SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor:
Účetnictví a finanční řízení podniku
Účetní závěrka BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Nikola MATIOVÁ
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Milada DANDOVÁ
Znojmo, 2014
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Účetní závěrka vypracovala samostatně pod vedením Ing. Milady Dandové a uvedla v ní všechny použité literární a další odborné zdroje. Ve Znojmě dne 21. 4. 2014 ___________________________ Nikola Matiová
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí práce Ing. Miladě Dandové za cenné rady a připomínky a také vedení společnosti EKOFRUKT Slaný, spol. s. r. o. za možnost vypracovat u nich tuto bakalářskou práci a za všechny poskytnuté informace, které mi velmi pomohly.
Abstrakt Bakalářská práce pojednává o účetní uzávěrce a závěrce. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V první části jsou popsané teoretické poznatky, které byly získané z odborné literatury, týkající se důležitých postupů, které souvisí s prácemi na konci účetního období a samotným vyplněním výkazů. Ve druhé části bakalářské práce je zpracována účetní uzávěrka a závěrka společnosti EKOFRUKT Slaný, spol. s. r. o.
Klíčová slova účetní uzávěrka, účetní závěrka, rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha
Abstract The bachelor thesis deals with the issues of closing the books and final accounts. The thesis is divided into two parts, the theoretical and the practical one. In the first part, the theoretical knowledge on important procedures related to working out the final accounts at the end of the accounting period and filling in the accounting forms are described. The data used here are based on economic literature. In the other, practical part, the closing the books and the final accounts of a specific company of EKOFRUT Slaný, Ltd. are worked out.
Key words closing the books, final accounts, balance sheet, profit and loss account, supplement
Obsah 1. Úvod....................................................................................................................... 10 2. Cíl a metodika práce .............................................................................................. 11 3. TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................... 12 3.1 Účetní uzávěrka ............................................................................................... 12 3.1.1 Právní předpisy ......................................................................................... 12 3.1.2 Přípravné práce ......................................................................................... 12 3.1.3 Zjišťování výsledku hospodaření .............................................................. 22 3.1.4 Uzavření účetních knih ............................................................................. 24 3.1.5 Shrnutí kapitoly......................................................................................... 24 3.2 Účetní závěrka ................................................................................................. 25 3.2.1 Druhy účetní závěrky ................................................................................ 25 3.2.2 Rozsah účetní závěrky .............................................................................. 26 3.2.3 Rozvaha .................................................................................................... 26 3.2.4 Výkaz zisku a ztráty .................................................................................. 28 3.2.5 Příloha k účetním výkazům ...................................................................... 30 3.2.6 Přehled o peněžních tocích (cash flow) .................................................... 31 3.2.7 Přehled o změnách vlastního kapitálu ...................................................... 32 3.2.8 Přezkoumání a schválení účetní závěrky .................................................. 32 3.2.9 Audit účetní závěrky ................................................................................. 32 3.2.10 Výroční zpráva ........................................................................................ 33 3.2.11 Zveřejňování účetní závěrky ................................................................... 34 3.2.12 Archivace ................................................................................................ 35 3.2.13 Shrnutí kapitoly....................................................................................... 35 4. PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................. 36 4.1 Představení účetní jednotky ............................................................................. 36 4.2 Inventarizace .................................................................................................... 37 4.2.1 Inventura ................................................................................................... 37 4.2.2 Inventarizace zásob ................................................................................... 38 4.2.3 Inventarizace dlouhodobého majetku ....................................................... 38
4.2.4 Inventarizace pokladny a bankovního účtu .............................................. 38 4.2.5 Inventarizace cenin ................................................................................... 39 4.2.6 Inventarizace účtové třídy 3 – Zúčtovací vztahy ...................................... 40 4.2.7 Inventarizace účtové třídy 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky ... 40 4.3 Rezervy ............................................................................................................ 41 4.4 Opravné položky .............................................................................................. 41 4.4.1 Zaúčtování opravné položky k pohledávkám ........................................... 42 4.5 Dohadné položky ............................................................................................. 42 4.5.1 Dohadné položky aktivní .......................................................................... 42 4.5.2 Dohadné položky pasivní.......................................................................... 43 4.6 Časové rozlišení ............................................................................................... 43 4.6.1 Náklady příštích období ............................................................................ 44 4.6.2 Výdaje příštích období .............................................................................. 44 4.6.3 Výnosy příštích období ............................................................................. 44 4.6.4 Příjmy příštích období .............................................................................. 44 4.7 Výsledek hospodaření ...................................................................................... 45 4.8 Daň z příjmu splatná ........................................................................................ 45 4.8.1 Zálohy na daň z příjmu ............................................................................. 46 4.9 Odložená daň ................................................................................................... 46 4.10 Uzavření účetních knih .................................................................................. 47 4.11 Rozvaha ......................................................................................................... 48 4.11.1 Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu ...................................................... 48 4.12 Výkaz zisku a ztráty ....................................................................................... 49 4.12.1 Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu .................................... 49 4.13 Doplňující informace k rozvaze a výkazu zisků a ztrát ................................. 50 4.13.1 Ostatní dlouhodobé závazky – bankovní úvěr ........................................ 50 4.13.2 Poskytnuté dotace a příspěvky ................................................................ 50 4.13.3 Dlouhodobý hmotný, nehmotný a finanční majetek ............................... 51 4.13.4 Vlastní kapitál ......................................................................................... 52 4.13.5 Výnosy z běžné činnosti ......................................................................... 53 4.14 Příloha k účetní závěrce ................................................................................. 53 4.14.1 OBECNÉ ÚDAJE – Popis účetní jednotky ............................................ 53
4.14.2 Popis změn a dodatků provedených v uplynulém účetním období v obchodním rejstříku ........................................................................................ 54 4.14.3 Popis organizační struktury a její zásadní změny během uplynulého účetního období.................................................................................................. 55 4.14.4 Informace o použitých účetních metodách, obecných účetních zásadách a způsobech oceňování ......................................................................................... 55 4.14.5 Způsob ocenění ....................................................................................... 55 4.14.6 Způsob stanovení reprodukční pořizovací ceny ..................................... 56 4.14.7 Druhy vedlejších pořizovacích nákladů .................................................. 56 4.14.8 Podstatné změny způsobu oceňování, postupů odpisování a postupů účtování proti předcházejícímu účetnímu období .............................................. 56 4.14.9 Způsob stanovení opravných položek majetku ....................................... 57 4.14.10 Způsob sestavení odpisových plánů pro dlouhodobý majetek, použité odpisové metody při stanovení účetních odpisů ................................................ 58 4.14.11 Způsob uplatněný při přepočtu údajů v cizích měnách na českou měnu ........................................................................................................................... 58 4.15 Výroční zpráva ............................................................................................... 59 4.15.1 Zpráva jednatele za rok 2012 .................................................................. 59 4.16 Ověření účetní závěrky .................................................................................. 60 4.16.1 Výrok auditora ........................................................................................ 60 5. Závěr ...................................................................................................................... 61 6. Seznam použité literatury ...................................................................................... 63
1. Úvod Účetní závěrka je nedílnou součástí všech účetních jednotek, povinnost sestavování závěrky mají všechny účetní jednotky, ať už v plném nebo ve zjednodušeném rozsahu. Samotnému vyplnění výkazů předchází účetní uzávěrka, a s ní spojené práce, které účetní jednotka musí provést na konci účetního období. Účetní uzávěrka je vcelku dlouhý proces, aby účetnictví podávalo věrný a poctivý obraz, musí být vše důkladně a poctivě překontrolováno, přeměřeno a podobně. Důležitá je především inventarizace majetku, kde mohou vzniknout inventarizační rozdíly, kterým by ale účetní jednotky měli předcházet již během účetního období. Neméně důležité jsou i další práce, které se provádí k poslednímu dni účetního období, jako například rezervy, časové rozlišení a tvorba opravných položek. Předposledním krokem je zaúčtování splatné a odložené daně z příjmu za příslušné účetní období. Posledním krokem účetní uzávěrky je uzavření účetních knih. Když má účetní jednotka kompletní účetní uzávěrku, nezbývá nic jiného, než sestavit účetní výkazy, konkrétně rozvahu, výkaz zisku a ztráty a také povinnou přílohu k účetní závěrce, která je nezbytnou součástí každé účetní závěrky. Nepovinnými výkazy jsou cash flow a přehled o změnách vlastního kapitálu. Účetní jednotky vycházejí z obratové předvahy a vyplňují příslušné částky do příslušných řádků jednotlivých výkazů. Pro každou účetní jednotku je také důležité mít vypracované přehledné vnitropodnikové směrnice a v nich upravenou i účetní závěrku, potom už zbývá jen stanovit si časový harmonogram jednotlivých prací, aby se vše stihlo do data, do kterého jsou účetní jednotky povinny předložit účetní závěrku za účetní období.
10
2. Cíl a metodika práce Cílem této bakalářské práce je v teoretické části popsat jednotlivé kroky účetní uzávěrky a závěrky a v praktické části zpracovat účetní závěrku konkrétní společnosti. V teoretické části vycházím z odborné literatury a jednotlivých právních předpisů, které jsou velmi důležité pro celé účetnictví, tedy i pro sestavování účetní závěrky. Teoretická část je rozdělena na dvě části, a to na účetní uzávěrku, která předchází samotnému vyplnění účetních výkazů, kde popisuji práce, které účetní jednotka provádí na konci účetního období, jako je inventarizace, tvorba opravných položek, dohadné položky a podobně. Další částí je účetní závěrka, kde jsou popsány výkazy, konkrétně rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha k účetní závěrce, které účetní jednotky sestavují povinně a dále cash flow a přehled o změnách vlastního kapitálu, u kterých si sestavení účetní jednotka může zvolit dobrovolně. V praktické části se věnuji účetní závěrce společnosti EKOFRUKT Slaný, spol. s. r. o., kde vycházím z podkladů poskytnutých firmou, které jsem si nastudovala. Tato část je rozdělena opět na dvě části, v první části jsou znázorněny uzávěrkové operace, které společnost k poslednímu dni účetního období provádí a v části druhé, jsou zmíněny výkazy, které společnost vyplňuje, je to rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha k účetní závěrce. Jednotlivé vyplněné výkazy jsou přiloženy k práci. Nechybí ani informace o schválení a ověření účetní závěrky. V závěru práce je účetní závěrka společnosti shrnuta a také jsou navrhnuta možná zlepšení, které by účetní jednotka mohla do budoucna podniknout.
11
3. TEORETICKÁ ČÁST 3.1 Účetní uzávěrka Samotnému vyplnění účetních výkazů, neboli účetní závěrce, kterou musí na konci účetního období sestavit každá účetní jednotka, předchází uzávěrkové operace a uzavření knih.
3.1.1 Právní předpisy Na začátek bychom neměli opomenout právní předpisy, které upravují proces účetní uzávěrky a závěrky: •
zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů;
•
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví
•
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů;
•
zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů;
•
zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
•
České účetní standardy pro podnikatele.1
3.1.2 Přípravné práce Mezi přípravné práce řadíme: a) inventarizace, b) zaúčtování účetních operací na konci účetního období.2
11
2
RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. 12. akt. vydání. Olomouc: ANAG, 2012.
1095 s. ISBN 978-80-7263-714-0. Str. 11-14 Účetní uzávěrka. AZ data. [online]. [2013] [cit. 2014-01-13]. Dostupné z WWW: http://www.azdata.cz/clanky/ucetni-uzaverka-zaverka
12
3.1.2.1 Inventarizace Inventarizaci majetku a závazků se věnuje Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., zejména § 29 a § 30. K rozvahovému dni zjišťuje účetní jednotka pomocí inventarizace skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřuje, jestli zjištěný skutečný stav odpovídá stavu účetnímu, tedy hodnotám v účetnictví. Účetní jednotky musí prokázat provedení inventarizace u veškerého majetku a závazků dalších 5 let po jejím provedení. Skutečné stavy se zjišťují fyzickou nebo dokladovou inventurou. Fyzickou inventuru provádíme u majetku hmotné povahy, neboli u takového majetku, u kterého lze vizuálně zjistit jeho existence. Při této inventuře můžeme skutečný stav zjišťovat měřením, počítáním, popřípadě odborným odhadem.3 U majetku nehmotné povahy, tedy u pohledávek, závazků, včetně rezerv a časového rozlišení, použijeme inventuru dokladovou, podnik se soustředí především na ověření existence příslušného aktiva (pohledávky) nebo oprávnění k existenci (rezervy a časové rozlišení). Při inventarizaci jde o zjištění stavu pro účetní závěrku, účetní jednotky ji provádějí k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou, v tomto případě jde o takzvanou periodickou inventarizaci.4 Při této inventarizaci mohou účetní jednotky zahájit inventuru nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem a ukončit ji nejdéle dva měsíce po rozvahovém dni. Účetní jednotky mohou provádět i průběžnou inventarizaci, ale pouze u zásob, u kterých účtují podle druhů nebo podle místa jejich uložení, nebo hmotně odpovědných osob. Průběžnou inventarizaci mohou dále provádět u dlouhodobého hmotného movitého majetku, který vzhledem k funkci, jenž plní v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stále místo. Termín průběžné inventarizaci si stanoví sama účetní jednotka. Každý druh zásob a uvedeného hmotného majetku musí být takto inventarizován nejméně jednou za účetní období.5 Údaje o zjištěných stavech zaznamenává inventurní komise v inventurních soupisech, které jsou následně srovnávány se stavy účetními a vzniklé rozdíly se
3
Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví § 29 a § 30
4
RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. 12. akt. vydání. Olomouc: ANAG, 2012.
