Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra rekreologie a cestovního ruchu
Technicko-organizační a programové zabezpečení produktu cestovního ruchu Návrh dětského tábora jako produktu cestovního ruchu Bakalářská práce
Autor: Zuzana Zárubová Studijní obor: Management cestovního ruchu Vedoucí práce: Mgr. Dagmar El-Hmoudová
Hradec Králové
2016
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala sama a s použitím uvedené literatury. V Hradci Králové dne 25. 4. 2016
.…...………………… Zuzana Zárubová
Poděkování Děkuji Mgr. Dagmar El-Hmoudové za vedení této bakalářské práce, za pomoc při jejím zpracování a za poskytnuté rady. Dále děkuji všem, kteří se podíleli na tvorbě této práce vyplněním dotazníků nebo poskytnutím cenných informací vztahujícím se k tématu práce. V neposlední řadě děkuji i své rodině, která mi byla velkou oporou.
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá technicko-organizačním a programovým zabezpečením produktu cestovního ruchu. Konkrétně je zaměřena na dětské tábory. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy týkající se produktu cestovního ruchu, dětských táborů a cestovního ruchu dětí a mládeže. Dále je tato část opřena o rešerši zdrojů zabývajících se technicko-organizačním a programovým zabezpečením dětských táborů. V této části je popsáno, jakým způsobem jsou tábory pořádány. V praktické části je proveden průzkum poptávky a nabídky dětských táborů na vymezeném území. Jsou zde zmíněny i informace poskytnuté orgány, které provádí kontroly na táborech. Dle výsledků šetření je zpracován vlastní návrh dětského tábora jako produktu cestovního ruchu. Klíčová slova: produkt cestovního ruchu, technicko-organizační zabezpečení, programové zabezpečení, cestovní ruch dětí a mládeže, dětský tábor.
Annotation Title: Technological, Organizational and Program Background of a Tourism Product This Bachelor Thesis deals with the technological, organizational and program background of a tourism product. Specifically, it focuses on summer camps for children. The theoretical part defines basic concepts related to the tourism product, children and youth tourism and summer camps. This part is supported with a research of resources dealing with the technological, organizational and program background of camps. This part describes how summer camps are organized. The practical part includes an executed survey of demanded and offered summer camps in the defined area. It also mentions the information provided by the authorities responsible for audits at camps. According to the survey results, the thesis presents author´s draft of a summer camp as one type of a tourism product. Keywords: tourism product, technological and organizational background, program background, children and youth tourism, summer camp.
Obsah 1
Úvod .............................................................................................................................. 1
2
Cíl práce ....................................................................................................................... 3
3
Literární rešerše ....................................................................................................... 4
4
Teoretická část .......................................................................................................... 5 4.1
Vymezení základních pojmů ............................................................................................... 5
4.2
Technicko-organizační zabezpečení dětského tábora ........................................ 12
4.2.1
Právní předpisy............................................................................................................. 12
4.2.2
Organizační příprava.................................................................................................. 15
4.3
4.2.2.1
Rozpočet.................................................................................................................. 15
4.2.2.2
Zajištění bezpečnosti......................................................................................... 16
4.2.2.3
Pracovníci podílející se na průběhu akce ................................................ 18
Programové zabezpečení dětského tábora .............................................................. 22
4.3.1
Hra a její funkce ............................................................................................................ 24
4.3.2
Výchova a učení na táborech .................................................................................. 25
5
Metodika zpracování .............................................................................................27
6
Praktická část...........................................................................................................30 6.1
Dotazník a jeho vyhodnocení .......................................................................................... 30
6.1.1
Shrnutí výsledků dotazníkového šetření.......................................................... 35
6.2
Analýza nabídky dětských táborů ................................................................................. 37
6.2.1
Shrnutí výsledků analýzy nabídky ....................................................................... 40
6.3
Kontroly táborů...................................................................................................................... 41
6.4
Návrh vlastního tábora....................................................................................................... 43
6.4.1
Dětský tábor jako produkt CR................................................................................ 43
6.4.1.1
Product (produkt) .............................................................................................. 44
6.4.1.2
Price (cena) ............................................................................................................ 46
6.4.1.3
Promotion (propagace) ................................................................................... 51
6.4.1.4
Place (distribuční cesty) .................................................................................. 52
6.4.2
Organizace tábora ........................................................................................................ 52
6.4.3
Program tábora ............................................................................................................. 55
6.4.3.1
Denní režim ........................................................................................................... 56
6.4.3.2
Programová náplň jednotlivých dnů ......................................................... 57
7
Shrnutí výsledků .....................................................................................................59
8
Závěry a doporučení ..............................................................................................60
9
Seznam použité literatury ....................................................................................62 9.1
Tištěné zdroje ......................................................................................................................... 62
9.2
Elektronické články a online dokumenty .................................................................. 63
9.3
Internetové zdroje ................................................................................................................ 65
9.4
Závěrečné práce ..................................................................................................................... 67
9.5
Legislativní dokumenty...................................................................................................... 68
9.6
Ostatní zdroje .......................................................................................................................... 69
10 Poznámky pod čarou..............................................................................................70 11 Seznam zkratek, obrázků, grafů a tabulek.......................................................71 11.1
Seznam zkratek ................................................................................................................. 71
11.2
Seznam obrázků ................................................................................................................ 71
11.3
Seznam grafů ...................................................................................................................... 71
11.4
Seznam tabulek.................................................................................................................. 72
12 Přílohy........................................................................................................................74 12.1
Příloha č. 1: Dotazník pro organizátorku tábora ............................................... 74
12.2
Příloha č. 2: Dotazník pro rodiče............................................................................... 77
12.3
Příloha č. 3: Odkazy na tábory.................................................................................... 78
12.4
Příloha č. 4: Program tábora ....................................................................................... 80
1 Úvod Volný čas je považován za důležitou součást života každého jedince. I v dnešní uspěchané době by se každý měl zastavit a využít svůj volný čas ke kvalitnímu odpočinku. Ne jinak je tomu u dětí. Cestovní ruch hraje v tomto ohledu velmi významnou roli. Poskytuje mnoho příležitostí, které se neustále rozšiřují, objevují se nové trendy a vznikají další produkty, které mají za úkol vtáhnout i mladší účastníky. Velké oblibě se těší dětské tábory, které fungují již několik desítek let. Stále vznikají nová zaměření táborů. Kromě klasických pojetí jsou nabízeny také tábory tematické. Náplň jejich programu je stále pestřejší a to v reakci na potřeby a zájmy dětí. Ačkoli se může zdát, že tvorba programu pro děti, je celkem lehká záležitost, opak je pravdou. Je stále náročnější děti zabavit, natož je pak v rámci tábora nenásilnou formou vzdělávat. A to by měl být jeden z hlavních cílů tábora - snažit se naučit děti vnímat svět okolo sebe a vštípit jim určité hodnoty, protože kdy jindy je pro to vhodnější doba, než začít již od útlého věku? Rodiče posílají své děti na tábory z různých důvodů. Ať už je to proto, aby se děti učily spolupráci a soužití v kolektivu, věnovaly se sportu, získávaly nové poznatky a dovednosti, případně aby i samotní rodiče mohli zaslouženě profitovat z volnějšího času. Vždy upřednostňují pocit jistoty, že dětem na táboře nic nehrozí. Chtějí vědět, že pořadatelé přijali určitá bezpečnostní opatření a děti svěří pouze do rukou těch, kteří mají celou organizaci podchycenou v souladu s platnými zákony. Většina dětí se celý rok těší, až zas budou moci odjet do jiného prostředí mimo svůj domov, kde se seznámí s novými kamarády, upevní stávající přátelství a zažijí nová dobrodružství. Vzhledem k této skutečnosti lze předpokládat, že dětské tábory budou dále hojně vyhledávané. Vždyť tomu napovídá stále se rozšiřující nabídka i poptávka. Je proto namístě se tomuto odvětví věnovat, neustále zjišťovat aktuální zájmy dětí, přizpůsobovat se jim, odkrývat nedostatky v organizaci a napravovat je. Z těchto důvodů bylo vybráno toto téma bakalářské práce, která v teoretické části 1
vymezí základní pojmy související s cestovním ruchem dětí a dětskými tábory jako produkty cestovního ruchu. Dále se bude věnovat technicko-organizačnímu a programovému zabezpečení táborů. V praktické části práce bude předložen návrh vlastního dětského tábora.
2
2 Cíl práce Tato bakalářská práce se věnuje technicko-organizačnímu a programovému zabezpečení dětských táborů jakožto produktů cestovního ruchu. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem musí být zabezpečena organizace dětského tábora a jeho programová náplň. Dalším cílem je návrh vlastního dětského tábora, který reflektuje na zjištění ze současné nabídky a poptávky dětských táborů.
3
3 Literární rešerše Tato práce je opřena o několik hlavních zdrojů. Zde jsou uvedena stěžejní díla, ze kterých je v práci čerpáno. Další díla jsou zmíněna a rozebrána v teoretické části práce. Jedním z využitých zdrojů je kniha Ekonomika turismu: turismus České republiky od autorek Palatkové a Zichové z roku 2014, která pomáhá vymezit produkt cestovního ruchu. Pro další specifikaci teoretických východisek, která se týká turismu dětí, je jedním ze zdrojů Výkladový slovník cestovního ruchu (2012), jehož autory jsou Zelenka a Pásková. Co se týče tématu technicko-organizačního zabezpečení, je čerpáno z knihy autorů Burdy a Šlosarové s názvem Tábory a další zotavovací akce. Tato kniha byla vydána roku 2008 a informace v ní obsažené lze považovat za aktuální. Kniha je uceleným manuálem pro všechny, kdo chtějí pořádat dětský tábor nebo jinou zotavovací akci. Poukazuje na nejdůležitější aspekty přípravy, bezpečnosti, legislativy, první pomoci a mnoha dalšího. Informace ohledně programové náplně jsou čerpány především z knihy autorů France, Zounkové a Martina s názvem Učení zážitkem a hrou: praktická příručka instruktora (2007), která vymezuje charakteristiku a funkce aktivit pro děti a popisuje metodu učení zážitkem. Pro praktickou část z hlediska metodiky provádění šetření je oporou kniha Úvod do tvorby odborných prací (2015) autorů Trousila a Jašíkové. Kniha poskytuje návod, jak postupovat při sestavování dotazníků a stanovování hypotéz.
4
4 Teoretická část První část bakalářské práce je podložena literární rešerší a analýzou dostupných materiálů, které se zabývají tematikou dětských táborů. Vzhledem k tomu, že jsou dětské tábory produkty cestovního ruchu, v teoretické části práce je vymezen tento pojem a je uvedeno začlenění dětských táborů mezi produkty CR. Definován je dále termín dětí jako účastníků cestovního ruchu. S tvorbou produktu CR jako jsou tábory, je spojeno mnoho zavazujících opatření vyplývajících z platných zákonů. Tyto zákony jsou také dostupné online. Webové stránky Zákony pro lidi poskytují přístup ke všem zákonům v celém znění. Relevantní zákony jsou citovány jak v teoretické, tak i v praktické části práce, odkazy na platné právní předpisy jsou uvedeny v seznamu zdrojů. Na základě rozboru teoretických pramenů je zařazena do této části také problematika organizace a programového zabezpečení táborů obecně. Získané poznatky jsou aplikovány v praktické části při návrhu vlastního produktu.
4.1 Vymezení základních pojmů V této části budou vymezeny nejdůležitější pojmy, které jsou spojeny s tématem práce a jejichž význam s kontextem práce souvisí. Produkt cestovního ruchu. Ačkoli se může zdát jednoduché vymezit pojem „produkt“, až doposud neexistuje přesná shoda v ohraničení jeho obsahové náplně a to především v oblasti CR. (Palatková, Zichová, 2014) To je důvod, proč lze najít množství různých definic, které se liší tím, co pod tento pojem zahrnují. Důvodem může být i to, v jakém kontextu autoři tento termín používají. Palatková a Zichová (2014) uvádějí rozdíl mezi produktem z ekonomického a turistického hlediska. V ekonomické rovině se produktem myslí cokoli, co má svého vlastníka a může být směněno za peníze nebo jejich ekvivalent. Pokud se ale mluví o turistickém kontextu, kromě komerčního sektoru vytváří tyto produkty i veřejná správa a
5
instituce, které zřizuje (jedná se například o informační centra), a ty nabízejí své produkty především zdarma. Pojem produkt CR představuje komplex veškeré nabídky jak soukromého, tak i veřejného subjektu, který podniká v oblasti cestovního ruchu. (Zelenka, Pásková, 2012) V konkrétnějším smyslu zahrnuje veškeré služby, které jsou prodávány jako komplexní produkt pod společným názvem. (Janků, 2012) Na produkt CR se lze dívat také z marketingového hlediska, kdy zákazník vnímá produkt z pohledu užitku, tedy pociťuje míru uspokojení svých potřeb. (Palatková, Zichová, 2014) Marketingové hledisko by nemělo být v protikladu s ekonomickým hlediskem. Pojem produkt je kontrolovatelným faktorem, který je součástí marketingového mixu1, jednoho ze základních principů marketingu. Petrů (2007) vysvětluje, jak důležitý je marketing pro CR, jeho význam stále roste. Neustále totiž dochází ke změnám, ať už je to nárůst konkurence nebo větší zkušenost zákazníků díky novým informacím a reklamě. Úspěšný bude pouze ten, kdo bere toto všechno na vědomí a bude schopný uspokojit potřeby a přání zvláštních skupin zákazníků prostřednictvím promyšlených produktů. Produkt nelze považovat jen za kombinaci surovin nebo služeb. Pro zákazníka znamená něco jiného, a sice určité množství výhod a důvodů ke spokojenosti, proto je nutné dívat se na produkt z jeho pohledu. (Goeldner, Richie, 2014) To znamená soustředit se na uspokojení potřeb návštěvníků, na jejich užitek, který jim produkt má za úkol přinést. (Palatková, Zichová, 2014) Může se jednat například o regeneraci fyzických a psychických sil, kontakty s lidmi, poznání nového, zážitky z cestování apod. Zatímco dříve se kladl důraz na hledání zákazníků, kterým by se výrobek nebo služba prodala, v současné době se hledají takové výrobky, které by co nejlépe uspokojily potřeby jednotlivých zákazníků, protože jsou to právě zákazníci, kdo určují vlastnosti produktů a pomáhají tak vytvářet finální podobu nabídky. Tvorba těch správných produktů či služeb ale není jednoduchá a to z důvodu, že potřeby, přání a touhy se neustále mění. Také je to konkurence, která úspěšnost produktů může výrazně ovlivnit, protože i díky ní produkt prochází
6
životním cyklem. (Goeldner, Richie, 2014) Pokud všechny tyto aspekty nejsou brány na vědomí, může zpočátku úspěšná nabídka ztroskotat. Nabídka produktů CR je pro účastníka turismu komplexní zážitek od chvíle opuštění svého obvyklého prostředí až do doby svého návratu. Zahrnout lze také dobu před odjezdem, v případě rezervace zájezdu, a také dobu po návratu, kdy si turista například prohlíží fotografie. (Palatková a Zichová, 2014) Jedná se tedy o všechny užitky včetně nehmotných prvků jako je genius loci destinace, její image, chování rezidentů k turistům, bezpečnost a další. Jako souhrnný příklad lze uvést turistu, který vnímá svou dovolenou jako komplexní zážitek získaný v destinaci, kam přicestoval a kde využívá služby poskytovatelů ubytování, stravování a dalších služeb, poznává atraktivity dané lokality atd. Pokud se jedná o pohled nabídky podnikatelských subjektů, v tomto případě produkt zahrnuje službu nebo souhrn služeb, které mohou být zabezpečeny díky využití zdrojů subjektu způsobem, který je zákazníky vyžadován. (Palatková a Zichová, 2014) Kromě toho, že poskytovatelé služeb by měly pamatovat na to, aby jimi vytvořený produkt byl konkurenceschopný, je důležité zvážit, jestli zamýšlený produkt opravdu zapadá do konceptu produktů turismu celé destinace. (Palatková a Zichová, 2014) Důvodů pro vznik nového produktu CR je několik. Kratochvíl a Pažout (2014) zmiňují nejen dychtivost managementu vytvářet nové produkty, ale vyjmenovávají také skutečnost, kdy stávající produkt již nelze dále využívat, protože ztratil na aktuálnosti a dostal se do fáze úpadku v rámci svého životního cyklu. Mezi další důvody řadí dostupnost nového produktu konkurence, což jistě vyžaduje reakci pro udržení se na trhu. Vzhledem k vývoji potřeb a tužeb spotřebitelů je nutná přizpůsobivost, která může vyústit ve vytvoření nového produktu. V neposlední řadě poukazují na nové trendy lidského života, které se ve společnosti objevují, mezi které patří například zájem o zdravý životní styl nebo šetrné zacházení s životním prostředím.
