FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ
Náklady firmy Mikroekonomie2
Vypracoval: Studijní obor: Emailová adresa: Datum vypracování:
Jana Pospíšilová IM2 - K
[email protected] 11.2.2013
Náklady firmy
1 Obsah 1
Obsah ....................................................................................................................... 2
2
Úvod ......................................................................................................................... 3
3
Náklady explicitní a implicitní .................................................................................. 3
4
Fixní a variabilní náklady .......................................................................................... 3
5
Celkové, průměrné a mezní náklady........................................................................ 5
6
Náklady v krátkém a dlouhém období ..................................................................... 6
7
Závěr......................................................................................................................... 8
8
Použitá literatura ..................................................................................................... 8
2
Náklady firmy
2 Úvod Náklady firmy představují spotřebu výrobních činitelů vyjádřenou v penězích. S touto spotřebou je spojeno slovo hospodárnost. Výchozím předpokladem firmy je minimalizace nákladů při výrobě daného výstupu a vynakládat náklady účelně. Náklady nelze ztotožňovat s výdaji. Výdaj je úbytek peněžních prostředků firmy, a nemusí znamenat tvorbu hodnoty. Výdaj je tedy nákladem pouze tehdy, vstoupí-li do tvorby výrobku, práce nebo služeb. Náklady můžeme sledovat podle:
druhů (materiálové, mzdové, energetické, odpisy apod.),
účelu (útvaru, výkonu), tj. pro potřeby rozpočtování a kalkulací,
činností (provozní, finanční, mimořádné),
závislosti na změnách objemu výroby (variabilní a fixní)
ekonomické a účetní chápání (explicitní a implicitní náklady)
a další.
3 Náklady explicitní a implicitní Explicitní náklady: reálné náklady, které firma vynaloží v peněžních jednotkách. Patří sem nákup, nájem, mzdy nebo materiál. Jejich pohyb je zanesen v účetních knihách (účetní pojetí).
Implicitní náklady: reálně je firma neplatí. Jedná se o tzv. „ušlý příjem“. Neboli výnosy, o něž firma přichází tím, že využívá omezené zdroje právě určitým a nikoli jiným způsobem. Příkladem může být podnikatel, který podniká a ušlým příjmem je jeho výplata, kterou by dostal ne jako podnikatel ale jako zaměstnanec. Pro úplnost je třeba také zahrnout tzv. zapuštěné náklady – výdaje, které firma nemůže žádným způsobem získat zpět.
4 Fixní a variabilní náklady Náklady podle závislosti na objemu výstupu nebo výroby členíme na variabilní a fixní náklady a také na semifixní a semivariabilní. Fixní náklady (FC-Fixed Costs): jedná se o náklady, které se nemění v závislosti na změně objemu výroby. Firma je musí vynaložit při každém objemu výroby, i když je objem výroby 3
Náklady firmy nulový. Tyto náklady nelze ve většině případů měnit v krátkém období. Patří sem například nájemné, náklady na vytápění osvětlení či ostrahu podniku atd. Průměrné fixní náklady (AFC) = fixní náklady připadající na jednotku výstupu. AFC= FC/Q tzn., že průměrné fixní náklady vypočítáme tak, vydělíme-li fixní náklady firmy množstvím Semifixní náklady – neboli schodové fixní náklady, které se od určitého objemu výroby skokem zvyšují. Jedná se například o nájem další výrobní linky po vyčerpání stávající kapacity.
Variabilní náklady (VC-Variable Costs) – jedná se o náklady, které se změnou objemu výroby mění. Rostou s růstem objemu výroby. Patří sem například mzdy zaměstnanců, náklady na materiál a energii při výrobě. Mohou se s objemem produkce měnit lineárně nebo nelineárně (progresivně či degresivně). Průměrné variabilní náklady: variabilní náklady na jednotku výstupu. S růstem výstupu rostou. AVC=VC/Q tzn., průměrné variabilní náklady se rovnají podílu variabilních nákladů a množství. Semivariabilní náklady: náklady, které při určitém objemu výroby skokově vzrostou a dále se s rostoucím objemem výroby mění jako variabilní náklady. Příkladem je například daň z příjmů či telefonní poplatky.
