Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra rekreologie a cestovního ruchu
Potenciál cestovního ruchu vybrané turistické destinace Zanzibar (Předpoklady pro udržitelný cestovní ruch na ostrově Zanzibar) Bakalářská práce
Autor: Veronika Benešová Studijní obor: Management cestovního ruchu
Vedoucí práce: doc. PaedDr. Jiří Štyrský, CSc.
Hradec Králové
duben 2015
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
V Hradci Králové dne 23.4.2015
Veronika Benešová
Poděkování: Děkuji vedoucímu bakalářské práce doc. PaedDr. Jiřímu Štyrskému, CSc. za metodické vedení práce, poskytnutí strukturovaného rozhovoru, přátelskou a profesionální pomoc a vřelý přístup k celé spolupráci.
Anotace Bakalářská práce studuje vybrané předpoklady cestovního ruchu turistické destinace Zanzibar se zaměřením na udržitelný cestovní ruch. Cílem práce je zhodnocení uvedených hypotéz. Mezi použité metody patří zkoumání dostupných literárních, internetových a multimediálních zdrojů, strukturovaný rozhovor s expertem v oblasti cestovního ruchu a vlastní zkušenost autorky podložená pracovně-poznávací návštěvou ostrova. Informační minimum o destinaci shrnuje aktuální předpoklady pro cestovní ruch, je aplikován model životního cyklu destinace a doplněna případová studie na oblíbený výlet za poznáváním koření. Výsledky práce ověřují stanovené hypotézy.
Annotation Title: Tourism potential of selected destination – Zanzibar Subtitle: Preconditions for sustainable tourism in Zanzibar island The thesis analyses the selected prerequisites for tourism in Zanzibar focusing on sustainable tourism. The main aim is to prove or disprove the indicated hypotheses. The methods used in the paper include literary, internet and multimedia sources evaluation, a focus interview with an expert in tourism and author’s own experience with a familiarisation trip to the island. The basic information portfolio about
the
destination
summarizes
tourism
current
prerequisites.
Furthermore, the model of the destination life cycle is applied and accompanied by the case study called a “Spice Tour” trip. The results of the thesis verify original hypotheses.
Obsah 1
2
Úvod......................................................................................................................................... 1 1.1
Rešerše nejužitečnějších zdrojů........................................................................... 2
1.2
Metodologie ................................................................................................................. 3
1.3
Klíčové pojmy .............................................................................................................. 6
Informační minimum ostrova Zanzibar ..................................................................10 2.1
Lokalizační předpoklady přírodní ....................................................................10
2.1.1
Ráz podnebí.......................................................................................................10
2.1.2
Flóra .....................................................................................................................11
2.1.3
Fauna ...................................................................................................................12
2.1.4
Oceán ...................................................................................................................13
2.2
Lokalizační předpoklady kulturně-municipální ..........................................14
2.2.1
Historie ...............................................................................................................14
2.2.2
Hlavní město Stone Town – Kamenné město.......................................15
2.2.3
Další historické stopy ....................................................................................16
2.2.4
Letoviska ............................................................................................................17
2.2.5
Okolní ostrovy ..................................................................................................18
2.3
Selektivní předpoklady .........................................................................................19
2.3.1
Měna a platby ...................................................................................................19
2.3.2
Místní obyvatelé ..............................................................................................20
2.3.3
Svátky a festivaly .............................................................................................21
2.3.4
Očkování .............................................................................................................21
2.3.5
Zdravotní péče .................................................................................................22
2.3.6
Oblékání ..............................................................................................................22
2.4
Realizační předpoklady .........................................................................................23
2.4.1
Doprava...............................................................................................................23
3
4
5
2.4.2
Hotely ..................................................................................................................23
2.4.3
Stravování ..........................................................................................................25
2.4.4
Suvenýry a nákupy .........................................................................................26
2.4.5
Trávení volného času ....................................................................................26
Aplikace modelu životního cyklu destinace ...........................................................29 3.1
První fáze: Objevení ................................................................................................30
3.2
Druhá fáze: Vtažení .................................................................................................31
3.3
Třetí fáze: Rozvoj .....................................................................................................31
3.4
Čtvrtá fáze: Konsolidace........................................................................................32
3.5
Pátá fáze: Stagnace ..................................................................................................33
3.6
Šestá fáze: Poststagnace ........................................................................................33
3.7
Zanzibar: .....................................................................................................................34
Případová studie „Spice Tour“ ....................................................................................35 4.1
Průběh výletu ............................................................................................................35
4.2
Zajímavosti .................................................................................................................37
4.3
Vliv cestovního ruchu ............................................................................................38
Zhodnocení ve vazbě na hypotézy .............................................................................39 5.1
1) Hypotéza ................................................................................................................39
5.2
2) Hypotéza ................................................................................................................42
5.3
3) Hypotéza ................................................................................................................43
5.4
4) Hypotéza ................................................................................................................44
5.5
5) Hypotéza ................................................................................................................45
6
Shrnutí výsledků ...............................................................................................................46
7
Závěry a doporučení........................................................................................................46
8
Seznam použité literatury .............................................................................................48
9
Obrazová příloha ..............................................................................................................51
Seznam obrázků Obrázek 1 Příroda Zanzibaru................................................................................................51 Obrázek 2 Pláž v oblasti Nungwi .........................................................................................52 Obrázek 3 Památník otroků ..................................................................................................52 Obrázek 4 Déšť v hotelu Karafu ...........................................................................................53 Obrázek 5 Uličky Stone Town ...............................................................................................53
Seznam tabulek Tabulka 1 Souhrn základních informací o ostrově. ......................................................28
1 Úvod Při zkoumání potenciálu destinace je zapotřebí místo studovat nejen z více zdrojů, ale i úhlů pohledu. V každé lokalitě je zajisté něco zajímavého a jedinečného z hlediska cestovního ruchu (CR), ať už se jedná o atraktivity historické, přírodní či kulturní, umělé atrakce nebo infrastrukturu cestovního ruchu pro návštěvníky. Obzvláště ostrov Zanzibar skrývá mnoho zvláštního a netradičního, přestože by mohl být označen za pouhý malý a nudný ostrov. Autorka se snažila studovat ostrov pomocí různých dostupných zdrojů v kombinaci s pracovně-poznávací návštěvou ostrova se zaměřením na udržitelný cestovní ruch a dále přiblížení turistického zázemí a atraktivit ostrova pro turisty. Právě pracovní cesta ji uchvátila natolik, že se po návratu rozhodla získávat podrobnější a hlubší informace nejen pro své profesionální potřeby. Díky svému zaměstnání měla možnost procestovat řadu turistických destinací a právě Zanzibar ji připadal charakterem nejzajímavější. Na základě zdrojů jsou zkoumány vybrané předpoklady pro potenciál cestovního ruchu destinace nejen s důrazem na zázemí pro cestovní ruch, ale současně s výrazným přihlédnutím na udržitelný cestovní ruch a jeho teoretický vývoj do budoucna. Pro shrnutí zásadních bodů o potenciálu území pro cestovní ruch byly vytyčeny následující hypotézy, které byly definovány jako předpoklad. Cílem bakalářské práce je jejich ohodnocení po zpracování veškerých zdrojů, zda a do jaké míry jsou, či nejsou pravdivé. 1) Zanzibar operuje s omezenou infrastrukturou pro cestovní ruch a nenabízí široké spektrum atraktivit pro turisty. 2) Nabízí převážně přírodní zajímavosti, které jsou soustředěny do přírodní rezervace Jozani Forest a výletu „Spice Tour“, dále do oceánské fauny a flóry. 3) Pro potenciální turisty může být lákavý i historií města Stone Town. 4) Hotely se zaměřují převážně na úzký segment klientely – bezdětné páry. 5) Ostrov má velký potenciál pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu.
1
Práce se tak snaží přiblížit tuto ne masově navštěvovanou destinaci v úchvatném prostředí a specifikovat její atraktivity, předpoklady pro zázemí cestovního ruchu a predikovat její postavení z hlediska udržitelného cestovního ruchu včetně budoucího vývoje.
1.1 Rešerše nejužitečnějších zdrojů WATERKAMP, Rainer a WISNIEWSKI, Winfried. Východní Afrika: cestování a kultura, poznávání zvířat a rostlin. Vyd. v českém jazyce 1. Praha: Baset, 2003, 280 s. ISBN 80-734-0009-X. Klasický průvodce se zabývá podrobným popisem nejdůležitějších památek hlavního města a nejcennějších historických stop a zajímavostí ostrova. Informace jsou podány stručně, výstižně a plnohodnotně. Užitečná je přesná charakteristika místa památky, její historie a aktuální stav, vše doplněno mapami. Chybí zde ovšem základní informace o ostrově s jeho přírodními předpoklady. ZANZIBAR: Česká televize [online]. Čedok, 24. 1. 2007 [cit. 2015-02-21]. Dostupné z WWW: < http://www.ceskatelevize.cz/ct24/cestovani/23149-zanzibar/> Souhrnné cestovatelské informace v přehledném rozložení v obecné a praktické části. Stručné seznámení s ostrovem pro potenciální cestovatele. ZANZIBAR COMMISSION FOR TOURISM [online]. [cit. 2015-01-08]. Dostupné z WWW:
Velice kvalitně zpracované informace o Zanzibaru, obsáhlejší zejména v oblasti atraktivit ostrova. Obsahuje seznam hotelů a restaurací. HISTORIE: Unguja [online]. 29. 8. 2008 – 31. 8. 2008 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z WWW:˂http://unguja.cz/historie/dejiny-ostrova˃ Pečlivě rozdělené sekce obsahující faktické a praktické informace o ostrově. Přestože je dbáno na stručnost, přehlednost a snahu předat co nejvíce informací, články jsou poměrně strohé. Rovněž obsahují aktuální nabídku zájezdů.
2
1.2 Metodologie V práci je využito několik různých metod zkoumání, které autorku vedou ke zhodnocení zázemí pro cestovní ruch, vytyčených hypotéz a jejich potvrzení, či vyvrácení. Jedná se o důkladné studium destinace pomocí uvedených zdrojů literatury, internetu a cestovatelských reportáží. Studium se současně opírá i o fyzickou pracovně-poznávací návštěvu ostrova v prosinci 2013 a procestování celého ostrova se zaměřením na infrastrukturu cestovního ruchu a atraktivity Zanzibaru. Mezi další metody zkoumání a ověřování se řadí práce s odpověďmi ze strukturovaného rozhovoru s doc. PaedDr., Jiřím Štyrským, CSc. coby odborníkem v praxi a rovněž turistou ve sledované destinaci ve stejném období jako autorka. Shrnutí všech poznatků vede ke zhodnocení vybraných předpokladů potenciálu pro cestovní ruch s ohledem na udržitelnost a současně k ohodnocení hypotéz. Rozhovor s doc. PaedDr., Jiřím Štyrským, CSc.: Otázka 1.: Kdy jste navštívil Zanzibar a na jak dlouho? Odpověď: „Zanzibar jsem navštívil na přelomu roku 2013/2014 v prosinci a lednu. Celková délka pobytu 16 dní.“ Otázka 2.: Proč jste se rozhodl tuto destinaci navštívit? Odpověď: „Zanzibar byl zajímavý svou otrokářskou minulostí a současnou i minulou proslulostí v pěstování a využívání koření. Nedaleká přírodní rezervace v Tanzanii Selous zase nabízela walking safari za africkou velkou zvěří (lvi, hroši, žirafy, zebry, antilopy, ptactvo atd.).“ Otázka 3.: Kde jste před cestou zjišťoval informace o Zanzibaru a čeho se týkaly, co Vás zajímalo? Odpověď: „Informace jsem čerpal z průvodců (Lonely, Ikar) a odborné časopisecké literatury (Lidé a země, Země světa, National Geographic).“
3
Otázka 4.: Cestoval jste individuálně nebo s cestovní kanceláří? (letenka, ubytování, cestování po ostrově) Odpověď: „S cestovní kanceláří leteckou dopravu, s místní „cestovkou“ safari a cestování po ostrově. Velmi kvalitní místní služby.“ Otázka 5.: Co jste si přál navštívit a co jste skutečně navštívil? Odpověď:
„Plánované
cíle
jsem
navštívil
kromě
deštného
pralesa
v jihovýchodním cípu ostrova. Prakticky jsem viděl vše charakteristické, vždy za asistence místního průvodce.“ Otázka 6.: Co se Vám líbilo na Zanzibaru nejvíce? Odpověď: „Zdá se, že kouzelní byli především lidé, antropologicky, etnograficky i při běžném setkávání – nevtíraví, krásní a ochotní. Pochopitelně tropická příroda. Ale i místní školy, svou vybaveností, školními uniformami apod.“ Otázka 7.: Jak hodnotíte stav životního prostředí ostrova? Odpověď: „Kromě panelákové výstavby v hlavním městě, tak se dá říci, že lidé žijí v souladu s přírodou, s velikou vášní pro fotbal (u kluků). Nějaký nepořádek jsem ani nezaznamenal.“ Otázka 8.: Stejná otázka na společnost, myslíte si, že jsou místní lidé za turisty rádi? Odpověď: „Turisté jsou všeobecně vítáni. Obyvatelstvo je vstřícné a tolerantní.“ Otázka 9.: Jak hodnotíte turistickou infrastrukturu? Odpověď: „Turistická infrastruktura je velmi rozvinutá, cestování po ostrově je vždy perfektně zorganizováno, i když často policejně kontrolováno.“ Otázka 10.: V jaké fázi vývoje konceptu životního cyklu destinace se dle Vás nachází Zanzibar?
