Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra rekreologie a cestovního ruchu

Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra rekreologie a cestovního ruchu

Aktivity neziskových organizací a jejich potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v destinaci Bakalářská práce

Autor: Alice Brázdová Studijní obor: Management cestovního ruchu

Vedoucí práce: Mgr. Michal Trousil, Ph.D.

Hradec Králové

srpen 2016

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

…………………………… V Hradci Králové dne 18.8.2016

Alice Brázdová

Poděkování: Děkuji vedoucímu bakalářské práce Mgr. Michalovi Trousilovi, Ph.D. za metodické vedení práce a cenné rady při zpracování práce. Dále děkuji všem informátorům za poskytnutý čas, ochotu a informace. V neposlední řadě taktéž děkuji celé své rodině za podporu po celou dobu studia.

Anotace Téma: Aktivity neziskových organizací a jejich potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v destinaci Tato bakalářská práce se zabývá aktivitami neziskových organizací a jejich činnostmi, které mají vliv na rozvoj cestovního ruchu v turistické oblasti Polabí. Teoretická část je zaměřena na definici základních pojmů, které jsou s tématem spojeny, a stručně také popisuje turistickou oblast Polabí. Praktická část obsahuje stručné informace o vytipovaných neziskových organizacích působících v oblasti cestovního ruchu a dále výsledky analýzy rozhovorů, které byly vedeny s představiteli těchto neziskových organizací, při nichž byli dotazováni na fungování organizace a jejich aktivity v oblasti cestovního ruchu v turistické oblasti Polabí.

Annotation Title: Activities of non-profit organizations and their potential for tourism development in the destination This bachelor thesis deals with activities of non-profit organizations and their activities which influence the development of tourism in the area of Polabí. The theoretical part focuses on definition of basic concepts which are connected with the topic of thesis and briefly also describes the tourist area of Polabí. The practical part contains information about selected non-profit organizations which are active in the area of tourism and culture, and also the results of qualitative research which was provided via interviews with representatives of these organizations. They were asked about operation of their organization and their activities in the area of tourism in chosen destination.

Obsah 1

Úvod ....................................................................................................................................1

2

Cíl práce a metodika zpracování ..............................................................................2

3

Teoretická východiska .................................................................................................4 3.1

3.1.1

Neziskový sektor a členění neziskových organizací .................................... 4

3.1.2

Charakter neziskového sektoru ........................................................................... 9

3.1.3

Změny v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku ...............10

3.1.4

NNO jako aktéři lokální kultury .........................................................................11

3.2

Neziskové organizace a jejich význam v cestovním ruchu...............................13

3.2.1

Význam neziskových organizací v cestovním ruchu .................................13

3.2.2

Marketing neziskových organizací ...................................................................16

3.2.3

Dobrovolnická činnost ...........................................................................................18

3.3 4

Neziskové organizace a jejich význam v oblasti kultury ..................................... 4

Charakteristika turistické oblasti Polabí .................................................................18

Empirická část ............................................................................................................. 22 4.1

Základní výzkumné otázky ...........................................................................................22

4.2

Sběr informací a průběh šetření .................................................................................22

4.2.1

Obecné informace o organizacích a náplň jejich činnosti ........................24

4.2.2

Aktivity organizací, zpětná vazba ......................................................................27

4.2.3

Spolupráce, propagace ..........................................................................................29

4.2.4

Financování, dobrovolníci ....................................................................................33

4.2.5

Význam cestovního ruchu v Polabí a jeho rozvoj........................................35

4.2.6

Budoucnost organizací ..........................................................................................37

5

Shrnutí výsledků ......................................................................................................... 39

6

Závěry a doporučení .................................................................................................. 42

7

Seznam zdrojů.............................................................................................................. 44

8

7.1

Knižní zdroje ......................................................................................................................44

7.2

Internetové zdroje ...........................................................................................................45

Přílohy ................................................................................................................................ I 8.1

Rozhovor................................................................................................................................. I

8.2

Oskenované zadání práce........................................................................................... VIII

8.3

Seznam obrázků .................................................................................................................. X

1 Úvod Jak uvádí Frič a Goulli (2001:7), bouřlivý rozvoj neziskového sektoru v posledních desetiletích je spojován jak s rozvojem demokracie, tak s úsilím o řešení narůstajících potíží, se kterými se potýkají vlády všech vyspělých států. Lze říci, že role neziskového sektoru v moderní společnosti je čím dál tím větší. Frič a Goulli (2001:7) dále zmiňují, že neziskový sektor je stále silněji vnímán jako doplněk nebo alternativa vůči státu při poskytování služeb a veřejných statků a je mu také připisována významná role při budování občanské společnosti. Konstatují, že očekávání a naděje, které se do neziskového sektoru kladou, vzrůstají. Problém je však v tom, že tyto vzrůstající očekávání nejsou podloženy jasnými poznatky o jeho povaze a o schopnostech, které skutečně má. V důsledku toho, je pro politiky, státní správu i veřejnost, velmi těžké pochopit jakou roli neziskové organizace ve společnosti hrají a jaký je jejich vliv na veřejný život. Navíc zvlášť v postkomunistických zemích je vnímání neziskového sektoru zamlžováno různými mýty. Kořeny těchto mýtů sahají do nejvyšších sfér politického dění a mají zavádějící dopad i na reálnou politiku vůči neziskovým organizacím. Tato bakalářská práce byla vypracována se záměrem přiblížit roli neziskových organizací v cestovním ruchu, jak z pohledu literatury, tak z pohledu představitelů neziskových organizací působících v turistické oblasti Polabí, a také se záměrem nahlédnout do fungování vybraných neziskových organizací, zjistit jaké aktivity v turistické oblasti realizují a zjistit, jakou roli hrají v rozvoji cestovního ruchu v turistické oblasti Polabí. Výběr turistické oblasti byl zvolen s ohledem na skutečnost, že autorka zde několik let žila, tudíž je jí turistická oblast známá a blízká.

1

2 Cíl práce a metodika zpracování Cílem této práce je zanalyzovat prostředí neziskových organizací, působících v turistické oblasti Polabí a zaměřit se na ty, které mají vliv na rozvoj cestovního ruchu v dané destinaci. Dále pak popsat, jaké aktivity v této oblasti realizují a jakou roli hrají v rozvoji cestovního ruchu v turistické oblasti Polabí. Jak již bylo nadneseno, výběr se zaměří pouze na organizace působící v oblasti kultury a cestovním ruchu a popíše, jakým způsobem tyto organizace přispívají k rozvoji cestovního ruchu ve vybrané oblasti a jaký je názor jejich představitelů na tuto problematiku. Teoretická část práce je zaměřena na základní pojmy spojené s tématem práce, praktická část je zaměřena na samotný průzkum problematiky. Jako vhodnou metodou získání informací byl zvolen kvalitativní přístup, konkrétně rozhovory s představiteli vybraných neziskových organizací (scénář rozhovoru je přiložen v Příloze 1 této práce).

Otázky se zaměřují zejména na činnost jednotlivých

organizací v turistické oblasti, jejich vliv na rozvoj cestovního ruchu v oblasti a také na spolupráci s místní samosprávou, ostatními neziskovými organizacemi a podnikatelskými subjekty. Konkrétně se jedná o organizace MEKUC, o. p. s., Zlatý pruh Polabí, o. p. s., MAS Polabí, o. p. s. a MAS Vyhlídky, z. s. Informace o organizacích jsou k nalezení v praktické části práce a byly čerpány zejména z internetových stránek organizací a rozhovorů s představiteli těchto organizací. Práce hledá odpovědi na tyto hlavní výzkumné otázky: 1) Jaký význam má neziskový sektor v cestovním ruchu? 2) Jaké neziskové organizace v turistické oblasti působí? 3) Jaké aktivity zjištěné neziskové organizace v oblasti realizují? 4) Co je podmínkou rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti podle představitelů vybraných organizací? 5) Přispívají aktivity vybraných neziskových organizací k rozvoji cestovního ruchu v turistické oblasti? 2

6) Jak probíhá spolupráce vybraných neziskových organizací s místní samosprávou? 7) Jaké jsou reakce okolí na aktivity neziskových organizací v turistické oblasti? Odpovědi na otázky č. 1 - 2 byly získány studiem odborné literatury a dalších relevantních zdrojů. Odpovědi na otázky č. 3 – 7 byly zodpovězeny provedením kvalitativního šetření formou rozhovorů a jejich následnou analýzou. Pro poskytnutí rozhovorů byly osloveny čtyři neziskové organizace působící v oblasti cestovního ruchu v turistické oblasti Polabí.

3

3 Teoretická východiska 3.1 Neziskové organizace a jejich význam v oblasti kultury Jak uvádí Patočka a Heřmanová (2008:9), význam pojmu kultura z důvodu jeho mnohoznačnosti bývá používán a definován v mnoha souvislostech a jednotlivé významy se navzájem prolínají. Jednou z definic je, že kultura je pojímána jako souhrn všech materiálních a duchovních statků a hodnot, které byly vytvořeny v celé historii lidstva, nebo jako ty hodnoty, které se dají využít v konkrétním čase pro konkrétní společnost. Pokud bychom se zaměřili na pojem kultura z pohledu lokální a regionální kultury (Patočka, Heřmanová, 2008: 10), jedná se o to, co z hmotného i nehmotného dědictví minulých generací budeme považovat za funkční pro současnou dobu a co zároveň bude možné či nutné v zájmu současných rozvojových podmínek vypustit jako nepotřebné nebo dokonce kontraproduktivní.

3.1.1 Neziskový sektor a členění neziskových organizací Vymezení neziskové organizace Bachmann uvádí (2011:23): „Nezisková organizace je založena nikoli z důvodu dosahování zisku, který bude dále rozdělen jejím vlastníkům, ale z důvodu poskytování služeb (méně často i výrobě produktů) lidem, kteří tyto služby potřebují.“ Podle Bachmanna (2011:24) je slovo neziskový pro vysvětlení této činnosti poněkud matoucí. Mnoho lidí, mezi něž patří také zaměstnanci neziskových organizací nebo dárci, se totiž domnívá, že taková organizace nesmí zisk generovat. Takové uvažování může někdy vést i k neefektivnímu využití finančních prostředků, protože vedení organizace se například obává, aby nedošlo k vytvoření zisku, a tak navýší náklady i tam, kde to není v dané chvíli potřebné. Slovo „neziskový“ má ale tedy spíše vyjadřovat způsob použití zisku, a sice že pokud nezisková organizace zisku dosáhne (tj. tržby převýší náklady), musí být opět investován do činnosti, která naplňuje poslání dané organizace.

4

Toto rozlišení se podle Bachmanna (2011:24) váže i k podnikovým organizacím. Na trhu totiž existuje řada organizací, které si dosažení zisku kladou za cíl, ale nepodařilo se jim jej dosáhnout. Takové organizace ale nelze nazývat neziskovými, protože rozdíl mezi podnikovou a neziskovou organizací spočívá v účelu, ke kterému jsou získané finanční prostředky použity. Bachmann (2011: 24) dále uvádí, že řada autorů, například i Rada Vlády pro nestátní neziskové organizace, dělí neziskové organizace na veřejné a soukromé. Vládní (státní, veřejné) neziskové organizace jsou takové, které zajišťují zejména realizaci výkonu veřejné správ a jejich právními formami jsou v podmínkách ČR příspěvkové organizace a organizační složky státu a kraje. Oproti tomu nestátní (nevládní) neziskové organizace jsou ty, které vznikly na základě aktivity občanů. Nejznámější právní formy jsou občanská sdružení, obecně prospěšné organizace, nadace a nadační fondy a církve, náboženské společnosti a jejich účelová zařízení. Nejčetnějším druhem neziskového subjektu jsou občanská sdružení, která tvoří 90% ze všech organizací. Český statistický úřad v březnu 2016 evidoval 90 142 zapsaných spolků, dále 2 865 obecně prospěšných společností, 1 544 nadačních fondů a 505 nadací. (Neziskovky, ©2016) Neziskový sektor Pojem neziskový sektor (Bačuvčík, 2011:36) je velmi široký a skrývají se pod ním organizace různé velikosti, oboru činnosti, právní formy, míry obecné prospěšnosti, stupně formalizovanosti a také rozsahu a kvality marketingových a komunikačních (propagačních) aktivit. Význam veřejného či neziskového sektoru (Hannigan, 1996:18) pramení nejen z jeho velikosti, ale také ze skutečnosti, že ovlivňuje život každého člověka. Nelze

se

nevyhnout

používání

neziskových

služeb

veřejného

sektoru,

ať je poskytuje ministerstvo, místní úřad nebo jiná veřejná instituce. Neziskové

5

organizace se zabývají nejrozmanitějšími činnostmi a jsou také významnými zaměstnavateli. Jak zmiňuje Bačuvčík (2011:40), pro označení neziskových organizací (NO) se v českém jazykovém prostředí vžil termín nestátní neziskové organizace (NNO). Jedná

se

o

variantu

anglického

termínu

non-profit,

non-governmental

organizations (NGO) – někdy bývá překládáno také jako nevládní neziskové organizace. Frič a Goulli také uvádí (2001:11), že někdy se můžeme setkat také s označením „třetí sektor“, které zdůrazňuje, že se jedná o sektor působící mezi státem a trhem. Co se týče např. Francie či Velké Británie (Horner, Swarbrooke, 2003:275), organizace neziskového sektoru hrají důležitou roli v sektoru atraktivit. Jejich hlavní činností často není cestovní ruch, ale ten jim spíše slouží jako prostředek k dosažení cíle, kterým může být například zachování a rozvoj společenství. Jako příklady neziskových organizací působících v cestovním ruchu, lze uvést např. WTTC a WATA. S cestovním ruchem souvisí činnost dalších neziskových organizací, zaměřených na ochranu přírody (např. UICN, Greenpeace, WWF) či práv místních obyvatel. (Zelenka, Pásková, 2012:378) Jak uvádí Mansfeldová a Kroupa (2005:83) neziskové organizace hrají v moderních demokraciích nezastupitelnou roli. Občané se prostřednictvím sdružování v neziskových organizacích snaží vyjadřovat své společné zájmy a požadavky a sdružují se s cílem řešit své společné problémy. Tímto způsobem se aktivně podílejí na společném rozhodování například v obci, kraji nebo státu. Zároveň ovšem tímto přebírají jistý díl odpovědnosti za rozhodnutí, která byla učiněna orgány veřejné moci.

