ECONOMICS AND MANAGEMENT EKONOMIKA A MANAGEMENT

UNIVERSITY OF DEFENCE / CZECH REPUBLIC UNIVERZITA OBRANY / ČESKÁ REPUBLIKA

ECONOMICS AND MANAGEMENT EKONOMIKA A MANAGEMENT

2011 Economics and Management - p. 2 - 2011 Brno 31 Aug 2011 Published by University of Defence in Brno

2

ISSN 1802-3975

EDITORIAL BOARD

EDITOR IN CHIEF Petr ČECH Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno Czech Republic

EDITORIAL BOARD Ladislav ANDRÁŠIK Faculty of Electrical Engineering and Information Technology, Slovak University of Technology in Bratislava, Slovak Republic Ghita BARSAN “Nicolae Balcescu“ Land Forces Academy, Sibiu, Romania Vasile CARUTASU “Nicolae Balcescu“ Land Forces Academy, Sibiu, Romania Miroslav CEMPÍREK Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno Czech Republic Marijana CINGULU Faculty of Economics & Business, University of Zagreb, Croatia František HANZLÍK Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno Czech Republic Oldřich HORÁK Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno Czech Republic Hubert HRDLIČKA Language Training Centre, University of Defence, Brno Czech Republic Josef KALAS Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno Czech Republic Aleš KOMÁR Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno Czech Republic Miroslav KRČ Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno Czech Republic Oto KUBIK Academy STING – Private College, Brno, Czech Republic Marek KULCZYCKI The Tadeusz Kosciuszko Land Forces Military Academy, Poland Stefan KURINIA National Defence University, Warszawa, Poland Ivan MALÝ Faculty of Economics and Administration, Masaryk University, Brno, Czech Republic

Ivan MRÁZ General Staff, Prague, Czech Republic Ladislav POTUŢÁK Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno Czech Republic Bedřich RÝZNAR Brno, Czech Republic Milan SOPÓCI Armed Forces Academy of General Milan Rastislav Štefánik, Liptovský Mikuláš, Slovak Republic Oleg STANĚK The University of Quebec at Rimouski, Canada Jiří URBÁNEK Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno Czech Republic Jaroslav ZELENÝ Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno Czech Republic Iva ŢIVĚLOVÁ Faculty of Business and Economics, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno, Czech Republic

EXECUTIVE EDITOR Vítězslav JAROŠ Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno Czech Republic

Copyright©2011 All rights reserved. No part of this publication may be reproduced without the prior permission of University of Defence in Brno University Press.

OBSAH/CONTENTS Eduard BAKOŠ, Jan BINEK, Jaroslav REKTOŘÍK, Jan ŠELEŠOVSKÝ SUPPORTING MECHANISMS IN DECISION MAKING ABOUT ALLOCATION OF RESOURCES IN CRISIS MANAGEMENT PROCESS ………………………………………………………................................................ str. 7 Ján ŠINOVSKÝ, Lucia MURÍNOVÁ HUMAN RELIABILITY CONTROL – COGNITIVE APPROACH …..….... str. 18 Milan PALÁT, Alois KUNC HOUSEHOLD CONSUMPTION AND GROSS DOMESTIC PRODUCTA GLOBAL APPROACH ………………………….………................................ str. 24 Timea TOMČOVÁ PROCES AUDITU A JEHO VYUŽITIE V SYSTÉME MANAŽÉRSTVA INFORMAČNEJ BEZPEČNOSTI / AUDIT PROCESS AND ITS USE IN INFORMATION SECURITY MANAGEMENT SYSTEMS …...........….. str. 33 Zuzana HUBINKOVÁ EKONOMICKÝ RŮST A POKLES A JEHO VLIV NA SOCIÁLNÍ A PSYCHICKOU STABILITU SPOLEČNOSTI / THE ECONOMIC GROWTH AND DECLINE AND ITS IMPACT ON SOCIAL AND PSYCHOLOGICAL STABILITY OF THE SOCIETY ........................................................................ str. 41 Jitka SLOVÁKOVÁ, Miloš BOŢEK, František BOŢEK ANALÝZA RIZIK DOPRAVNÍCH NEHOD / RISK ANALYSIS TRAFFIC OF ACCIDENTS ……..……................................................………………..….. str. 53 Libor FRANK PERSPECTIVES OF THE NEXT COOPERATION OF VISEGRAD COUNTRIES IN THE AREA OF SECURITY AND DEFENCE ……..…….. str. 62 Henryk ĆWIĘK THE SECURITY OF POLAND IN THE XXI CENTURY BASED ON THE INTERNATIONAL SITUATION ……………………….....………...str. 67 Jan KYSELÁK, Lucie ŠULÁKOVÁ VYUŽITÍ MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ V EVIDENCI EVAKUOVANÉHO OBYVATELSTVA / THE USE OF MODERN TECHNOLOGIES IN THE REGISTER OF THE EVACUATED POPULATION ………............ str. 72 Ján SPIŠÁK NĚKTERÉ ASPEKTY OPERAČNÍHO UMĚNÍ A JEJICH APLIKACE V PRAXI VELITELE NA TAKTICKÉ ÚROVNI / SOME ASPECTS OF OPERATIONAL ART AND THEIR APPLICATION IN PRACTICE OF THE TACTICAL LEVEL COMMANDER ……………………………….….…………………................... str. 80

5

Ladislav POTUŢÁK, Josef VONDRÁK, Karel ŠILINGER VÝBĚR DRUHU PALEBNÉHO KOMPLETU V AUTOMATIZOVANÉM SYSTÉMU ŘÍZENÍ PALBY DĚLOSTŘELECTVA / THE SELECTION OF THE TYPE OF FIRING ENSEMBLE IN REAL-TIME SYSTEM OF FIRE CONTROL OF ARTILLERY …………...........…………………...………........ str. 93 Miroslav OVESNÝ STANOVENÍ POTŘEBY ELEKTRICKÉ ENERGIE VE VOJENSKÝCH OPERACÍCH / THE DETERMINATION OF THE NEEDS OF THE ELECTRIC POWER IN MILITARY OPERATIONS ………......... str. 98 Miroslav PECINA, Zdeněk BŘEZOVSKÝ INFORMAČNÍ PODPORA PŘI OPTIMALIZACI ŘÍZENÍ LOGISTICKÉ PODPORY JEDNOTEK AČR NASAZENÝCH V RÁMCI INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU / INFORMATION SUPPORT IN OPTIMIZING THE MANAGEMENT OF LOGISTIC SUPPORT TO THE CZECH ARMY UNITS DEPLOYED IN THE FRAMEWORK OF THE INTEGRATED RESCUE SYSTEM ............................................................................................................... str. 104 Břetislav ŠTĚPÁNEK, Pavel OTŘÍSAL APLIKACE VYBRANÝCH MATEMATICKO-STATISTICKÝCH METOD PŘI ROZHODOVACÍCH PROCESECH V PŮSOBNOSTI JOINT CBRN DEFENCE CENTRE OF EXCELLENCE / THE APPLICATION OF SELECTED MATHEMATICAL AND STATISTICAL METHODS IN DECISION-MAKING IN THE SCOPE OF THE JOINT CBRN DEFENCE CENTRE OF EXCELLENCE …...................................................................................….. str. 112 Představení autorů / The Authors´ Bibliographies: ............................................... str. 119

Články neprošly jazykovou úpravou. Za obsah příspěvků odpovídají autoři. The language revision has not been made. The authors are responsible for the papers content.

6

Eduard BAKOŠ, Jan BINEK, Jaroslav REKTOŘÍK, Jan ŠELEŠOVSKÝ

SUPPORTING MECHANISMS IN DECISION MAKING ABOUT ALLOCATION OF RESOURCES IN CRISIS MANAGEMENT PROCESS1 Abstract: In this article, the authors are concerned with theoretical and practical issues of allocation decision of local authorities in public administration within crisis management process. From theoretical view, the authors make reference to decision analysis of public subjects about resources allocation and mention supporting mechanisms for decision making. The authors will try to suggest a new approach for establishing a value of potentially affected region using an example of a region in Czech Republic and will specify relevant decision making issues associated with this approach. INTRODUCTION There are various approaches to decision making in public and social politics. Many authors try to apply these approaches to the crisis management process in case of emergencies, e.g. floods. They do so mainly by interconnecting economic analyses and modern technologies. One can find publications produced by Flood Hazard Research Center at Middlesex University in Great Britain which specializes in studying impacts of natural hazards, such as papers by Penning-Rowsell [15] or Green. Other research projects of the EU worth mentioning are Natural and Environmental Disasters Information Exchange System and its publications or Integrated Flood Risk Analysis and Management Methodologies. The latter has published several studies focused on applying methods of economic analyses (CBA and MCA). In 2007, the European Parliament and the EU Council issued The EU Flood Risk Directive [8]. It is being implementing into the legal system of the Czech Republic at the present time. World Meteorological Organization (WMO) in cooperation with the Global Water Partnership (GWP) established a joint initiative called The Associated Programme on Flood Management APFM). It published several studies about so called Integrated Flood Management. Federal Emergency Management Agency in the United States developed a special software HAZUS which is a risk assessment methodology. The software analyses potential losses from floods, hurricanes and earthquakes. There are also reinsurance companies such as Swiss RE and Munich RE that regularly monitor impacts of natural disasters and their economic and financial aspects. Swiss RE and “Czech Insurance Association” developed special software that is able to assess

1

The paper is supported by the project of the Ministry of Finance of the Czech Republic „Proposals for implementation of specific instruments and processes methods of financing prevention, elimination and recovery of region which can be affected by extraordinary events in cases of spatial limitation of region„

7

properties located in flood risk areas. All publications mentioned above are focused mainly on methodological and technical application of assessments approaches. They produce manuals in relation to damages and also use economic analyses that can prevent emergency situations. As for financial tools that help in prevention and recovery there are many different liberal as well as collective ones. Reinsurance companies and OECD issued various publications about financing. The World Bank is interested in the same issue as well. It focuses on natural disasters in the third world countries and the publishing activity includes mostly summary articles about ongoing issues. Most of the publications are not well known in the Czech Republic and they are not applied in the Czech public administration either. However, there are some attempts by some water managements to develop and apply similar methodologies, e.g Drbal. In relation to crisis management process it is important to determine strategy and objectives. There are four stages of crisis management process – prevention, preparation, elimination and recovery [3]. When it comes to financing, it is important to apply risk analysis in interaction with economic analysis methods and analysis of nonmarket goods. Another important requirement is to chose and use suitable evaluating methods. The synergy of all mentioned methods leads to creation of relevant geovisualization systems. In this respect, it is also possible to work with a method of imagining using a cartographic visualization. Presently, if emergency event2 occurs in the Czech Republic, the only action taken is calculation of damages. It is based on methodology of the Ministry of Finance in order to solve the strategy for recovery of the territory. This additional calculation is not specified any further. Therefore, the amount of damage determined immediately after the emergency event does not necessarily correspond to the actual amount. It can be assumed that the estimated amount of damage is greater than the actual amount. Further estimation of the damage for more accurate amount is not performed. However, there are some attempts of experts who work on studies focused on identifying the area affected by emergency events. They try to express value of the area in numbers [6]. In this regard, we cannot yet talk about evaluation of efficiency in financing the recovery of the area affected by the emergency event and prevention. In order to perform the analysis3 that would somehow be able to assess objectivity of the money spent on recovery and prevention, it is necessary to demarcate the given area (region, district) and determine its economic value. There are various methods of economic analysis used in this context as well as methods of nonmarket analysis and differentiated economical-mathematical models. We chose to focus on a method that is not very frequently used yet - cartographic visualization. The main objective of this paper is to apply cartographic visualization onto a chosen geographic area and show relevant links between impacts of emergency events (extent of the damage), allocation of recovery funds and economic potential of regions.

2

The basic condition for solving the strategy of the territory recovery after an impact of any emergency event is to declare state of emergency. 3 The authors do not try to create some “objectification” model of using the funds because they are aware of the complexity of the issue and certain rate of subjectivity and political decision in the process of the financial resources allotment. It is primarily about analysis of “principles”.

8

In the first part, the paper is focused on relationship between flood damages, amount of public expenditures for recovery and tax revenues collected in the region (which represents economic strength). In the second half, we propose a model which could explain the relationship between funds needed to process insurance claims and funds that should be spent on prevention. The model can be used for further application and tested this way. The purpose is to formulate new hypotheses that can be starting points for further research. The following text is an introductory research in allocation efficiency of public funds for recovery and prevention in regions affected by emergency events. The objects of our research are floods in various regions in the Czech Republic in 2002-2007. 1 METHODOLOGY An important analytical tool for evaluation of any spatially arranged effect is a method of cartographic visualization. It is very easy to detect some hidden connections by projecting indices into cartograms or cartodiagrams, and so we can obtain background for identification of differences and reasons for these differences. Asking the right question sometimes means a half of the answer. Cartographic visualization is a very proper tool to formulate a hypothesis. In this respect, it is important to emphasize that it is not a statistic method. In terms of visual discovery one can make conclusions based on discrepancy, dependency or neutrality of the variables. Because this method looks for possible relationships, it is not necessary, except for following the basic cartographic principles at least in the first-exploring stage, to restrict the approach to selection of displayed indices. In practice, one can discover quite unusual connections. Certain rational and logical approach to accumulation of indices has to be followed in order to have the values in comparable formulations. 2 RESULTS It is necessary to note that cartodiagrams were created with the knowledge about imperfect input data, i.e. the data came from different sources. The data about damages caused by floods in 2002 and 2006 as well as the data about subsidies after the floods in 2002-2005 were from Regional Authorities in South Bohemian Region. Information about subsidies after floods in 2006-2007 was supplied by Ministry for Regional Development. Ministry of Finance provided documents about the amount and the structure of the taxes revenues in 2002 and 2006. As for subsidies, there is a reason to assume, that not all the subsidies associated with damage reparation after the floods were reported. For this, and other, reason spatial representation is more suitable method than statistic analyses. Cartographic representations of indicators are damages caused by floods, after-flood subsidies, tax revenues. First, we processed the cartodiagrams focused on particular indicators, followed by their projection into sink in combination with other indicators, mostly with indicators of damages or subsidies for recovery. Endeavour after comparability of status of the floods in 2002 and 2006 led to the choice of the same structure of intervals while demonstrating the damages caused by the floods calculated on the same surface area in km2. It is obvious that the impact of the floods in 2006 is much lower as well as the fact that damages in the most affected district 9

Tabor were not as high as damages in the least affected district. Compared to 2002 when floods affected all districts about the same, in 2006 the damages were mostly concentrated in district Tabor. By projection of the subsidies after the floods in 2002, it is obvious there is a strong dominance of resources provided for district Pisek, however, the damages here were not the highest. By overall comparison between the damages caused by the floods and subsidies flowing into affected districts it is necessary to mention that the largest amount of subsidies did not go into the most damaged districts. This issue can be considered the key issue in the further research. The mentioned situation can be influenced by many causes, for example the character of the subsidies, which is based on the activity of applicants, their awareness and ability to get a subsidy and process it administratively. All that should not play an important role in this type of subsidies though. It is startling how low volume of subsidies after the floods went to district Ceske Budejovice which was the most damaged district (it is important to mention that the evaluated amount of subsidies for recovery contained only some titles, nevertheless even these subsidies should reflect at least approximate distribution of damage). Considering the situation after the floods in 2006 it can claim that the difference between recorded damages and subsidies was lower, even though the greatest volume of subsidies in 2006-2007 went to district Jindrichuv Hradec although the damages here were dramatically lower than in district Tabor.

Picture 1 Tax revenues, damages caused by floods and subsidies for recovery of the districts in South Bohemian Region in 2002 [4]

If we add up subsidies for recovery in 2003-2007, mainly because of difficult elimination of delay between the origin of the damage and the moment of obtaining the subsidies (persistence of subsidies for recovery confirms the result of comparison between the damages in 2006 and subsidies in 2006-2007 when, for example, in district Ceske Budejovice the amount of subsidies in period of 2006-2007 is greater than 10

the damages reported in 2006), and if we merge post-flood damage as well, we can see that more than 15% of the settlement was reached in districts of Strakonice and Prachatice and the lowest rate of the recovery compensation was in district of Ceske Budejovice. Looking at the relation between tax revenues collected and the damage caused by floods, No conclusion can be made, especially because of absence of information about year-on-year change of these revenues. In terms of spatial point of view, we can only claim that tax revenues per capita significantly increased in districts Tabor, Pisek and Prachatice. On the other hand, the amount of tax revenues decreased in district Strakonice. These changes could be accounted to the development in a corporate sphere, where in district Strakonice the share of corporation taxes on total tax revenues decreased while in districts with increased total tax revenues the share of corporation taxes on total tax revenues increased. In connection with the damages after the floods we could ask whether the damages in 2002 could have had a bigger impact on the situation in companies in district Strakonice than in other districts. This hypothesis is not very probable. For further development of understanding the relationships it would be necessary to compare tax revenues in 2003. The higher numbers in 2006 were certainly influenced by positive development of the economy as a whole. The role could have also played the fact that reported tax revenues in 2002 had already been decreased because of the floods and that any improvement means just simple return to the ordinary status. The reasoning mentioned above should be considered methodical and orientation because there were not enough documents for more exact analysis (data fragmentation for each Ministries and various programmes, the data are not observed from spatial point of view- only as the country and regions which is not sufficient).

3. Discussion

Picture 2 Tax revenues, damages caused by floods and subsidies for recovery of the districts in South Bohemian Region in 2006 [4]

11

Economically, the key is to achieve that the consequences of emergency events are as low as possible or damages are eliminated at the least possible cost. In relation to emergency events, we can apply two approaches: ex-ante and ex-post. In the first case, it is a realization of precautionary measures. By certain simplification, there can be two types of precautionary measures. The first type is related to technical precautions, when we build physical means that would prevent from damages or reallocate the impact of emergency events into less vulnerable territories (vulnerable purely from economic point of view or the territories that are economically less important). The second type is related to financial precautions, when we continuously create funds for elimination of potential damages caused by emergency events4. In case of emergency events at a state level, the key issue for public administration is to determine how to allocate available resources for prevention and recovery and how to make it territorially fair. First, let us try to define basic variables which enter into processes of allocation of public resources associated with emergency events. It is necessary to note that precautionary measures should be a priority based on a presumption that costs on danger elimination could be significantly lower than potential damages. This statement is weakened by a fact that impending damages related to a specific place are only estimated and the reasoning of public investments could be influenced by many subjective factors. Political factors are very important. Prevention is not inevitable, only preferable, while recovery, once damage has occurred, is inevitable and requires financial support. In case of prevention, the basic determination of allocation is elimination of jeopardy expressed usually as elimination of damages occurrence. Here we can use statistical models of spatial range and intensity of emergency events as well as evaluation of endangered property’s value. This way we can focus on territories with the greatest risk and highest property values5. When dealing with aftermath of any emergency event, it is crucial to allocate resources so that consequences that prevent from normal functioning (transportation, healthcare education, etc) will be eliminated. It is important to secure an immediate action. The second stage in solving the situation of affected territories are, one side, the aid for municipalities with dealing with other consequences, and, on the other side, debatable help to the public sector6. In terms of allocation efficiency, public funds should be addressed where there is the highest ratio of lowering the potential damages (taken as sum in certain period with different intensity of emergency events) and funds spent on prevention. At the same time, we also have to admit allocation with lower level of efficiency in case of territories suffering from emergency events more significantly. By financial

4

It is a typical case of emergency event insurance which is based on the risk and possible damages. In case of public sector there can be various funds for solving the damages operating on subsidy principle. 5 When building flood barrages, it is necessary to consider the fact that, preventing from the flood at one location can lead to greater damages at another location, therefore it is important to bind together all the flood control tools in the whole river-basin. 6 It depends on the economic philosophy of the government (substantiated governmental interferences), where privat sector has to deal with common risks of emergency events using standard tools, however, it is not possible all the time and damage to a large region or to key companies may lead to serious macroeconomic consequences.

12

evaluation, the effect of precautionary measures is related to the evaluation of the given territory. If we deal with damages that have already happened, it is necessary to identify effort for maximum ratio of inputs and outputs, or efficiency, with recovery of presumption for normal functioning of economy and peoples’ lives (infrastructure, public services, housing, etc.). By inputs we mean funds spent for recovery of a territory, by outputs we mean elimination of progressing economic damages caused by emergency event. Simultaneously, it is important to apply standard conception of efficiency, when financial funds have to be used the most efficient way. With certain simplification, we can put together economic damages and economic importance of the territory (location of important companies, large quarters with many functions, prominent traffic junctions). Important elements of resource allocation related to emergency events are, above all, risk [14] (occurrence and uncertainty) of emergency event of large extent, range and intensity of emergency events (which are for example given by natural conditions in case of environmental disasters), efficiency of precautionary measures and economic impacts on affected territory, or economic importance of the region affected by emergency event. Now, we will try to put the mentioned elements into a formula Epost j = evj . f (Rij), where Epost j – volume of funds needed for elimination of the most significant damages in the territory affected by emergency event. It is a function of Rij – risk of occurence of emergency situation in area j (determined by risk analyses). Risk Rij can by determined using the following formula [11]: Rij = Poj . Roj, where Poj – probability of occurrence of emergency event in the territory (defined by risk analysis, elements of probability, uncertainty defined by history) Roj – range of damages caused by emergency event in the territory Calculation of the risk is the most difficult problem. Probability and extent of damage are determined by elements of uncertainty and other factors. It is very challenging to examine all these factors and be able to apply them into economic and assessment methods using modern imaging technologies. Ev(j) – economic importance of the region j expressed by indirect methods that take into account economic performance of the region (for example GDP per capita, location of significant companies, number of entrepreneurs, income taxes, purchasing power index, etc.), residential importance of the region (expressed by number of inhabitants in affected territory or number of inhabitants dependent on services in given territory) and nonmarket evaluation (utilization of contingent methods, methods of assessing statistic value of human life, security values, etc.). If we keep to the closed system, for example clearly defined territory and its municipalities and available budget funds we can approach to determination of importance of the region the way that we relate 13

the indices of noted methods to the total (values for CR) and by development of their relationships we conclude the importance of a certain region on the total. ((∑evj=evČR=1). Epost j can be understood as certain amount of funds necessary in certain period of time (meant for recovery of damages that prevent from normal functioning of the affected territory) to put into damage elimination in the given territory. In fiscal terms, we can identify it with a requirement for certain financial reserve. The issue is an extreme time discrepancy of requirement on damage elimination. In practice, this need is not solved by creation of funds, but by reallocation of expenditures in case of necessity. Economic importance of the region acts like scale for determination of basic funds volume. As we have indicated, the purpose for seeking an optimal allocation of subsidies into regions related to emergency events of large extent should consist of reaching a lower vulnerability of the region and therefore lowering the future damages. The goal is not only recovery but mostly prevention. If we have to assess the efficiency of subsidies allocation, we have to look for such allocation that will lead to the best ration of funds spent and risks lowered. The weight of the economic importance of the region should be related to this ratio. The mentioned method can be formalized by the following relationship: eante j= evj . df (Rij)/df (npj), where eante j – weighted coefficient of efficiency of costs for lowering the impacts of emergency events in the territory j npj – costs for prevention in the territory j, costs for precautionary measures for lowering the potential damages and lowering of property endangered. Coefficient eante informs about efficiency of precautionary measures in relation to lowering the damages as well as to indirect economic damages. The formula for determination of Eante j optimal allocation of resources for prevention in the territory j, after some simplification, could look like this: Eante j= a . eante j . Dp, where a is a mathematic coefficient to calculate weighted coefficient of costs efficiency, so that ∑eante j=1, Dp is amount of funds earmarked for realization of precautionary measures While assessing the total allocation of resources related to emergency events into given territory, the two components were distinguished: preventative and reactive. In longer time period, the following should apply: j Epost j(t1) < Epost j(to), the necessary costs for dealing with damages lowered, and in terms of efficiency of precautionary measures (t0) that means the amount of lower costs for damages Epost j(t1) – Epost j(to) > Eante j, between two time periods were greater than costs for prevention. In case of these comparisons we have to take into account the changes in reproduction prices and assessment of property values and with use of indexation we have to undertake necessary adjustments for assuring the comparability. 14

The main obstacle for exact calculation of allocation is difficult availability or absence of necessary data. Expenditures for prevention, usually within variable fund programmes, are not always limited for only this aspect, they fulfils more functions (repair of connection with enhancement and precautionary measurements, some funds were not directly provided for recovery after floods, but were provided for purposes related to floods directly or indirectly)7, statistical overview of subsidies are often incomplete and reported by different methods and for different territories. Data collection about after-floods damages takes quite short and data availability as well as its sorting is not ideal. Last but not least, many data necessary for approximation of economic importance of territories is commonly reported as areas larger than necessary (as districts, but very often as regions). There are also many methodical issues (in case of calculation of purchasing power) and therefore it is not possible to utilize key indicators (GDP, tax revenues, etc.). Not all data available immediately have the same periodicity, therefore while comparing, one cannot use other that data for different time periods which lowers the accuracy of the results. By consistent application and utilization of available data, we would reach an exact analysis of allocated subsidies and it would be shown that there is overvalued or undervalued allocation which would not be subject to subjective decision making in public service and to political decisions. CONCLUSION Using the method of cartographic visualization (described above) and available data, the team of authors tried to depict the comparison of the damages (obtained from the Ministry of Finance), subsidies for districts (obtained from the Ministry for Regional Development and from Regional Authorities in South Bohemian Region) and economic power of the district expressed by parameters such as tax revenues. GDP, which is the best indicator of economic power, was not calculated for the given districts of South Bohemian Region. Documents about tax revenues were provided by the Ministry of Finance. It is necessary to mention that objectivization tools of regional allocation of finances for prevention and solving emergency events will be in certain extent always similar and that the results of analyses may be a very important basis for decision making, although not the definite criterion. Many of the facts mentioned above may contribute to enforce quality of decision making processes and allocation of the resources, however, it is necessary to mention influence of other factors (particularly political, ecological and social ones) to the final allocation. Authors do not take into account such factors as insurance. Besides the conventional market and non-market evaluation methods of movable and immovable properties we should also take into account other factors that significantly influence providing the money, solving the emergency event, and recovery after the event. Method of cartographic visualization is a significant supporting analytical tool for evaluating any spatial arranged effects, therefore a tool for spatial allocation

7

Subsidies for recovery after the floods in 2002 and 2006 were carried out not only within the scope of the Ministry for Regional Development but also other Ministries, state funds, and regional authorities, which are concerned with the issue.

