Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra rekreologie a cestovního ruchu

Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra rekreologie a cestovního ruchu

Geografické předpoklady rozvoje udržitelného turismu ve zvolených regionech – Kefalonia (Geografické předpoklady udržitelného turismu na ostrově Kefalonia a vývoj životního cyklu destinace) Bakalářská práce

Autor: Šárka Petrásková Studijní obor: Management cestovního ruchu

Vedoucí práce: doc. PaedDr. Jiří Štyrský, CSc.

Hradec Králové

duben 2016 I

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně s použitím uvedené literatury.

V Hradci Králové dne 29.4.2016

Šárka Petrásková

II

Poděkování: Ráda bych poděkovala panu doc. PaedDr. Jiřímu Štyrskému za jeho čas, ochotu a mnoho cenných rad při vedení mé bakalářské práce a mým rodičům za jejich podporu.

III

Anotace Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku životního cyklu ostrovní destinace Kefalonie a řešení pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu v této destinaci. Teoretická část se zabývá koncepčním rámcem pro studium destinace a jeho jednotlivými ukazateli vývoje z pohledu životního cyklu destinace.Praktická část je věnována primárnímu a sekundárnímu výzkumu se zaměřením na zatížení destinace cestovním ruchem.Součástí práce je zhodnocení stavu cestovního ruchu v destinaci Kefalonie.

Annotation Title: Geographical preconditions of developing sustainable tourism in selected regions - Kefalonia Island This bachelor thesis focuses on life cycle of destination Kefallinia and possible solutions for sustainable development of tourism in the destination. The paper aims to explain tourism area life cycle theoretical concept and its particular methods as descriptive tools for analyzing the destination development.A survey focuses on possible strain of tourism on the destination and reveals the current state of the industry.

IV

Obsah 1

Úvod ................................................................................................................................... 1 1.1

Cíl práce .......................................................................................................................... 1

1.1.1 Hypotéza 1......................................................................................................... 2 1.1.2 Hypotéza 2......................................................................................................... 2 1.1.3 Hypotéza 3......................................................................................................... 2 1.2

Literární rešerše – zdroje literatury a jejich hodnocení .................................. 3

1.3

Teoretická a metodologická východiska............................................................... 4

1.3.1 Sekundární výzkum ........................................................................................ 5 1.3.2 Primární výzkum ............................................................................................. 5 1.4 2

Klíčová slova .................................................................................................................. 6

Hlavní část ...................................................................................................................... 10 2.1

Informační minimum Řecka .................................................................................. 10

2.1.1 Politický systém ............................................................................................. 11 2.1.2 Administrativní členění ............................................................................... 11 2.1.3 Demografické údaje...................................................................................... 12 2.1.4 Geografické údaje .......................................................................................... 13 2.1.5 Ekonomické údaje......................................................................................... 14 2.1.6 Moderní historie Řecka ............................................................................... 17 2.1.7 Řecké ostrovy ................................................................................................. 18 2.1.8 Evropská migrační krize ............................................................................. 20 2.2

Předpoklady cestovního ruchu - Kefalonie ....................................................... 21

2.2.1 Lokalizační předpoklady přírodní ........................................................... 21 2.2.2 Lokalizační předpoklady kulturně-municipální-historické ............. 25 2.3

Koncept životního cyklu destinace ...................................................................... 37

2.3.1 Teoretický rámec konceptu ....................................................................... 38 2.3.2 Fáze objevení .................................................................................................. 39 2.3.3 Fáze vtažení .................................................................................................... 39 2.3.4 Fáze rozvoje .................................................................................................... 40 2.3.5 Fáze konsolidace ........................................................................................... 40 2.3.6 Fáze stagnace.................................................................................................. 41 V

2.3.7 Fáze poststagnace ......................................................................................... 41 2.4

Životní cyklus destinace Kefalonie ...................................................................... 42

2.5

Praktická část ............................................................................................................. 48

2.5.1 Příjezdový cestovní ruch na Kefalonii .................................................... 48 2.5.2 Indikátory udržitelného rozvoje cestovního ruchu ............................ 48 2.5.3 Alternativní formy cestovního ruchu ...................................................... 55 2.5.4 SWOT analýza ostrova Kefalonie.............................................................. 56 2.5.5 Dotazníkové šetření – cestovatelé ........................................................... 57 2.5.6 Řízený rozhovor – profesionál v cestovním ruchu ............................. 63 3

Shrnutí výsledků........................................................................................................... 67

4

Závěry a doporučení.................................................................................................... 68

5

Přílohy ............................................................................................................................. 72

6

5.1

Obrazová příloha....................................................................................................... 74

5.2

Tabulky ........................................................................................................................ 77

5.3

Mapy ............................................................................................................................. 78

Zdroje ............................................................................................................................... 80

VI

1 Úvod Autorka opakovaně navštívila ostrov Kefalonii, která ji učarovala překrásnou panenskou přírodou, průzračným mořem, nezaměnitelným přírodním rázem tak charakteristickým pro tuto krajinu, zahrnujícím jak divoké strmé útesy, tak i dlouhé písečné pláže červenající se pískem navátým z daleké Sahary. A zejména pak přátelskost, srdečnost a neuvěřitelná pohostinnost místních obyvatel utvářela celkový neopakovatelný zážitek z pobytů na ostrově. Během nich měla autorka, díky svým řeckým přátelům, možnost v dodávce procestovat ostrov mimo hlavní turistické trasy a objevit tak místa mimo zájem cestovních kanceláří, přesto (a nebo právě proto) neskutečně nádherná. Neméně nezapomenutelným zážitkem pak byla přítomnost na tradiční řecké svatbě a nebo účast při sklizni a následném zpracování vinné révy na rodinné vinici. Tato osobní zkušenost byla impulsem pro volbu tématu této práce. Autorka si klade za cíl zhodnocení stavu cestovního ruchu na ostrově z hlediska konceptu životního cyklu a na základě těchto zjištění navrhnout možná řešení pro jeho udržitelný rozvoj. Zejména se zajímá o možné alternativní formy cestovního ruchu, pro jejich šetrnost k tomuto jedinečnému ekosystému a schopnosti zprostředkovat zážitek genia loci tohoto úchvatného ostrova.

1.1 Cíl práce Hlavním cílem práce bylo zjistit, v jaké fázi životního cyklu se destinace Kefalonie nachází, jaký je stav cestovního ruchu na ostrově a navrhnout řešení pro jeho udržitelný rozvoj. Za tímto účelem byly formulovány následující hypotézy:

1

1.1.1 Hypotéza 1 Cestovní ruch na ostrově se nachází v kontextu životního cyklu destinace ve fázi rozvoje. 1.1.2 Hypotéza 2 Z hlediska destinačního managementu chybí pro tuto destinaci koncept udržitelného rozvoje cestovního ruchu a proto je v budoucnosti ohrožen masivním turismem a jeho negativními dopady. 1.1.3 Hypotéza 3 Destinace je zaměřena výhradně na rekreační pobytový cestovní ruch a nenabízí alternativní formy cestovního ruchu. Na základě těchto hypotéz byly stanoveny tyto výzkumné otázky: 1. Jak se dlouhodobě vyvíjí cestovní ruch na Kefalonii? 2. Existuje koncept udržitelného rozvoje cestovního ruchu pro tuto destinaci? 3. Existuje nabídka alternativních forem cestovního ruchu, např. enoturismus, agroturismus, ekoturistika apod.? V první části práce se autorka zabývá zhodnocením potenciálu ostrova Kefalonie jakožto destinace cestovního ruchu, s důrazem na genius loci. V teoretické části práce je popisován koncept životního cyklu destinace, jakožto výchozí rámec pro praktickou část práce. Výsledky praktické části jsou následně na tento koncept životního cyklu destinace aplikovány a z nich je vyvozeno, ve které fázi životního cyklu se destinace Kefalonie nachází. Na základě provedeného výzkumu v praktické části jsou pak v závěru práce navržena konkrétní doporučení pro destinační management.

2

1.2 Literární rešerše – zdroje literatury a jejich hodnocení DITTRICH, K.: Korfu, Jónské ostrovy, 2.vyd. Praha: Nakladatelství Vašut 2006, 128 s, ISBN 80-7236-518-5 Průvodce zaměřený na Jónské ostrovy se věnuje ostrovu Kefalonie 9 stran, kde se čtenář dočte nejen o nejvýznamnějších památkách a přírodních krásách ostrova, nalezne zde také doplňující informace o možnostech ubytování, tipy na stravování, kontakty na veřejné instituce (muzea, infocentra...) a subjekty poskytující služby turistům (půjčovny aut, potápěčské školy, apod.). Uvedeny jsou včetně orientační ceny a kontaktu. Součástí publikace je mapa a návrhy autotras. Autorka uvítala zejména velmi přehledné, stručné a přitom zajímavostmi jinde neuvedenými nabité informace, týkající se hlavních atraktivit ostrova.

DUBIN M.: Řecké ostrovy - Společník cestovatele, 2.vyd. Praha: Ikar 2004, 400 s, ISBN: 80-249-0297-4 Pěkně zpracovaný průvodce po řeckých ostrovech. Část publikace seznamuje čtenáře s historii, filosofii a uměním antického Řecka. Další části jsou pak věnovány jednotlivým souostrovím. Množství fotografií, ilustrací, plánků a map dokresluje jedinečnost řecké kultury. První vydání bylo publikováno v roce 1997 a ačkoli nakladatel deklaroval svůj záměr o maximální aktuálnost informací, je zjevné, že některé informace jsou již v kontextu dnešní doby spíše úsměvné (např. tvrzení, že u vesnice

Asos

nelze

nalézt

žádné

ubytování)

a

autorku

utvrdili

ve

správnosti základního předpokladu této práce – totiž vývoji destinace a rozvoji cestovního ruchu. LORD M.: Průvodce Zakynthos a Kefalonie, 1.vyd. Brno: Lingea 2013, 159 s, ISBN 978–80-87819-40-1 Jak již název napovídá, jedná se o průvodce po dvou největších Jónských ostrovech - Kefalonii a Zakyntu. Jedná se o ojedinělou publikaci z hlediska rozsahu 3

poskytnutých informací. Autor se podrobně věnuje nejen turistickým atraktivitám a praktickým doporučením pro návštěvníky ostrovů, ale také seznamuje čtenáře se zvyklostmi místních obyvatel, tradiční kuchyní, jedinečnostmi flóry a fauny, zajímavostmi z mytologie a mnohým dalším. Autorka v této publikaci získala cenné informace o historii Kefalonie a zejména pak podrobné informace o sousedním ostrově Zakynthu, jež jí poskytly ucelený obraz o celé oblasti a také rozdílnosti těchto dvou, dá se říci konkurenčních, destinací.

PÁSKOVÁ M., Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu, 2.vyd. Hradec Králové: Gaudeamus 2009, 297 s, ISBN 978-80-7435-006-1 Tato publikace se podrobně věnuje problematice cestovního ruchu, zejména jeho udržitelnosti. Popisuje teoretické koncepty studia cestovního ruchu (koncept životního cyklu destinace, koncept sociální směny, koncept únosné kapacity území, teorie „jádro-periferie“...), zabývá se managementem a marketingem udržitelného cestovního

ruchu,

seznamuje čtenáře

s environmentálně šetrnými formami

cestovního ruchu a v neposlední řadě ukazuje na vybraných destinacích praktické využití výše zmíněných teoretických přísupů. Informace uvedené v této publikaci sloužili zejména jako velmi kvalitní a ucelená teoretická opora pro uskutečněný primární a sekundární výzkum, jež je stěžejní pro tuto práci.

1.3 Teoretická a metodologická východiska Ověřování platnosti výše formulovaných hypotéz autorka prováděla pomocí primárního a sekundárního výzkumu.

4

1.3.1 Sekundární výzkum Pro určení fáze životního cyklu destinace Kefalonie byla klíčová analýza statistických dat příjezdového cestovního ruchu, poskytnutých Řeckým statistickým úřadem (ELSTAT) a Asociací řeckých podnikatelů v cestovním ruchu (SETE). Cenným zdrojem informací by bezesporu byla i data z Řecké centrály cestovního ruchu (Greek national tourism organisation – GNTO), ale bohužel veškeré informace jsou dostupné pouze v řečtině. V další fázi výzkumu autorka analyzovala faktory, které měly z historického hlediska zásadní vliv na rozvoj cestovního ruchu na ostrově. Syntézou těchto poznatků a statistických dat získala autorka ucelený přehled o jednotlivých fázích vývoje z hlediska konceptu životního cyklu destinace. Pro zhodnocení stavu cestovního ruchu v destinaci, jakožto základního východiska pro predikci možného budoucího vývoje, byly použity klíčové indikátory udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Autorka se dále zabývala analýzou nabídky produktů alternativních forem cestovního ruchu nejvýznamnější zdrojové země příjezdového cestovního ruchu na Kefalonii – Velké Británie. Výsledkem této analýzy je ucelený obraz nabídky produktů cestovního ruchu pro tuto destinaci. Součástí práce je zhodnocení aplikované SWOT analýzy destinace Kefalonie a její doplnění na základě výsledků výše uvedeného výzkumu.

1.3.2 Primární výzkum Součástí primárního výzkumu je dotazníkového šetření zaměřené na účastníky individuálního a organizovaného cestovního ruchu, kteří destinaci v minulosti navštívili. Výzkum byl proveden na základě dotazníku, adresovaného

5

vybraným respondentům, splňujícím výše uvedenou podmínku. Vyhodnocení je zpracováno pomocí grafů, společně s vysvětlením daných zjištění. Cenné informace týkající se dopadů cestovního ruchu přímo v destinaci, získala autorka během řízeného rozhovoru s profesionálem v cestovním ruchu, dlouhodobě působícím na ostrově Kefalonie. Záměrem bylo získat cenné informace, týkající se dopadů cestovního ruchu na destinaci a místní komunitu. Otázky byly směřovány tak, aby bylo následně možno zhodnotit zejména ty dopady cestovního ruchu, jež podléhají subjektivnímu měření. Vzhledem k celkovému času strávenému v destinaci, četnosti setkání jak s místními podnikateli, tak obyvateli neangažujícími se v cestovním ruchu, a v neposlední řadě k množství zprostředkovaných informací týkajících se subjektivních zkušeností klientů cestovní kanceláře, mají získané odpovědi značnou výpovědní hodnotu o stavu, vývoji a dopadech cestovního ruchu v destinaci.

1.4 Klíčová slova  Udržitelný cestovní ruch „Cestovní ruch, který díky koncepčnímu rozvoji a plánování dlouhodobě nenarušuje přírodní, kulturní a sociální prostředí, neboť jeho cílem je ochrana a zachování životního prostředí ve všech jeho aspektech a respektování životního stylu místních obyvatel“ [25:591] Podle UNWTO (United Nations World Tourism Organization): „Udržitelný rozvoj cestovního ruchu splňuje potřeby současných turistů a hostitelských regionů, zatímco chrání a zvyšuje příležitosti do budoucna. Je chápán jako směřování všech zdrojů takovým způsobem, že mohou být naplněny ekonomické, sociální a estetické potřeby, zatímco budou udržovány kulturní integrita, základní ekologické procesy, biologická rozmanitost a životu podpůrné systémy.“ (Bartlett, 2007) „Udržitelný cestovní ruch je takový cestovní ruch, který naplňuje potřeby účastníků cestovního ruchu, uspokojuje ekonomické potřeby subjektů podnikajících 6

v cestovním ruchu, s ohledem na minimalizaci negativních dopadů na místní komunitu a ekosystém.“(Autorka, 2016) Problematice

udržitelnému

cestovnímu

ruchu

se autorka věnuje v

praktické části, v rámci analýzy destinačního managementu a nabídky produktů udržitelného CR v destinaci a dále pak v části Závěry a doporučení.

 Předpoklady cestovního ruchu „souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnohoúrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovníhu ruchu. Podle funkčně chronologického členění (Mariot 1983) je lze členit (základní klasifikace) na lokalizační předpoklady CR, selektivní předpoklady CR (které se dělí na politické, demografické, administrativní, urbanizační, sociologické, personální a ekologické) a realizační předpoklady CR (dále se dělí na komunikační a materiálně technické). Lokalizační předpoklady CR se dále dělí na přírodní předpoklady CR a antropogenní předpoklady CR“ [30:454] „Předpoklady cestovního ruchu jsou souhrnem přírodních a uměle vytvořených složek životního prostředí, antropogenních aspektů a materiálnětechnické základny pro realizaci cestovního ruchu.“(Autorka, 2016) Předpokladům cestovního ruchu Kefalonie se autorka věnuje v samostatné kapitole.  Potenciál cestovního ruchu „Potenciál území pro rozvoj cestovního ruchu je možné označit jako schopnost primárních zdrojů na území destinace přitahovat určitý objem návštěvosti a podporovat určitý objem rozvoje cestovního ruchu na jejím území“ [25:142]

7

„souhrnná hodnota všech předpokladů CR, při jeho kvantitativním hodnocení oceněná na základě bodovací škály, snížená o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu, zejména o špatný stav složek životního prostředí, konfliktní land-use daného území, časté živelné události a katastrofy, vysoká kriminalita, nestabilní politická situace, epidemie a výskyt nakažlivých chorob. Potenciál cestovního ruchu je navíc časově závislý zejména pro přírodně determinované druhy cestovního ruchu a formy cestovního ruchu, neboť jej ovlivňují sezónní klimatické jevy a také regulace pohybu návštěvníků spojená s ochranou druhů nebo přírodních hodnot obecně zejména v chráněných územích “ [33:433] „Potenciál cestovního ruchu je souhrn všech přírodních podmínek, determinujících atraktivitu území z hlediska rozvoje cestovního ruchu.“(Autorka, 2016) Téma potenciálu cestovního ruchu Kefalonie je zpracováno v rámci kapitoly věnující se předpokladům cestovního ruchu.

