cestovní ruch – prostředkem jsou produkty v rekreačních zařízení podniků, firem a organizací
9
služební cestovní ruch – prostředkem je nabídka organizace kongresů, sympozií, konferencí, seminářů, školení nebo příprava a organizace služebních cest
zdravotní cestovní ruch – prostředkem je nabídka produktů zaměřených na lázeňské léčebné pobyty, rehabilitaci apod.
jednodenní, víkendové, prázdninové a vícedenní pobyty
Studium vzájemného propojení a vývoje vztahů jednotlivých potenciálů umožňuje hledat možnosti rozvoje celého systému. Na základě rozboru jednotlivých potenciálů je nutné připravit dlouhodobou strategii prosazovanou institucionálním sektorem. Autor rozlišuje tři stádia aktivace potenciálů:
První stadium – vychází ze skupiny primárních potenciálů, které se aktivují samovolným způsobem a rovněž samovolným způsobem evokují vznik základních služeb pro rekreaci v daném území
Druhé stádium – dochází k počáteční aktivaci terciálního potenciálu, který postupně začíná identifikovat cestovní ruch jako prostředek k rozvoji podnikatelského prostředí, jehož rozvoj je základním předpokladem rozvoje sledovaného území a jeho využití.
Třetí stádium – dochází k aktivaci sekundárního potenciálu směrem k potenciálu terciárnímu. Výsledkem je oboustranná snaha o trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu v dané destinaci. Mohou být snahy o regulaci návštěvnosti s úsilím o zvýšení kvality a ceny služeb. Vzniká poptávka po vysoce kvalifikovaném personálu v oblasti služeb i státní správy.
Čtvrté stádium – dochází k optimálnímu využití všech primárních potenciálů sledovaného území. Sekundární potenciál rozvíjí doplňkové služby, zvyšuje příjmy a zároveň investice. Terciální potenciál aktivuje odborné vzdělávání, investuje do údržby a rozvoje.
Stanovení struktury a hierarchie potenciálů v systému cestovního ruchu je základním předpokladem pro úspěšné studie regionálního a národního rozvoje cestovního ruchu. Dle vyjádření autorů disponuje v současnosti oblast českého cestovního ruchu velikými rezervami v aktivaci sekundárního a terciárního potenciálu na straně nabídky. 4.2.2.
Služby v cestovním ruchu
Orieška (2010: 9) nabízí definici pojmu služba jako činnost, jejíž hodnota je vyjádřena mírou užitku, který tato služba přináší. Rozdíl služby od výrobku je v tom, že služba je nemateriální činností, do níž je třeba zahrnout i vnější faktor. Tedy účast zákazníka a zboží. Tím dochází k souladu mezi produkcí služby a její spotřebou. Služby v cestovním ruchu není možno vytvářet do zásoby. Výhodou je, že nevyjdou z módy, nevýhodou pak, že je třeba je dimenzovat na maximální možný počet účastníků. Služby jsou časově i prostorově ohraničené na určitý rekreační prostor. Službou obecně se rozumějí ekonomické statky, mající převážně nehmotný, pomíjivý charakter. Jejich produkce i spotřeba jsou závislé na místě nabídky (i spotřeby) a čase. Služby v cestovním ruchu mají mnoho-oborový charakter. Například doprava, zprostředkování informací, ubytovací služby, stravovací, sportovně-rekreační apod. Uspokojení jedné potřeby často podmiňuje uspokojení další potřeby další službou. 10
Základní rozdělení služeb dle Oriešky (2010: 12) je:
služby cestovního ruchu- tedy služby, které výlučně, případně převážně jsou určeny účastníkům cestovního ruchu
ostatní služby – je v rozhodující míře určena k uspokojení potřeb místního obyvatelstva. Jsou však zároveň spotřebovávány účastníky cestovního ruchu
Dále lze služby klasifikovat podle různých kritérií a pohledů:
Podle fází realizace cestovního ruchu – tedy podle toho, kde jsou služby pořizovány a spotřebovávány.
Z časového hlediska – zda jsou služby poskytované v sezóně či mimo sezónu
Z hlediska uspokojování potřeb – rozlišují se základní a doplňkové (komplementární) služby. Základní obvykle uspokojují sekundární potřeby účastníků cestovního ruchu. Tedy dopravu do místa, ubytování, stravu apod. Doplňkové služby jsou obvykle spojeny s využíváním atraktivit a vlastností konkrétního rekreačního prostoru a uspokojením primárních potřeb účastníků. Jedná se tedy například o sportovně-rekreační a kulturně-společenské služby dle využívané formy cestovního ruchu.
Podle charakteru spotřeby – se následně dělí na služby osobní, tedy ty, u nichž se užitný efekt dostaví přímo, bezprostředně. U věcných služeb je spotřebován hmotným statkem. Příkladem může být například oprava lyžařské výstroje.
Z ekonomického hlediska – jsou služby placené a neplacené.
Druhové členění služeb cestovního ruchu – vyjadřuje vztah k podnikům cestovního ruchu a zároveň jejich strukturu v závislosti na formách a druzích cestovního ruchu. Jedná se o služby – dopravní, informační, ubytovací, stravovací, kulturně-společenské, lázeňské, kongresové, služby venkovského cestovního ruchu, průvodcovské a asistenční služby, zprostředkovatelské služby, pojistné služby, směnárenské služby, služby pasových orgánů, obchodní služby, komunální služby, zdravotnické služby, policejní, záchranné, poštovní a telekomunikační služby.
Znakem kvality z hlediska poptávky bývají spolehlivost, serióznost, dojem na zákazníka, pozornost jaká je věnována zákazníkovi, zodpovědnost nebo také ochota pomáhat svému zákazníkovi. Na straně nabídky jsou důležití pracovníci, respektive jejich počet, odbornost, zdvořilost, přesnost, empatie a především ochota pomáhat zákazníkovi.
4.2.3.
Dopravní služby – lodní doprava
Lodní doprava se dělí na dopravu osobní, učenou pro přepravu osob a dopravu nákladní. Nevýhodou lodní dopravy je malá přepravní rychlost. Výhodou pak značná přepravní kapacita plavidel, pohodlí, cena a šetrnost k životnímu prostředí. V současné době vnitrostátní nákladní vodní doprava stagnuje a zahraniční nákladní vodní doprava je negativně 11
ovlivňována nepříznivými plavebními podmínkami na dolním Labi. Osobní vodní doprava je v České republice soustředěna zejména do oblasti pražské aglomerace. V České republice je velice populární zejména sportovní plavba malými plavidly, jako jsou kanoe, kajaky, rafty či pramice. Tedy splouvání vodního toku vlastní silou. Tato bakalářská práce věnuje pozornost zejména plavidlům s pohonem vlastním, tedy s motorem, kajutovým plavidlům poháněným plachtami a plavidlům veřejné lodní dopravy – lidově řečeno parníky. Rekreace u vody společně s rekreační a sportovní plavbou patří k tradičním formám cestovního ruchu. Možnosti rekreační plavby jsou v České republice limitovány ročním obdobím. Při volbě vhodného kajutového plavidla je možno plout i za sychravých dnů a prodloužit tak turistickou sezónu v destinaci. Nelze však předpokládat výrazně vysoký zájem o trávení dovolené v těchto podzimních či jarních měsících. Přes zimní měsíce je povinnost mít plavidla kvalitně zabezpečena proti případnému zamrznutí vodního toku. Lodní doprava je v Evropské unii výrazně podporována. V tzv. Bílé knize (2011) rozvoje evropské dopravy, která byla ratifikována roku 2011 také Českou republikou je závazek, že na trasy delší 300 km by mělo být ze silnic přesunuto 30% a do roku 2050 dokonce až 50% procent přeprav. Důvodem jsou zejména obavy o následky z předpokládaného navýšení objemu přeprav. Zároveň také obavy o ekologické i zdravotní důsledky takového nárůstu. Smlouva AGN dala této vizi pevný rámec. Byly vytyčeny páteřní celoevropské dopravní sítě – tzv. TEN-T. Tyto liniové dopravní stavby jsou pro Evropskou unii prioritní a také od ní dostávají veškerou podporu, včetně finanční. V České republice byla zařazena do sítě TENT vodní cesta Labsko-Vltavská. Na této vodní cestě je důležité zajistit dostatečnou plavební hloubku pomocí plavebního stupně Děčín v blízkosti hraničního přechodu s Německem a dále také splavnit Labe do Pardubic. Ještě v roce 2011 byl na seznamu staveb TEN-T zařazen i kanál Dunaj-Odra-Labe. Ten však byl na žádost Ministerstva dopravy ze seznamu vyřazen. Jak je uvedeno v odpovědi na interpelaci ministra dopravy Stanjury (2013), hlavním důvodem žádosti o vyřazení ze seznamu staveb TEN-T bylo nedosažení dohody se Slovenskou a Rakouskou republikou ohledně dalšího postupu při realizaci projektu průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe. Ve společnosti v současnosti probíhá široká diskuze o vhodnosti této liniové stavby. Mezi materiálně technické podmínky pro vodní dopravu patří vodní cesta, plavidla a přístavy. V Koncepci státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014 – 2020 (2013) je jako jedno z opatření pro zkvalitnění nabídky cestovního ruchu uvedena výstavba a modernizace základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu. V textu této koncepce je uvedeno: „veřejná podpora by pak mimo jiné měla být směřována na vybavení středisek sportovně-rekreační infrastrukturou včetně infrastruktury pro rozvoj rekreační plavby“.
4.2.4.
Efekt rekreační plavby
Rekreační plavba je na evropských tocích, zejména směrem na západ od hranic České republiky velmi oblíbená. Přeprava nákladu i osob po vodních cestách zde má dlouhodobou tradici. Je podporována ze strany veřejnosti, odborné veřejnosti, státní správy i nadnárodních institucí. Důvodem jsou nesporné přínosy životnímu prostředí, ekonomičnost dopravy a menší zatížení jiných segmentů dopravy. Důkazem může být zmiňovaná smlouva AGN. Ač je síť vodních cest zejména ve Francii, Holandsku či Belgii již nyní velmi hustá, stále probíhá výstavba nových plavebních tras. Dle internetových stránek zabývajícími se 12
vodním koridorem Dunaj – Odra – Labe (2015) může být příkladem aktuální výstavba kanálu Seina-Nord. Tato velkokapacitní vodní cesta pomůže zefektivnit přepravu na sever od města Paříž směrem k Holandsku, Belgii či Německu. Téměř celou trasu kopíruje dálnici A1. Výstavba bude hrazena z prostředků Evropské unie a z poplatků vybraných na dálničním mýtném. Ve zmíněném článku je citován Nicolas Boury, vedoucí mise Seina – Severní Evropa „1500 kontejnerů vyložených v námořním přístavu potřebuje k převozu 1000 nákladních automobilů na silnici nebo 25-plně naložených nákladních vlaků, ale pouze 5 vnitrozemských plavidel“. Rekreační využití v západní Evropě mají zejména kanály, které již nedostačují aktuálním požadavkům pro nákladní plavbu. Jedná se zejména o šířku toku, množství plavebních stupňů a jejich rozměry. Pro rekreační plavbu jsou však tyto podmínky naopak velice vhodné. Úzké koryto, často vedoucí skrze centra měst, mnoho plavebních stupňů, které jsou často bez veškeré automatizace. Nejznámější lokality pro rekreační plavbu jsou Holandsko, Francie, Belgie, Velká Británie. Pro rekreační plavbu však nejsou využívány jen staré, pro nákladní dopravu nevhodné, úzké kanály. Jsou budovány i nové technické stavby, které mají svým technickým řešením potenciál přilákat do regionu další návštěvníky. Příkladem může být plavební stupeň Falkirk-wheel ve Skotsku. Unikátní rotační systém, zpřístupnil a spojil dva staré nevyužívané kanály a stal se mezinárodní turistickou atrakcí. Obr. č.1: Mapa vodních cest v Evropě
Zdroj: http://www.bataknalodi.cz/o-vodnich-cestach/
13
V České republice vzniklo mnoho cestovních kanceláří specializujících se na pronajímání rekreačních lodí na vodních tocích západní Evropy. Nejedná se pouze o pronajímání námořních plachetnic a plaveb při pobřeží, ale také o rekreační plavbu po řekách a kanálech západní Evropy. Středočeský kraj si v rámci programu Label pod záštitou EU nechal roku 2010 vypracovat vyhledávací studii zabývající se rekreační plavbou na vodních tocích středočeského kraje. Studie popisuje aktuální stav rekreační plavby a říční infrastruktury. Nabízí srovnání s ostatními evropskými státy i v rámci České republiky. Uvádí, že rekreační plavba se teprve dostává do povědomí veřejnosti i orgánů veřejné správy. Počet individuálních držitelů lodí zde zatím není srovnatelný se západní Evropou. Postupně však začínají vznikat půjčovny obytných lodí, které mohou být řízeny i bez „kapitánských“ zkoušek. Tedy průkazu Vůdce malého plavidla. Stále je však těžké srovnávat stav na řekách České republiky s provozem a kvalitou běžnou na západ od hranic České republiky. Jedinou progresivní výjimkou může být Baťův kanál na moravsko-slovenském pomezí. Studie pro Středočeský kraj (2010) uvedla jako hlavní přednosti spojené s plavbou pro rekreační potřeby zejména následující skutečnosti:
zvýšení zaměstnanosti v doprovodných službách
zvýšení intenzity prožívání turistických zážitků
šetrný přístup k životnímu prostředí bez nutnosti realizace velkých staveb infrastruktury vodní dopravy jako plavebních stupňů a kanálů, nízká nehodovost (tento přínos je pro destinaci středního Povltaví diskutabilní v případě výstavby plavební zdviže na Slapské přehradě)
prodloužení pobytu turistů a zvýšení jejich útrat v dané destinaci bez přímé a jednoznačné závislosti na okamžitém dostatku (či nedostatku) kvalitních ubytovacích kapacit v dané lokalitě
impulsy pro propojování plavby pro rekreační potřeby a cykloturistiky a vybavení vodních cest drobnou infrastrukturou pro rekreační plavbu.
Dalšími nepřímými přínosy vnitrozemské plavby pro rekreační potřeby může být tlak na zlepšení čistoty vod, příspěvek k prevenci depopulace venkova
V rámci studie byly navrženy lokality pro umístění přístavních míst, rozdělených podle vybavenosti. Lokality byly vybírány i s ohledem na ochranu před povodní. V době přípravy bakalářské práce byla na Ředitelství vodních cest v přípravě výstavba devíti přístavů určených rekreační plavbě. Jednalo se například o přístavy v Neratovicích, Brandýse nad Labem, Nymburku, Poděbradech či Kolíně. V návaznosti na tuto studii bylo sepsáno Memorandum o podpoře rozvoje vodního turismu na řece Labi a jeho přítocích (Zlatý pruh Polabí, 2011). Cílem memoranda bylo přispění obecnému rozvoji lodní turistiky a cestovního ruchu a vytvoření podmínek pro spolupráci, koordinaci, propagaci a rozvoj rekreační plavby. Například budováním infrastruktury jako jsou přístavní můstky, přístaviště, čerpací stanice a ostatní infrastruktury pro rekreační plavidla. Zároveň je vhodné vybudovat zázemí podél vodního toku pro cykloturisty a ostatní návštěvníky dané destinace. Zvýšený zájem o destinaci povzbudí podnikatelské klima v oblasti a podpoří vznik půjčoven plavidel, občerstvovacích stanic, obchodů apod. Pod dokumentem jsou podepsáni zástupci Středočeského a Královéhradeckého kraje a dále zainteresované obce. Podepsáni však 14
jsou pouze zástupci obcí podél toku Labe. Jednání nebyl přítomen žádný zástupce z obcí přiléhajících k řece Vltavě. Podobně jako Středočeský kraj, také Jihočeský kraj si nechal vypracovat studii týkající se rekreační plavby a jejímu vlivu na cestovní ruch (Jihočeský kraj, 2011). Tato studie se zabývala úsekem mezi Týnem nad Vltavou a Českými Budějovicemi a zabývala se prevencí povodňových rizik a rekreační plavbou. Ve studii je uvedeno, že kumulace velkého počtu plavidel na vodní cestě může znamenat značnou produkci odpadu. To je však možno řešit správně nastavenými podmínkami. Přítomnost plavidel vybavených spalovacím motorem je potenciálním ohrožením čistoty vody. Tomuto nebezpečí lze čelit striktním vyžadováním dobrého technického stavu plavidel a jejich vybavení a důsledným dodržováním pravidel pro manipulaci s ropnými produkty. Pohyb motorových plavidel je zdrojem hluku a spalin, jejich rychlejší plavba je navíc zdrojem vlnobití a tudíž i abrase břehů. Tomu lze čelit zavedením náležitých sankcí za porušování zásad pohybu na hladině. Pokud budou výše uvedená opatření zavedena, je rekreační plavba pro rozvoj cestovního ruchu v regionu doporučena. Další studie byla vypracována roku firmou Cityplan, Praha (2005). Tato studie se zabývá potenciálem splavnění Vltavské vodní kaskády pro oživení turistického ruchu a atraktivity území. Oblast, kterou se zabývá tato Bakalářská práce je tedy součástí této studie. Ve studii se popisují poznatky a zkušenosti o rekreační plavbě v zahraničních podmínkách. Zejména na území západní Evropy. Poukazuje na to, že Vltava byla v její historii vždy významnou a splavnou řekou, zejména pro nákladní dopravu. Vodní cesta existovala již v 9. století a postupně byla upravována a také hojně využívána. Nesplavnou se stala až po vybudování Vltavské kaskády. Na některých vodních dělech nebyla dokončena lodní zdvihadla. Z úsporných důvodů se nechala rozestavěná. Konkrétně se jedná o zdvihadla na Slapském a Orlickém tělese vodního díla. Studie ve svém závěru doporučuje využít možností plavby. Uvádí, že Středočeský a Jihočeský kraj jsou oblasti velice turisticky zajímavé. Je tedy vhodné podporovat i další způsob dopravy k zajímavostem, zvláště pokud je doprava ekologická a šetrná k životnímu prostředí. Ze studie vyplývá odhad, že území středního Povltaví ročně navštíví přibližně čtvrt milionu turistů. Předpokládá se, že po plném splavnění Vltavy by se tento počet mohl zvýšit cca o deset procent. Splavnění Vltavské kaskády se může považovat za klíčový projekt pro kvalitní dopravní spojení ve Středních a Jižních Čechách po železničním koridoru a dálnici D3.
4.2.5.
Rekreační plavba v podmínkách České republiky
Ohledně spolupráce, koordinace, propagace a také uměním získat finanční podporu z projektů Evropské unie stojí příkladem Baťův kanál. Tato 53 km dlouhá vodní cesta mezi městy Otrokovice a Skalicí na Slovensku je určena zejména rekreační plavbě. Návštěvníkům může nabídnout podmínky podobné stavu vodních cest v Holandsku, Francii či Anglii. Přitom ještě v polovině 90. let bylo torzo vodního kanálu vhodné jen pro rybáře. Dle studie společnosti Bystřický (2013) byl kanál, původním názvem Průplav Otrokovice – Rohatec vybudován ve 30. letech 20. století za výrazné podpory firmy Baťa, která ho využívala pro dopravu materiálu a topiva. Továrník Baťa viděl ve vodní dopravě velký potenciál a doufal v propojení řek Dunaje, Labe a Odry. Za druhé světové války byl kanál hodně poškozen a za komunismu neudržován. Od roku 1972 ztratil definitivně statut vodní cesty. Nyní je vodní cesta v plném provozu, rozdíl výšek hladin vyrovnává 13 plavebních komor, 15
z nichž 11 je plně automatizováno pomocí dálkového ovládání. Na podzim roku 2015 by měl být vybudován nový přístav v Petrově. Management Baťova kanálu byl schopen ve velké míře využít dotačních zdrojů. Ať se jedná o zdroje z rozpočtu České republiky, zejména ale z projektů Evropské unie. Našel také širokou podporu mezi obcemi, Zlínským a Jihomoravským krajem i státem prezentovaným Ředitelstvím vodních cest a Plavební správou. Výsledkem je každoroční vzestup zájmu návštěvníků o tento region. Baťův kanál, nominovaný za oblast Slovácka získal v prestižní soutěži EDEN 2011 první cenu. Téma ročníku bylo Kulturní dědictví. Předchozí rok, tedy 2010 skončil Baťův kanál mezi finalisty. Páteřní cyklostezka vedoucí podél kanálu získala roku 2010 ocenění portálu Kudy z nudy. Podle údajů ze sčítače projelo v roce 2013 okolo Baťova kanálu neuvěřitelných více než 250 000 cyklistů. Předešlého roku se po kanále proplavilo 60 000 lidí, v roce 2013 pak dle Ředitelství vodních (2013) cest již 70 000 pasažérů. Pro srovnání – roku 1996 to bylo pouhých 5 000 návštěvníků. To vše svědčí o tom, že se projektu daří a nepochybně si našlo své místo mezi kvalitními destinacemi cestovního ruchu v České republice. Jak uvádí ve své ročence roku 2013, zveřejněné na oficiální webové prezentaci Státní plavební správa (2014), která je nejvyšší českou autoritou v segmentu plavebního provozu, lze z hlediska intenzity plavebního provozu konstatovat na Baťově kanálu oproti minulé sezóně nárůst v počtu návštěvníků. Toto navýšení lze přisuzovat zvýšenému zájmu o tento způsob volnočasových aktivit, příznivému počasí a postupnému zkvalitňování servisních služeb. Dle struktury provozovaných plavidel na této vodní cestě je možno zjistit, že došlo k nárůstu provozu obytných lodí a dle údajů z půjčoven plavidel byla kapacita hausbótů plně vytížena. 4.3.
Specifikace plavebních charakteristik v podmínkách rozvoje cestovního ruchu
4.3.1.
ČR a její napojení na Evropské vodní toky
Vodní cesty na území České republiky nikdy netvořily a ani dnes netvoří souvislý dopravní systém. V současné době jsou pro nákladní i rekreační plavbu využitelné pouze toky dolního a středního Labe, dolní Vltavy a Berounky. Pro malou a osobní plavbu je určena zejména střední Vltava, nádrž Lipno, Morava od ústí Bečvy po soutok s Dyjí včetně průplavu Otrokovice – Rohatec (Baťův kanál) a některé ostatní nádrže a vodní cesty. Podle důležitosti jsou tyto vodní cesty klasifikovány. Jak je uvedeno na internetových stránkách Ředitelství vodních cest (2012), patří Labsko-vltavská vodní cesta po hráz Slapské přehrady v Třebenicích do páteřní trasy sítě TEN-T, klasifikace třídy IV, Va1. Dále po proudu po České Budějovice je Vltava vodní cestou využívanou třídy I. Nejnižší kategorií je 0, to je případ např. Baťova kanálu. Klasifikace vodního toku určuje rozměry plavební infrastruktury jako např. podjezdná výška mostů, rozměry plavebních komor a další.
1
Vodní cesty jsou rozděleny podle jejich dopravní významnosti. Klasifikace vodních cest poskytuje informace o kvalitě jednotlivých vodních cest a garantuje parametry plavební dráhy. Evrospké vodní cesty se dělí do 7 tříd. Rozměry se řídí Vyhláškou Ministerstva doprayv 222/1995 fSb.