7
Děti jako účastníci cestovního ruchu. Samotná definice cestovního ruchu napovídá, že CR, kterého se účastní děti, můžeme začlenit jako jednu jeho formu. Přestože se v dnešní době většině lidí vybaví pod pojmem CR jiné jeho formy (například poznávací či lázeňský CR), není na místě opomíjet CR dětí, protože svůj význam jistě má. Děti mají mnohdy vliv na výběr cílové destinace CR celé rodiny. Orieška (2010) vymezuje skupinu dětí a mládeže jako zajímavý a náročný typ účastníků CR. Uvádí i důvody k tomuto popisu. Vytvoření pozitivního vztahu k účasti na cestovním ruchu již v dětství je předpokladem pro účast na něm i v dospělosti. Náročnost tohoto segmentu se projevuje v souvislosti s tím, že rodiče v mnoha případech disponují omezenými finančními prostředky a menší kupní silou, zatímco jejich nároky na standard poskytovaných služeb pro jejich děti jsou vysoké. Při rozčleňování jednotlivých forem CR je vždy zdůrazněn určitý prvek, v tomto případě je to věk účastníků. Existuje forma označená jako cestovní ruch mládeže, která spadá pod tzv. specifické formy CR. (Petrů, 2007) Autorka zdůrazňuje, že členění na konkrétní formy má velký význam, protože toto rozdělení napomáhá při tvorbě programové náplně zájezdů a jiných akcí. Z tohoto také vyplývají odlišnosti v požadavcích na služby i způsoby zajištění těchto služeb. V této práci je použito členění podle Palatkové a Zichové (2014), které vymezují pojmy turismus dětí a turismus mládeže specifikováním věkové hranice. Termín turismus mládeže je vymezen jako turismus mladých lidí ve věku 16-24 let, kteří cestují samostatně, ale nemají ještě své vlastní rodiny. Turismus dětí zahrnuje organizované pobyty dětí do 15 let a to vždy pod dozorem odpovědných dospělých osob, ne rodičů. Pod tuto definici spadají školní výlety, školy v přírodě, letní prázdninové tábory, soustředění sportovních klubů a podobné. Cestovní ruch dětí a mládeže není samostatná forma a to díky tomu, že v rámci něho se uplatňují všechny základní formy CR. (Benkovičová, 1983) Podle Petrů (2007) těmito základními formami jsou: rekreační CR, kulturně-poznávací CR, sportovně-turistický CR (lázeňsko-léčebný CR je součástí mládežnického CR, 8
pokud se odehrává v lázeňském nebo ozdravném zařízení, popřípadě ho lze zařadit jako součást za předpokladu vhodného přírodního prostředí, tedy čistoty vzduchu a vhodné úpravy prostředí (Benkovičová, 1983)). Rekreační CR je charakterizován pobytem účastníka ve zdravém přírodním prostředí po dostatečně dlouhou dobu. Účastník toto prostředí aktivně využívá a takový pobyt pro něj znamená oddych, zábavu a rozptýlení. (Benkovičová, 1983) Podle Zelenky a Páskové (2012) jeho účastníci vyhledávají tuto formu CR pro obnovu duševních a fyzických sil. Benkovičová (1983) doplňuje tuto definici o motiv společenského a kulturního obohacení účastníka. Typickým příkladem byla v minulém režimu pionýrská rekreace, jejíž tradice pokračuje určitou formou dál. Rekreační CR pro děti a mládež je tedy realizován dětskými tábory všeho druhu. Společenská funkce je zabezpečena kulturně-poznávacím CR. (Benkovičová 1983) Autorka dále píše, že tato forma je prostředek pro zvyšování společenské, kulturní, odborné a vzdělanostní úrovně jednotlivce. V rámci této formy účastníci poznávají kulturní dědictví, kulturu dané oblasti, seznamují se s kulturními atraktivitami a navštěvují různé kulturní akce, blíže poznávají přírodu, společnost a historii navštíveného místa. (Zelenka, Pásková, 2012) Co se týče CR ruchu dětí, lze říci, že tato forma CR je realizována školními výlety, exkurzemi apod. Poslední základní formou CR je sportovně-turistická forma, která závisí na aktivní účasti jednotlivce. Tato forma zahrnuje velké množství různorodého sportovního vyžití. Lze sem zařadit outdoorové i indoorové aktivity, letní a zimní sporty, závody, na nichž se účastník podílí aktivně nebo jako divák. (Zelenka, Pásková, 2012) Tyto podmínky opět splňují školní výlety, tábory a další akce pro děti. Dětský tábor. Jedná se o kombinaci rekreačního a vzdělávacího zařízení, které bylo původně vytvořeno za účelem přiblížit venkovní život dětem z měst. (Encyclopedia Britannica, 2014) Za první organizovaný tábor je považován The Gunnery Camp pořádaný v roce 1861 Frederick W. Gunnem a jeho manželkou, kteří provozovali školu pro chlapce ve Washingtonu ve státě Connecticut. (American Camp Associacion, 2008) Právě roku 1861 uspořádali dvoutýdenní 9
výlet pro celou školu. Postavili si kemp a věnovali se i rybaření, plavbě na lodi a lovení zvěře. Tento výlet sklidil tolik úspěchu, že manželé pokračovali v této tradici ještě dalších dvacet let. (American Camp Associacion, 2008) Encyklopedie uvádí, že jiné tábory byly pořádány kolem roku 1885 ve Spojených státech a byly určeny také pouze chlapcům. Důvodem jejich vzniku byla reakce na výrazné zvýšení urbanizace. Snahou bylo neopomíjet přírodu a vrátit se k ní, přičemž dlouhé letní prázdniny k tomu vytvářely příležitost. Došlo k rozvoji letních táborů, které byly od roku 1900 vytvářeny také pro děvčata a v pozdější době vznikaly i tábory koedukativní. (Encyclopedia Britannica, 2014) Uspořádat dětský tábor není jednoduchá záležitost. Přináší s sebou velkou odpovědnost, protože děti jsou mnohem více zranitelné než dospělí a některé situace jsou pro organizátory velmi náročné. Je proto více než důležité mít organizaci tábora pevně v rukách a být připraven na krizové situace, které mohou nastat. Pořadatelé a táborový personál mají proto mít potřebné zkušenosti a školení. Dětské tábory jsou uspořádávány na různě dlouhou dobu. Nejčastěji je to jeden týden, ale existují i tábory delší. Dle zákona č. 471/2005 Sb., §11a, úplné znění zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů., ve znění pozdějších předpisů, je výchovně rekreační tábor považován za zotavovací akci (specifikována jako organizovaný pobyt 30 a více dětí ve věku do 15 let probíhající po dobu delší 5 dnů, účelem je posílit zdraví dětí a jejich tělesnou zdatnost nebo získat znalosti a dovednosti) a to i v případě, že se ho účastní mladiství (tzn. ve věku 15-18 let). Řídí se stejnými právními předpisy. Označení tábor může zahrnovat i soustředění sportovních oddílů, hudebních souborů, divadelních souborů apod. Dále toto označení zaštiťuje i mezinárodní tábory. V kontextu této práce je tábor a zotavovací akce používána jako synonymum. Na dětských táborech je zajištěno ubytování a stravování. Některé tábory, především ty na začátku vývoje táborů jako takových, byly zaměřeny na osvojení 10
důležitých schopností pro přežití v divočině, kde děti přebývaly pod stany a samy si vařily. (Encyclopedia Britannica, 2014) Tento trend se na některých táborech uchoval až do dnešní doby. V současnosti se ale náplň většiny táborů začíná ubírat jiným směrem - vyhřívané chatky, bazény a pestrý jídelníček. Programová náplň je také velmi různorodá. Děti mohou prohlubovat svoje znalosti a vědomosti, mohou se věnovat uměleckým a řemeslným aktivitám. Jiné aktivity podporují jejich talent nebo jejich zájmy. Encyklopedie vyjmenovává jen několik příkladů za všechny: hudební tábory, umělecké tábory, tábory věnující se sportům jako je basketball, jízda na koni, cyklistika, tenis nebo vodní sporty. Opomíjeny nejsou ani děti, které mají různé problémy nebo nemoci, děti, které se špatně učí nebo ty, které bojují s nadváhou. Vzhledem k obrovskému výběru táborů s různým zaměřením, klesá zájem o klasické tábornictví a pobyty v přírodě. (Hospodářské noviny, 2006) Specifickým táborem je tzv. příměstský tábor, který se těší stále větší oblibě. Ve svém názvu sice skrývá termín „tábor“, otázkou ale zůstává, zda je tato terminologie správná, protože od definice klasického tábora se v určitých směrech liší. Děti nepřespávají ve stanech nebo chatkách daleko od svých rodičů, protože na táborový program dochází z domova každý den a po skončení připravených aktivit nebo výletů jdou v odpoledních hodinách zpátky domů. (Ptáčková, 2014) Toto uspořádání vyhovuje jak pořadatelům, tak i rodičům, protože ulehčuje organizaci pořadatelům a šetří finance rodičům. Tento typ tábora je lákavý také pro menší děti, které jsou na rodiče ještě velmi vázané a bály by se odjet na tábor daleko od nich. Hospodářské noviny (2006) uvádí, že příměstské tábory jsou lákavé z mnoha důvodů, mezi které patří například pohodlnost. Zájem o ně rok od roku roste. Varianta docházení dětí pouze na celodenní program je také levnější. Ceny jednotlivých nabídek se samozřejmě liší a to v závislosti na zaměření tábora, na organizátorovi samotném, a také na tom, zda pořadatel má či nemá své vlastní prostory. (Hospodářské noviny, 2006)
11
4.2 Technicko-organizační zabezpečení dětského tábora V případě pořádání dětského tábora, je důležité plně se zaměřit na jeho technickoorganizační přípravu. Čím pečlivější a důkladnější příprava bude ještě před začátkem akce, tím snáze se předejde mnoha zbytečným problémům a případné nedostatky bude možné napravit s dostatečnou časovou rezervou. Řádná organizace zaručí hladký průběh celé akce ke spokojenosti všech zúčastněných. Během příprav je důležitá pravidelná kontrola, která pomůže odhalit ty skutečnosti, které byly nedopatřením opomenuty.
4.2.1 Právní předpisy Pořádání dětského tábora s sebou nese velkou odpovědnost, a proto je nutné, aby byly stanoveny hranice a požadavky, které pomohou vyhnout se vážným problémům. Toto je podchyceno řadou vyhlášek, zákonů a doporučení, jejichž dodržování je kontrolováno. V této části budou zmíněny nejdůležitější právní normy související s pořádáním tábora. Odkazy na platné zákony jsou uvedeny v seznamu literatury. Nejdůležitějším právním předpisem, který si bezpodmínečně musí prostudovat každý, kdo chce tábor pořádat, je zákon 471/2005 Sb., úplné znění zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Dále se jedná o vyhlášky ministerstva zahraničí č. 148/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, a vyhláška č. 602/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných. (Burda, Šlosarová a kol., 2008) Dále se postupuje dle vyhlášky č. 252/2004 Sb., která stanovuje hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů. (Ohlášení zotavovací akce, 2016) Provozovatel, tedy majitel tábořiště nebo rekreačního zařízení, je povinen zabezpečit hygienicky nezávadný stav zařízení dle obecně závazného předpisu 12
zákona č. 471/2005 Sb. o ochraně veřejného zdraví. Dále musí seznámit pořádající osobu s provozním řádem tábořiště, který je nutné vyvěsit na viditelném místě spolu s evakuačním plánem, požárními a poplachovými směrnicemi. (Burda, Šlosarová a kol., 2008) V případě vlastní studny je nezbytné nechat provést rozbor vody a v neposlední řadě zajistit také nakládání s odpady. (Burda, Šlosarová a kol., 2008) V souladu s § 8 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví je osoba, která přijala děti na zotavovací akci, povinna ohlásit tuto skutečnost Krajské hygienické stanici nejpozději měsíc před jejím zahájením. Ohlašovací povinnost má osoba, která tábor zřídila a přijala děti na akci, popřípadě pověřená osoba. Ohlášení se podává na příslušném územním pracovišti krajské hygienické stanice nebo v jejím sídle, na odboru hygieny dětí a mladistvých. Dle §8 odst. 3 je dále vymezeno, co vše musí být jasně patrné z podaného ohlášení. Jsou to následující náležitosti: kdo činí ohlášení; které věci se týká; co je ohlašováno; označení správního orgánu, jemuž je ohlášení určeno; podpis osoby, která ohlášení činí; termín a místo konání akce; počet dětí, které se účastní; způsob zabezpečení pitné vody a způsob zajištění stravovacích služeb účastníků. Konání akce musí být dále nahlášeno hasičům, policii a majiteli lesa, pokud pořadatel zamýšlí využít takový prostor ke hrám. (Burda, Šlosarová a kol., 2008) Zákon č. 471/2005 Sb., §8, odst. 2, stanovuje, že pořádající osoba (tedy osoba, která přijala děti na akci) je povinna zajistit vhodné umístnění akce (Vyhláška 1006/2001 Sb.), zásobování vodou (Vyhláška č. 252/2004 Sb.) a odstraňování odpadků a splaškových vod v souladu s hygienickými požadavky, které jsou upraveny prováděcím právním předpisem. Pořádající osoba musí dodržovat hygienické požadavky (Vyhláška 106/2001 Sb.) na prostorové a funkční členění staveb a zařízení, vybavení a osvětlení, úklid, ubytování a stravování a režim dne. Pořadatel je povinen uschovat po dobu šesti měsíců od skončení akce následující dokumenty: zdravotnický deník, seznam účastníků, písemné prohlášení zákonného zástupce dítěte a výpisy z posudků zdravotní způsobilosti dětí a všech osob, kteří 13
se podíleli na pořádání tábora, spolu se záznamem o jejich proškolení. (Burda, Šlosarová a kol., 2008) Zde je uvedený ucelený přehled legislativy, kterou je nezbytné znát a dodržovat při pořádání tábora. Zákony Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském a jeho novelu 81/2005 Sb. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění platných předpisů Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí Zákon 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů a zněj vcházející vyhlášky Zákon č.274/2003 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku veřejného zdraví Vyhlášky Vyhlášky, které vycházejí ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů Vyhláška MZ ČR č. 148/2004 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti Vyhláška MZ ČR č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných Další Deklarace práv dítěte Úmluva o právech dítěte (zákon 104/1991 Sb.) Tabulka č. 1: : Ucelený přehled legislativy pro pořádání tábora Zdroj: MŠMT (Drobilová, 2013b; upraveno autorkou pro účely práce)
14
4.2.2 Organizační příprava Přípravy je vhodné začít co nejdříve, nejdéle šest měsíců před začátkem akce, kdy jsou již známé základní skutečnosti, jako je termín akce, místo konání, počet účastníků a personálu a programové zaměření. (Burda, Šlosarová a kol., 2008) Autoři popisují další postup organizace. Po sestavení rozpočtu a ujasnění pro koho bude akce určena, je na řadě vytvoření informačního letáku se všemi důležitými informacemi včetně data, do kdy se mohou zájemci přihlásit. Současně je za potřebí vytvoření přihlášky obsahující potřebné náležitosti a příprava podkladů k platbě. V tuto chvíli začíná i organizace samotného pobytu, tedy zajištění ubytování, stravování, dopravy, materiálového vybavení, zajištění pedagogického a hospodářského personálu. Pořádající tábora by měl sám zkontrolovat vhodnost tábořiště, zda splňuje hygienické normy, a zajistit ověření nezávadnosti vody.
4.2.2.1 Rozpočet Každý tábor se liší zaměřením nebo délkou trvání. Z tohoto důvodu nelze při sestavování rozpočtu postupovat podle pevně dané šablony. Rozpočet je důležitým nástrojem ke zjištění finanční situace a pomáhá vyhnout se zbytečným výdajům. Při jeho sestavování je především velmi důležité neopomenout žádnou složku nákladů. Tím se lze vyhnout riziku případné zadluženosti. První položkou je stravování, jehož kvalita výrazně ovlivňuje celkový dojem dětí z tábora. Denní stravovací norma je určována pořadatelem a mění se podle typu tábora, programu a změn cen. (Burda, Šlosarová a kol., 2008) Je nutné přihlédnout k faktu, že stravování musí být pravidelné, denně musí být pro děti zajištěna snídaně s teplým nápojem, přesnídávka, oběd, svačina a večeře, skladba stravy musí odpovídat věku dětí a jejich fyzické zátěži, zajištěn je celodenní pitný režim. (Fetter, 2009) Dalšími jsou náklady na ubytování a to včetně provozních nákladů, do tohoto spadá pronájem tábořiště, energie, praní lůžkovin apod. (Burda, Šlosarová a kol., 2008) 15
Náklady na dopravu jsou dalším bodem v rozpočtu. Nejedná se pouze o dopravu účastníků do tábořiště, ale i o dopravu materiálu a zásobování v průběhu tábora. (Burda, Šlosarová a kol., 2008) Čtvrtou položkou jsou mzdové náklady. Pokud se nejedná o dobrovolnou práci personálu, jsou s ním uzavírány dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, výše odměny je stanovena touto dohodou. (Burda, Šlosarová a kol., 2008) Dobrovolná činnost se řídí dle Občanského zákoníku. (Kutý, Stibralová, 2006) Nelze opomenout také náklady na materiál potřebný k programu tábora, vybavení lékárničky, pojištění účastníků, vstupy a výlety, náklady na přípravu (tisk, propagace, telefonáty, poštovné apod.). (Burda, Šlosarová a kol., 2008) Dále jsou zde zařazeny náklady na odměny, doprovodné akce, dekorace a tematická výzdoba tábora. (Spolek Bzuk, 2016) Na druhé straně rozpočtu jsou výnosy například ve formě příjmů z účastnických poplatků, státní dotace a sponzorské dary. (Burda, Šlosarová a kol., 2008) Autoři specifikují, co se týče státních dotací, že jsou poskytovány účelově, to znamená, že mohou být použity na úhradu za nájem, dopravu účastníků, služby příprav a organizace tábora, nákup potravin, tábornických a sportovních potřeb. MŠMT například poskytovala v letech 2011-2015 v rámci „Programu státní podpory práce s dětmi pro nestátní neziskové organizace“ finanční dotace občanským sdružením. (Drobilová, 2011) Tyto dotace poskytovala zejména na integrované tábory, tábory pro handicapované děti a tábory pro děti a mládež z dětských domovů a sociálně slabých rodin. (Drobilová, 2013a)
4.2.2.2 Zajištění bezpečnosti Nejlepším bezpečnostním pravidlem je prevence. S tímto souvisí kvalitní proškolení všech vedoucích, ale i poučení dětí před každou akcí. Pořadatel by se dopředu měl ubezpečit, že při přípravě dodržel všechna závazná pravidla vázaná zákony a vyhláškami. Burda, Šlosarová a kol. (2008) uvádí, že základním kamenem bezpečnosti a ochrany zdraví je Zákoník práce, který stanovuje hlavní povinnosti zaměstnanců organizací i zaměstnavatelů. Mezi dílčí předpisy bezpečnosti práce 16
zařazují normy pro oblast požární ochrany, silniční zákon, hygienické směrnice o zotavovacích akcích a další. Dále budou stručně uvedeny nejzákladnější pravidla bezpečnosti, které lze vztáhnout ke každé akci pro děti. Pořadatel by měl na tábor přijmout pouze dítě, které je k tomu zdravotně způsobilé, a zajistit, že takto způsobilé jsou i osoby, které se budou účastnit průběhu akce jako dozor. (Hrubá, 2013) Zodpovědný zdravotník před nástupem na tábor zjišťuje, jaké léky dítě pravidelně užívá, a je mu od rodičů předáno prohlášení o bezinfekčnosti na základě lékařské prohlídky. (Drobilová, 2013a) Dbát na bezpečnost dětí by mělo být na prvním místě v zájmu všech pracovníků. Proto je nezbytná častá kontrola. Kutý, Stibralová (2006) poukazují na zásady bezpečnosti, některé z nich jsou zmíněny v této části. Je nutné dbát na vhodnost oblečení a obutí pro jednotlivé aktivity, kterých se děti účastní. Mezi další bezpečnostní pravidla lze zahrnout vymezení táborových hranic, kam děti mohou samy bez vědomí vedoucích, zajištění bezpečnosti cesty do umýváren apod. Nelze opomenout ochranu před sluncem pomocí vhodného oblečení, nošení čepic a slunečních brýlí, pravidelné mazání ochrannými krémy a dostatečné pití tekutin. Pokud jsou v plánu noční hry, vedoucí by měli bezpodmínečně dokonale znát terén a všechny jeho překážky. Trasu je nutné dobře vyznačit a po trase by měli zůstávat vedoucí, kteří budou mít přehled o dětech a budou moci v případě nutnosti hned zasáhnout. Toto se samozřejmě týká všech plánovaných her i v průběhu dne. Hlavní vedoucí by měl zajistit noční hlídky. Vzhledem k tomu, že pořadatel je zodpovědný za všechny věci, které si dítě přiveze na tábor, měl by důrazně doporučit, aby si děti nebraly hodnotnější věci s sebou. Minimální doba spánku je určena na 9 hodin, vždy je ale nutné přizpůsobit denní režim včetně doby odpočinku aktuálnímu stavu účastníků, mladším dětem je dobré dopřát dobu odpočinku delší devíti hodin. Pokud toto není dodrženo a dojde k úrazu či škodě zapříčiněnou nepozorností dítěte, vedoucí tábora může být hnán k odpovědnosti. Z hlediska zátěže a psychosociální adaptace dětí je třetí den považován za kritický a proto by měl být naplánován odpočinkový odlehčený program.
17
Pro tábor by měl být také vypracován plán pro nouzové situace, který počítá s možnými komplikacemi a navrhuje jejich řešení (například pokud je tábořiště umístěno blízko potoka a přijde velká voda, stanovuje, jaký bude postup pro ochranu
bezpečí
všech
účastníků).
(Drobilová,
2013a)
Výhodou
dobře
vypravovaného nouzového plánu a jeho znalosti zejména vedoucím personálem, je následná rychlá reakce na krizovou situaci, čímž se ušetří čas, zmatek a stres a především se urychlí obnova bezpečí všech zúčastněných.
