Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra rekreologie a cestovního ruchu

Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra rekreologie a cestovního ruchu

Možnosti regulace v managementu turismu ve vybraném chráněném území – Krkonoše (Monitoring turistických tras v Krkonoších) Bakalářská práce

Autor: Filip Řeháček Studijní obor: Management cestovního ruchu

Vedoucí práce: doc. PaedDr. Jiří Štýrský, CSc.

Hradec Králové

duben 2015

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Hradci Králové dne 30. 4. 2015

Filip Řeháček

Poděkování: Děkuji vedoucímu bakalářské práce doc. PaedDr. Jiřímu Štýrskému, CSc. za metodické vedení práce, cenné rady, připomínky, trpělivost a lidský přístup. Dále děkuji Mgr. Petře Šťastné a Správě Krkonošského národního parku za konzultaci a poskytnutí potřebných dat.

Anotace Cílem této bakalářské práce je analyzovat možnosti a přínosy monitoringu turistických tras a možnosti regulace v managementu turismu. Obě tyto oblasti jsou zkoumány v turisticky nejnavštěvovanější lokalitě České republiky, v Krkonošském národním parku. Hlavními metodami, které jsou použity v této práci, jsou analýza dat a dotazníkové šetření. Výsledky analýzy dat ze sčítacích zařízení identifikují turistické trasy, které jsou nejvytíženější a tedy nejnáchylnější k poškození velkým počtem návštěvníků. Výsledky dotazníkového šetření odhalují názory návštěvníků na témata jako je například vnímání chování návštěvníků v Krkonošském národním parku. V závěru práce jsou pak prezentovány návrhy na vylepšení některých stávajících nástrojů managementu turismu, jako je například revize stavu a počtu informačních tabulí a komunikace s návštěvníky.

Annotation Control options in the management of tourism in the selected protected area – the Krkonoše Mountains (Monitoring of hiking trails in the Krkonoše mountains) The main purpose of this Bachelor thesis is to analyze possibilities and benefits of two main topics: monitoring of hiking trails and control options in the management of tourism. Both topics are examined in the most visited tourist destination in Czech Republic – the Krkonoše Mountains National Park. The main methods used in this paper are a data analysis and a questionnaire survey. Firstly, data analysis findings show which hiking trails are the most used and thus, the most vulnerable to tourism damage. Secondly, the questionnaire survey discovers a public opinion on topics such as the behavior of tourists within the national park. As a result some suggestions of improvement of management tools such as revision of information boards and communication with visitors are presented.

Klíčová slova Management turismu, národní park, návštěvnický management, regulace v managementu turismu, turismus, udržitelný rozvoj.

Obsah 1

Úvod .......................................................................................................................................... 1

2

Literární rešerše ................................................................................................................... 2

3

Metodologie zpracování .................................................................................................... 4

4

Teoretická východiska – klíčové pojmy ...................................................................... 4

5

Krkonošský národní park ................................................................................................. 7

6

5.1

Charakteristika regionu ............................................................................................ 7

5.2

Zatížení Krkonošského národního parku turismem ..................................... 8

Monitoring turistických tras ......................................................................................... 10 6.1

Sčítací zařízení ........................................................................................................... 10

6.1.1 Sčítací zařízení a cyklistika ............................................................................ 10 6.1.2 Technologie sčítacích zařízení ..................................................................... 11 6.2

Pravidla pro rozhodování o umístění sčítacích zařízení ........................... 13

6.3

Projekt sčítačů v Krkonošském národním parku ........................................ 14

6.3.1 Použitá technologie .......................................................................................... 14 6.3.2 Umístění sčítacích zařízení ............................................................................ 15 7

Regulace v managementu turismu ............................................................................. 16 7.1

Životní cyklus destinace (ŽCD) ........................................................................... 20

7.1.1 Fáze životního cyklu destinace .................................................................... 20

8

9

7.2

Zonace Krkonošského národního parku ......................................................... 22

7.3

Návštěvní řád KRNAPu .......................................................................................... 23

7.4

Zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ....................................... 24

Praktická část ..................................................................................................................... 27 8.1

Sčítací zařízení ........................................................................................................... 27

8.2

Dotazníkové šetření ................................................................................................ 32

Shrnutí výsledků ............................................................................................................... 44 9.1

Hypotézy ...................................................................................................................... 44

10 Závěry a doporučení ........................................................................................................ 46 11 Zdroje: ................................................................................................................................... 48 12 Přílohy ................................................................................................................................... 50

Seznam obrázků Obrázek 1 Turisticko-rekreační zatížení území ............................................................ 54 Obrázek 2 Zimní sporty a rekreace .................................................................................... 54 Obrázek 3 Tabule zobrazující aktuální počty průjezdů cyklistů ............................ 55 Obrázek 4 KRNAP – umístění sčítacích zařízení ........................................................... 55 Obrázek 5 Rušivé reklamní poutače .................................................................................. 56 Obrázek 6 Zonace KRNAPu ................................................................................................... 56

Seznam tabulek Tabulka 1 Seznam sčítacích zařízení v KRNAPu ........................................................... 16 Tabulka 2 Příklad identifikace chyby měření ................................................................ 28 Tabulka 3 Vybrané odpovědi, důvody vnímání chování Správy KRNAPu.......... 37 Tabulka 4 Vybrané odpovědi, důvody vnímání pověsti Správy KRNAPu ........... 38 Tabulka 5 Vybrané odpovědi, reakce na porušení návštěvního řádu .................. 41 Tabulka 6 Souvislost mezi nastudováním návštěvního řádu, věkem a pohlavím návštěvníků ................................................................................................................................. 43 Tabulka 7 Souvislost mezi reakcemi na porušení návštěvního řádu, věkem a pohlavím návštěvníků ............................................................................................................. 43

Seznam grafů Graf 1 Měsíční průchody KRNAPem .................................................................................. 29 Graf 2 Denní průchody KRNAPem ..................................................................................... 30 Graf 3 Nejvytíženější průchodové body ........................................................................... 31 Graf 4 Nejvytíženější průchodové body – směr ............................................................ 32 Graf 5 Složení respondentů podle věku ........................................................................... 33 Graf 6 Respondent se seznámil s návštěvním řádem ................................................. 34 Graf 7 Důvod neseznámení se s návštěvním řádem.................................................... 35 Graf 8 Zdroj informací o návštěvním řádu ...................................................................... 35 Graf 9 Vnímání chování Správy KRNAPu ........................................................................ 36 Graf 10 Správa KRNAPu má dobrou pověst ................................................................... 37 Graf 11 Osobní zkušenost se zástupcem KRNAPu ....................................................... 38

Graf 12 Pocity z osobního setkání ...................................................................................... 39 Graf 13 Zkušenost s omezením ........................................................................................... 40 Graf 14 Srozumitelnost omezení ........................................................................................ 40 Graf 15 Zkušenost s nedodržením návštěvního řádu ................................................. 41 Graf 16 Pocity při svědectví porušení návštěvního řádu .......................................... 42 Graf 17 Reakce na porušení návštěvního řádu ............................................................. 42

1 Úvod Management turismu a jeho regulace je problematika, která je v chráněných územích velice křehká. Je nutné k ní přistupovat s citem a ohledem na všechny uživatele lokality. Jde o proces hledání rovnováhy mezi ochranou přírody a zpřístupněním atraktivit pro cestovní ruch. Pro oblast, která je navíc tak exponovaná turismem, jako jsou Krkonoše, toto tvrzení bezpochyby platí dvojnásob.

Cílem této bakalářské práce je zhodnotit možnosti regulace v managementu turismu a možnosti monitoringu a práce s daty v rámci vymezeného chráněného krajinného území, konkrétně v rámci Krkonošského národního parku. Krkonoše jsou autorovi blízké, protože část dětství strávil v jejich bezprostřední blízkosti, navíc jsou dominantou regionu Východních Čech, odkud autor pochází. Prolínání moderních technologií a cestovního ruchu je velmi zajímavé a právě Správa Krkonošského národního parku využívá moderní technologii ke sčítání průchodů a průjezdů návštěvníků Krkonošského národního parku.

Autor se v práci zaměřuje především na dvě oblasti, které jsou hlavním obsahem této práce. První oblastí jsou principy a informace o monitorovacích zařízeních, pomocí kterých lze provádět měření počtu průchodů a průjezdů na monitorovaných trasách. Druhou oblastí jsou pak možnosti regulace v managementu turismu včetně těch, které vyplývají ze zákonů České republiky.

Ve shrnutí výsledků této práce autor zhodnocuje následující hypotézy: 1) Regulace v managementu turismu v Krkonošském národním parku zlepšuje prostředí pro rozvoj cestovního ruchu 2) Krkonošský národní park monitoruje turistické trasy vhodně a efektivně 3) Krkonošský národní park je nejnavštěvovanější v průběhu prázdninových měsíců

Původní hypotéza „Monitoring turistických tras v Krkonošském národním parku má pozitivní vliv na rozvoj fauny a flóry“, která byla součástí zadání k závěrečné 1

práci, byla odstraněna z důvodu nemožnosti hypotézu v rámci této práce prokázat, nebo vyvrátit, zejména její část o vlivu na rozvoj fauny a flóry. Tato hypotéza byla proto nahrazena hypotézou číslo tři.

2 Literární rešerše Návštěvnický management v praxi. Výukový materiál. [online]. 9. 4. 2015 [cit. 201504-09]. Interdisciplinární, informaticko-kognitivní, lingvistický a modulární rozvoj studia CZ.1.07/2.2.00/28.0104. Dostupné z: https://www.uhk.cz/cs-CZ/portalcestovniho-ruchu/Digitalni-knihovna-vzdelavacich-objektu/Management-CR

Stěžejní literaturou pro problematiku této práce se stala publikace Návštěvnický management v praxi, která vznikla v rámci projektu Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové IKLIM (Interdisciplinární, informatickokognitivní, lingvistický a modulární rozvoj studia). Publikace se věnuje problematice návštěvnického managementu v Krkonoších, pokládá a zodpovídá důležité otázky v této oblasti a navíc uvádí příklady dobré i nedobré praxe na konkrétních příkladech z Krkonoš. Autor se na tuto práci v textu odkazuje například v kapitole 5.2 Zatížení Krkonošského národního parku turismem. BANAŠ, Marek a ZAHRADNÍK, David. Monitoring návštěvnosti jako nástroj udržitelnosti cestovního ruchu. [online]. [cit. 2015-01-15]. Investice do rozvoje vzdělávání, IKLIM - Interdisciplinární, informaticko-kognitivní, lingvistický a modulární rozvoj studia CZ.1.07/2.2.00/28.0104. Dostupné z: https://www.uhk.cz/cs-CZ/Download?DocumentId=13491

Další publikace z projektu IKLIM je Monitoring návštěvnosti jako nástroj udržitelnosti cestovního ruchu od RNDr. Marka Banaše, Ph.D. a. Mgr. Davida Zahradníka. Tato publikace představuje monitoring návštěvnosti jako velmi důležitý nástroj pro návštěvnický management a potažmo pro management turismu, protože vytváří podklady pro jeho rozhodování. Pomocí případových studií je v publikaci vyzdvižena užitečnost monitoringu návštěvnosti, který umožňuje vyhodnocovat 2

dopady cestovního ruchu na danou lokalitu a její prostředí. Použito především v kapitole 6.2 Pravidla pro rozhodování o umístění sčítacích zařízení. Krkonoše: příroda, historie, život. Vyd. 1. Editor Jiří Flousek. Praha: Baset, 2007, 863 s. ISBN 9788073401047.

Kniha Krkonoše: příroda, historie, život je velmi obsáhlý zdroj podrobných informací o těchto horách. Popisuje takřka vše, co lze v oblasti najít, od geografie, popisu fauny a flóry, přes historii a kulturu až po popis aktuálních problémů, se kterými se Krkonoše potýkají. Lze ji charakterizovat jako encyklopedii této lokality. ZELENKA, Josef a PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012. ISBN 978-80-7201-880-2.