 Koncept životního cyklu destinace Koncept životního cyklu destinace (původně Tourism Areal Life Cycle, TALC) je pokládán za jediný vlastní teoretický koncept studií cestovního ruchu (Wall 1982). „Tento model vytváří vhodnou platformou pro ověřování a aplikaci dalších významných konceptů, používaných v cestovním ruchu, jejich vzájemné provázanosti, při reflektování multidisciplinarity a komplexicity cestovního ruchu. Tento koncept totiž leží na průniku konceptu únosné kapacity území pro rozvoj cestovního ruchu, konceptu sociální směny a geografických konceptů (např. teorie „jádro-periferie“), přičemž synergicky sdružuje jejich klíčové teze do jednoho konzistentního evolučního modelu.“ [25:68] Koncept je jednou z mnoha aplikací klasické křivky životního cyklu produktu ekonomů Vernon (1966), Polli a Cook (1969). 8

„Pro výzkum, ale i management cestovního ruchu má tyto základní funkce: deskriptivní

(popisnou),

explanační

(objasňující),

prediktivní

(předvídací)

a

preskriptivní (předpisující)“. [5:70] „Sleduje zejména vývoj velikosti a míry využití potenciálu území pro rozvoj cestovního ruchu a vývoj velikosti a míry dosažení únosné kapacity území pro rozvoj cestovního ruchu. Nejčastěji používanými indikátory jsou např. růst počtu návštěvníků, růst podílu přenocujících návštěvníků, změna počtu konkurenčních destinací, průměrné výdaje návštěvníků, změna v segmentační struktuře, tržní podíl, příjmy z CR na obyvatele, počet uživatelů (návštěvníků a místních obyvatel) na jednotku plochy, iritační index (Doxey 1975); intenzita a způsob propagace (náklady, účast na mezinárodních veletrzích) a cenová inflace tažená cestovním ruchem.“ [5:74] Jako první tento model představil v roce 1980 Butler, kde uvedl 6 fází vývoje destinace. Jedná se o tyto fáze: objevení, vtažení, rozvoj, konsolidace, stagnace. Po poslední z uvedených fází nastává fáze poststagnace, jejíž konkrétní podoba je do velké míry závislá na destinačním managementu. Může mít podobu úpadku, poklesu, stabilizace, adaptace nebo omlazení. „Dynamická povaha tohoto destinačního modelu...umožňuje zohlednit časový i prostorový vývoj cestovního ruchu a také jeho vlivy na fyzické a sociální prostředí dané destinace“ ... „Pomocí modelu lze popisovat vývoj počtu návštěvníků včetně míry sezónnosti a změny v segmentační struktuře, resp. V provozovaných formách cestovního ruchu, motivacích k návštěvě“... „Pomáhá ilustrovat vývoj trhu cestovního ruchu z hlediska podílu zdrojových oblastí na celkové návštěvnosti.“ [5:74] „Koncept životního cyklu destinace jakožto teoretický rámec pro studium, výzkum a management cestovního ruchu, umožňuje na základě analýzy souboru ukazatelů (klíčových indikátorů) zhodnotit stav CR v destinaci (jeho dopad na přírodně-sociální prostředí), predikovat jeho možný vývoj (růst, stagnaci, pokles) a navrhovat řešení pro jeho trvale udržitelný rozvoj (destinační management).“ (Autorka, 2016) 9

Koncept životního cyklu destinace byl použit pro aplikovaný výzkum vývoje turistické destinace Kefalonie, v praktické části této práce.  SWOT analýza SWOT analýza se využívá ve strategickém plánování, v managementu a marketingu, soustřeďuje se na kritické faktory úspěchu organizace (destinace), je jednou z metod zhodnocení potenciálu dalšího rozvoje a jeho rizik. Je jedním z podkladů pro vytvoření marketingové strategie. „V kontextu cestovního ruchu se jedná o metodu analýzy vnitřních faktorů organizace destinace (silných a slabých stránek) a jejích vnějších příležitostí (ekonomická situace, demografické změny, nové trhy, technologie...) a vnějších hrozeb a omezení (aktivity konkurence, demografické změny, legislativa, atd.)“ [6:556] SWOT analýza destinace byla použita, jakožto jedna z výzkumných metod, v rámci sekundárního výzkumu v praktické části práce.

2 Hlavní část

2.1 Informační minimum Řecka Dle The World Factbook [44] jsou základní informace o Řecku následující: Oficiální název státu: Řecká republika (Elliniki Dimokratia) Rozloha: 131 957 km2 (pevnina 130 647 km2, vodní plocha 1 310 km2) Délka hranic: 1 110 km (Albánie 212 km, Bulharsko 472 km, Makedonie 234 km, Turecko 192 km) Délka pobřeží: 13 676 km Hlavní město: Athény (Athínai, 3 052 000 obyvatel) Oficiální jazyk: novořečtina 10

Počet obyvatel: 10 775 643 (Řekové tvoří 93% obyvatel) Administrativní členění: 13 krajů a 1 oblast se zvláštním statutem Náboženství: řecké ortodoxní náboženství (94,5 % obyvatelstva)

2.1.1 Politický systém Řecko je parlamentní republikou. V čele státu stojí prezident, jenž je arbitrem státních institucí a spoluvykonavatelem moci zákonodárné (spolu s parlamentem) a moci výkonné (spolu s vládou). Od března roku 2015 je řeckým prezidentem Prokopis Pavlopulos. Řecký parlament je jednokomorový. Národní shromáždění (Vouli) se skládá z 300 poslanců, volební období pro které jsou voleni trvá 4 roky. Výkonnou moc má řecká vláda, jíž od 26.ledna 2015 vede Alexis Tsipras (Syriza). Řecko je členem Evropské unie. V Radě EU má 12 hlasů, do Evropského parlamentu volí 21 poslanců. Řecko je od roku 1992 členem Schengenu. [32]

2.1.2 Administrativní členění Administrativně je země rozdělena na 13 krajů (periferies): Východní Makedonie a Thrákie, Střední Makedonie, Západní Makedonie, Épeiros, Thessalie, Jónské ostrovy, Západní Řecko, Sterea Ellada (Pevninské Řecko), Attika, Peloponés, Severní Egeis, Jižní Egeis a Kréta. Kraje se dále člení na 51 okresů (nomi). Autonomní postavení mají Athény s Pireem. [17] Zcela zvláštní správní jednotkou je tzv. mnišská republika Athos na hoře Athosu „Agion Oros“. Vstup na území této republiky je povolen pouze osobám mužského pohlaví na základě zvláštního povolení. [17] Největším městem je hlavní město Athény, ležící v region Atika (664 tis.obyv. – v regionu Attika pak 3.800 tis.obyv.) – s trvalým pobytem, jinak se odhaduje že v Aténách a přilehlých oblastech žije až 3 mil.obyv.) Druhým největším městem je Soluň (Thesaloniki, 325 tis.obyv.) nacházející se v regionu Makedonie, dalšími 11

významnými městy jsou Patras (214 tis.obyv.) severní Peloponés, Heraklion (Irakleio, 174 tis.obyv.) ostrov Kréta, Pireus (164 tis.obyv.) poloostrov Attika, Larisa (163 tis.obyv.) ve střední Thesálii, Volos (144 tis.obyv.) v západní Thesálii. Na ostrovech žije přibližně 15% obyvatelstva. Nejlidnatějšími ostrovy jsou Kréta (537 tis), Evvia (209 tis) a Korfu (105 tis).

2.1.3 Demografické údaje Dle The World Factbook [30] jsou základní demografické údaje Řecka následující: Počet obyvatel: 10 775 643 Hustota obyvatel/km2: 82 Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 42,4 % Roční přírůstek obyvatelstva: -0,01% (2015) Demografické složení obyvatelstva Muži: 5 263 103 (49 %) - střední délka života: 77,8 let Ženy: 5 512 540 (51 %) - střední délka života: 83,2 let Věková struktura 0-14 let: 14.01% (muži 777 647/ženy 732 137) 15-24 let: 9.72% (muži 534 855/ženy 512 183) 25-54 let: 42.97% (muži 2 306 832/ženy 2 323 787) 55-64 let: 12.84% (muži 679 033/ženy 704 833) 65 let a více: 20.46% (muži 964 736/ženy 1 239 600) Národnostní složení: Řekové: 91,6% (9 904 000) Cizinci: 8,4% (912 000)

12

Cizí národnosti: Albánie

(480 851),Bulharsko

(75 917),

Rumunsko

(46 524),

Pákistán

(34 178), Gruzie (27 407), Ukrajina (17 008), Velká Británie (15 338), Kypr (14 448), Polsko (14 145), Ruská federace (13 809), Indie (11 333), Bangladéš (11 076), Německo (10 782), Egypt (10 455), Moldávie (10 391), Filipíny (9 807), Ostatní země (108 481) Národnostní menšiny Jedinou oficiálně uznávanou národnostní menšinou je menšina muslimská (97 000, přibližně 1% obyvatel), do níž se řadí Turci, Pomáci a Romové. Náboženské složení: Řecká pravoslavná církev (94,5 % obyvatel) Muslimové (1,5 % obyvatel) Ostatní církve (1,2 % obyvatel) Bez víry (2,8 %) Jazyk Úředním jazykem je novořečtina, indoevropský jazyk používaný také na Kypru a v Turecku jako autochtonní jazyk. Řečtina tvoří samostatnou vývojovou větev indoevropských jazyků, to znamená, že nemá příbuzné jazyky a nepatří do žádné indoevropské podskupiny. Původní obyvatelé používali starořečtinu, ze které novořečtina přímo vychází. Nejstarší podoba starořečtiny pochází z ostrova Kréta, kde byla zapsána lineárním písmem, rozluštěným v padesátých letech dvacátého století. Dnešní podoba řečtiny se začala formovat v helénském období z původního antického nářečí. [20]

2.1.4 Geografické údaje Řecko je stát, nacházející se v jižní Evropě na Balkánském a Peloponéském poloostrově. Sousedními zeměmi jsou Albánie, Makedonie a Bulharsko na severu a Turecko na východě. Západní pobřeží omývá Jónské moře, na jihu Středozemní moře 13

a mezi Tureckem a Řeckem se nachází Egejské moře. Pobřeží Řecka je dlouhé 15 tisíc kilometrů, teritoriální vody mají rozlohu 400 000 km2. [17] Povrch Řecka je převážně hornatý. Zemědělská půda zabírá 63.4% plochy, z toho 19,7% je orná půda, 8,9% kulturní plodiny a 34,8% pastviny, ostatní 6,1%. Lesy pokrývají 30,5% povrchu Řecka. [10] Plošně největším pohořím je Pindos táhnoucí se pevninským Řeckem ze severu na jih až k Peloponésu. Nejvyšším pohořím je však Olymp, s nejvyšším horou Mytikas (2917 m.n.m.). [17] Prakticky celé Řecko se nachází v jedné ze seizmicky nejaktivnějších částí světa. Ve Východním Středomoří do sebe naráží hned tři kontinentální desky, euroasijská, africká a arabská. Soustava má dva zlomy. Zlom pod Severním egejským mořem procházející mezi Řeckem a Tureckem je nejaktivnější. Méně aktivní, ale o to více ničivý je severní anatolský zlom probíhající Tureckem. Právě ten způsobil zemětřesení 17. srpna 1999 o síle 7.4 Richterovy stupnice, které si v Turecku vyžádalo více než 40 000 obětí.[5] Podnebí Řecka je středomořské, avšak rozlišujeme přímořský typ, vyznačující se mírnou zimou a horkým suchým létem, s teplotami dosahujícími až 40°C (poloostrov Attika, Peloponés, jižní ostrovy v Egejském moři – Kyklady a Kréta), mírný typ - jež je na přechodu přímořského a horského typu (poloostrovy Chalkidiki a Pilio, severní Egejské ostrovy a Jónské ostrovy) a horský typ s mrazivými zimami a horkými vlhkými zimami (severní Makedonie a severní Épeiros). Nejvíce srážek spadne na podzim a v zimě, a to i v podobě sněhových srážek, přinášených na hory ze severu vanoucím větrem bóra. [17]

2.1.5 Ekonomické údaje

14

Řecko se bohužel dlouhodobě zařazuje mezi členské země EU s nejnižším HDP a trápí ji velmi vysoká nezaměstnanost, která dosáhla v roce 2015 hodnoty 25.8% [30] Na nepříznivé hospodářské výsledky Řecka má dopad dluhová krize, která vznikla v roce 2009, díky podávání zkreslených údajů kdy deficit rozpočtu Řecka dosáhl 12,5% HDP a v dubnu 2010 požádalo Řecko, nacházející se na pokraji státního bankrotu, o u o aktivaci dosud největšího mezinárodního balíku finanční pomoci ve výši 45 miliard eur (asi 1,1 bilionu Kč) a v květnu pak byla částka navýšena na 110 miliard. [11] Díky podpoře ostatních členských států Evropské unie, monetární a hospodářské politice Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu a za cenu bolestivých úsporných opatření a restriktivní výdajové politiky, můžeme konstatovat, že v roce 2014 zaznamenalo ekonomické klima první pozitivní signály a hospodářský výsledek zaznamenal poprvé od roku 2009 mírné oživení. Nad očekávání dobře si vedl cestovní ruch a s ním související obory a profese, mírně vzrostl také export a zemědělská výroba. V roce 2015 stabilitou země otřásaly předčasné parlamentní volby spolu s hrozbou odchodu z eurozóny (tzv.grexit), v případě že by Řecko nebylo schopno uhradit splátky dluhu v celkové výši 10 mld. EUR a nedohodne se se svými věřiteli na podmínkách, za jakých bude Řecku umožněno čerpání další finanční podpory. V červnu Alexis Tsipras oznámil vypsání referenda o přijetí návrhů věřitelů na řešení dluhové krize na 5.července 2015 a uzavření řeckých bank, spojené s omezením výběrů hotovosti z bankomatů. Také bylo oznámeno, , že červnová splátka MMF ve výši 1,6 mld. EUR nebude uhrazena.[11] Při masivních demonstracích občané vyjádřili podporu vládě v otázce odmítnutí dalších škrtů a plnění závazků vůči věřitelům. Tsipras na jednu stranu v otevřeném dopise přislíbil, že přijme podmínky věřitelů, na druhou stranu vyzval občany, aby v referendu volili „ne“ restrikcím. Referendum skončilo výsledkem 61,31% proti škrtům [11], což ještě více posílilo názory, že Řecko eurozónu opustí. V důsledku událostí se řecká krize ještě prohloubila a nastal neočekávaný vzrat, když se 12.července 2015 Alexis Tsipras setkal s představiteli Evropské 15

měnové unie (EMU), aby požádal o jednání o řešení řecké dluhové krize, bez ohledu na výsledek referenda. Dne 13.července byla v Bruselu podepsána předběžná dohoda o poskytnutí nových úvěrů z prostředků Evropského stabilizačního mechanismu (EMS), v rámci třetí vlny záchanného programu, za podmínky že parlament schválí opatření, nutných pro restrukturalizaci státního dluhu. Mezi nejpodstatnější patří zvýšení sazby DPH, zrušení daňových výhod, výjimky v sazbách DPH pro některé ostrovy nebo neodůvodněné dotace, snížení výdajů na obranu, odstranění neefektivity veřejných výdajů a další. [11] 30.července 2015 se po několika týdnech opět otevřely řecké banky, řecká vláda odeslala věřitelům splátky dluhu ve výši 6,25 mld. EUR a obdržela překlenovací úvěr ve výši 7,1 mld. EUR.[11] Řecko a Evropská unie pokračuje i nadále v nelehkých jednáních, jež si tato křehká stabilita žádá.

2.1.5.1

Hospodářství

2.1.5.1.1 Služby Služby se podílejí na HDP Řecka 82.8%, cestovní ruch pak tvoří 18% HDP. [30] V oblasti cestovního ruchu reprezentují země EU 60 % návštěvníků Řecka. V roce 2014 jich přijelo více než 13 mil. (2014/13 +26 %), což představovalo tržby v hodnotě 8,25 mld. eur (61 % celkových tržeb z cestovního ruchu, 2014/13 +15 %). [32] Bilance vzájemného obchodu službami mezi Řeckem a Českou Republikou je dlouhodobě deficitní a její schodek se zvyšuje. Mezi službami je nejvýznamnější oboustranný cestovní ruch s asi 80 % obratu. Poklesem řeckých turistů navštěvujících Českou Republiku a nárůstem českých turistů navštěvujících Řecko se zvyšuje celkový deficit bilance služeb. [12] V r. 2014 navštívilo Českou Republiku 37 000 řeckých turistů (0,5 % celkového počtu zahraničních návštěvníků České Republiky), což znamená meziroční nárůst o 9,4 %. Oproti tomu Řecko navštívilo 348 000 turistů z České Republiky (1,6 16

% celkového počtu zahraničních návštěvníků Řecka), tzn. meziroční nárůst o 21 %. [32]

2.1.5.1.2 Zemědělství Zemědělství tradičně patřilo k základnímu pilíři řecké ekonomiky. Nicméně v posledních dvou dekádách, se změnou orientace především na služby a s tím způsobeným odlivem obyvatel z venkova do aglomerací, došlo k úpadku řeckého zemědělství (podíl na HDP 10,1 % v roce 1994 a necelých 3,9 % v roce 2016.[30] V souvislostí s hospodářskou krizí však tento sektor nabývá na významu, vzhledem k tomu, že má potenciál zaměstnat pracovní síly z měst a nahradit drahé dovážené potraviny. Mezi tradiční plodiny patří obiloviny (pšenice), bavlna, cukrové třtina, tabák, vinná réva, olivy a ovoce. V živočišné výrobě převládá chov skotu, ovcí, koz a drůbeže. [30]

2.1.5.1.3 Průmysl Podíl průmyslu na HDP je 13,3%. Podíl primárních komodit na řeckém vývozu se dlouhodobě pohybuje okolo 60 %. Největší část připadá na energetické produkty (minerální paliva a oleje), které reprezentují téměř 40 % vývozu. Mezi významné nerostné zdroje patří bauxit, chromové a niklové rudy. [30]

2.1.6 Moderní historie Řecka Uvedeny jsou pouze hlavní milníky řecké novodobé historie [21] – podrobněji se bude autorka historii věnovat v části práce, zabývající se předpoklady cestovního ruchu. 2015 skončila dlouholetá dominance socialistické strany PASOK a konzervativní strany Nová demokracie v řecké politice. Volby vyhrála krajně levicová koalice Syriza. 2012 Řecko přijalo 2. záchranný úvěr od EU a MMF v hodnotě 130 miliard eur. 17

2010 EU a MMF poskytly Řecku úvěr ve výši 110 miliard eur. 2002 Řecko členem eurozóny. 2000 Řecko součástí Schengenu. 1981 Řecko členem Evropských společenství. 1981 řeckým premiérem se stal socialista Andreas Papandreu, který založil Panhelénské socialistické hnutí (PASOS). Zemi vládl v letech 19811989 a 1993-1996. 1973 pád vojenské vlády a přechod k demokracii. Prvním demokratickým premiérem byl zakladatel strany Nová demokracie Konstantinos Karamanlis (1974-1980). 1967 vojenský převrat v Řecku (tzv. vláda plukovníků). Ze strany EHS zmražena vyjednávání o vstupu. 1961 podepsána asociační dohoda mezi Řeckem a Evropským hospodářským společenstvím. 1952 Řecko členem NATO. Na jeho území je významná námořní a letecká základna Souda Bay 1946 -49 Řecká občanská válka, která skončila porážkou komunistů

