Univerzita Hradec Králové
Fakulta informatiky a managementu Management cestovního ruchu
Aktivace potenciálu cestovního ruchu prostřednictvím destinačního managementu
Bakalářská práce
Autor: Alexandra Bušinská Studijní obor: Management cestovního ruchu
Vedoucí práce: RNDr. Jiří Petera
Hradec Králové
27. duben 2016
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
V Hradci Králové dne 27.4.2016
Alexandra Bušinská
2
Poděkování:
Děkuji vedoucímu bakalářské práce RNDr. Jiřímu Peterovi za metodické vedení
práce, cenné rady a pomoc poskytnutou během jejího zpracovávání. Dále bych ráda
poděkovala vedení a pracovníkům města Úpice, kteří mi věnovali svůj čas a taktéž poskytli cenné rady, názory a možnost nahlédnutí do interních materiálů města. 3
Anotace
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou aktivace potenciálu cestovního ruchu
prostřednictvím destinačního managementu, konkrétně na území města Úpice a okolí.
V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy nutné k pochopení tématu. Dále je práce zaměřena na význam destinačního managementu a formy jeho spolupráce, politiku cestovního ruchu, regionální rozvoj a možnosti financování pomocí dotací. V teoretické části je dále vysvětlen význam potenciálu a předpokladů cestovního ruchu. V úvodu
praktické části je představeno město Úpice společně s jednotlivými formami destinačního managementu, které se města týkají. Samotný výzkum se zaměřuje na možnosti rozvoje
destinačního managementu v rámci rekonstrukce nejstarší městské památky a stavby lidové architektury – Dřevěnky. Výzkum probíhal pomocí strukturovaných rozhovorů
s informovanými respondenty zainteresovanými do rekonstrukce a výzkum doprovodného
charakteru byl zpracován pomocí dotazníkového šetření. Na základě výsledků byly v závěru práce zpracovány připomínky a doporučení, jak vhodně využít destinační management pro aktivaci potenciálu cestovního ruchu. Annotation
The Bachelor Thesis deals with the activation of tourism potential through the destination management, specifically in the town of Úpice and its surroundings. In the theoretical part
there are key terms necessary for better understanding of the topic. The next part is
focused on the destination management and forms of its cooperation, politics of tourism,
regional development and options for financing with the help of subsidies. There is also explained the meaning of tourism potential and prerequisites of tourism. In the practical
part of the Theses the town of Úpice and its forms of destination management are
introduced. The research is focused on the possibilities of tourism development in the context of the reconstruction of the city's oldest monuments and folk architecture -
Dřevěnka. The research included structured interviews with informed people and
questionnaire survey with town residents. According to the results of the survey there will be made some recommendations which may positively influence the development of tourism and destination management in the town of Úpice.
4
Obsah 1 2
Úvod ......................................................................................................................... 7 Cíl a metodika práce ................................................................................................. 7
2.1 2.2
3
Cíl práce ............................................................................................................. 7
Metodika zpracování .......................................................................................... 8
2.2.1
Výzkumné otázky ....................................................................................... 8
Literární rešerše ........................................................................................................ 8
TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 10 4
Vysvětlení pojmů.................................................................................................... 10
4.1 4.2
Destinace cestovního ruchu ............................................................................. 10
Destinační management ................................................................................... 11
4.2.1
5
4.2.2
Formy destinačního managementu ........................................................... 13
Politika cestovního ruchu ....................................................................................... 14
5.1
Regionální politika a rozvoj v oblasti cestovního ruchu.................................. 15
5.1.1
6
Marketingové řízení v destinaci ............................................................... 13
5.1.2
Fondy Evropské Unie ............................................................................... 17
Další vybrané dotační programy............................................................... 20
Hodnocení cestovního ruchu .................................................................................. 22
6.1 6.2
Potenciál cestovního ruchu .............................................................................. 23
Předpoklady cestovního ruchu ......................................................................... 24
6.2.1
Lokalizační předpoklady .......................................................................... 25
6.2.3
Realizační předpoklady ............................................................................ 27
6.2.2
Selektivní předpoklady ............................................................................. 27
PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 29 7
Představení města Úpice......................................................................................... 29
7.1
Region Jestřebí hory ........................................................................................ 29
7.3
Významné osobnosti města Úpice ................................................................... 32
7.2 8 9
Historie města Úpice ........................................................................................ 30
Kulturně - historické předpoklady .......................................................................... 33
8.1
Nejvýznamnější architektonické památky města Úpice .................................. 33
9.1
Dopravní dostupnost ........................................................................................ 35
9.3
Sport ................................................................................................................. 36
Koncepce rozvoje města Úpice (vybrané části) ..................................................... 35
9.2 9.4
Kultura a cestovní ruch .................................................................................... 36 Vybrané cíle strategického plánu ..................................................................... 37
10 Statistiky ubytovacích a stravovacích kapacit ........................................................ 38 5
11 Formy destinačního managementu ve městě .......................................................... 40
11.1 Místní akční skupina Království – Jestřebí hory, o. p. s. ................................. 40 11.2 Branka, o.p.s. ................................................................................................... 41
12 Představení projektu Dřevěnka............................................................................... 42 12.1 Historie Dřevěnky ............................................................................................ 43
12.2 Zkušební provoz Dřevěnky .............................................................................. 45
13 Výzkum .................................................................................................................. 46 13.1 Strukturované rozhovory ................................................................................. 46
13.2 Hlavní zjištění .................................................................................................. 47 13.2.1 strukturované rozhovory s vedoucími pracovníky Města Úpice. ............. 47
13.2.2 strukturované rozhovory s členy MAS Království, o.p.s. ........................ 49
13.3 Dotazníky pro rezidenty................................................................................... 51
13.3.1 Hlavní zjištění ........................................................................................... 52
14 Shrnutí výsledků výzkumu ..................................................................................... 62
15 Závěr, doporučení ................................................................................................... 63
16 SEZNAM ZDROJŮ ............................................................................................... 68
16.1 Seznam literárních zdrojů ................................................................................ 68 16.2 Seznam internetových zdrojů........................................................................... 69
16.3 Další zdroje ...................................................................................................... 71
17 PŘÍLOHY ............................................................................................................... 72
Příloha č. 1 – Ukázka dotazníku ................................................................................. 72
Příloha č. 2 - Fotodokumentace památkového objektu Dřevěnky............................. 76 Příloha č. 3 – Soupis všech majitelů Dřevěnky .......................................................... 78
Příloha č. 4 – Ukázka smlouvy o koupi Dřevěnky z roku 1752 ................................. 79
6
1 Úvod
V současnosti je cestovní ruch jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví hospodářství. Některé státy jsou na příjmech z cestovního ruchu přímo závislé a v dalších zemích včetně České republiky zajišťují ekonomickou stabilitu.
V důsledku rychlého rozvoje tohoto odvětví tedy vzniká i tvrdší konkurenční prostředí.
Každá oblast cestovního ruchu disponuje určitým potenciálem, který je více či méně
využíván. Jeho aktivace s ohledem na trvale udržitelný rozvoj přinese rozvoj cestovního ruchu v daném území a tím zvýší jeho konkurenceschopnost na trhu. Pro koordinaci
aktivit a spolupráci mezi jednotlivými subjekty cestovního ruchu na určitém území je důležitý vhodně prováděný destinační management. Tuto problematiku v současnosti řeší řada odborníků, jejichž snaha tkví v nalezení komplexního systému destinačního
managementu postaveného na vhodných principech pro Českou Republiku. Oproti v této oblasti vyspělejším státům jako je například Rakousko či Švýcarsko, je destinační
management v České Republice na poměrně nízké úrovni. Potýká se s problémy jako hledání finančních zdrojů, vhodné nabídky atraktivit či navazování a prohlubování spolupráce partnerů.
Daná problematika je řešena na konkrétním území města Úpice a jeho okolí. Hlavním předmět výzkumu rekonstrukce národní kulturní památky Dřevěnky. Do rozvoje
cestovního ruchu formou destinačního managementu je v České republice stále nejvíce zapojen veřejný sektor, autorka tedy úzce spolupracuje s vedením města, které má objekt ve vlastnictví a má na starost jeho rekonstrukci.
Téma práce bylo vybráno z důvodu aktuální problematiky a oblast města Úpice je
k praktické části vybrána z důvodu autorčina blízkého vztahu k tomuto místu a možnosti navázání vhodných kontaktů.
2 Cíl a metodika práce 2.1 Cíl práce
Cílem této bakalářské práce je analýza možností spolupráce subjektů cestovního ruchu na území města Úpice a okolí v rámci rekonstrukce národní kulturní památky Dřevěnky.
7
2.2 Metodika zpracování
Pro potřeby bakalářské práce byly vytvořeny výzkumné otázky, které slouží jako výchozí body pro výzkumnou část této práce.
2.2.1 Výzkumné otázky 1. Napomůže rekonstrukce objektu lidové architektury Dřevěnky cestovnímu ruchu na území města Úpice?
2. Napomůže rekonstrukce objektu lidové architektury Dřevěnky navázání a
prohlubování spolupráce mezi jednotlivými subjekty cestovního ruchu na území města Úpice a okolí?
3. Mezi jakými subjekty cestovního ruchu by měla probíhat spolupráce v rámci znovuotevření objektu Dřevěnky?
4. Pro jaký typ návštěvníků je objekt lidové architektury Dřevěnka určen? Pro hledání odpovědí na výzkumné otázky byla provedena obsahová analýza sekundárních zdrojů. Pro primární výzkum byla použita forma strukturovaných rozhovorů s osobami zainteresovanými do rekonstrukce Dřevěnky i do rozvoje cestovního ruchu ve městě, které byly vedeny autorkou práce. Pro výzkum
doprovodného charakteru bylo zvoleno dotazníkové šetření jako prověřená a vhodná metoda pro průzkum veřejného mínění o určité problematice. Podrobnější informace o
zvolených metodách jsou uvedeny u jednotlivých kapitol praktické části bakalářské práce.
3 Literární rešerše
V bakalářské práci je použito harvardského stylu citací v textu. Pro zpracování práce
byly použity literární i elektronické zdroje, které vydali převážně odborníci z České, popřípadě Slovenské republiky. Hlavní zdroje pro teoretickou část práce tvořily odborné literární publikace. Pro vysvětlení klíčových pojmů byl použit Výkladový slovník cestovního ruchu od autorů Zelenky a Páskové (2014), který je nejucelenějším a
nejkomplexnějším formátem tohoto druhu. Informace ohledně správného řízení destinace, marketingu destinací a destinačního managementu obecně bylo čerpáno
zejména z publikace destinační management, aneb jak řídit turistickou destinaci od 8
autorky Holešinské (2007) a publikace autorky Palatkové (2011) Marketingový management
destinací.
Ohledně
problematiky
destinačního
managementu
na
území České republiky bylo čerpáno zejména z práce autorky Metelkové (2005) Destinační management v České Republice. Neméně důležitou publikaci představuje
kniha Základy cestovního ruchu (2006) autorů Vstoupila, Šauera, Holešinské a
Metelkové, která poskytovala souhrnné informace a představovala opěrný bod při zpracování teoretické části této práce. Pro zpracování oblasti regionální politiky a
současně pro pochopení rámcové spolupráce subjektů v regionu byly použity 2 zásadní
odborné publikace a to Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni od autora Laciny (2007) a Turismus a veřejná správa od autorky Tittelbachové (2011). Část o financování z evropských, státních i regionálních zdrojů byla zpracována na základě
oficiálních informací poskytnutých na webových stránkách různých institucí veřejné správy. Klíčová publikace pro vysvětlení a pochopení problematiky potenciálu a
předpokladů cestovního ruchu byla kniha od slovenského autora Mariota Geografia cestovného
ruchu
(1983). Souhrn uvedených odborných
publikací
společně
s oficiálními stránkami institucí veřejné správy poskytují ucelený soubor informací a
komplexní pohled na problematiku řešenou v této práci. V praktické části bakalářské
práce bylo čerpáno především z lokálních zdrojů města Úpice. Komplexní pohled na historii města poskytla publikace Osudy města Úpice autorů Voleské a Kubíčka (2014)
a další informace ohledně kultury, památek a významných osobností byly čerpány z oficiálních propagačních materiálů zpracované Městem. Webové portály poskytly informace ohledně jednotlivých forem destinačního managementu týkající se města Úpice. Podklady pro samotný výzkum projektu rekonstrukce památkového objektu
Dřevěnka poskytlo vedení města prostřednictvím možnosti nahlédnutí do interních
dokumentů ohledně výše zmíněného projektu. Klíčový interní dokument je nazván Studie proveditelnosti – IROP Dřevěnka. Dále vedení města poskytlo informace ohledně dosavadních prací na projektu a statistiky ubytovacích a stravovacích kapacit.
Tento soubor informací opět tvoří komplexní náhled na danou problematiku a poskytuje užitečné podklady pro hlavní i doprovodný výzkum prostřednictvím strukturovaných rozhovorů a dotazníkového šetření.
9
TEORETICKÁ ČÁST 4 Vysvětlení pojmů
Pro komplexní pochopení tématu je třeba vysvětlit vhodné základní pojmy.
4.1 Destinace cestovního ruchu
Podle Páskové a Zelenky (2012, str. 105) je destinace místo navštívené účastníkem cestovního ruchu. V širším slova smyslu je pojem užíván relativně volně. Destinací
cestovního ruchu může být stát, vybraný region či město. Dle autorů je v užším slova smyslu destinace cestovního ruchu oblast typická významnou nabídkou atraktivit, rozvinutých služeb a infrastruktury cestovního ruchu, jejichž důsledkem je dlouhodobá koncentrace návštěvníků.
Podle definice UNWTO je destinace fyzický prostor ve kterém jsou zahrnuty podpůrné
služby, turistické atraktivity a další produkty cestovního ruchu. Stejně jako ve výkladovém slovníku lze za destinaci považovat stát, město, region, ale také ostrov vesnici či samostatné středisko.
Podle Holešinské (2007, str. 21) destinace představuje rozsáhlou nabídku cestovního ruchu, protože zahrnuje jak realizační faktory (poskytovatele cestovního ruchu), tak
lokalizační faktory v podobě přírodních a kulturně - historických předpokladů (např.
chráněná území, památky atd.). Na trhu tak proti sobě stojí pojetí destinace z hlediska návštěvníků, které je hůře uchopitelné, jelikož zahrnuje především krajinnou scenerii,
genius loci a jiné. A pojetí destinace zahrnující ekonomické subjekty. Do nabídky cestovního ruchu patří také obyvatelé destinace, kteří ji dovářejí a určitým způsobem jsou i její atraktivitou.
Podle Kiráľové (2003, str. 15) představuje destinace přirozený celek, který má
jedinečné vlastnosti z hlediska cestovního ruchu. Tyto vlastnosti destinaci odlišují od jiných. Podle autorky Páskové (2014, str. 36) je destinace vymezený územní celek,
který postupuje ve využívání svého potenciálu jednotně a jeho snaha směřuje k co nejlepšímu rozvoji cestovního ruchu na daném území a současně bere v úvahu únosnou 10
kapacitu území. Autorka Palatková (2011, str. 11) dodává, že destinace představuje produkt, který je složený z dalších mnoha produktů. Mají různé úrovně a tak tvoří hierarchii destinací (národní – regionální – místní).
Problematická část je vymezení destinace, pro které dle stejné autorky (2011, str. 13 – 14) neexistuje jednotný koncept. Odlišné přístupy pak reflektují různé hlediska jako politické, obchodní atd. Například vymezení destinace dle administrativních hranic je
technicky nejjednodušší, ale z hlediska obchodního se nejeví jako vhodný způsob
vymezení. Podle Vymezení destinace na základě soustředění poptávky určuje velikost a charakter destinace což závisí na motivaci k cestě a na vzdálenosti mezi výchozím místem a destinací samotnou. Čím vzdálenější je zdrojový trh od destinace, tím větší je
teritorium vnímané destinace. Například návštěvníci z mimoevropských trhů budou vnímat Českou republiku jako jednotnou destinaci. Avšak silné a mezinárodně či
globálně známé destinace menšího rozměru (významná poutní místa, městské, lázeňské či lyžařské destinace) jsou vnímány i samy o sobě (samostatně). 4.2
Destinační management
Podle výkladového slovníku Páskové a Zelenky (2012, str. 106) je destinační
management “soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci. Výsledkem takového procesu jsou udržitelné a konkurenceschopné
produkty cestovního ruchu, společně sdílené logo, značka kvality, společný (sdílený)
informační a rezervační systém, tvorba cenové politiky, provádění výzkumu a sběru
statistických dat z oblasti CR, iniciace partnerství soukromého a veřejného sektoru CR i podpora vzniku profesních spolků, sdružení a organizací”.
Podle autorky studie “destinační management v České republice” Metelkové (2005, str. 5 – 7, online) je destinační management obecně chápán jako spolupráce a kooperace poskytovatelů služeb za účelem efektivnějšího řízení cestovního ruchu na určitém
území. Podle autorky je právě tento bod destinačního managementu chápán jako
klíčový princip pro efektivní řízení destinace. Autorka dále uvádí, že spolupráce je důležitá především proto, že vznikají synergické efekty. Dochází k efektivnějšímu
využívání prostředků, zavádění inovací, nových metod řízení a řízení kvality. Při 11
spolupráci lze také lépe čelit negativním externalitám. Podle autorky je také důležité, aby subjekty zapojené do destinačního managementu správně identifikovaly oblasti a formy spolupráce.
Podle Laciny (2007, str. 75 – 80) je v dnešní době významným trendem sdružování
poskytovatelů služeb cestovního ruchu, kteří ve vyspělých zemích tímto způsobem reagují na zvyšující se konkurenci. Výsledkem bývá zajištění efektivnějšího řízení nabídky a poptávky v určité turistické destinaci současně s formováním a upřesňováním zásad destinačního managementu.
Autor dále uvádí, že tato oblast aktivit v určitém regionu vytváří vhodné předpoklady pro fungování principu „public – private – partership“, tedy princip definující
spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem. Podle autora může být destinace
cestovního ruchu díky spolupráci a synergickým efektům vnímána jako kolektivní výrobce, který je řízen jako jiné podnikatelské subjekty. Setkávají se zde protichůdné
trhy, které mají primární cíl zaměřen na rezidenty návštěvníky, podnikatele nebo exportní trhy. Autor uvádí, že v důsledku vytvoření a udržení symbiózy takto různorodých trhů jsou kladeny velmi vysoké nároky na kvalitu řízení.