4.2.2.3 Pracovníci podílející se na průběhu akce Každý tábor musí mít svého provozovatele, kterým je fyzická nebo právnická osoba (organizace nebo instituce), která pověří konkrétní osobu, která bude zaštiťovat přípravu tábora, jeho průběh a likvidaci, bude jednat s úřady a rodiči. (Burda, Šlosarová a kol., 2008) Fyzické osoby činné jako pedagogický nebo zdravotnický dozor musí být ze zákona k této činnosti zdravotně způsobilé. (Zákon č. 471/2005 Sb., § 10, odst. 1) Přestože není stanoven počet vedoucích připadající na určitý počet dětí, pořadatel by měl zajistit, aby počet dětí na jednoho vedoucího byl přiměřený. (Hrubá, 2013) Pořádající osoba musí pečlivě vybrat kompetentní personál, protože právě na lidech stojí zdárný průběh akce bez komplikací. Vše začíná nalezením schopných pracovníků, jejich proškolením a následným uzavřením smluv. Vše musí být podchyceno dokumenty, tedy písemným záznamem o proškolení a pracovními smlouvami. (Burda, Šlosarová a kol., 2008) Nejde pouze o výběr pracovníků s nezbytnou pracovní způsobilostí, ale také o to sestavit správný tým, protože celková atmosféra tábora je ovlivněna spoluprací vedoucích a tím, jaké prostředí vytvářejí. (Štanglerová, 2014) Dále budou upřesněny pozice hlavních pracovníků tábora s výčtem jejich funkcí, pravomocí a povinností. Nejdůležitější osobou je hlavní vedoucí. Protože nese břímě veškeré odpovědnosti, je důležité, aby měl zkušenosti s prací s dětmi. Burda, Šlosarová a 18
kol. (2008) vymezují jeho povinnosti. Hlavní vedoucí řídí práci všech ostatních pracovníků, zodpovídá rodičům za děti a provozovateli za celý tábor. Měl by se sám osobně podílet na přípravě celé akce, sledovat dodržování hygienických i bezpečnostních předpisů a kontrolovat práci personálů a hospodaření. Na něm leží odpovědnost proškolit všechny pracovníky před začátkem akce, uschovat veškeré dokumenty, po skončení tábora vypracovat hodnocení průběhu, kontrolovat a stvrzovat vyúčtování. Samozřejmostí by pro něj měla být neustálá komunikace se všemi pracovníky, kterým pomáhá správně vykonávat jejich práci, je také poradcem v situacích, se kterými si neporadí oddílový vedoucí. Hlavnímu vedoucímu je podřízen (oddílový) vedoucí, který musí být starší 18 let a musí být dostatečně způsobilý vykonávat tuto práci, tedy mít osobní a odborné předpoklady pro práci s dětmi. (Ymca, 2008) Jeho úkolem je zodpovídat za svěřenou skupinu dětí v oblasti programové, výchovné i zotavovací. Jeho základní povinností je zabezpečit atraktivní program pro děti v souladu s pokyny a příkazy hlavního vedoucího. (Burda, Šlosarová a kol., 2008) Autoři zdůrazňují, že pro hladký průběh je nutné, aby spolupracoval se zdravotníkem a dalšími pracovníky, vnímal naléhavé potřeby, které vyplývají na povrch v průběhu tábora, a snažil se je uspokojovat. Musí si uvědomovat, že ho děti neustále sledují a proto by měl jít správným příkladem a být aktivní v účasti na celém programu tábora. Jeho odpovědností je pečovat o přátelské vztahy mezi dětmi, pořádek a kázeň a to tak, aby stále dbal na citlivý a individuální přístup, pomáhal dětem v nesnázích a vzbuzoval jejich zájem. (Ymca, 2008) Musí umět děti dostatečně motivovat k aktivitě, být dětem ku pomoci a umět je správně nasměrovat. (Foglová, 2006) Na zřetel musí brát věkové a individuální možnosti a uzpůsobovat tomu všechny aktivity včetně odpočinku. Pomocníkem vedoucího je praktikant (popř. instruktor), který je ve věku 15-18 let, nemá plnou právní odpovědnost, a proto mu nemohou být svěřovány práce vedoucího. (Burda, Šlosarová a kol., 2008) Nevykonává samostatnou práci, ale pracuje pod dohledem vedoucího na jeho odpovědnost. (Ymca, 2008) S přihlédnutí k jeho dosavadním zkušenostem a schopnostem se může podílet na organizaci 19
denního programu dětí, připravovat hry, aktivity a soutěže, při kterých děti vede. (Burda, Šlosarová a kol., 2008) Důvodem jeho účasti na táboře je především příprava na roli budoucího vedoucího dětí. (Ymca, 2008) Dobrý praktikant, který plní své povinnosti správně, je pro (oddílového) vedoucího zárukou úspěchu a pomoci a pro tábor je zálohou pedagogických pracovníků. (Burda, Šlosarová a kol., 2008) Za nakládání s finančními prostředky a inventářem tábora je zodpovědný hospodář, který musí mít dobré organizační schopnosti, musí být bezúhonný a musí znát vedení administrativy i finančního hospodaření, k čemuž je nezbytná pečlivá znalost platných směrnic o hospodaření a směrnic pro provoz táborů. (Burda, Šlosarová a kol., 2008) Hospodář je podřízen hlavnímu vedoucímu (pokud tyto funkce nejsou kumulovány) a proto se řídí jeho pokyny. (Ymca, 2008) Mezi jeho úkoly spadá zajistit zásobování tábora, vést pokladní knihu, vést pravidelné přehledy o hospodaření a předkládat je ke kontrole vedoucímu. Po ukončení tábora je nutné uzavřít pokladní deník a zpracovat podklady k hodnocení hospodářského procesu tábora. (Burda, Šlosarová a kol., 2008) Pořadatel musí zajistit vyškoleného zdravotníka, jehož přítomnost je povinná po celou dobu akce dle zákona č. 258/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Zdravotníkem může být lékař, střední zdravotnický pracovník oboru všeobecná sestra, dětská sestra, porodní asistentka nebo student lékařské fakulty s ukončeným třetím ročníkem, nebo osoba s doloženým kurzem první pomoci zaměřeným na zdravotnickou činnost při zotavovacích akcích. (Zákon č. 471/2005 Sb., §11) Od provozovatele má k dispozici řádně vybavenou lékárničku, po zahájení tábora oznámí tuto skutečnost praktickému lékaři, který bude poskytovat zdravotní péči v místě konání tábora. Zdravotník se účastní denního programu tábora a zajišťuje celodenní zdravotnický dohled. Po ukončení tábora uzavře zdravotnický deník, který je pořadatel povinen uschovat po dobu šesti měsíců. Jeho funkce je neslučitelná s funkcí hlavního vedoucího.
20
Pro kuchaře je samozřejmé, že zná normy a předpisy pro přípravu stravy pro děti a mládež a má platný zdravotní průkaz. (Burda, Šlosarová a kol., 2008) Řídí pokyny hospodáře a vedoucího tábora, kterým je podřízen a dbá na správné technologické zpracování potravin, na konečnou úpravu a podávání stravy. Nejdůležitějším předpisem je pro něj Nařízení ES 852/2004 o hygieně potravin. Toto nařízení stanovuje povinnost zajistit bezpečnost pokrmů ve všech fázích, tím se rozumí veškerá manipulace s pokrmem od převzetí základních surovin do předání hotového pokrmu. (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011)
21
4.3 Programové zabezpečení dětského tábora Neméně důležitou činností je sestavování programu tábora. Jedná se o aspekt, který se více než cokoli jiného přímo dotýká účastníků v průběhu tábora. Pokud je program dobře vytvořen, má u dětí úspěch a ty si odvážejí domů mnoho nových zážitků. Je také pravděpodobnější, že se budou chtít účastnit tábora i následující rok. Je důležité mít na paměti, že každý táborový program je originál, čím více se odlišuje od ostatních, tím lépe, protože bude lákavý pro cílovou skupinu dětí. Rozhodně tedy není vhodné vzít již připravený, byť osvědčený program, a použít ho u jiného tábora. Před samotnou přípravou programu je nutné si uvědomit, co je cílem tábora a čeho chceme dosáhnout. (Kutý, Stibralová, 2006) Toto nám pomůže vypracovat adekvátní táborový program, což je souhrnný název pro veškerou aktivitu, kterou budou účastníci na táboře vykonávat. (Vlašicová, 2008). V prvé řadě je nutná představa o typu a zaměření tábora. (Kutý, Stibralová, 2006) Program je nutné přizpůsobit složení účastníků, tedy jejich počtu, věku, pohlaví, dále složení vedoucího kolektivu, poloze a vybavenosti tábora. (Harmach, 2004) Dříve bylo obvyklé, že většina táborů byla orientovaná podobným směrem, tedy na všestranný rozvoj dětí. Po roce 1989 ale vzniká i řada táborů specializovaných, které jsou zaměřeny na jednu činnost. (Findejs, 2009) Autor zdůrazňuje, že i u těchto specializovaných táborů je nutné najít optimální vyvážení aktivit specializovaných a všeobecných, protože jedině tak bude zajištěna stálá motivace dětí a předejde se ztrátě atraktivity hlavní táborové činnosti. Program správného tábora je tedy různorodý a měl by dávat dětem prostor pro seberealizaci. (Drobilová, 2013a) Činnosti, které jsou součástí táborového programu, lze rozčlenit dle autorů France, Martina a Zounkové (2007) na aktivity sociální, fyzické, kreativní, psychologické a kulturní. Většina činností má charakter dvou a více zmíněných aktivit.
22
Sociální aktivity zahrnují společnou interakci dětí mezi sebou, ale také interakci dětí a vedoucích. Tyto aktivity jsou protkány celým průběhem tábora. Je v rukou vedoucích, aby vedli děti k vzájemnému respektu a dobrým vztahům mezi všemi účastníky. Je zapotřebí všímat si jednání dětí i během osobního volna, aby se nechovaly nežádoucím způsobem. Mezi sociální aktivity jednoznačně patří týmové strategické hry, kde bez respektování spoluhráčů a jejich vzájemné spolupráce nelze úspěšně dosáhnout cíle. Fyzické aktivity mají různé formy i intenzitu. Především v posledních letech dochází k propagaci nových a netradičních sportů a aktivit. Tyto aktivity dokážou velmi zpestřit táborový program, zvláště pokud jsou zařazeny takové, které děti nemají možnost příliš vyzkoušet během roku. Pokud se jedná o netypické sporty, mohou být finančně náročnější, toto je nutné zohlednit již při sestavování rozpočtu tábora. Kreativní aktivity dávají prostor dětské fantazii a představivosti. Na rozdíl od jiných aktivit je vhodné nestanovovat pevné mantinely, ale poskytnout dětem pouze základní pravidla. Ostatní je pak na jejich kreativitě. Psychologické aktivity (označovány také jako reflektivní nebo emoční) jsou takové aktivity, které přímo pracují s psychologií dětí. Tyto aktivity jsou vhodnější pro starší děti. Dále jsou to všechna ohlédnutí za splněnými úkoly, odehranými hrami atd. Taková reflexe poskytuje hodnotné informace, které lze využít pro další průběh tábora i pro přípravu toho dalšího. Kulturní aktivity představují výlety do okolí tábora, návštěvy hradů, zámků apod. Takové aktivity naruší táborový rytmus, který může vést k určitému stereotypu. Vhodně zvolená aktivita s ohledem na předchozí činnosti, pomůže k načerpání sil nejen dětí, ale i vedoucích.
23
4.3.1 Hra a její funkce Nedílnou součástí každého tábora jsou hry. Existuje nepřeberné množství, lze vybírat podle druhu, formy, počtu hráčů, prostředí a mnoha dalších kritérií. Vždy je nutné vybrat takové, které nejlépe naplní cíle akce. Při hrách vzniká modelový svět, který umožňuje zkoušet nové role, typy chování a interakce s okolím. (Franc, Zounková, Martin, 2007) Prostřednictvím her mohou menší děti rozvíjet myšlení, psychiku, řeč, motoriku a orientaci v okolním světě. Pro ty větší je to především jeden z výchovných prostředků pro formování dětské osobnosti. (Doležalová, 2004) Autorka uvádí, že správným výběrem her mohou vedoucí kladně ovlivnit vyvíjející se osobnost dětí, jejich rozumové, citové i tělesné schopnosti a posilovat i sociální cítění. Hry pro děti znamenají prožitky, poskytují jim společenské zkušenosti, učí je řešit různé situace a vyrovnávat se jak s úspěchy, tak i neúspěchy. Umožňují jim komunikovat s ostatními, učí je dodržovat pravidla, spolupracovat ve skupině a rozhodovat se samostatně. Jak již bylo zmíněno, hry plní několik funkcí. Jednou z těch nejdůležitějších je rozšiřování osobních hranic a objevování sebe sama. Tím, že děti reagují na nové podněty, dělají často věci, o kterých si myslely, že by je nedokázaly. Objevují své možnosti a schopnosti a blíže poznávají schopnosti druhých. Hry pomáhají odstraňovat společenské předsudky a stres. Hrami lze rozvíjet množství dovedností. Jsou to sociální dovednosti (komunikace a navazování vztahů s druhými, empatie, týmová práce), intelektuální (rozvíjení logického myšlení a analytické schopnosti, strategické myšlení), kreativní dovednosti (rozvoj tvořivého myšlení, představivost), rozvoj a ovládání emocí (vyjadřování pocitů, objevování emočních reakcí, sebehodnocení, zkoumání vlastních postojů), fyzické dovednosti (zlepšení fyzické kondice, přijímání a překonávání výzev). (Franc, Zounková, Martin, 2007) Autoři pokračují, že při výběru her je nutné uvažovat o jejich atraktivnosti. Zda budou pro děti hry přitažlivé, může zvýšit jejich správné uvedení pomocí motivace. 24
Všechna pravidla by měla být jasná, srozumitelná a pochopitelná pro všechny hráče. Hry je nutné vybírat dle věku dětí. Některé hry vyžadují určité dovednosti, zkušenosti nebo se odehrávají na nepřehledném terénu, což by menší účastníky mohlo odradit. Naopak příliš lehké hry nejsou atraktivní pro starší děti. Součástí výběru her je také promyšlení prostředí, zda vybrané hry nepotřebují specifickou atmosféru nebo upravený prostor. V neposlední řadě se jedná o koncept bezpečnosti, a to fyzické, psychické i emocionální. Je nutné pomoci dětem pochopit, že pokud jsou během her vyzýváni vystoupit ze své komfortní zóny, není to důvod k nízkému sebehodnocení, ale k poznání vlastní osobnosti a chování. (Franc, Zounková, Martin, 2007)
4.3.2 Výchova a učení na táborech Letní tábory jsou ideálním prostředkem pro neformální vzdělávání dětí, protože při nich je dostatek času nejen pro odpočinek, ale také pro učení. Atmosféra, která na nich panuje, je přátelská, a proto děti nepociťují žádný tlak a jsou ochotnější experimentovat, objevovat, spolupracovat a diskutovat. (Cápay, Lovászová, Michalíčková, 2015) Na správném táboře se děti naučí řešit řadu problémů bez rodičů a kromě samostatnosti získávají potřebnou sebedůvěru, odvahu a chuť vyjadřovat svoje názory a mnoho dalších vlastností a dovedností, které využijí ve škole i v běžném životě. (Drobilová, 2013a) Správně vypracovaný program vzdělávání pomáhá zlepšovat také akademické výsledky dětí a mladistvých. To se týká především dětí z méně zabezpečených rodin, které možná nemají přístup ke zdrojům vzdělání během letních měsíců, a studentů s horšími školními výsledky, kteří potřebují více času k dosažení uspokojivých výsledků. (McCombs, 2011) Velmi osvědčenou metodou je výchova zážitkem. Pod tímto pojmem se skrývá aktivní proces, kdy se dítě dostává do neznámého prostředí, tedy mimo svou komfortní zónu. Jde o zapojení celého člověka, a to jeho fyzické, intelektuální a emoční stránky společně s jeho předchozími zkušenostmi, a posléze o zpracování zážitků. (Andersen, Bound, Cohen, 1995) Podstatou učení je proces získávání 25
zkušenosti a změny, kterou zkušenost vyvolává. (Kirchner, 2009) Děti jsou tedy do aktivit zapojovány přímou zkušeností s cílem prohloubení jejich znalostí, rozvíjení dovedností, objasnění jejich hodnot a objevování možností, jak mohou být pro společnost přínosem. (Association for experimential education, 2016) Zdroj dále uvádí, že primární rolí pedagoga je vytvořit prostor pro vhodné zkušenosti představením problémů, stanovením hranic, zajištěním fyzické a emocionální bezpečnosti, podporou studentů a snahou usnadnit proces učení. Principem této metody je možnost učit se z přirozených důsledků chování, chyb i úspěchů. Správně vypracovaný zážitkový program je pro děti velmi přínosný. Nejde pouze o získávání nových informací, ale také o ujasňování vlastních názorů, bourání stereotypů nebo zamyšlení se nad jinými pohledy. (Pelánek, 2010) Letní tábory mohou děti pozitivně vést k zodpovědnému chování k přírodě. V posledních letech se klade důraz na vnímání citlivosti prostředí a ve formách CR se odráží koncept trvalé udržitelnosti. Z výzkumů vyplývá, že uvážlivé chování dospělého jedince, které je citlivé k okolnímu prostředí, se utváří již během dětství, což především souvisí s pobyty v přírodě. (Hinds, Sparks, 2008) Častý kontakt s přírodou v dětství je významnou zkušeností přetrvávající až do dospělosti. Delší pobyt v přírodě v rámci letních táborů je efektivním způsobem, jak podpořit vztah k přírodě a ekologické přesvědčení, jež formují chování, které je šetrné k životnímu prostředí. (Collado, Staats, Corraliza, 2012)
26
5 Metodika zpracování Praktická část je rozdělena do několika sekcí. Pro tuto část práce jsou teoretická východiska nezbytným podkladem. Stěžejním cílem je návrh vlastního produktu – v konkrétním případě - dětského tábora. Návrh dětského tábora se opírá o zjištěné výsledky kvantitativního šetření. Za pomoci dotazníkového šetření byly získány informace o preferovaném zaměření tábora, jeho délce a formě. Dotazník byl určen pro rodiče dětí prvního stupně základní školy. Tento segment respondentů byl vybrán z několika důvodů. Žáci prvního stupně (věkové ohraničení 6-11 let) se v rámci svého volného času účastní letních táborů. Ty menší se chystají na své první pobyty bez rodičů. Ty starší už mají zkušenosti s absolvováním nějakého tábora. To, jaké mají očekávání nebo zkušenosti, je významným ukazatelem pro tvorbu nových produktů v této oblasti. Přesto nebyly k vyplnění dotazníku osloveny přímo děti, ale jejich rodiče. Protože rodiče nesou za své děti odpovědnost a znají své rodinné finanční možnosti, dokážou určit, na jaký typ a délku tábora by děti pustili. Zároveň své děti znají, proto mají představu o tom, co jejich potomky baví a čím by se chtěly o prázdninách zabývat. Autorka se také chtěla vyhnout případným nereálným představám, které by děti mohly při vyplňování zaznamenat a které by nebylo možné uskutečnit. Data o pořádání zotavovacích akcí na území kraje má k dispozici Krajská hygienická stanice HK. Na základě zjištěných informací byla prozkoumána nabídka uspořádaných akcí o letních prázdninách v roce 2015. Jako území zkoumání byl vymezen okres Trutnov. Vzhledem k tomu, že autorčin plánovaný tábor má být realizován na tomto území, byl pro účely práce použit tento termín, ačkoli se již nepoužívá. Především bude zmapováno umístění akcí, jejich zaměření a délka trvání. Tento průzkum nabídky byl dalším podkladem pro vytvoření vlastního produktu.