4
Odpověď: „Zanzibar je před návštěvnickým vrcholem. Je zapotřebí obohatit nabídku a více turisty rozptýlit po jednotlivých památkách. Hotelové služby jsou na vysoké úrovni.“ Otázka 11.: Myslíte si, že cestovní ruch ostrova se ubírá správným směrem z hlediska udržitelného cestovního ruchu? Odpověď: „Myslím, že se nenápadně dodržují pravidla udržitelnosti cestovního ruchu. Nesetkal jsem se s nějakým odmítáním turistů.“ Otázka 12.: Myslíte si, že Zanzibar v sobě skrývá něco jedinečného a zvláštního pro cestovní ruch? Odpověď: „Jedinečné na Zanzibaru jsou jednak památky na otrokářské dějiny v hlavním městě a překrásná příroda na celém ostrově. Hotelové řetězce na severu ostrova jsou přirozeně začleněny do krajiny a nepůsobí nijak rušivě.“ Z odpovědí je patrný celkový postoj docenta k jeho návštěvě ostrova, co jej zaujalo nejvíce, co zde obdivoval a jak hodnotí zdejší podmínky pro cestovní ruch z hlediska návštěvníka. Jako prioritně obdivuhodné turistické cíle tedy zhodnocuje zejména přírodní atraktivity a bohatou historii. Současně však upozorňuje na velmi zajímavé místní obyvatelstvo, které nepochybně dokresluje zcela jedinečnou místní atmosféru. Z hlediska cestovního ruchu může posoudit úroveň zázemí pro turisty ze svého osobního pohledu za poměrně kvalitní a uspokojivou, neboť využíval místních služeb. I jeho názor na vývoj ostrova do budoucna je poměrně pozitivní vzhledem ke správné cestě udržitelného cestovního ruchu ostrova.
5
1.3 Klíčové pojmy UDRŽITELNÝ CESTOVNÍ RUCH ZELENKA, Josef a PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně
přeprac.
a
dopl.
2.
vyd.
Praha:
Linde
Praha,
2012.
ISBN 978-80-7201-880-2. Cestovní ruch, který dlouhodobě nenarušuje přírodní, kulturní a sociální prostředí. Jeho cílem je ochrana a zachování životního prostředí a respekt životního stylu. „Holistická definice: Cestovní ruch, kdy aktivity a služby poskytované návštěvníkům a vlastní aktivity návštěvníků ovlivňují přírodní a antropogenní životní prostředí, místní komunitu a biosféru jako celek pouze v takové míře a kvalitě, která neobnovitelně negativně nemění globální ani lokální životní prostředí, místní komunitu a biosféru jako celek a neomezuje tak možnost využití cestovním ruchem a další antropogenní využití destinace v budoucnosti, stejně jako funkce biosféry (Zelenka)“ [23:591] „Ekonomicko-environmentální vymezení, UNWTO: Schopnost destinace udržet si potenciál konkurence v soutěži s novými, historicky méně využívanými destinacemi, přitáhnout první i opakované návštěvy, podržet si kulturní jedinečnost, být v rovnováze s životním prostředím.“ [23:591]
CZECHTOURISM
[online].
[cit.
2014-10-16].
Dostupné
z WWW:
„Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu lze definovat jako takový, který zabezpečuje zajištění současných potřeb účastníků cestovního ruchu a přitom pomáhá rozvoji území. S přihlédnutím k šetrnému využívání přírodních a kulturních hodnot vede k dlouhodobé prosperitě dané oblasti.“ Definice autorky Cestovní ruch, který svými aktivitami nesníží kvalitu a kvantitu přírodních a kulturních zdrojů nejen stávající generaci, ale i generacím budoucím.
6
Pojem se prolíná celou prací, nejvíce je však využit v jedné z hypotéz při zkoumání, zda má ostrov Zanzibar vhodné podmínky pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu a dále v aplikaci modelu životního cyklu destinace. PŘÍRODNÍ CESTOVNÍ RUCH ZELENKA, Josef a PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně
přeprac.
a
dopl.
2.
vyd.
Praha:
Linde
Praha,
2012.
ISBN 978-80-7201-880-2. „Přírodní cestovní ruch je formami CR i účastí návštěvníků rozsáhlý druh CR, účast, na němž je podmíněna přírodně hodnotnými oblastmi (přírodní lokality, přírodní útvary, přírodní úkazy). V závislosti na formě realizace zahrnuje různé formy měkkého CR i tvrdého CR.“ [23:463] „Přírodně orientovaný cestovní ruch je formou cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni přírodou, jejím poznáváním a prociťováním. Směřuje do přírodních, lidskými aktivitami minimálně narušených oblastí, míst vhodných k pozorování planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů (pozorování volně žijících živočichů atp.). Do přírodně-orientovaného CR není zahrnována rekreace u vodních ploch v rámci masového CR. Vzhledem k rostoucí vzácnosti zachovalých ekosystémů, růstu velkých sídel a zvyšování dostupnosti vzdálených oblastí (např. Antarktida atp.) je rychle rostoucí formou cestovního ruchu.“ [23:462 a 463] DROBNÁ, Daniela a MORÁVKOVÁ, Eva. Cestovní ruch: pro střední školy a pro veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 205 s. ISBN 80-716-8901-7. „Přírodní cestovní ruch – účast na této formě je motivována pobytem a poznáváním přírody, zejména nenarušených, výjimečných a atraktivních přírodních míst a krajiny (návštěva přírodních rezervací, národních parků, míst vzdálených od civilizace-pralesů, pouští, arktických oblastí).“ [8:17] Definice autorky Zajímavá část přírody, která láká k návštěvě destinace. Může být i běžná, například moře, příznivé podnebí, fauna, flóra, krajina, pohoří, vodní toky.
7
Přírodní předpoklady jsou zkoumány v části lokalizačních předpokladů ostrova s představením jeho bohatého zastoupení a tím i zájmem z hlediska cestovního ruchu. Současně jsou zkoumány v hypotéze o přírodních atraktivitách ostrova. HISTORICKÉ STOPY ZELENKA, Josef a PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně
přeprac.
a
dopl.
2.
vyd.
Praha:
Linde
Praha,
2012.
ISBN 978-80-7201-880-2. „Historická památka, artefakt pocházející z minulosti a vztahující se k dějinám území – významným osobnostem, událostem, stavebním slohům atd.“ [23:196 a 197] WIKIPEDIE: Cestovní ruch [online]. [cit. 2014-10-15]. Dostupné z WWW: „Jejich využití (kulturně-historických památek) cestovním ruchem je dáno zvláštností, uměleckou a historickou hodnotou. Velký význam mají jen ty nejcennější a nejproslulejší, ostatní fungují jako doplňující atraktivity. K nejpřitažlivějším patří architektonická díla historických slohů, moderní architektury, ale i různé užitkové stavby jako samostatné objekty nebo soustředěné do určitých komplexů. Modernizace dopravy umožnila rozšířit dostupnost těchto památek. Díky tomu se rozšiřuje i zájem o kulturně-historické a architektonické památky mimoevropských civilizací.“ Definice autorky: Zajímavý pozůstatek z historie nyní navštěvovaný v mnoha podobách a motivacích pro turisty. Budovy s bohatou historií či vazbou na osobu, místa konání výjimečných událostí apod. Historické stopy jsou sledovány v části lokalizačních předpokladů ostrova a představení jeho atraktivit. Současně jsou zmíněny v hypotéze o hlavním městě ostrova.
8
PŘEDPOKLADY PRO CESTOVNÍ RUCH ZELENKA, Josef a PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně
přeprac.
a
dopl.
2.
vyd.
Praha:
Linde
Praha,
2012.
ISBN 978-80-7201-880-2. „Předpoklady cestovního ruchu, souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnoho-úrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu. Podle funkčně-chorologického členění (Mariot 1983) je lze členit (základní klasifikace) na lokalizační předpoklady cestovního ruchu, selektivní předpoklady cestovního ruchu (…) a realizační předpoklady cestovního ruchu.“ [23:454 a 455] DROBNÁ, Daniela a MORÁVKOVÁ, Eva. Cestovní ruch: pro střední školy a pro veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 205 s. ISBN 80-716-8901-7. „Předpoklady (podmínky či faktory), které ovlivňují existenci a rozvoj cestovního ruchu, jejich obecné zákonitosti i uplatnění v konkrétních oblastech a střediscích, se obvykle člení (podle P.Mariota)“ [8:20] na lokalizační (dále rozděleny na přírodní a kulturně-municipální),
selektivní
(dále
rozděleny
na
administrativní,
demografické, urbanizační, sociologické, ekologické, personální a politické) a realizační (dále rozděleny na komunikační a materiálně-technické) předpoklady. Lokalizační předpoklady umožňují rozvinutí cestovního ruchu v oblasti. Lze je dále
rozdělit
na
přírodní
a
přírodní
atraktivity
a
dále
kulturní
(kulturně-municipální-historické). Selektivní předpoklady znamenají schopnost společnosti dané destinace se aktivně či pasivně zúčastnit cestovního ruchu. Lze je dále rozdělit na objektivní předpoklady (například politická stabilita země, stav životní úrovně obyvatel, stav životního prostředí) a subjektivní předpoklady (závislá na rozhodnutí jedince ovlivněná řadou faktorů, například sociální úroveň, propagace, efekt módnosti). Realizační předpoklady pomáhají uspokojit potřeby účastníků cestovního ruchu. Lze je dále rozdělit na dopravní (čítají možnost dopravy do destinace v jejím rámci) a materiálně-technické (obsahují ubytovací, stravovací, zábavní a další předpoklady).
9
Definice autorky: Podmínky pro aplikaci cestovního ruchu z více úhlů. Zapotřebí jsou přírodní nebo kulturně historické předpoklady a základní a doplňková infrastruktura, jako jsou náležité dopravní předpoklady, ubytovací zařízení, restaurace a příslušenství pro uspokojení potřeb ve volném čase turistů. V neposlední řadě se jedná o předpoklady vhodného prostředí destinace, místních obyvatel, atmosféry, stavu životního prostředí, bezpečnosti a politické situace, vhodné propagace destinace a další řady aspektů. Předpoklady pro cestovní ruch se prolínají celou prací, zejména však v části informačního minima ostrova Zanzibar a jeho předpokladů pro cestovní ruch. Současně je využíván v části ověřování hypotéz.
2 Informační minimum ostrova Zanzibar Zanzibar neboli Unguja je ostrov ležící zhruba 35 km východně od pobřeží Afriky v Indickém oceánu. Řadí s k němu i ostrov Pemba a dalších téměř 50 menších ostrovů. [2] Všechny jsou součástí pevninské Tanzanie coby její autonomní oblast. Jedná se o plochý ostrov s rozlohou 1 658 km2 a jeho nejvyšší bod dosahuje 120 m. n. m. [21] Hlavní město ostrova Zanzibar City je známější spíše pod názvem svého historického centra Stone Town – Kamenné město pod záštitou UNESCO.
2.1 Lokalizační předpoklady přírodní 2.1.1 Ráz podnebí Díky své poloze 6 ° jižně od rovníku panuje na ostrově příjemné tropické podnebí. Nejtepleji je zde v období ledna až března s teplotami vzduchu okolo 32–33 °C a naopak nejnižší teploty klesají v průměru na zhruba 28 °C v červenci a srpnu. Od května do listopadu panuje na ostrově období krátkých dešťů. Průměrná teplota oceánu neklesá pod 25 °C, svého maxima dosahuje v průměru na
10
28 °C. [21] Na ostrově nejsou obvyklé extrémní výkyvy počasí. Velice příznivé podnebí má kladný vliv na cestovní ruch a umožňuje navštěvovat destinaci téměř celoročně. Doporučené období pro cestování je zhruba od října do dubna, kdy se dá vyhnout většímu množství srážek.
2.1.2 Flóra Celý ostrov je pokryt velmi hustou vegetací čítající nejrůznější keře, stromy a palmy.
V hojném
zastoupení
jsou
zejména
skořicovníky,
pepřovníky,
vanilkovníky, hřebíčkovce či muškátovníky. Koření lze detailně poznávat během výletu „Spice Tour“. Jedná se o půldenní návštěvu plantáže, kde se pěstuje celá řada koření a ovoce. Návštěvníci jsou seznámeni s jednotlivými druhy během výkladové procházky a na konci mohou ochutnat tradiční i netradiční druhy ovoce. [21] Mezi typickou vegetaci se řadí i nepřehlédnutelné baobaby, které jsou zdrojem kapoku a chlebovníku. Dalšími významnými zástupci rostlinstva jsou palmy (kokosové, rafie a cukrové). Ostrov byl původně zalesněný, ale lesy byly v minulosti vykáceny. Dosud nepoškozené lesy a rozlehlé mangrove jsou k vidění na sousedním ostrově Pemba. Mangrove jsou ale i na Zanzibaru. [21] Na ostrově se nachází pouze jediná ucelená přírodní rezervace Jozani Forest, a to zhruba 10 km jihovýchodně od hlavního města. Rezervací vede naučná stezka s visutými lávkami nad různými typy mangrove a je možno využít i průvodcovské služby. [21] V parku mohou návštěvníci obdivovat nejrůznější rostliny, stromy a květiny, které v celku tvoří původní nedotčenou přírodu Zanzibaru. Nachází se zde i divoce rostoucí rostliny, které se postupně využívaly jako kulturní plodiny běžné v tropickém zemědělství. [9] Nekonečná zeleň ostrova opravdu zaujme již na první pohled. Dá se dokonce říci, že doslova nabíjí pozitivní energií a dobrou náladou. Zvláště v kombinaci s dalšími okolnostmi, které na návštěvníky ostrova mohou působit radostně, jako klidná a příjemná atmosféra, přátelští ostrované a všeobecné očekávání turistů o krásně strávených dnů. Příroda je zachovalá a svěže zelená v mnoha odstínech. Zajímavá je její zdejší rozmanitost, kdy vedle sebe rostou vysoké palmy a nízké keře či přízemní traviny. Plodiny, zejména ovoce, jsou chuťově velmi výrazné a mnohem chutnější, barevně 11
sytější a tvarově plnější, než dovážené do České republiky. Turista si zde opravdu může připadat jako v pravé exotice.