6

Podle Bachmanna (2011: 13) je neziskový sektor činný všude tam, kde nestačí stát, ani podniky, ani společnost v podobě rodiny či jednotlivců. Určitým způsobem ovšem neziskový sektor zasahuje i do ostatních sektorů. Velmi často v určitých neziskových organizacích existuje podstatný vliv státu či veřejné správy (např. obcí), kdy stát či jeho instituce jsou jedním ze zakladatelů. Jak již bylo řečeno, neziskový sektor hraje zásadní roli tam, kde nejsou ochotny se angažovat ani státní ani podnikové organizace (Bachmann, 2011:14). V tomto sektoru je zásadní právě dobročinnost či dobrá vůle občanů dané společnosti a zahrnuje lidi, kteří si vybrali pomáhat dalším lidem řešit jejich problémy a starosti. Neziskový sektor není řízen (ani kontrolován) státy ani podniky, ale vzniká tzv. zdola na základě potřeby a angažovanosti občanů. Často pak řeší problémy, které jsou z hlediska státu či podniků nepopulární, jako například ochrana životního prostředí, korupce, ochrana spotřebitelů, sociální problémy, rovné podmínky pro lidi se zdravotním postižením a další. Členění neziskových organizací Neziskové organizace lze rozdělit podle mnoha hledisek, Bačuvčík (2011:48-49) zmiňuje například tyto: Podle zakladatele a právní formy -

Veřejnoprávní organizace – založené orgány veřejné správy (ministerstva, kraje, obce) – organizační složky (městská policie, mateřské školy) a příspěvkové organizace (např. některá divadla, muzea)

-

Veřejnoprávní instituce – jejich vznik vyplývá z určitého zákona – např. zákon o ČNB č. 6/1993 Sb., zákon o České televizi č. 483/1991 Sb.

-

Soukromoprávní organizace – založené soukromou fyzickou nebo právnickou osobou – občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti

7

Podle členství -

Členské organizace – mají členskou základu, jde zejména o občanská sdružení, případně družstva (pokud mají výhradu neziskovosti), dle činnosti sem patří např. odbory, různé zájmové spolky apod.

-

Nečlenské organizace – nemají členy, ale pracovníky správních orgánů apod., patří sem např. nadace, nadační fondy nebo obecně prospěšné společnosti

Podle charakteru poslání -

Organizace vzájemně prospěšné – zajišťují služby pro své členy (profesní sdružení, odbory ad.); jejich činnost samozřejmě nesmí odporovat veřejným zájmům, které mohou prostřednictvím uspokojování vlastních potřeb také naplňovat

-

Organizace veřejně prospěšné – poskytují služby určené širší veřejnosti, respektive určité její skupině (sociální služby, ekologie, vzdělávání atd.)

Podle způsobu financování -

Z veřejných rozpočtů buď zcela (organizační složky státu a obcí, které jsou navázány na státní nebo obecní rozpočet), nebo částečně, kdy mají určitý nárok na rozpočtový příspěvek, ale mohou hledat zdroje i jinde (příspěvkové organizace, v různých zemích například i spolky či charitativní organizace)

-

Ze soukromých zdrojů – dary, sponzorské příspěvky, granty nadací, členské příspěvky atd.

-

Z vlastní činnosti – platby za realizované služby (např. kultura, sociální služby)

-

Vícezdrojové – kombinovaně z veřejných i soukromých zdrojů a vlastní činnosti, přičemž na příspěvek z veřejných zdrojů není právní nárok, ale organizace se o něj musí ucházet zpravidla v dotačním výběrovém řízení

8

Jak uvádí Bačuvčík (2011:49-50), v ČR je používána Mezinárodní klasifikace neziskových organizací (ICNPO, International classification of non-profit organizations), která vymezuje dvanáct oblastí působnosti neziskových organizací: 1. Kultura, sport a volný čas 2. Vzdělávání a výzkum 3. Zdraví 4. Sociální služby 5. Životní prostředí 6. Rozvoj a bydlení 7. Právo, prosazování zájmů a politika 8. Filantropie a dobrovolnictví 9. Mezinárodní aktivity 10. Náboženství 11. Hospodářská a profesní sdružení, odbory 12. Činnosti jinde neuvedené

3.1.2 Charakter neziskového sektoru Podle Bachmanna (2011:14) mezi silné stránky patří zejména silné spojení se základy organizace. Neziskové organizace totiž obsahují skupiny jednotlivců, kteří jsou přímo zainteresováni v sociálním problému nebo oblasti. Další nespornou výhodou je znalost místa, ve kterém působí a díky svému malému rozsahu a/nebo díky svým vztahům s místní komunitou, jsou neziskové organizace schopné se přizpůsobit a inovovat rychleji než podnikové nebo státní organizace. Neziskové subjekty jsou vytvořeny dobrovolně k tomu, aby se zabývaly daným konkrétním problémem, a tudíž mají tendenci je řešit do doby, než jsou vymýceny. Drtivá většina dobrovolných organizací je velmi malého rozsahu a musí se spoléhat na čas a zdroje dobrovolníků nebo zakladatelů, kteří zajišťují jejich činnost. V tomto spojení mohou být tedy velmi nákladově efektivním způsobem řešení sociálního problému. Výraz nákladově efektivní lze použít také ve spojitosti s faktem, že v nich pracující jednotlivci, kteří mají velmi přesné a podrobné porozumění o problému i o tom, jaké zdroje mohou mít nejlepší dopad na jeho 9

řešení. Jak zmiňuje Mansfeldová a Kroupa (2005:83), spolupráce mezi neziskovým sektorem a státní správou je prospěšná pro obě strany. Neziskové organizace jsou totiž velmi často mnohem blíže realitě a mohou proto pomoci při definici problémů, které je třeba řešit. Kromě toho je v těchto organizacích také řada odborníků, kteří svými znalostmi a připomínkami zdokonalují řešení daného problému. Jako slabé stránky organizací neziskového sektoru Bachmann (2011:15) považuje fakt, že dobrovolný charakter těchto organizací často motivuje zapojení těch jednotlivců, kteří mají velké zanícení pro řešení konkrétního problému, ale na druhou stranu nemají dostatek odbornosti, například jak organizace řídit nebo hospodařit s jejich zdroji. Většinou trvá určitý čas, než si tyto odbornosti daní pracovníci osvojí. Často musí být tato znalost „zakoupena“. Většinou se v tomto sektoru nacházejí zpravidla malé organizace, a to může limitovat schopnost organizace vyřešit problém. Problematická je skutečnost, že se v neziskovém sektoru zpravidla nacházejí malé organizace. Zmíněná „velikost“ pak může limitovat schopnost organizace vyřešit problém. Zakladatelům či členům organizace nechybí dostatek nadšení, ale mnohdy jim schází zdroje, které jsou potřeba k dosažení poslání organizace. Financování je tak často získáváno od státu, podniků nebo jednotlivců a při jeho nedostatku bude (pravděpodobně) organizace neúspěšná.

3.1.3 Změny v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku Dne 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nebo také tzv. nový občanský zákoník, který představuje změny také pro neziskové organizace. Došlo ke zrušení zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, nové občanské sdružení již nebude možné založit a stávající občanská sdružení budou transformována na zapsané spolky podle nového občanského zákoníku. Dále došlo ke zrušení zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. Novou obecně prospěšnou společnost již nebude možné založit a práva a povinnosti 10

stávající obecně prospěšné společnosti se nadále budou řídit zrušeným zákonem o obecně prospěšných společnostech. Co se týče nadací a nadačních fondů, ty se staly podmnožinou tzv. fundací. Jedná se o sdružení majetku sloužící ke konkrétně vymezenému účelu. (Neziskovky, ©2016)

3.1.4 NNO jako aktéři lokální kultury V předchozím odstavci práce byl definován pojem kultura, v této části se práce zaměří na aktéry lokální kultury. Podle Patočky a Heřmanové (2008: 82) je podoba lokální kultury do značné míry závislá mimo jiné na specifickém sociálním mikroklimatu každé obce (tj. na celkové vzdělanosti, potřebách a hodnotových orientacích místního obyvatelstva, na převažujících vzorcích chování, tradicích, historických kontextech apod.), jinak řečeno na kvalitě sociálního prostředí dané lokality. Výše uvedené faktory lokálního rozvoje se promítají nejenom do celkové kvality života obyvatel, ale odrážejí se také v počtu a působení jednotlivých sociálních aktérů v oblasti podpory a tvorby lokální kultury. Kvalitu sociálního prostředí obce mimo jiné bezesporu modifikuje její hmotné kulturní dědictví v podobě nemovitých památek, ať již lokálního, regionálního, národního či nadnárodního významu. V předchozím odstavci jsme se setkali s pojmem sociální aktér. Jak uvádí Patočka a Heřmanová (2008:82), tímto pojmem se v sociologii rozumí nositel, iniciátor a realizátor určité činnosti. Obvykle se jedná o jedince, v řadě případů rovněž o nejrůznější sociální uskupení, jež reprezentují zájmy významné části obyvatel. Aktéry lokální kultury mohou být jak samotní rezidenti obce, tak jejich nejrůznější sdružení, chataři a chalupáři, místní umělci, významní solitéři, instituce veřejné správy či subjekty typu neziskových organizací aj. Autoři dále zmiňují (2008:82), že jako nejvýznamnější oblastí činností aktérů lokální kultury lze označit spontánní spolkovou činnost, která vychází z vnitřní potřeby, resp. lidské potřeby smysluplné seberealizace, dále z vnitřního přesvědčení, společných zájmů a často i z lokálního patriotismu rezidentů. Významnou roli v lokalitách sehrávají tzv. solitéři. Jedná se o osoby a osobnosti, jež 11

jsou schopny do značné míry ovlivnit chování a smýšlení ostatních lidí lokálního společenství, „vyprovokovat“ je k určité aktivitě, nadchnout je pro určitý společný cíl či zájem. Typickými aktivními lokálními aktéry v oblasti místního společenského života (Patočka, Heřmanová, 2008: 83) i v oblasti místní kultury jsou jak nejrůznější zájmové organizace, jako například svaz zahrádkářů, myslivců, chovatelů, včelařů, sběratelů; dále například i modeláři, kynologové, místní tělovýchovná jednota, svazarm, sokol, místní ochotnický spolek apod. V řadě případů k podobě lokálního kulturního života přispívají i místní organizace politických stran nebo církev. Další skupinu lokálních aktérů, která je zaměřená primárně na oblast kultury tvoří nejrůznější oficiálně zaregistrovaná vlastivědně zaměřená sdružení občanů, obecně prospěšné společnosti či nadace snažící se o záchranu, obnovu či „pouze“ zviditelnění místních kulturních památek. Kultura je jednou z významných státních priorit. Podle Bačuvčíka (2011:133) tvoří velkou část neziskového sektoru. Dá se říct, že se na tomto poli potkávají organizace, které jsou projevem tradiční podoby kulturní infrastruktury (velké profesionální organizace typu divadel, filharmonií či muzeí, které dodnes z velké části fungují jako příspěvkové organizace obcí, krajů nebo ministerstev), a organizace, jež jsou typickými představiteli obnovujícího se občanského sektoru v Česku (různé kulturní a umělecké soubory, pořadatelé nekomerčních kulturních akcí, spolky příznivců určitých uměleckých oborů, druhů a žánrů apod.). Oblast kultury se neustále potýká s problémem financování. Toto téma se čas od času stává výrazným mediálním tématem. Často diskutovanou a aktuální oblastí fungování neziskového sektoru je problematika komunitního a společenského (též regionálního) rozvoje, jak uvádí Bačuvčík (2011:161).