2.1.7 Řecké ostrovy Kromě pevninské části mu náleží také přes 2000 ostrovů, z nichž je zhruba 170 trvale osídleno. Na méně než 80 ostrovech žije více než stovka stálých obyvatel a jen 18 ostrovů má pak více než 10 tisíc obyvatel. Největšími ostrovy jsou Kréta, Rhodos, Lesbos, Kefalonie a Korfu. [26] Ostrovy jsou rozděleny do několika skupin – souostroví. Jónské ostrovy (Korfu, Lefkada, Kefalonie, Ithaka a Zakynthos) se nacházející u západního pobřeží v Jónském moři a pro své příjemné klima a bujnou vegetaci jsou oblíbenou turistickou destinací. [26]

18

Saronské ostrovy (Aigina, Salamina, Poros, Hydra a Spetses) lemují severovýchodní pobřeží Peloponésu a vzhledem ke své nevelké vzdálenosti od Atén bývají právě ony vyhledávaným výletním cílem obyvatel tohoto velkoměsta. [26] Množství ostrovů a ostrůvků řadících se mezi Severní egejské ostrovy jsou doslova rozeseta v Egejském moři, nedaleko Turecka. Vzhledem ke své vzdálenosti od centrálního Řecka nebývají zase až tak navštěvovány Řeky a řadí se mezi poklidnější lokality. Mezi nejznámější patří Thassos, Lesbos, Limnos a Chios a také ostrůvek Samothraki. [26] Souostroví Sporady se nachází v Egejském moři a dělí se na Severní a Jižní. Severní Sporady se táhnou kolem pobřeží Thesálie a jsou tvořeny více než 135 převážně neobydlenými ostrovy, jež slouží zejména k pastvě ovcí. Mezi nejznámější obydlené ostrovy patří Skyros, Skopelos, Alonissos a Skiathos a někdy sem bývá řazen i ostrov Evia. Jižní Sporady se nacházejí u jihozápadního pobřeží Turecka a tvoří je přibližně 170 ostrovů, z nichž je pouze 30 obydlených. Mezi nejznámějsí patří Samos, Ikaria, Patmos, Lipsi a Fourni. [26] Dodekanéské ostrovy se nacházejí u Tureckého pobřeží a díky této poloze byli vždy ve středu mocenských zájmů Řecka, Turecka a Itálie. Nejznámějšími ostrovy jsou Kos, Kalymnos, Karpathos a také největší a pro své významné antické památky nejvyhledávanější z nich – ostrov Rhodos. [26] Kyklady najdeme v centrální části Egejského moře a tvoří je do kruhu uspořádané ostrovy a ostrůvky, vinoucí se kolem posvátného ostrova Delos. Pro tyto ostrovy je typická architektura bílých krychlových domů s modrými dveřmi a okenicemi. Mezi nejznámější ostrovy patří Mykonos, Andros, Paros, Naxos, Amorgos, Ios, Milos a půvabný ostrov Santorini. [26] Nespočetnými mýty a bájemi opředený ostrov Kréta, jež je kolébkou Minojské kultury, nepatří do žádného ze souostroví, nicméně jako největší a také nejnavštěvovanější z řeckých ostrovů by neměla být opomenuta. Kréta fakticky tvoří jižní hranici Řecka. [26] 19

2.1.8 Evropská migrační krize Evropská migrační krize je od roku 2015 trvající uprchlická krize, jejíž příčiny jsou vztahovány k vojenským intervencím v oblasti severní Afriky a Blízkého a Středního východu, v důsledku čehož došlo k destabilizaci celého regionu. Během roku 2015 došlo zamířilo do Evropské unie 894 000 žadatelů o azyl. Nejvýznamnějšími zdrojovými zeměmi jsou Sýrie (19%), západní balkán (17%), Eritrea (7%), Afghánistán (3%) a Pákistán (3%). Zeměmi, které obdržely nejvíce žádostí o azyl, jsou Německo, Maďarsko, Itálie, Švédsko a Francie, kdy nejvíce žádostem (62%) vyhovělo Německo, Itálie, Švédsko a Francie. V současné době čeká na vyřízení své žádosti o azyl více než 500 000 žadatelů. [8] Migranti využívají dvě trasy, jak se do Evropy dostat. Je to Středomořská (Středozemní) migrační trasa a Balkánská migrační trasa. Středomořská migrační trasa vede ze zemí jako je Lybie, Tunisko nebo Maroko a vede přes Středozemní moře do Itálie, v menší míře do Španělska a Malty a uprchlíci pocházejí nejčastěji z Eritreje, Nigérie, Somálska a Súdánu. Balkánská trasa vede ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Pákistánu do Řecka. V první polovině čítali početné množství také uprchlíci z balkánských zemí, zejména Kosova, ale tato vlna opadla potom, co Německo rozšířilo počet takzvaných bezpečných zemí o Albánii, Kosovo a Černou Horu. Balkánská trasa je mnohem využívanější - v roce 2015 dorazilo do Řecka celkem 856 723 migrantů, do Itálie pak 153 842 migrantů. 3771 migrantů utonulo ve Středozemním moři, nebo je nezvěstných. [8] Z výše uvedených informací je zřejmé, že Řecko bylo jakožto tranzitní země nejmarkantněji zasaženo touto migrační krizí, konkrétně ostrovy Lesbos, Chios, Samos, Leros a Kos, kde je dlouhodobě sledován nejvyšší počet uprchlíků. Grafický přehled migrační krize na řeckých ostrovech v roce 2015 je součástí obrazové přílohy.

20

2.2 Předpoklady cestovního ruchu - Kefalonie

2.2.1 Lokalizační předpoklady přírodní

2.2.1.1

Morfologické podmínky

Ostrov Kefalonii nalezneme v Iónském moři, západně od pevninského Řecka. S rozlohou 781 km2 je největším z Iónských ostrovů. Do této soustavy ostrovů dále patří Lefkada (severně), Zakynthos (jižně) a malý ostrov Ithaka (východně). Celková délka pobřeží je více než 250 km. [28] Ostrov je tvořen silně zvrásněným vápencem, vzniklým v období křídy. Tato zvrásnění poukazují na bohatou geologickou minulost. Ostrov totiž leží na rozhraní euroasijské a africké litosférické desky. Toto rozhraní, nazývané Kefalonským transformním zlomem (tento zlom také odděluje ostrov Korfu od ostaních Iónských ostrovů), se táhne přes jižní Jónské moře, východně od Peloponésu až po jih Kréty a končí na ostrově Rhodos. Není tedy překvapující, že se na Kefalonii pravidelně vyskytují zemětřesení, to poslední v roce 2014. Avšak právě díky této bouřlivé minulosti můžeme dnes obdivovat jedinečné jeskynní systémy ukryté v podzemí ostrova. [21] Pobřeží Kefalonie je rozmanité. Divoké pobřeží na severozápadě ostrova je tvořeno příkrými útesy lemujícími malebné zálivy, schovávající panenské pláže. Pro jižní pobřeží jsou pak typické dlouhé písčité pláže. Na Kefalonii se nachází celkem 11 certifikovaných „Blue flag“ pláží (Petani, Myrtos, Antisamos, AragiaPorou, Skala, Kateleios, Lourdas, Avythos, Ammes, Makrys Gialos, Xi) [3] Ostrovu dominuje pohoří Énos s vrcholem Mega Soros (1617 m.n.m.), na něž na západě navazuje planina Livatho. Je to jedna z mála rovinatých oblastí ostrova a proto je hojně využívána zemědělstvím. [21]

21

2.2.1.2

Klima

Kefalonie má středomořské podnebí, její klimatické podmínky jsou charakteristické suchým horkým létem a mírnou, vzhledem k ostatním oblastem Řecka srážkově nadprůměrnou zimou. Obecně jsou Iónské ostrovy známé tím, že průměrné srážky na ostrovech jsou až 3x vyšší než v jiných oblastech Řecka. Díky tomu je na ostrovech bujná vegetace, kterou bychom na jiných místech Řecka jen těžko hledali. Nejbližší oblast (ve vzdálenosti do 40 km) je tvořena Iónským mořem (81%) a pevninou, která je pak pokryta křovinatým porostem (11%), hospodářskou půdou (5%) a lesy (3%). Přítomnost moře má největší vliv na celkový charakter počasí v oblasti. Teplé období nastává mezi 12.červnem a 13.zářím, kdy průměrné denní teploty přesahují 27°C. Studené období trvá od 4.prosince do 1.dubna. V tomto období dosahují nejvyšší denní teploty maxima 17°C. [2] Délka slunečního svitu je značně ovlivněna ročním obdobím. Nejkratším dnem je 21.prosinec s 9:31 hodinami denního světla. Nejdelším dnem je pak 20.červen s 14:49 hodinami denního světla. [2] Oblačnost v kombinaci se srážkami bývá pozorována v různých obdobích roku, srážky se vyskytují ve formě bouřek (46% všech výskytů), mírného (19% výskytů) a slabého deště (24% výskytů srážek). Zcela mimořádně se mohou v zimním období objevit i srážky ve formě sněžení. Vítr většinou vane ze severo-západu rychlostí 0-7 m/s, zcela vyjímečně přesáhne 10 m/s. [2]

2.2.1.3

Hydrologické podmínky

Břehy ostrova Kefalonie jsou omývány Jónským mořem [27], jež je součástí Středozemního moře. Na severu hraničí s Jaderským mořem s kterým je spojuje Otrantský průliv. Na západě končí Jónské moře u Sicílie, kde je Messinským průlivem spojeno s Tyrhénským mořem. S Egejským mořem je propojeno Korintským průplavem.

22

Jeho celková plocha je 169 000 km², jeho největší hloubka je 5 121 m (současně nejhlubší místo Středozemního moře). Průměrné teploty se pohybují od 14 ° C (únor), do 25,5 ° C (srpen). Salanita přesahuje 38 ‰. Příliv dosahuje výšky až 0,4 m. [27] Jónské moře je díky vhodným povětrnostním podmínkám oblíbenou yachtařskou destinací. Jedním z nejoblíbenějších přístavů na ostrově je Fiskardo, na severu ostrova. Průzračné a klidné vody u pobřeží Kefalonie, s viditelností až 50 metrů, lákají k šnorchlování a potápění s přístroji. Ve větších turistických centrech je pak možnost věnovat se vodním sportům – windsurfingu nebo například vodním lyžím. Na ostrově nejsou žádné významnější toky – na povrchu nalezneme pouze říčky a potoky, a to zejména v pohoří Enos. Největší sílu mají na jaře, v době tání sněhových pokrývek vrcholů zdejších hor. Z environmentálního hlediska jsou důležitou oblastí mokřady Livady, které se nacházejí necelých 8 kilometrů od města Lixouri na poloostrově Palliki. Jsou hnízdištěm volavek, labutí, divokých kachen a dalších vzácných druhů ptactva. [21]

2.2.1.4

Flóra a Fauna

Nejvyšší hora Mount Enos (1627 m), též známá pod svým benátským názvem “Monte Nero” – Černá hora, získala svůj název díky hustému porostu endemického druhu Kefalonské jedle (Abies Cephalonensis), dorůstající výšky až 30m. [21] Její výskyt je v současnosti chráněn národním parkem Enos. Další zajímavostí parku je stádo divokých koní. Ostrov je také významnou lokalitou pro mořské želvy - karety obecné (Caretta Caretta), které mají na plážích Potomakia a Kaminia, nedaleko Skaly, svá hnízdiště. Ochranou populace želv se na ostrově již déle než 30 let zabývají organizace Katelios Group a Wildlife Sense Kefalonia. [21] 23

V jeskyních

na severním

pobřeží

se

pak

vyskytuje

menší

kolonie

nejohroženějšího druhu tuleně středomořského (Monachus Monachus). Celková populace tohoto tuleně se odhaduje na 600 jedinců, z nichž polovina se vyskytuje v Řecku. Tomuto druhu bohužel hrozí vyhynutí. [14]

2.2.1.5

Přírodní atraktivity

 Jeskyně Drogarati Krápníková jeskyně Drogarati (Dračí jeskyně) o neuvěřitelné rozloze přes 1000 m2, se nachází 4 kilometry od Sami. Je součástí rozlehlého jeskynního systému, jehož stáří se odhaduje na 150 milionů let. Přístupná veřejnosti je od roku 1963 a návštěvníci zde mohou obdivovat množství stalagnitů a stalagnátů, zdobících její prostory. Díky skvělé akustice v ní bývají pořádány koncerty. [21]  Jeskyně Melissani Nedaleko jeskyně Drogarati se nachází další úchvatná jeskyně – Melissani, se stejnojmenným jezerem, přezdívaným „modrá laguna“ a to kvůli modré vodě, která v kombinaci se slunečními paprsky dopadajícími skrze propadlý strop jeskyně, vytváří kouzelnou atmosféru. Podle mytologie se v jeskyni nacházela svatyně boha Pána. Po jezeře je možno projet se na loďkách, na kterých se dostanete až do uzavřeného prostoru, kde se prý utopila nymfa Melissáni. Z geologického hlediska je jeskyně zajímavá proto, že zde vyvěrá voda, která se propadá do podzemí do mnohakilometrové hloubky u mořských mlýnu Katavóthres v Argostoli. [21]  Kounopetra – pohyblivá skála Velmi slavným fenoménem je skála Kounopetra, nacházející se na nejjižnějším cípu východního poloostrova Paliki. V doslovném překladu znamená „Pohybující se kámen“. Tento jedinečný geologický úkaz se ještě před velkým zemětřesením v roce 1953 podle síly vln pohyboval z východu na západ, podél pobřeží. [4]

24

 Zátoka Myrtos Zátoka Myrtos patří k nejfotografovanějším místům v Řecku. Právem je opakovaně zařazována mezi nejkrásnějších pláže nejen Řecka, ale celého Středomoří. Pláž bývá pravidelně oceňována modrou vlajkou.

2.2.2 Lokalizační předpoklady kulturně-municipální-historické

2.2.2.1

Historické předpoklady

2.2.2.1.1 Paleolit Narozdíl od ostatních Iónských ostrovů, existují důkazy o osídlení ostrova již z doby středního paleolitu (cca 50 000 př.n.l.), kdy byl vzhledem k nižší hladině moří ostrov spojen s pevninou. Bylo nalezeno mnoho artefaktů z tohoto období, z nichž část je vystavena v archeologickém muzeu v Argostoli. [4]

2.2.2.1.2 Doba bronzová Existují důkazy, že se na ostrově Kefalonie nacházela vyspělá mykénská kultura. Antická Kefalonie byla tvořena čtyřmi nezávislými městskými státy (tzv.tetrapolis), založenými v pozdní heladské době (1500-1050 př.n.l.) - Pali, Krani, Sami a Proni. Jako první se o Kefalonii zmiňuje významný antický historik Hérodotos (5.stol.př.n.l.) či historik a politik Thúkydidés (5 stol. př.n.l.). Mezi významné archeologické lokality z této doby patří komorové hroby u Mazarakaty a pozdně heladské komorové hroby u Metaxaty, z nichž pocházejí nejbohatší nálezy z doby bronzové. [4]

2.2.2.1.3 Archaické, klasické a helénské období V průběhu archaického či klasického období (kolem 750 př.n.l.) se staly státy demokratickými. Kefalonští demos – občané s volebním právem (nepatřili mezi ně 25

ženy a otroci) se podíleli na politickém rozhodování a vouli - městský parlament, byl na ostrově hlavní institucí. Konec helénského období nastává s příchodem Římanů, kteří v roce 189 př.n.l. pod vedením Marka Fulvia Nobilia ostrov dobývají. [21]

2.2.2.1.4 Byzantská a Normanská nadvláda Počátek byzantské nadvlády se datuje do doby kolem 337 n.l., kdy se ostrov stal, stejně tak jako dalších 64 provincií a 935 měst, součástí Byzantské říše. V roce 850 n.l. se Kefalonie stala sídlem themy – militarizované správní jednotky, jejímž hlavním úkolem bylo chránit ostrov před útoky zejména arabských pirátů. Jak ale moc byzancie ochabovala, útoků přibývalo. Roku 1085 n.l. napadl Kefalonii v místě dnešního Fiskarda (pojmenovaném po svém dobyvateli), normanský válečník Robert Guiscard. [21]

2.2.2.1.5 Turci a Benátčané Po čtvrté křížové výpravě připadla Kefalonie benátské rodině Orsini, která ovládala ostrov dalších 150 let, než přešel v roce 1357 ostrov z rozhodnutí neapolského krále pod vládu dynastie Tocco. Nejvýznamnější představitelkou byla manželka krále Karla I. – Francesca. Ta vládla po jeho smrti a svůj „dvůr dam“ ustanovila na hradě Agios Georgios. [21] V roce 1479 byla Kefalonie napadena otomanskými turky vedenými Ahmedem Pašou. Benátčané, další významná mocnost té doby. [21] Benátčané se však nevzdávali naděje o opětovné získání ostrova a tak v roce 1500 společně se španělským vojskem převzali opět kontrolu nad ostrovem. Kefalonie se tak jako jedna z mála oblastí Řecka nedostala až na krátké období do područí Otomanské říše. Nejvýznamnšjšími památkami z tohoto období jsou pevnosti Agios Georgios (za benátské vlády byla metropolí) a Assos. [21] Dalším významným dědictvím, které zde benátčané zanechali, je množství kostelů s krásnými barokními interiéry a ikonami. Na ostrově vznikl nový umělecký styl známý jako jónská malířská škola. [21]

26

2.2.2.1.6 Francouzská nadvláda a Republika sedmi ostrovů V roce 1797 přistála u břehů Kefalonie Napoleonova vojska a mírovou dohodou podepsanou v Campo Formio byla oficiálně deklarována francouzská nadvláda a Kefalonie se tak stala součástí Francie. Sílející vliv Napoleona v Evropě se však příliš nezamlouval další z mocností – Rusku a tak se zanedlouho po porážce Francie u Abúkíru (dnešní Egypt) vylodila na pobřeží Kefalonie anglicko-tureckoruská vojska. [21] V roce 1800 byla v Konstantinopoli uzavřena turecko-ruská dohoda, kdy bylo rozhodnuto že se Iónské ostrovy přidruží k prvnímu nezávislému řeckému státu, republice Eptonisos Politia a na více než 7 let tak navrálila vládu do rukou původní šlechty, až do příchodu francouzských vojsk v roce 1807, kteří na základě smlouvy z Tilsit opět získali nadvládu nad ostrovem. [21]