5
1095 s. ISBN 978-80-7263-714-0. Str. 63- 64 RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. 12. akt. vydání. Olomouc: ANAG, 2012. 1095 s. ISBN 978-80-7263-714-0. Str. 65
13
musí doložit a vypořádat. Inventurní soupisy jsou průkazným účetním záznamem, musí obsahovat: •
jednoznačné určení inventarizovaného majetku a závazků včetně množství;
•
podpisový záznam osob odpovědných za zjištění inventarizovaného majetku a závazků;
•
podpisový záznam osob odpovědných za provedení inventarizace majetku a závazků;
•
způsob zjišťování skutečných stavů, např. přepočítání, kvalifikovaný odhad;
•
ocenění majetku a závazků k okamžiku ukončení inventury i pro účely podle § 26/3 ZÚ (rezervy, opravné položky, odpisy);
•
okamžik (den) zahájení a ukončení inventury6
3.1.2.2 Inventarizační rozdíly Inventarizačními rozdíly a jejich účtováním se zabývá Český účetní standard pro podnikatele č. 007. „Podle zákona se jedná o rozdíly mezi skutečným stavem a stavem v účetnictví, který nelze prokázat způsobem stanoveným ZÚ, kdy: skutečný stav je nižší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje jako manko, popřípadě schodek u peněžních hotovostí a cenin, nebo skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje jako přebytek.“7 V rámci inventarizačního rozdílu manka musíme rozlišovat, zda se jedná o úbytek přirozený, nebo zaviněný. Přirozený úbytek je způsoben fyzikálními příčinami, například sesycháním materiálu, vypařováním tekutin nebo rozprašováním sypkých materiálu, nebo jestli vyplývají z charakteru činnosti účetní jednotky a ta jim nemůže zabránit, takovým případem je například ztratné v obchodních domech. Pro takovéto úbytky by každá účetní jednotka měla mít ve svém vnitropodnikovém účetnictví
6
AMBROŽ, Jan. Účetní závěrka od A až do Z. 1.vyd. Praha: Vydavatelství Vladimír Vyskočil – Koršach, 2007. 175 s. ISBN 978-80-86296-15-9. Str. 37 7 AMBROŽ, Jan. Účetní závěrka od A až do Z. 1.vyd. Praha: Vydavatelství Vladimír Vyskočil – Koršach, 2007. 175 s. ISBN 978-80-86296-15-9. Str. 38
14
stanovenou normu, která určí, zda se jedná o úbytek do normy, nebo nad normu. Účetní jednotka by měla vycházet ze zkušeností z minulých let, z fyzikálních zákonitostí a také z předpokladu, že bude schopna doložit, při kontrole finančního 8
úřadu, způsob tvorby a výši norem při posuzování manka do normy a nad normu.
Inventarizační rozdíly do normy se účtují do provozních nákladů, u materiálu na účet 501-Spotřeba materiálu, u zboží na účet 504-Prodané zboží. Rozdíly nad normu jsou pro účetní jednotku mankem a účtují se na účet 549-Manka a škody. Schodky u peněžních prostředků se účtují na účet 569-Manka a škody na finančním majetku.9
V této tabulce jsou uvedeny příklady jednotlivých inventarizačních rozdílů. Tabulka 1: Příklady účtování inventarizačních rozdílů
Účetní případ
MD
D
501
112
549
112
Přebytek materiálu
112
648
Manko zboží: - do normy
504
132
549
132
Přebytek zboží
132
648
Manko výrobků: - do normy
613
123
549
123
Přebytek výrobků
123
613
Manko v pokladně
569
211
Přebytek v pokladně
211
668
Manko - DM odepisovaný: - doúčtování ZC
549
07x,08x
07x,08x
02x,01x
549
03x
01x,02x
07x,08x
03x
413
Manko materiálu: - do normy - nad normu
- nad normu
- nad normu
- vyřazení DM - DM neodepisovaný Přebytek - DM odepisovaný - DM neodepisovaný zdroj: vlastní tvorba 8
RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. 12. akt. vydání. Olomouc: ANAG, 2012. 1095 s. ISBN 978-80-7263-714-0. Str. 66 9 RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. 12. akt. vydání. Olomouc: ANAG, 2012. 1095 s. ISBN 978-80-7263-714-0. Str. 66
15
3.1.2.3 Zaúčtování účetních operací na konci účetního období - rezervy Do uzávěrkových operací, které musí účetní jednotka na konci roku provést, patří rezervy, opravné položky, dohadné položky, časové rozlišení a kurzové rozdíly. Jako první se budu věnovat rezervám. Této problematice se věnuje Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu. Rezervy jsou vlastně časové rozlišení v širším pojetí. Rezervy vyjadřují dluhy účetní jednotky vůči budoucím účetním obdobím a také plní funkci časového rozlišení nákladů. Jsou považovány za cizí zdroj krytí. Při jejich tvorbě známe jejich účel, ale pouze odhadujeme jejich částku a období, jehož se rezerva týká. Členíme je na zákonné a ostatní.10
Zákonné rezervy – podléhají zákonu č. 593/1992 Sb., o rezervách, jsou daňově uznatelným nákladem, a peníze se musí složit na zvláštní bankovní účet, nejčastějším případem tvorby této rezervy je rezerva na opravy hmotného majetku „Účetní jednotka může tvořit rezervu na opravy hmotného majetku podle ZoR zejména za těchto podmínek: 1. pokud je vlastníkem příslušného hmotného majetku 2. rezerva je tvořena na opravu hmotného majetku, nikoli na technické zhodnocení či na pouhou údržbu hmotného majetku 3. rezervu lze tvořit pouze na majetek, jehož zákonem stanovená doba odpisování hmotného majetku je 5 a více let (tzn. nesmí se jednat o hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1)“11
10
Účetní uzávěrka. Učebnice.stohl-znojmo.cz. [online]. [2013] [cit. 2013-12-03]. Dostupné z WWW: http://ucebnice.stohl-znojmo.cz/ 11 zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách
16
Na tomto obrázku je zobrazeno schéma účtování zákonných rezerv. Obrázek 1: Schéma účtování zákonných rezerv
451 – Zákonné rezervy
552 - Tvorba zákonných rezerv tvorba rezerv čerpání rezerv
zdroj: vlastní tvorba Ostatní rezervy – tvorbu těchto rezerv si upravuje účetní jednotka vnitřním předpisem, nejsou zohledněny při výpočtu základu daně z příjmů, je to například rezerva na splatnou daň z příjmů, nebo na opravy DM, který nesplňuje podmínky zákona o rezervách12 V této tabulce je zobrazeno zaúčtování ostatních rezerv, konkrétně rezervy na daň z příjmů. Tabulka 2 - Ostatní rezervy
Účetní případ
Kč
MD
Dal
Tvorba rezervy na daň z příjmů splatnou za rok
400 000
599
453
350 000
341
701
Zaúčtování vypočtené daně
420 000
591
341
Rozpuštění vytvořené rezervy
400 000
453
599
70 000
341
221
Rok 2012
2012 Rok 2013 Počáteční zůstatek na zaplacených zálohách na DP
Úhrada doplatku splatné daně k 30. 6. 2013 zdroj: vlastní tvorba 3.1.2.4 Opravné položky
Opravné položky může účetní jednotka vytvářet k dlouhodobému majetku, k zásobám a k pohledávkám. Je to posouzení účetní hodnoty zásob na skladě a
12
SKÁLOVÁ, Jana. Podvojné účetnictví 2013. 20. vydání. Praha: GRADA Publishing a. s., 2013. 224 s. ISBN 978-80-247-4633-3. Str. 127
17
porovnání s jejich skutečnou hodnotou a následné rozhodnutí, zda tvořit opravnou položku. Můžou být vytvořeny za předpokladu, že jsou splněny dvě podmínky, a to: účetní hodnota sledovaného majetku je vyšší než skutečná hodnota snížení hodnoty majetku není trvalého charakteru13 Dále musí účetní jednotka dodržovat především tyto zásady: opravné položky nesmějí mít aktivní zůstatek nesmí se tvořit opravná položka na zvýšení hodnoty majetku současně nelze vytvářet opravnou položku i rezervu14 Nejčastější případy snížení hodnoty zásob zachycených v účetnictví, a proto důvody pro tvorbu opravných položek u zásob, jsou: nadlimitní, nízkoobrátkové zásoby, u nichž obvykle platí, že čím jsou starší, tím nižší je jejich prodejní cena, sezónnost zboží a jeho prodej se slevou, blížící se datum exspirace (např. u barev), k původnímu účelu ve výrobě je již nelze použít, ale lze pro ně najít náhradní použití, anebo je prodat za nižší cenu, u výrobků vlastní výroby, zejména při delším výrobním cyklu, může být ocenění vlastními náklady vyšší než jejich prodejní cena, zcizené nebo poškozené zásoby, kdy do data účetní závěrky nejsou zcizení či škoda ještě dořešeny.15 Když pomine důvod tvorby opravné položky, tak ji účetní jednotka zaúčtuje opačným způsobem jako tvorbu, tedy 191/559.