27
V další části bylo na tábory nahlédnuto z druhé strany – ze strany orgánů pro kontrolu. Oslovena byla Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Bylo zjišťováno, na co jsou kontroly zaměřeny, jaké jsou klíčové právní předpisy pro konání táborů a v jakých případech jsou kontroly prováděny. V neposlední řadě byly získány praktické informace od pořadatele (hlavního vedoucího) již zavedeného tábora. Informace poskytla Alena Mišnerová (jméno uvedeno se souhlasem), která je již řadu let organizátorkou dětských letních i zimních táborů pod záštitou „CA AM Alena Mišnerová“. Organizátorka byla kontaktována emailem. Byl dohodnut způsob, jakým poskytne informace, a byl jí zaslán soubor s otázkami. Vyplněný dotazník je součástí příloh (viz Příloha č. 1). Dotazníkové šetření obsahuje 30 otevřených otázek, které se týkají celé organizace tábora. Otázky byly koncipovány tak, aby podchytily co nejširší rozsah v oblasti příprav, bezpečnosti, organizačního zajištění a vedení tábora. Získané praktické informace byly zohledněny při tvorbě vlastního produktu. Ze zjištěných informací a dat byl vypracován vlastní návrh dětského tábora. V návrhu produktu byly určeny nejpodstatnější záležitosti. Produkt byl charakterizován pomocí základního marketingového mixu 4P. Součástí je předběžná kalkulace účastnického poplatku, zahrnut je způsob organizace a zajištění bezpečnosti a je vypracována programová náplň pobytu. V rámci této bakalářské práce byly formulovány následující hypotézy, které budou v práci ověřovány především pomocí kvantitativního dotazníkového šetření: Hypotéza č. 1: Pro děti ve věkové kategorii 7-11 let je nejatraktivnější sportovně zaměřený tábor. Zdůvodnění a způsob ověření: V posledních letech je kladen velký důraz na zdravý životní styl, ke kterému neodmyslitelně patří pohyb. Jak již bylo zmíněno v teoretické části, jsou propagovány nové a netradiční sporty a sportovní aktivity. Tento fakt se promítá do nabídky dětských táborů. Tato hypotéza zahrnuje vzorek 28
dětí ve věku 7-11, což odpovídá vzorku dotazovaných dětí. Hypotéza se zabývá předpokladem, že největší zájem u této věkové kategorie dětí je o tábory sportovní, tedy že ostatní zaměření táborů jsou pro tyto děti méně lákavé. K ověření dojde na základě otázky týkající se zaměření tábora. Z četnosti odpovědí vyplyne, zda je sportovně zaměřený tábor atraktivnější než ostatní zaměření. Hypotéza č. 2: Nabídka a poptávka táborů s výukou cizího jazyka je větší než nabídka a poptávka táborů uměleckého zaměření. Zdůvodnění a způsob ověření: Předpokladem pro stanovení této hypotézy je zvyšující se zájem o cizí jazyky. Rodiče své děti zapisují do kurzů cizího jazyka již v mateřských školkách. Přestože je kladen důraz i na tříbení uměleckého nadání dětí, hypotéza se zabývá předpokladem, že zájem o umělecky zaměřený tábor je nižší, než o tábor s výukou cizího jazyka. Ověření této hypotézy bude provedeno pomocí kvantitativního dotazníkového šetření z hlediska poptávky (četnost odpovědí u otázky týkající se zaměření tábora) a analýzy nabídky táborů z hlediska nabídky (četnost zjištěných zaměření táborů konaných o prázdninách roku 2015 na vymezeném území).
Hypotéza č. 3: O příměstské tábory je větší zájem než o klasické/pobytové. Zdůvodnění a způsob ověření: Trend příměstských táborů stále roste a jejich nabídka se rozšiřuje. Příměstské tábory jsou levnější z důvodů nezahrnuté ceny za ubytování a plnou penzi. Rodiče mohou trávit volné večery společně s dětmi. Především pro mladší děti je tato forma přijatelnější, protože nejsou odloučeny od rodičů na dlouho dobu. Hypotéza se zabývá předpokladem, že je větší zájem o příměstské tábory než o klasické/pobytové, tedy že o klasické/pobytové je menší zájem než o příměstské. Ověření této hypotézy bude opět provedeno kvantitativním dotazníkovým šetřením pomocí četnosti odpovědí u otázky týkající se formy tábora, kde je zjišťován zájem o pobytové nebo příměstské tábory.
29
6 Praktická část 6.1 Dotazník a jeho vyhodnocení Pro zjištění představ o ideálním táboře z hlediska základních požadavků byl vytvořen dotazník, který měl především zanalyzovat žádoucí zaměření táborů. Šetření probíhalo na prvním stupni Základní školy Bratří Čapků v Úpici, kde byla přislíbena pomoc a spolupráce se zajištěním distribuce a s následným sběrem dotazníků. Z důvodu snahy o zachycení realistické představy, byl dotazník určen k vyplnění rodiči, kteří děti na tábory posílají, vědí, jaké jsou jejich rodinné finanční možnosti a jaká je tedy i reálná délka trvání tábora. Zároveň své děti znají a vědí, co je baví a jaké jsou jejich zájmy. Do školy bylo předáno 150 dotazníků, ovšem navráceno a řádně vyplněno jich bylo pouze 66 (44%). Autorka si je vědoma určitého nedostatku v podobě omezeného vzorku respondentů. Dotazník je součástí příloh. (viz Příloha č. 2) Průzkum zahrnoval děti navštěvující první stupeň základní školy, tedy 1. až 5. třídu. Jednalo se o děti ve věku 7-11 let. Toto věkové rozpětí bylo vybráno jako optimální hranice. V tomto věku děti obvykle tábory navštěvují a mají již obrázek o tom, co je baví, a jsou méně závislé na rodičích. Pro usnadnění při vyhodnocování dotazníku je v některých případech odkazováno přímo na děti samotné jako na respondenty. Na následujících grafech (Graf č. 1 a 2) je znázorněna věková skladba podle pohlaví dětí. Z grafů vyplývá, že se průzkum týkal 21 chlapců a 45 dívek. Šetření se účastnily děti ve věku 7 let (7 dětí, pouze dívky), 8 let (celkem 19 dětí), nejvíce zastoupenou skupinou byly děti ve věku 9 let (21 dětí), 10 let (11 dětí) a děti ve věku 11 let (8 dětí).
30
Chlapci - věk 9% 19%
Dívky - věk 13% 16%
8 43%
9
16%
22%
10 29%
11
Graf č. 1: Věková skladba dle pohlaví dětí – chlapci Zdroj: Vlastní zpracování
33%
7 8 9 10 11
Graf č. 2: Věková skladba dle pohlaví dětí dívky Zdroj: Vlastní zpracování
Pro účely bakalářské práce byla nejdůležitější otázka, která se týkala zaměření tábora. Cílem bylo zjistit, jaké jsou zájmy dětí potažmo, jaké tábory jsou pro dnešní děti lákavé. Dotazovaní měli možnost vybrat si z pěti zaměření, popřípadě doplnit vlastní požadavek. Často docházelo k volbě kombinace různých typů. Tabulka četnosti odpovědí je uvedena níže (viz Tabulka č. 2). Sportovně zaměřený tábor se ukázal jako nejvíce vyhledávaným, celkově byl tento tábor zvolen 27krát (11 chlapců- 52,3% z nich, 16 dívek – 35,5% z nich). Důvodem může být důraz, který je stále více kladen na zdravý životní styl. Zatímco dříve byla pod pojmem tábor myšlena spousta různých her nebo jedna celotáborová hra protkaná celým průběhem, dnes existuje bezpočet různých moderních sportů a to se projevuje jak v nabídce, tak poptávce táborů. Vzhledem k tomu, že v současnosti je zdůrazňován význam cizích jazyků, autorka předpokládala, že toto zaměření vybere více dotázaných. Celkově tento typ zvolilo pouze 7 z nich. Toto zaměření nebylo zvoleno častěji možná z důvodu, že děti nechtějí svůj volný čas o prázdninách trávit učením. Nevnímají ještě hodnotu umění mluvit více jazyky, ani si nepřipouští, že existují i zábavné metody jejich učení, které během klasické výuky nejsou proveditelné. Velké zastoupení výběru měl také skautský tábor, který má v ČR tradici. Rodiče sami se možná takového tábora účastnili jako děti. Je tedy známý, ověřený, takže
31
rodiče nemají strach děti těmto pořadatelům svěřit, jelikož jsou s jeho organizací dobře obeznámeni. Hudební tábor volilo pouze 12 dotázaných. Toto číslo je relativně malé vzhledem k tomu, jak velkou roli hraje hudba v životě mladých lidí. Je ale pravdou, že děti prvního stupně mají spíše jiné zájmy a hudba pro ně začne být mnohem důležitější až v pozdějších letech dospívání. V jejich současném životě někteří z nich možná navštěvují hudební školu, kde se učí hrát na nějaký hudební nástroj, ale možná si nedokážou představit, že by tím strávily celý týden na táboře. Uměleckého tábora by se rádo účastnilo 11 dětí. Z převážné většiny by to byly dívky (20% z dotázaných dívek, ale pouze 9,5% ze všech chlapců). To je opodstatněné, protože dívky obecně mají větší sklon k manuálním zálibám jako je kreslení, ruční práce apod. Je tomu přesně naopak jako u sportovně zaměřeného tábora, kde z šetření vyplynulo, že při výběru tohoto typu převažují chlapci. Jako poslední byla možnost napsat typ tábora, který nebyl mezi pěti jmenovanými. Čtyři respondenti (2 chlapci a 2 dívky) uvedli, že by byli rádi za různě zaměřený tábor (tzn. klasický, všeobecný tábor). Během celého programu tábora by byly střídány různě orientované aktivity. Jedná se tedy o kombinaci uvedených zaměření. Tábor by nabízel typické táborové aktivity, náplň by byla podobná té, kterou zažili sami rodiče v dětství. Čtyři dívky uvedly jako možnost účast na koňském táboře. Dalším zmíněným typem tábora byl kouzelnický tábor (1 chlapec). Je zajímavé, že mezi zaznamenanými odpověďmi byl tábor křesťanský, což uvedli dva rodiče (1 chlapec, 1 dívka). Jako poznámka u jednoho z nich byla zmíněna důležitost dobré společnosti. V tomto ohledu je tedy křesťanským táborem chápána potřeba společného základu, sounáležitost názorů na svět a podpora vnímání duchovních potřeb člověka již v raném věku, což bylo dříve i v ČR běžnou záležitostí.
32
Zaměření
Chlapci
Dívky
Sportovně zaměřený
11
16
Tábor s výukou cizího jazyka
1
6
Skautský
8
15
Hudební
3
9
Umělecký
2
9
Klasický, všeobecný
2
2
Koňský
0
4
Křesťanský
1
1
Kouzelnický
1
0
Tabulka č. 2: Četnost odpovědí týkajících se zaměření tábora Zdroj: Vlastní zpracování
Pro zjištění konkrétnějších představ dětí byla důležitá další otázka, na kterou bohužel odpověděla pouze necelá pětina rodičů (13 odpovědí). Jednalo se o otevřenou otázku, která měla přiblížit aktivity a činnosti, které by děti na táborech rády absolvovaly a prožily. Nejčastějším přáním byly různé sportovní hry (4 dívky, 3 chlapci) a aktivity v přírodě (1 dívka, 1 chlapec), díky kterým by se děti s přírodou více seznámily, sžily a které by je naučily, jak se v přírodě mají chovat. Ze sportů bylo uvedeno plavání, lanové centrum, tanec, míčové hry a orientační závody. Zmíněny byly také výlety po okolí, tábor s péčí o koně a výuka jízdy na nich (1 dívka). Pro šikovné děti jsou lákavé ruční práce, kreslení nebo malování (3 dívky). V dotazníku byl u dvou dětí mimo jiné zdůrazněn požadavek dobré společnosti, která je pro rodiče velmi důležitá, aby mohli bez obav své dítě na tábor pustit. Další otázka se týkala doby trvání tábora. Respondenti si mohli vybrat mezi prodlouženým víkendem, týdenním nebo dvoutýdenním táborem, popřípadě mohli uvést jinou dobu trvání, která by pro jejich dítě byla nejvhodnější. Četnost odpovědí je znázorněna v grafu č. 3. Odpovědi byly roztříděny podle věku dětí z důvodu sledování, zda se s rostoucím věkem nějakým způsobem mění prodlužuje – doba, na kterou jsou ochotni rodiče své děti pustit. Vzhledem k tomu, že výzkum zahrnoval malý vzorek respondentů jednotlivých věkových skupin a 33
věkové rozdíly nebyly markantní, sledovaná domněnka nebyla spolehlivě potvrzena. Přesto z výzkumu vyplynuly náznaky propojenosti rostoucího věku dítěte a prodlužování doby trvání tábora. Nejčastěji byl vybrán tábor dvoutýdenní. V závorkách je uvedeno procentuální vyjádření vzhledem k celku. Ten by pro své dítě volilo celkem 35 rodičů (53% všech respondentů). Především pro děti ve věku 8, 9, 10 let by byla tato delší varianta příhodnější než týdenní pobyt. Na druhou stranu pro sedmileté a jedenáctileté děti byl raději zvolen týdenní tábor. Co se týče sedmiletých dětí, je to pochopitelné. Pravděpodobně půjde o jejich první tábor a nejsou plně zvyklé být delší dobu bez rodičů. Týdenní tábor byl zvolen 25krát (38%). Tábor jako akce na prodloužený víkend byla zvolena pouze dvakrát (3%). Jako jinou dobu trvání rodiče doplnili desetidenní (2krát, 3%), třítýdenní (1krát, 1,5%) nebo měsíční pobyt (1krát, 1,5%). Přestože byl nejčastěji zvolen dvoutýdenní tábor, z grafu je patrné, že z hlediska zahrnutí celé věkové skupiny dětí, byl nejvyrovnanějším tábor týdenní.
Četnost odpovědí výběru délky trvání tábora členěná podle věku 14 12
četnost
10 8
7
6
8
4
9
2
10
0
11 Prodloužený víkend
Týden
Dva týdny
Deset dní
Tři týdny / měsíc
délka trvání
Graf č. 3: Četnost odpovědí výběru délky trvání tábora členěná podle věku Zdroj: Vlastní zpracování
34
Poslední otázka se týkala formy tábora. Klasickou formou je zde myšlen tábor, který se koná v zařízení se zajištěnými ubytovacími a stravovacími službami. Dítě tedy opouští svůj domov a je plně svěřeno do rukou organizátorů, kteří nesou za dítě 24hodinovou odpovědnost. Tuto formu zvolila většina respondentů (48 respondentů, tedy 73%), viz graf č. 4. Trendem nynější doby jsou tábory příměstské. Děti na program dochází každý den. Tato forma je oblíbená rodiči, kteří potřebují pohlídat děti, zatímco oni jsou v práci, večery ale chtějí trávit společně. Tato forma byla vybrána 14krát (21%). Rodiče čtyř dětí (6%) zvolili obě varianty s tím, že každá má své výhody a rozhodovali by se individuálně, dle programu tábora apod.
Forma tábora 6% klasický
21%
příměstský 73%
označeny obě formy
Graf č. 4: Četnost odpovědí výběru formy tábora Zdroj: Vlastní zpracování
6.1.1 Shrnutí výsledků dotazníkového šetření Se stále se rozšiřující nabídkou možností trávení volného času se mění nároky a představy dětí na náplň tábora, kterého by se chtěly účastnit. Již nejde pouze o hraní her ve společnosti dětí stejného věku, poznávání nových kamarádů a vytváření nebo upevňování přátelství. Rodiče chtějí, aby jejich potomci rozvíjeli své schopnosti a talent, dělali hlavně to, co je baví a věnovali se různým druhům sportů. Jak u chlapců tak i dívek převyšoval výběr sportovně zaměřeného tábora 35
všechny ostatní druhy. Často byl zvolen také tábor skautský. U dívek pak byly vybírány často i jiné druhy zaměření, například umělecký, hudební, nebo s výukou cizího jazyka. Z hlediska počtu odpovědí byla nejčasněji vybrána možnost dvoutýdenního tábora, která byla lákavá pro děti mezi 8-10 rokem. Při zahrnutí celé zvolené věkové kategorie 7-11 let, se jako nejvyrovnanější ukázal pobyt v délce jednoho týdne. Tábor jako prodloužený víkend, pobyt v délce 10 dnů, tří týdnů a měsíce byl vybrán téměř ojediněle. Přestože jsou příměstské tábory stále oblíbenější a jejich nabídka se rok od roku rozšiřuje, v převážné většině (téměř tři čtvrtiny) byl zvolen klasický pobyt mimo domov dětí. Výsledky dotazníkového šetření byly zohledněny při tvorbě vlastního produktu. Pomocí dotazníku byla ověřována pravdivost stanovených hypotéz. Hypotéza č. 1 byla potvrzena. Ve stanovené věkové kategorii byla jak u dívek, tak i chlapců nejčastěji zvolena možnost sportovního zaměření tábora. Ostatní zaměření nebyly vybírány tak často, zájem rodičů a dětí o ně je více diferencován. U hypotézy č. 2 byla zkoumána pouze jedna její část – poptávka. V tomto ohledu se tato hypotéza nepotvrdila. Jazykový pobyt volilo celkem 7 respondentů. Naopak umělecký (autorka zařazuje i hudební) byl vybrán 23krát. Hypotéza č. 3 byla vyvrácena. Příměstský tábor zvolilo 16 rodičů (započteny byly i odpovědi, kdy byly zvoleny obě formy), klasický/pobytový zvolilo 52 rodičů (započteny byly i odpovědi, kdy byly zvoleny obě formy).
36
6.2 Analýza nabídky dětských táborů Pro vytvoření úspěšného produktu CR je důležité znát jeho konkurenční prostředí. Na základě informací poskytnutých KHS HK o hlášených a pořádaných zotavovacích akcích, byla zanalyzována jejich nabídka na území okresu Trutnov pro rok 2015.