Kniha Výkladový slovník cestovního ruchu se stala neoddělitelným průvodcem autora po celou dobu studia a nejinak tomu bylo při vytváření této práce. Slovník uvádí a vysvětluje pojmy, které souvisí s oborem cestovního ruchu, navíc je vysvětluje v souvislostech. V práci autor tento zdroj využil na více místech, zejména v kapitole 4 Teoretická východiska – klíčové pojmy. PÁSKOVÁ, Martina. Udržitelnost cestovního ruchu. 3. vyd., přeprac. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014, 335 s. ISBN 978-80-7435-329-1.

Kniha Udržitelnost cestovního ruchu od Ing. Martiny Páskové, Ph.D. poskytuje ucelený a velmi odborný vhled do problematiky koncepcí udržitelnosti ve vztahu k cestovnímu ruchu a popisuje jeho dopady na přírodní a socio-kulturní prostředí. V knize jsou dále uvedeny příklady udržitelnosti CR ve vybraných destinacích. Použito především v kapitole 7.1 Životní cyklus destinace (ŽCD).

3

3 Metodologie zpracování Teoretická část práce obsahuje literární rešerši o dané problematice, včetně kritického zhodnocení, případně komentářů autora. V praktické části práce je pak využito více metod zkoumání. Aby bylo možné zhodnotit vnímání nástrojů v managementu turismu návštěvníky, autor přistoupil k využití dotazníkového šetření. Pro tyto účely autor formuloval otázky do dotazníku, který byl následně vystaven na internetu prostřednictvím webové stránky www.vyplnto.cz. Dotazník byl vytvořen jako veřejný, mohl se k němu tedy vyjádřit kdokoli. Autor dále online dotazník sdílel na sociálních sítích. Vzorek respondentů je z těchto důvodů reprezentativní v tom ohledu, že se nejedná o uzavřenou skupinu lidí, kteří by se navzájem mohli ovlivňovat. Kompletní znění dotazníku včetně jeho struktury je uvedeno v příloze číslo jedna. Vyhodnocení dotazníku poté autor provedl v tabulkovém editoru Microsoft Excel, z něhož následně vytvořil grafy prezentované v praktické části. Hlavní výhodou této formy dotazování je anonymita a z ní vyplývající předpoklad upřímnosti respondentů. Naopak hlavní nevýhodou je dostupnost dotazníku pouze on-line, což může znamenat vyloučení některých skupin návštěvníků Krkonošského národního parku.

Další metodou zkoumání je analýza dat ze sčítacích zařízení, která poskytla autorovi Správa Krkonošského národního parku. Cílem bylo analyzovat data ze sčítacích zařízení, identifikovat nejvytíženější průchodové body a výsledky propojit s vyhodnocením dotazníkového šetření. Analýza dat byla provedena v tabulkovém editoru Microsoft Excel, ze kterého autor opět vytvořil grafy prezentované v praktické části. Výhodou této metody je možnost zpracování dat hromadně pomocí počítače. Jiná metoda hromadného zpracování dat v tomto případě není možná, nebo autorovi není známa.

4 Teoretická východiska – klíčové pojmy Návštěvnický management – „soubor řídících technik a nástrojů, používaných soukromými i veřejnými subjekty cestovního ruchu za účelem usměrňování toků návštěvníků a ovlivňování způsobu jejich chování.“ [21: 372]

4

Obecně je návštěvnický management vnímán v souladu s uvedenou definicí. Návštěvnický management, ostatně jako všechny způsoby řízení, vyžaduje pro to, aby mohl být správně a vhodně praktikován, adekvátní nástroje, kterými lze řídit pohyb a chování návštěvníků. V práci jsou nástroje návštěvnického managementu hlouběji rozebírány v kapitole 7 – Regulace v managementu turismu. Národní park – je „území takových přírodních hodnot krajiny, flóry a fauny a zpravidla málo ovlivněné činností člověka, že je chráněno legislativou daného státu především pro své biologické, ekologické, geologické, vědecké, historické, vzdělávací a rekreační hodnoty.“ [21: 366]

Národní park označuje nejhodnotnější území. Je to místo, kde má zachování krajiny, živočichů, rostlin a celých ekosystémů nejvyšší prioritu. Obvykle se jedná o velkoplošná území, které byla historicky hůře dostupné pro člověka, a proto v nich není příliš rozvinutá nebo znatelná jeho činnost. To autor považuje za důvod, proč tři ze čtyřech národních parků České republiky jsou vysoko či výše položené lokality; hory nebo skály. Nedotčenost těchto území nebo jejich specifické podmínky životního prostředí pak nevyhnutelně určují bohatost a unikátnost ekosystémů. Tento pojem je využíván v celé práci. KRNAP = Krkonošský národní park. Národní park = NP. Udržitelný rozvoj – je „takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachová možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a současně nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“ [21: 591].

Udržitelný rozvoj je kompromis mezi minulostí, současností a budoucností. Principem udržitelného rozvoje je zachovat co nejvíce minulého (kultura, zvyky, vztahy člověka a přírody a již zmíněné funkce ekosystémů a rozmanitost přírody a živočichů) pro budoucí generace s co nejmenším omezením současného (způsobu života). Typickým

příkladem

opaku

udržitelného

rozvoje

může

být

nekoncepční

a nekontrolovaná výstavba v lokalitě s významným ekosystémem. Kromě toho, že stavby mohou narušit ráz krajiny, tak už například samotná infrastruktura narušuje tok vody v lokalitě a vytváří nepřirozené bariéry pohybu pro faunu. Aby mohl být 5

rozvoj udržitelný, je nezbytně nutné, aby se do něj zapojily všechny skupiny, kterých se daná lokalita dotýká. Bez ochoty a komunikace však není takového rozvoje možné dosáhnout. Autor s tímto termínem pracuje například v kapitole 7 – Regulace v managementu turismu. Management turismu - neboli management cestovního ruchu. Management je obecně „systém teoretických a praktických řídících znalostí, dovedností a činností, resp. soustavný a kontinuální proces, který zahrnuje vzájemně propojené funkce: plánování, organizování, rozhodování, motivování, komunikování a kontrolu. Podle svého zaměření, obsahu, metod nebo hlavního cíle má (nejen) v cestovním ruchu mnoho označení a směrů.“ [21: 323-234]

Management turismu je označení pro řízení činností v cestovním ruchu. Patří do něj konkrétnější typy managementu, jako například destinační management nebo návštěvnický management. Dále obsahuje specializované typy managementu detailně zaměřené na jednu oblast, například management ubytovací části. Autor tento termín používá například v kapitole 7 – Regulace v managementu turismu. Turismus – „Alternativní termín pro cestovní ruch, odvozený z angl. slova tourism. Je součástí jednoslovného i víceslovného označení řady aktivit, spojených s cestovním ruchem. V české terminologii je vhodné postupně nahradit tímto termínem vžité používání nepřesných termínů, zejména ve spojení s turistikou.“ [21: 578] Turistika označuje především „druh cestovního ruchu, kdy se účastník pohybuje vlastní silou.“ [21: 585]

Turismus bývá chybně zaměňován s turistikou, ačkoli ve spojeních, které se vymykají této definici, často může pozbývat smyslu. Turismus zahrnuje veškeré aktivity a služby provozované a nabízené ve spojení s pohybem osob mimo jejich obvyklé místo pobytu. Jedná se o základní pojem v cestovním ruchu a autor považuje za vhodné jej zde definovat, neboť se prolíná celou prací.

6

5 Krkonošský národní park Krkonošský národní park se nachází na severním okraji Východních Čech, na hranici s Polskem. Státní hranici národní park překračuje a na polské straně dále existuje jako Krakonoski Park Narodowy. Na české straně se „Krkonošský národní park rozléhá na ploše 550 km2 včetně ochranného pásma. O národní park se stará Správa Krkonošského národního parku se sídlem ve Vrchlabí (příspěvková organizace Ministerstva životního prostředí ČR).“ [13] „Krkonoše – ostrov tundry uprostřed Evropy – jsou unikátní mozaikou horských ekosystémů. Svahy hor osídlují horské lesy a louky, horní partie plochých hřebenů porůstá borovice kleč, alpínské trávníky a rašelinná společenstva. Druhově bohaté jsou také karové oblasti, vzniklé působením ledovců v minulosti. Pro tuto výjimečnost a krajinnou hodnotu byly v roce 1963 vyhlášeny národním parkem.“ [10]

5.1 Charakteristika regionu O Krkonoších a o národním parku toho bylo napsáno již mnoho, protože se jedná o nejslavnější české hory. O to těžší je se vyrovnat ve výmluvnosti a popisnosti představení regionu. Autor proto převzal podle svého názoru velmi pěkné představení z [1], které obšírně popisuje geografické představení Krkonoš. „Krkonoše byly vyvrásněny v prvohorách a do dnešní podoby byly dotvořeny zejména pozdně třetihorním zdvihem. Ve vyšších polohách jsou zřetelné dva hlavní hřbety. Slezský nebo též hraniční hřbet s nejvyšší horou Sněžkou (1602 m), po němž probíhá hranice s Polskem, a Český nebo též vnitřní hřbet spojený rozsáhlými náhorními plošinami a rozdělený údolím Mumlavy a Sedmidolí. Z vnitřního hřbetu vybíhá k jihu šest rozsoch postupně se snižujících a oddělených hlubokými údolími řek a potoků. Ke konečnému utváření přispívaly další faktory, zejména klimatické. Krkonoše jsou horopisným článkem České vysočiny a řadí se mezi nejvyšší evropské středohory. V Krkonoších jsou charakteristické stopy doby ledové. Jednotlivé dílčí ledovce vytvořily ledovcové kotle (kary), zvané zde jámy. Ačkoli jsou Krkonoše svou nadmořskou 7

výškou charakterizovány jako středohory, jsou zde klimatické podmínky, které mají charakter vysokohorských a subarktických oblastí. Příroda na hřebenech Krkonoš natolik připomíná tundru na dalekém severu, že nejvyšší české hory právem získaly přívlastek "ostrov Arktidy uprostřed Evropy", průměrné roční teploty se nevyšplhají na více jak na +1 st. C. Je to domov houževnatých keříčků, travin, mechů a mrazuvzdorných lišejníků, svět houpavých rašelinišť, kamenitých sutí a hluboko promrzajících půd, které led a mráz poskládal do roztodivných obrazců. Hluboké vody dvou jezer na polské straně hor prozrazují historii Krkonoš. Během silného ochlazení celé severní polokoule na začátku čtvrtohor se totiž ze Skandinávie téměř až k severnímu úpatí Krkonoš rozprostíral obrovský kontinentální ledovec. V jeho okolí panoval takový chlad, že se na svazích Krkonoš začaly tvořit místní ledovce a při své pouti do údolí modelovaly tvář hor. Při své pouti ledovce navršily na některých místech údolí hromady kamení, písku a hlíny – ledovcové morény, které někde tak dokonale přehradily údolí, že voda z tajícího ledu a sněhu vytvořila hluboká jezera. Malý a Velký Rybník na severních svazích Krkonoš, dosahující hloubky 7 až 24 metrů, jsou takovým svědectvím z dob ledových. Mráz, led, voda a vítr modelovaly nezaledněné hřebeny hor a na mnoha místech zanechaly svědectví své razance v podobě bizarně rozpukaných žulových skal – torů. Přes svou malou rozlohu a nízkou nadmořskou výšku patří Krkonoše mezi nejnavštěvovanější pohoří Evropy a svým věhlasem přesahují mnohá větší pohoří zvučných jmen. Je to krajina, jejíž přírodní rozmanitost nemá v okolních pohořích obdobu.“