2.2.2.1.7 Britská nadvláda a Řecké království Když se v roce 1809 objevila u pobřeží ostrova anglická flotila vedená generálem Johnem Oswaldem, byla s vidinou osvobození od francouzské nadvlády obyvateli Kefalonie vítána. [21] Velké Británie se stala oficiální vládnoucí mocností nad ostrovem v roce 1814 v rámci Pařížské mírové smlouvy, uzavřené mezi Francií a protifrancouzskou koalicí tvořenou Velkou Británií, Ruskem, Rakouskem, Švédskem, Portugalskem a Pruskem, a trvala až do roku 1864. [21] Za britské nadvlády bylo na ostrově vybudováno mnoho obecně prospěšných staveb, jako například most Drapano či maják Agios Georgios. Významnými osobnostmi tohoto období byli Thomas Maitland, Charles Napier nebo také Sir Stewart Mackenzie. V roce 1823 Kefalonii navštívil Lord George Gordon Byron, anglický básník a filhelén. Usadil se v Metaxatě a na ostrově strávil několik měsíců. [21] 21.května 1864 byla Kefalonie společně s ostatními jónskými ostrovy připojena k Řecku. V červnu 1864 navštívil ostrov král Jiří I. Řecký. [21]

27

2.2.2.1.8 2.světová válka Během druhé světové války byl ostrov několikrát okupován. Nejprve v letech 1941-1943 italskými vojsky Osy, konkrétně 33.horskou divizí Acqui, vedenou Antoniem Gandinem, čítající na jónských ostrovech 11 500 vojáků a 525 důstojníků. Další okupace přichází v roce 1943, tentokrát německými jednotkami wehrmachtu. [22] 11.června 1943 Itálie kapitulovala před Spojeneckými silami a poměrně velká část vojáků upadá jak do spojeneckého, tak německého zajetí, kde je na ně pohlíženo jako na zrádce a popravy italských zajatců jsou zcela běžné. Německo se snaží obsadit co největší italské území (včetně italskými jednotkami okupovaných území), s cílem odzbrojit je a ukořistěný vojenský materiál použít k dosažení vítězství. [22] Hlavní velitel italských sil v Řecku se k otázce dalšího postupu vyjádřil tal, že by italské jednotky v žádném případě neměli před němci kapitulovat. Německá okupace ostrova začala 13.září 1943, kdy se u břehů poblíž Argostoli objevuje německý vyloďovací konvoj. Italské dělostřelectvo na něj, bez větší šance na vítězství, zaútočilo. Po nesplněném vydaném ultimátu vzdát se, byly 15.září italské jednotky napadeny německými bombardéry, proti jejichž útokům neměli obranu. Následně se na ostrově vylodila bojová skupina ,,Hirschfeld" a i přes pomoc místní partyzánské skupiny ELAS, se Italům nepodařilo německé jednotky odrazit. Po několika dalších střetech se italové 22.září 1943 vzdali. [22] Krátce po italské kapitulaci byl vydán rozkaz říšským kancléřem Adolfem Hitlerem, že každý italský důstojník, který padne do německého zajetí, musí být zabit. Italští zajatci na Kefalonii tak byli hromadně popravováni. Během 4 hodin bylo zabito asi 4750 příslušníků italské divize Acqui. Dalších 3000 italských zajatců se utopilo, když se lodě Sinfra a Ardena, které je měly převézt do německých pracovních táborů, potopily nedaleko ostrova po nárazu na námořní miny.[22] Z válečných zločinů na Kefalonii bylo usvědčeno a následně odsouzeno několik účastníků masakru. Posledním přeživší, někdejší důstojník německého wehrmachtu, byl v roce 2013 ve věku 90 let odsouzen římským vojenským soudem na doživotí. Tyto události se staly předlohou pro knihu a posléze i film „Mandolína kapitána Corelliho“. 28

2.2.2.1.9 Zemětřesení 1953 Další ranou osudu, která zasáhla Kefalonii jen 9 let po konci 2.světové války, bylo ničivé zemětřesení v srpnu roku 1953. Epicentrum se nacházelo pouhých 10 km pod hladinou moře mezi Kefalonií a Ithakou. Při opakovaných otřesech, jichž bylo mezi 9. a 13.srpnem zaznamenáno celkem 113, dosahovaly nejsilnější z nich síly 7,3 stupně Richterovy škály. Otřesy byly tak silné, že jižní cíp ostrova byl nadzvednut o 60 cm. Na ostrově byly zničeny téměř všechny budovy – ušetřen byl pouze sever ostrova v okolí Fiscarda. Hlavní město Argostolion bylo srovnáno se zemí. Přes 600 lidí přišlo o život, mnoho jich bylo zraněno, téměř 150 000 lidí přišlo o své domovy. [1] Ostrovu okamžitě přispěchaly na pomoc evropské státy s humanitární pomocí a následnou obnovou ostrova. Největším dopadem zemětřesení byl exodus téměř 100 000 obyvatel z ostrova, nejčastěji do Ameriky, Austrálie a Jižní Afriky.

2.2.2.2

Kulturní předpoklady

2.2.2.2.1 Archeologické lokality Vzhledem k bohaté historii ostrova, sahající až do klasického období, nacházíme všude na ostrově stopy dávných civilizací obývajících Kefalonii. Mezi nejvýznamnější lokality archeologických nalezišť patří:  Kyklopské zdi starověkého Krani Kyklopské zdi starověkého města Krani můžeme nalézt nedaleko vesnice Razata, zhruba 3km východně od Argostoli a pocházejí z doby 7.-6.stol. př.n.l. a jsou jednou z nejnavštěvovanějších archeologických památek na Kefalonii. Zdi jsou tvořeny obrovskými kvádry, které na rozdíl od jiných typů zdiva, nebyly pojeny maltou. Tento stavební postup je charakteristický pro mykénské fortifikace. Věřilo se, že zdi byly postaveny jednookými obry, v řecké mytologii zvanými Kyklopy, odtud pochází jejich název. [4] 29

 Starověká akropole Sami Ruiny antické městské akropole Sami můžeme nalézt nad stejnojmenným přístavním městem. Citadela byla svou velikostí vskutku impozantní. Sestávala ze dvou akropolí na vrcholcích kopců Palaiokastro a Ayioi Fanentes, spojených dlouhými hradbami. Jednalo se o impozantní stavbu, jejíž vznik se datuje do klasického a helénského období (5.-2-stol. př.n.l.) Vzhledem k rozsáhlosti opevnění zde můžeme nalézt různé prvky obranné architektury a typy zděných konstrukcí. [4]  Mykénské pohřebiště u Mazarakaty Toto

starověké

pohřebiště

bylo

objeveno

roku

1908

archeologem

P.Kavvadiasem pocházejícím z Kefalonie. Je dosud největším objeveným mykénským pohřebištěm na ostrově a nachází se zhruba 9 km od Argostoli. Během vykopávek bylo objeveno 17

zcela nepoškozených komorových hrobek, jež byly naplněny

krásně barevnou keramikou a zlatými komponenty ze skla. Hrobky se nachází v podzemí, jsou vytesané do přírodního podloží. [4]  Římské pohřebiště ve Fiskardu Tato archeologická památka byla náhodně objevena roku 1993 a datuje se do období 2.stol. př.n.l. až 4.stol.n.l. Vykopávky odkryly část velkého hřbitova sestávajícího ze dvou obdélníkových částí a také 27 hrobek. Hrobky měly různorodé architektonické formy, uvnitř byly nalezeny obětiny, např. keramika a skleněné vázy, šperky, kovové předměty a mince. [4]

 Římská villa ve Skale V roce 1956 byly během vykopávek objeveny na samotném okraji města Skala pozůstatky Římské villy, postavené kolem 2.stol.n.l. Jedná se o venkovské stavení typu villa urbana. Toto venkovské sídlo poskytovalo svým obyvatelům veškerý luxus a pohodlí městského života. 6 místností bylo zachováno, z nichž čtyři mají podlahy tvořeny mozaikou, zatímco zbylé dvě tvoří otevřené nádvoří. Nejpůsobivější mozaika se nachází ve druhém patře budovy a znázorňuje alegorický obraz „fthonos“ - závisti, 30

jež je reprezentována ženou trpící když vidí štěstí ostatních. Vila byla zřejmě zničena ohněm, někdy ve 4.stol.n.l. [4]  Mykénská hrobka v Tzannatě Stopy mykénské kultury byly nalezeny také nedaleko vesnice Poros. Byla zde objevena monumentální hrobka úlovitého tvaru (tzv.tholos), dosud největší objevená hrobka na Iónských ostrovech a naprosto jedinečná. Jedná se velmi pravděpodobně o královskou hrobku. Zlaté šperky, drahé kameny, královské pečeti a další drahocenné artefakty, nalezené uvnitř hrobky, jsou nyní vystaveny v Archeologickém muzeu v Argostoli. [21] Existují dohady o tom, že by se právě zde mohlo nacházet místo, kde byl pohřben Odysseus.

2.2.2.2.2 Muzea a galerie Nejvýznamnější sbírky jsou uloženy ve sbírkách archeologického a národopisně-historického muzea v hlavním městě ostrova – Argostoli. Nebylo by ale správné opomenout Církevní muzeum v bývalém klášteře Agios Andreas a Knihovnu a městské muzeum v Lixouri, která mají návštěvníkům také co nabídnout.  Archeologické muzeum Archeologické nálezy jsou uspořádány ve třech místnostech – v první jsou artefakty z období od paleolitu po mykénské období (pazourkové nástroje; hliněné figurky z kultovního centra nymf v jeskyni Drakinas, osídlené již v dobách pozdního neolitu; hliněné nádoby kantharos z helénských megalitických hrobů a mykénských komorových hrobek), v druhé nálezy z mykénského období (nálezy z komorové hrobky v Tzannata – zejména pak bronzová spona, jež má dokládat přesnou lokalizaci někdejší polohy mytického království - Homerovi Ithaky [5], egyptský skarabeus z období vlády Thutmose III., dokládající čilé obchodní styky s faraonským Egyptem) a ve třetí z klasického a římského období (podlahová mozaika s delfíny ze svatyně boha Poseidona z Valtsy na poloostrově Palliki, zlatá okřídlená Niké z Menegaty, bronzová mužská hlava ze Sami). [21]  Korgialeniosovo národopisně historické muzeum 31

Muzeum bylo založeno po ničivém zemětřesení v roce 1953 a uchovává předměty zachráněné ze sutin zřícených domů. Přibližuje návštěvníkům domácí život na Kefalonii v 19.století. Zajímavostí je zaměření části expozice na život kefalonských žen zejména ze střední třídy. Bohatá kolekce oděvů a doplňků z let 1878-1910 nám dává ucelený obraz života kefalonské aristokracie na sklonku 19.století. Součástí expozice je zajímavá výstava fotografií Argostoli, pořízených místním fotografem N.Trikardosem (nejstarší z let 1904-6) a fotografií členů rodiny Kosmetatou z 30.let 20.století. V šokujícím kontrastu jsou pak vystavené fotografie ukazující město zdevastované zemětřesením v roce 1953. [21]  Muzeum nadace Foka-Kosmetatou Nadace byla založena z majetku vlivné kefalonské rodiny Kosmetatou, jejíž rodinné sídlo bylo posléze přeměněno na muzeum. Vystaveny zde jsou soukromé rodinné sbírky, prostor je oživen náboženskými ikonami, litografiemi významných osob ostrova a dalšími zajímavostmi. [21]  Knihovna a městské muzeum Lakovátos v Lixouri V pěkné neoklasicistní budově postavené roku 1866 se nachází městské muzeum a knihovna. Ve 14 místnostech je vystaveno asi 20 000 svazků knih, ponejvíce ze 16.-19.století. Muzeum vystavuje 3 ručně psaná evangelia a obřadní roucha z 18. a 19.století. Nejvzácnější exponátem je kniha Corpus Hippocraticum, publikovaná v roce 1595. [21]  Církevní muzeum Agios Andreas Muzeum se nachází v jediné budově bývalého kláštěra Agios Andreas, která přestála zemětřesení v roce 1953. V expozicích muzea nalezneme ikony posbírané z kostelů zničených při zemětřesení. Součástí jsou vzácné sbírky z 16.-18.století, kromě jiných autorů také od Immanuela Lambardosse a Athanassiose Anninose. Kromě maleb představitelů jónské školy je zde k vidění i pěkná sbírka obřadních rouch. [21]

32

2.2.2.2.3 Architektonické památky  Most Drapano Kamenný most táhnoucí se přes zátoku Koutavos u hlavního města Argostoli, postavený Brity roku 1810. Uprostřed mostu se nachází obelisk oslavující Britské imperium. [4]  pevnost Agios Georgios Pevnost zde stávala již za byzantských dob, kdy byla postavena kolem kostela sv.Jiří. V roce 1185 připadla na 3 století pevnost Frankům, kteří ostrov obývali. Od 15.století pak připadla Benátčanům. Z této doby se dochovala její stávající podoba. V roce 1757 přestěhovali Benátčané centrum dolů do města Argostoli a zde začal úpadek pevnosti. Nachází se necelých 5 kilometrů od hlavního města Argostoli, poblíž vesnice Kastro, ve výšce 320 metrů nad mořem. [4]  kláštěr Agios Gerasimos Tento kláštěr, založený v roce 1554 svatým Gerasimem (svatořečen roku 1622), patronem ostrova, se stal nejdůležitějším poutním místem na ostrově. Uvnitř kostela se nachází schránka se světcovými ostatky. [4]  pevnost Ássos Benátská pevnost, jejíž výstavba byla započata roku 1593. Chránila Kefalonii před nájezdy otomanských turků a pirátů. Do dneška se bohužel dochovaly pouze hradby a vstupní brána. [4]  Apollonův chrám ve Skale Torzo Apollonova chrámu ve skale, pocházejícího ze 7.stol. př.n.l. [4]

2.2.2.2.4 Technické památky  Mořské mlýny Katavóthres Mořské mlýny postavené za britské nadvlády, sloužící k mletí obilí, využívaly sílu proudů vody, propadajících se do podzemních jeskynních systémů pod povrchem

33

ostrova. Voda opět vyvěrá na povrch téměř o 20 kilometrů dále, v zátoce Sami, kde se vlévá do jezer Karavomilos a Melissani. [21]

2.2.2.2.5 Svátky a festivaly, lidové slavnosti, náboženské slavnosti Slavnosti na Kefalonii [19] jsou, podobně jako v celém Řecku, spojeny s náboženskými svátky orthodoxní církve a probíhají v průběhu celého roku. Mezi turisticky nejzajímavější patří:  Slavnosti vína Mantzavinata Pořádají se každoročně nedaleko osady Xi. Během slavnosti lze shlédnout vystoupení taneční školy z Lixouri. K tanci a poslechu hraje tradiční řecká živá hudba. Každoročně 8.srpna. [19]  Valsamata – slavnosti svatého Gerasima Slavnosti v klášteře sv. Gerasima – první den se koná odpoledne velká pouť, poutníci se chodí poklonit patronu Kefalonie do velkého kostela, celou noc davy lidí míří ke svatému patronu. Dopoledne se vynášejí ostatky patrona cca kol. 11 h procesí k platanu a zpět do kostela. Každoročně 16.srpna. [27,4]  Oslavy Panigiria Každoročně 15.srpna se slaví Svátek zesnutí Panny Marie v kostele Panny Marie Lagouvarda (Panny Marie Hadí), ležící u vesnice Markopoulo. Od svátku Proměnění Páně se uvnitř chrámu a v jeho okolí objevují hadi, místními obyvateli nazývaní "Bohorodiční hadi" Jejich počet postupně roste, až zaplaví celé okolí i vnitřek kostela, kdy při bohoslužbě lezou po věřících a vůbec nikomu neublíží. Po svátcích hadi zase zmizí. Jejich nepřítomnost je vykládána jako zlé znamení. [21]  Masopustní karneval Apokreas Slavnosti začínají jedenáct dní před Popeleční středou, kdy věřící vstupují do čtyřicetidenního postního období, které je přípravou na oslavu Velikonoc. V ulicích Lixouri se koná velký masopustní průvod, v němž městem prochází tzv. Karnavalos 34

v barevných maskách. V ulicích hraje živá hudba, lidé se baví a tančí, taverny jsou plné oslavujících obyvatel ostrova. Jedna z největších slavností na ostrově, trvající 10 dní do začátku postní doby. [21]

2.2.2.3

Realizační předpoklady

2.2.2.3.1 Infrastruktura cestovního ruchu „Souhrn organizačně technických předpokladů pro uspokojování potřeb účastníků v dané destinaci (doprava, komunikacezásobování elektřinou, pitnou vodou, kanalizace, maloobchodní síť, banky, směnárny,kulturní zařízení, zábavní zařízení, sportovní zařízení atd.).“ [6:235] „ Infrastrukturu cestovního ruchu lze rozdělit na základní (doprava, ubytovací a stravovací služby) a doplňkovou. Jádrem infrastruktury cestovního ruchu je suprastruktura cestovního ruchu (ubytovací, stravovací, turistické, dopravní služby a doplňkové služby cestovního ruchu), která je budován zejména pro návštěvníky.“ [6:235] Suprastruktuře cestovního ruchu Kefalonie se podrobně věnuje praktická část této práce. Studuje mimo jiné rozmístění, stav, strukturu (kategorizaci zařízení), kapacitu (počet lůžek, počet lůžkodní) a typ ubytovacích kapacit (hromadná, individuální).

2.2.2.3.2 Základní infrastruktura 2.2.2.3.2.1 Dopravní infrastruktura

Na ostrov je možné se dostat letecky – letiště, postavené v roce 1971, se nachází zhruba 5 kilometrů od hlavního města Argostoli. Ročně odbaví asi 400 000 [15] cestujících, většinu během letních měsíců. Letiště zajišťuje denní přímé letecké spojení do Athén. Ostrov je s pevninským Řeckem spojen pravidelnou linkou trajektu mezi přístavem Patras na Peloponnesu a přístavem Sami na Kefalonii. Další trajekt pak 35

spojuje přístav Kyllini a Argostoli. Dále je provozována denní dálková autobusová linka z Athén do Argostoli a Livathi. [21] Dopravní obslužnost na Kefalonii je zajišťována fungujícími a spolehlivými autobusovými spoji. Přímé autobusové spojení existuje mezi hlavním městem Argostoli a všemi většími městy (Poros, Sami, Skala, Fiskardo). Méně dopravně pokrytý je poloostrov Palliki. Argostoli a Lixouri spojuje pravidelná linka trajektu. [21] Kefalonie má poměrně kvalitní infrastrukturu silnic, takže cestovaní autem nebo skútrem, ať už vlastním nebo půjčeným, je pohodlné a rychlé. Po zemětřesení v roce 2014 byla infrastruktura poškozena zemětřesením, nicméně dotčené úseky se průběžně opravují z prostředků získaných z Evropského fondu solidarity. 2.2.2.3.2.2 Stravovací služby

Stravovací služby jsou jednak zajišťovány přímo v ubytovacích zařízeních, tak v bezpočtu tradičních restauracích – tavernas, které jsou oblíbené a hojně navštěvované také místními obyvateli. V hlavní turistické sezóně jsou pak na větších plážích otevřeny plážové bary, nabízející kromě nápojů také tradiční (nejčastěji grilované) pokrmy.