16
Podle územního vymezení je Česká republika podle vodního zákona rozdělena na tři mezinárodní oblasti povodí:
Labe (ústí do Severního moře)
Odry (ústí do Baltského moře)
Dunaje (ústí do Černého moře)
a na deset dílčích povodí:
Horního a Středního Labe
Horní Vltavy
Berounky
Dolní Vltavy
Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe
Horní Odry
Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
Moravy a přítoků Váhu
Dyje
ostatních přítoků Dunaje
Páteřními vodními toky České republiky jsou Vltava, která je nejdelší řekou na území České republiky a řeka Labe, do níž se v blízkosti města Mělník Vltava vlévá. Labe dále pokračuje do Německa kde ústí do Severního moře. Pramen leží na Labské louce v Krkonoších v nadmořské výšce 1384 m. n. m. Celková délka jeho toku činí 1154 km. Osobní lodní doprava je provozována v Děčíně (oblast Hřenska), Ústí nad Labem, Litoměřicích, Roudnici nad Labem, Mělníku, Brandýse nad Labem, Poděbradech, Pardubicích a Hradci Králové. Provoz osobních výletních lodí je v České republice provozován také na těchto vodních plochách:
Máchově jezeře
vodní nádrži Dalešice (Jihlava)
Brněnské přehradě (Svratka)
vodních dílech Nové Mlýny a Vranov + města Břeclav a Lednice (Dyje)
Síť vodních toků v západní Evropě je velmi hustá. Proto není problém se z Labe dostat pomocí řek a plavebních kanálů na všechny splavné vodní toky. Například pomocí Mitteland kanálu na který je možno odbočit v blízkosti města Magdeburg je možno se dostat na řeku Rýn a pomocí kanálu Rýn-Mohan-Dunaj na řeku Dunaj. Výstavba vodní cesty DunajOdra-Labe by pozici České republiky na mapě vodních cest výrazně změnila. Podařilo by se spojit Severní, Baltské a Černé moře a výrazně by se usnadnila a zkrátila plavba jihsever. Je však otázkou, zdali k realizaci dojde. 17
4.1.1. Plavební podmínky na řece Vltavě
Řeka Vltava pramení na Šumavě v nadmořské výšce 1172 m. nad mořem. Má dva hlavní prameny, Teplou a Studenou Vltavu. Celková délka toku je 430 km a je tak nejdelší řekou v České Republice. Plocha povodí je 28 088 km2. Významnou součástí horního toku Vltavy a zároveň počátkem Vltavské kaskády je vodní nádrž Lipno o rozloze 49 km2. Dokončena byla v roce 1960 a je největší vodní plochou v ČR. Nazývá se také České moře. Nádrž o délce 48 km je vodní cestou, na které dle Vyhlášky ministerstva dopravy povolena plavba plachetnic s možností využití pomocného lodního spalovacího motoru. Jiné využití motorových lodí je zakázáno. Vodní plocha je velmi oblíbená vyznavači větrem poháněných vodních sportů - yachtingu, kitingu a windsurfingu. Střední tok od ústí Malše po ústí Berounky je dlouhý 176km. Od Českých Budějovic je ve smyslu zákona o vnitrozemské plavbě sledovanou a využívanou vodní cestou. Přítoky Lužnice s Nežárkou a Otava odvodňují oblast jihočeských rybníků. Mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou byla vybudována v 90. letech minulého století vodní díla Hněvkovice a Kořensko, u nichž byly postupně dokončeny i plavební stupně pro proplouvání plavidel o nosnosti do 300 tun. Vltavská kaskáda pokračuje vodním dílem Orlík, které bylo dokončeno v roce 1968. Tato přehrada se svou 90 m vysokou hrází, vzdouvá vodu až po Týn nad Vltavou. Hráz je opatřena pouze výtahem pro sportovní lodě. Vodní nádrž je 68km dlouhá a má rozlohu 26,4km². Je atraktivní zejména díky hlubokým zátokám a přírodě jižních Čech a také díky možnosti návštěvy zámků Orlík a Zvíkov. Na přehradě je provozována osobní lodní doprava. Hlavní přístaviště je u zámku Orlík, odkud je možno plout k vodnímu dílu Orlík, na hrad Zvíkov, případně až do Týna nad Vltavou. Provoz parníků je sezónní, tedy jen přes letní měsíce. Mezi Orlickou a Slapskou přehradou se nachází přehrada Kamýk. Jak je uvedeno na webových stránkách Povodí Vltavy (2015), má toto přehradní jezero délku 10km s plochou 195 ha a celkovým objemem 12,98 mil. m3 vody. Vodní dílo Kamýk slouží především k vyrovnávání špičkových odtoků z hydrocentrály Orlík. Současně je rovněž využito k výrobě elektrické energie. Jelikož je Orlickou elektrárnou do Kamýckého jezera přiváděna téměř výhradně spodní, chladná a na kyslík chudá voda, je nádrž málo zarybněná, rekreačně slabě využitelná a slouží hlavně k plavebním účelům. Následuje vodní dílo Slapy, které bylo dokončeno roku 1956. Hráz vodní nádrže Slapy se nachází na 92. kilometru od soutoku s Labem (proti proudu). Vytvořilo vodní plochu dlouhou 44km o rozloze 13,9km². U přehrady nebyl dokončen plavební stupeň. Aktuálně je ve fázi příprav vodní zdviž po pravé skalní stěně umožňující proplavení plavidel o délce až 46 metů, šířce 6 metrů a výtlaku do 300 tun. Stavět by se měla začít nejdříve v roce 2016. Malá plavidla o délce do 10 metrů se ale přepravují i nyní pomocí traktoru se speciálním vlekem.
18
Obr. č.2: Vltava, Slapská přehrada, Častoboř (kotviště hausbotů, ř.km.108)
Zdroj: foto archiv autora
Dolním tokem je úsek od přehrady Slapy. Prvním vodním dílem na tomto úseku je přehrada Štěchovice, která byla dokončena po roce 1945 s plavební komorou. Voda na tomto jezeře zatopila také turisticky oblíbené oblast Svatojánských proudů. Tolik obávaný úsek Vltavských vorařů, kteří do Prahy splavňovali dřevo ze Šumavských lesů, sůl z Rakouska, případně jiný náklad. Po Štěchovicích následuje přehrada ve Vraném nad Vltavou. Toto vodní dílo bylo vystavěno v letech 1932 – 1939 a je vybaveno plavební komorou. Délka jezera činí 12 km, plocha 2,5km². Oblast města Prahy tvoří kanalizovaný tok se soustavou pevných (Štítkovský, Helmovský) a pohyblivých jezů (Modřany, Podbaba) s plavebními komorami. V Praze můžeme na Vltavě potkat mnoho parníků a je v provozu i několik přívozů, které jsou zařazeny do systému PI – Pražské integrované dopravy. Praha je také finální destinací pro dálkové okružní plovoucí botely, které do Prahy putují skrze řeky a kanály celé Evropy. Pro plavbu na malém plavidle, lodní turistiku na lodích s vlastním pohonem je Praha velice přitažlivá. Jsou zde k dispozici veřejné přístavy Podolský, Smíchovský, Libeňský a Holešovický. Pro plavbu dále na Labe je po modernizaci vhodný laterální kanál s plavebním stupněm Hořín, kde jsou plavební komory situovány na 10km dlouhém a 20m širokém kanálu mezi jezem ve Vraňanech a zaústěním řeky do Labe u Mělníka.
4.3.2.
Plavidla pro rekreační plavbu
Základní rozdělení plavidel dle vyhlášky Ministerstva dopravy č.: 223/1995 Sb. je na velká a malá plavidla. Z plavidel určených pro rekreační plavbu je mezi velká plavidla možno zařadit osobní lodě a převozní lodě. Malá plavidla se dále rozdělují na malá plavidla bez strojního pohonu a bez plachet, na malá plavidla s vlastním strojním pohonem a malá plavidla s plachtou, čili plachetnici. Délka malého plavidla nesmí přesáhnout 20 m, a pla-
19
vidlo nesmí být určeno nebo používáno k vlečení, tlačení nebo vedení v bočně svázané sestavě jiných než malých plavidel, k přepravě více než 12 osob a nesmí být převozní lodí. Malá plavidla je možno dále rozdělit na plavidla podléhající evidenci Státní plavební správy a dále plavidla, která této evidenci nepodléhají. Určitě jí podléhají plavidla provozovaná v půjčovnách. Plavidla provozovaná individuálními vlastníky podléhají evidenci v Plavebním rejstříku pokud splňují minimálně jednu z následujících podmínek:
jejich celková hmotnost přesahuje 1000 kg včetně povoleného zatížení
mají vlastní strojní pohon o výkonu větších než 4 kW
nebo mají celkovou plochu plachet přesahující 12 m2.
Z údajů uvedených v tabulce č. 1, která porovnává údaje zveřejněné na internetových stránkách Státní plavební správy České republiky, nejvyšší autoritou v oblasti plavby. V Plavebním registru (2015) je možno zjistit, že mezi lety 2004 až 2014 vzrostl počet registrovaných malých plavidel na celkových 15017 kusů. To znamená nárůst majitelů lodí mezi těmito lety o celých 104 %. Jedná se pouze o nárůst registrovaných plavidel. Malá neregistrovaná plavidla se nikde neevidují, ačkoli často mohou být rozdíly mezi plavidly registrovanými a neregistrovanými téměř nepatrné. Stačí například, aby si majitel kajutové plachetnice vybral silnější záložní motor. Poté musí být loď registrována. Tab. č. 1: Malá plavidla evidovaná v plavebním rejstříku. Stav mezi lety 2004 a 2014
ROK 2014 S vlastním strojním pohonem Plachetnice Bez vlastního strojního pohonu
11617 2863 537
Celkem
15017
ROK 2004 Motorové čluny Plachetnice Hausboty - obytná plavidla Plovoucí zařízení a ostatní plavidla
5239 1889 521 218
Celkem
7346
Procentuální rozdíl 2004/2014
104%
Zdroj: http://plavebniurad.cz/wpcontent/public/downloads/zpravy_o_cinnosti/zprava_2004.pdf, http://plavebniurad.cz/wpcontent/public/downloads/zpravy_o_cinnosti/Zprava_2014.pdf
Osobní lodě je možno dále rozdělit na plavidla převážející cestující na trase dle určeného časového harmonogramu, na plavidla plující na objednání a takzvané river cruise plavby které jsou v České republice jevem poměrně vzácným. Česká republika může sice nabíd20
nout krásné okolí řek, historické památky i města. Na druhé straně nejsou vodní toky České republiky tranzitní, respektive lodě se musejí vracet stejnou trasou a lodě s větším ponorem ohrožují poměrně časté zákazy plavby z důvodu nízké hladiny vody na hraničním přechodu s Německem. Další variantou rekreační plavby jsou půjčovny, kde je možnost zapůjčení malého plavidla na jeden i více dní. Výběr těchto plavidel je již poměrně široký. K obsluze většiny těchto plavidel není třeba průkaz Vůdce malého plavidla. Dle vyhlášky ze dne 14. července 2005 o způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel stačí k řízení plavidel z půjčovny jen krátké proškolení před plavbou. Dalo by se polemizovat, zda je to spravedlivé a zejména bezpečné vůči ostatním účastníkům plavebního provozu, je to však realita podpořená platnou legislativou. Nově vznikající půjčovny plavidel mohou podpořit zájem veřejnosti o plavbu po českých řekách a zároveň povzbudit cestovní ruch v oblastech v blízkosti splavných vodních toků. Stejná legislativa platí i v zemích Evropské unie a důsledky jsou veskrze pozitivní. Výletní motorové lodě, parníky je možno najít na mnoha vodních tocích České republiky. Nejvíc je jich pochopitelně na řece Vltavě v Praze. Dle ústního sdělení pana Josefa Lefflera, zástupce ředitele Státní plavební správy, pobočka Praha (03/12/2014) byl stav na konci roku 2014 na maximální možné kapacitě a již není možnost pro Prahu registrovat další plavidlo. Jen pokud bude registrace probíhat výměnou kus za kus. Vybavení a celkové vnitřní uspořádání osobních lodí i jízdních vlastnosti se liší podle hlavního určení plaveb. Lodě pro jednodenní rekreaci a lodě pro vícedenní rekreaci. Pro vícedenní plavby jsou určeny lodě hotelového typu, tzv. River cruisers, které jsou velmi oblíbené ve světě i Evropě. V České republice zatím nejsou často k vidění, respektive občas je možno vidět několik plavidel zahraničních společností a je zde provozováno jedno plavidlo tuzemské společnosti EVD, které zároveň funguje jako botel. Na okružních lodích lze strávit dovolenou a spojit zde zábavu s poznáním. Důvodem proč do České republiky mnoho hotelových lodí nezavítá, může být několik. Jedním z důvodů jsou poměrně časté nízké stavy hladiny vody na řece Labi a s tím spojené zákazy plavby. Poté nejspíš poměrně vysoká cena pro tuzemské zájemce.
4.4.
Regionální a legislativní expozice
4.4.1.
Turistické regiony
Okolí Prahy
V rámci celorepublikového členění zveřejněném na internetových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (2007) patří oblast středního Povltaví do turistického regionu Okolí Prahy. Tento region v podstatě kopíruje obrysy Středočeského kraje. Je rozdělen do tří podoblastí – Střední Čechy – jihovýchod, Střední Čechy – severozápad – Polabí a Střední Čechy – západ. Oblast středního Povltaví spadá do dvou z těchto vymezených turistických oblastí. Jsou jimi Střední Čechy – jihovýchod a Střední Čechy – západ. Region Střední Čechy – západ zahrnuje bývalé okresy Beroun, Rakovník, Mělník a část okresů Příbram a Praha-Západ. Je charakteristický vysokou lesnatostí území. Do oblasti patří Brdy, Křivoklátsko, jsou zde významné hrady a zříceniny, z nichž nejznámější jsou 21
Karlštejn, Křivoklát, Okoř, Točník, Žebrák a zámky Dobříš, Lány apod. Střední Čechy – jihovýchod zaujímá oblast okresu Benešov a části okresů Praha – východ, Praha – západ a Příbram. Jedná se také o poměrně hustě zalesněnou oblast, do níž spadá chráněná krajinná oblast Blaník, mezi historické památky sem patří zejména město Kutná Hora s historickým jádrem zapsaným v seznamu kulturního dědictví UNESCO, dále zámek Konopiště a hrad Český Šternberk. Oba regiony jsou velmi hodnotné pro návštěvníky dychtící po poznání historických památek, krásné přírodě, technických pamětihodnostech, kulturním, sportovním i jiným vyžitím. Pokud nějaká oblast chce přitáhnout návštěvníky na své území, je to určitě velká výzva, jež vyžaduje určitou koncepci a spolupráci v celé dané oblasti. Území kolem Slapské přehrady má tuto pozici o to komplikovanější, poněvadž se nachází na hranici tří okresů.
Toulava
Toulava je nově vzniklou turistickou oblastí, jejíž okrajovou částí je také region Sedlčansko. Zasahuje tedy do oblasti středního Povltaví, ale jen poměrně malou částí. Určitě však může napomoci rozšířit povědomí o Slapské přehradě jako celku. Toulava, o.p.s. byla zapsána do rejstříku obecně prospěšných společností v lednu roku 2013. Nachází se na území Středočeského a Jihočeského kraje, zasahuje do okresů Příbram, Benešov, Tábor a Písek. Jeho centrem je město Tábor. U založení Toulavy stály mikroregiony – Sedlčansko, Krajina srdce, Táborsko, střední Povltaví, Lužnice, Soběslavsko a Pod Horou. Hlavním cílem projektu Toulava je vytvoření konkurenceschopné a známé turistické oblasti, řízené efektivním destinačním managementem. Jedním z prvotních úspěchů je vítězství propagačního videa na veletrhu Regiontour v Karlových Varech. Novinkou roku 2015 je regionální karta Toulavka nabízející množství výhod pro návštěvníky. V rámci regionu je také zavedena regionální značka pro unikátní a typické produkty i služby. 4.4.2.
MAS
Místní akční skupiny (MAS) reprezentují zájmová sdružení neziskového sektoru na mikroregionální bázi. Je to otevřené partnerství subjektů z veřejné, soukromé i neziskové sféry, jež usilují o společný rozvoj svého regionu. Místní akční skupiny jsou v mnoha regionech důležitou složkou neziskového sektoru. Oblast středního Povltaví reprezentují následující MAS:
Brdy-Vltava
Tato obecně prospěšná společnost vznikla v roce 2006 na území Svazku obcí Dobříšska a Novoknínska a Svazku obcí střední Povltaví. Z vymezené oblasti středního Povltaví patří do této MAS obce – Štěchovice, Slapy, Buš, Chotislko, Borotice, Korkyně, Nové Dvory, Nový Knín, Stará Hut, Dobříš, Rybníky, Daleké Dušníky, Ouběnice, Svaté Pole, Obořiště, Drevníky, Županovice, Hříměždice. Mezi projekty MAS v oblasti cestovního ruchu se řadí zejména:
webová prezentace památek kolem středního toku Vltavy nazvané Vraťme život našim památkám (www.pamatkystrednitokvltavy.cz). Tento projekt vznikl ve spolupráci s MAS Sedlčansko. Každý úsek je zde pečlivě popsán a návštěvník má možnost si před cestou vytisknout tzv. passporty pro všechny památky které ho zajímají. 22
webová prezentace Cesty venkova (www.cestyvenkova.cz), která nabízí mnoho informací ohledně života na vsi, architektuře. Vytváří podmínky pro větší propojení lidí s místní krajinou. S místní krajinou – přírodní a urbanizovanou.
webová prezentace Od Brd k Vltavě (www.odbrdkvltave.cz). Tato webová prezentace nabízí kompletní přehled služeb v regionu.
Všechny tři prezentace jsou velice kvalitně zpracované a nabízí široké spektrum informací pro místní občany, ale také pro návštěvníky – reálné i potenciální.
Sedlčansko
Do tohoto svazku obcí spadá ze středního Povltaví zejména město Sedlčany a dále, Vysoký Chlumec, Dublovice, Svatý Jan, Krásná Hora nad Vltavou, Osečany, Radíč, Nalžovice, Křepenice, Kňovice, Příčovy z pravého břehu řeky Vltavy a Kamýk nad Vltavou, Solenice, Zduchovice, Jablonná, Dolní Hbity a Obory z levého břehu řeky. Oblast MAS Sedlčansko byla zařazena do turistické oblasti Toulava. Tato spolupráce může určitě přinést nesporné výhody. Region má zajištěnu kvalitní propagaci, přístup k finančním zdrojům nejen z programu Leader.
Posázaví
Oblast MAS Posázaví pokrývá jen menší oblast Slapské přehrady a to jejího pravého břehu. Je zastoupeno obcemi Křečovice, Stranným, Lešany a městem Neveklov. Při pohledu na internetovou prezentaci tohoto sdružení obcí je však zřetelné, že se soustředí zejména na oblast povodí řeky Sázavy. O Vltavě, Slapské přehradě či okolí není v internetové prezentaci žádná zmínka.
23
5.
Praktická část
Praktická část bakalářské práce nejdříve seznámí s územím středního Povltaví. Poté posoudí jednotlivé složky potenciálu území a jejich vazby na rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti. Inspirací pro toto posouzení je vědecká práce panů Ing. M. Hasmana Ph.D. a RNDr. Jiřího Šípa Ph.D. (viz str.9-11). V rámci praktické části byl autorem vytvořen dotazník (viz příloha č.9), který byl rozeslán na jednotlivé obce a adresován přímo starostům či starostkám těchto obcí. Závěrem jsou zjištěné informace zhodnoceny. 5.1. 5.1.1.
Realizační podmínky a východiska Vymezení území středního Povltaví
Předmětem studie této bakalářské práce je region středního Povltaví, případně území Střední Vltavy. Tento termín však může být mírně matoucí. Příkladem mohou být mikroregion nazvaný Svazek obcí střední Povltaví, který sídlí ve Štěchovicích na Praze-Západ a společně s ním svazek obcí MAS střední Povltaví se sídlem v Kovářově. Identické názvy vzdálenost mezi nimi však činí více než 50 km. V této bakalářské práci je středním Povltavím představeno území v blízkosti řeky Vltavy mezi vodními díly Orlík v blízkosti obce Solenice po vodní dílo Štěchovice. Jedná se tedy o přehrady Kamýk, Slapy a Štěchovice na tzv. Vltavské kaskádě. Říční kilometr 144,6 (Vodní dílo Orlík) až 91,7 (vodní dílo Slapy), respektive 84,4 (vodní dílo Štěchovice) 2. Celkem se jedná o 60 kilometrů území podél toku řeky. Do území středního Povltaví je zahrnuto celkem 48 obcí. Z nichž je pět měst (Sedlčany, Dobříš a Nový Knín na levém břehu, Krásná Hora nad Vltavou a Neveklov na pravém břehu) a dva městyse (Štěchovice na levém břehu Vltavy a Netvořice na pravém břehu). Zbývá čtyřicet jedna obcí – Hradištko, Slapy, Buš, Čím, Korkyně, Nové Dvory, Chotilsko, Borotice, Drhovy, Obory, Stará Huť, Rybníky, Ouběnice, Obořiště, Svaté Pole, Daleké Dušníky, Županovice, Drevníky, Nečín, Hříměždice, Dolní Hbity, Jablonná, Kamýk nad Vltavou, Zduchovice a Solenice na levém břehu. A na opačné straně řeky jsou to obce Rabyně, Lešany, Krňany, Vysoký Újezd, Stranný, Křečovice, Osečany, Radíč, Nalžovice, Křepenice, Kňovice, Příčovy, Sedlčany, Dublovice, Svatý Jan, Vysoký Chlumec a Milešov. V blízkosti se nachází také regionální centra, města Benešov a Příbram, vzdáleně také Tábor a Beroun a hlavní město Praha. Daná oblast byla vyznačena autorem práce a vyznačují ji hranice katastrálních území jednotlivých obcí dle mapy Katastrálního úřadu České republiky (viz obr. č. 4, příloha č. 2).
2
Říční kilometry na řece Vltavě značí vzdálenost od soutoku s Labem. Tedy vzdálenost od města Mělník kde se nachází nultý kilometr.
24
Obr. č.3: Mapa Vltavy směr jih od Prahy
zdroj: http://www.hanibal.cz/vybaveni/tiskoviny/turisticke-mapy/5558-kct-38-hrebeny-a-slapskaprehrada/#.VSGr4_msX4s
Obr. č.4: Vymezení zkoumané oblasti střední Povltaví
Zdroj: http://mapy.crr.cz (graficky upraveno autorem)
25
Oblast středního Povltaví leží v oblasti členité Středočeské pahorkatiny. Administrativně patří do jižní části Středočeského kraje a zasahuje do okresů Příbram, Benešov a PrahaZápad. Území zasahuje do pěti správních obvodů obcí s rozšířenou působností, a to do ORP Benešov, Příbram, Dobříš, Sedlčany a Černošice. V oblasti jsou tři místní akční skupiny, tzv. MAS. Jedná se o MAS Sedlčansko, MAS Brdy-Vltava a MAS Posázaví. Část oblasti spadající pod MAS Sedlčansko je zahrnuto do nově vzniklé turistické oblasti Toulava, jež se rozprostírá od Sedlčanska až po město Tábor v jižních Čechách. Dle internetových stránek Regionálního informačního servisu (2015) Pokrývá oblast 733 km2 a roku 2013 zde žilo 44881 obyvatel. V průměru tedy vychází 61 obyvatel na kilometr čtvereční. Tato hodnota je pod průměrem všech okresů do nichž region spadá. V Benešově je to 65 obyvatel, v Příbrami 67 obyvatel a v Praze – Západ dokonce 226 obyvatel na kilometr čtvereční. Průměrná hodnota pro Středočeský kraj byla v roce 2013 118 obyvatel na kilometr čtvereční. Z okraje Prahy je to k hrázi Slapské přehrady zhruba 30km jižním směrem. Území je z velké části rekreačním zázemím pro obyvatele pražské aglomerace. V letním období, kdy je zde hlavní sezona, počet rekreantů značně převažuje nad počtem zde trvale bydlících obyvatel. Železniční spojení vede jen po okraji oblasti. Vlakem z Prahy je možno dojet na Dobříš. Sedlčany jsou napojeny tratí na Olbramovice, které leží na frekventované trati Praha – České Budějovice. Vymezená oblast má z hlediska páteřní dopravní infrastruktury okrajovou úlohu. Silniční spojení skrze dálnici vede jen po západním okraji popisované oblasti. Rychlostní komunikace dálničního typu značená R4 vede z Prahy přes Dobříš směrem k jihu na Příbram a dál na Strakonice. Trasa této rychlostní komunikace sleduje přibližně směr historické Zlaté stezky, která byla v 10. století významnou obchodní stezkou z Prahy do Pasova (Bavorska). Na opačné, východní straně popisované oblasti nyní rychlostní silniční spojení chybí. Respektive je možno se u Benešova, případně u Votic napojit na silnici I. třídy č. 3 ve směru na České Budějovice a Prahu. Plánovaná dálnice D3 ve směru z Prahy do Tábora, Českých Budějovic skrze hraniční přechod Dolní Dvořiště / Wullowitz dále do Rakouska. Stavba dálnice, přesněji její – Stabilizovaná západní variant, řešící napojení města Jílového u Prahy na okruh Prahy a zároveň ulehčení provozu na zmiňované silnici I/3. Případná realizace stavby bude přímo zasahovat do oblasti středního Povltaví. Uvedená varianta dálnice by měla křižovat údolí Sázavy v blízkosti obce Kamenný Přívoz a dále míjet obec Lešany, městys Netvořice a město Neveklov. Dálnice D3 je součástí nadnárodní sítě TEN-T jako součást spojení ze Skandinávie, přes Německo, Česko, Rakousko a Itálii až do Řecka. Budoucí realizace této dálnice je vysoce pravděpodobná. Ohledně trasování se vede široká diskuze.
26
Obr. č.5: Plánovaná trasa dálnice D3
Zdroj: http://www.ceskedalnice.cz/prilohy/mapa-d3-1.jpg
5.1.2. 5.1.2.1.
Primární potenciál území Geomorfologické a geologické předpoklady
Jak uvádí Cílek (2003), ve středu Čech se stýkají tři velké geologické jednotky, jejichž stavba se projevuje výrazně i na vzhledu krajiny. Na severu jsou to rozlehlé pláně, zvedající se v podobě stupňů až k pískovcovým skalním městům Českého ráje. Směrem na jih, přibližně na úrovni Prahy vyznívají a přecházejí do pahorkatin až vrchovin, budovaných zvrásněnými horninami staro- a prvohor barrandienu v západní části a horninami krystalinika, především žulami a rulami na východě a jihovýchodě. Zatímco krystalinikum vytváří sice malebnou, ale v podstatě jednotvárnou pahorkatinu, která plynule navazuje na Vysočinu, na jihozápadě je možno vidět mnoho výraznějších krajinných typů v podobě výrazných scenérií. Český kras se svými bílými skalami a kaňony, jeskyněmi i důstojným hradem Karlštejn. Dále k západu se rozkládají husté lesy Křivoklátska. K barrandienu patří i jediné opravdové pohoří středních Čech – Brdy. Svérázné je i skalnaté údolí řeky Vltavy s divokým kaňonem bývalých Svatojánských proudů. Málokterá oblast v Evropě a zejména hlavní město nemůže nabídnout tak bohaté geologické podloží jako hlavní město Praha. Praha samotná se svými dvěma tisíci druhů rostlin a desítkami druhů ptáků má parametry velmi hodnotné chráněné krajinné oblasti. Podobně je to s jejím okolím. Ve středních Čechách je možno nalézt většinu přírodních hodnot středoevropského prostoru. Obvykle však jen v malém vydání. Přírodovědnou osou středních Čech jsou navzájem se dotýkající celky Českého krasu, Brd a Křivoklátska, ale v jejich okolí leží stovky rezervací. Se zbytkem Čech krajinu spojují především vodní toky. Jak uvádí Franke (2013), z jihu přitéká Vltava, z jihovýchodu Sázava, od východu a severovýchodu Labe a Jizera, od západu Berounka. Všechny hlavní vody Čech tečou do středu země. Samotné přírodní charakteristiky předurčovaly kulturní a civilizační ráz Prahy a středu země, kde se stékají informace, finance i kulturní vlivy.