Za typické představitele lze zmínit organizace, které

se snaží zastřešovat či koordinovat aktivity dalších neziskových organizací z různých oborů, veřejné správy a podnikatelů. K rozvoji společnosti a komunity může obecně nezisková organizace přispět mnoha způsoby - například tím, 12

že přispěje k obnově kulturní památky, která do regionu přiláká turisty a jejich peníze vytvoří fungující geografický informační systém (GIS), který napomůže cestovnímu ruchu i účinnější komunikaci občanů s veřejnou správou, pomůže znevýhodněné skupině obyvatel, aby se zapojila do společenského života. Na tomto příkladu lze vidět, že oblast společenského a komunitního rozvoje je jakýmsi prolnutím ostatních oblastí, ve kterých neziskové organizace na regionální úrovni působí. Především se jedná o ekologii, kulturu, sport, politiku, filantropii, sociální služby, zdravotnictví nebo náboženství. Na společenském nebo komunitním rozvoji pracují téměř všechny neziskové organizace, jen málo z nich to ovšem deklaruje jako svou hlavní činnost.

3.2 Neziskové organizace a jejich význam v cestovním ruchu 3.2.1 Význam neziskových organizací v cestovním ruchu Za zajímavý příklad propojení oblasti regionálního rozvoje a cestovního ruchu zmiňovaný Bačuvčíkem (2011:163-164) je projekt Regionální značky. Cílem tohoto projektu je zviditelnění tradičních regionů podporou propagace jejich typických produktů. V oblasti komunitního, společenského či regionálního rozvoje se prolínají zájmy jednotlivých typů subjektů. Propagace komerčních produktů není pouze jejich vlastním zájmem, ale souvisí také s cestovním ruchem, který je v zájmu obcí či krajů, a jako takový je podporován z nadnárodních dotačních programů, jež zase vyžadují zapojení neziskového sektoru. Turistická oblast Polabí se do tohoto projektu také zapojuje a produktů, které získaly certifikát a právo používat některou z regionálních značek je více než 60. (Asociace regionálních značek, ©2010-2016)

Obr. 1 Logo regionální značky Polabí. Zdroj: Asociace regionálních značek, ©2010 -2016.

13

Turistická informační centra (TIC) Neziskové organizace působící v cestovním ruchu často provozují turistická informační centra. Podle Hornerové (2003:293) může být role turistických informačních center v různých částech Evropy různá, ale většina z nich zajišťuje informační služby a dále mohou nabízet řadu dalších služeb jako například rezervaci hotelových pokojů, směnárenské služby nebo prodej jízdenek. Jakubíková (2009: 33) definuje turistické informační centrum jako účelové zařízení, které poskytuje informací (a případně i služby) ze všech oblastí, jež souvisejí s cestovním ruchem pro potřeby návštěvníků a rezidentů. Tyto služby obsahují také realizované rezervace včetně služeb cestovního ruchu s využitím informační techniky. Podle Jakubíkové (2009: 33) plní turistické informační centrum následující funkce: 1. Shromažďování informací a vytváření komplexní databanky cestovního ruchu dané oblasti. Databanka obsahuje turistické, kulturní a všeobecné informace, tj. informace o oblasti svého působení, jejích atraktivitách, ubytovacích a stravovacích možnostech, dopravě, obchodní síti, kulturních a sportovních programech. 2. Poskytování veřejnosti informace uložené v databance. 3. Nabízení dalších služby související s cestovním ruchem (např. působit jako cestovní agentura), ovšem nesmí narušit komplexnost, objektivitu a kvalitu poskytovaných informací. 4. TIC je otevřeno po celý rok či v sezoně, otevírací doba činí minimálně 5 dnů v týdnu a poskytuje bezplatné verbální informace minimálně v jednom světovém jazyce a je připojeno k internetové síti. 5. TIC prezentuje destinaci cestovního ruchu na odborných akcích, veletrzích.

14

Turistické informační centrum má charakter veřejné služby, která je poskytována na základě společenské objednávky státní správy a samosprávy. Jako součást informačního systému cestovního ruchu by mělo zahrnovat odbornou pracovní sílu, technické prostředky a vybavení, obecně platné normy a pravidla a provozní informace. TIC navigují a orientují turistu při příjezdu do regionu, nabízejí mu atraktivity a akce v regionu i mimo něj (propojení nabídky daného regionu s nabídkou okolních regionů) a mají tak značný potenciál k prodloužení pobytu turisty na území regionu i v sousedních regionech. (Jakubíková, 2009:34) Místní akční skupiny (MAS) Dalším významným hráčem na poli neziskových organizací působících v cestovním ruchu jsou místní akční skupiny. Ty lze definovat jako společenství občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy (obcí, svazků obcí a institucí veřejné moci), které spolupracují na rozvoji venkova, zemědělství a získávání finanční podpory z Evropské unie a z národních programů pro svůj region, a to metodou LEADER.

Z principu je neziskovou organizací

nezávislou na politickém rozhodování. Základním cílem MAS je zlepšování kvality života a životního prostředí ve venkovských oblastech. Metoda LEADER je založena na principu zdola-nahoru. To znamená, že veškeré projekty a náměty by měly vycházet z myšlenek a podnětů místních venkovských subjektů a občanů, tedy zdola a neměly by být řízeny krajskou, státní nebo evropskou politickou mocí shora. Čím více subjektů je v regionu zapojeno, tím samozřejmě lépe pro šíři nápadů a také pro transparentnost působení MAS. Ve Středočeském kraji působí 23 místních akčních skupin, které jsou členy Národní sítě Místních akčních skupin České republiky. (Národní síť Místních akčních skupin České republiky, ©2016)

15

Obr. 2 Místní akční skupiny – pokrytí České republiky, stav k 1. 9.2015. Zdroj: Národní síť Místních akčních skupin České republiky, ©2016.

3.2.2 Marketing neziskových organizací Jak zmiňuje Bačuvčík (2011:9), v poslední době jsme svědky neustále se zvyšujícího významu organizací neziskového sektoru nejen jako společenského, ale také jako ekonomického fenoménu. Role neziskových organizací ve společnosti a ekonomice státu je pochopitelně jiná, než role komerčních subjektů nebo orgánů veřejné správy. Rozdíly můžeme najít nejen v právní a organizační základně, ale zejména v jejich poslání a společenském dopadu jejich působení. Hannagan konstatuje (1996:16), že marketing nepatří v institucích a organizacích veřejného a neziskového sektoru mezi tradiční činnosti. Částečně je to dáno tím, že zákazníci často hledají speciální služby a požadavek se vyřizuje ústně. Ale vzhledem ke změnám, které nastaly ve financování a také v důsledku zvýšené konkurence, se veřejný sektor začal více zajímat o marketing. To vedlo například k tomu, že instituce typu muzeí či divadel se posunuly do přechodné 16

roviny někam mezi organizace orientované na výrobek a organizace orientované na zákazníka. Také charitativní organizace a dobrovolné spolky si uvědomily, že se musí ucházet a soutěžit o dary nebo granty a že potřebují uspokojovat požadavky svých zákazníků. Pokud neziskové organizace používají marketing, vypracovávají obvykle dva marketingové programy, a sice ve vztahu k přispěvatelům (dárcům sponzorům aj.), anebo ve vztahu ke klientům, jak zmiňuje Jakubíková (2009:77). Od marketingu v neziskové organizaci se očekává, že ji dostane do podvědomí veřejnosti. Dobrý marketingový program zvyšuje úroveň tohoto povědomí veřejnosti o vlastní neziskové organizaci. Jak již bylo zmíněno, v cestovním ruchu se setkáváme s různými neziskovými organizacemi - např. Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO), Světová rada cestování a turismu (WTTC). Jakubíková (2009: 78) dále uvádí např. Světové výzkumné středisko cestování a cestovního ruchu (WTTERC), Sdružení britských cestovních kanceláří (ABTA), Americkou asociaci půjčoven aut (ACRA), Mezinárodní sdružení kongresových paláců (AIPC), Mezinárodní sdružení cestovního ruchu (AIT), Americkou společnost cestovních kanceláří (ASTA), Asociaci cestovního ruchu států střední Evropy (CECTA), SkyTeamAlliance, Světové sdružení cestovních kanceláří (WATA) aj. Mezi organizace v České republice lze zařadit například Českou centrálu cestovního ruchu - CzechTourism, Asociaci turistických informačních center České republiky (A.T.I.C.), agentury pro regionální rozvoj, různé asociace, krajské centrály cestovního ruchu, kluby, sdružení, svazy, Ústřední automotoklub (ÚAMK) a další.

17

3.2.3 Dobrovolnická činnost Dle Bačuvčíka (2011:128) dobrovolníci mají v neziskových organizacích zvláštní postavení. Jejich dobrovolnou práci je možné vnímat jako určitou formu dárcovství – jejich vlastního času a práce. Z jeho pohledu může být dobrovolná práce mnohdy cennějším darem než finanční nebo hmotný příspěvek, a to z toho důvodu, že znalosti, zkušenosti k problematice může být tím nejcennějším kapitálem. Bačuvčík (2011:129) zmiňuje, že některé organizace využívají služeb dobrovolníků jen v omezené míře a jen na určité činnosti, jiné jsou naopak na dobrovolnictví přímo postaveny. Na dobrovolné práci je postavena činnost organizací jako například YMCA, Skaut nebo Sokol. Jako samozřejmost Bačuvčík (2011:129) zmiňuje dobrovolnou práci v nejrůznějších výborech a orgánech neziskových organizací, které jsou povinni podle své právní formy zřizovat – jedná se například o správní a dozorčí rady, poradní a čestné výbory. Mezi oblasti, ve kterých se dobrovolníci nejčastěji uplatňují, Bačuvčík (2011:129) jmenuje ochranu životního prostředí, humanitární činnost a ochranu lidských práv, kulturu (ať již ochranu památek nebo organizaci kulturních akcí), dále sport a vzdělávání, v menší míře pak uvádí sociální a zdravotní péči.

3.3 Charakteristika turistické oblasti Polabí Pro potřeby práce je důležité blíže se seznámit s turistickou oblastí, na kterou se zaměřuje. Tato kapitola územně vymezuje Polabí, mapuje nabídku turistických atraktivit a zajímavostí a podává o něm základní informace. Co se týče členění České republiky pro potřeby cestovního ruchu, republika je rozdělena na 17 turistických regionů (obr. č. 3.). Jedná se o základní jednotku národní propagace a marketingu cestovního ruchu republiky. Turistické regiony se dále člení na 40 turistických oblastí (obr. č. 4). Turistická oblast je definována jako územní celek převážně stejných přírodních a kulturně-historických podmínek

18

a vlastností pro rozvoj především domácího cestovního ruchu a rekreace. (CzechTourism, ©2016)

Obr. 3 Mapa turistických regionů České republiky. Zdroj: CzechTourism, ©2005 - 2016.

Obr. 4 Mapa turistických oblastí České republiky. Zdroj: CzechTourism, ©2005 - 2016.