Obrázek č. 1: Vyznačení míst konání zotavovacích akcí a táborů na území okresu Trutnov v roce 2015 Zdroj: Český statistický úřad (upraveno autorkou pro potřeby práce)
Celkem bylo nahlášeno 31 zotavovacích akcí. Některé z nich probíhaly ve více turnusech, celkem se tedy uskutečnilo 64 běhů. Dohromady se akcí účastnilo 3 975 dětí a mladistvých. Průměrně bylo na jeden běh/turnus přijato 62 dětí. Zahrnuto bylo období velkých letních prázdnin, tedy od 28. 6. 2015 do 31. 8. 2015. Místo 37
konání se odvíjí od existence tábořišť a areálů vhodných pro uspořádání těchto akcí. Z mapy je vidět, že rozmístění uskutečněných táborů je poměrně rovnoměrné Analýza zaměření probíhala pomocí internetových stránek jednotlivých táborů. Odkazy na tyto tábory jsou součástí příloh (viz Příloha č. 4) Některé tábory nebylo možné dohledat, z důvodu již zaktualizované nabídky pro rok 2016. Analýza se vztahuje k počtu běhů/turnusů (64). Nejvíce zastoupený byl tábor klasický. Celkem proběhlo 35 těchto akcí (54,6%), z nichž 13 jasně uvádělo jako součást programu celotáborovou hru na různá témata (např. Asterix a Obelix, Z pohádky do pohádky, Piráti z Karibiku apod.). Tyto tábory nabízely dětem nejrozmanitější aktivity. Pro děti bylo připraveno velké množství her a výletů. Nechyběly ani sportovní aktivity nebo výroba různých předmětů, popřípadě jiné kreativní vyžití. Táborů, jejichž hlavním zaměřením byl sport, proběhlo celkem 5 (7,8%). Jednalo se například o florbalový tábor nebo soustředění se zaměřením na bojové sporty. Děti se mohly zapsat také na jazykové tábory se zaměřením na angličtinu, celkem na výběr měly 4 možnosti (6,25%). Lákadlem byla účast rodilých mluvčích a zábavná forma výuky. Dětem, které se chtějí něčemu přiučit i během prázdnin, byly nabídnuty 4 odborné tábory (6,25%). Byly to tábory zaměřené na programování a DTV, počítače a dva turnusy tábora specifikovaného jako technický. Dále proběhly dva tábory umělecké (3,1%). Jeden z nich byl pěvecký a druhý snoubil aktivity dramatické, výtvarné, hudební a literární. Jeden tábor byl určen pouze pro dívky (1,6%), jednalo se o pohybověkreativní tábor. Konal se také jeden skautský tábor (1,6%). U zbylých 12 (18,75%) akcí nebylo zjištěno jejich přesné zaměření.
38
Počet táborů 2015 v okrese Trutnov dle jejich zaměření 25
počet
20 15 10 5 0
zaměření
Graf č. 5: Počet táborů 2015 v okrese Trutnov dle jejich zaměření Zdroj:Vlastní zpracování
U táborů s dohledaným zaměřením bylo spočítáno, kolik se jich účastnilo dětí (viz Tabulka č. 3). V tabulce jsou uvedena také procenta určující poměrové zastoupení a vztahující se k celkovému počtu účastníků na vybraném území v daném období.
Klasický
2 611
Procentové zastoupení (zaokrouhleno) 65,7%
Sportovní
243
6,1%
Jazykový
165
4,2%
Odborný
160
4,0%
Umělecký
92
2,3%
Skautský
40
1,0%
Pohybovo-kreativní
38
1,0%
Nezjištěno
626
15,7%
Zaměření tábora
Počet účastníků
Tabulka č. 2:Počet účastníků na táborech dle zaměření Zdroj: Vlastní zaměření
Délka táborů byla odvozena od nahlášených termínů. Největší zastoupení měly tábory týdenní (29,7%) a dvoutýdenní (29,7%). Příjezd a odjezd byl ve stejný den v týdnu, tedy např. od soboty do soboty, z tohoto důvodu je přesná délka trvání 39
těchto táborů osm a patnáct dní. Celkem jedenáctkrát (17,2%) byl zastoupen tábor, který trval 14 dní. Z přehledu vyplývá, že zbylé akce měly různé doby trvání, jejichž zastoupení je převážně ojedinělé. (viz Tabulka č. 4).
6
Počet organizovaných táborů v okrese Trutnov 1
Procentuelní vyjádření (zaokrouhleno) 1,6%
7
4
6,3%
8
19
29,7%
9
1
1,6%
10
1
1,6%
12
1
1,6%
13
3
4,7%
14
11
17,2%
15
19
29,7%
16
1
1,6%
17
1
1,6%
18
1
1,6%
19
1
1,6%
Počet dní
Tabulka č. 3: Počet dní organizovaných zotavovacích akcí a táborů 2015 v okrese Trutnov. Zdroj: Vlastní zpracování
6.2.1 Shrnutí výsledků analýzy nabídky Nabídka táborů na vymezeném území byla v létě 2015 bohatá. Celkem proběhlo 64 běhů/turnusů (průměrně 8 akcí týdně). Umístění táborů bylo na vybraném území rovnoměrné. Děti si mohly vybrat z nabídky mnoha zaměření. Převažovala nabídka klasického tábora, z něhož více jak polovina měla pro děti připravenou celotáborovou tematickou hru. Ostatní zaměření nebyla tak četná. Konal se stejný počet týdenních a dvoutýdenních táborů. Ostatní délky tábora byly velmi diferencovány a nebyly tak časté. Druhá část hypotézy č. 2 byla potvrzena. Nabídka tábora s výukou cizího jazyka (v tomto případě angličtiny) byla vyšší (čtyři turnusy) než nabídka uměleckého tábora (dva turnusy).
40
6.3 Kontroly táborů Pro získání uceleného obrazu při tvorbě tohoto produktu bylo nutné oslovit Krajskou hygienickou stanici, která provádí kontroly na dětských táborech a dohlíží na plnění povinností uložených zákonem. Kontaktován byl emailem odbor hygieny dětí a mladistvých KHS HK. Informace a data poskytla s laskavým svolením MUDr. Katarína Poláková (ředitelka sekce ochrany a podpory veřejného zdraví zastupující ředitelku odboru hygieny dětí a mladistvých). Kontroly se opírají především o zákon č. 258/2000 Sb. Dále jsou kontrolovány podmínky konání zotavovací akce, které jsou stanoveny vyhláškou č. 106/2001 Sb. Kontroly jsou zaměřené na následující: plnění ohlašovací povinnosti, zdravotní zabezpečení akce, plnění povinnosti zdravotníka, vybavení lékárničky, zajištění podmínek pro izolaci nemocných dětí, vedení zdravotnického deníku, zdravotní dokumentace dětí a fyzických osob činných na ZA, podmínky pro ubytování dětí, zásobování pitnou vodou, podmínky pro osobní hygienu dětí, režim dne, úklid, odstraňování odpadů, kvalita a způsob stravování. Ohledně stravování jsou vyspecifikovány dvě možné situace. V případě, kdy se stravování realizuje v tzv. táborové polní kuchyni, kontrola je orientována na plnění § 7 vyhlášky č. 106/2001 Sb. V případě, že se jedná o klasickou provozovnu stravovacích služeb, kontrola probíhá dle Nařízení ES 852/2004 o hygieně potravin. Každý rok jsou ministerstvem zdravotnictví schvalovány tzv. kontrolní plány a tzv. celostátní priority, dle kterých jsou vykonávány kontroly zotavovacích akcí. Kontroly táborů spadají do celostátních priorit a jsou prováděny v určitém procentu ohlášených akcí. To, jaké tábory budou kontrolovány, závisí na mnoha faktorech. Především je to na základě vyhodnocení zdravotních rizik, jako například zjišťované závady a jejich charakter v předchozích sezonách, nový provozovatel a podobné. Základem pro provedení kontroly může být také podání podnětu třetí stranou. V neposlední řadě jsou kontroly realizovány v případě výskytu alimentárních onemocnění u účastníků tábora.
41
Vzhledem k tomu, že kontroly provádí i MŠMT, byl zkontaktován stejným způsobem zřízený odbor pro mládež. Kontroly jsou nehlášené a zkoumají konání, provoz a náplň činnosti letních táborů NNO, které od ministerstva obdržely finanční prostředky. Kontroloři ověřují počet dětí a jejich věkové složení, zjišťují kvalifikaci personálu, a to především hlavního vedoucího a zdravotníka. Zjišťuje se hlavní zaměření tábora a je prozkoumáno, na co byly dotace využity (např. vybavení tábora, snížení ceny pro účastníky apod.). Dalším bodem kontroly je stravování, například zda děti mají stravu 5x denně nebo zda je zajištěn dostatečný pitný režim. V případě, že KHS nenavštívila daný turnus dříve než kontroloři z MŠMT, jsou důkladně zkoumány i hygienické podmínky. V rámci kontroly se zjišťuje, zda je zřízena ošetřovna a izolace nebo jaké je řešení WC a umýváren. Pokud jsou zjištěny jakékoli nesrovnalosti, tábor je nahlášen hygieně. V letech 2013-2015 takové pochybení zjištěno nebylo.
42
6.4 Návrh vlastního tábora V této části bude představen návrh vlastního dětského tábora jako produktu CR. Návrh vychází ze zjištěných výsledků dotazníkového šetření, které reflektuje současnou poptávku dětí. Dále se opírá o praktické informace získané od organizátorky již zavedeného tábora (viz Příloha č. 1). Celý návrh je založen na poznatcích uvedených v teoretické části práce. Z dotazníkového průzkumu vyplynulo, že je největší zájem o tábor sportovní. Z analýzy nabídky táborů bylo zjištěno, že převládající formou je tábor klasický. Čistě sportovních se konalo pouze pět. Navíc tyto tábory byly určeny především pro členy určitých kroužků, kteří se věnují tomuto sportu i přes školní rok (florbalový a tři soustředění bojových sportů). Pouze jeden byl ohlášen jako sportovní bez další specifikace. V tomto ohledu je vidět, že nabídka nepokrývá dostatečně poptávku. Proto bude vypracován návrh tábora se sportovním zaměřením, který ale nebude zaměřen pouze na jeden druh sportu, ale děti si budou moci vyzkoušet a absolvovat více sportovních aktivit. Co se týče délky tábora, v dotazníku byla co do počtu nejčastěji zvolena možnost dvoutýdenního tábora. Nejvyrovnanější variantou byl ale tábor týdenní. Vždy je také nutné přihlédnout k zaměření akce. Z reálného pohledu je nutné vnímat možnosti a schopnosti dětí, pro které by čtrnáctidenní ryze sportovní tábor byl příliš náročný. Z tohoto důvod bude vypracován návrh tábora s délkou jednoho týdne. Bude se jednat o tábor pobytový.
6.4.1 Dětský tábor jako produkt CR V této části bude vymezen tábor pomocí marketingového mixu 4P. Použití tohoto nástroje při tvorbě produktu je velmi užitečné. Pomáhá stanovit ta nejzákladnější specifika a zamyslet se nad charakteristikami zamýšleného produktu, stanovit jeho cenu a způsob jeho propagace.
43
6.4.1.1 Product (produkt) Produktem je dětský tábor sportovního zaměření. Tábor je určen pro děti ve věku mezi 8-11 rokem a jeho doba trvání je jeden týden. Je zajištěno kvalitní ubytování, zajímavá programová náplň a zkušený personál. Místem konání je kemp Dolce u Trutnova. Tato lokalita byla vybrána vzhledem k tomu, že se v blízkém okolí podobný tábor v roce 2015 nekonal. Kemp je velmi příhodným místem pro pořádání sportovního tábora. Má velmi výhodnou polohu. Je vzdálen jen několik kilometrů od města Trutnov, kde se nachází i nemocnice, pokud by došlo k nějakým zdravotním komplikacím. V případě nutnosti lze obstarat ve městě chybějící zásoby nebo zajistit náhradní program při nepřízni počasí (krytý bazén, muzeum, tělocvičny, bowling a další). Informace o kempu jsou čerpány z jeho webových stránek (2016). Jedná se o kemp uprostřed krásné a klidné přírody v blízkosti Krkonoš. Ke kempu náleží přírodní koupaliště s travnatou pláží, restaurace, kiosek s občerstvením, dětské hřiště, sportovní areál (antukový tenisový kurt, volejbalový / nohejbalový antukový kurt, minigolfové hřiště, beachvolejbalové hřiště, vodní šlapadla a lodičky, trampolína, stolní fotbálek, stolní tenis), ohniště, zastřešené posezení s grilem, sociální zařízení a mnoho dalšího. Kemp získal mnoho ocenění, jedním z nich je ocenění pro „2. nejoblíbenější kemp roku 2014“ v Královéhradeckém kraji. V místě pobytu je zajištěno i kvalitní stravování. Plná penze zahrnuje pět jídel, včetně svačin a pitného režimu po celou dobu pobytu. Děti budou ubytovány v tzv. finských chatkách. Jsou to dřevěné chatky pro 8 osob s oddělenými pokoji, sprchovým koutem s teplou vodou a WC. Chatky disponují i malou kuchyňkou. Elektrické spotřebiče budou odstraněny nebo zajištěny tak, aby se dětem nic nestalo. V případě nedostatečných míst, mohou být děti ubytovány také ve zděných domcích, které disponují vlastním sociálním zařízením a sprchovým koutem. Domluvení konkrétních ubytovacích jednotek se bude odvíjet
44
od struktury přihlášených dětí dle pohlaví. Ze zákona musí být děti ubytovány odděleně. Tábor nabízí mnoho různých sportovních aktivit. Kromě tradičních míčových her si děti budou moci vyzkoušet aquazorbing a jízdu na lodičkách. Také je připraven výlet do sportovního areálu v Mladých Bukách, kde se děti projedou na bobové dráze, zařádí si ve vodním světě plném zajímavých atrakcí, vyzkouší letní tubing a zaskáčou si na bungee trampolíně. O děti se bude starat kvalitní a spolehlivý personál. Výběr pracovníků je velmi pečlivý. Všichni musí splňovat požadavky stanovené zákony a být dobře obeznámeni s povinnostmi, které budou mít během přípravy i v průběhu tábora. (viz kapitola 4.2.2.3. Pracovníci podílející se na průběhu akce). Před zahájením samotné akce projdou nezbytným školením. Vzhledem k tomu, že se jedná o sportovní tábor, je požadováno, aby vedoucí měli zkušenosti s jednotlivými sportovními aktivitami a věděli, jak při jejich provozování zajistit bezpečnost. Na akci je přijato 9 pracovníků. Jedním z nich je hlavní vedoucí, který má největší odpovědnost za průběh tábora. Dále jsou přijati tři (oddíloví) vedoucí. Každý z nich má na starost přidělenou skupinu dětí (oddíl). Pomocí jim budou čtyři praktikanti, kteří se budou podílet na realizaci programu a budou jako dozor při sportovních aktivitách. Vzhledem k tomu, že na sportovně zaměřeném táboře hrozí vyšší riziko zranění, je největší důraz kladen na výběr kompetentního a schopného zdravotníka, který má zkušenosti s účastí na podobné akci. Na tábor je počítáno s přijetím maximálně 45 dětí. Tím je zabezpečen bližší kontakt mezi vedoucími a dětmi, snazší organizace a silnější prožitek programu. Věková struktura dětí je 8-11 let. Nebylo vybráno širší věkové rozpětí vzhledem k tomu, že by byly patrné větší rozdíly ve schopnostech, dovednostech a fyzické zdatnosti dětí a program by nemohl být koncipován jednotně.
45
6.4.1.2 Price (cena) Cena pro účastníka (účastnický příspěvek) je stanoven pomocí kalkulace na základě rozpočtu, ve kterém jsou zahrnuty veškeré náklady akce (viz kapitola Rozpočet). Pro potřeby této práce byl vypracován pouze nástin kalkulace ceny účastnického příspěvku dle všeobecného kalkulačního vzorce. (Synek, 2000) Z kontextu práce vyplývá, že je zde prostor pro vypracování podrobné kalkulace, včetně započítání veškerých nákladů i výnosů spojených s organizací tábora. Kalkulace účastnického příspěvku je propočítána při 90% obsazenosti 40 dětmi. Důvodem je fakt, že se jedná o nový produkt, který má jistou nevýhodu vzhledem k zavedené nabídce konkurence a stále vyšší oblíbenosti příměstských táborů. Je tím zahrnuto i riziko storna pobytu některým z přihlášených dětí a nenalezení náhradního účastníka. 1. PŘÍMÝ MATERIÁL První položkou kalkulace je přímý materiál (viz Tabulka č. 5). Do této složky je zahrnuto ubytování a stravování dětí i personálu. Ceny ubytování a stravování jsou použity dle ceníků uvedeného na webových stránkách kempu. Využito je akce, kdy na každých 10 dětí má jeden dospělý pobyt a stravu zdarma. V tomto případě se bude jednat o 4 dospělé (viz Tabulka č. 7), cena za jejich pobyt je odečtena od přímého materiálu I. a II. V tabulce č. 6 je uveden zdravotnický materiál v hodnotě 2 000Kč. Cena zahrnuje vybavenou lékárničku, popřípadě další nutný materiál k dispozici pro zdravotníka. Programové zajištění je stanoveno na 150 Kč na den. Jedná se o materiál ke hrám a aktivitám, např. lampióny apod. Dále jsou zakalkulovány drobné odměny dětem (sladkosti, diplomy).
46
PŘÍMÝ MATERIÁL I.
DEN/OSOBA (Kč)
TÝDEN/OSOBA (Kč)
CELKEM TÁBOR (Kč)
370,00
2 590,00
103 600,00
540,00
3 780,00
18 900,00
450,00
3 150,00
12 600,00
Stravování a ubytování děti (40) Stravování a ubytování dospělí (5) Stravování a ubytování praktikanti (4) Celkem
135 100,00
Tabulka č. 4: Přímý materiál I. Zdroj: Vlastní zpracování
PŘÍMÝ MATERIÁL II.
DEN (Kč)
TÝDEN (Kč)
150,00
1 050,00
DEN (Kč)
TÝDEN (Kč)
540,00
3 780,00
Zdravotnický materiál Programové zajištění Odměny dětem Celkem
CELKEM TÁBOR (Kč) 2 000,00 1 050,00 3 000,00 6 050,00
Tabulka č. 5: Přímý materiál II. Zdroj: Vlastní zpracování
PŘÍMÝ MATERIÁL SLEVY Stravování a ubytování dospělí (4) Celkem
CELKEM TÁBOR (Kč) 15 120,00 15 120,00
Tabulka č. 6: Přímý materiál slevy Zdroj: Vlastní zpracování
PŘÍMÝ MATERIÁL CELKEM
CELKEM TÁBOR 126 030,00
TÁBOR DEN (Kč) 18 004,29
DÍTĚ/DEN
DÍTĚ/TÁBOR
450,11
3 150,75
Tabulka č. 7: Přímý materiál celkem Zdroj: Vlastní zpracování
2. PŘÍMÉ MZDY Přímé mzdy (viz Tabulka č. 9) jsou platovým ohodnocením pro personál na základě smluv (dohod o provedení práce). Z hrubého výdělku by byla následně při vyúčtování odvedena 15% daň.