27
Dle Krále (1999) patří studované území do geologického celku Český masív, který je patrně vývojově nejstarší částí střední Evropy, je geologicky velice pestrý a jeho vývoj v minulosti byl poměrně složitý. Babuška doplňuje informace, že nejstarší geologická historie této jednotky spadá na rozhraní prahor a starohor, kdy byl Český masív vyvrásněn, během svrchního devonu a spodního karbonu byl pak zpevněn. Starší komplexy byly dále porušeny řadou tektonických poruch a opět stmeleny intruzemi vyvřelin, např. středočeským plutonem a granitoidními masívy moldanubika. Středočeský pluton, jenž tvoří geologický podklad studovaného území je tvořen převážně žulami a granodiority3, hojné jsou však i křemenné diority a gabra, případně syenity. Pluton tuhl postupně, skládá se z řady samostatných intruzí odlišných stářím i petrografickým složením. Podle Karáska (2001) je pro Středočeskou pahorkatinu charakteristický pahorkatinový reliéf, jenž je většinou jen mírně zvlněný. Vltava a její přítoky zde tvářejí hluboce zaříznutá údolí, která povrch výrazně člení. Jak uvádí Balatka, ve třetihorách hrála zřejmě v odvodňování oblasti Vltava menší roli, poněvadž hlavní řekou na dnešním území středních Čech byla Berounka. Pravděpodobně na konci třetihor došlo ale k celkovému zvětšení povodí Vltavy a ke změně jejího toku směrem k severu. Říční terasy se pak vyvíjely především během kvartéru. Dle Smolové (2015) náleží povrch středního Povltaví do systému České vysočiny, subprovincie Česko-moravské, podsoustavy Středočeské pahorkatiny. Ta se dále dělí na Benešovskou pahorkatinu, Vlašimskou pahorkatinu, Táborskou pahorkatinu a Blatenskou pahorkatinu. Střední Povltaví leží v oblasti Benešovské pahorkatiny, která má další dva pod-celky – Dobříšskou pahorkatinu a Březnickou pahorkatinu. Benešovská pahorkatina je členitá pahorkatina v povodí řek Vltavy, Sázavy a Otavy. Nachází se na granitoidech středočeského plutonu. Region Středočeské pahorkatiny je výškově i plošně bohatě členěnou krajinou. Terén je obecně velmi kopcovitý a členitý. Obec Korkyně uvádí na svých internetových stránkách (2015), že krajina zde má nadmořskou výšku v rozmezí okolo 300 – 550 m.n.m. Průměrná nadmořská výška obce v tomto regionu činí 366 metrů. Charakter krajiny v okolí je lesozemědělský. Skalní podloží je tvořeno horninami staršího proterozoika Barrandienu a paleozoickými vyvřelinami přináležejícími ke Středočeskému plutonu. Horniny skalního podloží jsou překryty kvartérními pokryvy. Místy je terén upraven antropogenickými navážkami. 5.1.2.2.
Klimatické poměry
Obecně lze říci, že Česká republika je vnitrozemským státem, který leží v mírných zeměpisných šířkách severní polokoule. Z hlediska umístění v Evropě se Česká republika nachází v oblasti přechodného klimatu středoevropského. V západní části území je větší vliv oceánu, směrem na východ vzrůstá vliv kontinentu. Pokud převládá vliv oceánu se západními a jihozápadními větry – je chladnější a deštivé léto, mírná a teplejší zima. Pokud převládá vliv kontinentu s východními a severovýchodními větry, je teplejší a suché léto a chladnější zima. 3
Granodiority mají nejčastěji světle až tmavě šedou barvu, často s namodralým nebo narůžovělým odstínem. Hlubinná magmatická hornina složením na přechodu mezi granitem a křemenným dioritem. Převzato z (25)
28
Studovaná část střední Povltaví se nachází v mírně vlhké klimatické podoblasti. Je charakterizována jako mírně teplá, mírně vlhká, s mírnou zimou – pahorkatinová. Dle Podlenové (2003) spadá většina území středního Povltaví do klimatické jednotky MT 10, na hraně Solenického meandru je území poněkud chladnější – MT 7. Pro jednotku 10 co by mírně teplé oblasti je charakteristické dlouhé, teplé a mírně suché léto, krátké přechodné období s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátká zima, mírně teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Jak Podlenová (2003) dále upřesňuje, chladnější jednotka MT 7 je naopak charakterizována létem normálně dlouhým, mírným a mírně suchým, přechodné období je krátké, s mírným jarem a mírně teplým podzimem, zima je zde normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrné roční teploty jsou 8 C a průměrné roční srážky 550 mm. Dominantní letní rekreace u vody předurčuje území k rekreaci zejména v období letních měsíců, respektive od června do září. Pro rybáře a rekreační plavbu na kajutových lodích je možná sezona delší, přibližně od května do října. Ze statistických údajů pro roky 2010 – 2014 dosahovala průměrná teplota ve Středočeském kraji 19,4 oC pro měsíc červenec a teplot 18,0 oC pro měsíc srpen. Autor pro porovnání sezonnosti klimatických podmínek srovnává teploty (viz Tab. č.1) a srážky (viz Tab. č.2) ve Středočeském kraji a České republice jako celku s oblíbenou zahraniční lokalitou Makarska v Chorvatsku. V té byla průměrná teplota v uvedených letech 26,9oC pro červenec, respektive 27,2oC pro měsíc srpen. I v měsících květen, červen a září a říjen se zde však teploty drží v blízkosti příjemných 20,0 o C. Tab. č.:2:Srovnání teplot vzduchu Středočeský kraj/ČR celek/Chorvatsko-Makarska květen
Červen
červenec
srpen
Září
Říjen
PRO STŘEDOČESKÝ KRAJ + PRAHA
13,34
17,18
19,36
17,98
13,64
8,56
PRO ČESKÁ REPUBLIKA JAKO CELEK
12,6
16,4
18,58
17,26
13
8,06
PRO CHORVATSKO / MAKARSKA
19,18
24,2
26,9
27,2
23,26
18,76
Zdroj:http://portal.chmi.cz/portal/dt?menu=JSPTabContainer/P4_Historicka_data/P4_1_Pocasi/P4_1_5_ Uzemni_srazky a http://en.tutiempo.net/
Pokud se srovnají statistické údaje u srážek. Ve Středočeském kraji dosahuje hodnota souhrnu srážek za daný měsíc v letech 2010 – 2014 hodnoty 508mm za měsíc červenec, 473 mm za měsíc srpen. Pokud tyto údaje srovnáme s letoviskem Makarska na Chorvatském pobřeží zjistíme, že mezi těmito lety v daných měsíce padlo 158 mm srážek v červenci, respektive 81 mm v měsíci srpnu. Měsíce květen, červen, respektive září a říjen jsou však podstatně deštivější Tab. č. 3: Srovnání srážkových souhrnů Středočeský kraj/ČR celek/Chorvatsko-Makarska Květen
Červen
Červenec
Srpen
září
Říjen
PRO STŘEDOČESKÝ KRAJ + PRAHA
419
390
508
473
306
194
PRO ČESKÁ REPUBLIKA JAKO CELEK
475
427
515
470
352
207
397,73
249,69
157,73
80,78
377,97
380,72
PRO CHORVATSKO / MAKARSKA
zdroj:http://portal.chmi.cz/portal/dt?menu=JSPTabContainer/P4_Historicka_data/P4_1_Pocasi/P4_1_5_ Uzemni_srazky a http://en.tutiempo.net/
29
5.1.2.3.
Hydrogeologické podmínky
Kromě řeky Vltavy je v oblasti Středního Povltaví možno najít dostatek jiných vodních zdrojů. Všechny odtokové zdroje jsou přítokem řeky Vltavy. Zejména na Sedlčansku je i několik rybníků z nichž některé a zejména největšímu z nich Musíku (49 ha) je autorství přisuzováno samotnému Jakubovi Krčínovi z Jelčan a Selčan, jenž se v oblasti Sedlčanska usídlil.
Mastník
Potok Mastník je největším přítokem řeky Vltavy na území středního Povltaví. Mastník vzniká ze dvou rybníků Krčmáře a Lhoty. Na jeho toku se nacházelo 32 mlýnů a několik pil. Nejvýznamnějším a největším přítokem Mastníka je Sedlecký potok, který je svou velikostí srovnatelný právě s Mastníkem. Na soutoku těchto dvou potoků se nachází město Sedlčany. Potok pokračuje severně podél zámku v Radíči, k místům zřícenin hradů Ostromeč a Kozí hřbet i keltského oppida na Hrazanech, kde se vlévá do Vltavy jako její pravý přítok. Plocha povodí je 331,50 km2. Pramení zhruba 7 km jihovýchodně od města Sedlec-Prčice, u obce Střezimíř v nadmořské výšce 597,6 m. V Sedlčanech přibírá Sedlecký potok, který je s délkou 22,3 km jeho nejdelším přítokem. Potok také napájí rybník Velký Mastník v nadmořské výšce 457 m. Pro sportovní rekreační plavbu je vhodný jen po jarním tání, případně po vydatných letních deštích. Každoročně se v období velikonoc pořádá splutí Mastníku, jež se stává poměrně oblíbenou turistickou atrakcí.
Musík
Potok Musík je také pravobřežním přítokem řeky Vltavy a také ústí v blízkosti ostrohu Hrazany, z opačné strany než potok Mastník. Délka Musíku činí 13,7 km. Pramení nedaleko Sedlčan u osady Oříkov v nadmořské výšce 435 m. Napájí rybníky Vrbsko a Musík, jenž je největším rybníkem na Sedlčansku. Jeho plocha činí 49 ha. Jak je uvedno na internetové prezentaci města Sedlčan (2015), je velmi pravděpodobné, že byl vybudován slavným rybníkářem Jakubem Krčínem z Jelčan a Sedlčan, který měl v nedalekých Křepenicích svou tvrz. Jakub Krčín zde vystavěl více rybníků – také vybudoval rybníky Nepřízeň a Návesník a vodní příkop okolo své tvrze.
Brzina
Jedná se o potok, či přímo dravou říčku pramenící v blízkosti obce Hrazánky, na svazích Čertovy hrbatiny v nadmořské výšce 541 m. n. m. Hrazánky i blízké Hrazany se nacházejí v Jihočeském kraji v okresu Písek. Délka toku činí 27,3 km. Plocha povodí měří 141,0 km 2. Říčka ústí do Vltavy jako její pravostranný přítok nedaleko Zrůbku. Střední a dolní část řeky je hojně využívána sportovními rybáři. Je vyhlášena jako pstruhový revír. Na Brzině je možno najít mnoho mlýnů. Jeden z nich je doposud funkční. Kunclův mlýn dle jejich internetové prezentace (2015) jako jediný z téměř dvaceti mlýnů na Brzině využívá energie vody původním způsobem. Vodní kolo na svrchní vodu slouží k pohonu pily.
30
Kocába
Říčka Kocába je levostranným přítokem řeky Vltavy. Ústí do ní ve Štěchovicích. Pramení u obce Dubno, pár kilometrů od Příbrami. Celková délka jejího toku je 41 km. Do říčky ústí řada potoků a potůčků. Mimo jiné také odtok z rybníka Strž, který tvoří hranici zahrady domu Karla Čapka. Výškový rozdíl pramene a ústí Kocáby je 339 m. Říčka se proplétá krajinou v mnoha meandrech. V horní části toku teče pomalu lukami a lesy, při spodní části toku pak dostává spád a je zahloubená do skal s peřejemi a romantickými scenériemi. Vzniklo zde tedy, podobně jako na Vltavě v oblasti Svatojánských proudů, mnoho trampských osad. Kocábu trampové nazývali Hadí řekou. Kocába protéká městem Nový Knín, který byl ve středověku královským městem s právem razit mince a kde se zejména těžilo zlato. Řeka Kocába byla zlatonosnou řekou. Rýžování zlata se datuje k začátku 14. století. Předpokládá se to zejména z místních názvů lokalit některých původních osad. Na pravém břehu Vltavy se dnes nachází Brunšov a níže po proudu Vltavy i osada Šlemín, které dnes přísluší k obci Hradištko. Jak je uvedeno na internetových stránkách MAS Brdy-Vltava (2014) je pojmenování Brunšov z historie známo jako Brunnenseifen, což v překladu znamená rýžoviště. Šlemín – šlemit – rýžovat. Na řece Kocábě se dosud konají závody v rýžování zlata. V srpnu roku 1999 se na říčce Kocábě konalo dokonce Mistrovství světa v rýžování zlata. Při té příležitosti byla zbudována naučná stezka Zlaté psí hory v blízkosti kopce Veselý vrch u Mokrska a štoly Josef.
5.1.2.4.
Biogeografie vymezeného území
Celé území je silně ovlivněno antropologickou činností. Především jde o vybudování kaskády údolních přehrad. Primárním účelem výstavby bylo získání elektrické energie, proto jsou velice mohutné a zadržují vysoký sloupec vody. Výraznými vlivy na krajinu jsou dále zemědělská a lesnická činnost. Jak uvádí Podlenová (2003), převážná část lesů byla přeměněna na monokultury borovic a smrku. Velký dopad na přirozené – lesní i nelesní – porosty v říčním údolí má zajisté i výsadba akátu. K výčtu hlavních lidských vlivů ještě patří těžba žuly ve skalních komplexech na březích Vltavy (bývalé lomy jsou především na levém břehu od Kamýku nad Vltavou). V zájmové oblasti se nachází hned několik malých chráněných území. Nejvýznamnější je národní přírodní rezervace Drbákov – Albertovy skály a přírodní rezervace Vymyšlenská pěšina. Jak uvádí Malíček (2009) ve své stati o květeně středního toku Vltavy, pochází právě ze středního Povltaví jedna z nejstarších floristických prací v Čechách. Publikoval ji Franz Willibald Schmidt v roce 1790. Mimo jiná místa navštívil v dnešní době významnou národní přírodní rezervaci Drbákov – Albertovy skály, odkud uvádí hojný výskyt tisu, který se později stal hlavním motivem k vyhlášení chráněného území. Jak dále uvádí Malíček (2009), řeka Vltava sehrává významnou roli v charakteru české přírody. Slouží jako migrační cesta a spojení mezi teplomilnou (xerotermní) středočeskou pánví a chladnými pohořími na jihu Čech, podmiňuje geomorfologii v blízkosti jejího kaňonu a funguje jako důležité regionální centrum biodiverzity. Přírodě blízká společenstva nebo ekosystémy jsou zde doposud zachovány do značně míry původní. Bohužel se z původního kaňonovitého údolí Vltavy do současnosti zachovala jen část. Výstavba pře31
hrad nevratně pozměnila charakter řeky. Zcela se zlikvidovala společenstva vodních rostlin a pobřežní porosty, zatopena byla výrazná plocha skalních stepí, teplomilných doubrav, reliktních borů a suťových lesů. U vodního díla orlík byly před jeho zatopením provedeny podrobné přírodovědecké průzkumy zátopové oblasti. Před napuštěním Slapské a Kamýcké přehrady se tomu tak bohužel nestalo. Přirozené případně původní vegetace se díky rozsáhlé antropogenní činnosti zachovala jen na těžko přístupných svazích nad řekou. Pokud ovšem i tato místa nebyla využívána například k pastvě koz. 5.1.2.5.
Ochrana přírody
Drbákov – Albertovy skály (NPR)
Jak uvádí Klaudis (2011) lokalita Drbákova-Albertových skal leží v esteticky působivém úseku kaňonu Vltavy a je jednou z nejlepších ukázek zachovalých přirozených ekosystémů údolí středního toku Vltavy. Vegetace je dosti odlišná podle tvaru, orientace svahů vůči světovým stranám a podle hloubky půd. Projevuje se také vliv geologického podkladu. Nalezneme zde rozsáhlý komplex skalních stepí a zejména bohatou populaci čítající několik set exemplářů chráněného tisu červeného. Je zde však zastoupeno i mnoho jiných chráněných rostlin. Zastoupení fauny je také široké a zajímavé. Výčtem mlok svkrnitý, kriticky ohrožená ještěrka zelená, užovka hladká, užovka obojková, krahujec obecný, výr velký, také vydra říční. Lokalita se nachází na pravém břehu řeky Vltavy v úseku mezi rekreačními lokalitami Oboz a Častoboř, případně v blízkosti obce Nalžovické podhájí. Roku 1933 byla lokalita na strmém svahu vrchu Drbákova vyhlášena jako chráněné území. Roku 1978 byla k této oblasti připojena oblast Albertových skal. Od roku 2008 bylo území vyhlášeno jako národní přírodní rezervace. Nejnižší bod je v nadmořské výšce 270 m a nejvyšší v 474 m. Lokalita spadá pod správu CHKO Blaník. Národní přírodní rezervace je přístupná pouze pěšky po poměrně fyzicky obtížné naučné stezce.
Střední Povltaví u Drbákova
Jak je uvedeno na internetových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (2015), jsou zde lesy svazu Tilio-Aerion na svazích, sutích a v roklích; evropská suchá vřesoviště; panonské skalní trávníky; středoevropské silikátové sutě; dubohabřiny.
Vymyšlenská pěšina (PR)
Na Vymyšlenské pěšině dominují teplomilné doubravy na jižních svazích Slapského přehradního jezera, na levém břehu mezi Smilovicemi a Živohoští. Území bylo v roce 1989 vyhlášeno přírodní rezervací. Od roku 1999 vede z obce Chotilsko naučná stezka.
Hrdlička – Ždáňská hora (NATURA 2000)
Na internetových stránkách obce Buš (2012) je uvedeno, že výměra ochranného pásma činí cca 7,23 ha. Důvodem územní ochrany je zachování, popřípadě i rozšíření vhodných 32
biotopů pro hlavní předmět ochrany, populaci přástevníka kostivalového (motýl), který je evropsky významným druhem. Je zde také hnízdiště Výra velkého a dalších zvláště chráněných druhů živočichů i rostlin. Lokalita byla zařazena do evropského seznamu roku 2012.
Kobylí dráha (PR)
Nachází se na pravém břehu Vltavy na Štěchovické přehradě v blízkosti obce Hradištko. Jako památková rezervace vyhlášeno roku 1989. Dle internetové prezentace Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (2015) jsou důvodem ochrany přirozená společenstva vltavského kaňonu – zakrslé a suťové doubravy, suťové habřiny a fragmenty skalních stepí s výskytem řady ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů.
Medník (NPP)
Rezervace byla vyhlášena roku 1933. Dle internetových stránek Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (2015) jsou důvodem ochrany zejména habrové doubravy s výskytem kriticky ohroženého kandíku psího zubu, pro nějž je Medník jedinou lokalitou v Čechách a zároveň je jeho severní hranicí výskytu. Zajímavý je také výskyt klokoče zpeřeného a tisu červeného. Z fauny se zde vyskytuje poměrně silná populace mloka skvrnitého. Územím vede naučná stezka, zrekonstruována v roce 2009.
Těžba zlata v lokalitě Veselý vrch v Mokrsku (Psí hory)
Veselý vrch, respektive obec Mokrsko se nachází v katastrálním území obce Chotilsko. Oblast geologicky spadá do Jílovského pásma, pojmenovaném po Jílovém u Prahy, historicky spjatém s těžbou zlata. Zlatonosný rudní revír v blízkosti obce Mokrsko se souhrnně nazývá Psí hory. Jílovské pásmo tvoří 1-6 km široký a až 70 km dlouhý pruh táhnoucí se od Jílového u Prahy směrem k jihozápadu. Kromě Psích hor se v něm nacházejí i další rudní revíry spojené s těžbou zlata (Jílové u Prahy, Štěchovice-Slapy, Smolotely-Horní Líšnice). Jak je uvedeno na internetových stránkách Centra experimentální geotechniky (2014), nacházejí se v revíru Psích hor dvě zlatonosná ložiska – ložisko Čelina, těžené již ve středověku a ložisko Mokrsko. Zdejší rudní revír patří k nejbohatším v Evropě v zásobě zlata. Podle odhadů ukrývají místní ložiska až 130 tun tohoto drahého kovu. Místní zlato dosahuje vysoké ryzosti, problémem však je, že je většinou velmi jemnozrnné. Také jeho průměrný obsah v hornině není vysoký (2 g/t). Díky tomu ložisko v Mokrsku zůstalo ve středověku stranou zájmu. Změna nastala v 80 letech minulého století. Na webové prezentaci obce Chotilsko (2014) je k vidění dopis Charty 77 adresovaný Vládě ČSSR. Dopis byl psán v polovině května roku 1989. Upozorňovalo se v něm na utajenou snahu tehdejšího komunistického režimu uzavřít kontrakt na otevření a využívání ložiska zlata u Mokrska. Těžba by probíhala povrchovým způsobem a zlato by se v ní získávalo technologií tzv. dynamického kyanidového lou33
žení. K dosažení rychlého efektu je třeba vytěžit 1 mil. tun nezpracované zlatonosné horniny za rok. Je třeba vzít na vědomí, že se lokalita nachází v bezprostřední blízkosti řeky Vltavy. V oblasti poměrně závislé na cestovním ruchu. Navíc je řeka Vltava záložním zdrojem pitné vody pro hlavní město Prahu. K těžbě nakonec nedošlo. V roce 1997 vydalo Ministerstvo životního prostředí prohlášení, že lokalita již byla dostatečně prozkoumána a další průzkum by již byl přípravou a prvním krokem samotné těžby. I přes všechna možná rizika kyanidové těžby se překvapivě možnost těžby stále diskutuje. Zatím poslední žádost o stanovení průzkumného území Mokrsko pro průzkum ložisek zlata firmou Astur Bohemia s.r.o. byla zamítnuta Ministerstvem pro životní prostředí v roce v listopadu roku 2014. Dle vyjádření docenta Babičky zveřejněném na internetových stránkách obce Chotilsko (2014) by hlavní hrozbou nebyla jen kontaminace vody a půd jedovatým kyanidem. Nýbrž také uvolňování éterického kyanidu, který by se při nutném drcení horniny na velmi jemné částice uvolňoval do ovzduší. Vzdušné proudy by pak částečky arzénu roznesly po středních Čechách včetně hlavního města Prahy, případně by se dostával na zem v podobě kyselých dešťů. Odtěžení obrovského množství horniny (v roce 1989 se uvažovalo o odtěžení 1 mil. tun za rok) by mělo nepochybně nevratný vliv na tamní krajinu i region jako celek. Na oblast cestovního ruchu by to mělo vliv zásadní a určitě ne pozitivní. 5.1.2.6.
Socioekonomické předpoklady atraktivity území
Historie osídlení ve středním Povltaví
Nejstarší osídlení ve středním Povltaví spadá do období pozdního paleolitu až mezolitu (asi 11000 až 6000 let př. Kr.) v lokalitě obce Hrazany. Mladší nálezy z oblasti Kozích Hor pocházejí z období mezolitu a neolitu (7000 až 5000 let př. Kr.). Jak je uvedeno na internetových stránkách Muzea Příbram (2015), odehrála se první kolonizace místní krajiny až ve 3. tisíciletí lidem chamské kultury (naleziště v blízkosti obcí Nalžovické Podhájí a Čím). Z doby bronzové pochází pohřebiště u Záborné Lhoty (12 – 9 stol. př. Kr.), žárové pohřebiště ze starší doby železné bylo nalezeno v blízkosti Starého Knína. Mladší dobu železnou zastupuje nejznámější Keltské oppidum Hrazany, které také představuje vrchol pravěkého osídlení v této oblasti. Dle internetových stránek Muzea Příbram (2015) bylo Oppidum vybudované na pravém břehu řeky Vltavy v blízkosti nynější obce Hrazany bylo vystavěno odhadem v polovině 2. století př. n. l. Hrazany měly určitě strážní funkci, v rámci oppida se nacházela řada řemeslnických dílen a místo zřejmě sloužilo i jako útočiště pro obyvatele z okolí v případě nebezpečí. Poloha naznačuje, že Vltava pro Kelty představovala strategickou dopravní osu protínající krajinu severojižním směrem. V této ose od Podunají byla oppida Třísov, Nevězice, Hrazany a Závist. Areál, který byl rozčleněn na čtyři části byl postupně rozšířen až na 39 ha. Podle Budače (2013), který se ve své diplomové práci zajímá o historii Sedlčanska a středního Povltaví, cituje také z prací Boháče, Machačové a Hejny, nebylo osídlení této lokality na počátku středověku příliš husté. Důvodem byla členitá, hojně zalesněná krajina a ne příliš kvalitní půda vhodná pro pěstování plodin. Sedlčanský region a celé střední Povltaví bylo v období 10. století součástí panství Slavníkovců. Po jejich vyvraždění na Libici roku 995, se jejich majetek dostal do správy Přemyslovců. Ti si na počátku 11. století uvědomili 34
strategicky významnou polohu tohoto regionu, obnovují obchodní cesty a region se stává spojnicí mezi středními Čechami a Prahou a jižními Čechami. Region byl také pro jeho zalesněnost oblíbeným loveckým revírem. Z této rané doby se v regionu nacházely například hradiště u Nalžovického Podhájí, u kterého se vedou spory, zda byl vybudován Slavníkovci v první polovině 10. století, či později Přemyslovci. Dalšími doklady raného osídlení můžeme řadit doklady raně středověkého sídliště u obce Hrazany, v blízkosti keltského oppida Hrazany. Jak Budač (2013) ve své diplomové práci dále uvádí, Přemyslovci v 11. století darovali mnoho místních statků do vlastnictví klášterů Břevnovského a Ostrovského. Na počátku 12. století byly vybudovány další dvě významná přemyslovská sídla. Prvním z nich je knížecí dvorec v Živohošti. V tomto dvorci dle písemné zmínky z roku 1141 strávil vánoce kníže Vladislav II. Druhým významným sídlem byl Kamýk, který byl oblíbený pro lov zvěře. Významné postavení měl na přelomu 12. a 13. století Knín. Během 12. a následujícího 13. století zasáhla oblast vnitřní středověká kolonizace. O těchto změnách vypovídá například zakládání nových kostelů, nových šlechtických sídel. Jeden z nejvýznamnějších rodů české historie Vítkovci pochází právě z regionu Sedlčanska. Poslední fáze vnitřní kolonizace je datována do poloviny 14. století, kdy se dotváří ekonomický vzestup celého středního Povltaví, i přes jeho nepříliš zemědělsky vhodné podmínky. Území bylo značně poznamenáno husitskými válkami a zejména třicetiletou válkou, která oblast středního Povltaví dost výrazně zpustošila. Postupně došlo k opuštění a zániku hradů, které byly postupně nahrazeny menšími a pohodlnějšími šlechtickými sídly. Nicméně krajina byla stále výrazně zalesněna, lidé se živili převážně chovem dobytka, pracemi v lese, těžbou žuly a jako plavci na šífech či vorech. Velmi trpké bylo pro střední Povltaví období 2. světové války. Velká část pravobřežního území se stala součástí výcvikového prostoru SS. V roce 1942 – 1943 bylo ze svých domovů vystěhováno téměř 30 tisíc obyvatel. Jednalo se zejména o obec Sedlčany, Neveklov a obce v jejich okolí. Mnoho z domů bylo v během následujících letech v rámci cvičiště zničeno. Celkový ráz oblasti byl výrazně změněn s výstavbou přehrad Vltavské kaskády. Slapská přehrada byla vystavena jako jedna z prvních. O její výstavbě se uvažovalo již ve 30. letech. Nakonec byla dokončena až roku 1955 a naplnila se během několika dní, když ji zaplavila povodeň. První nápor velké vody ustála. Režim řeky i život místních obyvatel však změnila výrazně. Pod vodou zmizely celé vesnice. usedlosti, mlýny, hospody a i slavná Rothova koželužna na Cholíně. Řeka a její okolí získaly novou funkci. Na území, jež bylo do té doby vyhledávané spíše dobrodružnějšími povahami, se koncem 50. let začalo období rozvoje tzv. masových forem cestovního ruchu. Slapské jezero se svou polohou blízko Prahy stalo oblíbenou destinací masového turismu. Začaly se stavět kempy, turistické ubytovny, dětské tábory, podnikové chaty apod.