5.2 Zatížení Krkonošského národního parku turismem Krkonoše byly a jsou velmi frekventovaným místem realizace cestovního ruchu. Nejen, že jde o velmi zdravé prostředí s čerstvým vzduchem a všudypřítomnou divokou přírodou, za kterou do Krkonoš už historicky dojížděli lidé za účelem ozdravného pobytu, svoji historii zde mají i volnočasové aktivity ve formě aktivního pohybu. Velkou 8

tradici zde má především turistika a následně i lyžování. Dnes je možné si v Krkonoších vybrat z nepřeberného množství aktivit, od sportů až po wellness pobyty. „Jako jedno z nejnavštěvovanějších míst v ČR se Krkonoše potýkají dlouhodobě s velkým množstvím návštěvníků, odhadem 5,4 – 6 milionů ročně. V posledních desítkách let se zde začaly objevovat nové rekreačně sportovní aktivity (např. snowkiting, zimní cykloturistika) nebo posílily ty méně tradiční sporty (skialpinismus, zimní horolezectví). Často jde o sportovní aktivitu, jejíž provozovatelé si často nárokují prostor na území Krkonošského národního parku kvůli místním specifikům, jako je vyšší nadmořská výška nebo horský charakter terénu. Jde typicky bohužel i o klidové zóny území NP (1. zóna KRNAP, lesní porosty atd.). Paradoxně si svými nároky některé jednotlivé sportovní skupiny konkurují mezi sebou. Rozloha horského území je pouhých 454 km2 a z toho vrcholová část nad horní hranicí lesa zabírá jen 7,4 %, proto toto území nelze srovnávat s územím jako např. Alpy. Na druhou stranu se na tomto malém území vyskytují cenné rostlinné i živočišné druhy a společenstva, biotopy, které jsou unikátní, jsou tudíž i prioritními předměty ochrany, a kvůli kterým získalo toto území status národního parku. Vzhledem k rozloze hor a návštěvnickému tlaku je proto nutné pro všechny návštěvníky a zájmové skupiny nastavit určitá pravidla. Ty zčásti poskytuje Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny. Dalším poměrně účinným nástrojem je regulace pozitivním způsobem – umožnit danou aktivitu tam, kde to jde, případně ji v daném místě i podpořit. Tento způsob je převažující částí veřejnosti přijímán poměrně kladně a díky tomu se i daří navázání kontaktu a částečně i spolupráce s některými zájmovými skupinami.“ [4: 66-67] „V současnosti je dle Atlasu cestovního ruchu např. na tomto území na 1 km2 více než 50 lůžek (obrázek 1), což je hustota srovnatelná s nejvýznamnějšími turistickými destinacemi v ČR, např. s Prahou! Díky své jedinečnosti vysoké nadmořské výšky a chladného klimatu je sem také koncentrována většina lyžařských středisek od malých vleků lokálního významu až po mezinárodní lyžařská střediska“ [8: 4] viz obrázek 2.

9

6 Monitoring turistických tras 6.1 Sčítací zařízení Sčítací zařízení slouží k měření počtu průchodů danou oblastí, stezkou nebo turistickou trasou. Pomocí technologie sčítacích zařízení je možné poměrně přesně určit, kolik turistů projde nebo projede měřeným bodem. S daty, které jsou z těchto zařízení následně získány se dá velmi podrobně pracovat a tak přizpůsobit podmínky pro turisty v navštěvované lokalitě. Na základě dlouhodobého měření je díky sčítacím zařízením možné získat statistiky, ze kterých se dají určit dlouhodobé trendy v návštěvnosti v čase a díky tomu se na ně připravit. Pomocí těchto statistik je pak možné předvídat špičky v návštěvnosti v horizontu dnů, týdnů, měsíců a roků. Pokud například turistická trasa vede první zónou národního parku, statistiky dále slouží díky kontrole samotného počtu průchodů k revizi, zda nemůže docházet k nepřiměřenému zatížení fauny a flóry příliš velkým počtem turistů. Jde tak o velmi přínosný a důležitý nástroj, který vytváří podklady pro kvalitní práci návštěvnického managementu.

6.1.1 Sčítací zařízení a cyklistika Sčítací zařízení jsou zpravidla používána ke sledování počtu průchodů turistů po uzavřené turistické trase v chráněném krajinném území. Používají se však také jako prostředek pro vyhodnocení investice do infrastruktury: „Automatické sčítače jsou v naší zemi v provozu od roku 2008. S jejich instalací začaly, podobně jako v zahraničí, národní parky a rekreační zóny, s cílem sledovat pohyb turistů. Sčítače jsou dnes k vidění také v mnoha českých městech, kde pomáhají efektivně plánovat systém dopravy a v „úzkých“ místech vybrat bezpečné řešení. Turistické oblasti dnes instalují automatické sčítače také všude tam, kde je třeba zdůvodnit investice do nové infrastruktury nebo vyhodnotit případnou úpravu režimu v chráněných zónách. Monitoring cyklistů, ale také pěších či in-line bruslařů umožňuje přesně vyčíslit, jaký přínos mají tyto skupiny v cestovním ruchu. V kombinaci s dotazníkovým šetřením tak správce Labské stezky v sousedním Německu vyčíslil její přínos na 84 mil. Euro. Tato čísla potvrzují, že investice do infrastruktury na dálkových trasách má rychlou návratnost. Zvlášť důležitý je monitoring na dálkových trasách, kde sčítače umožňují dlouhodobě 10

zkoumat celkové počty cykloturistů na páteřních profilech a v kombinaci kvantitativního a kvalitativního dotazování zjišťovat efekt a přínosy cykloturistiky na ekonomiku.“ [3]

Podle [3] vykazují zájem o technologii sčítacích zařízení také města. Těm může monitoring pomoci sledovat například efektivitu vybudovaných cyklostezek ve městě i mimo něj nebo jako podklad pro argumentaci pro její výstavbu. „Dalším rozšířením funkce sčítačů jsou tabule, které evidují a okamžitě zobrazují aktuální průjezdy cyklistů v příslušném dni a celkově v daném roce. Jak ukázala zkušenost například z Kodaně a dalších dánských měst, pro mnoho obyvatel je to silná motivace, aby na kolo usedali častěji. Po instalaci těchto sčítačů se mnoho lidí připojilo k soukromé soutěži o dosažení co nejvyššího čísla na ukazateli a vzrostl tak podíl pravidelných cyklistů.“ [3] (viz obrázek 3)

6.1.2 Technologie sčítacích zařízení Zpracováno podle [3].

Sčítací zařízení fungují na různých principech, nejen podle toho, co zaznamenávají, ale jsou upraveny i podle toho, kam a jak jsou instalovány. Popis dostupných technologií je odborný a technický, proto se autor rozhodl jej převzít a doplnit o komentáře. Tlaková čidla „Pro měření chodců se využívají nášlapné desky zabudované pod povrch komunikace a pro cyklisty systém dvou paralelních hadiček uložených příčně na komunikaci. Krokový impuls na desku nebo tlak způsobený přejetím kola přes hadičky se přenáší do měřící datové jednotky, kde se v nastavených intervalech (např. 1 hodiny) zaznamenává četnost i směr. Hadičkové systémy se dají použít i jako přenosné sestavy pro krátkodobá měření.“ [3]

11

Výhodou této technologie je nesporně trvanlivost technologie, dále hrozí minimální riziko náhodného nebo úmyslného poškození měřiče. Nevýhodou naopak je nutnost zásahu do povrchu stezky nebo cyklostezky. Pyroelektrické senzory „Detekují teplo lidského těla. Pracují za všech běžných klimatických podmínek. Garantovaná šířka monitorovaného profilu je 4 – 6 metrů. Výhodou této technologie je jednoduchost instalace a značná nenápadnost zařízení, neboť je možné je „maskovat“, např. umisťováním do podzemní schránky či instalacemi do stávajících terénních objektů (zábradlí, sloupy, atd.), což je velmi žádané právě při monitoringu v přírodně cenných lokalitách či v lokalitách s vyšším rizikem vandalismu zařízení.“ [3] Infračervené senzory „Pracují na principu přerušení vysílaného infračerveného paprsku. Zařízení se obvykle skládá ze dvou částí – z vysílače a přijímače paprsku, jež jsou umístěny po stranách monitorovaného koridoru (např. cyklostezky). K přerušení paprsku dochází při průjezdu cyklisty mezi oběma částmi zařízení. Výhodou této technologie je, že s ní lze monitorovat i širší koridory – dosah paprsku totiž může v případě potřeby činit až přes 20 metrů.“ [3]

Nevýhodou technologie je náchylnost na počasí, tento typ sčítacího zařízení zaznamená průchod například i v případě padajícího listu nebo hustého sněžení. Elektroindukční smyčky „Tenký vodič ve tvaru smyčky generuje při přejezdu kovového předmětu elektrický impuls, který je zaznamenán měřící datovou jednotkou. Nastavitelná míra citlivosti umožňuje využít toto zařízení i ve smíšeném provozu cyklistů a automobilů tak, že přístroj zaznamenává pouze projíždějící cyklisty. Zařízení se vyznačuje náročnější instalací (je nutný zásah do povrchu komunikace), výhodou je možnost využití i na širších stezkách a komunikacích.“ [3]

12

Magnetické senzory „Pracují na obdobném principu jako předchozí zařízení, senzor má však bodový charakter, který reaguje na přejezdy kovových předmětů ve svém okruhu účinnosti o poloměru 1 až 1,5 m. Zařízení je možné umístit do středu monitorované komunikace či na její okraj (při šířce stezky do 1,5 m). U užších stezek tak zařízení představuje jednodušší, levnější a nenápadnější variantu monitoringu, neboť nevyžaduje zásah do povrchu stezky.“ [3] Ostatní „Poslední kategorii představují kombinovaná zařízení, využívající kamerových (satelitních nebo terestrických) nebo fotografických záznamů pro zpětné odečítání. Jsou vhodné zejména pro sledování velkých skupin nebo statické útvary lidí. Využívají se ve specifických situacích, např. na přechodech pro chodce.“ [3]

6.2 Pravidla pro rozhodování o umístění sčítacích zařízení Při plánování rozmístění čidel pro sčítání je velmi důležité správně určit místa, kam budou sčítací zařízení instalována. Nejčastější pochybení při výběru místa nebo technologie popisuje [2] na případových studiích.

Podle Banaše a Zahradníka [2: 10-13] lze nejčastější chyby při výběru umístění sčítacích zařízení shrnout do tří kategorií. Prvním úskalím je zvolení vhodného místa pro umístění sčítacího zařízení. Zvláště je kladen důraz na znalost místního prostředí a především znalost vzorců chování návštěvníků v dané lokalitě. Na základě neznalosti místního prostředí se podle [2: 10] může objevovat nešvar, tzv. „zkracování cest“, tedy pohyb mimo vyznačenou stezku. Tím by v případě umístění sčítacího zařízení na stezku v tomto místě bylo měření podhodnoceno. Stejně tak může dojít k nadhodnocení měření v případě umístění zařízení v blízkosti rozcestí nebo podobně frekventovaných míst, kde se návštěvníci zastavují nebo zdržují. [2: 10-13] Druhým úskalím je viditelnost zařízení po jeho instalaci. „Působí-li sčítací zařízení v terénu nápadně až rušivě, nelze se vyhnout tomu, že bude velká část 13

návštěvníků přemýšlet, k čemu slouží a přitom jej zkoumat. Při testování této chyby se ukázalo, že v situaci, kdy každý desátý návštěvník, který si povšiml v terénu sčítače, začne toto zařízení zkoumat, znamená průměrné výsledné zkreslení ročního výsledku umělé nadhodnocení až o 50 %. Nápadná větší sčítací zařízení, umístěná např. v masivnějších sloupcích, některým návštěvníkům slouží také jako odpočinková místa.“ [2: 11]

Třetím úskalím instalace měřících zařízení je zvolení nevhodné technologie „s ohledem na objekt sčítání a především terénní podmínky“. [2: 12].