15

objectivization. By projection of parameters' values into cartograms or cartodiagrams we can very easily discover some hidden relationships. We can also obtain a basis for identification of differences and their causes8. Suggested method will be tested in the following study of floods in 2009 and 2010 in Moravian region and regions in North Czech Republic. The study is a part of a project supervised by the Ministry of Finance of the Czech Republic. REFERENCES [1] [2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

8

BAKOŠ, E. Alokace zdrojů v procesu krizového řízení. Disertační práce. ESF MU 2009 BAKOŠ, E., BINEK, J. Objektivizace územní alokace finančních prostředků na prevenci a řešení mimořádných událostí. In Návrhy na implementaci specifických metod financování procesů prevence, eliminace a obnovy území, které může být zasaženo mimořádnou událostí velkého rozsahu v případech, kdy lze toto území vymezit. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008. od s. 24-28, 5 s. ISBN 97880-210-4528-6. BON, A., EKENGREN, M.., RHINARD, M.: The European Unions Protection Policy Space: A Framework for Analysis, October 2006, available on the website, cited 29.3.2008 http://www.eucm.leidenuniv.nl/content_docs/eucm_report_iii_october2006_web_ publicationversion.pdf BAKOŠ E., REKTOŘÍK, J. a kol. Návrhy na implementaci specifických nástrojů a metod financování procesů prevence, eliminace a obnovy území, které může být zasaženo mimořádnou událostí velkého rozsahu v případech, kdy lze území prostorově vymezit. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2007. 250 s. ISBN ani ISSN nebylo přiděleno. Zpráva nebyla publikována jako celek. ČAMROVÁ, L., JÍLKOVÁ, J. a kol.. Povodňové škody a nástroje pro jejich snížení. [online] Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku [29.10.2009] Dostupné z WWW: http://www.ieep.cz/editor/assets/publikace/pdf/pub036.pdf DRBAL. a kol.: Návrh metodiky stanovování povodňových rizik a škod v záplavovém území a její ověření v povodí Labe, Výzkumná zpráva pro Ministerstvo životního prostředí, 2005 nebo Satrapa,L., Fošumpar, P. a Horský M.: Možnosti a ekonomická efektivnost protipovodňových opatření in Urbanismus a územní rozvoj, ročník IX, 5/2006 [online, 8.9.2008] www.uur.cz/images/publikace/uur/2006/2006-05/05_moznosti.pdf DRBAL, K. DZURÁKOVÁ, M., OŠLEJŠKOVÁ, J.: Problematika předběžného vyhodnocení povodňových rizik v ČR. Konference GIS Ostrava 2009, 25-28.1.2009. Directive 2007/60/EC of the European Parliament and of the Council of 23 October 2007 on the assessment and management of flood risks

Using the cartographic visualization of the values that are related to the floods in 2002 and 2006, solving their impacts, and the economic impacts in South Bohemian Region there was shown a clear disproportion between the amount of damages in the territory and the amount of resources for recovery obtained by the subjects in this territory.

16

[9]

[10]

[11]

[12] [13] [14]

[15]

[16] [17]

[18] [19]

[20]

[21] [22] [23] [24]

Informace Ústřední povodňové komise o průběhu a důsledcích povodní, ke kterým došlo v dnech období od 24.6 od 3.7.2009 [6.10.2009] Ministerstvo životního prostředí [online] Integrated Flood Management. Concept Paper [online] The Associated Programme on Flood Management [27.10.2009] Dostupné z WWW: http://www.apfm.info/publications.htm KOLEKTIV AUTORŮ: Posílení rizikové analýzy a stanovení aktivních zón v Českém vodním hospodářství. Nizozemský program „Partners for Water“. Ministerstvo zemědělství ČR, 2004 [6. 1. 2009] Ministerstvo zemědělství, [online] dostupné z WWW: [http://www.mze.cz/attachments/posileni_rizikove_analyzy.pdf] KONVIČKA, M. a kol. Město a povodeň. Brno: ERA, 2002, 219 s. ISBN 80-8651738-1 OCHRANA F. Veřejný sektor a efektivní rozhodování. Praha: Management Press. 246 s. ISBN 80-7261-018-X Postupy a metodiky analýz a hodnocení rizik pro účely zákona č. 353/1999 Sb. , o prevenci závažných havárií“ from composite authors at Occupational Safety Research Institute (2000) MESSNER, F., PENNING-ROWSELL, E. a kol. Evaluating flood damages: guidance and recommendations on principles and methods [6.1.2009] FLOODsite, [online] dostupné z WWW: http://www.floodsite.net/html/partner_area/project_docs/T09_06_01_Flood_dama ge_guidelines_D9_1_v2_2_p44.pdf REKTOŘÍK, J. a kol. Krizový management ve veřejné správě. Praha: Ekopress, 2004. s. 250. ISBN 80-86119-83-1 Státní pomoc po živelné nebo jiné pohromě [6.10.2009] Ministerstvo pro místní rozvoj [online] Dostupné z WWW: http://www.mmr.cz/getdoc/8df1dcb0-dc1f4c2e-95d3-8c9b9d68359e/Statni-pomoc-po-zivelne-nebo-jine-pohrome Státní závěrečný účet na rok 2008. Strategie ochrany před povodněmi pro území České republiky, 2000 [online] Ministerstvo životního prostředí [3.12.2007] Dostupné na WWW: http://www.env.cz/www/zamest.nsf/defc72941c223d62c12564b30064fdcc/05efbc 8a254558efc12568cf0041dba0?OpenDocument ŠELEŠOVSKÝ, J., BAKOŠ, E. Fondy živelních pohrom. In Veřejná a soukromá řešení dopadů živelních pohrom v ČR. 1. vydání. Brno : MU, 2007. od s. 174-183, 9 s. ISBN 978-80-210-4395-4 Zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení ( krizový zákon ) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách ( vodní zákon ) Zpráva o realizaci protipovodňových opatření v České republice do roku 2007

17

Lucia MURÍNOVÁ, Jan ŠINOVSKÝ

HUMAN RELIABILITY CONTROL – COGNITIVE APPROACH Abstract: The aim of the paper is to emphasize cognitive approach when dealing with human factor instead of information processing approach which is non-contextual and gives less than adequate results. A complex method of human reliability control was chosen to demonstrate the advantages of cognitive approach. The use of Cognitive Reliability and Error Analysis Method - a second generation Human Reliability Analysis is demonstrated on practical example from transport environment. The CREAM is applied as a retrospective analysis of real traffic accident. INTRODUCTION This article deals with main aspects of human reliability cognitive control as a part of risk management in various (technological, transport, military and social) environment. The aim of the paper is to emphasize cognitive approach when dealing with human factor instead of information processing approach which is non-contextual and gives less than adequate results. There have been many methods and models developed to assess the risk in technological or transport systems. With poor or none context reliability the results given by those methods were very often misleading [1]. A man – human factor in the technology or transport or other various processes is the most complicated part of the system. Therefore adequate attention has to be paid to him/her. Human acts as both, as an operator and/or as a controller in one subject. The risk assessment or risk analysis methods taking a human just like a constant or static part of the system bear risk itself upon the shoulders, which can be registered when such a method comes to practical use. 1

CREAM

The cognitive approach is shown on Cognitive Reliability and Error Analysis Method (CREAM) - a second generation Human Reliability Analysis. This method is built on Cognitive Control Model based on four control modes depending on time-availability and context of the situation. The method can be performed as a qualitative analysis or be extended to provide a quantified result. Its use is demonstrated on practical example of military transport problem. Hollnagel proposes 3 different ways that CREAM can be used [2]:  as a stand-alone analysis method, for either retrospective or prospective analyses, using a consistent taxonomy for error modes and error causes,  as part of a larger design method for complex, interactive systems,  as an HRA in the context of an Integrated Safety Analysis (ISA) or Probabilistic Safety Analysis (PSA).

18

1.1 USE OF CREAM The use of CREAM itself has many advantages for the user (manager, officer etc.) for it leads to deep analysis of context and therefore gives complex picture of what’s going on in the problem. There are 3 basic general steps to be taken in order to achieve the relevant results of analysis that should be use as a input for Probabilistic Risk Assessment (PRA) Probabilistic Safety Analysis (PRA/PSA) as shown on Figure 1. PRA/PSA is closely connected to Human reliability analysis (HRA).

Core steps of CREAM Identification of activities depended on human cognition

Determination of constraining conditions of human cognition

Appraisal of conseguences of human performance on system safety

PRA/PSA analysis

The Final Effect

Develop and specify modifications that improve the conditions

Increasing the reliability of cognition

Risk reduction

Figure 1 Algorithm of CREAM in general use as an HRA (authors)

The final effect of CREAM application is increasing the reliability of human cognition of constraining condition which could be the cause of the accident. Another very useful effect is the risk reduction, when the causes or error factors are known or as in the case study below when the possible consequences are known as well. The question is how to provide the steps described in Figure 1. 1.2 PHENOTYPES AND GENOTYPES IN CLASSIFICATION GROUPS The classification scheme used in CREAM does not form a hierarchy of classes and subclasses. There are two reasons for this. Firstly, there is insufficient knowledge about the causes of human actions to produce a consistent hierarchical classification. Secondly, a hierarchical classification system forces the analysis to become strictly 19

sequential, i.e., to move from one end of the hierarchy to the other - from top to bottom or from bottom to top, depending on where the analysis starts. This means that the depth of the analysis is pre-defined, or at least that there is a maximum (and usually also a minimum) depth of the analysis corresponding to the number of levels in the hierarchy [3].

Figure 2 Overall structure of genotypes [3]

Therefore the phenotypes and genotypes divided in the more detailed classification groups where defined instead of classical hierarchical order. The phenotypes are the error modes (erroneous actions) divided in four classification groups: (1) action at wrong time, (2) action of wrong type, (3) action at wrong object, (4) action in wrong place / sequence.

Figure 3 Dimensions of error modes [3]

Division of error modes in 4 modes simplifies the work, hence still counts with all the 8 dimensions described on Figure 3. The genotypes describe the categories that in the classification scheme serve as antecedents - hence ultimately as attributed causes. These are divided into three main categories: (1) Person related genotypes: (a) observation, (b) planning, (c) interpretation, (d) temporary person related causes, and (e) permanent person related causes.

20

(2) (3)

Technology related genotypes: (a) components, (b) procedures, (c) temporary interface problems, and (d) permanent interface problems. Organisation related genotypes: (a) communication, (b) organisation, (c) training, (d) ambient conditions, and (e) working conditions. The overall structure of the classification scheme is shown in Figure 2 [3].

The complex of 33 tables for each category of phenotypes and genotypes is needed for detail analysis of any case. The 2 of 33 tables were chosen to demonstrate the importance of detailed assessment. Table 1 describes the categories of “action of wrong type” and table 2 shows the categories for “temporary person related functions.” These two tables are closely connected and found as usable in the following case study. All the categories are linked in Consequent – Antecedent Relations in CREAM.

Table 1 Actions of wrong type [3]

Table 2 Temporary person related functions [3]

21

2

NYC SUBWAY ACCIDENT CASE

The brief case study is based on real accident that happened in NYC subway train on June 5, 1995. The accident happened on, when a NYC subway train on the Williamsburgh Bridge crashed into the rear end of another train that had stopped at a station. The collision speed was about 14-18 mph. According to the first reports from the accident, the motorman ran through a red light and was still applying power at the time of the crash. The accident had serious consequences as the motorman was killed and 54 passengers were injured. That accident had a rather simple, but quite unusual explanation. The NYC subway train was equipped with an emergency braking system that goes into action whenever a train runs through a red light, but it did not appear to work- at least it did not manage to stop the train on time. The first explanation was therefore, quite reasonably, (1) that the motorman had missed the red light, i.e., a "human error", and (2) that the emergency braking system had not worked properly [3].

Error Mode Distance: Too far ... Observation missed Equipment failure

Observation Observation missed ... Inattention Equipment failure

Equipment Person (temporary) Equipment failure Inattention Inadequate quality control Maintainance failure

Adverse ambient condition

Organisation Maintainance failure Inadequate quality control Figure 4 Analysis of NYC subway train accident [3]

For there is no space in the paper to demonstrate the CREAM application in detail, let’s have a look on the result of its application in this case of traffic accident. The result of further investigation was quite surprising but still in the correspondence with the CREAM analysis shown in Figure 4.

22

In the actual accident it was determined that the motorman did pass the stop light, but also that the emergency braking system had worked. The assumption of a maintenance failure for the braking system can therefore be rejected. The CREAM classification scheme points to “inadequate quality control” as another possible cause. In the investigation of the accident it turned out that the train had passed the stop light with a speed of 32 mph, which is not excessively high. At this speed the stopping distance of the train was around 360 ft., but since the distance to the train ahead was only 299 ft. the collision was unavoidable. A further investigation revealed that the signal spacing had been specified in 1918! At that time trains were shorter and travelled at a lower speed. Due to a combination of developments in train technology and traffic needs, the stopping distance that was sufficient in 1918 was quite inadequate in 1995. Unfortunately, no one had paid any attention to that. The cause was therefore, in a sense, inadequate quality control in the organisation. From another perspective, this is also an excellent example of the influence of the so-called latent failure conditions [3]. CONCLUSION The cognitive approach to human reliability control represented by CREAM is a very useful tool in the hands of analyst, manager or scientist being involved in risk management or risk assessment of processes of various types including a man as a part of the system. Its use is much more complex comparing to technical step-by-step approaches that don’t count with the conditions or context of the system. The main advantage of this approach is clear. But there are some disadvantages as well. It requires really deep understanding of the method in its complexity and variability in order to be use correctly. First, much studying should be done, before man can start its application. On the other hand, the understanding of such a method like CREAM, is so useful and powerful tool that an analyst should feel himself as almighty and able to provide high quality analysis of number of causes from various parts of life. CREAM was originally developed as a reaction on problems in US nuclear power plants in 90’s. Nowadays, when Fukushima disaster plays being so actual, we should ask, how comes that somebody made a chain of risky decisions that led into nuclear disaster. Once again environment was underestimated and wider context was ignored or considered as not likely to happen. Therefore tsunami in Japan caused much more problems than it should. But this is the different case. REFERENCES [1]

[2] [3]

MILLER, D.P., SWAIN, A. D. Human error and human reliability. online.[05.04.2011], Handbook of Human Factors, New York, 1987. http://reliability.sandia.gov/Human_Factor_Engineering/Human_Reliability_Anal ysis/human_reliability_analysis.html HOLLNAGEL, E. 2002 .: Human Reliability Analysis. online. [14.04.2011]. http://www.ida.liu.se/~eriho/WhatIsHRA_M.htm HOLLNAGEL, E. Cognitive Reliability and Error Analysis Method. Oxford: Elsevier, Oxford, 1998. ISBN 0-08-0428487.

23

Milan PALÁT, Alois KUNC

HOUSEHOLD CONSUMPTION AND GROSS DOMESTIC PRODUCTA GLOBAL APPROACH Abstract: The paper deals with identifying relationships between household consumption and GDP in a sample of countries of the world. It provides an analysis of the GDP and the household consumption, on the basis of available statistical data, carries out an evaluation of the correlation analysis between household consumption and GDP in six groups of countries: developed countries, countries of the former eastern bloc, countries of the Near East, countries of eastern Asia, Latin American countries and African countries. In this respect, the validity of a hypothesis is also verified that household consumption is correlated to GDP development in a global comparison of a more heterogeneous sample of countries than any other analyses published so far. INTRODUCTION GDP (gross domestic product) is ranked among macro aggregates. Thus, as every aggregate, GDP also includes a number of other partial components. All these components create an integrated system with their elements and relationships. Available literature includes a number of hypotheses dealing with the development and structure of GDP, which can be verified by research. The more detailed description of the system function and the closer approximation of the fundamental elements and relationships the more consistent the fulfilment of the principle of this research resulting in the knowledge of the present behaviour and the possible future development of the system. The aim of the paper is, on the basis of available statistical data, to evaluate the relation between GDP and household consumption in a selected sample of countries. In this connection, the validity of a hypothesis will be verified that household consumption is correlated to GDP development in a global comparison on the heterogeneous sample of countries. METHODS AND RESOURCES One methods to obtain the resulting value of the GDP is to carry out the sum of household consumption, government expenditures, gross investments and net exports. The reference sample represents 35 countries of the world, which are divided into the six following groups: 1) Developed countries: Japan, USA, Switzerland, Denmark, United Kingdom, Canada, Germany, France, Australia, Luxembourg 2) Countries of the former eastern bloc: Slovenia, Czech Republic, Estonia, Hungary, Poland 3) Countries of the Near East: United Arab Emirates, Syria, Yemen 4) Countries of eastern Asia: Hong Kong, South Korea, Malaysia, Thailand, China 5) Latin American countries: Argentina, Mexico, Brazil, Peru, Ecuador, Bolivia 6) African countries: Tunisia, Egypt, Cameroon, Kenya, Mozambique, Madagascar Each group contains the most important economies of the region together with smaller ones, rich or poor (with the exception of the group of developed countries). The selection has been made quite subjectively after a thorough study of data from particular countries where common features and deviations from the “typical” GDP structure were found. The number 24

of countries in each of the groups is a condition of the number of countries with available data in the on-line Nation master (2010a, 2010b) database within a necessary time horizon. For some groups, suitable data were available for more countries. In this case, countries with the longest time series of data necessary to carry out the analysis were selected. A starting point of the paper was the study of domestic and foreign specialized literature sources. Keynes (1936), Hayes (2006), Chatterjee (2010) and Heim (2010) dealt with problems of aggregate consumption spending and consumption functions. For example, Arlt (2001) or Mandel and Tomšík (2003) dealt with the analysis of consumption functions under conditions of the Czech Republic. Palát (2010) or Kraft (2008) were engaged in problems aimed at the evaluation of interrelationships in changes of the GDP, consumption, investments and savings. Testing the truth of the selected hypothesis, which is the objective of this paper, can be carried out using methods of regression and correlation analysis. The use of statistical methods was described by Mason and Lind (1990). The factual data processing comes from the methodology published by Hindls et al. (2003) and Seger et al. (1998). The graphical data presentation tool for examining the dependence between two variables may be a point diagram, where we can mark particular cases as points in a reference frame with coordinates, which are the values of particular dependent and independent variables. The following models were used in this paper: 1. The equation for a linear model is: y´ = β0 + β1x 2. The equation for a quadratic model is: y´ = β0 + β1x + β 2x2 3. The equation for a cubic model is: y´ = β0 + β1x + β 2x2 + β3 x3 4. The equation for a hyperbolic function model is: y = β0 + β1 * 1/x 5. The equation for a power function model is: y = β0 * x β1 The equations for a bisector or second-degree parabola are the same as trend determination in temporal series. In this paper, particular characteristics of tightness of the dependency of variables are calculated. Conjugate regression lines show the same values of the tightness dependency characteristics, the correlation coefficient ryx = rxy, determination coefficient ryx2= rxy2 (at the first place in this index is stated variable thought to be dependent). The correlation index Iyx is a dependency tightness characteristics for any type of regression function (for simple as well as multiple dependencies of variables). Its second power is determination index Iyx 2. Determination index multiplied by 100 presents the explanation percentage of the calculated regression function - how the changes of dependent variable Y are explained by the changes of independent variable(s). Statistical software Unistat 5.11 for Windows and Microsoft Excel has been used for the calculation of following results. RESULTS AND DISCUSSION In the following paragraphs, an analysis is carried out of how the size of the GDP influences household consumption in a reference sample representing 35 countries of the world, which are divided into six various groups (developed countries, countries of the former eastern bloc, countries of the Near East, countries of eastern Asia, Latin American countries and African countries). I shall try to prove statistically the existence of a correlation between the size of GDP and the household consumption. To determine parameters of a regression function methods of regression and correlation analysis (including testing the statistical significance) were used as described in the part Methods. Parameters of linear, quadratic, cubic, hyperbolic and power 25

Model

regression functions in the given reference period are presented in Tab. 1, Tab. 2 and Tab. 3. Table 1 presents the results of correlation analysis between household consumption and GDP in the group of developed countries (Japan, USA, Switzerland, Denmark, United Kingdom, Canada, Germany, France, Australia, Luxembourg) and in the group of Latin American countries (Argentina, Mexico, Brazil, Peru, Ecuador, Bolivia).

β0

0.99880** 0.99880** 0.99908** 0.90654** 0.99881**

2.0E+10 0.55 4.5E+09 0.59 -2.2E-14 -6.2E+10 0.86 -3.5E-13 8.9E+11 -2.9E+23 1.67 0.96 -

1.2E-25 -

0.99903** 0.99910** 0.99926** 0.93515** 0.99910**

-2.2E+10 0.62 -1.6E+10 0.60 -3.9E+09 0.54 7.8E+11 -2.2E+23 0.10 1.06

1.4E-14 1.0E-13 -4.0E-26 -

0.99935** 0.99937** 0.99937** 0.93720** 0.99935**

-

0.99885**

-2.7E+09

0.61 -7.2E-14

-

0.99909**

-2.4E+10

0.76 -3.9E-13

4.9E+11 -9.1E+22 1.80

0.96

-

2.2E-25

0.99913**

-

-

0.94517**

-

-

0.99899**

β3

Iyx

2.5E+09 0.56 0.99770** -4.9E+09 0.69 -5.0E-13 0.99845** 2.1E+10 -0.01 5.4E-12 -1.5E-23 0.99940** 1.3E+11 -6.2E+21 0.93998** 1.17 0.97 0.99786** -1.0E+11 0.73 3.4E+10 0.44 3.1E+11 -0.42 1.3E+12 -6.1E+23 0.01 1.14

0.99710** 1.3E-13 0.99859** 9.9E-13 -2.7E-25 0.99906** 0.93446** 0.99807**

United States

0.54

0.99917** 0.99941** 0.99947** 0.86449** 0.99890**

β2

2.6E-27 -

0.99930** 0.99948** 0.99961** 0.92265** 0.99944**

Sweden

1.3E+10

5.8E-27 -

β1

-2.8E+11 0.72 -6.0E+10 0.64 6.2E-15 -5.9E+11 0.94 -4.4E-14 7.8E+12 -1.9E+25 0.08 1.07 2.0E+10 0.41 7.7E+09 0.57 -4.5E-13 -9.7E+09 0.91 -2.5E-12 1.5E+11 -9.5E+21 171.64 0.78 -

3.9E-24 -

0.99434** 0.99598** 0.99625** 0.96146** 0.99582**

-

0.99438**

-

0.99580**

Switzerland

2.9E+10 0.55 9.9E+10 0.49 1.1E-14 2.6E+10 0.61 -3.7E-14 2.6E+12 -2.0E+24 2.13 0.95 -

Austria

1.5E-24 -

Japan

2.0E+09 0.59 8.9E+08 0.60 -1.9E-14 -1.9E+10 0.88 -1.2E-12 2.6E+11 -2.3E+22 0.79 0.99 -

United Kingdom

β3

Australia

β2

France

β1

Parameters

Iyx

Italy

β0

Canada

1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5

Parameters

-1.3E+09

0.61

-2.5E+10

0.89 -7.6E-13

-3.5E+10

1.07 -1.8E-12

2.1E+11 -1.7E+22 0.24

1.04

-

1.9E-24 0.99581**

-

-

0.97349**

-

-

0.99414**

Tab. 1: Part 1 . Parameters of regression functions for the size of GDP and the household consumption in developed countries and in Latin American countries. Note: Correlation index: Iyt Significance level: * α = 0.05; ** α = 0.01 Source: own calculations

26

1.9E-13 1.5E-12 -1.2E-24 -

1.7E+09 0.61 3.4E+09 0.52 9.6E-13 6.0E+08 0.75 -4.2E-12 5.2E+10 -7.5E+20 3.34 0.93 0.61

β3

-

0.98712** 0.98824** 0.98897** 0.86974** 0.98769**

3.4E-23 -

0.99408** 0.99445** 0.99470** 0.90109** 0.99373**

-

0.99602**

-1.6E+09

0.84 -2.1E-12

-

0.99869**

-4.0E+09

1.02 -5.9E-12

2.3E-23

0.99883**

-

-

0.92837**

-

-

0.99707**

5.9E+10 -9.5E+20 4.22

0.93

Parameters

Iyx

β0

β1

β2

Iyx

β3

Mexico

β2

9.3E+09 0.66 2.4E+10 0.56 1.5E-13 -6.6E+09 0.91 -9.6E-13 3.9E+11 -3.8E+22 4.73 0.93 -

1.0E-24 -

0.99756** 0.99813** 0.99858** 0.87662** 0.99694**

Peru

Brazil Chile

-1.5E+10 0.61 3.7E+09 0.47 4.1E+10 0.04 3.5E+11 -3.7E+22 0.12 1.06

3.4E+09

Columbia

β1

6.2E+08 0.72 -7.5E+09 1.18 -5.9E-12 -1.7E+10 1.99 -2.8E-11 5.0E+10 -7.6E+20 0.15 1.07 -

1.8E-22 -

0.98809** 0.99475** 0.99577** 0.96319** 0.98654**

Uruguay

Model 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5

Parameters β0

-1.0E+08

0.71

-

-

0.96902**

9.3E+09

-0.59

4.2E-11

-

0.98493**

2.8E+10

-4.52

3.0E-10 -5.6E-21 0.98726**

2.0E+10 -1.4E+20 2.09

0.95

-

-

0.91230**

-

-

0.96816**

Tab. 1: Part 2. Parameters of regression functions for the size of GDP and the household consumption in developed countries and in Latin American countries. Note: Correlation index: Iyt Significance level: * α = 0.05; ** α = 0.01 Source: own calculations

Parameters

Bulgaria

-1.8E+09 -1.6E+10 -5.6E+10 2.3E+10 0.01

0.88 2.98 11.56 -1.7E+20 1.21

-7.5E-11 -6.9E-10 -

1.5E-20 -

0.85389** 0.86193** 0.86271** 0.86219** 0.85236**

-1.1E+10 -1.5E+10 5.1E+11 6.7E+10 0.00

0.70 0.81 -27.27 -2.2E+21 1.42

-1.0E-12 4.9E-10 -

-2.9E-21 -

0.91089** 0.91094** 0.91898** 0.90313** 0.91031**

-1.8E+09 -8.5E+09 2.8E+10 1.4E+10 0.00

0.97 2.63 -10.63 -6.4E+19 1.34

-9.8E-11 1.5E-09 -

-6.0E-20 -

0.85802** 0.86921** 0.87763** 0.86511** 0.85331**

β0

Iyx

β1

β2

β3

China

β3

3.0E+10 6.0E+09 2.4E+09 4.0E+11 11.96

0.43 0.56 0.59 -2.7E+22 0.88

-8.4E-14 -1.3E-13 -

1.9E-26 -

0.9952** 0.9997** 0.9997** 0.7344** 0.9983**

Hong Kong

β2

Latvia

Iyx

β1

Czech Republic

1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5

Parameters β0

5.5E+08 -3.7E+09 2.2E+09 7.8E+10 0.35

0.59 0.74 0.40 -1.1E+21 1.02

-7.8E-13 3.4E-12 -

-1.3E-23 -

0.9950** 0.9970** 0.9988** 0.7849** 0.9947**

India

Model

Table 2 presents the results of correlation analysis between household consumption and GDP in the countries of the former eastern bloc (Slovenia, Czech Republic, Estonia, Hungary, Poland), in countries of eastern Asia (Hong Kong, South Korea, Malaysia, Thailand, China) and in the group of African countries (Tunisia, Egypt, Cameroon, Kenya, Mozambique, Madagascar).