2.1.3 Fauna Zanzibar neobývají ty druhy zvířat, která jsou od turistů očekávána na klasickém africkém safari, například „big five“. V přírodní rezervaci Jozani Forest se nachází vzácné druhy opic, například poloopice čeledě kombovití a hlavně endemické opice guerézy červené. Tyto nápadně zbarvené červenobílé opice nejsou plaché a nechají se od turistů bez problémů vyfotografovat. Kromě nich zde našli svůj domov malé druhy antilop, kočkodani, štětkouni a více než 50 druhů motýlů a 40 druhů opic. [21 a 17] Na oficiálních webových stránkách ostrova [17] je uvedeno, že se na ostrově nacházejí i další přírodní rezervace skýtající příležitost se projít mangrove nebo keři a stromy nesoucí koření. Návštěva je umožněna volně formou procházky a prohlédnout si lze například různé druhy netopýrů, plazů a další drobnější živočichy. Na safari mohou klienti odlétnout na blízkou pevninu do Tanzanie a objevovat zdejší národní parky. Výlety na pevninu je možno uskutečnit letecky do některých z mnoha národních parků Tanzanie. Výhodnější je zde zůstat alespoň na jednu noc. Mezi nejnavštěvovanější parky patří mimo jiné NgoroNgoro, Selous a Ruaha. NgoroNgoro a Selous jsou na seznamu UNESCO [19]. Zastoupení zvířat je oproti pevnině chudší, nicméně i zde jsou zástupci významných menších či větších druhů. Z pohledu turisty jsou běžně k vidění drobní plazi a neškodný hmyz. Při troše štěstí jsou k vidění i menší opice, například malé poloopice známé jako „Bush babies“. Ty jsou velice aktivní a hlučné zejména v noci, kdy turisty vyděsí skákáním v prostoru kolem pokojů hotelu, hlasitým křikem a následným ranním nepořádkem. V případě takovéhoto náhodného setkání s místním zvířetem je ze zážitku osobnější dojem, než oproti organizovanému pevninskému safari. Autorka může jako příklad uvést nezapomenutelné setkání právě se zmiňovanou poloopicí v nočních hodinách přímo na hotelovém pokoji.
12
2.1.4 Oceán Při pobytu na ostrově je oceán snad největším lákadlem, neboť lze soudit, že turisté jej navštěvují prioritně i kvůli plážím a koupání. Mimo koupání je Zanzibar vyhlášen výbornými podmínkami pro poznávání velmi bohatého podmořského života šnorchlisty a potápěči. Do nejpříhodnějších oblastí se konají lodní výlety s možností koupání a objevování podmořského života přímo z lodi nebo na okolních ostrovech. Například do zátoky Menai na jihu nebo na sever a severozápad od oblasti Nungwi přes oblast Kendwa až k ostrovu Tumbatu a na severovýchod k ostrovu Mnemba – místní korálový útes se řadí mezi jeden z druhově nejbohatších na světě a jeho viditelnost dosahuje od 30 do 70 metrů [21]. K vidění jsou úchvatné korálové útesy, na nichž lze obdivovat tvrdé i měkké korály, dále mořské hvězdice, sasanky, houby či trubýše. Hlavně hejna tropických ryb, které jsou mnoha druhů zdejšího a Tichého oceánu. Ve větších hloubkách se poté vyskytují hejna barakud, tresek, tuňáků a makrel, jež jsou potravou zdejších pyskounů, mant a žraloků. Neméně zajímaví jsou zástupci druhu netopýřích ryb, ježíků, chobotnic, sépií, mořských ježovek, murén, ropušnic, humrů a mořských okurek nebo rejnoků. Velkým tahákem jsou úchvatné mořské želvy, žraloci kladivouni a delfíni. Pro pozorování delfínů lze cestovat na jihozápad ostrova do zátoky Kizimkazi, kde je pravděpodobnost výskytu delfínů až 80 %. [21 a 3] Za podmořským životem ostrova je zapotřebí se vydat dále od břehu. Není zde možné – jako například ve vyhlášeném Egyptě, skočit do vody u břehu se šnorchlem a ihned vidět mnoho oceánského bohatství. Zatímco na severu ostrova jsou u břehu přece jen vidět první podvodní zajímavosti, v ostatních částech ostrova je v době odlivu nutno dojít 1–2 kilometry k útesu. Nejlepší volbou je proto využít možnosti vyjížděk na lodi dále od břehu nebo přímo na některý z okolních ostrovů. Mořský národní park je vyhlášen v okolí ostrovů Mnemba a Chumbe s možností ubytování. Nachází se zde podvodní útesy, vraky, kaňony, jeskyně a velkolepé útesy, kde je viditelnost obvykle vyšší než 20 m. Management parků
13
má zájem o osvětu místních a turistů a snaží se ekologickými přístupy o udržitelný cestovní ruch. [12] Téměř u všech pláží je velmi znatelný příliv a odliv oceánu zhruba každých 6 hodin. Zejména východní pobřeží ostrova nabízí každý den svým obyvatelům a turistům možnost procházky po plážovém písku, mořských řasách a částečně mrtvých korálech jinak skrytých mořskou hladinou až do vzdálenosti jeden až dva kilometry od stálé pláže. Nejen z toho důvodu se mezi oblíbenější pláže řadí severní část ostrova s oblastí Nungwi, kde je odliv a příliv téměř neznatelný. Umožňuje tak koupání prakticky celý den. Současně nejsou tolik zaneseny mořskými travami a mohou být považovány za esteticky krásnější. Jako zajímavost lze uvést možnost objevování krás oceánu bez nutnosti speciálního vybavení nedaleko od břehu. Autorka se tak obohatila o zážitek osahat si řadu pestrobarevných hvězdic různých velikostí.
2.2 Lokalizační předpoklady kulturně-municipální 2.2.1 Historie Obzvláště hlavní město se těšilo rozkvětu zejména od 10. století, kdy ostrov osídlili Arabové z Arabského zálivu a Jemenu a vybudovali zde stabilní stát, v té době zanzibarský sultanát. Spolupracoval s Arábií, Indií, Evropou a Afrikou v obchodním odvětví. Historie ostrova je tak spjata s bohatstvím pramenícím hlavně z obchodního styku. Významný byl obchod s otroky, slonovinou a kořením. Roku 1499 objevil ostrov Vasco de Gama coby první Evropan a v roce 1503 se zde usadili Portugalci, kteří postupně převzali nad muslimským obyvatelstvem moc. Tu se jim ovšem nedařilo udržet, čehož se pokoušeli využít především Angličané a Němci. Ostrov se dostal do mocenské sféry britského impéria, kterému později v 19. století konkurovalo tehdejší Německo svými koloniálními zájmy. V roce 1963, po ukončení britského protektorátu, se Zanzibar stal republikou společně s pevninskou Tanzanií. [9 a 11] Dnes je Zanzibar bezpečným a politicky stabilním státem, který láká od 80. let minulého století turisty ze širokého okolí. Dynamicky se rozvíjející cestovní ruch se
14
tak stal vedle pěstování palmy Raffia a vývozu koření hlavní obživou místních obyvatel, méně poté obchod a rybolov. [9 a 11]
2.2.2 Hlavní město Stone Town – Kamenné město Historické jádro je zapsané v seznamu světového dědictví UNESCO. Nejvýznamnější stavbou je Dům zázraků, který je dnes otevřen jako muzeum. Svůj název získal díky zavedenému elektrickému osvětlení, které v místních obyvatelích vzbuzovalo údiv. Působivý pohled je ale na budovu i zvenčí od mořského pobřeží v blízkosti přístavu, kde se každý večer scházejí místní v blízkém parku Forothani Park a povídají si, nakupují mezi stánky s občerstvením a relaxují. Ve městě je k dispozici celá řada muzeí: Muzeum otroků, kde se návštěvníci seznámí s historií těchto nešťastníků a mohou navštívit také dvě malé podzemní kamenné místnosti, kde byli otroci přechováváni před dalším transportem v naprosto nevyhovujících podmínkách. Před muzeem se nachází výrazný památník, který je tvořený sochami otroků s okovy kolem krku (viz Obrázek 1). Celé muzeum působí poměrně negativní atmosférou, která je umocněna, obzvlášť pokud si návštěvník uvědomí děsivě špatné podmínky přechovávání otroků. Palác lidu, bývalý sultánský palác, dnes sloužící jako Muzeum dějin zanzibarského sultanátu, se nachází v blízkosti přístavu [19]. Národní historické muzeum ukrývá archeologické exponáty. K němu přiléhá Dům míru – muzeum, kde je k vidění historická dokumentace od období sultanátu, přes obchod s otroky, koloniální období až po nezávislost. Sbírka je doplněna řadou litografií, fotografií a map z 19. a 20. století a záznamů o známkách, mincích či řemeslech. [19] Mezi další historické skvosty Stone Town se řadí například: Mohutná pevnost z konce 17. století, která mimo původní účel fungovala jako věznice a popraviště. Zajímavý je současně dům objevitele Livingstona, dnes
15
sloužící jako turistická centrála cestovního ruchu ostrova. Je rovněž spjat s anglikánským chrámem ve městě. [19] Anglikánský chrám byl postaven na místě Starého otročího trhu, kde byli otroci bičováni na pranýři. Na jeho místě byl zřízen oltář. A právě na sloupu vedle kazatelny stojí dřevěný krucifix. Ten byl vystaven ze dřeva baobabu, pod kterým bylo pochováno srdce Davida Livingstona. [19] Dále je k dispozici celkem více než 50 funkčních mešit a římsko-katolická katedrála [19]. Procházkou úzkými uličkami města si mohou turisté všimnout řady kamenných koloniálních domů z mořských korálů světlé barvy a nádherně a bohatě zdobených vstupních dveří a vrat. Ty byly stavěny jako první a řezbářsky upravovány prvky z koránu nebo přírodními motivy, přičemž svou honosností poukazovaly na společenský status majitele [19]. Mezi množstvím takových domů se najde rodný dům legendárního zpěváka skupiny Queen Fredieho Mercuryho. Zcela nenápadná malá stavba na svou historii upozorňuje dvěma výlohami s obrázky umělce a menší cedulí „Fredie Mercury House“. Momentálně je dům využíván jako menší hotel. Město na návštěvníky může působit všelijak. Rozhodně dýchá historickým a působí i skličujícím a ohromujícím dojmem, obzvlášť při bližším ponoření se do okolí s uvědomění si spjaté historie místa. Děsivá minulost otroctví, bájného obchodu a multikulturních zážitků se pojí s místním aktuálním životem. Město je špinavé, domy oprýskané a mnoho obyvatel chudých, současně však je krásné a úchvatné. Zajímavé je, že ani historické jádro ani periferie nejsou nijak komercializovány. Místní lidé například nijak neupozorňují na fakt rodiště Fredieho Mercuryho a nijak výrazně z něho neprofitují. Rozhodně by prohlídka Stone Town neměla být opomenuta při návštěvě ostrova.
2.2.3 Další historické stopy Poblíž hlavního města se nachází několik historických zřícenin. Marubuhi palác sloužil jako harém pro 99 konkubín a po rozsáhlém požáru z něho zůstaly jen sloupy a lázně. Dvoupatrový Mtoni palác byl rovněž zničen požárem. Další
16
zajímavou zříceninou je Kibweni palác, pro jehož prohlídku je vyžadováno zvláštní povolení. Na severu ostrova u vesnice Kidichi si lze prohlédnout štukaturami vyzdobené perské lázně. Nedaleko odsud se nacházejí Otročí jeskyně, kde byli otroci v těžko přístupném terénu schováváni po oficiálním zrušení otroctví roku 1873. Poblíž zátoky Kizimkazi leží zříceniny mešity Shirazi Dimbani, která je považována za nejstarší ve východní Africe. [19]
2.2.4 Letoviska Východní pobřeží – Uroa, Kiwengwa, Pwani Pchangani Pláže v této oblasti jsou tvořeny jemným bílým pískem s velmi pozvolným pobřežím, kterému ustupuje oceán vlivem odlivu až ke korálovému útesu. Ten je od pláží vzdálen 1–2 kilometry a láme oceánské vlny, takže je koupání klidné a bezpečné v teplé vodě. Mimo plně vybavené hotelové resorty se v této oblasti nachází již pouze několik menších vesniček bez turistické infrastruktury. V blízkosti Uroa se mezi rýžovými poli a plantážemi cukrové třtiny ukrývají menší zálivy lemované palmami [21]. Od hlavního města jsou východní letoviska vzdálena zhruba hodinu jízdy, letiště poté o pár minut více [9]. Oblast působí klidně až romanticky a mohla by být cílová pro konání neformálních svatebních obřadů nebo obnovení slibů. České úřady totiž svatbu na Zanzibaru právně neuznávají. Jihovýchodní pobřeží – Paje, Bwejuu, Pinwge Charakter jihovýchodního pobřeží je jakýmsi podobným pokračováním východního s rozdílem, že zdejší krajina je klidnější a méně rozvinutá a obydlená. Hotely ztracené v tropické zeleni jsou ideální pro turisty, kteří hledají absolutní klid a relaxaci. Od letiště je oblast vzdálena hodinu jízdy. [9] Severní pobřeží – Nungwi Severní pobřeží se může pochlubit opravdu krásnými plážemi s azurovou hladinou oceánu a bělostným pískem. Pobřeží je lemováno mangovníky, banánovníky a kokosovými palmami [21]. Obrovskou výhodou této nejstarší a zároveň nejrozvinutější turistické oblasti ostrova je téměř nezpozorovatelný 17
odliv pouhých několik metrů, což oproti východnímu pobřeží utváří ze severní části ostrova preferovanou oblast. V Nungwi je celé letovisko postaveno na vápencových útvarech, původně korálových útesech. Hotelové resorty poté využívají přilehlé malé pláže vytvořené mezi originálními útvary. Při přílivu se utvoří malé písečné zátoky, při odlivu se spojí v jedno pobřeží, které je možno projít. Zajímavostí u vesničky Ras Nungwi je stavba tradičních dřevěných plachetnic dhow. Cesta z letiště trvá necelou hodinu a půl jízdy. [9] Oblast je vhodnější pro aktivnější cestovatele, neboť nabízí více volnočasových aktivit a celkově je charakterem rušnější. Severozápadní pobřeží – Kendwa Nedaleko severního letoviska se nachází osada Kendwa s několika malými hotely a penziony. Je zde zajímavý maják, akvárium se želvami a nádherná laguna vhodná ke koupání a šnorchlování. Do hlavního města a na letiště je to odtud zhruba hodinu a půl cesty. [21]
2.2.5 Okolní ostrovy Jelikož jsou při cestování za šnorchlováním často navštěvovány i okolní ostrovy, některé z nich určitě stojí za vidění pro své přírodní i historické zajímavosti. Ostrovy v okolí Zanzibaru jsou převážně ploché, pouze ostrov Pemba je trochu hornatější. Nicméně jeho nejvyšší bod nedosahuje výšky nejvyššího vrcholu Zanzibaru. I na těchto ostrovech byla původní zalesněná krajina částečně uměle vykácena. Na některé ostrovy se pro podporu místních obyvatel platí při vstupu drobný poplatek. [21] Pemba, po Zanzibaru největší ostrov, se může chlubit zachovalým lesním porostem a rozlehlými mangrove. Příroda zde zanechala řadu zvířat v podobě endemického druhu netopýra a dalších druhů opic, želv, krabů a kobry [17]. Nachází se zde menší pláže vhodné pro šnorchlování a potápění. Oproti Zanzibaru je Pemba úrodnější a dochází zde k většímu množství srážek. Díky těmto podmínkám se může ostrov chlubit třikrát větší úrodou hřebíčku. Hlavní město ostrova se jmenuje Chake Chake a nachází se zde pevnost z 18. století, která dnes slouží jako nemocnice. Mezi další historické stopy patří zříceniny lidského osídlení, 18
čítající mešitu, hrobky a základy domů; dále pozůstatky města Pujini [10]. Ostrov má sice menší letiště, ale kvůli méně rozvinuté infrastruktuře oproti Zanzibaru sem proudí malý počet turistů. [21] Nedaleký ostrov Misali nabízí rovněž krásné korálové útesy v chráněné oblasti oceánu a přímo na ostrově v lesích žijící ptáky, opice a netopýry. Stále se zde konají býčí zápasy. Vybíraný vstupní poplatek je určen místním rybářům. [12] Poblíž hlavního města se nachází sedm ostrovů obklopených korálovými útesy. Tři jsou tvořeny pouze pískem a jsou položeny tak nízko, že při přílivu mizí pod hladinou. V blízkosti jsou k vidění ostrovy Chumbe, Changu, Bawe a Mnemba. Chumbe, Mnemba a Bawe jsou využívané turisty ke šnorchlování, na Changu se nachází ruiny bývalého vězení, mezi nimiž bloudí obří želvy sloní, které byly importované ze Seychelských ostrovů. [21] Mezi další zajímavé ostrovy patří například Mafia nebo Tambatu. Mafia je známá plodinou kešu oříšků a tím, že zde kladou vejce ohrožené mořské želvy [21]. Zajímavostí ostrova Tambatu je nutné povolení rady starších k návštěvě ostrova. Místní si velice chrání své cenné přírodní a kulturní památky [7].