47
PŘÍMÉ MZDY
DEN/OSOBA (Kč) 500,00 500,00 250,00
Vedoucí (4) Zdravotník (1) Praktikanti (4) Celkem
TÝDEN/OSOBA (Kč) 3 500,00 3 500,00 1 750,00
CELKEM TÁBOR (Kč) 14 000,00 3 500,00 7 000,00 24 500,00
Tabulka č. 8: Přímé mzdy Zdroj: Vlastní zpracování
PŘÍMÉ MZDY CELKEM
CELKEM TÁBOR 24 500,00
DEN (Kč)
DÍTĚ/DEN
DÍTĚ/TÁBOR
3 500,00
87,50
612,50
Tabulka č. 9: Přímé mzdy celkem Zdroj: Vlastní zpracování
3. OSTATNÍ PŘÍMÉ NÁKLADY Mezi ostatní přímé náklady je zahrnováno pojištění dětí a pracovníků (viz Tabulka č. 11) a dále vstup do Sportovního areálu v Mladých Bukách (viz Tabulka č. 12). Cena je převzata z webových stránek areálu. OSTATNÍ PŘÍMÉ NÁKLADY I. Pojištění dětí (40) Pojištění pracovníků (9) Celkem
DEN (Kč)
TÝDEN (Kč)
6,00 6,00
42,00 42,00
CELKEM TÁBOR (Kč) 1 680,00 378,00 2 058,00
Tabulka č. 10: Ostatní přímé náklady I Zdroj: Vlastní zpracování
OSTATNÍ PŘÍMÉ NÁKLADY II. Vstup Mladé Buky (40) Celkem
POPLATEK/DÍTĚ (Kč)
CELKEM TÁBOR (Kč)
260,00
10 400,00 10 400,00
Tabulka č. 11: Ostatní přímé náklady II. Zdroj: Vlastní zpracování
OSTATNÍ PŘÍMÉ NÁKLADY CELKEM
CELKEM TÁBOR 12 458,00
DEN (Kč)
DÍTĚ/DEN
DÍTĚ/TÝDEN
1 779,71
44,49
311,45
Tabulka č. 12: Ostatní přímé náklady celkem Zdroj: Vlastní zpracování
48
4. PROVOZNÍ REŽIE Propagace (tisk náborových letáčků) a doprava do Mladých Buků a zpět náleží do provozní režie (viz Tabulka č. 14). Doprava je odvozena od najetých km a čekací doby dle ceníku společnosti Autobusy Zelinka (2016). Jako třetí položka jsou uvedeny náklady na auto. Soukromé auto bude využito v případě nouze (převoz do nemocnice, nákup zásob apod.). Započteny jsou odhadnuté náklady na pohonné hmoty. PROVOZNÍ REŽIE
CELKEM TÁBOR (Kč) 1 000,00 1 392,00 1 000,00 3 392,00
Propagace Doprava (Mladé Buky) Náklady auto (PHM) Celkem
DÍTĚ/TÝDEN (Kč) 25,00 34,80 25,00 84,80
DÍTĚ/DEN 3,60 4,90 3,60 12,10
Tabulka č. 13: Provozní režie Zdroj: Vlastní zpracování
VLASTNÍ NÁKLADY Dle kalkulačního vzorce jsou vypočteny vlastní náklady (viz Tabulka č. 15) složené z přímého materiálu, přímých mezd, ostatního přímého materiálu a provozní režie. VLASTNÍ NÁKLADY Přímý materiál Přímé mzdy Ostatní přímé náklady Provozní režie Celkem
CELKEM TÁBOR 126 030,00 24 500,00 12 458,00 3 392,00 166 380,00
DEN (Kč) 18 004,29 3 500,00 1 779,71 84,80 23 768,57
DÍTĚ/DEN 450,11 87,50 44,49 12,10 594,21
Tabulka č. 14: Vlastní náklady Zdroj: Vlastní zpracování
5. SPRÁVNÍ REŽIE Poslední složkou jsou správní režie (viz Tabulka č. 16). Zde jsou uvedeny telefony, které budou použity v případě nutnosti například při komunikaci s rodiči, se zaměstnanci kempu a sportovního areálu atd.
49
SPRÁVNÍ REŽIE
CELKEM (Kč)
Telefony Celkem
800,00 800,00
DÍTĚ/TÝDEN (Kč) 20,00 20,00
DÍTĚ/DEN 2,86 2,86
Tabulka č. 15: Správní režie Zdroj: Vlastní zpracování
ÚPLNÉ VLASTNÍ NÁKLADY Dle kalkulačního vzorce jsou vypočteny úplné vlastní náklady (viz Tabulka č. 17) složené z přímého materiálu, přímých mezd, ostatního přímého materiálu, provozní a správní režie. ÚPLNÉ VLASTNÍ NÁKLADY Přímý materiál Přímé mzdy Ostatní přímé náklady Provozní režie Správní režie Celkem
CELKEM TÁBOR
DEN (Kč)
DÍTĚ/DEN
126 030,00 24 500,00 12 458,00 3 392,00 800,00 167 180,00
18 004,29 3 500,00 1 779,71 84,80 114,29 23 882,86
450,11 87,50 44,49 12,10 2,86 597,07
Tabulka č. 16: Úplné vlastní náklady Zdroj: Vlastní zpracování
VÝPOČET CENY TÁBORA PRO JEDNOTLIVCE Na základě vypočtených úplných vlastních nákladů na dítě/den byl vypočten účastnický poplatek pro jednotlivce za týdenní pobyt na táboře (viz Tabulka č. 18). Cena za pobyt je dle tohoto návrhu kalkulace stanovena na částku 4 200 Kč. Tato cena obsahuje nejdůležitější složky nákladů. Nabídka sportovních táborů se pohybuje mezi 3 150 až 4 990 Kč. Návrh ceny účastnického poplatku pro účely této práce je reálný. Cenu je možné snížit vyjednáním slev u poskytovatelů služeb. Vzhledem k místu konání lze také zažádat o dotaci na volnočasové aktivity dětí a mládeže město Trutnov, popřípadě kraj. Velké firmy a společnosti (Elektrárny Poříčí, Tyco, Siemens a další) by mohly být kontaktovány pro získání sponzorského daru nebo příspěvku. S ohledem na zaměření tábora by mohly být zainteresovány také sportovní kluby a podobné organizace. 50
DÍTĚ/DEN 597,07 CENA PRO JEDNOTLIVCE
DÍTĚ/TÝDEN 4 179,49 4 200,00
Tabulka č. 17: Výpočet ceny tábora pro jednotlivce Zdroj: Vlastní zpracování
V tabulce č. 19 je uveden podíl jednotlivých složek nákladů (1. -5.) na celkovém nákladu za dítě/den (597,07 Kč). Z údajů vyplývá, že největší podíl na nákladech, potažmo na ceně za pobyt, má přímý materiál. Ten tvoří kolem 75% celkových nákladů. Ostatní složky nejsou tak významné. SLOŽKA NÁKLADŮ Přímý materiál Přímé mzdy Ostatní přímé náklady Provozní režie Správní režie Celkem
ČÁSTKA (Kč) 450,11 87,50 44,49 12,10 2,86 597,07
PODÍL (%) 75,39% 14,65% 7,45% 2,03% 0,48% 100,00%
Tabulka č. 18: Podíl jednotlivých složek na celkovém nákladu za dítě/den tábora Zdroj: Vlastní zpracování
6.4.1.3 Promotion (propagace) V zájmu pořadatele akce je naplnění její kapacity. Vzhledem k velké nabídce táborů je nutné vytvořit takový produkt, který je originální a nabízí atraktivní činnosti, které u konkurence nejsou. Pokud je produkt připraven, klíčovým úkolem se stává jeho propagace, tedy seznámení produktu s veřejností. Pokud je tato činnost podceněna, tábora se nezúčastní tolik dětí a ten se stává akcí ztrátovou. Důraz je kladen na správný výběr prostředků propagace. Propagace začne probíhat v dostatečném předstihu. Jednou z forem propagace bude náborový letáček. Tento letáček bude umístěn do základních škol v celém okrese, na veřejně přístupná místa a na reklamní plochy, které slouží k volné propagaci. Je vhodné zanechat letáčky i ve velkých firmách, kde pracuje více lidí, pro které bude tato informace užitečná při výběru tábora pro jejich děti. V dnešní době, kdy lidé tráví spoustu času na internetu, nelze opomenout jeho schopnost šířit informace. Jedním nástrojem může být vytvoření webových 51
stránek. V současné době je nejrychlejším a nejlevnějším způsobem umístění náborového letáčku s přihláškou online na sociální sítě. Zde se informace o táboře dostane mezi širokou veřejnost pomocí sdílení mezi přáteli a skupinami.
6.4.1.4 Place (distribuční cesty) Distribuce produktu CR, jakým je i tábor, je velmi specifická. Služby CR jsou realizovány pouze v místě jejich produkce. (Jakubíková, 2006) V případě tábora je to jeho místo konání, tedy Kemp Dolce (podrobnější popis je zmíněn v podkapitole 6.4.1.1. Product (produkt)). S distribucí souvisí způsob propagace. Hlavní přímou distribuční cestou je internet, kde se informace dostávají snadnou cestou k zákazníkovi. (Humenčák a Pažout, 2006) Pokud se jedná o tento konkrétní produkt, jsou distribučními kanály webové stránky a sociální sítě, kam je nabídka umístěna. Dále jsou to místa, kam byly distribuovány náborové letáčky. Důležitou úlohu v tomto ohledu hrají zprostředkovatelé. Zde se jedná o pořadatele tábora a další táborový personál, který bude požádán, aby vypomohl s distribucí informací o nabídce produktu.
6.4.2 Organizace tábora Organizace tábora začne s dostatečným předstihem. Je zapotřebí zajednat ubytování a dohodnout stravování. Vzhledem k nabité letní sezóně v kempu bude provedena rezervace termínu konání tábora s velkou časovou rezervou, nejlépe po skončení letních prázdnin, tzn. téměř jeden tok předem. Podrobnosti ohledně pobytu budou diskutovány s majitelem areálu, kdy bude dohodnuta cena za pobyt a podmínky využívání areálu. Při jednání bude ověřeno, zda areál splňuje normy dle platných zákonů v oblasti ubytování a stravování. Důležitou činností bude získání ochotných, spolehlivých a kompetentních pracovníků. Dohromady se tábora účastní 9 pracovníků (4 vedoucí včetně hlavního vedoucího, zdravotník a 4 praktikanti). Vzhledem k tomu, že lze v souladu s obecně 52
platnými předpisy funkce pracovníků kumulovat, bude funkce hospodáře svěřena jednomu ze schopných vedoucích. Pracovníci budou seznámeni se svými právy a povinnostmi, budou vyškoleni a od této chvíle se budou podílet na organizaci tábora. S pracovníky budou uzavřeny dohody o provedení práce. Společně budou stanoveny schůzky, na kterých se bude projednávat další organizace tábora. Aby mohly být vyplaceny cestovní výlohy, je nutné uzavřít dohodu o užívání soukromého vozidla a příkazní smlouvu s osobou, která zapůjčí soukromé vozidlo k užívání pro potřeby tábora v případě nouze. Dalším krokem bude stanovení rozpočtu, zajištění případných sponzorů a kalkulace ceny. Na tuto činnost navazuje propagační činnost, tedy vytvoření náborového letáčku a jeho distribuce na veřejná místa a online distribuce včetně vytvoření táborových webových stránek a profilu na sociálních sítích. Součástí letáčku je i přihláška na tábor (s údaji o táboře, informacemi o pořadateli, výší účastnického poplatku, místem pro vyplnění údajů o dítěti, se stanoveným datem, do kdy je možné se přihlásit, a prostorem pro potvrzení souhlasu rodičů s účastí na táboře). Mezitím bude vypracován konkrétní táborový program se zajištěním všech potřebných služeb (dohodnutí vstupů, doprava apod.). Bude zpracována trasa výletu, sepsána pravidla her a způsob zajištění bezpečnosti. V momentě, kdy budou k dispozici přihlášky všech účastníků, proběhne rozdělení do oddílů. Rodičům dětí budou zaslány potřebné informace ke konání tábora s táborovým řádem, programem a prohlášením o bezinfekčnosti. Bude zdůrazněno, že mobily, elektronická zařízení a jiné hodnotné předměty jsou na táboře zakázány. Rodiče se mohou s jakýmikoli dotazy v průběhu tábora ohledně svých dětí obracet na vedoucí. Pobytová akce bude nahlášena na příslušném územním pracovišti Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje v Trutnově. Ohlášení bude podáno minimálně měsíc dopředu. 53
Před akcí bude obstaráno materiálové zabezpečení her a odměny, zajištěn bude zdravotnický materiál. Pořadatel nejlépe osobně zkontroluje, zda jsou splněny podmínky ubytování a stravování. Těsně před zahájením akce budou přizpůsobeny prostory, které budou využívány během pobytu (zajištění elektrických spotřebičů, výzdoba apod.). Před odjezdem na akci bude zkontrolováno, zda je v pořádku veškerá dokumentace. Po příjezdu dětí na tábor proběhne kontrola jejich dokumentace a zajištění léků, které děti užívají. Léky jim bude vydávat zdravotník. Tábor se řídí platnými právními předpisy. V tabulce č. 20 je uvedeno shrnutí zákonů týkajících se organizace, bezpečnosti a hygieny na táborech. Tato tabulka priorit přesně poukazuje na ty části zákona a vyhlášek, které jsou relevantní vzhledem k pořádání tábora. V závorkách je uveden paragraf, který odkazuje na část právního předpisu, která se zabývá danou problematikou. Poslední den tábora bude zajištěna zpětná vazba od dětí. Dětem bude poskytnut dotazník, kde mohou zaznamenat své zážitky, přání a návrhy na zlepšení. Odjezdem dětí z tábora organizace nekončí. Bude nutné zajistit potřebnou dokumentaci a její archivaci, vyhotovit vyúčtování a hodnocení tábora. V neposlední řadě dojde k vyhodnocení zpětné vazby od dětí (případně rodičů – emaily). Výsledky budou zohledněny při plánování tábora v dalším roce.
54
Organizace - zotavovací akce (§8)
Bezpečnost a hygiena Zákon č. 471/2005 Sb. - hygienické požadavky na vodu (§3)
-podmínky účasti dětí na zotavovací akci (§9)
- koupaliště (§6)
- podmínky účasti FO činných při zotavovací akci (§10)
- hygienické požadavky na prostory a zařízení pro děti (§7)
- povinnost pořádající osoby (§11)
- hygienické požadavky na venkovní hrací plochy (§13)
- vnitřní prostředí staveb (§13) Zákon č. 106/2001 Sb. a vyhláška č. 148/2004 Sb. - prostorové podmínky (§3) - úklid (§4) - ubytování a vybavení (§4)
- odstraňování odpadů a nakládání s odpadními vodami (§6)
- zásobování vodou (§5) - stravování (§7) - režim dne (§8) Vyhláška 602/2006 Sb. a vyhláška 137/2004 Sb. - požadavky na stravování (§25, §37) - hygienické požadavky na stravovací služby (§25, §37) - zásady provozní a osobní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných (§49, §50, §52) Vyhláška č. 252/ 2004 Sb. - kontrola pitné vody (§4, §5) Zákon č. 114/1992 Sb. - přístup do krajiny (§63) - odpovědnost a přestupky (§87) Zákon č. 114/1992 Sb. - rozsah vedení účetnictví, účetní knihy, účetní zápisy a účetní doklady (§9 - §17) Zákon č. 359/1999 Sb. - ochrana dětí (§5, §7, §9) Nařízení ES č. 852/2004 - hygiena potravin, stravování (Kapitola II.) Tabulka č. 19: Tabulka priorit v oblasti organizace, bezpečnosti a hygieny Zdroj: Vlastní zpracování
6.4.3 Program tábora Program tábora zahrnuje v souladu s jeho zaměřením mnoho sportovních aktivit. Snahou je nabídnout atraktivní činnosti, což pomůže naplnit kapacitu akce. Zařazeny budou netradiční sporty, tedy takové, kterým se některé děti nemohou 55
věnovat během roku. Vzhledem k náročnosti programu a vynaloženému fyzickému úsilí, budou součástí i odpočinkové aktivity a hry.
6.4.3.1 Denní režim Denní režim závisí na programu každého dne, proto se předpokládá jeho přizpůsobení. Toto nastává například v případě, kdy je plánován celodenní výlet mimo tábořiště. Níže je předložen nástin, který slouží jako základ, od kterého se režim jednotlivých dnů odráží. 7:30
budíček
7:35
rozcvička a ranní hygiena
8:00
snídaně
8:30
kontrola chatek
8:45
sraz, shrnutí plánu dne
9:00
dopolední program I.
10:15
dopolední svačina
10:30
dopolední program II.
11:45
ukončení dopoledního programu, příprava na oběd
12:00
oběd
12:30
polední klid
14:00
odpolední program I.
16:00
svačina
16:15
odpolední program II.
18:15
ukončení odpoledního programu, příprava na večeři
18:30
večeře
19:00
večerní program, shrnutí dne, nástin programu na další den
20:00
večerní hygiena
21:00
večerka
56
6.4.3.2 Programová náplň jednotlivých dnů Návrh programu celého tábora je součástí příloh (viz Příloha č. 4). Tábor je sestaven s ohledem na věkovou skupinu dětí. Snahou byla rovnováha mezi aktivitami. Cílem bylo zařadit co nejvíce atraktivních sportovních vyžití, ale ne na úkor ohrožení bezpečnosti dětí. Aby děti nebyly fyzicky přetíženy, je každý den, kdy bude program probíhat v kempu, naplánován polední klid. Během něho musí být děti ve svých chatkách. Sraz táborníků proběhne v kempu. Po příjezdu budou rozděleny do chatek, proběhne seznámení se s tábořištěm, táborovým řádem a důležitými pravidly. Děti budou poučeny o bezpečnosti, o jejich odpovědnostech a povinnostech. Bude jim také představen program celého tábora. Odpolední program začíná seznamovacími hrami. Po večeři je plánován táborák, který je, jako typická táborová aktivita, velmi oblíbený. Děti mají příležitost se více sblížit a poznat. Pokud jsou naplánovány míčové hry, bude využito prostoru areálu a jeho zařízení pro tyto sporty (vybíjená, beachvolejbal nebo přehazovaná, fotbal a badminton) Děti se budou věnovat těmto hrám po oddílech. Naplánovány jsou během týdne čtyři bloky míčových her, což umožní prostřídání všech oddílů při jednotlivých aktivitách. Léto je spojeno s koupáním. Kemp disponuje přírodním koupalištěm s travnatou pláží a tobogánem. Koupaliště bude využito pro vodní sporty, plavání a koupání. Vzhledem k vyšší rizikovosti těchto aktivit, bude kladen přísný důraz na bezpečnostní pravidla. Naplánován je i celodenní výlet do 4,5 km vzdáleného Trutnova. Děti půjdou příjemnou procházkou kolem rybníků a chatové osady. Prohlédnou si centrum města, park a vyhlídku Gablenz. Během výletu budou hledat tzv. cache. Geocaching je v poslední době velmi populární a pro děti bude jistě zpestřením výletu.
57
Třetí den je vždy nejrizikovější. Proto je v plánu oddechový program. Pro děti bude připravena tematická hra v týmech (po oddílech) a zahrají si minigolf. Jako odpolední akce je nachystána společenská hra, kde budou procvičovány dovednosti a vědomosti dětí. V této hře bude uplatněna metoda vzdělávání zážitkem. Poté je připraveno překvapení v podobě letního kina. Kemp nabízí i atrakci aquazorbing, která bude lákadlem pro děti. Než se děti vystřídají, bude využito dětské hřiště s trampolínou, stolní fotbálek, stolní tenis, pétanque a další aktivity. Odpoledne je plánována tematická hra s využitím lodiček a šlapadel. Poslední den před odjezdem bude program tábora probíhat v nedalekém sportovním areálu v Mladých Bukách, kam děti budou převezeny pronajatým autobusem. Po svačině se vydají na nenáročnou turistickou trasu „Čertovská stezka“ s deseti stanovišti čertů sportovců. Po obědě bude v areálu využito výhodného balíčku několika atrakcí (3 jízdy bobová dráha, 5 min bungee trampolína, 3 jízdy tubing, 2h Baldův svět – vodní hřiště). Děti se budou pro lepší přehlednost a zajištění jejich bezpečnosti věnovat aktivitám po oddílech. V případě zájmu si děti samy mohou dokoupit jízdy na bobovou dráhu nebo tubing. Děti budou odvezeny zpět do kempu na večeři a závěrečný rozlučkový program. Večerní programy budou mít různé podoby. Kromě táboráku, je připravena talentová a zábavně-vědomostní soutěž nebo diskotéka. Děti se také mohou těšit na vypouštění lampiónů a malování triček. Pro odvážné bude připravena noční „bojovka“.