2.9E+10 1.4E+10 6.4E+09 3.1E+11 54.37

0.58 0.72 0.82 -2.4E+22 0.83

-2.2E-13 -5.8E-13 -

3.6E-25 -

0.9979** 0.9994** 0.9995** 0.8956** 0.9994**

27

β1

β2

β3

4.5E+09 9.8E+09 -2.7E+10 4.9E+10 59.86

0.59 0.32 3.23 -8.0E+20 0.82

3.3E-12 -7.1E-11 -

6.1E-22 -

0.96755** 0.96934** 0.97348** 0.92093** 0.96598**

β0 South Korea

β0

Iyx

β1

β2

β3

1.1E+10 2.2E+09 8.1E+09 2.1E+11 8.68

0.52 0.63 0.51 -7.5E+21 0.90

-1.9E-13 3.0E-13 -

-5.2E-25 -

0.9973** 0.9988** 0.9991** 0.7650** 0.9983**

4.1E+09

0.54

-

-

0.9994**

3.7E+09

0.55

-1.0E-13

-

0.9995**

2.0E+09

0.68

-2.1E-12

5.9E+10

-6.5E+20

-

-

0.7933**

-

-

0.9990**

0.54

-

-

0.96585**

1.68

-3.1E-11

-

0.97484**

-3.3E+10

5.57

-2.5E-10

3.9E-21

0.97574**

2.0E+10

-1.7E+20

-

-

0.97537**

0.98

0.98

-

-

0.96604**

29.05

0.85

3.7E+08

0.62

-

-

0.98015**

1.6E+08

0.78

-

-

0.9914**

1.6E+09

0.16

3.4E-11

-

0.98723**

1.5E+08

0.79

-8.0E-13

-

0.9914**

-6.1E+08

1.33

-1.4E-10

7.9E-21

0.98930**

-1.2E+09

2.13

-4.2E-10

8.0E+09

-1.8E+19

-

-

0.90831**

4.9E+09

-6.4E+18

-

-

0.9464**

16.64

0.86

-

-

0.97739**

3.10

0.94

-

-

0.9914**

2.4E+08

0.73

-

-

0.98979**

-1.1E+08

0.91

-

-

0.9372**

1.4E+09

0.35

2.4E-11

-

0.99574**

2.4E+08

0.01

5.1E-10

-

0.9565**

1.2E+09

0.45

9.3E-12

6.0E-22

0.99579**

7.6E+08

-2.26

3.3E-09

9.4E+09

-1.9E+19

-

-

0.83381**

1.2E+09

-3.5E+17

-

-

0.7505**

16.93

0.86

-

-

0.98598**

0.89

0.99

-

-

0.9375**

-1.9E+08

0.63

-

-

0.9974**

-5.6E+08

0.71

-3.3E-12

-

0.9979**

-1.2E+09

0.96

-2.7E-11

1.2E+10

-3.6E+19

-

-

0.8648**

0.08

1.09

-

-

0.9963**

3.0E+08

0.27

-

-

0.80649**

6.9E+08

-0.25

1.3E-10

-

0.85198**

-3.7E+07

1.12

-5.6E-10

1.0E-19

0.88060**

1.2E+09

-5.5E+17

-

-

0.68235**

1.8E+04

0.50

-

-

0.78109**

Senegal

Thailand

5.4E+08 -9.6E+09

Togo

Hungary Slovenia Cameroon Kenya Congo

1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5

Parameters

Iyx

Tunisia

Model 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5

Parameters

8.6E-24 0.9997**

4.0E-20 0.9928**

-1.1E-18 0.9630**

6.1E-22 0.9984**

Tab. 2: Parameters of regression functions for the size of GDP and the household consumption in the countries of the former eastern bloc, in countries of eastern Asia and in African countries. Note: Correlation index: Iyt Significance level: * α = 0.05; ** α = 0.01 Source: own calculations

28

Country

β1

β2

β3

Iran

Iyx

β0 -8.6E+09 -5.5E+09 -8.9E+09 5.8E+10 0.00

0.56 0.47 0.64 -1.6E+21 1.36

6.1E-13 -1.9E-12 -

1.1E-23 -

0.95959** 0.96025** 0.96041** 0.82018** 0.95905**

-4.4E+08 1.7E+09 -2.1E+09 9.6E+09 0.59

0.91 0.18 2.28 -2.3E+19 1.02

5.4E-11 -2.8E-10 -

1.7E-20 -

0.97106** 0.98257** 0.98941** 0.83236** 0.97150**

Mo del Cou ntry

1 2 3 4 5 1 2 3 4 5

Parameters

Jordan

Model

Table 3 presents the results of correlation analysis between household consumption and GDP in the countries of the Near East (United Arab Emirates, Syria, Yemen).

Parameters

Iyx

Syria

β0 1 2 3 4 5

β1

β2

β3

-

9.8E+08

0.61

-

0.97036**

-2.7E+08

0.81

-7.0E-12

-

0.97125**

-6.0E+09

2.19

-1.1E-10

2.4E-21

0.97377**

1.7E+10

-9.2E+19

-

-

0.94036**

5.82

0.91

-

-

0.97090**

Tab. 3: Parameters of regression functions for the size of GDP and the household consumption in the countries of the Near East. Note: Correlation index: Iyt Significance level: * α = 0.05; ** α = 0.01 Source: own calculations

In Tables 1 to 3, coefficients are given of regression functions (linear, quadratic, cubic, rational, power) together with indices of correlation for respective models of dependence C on GDP. Values are calculated for 35 countries on the basis of data from the period 1960 to 2005. Countries in Tables 1 to 3 are divided into six groups mentioned above. A view of the correlation indices in Tables 1 to 3 shows that the index of correlation is statistically highly significant for all models and all countries. The correlation index reaches the highest values for polynomial models. On this account, attention will be paid only to these models. Already at the selection of the first degree polynomial, i.e. linear dependence, the correlation index reaches very high values corresponding to the high significance mentioned above. Using polynomial regression functions of the second and third degrees, the correlation index logically improves but only insignificantly, in the majority of countries only in the order of thousandths to ten-thousandths. Relatively low values of a coefficient (β2 or β3) at the third (x3) or the fourth (x4) term of the polynomial show that at polynomial functions of the second and the third degrees the correlation index will be close to the index of correlation for linear dependence (x4). Owing to low values of the coefficients (β2, β3), polynomial regression curves are very similar to lines. Small improvements of correlation indexes result from the fact. It follows that a linear function describes well the examined dependence. Therefore, we can further deal with coefficients of a function for the linear dependence of particular countries. If we deal with values of the β1 parameter, which is the gradient of line of the respective line we do not find a clear relationship between the size of this parameter and particular groups of countries in Tables 1 to 3. For the better analysis of β0 parameter its value was calculated for 96 countries as given in Tab. 4. Latin America Near East Africa Former eastern bloc Very developed countries East Asia

0.712 0.692 0.680 0.627 0.554 0.536

Tab. 4: Mean values of the β1 coefficient of a linear function Source: own calculations

Tab. 4 demonstrates that very developed countries and the group of countries of East Asia, which is created by Asian tigers, i.e. fast developing economies, show on average the β1 coefficient lower than the most undeveloped African countries. Countries of Latin America where there is also lower standard of living show again a high value of the β 1 coefficient. 29

Countries of the former eastern bloc where the standard of living is lower than in developed countries but, at the same time, higher than in undeveloped countries show the β1 coefficient roughly in the middle of values of the coefficient. A mean coefficient of countries of the Near East also reaches high values but suitable data were available only for four countries from the region. Therefore, it would be rather theoretical to deduce some conclusions from this selection. The GDP value is a quantity close to available income. Thus, when we examine the dependence of households on GDP we should reach similar conclusions, which apply to a consumption function describing the dependence of household consumption on available income. A limiting gradient to consumption is an important parameter of the consumption function. In our case, the β1 coefficient is its analogy. The limiting gradient is not always constant and large changes in income can alter it. Because particular groups of countries differ markedly from each other due to their economic level ?it could be possible to expect already in advance that an average β1 coefficient will be different for particular groups of countries. In this case, we reach similar conclusions, which apply to the theory of a consumption function. To evaluate the β0 linear model coefficient from Tables 1 to 3 we shall not aim at the actual values of the coefficient because these values are not significant from theoretical aspects. The coefficient mark itself is, however, of higher importance. In our case, positive values of β0 would mean that a certain percent of GDP change results in a smaller percentage change of the household consumption. At a negative mark, it is vice versa and a zero value would mean a proportional relation. In Tables 1 to 3, it is not possible to note an evident dependence between the coefficient β0 mark and groups of countries. An evident dependence does not even occur in relation to the GDP size. Independently on the economic level and power of a country or group of countries, the β0 coefficient acquires various marks. Interpretation of coefficients of other models is not important from theoretical aspects and, thus, it was not carried out. CONCLUSIONS The aim of the paper was to identify relationships between the household consumption and GDP size. With respect to the analysed dependence of consumption on GDP, it is statistically significant that the dependence is heavily positive. For particular countries, it is possible to describe it sufficiently exactly by a linear regression function. To obtain deeper findings particular coefficients of this function were analysed. For the β1 coefficient, it was found that its value is on average higher for countries with a lower standard of living assessed according to the per capita GDP. The β1 coefficient is the regression line gradient, which shows how household consumption will increase if GDP increases by one. It follows that there is a certain similarity between the β1 coefficient and a limiting gradient to consumption, which occurs at the consumption dependence on income. The limiting gradient to consumption is not quite constant over the course of time and great changes in income can alter it. Thanks to the similarity mentioned above it was also possible to suppose that the β1 coefficient changed for countries with markedly different GDP. At the β0 coefficient, it was found that it reached both positive and negative values for particular countries. The β0 coefficient expresses potential consumption at the zero value of GDP. In the case of the theory of consumption function (the relationship between consumption and income) we can meet an analogical coefficient, which is either positive, 30

which explains that even at the zero size of income households create consumption on credit (autonomous consumption, i.e. independent on the income size) or the coefficient can be zero and thus, at zero income consumption it is also zero (it can apply particularly to long periods when it is not possible to live on credit permanently). In our case of the dependence of household consumption on GDP, results of empirical research slightly differ from the theory of consumption function because our calculations of the coefficient value acquire even negative values. However, negative values of the β0 coefficient are not erroneous. They are rather the result of the fact that GDP is not an identical aggregate with household consumption. Theoretically, it is possible to imagine a case when household consumption is zero but GDP shows a positive value due to other “nonzero” components. In this case, the β0 coefficient would also acquire negative values mentioned above. It is possible to ascribe even smaller importance to these discrepancies between given coefficients if we take into account that the absolute value of the β0 coefficient for the majority of countries acquires a value of several percent of the GDP average for the monitored period of a particular country. There are many various aspects, which can serve for research into consumption. It shows evidence of the extent of the problems and their complexity on the grounds of a number of effects, which participate in its formation. With increasing knowledge new questions arise, which can represent subjects for further research and contribute to an understanding of the economic theory. ACKNOWLEDGEMENT The paper was prepared thanks to the support from MSM 6215648904 “Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru a sektoru služeb v nových podmínkách evropského integrovaného trhu“. REFERENCES [1] [2] [3] [4] [5]

[6]

[7]

[8]

ARLT, J. Analýza spotřební funkce v podmínkách ČR. Praha : Česká národní banka, 2001.ISBN 80-238-7993-6. HAYES, M. The Economics of Keynes : A New Guide to The General Theory. Northampton : Edward Elgar Publishing, 2006. ISBN 1-84720-082-6. HEIM, J, J. The Consumption Function [on-line]. 2010 [cit. 2010-10-10]. Available from: . HINDLS, R. et al. Statistika pro ekonomy. Praha: Professional publishing, 2003. 417 pp. ISBN 80-86419-34-7. CHATTERJEE, S. The Peopling of Macroeconomics : Macroeconomics of Aggregate Consumer Expenditures [on-line]. 2010 [cit. 2010-10-10]. Available from: . KEYNES, J. M. The General Theory of Employment, Interest and Money. [on-line]. 1936 [cit. 2010-10-10]. Available from: < http://www.newschool.edu/nssr/het/texts/keynes/gtcont.htm>. KRAFT, J. Vzájemná vazba změn HDP, spotřeby a investic. [on-line]. 2008 [cit. 201010-10]. Available from :. MANDEL, M.; TOMŠÍK, V. Spotřební funkce a princip ricardovské ekvivalence v malé Otevřené ekonomice. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2003, Politická ekonomie, roč. 51, č. 4, pp. 517–532. ISSN 0032-3233.

31

[9] [10]

[11]

[12]

[13]

32

MASON, R. LIND, D. Statistical Techniques in Business and Economics. Boston: Irwin, 1990. 910 pp. ISBN 0-256-07696-0. NATIONMASTER. GDP. [on-line]. 2010a [cit. 2010-10-10]. Available from : . NATIONMASTER. Household Final Consumption Expenditure. [on-line]. 2010b [cit. 2010-10-12]. Available from : . PALÁT, M. Evaluation of relation between investments and savings in Central European countries. Acta Universitatis agriculturae et silviculturae Mendelianae Brunensis : Acta of Mendel University of agriculture and forestry Brno = Acta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, 2010. sv. LVIII, č. 3, pp. 175-182. ISSN 1211-8516. SEGER J. et al. Statistika v hospodářství. Praha: ECT Publishing, 1998. 636 pp. ISBN 80-86006-56-5.

Timea TOMČOVÁ

PROCES AUDITU A JEHO VYUŽITIE V SYSTÉME MANAŽÉRSTVA INFORMAČNEJ BEZPEČNOSTI Abstract: Audit Information System is a means by which senior management organization acquires an independent assessment of the actual state information system. Article briefly describes the benefits resulting from implementation of ISMS, describes the audit information security market positions and engaged in auditing IT security management process, describes the importance of auditing ISMS, describes status of audit in the ISMS certification process and finally describes the objectives and benefits of audit ISMS in the organization. ÚVOD Medzinárodný štandard zastrešuje všetky typy organizácií ako sú výrobné podniky, štátna správa, neziskové organizácie a špecifikuje poţiadavky na pochopenie, implementáciu, zavedenie, riadenie, monitorovanie, hodnotenie, udrţiavanie a zlepšovanie informačnej ochrany pomocou systému manaţérstva informačnej bezpečnosti (SMIB) v kontexte s obchodnými rizikami spoločnosti. Špecifikuje taktieţ poţiadavky na zavedenie kontroly bezpečnosti v závislosti na potrebách organizácie. Vytvorenie systému riadenia informačných rizík v organizácii je priamou cestou nielen k dosiahnutiu stanovenej úrovne bezpečnosti samotných informačných technológií, ale taktieţ k účinnému a efektívnemu zaobchádzaniu s informáciami v rámci organizácie[1]. Systém manaţérstva informačnej bezpečnosti predstavuje dokumentovaný systém riadenia, ktorý sa stáva neoddeliteľnou súčasťou všetkých procesov organizácie [2]. 1 VÝHODY VYPLYVAJÚCE ZO ZAVEDENIA SMIB Certifikovaný SMIB poskytuje záruku ochrany, dostupnosti a integrity informácií: Dôvernosť (Confidentiality): vlastnosť, na základe ktorej informácie nie sú sprístupňované a odhaľované neautorizovaným osobám, entitám alebo procesom. Integrita (Integrity): vlastnosť zabezpečujúca presnosť a kompletnosť aktív. Dostupnosť (Availability): schopnosť byť dostupný a pouţiteľný na poţiadanie autorizovanej entity. Dôvernosť

IB

Integrita

Dostupnosť Obr. č. 1 Vzájomná súvislosť medzi základnými vlastnosťami informačnej bezpečnosti (IB)

33

Výhody vyplývajúce zo zavedenia a certifikácie SMIB:  zvýšenie konkurencieschopnosti organizácie,  certifikát vydaný nezávislou, kompetentnou, certifikačnou organizáciou je zárukou splnenia poţiadaviek certifikačnej normy,  odstraňuje prístupové bariéry ku svetovým, ale aj domácim trhom,  zvyšuje imidţ organizácie - napomáha udrţiavať lojalitu zákazníkov,  ochrana informačných aktív organizácie,  predchádzanie rizikám v oblasti informačnej bezpečnosti,  pripravenosť na zvládanie krízových situácií a ich rýchla eliminácia,  jasne definované štruktúry a zodpovednosti,  preskúmanie interných bezpečnostných pravidiel,  proces trvalého zlepšovania,  redukcia nákladov spojených s chybami personálu a ich následné odstraňovanie,  motivácia zamestnancov k ochrane informačných aktív organizácie.[3] V nasledujúcej tabuľke sú uvedené údaje o počte certifikovaných spoločností štandardom ISO 27001:2005 [4] v jednotlivých krajinách vo svete.

Obr. č. 2 Počet udelených certifikátov SMIB vo svete [5]

34

2 PROCES RIADENIA BEZPEČNOSTI INFORMAČNÝCH TECHNOLÓGIÍ So stále rastúcim prienikom informačných a komunikačných technológií (IKT) do všetkých oblastí súčasnej spoločnosti rastú a rozširujú sa aj nároky na bezpečnosť, spoľahlivosť a súkromie vo vzťahu k vyuţívaniu IKT a súvisiacim dátam. Problematika informačnej bezpečnosti je významným prvkom celého spektra oblastí, pri ktorých IKT plnia priamo alebo nepriamo rozličné úlohy, veľakrát veľmi významné. Spôsoby dosahovania cieľov s týmto spojených však musia spĺňať viacero kritérií. Na vybudovanie efektívneho systému riadenia informačnej bezpečnosti nám vedia poslúţiť ISO normy, konkrétne zvlášť STN ISO/IEC 27001, STN ISO/IEC 27002, TNI ISO/IEC TR 13335 (Vo svete tretiu a štvrtú časť tejto normy nahradila norma ISO/IEC 27005:2008) a STN ISO/IEC 20000. Proces riadenia informačnej bezpečnosti pozostáva z nasledujúcich krokov[6]: PROCES RIADENIA INFORMAČNEJ BEZPEČNOSTI 1. Definovanie cieľov informačnej bezpečnosti manažmentom spoločnosti

2. Analýza rizík

3. Návrh systémovej bezpečnostnej politiky

4. Plán bezpečnosti IT na nasledujúce obdobie

5. Riadenie kontinuity činnosti (havarijný plán, plán obnovy prevádzky)

6. Audit bezpečnosti IT

7. Projekty riešiace bezpečnostné problémy Obr. č. 3 Postavenie auditu bezpečnosti v systéme procesu riadenia informačnej bezpečnosti

3 AUDIT INFORMAČNEJ BEZPEČNOSTI Pre vyhodnotenie efektivity funkčnosti SMIB ako celku, ale aj jeho jednotlivých samostatných prvkov je nutné vykonávať pravidelné čiastkové a komplexné audity. Zdroje môţu byť interné, zloţené zo zástupcov kvality a poradných špecialistov, ale aj externé. Výsledky z auditov musia byť posúdené manaţmentom, čím sa vytvoria východiská pre revíziu funkčnosti jednotlivých bezpečnostných opatrení stanovených manaţmentom rizík. Ak je vykázaný bezpečnostný nesúlad, musí byť proces preverený a zopakovaný od bodu, kde došlo k nesúladu, ako je to na nasledujúcej schéme.

35

1. Ciele a stratégia riešenia bezpečnosti IS

2. Analýza rizík IS

3. Bezpečnostná politika IS

4. Bezpečnostné štandardy

5. Implementácia bezpečnosti IS

6. Monitoring a audit Obr. č. 4 Audit IS v systéme manažérstva informačnej bezpečnosti

Ako návod pre auditovanie SMIB môţme pouţiť normu EN ISO 19011:2002[7], ktorá bola síce primárne vytvorená pre auditovanie systému manaţérstva kvality a/alebo systému environmentálneho manaţérstva, no vo svojej štruktúre je vhodná aj pre auditovanie SMIB. V súčastnosti sa pripravujú nové normy ISO/IEC 27007 a ISO/IEC TR 27008, ktoré sa konkrétne zaoberajú auditovaním SMIB. Organizácie v súčastnosti môţu byť certifikované podľa normy ISO/EC 27001:2005 [4] a/ alebo STN ISO/IEC 20000[8]. Otázky ako „ Čo môžem očakávať od auditu informačnej bezpečnosti?", „Ako postupovať pri budovaní systému riadenia informačnej bezpečnosti?", „Máme sa nechať certifikovať?", „Aký je formálny a praktický prínos jednotlivých druhov auditov a ktorý je pre nás vhodný?, „Čím sa máme riadiť, čo musíme dodržať?"" sa dnes objavujú stále častejšie. Orientácia v tejto oblasti, správne a adekvátne aplikovanie postupov, a dosahovanie poţadovaných výsledkov v praxi predstavuje pre manaţment i špecialistov nejednoduchú úlohu. [9]. ZAČATIE AUDITU (6.2) -

UKONČENIE AUDITU (6.7) -

PRESKÚMANIE DOKUMENTOV (6.3)

menovanie vedúceho audítora stanovenie cieľov auditu, jeho predmetu a kritérií určenie vykonateľnosti auditu vytvorenie úvodného kontaktu s klientom auditu výber audítorského tímu

CERTIFIKÁT

-

PRÍPRAVA, SCHVÁLENIE A DISTRIBÚCIA SPRÁVY Z AUDITU (6.6) -

Následne činnosti kontrolný/opakovací audit (6.8)

Preskúmanie príslušných dokumentov systému manaţérstva vrátane záznamov a určenie ich adekvátnosti s ohľadom na kritéria auditu

Príprava správy z auditu Schválenie a distribúcia správy z auditu

PRÍPRAVA NA ČINNOSTI AUDITU VYKONÁVANÉ NA MIESTE (6.4) -

AUDÍTORSKÉ ČINNOSTI NA MIESTE (6.5) -

Obr. č. 5 Priebeh audit podľa EN ISO 19011:2002 [7]

36

Príprava plánu auditu Pridelenie práce audítorskému tímu Príprava pracovných dokumentov

Realizácia otváracieho stretnutia Komunikácia počas auditu Úlohy a zodpovednosti sprievodcov a pozorovateľov Zhromaţďovanie a overovanie informácií Formulácia zistení z auditu Príprava záverov auditu Realizácia záverečného stretnutia

4 VÝZNAM AUDITU INFORMAČNEJ BEZPEČNOSTI Audit informačného systému je prostriedkom, pomocou ktorého vrcholový manaţment organizácie získava nezávislé posúdenie skutočného stavu informačného systému. Okrem základných prvkov priamej ochrany informačného systému, ich existencie a kvality z hľadiska bezpečnosti, sa v rámci vykonávania auditu informačného systému posudzujú aj ďalšie faktory, ktoré ovplyvňujú celkovú úroveň bezpečnosti a spoľahlivosti prevádzky posudzovaného systému. Audit informačného systému by uvedené faktory mal posudzovať nielen z hľadiska ich okamţitého či bezprostredného efektu, ale aj z hľadiska moţných dôsledkov v budúcnosti. Audítor pri posudzovaní stavu informačného systému vychádza okrem vlastných expertných znalostí z dostupných informácií, ktoré mu poskytne organizácia. Jedná sa predovšetkým o informácie získané:  obhliadkou príslušných priestorov (priestorov, kde je umiestnená kľúčová výpočtová a komunikačná technika, priestorov, kde sú skladované záloţné a archívne kópie údajov, pracoviská kľúčových pracovníkov, a podobne),  rozhovormi s pracovníkmi organizácie, prípadne aj externých dodávateľov produktov a sluţieb súvisiacich s informačným systémom organizácie (s manaţmentom organizácie, s náhodne vybratou vzorkou beţných pouţívateľov systému, s bezpečnostným manaţérom, s pracovníkmi útvaru vnútornej kontroly, s pracovníkmi zabezpečujúcimi beţnú prevádzku systému, s pracovníkmi údrţby systému, s riešiteľmi systému a podobne)  štúdiom dokumentácie (bezpečnostná politika, bezpečnostný projekt organizácie, koncepčný návrh informačného systému, zdrojové texty programového vybavenia informačného systému, schéma komunikačného podsystému, organizačná schéma, vnútorné predpisy organizácie, texty zmlúv s dodávateľmi komponentov informačného systému, záverečné správy predchádzajúcich auditov a podobne) [10]. 5 POSTAVENIE AUDITU V PROCESE CERTIFIKÁCIE SMIB Cieľom certifikácie systému manaţérstva informačnej bezpečnosti podľa ISO/IEC 27001:2005 [4] je získať certifikát, ktorý vydá certifikačná spoločnosť akreditovaná podľa pravidiel akreditačnej spoločnosti. Informácie