Obyvatelstvo a charakter lidského osídlení
Hustota osídlení, ačkoli se území nachází nedaleko Prahy je překvapivě nízká. Průměrná hodnota osídlení činí 61 obyvatel na kilometr čtvereční. Nejméně je to v obcích Županovice (15 obyvatel / km2) a Rabyně (16 obyvatel / km2). V letních měsících tomu tak není. 35
Počet stálých obyvatel je konkrétně v těchto dvou obcích několikanásobně převýšen návštěvníky. (viz příloha č.: 3). Ve vymezeném regionu se nachází 48 obcí. Většina z nich, 29 obcí má do pěti set obyvatel, 11 obcí mezi pěti sty až jedním tisícem, 4 obce mají mezi 1000 až 1499 obyvatel, jedna obec mezi 1500 až 1999 obyvatel a tři obce mají nad dva tisíce obyvatel. V regionu jsou města Dobříš, Sedlčany, Nový Knín, Neveklov a Krásná Hora nad Vltavou. Dále dva městyse Štěchovice a Netvořice (viz příloha č.: 1). Mezi lety 2001 a rokem 2014 v regionu přibylo stálých obyvatel. Z celkových 40447 obyvatel roku 2001 vzrostl jejich počet na 44881 obyvatel v roce 2014. To znamená přírůstek o 8672 obyvatel. Procentuálně největší přírůstek obyvatel zaznamenaly obce patřící pod okres Praha-Západ - Štěchovice, Buš a Slapy a také pod okresem Příbram – například Čím, Korkyně a Chotilsko. Výjimku v regionu tvoří město Sedlčany, kde v tomto časovém období počet obyvatel naopak klesl o 423 obyvatel. Úbytek obyvatel byl také v obcích Stranný, Radíč a Županovice. Z údajů Statistického úřadu je možno vysledovat, že počet obyvatel mezi roky 2001 až 2013 sice vzrostl o 3959 obyvatel (viz příloha č.: 1). Pokud se však toto číslo rozdělí na segmenty dle stáří, zjistí se, že nejvíce přibylo osob nad 65 let. Většinou jde tedy o lidi, kteří se do tohoto regionu stěhují za klidem, přírodou, většinou ven z ruchu velkoměst. Například ve městě Dobříš mezi lety 2001 až 2013 přibylo 514 osob nad 65 let, osob mezi 15 - 64 lety přibylo 300 a dětí do 14 let přibylo jen 169. Ještě zřetelnější je tato situace u města Sedlčan. Tam mezi uvedenými roky přibylo 369 osob nad 65 let a naproti tomu v tomto období ubylo 492 osob v produktivním věku, tedy mezi 15 – 64 lety a podobně také u dětí do 14 let, kterých bylo v uvedeném období o 300 méně. To se nezdá být dobrý trend. Tato situace však neplatí jen pro Sedlčany. Dá se vysledovat po celém pravobřežním území řeky Vltavy v oblasti středního Povltaví. Předmětné území středního Povltaví bylo ještě na počátku 20. století jednou z nejchudších částí České republiky, jež byla pokryta zejména lesy a nepříliš bonitní půdou. Jak zmiňuje Čáka (2002) „Hospodářský rozvoj Čech ve druhé polovině 19. století jako by pás krajiny na obou březích Vltavy z jižních Čech až ku Praze zcela minul. Počet obyvatel povltavských vsí a osad v té době rok od roku klesá, lidé musejí z kraje odcházet, a ti, co setrvávají, stále hůř shánějí i bídně placenou práci. O kraji plném nouze píší i oficiální publikace, jako jsou třeba reprezentační Ottovy Čechy, díl „Vltava“ z roku 1882. Odtud jsou slova Václava Řezníčka, autora velké části textu tohoto díla: „V celé české zemi není snad pustšího a smutnějšího koutku nad tento…. Naproti pod skalou rozkládá se několik bídných chat, z nichž již na hodný kus cesty vyběhnou poutníku vstříc nuzně oděné děti a pronásledují jej, dokud dárku nedostaly. A tak jsi přepadán skorou celou cestou odtud až ke Kamýku.“ Turisty bylo území objeveno později. Velice oblíbenými se staly výletní plavby Svatojánskými proudy. Jak zmiňuje Hubert (2008), představovaly plavby v českém turismu jedinečný fenomén. Jeho jedinečnost spočívala především v tom, že trvaly nepřetržitě tři čtvrtiny století, tedy čtyři generace a ukončil je nikoli nezájem veřejnosti, nýbrž technický pokrok. Nikdo nikdy neevidoval a nespočítal, kolik se za tu dobu splavilo lidí. Hrubý odhad zní na 1,5 milionu. V 19. století se dá tento výlet co do masovosti lidí srovnat snad jen s vlastenecko-turistickými výlety na Říp a na Karlštejn využívající spojení drahou.
36
Dravý proud řeky Vltavy stál u zrodu vodní turistiky v České republice. Hubert dále popisuje, že jednou z nejvýznamnějších osob byl Josef Rossler-Ořovský, jež stál u založení Českého Yacht Klubu (Č.Y.K.) roku 1893. Zde začal vodní turistiku propagovat a vybírat vhodná plavidla pro cestování. Roku 1912 za pomoci svého syna zakládá při Č.Y.K. družinu vodních skautů. Družina dostala k dispozici několik kanoí, na kterých stále častěji podnikala výpravy na Vltavu a v nemalé míře se tak zasloužila o rozšíření kanoistiky, river-campingu a později i tak zvaných hausbótů v Čechách. Nedlouho po vzniku skautského hnutí se objevila mezi turisty, skauty a vodáky další, v té době ještě malá skupina lidí, která měla na rozvoji vodní turistiky a kanoistiky přinejmenším stejný podíl jako ty předešlé. Byla to skupinka těch, jež zajímala skautská myšlenka, ale kteří neměli možnost již ke skautům z nějakého důvodu vstoupit, a nebo ti, kteří ovlivněni četbou Londonových a Mayových knih odmítali skautskou disciplínu a dávali přednost toulkám plným naprosté svobody. Ti si pro sebe objevili první osady. Již před první světovou válkou byl založen ve svatojánských proudech Roaring Camp – Tábor řvavých, a to v místech, kde byla později umístěna osada Ztracená naděje. Jak píše Bob Hurikán ve své knize Dějiny trampingu, „nelze oddělit trampy od kanoistiky – neboť také není pořádného trampa, který by nebyl kanoistou a pořádného kanoisty, který by nebyl trampem.“ Období dravé řeky, tolik oblíbené pro dobrodruhy skončilo s výstavbou Vltavské kaskády – tedy soustavou přehrad Štěchovice, Slapy, Kamýk a Orlík. Dosavadní plavba šífy a vory byla odsouzena ke svému konci a pro vodní turisty se stojatá voda stala nezáživnou. Nově vzniklé rozsáhlé vodní plochy daly oblasti kompletně jiný ráz. Ze zapomenutého regionu se v šedesátých letech stala oblast v blízkosti vodních ploch Střední Vltavy centrem masového turismu. Stavěly se kempy, chatové osady i hotely. Na řece také probíhal čilý ruch malých plavidel. Jejich provoz byl však omezen jen na prostor vodních nádrží. Při výstavbě Slapské přehrady nakonec nedošlo k výstavbě vodní zdviže, ačkoli se s její stavbou v projektové dokumentaci počítalo.
Charakteristika hospodářství a vybavenost obcí
Oblast je orientována zejména na zemědělskou výrobu a těžbu dřeva. Průmyslové podniky jsou zde zastoupeny v menší míře, než je v České republice obvyklé. Město Dobříš má poměrně výhodnou pozici na rychlostní silnici R4, 30 km jižně od hlavního města Prahy. V tomto městě byla tradiční rukavičkářská výroba, která je v současné době v útlumu. Nyní se na Dobříši nachází především strojní a dřevozpracující průmysl. Svou továrnu zde postavil výrobce pracovních strojů, bagrů a nakladačů firma Doosan Bobcat Manufacturing. Sedlčany a Nový Knín mají svou pozici o poznání komplikovanější vzhledem k horší dopravní dostupnosti. I přesto v Sedlčanech sídlí několik tradičních výrobců. Jedná se zejména o firmu Sedlčanské mlékárny, kde se vyrábí sýr Hermelín, Lučina a mnoho jiných. Dalším známým výrobcem je firma KDS s výrobou nožů a kuchyňských potřeb a dále firma STROS, která vyrábí výtahy. Mnoho práceschopných obyvatel je nuceno za prací dojíždět. Především do Prahy, případně Příbrami a Benešova. V určitých částech regionu, zejména Sedlčansku a Neveklovsku je zřetelná stagnace až mírné snížení počtu obyvatel. Důvodem může být stěhování za prací do jiné části republiky. Naopak v části, která je blízko Praze je tento stav opačný. V Čími činil v období mezi lety 2001 – 2014 přírůstek obyvatelstva dokonce 65% (viz příloha č.: 1) 37
Lidé v regionu střední Povltaví jsou zaměstnáni především ve službách a zemědělské sféře rostlinné i živočišné. Na území středního Povltaví je k vidění mnoho pastvin s volně pasoucím se dobytkem. Oblast má tedy zřejmý potenciál rozvoje pro rozvoj agroturismu.
5.1.3. 5.1.3.1.
Sekundární potenciál území Ubytovací služby
do roku 1989
V regionu střední Povltaví je jak uvádí Vaníček (2014) dominantní postavení objektů individuální rekreace. Většinou se jedná o chaty, chalupy, na přehradách v případě plavidel to mohou být hausboty, plachetnice, motorové rekreační lodě. Objekty individuální rekreace jsou převážně součástí a jedním z tvůrců rekreačního zázemí Prahy a aglomerací Benešova, Příbrami, Dobříše aj. Během posledních 20 let se tento fond částečně transformoval na trvalé bydlení (často Pražanů) nebo jako příležitost k výdělku v případě pronajímání těchto objektů (nemovitostí i plavidel) Počátky chataření v oblasti středního Povltaví se pojí k historii trampingu. Jak přibližuje Smejkalová (2010), byla Osada Ztracené naděje založena již roku 1918, na místě původně zvaném Roaring camp (tábor řvavých) a je tak nejstarší trampskou osadou v České republice. Nachází se v katastrálním území městysu Štěchovice, na břehu řeky Vltavy, úseku známém jako Svatojánské proudy. Řeka v těchto místech protéká územím v úzkém profilu často se skalnatým břehem. V dobách, kdy se po Vltavě svážely vory, či se plavilo šífy, byla tato oblast jednou z nejobávanějších na celé trase z Šumavy až k Labi. Kromě osady Ztraceny se na obou březích řeky Vltavy nachází mnohem více trampských osad. Podobně je tomu i v údolí říčky Kocáby od Štěchovic směrem k Novému Knínu. Chaty v trampských osadách byly velmi skromně zařízené. Vyrobené převážně ze dřeva a často umístěné v těžko přístupném terénu. Mnoho z těchto chat není dosud připojeno na elektrickou energii. Čas se však velmi změnil. Mezi 50 a 60. lety 20. století se tok řeky vlivem výstavby přehrad Vltavské kaskády výrazně zpomalil a trampy nahradil masový turismus. Výstavbou údolní přehrady vznikla vodní plocha o rozloze 11,62 km 2, která vytvořila rekreační zázemí s ideálními podmínkami pro rekreaci. Zejména v kontextu komunistického režimu reálného socialismu i období normalizace, kdy cestování mimo republiku bylo pro většinu občanů zapovězeno. Poloha v blízkosti Prahy, přírodní podmínky i rozlehlá plocha hladiny Slapského jezera byly impulzem pro mohutnou výstavbu objektů pro rekreaci. Individuální rekreaci, často ve formě chatových kolonií a masové rekreaci v podobě rekreačních středisek. Šlo zejména o objekty určené podnikové rekreaci v rámci tzv. ROH (Revoluční odborové hnutí), dále dětské rekreaci v podobě pionýrských táborů a stanových a chatkových kempů. Těch bylo na Slapské přehradě celkem osm – Nová Rabyně, Ždáň, Měřín, Stará a Nová Živohošť, Cholín, Županovice, Roviště. Vznikly také hotely a ubytovny. Na Nové Rabyni, v Solenicích a částečně i Třebenicích byly na ubytovny přestavěny ubikace určené pro dělníky stavby přehrady.
38
Situace po roce 1989
Po roce 1989 se situace změnila, volného času ubylo, hranice republiky se otevřely. Lidé mohli vycestovat bez komplikované komunistické byrokracie. Výběr destinací na trávení letní dovolené je nepřeberný. Konkurence mezi subjekty činnými v cestovním ruchu je vysoká. Oblast Středního Povltaví spadá do turistického regionu nazvaného Okolí Prahy. Tento region je poměrně veliký. Ve statistikách Českého statistického úřadu však není možno dohledat bližší rozdělení. Pro celkový náhled vývoje ubytovacích kapacit v rámci České republiky však může být tento rozbor dostatečný. Z tabulky č. 4 je zřetelné, že v tomto regionu jako jednom z mála došlo mezi lety 2000 – 2012 ke snížení počtu ubytovacích zařízení, pokojů i jednotlivých lůžek. Přibylo jen míst pro stany a karavany v kempech, což však nekoresponduje s terénním průzkumem autora v regionu, kde je zřetelný spíše úpadek kempů. Turistický region Okolí Prahy skončil v tomto celorepublikovém srovnání jako třetí nejhorší. Přičemž v České republice jako celku v období 2000 – 2012 ubytovací kapacity naopak přibyly. Nejvíce tomu bylo v Praze, západočeských lázních a východních Čechách. Hůře než oblast Okolí Prahy jsou na tom severozápadní Čechy a Český sever. Tab.č.4: Vývoj ubytovacích kapacit v České republice mezi lety 2001-2012 turistický region ČR CR CELKEM PRAHA OKOLÍ PRAHY JIŽNÍ ČECHY ŠUMAVA PLZEŇSKO ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ČESKÝ SEVER ČESKÝ RÁJ VÝCHODNÍ ČECHY VYSOČINA JIŽNÍ MORAVA STŘEDNÍ MORAVA SEVERNÍ MORAVA A SLEZKO KRKONOŠE
vývoj celkem vývoj v počtu zařízení vývoj v počtu pokojů
56399,00 19930,00 -1894,50 5745,00 5131,00 5100,00 9649,50 -2935,00 -3899,50 -455,50 6884,50 5786,00 2213,50 2154,00 3320,50 -330,50
162 119 -61 54 46 17 12 -35 -132 -3 77 35 46 30 13 -56
vývoj v počtu lůžek
vývoj v počtu míst pro stany a karavany
34575 12546 -1635 3286 3193 3229 6520 -1808 -3161 -326 5066 2825 1467 1534 1828 11
6658 255 579,5 1190 846 402 40,5 -201 790,5 9,5 275,5 1787 -345,5 -97 795,5 330,5
15004 7010 -778 1215 1046 1452 3077 -891 -1397 -136 1466 1139 1046 687 684 -616
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru10a_cr (upraveno autorem)
Pokud se soustředíme na oblast středního Povltaví. Lokalita je využívána zejména pro sezonní ubytování v letním období roku. Nachází se zde množství kempů, penzionů a hotelů. Dále je k dispozici také ubytování v pronajatých chatách, chalupách a případně hausbotech či jiných rekreačních plavidlech vybavených kajutou pro případ nepříznivého počasí. Podnikové rekreace byly většinou zrušeny a nemovitosti zrestituovány, případně prodány (viz Vystoupil a kol., str.5). U mnoha firem je sice stále nastaven systém kdy zaměstnanci sdílí svůj volný čas se svými spolupracovníky. Většinou se však jedná o víkendy trávené formou aktivní rekreace mající za cíl stmelit kolektiv – tzv. outingy. Jen málo společností v současnosti provozuje podniková rekreační střediska. Výjimkou jsou státní organizace. Například armáda ČR v zastoupení jejich organizace Volareza provozuje rekreační středisko Měřín a Vojenskou zotavovnu ve Slapech nad Vltavou. Ministerstvo financí provozuje rekreační areál ve Smilovicích. Přístup do těchto areálů bývá většinou veřejnosti nepří39
stupný. Výjimkou mohou být určité služby nabízené v rekreační lokalitě Měřín, jako sauna a vnitřní bazén. Co se týče kvality ubytování, jedná se většinou o průměr až nižší průměr. V regionu chybí, respektive je problém najít ubytování vyšší kvality. Klasifikaci 4 hvězdiček má jen hotel na zámku Dobříš. V blízkosti hladiny Slapského jezera nabídka ubytování vyšší kvality výrazně chybí. V regionu je mnoho kempů, které nabízejí ubytování pod stanem, v karavanu, případně i pronajímají vlastní karavany. Kemp Nebřich byl roku 2014 zařazen do TOP 50 nejlepších kempů dle hodnocení uživatelů webového portálu www.dokempu.cz. Dle osobního pozorování autora v kempech v posledních 20 letech výrazně ubyla klientela. Je to zřejmé na pohled. Některé z kempů byly nuceny ukončit svou činnost. Příkladem může být kemp s chatkami v lokalitě Častoboř i kemp v Rovišti, které jsou již několikátým rokem mimo provoz. Ostatní kempy jsou zaplněny odhadem z 50 procent. Obr. č.: 6: Zanedbané, nevyužívané rekreační středisko Častoboř
Zdroj: foto archiv autora
5.1.3.2.
Stravovací služby
S kvalitou stravovacích služeb je to v regionu podobné jako s kvalitou ubytování. Opět s výjimkou restaurace na zámku Dobříš. Nejkvalitnější zařízení je klasifikováno maximálně třemi hvězdičkami. Není zde žádné zařízení specializované na určitou národní kuchyň, případně specializované například na pokrmy z ryb. Autor této bakalářské práce přes veškeré úsilí nenašel žádnou zmínku ohledně gastronomických specialit, případně výjimečných podniků na území sledovaného regionu. Na obou březích Slapské přehrady se nabízí téměř stejný sortiment. Nejčastěji fast-food občerstvení s nabídkou typu hranolky, grilo-
40
vané klobásy, pivo a klasická restaurační zařízení s nabídkou hotových jídel a standardních minutkových pokrmů. I přes výše uvedenou kritiku se na území dají najít stravovací zařízení s velmi příjemným prostředím a obsluhou. Ač nemají 4 hvězdičky, mají své nesporné genius loci a tradici. Příkladem může být trampský hostinec U Taterů v obci Třebenice. 5.1.3.3.
Kulturně – společenské předpoklady území
5.1.3.3.1.
Hrady, zámky, tvrze, zříceniny
a) Národní až mezinárodní význam
- zámek Dobříš - zámek Konopiště (10 km od obce Neveklov)
b) Interregionální význam
- zřícenina hradu Vrškamýk - zámek Radíč - hrad Vysoký Chlumec (obydlený, veřejnosti nepřístupný) - keltské Oppidum Hrazany + Kozí hrádek c) Lokální význam
- Krčínova tvrz v Křepenicích - zámek Červený hrádek (obydlený, veřejnosti přístupný jen při zvláštních příležitostech) - zámek v Čelině (obydlený, upravený pro ubytování) 5.1.3.3.2.
Technické památky
a) Národní až mezinárodní význam
- vodní dílo Slapy - vodní dílo Orlík - vodní dílo Štěchovice, včetně přečerpávací nádrže b) Interregionální význam
- větrný mlýn u Příčov - pivovar Vysoký Chlumec 5.1.3.3.3.
Muzea, skanzeny, expozice
a) Interregionální význam
41
- Muzeum vesnických staveb (Vysoký Chlumec) - Muzeum zlata (Nový Knín) - Čapkova strž (Stará Huť u Dobříše) - Muzeum středního Povltaví ve Špýcharu (Prostřední Lhota) - Vojenské muzeum (Lešany) - Muzeum Josefa Suka (Křečovice) - Městské muzeum (Dobříš, Sedlčany) za zmínku stojí Hornické muzeum Příbram a památník Vojna, které se nacházejí ve městě Příbram, případně v jeho blízkosti. 5.1.3.3.4.
Osobnosti spojené s územím
a) Národní význam
- Josef Suk (Křečovice) - František Hrubín (Lešany) - Karel Čapek (Strž u Staré Huti) - Jan Drda (Dobříš) - Jakub Krčín z Jelčan a Selčan (Sedlčany a Křepenice)
5.1.3.3.5.
Sakrální stavby
- Kostel sv. Jana Nepomuckého (Štěchovice) - drobné sakrální stavby v krajině - židovské hřbitovy (např. Dobříš, Čelina) - kostel sv. Martina v Sedlčanech
5.1.3.3.6.
Slavnosti, festivaly, eventy
- slavnosti ROSA, Sedlčany - High Jump, lom Hříměždice - Tankový den (vojenské muzeum Lešany) - akce na zámku Dobříš - sportovní akce na autocrossové dráze v Sedlčanech - trampské potlachy na osadách u Štěchovické přehrady
42
5.1.3.4.
Další možnosti volnočasových aktivit
Volnočasové aktivity je možno najít v rámci celé oblasti. Zejména ve městech jako Dobříš, Sedlčany, Nový Knín. Také v rekreační oblasti Slapy je možno najít mnoho příležitostí jak strávit volný čas 5.1.3.4.1.
Vodní sporty
Plavání – především individuální, neorganizovaně provozovaný sport. Podmínky jsou dobré po celém toku. Kamýcká i Štěchovická přehrada však nejsou i v letních měsících příliš teplotně přívětivé. Důvodem je, že se do těchto přehrad z vodních elektráren Orlík i Slapy pro energetické účely standardně odpouští spodní voda, která je velmi studená.
Sportovní rybaření – individuální, neorganizovaně provozovaný sport. Provozován je prakticky celoročně. Je třeba dodržovat rybářský řád a termíny zákazů lovu určitých druhů ryb. Rybolov na údolních přehradách je rybáři velmi oblíbený. Jedná se o mimopstruhovou lokalitu. Na menších potocích je možno najít i pstruhové revíry.
Potápění – především individuální sportovní odvětví. Sezona bývá zhruba od dubna do října, výjimečně do poloviny listopadu. Slapská přehrada je vyhledávanou lokalitou. Obvykle se potápí k zatopeným stavbám, případně i soše sv. Jana Nepomuckého, která byla roku 2012 usazena 60 metrů pod hladinou řeky Vltavy v blízkosti vodního díla Slapy. V Hříměždicích je zatopený lom, bývalé výcvikové středisko organizace Svazarm.
Vodní turistika, kanoistika (sportovní – kanoe, kajaky apod.) – jednak využití rekreační, vzhledem k pomalu tekoucí až téměř stojaté vodě však není ideální. Na Slapské přehradě jsou však dobré podmínky pro veslice, kanoe, Častou základnou pro soustředění výkonnostních týmů jsou lokality Častoboř a Oboz.
Pro zájemce je na území Slapské přehrady k dispozici několik půjčoven plavidel. Půjčují se pramice, šlapadla, komplety pro windsurfing a další malá sportovní plavidla. Půjčovny jsou v provozu během období letních měsíců. V roce 2013 byly půjčovny v provozu v lokalitách Nová Živohošť, Stará Živohošť, Ždáň, Měřín, Nová Rabyně, Skalice.
Windsurfing a Jachting – na území Slapské přehrady je několik lokalit, kde jsou podmínky pro plachtění poměrně příznivé. Např. mezi Starou a Novou Živohoští, případně mezi Ždání a Měřínem. Vzhledem k tomu, že vodní plocha je převážně v hlubokém údolí a obklopena lesy. Dochází často k situaci, že větry nejsou stálé a často mění svůj směr. V tomto směru se Slapy nemohou vyrovnat lokalitám jako např. nádrže Lipno nebo Nechranice. I přes tento handicap jsou Slapy poměrně oblíbenou lokalitou zejména pro vyznavače jachtingu.
5.1.3.4.2.
