Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra rekreologie a cestovního ruchu

Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra rekreologie a cestovního ruchu

Využití řeky Labe k vytvoření turistického produktu Bakalářská práce

Autor: Jan Kotrč Studijní obor: Management cestovního ruchu – anglický jazyk

Vedoucí práce: Mgr. Alexandr Gregar, Ph.D. Odborný konzultant: Ing. Vladimír Žák Vodní cesty na Labi o.p.s ředitel

Hradec Králové

Duben 2015

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

vlastnoruční podpis V Hradci Králové dne 27.4.2015

Jan Kotrč

Poděkování: Děkuji vedoucímu bakalářské práce Mgr. Alexandru Gregarovi za metodické vedení práce, cenné rady a připomínky a Ing. Vladimíru Žákovi za odbornou konzultaci a cenné rady z oboru lodní dopravy a vodních cest.

Anotace Cílem této bakalářské práce je vypracování návrhu produktu cestovního ruchu pro řeku Labe se zaměřením na turistický region východních Čech. Práce zohledňuje a počítá s budoucím splavněním Labe do Pardubic. Na základě nasbíraných poznatků z teorie a dotazníků je navržen produkt cestovního ruchu pro Labe ve východních Čechách, který může sloužit jako vzor nebo jako pomocné kritérium při vytváření turistických atraktivit pro turisty směřující do východních Čech nejen po vodě. Průzkum ukázal značný potenciál produktu a naznačuje určité očekávání splavnění řeky nejen u lodních turistů a zájemců o tento způsob trávení volného času. Fungování takových produktů je možné v České republice vidět na Moravě na Baťově kanálu, proto lze očekávat i zájem na doposud nesplavných úsecích řeky Labe.

Annotation Title: Use of river Elbe to create a tourism product

This bachelor thesis is aimed at creating new tourism product on river Elbe. Creating of such a service is based on navigability of Elbe to Pardubice. Theoretical knowledge and the conducted survey is suggesting tourism product using the River Elbe in eastern Bohemia. Suggested product can be used as a model or as an additional criteria for creation of the new tourist attraction for tourists visiting this region. Survey showed great interest in such a product and signifies expected navigability of the river and those who are interested in such leisure activities. The same product on Moravia on Bata canal shows demand for such a services. Therefore there can be expected interest at newly opened parts of river Elbe.

1

Obsah 1

Úvod................................................................................................................................................. 5

2

Cíl práce.......................................................................................................................................... 6

3

Metodika zpracování................................................................................................................. 7

4

Víkend na Labi – zážitkový produkt cestovního ruchu ............................................... 8 4.1

Trh cestovního ruchu ........................................................................................................ 8

4.1.1

Současný trh cestovního ruchu ............................................................................ 9

4.1.2

Vodní cestovní ruch .................................................................................................. 9

4.1.3

Zážitkový cestovní ruch ........................................................................................10

4.1.4

Zážitková jízda ..........................................................................................................10

4.1.5

Genius loci ..................................................................................................................10

4.1.6

Marketingový mix....................................................................................................11

4.1.7

Produkt ........................................................................................................................12

4.1.8

Cena ..............................................................................................................................12

4.1.9

Lidé................................................................................................................................13

4.1.10 Místo .............................................................................................................................14 4.1.11 Propagace v cestovním ruchu .............................................................................14 4.1.12 Spolupráce..................................................................................................................15 4.2

Labe .......................................................................................................................................16

4.2.1

Plánování podél Labe .............................................................................................16

4.2.2

Kanál Přelouč ............................................................................................................17

4.2.3

Splavněné Labe.........................................................................................................18

4.2.4

Budoucí přístav ........................................................................................................19

4.2.5

Situace v zahraničí ..................................................................................................20

4.2.6

Přínos pro region .....................................................................................................22 2

4.3

Analýza cílové skupiny a produktu ...........................................................................23

4.3.1

Cíl průzkumu .............................................................................................................23

4.3.2

Šetření ..........................................................................................................................24

4.3.3

Výsledky průzkumu ................................................................................................24

4.3.4

Závěr průzkumu .......................................................................................................33

4.3.5

Cílová skupina ...........................................................................................................33

4.4

Analýza podmínek pro tvorbu produktu ................................................................34

4.4.1

Ubytování....................................................................................................................34

4.4.2

Stravování...................................................................................................................37

4.4.3

Zajímavá místa..........................................................................................................39

4.5

Vytvoření produktu .........................................................................................................41

4.5.1

Návrh produktu ........................................................................................................41

4.5.2

Alternativní produkty ............................................................................................42

4.5.3

Kalkulace a cena produktu ...................................................................................42

4.5.4

Náklady na uskutečnění produktu ....................................................................44

4.5.5

Správce produktu ....................................................................................................45

4.5.6

Doplňkové informace o produktu .....................................................................45

4.5.7

Plavební mapy ..........................................................................................................46

4.5.8

Distribuce ...................................................................................................................53

4.5.9

Propagace ...................................................................................................................53

5

Shrnutí výsledků .......................................................................................................................54

6

Závěry a doporučení ...............................................................................................................55

7

Seznam obrázků ........................................................................................................................56

8

Seznam grafů ..............................................................................................................................56

9

Seznam tabulek .........................................................................................................................56

10

Seznam použitých zdrojů...................................................................................................58 3

11

Přílohy ............................................................................................................................................

11.1

Dotazník ................................................................................................................................

4

1 Úvod Cílem této bakalářské práce je navržení produktu cestovního ruchu pro Labe ve východních Čechách, který bude v praxi použitelný a bude mít příznivý dopad na navštěvovanost východních Čech po splavnění Labe do Pardubic. Produkt bude využívat potenciál řeky Labe a okolí v tomto regionu. Nabídka bude využívat plavebního kanálu u Přelouče, čerstvého splavnění řeky a tudíž nově možného plutí mezi městy na Labi. Právě splavění řeky je pro rozvoj lodní dopravy a turistiky důležitý, v současnosti blokující faktor. Nasbíraná data by měla poskytnout odpověď na otázku, zdali takový produkt vzbudí zájem veřejnosti, jestli můžeme počítat s životaschopností produktu a zdali produkt bude mít pozitivní vliv na navštěvovanost regionu. Právě zmiňovaná navštěvovanost nezávisí přímo na produktu. Návštěvníci mohou připlout vlastním plavidlem a navštívit region po vodě.

5

2 Cíl práce Cílem práce je navržení projektu na rozvoj turismu zohledňující splavnění Labe a zkoumání vlivu na cestovní ruch v regionu. Zpracovat analýzu požadavků potenciálních zákazníků. Navrhnout životaschopný produkt cestovního ruchu.

Chtějí lidé takový produkt, mají o něj zájem? Bude mít splavnění Labe do Pardubic pozitivní přínos regionům a podnikatelům? Přivede splavnění Labe nové návštěvníky do regionu?

6

3 Metodika zpracování V práci byly porovnávány teorie marketingu cestovního ruchu od různých autorů, sbírány informace o možnostech a stavu plaveb v České republice, především na Labi a propagační materiály podobných zahraničních i tuzemských projektů. Autor použil také osobní poznatky získané během plaveb a vedení lodí a poznatky z účastí a navštěvování lodních výstav. Jako inspirace již fungujícího systému byl použit model Baťova kanálu a dalších míst v České republice. Tyto informace byly shrnuty a použity v praktické části, kde se autor zaměřil na utvoření životaschopného produktu využívající potenciál řeky a okolí. Bylo provedeno také dotazníkové šetření pro získání potřebných dat od možných návštěvníků.

7

4 Víkend na Labi – zážitkový produkt cestovního ruchu Na následujících stranách teoretické části budou probírány teorie o trhu cestovního ruchu a klíčové marketingové nástroje užívané v cestovním ruchu. V další části se autor bude věnovat Labi, především problematice splavnění Labe, plánovanému přístavu v Pardubicích, plánování podél řeky a dalšímu rozvoji a zlepšení podmínek pro lodní dopravu a účastníky cestovního ruchu. V praktické části práce bude veřejnost formou dotazníku dotazována na její pohled na trávení volného času vodní turistikou a příbuznými aktivitami. Z nasbíraných dat bude navrhnut produkt, který bude v praxi použitelný a bude zaměřen na zájmy cílové skupiny. Návrh produktu bude doplněn o nástin ekonomické náročnosti.

4.1 Trh cestovního ruchu Zelenka [6] ve své knize popisuje cestovní ruch jako nejvýznamnější odvětví světového hospodářství. Jeho význam regionálně, globálně, ale i kvalitativně a kvantitativně roste a jeho dynamický růst se předpokládá i v budoucnosti. Růst souvisí mimo jiné s rozvojem dopravy. Ekonomický vliv cestovního ruchu je znát i v dalších odvětvích. Návštěvníci na cestách využívají služeb provozovatelů – stravovací a ubytovací zařízení, služby půjčoven a infocenter. Nepřímo se podílí na výrobě dopravních prostředků, nových staveb a investic do infrastruktury, často budované právě pro účely rozvoje cestovního ruchu. Zelenka dále uvádí, že trh cestovního ruchu je ovlivňován sociálními, demografickými, geografickými, historickými a kulturními faktory. V dnešní moderní době je neoddiskutovatelný vliv technologie a informační technologie. Velmi významný je vliv politiky a ekonomie. Politika státu vytváří prostor pro selektivní podporu různých aktivit. Ovlivňuje daně, dotace a podnikatelské prostředí celkově.

8

Pro cestovní ruch je charakteristická sezónnost. Letní a zimní sezóna souvisí především s optimálním obdobím pro cestování. Zřídka se vyskytují celonárodní dovolené, které se pomalu stávají přežitkem. Jako příklad poslouží Itálie. Nabídka letní sezóny je především pod vlivem školních prázdnin, kdy rodiny vyhledávají letní destinace.