Príprava auditu

Dozorové audity

Certifikačný audit- stupeň 1

Recertifikačný audit

Certifikačný audit- stupeň 2

Dozorové audity

Obr. č. 6 Proces certifikácie systému manažérstva informačnej bezpečnosti (SMIB)

Na začiatku certifikácie je potrebné získať informácie, ktoré sú dostatočné pre spracovanie ponuky a/alebo vypracovanie časového harmonogramu certifikácie a vlastného priebehu auditu 1. a 2. stupňa. Týmito informáciami sú napr. údaje o zákazníkovi (kontaktné údaje), analýza komplexnosti a špecifík preverovaných oblastí (počet zamestnancov, externí pracovníci, počet sietí, uţívateľov, serverov, klientov, vplyv legislatívnych poţiadaviek alebo špecifikované sektory auditovanej spoločnosti). 37

Fáza prípravy auditu zahrňuje nasledovné činnosti: predbeţné preverenie dokumentácie SMIB, stretnutie potrebné k vyjasneniu potrieb zákazníka, predaudit, workshop k rozsahu SMIB, analýza stavu pre špecifické legislatívne sektory a akákoľvek kombinácia vyššie uvedených činností. Cieľom certifikačného auditu 1. stupňa je sa zamerať na plánovanie a pochopenie SMIB v kontexte politiky a cieľov SMIB organizácie zákazníka, predovšetkým na stav pripravenosti na audit 2. stupňa a súhlas pre ďalšie aktivity auditu na mieste. Audit dokumentácie SMIB:     

Audit vybraných procesov a pracovísk Plán zvládnutia rizík, záznamy vyţadované normou, Politika a ciele SMIB, rozsah SMIB, postupy pre podporu SMIB, Prehlásenie o aplikovateľnosti, Popis metodológie hodnotenia rizík, správa o hodnotení rizík,

Výstupom certifikačného auditu 1. stupňa je správa o preverení dokumentácie. Cieľom certifikačného auditu 2. stupňa je overiť, ţe organizácia dodrţiava svoje vlastné postupy, zásady, politiku a ciele, overiť, ţe SMIB je v zhode so všetkými poţiadavkami podľa ISO/IEC 27001:2005 [4] a sú dosahované všetky ciele opatrení v organizácii. Audit na mieste je zameraný na: hodnotenie rizík súvisiacich s bezpečnosťou informácií, predloţenou dokumentáciou z 1. stupňa a jej implementáciou, výber cieľových opatrení a implementácia opatrení, efektívnosť SMIB prostredníctvom auditov, preskúmanie vedením a monitorovanie procesov, postupov, stanovených zodpovedností. Výstupom certifikačného auditu 2. stupňa je plán auditu (pred auditom na mieste), správa z auditu, správa o odchýlkach (odstránenie do 3 mesiacov) a certifikát. Závery z auditov nám slúţia k zisťovaniu odchýlok (neplnenie poţiadaviek normy), zisťovaniu drobných nedostatkov a doporučenia resp. námety k zlepšovaniu. Dozorové audity slúţia na overenie, ţe certifikovaný SMIB je udrţiavaný, či sú posudzované potreby zmeny a či sú prevádzané zmeny. Ďalej je overovaná zhoda s certifikačnými poţiadavkami. Dozorové audity štandardne zahrňujú:    

Komunikáciu s externými stranami a dokumenty poţadované certifikáciou zmeny v SMIB Preverenie udrţiavania SMIB (prevádzanie interných auditov, preskúmanie vedením, opatrenia k náprave a preventívne opatrenia) Vybrané prvky ISO 27001 Ďalšie vybrané oblasti, pokiaľ je to vhodné.

Výstupom z dozorových auditov je plán auditu, správa z auditu, správy o odchýlkach (pokiaľ sa vyskytnú) a zmeny ceretifikátu.

38

CIELE A PRÍNOSY AUDITU SMIB Medzi významné ciele auditu systému manaţérstva informačnej bezpečnosti patria:  Certifikát, ako dôkaz funkčnosti systému manaţérstva informačnej bezpečnosti pre partnerov organizácie  Preskúmanie nasadenia a efektívnosti systému manaţérstva informačnej bezpečnosti (naplnenie Informačnej bezpečnostnej politiky vzhľadom na stanovené ciele Informačnej bezpečnosti a implementované opatrenia)  Preskúmanie postupu nasadzovania systému manaţérstva informačnej bezpečnosti  Preskúmanie splnenia požiadaviek (ISO/IEC 27001:2005[4]) a príprava na certifikáciu  Stanovenie vyšších cieľov informačnej bezpečnosti a potenciálu zlepšovania systému manaţérstva informačnej bezpečnosti.  Identifikácia potencionálnych bezpečnostných dier a bezpečnostných slabín (zraniteľností) Prínosy, ktoré vyplývajú z auditu systému manaţérstva informačnej bezpečnosti:        

Správy pre manaţment o revízii a činnostiach vyplývajúcich z rizík. Monitorovanie dodrţiavania politiky systému, postupov a právnych poţiadaviek organizáciou Podpora vzájomného pochopenia medzi oddeleniami a jednotlivcami Zaisťovanie stupňa efektívnosti systému Identifikácia slabín systému, ktoré môţu vyústiť do budúcej systémovej nezhody Ohodnotenie efektívnosti dokumentovaných aktivít v organizácií Poskytnutie informácií o procese zlepšovania Neustále zlepšovanie systému

ZÁVER Audit informačného systému je prostriedkom, pomocou ktorého vrcholový manaţment organizácie získava nezávislé posúdenie skutočného stavu informačného systému. Snáď najčastejším nedostatkom v praktickej bezpečnosti informačných systémov je skutočnosť, ţe úsilie a hlavne pozornosť zodpovedných končia vybudovaním nejakého systému ochrany – inštaláciou vybraných bezpečnostných prostriedkov a/alebo návrhom bezpečnostných procedúr a ďalších opatrení organizačného charakteru. Skutočnosť, ţe bol vybudovaný systém ochrany, vyvoláva príjemný pocit splnenej úlohy, pocit, ţe oblasti bezpečnosti uţ bola venovaná dostatočná pozornosť, a je teda moţné sa venovať iným dôleţitým problémom. Zabúda sa na skúsenosti aj z iných oblastí ľudskej činnosti, t.j. ţe po čase zvykne vzniknúť a ďalej sa zväčšovať rozpor medzi skutočným a pôvodne plánovaným stavom. Podobne je to aj v prípade opatrení na ochranu informačného systému – reorganizácie zmenia pôvodnú štruktúru vzťahov a zodpovedností za prevádzku a bezpečnosť informačného systému, do systému sa dodatočne inštalujú nové, alebo sa modernizujú pôvodné komponenty, pôvodne vyškolený personál sa časom obmieňa a podobne. Rovnako dôleţitá je aj skutočnosť, ţe pri nedostatočnej, či dokonca neexistujúcej kontrole dodrţiavania stanovených procedúr a prevádzkových predpisov sa čoskoro zakorenia postupy, ktoré sa značne líšia od 39

pôvodne navrhnutých, a bolo by naivné domnievať sa, ţe nové postupy vznikli ako výsledok úsilia o vylepšenie bezpečnosti. [10] LITERATÚRA [1] [2]

[3]

[4] [5] [6]

[7] [8] [9]

[10] [11] [12] [13] [14]

40

ŠOLC, M.: Význam auditu v systéme manaţérstva informačnej bezpečnosti (SMIB), Bezpečnosť práce. Roč. 9, č. 8 (2009), s. 35-39. - ISSN 1335-4078. NAGYOVÁ, A.: Systém manaţérstva informačnej bezpečnosti, In: Jakost Quality 2007: 16. ročník medzinárodní konference : 20.-21. března 2007, Ostrava. Ostrava: Dům techniky, 2007. p. h-18-h-21. ISBN 978-80-02-01902-2. ROSENBERGER, Ľ.: Význam procesu analýzy rizík v systéme manaţérstva informačnej bezpečnosti In: Ekonomika a management No. 2 (2010), p. 21-27 ISSN: 1802-3975. ISO/EC 27001:2005 - Systémy manažérstva informačnej bezpečnosti. Požiadavky. http://www.iso27001certificates.com/ ŠOLC, M., JAKUB, M.: Audit systému manaţérstva informačnej bezpečnosti. 14. Medzinárodná vedecká konferencia Kvalita a spoľahlivosť technických systémov, máj 2009, Nitra, ISBN 978- 80- 552- 0222-8, 125 - 129. EN ISO 19011:2002 - Návod na auditovanie systému manažérstva kvality a/alebo systému environmentálneho manažérstva ISO/IEC 20000: IT service management. KALUŢA, F.: Manaţérsky prístup v riešení informačnej bezpečnosti firmy, Zborník príspevkov z konferencie poriadanej SASIB: Informačná bezpečnosť ´06, príspevok: Certifikácia podľa štandardu ISO/IEC 27001 nemeckou certifikačnou spoločnosťou RWTŰV, Ing. Vratislav Palička. VYSKOČ, J.: Bezpečnosť informačných systémov, Bratislava, September 1999. ISO 17799, ISO/IEC 17799:2005 Information technology- Security, Techniques – Code of practise for information security management. ISO/IEC TR 13335 (1-4): Informačné technológie - Smernice pre riadenie bezpečnosti informačných technológií. GIRMANOVÁ, L. a kol, Nástroje a metódy manažérstva kvality, Košice, HF TU 2009, ISBN 978-80-553-0144-0. STRNÁD, O.: Bezpečnosť a manažment informačných systémov, STU Bratislava, 2009, ISBN 978-80-227-3040-2.

Zuzana HUBINKOVÁ

EKONOMICKÝ RŮST A POKLES A JEHO VLIV NA SOCIÁLNÍ A PSYCHICKOU STABILITU SPOLEČNOSTI Abstract: Many social problems are often explained by the same formula "due to lack of economic growth". If you think about this statement, it appears that economic growth is the cure for all socio-economic problems of the world. At the moment, but it seems that scientists think of the external effects of economic growth especially in the period after the Second World War, when the massive development of science and technology and its application in practice. The opposite of economic growth, economic recession, the recession that is characterized by loss of income and jobs. Recession accompanied by psychological stress, frustration in human destiny, with no offsetting increase in the quantity and quality of pleasant experiences. Indeed, intellectually and morally unreasonable to the development of human society is to create the best conditions for life. ÚVOD Kdo by nechtěl prosperitu a ţít v blahobytu a mít se dobře? Politikové lidem slibují ekonomický růst často bez ohledu na to, za jakou cenu ho bude dosaţeno. Současný vývoj prosperity a často nesystematické řešení mnoha otázek spojenými s ţivotním prostředím začíná vést lidstvo k zamyšlení nad způsobem současného ţivota. Ekonomický růst by měl zajistit některé funkce: - zvýšit ţivotní úroveň všech občanů1, ale za cenu pouţívání omezených zdrojů; - měl by se snaţit vyřešit chudobu zemí třetího světa2; - a měl by se snaţit vyřešit ekologické problémy současnosti. Řada společenských problémů (nedostatek financí na vysoké školství, výzkum, vědu atd.) je často vysvětlována stejnou formulkou „z důvodu nedostatečného ekonomického růstu“. Pokud se zamyslíme nad tímto tvrzením, tak to vypadá, ţe ekonomický růst je lék na všechny bolesti světa. V současnosti to ale vypadá tak, ţe se vědci zamýšlejí nad vnějšími důsledky ekonomického růstu především z období po druhé světové válce, kdy došlo k masivnímu rozvoji vědy a techniky a její aplikace do praxe. Opakem ekonomického růstu je ekonomický pokles, recese3, která se vyznačuje ztrátou důchodů a pracovních míst. Klesající důchod přináší zklamání výrobcům a vede k poklesu a omezení výroby. Vlastníci a manaţeři počítají s prodejem určitého 1

Ekonomický růst se většinou měří růstem hrubého národního produktu, ale sám o sobě není příliš vypovídající o reálných změnách v ţivotní úrovni obyvatel dané země. 2 Mezinárodní pomoc chudým zemím (např. půjčky, transfery technologií, nízké ceny surovin atd.) se mnohdy nedostane přesně tam, kde je opravdu zapotřebí, k obyvatelům těchto regionů. Často se pomoc dostane do rukou autoritativních vlád v těchto zemích a ty tyto prostředky vyuţívají podle svých subjektivních cílů a dále se tyto peníze zajímavou formou vracejí zpět do bohatých zemí a to např. vyuţíváním levné pracovní síly v zemi či zavedení té části výroby, která ohroţuje zdraví a ekologii. 3 V období recese se sníţí míra růstu celkového národního důchodu.

41

mnoţství zboţí za určitou cenu, coţ se v období recese příliš neděje a obchody váznou. Tato situace vede k hromadění zásob neprodaného zboţí, náklady pak převyšují příjmy, výroba se zpomaluje anebo se zcela zastaví. Následuje propouštění zaměstnanců a roste nezaměstnanost. Recesi, tedy jako negativní ekonomický jev, doprovází často mnoho psychického vypětí, zklamání v lidských osudech, aniţ dochází ke kompenzaci zvýšení mnoţství a kvality příjemných proţitků. 1

NÁKLADY EKONOMICKÉHO RŮSTU

Lidé si neuvědomují, ţe důsledky ekonomického růstu nejsou jen v alarmujících statistických číslech, ale v reálném ohroţení ţivota dalších generaci na naší planetě. Vzniká tak velký problém, který je ze zákona řešen jen v některých případech (ekologické pohonné hmoty atd.). Firmy si nezapočítávají do svých nákladů, tzv. ekologické náklady, coţ samozřejmě zvyšuje cenu jejich výstupů a můţe je to v krátkodobé perspektivě ohrozit v konkurenceschopnosti na trhu. Z dlouhodobého hlediska je ale patrné, ţe se na trhu udrţí jen ti výrobci, kteří budou ekologicky šetrní. V současnosti lze jen velmi těţko měřit tyto ekologické náklady v jejich počáteční formě, důsledky jsou jiţ daleko průkaznější. Pouhé sankční nástroje v podobě pokut se nezřídka míjí účinkem, neboť pokuty někteří členové společnosti (hlavně ti bohatší) zaplatí raději neţ řešení samotné situace.4 Ve světě se ovšem setkáváme s jevem, ţe pokud má někdo velkou ekonomickou moc má i moc politickou, vojenskou, vědeckou atd., tak se můţe chovat navzdory všem pravidlům, i mezinárodním a je stále respektován. Ekologické problémy nejsou problémem 20. století, ale celého vývoje lidstva, neboť kaţdý pozitivní posun lidstva dopředu byl tvrdě zaplacen pustošením přírody a tedy nekompromisně kořistnickým vztahem k přírodě. Jiţ ve starém Řecku se vymýtily celé lesy, aby mohla vzniknout dostatečná plocha pro ornou půdu a nová sídla. Současnost jenom zrychlila a zintezivnila devastační postupy vůči přírodě, avšak na druhé straně si lidstvo díky vědeckému vývoji začalo uvědomovat sílu svých vlastních ničivých důsledků, které nepůsobí jen na některých územích, ale s různou intenzitou po celé planetě. Vnější důsledky ekonomického růstu: - globální oteplování planety – v roce 1997 byla uzavřena úmluva, tzv. Kjótský protokol, o sníţení emisí znečišťujících plynů, které jsou odpovědné za globální oteplování; z krátkodobého hlediska lze jiţ v současnosti pozorovat řadu ekologických katastrof (povodně, vlna tsunami atd.), které člověk nemůţe sám ovlivnit v okamţiku jejich vypuknutí, ale můţe proti nim bojovat dlouhodobě pomocí svého přístupu k přírodě, hrozící ekologické katastrofy musí lidstvo zakomponovat do svých predikcí ekonomického chování a ţivota vůbec (např. hrozbu tání ledovců a mizení ostrovů atd.); Podle OSN by do roku 2100 měla teplota na planetě Zemi stoupnout aţ o 5,8 °C, coţ by jiţ do roku 2050 mohlo vést k zániku řady rostlinných a ţivočišných druhů, to by znamenalo nejmasovější vymírání biologických druhů od doby vymizení dinosaurů z povrchu země před cca 65 milióny let. 4

Paradoxem pak je, ţe z úředního hlediska je legální ničení přírody dáno určitým povolením a z hlediska trţního systému je tolerována devastace ţivotního prostředí tehdy, pokud je řádně zaplacena.

42

-

redukce ozónové vrstvy – v roce 1987 byla Montrealským protokolem zastavena produkce freonů, coţ je sice velmi pozitivní, ale ţivotnost freonů (tj. halogenových uhlovodíků), které jiţ v atmosféře jsou, je několik desetiletí, takţe nyní čekáme, aţ přestanou ničit atmosféru a začnou se pomalu vytrácet; pronikání UV-B radiace má mnoho jasně definovaných následků, ale také nejednoznačné důsledky, coţ můţe vést k závaţným změnám v přírodních ekosystémech i v ţivotě člověka (zvýšený výskyt očních, koţních vad, rakoviny atd.);

Nad Antarktidou se nachází ozónová díra, kde do roku 1994 byl stratosférický ozón zcela zničen. -

eroze půdy, rozšiřování pouští – od konce druhé světové války se sníţila světová úrodnost o 13%, coţ znamená, ţe se kaţdým rokem ničí úrodná půda, která pro stoupající počet lidstva má nezastupitelnou úlohu a tím se také zvyšují různé problémy např. socioekonomické v rozvojových zemích; degradaci půdy z hlediska lidských aktivit nejvíce způsobuje nadměrná pastva dobytka, odlesňování, zemědělství, sběr palivového dříví a průmysl; rozšiřování pouští (desertifikace) je opět dáno nejen přírodními klimatickými změnami, ale také působením lidského faktoru, tím jsou především ohroţena místa leţící v blízkosti přírodních pouští; místa s degradovanou půdou erozemi mohou časem splývat s pouštními plochami; kvalitní orná půda vzniká i stovky let, ale zničení půdy můţe být za velmi krátkou dobu, coţ si lidé často vůbec neuvědomují;

Mezi zeměmi nejvíce postiţené erozí patří Turecko se svou polohou ze 67% na středních aţ prudkých svazích. Silnou erozí je také postiţen Island, JAR, USA. -

úbytek tropických lesů – odlesňování tropických deštných pralesů probíhá velkým tempem od konce 70 .let 20. století, kdy k tomu to jevu docházelo především z důvodu získání zemědělské půdy a rozšiřování průmyslu, coţ ve svém důsledku znamená opět celosvětový výţivový problém, se kterým úzce souvisí i problém s pitnou vodou;

V roce 1979 se deštné pralesy zmenšily na cca 56% své původní plochy. -

ohroţení flóry a fauny – v obecné podobě je ohroţena celosvětově fauna a flóra, to jak zvířata a v jakém počtu budou ţít ve volné přírodě určuje člověk, neboť jeho urbanizace a zemědělská půda zcela změnily krajiny, zvířata ve volné přírodě jsou v podstatě zvířata chovaná za pomoci lesního hospodářství a zákonů kaţdého státu, jinak by jim hrozilo zcela vyhynutí, neboť jejich přirozená teritoria dnes uţ v podstatě neexistují;

Od druhé světové války vymřelo ve světě cca 20% sladkovodních druhů ryb. -

transport a doprava osob – zrychlený systém dopravy je v současnosti zcela normální, ale normální z pohledu ekologů a přírody není mnoţství výfukových plynů, které ničí ovzduší a působí nejen na ekosystémy, ale i na zdraví člověka;

Dramatický nárůst alergií všeho druhu a problémů s imunitou souvisí také s ţivotním prostředím, i kdyţ příčiny mohu být i jinde. Z těchto důvodů se pořádají různé ozdravné 43

pobyty pro děti a mládeţ v přírodě u moře. Lidé ze zvláště industriálně zatíţených oblastí by měli mít nárok na určitou rehabilitaci a ozdravné pobyty. -

problém odpadů – řada odpadů se dostává do ovzduší, řada jich zůstává na skládkách, kde by mělo docházet k recyklaci a následnému zpracování, realita je často zcela jiná, neboť řada odpadků končí na dně oceánů a likviduje tak mořské ekosystémy; největším problémem jsou odpady z plastů a chemických látek, které se rozkládají velmi pomalu a jejich likvidace je náročná; atd.

Naše společnost se sice naučila třídit odpady a to také díky zavedení barevných kontejnerů, které umoţňují jednoduché rozdělení odpadu, ale stále existují rozdíly mezi postoji ke třídění odpadu a reálným chováním. Významné vnější důsledky ekonomického růstu jsou nejen velkým ekologickým problémem, ale mají stále více mít vliv na lidské chování a vytváření psychiky vůbec. Člověk ţije v určitém systému, v určitém podnebném pásmu, a pokud se začnou měnit základní ţivotní podmínky, bude se muset člověk adaptovat na vše nové, jinak se jeho šance na přeţití velmi sníţí. To také znamená změnit své chování, nastavit parametry na nové ekologické a samozřejmě i ekonomické prostředí. Postoj k přírodě jako takové se vyvíjel spolu s lidskou civilizací, čím více techniky a strojů, tím více začala být zajímavá krajina nedotčená (nebo jen lehce) lidskou rukou. Člověk především od poloviny 20.století více vyhledává přírodu, tedy prostředí ne příliš přetvořené lidmi k odpočinku, relaxaci, zábavě. Někteří lidé odjíţdějí kaţdý víkend na chaty a chalupy5 a odpočívají. „Přírodu“ si lidé utváří i doma pomocí pokojových květin, upravených zahrad a domácích zvířecích mazlíčků. Jedním z nejnověji pouţívaných a také nejúčinnějších nástrojů k ochraně ţivotního prostředí je systém environmentálního6 managementu (EMS). Environmentální management znamená systematický přístup k ochraně ţivotního prostředí ve všech aspektech podnikání, jehoţ prostřednictvím začleňují podniky péči o ţivotní prostředí do své podnikatelské strategie i běţného provozu. Mezi hlavní přínosy fungujícího environmentálního managementu patří např.: - dosaţení souladu s právními poţadavky týkajících se ochrany ţivotního prostředí a podnikatelské aktivity; - sníţení rizika havárií poškozujících ţivotní prostředí; - sníţení provozních nákladů, úspory energií, suroviny a dalších zdrojů; - zlepšení image a důvěryhodnosti firmy pro veřejnost, banky, investory, klienty atd. 2

PROBLÉMY SPOJENÉ S TRVALE UDRŽITELNÝM ROZVOJEM

Pro optimální vývoj společnosti je zapotřebí určitý pozitivně udrţitelný rozvoj, který by měl být deklarován tak, aby co nejméně zatěţoval přírodu a její zdroje. Ekonomické hledisko tedy udrţení výnosu, a i jeho moţné zvyšování, by mělo být v souladu s ekologickými parametry, např. sledování vhodných ekologických kritérií, dále kritéria ekologické únosnosti např. při zavedení určité výroby, budovaní silnice atd.

5

Člověk většinou preferuje takovou krajinu, ve které ţil v dětství. Rád se do ní vrací, neboť se v ní cítí dobře. 6 Environmental – týkající se ţivotního prostředí.

44

Ekonomický růst nelze tedy zastavit, ale měl by být udrţitelný ve vzájemném souladu přírody a člověka. Nelze však opomíjet člověka, na kterého ekonomický rozvoj také působí. Současná generace by neměla ohrozit práva budoucích generací uspokojovat své potřeby. Důleţité je také zmenšit rozdíly mezi rozvojovými zeměmi a bohatým světem západních civilizací, protoţe to je nepsaný zdroj mnoha konfliktů, včetně válečných. Cesta pozitivního rozvoje vede k rozvoji lidské osobnosti v těch sociálních strukturách a kulturách, které jsou schopny určitého přemýšlivého přístupu a tolerance vůči budoucím generacím. Je často poměrně sloţité vysvětlit lidem, ţe určitá omezení nutně neznamenají stagnaci, ale naopak přinesou zlepšení v budoucnosti. . Ekonomický růst je také vyvolán růstem vzdělanosti obyvatelstva. Dále také kladnými očekáváními výrobců a spotřebitelů. V tomto procesu se musí také zapojit vláda a vytvořit vhodné podmínky podněcující podnikatelskou aktivitu.7 Nízké investice do vzdělání, výzkumu, vývoje ohroţují konkurenceschopnost ekonomiky a brzdí její růst. Malé počty studentů přírodních věd a techniky by měl vést ekonomické leadery k zamyšlení nad budoucností celé společnosti. Trvale udrţitelný rozvoj8 zahrnuje především omezení spotřeby, produkce, zavádění úspornějších technologií, na coţ musí být značné finanční prostředky. Tato koncepce se setkává s velkým nepochopením hlavně u rozvojových států, na druhé straně ani bohaté státy se k těmto řešením nehrnou, protoţ je pro ně výhodnější vyuţívat levnou pracovní sílu neţ přenášet výrobní postupy a „know-how“ do chudších zemí. Někdy je vůbec otázkou zda pomoc ve formě změněného způsobu ţivota (myšleno konzumního) je tou pomocí, které tradiční a chudé země opravdu potřebovaly (např. změna oblečení, zavedení médií atd.). Obyvatelstvo často není dostatečně připraveno přijmout změny a adaptovat se. Konzumní styl ţivota vyspělých společností nenutí příliš člověka k úvahám, co bude dál. Převládá velmi nízká úroveň vědomí zodpovědnosti jednotlivce za dění v celé společnosti. Většina9 lidí se omezuje jen na své soukromí bez ohledu na to, co se ve společnosti děje. Výrazně se v určitých oblastech oslabil pud sebezáchovy, coţ je dáno především tím, ţe si lidé zvykli zisky a výhody přisvojovat sobě a náklady druhým, společnosti a přírodě. Typickým příkladem je silně rozvinutý automobilismus, který vede k alibismu a obhajobě takového chování tzv. „kdyţ autem jezdí většina lidí, tak proč bych já nejezdil, tím ţe jezdit nebudu stejně nic nezachráním.“10 V lidech se totiţ bez ohledu na změněnou situaci zachovaly některé rysy, které díky dějinnému vývoji by asi měl člověk opustit a začít přemýšlet trochu jinak.