13
Účetní uzávěrka. Učebnice.stohl-znojmo.cz. [online]. [2013] [cit. 2013-12-03]. Dostupné z WWW: http://ucebnice.stohl-znojmo.cz/ 14 Účetní uzávěrka. Učebnice.stohl-znojmo.cz. [online]. [2013] [cit. 2013-12-03]. Dostupné z WWW: http://ucebnice.stohl-znojmo.cz/ 15 Opravné pohledávky k majetku. Účetní kavárna. [online]. [2013] [cit. 2013-12-03]. Dostupné z WWW: http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d6914v9679-opravne-polozky-k-majetku/
18
Na tomto obrázku vidíme schéma zaúčtování opravné položky k zásobám. Obrázek 2: Schéma účtování opravné položky k zásobám
191 – Opravná položka k zásobám
559 – Tvorba a zúčtování opravných položek
tvorba OP rozpuštění OP zdroj: vlastní tvorba Častější než opravné položky k zásobám jsou opravné položky k pohledávkám. Rozlišujeme opravné položky daňové a účetní. Ty daňové podléhají zákonu č. 593/1992 Sb., o rezervách a mají vliv na základ daně z příjmu. Podle tohoto zákona je OP možno tvořit, když: tvoří se k rozvahové hodnotě nepromlčených pohledávek splatných po 31. prosinci 1994, rozvahovou hodnotou se rozumí jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena pohledávky zaúčtované na rozvahových účtech bez vlivu změny reálné hodnoty, musí se jednat o pohledávky, o kterých bylo při jejich vzniku účtováno ve výnosech, které ovlivnily obecný základ daně z příjmů, u pohledávky nabyté postoupením, lze tvořit OP za podmínky, že postupník uhradil její pořizovací cenu, OP se tvoří za zdaňovací období, tvorba OP musí být zaúčtována.16 Tvorba daňové opravné položky k pohledávkám se účtuje na účty 558/391 a účetní na účty 559/391. Rozpouštění této opravné položky opačným způsobem, tedy 391/558 a 391/559. 3.1.2.5 Dohadné položky Dohadné položky jsou pohledávky (a s nimi související výnosy) a závazky (s nimi související náklady), které věcně patří do účetního období, ale účetní jednotka je nemůže zaúčtovat, protože do konce účetního období nemá k dispozici doklad a
16
Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
19
nezná tedy přesnou částku, kterou přijme nebo uhradí. Účetní jednotka zná pouze účel, kterého se účetní případ týká a období, do kterého patří – jde tedy o časové rozlišení v širším pojetí. Dohadné položky aktivní (pohledávky) se účtují na účet 388 – Dohadné účty aktivní a dohadné položky pasivní (závazky) se zaznamenávají na účet 389 – Dohadné položky pasivní.17 V této tabulce je ukázáno zaúčtování dohadných položek aktivních. Tabulka 3 - Dohadné položky aktivní
Účetní případ
Kč
MD
Dal
Dohadná pohledávka za pojišťovnou (31. 12. 2012)
100 000
388
648
Předpis náhrady od pojišťovny
80 000
378
388
Zůstatek dohadné položky
20 000
548
388
Přijetí náhrady od pojišťovny
80 000
221
378
Rok 2012
zdroj: vlastní tvorba
V této tabulce je zobrazeno účtování dohadných položek pasivních. Tabulka 4 - Dohadné položky pasivní
Účetní případ
Kč
MD
Dal
Nevyfakturovaná dodávka energie (31. 12. 2012)
300 000
502
389
250 000
389
321
52 500
343
321
50 000
389
502
Rok 2012 FAP – cena bez daně DPH 21 % Vyúčtování dohadné položky zdroj: vlastní tvorba
17
Účetní uzávěrka. Učebnice.stohl-znojmo.cz. [online]. [2013] [cit. 2013-12-03]. Dostupné z WWW: http://ucebnice.stohl-znojmo.cz/
20
3.1.2.6 Časové rozlišení Časové rozlišení musí účetní jednotky použít v případě časového nesouladu mezi obdobím, kdy vznikl náklad, a mezi obdobím kdy došlo k výdaji souvisejícím s tímto nákladem. Totožně je to i mezi příjmy a výnosy. Je to zajištěním, proto, aby při roční uzávěrce byly v nákladech a výnosech jen ty náklady a výnosy, které časově a věcně souvisí s daným účetním obdobím. Povinnost časového rozlišení tedy účetní jednotce vzniká, když jeden účetní případ týká více než jednoho účetního období. U časového rozlišení rozlišujeme účty aktivní nebo pasivní, které jsou zařazené ve 3. účtové třídě – Zúčtovací vztahy, ve skupině 38.18 Náklady příštích období – v běžném účetním období dochází k úbytku peněžních prostředků, které se týkají nákladů, které účetní jednotka může zaúčtovat až v následujícím období – příkladem může být nájemné placené dopředu, aktivní rozvahový účet 381 Výdaje příštích období – v běžném účetním období dochází k nákladu, k úbytku peněžních prostředků dojde až v obdobích následujících, příkladem může být nájemné placené zpětně z pozice nájemce, pasivní rozvahový účet 383 Výnosy příštích období – v tomto případě dochází v běžném účetním období k příjmu peněžních prostředků, související výnosy bude ÚJ účtovat v obdobích následujících, patří sem například předem přijaté nájemné, nebo přijaté předplatné, pasivní rozvahový účet 384 Příjmy příštích období – zde se účtují částky, které podnik bude inkasovat až v následujícím účetním období, ale výnosy patří do běžného účetní období, příkladem jsou provedené a odebrané, ale nevyúčtované práce a služby, aktivní rozvahový účet 38519
18
Účetní uzávěrka. Učebnice.stohl-znojmo.cz. [online]. [2013] [cit. 2013-12-03]. Dostupné z WWW: http://ucebnice.stohl-znojmo.cz/ 19 Účetní uzávěrka. Učebnice.stohl-znojmo.cz. [online]. [2013] [cit. 2013-12-03]. Dostupné z WWW: http://ucebnice.stohl-znojmo.cz/
21
3.1.3 Zjišťování výsledku hospodaření Výsledek hospodaření je samostatnou kategorií vlastního kapitálu účetní jednotky za běžné účetní období. Zisk či ztrátu zjištěnou při roční uzávěrce běžného účetního období a vykázanou na účtu 710 – Účet zisků a ztrát, převádíme na začátku následujícího účetního období na účet 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení. Účet 431 nesmí mít k rozvahovému dni žádný zůstatek.20
3.1.3.1 Odložená daň Odložená daň vzniká z rozdílů mezi účetním a daňovým pojetím vybraných účetních položek. Tyto rozdíly musí být přechodné povahy. Tuto daň povinně zjišťují účetní jednotky, které tvoří konsolidační celek a účetní jednotky, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu. Účtování o odložené dani nemá vliv na výslednou daňovou povinnost, ale má vliv na disponibilní výsledek hospodaření.21 Odložený daňový závazek – rozdíly, které vyústí ve zdanitelné částky při určování základu daně z příjmů budoucích období (zdanitelné přechodné rozdíly) Odložená daňová pohledávka – rozdíly, které vyústí v částky, které lze odečíst při určování základu daně z příjmů budoucích období (odčitatelné přechodné rozdíly) Odloženou daň stanovíme jako součin sazby daně z příjmů a výsledného přechodného rozdílu. Účtuje se na účty 592 – Daň z příjmů z běžné činnosti – odložená (popřípadě 593 – Daň z příjmů z mimořádné činnosti – odložená) / 481 – Odložená daňová pohledávka, závazek.22
20
SKÁLOVÁ, Jana. Podvojné účetnictví 2013. 20. vydání. Praha: GRADA Publishing a. s., 2013. 224 s. ISBN 978-80-247-4633-3. Str. 123
21
SKÁLOVÁ, Jana. Podvojné účetnictví 2013. 20. vydání. Praha: GRADA Publishing a. s., 2013. 224 s. ISBN 978-80-247-4633-3. Str. 135 22 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009. 304 s. ISBN 978-80-7357-482-6. Str. 104
22
3.1.3.2 Splatná daň Výpočet daně z příjmu je důležitou činností před uzavřením účetních knih, ale nezjišťujeme ji v účetnictví, ale mimo účetní knihy. Vycházíme z účetního výsledku hospodaření před zdaněním a rozlišujeme účetní výsledek hospodaření z běžné činnosti před zdaněním a účetní výsledek hospodaření z mimořádné činnosti před zdaněním.23 Tato tabulka zobrazuje zaúčtování splatné daně z příjmů. Tabulka 5 - zaúčtování splatné daně
Účetní operace
Částka
MD
D
Daň z příjmů splatná z běžné činnosti
50 000
591
341
Daň z příjmů splatná z mimořádné činnosti
5 000
593
341
zdroj: vlastní tvorba
3.1.3.3 Rozdělování výsledku hospodaření Pokud je výsledkem hospodaření zisk, je nejčastěji rozdělen následujícími způsoby: příděl do zákonného rezervního fondu – 431/421 předpis podílů na zisku společníkům – 431/364 (nutno odvést daň ve výši 15 %) příděl statutárnímu a ostatním fondům – 431/423,427 úhrada ztráty z minulých let – 431/429 zvýšení základního kapitálu – 431/41924 Pokud je výsledkem hospodaření ztráta, tak možnosti její úhrady jsou následující: ze zákonného rezervního fondu – 421/431 ze zisku minulých let – 428/431 snížením základního kapitálu – 419/431 jiné zdroje (např. kapitálové fondy) – 413/43125
23
STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009. 304 s. ISBN 978-80-7357-482-6. Str. 108 2424 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009. 304 s. ISBN 978-80-7357-482-6. Str. 115-117 25 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009. 304 s. ISBN 978-80-7357-482-6. Str. 115-117
23
3.1.4 Uzavření účetních knih Po všech operacích, které jsme si v předchozích kapitolách popsali, následuje samotné uzavření účetních knih, což je činnost, při níž se: zjišťují obraty stran MD a Dal jednotlivých syntetických účtu,
zjišťují konečné zůstatky aktivních a pasivních účtů a konečné stavy účtů nákladů a výnosů,
zjistí se základ daně z příjmů a daňová povinnost, případně se zaúčtuje rezerva na daň z příjmů, zjistí se účetní výsledek hospodaření převodem nákladových účtů na vrub účtu 710 a převodem výnosových účtů ve prospěch účtu 710, uzavře se účetnictví účetní jednotky převodem zůstatků rozvahových účtů a zůstatku účtu 710 – Účet zisků a ztrát a na účet 702 – Konečný účet rozvažný.26 Účetní jednotka uzavírá tyto účetní knihy: deník hlavní knihu knihy analytických účtů knihy podrozvahových účtů27
3.1.5 Shrnutí kapitoly V této části se bakalářská práce věnuje účetní uzávěrce, tedy uzávěrkovým operacím, které se provádí na konci roku, jako je inventarizace a další účetní operace, které předchází uzavření účetních knih. Všechny podkapitoly jsou důležité pro praktickou část této bakalářské práce, kde budou zobrazeny konkrétní účetní případy.
26
PILAŘOVÁ, Ivana; PILÁTOVÁ, Jana. Účetní závěrka- Základ daně- Finanční analýza podnikatelských subjektů. 1. vydání. Praha: VOX, 2012. 208 s. ISBN 978-80-8748-06-9. Str. 63 27 BŘEZINOVÁ, Hana; ŠTOHL, Pavel. Účetní závěrka výklad a praktické příklady. 2. akt. vydání. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická, 2010. 136 s. ISBN 978-80-87314-07-4. Str. 49
24
3.2 Účetní závěrka Po zaúčtování všech operací na konci účetního období a uzavření účetních knih následuje samotná účetní závěrka, tedy konečné vyplnění výkazů. Jedná se rozvahu, výkaz zisku a ztráty, přílohu a přehledy o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu. Účetní závěrku upravují tyto předpisy: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení č. 563/1991 Sb.
České účetní standardy 001 až 02328
3.2.1 Druhy účetní závěrky řádná účetní závěrka – sestavovaná k poslednímu dni běžného účetního období mimořádná účetní závěrka – je sestavována v mimořádných případech, zejména podle § 17 a § 19 zákona o účetnictví29 mezitímní účetní závěrka – sestavovaná během účetního období i k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne, při sestavování této účetní závěrka se neuzavírají účetní knihy a inventarizace se provádí jen pro účely vyjádření ocenění, jinak účetní jednotky nemusí inventarizaci provádět, další postupy jsou stejné jako u řádné a mimořádné účetní závěrky30
28
Co je to účetní závěrka? finance.cz. [online]. [2013] [cit. 2014-01-13]. Dostupné z WWW: http://www.finance.cz/zpravy/finance/243715-co-je-to-ucetni-zaverka-/
29
DUŠEK, Jiří. Účetní uzávěrka a závěrka v přehledech – snadno a rychle. 4. vydání. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2008. 180 s. ISBN 978-80-247-2386-0. Str. 50 30 DUŠEK, Jiří. Účetní uzávěrka a závěrka v přehledech – snadno a rychle. 4. vydání. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2008. 180 s. ISBN 978-80-247-2386-0. Str. 50
25
3.2.2 Rozsah účetní závěrky účetní závěrka v plném rozsahu – v plném rozsahu sestavují a předkládají účetní jednotky, které mají povinnost ověřovat účetní závěrku auditorem a zveřejňovat údaje z ní, vždy v plném rozsahu sestavují účetní závěrku akciové společnosti – tvoří ji: rozvaha, výkaz zisků a ztrát, příloha, přehled peněžních toků, přehled o změnách vlastního kapitálu a výroční zpráva31 účetní závěrka ve zjednodušeném rozsahu – v tomto rozsahu sestavují a zveřejňují účetní závěrku pouze účetní jednotky, které nemají povinnost auditu podle § 20 zákona o účetnictví, ale i tyto účetní jednotky se mohou rozhodnout sestavovat účetní závěrku v plném rozsahu, tvoří ji povinně: rozvaha, výkaz zisků a ztrát a příloha – nepovinnou částí je potom přehled o změnách vlastního kapitálu a přehled peněžních toků32
3.2.3 Rozvaha Rozvaha je výkaz, který hovoří zejména o finanční pozici účetní jednotky. Je to přehled majetku (aktiv) a zdrojů financování (pasiv). Tento výkaz zobrazuje konečné stav aktiv a pasiv k určitému okamžiku. Z rozvahy také zjistíme počáteční stav rozvahových položek k začátku následujícího účetního období.33 Na stranu aktiv patří: pohledávky za upsaný základní kapitál (A.)– jejich předmětem je povinnost splatit upsané, ale dosud nesplacené vklady do základního kapitálu dlouhodobý nehmotný majetek (B. I.) – zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a goodwill – zde se předpokládá doba použitelnosti delší než 1 rok a vstupní cena vyšší než 60 000 korun 31
RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. 12. akt. vydání. Olomouc: ANAG, 2012. 1095 s. ISBN 978-80-7263-714-0. Str. 246 32 RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. 12. akt. vydání. Olomouc: ANAG, 2012. 1095 s. ISBN 978-80-7263-714-0. Str. 246 33 TPA Horwath Notia Audit. Podvojné účetnictví. 18. vydání. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2011. 224 s. ISBN 978-80-247-3807-9. Str. 161
26
dlouhodobý hmotný majetek (B. II.) – odepisovaný: - stavby (byty, budovy, nebytové prostory), samostatné movité věci a soubory movitých věcí (doba použitelnosti delší než 1 rok a cena vyšší než limit stanovený účetní jednotkou), pěstitelské celky trvalých porostů (ovocné stromy, keře, trvalý porost vinic a chmelnic), dospělá zvířata a jejich skupiny (zvířata bez ohledu na výši ocenění, doba využitelnosti delší než 1 rok), ostatní dlouhodobý hmotný majetek (kladný, případně záporný rozdíl mezi oceněním podniku na jedné straně a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku na straně druhé - neodepisovaný: - umělecká díla a sbírky a také pozemky – zde nezáleží na pořizovací ceně dlouhodobý finanční majetek (B. III.) – podíly v ovládaných nebo řízených jednotkách a v jednotkách pod podstatným vlivem, dluhové cenné papíry držené do splatnosti, úvěry poskytnuté ovládaným a řízeným účetním jednotkám a jednotkám pod podstatným vlivem zásoby (C. I.) – materiál (suroviny, pomocné látky, náhradní díly, obaly), nedokončená výroba a polotovary (produkty, které mají za sebou několik výrobních procesů, ale nejsou zcela dokončeny), výrobky (produkty výroby účetní jednotky), mladá zvířata a jejich skupiny, zboží (movité i nemovité věci, které účetní jednotka nakoupí a v nezměněném stavu prodá) dlouhodobé pohledávky (C. II.) – splatnost delší než 1 rok (v okamžiku sestavování účetní závěrky), jsou to pohledávky z obchodního styku, pohledávky vůči ovládaným a řízeným osobám nebo osobám pod podstatným vlivem, také pohledávky vůči společníkům, patří sem i dlouhodobé poskytnuté zálohy a dohadné účty aktivní krátkodobé pohledávky (C. III.) – viz. dlouhodobé pohledávky s rozdílem splatnosti – zde je to méně než 1 rok krátkodobý finanční majetek (C. IV.) – peníze v hotovosti včetně cenin a peníze na bankovních účtech, patří sem i krátkodobé cenné papíry a podíly časové rozlišení (D. I.) – zde najdeme náklady příštích období, komplexní náklady příštích období a příjmy příštích období34
27
Na stranu pasiv patří:
základní kapitál (A. I.) – najdeme zde zapsané i nezapsané vklady společníků,
rezervní fond, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku (A. III.) – fondy, které má účetní jednotka ze zákona povinnost tvořit, případně se tvoří na základně stanov nebo jsou to fondy, které účetní jednotka tvoří dobrovolně,
rezervy (B. I.) – zákonné rezervy (tvorba podle Zákona o rezervách) a ostatní rezervy, které nejsou uznatelným nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů,
dlouhodobé závazky (B. II.) – splatnost delší než 1 rok (v době sestavení účetní závěrky), jsou to závazky z obchodního styku, závazky k ovládaným a řízeným osobám a osobám pod podstatným vlivem, závazky ke společníkům, vydané dluhopisy a dohadné účty pasivní,
krátkodobé závazky (B. III.) – v okamžiku sestavení účetní závěrky je jejich splatnost kratší než 1 rok, jsou to závazky z obchodního styku, závazky ke společníkům, k zaměstnancům a také závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění,
časové rozlišení (C. I.) – výdaje a výnosy příštích období35
Schéma výkazu Rozvaha bude uvedeno v příloze bakalářské práce.