2.3 Selektivní předpoklady 2.3.1 Měna a platby Přestože je na ostrově užívána místní měna tanzanský šilink, cestovatelé mohou platit i dolary. Eura jsou přijímána pouze zcela výjimečně nebo v některých resortech. Dolary je možno platit v hojnější míře, přesto i v obchodním styku jsou akceptovány jen bankovky vydané po roce 2003. Bankomaty, možnosti hradit platebními kartami a cestovními šeky jsou velmi vzácné a zpravidla podléhají přirážce cca 10–15 % [9]. Smlouvání je zcela běžnou a vyžadovanou obchodní praktikou. Pokud je s místním obchodníkem usmlouvána konečná cena, je ve chvíli souhlasu obou stran pevně dána. Při platbě v restauraci, v dopravním prostředku, při výletu s místním průvodcem a v rámci hotelového resortu (nosiči zavazadel, pokojské,
19
barmani, obsluha v restauraci atd.) by žádný cestovatel neměl opomíjet na přiměřené spropitné (lze se setkat i s výrazem „bakšiš“). Nejen, že se kvalita poskytovaných služeb může výší spropitného úměrně zvýšit, ale je třeba pamatovat i na fakt, že místní obyvatelé mají omezené zdroje příjmu.
2.3.2 Místní obyvatelé Obyvatelé Zanzibaru jsou z hlediska své historie směsí kultur různých etnik, mezi místními převládají Arabové, Afričané a jejich míšenci. Lidé jsou velice milí, přátelští, povahově klidní a pečliví. Ve vztahu k turistům jsou slušní, kultivovaní, nápomocní a nedá se říci, že by nadměrně obtěžovali při snaze o uzavření i drobného obchodu, přestože vzhledem ke své chudobě hledají každou příležitost, jak si vydělat nějaké peníze. Téměř u každé hotelové pláže číhají na turisty, až vstoupí na pláž, a oslovují je s nabídkou lukrativních výletů, šátků, bižuterie apod. Nejsou sice nebezpeční, nicméně někteří výjimečně mohou být trochu neodbytní. Zejména s dětmi může autorka potvrdit velice příjemnou zkušenost. Žádné z dětí nikdy nežebralo, nebylo nijak neodbytné či chováním nepříjemné. Zcela naopak, z přítomnosti a zájmu turistů o ně byly zaskočeny a přijímaly drobné dárky a sladkosti s poděkováním a pokorou. Ta zaujala asi nejvíce – dárky si ihned děti mezi sebou rozdělovaly, nijak se nepředváděly a dokázaly se společně zabavit při jednoduchých hrách na pláži v písku na několik hodin. Na ostrově není vyloženě nebezpečno, kriminalita na ostrově je na příznivé úrovni. Nicméně je potřeba počítat s drobnou kriminalitou v podobě krádeží, kdy nejdůležitější je prevence, tedy neupozorňovat na své bohatství výraznými doplňky nebo drahými výrobky. Současně se nedoporučuje chodit po setmění sám mimo hlavní ulice a po pláži. V drtivé většině vyznávají obyvatelé ostrova islám a kladou důraz na dodržování náboženských zvyklostí, jako je zahalování žen, zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti či neprojevování vzájemných náklonností mezi partnery na veřejnosti. Vzhledem k chudobě jsou odkázáni na vlastní rodinu, které si velmi považují jako jediného, kdo by jim mohl v případě nouze pomoci, a drží pospolu v menších vesnicích v prostém obydlí. Současně se jedná o zemi s nízkou vzdělaností a životní úrovní obyvatel. 20
Co se týká místních obyvatel zainteresovaných do cestovního ruchu, kvalita jimi poskytovaných služeb může být různorodá a záleží na druhu služby. V případě hotelových sítí jsou kmenoví zaměstnanci kvalitně školeni. Od poskytovatelů místních služeb, jako průvodci na výletech, lze očekávat vysokou znalost domáckého prostředí a tím poskytnutí nejpřímějších informací. Ostatní pracovníci, například prodejci suvenýrů či občerstvení, jsou převážně s nízkým vzděláním a orientováni na rychlý zisk.
2.3.3 Svátky a festivaly Zanzibar umožňuje díky svým festivalům nahlédnout cizincům do tradičního afromuslimského způsobu života ostrovanů. Mezi takové akce patří především červencový Zanzibarský kulturní festival, který se pořádá od roku 1994. Festival se pro dokreslení atmosféry odehrává na historicky významných místech, jako jsou Stará portugalská pevnost nebo Jamhuri Garden Front v hlavním městě. [21] Pravidelně se na něj sjíždějí kulturní skupiny z různých zemí a oslavují kulturu zemí „dhow plachetnic“, tedy Afriky, Perského zálivu, Iránu, Indie, Pákistánu a ostrovů v Indickém oceánu. Předně se jedná o filmový festival, ale lze se zde setkat s mnoha tradičními zvyky, tanci, hudbou a dalšími představeními, výstavami a workshopy. [4] Kulturní program doplňují trhy, ohňostroje, závody kánoí a býčí zápasy [21]. Souběžně s touto akcí probíhá také festival Mwakakogwa, který se odehrává v jihovýchodním Makunduchi. Jedná se o oslavu Nového roku podle perského solárního kalendáře. [21] Mezi další festivaly patří Sauti za Busara – hudební a kulturní festival plný hudby, divadla a tance tradiční svahilské kultury s moderními prvky [4].
2.3.4 Očkování Při vstupu do země není povinné žádné očkování, nicméně každý cestující by se měl informovat u svého praktického lékaře a na krajské hygienické stanici a konzultovat svůj zdravotní stav a doporučená očkování. S trochou nadsázky lze říci, že platí heslo: „Není nebezpečné země, jen nebezpečných cestovatelů.“ Kromě očkování proti tetanu a žloutence typu A a B by měl cestující zvážit ochranu proti
21
žluté zimnici, ovšem hlavně v případě, že plánuje cestovat na pevninské safari v Tanzanii. Dříve bylo očkování dokonce povinné pro vstup na Zanzibar z této pevninské země. Další očkování spojovaná s návštěvou ostrova jsou proti choleře a břišnímu tyfu [21]. Důležitá je rovněž prevence proti malárii, přestože riziko nákazy je nízké. Prevencí je myšlen repelent, vhodné dlouhé oblečení, spaní pod moskytiérou, přípravek proti hmyzu přes noc (například do zásuvky) a v krajním případě i antimalarika, vše po konzultaci s lékařskými odborníky ještě před cestou. Po očkování by neměl cestující zapomenout na vystavení mezinárodního zdravotního průkazu se záznamem o očkování.
2.3.5 Zdravotní péče Při cestě na ostrov je bezpodmínečné sjednání kvalitního cestovního pojištění s vysokými limity plnění; základní pojištění léčebných výloh by nemělo klesnout zhruba pod 3 miliony korun. Lékařská péče na ostrově je na velmi nízké úrovni a vysoce finančně nákladná. Pacienti se závažnějšími či akutními potížemi jsou převáženi na pevninu do Tanzanie do města Dar es Salaam, kde je nemocnice odpovídající evropskému standardu zdravotní péče a tedy i vzhledem k přepravě na pevninu nákladná. Současně je doporučována návštěva soukromých nemocnic než státních. Cesta ovšem trvá půl hodiny letecky nebo dvě hodiny lodí. [21]
2.3.6 Oblékání Při návštěvě hlavního města či jakéhokoli místa na ostrově mimo hotelový resort by měly ženy pamatovat na fakt, že se nacházejí v muslimské zemi a zahalit si svá ramena a kolena neprůsvitným materiálem. V hotelích je obvyklý „dress code“ pro pány při večeři nařizující dlouhé kalhoty a nejlépe košili s límečkem a uzavřenou obuv. Naprostým tabu je zde koupání a opalování bez horního dílu plavek a nudismus.
22
2.4 Realizační předpoklady 2.4.1 Doprava Letecká přeprava na Zanzibar je operována z České republiky přímými charterovými lety v rámci cestovní kanceláře nebo pravidelnými linkami s nutností přestupu. Chartery z Prahy létají se společností Travel Service s jedním a na cestě zpět se dvěma technickými mezipřistáními na letišti v Hurghadě a Mombase. Let tedy trvá v průměru 10–12 hodin. Z pevninské Afriky jsou k dispozici přímé lety z Dar Es Salaamu a Arushi nebo z Nairobi v Keni [21]. Další možností dopravy na ostrov je lodí. Trajekty jsou organizovány i několikrát denně a plují 1,5 hodiny z Dar Es Salaamu a 12 hodin z Mombasy. Při cestě lodí se platí námořní taxa. [21] Cestování po ostrově je umožněno po kvalitních asfaltových komunikacích i nezpevněných jednoduchých cestách. Je možno využít taxi či případně půjčit automobil pouze pro řidiče nad 25 let s nejméně rok platným mezinárodním průkazem po autorizaci platební karty [9]. K cestování po ostrově jsou minibusy levnější variantou, nicméně tou nejlevnější je doprava nákladními auty s lavicemi na korbě. Železniční doprava na ostrově nefunguje od roku 1930, kdy zde 25 let jezdila na 11 kilometrů dlouhé koleji parní lokomotiva do městečka Bububu. [21]
2.4.2 Hotely Na Zanzibaru se nacházejí menší i větší hotely vhodné pro cestující s menšími finančními možnosti, stejně tak pro náročnější klientelu. Lze říci, že jsou si všeobecně hotely na ostrově v několika aspektech velmi podobné. Používají přírodní materiály pro stavbu a zejména koncový vzhled převážně nižších vilek v areálu s bujnou zelení. Hlavní budova s recepcí, restaurace či sportovní objekty jsou poté tvořeny otevřenými neklimatizovanými prostory. Pokoje jsou velmi jednoduše zařízeny pouze účelovým nábytkem a klimatizací. Místo skříně je hostům k dispozici často otevřená šatna nebo pouze regály přímo ve stěně s ramínky. Mnoho hotelů je vlastněno zahraniční hotelovou sítí, například Hilton, čímž zaručují standard služeb a záruku pro klienty. Další řada hotelů je pod
23
správou italského managementu, tedy národnosti s hojným počtem návštěvníků v zemi. Té je přizpůsobena i kuchyně hotelů – nejrůznější druhy těstovin, plněné těstoviny, pizza apod. Samozřejmě nechybí i prvky místní kuchyně, kterou hojně zastupuje čerstvá zelenina a především ovoce. Chuťově a částečně vzhledově se výrazně odlišuje od toho samého druhu, který je k dostání na pultech českých obchodů. Strava je doplněna různými bylinkami a kořením, rýží a čerstvými dary moře. Hotely nabízejí převážně stravování formou soft all inclusive systému, tedy zahrnující snídaně, obědy a večeře formou bufetu v místech a časech určených hotelem, dále odpolední lehké svačiny a neomezené množství nealkoholických nápojů, opět v místech a časech určených hotelem. Alkohol je možno zakoupit v barech za běžné ceny. Tříhvězdičkové hotely jsou jednodušší, co se týče ubytování, stravování a poskytnutých služeb, a jsou určeny pro méně náročnou klientelu. Zpravidla bývají i rozlohou menší. Čtyřhvězdičkové hotely na ostrově jsou areálově rozlehlejší, nabízejí rozmanitější stravování a vyšší úroveň celkově poskytovaných služeb. I pokoje jsou vizuálně nápaditější, jsou zkrášleny obrázky, kvalitnějším nábytkem
a různými
drobnostmi,
které
hostům
zpříjemňují
pobyt.