19

Turistická oblast Polabí se rozkládá na severovýchodě turistického regionu Střední Čechy. Tento region se dále člení do tří turistických oblastí, a sice Střední Čechy – západ, Střední Čechy – jih a Střední Čechy – severovýchod – Polabí. Jedná se o nejúrodnější oblast Středočeského kraje, a to z důvodu nejteplejšího podnebí v tomto kraji. Středočeský kraj, který je největším regionem České republiky a jehož rozloha činí 11 012 km2, se pyšní rozmanitou škálou kulturních, přírodních i technických památek (Middle Czech, ©2014) Turistická oblast Střední Čechy – Polabí disponuje významným potenciálem zejména pro poznávací cestovní ruch, rekreaci, aktivní dovolenou, lázeňství, wellness. Turistická oblast je vymezena územím okresů Kolín, Nymburk, částmi okresů Mělník a Praha – východ a větší část okresu Mladá Boleslav. Jak je patrné z názvu turistické oblasti, Polabí se nachází v okolí řeky Labe. Ta je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Pramení v Krkonoších na severu Čech, protéká Německem a ústí do Severního moře. Je 1154 kilometrů dlouhá (v Čechách 358,3 kilometrů). Své jméno získala od Keltů, původní keltské slovo „elb“ znamenalo „velká řeka“. České jméno je pravděpodobně odvozeno z germánského Alba. Labe je označováno za jedinou českou řeku, jejíž název není v ženském rodě. (Pramen Labe, ©2016) Ze severu je turistická oblast obklopena Ralskou pahorkatinou,

Jizerskou

tabulí

a

Českým

rájem,

na

východě

sousedí

s Východolabskou tabulí a Železnými horami, na jihu s Hornosázavskou pahorkatinou,

Středočeskou

pahorkatinou

a

Rakovnickou

pahorkatinou

a na západě na ni navazuje Mostecká pánev a České středohoří. (České noviny, ©2006) Jak uvádí Atlas cestovního ruchu České republiky (2006:116), cestovní ruch ovlivňuje blízkost Prahy jako hlavního turistického cíle v České republice. Cestovní ruch ve Středočeském kraji je zaměřen zejména na tuzemské návštěvníky, kteří přijíždějí z celé České republiky. Významnou skupinou jsou turisté cestující do Prahy, jež upřednostňují pobyt mimo hlavní město a turisté, kteří projíždějící krajem, kteří jsou ochotni strávit v regionu určitý čas. Dále pak obyvatelé Prahy, 20

kteří vyhledávají v časově a dopravně dostupném okolí nabídku pro krátkodobé pobyty. Samostatnými cílovými skupinami jsou návštěvníci přijíždějící z profesních důvodů, děti a mládež, senioři a lázeňští hosté. Ze zahraniční klientely jsou hlavními cílovými skupinami turisté z Německa, Nizozemska, Polska, Slovenska, Francie a Dánska, přičemž i oni jsou diferencovaní z hlediska důvodu příjezdu a typu pobytu. Dále Atlas cestovního ruchu České republiky uvádí (2006:116), že Střední Čechy jsou nejvýznamnějším příměstským rekreačním zázemím obyvatel Prahy a zároveň i celé České republiky. Polabská oblast je vyhledávaným cílem zejména pro pěší a cykloturistiku. (Middle Czech, ©2014) Co se týče cykloturistiky, tak jak zmiňuje Atlas (2006:68), cyklistická doprava je fenomén, kterému je v poslední době věnována velká pozornost, a to zejména ve spojitosti s jeho významem a atraktivitě cestovního ruchu a také vzhledem k jeho rozvojovému potenciálu. Přes turistickou oblast Polabí vede Labská cyklotrasa. Dalším významným potenciálem, kterým disponuje Polabská oblast je lázeňství. Jak uvádí Atlas (2006:74), tradice českého lázeňství je neoddělitelnou součástí evropského kulturního dědictví. Mimořádný věhlas i vážnost v evropském povědomí si získala díky vysoké kvalitě přírodních léčivých zdrojů. Lázeňství vzniklo zejména jako zdravotnická (léčebná) aktivita, to znamená, že hosté přijíždějí do lázní převážně za účelem léčení, prevence či rehabilitace. V poslední době se zvyšuje zájem o odpočinkové, rekondiční, ozdravné a rekreační pobyty. Lázeňství je z ekonomického hlediska součástí cestovního ruchu a lázeňská místa se stala i významnými středisky cestovního ruchu (mezinárodní klientela pochází zejména z Německa a Ruska). Na území turistické oblasti Polabí se nachází lázně ve městě Poděbrady, které se řadí mezi lázeňská místa s prvořadým mezinárodním společenským a kulturním významem, kde je lázeňství podstatnou funkcí a atraktivitou se všeobecně vysokou úrovní vybavenosti a s uplatněním v zahraničním cestovním ruchu.

21

4 Empirická část 4.1 Základní výzkumné otázky Pro to, aby byl dosažen cíl této práce, byly definovány tyto výzkumné otázky: 1) Jaký význam má neziskový sektor v cestovním ruchu? 2) Jaké neziskové organizace v turistické oblasti působí? 3) Jaké aktivity zjištěné neziskové organizace v oblasti realizují? 4) Co je podmínkou rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti podle představitelů vybraných neziskových organizací? 5) Přispívají aktivity vybraných neziskových organizací k rozvoji cestovního ruchu v turistické oblasti? 6) Jak probíhá spolupráce vybraných neziskových organizací s místní samosprávou? 7) Jaké jsou reakce okolí na aktivity neziskových organizací v turistické oblasti?

4.2 Sběr informací a průběh šetření K zapojení do šetření byli osloveni se žádostí o osobní setkání představitelé následujících organizací: Mělnické kulturní centrum, o. p. s. (dále jen MEKUC), Zlatý pruh Polabí, o. p. s. (dále jen Zlatý pruh Polabí), MAS Polabí, o. p. s. (dále jen MAS Polabí), MAS Vyhlídky, z. s (dále jen MAS Vyhlídky). Autorka práce je oslovila prostřednictvím e-mailu v průběhu měsíců dubna a června a ve většině případů byla odkázána na konkrétního zaměstnance, se kterým byl následně prováděn výzkum ve formě rozhovorů. V organizaci MEKUC byl rozhovor nejprve veden s vedoucí oddělení propagace, komunikace a styku s veřejností (IPK), která má na starost taktéž provoz Turistického informačního centra v Mělníku. Na stávající pozici působí cca jeden a půl roku, ale s organizací spolupracovala již dříve. Po tomto rozhovoru byla autorka odkázána na dalšího odpovědného pracovníka, který by se k danému tématu mohl taktéž vyjádřit. Další rozhovor byl tedy realizován s pracovnicí Turistického informačního centra v Mělníku

22

(ITIC). V organizaci působí od jejího počátku, tedy od roku 2012, ale v turistickém informačním centru pracuje již od roku 2009, kdy ještě bylo pod správou města. V organizaci Zlatý pruh Polabí byl rozhovor veden s ředitelem této organizace (IZP), který je jedním ze spoluzakladatelů organizace, v organizaci tedy působí již od jejích počátků. Co se týče organizace MAS Polabí, autorka práce se osobně sešla s manažerkou Strategie komunitně vedeného místního rozvoje (IMP), která působí v organizaci od roku 2013. V organizaci MAS Vyhlídky byl rozhovor realizován s manažerkou místní akční skupiny (IMV), která byla organizací oslovena ke spolupráci v rámci mezinárodního projektu spolupráce, a také s vedoucí pracovnicí pro komunitně vedený místní rozvoj (IVV), a dále je jedním ze zakladatelů místní akční skupiny a byla vedoucím projektu Marketing cestovního ruchu Kokořínska. Rozhovory byly nahrávány na záznamník zvuku v mobilním telefonu, ale autorka vycházela zejména z podrobných poznámek vedených v průběhu rozhovoru. Informátoři byli na skutečnost, že rozhovor bude nahráván, dopředu upozorněni, dále jim bylo sděleno, že mohou odmítnout odpovědět na jakoukoli otázku. Pro přehlednější vyhodnocení rozhovorů byly jednotlivé odpovědi rozděleny do několika oblastí šetření vymezených ve scénáři rozhovoru, který je dostupný v přílohách (viz Příloha 1):

-

Obecné informace o organizacích a náplň jejich činnosti

-

Aktivity organizací, zpětná vazba

-

Spolupráce, propagace

-

Financování, dobrovolníci

-

Význam cestovního ruchu v Polabí a jeho rozvoj

-

Budoucnost organizací V této části je tedy podrobně popsáno, jak bylo na konkrétní témata

oslovenými informátory odpovězeno, případně autorka informace týkající 23

se činností jednotlivých organizací získala z volně dostupných zdrojů, zejména z internetových stránek organizací.

4.2.1 Obecné informace o organizacích a náplň jejich činnosti Obecně prospěšná společnost MEKUC bylo založena na základě rozhodnutí města Mělník, které se také stalo zakladatelem společnosti. Do rejstříku obecně prospěšných společností byla organizace zapsána dne 6. února 2012. Společnost byla zřízena za účelem zajišťování kulturní a vzdělávací činnosti, zajišťování úkolů vyplývajících ze zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihoven a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění pozdějších

předpisů

a

k zajištění

celoročního

provozu

Turistického

informačního centra v Mělníku. Posláním společnosti je zabezpečovat všem občanům, a také institucím, přístup ke kulturním hodnotám a informacím obsaženým v knihovních a informačních fondech, zajišťovat přístup ke kultuře a vzdělávání a poskytovat ucelený soubor turistických informací o městě Mělníku a jeho okolí. Od roku 2012 MEKUC zajišťuje činnost Masarykova kulturního domu Mělník, Městské knihovny Mělník a Turistického informačního centra. V roce 2013 přibylo také provozování galerie a café Ve věži. MEKUC se aktivně také zapojuje do spolupořádání projektů pro širokou veřejnost společně s městem a dalšími subjekty. Na základě této spolupráce jsou připravovány například Mělnické kulturní léto, Mělnické vinobraní, Vánoční trhy, Den města, Den evropské hudby a mnoho dalších. Hlavním cílem této organizace je vytvářet živé, pulsující centrum kulturního a společenského dění města Mělníka a poskytovat zde kulturní a vzdělávací služby. MEKUC se snaží poskytovat zázemí pro práci lokálních spolků a sdružení a vzájemně spolupracovat při pořádaní akcí, které přesahují jeho činnosti, a klade důraz na kvalitu poskytovaných služeb. (Mělnické kulturní centrum, ©2016) IPK uvedl, že organizace MEKUC má v současné době 26 zaměstnanců, tento počet je konstantní a v posledních letech se významně neměnil. Obecně prospěšná společnost Zlatý pruh Polabí byla založena podnikateli v cestovním ruchu v roce 2005. Zlatý pruh Polabí působí v oblasti podpory 24

cestovního ruchu v Polabí. Ve spolupráci s Krajským úřadem Středočeského kraje a Českou centrálou cestovního ruchu vytváří marketingovou podporu této destinace,

propaguje

a

podporuje

vytváření

nových

jednotlivých

cílů

a turistických produktů. Na základě konkrétních partnerských smluv spolupracuje s turistickými informačními centry a dalšími subjekty cestovního ruchu. Jedná se jak o podnikatele, tak o zástupce měst a obcí. Zlatý pruh Polabí je také zřizovatelem Turistického

informačního

centra

v Poděbradech,

které

poskytuje informace týkající se města Poděbrady, cestovního ruchu v regionu nebo zajímavé tipy na výlet. (Zlatý pruh Polabí, ©2016) IZP autorce práce sdělil, že organizace Zlatý pruh Polabí, má v současné době 6 členů, počet v posledních letech spíš klesá. Na doplňující otázku jak si to respondent vysvětluje, bylo autorce práce sděleno, že k tomu jevu dochází zejména z toho důvodu, že v průběhu let se změnily priority a zájmy jednotlivých spoluzakladatelů. Na základě sdělení od IZP, byla právní forma obecně prospěšné společnosti zvolena u organizace Zlatý pruh Polabí z toho důvodu, že v té době tato forma byla moderní a trendy a zároveň kvůli tomu, že jejich cílem bylo propojit podnikání a obecně prospěšnou činnost. IZP nespatřuje v této právní formě podnikání žádné výhody, ale také ani nevýhody. Obecně prospěšná společnost MAS Polabí vznikla dne 31. 1. 2013. Impulsem pro vznik organizace byla podpora spolupráce mezi obcemi složená ze zástupců veřejného, soukromého a neziskového sektoru. Cílem organizace MAS Polabí je především rozvoj jednotlivých venkovských regionů oblasti MAS Polabí, o.p.s. Členy MAS jsou kromě svazků obcí Mikroregionu Polabí ještě podnikatelské subjekty a nestátní neziskové organizace. Cílem této místní akční skupiny je zejména koordinace projektů a produktů zaměřených na rozvoj regionu v souladu s přijatou integrovanou rozvojovou strategií území MAS, dále zajišťování služeb při administraci projektů k rozvoji regionu (zejména shromažďování a posuzování projektů v iniciativách a programech LEADER), podpora péče o krajinu, sídel, kulturní a přírodní dědictví a aktivní život obyvatel, dlouhodobá koncepční a udržitelná podpora multifunkčního zemědělství, vytváření informačního zázemí k rozvoji regionu, informování o regionu 25

a vytváření příznivého obrazu regionu navenek, vyhledávání a kultivování spolupráce s domácími i zahraničními subjekty ve prospěch rozvoje regionu, podpora podnikání, zejména malých a středních podniků, s cílem vytváření nových pracovních příležitostí. (MAS Polabí, ©2013) IMP uvedl, že organizace MAS Polabí má v roce 2016 34 členů, jejich počet oproti loňským létům vzrostl. Jako důvod tohoto jevu respondent uvedl, že se jedná zejména o ambice jednotlivých členů a dále jejich touhu realizovat se. Jedná se zejména o obce, neziskové organizace, veřejnou správu a také fyzické osoby. IMP spatřuje jako výhodu obecně prospěšné společnosti zejména v organizační struktuře a dále fakt, že má organizace široké plénum, což může být výhodou při schvalování projektů. Zapsaný spolek MAS Vyhlídky byl založen v roce 2007 a jeho základním cílem a posláním je napomáhat k rozvoji aktivit vedoucích ke zlepšení kvality života na venkově. Snaží se poskytovat dostatek informací pro obyvatele regionu, dále organizovat vzdělávací kurzy a školení. Mimo jiné také zajišťuje monitoring rozvojových procesů na území MAS Vyhlídky. (Místní akční skupina Vyhlídky, z. s. – sdružení pro rozvoj regionu, ©2016) Dle sdělení IMV a IVV jsou dalšími aktivitami organizace například animace území, konzultace a pomoc při zpracování

dotačních

žádostí,

dotační

monitoring,

zpracovávání

strategických plánů obcí (obce bez této strategie nemohou žádat o dotace) dále koordinují setkávání starostů a setkávání zástupců neziskových organizací. Dále doplnili, že základem je možnost účasti v evropském programu, a sice rozdělování dotací. MAS Vyhlídky má v současné době 54 členů, jež se podílí na rozhodování, z nichž 26 jsou obce a 28 jsou zástupci veřejného nebo soukromého sektoru. Dle sdělení IMV a IVV se počet členů se v poslední době stabilizoval a struktura základny je vyvážená. Co se týče zvolené právní formy, IVV uvedl: „Byla nejjednodušší a lépe odpovídala povaze činnosti a struktuře členské základny“.