Podle autorky Metelkové (2005, str. 10, online) je rozdíl mezi prostorem pro spolupráci podnikatelských subjektů, jejichž primárním cílem je zisk a individuální zájmy a
veřejného sektoru, kde není forma spolupráce tak jasně specifikována. Spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem je obecně velmi probíraným tématem. Autorka dále
uvádí, že uspokojování potřeb účastníka cestovního ruchu je závislé nejen na nabídce služeb poskytovaných podnikatelskými subjekty (jako například ubytovací, stravovací a
další služby), ale také na kvalitě veřejných služeb. Podle autorky by mezi základní
formy spolupráce mělo patřit zajišťování propagace regionu, účast na veletrzích,
pořádání různých workshopů, prezentací, práce s tiskem a médii a další. Tyto výstupy spolupráce mohou být dosahovány s nižšími náklady a efektivněji, než kdyby se o ně snažil každý subjekt samostatně.
12
4.2.1 Marketingové řízení v destinaci
Podle autorky Palatkové (2011, str. 19, 81) je destinační management východiskem pro
marketingové plánování v destinaci. Koncept marketingového řízení je relativně mladý a je založen na obecných principech managementu a marketingu. Určitý koncept vznikl
v 90. letech 20. století a od té doby se neustále vyvíjí. Hlavním cílem toho řízení je ovlivnění poptávky po destinaci s cílem maximalizace pozitivních efektů a minimalizace efektů negativních.
Podle stejné autorky se marketingové řízení destinace snaží o “ množství, složení,
časového a prostorového rozložení poptávky v destinaci”. Marketingové řízení
destinace je procesem plánování, stanovení cílů destinace, tvorby a prosazování komunikačních a dalších strategií, marketingového mixu, realizace a kontroly s cílem
propojit nabídku destinace s poptávkou po destinaci tak, aby byly uspokojeny potřeby návštěvníků destinace (...) a zvýšena kvalita života rezidentů v destinaci”. Jedná se o koordinaci, kooperaci a vedení subjektů v destinaci a spolupráci soukromého, veřejného i nevládního neziskového sektoru.
Podle Laciny (2007, str. 81 – 85) je pro zkvalitnění systémového řízení v destinaci je vhodné založit tzv. destinační společnost. Ta je financována klíčovými subjekty regionů v rámci cestovního ruchu a jedním z jejích hlavních úkolů je propojovat úkolem tyto
subjekty právní cestou. Jejími zakladateli mohou být jak podnikatelské subjekty, tak i
veřejnosprávní organizace. Jeden z hlavních faktorů úspěšného fungování takové formy organizace, je dosažení vzájemné důvěry mezi zainteresovanými subjekty na bázi vzájemné prospěšnosti. Budování takovéto spolupráce je dlouhodobým a kontinuálním procesem.
4.2.2 Formy destinačního managementu
Podle Janečka (2014, str. 2) je důležité při volbě organizace destinačního managementu vzít v úvahu podmínky a faktory vzniku i legislativní normy spolu s předmětem činnosti
organizace. V současné době je možno založit právní formy organizace destinačního managementu jako dobrovolný svazek obcí, družstvo, obchodní společnost, obecně
prospěšná společnost, sdružení občanů, příspěvková organizace a zájmové sdružení 13
právnických osob. Podle analýzy právních forem destinačního managementu, kterou v roce 2010 provedla Holešinská, jsou nejvýhodnější a nejčastěji zakládané obecně prospěšná společnost a zájmové sdružení právnických osob.
Podle Holešinské (2012, str. 8) zkoumané organizace destinačního managementu
uváděly, že pro výběr právní formy z.s.p.o. se rozhodly z důvodu možnosti zapojení více organizací. Dále má forma z.s.p.o. více kompetencí a je to vhodný žadatel o dotace z evropskývh fondů. Je zde také možnost propojení veřejného a soukromého sektoru.
Autorka dále uvádí, že důvody, které ovlivnili destinační společnosti k výběru o.p.s.
jsou: možnost čerpání prostředků z evropských fondů; dobrý základ pro spolupráci
veřejného a soukromého sektoru; možnost vyvíjet vlastní hospodářskou činnost a současně být na rozmezí soukromého a veřejného sektoru; zákonem stanovené
podmínky fungování; průhledné hospodaření a řízení společnosti a v další řadě vazba na předmět podnikání, tj. poskytování obecně-prospěšných služeb.
Podle Laciny (2007, str. 83 – 85) je v České Republice kvalita managementu turistických destinací problémem a je pod úrovní evropského standardu vyspělých zemí typu například Rakouska nebo Švýcarska. Oproti tomuto standartu je v mnoha
regionech tento typ managementu nevyvinutý a odpovídá vývojové fázi, kterou prošly nejvyspělejší destinace Evropy přibližně v šedesátých a sedmdesátých letech. Autor dále uvádí, že z hlediska uplatňovaných forem destinačního managementu v České
Republice, jsou nejvíce zapojeny veřejnosprávní subjekty a méně subjekty
podnikatelské. Poměrně nízké zapojení tohoto sektoru je dle autora dáno nízkou mírou
kooperace jednotlivých podnikatelských subjektů mezi sebou a neexistencí jejich silných zájmových skupin. To způsobuje také menší míru spolupráce mezi veřejným a podnikatelským sektorem, což je výsledkem také nižší legislativní i finanční podpory ze strany státu, na kterou není vyvíjen příliš velký tlak ze stran zájmových skupin podnikatelské sféry cestovního ruchu.
5 Politika cestovního ruchu
Podle Vystoupila a kol. (2006, str. 70) se pojetí politiky cestovního ruchu odvíjí z
historických, kulturních a sociálních hledisek, které se týkají daného státu. Jedná se o 14
soubor metod a nástrojů, kterými nositelé politiky dosahují vytyčených cílů. Politiku cestovního ruchu ovlivňují konkrétní podmínky a prostředí, ve kterém se nachází. To
ovlivňuje řízení (politický systém) a hospodaření (uspořádání ekonomiky) státu. Různé instituce, především veřejného sektoru, podporují a regulují odvětví cestovní ruchu prostřednictvím politiky cestovního ruchu.
Autoři dále uvádějí, že cíle této politiky se stanovují na různých úrovních a to
především prostřednictvím právních usnesení. I přes to, že je politika cestovního ruchu součástí hospodářské politiky, její cíle jsou nejen ekonomické, ale i společenské a
environmentální. Cíle se rozlišují například dle časového působení na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Kolektiv autorů uvádí, že primární dlouhodobý cíl
představuje vytvoření konkurenceschopných destinací současně s předpokladem trvale udržitelného rozvoje. Realizace cílů na regionální úrovni úzce souvisí s regionální
politikou. Některé regiony (převážně ty hospodářsky slabší) je cestovní ruch hnací silou rozvoje.
5.1 Regionální politika a rozvoj v oblasti cestovního ruchu
Podle autorů Stejskala a Kovárníka (2009, str. 11- 13) se pojetí regionální politiky a
rozvoje neustále vyvíjí. V posledních několika letech se cílovými segmenty staly regiony a mikroregiony. Cílem je snižování rozdílů mezi těmito oblastmi. Financované
projekty mají řešit lokální problémy a současně mají silně se vyvíjející regiony poskytovat významné hospodářské příležitosti pro ekonomické subjekty ze slabších
regionů. Součástí je regionální plánování, kde tvoří dle výkladového slovníku Páskové a Zelenky (2012, str. 482) cestovní ruch typickou součást regionálních plánů. Jedním z hlavních důvodů je význam cestovního ruchu pro zaměstnanost v regionu.
Financování probíhá na několika úrovních. Státní správa, především Ministerstvo pro místní rozvoj je dle Tittelbachové (2011, str. 78) ústřední orgán regionální politiky a koordinuje všechny subjekty působící v oblasti cestovního ruchu. Využívá legislativní
nástroje pro vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v České republice. Jeden
z nezbytných nástrojů tvoří strategický dokument Koncepce rozvoje státní politiky cestovního ruchu v ČR. Prostřednictvím české centrály cestovního ruchu CzechTourism 15
také propaguje ČR jako zajímavou destinaci na domácím i zahraničním trhu. Další stupně financování probíhají pomocí samosprávních celků, jako jsou kraje, které
poskytují dotace na různé programy pomáhající regionálnímu rozvoji nejen v oblasti cestovního ruchu. Cestovní ruch podporují také jednotlivé obce z obecních rozpočtů.
Definice podle dokumentu strategie rozvoje ČR 2007 – 2013 (2006, str. 6, online) zní
„Regionální politika představuje soubor intervencí, zaměřených podle konkrétní situace
státu a jeho regionů a podle očekávaných vývojových tendencí na podporu opatření vedoucích k růstu ekonomických aktivit a lepšímu územnímu rozložení v území a k rozvoji infrastruktury. Základní podmínkou je jasné definování priorit a koncentrace prostředků na tyto priority. Jejím významným cílem je konvergence regionů v rámci určitého územního celku a klíčovým znakem je její selektivnost, to znamená diferenciace
zaměření intervencí na podporu vybraných problémových regionů, které výrazně
zaostávají ve svém rozvoji za průměrem v míře, která je společensky uznána za nežádoucí“.
Současná koncepce strategie rozvoje ČR 2014 – 2020 (2013, str. 4, online) dodává, že „důležitá je také vzájemná vazba s dalšími podpůrnými státními politikami, například se
sociální politikou a s průmyslovou politikou. Dochází také k zohledňování regionální dimenze v rámci sektorových politik. V rámci regionální politiky EU jde o koordinaci
národních regionálních politik, a o vlastní realizaci politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti formou finanční podpory rozvojových aktivit jednotlivých regionů.
Pro vyvážený rozvoj regionů je důležité, aby byla zachována rovnováha mezi sociálním, ekonomickým a environmentálním pilířem. Koncept, který se zabývá sladěním těchto tří pilířů, je označován jako udržitelný rozvoj“.
Podle oficiálních webových stránek ministerstva pro místní rozvoj ČR (2015, online) je
základním nástrojem regionální politiky výše citovaná Strategie regionálního rozvoje pro období 2014 – 2020. Tento dokument zabezpečuje provázanost národní regionální politiky s regionální politikou Evropské unie současně i s ostatními odvětvovými
politikami ovlivňující rozvoj území. Z toho vycházejí regionálně změřené rozvojové programy, které financují národní zdroje či zdroje Evropské unie.
16
5.1.1 Fondy Evropské Unie
Podle webových stránek strukturálních fondů (2016a, online) představují tyto fondy Evropské Unie hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Podporují hospodářský růst členských států a hospodářskou vyspělost jednotlivých regionů. Podporují rozvoj vzdělávání apod. Podle Palatkové (2011, str.
131) je Česká Republika financována zejména ze strukturálních fondů (ESF – Evropský
sociální fond, ERDF – Evropský fond regionálního rozvoje), Kohezního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EARDF) 1. Evropský fond pro regionální rozvoj European Regional Development Fund, zkráceně ERDF, je objemem peněz největší strukturální fond EU. Podle webových stránek euroskop.cz (2015, online) financuje především investiční projekty a pomáhá snižovat nerovnosti v zaostávajících regionech,
upadajících průmyslových oblastech a současně podporuje přeshraniční, nadnárodní a
meziregionální spolupráci. Podle autora webových stránek nejvíce peněz plyne do zlepšení infrastruktury a podpory tvorby nových pracovních míst. Do této části patří
například výstavba silnic a železnic, odstraňování ekologických zátěží, regenerace tzv. brownfields, úpravy koryt řek, podpora inovačního potenciálu podnikatelů nebo podpora začínajícím podnikatelům.
Autor webových stránek euroskop.cz dále uvádí, že v regionech směřuje podpora spíše na projekty pro rozvoj měst a obcí jako je zlepšení infrastruktury či rozvoj cestovního
ruchu. Do tohoto úseku patří například zlepšení turistických cest, zakoupení vozidla veřejné dopravy, rekonstrukce kulturní památky, zvýšení kapacity ubytování či materiální vybavení školy.
Podle webových stránek generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku ec.europa.eu (2014, online) se tento strukturální fond soustřeďuje na investice do několika klíčových prioritních oblastí. Jsou to inovace a agenda, digitální agenda, podpora malým a středním podnikům a nízkouhlíkové hospodářství.
17
2. Evropský sociální fond Podle oficiálních webových stránek ministerstva pro místní rozvoj o evropských strukturálních a investičních fondech dotaceeu.cz (2016a, online) tento fond podporuje neinvestiční projekty, zaměřené především na aktivity v oblastech zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů, jako například rekvalifikace nezaměstnaných, speciální
programy pro osoby se zdravotním postižením, děti, mládež, etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel, rozvoj vzdělávacích programů apod. 3. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova Podle stejných webových stránek slouží tento fond jako finanční nástroj na podporu rozvoje venkova, což spadá pod společnou zemědělskou politiku EU. Finanční
prostředky slouží ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, zlepšení životního prostředí a krajiny nebo kvality života ve venkovských oblastech apod. 4. Evropský fond soudržnosti Webové stránky dále uvádějí informace o fondu soudržnosti. Tento fond je kohezní, který je oproti strukturálním fondům určen na podporu chudších států, nikoli regionů.
Stejně jako u fondu pro regionální rozvoj se orientuje na investiční projekty se zaměřením na dopravní infrastrukturu, ochranu životního prostředí apod.
Na webových stránkách je dále uvedeno, že mezi Evropské fondy patří také námořní a rybářský fond, který financuje aktivity týkající se mořského i vnitrozemského rybolovu
a podporuje projekty k dosažení vyšší konkurenceschopnosti a ochraně přírody. Dalším fondem je fond solidarity, který poskytuje rychlou finanční pomoc v případě velké
přírodní katastrofy. Mezi fondy EU patří také fond pro přizpůsobení a globalizaci, který poskytuje finanční podporu pracovníkům propuštěným v důsledku globalizace.
Podle Krutílka a Michalčákové (2015, online) se Česká Republika zapojila do hospodářské a sociální politiky soudržnosti hned v roce 2004 po vstupu do EU. V programovém období 2000 – 2006 Česká republika získala finance, které čerpala skrz
5 operačních programů. V dalším programovém období 2007 – 2013 získala Česká Republika 26 mld. Eur. Čerpání prostředků bylo však poměrně komplikované a to 18
především kuli složitému systému operačních programů a řídících orgánů. Autoři dále uvádějí, že v současném programovém období 2014 – 2020 byl pro usnadnění čerpání
finančních prostředků snížen počet operačních programů, zavedeno jednotné metodické
prostředí a jednotný elektronický systém. Mělo by dojít k častějšímu využívání finančních nástrojů jako je například revolvingový úvěr místo klasických dotací. Tato situace souvisí také se snížením alokací na 22 mld. eur.
5.1.1.1 Vybraný program pro období 2014 – 2020
Integrovaný regionální operační program - IROP (ERDF)
Dle Palatkové (2011, str. 131) je tento program zaměřen na řešení společenských
regionálních problémů a to v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu, územní
rozvoj a veřejné služby (například pro podporu turismu a kulturního dědictví). Podle
oficiálních stránek strukturálních fondů ministerstva pro místní rozvoj (2016b, online) jsou podporované oblasti rozděleny do 5 prioritních os:
Prioritní osa 1: Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony
Prioritní osa 2: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů Prioritní osa 3: Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí Prioritní osa 4: Komunitně vedený místní rozvoj Prioritní osa 5: Technická pomoc
Dále jsou zde rozděleny tematické cíle:
2. Rozvoj využívání informačních a komunikačních technologií 4. Snižování energetické náročnosti ekonomiky
5. Omezování přírodních rizik, povodní a ekologické zátěže
6. Ochrana životního prostředí a využívání přírodního bohatství 7. Modernizace dopravní infrastruktury a ekologická doprava 9. Fungující sociální systém a boj proti chudobě 10. Zkvalitnění systému vzdělávání
11. Kvalitní, efektivní a transparentní veřejná správa a instituce
19
Vybraná výzva č. 13 Revitalizace vybraných památek
Jako příklad operačního programu byl vybrán program, který je popsán na webových
stránkách strukturálních fondů (2016b, online) a zvolen byl z důvodu žádosti o tuto dotaci objektem (národní kulturní památka) zkoumaným v praktické části této
bakalářské práce. Jedná se o program 06 - Integrovaný regionální operační program
s prioritní osou 06.3 –Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí a investiční prioritou zachování, ochrana, propagace a rozvoj přírodního a kulturního dědictví. Oprávnění žádat mají vlastníci památek nebo subjekty s právem hospodaření (podle zápisu v katastru nemovitostí) kromě fyzických osob nepodnikajících.
Tzv. 13. výzva byla vyhlášena dne 23. listopadu 2015 Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a týká se revitalizace vybraných památek, zefektivnění prezentace, a posílení
ochrany a rozvoje kulturního dědictví. Hlavním cílem je podpora projektů, které jsou
zaměřeny na revitalizaci a zatraktivnění památek UNESCO, památek zařazených na Indikativní seznam dědictví UNESCO v kategorii kulturní dědictví, národních
kulturních památek k 1. lednu 2014 a památek evidovaných v Indikativním seznamu národních kulturních památek k 1. lednu 2014. Alokace této výzvy z Evropského fondu pro regionální rozvoj činí 3 mld.
5.1.2 Další vybrané dotační programy
Kromě Ministerstva pro místní rozvoj má v oblasti zachování hmotné i nehmotné kultury České Republiky důležitou roli také Ministerstvo kultury.
Podle oficiálních stránek ministerstva kultury (2015a, online) je systém státní
památkové péče upraven zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění
pozdějších předpisů. Odbor památkové péče plní v rámci Ministerstva kultury úkoly ústředního správního úřadu stanovené tímto zákonem. Rozhoduje například o prohlášení věci nebo souboru věcí za kulturní památku nebo o jejím zrušení, udělení povolení k restaurování kulturních památek či povolení k provádění archeologických
výzkumů nebo komplexně zajišťuje a řídí agendu výzkumu a vývoje v oboru památkové péče. Poskytuje také poradenské služby v této oblasti. Hlavním úkolem je pečovat o
památkový fond - jednu z nejvýznamnějších složek národního kulturního bohatství. K pečování o tento památkový fond využívá mimo jiné i dotačních programů. Ministerstvo kultury poskytuje k roku 2016 11 programů. 20
Vybraný program záchrany architektonického dědictví
Dle oficiálních stránek Ministerstva kultury (2015b, online) byl program záchrany architektonického dědictví byl schválen Usnesením Vlády České republiky ze dne 22.2 1995 č. 110 a je každoročně vyhlašován Ministerstvem kultury České republiky.