Pětihvězdičkové hotely na Zanzibaru jsou opravdu luxusní a většinou vlastněny právě zahraničními manažery. V těch nejluxusnějších resortech jsou klienti velice hýčkáni nejrozmanitějšími pochoutkami, moderními pokoji a službami té nejvyšší jakosti, čítající například masáže na pláži, svatební servis, donášku drinků k lehátku, rozestýlání postelí před spánkem. Hotely poskytují svým klientům celou škálu volnočasových aktivit se zaměřením na relaxaci a sportování. Wellness centra s nabídkou procedur masáží, vířivky a sauny jsou součásti i menších hotelů nižší kategorie. O sporty se prioritně stará animační tým, který láká hosty na skupinovou hru, například volejbalu nebo cvičení. Hosté si sami mohou zajít, dle možností hotelu, do fitness, zahrát si šipky, tenis apod. Hotely často nabízejí i základní vybavení na šnorchlování a další vodní sporty, jako surfing, půjčení šlapadel nebo kajaků. Ve valné většině hotelů se nachází pouze velice základní vybavení pro děti. Doplňkové vybavení, v jiných zemích již naprosto standardní pro tento segment 24
klientely, zcela chybí, přestože se jedná o jednu hotelovou síť. Hotely jsou připraveny ubytovat dětské klienty od nejmenších miminek po větší děti, ale pouze co se týká základního vybavení – postýlky a přistýlky, existence dětských židliček v jídelně či školený přátelský přístup. Na hotelech zcela chybí dětská hřiště, dětské koutky a minikluby, kde by se dětem věnovali animátoři. Ani denní a večerní programy nezahrnují žádné aktivity se zaměřením na dětské hosty, jako jsou například oblíbené dětské diskotéky. Samozřejmě se na ostrově najdou i výjimky a existují zde i hotely s dětským hřištěm, ovšem nejedná se o hotely s prioritní zaměřeností na dětské hosty. Autorka se přímo v destinaci seznámila téměř se dvěma desítkami hotelů, jejich vybavením pokojů i celkového areálu, šíří poskytovaného stravování a úrovní služeb. Při prohlídkách byl kladen důraz i na samotnou pláž a přístup ke koupání. Málokdy lze označit hotel za ideální, vzhledem k jeho poloze, pláži a celkové úrovni služeb v souhrnu s porovnáním k ceně. Nejen, že každý cestovatel může mít subjektivní názor, ale často může hotel skrývat mezi všemi klady jeden drobný zápor. Autorka si dovolila jmenovat několik hotelů, které posuzuje jako ideální poměrem ceny a poskytovaných služeb. Diamonds Mapenzi Beach je vysoce kvalitní hotel nejvyšší kategorie s vysokým standardem služeb u krásné pláže, přesto se neřadí mezi nejdražší na ostrově. Kiwengwa Beach Resort je hotel vyšší střední kategorie za úměrnou cenu poskytující odpovídající rozsah služeb, ale je zde znatelnější příliv a odliv oceánu. Samaki Lodge zastupuje střední kategorii hotelů s nižším rozsahem služeb u pláže se znatelným přílivem a odlivem oceánu, s možností procházek k útesu a poměrně lukrativní cenou.
2.4.3 Stravování Mimo hotelový areál se nacházejí i místní restaurace typu rychlého občerstvení s nabídkou jednoduchých pokrmů, jako je maso nebo kukuřice na špejli s kořením, čerstvé pečivo a džusy nebo světoznámé nealko nápoje. Ve vyšší kvalitě jsou restaurace spíše v okolí hlavního města nebo v místech zvýšené koncentrace turistů. Restaurace nabízejí převážně lokální kuchyni se zaměřením na různé druhy ryb a další dary moře. Jako příloha jsou podávány brambory na mnoho variací (vařené, smažené v různých velikostech a tvarech), rýže a zelenina. 25
Rovněž i zeleninová nebo rybí polévka doplňuje menu oběda či večeře. Dezert může být například svěží zmrzlina nebo všudypřítomné ovoce. Luxusní restaurace v hlavním městě jsou nejen na vysoké úrovni, ale rovněž nabízejí i speciality zahraničních kuchyní.
2.4.4 Suvenýry a nákupy Ze Zanzibaru si turisté vozí zejména kvalitní koření mnoha druhů a dále klasické suvenýry s nápisem hesla ostrova „Hakuna Matata“, které je zde slyšet doslova na každém kroku a znamená v překladu něco ve smyslu „nemám žádný problém, v pohodě“. Heslo je napsáno na šátcích, tričkách, hrnkách apod. Další možností mohou být vyřezávané sošky ze dřeva nebo atraktivní bižuterie. Lákavým suvenýrem jsou buď zakoupené nebo vlastnoručně vylovené korály, hvězdice nebo mušle. Vývoz těchto předmětů je ale přísně zakázaný. Mezi další oblíbený vývozní artikl turistů bezesporu patří obrazy místních malířů. Mimo hotelové areály a jejich bezprostřední okolí je možnost nákupů v hlavním městě u obchodníků přímo nebo na velkém trhu Darajani Market v blízkosti Starého otročího trhu [19]. Koření se doporučuje zakupovat přímo na plantážích při výletě „Spice Tour“, neboť je zaručena jeho čerstvost a kvalita. Zde lze rovněž zakoupit výtažky z léčivých nebo aromatických rostlin. Například autorkou zakoupený výtažek z aloe vera má doopravdy hojivé účinky na podrážděnou pokožku.
2.4.5 Trávení volného času Na ostrově je možno trávit volný čas mnoha různými aktivitami. O zábavu se může postarat hotel díky své vybavenosti a případně animátorům. Je tedy možno pasivně odpočívat a užívat pěkného počasí pro relaxaci a koupání v oceánu nebo aktivně sportovat. Objevovat oceán lze nejlépe potápěním nebo šnorchlováním, což je umožněno z ostrovů přímo na plážích nebo z lodí právě v jejich okolí. Vybavení je k dispozici a průvodci s orientací na tento druh trávení volného času také. Turisté se zájmem o přírodu mohou navštívit zejména rezervaci Jozani Forest nebo absolvovat výlet za poznáváním místního kořením „Spice Tour“. Za historií láká převážně hlavní město svým jedinečným historickým centrem. Mimo Kamenné město lze na ostrově procestovat několik dalších historických stop.
26
Lákavou atrakcí ostrova je plavba tradiční plachetnicí dhow kolem ostrova s možnými zastávkami na šnorchlování. Oběd je na lodi většinou podáván v ceně plavby [7]. Noční život se odehrává převážně v hlavním městě. Ryze místní atmosféra vládne u Forodhani Parku, modernější poté v podnicích a hlavně v hotelových resortech po ostrově. V jejich okolí se nacházejí drobnější místní bary s hudbou. Pro turisty je důležitý fakt, že mimo centrálu cestovního ruchu v hlavním městě jsou pro zisk informací odkázáni na delegáty domácích cestovních kanceláří, recepce hotelu nebo vlastní zdroje. Individuální turisté by tedy měli být dobře vybaveni informacemi ještě před odcestováním. Mohou samozřejmě využít i bohatého zázemí místních cestovních kanceláří. Některé místní cestovní kanceláře ovšem nemusí být pojištěny a nejen, že se tak turista může dostat až do potíží se zákonem, ale při nehodě nemusí jeho pojišťovna z tohoto důvodu plnit náhrady za ošetření. Proto by měl být každý obezřetný při výběru konkrétního poskytovatele služeb.
27
Tabulka 1 Souhrn základních informací o ostrově.
Název údaje: Oficiální název uspořádání
Informace: země a její Zanzibar je členem Sjednocené tanzanské republiky, její autonomní oblast s rozsáhlou vnitřní samosprávou [21 a 16] Poloha a rozloha Východní Afrika, Indický oceán, 1 658 km2 [21] Obyvatelé (počet, náboženství) Převážně muslimové, k roku 2002 přes 984 tisíc [2] (Pozn. Aktuálnější data nebyla autorkou dohledána – běžně dostupné údaje jsou k dispozici pouze pro Tanzanii) Jazyk Oficiální jazyk svahilština a angličtina [2] Měna Tanzanský šilink, akceptace USD vydaných po roce 2003, výjimečně EURO Časový posun pro ČR +1 hodina letní čas, +2 hodiny zimní čas [21] Vstupní a výstupní formality Při vstupu do destinace je nezbytný (pro Českou republiku) cestovní pas platný minimálně šest měsíců po návratu z destinace a jedna volná stránka v pase pro udělení vstupního víza v hodnotě 50 USD. Při odletu se platí odletová a bezpečností taxa ve výši 48 USD. Některé cestovní kanceláře mají tento poplatek již zahrnut v ceně zájezdu. Dovoz, průvoz a vývoz jakéhokoli předmětu, který by pocházel z divoké zvěře, chráněných druhů zvířat nebo mořských druhů je trestný. Stejně tak je přísně zakázáno vyvážet jakákoli živá divoká zvířata, hmyz a rostliny bez zvláštního povolení. [9] Velvyslanectví Teritoriálně příslušné velvyslanectví České republiky se nachází v Keni v hlavním městě Nairobi. [16] Elektřina Místní napětí je 230 V a střídavý proud 50 Hz. Zásuvky jsou dva ploché kontakty se zemnícím kolíkem nebo tři trojúhelníkové kulaté kolíky. Nutný je adaptér pro turisty z ČR. [21] Časté jsou i úplné výpadky proudu, který je na Zanzibar veden podvodním kabelem z Tanzanie. [9] Zdroj: vlastní zpracování dle uvedených zdrojů
28
3 Aplikace modelu životního cyklu destinace Zpracováno dle [14] Koncept životního cyklu destinace (ŽCD) sleduje dynamiku prostředí destinace, tedy změn, které v ní primárně způsobil cestovní ruch. Model vytváří vhodnou základnu pro ověřování, aplikaci a provázanost dalších konceptů v oblasti cestovního ruchu používané. ŽCD „ (…) leží na průniku konceptu únosné kapacity území pro rozvoj cestovního ruchu, konceptu sociální směny a geografických konceptů.“ [14:87] Stejně tak je významným pomocníkem při výzkumu a objasnění vývoje v destinaci včetně jeho příčin. Díky výzkumu mohou vzniknout podklady pro organizace destinačního managementu. Má čtyři základní funkce: popisnou, objasňující, předvídající a předpisující. Při zkoumání ŽCD jsou podchyceny „ (…) vývoj hodnoty únosné kapacity území pro rozvoj cestovního ruchu, objemu návštěvnosti, segmentační struktury zejména z hlediska vzorce časoprostorového a spotřebního chování typického návštěvníka, Defertovy funkce, iritačního indexu, velikosti příjmů z cestovního ruchu na obyvatele, míry využití ubytovacích kapacit, počtu uživatelů (…) na jednotku plochy, množství odpadu, úrovně hlučnosti, míry sezónnosti a změny postojů místních obyvatel k místnímu rozvoji cestovního ruchu. “ [14:89] V praxi je nejdříve popsán dosavadní stav vývoje cestovního ruchu v destinaci, který je následně objasněn. Předpoklad pro další vývoj je posléze se záměry a cíli strategického plánování porovnáván a jsou připravovány budoucí varianty s přihlédnutím na více různých možných variant. Ostrovy jsou kupříkladu vhodným prostředím pro výzkum z důvodu své izolovanosti. Z hlediska vývoje destinace se rozlišují dva základní druhy cestovního ruchu: masově a individuálně provozovaný cestovní ruch. Současně tvoří kritéria pro rozdělení na měkký a tvrdý cestovní ruch. Měkký cestovní ruch je dlouhodobě rozvíjen na aktivitách zaměřených na individuálních návštěvách a vývoji destinace s důrazem na dlouhodobý a udržitelný rozvoj při pomalém ekonomickém rozvoji. Tvrdý cestovní ruch je naopak zaměřen na krátkodobý rozvoj pro rychlou návratnost investic s důrazem na masový prodej a hromadnost. Je ignorováno
29
zachování místních hodnot a na rozdíl od měkkého typu nejsou zapojeni místní obyvatelé. Ačkoli
se
této
problematice
v minulosti
zabývalo
více
odborníků,
nejpoužívanějším modelem se stal první teoreticky ucelený výklad vývoje v destinaci od Butlera. Ten rozděluje vývoj do šesti fází – objevení, vtažení, rozvoj, konsolidace, stagnace a poststagnace. „Jako indikátory vývoje cestovního ruchu ve vztahu ke stavu a vývoji primárních i sekundárních zdrojů cestovního ruchu jsou nejčastěji používány růst počtu návštěvníků, růst podílu přenocujících návštěvníků, změna počtu konkurenčních destinací, průměrné výdaje návštěvníků; změna v segmentační struktuře, tržní podíl; intenzita a způsob propagace (…) a cenová inflace tažená cestovním ruchem.“ [14:95]
3.1 První fáze: Objevení První změny v destinaci jsou způsobeny převážně neorganizovaným, pomalým a
nepravidelným
prouděním
malého
počtu
individuálních
návštěvníků
inovativního typu. Ti jsou otevřeni novým myšlenkám a preferují dobrodružnější charakter cestování, který si zajišťují sami pomocí vlastních možností. Objevují zcela novou a velice zajímavou destinaci s výrazně odlišnými přírodními a kulturními podmínkami, než je jejich často výrazně vzdálená domovina. Kontakt s místními obyvateli je velmi aktivní, neboť v destinaci není v této fázi k dispozici téměř žádná infrastruktura pro cestovní ruch, například ubytování. Právě tento aspekt je pro objevitelský segment cestovatelů významný a lákavý. Snaží se místní kulturu poznat a jsou na oplátku příznivě přijímání. Mohou být označeni jako alocentrici, tedy objevitelé dle Plogovy klasifikace. Místní obyvatelé naopak ve vztahu k turistům a vývoji cestovního ruchu na jejich území zachovávají nadšené přijetí, dále označeno jako euforie dle Doxeyho iritačního indexu. „Na fyzickou strukturu a sociální prostředí (…) destinace mají tito návštěvníci relativně malý vliv, ale zprostředkováním své zkušenosti dávají rozhodující impulz pro zvyšování návštěvnosti destinace náročnějším segmentům, vyhledávajícím relativně větší komfort a jistotu, i inovativním investorům.“ [14:96]
30
3.2 Druhá fáze: Vtažení V této fázi narůstá objem a pravidelnost návštěvnosti turistů. Místní obyvatelé se postupně začínají realizovat v podnikání v cestovním ruchu. Zaměřují se převážně nebo výlučně na návštěvníky destinace. Postupně jsou vidět sociální rozdíly mezi aktivně zapojenými a nezapojenými do cestovního ruchu. Čím více se zvyšují nároky návštěvníků, stejnou mírou se zvyšuje iniciativa místních. I profil typického návštěvníka se mění z objevitele na cestovatele s částečnými prvky mezocentrika. V bližším kontaktu s místními obyvateli jsou vztahy sice stále poměrně intenzivní, nicméně jednání počíná být komercializováno. Místní obyvatelé jsou ve vztahu k turistům a rozvoji cestovního ruchu stále pozitivně euforičtí, nyní však již částečně apatičtí. „Destinace začíná být propagována, začínají se tvořit jasné zdrojové oblasti a naznačuje se sezónnost. Rozvoj cestovního ruchu začíná nabývat jisté úrovně organizovanosti, začínají se objevovat první nátlaky na samosprávu a veřejné instituce ve smyslu zabezpečení infrastruktury cestovního ruchu.“ [14:97]
3.3 Třetí fáze: Rozvoj V této fázi již destinace má jasně vymezené zdrojové oblasti a jsou důsledně propagovány. Místní obyvatelé ztrácí kontrolu nad rozvojem cestovního ruchu a podnikatelské subjekty jsou dokonce vytlačovány nadnárodními a modernějšími konkurenty, zejména v ubytování – hotelové řetězce. Atraktivity destinace jsou rozvíjeny, výrazným způsobem propagovány a původní lákadla destinace jsou uměle dotvářena do okolí nezapadajícími inovacemi za podpory komerce. Tyto sekundární atrakce tedy začínají zastiňovat ty primární. Fyzický vzhled se znatelně mění a není již zcela akceptován místní komunitou. Masový rozvoj přináší nežádoucí dopady i na prostředí ekonomické, ekologické, socio-kulturní a percepční. „V této
vývojové
fázi
je
nezbytné
(Ioannides
1994),
aby
docházelo
k systematickému plánování rozvoje cestovního ruchu na lokální, regionální i národní úrovni za účelem kontroly všech nejvážnějších stávajících i potenciálních problémů s tímto rozvojem souvisejících. Tím by se mělo zamezit překročení hranice 31
únosné kapacity území pro rozvoj cestovního ruchu a snížení absorpční schopnosti destinace.“ [14:98] Tato fáze se rovněž vyznačuje vůbec nejvyšší hodnotou růstu počtu návštěvníků. V hlavní sezóně dokonce počet turistů převažuje nad místními obyvateli. Cestovní ruch je nyní již masový a jeho nabídka diverzifikována. Nároky na vyšší standard služeb se neustále zvyšují a dochází k importu surovin, materiálu a pracovních sil. Současně v destinaci vznikají nové služby, kulturní a sportovní zázemí a dochází tak k celkové změně životního stylu obyvatel. Typ návštěvníka se mění na midcentrika a postoj místních obyvatel k apatičnosti. Kontakt mezi místními a turisty je velmi komercializován. Tuto fázi lze rozdělit na ranou a pozdní. Raná se vyznačuje tvorbou balíčků organizovaných služeb specializovaných cestovních kanceláří, jejichž klienti se vyznačují částečně alocentrickými prvky. Pozdní etapa se vyznačuje masovými cestovními kancelářemi napojenými na národní i zahraniční partnery s odsunutím místních podnikatelů.