4.1.1 Současný trh cestovního ruchu Trendem poslední doby jsou, jak uvádí Zelenka [7] kratší pobyty. Nedostatek času populace kompenzuje častějšími, intenzivnějšími, ale kratšími zážitky. Ekonomická síla segmentu toto dovoluje a populace je ochotna zaplatit kvalitní služby. Trend je ovlivňován kvalitou dopravní sítě a dostupnější leteckou dopravou. Podnikatelé se snaží eliminovat sezónnost, zaměření na mimosezónní produkty – nakupování, prožitky, kultura. Velkou roli v mimosezónních pobytech hraje jejich ekonomická dostupnost. Obchodníci zlevňují také letní destinace, čehož mohou, díky flexibilním časovým dispozicím, využívat mladí, či lidé třetího věku. Právě turisté třetího věku začínají tvořit významnou kupní sílu. Souvisí to i s lepším finančním zajištěním. Pásková a Zelenka [8] popisují tuto skupinu jako významnou součást cestovního ruchu.

Vzhledem k prodlužování

aktivního života, zlepšování

zdravotního stavu, motivaci, velkému fondu volného času a větším ekonomickým možnostem v rozvinutých zemích patří cestovní ruch pro seniory, seniorský cestovní ruch, mezi nejrychleji rostoucí segmenty. Účastníci tohoto cestovního ruchu mají tendenci trávit delší dovolené, mít větší útratu a více využívají mimosezónní pobyty v porovnání s minulými generacemi.

4.1.2 Vodní cestovní ruch Dle Páskové a Zelenky [8] je vodní cestovní ruch druh cestovního ruchu, který využívá vodní plochy, vodní toky, oceány a moře pro různé aktivity. Těmito

9

atraktivitami může být plavání, potápění, vodní lyžování, jízda na motorových člunech a plavidlech, rekreační lov ryb a nejrůznější vodní sporty.

4.1.3 Zážitkový cestovní ruch Pásková a Zelenka [8] takto označuje formu cestovního ruchu, kde účastníci vyhledávají neobvyklé a nevšední zážitky a vzrušení, které všední život nenabízí. Tímto vyhledáváním je účastník také motivován. Zážitky mohou být různé atrakce. Patří sem například gurmánský cestovní ruch, dobrodružný cestovní ruch, sportovní cestovní ruch. Zážitkem může být i vyhledávání kontaktů s přírodou a kulturním prostředím destinace – genius loci. Zelenka [9] uvádí, že zážitkový turismus, zvaný také prožitkový se částečně prolíná i s adrenalinovým cestovním ruchem. Některé destinace v souvislosti s tímto trendem změnily svou strategii v marketingu a více se zaměřují na prožitky z daného místa.

4.1.4 Zážitková jízda Jak píše Pásková a Zelenka [8], zážitková jízda je cestování vlastním nebo vypůjčeným vozidlem, lodí či jiným motorovým nebo bezmotorovým prostředkem ve volném čase, jehož motivací je zážitek z jízdy a sledování krajiny. Při této jízdě využívá návštěvník suprastruktury cestovního ruchu – parkové cesty, vyhlídkové cesty, vodní toky a plavební dráhy.

4.1.5 Genius loci Podle Páskové a Zelenky [8, s. 176] je genius loci „Ucelený souhrn (ne)hmotných projevů historie i současnosti lokality, jedinečný a neopakovatelný, vytvářející svou kontinuální interakci s duchovním světem návštěvníka nebo rezidenta jeho vícerozměrný dynamický vjem z dané lokality.“

10

Autoři nazývají genius loci též duchem místa. Uvádí se, že pozitivní působení genia loci na návštěvníky motivuje k opakované návštěvě. Tento psychologický jev je tvořen momenty, přírodní lokalitou, roční dobou, atmosférickými podmínkami, kulturním okolím, ale i aktuálním psychickým i fyzickým stavem návštěvníka. Pásková a Zelenka [8] též uvádějí, že genius loci může být vnímáno také subjektivně pro každého člověka zvlášť podle události, které se na konkrétním místě udála – například nehoda, či naopak šťastná událost. Jev bývá těmito hodnotami ovlivňován.

4.1.6 Marketingový mix Podle Zelenky [9] jsou takto označovány všechny kontrolovatelné faktory, které daná firma vybrala při vzájemné součinnosti faktorů, aby bylo dosáhnuto cílů marketingové strategie, cílů uspokojení potřeb zákazníků či jiných cílových skupin marketingu. V marketingovém mixu existují kombinace faktorů - kombinace prostředků komunikace, propagační mix, kombinace produktů je výrobkový mix a kombinace distribučních kanálů je distribuční mix. Mezi běžné součásti marketingového mixu jsou řazeny produkt, cena, propagace, způsob distribuce – 4p (Product, Price, Promotion, Place) Někteří autoři rozšiřují mix na 7P či dokonce 8P. V 7P mixu jsou oproti 4P navíc lidé – People, prezentace – Presenation, proces – Process. 8P mix marketingu obsahuje produkt, lidé, sestavování balíčků služeb – Packaging, programování nabídky služeb – Programming, distribuce, propagace, kooperace s partnery – Partnership a cena. Pro cestovní ruch byl marketingový mix rozšířen na 8P plus informační technologie.

11

4.1.7 Produkt Jakubíková [2, s.188] píše „Produkt je cokoliv hmotného či nehmotného, co prostřednictvím procesu směny uspokojí potřeby spotřebitele nebo firemního zákazníka. Produkt je všechno, jak výhodné, tak nevýhodné, co získáváme nějakou výměnou. Je to složitá kombinace hmotných a nehmotných prvků, včetně funkčních, sociálních a psychologických užitných hodnot. Produktem může být myšlenka, služba, zboží nebo jakákoli kombinace těchto tří kategorií.“ Určit správně, co je produkt cestovního ruchu není lehké. U tohoto typu produktu se setkáváme s několika definicemi. Podle Páskové a Zelenky [8] je produkt cestovního ruchu souhrnem veškeré nabídky soukromého či veřejného subjektu podnikajícího nebo koordinujícího v cestovním ruchu. Zelenka [9] specifikuje produkt jako balík služeb cestovního ruchu, který vzniká na základě spolupráce a provázanosti dodavatelů a zprostředkovatelů služeb. Podmínky realizace a kvalitu služeb dodavatelé a zprostředkovatelé mnohdy neovlivní. Návštěvník může využívat individuálně služby – taxi, prodeje upomínkových předmětů. Subjektivně hodnocený produkt a kvalita služby jsou ovlivněny všemi využívanými službami. Faktory, které ovlivňují kvalitu jsou počasí, lidský faktor, místní obyvatelé, ale i ostatní klienti. Návštěvník musí pro svou spokojenost cítit bezpečí, spolehlivost, rychlost služeb a poměr mezi cenou a kvalitou služeb, komplexnost služeb a možnost individualizace. Pro

produkt

cestovního

ruchu

je

typická

komplexnost,

snadná

kopírovatelnost, zastupitelnost produktu, prožívání produktu, vysoký podíl lidského faktoru, neskladovatelnost a nemožnost si produkt předem vyzkoušet.

4.1.8 Cena Jak uvádí Jakubíková [2], cena je kontrolovatelná proměnná – zajišťuje firmě image mezi spotřebiteli a slouží k maximalizaci obratu. Cenu považuje za jediný prvek marketingového mixu, který generuje příjmy, ostatní prvky mixu

12

generují náklady. Podle Zelenky [1] je cenová politika jedním ze základních pilířů úspěšného marketingu. Častým jevem mezi organizacemi cestovního ruchu je změna cen v mimosezónních obdobích. Jinde se vyskytují motivační programy, jejichž cílem je podpora nákupu (zákaznické kluby, slevy pro stálé zákazníky, first a last minute nabídky). Podle Zelenky [9] má cena funkci stimulační, slouží ke členění zákazníků, ale také regulační. Uplatnění úpravy cen má smysl pro zvýšení zájmů o víkendové a mimosezónní pobyty a regulaci poptávky v hlavní sezóně, s tím souvisí i odlehčení center destinací, jelikož mimo centrum jsou nižší ceny. Úpravou ceny můžeme vyvolat i poptávku po málo navštěvovaných atraktivitách (regionální muzea a galerie). V neposlední řadě vyšší cenou se regulují přístupy k exklusivním produktům (pětihvězdičkové hotely), ke službám s minimální stanovenou kvalitou služeb (pro manažery a obchodní cesty). Cena může být ovlivněna i centrálními orgány, například snížení sazby DPH pro určité služby (ubytování, stravování) pro podporu podnikání a zvýšení poptávky po dané zemi.

4.1.9 Lidé Jakubíková [2] popisuje tuto kategorii marketingového mixu jako silnou i slabou stránku cestovního ruchu. Lidé zaujímají různé role. Své služby poskytují manažeři, vlastníci, zaměstnanci, zákazníci, ovlivňovatelé, rezidenti. Pro firmy je potřebné investovat do rozvoje lidských zdrojů. Jakubíková [2, s.265] uvádí: „Existují služby s vysokým kontaktem se zákazníkem a s nízkým kontaktem se zákazníkem.“ Tato kategorie není jen o nabízených službách, ale také o zákaznících, návštěvnících. Zelenka [9] přibližuje proces rozhodování návštěvníka. Rozhodnutí o výběru destinace záleží na aktuální motivaci k cestování a je prováděno s přihlédnutím ke kvalitě a rozsahu poskytovaných služeb, počtu významných míst a atraktivit, době cestování, ke kulturním aspektům v destinaci, cenové a geografické dostupnosti.