Příspěvky v Programu jsou poskytovány zejména na záchranu a zachování kulturních památek nebo těch jejích částí, které tvoří podstatu kulturní památky. Programem je
podporována obnova kulturních památek tvořících nejcennější součást našeho
architektonického dědictví, jako jsou hrady, zámky, kláštery, historické zahrady, kostely a podobně. Zamýšlené práce přitom musejí směřovat k záchraně kulturní památky nebo záchraně těch jejich částí, které tvoří podstatu kulturní památky.
Město Úpice bylo zařazeno do Programu v r. 2009 a každoročně čerpá na opravu objektu zkoumaného v praktické části bakalářské práce, průměrně 600 tis. Kč.
Další možností jak získat dotace, jsou dotační programy jednotlivých krajů na území
České republiky. Jako příklad je uveden Královéhradecký kraj. Dle oficiálního dotačního portálu krajského úřadu (2016a, online) Královéhradeckého kraje, na základě
strategie rozvoje kraje a Programu rozvoje kraj podporuje veřejně prospěšné projekty
formou poskytnutých dotací. Ty jsou poskytnuty hlavně subjektům, jejichž projekty jsou v souladu s mezinárodně uznávanými principy trvale udržitelného rozvoje a projektům, které přispívají rozvoji občanské společnosti v oblastech ekonomických,
sociálních a v oblasti životního prostředí. V současnosti má krajský úřad 12 dotačních programů s různým zaměřením.
Příklad dotačního programu: Královéhradeckého kraje
Obnova
památkového
fondu
na
území
Podle dotačního portálu krajského úřadu Královéhradeckého kraje (2016b, online) je dotační program Obnova památkového fondu na území Královéhradeckého kraje
vyhlašován Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje a jeho cílem je zachování kulturního
dědictví
pro
Královéhradeckého kraje.
další
generace.
Je
určen
pro
projekty
na
území
Způsobilými žadateli jsou vlastníci kulturních památek, národních kulturních památek a staveb v památkových rezervacích a památkových zónách.
21
Město Úpice jako vlastník národní kulturní památky žádá o dotace z tohoto programu a každoročně získává dotaci ve výši průměrně 300 tis. Kč.
6 Hodnocení cestovního ruchu
Podle Vystoupila a kol. (2006, str. 7) je vhodné k problematice hodnocení cestovního ruchu použít vícerozměrný přístup, který zahrnuje dimenze sociálního ekologického i
technologického prostředí cestovního ruchu a jejich souvislosti. Cestovní ruch může vystupovat jako systém společně s jeho vztahy a jevy k nadřazeným systémům nebo jejich prvkům, tedy podsystémům.
Autor a kol. dále uvádí, že k nadřazeným systémům patří: 1. Ekonomické prostředí
Jen potřeba podložená kupní silou a finančními prostředky se může stát předmětem
poptávky na trhu a tak zdůrazňuje význam ekonomických faktorů a jejich vliv na subjekt cestovního ruchu. Rozsah poptávky tedy určují hlavně příjmové a majetkové
poměry spolu s motivačními faktory, které ovlivňují ochotu ke koupi služeb cestovního ruchu.
2. Sociální prostředí
Současná společnost vytvořila sociální předpoklady pro posílení motivace cestování. Fyzická i psychická motivace je významně ovlivněna ekonomickými faktory.
3. Politické prostředí
Sociálně politické podmínky dle autorů Vystoupila a kol. (2006, str. 13) jako soubor
činitelů, kde hlavně oficiální politika, hmotná a kulturní vyspělost obyvatelstva společně s jeho životní úrovní, úrovní vzdělání a fondem volného času výrazně ovlivňují dynamický rozvoj cestovního ruchu.
4. Technologické prostředí
Pod tímto termínem autor uvádí dopravní a ubytovací možnosti cestovního ruchu,
které mají velký vliv na jeho rozvoj. Dopravní síť patří k základním předpokladům prostorové realizace. Ovlivňuje přitom formy i místa cestovního ruchu a dopravních prostředků dominují ty, které zkracují čas cesty.
22
5. Ekologické prostředí
Cestovní ruch závisí mimo jiné na přirozené tvorbě atraktivního prostředí a tato závislost je větší než ve většině hospodářských odvětví. Je tedy nutné nezbytné cíle
ochrany životního prostředí a stanovit hranic únosné kapacity cestovního ruchu. Je třeba sladit vliv lidských aktivit s obnovitelným přírodním potenciálem. Jako podsystémy cestovního ruchu jsou určeny: 1. Subjekt(y) cestovního ruchu
2. Objekt(y) cestovního ruchu: Cílová místa, organizace či podniky cestovního ruchu.
6.1 Potenciál cestovního ruchu
Podle Zelenky a Páskové (2012, str. 433) je potenciál cestovního ruchu definován jako souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu.
Hodnocení potenciálu cestovního ruchu bylo dosud provedeno pomocí různých metod a
přístupů. Mezi nejvýznamnější autory zabývající se touto tématikou patří Mariot, Bína, Hrala a další. Každý autor hodnotí potenciál jiným způsobem.
Bína (Bína a kol. 2001, in Výkladový slovník, str. 433) se zabývá především
hodnocením potenciálu kvantitativní formou na základě bodovací škály. Výsledky jsou
pak následně sníženy o zápornou hodnotu negativních faktorů cestovního ruchu,
například o špatný stav životního prostředí, hlukové znečištění, nestabilní politická
situace, výskyt nakažlivých chorob atd. Zpracování pomocí této formy kvantitativního výzkumu je však pro problematiku bakalářské práce nevhodná.
Podle Mariota (1983, str. 29 - 31) se z geografického hlediska potenciál cestovního ruchu vždy vztahuje k určitému území a vyjadřuje způsobilost tohoto území poskytnout
podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Vzhledem k těmto podmínkám se potenciál dále dělí na přírodní a vytvořený činností člověka.
Ekonomický výklad potenciálu cestovního ruchu se vztahuje především na kapacitu, strukturu a využití infrastruktury cestovního ruchu. Podle autora je přesné vyjádření 23
potenciálu cestovního ruchu poměrně složité. Formuje ho nejen vztah mezi rozlohou území a citlivostí na zásahy účastníků, ale také kvantitativní vyjádření velikosti cestovního ruchu v určitém časovém období.
Podle autora také antropogenní zásahy a vlivy mohou měnit pozitivně i negativně
kvalitu potenciálu. V současné době, kdy se plánovitě rozvíjejí nové rekreační oblasti, je
velmi důležité řídit rozvoj turismu s funkčním i objemovým potenciálem krajiny. Pojmy potenciál a kapacita mohou být chápany jako významově velmi blízké pojmy, ale podle autora má potenciál spíše obecný význam. Reprezentuje objektivní způsobilost krajiny z
hlediska cestovního ruchu, kdy nezáleží na tom, jestli jsou podmínky využité či nikoliv. Naproti tomu kapacita vyjadřuje současně i limitující hodnoty využití krajiny.
Výkladový slovník Zelenky a Páskové (2012, str. 594) definuje únosnou kapacitu jako
maximální zatížení území antropogenními vlivy a to bez snížení kvality životního prostředí a ekosystémů současně bez snížení zážitku a spokojenosti návštěvníka a bez negativních vlivů na rezidenty a kulturu dané oblasti.
6.2 Předpoklady cestovního ruchu
Podle Mariota (1983, str. 82) většina autorů geografických výzkumů sestavila poměrně širokou škálu činitelů, které se podílí na možnostech rozvoje cestovního ruchu. Jsou to
především poloha území, reliéf, klima, vodstvo, rostlinstvo, živočišstvo, kulturně historické pamětihodnosti, vybrané demografické charakteristiky, hospodářská situace, komunikační poměry a infrastruktura cestovního ruchu. Pomocí genetického aspektu
pak dále byli tito činitelé rozděleni do několika skupin. Do skupiny přírodních předpokladů se tak řadí prvky krajinného systému jako reliéf, klima, vodstvo,
rostlinstvo a živočišstvo. Do druhé skupiny kulturně - historických předpokladů se řadí objekty související s historií a kulturou společnosti. Jsou to například stavební památky,
lidová kultura či muzea. Do třetí skupiny společenských předpokladů patří všichni
ostatní činitelé vytvořené člověkem, které souvisejí s jeho životem a ovlivňují jeho chování.
Podle Mariota se předpoklady cestovního ruchu dají hodnotit kvalitativně i kvantitativně. Mariot se věnuje hodnocení pomocí funkčně - chronologického přístupu,
kde první možnost představuje hodnocení krajiny na základě převahy jednotlivých 24
forem cestovního ruchu (odpočinkový cestovní ruch, léčebný cestovní ruch, zaměstnanecký cestovní ruch apod.). Druhá možnost funkčně - chronologického
přístupu hodnocení krajiny pracuje s hlediskem širšího pohledu na cestovní ruch. Snaží se hodnotit i ty části území, ve kterých se cestovní ruch nevyskytuje. To znamená, že identifikuje funkce území s výskytem i bez výskytu cestovního ruchu.
Autor dále uvádí, že východisko této širší analýzy tvoří komplex předpokladů
cestovního ruchu odvozený z výsledků geografických výzkumů. Do tohoto komplexu patří ve smyslu tradičního dělení přírodní předpoklady (reliéf, rostlinstvo, živočišstvo, klima a vodstvo), kulturně - historické předpoklady (stavební památky, lidová kultura, a další) společenské předpoklady (demografické, sídelní, sociální, politické, hospodářské, infrastruktura cestovního ruchu a další). Podle autora při studii vlivů jednotlivých
složek tohoto komplexu předpokladů na formování úlohy krajinné struktury, se
analyzoval jejich vztah ke kvalitativním a kvantitativním charakteristikám cestovního ruchu.
Autor dále uvádí, že jednotlivé složky komplexu předpokladů hrají při určování
lokalizace, objemu, časového průběhu a struktury cestovního ruchu rozdílnou úlohu. Z
tohoto hlediska mohou být komponenty komplexu rozděleny do třech základních skupin, a to na lokalizační, realizační a selektivní předpoklady cestovního ruchu.
6.2.1 Lokalizační předpoklady
Skupinu lokalizačních předpokladů tvoří přírodní a kulturně - historické předpoklady, které jsou podle již výše zmíněného genetického rozdělení rozdílné. Při určování
rozmístění cestovního ruchu však hrají podobnou úlohu. Výskyt cestovního ruchu se váže na nejpříznivější podmínky pro možnost regenerace psychických i fyzických sil
člověka. Hodnocení lokalizačním předpokladů umožňuje poukázat rozdíly v možnostech využití krajiny a pro rozvoj cestovního ruchu.
Jedny z nejvýznamnějších kulturně-historických atraktivit jsou bezesporu památky lidové architektury. Podle autora Mariota (1989, str. 133 – 134) je tento typ památek soubor a systém materiálních a duchovních hodnot, které se v konkrétních přírodních, hospodářských a sociálních podmínkách vytvořily. Jejich atraktivnost z hlediska 25
cestovního ruchu určuje především jejich stále se zvětšující unikátnost, která je
v probíhající globalizaci a unifikaci etnografických prvků stále vzácnější. Autor dále
uvádí, že motivace pro návštěvu takovýchto památek jsou i vzdělávací zájmy, které jsou podporovány například kolektivními zájezdy, jako jsou školní výlety a další.
Autor dále uvádí, že mezi nejatraktivnější památky lidové architektury patří objekty lidové architektury, které vynikají ojedinělým řešením stavby. Tyto objekty patří k nejtrvanlivějším atraktivitám a dají se navštěvovat po celý rok.
Podle stejného autora k těmto druhům památek patří také lidová strava, která tvoří
důležitý gastronomický prvek. Působí jako atraktivita určitého území a z hlediska
cestovního ruchu může ovlivnit celoroční nebo sezónní orientaci směřování účastníků cestovního ruchu. Podle autora je dalším důležitým prvkem lidová výroba. Historické
výrobky lidové tvorby patří k atraktivním exponátům ve sbírkách různých muzeí a tím
zvyšují svou hodnotu v rámci přitažlivosti pro účastníky cestovního ruchu. Předměty lidové výroby se vyrábějí i dnes a jsou vyhledávanými upomínkovými předměty. Pro jejich výrobu se pořádají i různé akce jako například kurzy či dílny tradičních ručních
prací, které mají interaktivní charakter a působí jako motivační faktor pro příjezd účastníků cestovního ruchu. V regionu ovlivňují i důležité ekonomické aspekty.
Mariot (1983, str. 135) také uvádí, Dalšími důležitými prvky jsou nehmotné památky lidové architektury, ke kterým patří zvyklosti, výtvarné umění, slovesný a hudební
folklór. Tyto faktory neodmyslitelně patří do lidové tvorby a společně s dalšími faktory podmiňují rozvoj cestovního ruchu. Jejich nositelé, které tyto nehmotné památky lidové
kultury zastupují, jsou mimo jiné muzea obsahující různé formy lidové tvorby. Při
hodnocení nehmotných památek lidové kultury jsou důležitá místa s podmínkami pro rozvoj cestovního ruchu, jako jsou obce, města s regionálními muzei a samozřejmě je velmi důležité pořádání různých druhů etnografických a tradičních slavností.
Všechny tyto prvky lidové kultury jako je architektura, lidová strava či nehmotné
památky ve většině případů vystupují společně a vytváří tak komplexní soustavu atraktivit pro návštěvníky v oblasti cestovního ruchu.
26
6.2.2 Selektivní předpoklady
Podle stejného autora mají tyto předpoklady vliv především na intenzitu a způsobilost
účasti obyvatelstva na cestovním ruchu. Určují, kdo a jak často cestuje a tím podmiňují kvalitativní a kvantitativní rozdělení obyvatelstva. Do této skupiny patří urbanizační
předpoklady (hustota, velikost, zástavba sídel a bytový fond), demografické předpoklady (hustota, věková struktura a rozdělení pohlaví obyvatelstva) a sociologické předpoklady
(ekonomická aktivita, sociální příslušnost, vzdělání, průměrný příjem na člena
domácnosti, atd.). Autor uvádí, že z funkčně - chronologického pohledu vytváří tyto předpoklady protipól k předpokladům lokalizačním.
6.2.3 Realizační předpoklady
Autor dále uvádí, že lokalizační a selektivní faktory mají potenciální charakter, ale
osamoceně nepostačují pro vznik cestovního ruchu na určitém území. Podmiňují proto vznik předpokladů realizačních. Patří do nich komunikační předpoklady (textura a struktura komunikační sítě a dostupnost území) a infrastruktura cestovního ruchu
(ubytovací, stravovací, zábavní, dopravní zařízení a další). Z širšího hlediska je význam realizačních předpokladů jeden z nejvýznamnějších faktorů.
Podle Hraly (1994, str. 12 - 13) je realizace a rozmístění cestovního ruchu v rozhodující míře formováno společensko - ekonomickými podmínkami. Kulturně - historické atraktivity a přírodní podmínky jsou jen možnosti pro jeho realizaci a faktické
rozmístění. Autor uvádí, že dělí rozvoj a rozmístění cestovního ruchu z ekonomického i geografického hlediska, stejně jako Mariot, na selektivní (stimulační), lokalizační a realizační faktory.
Hrala dále uvádí, že selektivní faktory stimulují vznik cestovního ruchu a mají primární postavení v jeho rozvoji. Jejich prostřednictvím se dají využít předpoklady pro cestovní
ruch v konkrétních oblastech. Selektivní faktory se dle autora dále dělí na objektivní a
subjektivní faktory. Objektivní faktory představují základní politické skutečnosti jako například mírové uspořádání světa, vnitropolitická situace či charakter politického
systému. Mezi důležité faktory patří také kvalita životního prostředí, ekonomická 27
situace
a
demografické
skutečnosti.
Subjektivní
předpoklady
jsou
řadou
psychologických důvodů a dalších pohnutek, které lidi směřují k účasti na cestovním ruchu. Roli zde hraje reklama, propagace, módnost destinace apod. Tyto faktory mohou
za poměrně krátkou dobu zvýšit počet návštěvníků a vyvolat změny v rozmístění mezinárodního cestovního ruchu.
28
PRAKTICKÁ ČÁST 7 Představení města Úpice
Město Úpice leží na severovýchodě Čech v Královéhradeckém kraji. Podle oficiálních stránek města (2009, online) Úpice leží v údolí řeky Úpy v Krkonošském podhůří. Na
pravém břehu ústí do Úpy potok Radečka, na levém potok Rtyňka. Rozloha katastru je
1530 ha a městu patří i dříve samostatná obec Radeč. V roce 2015 mělo město 5 711 obyvatel.
7.1 Region Jestřebí hory
Město Úpice je součástí regionu a podle oficiálních stránek Jestřebích hor (2016, online) se tento region rozkládá na území dvanácti měst a obcí, které leží na úbočí Jestřebích hor. Jejich 17 km dlouhý hřeben se nachází ve východní části bývalého okresu Trutnov mezi údolími Petříkovického potoka a řeky Metuje u Hronova. Hřeben rozděluje region od severovýchodu na jihozápad.
Oficiální stránky dále uvádějí, že Jestřebí hory jsou díky své poloze, rozmanitosti a členitosti ideálním místem pro pěší turistiku a cykloturistiku. Regionem vede značených
turistických a cykloturistických stezek, které navazují až na trasy v sousedním Polsku. Dále jsou zde sportovní areály a haly. V zimě jsou k dispozici lyžařské vleky a upravené
běžkařské tratě. Po délce celého hřebenu se táhne obranná linie bunkrů z období 2.
světové války. Nejvyšší bod Jestřebích hor je Žaltman, kde se nachází rozhledna s výhledem na místa, která obklopují Jestřebí hory, jako například Krkonoše, Vraní hory,
Adršpašsko-teplické skály, Soví a Javoří hory, Broumovské stěny, stolové hory Bor a Hejšovina a Orlické hory.