2.2.2.3.3 Doplňková infrastruktura Kefalonie disponuje rozvinutou doplňkovou infrastrukturou cestovního ruchu. Na ostrově je několik turistických informačních center a také mnoho cestovních kanceláří, nabízejících výlety a komentované prohlídky. Ve většině turistických středisek se nachází půjčovna vozidel, skůtrů a čtyřkolek, na větších plážích pak půjčovny vybavení pro vodní sporty (paraglyding, windsurfing, vodní skútry, vodní lyže, atd.). Turistům jsou k dispozici směnárny a síť bankomatů přijímajících platební karty většiny hlavních evropských bankovních institucí. Připojení na intenet je možné ve většině hotelů, v turistických centrech se pak nacházejí internetové kavárny. Samozřejmostí jsou lékárny s prodlouženou otevírací dobou, včetně pohotovostních lékáren. Na ostrově je také provozována taxi služba.

36

2.3 Koncept životního cyklu destinace Destinace se v průběhu času vyvíjí. V rámci cestovního ruchu dochází k interakci mezi místní komunitou a návštěvníky destinace. Jedná se o mnohavrstvý proces. S vývojem turismu v destinaci dochází ke změnám. Atraktivity mohou být poškozeny nebo nenávratně zničeny. Místní komunita může začít být iritována návštěvníky. Návštěvník již nenachází to, kvůli čemu do destinace přijel. Koncept životního cyklu destinace se snaží všechny tyto procesy popsat a vysvětlit. A na základě těchto zjištění předpovědět možný budoucí vývoj destinace a navrhnout možná řešení pro udržitelný rozvoj této destinace. Má tedy funkci deskriptivní, explanační, prediktivní a preskriptivní. Model životního cyklu destinace je vhodnou základnou pro aplikaci dalších významných konceptů, využívaných v cestovním ruchu, jež synergicky slučuje do jednotného evolučního modelu. Jedná se především o provázanost s konceptem sociální směny (např. Doxey 1975, Švehla 1996, Akis – Paristianis – Werner 1996), konceptem únosné kapacity území (např. Wall 1982, Martin a Uysal 1990) a geografickým konceptem - teorií “jádro-periferie”. Christaller (1963) zřejmě jako první popisuje skutečnost, že turistická letoviska procházejí během svého vývoje předvídatelnými fázemi. Vývoj destinace, jak jej Christaller popisuje, směřuje od neznámé lokality vyhledávané dalo by se říci dobrodruhy, k destinaci masového cestovního ruchu, navštěvované konzumní klientelou. V průběhu času se tedy mění preference a motivace návštěvníků. Autorem první typologie návštěvníků byl Cohen (1972), rozlišuje 4 typy: drifter, objevitel, individuální masový návštěvník, organizovaný masový návštěvník. Plog (1973) konstatuje, že pro každý typ návštěvníka je destinace přitažlivá v jiné fázi jejího vývoje. Přidává tedy psycho-grafickou rovinu typologie: kvaziallocentrik (“poznání”),

mezocentrik

allocentrik až

(“pohodlí”), kvazipsychocentrik až

psychocentrik (“bezpečí”). Z hlediska vývoje destinace můžeme dělit cestovní ruch na individuálně provozovaný a masově provozovaný (hromadný). Též “měkký” cestovní ruch a “tvrdý” cestovní ruch (Krippendorf 1987) Aplikací sociologické teorie směny na cestovní ruch vzniká teorie tzv. turistické iritace (Doxey 1975), kdy jednotlivé vývojové fáze destinace jsou 37

provázeny měnícími se postoji místního obyvatelstva k cestovnímu ruchu a jeho účastníkům – Doxeyho iritační index. Miossec (1976) upozornil na skutečnost, že se dopady cestovního ruchu na destinaci v jednotlivých fázích mění. Prostorovou dynamiku cestovního ruchu zachycuje pomocí 4 hlavních indikátorů: střediska cestovního ruchu, doprava, chování návštěvníků a postoj zprostředkovatelů k místní komunitě. Environmentální dopady cestovního ruchu v průběhu vývoje destinace zkoumá Wolfe (1983). Tzv.Ellisova křivka znázorňuje vývoj ekonomických a environmentálních změn vyvolaných cestovním ruchem, kdy zpočátku obě hodnoty rostou, v období růstu návštěvnosti ekonomika roste, ale dopady na životní prostředí jsou negativní, až v poslední fázi je ekonomický i environmentální stav nepříznivý.

2.3.1 Teoretický rámec konceptu Koncept životního cyklu destinace vychází z klasické křivky životního cyklu produktu (Vernon 1966, Polli a Cook 1969), jež má 4 fáze: zavedení, růst, kulminace, útlum. V souvislosti s cestovním ruchem jej poprvé zmiňuje Richard Butler (1980), kdy do tohoto teoretického rámce implementuje myšlenky Ploga, Cohena, Miosseca, Doxeyho a dalších. Butler představil model o 6 fázích jimiž jsou: objevení, vtažení, rozvoj, konsolidace, stagnace a poststagnace. Jaký vývoj bude mít křivka v období poststagnace závisí do velké míry na destinačním managementu. Křivka modelu zachycuje časoprostorový vývoj hodnot míry využití potenciálu a únosné kapacity území pro rozvoj cestovního ruchu. Používanými identifikátory jsou například objem návštěvnosti, počet uživatelů (místních a návštěvníků) na jednotku plochy, hlukové znečištění, míra sezónnosti, příjmy z cestovního ruchu, iritační index, atd.

38

Graf 1 Životní cyklus destinace – Butler (1980), Noronha (1979), Plog (1973)

2.3.2 Fáze objevení Destinace je vyhledávána především kvůli svým jedinečným přírodním a kulturním atraktivitám. V místě je málo rozvinuá nebo žádná infrastruktura cestovního ruchu. Poměrně malý počet neorganizovaných návštěvníků typu alocentrik (Plog 1973)/objevovatel (Cohen 1972), pocházejících většinou ze vzdálených zdrojových oblastí (Christaller 1963). Návštěvnost dosud nevykazuje žádné prvky pravidelnosti. Značný kontakt s místní komunitou (ubytování, stravování), přesto minimální vliv na sociální prostředí destinace. Iritační index: euforie (Doxey 1975)/“nadšené přijetí“(Ap – Crompton 1998)

2.3.3 Fáze vtažení Počet návštěvníků mírně roste, objevuje se pravidelnost. Místní podnikatelé začínají nabízet omezené množství již specializovaných služeb cestovního ruchu návštěvníkům. Projevují se rozdíly v sociální struktuře – zejména mezi obyvateli podílejícími se na cestovním ruchu a zbytkem populace. Vzrůstá místní iniciativa požadavky na veřejné investice do infrastruktury, přinášející rozvoj trhu cestovního ruchu. Příjmi v privátním sektoru dosud na nízké úrovni, přesto se již formuje 39

cestovní ruch jako hospodářský faktor. Kontakt s místním obyvatelstvem je stále silný, ale nese již prvky komercializace. Propagace destinace a první vymezování zdrojových oblastí. Iritační index – kombinace euforie a apatie (Doxey 1975)

2.3.4 Fáze rozvoje Prudký nárust návštěvnosti, díky velmi dobré propagace destinace – již dobře vymezený okruh zdrojových oblastí. S nárůstem návštěvnosti však klesá místní kontrola nad vývojem cestovního ruchu v destinaci. Modernizace stávající infrastruktury, dle požadavků nyní již náročnějších návštěvníků destinace, typu midcentrik (Plog 1973)/“individuální masový návštěvník“ (Cohen 1972) - často financováno zahraničními investory. Změny ve fyzickém vzhledu území, negativně přijímány místními obyvateli. Komercializace původních atraktivit, vytváření umělých za účelem ještě větší atraktivity destinace. Kulminace sezónnosti, v hlavní sezóně převyšuje počet návštěvníků počet místních obyvatel. Iritační index – apatie (Doxey 1975). Nutnost uvědomit si potřebu systematického plánování cestovního ruchu ze strany místních autorit.

2.3.5 Fáze konsolidace Zpomalení tempa růstu počtu návštěvníků, ale ještě stále roste. Cestovní ruch má nezastupitelnou roli v místní ekonomice (příjmy, zaměstnanost). Nárůst saprastruktury cestovního ruchu (starší zařízení cestovního ruchu jsou považována za druhořadá), často monokulturního charakteru - vznik „turistických ghett“. Vytlačení původní funkce části sídel komerční funkcí, což má za následek snížení dostupnosti zboží denní potřeby pro místní obyvatele. Turistická inflace. Snaha o zvrácení zpomalení tempa růstu ještě intenzivnější propagací a rozšířením zdrojových oblastí, usilování o prodloužení turistické sezóny. Ziskovost se snižuje, v důsledku čehož dochází k odlivu investorů. Masový cestovní ruch – návštěvník typu kvazipsychocentrik (Plog 1973). Někteří návštěvníci přestávají tuto destinaci vyhledávat – vnímají ji jako podřadnou. Iritační index – znechucení (Doxey 1975)/“přizpůsobení se obyvatel přítomnosti a aktivitám návštěvníků v destinaci“ (Ap – Crompton 1998) 40

2.3.6 Fáze stagnace Kritická fáze životního cyklu - počet návštěvníků i únosná kapacita území dosáhli vrcholu. Průměrná délka pobytu stejně tak jako průměrná denní útrata vykazuje klesající tendenci. Destinace má sice dobrou image, ale není „moderní“. Destinační management se spoléhá na zavedenou klientelu a orientuje na kongresovou turistiku. I v době hlavní sezóny jsou ubytovací kapacity nenaplněny. Přínosy pro destinaci klesají, zatímco nežádoucí vlivy narůstají. Klientem je „organizovaný masový návštěvník“ (Cohen 1972)/kvazipsychocentrik (Plog 1973). Postoj místních obyvatel mezi znechucením a antagonismem (Doxey 1975)

2.3.7 Fáze poststagnace Fáze poststagnace má několik možností průběhu, závisející na vývoji v předchozí fázi a také na konkrétních krocích destinačního managementu. Jsou to tyto varianty: úpadek, pokles, stabilizace, adaptace a omlazení.  Úpadek – nejhorší scénář vývoje – destinace se v důsledku vyčerpání zdrojů, poklesu kvality životního prostředí a ztráty genia loci, zcela ztrácí funkci destinace cestovního ruchu a mění se na tzv.turistický slum.  Pokles – je charakterizován útlumem cestovního ruchu v destinaci, v důsledku překročení únosné kapacity destinace a nedostatečnými investicemi do infrastruktury cestovního ruchu.  Stabilizace – vyznačuje se stabilizací míry návštěvnosti  Adaptace – je výsledkem přizpůsobení cestovního ruchu únosné kapacitě destinace  Omlazení – lze ho dosáhnout kvalitním strategickým řízením ze strany destinačního managementu, za podpory intenzivního marketingu. Změna image destinace. Účelem je nalezení nových segmentů s poptávkovým potenciálem. Dle Butlera toho lze dosáhnout dvěma způsoby. První možností je investice do modernizace infrastruktury a vytvoření umělých atraktivit cestovního ruchu, a tou druhou je zaměření se na některou dosud nevyužitou přírodní atraktivitu.

41

2.4 Životní cyklus destinace Kefalonie V 80.letech 20.století začal rozvoj cestovního ruchu na Iónských ostrovech. V roce 1982 přijížděly na sousední ostrov Zakynthos první zájezdy [21], organizované britským tour operátoem Sunmed. Tento náhlý a prudký rozvoj turismu vedl k investicím do infrastruktury cestovního ruchu, tyto aktivity byly však nekoordinované a bohužel si vybraly svou daň, ve podobě velkých hotelových komplexů, přetížených turistických center a s tím spojených negativním dopadům masového cestovního ruchu . Oproti tomu se cestovní ruch na Kefalonii vyvíjel pozvolna. Důležitým předpokladem rozvoje cestovního ruchu na Kefalonii byla zajisté výstavba letiště nedaleko hlavního města Argostoli, v roce 1971. Ale přesto ještě v roce 1986 disponoval ostrov ubytovacími kapacitami v počtu pouhých 46 hotelů. [9] Infrastruktura cestovního ruchu byla tedy minimální.

Počet turistů v destinaci

stoupal jen pozvolna a společně s průběžným růstem jejich počtů se současně přirozeně rozvíjela i infrastruktura cestovního ruchu.

Graf 2 Vývoj ubytovacích kapacit (hotelů a lůžek) v letech 1986-1996 Zdroj: Autorka

Z grafu je patrné, že v průběhu 80. a 90.let nedocházelo k výstavbě velkých hotelových komplexů, což by se projevilo strmou křivkou oproti počtu hotelů. Dalším typem ubytování bylo a ubytování v apartmánech s licencí EOT (Řecké národní turistické organizace - Ελληνικός Οργανισμός Τουρισμού). 42

Graf 3 Vývoj ubytovacích kapacit (hotelů a apartmánů) v letech 1986-1996 Zdroj: Autorka

Rozvoj těchto ubytovacích kapacit je o poznání dynamičtější (viz Graf.3) a to zejména díky relativně nenáročné legislativě provázející jejich zřízení a také, oproti hotelovým objektům, nízkým nákladům na realizaci. V roce 1981 žilo na ostrově 27 649 obyvatel. [9] První statistika týkající se cestovního ruchu v Řecku byla zpracována Řeckou statistickou orgnizací (ELSTAT) v roce 1981. Uvádí, že ostrov v tomto roce navštívilo 3631 zahraničních návštěvníků. Ostrov disponoval 31 ubytovacími zařízeními (hotely) a celkovou kapacitou 1838 lůžek. [9] Lze tedy vyvodit míru turistické intenzity. D(f) = (l x 100)/PO D(f) = (1838x100)/27649 = 6,6471 Hodnota v rozmezí 4-10 značí nevýraznou turistickou aktivitu. V roce 1988 ostrov navštívilo 58 458 zahraničních turistů [9], což byl oproti předchozímu roku 70% nárůst. Této příležitosti se chopili místní podnikatelé a

1

hodnota menší než 4 = téměř žádná turistická aktivita hodnota 4 - 10 = nevýrazná turistická aktivita hodnota 10 – 40 = významná, ale nepřevažující turistická aktivita hodnota 40 - 100 = převážně turistická destinace hodnota 100 - 500 = významná destinace hodnota překračující 500 = hyperturistická destinace

43

investovali do rozvoje ubytovacích kapacit. A dá se říci, že tento trend ubytování „v soukromí“ nebo menších rodinných hotelech pokračuje až do současnosti. V roce 1988 disponoval ostrov 52 hotely o celkové kapacitě 2860 lůžek. [9] D(f) = (l x 100)/PO D(f) = (l x 100)/PO = (2860x100)/28356 = 10,086 (mírná turistická aktivita) Opravdový rozmach cestovního ruchu však destinace zažila v roce 2001, po tom co byl uveden do kin film Mandolina Kapitána Corelliho, který se na ostrově natáčel. Film “Mandolina Kapitána Corelliho” je natočený podle stejnojmenného bestselleru autora Louise de Bernierese, která byla vydána v roce 1994 a jíž se prodalo více než 1,5 milionu výtisků [18]. Natáčení probíhalo na ostrově Kefalonie v lokalitě Sami, od března do září roku 2000. Film i kniha sledují příběh lásky mezi italským důstojníkem (Nicholas Cage) a řeckou dívkou Pelagií (Penelope Cruz), odehrávající se během období okupace ostrova za druhé světové války. Promítání filmu v roce 2001 mělo velmi pozitivní dopad na turismus na ostrově. Zatímco příjezdy do Řecka zaznamenaly pokles o 1% v roce 2002 a o 4% v roce 2003, příjezdový cestovní ruch na ostrově vzrostl o 14-16%. [18] Propagace destinace využili zejména britští tour-operátoři (Hudson & Ritchie, 2006), díky čemuž v roce 2000 navštívilo ostrov o 12.4% vice Britských turistů, v roce 2001 pak dokonce o 22% více. (Moira, 2009)

44 Tabulka1 Počet příjezdů na Kefalonii podle zdrojové země 1999-2004 Zdroj: [7]

Uvedení do kin předcházela masivní propagace filmu v mnoha mezinárodních mediích. Bylo napsáno nespočetné množství editorialů, obdivujícíh překrásné scenerie ostrova. Manchester Travel News (28/09/2004) zařadil Kefalonii na seznam top 5 filmových prázdninových destinací pro turisty z Velké Británie, následovně: 1.Nový Zéland (Pán prstenů, 2001, ržie: Peter Jackson), 2.Kefalonie, Řecko (Mandolína kapitána Corelliho, 2001, režie: John Madden), 3.Thajsko (Pláž, 2000, režie: Danny Boyle), 4.Malta (Trója, 2004, režie: Wolfgang Petersen), 5.Kenya (Vzpomínky na Afriku, 1985, režie: Sydney Pollack). [35] Kromě toho některé internetové servery zabývající se kinematografií, zařadili Kefalonii a lokality kde se točily filmové scény a místa která stojí za to navštívit. Bohužel, budovy které byly postaveny kvůli filmovým scénám byly po natáčení filmu zbourány a zbylo tedy jen málo, na co lze k filmu odkázat a naplnit tak očekávání návštěvníků. Přesto této popularity využilo několik místních podnikatelů a založili své podnikání na tomto filmu. Bohužel Řecká centrála cestovního ruchu plně nevyužila potenciál, který s sebou natáčení tohoto filmu na ostrově nabízelo a neučinilo žádné kroky k tomu, aby ostrov profitoval z pozitivního obrazu, který získal [24]. V souvislosti se zvýšeným zájmem o tuto destinaci zaznamenal ostrov výstavbu prvních luxusních resortů. Opět ale v poměru k tradičnímu typu ubytování v apartmánech a rodinných hotelech je jejich počet velmi nízký. První 5*hotel byl na Kefalonii postaven v roce 2009 a měl kapacitu 29 pokojů. [29] V současnosti se na ostrově nachází 5 hotelů této kategorie, nabízejících ve 371 pokojů (825 lůžek), z celkových 5203 pokojů (10 282 lůžek) ve všech kategoriích hotelů (7,1% ubytovacích kapacit hotelů), apartmánové kapacity nezahrnujíc.[19] Díky propagaci destinace v souvislosti s natáčením se stala Velká Británie nejvýznamnější zdrojovou oblastí příjezdového cestovního ruchu na Kefalonii, kde tvoří až 70% celkového objemu příjezdového cestovního ruchu. Dalšími zdrojovými oblastmi jsou Itálie (10%), Holandsko (6,5 %), Polsko (5%) a Švédsko (4%). [19]

45

Graf 4 Zastoupení zdrojových oblastí 2014 Zdroj: [19]

V roce 2001 čítala populace ostrova 36 404 obyvatel a kapacita lůžek v ubytovacích zařízeních čítala 6235. D(f) = (l x 100)/PO = (6235x100)/36404 = 17,127 (významná, ale nepřevažující turistická aktivita) Stávající trend vývoje cestovního ruchu vykazuje stabilní růst. Po propadu v roce 2008, kdy bylo Řecké destinace, stejně tak jako turistické destinace kompetivních zemí, zasaženo globální finanční krizí, došlo v roce 2012 ke stabilizaci situace a opětovnému růstu příjezdového cestovního ruchu.