3.2.4 Výkaz zisku a ztráty V tomto výkaze se porovnání výnosy, tržby s náklady v různém členění, tímto postupem vzniká informace o ziskovosti podniku. Formy výkazu zisku a ztráty: druhové členění – účetní jednotka musí ověřit věcnou shodu nákladů období s výnosy, kdy české účetní jednotky používají úpravu výnosů účelové členění – v tomto členění se porovnávají výnosy s náklady, které se týkají realizovaných výkonů, při výběru účelového členění je účetní jednotka povinna v příloze zveřejnit mimo jiné i členění nákladů podle druhu36 34
STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009. 304 s. ISBN 978-80-7357-482-6. Str. 120-122 35 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009. 304 s. ISBN 978-80-7357-482-6. Str. 120-122
28
Základní položky výkazu zisku a ztráty jsou následující: obchodní marže (A.+) – rozdíl mezi tržbami z prodeje zboží a náklady na toto zboží, výkony (II.) - tržby z prodeje výrobků a služeb, změna stavu zásob vlastní výroby a aktivace, služby (B.2) - náklady na opravy, cestovné, nájemné, náklady na pořízení drobného nehmotného majetku, přidaná hodnota(B.+) - součet obchodní marže a rozdíl mezi výkony a výkonovou spotřebou, osobní náklady (C.) - mzdové náklady, zdravotní a sociální pojištění, daně a poplatky (D.) - všechny daně a poplatky kromě daně z příjmů, ostatní provozní výnosy (G. IV.) - smluvní pokuty a úroky z prodlení, výnosy z odepsaných pohledávek nebo také inventarizační rozdíly, ostatní provozní náklady (H.) – dary, smluvní pokuty a úroky z prodlení, odpisy pohledávek, inventarizační rozdíly aj., výnosy z dlouhodobého finančního majetku (J. VII.) – výnosy z dividend, úrokové výnosy z dluhových cenných papírů, nebo rozdíly mezi pořizovací cenou a jmenovitou hodnotou cenného papíru, výnosové (M. X.) či nákladové úroky (N.) , ostatní finanční výnosy (N. XI.) a náklady (Q.) – kurzové rozdíly, bankovní poplatky, nároky na náhradu mank na finančním majetku, mimořádní výnosy (Q. XIII.) a náklady (R.) – výnosy a náklady, které vznikají z mimořádných operací.37 Schéma výkazu zisku a ztráty bude taktéž uvedeno v příloze bakalářské práce.
36
STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009. 304 s. ISBN 978-80-7357-482-6. Str. 120-122 37 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009. 304 s. ISBN 978-80-7357-482-6. Str. 122-123
29
3.2.5 Příloha k účetním výkazům Cílem přílohy by mělo být doplnění a vysvětlení údajů, které jsou obsaženy ve výkazech. Také by zde měly být uvedeny skutečnosti, které mohou nastat, ale nejsou uvedeny v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Obsahem přílohy podle § 39 Vyhlášky jsou následující body:38 údaje o účetní jednotce – zde se uvádí identifikace podle obchodního rejstříku, datum vzniku účetní jednotky, údaje o osobách s podstatným nebo rozhodujícím vlivem, popis organizační struktury, také se uvádějí jména členů statutárních a dozorčích orgánů k rozvahovému dni – dále jsou to informace o majetkové struktuře, údaje o účetních jednotkách, v nichž má účetní jednotka podstatný nebo rozhodující vliv, výše podílu, vlastního kapitálu a účetního výsledku hospodaření za poslední účetní období těchto obchodních společností s ohledem na princip významnosti zaměstnanci a členové orgánů – v této části účetní jednotka uvádí průměrný přepočtený počet zaměstnanců během účetního období, členy řídících orgánů, s uvedením výše osobních nákladů, vynaložených na zaměstnance a na členy řídících orgánů, jsou zde také úhrnné údaje o osobách, které jsou statutárním orgánem nebo členy dozorčích orgánů39 účetní metody – jedna z nejdůležitějších částí přílohy, popisují se zde například zásady pro oceňování, metodika stanovení pořizovacích cen, pravidla pro odpisování, volba metody účtování zásob, způsob stanovení opravných položek, podmínky pro účtování časového rozlišení, pravidla pro účtování rezerv, zásady pro přepočty údajů v cizích měnách na českou měnu – povinností také je uvést informace o odchylkách od metod s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, na finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky účetní výkazy – účetní jednotka zde uvádí doplňující údaje k rozvaze a výkazu zisku a ztráty, je to vlastně vysvětlení výkazů, protože některé údaje se přímo ani nepřímo z výkazů nedají získat – dále se v této části uvádějí například doměrky splatné daně z příjmů za minulá účetní období, rozpis 38
AMBROŽ, Jan. Účetní závěrka od A až do Z. 1.vyd. Praha: Vydavatelství Vladimír Vyskočil – Koršach,2007. 175 s. ISBN 978-80-86296-15-9. Str. 20-22 39 Vyhláška č. 500/2002 Sb. § 39
30
odloženého daňového závazku nebo pohledávky, dlouhodobé bankovní úvěry i s úrokovou sazbou a popisu jejich zajištění doplňující údaje – patří sem údaje, které nejsou dostatečně zpracovány v předchozích bodech přílohy, například údaje o pohledávkách a závazcích po lhůtě splatnosti nebo také některé právní informace (informace o majetku zatíženým věcným břemenem), účetní jednotka nesmí zapomenout ani na události, které se stanou během rozvahového dne a okamžikem sestavení účetní závěrky podle § 19/5 ZÚ40
3.2.6 Přehled o peněžních tocích (cash flow) Cash flow informuje uživatele účetní jednotky o tom, z jakých zdrojů účetní jednotka čerpala finanční prostředky a jakým způsobem je použila během účetního období. Informace se vykazují zvlášť za: provozní činnost, která zahrnuje základní výdělečné činnosti podniku, investiční činnost, sem patří pořízení a vyřazení dlouhodobého majetku z důvodu prodeje, finanční činnost, v této části najdeme příjmy a výdaje peněžních prostředků a jejich ekvivalentů, které způsobují změny ve velikosti vlastního kapitálu nebo dlouhodobých závazků41 Účetní jednotka má při sestavení cash flow na výběr ze dvou metod, a to: přímá metoda – v této metodě se vykazují peněžní toky z finanční a investiční činnosti, účetní jednotka musí přesně znát příjmy a výdaje, nepřímá metoda – jedná se o úpravu výsledku hospodaření o nepeněžní operace (odpisy), změny stavu zásob, změny stavu pohledávek, změny stavu závazků a položky, které zahrnujeme do finanční a investiční činnosti42
40
AMBROŽ, Jan. Účetní závěrka od A až do Z. 1.vyd. Praha: Vydavatelství Vladimír Vyskočil – Koršach,2007. 175 s. ISBN 978-80-86296-15-9. Str. 20-22 41 RYNEŠ, Petr. CASH FLOW v účetní závěrce. 3. akt. vydání. Olomouc: ANAG, 2009. 192 s. ISBN 978-80-7263-490-3. Str. 5 42 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009. 304 s. ISBN 978-80-7357-482-6. Str. 137
31
3.2.7 Přehled o změnách vlastního kapitálu V tomto přehledu nalezneme údaje o zvýšení nebo snížení jednotlivých položek vlastního kapitálu mezi běžným a minulým účetním obdobím. Účetní jednotka také musí vyčíslit vyplacené dividendy a zdroje, ze kterých bylo čerpáno. Pro tento přehled neexistují žádné pevně dané formuláře, účetní jednotka si je vytváří sama.43
3.2.8 Přezkoumání a schválení účetní závěrky Přezkoumání účetní závěrky mají za úkol dozorčí orgány a to může být dozorčí rada nebo kontrolní komise, jejich úkolem je průběžná kontrola účetnictví a příprava podkladů, pro orgány, které účetní závěrku schvalují. A kdo to tedy je? Jsou to nejvyšší orgány společnosti, může to být valná hromada nebo členská schůze. Povinností nejvyšších orgánů je sejít se nejpozději do 6 měsíců po rozvahovém dni a schválit předloženou účetní závěrku.44
3.2.9 Audit účetní závěrky Tuto oblast upravuje zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů. Audit účetní závěrky se provádí v souladu s Mezinárodními auditorskými standardy. Auditora pro účetní jednotku musí určit nejvyšší orgán společnosti, pokud tak z nějakého důvodu neudělala, přechází tato povinnost na dozorčí orgány. 45 Povinnost auditu účetní závěrky mají účetní jednotky, které splňují podmínky podle § 20 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, které jsou: aktiva celkem více než 40 mil. Kč, aktivy celkem se rozumí brutto aktiva podle výkazu rozvahy, tj. aktiva neupravená o opravné položky a oprávky a oprávky překročí 40 mil. Kč; roční úhrn čistého obratu více než 80 mil. Kč, ročním úhrnem čistého obratu se rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy a dělená počtem započatých 43
STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009. 304 s. ISBN 978-80-7357-482-6. Str. 139 44 BŘEZINOVÁ, Hana; ŠTOHL, Pavel. Účetní závěrka výklad a praktické příklady. 2. akt. vydání. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická, 2010. 136 s. ISBN 978-80-87314-07-4. Str. 115,116 45 zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů
32
měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti, čistý obrat činí více než 80 mil. Kč; průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50, zjištěný podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů,46 přičemž akciové společnosti podléhají auditu, když za 2 po sobě jdoucí účetní období překročí nebo již dosáhnou alespoň jedno ze tří uvedených kritérií. Ostatní obchodní společnosti (společnost s ručením omezeným, veřejně obchodní společnost, komanditní společnost), družstva, podnikající zahraniční osoby a fyzické osoby, které účtují v soustavě podvojného účetnictví, mají povinnost auditu, když za 2 po sobě jdoucí účetní období překročily nebo dosáhly dvou ze tří výše stanovených kritérií. Povinnost ověření účetní závěrky auditem mají i účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní předpis a jsou například: nadace a nadační fondy, politické strany a politická hnutí, obecně prospěšné společnosti.47
3.2.10 Výroční zpráva Výroční zprávu vyhotovují účetní jednotky s povinností auditu účetní závěrky. Cílem této zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti účetní jednotky, činnosti a stávajícím hospodářském postavení. Mimo jiné ve výroční zprávě se účetní jednotka prezentuje svými úspěchy, je to vlastně taková vizitka společnosti.48 3.2.10.1 Obsah výroční zprávy Výroční zpráva obsahuje údaje nezbytné pro naplnění účelu této zprávy, mimo to musí obsahovat nejméně finanční a nefinanční informace o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy, o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky, 46
§ 20 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví § 20 48 KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. 2. akt. vydání. Praha: C. H. Beck, 2001. 367 s. ISBN 807179-529-1. Str. 43 47
33