Podle stejný webových stránek se zde každoročně koná množství kulturních,
sportovních a společenských akcí. Mezi nejvýznamnější patří mistrovství světa a Evropy v běhu do vrchu, mistrovství Evropy veteránů v silničním běhu a chůzi,
cyklistický festival Apache Jestřebí hory s doprovodným kulturním programem Bujará
Úpice, Havlovický pohár v malé kopané (HAPO), dálkový pochod Babička, festival dechové hudby Koletova Rtyně a Mezinárodní folklórní festival v sousedním Červeném 29
Kostelci. Je zde také mnoho kulturních a historických budov a zajímavostí. Mezi nejvýznamnější kulturní dědictví Jestřebích hor a jeho okolí patří národní kulturní památka Náchodský zámek, barokní hospital Kuks, Braunův Betlém, Babiččino údolí se starým bělidlem, mlýnem a Ratibořickým zámkem. Dalším významným turistickým místem je Zoologická zahrada ve Dvoře Králové.
7.2 Historie města Úpice
Přesné datum vzniku města Úpice není nikde zaznamenáno. Podle dohadů však město vzniklo na počátku 11. století. Podle Hofmanna (2009, online) je toto místo od pradávna pojidlem mezi jednotlivými národy na základě tzv. zemských a kupeckých stezek, kdy 2
ležely poblíž osady. Původní strážní osada Úpice byla založena na ochranu kupecké stezky, která začínala v Náchodě a vedla do Dvora Králové. Podle Voleské a Kubíčka
(2014, str. 12) bylo veškeré zboží po těchto cestách převáženo na koních. Obchodníci nikdy neputovali v noci kuli obavám z neschůdných cest a přepadení. To přirozeně dalo
důvod k založení takových osad jako Úpice, která přinesla možnost obchodu s místními obyvateli. Vznikla zde stanice s kovárnou, stájemi pro koně, místy pro nocleh a
hospodou. Osada se proto od 11. století stále rozrůstala. Autoři dále uvádí, že město
získalo název podle malé řeky Úpy, která zde protéká. Slovo “upa” je prastarý slovanský výraz pro vodu. Podle Hofmanna (2009, online) strategické umístění Úpice podtrhuje i známá pověst nazývána “Úpičtí rytíři” o odražení útoku Tatarů v roce 1241.
Podle Voleské a Kubíčka (2014, str. 15) se ve 13. století pro zemskou obranu i vlastní
bezpečnost začaly na českém území zakládat mohutné hrady. Stejně tomu bylo i v
sousedství Úpice, kde byl vybudován hrad Vízmburk. Osada patřila do Vízmburského panství a brzy byla Úpice povýšena na trhové městečko. Dostala také četné práva právo na trhy, kostelní nadace, právo vaření piva či právo hrdelní.
Dle autorů se na hradě Vízmburk vystřídala celá řada majitelů. Po roce 1300 vlastnil
hrad Arnošt z Pardubic, na jehož popud byly roku 1359 založeny knihy nazývané základní a potvrzující, které obsahovaly smlouvy mezi světskými a duchovními úřady. Zde je zaznamenána první písemná zmínka o městě Úpici.
30
Autoři Voleská a Kubíček (2014, str. 17 - 24) dále uvádějí, že za husitských válek stála Úpice na straně husitů a proto velmi trpěla nájezdy Slezských katolíků. Ti v 15. století do města a okolních vesnic několikrát vtrhli a vypálili je. Následně bylo celé
Vízmburské panství, tedy i Úpice, připojeno k panství Náchodskému a to až do roku 1850. V první polovině 17. století, tedy za třicetileté války bylo město opět několikrát vypleněno císařskými a následně švédskými vojsky.
Podle stejných autorů byla druhá polovina 17. století pro Úpici o mnoho příznivější. V
roce 1651 byly založeny matriky a podle soupisu obyvatelstva mělo město v tomto roce 204 obyvatel. V roce 1660 byl v Úpici postaven knížecí pivovar a v roce 1678 radnice,
která je nejstarším zděným domem ve městě. V 18. století a 19. století bylo město opět postiženo válkami, a to Prusko - Rakouskými a nepřímo také Napoleonskými.
Podle Hofmanna (2009, online) zasáhl Úpici v 1. polovině 19 století hladomor a
epidemie cholery. 2. polovina byla však pro město příznivější a od této doby je možno
sledovat rychlý rozvoj průmyslu. Vedle rozvinuté řemeslné výroby se rozvíjelo také pěstování a zpracování lnu. Na počátku 20. století byly ve městě založeny další menší
textilní továrny a Úpice se tak stala jedním z nejvíce průmyslových měst na severovýchodu Čech.
Podle Voleské a Kubíčka (2014, str. 130, 226) se na počátku 20. století pod vlivem rozvoje továren rozvíjelo nejen drobné podnikání ale i kulturní život. To však přerušila 1. světová válka, která pro občany Úpice znamenala hladomor a bídu. V meziválečném období se obnovovaly spolky, stavěly významné budovy jako je například městský úřad a opět se rozjela textilní výroba, odkud se zboží vyváželo do celého světa. Významnou
událostí byla návštěva Úpice prezidentem T. G. Masarykem v roce 1926. Jak autoři dále uvádějí, rozvoj byl degradován 2. světovou válkou.
Autoři dále uvádějí, že po roce 1945 však znovu započala velká rekonstrukce města a
výstavba nových budov. Po sametové revoluci se politické, sociální a ekonomické změny promítly i do života občanů města. Majetek byl po znárodnění navrácen
původním majitelům a vznikly soukromé obchody a soukromá řemeslná výroba.
Továrny na textilní výrobu postupně ukončovaly výrobu a ve městě se spíše usídlily 31
strojírenské firmy. Dnes mezi největší továrny na Úpicku patří privatizované akciové společnosti JUTA a TONAVA.
7.3 Významné osobnosti města Úpice
Úpice je město poměrně malého rozsahu, ale za století jeho existence je s ním spjato řada významných osobností, které se zapsaly do dějin. Rodina Čapkova
Do města se podle oficiálních tištěných propagačních materiálů města Úpice (2016) tato rodina přistěhovala v roce 1890. MUDr. Antonín Čapek narozen 1855 zde vykonával lékařskou praxi. Byl velmi činný ve společenském životě a byl členem řady úpických
spolků. Ve městě bydlel se svou manželkou Boženou Čapkovou. Jejich dva synové
Karel a Josef Čapek jsou nejvýznamnější osobnosti města Úpice a jedny z nejznámějších spisovatelů období mezi válkami. Josef Čapek byl malíř, spisovatel, prozaik a dramatik. Vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze a jeho výtvarná tvorba je ke zhlédnutí v mnoha světových galeriích. Pro svůj protiválečný postoj byl
roku 1939 zatčen a 6 let vězněn v koncentračních táborech. Zemřel v Bergen - Belsenu roku 1945. Jeho mladší bratr Karel Čapek byl první spisovatel, který uspěl i v zahraničí.
Ve svých pěti letech nastoupil do úpické školy, která dnes nese název Bratří Čapků.
Následně studoval v Hradci Králové, Brně, Praze, Berlíně a Paříži. Čapkovo dílo se zabývá vnitřním životem člověka, kritikou společenského systému i obavami z
nastupujícího fašizmu. Byl také výborný novinář a překladatel a za svůj život se mnohokrát vrátil do Jestřebích hor, kraje svého dětství. Julie Winterová - Mezerová
J. W. Mezerová se narodila roku 1893 a podle tištěných propagačních materiálů města Úpice byla významnou malířkou, která ve svých dílech prokazovala úctu k přírodě a přírodnímu prostředí. Za první republiky hodně cestovala, ve své tvorbě se však
nejčastěji vracela do rodného města Úpice. J. W. Mezerová darovala část svého díla městu a v muzeu má stálou expozici nesoucí její jméno.
Podle stejných propagačních materiálů města Úpice mezi další významné osobnosti
města patří PhDr. Antonín Hejna CSc. (1920 - 1986), který patřil mezi významné
archeology orientované na období středověku. Hejna zkoumal mnoho hradů, tvrzí i
sakrálních staveb a významné objevy udělal i Jestřebích horách. V letech 1972 - 1983 32
archeologové pod vedením doktora Hejny objevili dávno ztracený hrad Vízmburk.
Dalšími významnými osobnostmi jsou Úpičtí továrníci 2. poloviny 19. století Moric J. Oberlander či Ludvík Morawetz. Mezi další významné osobnosti patří také expresivní malíř Jiří Berger (1920 - 1992), žák Emila Fily.
8 Kulturně - historické předpoklady
Pro téma bakalářské práce je důležité přiblížit především kulturně – historické předpoklady cestovního ruchu města Úpice, do kterých patří i zkoumaný objekt Dřevěnka.
8.1 Nejvýznamnější architektonické památky města Úpice Stará radnice č. p. 30
Stará radnice je jednou z hlavních dominant úpického náměstí. Podle Vítka (2007a, online) tato raně barokní radnice pochází z roku 1678. Postavena byla Kašparem
Kloptem, když se páni radní v 60 letech 17. století rozhodli vybudovat pro své sídlo stojný dům. Radniční věž byla přistavěna v roce 1752 a zadní trakt roku 1822. V roce
1927 byla radnice rekonstruována a věž byla přestavěna do původního barokního stylu.
Jedná se o jednopatrovou budovu s arkádami v přízemí. Podle propagačních letáků
města Úpice (2016) zde bývala hospoda. V roce 1933 zde byla umístěna národopisná
sbírka a od 60 let 20. století je v celém objektu městské muzeum a galerie Julie W. Mezerové. Další muzejní expozice se týkají přírody na úpicku a také je zde výstavní síň.
Radnice má na své budově dvě dominanty. Jsou to velmi cenné hodiny z roku 1665, které patří mezi nejstarší v Čechách. Druhou dominantou je vyobrazený letopočet 1421,
který připomíná událost, podle níž vznikla pověst “Úpičtí rytíři” o odražení útoků Tatarů na město.
Kostel svatého Jakuba Většího
Podle Vítka (2007b, online) původně gotický kostel pochází pravděpodobně z 13.
století. Nejdříve byl postaven ze dřeva, kdy byl spolu s hřbitovem obehnán baštou. V průběhu staletí dvakrát vyhořel a v letech 1698 - 1703 byl od základů znovu vystavěn
podle plánů broumovského stavitele J. Schotta. Je postaven v barokním stylu a před
kostelem stojí v tomtéž stylu Mariánský sloup. Ten byl podle propagačních materiálů města Úpice (2016) postaven roku 1724 a navazuje na výtvarný směr známého českého 33
sochaře a řezbáře M. B. Brauna. Původně stál uprostřed náměstí, ale z důvodu jeho přestavby byl k apsidě kostela přemístěn roku 1943. Podle stejných materiálů je kostel
svatého Jakuba jednolodní stavba s věží vysokou 45 metrů, ve které se zachoval starý zvon z roku 1625. Na oltáři je obraz v. Jakuba Staršího z r. 1730 od Petra Brandla a v presbytáři se dochovaly staré vyřezávané lavice.
Historické centrum Úpice bylo prohlášeno za městskou památkovou zónu především díky staré radnici, kostelu svatého Jakuba a dalším významným budovám. Nová radnice
Podle Hofmanna (2009, online) byla budova nové radnice původně obecní dům, který byl postaven v letech 1922 - 1923. Budova je významná především sochami alegorie
“válka” a “mír”, které stojí na průčelí budovy a jsou dílem pražského akademického
sochaře Karla Dvořáka. V obřadní síni visí obraz Úpice z roku 9011 a u hlavního vchodu jsou čtyři mramorové cedule se jmény padlých a nezvěstných úpických vojáků z první světové války. Čapkův dům:
Autor dále uvádí, že doktor Čapek nechal v Úpici na konci 19. století postavit dům pro bydlení i provoz ordinace. Své dětství tak v Úpici prožili dva jeho synové, významné osobnosti českých dějin Karel a Josef Čapkovi. Dnes dům slouží jako centrála městské policie Úpice.
Kaple svatého Michala
Podle Vítka (2007c, online) je tato kaple stejně jako kostel sv. Jakuba raně barokní a původně sloužila jako zádušní. Byla postavena v letech 1698 - 1699 a v interiéru se nachází barokní oltář z doby okolo roku 1700. V roce 1866 zde bylo pochováno 31 rakouských a pruských vojáků.
Podle oficiálních tištěných propagačních materiálů města Úpice (2016) se zde nachází mnoho dalších významných historických budov jako například Morawetsova vila
postavená v roce 1886. Roku 1926 zde přenocoval tehdejší prezident T. G. Masaryk při návštěvě města. Další významnou budovou je podle Hofmanna (online, 2009) dům, ve kterém nyní sídlí česká spořitelna. Jedná se o významné dílo české architektury z
meziválečného období, postaveno roku 1933. Dalším zajímavým objektem je “dům s
pošťáckou pohádkou”, kam spisovatel Karel Čapek umístil děj známé pohádky o 34
pošťákovi Kolbabovi. Podle propagačních materiálů města Úpice (2016) je významnou budovou také Oberlanderova vila, kterou nechala postavit v 60. letech 19. století
významná rodina Oberlanderových, která podnikala v textilním průmyslu. Nyní zde sídlí sportovní a turistické centrum Jestřebích hor a informační centrum města Úpice.
Jak uvádí Hofmann (2009, online), Úpice je známá také svými historickými roubenými
stavbami. Za zmínku stojí dům č. p. 46, který vnikl kolem roku 1577, roubená chalupa
č. p. 165, jenž je významný doklad bydlení v 18. století a nejstarší a nejvýznamnější památka na Úpicku Dřevěnka).
budova Dřevěnky (viz. kapitola 10. - Představení projektu
9 Koncepce rozvoje města Úpice (vybrané části)
„Koncepce rozvoje města Úpice“ byl sepsán vedením města roku 2007 (online) a jedná
se o základní dokument, který udává směr rozvoje města Úpice na střednědobý časový
úsek (7 – 10 let). „Dokument se stává programovým dokumentem pro koordinaci aktivit různých subjektů působících v rozvoji Královéhradeckého kraje i jeho jednotlivých územních částí (okresů), měst a obcí. Současně je dokument nezbytným podkladem pro zpracování případných žádostí o granty a podpory z fondů rozvoje České republiky i
Evropské unie. (…)Existující stagnace ekonomických aktivit a zhoršování situace na trhu práce vyžaduje podstatnou změnu výkonnosti a efektivnosti hospodářství ve městě.
Základním motivem strategické vize je proto hospodářský a sociální růst. Je nutná podpora a rozvoj základních životaschopných místních aktivit, zapojení prostorově
mobilních i nemobilních výrobních faktorů a odstranění růstových úzkých profilů, zejména v infrastruktuře“.
9.1 Dopravní dostupnost
Podle dokumentu „ koncepce rozvoje města Úpice“ (2007, str. 9, online) absence dálnice nebo rychlostní komunikace způsobuje velké potíže turistickým autobusům, což
je příčinnou nižší atraktivity města a řadí ho mezi místa s nejnižší dopravní dostupností. Silnice na hraniční přechod do Polska je extrémně zatížená. Vysoké zastoupení vozovek II. a III. třídy vůči silnicím I. třídy vede k vyšším nákladům na údržbu a rekonstrukci z městského rozpočtu. Byly provedeny odborné průzkumy, které ukazují, že Úpice nemá vhodně vyřešen dopravní systém. Dochází zde ke konfliktnímu křížení dopravy pěší, 35
automobilové a nákladní v centrální části města. Na tomto území se v současné době
nachází 13 míst zastávek meziměstské dopravy, ale nenachází se zde žádná železniční trať. Nejbližší vlakové zastávky se nacházejí v sousedních obcích, jako například v Suchovršicích, Malých Svatoňovicích a Velkých Svatoňovicích.
9.2 Kultura a cestovní ruch
Oblast kultury využívá prostředky města a současně se podílí na vytváření vhodných
podmínek pro kulturní turismus. Mezi nejvýznamnější podporovatele kulturního a společenského života ve městě patří Městské kulturní středisko (kino, divadlo, atd.),
Městské muzeum, Městská knihovna, Klub loutkářů Úpice či Hvězdárna v Úpici. Pro propagaci používají výše zmíněné spolky, kluby a další nositelé kultury převážně tištěné média jako plakáty a městské noviny, dále také webové stránky města a místní televizi Jestřebí hory.
Město Úpice je obec s přenesenou působností a vykonává státní památkovou péči ve stanoveném správním obvodu v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péče
České republiky. Na množství a význam kulturních a historických památek stejně jako z hlediska přírodních podmínek a atraktivit, je město Úpice poměrně bohaté. Z tohoto
důvodu je jeden z prioritních cílů města Úpice stanovit zásady šetrné rekreace a cestovního ruchu a dohlédnout na jejich dodržování.
Velká část Jestřebích hor je podhorská oblast, což umožňuje realizaci zimních sportů a
letní horské turistiky. Pro vodní sporty je využívána nedaleká vodní nádrž Rozkoš.
I přes vhodné podmínky, možnosti regionu nejsou zdaleka vyčerpány a nedosahují standardů běžných v zemích EU. Cílem je programová nabídka cestovního ruchu
orientovaná na různé druhy klientů a kombinace poznávacího a pobytového cestovního ruchu, dále rozšířit nabídku kulturního, kongresového a vzdělávacího cestovního ruchu
současně s agroturismem a cykloturistikou. Dalším cílem je revitalizace životního prostředí a úprava veřejného prostranství, rodinných domů a zahrad.
9.3 Sport
Na území města Úpice působí 10 tělovýchovných klubů, které sdružují více než 1500 členů. Město Úpice koordinuje činnost těchto spolků a to pomocí městské sportovní 36
komise. Ta má za úkol vytváření co nejlepších podmínek pro sportovce každého věku. Úpice a okolí má rozsáhlé možnosti sportovní vyžití, nachází se zde tenisové kurty,
sportovní stadion s fotbalovým hřištěm, areál pro extrémní sporty – skate park, herna stolního tenisu či 2 tělocvičny a taneční sál.