Golf, Slapy nad Vltavou
Jméno tohoto golfového hřiště zní Golf club Svatý Jan. 18-ti jamkové hřiště bylo vybudováno v roce 2009 a veřejnosti otevřeno roku 2010 v blízkosti obce Slapy nad Vltavou a letoviskem Skalice. Hřiště nabízí pro hráče veškeré zázemí včetně klubu, fitness, wellness, restaurací a konferenčními místnostmi vhodnými pro managerská jednání. Golfový klub 43
byl golfovými odborníky ohodnocen v letech 2012, 2013 a 2014 mezi top 10 golfovými areály České republiky.
5.1.3.4.3.
TEP faktor, Chotilsko
Je v České republice poměrně jedinečným projektem. Návštěvníci si mohou projít spoustou logických i fyzických úkolů, jež prověří jejich schopnosti. Hra se inspirovala Pevností Boyard, Francouzskou televizní soutěží, která byla dlouho vysílána na televizorech (i v ČR). Dle údajů z internetových stránek společnosti TEP faktor (2015) byla návštěvnost v roce 2013 – 20625 návštěvníků. V roce 2014 – to bylo již 31258 návštěvníků.
5.1.3.4.4.
Lanové centrum, Nebřich
Lanové centrum se nachází v bezprostřední blízkosti Živohošťského mostu. Postaven byl v roce 2009 a má tři trasy rozdělené dle obtížnosti. K dispozici jsou i trenéři a dětské hřiště.
5.1.3.4.5.
Rozhledny
V regionu je veřejnosti přístupných hned několik rozhleden. Často se jedná o upravené vysílače mobilních operátorů. Jedná se o rozhledny v Mokrsku na Veselém vrchu, tedy na onom kopci, pod nímž mají být obrovské zásoby zlata. Dále rozhledna Drahoušek u Osečan, staršího data je rozhledna na Neštětické hoře u Neveklova z roku 1927, která je v podstatě památníkem k příležitosti výročí selského povstání, jež se událo v roce 1627. Stavba však nebyla dlouho udržována a postupem času začal výhled přerůstat okolní les. V plánu je dřevěná nadstavba. 5.1.3.5.
5.1.3.5.1.
Cyklostezky, pěší trasy
Cyklostezky
Jak je uvedeno na internetové prezentaci Nadace Jihočeské cyklostezky (2011), stala se vltavská cyklistická stezka páteří dálkové cyklotrasy Eurovelo 7 - Sluneční trasy vedoucí z nejsevernějšího evropského cípu Nordkapp až na Maltu a celkově měří 7409 km. Stejnými místy vede i významná nadregionální cyklotrasa Vltavská, která sleduje tok Vltavy od pramene až po soutok s Labem a její délka 450 km. Evropská síť cyklotras je projektem Evropské cyklistické federace (ECF) pod záštitou Evropského parlamentu. Vltavská stezka společně s několika dalšími, povětšinou také vedoucími podél vodních toků, tak rozvíjí 14 trans-evropských cyklotras s celkovou délkou na 70 000 km spojujících všechny evropské země. Pro Vltavskou stezku se tak naskýtá šance dosáhnout na dotace ze Strukturálních fondů EU. Cyklotrasy by měly být kvalitní, bezpečné a dobře značené. Zodpovědnost za budování cyklistické infrastruktury mají sice obce a města, ale pokud se má cyklistická stezka řešit na území malé obce, bývá to často problém. Proto zařazení mezi dálkové evropské cyklotrasy garantuje podporu státu i možnosti dotací z Evropské unie.
44
Cyklistické stezky vedené podél určitého toku, jako jsou Labe, Dunaj či řeka Morava, nabízejí většinou poměrně jednoduchý terén často kopírující meandry řeky. Cyklostezka Vltavská a zvláště pak trasa vedoucí územím podél Slapské přehrady toto nabídnout nedokážou. Jedná se o území Středočeské pahorkatiny, kde na sto ujetých kilometrů je třeba nastoupat kolem tisíce výškových metrů a Vltava na Slapské, Kamýcké i Štěchovické přehradě často protéká hlubokými kaňony se zalesněnými břehy, kde je velmi omezený přístup k vodě. Na druhou stranu ale často nabízí úchvatné vyhlídky. Pro srovnání, podél toku Labe byla vybudována cykloturistická stezka, nazvaná Labská stezka patřící do nadnárodní sítě cyklostezek zvaných Greenways. V České republice je koordinovaná Nadací Partnerství. Labská stezka začíná u pramene a pokračuje až na hranici s Německem kde pokračuje dál až do Hamburgu. Je jednou z nejnavštěvovanějších stezek v Německu. Její část je také součástí sítě evropských tras EuroVelo s číslem 7. V České republice má Labská stezka délku přibližně 370 kilometrů trasy. Regionem v oblasti Sedlčanska prochází také evropská cyklostezka Praha – Viden.
5.1.3.5.2.
Pěší turistické trasy
V oblasti středního Povltaví vede mnoho kvalitně značených turistických tras a mimo jiné také první pěší turistická trasa Klubu Českých turistů (KČT) na území České republiky. Tato trasa vznikla roku 1889 a spojila červenou značkou Štěchovice a Svatojánské proudy. Od té doby zde vzniklo mnoho nových tras, včetně naučných stezek. Vznikají odpočinková místa, osazují se přehledné mapy. Přes území středního Povltaví vedou trasy několika pochodů. Jeden ze startů slavného pochodu Praha – Prčice začíná v Sedlčanech, ale také tudy křižují ostatní trasy tohoto pochodu včetně té nejdelší trasy vedoucí z Prahy. Přes území středního Povltaví také vede trasa dálkového pochodu Pražská stovka.
5.1.4.
Terciální potenciál cestovního ruchu
Terciální potenciál organizuje, rozvíjí a stabilizuje. Vzniká na bázi institucionálního vnímání cestovního ruchu jako alternativního prvku lokálního, regionálního a národního rozvoje ekonomiky (viz str.10). Problém oblasti střední Povltaví tkví ve značné roztříštěnosti jednotlivých částí území (viz str.25-26). Chybí jednotná koncepce, která by propagovala oblast u státních organizací a zároveň zajišťovala propagaci regionu mezi veřejností. Příkladem může být Baťův kanál – o němž byla 2. června 2015 zahájena výstava „Baťův kanál – odkaz, který stále žije“ s prostorách Senátu České republiky. Tuto výstavu doprovázejí různé semináře a Baťovu kanálu pochopitelně přinese pozornost. Podobně jako mnoho akcí a koncertů, které pořádají a informace o nich jsou k dispozici na oficiálních internetových stránkách. Dalším příkladem může být Lipenská přehrada. Výstava o Lipně byla před začátkem prázdnin v Pražském centru Czech Tourism v Praze na Vinohradské třídě. Na stránkách Czech tourism je také možnost získat o Lipně spoustu užitečných informací.
45
V tomto ohledu Slapy a oblast středního Povltaví značně „pokulhává“. Je třeba vzít v potaz, že domácí cestovní ruch má v době roku 2015 značný potenciál vzrůstu vzhledem k napjaté globální situaci. V průběhu července roku 2015 se mnoho oblíbených prázdninových destinací stalo pro turismus poměrně rizikových. Výčtem destinace jako státy severní Afriky včetně Tunisu a Maroka, blízký východ, Řecko, Albánie, Ukrajina. V Evropě začínají sílit protesty proti sílící emigrační vlně proudící ze severní Afriky, Syrie, Iráku apod. Také je stále značná hrozba teroristického útoku od tzv. Islámského státu. Zejména v západních metropolích. Na východní hranici Evropy s Ruskem také panuje poměrně silná nervozita. Mnoho lidí, zejména pak rodin s dětmi bude pravděpodobně vyhledávat dovolenou v tuzemsku. A případně také do České republiky, jako poměrně bezpečné země budou směřovat turisté ze zahraničí. 5.1.5.
Zhodnocení potenciálu oblasti střední Povltaví pro cestovní ruch
Pro studium reality a možnosti aktivace nevyužitých potenciálů v oblasti životní úrovně je vhodné použít metodu marketingové segmentace trhu se zaměřením přizpůsobení nabídky následovně (viz Hasman, Šíp, str. 10):
příjmové skupiny – jelikož je většina ubytovacích a stravovacích zařízení spíše průměrné, či podprůměrné kvality (viz str. 39), mohlo by se zdát, že cílová skupina je také spíše s průměrným až pod průměrným příjmem. Pro tyto skupiny se v oblasti středního Povltaví nabízí mnoho kempů, případně ubytování ve zrekonstruovaných podnikových chatkách. Nemělo by se však paušalizovat. Také lze najít ubytování v resortech či hotelech s komfortním vybavením a zázemím. Tyto ubytovací kapacity míří na nadprůměrně příjmové skupiny obyvatel. Další skupinou ubytovacích kapacit mohou být rekreační plavidla. Dle třídy komfortu a velikosti lodi se také pohybují ceny za pronájmy těchto plavidel. Cílová příjmová skupina je střed až nadprůměr. Také pronájmy chat a chalup se liší dle vybavení a polohy. Rozdíly v ceně pronájmu mohou být markantní. Malé chaty v chatových koloniích vystavených v 70-80. letech (viz str. 39) a naproti tomu chalupy na polosamotách či samotách s veškerým komfortem.
věkové zvláštnosti – pobyt u Slapské přehrady je možno doporučit všem věkovým kategoriím. Pro pobyt s dětmi jsou- zde vhodné píščité pláže (např. Častoboř, Nová Živohošť, Měřín, Ždáň, Nová Rabyně), výlety na kolech. Pro starší ročníky je vhodný rybolov, či sběr lesních plodů. Pro mládež lanový park, vodní sporty či TEP faktor v Chotilsku.
specializované programy rybáři – kvalitní rybolovný revír, mimopstruhový. Oblíbený lov kaprů, či dravců (candát, štika, sumec, okoun). cyklisti – podél řeky Vltavy vede Vltavská cyklostezka Eurovelo 7 a dále mnoho regionálních cyklotras. Výborné značení a mobiliář jsou zejména v regionu Sedlčansko (viz str. 44). Je třeba počítat s tím, že krajina je poměrně kopcovitá.
46
vodáci – proud řeky není moc dravý, pro kanoe tedy není moc oblíbený. Lokalita Slapské přehrady je oblíbena vyznavači mořských kajaků, veslic, rychlostních kanoí, motorových vodních sportů, jachtingu apod. turisti – mnoho výborně značených turistických tras. První značená turistická trasa pochází právě z Povltaví (viz str. 45) milovníky přírody – lesnatá krajina, CHKO Albertovy skály, mnoho chráněných rostlin a živočichů. Ve středním Povltaví je veliký potenciál pro rozvoj agroturismu. golfisti – golfový areál Slapy nad Vltavou (viz str. motoristi – rallyecrossový okruh v Sedlčanech (Sedlčanská kotlina) a motocrossová dráha ve Slapech nad Vltavou
vázaný a incentivní cestovní ruch podniková rekreační zařízení v oblasti Slapské přehrady patří státním organizacím – resp. armádě ČR a Ministerstvu financí (viz str. 40). Pro potřeby tzv. outingů má však oblast Slapské přehrady nesporné přednosti nejen pro její polohu v rámci České republiky a krátkou vzdálenost od hlavního města Prahy. Velmi oblíbenou zábavou se stal projekt TEP faktor, ve kterém proti sobě týmy bojují po vzoru známé televizní soutěže Pevnost Boyard. Nabídka ubytování, zejména v lokalitě Slapské přehrady je poměrně široká. Záleží na požadované kvalitě (viz str. 39-41).
služební cestovní ruch pro pořádání kongresů je nabídka poměrně chudá. Pro menší akce může být vhodný zámek Dobříš. U hladiny Vltavy je nabídka ubytování vhodná pro školení, semináře a menší konference. Záleží na požadavcích zadavatele.
zdravotní cestovní ruch v oblasti nejsou žádné lázně. Rehabilitační středisko ve Slapech je provozováno armádou České republiky a veřejnosti není přístupné.
5.1.6.
Rekreační plavba a splavnění řeky Vltavy
Splavnění Vltavské kaskády
Vltava byla používána k dopravě zboží, materiálu i osob odedávna. Jak uvádí Čáka (2002) již český král a římský císař Karel IV si byl vědom důležitosti tohoto toku a vydal zákon nařizující tomu, kdo přehradí řeku za povinnost vybudovat v tomto „přehrazovacím“ zařízení tzv. vrátka. Primární bylo, aby souvislá plavba jako prvotní účel přirozeného vodního toku nebyla narušena. Tento zákon byl po dlouhá staletí dodržován. Až do padesátých let 20. století a výstavby Vltavské kaskády. Vodní díla Slapy a Orlík se staly pro lodě nesplavnými, ačkoli se v projektech s vodními zdvihadly počítalo. Z úsporných důvodů však k jejich realizaci nedošlo. Na 42 km dlouhém přehradním jezeře byla od té chvíle provozována pouze lokální rekreační plavba. Ta však byla roku 1976 tehdejším komunistickým režimem bez zjevného technického zdůvodnění zakázána. Mnoho hausbotů bylo nuceno opustit vody jezera a 47
byly přestěhována do chatových kolonií, kde je možné mnoho hausbotů - podezděných a předělaných na chaty spatřit doposud. Například na Staré Rabyni, nebo Častoboři. Na Slapech mohla tenkrát jezdit jen osobní lodní doprava. Zákaz rekreační plavby byl v roce 2003 zrušen. Záměr obnovení průběžné plavby na střední Vltavě v úseku od Českých Budějovic po přehradu Orlík je součástí harmonogramu dopravní infrastruktury mezi lety 2008 – 2013 schváleného vládou České republiky usnesením č. 1604 ze dne 19. září 2007. Na tento záměr navazuje aktivita Ředitelství vodních cest směřující k dostavbě lodních zdvihadel na přehradách Slapy a Orlík. Realizace těchto záměrů by měla přispět k obnovení průběžné plavby z Českých Budějovic do Prahy a dále skrze řeku Labe na vodní toky celé Evropy. Projekt splavnění z Českých Budějovic je nyní ve své třetí, konečné fázi, kdy probíhá výstavba plavebního stupně Hněvkovice. Je nutno podotknout, že velká část z tohoto projektu je hrazena z prostředků Evropské unie. Na internetové stránce Ředitelství vodních cest je uvedeno, že projekt je ve výši 85 % spolufinancován z EU prostřednictvím Operačního programu Doprava, zbývající část financuje Státní fond dopravní infrastruktury (2012). Obr. č.7: Dokončení Vltavské vodní cesty – Č.Budějovice – Týn n/Vltavou
zdroj: http://www.rvccr.cz/strategicke-zamery-a-stavby/dokonceni-vltavske-vodni-cesty-ceske-budejovicetyn-n.-vlt.
Šikmé lodní zdvihadlo na Slapské přehradě by mělo sloužit k přepravě všech plavidel do rozměrů 44 x 5,6 m. Zdvihadlo bude překonávat téměř 55 m rozdíl hladin během 55 minut. Lodě budou převáženy ve velké vaně, která bude stoupat po kolejích v pravém břehu řeky. Projekt měl být postaven do roku 2020 a podle internetového serveru Paluba.eu (2012) byl odhad ceny v roce 2012 na částku kolem dvou miliard Kč. V současnosti funguje převoz traktorem s vlekem. Maximální možné rozměry plavidel která tak lze převážet jsou však jen do 10 metrů délky a do 3 tun hmotnosti. Pro splavnění je kromě výstavby zdvihadla na Slapech nutné prodloužení plavební komory na Kamýcké přehradě. Stávající rozměry 34 x 6,5 metrů neodpovídají požadovaným rozměrům. Podobně je to u přehrady Orlík. Při stavbě přehrady bylo dokončeno šikmé zdvihadlo pro malá plavidla do 3,5 tuny s přepravou na sucho. Šikmé lodní zdvihadlo pro lodě do 300 tun bylo stavebně dokončeno. Technologicky však nebylo vybaveno. Je tedy nutno dokončit ještě tuto zbývající část.
48
Obr. č. 8: Vyobrazení zdvihadla na Slapské přehradě
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=dnrHe-uJPt4
Graf č. 1: Prospělo by oblast střední Povltaví vybudování zdvihadla lodí na Slapské přehradě a tím splavnění Vltavy od Českých Budějovic po soutok s Labem? Respondenti: obce v regionu (účast 42% / 19755 obyvatel)
NE 30%
ANO 70%
Zdroj: vlastní dotazníkový výzkum autora
Při kvantitativním výzkumu k bakalářské práci byly autorem osloveny všechny obce v oblasti. Odpověď zaslalo dvacet jedna obcí z celkového počtu čtyřiceti osmi. Procentuálně vyjádřeno 42% obcí zastupující téměř 20 tisíc občanů. Pro splavnění Vltavy od Českých Budějovic přes Slapskou přehradu se vyslovilo 70% těchto obcí (viz graf č. 1). Pro rozvoj lodní dopravy a cestovního ruchu v oblasti středního Povltaví je třeba podobně jako tomu bylo u Baťova kanálu vytvořit rozvojový plán založený na relevantních dílčích projektech a podpořit jejich předkladatele v systematické a koordinované realizaci. Ambicí plánu by měla být pokud možno maximalizace zapojení externích zdrojů financování, 49
především pak strukturálních fondů EU. Jak je uvedeno v internetové prezentaci Baťova kanálu (2013), je nezbytné se zaměřit na systematické zlepšování podmínek pro pobyt turistů na vodní cestě a jejich aktivity. Plán by se mohl rozdělit do tří hlavních pilířů:
rozvoj vodní cesty samotné
doplnění související infrastruktury cestovního ruchu
marketing, propagace, vzájemná koordinace a spolupráce rozhodujících aktérů
Pro rozvoj infrastruktury vodní cesty sloužící turistům a rekreační plavbě je klíčové zřizování nových přístavišť. Vedle několika přístavišť s technickým a sociálním zázemím, by ideálním stavem bylo, pokud by u každé obce a zajímavého místa na trase existovala možnost bezpečně přistát a uvázat plavidlo. Aby bylo možno bezpečně vystoupit na břeh. Tato záležitost se nemusí řešit výstavbou drahých přístavních zařízení. Stačí jednoduché uvazovací prvky. Ponechají-li se turisté na vodní cestě „izolovaní“ od dění na břehu, bude je pobyt bavit jen po omezenou dobu a také se zužují možnosti, kdy mohou v regionu utrácet peníze. Autor práce našel na internetových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (2014) výzvu o možnosti zažádat o dotace ze Strukturálních fondů pod regionálním operačním programem NUTS II Střední Čechy. Zažádat bylo možno do roku 2014. Dotace měly být určeny zejména pro rozvoj a obnovu infrastruktury pro vodáckou turistiku a rekreační plavbu. Tedy na budování přístavišť pro vodáckou turistiku a rekreační plavbu, ale také budování tábořišť, info-bodů, apod. Autor nenašel žádného příjemce této dotace ze sledované oblasti, přičemž je to jedna z mála možností jak dosáhnout vylepšení infrastruktury sledované oblasti středního Povltaví.
Legislativa
V průběhu tvorby této bakalářské práce se výrazně změnila legislativa. Nová legislativní pravidla však k podpoře rekreační plavby paradoxně příliš nakloněna nejsou. Respektive zejména k rekreační plavbě na řece Vltavě mezi Českými Budějovicemi a hrází Slapské přehrady. Oblasti, kam právě za podporou rekreační plavby a splavnění toku směřovaly a dosud směřují poměrně vysoké částky peněz z českého státního rozpočtu a z fondů Evropské unie mající za cíl splavnění Vltavy a rozvoj rekreační plavby. Nová vyhláška č. 46/2015 Sb.: O stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory a o rozsahu a užívání povrchových vod k plavbě (viz příloha č. 6) vstoupila v platnost dne 15.04.2015 se stala překvapením pro mnoho vyznavačů rekreační plavby. Jediným osloveným zástupcem odborné veřejnosti při tvorbě vyhlášky byla zájmová skupina právnických osob dovážejících lodě a budující přístaviště a mariny. Proces RIA, při kterém má stát povinně konzultovat dopady připravované právní regulace s občany dotčenými jejím dopadem byl při tvorbě této vyhlášky obejit. Důvodem proč nová vyhláška č.46/2015 Sb. vzbuzuje tolik vášní a diskuzí a vznikají petice na revizi je její ustanovení v § 2 – Malá plavidla podléhající evidenci nemohou stát od západu do východu slunce mimo vyznačená místa pro dlouhodobé stání na nesledované vodní cestě, vodní cestě účelové a vodním toku Vltavy od Českých Budějovic po Třebenice. Dosud byla v platnosti vyhláška 241/2002. Sb. § 5, kde bylo dáno, že malá plavidla 50
podléhající evidenci mohou stát mimo vyznačená vývaziště a kotviště, pokud je plavidlo pod trvalým dohledem, nejvýše však 24 hodin vcelku. V praxi to znamenalo, že se mohlo přes noc zakotvit na místech, na kterých to nebylo výslovně zakázáno. Nová vyhláška výrazně omezuje provoz lodí v půjčovnách a majitele registrovaných lodí. Zvláště v situaci, kdy nejsou k dispozici dlouhodobá stání. Na webových stránkách plavební správy byly pro 42 km dlouhou plavební trasu zveřejněny v měsíci květnu roku 2015, tedy již v době platnosti vyhlášky, pouhá tři místa pro kotvení. Tato tři kotviště mají dohromady délku třicet metrů. Je třeba zvýraznit fakt, že porušení vyhlášky je možno potrestat pokutou až do výše Kč 5000,00 na místě, případně do Kč 200.000,00 ve správním řízení. Místa vyhražená státní plavební správou: 1) ř.km. 92,95-93,15
Levý břeh
2) ř.km. 97,40-97,50
Levý břeh
3) ř.km.115,00-115,10
Pravý břeh
Ani marin a přístavišť však není v době tvorby bakalářské práce dostatek. Je otázkou, zda v současnosti probíhá výstavba dalších marin a přístavů. Ucelený seznam není k dispozici. Autor při terénním průzkumu na území Slapské a Kamýcké přehrady našel tyto mariny: 1) Slapy přehrada, pravý břeh, ř.km.: 91,7 internetové stránky: http://www.cld.cz/pronajem-kotveni 2) Lahoz, levý břeh, ř.km. 93,0 internetové stránky: http://www.river-marina.cz/ 3) Skalice, levý břeh, ř.km. 94,3 internetové stránky: http://www.slapy-marine.cz/ 4) Ždáň – Modrá loděnice, levý břeh, ř.km. 95,2 internetové stránky: http://www.modralodenice.cz/ 5) Měřín – Yacht Club, Královská Měřín, ř.km. 95,5 internetové stránky: http://www.jkk.cz/cs/o-klubu/dulezite-kontaky.html 6) Stará Živohošť, levý břeh, ř.km. 101,5 internetové stránky: http://www.hotelatlantida.cz/marina.php Zde se také nachází čerpací stanice, kde se dá natankovat palivo a odčerpat odpadní voda (jediná pro území Slapské a Kamýcké přehrady) 7) Nová Živohošť – U kozla, pravý břeh, ř.km. 103,0 internetové stránky: http://www.river-marina.cz/ 8) Nová Živohošť – Mastník, pravý břeh, ř.km. 104,6 internetové stránky: http://www.resort-beach-novazivnohost.com/cs/pristaviste 9) Cholín, pravý břeh, ř.km. 115,4 internetové stránky: http://www.playland.cz/marina 51
Je třeba upozornit, že ve většině těchto marin je možnost stání pouze pro členy daného yachtařského klubu. Pro kotvení ostatní veřejnosti jsou možnosti stání ovlivněny volným místem v jednotkách lodí a služby kotvení jsou pochopitelně zpoplatněny. Ceny za kotvení na jednu noc např. v Resort beach Nová Živohošť pro plavidlo delší 8 m je Kč 700,00 / den (viz příloha č.4). Cena je nepochopitelně vysoká. Pokud se například porovná s ceníkem německé mariny v Muehlbergu na řece Labi (viz příloha č.4), kde stojí kotvení 1 EUR / m / den. Tedy 10 EUR pro 10 m plavidlo. Ihned po zveřejnění vyhlášky č.: 46/2015 Sb. (viz příloha č. 6) se vzedmula vlna nevole od vyznavačů rekreační plavby, záležitost byla medializována a vznikla petice za úpravu nové vyhlášky, respektive jejího paragrafu č. 5. Tato petice byla 4. června, 2015 uzavřena s podpisy 2789 petentů a dne 11. června, 2015 byla předána ministru dopravy Ing. Ťokovi. Výsledkem byl jeho slib o znovuotevření vyhlášky a změně dotyčného paragrafu. Záležitost s protesty ohledně nové vyhlášky může také naznačit jaký je aktuálně zájem veřejnosti o rekreační plavbu. Zmiňované zákazy nočního kotvení se dotýká zejména oblasti Vltavy od hráze Slapské přehrady po České Budějovice. Tedy celé sledované oblasti středního Povltaví, kterým se zabývá tato bakalářská práce. Vyhláška se poměrně často probírala v televizním zpravodajství i publicistice. Příkladem mohou být reportáž v Událostech dne 7. června, ve večerních zprávách na televizi Prima dne 1. června, rozhovor ve Studiu 6 na ČT1 dne 11. června, 2015 v 08:20h. Podobně i v tisku bylo toto téma častokrát zveřejněno. Na internetových stránkách České televize jsou články ohledně tohoto tématu z 9. dubna, 8. června a 11. června. V časopise Týden článek ze dne 19. května, v Lidových novinách fejeton Josefa Klímy ze dne 18. dubna a podobně v dalších celostátních i regionálních denících. Pan poslanec Bendl interpeloval ohledně tohoto tématu dne 21. května ministra dopravy pana Ťoka (viz příloha č.5). Na jachtařském internetovém fóru: http://www.jachting.info měla diskuze ohledně vyhlášky ke konci června, 2015 celkem 74 stran.