26

4.2.2 Aktivity organizací, zpětná vazba Jak již bylo zmíněno v předchozí části práce, organizace MEKUC se zaměřuje na pořádání kulturních akcí ve městě Mělník. Během léta například organizuje takzvané MEKUL neboli Mělnické kulturní léto, při kterém nechybí různé koncerty, filmové projekce, divadelní představení a také letní park, na kterém návštěvníci mohou vyzkoušet různé workshopy nebo navštívit kavárnu. MEKUC také celoročně provozuje Masarykův kulturní dům a Městskou knihovnu. MEKUC se nezaměřuje na konkrétní cílovou skupinu, její aktivity jsou jak pro děti, stejně jako pro seniory. ITIC v této věci dále doplnil, že Turistické informační centrum v Mělníku zajišťuje propagaci pro MEKUC, dále zajišťuje prohlídky podzemí (v některých případech zajišťuje i průvodcovskou činnost), ale stěžejní je servis pro turisty. Tyto aktivity probíhají celoročně. Na doplňující otázku, jaká je cílová skupina, ITIC uvedl, že se to nedá specifikovat. ITIC dále uvedl, že v průběhu jarních měsíců mají nejvíce zastoupeny školní zájezdy a zájezdy obecně a přes letní prázdniny naopak přijíždí nejvíce rodiny s dětmi, ty ale ve velkém počtu přijíždí i o víkendech. Organizace Zlatý pruh Polabí se zaměřuje zejména na propagaci turistické oblasti a jejích turistických cílů, dále se zabývá tvorbou propagačních materiálů, tyto aktivity probíhají v průběhu celého roku. Dále již několik let pořádá akci Lodě na Labi (letos proběhl již čtvrtý ročník), která má mimo jiné za cíl rozvoj vodní dopravy. Na této akci spolupracuje například se společností SP Praha, s. r. o. Další akcí, pod kterou je podepsána organizace Zlatý pruh Polabí, je Otevřte 13. komnatu. Do tohoto projektu jsou zapojeny hrady Grabštejn, Kost, Slezkoostravský hrad a dále zámky Děčín, Fryštát, Kačina, Karlova Koruna, Kozel a Slatiňany a také klášter Broumov. Při vstupu do každého z těchto hradů a zámků obdrží spolu se vstupenkou také hrací kartu a na památce, kterou se návštěvník rozhodne navštívit jako první, také obdrží tzv. „cestovní pas“. Pomocí tajemné postavy návštěvník vyluští během prohlídky tajenku hrací karty a následně obdrží jeden klíč. Po získání sedmi z deseti možných klíčů bude moci návštěvník otevřít 13. komnatu na vybraném hradu, zámku či klášteře. (Otevřte 13. komnatu, ©2016) U tohoto projektu byla organizace příjemcem dotace a nyní je v udržitelnosti. Projekt funguje od roku 2011, finančně

27

ho nikdo nepodporuje, je samofinancován. Co se týče cílové skupiny, na kterou se organizace zaměřuje, IZP uvedl, že žádná taková není. Realita je na základě jeho sdělení taková, že akce 13. komnata se účastní zejména rodiny s dětmi, zatímco návštěvníci Turistického informačního centra jsou zejména mladí lidé a dále lidé v důchodovém věku. IMP v této věci uvedl, že MAS Polabí finančně podpořilo například projekty Masopustní rej Lysá nad Labem 2014, Podporujeme jarní tradice v Lysé nad Labem 2014, Velikonoce v tradici a řemeslech Semice 2014, Živá historie Milovic 2014, Masopustní průvod, veselice a obnovení velikonoční tradice Milovic 2014 nebo Masopustní průvod v Přerově nad Labem 2014. IMV a IVV v této věci zmínili zejména činnosti MAS Vyhlídky spojené v rámci schválené strategie – jedná se například o vyhlašování výzev, příjem a registrace žádostí, pomoc při administraci projektů, které jsou poplatné programovému období. Další aktivity organizace jako například již zmíněný úklid Kokořínska, semináře, setkávání starostů, metodická pomoc neziskovým organizacím, probíhají podle potřeby. IVV dále zmínil dva velké projekty – prvním z nich byla studie Z Kokořínska do Podralska – konkrétně se jednalo o zmapování technických, sakrálních, přírodních a kulturních památek, vytvoření a navržení stezek a vznikly také mapy a brožury. Druhým projektem bylo Polabskými stezkami za vínem a poznáním – v tomto případě se také jednalo o studii, ale později došlo k zoficializování a navržené vinařské stezky jsou označkované a zanesené v mapách. Na stezkách navíc vznikla místa určená k odpočinku a posezení, kde jsou k nalezení také informační tabule. Většina informátorů se shodla v tom, že se snaží rozšiřovat své stávající aktivity v oblasti cestovního ruchu. ITIC jako příklad uvedl větší spolupráci s ostatními organizacemi v turistické oblasti, dále přípravu tiskovin pro děti a také audioprůvodce v mělnickém podzemí. Ty budou sloužit zejména pro cizince, jelikož jim umožní vyslechnout si výklad a do budoucna by je chtěli využívat i pro procházky městem. Nakonec zmínil, že plánují v nejbližší době zřídit v Turistickém informačním centru úschovnu, konkrétně 8 boxů, kde si návštěvníci budou moci uložit své věci. IZP v této věci uvedl, že organizace Zlatý pruh plánuje vyhledávací studii na přístavy na Labi. Pouze IMV a IVV uvedli, že momentálně nemají v plánu 28

rozšiřovat své aktivity, ale přemýšlí o navázání na původní projekty v cestovním ruchu, kterým byly vyhledávací studie a trasování. Na podporu v rámci výzvy a dotačního titulu z MAS Vyhlídky jako poskytovatele služeb cestovního ruchu nemohou nikoho podpořit. Co se týče zpětné vazby na činnost organizací, IPK, ITIC a IZP se shodli, že ji získávají zejména od návštěvníků Polabí prostřednictvím osobních setkání, e-mailů, vzkazy na sociální síti nebo v návštěvnické knize Shodují se také v tom, že ohlasy jsou v naprosté většině pozitivní. ITIC dále doplnil, že zpětné vazby není tolik a byl by rád i za tu negativní zejména na ubytovací nebo stravovací služby, aby na základě jejich zkušenosti mohl situaci dále vyhodnotit. Naopak IMV a IVV získávají zpětnou vazbu zejména od podnikatelských subjektů, které se k nim vrací s žádostí zejména o dotační monitoring, konzultace nebo zpracování projektových žádostí a také jim reflektují o svém pohledu na nastavení operačních programů. Zpětnou vazbu většina informátorů získává také od místní samosprávy, tedy až na IZP. ITIC doplnil, že v této oblasti je viditelná změna oproti minulosti, kterou spojuje se změnou personálního obsazení na pozici vedoucí oddělení propagace, komunikace a styku s veřejností. Dále uvedl, že se snaží zlepšovat spolupráci s místní samosprávou a doufá, že město je s nimi spokojené. Zároveň by ocenil lepší mezikrajovou spolupráci a zmiňuje rezervy Středočeského kraje v této oblasti. Za zpětnou vazbu od obcí považují IMV a IVV fakt, že obce, které jsou ve členské základně MAS Vyhlídky, nevystupují z místní akční skupiny, není tu výrazná fluktuace, a také příspěvky obcí na podporu činnosti a poskytování materiální pomoci.

4.2.3 Spolupráce, propagace Informátoři se shodli, že

spolupráce probíhá zejména s dalšími

neziskovými organizacemi působícími nejen v turistické oblasti Polabí, dále s místní samosprávou a místními podnikateli. Spolupráce probíhá na různé úrovni. Například u spolupráce s dalšími organizacemi IPK uvedl například Zlatý pruh Polabí-S touto organizací sdílí například data o návštěvnosti. Vedle toho spolupracuje i s dalšími turistickými informačními centry v turistické oblasti. ITIC 29

doplnil, že organizace také spolupracuje například s MAS Vyhlídky nebo MAS Podřipsko, z. s. (dále jen MAS Podřipsko), které společně vydávají materiály týkající se cestování za vínem. Jedná se o spolupráci založenou zejména na výměně informačních materiálů. Co se týče spolupráce se Zlatým pruhem Polabí, ITIC řekl, že ředitel organizace je navíc prezidentem Asociace turistických informačních center a setkávají se na různých akcích této asociace. Nakonec uvedl, že si organizace vycházejí více méně vstříc, zároveň ale vyjádřil přání, aby organizace mezi sebou více komunikovaly – jako příklad udal vydání některých propagačních materiálů, které nepovažuje za kvalitní, dostanou se k nim v podstatě „náhodou“ a přitom se týkají turistické oblasti, ve které působí. Co se týče organizace Zlatý pruh Polabí, IZP uvedl, že nejvíce spolupracuje s organizacemi působícími zejména v cestovním ruchu, konkrétně se jedná například o organizace Posázaví, o. p. s. nebo Obecně prospěšnou společnost pro Český ráj. Spolupráce probíhá zejména ve formě výměny zkušeností, distribuce propagačních materiálů, a také ve formě seminářů. Ředitel organizace Ve spolupráci s těmito organizacemi nespatřuje žádné problémy. IMP, IMV a IVV se shodli zejména na spolupráci zejména s dalšími místními akčními skupinami. IMP uvedl konkrétní příklad, a sice že spolupráce probíhá formou pravidelných setkávání. Dále IMP doplnil, že spolupracují například s organizacemi Mikroregion Polabí, o.p.s., Klub českých turistů odbor Lysá nad Labem, nebo Spolek pro rozvoj města Lysá nad Labem. Tyto organizace jsou partnery organizace MAS Polabí. IMV a IVV doplnili, že jsou spolukoordinátorem regionální značky Polabí spolu s Regionem Pošembeří o. p. s. a MAS Podlipansko, o. p. s. Dále se podíleli na projektu Polabskými stezkami za vínem a poznáním společně s MAS Podřipsko. Spolupráce s dalšími akčními skupinami probíhají zejména formou spolupráce na projektech, konzultací, kontrolou dokumentů a výměnou zkušeností. Další formou spolupráce je poskytování propagačních materiálů. IVV zmínil, že by rádi spolupracovali ještě více, ale že cestovní ruch není podporován v takové míře a takovým způsobem, aby se jednalo o intenzivnější spolupráci. IMV uvedl, že zásadní problémy této spolupráce nejsou, maximálně na komunikační úrovni, ale to si vysvětluje přetížeností jednotlivých pracovníků. 30

Všechny organizace spolupracují také s místní samosprávou. IPK uvedl, že nejvíce jsou kontaktu s odborem školství a kultury při městském úřadu města Mělník. IPK a ITIC se shodli, že spolupráce probíhá na dobré úrovni. ITIC v této věci doplnil, že spolupráce s odborem školství a kultury probíhá zejména v té formě, že řeší různé praktické věci jako například vydávání nové mapy města. Dále také uvedl, že spolupráce se za poslední roky zlepšila, zejména na osobní úrovni a místní samospráva se zajímá o názor zaměstnanců organizace. Zároveň ITIC řekl, že si přeje, aby se finance spojené s vydáváním propagačních materiálů

vynakládaly

rozumně.