13

Komunikace s lidmi může ovlivnit jak nabídku atraktivit, cenu a kvalitu služeb, tak i aktuální motivaci k cestování.

4.1.10

Místo

Ve své knize popisuje Palatková [4] místo, taktéž je používaný název destinace, jako cíl cesty. Destinací se rozumí geografický prostor, který je klientem vybírán za cíl cesty. Prostorem může být stát, místo nebo region. Destinace si vzájemně konkurují, plní řadu funkcí a jejich společný cíl je prodej. Plní funkce marketingové (destinační marketing), nabídkové, plánovací a funkci zastoupení různých zájmových skupin. Nabízejí klientovi produkt, u něhož se snaží o kvalitní a bezchybnou organizaci řetězce služeb, čímž uspokojují jeho očekávání. Vazba řetězce služeb je pro klienta rozhodující, protože řetězec vnímá jako celek. Region nebo místo představují předmět nákupu, vnímání a spotřeby klienta, návštěvníka. Vnímání místa ze strany klienta je podstatné pro skutečné stanovení destinace turismu. Nejedná se jenom o předpoklady pro rozvoj turismu, ale i o provázanost primární nabídky (atraktivity), sekundární nabídky (infrastruktura) a prezentaci místa. Díky této provázanosti je destinace vnímána jako produkt. Návštěvníci užívají rekreační produkt různým způsobem, na různých úrovních, s odlišnými motivy a předchozími zkušenostmi.

4.1.11

Propagace v cestovním ruchu

Zelenka [6] uvádí, že propagace je jeden z marketingových nástrojů, které slouží pro podporu prodeje a komunikaci se stávajícími i potenciálními zákazníky. Jako součást prodeje se může brát reklama, osobní prodej, vztahy s veřejností. V propagaci v cestovním ruchu je kladen důraz na emocionální stránku. Zážitek, spolehlivost, neobvyklost a odlišnost nabídky, to jsou věci, které účastníky cestovního ruchu lákají. Za propagaci můžeme považovat také různé letáky,

14

pohledy, internetové stránky, reklama, filmy, ale také i média – rozhlas, tisk, sponzorování a dary. Jak píše Zelenka [7], propagace s reklamou je nejvíce viditelnou složkou marketingu. Často se mylně uvádí, že marketing je jen propagace a reklama. Pro dobrý prodej produktu musí být zajištěna dobrá propagace. Produkt bez propracované propagace si na trhu těžce buduje pozici a hůře se prodává. V cestovním ruchu je na propagaci produktu a služeb kladen velký důraz.

4.1.12

Spolupráce

Zelenka a Pásková [8] uvádějí, že spolupráce je jeden z marketingových nástrojů. Spolupráce subjektů v destinaci (místní komunita, samospráva a podnikatelé) při vytváření produktu cestovního ruchu a propagaci produktu. Zelenka [6] popisuje spolupráci jako méně viditelný nástroj oproti propagaci či ceně. Implementace spolupráce je nezbytná při zajišťování kvality služeb, programování, vytváření balíčku služeb. Může být výrazně umocněna vhodnou marketingovou komunikací. Výhodami spolupráce jsou nižší náklady, vyšší standard, vyšší zájem o služby, investice do infrastruktury a společné akce. Často se můžeme setkat s tím, že není doceňován význam a potenciál pojmu. Naráží na nepochopení výhod spolupráce a malou spolehlivost některých subjektů.

15

4.2 Labe Jak je uvedeno v plánovací příručce Modrý pás Labe [1], řeka Labe má vynikající rekreační, kulturní a sportovní potenciál. Tok zahrnuje četné kulturní krajiny a přírodní oblasti. Atraktivita oblasti spočívá mimo jiné v jedinečnosti rovin Středního Polabí s drobnými vyvýšeninami, lesíky nebo prohlubněmi po těžbě písku nebo slepých ramenech dříve meandrující řeky.

Je zde velmi patrný

krajinotvorný efekt. Turistickými centry a výchozími body pro tuto oblast jsou Lysá nad Labem, Nymburk, Poděbrady, Kolín a Pardubice. Labe právě v Pardubicích není doposud splavněno. Splavněním se řeka více otevře turistům a zvýší se atraktivnost pobytu. Dle údajů Státní plavební správy [10] je k 1. lednu 2014 evidováno celkem 13 706 plavidel. Vydaných oprávnění k vedení malého plavidla je 69 262, z toho 26 559 je oprávnění pro vedení plavidel na moři. Z těchto dat lze předpokládat, že zájem o turistiku na Labi a provoz na vodní cestě má jistě vzrůstající potenciál.

4.2.1 Plánování podél Labe Příručka Modrý pás Labe uvádí [1], že předpokladem pro vzájemně skloubený a trvale udržitelný turistický rozvoj tohoto území je, aby do něj byly začleněny jeho endogenní potenciály a svou aktivizací pak pozitivně ovlivnily celkový rozvoj tohoto území. Navázání na to, co již existuje, umožňuje přesunout rozvojový důraz směrem k turistice a integrovat jej do celkového území. Kombinace souhrnného plánování a sektorového odborného plánování je základem pro zjištění lokalit vhodných pro turistické projekty. Je nástrojem pro řízení turistických aktivit ve smyslu vůči životnímu prostředí šetrného, trvale udržitelného a sociálně únosného turistického rozvoje. Včasným zohledněním závazných záměrů a vůle představitelů regionálních zájmů, která nalézá svůj výraz v neoficiálním plánování, se předejde překážkám při pozdější realizaci. Vedle znalosti územních koncepcí předpokládá interakce mezi existujícím a plánovaným také porozumění pro souvislosti mezi různými plánovacími úrovněmi.

16

Labská turistika ještě dosud nepředstavuje jednotný produkt. Jejím ústředním bodem je však labská cyklostezka, neboť ta jako průchozí cesta vedoucí blízko Labe již existuje nebo se její části nachází ve fázi realizace. Jako vzor může posloužit Dunajská cyklostezka. Dobré rozvojové možnosti podél Labe a jejich přítoků jsou očividné. Jak uvádí Tittelbachová [5], politiku turismu vykonává stát vydanými zákony a dostupnými prostředky prosazuje plnění cílů státní politiky. Spadá sem i čerpání fondů Evropské unie a zastřešování regionálních politik. Proto je nutná podpora rozvoje turismu i ze strany státu. Kotler [3, s.992] doslova uvádí: „Plný potenciál je však možné realizovat pouze prostřednictvím harmonizace evropských zákonů o přepravě a přístavech, cenových systémů a trvalé snahy odstranit omezení a nepříznivou legislativu.“ Tato myšlenka se týká Evropské unie, ale její možno použít i na situaci v České republice.

4.2.2 Kanál Přelouč Propojení uvedených center na Labi brání úsek mezi městy Týnec nad Labem a Přelouč. Na internetových stránkách ředitelství vodních cest je k dispozici nový strategický záměr, plavební stupeň Přelouč II, zahrnující plavební kanál, který by splavnil Labe do Pardubic. Navrhovaná plavební komora bude, dle projektové brožury [12], se spádem 8,4 metrů patřit mezi nevyšší v České republice. Dlouhá bude 115 a široká 12,5 metrů. Na obou jejich koncích budou čekací stání. Součástí bude přilehlý provozní areál plavební komory, který bude monitorovat a udržovat plavební stupeň a přilehlý úsek koryta řeky. 3 150 metrů dlouhý a přibližně 40 metrů široký kanál povede mimo inkriminovaný úsek Labských hrčáků. Labské hrčáky vznikly zastavením těžby štěrkopísků z koryta řeky právě v těchto místech. Tím se tento úsek stal jediným na středním toku Labe s bystřinným prouděním. Jako unikátní lokalita je tento úsek předmětem zájmu ochrany přírody a nelze jej zničit nebo porušit.

17

Projekt počítá i s nutnou ochranou fauny, flory a ekosystému ve zmiňované oblasti. Taková stavba znamená velký zásah. Dráha kanálu bude vedena po zemědělské půdě. Z důvodu ochrany životního prostředí zde bude nový biokoridor, jehož součástí bude nově meandrován potok. Součástí potoka bude několik přírodních vodních nádrží. Celková zasažená plocha biocentra bude činit 29 %. Jako kompenzace takového zásahu se uskuteční celková revitalizace území. Počty stromů a keřů, které budou nově vysázeny, značně převyšují počet vykácených stromů. Plánuje se vykácet 250 stromů, avšak přes 4 tisíce stromů a 26 tisíc keřů se vysází. Vegetační plocha se zvětší o 35 ha, tedy 2,2krát více než v současné době. Zničená vegetace bude nahrazena plochou více než 4,5krát větší. Ostrov, který vznikne mezi řekou a plavebním kanálem převezmou v budoucnu rekreační funkci pro obyvatele města Přelouče a bude plnit ekostabilizační funkci. V části ostrova je plánováno s parkovou úpravou, s vodními nádržemi a u břehu kanálu je plánováno vytvoření mělkovodních tůní a lagun, které poslouží pro život fauny.