o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje, o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích, o tom, zda účetní jednotka má organizační složku podniku v zahraničí, požadované podle zvláštních právních předpisů.49 Mimo těchto informací, má-li to význam pro posouzení majetku a závazků, finanční situace a výsledku hospodaření, musí účetní jednotka (pokud používá investiční nástroje, nebo podobná aktiva a pasiva) uvést informace o: cílech a metodách řízení rizik dané společnosti, včetně jejich politiky pro zajištění všech hlavních typů plánovaných transakcí, u kterých se použijí zajišťovací deriváty, cenových, úvěrových a likvidních rizicích a rizicích souvisejících s tokem hotovosti, kterým je účetní jednotka vystavena. Samotná výroční zpráva podléhá taktéž auditu, ověřuje se soulad výroční zprávy s účetní závěrkou.50
3.2.11 Zveřejňování účetní závěrky Povinnost zveřejnění účetní závěrky mají: účetní jednotky, které jsou zapsány v obchodním rejstříku, nebo účetní jednotky, kterým tuto povinnost ukládá zvláštní právní předpis Účetní závěrku zveřejňují účetní jednotky v rozsahu, ve kterém byla vyhotovena (v plném nebo zjednodušeném). Při povinnosti ověření účetní závěrky auditorem, zveřejňují účetní jednotky účetní závěrku i výroční zprávu po schválení auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních právních předpisů, a to ve lhůtě 30 dnů od splnění těchto podmínek. Je možné, že zvláštní právní předpisy stanoví lhůtu jinou, ale nejpozději musí být účetní závěrka zveřejněna do konce následující účetního období bez ohledu
49
PILAŘOVÁ, Ivana; PILÁTOVÁ, Jana. Účetní závěrka- Základ daně- Finanční analýza podnikatelských subjektů. 1. vydání. Praha: VOX, 2012. 208 s. ISBN 978-80-8748-06-9. Str. 89-90
50
PILAŘOVÁ, Ivana; PILÁTOVÁ, Jana. Účetní závěrka- Základ daně- Finanční analýza podnikatelských subjektů. 1. vydání. Praha: VOX, 2012. 208 s. ISBN 978-80-8748-06-9. Str. 89-90
34
na to, jestli byly tyto účetní záznamy schváleny výše uvedeným způsobem. Účetní jednotky musí také zveřejnit zprávu o auditu, případně údaj o tom, že zveřejněné záznamy nebyly stanoveným způsobem schváleny. 51 3.2.11.1 Způsob zveřejnění účetní závěrky Účetní jednotky, které jsou zapsány v obchodním rejstříku, zveřejní svou účetní závěrku a výroční zprávu uložením do sbírky listin obchodního rejstříku podle zvláštního právního předpisu (§ 27a odst. 2 písm. c) Obchodního zákoníku). Účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy.52
3.2.12 Archivace Důležitou součástí celého procesu účetní závěrky je také její archivace. Mohlo by se zdát, že zveřejněním závěrky vše končí, ale není tomu tak. Vzhledem k tomu, že účetní závěrka a výroční zpráva jsou velmi důležité, je stanovena delší lhůta pro archivaci, která říká, že účetní jednotka musí uchovat tyto záznamy po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.53
3.2.13 Shrnutí kapitoly Ve druhé části bakalářské práce jsem se věnovala samotné účetní závěrce, tedy jednotlivým výkazům, které sem patří. V praktické části budou jednotlivé výkazy vyplněné podle skutečných údajů konkrétní firmy. Tato část se věnovala například i auditu, který je pro praktickou část také důležitý, jelikož zvolená firma mu podléhá.
51
Účetní závěrka se zasílá do obchodního rejstříku. Podnikatel.cz. [online]. [2011] [cit. 2014-01-13]. Dostupné z WWW: http://www.podnikatel.cz/clanky/ucetni-zaverka-se-zasila-do-obchodnihorejstriku/ 52 PILAŘOVÁ, Ivana; PILÁTOVÁ, Jana. Účetní závěrka- Základ daně- Finanční analýza podnikatelských subjektů. 1. vydání. Praha: VOX, 2012. 208 s. ISBN 978-80-8748-06-9. Str. 91 53 AMBROŽ, Jan. Účetní závěrka od A až do Z. 1.vyd. Praha: Vydavatelství Vladimír Vyskočil – Koršach,2007. 175 s. ISBN 978-80-86296-15-9. Str. 29
35
4. PRAKTICKÁ ČÁST V této části bakalářské práce se budu věnovat účetní závěrce za rok 2012 společnosti EKOFRUKT Slaný, spol. s. r. o.
4.1 Představení účetní jednotky Obchodní jméno: EKOFRUKT Slaný, spol. s. r. o. Datum vzniku: 12. 6. 1992 Předmět činnosti: ovocnářství nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej výroba cereálních tyčinek EKOFRUKT Slaný, spol. s r.o. je ovocnářsko-potravinářská firma navazující na tradice pěstování ovoce ve středních Čechách a patří k nejvýznamnějším pěstitelům ovoce v České republice. Má moderní technické vybavení pro skladování a posklizňovou úpravu ovoce, jako jsou velkokapacitní chlazené sklady s ULO atmosférou nebo moderní třídící linka ovoce s možností optoelektronického třídění plodů a dále disponuje s technologií balicích strojů pro tržní úpravy ovoce. Jablka a hrušky se dostávají ke konečnému spotřebiteli v co nejlepší možné kvalitě, které je dosahováno zejména maximální péčí o ovocné stromky od řezu po sklizeň, šetrným zacházením a používáním moderní třídící linky. Při třídění se používá tzv. mokré cesty, kdy jsou plody vyklápěny do vody, aby se zabránilo jejich poškození. Celou další cestu plodů třídící linkou řídí počítač a linka je schopna odlišit jednotlivé plody podle barvy. Jablka a hrušky jsou dodávány v nejrůznějších typech obalů. Další významnou aktivitou firmy EKOFRUKT Slaný, spol. s r.o. je výroba müsli tyčinek TWIGGY a tyčinek PEGGY. V prvním případě jde o výrobky gastronomicky zajímavé, s vysokým obsahem vlákniny a pektinu. Tyto výrobky jsou v dnešní době velice žádanými zejména mezi mladými lidmi, sportovci a lidmi uvažujícími o redukční dietě. Tyčinky TWIGGY se stávají neodmyslitelnou součástí zdravého jídelníčku a současně jsou i odrazem určitého životního stylu spotřebitelů. Müsli tyčinky jsou vyráběny z kvalitních, čistě přírodních surovin, jako jsou obilné vločky, sójové oříšky, mandle, ořechy, loupaná slunečnicová semena, kokosová moučka, sušené ovoce a podobně.
36
4.2 Inventarizace V této kapitole budou znázorněny účetní operace, které společnost provádí ke konci účetního období, jako první uvádím inventarizaci, kterou je účetní jednotka povinna provádět k poslednímu dni účetního období.
4.2.1 Inventura Inventura majetku, se provádí formou fyzickou i dokladovou a to k 31. 12., popřípadě 30. 11. takto: dokladová forma: - stavby - pozemky - veškeré rozvahové účty fyzická forma: - samostatné movité věci (stroje, dopravní prostředky) - ohradové palety - chemické ochranné prostředky - výrobky – ostatní - včely - ostatní materiál - obaly - výrobky: - vlastní ovoce - balíčky OZ - tyčinky - zboží - suroviny tyčinky - software - finanční investice - pokladna - kolky - poštovní známky fyzická i dokladová forma: - pěstitelské celky trvalých porostů - pohonné hmoty
37
K řádnému provedení inventur se stanoví hlavní a dílčí inventarizační komise.
4.2.2 Inventarizace zásob Společnost má u materiálu stanovené normy přirozeného úbytku, které činí u jablek 8,5 % a u hrušek je to 10 %. Normy jsou vyšší než obvykle, je to způsobeno výsledky z minulých let, kdy ovoce bylo poznamenáno jarními mrazy. Norma přirozeného úbytku je stanovena i pro naftu, konkrétní číslo mi není známo. V roce 2012, kterému se věnuji, se společnost vešla do norem přirozeného úbytku a inventarizační rozdíly tak byly zaúčtovány do nákladů na stranu MD účtu 501. U výrobků, kterými jsou především müsli tyčinky, nebyl po fyzické inventuře zjištěn žádný inventarizační rozdíl. V roce 2012 nebylo rozhodnuto o tvorbě opravné položky k zásobám.
4.2.3 Inventarizace dlouhodobého majetku Po fyzické i dokladové inventuře u dlouhodobého majetku a následným porovnáním s účetním stavem nebyl zjištěn žádný inventarizační rozdíl. Ale z důvodu významného rozdílu mezi účetní zůstatkovou cenou a užitnou hodnotou DHM byla vytvořena opravná položka ve výši 444 000 Kč.
4.2.4 Inventarizace pokladny a bankovního účtu Účetní jednotka vede pokladny ve třech měnách, a to: 211100 – Pokladna EUR, kde se účtuje o pohybech v eurech, 211300 – Pokladna PLN, kde se účtuje o pohybech v polských zlotých, 211500 – Pokladna CZK, kde se účtuje o pohybech v českých korunách Po fyzické inventuře jednotlivých měn a porovnáním s účetnictvím nebyl zjištěn žádný inventarizační rozdíl. Společnost o provedené inventarizaci sestaví zápis, kde jsou důležité údaje.
38
Bankovní účty má společnost 2, a to u Komerční banky: 221010 – Bankovní účet – KB 221025 – Bankovní účet – devizový účet KB U všech účtů byla provedena dokladová inventura a po porovnání s účetním stavem nebyl zjištěn žádný inventarizační rozdíl. Tabulka 6 - Zápis o provedené inventarizaci
ZÁPIS O PROVEDENÉ INVENTARIZACI (k 31. 12. 2012) Účet: Způsob:
211 100 – Pokladna EUR Odsouhlasením účetního stavu se stavem fyzickým
Účetní stav:
1 166,45 EUR
29 324,55 Kč
Zjištěný stav:
1 166,45 EUR
29 324,55 Kč
Kurz k 31. 12. 2012: 25,14 Kč/EUR Zdůvodnění rozdílu:
Nebyl zjištěn žádný rozdíl.
Vyjádření inventurních komisí:
Inventura proběhla řádně.
Vyjádření zodpovědných pracovníku:
Veškeré doklady nutné k provedení inventury byly předloženy.
zdroj: vlastní zpracování
4.2.5 Inventarizace cenin Účetní jednotka účtuje také o ceninách, konkrétně vede tyto účty: 213100 – Stravenky 213200 – Dálniční známky 213300 – Poštovní známky 213400 – Kolky U cenin probíhá fyzická inventura, konkrétně se dostupné stravenky, kolky, dálniční a poštovní známky přepočítají k 31. 12. a výsledek se porovná se stavem v účetnictví. V roce 2012 nebyl zjištěn žádný inventarizační rozdíl.
39
4.2.6 Inventarizace účtové třídy 3 – Zúčtovací vztahy V této účtové třídě probíhá inventura dokladová. 311 a 321 - zápis o provedené inventarizaci zde obsahuje i odsouhlasovací dopisy, uznání dluhu nebo výpisy z bankovních účtů – účetní jednotka těmito doklady dokazuje oprávněnost mít tyto pohledávky nebo závazky v účetnictví. Inventarizační komise po kontrole může podat návrh na tvorbu opravné položky, 331 – účet Zaměstnanci musí souhlasit s výší nevyplacených mezd za poslední měsíc účetního období – v tomto případě za prosinec 2012, 333 – Ostatní závazky za zaměstnanci – například částka za stravenky, kterou si hradí zaměstnanci 335 – zde firma účtuje o pohledávkách k zaměstnancům – například nájemné za byty, které poskytuje, 336 – na tomto účtu jsou závazky vůči institucím sociálního a zdravotního pojištění, zůstatky musí souhlasit s částkami v Hlášení za prosinec 2012,
341 – zůstatek účtu Daň z příjmu musí souhlasit s částkou na Daňovém přiznání právnické osoby,
342 – zůstatek účtu Ostatní přímé daně odpovídá závazku vůči finančnímu úřadu z mezd za prosinec 2012,
343 – DPH, zde může být pohledávka, nebo závazek, dokladem jsou Přiznání k dani z přidané hodnoty za jednotlivá období,
345 – Ostatní daně a poplatky – K zápisu o provedené inventarizaci je doložen soupis neuhrazených daní a poplatků.