9.4 Vybrané cíle strategického plánu
Pro dokument „koncepce rozvoje“ města Úpice (2007, str. 42, online) byl zpracován
strategický plán, který vytyčuje jednotlivé hlavní cíle města Úpice v rámci celkového rozvoje. Obsahuje konkrétní cíle v jednotlivých oblastech regionálního rozvoje. Většina těchto cílů má „průběžně realizující se charakter“, což znamená, že na nich město neustále pracuje a snaží se je v průběhu let rozvíjet. Sport:
Hlavní cíl v oblasti sportu s průběžně se realizujícím charakterem si město vytyčilo
„dlouhodobá podpora sportu“ se zaměřením na opravu stávajících a budování nových sportovišť společně s podporou masových, celostátních a mezinárodních akcí pořádaných na území města, zejména akcí pro děti a mládež. Kultura a spolková činnost:
Jako cíle pro oblast kultury a spolkové činnosti byla zvolena například trvalá péče o movitý a nemovitý majetek města sloužící ke kulturní činnosti, dostatečná propagace a medializace probíhajících kulturních akcí na území města, regionu i okolí či pořádání a
podpora pořádání kulturních akcí konaných na území města. Mezi cíle se v této oblasti
řadí rekonstrukce památkového objektu Dřevěnky, která je označena jako střednědobý cíl (měl být splněn do roku 2014). Cestovní ruch:
Cestovní ruch je v dokumentu koncepce rozvoje (2007, str. 46 – 48) rozdělen na 3 oblasti. Jako první oblast je zde uvedena programová nabídka cestovního ruchu, druhá část se zabývá propagací a třetí je zaměřena na zázemí pro cestovní ruch. 1. Programová nabídka cestovního ruchu: Tato oblast se zabývá cíli v rámci celoroční atraktivní nabídky cestovního ruchu, jejím
pravidelným obměňováním a vytvářením produktů zaměřených na různé formy cestovního ruchu a jejich kombinací. Dále si město vytyčilo za dlouhodobý cíl zvýšení 37
atraktivity programové nabídky propojením na okolní regiony a polské příhraničí, rozvoj společných projektů, napojení cyklotras na okolí, výstavba cyklostezek. 2. Propagace: V oblasti propagace si město vytyčilo cíle ohledně vhodné prezentace nabídky cestovního ruchu nejen v České republice, ale i v zahraničí. Dalším cílem pro propagaci
je účast na tuzemských i zahraničních veletrzích cestovního ruchu za účelem nabídky produktů a spolupráce s okolními obcemi v rámci regionu v oblasti propagace (např. svazek měst a obcí – Krkonoše,…) 3. Zázemí pro cestovní ruch: Pro tuto oblast je pro město Úpice hlavní cíl v rámci „průběžně realizujícího se charakteru“ především podpora zvyšování kvality a kapacity ubytovacích a stravovacích
zařízení v soukromém sektoru a zkvalitnění dopravní obsluhy a technické infrastruktury ve městě a okolí v souvislosti s očekávaným přísunem turistů.
10 Statistiky ubytovacích a stravovacích kapacit Tabulka č. 2 – Statistiky ubytování a stravování ve městě Úpici a okolí
MÍSTO UBYTOVÁNÍ
POČET LŮŽEK
1.
Úpice
121
3.
Batňovice
8
2. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
10. 11.
Velké Svatoňovice
8
Havlovice
73
Libňatov
8
Markoušovice
30
Jívka
162
Malé Svatoňovice
12 (175)
Radvanice
172
Rtyně v Podkrkonoší
95
Suchovršice
18
Celkem
707
38
MÍSTO STRAVOVÁNÍ 1.
Úpice
POČET STRAVOVACÍCH ZAŘÍZENÍ 7
2.
Batňovice
2
3.
Havlovice
3
Chvaleč
2
Jívka
4
Libňatov
1
Malé Svatoňovice
5
Markoušovice
1
Radvanice
3
Rtyně v Podkrkonoší
5
Suchovršice
1
4. 5. 6. 7. 8. 9.
10. 11. celkem
39
Zdroj: vlastní zpracování podle: interní materiály „Statistiky ubytovacích a stravovacích kapacit“ (2014)
Město Úpice a jeho blízké okolí má poměrně vysoký počet ubytovacích kapacit.
Nejvíce lůžek tvoří především turistické ubytovny s omezenými možnostmi nabídky služeb. Další formu představuje Úpický kemp, který nabízí ubytování v bungalovech.
Problémem je kvalita nabízených ubytovacích služeb, které nedosahují kvalitativních požadavků návštěvníků již zmíněné oblasti. Naopak vhodné formy ubytovacích
kapacity představují městské penziony s dostatečnou nabídkou a kvalitou služeb, které však negativně ovlivňuje velice nízká propagace. Penziony nemají své webové stránky a jejich propagace pomocí různých cestovatelských a dalších portálů je nulová. Další
formu vhodného ubytování představují podhorské a horské chaty nacházející se
například v obci Radvanice. Tyto ubytovací kapacity se však nacházejí již v poměrně velké vzdálenosti od města Úpice (18 – 20 km).
Dalším velkým problémem jsou stravovací kapacity, kterých má město velký nedostatek. Jediným zařízením restauračního typu je restaurace u Maršíků. Dále se ve 39
městě nachází 2 kavárny/cukrárny a zbylé položky představují herny či zařízení hospodského typu bez kuchyně.
11 Formy destinačního managementu ve městě 11.1 Místní akční skupina Království – Jestřebí hory, o. p. s.
Podle oficiálních webových stránek místní akční skupiny Království (2016, online) tato
obecně prospěšná společnost vznikla v roce 2007, rok po založení Místní akční skupiny v regionu. Působí na velké části Trutnovského okresu a současně na území dvou mikroregionů - Společenství obcí Podkrkonoší a Svazku obcí Jestřebí hory a samostatného města Úpice. Pod tuto obecně prospěšnou společnost patří obce
Batňovice, Čermná, Dolní Olešnice, Hajnice, Havlovice, Horní Olešnice, Chotěvice, Chvaleč, Jívka, Kocbeře, Kohoutov, Libňatov, Malé Svatoňovice, Maršov u Úpice,
Pilníkov, Radvanice, Rtyně v Podkrkonoší, Staré Buky, Suchovršice, Úpice, Velké Svatoňovice, Vítězná, Vlčice a Vlčkovice v Podkrkonoší. Region sousedí s Polskem. Místní akční skupiny jsou společenstvím soukromé podnikatelské sféry, občanů,
neziskových organizací a veřejné správy, jako například obcí, svazků obcí a institucí
veřejné moci. Na webových stránkách je dále uvedeno, že tyto jednotlivé články spolupracují na rozvoji venkova, zemědělství, kultury a při získávání finanční podpory z Evropské unie a z národních programů pro svůj region za pomoci metody LEADER. Metoda LEADER
Podle stejných oficiálních stránek tato zkratka pochází z Francouzského Liaison Entre
Actions Développement de l´Économie Rurale“. V překladu toto slovní spojení
znamená „propojení aktivit rozvíjejících venkovskou ekonomiku“. LEADER je založen na spolupráci a partnerství místních subjektů a jejich jednotné rozvojové strategii. Pracuje s koncepcí bottom up neboli „zdola nahoru“. To znamená, že nejvyšší hodnota
je přisuzována tomu, co lidé, kteří v regionu žijí, určí jako prioritu a následně také
realizují. Jak je uvedeno na webových stránkách MAS (2016, online) „Jsou to lidé z různých pozic, různého věku a postavení, ale spojuje je zájem o dlouhodobý rozvoj
místa, kde žijí, a tak vědí, kam nejlépe by měl směřovat jeho rozvoj. Principem je tedy jednak propojení kapacit daného území, společné rozhodování, podpora místního 40
partnerství, spolupráce v regionu a mezi regiony, posílení ekonomického prostředí
venkova, ale i zlepšení kvality života v těchto oblastech nebo rozvíjení místní produkce, přírodních a kulturních zdrojů a posílení venkovské komunity. Všeho tohoto se díky
členství v místních akčních skupinách mohou účastnit a peníze díky metodě LEADER čerpat jak samosprávy, tak podnikatelé a neziskové organizace“.
11.2 Branka, o.p.s.
Úpice také patří do turistického regionu Kladské pomezí, který má svůj destinační
management. Podle autorů Petříčkové, Studničky a Vechotové (2011, str. 57) byla destinační společnost Kladského pomezí Branka, o.p.s. založena roku 1997 jako nadace a měla 19 členů. Dle oficiálních stránek Kladského pomezí (2016, online) byla tato
nadace v roce 2000 rozdělena na Svaz cestovního ruchu Kladské pomezí a BRANKA,
obecně prospěšná společnost, která se, jako svému jedinému zakladateli, zodpovídá právě svazu cestovního ruchu Kladskému pomezí. V současnosti jsou členy Branka, o. p. s. města, obce, svazky obcí, nestátní neziskové organizace a soukromé subjekty. Včetně Úpice má 44 členů (22 město, obcí a svazků a 22 podnikatelů). Jako destinační
společnost tohoto regionu podle oficiálních stránek Kladského pomezí (2016, online) propaguje region, realizace aktivit destinačního managementu, zprostředkovává
spolupráce mezi organizacemi, které jsou činné v cestovním ruchu, sportu a kultuře, koordinuje činnosti informačních center v TVÚ ,vydává tiskoviny, provozuje webový
portál www.kladskepomezi.cz, účastní se veletrhů cestovního ruchu, prosazuje zájmy destinace vůči krajskému úřadu, ministerstvu a Czech Tourismu, spolupracuje s
podnikateli cestovního ruchu, místními organizacemi a sdruženími a polskými
turistickými regiony, pořádá osvětové akce pro obyvatele a podnikatele v cestovním ruchu. Jejím hlavním posláním je udržitelný rozvoj v turisticky významném regionu.
Dle Podle autorů Petříčkové, Studničky a Vechotové (2011, str. 57) jsou hlavním zdrojem příjmů členské příspěvky, získávání finančních prostředků z grantů a projektů,
prodej vlastních propagačních materiálů a map. Podle výroční zprávy 2014 (2015, online) náklady tvořily 2, 2 milionů Kč a výnosy 2,5 milionů Kč. Hospodářský výsledek představuje zisk ve výši 245 000 Kč.
41
12 . Představení projektu Dřevěnka
Podle interního dokumentu „Studie proveditelnosti“ města Úpice (2015) je hlavním cílem projektu zachování a revitalizace nejvýznamnějšího kulturního dědictví v Úpici –
Dřevěnky č. p. 92. Projekt předpokládá zrekonstruování stávajících prostor, což umožní realizovat komplexní program pro volnočasové i vzdělávací aktivity. Program bude zaměřen na průběh roku na českém venkově dřívějších dobách. Snahou města Úpice je
vytvořit živý objekt historického svědectví, tedy znovuuvedení „Dřevěnky“ do života
posílením kulturně-společenských vazeb a vytvořením přirozeného centra kultury města.
Interiér objektu bude kompletně přístupný veřejnosti. V přízemí bude umístěno infocentrum
spojené
s pokladnou
objektu,
skanzenová
expozice
bývalého
masného/zelného krámu a v prostoru bývalého lokálu vznikne multifunkční sál, který vychází z tradice veřejného prostoru lokálu bývalé hospody a umožní realizaci kurzů, dílen, přednášek, setkání a dalších společenských aktivit plánovaných v rámci živého programu skanzenu.
V prvním patře bude v prostoru historického bytu majitelů realizována instalace prvorepublikového bytu, v prostoru nad lokálem bude realizována interaktivní část
expozice (venkovské městečko pro všech pět smyslů – chuť, hmat, čich, sluch a na posledním místě zrak jako média poznávání), v další části prvního patra se bude
nacházet instalace interiéru 19. století. Dle interního dokumentu vedení města dále uvažuje o zřízení kavárny/cukrárny.
Přínos občanům města Úpice a jeho okolí
Dle stejného interního dokumentu bude rekonstrukcí objektu umožněno jeho využití ke kulturním a historicko - vzdělávacím aktivitám, komorním koncertům, výstavám a
workshopům, využití jako místa setkávání občanů města i mladých lidí. Vznikne tak veřejný prostor, který bude využit také k činnosti Městského muzea a galerie Julie W. Mezerové (č. p. 30, stará radnice). Oba prostory se budou doplňovat a dojde tak je vzniku jednotného kulturního cíle pro rezidenty i obyvatele okolních obcí. Všechny tyto
aktivity budou zaměřeny především na uchovávání a pokud možno rozvoj dědictví tvůrčí lidové kultury širokého regionu Podkrkonoší. 42
Přínos návštěvníkům města a turistům Podle interního dokumentu rekonstrukcí Dřevěnky vznikne jedinečná turistická atraktivita, která vytvoří pro cílovou skupinu jednotný turistický cíl v rámci samotného
města Úpice (Městské muzeum, Galerie Julie W. Mezerové, Dřevěnka), i v rámci úzkého Úpického okolí (spolupráce se Zemědělským muzeem v Radči, Muzeem Batří
Čapků v Malých Svatoňovicích, Hasičským muzeem ve Velkých Svatoňovicích a dalších).
Informační centrum umístěné v budově Dřevěnky nabídne turistům komplexní informační servis zaměřený na turistické atraktivity (mikro)regionu a nabídku
kulturních akcí. V Informačním centru bude možno zakoupit v předprodeji vstupenky na tyto kulturní aktivity.
Historická budova Dřevěnky také umožní návštěvníkům seznámit se s historií do jisté
míry zážitkovou formou a to prostřednictvím kulturních aktivit. Tyto plánované aktivity obohatí nabídku atraktivit pro cílovou skupinu turistů i rezidentů.
Pro cílovou skupinu turistů bude rekonstruovaná a zpřístupněná Dřevěnka představovat také samostatný a jedinečný cíl vzhledem ke svému unikátnímu statusu cenné národní kulturní památky.
V interním dokumentu je dále uvedeno, že město Úpice jako vlastník památkového
objektu Dřevěnky na tuto rekonstrukci chce žádat v roce 2016 o dotaci ze strukturálního fondu EU - ERDF v programu IROP, kde se chce zúčastnit 13. výzvy na revitalizaci
vybraných památek. Tento program společně s dalším financováním rekonstrukce Dřevěnky je popsán v teoretické části v kapitole 4.1 – str. 17 – 21.
12.1 Historie Dřevěnky Před rokem 1990:
Budova Dřevěnky s čp. 92 patří mezi nejvýznamnější památky Úpice a okolí. Jedná se o nejstarší stavbu na území města. Jde o dvou - podlažní budovu s pravidelným
obdélníkovým půdorysem. Podle Vaníčka (2011, online) objekt spadá do mladší fáze
renesančního období. První písemná zmínka pochází z roku 1559, kdy se v pozemkové
knize objevuje zápis o změně majitele Dřevěnky. Původně stavení sloužilo jako 43
hospodářská usedlost. Autor dále uvádí, že v roce 1735 zakoupilo budovu město a zřídilo zde hospodu. Podle Voleské a Kubíčka (2014, str. 19) však do té doby statek mnohokrát změnil majitele a krčma byla zřízena již v roce 1661, kdy byl vlastníkem
Dřevěnky Jan Záruba. Podle Vaníčka (2011, online) je Dřevěnka jedna z mála staveb na území České republiky, která byla postavena z celých kmenů stromů a současně byla nepřetržitě až do nedávných let obývána.
Podle autorů Voleské a Kubíčka (2014, str. 19) je Dřevěnka podle nejnovějších
výzkumů stáří dřeva poněkud mladší. Použitý materiál trámů pochází z první poloviny 17. století. Po velkém požáru, který v Úpici propukl v roce 1625, byla Dřevěnka
pravděpodobně znovu postavena. V roce 1879 byl objekt prodán rodině Kuťákových, která zde přetržitě pokračovala v provozování hostinské činnosti až do 90. let 20. století.
Po více než 250 let byla Dřevěnka velmi oblíbeným stavením úpických obyvatel a pro záchranu této cenné stavby je nutné vynaložit značný finanční obnos. V roce 2010 byla budova vyhlášena národní kulturní památkou. Po roce 1990:
V roce 1990 byl ukončen provoz hospody a podle interního dokumentu „studie
proveditelnosti“ (2015) byl objekt v roce 2000 koupen společností Bedvur, s. r. o.
Dřevěnka byla částečně zrekonstruována a využívala se k občasnému bydlení. V roce 2006 si objekt pronajalo občanské sdružení Chalupění za účelem provozování
muzejních a kulturních aktivit. Sdružení započalo v tomto roce s realizací záchranných a přípravných prací pro znovu -zpřístupnění Dřevěnky veřejnosti.
Po 275 letech si objekt v roce 2007 opět zakoupilo město Úpice a 17. června 2007
společně se sdružením Chalupění, které mělo stavení stále v pronájmu, slavnostně znovuotevřelo Dřevěnku veřejnosti. Objekt sloužil jako muzeum historických předmětů s pořádáním společenských akcí a bylo zde zřízeno občerstvení a prodej suvenýrů. V
témže roce byla Dřevěnka zařazena do Programu záchrany architektonických památek
Ministerstva kultury ČR, který zajistil finanční prostředky na rekonstrukci na období několika let.
44
Podle stejného interního dokumentu se v roce 2008 budova Dřevěnky připojila k
pořádání veřejných akcí, jako například Bujará Úpice, úpická pouť, muzejní noc a další. V tomto roce byla také provedena podrobná projektová dokumentace k provedení
generální rekonstrukce a stavebně historický průzkum. V roce 2009 byl zaveden veřejný provoz s pořádáním rukodělných a vzdělávacích akcí.
12.2 Zkušební provoz Dřevěnky
Dle interního dokumentu „Vyhodnocení zkušebního provozu Dřevěnky“ (2010)
probíhal v letech 2007 - 2009 zkušební provoz Dřevěnky, který poukázal na její vysokou hodnotu jako vzácné památky města Úpice. Je to historicky i stavebně
ojedinělý objekt cestovního ruchu v České republice a pro svou plnou hodnotu musí podstoupit
nutné
stavební
opravy
a
úpravy,
na
kterých
město
společně
s Královéhradeckým krajem a ministerstvem kultury pracuje. Spolu se zpřístupněním
památky veřejnosti, prezentací formou výstavních expozic a dalších atrakcí je možné
předpokládat zařazení památky mezi nejatraktivnější turistické cíle širokého okolí. V
době zkušebního provozu byl objekt hojně vyhledáván laickou i odbornou veřejností, stejně jako studenty a médii. A to i přes to, že nebyl cíleně a intenzivně propagován a medializován.