6.3 Projekt sčítačů v Krkonošském národním parku „Účelem těchto zařízení je zachytit návštěvnický provoz na přístupových cestách do a z 1. zóny KRNAP a vjezdy automobilů na frekventovaných lokalitách v nižších částech hor. Některá čidla jsou kombinovaná, proto na celkem 21 místech měří průchody pěších, na pěti průjezdy cyklistů a na osmi průjezdy automobilů. Za první rok provozu sčítače zaregistrovaly statisíce průchodů či průjezdů návštěvníků.“ [16]

Podle tiskové zprávy o sčítacích zařízeních [16] byly na podzim 2011 instalovány sčítací zařízení na celkem 27 místech. Jedná se o kombinací více druhů zařízení, podle toho, jestli měří pěší, cyklisty, nebo automobily. „Význam tohoto projektu spočívá v tom, že díky moderní technice máme k dispozici, stejně jako polská strana, poměrně přesná data, která nám dají odpovědi na otázky, kde a kdy se pohybují návštěvníci hor,“ říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. „Tato data jsou pro nás velice cenná, i když se týkají pouze nejcennější části Krkonoš. Využíváme je pro naše interní potřeby, ale jsou k dispozici dalším odborníkům i úřadům,“ dodal Hřebačka.“ [16]

6.3.1 Použitá technologie „Vybrali jsme sčítací zařízení typu Eco Counter (http://www.eco-compteur.com/): pro pěší – dřevěné sloupky s tepelným čidlem (PYRO sensor pedestrians), pro cyklisty a automobily – indukční smyčky (ZELT Inductive Loop a ZELT for cars Sensor) 14

zabudované v tělese cesty. Kromě jednoho rozlišují všechna zařízení i směr průjezdu/průchodu. Čtyři sloupky jsou teleskopické a umožňují vysunutí čidla nad sněhovou pokrývku, ale vhledem k často se tvořící námraze byla zimní data získávána pouze omezeně. Doposud bylo celé období považováno za zkušební, protože bylo třeba vychytat některé poruchy a nedostatky. Také se potvrdil očekávaný předpoklad, že s ohledem na značnou šíři cest procházejí lidé vedle sebe, ale čidlo je zaznamená jako jediný průchod. Data jsou díky tomu mírně podhodnocena, a proto bylo nutné zkušebně sebrat data ručním sčítáním z terénu a na základě rozdílu stanovit přepočítávací koeficient. Data ze sčítačů jsou pravidelně odesílána přes GMS signál na sběrný server a vizualizovaná v systému Eco-Visio Software, který umožňuje navíc i dálkovou kontrolu funkčnosti jednotlivých sčítacích zařízení. V budoucnu očekáváme sdílení dat s polskou stranou Krkonoš a vizualizaci souhrnných údajů na GIS server Správy KRNAP.“ [16] (GIS = geografický informační systém, pozn. aut.)

6.3.2 Umístění sčítacích zařízení Jak ilustruje obrázek 4, všechna sčítací zařízení, kromě tří, sledují vstupy a výstupy první zóny národního parku. Tabulka 1 ukazuje seznam všech umístění sčítacích zařízení, včetně směru, který sleduje. Všechna jsou obousměrná, tedy rozlišují směr průchodu. Výjimkou je sčítací zařízení číslo 13 na Horních Mísečkách.

15

Tabulka 1 Seznam sčítacích zařízení v KRNAPu Číslo sčítače Název sčítače Směr IN Směr OUT 1 Tvarožník Tvarožník Vosecká b. 2 Vosecká bouda Vosecká b. Labská louka 3 Krakonošova snídaně Krakonošova snídaně U čtyř pánů 4 Růženčina zahrádka Ruzencina zahradka Dvoracky 5 Krakonošova cesta Dvoračky Kotelní jámy 6 Pramen Labe státní hranice pramen Labe 7 Čtyři páni Labská b. U čtyř pánů 8 Labská bouda Vrbatova b. Labská b. 9 Mohyla Hanče a Vrbaty Vrbatova b. U čtyř pánů 10 Martinova bouda modra Martinova b. státní hranice 11 Martinova bouda zelena Labská b. Martinova b. 12 Labský důl Buďfitka Labská b. 13 Horní Mísečky Horní Mísečky Horní Mísečky 14 Třídomí Rovinka Špindlerův Mlýn 15 Josefova bouda Špindlerův Mlýn Josefova b. 16 Bílé Labe Luční b. b. U Bílého Labe 17 Luční bouda červená Luční b. Kozí hřbety 18 Jantarová cesta státní hranice Luční b. 19 Luční bouda modrá Sněžka Luční b. 20 Výrovka-Památník Luční b. Výrovka 21 Výrovka-Chalupa na rozcestí Chalupa na rozcestí Výrovka 22 Chalupa na rozcestí Liščí hora Chalupa na rozcestí 23 Dolní Dvůr Dolní Dvůr Horská silnice 24 Jelenka Svorová hora Jelenka 25 Nad Kovárnou důl Kovárna Sněžka 26 Snežka Sněžka Růžohorky 27 Černý Důl Černý Důl Cihlářská bouda

Typ sčítače P P P P P P C P P, C, A P P P C, A A A P P P P P, C, A P, C, A P A P P P A

Zdroj: Data KRNAPu, vlastní zpracování

7 Regulace v managementu turismu Regulace v managementu turismu představují nástroje, které jsou k dispozici správci lokality pro řízení toku návštěvníků a tím pádem k upravování návštěvnosti jednotlivých atraktivit v dané lokalitě. Tyto nástroje však nelze používat bez nějakého hlubšího zamyšlení, detailnějšího plánu neboli strategie.

Tato strategie by měla reflektovat některé z osvědčených principů, které přispívají k udržitelnému rozvoji destinace. Ten je velmi důležitý pro nalezení rovnováhy mezi uspokojením potřeb, v tomto případě návštěvníků Krkonošského národního parku, a zachováním přírody a krajiny pro další generace. Aby bylo možné tohoto docílit, je potřeba právě regulací v managementu turismu.

16

Nástroje návštěvnického managementu Výkladový slovník cestovního ruchu uvádí jako hlavní nástroje návštěvnického managementu „přístupový management, vhodné vedení, značení a udržování turistických tras a stezek, vytváření naučných stezek, zážitkových stezek, interpretační infrastruktury, vhodný způsob zpřístupnění území včetně vhodného umístění vstupních bran, záchytných parkovišť a navazující infrastruktury včetně návštěvnických center, srozumitelná a názorná komunikace s návštěvníky, cenová politika, zonace ve vztahu k cestovnímu ruchu, zpracovávání kodexů chování a etických kodexů návštěvníka a podnikatelských subjektů v cestovním ruchu a pořádání výchovně vzdělávacích pořadů či seminářů.“ [21: 372]

Hlavním důvodem potřeby využívat omezení je mít možnost chránit přírodu a krajinu, starat se o destinaci jako takovou. Přístupový management V rámci KRNAPu do přístupového managementu patří především monitoring turistických tras, jímž se tato práce zabývá detailněji. Pro KRNAP je to vhodně zvolený nástroj, protože se jedná o ohraničené území a je v něm kontrolován pohyb po vyznačených trasách [21: 467]. Značení turistických tras Jak již bylo zmíněno ve vymezení destinace, turistika má v Krkonoších dlouhodobou historii. I z toho důvodu je národní park protkán sítí velmi dobře značených tras. Takové značení zlepšuje orientaci návštěvníků. Dále zvyšuje jejich komfort, zvláště v případech, kdy je na ukazatelích uvedena kromě vzdálenosti i předpokládaná časová náročnost [21: 546]. Z hlediska návštěvnického managementu se navíc jedná o účinný nástroj pro řízení toku návštěvníků. Naučné stezky Naučné stezky, podobně jako značené turistické trasy, pomáhají usměrňovat tok návštěvníků ve vymezeném území tím, že vytvářejí turistickou atraktivitu poskytováním informací o vytvořené cestě a jejím okolí. „Naučená stezka je zřizována 17

na kulturně zajímavých místech s vyznačením zajímavých míst s tabulemi s popisem místní flóry a fauny, geologického a geomorfologického vývoje a kulturních památek.“ [21: 368]

V KRNAPu jsou vytvořeny čtyři turistické naučné stezky a jedna naučná stezka pro cyklisty [14]. Chodníky a jiné terénní úpravy Příjemným kompromisem mezi zachováním přístupnosti atraktivit turismu a ochranou přísně chráněných území je vytváření chodníků a jiných terénních úprav. Ačkoli jejich vybudování vyžaduje na jedné straně jistý zásah do krajiny, vytvoření chodníků (z odpovídajících materiálů) v přísně chráněném území zajistí striktní dodržování zákazu chození mimo vyznačené trasy a tím tak na druhé straně významně přispívají k ochraně před poškozením turismem. Tyto úpravy je však potřeba plánovat šetrně a s ohledem na komfort návštěvníků, jinak by daná úprava mohla mít opačný efekt. Z vlastní zkušenosti může autor uvést příklad – schody na Sněžku vybudované směrem od Vyhlídky na Obřím hřebenu. Schody jsou příliš vysoké i pro dospělé návštěvníky a jsou velmi nekomfortní. Pro děti potom tvoří významnou překážku. Původně měly schody pravděpodobně zabránit erozi půdy na velmi vytížené turistické cestě, výsledek je ale ten, že značná část návštěvníků schody obchází a tím dochází k rozšiřování stezky. Záchytná parkoviště Parkoviště jsou v destinaci jako je KRNAP jednou z nejdůležitějších součástí infrastruktury, neboť poskytují prostor k zaparkování aut návštěvníkům. Ačkoli tyto plochy mohou snižovat atraktivitu místa, na kterém jsou vybudovány, jedná se o velmi účinný nástroj pro řízení toku návštěvníků [21: 410]. Pomocí parkovišť je možné vytvářet výchozí body pro návštěvníky. Návštěvnická centra Návštěvnické centrum je „expozice, zpravidla s modely, fotografiemi, přírodními a kulturními artefakty, doplněná různými druhy audio a videoprezentací a umístěná 18

v budově a na okolních prostranstvích, jejímž účelem je poučení a vzdělávání návštěvníků. Typickou expozicí návštěvnického centra je vysvětlení přírodních procesů.“ [21: 371]

KRNAP prezentuje v budově bývalého augustiniánského kláštera ve Vrchlabí stálou a moderní audiovizuální expozici na téma Kámen a život [11]. Nástrojem návštěvnického managementu jsou návštěvnická centra především proto, že přináší informace o krajině a procesech, kterými byla vytvořena. Ve spojení s moderním pojetím prezentace tak tvoří atraktivní cíl pro návštěvníky národního parku a zároveň odhaluje základní principy a důvody ochrany přírody. Dochází tak k edukaci návštěvníků a podněcování jejich sounáležitosti s ochranou přírody. Distribuce informací Informační centra, kiosky, tabule, propagační materiály, mapy – veškeré tyto informační body nebo materiály patří do nástrojů návštěvnického managementu, protože informují o atraktivitách, cenách, dostupnosti nebo lokalitách. Návštěvníci jsou tak informováni, kam se mohou v rámci vymezeného území vydat. Pokud by některá lokalita byla příliš navštěvovaná a snižovalo by to její hodnotu, je možné ji ze všech informačních prostředků vypustit, aby došlo k jejímu zachování nebo opětovnému obnovení atraktivity. Udržitelný rozvoj Výše uvedené nástroje návštěvnického managementu je třeba řídit jednotně a podle odsouhlasené koncepce rozvoje. Ta by měla vždy reflektovat uznávané postupy a koncepty rozvoje. Udržitelný rozvoj je příkladem takové koncepce, kterou by měl každý, kdo zodpovídá za řízení některého subjektu (nejen cestovního ruchu), brát na zřetel. V publikaci Návštěvnický management v praxi je udržitelný turismus přirovnáván k predátorovi, který musí lovit s rozumem, jinak by si zlikvidoval svůj zdroj potravy [8: 6]. Tuto metaforu konceptu udržitelnosti autor považuje za velmi trefnou.