4
Náklady firmy
5 Celkové, průměrné a mezní náklady Celkové náklady (TC): celkové náklady jsou součtem variabilních a fixních nákladů firmy. Celkové náklady pro jeden druh výroby závisí na objemu produkce. Pokud se v období nic nevyrábí, celkové náklady se rovnají fixním nákladům. Celkové náklady se začnou zvyšovat podle průběhu variabilních nákladů. Přírůstek celkových nákladů v pásmu A se zpravidla zmenšuje. Následuje pásmo B, kde se velikost prakticky nemění. A při vysokých objemech výroby v pásmu C se velikost přírůstku celkových nákladů zvětšuje. Celkové náklady se používají jako podklady pro výpočty analýz. Jde především o průměrné a mezní náklady.
Průměrné náklady (AC) – náklady připadající při určitém objemu výroby na jednotku produkce. Průměrné náklady vypočítáme, pokud celkové náklady vydělíme množstvím produkce (AC=TC/Q). Dělíme je na průměrné fixní náklady (AFC) a průměrné variabilní náklady (AVC). AC= AFC+AVC. Křivka průměrných nákladů s růstem výstupu nejdříve klesá a později roste.
5
Náklady firmy Mezní náklady (MC) – představují změnu celkových nákladů, která byla vyvolána tím, že firma rozšířila (či snížila) objem produkce o jednotku (například o jeden automobil, jeden klient atd.). Tyto náklady bývají označovány jako náklady poslední produkce. Křivka mezních nákladů s rostoucím objemem produkce nejprve klesá a od určitého množství produkce roste = zákon klesajících výnosů. Mezní náklady začínají růst dříve než průměrné náklady protože mezní náklady nejsou ovlivněny fixními náklady. Mezní fixní náklady jsou nulové, protože fixní náklady se s objemem výroby nemění. Mezní náklady se proto vždy rovnají mezním variabilním nákladům.
6 Náklady v krátkém a dlouhém období Náklady v krátkém období: Celkové náklady jsou součtem variabilních a fixních nákladů. Variabilní náklady zjistíme vynásobením variabilního inputu cenou. Cena fixních inputů jsou v krátkém období konstantní. Vývoj nákladů odvodíme z produkční funkce. Náklady závisejí na množství a cenách inputů. Množství inputů je přitom dáno produkční funkcí. Do nákladů tohoto období řadíme explicitní a implicitní náklady. Průměrné náklady krátkého období lze vypočítat 6
Náklady firmy podílem celkových výnosů a množstvím. Mezní náklady zobrazují potřebné náklady na rozšíření objemu výroby o jednotku. V krátkém období lze zvětšovat výstup pouze změnou použití variabilních vstupů (práce, surovin).
Na grafu jsou znázorněny nákladové křivky v krátkém období.
Náklady firmy v dlouhém období: V dlouhém období se uvažuje produkční funkce se dvěma proměnlivými vstupy. Jedná sem o izokvantu a izokostu. Izokvanta je kombinace výrobních faktorů, jejichž pomocí je možno vyrobit stejný objem produkce. Platí zde mezní míra technické substituce, což je poměr, v němž je možno vzájemně nahrazovat práci kapitálem, aniž by se změnil objem vyráběné produkce. Izokosta je linie stejných celkových nákladů.
Nákladové optimum firmy: Bod E, kde se dotýkají izokvanta s izokostou. V bodě nákladového optima jsou poměry mezních produktů všech výrobních faktorů k jejich cenám shondé.
7
Náklady firmy Vztah mezi krátkodobými a dlouhodobými náklady: Náklady v krátkém období bývají větší, kvůli fixním vstupům, které znemožňující optimalizovat kombinaci vstupů při měnícím se výstupu. Firma v krátkém období může zvětšovat výstup pouze větším zapojením variabilního vstupu, což však vede k růstu celkových nákladů. Oproti tomu v dlouhém období může firma dosáhnout zvětšení výstupu i změnou kombinace vstupů při menším růstu celkových nákladů.
7 Závěr Cílem hospodaření každé firmy je maximalizovat svůj zisk tzn. maximální rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými výdaji firmy. Zisk je maximální pokud mezní příjem se rovná mezním nákladům. V tento moment se firma nachází v rovnováze. Pokud mezní příjmy jsou větší jak mezní náklady, zisk roste a naopak.
8 Použitá literatura
Podnikání malé a střední firmy, prof. Ing. Jaromír Veber, CSc,. doc. Ing. Jitka Srpová, CSc., a kolektiv, Grada Publishing, a. s. 2008 Ekonomie pro strategické řízení. Teorie pro praxi., Miloslav Keřkovský, Praha: C. H. Beck 2004 http://edu.uhk.cz/~jindrvo1/predmety/?p=miek2&page=kf Univerzita Hradec Králové, N:\Ukazky\Jindra\MIE2\Semestrální práce .
8