7

Dějiny mají i takové patologické osobnosti, které sice podnítily pracovní aktivitu, ale za cenu fanatismu, např. Hitler v Německu. 8 Trvale udrţitelný rozvoj – pojem zavedený Římským klubem. 9 Málokdo si uvědomuje, ţe mnohými aktivitami ve volném čase, jako např. dobrovolná práce s dětmi, pro sport atd. pomáhá pozitivnímu rozvoji celé společnosti, coţ má zpětně vliv i na jednotlivce. 10 Zde postupně nastupují legislativní a daňová opatření, která zamezí přenášení zodpovědnosti na druhé.

45

Lidé si také stále udrţují svůj kořistnický vztah k přírodě, který byl zapotřebí v době, kdy málo početné a technicky nevybavené skupiny bojovaly o svou existenci. V současnosti tento přístup vede k překračování přirozené únosnosti území, coţ můţe vést k ohroţení základních fyziologických potřeb (např. potřeba tekutin – nedostatek pitné vody). Dalším velkým problémem je časový faktor, který ovlivňuje naše ţivoty a fungování lidí ve společnosti. Za prvé je třeba připomenout, ţe lidé ţijí velmi individuálním a izolovaným způsobem bez těsnějších vazeb k minulým generacím, ale i k budoucím. Za druhé se k časovým problémům vztahuje ten fakt, ţe člověk ač má v ţivotě mnoho příleţitostí k různým činnostem, tak je z reálných důvodů nestíhá. Mnoho času lidé věnují práci a shánění uţitečných věcí, které mohou ušetřit čas. Pro mnohé lidi se tak stává ţivotním smyslem zvyšování příjmů a osobní spotřeby, která je ze značné části určována výrobci. To často vede k frustracím a nespokojeností s dosaţenou materiální úrovní ţivota, která se stává smyslem ţivota. To má samozřejmě vliv na rodinu, délku ţivota, zdraví atd. Mnohem méně času se naopak věnuje testování řady nových výrobků, které jsou zaváděny do praxe. Tento technologický boj o čas můţe mít v praxi neblahé důsledky, např. na zdraví (např. nekvalitní testování nových léků, hraček pro děti), bezpečnost, atd. 3

KONJUNKTURA A RECESE OČIMA PSYCHOLOGIE

Na počátku šedesátých let 20. století vznikla teorie, podle níţ jsou některé významné (spíše negativní) ţivotní události člověka velmi podstatným stresovým faktorem. Přitom se nejedná jen o události s negativním sdělením (např. smrt blízké osoby, rozvod, nemoc, ztráta zaměstnání), ale i o události, které bývají jak objektivně, tak subjektivně kladně hodnoceny (např. svatba, těhotenství, výhra v loterii, povýšení v práci). V roce 1967 dva psychiatři T. Holmes a R. Rahe sestavili seznam ţivotních událostí, které stres způsobují a přiřadili jim určitý počet bodů. Některé z událostí zařazené do seznamu se pojí i s dobou ekonomické recese, deprese, coţ podporuje teorii vlivu ekonomických podmínek na duševní zdraví. V období ekonomické recese byl prokázán nárůst různých sociálně patologických jevů ve společnosti. Bylo zjištěno, ţe finanční úzkost rodičů malých dětí vede k depresi v ţivotě těchto dětí. Stavy plynoucí z ekonomické deprese (chudoba, nezaměstnanost, strach z ekonomické nejistoty) mohou prohloubit či dokonce způsobit u některých jedinců psychická onemocnění (např. neurózy). Pokud existují ve společnosti těţké ekonomické podmínky (např. inflace), tak mají dopad na jedince bez rozdílu, zda trpí sníţenou prosperitou či nikoliv. Ekonomický růst a pokles souvisí se změnami v sociálním postavení jedinců, s mnoha nerovnostmi, které ve společnosti vznikají. Trţní mechanismy produkují nejen bohatství, ale i chudobu11. Společnost jako celek by měla dbát především na to, aby nikdo z občanů neklesl pod základní stupeň minimálního materiálního zajištění, pak tedy velikosti příjmů nejbohatších skupin nejsou prioritní starostí ostatních. 11

Chudoba je vyjádřením extrémní nerovnosti, distance určité části populace, nejen od bohatých, ale i od zbytku populace.

46

Rozdíly a nerovnosti mezi lidmi jsou dané jak vnějšími podmínkami, tak osobností kaţdého jedince. Záleţí na tom, jak kaţdý dokáţe skloubit pozitivní i negativní znaky a načerpat z nich co největší prospěch. Mezi základní typy nerovností patří např.: - příjmová nerovnost, nerovnost bohatství – např. kaţdý má jinak bohaté předky a neměl by nečinně propadat svému osudu, ale měl by se snaţit o změnu své ţivotní filozofie; - nerovnost ve spotřebě a ţivotním stylu – různí lidé preferují různé spotřební trendy na základě svého ţivotního stylu; - statusová nerovnost – např. členství v prestiţních klubech, pouţívání určité značky auta, mobilního telefonu atd.; - nerovnost ve schopnostech, vzdělání, ale i přístupu ke vzdělání – problém související s biologickými předpoklady utváření osobnosti a se sociální determinací osobnostního vývoje; Vzdělání má vliv na objektivitu pohledu na ekonomickou realitu. Lidé s niţším vzděláním a niţšími příjmy mají tendenci jako důvody chudoby uvádět socioekonomické příčiny. Lidé s vyšším vzděláním a vyššími příjmy u důvodů chudoby uvádějí osobní odpovědnost a osobní neštěstí. nerovnost na trhu práce – stále diskutovaná diskriminace ţen, etnických minorit, starých lidí, mladistvých, absolventů škol, handicapovaných atd.; - nerovnost v ţivotních podmínkách - daná mnoha faktory, které souvisejí jak s jednotlivci, tak se situaci celé společnosti. Nerovnosti ve společnosti lze interpretovat různě, kaţdá teorie má na takové problémy jiné vysvětlení. Konzervativci hledí na nerovnosti s pozice vrozených dispozic. Liberálové tvrdí, ţe nerovnosti jsou přirozené a ekonomický systém by se měl snaţit produkovat bohatství a sociální systém by tuto produkci měl podporovat. Naopak socialisté vykládají nerovnost jako majetkový problém, který vzniká na základě soukromého vlastnictví výrobních prostředků, coţ vede následně ke třídnímu konfliktu. -

Tento typ konfliktu, jak se lidstvo přesvědčilo, nevede k ničemu pozitivnímu. Centrálně plánované ekonomiky sovětského typu, tedy socialistické státy, neměly šanci přeţít rok 2000, tedy aţ na některé absolutně vojensky nedemokratické reţimy. Na základě výzkumů z Evropské unie a USA se v případě sociálního postavení chudých klade důraz více na roli individuálních příčin chudoby neţ strukturálních. K příčinám chudoby patří: - osobnostní charakteristiky - nedostatek vůle, nepředvídatelnost, špatné morální vlastnosti, neochota pracovat atd., - situační faktory - jsou dané základním sociálním prostředím, ve kterém jedinec ţije a odkud získává primární sociální vlastnosti, percepce, aspirace atd. Mezi chudými najdeme především staré lidi, rodiče a jejich děti, ţeny, nezaměstnané, tělesně a duševně nemocné, etnické minority a bezdomovce. Chudoba znamená pro člověka pocit deprivace, který vzniká na základě subjektivního porovnání s určitou úspěšnější referenční skupinou. Jedinec je relativně deprimován určitou pozicí, zboţím, sluţbami, neboť nemůţe dostatečně uspokojovat své základní potřeby, má méně neţ ostatní členové společnosti, má nedostatečný příjem např., 47

v porovnání s průměrným příjmem dané společnosti, ale také psychicky strádá nedostatkem něčeho, co je v dané společnosti povaţováno za hodnotu (např. úcta, dobré zdraví, adekvátní příjem, vzdělání, rekreace, bydlení, volný čas). Na druhé straně deprivace nemusí být průvodním znakem chudoby.12 Z celospolečenského hlediska je chudoba velmi sloţitě uchopitelný jev. Často ji nelze zahrnout do statistik, neboť lidé se za svůj sociální stav stydí a nehovoří o něm. Taková situace nastává většinou po společensko ekonomické změně v rodině, např. rozpad rodiny, nezaměstnanost atd. Preventivní opatření státu proti chudobě udrţuje řadu jedinců těsně nad hranicí chudoby (v tzv. stavu latentní chudoby) díky sociálnímu minimu. Podle oficiálních statistik nejsou tito lidé chudí, ale mohou se jimi kdykoliv stát, pokud ztratí nárok na sociální podporu.13 S ekonomickou recesí můţe také souviset bída14 a to jak v absolutním vyjádření, tak v relativní podobě. Absolutní bída znamená, ţe lidé si nejsou schopni v důsledku nedostatečných zdrojů zajistit základní ţivotní potřeby, coţ můţe vést k ohroţení ţivota. Relativní bída je daná porovnáním jedinců nebo skupin s normou definovanou regionálně, celonárodně či mezinárodně a můţe být často velmi zavádějící z hlediska hodnocení kvality ţivota. Za nedostatkem zdrojů lze vidět jak nedostatek peněz a hmotného vlastnictví, tak nedostatek ochrany ţivotního prostředí, vzdělání, ţivotních a pracovních příleţitostí, úrovně bydlení, přístupu k informacím atd., ale i nedostatek emoční a psychické podpory. Bída se můţe měnit s mnoha skutečnostmi, které lidský ţivot provázejí, patří sem věk, zaměstnanost, invalidizace a další proměnné, které mohou stav bídy nastartovat i odstranit. Bída můţe mít mnoho závaţných důsledků na jedincův ţivot v podobě odcizení, nerovností, vyloučení ze společnosti, znevýhodnění ţivota, ţivota na okraji společnosti, coţ můţe vést ke ztrátě pocitu slušného a uspokojivého ţivota, k horší kvalitě ţivota, ale i k pocitu, ţe ţivot nemá smysl. Bída má také přímý vztah ke zdravotnímu stavu jedince a to jak k fyzickému, tak k duševnímu, coţ souvisí i s vyšším počtem úmrtí. Mediální obraz ekonomických informací, především problémů chudoby a bídy, je velmi často zkreslený a je tím dramatičtěji a beznadějněji vykreslován pokud se jedná o komerční médium, které je nezávislé. Existuje-li reálný ekonomický problém (krize, inflace, recese atd.), tak obyvatelstvo tíhne k autoritářským náboţenstvím, naopak v době prosperity je příklon k liberálním druhům náboţenství. V době revolučních změn jsou lidé nakloněnější abstraktnímu umění a v pragmatických obdobích lidské společnosti převaţuje náklonnost k naturalismu.15 Reakce u lidí na aktuální ekonomickou situaci mohou být velmi odlišné. Jsou dané mnoha parametry, které se liší od člověka k člověku. Některé lidi to motivuje k vyšším výkonům, jiní se obávají zda naleznou pracovní místo a některé jedince vůbec 12

Je známo, ţe ne všichni deprivovaní jsou chudí a ne všichni chudí jsou deprivovaní. V České republice díky nivelizaci v příjmech mohou být chudobou ohroţeni i příslušníci střední třídy. 14 Bída je stav jedince či skupiny vystavené nedostatku zdrojů, jehoţ míra významně ovlivňuje zdraví a pocit slušného ţivota. 15 Filozofický a umělecký směr zdůrazňující shodu s přírodou a skutečností. 13

48

neovlivní. Pokud je ekonomika ve stádiu rychlého rozvoje motivuje to spotřebitele k nákupům. 4 SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY VE SPOLEČNOSTI Sociálně patologické jevy16, jak jiţ bylo výše naznačeno, souvisí také s ekonomickým vývojem. Není moţné se v této subkapitole věnovat všem typům těchto velmi závaţných skutečností, ale o některých aktuálně významných jevech v současné době bude zmínka. Nejzávaţnější sociálně patologické jevy jsou definovány zákonem a podle zákona i sankcionovány. Můţe se také ale jednat o jevy, které sice nepodléhají zákonným stanovením, nicméně jejich naplnění můţe způsobovat nestabilitu v celé společnosti, či v její určité části. Nejrůznější závislosti patří k velmi závaţným sociálně patologickým jevům, lidé jim propadají, aby unikli nepříjemným věcem ve svém ţivotě. Problémy se pak závislým jeví velmi vzdáleně a jejich řešení se zdá býti jednoduší, či lze na ně zcela zapomenout. Nejúčinnější léčbou je zaměřit se na odstranění vlastních příčin závislosti, neţ na odstranění návykové látky z dosahu daného jedince. Velmi často se hovoří ozávislostech na alkoholu, nelegálních drogách tabáku, různých lécích, které byť předepíše lékař, mohou mít při zneuţívání daleko závaţnější dopad. V době ekonomických propadů a změn patří sebevraţdy mezi problémy, které narůstají. Technika sebevraţd se mění s vývojem technického a dalšího zázemí. Lidé se obecně bojí bolesti a strádání a tak volí metody sebevraţd, které jsou „snazší“ a takřka nebolestivé. Poněkud jiným problémem je pokus o sebevraţdu,17 který odborníci klasifikují jako volání o pomoc či patologickou komunikaci. Zásadou by mělo být, ţe ţádný pokus o sebevraţdu by neměl být zlehčován, neboť jde o narušení základního lidského pudu sebezáchovy. Na celou společnost má velmi negativní vliv kriminalita18, která ohroţuje mnoho uznávaných hodnot, ţivoty, zdraví, svobodu, vlastnická práva, demokratický řád, fungování státních orgánů atd. V době, kdy dochází k eskalaci kriminálního chování, vzrůstá ve společnosti pocit akutního ohroţení, který zabraňuje svobodnému rozvoji lidí a významně sniţuje kvalitu ţivota. Kriminalita se obvykle dělí na: - majetkovou - krádeţe, vloupání, poškození cizího majetku atd.; - mravnostní - proti svobodě a zásadám morálky v pohlavních vztazích; - násilnou - ublíţení na zdraví, vraţdy, loupeţ, vydírání, opuštění dítěte, únos. Relativně nejmladší je kriminalita, která je spojována s urbanizací. Nové městské aglomerace se v určitých oblastech liší ve stylu kriminality (na rozdíl od venkovských sídel). Jedná se především: - o niţší věk pachatelů trestné činnosti; 16

Sociálně patologické jevy, které na základě nedodrţování či porušování sociálních norem a hodnot (objektivně zdůvodnitelných, historicky vzniklých, sociálně akceptovaných) působí individuální, skupinové i celospolečenské poruchy, mají negativní vliv na ţivot běţných občanů a na společenský konsensus. 17 Ţeny, častěji neţ muţi, volí pokus o sebevraţdu, kdeţto muţi spáchají většinou dokonanou sebevraţdu. 18 Kriminalita je trestně postiţitelné jednání.

49

-

více psychopatií v řadách pachatelů (především asociální psychopaté); často velmi brutální loupeţná přepadení např. starších lidí v jejich bytech atd.

Ve městech existuje velká koncentrace mladých lidí niţších sociálních tříd, kteří inklinují k delikventním subkulturám. Tito lidé mají pocit, ţe dosaţení úspěchu střední třídy je pro ně v nedohlednu, tak se uchylují k prostředkům ilegálních subkultur. Delikventní skupiny se vyznačují tím, ţe jejich chování je neuţitečné, zlomyslné a negativistické. Architekti by měli všechny dostupné poznatky (psychologické, demografické, sociální, ekologické, statické, ekonomické atd.) zohlednit ve svých urbanistických návrzích nových městských aglomeracích. Přihlédnout by se mělo především k tomu, ţe by prostředí nemělo být v noci absolutně vylidněné, mělo by být přehledné, stavby by měly být zabezpečeny proti kriminálnímu chování atd. Moderně urbanisticky pojaté prostředí by mělo být dostatečně diverzifikováno, aby umoţnilo rozvoj lidské individuality a zároveň poskytovalo smysluplné uplatnění energie mladých lidí. Obyvatelé by se měli v určitém směru znát, neboť současně proklamovaná anonymita spíše tiše napomáhá kriminálnímu chování neţ moţná kontrola a přehlednost svého okolí. Jedním z nejzávaţnějších problémů v boji s kriminalitou je v současnosti trestná činnost mládeţe. Základem boje s trestnou činností mládeţe je výchova v rodině. V primární sociální skupině se vytvářejí základy poznání a chápaní sloţitých vztahových otázek jak v samotném rodinném prostředí, tak v celé společnosti. Právě v rodině se vytvářejí názory a morální kvality kaţdé osobnosti. Kriminalita dětí a mladistvých19 má svá specifika, která vystupují do popředí především v prostředí velkých měst a průmyslových aglomerací. Nejčastější a nejdostupnější trestnou činností mládeţe je majetková, neboť nese minimální riziko odhalení. Jedním z nejvíce uváděných motivů této kriminální činnosti mládeţe je opatření si peněz na záliby různého druhu (opět i kriminální), ale i finanční zajišťování rodiny či prostředí, ve kterém dítě či mladiství vyrůstá a ţije. Mezi mladistvými a dětmi vzrůstá také násilná kriminalita, která je provázená velkou brutalitou a často končící i zavraţděním vyhlédnuté oběti. Státy celého světa20 se musí zabývat novým velkým ohroţením jménem terorismus.21 Velmi rozličný pohled je na terorismus22 a zvyšující se extremismus, který můţe na jedné straně znamenat bojovníka za svobodu, zlepšení sociálních podmínek a na druhé straně je to organizovaný projev násilí nejhoršího stupně, který je namířen proti státním institucím a vládám. Terorismus se od kriminality liší především motivem, neboť je povaţován za jeden z nejkrajnějších způsobů prosazování názorů a dosahování politických cílů. Je charakteristický krajními formami boje, které v lidech vyvolávají 19

Děti jsou lidé do dne 15.narozenin. Mladistvým se člověk stává dnem následujícím po dni jeho 15. narozenin a je jím aţ do dne jeho 18.narozenin včetně. 20 Hrozba teroristických útoků vedla ke zrušení světové Rallye Paříţ - Dakar 2008. 21 Terorismus v různých podobách existuje cca 2000 let. Medializace terorismu vysoce vzrostla aţ v posledních letech v důsledku zvýšené intenzity útoků. Účinek mediálního obrazu terorismu můţe mít velmi rozporuplné důsledky, na jedné straně víme o riziku nebezpečí, na druhé straně je v lidech vytvářen pocit stálého ohroţení. 22 Terorismus je soubor metod hrubého zastrašování politických odpůrců hrozbou a uţití násilí.

50

strach a hrůzu (kladení výbušnin, vraţdění, únosy, biologické zbraně, ţivé terče – sebevrazi, ozbrojená přepadení, braní rukojmích atd.). Terorismus můţeme např. rozdělit na : - klasický – působí převáţně na území jednoho státu (např. IRA, RAF, ETA); - globální nebo-li mezinárodní - je o něm více známo v podvědomí lidí (např. ve spojitosti se sítí Al-Kajdá); bývá spojován s určitými skupinami, které za mnohými akcemi terorismu stojí, nelze ho však mylně spojovat se všemi lidmi určité národnosti či vyznání. Terorismus lze dělit také podle toho, zda se jedná o skupinový (tedy organizovaný) terorismus nebo zda jde o individuální. Je také nutné vidět jaká je angaţovanost pachatele při teroristickém útoku, tj. zda se jedná o vraţedné či sebevraţedné akce, vydírání či destrukci nějakého zařízení, instituce. Z psychologicko sociálního pohledu není přesně určený profil osobnosti teroristy. Na základě řady mezinárodní studií je známo, ţe teroristé mohu být jak muţi, tak i ţeny pocházející z mnoha socioekonomických tříd. Ideoví vůdci bývají ze středních či vyšších středních tříd. Teroristou se můţe stát člověk (jak akcentovaná osobnost, tak ţivotní ztroskotanec atd.), který na jedné straně můţe mít určité omezené moţnosti volby ţivotní orientace, stylu, které jsou způsobené nepříznivými sociálními podmínkami a teroristická skupina mu dává moţnost rušného, zajímavého a relativně snadného ţivota především z ekonomického pohledu. Tak na druhé straně je známo ţe mezi teroristy jsou i středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaní lidé z dobrých ekonomických a společenských podmínek, kteří mimo jiné věří ve svou morální dominanci, která je jediná pravdivá a v zájmu těchto morálních idejí je násilí odůvodnitelnou cestou k cíly. Organizace teroristických skupin fungují na velmi propracované několika stupňové úrovni a často se spojují či spolupracují s narkomafiemi. Za motivy teroristických útoků stojí např. politické ideologie, náboţenský fanatismus, finanční zisk, patologická touha ničit a mstít se, uznání širší sociální skupiny (typu on(a) je mučedník, on(a) se obětoval(a) atd.). Motivace jednání teroristických skupin je také daná utvrzením se ve faktu, ţe nepřítele je nutné zničit a pokud ne přesně daného, tak jiného zástupného, důvod si vţdy teroristé najdou a nestojí jim v cestě nic, ani plná škola dětí (Rusko, Beslan, září 2004). Stejně jako japonští kamikadze23 za druhé světové války, tak i sebevraţední teroristé musí odblokovat strach z vlastní smrti. Stav vraţedného opojení do určité míry připomíná stav extáze, který odblokuje všechny přirozené ţivotní akty. Lidé, kteří proţili náhlé traumatické záţitky teroristických útoků, mohou i v následujících letech zaţívat nejen zdravotní problémy, ale především velká psychická traumata, která je nutno odborně zpracovat. Teroristické útoky vedou u lidí k pocitům bezradnosti a bezbrannosti, které se mohou rozvinout i v posttraumatickou stresovou poruchu.

23

Japonští kamikadze za 2.světové války často byli vzdělaní lidé, i studenti, kteří svůj osud brali i jako vlasteneckou povinnost.

51

Terorismus útočí nejen aktivně velkou ničivou silou zbraní, ale i psychologicky v podobě strachu a nejistoty u lidí, kteří se obávají o své ţivoty, coţ vede k velmi nákladným bezpečnostním opatřením, která ovlivňují zpětně národní ekonomiky jednotlivých států. ZÁVĚR Negativní vliv jak ekonomické deprese, tak i růstu na duševní zdraví, na vznik nejrůznějších sociálně patologických jevů ve společnosti je zprostředkován všudypřítomným stresem, jehoţ následky mohou být v daleko širší podobě, neţ bylo zde uvedeno. Skutečně rozumově a morálně zdůvodněným cílem rozvoje lidské společnosti je vytvoření co nejlepších podmínek pro ţivot. Jedním z prostředků, jak tohoto cíle dosáhnout je ekonomická činnost, která by měla vytvořit, co nejlepší materiální podmínky a umoţnit uspokojování všech psychických a fyzických potřeb člověka. Je ale zřejmé, ţe ekonomický rozvoj je prostředkem nikoliv cílem. Cílem by tedy neměla být ani maximální výše výroby a spotřeby, ale její optimální výše a struktura, coţ je problém k zamyšlení nejen pro ekonomy, psychology, sociology, ale i pro další představitele exaktních i humanitních oborů. LITERATURA [1] [2]

[3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15]

52

ATKINSON , R. a kol.: Psychologie, Praha, Portál, 2003 BAKIĆ-TOMIĆ, L., HUBINKOVÁ, Z., VUKELIĆ, A.: Media, Crime and Public, 1st CISKS: Communication and Information Science in the Knowledge Society (Proceedings of the 18th International conference on systems research, informatics and cybernetics, Baden- Baden, Germany, 2006), ECNSI, Zagreb, 2006, p. 108-112 BELL, P. A., GREENE, T. C., FISHER, J.D., BAUM, A.: Environmental Psychology (5th edition), USA, Fort Worth, Harcourt College Publishers, 2001 BENEDICTOVÁ, R.: Kulturní vzorce, Praha, Portál, 1999 COTTAM, M., L. et al.: Introduction to political psychology, Mahwah, New Jersey, Lawrence Erlbaum Associates, 2004 ČÍRTKOVÁ, L.: Kriminální psychologie, Praha, Eurounion, 1998 DLASK, P., BERAN, V.: Management udržitelného rozvoje regionů, sídel a obcí, Praha, Academia, 2005 HUBINKOVÁ, Z. a kol.: Psychologie a sociologie ekonomického chování, Praha Grada, 2008 HOLE, G.: Fanatismus. Sklon k extrému a jeho psychologické kořeny, Praha, Portál, 1998 MAREŠ, P.: Sociologie chudoby a nerovnosti, Praha, SLON, 1999 MAREŠ, M.: Terorismus v ČR, Brno, Centrum strategických studií, 2005 MISHAN, E.: Spor o ekonomický růst, Praha, SLON, 1994 PRAŠKO, J.,HÁJEK, T., PREISS, M: Posttraumatická stresová porucha a jak se jí bránit, Praha, Maxdorf, 2002 SCHMEIDLER, K. a kol.: Sociologie v architektonické a urbanistické tvorbě, Brno, V.Novotný, 2001 VEBER, J. A kol.: Management kvality, enviromentu a bezpečnosti práce, Praha, Management Press, 2006

Jitka SLOVÁKOVÁ, Miloš BOŢEK, František BOŢEK

ANALÝZA RIZIK DOPRAVNÍCH NEHOD Abstrakt: This article is focused on the analysis of the road traffic risk of the road section I/42-The Large City Ring Road of Brno town. The ring road was chosen for risk analysis because it is the important part of the basic traffic system of Brno town. On the ring road there is possible to expect the increased traffic accident rate in relation to the frequency of the traffic and also to the fact that some parts of the ring road are not in such good technical conditions that the current use of the roadway would require. There were assessed the individual risk of traffic accidents and fatal, serious and slight injuries and cases of accidents and the economic damages. The risk was analyzed separately for each of the 24 streets of the ring road and also for the whole town ring road in each assessed year and for the period of years 2006-2009. 1 ÚVOD Rostoucí aktivity lidské společnosti s cílem zajištění vyšší ţivotní úrovně se sebou přináší řadu negativních externalit. Mezi významné a v současnosti laickou i odbornou komunitou silně diskutované externality náleţí zvyšování mnoţství dopravních nehod v důsledku rozšiřovaní komunity řidičů a neustálý růst dopravního průmyslu. Odhaduje se, ţe 1,2 milionů lidí umírá ročně v důsledku dopravní nehody a současně aţ 50 milionů lidí trpí zraněním při dopravní nehodě1. Dopravní sektor náleţí v současnosti k celosvětově jednomu z nejdynamičtějších odvětví, je proto nezbytné v souladu se zásadami udrţitelného rozvoje věnovat se sniţování dopravních nehod. Tento poţadavek je umocněn vyuţíváním osobních automobilů na úkor veřejné dopravy a permanentně se zvyšujícím poměrem silniční nákladní přepravy v relaci k dopravě ţelezniční. Článek je věnován vyhodnocení individuálního rizika pro trasu velkého městského okruhu silnice I/42, která je významnou součástí základního komunikačního systému města Brna. Základní komunikační systém města tvoří velký okruh, vnější dopravní polokruh a vnitřní dopravní polokruh spolu se soustavou radiál. Celý systém umoţňuje rozvedení městské a příměstské dopravy po Brně. Z hlediska celoměstské dopravní struktury zajišťuje městský okruh silnice I/42 vnější, tranzitní i cílové mimoměstské a vnitroměstské dopravní vztahy a výrazně odlehčuje interním městským komunikacím. V relaci k jeho významu v brněnské dopravní infrastruktuře byl zvolen k analýze rizika ve sféře dopravní úrazovosti a zhodnocení ekonomických ztrát v důsledku dopravních nehod.