Interní materiály “podklady pro návrh aktivit projektu Dřevěnka” města Úpice (2013) dále uvádí, že historická hodnota objektu je ověřena zpracovaným stavebně historickým
průzkumem a ověřením stáří objektu. Při dosavadních opravách a zkušebním provozu byl odhalen přesný technický stav a to napomohlo k přesnějšímu zpracování projektové dokumentace celkových oprav. Zkušební provoz dále upřesnil kapacitní a provozní možnosti Dřevěnky. Nabízí unikátní historické prvky spolu s osobitou atmosférou a
velkou kapacitou v prostoru. Areál objektu umístěný v centru města poskytuje
návštěvníkovi další zajímavé možnosti turistického vyžití. Zkušební provoz také poukázal na nutnost spolupráce mezi jednotlivými aktéry cestovního ruchu ve městě
Úpici a nutnost profesionálního režimu provozu pro zajišťování všech potřeb fungování turistického cíle Dřevěnka.
45
Vyhodnocení zkušebního provozu červen 2007 - květen 2009 tabulka č. 1 – Zkušební provoz Dřevěnky 2007 - 2009 Počet měsíců zkušebního provozu
20
počet výstav
8
počet stálých expozic
10
počet seminářů a kulturních akcí
36
zdroj: Interní materiály města Úpice, dokument „Vyhodnocení zkušebního provozu „Dřevěnky“ (2010)
13 Výzkum
Výzkum ohledně rekonstrukce Dřevěnky a jeho pozitivních dopadů na rozvoj
cestovního ruchu a spolupráci místních subjektů ve stejné oblasti byl proveden
kvalitativní i kvantitativní formou. Pro prohloubení pochopení zkoumané problematiky tvoří hlavní část primárního výzkumu strukturované rozhovory se zainteresovanými a
informovanými aktéry v oblasti výše zmíněné rekonstrukce. Výzkum doprovodného charakteru byl proveden prostřednictvím dotazníkového šetření zabývající se
průzkumem veřejného mínění rezidentů ohledně zkoumané problematiky. Jejich cílem je shromáždit co největší počet informací a podkladů pro zmapování dosavadního
fungování destinačního managementu současně s vyvinutím doporučení a možností
zlepšení ohledně spolupráce subjektů na zkoumaném území. Tyto doporučení a návrhy možností zlepšení by měly vést k rozvoji a aktivaci potenciálu cestovního ruchu a to prostřednictvím výše zmíněné rekonstrukce památkového objektu Dřevěnky.
13.1 Strukturované rozhovory
Celkem bylo vedeno 6 strukturovaných rozhovorů se zainteresovanými aktéry z vedení města Úpice a MAS Království, o.p.s. Toto šetření probíhalo v prvních 4 měsících roku
2016. Cílem bylo zjistit, jaký názor mají respondenti z různých oblastí působení na
cestovní ruch ve městě, rekonstrukci Dřevěnky a destinační management, popřípadě jaké mají připomínky a návrhy ke zlepšení.
46
13.2 Hlavní zjištění 13.2.1 strukturované rozhovory s vedoucími pracovníky Města Úpice.
Jelikož do destinačního managementu na území města Úpice a okolí nejvíce zasahuje veřejný sektor a jeho představitel – Město Úpice je i vlastníkem rekonstruované budovy, 4 respondenti byli vybráni právě z vedení města. -
Respondent č. 1 - vedoucí majetkového odboru Městského úřadu v Úpici a
-
Respondent č. 2 – starosta města
-
členka projektového týmu pro realizaci rekonstrukce Respondent č. 3 – dotační referent/ka MÚ v Úpici
Respondent č. 4 – Ředitel/ka Městského muzea, galerie Julie W. Mezerové v Úpici a městského kulturního střediska Úpice
1 otázka: Jaká je Vaše pracovní pozice? (viz. odstavec výše) 2 otázka: Jaký je Váš názor na cestovní ruch v Úpici?
U této otázky se respondenti shodují na špatných realizačních předpokladech a špatné propagaci města. Respondenti č. 1. 2 a 3 se domnívají, že městu chybí významnější
místa, která by přitáhla větší počet turistů. Respondent č. 4 se naopak domnívá, že Úpice a okolí má velký potenciál, který však není využit, především v oblasti sportovního vyžití a systematického budování komplexní nabídky cestovního ruchu. 3 otázka: Proč se Město rozhodlo pro nákladnou rekonstrukci Dřevěnky?
Zde se všichni respondenti shodují na rekonstrukci z důvodu záchrany této jedinečné
stavby pro budoucí generace. Dalším důvodem je to, že Dřevěnka je určitým způsobem dominantou Úpice a bude sloužit nejen návštěvníkům, ale ve velké míře také
rezidentům. Dalším uvedeným důvodem je také skutečnost, že město Úpice jakožto vlastník národní kulturní památky je ze zákona povinno starat se o své nemovitosti.
4 otázka: Věříte, že Dřevěnka napomůže cestovnímu ruchu ve městě významným způsobem?
U otázky č. 4 se respondenti č. 2, 3 a 4 domnívají, že rekonstrukce Dřevěnky pomůže cestovnímu ruchu významným způsobem a o objekt bude zájem. Mělo by vzniknout
velmi příjemné prostředí pro kulturní akce a ukázky dobového bydlení. Objekt však dle
uvedených názorů potřebuje kvalitně zpracovaný a realizovatelný program, který 47
Dřevěnky zapojí do sítě nabídek v regionu. Památka potřebuje a zaslouží si velkou publicitu, která by dala důvod turistům cestujícím do regionu zastavit se i v Úpici.
Respondent č. 1 se domnívá, že rekonstrukce cestovnímu ruchu významným způsobem nepomůže.
5 otázka: Pro jaký typ návštěvníků je Dřevěnka určena?
U této otázky respondenti uvádějí široké rozpětí možných typů návštěvníků. Provozovatelé objektu chtějí zacílit na několik návštěvnických skupin. Jsou to občané
Úpice a blízkého okolí, kteří mohou navštěvovat Dřevěnku v rámci různých kulturních akcí, workshopů atd. Další uvedenou návštěvnickou skupinou jsou turisté a návštěvníci města, pro které Dřevěnka společně s Galerií J. W. Mezerové a městským muzeem
vytvoří v rámci Úpice jednotný turistický cíl. Další cílovou skupinou jsou Romové, starší lidé, skupiny dětí, mládeže a rodiny s dětmi. Ostatní skupiny tvoří podle odpovědí
respondentů všichni milovníci kulturního dědictví a pro všechny, které zajímá dobové bydlení na začátku 20. století, popřípadě zainteresované osoby v řemeslném zpracování Dřevěnky jako unikátní dřevěné stavby.
6 otázka: Jaký je Váš názor na spolupráci mezi subjekty cestovního ruchu v oblasti Úpice a okolí? Je dostatečná? Co byste rádi zlepšili?
U této otázky se všichni respondenti shodují, že spolupráce mezi subjekty cestovního ruchu je nedostatečná a subjekty by měly začít víc komunikovat. Mezi hlavní uvedené
důvody nedostatečné spolupráce patří především neexistence fungujícího destinačního managementu a neochota subjektů, malá provázanost jednotlivých turistických cílů a
jasné vymezení toho, co spolupráce subjektům přinese (jasně měřitelné pozitivní dopady). Pro návrh ke zlepšení stavu spolupráce respondenti navrhují nahrazení staré koncepce rozvoje města z roku 2007 vypracováním nové. Dalším návrhem je sepsání jednotné koncepce destinačního managementu (může být součástí výše zmíněného strategického rozvojového dokumentu).
7 otázka: S Jakými subjekty byste v rámci Dřevěnky rádi spolupracovali?
U této otázky respondenti uvedli, že by v rámci Dřevěnky rádi spolupracovali
především s okolními atraktivitami regionu, jako jsou například obec Malé Svatoňovice, Hasičské muzeum ve Velkých Svatoňovicích, Roubenka a Hornické muzeum ve Rtyni
v Podkrkonoší, Textilní muzeum a muzeum Boženy Němcové v České Skalici a 48
především se spolkem Chalupění Batňovice, které vede zemědělské muzeum v Radči a několik let provozovalo Dřevěnku (viz. zkušební provoz). Dále by vedoucí pracovníci
Města rádi spolupracovali s dalšími spolky a jednotlivci, kteří budou mít zájem a uvítali by užší spolupráci s regionem Kladské Pomezí.
8 otázka: Jakým způsobem bude Dřevěnka propagována?
Respondenti vidí jako nejúčinnější propagaci památky nejen v rámci lokální oblasti, ale propagaci minimálně v rámci regionu či kraje, kde by měla pokrýt všechna média. Jako
způsob uvádějí použití veškerých dostupných médií a informačních kanálů města Úpice
(místní televize, noviny atd.), činnost kulturního střediska města, propagační akce v celostátních vydáních novin, propagační letáky pro turistická informační centra a
reklama v regionálním rozhlase. Možností jsou i reportáže v celostátních televizích v pořadech jako například cestovatelský pořad Toulavá kamera od České Televize. Dále
by dle respondentů propagace měla probíhat pomocí internetu (infoservery, sociální sítě, atd.). Dále turistické veletrhy jako například Infotour Aldis v Hradci Králové kde se
projekt může představit v rámci propagace města nejen jednotlivcům ale i cestovním kancelářím a agenturám. Respondenti také uvádějí jako vhodnou formu propagace spojení Dřevěnky, městského muzea a galerie Julie W. Mezerové do jednotného okruhu.
13.2.2 strukturované rozhovory s členy MAS Království, o.p.s. Rozhovor byl veden s 2 respondenty -
Respondent č. 5 – ředitel/ka MAS Království, o.p.s.
Respondent č. 6 – Manažer/ka komunitně vedeného místního rozvoje MAS Království, o.p.s.
1 otázka: Jaká je Vaše pozice v rámci místní akční skupiny Království -Jestřebí hory?
(viz. odstavec výše)
2 otázka: Proč jste se rozhodli pro založení místní akční skupiny a co je vaším cílem?
Podle uvedené odpovědi respondenta č. 5 vznikla tato místní akční skupina v roce 2007
za účelem komunitně vedeného rozvoje regionu, na kterém se od té doby mohou podílet nejen různé spolky a sdružení, ale také místní podnikatelé. Dalším důvodem založení a cílem MAS je získávání finančních prostředků na realizaci regionální koncepce rozvoje. 49
3 otázka: Jaký je Váš názor na rekonstrukci Dřevěnky v Úpici?
Dle odpovědí respondenti podporují rekonstrukci objektu a zakoupení nemovitosti městem považují za dobrý krok. Problém však vidí v příliš dlouhém trvání rekonstrukce
(od roku 2010) a investování velkého objemu financí do jiných a méně potřebných
projektů. Další problém dle respondentů představuje nepřílišná oblíbenost rekonstrukce v očích veřejnosti a samotná rekonstrukce, která by mohla ohrozit historickou hodnotu
objektu. I přes všechno však respondenti považují Dřevěnku za unikátní komunitní centrum, kde se lidé budou rádi scházet.
4 otázka: Chtěla by MAS spolupracovat s Dřevěnkou, popř. jakým způsobem?
Dle uvedených odpovědí MAS velmi stojí o spolupráci s památkovým objektem a
považuje ho z vhodné místo pro setkávání. Záleží však na předmětu činnosti, způsobu vedení objektu a ochotě Dřevěnky spolupracovat se subjekty cestovního ruchu.
5 otázka: Jaký je Váš názor obecně na spolupráci veřejného a soukromého sektoru v oblasti cestovního ruchu na území města Úpice a okolí?
Problematiku této otázky vidí respondenti velice negativně. Dle uvedených odpovědí je spolupráce města a turistického informačního centra s ostatními subjekty cestovního
ruchu téměř nulová a oblast předávání informací ohledně cestovního ruchu přes toto
informační centrum je na velice špatné úrovni. Dle respondentů slouží informační centrum jen jako „úložiště letáků“ místo funkce aktivního účastníka rozvoje cestovního ruchu na území města a okolí.
6 otázka: Jaký je Váš názor na spolupráci jednotlivých subjektů v oblasti cestovního ruchu na území Úpice?
U této otázky se respondenti opět shodli a spolupráci jednotlivých subjektů cestovního ruchu na území města vidí velmi negativně. Dle uvedených odpovědí chybí jednotná koncepce města, která by řídila jednotlivé aktivity. Pokus se ve městě objeví určitý druh
spolupráce a pokus o koordinaci jednotlivých subjektů (například společný kalendář
akcí, který bude provázaný s webovými stránkami města, městského kulturního střediska a úpickými novinami), tak je spolupráce nefunguje správně a je velmi
problematická. Dle uvedeného názoru město Úpice nemá dostatečný přehled o tom co se na jeho území děje ani jaké aktivity vyvíjí subjekty v oblasti cestovního ruchu.
50
13.3 Dotazníky pro rezidenty
Dalším bodem je průzkum veřejného mínění obyvatel města Úpice a jeho okolí ohledně rekonstrukce Kulturní památky Dřevěnka pomocí anonymního dotazníkového šetření.
Doplňující výzkum byl proveden kvantitativním způsobem pomocí dotazníků s názvem „Znovuotevření Dřevěnky a jeho dopad na cestovní ruch“. Tato metoda byla zvolena z důvodu poměrně rychlého shromáždění komplexních dat od velkého počtu
respondentů. Dotazníky byly šířeny přes sociální sítě a emailovou poštou. Byly umístěny na uzavřenou facebookovou skupinu, kde se sdružují lidé z Úpice a jeho okolí, dále byly dotazníky rozeslány na emailové adresy poskytnuté interním zdrojem z úřadu
města Úpice. Dotazník byl vytvořen v první polovině března 2016 a výzkum probíhal ve dnech 15. – 20. března 2016. Bylo shromážděno 100 dotazníků.
Dotazník se skládal z 18 otázek, které byly formulovány jako uzavřené. Respondenti
měli na výběr z nabídky konkrétních položek, kde si mohli vybrat u většiny (15) otázek
pouze jednu odpověď. U dalších dvou mohli zaškrtnout více odpovědí a jedna otázka byla koncipována jako otevřená. U některých otázek byla možnost doplnění vlastního
názoru či nápadu do textového pole s názvem „jiné“. Uzavřené otázky představovaly časově nenáročný způsob odpovědi a pro respondenty tedy rychlejší a snazší vyplnění dotazníku.
Dotazník byl rozdělen do 3 tematických částí. Prvních 5 otázek zjišťovalo vstupní informace o respondentech. Další část tvořily 4 otázky ohledně cestovního ruchu
v Úpici. Poslední část je tvořena 8 otázkami na téma rekonstrukce a znovuotevření
kulturní památky Dřevěnky. Poslední otázka nabízí prostor pro vlastní připomínky a názory na řešenou problematiku.
51
13.3.1 1 část:
Hlavní zjištění
První okruh 5 - ti otázek zjišťoval obecné demografické informace ohledně respondentů. Otázka č. 1
Pohlaví
48%
Žena
52%
Muž
Zdroj: vlastní zpracování
První otázka se týkala pohlaví respondentů. Poměr mezi ženami a muži je značně vyrovnaný.
Otázka č. 2
Věk
2% 2% 18% 32%
15 a méně
9% 19% 18%
16 - 20
21 - 26 26 - 35 36 - 50
51 - 70
71 a více
Zdroj: vlastní zpracování
Druhá otázka zkoumala věk respondentů.
Věkový rozptyl je široký a každá věková skupina zde má své zástupce. Pro potřeby doplňujícího výzkumu je věkové rozpětí dostačující.
52
Otázka č. 3
Bydliště
5%
město Úpice
20%
okolí město Úpice (do 10 km) mimo město Úpice (nad 10 km)
75%
Zdroj: vlastní zpracování Z důvodu určení dotazníku pro obyvatele města Úpice a jeho blízkého okolí je většinová skupina s počtem 75 respondentů obyvateli města Úpice, 20 respondentů
z blízkého okolí města Úpice (do 10 km) a zbylých 5 respondentů tvoří lidé žijící mimo město Úpice (nad 10 km). Otázka č. 4
Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? 27% 4%
6%
8%
Základní
Vyučený/á
8%
Střední bez maturity Střední s maturitou Vyšší odborné
47%
Vysokoškolské
Zdroj: vlastní zpracování Na dotazník odpovídali převážně lidé se středoškolským vzděláním, dalšími častými
respondenty byli lidé vysokoškolsky vzdělaní. Tyto údaje podle českého statistického úřadu z roku 2014 (2014, online) odpovídají vzdělanostní struktuře obyvatelstva České republiky.
53
Otázka č. 5
Jaké je vaše zaměstnání?
5%
6% 2%
3%
Pracující Student
0%
Nezaměstnaný/á
18%
Podnikatel/ka
66%
V domácnosti
Důchodce/důchodkyně
Zdroj: vlastní zpracování
Největší počet - 66 respondentů jsou pracující a druhá nejpočetnější skupina jsou studenti – 18. 2 část:
Druhou část tvoří 4 otázky na téma cestovního ruchu v Úpici. Zkoumají názor
obyvatelstva na potenciál cestovního ruchu a jeho možný rozvoj. Dále také zjišťují obecné mínění obyvatel o největších problémech v této oblasti. Otázka č. 6
Myslíte si, že má město Úpice dobré předpoklady pro cestovní ruch? 2% 6%
Rozhodně ano
13% 38%
Spíše ano Spíše ne
41%
Rozhodně ne
Nevím, nezajímám se
Zdroj: vlastní zpracování
Z této otázky vyplývá, že obyvatelé Úpice nemají na tuto problematiku jednotný názor,
ale více než polovina z nich se klaní k názoru, že Úpice nemá dobré předpoklady pro cestovní ruch.