4.2.3 Splavněné Labe Nově splavněný úsek prodlouží, dle projektové brožury [12] labskou vodní cestu o 24 kilometrů do přístavu v Pardubicích a o 33 kilometrů pro rekreační plavbu do Kunětic. Dokončením plavebního stupně Přelouč II se prodlouží transevropská dopravní síť TEN-T od státní hranice do Pardubic na 246 kilometrů. Síť by byla nedílnou součástí IV. transevropského multimodálního dopravního koridoru. Lodní doprava by se tak mohla dostat z Pardubic s pomocí kanálů prakticky ke všem mořím. Do Pardubic by se tak návštěvníci dostali po vodě stejně jako v nedalekých Poděbradech nebo Týnci nad Labem. Jak je publikováno v internetovém deníku 5plus2 [10] V Týnci nad Labem funguje již několik let marina s řadou doplňkových služeb. Jako příklad již rozvinuté vodní turistiky můžeme uvést Baťův kanál. V propagační brožuře [16] se píše, že kanál je progresivní výjimkou v České republice. Toto vodní dílo zažilo v poslední době velký nárůst půjčoven lodí v již

18

vybudovaných přístavech a přístavištích, které byly používány pro plavidla, sloužící k dopravě surovin pro Baťovy závody. K půjčovnám lodí patří i možnost občerstvení, ubytování a výletů. Nabídky těchto služeb společně s bohatou historií této oblasti, mají velkou zásluhu na rozvoji vodní turistiky. Dle rozhovoru zveřejněného na internetových stránkách deníku 5plus2 [10] bude vedení mariny v Týnci nad Labem jednat s povodím Labe o prodloužení provozní doby obsluhy zdymadel v období sezony, pro ještě lepší využití potenciálu Labe. Splavněním se zvýší také bezpečnost řeky. Díky nově možné, lepší regulaci toku je možná lepší příprava na potenciální velkou vodu.

4.2.4 Budoucí přístav Na internetových stránkách deníku 5plus2 [14] se můžeme dočíst, že nový šéf Ředitelství vodních cest České republiky plánuje vybudovat přístav v Pardubicích během čtyř let. V plánu jsou dva přístavy – obchodní a rekreační. Dle idnes.cz [13] Ředitelství vodních cest je jasné, že přístav nemá smysl budovat bez vybudování plavebního stupně u Přelouče. Další komplikace nastává u obslužné infrastruktury obchodního přístavu. Pro takové logistické centrum je nutné zařídit dopravní obslužnost i obchvaty města. Lokalita nákladního přístavu v Pardubicích má navíc tu výhodu, že může spojit čtyři druhy dopravy – lodní, silniční, železniční a leteckou. Na 5plus2.cz [10] se uvádí, že rekreačnímu přístavu, který s sebou nenese nutně tak velké investice do infrastruktury však nic nebrání. Šéf Ředitelství vodních cest České republiky chce začít stavět plavební stupeň ještě v roce 2014 a brzy na to začít budovat přístav, který by tato organizace také zafinancovala. Pro rekreační přístav jsou vytipovaná místa na pravém břehu Labe v oblasti mezi zdymadlem a slepým ramenem. Kapacita přístavu je plánována přibližně na padesát lodí. Pro nově vzniklý přístav v Pardubicích je nutné vybudovat zázemí, které by návštěvníkům poskytovalo stravovací služby, služby informačního charakteru – mapy okolí, plánek města, interaktivní tabule s QR kódy a vhodné

19

typy na ubytování, nákup. Nutná je výstavba infrastruktury, která by umožnila přístup k přístavu i těm, kteří nepřiplují po vodě. Vhodné by bylo, po vzoru mariny v Týnci nad Labem a přístavů na Baťově kanálu, které jsou popisované v propagačním letáku [16], zřídit služby zahrnující základní údržbu plavidel a půjčovnu. Jako vzor přístavu může být použita marina v Týnci nad Labem, Kolíně nebo v Českých Budějovicích. 5plus2.cz [10] se odkazuje na tvrzení ředitelství vodních cest, které financuje nově vzniklých výstavby přístavů na řekách v České Republice a má tedy zájem na vybudování sítě přístavů. Právě vybudování sítě přístavů je nezbytně nutné pro rozvoj lodní dopravy pro turistické účely. Bez přístavů nelze očekávat rozvoj cestovního ruchu touto cestou. Příklad fungujících modelů můžeme vidět mnoho let v zahraničí.

4.2.5 Situace v zahraničí V katalogu Unruh Marine [18] je popsána situace vodního turismu v Německu. Problematiku splavování řek a budování kanálů má Německo již mnoho let vyřešenou.

To svou polohou u Severního moře mělo příležitosti

k obchodování a lodní dopravě již v historii. K tomuto obchodování bylo vybudováno mnoho kanálů spojující řeky, jednotlivá jezera nebo spojující města s řekou po vodě. Dnes tyto kanály mají také rekreační funkci.

20

Obrázek 1 Marina Wolfsbruch

Zdroj: osekováno z [18]

Na těchto kanálech leží města, jsou zde vytvořené vodní ulice, kde se proplouvá přímo zahradami rodinných domů, vodní mosty, kde kanál kříží řeku, mariny či přístavy. Společnosti nabízejí produkty zážitkové turistiky, kde pro návštěvníky připraví itinerář na desetidenní výlet po kanálech. Na kanálu Havel, který propojuje Labe a Odru přes Berlín funguje několik takovýchto produktů. Situace lodního turismu konkrétně v Německu je rozvinutá a návštěvníkovi je nabídnuta široká škála možností zážitků, které jsou v zahraničí jistým standardem. Klient má k dispozici katalog výletu, kde najde města, jejich atraktivity a zajímavá místa. Podle toho se může rozhodnout kam plout. Propracovaná síť partnerských přístavů a marin na kanálech zajišťuje kvalitní a dostupné služby. Tato úroveň je daná zeměpisnou lokací, ekonomickou situací země a historickými událostmi. V České republice takto rozšířené služby vzhledem k malé rozšířenosti vodních cest není možné realizovat. Katalog zmiňuje i kanály ve Francii. Francie má také širokou síť kanálů, vodní zdvihy, výtahy, tunely a mosty. Většina kanálů plnila v historii obchodní a dopravní funkci. Nejvýznamnější byl Canal du Midi jako spojnice Středozemního moře a Biskajského zálivu, který je v dnešní době na seznamu UNESCO. V dnešní době je funkce kanálů také rekreační, ale i zavodňovací. V historii bylo rychlejší a vzhledem k úzké a nebezpečné úžině u Gibraltaru vybudovat kanál skrz pevninu. Kanály se začaly rozšiřovat a v dnešní době je možné využívat přes 7 tisíc

21

kilometrů vodních cest, mimo jiné i kanál, který spojí Francii s Belgií i kanál do Německa.

4.2.6 Přínos pro region Dle časopisu Vodní cesty a plavba[15] jsou přínosy pro region související se splavněním řeky a vybudováním přístavu, nezanedbatelné. Přínosy budou ať už ekonomické, ekologické či turistické. Z ekonomických můžeme zmínit příliv turistů. Turisté s sebou zákonitě přinášejí do regionu peníze, což tvoří zisky podnikatelů. V souvislosti s rozvojem turistiky, je nutné počítat s novými pracovními místy. Další pozitiva pro regiony jsou z kategorie ekologických. Splavnění řeky umožní její regulaci a dohled nad stavem její hladiny a průtoku. Ve finále bude možnost lépe předcházet povodním nebo alespoň minimalizovat důsledky. Řeka může sloužit i k evakuaci osob. Vybudovaná zdymadla mohou skrývat v sobě vodní turbíny a vyrábět šetrným způsobem elektřinu. O šetrnosti vodní dopravy hovoří i fakt, že objem nákladu tisíci kamionů pojme pouhých deset lodí. Při rozvoji a budování kanálů dochází k přívodu vody do krajiny a k obnově biotopů. Při hodnocení přínosu lodní dopravy pro region z pohledu cestovního ruchu můžeme hovořit o samotném rozvoji turistiky z důvodu nových plavebních cest. Přínosy jsou ale i v podobě růstu atraktivity regionu a to i v zahraničí. Cestovní ruch s sebou nese další doplňkové služby, které se mohou zapříčinit o další rozvoj. Vybudování kanálů a plavebních stupňů se dotkne nejen lodní dopravy. Zdymadla vytvoří spoj mezi jednotlivými břehy a to umožní vybudování a rozšíření sítě cyklostezek. Z následující tabulky přejaté ze stránek centrály cestovního ruchu Východní Moravy je patrný velký zájem veřejnosti o produkt tohoto typu.

22

Tabulka 1 Návštěvnost Baťova kanálu Zkoumané 2009 2012 období

Baťův kanál

65 000

80 000

Nárůst

2013

r.09/12

123 %

70 000

Nárůst

Nárůst

r.12/13

r.09/13

88 %

108 %

Zdroj: přejato z [11] I přes procentuální pokles v roce 2013 oproti roku 2012 je stále dobrý potenciál rozvoje tohoto odvětví nejen na Baťové kanále.

4.3 Analýza cílové skupiny a produktu V praktické části práce se autor zaměří na požadavky potenciálních návštěvníků účastníků plavby po Labi a v následujících kapitolách na vytvoření produktu. Požadavky budou získány provedením krátkého dotazníku. Získané podklady poskytnou informace pro vyhodnocení dotazníku a také informace o zájmech segmentu a potenciálním produktu.

4.3.1 Cíl průzkumu Autor chce navrhnout takový produkt, o který budou mít lidé zájem, který přitáhne nové účastníky cestovního ruchu a který zatraktivní region. V dnešní době se rozmáhá trend kratších dovolených, které jsou bohaté na zážitky. Budoucím zákazníkům bude nabídnut takový produkt, který bude podle jejich přání a bude vyhovovat jejich potřebám. Jejich preference byly zjišťovány pomocí dotazníku. Odpovědi respondentů budou použity jako hlavní kritérium pro vytvoření nového produktu.