1

World Health Organization (WHO). World Report on Road Traffic Injury Prevention. WHO: Geneva, 2004

53

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU

2

Nehodovost silniční dopravy v České republice se v historii vyvíjela v několika fázích. Roční počet usmrcených v důsledku dopravních nehod se do roku 1969 postupně zvyšoval, načeţ došlo k mírné degresi zmíněné závislosti. V tomto období let 1969-1986 patřila tehdejší Československá republika ke státům s nejniţší dopravní nehodovostí v Evropě. Po roce 1986 začala nehodovost opět prudce narůstat aţ do roku 1994, kdy se situace začala opět stabilizovat. V současné době patří Česká republika stále k zemím s nejhorší úrovní dopravní nehodovosti, a to jak v rámci Evropské unie, tak i OECD2. V roce 2007 připadalo v České republice na milion obyvatel 100,6 usmrcených osob, zatímco v sousedním Rakousku činila hodnota stejného indikátoru 69,1 osob. Nejinak je tomu s většími či menšími rozdíly i ve srovnání s ostatními vyspělými státy Evropské unie3. Při hodnocení rizikovosti dopravy je nezbytné respektovat také skutečnost, týkající se povinného hlášení dopravní nehody. Do roku 2009 vyplývala ohlašovací povinnost jednak při výskytu jakéhokoli typu zranění, a jednak přesáhla-li výše hmotné škody 5×104 Kč (do roku 2000 činila diskutovaná výše hmotné škody dokonce jen 103 Kč), zatímco po roce 2009 byla výše hmotné škody pro povinné hlášení nehody zvýšena na hodnotu 105 Kč. Úrovně rizika smrtelných, těţkých a lehkých zranění se nově navrţená změna povinného hlášení logicky nedotkla. METODY ZPRACOVÁNÍ

3

Vstupní data pro zhodnocení rizikovosti dopravních nehod, úrazovosti a hmotných dopravních škod byla poskytnuta Brněnskými komunikacemi, a.s., Útvarem dopravního inţenýrství4. Velký městský okruh silnice I/42 byl pro potřebu analýzy rizika rozdělen na ulice, v rámci nichţ byla posuzována rizikovost dopravy vzhledem k počtu dopravních nehod, mortalitě, počtu lehkých a těţkých úrazů, včetně závaţnosti a příčin nehody. Sestávala-li ulice z více úseků odlišné dopravní frekvence, byl pro kalkulaci rizika zvolen aritmetický průměr frekvencí dopravy jednotlivých úseků v dané ulici. Tímto způsobem bylo moţné stanovit nejvíce nebezpečné ulice ve vztahu ke kaţdému ze sledovaných parametrů. Pro zvýšení exaktnosti odhadu individuálního rizika dopravní nehody RTA [vozidlo-1 rok-1], v případech, kdy ulice obsahovala více úseků s různou frekvencí dopravy TFi [den-1], by bylo evidentně vhodnější aplikovat váţený průměr dílčích frekvencí NTAi [rok-1] reflektující počet dopravních nehod na kaţdém i-tém úseku ulice odlišné frekvence a zjištěné hodnoty rizika hodnoceného počtu úseků β následně sumarizovat v souladu s rovnicí (1).

2

International Traffic Safety Data and Analysis Group. Road Safety 2010. International Traffic Safety

Data and Analysis Group. (Annual Report 2010) [online]. [cit. 2011-04-20] URL: . 3 HERMANS, E, et al. Benchmarking Road Safety: Lessons to Learn from a Data Envelopment Analysis. Accident Analysis and Prevention. 2009, vol. 41, no. 1, pp. 174-182. ISSN 00014575. 4 ŘEHÁK, J. Osobní sdělení. Brno: Brněnské komunikace, a.s., Útvar dopravního inţenýrství, 2010.

54

R 



 i 1

1       NTAi    NTAi   TFi 1  365 1   i 1       

(1)

Analogicky by bylo moţné postupovat rovněţ při kalkulaci rizika smrtelného, těţkého a lehkého zranění [osoba-1 rok-1], za předpokladu, ţe v jenom autě se vyskytují průměrně dvě osoby, včetně rizika zvaţovaných příčin dopravních nehod [vozidlo-1 rok-1]. Takovýto postup by se zřejmě poněkud více blíţil realitě, byť nelze očekávat, ţe finální výstupy by byly zásadně odlišné. Pro výpočet závaţnosti dopravní havárie RTA [Kč] byl uţit vzorec (2), doporučený a uţívaný Útvarem dopravního inţenýrství společnosti Brněnských komunikací, a.s.: (2) RTA  ( 510 2  NFI  10 2  NSI  30  NMI  10 3  PD)  NTA1 v němţ symbol NFI znamená počet smrtelných, NSI počet těţkých a NMI počet lehkých zranění, symbol PD [Kč] výši hmotné škody v souvislosti s dopravní havárií a konečně symbol NTA počet dopravních nehod. 4

VÝSLEDKY A DISKUZE

Byla sledována rizikovost dopravních nehod, mortality, těţkých a lehkých zranění, hmotná škoda a závaţnost dopravní nehod v průběhu let 2006-2009 jak v jednotlivých ulicích brněnského městského okruhu I/42, tak i pro celý okruh. Výsledky pro jednotlivé roky jsou zaznamenány disertaci5. Pro rok 2009 jsou výsledky uvedeny v tab. 1 a za sledované období sumarizovány v tab. 2. Ze získaných výstupů rezultují následující závěry. Nejvíce rizikové z aspektu dopravní nehodovosti za období 2006-2008 byly především ulice Bauerova, dále pak Poříčí, Zvonařka, Svatoplukova a Královopolská. V roce 2009 se situace nezměnila v případě ulic Poříčí a Zvonařky, zatímco k nejrizikovějším ulicím se zařadily Ţabovřeská, Hladíkova a zejména Porgesova, coţ není překvapující v souvislosti s vyšší povolenou rychlostí na těchto komunikacích. Naopak riziko havárie v komparaci s ostatními ulicemi významně pokleslo na ulici Bauerově, Svatoplukově a Královopolské. Zmíněná zjištění souvisí nejen se změnou způsobu hlášení dopravní nehody, nýbrţ také s výší povolené rychlosti na dané ulici, její délkou a počtem křiţovatek. Je totiţ zřejmé, ţe se vzrůstající délkou ulice vzroste při vyšší povolené rychlosti nejen pravděpodobnost havárie, nýbrţ hlavně její závaţnost. S tímto konstatováním úzce koreluje i úroveň rizika zranění účastníků dopravní nehody analogicky jako výše hmotné škody. Nejvíce riziková z aspektu závaţnosti dopravní nehody je ulice Porgesova, načeţ v relevantně niţší míře následují ulice Královopolská, Zvonařka, Křiţíkova A a Otakara Ševčíka. S tímto závěrem je v relativně dobré shodě také úroveň rizika závaţnosti úrazů účastníků dopravních nehod. K nejproblematičtějším úsekům městského okruhu silnice I/42 v relaci k riziku smrtelných zranění náleţí dle očekávání ulice Porgesova, Křiţíkova A (dříve Kohoutova) a Svatoplukova. Nejvyšší úroveň rizika těţkých zranění byla zaznamenána pro ulice Hladíkovu, Poříčí, Zvonařku, Svatoplukovu a Gajdošovu, 5

BOŢEK, M. Hodnocení regionálních rizik. [Disertační práce]. Brno: Universita obrany, 2011. 121-133.

55

v menší míře Svatoplukovu a Ţabovřeskou. Závaţnější riziko z aspektu lehkých zranění představují hlavně ulice s niţší omezenou rychlostí, 50 - 60 km h-1 a vyšším počtem křiţovatek, k nimţ náleţí Zvonařka, Královopolská, Palackého třída a Poříčí. Výjimku z tohoto pravidla tvoří ulice Bauerova a Ţabovřeská, kde je za normálního provozu povolena místy rychlost aţ 80 km h-1. Časový vývoj rizika dopravní nehody včetně zvaţovaných druhů zranění na městském okruhu silnice I/42 je v rámci sledovaného čtyřletého období graficky prezentován na obr. 1. Odtud je zřejmé, ţe riziko mortality po počátečním nárůstu opět klesá a v posledním roce dosahuje zhruba počáteční úroveň. Riziko vzniku těţkého zranění vykazuje v závislosti na čase relevantní progresi na rozdíl od rizika lehkého zranění, které má v tomto ohledu naopak mírně degresivní trend. Pokud se týká vývoje rizika dopravní nehody, zůstává s většími či menšími odchylkami v prvních třech letech konstantní, zatímco v roce 2009 lze registrovat jeho vysoce výrazný pokles. Zaznamenaný průběh rizika dopravní nehody evidentně souvisí se změnou podmínek povinného hlášení dopravní nehody. Riziko Smrtelné Těţké Nehoda zranění -1 zranění [vozidlo [osoba-1 [osoba-1 -1 rok ] rok-1] rok-1] Ţabovřeská 9.64E-07 8.77E-08 Bauerova 4.57E-07 Poříčí 6.64E-07 1.66E-07 Opuštěná 2.91E-07 Zvonařka 6.74E-07 Hladíkova 8.43E-07 2.11E-07 Ostravská 8.06E-08 Ot. Ševčíka 2.74E-07 Gajdošova 2.85E-07 5.71E-08 Svatoplukova 3.69E-07 Karlova 1.22E-07 Provazíkova 2.58E-07 Křiţíkova A Porgesova 8.27E-07 1.03E-07 Sportovní 3.38E-07 6.76E-08 Křiţíkova B Boţetěchova Kosmova 5.48E-07 Palackého tř. 3.04E-07 Husitská 3.91E-07 1.96E-07 Slovanské n. Skácelova 5.87E-07 Královopolská 4.57E-07 Hradecká Název ulice

Okruh I/42 Tab. 1

56

Lehké Příčina nehody zranění [ rok-1] -1 [osoba C1 C2 C3 C4 C5 rok-1] 9.64E-07 1.75E-07 8.77E-08 8.77E-08 8.77E-08 2.63E-07 2.74E-07 1.83E-07 9.13E-08 4.15E-07 4.15E-07 2.49E-07 2.91E-07 5.83E-08 6.74E-07 3.74E-07 7.49E-08 5.62E-07 2.81E-07 7.02E-08 7.02E-08 2.81E-07 8.06E-08 2.05E-07 1.37E-07 2.28E-07 5.71E-08 5.71E-08 5.71E-08 3.08E-07 6.16E-08 6.16E-08 6.16E-08 1.83E-07 6.09E-08 6.09E-08 2.58E-07 6.45E-08 6.45E-08 4.14E-07 2.07E-07 3.10E-07 1.03E-07 4.06E-07 6.76E-08 6.76E-08 7.31E-07 3.65E-07 3.04E-07 1.96E-07 1.96E-07 1.96E-07 1.96E-07 3.91E-07 1.96E-07 -

C6 2.63E-07 1.83E-07 2.33E-07 2.25E-07 1.40E-07 8.06E-08 1.37E-07 1.14E-07 1.85E-07 1.29E-07 2.07E-07 2.03E-07 1.83E-07 3.04E-07 4.57E-07 -

8.73E-06 1.03E-07 7.85E-07 6.69E-06 2.37E-06 7.22E-07 5.05E-07 1.44E-06 6.63E-07 3.04E-06

Individuální riziko havárie, smrtelného, těžkého a lehkého zranění včetně příčin nehod dle jednotlivých ulic brněnského okruhu I/42 v roce 2009 C1 - nedání přednosti v jízdě; C2 - nepřiměřená rychlost; C3 - nesprávné předjíždění C4 - srážka s chodcem; C5 - nedodržení bezpečné vzdálenosti; C6 - způsob jízdy a ovládání vozidla

Závislosti výše hmotných škod a závaţnosti dopravní havárie jako funkce času pro velký městský okruh silnice I/42 a hodnocené období jsou demonstrovány na obr. 2. Z průběhu křivek na obr. 2 lze učinit závěr, ţe výše hmotné škody stejně jako závaţnost dopravní havárie v letech 2006-2008 s nepatrnými výkyvy stagnovala, zatímco v roce 2009 došlo k výraznému poklesu výše hmotných škod a naopak mírnému nárůstu závaţnosti dopravních nehod. Analogický efekt lze pozorovat i v případě hodnocených ulic. Pozorovaný fakt je opět logickou reflexí změny způsobu hlášení dopravních nehod, protoţe méně závaţné nehody, u nichţ nedošlo ke zranění osob a které tvořily významný, mnohdy aţ 90 % podíl všech hlášení v dřívějším období, od počátku roku 2009 jiţ nebyly ohlašovány, tudíţ ani evidovány. K detailnější identifikaci, zařazení a vyhodnocení menších škod by bylo nutné analyzovat statistická data do této záleţitosti angaţovaných pojišťoven.

Obr. 1

Vývoj rizika R dopravních nehod, smrtelných, těžkých a lehkých zranění v létech 2006-2009

57

Obr. 2

Vývoj výše hmotných škod PD a závažnosti dopravních nehod RTA v období let 2006-2009

Paralelně s rizikem dopravních nehod, úrazů, výší škod a závaţností dopravních nehod byla hodnocena i rizikovost příčin dopravních nehod. Graficky je rizikovost sledovaných příčin dopravních nehod zaznamenána na obr. 3. Obecně platí, ţe na komunikacích s niţší povolenou rychlostí dominují jako hlavní příčiny dopravních nehod nedání přednosti v jízdě, nedodrţení bezpečné vzdálenosti, nesprávný způsob jízdy a ovládání vozidla a parciálně i nesprávné předjíţdění. Na komunikacích s vyšší povolenou rychlostí, kde je obvykle méně křiţovatek, jde především o nedodrţení bezpečné vzdálenosti, nevhodný způsob jízdy a ovládání vozidla. Jak je zřejmé z obr. 3 a jak bylo moţné v souvislosti se změnou způsobu ohlašování dopravních nehod očekávat, rizika příčin nehod v roce 2009 ve srovnání s předchozím obdobím poklesla, často více neţ o řád.

58

Počet zranění Název ulice

Smrtelná Těţká

Lehká

Počet nehod

Riziko [osoba-1 4 rok-1]

Riziko [vozidlo-1 4 roky-1]

Smrtelné zranění

Těţké zranění

Lehké zranění

Nehoda

5.70E-08 7.10E-08 8.20E-08 1.57E-07 -

4.39E-08 5.70E-08 1.27E-07 7.35E-08 1.82E-07 4.28E-08 6.65E-08 6.85E-08 3.12E-08 3.38E-08 8.05E-08 9.80E-08 6.85E-08 -

9.55E-07 2.34E-06 9.90E-07 3.55E-07 1.81E-06 8.05E-07 4.37E-07 5.85E-07 2.88E-07 5.20E-07 1.58E-07 2.60E-07 4.97E-07 3.82E-07 9.15E-08 1.96E-07 9.50E-07 1.45E-06 9.80E-08 8.50E-07 1.58E-06 -

1.32E-05 3.03E-05 1.48E-05 9.39E-06 1.94E-05 8.37E-06 4.17E-06 6.91E-06 8.37E-06 1.40E-05 7.59E-06 8.35E-06 3.30E-06 6.11E-06 5.07E-06 1.10E-06 6.53E-06 6.01E-06 1.23E-05 3.19E-06 2.33E-06 1.13E-05 1.37E-05 3.85E-06

Příčina nehody C1

C2

C3

C4

C5

C6

Hmotná Závaţnost škoda dopravní [Kč rok-1] nehody

Ţabovřeská Bauerova Poříčí Opuštěná Zvonařka Hladíkova Ostravská Ot. Ševčíka Gajdošova Svatoplukova Karlova Provazníkova Křiţíkova A Porgesova Sportovní Křiţíkova B Boţetěchova Kosmova Palackého tř. Husitská Slovanské n. Skácelova Královopolská Hradecká

1.0E+00 -

Okruh I/42

8.0E+00 2.2E+01 3.05E+02 2.29E+03 3.67E-07 9.73E-07 1.56E-05 2.20E-04 4.97E-05 8.69E-06 2.10E-05 7.67E-06 7.05E-05 6.20E-05 1.13E+08 5.63E+01

1.0E+00 1.0E+00 3.0E+00 2.0E+00 5.0E+00 1.0E+00 2.0E+00 2.0E+00 2.0E+00 1.0E+00 2.0E+00 3.0E+00 1.0E+00 -

2.2E+01 4.1E+01 2.3E+01 1.2E+01 4.8E+01 2.2E+01 1.0E+01 1.5E+01 9.0E+00 1.6E+01 5.0E+00 8.0E+00 9.0E+00 1.1E+01 1.0E+00 1.0E+00 9.0E+00 1.0E+00 1.7E+01 1.0E+00 1.0E+00 8.0E+00 1.0E+00 1.7E+01 -

1.54E+02 2.71E+02 1.69E+02 1.58E+02 2.55E+02 1.14E+02 4.70E+01 8.80E+01 1.19E+02 2.03E+02 1.12E+02 1.24E+02 3.80E+01 5.60E+01 6.70E+01 6.00E+00 1.50E+01 2.60E+01 7.20E+01 1.50E+01 1.10E+01 5.60E+01 7.70E+01 3.40E+01

1.05E-06 8.72E-07 1.63E-06 8.77E-08 4.35E-06 5.14E-06 5.86E-06 1.73E-06 5.11E-06 1.05E-06 7.81E-06 8.73E-06 3.92E-06 3.43E-07 1.58E-06 5.12E-07 5.20E-06 3.26E-06 1.14E-07 1.22E-07 8.93E-07 5.01E-06 3.24E-06 6.06E-06 5.31E-07 1.24E-06 3.07E-07 6.96E-06 4.32E-06 2.27E-06 2.92E-07 6.64E-07 4.33E-07 2.72E-06 1.99E-06 3.57E-07 3.54E-07 8.82E-07 9.13E-08 1.17E-06 1.31E-06 2.51E-06 2.49E-07 2.85E-06 1.29E-06 1.33E-06 2.09E-07 1.09E-06 3.59E-06 2.17E-06 1.02E-06 4.61E-07 1.87E-06 5.55E-07 6.48E-06 3.60E-06 1.39E-07 3.32E-07 8.07E-07 4.34E-06 1.96E-06 8.74E-07 1.92E-07 6.87E-07 6.68E-08 4.68E-06 1.85E-06 3.53E-07 3.53E-07 7.83E-07 6.96E-07 1.11E-06 9.49E-07 1.64E-06 6.55E-07 3.41E-07 2.52E-06 9.22E-07 3.80E-07 3.24E-07 1.45E-07 1.05E-06 2.24E-06 3.65E-07 5.48E-07 1.83E-07 4.24E-06 9.13E-07 1.37E-06 1.67E-06 2.11E-07 2.49E-07 1.28E-06 7.47E-07 1.85E-06 3.58E-06 1.77E-07 3.54E-07 1.91E-06 1.34E-06 4.90E-06 6.52E-07 2.28E-07 1.96E-07 6.85E-07 1.43E-06 6.85E-07 6.58E-07 9.86E-07 3.64E-06 3.99E-07 8.24E-07 4.21E-06 2.19E-06 6.90E-06 1.37E-07 5.58E-07 2.11E-07 2.87E-06 3.07E-06 2.39E-07 1.25E-07 9.91E-07 1.24E-06 1.27E-06

7.61E+06 1.35E+07 7.88E+06 6.12E+06 1.57E+07 5.78E+06 2.29E+06 5.23E+06 5.92E+06 9.05E+06 5.10E+06 4.87E+06 1.57E+06 3.91E+06 3.43E+06 1.98E+05 7.56E+05 1.06E+06 2.89E+06 5.20E+05 4.55E+05 2.87E+06 5.06E+06 1.66E+06

5.44E+01 5.64E+01 5.25E+01 4.10E+01 6.85E+01 6.09E+01 5.72E+01 6.46E+01 5.37E+01 5.29E+01 4.69E+01 4.20E+01 6.76E+01 1.01E+02 5.76E+01 3.80E+01 5.24E+01 4.78E+01 4.87E+01 4.33E+01 4.14E+01 5.56E+01 7.36E+01 4.87E+01

Tabulka 2 Počet nehod, mortalita, úrazovost, výše hmotné škody, závažnost a individuální riziko dopravní havárie, smrtelného, těžkého a lehkého zranění, včetně rizika příčin nehod dle ulic a celého brněnského okruhu I/42 v období let 2006 – 2009. C1 - nedání přednosti v jízdě; C2 - nepřiměřená rychlost; C3 nesprávné předjíždění C4 - srážka s chodcem; C5 - nedodržení bezpečné vzdálenosti; C6 - způsob jízdy a ovládání vozidla

59

5

ZÁVĚR

Byla realizována komplexní analýza dopravního rizika v letech 2006-2009 pro významnou brněnskou komunikaci velkého městského okruhu silnice I/42. Jak je patrné z obr. 1, Riziko dopravní nehody na sledovaném okruhu nepřekračuje v ţádném roce hodnotu 810-5 [vozidlo-1 rok-1], coţ v porovnání s referenční hodnotou 10-1 [vozidlo-1 rok-1], kterou publikuje Šenovský6, představuje marginální riziko, a to i tehdy pokud poměr počtu kilometrů ujetých na okruhu k celkové distanci ujeté za rok bude niţší neţ 5×10-3.

Obr. 3

Rizika příčin dopravních nehod na okruhu I/42 v jednotlivých letech včetně celého hodnoceného období let 2006 - 2009 C1 - nedání přednosti v jízdě; C2 - nepřiměřená rychlost; C3 - nesprávné předjíždění; C4 - srážka s chodcem; C5 - nedodržení bezpečné vzdálenosti; C6 - způsob jízdy a ovládání vozidla

Analýza současně prokázala, ţe vzhledem k limitům stanovených americkou agenturou pro hodnocení mortality individuálního zdravotního rizika7 lze riziko smrtelného zranění na tomto okruhu povaţovat za akceptovatelné, protoţe jeho maximální výše zjištěná v roce 2008 dosahuje niţších hodnot neţ 1.510-7 [osoba-1 rok-1]. Jako akceptovatelné lze hodnotit rovněţ riziko těţkých zranění, jeţ v ţádném roce nepřesahuje výši 4.010-7 [osoba-1 rok-1] obdobně jako riziko lehkých zranění s nejvyšší hodnotou menší neţ 6.010-6 [osoba-1 rok-1] identifikovanou v roce 2006. Maximální výše roční hmotné škody dopravní nehody PD  4107 [Kč] a hodnota její závaţnosti RTA  1.2102, jak lze zjistit z obr. 2. LITERATURA [1]

6

BOŢEK, M. Hodnocení regionálních rizik. [Disertační práce]. Brno: Universita obrany, 2011. 121-133.

ŠENOVSKÝ, M. - ADAMEC, V. Základy krizového managementu. 1. vyd. Ostrava: SPBI Spektrum, 2001, s. 1. ISBN 80-86111-95-4. 7 U.S. Environmental Protection Agency (U.S. EPA). Guidelines for Carcinogen Risk Assessment. (EPA/630/R-00/004). Washington, D.C.: U.S. EPA, 1986.