Organizace

Zlatý

pruh

Polabí

s místní

samosprávou spolupracuje ve formě Fondu cestovního ruchu. Cílem tohoto fondu je shromažďování finančních prostředků, které jsou použitelné k propagaci turistické oblasti Polabí a ke spolufinancování projektů v oblasti cestovního ruchu a to v rozsahu a způsobem schváleným Valnou hromadou Zlatého pruhu Polabí. Jedná se o dohodu mezi Zlatým pruhem a konkrétním městem/obcí, která se uzavírá vždy na období jednoho kalendářního roku. Příspěvky měst a obcí do tohoto fondu se odvíjejí od počtu obyvatel s trvalým pobytem v příslušném městě/obci. Pro tento rok se do fondu zapojila města Neratovice, Nová Ves I a obec Pátek. (Zlatý pruh Polabí, ©2016) Tato spolupráce je za posledních několik let neměnná, jako problém ovšem IZP zmínil výměny ve vedení měst a obcí v souvislosti s volbami. Spolupráce měst a obcí v oblasti cestovního ruchu je totiž dle slov IZP „hlavně o lidech zejména z toho důvodu, že v České republice chybí zákon o cestovním ruchu“. IMP k tomuto tématu uvedl, že organizace spolupracuje s obcemi Jiřice, Lysá nad Labem, Milovice, Ostrá, Benátky nad Jizerou, Semice, Stará Lysá a Starý Vestec, způsobem sdružování se v mikroregionu. IMV a IVV, že spolupracují nejen s obcemi, které jsou členy, ale například i s městem Mělník. Konkrétně spolupracují se starosty, pracovníky odborů, ale také se členy zastupitelstva. Obce se na organizaci obrací často s žádostí o radu či informace týkající se evropských programů, v poslední době konkrétně opatření z nového programu rozvoje venkova týkající se lesů. Organizace také pořádá semináře pro představitele obcí.

31

V otázce podpory města neziskovým organizacím informátoři neodpověděli jednohlasně. Podle poloviny informátorů je podpora dostatečná a s formou podpory jsou spokojeni, spolupráci označují za dobrou a uvádí, že z jejich zkušenosti se město snaží dle svých možností a priorit. Naprosto opačný postoj zaujímá IZP, a to zejména z důvodu klesajících prostředků na provoz Turistického informačního centra v Poděbradech. Konkrétně IZP k věci uvedl, že chybí dlouhodobá strategie cestovního ruchu. „Nějaká strategie sice existuje, ale nikdo se jí neřídí.“ (IZP). IMP v této věci poznamenal, že by město mělo být transparentnější, co se týče systému přidělování finančních prostředků. Dle odpovědí informátorů jasně vyplývá, že oslovené neziskové organizace spolupracují s místními podnikateli zejména v oblasti ubytování a stravování (IPK, ITIC, IZP, IMV, IVV). IMP, IMV a IVV dále doplnili, že spolupracují taktéž s podnikateli z oboru zemědělství, a IZP doplnil spolupráci s podnikateli v oboru lodní dopravy. Jako příčinu úspěchu uvedl IPK zejména zpětnou vazbu, a sice že mají reference od návštěvníků, kteří se v některých případech i sami od sebe obrátí na MEKUC a poreferují o svých zkušenostech s ubytovacími a stravovacími zařízeními v Mělníku. ITIC v této věci doplnil, že s místními podnikateli spolupracují konkrétně formou výměny letáků. IZP dodal, že se jedná o vzájemnou spolupráci na základě uzavřené dohody. Spolupráce probíhá na finanční nebo také nefinanční úrovni (propagace služeb apod.). Konkrétně mezi partnery Zlatého pruhu Polabí z řad podnikatelů patří například Loď Král Jiří – Poděbrady, Sklárny Bohemia, a. s., Lázně Felicitas, s. r. o., Hotel Ludmila, Hotel Soudek nebo Restaurace RKDM. Jako příčinu úspěchu této spolupráce, IZP uvedl, že se jedná o zaběhlý standard a navíc ho s některými podnikateli pojí osobní vztahy. IMV a IVV upřesnili, že, spolupráce probíhá nejčastěji formou dotačního monitoringu. Dále doplnili, že v případě, že organizace pořádá nějakou akci, podnikatelé jsou ochotni ji zasponzorovat. Z odpovědí většiny informátorů vyplývá, že zásadní problémy u této spolupráce nejsou.

32

V oblasti propagace všichni informátoři využívají podobných propagačních kanálů, kterými jsou webové stránky, případně stránky na sociální síti Facebook a dále například účast na veletrzích cestovního ruchu. Jako další formu propagace uvedl IZP vydávání tiskových zpráv, IMV a IVV zmínili novinovou inzerci a také dřívější vydávání vlastního zpravodaje, jehož vydávání bylo z finančních důvodů přerušeno, ale IVV vyjádřil přání, aby se vydávání v budoucnu obnovilo. Jako další formu propagace informátoři uvedli projekty meziregionální spolupráce -

z těchto projektů existují výstupy jako třeba CD o průběhu

a výstupech projektu. Dále zmínili, že další formou propagace probíhá přes partnery organizace (členy), kteří přes organizaci získali finanční prostředky. Jako velmi významnou formu propagace IVV zmínil mediatéku – jedná se o projekt Učíme se filmem, kdy si na stránkách organizace lze zapůjčit film, nejčastěji s environmentální tématikou. Nakonec uvedli, že způsob propagace se samozřejmě odvíjí od výše finančních prostředků na ni vyhrazených. IZP jako problém v oblasti propagace uvádí pouze nedostatek času. Naopak u odpovědí na otázku propagace obcí aktivit organizací u informátorů nepanuje shoda. ITIC zmínil, že spolupráce probíhá se společností Adjust art – kde má tato společnost stojany s letáky, tak tam se objeví materiály MEKUCu, pokud jim je dodají. Ale zároveň doplnil, že není přesvědčen o tom, že například ve všech TIC v turistické oblasti lze najít zmínku o jejich organizaci, ale v nejbližším okolí informace o aktivitách organizace jsou, nejčastěji formou letáků. IMV a IVV k této otázce uvedli, že pokud obce získají finanční prostředky na nějakou obnovu, tak poté se na pamětní ceduli objeví zmínka, že projekt byl podpořen z fondu MAS Vyhlídky. Jako problém této spolupráce IZP spatřuje v nejasnosti spolupráce v oboru cestovního ruchu ze strany zastupitelů obcí.

4.2.4 Financování, dobrovolníci V oblasti financování se situace jednotlivých organizací výrazně liší. Například ve financování organizace MEKUC hraje hlavní roli město Mělník, od kterého organizace dostala tento rok finanční podporu 10 milionů korun (jedná se o částku, která má zafinancovat všechny aktivity organizace) – tato podpora tedy tvoří největší část příjmů a organizace ji dostává již od počátku své 33

existence. Dle sdělení od IPK je MEKUC dále finančně podporováno sponzorem, kterým je společnost ČEZ, která je jejich generálním partnerem. Naopak Organizace Zlatý pruh Polabí je v oblasti financí v rozdílné situaci. Prostředky na financování

získává

pouze

prostřednictvím

projektů,

o

které

žádá

u Středočeského kraje. Dva informátoři (IMP a IMV) dále uvedli, že velkou část příjmů tvoří členské příspěvky. Dalšími příjmy u oslovených organizací jsou například příspěvky od mikroregionu, příspěvky na činnost, dotace, granty, dary nebo hospodářská činnost. IZP se přiklonil k názoru, že dříve bylo mnohem více dotačních titulů, než je tomu dnes. V otázce

hledání

sponzorů

se

informátoři

shodli

na

tom,

že se mu nevěnují v takové míře, v jaké by bylo potřeba. IPK a IZP tuto skutečnost vysvětlili nedostatkem času. IVV dále uvedl, že hledání sponzorů je v jejich situaci složitější, protože část činnosti, kterou organizace vykonává, nemůže být zasponzorována, takže se snaží sponzory hledat, ale v udržitelné a únosné míře a tak, aby nepřekročili stanovená pravidla. IMV v této věci doplnil, že se organizace chová aktivně v tom smyslu, že na nové programové období je povinná se

spolufinancovat

–

aktivně

vyhledávat

obchodní

partnery

–

snaží

se hospodářskou činností „přinést“ nějaké zdroje. Naopak v otázce problémů při získávání financí nepanovala mezi informátory shoda. Zatímco IPK uvedl jako problém fakt, že Mělník je malé město, stejně tak jako fakt, že MEKUC je ještě poměrně mladá organizace, která se postupně dostává do povědomí lidí, kteří na Mělnicku žijí, stejně tak jako podnikatelů, IZP naopak jako největší problém při získávání financí vidí fakt, že neexistuje zákon o cestovním ruchu, dále dle něj chybí určená rozpočtová pravidla pro cestovní ruch, chybí koncepce cestovního ruchu a také zmínil, že v minulosti bylo investováno více peněz do cestovního ruchu – investovalo se více peněz do projektů, stejně jako do destinací. IVV zmínil, že v tomto programovém období by určitě uvedl zejména složitost a nejednoznačnost pravidel. Jako příklad uvedl výklad pravidel pro podporu režijních nákladů místní akční skupiny. 34

V problematice dobrovolníků se většina informátorů shodla, že využívá jejich

služeb,

pouze

IMP

uvedl,

že

organizace

dobrovolníky

nehledá.

IPK a IZP se vzájemně shodli, že nejčastěji hledají dobrovolníky mezi studenty středních škol. IPK dále doplnil, že využívá služeb dobrovolníků zejména v Masarykově kulturním domě, kde dobrovolníci pracují například jako uvaděči. Nějaké zvláštní požadavky na dobrovolníky organizace nemá, zmínil ale zájem o kulturu a také spolehlivost. IZP doplnil, že studenti těchto škol si u organizace například plní povinnou praxi. Jedná se o cca 4 brigádníky při sezóně, kteří provádějí šetření místa. IVV poznamenal, že organizace sama dobrovolníky aktivně nehledá, ale rekrutují se jim z členské základny. Pokud ale organizace pořádá nějakou akci typu úklid Kokořínska dle slov IVV „se vyhlásí výzva a nějací dobrovolníci se vždy přihlásí“.

4.2.5 Význam cestovního ruchu v Polabí a jeho rozvoj Většina dotazovaných u otázky, jaký má dle jejich názoru význam cestovní ruch v Polabí, došla ke shodě a vyjadřuje se v tom smyslu, že cestovní ruch hraje v Polabí velkou roli. IZP jako důsledek tohoto jevu uvedl vysokou zaměstnanost v této oblasti s tím spojenou. IMP uvedl, že cestovní ruch je na slušné úrovni, IVV se přiklání k názoru, že potenciál pro rozvoj cestovního ruchu zde určitě je, ale „není to koncepčně rozpracováno a cestovní ruch není prioritou“. Zmínil ovšem dílčí snahy obcí k rozvoji cestovního ruchu. U otázky, zda se informátoři domnívají, že je Polabí dostatečně atraktivní pro rozvoj cestovního ruchu, se informátoři taktéž shodli, odpovědi byly rozdílné pouze u doplňující otázky, čím je turistická oblast atraktivní. Nejčastěji ovšem zmiňovali zejména široké sportovní vyžití v turistické oblasti (cyklostezka), dále bohatou historii, řeku jako dopravní cestu atraktivní polohu vůči hlavnímu městu nebo Chráněnou krajinnou oblast Kokořínsko. IMV v této věci zmínil, že „v posledních pěti, osmi letech region hodně oživl“ a ocenil rozšíření vstupů a zpřístupnění dalších atraktivit v posledních letech.