19

7.1 Životní cyklus destinace (ŽCD) Zpracováno podle [9: 87-102]

ŽCD je teoretickým principem, který by měl být také reflektován ve vytváření a upravování strategií rozvoje destinace. Nejedná se o alternativu udržitelného rozvoje, spíše jde o zkoumání problematiky z jiného úhlu pohledu. Koncepce ŽCD „vytváří vhodnou platformu pro ověřování a aplikaci dalších významných konceptů, používaných v cestovním ruchu, jejich vzájemné provázanosti, při reflektování mezioborovosti a komplexity cestovního ruchu. Tento koncept totiž leží na průniku konceptu únosné kapacity území pro rozvoj cestovního ruchu, konceptu sociální směny a geografických konceptů.“ [9: 87]

Koncept ŽCD tak při správné aplikaci poskytuje managementu cestovního ruchu v destinaci důležité funkce: deskriptivní (popisnou), explanační (objasňující), prediktivní (předvídající) a preskriptivní (předpisující). Základním předpokladem je objasnění dosavadního vývoje cestovního ruchu v destinaci. Správnou analýzou stavu cestovního ruchu v destinaci je možné identifikovat, v jaké fázi životního cyklu se daná destinace nachází. Ta je pak velmi dobrý podklad pro management, který by měl na základě výše uvedeného podniknout kroky pro úpravu směru, kterým se vývoj dané destinace bude ubírat. [9: 89]

7.1.1 Fáze životního cyklu destinace Fáze objevení „Jedná se o fázi objevitelskou, kdy do nové destinace zpravidla neorganizovaně proudí poměrně malý počet individuálních návštěvníků, převážně inovativního typu. (…) Na fyzickou strukturu a sociální prostředí (ekonomický a společenský život místních obyvatel) destinace mají tito návštěvníci relativně malý vliv, ale zprostředkováním své zkušenosti dávají rozhodující impuls pro zvyšování návštěvnosti destinace náročnějším segmentům.“ [9: 96]

20

Fáze vtažení „Spolu s nárůstem objemu a pravidelností návštěvnosti destinace se někteří místní obyvatelé začínají realizovat v podnikání cestovního ruchu. (…) Destinace se začíná vyznačovat svým podstatným atributem – sezónností – a začínají se projevovat změny v místní sociální struktuře, zejména vzrůstající rozdíl mezi obyvateli vtaženými do procesu rozvoje cestovního ruchu a zbytkem populace. [9: 97] Fáze rozvoje „Ve fázi rozvoje již destinace disponuje dobře vymezeným okruhem zdrojových oblastí, formovaným od jisté míry důraznou propagací cestovního ruchu v těchto oblastech. (…) Atraktivity cestovního ruchu jsou rozvíjeny či dokonce uměle generovány a výrazně propagovány, přičemž původní atraktivity jsou zpravidla komercializovány a doplňovány uměle vytvořenými atraktivitami (často nezapadajícími do koloritu destinace). [9: 98] Fáze konsolidace „V této fázi dochází ke zřetelnému zpomalování tempa růstu návštěvnosti, i když absolutní počet návštěvníků ještě stále roste a celkový denní počet návštěvníků (alespoň v sezóně) převyšuje počet stálých obyvatel. Převážná část místní ekonomiky je vázána na cestovní ruch. (…) Typické je organizování masového cestovního ruchu, převažuje typ návštěvníka bez zájmu o reálný život místních obyvatel, který směřuje do destinace popisované a prodávané cestovní kanceláří jako „turistický ráj“.“ [9: 99-100] Fáze stagnace „Předposlední fáze je nejkritičtější etapou destinačního cyklu, neboť její průběh do značné míry rozhoduje o tom, která z variant poslední fáze se stane skutečností. Počet návštěvníků dosahuje svého vrcholu, průměrná délka pobytu a průměrná útrata návštěvníka zpravidla vykazují klesající tendenci. (…) V této fázi se zhoršení postoje týká i obyvatel angažovaných v cestovním ruchu, neboť přínosy z cestovního ruchu se snižují, zatímco nežádoucí vlivy vysoké návštěvnosti na prostředí destinace narůstají.“ [9: 101]

21

Fáze poststagnace „Fáze poststagnace může v závislosti na vývoji proběhnout v pěti základních variantách.“ [9: 102] Úpadek je nejhorším možným scénářem fáze poststagnace. Jak již slovo naznačuje, jde o úpadek destinace, poškození, nebo úplnou ztrátu atraktivit. Pokles je stále negativní scénář, ale ne již v tak drastickém duchu jako úpadek. Stabilizace je neutrální varianta vývoje udržující si konstantní návštěvnost. Adaptace vyžaduje úsilí ze strany destinačního managementu a dalších subjektů cestovního ruchu. Aby se mohla destinace dále rozvíjet, je nutné reflektovat principy udržitelnosti. „Fáze omlazení zpravidla představuje výsledek promyšleného destinačního managementu, který vedl ke změně image destinace a zvýšení její únosné kapacity.“ [9: 102]

Autor určil Krkonošský národní park v rámci tohoto konceptu na pomezí fází stagnace a poststagnace. Celou destinaci nelze zařadit do jedné fáze, protože jsou jednotlivá místa v rámci národního parku od sebe velmi odlišná. O oblastech, ve kterých jsou soustředěné ubytovací kapacity a národní park se v nich prolíná s životním prostorem, lze uvažovat, že jsou ve fázi poststagnace. Neřízená výstavba ubytovacích kapacit a (především oblíbená v poslední době) výstavba apartmánových bytů (typickým příkladem je Špindlerův Mlýn), degradace rázu krajiny reklamními poutači (obrázek 5) a světelný smog jednoznačně určují fázi poststagnace v úpadku. Vzhledem ke zmíněnému, pro národní parky netypickému, prolínání chráněné oblasti s životním prostorem je však pravděpodobně nemožné tento stav napravit z vůle správce lokality.

Naopak místa KRNAPu, nacházející se v první zóně národního parku, lze zařadit do adaptace až omlazení v poststagnační fázi. Ačkoli jsou dlouhodobě tato místa hojně navštěvována, díky ohraničenému území, zákonným omezením a důsledné práce Správy KRNAPu se daří držet jejich atraktivitu na velmi vysoké úrovni.

7.2 Zonace Krkonošského národního parku „Území národního parku je rozděleno na tři zóny s rozdílným ochranným režimem. 22



1. zóna KRNAP (přísná přírodní) má rozlohu 4 503 ha a nachází se v nejvyšších částech pohoří;



2. zóna KRNAP (řízená přírodní) má rozlohu 3 416 ha a navazuje v širokém pásu kolem alpínské hranice lesa na 1. zónu;



3. zóna KRNAP (okrajová) má rozlohu 28 408 ha a rozkládá se ve středních a nižních polohách Krkonoš.

Zvláštní ochranný režim mají i menší, přírodovědecky vysoce hodnotná území rozkládající se mimo horskou část – např. přírodní památky Lom Strážné, Slunečná stráň nebo Sklenářovické údolí. Ochranné pásmo není součásti KRNAP, ale tvoří přechod mezi 3. zónou a volnou, intenzivně využívanou krajinou Podkrkonoší. Zonace není samoúčelná, ale sleduje maximální ochranu přírodních hodnot Krkonoš a na druhé straně umožňuje jejich zpřístupnění a k přírodě šetrné využívání pro účely ekologicky únosné turistiky a sportu.“ [13]

Metody a způsoby ochrany jednotlivých zón upravuje obecně závazný právní předpis podle § 17, kterým se národní park vyhlašuje. [20: 230]. Jednotlivé zóny jsou vyobrazeny na obrázku 6.

7.3 Návštěvní řád KRNAPu Návštěvní řád je základním dokumentem, který je Správa KRNAPu, jako orgán ochrany přírody, povinna vydat podle § 19 zákona č. 114/1992 Sb. [20: 230]. Protože s návštěvním řádem autor pracuje i v praktické části, považuje za vhodné přiblížit informace o něm.

Návštěvní řád je rozdělen do osmi článků, každý článek upravuje specifickou oblast aktivit nebo obsahuje jiná ustanovení. Článek číslo jedna specifikuje předmět úpravy, neboli k čemu se tento řád vztahuje a dle zákona definuje, k jakému účelu byl KRNAP zřízen. Článek číslo dva blíže specifikuje pravidla pro pěší pohyb osob v první zóně národního parku. Článek číslo tři definuje podmínky a pravidla vjezdu a setrvání vozidel v národním parku. Články čtyři až šest upravují provozování aktivit, jako jsou 23

vodní sporty, horolezectví a jízda na kole na území KRNAPu. Článek sedm je připomenutím části zákona o stráži přírody. Článek osm uzavírá tento návštěvní řád obecnými ustanoveními. [15]

Součástí návštěvního řádu jsou přílohy, které obsahují vzory informačních tabulí, mapový zákres cyklotras a němé značky. Nedílnou součástí návštěvního řádu jsou zákonná omezení na území KRNAPu. Ta připomínají vybraná ustanovení ze zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně krajiny a přírody, kterému se autor detailněji věnuje níže. Další vybraná ustanovení pocházejí ze zákona č. 289/1995 Sb. o lesích, který upravuje především chování v lese. Dále jsou uvedeny vybrané zákazy ze zákonů č. 449/2001 Sb. o myslivosti a č. 133/1985 Sb. o požární ochraně. [17]

Kompletní znění návštěvního řádu je dostupné na internetových stránkách Správy KRNAPu: http://www.krnap.cz/navstevni-rad-krnap/.

Nezkušené turisty může překvapit absence odpadkových košů v národním parku. Správa KRNAPu si je jejich absence vědoma a je tomu tak naprosto záměrně. Hlavní důvody jsou dva. Prvním důvodem je, že vyvážení odpadků by způsobovalo mnohem větší znečištění a žádalo by si dodatečné náklady v již tak napjatém rozpočtu Správy KRNAPu. Druhým důvodem je zájem divokých zvířat o zbytky jídla. Zvířata by odpadky roznosila po okolí a tím by efekt umístění odpadkových košů byl zcela opačný. Stejně jako ve světových národních parcích tak platí pravidlo "Co si do přírody doneseš, odnes si po sobě také zpět. Zbytky po tvé návštěvě do ní nepatří.". [12]

7.4 Zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny vytváří některé nástroje, které chrání přírodu a poskytuje tak správám národních parků prostředky a pravomoci pro jeho dodržování. „Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem 24

života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000. Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry.“ [20: 222]

Níže uvedené vybrané paragrafy tohoto zákona obsahují komentované příklady, jak jsou některé z nástrojů pro management turismu v národních parcích vytvářeny zákonem. § 12 Ochrana krajinného rázu a přírodní park Paragraf 12 tohoto zákona dává orgánu ochrany přírody nástroj, jak zachovat hodnotu krajiny a jejího rázu, neboť k umisťování a povolování staveb v takovém místě je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

To znamená, že existuje kontrola

výstavby v cenných lokalitách a nemělo by tak být možné, aby v takovém území vznikla stavba, která bude narušovat ráz krajiny a nebude v souladu s ostatními stavbami nebo bude mít třeba nevhodnou barvu. [20: 229] § 16 Základní ochranné podmínky národních parků Paragraf 16 vyjmenovává v 15 bodech, co konkrétně nelze v národních parcích provozovat nebo dělat. Omezuje tak hospodářskou, stavební a jinou činnost, včetně sběru plodin a dále omezuje i pohyb návštěvníků a definované sportovní aktivity. Dále jsou zde upravena další omezení činností vztahující se na první zóny národních parků. [20: 230] § 19 Návštěvní řády národních parků Paragraf 19 ukládá orgánům ochrany přírody národních parků vydávat návštěvní řády národních parků. Mimo to, že návštěvní řád musí obsahovat výčet omezení vstupu, vjezdu a volného pohybu osob, o kterých hovoří i tento zákon (114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny), je zde prostor pro definování podmínek omezení a výčet zakázaných sportovních a rekreačních činností nad rámec zákona. Návštěvní řád dále musí obsahovat ustanovení o výchovném a osvětovém využívání