4.2.7 Inventarizace účtové třídy 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky
461 – Bankovní úvěry – dokladem je výpis z úvěrového účtu,
479 – Dlouhodobé závazky – dokladem je odsouhlasovací dopis
481 – Odložený daňový závazek – dokladem je položkový rozpis
40
4.3 Rezervy Účetní jednotka v tomto účetním období netvořila, ani nečerpala žádnou rezervu. Tvorba rezervy se neplánuje ani v následujícím účetním období.
4.4 Opravné položky Jak jsem již uvedla výše, účetní jednotka netvořila opravné položky k zásobám, ale tvoří opravnou položku k dlouhodobému majetku ve výši 444 000 korun. Zatím zde nebyly zmíněny Opravné položky k pohledávkám, které EKOFRUKT tvoří a to ve výši, kterou uvádí tabulka pod textem. Tabulka 7 - Opravné položky k pohledávkám
Organizace
Název
Datum
Saldo 1
splatnosti
Označení
Opravné položky
76672018
ABC
13 293 Kč 24. 6. 2011
c
6 646,50 Kč
24666971
XYZ, s. r. o.
45 422 Kč 11. 10. 2011
b
14 989,26 Kč
24666971
XYZ, s. r. o.
33 214 Kč 14. 10. 2011
b
10 960,62 Kč
24666971
XYZ, s. r. o.
48 337 Kč 24. 10. 2011
b
15 951,21 Kč
24666971
XYZ, s. r. o.
70 024 Kč 1. 11. 2011
b
23 107,92 Kč
zdroj: vlastní zpracování s využitím interních zdrojů Opravné položky k pohledávkám během účetního období po lhůtě splatnosti tato účetní jednotka vytváří následovně: 6 měsíců (a) – 20 % 12 měsíců (b) – 33 % (65 009,01 Kč) 18 měsíců (c) - 50 % (6 646,50 Kč) 24 měsíců (d) – 66 % 30 měsíců (e) - 80 % 36 měsíců (f) – 100 %
41
4.4.1 Zaúčtování opravné položky k pohledávkám Vytvořené opravné položky k pohledávkám jsou podle zákona č. 593/1992 Sb., O rezervách pro zjištění základu daně z příjmu zákonné, konkrétně podle §8a), tudíž zaúčtování je následující: Částka: 71 655,51 Kč MD - 558910 D – 391903 – Tvorba opravných položek dle §8a) zákona o rezervách Společnost tvoří také opravné položky k pohledávkám podle §8c), což jsou nepromlčené pohledávky do 30 000 Kč u jednoho dlužníka, zde lze vytvořit opravnou položku až do výše 100 %. Částka: 48 379,00 Kč MD – 558910 D – 391910 – Tvorba opravných položek dle §8c) zákona o rezervách
4.5 Dohadné položky V této kapitole se podíváme na dohadné položky, o kterých společnost účtuje.
4.5.1 Dohadné položky aktivní Společnost k účtu 388 – Dohadné účty aktivní, používá analytickou evidenci, dělí tedy dohadné účty na účty: 388100 – Dohadné účty aktivní – pojistné události Na tomto účtu společnost účtuje o náhradách škod, které věcně patří do běžného účetního období, ale doklad zatím není k dispozici a chybí tak přesná částka, která bude vyplacena. 388200 – Dohadné účty aktivní – ostatní Zde společnost účtuje o skutečnostech, které se netýkají pojistných událostí.
42
Tabulka 8 - Položky účtu 388200
Datum
Má dáti
Text
1. 1.
Počáteční zůstatek
15. 2.
Faktura 263 120012
9. 3.
Dobropis 255 120008
31. 12.
přefakturace el. en. Valent
31. 12.
Dal
Zůstatek 23 372,99
16 306,74
7 066,25
-149,95
6 916,30
16 127,36
23 043,66
-6 916,30
16 127,36
Marketingový příspěvek na rok 2011 - 2. část
zdroj: vlastní zpracování s využitím interních zdrojů
4.5.2 Dohadné položky pasivní Dohadné položky pasivní společnost účtuje na účet 389900, odhaduje se částka, kterou bude muset společnost zaplatit v příštím účetním období, protože v běžném účetním období nemá k dispozici doklad. Zde uvádím některé příklady, o kterých společnost na tomto účtu účtuje: spotřeba elektrické energie za rok 2012 služby Ekokom laboratorní rozbory spotřeba plynu preventivní prohlídky zaměstnanců vodné dohadné položky k úvěrovým smlouvám
4.6 Časové rozlišení Na účtech časového rozlišení společnost účtuje skutečnosti, u kterých sice zná účel, období, i přesnou částku, ale náklady a výnosy musí být zaúčtovány v období, se kterým věcně a časově souvisí.
43
4.6.1 Náklady příštích období V tomto případě společnost v běžném účetním období účtuje o výdaji, ovšem náklad nastane až v dalším období. Pro tyto účely se používá účet 381900. Společnost zde účtuje například: předplatné časopisu Potraviny Info 2012 nájemné technické plyny na 3 roky – ČR prodloužení domény – ČR 2012 ESET 2012+2013 Národní pojištění 2012 pojištění závlahy ČR 2012
4.6.2 Výdaje příštích období Na účtu 383100 společnost účtuje o případech, kdy v běžném účetním období nastal náklad, ale výdaj nastane až v období následujícím. Společnost na tomto účtu eviduje pouze dvě skutečnosti a to: nájemné hrazené dozadu nárok na příspěvek na stravenky pro zaměstnance
4.6.3 Výnosy příštích období V tomto případě účtuje společnost v běžném účetním období o příjmu, ale o výnosu bude účtovat až v následujícím účetním období. Účetní jednotka používá účet 384100 a účtuje zde o nájemném placeném dopředu.
4.6.4 Příjmy příštích období Na účtu 385100 společnost účtuje o příjmech, které nastanou až v následujícím účetním obdobím, ale výnos věcně a časově patří do běžného účetního období. Jsou to dvě skutečnosti, a to: věrnostní bonus úrok z půjčky za rok 2012 – dohad
44
4.7 Výsledek hospodaření Porovnáním nákladů s výnosy, tedy účtové třídy 5 a účtové třídy 6, bylo zjištěno, že společnost EKOFRUKT Slaný, spol. s. r. o. dosáhla v roce 2012 zisku před zdaněním 21 221 209 Kč.
4.8 Daň z příjmu splatná V této kapitole se budu zabývat výpočtem daně z příjmu za rok 2012. Daň z příjmu se počítá mimo účetnictví, společnosti EKOFRUKT ji počítá daňový poradce. Tabulka 9 - Daň z příjmu splatná
Řádek
Položka
Částka
10
Výsledek hospodaření před zdaněním
40
51 – Služby
21 221 209 Kč 104 312 Kč
54 – Jiné provozní náklady
35 117 Kč
112
Částky podle §23, odst. 3c)
7 157 Kč
150
Rozdíl mezi daňovými a účetními odpisy
220
Základ daně
260
Dary
270
Zaokrouhlený základ daně
280
Sazba daně
290
Daň
300
Sleva na dani podle §35, odst. 1a)
340
Celková daň
644 297 Kč 20 709 184 Kč 34 471 Kč 20 674 000 19 % 3 910 240 Kč 17 820 Kč 3 910 240 Kč
zdroj: vlastní zpracování na základně interních dat Vypočtená daň z příjmu se zaúčtuje na vrub účtu 591 – Daň z příjmů z běžné činnosti a ve prospěch účtu 341 – Daň z příjmů.
45
4.8.1 Zálohy na daň z příjmu Společnost EKOFRUKT platí čtvrtletní zálohy na daň z příjmu, jednotlivé částky ukazuje tabulka pod textem. Tabulka 10 - Zálohy na daň z příjmu
Datum
Částka
Text
15. 3.
Záloha DZPPO
830 200 Kč
13. 6.
Záloha DZPPO
184 906 Kč
16. 6.
Převod přeplatku DPH na zálohu na DZPPO
215 094 Kč
14. 9.
Záloha DZPPO
240 000 Kč
17. 12.
Záloha DZPPO
1 098 300 Kč 2 568 500 Kč
Celkem zdroj: vlastní zpracování s použitím interních dat
Z výše uvedené tabulky tedy vyplývá, že společnost zaplatila na zálohách 2 568 500 Kč, vzhledem k vypočtené celkové dani, která činí 3 910 240 Kč, je tedy nedoplatek daně z příjmu 1 341 740 Kč. Ze zjištěné daně můžeme vypočítat výši záloh na příští účetní období, v tomto případě je to 1/4 poslední známé daňové povinnosti, která v našem případě činí 3 910 240 Kč. Zálohy tedy budou ve výši 977 560 Kč.
4.9 Odložená daň Vzhledem k tomu, že společnost EKOFRUKT sestavuje účetní závěrku v plném rozsahu, je povinna účtovat i o odložené dani. Ta v této společnosti vzniká z rozdílů mezi daňovými a účetními odpisy. Společnost účtuje o odloženém závazku na straně Má dáti na účtu 592100 a na straně Dal účtu 481100.
46
Tabulka 11 - Odložený daňový závazek 31. 12. 2012 Účetní daňová
Rozdíl
19 %
ZC majetku
40 247 188,90
23 456 990,90
-16 790 198,00
-3 190 137,62
OP k zásobám
0
0
0
0
OP k pohledávkám
0
0
0
0
Rezerva na opravy
0
0
0
0
Ostatní rezervy
0
0
0
0
Neuplatněná
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
40 247 188,90
23 456 990,90
-16 790 198,00
-3 190 138
daňová ztráta Neuplatněný reinvestiční odpočet Neuhrazené penále – závazek Neuhrazené penále – pohledávka Celkem
3 190 138,00 KZ 481100 PZ k 1.1.2012
3 067 721,00
Rozdíl
122 417,00 592100/481100
zdroj: vlastní zpracování s využitím interních dat Zaúčtování odloženého daňového závazku je poslední operací před uzavřením účetních knih.
4.10 Uzavření účetních knih Poslední operací před vyplněním účetních výkazů, je uzavření účetních knih, je to vlastně uzavření jednotlivých účtů. Rozvahové účty se uzavírají pomocí účtu 702 – Konečný účet rozvažný, nákladové a výnosové účty se uzavírají pomocí účtu 710 – Účet zisku a ztrát, tím získají nulový zůstatek, který musí na nákladových a výnosových účtech být. Na začátku dalšího účetního období se z účtu 702 – Konečný účet rozvažný konečné zůstatky transformují v počáteční zůstatky na účet 701 – Počáteční účet rozvažný. 47
4.11 Rozvaha Rozvaha poskytuje informace o aktivech a pasivech společnosti. Jednotlivé hodnoty se vyplňují v tisících korun. Aktiva jsou rozdělena na Pohledávky za upsaný vlastní kapitál, Dlouhodobý majetek, Zásoby a Časové rozlišení. Pasiva dělíme na Vlastní kapitál, Cizí zdroje a Časové rozlišení. Vyplněné příkazy budou zveřejněny v Příloze této bakalářské práce.
4.11.1 Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu V této kapitole bude znázorněna rozvaha ve zjednodušeném rozsahu. Tabulka 12 - Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu
Rozvaha k 31. 12. 2012 (v tis. Kč) Aktiva Dlouhodobý majetek - DNM
Částka
Pasiva
55 719 Vlastní kapitál 0 - Základní kapitál
- DHM
52 007 - Kapitálové fondy
- DFM
3 712 - Fondy ze zisku
Oběžná aktiva
93 275 - VH minulých let
- Zásoby
29 305
- Dlouhodobé pohledávky - Krátkodobé pohledávky - Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení
CELKEM
- VH běžného účetního období
15 079 Cizí zdroje
34 165 - Rezervy
14 726
711
- Dlouhodobé závazky - Krátkodobé závazky
Částka 127 100 3 048 0 917 105 946 17 189
22 585
0
4 511
17 470
- Bankovní úvěry
604
Časové rozlišení
20
149705 CELKEM
zdroj: vlastní zpracování s využitím interních dat 48
149 705
4.12 Výkaz zisku a ztráty Ve výkazu zisku a ztráty nalezneme informace o všech výnosech a nákladech podniku. Hlavní dělení: Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Mimořádný výsledek hospodaření Stejně jako rozvaha je vyplňován v celých tisících korun. Výkaz zisku a ztráty bude taktéž zobrazen v Příloze této bakalářské práce.
4.12.1 Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu Zde zobrazím alespoň výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu. Tabulka 13 - Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu
Označení
Název položky
položky
Běžné účetní období (v tis. Kč)
II.
Výkony
150 499
B.
Výkonová spotřeba
109 603
+
Přidaná hodnota
E.
40 209
Odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku
6 077
*
Provozní výsledek hospodaření
N.
Nákladové úroky
162
*
Finanční výsledek hospodaření
277
Q.