Provozování výletních lodí
Dle Čáky (2002) byly výletní lodě na řece Vltavě provozovány ještě před vybudováním Vltavské kaskády. Sjíždění Svatojánských peřejí bylo velmi oblíbeným cílem výletníků z Prahy. Používaly se na ně upravené dřevěné šífy vyráběné ve Vltavských loděnicích ve Štěchovicích, Kamýku nad Vltavou aj. Tyto šífy společně s vory jinak pravidelně převážely náklady soli, kamene, obilí, dřeva a jiného materiálu z Rakouska a Šumavy do Prahy a dále do Německa. To vše s výstavbou kaskády ustalo. Jak uvádí Hubert (1985) byly na Slapskou přehradu po jejím vybudování roku 1956 přivezeny tři malé motorové lodě, které hned během prvního roku provozu přepravily 176 tisíc výletníků. Další rok tedy přibyly další dvě lodě z brněnské loděnice4. Roku 1959 bylo přepraveno rekordních téměř 300 tisíc výletníků. Tato čísla se nyní zdají k neuvěření. V dobách normalizace patřila osobní lodní doprava pod podnik Okresní podnik služeb (zkratka OPS) Příbram. Do flotily patřilo celkem 7 plavidel včetně rychlolodě typu Zarja ze SSSR. Na výběr byly plavby Slapy, přehrada – Nová Živohošť 5x denně a Slapy, přehrada – Orlík, přehrada s každodenní plavbou. 4
Jedna z těchto lodí s názvem Mír je na Slapské přehradě doposud. Je majetkem Vojenské zotavovny Měřín. K dispozici je tedy jen jejich klientům.
52
Obr.č.9: Přístaviště parníků a marina u hráze Slapské přehrady
Zdroj: Monika Škorpilová, dne 19/04/2015
Po revoluci v roce 1989 a konci normalizace a komunismu v České republice byla činnost státního podniku OPS Příbram ukončena a její části byly zprivatizovány. Lodní doprava na Slapském jezeře byla prodána firmě Česká lodní doprava s.r.o. v zastoupení Ing. Vladimíra Tomana. Část flotily se záhy prodala na lukrativnější úsek řeky Vltavy v Praze. To se týká zejména dvou nejnovějších lodí německé výroby typu Bufa. Pozemky a budovy jsou v nájmu od Povodí Vltavy. Toto zázemí je využito zejména pro servis a kotvení motorových člunů, které do České republiky firma Česká lodní doprava importuje. Provoz osobních výletních lodí zajišťuje od roku 1996 firma Quarter s.r.o. Počet provozuschopných plavidel se postupem času snížil na dvě lodě vyrobené v Maďarsku. Loďe Blanici a Poděbradku. Loď Lužnice je v nepojízdném havarijním stavu. Dle rozhovoru s kapitánem Janem Svatoněm ze dne 08.07.2015, provozovala firma Quarter zpočátku výletní trasy Slapy, přehrada – Orlík, přehrada 3x týdně (úterky, čtvrtky a soboty) a trasu Slapy, přehrada – Nová Živohošť 4x denně. Od roku 2007 se počet plaveb snížil na 2x týdně Slapy, přehrada – Orlík a 3x denně Slapy, přehrada – Nová Živohošť. Každý den kromě neděle také byla v nabídce diskotéka na parníku. Ta byla zprvu velmi oblíbená a plně vytížená. Diskotéky vzhledem k nadměrným vibracím však způsobily devastaci trupu lodě Lužnice. Postupně se nabídka výletů osobní lodí zúžila na trasu Slapy, přehrada – Nová Živohošť 2x denně. Trasa na Orlík byla zrušena v roce 2008. Dle rozhovoru s Vladimírem Vandou, provozním vedoucím lodní dopravy Slapy u firmy Quarter s.r.o. ze dne 14.05.2013 byly důvo53
dem vysoké náklady na údržbu přístavních mol. Většina z nich je v havarijním stavu a generální oprava, případně pořízení nových přistávacích můstků je příliš nákladná záležitost. Firma Quarter s.r.o. má k 8.červenci, 2015 poměrně komplikované a nejasné majetkoprávní vztahy. Dle Výpisu z obchodního rejstříku ze serveru www.justice.cz byla dne 3.března, 2015 na obchodní podíl ve společnosti vydána exekuce (viz příloha č. 9). Těžko tedy předpokládat, že je zde reálná šance dosáhnout na dotace určené pro podporu rekreační plavby a rekonstrukci plovoucích přistávacích můstků, pokud je společnost ve finančních problémech a nejsou jasné majetkoprávní vztahy. Na Slapské přehradě mezi břehy Nové a Staré Živohošti je také v provozu motorový přívoz. Ten funguje pouze v letních měsících.
Půjčovny malých plavidel
Na území Slapské i Kamýcké přehrady je možno vidět mnoho lodí pronajatých z půjčoven. Princip je podobný jako při půjčení auta. Zájemce dostane pracovníkem půjčovny proškolení o obsluze plavidla a po absolvování krátké projížďky má plavidlo na smluvenou dobu k dispozici. Průkaz vůdce malého plavidla není třeba (viz str. 21 – 22). Státní plavební správa jako nejvyšší autorita na poli plavebního provozu má provoz půjčoven pod svou kompetencí. Dle Zprávy o činnosti úřadu pro rok 2014 (2015) bylo vydáno 19 souhlasů s podmínkami pro provoz půjčovny malých plavidel. Celkem jich je v České republice 103. Pro rok 2013 bylo vydáno 15 souhlasů a v roce 2012 celkem 17 souhlasů. Během posledních tří let tedy bylo v České republice založeno celkem 51 půjčoven malých plavidel. Pro roky předchozí evidence není zveřejněna. Přesto je z výše uvedeného zřejmé, jaký je v současnosti o rekreační plavbu zájem. 5.2.
Sběr informací a dat, průběh šetření
Autorem výzkumu bylo e-mailovou formou osloveno 47 obcí z regionu středního Povltaví. E-mailové adresy byly pořízeny z Regionálního informačního servisu RIS (viz příloha č. 3), případně přímo z internetových stránek dané obce. Snahou bylo, aby dotazník byl vyplněn starostou, starostkou, či osobou odpovědnou za problematiku cestovního ruchu. Kompletní dotazník je v příloze č. 9. Zpět se autorovi po dvou urgencích vrátilo 20 plně vyplněných dotazníků. Procentuálně vyjádřeno odpovědělo 42,5% obcí. Tyto obce zastupují celkem 19755 obyvatel. Pokud počet obyvatel opět převedeme na procenta – odpovídá to 44 % obyvatel ze zkoumané oblasti. Ve výzkumu jsou zastoupeny všechny MAS i okresy v regionu středního Povltaví. Za zmínku však stojí, že naprostá většina obcí, která reagovala na požadavek vyplnění dotazníkového šetření se nachází na pravém břehu a spadá pod MAS Sedlčansko
54
Tab. č. 5: Obce regionu střední Povltaví. Žlutě zvýrazněné obce odpověděly na dotazníkové šetření
PRAVÝ BŘEH Rabyně Lešany Krňany Vysoký Újezd Netvořice (městys) Neveklov (město) Stranný Křečovice Osečany Radíč Nalžovice Křepenice Kňovice Příčovy Sedlčany Dublovice
počet obyv (2014) 256 698 391 200 1105
plocha (km2) 15,89 14,45 12,25 4,07 17,88
Hu stota obyvatel / km2
Benešov
-
48
Benešov
Benešov
MAS Posázaví o.p.s.
32
Benešov
Benešov
Mezi řekami o.s.
49
Benešov
Benešov
Mezi řekami o.s.
62
Benešov
Benešov
-
Benešov
MAS Posázaví o.p.s.
2523
54,45
46
Benešov
103
5,51
19
Benešov
Benešov
MAS Posázaví o.p.s.
24
Benešov
Benešov
MAS Posázaví o.p.s.
44
Příbram
Sedlčany
MAS Sedlčansko, o.p.s.
17
Příbram
Sedlčany
MAS Sedlčansko, o.p.s.
38
Příbram
Sedlčany
MAS Sedlčansko,
25
Příbram
Sedlčany
MAS Sedlčansko, o.p.s.
39
Příbram
Sedlčany
MAS Sedlčansko, o.p.s.
Sedlčany
MAS Sedlčansko, o.p.s.
754 247 207 595 181 339
31,86 5,61 12,5 15,62 7,19 8,72
285
3,09
92
Příbram
7423
36,46
204
Příbram
Sedlčany
MAS Sedlčansko, o.p.s.
43
Příbram
Sedlčany
MAS Sedlčansko, o.p.s.
31
Příbram
Sedlčany
MAS Sedlčansko, o.p.s.
Příbram
Sedlčany
Příbram
Sedlčany
Příbram
Sedlčany
1084 672
25,12
1104
36,8
30
847
23,9
35
Milešov
318
15,48
21
SOUHRN
19332 368,52
52
LEVÝ BŘEH
počet obyv (2013)
21,67
plocha (km2)
hustota obyvatel / km2
Štěchovice (městys)
1876
14,3
131
Hradištko
1899
11,89
Čím Korkyně Nové Dvory Chotilsko
Členství v MAS, turistický region apod.
Benešov
Vysoký Chlumec
Buš
Obec s rozšířenou působností
16
Svatý Jan Krásná Hora nad Vltavou (město)
Slapy
NUTS 4
806 324 354 139 238 473
20,24 6,84 6,18 5,97 8,39 27,18
NUTS 4
Obec s rozšířenou působností
MAS Sedlčansko, o.p.s. MAS Sedlčansko, o.p.s. MAS Sedlčansko, o.p.s.
Členství v MAS, turistický region apod.
Praha-západ
Černošice
160
Praha-západ
Černošice
Brdy - Vltava o.p.s.
40
Praha-západ
Černošice
Brdy - Vltava o.p.s.
47
Praha-západ
Černošice
Brdy - Vltava o.p.s.
57
Příbram
Dobříš
Brdy - Vltava o.p.s.
23
Příbram
Dobříš
Brdy - Vltava o.p.s.
28
Příbram
Dobříš
Brdy - Vltava o.p.s.
17
Příbram
Dobříš
Brdy - Vltava o.p.s.
Dobříš
Brdy - Vltava o.p.s.
Brdy - Vltava o.p.s.
Borotice
407
19,07
21
Příbram
Drhovy
255
6,36
40
Příbram
Dobříš
Brdy - Vltava o.p.s.
25
Příbram
Příbram
MAS Sedlčansko o.p.s.
165
Příbram
Dobříš
Brdy - Vltava o.p.s.
160
Příbram
Dobříš
Brdy - Vltava o.p.s.
66
Příbram
Dobříš
Brdy - Vltava o.p.s.
69
Příbram
Dobříš
Brdy - Vltava o.p.s.
48
Příbram
Dobříš
Brdy - Vltava o.p.s.
83
Příbram
Dobříš
Brdy - Vltava o.p.s.
Obory Dobříš (město) Stará Huť Nový Knín (město) Rybníky Ouběnice Obořiště
262 8808 1319 1944 391 214 632
10,34 53,42 8,26 29,61 5,65 4,46 7,61
55
Svaté Pole
393
3,95
99
Příbram
Dobříš
Brdy - Vltava o.p.s.
Daleké Dušníky
405
6,81
59
Příbram
Dobříš
Brdy - Vltava o.p.s.
74
4,86
15
Příbram
Dobříš
Brdy - Vltava o.p.s.
46
Příbram
Dobříš
Brdy - Vltava o.p.s.
30
Příbram
Dobříš
Brdy - Vltava o.p.s.
48
Příbram
Dobříš
Brdy - Vltava o.p.s.
34
Příbram
Příbram
MAS Sedlčansko o.p.s.
50
Příbram
Příbram
MAS Sedlčansko o.p.s.
Příbram
MAS Sedlčansko o.p.s. MAS Sedlčansko o.p.s.
Županovice Drevníky
321
Nečín
7,05
788
Hříměždice
26,23
407
Dolní Hbity
8,5
873
Jablonná
25,69
386
7,7
Kamýk nad Vltavou
900
11,84
76
Příbram
Zduchovice
288
8,52
34
Příbram
Příbram
Solenice
373
7,55
49
Příbram
Příbram
25549 364,47
70
SOUHRN
SOUHRN CELEK
44881
732,99
MAS Sedlčansko o.p.s.
61
Zdroj: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce, http://mapy.crr.cz/tms/crr_a/default/?reload=1&z=1#c=3536025%252C5519376&z=1&l=ajax_default&p=&hs=1&, internetové prezentace obcí
5.3.
Zpracování a interpretace výsledků
Dotazníkové šetření zahrnovalo 13 otázek, z nichž 4 otázky měly ještě upřesňující podotázky. U dvou otázek byl otevřený prostor pro vyjádření vlastního názoru. Otázky se týkaly zejména pohledu dané obce na potenciál dané oblasti pro cestovní ruch. Zda vůbec vidí prospěšnost pro svou obec v podpoře cestovního ruchu. Zda existuje spolupráce s ostatními partnery jako obcemi, podnikatelskou sférou, či státem. Součástí dotazníku také bylo několik otázek zkoumající vztah dané obce k rekreační plavbě a otázce splavnění toku Vltavy. Graf č.2: Jaký význam má cestovní ruch pro rozvoj cestovního ruchu pro danou obec?
Zdroj: dotazníkové šetření autora
56
Cestovní ruch považují pro svůj rozvoj jako zásadní pouze dvě obce – Vysoký Chlumec a Chotilsko. Střední důležitost přikládá cestovnímu ruchu 9 obcí a jako zanedbatelný přínos má překvapivě pro 8 obcí, tedy 42 procent. Průměr všech odpovědí je 2,26 na stupnici od jedné do tří. (viz graf č.:2). Odpověď je poměrně překvapivá, poněvadž mnoho lidí z oblasti dojíždí za prací, v regionu je poměrně slabé zastoupení průmyslu a pracovních možností. Krajina je velmi cenná a oblast Slapské přehrady je v blízkosti hlavního města. Samostatný dokument týkající se rozvoje cestovního ruchu v obci má pouze obec Chotilsko, která čítá pouze 499 obyvatel. Katastrálně však pod ní spadá rekreační středisko Stará Živohošť. Pět obcí má kapitolu cestovní ruch zahrnutu do komplexního dokumentu (Příčovy, Nový Knín, Vysoký Chlumec a Kamýk nad Vltavou a Krásná Hora nad Vltavou). Pět obcí plánuje tento dokument vytvořit (Korkyně, Sedlčany, Nalžovice, Zduchovice a Osečany) a pro čtveřici obcí nemá význam tento dokument vůbec vytvářet. Mezi těmi je překvapivě i město Neveklov s 2501 obyvateli. (viz graf č.:3). Graf č.3: Má vaše obec vypracované programové, resp. strategické dokumenty řešící problematiku cestovního ruchu?
Zdroj: dotazníkové šetření autora
Další otázka, která měla za cíl zjistit vztah obce k cestovnímu ruchu se týkala existence turistického informačního centra. Zajímala se, zda případně s jeho realizací do budoucna počítají, nebo o něm alespoň uvažují. Turistické informační centrum mají v této chvíli obce Chotilsko, Sedlčany, Kamýk nad Vltavou, Vysoký Chlumec a Neveklov. Uvažují o něm města Nový Knín a Krásná Hora nad Vltavou. Zbytek obcí o jeho vybudování neuvažují. (viz graf č.: 4)
57
Graf č.4: Má Vaše obec turistické informační centrum?
Zdroj: dotazníkové šetření autora
V otázce další bylo záměrem ohodnotit známkou od 1 – 5 nabídku příležitostí a služeb o oblasti cestovního ruchu v dané oblasti. Jako poměrně kvalitní (ohodnoceno známkou 4 z 5) vidí nabídku příležitostí a služeb v oblasti cestovního ruchu 5 obcí. Jedná se o Osečany, Chotilsko, Svatý Jan, Sedlčany a Kňovice. Opačný názor mají obce Neveklov, Dublovice a Županovice. (viz graf č.:5) Graf č.5: Zhodnocení nabídky příležitostí a služeb v oblasti cestovního ruchu v dané oblasti
Zdroj: dotazníkové šetření autora
58
Další otázka již chtěla podrobnější hodnocení kvality, případně nedostatků u jednotlivých produktů cestovního ruchu. Nejkladněji byla hodnocena pěší turistika, to znamená trasování, značení, informační tabule, mapy, kvalita turistických tras apod. Dle dotazníkového šetření je oblast také vhodná pro vyznavače rybaření. Slapská, Kamýcká i Štěchovická přehrada, dále řeka Kocába, Brzina a potok Musík i Mastník jsou oblíbeným cílem rybářů. Najdou se zde revíry mimopstruhové i pstruhové. Dalšími oblíbenými lokalitami jsou rybníky, z nichž některé jsou soukromé a je na nich možno chytat ryby i bez rybářské povolenky. Další pozitivní hodnocení získaly příležitosti pro koupání, ačkoli například obec Županovice uvedla do poznámek, že by uvítala větší čistotu pláží. Nic to nemění na tom, že koupání je určitě jedna z nejsilnějších stránek oblasti středního Povltaví. Jednoznačně zejména na Slapské přehradě. Štěchovická a Kamýcká přehrada mají i ve vysokých letních teplotách poměrně nízkou teplotu vody jelikož do nich vtéká spodní voda z elektráren Slapské, respektive Orlické. Oblast je hodnocena jako přívětivá pro rodiny s dětmi (3,11 z 5,00). Příležitosti pro rekreační plavbu jsou hodnoceny jako mírně nadprůměrné (hodnota 3,05 z 5,00). Naopak je tomu u hodnocení osobní lodní dopravy. Na 40 km délce slapské nádrže je nyní provozována lodní doprava jen na 10 km úseku od hráze Slapské přehrady po Novou Živohošť. Obce proti proudu od Nové Živohošti nemají od roku 2013 možnost nabídnout svým návštěvníkům tento turistický produkt. Lodní doprava aktuálně operuje jen na ¼ plochy Slapské přehrady. Kladně byl hodnocen také informační servis pro turisty (3,05) a příležitosti pro sportovní vyžití (3,00). O něco hůře jsou hodnoceny příležitosti pro cykloturistiku (2,95) a propagace služeb cestovního ruchu v regionu (2,84) (viz graf č.6). U otázky hodnocení kvality, případně nedostatků v nabídce produktů cestovního ruchu v oblasti středního Povltaví byl dán také prostor obcím vyjádřit jejich názor nad rámec zadaných odpovědí. Některé z obcí tuto možnost využily. Obec Korkyně by uvítala kvalitní koupaliště, sportovní areál a cestovní ruch zaměřený více na rodiny s dětmi. Obec Kamýk nad Vltavou uvedla chybějící doplňkové služby a nabídky. Obec Kňovice má názor, že je nabídka dostatečně široká a každý si může vybrat to své. Město Sedlčany postrádá kvalitní stravovací zařízení, město Neveklov zase kvalitní ubytovací zařízení. Obec Svatý Jan by uvítala větší rozvoj cykloturistiky. Město Nový Knín vyjádřilo názor, že by byla třeba větší spolupráce mezi obcemi. A doplnilo odpověď, že nedobrou úlohu hraje fakt, že území spadá pod několik okresů. Obec Zduchovice postrádá dostatečnou propagaci regionu, jednotlivých středisek i obcí. A dotační programy pro rozvoj cyklotras po přírodních cestách v okolí Vltavy a navazujících okolních památek a skalních vyhlídek. Propojení turistických cest okolo (v těsné blízkosti) Vltavy s propagací jednotlivých přehrad, vyhlídek a kulturních památek. Obec Nalžovice vyjadřuje názor, že je třeba vybudování přístavišť a modernizovat ubytování v rekreačních zařízení v blízkosti Slapské přehrady. Také by uvítali nabídku kulturních akcí v letních mě59
sících. Obec Chotilsko má neskromné plány a uvítala by krytý bazén, případně aquapark a vybudování promenády okolo Vltavského jezera. Také uvádí splavnění Vltavského jezera plavební zdviží na Slapské přehradě. Graf č.6: Zhodnocení kvality, případně nedostatků v nabídce produktů v CR dané destinace
Zdroj: dotazníkové šetření autora
Následující otázka zjišťovala, čeho si obce v regionu nejvíce cení. Obce si nepochybně nejvíce cení okolní krajiny. Dále také možnosti rybaření, a trampingu, který má v této oblasti dlouholetou tradici. Zejména v okolí Štěchovické přehrady v oblasti Svatojánských proudů. Také oceňují historické památky, možnosti cykloturistiky, možnosti vyžití pro rodiny s dětmi, případně sběr lesních plodů. Na opačné straně hodnocení jsou kvalita ubytování, nabídka kulturních a sportovních akcí, kvalita vody a výlety parníkem. (viz graf č.:7) Také v rámci této otázky byl dán obcím volný prostor pro jejich návrhy, s čím by se oblast na celostátní úrovni mohla prezentovat. Obec Korkyně zdůrazňuje přírodu a rozmanitou krajinu a lesy. Možnosti pěší turistiky, vodu a historické památky. Obec Kamýk nad Vltavou připomíná blízkost k hlavnímu městu Praze a opět přírodní zajímavosti. Také obec Kňovice zdůrazňuje jako přednost rozmanitost přírody.
60
Obec Svatý Jan vidí přednost v krásné přírodě a ubytovacích a stravovacích kapacitách. Město Nový Knín také vidí silnou stránku v krásné přírodě, velkých lesních plochách a členité krajině a navíc v blízkosti hlavního města. Obec Zduchovice navíc připomíná řeku Vltavu, její meandry a skalní vyhlídky. Graf č. 7: Jaké jsou silné a slabé stránky regionu střední Povltaví?
Zdroj: dotazníkové šetření autora
Otázka č. 11 zjišťovala nejžádanější cílovou skupinu návštěvníků. Nejvíce žádanou skupinou návštěvníků jsou pro obce rodiny s dětmi. Zvolilo ji více než 80 procent oslovených obcí. Také cykloturisté jsou mezi obcemi poměrně oblíbení a vítaní. Další cílovou skupinou jsou senioři. Na opačné straně hodnocení stojí vodní mototuristé, mládež a baťůžkáři. Překvapením je podprůměrné hodnocení u skupiny rybáři a vodní turisti a zejména vodní mototuristi, ač z předchozích odpovědí vyplynulo, že oblast se může prezentovat právě výbornými podmínkami pro rybaření, podobně jako pro rekreační plavbu. (viz graf č.:8) Sportovci a mladé páry jsou pro oslovené obce hodnoceni těsně pod průměrem.
61
Graf č.8: Jaká je cílová klientela pro danou destinaci?
Jakou klientelu byste rádi do své obce přilákali?
Vodní mototuristy Mládež "Baťůžkáře" Vodní turisty (sportovní) Rybáře Sportovce Mladé páry Seniory Cykloturisty Rodiny s dětmi
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
Zdroj: dotazníkové šetření autora
Graf č.9: Jak obce hodnotí spolupráci v oblasti rozvoje cestovního ruchu s dalšími partnery?
Jak obce hodnotí spolupráci s jinými subjekty? MAS Jinou obcí TIC Klubem Českých turistů Povodím Vltavy Krajským úřadem Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR Podnikatelskou sférou Státním památkovým úřadem
Ředitelstvím vodních cest Destinační společností Czech Tourism - Českou centrálou CR
Rozvojovou agenturou
0%
10%
20%
30%
40%
Zdroj: dotazníkové šetření autora
62
50%
60%
70%
V rámci osmé otázky měly obce zhodnotit jejich případnou spolupráci s dalšími obcemi, sdružením obcí, státními organizacemi, případně podnikatelskou sférou. Nejlépe hodnocená byla spolupráce s MAS, tedy se spolky obcí, do nichž tyto obce patří. Na území existují MAS Sedlčansko, MAS Brdy-Vltava a MAS Posázaví. Velice pochvalovaná je také spolupráce mezi jednotlivými obcemi a s informačními centry. Další velmi často kladně hodnocená spolupráce je s Klubem českých turistů. Povodí Vltavy je kladně hodnoceno, zatímco Ředitelství vodních cest s obcemi vůbec nekomunikuje, ač by se to při snaze výstavby Slapské vodní zdviže předpokládalo. Stejně jako s výstavbou infrastruktury na řece Vltavě. (viz graf č.9)
63
6.
