Úloha veřejné správy v podpoře malého a středního podnikání v kraji vysočina

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodářská Hlavní specializace: Veřejná správa a regionalistika

Úloha veřejné správy v podpoře malého a středního podnikání v kraji vysočina diplomová práce

Autor: Lenka Nehasilová Vedoucí práce: doc. RNDr. René Wokoun, CSc. Rok: 2006

Prohlášení Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. V Praze, dne 28.8.2006

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. RNDr. René Wokounovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dík patří také rodině a přátelům za neustálou podporu.

Anotace Cílem diplomové práce „Úloha veřejné správy v podpoře malého a středního podnikání v kraji Vysočina“ je jednak analyzovat současné podnikatelské prostředí v České republice se zaměřením na kraj Vysočina a jednak představit podpory určené malým a středním podnikatelům, kteří realizují své podnikatelské aktivity na území kraje Vysočina. Dalším cílem je provést analýzu čerpání finančních prostředků z podpor vymezených pro malé a střední podniky a snaha zhodnotit efektivnost těchto poskytnutých podpor v kraji Vysočina.

Klíčová slova: malé a střední podniky, politika podpory MSP, programy podpory MSP, kraj Vysočina

Anotation The purpose of the diploma thesis „The role of Public Administration in supports of small and medium-sized enterprises in the region Vysočina” is partly to analyse the present state of small and medium enterprises and the quality of the production and labour of these companies. The another purpose is the assurance of the demands on development including the support in region Vysočina. The another purpose is the assurance of the demands on development including the support in region Vysočina.

Keywords: Small and medium-sized enterprises, Support policy of the SMEs, Support programs, Region Vysočina,

JEL classification: H25 - Public Economics - Business Taxes and Subsidies

OBSAH ÚVOD ..........................................................................................................................8 1

2

3

PROBLEMATIKA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ V ČR ....10 1.1

VYMEZENÍ POJMU MSP................................................................................................................................... 10

1.2

VÝZNAM MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ ..................................................................................................... 11

1.2.1

Společenské přínosy malých a středních podniků................................................................................. 11

1.2.2

Omezení malých a středních podniků ................................................................................................... 13

1.3

CHARAKTERISTIKA SEKTORU MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKATELŮ............................................................. 13

1.4

PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ ................................................................................................. 16

1.4.1

Organizace poskytující služby podnikatelům........................................................................................ 16

1.4.2

Státní programy podpory pro malé a střední podnikatele na období let 2005 – 2006........................ 21

1.4.3

Podpory ze Strukturálních fondů Evropské unie .................................................................................. 23

1.4.4

Hodnocení podpor MSP v ČR v roce 2005........................................................................................... 24

1.4.5

Podpora MSP v letech 2007 - 2013 ...................................................................................................... 25

EKONOMICKÁ STRUKTURA KRAJE VYSOČINA..............................26 2.1

GEOGRAFICKÁ POLOHA KRAJE V RÁMCI ČR................................................................................................... 26

2.2

ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ A STRUKTURA OSÍDLENÍ ..................................................................................... 26

2.3

OBYVATELSTVO .............................................................................................................................................. 27

2.4

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ......................................................................................................................... 27

2.5

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ....................................................................................................................... 28

2.6

HOSPODÁŘSTVÍ................................................................................................................................................ 28

2.6.1

Regionální hrubý domácí produkt (HDP)............................................................................................. 28

2.6.2

Podnikatelský sektor .............................................................................................................................. 30

2.6.3

Zemědělství ............................................................................................................................................ 31

2.6.4

Lesnictví ................................................................................................................................................. 32

2.6.5

Průmysl .................................................................................................................................................. 32

2.7

TRH PRÁCE ....................................................................................................................................................... 33

2.8

VZDĚLÁNÍ ........................................................................................................................................................ 34

2.9

CESTOVNÍ RUCH............................................................................................................................................... 34

ÚLOHA VEŘEJNÉ SPRÁVY V ROZVOJI MSP V KRAJI

VYSOČINA.. ............................................................................................................36 3.1 3.1.1 3.2

VEŘEJNÁ SPRÁVA ............................................................................................................................................ 36 Program rozvoje kraje Vysočina........................................................................................................... 38 INSTITUCIONÁLNÍ PROSTŘEDÍ PRO PODNIKÁNÍ................................................................................................ 41

3.2.1

Projekt ICHNOS.................................................................................................................................... 42

3.2.2

Centrální registrační místa.................................................................................................................... 44

3.2.3

Podpora malých a středních podniků ................................................................................................... 45

3.2.4

Regionální instituce na podporu podnikání.......................................................................................... 47

3.3 3.3.1

Infrastruktura podmiňující rozvoj podnikatelských aktivit................................................................... 52

3.3.2

Rozvoj mezinárodní a přeshraniční spolupráce ................................................................................... 55

3.3.3

Výzkum, vývoj, inovace.......................................................................................................................... 55

3.3.4

Rozvoj lidských zdrojů ........................................................................................................................... 56

3.3.5

Rozvoj infrastruktury ............................................................................................................................. 57

3.4

4

ZDROJE FINANCOVÁNÍ ..................................................................................................................................... 58

FOND VYSOČINY ..........................................................................................60 4.1

ÚČEL

4.2

SCHVALOVÁNÍ A KONTROLA POUŽITÍ PROSTŘEDKŮ FONDU VYSOČINY A JEHO SPRÁVA............................... 61

4.3

ORGÁNY FONDU VYSOČINY............................................................................................................................ 61

4.4

ZÁSADY POSKYTOVÁNÍ PODPORY Z FONDU VYSOČINY ................................................................................. 63

4.5

ČERPÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ A SPRÁVA FONDU VYSOČINY V ROCE 2005.......................................... 64

4.5.1

5

PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ ........................................................................................................................... 52

A TVORBA FONDU VYSOČINY ............................................................................................................... 60

Podpory MSP v kraji Vysočina poskytnuté z FONDU VYSOČINY v roce 2005................................. 64

EFEKTIVNOST PODPORY MSP V KRAJI..............................................69 5.1

SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM (SROP)................................................................................... 69

5.1.1

GS na podporu malých a středních podnikatelů v ekonomicky slabých regionech kraje Vysočina.... 70

5.1.2

GS na podporu regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu v kraji Vysočina ....................... 73

5.2

OPERAČNÍ PROGRAM PRŮMYSLU A PODNIKÁNÍ (OPPP)................................................................................. 76

5.3

HODNOCENÍ

5.4

STÁTNÍ PROGRAMY PODPORY PRO MSP ......................................................................................................... 80

5.4.1 5.5

EFEKTIVNOSTI PODPOR ZE STRUKTURÁLNÍ FONDŮ .................................................................... 80

Vyhodnocení zjištěných údajů a návrh řešení....................................................................................... 81 VÝHLED DO BUDOUCNA .................................................................................................................................. 83

ZÁVĚR......................................................................................................................85 PŘÍLOHY .................................................................................................................87 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..................................................................95 SEZNAM TABULEK:............................................................................................98 SEZNAM GRAFŮ:..................................................................................................98 SUMMARY ..............................................................................................................99

ÚVOD Malé a střední podniky jsou velmi významnou součástí ekonomiky České republiky. Příznivě ovlivňují rozvoj oblastí procházejících strukturálními změnami, taktéž sociální a ekonomický rozvoj společnosti. Jsou schopny absorbovat značnou část pracovních sil uvolněných z velkých podniků a jsou stabilizujícím prvkem ekonomického systému. Pro jejich rozvoj jsou rozhodující podmínky, za kterých mohou rozvíjet svou hospodářskou činnost. Poptávka po jejich produktech a službách je do značné míry ovlivňována ekonomickým prostředím a může tak usnadňovat nebo naopak omezovat jejich přístup na trhy, které jsou důležité pro jejich vznik a další růst. Podpora malého a středního podnikání je obecně uznávána jako potřebná politika, jejímž cílem je zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelů, udržení přitažlivosti České republiky, regionů a měst pro investory, podpora inovací, stimulace poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, podpory podnikatelského ducha a růstu hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií. Úlohou veřejné správy je, aby se prostředí pro podnikání neustále zlepšovalo a zvyšovala se tak konkurenceschopnost českých firem. Nezbytnou podmínkou pro zlepšení a rozvoj malého a středního podnikání je vytvoření vhodných legislativních a ekonomických podmínek ovlivňujících kvalitu podnikatelského prostředí. Cílem diplomové práce je jednak analyzovat současné podnikatelské prostředí v České republice se zaměřením na kraj Vysočina a jednak představit podpory určené malým a středním podnikatelům, kteří realizují své podnikatelské aktivity na území kraje Vysočina. Dalším cílem je provést analýzu čerpání finančních prostředků z podpor vymezených pro malé a střední podniky a snaha zhodnotit efektivnost těchto poskytnutých podpor v kraji Vysočina. Veškeré potřebné údaje k vypracovaní zadané práce byly získávány jak z tištěných publikací, elektronických zdrojů tak po konzultaci se zaměstnanci Krajského úřadu kraje Vysočina, s odborně vyškolenými pracovníky Krajské hospodářské komory v Jihlavě. Vzhledem k tématu práce bylo zapotřebí pracovat s aktuálními informacemi. Proto jako hlavní informační zdroj sloužil internet, neboť na webových stránkách jednotlivých agentur poskytující podpory reagují velice rychle na neustále probíhající změny. Pro celkové seznámení s danou problematikou však byla použita řada tištěných materiálů, které jsou velice dobře a srozumitelně zpracovány.

8

Téma diplomové práce bylo zvoleno záměrně, z důvodu seznámení se s programy podporující malé a střední podnikatele a dále z důvodu získání zkušeností pro zahájení vlastní podnikatelské činnosti, či uplatnění znalostí v budoucím zaměstnání.

9

1 PROBLEMATIKA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ V ČR "Malé a střední podniky jsou významnou součástí české ekonomiky a mají mimořádný význam pro rozvoj českého hospodářství, pro vytváření nových pracovních míst a pro rozvoj jednotlivých obcí, měst a regionů. Úlohou vlády je, aby se prostředí pro podnikání neustále zlepšovalo a zvyšovala se tak konkurenceschopnost českých firem nejen v evropském, ale i celosvětovém ekonomickém prostředí" ( Milan Urban, 2006).

1.1 Vymezení pojmu MSP1 Zákon č. 47/2002 Sb. ze dne 11. ledna 2002 O podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů stanoví definici malého a středního podnikání. Podle Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 o aplikaci článků 87 a 88 Smlouvy o Evropském společenství definuje: 1. Za drobného, malého a středního podnikatele se považuje podnikatel, pokud: -

zaměstnává méně než 250 zaměstnanců,

-

má čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahující korunový ekvivalent 50mil. EUR nebo jeho aktiva, uvedená v rozvaze, nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR.

2. Za malého podnikatele se považuje podnikatel, pokud: -

zaměstnává méně než 50 zaměstnanců,

-

jeho čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nebo aktiva uvedená v rozvaze nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil. EUR.

3. Za drobného podnikatele se považuje podnikatel, pokud: -

zaměstnává méně než 10 zaměstnanců

-

jeho čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nebo aktiva uvedená v rozvaze nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil. EUR.

1

Koncepce vývoje MSP, www.mpo.cz

10

4. Malý a střední podnikatel, který zahajuje podnikání, stanoví příslušné hodnoty vlastním kvalifikovaným odhadem, a to pro první účetní období, ve kterém bude provozována podnikatelská činnost. Pragmatické klasifikování velikosti organizací zavedla Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která rozděluje firmy na : malé organizace – do 25 zaměstnanců organizace – s 25 a více zaměstnanci Pro zjištění počtu zaměstnanců je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců za poslední uzavřené účetní období, který se vypočítá jako podíl celkového počtu hodin odpracovaných všemi zaměstnanci žadatele o podporu, zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, překážek v práci a pracovní neschopnosti, za niž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na stanovenou týdenní pracovní dobu. Čistým obratem se pro účely tohoto zákona rozumí výnosy z prodeje vlastních výrobků a služeb po odečtení daně z přidané hodnoty na výstupu.2

1.2 Význam malých a středních podniků Dle VEBERA, SRPOVÉ je nespornou skutečností, že ve struktuře všech podniků tvoří malé a střední podniky drtivou většinu. V Evropě operuje 19 milionů malých a středních podniků, které představují 99,8 % všech podniků v EU a zaměstnávají více než 74 milionů lidí. 1.2.1 Společenské přínosy malých a středních podniků3 Existence malých a středních firem stabilizuje společnost, neboť jakákoli výrazná politická nejistota a radikální proudy jsou pro ně zdrojem rizik. Pro malé a střední podniky není typické, aby byly vlastněny zahraničními subjekty. Firmy tohoto typu reprezentují místní kapitál, místní vlastnické poměry. Efekty z podnikání zůstávají v daném regionu,

2

Zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

3

Zpracováno dle Vebera, Srpové: Podnikání malé a střední firmy

11

popř. státě. Obvyklá cesta, jak rychle ekonomicky oživit region, vede přes podporu rozvoje malých a střeních podniků v dané oblasti. Malé a střední podniky jsou obvykle mnohem těsněji svázány s daným regionem. Podnikatel v regionu zpravidla bydlí. Vedle toho, že poskytuje danému regionu zaměstnanost a ekonomické přínosy, není výjimečné, že se stává sponzorem různých charitativních a dalších akcí. Nelze pominout ani tu skutečnost, že ve vztahu k danému prostředí jsou tito podnikatelé mnohem méně anonymní. Jejich okolí je zná a jejich činy jsou tak pod veřejnou kontrolou. Mnohé malé provozovny dotvářejí urbanizaci měst a vesnic, oživují prostor, udržují či obnovují historickou architekturu. Zvláště v historických centrech měst se doslova prezentuje drobný podnikatelský stav. Podle výstavby a upravenosti venkova můžeme bez větších omylů posuzovat úroveň rozvoje malého a středního podnikání. Ekonomické přínosy malých a středních podniků4 Charakteristickým rysem malých a středních podniků, který je vysoce ceněn je jejich flexibilita, pohotové přizpůsobování měnícím se skutečnostem. Malé a střední podniky představují dynamický moment ve struktuře podnikatelských subjektů. S prohlubujícími se globalizačními tendencemi, kdy dochází k nástupu multinárodních korporací a řetězců, působí malé a střední podniky proti posilování monopolních tendencí. Na jedné straně jsou neustále monopoly vytlačovány z trhu, na druhé straně si stále nacházejí nové výklenky, ve kterých se rozvíjejí. Snaží se o hledání co nejvýhodnějšího uplatnění na lokálním trhu např. tím, že vyhoví individuálním přáním. Malé a střední firmy jsou nositeli nesčetných drobných inovací, adaptací na proměnlivé potřeby spotřebitele. Navíc se mohou angažovat v okrajových oblastech trhu, které nejsou pro větší podniky zajímavé. Provozní činnosti malých a středních podniků by měly být méně náročné na energie a suroviny. Přidejme k tomu i skutečnost, že administrativa těchto podniků je méně rozsáhlá nebo zabezpečovaná v nezbytném rozsahu externě (outsourcing). Tyto skutečnosti by měly mít pro malé a střední podniky řadu praktických důsledků: dovolují dosahovat konkurenčních cen i při výrobě v malých sériích, kdy není možné využít přínosů z ekonomiky rozsahu; mnohem citlivěji mohou reagovat na potřeby trhu a změny ekonomických podmínek; kapitálová náročnost na jedno pracovní místo je často nižší.

4


12

1.2.2 Omezení malých a středních podniků5 Jak bylo již naznačeno, sektor malých a středních podniků dosáhl v uplynulých letech řady pozitivních změn. Přesto mají a zřejmě i nadále budou mít malé a střední podniky určitá omezení: mají mnohem menší ekonomickou sílu, v řadě případů obtížný přístup ke kapitálu a tím i omezující možnost rozvojových kapacit; mají slabší pozici ve veřejných soutěžích o státní zakázky; jsou vyloučeni z podnikání, kde je třeba velkých investic; nemohou si běžně dovolit zaměstnávat špičkové vědce, znalce, manažery, obchodníky; ačkoliv jsou charakterizovány jako nositelé vysokého počtu inovací, jedná se obvykle o inovace nižšího řádu; nejsou schopny plně monitorovat a zejména využívat existující dostupné znalosti; mohou být ohroženy chováním velkých, často nadnárodních podniků a obchodních řetězců prosazující dumpingové ceny; rostoucí počet a změny právních předpisů i dodržování příslušných správních aktů klade na podnikatele nemalé požadavky atd.

1.3 Charakteristika sektoru malých a středních podnikatelů6 Pozice malých a středních podnikatelů byla v posledních 7 letech poměrně stabilní. Z dosaženého stavu a vývojových tendencí vyplývají tyto hlavní závěry: malí a střední podnikatelé představují stabilizující prvek zejména z pohledu zaměstnanosti, kde si trvale udržují podíl těsně nad 60 % celkové zaměstnanosti s mírnou tendencí k růstu, malí a střední podnikatelé byli doposud schopni držet krok s vývojem efektivnosti a výkonnosti ve velkých podnicích. To prokazuje zachování jejich podílu na HDP a vývozu (okolo 35 %), výkonech i vyprodukované přidané hodnotě (nad 50 %), malí a střední podnikatelé výrazně převažují z hlediska podílu na zaměstnanosti i přidané hodnotě v pohostinství, ve službách, v obchodě a ve stavebnictví, a to s podílem 80 % a více,

5


6

Zpracováno dle http://www.businessinfo.cz/cz

13

v průmyslu a dopravě mají malí a střední podnikatelé přibližně třetinový podíl na zaměstnanosti a tvorbě přidané hodnoty, rostoucí a relativně vysoký je podíl malých a středních podnikatelů na celkových investicích realizovaných v ČR, který v roce 2004 již přesáhl 50 % a tento trend pokračuje, z hlediska struktury samotného sektoru malých a středních podnikatelů mají nejvýznamnější podíl podnikatelé působící v některých odvětvích zpracovatelského průmyslu, obchodu a služeb, přetrvávající

technologické

zaostávaní

v

řadě

odvětví

je

k

dosažení

potřebné

konkurenceschopnosti dosud kompenzováno levnější pracovní silou a relativně dlouhou reálnou pracovní dobou. 7 Malí a střední podnikatele jsou vysoce citliví na kvalitu podnikatelského prostředí, které je tvořeno širokou škálou podmínek pro podnikání v oblasti legislativy, v oblasti institucionální infrastruktury a v oblasti fungování trhů. Na vytváření podnikatelského prostředí se podílejí zejména státní orgány reprezentované zákonodárnými sbory a ministerstvy a jim na roveň postavenými orgány státní správy, státem zřízené nebo státem podporované instituce a agentury, soudy, orgány veřejné samosprávy, vzdělávací zařízení všech typů, výzkumná a vývojová pracoviště, subjekty působící v oblasti peněžnictví, banky, pojišťovny, instituce kapitálového trhu, leasingové společnosti, podnikatelská samospráva (komory, svazy, asociace, spolky a další) a poradenské, zprostředkovatelské a obdobné organizace, ale také tržní subjekty - reální a potenciální konkurenti a reální a potenciální kooperační partneři. Podnikatelské prostředí České republiky, ve kterém působí malí a střední podnikatelé po vstupu České republiky do Evropské unie, se vyznačuje těmito hlavními rysy: relativně vysokou mírou otevřenosti ekonomiky, která se prohloubila vstupem do Evropské unie, harmonizací většiny národních předpisů s legislativou Evropské unie, klesající mírou daně z příjmu, při zachování relativně vysokého zdanění práce (odvody na zdravotní a sociální pojištění) a celkové složitosti daňového systému a jeho relativně vysoké administrativní náročnosti, zejména pro drobné podnikatele, vysokou mírou ochrany zaměstnanců při ukončování pracovního poměru omezující pružnou reakci na vývoj trhu, omezeným kapitálovým trhem a chybějícím kapitálovým trhem pro společnosti mimo hlavní trh,

7

viz příloha č. 1

14

konsolidovaným bankovním sektorem a leasingovým trhem s rostoucí nabídkou produktů pro malé a střední podnikatele, chybějícími nástroji pro financování vysoce inovativních projektů menších podnikatelů s kratší historií a dosud minimálním významem investic, zlepšujícími se možnostmi vymahatelnosti práva a rostoucím rozsahem informací o úvěrové historii dlužníků, avšak se zatím přetrvávající poměrně dlouhou dobou potřebnou k vymáhání pohledávek, strukturou nabídky pracovní síly, která z hlediska její kvalifikace a lokalizace postupně reaguje na potřeby trhu a řešení dílčích deficitů, již poměrně vyspělým a propracovaným systémem institucí a nástrojů pro poskytování přímých a nepřímých podpor pro malé a střední podnikatele s vysokým podílem veřejných prostředků využívaných pro nepřímé formy podpory, převažujícím podílem dotací jako nástroje přímé podpory a poměrně administrativně náročnými procedurami pro získání a vyplácení většiny typů podpor, vytvořením a rozvojem nezbytných struktur pro čerpání prostředků z evropských fondů a rostoucí zkušeností v této oblasti, přílivem zahraničních investic generujících poptávku po subdodavatelích zvyšujících kupní sílu v regionech jejich realizace a vytvářejících rostoucí trhy pro terciální obory činnosti zejména obchod a služby, zlepšující se nabídkou průmyslových zón na zelené louce a dalších vhodných podnikatelských nemovitostí a nedostatečným využitím již dříve vzniklých, nyní však nevyužívaných a zanedbaných produktivních ploch, nedostatečnou infrastrukturou k usnadnění přenosů výsledků výzkumu vývoje do komerčního využití. 8

8

http://www.businessinfo.cz/

15

1.4 Podpora malého a středního podnikání9 Podpora malých a středních podnikatelů v České republice se řídí zákonem č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, ve znění pozdějších předpisů, a Nařízeními Evropské komise pro podporu malého a středního podnikání (zejména Nařízeními č. 70/2001, č. 69/2001 a č. 68/2001). Programy podpory schválené podle uvedeného zákona vládou a financované ze státního rozpočtu usnadňují malým a středním podnikatelům přístup k odborným poradenským, vzdělávacím a informačním službám a k finančním zdrojům na realizaci podnikatelských záměrů. Na vytváření podnikatelského prostředí se podílejí zejména státní orgány reprezentované zákonodárnými sbory a ministerstvy a jim na roveň postavenými orgány státní správy, státem zřízené nebo státem podporované instituce a agentury, soudy a orgány veřejné samosprávy včetně dalších soukromých subjektů působících v této oblasti. 1.4.1 Organizace poskytující služby podnikatelům Podnikatelé mohou využívat nabídky různých institucí, ať na bázi komerční či zvýhodněné díky finančním injekcím ze státních prostředků či rozvojových fondů EU. Informační a finanční podporu lze získat od vládních, nevládních či privátních organizací. Vládní organizace, zejména Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO), vytvořily řadu institucí, které mají poskytovat zvýhodněné poradenské služby i podnikatelům ze sektoru malého a středního podnikání. Tyto programy mají celostátní působnost. Vedle toho z úrovně Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR) jsou iniciovány programy podpory určené příslušným regionům, popř. přeshraniční spolupráci. CzechInvest CzechInvest je organizace zřízená MPO jako národní rozvojová agentura podporující restrukturalizace průmyslu ČR. Od počátku roku 2004 CzechInvest sdružuje tři původně samostatné organizace – Agenturu pro rozvoj podnikání (ARP), Agenturu pro rozvoj průmyslu ČR (CzechIndustry) a Českou agenturu pro zahraniční investice (CzechInvest). V oblasti podpory malého a středního podnikání se CzechInvest v souladu s programem EU angažuje v úsilí zaměřeném na zjednodušení podnikatelského prostředí (monitorování podnikatelského prostředí, navrhování legislativních změn, spolupráce s podnikatelskými institucemi, konzultace se zahraničními experty apod.).