54
Otázka č. 7
Jaký je podle Vás největší problém města Úpice z hlediska cestovního ruchu? 18%
6%
Špatný stav památek ve městě
5%
Nedostatek peněz na opravu památek
19% 29%
Nízká propagace města Bezpečnost ve městě
23%
Špatné zázemí pro turisty
Zdroj: Vlastní zpracování
Z odpovědí je patrné, že obyvatelé města jsou skeptičtí zejména k zázemí pro turisty,
které je velmi nedostačující. Počet lůžek ve městě i okolí je dostačující, ale kvalita a nabízené služby jsou velmi pod úrovní evropského standardu. Město Úpice nabízí také velice omezené možnosti stravování. Dalším, v současné době velice řešeným problémem, je chování sociálně nepřizpůsobivých občanů města Úpice.
Respondenti také vyjádřili svůj názor v sekci „jiné“, kde považují opět za největší
problém chování sociálně nepřizpůsobivých obyvatel žijících na území města a negativní kampaň ohledně této problematiky, vedenou webovými servery jako
například idnes.cz či krkonošskydenik.cz. Tyto názory je možné zařadit do možnosti
„Bezpečnost ve městě“. Další respondenti vidí problém ve všech navržených možnostech. Dále se v odpovědích objevují problémy jako nedostatek cyklotras, špatné vedení města či nedostatek restauračních zařízení.
55
Otázka č. 8
70%
Co by podle vás nejvíce pomohlo rozvoji cestovního ruchu? (max. 3 odpovědi)
Lepší nabídka ubytování Jiná:
60%
Lepší nabídka stravovacích služeb
50%
Lepší dopravní obslažnost
40%
Lepší nabídka kulturního vyžití
30%
Lepší nabídka sportovního vyžití
20%
Lepší propagace města a jeho památek
Lepší spolupráce veřejné zprávy s podnikatelskými subjekty v oblasti CR Lepší spolupráce mezi podnikatelskými sobjekty v oblasti CR
10% 0%
Zdroj: vlastní zpracování
Osmá otázka je nastavena tak, aby respondenti mohli zaškrtnout více odpovědí,
maximálně však 3. Nejvíce respondentů zaškrtla možnost lepší nabídky stravovacích služeb, lepší propagace města a jeho památek a možnost lepší nabídky ubytování. Tyto
výsledky korespondují s předchozí otázkou o největších problémech města Úpice. 6 respondentů si vybralo možnost „jiné“ kde 4 respondenti uvedli zlepšení bezpečnostní
situace ve městě a kontrolu nočního života, 1 respondent uvedl diferencovanou nabídku turistických atraktivit a zapojení Úpice do sítě turistických cílů v regionu a další respondent uvedl dokončení rekonstrukce Dřevěnky.
56
Otázka č. 9
Myslíte si, že by město Úpice mělo více spolupracovat s regionálními institucemi v oblasti cestovního ruchu? (Kladské pomezí, MAS Království Jestřebí hory,...) 4% 3%
Rozhodně ano
8%
Spíše ano
47%
38%
Spíše ne
Rozhodně ne
Nevím, nezajímám se
Zdroj: vlastní zpracování
Z této otázky vyplývá, že obyvatelé Úpice a okolí velice podporují navázání lepší
spolupráce v rámci destinačního managementu a uvítali by hlubší součinnost mezi veřejnou správou a regionálními institucemi zabývajícími se cestovním ruchem. 3 část
Tato část tvoří 8 otázek zaměřených konkrétně na budovu Dřevěnky a zjišťuje informace o zájmu rezidentů o tuto stavbu. Otázka č. 10
Znáte nejstarší architektonickou památky města Úpice Dřevěnku? 1%
Ano, znám
Ne, nezmám
99%
Zdroj: vlastní zpracování Na otázku, zda respondenti znají nejstarší architektonickou památku města Úpice –
Dřevěnku odpovědělo 99 respondentů, že ano. To je dáno především tím, že dotazník
byl určen pouze pro obyvatele Úpice, kde tato památka neodmyslitelně patří k městu a je její nejvýznamnější památkou.
57
Otázka č. 11
Navštíl/a jste v minulosti Dřevěnku? 31%
Ano Ne
69%
Zdroj: vlastní zpracování
69 respondentů označilo, že Dřevěnku již v minulosti navštívilo. Otázka č. 12
Předpokládáte, že po znovuotevření Dřevěnky tento objekt navštívíte? 6%
Rozhodně ano
8%
14%
Spíše ano
45%
Spíše ne
Rozhodně ne
27%
Nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom
Zdroj: vlastní zpracování
U otázky, zda respondenti chtějí navštívit Dřevěnku po jejím znovuotevření, jich odpovědělo 45, že rozhodně ano a 27, že spíše ano.
Z této otázky vyplývá, že obyvatelé města a okolí mají zájem o návštěvu této památky a to i přesto, že někteří Dřevěnku navštívili již v minulosti.
58
Otázka č. 13
Myslíte si, že oprava a znovuotevření Dřevěnky podpoří cestovní ruch ve městě? 3%
15%
32%
Rozhodně ano
21%
Spíše ano Spíše ne
Rozhodně ne
29%
Nevím, nezajímám se
Zdroj: vlastní zpracování Z výše uvedené otázky vyplývá, že respondenti bydlící v Úpici a okolí nemají v této oblasti jednotný názor. Otázka č. 14 70%
Co byste uvítali za program na Dřevěnce?
60%
Muzeum
50%
Výstavy
40%
Kulturní akce pro děti
Kulturní akce pro dospělé
30%
Kurzy ručných prací
20%
Kavárna/cukrárna
10%
0%
Zdroj: vlastní zpracování
U této otázky měli respondenti možnost zaškrtnout libovolný počet odpovědí. Výsledky této otázky jsou poměrně vyrovnané. Jedná se o reálné možnosti programu na Dřevěnce, které město Úpice plánuje provozovat. Podle veřejného mínění jsou tedy jednotlivé
možnosti programu na Dřevěnce vhodně vybrány a obyvatelé Úpice a okolí o ně projevují zájem.
59
Otázka č. 15
Uvítali byste propojení Dřevěnky do jednotného turistického okruhu s ostatními památkami ve městě a okolí? 3%
Rozhodně ano
7%
8%
Spíše ano
46%
Spíše ne
Rozhodně ne
36%
Nevím, nezajímám se
Zdroj: vlastní zpracování
Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, že obyvatelé města a okolí mají zájem o propojení Dřevěnky s dalšími památkami a považují to za vhodný způsob propagace. Otázka č. 16
Myslíte si, že znovuotevření Dřevěnky napomůže spolupráci města s okolními obcemi a turistickými regiony v oblasti CR? 10%
Rozhodně ano
11% 10%
32%
Spíše ano Spíše ne
37%
Rozhodně ne
Nevím, nezajímám se
Zdroj: vlastní zpracování
U otázky na téma podpory spolupráce Města Úpice s okolními obcemi a turistickými
regiony prostřednictvím znovuotevření Dřevěnky neměli respondenti jednotný názor. 37 respondentů odpovědělo, že spíše ano a 10 respondentů odpovědělo, že rozhodně ano.
Opačný názor zastává 32 respondentů s odpovědí, že spíše ne a 10 respondentů, že rozhodně ne. 11 respondentů nemá na tuto problematiku názor. 60
Otázka č. 17
Uvítali byste při provozu Dřevěnky spolupráci mezi veřejným (Město Úpice) a soukromým sektorem (podnikatelé)? Příklad: Při návštěvě Dřevěnky sleva 10 % na konzumaci v restauraci. 8%
7%
15%
Rozhodně ano Spíše ano
35%
Spíše ne
Rozhodně ne
35%
Nevím, nezajímám se
Zdroj: vlastní zpracování
U této otázky byl výsledek poměrně jednoznačný. 70 % respondentů podporují spolupráci veřejného a soukromého sektoru a uvítali by výhody, které by z této spolupráce vyplývaly.
(Otázka č. 18) Zde můžete napsat své názory a připomínky
U této otázky měli respondenti možnost napsat své názory, výtky a připomínky k problematice ohledně cestovního ruchu ve městě a znovuotevření Dřevěnky. Této
možnosti využilo 18 respondentů. Reakce obyvatel Úpice a okolí byly u této otázky poměrně negativní. 10 respondentů považuje rekonstrukci Dřevěnky za zbytečné
plýtvání peněžními prostředky města, které by se daly využít na užitečnější projekty. Mezi takové projekty zařazují například výstavbu na pozemku Dřevěnky postavit
bytový dům či výstavbu moderních forem zábavy jako je laser games, bowling či
paintball. 2 respondenti označili za lepší investici zboření stávajícího objektu a
postavení jeho repliky za nižší obnos veřejných financí. Dále respondenti uvádějí za vhodné alternativní vynaložení financí z městského rozpočtu na zlepšení bezpečnosti ve městě.
Další 2 respondenti se obávají, že nákladné znovuotevření objektu nepřinese zpět vynaložené prostředky. Další respondent si myslí, že rekonstrukce Dřevěnky nebude dokončena vůbec.
61
Zbylých 5 respondentů vyjádřila pozitivní náhled na zkoumanou problematiku.
Domnívají se, že Dřevěnka má potenciál zvýšit cestovní ruch ve městě a její rekonstrukci považují za rentabilní. Jejich připomínky však směřují k špatnému zázemí pro turisty, které nedosahuje standardní úrovně a nízkému stupni spolupráce
Města (vlastníka objektu) a místních podnikatelů. Jako řešení navrhují různé formy reklamy v objektu Dřevěnky, které by dle respondentů výrazně zvýšily podporu tohoto projektu místními podnikateli.
14 Shrnutí výsledků výzkumu Výzkum
pomocí
strukturovaných
rozhovorů
a
dotazníkového
šetření
vedl
k uspokojivému a komplexnímu souboru informací vhodných pro interpretaci výsledků
řešené problematiky. Dotazníkového šetření, kterého se účastnilo 100 respondentů,
nepředstavuje vůči počtu obyvatel města zcela reprezentativní vzorek, ale z hlediska doprovodného charakteru šetření a nástinu veřejného mínění je vzorek dostačující.
Výzkum prokázal, že respondenti strukturovaných rozhovorů a respondenti dotazníků se ve většině bodů zkoumané problematiky poměrně shodují. Porovnání odpovědí dílčích výzkumů (hlavní zjištění)
I přes spíše negativní názor na předpoklady pro cestovní ruch na území města (viz. otázka č. 2 – strukturované rozhovory vedení města, otázka č. 6 – dotazníky), se respondenti strukturovaných rozhovorů domnívají, že rekonstrukce Dřevěnky výrazně napomůže rozvoji cestovnímu ruchu ve městě (viz. otázka č. 4). Respondenti
dotazníkového šetření nemají jednotný názor, ale více jak polovina se klaní k ke stejnému názoru (viz. otázka č. 13).
V názoru na největší problémy cestovního ruchu ve městě se respondenti také shodují a
to především na špatném zázemí pro turisty (viz. otázka č. 2 strukturované rozhovory vedení města, otázka č. 7, 8 – dotazníky).
Úroveň spolupráce mezi jednotlivými subjekty cestovního ruchu na území města
hodnotí obě skupiny respondentů velmi negativně (viz. otázka č. 6 vedení města a otázka č. 5 a 6 MAS Království - strukturované rozhovory, otázka č. 9 – dotazníky).
U názoru na popularitu rekonstrukce Dřevěnky a zájem o její využití, respondenti
strukturovaných rozhovorů z vedení města věří, že bude hojně využívána jak rezidenty, 62
tak turisty (viz. otázka č. 4 a 5). Respondenti rozhovorů z MAS Království však
vyjadřují obavy ohledně možného negativního vnímání rekonstrukce Dřevěnky rezidenty z důvodu příliš dlouhého trvání a vynaložení velkého množství finančních
prostředků, což se odrazí v následné návštěvnosti (viz. otázka č. 3). Z dotazníkového šetření vyplývá, že někteří jednotlivci opravdu mají tento problém (viz. otázka č. 18), ale většina respondentů jeví o návštěvu a akce v Dřevěnce zájem (viz. otázka č. 12, 14, 15 a 17).
15 Závěr, doporučení
Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat možnosti rozvoje potenciálu cestovního ruchu na území města Úpice za pomoci destinačního managementu a prostřednictvím
projektu rekonstrukce národní kulturní památky – objektu lidové architektury Dřevěnky. Tohoto cíle bylo dosaženo obsahovou analýzou sekundárních zdrojů, pomocí
řízených rozhovorů z oblasti veřejného či neziskového sektoru a pomocí dotazníkového šetření zaměřeného na průzkum veřejného mínění rezidentů ohledně rekonstrukce
objektu. Ve shodě s cílem bakalářské práce byly položeny 4 výzkumné otázky, na které bylo zodpovězeno výše zmíněnými výzkumnými metodami.
Napomůže rekonstrukce objektu lidové architektury Dřevěnky cestovnímu ruchu na území města Úpice?
Po otevření Dřevěnky pro veřejnost bude objekt představovat rekonstruovanou a
zpřístupněnou cennou národní kulturní památku a samostatný jedinečný cíl vzhledem ke svému unikátnímu významu a postavení. Předpokládá se tedy, že Dřevěnka bude mít velký podíl na rozvoji cestovního ruchu na území města Úpice v následujících letech,
tedy po ukončení rekonstrukce a jejím znovuotevření pro veřejnost (s přidělenými dotacemi je znovuotevření plánováno na rok 2018). Hlavní podmínku však představuje propracovaný a realizovatelný program propagace, který bude veden pracovníky města
Úpice jakožto vlastníkem objektu. (viz. strukturované rozhovory: otázka č. 3, 4 a 5 – vedení města, otázka č. 3 – MAS Království, dotazníkové šetření: otázka č. 13 a 14)
63
Napomůže rekonstrukce objektu lidové architektury Dřevěnky navázání a prohlubování spolupráce mezi jednotlivými subjekty cestovního ruchu na území města Úpice a okolí?
Dle zjištěných údajů je Dřevěnka jako plánovaný objekt veřejného setkávání v rámci přednášek, besed, koncertů, workshopů atd. pro rezidenty, spolky i návštěvníky města
velmi vhodným subjektem pro navázání a prohlubování spolupráce. Vlastník objektu (město Úpice), který představuje v rámci destinačního managementu veřejný sektor, plánuje navázání spolupráce s neziskovým i podnikatelským sektorem. V minulých letech probíhala spolupráce velmi živelně, neorganizovaně a nevedla k žádným
dlouhodobým pozitivním výsledkům. Proto je podmínkou zpracování komplexního a uceleného strategického plánu rozvoje cestovního ruchu a možnostmi destinačního
managementu, kde budou zpracovány jasně měřitelné pozitivní dopady, které přinesou dlouhodobě udržitelnou spolupráci mezi jednotlivými subjekty. (viz strukturované rozhovory otázka č. 4, 6, 7 a 8 – vedení města, otázka č. 3 a 4.)
Mezi jakými subjekty cestovního ruchu by měla probíhat spolupráce v rámci znovuotevření objektu Dřevěnky?
Spolupráce objektu Dřevěnky je po znovuotevření plánována na několika úrovních.
Vlastník objektu (město Úpice) plánuje spolupracovat se všemi muzei v regionu
(Zemědělské muzeum Radeč, Malé Svatoňovice, Hasičské muzeum Velké Svatoňovice,
Roubenka Rtyně, Hornické muzeum Rtyně, Textilní muzeum a muzeum Boženy němcové Česká Skalice, Dům pod Jasanem Trutnov) a dalšími atraktivitami cestovního ruchu. Dále je plánována spolupráce se spolky a sdruženími města Úpice a okolí
prostřednictvím pořádání různých akcí, besed, workshopů atd. Spolupráce je plánována i s podnikatelským sektorem. Firmy dostanou možnost organizování vlastních akcí
v prostorech Dřevěnky či podílet se na organizaci různých kulturních akcí konaných
(částečně) v budově. Dále je plánována spolupráce s formami destinačních společností na území regionu jako například MAS Království Jestřebí hory, o.p.s. či destinační
poučnost Kladského pomezí Branka o.p.s. (viz. strukturované rozhovory: otázka č. 7 a 8 – vedení města, otázka č. 4 a 6 – MAS Království)
64
Pro jaký typ návštěvníků je objekt lidové architektury Dřevěnka určen?
Jsou to občané Úpice a blízkého okolí, kteří mohou navštěvovat Dřevěnku v rámci různých kulturních akcí, workshopů, výstavám a využívat veřejný prostor k setkávání.
Tento prostor bude sloužit také městskému muzeu, které spolu s Dřevěnkou vytvoří
jednotný kulturní cíl pro rezidenty. Další uvedenou návštěvnickou skupinou jsou turisté a návštěvníci města, pro které Dřevěnka společně s Galerií J. W. Mezerové a městským
muzeem vytvoří v rámci Úpice jednotný turistický cíl. Ten vytvoří také společně se
zemědělským muzeem v Radči, Hasičským muzeem ve velkých Svatoňovicích a
dalšími atraktivitami v rámci širšího okolí či mikroregionu. V památkovém objektu
bude také informační centrum pro turisty. Další cílovou skupinou jsou romové, kteří tvoří asi 10 % z celkového počtu obyvatelstva města. Projekt by tak měl pomoct se
začleňováním do společnosti sociálně slabým skupinám především prostřednictvím
školních a volnočasových programů pro mládež. Další skupinou jsou starší lidé, pro
které je zde v plánu vytvoření přednáškového sálu pro různé přednášky, vzpomínkové besedy a další akce, prostřednictvím kterých se pamětníci stanou nedílnou součástí
celého projektu. Z důvodu vysokého počtu seniorů tvoří toto zacílení velmi silnou cílovou skupinu. Pro skupinu dětí a mládeže jsou naplánovány především edukační programy a rodiny s dětmi zde budou moci poznávat život v dřívějších dobách zábavnou a interaktivní formou. Ostatní skupiny tvoří podle odpovědí respondentů
všichni milovníci kulturního dědictví a pro všechny, které zajímá dobové bydlení na
začátku 20. století, popřípadě zainteresované osoby v řemeslném zpracování Dřevěnky jako unikátní dřevěné stavby. (viz. strukturované rozhovory otázka č. 5 – vedení města) Doporučení
Pro rozvoj města v oblasti cestovního ruchu je zde několik doporučení a návrhů pro
zlepšení spolupráce mezi jednotlivými subjekty v rámci destinačního managementu. Všechny návrhy a připomínky jsou zpracovány na základě odpovědí respondentů strukturovaných rozhovorů a dotazníků. -
Na základě odpovědí všech respondentů strukturovaných rozhovorů (viz. otázka č. 6
– vedení města, otázka č. 5 a 6 – MAS Království, str. 48, 50 ) je nutné zlepšení
formy a obsahu poskytovaných informací turistickým informačním centrem jako například poskytování statistik návštěvnosti, zpracování mentálních map chování 65
návštěvníků na území města apod. (v současné době je zpracování a poskytování informací touto cestou na velmi špatné až téměř nulové úrovni). -
Na základě stejných odpovědí respondentů strukturovaných rozhovorů jako u předchozího doporučení je vhodné navržení jednotného informačního systému, který by o jednotlivých důležitých událostech města informoval současně ve všech
lokálních i regionálních médiích. (TV JS – městská televize, lokální i regionální
plátky novin, webové stránky města Úpice, webové stránky městského kulturního střediska, sociální sítě apod.) -
Na základě odpovědí respondentů strukturovaných rozhovorů (viz. otázka č. 8 –
vedení města, str. 48 ) a dotazníkového šetření (viz. otázka č. 15, str. 60) je pro
město vhodným postupem navržení jednotného turistického okruhu v rámci města Úpice za jednotné vstupné. (Městské muzeum, Galerie Julie W. Mezerové, Dřevěnka) -
Na základě odpovědí respondentů strukturovaných rozhovorů (viz otázka č. 6 – vedení města, str. 48) je vhodným postupem pro rozvoj cestovního ruchu na území města vypracovat nový strategický dokument koncepce rozvoje města Úpice (původní je z roku 2007).