Shrnutí a diskuze výsledků
Na dotazníkové šetření reagovalo 20 obcí z 47 obcí ze zvoleného, autorem vybraného území v blízkosti Štěchovické, Slapské a Kamýcké přehrady. Těchto 20 obcí čítá téměř 20 tisíc obyvatel. Dotazníky byly odeslány elektronickou poštou přímo na obecní úřady jmenovitě adresovány starostům či starostkám. Pohled obcí na cestovní ruch a jeho přínos jednotlivým obcím je překvapivě ve většině případů výrazně skeptický. Pro pouhých 11 procent obcí je přínos pro cestovní ruch zásadní, oproti 42 procentům, kterým se zdá přínos pro obec zanedbatelný. (viz str. 57) Podobné procento (40 procent) neuvažuje o vypracování samostatného dokumentu rozvoje cestovního ruchu a 65 procent obcí neuvažuje o vybudování turistického informačního centra. To má v tuto chvíli čtvrtina obcí. Jako průměrná je hodnocena nabídka příležitostí a služeb v oblasti cestovního ruchu a nabídka přichystaná pro návštěvníky. Respektive se stavem jsou spokojeny pouhé dvě obce. Ze šetření vyplývá, že pro obce je nejhodnotnější devizou pro cestovní ruch zejména příroda, meandrující řeka a zvlněná členitá krajina středočeské pahorkatiny. S tím také souvisí pozitivně hodnocená pěší turistika, turistické značení a pozitivně hodnocená spolupráce s Klubem českých turistů. Většina obcí si uvědomuje historickou tradici trampingu a bere ji jako přidanou hodnotu území. (viz str. 61). První trampská osada Ztracenka i první turistická značená trasa v České republice pocházejí právě ze středního Povltaví. Také příležitosti pro rybáře jsou velmi příznivě hodnoceny. Slapská přehrada je oblíbeným rybářským mimopstruhovým revírem. Vyžití rodin s dětmi a příležitosti pro koupání jsou další pozitivně hodnocenou devizou středního Povltaví. Nejvíce obcí by do regionu rádo přilákalo rodiny s dětmi, seniory a cykloturisty. Ubytovací zařízení a stravovací zařízení byla hodnocena jako průměrná. Stejně jako kvalitní zázemí pro sportovní vyžití. Modernizace ubytování v rekreačních zařízení bylo zmíněno v jednotlivých vypisovacích odpovědích. Většina 14 obcí z 20 ti by souhlasila s výstavbou lodního zdvihadla na Slapské přehradě a se splavněním řeky Vltavy od Českých Budějovic pro plavidla do tonáže 300 tun a délce 40 metrů. (viz str. 49). V dotazníku byla také zmíněna potřeba výstavby infrastruktury nutné pro vyvázání a kotvení rekreačních plavidel. Poměrně negativně byla hodnocena kvalita osobní lodní dopravy (viz str. 61). Zde došlo roku 2013 ke zrušení trasy mezi Slapskou a Orlickou přehradou a zeštíhlení počtu denních plaveb na trase mezi hrází Slapské přehrady a Novou Živohoští. Dle vyjádření provozovatele lodní dopravy jsou důvody ekonomické. Údržba starých přístavních můstků je nerentabilní, proto se musela zrušit trasa do Solenic pod hráz Orlické přehrady. Přístav i dílny u hráze Slapské přehrady nyní slouží zejména jako servisní středisko pro malá plavidla (viz str. 54). Výrazný a často zmiňovaným problémem je skutečnost, že se oblast středního Povltaví nachází v oblasti, kde hraničí tři okresy, tři MAS a dvě turistické oblasti. Chybí jednotná koncepce podobná té, jenž funguje například na Baťově kanále, kde spolupracují zainteresované vrstvy až po státní správu. Destinační management Baťova kanálu také prokázal schopnost využít dotací ze státního rozpočtu a zejména rozpočtů evropských (viz str. 6064
61, 22-23) a svou marketingovou strategií se dokázal vtisknout do povědomí lidí a stal se tak velmi oblíbeným místem pro trávení volného času.
7.
Závěry a doporučení
Domácímu cestovnímu ruchu paradoxně napomáhá komplikovaná situace ve světě, kdy tradiční destinace cestovního ruchu jsou ohroženy mezinárodním terorismem (sever Afriky, blízký východ i světové metropole), Řecko je ohroženo státním bankrotem a do jižní Evropy proudí davy uprchlíků. Tato neveselá situace může na druhou stranu napomoci tuzemským destinacím, které také mají nesporný potenciál uspokojit požadavky mnoha návštěvníků (viz str.46). Předmětem této bakalářská práce byl výzkum potenciálu oblasti středního Povltaví. Těmito předpoklady jsou vodní plocha vhodná ke koupání, vodním sportům i rekreační plavbě, hodnotná příroda zahrnující velmi vzácné lokality pod národní ochranou (viz str.38), oblast se nachází v blízkosti hlavního města Prahy. Dále je zde historická tradice turistiky a trampingu (viz str. 44, 50) a rozvíjí se síť cyklostezek a cyklotras (viz str. 45). Autor by doporučil širší spolupráci na úrovni obcí i vyšších správních celků s cílem dosáhnout většího povědomí o oblasti středního Povltaví. Regionům Slapské, Kamýcké a Štěchovické přehrady rozhodně nesvědčí roztříštěnost, kdy spadá mezi tři okresy, pět správních obvodů obcí s rozšířenou působností a tří MAS. Pozice je pak velmi komplikovaná, jelikož chybí jednotná koncepce, jednotná propagace a vize. Nepochybně účelnější a přínosnější by bylo komunikovat za oblast jednotně, jako celek. Širší spolupráce by mohla napomoci k přísunu financí do regionu. Může se jednat o modernizaci stávající silniční infrastruktury, lepšímu napojení na veřejnou dopravu, zkvalitnění ubytovacích i stravovacích služeb a vybudování potřebné infrastruktury pro říční rekreační plavbu (viz kap.5.1.6.), podpora místních drobných podnikatelů, případně i podpora agroturismu. V destinaci je k vidění mnoho pastvin a hospodářských staveb, a jelikož se region nachází v blízkosti hlavního města, je zde možnost nabídnout člověku unavenému civilizací odpočinek na tradičním venkově. Inspirace by se mohla najít v jiných regionech. Příkladem pro rozvoj rekreační plavby je možno hledat na řece Moravě a Baťově kanálu, případně u o.p.s. Zlatý pruh Polabí, který sdružuje obce v blízkosti řeky Labe. Existují různé dotační programy, skrze Středočeský kraj (viz str. 55), případně Ředitelství vodních cest ohledně říční infrastruktury, či programy pro rozvoj venkova. V rámci širší spolupráce by bylo vhodné uvažovat o podpoře osobní lodní dopravy. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že obce tento turistický produkt postrádají (viz str.60). Nyní je provozovatelem obsluhována pouhá čtvrtina území Slapské přehrady. Problémem je zejména starý mobiliář přístavních můstků a jejich komplikovaná a drahá údržba. V tomto ohledu je třeba komunikace mezi obcemi, vyššími správními celky, Ředitelstvím vodní dopravy a pochopitelně provozovatelem osobní lodní dopravy. Například na Baťově kanálu, dolním Labi, ale také na úseku Vltavy od Českých Budějovic po Kořensko jsou přístavní můstky vybudovány Ředitelstvím vodních cest. Problém může být v komunikaci s provozovatelem lodní dopravy. Dle Výpisu z obchodního rejstříku je na podíl ve společnosti uvalena exekuce. Jsou tam tedy nejisté majetkoprávní vztahy.
65
Rekreační plavba se stala velmi oblíbeným segmentem cestovního ruchu a má potenciál přivést do destinace další návštěvníky. Zejména návštěvníky s vyššími příjmy. O rozvoji rekreační plavby svědčí vzrůst prodeje registrovaných malých plavidel o104% mezi roky 2004 a 2014 i stále vznikající půjčovny rekreačních plavidel. Za poslední 3 roky dostalo souhlas k provozu celkem 51 nových půjčoven (viz str. 20-21). Problém v rozvoji rekreační plavby může paradoxně způsobit nová legislativa, resp. Vyhláška č.46/2015 Sb (viz příloha č. 6), jež vstoupila v platnost těsně před dokončením této bakalářské práce a vzbudila odpor většiny rekreačních plavců. Svým ustanovením v § 5 zamezuje velké části rekreačních plavidel, plavbu na zvolené trase Vltavské vodní cesty na úseku mezi Českými Budějovicemi a Slapskou přehradou. Například registrovaná plachetnice nemá možnost přeplout dané území bez možnosti zakotvit přes noc a tím neporušit zákon pod hrozbou vysoké pokuty. Touto vyhláškou také postrádá smysl veškeré budování infrastruktury na horní Vltavě a podpora rekreační plavby. (viz. str.47-50). Je nutná její revize ze strany Ministerstva dopravy, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství. Ministr Ťok při interpelaci poslancem Bendlem tuto revizi přislíbil. K výstavbě plavebního stupně na hrázi Slapské přehrady se většina dotázaných obcí vyjádřila kladně (viz str.49). Cena je však vysoká. Její odhad z roku 2012 činil 2 mld. Kč (viz str.48). V současnosti jsou plavidla menších rozměrů převáženy na vleku za traktorem. Vzhledem k faktu, že dosud nebyly vystavěny pro plavbu důležitější stavby na hlavní vodní cestě Labi, je otázkou zda a případně kdy k realizaci stavby Slapské zdviže dojde. Přínos těchto technologicky složitých plavebních stupňů však není jen ve zlepšení plavebních podmínek. V případě zajímavých technických řešení se plavební stupně samotné stávají výraznou turistickou atraktivitou. Příkladem může být plavební stupeň Falkirk Wheel ve Skotsku (viz str. 13).
66
8.
Seznam použitých zdrojů
8.1. Tištěné zdroje: [1]. BABUŠKA, Václav a Miroslav MUŽÍK. Mineralogie, petrografie a geologie. Praha : SNTL, 1981. str. 470 s. Sv. 3. nezm. vyd. [2] BUDAČ, Michal. Středověké osídlení Sedlčanska. Plzeň, 2012. diplomová práce (Mrg.). Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická [3]. CÍLEK, Václav, Vojen Ložek a kolektiv. Obraz krajiny: Pohled ze středních Čech. Praha : Dokořán s.r.o., 2011. ISBN 978-80-7363-205-2. [4]. CITY PLAN s.r.o., Praha. Potenciál splavnění Vltavské vodní kaskády pro oživení turistického ruchu a atraktivity území. Praha : CityPlan s.r.o., Praha 1, 2005. [5]. ČÁKA, Jan. Zmizelá Vltava. Praha - Litomyšl : Paseka, 2002. ISBN 80-7185-491-3. [6] FRANKE, Antonín. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu. Praha: Wolters Kluwer Česká Republika, 2012. str.301s ISBN 978-8073577-186¨ [7]. HUBERT, Miroslav a Michael BOR. Osobní lodě na Vltavě: 1865 - 1985. 1. vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1985, 211 s. Knižnice vodní dopravy. [8].HUBERT, Miroslav. Lodě a plavba na střední Vltavě. Praha : Mare-Czech, 2008. ISBN: 978-80-86930-15-2. [9].JIHOČESKÝ KRAJ. Územní studie Vltava v úseku Týn nad Vltavou - České Budějovice. Praha : A+U design, 2011. [10]. KARÁSEK, Jaromír. Základy obecné geomorfologie. Brno : Masarykova univerzita, 2001. 8021025670. [11]. KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Praha : Academia, 1999. ISBN 8020006842. [12]. LOŽEK, Vojen, Václav Cílek, Jarmila Kubíková a kolektiv. Střední Čechy - příroda, člověk, krajina. Praha : Středočeský kraj, 2003. ISBN 80-86569-40-3. [13]. MALÍČEK, Jiří. Střední tok Vltavy a jeho květena. Praha : Akademie věd České republiky, 2009, Živa. 3/2009. [14] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR. Praha. Ústav územního rozvoje Brno, 2001 [15]. PODLENOVÁ, Linda. Změna vegetace acidofilních trávníků v okolí Kamýku nad Vltavou a charakteristika vegetace Solenického meandru. [autor sest.] Ph.D. Vedoucí práce Ing. Milan Štěch. Magisterská diplomová práce. České Budějovice : Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Biologická fakulta, 2003. 67
[16] ŠAUER, Martin a Jiří VYSTOUPIL. Cestovní ruch očima geografů. Geografické rozhledy. roč. 2011, č. 1, 20 - 21. [17] ŠÍP, J. a M. HASMAN. Potenciál území k rekreaci. Život. prostr. 2001, roč. 35, č. 5, s. 248-252 [18] TOUŠEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. Ekonomická a sociální geografie. Plzen. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-807-3801-144. [19] VANÍČEK, Jiří. Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava. 02 : Toulava o.p.s., 2014. [20] VYSTOUPIL, Jiří. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 98, viii s. ISBN 978-80-210-4263-6. [21] VYSTOUPIL, Jiří, KUNC, Martin ŠAUER a TONEV. Vývoj cestovního ruchu v ČR a jeho prostorové organizace v letech 1990-2009. Urbanizmus a územní rozvoj. 2010, XIII, č. 5, 93 - 108. [22] ZELENKA, Josef a Martina Pásková. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2 vyd. Praha. Linde Praha, 2012. str. 768 s. ISBN 978-80-7201-8802
8.2. Internetové zdroje: [1]. AOPK, ČR, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Zvláště chráněná území (par.14). drusop.nature.cz. [Online] 2015. [Citace: 28. 02 2015.] Přístup z internetu: URL: http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&CIS =1224 [2]. AOPK, ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. NPR Drbákov - Albertovy skály. [Online] [Citace: 15. 02 2015.] Přístup z internetu: URL: http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID =84 [3]. AOPK, ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. NPP Medník. [Online] 2012. [Citace: 15. 02 2015.] Přístup z internetu: URL: http://blanik.ochranaprirody.cz/cinnost-spravy/ochrana-prirody/npp-mednik/. [4]. BALATKA Břetislav, Jaroslav Sládek. Říční terasy v českých zemích. books.google.com. [Online] 1962. [Citace: 20. 02 2015.] Přístup z internetu: URL: http://books.google.cz/books/about/%C5%98%C3%AD%C4%8Dn%C3%AD_terasy _v_%C4%8Desk%C3%BDch_zem%C3%ADch.html?id=0MkLOgAACAAJ&redir_esc=y [5]. BYSTŘICKÝ J. a spol.. www.batacanal.cz. Baťův kanál: Jižní moravou na lodi. [Online] 2013. [Citace: 06. 03 2015.] Přístup z internetu: URL: http://batacanal.cz.
68
[6]. CENTRUM EXPERIMENTÁLNÍ GEOTECHNIKY. Centrum experimentání geotechniky. Geologie v okolí štoly. [Online] 2014. [Citace: 16. 02 2015.] Přístup z internetu: URL: http://ceg.fsv.cvut.cz/o-nas/stola-josef/geologie-v-okoli-stoly [7]CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČESKÉ REPUBLIKY. RIS - Regionální informační servis [online]. Praha: Centrum pro regionální rozvoj, 2015 [cit. 2015-04-28]. Přístup z internetu: URL: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce [8]. CZECH TOURISM. Didaktické podklady. Czech Tourism. [Online] 2005-2015. [Citace: 06. 03 2015.] Přístup z internetu: URL: http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznamcestovniho-ruchu-v-cesku/ [9]. EVROPSKÁ KOMISE. http://eur-lex.europa.eu. Bílá kniha dopravy. [Online] 28. 03 2011. [Citace: 02. 03 2015.] Přístup z internetu: URL: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0144:FIN:CS:DOC [10]. HORNICKÉ MUZEUM PŘÍBRAM. Radíč - Hrazany, kelstké oppidum. Muzeum Špýchar Prostřední Lhota. [Online] 2014. [Citace: 21. 02 2015.] Přístup z internetu: URL: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/muzeum/pracoviste/archeologie/radic/ [11] PALUBA.EU. Kladné územní rozhodnutí pro zdvihadlo Slapy. [online]. 2012 [citace 2015-07-02]. Přístup z internetu: URL: http://paluba.eu/obsah/kladne-uzemnirozhodnuti-pro-zdvihadlo-slapy/ [12]. KLAUDYS, Martin. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Krajské středisko Praha a Střední Čechy. [Online] Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu střední Povltaví u Drbákova, 28. 11 2012. [Citace: 15. 02 2015.] Přístup z internetu: URL: http://www.radicobec.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=13767&id_dokumenty=30782. CZ0210053 [13]. KRAJSKÝ ÚŘAD STŘEDOČESKÉHO KRAJE, odbor životního prostředí. Obec Buš. http://www.obecbus.cz. [Online] 25. 05 2012. [Citace: 15. 02 2015.] Přístup z internetu: URL: http://www.obecbus.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=1625&id_doku menty=1144 [14]. KUNCLŮV MLÝN. Historie. Kuncluv Mlyn. [Online] [Citace: 17. 02 2015.] Přístup z internetu: URL: http://www.kuncluvmlyn.cz/cz/index.html. [15]. MAS BRDY VLTAVA. www.pamatkystrednitokvltavy.cz. Památky kolem středního toku Vltavy. [Online] 2014. [Citace: 11. 03 2015.] Přístup z internetu: URL: http://www.pamatkystrednitokvltavy.cz/cze/oblasti.html/brdy-vltava/stechovice
69
[16]. MAS Sedlčansko, o.p.s. Leader. [Online] Seal s.r.o., 20004-2013. [Citace: 30. leden 2015.] Přístup z internetu: URL: http://leader.isu.cz/kartogram/hustota/588/MASSedlcansko-ops [17]. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014 - 2020. Ministerstvo pro místní rozvoj. [Online] 2013. [Citace: 09. 03 2015.] Přístup z internetu: URL: http://mmr.cz/getmedia/dac4627c-c5d4-4344-8d38-f8de43sec24d/Koncepcestatni-politiky-cestovniho-ruchu-v-CR-na-obdobi-2014-2020.pdf. [18]. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Evropské strukturální a investiční fondy. Výzvy a akce. Praha [Online] 2011:[Citace: 05.06.2013] Přístup z internetu: URL: www.MMR.cz [19]. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Strategický rozvoj destinace cestovního ruchu. Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu. [Online] 2007. [Citace: 28. 02 2015.] Přístup z internetu: URL: http://www.mmr.cz/getmedia/c4a98c3d-762a-4c15-adf66f8ddc97d08e/GetFile6_3.pdf.A [20] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ - EVROPSKÉ STRUKTURÁLNÍ A INVESTIČNÍ FONDY. Výzva č. 79 ROP SC Prioritní osa 2 - oblast podpory 2 [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2014 [cit. 2015-04-28]. Přístup z internetu: URL: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Jak-na-projekt/Vyzvy-a-akce%281%29/15-ROP-SC/Vyzva-c-79-ROP-SC-prioritni-osa-2-oblast-podpory-2 [21]. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. dokumenty. Chotilsko. [Online] 2014. [Citace: 17. 02 2015.] Přístup z internetu: URL: http://www.chotilsko.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=5329&id_dok umenty=18507 [22]. MU SEDLČANY. Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. mesto Sedlčany. [Online] [Citace: 17. 02 2015.] Přístup z internetu: URL: http://mesto-sedlcany.cz/o-meste/historiemesta-sedlcany/jakub-krcin-z-jelcan-a-sedlcan [23]. MUZEUM PŘÍBRAM. Muzeum života venkovského obyvatelstva středního Povltaví. www.muzeum-pribram.cz. [Online] 2015. [Citace: 20. 02 2015.] Přístup z internetu: URL: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/muzeum-spychar-prostrednilhota/z-historie/ [24] NADACE JIHOČESKÉ CYKLOSTEZKY. Cyklogenerel JčK 2015-2020. NADACE JIHOČESKÉ CYKLOSTEZKY. Nadace Jihočeské cyklostezky [online]. 2011. České Budějovice: Cassia Development and Consulting, 2011 [cit. 2015-07-22]. Přístup z internetu: URL: http://www.jihoceske-cyklostezky.cz/njc/dokumenty-ke-stazeni/cyklogenereljck/
70
[25]. OBEC CHOTILSKO. Z historie. www.chotilsko.cz. [Online] 2014. [Citace: 16. 02 2015.] Přístup z internetu: URL: www.chotilsko.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org...id.... [26]. OBEC KORKYNĚ. Dokumenty. Korkyně. [Online] [Citace: 20. 02 2015.] Přístup z internetu: URL: http://www.korkyne.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=6951&id_doku menty=1049 [27]. PETRÁNEK. Jan. Granodiorit. Geologická encyklopedie. [Online] 2014. [Citace: 21. 02 2015.] Přístup z internetu: URL: http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?granodiorit [28].POVODÍ VLTAVY a.s., Vodní díla a nádrže. Povodí Vltavy. [Online] Povodí Vltavy, 2015.[Citace: 20.02.2015] Přístup z internetu: URL: http://www.pvl.cz/vodohospodarske-informace/vodni-dila/vodni-dila-a-nadrze [29]. ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC. Dálnice D3, Rychlostní silnice R3 Praha-TáborČeské Budějovice-Rakousko. Ředitelství silnice a dálnic. [Online] 2015. [Citace: 28. 02 2015.] Přístup z internetu: URL: http://www.rsd.cz/rsd/rsdcat.nsf/0/718B37D4A766222AC12577C20046018E/$file /D3_web.pdf [30]. ŘEDITELSTVÍ VODNÍCH CEST ČESKÉ REPUBLIKY. Ředitelství vodních cest. Tiskové zprávy. [Online] 2012. [Citace: 02. 03 2015.] Přístup z internetu: URL: http://www.rvccr.cz/tiskove-zpravy [31]. SMEJKALOVÁ, Barbora. Analýza tradice a perspektiv Chataření a chalupaření v České republice. Informační systém Masarykovy univerzity. [Online] 2010. [Citace: 26. 02 2015.] Přístup z internetu: URL: http://is.muni.cz/th/217557/fss_b/bakalarska_prace_text.doc%20V%20t%C3%A9to %20dob%C4%9B%20je%20ji%C5%BE%20mo%C5%BEn%C3%A9%20vysledovat %20po%C4%8D%C3%A1tky%20chata [32]. SMOLOVÁ, Lucie. Katedra geografie - Přírodovědecká faktulta Univerzity Palackého v Olomouci. http://geography.upol.cz/. [Online] 2015. [Citace: 20. 02 2015.] Přístup z internetu: URL: http://geography.upol.cz/soubory/lide/smolova/GCR1/text%20ceskomoravska.pdf [33] STANJURA, Zbyněk, Č.j.:12/2013-910-IVD/3. Praha: Poslanecká sněmovna České republiky, [Online] 2013. [Citace: 30.06.2015] Přístup z internetu: URL: http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=80711 [34]. TEP faktor. TEP faktor. Investujte do jedinečného projektu. [Online] 2014. [Citace: 09. 03 2015.] Přístup z internetu: URL: http://www.tepfaktor.cz/img/dluhopisy/prezentace_dluhopisy.pdf. 71
[35] STÁTNÍ PLAVEBNÍ SPRÁVA, Zpráva o činnosti úřadu v roce 2013. 2014. vyd. Praha: Státní plavební správa, 2014. č.j. 175/Ř/14. Přístup z internetu: URL: http://plavebniurad.cz/wpcontent/public/downloads/zpravy_o_cinnosti/Zprava_2014.pdf [36]. ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE. Potenciál CR-středocesky kraj. www.uur.cz. [Online] 23. 03 2011. [Citace: 06. 03 2015.] Přístup z internetu: URL: http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/02potencialCR-stredocesky.pdf. [37] VODNÍ KORIDOR DUNAJ – ODRA - LABE: Průplav Seina-severní Evropa (Francie). KOLAŘÍK, Tomáš. D-o-l.cz [online]. 2015. Praha: artillery.cz, 2015 [cit. 2015-0716]. Přístup z internetu: URL: http://www.d-ol.cz/index.php/pl/podobneprojektyswiec/pruplavseina [38]. ZLATÝ PRUH POLABÍ o.p.s. MEMORANDUM o vzájemné spolupráci. Memorandum o podpoře rozvoje vodního turismu na řece Labi a cestovního ruchu podél řeky Labe se zahrnutím všech jejích přítoků vychází ze současného stavu s cílem přispět k obecnému rozvoji lodní turistiky a cestovního ruchu v tomoto území. místo neznámé : Zlatý pruh Polabí o.p.s., [Citace: 06.03.2015] 2011. Přístup z internetu: URL: http://www.polabi.com/e_download.php?file=data/editor/48cs_6.pdf&original=ME MORANDUM+2011.pdf
8.3. Seznam obrázků Obr. č. 1: Mapa vodních cest v Evropě. Dostupné z: http://www.bataknalodi.cz/ovodnich-cestach/ Obr. č. 2: Vltava, Slapská přehrada, Častoboř (kotviště hausbotů, ř.km. 108). Z archivu autora Obr. č. 3: Mapa Vltavy směrem na jih od Prahy. Dostupné z: http://www.hanibal.cz/vybaveni/tiskoviny/turisticke-mapy/5558-kct-38-hrebenya-slapska-prehrada/#.VSGr4_msX4s Obr. č. 4: Vymezení zkoumané oblasti střední Povltaví. Dostupné z: http://mapy.crr.cz (graficky upraveno autorem) Obr. č. 5: Plánovaná trasa dálnice D3. Dostupné z: http://www.ceskedalnice.cz/prilohy/mapa-d3-1.jpg Obr. č. 6: Zanedbané, nevyužívané rekreační středisko Častoboř. Z archivu autora
72
Obr. č. 7: Dokončení Vltavské vodní cesty – Č.Budějovice – Týn n/Vltavou. Dostupné z: http://www.rvccr.cz/strategicke-zamery-a-stavby/dokonceni-vltavske-vodni-cestyceske-budejovice-tyn-n.-vlt Obr. č. 8: Vyobrazení zdvihadla na Slapské přehradě. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=dnrHe-uJPt4 Obr. č. 9: Přístaviště parníků a marina u hráze Slapské přehrady. Dostupné z: soukromý archív autora Monika Škorpilová, fotografováno dne 19.04.2015
8.4. Seznam tabulek Tab. č. 1: Počet evidovaných malých plavidel v České republice. Porovnání let 2001 / 2013. Zpracováno autorem ze zdroje dostupného z: http://plavebniurad.cz/wpcontent/public/downloads/zpravy_o_cinnosti/Zprava_2013.pdf a http://plavebniurad.cz/wpcontent/public/downloads/zpravy_o_cinnosti/zprava_2001.pdf Tab. č. 2: Srovnání teplot vzduchu Středočeský kraj/ČR celek/Chorvatsko-Makarska. Zpracováno autorem ze zdrojů dat dostupných z: http://portal.chmi.cz/portal/dt?menu=JSPTabContainer/P4_Historicka_data/P4_1_P ocasi/P4_1_5_Uzemni_srazky a http://en.tutiempo.net/ Tab. č. 3: Srovnání srážkových souhrnů Středočeský kraj/ČR celek/ChorvatskoMakarska. Zpracováno autorem ze zdrojů dat dostupných z: http://portal.chmi.cz/portal/dt?menu=JSPTabContainer/P4_Historicka_data/P4_1_P ocasi/P4_1_5_Uzemni_srazky a http://en.tutiempo.net/ Tab.č.4: Vývoj ubytovacích kapacit v České republice mezi lety 2001-2012. Zpracováno ze zdrojů dat dostupných z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru10a_cr Tab. č.5: Obce regionu střední Povltaví. Žlutě zvýrazněné obce odpověděly na dotazníkové šetření. Zpracováno z vlastního dotazníkového šetření autora a z dat dostupných z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce, http://mapy.crr.cz/tms/crr_a/default/?reload=1&z=1#c=3536025%252C5519376& z=1&l=ajax_default&p=&hs=1& a internetových prezentací jednotlivých obcí
8.5. Seznam grafů Graf č. 1: Prospělo by oblast střední Povltaví vybudování zdvihadla lodí na Slapské přehradě a tím splavnění Vltavy od Českých Budějovic po soutok s Labem? Respondenti: obce v regionu (účast 42% / 19755 obyvatel). Zdroj: vlastní dotazníkový výzkum autora 73
Graf č. 2: Jaký význam má cestovní ruch pro rozvoj cestovního ruchu pro danou obec? Zdroj: vlastní dotazníkový výzkum autora Graf č. 3: Má vaše obec vypracované programové, resp. strategické dokumenty řešící problematiku cestovního ruchu? Zdroj: vlastní dotazníkový výzkum autora Graf č. 4: Má Vaše obec turistické informační centrum? Zdroj: vlastní dotazníkový výzkum autora Graf č. 5: Zhodnocení nabídky příležitostí a služeb v oblasti cestovního ruchu v dané oblasti. Zdroj: vlastní dotazníkový výzkum autora Graf č. 6: Zhodnocení kvality, případně nedostatků v nabídce produktů v CR dané destinace. Zdroj: vlastní dotazníkový výzkum autora Graf č. 7: Jaké jsou silné a slabé stránky regionu střední Povltaví? Zdroj: vlastní dotazníkový výzkum autora Graf č. 8: Jaká je cílová klientela pro danou destinaci? Zdroj: vlastní dotazníkový výzkum autora Graf č. 9: Jak obce hodnotí spolupráci v oblasti rozvoje cestovního ruchu s dalšími partnery? Zdroj: vlastní dotazníkový výzkum autora
9.