3.4 Čtvrtá fáze: Konsolidace „V této fázi dochází ke zřetelnému zpomalování tempu růstu návštěvnosti, i když absolutní počet návštěvníků ještě stále roste a celkový denní počet návštěvníků (alespoň v sezóně) převyšuje počet stálých obyvatel. Převážná část místní ekonomiky je vázána na cestovní ruch, který se tak stává tzv. bazickým odvětvím.“ [14:99] V prostředí narůstá nejen infrastruktura, ale celkově území získává monokulturní charakter a vytváří se turistická ghetta. Nachází se zde pobočky světových řetězců hotelů a restaurací, ale vytrácejí se místní provozovny. Propagace destinace se nyní svou intenzitou snaží o rozšíření sezóny a zdrojových oblastí. Masový a organizovaný cestovní ruch, označený cestovními kancelářemi jako cesta do turistického ráje, podmiňuje návštěvnost takového typu návštěvníka, který nemá zájem o místní kulturu, ale pouze o vlastní uspokojení potřeb službami neboli kvazipsychocentrika. Místní obyvatelé vnímají nárůst návštěvníků
32
a vybavenosti negativně, zejména ti nezapojení. Jejich postoj lze označit za znechucení. Postupně začíná být destinace méně vyhledávána turisty z důvodu přelidněnosti, přesycení a neschopnosti poskytnout neobyčejné zážitky.
3.5 Pátá fáze: Stagnace Fáze stagnace bývá označována za nekritičtější, protože její průběh má vliv na pozdější vývoj. Počet návštěvníků destinace dosahuje svého maxima, průměrná délka pobytu a útrata návštěvníků postupně klesá. „Díky značné časové a prostorové koncentraci návštěvnosti a nedostatečné kvalitě destinačního managementu, (…) dochází k nasycení většiny rozměrů únosné kapacity destinace. Od tohoto okamžiku se změny v destinačním prostředí stávají výrazně nežádoucími a zpravidla nevratnými.“ [14:101] Image destinace je sice ujasněná, ale není moderní. Spoléhá se na stálé návštěvníky, ale již neumí oslovit nové. Pokouší se zaměřit například na konání konferencí. Počet lůžek není ani v hlavní sezóně naplněn. Přírodní a kulturní atraktivity
jsou
nahrazeny
umělými
atrakcemi.
Destinaci
vyhledávají
kvazipsychocentrici, jinak označeni jako masově organizovaní turisté. Místní obyvatelé jsou v této fázi nepřátelští a velmi znechucení. Negativní vliv je znát i od místních podnikatelských subjektů, neboť jejich příjmy klesají a nežádoucí vlivy masovosti narůstají.
3.6 Šestá fáze: Poststagnace Tato fáze je v každé destinaci rozdílná na základě předchozího vývoje. Může se jednat o: Úpadek: Označuje stav vyčerpání zdrojů destinace a výrazného snížení kvality životního prostředí. Je rovněž snížen původní životní styl obyvatel a místo celkově ztratilo charakteristické genius loci.
33
Pokles: Dochází k postupnému snížení návštěvnosti zejména z důvodu překročení únosné kapacity pro rozvoj a nízkými investicemi do inovace infrastruktury. Stabilizace: Znamená udržení stabilní úrovně návštěvnosti po předchozím vyrovnání s poklesem. Adaptace: Zde je nutno se přizpůsobit únosné kapacitě území a chránit zdroje cestovního ruchu pro další rozvoj a růst návštěvnosti. Omlazení: Tedy výsledek kvalitní práce destinačního managementu vedoucí ke změně celkového charakteru destinace při zvýšení únosné kapacity. Poté započíná nový životní cyklus destinace a žádoucí růst návštěvnosti.
3.7 Zanzibar: Na základě metod zkoumání ostrova s přihlédnutím na aktuální stav turistické infrastruktury, přírodních a antropogenních složek prostředí a vztahu místních obyvatel lze usoudit, v jaké fázi vývoje se destinace zhruba nachází. Cestovní ruch v destinaci je poměrně organizovaný a pravidelný s vymezenou sezónností a poměrně jasně danými zdrojovými oblastmi, přestože se jedná o malá území. V destinaci se nachází infrastruktura pro cestovní ruch s jistými mezerami, nicméně je schopna nabídnout základní turistickou infrastrukturu a v omezenější míře i doplňkovou. Cestovní ruch je zaměřen na udržitelný cestovní ruch a snaží se turisty lákat na přírodní a kulturní atraktivity bez umělých a moderních prvků, nebo pouze v minimálním množství. Na ostrově nejsou téměř žádné umělé atrakce. Přírodní prostředí je chráněno místní správou a snaží k němu vést i návštěvníky. Místní kultura si rovněž zakládá na své jedinečné historii a tradicích a žije si tradičním životem, opět pouze s minimem moderním prvků vlivem globalizace a přiblížení se turistům. Místní lidé k turistům přistupují většinou vlídně, mile a pozitivně. Vnímají je jako přátelské návštěvníky, rádi si s nimi povídají a obohacují je o informace z jejich běžného života, pokud mají zájem. Současně jsou si vědomi i jejich ekonomické síly a tím pomoci pro jednotlivé obchodníky až celý ostrov. V menší 34
míře rovněž existují méně přátelští až nebezpeční obyvatelé. Lze odhadovat, že turisté si Zanzibar vybírají jako zvláštní, jedinečnou destinaci; nikoli masově navštěvovanou. Zejména pro Evropany znamená poměrně blízkou exotiku po pár hodinách letu. Prostředí je pro ně zcela odlišné včetně přírody, kultury a trávení volného času vůbec oproti jiným stejně propagovaným destinacím v cestovních kancelářích, myšleno při splnění délky letu a podmínky odlišného prostředí. Dle názoru autorky se Zanzibar nachází ve fázi vtažení.
4 Případová studie „Spice Tour“ Případová studie se zabývá výletem za pěstováním kořením se zaměřením na jeho udržitelný cestovní ruch. „Spice Tour“ se nazývá výlet, který může být velice lákavý a oblíbený u zahraničních turistů. Zavede totiž návštěvníky do místa, které je spojeno nejen s historií ostrova, ale i s jeho významnou ekonomickou současností. Výlet trvá zhruba půl dne a obnáší návštěvu farmy s plantážemi, kde jsou k vidění nejen zcela tradičně v kuchyních používaná koření. To je pěstováno zcela přírodně díky nejdůležitějším zdrojům přírody – slunce a vody.
4.1 Průběh výletu Výlet spočívá v procházce mezi plantážemi jednotlivých druhů koření a dále alejí stromů a keřů koření či ovoce. Zcela nenápadně příjemnou cestou až do lesíka, kde se pěstují odlišné druhy plodin. Cesta není nijak náročná, vede z valné většiny rovinou s velice mírnými kopečky po cestě zpočátku asfaltové, částečně však nezpevněné po terénu, který by se dal přirovnat k louce až k lesní pěšině. Proto je výlet vhodný pro více či méně zdatné chodce veškerého věku. Omezení kvůli náročnosti by mohly cítit osoby staršího věku a malé děti, vzhledem k tomu, že počátek túry je na volném prostoru, které není chráněno před slunečním zářením, například mohutnými stromy. Hrozí zde tedy úpal nebo přehřátí – prevencí je samozřejmě vhodné oblečení, pokrývka hlavy a dostatek tekutin. Další omezení 35
mohou pocítit rodiny s velmi malými dětmi s nutností kočárku. Zde by mohla být rodina omezena nutností procházet pouze po asfaltové silnici a během části v lese po ne moc kvalitní cestě. Předejít nepříjemnostem se dá tedy přítomností například přizpůsobenějšího kočárku (sportovní typ, menší) nebo jeho absence a pro miminko využít přenosné vaky na tělo matky nebo otce, které nebrání žádným končetinám a miminko se může hýbat také. V praxi jsou samozřejmě nejdříve návštěvníci uvítáni na místě. Je jim doporučeno, aby si sebou vzali pouze nejnutnější osobní věci (fotoaparát, peněženku, kapesník) a hlavně vodu. Na trase je přítomen místní průvodce a v případě organizovaného výletu přes agenturu nebo kancelář je zde i firemní průvodce pro překlad a další případné informace. Procházka probíhá od zajímavého stromu nebo keře k dalšímu, kde jsou turisté seznámeni se základními informacemi – o jaký druh se jedná, jaké jsou jeho plody a čím jsou pro člověka užitečné v kuchyni, lékařství, kosmetice apod. Místo přímé identifikace někdy průvodce nechá turisty hádat, o jaký druh koření či ovoce se jedná. Tápavějším může poradit drobnou indicií a tím vlastně započne samotný proces vyprávění, čím je konkrétní dar přírody pro člověka užitečný. Místní průvodce vždy kousek plodu odtrhne a každého člena výpravy obejde s plodem v dlaních, aby si jej mohl detailně prohlédnout a vyfotografovat, nebo každému malý kousek věnuje. Samozřejmě záleží na druhu plodiny. Pokud se jedná například o muškátový ořech, je takto pouze ukazován. V případě hřebíčku nebo kakaových bobů si každý zájemce může koření promnout v rukou, pocítit jeho vůni a další charakteristické znaky. Po zodpovězení případných dotazů se skupinka posune k dalšímu stromu či keři nedaleko od sebe. Po přechodu do zalesněné části se prochází spíše mezi políčky s jinými druhy koření a přidává se i více druhů ovoce. Ty jsou již těsně vedle sebe, je tedy nezbytně nutná soustředěnost a aktivita členů skupinky, aby nepromeškali jedinou informaci. Způsob pěstování je možno prohlédnout například u kakaových bobů, zázvoru, peprmintu, pepře, vanilky, muškátového oříšku, zázvoru, skořice, šafránu či kardamonu, patřícímu k nejdražším kořením světa. Nejvýznamnější je pěstování hřebíčku, jehož je Zanzibar světovým producentem z 60 % [21]. Keříčky se suší na okrajích silnice. Jsou nejen příjemně aromatické se specifickou vůní a chutí, ale 36
mají i léčivé účinky. Běžné je jejich použití při bolesti zubů, kdy se menší keříček skousne a ponechá mezi zuby působit. Mezi další významná koření lze zařadit muškátový oříšek. Oříšek je hnědé semeno muškátovníku a muškátový květ dále vznikne usušením jeho pouzdra. Zajímavé je i získávání barevných druhů pepře. Jsou pěstovány tři druhy – zelený, žlutý a červený. Černý pepř se získá sušením bobulek zeleného pepře na slunci, bílý jejich ponořením do horké vody a oloupáním. Dále procházka zahrnuje i poučení o pěstování exotického ovoce, jako je například papája, mango, kokos, ananas, pomelo, grep, limetka, rambutan či avokádo a hlavně chlebovník [21]. Ten je pro místní chudé vůbec nejdůležitější potravinou, protože roste všude na ostrově a je levný, chutný a sytý.