Graf 5 Vývoj příjezdového cestovního ruchu 1980-2015 (Zdroj: Autorka)

46

V současnosti je v pohostinství a ubytovacích službách zaměstnáno 17,5% celkového ekonomicky aktivního obyvatelstva, ve městech a turistických centrech však může dosahovat až 50%. Cestovní ruch je tedy hlavním zdrojem pracovních příležitostí a příjmů. [13] Pro cestovní ruch je i nadále hlavním trendem užší nabídka vysoce kvalitních služeb, za účelem dosažení maximálních zisků.

Graf 6 Zastoupení profesí obyvatelstva Kefalonie Zdroj: Cenus 2011

Graf 7 Obyvatelstvo pracující v CR – vybrané locality Zdroj: Census

V roce 2015 disponovalo 141 ubytovacích zařízení celkovou kapacitou 10 282 lůžek. Počet obyvatel na ostrově bylo dle posledního sčítání (v roce 2011) 39579. 47

D(f) = (10282x100)/39579 = 25,978 (významná, ale nepřevažující turistická aktivita)

2.5 Praktická část

2.5.1 Příjezdový cestovní ruch na Kefalonii Z hlediska vývoje cestovního ruchu byla pro práci klíčová analýza statistických dat příjezdového cestovního ruchu a demografických statistických dat, uveřejněných na webových stránkách a v digitálním archivu Řeckého statistického úřadu (ELSTAT). Přínosná byla take statistická data Asociace řeckých podnikatelů v cestovním ruchu (SETE).

Cenným zdrojem byla i data z Řecké centrály cestovního ruchu (Greek

national tourism organisation – GNTO) Zejména Řecký statistický úřad disponuje velmi detailními informacemi o jednotlivých ukazatelích (příletech, pokojonocích, délce pobytu, útrata...), avšak bohužel ne všechny údaje jsou dostupné pro území na úrovni NUTS 3. Konkrétní výstupy týkající se příjezdového cestovního ruchu Kefalonie jsou zpracovány v praktické části, v rámci indikátorů udržitelného rozvoje cestovního ruchu.

2.5.2 Indikátory udržitelného rozvoje cestovního ruchu „Indikátory udržitelného rozvoje cestovního ruchu

se využívají pro

monitorování stavu, vývoje a udržitelnosti cestovního ruchu v destinaci. Indikátory v praxi nejvíce užívané pro specifika cestovního ruchu zpracovala UNWTO (Světová organizace cestovního ruchu) a mají dvě formy – klíčové indikátory využitelné univerzálně ve všech typech destinací cestovního ruchu (ochrana území, stres, intenzita užívání, sociální dopady, intenzita rozvoje, odpadové hospodářství, kritické ekosystémy, 48

spokojenost spotřebitelů a spokojenost místních obyvatel) a specifické indikátory pro vybrané typy destinací cestovního ruchu.” [6:228]

2.5.2.1

Klíčové indikátory

Tabulka Tabulka 3 Klíčové 2 Klíčové indikátory indikátory udržitelného udržitelného cestovního cestovního ruchu ruchu Zdroj: (UNWTO,1998) UNWTO, 1998

Autorka se bude v následujícím textu věnovat vybraným indikátorům, aplikovaným na destinaci ostrova Kefalonie.

2.5.2.1.1 Chráněné oblasti Kefalonie Na úbočích hory Mount Ainos a přilehlých kopcích se na 2862 hektarech rozprostírá stejnojmenný národní park, založený roku 1962. Chráněné oblasti představují 12,75% celkové rozlohy ostrova (Tzoufi & Vagiona, 2011) Park byl zložen za účelem ochrany endemického jehličnanu – Kefalonské jedle (Abies Cephalonensis), který pokrývá vrcholky horn a rozloze přibližně 1973 hektarů, 49

jejíž výskyt byl v průběhu historie několikrát ohrožen. Nejprve rozsáhlými požáry v 16.stol. a 18.stol., pak také za doby kdy ostrov obývali benátčané, kteří její kmeny hojně využívali na výrobu lodních stožárů pro své lodě. Dolní svahy hor se pak staly útočištěm ohroženého druhu divokých koní (Equus cabalus). [21] Pobřežní vody Kefalonie jsou domovem populace tuleně středomořského (Monachus monachus), některé pláže ostrova jsou hnízdišti karety obecné (Caretta caretta) a moře obklopující ostrov je chovnou oblastí velryb. Vybrané oblasti patří do soustavy chráněných území Natura 2000 (viz. Příloha – Obr. 9)

2.5.2.1.2 Stres Kefalonie se, jakožto pobřežní destinace, vyznačuje značnou sezónností. Zahraniční návštěvníci destinaci navštěvují zpravidla od května do října, nejvyšší koncentrace turistů je v měsících červenci a srpnu. Meziročně cestovní ruch stabilně roste.

Graf 8 Počty zahraničních turistů v jednotlivých měsícíh roku 2015 Zdroj: Autorka

50

Graf 9 Počty zahraničních turistů v letech 2013-2015 Zdroj: Autorka

2.5.2.1.3 Intenzita užívání

Graf 10 Počet osob na 1ha v jednotlivých měsících roku 2015 (zdroj: Autorka)

2.5.2.1.4 Sociální dopady Na grafu vidíme, jak se mění proporcionalita počtu místních obyvatel a turistů v destinaci v průběhu turistické sezóny. Zatímco v květnu se nachází v destinaci 0,62 osob turistů na 1 místního obyvatele, v červnu na 1 místního obyvatele připadá 1 turista, v červenci a srpnu pak na 1 místního obyvatele připadá 1,29 respektive 1,34 turisty. (Na Zakynthu je to 3,64 turista/obyvatele v červenci a 3,58 turista/obyvatele v srpnu). [15] V dalších měsících je pak již tendence opět klesající.

51

Graf 11 Poměr počtu turistů a místních obyvatel v měsících roku 2015 Zdroj: Autorka

2.5.2.1.5 Kontrola rozvoje Dle informace oddělení cestovního ruchu Kefalonie, v současnosti není nastaven konkrétní postup monitorování dopadů cestovního ruchu na životní prostředí.

2.5.2.1.6 Odpadové hospodářství Veškerý komunální odpad je zpracováván na ostrově. K dispozici je flotila 8 moderních sběrných vozů, doplněná o další 3 vozy během turistické sezóny. Hotely jsou vybaveny velkokapacitními kontejnery, jejichž svoz probíhá v průběhu celého týdne. Během posledních let se flotila rozšířila také o sběrné vozy tříděného odpadu. Svoz probíhá mezi 3.00-5.00, aby nerušil turisty a také kvůli vysokým teplotám během dne. [6]

2.5.2.1.7 Proces plánování Oddělení rozvoje cestovníhu ruchu, jež administrativně spadá pod magistrát sídlící v Argostoli, již druhý rok za sebou vydává plán rozvoje turismu, jež zaštiťuje Řecká organizace cestovního ruchu (EOT). Jedná se o koncept, kde jsou formulovány dlouhodobé cíle rozvoje cestovního ruchu na ostrově. Jsou v něm stanoveny 52

konkrétní kroky k dosažení těchto cílů, včetně harmonogramu a finančních prostředků vymezených na realizaci. Součástí materiálu je analýza stavu cestovního ruchu na ostrově. [19] Hlavním cílem plánu je prodloužení turistické sezóny, čehož bude dosaženo zvýšením propagace na stávajících trzích, vstoupením na nové dynamické trhy a zejména propagací alternativních forem cestovního ruchu. Vzhledem k omezujícímu počtu ubytovacích kapacit a jejich plné vytíženosti zejména v měsících červenci a srpnu, se jeví jako nejvhodnější nástroj pro dosažení rozvoje turistického ruchu právě prodloužení turistické sezóny. Na základě studie vypracované organizací SETE (ΕΛΛΗΝΙΚΟΣ ΤΟΥΡΙΣΜΟΣ 2020) definuje dokument produktový mix Kefalonie. Nejvýznamnějšími produkty jsou "Slunce a moře”, “Kulturní cestovní ruch", “Turistika” a “Námořní cestovní ruch”, které jsou dále specifikovány. Další potenciálně zajímavé formy cestovního ruchu jsou gastroturismus, svatební cestovní ruch a sportovní cestovní ruch.

"Slunce a moře”

“Kulturní cestovní ruch"

“Poznávání”

“Námořní cestovní ruch”

Muzea

Motoristické výlety

Okružní plavby

Památky

Cykloturistika

Jachting

Archeologické památky

Pěší turistika

Hrady

Enoturistika

Kulturní události

Olivové sady

Náboženský turismus

Jeskyně a další přírodní krásy

Tabulka 4 Produktový mix Kefalonie Zdroj: [19]

Dále jsou definovány hlavní zdrojové trhy, kdy nejvýznamnější je Velká Británie, Rusko a Itálie, kde bude snaha získat větší podíl na trhu. Další významnou oblastí je domácí cestovní ruch a následuje trh s rostoucím potenciálem, kam patří Nizozemí, Rakousko a skandinávské země. Jako základní předpoklad propagace je vytvoření korporátní identity (viz. Příloha obr.5), odlišující destinaci od konkurence. Dokument dále definuje propagační mix, jeho 53

jednotlivé prvky a způsoby realizace. Propagace je rozdělena do čtyř sekcí, jimiž jsou internet, tištěná média a rádio, vlastní propagační materiály a veletrhy cestovního ruchu. Důraz je kladen zejména na vytvoření kvalitních webových stránek, nabízejících návštěvníkům podrobné informace v atraktivní formě pomocí moderních informačních technologií (360º virtuální prohlídky, 2D a 3D zobrazování informací, atd.), včetně dostupné mobilní aplikace. Záměrem je vytvořit integrovaný informační systém, který bude vzhledem ke zaměření se na alternativní cestovní ruch, obsahovat kromě informací o veškerých turistických atraktivitách, historii, tradicích, kulturních akcích, také například informace o produktech s chráněným označením původu. Významá propagace destinace v rámci námořního cestovního ruchu, se zaměřením na okružní plavby, pak bude probíhat na specializovaných veletrzích. V rámci sledování a kontroly účinnosti tohoto plánu bude prováděn průzkum trhu, (průzkum spokojenosti zákazníků, způsob a faktory ovlivňující volbu prázdninové destinace, atd) jejímž výsledkem bude studie, jako výchozí podklad pro tvorbu akčního plánu pro koncepci cestovního ruchu pro nadcházející roky.

2.5.2.1.8 Kritické ekosystémy Na Kefalonii se nachází 4 oblasti spadající pod síť Natura 2000, jež je stěžejním nástrojem Evropské komise pro zajištění přežití nejcennějších a nejvíce ohrožených druhů a přírodních stanovišť v Evropě. Na ostrově a v přilehlých mořských oblastech je evidováno 43 chráněných druhů (z toho 32 vzácných/velmi vzácných druhů ptactva) a 10 chráněných habitatů. [14] Savci: Monachus monachus (Tuleň středomořský), Tursiops truncatus (Delfín skákavý), Myotis blithii (Netopýr východní) Plazi: Caretta caretta (Kareta obecná), Elaphe situla (Užovka levhartí), Testudo hermanni (Želva zelenavá) Rostliny: Abies cephalonica (Jedle řecká), Quercus coccifera (Dub kermesový), Posidonion oceanicae (Posidonie mořská), Sarcopoterium spinosum (Astivida trnitá) Ptáci: Gyps fulvus (Sup bělohlavý), Falco biarmicus (Raroh jižní), Circaetus gallicus (Orlík krátkoprstý), Bubo bubo (Výr velký), Buteo rufinus (Káně bělochvostá) a mnoho dalších. [14] 54

2.5.2.1.9 Míra spokojenosti návštěvníků Zkoumání míry spokojenosti návštěvníků je již běžnou praxí. Šetření jsou prováděna většinou formou dotazníkového šetření přímo v destinace, nebo po návratu formou e-mailu. Dotazníkové šetření, zaměřující se na spokojenost českých turistů s pobytem na Kefalonii, je součástí této práce a jehož výsledky naleznete níže.

2.5.2.1.10

Míra spokojenosti místních obyvatel

V rámci primárního výzkumu byl realizován řízený rozhovor s odborníkem v cestovním ruchu,

který v rámci svého pracovního zařazení strávil několik let

pracovně přímo v destinaci. Jeho zkušenosti a postřehy mají značnou výpovědní hodnotu, výsledky dotazování budou shrnuty v praktické části této práce.

2.5.3 Alternativní formy cestovního ruchu Autorka se dále zabývala analýzou zdrojů především britských cestovních kanceláří, jakožto nejvýznamnější zdrojové země příjezdového cestovního ruchu na Kefalonii. Výsledkem této analýzy je ucelený obraz nabízených produktů CR pro tuto destinaci. „Alternativní cestovní ruch je obecné označení pro cestovní ruch alternativní k masovému cestovnímu ruchu. Zpravidla cestovní ruch v malých skupinách, který respektuje životní styl, potřeby a zvyklosti místní komunity a její životní prostředí. Alternativním cestovním ruchem je zejména ekoagroturismus, měkký cestovní ruch, odpovšdný cestovní ruch, pravý ekoturismus, geoturismus.“ [1:32] Autorka zkoumala komplexnost nabídky produktů alternativních forem cestovního ruchu, v rámci produktového mixu definovaném odborem cestovního ruchu v plánu rozvoje turismu. Specializované cestovní kanceláře nabízejí produkty alternativních forem cestovního ruchu, deklarující ekologicky šetrný přístup ve všech fázích realizace, využívajících služeb místních dodavatelů, výběr ubytovacích kapacit s ohledem na

55

minimální environmentální zátěží, s omezením využití motorizované dopravy, za účelem ochrany životního prostředí. Často je propojována pěší turistika a cykloturistika, velmi oblíbený je pak mořský kayaking, slibující jedinečný zážitek a možnost vychutnat si krásu, rozmanitost a nedotčenou přírodu ostrova, v měsících mimo hlavní turistickou sezónu (duben/říjen). Na ostrově se nachází několik vinařství produkujících, kromě dalších 47 tradičních odrůd, lokální odrůdu Robola. Produkují vína oceněná ve světových soutěžích. [40] Ve spojení s místní tradiční gastronomií představuje zajímavý produkt pro potenciální návštěvníky destinace. Dobrovolnický cestovní ruch je organizován přes organizace The Katelios Group a Wildlife Sense, zabývající se výzkumem a ochranou populace želv Caretta Caretta. Pro potápění má Kefalonie ideální podmínky. Kromě vzácných živočišných druhů, naleznou příznivci potápění u břehů Kefalonie také vrak ponorky z období I.světové války. Neopakovatelným zážitkem je pak potápění v jeskyních Melissani a Drogarati. Překvapivě nabídka produktů náboženského cestovního ruchu (pilgrimage tours) je velmi rozšířená, oproti téměř nulové nabídce produktů ekoturismu, zejména se zaměřením na pozorování ptáků, pro něž má ostrov bezesporu vhodné podmínky, zejména v dubnu v období migrace.

2.5.4 SWOT analýza ostrova Kefalonie Autorka aplikuje svá zjištění na SWOT analýzu (viz. Příloha – Tabulka č.9), uveřejněnou v roce 2012 v odborném článku, zabývajícím se alternativními formami cestovního ruchu a udržitelným rozvojem cestovního ruchu na ostrově Kefaloniii [31] Byly hodnoceny silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby z hlediska udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Za silnou stránku autorka považuje nabídku produktů cestovního ruchu založených na přírodním bohatství destinace, nabídku produktů založených na 56

historickém a kulturním bohatství vnímá jako příležitost pro další rozvoj, stejně tak rozvoj forem alternativních forem cestovního ruchu. Autorka z žádných dostupných zdrojů nevyvodila nepřiměřenou koncentraci turistů v chráněných oblastech v destinaci, proto toto tvrzení neshledává relevantním a tedy ani slabou stránkou destinace. Slabou stránkou je však nedostatek specifických forem alternativního cestovního ruchu (konkrétní formy budou blíže pojednány v části Závěry a doporučení). Vysoké ceny autorka hodnotí jako nástroj regulace masivního cestovního ruchu a proto je nehodnotí jako slabou stránku, ale naopak jako silnou stránku destinace. Organizaci cestovního ruchu a další specializaci pak hodnotí jako příležitost pro udržitelný růst cestovního ruchu v destinaci. Vzhledem k dlouhodobému neměnnému uskupení hlavních zdrojových trhů. nespatřuje autorka příležitost v hledání nových zdrojových trhů v Evropě, příležitosti spatřuje v nových formách cestovního ruchu a propagace destinace těmto novým cílovým skupinám. A především ve vytvoření unikátního produktu, jenž by se stal klíčovou konkurenční výhodou destinace. Příležitost autorka vidí zejména ve vzdělávání profesionálů podílejících se na destinačním řízení, v účasti na specializovaných veletrzích, konferencích se zaměřením na alternativní formy cestovního ruchu, v networkingu a sdílení dobré praxe pro udržitelný cestovní ruch na národní a nadnárodní úrovni. Jako hrozbu pak autorka uvádí orientaci na produkt námořních okružních plaveb (viz. kapitola Závěry a doporučení) a ztrátu dobré image destinace v důsledku znehodnocení přírodních atraktivit ostrova.

2.5.5 Dotazníkové šetření – cestovatelé Součástí primárního výzkumu je dotazníkového šetření zaměřené na účastníky individuálního a organizovaného cestovního ruchu, kteří v minulosti destinaci navštívili. Záměrem bylo získat kromě motivací a způsobů realizace pobytu v destinaci, také informace o subjektivním vnímání negativních dopadů cestovního

57

ruchu – konkrétně míry iritace, turistifikace,atd. Vyhodnocení je zpracováno pomocí grafů, společně s vysvětlením daných zjištění. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 81 respondentů, z nichž 59% byly ženy a 41% muži. Téměř polovina dotázaných (46,91%) byla ve věku 46-64 let, tedy ve zralém produktivním věku. Zhruba polovina respondentů má středoškolské vzdělání zakončené maturitou a bezmála 36% měla vysokoškolské vzdělání.