Daň z příjmu za běžnou činnost
4 032
**
Výsledek hospodaření za běžnou činnost
17 189
***
Výsledek hospodaření za účetní období
17 189
****
Výsledek hospodaření před zdaněním
21 222
zdroj: vlastní zpracování s využitím interních dat
49
20 944
4.13 Doplňující informace k rozvaze a výkazu zisků a ztrát V této kapitole se budu věnovat podrobnějšímu vyplnění rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Tedy tomu, jak se společnost dostala k jednotlivým číslům v těchto výkazech.
4.13.1 Ostatní dlouhodobé závazky – bankovní úvěr hypoteční úvěr ve výši 1 421 334,- Kč na koupi zemědělské půdy, stav úvěru k 31. 12. 2012 je 603 684,- Kč, dlouhodobý úvěr ve výši 1 000 000,- Kč na koupi automobilu, stav úvěru k 31. 12. 2012 je 323 687,30 Kč, dlouhodobý úvěr ve výši 1 338 480,- Kč na koupi traktoru, stav úvěru k 31. 12. 2012 je 145 490,57 Kč, dlouhodobý úvěr ve výši 1 107 000,- Kč na koupi traktoru, stav úvěru k 31. 12. 2012 je 246 000,00 Kč, dlouhodobý úvěr ve výši 86 607,- Kč na koupi automobilu, stav úvěru k 31. 12. 2012 je 28 079,00 Kč, dlouhodobý úvěr ve výši 999 000,- Kč na koupi traktoru, stav úvěru k 31. 12. 2012 je 333 000,00 Kč, dlouhodobý úvěr ve výši 391 500,- Kč na koupi automobilu, stav úvěru k 31. 12. je 245 157,02 Kč
4.13.2 Poskytnuté dotace a příspěvky V roce 2012 byly poskytnuty tyto dotace a příspěvky: provozní dotace na včelstva: 13 000,- Kč Státní zemědělský intervenční fond: platba na zemědělskou plochu: 1 233 000,- Kč technická pomoc včelařství: 40 000,- Kč modernizace ubytovny: 600 000,- Kč vybudování ovocného sadu: 377 000,- Kč využívání poradenských služeb: 39 000,- Kč agroenvironmentální opatření: 2 118 000,- Kč 50
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a. s.: finanční podpora na pojištění plodin: 1 920 000,- Kč program Půda – dotace úroků: 20 000,- Kč program Zemědělec – dotace úroků: 56 000,- Kč Město Slaný: příspěvek na obnovu: 94 000,- Kč
4.13.3 Dlouhodobý hmotný, nehmotný a finanční majetek V této kapitole uvedu údaje, které se týkají dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí (účet 022) Tabulka 14 - Samostatné movité věci a soubory movitých věcí
Skupina
Pořizovací cena k 31. 12.
Oprávky k 31. 12.
(SÚ 022)
(SÚ 082)
majetku Stroje, přístroje a
2012
2011
2012
2011
51 336
44 979
44 686
41 209
10 834
10 746
9 287
8 894
65
65
65
65
Drobný majetek
15 959
17 340
15 879
17 292
Celkem
78 194
73 130
69 917
67 460
zařízení Dopravní prostředky Inventář
zdroj: vlastní zpracování s využitím interních dat Dále došlo k zaúčtování na účet 022 v těchto případech: získání nových strojů nákupem v částce 7 621 Kč, k aktivaci za 146 000 Kč, také došlo k úbytkům a to prodejem, účtováno bylo v částce 2 539 000 Kč a vyřazení zcela odepsaného stroje v částce 164 000 Kč. Budovy a stavby (účet 021) Na tomto účtu došlo k nákupu budovy za 892 000,- Kč, k aktivaci vlastní stavby za 773 000 Kč, na straně úbytků to bylo vyřazení za 694 000 Kč. Oprávky činily 30 315 Kč. Zůstatková hodnota staveb a budov tedy činí 29 813 000 Kč. 51
Software (účet 013) Pořizovací cena k 31. 12. 2012 byla 359 000 korun a oprávky taktéž, zůstatková hodnota tedy byla 0 korun. Majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem (účet 061) Stav k 1. 1. 2012 byl 248 000 Kč, během roku došlo k přírůstku ve výši 3 500 000 Kč, stav k 31. 12. 2012 byl tedy 3 748 000 Kč.
4.13.4 Vlastní kapitál Změny vlastního kapitálu v průběhu účetního období byly následující: Tabulka 15 - Změny vlastního kapitálu
Majetek (SÚ)
Stav k 1. 1.
Zvýšení
2012
Stav k 31. 12.
Snížení
2012
411
3 048
0
0
3 048
412
0
0
0
0
413
0
0
0
0
421
864
0
0
864
422
0
0
0
0
423
0
0
0
0
427
43
50
40
53
428
88 627
18 318
1 000
105 945
429
0
0
0
0
431
19 168
0
19 168
0
111 750
18 368
20 208
109 910
Celkem
zdroj: vlastní zpracování s využitím interních dat Hospodářský výsledek roku 2011 byl ve výši 19 168 000 Kč rozhodnutím valné hromady rozdělen následovně: 800 000 Kč vyplacení podílů společníkům 50 000 Kč příděl do sociálního fondu zbytek ponechán jako nerozdělený zisk minulých let
52
Schváleno bylo také vyplacení podílů ve výši 1 000 000 Kč z nerozděleného zisku minulých let. Tato částka podílů na zisku se vyplácí postupně. K 31. 12. 2012 zůstalo k vyplacení 516 000 Kč.
4.13.5 Výnosy z běžné činnosti V následující tabulce jsou vyčísleny všechny výnosy z běžné činnosti. Tabulka 16 - Výnosy z běžné činnosti
Druh činnosti Vlastní ovoce
Zahraničí
Tuzemsko 2012
2011
2012
2011
12 326
21 472
1
0
Cereální tyčinky
52 862
36 761
57 953
55 535
Zboží
30 785
26 050
0
0
Balené ovoce
13 465
13 517
0
0
2 313
176
0
0
6 448
6 463
0
0
118 199
104 439
57 954
55 535
nebalené
Ostatní výrobky a plodiny Práce a služby Celkem
zdroj: vlastní zpracování s využitím interních dat
4.14 Příloha k účetní závěrce 4.14.1 OBECNÉ ÚDAJE – Popis účetní jednotky Společnost EKOFRUKT Slaný, spol. s. r. o. je ovocnářsko-potravinářská firma navazující na tradice pěstování ovoce ve středních Čechách. Tato společnost patří k nejvýznamnějším pěstitelům ovoce v České republice. Obchodní jméno: EKOFRUKT Slaný, spol. s. r. o. Sídlo: Slaný, Trojanova 1566 Právní forma: společnost s ručením omezeným IČ: 46348581 Datum vzniku: 12. 6. 1992 Předmět činnosti: Ovocnářství 53
nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej výroba cereálních tyčinek Statutární orgán: JUDr. Tomáš Richtr, jednatel Základní kapitál společnosti: 3 048 000 Kč Rozvahový den: 31. 12. 2012 Okamžik sestavení účetní závěrky: 31. 05. 2013 Osoby, které se podílejí 20 a více procenty na základním kapitálu účetní jednotky: Tabulka 17 - Osoby podílející se na ZK 20 a více procenty
Podíl vkladu na základním kapitálu účetní jednotky v %
Obchodní jméno osoby
2012
2011
Radka Richtrová
30,00
20,70
Miroslava Vodičková
28,77
20,67
0
28,28
Marie Grunclová
21,23
21,23
JUDr. Tomáš Richtr
20,00
9,12
Richard Gruncl
zdroj: interní data společnosti Průměrný počet zaměstnanců během účetního období a výše osobních nákladů: Tabulka 18 - Průměrný počet zaměstnanců
Ukazatel Průměrný počet zaměstnanců Osobní náklady
z toho řídící pracovníci
Celkem 2012
2011
2012
2011
66
58
7
6
22 975
18 806
3 990
3 693
zdroj: interní data společnosti
4.14.2 Popis změn a dodatků provedených v uplynulém účetním období v obchodním rejstříku V roce 2012 byly zapsány následující změny: a) změna v struktuře vlastníků b) zánik funkce jednatele 54
- Radka Richtrová - Richard Gruncl
4.14.3 Popis organizační struktury a její zásadní změny během uplynulého účetního období Předmět podnikání je zajišťován pěti úseky, které jsou: 1. úsek jednatele společnosti 2. ekonomický úsek 3. úsek ovocnářské výroby 4. obchodní úsek a provoz třídění 5. úsek potravinářské výroby
4.14.4 Informace o použitých účetních metodách, obecných účetních zásadách a způsobech oceňování Účetnictví účetní jednotky je vedeno v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a Vyhlášky č. 500/2002 Sb., opatření MF čj. 281/87 759/2001.
4.14.5 Způsob ocenění Zásoby Nakoupené zásoby se oceňují pořizovací cenou. Součástí pořizovací ceny jsou i vedlejší náklady s pořízením související. Zásoby vytvořené vlastní činností se oceňují na úrovni vlastních nákladů. Vlastní náklady tvoří náklady přímé. Automatizovaně vedená skladová evidence k ocenění výdeje ze skladu využívá metodu váženého aritmetického průměru. Účetní jednotka používá metodu účtování A. Hmotný a nehmotný dlouhodobý majetek Nakoupený hmotný a nehmotný dlouhodobý majetek se oceňuje pořizovací cenou. Hmotný a nehmotný dlouhodobý majetek nově zjištěný a v účetnictví dosud nezachycený a rovněž darovaný se oceňuje reprodukční pořizovací cenou. 55
Hmotný dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností se oceňuje na úrovni vlastních nákladů. Cenné papíry a majetkové účasti Oceňují se pořizovací cenou.
4.14.6 Způsob stanovení reprodukční pořizovací ceny Reprodukční pořizovací cena je stanovena na základě kvalifikovaného odhadu majetku.
4.14.7 Druhy vedlejších pořizovacích nákladů Do pořizovacích cen zásob a dlouhodobého hmotného majetku účetní jednotka zahrnuje: - přepravu - clo - montáž - DPH v případě nákupu od neplátců nebo osobního automobilu
4.14.8 Podstatné změny způsobu oceňování, postupů odpisování a postupů účtování proti předcházejícímu účetnímu období Proti předcházejícímu účetnímu období nedošlo k podstatným změnám ve způsobu oceňování majetku. Odpisový plán, který byl v předešlých letech vytvořen, zůstává beze změn. V roce 2011 bylo v souladu s platnými předpisy účtováno o odložené dani, ta byla zaúčtována výsledkově. Tabulka 19 - Odložená daň
31.12.2012 Zůstatková cena majetku
účetní
daňová
rozdíl
19%
40 247
23 457
- 16 790
- 3 190
OP k zásobám
0
0
0
0
OP k pohledávkám
0
0
0
0
Rezerva na opravy
0
0
0
0
Ostatní rezervy
0
0
0
0
56
Neuplatněná daňová ztráta Neuplatněný reinvestiční odpočet Neuhrazené penále – závazek Neuhrazené penále – pohledávka Celkem
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
40 247
23 457
- 16 790
- 3 190
MD
DAL
592100
481100
122
zdroj: interní data společnosti
4.14.9 Způsob stanovení opravných položek majetku Účetní jednotka vytvořila opravnou položku k pohledávkám ve smyslu ustanovení §8, 8a a 8c zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách v platném znění. Tabulka 20 - Opravné položky
Druh pohledávky
Účetní hodnota 2012
Konkurz a vyrovnání
2011 17
121
Výše opravné položky 2012 17
2011 121
Do výše 20 % neuhrazené hodnoty pohledávky Do výše 100 % neuhrazené
48
48
210
72
hodnoty pohledávky dle §8c Do výše 50 % neuhrazené pohledávky dle §8a Účetní opravná položka Celkem
275
zdroj: interní data společnosti
57
121
137
121
4.14.10 Způsob sestavení odpisových plánů pro dlouhodobý majetek, použité odpisové metody při stanovení účetních odpisů Dlouhodobý hmotný majetek v hodnotě nad 40 000 Kč je odepisován rovnoměrně. V případě dopravních prostředků zrychleně. Odpisový plán navázal na odpisy stanovené vyhláškou 586/1990 Sb., o odpisování ZP, s tím, že při přechodu na nový daňový systém byla provedena korekce v dobách životnosti některého DHM. Nově pořízený DHM a DNM je odepisován v souladu s ustanovením §31 a §32a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu v platném znění. To znamená, účetní odpis se rovná daňový odpis. Dlouhodobý hmotný majetek v hodnotě nad 20 000 Kč a do 40 000 Kč je odepisován 50% při zařazení a 50% v následujícím roce. Drobný majetek v pořizovací ceně nad 500 Kč a drobný majetek pořízený po ukončení leasingu je účtován jako zásoby.