9

kapitola zpracována dle Jaromír Veber, Jitka Srpová - Podnikání malé a střední firmy, Grada 2005

16

Malých a středních podniků se dotýká též projekt podpory českých subdodavatelů, jehož hlavním cílem je zvýšení výkonnosti klíčových místních dodavatelů dodávajících nadnárodním firmám. V rámci tohoto projektu jde o zprostředkování informací mezi zahraničními výrobci a českými dodavateli a o komplexní poradenství vedoucí ke zvýšení úrovně dodavatelů. Projekt byl původního zaměření na dodavatele do oblasti elektrotechniky a elektroniky rozšířen o dodavatele automobilových součástek, leteckých dílů a medicínské techniky. Regionální poradenská a informační centra podnikatelská a inovační centra (RPIC a BIC) Po vzoru zemí evropské unie byla zřízena v České republice regionální poradenská a informační centra (RPIC) a podnikatelská inovační centra (BIC). V současnosti působí v ČR 35 RPIC a 5 BIC. RPIC poskytují malým a středním podnikům cenově zvýhodněné úvodní konzultace a služby podnikatelského poradenství, pomoc při vytváření podnikatelských plánů a realizačních projektů, zprostředkování bankovních úvěrů, vytváření nových pracovních míst, poskytují informace o dalších možných programových podporách a podporách regionu, organizují vzdělávací semináře pro podnikatele apod. Činnost podnikatelských informačních center je zaměřena na podnikatelské, technické a technologické poradenství, transfer technologií ze zahraničí na realizaci výsledků výzkumu a vývoje s využitím možností Evropské sítě podnikatelských a inovačních center. Specifickou činností je podpora firem umístěných v tzv. podnikatelských inkubátorech. Pro začínající inovační firmy je poskytován zvýhodněný pronájem výrobních prostorů a další servis. BIC mají vazbu na vysoké školy nebo na velké průmyslové podniky. Poradenské a informační služby pro malé a střední podniky poskytované RPIC i BIC jsou dotovány ze státního rozpočtu, popř. dalších programů podpory malých a středních podniků, takže tyto služby jsou obvykle poskytovány za příznivější ceny než v případě využití privátních poradenských služeb. CzechTrade Je též organizace zřízená MPO jako agentura na podporu obchodu. Jejím hlavním cílem je prosazování a upevňování pozic českých exportérů na zahraničních trzích. CzechTrade se zaměřuje na činnosti, jako je získávání informací o zahraničních trzích (tzn. jaké jsou celní sazby v daných lokalitách, jaké jsou možnosti založení společnosti v zahraničí, jaká je lokální legislativa atd.) a s tím související poskytované služby zahraničních kanceláří této organizace. Ty jsou schopny své klienty provést úskalími zahraničních obchodních případů po celou dobu jejich trvání, a to před vyhledávání potenciálního partnera ze zahraničí až po možnost účasti nebo zastupování při jednání a přípravě konkrétních kontraktů. Design centrum (DC ČR) 17

Předmětem činnosti je aktivizace výroby, obchodu a spotřebitelské veřejnosti k uplatnění designu jako součásti životního stylu zvýšení konkurenceschopnosti produkce české ekonomiky. Centrum pro podnikatele zabezpečuje expertizní, hodnotící a srovnávací činnosti úrovně designu, především v předvýrobní etapě, poskytuje podnikatelské sféře informační, poradenské, popularizační a vzdělávací služby k rozvoji a uplatňování designu ve výrobě, obchodu a službách. Národní vzdělávací fond (NVF) Je nezávislá nezisková organizace založená Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR zaměřená na oblast zaměstnanosti a sociálního rozvoje. NVF podporuje programy rozvoje celoživotního vzdělávání, zvyšování kvality a efektivnosti lidských zdrojů, zkvalitňování přípravy manažerů. Fond poskytuje odbornou pomoc firmám a institucím, které se rozhodnou uvádět strategický přístup k rozvíjení lidského kapitálu do života. K financování výše uvedených aktivit vedle státních prostředků fond využívá řadu zdrojů ze zahraničí, zejména EU. Centrum pro regionální rozvoj ČR (CRR ČR) Je nezávislá nezisková organizace zřízená MMR ČR se zaměřením na podporu činnosti ministerstva při realizaci regionální politiky, přeshraniční spolupráce a implementaci programů a projektů EU v ČR. Centrum koncentruje informace o možnostech podpory regionálního rozvoje zejména ze zdrojů EU a nabízí pomoc při zpracování příslušných žádostí, dokumentace apod. související s tímto typem podpory. Ve funkci koordinátora zabezpečuje výstavbu a provoz regionálního informačního systému (RIS) a integrovaného regionálního informačního systému (IRIS). Informační portály Vedle dílčích informačních zdrojů uvedených na webových stránkách příslušných vládních institucí existují samostatné státní informační portály určené podnikatelské veřejnosti: Integrovaný systém informací pro podnikání a export – www.businessinfo.cz – portál má být vstupní branou a jednotným on-line informačním místem na internetu pro podnikatele a exportéry. Integrovaný systém pro podnikání a export je jedním z projektů v rámci akčního plánu realizace státní informační politiky. Portál nabízí následující rubriky: legislativa, finance a daně, oborové informace, export, podpora podnikání, Evropská unie, ochrana spotřebitele, různé analýzy a studie. Euro Info Centrum (EIC) – www.crr.cz – v současné době je na území ČR celkem

6 Euro Info

Center, která jsou od roku 1999 plnoprávnými členy evropské sítě EIC. Tato EIC jsou v Praze, Plzni, Ostravě, Brně, Mostě a v Liberci. Pražské centrum nabízí informace o legislativě, clech, daních, veřejných zakázkách a podnikatelském prostředí v zemích EU, středomoří a v zemích střední a východní Evropy. Dále centrum disponuje informacemi o programech a projektech EU a

18

nabízí zprostředkování účasti českých firem na evropských akcích zaměřených na podporu podnikání Nevládní organizace představují různorodé spektrum subjektů, které v rámci plnění svých funkcí poskytují řadu užitečných služeb různým podnikatelským subjektům včetně malého a středního podnikání. Hospodářská komora (HK) Je členěna jednak regionálně, jednak oborově (profesní společenstva, svazy, asociace). Pro podnikatele plní hospodářská komora řadu funkcí, je důležitou formou zájmového sdružování. Profesní komory jsou instituce, které registrují a z hlediska odbornosti a etiky kontrolují výkon některých tzv. svobodných povolání. Ne každé svobodné povolání má však svoji profesní komoru. Kromě etického a odborného dohledu slouží komora dále jako poskytovatel odborných informačních služeb pro své členy a též jako diskusní fórum a prostředek, díky kterému může každý ze členů uplatnit svůj vliv a zájem, pokud jde o dílčí problémy související s výkonem dané profese. Důležitým segmentem, na který je činnost hospodářské komory zaměřena, jsou malé a stření podniky. Jim nabízí poradenství a konzultační činnosti, a to jak ekonomického charakteru (daně, finance), tak exportněimportní poradenství, včetně procedur v mezinárodním obchodě a technologie obchodních transakcí, informace o nových přístupech k řízení malých a středních podniků apod. Agrární komora (AK) Svými aktivitami slouží podnikatelům v zemědělství, potravinářství a lesnictví. K podpoře podnikání plní obdobní funkce jako hospodářská komora, navíc sleduje a vydává stanoviska k problematice ochranářských tendencí týkajících se trhu se zemědělskými produkty a potravinami. Svaz obchodu ČR Je vrcholové, nezávislé, dobrovolné a otevřené zájmové sdružení, reprezentující svazy, asociace, velké retailingové a distribuční společnosti, spotřební družstva, obchodní aliance, franchisingové sítě, malé a střední firmy obchodu, pohostinství, cestovního ruchu a souvisejících služeb na českém trhu. Je zastáncem podnikatelských zájmů a potřeb a nabízí řadu služeb pro podnikatele z odvětví obchodu, pohostinství, ubytování a cestovního ruchu. Svaz průmyslu a dopravy ČR Je dobrovolná, na vládě, politických stranách a odborech nezávislá organizace, sdružující zaměstnavatele a podnikatele v České republice z oblasti průmyslu a dopravy. Svaz reprezentuje, podporuje a prosazuje zaměstnavatelské, podnikatelské a profesní zájmy svých členů v dialogu se státními institucemi, nabízí svým členům řadu informací, vzdělávacích a poradenských služeb. 19

Pomáhá získávat zahraniční kontakty, prezentuje své členy na vybraných veletrzích, výstavách, konferencích a odborných seminářích v tuzemsku i v zahraničí, organizuje společné veletržní firemní stánky apod. Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR Je dobrovolným účelovým a profesním sdružením právnických osob, které působí v razných průmyslových oborech. Asociace si klade za cíl realizovat řadu činností týkajících se malých a středních podniků. Svým vlivem chce přispívat k rozvoji malého a středního podnikání zlepšováním podnikatelského prostředí, dostupnosti finančních prostředků, nabídkou širších a kvalitnějších informací, reprezentováním zájmu svých členů vůči vládním institucím i v zahraničí. Sdružení podnikatelů České republiky (SP ČR) jako zaměstnavatelský svaz soukromých podnikatelů převážně malého a středního stavu prosazuje a obhajuje zájmy svých členů, podporuje je a pomáhá jim. Poskytuje informační a konzultační činnost, pomoc při navazování obchodních kontaktů v tuzemsku a zahraničí, při zprostředkování výrobní kooperace pro tuzemské firmy, při řešení ekonomicko-právních vztahů, dále poradenství ve věci úvěrů apod. Centrum pro evropskou integraci (CEBRE) Působí v Bruselu při institucích Evropské unie. Jeho cílem je podpora domácích podnikatelských zájmů jak vůči orgánům Evropské unie, tak i vůči celoevropským oborovým a zaměstnavatelským federacím. Poskytuje informace o EU pro české firmy, podnikatelsky významné informace o nové evropské legislativě a podpůrných programech EU. Dále nabízí firmám školení a pro jejich pracovníky odborné stáže v Bruselu, umožňuje prezentaci a reklamu firmy, zajišťuje pracovní schůzky u orgánů Evropské unie. Na zakázku realizuje cílený monitoring připravovaných předpisů EU o podnikání, ochraně životního prostředí a dalších vybraných oborech. Realizuje cílené průzkumy a podporuje projekty na čerpání prostředků z programů EU, včetně vyhledávání potenciálních zahraničních partnerů. Inovační podnikání V současnosti existuje několik nevládních organizací, které se angažují v aktivitách, jež obecně směřují k rozvoji inovačních aktivit zaměřených na vývoj technicky nového produktu a jeho úspěšné uvedení na trh. Podnikatelé se v tomto směru mohou obrátit na Asociaci inovačního podnikání ČR (AIP), Společnost vědeckotechnických parků ČR, České inovační centrum. Vedle vládních a neziskových organizací existuje na trhu velké množství privátních organizací, které nabízí začínajícím a fungujícím podnikatelským subjektům řadu služeb, jež zasahují do různých sfér 20

podnikání. K početným typům poradenských služeb bezesporu patří vedení účetnictví, daňové poradenství, zabezpečení požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, právní konzultace apod. 1.4.2 Státní programy podpory pro malé a střední podnikatele na období let 2005 – 200610 Programy podpory schválené vládou a financované ze státního rozpočtu usnadňují malým a středním podnikatelům přístup k odborným poradenským, vzdělávacím a informačním službám a k finančním zdrojům na realizaci podnikatelských záměrů.

Program ZÁRUKA Cílem programu je pomocí zvýhodněných bankovních záruk k bankovnímu úvěru, leasingu, rizikovému a rozvojovému kapitálu, záruk za návrhy do obchodních soutěží a záruk za provozní úvěry usnadňovat realizaci podnikatelských projektů MSP zaměřených na investice a zvyšovat konkurenceschopnost těchto podnikatelů.

Program TRH Cílem programu je podpora investičně zaměřených projektů začínajících malých podnikatelů na území hlavního města Prahy, příp. jejich vybraných částí, se zhoršenými podmínkami pro získání externího financování v důsledku nižší vlastní kapitálové vybavenosti nebo omezené možnosti poskytnout zajištění úvěru.

Program PROGRES Cílem programu je pomocí podpory ve formě podřízených úvěrů, posilujících kapitálové vybavení podnikatele, umožnit realizaci rozsáhlejších rozvojových podnikatelských projektů MSP, pro které je bariérou externího financování nižší vlastní kapitálová vybavenost.

Program DESIGN Cílem programu je poskytovat metodickou pomoc MSP při začleňování designu do jejich podnikatelské strategie, napomáhat při výběru vhodného designéra, vytvořit podmínky pro účinnou spolupráci designéra s podnikatelem, přispět na úhradu finančních nákladů na vytvoření autorského díla a propagovat takto vzniklé nové výrobky s kvalitním designem.

10


21

Program PORADENSTVÍ Cílem programu je umožnit osobám připravujícím se na podnikání a MSP získat cenově zvýhodněné odborné služby podnikatelského poradenství, informace a služby podnikatelských a inovačních center pro inovační podnikání. Podpory poskytované MSP z programu Poradenství jsou přínosem pro rozvoj tohoto sektoru zejména při zakládání nových podnikatelských subjektů, rozvoji inovačních firem, vytváření nových pracovních míst, zkvalitnění managementu, ekonomickou stabilizaci podnikatelů a posílení tohoto sektoru.

Program ALIANCE Cílem programu je zvýšení konkurenceschopnosti MSP na zahraničních trzích prostřednictvím podpory mezinárodních marketingových aktivit aliance, tj. seskupení minimálně 3 malých a středních podnikatelů, jejichž výrobní program nebo sortiment se vzájemně doplňují pro dodávku v konkrétních odvětvích ekonomické činnosti a které mají uzavřenou Dohodu o spolupráci v rámci Aliance a prosazování myšlenky posilování spolupráce MSP v zahraničí.

Program TRÉNINKOVÁ CENTRA Cílem programu bude podpořit rozvoj lidských zdrojů MSP včetně získávání informací o zahraničních trzích a technikách mezinárodního obchodu v oblasti mezinárodního obchodu ve vazbě na mezinárodní prostředí prostřednictvím individuálních tréninků v zahraničí.

Program PHARE 2003 Cílem programu je zvyšování konkurenceschopnosti MSP v ČR prostřednictvím podpory zavádění nových technologií, modernizací výrobních zařízení a zvyšování kvality výrobních a řídících procesů v malých a středních podnicích.

Program podpory MSP Cílem programu je podpora účasti MSP na řešení projektů výzkumu a vývoje v 6. rámcovém programu zaměřených na zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Program je zaměřen na podporu MSP, kteří se aktivně účastní 6. RP, tzn. jsou členy konsorcia projektu podávaného v rámci příslušné výzvy 6. RP jako účastníci projektu nebo koordinátoři, jejichž projekt dosáhne požadovaného bodového hodnocení Evropské komise. Cílem je motivovat MSP k aktivnímu přístupu a práci na dalších projektech pokrytím části nákladů spojených s přípravou samotného projektu.

Programy výzkumu a vývoje

22

POKROK - zaměřený na výrobní procesy a systémy, stavby a konstrukce, nové materiály, nastupující technologie, využití přírodních zdrojů, bezpečnou a efektivní jadernou energetiku, energetické a neenergetické využití uhlí a uhlíkatých surovin, racionální využití energie a obnovitelné energetické zdroje, TANDEM - orientovaný na výzkum a vývoj, jehož výsledky budou prostřednictvím navazujícího průmyslového výzkumu a vývoje využity v nových výrobcích, technologiích a službách, IMPULS - výzkum a vývoj nových materiálů, průmyslových výrobků, výrobních technologií, informačních a řídících produktů a technologií. Programy jsou zaměřeny na zvýšení výkonnosti průmyslových výrobců, konkurenceschopnosti průmyslových výrobků a na podporu výzkumu nových materiálů, výrobků a technologií. Účast na mezinárodních veletrzích a výstavách je nezastupitelnou aktivní nabídkovou činností a jedním z nejdůležitějších marketingových nástrojů. Malým a středním podnikatelům umožňuje prezentaci zboží a služeb a rozšíření kontaktů ve snaze o získání zcela konkrétních obchodně ekonomických výsledků na veletrhu. 1.4.3 Podpory ze Strukturálních fondů Evropské unie11 Strukturální fondy Evropské Unie (SF EU) jsou hlavním nástrojem strukturální politiky EU. Jsou zaměřeny na snižování rozdílů mezi regiony a mají klíčový význam při uplatňování základního principu

hospodářské

politiky

EU,

kterým

je

trvale

udržitelný

rozvoj

a

zvyšování

konkurenceschopnosti. V současné době jsou k financování využívány 4 Strukturální fondy, a to: ERDF (Evropský fond pro regionální rozvoj), ESF (Evropský sociální fond), EAGGF (Evropský zemědělský orientační a záruční fond) a FIFG (Finanční nástroj na podporu rybolovu). SF EU jsou v současné době určeny k financování následujících tří cílů: Cíl 1 – povzbuzování rozvoje strukturálních změn regionů, jejichž rozvoj zaostává Cíl 2 – podpora hospodářské a společenské přeměny oblastí čelících strukturálním problémům, Cíl 3 – modernizace systému školení a podpory zaměstnanosti. Členský stát zpracuje tzv. Národní rozvojový plán (NRP), který představuje základní strategický dokument pro získání podpory ze SF EU. Evropská komise formuluje na základě NRP tzv. Rámec podpory Společenství (RPS). Jedná se o smlouvu mezi Evropskou komisí a vládou členského státu, ve které jsou definovány cíle, kterých má být dosaženo. RPS je výchozím materiálem pro předložení

11

zpracováno dle www.mpo.cz

23

operačních programů. Sektorově jsou zaměřeny čtyři operační programy: Průmysl a podnikání, Rozvoj lidských zdrojů, Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství a regionálně je zaměřen Společný regionální operační program. Pro podmínky MSP je nejvýznamnější Operační program průmysl a podnikání (OPPP).12 1.4.4 Hodnocení podpor MSP v ČR v roce 200513 Podle údajů ČSÚ vykazovalo podnikatelskou činnost k 31.12.2005 v České republice 993 712 MSP. Proti roku 2004 je to nárůst o 1 580 podniků, tj. 0,16 %. Proti roku 2004 došlo k nárůstu počtu MSP v průmyslu, stavebnictví a ve službách. K největšímu absolutnímu nárůstu došlo v sektoru služeb celkem o 38 031 MSP. Podpory pro MSP z prostředků státního rozpočtu jsou poskytovány prostřednictvím programů schválených vládou České republiky. Jde o programy realizované Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem pro místní rozvoj. Celkový objem podpory MSP ze státního rozpočtu činil v roce 2005 celkem 4,263 mld. Kč a byl tak o 8,7 % vyšší než v roce 2004, a o 6,2 % vyšší než v roce 2003. Z prostředků Evropské unie bylo poskytnuto na podpory 0,757 mld. Kč a z prostředků finančního trhu 1,398 mld. Kč. Celkový objem podpory MSP má od roku 1998 vzrůstající tendenci a tomu také odpovídající rozvoj sektoru MSP. Je třeba zdůraznit, že bez této podpory by rozvoj MSP v České republice nebyl tak dynamický, efektivní a celkově úspěšný. Veřejná podpora poskytovaná v programech MSP je přínosem pro vznik a rozvoj malého a středního podnikání i ekonomiky České republiky. Celkovou částkou 6,4 mld. Kč v roce 2005 bylo podpořeno celkem 7 956 podnikatelů v průmyslu, v obchodu a ve službách včetně podpory celkového počtu 191 Informačních míst pro podnikatele Hospodářské komory ČR. Z disponibilních zdrojů vyčleněných na podporu podnikání v programech schválených usnesením vlády č. 1159/2004 a 739/2005 bylo umožněno poskytnutí podpor cca 86,5 % malých a středních podnikatelů, kteří požádali o podporu a jejichž projekty splňovaly podmínky programů, což bylo 2 532 podpor z celkových 2 927 podaných žádostí o podporu. V rámci aktivní politiky zaměstnanosti realizované úřady práce bylo rekvalifikováno 52 996 osob, vytvořeno 24 149 společensky účelných pracovních míst a 1 137 nových míst v chráněných dílnách nebo pracovištích. Mimo to bylo podpořeno dotací 207 míst pro absolventskou praxi.

12

zpracováno dle www:strukturalni-fondy.cz,

13


24

1.4.5 Podpora MSP v letech 2007 - 2013 Podpora MSP v příštím programovacím období, tj. v letech 2007 - 2013, bude vycházet z nové Koncepce rozvoje malého a středního podnikání, kterou schválila vláda dne 12.4.2006. Cílem koncepce je zejména podpora aktivit založených na znalostech, na zvýšení investic pro výzkum a vývoj, přenos výsledků výzkumu a vývoje do výroby, zakládání a rozvoj firem s cílem zvýšit zaměstnanost a rozvíjet inovace. Součástí koncepce je také realizace souboru opatření, která povedou ke zlepšování podnikatelského a investičního prostředí v České republice.14

14


25

2

EKONOMICKÁ STRUKTURA KRAJE VYSOČINA

„Hlavní předností kraje Vysočina z hlediska podnikání je především výhodná poloha uprostřed republiky i Evropy a velmi dobrá dopravní dostupnost. Dalšími výhodami jsou relativné levná a přitom kvalifikovaná pracovní síla, relativně nízká náročnost občanů na výši životní úrovně, poctivost a ochota tvrdě pracovat“ (hejtman kraje Vysočina Miloš Vystrčil, 2005).

2.1 Geografická poloha kraje v rámci ČR15 Název kraje Vysočina je odvozen od názvu Českomoravské vrchoviny, vyvýšené zvlněné krajiny mezi oběma historickými zeměmi České republiky. Ta dosahuje nadmořské výšky přes osm set metrů ve dvou výrazných masivech, Žďárských vrších na severu kraje a Jihlavských vrších na jihozápadě. Kraj Vysočina sousedí s krajem Jihočeským, Středočeským, Pardubickým a Jihomoravským, se kterým vytváří region soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod za účelem podpory regionálního rozvoje. Od sousedních regionů se kraj odlišuje členitostí území, vyšší nadmořskou výškou a řídkým osídlením. Rozdrobená sídelní struktura způsobuje v některých případech vylidňování menších obcí a emigraci mladých a kvalifikovaných obyvatel. Region je atraktivní svým poměrně nízkým znečištěním ovzduší, zdravými lesy, čistými a vodohospodářsky významnými vodními plochami a zdroji vody. Vysočina má vnitrozemskou polohu a její hranice se nedotýkají státní hranice ČR. Jižní část kraje však zasahuje do pásma podél hranice s Rakouskem, a proto byly okresy Jihlava a Třebíč zařazeny do programu přeshraniční spolupráce Phare. Rozlohou 6 796 km2 se kraj řadí mezi regiony nadprůměrné velikosti – pouze 4 kraje ČR mají větší plošnou velikost. Nejvýše položený bod je vrch Javořice v Javořické vrchovině na jihu okresu Jihlava s výškou 837 m n. m. Nejnižší bod cca 253 m n. m. je na západě okresu Havlíčkův Brod (vodní nádrž Švihov). Na území kraje jsou dvě chráněné krajinné oblasti - Žďárské vrchy a Železné Hory.

2.2 Administrativní členění a struktura osídlení Území kraje Vysočina se administrativně člení na 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) a 26 obvodů pověřených obecních úřadů (POÚ). Základní samosprávnou jednotkou jsou obce, kterých je v kraji 704. To je druhý nejvyšší počet po Středočeském kraji, přestože je

15

Vysočina v číslech, 2006

26

Vysočina čtvrtým nejméně lidnatým krajem v České republice. Sídelní struktura kraje je tedy velmi rozdrobená. Průměrná populační velikost obce na Vysočině je 725 obyvatel, což je nejméně ze všech krajů ČR. V kraji jsou nejčetněji zastoupeny obce s počtem obyvatel menším než 500. Statut města má v současnosti 33 obcí kraje, což je v rámci ČR vzhledem k velikosti kraje mírně podprůměrné. Největším městem je Jihlava, kde počet obyvatel kolísá kolem hranice 50 tisíc osob a je tedy nejmenším krajským městem v ČR.16

2.3 Obyvatelstvo Kraj Vysočina patří mezi méně lidnaté kraje České republiky. K 1. lednu 2005 žilo na Vysočině 510 114 obyvatel, což představuje čtvrtou nejnižší lidnatost mezi kraji ČR. Zatímco obyvatelstvo tvoří dvacetinu populace ČR, rozloha kraje zaujímá 1/12 území státu. Z toho plyne velmi nízká hustota zalidnění - na 1 km2 připadá 75 obyvatel (v ČR 130 obyvatel), což je třetí nejnižší hodnota mezi kraji ČR. V roce 2004 se mírně zvýšil počet narozených dětí, pozastavilo se snižování počtu uzavřených manželství i růst počtu rozvodů.17

2.4 Dopravní infrastruktura18 Územím kraje Vysočina prochází komunikace pro silniční dopravu národního i mezinárodního významu, což je dáno centrální polohou regionu v rámci České republiky. Zásadní roli z hlediska regionálního rozvoje hraje pro kraj dálnice D1 z Prahy do Brna, která jej protíná od severovýchodu k jihozápadu. Tato komunikace prochází kromě Třebíčska všemi okresy kraje Vysočina v celkové délce téměř 93 km. Evropského významu dosahuje silnice I. třídy č. 38 od Jihlavy směrem na Moravské Budějovice a Znojmo, jež je součástí trasy Praha – Vídeň. Do evropské sítě ještě patří silnice č. 34 z Jindřichova Hradce přes Pelhřimov na dálnici D1 k Humpolci. Celková délka železnic v kraji Vysočina představuje 592 km, jejich hustota činí 8,5 km na 100 km2, což je druhá nejnižší hodnota po Zlínském kraji a výrazně pod průměrem ČR. Nejvýznamnějším železničním uzlem v kraji Vysočina je Havlíčkův Brod. Pro cestování leteckou dopravou musí obyvatelé Vysočiny využívat letiště lokalizovaná mimo kraj. Na Vysočině je vojenské letiště v Náměšti nad Oslavou a několik sportovních letišť s nezpevněnou přistávací plochou.