58
7 Shrnutí výsledků Největší zájem dětí je o sportovně zaměřený pobytový tábor trvající čtrnáct dní. Nabídka táborů na vymezeném území byla bohatá, nejvíce zastoupen byl tábor klasický. Podrobnější výsledky jsou zmíněny v podkapitolách 6.1.1. a 6.2.1. Shrnutí ověření hypotéz Hypotéza č. 1: Pro děti ve věkové kategorii 7-11 let je nejatraktivnější sportovně zaměřený tábor. Hypotéza byla potvrzena. Respondenti v dotazníku nejčastěji vybrali možnost sportovně zaměřeného tábora. Rozdíl nebyl ani v pohlaví dětí, protože u obou skupin toto zaměření převažovalo. Hypotéza č. 2: Nabídka a poptávka táborů s výukou cizího jazyka je větší než nabídka a poptávka táborů uměleckého zaměření. Tato hypotéza byla potvrzena jen z části. Zkoumání nabídky probíhalo pomocí analýzy uspořádaných táborů na vymezeném území pro rok 2015. Nabídka tábora s výukou cizího jazyka byla vyšší než nabídka uměleckého tábora. Část hypotézy stanovující, že nabídka táborů s výukou cizího jazyka je větší než nabídka táborů uměleckého zaměření, byla potvrzena. Zkoumání poptávky probíhalo pomocí dotazníkového šetření. Jazykový pobyt volilo zhruba třikrát méně respondentů než tábor umělecký. Část hypotézy stanovující, že poptávka po táborech s výukou cizího jazyka je větší než poptávka po táborech uměleckého zaměření, byla vyvrácena. Pro objektivní posouzení by bylo třeba šetření opakovat s veškerými daty ohledně nabídky táborů z důvodu, že nebylo možné vyhledat úplné informace ohledně nabídky pro zkoumané období. Hypotéza č. 3: O příměstské tábory je větší zájem než o klasické/pobytové. Hypotéza byla vyvrácena. Příměstský tábor zvolilo o 53% méně rodičů než klasický/pobytový tábor. 59
8 Závěry a doporučení Práce se zabývala technicko-organizačním a programovým zabezpečením dětských táborů jako produktů cestovního ruchu. V teoretické části byla provedena rešerše zdrojů, která se touto problematikou zabývá. Byla vymezena klíčová slova a dále proveden souhrn relevantních obecných informací z oblasti organizace tábora a jeho programové náplně. Vymezení technicko-organizačního zabezpečení tábora vycházelo z dané legislativy. V praktické části bylo provedeno dotazníkové šetření, které mělo za cíl zjistit aktuální zájmy dětí o táborové pobyty. Zmapována byla také nabídka letních táborů pro rok 2015 na vymezeném území. Průzkum byl zacílen na zjištění místa konání, programového zaměření a délky trvání jednotlivých táborů. Kontaktovány byly i příslušné orgány, které vykonávají kontroly na táborech. Praktické informace ohledně táborové činnosti byly získány od zkušené organizátorky, která se tomuto odvětví věnuje již řadu let. Na základě zjištěných poznatků byl sestaven návrh vlastního produktu. Nový produkt CR byl popsán dle marketingového mixu 4P. V této části byly zmíněny charakteristiky nového produktu, byl proveden nástin kalkulace výše účastnického poplatku na základě odhadovaných nákladů a byly určeny metody propagace a distribuce. Popsána byla organizace tábora i jeho navrhovaná programová náplň. Cíle práce uvedené na začátku byly naplněny. Práce shrnuje nejdůležitější poznatky z oblasti technicko-organizačního a programového zabezpečení, které mohou posloužit nejen začínajícím organizátorům dětských táborů, ale i stávajícím pořadatelům. V práci jsou uvedeny odkazy na platné zákony a organizátory zavedených táborů. V případě potřeby mohou být využity pro dohledání podrobnějších informací. Návrh vlastního dětského tábora může být využit organizátory jako návod při realizaci tvorby jejich nového produktu. Přednesený návrh dětského tábora bude předložen Městskému úřadu Trutnov, který je zainteresován na nabídce volnočasových aktivit na území jeho působnosti. Z kontextu práce vyplývá, že je zde prostor pro další podrobnější zkoumání, které by poznatky rozebralo detailněji. Byl by tak vypracován aktuální ucelený manuál 60
pro organizátory podobných akcí. Prostor se nabízí ve vypracování ucelené ekonomické stránky tábora, včetně rozpočtu, účtování a přesné kalkulace účastnického poplatku. Vhodnou pomůckou by bylo zařadit také vzory veškerých dokumentů nutných při přípravě i v průběhu akce. Co se týče dotazníkového šetření, v práci byl zanalyzován pouze omezený vzorek respondentů. V tomto ohledu se nabízí šetření zjišťující potřeby a zájmy dětí aplikovat i na jiné základní školy na vybraném území. Pro ucelenější přehled o představách dětí by bylo nutné zkoumané území rozšířit. Vhodné by také bylo podchytit zájmy starších dětí a vyhodnotit jejich preference ohledně táborů. Toto by umožnilo sledovat změnu potřeb a zájmů dětí s rostoucím věkem. Pro podrobnější zkoumání by mohly být začleněny další složky preferencí, které by konkrétněji mapovaly představy dětí o ideálním táboře. Bakalářská práce upozornila na důležité aspekty při vytváření produktu CR určeného dětem a mladistvým. Vždy je důležité sledovat aktuální trendy a naslouchat požadavkům a potřebám cílové skupiny. Nelze také opomenout riziko konkurence, kterou je nezbytné vnímat, aby byl vytvořen originální produkt, který přiláká účastníky. Pokud budou tyto skutečnosti respektovány a nebudou opomíjeny, vytvořený produkt bude úspěšný a bude mít pozitivní přínos i pro destinaci, kde bude realizován.
61
9 Seznam použité literatury 9.1 Tištěné zdroje [1]
BENKOVIČOVÁ, Valéria. Cestovný ruch pre 4. ročník stredných odborných učilíšť študijný odbor čašník-servírka a pre 2. ročník stredných odborných učilíšť štúdia popri zamestnaní študijný odbor prevádzka spoločného stravovania 2., upr. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatelstvo, 1989, 128 s. ISBN 80-08-00251-4
[2]
BURDA, Jan a Vladimíra ŠLOSAROVÁ. Tábory a další zotavovací akce. Aktualiz. vyd. Praha: NIDM, 2008. ISBN 978-80-86784-59-5.
[3]
DOLEŽALOVÁ, Edita. Hry na dětské tábory. Vyd. 1. Praha: Grada, 2004. Výchova a vzdělávání. ISBN 80-247-0702-0.
[4]
FOGLOVÁ, Majka. Táborové etapové hry. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. ISBN 807367-128-X.
[5]
FRANC, Daniel, Daniela ZOUNKOVÁ a Andy MARTIN. Učení zážitkem a hrou: praktická příručka instruktora. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007. Edice aktivit a her. ISBN 978-80-251-1701-9.
[6]
GOELDNER, Charles R., BRENT RICHIE, J. R., Cestovní ruch. Principy, příklady, trendy. Brno: BizBooks, 2014, 545 s. ISBN 978-802-5125-953.
[7]
HARMACH, Jaromír. Tábory a jiné zotavovací akce: průvodce jejich přípravou. Ilustrace Jana Jandová. Praha: IDM MŠMT, 2004. ISBN 80-86033-93-7.
[8]
KIRCHNER, Jiří. Psychologie prožitku a dobrodružství: pro pedagogiku a psychoterapii. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-80-251-2562-5.
[9]
ORIEŠKA, Ján a Jitka ZICHOVÁ. Služby v cestovním ruchu: turismus České republiky. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2010, 405 s. ISBN 978-808-5970-685.
[10] PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 262 s. ISBN 978-80247-3643-3. 62
[11] PELÁNEK, Radek. Zážitkové výukové programy. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-656-8. [12] PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2., upr. vyd. Praha: Idea Servis, 2007, 124 s. ISBN 978-808-5970-555. [13] RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-4039-3. [14] SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2000. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-388-4. [15] TROUSIL, Michal a Veronika JAŠÍKOVÁ. Úvod do tvorby odborných prací. Vyd. 2., rozš. Hradec Králové: Gaudemaus [i.e. Gaudeamus], 2015. ISBN 978-807435-542-4. [16] ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 97880-7201-880-2.
9.2 Elektronické články a online dokumenty [17] ANDERSEN, Lee, David BOUD a Ruth COHEN. Experience based learning. In: G. Foley (Ed.), Understanding adult aducation and training (pp. 207-219). Sydney: Allen and Unwin, [online]. 1995. [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://complexworld.pbworks.com/f/Experience-based%20learning.pdf [18] CÁPAY, Martin, Gabriela LOVÁSZOVÁ a Viera MICHALIČKOVÁ. Learning Activities Suitable for an ICT-oriented Children's Summer Camp. Procedia Social and Behavioral Sciences [online]. 2015, 180, 510-516 [cit. 2016-0325]. DOI: 10.1016/j.sbspro.2015.02.152. ISSN 18770428. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1877042815014986 [19] COLLADO, Silvia, Henk STAATS a José A. CORRALIZA. Experiencing nature in children's summer camps: Affective, cognitive and behavioural consequences [online]. [cit. 2016-03-30]. DOI: 10.1016/j.jenvp.2012.08.002. ISBN 63
10.1016/j.jenvp.2012.08.002. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0272494412000497 [20] HINDS, Joe a Paul SPARKS. Engaging with the natural environment: The role of affective connection and identity [online]. [cit. 2016-03-30]. DOI: 10.1016/j.jenvp.2007.11.001. ISBN 10.1016/j.jenvp.2007.11.001. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0272494407000953 [21] HUMENČÁK, David a Radek PAŽOUT. Vyhledávání, zadávání a interpretace výsledků výzkumů v oblasti cestovního ruchu. [online]. 2006. In: Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj. [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/6abbf0cf-d271-40f7-92ce504d6e71c461/GetFile3_3.pdf [22] JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketingový management turistické destinace. [online]. 2001. In: Mezinárodní konference – Region. Služby. Cestovní ruch 2001. Aktualizace 30. 5. 2006. Ostrava. [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://www.cestovni-ruch.cz/skolstvi/destinace.php [23] JANKŮ, Ondřej. Manuál produktů v cestovním ruchu [online]. 2012 [cit. 201412-01]. Dostupné z: http://issuu.com/dringconsulting/docs/manual_produktu_v_cestovnim_ruch u [24] KRATOCHVÍL, Petr a Radek PAŽOUT. Tvorba destinačních produktů cestovního ruchu [online]. 2014 [cit. 2016-03-30]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/55dfa8f3-a995-4739-8e8a7a397fa1635c/GetFile5_3.pdf [25] MCCOMBS, Jennifer Sloan. Making summer count: how summer programs can boost children's learning. Santa Monica, Calif.: RAND, [online]. c2011. [cit. 2016-03-25]. ISBN: 978-0-8330-5266-7. Dostupné z: http://www.wallacefoundation.org/knowledge-center/summer-andextended-learning-time/summer-learning/Documents/Making-SummerCount-How-Summer-Programs-Can-Boost-Childrens-Learning.pdf 64
9.3 Internetové zdroje [26] AMERICAN CAMP ASSOCIATION, About ACA. [online]. 2008 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.acacamps.org/about/profile.php [27] AREÁL MLADÉ BUKY. Letní aktivity. Ceníky. [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z:http://www.areal-mladebuky.cz/cz/9-uncategorised/44ceniky.html [28] ASSOCIATION FOR EXPERIMENTIAL EDUCATION: What is Experimental Education? [online]. 2016 [cit. 2016-03-30]. Dostupné z: www. aee.org/whatis-ee [29] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Kraj, okresy. Okres Trutnov. Administrativní rozdělení okresu k 1. 1. 2008. Mapa administrativního rozdělení okresu.[online]. Aktualizováno dne: 10. 11. 2015. [cit. 2016-03-01] Dostupné z:https://www.czso.cz/documents/11264/17844285/525_TU.gif/356caebe1d20-4e36-9113-b964d1e28bbe?version=1.0&t=1413532023214 [30] DROBILOVÁ, Karolína. MŠMT. Mládež. Aktuality. MŠMT a letní dětské tábory. [online]. 5. 8. 2011 [cit. 2016-03-30] Dostupné z: http://www.msmt.cz/mladez/msmt-a-letni-detske-tabory-1 [31] DROBILOVÁ, Karolína. MŠMT. Mládež. Finanční podpora. Programy státní podpory práce s dětmi a mládeží. Často kladené dotazy. Jaká je definice tábora? Lze do táborů také zahrnout mezinárodní tábor? [online]. 30. 10. 2012 [cit. 2014-12-01] Dostupné z: http://www.msmt.cz/mladez/casto-kladenedotazy [32] DROBILOVÁ, Karolína. MŠMT. Mládež. Letní tábory. [online]. 1. 10. 2013 [cit. 2016-03-03] Dostupné z: http://www.msmt.cz/mladez/letni-tabory [33] DROBILOVÁ, Karolína. MŠMT. Mládež. Letní tábory. Jak poznat dobrý tábor. [online]. 26. 06. 2013 [cit. 2016-03-03] Dostupné z: http://www.msmt.cz/mladez/jak-poznat-dobrytabor?highlightWords=t%C3%A1bory 65
[34] DVOŘÁKOVÁ, Petra. MŠMT. Mládež. Archiv. Ohlédnutí za letními tábory. [online]. 21. 1. 2014 [cit. 2016-04-10] Dostupné z: http://www.msmt.cz/mladez/ohlednuti-za-letnimi-tabory1?highlightWords=Ohl%C3%A9dnut%C3%AD+letn%C3%ADmi+t%C3%A1b ory [35] ENCYCLOPÆDIA BRITANNICA. Summer camp. [online]. In: Encyclopædia Britannica. Aktualizace 5. 12. 2014 [cit. 2016-03-30]. Dostupné z: http://www.britannica.com/topic/summer-camp [36] FETTER, W. Richard. Jak to má správně vypadat na letním dětském táboře. [online]. 12. 6. 2009. [cit. 2016-03-08] Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/jak-to-ma-spravne-vypadat-na-letnimdetskem-tabore [37] HOSPODÁŘSKÉ NOVINY: Deník pro ekonomiku a politiku: Děti zpohodlněly. Vybírají spíš příměstské tábory s denním programem, přespí doma. [online]. Praha: Economia, a.s, 6. 6. 2010. [cit. 2014-12-01] ISSN 0862-9587. Dostupné z: http://domaci.ihned.cz/c1-44100160-deti-zpohodlnely-vybiraji-spisprimestske-tabory-s-dennim-programem-prespi-doma [38] HRUBÁ, Kateřina. BOZPinfo.cz. Bezpečnost a hygiena na letních dětských táborech. [online]. 30. 7. 2013 [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: http://www.bozpinfo.cz/win/knihovna-bozp/citarna/temabozpinfo/zotavovaci_akce130730.html [39] KEMP DOLCE. Firmy a skupiny. Školní výlety. Ceník pro školy a jiné dětské pobyty. [online]. 2016 [cit. 2016-04-01] Dostupné z: http://www.kempdolce.cz/cz/firmy-a-skupiny/skolni-vylety_1 [40] KEMP DOLCE. Ubytování. [online]. 2016 [cit. 2016-04-01] Dostupné z: http://www.kemp-dolce.cz/cz/ubytovani/ [41] KEMP DOLCE. Úvod. [online]. 2016 [cit. 2016-04-01] Dostupné z: http://www.kemp-dolce.cz/cz/uvod
66
[42] KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V HRADCI KRÁLOVÉ. Ohlášení zotavovací akce. [online]. [cit. 2016-03-01] Dostupné z: http://www.khshk.cz/khsdata/formulare/hdm/oza.pdf [43] KUTÝ, Jan a Jana STIBRALOVÁ. BOZPinfo.cz. Jak zajistit bezpečnost na táborech? [online]. 10. 7. 2006 [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: http://www.bozpinfo.cz/win/citarna/tema_tydne/smop_cervenec_tabory.ht ml [44] PTÁČKOVÁ, Jana: Je příměstský tábor vlastně tábor? [online]. 7. 6. 2014. [cit. 2014-12-02] Dostupné z: http://www.adam.cz/clanek-2014060010-jeprimestsky-tabor-vlastne-tabor.html [45] SPOLEK BZUK. Tábor 2016. Rozpočet ceny letního tábora. [online]. 2016 [cit. 2016-03-08]. Dostupné z: http://www.bzuk.net/letosni-letni-tabor.php [46] YMCA V ČR. Programy. Tábory. Pracovníci. [online]. 2008. [cit. 2016-03-03]. Dostupné z: http://www.ymca.cz/programy/tabory/tabory-ymca--servis/pracovnici [47] YMCA v ČR. Programy. Tábory. Připravujeme tábor. [online]. 2008. [cit. 201603-03]. Dostupné z: http://www.ymca.cz/programy/tabory/tabory-ymca--servis/pripravujeme-tabor/ [48] ZÁKONY PRO LIDI. [online]. 2016. [cit. 2016-03-03]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/
9.4 Závěrečné práce [49] ŠTANGLEROVÁ, Lucie. Příprava a realizace letního dětského tábora. [online]. 2014 [cit. 2016-03-08]. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Pavla Vyhnálková. Dostupné z: http://theses.cz/id/l5p9df/DP_Lucie_Stanglerova.pdf [50] FINDEJS, Jan. Analýza programové náplně na letních dětských táborech. [online]. 2009 [cit. 2016-03-18]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Vedoucí práce Vladimír Jůva. Dostupné z: 67
https://is.muni.cz/th/102353/fsps_m/Analyza_programove_naplne_na_letni ch_detskych_taborech_38u6q.pdf [51] VLAŠICOVÁ, Lucie. Návrh programu na letní tábor pro děti mladšího školního věku. [online]. 2008 [cit. 2016-03-15]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Vedoucí práce Vladimír Jůva. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/102428/fsps_m/Diplomova_prace.pdf
9.5 Legislativní dokumenty [52] NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin. [online] In: Úřední věstník L 139, 30/04/2004 S. 001-0054. 29. 04. 2004. Dostupné z: http://www.khsjih.cz/soubory/predpisy-eu/narizeni-eu-853.pdf [53] PŘEDPIS č. 104/1991 Sb. Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o právech dítěte. 08. 04. 1991 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-104 [54] PŘEDPIS č. 137/2004 Sb. Vyhláška o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných. [online] In: Sbírka zákonů Česká republika. 17. 03. 2004. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-137 [55] PŘEDPIS č. 148/2004 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti. [online] In: Sbírka zákonů Česká republika. 24. 03. 2004. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-148 [56] PŘEDPIS č. 252/2004 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. [online] In: Sbírka zákonů Česká republika. 22. 04. 2004. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-252 [57] PŘEDPIS č. 258/2000 Sb. Zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. [online] In: Sbírka zákonů Česká republika. 68
14. 07. 2000. ISSN 1211-1244. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-258 [58] PŘEDPIS č. 359/1999 Sb. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. In: Sbírka zákonů Česká republika. 09. 12. 1999. ISSN 1211-1244. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-359 [59] PŘEDPIS č. 471/2005 Sb., Úplné znění zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn. [online] In: Sbírka zákonů Česká republika. 5. 12. 2005. ISSN 1211-1244. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-471 [60] PŘEDPIS č. 602/2006 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných. [online] In: Sbírka zákonů Česká republika. 18. 12. 2006. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-602
9.6 Ostatní zdroje [61] MIŠNEROVÁ, Alena. Dotazník pro organizátorku tábora. [písemné sděleníemail], osobní komunikace, 11. 4. 2016 [62] ODBOR PRO MLÁDEŽ MŠMT. Dotaz ohledně kontrol prováděných MŠMT. [písemné sdělení-email], osobní komunikace, 4. 4. 2016 [63] POLÁKOVÁ, Katarína. Dotaz ohledně kontrol prováděných KHS. [písemné sdělení-email], osobní komunikace, 21. 3. 2016
69
10 Poznámky pod čarou [1] Marketingový mix – nástroj pro vytváření strategie firmy. Zahrnuje všechny kontrolovatelné faktory, které pomáhají uspokojit potřeby specifických skupin zákazníků. Základní nástroje jsou označovány jak „4P“ – produkt (product), cena (price), podpora prodeje (promotion), umístění na trhu (place). Pokud se jedná o oblast CR, často se přidávají další nástroje, toto rozšíření je označeno jako „8P“: lidé