-
Na základě odpovědí strukturovaných rozhovorů (viz otázka č. 6 – vedení města, otázka č. 5 a 6 – MAS Království, str. 48, 50) je potřebné sepsat dokument, ve
kterém je zpracován jednotný systém či koncepce destinačního managementu pro území města. Tím se zvedne úroveň spolupráce subjektů v oblasti cestovního ruchu. -
Na základě strukturovaných rozhovorů (viz otázka č. 5 a 6 – MAS Království, str. 50) je vhodné pořádat pravidelné schůzky (1 měsíčně) subjektů cestovního ruchu,
kteří se zajímají a chtějí se zapojit do rozvoje města Úpice. To podpoří jejich informovanost a komunikaci mezi sebou.
66
-
Na základě odpovědí respondentů strukturovaných rozhovorů (viz. otázka č. 6 a 7 – vedení města, otázka č. 5 a 6 – MAS Království, str. 48, 50) a dotazníkového šetření (viz. otázka č. 9 a 16, str. 57, 60) je vhodným postupem navázání hlubší spolupráce
s okolními obcemi a regiony (poskytování propagačních materiálů všem turistickým informačním centrům v regionu, poskytovat kalendář kulturních akcí apod.) -
Na základě odpovědí respondentů strukturovaných rozhovorů (viz. otázka č. 2 –
vedení města, str. 46) a dotazníkového šetření (viz. otázka č. 7 a 8, str. 55, 56) je nutná podpora pro zlepšení stavu stravovacích kapacit a dalších podniků pohostinství (finanční podpora současných podnikatelů v tomto oboru, hledání
investorů pro nevyužité a chátrající domy na území města pro vybudování lepšího turistického zázemí apod.). -
Podle stejných odpovědí respondentů jako u předchozího doporučení je nutná lepší
propagace ubytovacích kapacit města (z výsledků průzkumu veřejného mínění, viz.
otázka č. 8, vyplývá, že ani rezidenti nemají přehled o nabízeném ubytování ve městě). -
Na základě odpovědí respondentů strukturovaných rozhovorů (viz. otázka č. 2 – vedení města, str. 46 ) a dotazníkového šetření (viz otázka č. 8, str. 56) by městu pomohlo vybudování cyklostezek, které přímo navazují na město.
-
Na základě odpovědí respondentů dotazníkového šetření (viz. otázka č. 7, 8 a 18, str.
55, 56, 61) velký problém představuje bezpečnost města, což lze řešit zřízením městské policie.
67
16 SEZNAM ZDROJŮ: 16.1 Seznam literárních zdrojů
1. ZELENKA, Josef a PÁSKOVÁ, Martina, 2012. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha. ISBN 978-807201-880-2.
2. HOLEŠINSKÁ, Andrea, 2007. Destinační management, aneb, jak řídit
turistickou destinaci. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-2104500-2
3. HRALA, Václav, 1994. Geografie cestovního ruchu. 2., upr. vyd. Praha: Idea servis, ISBN 80-901462-4-4.
4. KIRÁĽOVÁ, Alžbeta, 2003. Marketing: destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ekopress. ISBN 80-86119-56-4.
5. LACINA, Karel, 2007. Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni. Vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice. ISBN 978-80-7194-974-9.
6. MARIOT, Peter, 1983. Geografia cestovného ruchu. Bratislava: Veda. ISBN 71-053-83
7. PETŘÍČKOVÁ, Lucie, STUDNIČKA, Petr a VRCHOTOVÁ, Martina, 2012.
Organizace cestovního ruchu v krajích a v turistických regionech České republiky. 2., upr. vyd., (V nakl. CzechTourism 1.). Praha: CzechTourism. ISBN 978-80-87560-01-3
8. PALATKOVÁ, Monika, 2011. Marketingový management destinací. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-3749-2.
9. PÁSKOVÁ, Martina, 2014. Udržitelnost cestovního ruchu. 3. vyd., přeprac. Hradec Králové: Gaudeamus. ISBN 978-80-7435-329-1.
10. STEJSKAL, Jan a KOVÁRNÍK, Jaroslav, 2009. Regionální politika a její nástroje. Vyd. 1. Praha: Portál, ISBN 978-80-7367-588-2.
11. VOLESKÁ, Monika a KUBÍČEK, Antonín, 2014. Osudy města Úpice. 1. vyd. V Úpici: Historie a současnost města Úpice. ISBN 978-80-260-7333-8.
12. VYSTOUPIL, Jiří, 2006. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 80-210-4167-6.
68
16.2 Seznam internetových zdrojů:
13. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2014. Vdělanostní struktura obyvatelstva, [online], [cit. 2016 – 03 - 18], dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/132130-03--3_8_vzdelanostni_struktura_obyvatelstva
14. EC.EUROPA, 2014, Evropský fond pro regionální rozvoj,[online], [cit.2016 – 01 - 30], dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/cs/funding/erdf/
15. EUROSKOP, Přehled fondů EU, [online], [cit. 2015 – 12 - 27], dostupné z: https://www.euroskop.cz/9035/sekce/prehled-fondu-eu/
16. HOFMAN, Martin, (2009). Historické budovy, [online], [cit. 2016 – 03 - 01], dostupné z: http://www.upice.cz/historicke-budovy/d-1398/p1=52
17. JANEČEK, Petr, 2014. Rok 2013 a organizace cestovního ruchu, [online], [cit. 2016 – 01 - 15], dostupné z: PDF sbornik
http://www.tvp.zcu.cz/cd/2013/PDF_sbornik/23.pdf
18. JESTŘEBÍ HORY. Region Jestřebí hory, [online], [cit. 2016 – 03 - 01], dostupné z: http://www.jestrebihory.net/region-jestrebi-hory.php?rid=16
19. KLADSKEPOMEZI, 2016. Branka, o.p.s., [online], [cit. 4. 3. 2016], dostupné z: http://kladskepomezi.cz/partneri/branka-ops
20. KLADSKÉPOMEZÍ, 2015. Výroční zpráva 2014, [online], [cit. 2016 – 03 - 04], dostupné z:
http://kladskepomezi.cz/admin/tiny_mce/plugins/filemanager/files/Branka/Bran ka_vyrocni_zpravy/branka-vz-2014.pdf
21. KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ, 2016b. Dotační oblast – Kultura a památková péče 2016 (obnova památkového fondu na území Královéhradeckého kraje, [online], [cit. 2016 – 02 - 04], dostupné z:
http://dotace.krkralovehradecky.cz/Modules/DOTIS/Pages/Public/ProjectList.as px?Id=7
22. KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ, 2016a, Krajské dotační programy, [online], [cit.
2016
–
02
-
04],
dostupné
z:
http://dotace.kr-
kralovehradecky.cz/Modules/DOTIS/Pages/Public/GrantPrograms.aspx
23. KRUTÍLEK, Ondřej, MICHALČÁKOVÁ Anna pro EUROSKOP, ČR a strukturální fondy, [online], [cit. 2015 – 12 - 27], dostupné z: https://www.euroskop.cz/9035/sekce/prehled-fondu-eu/ 69
24. MAS KRÁLOVSTVÍ, O.P.S. Místní akční skupina Království – Jestřebí hory, o.p.s., [online], [cit. 2016 – 03 - 03], dostupné z: http://www.kjh.cz/mas.php
25. METELKOVÁ, Petra, 2005. Destinační management v České Republice [online], [cit. 11. 1. 2016], dostupné z:
https://is.muni.cz/do/econ/soubory/katedry/kres/3910085/MSMT_MCR.pdf
26. MINISTERSTVO KULTURY (a), Nakládání s památkovým fondem, [online], [cit.
2016
–
02
-
03],
dostupné
z:
http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-
dedictvi/pamatkovy-fond/odbor-pamatkove-pece/nakladani-s-pamatkovymfondem-18034/
27. MINISTERSTVO KULTURY (b), Program záchrany architektonického dědictví,
[online],
[cit.
2016
–
02
-
03],
dostupné
http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/pamatky/granty-a-dotace/program-
z:
zachrany-architektonickeho-dedictvi-430/
28. MMR, 2006. Strategie regionálního rozvoje České Republiky 2007 – 2013 [online], [cit. 2016 – 02 - 15] dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podporaregionu-a-cestovni-ruch/Regionalni-politika/Koncepce-Strategie/Strategieregionalniho-rozvoje-Ceske-republiky-na
29. MMR, 2013. Strategie regionálního rozvoje České Republiky 2014 – 2020 [online],
[cit.
2016
–
02
-
15]
dostupné
http://www.mmr.cz/getmedia/08e2e8d8-4c18-4e15-a7e2-0fa481336016/SRR-
z:
2014-2020.pdf?ext=.pdf
30. MMR, 2015. Podpora regionů a cestovní ruch – regionální politika [online], [cit. 2015 – 12 - 27], dostupné z:
http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Regionalni-politika
31. MMR(a), informace o fondech, [online], [cit. 2016 – 02 - 30], dostupné z: http://www.dotaceeu.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU
MMR(b), Integrovaný regionální operační program,[online], [cit. 2016 – 02 30], dostupné z: http://www.dotaceeu.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacniprogramy/Integrovany-regionalni-operacni-program
32. STRUKTURÁLNÍ FONDY (a), Informace o fondech,[online], [cit. 2016 – 01 29], dostupné z:
http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU 70
33. STRUKTURÁLNÍ FONDY (b), výzva č. 13 revitalizace vybraných památek
[online], [cit. 2016 – 01 - 29], dostupné z: http://www.strukturalni-
fondy.cz/cs/Microsites/IROP/Vyzvy/Vyzva-c-13-Revitalizace-vybranychpamatek
34. ÚPICE.
O
městě,
[online],
http://www.upice.cz/mesto.asp
[cit.
2016
–
03
-
01],
dostupné
z:
35. ÚPICE, 2007. Koncepce rozvoje města,[online], [cit. 2016 – 03 - 03], dostupné z:http://www.upice.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=17465&id _dokumenty=7274
36. VANÍČEK, Aleš, 2011. FOTOGALERIE: Úpická dřevěnka tu stála ještě před Rudolfem II., [online], [cit. 2016 – 03 - 18], dostupné z:
http://krkonossky.denik.cz/kultura_region/upicka-drevenka-tu-stala-jeste-predrudolfem-ii.html
37. VÍTEK, Pavel, 2007a. Stará radnice, [online], [cit. 2016 – 03 - 01], dostupné z: http://www.hrady.cz/?OID=5681
38. VÍTEK, Pavel, 2007b. Kostel sv. Jakuba Většího, [online], [cit. 2016 – 03 - 01], dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=4740
39. VÍTEK, Pavel, 2007c. Kaple svatého Michala, [online], [cit. 2016 – 03 - 01], dostupné z:http://www.hrady.cz/index.php?OID=5703
16.3 Další zdroje:
40. MĚSTO ÚPICE, 2015. Studie proveditelnosti projektu Dřevěnka, [cit. 2016 – 03 - 20], dostupné z: Interní materiály města Úpice
41. MĚSTO ÚPICE, 2014. Statistika ubytovacích a stravovacích kapacit, [cit. 2016 – 03 - 19], dostupné z: Interní materiály města Úpice – archiv města
42. MĚSTO ÚPICE, 2013, Návrh aktivit projektu Dřevěnka, [cit. 2016 – 03 - 22], dostupné z: Interní materiály města Úpice – archiv města
43. Oficiální propagační materiály města Úpice, Významné osobnosti Úpice,
Významné budovy Úpice, zhotoveno za podpory Královehradeckého kraje, design, tisk: tisk Ofset, a. s., Úpice. [cit. 2016 – 03 - 06]
44. Kuťák, Jindřich, majitel Dřevěnky 1950 – 2000, soukromý archiv fotografií [cit. 2016 – 03 - 27]
71
17 Přílohy: Příloha č. 1 – Ukázka dotazníku
Znovuotevření Dřevěnky a jeho dopad na cestovní ruch
Dobrý den,
věnujte prosím několik minut svého času vyplnění následujícího dotazníku. Dotazník je určen pro obyvatele města Úpice a jeho okolí. Jedná se o průzkum veřejného mínění ohledně rekonstrukce a znovuotevření národní kulturní památky Dřevěnka v Úpici. Dotazník je zcela anonymní a jeho výsledky budou použity pro zpracování bakalářské práce na Univerzitě Hradec Králové.
Pohlaví
Žena
Věk
Muž
15 a méně 16 - 20 21 - 26 26 - 35 36 - 50 50 - 70
70 a více
Bydliště
město Úpice
okolí města Úpice (do 10 km)
mimo město Úpice (nad 10 km)
Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Základní
Vyučená/ý
Střední bez maturity Střední s maturitou Vyšší odborné
Vysokoškolské
72
Jaké je Vaše zaměstnání? Pracující Student
Nezaměstnaný/á Podnikatel/ka
V domácnosti
Důchodce/důchodkyně Invalidní důchod
Myslíte si, že má město Úpice dobré předpoklady pro cestovní ruch? Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne
Rozhodně ne
Nevím, nezajímám se
Jaký je podle Vás největší problém města Úpice z hlediska cestovního ruchu? Špatný stav památek ve městě
Nedostatek peněz na opravu památek Nízká propagace města Bezpečnost ve městě
Špatné zázemí pro turisty Jiný problém:
Co by podle Vás nejvíce pomohlo rozvoji cestovního ruchu v Úpici? Lepší nabídka ubytování
Lepší nabídka stravovacích zařízení Lepší dopravní obslužnost
Lepší nabídka kulturního vyžití
Lepší nabídka sportovního vyžití
Lepší propagace města a jeho památek
Lepší spolupráce veřejné správy s podnikatelskými subjekty z oblasti cestovního ruchu Lepší spolupráce mezi podnikatelskými subjekty z oblasti cestovního ruchu Nevím, nezajímám se
73
Jiná:
Myslíte si, že by město Úpice mělo více spolupracovat s regionálními institucemi v oblasti cestovního ruchu? (Kladské pomezí, MAS Království Jestřebí hory,...) Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne
Rozhodně ne
Nevím, nezajímám se
Znáte nejstarší architektonickou památku města Úpice - Dřevěnku? Ano, znám
Ne, neznám
Navštívil/a jste v minulosti Dřevěnku? Ano Ne
Předpokládáte, že po znovuotevření Dřevěnky tento objekt navštívíte? Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne
Rozhodně ne
Myslíte si, že oprava a znovuotevření Dřevěnky podpoří cestovní ruch ve městě? Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne
Rozhodně ne
Nevím, nezajímám se
Co byste uvítali za program v Dřevěnce? Muzeum, výstavy
Kulturní akce pro děti (velikonoce,...)
Kulturní akce pro dospělé (přednášky, besedy,...) Kurzy ručních prací
74
Kavárna/cukrárna
Uvítali byste propojení Dřevěnky do jednotného turistického okruhu s ostatními památkami ve městě a okolí? Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne
Rozhodně ne
Nevím, nezajímám se
Myslíte si, že znovuotevření Dřevěnky napomůže spolupráci města Úpice s okolními obcemi a turistickými regiony v oblasti cestovního ruchu? Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne
Rozhodně ne
Nevím, nezajímám se
Uvítali byste při provozu Dřevěnky spolupráci mezi veřejným (Město Úpice) a soukromým sektorem (podnikatelé)? Příklad: Při návštěvě Dřevěnky sleva 10 % na konzumaci v restauraci. Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne
Rozhodně ne
Nevím, nezajímám se
Zde můžete napsat své názory a připomínky:
Děkuji za Váš čas!
75
Příloha č. 2 Fotodokumentace památkového objektu Dřevěnky Obrázek č. 1 - Dřevěnka (pohled z ulice) 2016
Zdroj: interní zdroj archiv města Úpice (2016) Obrázek č. 2 – Dřevěnka (pohled ze dvora) 2016
Zdroj: interní zdroj archiv města Úpice (2016)
76
Obrázek č. 3 – Ukázka průběhu rekonstrukce části Dřevěnky
Zdroj: interní zdroj archiv města Úpice (2016) Obrázek č. 4 – Dřevěnka z roku 1800 a 1930
Zdroj: Soukromá sbírka Jindřicha Kuťáka – majitele Dřevěnky 1950 – 2000. 77
Příloha č. 3 – Soupis všech majitelů Dřevěnky
Obrázek č 5. - Soupis všech majitelů památkového objektu Dřevěnky od roku 1559
Zdroj: Soukromý archiv Jindřicha Kuťáka – majitele Dřevěnky 1950 – 2000.
78
Příloha č. 4 – Ukázka smlouvy o koupi Dřevěnky 1752
Obrázek č. 6 ukázka smlouvy o koupi Dřevěnky z roku 1752 (přepis z roku 1912)
79
Zdroj: Soukromý archiv Jindřicha Ku Kuťáka – majitele Dřevěnky 1950 – 2000
80
81