16

Profil kraje Vysočina

17

ČSÚ, Jihlava, 2005

18


27

Lodní doprava je možná pouze na vodní nádrži Dalešice.

2.5 Technická infrastruktura19 V kraji Vysočina se nachází několik zdrojů elektrické energie, ale pouze Jaderná elektrárna Dukovany svým významem přesahuje hranice kraje. Dukovanská elektrárna dodává do sítě přibližně 20 % veškeré elektrické energie vyrobené v České republice. V kraji se ještě nachází přečerpávací elektrárna Malešice. Úroveň plynofikovanosti obcí v kraji Vysočina se vyznačuje značnou regionální disparitou. Zemní plyn je zaveden téměř do všech obcí Moravskobudějovicka a Náměšťska. Na druhé straně pouze několik větších obcí je plynofikováno ve správních obvodech Pelhřimovského okresu. V kraji Vysočina je v současnosti z obnovitelných energetických zdrojů nejvíce využívána energie vody a energie biomasy. Na území kraje má z obnovitelných zdrojů energie největší potenciál cílené pěstování rostlin pro energetické využití. Vysočina je pramennou oblastí významných českých a moravských řek. Na nich se nachází zdroje pitné vody, z nichž dva mají nadregionální význam: z vodní nádrže Švihov je pitnou vodou zásobována Praha a vodní nádrž Vír je zdrojem pitné vody pro brněnskou aglomeraci. I přes rozdrobenou sídelní strukturu je podíl domácností v kraji Vysočina napojených na kanalizaci nadprůměrný. Problémem ovšem zůstává čištění odpadních vod. Některé čistírny odpadních vod svým technickým vybavením neumožňují dosáhnout vyčištění odpadních vod na úroveň odpovídající současným legislativním požadavkům.

2.6 Hospodářství 2.6.1 Regionální hrubý domácí produkt (HDP) Základním makroekonomickým ukazatelem, kterým se měří výkonnost ekonomiky jednotlivých krajů v České republice, je výše regionálního hrubého domácího produktu (HDP) na 1 obyvatele. Ekonomická výkonnost kraje ve srovnání s ostatními regiony ČR zaostává za průměrem. Podíl kraje na HDP České republiky dosahuje v posledních letech 4,4%, což představuje 11. místo mezi kraji. Při

19


28

přepočtu HDP na 1 obyvatele kraj obsazuje 7. místo, když v roce 2004 činil tento ukazatel 234 530 Kč, tj. 86,5% průměru ČR.20

Graf č.1 :

Hrubý domácí produkt na obyvatele (průměr ČR = 100) v krajích ČR (bez Prahy) v roce

2004

Zdroj: Regionální národní účty 2004. ČSÚ, Praha, 2005.

Jak již bylo uvedeno v předchozím textu, kraj Vysočina tvoří spolu s Jihomoravským krajem tzv. region soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod. V roce 2004 byl region soudržnosti Jihovýchod druhým nejvýznamnějším co do podílu na tvorbě republikového HDP a i výši podílu si udržuje přibližně stejnou (14,7 %) . V rámci samotného regionu Jihovýchod existuje výrazný rozdíl mezi oběma kraji, kdy podíl Jihomoravského kraje na celorepublikovém HDP (10,3 %) je více než dvojnásobný ve srovnání s HDP kraje Vysočina (4,4 %). Pokud vztáhneme HDP na 1 obyvatele, pak region soudržnosti Jihovýchod dosahuje 91,6 % průměru České republiky, čímž se řadí na třetí místo za zcela specifickou Prahu, jejíž HDP na 1 obyvatele je více než dvojnásobkem průměru ČR, a region soudržnosti Střední Čechy. Na úrovni krajů pak dosahuje vyšší hodnoty HDP na 1 obyvatele Jihomoravský kraj, který se řadí v celorepublikovém srovnání na druhé místo za Prahu a dosahuje 93,9 % průměru ČR, než kraj Vysočina, kterému s 86,5 % průměru ČR náleží sedmé místo mezi všemi kraji ČR.21

20

Statistická ročenka kraje Vysočina 2005

21

Statistická ročenka kraje Vysočina, 2005

29

V tabulce č. 1 je provedeno srovnání regionů soudržnosti NUTS 2 České republiky s Evropskou unií. V roce 2004 dosahoval v regionu soudržnosti Jihovýchod HDP na 1 obyvatele 64,9 % průměru EU (hodnota za celou ČR činila přibližně 70,9 % průměru EU). Není bez zajímavosti srovnat i údaje za NUTS 3, kde dosáhl Jihomoravský kraj 66,6 % a kraj Vysočina 61,3 % úrovně průměru EU. Srovnání s průměrem EU je velmi důležité, neboť podpora ze strukturálních fondů EU pro zaostávající regiony se váže právě k podmínce nedosažení úrovně 75 % průměru EU.22

Tabulka č.1 : Regionální HDP na 1 obyvatele (%), EU 25 = 100 %

Oblast, kraj Česká republika

2000

2001

2002

2003

2004

64,8

66,0

67,6

68,9

70,9

129,3

139,3

139,7

139,9

143,0

Střední Čechy

63,4

63,3

65,1

65,4

66,4

Jihozápad

59,7

59,6

61,6

63,0

64,3

Severozápad

54,0

52,9

55,0

56,9

59,0

Severovýchod

56,9

56,4

59,1

59,9

60,9

Jihovýchod

58,1

60,0

61,6

63,0

64,9

Střední Morava

52,4

52,3

53,2

55,3

56,7

Moravskoslezsko

50,5

51,2

52,7

54,2

58,2

Vysočina

57,4

60,6

58,9

59,5

61,3

Jihomoravský

58,5

59,6

62,8

64,6

66,6

oblast (NUTS 2): Praha

kraj (NUTS 3):

Zdroj: ČSÚ, Regionální národní účty 2004.

2.6.2 Podnikatelský sektor V kraji Vysočina bylo na konci roku 2005 registrováno 95 715 podnikatelských subjektů.23 V rámci ČR se tak Vysočina umístila před Karlovarským krajem na předposledním místě, což vzhledem k počtu obyvatel svědčí o nižším stupni podnikatelských aktivit.

22

Regionální operační plán pro NUTS 2 Jihovýchod

23


30

Graf č.2 : Úroveň podnikatelské aktivity ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností kraje Vysočina (k 31. 12. 2004)

Zdroj: Statistický bulletin – kraj Vysočina za rok 2004. ČSÚ, Jihlava, 2005.

Podnikatelská aktivita je nejnižší na Bystřicku, nejvíce podnikatelů je v průměru registrováno na Humpolecku a Pelhřimovsku, avšak ani zde nedosahuje počet podnikatelských subjektů vztažený na počet obyvatel průměru České republiky. Téměř tři pětiny (58,6 %) podnikatelských subjektů v kraji Vysočina působí v sektoru služeb, zhruba 30 % v odvětvích průmyslu a 11,5 % se věnuje zemědělství, lesnictví a rybolovu.24 2.6.3 Zemědělství Díky přírodním podmínkám jsou na Vysočině předpoklady pro intenzivní rozvoj zemědělství poněkud snížené, což také vyplývá ze zastoupení jednotlivých výrobních oblastí v kraji. Rozhodující část, a to 92 % výměry zemědělské půdy, tvoří výrobní oblast bramborářská (ČR – 52,5 %), zatímco oblast kukuřičná (typická pro úrodné kraje) není v kraji zastoupena vůbec. Zemědělská půda tvoří 60,6 % rozlohy kraje, což je i přes složitější přírodní podmínky více, než činí průměr České republiky (54,1 %). Typickými plodinami pro Vysočinu jsou brambory či len setý přadný.25 Kraj Vysočina vyniká vysokou intenzitou živočišné výroby. Na 1 ha zemědělské půdy připadá téměř 60 kusů skotu a na 1 ha orné půdy téměř 135 kusů prasat. V obou případech se jedná o nejvyšší hodnotu v souboru všech krajů ČR. Vysoká intenzita živočišné výroby na Vysočině se promítá i v

24


25


31

existenci několika významných masokombinátů. Chov drůbeže prochází v kraji v posledních letech rozsáhlou recesí. 2.6.4 Lesnictví Plocha lesních porostů tvoří 29,8 % rozlohy kraje Vysočina. Lesnatost na Vysočině je tedy o něco nižší než v celé ČR (32,9 %), lesní hospodářství hraje přesto v kraji významnou roli. Porostní zásoba dřevní hmoty na jednotku plochy (311 m3/ha) je na Vysočině nejvyšší ze všech krajů ČR. Terén pro těžbu dřeva je tu mnohem přístupnější než v horských příhraničních oblastech. Na roční umístěné těžbě v ČR se kraj Vysočina podílí 11 %, což je nejvíce hned po Jihočeském kraji. V kraji se také nachází řada významných podniků dřevozpracujícího průmyslu vyznačujících se vysokou ziskovostí svého podnikání.26 2.6.5 Průmysl Tradiční jsou na Vysočině průmyslová odvětví, jež přímo navazují na zemědělskou a lesnickou produkci. Potravinářský průmysl je zastoupen mnoha významnými zpracovateli masa a mléka, pro něž je významným zdrojem základní suroviny živočišná výroba zemědělských subjektů působících na území kraje. Mimořádně se v kraji vede zpracovatelům dřevní hmoty. Jedná se o nejvíce ziskový průmyslový obor zpracovatelského průmyslu na Vysočině. Naopak útlumem prochází textilní, oděvní a kožedělný průmysl, který se vyznačuje každoročním poklesem pracovní síly. Mezi ziskové s dynamickým vývojem se řadí strojírenský průmysl, který se na Vysočině výrazněji rozvíjel až v poválečném období a dnes je v tomto oboru zaměstnáno nejvíce pracovníků ze všech odvětví zpracovatelského průmyslu. V České republice i na Vysočině se po roce 1989 velmi dynamicky vyvíjel elektrotechnický průmysl, přičemž jeho podíl na celkové zaměstnanosti v kraji se stále zvyšuje. Totéž platí i o výrobě a zpracování plastů. Papírenský průmysl navazuje na zpracování dřeva, ale v kraji je zastoupen poměrně slabě.27 Průmyslové podniky kraje Vysočina jsou podle výše obratu a hospodářského výsledku na jednoho pracovníka z celorepublikového hlediska méně výkonné. Na úrovni okresů však v produkční efektivitě existují významné rozdíly. Jednoznačně nejvýkonnější je průmysl v okrese Jihlava, který jediný se může měřit s průměrnými republikovými hodnotami.28

26

Statistická ročenka kraje Vysočina, 2005

27


28

viz příloha č.2

32

2.7 Trh práce Dle údajů Českého statistického úřadu k 31.12.2005 byl počet zaměstnaných v kraji Vysočina v primárním sektoru ekonomiky (zemědělství, lesnictví a rybolov) 23,3tis., tj. 9,8%, což bylo výrazně více než na úrovni celé ČR (4,0%). Rovněž druhý sektor ekonomiky (průmysl a stavebnictví) si udržuje svůj význam. Především aktivity zahraničních investorů v posledních pěti letech přispívají ke skutečnosti, že hospodářství kraje je stále výrazně orientováno na průmysl. Ke konci roku 2005 bylo v sekundéru zaměstnáno 107,1 tis. osob, tj. 45,0 %, což je také více než v ČR (39,5 %) a jde společně s Moravskoslezským krajem o 4. nejvyšší podíl. Na rozdíl od ČR i ostatních krajů s výjimkou Libereckého je v kraji Vysočina méně rozvinutý sektor terciární. V něm bylo zaměstnáno 107,7 tis. osob, tj. 45,2 % (v ČR 56,5 %). Především odvětví nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti, ubytování, stravování a finanční zprostředkování se na celkové zaměstnanosti kraje podílela velmi málo a pouze odvětví vzdělávání bylo zastoupeno v kraji Vysočina podobným podílem jako v ČR.29 Také věková struktura zaměstnaných osob v kraji Vysočina se poněkud liší od ostatních krajů ČR. Jedná se o vyšší zastoupení osob starších 65 let mezi zaměstnanými v kraji, což úzce souvisí se zemědělskou výrobou. Vysoká zaměstnanost v primárním sektoru na Vysočině ovlivňuje negativně výši průměrné mzdy, která ke konci roku 2005 dosáhla v kraji 16 748 Kč (ČR 19 631 Kč), což je 4. nejnižší hodnota ze všech krajů ČR. Také z hlediska průměrné mzdy jsou v kraji Vysočina patrné určité územní rozdíly. Během posledních pěti let se průměrná mzda zvýšila nejvýrazněji v okrese Jihlava, a to o více než 40 %. Nejvyšší mzda ze všech okresů v kraji je vykazována v Jihlavě. Naopak nejpomalejší růst průměrné mzdy byl zaznamenán v okrese Havlíčkův Brod. Nejnižší mzdu mezi okresy v kraji vykazuje Třebíč. Důležitým indikátorem situace na trhu práce je úroveň nezaměstnanosti. K 31. 12. 2005 bylo v kraji Vysočina registrováno celkem 22 814 uchazečů o zaměstnání. Míra nezaměstnanosti činila 8,2 %, tedy méně než v ČR (8,9 %). Kraj vykázal 7. nejnižší hodnotu ze všech krajů. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo 12 424 žen. Míra nezaměstnanosti u žen (10,4 %) byla výrazně vyšší než u mužů (6,6 %). Při meziokresním srovnání jsou z hlediska nezaměstnanosti patrné výrazné rozdíly. Zatímco okres Pelhřimov vykázal k 31. 12. 2005 sedmou nejnižší hodnotu míry nezaměstnanosti (4,9 %) mezi okresy ČR, okres Třebíč naopak 16. nejvyšší (13,0 %).30 Prohlubujícím se problémem na trhu práce v republice je dlouhodobá

nezaměstnanost. Míra

dlouhodobé nezaměstnanosti, tedy podíl uchazečů o zaměstnání evidovaných déle než rok, na celkové

29

viz příloha č.3

30

Statistická ročenka kraje Vysočina

33

pracovní síle daného území činila k 31. 12. 2005 na Vysočině 3,3 % (v ČR 3,9 %), což byla 7. nejnižší hodnota mezi kraji ČR. Extrémy v rámci kraje byly zaznamenány v okrese Třebíč (5,8 %) a Pelhřimov (1,0 %, 3. nejnižší mezi okresy ČR).31 Situace na trhu práce v kraji Vysočina je tedy příznivější než na úrovni ČR. Existují zde však výrazné územní rozdíly. Tíživá je situace především na Třebíčsku, které vykazuje dlouhodobě vysokou nezaměstnanost, nízké mzdy a málo pracovních příležitostí, které nutí obyvatele k intenzivní vyjížďce do zaměstnání do jiných částí kraje, ale hlavně mimo kraj. Jiný případ tvoří Pelhřimovsko s nízkou nezaměstnaností, výraznou orientací na zemědělství a nízkou průměrnou mzdou. Zvláštní postavení má i Jihlavsko, kde se projevuje silný vliv významných průmyslových zaměstnavatelů lokalizovaných v krajském městě. Ti pak ovlivňují dojížďkové zázemí města, příznivě působí na výši průměrné mzdy i na nezaměstnanost.

2.8 Vzdělání Vzdělanostní struktura obyvatelstva kraje Vysočina se vyznačuje podprůměrným podílem vysokoškoláků a středoškoláků s maturitou. Na druhé straně podíl obyvatel se středním odborným vzděláním a vyučených výrazně převyšuje republikový průměr. Na Vysočině je také větší procento osob, které mají pouze základní vzdělání. Při posledním sčítání byly v kraji Vysočina zjištěny poměrně velké rozdíly ve vzdělanosti na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Celkově platí, že nejpříznivější vzdělanostní struktura je ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností pěti největších (okresních) měst kraje a na Novoměstsku. Naopak ryze venkovské regiony v okrajových částech Vysočiny se vyznačují velmi vysokým podílem obyvatel s pouze základním vzděláním.32

2.9 Cestovní ruch Vysočina má vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Je to dáno především estetickou hodnotou kulturní krajiny, množstvím jedinečných přírodních lokalit a kulturních a historických památek i tradicí pořádání prestižních kulturních, sportovních a společenských akcí. Výhodou je také poloha v blízkosti dvou největších sídelních aglomerací ČR, které jsou zdrojem návštěvníků na krátké i středně dlouhé pobyty, a také poloha na dopravních trasách evropského významu.

31


32

Profil kraje Vysočina

34

Na území kraje Vysočina se nachází 3 památky České republiky zapsané na Seznamu světového dědictví v UNESCO. Je to městská památková rezervace Telč, národní kulturní památka Santiniho poutní kostel Zelená hora u Žďáru nad Sázavou a židovská čtvrť se hřbitovem a s bazilikou sv. Prokopa v Třebíči. Budoucnost turistiky a cestovního ruchu vůbec na Vysočině bude bezpochyby patřit formám klidné a ekologicky čisté pobytové turistiky (ta je zatím reprezentována ojediněle agrofarmami) a městské turistice.

35

3 ÚLOHA VEŘEJNÉ SPRÁVY V ROZVOJI MSP V KRAJI VYSOČINA V celonárodní ekonomice hrají malé a střední podniky významnou roli. Ovšem v regionálním rozvoji je role MSP dokonce ještě důležitější. Mezi MSP a regionální ekonomickou strukturou existuje významné vzájemné působení. Zejména ta část MSP, které patří do sektorů služeb – jako jsou maloobchod, hotelnictví, osobní služby a převážná část stavebnictví – závisí ve valné míře na místní a regionální poptávce. Opatření na podporu místních a regionálních podnikatelských iniciativ jsou součástí politiky místních a krajských úřadů.

3.1 Veřejná správa Veřejná správa na území kraje Vysočina je prováděna v samostatné působnosti jednotlivých obcí a kraje a v přenesené působnosti státní správy obcemi v různém rozsahu a prostřednictvím krajského úřadu kraje Vysočina, který je v tomto nadřízeným orgánem obcí. Krajský úřad, jenž má své nadřízené orgány v příslušných ministerstvech, se člení na odbory a dále pak na jednotlivá oddělení.33 Úlohou státní úrovně je koncepční a výkonná činnost zákonodárných a výkonných složek státu v oblasti regionální politiky a podpory regionálního rozvoje včetně zabezpečení prostředků státního rozpočtu a odpovídajících legislativních opatření. Pro potřeby spojené s koordinací a realizací hospodářské a sociální soudržnosti, spočívající zejména ve využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie, byly zřízeny regiony, jejichž územní vymezení je totožné s územními statistickými jednotkami NUTS 2, tzv. regiony soudržnosti. Kraj Vysočina tvoří spolu s Jihomoravským krajem region soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod. Tato úroveň je reprezentována regionálními radami. Úlohou krajské úrovně je koncepční a výkonná činnost samosprávných orgánů kraje v oblasti regionálního rozvoje. Orgány kraje tvoří základní stavební jednotku pro tvorbu a realizaci regionálního rozvoje nadobecního významu. Samosprávné orgány kraje jsou základním článkem politiky regionálního rozvoje na krajské úrovni. V rámci své samostatné působnosti koordinují rozvoj svého kraje a zajišťují zpracování, realizaci a kontrolu plnění programu rozvoje kraje. Dále provádějí hodnocení vnitroregionální úrovně rozvoje, spolurozhodují o alokaci veřejných prostředků, podporujících regionální rozvoj a poskytují dotace a půjčky obcím a jiným právnickým osobám

33

http://extranet.kr-vysocina.cz

36

působícím v obvodu kraje, zřizují právnické osoby k podpoře regionálního rozvoje, např. regionální rozvojové agentury. Spolupracují rovněž při plnění celostátních úkolů podpory regionálního rozvoje, zajišťují přípravu, realizaci a kontrolu plnění regionálních podpůrných programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů. V rámci zajišťování principu partnerství na regionální úrovni koordinují záměry obcí ve věcech podpory regionálního rozvoje nadobecního významu.34 Krajský úřad plní úkoly v samostatné působnosti, které mu uložily volené orgány kraje (rada a zastupitelstvo). Tyto úkoly zákon označuje za výkon samostatné působnosti. Kromě toho zákon zná výkon přenesené působnosti státní správy. V rámci výkonu přenesené působnosti jsou nadřízeným orgánem krajského úřadu centrální orgány státní správy (především příslušná ministerstva), která krajskému úřadu ukládají úkoly v rámci výkonu státní správy. Úřad je vedený ředitelem a člení se na odbory, ty se pak dále člení na jednotlivá oddělení. Problematiku podpory podnikání v kraji Vysočina má ve své agendě převážně odbor regionálního rozvoje, jehož zaměstnanci zabezpečují komunikaci s podnikateli a institucemi, připravují podklady pro potenciální investory, administrují krajské dotační programy či jsou manažery grantových schémat vyhlášených krajem. V neposlední řadě odbor regionálního rozvoje spolupracuje s implementačními jednotkami operačních programů, které zahrnují podporu podnikání, tj. z CzechInvestem, Centry pro regionální rozvoj či Sekretariáty Regionálních rad. Odbor regionálního rozvoje kraje Vysočina se dále člení na: oddělení strategického plánování: koordinuje vypracování dlouhodobé koncepce a strategie hospodářského a sociálního rozvoje kraje, připravuje podklady pro aktualizaci Plánu rozvoje kraje, koordinuje grantovou politiku kraje (Fond Vysočiny) oddělení regionálního rozvoje: zodpovídá za výběr vhodných lokalit a vytváření podmínek pro rozvoj podnikatelských a investorských příležitostí, zabezpečuje kontakty s podnikatelskými subjekty podnikajícími na území kraje oddělení sekretariátu regionální rady NUTS II Jihovýchod: poskytuje administrativní podporu NUTS II, vede agendu týkající se projektů EU oddělení cestovního ruchu: zpracovává koncepci rozvoje cestovního ruchu v kraji, prezentuje nabídku kraje35 Úlohou obecní úrovně je koncepční a výkonná činnost samosprávných orgánů obcí v oblasti místního rozvoje, jejich iniciační činnost v oblasti řešení nadmístních problémů a definování nadmístních

34 Kolektiv autorů: Úvod do regionálních věd a veřejné správy 35

Krajský úřad kraje Vysočina

37

programů a jejich participace na realizaci regionálních programů. Obec ve své samostatné působnosti může podporovat rozvoj podnikatelských aktivit potřebných pro rozvoj regionu, například formou technické a investiční přípravy pro investory a podnikatele. Vzhledem k charakteru malého a středního podnikání je velmi důležitá spolupráce a součinnost s místními orgány státní správy a samosprávy, protože tyto podniky pracují převážně pro místní trh. Činnost malých a středních podniků je značně závislá na místních zdrojích a podmínkách. Rozvoj malého a středního podnikání může významným způsobem ovlivnit místní trh pracovní síly a v souvislosti s tím přispět ke snížení nezaměstnanosti v daném regionu a přispět k hospodářskému růstu v kraji a tím i ke zvýšení celkové stability státu. S rozvojem podnikání postupně také dochází ke zlepšování stavu technické, dopravní a občanské infrastruktury celého kraje. K dosažení

těchto

pozitivních dopadů rozvoje MSP na ekonomický vývoj regionu je nezbytné zařadit podporu MSP mezi hlavní priority v rámci Programu rozvoje kraje Vysočina. 3.1.1 Program rozvoje kraje Vysočina Program rozvoje kraje (PRK) je strategický dokument, který obsahuje priority pro další rozvoj kraje a vytváří základní rámec pro rozhodování samosprávných orgánů kraje. Program rozvoje kraje představuje základní dokument regionálního rozvoje na úrovni vyššího územně samosprávného celku. Kraj jej zpracovává v samostatné působnosti na základě zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje.36 Program rozvoje kraje Vysočina (PRK) je základní střednědobý program podpory regionálního rozvoje na úrovni kraje, sestávající z cílených opatření a intervencí zaměřených na stimulaci rozvoje kraje. Obsahuje směry a úkoly rozvoje finanční povahy i úkoly nefinanční povahy, jako jsou politiky, nástroje, organizační úkoly, doporučení pro ústřední správní orgány atd. Jeho cílem je navrhnout pro stanovené plánovací období promyšlený soubor opatření realizovatelných dostupnými finančními prostředky. PRK plní funkci základního dokumentu orgánů kraje pro koordinaci rozvoje území, hraje klíčovou úlohu při zajišťování podpory regionálního rozvoje, pomáhá zvyšovat povědomí o nejdůležitějších potřebách kraje, pomáhá mobilizovat vlastní kapacity a zdroje kraje, využívá znalostí místních činitelů a odborníků a umožňuje místním činitelům určovat a kontrolovat směr budoucího vývoje kraje. Jednotlivé oblasti jsou zpracovány na úrovni odborů Krajského úřadu kraje Vysočina. Výstupy z odborů jsou projednány v příslušných komisích rady kraje a výborech zastupitelstva kraje. Proces