60

[2]

[3] [4] [5]

[6] [7]

HERMANS, E, et al. Benchmarking Road Safety: Lessons to Learn from a Data Envelopment Analysis. Accident Analysis and Prevention. 2009, vol. 41, no. 1, pp. 174-182. ISSN 00014575. ŘEHÁK, J. Osobní sdělení. Brno: Brněnské komunikace, a.s., Útvar dopravního inţenýrství, 2010. ŠENOVSKÝ, M. - ADAMEC, V. Základy krizového managementu. 1. vyd. Ostrava: SPBI Spektrum, 2001, s. 1. ISBN 80-86111-95-4. International Traffic Safety Data and Analysis Group. Road Safety 2010. International Traffic Safety Data and Analysis Group. (Annual Report 2010) [online]. [cit. 2011-04-20]. URL: . U.S. Environmental Protection Agency (U.S. EPA). Guidelines for Carcinogen Risk Assessment. (EPA/630/R-00/004). Washington, D.C.: U.S. EPA, 1986. World Health Organization (WHO). World Report on Road Traffic Injury Prevention. WHO: Geneva, 2004.

61

Libor FRANK

PERSPECTIVES OF THE NEXT COOPERATION OF VISEGRAD COUNTRIES IN THE AREA OF SECURITY AND DEFENCE POLICY Abstract: The article represents a brief assessment of the ongoing state of functioning of the V4 group. It tries to identify potential space for cooperation of member countries in the area of foreign, security and defense policies. It foreshadows possible priorities and common interests which could be advocated during Hungarian and Polish EU presidency in 2011. 1

THE MISSION AND POSITION OF THE VISEGRAD GROUP

The formation and activities of the Visegrad group played a significant role in the recent past, namely in fulfilling the foreign policy priorities of the member countries – their integration into the European Union and NATO. After the completion of their fulfilment, the V4 groups seeks the objective of its existence as well as its position within the system of international institutions and initiatives. The Visegrad Group has lost it meaning as an autonomous Central European political initiative in dealing with the foreign, defence and security problems. Shared interests in these areas have been primarily attended at the level of other international organizations or institutions and the existing cooperation has become complicated due to the approach of individual countries and their bilateral issues. Poland has been striving to achieve the position of a regional hegemon, using V4 only selectively, while disputes between Hungary and Slovakia regarding their minorities reduce the readiness for action and credibility of the entire entity of V4. Assessment of the V4 also involves the existing experience and practical achievements of the organization’s activities. On the one hand, we can mention successful diplomatic effort of the V4 countries in negotiations with the European Union regarding the admission into the Schengen zone and other areas, on the other, we should mention a number of missed opportunities and unexecuted projects, especially in the areas of defence policy and military cooperation (modernization of the armed forces, joint acquisitions, etc.). Generally, it can be claimed that the V4 role in the questions of both external and internal security is weak and insufficient. V4 countries share a number of interests in the areas of foreign, security and defence policies; however, these are not sufficiently reflected. Still, the Visegrad group has the potential to become a more actively used platform for discussion and coordination of processes in dealing with foreign policy and security questions, which in turn the individual countries will promote as the unified standpoint of the whole Visegrad Group. If a common political will can be found, V4 has the potential for cooperation in security matters as a specific sub-unit within EU/NATO.

62

2 V4 – A PLATFORM, A PARTNER, OR A MENTOR? Ideally, V4 should serve as a joint platform for preparation, execution, and implementation of initiatives, projects, policies, and strategies based on shared interest, specifically towards the EU, NATO, and other international institutions. With the exception of Poland, the size and ambitions of which make it a more significant partner among the so-called EU-12 states, the other V4 members exercise relatively little weight in promoting their interests within international institutions, and not only in the matters of foreign or defence policy. Based on its geopolitical position, Poland, in fact, does not need V4 at all, and uses it only in such cases, when it needs to reinforce the legitimacy of its agenda. On the contrary, the other V4 countries strive for maintaining the platform in order to strengthen their relatively marginal role in international organizations and international politics in general. V4 can become a functioning platform for upholding shared standpoints, only if a more significant synergy occurs between the interests of Poland and other member countries, and if such interest have a concrete form (joint standpoints, initiatives, projects, etc.) and link to the ongoing events, e.g., V4’s shared position towards the Strategic Concept of NATO, etc. The Visegrad Group does not fulfil the role of a coordinator of its members’ policies towards third parties, not even in the case of such countries, when the positions of the Czech Republic, Poland, Slovakia, and Hungary are actually identical and the need for a common standpoint is obvious and desirable. The example can be found in the relationship with the Russian Federation, which seems to be a taboo topic within the Visegrad Group, despite the fact that Russia has an enormous significance for the Central European countries. Autonomous cooperation of V4 member countries with third parties is oriented especially to the strong countries within the EU (Germany, France, UK) and a strategic partnership with the U.S.A., still, it is primarily conditioned by individual interests and bilateral links, while the role of V4 becomes marginalized. V4 countries have an interesting but not effectively utilized potential of soft power at their disposal towards the Western Balkans or countries in the east of Europe. They can also advise these countries based on their experience from their own political and economic transformation as well as the EU/NATO accession procedures. To a certain extent, the role of the V4 countries could become more prominent within the Eastern Partnership, while the grouping could play the role of a mediator between the EU and the countries in the east of Europe. 3 TOPIC FOR THE V4 PRESIDENCY FOR THE SECOND HALF OF 2011 Further development within the Visegrad Group requires the analysis of the V4’s activity up to now, clear identification of areas of plausible permanent and close collaboration, and defining the conditions necessary to follow the generally declared political intentions through to the level of specific projects and activities. Because the objective is a long-term one, we can also identify certain areas and topic that the forthcoming Slovak presidency over V4 could focus on: • The coordination of collaboration in the energy sphere, discussion over the possibilities of increasing the energy security of V4 countries, and projecting the common interest to the positions taken, in particular, towards the Russian 63

•

• • •

Federation. Implementation of new EU directives pertaining to the contracts in the defence area and intracommunity transfer and continuing the discussion on avoiding the market distortion on the defence market (state ownership, support for research and development, etc.). Training and education of military personnel in the sphere of security policy and crisis management and joint education of military professionals. Discussion over the prospects of building the Visegrad EU Battle Group after 2015 and forming joint military units for NATO missions. Struggle against extremism, illegal immigration, corruption, and organized crime on the territory of the V4 countries.

•

A useful contribution can be seen in integral involvement of the security problem within the global V4 activity, including its summits. 4

V4 TOPICS FOR THE POLISH AND HUNGARIAN EU PRESIDENCY

The fact that two V4 countries will be presiding over the EU Council in 2011 brings a unique opportunity to make the V4 agenda visible and promote it within the context of common foreign and security policy of the entire EU. Also, it presents the opportunity to increase the practical authority of the V4 countries or the entire region. V4 countries are also connected by low influence on the EU operation, relatively small participation in the EU operations and joint initiatives, policies, projects, and programmes, and also shortage of representation in European institutions. One of the topics for the Hungarian and Polish EU Council presidencies can be opening the discussion of the causes of this situation. Hungarian and Polish presidencies can also initiate the debate about the balancing of EU activities in the CFSP field and, to a certain extent, they can aggregate the standpoints opposing the “southern wing” of the European Union. 2011 can be the year of opportunity to revise such EU missions, which in reality represent only the interests of selected countries (African EU missions) and, instead, put more focus on energy security of the EU and trying to establish an optimal relationship with the Russian Federation. A promising topic can also be found in the discussion of the demographic development in Europe connected with the possibilities of progressing promotion of Union-wide measures in order to control the migration within the Union. The problems of immigration and ageing of the population become very relevant for the V4 countries as well. 5

COOPERATION OF V4 COUNTRIES WITHIN NATO

Besides the fact, that the Czech Republic, Slovakia, Poland, and Hungary are members of the EU and are connected by a number of both bilateral and multilateral relationships, these countries are also allies and members of NATO. Especially in the year when the new NATO Strategic Concept is going to be introduced, it is necessary to ask the question whether common standpoints and interest of V4 can be formulated and promoted in some form also within NATO. The experience so far, however, tells us that the cooperation between the Visegrad Group members happens solely at the bilateral level (if at all) or in the general alliance framework. It is common, for example, that joint standpoints are made within the Alliance between its individual members, for 64

example, the Czech Republic cooperates most closely with Denmark, the Netherlands or the UK, instead of its V4 partners. This is also related to the autonomous policy of Poland, which is actually uninterested in cooperation with the V4 countries within the Alliance. The absence of cooperation, or even discrepancies between V4 members within NATO, can grow deeper in the course of the process of the new NATO Strategic Concept (prospective Polish attempts at expanding the Article No. 5 of the WS to the area of energy security, accenting the cooperation in dealing with the issues of the Baltic states, or attempts at "Anti-Russian" adjustment of the concept). On the other hand, there are shared interests, which can be jointly promoted within NATO, as well as in the relationship with the U.S.A. and large European actors (support for anti-missile defence, refusing the withdrawal of nuclear weapons, etc.). The Visegrad Group can thus become a platform for preliminary discussion of national standpoints and their consequent advancement within the Alliance. CONCLUSION V4 is a promising platform for cooperation, especially in the areas of foreign and security policy, however, its potential is used to a limited extend and often in a rather formal way. It represents a project the greatest advantage of which, paradoxically, is weak institutionalization, which allows flexible action. On the other hand, more intensive collaboration is hindered by promoting particular individual interests, unresolved bilateral political issues, orientation to different European partners, as well as the perception of countries’ own positions. As a matter of course, the collaboration within V4 will always have a complementary nature compared to the cooperation within EU or NATO. However, the shared historical experience of the member countries, common issues and threats they are faced with, and also close political and interpersonal connections create the potential that can be used for promoting shared interests at the European level. To what extent it will be used, it depends on the political will and decisions of the representations of member countries. REFERENCES [1]

[2]

[3]

[4]

FRANK, Libor; HLAVÁČEK, Petr. Národní pohledy států V4 na oblast EBOP a komparace přístupů a možností regionální spolupráce : Sborník z mezinárodní konference [online]. 1. Brno : Univerzita obrany, 2008 [cit. 2010-11-01]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-7231-543-7. GANČAŘÍKOVÁ, Ida. Visegrád (2) - Postoje států k V4 a paralely [online]. Epolis.cz, 11. březen 2007. [cit. 2010-12-01]. Dostupné z WWW: . ISSN 1801-1438. KARLAS, Jan - KOŘAN, Michal - TULMETS, Elsa. Prag, die Visegrád Gruppe und die EU : Tschechiens Ziele in der Ratspräsidentschaft. OstEuropa. 2008, roč. 58, č. 7, s. 153-163. ISSN 0030-6428. LIPTÁKOVÁ, Jana. Visegradgroup [online]. Bratislava : 31.8.2009 [cit. 2010-1101]. The Strategic Importance of V4: New challenges await the Visegrad Group. Dostupné z WWW: .

65

[5]

[6]

66

NAĎ, Jaroslav, et al. Policy Paper on Trans-Atlantic Security : Visegrad Security Cooperation Initiative [online]. 1. Bratislava : Slovak Atlantic Commission, 2010 [cit. 2010-10-10]. Dostupné z WWW: . VYKOUKAL, Jiří. Visegrád : možnosti a meze středoevropské spolupráce. 1. Praha : Dokořán, 2003. 405 s. ISBN 80-86569-34-9.

Henryk ĆWIĘK

THE SECURITY OF POLAND IN THE XXI CENTURY BASED ON THE INTERNATIONAL SITUATION Abstract: Poland is a country that has been severely tested during its history. In the XVIII century Poland vanished from European maps. It resurfaced after the First World War in November 1918. After the defeat in Septembers’ campaign in 1939 a German and Soviet occupation happened. Currently Poland for the first time in its over 1000 year old history does not have any territory conflict with any of its neighbors. Poland is a member of NATO and the EU. The North-Atlantic Treaty keeps Poland safe against any conventional threats and the EU secures Poland’s position during the global economic processes. Poland has settled relations with all of its neighbors, though not all of them are friendly. A potential threat is caused by the international terrorism and its like, the so-called symmetric threats.

The issue of reclaiming and sustaining a feeling of safety is vital both for the Polish nation and country, because of the uprisings, tragedies, and slavery that has happened in Polish history. This is not only a main condition for survival but also a chance for catching up with the rest of Western Europe1. During the 1980 s, after the Autumn of Nations, Poland found itself in a new political environment2. Polish foreign policy was facing some tests. The main objective was to find the right model of political systems that would fit Poland and guarantee its safety in the new Europe. This dynamic was similar to the movement of tectonic layers – no one could foresee what would happen in the future. When thinking about safety, different considerations like the Eeastern Block, the Soviet Unions‟ army stationing in Poland and the new shape of Western Europe had to be taken under consideration3. The fall of the Soviet Union in 1991 enabled a lot of changes in European politics4. These changes produced a major impact on Poland changing its security policy. New countries, which emerged after the fall of the Soviet Union, made Poland and NATO rethink its place in the modern-age security. The Polish ministry of foreign affairs was trying to establish ties with the new established countries. Poland joining NATO occurred during major changes in international security5. It was not correlated with the expansion of the North Atlantic Treaty nor with the Polish membership. It is worth noting that even earlier negative issues came up. Those worth noting consisted of: terrorism, danger of using weapons of mass destruction as well as

1

H. Królikowski, Działania specjalne w strategii wojskowej III Rzeczpospolitej Polskiej, Siedlce 2005, s. 121; 2 R. Zięba, Główne kierunki polityki zagranicznej Polski po zimnej wojnie, Warszawa 2010, s. 17 3 R. Kuźniar, Droga do wolności. Polityka zagraniczna III Rzeczypospolitej, Warszawa 2008, s. 86-87 4 P. Mickiewicz, Polska droga do NATO. Implikacje polityczne i wojskowe, Toruń 2005, s. 91-92 5 R. Kuźniar, op. cit., s. 216-218

67

a process called “fallen and falling countries”. All of these had an impact on the Treaties priorities. Due to the fact that security issues were becoming more and more popular, it became understandable that the security of single citizens, regional groups and nations took its toll on international security as a whole. The changes made in Polish security structures caused some degree of consequences. In a way it was due to Poland‟s‟ membership of NATO and the European Union. The actions taken by the government officials in reference to national and international security consisted of: declaring aims and goals of this politics, defining strategies, coordinating various government agencies actions and sustaining this state. The main problem is the strategy of national safety which can be looked at as a choice of ways to fulfill specific goals as well as goals made within security policy6. The base for setting the goals of the security policy is the constitution from 1997, where in the fifth article it is said that: “the Rzeczpospolita guards its independence and its borders, as well as secures freedom, human and citizen rights and guards the national security and defends the environment using the rule of balanced improvement”. The goals of security policy can be categorised as follows: defending independence and border stability, defending the constitution, human and citizen rights and basic citizen freedom, defending tradition, guaranteeing civilization and economical improvement as well as the well-being of its citizens, helping to keep a high level of international security7. In order to keep a high level of national security, it is essential to train citizens, action which is seen as public defense and national defense. This kind of national defense was set up by the Constitution and the act of public defense. The necessity of public defense comes from strategy. It is essential to keep the level of national security high, especially considering the fact of the geopolitical position between two empires which in a natural way try to expand their interests. This is evident when Polish history is analyzed. Recently, the danger has not only been based on the possibility of war. It is as well evident in destroying national consciousness and culture. These can not be defended with weapons8. Defining recent dangers is an important way of creating national security9. The scientific and technological progress in the XX century showed that mankind is in constant danger with the possibility of a nuclear holocaust happening. The progress which was evident in the field of science and technology was almost nonexistent in the cultural and social environment. When analyzing potential threats one must look at economical, social, ecological, demographic and humanitarian implications10. New 6

H. Królikowski, op. cit, s. 121; Obrona narodowa w tworzeniu bezpieczeństwa III RP, red. R. Jakubczak, Warszawa 2003, s.126; 7 Bezpieczeństwo narodowe Polski w XXI wieku. Wyzwania i strategie, red. R. Jakubczak, J. Flis, Warszawa 2006, s. 159-160; 8 Ibidem, s. 160-163; 9 Ibidem, s. 97-99; 10 R. Kuźniar, Polityka i siła. Studium strategiczne – Zarys problematyki, Warszawa 2005, s. 241-242;

68

terms associated with security were coined like economical or ecological security. All of this caused a change of perspective in the way we look at security. This causes a necessity of breaching other countries‟ borders. If on a territory of a certain country a danger for international security occurs, other countries should be able to interfere with this country‟s land. Often the talk about national security is connected with the talk about common security which is seen in various multi-lateral treaties. In this case the main focus turned on preventing common dangers. The prevention method became popular and made an impact on multi-way tasks that international institutions are accounted for. That is why NATO, OSCE and the EU began implementing this system and even a rivalry began which organization has the best tools to deal with these new dangers. The conception that security is a complex matter is very interesting, because it can incorporate various solutions on keeping safety since the Cold War has ended. Due to an increasing number of threats that have an international range such as terrorism, organised crime or long-ranged weapons, the issue of security has lost its national range and currently is thought of as the sum of both national and international cooperation. New branches of security have been created. Diplomacy has emerged as one of the main ways of dealing with international security11. Nevertheless, Poland is a secured country12. European security is non-comforting due to instability in Eastern Europe but it is much improved in comparison to the past. None of the Poland´s neighbours question the integrity of the Polish borders. This situation is unprecedent in the history of Poland. Poland‟s‟ independence is also secure. The threats that occur are not related to security in a traditional meaning of the word but rather due to global processes that take place all over the world. Poland has a stable internal security, is a member of both NATO and the EU. An important factor as to why the state of security nowadays is much improved is the fact that the bi-lateral treaties with neighbors are respected. Not all of them were friendly; however the case of the borders has been settled. The relations between Poland and Germany are especially good. In modern Europe German security is correlated with Poland‟s security. The relations with Russia are however totally different. Russia sees Poland as a NATO country that betrayed its former companions, whereas Poland treats Russia as the biggest challenge and the main threat13. Despite moderate improvement in relations between these two countries after the Smolensk catastrophe, the situation is still far from normal. International terrorism poses the main threat in this day and age. Security nowadays is a result of actions taken in previous decades14. The arms race which divided the world into two poles, caused a lot of well-armed forces to train other people in foreign countries. This in turn provided terrorists with weapons. Global terrorism is an afterthought of the arms race. Poland should seek cooperative security as a way of dealing with terrorism, as it worked in the XX century. Improvement in Special Forces and intelligence is also vital to prevent terrorism acts. The threat of terrorism has grown bigger since the war in Afghanistan and Iraq began. 11

Ibidem;

12

R. Kuźniar, Bezpieczeństwo – po pierwsze, nie szkodzić, „Polski Przegląd Dyplomatyczny” 2006, nr 5, s. 6-17; 13 14

S. Bieleń, Co dalej z Rosją ?, „Dziś”, 2005, nr 6, s. 45 R. Borkowski, Terroryzm ponowoczesny. Studium z antropologii polityki, Toruń 2006, s.9-10;

69

The readiness to sacrifice one‟s own life is the key to success behind operations by groups like Al-Kaida, Hezbollah, Hamas, Palestinian Islamic Jihad, as well as other fundamental groups like the Tamil Tigers. A similar threat is caused by religious protestant groups from the USA, ultra orthodox Jews from Israel and nationalists from Russia, though none of these organisations works worldwide. Terrorism which is inspired by religious fundamentalists shows its true face. The goals these terrorists try to achieve are irrational, metaphysical and unpredictable to the public15. New generation terrorism is the end of a fight between the weak and the strong and rather the beginning of the fight between the strong and the very strong16. New weapons and ways are being used, which earlier were unreachable, known only in political fiction novels. A human being is going to be an object in this new war, in a different way even to the example of the Japanese or the Tamil kamikaze. When the attacks on the World Trade Center were being prepared the kidnappers were equiped with weapons able to kill the flight crew. Nowadays there are plastic objects which can be as sharp as a blade. The kill can be made by using one finger on a weak spot. New generation terrorist‟s attacks can lead to unbelievable situations. If harvesting a human being is possible, a chemical that kills only a specific group of people can be designed. Supersonic generators if used can cause a massive loss of control over bowels. A substance which is used to gain slipperiness on vast terrains can cause an inability to walk, to drive a car or to fly a plane. Terrorism has shown its new face. It is not just a threat anymore, it is a real fight during which people are killed17. As Carl von Clausewitz put it: ”[...] the violence armes itself with new inventions of art and science to fight violence”18. These words reflect the true nature of terrorism and violence. Untill now Poland had very little experience with international terrorism and did not suffer because of terrorist actions on its territory19. Criminal terror can be found in Poland. These methods are used by organised crime groups that fight for influences and eliminate competition. According to experts from the International Center For Organised crime and International Terrorism Poland is safe from national minorities terrorism and from religious fundamentalism20. The report made by ABW concludes that Poland is rather safe from terrorist attacks 21. It says however that this situation is subject to change for the worse. The membership in antiterrorist coallition and actions in Afganistan and Iraq have caused a rise in threat level from arabian terrorists. Another aspect that is worth noting is the matter of internal security policy. This is a new way to look at threats, not similar to the traditional ways, for example economical security22. In this case the criteria are fluid (the size of the debt, investing, currency

15

Ibidem, s. 10; K. Mroziewicz, Moc, niemoc i przemoc, Bydgoszcz – Warszawa 2005, s. 23-25; 17 R. Kwećka, M. Gryga, Siły specjalne w kontekście współczesnych zagrożeń, Warszawa 202, s. 23-24; 18 Cyt. za Ibidem, s. 24; 19 Szerzej vide: D. Szlachter, Walka z terroryzmem w Unii Europejskiej – nowy impuls, Toruń 2002, s. 193-194; 20 Ibidem, s.194-195; 21 Ibidem, s. 219-221; 22 R. Kuźniar, Bezpieczeństwo..., op. cit. s. 7-8; 16

70

strengh). The economical issue can be used as a weapon (embargoes, sanctions) and it has a long history in the international relations23. When talking about social security, identity and soundness are very important. Accepting internal order, like the political order, economical order and social structure are all important in this case. Ethnicity and nationality issues and the impact foreign powers may have on them are also taken under consideration. This last issue dominated European security in the 1990s. Demographic issues and massive migration may also be included on that list24. Energetic security is a lot more of a visible issue. It is hard to defend actions taken after 1989 which caused a massive problem in this matter. The lack of ways to improve energy security caused nervousness in relations with Russia. Polish actions which were supposed to activate NATO and the EU in this matter show how big of a problem this issue has become. Polish protest against „the Baltic gasline‟ are strange when one considers that Poland could connect to this line causing more independence and less dependancy on Russian gas transports to Belarus and Ukraine. Diversification of gas transport is not the ultimate goal, its only a way of achieving something. Our energy security would improve if gas from Gasprom was transported through various gas lines. It would also help the overall security of the EU. It is safe to say that the atom energy programme should also be implemented25. Ecological security is another problem. Not stopping the environment degradation in time can threaten human existence on Earth26. Just because there is no specifical ecological threat in Poland it does not mean that global processes will not have an impact on our environment just like in high developed countries, which do not want to take part in multi-lateral treaties which would suppress the emision of gasses. Poland has a special bond with the USA, which is invaluable27. However it is difficult to say why there is an opinion that „only the USA can guarantee Polish safety‟. This statement is not only historically incorrect but analyzing the present it is difficult to say that the United States can guarantee anything. There is no sense in becoming the USA´s „unsinkable airport‟. This way of thinking makes Polish membership in NATO seem less important, as well as ignoring the evolution of European security. This is shown by accepting the rule that everything that is good for the USA is good for the rest of the world and especially for Poland. Americans should use their hegemony in a better way. Zbigniew Brzezinski underlined that the USA should ‟[...] transform their own hegemony in a worldwide system, which will be stable, in which the USA will play an important role, but where decisions will be made in a much larger cooperation‟28. Poland is a country with a hard and tragic past. It should be especially sensitive on the problem of the use of force, domination or imperial interests29. Poland should preserve international rules, which serve all countries and not only the strongest ones. 23

R. Kuźniar, Polityka...,op. cit., s. 242; Szerzej: Ibidem, s. 243; 25 R. Kuźniar, Bezpieczeństwo..., op. cit., s. 7-8; 26 R. Kuźniar, Polityka...op. cit., s. 243; R. Kuźniar, Bezpieczeństwo..., op. cit., s. 8 27 R. Kuźniar, Bezpieczeństwo...op. cit., s. 12-13 28 A. Olechowski, Polska agenda w Europie, Warszawa 2005, s. 48 29 R. Kuźniar, Bezpieczeństwo...op. cit., s. 17 24

71

Jan KYSELÁK, Lucie ŠULÁKOVÁ

VYUŽITÍ MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ V EVIDENCI EVAKUOVANÉHO OBYVATELSTVA Abstract: The issue of planning and implementation of evacuation procedures is created by the complex of individual sub issues where the sub issue of registry office of evacuated population has the same importance as all the others related to these problems. In past as well as nowadays, the range of documents and standards put brain to the registry office. However, it is possible to state that up until last few years this office is appropriately emphasized, and mainly in connection with more frequent exploitation of evacuation during the occurance of not only more frequent and fullrange natural disasters, but also of service damage connected with the leak of dangerous material, etc. The article gives the answer to question: „How can the registry office and its transmission be solved nowadays when using modern technologies?“ ÚVOD Většina států v současné době klade na oblast evakuace nemalý důraz. V rámci plánování a samotného průběhu evakuace je pochopitelně nutné řešit řadu aspektů, ke kterým bezesporu patří také evidence evakuovaného obyvatelstva. Evidence (a s ní související přenos této evidence) se v současné době sice realizuje, prostředky jsou však využívány stále pouze standardní. V této oblasti by ovšem mohly být využívány i takové nástroje, které celý systém zjednodušují, dělají jej efektivnějším a kvalitnějším a zároveň mohou přispět ke zvýšení úrovně interoperability v této oblasti jak na vnitrostátní, tak i mezinárodní úrovni. 1