4.14.11 Způsob uplatněný při přepočtu údajů v cizích měnách na českou měnu Pro přepočet majetku a závazků vyjádřených v cizí měně na českou měnu je používán tento kurz: Přepočet ke dni uskutečnění účetního případu denní kurz (platný v den uskutečnění účetního případu): směnný kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou. Den uskutečnění účetního případu pro účely výpočtu kurzových rozdílů: - den vystavení faktury (nebo obdobného dokladu) účetní jednotkou, uvedený na faktuře a den provedení úhrady podle výpisu z účtu banky, - den vystavení přijaté faktury (nebo obdobného dokladu) účetní jednotkou a den provedení úhrady podle výpisu z účtu banky, - den provedení finanční operace (vklad nebo výběr z bankovního účtu) podle výpisu z účtu banky, - den poskytnutí zálohy a den jejího vyúčtování, popřípadě vrácení. Přepočet ke dni sestavení roční účetní závěrky: Používá se výhradně denní kurz (platný v den 31. 12.), to je směnný kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou. 58
4.15 Výroční zpráva Vzhledem k tomu, že má společnost povinnost nechat ověřit účetní závěrku auditorem, musí sestavit i výroční zprávu. Právě součástí výroční zprávy jsou i účetní výkazy, Rozvaha a Výkaz zisku a ztráty. Cash flow společnost nesestavuje.
4.15.1 Zpráva jednatele za rok 2012 Společnost sídlí ve městě Slaný. Byla založena 12. 6. 1992, její stávající základní kapitál činí 3 048 000 Kč a je zapsána v OR vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 10385. V roce 2012 dále pokračovala ve své podnikatelské činnosti, jejíž struktura se v tomto období nijak neměnila. Hlavními činnostmi byly nadále: - ovocnářství - výroba cereálních tyčinek - obchod s ovocem - obchod s naftou. Hlavními investicemi roku 2012 byly investice do výroby müsli tyčinek, především do balení, a do modernizace infrastruktury a budov. Sklizeň ovoce v tomto roce byla již druhým rokem zasažena jarními mrazy, proto množství i kvalita ovoce zůstaly hluboce pod běžným průměrem. Ve výrobě cereálních tyčinek se s ukončeným vývojem rozeběhla výroba nového sortimentu privátních tyčinek, spolu s pokračující výrobou sortimentu roku 2011 bylo dosaženo nárůstu výroby o cca 10%. Tato cesta častější obměny nabízeného sortimentu výrobků, včetně vývoje výrobků nových a zlepšování distribuce bude stěžejním úkolem i nadále. Na tržbách za ovoce se plně projevil vliv mrazem poškozených sklizní 2011 a 2012. V číslech toto znamenalo propad o 50%. Ekonomika tohoto úseku společnosti nebyla sice díky pojistnému plnění zasažena v plném rozsahu škod, ale výrazně ohrožena byla obchodní pozice na trhu s ovocem. Nakonec díky zvýšenému obchodnímu úsilí Odbytového družstva EKO-ODBYT, přes které firma ovoce obchoduje, byl pro ovoce EKOFRUKTU udržen obchodní prostor i v roce 2012. Obchod v ostatních obchodovaných komoditách, tj. v prodeji motorové nafty byl zhruba na stejné úrovni jako v roce předešlém. 59
Pro financování svých obchodních aktivit nad rámec vlastních zdrojů může společnost využít kontokorentní úvěr od Komerční banky. Rok 2012 skončil s následujícími hospodářskými výsledky: celkové výnosy cca 200 mil. Kč (nárůst o 16,4%), z čehož tržby za zboží, vlastní výrobky a služby činily 176,1 mil. Kč (nárůst o 10,1%), obchodní marže a vlastní výkony byly cca 149,8 mil. Kč (nárůst o 15,2%) a bylo dosaženo zisku před zdaněním cca 21,22 mil. Kč (pokles o 10,3%).
4.16 Ověření účetní závěrky Jak jsem uvedla výše, společnost EKOFRUKT Slaný, spol. s. r. o. má povinnost nechat ověřit účetní závěrku nezávislým auditorem. Nezávislá auditorka byla pověřena, aby ověřila účetní závěrku, která se skládá z rozvahy k 31. 12. 2012, výkazu zisku a ztráty za rok končící 31. 12. 2012 a přílohy této účetní závěrky, a také výroční zprávu i zprávu o vztazích mezi propojenými osobami. Paní auditorka provedla ověření v souladu s Mezinárodními auditorskými standardy a souvisejícími aplikačními doložkami Komory auditorů České republiky. Audit zahrnoval provedení auditorských postupů k získání důkazních informací o částkách a údajích zveřejněných v účetní závěrce.
4.16.1 Výrok auditora Podle názoru nezávislé auditorky účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz aktiv a pasiv společnosti EKOFRUKT Slaný, spol. s. r. o. k 31. 12. 2012 a nákladů a výnosů a výsledku jejího hospodaření za rok končící 31. 12. 2012 v souladu s českými účetními předpisy.
60
5. Závěr Cílem této bakalářské práce bylo v teoretické části popsat účetní uzávěrku a závěrku na základě poznatků z odborné literatury a v praktické části názorně předvést uzávěrkové operace a vyplnění výkazů u konkrétní společnosti. V první části teoretické části jsem se věnovala účetní uzávěrce, tedy pracím, které se provádí na konci účetního období a musí je provádět každá účetní jednotka. Všechny informace, které jsem získala z odborné literatury, jsem se snažila podat tak, aby jim rozuměli i lidé, kteří nejsou odborníci na účetnictví a vše co s ním souvisí. Ve druhé části teoretické části byly zmíněny informace týkajících účetní závěrky, věnovala jsem se výkazům, především rozvaze, výkazu zisku a ztráty, cash flow a příloze k účetní závěrce. Výkazy vyplňuje každá účetní jednotka, ať už ve zjednodušeném nebo plném rozsahu, proto je důležité o nich vědět potřebné informace. I v této části jsem opět čerpala z odborné literatury a upevnila jsem si tak vědomosti získané studiem účetnictví a samozřejmě jsem si rozšířila přehled o některých dalších informacích, které mi doposud nebyly známy. Samozřejmě jsem zmínila i právní předpisy, které s tímto tématem souvisí, protože tyto předpisy jsou velmi důležité pro správné vyhotovení celé účetní závěrky. Důležité je také sledovat úpravy a aktualizace těchto předpisů. Dále následovala praktická část, a to znázornění účetní závěrky v konkrétní účetní jednotce. V mém případě to byla společnost EKOFRUKT Slaný, spol. s. r. o., které tímto ještě jednou velmi děkuji za nahlédnutí do zpracované účetní závěrky z roku 2012. V první části jsem rozebírala účetní uzávěrku, zde byly zobrazeny všechny případy na konci účetního období, o kterých je účetní jednotka povinna se zmínit. Zde bych jen řekla, že není možné na jedné firmě aplikovat všechny uzávěrkové operace, protože všechny firma mít nemůže, například společnost EKOFRUKT netvoří žádné rezervy. Další část byla věnována účetním výkazům, rozvaze, výkazu zisku a ztráty a příloze k účetní závěrce. Cash flow společnost nesestavuje, není to její povinností. Zmíněno bylo i ověření a schválení účetní závěrky. 61
Z obsahu je zřejmé, že společnost závěrku sestavila správně, protože je ověřena auditorem výrokem bez výhrad. Řekla bych, že společnost má velmi pěkně zpracovanou účetní uzávěrku a závěrku. Například, když jsem procházela záznamy o provedené inventarizaci, vše bylo na první pohled jasné, rozepsané tak, aby tomu rozuměl i člověk, který nezná vnitřní záležitosti. Cílem této práce bylo i navržení možných změn v provádění účetní závěrky ve společnosti. Společnosti bych navrhla pouze sestavování cash flow, protože si myslím, že by pro tuto společnost měl tento výkaz vypovídací hodnotu a informace o peněžních tocích by byli přínosem pro další vývoj. Ale je to pouze můj názor.
62
6. Seznam použité literatury AMBROŽ, Jan. Účetní závěrka od A až do Z. 1. vydání. Praha: Vydavatelství Vladimír Vyskočil – Koršach, 2007. 175 s. ISBN 978-80-86296-15-9. BŘEZINOVÁ, Hana; ŠTOHL, Pavel. Účetní závěrka výklad a praktické příklady. 2. akt. vydání. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická, 2010. 136 s. ISBN 978-80-87314-07-4. DUŠEK, Jiří. Účetní uzávěrka a závěrka v přehledech – snadno a rychle. 4. vydání. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2008. 180 s. ISBN 978-80-247-2386-0. KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. 2. akt. vydání. Praha: C. H. Beck, 2001. 367 s. ISBN 80-7179-529-1. PILAŘOVÁ, Ivana; PILÁTOVÁ, Jana. Účetní závěrka- Základ daně- Finanční analýza podnikatelských subjektů. 1. vydání. Praha: VOX, 2012. 208 s. ISBN 97880-8748-06-9. RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. 12. akt. vydání. Olomouc: ANAG, 2012. 1095 s. ISBN 978-80-7263-714-0. SKÁLOVÁ, Jana. Podvojné účetnictví 2013. 20. vydání. Praha: GRADA Publishing a. s., 2013. 224 s. ISBN 978-80-247-4633-3. STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009. 304 s. ISBN 978-80-7357-482-6. TPA Horwath Notia Audit. Podvojné účetnictví. 18. vydání. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2011. 224 s. ISBN 978-80-247-3807-9.
Internetové zdroje Účetní uzávěrka. AZ data. [online]. [2013] [cit. 2014-01-13]. Dostupné z WWW: http://www.az-data.cz/clanky/ucetni-uzaverka-zaverka Účetní uzávěrka. Učebnice.stohl-znojmo.cz. [online]. [2013] [cit. 2013-12-03]. Dostupné z WWW: http://ucebnice.stohl-znojmo.cz/ Účetní závěrka se zasílá do obchodního rejstříku. Podnikatel.cz. [online]. [2011] [cit. 2014-01-13]. Dostupné z WWW: http://www.podnikatel.cz/clanky/ucetni-zaverka-sezasila-do-obchodniho-rejstriku/ 63
Co je to účetní závěrka? finance.cz. [online]. [2013] [cit. 2014-01-13]. Dostupné z WWW: http://www.finance.cz/zpravy/finance/243715-co-je-to-ucetni-zaverka-/ Opravné pohledávky k majetku. Účetní kavárna. [online]. [2013] [cit. 2013-12-03]. Dostupné z WWW: http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d6914v9679opravne-polozky-k-majetku/
Právní předpisy Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví Vyhláška č. 500/2002 Sb. zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách
64
Seznam použitých zkratek ÚJ – účetní jednotka MD – Má dáti D – Dal Spol. s. r. o. – společnost s ručením omezeným ZÚ – zákon o účetnictví DM – dlouhodobý majetek DHM – dlouhodobý hmotný majetek DNM – dlouhodobý nehmotný majetek DFM – dlouhodobý finanční majetek ZC – zůstatková cena ZoR – zákon o rezervách OP – opravná položka DP – daň z příjmu ČR – časové rozlišení
65
Seznam tabulek
Tabulka 1: Příklady účtování inventarizačních rozdílů ............................................. 15 Tabulka 2 - Ostatní rezervy ....................................................................................... 17 Tabulka 3 - Dohadné položky aktivní........................................................................ 20 Tabulka 4 - Dohadné položky pasivní ....................................................................... 20 Tabulka 5 - zaúčtování splatné daně .......................................................................... 23 Tabulka 6 - Zápis o provedené inventarizaci ............................................................. 39 Tabulka 7 - Opravné položky k pohledávkám ........................................................... 41 Tabulka 8 - Položky účtu 388200 .............................................................................. 43 Tabulka 9 - Daň z příjmu splatná............................................................................... 45 Tabulka 10 - Zálohy na daň z příjmu ......................................................................... 46 Tabulka 11 - Odložený daňový závazek .................................................................... 47 Tabulka 12 - Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu .................................................... 48 Tabulka 13 - Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu ................................. 49 Tabulka 14 - Samostatné movité věci a soubory movitých věcí ............................... 51 Tabulka 15 - Změny vlastního kapitálu ..................................................................... 52 Tabulka 16 - Výnosy z běžné činnosti ....................................................................... 53 Tabulka 17 - Osoby podílející se na ZK 20 a více procenty...................................... 54 Tabulka 18 - Průměrný počet zaměstnanců ............................................................... 54 Tabulka 19 - Odložená daň ........................................................................................ 56 Tabulka 20 - Opravné položky .................................................................................. 57
66
Seznam obrázků
Obrázek 1: Schéma účtování zákonných rezerv ........................................................ 17 Obrázek 2: Schéma účtování opravné položky k zásobám........................................ 19
67
Seznam příloh Rozvaha…………………………………………………………………….. 67 Výkaz zisku a ztráty………………………………………………………... 71
68
Přílohy Rozvaha
69
70
71
72
Výkaz zisku a ztráty
73
74