36

Program rozvoje kraje Vysočina

38

tvorby Programu rozvoje kraje Vysočina je završen projednáním dokumentu v řídicím výboru, jenž je tvořen členy Výboru regionálního rozvoje Zastupitelstva kraje Vysočina a zástupců partnerských organizací, jimiž jsou nestátní neziskové organizace v kraji Vysočina, Sdružení obcí Vysočiny, Krajská agrární komora Kraje Vysočina a Krajská hospodářská komora kraje Vysočina. Program rozvoje kraje Vysočina je tvořen třemi dokumenty. Jedná se o Profil kraje Vysočina, SWOT analýzu kraje Vysočina a samotnou programovou část Programu rozvoje kraje Vysočina. Kraj Vysočina si ve své programové části Programu rozvoje kraje vytyčil 4 hlavní cíle a 16 dílčích cílů. Tučně jsem označila ty dílčí cíle, které jsou dle mého názoru nejdůležitější pro rozvoj a podporu MSP a které mohou nejvíce ovlivňovat hospodářský růst. Cíl 1: Zlepšení konkurenční pozice ekonomiky Dílčí cíl 1.1: Zvyšování investiční atraktivity Dílčí cíl 1.2: Všeobecná podpora MSP s důrazem na rozvoj exportních a inovačních aktivit Dílčí cíl 1.3: Ekonomická stabilizace venkova s důrazem na integraci ekonomických aktivit a polyfunkčního využívání krajiny Dílčí cíl 1.4: Podpora rozvoje cestovního ruchu Cíl 2: Zvýšení kvality sociálního prostředí s důrazem na rozvoj lidských zdrojů Dílčí cíl 2.1: Zvyšování vzdělanosti obyvatelstva a adaptability pracovních sil Dílčí cíl 2.2: Podpora bytové výstavby a regenerace bytového a nebytového fondu Dílčí cíl 2.3: Zvyšování standardu zdravotních a sociálních služeb a prevence zdravotních a sociálních rizik Dílčí cíl 2.4: Podpora rozvoje aktivit volného času s důrazem na stimulaci rozvoje mezinárodní kulturní spolupráce Cíl 3: Zvýšení kvality technického prostředí a důrazem na rozvoj síťové infrastruktury Dílčí cíl 3.1: Podpora rozvoje nadregionální dopravní sítě a zkvalitňování dopravní sítě s důrazem na stimulaci rozvoje hromadné dopravy Dílčí cíl 3.2: Podpora rozvoje telekomunikačních sítí s důrazem na rozvoj aktivit v oblasti informatiky Dílčí cíl 3.3: Optimalizace rozvoje energetických a vodohospodářských sítí Dílčí cíl 3.4: Vytváření dokumentů územního a regionálního rozvoje kraje

39

Cíl 4: Podpora zavádění principů trvale udržitelného rozvoje kraje Dílčí cíl 4.1: Podpora trvalé udržitelnosti krajiny Vysočiny Dílčí cíl 4.2: Podpora ekologicky a ekonomicky efektivního nakládání s odpady Dílčí cíl 4.3: Podpora rozvoje obnovitelných a alternativních zdrojů energie Dílčí cíl 4.4: Podpora rozvoje systému environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty a Agenda 21 V předešlé části jsou popsány hlavní a dílčí cíle Programu rozvoje kraje Vysočina. Aby byl dosažen permanentní růst krajské potažmo české ekonomiky, je třeba zaměřit se především na zlepšení a zjednodušení prostředí pro podnikání, podporu výzkumu, vývoje a inovací. Je nezbytné podpořit vzdělávání na všech úrovních včetně celoživotního vzdělávání, neustálé přizpůsobování studijních oborů změnám na trhu práce a zkvalitnit dopravní infrastrukturu. Podpora podnikání je jednou z priorit kraje Vysočina, která je začleněna v PRK Vysočina do cíle 1: Zlepšení konkurenční pozice ekonomiky, konkrétněji se této problematice věnuje dílčí cíl 1.1: Zvyšování investiční atraktivity a dílčí cíl 1.2: Všeobecná podpora MSP s důrazem na rozvoj exportních a inovačních aktivit. Při realizaci jednotlivých opatření má kraj Vysočina omezené finanční možnosti. PRK je nastaven tak, že cílem není poskytování dotací konkrétním podnikatelům, ale snahou je podporovat především zkvalitnění podnikatelského prostředí, příprava průmyslových a víceúčelových zón, infrastruktura podmiňující rozvoj podnikatelských aktivit a v neposlední řadě rozvoj mezinárodní a přeshraniční spolupráce. Některé cíle, které si kraj stanovil, nelze dosáhnout v maximální míře, pokud nedojde k určitým změnám z úrovně Vlády ČR a Parlamentu ČR (snížení daňové zátěže pro podnikatele; větší ochrana věřitelů ze strany státu; narovnání investičních pobídek ve smyslu neznevýhodňování českých podnikatelů oproti zahraničním; provádění intenzivních kampaní o nutnosti celoživotního vzdělávání; rozšiřování dálniční sítě a její napojování na evropské silniční tahy; zvýšení prostředků na výzkum, vývoj a inovace). Kraj nemá příliš možností při vytváření legislativy na poli podpory podnikání, toto zůstává v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. To ale neznamená, že by se kraj nemohl na vzniku zákonů podílet. Většina zákonů prochází připomínkovým řízením, a to jak na úrovni jednotlivých krajů, tak i na úrovni Asociace krajů ČR. Velmi omezenou možnost má bohužel kraj ovlivnit legislativu v oblasti daňových zákonů, kde je velký prostor na podporu malého a středního podnikání. Program rozvoje kraje Vysočina je kompatibilní s Národním rozvojovým plánem a operačními programy. Většina subjektů kraje může podávat své projekty do programů vyhlašovaných v rámci operačních programů – kraj Vysočina tyto aktivity podporuje např. i tím, že finančně přispívá na tvorbu projektové dokumentace k projektům předkládaným do grantových schémat vyhlašovaných

40

krajem. Program rozvoje kraje Vysočina je důležitým dokumentem pro subjekty kraje v tom smyslu, že pokud je jejich projekt s krajským dokumentem v souladu, tak má větší šanci na podporu z prostředků EU. Následující řádky popisují do kterých oblastí by měla být upřena pozornost orgánů státní správy, aby docházelo k náležitému rozvoji MSP v kraji Vysočina.

3.2 Institucionální prostředí pro podnikání Konkurenční boj se přiostřuje nejen mezi podniky, ale i mezi státy a regiony. Ty kromě zlepšování institucionálního prostředí stále častěji podporují podnikání domácích a zahraničních firem různými formami veřejných podpor. Podobné praktiky zřejmě nejsou zcela v souladu s volnou hospodářskou soutěží, avšak v současné době jde o nezbytnost s ohledem na přístup okolních zemí. Stát by měl vytvářet vhodné podmínky k rozvoji podnikání. Podmínkou je nastavit rozpočtové rámce a dlouhodobé principy hospodářské politiky tak, aby podnikatelé mohli činit rozhodnutí v co nejstabilnějším prostředí. Zatímco podmínky pro zahraniční investory a velké podniky se během posledních let zlepšily, stále přetrvává problém přístupu malých a středních podniků ke službám. Špatná je dostupnost kapitálu u nově zakládaných společností. MSP přitom vytvářejí zdravé podnikatelské prostředí a zvyšují dynamiku trhu. Dávají také práci podstatné části lidí uvolňovaných z velkých podniků a jsou tak stabilizujícím prvkem ekonomiky. MSP se rychleji přizpůsobují výkyvům trhu a vyplňují tržní mezery. Mají ale kvůli malé ekonomické síle horší přístup ke kapitálu, vzdělání, informacím a poradenským službám a slabší pozici v soutěži o neveřejné zakázky. Pokračování v podpoře zahraničních investorů a velkých společností je nutné. Pozornost ale má být více soustředěna na podporu podnikání a rozvoj konkurenceschopnosti a exportního potenciálu malých a středních podniků.37 Nezbytným předpokladem příznivého prostředí pro podnikatele je kvalitně pracující veřejná správa. Úřady musí vykonávat svoji činnost na vysoké profesionální úrovni, přičemž z hlediska kvality podnikatelského prostředí je při poskytování služeb podnikatelským subjektům důležitá otevřenost a vstřícnost. Nadbytečná administrativa tvoří mnohdy velkou položku v nákladech podnikatelů. Její odstranění umožní podnikatelům využít ušetřené zdroje k vytváření skutečných hodnot. Tím se zvýší výkon ekonomiky. Je proto nezbytné snížit požadavky právních předpisů na plnění informačních povinností.

37

Zpracováno dle Strategie hospodářského růstu

41

Ke snížení zátěže podnikatelů může dojít také odstraněním duplicit v právním řádu. Důraz je třeba klást na sdílení dat ve státní správě. Z důvodu snížení administrativní zátěže podnikatelům, se kraj Vysočina zapojil do projektu ICHNOS. 3.2.1 Projekt ICHNOS38 ICHNOS (Innovation and change – network of one stop shops) je projekt zaměřený na mezinárodní výměnu zkušeností v oblasti podpory podnikatelů prostřednictvím asistenčních center, tzv. „one stop shops“. Projekt spojil partnery z italské Sardinie, španělské Galicie a české Vysočiny. Cílem ICHNOS je provést analýzu podpory podnikání a podnikatelů ze strany veřejné správy a s využitím zkušeností zahraničních projektových partnerů navrhnout a otestovat model fungování „univerzálního centra pro podnikatele“. Jedním z důležitých aspektů projektu je využití moderních informačních technologií při realizaci stanovených cílů (např. tzv. CRM – citizen relationship management ). Podstatou celého projektu ICHNOS podporovaného Evropskou komisí,

je problematika rozvoje

malého a středního podnikání v partnerských regionech. Delegace českého partnera projektu kraje Vysočina byla sestavena tak, aby splňovala požadavky projektu na spolupráci různých regionálních partnerů, kteří se účastní aktivit projektu (zahrnující například spuštění pilotního střediska pro podnikatele v Třebíči). Projekt ICHNOS hledá optimální režim fungování střediska pro podnikatele, analyzuje možný rozsah pravomoci takového střediska a stanovuje základní organizační, právní a ekonomické podmínky nezbytné pro poskytování rychlých a kvalitních služeb veřejné správy podnikatelům na Vysočině. Toto středisko by se mělo svou funkcionalitou velmi podobat konceptu jednotného informačního místa pro podnikatele a využívat již existujících informačních zdrojů v regionu. Celkový rozpočet projektu pro Vysočinu se blíží osmi milionům korun, z toho příspěvek z evropských Strukturálních fondů a státního rozpočtu ČR činí 6,8 milionů korun. Projekt ICHNOS byl připravován od května 2004 s oficiálním začátkem aktivit 1.3.2005 a délkou trvání 2 roky. ICHNOS je financován z evropské iniciativy Interreg III C Jih. Přidaná hodnota projektu ICHNOS tkví ve výměně a porovnání zkušeností s fungováním podobných center pro podnikatele na národní a evropské úrovni. Předpokládaným výstupem projektu budou konkrétní doporučení pro kraj Vysočina, případně pro další regiony z nových členských států EU, jak řešit tuto složitou problematiku z hlediska veřejné správy.. Vysočina jako zástupce České republiky v ICHNOS je zodpovědná za šíření výsledků projektu nejen na území kraje a v rámci celé republiky, ale taky mezi další evropské regiony.

38

www.ichnos-project.cz

42

Hlavním cílem projektu je vytvoření obecného modelu asistenčního centra pro podnikatele na základě provedených analýz a ověření praktického fungování centra v regionálních podmínkách. Důležitým aspektem těchto aktivit je zapojení a integrace klíčových regionálních subjektů zabývajících se podporou či poskytováním informací podnikatelskému sektoru. Prakticky jde o to nalézt slabá a problematická místa v současném systému podpory začínajících a existujících podnikatelů, identifikovat řešení a ověřit doporučení v praxi. Je nutné zmínit také snahu využít nástrojů informačních a komunikačních technologií (ICT) pro efektivnější a rychlejší činnost takových center. Kraj Vysočina zastupuje v projektu veřejnou správu. Odpovídá za šíření výsledků celého projektu a má zájem, aby projekt přinesl zkvalitnění v systému vztahů mezi veřejnou správou a privátní sférou v regionu i na národní úrovni. Za tímto účelem Vysočina spolupracuje např. s Hospodářskou komorou, živnostenskými úřady či Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Aktivity v projektu zajišťují pracovníci odborů informatiky a regionálního rozvoje krajského úřadu, čímž jsou pokryty činnosti v oblastech podpory podnikání a souvisejících analýz, tak i vytváření ICT nástrojů pro komunikaci, řízení projektu či implementaci speciálního informačního systému (CRM) do modelu „one stop shop“. Projekt ICHNOS se rozběhl na Vysočině v situaci, kdy v České republice právě probíhal národní projekt ZAP (Zjednodušení administrativních postupů při zahájení a v průběhu podnikání), který byl schválen vládou usnesením č. 1006 dne 20. 10. 2004. Ministerstvo průmyslu a obchodu postupuje při realizaci projektu ZAP ve spolupráci s agenturou CzechInvest, věcně příslušnými resorty, zástupci samosprávy, Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a obchodu a zástupci dalších subjektů sdružených v Radě pro rozvoj podnikatelského prostředí. Cílovým stavem tohoto dlouhého a komplikovaného procesu je snaha poskytovat moderní služby podnikatelům na jednom místě (tzv One-Stop-Shop for-Business) s tím, že je nutné upřesnit režim provozu takových míst, personální a finanční náročnost jejich fungování a zajistit legislativní změny. Velkým úkolem je předpokládané propojení funkcionalit a odpovědností a informačních systémů mezí Obchodními a Živnostenským registry, existujícími živnostenskými úřady fungujícími jako CRM (centrální registrační místo) a InMP (informačními místo pro podnikatele) hospodářských komor. V kontextu národního projektu ZAP a vzniku CRM jako centrálních asistenčních míst pro podnikatele se jeví zajímavým využití poznatků, které bude mít k dispozicí realizační tým projektu ICHNOS. Po dohodě všech stran, jak analytické zprávy o stavu podpory podnikání v partnerských regionech Sardinie a Galicie, tak i praktické připomínky pilotního fungování modelu asistenčních míst jsou předávány Ministerstvu průmyslu a obchodu k dalšímu využití.

43

3.2.2 Centrální registrační místa39 Na všech 227 obecních živnostenských úřadech, z toho 16 v kraji Vysočina, byla k 1. srpnu 2006 zřízena Centrální registrační místa, kde může podnikatel zároveň při ohlášení živnosti nebo podání žádosti o koncesi rovněž učinit oznámení i vůči dalším správním úřadům — finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a úřadu práce. Novela živnostenského zákona40 zavádí pro tato oznámení tzv. Jednotný registrační formulář. Vytvoření sítě Centrálních registračních míst (CRM) a vydání jednotného registračního formuláře umožní podnikatelům provedení několika úkonů na jednom úřadě, a to prostřednictvím jednotného registračního formuláře. V praxi to znamená zásadní změnu při zahájení podnikatelské činnosti, případně při provádění změn v průběhu podnikatelské činnosti. Jednotný formulář byl vypracován tak, aby byl co nejpřehlednější jak pro klienty CRM, tak pro následnou práci ze strany pracovníků CRM. Jednotný formulář nahrazuje různé typy formulářů pro podání, která musel podnikatel učinit před vstupem do podnikání, ale i během podnikání. Požadované náležitosti z jednotlivých úřadů se sjednotily do jednoho formuláře a zpřehlednily se; současně bylo odstraněno opakované vyplňování totožných, zejména identifikačních, údajů na registračních či přihlašovacích formulářích určených pro všechny dotčené úřady. Další významnou změnou, kterou nová právní úprava přinesla, je zavedení systému, kdy živnostenské úřady nebudou vyžadovat od podnikatelů, pokud je sami nedoloží, některé informace, které již existují v databázi jiného orgánu státní správy nebo instituce. V současné době je to možné u výpisu z Rejstříku trestů, dokladu o daňové bezdlužnosti z podnikání nebo o bezdlužnosti vůči orgánům sociálního zabezpečení. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dotčenými resorty (Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zdravotnictví) vypracovalo dva základní typy jednotných registračních formulářů, a to v rozdělení pro fyzickou a právnickou osobu.

39

http://www.mpo.cz/dokument20305.html

40

zákon č. 214/2006 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších zákonů

44

Graf č.3 : Systém fungování centrálních registračních míst

Zdroj: www.ichnos-project.org

3.2.3 Podpora malých a středních podniků Malí a střední podnikatelé tvoří základ ekonomiky, představují 99 % podniků a výrazně se podílí na zaměstnanosti a exportu. Podle studií OECD je jedním z hlavních problémů MSP jejich izolace. Dle těchto doporučení by měl být také nastaven systém konformních veřejných nástrojů podpory podnikání.41 Podpora podnikání má nyní buď formu přímých nástrojů (grantová schémata pro MSP, záruky za návrh do obchodní soutěže, úvěry se sníženou úrokovou sazbou), nebo formu nepřímou. K ní patří stimulace rozvoje odvětvových seskupení (klastrů), podpora rozvoje lidských zdrojů, tvorby a regenerace průmyslových zón a podpora rozvoje kvalitních a finančně dostupných konzultačních služeb pro MSP. Česká republika zaostává zejména ve využití nepřímých nástrojů podpory podnikání. Proto je potřeba umístit zdroje do oblastí jako: podpora sdružování firem a univerzit za účelem řešení společných inovativních a rozvojových projektů,

41

Strategie hospodářského růstu

45

podpora přístupu ke kvalitním a cenově dostupným konzultačním a informačním službám. Cílem je zpřístupnit služby, které jsou zatím pro MSP drahé. Nejedná se přitom o prosté informování podnikatelů, ale o nabídku cenově dostupných kvalitních služeb s vysokou přidanou hodnotou, klást důraz na vzdělanost a kvalifikaci pracovní síly. Zásadní pro růst ekonomiky a konkurenceschopnosti je co nejširší využití výsledků výzkumu a vývoje ve formě konkrétních inovací a užití nových technologií k modernizaci a restrukturalizaci výroby. Proto je třeba klást důraz na vzdělanost a kvalifikaci zaměstnanců. Ty musí sledovat požadavky související s technologickým rozvojem a inovacemi. Veřejná podpora má usnadnit přístup k novým formám vzdělávání podnikatelů a zaměstnanců.42 Hlavním všeobecným důvodem podpory MSP je v souladu se situací ve vyspělých ekonomikách jejich rozhodující podíl na zaměstnanosti. Z hlediska perspektivní tvorby odpovídajících krajských programů se jako optimální jeví jejich navázání na celostátní programy podpory malého a středního podnikání v souladu se stanovenými odvětvovými prioritami. Mezi tyto odvětvové priority lze řadit především všeobecnou podporu průmyslových výrob s vyšším rozvojovým potenciálem (elektronický a elektrotechnický průmysl a vybrané obory strojírenského průmyslu, zejména přesné strojírenství) a podporu dodavatelů komponentů pro nové zahraniční firmy usazené ve vybudovaných průmyslových zónách kraje či v jejich sousedství. Z územního hlediska lze v tomto ohledu více přihlédnout k potřebám řešení nezaměstnanosti. V této souvislosti je vhodné přihlížet nejen k celkové míře nezaměstnanosti jednotlivých částí území kraje, ale i ke struktuře nezaměstnanosti, profesní a kvalifikační struktuře disponibilních pracovních sil atd. V oblasti neprůmyslově zaměřených MSP je s přihlédnutím k podmínkám kraje účelné vymezit jako vedlejší odvětvovou prioritu podporu MSP působících v oblasti informačních, obchodních a vědeckovýzkumných služeb.43 Pro rozvoj kraje je velmi žádoucí, aby podnikatelské subjekty byly schopny efektivně využívat dostupné zdroje ze strukturálních fondů EU. Podnikatelé jsou od těchto možností však často odrazováni příliš komplikovanou a finančně nákladnou projektovou dokumentací, kterou je nezbytné zpracovat, aby mohla být

jejich žádost úspěšná. Jednou z možností, jak motivovat podnikatele

k využívání těchto zdrojů, je poskytování příspěvku na zpracování projektové dokumentace k programům financovaným ze strukturálních fondů EU. Podpora malých a středních podniků je standardní součástí hospodářské politiky zemí EU. Podpora je cílena na překonávání objektivních nevýhod malých a středních podniků ve srovnání s velkými podniky (zejména horší přístup ke kapitálu a relativně vyšší náklady vstupu na nové trhy a

42


43


46

odpovídající informační zabezpečení). Význam podpory malých a středních podniků je dán jak jejich často rozhodující rolí v zaměstnanosti obyvatelstva, tak jejich flexibilitou a potenciálem rozvoje do podoby velkých firem. Z hlediska kraje je zejména počet malých a středních podniků působících v oblasti zpracovatelského průmyslu, produktivních služeb a distribuce pod průměrem ČR. Lze tak konstatovat nedostačující absorpční kapacitu malých a středních podniků ve vztahu k pracovníkům uvolňovaným velkými podniky s návaznými negativními dopady na vývoj trhu práce. 3.2.4 Regionální instituce na podporu podnikání Krajská reprezentace spolupracuje na regionální úrovni s celou řadou institucí, které se svou činností přímo podílí na rozvoji kraje, potažmo podpoře podnikání. Přímo v regionu mohou podnikatelé využívat nabídky různých organizací, ať na bázi komerční či zvýhodněné díky finančním podporám ze státních prostředků či rozvojových fondů EU.

Krajská hospodářská komora44 Krajská hospodářská komora kraje Vysočina je volné sdružení a má vlastní právní subjektivitu. Hlavním úkolem je koordinovat činnost členů sdružení ve vztahu k hospodářskému rozvoji kraje Vysočina. Dalším úkolem komory je být hodnotným partnerem samosprávy kraje Vysočina a podílet se na zpracování strategických dokumentů (Program rozvoje kraje) a na tvorbě opatření vedoucích k optimálnímu a vyváženému vývoji v kraji a to z hlediska hospodářského, lidských zdrojů, školství, legislativy a inovací. Poradenský servis, vzdělávací aktivity a jednání se státní správou a samosprávou v regionech organizují a vykonávají jednotlivé hospodářské komory samostatně. Okresní hospodářské komory začleněné v krajské hospodářské komoře mají vlastní identitu a tudíž vykonávají služby pro podnikatele pod vlastním jménem a na vlastní účet, tj. zcela nezávisle.