23

4.3.2 Šetření Průzkum byl prováděn v průběhu března 2014. Celkem bylo dotazováno 122 respondentů. Dotazníky (viz. Příloha č. 1 Dotazník) byly rozdávány v ulicích města Pardubice a na obecních úřadech ve Starém Hradišti a ve Vysoké nad Labem, kde je vyplňovali zaměstnanci a příchozí. Bylo dotazováno široké spektrum respondentů pro získání uceleného přehledu o zájmech veřejnosti a náležitostech produktu. Dotazník byl rozdělen na dvě části, přičemž první byla zaměřena na cílovou skupinu produktu a druhá část byla zaměřena na samotný produkt.

4.3.3 Výsledky průzkumu Rozdělení respondentů Z celkového počtu dotazovaných bylo 52 % žen a 48 % zastupovala mužská populace. Zastoupení obou pohlaví je tedy víceméně vyrovnané. Graf 1 Rozdělení respondentů podle pohlaví

48% 52%

;

Muži Ženy

Co do věkového zastoupení byla nejvíce zastoupena skupina ve věku 36 – 50 let. Tato skupina čítala na 33 % respondentů. Druhá nejpočetnější byla věková skupina 51 – 65 let. Toto rozložení plyne ze skutečnosti, že nejvíce byli oslovováni

24

pracující lidé. Nejméně zastoupenou, avšak ne opomíjenou, skupinou byli lidé ve věku 65 a více. Co se týče mladších ročníků, lidé do 36 let čítali součtem 34%. V tomto součtu je velké věkové rozpětí a veliké rozdíly. Někteří v této kategorii jsou stále studující, jiní jsou již výdělečně činní. Graf 2 Rozdělení respondentů podle věku

6%

18%

19-25

27%

26-35 36-50 16%

51-65 65 a více

33%

Preferovaný typ tuzemské dovolené Definovat přesné možné odpovědi na tuto otázku je těžké, nicméně v průzkumu bylo zmíněno 5, dle autora, stěžejních způsobů trávení tuzemské dovolené. Na tuto otázku odpovídalo nejvíce respondentů, 33 %, že by kombinovali všechny uvedené způsoby. 33 % respondentů ale také zvolilo samostatně pobytovou, sportovní dovolenou a 29 % pobytovou relaxační. Zbylých 5% se rozdělilo mezi poznávání přírody a památek v poměru 3:2. Samostatný gurmánský zážitek nikdo nezvolil, nicméně tato možnost je zahrnuta v kombinaci všeho uvedeného.

25

Graf 3 Preferovaný typ dovolené

Pobytová,sportovní Pobytová,relaxační 33%

33%

Poznávání přírody 0%

Poznávání památek 29%

2%

Gurmánský zážitek

3%

Kombinace všeho Preferovaný typ ubytovacího zařízení V této otázce měli respondenti na výběr ze tří možností. Nejčastěji odpovídaný typ byl pension. Více jak polovina respondentů, 54 % volila tuto možnost. O zbylé respondenty se dělil hotel, 27 %, a kemp, karavan, který volilo 19%. Graf 4 preferovaný typ ubytovacího zařízení

19%

27% Hotel Pension Kemp, karavan 54%

Preferovaný způsob dopravy V této otázce drtivě převažuje volba vlastní dopravy. Tuto možnost by volilo 92 % respondentů. Dalších 8 % volilo dopravu autobusem. Vlak nikdo nevolil.

26

Graf 5 Preferovaný způsob dopravy

0% 8% Vlastní Vlakem Autobusem 92%

Preferovaný způsob organizace dovolené U této otázky je situace podobná jako u předchozí. 92% respondentů volilo individuální dovolenou. 8 % respondentů preferuje organizovaný zájezd. Graf 6 Preferovaný způsob organizace dovolené

8% Individuální dovolená Zájezd 92%

Preferované složení účastníků dovolené Touto otázkou autor chtěl zjistit, s kým by respondent trávil dovolenou. 75 % dotazovaných volilo možnost s rodinou, přátele by vzalo s sebou 23 %. Zbylá 2 % respondentů by jela sama. 27

Graf 7 Preferované složení účastníků dovolené

2%

23% Sám/sama S přáteli S rodinou

75%

Zkušenosti s trávením dovolené na lodi U této otázky začíná druhá část dotazníku, zaměřující se na produkt. Na otázku, jestli někdy trávil respondent dovolenou na lodi, odpovědělo 73 % záporně. 27% respondentů může říct, že trávili dovolenou na lodi, což odpovídá přibližně skutečné situaci. Tuto zkušenost nemá každý a stále převládají ti, kteří nemají. Graf 8 Zkušenosti s trávením dovolené na lodi

27% Ano Ne 73%

28

Zájem o trávení dovolené na lodi Otázkou zkoumající zájem respondentů o trávení dovolené na lodi autor sledoval zájem širší veřejnosti o tento druh trávení volného času. Odpovědí byl jasný zájem o takové trávení dovolené. 79 % projevilo zájem, 21% neprojevilo zájem. Což nahrává opět pro rozšíření nabídky účastníkům cestovního ruchu.

Graf 9 Zájem o trávení dovolené na lodi

21% Ano Ne 79%

Zkušenosti s vedením plavidla Dalším předmětem zkoumání byla zkušenost respondentů s vedením plavidla, loďky nebo člunu. Výsledky napovídají o skutečnosti, že toto odvětví je u nás stále v začátcích. Zkušenosti má pouze 19 % respondentů. Zbylých 81 % je touto zkušeností zatím nedotčeno.

29

Graf 10 Zkušenosti s vedením plavidla

19% Ano Ne 81%

Preferovaný způsob stravování Z celkového počtu dotazovaných respondentů by volilo 64 % stravovaní v restauračních zařízeních. 36 % preferuje vlastní způsob stravování. Tato otázka je důležitá pro přehled, jestli se účastník plavby nalodí se zásobami jídla nebo bude stravu vybírat v místě přístavu. Graf 11 Preferovaný způsob stravování

36% Vlastní V restauracích

64%

30

Ochota kombinovat plavbu s cyklistikou Tato otázka zkoumala ochotu respondentů kombinovat zážitek z plavby s cyklistikou. Cyklostezky podél řeky Labe jsou. Využilo by je 77 % respondentů. Zbylých 23 % by se raději pouze plavilo.

Graf 12 Ochota kombinovat plavbu s cyklistikou

23% Ano Ne 77%

Způsob zajištění kola Tato otázka je doplňující k předchozí. Ze 77 % respondentů ochotných kombinovat plavbu s cyklistikou by volilo 75 % vlastní zajištění kola a 25 % by rádo využilo možnost vypůjčení.

31

Graf 13 Způsob zajištění kola

25% Vlastní Zapůjčení 75%

Maximální cena Na závěr dotazníku autor zjišťoval, jakou částku jsou respondenti ochotni zaplatit za víkendový, třídenní pobyt na lodi. 67 % dalo jako limit 5 tisíc korun, 23 % má limit na 3tisícikorunách. 10 % je ochotno zaplatit 8 tisíc korun. Graf 14 Maximální cena

10%

23% 3.000 Kč 5.000 Kč 8.000 Kč

67%

32

4.3.4 Závěr průzkumu Z nasbíraných dat vyplývá, že produkt bude zaměřen na lidi ve věku od 36 let do 65 let, čili lidé pracující a převážně s rodinou či přáteli. Produkt by měl kombinovat prvky sportovní a relaxační dovolené s poznáváním přírody, které bude obsaženo v plavbě krajinou, poznáváním památek proplouvaných měst a neměl by chybět gurmánský zážitek. Cílová skupina preferuje ubytování v pensionu, tudíž požaduje určitý komfort ubytování. Z výsledků můžeme předpokládat, že zájemci o produkt budou volit pohodlnou cestu vlastním automobilem s individuálně zvoleným a nezávislým programem zážitku. Program se může obohatit slevami, různými tipy na zajímavá místa a návrhy na rozvržení cesty. Když se zaměříme na vlastní produkt, z dotazníků můžeme vyčíst, že bude nutná instruktáž ovládání lodi. Zájem o tento druh produktu je, ovšem musí získat základní teorii. Bylo by vhodné produkt doplnit možností stravovacích balíčků nebo poukazů. Lze očekávat přání ze strany zájemců o cykloturistiku. Kvůli zájmu o zapůjčení kol, je vhodné také produkt doplnit o tuto možnost. Cenová hranice produktu by se měla pohybovat kolem 5tisíc, z důvodů cenové politiky a psychologie prodeje nejlépe těsně pod touto hranicí.

4.3.5 Cílová skupina Výběr cílové skupiny pro produkt cestovního ruchu na Labi je poměrně široký. Potenciál řeky je možno využít pro rodiny s dětmi, pro školní výlety či exkurze se zážitkem, aktivní turisty, dobrodruhy hledající nové zážitky a výzvy, firemní akce a team buildingy či partu přátel. Vhodnou cílovou skupinou můžou být také senioři. Tato skupina disponuje velmi bohatým fondem volného času a jejich ekonomická stránka nebývá nejhorší. Souvisí to jednak s rostoucí ekonomickou silou tohoto segmentu a také z důvodu stárnutí obyvatelstva. Po zpracování výsledků průzkumu se nabízejí jako vhodná cílová skupina lidé ve věku 36 až 65 let, která bude ochotna si připlatit za zážitek tohoto druhu. Tato skupina je ekonomicky nejsilnější, mívá starší děti, tudíž může absolvovat

33

takovýto druh dovolené. Z důvodu geografického radiusu produktu bude produkt zaměřen na klientelu s přibližně dvouhodinovým dojezdem do místa vyplutí.