35

Shodu informátoři příliš nenalezli u otázky, co je podmínkou rozvoje cestovního ruchu v Polabí a jejich odpovědi se rozcházejí. IPK například zmínil, zejména spolupráci mezi ostatními organizacemi, která by dle jeho slov měla být na vyšší úrovni. ITIC naopak řekl, že důležitý je zejména rozvoj dopravy v oblasti a dále považuje za nedostatečně využitý prostor u vody – konkrétně respondent zmínil možnost vybudování lepšího zázemí pro cyklisty, jako problém realizace ovšem zmínil fakt, že se jedná o záplavovou oblast. ITIC dále řekl: „Potenciál zde určitě je, ale nemělo by se k tomu přistupovat tak, že turisti sem vždycky přijedou a nesmí se usnout na vavřínech a naopak se snažit o to, aby si turisté z navštíveného místa odvezli něco pozitivního.“ IZP naopak odvětil, že podmínkou rozvoje cestovního ruchu v oblasti jsou zejména nadšenci, osvícený starosta, tajemník a kraj. Dále doplnil také komunikaci, čas, najít lidi a v neposlední řadě také finanční prostředky, k čemuž se přiklonil také IMP. IVV jako nejdůležitější uvedl jasné definování ekonomického profitu. Obdobná situace nastala u definování slabých míst pro rozvoj cestovního ruchu v Polabí. Zatímco podle IPK jsou jím zejména služby, které by dle jeho názoru mohly mít větší kvalitu, ITIC zmínil zejména dopravu v turistické oblasti „Já sice tady můžu vyprávět turistům, jak tady máme krásný hrad Kokořín a Houska, ale když se tam ti turisti nemají jak dostat, pokud tady nejsou automobilem, případně na kole, tak prostě je to odradí a je to škoda“, uvedl ITIC a doplnil také problém dopravit návštěvníky města Mělníka o víkendu k hoře Říp, z důvodu špatného (v tomto případě fakticky neexistujícího) dopravního spojení. Na druhou stranu uvítal fakt, že Mělník byl v loňském roce zahrnut do systému ROPID (Regionální organizátor Pražské integrované dopravy). Naopak IMP stručně uvedl, že „priority jsou jinde“, k čemuž se částečně připojil také IZP a dále zmínil také nezájem podnikatelů. IZP dále doplnil také komunikaci a podporu kraje obcím. IVV v této věci uvedl chybějící koncepci rozvoje cestovního ruchu, dále neexistenci destinační agentury a nefungující destinační management. Jako další „nevýhodu“ zmínil limit Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, zejména administrativní zátěž, respektive nemožnost vybudování cyklostezky, která

36

by vedla Kokořínským dolem. Dále vyjádřil lítost nad faktem, že v tomto programovém období se nepodporuje výstavba cyklostezek pro cestovní ruch. Většina informátorů je přesvědčena, že aktivity jejich organizace přispívají k rozvoji cestovního ruchu v Polabí. IPK a IZP shodně uvedli, že se tak děje zejména díky kvalitě poskytnutých informací v Turistických informačních centrech a propagací turistické oblasti. IZP ovšem v této věci doplnil, že se vše odvíjí od poskytnutí finančních prostředků z grantu. IMV a IVV doplnili, že mají pocit, že

výsledky

jejich

práce

jsou

hmatatelné.

V této

věci

dále

uvedli,

„že bylo spoustu projektů, které mohli obce zrealizovat jenom díky podpoře místní akční skupiny a té možnosti čerpat finanční prostředky“ (IMV, IVV) – jako konkrétní příklad zmínili vybudování základní infrastruktury v obcích, vybudování hřišť, rekonstrukce návsí a obecních úřadů, výsadba zeleně, zajištění rozhlasu, osvětlení, zážitková turistika, podporovaná ubytovací zařízení atd. – k tomu IVV doplnil, že tyto projekty vylepšily tvář obcí a jejich vybavenost, a to mělo za následek přímý dopad pro rozvoj cestovního ruchu – jako příklad uvedl vybudování hipostanice v obci Zelčín a zmínil také podporu místních produktů. IMV v této věci také zmínil, že MAS Vyhlídky slouží jako tmelící a seznamovací prvek mezi starosty. Za organizace, které mají velký vliv na cestovní ruch v Polabí, byly dle odpovědí informátorů často zmiňovány místní akční skupiny, dále místní poskytovatelé služeb cestovního ruchu, dopravci, místní samospráva ale také Středočeský kraj nebo Czech Tourism.

4.2.6 Budoucnost organizací IZP a IMP jako plán do budoucna shodně uvádí zejména udržení existence organizace. IMP konkrétně řekl: „Krátkodobým cílem organizace je bojovat o přežití, aby organizace vůbec vydržela, a dlouhodobým cílem je uspět“. IZP dále doplňuje jako cíl organizace zejména zlepšování propagace turistické oblasti a dále vytvoření zákona o cestovním ruchu a zejména vytvoření koncepce od města, přes kraj až po celou Českou republiku. Na doplňující otázku, 37

co je největším problémem realizace a co s tím lze dělat uvedl, že je zejména nutné zlepšit

komunikaci

a

dále

mít

dobře

vybudovanou

značku.

Zato

IPK uvádí jako dlouhodobý plán všeobecné zlepšování služeb pro turisty, kterých chce dosáhnout osobními kontakty s návštěvníky. Jako problém realizace respondent uvedl čas a také nedostatek personálu. IMV uvedl, že krátkodobým cílem organizace je schválení strategie a tím pádem uvolnění finančních prostředků na řádné fungování. Jako dlouhodobý cíl zmínil IMV konkrétně toto: „Dobře a aktivně pracovat a využít všechny prostředky, které nám budou poskytnuty“. IVV dále zmínil přání, aby vznikla „lepší koncepce dotační politiky“ a také aby organizace odvedla „dobrou práci s lidskými zdroji – vyškolit si mladé kolegy, zejména aby měli vhled do problematiky“.

38

5 Shrnutí výsledků K dosažení cíle této práce bylo definováno sedm výzkumných otázek. První otázka zněla, jaký význam má neziskový sektor v cestovním ruchu. Na tuto výzkumnou otázku byla hledána odpověď pomocí studia odborné literatury a dalších relevantních zdrojů. Touto metodou bylo zjištěno následující:

-

vyplňuje místa, kde chybí nabídka služeb v této oblasti

-

snaha neziskových organizací o zkvalitňování života v turistické oblasti tím se vytváří lepší podmínky také pro cestovní ruch

-

zakládání místních akčních skupin

Odpovědi na otázku č. 2 jaké neziskové organizace v turistické oblasti působí, byly hledány zejména z volně dostupných zdrojů a bylo zjištěno následující:

-

v turistické oblasti působí mnoho neziskových organizací

-

jako oblast jejich činností lze nejčastěji uvést – ekologie, kultura a umění, rozvoj obce (komunity) a bydlení, sociální služby, sport a rekreace, volnočasové aktivity dětí a mládeže, vzdělávání a výzkum, zdraví

-

jako právní forma neziskových organizací je nejčastěji zvolena obecně prospěšná společnost, případně zapsaný spolek (dříve občanské sdružení)

Odpovědi na otázky č. 3 – 7 byly hledány prostřednictvím kvalitativního výzkumu, konkrétně formou rozhovorů a jejich následnou analýzou. Na otázku č. 3, jaké aktivity zjištěné neziskové organizace v oblasti realizují, byly nalezeny tyto odpovědi:

-

zajišťování kulturní a vzdělávací činnosti

-

zajištění provozu turistických informačních center

-

spolupořádání projektů pro širokou veřejnost

39

-

podpora cestovního ruchu, propagace a podpora nových jednotlivých cílů a turistických produktů

-

rozvoj jednotlivých venkovských regionů

-

koordinace projektů a produktů zaměřených na rozvoj regionu

-

zajišťování služeb při administraci projektů k rozvoji regionu

-

podpora péče o krajinu, sídel, kulturní a přírodní dědictví a aktivní život obyvatel

-

organizace vzdělávacích kurzů a školení

-

pomoc při zpracování dotačních žádostí, dotační monitoring

-

koordinace setkávání místní samosprávy a zástupců neziskových organizací

Na otázku č. 4, co je podmínkou rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti podle představitelů vybraných organizací, byly nalezeny tyto odpovědi:

-

spolupráce s ostatními organizacemi

-

komunikace, čas, lidé, finanční prostředky

-

rozvoj dopravy v turistické oblasti

-

lepší využití prostoru v blízkosti řeky Labe

-

nadšenci, osvícená samospráva

-

dostatečná atraktivita území

-

definování ekonomického profitu

Na otázku č. 5, zda přispívají aktivity vybraných neziskových organizací k rozvoji cestovního ruchu v turistické oblasti, bylo ve většině případů zodpovězeno, že ano, a to zejména díky:

-

propagaci a kvalitnímu servisu pro návštěvníky turistické oblasti

-

snaze o zviditelnění turistické oblasti (účast na veletrzích cestovního ruchu)

-

podpoře místních akčních skupin a možnosti čerpat finanční prostředky například na vybudování základní infrastruktury v obcích, rekonstrukci návsí, výsadbu zeleně, podporu ubytovacích zařízení, vybudování hipostanice apod. 40

-

faktu, že některé neziskové organizace fungují jako tmelící a seznamovací prvek pro místní samosprávu

Na otázku č. 6, jak probíhá spolupráce vybraných neziskových organizací s místní samosprávou, byly nalezeny tyto odpovědi:

-

řešení praktických záležitostí (vydávání propagačních materiálů, map města apod.)

-

spolupráce na úrovni fondu cestovního ruchu – shromažďování finančních prostředků, které slouží k propagaci turistické oblasti Polabí

-

sdružování se v mikroregionu

-

žádosti samosprávy o informace týkající se evropských programů

-

pořádání seminářů pro představitele obcí

Na otázku č. 7, jaké jsou reakce okolí na aktivity neziskových organizací v turistické oblasti, byly nalezeny tyto odpovědi:

-

ve většině případů jsou reakce pozitivní – respondenti si to vysvětlují dobrým přístupem k návštěvníkům destinace, ale i místním podnikatelům

-

někteří respondenti by ocenili více zpětné vazby (i negativní) pro zkvalitnění jimi poskytovaných služeb

-

reakce okolí organizaci získávají zejména prostřednictvím osobních setkání, e-mailové komunikace a komunikace na sociálních sítích

-

jako zpětnou vazbu na aktivity organizace někteří respondenti považují také fakt, že se například místní podnikatelé vrací se žádostí o dotační monitoring, konzultace nebo zpracování projektových žádostí a také oceňují jejich vlastní názor na problematiku

41

6 Závěry a doporučení Již na začátku této kapitoly je potřeba zmínit, že všechny oslovené organizace, jsou každá v rozdílném postavení, ať již co se týče financování, typu pořádaných aktivit či personálního obsazení. Nárůst založených neziskových organizací po roce 1990 byl obrovský. Lze však konstatovat, že Česká republika se stále ještě učí přijímat neziskové organizace jako součást občanské společnosti na rozdíl od západních zemí, kde jsou tyto organizace nedílnou součástí veřejného života a občanské společnosti. Tento fakt může být pro neziskové organizace problémem zejména při získávání financí formou sponzorství, v podnikatelské sféře může panovat nedůvěra k těmto organizacím. Situace neziskových organizací v cestovním ruchu je obdobná, jejich role je ale dle názoru autorky významná. Navíc lze v této souvislosti mluvit o značném nadšení lidí pracujících v tomto sektoru, s nimiž autorka měla šanci se osobně setkat a mluvit. Aktivity neziskových organizací, které byly osloveny k výzkumu, nejsou bezvýznamné a většina z nich hraje velkou roli a autorka práce si troufá tvrdit, že přispívají k propagaci turistické oblasti Polabí. Zároveň se ukázalo, že velkou roli hrají v případě neziskových organizací poskytnuté finanční prostředky na fungování. Některé z oslovených organizací se již řadu let potýkají s problémy při zajišťování finančních prostředků na svou činnost, jež mají negativní vliv na pracovní motivaci zaměstnanců neziskových organizací. V tomto kontextu lze také zmínit, že pro správné fungování organizace je nezbytná synergie, a to synergie jak v rámci pracovního kolektivu, tak při komunikaci s místní samosprávou a dalšími partnery a podporovateli. V neposlední řadě je neméně důležitá zpětná vazba od těch nejpovolanějších, tedy od návštěvníků destinace, kteří ocení jejich práci a aktivity. Z výzkumu dále vyplynulo, že turistická oblast Polabí rozhodně oplývá nemalým potenciálem, každý si zde najde to svoje, ať už vyznavači návštěv hradů

42

a zámků nebo sportovní nadšenci. Turistické oblasti by jistě prospěl rozvoj dopravní infrastruktury, podpora kraje obcím, větší zájem podnikatelů a zejména zvýšení úrovně poskytovaných služeb. Nelze tvrdit, že by byly na vyloženě špatné úrovni, to rozhodně ne, ale je potřeba návštěvníkům turistické oblasti nabídnout takový servis, aby se chtěli vracet nebo aby měli tendenci doporučit svým přátelům a známým návštěvu turistické oblasti Polabí. Spoléhat se na to, že autobus plný zahraničních turistů stejně přijede, nelze do nekonečna a ani by neměl být zavedeným standardem. Podle autorky práce prošla turistická oblast v posledních letech velkou proměnou, která rozhodně vedla k nárůstu návštěvníků. Výsledky šetření také ukazují, že reakce na činnost neziskových organizací jsou téměř ve skrze pozitivní. Ze závěrů šetření také vyplývá, že pro některé neziskové organizace by bylo vhodné navázat lepší spolupráci s místní samosprávou, což by mohlo vést k větší podpoře organizací a tím i nárůstu aktivit v oblasti cestovního ruchu. Jak již bylo řečeno úvodem, cílem této práce bylo zanalyzovat prostředí neziskových organizací, působících v turistické oblasti Polabí a zaměřit se na ty, které mají vliv na rozvoj cestovního ruchu v dané destinaci. Dále pak popsat, jaké aktivity v této oblasti realizují a jakou roli hrají v rozvoji cestovního ruchu v turistické oblasti Polabí. Cíl práce vytyčený autorkou práce byl splněn. Role neziskových organizací v turistické oblasti Polabí je zcela určitě významná a napomáhá k rozvoji cestovního ruchu v turistické oblasti Polabí. Autorka se zaměřila pouze na několik vybraných neziskových organizací působících v turistické oblasti, aktivity dalších neziskových organizací by zcela jistě mohly být předmětem dalšího zkoumání.