Hospodářská komora Jihlava45 Vznikla na základě zákona č. 301/1992 Sb. a pracuje jako samostatný právní subjekt v síti Hospodářské komory České republiky. Je právnickou osobou, zapsanou v obchodním rejstříku. Podporuje podnikatelské aktivity, prosazuje a chrání zájmy svých členů. Zabezpečuje výkon funkce Krajské hospodářské komory kraje Vysočina na základě usnesení valné hromady okresních hospodářských komor kraje Vysočina. Působí jako Regionální poradenské a informační centrum

44

http://www.ipa.cz/Hkjihlava

45

http://www.hkjihlava.cz/

47

(RPIC), které realizuje program „Poradenství“ pro malé a střední podnikatele a v jeho rámci poskytuje cenově zvýhodněné poradenské služby. Aktuálně jsou realizovány tyto projekty spolufinancované z prostředků Evropské unie: Informační místa pro podnikatele Projekt realizovaný v celostátní síti Hospodářské komory. Jeho cílem je poskytnout ve velmi krátkém čase kvalifikovanou odpověď na přesně specifikovanou otázku podnikatelského subjektu. Znalostmi k prosperitě Projekt Krajské hospodářské komory zaměřený na vzdělávání zaměstnanců malých a středních firem v kraji Vysočina byl schválen Úřadem práce z Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. Projekt se zaměřuje na zvýšení znalostí v oblasti výpočetní techniky, jazyků, komunikace, daní, účetnictví, práva, bezpečnosti práce, norem ISO, personalistiky a manažerských dovedností. Cílovými skupinami projektu jsou zaměstnanci malých a středních firem v jednotlivých okresech kraje Vysočina, na základě konzultace s nimi jsou jim vybírány vhodné formy vzdělávání jako jsou odborné semináře, intenzivní kurzy, individuální konzultace nebo e-learning. Firmy si hradí pouze část nákladů, zbytek je hrazen z prostředků tohoto projektu. Společný hospodářský prostor Projekt realizovaný na území kraje Vysočina a Dolního Rakouska s cílem pomoci rozvoji podnikatelského prostředí na obou stranách hranice. Kvalifikovaná asistence podnikatelům při jejich kontaktech v Rakousku. Job Points Projekt je zaměřen na problematiku adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny. HK Jihlava je v tomto projektu partnerem dalších vybraných komor v rámci České republiky. Hospodářská komora nabízí tyto služby: -

celní poradenství

-

právní poradenství

-

poradenství a informace pro české exportéry

-

poradenství v oblasti podpor a dotací v rámci zdrojů Evropské unie

-

tvorba podnikatelských záměrů a studií proveditelnosti

-

příprava žádostí o dotace v rámci Operačních programů

-

poradenství v oblasti marketingu

-

poradenství v oblasti produktů Českomoravské záruční a rozvojové banky (programy Kredit a další) 48

Start,

-

zprostředkování nabídek a poptávek v tuzemsku i zahraničí

-

zavádění systému řízení jakosti dle norem ISO

-

potvrzování certifikátů o původu zboží

-

semináře a školení

-

realizace certifikovaného kursu „Základy podnikání“

-

kontaktní setkání tuzemských i zahraničních firem

-

pořádání prezentačních akcí Regionální poradenské a informační centrum (RPIC)

Po vzoru zemí Evropské unie byla od roku 1992 zakládána v České republice regionální poradenská a informační centra. Jedná se o poradenské firmy, jejichž výběr byl proveden na základě doporučení regionálních orgánů (městské úřady, úřady práce apod.), a které se prokázaly jako věrohodné pro poskytování poradenských a informačních služeb především pro malé a střední podnikatele v regionech. Regionální poradenská a informační centra poskytují malým a středním podnikatelům cenově zvýhodněné služby podnikatelského poradenství, pomoc při vytváření podnikatelských plánů a realizačních projektů. Spolupracují při zprostředkování úvěrů, vytváření nových pracovních míst, poskytují informace o systému programů podpory MSP v regionu. organizují vzdělávací semináře pro podnikatele apod. RPIC spolupracuje úzce s řadou expertů na problematiku malého a středního podnikání i Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, která je realizátorem řady programů podpory MSP. RPIC spolupracuje s žadateli o malý úvěr, vyjadřuje se k jejich žádosti a doporučuje ji ČMZRB k realizaci.

Agentura Czechinvest46 Czechinvest je národní rozvojová agentura pro podporu podnikání, jejímž hlavním posláním je podpora konkurenceschopnosti českých podnikatelů. Zejména se jedná o podporu zpracovatelského průmyslu a inovací

prostřednictvím Operačního programu Průmysl a podnikání Ministerstva

průmyslu a obchodu ČR. K rozvoji domácích společností a vzniku nových firem přispívá CzechInvest prostřednictvím svých služeb, rozvojových programů a práce na zlepšování podnikatelského prostředí. Zároveň zůstává

46

http://www.czechinvest.org/

49

výhradním příjemcem žádostí o poskytnutí investičních pobídek a jeho úkolem i nadále zůstává získávání přímých zahraničních investic pro ČR. V rámci zjednodušení komunikace mezi státem, podnikateli a EU tak vzniklo jedno kontaktní místo, kde domácí i zahraniční podnikatelé dostanou kvalitní informace o veškerých formách podpory podnikání v ČR a kde si mohou o jednotlivé druhy podpor také zažádat.

S cílem maximálně

zjednodušit a zpřístupnit poskytování podpory pro malé a střední podnikatele ve zpracovatelském průmyslu otevřel CzechInvest 13 regionálních poboček na úrovni krajů. Pracovníci těchto regionálních kanceláří poskytují informace o strukturálních fondech EU a systému státní podpory, pomáhají při vyplňování žádostí o podporu, tyto žádosti přijímají a dohlédnou také na čerpání finančních prostředků pro jednotlivé projekty. Jihlavská regionální kancelář agentury Czechinvest informuje o programech podpory podnikání, poskytuje konzultace a formální návod, jak získat dotace na podporu podnikání. Agentura přijímá od podnikatelů žádosti o dotace k posouzení výběrovou komisí a dohlíží na čerpání finančních prostředků pro podnikatelské projekty. Hlavní těžiště práce spočívá ve zprostředkování pomoci ze strukturálních fondů Evropské unie. Vývoj regionu Vysočina není zcela rovnoměrný, oproti Pelhřimovsku a Humpolecku s nízkou mírou nezaměstnanosti se v regionu nachází Třebíčsko, Novoměstsko a Bystřicko. Do těchto regionů směřuje pomoc v rámci Společného regionálního operačního programu Evropské unie tak, aby rozvoj v těchto oblastech byl vyrovnán. Operační program Průmysl a podnikání 2004-2006 podporuje nová výrobní zařízení, inovace postupů, odborná školení, výzkum, místa pro začínající podnikatele, průmyslové zóny a celou škálu dalších vylepšení. Žádosti nejen přijímá, ale každému žadateli zdarma poradí, jak projekt sestavit a o jakou podobu dotace má jeho záměr šanci se ucházet. Služby regionální kanceláře Czechinvest jsou bezplatné. Agentura spolupracuje s dalšími subjekty (hospodářské komory, regionální poradenská a informační centra, podnikatelská inovační centra, regionální rozvojové agentury), které mají s poskytováním služeb podnikatelům zkušenosti.

Agentura Czechtrade47 Vláda ČR vynakládá nezanedbatelné prostředky na podporu exportu. Součástí aktivit české vlády v této oblasti je též vytvoření agentury CzechTrade, jako vládní příspěvkové organizace na podporu obchodu. Agentura je nucena rozvíjet svoje služby i flexibilně měnit svoji strukturu a nabízet služby

47

www.czechtrade.cz

50

zájemcům o export přímo v regionu. Proto byl zahájen projekt, jehož záměrem je fungování sítě regionálních exportních míst CzechTrade (REM) v každém kraji. Nová síť vzniká ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR, která zajišťuje provoz jednotlivých míst. V regionu Vysočina zahájila agentura činnost prostřednictvím svého Regionálního exportního místa v prostorách HK Jihlava. Podnikatel má tak možnost využít na jednom místě Širokou paletu podnikatelských informací prostřednictvím služeb InMP a zároveň využít poradenských, informačních a asistenčních služeb CzechTrade pro jeho export. Vedle těchto aktivit má projekt za cíl přiblížit zájemcům také nabídku dalších organizací na podporu exportu: Exportní garanční a pojišťovací společnosti(EGAP) a České exportní banky. Regionální manažer oslovuje firmy z celého kraje a vyhledává podniky, které jsou již exportéry, tak i potenciální exportéry a nabízí jim služby CzechTrade. které mohou zefektivnit nebo nastartovat export. Nabídkou služeb ČEB a EGAP pomáhá financovat export pomocí státní podpory a snížit rizika exportu jeho pojištěním. Hlavní oblastí zájmu REM jsou malé a střední podniky. Osobní výzvou manažera REM je podnítit k exportní aktivitě i ty firmy, které mají vhodný výrobek, ale zatím z důvodu exportního rizika váhají vstoupit na zahraniční trhy. Zájem o spolupráci s agenturou se úspěšně rozvíjí, především ze strany malých firem. i když ne všechny jsou schopny okamžitě začít exportovat. Vzájemnou spoluprací je agentura schopna podnikatele k exportu připravit, vyhledat mu zahraničního partnera a dovést ho k úspěšnému exportnímu případu, který mu zajistí vyšší tržby, rozšíření výroby nebo udržení pracovních míst. Podnikatelé z Vysočiny mají především zájem o export strojírenských výrobků, skla, výrobku z plastu a dřeva. To samozřejmě odpovídá i výrobnímu profilu našeho regionu. Mnohé firmy mají i zájem o školení z oblasti exportních znalostí. Přehled služeb agentury CzechTrade: Konzultační služby: Úvodní konzultace pro stávající, ale především pro začínající exportéry. Cílem je projednání potřeb exportéra a nadefinování jednotlivých kroku spolupráce. Poradenské a informační služby: Na základě podnikatelovy poptávky zahraniční kancelář zpracuje aktuální informace o konkrétním zahraničním trhu. jako je např. cenový průzkum, monitoring veletrhu, zjištění technických překážek. Asistenční služby v zahraničí: Vyhledání potenciálních zákazníků a obchodních partnerů v zahraničí, sjednání schůzek, obchodních jednání a pomoc při zakládání zahraničního za- stoupení. 51

Prezentační akce v zahraničí: CzechTrade nabízí prezentaci firem na zahraničních veletrzích a výstavách. Exportní vzdělávání: Agentura připravuje pro podnikatele z Vysočiny řadu seminářů s tematikou zahraničního obchodu a pořádá konzultační dny s řediteli zahraničních kanceláří. Dotační programy: Manažer ve spolupráci s konzultanty centrály CzechTrade pomáhá podnikatelům optimálně začlenit dotační programy do jejich exportních plánů. Dotace jsou poskytovány ze strukturálních fondu a státního rozpočtu.

3.3 Podnikatelské prostředí Nezbytnými faktory pro rozvoj podnikatelských aktivit je kvalitní podnikatelské prostředí a dobré podmínky pro podnikání. Kraj Vysočina usiluje v rámci svých možností jak o podporu podnikatelského prostředí na Vysočině, tak i o stabilizaci a rozvoj jednotlivých podnikatelských subjektů. Podnikatelské prostředí na Vysočině je možno zlepšovat například formou podpory výzkumu, vývoje a inovací, navazováním spolupráce mezi podniky a vzdělávacími institucemi, zaváděním certifikací ve firmách, vznikem vědeckotechnologického parku, dále pak formou investic do přípravy průmyslových a víceúčelových hospodářských zón, budov (brownfields) a objektů pro podnikání (podnikatelských inkubátorů). Významnou možností pro zlepšení konkurenční pozice podniků je i navazování přeshraniční spolupráce mezi podnikateli a institucemi zabývajícími se podporou podnikání. Všeobecným trendem v podnikání je integrace podnikatelských aktivit a vytváření klastrů.48 3.3.1 Infrastruktura podmiňující rozvoj podnikatelských aktivit Přilákání investic do regionu znamená, že jejich prostřednictvím by měly být nastartovány a stimulovány zásadní změny podnikového prostředí a zároveň zvýšení míry zapojení regionu do světové ekonomiky. Přínosy zahraničních investorů nespočívají pouze ve zvýšení zaměstnanosti, tvorby přidané hodnoty či exportu, ale i ve stimulaci poptávky po dodávkách místních firem a zavádění nových technologií a manažerských praktik, podporujících rozvoj znalostní báze regionu. Úspěšnost v získávání přímých investic, především investic na zelené louce, je determinována

48


52

investiční atraktivitou regionu a jeho hlavních sídelních center, která se odvíjejí z působení tzv. lokalizačních faktorů reflektujících preference potenciálních investorů. Dalším nezbytným prvkem úspěchu přílivu investic je kvalita managementu jednotlivých měst a obcí a perspektivně i regionálního managementu, jenž se odvíjí z nabídky rozvojových ploch a dalších nemovitostí.

Průmyslové zóny Kraj Vysočina podporuje výstavbu nových či zkvalitňování nabídky stávajících průmyslových zón, a to včetně řešení specifické problematiky brownfields49, které mohou mít zajímavý rozvojový potenciál pro obsazení investory. Tento přístup koresponduje s poznatky o úspěšnosti relevantních politik v zemích EU. Z hlediska základních typů investic se projevuje zřetelná koncentrace zájmu investorů působících v oblasti distribuce a produktivních služeb na metropolitní a další sídelní koncentrační prostory bohaté na informace a příležitosti k obchodním kontaktům.50 Na území kraje Vysočina je k dispozici celkem 31 průmyslových zón, z nichž 14 jich je v současné době využíváno a 17 průmyslových zón je ve fázi přípravy.51 Zájem investorů jen o průmyslové zóny poblíž dálnice D1 způsobil téměř jejich naplnění – z toho ale plyne problém s nedostatkem pracovních sil v těchto oblastech. Na druhé straně průmyslové zóny s horší dopravní dostupností jsou úplně nebo z větší části prázdné – obce někdy zbytečně spoléhají na příchod strategického zahraničního investora a opomíjejí fakt, že stabilitu v regionu mohou zajistit i živnostníci či MSP. Největší průmyslová zóna v kraji se nachází v okrese Žďár nad Sázavou v obci Bystřice nad Pernštejnem. Jedná se o průmyslovou zónu o rozloze 60 ha s napojením na dálniční síť D1 ve vzdálenosti 32 km.

Podnikatelské inkubátory52 Díky podpoře ze strany investora a finanční podpory programu Phare CBC, Ministerstva pro místní rozvoj České republiky a Kraje Vysočina mohl být v třebíčském okrese uskutečněn projekt podnikatelských inkubátorů. Podnikatelské inkubátory jsou moderním prostředkem pro podporu malého a středního podnikání a dynamizaci ekonomiky celého regionu. Jejich smyslem je poskytnout začínajícím a rozvíjejícím se podnikatelům plnou podporu jak z hlediska infrastruktury a zázemí, tak z hlediska navazujících podpůrných a poradenských služeb v úzké vazbě na vědu a výzkum.

49

Objekty, které nejsou v současné době efektivně využívány a po případné regeneraci mohou být alternativou průmyslových zón. 50


51

viz. příloha č.4

52

www.businessinfo.cz

53

Poskytnutí vhodných prostor a zázemí spojeného s dostupným informačním a podpůrným servisem může vést ke zvýšení ekonomické stability v lokálních částech regionu a celkově může napomoci ke zvýšení počtu ekonomicky činných podnikatelských subjektů. V současné době je připraveno osm podnikatelských nemovitostí po celém třebíčském okrese, které jsou přichystány přijmout více než šedesát podnikatelských subjektů a poskytnout jim plný servis v nelehkých podnikatelských začátcích a rozvoji. Inkubátory stály 86 mil. Kč, z toho 39 mil. Kč přispěla Evropská unie. Dalších 11 mil. Kč získal projekt od ministerstva pro místní rozvoj, pěti miliony se podílel i kraj Vysočina a zbytek doplatila města a obce. Ta přitom mají na vzniku inkubátorů největší podíl. Úsilí tamních úřadů a zastupitelstev překonalo složité administrativní překážky, které projekt provázely už proto, že v Česku se ve venkovských podmínkách o něco podobného snažily obce poprvé. Vlastní podpora jednotlivých podnikatelských subjektů, zejména pak malých a středních podnikatelů, může být realizována například formou poskytování příspěvku na nákup nových moderních technologií a rozšíření či modernizací výrobních prostor.

Klastry Pro rozvoj každé firmy jsou důležité aktivity v oblasti vývoje a inovací, úspor nákladů, vzdělávání zaměstnanců, marketingu, sledování trendů a vyhledávání nových podnikatelských příležitostí a možností pronikání na zahraniční trhy. Tyto činnosti jsou důležité nejen pro rozvoj firem v rámci jednoho oboru, ale i v rámci regionu. Jedním z možných řešení je spolupráce firem v klastrech53. Hlavním problémem malých a středních firem není jejich velikost, ale jejich izolace. Proto se malé podniky sdružují do regionálních sítí tak, aby obstály v prostředí globální ekonomiky. Regionální a lokální hospodářské oblasti, seskupení nebo sítě představují v éře globalizace a integrace nespornou výhodu. Klíčem k rostoucímu úspěchu regionu jsou sítě spolupráce mezi podniky, znalosti a podnikavost místních lidí, vzájemná důvěra, sdílení zdrojů a technologií, jakož i podpora od místních státních institucí. Základním principem moderní konkurenceschopnosti sítí je jednat lokálně, ale myslet

53

Klastr je geograficky blízké seskupení vzájemně provázaných firem a přidružených institucí podnikajících v konkrétním oboru, které spojují společné i vzájemně se doplňující prvky. Definuje jej lokální spojení a globální růst. Geografická blízkost firem a organizací podporuje rychlou výměnu informací a nápadů a snadný pohyb produktů. Blízkost umožňuje vyšší úroveň propojení v rámci sítě – a to jak sítě obchodních, tak společenských kontaktů – a vede i k vyšší vzájemné důvěře.

54

globálně. Celý svět se stává trhem regionálně autonomních sítí malých podniků či průmyslových distriktů.54 3.3.2 Rozvoj mezinárodní a přeshraniční spolupráce Intenzivní rozvoj mezinárodní a přeshraniční spolupráce je nepochybně významným faktorem, jenž formuje image regionu a stimuluje jeho investiční atraktivitu. Vzhledem ke geografické poloze a z ní se odvíjejícího potenciálu pro posílení konkurenčního postavení regionu lze za prioritní směr odpovídajících aktivit pokládat orientaci na Rakousko a severní Itálii a v užším rámci přeshraniční spolupráce pak na Dolní Rakousko a Vídeň. Kromě výše naznačených ekonomických přínosů lze počítat i s dalšími přínosy, generovanými kulturním sbližováním sousedících českých a rakouských regionů.55 Vzhledem ke skutečnosti, že kraj Vysočina nemá dispozice k tomu, aby mohl nabídnout ucelenou nabídku

pro

zahraniční

investory,

ve

smyslu

chybějící

základny

vysokých

škol,

vědeckotechnologických parků a nedostatečné dopravní infrastruktury v odlehlejších částech kraje mimo hlavní dopravní tepnu D1, nabízí se jako vhodná forma řešení pořádání účelových podnikatelských misí spojených s prezentací kraje. Obvyklou možností pro navazování obchodních vztahů jsou pro podnikatele účasti na tuzemských a zahraničních veletrzích. 3.3.3 Výzkum, vývoj, inovace Česká republika zaostává ve výši prostředků poskytovaných na základní aplikovaný výzkum a vývoj. V sektoru MSP je tato situace nejkritičtější. Přitom je zřejmé, že zkracování investičního cyklu a překotný vývoj nových technologií bude zásadně měnit budoucí vzhled zpracovatelské výroby – MSP v tomto mají výhodu větší flexibility. Vnitřní rozvojový potenciál firem je založen na přístupu a využití výsledků přenosu know-how a aplikovaného výzkumu a vývoje a zavádění systémů řízení do vnitřního procesu řízení firmy a firemních procesů. Impulsem pro zefektivnění výroby a zvýšení produktivity práce se jeví zavedení systémů řízení jakosti, a to formou poskytování příspěvku na zavádění certifikací, norem a validací v prostředí malých a středních firem.56

54


55


56


55

Impulsem pro zvýšení exportní schopnosti a ekonomického rozvoje firem se zdá být podpora programů výzkumu a vývoje, a to nejen formou poskytování příspěvku na vlastní výzkumně-vývojové procesy, ale i realizací podpory formou investic do infrastruktury spojené s výzkumem, vývojem a přenosem know-how, etablování a zainvestování vědeckotechnologických parků včetně podpory aktivní spolupráce mezi vědeckými, výzkumnými a vývojovými pracovišti a zaměstnanci firem včetně formy podpory zahraničních stáží těchto zaměstnanců. 3.3.4 Rozvoj lidských zdrojů Jako jeden z faktorů socioekonomického rozvoje regionu má celoživotní vzdělávání a učení nezastupitelné

místo

v rámci

komplexního

rozvoje

lidských

zdrojů.

Ke

stabilizovanému

ekonomickému rozvoji regionu pak zvláště přispívá provázanost nabídky celoživotního vzdělávání se současnými či budoucími potřebami regionálního trhu práce. Stát musí zajistit takové institucionální, legislativní a společenské podmínky, aby lidé měli šanci na trhu práce co nejlépe uspět. Vliv na pracovní motivaci má i systém sociální ochrany. Ten dá každému jasnou míru jistoty v komplikovaných životních situacích, např. při ztrátě možnosti výdělku a tedy pravidelného příjmu. Vzdělávání a péče o zaměstnance má příznivý vliv na produktivitu práce a tím i konkurenceschopnost firem. Proto je třeba podporovat zapojení systémů řízení lidských zdrojů ve firmách. Již od počátku sociální a ekonomické transformace započaté v devadesátých letech minulého století přichází do výrobních procesů nové technologie, pro které je zapotřebí kvalitní pracovní síly. Rozvoj lidských zdrojů musí být i nadále jednou z hlavních priorit kraje Vysočina. K dosažení potřebné kvalifikovanosti pracovní síly je nastavení vhodných a žádaných oborů na středních školách a učilištích. V kraji chybí vysoce kvalifikovaná pracovní síla, zejména strojní inženýři. Rovněž podnikatelé pociťují nedostatek kvalifikovaných vyučených pracovníků, zejména z oblasti strojírenství a stavebnictví. Jednou z příčin tohoto stavu je nedostatečná provázanost nabídky učňovských a studijních oborů vzdělávacího systému s kvalifikačními potřebami trhu práce. V regionu prozatím takový koordinující mechanismus neexistuje, což způsobuje disproporce mezi potřebami trhu práce a kvalifikačně-profesní strukturou absolventů. Je proto žádoucí, aby byly na základě průběžné analýzy doporučovány a zaváděny vhodné formy a struktury vzdělávacích programů odborných škol.57

57


56

V kraji Vysočina dochází k rozvoji vysokého školství, přesto není spektrum oborů terciárního vzdělávání dostatečně široké a firmy jsou nuceny využívat potenciálu vysokých škol etablovaných v jiných krajích, obdobně je tomu i u výzkumných ústavů, certifikačních autorit či jiných specializovaných institutů. V oblasti terciárního vzdělávání dosud existují hluboké územní disproporce mezi krajem Vysočina a ostatními kraji v ČR. Nově zřízená Vysoká škola polytechnická v Jihlavě působí na území kraje krátce a tomu odpovídá prozatím úzká nabídka studijních programů. Jsou nabízeny tyto studijní programy: Ekonomika a management, Cestovní ruch, Elektrotechnika a informatika, Počítačové systémy. Západomoravská vysoká škola Třebíč je zaměřena na informatiku 3.3.5 Rozvoj infrastruktury Nezbytnými faktory pro rozvoj podnikatelských aktivit je kvalitní síť dopravní a technické infrastruktury, která výrazným způsobem ovlivňuje podnikatelské prostředí.

Dopravní infrastruktura Rozvoj podnikatelských aktivit přinesl prudký nárůst výkonů automobilové dopravy a zvyšování počtu vozidel. Otevřením hranic došlo k obnovení přirozených vazeb se sousedními zeměmi a ke zvýšení objemu tranzitní dopravy. Všechny tyto změny musela absorbovat dopravní soustava, která byla v době vzniku orientovaná a dimenzovaná na jiné parametry a neodpovídá dnešním nárokům. Velmi citlivě je podnikatelskými subjekty vnímána kvalita dopravní infrastruktury území. V tomto ohledu je pro Vysočinu zásadní existence dálnice D1, která krajem prochází. Na druhé straně je technický stav dálnice D1 tristní. Rovněž její kapacita už přestává stačit rozvoji automobilové dopravy. Důležitou úlohu ovšem rovněž hrají navazující komunikace nižších tříd, přičemž kraj Vysočina v podstatě od počátku své existence významně investuje do rozvoje a zkvalitňování sítě silnic II. a III. třídy, které převzal od státu do svého vlastnictví. Kvalitní dopravní síť je nezbytnou podmínkou efektivního zapojení kraje do vnitrostátního i mezinárodního obchodu i do společného hospodářského prostoru zemí EU. Navíc kontaktní poloha regionu s členskou zemí EU – Rakouskem – zakládá odůvodněnou potřebu zlepšení kvality dopravní sítě tak, aby nepředstavovala bariéru volnému pohybu osob a zboží a vyhovovala novým podmínkám stanoveným EU.58 Dobudování a modernizace silniční sítě v kraji svým charakterem spadá z převážné části do kompetence Ministerstva dopravy ČR. Krajská úroveň má v tomto případě úlohu převážně iniciativní. Nejsou-li ale dopravní cesty zařazeny mezi celostátní priority, stává se z nich výrazný regionální

58


57

problém, který je nutné řešit na nižší úrovni. Tato kategorie komunikací má totiž svoje nezastupitelné místo pro život regionu a pro jeho elementární obsluhu. Nárůst intenzity zatížení silniční sítě je sice zřetelně diferencován podle kategorie komunikace, avšak v důsledku nedostatku finančních prostředků, a navíc vzhledem ke snaze jejich soustřeďování především na celostátně významné akce ostatní nepreferovaná síť znatelně chátrá. V kombinaci se skutečností, že mnohá území jsou hospodářsky slabá a neatraktivní pro podnikání, komplikuje podmínky pro jejich rozvoj zhoršování kvality dopravní sítě. Žádoucí je především zajistit adekvátní napojení mikroregionů a jejich center na vyšší nadřazenou dopravní síť (především dálniční a silniční), a zkvalitnit tak podnikatelské prostředí a umožnit efektivní mobilitu pracovních sil. S tím souvisejí také podmínky pro posílení vzájemných vazeb uvnitř regionu a uvnitř kraje, protože kvalita dopravních cest spojujících například okresní města s krajským centrem Jihlavou není vždy uspokojivá.