4.4 Analýza podmínek pro tvorbu produktu Řeka Labe a města na tomto toku mají vynikající rekreační a kulturněsportovní potenciál. V této kapitole bude vytipováno několik ubytovacích, stravovacích zařízení se zajímavými tipy co vidět ve městě se zaměřením na cílovou skupinu pro prohloubení zážitku. U ubytovacích a stravovacích zařízení bude zohledněna jejich lokalita v blízkosti řeky pro snazší dostupnost a pohodlí účastníků plavby. Jednotlivé subjekty byly vybírány s ohledem na dostupnost z informačních letáků turistického regionu Pardubicka [19] a z letáku turistické oblasti Polabí [17]

4.4.1 Ubytování Pardubice Cartellone Appartamento Hotel Hotel se nachází v těsné blízkosti centra, přímo u řeky, nedaleko zimního stadionu. Pokoje jsou kvalitně a moderně vybaveny. V restauraci se podávají speciality středomořské kuchyně, čerstvé ryby a domácí suroviny. pardubice.cartellone.cz Hotel Sport Pardubice Zařízení nabízející ubytování v těsné blízkosti zimního stadionu a řeky Labe. Hotel nabízí ubytování v jedno a dvoulůžkových pokojích, hotelová restaurace nabízí snídaně, obědy a večeře. hotelsport.webnode.cz

34

Hotel Labe Hotel u obchodního centra v Pardubicích nabízí dlouholeté zkušenosti a tradici. V hotelu je možno využít doplňkové služby jako kadeřnictví, masáže a kosmetika. hotellabe.cz

Týnec nad Labem Marina – Lodě a karavany s.r.o. Ubytování v marině v Týnci nad Labem je možné v samostatných mobilních domcích s plným vybavením – elektřina, plyn, voda, odpad, koupelna, pokoje pro 6 lidí. Je možnost se ubytovat také v chatkách nebo zvolit stanování. Komfortní zázemí je součástí areálu mariny.

Kolín Pension Falconi Kolín *** Pension v klidné části města nabízí cenově dostupné a komfortní ubytování v rekonstruovaném domě z první poloviny 20. století. Pokoje jsou hotelového typu, jedno či dvoulůžkové. pensionfalconi.cz Pension Charlie *** Zařízení v centru Kolína s plně vybavenými pokoji a dobrou dopravní obslužností. V přízemí je kavárna, která sloužící pro občerstvení hostů. Ubytování je ve dvoulůžkových pokojích či apartmá. pensioncharlie.cz

35

Poděbrady Pension na zámku Ubytování na zámku v Poděbradech v blízkosti řeky v centru města. Možnost ubytování v plně vybavených dvoulůžkových pokojích nebo ve stylových apartmá se samostatným vchodem. ubytovani-nazamku.cz Hotel Bílá růže Rodinný hotel pyšnící se řadou ocenění dle žebříčku Pilsner Urquell pub guide věnuje pozornost kvalitní přípravě pokrmů a nápojů. Přístaviště je přibližně 400 m vzdálené, možnost vyvázat loď v bezprostřední blízkosti hotelu. bila-ruze.cz

Nymburk Grand Hotel & Restaurant Nymburk Hotel se nachází v historickém centru malebného Nymburka. V blízkosti je řeka a kostel sv. Jiljí. 24 hodin denně je k dispozici recepce, součástí pobytu jsou snídaně. Součástí hotelu je i restaurace. hotelgrandnymburk.cz Hotel Ostrov Rodinný hotel nabízející ubytování v klidné části města u lesoparku. Za první republiky zde byla empírová restaurace, v dnešní době je tu hotel s restaurací. Součástí hotelu je vinárna, bowlingové dráhy, kulečník, masážní salon, sauna s vířivou vanou, kadeřnictví a půjčovna kol. hotelostrov.cz

36

Mělník Hotel Jaro V centru Mělníka, nad soutokem Labe a Vltavy se nachází tento hotel. Svou polohou je

oblíbený

mezi

širokou

veřejností.

Nedávno

provedená

rekonstrukce

zatraktivnila pobyt v tomto hotelu a restauraci. hotel-jaro.cz U Rytířů Tento skromný hotýlek se zámeckou pivnicí byl rekonstrukcí změněn v restaurační celek, který si zachoval své staré kouzlo. V restauraci podávají vyhlášené kvalitní pokrmy, v útulné kavárně podávají kávu a moučníky a součástí hotelu je i vinárna. Hotel nabízí uschování kol. urytiru.cz

4.4.2 Stravování Pardubice Výletní loď Arnošt z Pardubic Výletní a restaurační loď v Pardubicích, která má trasy v rámci omezeného plavení po Labi v okolí. Zařízení nabízí kvalitní gastronomický zážitek, možnost pronájmu a soukromých i společenských akcí. lod.cz Bonté Restaurace v těsné blízkosti obchodního centra v Pardubicích, nedaleko od řeky nabízí kvalitní stravování po celý den. Firma zajišťuje i cateringové služby. bonte.cz

37

Přelouč Restaurace U Jiřího Tradice restaurace, nacházející se ve středu města Přelouč, sahá až do roku 1992. V restauraci nabízejí české pokrmy. Podnik se nachází na arkádovitém náměstí a disponuje vlastní předzahrádkou. Pizzeria Pinocchio Pizzerie Pinocchio nabízí elegantní a příjemné prostředí, letní zahradní posezení i zimní restauraci. Zařízení má v nabídce širokou škálu pizz a dalších pokrmů, které je možné objednat i na rozvoz. pizzeriapinocchio.cz

Kolín Marina-Kolín Restaurace na břehu Labe ve zrekonstruovaném stylovém prostředí objektu bývalého přístavu. Nabízí pokrmy z čerstvých a kvalitních surovin. U restaurace je malé molo, kde je možnost vyvázat plavidlo. marina-kolin.cz Restaurant U Tří Mouřenínů Stylová nekuřácká restaurace sídlící v suterénu v domě s velmi bohatou historií, sahající až do 15. století. utrimoureninu.cz

Poděbrady Jihočeská restaurace Hotel Soudek Restaurace v centru města se specializuje na pokrmy jihočeské kuchyně. Pravidelně pořádá zvěřinové hody a nabízí úschovu kol. hotelsoudek.cz

38

Mělník Restaurace u Sv. Václava Toto zařízení se nachází v historickém středu města v sousedství zámku nedaleko soutoku Labe a Vltavy již od roku 1991. Restaurace pořádá degustace mělnických vín z místních vinohradů. restaurace-melnik.cz U Šatlavy Podnik disponuje širokou nabídkou piv, mělnických vín a pokrmů. Prostředí je nekuřácké. usatlavy.wz.cz

4.4.3 Zajímavá místa Pardubice Pardubický zámek Renesanční zámek, o jehož konečnou podobu se zajistili páni z Pernštejna. Na zámku jsou stále expozice zbraní, pohlednic, a českého skla. Nabízí k vidění ranně renesanční malby a kazetové stropy.

Kladruby nad Labem Zámek a hřebčín Kladruby nad Labem Nejstarší hřebčín na světě, který byl založen v roce 1552 a v roce 1579 byl povýšen na dvorní hřebčín císařem Rudolfem II. Chovají se tu starokladrubské koně, které splňují nejvyšší nároky na státní ceremoniály.

39

Kolín Městská galerie a divadlo Galerie sídlí v budově s divadlem, nabízí výstavy českých malířů a umělců. Jsou zde k vidění díla studentů uměleckých vysokých škol.

Poděbrady Exkurze do sklárny Crystal Bohemia Sklárna z roku 2008, jejím cílem bylo zachovat tradici výroby olovnatého křišťálu v Poděbradech. Patří k předním světovým výrobcům křišťálu.

Stará Boleslav Chrám Nanebevzetí Panny Marie Chrám postaven v 17. století Jakubem de Vaccanim podle návrhu architekta G. M. Filippiho. Proboštská jezera Koupání v jezerech spojených s řekou. Možnost připlutí po řece.

Lysá nad Labem Zámecký park s barokními sochami Významná památka zahradního umění z 16. století. Rozvoj parku nastal v 18. století za Františka Antonína hraběte Šporka. Mělník Mělnické podzemí Vznikalo od konce 13. století, chodbový systém se nachází 8 až 10 metrů pod povrchem. Nachází se zde 54 metrů hluboká studna.

40

4.5 Vytvoření produktu Na základě nasbíraných dat z průzkumu a poznatků z teorie je možné navrhnout produkt cestovního ruchu, „Víkend na Labi“ – zážitkový produkt, který by zatraktivnil region, přivedl nové návštěvníky do regionu a měl příznivý ekonomický vliv. V úvahu je třeba brát, že pro realizaci tohoto produktu je nutné vybudovat plavební stupeň Přelouč II. Produkt bude zaměřen na předpokládaný charakter a přání cílové skupiny. V úvahu je třeba brát i další poznatky z průzkumu. Společné pro všechny skupiny je hledání zážitku, který jim tento produkt poskytne. Bude připraven produkt kombinující klidnou plavbu s možnou sportovní nebo poznávací vložkou. Ubytování bude zajištěno buď na pronajatých lodích, nebo bude nabídnuta varianta s přespáním ve dvou pensionech nebo hotelích. Stejně tak stravování bude možné vlastní na lodi nebo prostřednictvím poukazů a slev do restaurací. Klienti budou mít možnost podnikat výlety do okolí měst na kolech, která budou k dispozici na lodi, v předem domluvených půjčovnách nebo si kolo zajistí klienti sami. Samozřejmostí je vedení plavidla klientem bez nutnosti průkazu vůdce malého plavidla. Informace o vedení plavidla a chování se na vodních tocích budou sděleny s dostatečným předstihem. Auta klientů, kteří se rozhodnou zvolit vlastní způsob dopravy budou na hlídaném parkovišti u místa začátku trasy.