25

národního parku. Návštěvní řád je důležitým nástrojem managementu turismu. [20: 230] § 64 Omezení vstupu z důvodu ochrany přírody „Hrozí-li poškozování území v národních parcích, národních přírodních památkách a v první zóně chráněných krajinných oblastí nebo poškozování jeskyně, zejména nadměrnou návštěvností, může orgán ochrany přírody po projednání s dotčenými obcemi omezit nebo zakázat přístup veřejnosti do těchto území nebo jejich částí. Zákaz či omezení vstupu musí být řádně vyznačeny na všech přístupových cestách a vhodným způsobem i na jiných místech v terénu.“ [20: 247] § 66 Omezení a zákaz činnosti „Orgán ochrany přírody je oprávněn stanovit fyzickým a právnickým osobám podmínky pro výkon činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody, popřípadě takovou činnost zakázat.“ [20: 247] § 78 Působnost správ národních parků a chráněných krajinných oblastí Tento paragraf zákona definuje rozsah pravomocí, které náleží orgánům ochrany přírody, především ve věcech vydávání souhlasů např. s vyhrazením míst pro táboření a rozdělávání ohňů, s vyhrazením míst pro provozování definovaných sportovních aktivit a jiných činností na chráněném území a hlavně ve vydávání souhlasu k vyznačení cest na území národních parků a národních přírodních rezervací, což je základní nástroj pro řízení toku návštěvníků. Paragraf dále obsahuje náležitosti k vydávání takových rozhodnutí a pokyny k vytváření strategického rozvoje chráněných oblastí. [20: 253] § 81 Stráž přírody Stráž přírody jmenuje a odvolává územně příslušný ustanovující úřad. Ta poté především dohlíží na dodržování povinností spojených s kontrolou dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny. Zákon poskytuje strážcům přírody pravomoci pro účely vykonávání této povinnosti, jako jsou například oprávnění zjišťovat totožnost osob, které porušují předpisy na ochranu přírody, ukládat a vybírat pokuty 26

za přestupky na úseku ochrany přírody. Ne vždy jsou ale tyto pravomoci respektovány osobami, které porušují předpisy na ochranu přírody. [20: 258] § 87 Přestupky Tento paragraf specifikuje maximální výše pokut, které je orgán ochrany přírody oprávněn uložit za specifikované přečiny, například za ohrožení nebo poničení chráněné přírody a krajiny nebo nedodržení podmínek a pravidel. [20: 260] § 88 Pokuty právnickým osobám a fyzickým osobám při výkonu podnikatelské činnosti Tento paragraf, podobně jako § 87, definuje výše pokut za konkrétní přestupky, tentokráte však právnickým osobám a fyzickým osobám při výkonu podnikatelské činnosti. [20: 261]

8 Praktická část 8.1 Sčítací zařízení Autor zpracoval originální neupravená data přímo ze sčítacích zařízení. Data poskytla Správa Krkonošského národního parku. Analyzovaná data jsou za celý rok 2014. V datech se mohou objevovat nesmyslně vysoké hodnoty. Jedná se hlavně o měsíce se sněhovou pokrývkou, kdy je sčítací zařízení zakryto, nebo je jeho funkce ovlivněna námrazou. Většina sčítacích zařízení je konstruována pouze na provoz v období bez sněhové pokrývky. Stejně tak data nemusí být někdy úplně kompletní, což je způsobeno například poškozením sčítacího zařízení, vložením cizího předmětu do sčítače nebo jeho úplným zničením (elektrický výboj od blesku).

Pro účely této práce byla využita výhradně data ze sčítacích zařízení měřících průchody pěších turistů a cyklistů.

Autor celá data prozkoumal a co nejšetrněji očistil data o příliš vysoká čísla s ohledem na den týdne, kdy k takovému měření došlo a na výsledky měření ostatních sčítacích zařízení v totožný den, pro zachování co nejvyšší věrohodnosti dat. Takový 27

zásah byl nutný, neboť přespříliš ovlivňovala souhrn dat. Jako reprezentativní příklad takové úpravy slouží tabulka 2. Je zřejmé, že v prvním týdnu roku 2014 se na sčítači číslo 20 Výrovka – Památník vyskytla chyba, neboť je nereálné, aby tímto bodem v týdnu od 1. do 7. ledna 2014 prošlo 452 744 lidí. Zároveň kolem sčítacího zařízení číslo 21 Výrovka – Na rozcestí, které je v těsné blízkosti sčítacího zařízení číslo 20, prošly ve zmíněném týdnu maximálně stovky lidí denně. Tuto nesrovnalost je možné poměrně bezpečně označit jako chybu měření, která vznikla s nejvyšší pravděpodobností z jednoho z důvodů uvedených výše. Tato chyba měření a chyby jí podobné byly vymazány. Tabulka 2 Příklad identifikace chyby měření Datum 1.1.2014 2.1.2014 3.1.2014 4.1.2014 5.1.2014 6.1.2014 7.1.2014 SUMA

20_Vyrovka_Pamatnik 21_Vyrovka_Chalupa_Na_rozcesti 101 668 244 97 256 325 88 914 482 18 509 344 38 354 97 86 273 220 21 770 83 452 744 1 795

Zdroj: Data KRNAPu, vlastní zpracování Návštěvnost Graf 1 ilustruje celkové průchody rozdělené po měsících, je tedy možné si udělat obrázek o tom, jak se pohybují počty návštěvníků Krkonošského národního parku v průběhu roku. Předpokládanou špičkou v návštěvnosti jsou letní prázdninové měsíce červenec a srpen. Propad návštěvnosti v dubnu si autor vysvětluje chybou měření, neboť v tomto období data buď částečně chybí, nebo bylo nutné vymazat příliš vysoké počty průchodů v zájmu zachování integrity dat. Zajímavý prudký pokles návštěvnosti, způsobený pravděpodobně klesající atraktivností podzimního počasí, je možné pozorovat mezi říjnem a listopadem.

28

Graf 1 Měsíční průchody KRNAPem


Podobně jako v předchozím případu bylo očekávaných výsledků dosaženo i u grafu 2, který představuje rozložení počtu průchodů návštěvníků v průběhu týdne. Dnem s nejvíce návštěvníky je sobota a nejméně návštěvníků projde Krkonošským národním parkem v pondělí. Pro lepší přehlednost jsou grafy 1 a 2 uvedeny v příloze č. 3 ve větším rozměru.

29

Graf 2 Denní průchody KRNAPem

Zdroj: Data KRNAPu, vlastní zpracování Nejvytíženější turistické trasy V grafu číslo 3 je znázorněno pět nejvytíženějších průchodových bodů, tedy turistické trasy, jimiž prošlo za rok 2014 nejvíce lidí. Tyto cesty jsou tím pádem nejvíce náchylné k poškození cestovním ruchem z hlediska četnosti průchodů. V této souvislosti není uvažováno s rozdílnou hodnotou lokalit z hlediska výskytu vzácných a ohrožených rostlin a živočichů. Autora překvapilo, že ve výčtu chybí Sněžka, která je jako nejvyšší hora České republiky bezpochyby jednou z největších atraktivit. Po bližším zkoumání bylo zjištěno, že měřený průchodový bod leží jen na jedné z tras vedoucích na vrchol, navíc měřící zařízení bylo mimo provoz celé tři měsíce od srpna do října.

30

Graf 3 Nejvytíženější průchodové body


Detailnější analýza pěti nejvytíženějších průchodových bodů ukazuje směr, ve kterém se návštěvníci převážně těmito body pohybují (graf 4). To autor považuje za důležité zjištění, protože turistické trasy je třeba zajistit a vybavit odlišně. Jako obecný příklad lze uvést větší důraz na vybavení cesty tabulemi s informacemi o turistických atraktivitách ležících ve směru, kterým se pohybuje většina návštěvníků.

31

Graf 4 Nejvytíženější průchodové body – směr


8.2 Dotazníkové šetření Cíl dotazníkového šetření Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit veřejné mínění o Správě Krkonošského národního parku a zároveň zjistit, jak vnímají návštěvníci svoje chování a chování ostatních návštěvníků. Dotazník vyplnilo celkem 52 respondentů. Jejich odpovědi a interpretace výsledků jsou uvedeny níže. Dotazník včetně jeho struktury je uveden v příloze číslo jedna. Úvod dotazníku Na úvod dotazníku odpovídali respondenti na tři otázky, které zjišťovaly věk a pohlaví, třetí pak měla ověřovací funkci, neboť se ptala, jestli byl respondent již někdy v Krkonošském národním parku. 58 % respondentů (celkem 30), byly ženy, 42 % byli muži (22). Následující graf 5 ukazuje věkové složení respondentů. Pro samotný dotazník nejsou odpovědi na tyto první dvě otázky nezbytně nutné, zajímavá pak již je 32

identifikace pohlaví a věku u některých z dalších otázek. Čtyři respondenti (8 %) uvedli, že nikdy nebyli v Krkonošském národním parku a vyplňování dotazníku bylo v jejich případě ukončeno. Zbylých 48 respondentů (92 %) pokračovalo dále ve vyplňování dotazníku. Graf 5 Složení respondentů podle věku

Zdroj: Vlastní zpracování Návštěvní řád Krkonošského národního parku Cílem následující sady otázek bylo ověřit, jestli se respondenti, kteří uvedli, že již někdy navštívili Krkonošský národní park, před vstupem do něj seznámili s návštěvním řádem. Autor tuto skutečnost považuje za zásadní, neboť není prakticky možné, aby jakýkoli návštěvník dodržoval takový řád, který nezná. Jak vyplývá z níže uvedeného grafu 6, plných 56 % respondentů (27) uvedlo, že se nikdy neseznámili s návštěvním řádem, což je zcela jistě možné považovat za alarmující.

33

Graf 6 Respondent se seznámil s návštěvním řádem

Zdroj: Vlastní zpracování

Ti, kteří se neseznámili s návštěvním řádem, odpovídali ještě na jednu dodatečnou otázku, která zjišťovala důvod této skutečnosti. Z níže uvedeného grafu 7 vyplývá, že většinu z nich, 63 % (17), nikdy nenapadlo, že by bylo vhodné se seznámit s návštěvním řádem národního parku před vstupem do něj. Jako polehčující okolnost je možné považovat to, že některá nařízení jsou poměrně zřejmá a není nezbytně nutné je studovat. Jedná se o státem chráněnou oblast a lze považovat za obecnou znalost, že například vjezd motorových vozidel je do této oblasti bez příslušného povolení zakázán. Na druhou stranu, některé další nežádoucí chování návštěvníků, které je možné v Krkonoších pozorovat, by mohlo být eliminováno, pokud by znalost návštěvního řádu byla vyšší. Odpovědi „Vím, jak se chovat v NP“ a „Byla jsem dítě“ jsou definované respondenty.

34

Graf 7 Důvod neseznámení se s návštěvním řádem


Následující otázka zjišťovala primární zdroj, ze kterého respondenti čerpali informace o návštěvním řádu, nebo kde by jej hledali v případě těch, kteří se s ním ještě neseznámili. Téměř tři čtvrtiny respondentů uvedly jako primární zdroj informací informační tabule (graf 8). Odpovědi „Ze školy – obecné“ a „Abc“ jsou definované respondenty. Graf 8 Zdroj informací o návštěvním řádu

Zdroj: Vlastní zpracování 35

Vnímání Správy Krkonošského národního parku veřejností Cílem otázek v této kategorii bylo zjistit, jak veřejnost vnímá Správu KRNAPu a její pracovníky. Otázka „Jak vnímáte chování Správy KRNAPu a jeho pracovníků k návštěvníkům?“ měla zjistit, jak je chování obecně vnímáno. Řada lidí, jak vyplývá z následujících odpovědí, se nikdy osobně se zástupcem KRNAPu nesetkala, proto je hodnocení velmi subjektivní a může se skládat z názorů ostatních lidí nebo se může zakládat například na informacích z veřejných sdělovacích prostředků. Graf 9 ukazuje, že celé tři čtvrtiny respondentů (36) vnímají chování Správy KRNAPu neutrálně, tedy nemají na tuto problematiku nijak vyhraněný názor. Pouhými 6 % (3) je vnímána negativně. Graf 9 Vnímání chování Správy KRNAPu


Respondenti v souvislosti s touto otázkou vyplňovali textové pole, kam zaznamenávali vysvětlení svého hodnocení. Příklad vybraných odpovědí je přiložen v tabulce 3. Odpověď na otázku, kterou rozvádějí, je v tabulce vyznačena před textem jako „+“ značící pozitivní vnímání, „0“ značící neutrální vnímání a „-“ značící negativní vnímání.