Rozvoj informačních a komunikačních technologií (ICT) Telekomunikace a informatika jsou v dnešní znalostně orientované společnosti základním infrastrukturním prvkem pro efektivní komunikaci. Prudký rozvoj ICT přispěl k jejich rozšíření i využívání v každodenní praxi. Přístup

podnikatelských

subjektů

k

informacím

je

jednou

ze

základních

podmínek

konkurenceschopnosti v informační společnosti. V této souvislosti roste potřeba snadného přístupu k prostředkům ICT, které umožňují i efektivnější přístup k informacím a agendám veřejné správy, a tím i přiblížení veřejné správy podnikatelům. Jednou z klíčových priorit je podpora dalšího zavádění ICT do institucí veřejné správy a rozšiřování obecného povědomí o užitečnosti ICT. Nutnou podmínkou bezproblémového přístupu k informacím je snadná dostupnost vysokorychlostního internetu na celém území kraje a podpora mobility uživatelů internetu.59

3.4 Zdroje financování Ministerstvo průmyslu a obchodu, v jehož kompetenci je problematika malých a středních podniků, se snaží vytvářet příznivé podmínky pro podporu rozvoje tohoto sektoru. Jde především o programy podpory malého a středního podnikání, schválené vládou na období 2005 – 2006, které tvoří společně s Operačním programem Průmysl a podnikání a Společným regionálním operačním programem komplexní systém podpory malých a středních podniků. K dalším významným programům podpory

59


58

patří zejména operační programy Rozvoj lidských zdrojů, Infrastruktura a Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Po vstupu České republiky do Evropské unie se základem podpory podnikání staly tyto operační programy, které jsou spolufinancovány ze státního rozpočtu a strukturálních fondů EU. Finanční pomoc podnikatelům je poskytována převážně prostřednictvím OP Průmysl a podnikání, ale rovněž přes vybraná opatření ostatních programů. Tím, že tato asistence není řízena z jednoho místa, vznikají podnikatelům dodatečné náklady se sledováním na ně zaměřených priorit, opatření a vyhlašovaných grantových schémat. Každý program má navíc jinou implementační agenturu, a tudíž každá má pro podání projektů jiná pravidla, podmínky, formuláře. Soustředění tohoto procesu do jednoho místa by pro podnikatele bylo výraznou úlevou. Vedle výše uvedených programů, kraj Vysočina každoročně vyhlašuje další grantové programy pro podnikatele, financované z rozvojového fondu kraje Vysočina, tzv. Fondu Vysočiny, o němž pojednává následující kapitola.

59

4

FOND VYSOČINY60

Kromě celostátních i regionálních programů mohou podnikatelé na Vysočině využít nabídky grantových programů financovaných z rozvojového fondu kraje Vysočina, tzv. Fondu Vysočiny. Jejich vyhlášení podléhá schválení Zastupitelstvem kraje Vysočina. Rozvojový účelový Fond Vysočiny(FV) byl zřízen na jednání zastupitelstva kraje Vysočina 19. 3. 2002. Byl schválen jeho Statut a Zásady pro poskytování podpory z Fondu. Zároveň byl zřízen monitorovací orgán Fondu – Rada Fondu - v personálním složení odpovídajícímu radě kraje. V návaznosti na schvalování rozpočtu kraje je každoročně schvalován finanční rámec FV a poměrné rozdělení prostředků Fondu podle cílů a dílčích cílů Programu rozvoje kraje Vysočina (PRK).

4.1 Účel a tvorba Fondu Vysočiny Fond Vysočiny soustřeďuje část rozvojových prostředků kraje Vysočina, které jsou poskytovány jednotlivým subjektům prostřednictvím grantových programů. Prostředky jsou poskytovány formou dotací a půjček na základě zásad stanovených tímto Statutem a v souladu se schválenými prioritami kraje, a to nezávisle na rozpočtovém roce. Fond Vysočiny je jedním z nástrojů pro postupnou realizaci Programu rozvoje kraje Vysočina. Cílem Fondu Vysočiny je transparentní a systémová podpora v souladu se zájmy kraje a zapojení velkého množství subjektů do aktivit vedoucích k rozvoji kraje. Dalším záměrem je připravit podnikatelské subjekty na systém a pravidla pro podávání žádostí o finanční prostředky z fondů EU.

O tvorbě Fondu Vysočiny rozhoduje zastupitelstvo kraje a jeho zdrojem mohou být zejména: příděl z rozpočtu kraje ve výši schválené zastupitelstvem kraje, zůstatek Fondu Vysočiny k 31. 12. předchozího kalendářního roku, úroky z prostředků Fondu Vysočiny na bankovním účtu, splátky půjček poskytnutých z Fondu Vysočiny, jiné finanční prostředky (dary, dotace, příspěvky od jiných subjektů),

60

www.fondvysociny.cz

60

vrácené prostředky z nerealizovaných projektů nebo z projektů, které nebyly realizovány v souladu s podmínkami kraje.

4.2 Schvalování a kontrola použití prostředků Fondu Vysočiny a jeho správa Rozpočet, Poměrné rozdělení prostředků Fondu Vysočiny, tvorbu a čerpání Fondu Vysočiny, jednotlivé grantové programy a objem prostředků na ně schvaluje zastupitelstvo kraje. Poskytování prostředků z Fondu Vysočiny zabezpečuje Krajský úřad kraje Vysočina. Prostředky Fondu Vysočiny se ukládají a sledují na samostatném bankovním účtu. Správu tohoto účtu zabezpečuje ekonomický odbor krajského úřadu, který zodpovídá za účtování o Fondu Vysočiny a převody finančních prostředků při tvorbě Fondu Vysočiny a provádí převody finančních prostředků příjemcům podpory podle schváleného čerpání Fondu Vysočiny. Při čerpání prostředků Fondu Vysočiny se postupuje v souladu se schváleným rozpočtem kraje, schváleným Poměrným rozdělením prostředků Fondu Vysočiny a s podmínkami stanovenými pro jednotlivé schválené grantové programy. Kontrolu tvorby, použití a čerpání prostředků Fondu Vysočiny jsou oprávněny provádět kontrolní orgány zastupitelstva kraje. Předběžnou a průběžnou kontrolu plnění jednotlivých Smluv o poskytnutí podpory, zejména věcnou a finanční (monitoring), je oprávněn a povinen provádět Garant grantového programu. Následnou veřejnoprávní kontrolu použití podpory a plnění jednotlivých smluv na místě provádí Odbor kontroly krajského úřadu. Při kontrole se kontrolní orgány řídí obecně závaznými právními předpisy (zejména zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů), a vnitřním předpisem krajského úřadu upravujícím postup zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu při provádění kontrol (Směrnice k zajištění kontrolní činnosti).

4.3 Orgány Fondu Vysočiny Orgány Fondu Vysočiny tvoří Rada Fondu Vysočiny (Rada Fondu), Garant grantového programu (Garant) a Řídící výbor grantového programu (Řídící výbor). Rada Fondu je orgán Fondu Vysočiny jmenovaný zastupitelstvem kraje, který rozhoduje ve všech záležitostech Fondu Vysočiny s výjimkou pravomocí svěřených zastupitelstvu kraje a Řídícímu výboru. Rada Fondu dohlíží nad využíváním prostředků Fondu a hodnotí dopady poskytované podpory z pohledu kraje a předkládá zastupitelstvu kraje jedenkrát ročně „Závěrečnou zprávu o čerpání podpory z Fondu Vysočiny“ Garant

je

orgán

Fondu

Vysočiny

určený zastupitelstvem kraje vždy při vyhlášení grantového 61

programu. Garantem je vždy odbor krajského úřadu, který odpovídá za kompletní administraci grantového programu, a to zejména za: zveřejnění vyhlášeného grantového programu na webových stránkách kraje a informování veřejnosti prostřednictvím dalších dostupných prostředků, registraci doručených Žádostí v elektronické databázi Fondu Vysočiny, posouzení všech registrovaných Žádostí z hlediska administrativního souladu s Výzvou k předkládání projektů, předložení všech registrovaných Žádostí Řídícímu výboru k posouzení projektů a rozhodnutí o poskytnutí a výši podpory, zpracování výsledků hodnocení Řídícího výboru, seznámení žadatelů o podporu s rozhodnutím Řídícího výboru, přípravu Smlouvy o poskytnutí podpory, průběžnou kontrolu (monitoring) plnění jednotlivých Smluv o poskytnutí podpory, převzetí vyúčtování a závěrečné zprávy, vyhotovení platebních poukazů a jejich včasné předání Ekonomickému odboru krajského úřadu k proplacení. Řídící výbor je orgán Fondu Vysočiny jmenovaný zastupitelstvem kraje, který posuzuje projekty a hodnotí všechny Žádosti, vztahující se ke grantovému programu, pro jehož hodnocení byl Řídící výbor jmenován. Při posuzování projektů Řídící výbor vychází z těchto základních kritérií: soulad projektu s Programem rozvoje kraje, popř. s dalšími rozvojovými plány a programy kraje, soulad projektu s vyhlášeným grantovým programem, soulad projektu s obecně závaznými právními předpisy, připravenost a realizovatelnost projektu, prokazatelné využití poskytnutých prostředků ve prospěch rozvoje kraje, reálný a transparentní rozpočet nákladů, důvěryhodnost předkladatele a jeho schopnost projekt spolufinancovat a realizovat. Řídící výbor rozhoduje o přidělení a výši podpory. Po svém rozhodnutí pověří Garanta 62

přípravou oznámení výsledků žadatelům o podporu. Na základě usnesení Řídícího výboru Garant připraví a kraj s žadatelem uzavře Smlouvu o poskytnutí podpory.

4.4 Zásady poskytování podpory z Fondu Vysočiny Grantový program61 (GP) vyhlašuje zastupitelstvo kraje ve formě „Výzvy k předkládání projektů“. Návrh na vyhlášení grantového programu může předložit zastupitelstvu kraje Rada Fondu nebo prostřednictvím Rady kraje Vysočina člen nebo skupina členů zastupitelstva kraje, výbor zastupitelstva kraje, komise rady kraje nebo odbor krajského úřadu. Návrh na vyhlášení grantového programu musí vždy obsahovat následující informace: název grantového programu, celkový objem finančních prostředků, specifikaci cíle, dílčího cíle a opatření z Programu rozvoje kraje Vysočina, cíl grantového programu, popis a rozsah grantového programu, okruh příjemců podpory, lokalizace projektů, přijatelné a nepřijatelné výdaje, základní a specifická kritéria pro posuzování projektů, minimální a maximální výše podpory, minimální podíl příjemce podpory, časový harmonogram realizace projektu, platební podmínky, termíny a podmínky podání projektů (včetně odkazu na závazný vzor „Žádosti o poskytnutí podpory“), odpovědnost za realizaci podpory - Garant, složení řídícího výboru.

61

Grantovým programem se rozumí zastupitelstvem kraje stanovená forma, podmínky a zaměření podpory.

63

Podpora poskytnutá žadateli je poskytována jako podpora účelová a její čerpání je vázáno na financování projektu, na který byla poskytnuta. Žadatel o podporu musí prokázat, že poskytnutá podpora bude vynaložena ve prospěch rozvoje kraje. Na náhradu nákladů spojených s podáním Žádosti o poskytnutí podpory žadatel nemá nárok. Na poskytnutí podpory není právní nárok. Poskytnutá podpora podléhá zúčtování s Fondem Vysočiny za podmínek stanovených jednotlivými grantovými programy. Podporu lze poskytnout pouze na základě uzavřené Smlouvy o poskytnutí podpory.

4.5 Čerpání finančních prostředků a správa Fondu Vysočiny v roce 2005 Při alokaci finančních prostředků pro rok 2005 byly využity zůstatky z předchozího roku a FV byl dále povýšen o částku 60 mil. Kč - celková částka 81,6 mil. Kč byla přerozdělena na základě navrhovaných grantových programů a s přihlédnutím k procentuálnímu rozložení prostředků ve FV v předchozích letech včetně jejich následného čerpání prostřednictvím vyhlášených grantových programů. Později byla alokace ještě zvýšena v dílčím cíli 4.2 o 2,5 mil. Kč od firmy EKO-KOM, a.s. V roce 2005 FV celkem hospodařil s cca 84,1 mil. Kč. V roce 2005 bylo vyhlášeno celkem 36 programů v souhrnném objemu 74.892.089 Kč. Podpora byla přidělena z 2260 došlých žádostí 1262 žadatelům v celkem 40 programech. Rozdělená podpora činila celkem 84,5 mil. Kč, což bylo nejvíce za kalendářní rok od založení FV. 4.5.1 Podpory MSP v kraji Vysočina poskytnuté z FONDU VYSOČINY v roce 2005 Fond Vysočiny v roce 2005 vyhlásil pro MSP 5 grantových programů: Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu 2005 Modernizace ubytovacích zařízení 2005 Výzkum-vývoj-inovace 2005 Certifikace-osvědčení 2005 Rozvoj malých podnikatelů 2005

Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu 2005 Program je určen na rozvoj doprovodné infrastruktury cestovního ruchu na území kraje Vysočina využitelné pro pobytově-rekreační turistiku. Zkvalitnění úrovně vybavení pro možnosti aktivního trávení volného času rozšíří nabídku cestovního ruchu a zvýší její konkurenceschopnost. Účelem poskytovaných finančních prostředků je zajistit spolufinancování výstavby a modernizace doprovodné 64

infrastruktury cestovního ruchu. Příjemci podpory jsou právnické a fyzické osoby (veřejný i podnikatelský sektor).

Modernizace ubytovacích zařízení 2005 Program je určen na rozvoj základní turistické infrastruktury v kraji Vysočina. Cílem programu je zkvalitnění skladby lůžek a vybavenosti pokojů ve stávajících ubytovacích zařízeních využitelných pro cestovní ruch v kategoriích hotel, hotel garni, motel, penzion, ubytovací objekt s vlastním vařením na venkově, kemp a turistická ubytovna. Certifikací ubytovacích zařízení po realizaci projektu bude zároveň pokračováno v budování sítě podniků s garantovanou kvalitou služeb, která zlepší profil kraje jako turistické destinace. Příjemci podpory jsou subjekty podnikající v oblasti ubytovacích služeb.

Výzkum-vývoj-inovace 2005 Cílem programu je zvýšení konkurenceschopnosti subjektů, realizujících výzkumnou a vývojovou činností na domácích i zahraničních trzích tím, že bude podporována výzkumná či vývojová činnost v rámci jejich vlastní organizace. Záměrem programu je dále zvýšit výkonnost a efektivnost subjektů a tím zvýšit jejich přínos pro ekonomiku, vytvořit podmínky pro uplatnění výsledků výzkumu a vývoje, zajistit dynamickou obnovu a rozvoj výzkumných a vývojových aktivit, posilovat a rozvíjet vztahy veřejnosti k výzkumu a vývoji a zvýšit odbornou úroveň výzkumné a vývojové práce a využitelnost výsledků v praxi. Účelem poskytovaných finančních prostředků je zajistit spolufinancování subjektů kraje Vysočina, zabývajících se výzkumnou a vývojovou činností, na realizaci takových činností, které povedou k budoucímu možnému využití výsledku výzkumu či vývoje jako nové inovace. Inovace v tomto pojetí představují sérii vědeckých, technických, vývojových, organizačních, finančních a obchodních činnosti, jejichž cílem je vznik nového nebo podstatně zdokonaleného výrobku nebo technologie. Program je zaměřen na poskytnutí podpory ve fázi výzkumu a vývoje určitého produktu či výrobního postupu a dále na poskytnutí podpory v případě uvádění nového – inovativního produktu na trh a to i formou podpory výroby prototypu. Příjemci podpory jsou podnikatelské subjekty kraje Vysočina, které mají ke dni podání žádosti méně než 250 zaměstnanců a splňují definici malého a středního podniku podle Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ve znění Nařízení Komise (ES) č. 364/2004, o podpoře malého a středního podnikání

Certifikace-osvědčení 2005 Cílem programu je zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků na domácích i zahraničních trzích tím, že získají certifikaci, jakožto známku kvality produkce či výroby šetrné 65

k životnímu prostředí nebo záruky bezpečné práce s informacemi a dále certifikace týkající se nových požadavků na hygienu provozu a bezpečnost práce. Podpora je určena malým a středním podnikům v kraji Vysočina, které musí reagovat na nové požadavky, které jsou na ně kladeny v souvislosti s naším vstupem na jednotný trh Evropské unie. Firmy s certifikací mají větší šanci prosadit se nejen v rámci České republiky, ale i na jednotném trhu Evropské unie. Pro zahraniční partnery a zákazníky je zárukou kvality, prokáže-li se podnik obdrženou certifikací a je pak považován za důvěryhodnějšího partnera a má větší šanci na odbyt svých produktů či získání kontraktů. Účelem poskytovaných finančních prostředků je přispět podnikatelských subjektům v kraji Vysočina k získání certifikace ISO 9000, ISO 14001, ISO 17799, OHSAS 18001, HACCP a validace EMAS.

Rozvoj malých podnikatelů 2005 Podpora je cílena na překonávání objektivních nevýhod malých podniků ve srovnání s velkými podniky (zejména horší přístup ke kapitálu a relativně vyšší náklady vstupu na nové trhy a odpovídající informační zabezpečení). Význam podpory malých podniků je dán jak jejich často rozhodující rolí v zaměstnanosti obyvatelstva, tak jejich flexibilitou a potenciálem rozvoje do podoby velkých firem. Cílem programu je zvýšení konkurenceschopnosti malých podniků na domácích i zahraničních trzích poskytnutím příspěvku na pořízení nových technologií a výrobních prostředků, případně rozšíření výroby a výrobních prostor. Podpora je určena malým

podnikům v kraji Vysočina, které musí

reagovat na nové požadavky kladené na malé a střední podniky v souvislosti s naším vstupem na jednotný trh Evropské unie. Účelem poskytovaných finančních prostředků je podporovat investiční rozvojové záměry podniků spojené s modernizací provozního a výrobního zařízení a provozních a výrobních prostor, spojené s vytvářením nových pracovních míst nebo udržením stávajících pracovních míst. Podpora v rámci tohoto programu nebude použita na záchranu neživotaschopných podniků. Podnikatelský subjekt, který získá finanční příspěvek z Fondu Vysočiny musí doložit po ukončení projektu, že počet zaměstnanců se minimálně nesnížil oproti období podání jeho žádosti nebo doloží zvýšení zaměstnanosti ve své organizaci. Finanční prostředky jsou určené pro rozvoj podnikatelských aktivit a vytvoření podmínek pro zvýšení zaměstnanosti. Příjemci podpory jsou podnikatelské subjekty mající sídlo nebo místo realizace projektu v kraji Vysočina a které mají ke dni podání žádosti méně než 50 zaměstnanců a splňují podmínky zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání vyjma podnikatelů, kteří provozují zemědělskou

66

výrobu či prvovýrobu, soukromých zemědělců, kteří jsou zapsáni do evidence podle zvláštního předpisu a podnikatelů v cestovním ruchu. Následující tabulka zachycuje podpory MSP, které poskytnul Fond Vysočiny v roce 2005.

Tabulka č.2 : Grantové programy na podporu rozvoje MSP v kraji Vysočina poskytnuté Fondem Vysočina v roce 2005

Název grantového programu

Výše objemu programu (Kč)

Žádosti došlé uspok.

% uspok.

Požadovaná Rozdělená % výše podpora čerpání podpory (Kč) fondu (Kč)

Doprovodná infrastruktura CR 2005

2 500 000

226

119

73,1

3 283 067

2 490 186

99,6

Modernizace ubytovacích zařízení 2005

4 000 000

330

220

66,7

5 252 704

3 621 035

90,5

Výzkum-vývoj-inovace 2005

2 000 000

77

77

100

1 885 595

1 786 000

89,3

Certifikace-osvědčení 2005

2 004 669

333

228

84,8

2 467 692

1 882 748

93,9

Rozvoj malých podnikatelů 2005

4 004 669

334

330

88,2

4 749 349

4 004 669

100

14 509 338 1130

1104

80,1

17 638 407 13 784 638

95,1

Celkem

Zdroj: Fond Vysočiny, vlastní výpočty

Z tabulky je zřejmé, že výše objemu grantového programu do oblasti malého a středního podnikání činila 14 509 338 Kč. Malí a střední podnikatelé zaslali za rok 2005 celkem 130 žádostí, z toho bylo uspokojeno 104 žádostí, což činí 80,1 %. Mezi podnikateli byl největší zájem o grantový program Rozvoj malých podnikatelů 2005, v němž Fond Vysočiny obdržel 34 žádostí. Celkem podnikatelé požadovali na Fondu Vysočiny 17 638 407 Kč a Fond celkem na základě žádostí vyplatil 13 784 638 Kč. Grantové programy pro podporu a rozvoj MSP byly vyčerpány z 95,1 %. Reakce potenciálních žadatelů, veřejnosti, zástupců obecních samospráv i médií na zřízení a funkci Fondu Vysočiny jsou vesměs pozitivní, zejména je oceňována idea systémové transparentní podpory rozvojových aktivit z úrovně kraje i zapojení velkého množství partnerů. Nastavený systém kultivuje žadatele ve směru poznání základních principů tvorby a obhajoby projektů. Od počátku byl Fond Vysočiny chápán jako trénink žadatelů na pravidla podávání žádostí o granty z prostředků

67

strukturálních fondů a zároveň na získávání zkušeností s vypisováním grantových schémat a jejich administrací ze strany kraje. Fond Vysočiny by se měl v dalších letech prioritně zaměřit na podporu takových rozvojových projektů, které nemohou být financovány z prostředků EU a tím umožní rozšíření celkového okruhu podporovaných aktivit

68

5 EFEKTIVNOST PODPORY MSP V KRAJI Pro potřeby specifikace vnitrokrajských regionálních politik je nedostačující vymezení problémových území na úrovni okresů (NUTS 4), neboť okresy jsou příliš velkými územními jednotkami, v nichž se stírají rozdíly mezi jejich částmi. Problémové mikroregiony byly proto vymezeny v hranicích obvodů pověřených obecních úřadů, a to na základě míry nezaměstnanosti. K problémovým regionům kraje Vysočina tak patří obvody obcí: Moravské Budějovice, Nové město na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem, Náměšť nad Oslavou a Třebíč. Jedná se převážně o oblasti se zhoršenými přírodními podmínkami pro zemědělskou výrobu a současně se ztíženou dopravní dostupností. Níže uvedená analýza čerpání finančních prostředků MSP v kraji Vysočina z operačních programů SROP a OPPP je sestavena za jednotlivé obce s rozšířenou působností III. stupně, přičemž rozhodující je místo realizace projektu. Veškeré uvedené údaje jsou zpracovány za období 1.5.2004 - 31.12.2005.

5.1 Společný regionální operační program (SROP)62 Grantová schémata (GS) ze SROP, tedy případ, kdy kraj Vysočina sám požádal EU o podporu pro určité oblasti, a peníze na základě schválených pravidel rozděluje, jsou nástrojem podpory menších projektů a zohledňují místní specifika. Grantová schémata na podporu podnikání se tak týkají hospodářsky nejvíce postižených částí regionu – Bystřicka, Moravskobudějovicka, Náměšťska, Novoměstska, Třebíčska. Kraj Vysočina poskytuje podporu na zpracování projektové dokumentace do grantových schémat vyhlašovaných krajem Vysočina. Cílem je využít co možná nejefektivněji grantová schémata jakožto nástroje finanční podpory v rámci Společného regionálního operačního programu. Žadatelem může být pouze uchazeč o podporu ze strukturálních fondů EU, jehož projekt je realizován v rámci území kraje Vysočina nebo v rámci vybraného území kraje a dle konkrétních podmínek jednotlivých grantových schémat, a který splňuje podmínky pro účast v příslušném grantovém schématu. Záměrem podpory je zvýšení dostupnosti finanční pomoci plynoucí ze Strukturálních fondů EU pro subjekty kraje Vysočina. Za uvedené období byla v kraji Vysočina v rámci SROP vyhlášena dvě grantová schémata zaměřená na podporu MSP v kraji. V GS na podporu malých a středních podnikatelů v ekonomicky slabých

62

http://www.dotaceeu.cz/

69

regionech kraje Vysočina (GS SROP 1.1 MSP) byly schváleny čtyři projekty,63 v GS na podporu regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu v kraji Vysočina (GS SROP 4.2.2) bylo schváleno šest projektů.64 5.1.1 GS na podporu malých a středních podnikatelů v ekonomicky slabých regionech kraje Vysočina Kraj Vysočina vyhlašuje v souladu s Programovým dokumentem a Programovým dodatkem Společného regionálního operačního programu Grantové schéma na podporu malých a středních podnikatelů v ekonomicky slabých regionech kraje Vysočina. Grantové schéma vychází ze Společného regionálního operačního programu, priorita programu 1 – Regionální podpora podnikání, opatření priority 1.1 – Podpora podnikání ve vybraných regionech, část opatření - Podpora malých a středních podnikatelů. Kraj je charakterizován výraznou disproporcí mezi centrem a zbývajícím územím, které je převážně venkovského charakteru. Oblasti, na než se zaměřuje podpora GS, patří mezi strukturálně slabé a ekonomicky problémové regiony, které charakterizuje vysoká míra nezaměstnanosti a málo diverzifikovaná ekonomická základna. Podnikatelský sektor je málo stabilní a charakterizuje jej nízká míra ziskovosti a nízká míra návratnosti investic. Malé a střední podniky mají často i obtížný přístup k výhodnějším úvěrům a tím i omezené možnosti pro produktivní investice a svůj rozvoj. Důležitým předpokladem pro rozvoj těchto oblastí je především diverzifikace a zvýšení nabídky pracovních příležitostí. V rámci

grantového

schématu

jsou

vymezená

území pro realizaci podporovaných akcí

následně: -

státem vymezené regiony65 : Okres Třebíč

-

regiony vymezené krajem - spádové obvody obcí s rozšířenou působností66: Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě, Telč.