4.5.1 Návrh produktu Plavba po Labi, jež bude hlavní náplní produktu, bude začínat v Pardubicích. Primárně produkt bude obsahovat zapůjčení plavidla, základní zaškolení vedení plavidla a jakýsi návrh programu. V návrhu programu budou tipy na stravování, informace o plavební dráze a komorách, tipy na zajímavá místa v okolí řeky či ve městech s přístavy. V základním provedení produktu bude klient nocovat na lodi a bude se stravovat sám.

41

Cesta povede přes nově vybudovaný, atraktivní kanál s komorou, který umožní plavbu mimo inkriminované mělčiny.

4.5.2 Alternativní produkty Z nasbíraných dat z průzkumu vyplynulo, že přes 50 procent respondentů preferuje ubytování v pohodlí pensionu než v kempu, což vzdáleně může komfortem připomínat ubytování na malém plavidle a také převládaly preference restauračního stravování. Proto tedy budou nabízeny varianty zahrnující tyto služby. Ubytování bude poskytnuto v některém ze smluvních zařízení pomocí poukazu, protože nelze přesně určit, kdy a kam návštěvník dopluje a co navštíví. Podobnou situaci nabídne i stravování. Klient dostane slevový poukaz na stravování a bude už na něm, ve kterém partnerském zařízení slevu využije. V případě, že klient nebude z jakýchkoli důvodů moci sám vést plavidlo, bude mu nabídnuta plavba s kapitánem. Nabídka organizovaného plavení, kdy zákazníkovi bude pevně určeno, kdy a kam má doplout se nejeví jako atraktivní. Také ve všedních dnech je vhodné nabízet produkt pro vyplnění mezery a využít stojící lodě.

4.5.3 Kalkulace a cena produktu Z výsledků průzkumu bylo možné zjistit, že maximální limit většiny respondentů byl 5 tisíc korun. Několik jedinců mělo i vyšší limit. Kalkulace bude sestavena s co největším ohledem na požadavky respondentů.

42

Tabulka 2 Cenová kalkulace

Položka

Cena

Náklady – základní produkt Půjčení plavidla na víkend (pá – po)

4200,- Kč

Rozpočítané náklady na propagaci

500,- Kč

Alternativa – produkt s ubytováním Náklady na zajištění ubytování pro klienty

650,- Kč

Půjčení jízdního kola

300,- Kč/kus

Příplatek za kapitána

1000,- Kč

Náklady celkem základní produkt

4700,- Kč

Náklady celkem alternativa

od 5350 do 6650 Kč

Výnosy Navrhovaná marže z prodeje produktu

18% = 846,- Kč

Navrhovaná marže alternativního produktu

15%

Cena celkem základní produkt

5546,- Kč

Cena celkem alternativní produkt

od 6152 do 7647,- Kč

Zdroj: vlastní zpracování Z vypracované kalkulace můžeme určit konečnou cenu základního produktu. Za 5546 korun bude návštěvníkovi na víkend pronajato plavidlo včetně bezpečností výbavy, budou vysvětleny základy vedení plavidla, obdrží plán vodního toku včetně čísel na obsluhu zdymadel. Pro zájemce o produkt s ubytováním je konečná cena 6152 korun. Varianta produktu s kapitánem bude, dle předpokladů nejméně využívaná z důvodu vyšší ceny a také se předpokládá, že zážitek umocní možnost vedení plavidla klientem.

43

Naopak jako využívaná možnost se jeví zapůjčení jízdních kol za 300 korun za kolo na víkend. Před začátkem plavby je nutno složit vratnou kauci od které by se odečítala cena zničeného vybavení. Kauce by byla ve výši 8 tisíc korun

4.5.4 Náklady na uskutečnění produktu Pro předběžný obraz ekonomické náročnosti produktu je nutné zhodnotit celkové výdaje spojené s vytvořením, provozováním i udržením atrakce při životě. Tento nástin umožní zjistit alespoň orientační dobu návratnosti.

Tabulka 3 Náklady na produkt

Položka

Cena

Loď + vybavení 2x

349 000,- Kč 2x

Propagace

25 000,- Kč

Údržba + ukotvení

20 000,- Kč

Personál*

216 000,- Kč

Zázemí*

120 000,- Kč

Náklady na produkt

743 000,- Kč

Zdroj: vlastní zpracování * Personál a zázemí pro jednání s klienty je zajištěno správcem produktu. Do celkových nákladů na produkt se tyto položky nezapočítávají. Z výše uvedené tabulky je vidět celková částka potřebná ke vzniku produktu. Cena za lodě a vybavení je jednorázová, ceny za propagaci, údržbu plavidel, výbavy lodí, servis, čištění a ukotvení jsou počítané na rok. Personál a zázemí je tvořeno firmou, která spravuje přístav a produkt. Proto se tyto položky do nákladů nepočítají, figurují v nákladech firmy celoročně bez ohledu na produkt. Součet nákladů na zřízení je 743 000,- Kč. Roční částka na chod produktu vychází na přibližně 45 000,- Kč.

44

Návratnost investice do produktu lze očekávat během čtvrtého roku fungování. V tomto odhadu bylo počítáno s 80% vytížením obou plavidel ve 23 letních a částečně i jarních víkendech. Bylo počítáno i s velmi pravděpodobnou variantou vypůjčení obou plavidel na tři až čtyři celé týdny během sezóny. Odhadovaný roční výnos z pronájmu by činil přibližně 260 000,- Kč.

4.5.5 Správce produktu Správcem produktu by měla být firma zajišťující chod mariny v Pardubicích. V Pardubicích existuje již firma Marina Pardubice, která usiluje o pozici správce a provozovatele přístavu v Pardubicích. Tato firma by upravovala ceny, starala se o vhodné propagační a distribuční strategie. Spravovala by též flotilu plavidel, jednala by se zákazníky a tvořila zázemí produktu.

4.5.6 Doplňkové informace o produktu Vhodné období pro uskutečnění produktu je květen až září. Neexistuje jednoznačná odpověď na otázku jaká je nejvhodnější doba kdy vyplout. V březnu se vydávají na plavbu nedočkavci, duben a květen nabídne probouzející se přírodu, červen nejdelší dny, červenec a srpen jsou letní prázdniny, září a říjen vítá podzim a ostatní měsíce roku jsou pro opravdové dobrodruhy. Plavidla jsou od 5 do 8 metrů dlouhá, 2,5 metrů široká a jsou pro 4 až 7 osob. K jejich vedení není potřeba osvědčení vůdce malého plavidla. Pohodlně se na lodích vyspí 3 – 4 osoby, více osob se také vyspí, ale musí se uskromnit. Lodě jsou vybavené vnitřní sprchou, WC, tekoucí vodou, lednicí, kuchyňkou vybavenou plynovým vařičem a nádobím, elektrickým osvětlením, rádiem, topením a teplou tekoucí vodou. Výbavou lodě jsou i lana nezbytná k vyvázání, fendry, schůdky a dálkové ovládání kormidelním kolem. Po nalodění na palubu čekají posádku proplouvání kanálů a zdymadel. Při cestě například do Mělníka jich napočítáme na 18. Labe má několik přítoků, avšak tyto přítoky nejsou splavné a nedoporučuje se po nich plout. 45

4.5.7 Plavební mapy Obrázek 2 Plavební mapa Pardubice

Zdroj: oskenováno z [1]

46

Obrázek 3 Plavební mapa Přelouč

Zdroj: oseknováno z [1]

47

Obrázek 4 Plavební mapa Týnec nad Labem

Zdroj: osekováno z [1]

48

Obrázek 5 Plavební mapa Poděbrady

Zdroj: osekováno z [1]

49

Obrázek 6 Plavební mapa Nymburk

Zdroj: osekováno z [1] 50

Obrázek 7 Plavební mapa Brandýs nad Labem

Zdroj: oskenováno z [1]

51

Obrázek 8 Plavební mapa Mělník

Zdroj: oskenováno z [1]

52

4.5.8 Distribuce Pro prodej produktu je nutná jeho distribuce. Bez správně zvolené distribuce se produkt nemusí vůbec prodávat. Zpřístupnění produktu veřejnosti bude zajištěno nabídkou cestovních kanceláří a agentur, spoluprací s turistickými servery, hotely a společnostmi v cestovním ruchu. Distribuce produktu nemusí být nutně pouze v okolí Pardubic, ale může být i v Královéhradeckem kraji, středočeském kraji, po celém pardubickém kraji či na dalších místech republiky. Produkt bude prezentován na turistických serverech východních Čech, Pardubic a dalších významných měst.

4.5.9 Propagace Jednou z mnoha možností propagace produktu je umístění odkazu, či plakátu na webové stránky turistických portálů. Může být propagován prostřednictvím reklamy v rozhlase, tisku a letácích v infocentrech. Důležitá je také propagace klientů, kteří již spokojeně absolvovali plavbu. Spokojený zákazník je zkrátka nejlepší reklamou.

53

5 Shrnutí výsledků Z průzkumu vyplynulo, že se dá očekávat zájem veřejnosti o volnočasový produkt cestovního ruchu, který by využíval řeku a její potenciál. Lidé chtějí trávit volný čas převážně aktivní činností s kombinací volnějších chvil. Chtějí kombinaci více druhů dovolené a to by nabízela plavba lodí po řece. Cena produktu se pohybuje v závislosti na požadavcích klienta. Většině respondentů však tato cenová hladina vyhovuje. Lze očekávat i kombinaci cykloturistiky a plavby. Této kombinaci nahrává i lokalita cyklostezek podél řeky mezi městy. Z odpovědí respondentů je poznat, že toto odvětví, lodní turistika, je v České republice vcelku nepoznané a nejeden respondent je z důvodu neznalosti a nezkušenosti k tomuto skeptický. Navrhovaný produkt má potenciál zatraktivnit region a zvýšit jeho navštěvovanost.