36

Tabulka 3 Vybrané odpovědi, důvody vnímání chování Správy KRNAPu Vnímání + + 0 0 0 0 -

Důvod Nemám důvod myslet si opak Informují, vytvářejí expozice o KRNAPu,... Je to vztah, který je daný z pozice ochrany přírody a jsem pro regulace, tam kde je to nutné Chtělo by to něco jako nouzová nocoviště na Šumavě. Nebo jako bothies ve Skotsku Je to o lidech, vždy individuální. Zažil jsem chování sprosté i chování vstřícné S nikým jsem se nesetkala Chápou návštěvníky jako nepřátele Nemají rádi freeride


Další otázce „Myslíte si, že má Správa KRNAPu dobrou pověst?“ byl kladen cíl zjistit pověst organizace, nikoli chování, jak tomu bylo v otázce předchozí. Autor záměrně nedal do možností odpovědět nevím, aby se respondent rozhodl pro konkrétní odpověď. Tři čtvrtiny respondentů (36) souhlasily, že Správa KRNAPu má dobrou pověst (graf 10). Většina respondentů, která na předchozí otázku odpověděla „neutrálně“ u této otázky odpověděla „ano“. Pouze jeden respondent, který u předchozí otázky odpověděl „pozitivně“ u této odpověděl „ne“. Myslí si, že Správa KRNAPu „je trnem v oku mnoha orgánů, podnikatelů a politiků“. Stejně jako u předchozí otázky jsou vybrané důvody respondentů na tuto otázku uvedeny v tabulce 4. Graf 10 Správa KRNAPu má dobrou pověst


Tabulka 4 Vybrané odpovědi, důvody vnímání pověsti Správy KRNAPu Vnímání + + + -

Důvod Chrání krajinu KRNAPu, KRNAP je vnímán jako profesionál Nikde jsem se nedočetla nebo nedoslechla o opaku. Od všech slýchám jen to pozitivní Každá organizace, která omezuje lidi, má v principu negativní pověst


Další otázka ověřovala, jestli někdy respondenti potkali zástupce Správy KRNAPu. Ukázalo se (graf 11), že takovou osobní zkušenost má jen 29 % respondentů (14). Graf 11 Osobní zkušenost se zástupcem KRNAPu


Z výše uvedených 14 respondentů s osobní zkušeností se zástupcem Správy KRNAPu jich 64 % hodnotilo zkušenost jako neutrální (9), 29 % jako pozitivní (4) a pouhých 7 % jako negativní (1). Tyto odpovědi ilustruje graf 12.

38

Graf 12 Pocity z osobního setkání

Zdroj: Vlastní zpracování Omezení v Krkonošského národního parku Cílem otázky bylo zjistit, zda se návštěvníci setkali s omezením (například pohybu) a připravit si tak půdu pro následující otázku (pro ty, kdo na tuto odpověděli kladně), která byla zaměřena na jasnost a srozumitelnost sdělení omezení. 77 % respondentů (37) odpovědělo (graf 13), že se s takovým omezením již setkali a pro 89 % z nich (33) bylo dané sdělení srozumitelné. 11 % respondentů (4), kteří se s omezením setkali, uvedli, že pro ně sdělení srozumitelné nebylo (graf 14).

39

Graf 13 Zkušenost s omezením

Zdroj: Vlastní zpracování Graf 14 Srozumitelnost omezení

Zdroj: Vlastní zpracování Chování návštěvníků Velmi zajímavé zjištění vyplynulo u otázky, zda se již respondenti setkali s tím, že byli svědky porušení návštěvního řádu. Jak ukazuje graf 15, celých 50 % (24) z nich uvedlo, že byli svědky takového chování. To je velmi vysoké číslo. 40

Graf 15 Zkušenost s nedodržením návštěvního řádu

Zdroj: Vlastní zpracování Pro upřesnění respondenti opět specifikovali svou odpověď. Vybrané jsou uvedeny v tabulce 5. Z drtivé většiny odpovědí je cítit rozhořčení nad porušením návštěvního řádu. Respondenti, kteří označili odpověď „nevadilo mi to“ zastávali zpravidla názor, že šlo jen o drobný přestupek nebo měli v případě vyjádření nesouhlasu s chováním ostatních obavy o svoje bezpečí. Vnímání závažnosti přestupku je však zřetelně ovlivněno komplexností problematiky a složitostí ekosystému a z nich pramenící neznalosti. To, co návštěvník může vnímat jako jednu rostlinu nebo jednoho živočicha, může být zároveň jeden z posledních, který se v dané lokalitě vyskytuje. Tabulka 5 Vybrané odpovědi, reakce na porušení návštěvního řádu Vnímání Pohoršilo mě to Pohoršilo mě to

Důvod Když někdo nerespektuje nařízení, nemá v přírodě co dělat Odhazování odpadků, vyšlapané cesty mimo značené trasy musí naštvat každého milovníka přírody Pohoršilo mě to Je zřejmě dobrý důvod, proč je omezení dané. Je tedy věcí slušnosti tato nařízení respektovat. Nevadilo mi to Protože nijak nenarušoval klidný chod Krnapu Nevadilo mi to Nechtěl jsem dostat do nosu Souhlasil/a jsem s tím Jednalo se o volné ježdění na Studniční hořed a můj názor je ten, že by neměly být tak striktní přísná pravidla pro pohyb v NP.


71 % (17) z těch, kteří byli svědky porušení návštěvního řádu, bylo tímto chováním pohoršeno (graf 16). To je pozitivní znamení a mohlo by být využito ve prospěch ochrany přírody. Graf 16 Pocity při svědectví porušení návštěvního řádu


Jak ukazuje graf 17, tři čtvrtiny respondentů (14) na porušení návštěvního řádu nereagovaly, pouhých 26 % z nich (5) upozornilo na porušení návštěvního řádu. Graf 17 Reakce na porušení návštěvního řádu


Vybrané souvislosti V tabulce 6 je znázorněna souvislost mezi nastudováním návštěvního řádu s věkem a pohlavím návštěvníka. Vzhledem k početnímu rozložení mužů a žen (ženy 58 % a muži 42 %), s ohledem na jejich věk, nebyla zjištěna přímá souvislost mezi nastudováním návštěvního řádu s pohlavím a věkem respondentů. Tabulka 6 Souvislost mezi nastudováním návštěvního řádu, věkem a pohlavím návštěvníků Seznámil/a jste se před vstupem do KRNAPu s jeho návštěvním řádem? Ano, jednou Ano, pokaždé Ne, nikdy Muž 9 1 10 15 - 30 4 6 31 - 45 4 1 2 46 - 60 1 2 Žena 10 1 17 15 - 30 3 12 31 - 45 6 1 4 46 - 60 1 1 SUMA 19 2 27

SUMA 20 10 7 3 28 15 11 2 48

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 7 znázorňuje souvislost věku a pohlaví s reakcí na porušení návštěvního řádu. Ačkoli jsou drobné rozdíly z tabulky patrné, jejich odchylky autor vysvětluje podílem mužů a žen a jejich věkovým rozložením ve vzorku respondentů. Tabulka 7 Souvislost mezi reakcemi na porušení návštěvního řádu, věkem a pohlavím návštěvníků Pocity ze svědectví porušení návštěvního řádu Nevadilo mi to Pohoršilo mě to Souhlasil/a jsem Muž 3 6 2 15 - 30 1 4 2 31 - 45 2 1 46 - 60 1 Žena 2 11 15 - 30 2 5 31 - 45 5 46 - 60 1 SUMA 5 17 2


SUMA 11 7 3 1 13 7 5 1 24

9 Shrnutí výsledků Dotazník Výsledky dotazníku (viz kapitola 9.2) odhalují názor veřejnosti na čtyři hlavní oblasti. Návštěvní řád KRNAPu Pro autora velmi překvapivým zjištěním, které vyplynulo z odpovědí na tuto sadu dotazníkových otázek, byla skutečnost, že více než polovina z respondentů, kteří již navštívili KRNAP, se nikdy neseznámila s návštěvním řádem. Vnímání Správy KRNAPu veřejností Správa KRNAPu, jak vyplývá z odpovědí, je vnímána převážnou většinou respondentů (75 %) kladně, ačkoli s ní více než dvě třetiny respondentů (71%) nemá osobní zkušenost. Omezení v KRNAPu Z dotazníku vyplynulo, že více než tři čtvrtiny respondentů (77 %) se v KRNAPu již setkali s omezením pohybu nebo jiným omezením. Ti, kteří se s omezením již setkali navíc tvrdí, že pro ně bylo omezení srozumitelné (v 89 % případů). Chování návštěvníků Poměrně vysoké procento respondentů (50 %) se již někdy setkalo s tím, že byli svědky porušení návštěvního řádu jiným návštěvníkem. Ačkoli to většina z nich nesla nelibě (71 %), pouhá jedna čtvrtina jich na porušení řádu dotyčného upozornila.

Analýza dat ze sčítacích zařízení (viz kapitola 9.1) poskytla vhled do objemu návštěvníků a identifikovala nejzatíženější měřené body na turistických trasách.

9.1 Hypotézy 1) Regulace v managementu turismu v Krkonošském národním parku zlepšuje prostředí pro rozvoj cestovního ruchu 44

Z kombinace výsledků dotazníku, literární rešerše a zkoumání zákonů autor považuje tuto hypotézu za potvrzenou. 2) Krkonošský národní park monitoruje turistické trasy vhodně a efektivně KRNAP monitoruje turistické trasy převážně při vstupu do první zóny národního parku. To je velmi logické rozmístění. Efektivita rozmístění sčítacích zařízení spočívá v tom, že nelákají pozornost návštěvníků, navíc je instalována taková technologie, která umožňuje rozlišovat směr pohybu návštěvníků. To je při objemech návštěvníků KRNAPu velmi vhodné. Ačkoli se v datech vyskytuje velká chybovost, především v zimních měsících a u měřících zařízení, která jsou vystavena nebezpečí zásahu bleskem, data jsou tak, jak je má Správa KRNAPu k dispozici v případě vhodného zpracování velmi užitečná a poskytují Správě KRNAPu podklady pro práci s nástroji návštěvnického managementu. Díky všem těmto předpokladům autor považuje hypotézu za potvrzenou. 3) Krkonošský

národní

park

je

nejnavštěvovanější

v

průběhu

prázdninových měsíců Výsledky analýzy dat z měřících zařízení tuto hypotézu jednoznačně potvrzují.

45

10 Závěry a doporučení Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit možnosti regulace v managementu turismu a možnosti monitoringu a práce s daty v rámci vymezeného chráněného krajinného území – Krkonošského národního parku. Součástí cíle bylo zhodnotit výsledky praktické části ve vazbě na hypotézy.

Pomocí dotazníku byl zjištěn nedostatek ve vybavení návštěvníků informacemi o návštěvním řádu. Ačkoli KRNAP tento řád připomíná na informačních tabulích a je dostupný na internetu, výsledky ukazují, že to není dostatečné. Protože většina respondentů (69 %) označila jako primární zdroj pro získání informací o návštěvním řádu informační tabule, autor doporučuje revidovat stav informačních tabulí, jejich počty, umístění a zvážit i úpravu grafického zpracování. Pomocí analýzy dat bylo zjištěno, které turistické trasy jsou nejnavštěvovanější, autor proto doporučuje začít s revizí informačních tabulí právě na těchto turistických trasách.

Z odpovědí na dotazník byl zjištěn velký cit respondentů pro přírodou a její ochranu. Hodně z nich se však setkalo s častým porušováním návštěvního řádu. Další doporučení tak směřuje na apelování na veřejnost o potřebě ochrany přírody, například formou dnů otevřených dveří, dnů ochrany přírody veřejností, propagovaných alespoň ve větších městech v okolních regionech, kde by se zájemci seznámili s tím, co obnáší péče o národní park s tak komplikovaným a unikátním ekosystémem. Takové akce by mohly zvýšit pocit sounáležitosti s cíli Správy KRNAPu. Obdobné akce by mohly být pořádány se zaměřením na rodiny s dětmi, čímž by mohlo být přispěno k výchově mládeže k ochraně krajiny. Například „malý ochranář“ by mohl být program, kde by děti, podobně jako třeba ve skautu, konaly dobré skutky v národním parku a dostávaly by za to odznáčky (např. za úklid odpadků, znalost návštěvního řádu, poznávání rostlin a živočichů).