Přílohy
Příloha č. 1: Rozdělení obcí regionu dle počtu obyvatelstva a vývoj v rozmezí let 2001-14 Příloha č. 2: Mapa s vyznačenou hranicí oblasti Střední Povltaví Příloha č. 3: Vymezení jednotlivých obcí do vyšších správních celků a kontakty na starosty oslovené v rámci vypracování dotazníkového šetření. Příloha č.4: Porovnání cen za stání v marině Slapy-Nová Živohošť s cenou za stání v marině v Německu na Labi, Muehlberg Příloha č.5: Interpelace ministra dopravy ČR Dana Ťoka v záležitosti vyhlášky 46/2015 Sb. Příloha č.6: Vyhláška 46/2015 Sb. o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě Příloha č.7: Jízdní řád osobní lodní dopravy na Slapské přehradě Příloha č.8: Výpis z obchodního rejstříku – firma Quarter s.r.o., provozovatel osobní lodní dopravy Příloha č.9: Dotazníkové šetření mezi obcemi vybrané oblasti Střední Povltaví
74
Příloha č. 1 Rozdělení obcí vybraného regionu Střední Povltaví podle počtu obyvatel a srovnání těchto údajů v rozmezí let 2001-2014 Počet obcí podle počtu obyvatel
1-499 500-999 1000-1499 1500-1999 2000-
okres PŘÍBRAM
Praha západ
LEVÝ BŘEH
29 11 4 1 3 první zmínka
ŠTĚCHOVICE (městys)
1209
Hradištko
1310
Slapy
1292
Buš
1292
Čím
1318
Korkyně
1318
Nové Dvory
1432
Chotilsko
1359
Borotice
1207
Drhovy
1653
Obory
1572
DOBŘÍŠ (MĚSTO)
1252
Stará Huť
1674
NOVÝ KNÍN (MĚSTO)
1186
Rybníky
1603
Ouběnice
1325
Obořiště
1333
Svaté Pole
1352
Daleké Dušníky
1357
Županovice
1235
Drevníky
1379
Nečín
1570
Hříměždice
1325
Dolní Hbity
1325
Jablonná
1603
Kamýk nad Vltavou
1186
Zduchovice
1045
Solenice
1142
SOUHRN (LEVÝ BŘEH)
okres PŘÍBRAM
okres BENEŠOV
PRAVÝ BŘEH
první zmínka
Rabyně
1227
Lešany
1185
Krňany
1061
Vysoký Újezd
1352
NETVOŘICE (městys)
1205
NEVEKLOV (město)
1285
Stranný
1184
Křečovice
1350
Osečany
1383
Radíč
1333
Nalžovice
1364
Křepenice
1352
Kňovice
1333
Příčovy
1365
SEDLČA NY (město)
1294
Dublovice
1228
Svatý Jan
1760
KRÁ SNÁ HORA N/VLT. (město)
1341
Vysoký Chlumec
1235
Milešov
1323
SOUHRN (PRAVÝ BŘEH)
SOUHRN - OBLAST CELEK
2001
2011
2014
1318 1261 627 210 215 95 238 366 322 239 258 7825 1142 1731 270 174 567 326 398 81 291 716 379 823 335 783 265 320 21575
1741 1859 871 309 311 149 239 434 348 253 258 8672 1260 1952 374 216 628 358 390 82 304 746 417 848 359 867 287 381 24913
1876 1899 806 324 354 139 238 473 407 255 262 8808 1319 1944 391 214 632 393 405 74 321 788 417 873 386 900 288 373 25559
rozdíl
procentuální
2001-2014
změna
558 638 179 114 139 44 0 107 85 16 4 983 177 213 121 40 65 67 7 -7 30 72 38 50 51 117 23 53 3984
42 51 29 54 65 46 0 29 26 7 2 13 15 12 45 23 11 21 2 -9 10 10 10 6 15 15 9 17 18
% % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % %
rozdíl
procentuální
2001-2014
změna
2001
2011
2014
227 551 328 171 1064 2359 116 711 222 214 524 166 314 250 7846 994 662 1047 789 317 18872
227 695 401 205 1130 2517 105 724 258 201 565 153 325 283 7497 1049 652 167 811 358 18323
256 698 391 200 1105 2523 103 754 247 207 595 181 339 285 7423 1084 672 1104 847 318 19332
29 147 63 29 41 164 -13 43 25 -7 71 15 25 35 -423 90 10 57 58 1 4688
13 27 19 17 4 7 -11 6 11 -3 14 9 8 14 -5 9 2 5 7 0 2
40447
43236
44891
8672
11
% % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % %
Zdroj: webové prezentace obcí, http://www.risy.cz/cs, https://www.czso.cz/csu/sldb 75
Mapa s vyznačenou hranicí oblasti Střední Povltaví
Zdroj: mapový server www.googlemaps.cz. Hranice vyznačeny autorem 76
Příloha č. 2
STAR OSTA OB CE
77
Zdroj: internetové prezentace jednotlivých obcí, www.risy.cz
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
318853114
318865280
318862309
318862325
318821121
318822742
318822592
318864129
318864104
318864126
318864109
318864326
317741191
317741460
317741322
317789203
317789825
242413681
317789236
317791146
TEL. KONTAKT
Č apek M iloš 257740403/606726605 A ntonín M erta 257740586 I ng.Františ ek N eužil 257750322 I ng.M ilos lav L aš tovka (s taros 242413704 ta) M ilos lav H aniš 318543957 Bohumil P ovalil 318543994 Františ ek D ědina 318543913 V ít Šiš ka 318543958 J iří L ibý 318595171 J iří M aš ek 318522046 V ác lav L undák 724 188 039 M gr. Stanis lav V ac ek 318 533 311 P etr D ragoun 318522269 I ng. T omas H avlic ek 318593015 V ladimír J arolímek 318521858 Stanis lav Bumba 318690225 Karel D louhý 318586019 J aros lav J arý 318586266 I ng. I rena T áborová 318586110 Zdeněk Skopec 318595153 Radek Smělý 318595103 I ng. J os ef Kais er 318588125 J iří N ovák 318595714 I ng. J an M ic hálek 318697109 L adis lav T rnka 318697283 P etr H alada 318677104 P etr Švagr 318697101 J an M átl 318694004
L uboš M aš ek Františ ek V rkos lav
[email protected] Karel V alta
[email protected] J iří D vořák
[email protected] M onika Šlehobrová
[email protected] I ng. J an Slabý
[email protected] Karel V ojta
[email protected] Františ ek V ondra
[email protected] P avel P ec hač
[email protected] M artin C hvála
[email protected] J ana P š enič ková
[email protected] D ana V okrouhlíková
[email protected] J iří Sůs a
[email protected] P avel N evlida
[email protected] I ng. J iří Burian
[email protected] I ng. O takar J eřic ha
[email protected] P etr Kabyl
[email protected] P avel Spilka
[email protected] Františ ek C hlas ták
[email protected] J iří V okrouhlík
E-MAILOVÁ ADRESA
počet obyv (2014)
25549
44881
SOUHRN CELEK
1876 1899 806 324 354 139 238 473 407 255 262 8808 1319 1944 391 214 632 393 405 74 321 788 407 873 386 900 288 373
počet obyv (2013)
19332
SOUHRN
Štěchovice (městys) Hradištko Slapy Buš Čím Korkyně Nové Dvory Chotilsko Borotice Drhovy Obory Dobříš (město) Stará Huť Nový Knín (město) Rybníky Ouběnice Obořiště Svaté Pole Daleké Dušníky Županovice Drevníky Nečín Hříměždice Dolní Hbity Jablonná Kamýk nad Vltavou Zduchovice Solenice
LEVÝ BŘEH
SOUHRN
Rabyně 256 Lešany 698 Krňany 391 Vysoký Újezd 200 Net vořice (městys) 1105 Neveklov (město) 2523 Stranný 103 Křečovice 754 Osečany 247 Radíč 207 Nalžovice 595 Křepenice 181 Kňovice 339 Příčovy 285 Sedlčany 7423 Dublovice 1084 Svatý Jan 672 Krásná Hora nad Vltavou (město) 1104 Vysoký Chlumec 847 Milešov 318
PRAVÝ BŘEH
732,99
364,47
1 4 ,3 1 1 ,8 9 2 0 ,2 4 6 ,8 4 6 ,1 8 5 ,9 7 8 ,3 9 2 7 ,1 8 1 9 ,0 7 6 ,3 6 1 0 ,3 4 5 3 ,4 2 8 ,2 6 2 9 ,6 1 5 ,6 5 4 ,4 6 7 ,6 1 3 ,9 5 6 ,8 1 4 ,8 6 7 ,0 5 2 6 ,2 3 8 ,5 2 5 ,6 9 7 ,7 1 1 ,8 4 8 ,5 2 7 ,5 5
plocha (km2)
368,52
1 5 ,8 9 1 4 ,4 5 1 2 ,2 5 4 ,0 7 1 7 ,8 8 5 4 ,4 5 5 ,5 1 3 1 ,8 6 5 ,6 1 1 2 ,5 1 5 ,6 2 7 ,1 9 8 ,7 2 3 ,0 9 3 6 ,4 6 2 5 ,1 2 2 1 ,6 7 3 6 ,8 2 3 ,9 1 5 ,4 8
plocha (km2)
8,90%
4 ,6 3 % 5 ,7 0 % 1 1 ,9 8 % 6 ,1 0 % 5 ,9 4 % 7 ,6 4 % 8 ,8 9 % 6 ,9 0 % 1 0 ,7 7 % 2 ,8 0 % 7 ,4 4 % 1 3 ,7 0 % 1 0 ,0 0 % 4 ,8 0 % 8 ,6 4 % 1 1 ,0 2 % 1 3 ,3 1 % 8 ,1 2 % 1 2 ,3 4 % 1 7 ,1 8 %
61
70
131 160 40 47 57 23 28 17 21 40 25 165 160 66 69 48 83 99 59 15 46 30 48 34 50 76 34 49
10,23%
11,35%
5 ,6 3 % 5 ,7 7 % 3 ,3 1 % 4 ,1 7 % 8 ,7 4 % 2 2 ,7 3 % 1 3 ,7 9 % 1 5 ,4 7 % 1 0 ,3 2 % 1 2 ,0 4 % 1 4 ,5 2 % 9 ,8 9 % 1 1 ,3 9 % 1 2 ,5 7 % 9 ,6 3 % 1 1 ,1 1 % 8 ,0 0 % 9 ,0 4 % 1 3 ,1 3 % 8 ,8 2 % 1 2 ,9 5 % 1 2 ,5 3 % 1 6 ,5 8 % 1 1 ,8 3 % 1 2 ,8 8 % 1 2 ,3 5 % 1 4 ,1 8 % 1 4 ,2 9 %
hustota nezaměstnanost obyvatel / (2011) km2
52
16 48 32 49 62 46 19 24 44 17 38 25 39 92 204 43 31 30 35 21
hustota nezaměstnanost obyvatel / (2011) km2
D obříš D obříš D obříš D obříš D obříš D obříš P říbram D obříš D obříš D obříš D obříš D obříš D obříš D obříš D obříš D obříš D obříš D obříš D obříš P říbram P říbram P říbram P říbram P říbram
Č ernoš ic e Č ernoš ic e Č ernoš ic e Č ernoš ic e D obříš D obříš D obříš D obříš D obříš D obříš P říbram D obříš D obříš D obříš D obříš D obříš D obříš D obříš D obříš D obříš D obříš D obříš D obříš P říbram P říbram P říbram P říbram P říbram
Obec s rozšířenou působností
Beneš ov Beneš ov Beneš ov Beneš ov Beneš ov Beneš ov Beneš ov Beneš ov Sedlč any Sedlč any Sedlč any Sedlč any Sedlč any Sedlč any Sedlč any Sedlč any Sedlč any Sedlč any Sedlč any Sedlč any
Obec s rozšířenou působností
-
-
P os ázaví o.p.s . P os ázaví o.p.s . P os ázaví o.p.s . Sedlč ans ko, o.p.s . Sedlč ans ko, o.p.s . Sedlč ans ko, o.p.s . Sedlč ans ko, o.p.s . Sedlč ans ko, o.p.s . Sedlč ans ko, o.p.s . Sedlč ans ko, o.p.s . Sedlč ans ko, o.p.s . Sedlč ans ko, o.p.s . Sedlč ans ko, o.p.s . Sedlč ans ko, o.p.s . Sedlč ans ko, o.p.s .
- V ltava o.p.s . - V ltava o.p.s . - V ltava o.p.s . - V ltava o.p.s . - V ltava o.p.s . - V ltava o.p.s . - V ltava o.p.s . - V ltava o.p.s . - V ltava o.p.s . - V ltava o.p.s . Sedlč ans ko o.p.s . - V ltava o.p.s . - V ltava o.p.s . - V ltava o.p.s . - V ltava o.p.s . - V ltava o.p.s . - V ltava o.p.s . - V ltava o.p.s . - V ltava o.p.s . - V ltava o.p.s . - V ltava o.p.s . - V ltava o.p.s . - V ltava o.p.s . Sedlč ans ko o.p.s . Sedlč ans ko o.p.s . Sedlč ans ko o.p.s . Sedlč ans ko o.p.s . Sedlč ans ko o.p.s .
Členství v MAS, turistický region apod.
Brdy Brdy Svazek obcí Střední Povltaví Brdy Svazek obcí Střední Povltaví Brdy Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska Brdy Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska Brdy Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska Brdy Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska Brdy Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska Brdy Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska Brdy MA S Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska Brdy Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska Brdy Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska Brdy Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska Brdy Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska Brdy Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska Brdy Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska Brdy Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska Brdy Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska Brdy Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska Brdy Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska Brdy Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska Brdy MA S MA S Sdružení obcí Sedlčanska M A S MA S Sdružení obcí Sedlčanska M A S Svazek obcí Střední Povltaví
Svazek obcí Střední Povltaví
Mikroregion
Týnecko - svazek obcí
P os ázaví o.p.s . řekami o.s . řekami o.s .
Členství v MAS, turistický region apod.
MA S N eveklovs ko M ezi N eveklovs ko M ezi Týnecko - svazek obcí N eveklovs ko MA S N eveklovs ko MA S N eveklovs ko MA S Sdružení obc í Sedlč ans Mka AS Sdružení obc í Sedlč ans Mka AS Sdružení obc í Sedlč ans Mka AS Sdružení obc í Sedlč ans Mka AS Sdružení obc í Sedlč ans Mka AS Sdružení obc í Sedlč ans Mka AS Sdružení obc í Sedlč ans Mka AS Sdružení obc í Sedlč ans Mka AS Sdružení obc í Sedlč ans Mka AS Sdružení obc í Sedlč ans Mka AS Sdružení obc í Sedlč ans Mka AS Sdružení obc í Sedlč ans Mka AS
N eveklovs ko
Mikroregion
P O ZN Á M KA : barevně zvýrazněné obc e vrátily vyplněný dotazník
Jílové u Prahy
P říbram P říbram P říbram P říbram P říbram P říbram P říbram P říbram P říbram P říbram P říbram P říbram P říbram P říbram P říbram P říbram P říbram P říbram P říbram P říbram P říbram P říbram P říbram P říbram
Jílové u Prahy
Jílové u Prahy
Jílové u Prahy
Obec s pověřeným obecním úřadem
Beneš ov Beneš ov Beneš ov Sedlč any Sedlč any Sedlč any Sedlč any Sedlč any Sedlč any Sedlč any Sedlč any Sedlč any Sedlč any Sedlč any Sedlč any
Týnec nad Sázavou
Týnec nad Sázavou
Týnec nad Sázavou
Týnec nad Sázavou
Týnec nad Sázavou
Obec s pověřeným obecním úřadem
Praha-západ
Praha-západ
Praha-západ
Praha-západ
NUTS 4
Beneš ov Beneš ov Beneš ov Beneš ov Beneš ov Beneš ov Beneš ov Beneš ov P říbram P říbram P říbram P říbram P říbram P říbram P říbram P říbram P říbram P říbram P říbram P říbram
NUTS 4
Příloha č.: 3
Vymezení jednotlivých obcí do vyšších správních celků a kontakty na starosty oslovené v rámci vypracování dotazníkového šetření.
Příloha č. 4 Porovnání cen za stání v marině Slapy-Nová Živohošť s cenou za stání v marině v Německu na Labi, Muhlberg
Zdroj: www.resort-beach-novazihovost.com
Zdroj: www.wwrs-marina-muehlberg.de
78
Příloha č.: 5 Přepis ústní interpelace poslance Petra Bendla na ministra dopravy Dana Ťoka z Poslanecké sněmovny České republiky, ze dne 21.května, 2015 v 16:30hod v záležitosti vyhlášky 46/2015 Sb. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jako 32. byl vylosován se svou interpelací pan poslanec Zbyněk Stanjura, ale nikde ho zde nevidím. V tom případě budeme pokračovat dál. Mám zde tři interpelace pana poslance Petra Bendla. První interpelaci máte na pana ministra dopravy Dana Ťoka ve věci zákazu nočního kotvení lodí. Máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Někdo musí být poslední. Že to budu zrovna já, třikrát, za to může los, ne já. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, po 15. dubna vstoupila v účinnost nová vyhláška číslo 46/2015 Sb., která se týká plavebních podmínek na Vltavě, a já tady odcituji § 2 odst. 5, kde se píše: Na povrchových vodách, na kterých jsou vymezena a vyznačena místa pro dlouhodobé stání plavidel, může plavidlo podléhající evidenci stát přímo či nepřímo vyvázáno ke břehu, nebo zakotveno mimo tato vyznačená místa pouze v době od východu do západu slunce, jedná-li se o a) nesledovanou vodní cestu, b) vodní cestu účelovou, nebo c) vodní tok Vltavy od říčního kilometru 239,6 (České Budějovice) po říční kilometr 91,5 (Třebenice). Pro lidi nepostižené plavbou je asi v tomto okamžiku potřeba trošku překladu. Já tady uvedu. Týká se to vodního toku Vltavy od říčního kilometru 239,6, což je střední Vltava s vodními díly České Vrbné, Hluboká, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk a Slapy. Týká se to plavidel podléhajících evidenci, to znamená plavidel o celkové hmotnosti přesahující tisíc kilogramů včetně povoleného zatížení nebo plavidel s motorem o výkonu větším než 4 kilowatty nebo plavidel s celkovou plochou plachet přesahujících 12 metrů čtverečních. Chci říct, že do 15. dubna se dalo jednu noc zakotvit všude, kde to nebylo výslovně zakázáno. Zákaz nočního kotvení mimo vyhrazená místa je podle mého hlubokého přesvědčení radikální změnou k horšímu proti současnému stavu. Z cestování se stává plánovaný přesun od jednoho povoleného kotviště ke druhému, přičemž zdůrazňuji, že těch povolených kotvišť máme opravdu tragicky, tragicky málo, a myslím si, že to je cesta, která brání rozvoji této oblasti turistiky v České republice poměrně významně. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas vypršel. Já vás žádám, abyste položil otázku. Poslanec Petr Bendl: Prosím, pane ministře, velmi vás žádám o to, abyste tuto vyhlášku novelizovali a změnili tento zákon a zrušili ho. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a požádám pana ministra o odpověď. Máte slovo. Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, nová formulace ustanovení omezující stání v nočních hodinách oproti původní právní úpravě byla zvolena z důvodu nemožnosti objektivně prokázat, zda plavidlo na určitém místě stojí déle než 24 hodin. Nyní je umožněno stání evidovaných plavidel na vodních cestách za podmínky, že na nich jsou vymezena a vyznačena místa pro dlouhodobé stání plavidel. To znamená na místech, na kterých je provozováno kotviště, vývaziště nebo přístaviště a je vyznačeno příslušným plavebním značením. Tato místa jsou vyznačena zejména na části vltavské vodní cesty, které se právní úprava týká. V současnosti státní podnik Povodí Vltavy vyznačuje další tato místa tak, aby vzdálenost jednotlivých takto vymezených míst byla maximálně asi osm kilometrů. Na ostatních vodních cestách, kterých se právní úprava vyhlášky týká, kde tato místa vyznačena nejsou, je stání možné
79
bez omezení. Seznam míst vyznačených pro dlouhodobé stání je možné zjistit z plavební mapy, která je pro labsko-vltavskou vodní cestu dostupná v on line verzi. Místa pro dlouhodobé stání plavidel jsou již v současné době zveřejněna také na webu Státní plavební správy. V průběhu června by měla být vyznačena další místa. Označení míst k stání bylo nejednotné a podmínky se lišily. Nová právní úprava zavádí jednotná pravidla týkající se provozu různých typů míst pro stání plavidel na vodních cestách, stejně jako je tomu v ostatních druzích dopravy. Ustanovení § 2 odst. 5 vyhlášky se vztahuje pouze na vodní tok Vltavy od říčního kilometru 239,6 po říční kilometr 91,5 a na nesledované a účelové vodní cesty. Nevztahuje se tedy na vodní cesty dopravně významné, například na labskou vodní cestu a Vltavu mezi Třebenicemi a Mělníkem. I původní znění § 5 vyhlášky č. 241/2000 Sb. omezovalo stání na vodních cestách pouze pro malá evidovaná plavidla. Aktuální znění § 2 odst. 5 vyhlášky omezuje stání na stanovených vodních cestách obecně pro všechna evidovaná plavidla. Nová právní úprava již tedy plavidla podléhající evidenci nerozlišuje a zavádí naopak rovnější přístup ke všem plavidlům podléhajícím evidenci, aniž by rozlišovala malá a ostatní plavidla. Co se týče rozlišení evidovaných a neevidovaných plavidel právní úprava v této věci zůstává nezměněna. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a požádám pana poslance Bendla, aby položil doplňující otázku. Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Vážený pane ministře, jak jsem byl spokojený s dvěma předešlými interpelacemi, tak s touto zásadně spokojený nejsem. Ale protože tady mám málo času, tak jenom avizuji, že vás budu interpelovat písemně v této záležitosti, protože si myslím, že to je obrovská cesta zpátky, že vyhrála byrokracie, že vyhrál úředník, který si zjednodušil cestu, a že to je špatně. Prostě selektivně vybrat Vltavu, kde zrovna právě tato oblast se rozvíjí poměrně slušně, kde investuje Středočeský kraj a stát poměrně značné prostředky do toho, aby tam právě rozvoj téhle infrastruktury podpořil, a my tam lidem zakážeme selektivně, protože ty lodě, které budou stejně těžké, 800kilogramová loď, která bude mít čtyřkilowattový motor, může zůstat celou noc, ale která už bude mít šestikilowattový motor, už nemůže zůstat celou noc. To jsou prostě nesmysly, kde si úředník to velmi zjednodušil, a já vás moc prosím, protože vás na tom jinak budu týrat, abyste tohle to přehodnotili. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Ještě reakce na pana ministra. Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, poslankyně, poslanci, já mám těchto dotazů nebo těchto připomínek samozřejmě dost. Na druhé straně bych rád řekl, že ona vyhláška rovněž uvolnila pro plavbu úseky, které byly předtím zakázány, takže je to krokem dopředu. Já bych navrhoval, pojďme se na to sejít, protože je to záležitost, která mě samozřejmě zajímá. Já bych rád, pokud nemůžeme dostatečně využívat vodních cest i pro nákladní dopravu, rozvíjel především rekreační a dopravu cestujících. Takže pojďme hledat nějaké řešení. Trošku je obava z toho, abychom znovuotevřením té vyhlášky neotevřeli nějakého jiného džina z lahve, ale pojďme to probrat. Děkuji. ***
Zdroj: stenoprotokoly z Poslanecké sněmovny, 27. schůze dne 21.května, 2015 v 16:30hod.
80
Příloha č.: 6 Vyhláška 46/2015 Sb. o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě
81
82
Zdroj: http://plavebniurad.cz/wp-content/public/downloads/predpisy/vyhlaska-462015sb.pdf
83
Příloha č.: 7 Jízdní řád osobní lodní dopravy na Slapské přehradě
Zdroj: lodní doprava Slapy. Firma Quarter s.r.o. 84
Příloha č.: 8 Výpis z obchodního rejstříku – firma Quarter s.r.o., provozovatel osobní lodní dopravy
Zdroj: www.justice.cz 85
Příloha č.: 9 Dotazníkové šetření určené obcím vybrané oblasti Středního Povltaví
86
87
88