43

7 Seznam zdrojů 7.1 Knižní zdroje BAČUVČÍK, R. Marketing neziskových organizací. 1. vydání. Zlín: VeRBuM, 2011, 190 s. ISBN 978-80-87500-01-9. BACHMANN, P. Management neziskové organizace. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2011, 280 s. ISBN 978-80-7435-130-3. FRIČ, P., GOULLI, R. Neziskový sektor v České republice. Praha: Eurolex Bohemia, s. r. o., 2001, 203 s. ISBN 80-86432-04-1. HANNAGAN, T. J. Marketing pro neziskový sektor. 1. vydání. Praha: Management Press, 1996, 205 s. ISBN 80-85943-07-7. HORNER, S., SWARBROOKE J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: Aplikovaný marketing služeb. Praha: Grada Publishing, 2003, 488 s. ISBN 80247-0202-9. JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2009, 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3. MANSFELDOVÁ, Z., KOUPA, A. (EDS.) Participace a zájmové organizace v České republice. 1. vydání. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005, 244 s. ISBN 8086429-53-9. PATOČKA, J., HEŘMANOVÁ, E. Lokální a regionální kultura v České republice. Praha: ASPI, 2008, 200 s. ISBN 978-80-7357-347-8

44

ZELENKA, J., PÁSKOVÁ M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přepracované a doplněné 2. vydání. Praha: Linde, 2012, 768 s. ISBN 978-80-7201880-2.

7.2 Internetové zdroje Asociace regionálních značek. Polabí regionální produkt. [online] ©2010 - 2016 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.regionalni-znacky.cz/polabi/ CzechTourism. Turistický potenciál regionů. [online]. ©2005 -2016 [cit. 2016-0612]. Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turistickypotencial-regionu/ České noviny. Zajímavá místa Polabí. [online]. ©2006 [cit. 2016-08-15]. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/zajimava-mista-polabi/192404 Kudy z nudy. Řeka Labe - jedna z největších řek a vodních cest Evropy. [online]. ©2013 [cit. 2016-05-28]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-aakce/Aktivity/Reka-Labe----jedna-z-nejvetsich-rek-a-vodnich-cest.aspx MAS Polabí, o. p. s. MAS Polabí, o. p. s. – o nás. [online]. ©2013 [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://www.maspolabi.cz/o-nas Mělnické kulturní centrum, o. p. s. Mělnické kulturní centrum/O nás. [online]. ©2016 [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://www.mekuc.cz/stranka/melnickekulturni-centrum/o-mekucu/ Místní akční skupina Vyhlídky, z. s. – sdružení pro rozvoj regionu. Služby MAS Vyhlídky,

z.

s.

[online].

©2016

[cit.

2016-06-20].

z: http://www.vyhlidky.eu/index.php?pg=&page=20500&lang=cz

45

Dostupné

Národní síť Místních akčních skupin České republiky. Místní akční skupiny. [online]. ©2016 [cit. 2016-06-15]. Dostupné z: http://nsmascr.cz/o-nas/mistni-akcniskupiny/ Neziskovky. O neziskových organizacích. [online]. ©2016 [cit. 2016-05-30]. Dostupné z: http://www.neziskovky.cz/clanky/511_538_540/fakta_neziskovkyv_co-to-je-neziskovy-sektor-/ Neziskovky. [online].

Statistika

počtu

©2016

neziskových

[cit.

organizací

2016-06-05].

2014-2016. Dostupné

z:http://www.neziskovky.cz/data/Statistika%20po%C4%8Dtu%20nest%C3%A1t n%C3%ADch%20neziskov%C3%BDch%20organizac%C3%AD%2020142016_%C4%8Derven16txt16005.pdf Otevřte 13. komnatu. O projektu Otevřte 13. komnatu. [online]. ©2016 [cit. 201606-23]. Dostupné z: http://www.otevrte13komnatu.cz/o-projektu.html Pramen

Labe.

O

Labi.

[online].

©2016

[cit.

2016-05-05].

Dostupné

z: http://www.pramen-labe.cz/cs/o-labi.html Středočeský kraj. Vítejte na portále cestovního ruchu Středočeského kraje. [online]. ©2014 [cit. 2016-05-16]. Dostupné z: http://middleczech.kr-stredocesky.cz/cs/ Zlatý pruh Polabí, o. p. s. Společnost Zlatý pruh Polabí. [online]. ©2016. Poslední aktualizace 29. 6. 2016. [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://www.polabi.com/opolabi/o-zlatem-pruhu-polabi-ops Zlatý pruh Polabí, o. p. s. Fond cestovního ruchu turistické oblasti Polabí – statut. [online].

©2016

[cit.

2016-06-05].

Dostupné

z:http://www.polabi.com/e_download.php?file=data/editor/277cs_3.pdf&original =Fond+CR+Polab%C3%AD+2016.pdf

46

8 Přílohy 8.1 Rozhovor Příloha 1: Scénář rozhovoru

A. Představení informátora 1. Jaká je Vaše pozice v organizaci? 2. Jak dlouho v organizaci působíte? 3. Jaké je Vaše vzdělání (obor studia)? 4. Kolik je Vám let? 5. Místo bydliště (region)? Jak dlouho zde žijete? 6. Jak jste se dostal k práci v organizaci? Jaká byla Vaše hlavní motivace?

B. Obecné informace o organizaci 1. Kdy byla Vaše organizace založena? 2. V jaké oblasti organizace působí? Co je hlavní náplní Vaší činnosti? 3. Kolik má Vaše organizace členů? o Roste? o Klesá? o Jak si to vysvětlujete? 4. Proč jste při zakládání neziskové organizace zvolili právě tuto právní formu? o Výhody: o Nevýhody:

C. Spolupráce, propagace 1. Spolupracujete s dalšími organizacemi v Polabí? o Ano  S jakými?  S jakými nejvíce?  Jakým způsobem?

I

 Měnilo se v čase?  Existují nějaké problémy spolupráce? Jak si to vysvětlujete? Jak by to šlo řešit? o Ne  Proč ne?  Měnilo se v čase? 2. Spolupracujete s místní samosprávou? o Ano  S kým konkrétně?  Jakým způsobem?  Měnilo se v čase?  Existují nějaké problémy spolupráce? Jak si to vysvětlujete? Jak by to šlo řešit? o Ne  Proč ne?  Měnilo se v čase? 3. Podporuje město neziskové organizace? o Považujete podporu za dostatečnou nebo nedostatečnou? o Co by mělo dělat jinak? o Měnilo se v čase? 4. Spolupracujete s místními podnikateli? o Ano  S jakými (odvětví)?  Jakým způsobem?  Měnilo se v čase?  Jak si vysvětlujte příčiny úspěchu?  Existují nějaké problémy spolupráce? Jak si to vysvětlujete? Jak by to šlo řešit? o Ne  Proč ne?  Měnilo se v čase? II

5. Propagujete Vaši neziskovou organizaci? o Ano  Kde, jak?  Měnilo se v čase?  Existují nějaké problémy? o Ne  Proč ne?  Měnilo se v čase? 6. Propagují obce v turistické oblasti aktivity Vaší organizace? o Ano  Jaké obce? Proč právě tyto obce? Čím si to vysvětlujete?  Jakým způsobem?  Jste spokojeni/nespokojeni s formou propagace?  Měnilo se v čase?  Existují nějaké problémy? Jak si to vysvětlujete? Jak by šlo řešit? o Ne  Proč ne?  Měnilo se v čase?

D. Financování, dobrovolníci 1. Jak financujete Vaši neziskovou organizaci? Měnilo se v čase? 2. Co tvoří největší část Vašich příjmů? Měnilo se v čase? 3. Kdo Vás dále finančně podporuje? Měnilo se v čase? 4. Hledáte sponzory? o Ano  Kde? Jakým způsobem?  Kde máte největší úspěchy a kde naopak největší neúspěchy? Jak si to vysvětlujete?  Měnilo se v čase? o Ne III

 Proč ne?  Měnilo se v čase? 5. V čem vidíte největší problémy při získávání financí? Jakým způsobem je řešíte? Měnilo se v čase? 6. Hledáte dobrovolníky? o Ano  Kde? Jakým způsobem?  Jakou část v organizaci tvoří? Roste? Klesá? Jak si to vysvětlujete?  Máte nějaká kritéria?  Měnilo se v čase? o Ne  Proč ne?  Měnilo se v čase?

E. Aktivity organizace 1. Jaký typ akcí pořádáte? o Proč pořádáte právě tyto akce? o V jakých časových intervalech akce pořádáte? o Jaká je hlavní cílová skupina?  Jaká je realita?  Jak si to vysvětlujete? 2. Jaký má podle Vás cestovní ruch význam v Polabí? o Jak se to projevuje? Na základě čeho tak usuzujete? 3. Domníváte se, že je Polabí pro rozvoj cestovního ruchu dostatečně atraktivní? o Ano  Pro koho?  Čím?  Měnilo se v čase? o Ne  Proč ne? IV

 Měnilo se v čase? 4. Co je podle Vás podmínkou rozvoje cestovního ruchu v Polabí? o Spokojenost/nespokojenost? o Co s tím? o Jak si to vysvětlujete? 5. Existují nějaká slabá místa pro rozvoj cestovního ruchu? o Ano o V čem? o Jak si to vysvětlujete? o Jak by to šlo řešit? o Měnilo se v čase? 6. Jaké aktivity považujete pro rozvoj cestovního ruchu za nejvýznamnější? o Jsou úspěšné  Jak se to projevuje?  Proč právě tyto? Jak si to vysvětlujete?  Měnilo se v čase? o Nejsou úspěšné  Proč ne? Co s tím?  Měnilo se v čase? 7. Přispívají aktivity Vaši neziskové organizace k rozvoji cestovního ruchu Polabí? o Ano  Jakým způsobem?  Měnilo se v čase? o Ne  Proč ne?  Měnilo se v čase? 8. Rozšiřujete své stávající aktivity v oblasti cestovního ruchu? o Ano  Jaké aktivity? Proč právě tyto?  Měnilo se v čase? o Ne V

 Proč ne?  Měnilo se v čase? 9. Máte zpětnou vazbu na aktivity Vaší organizace? Zaznamenali jste nějaké ohlasy na Vaši činnost? o Ano  Kde?  Jaké?  Čím si to vysvětlujete?  Pracujete s ohlasy? Pokud ano, jak?  Měnilo se v čase? o Ne  Jak si to vysvětlujete?  Měnilo se v čase? 10. Máte zpětnou vazbu od místní samosprávy na aktivity Vaší organizace? Zaznamenali jste nějaké ohlasy na Vaši činnost? o Ano  Kde?  Jaké?  Čím si to vysvětlujete?  Pracujete s ohlasy? Pokud ano, jak?  Měnilo se v čase? o Ne  Jak si to vysvětlujete?  Měnilo se v čase?

11. Které organizace mají podle Vás velký vliv na cestovní ruch v Polabí? o Čím? o Jste spokojeni s jejich činností? S čím ano/ne o Jak si to vysvětlujete? o Měnilo se v čase? o Jsou i slabé stránky? VI

F. Budoucnost organizace 1. Jaké jsou plány Vaší organizace do budoucna? o Krátkodobé: o Dlouhodobé:  Jakým způsobem jich chcete dosáhnout?  Co je největší problém realizace? Co s tím lze dělat? 2. Z čeho máte největší obavy? o Co je příčinou Vašich obav? o Jak si to vysvětlujete?

VII

8.2 Oskenované zadání práce Příloha 2: Oskenované zadání k závěrečné práci

VIII

IX

8.3 Seznam obrázků Příloha 3: Seznam obrázků Obr. 1 Logo regionální značky Polabí.........................................................................................13 Obr. 2 Místní akční skupiny – pokrytí České republiky, stav k 1. 9.2015 ....................16 Obr. 3 Mapa turistických regionů České republiky. .............................................................19 Obr. 4 Mapa turistických oblastí České republiky. ...............................................................19

X