4.2 Zajímavosti V rámci procházky jsou těsně před koncem turisté zaskočeni menší atrakcí. Jejich prohlídka je zpestřena o výstup místního muže na vrchol kokosové palmy. Takovým pokusem o zdolání kokosové palmy baví procházející skupinky mladší obyvatelé ostrova, o čemž svědčí velká hromada pozůstatků kokosových ořechů u nich. Mladík použije pouze menší lano svázané do osmičky, které si nasadí na kotníky a díky nim skáče po malých kouscích postupně až k vrcholu palmy. Mladíci vylepšují své divadélko o zpěv, vykřikování různých hlášek nebo se jednoduše zavěsí pouze za nohy, rukama se zcela palmy pustí a dobře se baví zděšenými výkřiky přihlížejících. Nakonec na vrcholu palmy usekne jeden nebo více ořechů dle velikosti skupiny a již bezpečně seskáče dolů. Turisté samozřejmě mohou ochutnat přímo 100 % čerstvý a přírodní kokosový nektar nebo kousek kokosu samotného. Dalším zpestřením výletu „Spice Tour“ je zdatnost a umělecké cítění místních lidí. Ti kolem skupinky pobíhají a na čas se objeví, aby zhodnotili situaci, a zase zmizí. Jejich úkolem je vyrobit z palmových vláken něco veselého nebo zajímavého pro potěšení a památku. Během cesty jsou tak turisté ověnčováni klobouky, minikabelkami, náhrdelníky, náramky, kravatkami, prsteny, zvířátky a dalšími drobnosti z výborně propletených palmových vláken. Tyto suvenýry po několika 37
dnech uschnou, ale neztratí svou pevnost a tvar a mohou být bez ztráty převezeny jako autentická a jedinečná památka z výletu s kořením. Procházka je zakončena pozvánkou k provizornímu přírodnímu švédskému stolu. Každý si tak může ochutnat kousek zcela čerstvého ovoce a to nejen toho, které většinou známe z dovozu do České republiky, ale i toho exotického, například chlebovníku. Jako další suvenýr je samozřejmě umožněn nákup koření přímo z plantáže. K dispozici jsou balíčky s jednotlivými druhy sušeného koření a také různé směsi, například koření na kuře, kořeněná káva či čaj. Dále je možno zakoupit i sadu různých koření ve speciálním vzhledově úhledném balení též vhodném jako dárek. Ceny koření jsou velice příznivé, dle druhu max. 5 USD za balíček, vysoké kvality a trvanlivosti. Mimo koření se zde prodávají i výtažky z různých rostlin s aromaticky uvolňujícími nebo přímo léčivými účinky. Extrakt je smíchán s olejem a drobné lahvičky s dávkovačem se tak dají použít jako přírodní parfém nebo léčivé mazání. Jedná se například o aloe vera, citronovou trávu nebo jasmín.
4.3 Vliv cestovního ruchu Cena výletu přes cestovní kancelář se pohybuje kolem 900 Kč [9]. Proto je možno pojmout několik skupin turistů denně. Turisté jsou při procházce delegováni průvodcem, tedy neprochází sami a je tím podstatně sníženo riziko, že by při túře procházeli jinými cestami a poškozovali tak vzácné rostliny. Přesto se množství lidí prochází téměř tím samým místem a prohlubují tak stezky v přírodní krajině. Každé skupině je poté část plodiny jako její vzorek často přímo vložen do rukou. Případně je jeden větší kus utrhnut a umožněno jeho prohlédnutí. Je třeba si uvědomit, že pokud je takto zacházeno s rostlinou několikrát denně, je tak zbytečně ničeno mnoho plodin pouze pro turistickou senzaci. Stejně tak by se dalo diskutovat o ovoci, které se každé skupině nechá ochutnat, nicméně v porovnání s kouskem ovoce každé osobě (tedy ne jeden kus na osobu) a počtu vysoké sklizně se nejedná o tak závažný problém. Přímo na plantáži žijí i drobná zvířata. Chovná zvířata, například slepice, jsou na pohyb lidí zvyklá. Větší a volně žijící zvířata si rovněž na přítomnost lidí již zvykla a vzhledem k tomu, že se lidé pohybují pěšky 38
a ne auty, neměla by zde být zvířata nijak zvlášť rušena z jejich přirozeného prostředí. Do budoucna by měla být omezena kapacita počtu osob, která denně tento výlet absolvuje, čehož je možno dosáhnout pouze zmenšením počtu skupin na méně osob. Turisté tak budou více vnímat výklad a budou mít všichni stejné šance si výlet užít naplno. Bylo by velmi vhodné, aby měl průvodce od každého stromu či keře již připraven jeden erární vzorek, který by návštěvníkům ukazoval a opět schoval, aby tím šetřil cenné přírodní zdroje. Nákup suvenýrů by mohl být obohacen také o možnost nákupu kusů ovoce a knížek s informacemi o pěstování a druzích koření a ovoce včetně obrázků. Vzhledem k jazykové bariéře by vhodným jazykem byla angličtina.
5 Zhodnocení ve vazbě na hypotézy 5.1 1) Hypotéza Zanzibar operuje s omezenou infrastrukturou pro cestovní ruch a nenabízí široké spektrum atraktivit pro turisty. Přestože si je mnoho destinací podobných v šíři infrastruktury pro cestovní ruch, těžko je porovnávat s jinými místy ve středu zájmu turistů, protože každá destinace je svým způsobem jedinečná. Každopádně je vidět, že na Zanzibaru jsou vidět místa, na která lze turisty lákat. Naopak lze poukázat na chybějící nedostatky. Základní infrastruktura pro cestovní ruch: Doprava do destinace je umožněna více způsoby, převážně však letecky. Na ostrově je řada cest nezpevněných, tedy cestování je poté časově náročnější, méně pohodlné a vyžaduje kvalitní automobil. Jejich úprava by přinesla pohodlí nejen pro turisty, ale rovněž pro místní, kteří cestují po ostrově. K dispozici je také možnost lodní dopravy, která je spíše vhodná ke krátkým výletům při pobřeží ostrova a na okolní ostrovy.
39
Hotely se převážně skládají z větších komplexů a často v rámci nadnárodní hotelové sítě. Řetězce mohou na některé návštěvníky působit neosobně a nedovolují více splynout s přirozeným prostředím a náladou ostrova. K tomu jsou vhodná soukromá ubytování, malé penziony, místní strava a vyprávění místních o životě, tradicích a každodenních návycích místních obyvatel. Trendu „splynutí“ a udržitelnému cestovnímu ruchu se snaží přiblížit právě i hoteloví giganti. Hotely jsou postaveny z přírodních materiálů, doplněny stylovými výzdobami, nabízí pokrmy i místní tradiční kuchyně v podobě užití koření nebo dalších přísad. U hotelu nebo přímo v rámci areálu prochází muži oděni jako tradiční masajové, se kterými je možno se zastavit na popovídání či shlédnout večerní představení ukazující jejich tradiční tance. Nicméně vše může trochu působit jako inscenizace pro uspokojení turistů, která ukazuje to, co turisté vidět chtějí a co si o Zanzibaru resp. Východní Africe myslí. Současně nepřináší zdravou dávku strachu, stresu, vzrušení a obav z neznámého a tak odlišného, jako bývá cítit při ubytování v soukromí. Je však třeba si uvědomit, že tyto hotely se zaměřují hlavně na masovou klientelu a ctí jejich požadavky a přání; mezi prioritní patří zejména bezpečí a komfort. Soukromé ubytování se na ostrově dá rovněž vyhledat, nicméně je potřeba počítat s podstatně nižší kvalitou služeb a ne vždy výhodnou lokací u pláže. Soukromá ubytování jsou lokalizována ne přímo u pláže, nebo u její veřejné části. Možnosti stravování mimo hotel se vyznačují omezenějšími možnostmi a turisté si zajisté budou na individuálních cestách pečlivě vybírat, kde se občerství s ohledem na bezpečnost a hygienu v porovnání se zájmem ochutnat něco místního. Chybí zde menší místní restaurace, kde by se podávaly tradiční pokrmy s prioritou čistého prostředí, což může být v malých a špatně vyvinutých oblastech problém a současně pojem čistota je u místních a Evropanů trochu odlišný s ohledem na místní podmínky. Nachází se zde pouze pouliční velice omezené obchůdky s jídlem a provizorním posezením. Kvalitnější bary a menší restaurace se v omezeném množství nacházejí v blízkosti velkých hotelů a v hlavním městě. Základní turistická infrastruktura tedy na Zanzibaru existuje a je schopna nabídnout bezpečnou a pohodlnou dopravu do destinace a s ohledem na místní poměry i po destinaci. Nabízí možnosti stravování a ubytování, kdy poskytne 40
úroveň pro nižší i vyšší kategorie, ovšem v omezeném množství rozsahu služeb. Lze však konstatovat, že úroveň služeb ubytování je vyšší než poskytovaného stravování mimo hotely v rámci ostrova. Doplňková infrastruktura pro cestovní ruch: Volný čas je možno trávit mnoha způsoby v rozmanitých variantách. Výlety je možno konat za historií, přírodou a řadou aktivit v oceánu. Historii je možno poznávat obsáhleji v hlavním městě a dále v menších letoviscích a pozůstatcích staveb. Příroda nabízí procházky v rámci celého ostrova, však pouze jediná ucelená rezervace se nachází v parku Jozani Forest, kde je poskytnut výklad. Lze tak označit i výlet „Spice Tour“. Tato výprava za poznáváním koření je rovněž s výkladem a organizací. Oceánská fauna a flóra nepotřebuje nijak zvláštní organizaci, pouze v případě výletů do mořských parků nebo na odlehlejší místa mimo pláže Zanzibaru – tedy loď, průvodce nebo znalce místních lokalit bohatých na korály. Další možností trávení volného času nabízejí větší hotelové resorty s jednotlivými možnostmi zázemí sportovních a dalších volnočasových aktivit, například animátorské programy. Nicméně na ostrově chybí další zajímavá místa a atrakce, která by mohla lákat turisty. Jejich absence může vytvořit ze Zanzibaru místo, které si klienti cestovních kanceláře nevyberou, protože jim nenabídne očekávané. Po návštěvě „klasických“ atraktivit se může zdát ostrov jaksi vyčerpán. V případě nezájmu o vodní sporty nenabízí ostrov další zajímavosti, jako jsou atrakce typu akvaparky, zábavní a nákupní centra apod. Na druhou stranu si tak ostrov zachovává svůj jedinečný ráz s důrazem na důležitou krásu historie a přírody. Obě dvě bohatství tak nehyzdí atrakce, které nespadají do krajinného rázu a zaprodávají tradiční kulturní a přírodní skvosty. Místní podnikatelé se ve spolupráci se zahraničními partnery snaží o zachování udržitelnosti a tím nejcennějšího prodejního artiklu ostrova. Zanzibar nabízí přírodní lákadla pro cestovní ruch v zúžené nabídce na oceán a jedinou ucelenou přírodní rezervaci. Historické stopy jsou rovněž omezené na hlavní město a drobné památky. Další atrakce chybí vesměs podstatnou částí. Zde je tedy zapotřebí potenciální turisty nalákat na více a různě lokalizované 41
zajímavosti. Ovšem tímto stylem si ostrov ponechává zcela jedinečnou autentickou podobu a záleží, zda je ochoten v této fázi zůstat. Nenaláká masové turisty přinášející vysoké zisky, ale ponechá si svůj původní charakter. Hypotéza: Vzhledem ke všem dostupným faktům je tato hypotéza částečně popřena. Zanzibar je schopen nabídnout základní i doplňkovou infrastrukturu pro cestovní ruch, kterou je ovšem možno dále a hlouběji rozvíjet. Ostrov nabízí přírodní a historické atraktivity, které jsou ovšem nabídkou zúženy a chybějí zde další možnosti volnočasových aktivit při jejich vyčerpání.
5.2 2) Hypotéza Nabízí převážně přírodní zajímavosti, které jsou soustředěny do přírodní rezervace Jozani Forest a výletu „Spice Tour“, dále do oceánské fauny a flóry. Přestože ostrov nabízí řadu výletů za poznáním historie a přírody, může se zdát, že atraktivit není mnoho. Jedinečné hlavní město se svým jádrem Stone Town představuje zhruba jeden velký celodenní výlet. Další může být historicky laděný okruh ostrovem po zříceninách nebo okruh historií zdejšího umění. Za přírodou láká Jozani Forest, „Spice Tour“, blízkost pevninského safari a samozřejmě oceán. Přestože je na ostrově nádherná příroda, nachází se zde pouze jediná přírodní rezervace (někdy označována za národní park nebo prales), která koncentruje rostliny a významné živočichy. Procházka parkem je (vedle „Spice Tour“) jediná ucelená možnost projít se přírodou a současně se o ní něco dozvědět od znalců. Samozřejmě je možno se individuálně domluvit s místním průvodcem a navštívit i menší místní přírodní oblasti, které jsou označeny za přírodní park. Tato malá území ale nemusí mít zcela přizpůsobenou infrastrukturu a nejsou nijak ucelena. Odlišného charakteru je výlet „Spice Tour“, kde se při procházce s průvodcem detailně poznávají místní plodiny. Z jiného pohledu jsou si ale výlety podobné. Jedná se o procházku krásnou zelení s poznáváním jednotlivých druhů rostlin a v případě Jozani Forest i živočichů. Národními parky jsou označeny ty mořské nedaleko na okolních ostrovech a v jejich bezprostřední blízkosti. Výlety jsou 42
zaměřené na bohatství oceánu z hlediska fauny i flóry. Oceán samotný je obrovským lákadlem na Zanzibaru vůbec, protože turistům umožňuje odpočinek, relaxaci, koupání a výlety. Zájezd poznávacího charakteru by zde sice rovněž našel své uplatnění, nicméně program by musel zahrnovat velice detailní prohlídky a návštěvy i méně zajímavých lokalit, aby byl schopen zabavit turisty alespoň na jeden týden různými aktivitami. Hypotéza: Uvedená hypotéza je potvrzena. Na ostrově se nachází více přírodních zajímavostí než těch historických co do konkrétních jednotlivých výletů i do času stráveného na místě. Přírodní atraktivity jsou převážně soustředěny do dvou ucelených možností výletu a dále možností poznávání bohatství oceánu.