Graf 12 Věková struktura dotazovaných

85% dotázaných navštívilo Kefalonii v rámci zájezdu organizovaného cestovní kanceláří, v 15% respondenti cestovali individuálně. U otázky, jak se o Kefalonii dozvěděli, 50% respondentů uvedlo internet/televizi/tisk, celých 43% pak katalog cestovní kanceláře. 16% dotázaných dostali doporučení od přátel, kteří ostrov již navštívili. V otázce týkající se motivace návštěvy ostrova, 72% respondentů uvedlo „Slunce a moře“, 5% přijelo za kulturou a poznáváním a 4% za zážitky, 9% kombinaci výše uvedených, 10% respondentů uvedl jako důvod ostatní (jiné) důvody pro návštěvu.

58

Graf 13 Motivace pro návštěvu ostrova

Na otázku týkající se dopravy odpověděly téměř tři čtvrtiny dotázaných, že cestovali letecky. Vlastní dopravu (automobil) využilo 6% respondentů, přepravu lodí pak 4%. Zbylé odpovědi jsou kombinací ostatních forem dopravy (auto, trajekt, autobus), z toho 4 respondenti využily při zpáteční cestě letadlo.

Graf 14 Způsob dopravy na ostrov

43% respondentů bylo ubytovaných v hotelu. Čtvrtina dotázaných byla ubytována v soukromí. Ostatní

uvedli ubytováni v apartmánech a studiích , 2

dotazovaní byli ubytováni v kempu. Tři čtvrtiny respondentů nevyužívaly stravování, 10% respondentů mělo zajištěnou snídani. 7 respondentů mělo polopenzi a 5 respondentů program all-inclusive. 59

Graf 15 Typ ubytování

93% dotazovaných během svého pobytu navštívilo i jiné letovisko, než v kterém byli ubytováni. Pouhých 6 osob z celkových 81 zůstalo po celý pobyt v místě, kde byli ubytováni. Pro poznávání ostrova si 59% návštěvníků vypůjčilo automobil, 16% využilo automobil vlastní. 9% pak využilo nabídky fakultativního výletu pořádaného cestovní kanceláří.

Graf 16 Forma cestování po ostrově

Respondenti kteří cestovali po ostrově individuálně navštěvovali: historické památky, pláže, hlavní město Argostoli, vinařství, malebná městečka, chrámy a kostely, podzemní jezera, nejvyšší horu Mt.Ainos. U fakultativních výletů se jednalo o okružní jízdy po ostrově a lodní výlety na sousední ostrovy.

60

Co se propagace týče, 5% hodnotí propagaci destinace jako výbornou, 45% respondentů si myslí že je propagace dostatečná, 30% respondentů, že je naopak nedostatečná. Čtvrtina nedovede posoudit.

Graf 17 Kvalita propagace destinace

Na dotaz, zda respondenti vnímali některá místa jako turisticky přetížená, 63% odpovědělo že ne, 37% odpovědělo ano. Jako nejvíce přetížené bylo vnímáno středisko Skala - přeplněnost britskými turisty, hluk, přizpůsobení gastronomické nabídky této cílové skupině (hamburgery, apod.).

Graf 18 Turistické zatížení určitých lokalit

Za největší atraktivitu ostrova považují téměř všichni respondenti krásné pláže (konkrétně jmenovány Myrtos, Petani, Platia Amos, Lepeda, Xi, Antisamos) a moře. Často je zmiňován klid. Dále krásná příroda, přírodní rarity - jeskyně Melissani a Drogarati, městečko Fiskardo a Assos. Jako další pozitiva byla uvedena: málo

61

turistů, víno a vinařství, řecká kuchyně, milí lidé, vnitrozemské malebné vesničky a vnitrozemí, park Ainos a mořské mlýny. Jako negativa pak byla uvedena: vysoká cena, letecké spojení pouze z Prahy, malá propagace místních atraktivit a s tím spojené špatné značení místní infrastruktury, místní jsou méně přátelští než na jiných místech Řecka, zemětřesení – poničení historických památek a původní architektury. Na otázku, zda Kefalonie nabízí něco jedinečného a zvláštního pro cestovní ruch, velká část respondentů uvedla, že každý řecký ostrov je unikátní a Kefalonie též. Zmíněny byly přírodní rarity, rozmanitost (hory, pláže, přístavy), nízký počet turistů a velká rozloha ostrova – stále se dá něco objevovat. 12 respondentů uvedlo, že nic nenabízí. Během svého pobytu 80% respondentů přišlo do kontaktu s místní komunitou. Většina dotazovaných má pozitivní zkušenost – používají násedující adjektiva: vstřícní, milí, přátelští, ochotní, pohostinní, přátelští. Asi 7% respondentů si myslí, že v ostatních částech Řecka jsou lidé přátelštější. Úroveň služeb hodnotily respondenti velmi kladně, pouze 1 dotazovaný byl nespokojený s kvalitou služeb, téměř 59% si myslí, že je kvalita služeb na dobré úrovni, 40% hodnotí kvalitu služeb velmi dobře.

Graf 19 Kvalita služeb

Na otázku, zda je cestovní ruch pro Kefalonii přínosný, odpovědělo 41% respondentů, že je pro ostrov přínosný. Téměř polovina si pak myslí, že je spíše přínosný, 11% si myslí, že spíše ne. 62

2.5.6 Řízený rozhovor – profesionál v cestovním ruchu Cenné informace získala autorka během řízeného rozhovoru s profesionálem v cestovním ruchu, působícím několik let v destinaci Kefalonie na pozici delegáta cestovní kanceláře. Záměrem bylo získat informace týkající se vývoje cestovního ruchu na ostrově, jeho dopadů na životní prostředí, postojů místní komunity k cestovnímu ruchu, zhodnocení

destinačního

managementu

z pohledu

subjektu

podnikajícího

v cestovním ruchu. 1. Kdy a u jaké příležitosti jste poprvé navštívila ostrov Kefalonii?

Ostrov jsem poprvé navštívila v roce 2004 . Na Kefalonii jsem pracovala do roku 2001 jako delegátka cestovní kanceláře. 2. Během svého působení jste byla jistě v úzkém vztahu jak se subjekty působícími v cestovním ruchu na ostrově, tak s místní komunitou. Mohla byste popsat, jaký byl všeobecně jejich vztah k návštěvníkům ostrova (turistům) a cestovnímu ruchu obecně?

V době kdy jsem působila na Kefalonii (2004-2011), ostrov zažíval „zlatý věk“ cestovního ruchu, všem se velice dařilo. Turisté hodně podnikali výlety po ostrově, dali místním hodně vydělat. Hotelové kapacity byly naprosto vyprodané. Turisté byli vítáni. Místní obyvatelé, myslím si, také vnímají turisty vesměs pozitivně. Nikdy jsem se nesetkala s tím, že by někdo z místních lidí například chtěl, aby už skončila sezóna a turisté odjeli. Naopak si myslím, že jsou pyšní na to co mají a jsou rádi že to mohou nabídnout. 3. Vnímala jste, že by se jejich vztah k turistům v průběhu Vašeho pobytu změnil k horšímu?

Ne, rozhodně ne.

63

4. Vzhledem k Vaší profesi jste byla v úzkém kontaktu se samotnými návštěvníky ostrova. Dokázala byste krátce zhodnotit jejich celkové dojmy z návštěvy této destinace? Čím byli okouzleni nebo naopak co vnímali negativně?

Velká většina klientů odjížděla s dobrým pocitem, ostrov je nadchl. Samozřejmě nikdy nejsou všichni spokojení. Věřím ale, že většina z nich se bude na ostrov vracet. 5. Jak vy osobně hodnotíte životní prostředí ostrova? Myslíte, že jsou podniknuty dostatečné kroky k jeho ochraně (z hlediska ohrožení cestovním ruchem)

Vnímám to tak, že je v pořádku. Nezaznamenala jsem, že by třeba ze strany místních obyvatel s ním nějak špatně zacházeli. Myslím, že si uvědomují, že si musí ostrov chránit. Překvapilo mě, jaký je dáván důraz například na třídění odpadu. Například v televizi. Vychovávají děti a mládež k zodpovědnosti. Při svém předcházejícím pobytu na ostrově Kréta, kde jsem také pracovala, jsem to takto nevnímala. Uvědomují si, že pokud znečistí životní prostředí, mohli by přijít o turisty a s nimi o příjem, na který se spoléhají. Přejí si zachovat životní prostředí pro sebe i své hosty. Lodní doprava a trajekty, jak známo moře znečišťují, ale jako laik nejsem schopná posoudit jak moc. Odhozené odpadky ale moře ani pláže, oproti minulosti, neznečisťují. Co se vodních sportů týče, existuje kontrola ze strany samosprávy Kefalonie. Byla jsem svědkem kontrol úředníky přímo na pláži, pokud jsou porušena pravidla, hrozí vysoké pokuty. 6. Nyní pracujete v cestovní kanceláři Viamare – Jaké další destinace nabízí Vaše cestovní kancelář?

Egejské ostrovy Kos, Rhodos, Samos, Karpathos a další řecké ostrovy. 7. Jak hodnotíte infrastrukturu cestovního ruchu na Kefalonii v porovnání s ostatními (Iónskými ostrovy)? Mám tím namysli dostupnost různých typů ubytování, dopravní dostupnost atraktivit, kvalitu nabízených služeb. 64

Silnice si myslím, že jsou dobré. Evropská Unie hodně investovala do rozvoje. Co se ubytování týče, vypozorovala jsem, že posledním trendem je výstavba vil, nabízejících svým uživatelům plný komfort. Nevím zda to je finančně dostupné pro české klienty, hodně jsou nabízeny anglickými cestovními kancelářemi. Často jsou na odlehlých místech, na úbočích s nádhernými výhledy na moře. Nemyslím si, že je Kefalonie destinací s velkými hotelovými resorty. Typičtější jsou menší ubytovací kapacity, studia a apartmány – tímto směrem se ubírají. 8. Jak byste hodnotila povědomí Vašich klientů o této destinaci?

Informace si naši klienti hledají na internetu, zřejmě v okamžiku kdy se rozhodují, kterou řeckou destinaci navštíví. Všeobecně jsou ale řecké ostrovy Kréta nebo Corfu známější. 9. Jaký je zhruba poměr klientů, kteří navštíví tuto destinaci poprvé a kteří jezdí na již ostrov v minulosti navštívili (jezdí opakovaně)?

Zhruba 50% jede poprvé, 50% již na ostrově byli. Jedná se většinou o páry, nebo rodiny s dětmi. 10. Jaká myslíte, že je nejčastější motivace Vašich klientů pro návštěvu Kefalonie?

Nádherná příroda, moře a západní pobřeží, které je asi největší tahák provšechny. Krásné pláže Myrtos a Petani. Panenská pláž Plaia Amos, jejíž návštěva je zážitkem na celý život. Nyní se na ni bohužel nejde dostat – po zemětřesení byly poškozeny schody k ní vedoucí. 11. Jak vnímáte zájem klientů o tuto destinaci v průběhu času? Roste zájem o ni, nebo spíše upadá?

Všeobecně roste zájem o Ionské ostrovy. Oblíbená je vedle Kefalonie také Lefkada. Za ně se pak řadí Zakynthos a Corfu. Dosud létala na Kefalonii pouze 65

společnost ČSA (Travelservice), od loňského listopadu létá na ostrov nově take společnost Smartwings. 12. Jak hodnotíte propagaci této destinace ze strany Řecké centrály cestovního ruchu?

Z globálního hlediska - myslím si, že je dostatečně propagovaná. Místní dělají všechno proto, aby se o jejich ostrově vědělo. Jezdí tam hodně Angličanů a Holanďanů, kdyby destinaci nepropagovali, určitě by se jich na ostrov nedostalo takové množství. V České Republice není tolik propagována, vzhledem k tomu, že tam moc cestovních kanceláří nejezdí. 13. V obecné rovině – myslíte si, že je tato destinace ohrožena masivním cestovním ruchem? Mám tím namysli celkovou situaci – nejedná se tedy pouze o český outgoingový cestovní ruch.

Doufám, že se cestovní ruch na Kefalonii bude vyvíjet tak jako doposud, že tam nevyrostou žádné obrovské hotelové komplexy, že takhle to bude příjemné jak pro místní, tak pro turisty kteří tam přijíždí. 14. Ještě bych se ráda zeptala na zvyklosti Vašich klientů týkajících se doprovodných služeb. Mají Vaši zákazníci zájem o poznávání místní kultury a tradic, mají zájem o kontakt s místní komunitou? Zapojují se do místních kulturních akcí?

Stoprocentně. Naši klienti jsou vzdělaní a zvídaví, prahnou po informacích, rádi si nechají doporučit, často cestují po ostrově ve vypůjčeném automobilu. Velmi rádi

navštěvují různé kulturní akce. Naštěstí jsem je mohla informovat, díky

komplexnímu přehledu akcí vydávaném místním oddělením cestovního ruchu, který vychází před začátkem sezóny a je v něm uvedeno místo i čas, kdy se konkrétní

kul-

turní událost koná. Nezapomenutelné jsou slavnosti vína v Manzavinatě, dále pak slavnosti Varkarola v Lixouri a nespočet dalších, kterých se naši klienti rádi účastní. 15. Mají Vaši zákazníci zájem o návštěvu míst, spojených například s tradiční výrobou a ochutnávkou? Nabízí Vaše CK takové produkty? 66

Naši klienti rádi ochutnávají tradiční řeckou kuchyni, v tomto směru je koncipována i naše nabídka zájezdů. Nabízíme ve většině příkladů studia a apartmány bez stravování, nebo hotely se snídaní. Klienti tak mají možnost ochutnat tradiční kuchyni v některé z místních restaurací. Nabízíme také fakultativní výlety do přilehlých vinařství, kde mohou naši klienti ochutnat místní odrůdu Robola, a i si produkty zakoupit. Také jsem například zaznamenala nadšený zájem ze strany klientů o místní endemické léčivé byliny, které nabízel u kláštera svatého Gerassima jeden z místních obyvatelů. Mám takovou zkušenost, že pokud klietům poskytneme informace a poradíme jim, tak rádi různé věci zkouší. 16. Jaký druh zájezdů na Kefalonii máte ve Vaší nabídce a podle jakých kriterií tuto nabídku připravujete?

Ve spolupráci s místními partnery nabízíme několik fakultativních výletů. Mezi nejoblíbenější patří okružní výlet po ostrově, dale pak pořádáme lodní výlety na Ithaku a Lefkadu, se zastávkami na ostrovech Meganissi a Skorpios. 17. Zvažoval/a by Vaše CK možnost zorganizovat zájezd se zaměřením na formy udržitelného cestovního ruchu, jako např. pobyt v areálu vinařství spojený s pomocí při výrobě vína, pobyt na farmě, outdoorově zaměřený pobyt, cyklopobyt apod.?

To nedokážu odhadnout, zda by se chtěli přímo účastnit například na výrobě vína.

3 Shrnutí výsledků Ostrov Kefalonie má veškeré předpoklady pro úspěšnou realizaci cestovního ruchu. Klíčové indikátory poukazují na to, že stav cestovního ruchu v destinaci a podmínky pro jeho udržitelný rozvoj, jsou příznivé. Z hlediska ochrany přírodních podmínek a životního prostředí destinace, jsou nastaveny procesy na ochranu biodiversity a vzácných druhů, v rámci sítě Natura 2000. Na lokální úrovni probíhá ochrana environmentálního prostředí v několika vrstvách. Týká se jednak modernizace odpadového hospodářství, ale například také 67

instalace odpadových nádoby na plážích a jiných veřejných místech, jako součást procesu nakládání s odpady. Investice do procesu environmentálního vzdělávání, regulace a kontrola subjektů, znečištujících životního prostředí. Další oblastí je stav cestovního ruchu v destinaci. Pro přímořské a ostrovní destinaci Středomoří je typická vysoká sezónnost. V hlavních měsících sezóny (červenci/srpnu) je poměr turistů k počtu místních obyvatel relativně nízký (1,34 resp. 1,29), stejně tak jako intenzita užívání prostoru, kdy se v hlavních měsících sezóny nachází 0,75 os./ha (Zakyntos - 3,6 os./ha). Je to mimo jiné dáno počtem ubytovacích kapacit na ostrově, kdy v porovnání s ostatními ostrovy, je poměrně nízký. Na ostrově se nachází minimální množství hromadných ubytovacích zařízení, ubytovací služby jsou poskytovány v menších ubytovacích zařízeních (< 50 pokojů), provozovaných místními podnikateli. Příjmy z cestovního ruchu tedy zůstávají v destinaci, z čehož pramení spokojenost místních subjektů v cestovním ruchu a vzhledem ke kapacitě základní infrastruktury nneí pozorována iritace místní komunity cestovním ruchem. Příjezdový cestovní ruch vykazuje, až na období ekonomické recese v roce 2008-2010, dlouhodobý stabilní růst. Hlavní zdrojovou zemí destinace je Velká Británie, s podílem téměř 75% trhu. Klíčovými partnery pro realitaci cestovního ruchu v destinaci jsou tedy především britští tour-operátoři. Z hlediska plánování rozvoje cestovního ruchu, je již několik let vypracováván plán pro rozvoj jednotlivých turistických regionů Řeckou centrálou cestovního ruchu. V posledních dvou letech vyvíjí odbor cestovního ruchu Kefalonie aktivitu, s cílem propagace destinace Kefalonie.