Cílem Grantového schématu v oblasti podpory podnikání je rozvoj stávajících malých a středních podnikatelů s důrazem na vytváření nových pracovních míst v hospodářsky slabých a strukturálně postižených oblastech a to ve státem vymezených regionech a regionech vymezených krajem.

63

viz příloha č.5

64

viz příloha č.6

65

usnesení Vlády ČR č. 722/2003

66

dle usnesení Rady kraje Vysočina č. 1012/31/2003/RK

70

Podpora v rámci Grantového schématu se týká výhradně existujících podnikatelů (nikoliv začínajících podnikatelů), kteří mají uzavřeno účetnictví minimálně za poslední tři účetní roky. Podporovány jsou rozvojové akce podnikatelů, které vytvářejí nové, dlouhodobě stabilní pracovní příležitosti (resp. ty, které přispívají k uchování stávajících pracovních míst), poskytují rovné pracovní příležitosti pro muže a ženy, zaměřují se na aktivity zpracovatelského průmyslu s vysokou přidanou hodnotou, posilují spolupráci podniků a stimulují export místních výrobků. Mezi podporované akce Grantového schématu patří zejména přímá podpora investičních akcí malých a středních podnikatelů s důrazem na využití místních zdrojů a tradičních řemesel (včetně podpory nákupu služeb spojených s rozvojem podniku), přímá podpora malých a středních podnikatelů v oblasti inovačního podnikání a technologického rozvoje.67

67

oddělení regionálního rozvoje KÚ kraje Vysočina

71

Graf č.4 : Rozložení dotací EU ze SROP dle obcí s rozšířenou působností III.stupně

Rozložení dotací EU ze SROP (GS 1.1. MSP)

2 364 000

4 000 000

2 880 000

6 000 000

7 400 000

8 000 000

Zdroj: Krajský úřad kraje Vysočina

Graf č.5 : Procentuální rozložení dotací EU ze SROP dle obcí s rozšířenou působností III. stupně

N á m ě š ť n a d O s la v o u M o ra v s k é

58%

B u d ě jo v ic e 2 2 ,8 %

B y s třic e n a d P e r n š te jn e m 1 8 ,7 %


72

0 Žďár nad Sázavou

Velké 0 Meziříčí

Třebíč 0

0 Telč

Světlá nad 0 Sázavou

Pelhřimov 0

0 Pacov

Nové Město 0 na Moravě

Náměšť nad Oslavou

Moravské Budějovice

Jihlava 0

Chotěboř 0

Humpolec 0

Bystřice nad Pernštejnem

0

Havlíčkův 0 Brod

2 000 000

Z Grantového schématu na podporu malých a středních podnikatelů v ekonomicky slabých regionech kraje Vysočina získali největší objem finančních prostředků podnikatelé realizující své projekty na území obce Náměšť nad Oslavou, a to ve výši 7 400 000 Kč, což představuje 58 % všech alokovaných prostředků v rámci GS 1.1 MSP. Částka 2 880 000 Kč byla alokována na Moravskobudějovicku a dotace ve výši 2 364 000 Kč byla přidělena na projekt realizovaný v obci Bystřice nad Pernštejnem. 5.1.2 GS na podporu regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu v kraji Vysočina Pro MSP s oprávněním podnikat v cestovním ruchu vyhlašuje kraj Vysočina Grantové schéma Podpora regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu v kraji Vysočina, které vychází ze Společného regionálního operačního programu, priorita programu 4 - Rozvoj cestovního ruchu, opatření 4.2 – Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch, podopatření 4.2.2 - Podpora regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu. Cílem grantového schématu je dosáhnout zvýšení úrovně základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, lepší nabídky a využití turistického potenciálu Vysočiny, zvýšení přitažlivosti regionů a obcí pro návštěvníky a zvýšení příjmů z cestovního ruchu pro subjekty cestovního ruchu. V rámci grantového schématu jsou podporovány ucelenější projekty regionálního či místního významu, zaměřené na rozvoj základní a doprovodné infrastruktury potřebné pro cestovní ruch v obcích a regionech. Podpora je zaměřena na infrastrukturní projekty podmiňující rozvoj cestovního ruchu v dané lokalitě či regionu.68

68

oddělení regionálního rozvoje KÚ kraje Vysočina

73

Graf č.6 :

Rozložení dotací EU ze SROP dle obcí s rozšířenou působností III.stupně

3 000 000

4 691 002

4 000 000

5 649 000

3 301 447

5 000 000

3 597 655

Rozložení dotací EU ze SROP (GS 4.2.2)

2 000 000

0 Žďár nad Sázavou

Velké Meziříčí

Třebíč

0 Telč

Světlá nad Sázavou 0

Pelhřimov 0

Pacov

Nové Město na Moravě 0

Náměšť nad Oslavou 0

Moravské Budějovice 0

Jihlava 0

Chotěboř 0

Humpolec 0

Havlíčkův Brod

0

Bystřice nad Pernštejnem 0

1 000 000


Z uvedených grafů vyplývá, že z GS na podporu regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu v kraji Vysočina (GS SROP 4.2.2) připadlo nejvíce evropských peněz na projekty realizované na Třebíčsku, a sice 5 649 000 Kč, což činí 27,2 % z celkové rozdělené sumy určené do GS SROP 4.2.2. Druhé místo v objemu přijatých dotací obsadily projekty umístěné na území Velkého Meziříčí, kde bylo mezi podnikatele rozděleno 4 691 002 Kč. Částku 3 597 655 Kč získal projekt realizovaný na Pacovsku a dotace v hodnotě 3 301 447 Kč byla alokována mezi dva projekty na Havlíčkobrodsku. Z analýzy dat o realizaci grantových schémat SROP v kraji Vysočina vyplývá značný převis požadavků v předkládaných žádostech na dotace nad následně schválenými objemy prostředků, a to ve všech zahrnutých opatřeních.

74

Graf č.7 : Procentuální rozložení dotací EU ze SROP dle obcí s rozšířenou působností III. stupně

Žďár nad Sázavou 0%

Pacov 21%

Náměšť nad Oslavou 0% Havlíčkův Brod 19,2%

Telč 0%

Humpolec 0%

Světlá nad Sázavou 0%

Moravské Budějovice 0% Jihlava 0% Pelhřimov 0%

Třebíč 32,8%

Velké Meziříčí 27,2%

Chotěboř 0%

Nové Město na Moravě 0%

Bystřice nad Pernštejnem 0%


Graf č.8 : Počty akcí ze SROP dle obcí s rozšířenou působností III. stupně 2,5

2

2

2

1,5

1

1

1

0

0

Jihlava

0

Žďár nad Sázavou


75

0

Havlíčkův Brod

Telč


0

Třebíč

0

Pelhřimov

0


0

Chotěboř

0

Nové Město na Moravě

Velké Meziříčí

Světlá nad Sázavou

0

Pacov

0


0

Humpolec

0,5

5.2 Operační program Průmyslu a podnikání (OPPP) Cílem podpory v rámci tohoto programu je zachovat a dále rozvíjet konkurenceschopný a efektivně vyrábějící průmyslový potenciál, účinně připívat ke zvyšování hospodářské výkonnosti výrobní základny a podpořit potřebné strukturální změny průmyslu tak, aby ČR na konci následující programovací periody přestala být jako celek méně rozvinutým regionem EU. Pro zajištění stanovených cílů se pomoc soustředí na rozvoj malých a středních podniků, podporu inovačních aktivit v průmyslu, ekonomickou a organizační restrukturalizaci podniků, oborů a odvětví, včetně odstraňování starých zátěží tak, aby bylo dosaženo pozitivního synergického efektu v oblasti životního prostředí, rovných příležitostí a budování společnosti. Nedílnou součástí pro dosažení vytyčených cílů je i trvalé snižování nákladů, v podmínkách ČR, zejména cestou zvyšování efektivnosti využití energií. Operační program se dělí na tři priority. První prioritou je podpora infrastruktury pro podnikání, druhou zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelů, zejména malých a středních, třetí je oblast technické infrastruktury zahrnující veškeré podpůrné aktivity prováděné na úrovni řídícího orgánu a implementačních struktur s cílem podpořit účinnost prováděné pomoci a zvýšení efektivnosti využití komunitárních prostředků. Mezi programy první priority: Prosperita - zaměřený na podporu a rozvoj infrastruktury průmyslového výzkumu a vývoje, zejména podnikatelských inkubátorů, vědeckotechnických parků a center transferu technologií, Reality - zaměřený na přípravu, rozvoj a regeneraci nemovitostí pro podnikání, Školící střediska - podporující rozvoj infrastruktury odborného vzdělávání sloužících pro vzdělávání více podnikatelských subjektů, Klastry - zaměřený na vyhledávání vhodných firem pro klastry a na zakládání a rozvoj klastrů na regionální, nadregionální i přeshraniční úrovni. Programy druhé priority: Marketing - podporující marketingové aktivity MSP na zahraničních trzích formou získávání marketingových informací, tvorby propagačních materiálů, účastí na výstavě nebo veletrhu v zahraničí, Kredit - poskytující zvýhodněné úvěry pro malé podnikatele s kratší historií umožňující realizaci 76

podnikatelských záměrů, Start - poskytující bezúročné úvěry pro fyzické i právnické osoby vstupující do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem, Rozvoj - zaměřený zejména na zlepšení výrobní základny MSP, Inovace - podporující zvýšení technických a užitných hodnot výrobků a služeb, zvyšujících efektivnost procesů výroby a poskytování služeb, zavedení pokrokových metod řízení, provedení významných změn organizační struktury či změn ve strategické orientaci podnikatele, Úspory energie - zaměřený na snižování energetické náročnosti v průmyslových podnicích pomocí snížení energetické náročnosti procesů spojených s výrobou, přeměnou a rozvodem energie, nových technologií zpracování energetických surovin, zavádění kombinované výroby elektřiny a tepla. Obnovitelné zdroje energie - zaměřený na zavádění výroby elektrické energie nebo tepla z obnovitelných zdrojů energie. Pro podnikatelské subjekty činí podpora nejvýše 46 % uznatelných nákladů projektu. Samotná minimální a maximální výše podpory se bude lišit u jednotlivých programů implementovaných v rámci OPPP. Rozhodujícím kritériem pro žadatele je místo realizace projektu, nikoli sídlo nebo bydliště žadatele.69

69

www.mpo.cz

77

Graf č.9 : Výše podpory z OPPP dle umístění projektů

Výše podpory z OPPP dle umístění projektů

24 355 200

25 670 000

Jihlava

Havlíčkův Brod

21 621 000

12 309 000 Žďár nad Sázavou

Pelhřimov

12 077 420

10 097 000 Humpolec

Třebíč

5 129 000

2 315 000 Bystřice nad Pernštejnem


2 000 000 Velké Meziříčí

4 930 000

1 370 000 Telč

Pacov 0

0

Náměšť nad Oslavou 0

5 000 000


10 000 000

300 000

15 000 000

Chotěboř

20 000 000

7 988 000

25 000 000


30 000 000

Zdroj:Krajský úřad kraje Vysočina

Graf č.10 :

Procentuální rozložení schválených dotací EU z OPPP dle umístění projektů

Světlá nad Sázavou 0,2% Telč Náměšť nad Oslavou 1,1% Velké Meziříčí 0% 1,5% Havlíčkův Brod 19,7%

Pacov 0%

Bystřice nad Pernštej nem 1,8% Chotěboř 3,8% Nové Město na Moravě 3,9% Třebíč 6,1% Humpolec 7,8%

Moravské Buděj ovice 9,3%

Jihlava 18,7% Žďár nad Sázavou 9,5%

Pelhřimov 16,6%


78

Graf č.11 :

Počet schválených projektů dle umístění na území obcí s rozšířenou působností

12 11 10

10

8 7 6

6

2


Telč

Velké Meziříčí

2

Humpolec

1

2

4

Jihlava


Havlíčkův Brod

Třebíč

Pelhřimov


0

Pacov

0


0

1


2

4


4

4

Chotěboř

5


Z uvedených grafů vyplývá, že z 11 programů financovaných z OPPP je mezi podnikateli v kraji Vysočina největší zájem o program Start, který umožňuje realizaci podnikatelských záměrů osob vstupujících do podnikání. Následuje program Kredit, který umožňuje získat zvýhodněný úvěr na realizaci rozvojových podnikatelských projektů podniků s kratší historií, a o program Rozvoj poskytující dotace na zavádění nových technologií. Naopak nejméně žádostí bylo předloženo v programech Klastry a Úspory energie.70 Největší objem finančních prostředků z OPPP byl alokován mezi projekty realizované na území Havlíčkobrodska (25 670 000 Kč), Jihlavska (24 355 200 Kč) a Pelhřimovska (21 621 000 Kč). Kromě Pacovska a Náměště nad Oslavou byly evropské peníze z OPPP přiděleny do všech obcí s rozšířenou působností. Celkem bylo schváleno 59 projektů, z toho nejvíce na Jihlavsku (11), 10 projektů realizovaných na Žďársku a 7 na Havlíčkobrodsku.

70

viz příloha č.7

79

Průběh realizace OPPP ukazuje, že se program stal účinným zdrojem podpory podnikání a vhodně doplňuje Národní programy podpory MSP.

5.3 Hodnocení efektivnosti podpor ze strukturální fondů Regionální programy umožňují malým a středním podnikům ve strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionech získat intenzivnější podpory na realizaci jejich podnikatelských záměrů než na ostatním území, napomáhají řešit obtížnou hospodářskou a sociální situaci v těchto oblastech. Přispívají ke zmírnění negativních důsledků strukturálních změn a rychlejší adaptaci na požadavky a výkyvy trhu a umožňují vyplňovat okrajové oblasti trhu, které nejsou pro větší podniky zajímavé. Další výhodou je vytváření pracovních příležitostí, absorpce pracovních sil v době recesí, decentralizace podnikatelské aktivity a napomáhání rychlejšímu rozvoji regionů, menších měst a obcí. S ohledem na relativně krátkou dobu realizace politiky Hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie v České republice prostřednictvím strukturálních fondů EU není zatím k dispozici dostatečný počet výstupů z evaluací, ze kterých by bylo možné činit jednoznačné a přesné závěry týkající se zkušeností s čerpáním finančních prostředků v České republice a potažmo v kraji Vysočina. Vzhledem k tomu, že pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů je nastaven mechanismus umožňující získat evropské peníze až po realizaci projektu, není v současné době ještě možné měřit efektivitu podpor určených MSP, neboť zatím uplynula příliš krátká doba poté co podnikatelé dotaci získali, a většina z těch podniků, které na podporu mají nárok, ji ještě ani nedostali. Kraj Vysočina je vcelku dobře připraven na čerpání z fondů EU. Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu kraje Vysočina pořádá pro subjekty kraje konference a semináře o možnostech využívání strukturálních fondů EU, úzce spolupracuje s Regionální rozvojovou agenturou Vysočina a agenturou CzechInvest. Na krajském úřadě se vybudoval tým lidí zabývajících se projekty do strukturálních fondů (EU team, skupina Fondy), který se snaží podporovat MSP např. i tím, že finančně přispívá na tvorbu projektové dokumentace k projektům předkládaným do grantových schémat vyhlašovaných krajem.

5.4 Státní programy podpory pro MSP Následující tabulka je sestavena z údajů, které byly poskytnuty Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB), agenturou CzechInvest, Design Centrem a agenturou na podporu exportu CzechTrade. Vzhledem k tomu, že potřebné údaje nebylo možné získat za jednotlivá území obcí s rozšířenou působností jako u předchozí analýzy, jsou v tabulce uvedeny data souhrnně za kraj 80

Vysočina.

Tabulka č.3 : Přijaté podpory MSP ze státních programů podpory v kraji Vysočina v roce 2005

Vysočina

Česká republika

Název programu Počet (ks)

Objem (%)

(mil.Kč)

(%)

Počet

Objem

(ks)

(mil.Kč)

ZÁRUKA (ČMZRB)

27

4,7

185,300

5,4

574

3 405,40

PROGRES (ČMZRB)

6

3,7

33,700

3,0

161

1 135,30

213

9,1

2,255

8,7

2 335

25,92

DESIGN (Design Centrum)

4

2,6

0,297

1,4

150

20,85

ALIANCE (CzechTrade)

4

6,3

0,919

11,9

63

7,70

MARKETING (CzechTrade)

11

2,9

1,651

2,4

373

68,84

PORADENSTVÍ (CzechInvest)

Zdroj: Design Centrum, ČMZRB, CzechInvest, CzechTrade, vlastní výpočty,

5.4.1 Vyhodnocení zjištěných údajů a návrh řešení Nejlepších výsledků v rámci celorepublikového srovnání v počtu přijatých podpor ze státních programů podpory pro MSP dosáhl kraj Vysočina v programu Poradenství realizovaného agenturou CzechInvest, v němž bylo poskytnuto 213 podpor. Cílem programu je umožnit osobám připravujícím se na podnikání získat cenově zvýhodněné odborné služby podnikatelského poradenství, informace a služby podnikatelských a inovačních center pro inovační podnikání. Podpory poskytované MSP z programu Poradenství jsou přínosem pro rozvoj tohoto sektoru zejména při zakládání nových podnikatelských subjektů, rozvoji inovačních firem, vytváření nových pracovních míst, zkvalitnění managementu, ekonomickou stabilizaci podnikatelů a posílení tohoto sektoru. Následovalo 27 přidělených podpor z programu Záruka poskytovaného ČMZRB, jehož cílem je pomocí zvýhodněných bankovních záruk k bankovnímu úvěru, leasingu, rizikovému a rozvojovému kapitálu, záruk za návrhy do obchodních soutěží a záruk za provozní úvěry usnadňovat realizaci podnikatelských projektů MSP zaměřených na investice a zvyšovat konkurenceschopnost těchto podnikatelů.

81

11 žadatelů bylo úspěšných při získání dotace z programu Marketing, což přispívá k podpoře konkurenceschopnosti českých podnikatelů na zahraničních trzích, dochází k rozvoji aktivit exportérů a zvýšení možnosti využití exportních příležitostí existujících na světovém trhu. Z programu Progres poskytla ČMZRB podnikatelům realizující svůj projekt v kraji Vysočina šest zvýhodněných podřízených úvěrů. Tato forma podpory, posilující kapitálové vybavení podnikatele, umožňuje realizaci rozsáhlejších rozvojových podnikatelských projektů MSP, pro které je bariérou externího financování nižší vlastní kapitálová vybavenost. Čtyři dotace získané z programu Aliance by měly přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti MSP na zahraničních trzích prostřednictvím podpory mezinárodních marketingových aktivit aliance, tj. seskupení minimálně 3 malých a středních podnikatelů, jejichž výrobní program nebo sortiment se vzájemně doplňují pro dodávku v konkrétních odvětvích ekonomické činnosti a které mají uzavřenou Dohodu o spolupráci v rámci Aliance a prosazování myšlenky posilování spolupráce MSP v zahraničí. Design Centrum přidělilo v kraji dotaci čtyřem žadatelům a přispělo tím na úhradu finančních nákladů na vytvoření autorského díla a propagaci nových výrobků s kvalitním designem. V porovnání s údaji z Ministerstva průmyslu a obchodu obsadil kraj Vysočina mezi ostatními kraji ČR v počtu přijatých podpor ze státních programů určených pro MSP v průměru 9. místo. Největší objem finančních prostředků získali podnikatelé na Vysočině od ČMZRB z programu Záruka, a to ve výši 185,3 mil. Kč. Z každých osmi projektů podpořených Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou je sedm projektů realizováno úspěšně. Efektivnost podpory měřená ekonomickými veličinami ukazuje, že každá vynaložená koruna podpory přináší realizaci několikanásobné hodnoty podnikatelského projektu a po jeho realizaci výrazné přírůstky účetní přidané hodnoty. Přírůstek zaměstnanosti u podpořených subjektů dosahuje v průměru 20 % oproti původnímu stavu před poskytnutím podpory. Kromě nově vytvořených pracovních míst je reálný předpoklad zvýšení odvodu daní, zvýšení poptávky po službách a výrobcích a tím i zvýšení ekonomického a společenského rozvoje oblasti.71 Po konzultaci zjištěných výsledků s pracovníky Krajské hospodářské komory a studiem dané situace jsem dospěla k názoru, že nízký počet přijatých podpor v kraji je způsoben nejen malým zájmem ze strany podnikatelů o využívání podpor, ale také malou informovaností o existujících možnostech. I přes stále zvyšující se počet informačních center a pořádaných seminářů, se nepodařilo dostat možnost čerpání finančních prostředků z těchto zdrojů do podvědomí podnikatelů. Jednou z možností je rozšiřování informačních míst pro podnikatele do malých měst, čímž dojde k přiblížení se

71

údaje poskytnuté ČMZRB

82

podnikatelům a rozšíření informací mezi větší okruh potencionálních zájemců. O vzniku a fungování těchto pracovišť je ovšem zapotřebí podnikatele informovat, především v regionálních médiích, a to jak v tisku, tak v televizním vysílání. Dalším klíčovým faktorem pro zvýšení počtu využívání podpor jsou zaměstnanci poradenských a informačních center. Ti by měli být dostatečně proškoleni a měli by se výborně orientovat v regionální problematice, aby mohli zájemcům o podpory podat vyčerpávající informace. Dále je zapotřebí v rámci informačních center pořádat dostatečné množství seminářů zaměřených na možnosti využívání daných podpor či jejich změny. Tyto semináře by opět měly mít zajištěnou dostatečnou publicitu. Ta by se měla objevovat opět v regionálních denících, specializovaných publikacích a na internetových stránkách hospodářských komor. Dalším faktorem je také vysoká cena pořádaných seminářů. Po rozhovoru s různými podnikateli bylo možné též zjistit, že zájemce o podpory trápí nejen neinformovanost, ale také náročnost jejich vyhotovení, a to jak časová, tak formální. Většina podnikatelů v oblasti malého a středního podnikání by uvítala několik vzorů nebo případových studií v oblasti čerpání těchto podpor, kterých by se mohli držet při vyplňování vlastního formuláře žádosti, či projektu. Místo uplatňování všeobecné ekonomické politiky a odstraňování zřejmých překážek podnikání, které brzdí ekonomický růst (vytváření podnikatelského klimatu, rušení administrativních překážek, deregulací, snižování zdanění, zlepšování legislativního prostředí, zdokonalení infrastruktury), je vládní politika podpory MSP zaměřena na nákladné a komplikované programy, které narušují efektivní alokaci kapitálu. Je totiž zřejmé, že objem dostupného kapitálu je omezený a lepší přístup ke kapitálu pro MSP znamená horší přístup ke kapitálu pro ostatní podniky. Za nejdůležitější prvek rozvoje malého a středního podnikání v kraji Vysočina považuji zdravé konkurenční prostředí, průhledné a srozumitelné zákony, vstřícné a rychlé jednání orgánů státní správy a dostupnost získání finančních prostředků v podobě úvěrů od komerčních bank.

5.5 Výhled do budoucna Období let 2007-2013 nabídne České republice příležitost, která se v podobném rozsahu nemusí již opakovat. Touto příležitostí je výraznější přísun prostředků ze strukturálních fondů. Pokud budou tyto prostředky efektivně využity k dalšímu posílení infrastruktury podporující podnikání a budou investovány do nástrojů vytvářejících základ pro dlouhodobě udržitelný systém přímých podpor pro podnikatele, jsou schopny pozitivně ovlivnit vývoj sektoru MSP i za horizontem roku 2013.