5.3 3) Hypotéza Pro potenciální turisty může být lákavý i historií města Stone Town. Velice zajímavé je hlavní město ostrova Zanzibar Town a to zejména svým historicky významným jádrem Stone Town. Nachází se zde škála různých historických staveb a lákavých míst k poznávání, která mohou jen sama o sobě významně zaujmout turisty, aby navštívili celý ostrov. Nacházejí se zde i hotely a restaurace, takže je zde možno zůstat i více dnů pro důkladné poznávání. Bohužel se zde nenachází více zábavních možností moderního charakteru, což mohou někteří turisté vyhledávat a budou jim tato zařízení chybět. Z opačného pohledu znamená absence těchto podniků ponechání si osobitého historického rázu s důrazem na udržitelnost a současně také větší šanci, že návštěvník města zavítá do tradičních místních zákoutí. Například před Dům zázraků a pobaví se s místními jejich tradiční formou a více podpoří místní ekonomiku. Jelikož je Kamenné město zapsáno na listině světového dědictví UNESCO, mohou se o něm dozvědět lidé i skrze informační zdroje UNESCO. Město dýchá typicky místní atmosférou bez větších globalizačních prvků. Nabízí tak jedinečný 43
pohled do křižovatky minulosti a současnosti bez umělých lákadel moderní společnosti. Hypotéza: Hypotéza byla potvrzena. Hlavní město má doopravdy co návštěvníkům nabídnout a lze jej označit za jeden z předních turistických cílů.
5.4 4) Hypotéza Hotely se zaměřují převážně na úzký segment klientely – bezdětné páry. Při bližším zaměření na hotelové resorty je vidět, že přestože se management snaží, nabízí servis spíše pro cestující ve složení dva a více dospělých. Pro ně jsou připraveny aktivity, jako sporty a vodní sporty, wellness, animační programy, romantické tematické večeře v ala carte restauracích apod. Hotely jsou spíše klidnějšího charakteru vhodné pro odpočinek a zázemí po návratu z výletu. Pro dětské návštěvníky se zde nachází pouze velmi základní vybavení v omezeném množství. Chybí i zázemí pro děti ve formě trávení bohatého volného času. Vzhledem k předpokladům cestovního ruchu destinace celkově a nabídce atraktivit ostrova není zcela vhodnou pro návštěvu rodin s dětmi. Výlety zde možné také nejsou zcela vhodné pro malé děti. Historie města Stone Town pro děti nejspíše zajímavá nebude, jednotlivé druhy koření a rostlin také ne. Výlet lodí by již poté atraktivnější být mohl, nicméně opět aktivity jako šnorchlování u nejmenších děti nepřipadají v úvahu. Umělé atrakce, jako akvaparky nebo nákupní centra, se zde nevyskytují. Proto mohou mít rodiče problém své děti zabavit. Samozřejmě velmi záleží na věku, schopnostech a zájmech dítěte. Z těchto aspektů může být patrný důvod nedostatku zázemí pro děti na hotelech. Nicméně v budoucnu by mohlo být postrádáno. S rozvojem destinace se o Zanzibar mohou zajímat více i rodiny s dětmi a toto vybavení pro ně bude velice důležité. Naštěstí se jedná o služby, které jsou schopny hotely postupně doplňovat bez velkých obtíží.
44
Hypotéza: Tato hypotéza je potvrzena. V současné době hotely nabízí služby převážně dospělým klientům.
5.5 5) Hypotéza Ostrov má velký potenciál pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Zanzibar, potažmo pracovníci v cestovním ruchu a političtí představitelé, si jsou jistě vědomi, jak důležitý je zájem a aktivita turistů na území ostrova. Důvodů, proč je ostrov navštěvován, je několik a často mohou být velice subjektivní. Mezi vybrané silné argumenty, kterými může ostrov potenciální cestovatele nalákat, patří exotické prostředí s odlišnou kulturou a místními obyvateli, krásná příroda, oceán, historické památky, zázemí hotelů v místním stylu, možnost výletů po ostrově i okolí (ostrovy, pevnina) či rodné místo zpěváka Fredieho Mercuryho. Z opačného pohledu existuje i řada negativ, proč i přes prvotní zájem do destinace nemusí nakonec turisté vycestovat. Může se jednat o nedůvěru k místním průvodcům a obyvatelům, možná obava z nemocí a zdravotnické péče na velmi nízké úrovni, méně atrakcí, zábavy a nočního života. Zdaleka se nejedná o výčet všech důvodů, ale zejména těmto aspektům je třeba se věnovat v dostatečné míře v rámci udržitelného cestovního ruchu. Tedy snažit se o maximální ochranu, rozvoj směrem ke zkvalitnění zázemí pro místní i turisty, ovšem bez následků komerčního a masového cestovního ruchu. Zanzibar si zakládá na původních atraktivitách – příroda, historie, jedinečná místní atmosféra daná směsicí historie, místního životního stylu a obyvatel. Snaží se chránit přírodní bohatství a tím i jeden z nejcennějších turistických potenciálů ostrova. Stejně tak hotely a restaurace se sice snaží přizpůsobit zahraničním turistům, přesto si však alespoň částečně ponechávají vzhled zapadající do místního prostředí a to nejen na Zanzibaru, ale hlavně i na okolních ostrovech. Na nich se nacházejí pouze menší ubytování v soukromí nebo lodge zapadající do krajiny. Na mnoha z nich je vybírán vstupní poplatek a konkrétně ostrov Tambatu vyžaduje dokonce pro vstup na ostrov zvláštní povolení místních obyvatel.
45
Hypotéza: Vzhledem k dostupným informacím lze předpokládat, že ostrov má velký potenciál pro udržitelný cestovní ruch do budoucna. Hypotéza je tedy potvrzena.
6 Shrnutí výsledků Zanzibar je turistickou destinací, která je schopná poskytnout základní i doplňkovou infrastrukturu cestovního ruchu pro své návštěvníky. Zázemí pro turisty čítá možnosti dopravy do destinace i v jejím rámci, ubytování v rozlišných kategoriích a stravování. Hotely nabízí služby převážně pro dospělé klienty a nejsou příliš orientovány na dětské návštěvníky. Ostrov nabízí řadu zdejších atraktivit. Výlety za přírodou nabízí především přírodní rezervace Jozani Forest a výlet „Spice Tour“ coby jediné ucelené možnosti poznávat faunu a flóru ostrova s profesionálním výkladem. A dále varianta objevování oceánu formou potápění a šnorchlování nebo výletů na přilehlé ostrovy. Historické centrum ostrova s bohatým zastoupením památek tvoří zejména hlavní město se svým starým centrem Stone Town. Kombinace bohaté historie, přírody a místního stylu života tak tvoří jedinečnou destinaci. Z hlediska udržitelnosti má ostrov velký potenciál pro pozvolný rozvoj cestovního ruchu. Ten je orientován na přírodní a historické atraktivity se zachováním původních hodnot včetně místní kultury. A to poměrně přirozeně a prozatím bez usilovného vynucování státními orgány. Neorientuje se tedy směrem k nabídce komerčních a umělých atraktivit pro turisty a k masové nabídce, která by svým moderním vzhledem nemusela zapadat do typického koloritu ostrova.
7 Závěry a doporučení Na základě všech zdrojů informací byly zkoumány vybrané předpoklady pro potenciál cestovního ruchu destinace Zanzibar s důrazem na jeho udržitelnost. 46
Cílem práce bylo ohodnocení uvedených hypotéz. Naznačené hypotézy, které byly stanoveny teoreticky, se jednotlivě potvrdily, nebo byly vyvráceny. K jejich ohodnocení vedlo studium uvedených zdrojů informací, jejich kombinace a kritické zhodnocení. Práce přibližuje tuto destinaci a specifikuje její atraktivity a předpoklady pro zázemí cestovního ruch. Dá se říci, že Zanzibar se nachází zhruba ve stádiu, kdy si našel své oblíbence a může cestovnímu ruchu nabídnout zajímavou destinaci s téměř celoroční možností návštěv. Existují ale stále aspekty, kde je ponechán prostor pro vylepšování, například doplnění a zvýšení úrovně kvality služeb (služby pro dětské návštěvníky, rozmanitější nabídka stravování mimo hotelové resorty, doprava po ostrově, pracovníci v cestovním ruchu) či rozvoj dalších atraktivit pro turisty (doplňkové akce na zajímavých místech, rozvoj a propagace dalších méně zajímavých atraktivit, vhodně zapadající atrakce, atrakce pro děti). Otázkou ovšem zůstává, do jaké míry chce ostrov v rámci těchto inovací zajít a zda by nedošlo k negativním vlivům a změnám. Důležité je důsledné plánování s ohledem na udržitelnost a maximální spolupráci zainteresovaných skupin. Je možno předpokládat, že pokud Zanzibar bude i nadále pokračovat trendem pomalého rozvoje s důrazem na udržitelný cestovní ruch bez zaměření na masovost a globalizaci, má šanci být cílovou destinací návštěvníků i nadále a současně si ponechat svůj jedinečný ráz. Do budoucna může být další rozvoj udržitelného cestovního ruchu ostrova předmětem zkoumání, stejně i možný posun v rámci modelu životního cyklu destinace. Bližšímu průzkumu lze rovněž podrobit rozvoj turistické infrastruktury v prostoru a kvalitě, atraktivit ostrova či zkoumání oblíbenosti Zanzibaru.
47
8 Seznam použité literatury [1]
ABCD VIDEO. Tanzanie [turistický videoprůvodce DVD]. ČR, 2012.
[2]
ABOUT ZANZIBAR: Zanzibar commission for tourism [online]. [cit. 2014-11-14]. Dostupné z WWW: ˂http://www.zanzibartourism.net/aboutzanzibar.php˃
[3]
COASTAL TOURISM: Zanzibar commission for tourism [online]. [cit. 2014-11-17]. Dostupné z WWW: ˂http://www.zanzibartourism.net/coastaltourism.php˃
[4]
CULTURAL ACTIVITIES: Zanzibar commission for tourism [online]. [cit. 2015-01-08]. Dostupné z WWW: ˂http://www.zanzibartourism.net/culturalactivities.php˃
[5]
CZECHTOURISM [online]. [cit. 2014-10-16]. Dostupné z WWW:
[6]
ČESKÁ TELEVIZE. Cestománie: Zanzibar – mezi Afrikou a Arábií [cestovatelská reportáž online]. Praha: Česká televize. 15. 4. 2002 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z WWW:
[7]
DHOW CRUISING: Zanzibar commission for tourism: [online]. [cit. 2014-12-12]. Dostupné z WWW: ˂http://www.zanzibartourism.net/dhowcruising.php˃
[8]
DROBNÁ, Daniela a MORÁVKOVÁ, Eva. Cestovní ruch: pro střední školy a pro veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 205 s. ISBN 80-716-8901-7.
[9]
EXIMTOURS. V zimě k moři a za exotikou. [katalog zájezdů]. 2014-2015. 1.vyd.
[10]
HISTORICAL SITES: Zanzibar commission for tourism: [online]. [cit. 2014-12-29]. Dostupné z WWW: ˂http://www.zanzibartourism.net/historicalsites.php˃
[11]
HISTORIE: Unguja [online]. 29. 8. 2008 – 31. 8. 2008 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z WWW: ˂http://unguja.cz/historie/dejiny-ostrova˃
48
[12]
MARINE PARKS: Zanzibar commission for tourism: [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z WWW: ˂http://www.zanzibartourism.net/marineparks.php˃
[13]
ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2010, 405 s. ISBN 978-808-5970-685.
[14]
PÁSKOVÁ, Martina. Udržitelnost cestovního ruchu. 3. vyd., přeprac. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014, 335 s. ISBN 978-80-7435-329-1.
[15]
ŠPILLAROVÁ, Lenka. Pod africkým sluncem: Keňa, Tanzanie, Zanzibar. 1. vyd. Jablonec nad Nisou: SH – Progress, 2010, 131 s. Toulky světem. ISBN 978-80-86120-11-9.
[16]
TANZANIE: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. [cit. 2015-02-11]. Dostupné z WWW:
[17]
TERRESTRIAL WILDLIFE: Zanzibar commission for tourism: [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z WWW: ˂http://www.zanzibartourism.net/terrestrialwildlife.php˃
[18]
TROUSIL, Michal a JAŠÍKOVÁ, Veronika. Úvod do tvorby odborných prací. Vyd. 2., rozš. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, 240 s. ISBN 978-80-7435-542-4.
[19]
WATERKAMP, Rainer a WISNIEWSKI, Winfried. Východní Afrika: cestování a kultura, poznávání zvířat a rostlin. Vyd. v českém jazyce 1. Praha: Baset, 2003, 280 s. ISBN 80-734-0009-X.
[20]
WIKIPEDIE: Cestovní ruch [online]. [cit. 2014-10-15]. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Cestovn%C3%AD_ruch>
[21]
ZANZIBAR: Česká televize [online]. Čedok, 24. 1. 2007 [cit. 2015-02-21]. Dostupné z WWW:
[22]
ZANZIBAR: Tanzania Odyssey: [online]. [cit. 2014-12-8]. Dostupné z WWW: ˂http://www.tanzaniaodyssey.com/tanzania/zanzibar˃
49
[23]
ZELENKA, Josef a PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012. ISBN 978-80-7201-880-2.
50
9 Obrazová příloha Obrázek 1 Příroda Zanzibaru
Zdroj: Autorka Genius loci: Fotografie je pořízena na výletě „Spice Tour“. Příroda působí velmi příjemně a vzbuzuje pocity uklidnění, radosti a krásy. Obzvláště ve spojení s jasnou oblohou vytváří idylickou scenérii, která může psychicky nabíjet pozitivní energií.
51
Obrázek 2 Pláž v oblasti Nungwi
Zdroj: Autorka Genius loci: Bělostný jemný písek v kombinaci s nádherně zbarveným oceánem a jasných oblak může působit až kýčovitě nádherně. Loďky rybářů a několik procházejících přidávají uklidňující dojem a touhu být zde. Obrázek 3 Památník otroků
Zdroj: Autorka Genius loci: Památník působí značně depresivně a vyvolává skličující pocity. Při uvědomění si neskutečného utrpení otroků, obzvláště po prohlídce podzemního vězení, kde byli zavírání před prodejem, jsou tyto pocity ještě silněji umocněny.
52
Obrázek 4 Déšť v hotelu Karafu
Zdroj: Autorka Genius loci: Je zachycen moment končící přeháňky a již vyjasňující se oblohy v prostředí hotelu tvořeného drobnými bloky bungalovů zapadajících do decentně upravené zahrady. Exotické prostředí působí celkově příjemně a povzbudivě. Obrázek 5 Uličky Stone Town
Zdroj: [15] Genius loci: Procházkou Stone Town uličkami původních domů lze načerpávat mix bohaté historie a života místního obyvatelstva, což může být vzrušivě zajímavé. Bohatě
zdobené
vchodové
dveře
v ulicích 53
působí
naopak
honosně.