4 Závěry a doporučení Na základě analýzy dat, v teoretické části této práce, lze v průběhu vývoje cestovního ruchu na Kefalonii jednoznačně určit jednotlivé fáze životního cyklu této destinace. Souběžným efektem rozvoje cestovního ruchu na sousedním ostrově Zakynthos v 80. letech 20. století je zviditelnění oblasti Iónských ostrovů jako takové. První

zahraniční

návštěvníci,

netoužící

po 68

standardizovaných

produktech

organizovaného masového cestovního ruchu, začínají objevovat přírodní atraktivity Kefalonie. Destinace v této fázi disponuje pouze základní, omezenou infrastrukturou cestovního ruchu. Potřeby těchto návštěvníků jsou uspokojovány v rámci stávající infrastruktury, sloužící potřebám místních obyvatel. Destinace se nachází ve fázi objevení. V roce 1988 došlo ke skokovému nárustu příjezdového cestovního ruchu (o 70%). Místní komunita si všímá potenciálu turismu a aktivně se do něj zapojuje, probíhá výstavba apartmánů a studií. Destinace se v tomto období nachází ve fázi vtažení V roce 2001 došlo k nárůstu příjezdového cestovního ruchu, došlo k rozšíření infrastruktury. Ačkoli míra turistické intenzity dosahuje stále relativně nízkých hodnot, destinace se nachází ve fázi rozvoje. Období po finanční krizi bylo zatěžkávací zkouškou pro většinu destinací. Cestovní ruch vykazuje růst. Značná část obyvatelstva se podílí na cestovním ruchu a je na příjmech z něj závislá. Tuto skutečnost si uvědomuje a proto se snaží cestovní ruch rozvíjet, ale přitom chránit jedinečnost ostrova, jakožto přírodně-kulturněhistorického dědictví, zaručující budoucí prosperitu destinace. I nadále probíhají investice do rozvoje suprastruktury (vily mimo hlavní centra cestovního ruchu), obyvatelstvo se na cestovním ruchu aktivně podílí. Většina ubytovacích kapacit, je vlastněna a provozována místními obyvateli, podíl hotelových řetězců je minimální. Destinace není zasažena masovým turismem. Hypotéza č.1 je tedy potvrzena. Odbor cestovního ruchu magistrátu v Argostoli každoročně vypracovává plán propagace Kefalonie pro nadcházející rok, s cílem rozvíjet cestovní ruch v destinaci. V současném plánu pro rok 2016 jsou vytyčeny dva hlavní cíle. Prvním je podporovat alternativní formy cestovního ruchu, díky čemuž dojde k prodloužení turistické sezóny. Tím druhým je snaha získat větší podíl na trhu výletních plaveb. Hypotéza č.2 byla vyvrácena. Autorka se domnívá, že ačkoli má segment výletních plaveb potenciál pro příjezdový cestovní ruch, pro destinaci není výhodný. Zvýšená doprava v oblasti znečišťuje křehký mořský ekosystém a podstatně zvyšuje nebezpečí ekologické 69

havárie. Z hlediska cestovního ruchu se pak jedná o návštěvníky, kteří stráví na ostrově jen velmi krátký čas (max. 8 hodin). Prohlídka ostrova je organizovaná, přeprava po ostrově je zajišťována autobusovy. Zpravidla se nedaří uspokojit rozdílné potřeby všech účastníků, následkem čehož vzniká frustrace. Tito turisté již nepřinesou destinaci žádné dodatečné příjmy – stravování v destinaci je součástí „balíčku“, který uhradili plavební společnosti a ta pak objednala službu v destinaci (vzhledem k objemu již za nižší cenu). Pravděpodobnost, že se tito návštěvníci v budoucnosti vrátí, je vzhledem k velmi krátké době strávené na ostrově nižší, než u jiných forem cestovního ruchu. Oproti tomu yachting má podstatně menší negativní dopad na životní prostředí a ačkoli tito návštěvníci nečerpají ubytovací služby, využívají však plně služby ostatní. Autorka

vidí

potenciál

udržitelného

rozvoje

cestovního

ruchu

ve

specifických (z hlediska odlišných potřeb a způsobů jejich naplnění) nových trzích. Fenoménem současnosti je segment LOHAS, jež je akronymem slov Lifestyle of Health and Sustainability (Everage, 2002). Zastánci tohoto životního mají v rámci populace vyšší vzdělání a nadprůměrné finanční příjmy. Zajímají se o zdravý životní styl, jehož součástí je minimalizace ekologické stopy. S tím je spojená uvědomělost týkající se lokalizace svých finančních prostředků (bio potraviny, „fair trade“, výrobky z recyklovaných materiálů, vozidla na alternativní pohon, alternativní/přírodní léčba apod.), za tyto produkty jsou však ochotni zaplatit více. Často jsou označováni jako „zelení“ zákazníci. Orientace na tyto zákazníky přináší „win-win“ řešení(minimální negativní dopady CR a vysoké příjmy z CR). Základním předpokladem cílové destinace jsou přírodní podmínky a absence masového cestovního ruchu. Součástí infrastruktury cestovního ruchu by měly být ubytovací kapacity aplikující green management (eco-labelling). Zajímavým produktem by pro tuto cílovou skupinu mohl být pobyt spojující relaxaci, jógu, tai-chi nebo jinou formu cvičení, meditace, vzdělávání v oblasti osobního rozvoje, apod.) Další možností prodloužení turistické sezóny je rozšíření, dosud ve formě doplňkových služeb nabízených, produktů zážitkového cestovního ruchu. Na ostrově se nachází jezdecké stáje, vybudováním ubytovacích kapacit, přímo v areálu těchto jezdeckých škol, vzniká příležitost pro realizaci hipoturismu. 70

Středomořská kuchyně byla zařazena organizací UNESCO na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva. [23] Další formou zážitkového turismu je gurmánský turismus, v ideálním případě nabízející možnost vynikající řeckou kuchyni nejen ochutnat, ale i se ji naučit připravovat. Pro realizaci enoturismu, jakožto součásti gurmánského turismu, jsou v destinaci vynikající podmínky. Spojení enoturismu a rurálního turismu, nabízí úplně nové formy zážitkové turistiky. Destinace má díky rozsáhlým podzemním jeskynním systémům velmi dobré přírodní předpoklady pro speleologický turismus (může být spojený s potápěním) a mokřady Livadi jsou ideální lokalitou pro pozorování ptáků (birdwatching). Konkrétní aktivity by měly být doprovázeny odborným výkladem z řad místní komunity. Vzhledem k realizaci mimo hlavní turistickou sezónu by měly být zajištěny také vhodné doplňkové služby. Homerova Odysseia je velice zajímavá z pohledu potenciálu pro realizaci vědeckého turismu na Kefalonii. Bylo napsáno několik odborných textů, zabývajících se rozborem tohoto díla a podle mnoha indicií by se bájné království Ithaka mohlo nacházet právě na ostrově Kefalonie. [5] Autorka se dále zabývala předpoklady destinace pro realizaci některé z netradičních forem alternativního cestovního ruchu. Ve vytvoření produktu, který by byl v rámci jónského souostroví naprosto unikátní, spatřuje autorka největší příležitost pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu destinace. Vytvořením takového produktu cestovního ruchu může Kefalonie získat klíčovou konkurenční výhodu. Divoký reliéf západního pobřeží ostrova nabízí podmínky pro některou z forem dobrodružného cestovního ruchu, např. tandemparaglyding (paraglyding), z vodních sportů například kiting. Další jedinečnou příležitostí (z dlouhodobého hlediska) je propagace destinace jako místa vhodného pro pořádání sportovních soutěží, jako je např. RedBull cliffdiving, jež by mohli návštěvníci sledovat z nejkrásnější pláže Řecka - Myrtosu. Další možností jak zvýšit atraktivitu destinace pro adrenalinový cestovní ruch je vybudování tratě pro „downhill mountain biking“ z vrcholu Mt.Ainos, jako rozšíření 71

možností pro již probíhající cykloturismus. Tyto tratě bývají tvořeny lehkou dřevěnou konstrukcí, zabraňující erozi povrchu jízdou. Respektuje prvky krajiny a lze je kdykoliv jednoduše odstranit. Destinace nyní nabízí produkty alternativních forem cestovního ruchu, zejména cykloturistiky, horské turistiky a vodní turistiky. Hypotéza č.3 byla tedy vyvrácena. Vypracování marketingové analýzy a průzkumu trhu v hlavní zdrojové zemi, se zaměřením na alternativní cestovní ruch, je základním předpokladem správných manažerských rozhodnutí a dalšího úspěšného plánování. Na základě výsledků bude možné vytvořit zajímavý a kvalitní produkt, určit klíčové partnery a zvolit nejvhodnější formy propagace. Velmi přínosná může být účast na specializovaných veletrzích cestovního ruchu. Subjekty, podílející se na organizaci cestovního ruchu v destinaci, by měli kontinuálně sledovat vývojové trendy a eventuelně přizpůsobovat a/nebo rozšiřovat nabídku

prodůktů

alternativního

cestovního

ruchu,

s ohledem

na

změny

v preferencích potenciálních návštěvníků. Instituce a organizace zabývající se udržitelností rozvoje cestovního ruchu, (na národní i nadnárodní úrovni), mohou být zdrojem užitečných informací a podpory při implementaci. Komunikace plánu udržitelného rozvoje a následná úzká spolupráce destinačního managemntu a místních subjektů podnikajících v cestovním ruchu při jeho realizaci, je esenciálním předpokladem úspěchu. Podpora veškerých aktivit směřujících k certifikaci služeb a výrobků (ecolabellingu), jakožto základního předpokladu pro vstup na nové trhy, je tedy žádoucí.

5 Přílohy

72

Dotazník 1. Pohlaví 2. Věk 3. Vzdělání 4. Znáte destinaci Řecko? 5. Znáte ostrov Kefalonii? 6. Navštívil/a jste ji někdy v minulosti? 7. V případě, že jste odpověděl/a ano, jak jste se o destinaci dozvěděl/a? 8. Kde jste před cestou zjišťoval/a informace o Kefalonii a čeho se týkaly, co Vás zajímalo? 9. Cestoval/a jste individuálně, nebo s CK? 10. Za jakým účelem? 11. Jakým druhem dopravy jste cestoval/a? 12. Jaký typ ubytování jste využívala/a? 13. Jaký typ stravy jste využívala/a? 14. Navštívil/a jste v destinaci i jiné letovisko, než v kterém jste byl/a ubytován/a? 15. V případě, že v minulé otázce odpověděl/a ano, využil/a jste nabídky fakultativních zájezdů CK a nebo jste si pro poznávání ostrova zvolil/a individuální dopravu? 16. V případě, že jste zvolili fakultativní výlet nabízený CK, o jaký typ výletu se jednalo (návštěva vinařství, návštěva historických památek, …)? Jak jste byli se službami spokojeni? 17. Co si myslíte o propagaci dané destinace? 18. Vnímal/a jste některá místa jako “turisticky přetížená”? 19. Co je dle Vašeho názoru největší atraktivitou ostrova, kvůli které jej turisté navštěvují? 20. Co je naopak z Vašeho pohledu největším záporem? 21. Myslíte si, že Kefalonie nabízí něco jedinečného a zvláštního pro cestovní ruch? 22. Dostal/a jste se během Vašeho pobytu do kontaktu s místní komunitou? 23. V případě, že jste odpověděl/a ano, byla Vaše zkušenost pozitivní nebo negativní? Prosím specifikujte blíže. 24. Jak hodnotíte úroveň služeb? 25. Vnímáte cestovní ruch pro Kefalonii jako spíše přínosný?

73

5.1 Obrazová příloha

Obrázek 1 Evropská migrační krize - Řecko 2016 (Zdroj: UNHCR)

Obrázek 2 Logo a identita značky

74

Obrázek 3 Pláž Myrthos (Autor: Thomi Sol, National Geographic)

Obrázek 4 Jeskyně Melisani (Autor: Dimitris Tsakiris, National Geographic)

75

Obrázek 5 Caretta Caretta (Autor: Martin Green, National Geographic)

Obrázek 6 Pláž Xi s červeným saharským pískem (Autor: Antonis Argyros, National Geographic)

76

5.2 Tabulky

Tabulka 5 SWOT analýza ostrova Kefalonie (Dimitra Vagiona, 2012)

77

5.3 Mapy

Obrázek 7 Geografická mapa Kefalonie (Zdroj: reckovdetailech.cz)

Obrázek 8 Silniční síť a turistická centra Kefalonie (Zdroj: visitgreece.gr)

78

Obrázek 9 Přírodní a historické památky Kefalonie (Zdroj: in2greece.com)

Obrázek 10 Oblastí spadající do sítě Natura 2000 (Zdroj: Evropská komise)

79

6 Zdroje [1] 1953 Earthquake [online]. [cit.2016-03-20] Přístup z Internetu: URL:http://www.ionian-island.co.uk/greece/index.php/en/kefalonia/history/18-ionianisland/kefalonia/history/84-1953-earthquake [2] Average Weather For Kefalonia (Kefallinia Cephallonia), Greece – WeatherSpark [online]. [cit.2016-02-08] Přístup z Internetu: URL:https://weatherspark.com/averages/32187/Kefalonia-Kefallinia-Cephallonia-IonianIslands-Greece [3] Beaches2 – Blue Flag [online].[cit.2016-04-01] Přístup z Internetu: URL: http://www.blueflag.global/beaches2 [4] Best Archaeological sites in Kefalonia [online]. 18.1.2016 [cit.2016-03-20] Přístup z Internetu: URL:http://uniquekefalonia.com/best-archaeological-sites-in-kefalonia/ [5] BITTLESTONE, R., DIGGLE, J., UNDERHILL, J. Odysseus unbound: the search for Homer's Ithaca. Cambridge University Press, 2005 [6] BYRNE, Timothy. Case Study - Waste Collection on the Island of Kefalonia « Recycling « Waste Management World [online]. 13.12.2013 [cit.2016-04-19] Přístup z Internetu: URL:https://waste-management-world.com/a/case-study-waste-collection-on-the-islandof-kefalonia [7] CRANG, M - TRAVLOU, P. The island that was not there: producing Corelli’s island, staging Kefalonia. Cultures of Mass Tourism: Doing the Mediterranean in the Age of Banal Mobilities, 2009, s.75-90 [8] UNHCR. Refugees/Migrants Emergency Response - Mediterranean - Document [online]. [cit. 2016-02-07] Přístup z Internetu: URL:https://data.unhcr.org/mediterranean/documents.php?page=3&view=grid&Country []=83&Type[]=1 [9] Digital Library EL.STAT [databáze online]. Athens: National Statistical Service of Greece, 1983 [cit.2016-04-15] Přístup z Internetu: URL:http://dlib.statistics.gr/portal/page/portal/ESYE [10] DITTRICH, K.: Korfu, Jónské ostrovy, 2.vyd. Praha: Nakladatelství Vašut 2006, 128 s, ISBN 80-7236-518-5 [11] Dluhová krize v Řecku – Wikipedie [online]. poslední revize 2016-01-28 [cit.2016-0131].Přístup z Internetu: URL:https://cs.wikipedia.org/wiki/Dluhová_krize_v_Řecku [12] DUBIN M.: Řecké ostrovy - Společník cestovatele, 2.vyd. Praha: Ikar 2004, 400 s, ISBN 80-249-0297-4 80

[13] EL.STAT. Χαρτογραφικό Πανόραμα Απογραφικών Δεδομένων 1991-2011 [online]. [cit.2016-04-15] Přístup z Internetu: URL:http://panoramaps.statistics.gr/panorama/ [14] EUNIS -Site name result [online]. [cit.2016-04-22] Přístup z Internetu: URL:http://eunis.eea.europa.eu/sites-names-result.jsp [15] Hellenic Civil Aviation Authority - Annual and Monthly Statistical Data [online]. [cit.2016-04-03] Přístup z Internetu: URL:http://www.ypa.gr/en/profile/statistics/yearstatistics/ [16] HRALA, V.: Geografie cestovního ruchu, 3.upr.vyd. Praha: IDEA SERVIS 1997, 166 s., ISBN 80-85970-04-X [17] HRUŠKOVÁ, Irena. Řecko: Fakta o zemi [online]. 19.1.2007 [cit.2016-01-31]. Přístup z Internetu: URL:http://www.desperado.cz/recko-fakta-o-zemi/ [18] HUDSON, Simon; RITCHIE, JR Brent. Film tourism and destination marketing: The case of Captain Corelli's Mandolin. Journal of Vacation Marketing, 2006, 12.3: 256-268 [19] KEKATOS, E - KOURIS, S.K. - AIKATE, A. ΣΧΕΔΙΟ ΤΟΥΡΙΣΤΙΚΗΣ ΠΡΟΒΟΛΗΣ 2016 [online]. [cit.2016-04-15] Přístup z Internetu: URL:http://kefalonianews.gr/wp-content/uploads/2015/12/kek2.pdf [20] KREJČÍK, Jiří. Úřední jazyk v Řecku [online]. 2010 [cit.2016-01-31]. Přístup z Internetu: URL:http://recko.lmz.cz/uredni-jazyk/ [21] LORD M.: Průvodce Zakynthos a Kefalonie, 1.vyd. Brno: Lingea 2013, 159 s, ISBN 978–80-87819-40-1 [22] Masakr italské divize Acqui (Kefalonia) [online]. [cit.2016-03-20] Přístup z Internetu: URL:http://www.panzernet.net/php/index.php/topic,4549.msg83114.html?PHPSESSID=b 34b4c7256e88640eb12a00b3ec5d99d#msg83114 [23] Mediterranean diet - intangible heritage - Culture Sector – UNESCO [online]. [cit.2016-04-24] Přístup z Internetu: URL:http://www.unesco.org/culture/ich/en/RL/mediterranean-diet-00884 [24] MOIRA, P., MYLONOPOULOS, D., KONDOUDAKI, A. Using films as a Tourism Promotional Tool: The Case of Greece. In The 2nd International Conference on Impact of Movies & Television on Tourism, The Hong Kong Polytechnic University, School of Hotel & Tourism Management, 21-23 May 2009, Hong Kong, Conference Proceedings, 2009, s. 230-248. (ISBN: 978-962-367-651-9) [25] PÁSKOVÁ, Martina. Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Hradec Králové: GAUDEAMUS Univerzita Hradec Králové, 2009, 298 s, ISBN 978-80-7435-006-1

81

[26] Řecké ostrovy | Řecko na Světadílech [online]. [cit. 2016-02-07] Přístup z Internetu: URL:http://recko.svetadily.cz/recke-ostrovy [27] Řecko.net | Jónské moře (Iónské moře) [online]. [cit.2016-03-26] Přístup z Internetu: URL: http://řecko.net/jonske-more.html [28] ŠENKYŘÍK, Zdeněk. Kefalonia – ostrov přírodních krás i bolestných vzpomínek – Řecko nás baví [online]. 24.5.2015 [cit.2016-02-08] Přístup z Internetu: URL:http://www.reckonasbavi.cz/kefalonia-ostrov-prirodnich-kras-i-bolestnychvzpominek/ [29] The Greek Tourism Confederation (SETE). Statistics repository [online]. [cit.2016-0415] Přístup z Internetu: URL:http://sete.gr/en/statistical-data-library/statisticsrepository/?c=&cat=&key=&dates=2009&thematics= [30] The World Factbook [online]. Poslední revize: 8.4.2016 [cit. 2016-04-18]. Přístup z Internetu: URL:https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/geos/gr.html [31] VAGIONA, Dimitra G.; TZOUFI, Myrto. Towards alternatives forms of tourism: increasing sustainability in the Kefalonia Island-Greece. South-Eastern European Journal of Earth Observation and Geomatics, 2012, 1.2: 41-57 [32] Zastupitelský úřad ČR v Athénách (Řecko). Řecko | BusinessInfo.cz [online]. [cit. 201602-05] Přístup z Internetu: URL:http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/recko-vztahy-zeme-s-eu-19221.html [33] ZELENKA, Josef a PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2.vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s, ISBN 978-80-7201-880-2

82

83

84