54

6 Závěry a doporučení V práci autor dospěl k závěru, že navrhovaný produkt cestovního ruchu je pro veřejnost svou nevšedností zajímavý a lze předpokládat vzrůstající zájem veřejnosti. Dle trendů trávení volného času v posledních letech, kdy se hledají spíše intenzivní zážitky a prožitky, které si může zákazník osobně vyzkoušet, splňuje tento produkt tato kritéria. Klient si bude moci vypůjčit plavidlo, sám ho bude kormidlovat a to mu poskytne určitý druh svobody. Při srovnatelné činnosti, jízdě automobilem, která dává také určitou dávku svobody, musí být stále ve střehu. Naopak plavba je uvolněnější, odpočinková, ani na řece návštěvník nebude vázaný na program či na skupinu lidí. Produkt může evokovat novodobé dobrodružství. Pro vytvoření tohoto produktu je nezbytně nutné splavnění řeky do Pardubic vybudováním plavebního stupně Přelouč II. Chybějící překonání mělčin v okolí Přelouče je dlouhodobým legislativním i ekonomickým problémem. V dnešní době se lepší obě stránky problému a včasné zbudování kanálu, přístavů a infrastruktury tomuto regionu jen prospějí. Jelikož jde o velmi specifický produkt, musí se zajistit kvalitní služby, které návštěvníky neodradí. Toto odvětví je v České republice stále ještě objevované a špatná první zkušenost jedinců by měla negativní vliv na případné další zájemce. V zahraničí tento druh turismu dlouhá léta funguje a lze očekávat, mimo tuzemská plavidla, která připlují do regionu i zahraniční návštěvy.

55

7 Seznam obrázků Obrázek 1 Marina Wolfsbruch ......................................................................................................20 Obrázek 2 Plavební mapa Pardubice .........................................................................................46 Obrázek 3 Plavební mapa Přelouč ..............................................................................................47 Obrázek 4 Plavební mapa Týnec nad Labem ..........................................................................48 Obrázek 5 Plavební mapa Poděbrady ........................................................................................49 Obrázek 6 Plavební mapa Nymburk ...........................................................................................50 Obrázek 7 Plavební mapa Brandýs nad Labem......................................................................51 Obrázek 8 Plavební mapa Mělník ................................................................................................52

8 Seznam grafů Graf 1 Rozdělení respondentů podle pohlaví .........................................................................24 Graf 2 Rozdělení respondentů podle věku ...............................................................................25 Graf 3 Preferovaný typ dovolené .................................................................................................26 Graf 4 preferovaný typ ubytovacího zařízení .........................................................................26 Graf 5 Preferovaný způsob dopravy ...........................................................................................27 Graf 6 Preferovaný způsob organizace dovolené ..................................................................27 Graf 7 Preferované složení účastníků dovolené ....................................................................28 Graf 8 Zkušenosti s trávením dovolené na lodi ......................................................................28 Graf 9 Zájem o trávení dovolené na lodi ...................................................................................29 Graf 10 Zkušenosti s vedením plavidla .....................................................................................30 Graf 11 Preferovaný způsob stravování ...................................................................................30 Graf 12 Ochota kombinovat plavbu s cyklistikou..................................................................31 Graf 13 Způsob zajištění kola ........................................................................................................32 Graf 14 Maximální cena ...................................................................................................................32

9 Seznam tabulek Tabulka 1 Návštěvnost Baťova kanálu ......................................................................................23

56

Tabulka 2 Cenová kalkulace ..........................................................................................................43 Tabulka 3 Náklady na produkt .....................................................................................................44

57

10 Seznam použitých zdrojů Knižní publikace [1] ARCADIS, Projektbüro Elbe, Blaues Band Elbe – Labe, 1 vydání. Arcadis, 2001. 426s. ISBN 978-30-000-7187-4 [2] JAKUBÍKOVÁ, Dagmar, Marketing v cestovním ruchu, 1. vydání. Praha: Grada, 2009. 288s. ISBN 978-80-247-3247-3 [3] KOTLER, Philip, ARMSTRONG, Gary, WONG, Veronica a SAUNDERS, John, Moderní marketing, 4. vydání. Praha: Grada, 2007. 1048s. ISBN 978-80247-1545-2 [4] PALATKOVÁ, Monika, Marketingový management destinací, 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 208s. ISBN 978-80-247-3749-2 [5] TITTELBACHOVÁ, Šárka, Turismus a veřejná správa, 1. vydání. Praha: Grada, 2011. 200s. ISBN 978-80-247-3842 [6] ZELENKA, Josef, Marketing cestovního ruchu, 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007. 212s. ISBN 978-80-7041-070-7 [7] ZELENKA, Josef, Marketing cestovního ruchu, 1. vydání. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2009. 240s. ISBN 978-80-86723-95-2 [8] ZELENKA, Josef, PÁSKOVÁ Martina, Výkladový slovník cestovního ruchu, 2. vydání. Praha: Linde Praha, 2012. 768s. ISBN 978-80-7201-880-2 [9] ZELENKA, Josef, Cestovní ruch. Marketing, 3. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015. 247s. ISBN 978-80-7435-543-1

Elektronické zdroje [10] BOHÁČKOVÁ, Jolana. Přístavy na Labi povede šéf týnecké mariny Vladimír Ţák. In: 5plus2.cz [online]. 22.1.2014 [cit. 5.4.2014]. Dostupné z: http://stredocesky-kraj.5plus2.cz/pristavy-na-labi-povede-zak-dfi-/ nymburk.aspx?c=A140122_100358_ppd-nymburk_60979 [11] Centrála cestovního ruchu Východní Moravy [online]. Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o.p.s.: ©2012 [cit. 20.3.2014]. Dostupné z: http://www.ccrvm.cz/ [12] Plavební stupeň Přelouč II [online]. 2010, [cit. 4.3.2014]. Dostupné z: http://rvccr.cz/public/data/downloads/prelouc-A3.pdf

58

[13] RŮŢIČKA, Jiří. Pardubice se přístavu na Labi mohou dočkat během dvou let. In: idnes.cz [online]. 7.11.2012 [cit. 29.3.2014]. Dostupné z: http://pardubice.idnes.cz/male-lode-zakotvi-ve-svitkove-nakladni-v-srnojedechfh4-/pardubice-zpravy.aspx?c=A121105_1849922_pardubice-zpravy_pri [14] SUCHÁ, Monika. Pardubice chtějí dva přístavy. Brzdí to ale Přelouč. In: 5plus2.cz [online]. 10.3.2014 [cit. 15.3.2014]. Dostupné z: http://pardubickykraj.5plus2.cz/v-pardubicich-bude-pristav-d0m-/ pardubice.aspx?c=A140310_143656_ppd-pardubice_p2msu [15] Vodní cesty a plavba [online]. 2011, č. 4 [27.3.2014]. ISSN: 1211-2232. Dostupné z: http://www.rvccr.cz/public/data/downloads/Vodni_cesty_a_plavba/VCAP_4_20 11.pdf

Monografické publikace [16] Baťův kanál ... vzhůru na palubu!!!. (propagační materiál Centrály cestovního ruchu Východní Moravy) Zlin: Centrála cestovních ruchu Východní Morava, o.p.s. 2013 [17] Katalog sluţeb – informační centra, turistická zajímavá místa, ubytování a stravování. (propagační materiál informačního centra města Poděbrady) Loučeň: Zlatý pruh Polabí, o.p.s. 2011 [18] Törnplanung mit Unruh Marine. (propagační materiál Unruh Marine) Werder, D: Unruh Marine, 2012. [19] Turisický průvodce Pardubice. (propagační materiál turistického informačního centra Pardubice) Pardubice: Staturární město Pardubice 2013

59

Příloha č. 1

11 Přílohy 11.1 Dotazník Dobrý den, v rámci své bakalářské práce provádím výzkum zájmu veřejnosti o nový zážitkový produkt na Labi, který by zatraktivnil oblast a nabídl nové možnosti trávení volného času. Dotazník Vám zabere přibližně 3 minuty. Výsledky průzkumu budou anonymně zpracovány v mé bakalářské práci a mohou být vstupními informacemi pro tvorbu produktu. Děkuji za Váš čas. Jan Kotrč A) 1. Pohlaví muž žena 2. Věk 15-18 19-25 26-35 36-50 51-65 65 a více 3. Jaký typ tuzemské dovolené preferujete? Pobytová, sportovní Pobytová, relaxační Poznávání přírody

Příloha č. 1

Poznávání památek Gurmánský zážitek Kombinace všeho 4. Typ ubytovacího zařízení Hotel Pension Kemp, karavan

5. Způsob dopravy na tuzemskou dovolenou Vlastní Autobusem Vlakem 6. Preferujete raději: Individuální dovolenou Zájezd 7. S kým byste trávil/a dovolenou? Sám/sama S přáteli S rodinou B) 8. Trávil/a jste někdy dovolenou na lodi? Ano Ne

Příloha č. 1

9. Líbilo by se Vám trávit dovolenou na pronajaté obytné lodi? Ano Ne

10. Máte zkušenosti s vedením plavidla, loďky, člunu? Ano Ne 11. Volil/a byste raději stravování: Vlastní V restauracích

12. Jste ochotni kombinovat plavbu s jízdou na kole? Ano Ne 13. Zajištění kola – dotaz pouze těch, kteří odpověděli ano v otázce č. 9 Vlastní Zapůjčení 14. Kolik jste ochoten/na zaplatit za víkendový, třídenní pobyt na lodi (nejvyšší částka)? 3000 Kč 5000Kč 8000Kč Jiný-Váš limit