83

Obecně se předpokládá, že kvůli vylepšení vlastní hospodářské situace a přístupu hospodářsky slabších států do EU Česká republika už nebude mít po roce 2013 na tak rozsáhlé dotace nárok. Základním rozdílem pro příští období je systém rozdělování peněz. Regiony si vytvoří své vlastní operační programy a o zacílení peněz pak budou vyjednávat přímo s bruselskou centrálou. V praxi to znamená, že propracovanější projekt bude mít větší pravděpodobnost úspěchu. Proto kraj Vysočina společně s Jihomoravským krajem v rámci NUTS 2 Jihovýchod vytvořil regionální operační program. Na regionální úrovni nejsou v období 2004-2006 realizovány žádné samostatné operační programy. Regionální operační program pro NUTS 2 Jihovýchod je jedním ze sedmi regionálních nástupců jednoho společného národního programu, a to Společného regionálního programu pro období 2004– 2006 (SROP). SROP byl jedním z pěti operačních programů v programovacím období 2004–2006, v jehož rámci byly podporovány především aktivity, jejichž realizace z hlediska platné české legislativy spadá do působnosti obcí nebo krajů. Tím se tento program odlišoval od zbývajících operačních programů s opatřeními v působnosti státu. Globálním cílem ROP NUTS 2 Jihovýchod je „Růst konkurenceschopnosti a prosperity regionu při zvyšování kvality života obyvatel“. Záměrem tohoto rozvojově koncipovaného cíle je dosažení ekonomické, sociální a kulturní úrovně regionu srovnatelné s vyspělými regiony Evropy. Regionální operační program vymezuje tři základní tématické prioritní osy pro podporu rozvoje tohoto regionu soudržnosti České republiky v rámci Cíle Konvergence z Evropského fondu regionálního rozvoje v období 2007-2013. Tyto prioritní osy pokrývají problematiku rozvoje dopravy, cestovního ruchu a oblast rozvoje měst a venkovského prostoru. Samostatnou prioritní osou je technická pomoc. Intervence ROP se zaměří na řešení problémů regionu soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod zejména v oblastech: podpora budování regionálních a místních dopravních systémů a zlepšování dopravní dostupnosti regionu, rozvoj veřejné dopravy, rozvoj regionální ekonomiky s důrazem na cestovní ruch, rozvoj celoživotního vzdělávání, neformálních aktivit občanů, sociální a zdravotní péče na místní a regionální úrovni a také řešení brownfields a zkvalitňování životního prostředí v urbánních prostorech.72

72

www.strukturalni-fondy.cz

84

ZÁVĚR Podnikatelské prostředí v celé České republice prochází rychlými změnami. Nabídka podniků a služeb převyšuje poptávku a konkurenční prostředí se vyostřuje. Malí a střední podnikatelé jsou vysoce citliví na kvalitu podnikatelského prostředí, které je tvořeno širokou škálou podmínek pro podnikání v oblasti legislativy, institucionální infrastruktury a fungování trhů. Podnikání je pro společnost velmi důležité a podporováno by

mělo být především legislativní prostředí. Pozitivním krokem v oblasti snížení

administrativní zátěže podnikatelům bylo zavedení Centrálních registračních míst, která by podnikatelům měla usnadnit styk s úřady. Kraj Vysočina v posledních letech prošel řadou pozitivních změn, díky kterým se podnikatelské prostředí stabilizovalo. Páteř ekonomické prosperity kraje tvoří malé a střední podniky, které představují v jednotlivých okresech zaměstnavatele pro 74–88 % zaměstnanců. K rozvoji regionu přispěl nemalou měrou i vysoký podíl zahraničního kapitálu. V regionu již dnes působí množství zahraničních firem, jejichž mnohaletý úspěch je důkazem, že podnikatelské prostředí je skutečné kvalitní a investorům nabízí vhodné podmínky k úspěšnému podnikání. Mezi strategicky silné stránky patří centrální poloha kraje v rámci České republiky i Evropy nacházející se na průsečíku transevropských tras. Pozitivním faktorem je také dostatek kvalifikované pracovní síly se širokým spektrem odbornosti. K rozvoji lidských zdrojů přispívá vzdělávací síť s rozvíjejícím se vysokoškolským vzděláváním. Velmi efektivní je také spolupráce se samosprávou, která má pozitivní přístup k podpoře podnikání v regionu s důrazem na rozvoj exportních a inovačních aktivit. Tomu nasvědčuje i fungování Fondu Vysočiny, účelového fondu kraje Vysočina zaměřeného na financování rozvojových aktivit formou grantových programů. V roce 2005 činila výše objemu grantového programu do oblasti malého a středního podnikání 14,5 mil. Kč. Mezi podnikateli byl největší zájem o grantový program Rozvoj malých podnikatelů 2005, v němž Fond Vysočiny obdržel 34 žádostí a rozdělil 4 mil. Kč. Grantové programy pro podporu a rozvoj MSP byly vyčerpány z 95,1 %. Další možností využívání finančních nástrojů přímých podpor MSP v kraji Vysočina jsou grantová schémata vyhlášena Krajským úřadem kraje Vysočina v rámci SROP. Z Grantového schématu na podporu MSP v ekonomicky slabých regionech kraje Vysočina největší objem finančních prostředků (7,4 mil. Kč) získaly projekty realizované na území obce Náměšť nad Oslavou. Z Grantového schéma na podporu regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu v kraji Vysočina připadlo nejvíce evropských peněz (5,6 mil. Kč) na projekty realizované na Třebíčsku. Ze strukturálních fondů je mezi podnikateli nejvíce využíván Operační program Průmyslu a obchodu (OPPP). Z 11 programů financovaných z OPPP byl mezi podnikatelskými subjekty v kraji Vysočina 85

největší zájem o program Start, který umožňuje realizaci podnikatelských záměrů osob vstupujících do podnikání. Největší částka (25,7 mil. Kč) z OPPP byla alokována mezi projekty realizované na území Havlíčkobrodska. Nejlepších výsledků v rámci celorepublikového srovnání v počtu přijatých podpor ze státních programů podpory pro MSP dosáhl kraj Vysočina v programu Poradenství, poskytovaného agenturou CzechInvest. Největší objem finančních prostředků získali podnikatelé na Vysočině od ČMZRB z programu Záruka, a to ve výši 185,3 mil. Kč. Z každých osmi projektů podpořených ČMZRB je sedm projektů realizováno úspěšně. Efektivnost podpory měřená ekonomickými veličinami ukazuje, že každá vynaložená koruna podpory přináší realizaci několikanásobné hodnoty podnikatelského projektu a po jeho realizaci výrazné přírůstky účetní přidané hodnoty. Přírůstek zaměstnanosti u podpořených subjektů dosahuje v průměru 20 % oproti původnímu stavu před poskytnutím podpory. Kraj Vysočina se řadí mezi kraje s nízkým počtem a objemem čerpání podpor. Daný stav je způsoben nejen malým zájmem ze strany podnikatelů o využívání podpor, ale také malou informovaností o existujících možnostech. Vzhledem k tomu, že pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů je nastaven mechanismus umožňující získat evropské peníze až po realizaci projektu, není v současné době ještě možné měřit efektivitu podpor určených MSP, neboť zatím uplynula příliš krátká doba poté, co podnikatelé dotaci získali, a většina z těch podniků, které na podporu mají nárok, ji zatím ani nedostali. Úsilí vlády a příslušné části státní správy bude v letech 2007-2013 směřovat k tomu, aby společným úsilím a ve spolupráci se zástupci podnikatelské samosprávy a kraji byly dále zmírňovány a odstraňovány bariéry vzniku, rozvoje a efektivního působení malých a středních podnikatelů v české ekonomice i za jejími hranicemi.

86

PŘÍLOHY Příloha č.1: Statistické údaje o MSP v ČR

Zdroj: MPO

Zdroj: MPO

87

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

88

Příloha č.2: Průmysl na Vysočině

Zdroj: Český statistický úřad

89

Příloha č.3: Počet podnikatelských subjektů dle odvětví národního hospodářství a kategorií počtu zaměstnanců v kraji Vysočina k 31.12.2005 Kategorie počtu zaměstnanců Odvětví

celkem Bez zaměstnanců

Zemědělství

9 228

1-9

10-49 50-249 250 a více

398

167

118

3

9 914

Průmysl

12 916 1 170

513

219

57

14 875

Stavebnictví

10 472

559

195

39

4

11 269

Obchod a pohostinství

24 190 2 720

431

37

1

27 379

Ostatní služby

20 921 2 427

266

55

4

23 673

celkem

77 727 7 274

1 572

468

69

87 110

Zdroj Český statistický úřad

90

Příloha č.4: Průmyslové zóny v kraji Vysočina



91

Příloha č.5: Schválené akce v rámci GS SROP 1.1 MSP v kraji Vysočina k 31.12.2005 Žadatel

Název

Místo realizace

Balicí linka pro Březnický mlýn, s.r.o. racionální Březník výživu Vybavení haly pro výrobu Stav Outulný, a.s. Kramolín ocelových konstrukcí Výstavba nové Kubler-Holz-Exportmontážní haly Moravské Import, pro Budějovice dřevozpracování,s.r.o. dřevozpracování Nákup a montáž Bystřicko-Povrchové linky Rožná povrchových úpravy, a.s úprav

Velikost projektu

Požadovaná podpora

5 950 000

2 400 000

12 756 800

5 000 000

8 505 420

2 880 000

6 475 000

2 364 000


Příloha č.6: Schválené akce v rámci GS SROP 4.2.2 v kraji Vysočina k 31.12.2005 Žadatel

Ludmila Raušová Ing. Jaromír Vaňkrát Travellers Hostel, s.r.o Stanislava Smetanová Blanka Přibylová Ivana Vlčková

Název akce

Rekonstrukce a modernizace penzionu u Raušů Rekonstrukce penzionu Pegas Travellers Hostel Třebíč Přístavba a stavební úpravy domu č.p.181 v Pacově U Bílého koníčkapřístavba ubytovacích kapacit U Kubínů

Celkové náklady

Uznatelné náklady

Požadovaná dotace

5 792 344

4 338 568

2 082 513

5 006 568

4 117 200

1 976 256

14 088 622

11 770 192

5 649 000

9 044 137

7 495 115

3 597 655

6 476 461

5 434 354

2 608 489

3 285 444

2 760 877

1 325 221


92

Příloha č.7: Schválené projekty subjektů kraje Vysočina v rámci OPPP Příjemce podpory DOMEAplast s.r.o. Filip Hofmann Filip Stojan

Obec III.

Žďár nad Sázavou Žďár nad Sázavou Žďár nad Sázavou Bystřice nad František Holemý Pernštejnem Irena Kadlecová Telč Jana Augustinová Havlíčkův Brod Jana Matulová Žďár nad Sázavou Bystřice nad Josef Havlík Pernštejnem Josef Šmíd Havlíčkův Brod Karel Kocourek Třebíč Kateřina Smištíková Žďár nad Sázavou KERAMIS koupelny s.r.o. Jihlava Lékárna U Sv. Anny, s.r.o. Telč Lukáš Makovička Třebíč Bystřice nad Lukáš Vybíral Pernštejnem MC Nový Svět, s.r.o. Jihlava Mgr. Alena Forestová Pelhřimov Miloslav Reiterman Jihlava MVDr. Ing. Zdeněk Žďár nad Sázavou Pohanka NATURAL CENTRUM Jihlava s.r.o. Pavel Hron Pelhřimov PhDr. Hana Hronová Žďár nad Sázavou Václav Milichovský Havlíčkův Brod Aumeto s.r.o. Chotěboř AUTOAVANTGARDE Velké Meziříčí s.r.o. Bystřice nad Autoservis Havlík, s.r.o. Pernštejnem ECF elektrocentrum fabrik Havlíčkův Brod s.r.o. Jiří Kvapil Žďár nad Sázaovu KATRING PLUS s.r.o. Chotěboř Laserwood, s.r.o. Chotěboř Marcel Málek Chotěboř Miloslav Novák Světlá nad Sázavou Miroslav Vodák Třebíč Nové Město na Naděžda Kučerová Moravě Pavel Bárta Havlíčkův Brod SALIX INTEGRA s.r.o. Jihlava Sylvie Marková Žďár nad Sázavou VINUM - českomoravské Pelhřimov družstvo Vladimír Kos Humpolec Vladimír Lopour Havlíčkův Brod

Program

Opatření

Výše podpory

Start Start Start

2.1 2.1 2.1

500 000 300 000 400 000

Start

2.1

300 000

Start Start Start

2.1 2.1 2.1

370 000 450 000 450 000

Start

2.1

300 000

Start Start Start Start Start Start

2.1 2.1 2.1 2.1 2.1 2.1

500 000 500 000 450 000 500 000 1 000 000 500 000

Start

2.1

500 000

Start Start Start

2.1 2.1 2.1

400 000 500 000 478 000

Start

2.1

500 000

Start

2.1

1 000 000

Start Start Start Kredit

2.1 2.1 2.1 2.1

500 000 450 000 370 000 600 000

Kredit

2.1

2 000 000

Kredit

2.1

1 215 000

Kredit

2.1

3 000 000

Kredit Kredit Kredit Kredit Kredit Kredit

2.1 2.1 2.1 2.1 2.1 2.1

700 000 1 530 000 1 200 000 1 600 000 300 000 2 250 000

Kredit

2.1

600 000

Kredit Kredit Kredit

2.1 2.1 2.1

900 000 2 000 000 300 000

Kredit

2.1

1 750 000

Kredit Kredit

2.1 2.1

2 250 000 450 000

93

Aleš Houfek, výroba strojů Havlíčkův Brod

Rozvoj

2.1

20 000 000

BAST, spol. s r.o.

Moravské Budějovice Rozvoj

2.1

5 290 000

CONTEG, spol. s r.o. DAFE-PLAST Jihlava, s.r.o. Dřevozpracující výrobní družstvo HRANIPEX, a. s.

Pelhřimov

Rozvoj

2.1

17 921 000

Jihlava

Rozvoj

2.1

9 009 000

Třebíč

Rozvoj

2.1

2 530 000

Humpolec

Rozvoj

2.1

7 847 000

SWN Moravia, s.r.o.

Moravské Budějovice Rozvoj

2.1

4 889 000


Rozvoj

2.1

8 259 000

Jihlava Třebíč Třebíč Jihlava Jihlava

Rozvoj Rozvoj Marketing Marketing Marketing

2.1 2.1 2.1 2.1 2.1

6 391 000 1 932 000 276 000 243 800 133 400

Pelhřimov

Marketing

2.1

950 000

Jihlava

Marketing

2.1

1 000 000

SWN Moravia, s.r.o.

Moravské Budějovice Marketing

2.1

945 300

SWN Moravia, s.r.o.

Moravské Budějovice Marketing

2.1

953 120

RACOM s.r.o.


Inovace

2.2

4 529 000

LAPEK, a.s.

Jihlava

Úspory energie 2.3

3 200 000

TECHNOSERVICE technické a komerční služby, s.r.o. TKZ Polná, spol. s r.o. UNICON spol. s r.o. ALFA IN a.s. BÖHM, spol. s r. o. GOLD-CRYSTAL s.r.o. Knoflíkářský průmysl Žirovnice, a.s. MIVOKOR s. r. o.


94

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY MONOGRAFIE Český statistický úřad, krajská reprezentace, Jihlava. Statistická ročenka kraje Vysočina 2005. Praha : Český statistický úřad, 2005. 410 s. Dostupný z WWW: <www.czso.cz>. ISBN 80-250-1146-1. Kolektiv autorů. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 4. vyd. Plzeň : Aleš Čeněk, s.r.o, 2004. 447 s. ISBN 80-86437-80-5. SYNEK M. a kol. Podniková ekonomika. 2. vyd. Praha : C.H.Beck, 2000. 456 s. ISBN 80-7179-388-4. VEBER, Jaromír, SRPOVÁ, Jitka. Podnikání malé a střední firmy. 1. autoriz. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2005. 304 s. ISBN 80-247-1069-2.

LEGISLATIVA ZÁKON č. 47/2002 Sb. O podpoře malého a středního podnikání ZÁKON č. 589/1992 Sb. O pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní

politiku

zaměstnanosti

INTERNETOVÉ ZDROJE Agentura na podporu podnikání a investic CzechInvest [online]. 2005 [cit. 2006-08-02]. Dostupný z WWW: . Česká agentury na podporu obchodu CzechTrade, ;[cit.2006-07-20] Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. – Programy podpory malého a středního podnikání; ;[cit.2006-07-23] Design centrum, <www.designcentrum.cz>;[cit.2006-07-13] HAVLÍČEK , Jiří. Podnikatelé budou mít jednodušší styk s úřady [online]. 31.7.2006 [cit. 2006-0895

08]. Dostupný z WWW: . Hospodářská komora ČR. Zahájení provozu podnikatelských inkubátorů [online]. 6.3.2006 [cit. 200608-03]. Dostupný z WWW: . Hospodářská

komora

Jihlava

[online].

2005

[cit.

2006-08-02].

Dostupný

z

WWW:

. Internetová stránka ;[cit.2006-07-18] Internetová stránka ;[cit.2006-07-13] Internetová stránka Českého statistického úřadu, ;[cit.2006-07-20] Internetová stránka Hospodářské komory České republiky, ;[cit.2006-08-13] Internetová stránka Hospodářské komory Jihlava, ;[cit.2006-07-17] Internetová stránka Ministerstva průmyslu a obchodu; , [cit.2006-07-15] Internetová stránka Operačního programu Průmysl a podnikání, ;[cit.2006-07-17] Krajská

hospodářská

komora

[online].

2005

[cit.

2006-08-02].

Dostupný

z

WWW:

. Krajský úřad kraje Vysočina. Profil kraje Vysočina [online]. Jihlava : 2006 [cit. 2006-07-19]. Dostupný z WWW: . Krajský úřad kraje Vysočina. Profil kraje Vysočina [online]. Jihlava : 2006 [cit. 2006-07-18]. Dostupný z WWW: . Krajský úřad kraje Vysočina. Program rozvoje kraje Vysočina : programovací část [online]. Jihlava : 2005

[cit.

2006-07-20].

Dostupný

z

WWW:

vysocina.cz/download/ORR/PRK/programovacsstprk.pdf>. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Koncepce rozvoje MSP 2007-2013 [online]. 18.4.2006 [cit. 200607-20].

Dostupný

z

WWW:

96

podnikani/koncepce-rozvoje-msp-2007-2013/1000503/40192/>. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Vývoj malého a středního podnikání 2005 [online]. , 20.4.2006 [cit. 2006-07-23].

Dostupný

z

WWW:

podnikani/vyvoj-maleho-a-stredniho-podnikani-2005/1000503/40724/>. Ministerstvo průmyslu a obchodu: Národní programy podpory malého a středního podnikání s platností 2004 - 2006 Odbor strukturálních fondů. Operační program Průmysl a podnikání [online]. 16.1.2006 [cit. 2006-0803]. Dostupný z WWW: . Oficiální internetová stránka kraje Vysočina, ;[cit.2006-07-20] Operační program Rozvoj lidských zdrojů [online]. 2006 [cit. 2006-08-10]. Dostupný z WWW: . Project ICHNOS [online]. 2005 [cit. 2006-08-01]. Dostupný z WWW: . Regionální operační plán pro NUTS 2 Jihovýchod [online]. 2006 [cit. 2006-08-15]. Dostupný z WWW: <www.strukturalni-fondy.cz/rop-jv - 16k>. Společný regionální operační program [online]. 2006 [cit. 2006-08-10]. Dostupný z WWW: . Strategie

hospodářského

růstu

[online].

2005

[cit.

2006-08-06].

Dostupný

z

WWW:

<www.hospodarskastrategie.org/shr/docs/2005_08_01_SHR_final.pdf >. TOUŠEK, Václav, et al. Vysočina v číslech [online]. Jihlava : EKON, 2006 [cit. 2006-07-21]. Dostupný z WWW: .

97

SEZNAM TABULEK: TABULKA Č.1 :

REGIONÁLNÍ HDP NA 1 OBYVATELE (%), EU 25 = 100 %.............................................................. 30

TABULKA Č.2 :

GRANTOVÉ PROGRAMY NA PODPORU ROZVOJE MSP V KRAJI VYSOČINA POSKYTNUTÉ FONDEM

VYSOČINA V ROCE 2005 .......................................................................................................................................... 67 TABULKA Č.3 :

PŘIJATÉ PODPORY MSP ZE STÁTNÍCH PROGRAMŮ PODPORY V KRAJI VYSOČINA V ROCE 2005...... 81

SEZNAM GRAFŮ: GRAF Č.1 :

HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT NA OBYVATELE (PRŮMĚR ČR = 100) V KRAJÍCH ČR (BEZ PRAHY) V ROCE

2004…….. ............................................................................................................................................................... 29 GRAF Č.2 :

ÚROVEŇ PODNIKATELSKÉ AKTIVITY VE SPRÁVNÍCH OBVODECH OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

KRAJE VYSOČINA (K 31. 12. 2004) .......................................................................................................................... 31

GRAF Č.3 :

SYSTÉM FUNGOVÁNÍ CENTRÁLNÍCH REGISTRAČNÍCH MÍST................................................................... 45

GRAF Č.4 :

ROZLOŽENÍ DOTACÍ EU ZE SROP

GRAF Č.5 :

PROCENTUÁLNÍ ROZLOŽENÍ DOTACÍ EU ZE SROP DLE OBCÍ S

DLE OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ III.STUPNĚ ......................... 72 ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ III.

STUPNĚ……. ............................................................................................................................................................ 72

GRAF Č.6 :

ROZLOŽENÍ DOTACÍ EU ZE SROP DLE OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ III.STUPNĚ .......................... 74

GRAF Č.7 :

PROCENTUÁLNÍ ROZLOŽENÍ DOTACÍ EU ZE SROP

DLE OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ III.

STUPNĚ….. ............................................................................................................................................................... 75

GRAF Č.8 :

POČTY AKCÍ ZE SROP DLE OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ III. STUPNĚ ........................................... 75

GRAF Č.9 :

VÝŠE PODPORY Z OPPP DLE UMÍSTĚNÍ PROJEKTŮ ................................................................................ 78

GRAF Č.10 :

PROCENTUÁLNÍ ROZLOŽENÍ SCHVÁLENÝCH DOTACÍ EU Z OPPP DLE UMÍSTĚNÍ PROJEKTŮ................ 78

GRAF Č.11 :

POČET SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ DLE UMÍSTĚNÍ NA ÚZEMÍ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ............. 79

98

SUMMARY Small and medium-sized enterprises represent a very important part of economics in the Czech Republic. They positively influence the development of areas that come through structural changes, than the social and economical development of the society as well. They are able to absorp a great deal of labour from big companies and they are the stabilizing component of the economical system. Small and medium enterprises started to get into the intensiver focus of the European Community by specifical action programms at the beginnig of the 90´s. Small and medium enterprises originated either by the transformation change of the state companies or as new entrepreneurial subjects. The purpose of the diploma thesis is partly to analyse the present state of small and medium enterprises and the quality of the production and labour of these companies. The another purpose is the assurance of the demands on development including the support in region Vysočina. The main advantages of this area are relatively good accessibility and a convenient position in the center of the Czech Republic and the whole of Europe. Local government supports the development of entrepreneurial activities and the further education of qualified professionals Most important work to support business and the economic development of the region is necessary to improve the quality of the transport infrastructure, development of the university education, improve the standard of schooling and also to optimize its network. Another priority is cooperation with the towns in finding space for business and housing construction and expanding information technologies. The entrepreneurs in Vysočina are most bothered by slowness with which the administration works and the excessive bureaucracy. Due to the considerable and complicated tax burden, Czech companies really have a very difficult time nowadays. The majority of them are then also often irritated by the unequal conditions for doing business that the government introduced mainly by providing tax benefits and other support, particularly to foreign investors. The diploma thesis involves the suggestion of some particular improvements leading to improving the use of the grubstakes given or more precisely increasing of the competitive strength of the Czech companies. Supports given on the basis of the government were analysed in this diploma work. These programms are valid for the period 2005 – 2006. The programms are focused on supporting the enterpriser in the form of credit guarantees, consultancy, supporting services concerning the export etc. In 2005 550 Mio. CZK have been detached from the cathegory of budget by the Ministry of Industry and Trading for these programms.

99

Keywords: Small and medium-sized enterprises, Support policy of the SMEs, Support programs, Region Vysočina,

JEL classification: H25 - Public Economics - Business Taxes and Subsidies

100

101

Úloha veřejné správy v podpoře malého a středního podnikání v kraji vysočina

Recommend Documents