(people),
komplementace
služeb
(package),
(programming), spolupráce (partnership). (Petrů, 2007)
70
vytváření
produktů
11 Seznam zkratek, obrázků, grafů a tabulek 11.1 Seznam zkratek CR – cestovní ruch ČSÚ – Český statistický úřad DTV – digitální televize CH – celotáborová hra KHS – Krajská hygienická stanice KHS HK – Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy NNO – nestátní nezisková organizace ZA – zotavovací akce CR – cestovní ruch
11.2 Seznam obrázků Obrázek č. 1: Vyznačení míst konání zotavovacích akcí a táborů na území okresu Trutnov v roce 2015 .............................................................................................................................. 37
11.3 Seznam grafů Graf č. 1: Věková skladba dle pohlaví dětí – chlapci ............................................................... 31 Graf č. 2: Věková skladba dle pohlaví dětí - dívky ................................................................... 31 Graf č. 3: Četnost odpovědí výběru délky trvání tábora členěná podle věku ............. 34 Graf č. 4: Četnost odpovědí výběru formy tábora .................................................................... 35 Graf č. 5: Počet táborů 2015 v okrese Trutnov dle jejich zaměření ................................ 39
71
11.4 Seznam tabulek Tabulka č. 1: : Ucelený přehled legislativy pro pořádání tábora ...................................... 14 Tabulka č. 2:Počet účastníků na táborech dle zaměření ...................................................... 39 Tabulka č. 3: Počet dní organizovaných zotavovacích akcí a táborů 2015 v okrese Trutnov......................................................................................................................................................... 40 Tabulka č. 4: Přímý materiál I. .......................................................................................................... 47 Tabulka č. 5: Přímý materiál II. ......................................................................................................... 47 Tabulka č. 6: Přímý materiál slevy .................................................................................................. 47 Tabulka č. 7: Přímý materiál celkem .............................................................................................. 47 Tabulka č. 8: Přímé mzdy .................................................................................................................... 48 Tabulka č. 9: Přímé mzdy celkem .................................................................................................... 48 Tabulka č. 10: Ostatní přímé náklady I ......................................................................................... 48 Tabulka č. 11: Ostatní přímé náklady II. ....................................................................................... 48 Tabulka č. 12: Ostatní přímé náklady celkem ............................................................................ 48 Tabulka č. 13: Provozní režie............................................................................................................. 49 Tabulka č. 14: Vlastní náklady........................................................................................................... 49 Tabulka č. 15: Správní režie ............................................................................................................... 50 Tabulka č. 16: Úplné vlastní náklady ............................................................................................. 50 Tabulka č. 17: Výpočet ceny tábora pro jednotlivce............................................................... 51
72
Tabulka č. 18: Podíl jednotlivých složek na celkovém nákladu za dítě/den tábora 51 Tabulka č. 19: Tabulka priorit v oblasti organizace, bezpečnosti a hygieny .............. 55
73
Příloha č. 1
12 Přílohy 12.1 Příloha č. 1: Dotazník pro organizátorku tábora 1. Kdy proběhl Váš první tábor a kolik jste jich již uskutečnila? Jaká je délka akce? Svůj první tábor jsem měla v roce 1992, kdy jsem se ho účastnila jako oddílový vedoucí. Tábory jako hlavní vedoucí dělám cca 10 let. 2. Co Vás vedlo k tomu, abyste uspořádala tábor? Mám ráda práci s dětmi, mám skvělou partu lidí a letní prázdniny bez tábora si nedovedu představit. 3. Jaké je vaše zaměstnání? Pracuji na ZŠ jako asistentka ředitele, jezdím s dětmi i na školy v přírodě. 4. Kolik dětí se obvykle účastní Vašeho tábora, v jakém věkovém rozmezí jsou a jakým způsobem jsou vybíráni pro účast na táboře (přihláška, členství apod.)? Většinou máme 6 oddílů, cca 72 dětí, věk 7-15 let, přihlášky posílají rodiče, pracující ve VSČR (Vězeňská služba ČR, pozn. autorky)-to je 80% dětí, ostatní přes známé a doporučení stávajících táborníků 5. Který zákon nebo vyhlášku vnímáte jako klíčovou pro uspořádání tábora? To vám neumím říct, využívám předpisy vztahující se na pořádání zotavovacích akcí, ale přesné číslo zákona neznám. 6. Který zákon vnímáte jako nedostačující či komplikující tábory? (nevyplněno) 7. Jaké je zaměření Vašeho tábora (klasický, sportovní, hudební apod.)? Mění se zaměření Vašeho tábora každý rok? Pořádám tematické tábory – každý rok jiné (Ostrov pokladů, Škola čar a kouzel, Asterix a Obelix, Přemyslovci atd.), kde spojuji jak sportovní aktivity, tak i aktivity vědomostní, pěvecké, herecké a další. 8. S jakým předstihem hlásíte akci na Krajské hygienické stanici? Na KHS ohlásím akci vždy v květnu a na tábor odjíždíme v červenci. 9. Byla u Vás na táboře kontrola z hygienické stanice? Co pro ně bylo klíčové, čemu přikládali největší důraz, na co byla kontrola zaměřena? Ano, byla. Kontrolovali všechno – ubytování, skladbu jídelníčku, lékárničku (i exp. léků), dokumentaci dětí (hlavně prohlášení o bezinfekčnosti), sprchy, umývárny… 10. Kdy začínáte s technicko-organizační přípravou tábora (zajištění ubytování, stravování, zajištění personálu, sestavování rozpočtu apod.)? Toto všechno mám zajištěné dostatečně předem, v dubnu máme přípravný sraz na celý víkend, ale připravujeme tedy spíš program, rozdělení dětí do oddílů atd.
74
Příloha č. 1
11. Kontrolujete osobně stav a vhodné podmínky pro konání tábora dle vyhlášek v místě, kde chcete tábor uspořádat? Ne, jezdíme už 11 let na to stejné místo, kde vím, že je všechno v pořádku. 12. Máte vybrané osvědčené místo pro tábory nebo jej měníte? Za ta léta jsme vyzkoušeli více míst, ale toto poslední je dokonalé, takže jsme tam už zůstali 13. Jakým způsobem vybíráte vedoucí tábora, zdravotnický a pedagogický dozor, jaké požadavky musí splňovat? Mám léta svou stálou sestavu vedoucích, zdravotníka si dělám sama. Co se týče personálu, většinou jsou to moje táborové děti, které už jsou dospělé. Dle mého není ideálnější vedoucí, než ten, kterého si „vychováte“ sama. 14. Jsou na Vašem táboře přítomni i praktikanti (tzn. mezi 15-18 lety, pracuje pod dohledem vedoucího na jeho odpovědnost)? Ano, ale rozhodně ne 15tiletí, tak staré máme největší děti, takže by to ani nešlo. Pokud vypadne někdo plnoletý, máme praktikanty 16-17 let. 15. Pokud ano, osvědčilo se vám zapojení těchto praktikantů? Zapojení praktikantů je skvělá věc, ale musí člověk opravdu pečlivě vybrat, koho vybere – ne každé odrostlé dítě je vhodným člověkem pro tuto činnost. 16. Zajišťujete dětem dopravu na tábor a zpět? Ano, samozřejmě, cena tábora je i s dopravou. 17. Jakým způsobem je zajištěna bezpečnost na táboře? Na oddíl – 12 dětí – jsou dva dospělí nebo 1 dospělý a jeden praktikant, každý den má jeden oddíl službu, včetně noční hlídky. 18. Máte připraven nouzový plán (v případě nepěkného počasí, krizových situací – záplavy apod.)? Ne, to nemáme. Už jsme zažili i 3denní bouřky s výpadkem proudu, ale vždy to řešíme, až když se něco děje, nebudeme předem nic přivolávat. 19. Připravujete celotáborovou hru? Pokud ano, má každý vždy nějaké téma? Jakým způsobem toto téma vybíráte? Jak jsem už psala, každý rok dělám CTH na jiné téma, které vybereme společně, buď podle filmu, pohádky, historického příběhu a napasujeme na konkrétní podmínky v táboře. 20. Kdy začínáte vymýšlet programovou náplň? Zařazujete nové hry, aktivity? Kde hledáte inspiraci? Program začínám dělat právě teď – tj. duben. Léta spolupracuji s vydavatelstvím www.mravenec.cz, od nich mám knížky s náměty na CTH, snažím se hry obměňovat a vymýšlet nové. 21. Jsou součástí programu sportovní aktivity? Jaké jsou to sporty a jak je zajištěna bezpečnost? Ano, samozřejmě jsou, hrajeme vybíjenou, přehazovanou, frisbee, fotbal atd. Děláme sportovní olympiádu, děti jsou poučeny o pravidlech fair-play a dohlížíme na její dodržování, aby nedošlo ke zranění.
75
Příloha č. 1
22. Snažíte se děti během tábora vzdělávat? Pokud ano, v jakém ohledu a jakou formou? Vyloženě vzdělávací tábory (např. s výukou jazyka apod.) neděláme, spíš děti vedeme k poznávání přírody, učíme je morseovku, rozdělání ohně – prostě typické tábornické věci. 23. Navštěvují váš tábor i děti s nějakým omezením? (zdravotní, potravinové diety…) Ano jezdí holky s bezlepkovou dietou, některé děti mají alergie na některé potraviny. 24. Pokud ne, z jakého důvodu? Pokud ne, je to jedině proto, že se v ten daný rok zrovna nikdo takový nepřihlásil. 25. Měl Váš tábor nějakou podporu v rámci projekční činnosti? (vypsán projekt – dotace, MŠMT dotace) Ne, neměl. 26. Mohou děti v průběhu tábora používat mobilní telefony a další informační a komunikační technologie (možnost využití počítačů)? Mobily mám v přihlášce zakázané, ale ne úplně se to daří, větší děti (14-15 let) bez mobilu nedokážou žít. Určitě ale nechci mobil u malých dětí, zkušenosti s nimi jsou špatné. Počítače děti také nevyužívají. 27. Mohou rodiče navštěvovat děti během tábora nebo vyžadují to? Ne, návštěvy rodičů nemáme povolené – ani to rodiče nevyžadují, respektují to. Nebylo by to absolutně vhodné. 28. Probíhá po táboře nějaká zpětná vazba od rodičů? (vyplnění dotazníku spokojenosti atd.) Já sama toto nevyžaduji, ale mám ji i tak. Rodiče mi většinou píší děkovné emaily, vloni jich např. přišly desítky, děti jsou nadšené a rodiče též. 29. Účastní se děti Vašich táborů opakovaně? Ano, většinou mám 80% dětí známých a ten zbytek jsou nové děti. Rády se vracejí a některé se mnou jezdí celou základní školu. 30. S jakými obtížemi jste se setkali (při přípravě, v průběhu nebo po skončení tábora)? V průběhu tábora se to zvládá v pohodě, jediným – v dnešní době typická věc – je problém s některými rodiči. Nikdo z nich nemá totiž představu, jak je to náročná práce, ale když se něco stane, dokážou být velmi kritičtí. A chytří. Naštěstí těch je menšina
76
Příloha č. 2
12.2 Příloha č. 2: Dotazník pro rodiče Vážení rodiče, Chtěla bych Vás poprosit o vyplnění krátkého dotazníku, který bude podkladem pro zpracování bakalářské práce zaměřené na dětské tábory. V případě dotazů napište, prosím, na email:
[email protected]. Předem Vám velmi děkuji za pomoc a spolupráci. Zuzana Zárubová Věk dítěte: ______ ⎕Chlapec
⎕Dívka
1. Na jaký tábor byste své dítě přihlásili? (lze zaškrtnout více odpovědí) ⎕sportovně zaměřený
⎕hudební
⎕s výukou cizího jazyka
⎕umělecký
⎕skautský
⎕jiný: ________________________________________
2. Zde, prosím, napište konkrétnější představu ohledně zaměření a náplně tábora (př. horolezecký, výuka angličtiny, ruční práce apod.) ________________________________________________________________________________________________ 3. Jak dlouho by měl tábor trvat? (zaškrtněte pouze jednu možnost) ⎕prodloužený víkend
⎕dva týdny
⎕týden
⎕jiná doba: ___________________________________
4. Měli byste zájem raději o klasický tábor (pobytový, mimo domov) nebo o příměstský (dítě každý den dochází na táborový program, bez ubytování)? ⎕klasický/pobytový
⎕příměstský
Děkuji Vám za Váš čas při vyplňování dotazníku.
77
Příloha č. 3
12.3 Příloha č. 3: Odkazy na tábory Tábory pořádané na území okresu Trutnov 2015 Angličtina s Rytířem. Fotogalerie. Rok 2015 - tábor s výukou angličtiny na téma Egypt. [online]. 2016 [cit. 201604-07] Dostupné z: http://ajrytir.cz/modules.php?op=modload&name=Sections&file=index&req=viewarticle&artid=4&page=1 Borovice. Tábor UHD 2015. [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: www.borovice.cz/file/62710/nabidka-tabora.pdf Bret sportovní wellness areál. Program na Bretu. Letní tábor. [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: http://www.bretcz.cz/program-na-Bretu/letni-tabor-s%C2%A0anglictinou-canada DDM Stonožka. Stalo se. Stonožka o prázdninách. [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: http://www.ddmstonozkanm.cz/menu_item_06.html Dětské tábory CA AM Alena Mišnerová. Tábory. [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: http://detsketabory-ca-misnerova.webnode.cz/tabory/ Dětský tábor Mash 4077 Trutnov-Dolce. O táboře-Program. [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: http://www.tabormash.cz/ Dům dětí a mládeže Chlumec nad Cidlinou. Tábory. [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: http://www.ddmchlumec.net/tabory/index.htm Dům dětí a mládeže Jednička. Tábory. Letní pobytové. [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: http://ddm1.cz/letni-pobytove/ Dům dětí a mládeže Mělník. Prázdninové akce a tábory. Letní tábory 2015. [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: Dostupné z:p://ddm-melnik.cz/?page_id=13 Dům dětí a mládeže Praha 2. 14 Letní tábor programátorů a DTV. [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: http://www.ddm-ph2.cz/tabory/2591-14-letni-tabor-programatoru-a-dtv Dům dětí a mládeže Praha 2. 3 Letní tábor techniků I. OBSAZENO. [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: http://www.ddm-ph2.cz/program-akci/2589-3-letni-tabor-techniku-i-obsazeno Dům dětí a mládeže Praha 2. 9 Letní tábor techniků II. OBSAZENO. [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: http://www.ddm-ph2.cz/tabory/2590-9-letni-tabor-techniku-ii-obsazeno Dům dětí a mládeže Rozmarýn Litoměřice. Prázdninová činnost. [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: http://www.ddmrozmaryn.cz/prazdninova-cinnost Fajn tábory. Tábory. [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: http://www.fajntabory.cz/tabory/ K Klub Jičín. Nabídka všech táborů pro rok 2016 a fotky z táborů 2015. [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: http://www.kackojicin.cz/nabidka_vsech_taboru_pro_rok_2016_a_fotky_z_taboru_2015/ Karate vision. Kalendář akcí 2015. [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: http://www.karatevision.cz/downloads/Kalendar_akci2015.pdf Kkangsim dojang. Kalendář akcí. [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: http://www.kangsim.cz/akce
78
Příloha č. 3
Letní dětský tábor Nesytá. Zpátky do minulosti. Nesytá 2015. [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: http://www.nesyta.cz/zpatky-do-minulosti/nesyta-2015/ Letní počítačový tábor. Piráti z Karibiku. [online]. 24. 8. 2015 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: http://tabor.osjo.cz/ Letní tábory Agentury 7- Tábory Krkonoše. Klasické tábory. [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: http://www.agentura7.cz/index.php/tabory-v-krkonosich/tabory-v-krkonosich Paprsek. Soustředění. [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: http://www.sborpaprsek.cz/soustredeni/ Pedagogicko Psychologická Poradna Semily. Tábory. [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: http://www.pppsemily.cz/tabory.html Pionýr. Pro rodiče. Dobrý tábor. Přehled. Letní tábor Středozem. [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: http://www.pionyr.cz/rodice/dobry-tabor/detail/183 PS Podskalák. Tábor 2015. [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: http://www.podskalak.eu/index.php/novinky/105-novinka-6 Ps Přátelství Jaroměř. Medvíďata. Uskutečněné akce. [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: http://www.pspratelstvi.cz/index.php/medvidata/uskutecnene-akce/112-tabor-2015 SAJDLOVÁ, Anna. Farní stránky Koloděje a Jirny. Akce pro děti a mládež. [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: http://www.kolodeje.farnost.cz/ Sdružené volnočasových aktivit pro mládež a přátele. Tábory. 2015. [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: http://www.sdruzeni-svamp.cz/Pages/Tabory/tabory.php Silva Vitae z.s. Minulé tábory. 2015 Návrat na Cair Paravel . [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: http://silvavitae.cz/minule-tabory Simona Dobešová. Městský dům dětí a mládeže Sluníčko Aš. Tábory. Letní tábor Svatá Kateřina – Shrek. [online]. 8. 1. 2015.[cit. 2016-04-07] Dostupné z:http://www.meddmslunicko.cz/index.php?page=tabory&mn_post=58 Strom Dětenice. Letní tábor 2015. Jménem krále Václava. [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: https://sites.google.com/site/stromaci/tabor-2013/jmenem-krale-vaclava Tábory a víkendové akce. 2015. LETNÍ TÁBOR SEDMIDOLÍ. [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: http://ddmslunicko.webnode.cz/tabory-2010/a2014-2015/ Tábory pana Tetřívka. Aktuálně. Letní tábory. [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: http://tetrivek6.webnode.cz/letni-tabory/ Taekwondo Taehan. Aktuality. [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: http://www.taehantkd.com/cz/info/2375-letni-soustredeni-2015---zdrav.-dokumentace,-odjez.html Tělocvičná jednota SOKOL Dvůr Králové nad Labem. 11. 7. 2015 - Tábor na Ježkově začal. [online]. 11. 7. 2015 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: http://www.sokol-dk.cz/?page=main&str=4&nastr=20 Wattsenglish for children. Letní tábory. Online přihlášky. Letní tábor s angličtinou Dolní Dvůr. [online]. 2016 [cit. 2016-04-07] Dostupné z: http://www.wattsenglish.cz/letni-jazykove-tabory/prihlasky-na-tabor/8789letni-tabor-s-anglictinou-dolni-dvur-krkonose-12.7.-18.7.2015/ ZŠ V. Kl. Klicpery, Nový Bydžov. Akce pro veřejnost. Tábor 2015 (přihláška). [online]. 23. 1. 2015 [cit. 2016-0407] Dostupné z: http://www.klicperka.cz/tabor-2015/
79
Příloha č. 4
12.4 Příloha č. 4: Program tábora
80
Oskenované zadání práce