V souvislosti s vysokou četností odpovědí, že respondenti byli svědky porušení návštěvního řádu a vzhledem k tomu, že většina lidí dnes vlastní chytré telefony s fotoaparátem a s připojením k internetu, autor doporučuje přemýšlet o využití těchto skutečností ve prospěch ochrany krajiny a přírody. Příkladem takového využití by 46

mohlo být vytvoření aplikace pro mobilní telefony, pomocí které by návštěvníci KRNAP upozorňovali na nedostatky v národním parku, poškozené vybavení nebo třeba závažné porušení návštěvního řádu. Taková aplikace by jistě přispěla k lepšímu přenosu informací od návštěvníků ke Správě KRNAPu. Aplikace by navíc mohla obsahovat základní údaje o KRNAPu včetně jeho návštěvního řádu. Zároveň by aplikace mohla sloužit jako kanál pro přenos informací od Správy KRNAPu k návštěvníkům. Návštěvníci by tak mohli mít u sebe v kapse nejaktuálnější informace o omezeních na turistických trasách nebo lavinovém nebezpečí.

Krkonošský národní park má jednu zvláštnost, která je v národních parcích poměrně raritní. Tou je jeho hustá síť obydlení vyplývající z historického osídlování Krkonoš. Národní park byl vyhlášen roku 1963 [10], ale například pro rozvoj budního hospodářství bylo v Krkonoších charakteristické století sedmnácté [7]. Tento předpoklad je komplikací pro řízení ochrany krajiny nejen z hlediska managementu turismu. Nelze jej ignorovat, ani odstranit. Je nutné veškeré kroky v řízení lokality provádět s ohledem na místní obyvatele a tím pádem není možné vše podřídit ochraně krajiny. Autor se obává, že s touto skutečností je třeba se smířit, neboť pravděpodobně nelze najít takové řešení, které by maximalizovalo ochranu krajiny a přírody národního parku, aniž by významně omezovalo obyvatele. Když je k tomu navíc připočteno velké zatížení turismem (kapitola 5.2) a poměrně malá rozloha území (kapitola 5), není divu, že se mnoha návštěvníkům mohou zdát hory plné. Není zde totiž prostor, kde by se mohli návštěvníci významněji rozptýlit.

47

11 Zdroje: Citační norma použita dle [18].

[1]

A-Z Krkonoše: Informace. [online]. 2006 - 2007 [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.a-zkrkonose.eu/krkonose-informace.php

[2]

BANAŠ, Marek a ZAHRADNÍK, David. Monitoring návštěvnosti jako nástroj udržitelnosti cestovního ruchu. [online]. [cit. 2015-01-15]. Investice do rozvoje vzdělávání, IKLIM - Interdisciplinární, informaticko-kognitivní, lingvistický a modulární rozvoj studia CZ.1.07/2.2.00/28.0104. Dostupné z: https://www.uhk.cz/cs-CZ/Download?DocumentId=13491

[3]

Cyklodoprava.cz: Cyklodoprava - jak ji rozvíjet a podporovat. [online]. 2. 12. 2014 [cit. 2015-01-06]. Dostupné z:http://www.cyklodoprava.cz/statistiky/scitani-cyklistu

[4]

Dobrá praxe v udržitelnosti cestovního ruchu: recenzovaný sborník 5. ročníku konference. Hradec Králové 29. – 30. 1. 2015. Vyd. 1. Editor Josef Zelenka. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, 89s. ISBN 978-80-7435-537-0.

[5]

Erpet Ski Špindlerův Mlýn. [online]. 2011 - 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.hele.cz/erpet-ski-spindleruv-mlyn-s-r-o

[6]

Krkonoše: příroda, historie, život. Vyd. 1. Editor Jiří Flousek. Praha: Baset, 2007, 863 s. ISBN 9788073401047.

[7]

Krkonošské boudy: Historie Krkonošských bud. [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z:http://www.krkonosskeboudy.cz/p/boudy-jejich-historie.html

[8]

Návštěvnický management v praxi. Výukový materiál. [online]. 9. 4. 2015 [cit. 2015-04-09]. Interdisciplinární, informaticko-kognitivní, lingvistický a modulární rozvoj studia CZ.1.07/2.2.00/28.0104. Dostupné z: https://www.uhk.cz/cs-CZ/portal-cestovniho-ruchu/Digitalni-knihovnavzdelavacich-objektu/Management-CR

[9]

PÁSKOVÁ, Martina. Udržitelnost cestovního ruchu. 3. vyd., přeprac. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014, 335 s. ISBN 978-80-7435-329-1.

[10]

Správa Krkonošského národního parku. [online]. 2010 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.krnap.cz

48

[11]

Správa Krkonošského národního parku: Expozice. [online]. 2010 [cit. 2015-0328]. Dostupné z: http://www.krnap.cz/stale-expozice/

[12]

Správa Krkonošského národního parku: FAQ. [online]. 2010 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://www.krnap.cz/faq/

[13]

Správa Krkonošského národního parku: KRNAP a jeho ochranné pásmo. [online]. 2010 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.krnap.cz/krnap-a-jehoochranne-pasmo/

[14]

Správa Krkonošského národního parku: Naučné stezky KRNAP. [online]. 2010 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z:http://www.krnap.cz/naucne-stezky-krnap/

[15]

Správa Krkonošského národního parku: Návštěvní řád KRNAP. [online]. 2010 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z:http://www.krnap.cz/navstevni-rad-krnap/

[16]

Správa Krkonošského národního parku: Sčítací zařízení jsou v provozu již více než rok. [online]. 11. 12. 2012 [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://www.krnap.cz/tiskove-zpravy/scitaci-zarizeni-jsou-v-provozu-jizvice-nez-rok/

[17]

Správa Krkonošského národního parku: Zákonná omezení na území KRNAP. [online]. 2010 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z:http://www.krnap.cz/zakonnaomezeni/

[18]

TROUSIL, Michal a JAŠÍKOVÁ, Veronika. Úvod do tvorby odborných prací. Vyd. 2., rozš. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, 240 s. ISBN 978-80-7435-542-4.

[19]

VYSTOUPIL, Jiří. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006, 157 s. ISBN 80-239-7256-1.

[20]

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. In: Úplné Znění: Životní prostředí. Ostrava – Habrůvka: Sagit, redakční uzávěrka 15. 9. 2014. 672 s. ISBN 978-80-7488-068-1.

[21]

ZELENKA, Josef a PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012. ISBN 978-807201-880-2.

49

12 Přílohy Příloha č. 1 – Dotazník Příloha č. 2 – Obrazová příloha Příloha č. 3 – Vybrané grafy

50

Příloha č. 1

Dotazník Úvod dotazníku „Prosím o vyplnění krátkého dotazníku. Dotazník je určen těm, kteří navštívili Krkonošský národní park.

Cílem je zjistit jak je vnímána politika regulací Správy KRNAPu* v cestovním ruchu. *KRNAP = Krkonošský národní park Dotazník je veřejný“ Otázky Všechny otázky byly označeny jako povinné pro vyplnění podle níže uvedené struktury dotazníku.

1. Prosím vyplňte Vaše pohlaví  Žena  Muž 2. Prosím vyplňte Váš věk  15 – 30  31 – 45  46 – 60  61 a více 3. Navštívil/a jste někdy Krkonošský národní park?  Ano  Ne 4. Seznámil/a jste se před vstupem do KRNAPu s jeho návštěvním řádem?  Ano, pokaždé  Ano, jednou  Ne, nikdy 5. Z jakého důvodu jste se s návštěvním řádem neseznámil/a?  Nenapadlo mě to  Nepovažuji to za důležité  Nevěděl jsem, kde jej najdu  Vlastní odpověď:_________ 6. Kde jste/byste hledal/a návštěvní řád?  Internet  Informační centra  Informační tabule  Vlastní odpověď:_________ 7. Jak vnímáte chování Správy KRNAPu a jeho pracovníků k návštěvníkům? 51

Příloha č. 1

 Pozitivně  Neutrálně  Negativně 8. Prosím uveďte důvod pro svoji předchozí odpověď  Vlastní odpověď:_________ 9. Myslíte si, že má správa KRNAPu dobrou pověst?  Ano  Ne 10. Prosím uveďte důvod pro svoji předchozí odpověď  Vlastní odpověď:_________ 11. Potkal/a jste někdy osobně zástupce KRNAPu?  Ano  Ne 12. Jaký dojem ve Vás setkání zanechalo?  Pozitivní  Neutrální  Negativní 13. Setkal/a jste se někdy s omezením (např. pohybu) v KRNAPu?  Ano  Ne  Nevím 14. Bylo pro Vás omezení srozumitelné?  Ano  Ne 15. Viděl/a jste někdy někoho porušit návštěvní řád KRNAPu?  Ano  Ne  Nevím 16. Jak to na Vás působilo?  Pohoršilo mě to  Nevadilo mi to  Souhlasil/a jsem s tím 17. Prosím uveďte důvod pro svoji předchozí odpověď  Vlastní odpověď:_________ 18. Co jste v dané situaci udělal/a?  Upozornil/a jsem dotyčného na porušení návštěvního řádu  Neudělal/a jsem nic Ukončení dotazníku „Děkuji Vám za vyplnění“

52

Příloha č. 1

Struktura dotazníku 1. Prosím vyplňte Vaše pohlaví  Následuje otázka č. 2 2. Prosím vyplňte Váš věk  Následuje otázka č. 3 3. Navštívil/a jste někdy Krkonošský národní park?  Ano: následuje otázka č. 4  Ne: Ukončení dotazníku 4. Seznámil/a jste se před vstupem do KRNAPu s jeho návštěvním řádem?  Ano, pokaždé: následuje otázka č. 6  Ano, jednou: následuje otázka č. 6  Ne, nikdy: následuje otázka č. 5 5. Z jakého důvodu jste se s návštěvním řádem neseznámil/a?  Následuje otázka č. 6 6. Kde jste/byste hledal/a návštěvní řád?  Následuje otázka č. 7 7. Jak vnímáte chování Správy KRNAPu a jeho pracovníků k návštěvníkům?  Následuje otázka č. 8 8. Prosím uveďte důvod pro svoji předchozí odpověď  Následuje otázka č. 9 9. Myslíte si, že má správa KRNAPu dobrou pověst?  Následuje otázka č. 10 10. Prosím uveďte důvod pro svoji předchozí odpověď  Následuje otázka č. 11 11. Potkal/a jste někdy osobně zástupce KRNAPu?  Ano: následuje otázka č. 12  Ne: následuje otázka č. 13 12. Jaký dojem ve Vás setkání zanechalo?  Následuje otázka č. 13 13. Setkal/a jste se někdy s omezením (např. pohybu) v KRNAPu?  Ano: následuje otázka č. 14  Ne; Nevím: následuje otázka č. 15 14. Bylo pro Vás omezení srozumitelné?  Následuje otázka č. 15 15. Viděl/a jste někdy někoho porušit návštěvní řád KRNAPu?  Ano: následuje otázka č. 16  Ne; Nevím: ukončení dotazníku 16. Jak to na Vás působilo?  Následuje otázka č. 17 17. Prosím uveďte důvod pro svoji předchozí odpověď  Následuje otázka č. 18 18. Co jste v dané situaci udělal/a?  Ukončení dotazníku 53

Příloha č. 2

Obrazová příloha Obrázek 1 Turisticko-rekreační zatížení území

Zdroj: [19: 101] Obrázek 2 Zimní sporty a rekreace

Zdroj: [19: 81] 54

Příloha č. 2

Obrázek 3 Tabule zobrazující aktuální počty průjezdů cyklistů

Zdroj: [3] Obrázek 4 KRNAP – umístění sčítacích zařízení

Zdroj: [16] 55

Příloha č. 2

Obrázek 5 Rušivé reklamní poutače

Zdroj: [5] Obrázek 6 Zonace KRNAPu

Zdroj: [8: 4] 56

Příloha č. 3

Vybrané grafy

57

Příloha č. 3

58

Zadání práce

Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra rekreologie a cestovního ruchu

Recommend Documents