EVIDENCE EVAKUOVANÉHO OBYVATELSTVA V DOKUMENTECH A PRÁVNÍCH NORMÁCH

Velmi podrobně se evidenci evakuovaného obyvatelstva v minulosti věnovala metodická pomůcka ke zpracování havarijního plánu okresu [1], která detailně a komplexně řešila problematiku evakuace. Plán evakuace obyvatelstva zde byl považován za základní nástroj přípravy a řízení evakuace osob, hospodářského zvířectva a věcných prostředků (strojů, zařízení a materiálu) v daném pořadí priority z ohroženého (určeného) prostoru. Pomůcka byla předurčena k podpoře přípravy a provedení opatření evakuace obyvatelstva v případech mimořádných událostí v souladu se zákonem o obraně [2]. Pomůcka byla také určena ke sjednocení postupu zpracování části dokumentace havarijních plánů okresů v souladu se zákonem o okresních úřadech [3] a krizových plánů podle příslušného nařízení vlády [4] na úrovni orgánů státní správy. Tento materiál splňoval zásady a doporučení pro plánování evakuace, používané v zemích NATO a v členských zemích Mezinárodní organizace civilní ochrany. Netýkal se ovšem zpracování požárního evakuačního plánu dle zákona o požární ochraně [5]. Přílohy této metodiky zakotvovaly velmi podrobné vzory

72

podpůrných dokumentů pro naplňování přípravy a provedení evakuace. Značná část z nich se dotýkala právě oblasti evidence evakuovaných osob. Dalším dokumentem, který se mj. zabývá předmětnou problematikou evidence evakuovaného obyvatelstva, je pokyn k doporučenému způsobu zapracování opatření ochrany obyvatelstva do havarijních plánů kraje v plánech konkrétních činností [6]. Je nutno zdůraznit, že tento dokument se již tak podrobně jako předešlý problematice dokumentů pro podporu plánování a realizaci evakuace nevěnuje (věnuje se ale i jiným opatřením ochrany obyvatelstva, nejen evakuaci). Vzory evakuačních lístků včetně vzoru přehledu o ubytovacích zařízeních po obcích s rozšířenou působností ovšem k dispozici v tomto dokumentu také jsou, situační značky z původního dokumentu (pro účely zpracování plánu evakuace obyvatelstva – pro zákres do mapy) dílčích změn doznaly. Podporu evidence evakuovaných osob nabízí ve svém obsahu i pokyn k realizaci a zabezpečení nouzového přežití obyvatelstva [7]. Zde je vhodné zejména zmínit formulář k nouzovému ubytování, jehož druhý výtisk je po vyplnění zasílán do centrální evidence a třetí výtisk na obecní úřad – viz tabulka 1. Mezi základní údaje vhodné k evidenci evakuovaného obyvatelstva zmíněný pokyn v rámci formuláře zařazuje řadu identifikátorů, nepočítá ovšem s tolik diskutovaným rodným číslem osob. Rodné číslo jako jednoznačný nezaměnitelný identifikátor je ovšem zejména při dlouhodobé evakuaci, kdy jsou obyvatelstvu poskytovány nejrůznější sociální dávky apod., neméně důležité. Formulář k nouzovému ubytování (tabulka jednotlivce, rodiny) Místo nouzového ubytování (název/označení zařízení, adresa, telefon/mobil/fax) Poř. číslo

Jméno Příjmení, titul

Poznámka:

Datum narození

Adresa trvalého bydliště

Výtisk č. 1: MZHP Výtisk č. 2: Centrální evidence Výtisk č. 3: Obecní úřad Tabulka 1

Kontakt na Zaměstnání Zdravotní Poznámka rodinné – odbornost stav – důležité příslušníky léky

Potvrzení ubytovacího střediska: Potvrzení centrálního střediska:

Formulář k nouzovému ubytování [7] s úpravou autorem

(Vysvětlivka: MZHP – Materiální základna humanitární pomoci) Základními údaji pro evidenci evakuovaného obyvatelstva tedy jsou:  jméno;  příjmení s dosaženým titulem;  datum narození;  adresa trvalého bydliště;  kontakt na rodinné příslušníky;  zaměstnání nebo odbornost evakuované osoby;

73

 zdravotní stav, popř. druh léků, které evakuovaná osoba krátkodobě nebo dlouhodobě užívá. Některé aspekty, které souvisí s evidencí evakuovaného obyvatelstva, jsou velmi vhodným způsobem rozebrány např. v práci [8]. Z analýzy současného stavu, která byla provedena v rámci zpracování uvedené práce, vyplývá mj. potřeba jednotné evidence evakuovaného obyvatelstva. Současně práce porovnává a hodnotí přístupy k tomuto problému v České republice a ve vybraných státech. Z obsahu práce také vyplývá, že při řešení evidence evakuovaného obyvatelstva by se zvláště měl klást důraz na ty oblasti, které jsou důležité jak z pohledu významu, potřebnosti, tak i účelnosti pro samotnou evidenci. Mezi základní oblasti můžeme zejména zařadit: • ochranu osobních údajů evidovaného evakuovaného obyvatelstva; • identifikaci evidovaných evakuovaných osob; • přenos údajů (a jeho zabezpečení) o evakuovaném obyvatelstvu. Naplňování těchto oblastí musí v každém případě korespondovat s obsahem platných právních norem, které se této problematiky primárně dotýkají. 2

OSOBNÍ ÚDAJE EVIDOVANÉHO EVAKUOVANÉHO OBYVATELSTVA A JEJICH OCHRANA

Osobní údaje a jejich ochrana patří v demokratických státech mezi základní práva jejich občanů. V rámci České republiky je tato problematika zakotvena především v Listině základních práv a svobod [9] a dále pak v zákoně o ochraně osobních údajů [10]. Tento zákon v souladu s právem evropských společenství, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a k naplnění práva každého na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromí, upravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů a stanovuje i podmínky, za nichž se uskutečňuje předání osobních údajů do jiných států. Zákon v relaci k evidenci evakuovaného obyvatelstva pak vymezuje zejména tyto pojmy: • osobní údaj: jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu; • citlivý údaj: osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a genetický údaj subjektu údajů; citlivým údajem je také biometrický údaj, který umožňuje přímou identifikaci nebo autentizaci subjektu údajů; • anonymní údaj: takový údaj, který buď v původním tvaru, nebo po provedeném zpracování nelze vztáhnout k určenému nebo určitelnému subjektu údajů; • subjekt údajů: fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují; • zpracování osobních údajů: jakákoliv operace nebo soustava operací, které správce nebo zpracovatel systematicky provádějí s osobními údaji, a to automatizovaně nebo jinými prostředky. Zpracováním osobních údajů se rozumí 74

• • • •

• • • • •

zejména shromažďování, ukládání na nosiče informací, zpřístupňování, úprava nebo pozměňování, vyhledávání, používání, předávání, šíření, zveřejňování, uchovávání, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace; shromažďování osobních údajů: systematický postup nebo soubor postupů, jehož cílem je získání osobních údajů za účelem jejich dalšího uložení na nosič informací pro jejich okamžité nebo pozdější zpracování; uchovávání osobních údajů: udržování údajů v takové podobě, která je umožňuje dále zpracovávat; likvidaci osobních údajů: fyzické zničení jejich nosiče, jejich fyzické vymazání nebo jejich trvalé vyloučení z dalších zpracování; správce: každý subjekt, který určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů, provádí zpracování a odpovídá za něj. Zpracováním osobních údajů může správce zmocnit nebo pověřit zpracovatele, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak; zpracovatel: každý subjekt, který na základě zvláštního zákona nebo pověření správcem zpracovává osobní údaje podle tohoto zákona; zveřejněný osobní údaj: osobní údaj zpřístupněný zejména hromadnými sdělovacími prostředky, jiným veřejným sdělením nebo jako součást veřejného seznamu; evidenci nebo datový soubor osobních údajů: jakýkoliv soubor osobních údajů uspořádaný nebo zpřístupnitelný podle společných nebo zvláštních kritérií; souhlas subjektu údajů: svobodný a vědomý projev vůle subjektu údajů, jehož obsahem je svolení subjektu údajů se zpracováním osobních údajů; příjemce: každý subjekt, kterému jsou osobní údaje zpřístupněny [10].

Je možno konstatovat, že příslušné orgány ve vztahu k evakuovaným osobám mohou shromažďovat, zpracovávat a uchovávat pouze takové osobní údaje, které potřebují pro svou činnost v relaci k zabezpečení těchto osob (poskytování humanitární a jiné pomoci, sociálních služeb apod.) a jejichž vlastní využití jsou schopny odůvodnit. Neoprávněné nakládání s těmito údaji nebo jejich zneužití podléhá velmi přísným sankcím v souladu s uvedeným zákonem o ochraně osobních údajů. Ochrany osobních údajů se i v rámci Evropské unie dotýká řada norem. Mezi nejvýznamnější lze uvést např. směrnici Evropského parlamentu a rady [11], úmluvu o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat [12] se svým dodatkovým protokolem [13] apod. Všechny tyto uvedené právní normy mají jediný cíl, a to přispět k zabezpečení ochrany osobních údajů a zamezit jejich zneužití. 3

EVAKUOVANÉ EVIDOVANÉ OSOBY A JEJICH IDENTIFIKACE

Identifikace je zvláště vhodná při pobytu značného množství osob v místě nouzového ubytování, a to zejména z bezpečnostních důvodů. Především jde o jednoznačné, zejména vizuální určení příslušnosti a oprávněnosti pobytu evakuovaného obyvatelstva v tomto místě. Dále je tato identifikace vhodná např. při odběru stravy, při přidělování prostředků z humanitární pomoci apod. Identifikaci lze řešit ve své podstatě dvojí cestou. Jednak je to prostřednictvím identifikačních průkazů, opatřených evidenčním číslem, vybranými osobními údaji, jejichž druh nebo počet je omezen snad pouze velikostí průkazu (např. titul, jméno, příjmení, datum narození, vyčleněný prostor k pohybu a další), podpisem zodpovědné 75

osoby popř. potvrzovacím razítkem. Identifikační průkazy je samozřejmě vhodné opatřit fotografií dané osoby. Toto ovšem předpokládá buďto takovou fotografii s sebou mít, což se vší pravděpodobností většina evakuovaných mít nebude nebo tyto fotografie pořizovat při evidenci evakuovaného obyvatelstva při jeho příchodu do místa nouzového ubytování. Toto ovšem zase předpokládá digitální fotoaparát a další potřebné softwarové a hardwarové vybavení pro vytisknutí fotografie. V současné době jsou již ovšem k dispozici softwarové nástroje (nejjednodušší např. Microsoft Access), které jsou schopny kombinaci tvorby fotografie a identifikačního průkazu velmi rychle podporovat. Z důvodu poškození, popř. znesnadnění pokusů o falšování je vhodné tyto průkazy laminovat. Další, ovšem finančně náročnější cestou, je identifikace evidovaného evakuovaného obyvatelstva prostřednictvím systémů, využívajících bezkontaktních identifikačních médií – např. čipových karet nebo čipových náramků, tzv. bezkontaktních klíčenek nepřeberných tvarů a barev apod. Karty mají oproti náramkům nebo klíčenkám tu výhodu, že na ně lze opět jako u standardních průkazů nanést fotografii osoby. Jak použití karet, tak i náramků či klíčenek (toto je již u většiny institucí např. běžnou součástí podpory řešení vstupu zaměstnanců, výdeje stravy apod.) usnadňuje např. ověření totožnosti, znemožňuje ještě více padělání, zjednodušuje evidenci přijímané stravy či dalších dávek apod. Na druhé straně ovšem vyžaduje vyšší stupeň softwarového a hardwarového vybavení vč. čteček těchto bezkontaktních identifikačních médií na všech kontaktních místech s evakuovanou osobou. 4

PŘENOS ÚDAJŮ O EVAKUOVANÉM OBYVATELSTVU A JEHO ZABEZPEČENÍ 4.1

MOŽNÉ ZPŮSOBY PŘENOSŮ

Nynější forma přenosů údajů o evidenci evakuovaného obyvatelstva je většinou upřednostňována formou off-line přenosů, a to prostřednictvím e-mailů, před on-line přenosem v rámci Internetu. K této evidenci je možno využít vytvořených formulářů – tabulek jednak v programu Microsoft Word, výhodnější je ovšem ryze z pragmatických důvodů využití programu Microsoft Excel (který umožňuje třídění a filtrování), popř. méně užívaný Microsoft Access. Uvedené programy jsou v současné době standardním vybavením převážné většiny institucí, které by v souladu s platnou právní úpravou vstupovaly do řešení této problematiky, a to v rámci balíčku Microsoft Office (aktuálně ve verzi 2010, a je potřeba v rámci výměny dat pohlídat nejednotnost formátů (doc/docx, xls/xlsx a mdb/mdbx) jednotlivých verzí od přelomové verze 2007). Po vyplnění je možno formulář s údaji jednoduše uložit a zaslat, příjemce si jej poté vyzvedne z úložného místa (v případě výpadku sítě si může soubor s těmito údaji vyzvednout i po obnovení spojení), případně lze formulář vytisknout a distribuci zabezpečit jinou vhodnou cestou. Nevýhodou tohoto způsobu přenosu je ovšem to, že při každé změně v údajích o evidovaných evakuovaných osobách je nutno buďto zaslat celý opravený formulář znovu, popř. zaslat upozornění na změnu v údajích s tím, aby byla u příjemce zapracována v již došlém formuláři s údaji. Je možné také realizovat i on-line přenos údajů o evakuovaném obyvatelstvu. Nesporná výhoda tohoto přenosu je v tom, že příjemce má za předpokladu funkčnosti tohoto přenosu (samotná funkčnost je samozřejmě důležitá i v rámci off-line přenosu) – viz podkapitola níže, což je hlavní podmínka realizace tohoto způsobu přenosu, neustále 76

k dispozici aktuální data z evidence evakuovaného obyvatelstva. Přenos tak může být s údaji o evakuovaných osobách realizován z úrovně evakuačního střediska, přijímacího střediska nebo místa nouzového ubytování ke krizovému štábu obce s rozšířenou působností, krizovému štábu kraje nebo až po ÚKŠ (Ústřední krizový štáb). Je pochopitelné, že ne všechny stupně řízení potřebují pro svou činnost všechny údaje o evakuovaných osobách. Obecně platí – čím vyšší úroveň řízení, tím menší počet údajů bude postačující pro jejich činnost, počet evakuovaných bude ovšem vždy nutný a zásadní, a to především z důvodu dalšího rozhodování (plánování humanitární a jiné pomoci apod.). Podstatou on-line přenosu by mohl být server umístěný např. na krizovém štábu kraje, popř. i na ÚKŠ, na kterém běží webová aplikace pracující s databází pro centrální ukládání dat. Se serverem se spojují koncové počítače, na kterých se evidují evakuované osoby (osobní počítače, notebooky, kapesní počítače) nebo terminály (čtečky čipových karet, náramků apod.). Jednoduchý a funkční příklad je možno nalézt na https://appl.unob.cz/evakuace. Na počítače pro evidenci evakuovaných osob jsou kladeny jen nízké požadavky, postačí webový prohlížeč, který je součástí operačního systému. V prostředí webového prohlížeče jsou pořízeny údaje o osobě a ihned přeneseny do centrálního serveru, který je uloží do databáze. Všechna evakuační místa a příslušný krizový štáb využívají stejnou databázi, mají zaslaná data okamžitě k dispozici a pomocí dalšího jednoduchého softwaru z nich mohou vytvářet takové informace (soubory informací), které jsou potřebné pro každou úroveň řízení včetně samotného evakuačního místa, jako je např. zařazení do autobusů, plánování dodávek potravin apod. Pro spojení je možné využít jakoukoli Internetovou linku, která je k dispozici (telefonní síť, kabelové sítě, bezdrátové sítě, GSM síť, případně satelitní síť). Veškerá datová komunikace by měla být zabezpečena proti odposlechu a případnému zneužití osobních dat. Na straně serveru, počítačů a zabezpečení přenosu dat mohou být použity standardní mechanismy, které jsou zabudovány v operačních systémech počítačů, pouze využití některých komunikačních kanálů, jako je např. GSM/GPRS/EDGE/UMTS/HSDPA, vyžaduje připravené zařízení nebo alespoň zajištění jeho rychlé dodávky. Transfer údajů o evakuované osobě (tím tedy i jeho evidence) je v současné době v podstatě řešitelný také načítáním údajů o této osobě prostřednictvím strojově čitelných kódů z občanských průkazů novějších edicí nebo z pasů rovněž novějších edicí (včetně fotografie). Tento způsob ovšem předpokládá, aby evakuovaná osoba měla jeden z těchto dokumentů u sebe, s čímž ovšem v případě evakuace při nedostatku času není možno počítat. Dále tento způsob přenosu údajů limituje potřeba instalace čtecích zařízení těchto kódů (s tím rovněž spojena potřeba patřičného softwarového a hardwarového vybavení) v místech nouzového ubytování. 4.2

ZABEZPEČENÍ PŘENOSŮ

V současné době, jak již bylo výše uvedeno, bude pravděpodobně nejfrekventovanějším způsobem přenosu evidence evakuovaného obyvatelstva přenos po Internetu. Tento přenos s sebou ovšem nese určitá rizika, se kterými je nutno počítat a která je zároveň nutno dopředu eliminovat. Internet byl sice původně navržen tak, aby byl efektivní a odolný, s výraznou bezpečností se však zprvu nepočítalo. Teprve s jeho rozšířením po celém světě a s nabídkou stále nových způsobů využití se do síťových protokolů, na kterých je postaven, zaváděly bezpečnostní prvky. Pro zabezpečení přenosu důvěrných nebo citlivých informací by měla počítačová síť, tedy i Internet, nabízet tzv. bezpečnostní služby: důvěrnost, integritu, autentizaci, nepopiratelnost apod. Důvěrnost 77

přenášených dat je zajištěna tehdy, když se s jejich obsahem nemůže seznámit nikdo neoprávněný. Integrita znamená, že je možné zjistit jakýkoli neoprávněný zásah do přenášených dat. Pomocí autentizace jsme schopni odlišit oprávněné uživatele od neoprávněných tím, že ověříme jejich deklarované identity. Nepopiratelnost slouží k tomu, aby komunikující strany nemohly popřít některou svou akci. K realizaci bezpečnostních služeb se v praxi používají bezpečnostní mechanismy, například šifrovací algoritmy, elektronický podpis a hašovací funkce. Internet se postupem doby stal bezpečnějším zejména také proto, že se do některých jeho komunikačních protokolů zabudovaly zmíněné bezpečnostní mechanismy. K zabezpečení elektronické pošty se často využívají protokoly S/MIME, PGP a SSL/TLS. Protokoly SSL/TLS slouží také k zabezpečení webových transakcí – umožňují například realizovat elektronické bankovnictví a bezpečně platit na Internetu. K bezpečnému spojení mezi dvěma počítači prostřednictvím Internetu je určen protokol SSH. Bezpečné spojení mezi počítačem a podnikovou vnitřní sítí se nejčastěji realizuje pomocí technologie virtuálních privátních sítí (VPN) a protokolů PPTP, L2TP a IPsec [14]. Oblastmi přenosu takovýchto údajů se opět dotýkají některé právní normy Evropské unie, jako např. směrnice Evropského parlamentu a rady o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací [15] apod. ZÁVĚR Evakuovanému obyvatelstvu spolu s jeho evidencí a přenosem této evidence, by se měla jak po stránce teoretické tak i praktické věnovat minimálně stejná pozornost jako všem dalším součástem tohoto opatření. Případnou provázaností evidence s registrem obyvatelstva, který je v České republice připravován, se může tento způsob evidence stát velmi efektivní a užitečnou podporou v rámci řešení mimořádných událostí a krizových situací. Neřešenou otázkou zůstává případná kompatibilita vedení této evidence evakuovaného obyvatelstva v rámci zemí NATO nebo Evropské unie (zde zejména ve vztahu ke krizovým situacím nevojenského charakteru), která prozatím absentuje. Česká republika má se všemi sousedícími státy uzavřeny smlouvy o spolupráci a vzájemné pomoci při mimořádných událostech, katastrofách, velkých haváriích nebo živelních pohromách. Tyto smlouvy umožňují při vzniku výše uvedených událostí za podmínek v nich zakotvených evakuaci obyvatelstva i na území sousedního státu. Případná zmíněná kompatibilita systémů evidence evakuovaného obyvatelstva může za určitých okolností řešení této problematiky výrazným způsobem usnadnit. LITEATURA [1] [2] [3] [4] [5]

78

Kolektiv autorů Ministerstva obrany. Metodická pomůcka ke zpracování havarijního plánu okresu. Praha: MO ČR – Hlavní úřad CO ČR, 1999. Zákon č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 284/1992 Sb., o opatřeních hospodářské mobilizace. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

Ministerstvo vnitra – generální ředitelství HZS ČR. Pokyn Č.j. PO-141-2/OOB2004. Doporučený způsob zapracování opatření ochrany obyvatelstva do havarijních plánů kraje v plánech konkrétních činností. Praha: MV – GŘ HZS ČR, 2004. [7] Ministerstvo vnitra – generální ředitelství HZS ČR. Pokyn č. 10/2010. Nouzové přežití obyvatelstva v působnosti HZS ČR. Praha: MV – GŘ HZS ČR, 2010. [8] ŠULÁKOVÁ, L. Návrh systému evidence evakuovaných osob. Brno: Univerzita obrany, 2010. [9] Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů. [10] Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [11] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. [12] Sdělení 115/2001 Sb.m.s., o přijetí Úmluvy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat. [13] Sdělení 29/2005 Sb.m.s., o sjednání Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat o orgánech dozoru a toku dat přes hranice. [14] JIRSA, Milan. Osobní sdělení. Fakulta vojenských technologií, Univerzita obrany, Kounicova 65, 662 10 Brno. 15.2. 2011. [15] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES, o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích). [6]

79

Ján SPIŠÁK

NĚKTERÉ ASPEKTY OPERAČNÍHO UMĚNÍ A JEJICH APLIKACE V PRAXI VELITELE NA TAKTICKÉ ÚROVNI Abstract The basic task of a commander is to understand aspects of preparation and execution of military operations, philosophy and principles of the “manoeuvrist approach” to operations. Ability to understand, visualize, explain and then execute are essential skills of commanders for dealing with the complexity of operations in the land environment. The aspects of Operational art explained here originate in use at the operational Level of Warfare, but all have relevance at the tactical level. They provide the means to convert strategic objectives into tactical activity using Operational (Tactical) Planning Concepts as building blocks for designing operational and tactical activities and Doctrinal Frameworks for describing clear concept of operation. ÚVOD Základním úkolem velitele na taktické úrovni je pochopit souvislosti přípravy a vedení vojenských operací, porozumět filozofii a principům vedení boje. Bez ohledu na měnící se charakter operací, v poslední době přecházející spíše na vedení operací nízké intenzity, nelze opomenout trvalý poţadavek na „manévrový přístup“ v činnosti vojsk, jehoţ aplikace je naopak charakteristická zejména v operacích vysoké intenzity (v tzv. kinetických operacích). Velitel, který chápe tyto souvislosti a dokáţe jim porozumět, vizualizovat a vysvětlit je, lépe se vyrovnává s komplexností operací (vojenských i nevojenských) v současném sloţitém operačním prostředí. Operační umění, jehoţ uplatnění je vlastní spíše operační, případně strategické úrovni, má ovšem svou specifičnost, uţitečnost a platnost i na taktické úrovni. Některé úvahy, o nichţ velitel musí přemýšlet a nejsou vţdy jednoznačně „viditelné“ v té či oné doktrinální publikaci, jsou popsány dále. 1

OPERAČNÍ UMĚNÍ

Operační umění transformuje strategickou vizi do provedení taktických činností. Jeho prostřednictvím jsou, v součinnosti s dalšími (vládními, nevládními a jinými) organizacemi, připravovány a řízeny vojenská taţení a operace, s cílem přeměny strategických cílů do taktických činností, za účelem dosaţení poţadovaného výsledku (konečného stavu). Základy operačního umění je nutno být pochopit i veliteli na taktické úrovni, protoţe poskytují nezbytný zdroj inspirace a informací potřebných pro jejich záměr činnosti. Navíc, operační umění a jeho operační (plánovací) koncepty, poskytují uţitečný rámec pro porozumění všeho, co vstupuje do plánování a provádění vojenských činností na taktické úrovni. Operační umění, skrz kombinaci úsudku a pracovního úsilí, umění a vědy, analýzy a intuice, přenáší strategické zadání do úspěchů na bojišti. Operační umění zdůrazňuje jedinečnost vzájemného logického seskupení poţadovaného konečného stavu, způsobů a prostředků pouţitých k jeho dosaţení. To je uskutečňováno kombinací znalostí a schopností velitele a zkušeností štábu, který řídí proces tvorby koncepce operace nebo 80

plánu boje a tak společně transformují tvůrčí a inovační (originální) myšlení do praktických činností na bojišti. Operační umění je zaloţeno na detailním porozumění situace - politické dynamiky, hrozeb, prostředí, strategických záměrů apod. Důleţitým úkolem velitele je osvojit si myšlení, organizaci, principy, taktiku a postupy vlastních sil, jeţ jsou nutné k provedení plánovaných vojenských aktivit. Zároveň by si měl být vědom a měl by rozpoznat, ţe i jeho protivník bude praktikovat určitou formu operačního umění. 1.1 KONCEPCE OPERACE A JEJÍ ŘÍZENÍ Koncepce operace (analýza a plán) se pouţívá k zarámování vzniklého operačního problému, tvorbě a rozvoji operačních myšlenek velitele (jeho vize jak vidí průběh operace) a k zajištění detailních a proveditelných plánů. Protoţe situace na bojišti se neustále mění, koncepce operace by měla být průběţným a pokračujícím procesem, s ohledem na vzájemné akce, reakce a nevyhnutelné důsledky Clausewitzovi „chance and friction“ (šance a tření). Velitel by si měl být vědom, ţe i kdyţ nasazení jeho vojsk v operaci tvoří pouze dílčí část celkového taţení, je nezbytné, aby jeho „bojový příspěvek“ byl v celkovém kontextu co nejhodnotnější. Nemělo by to být ovšem na úkor zásadního přetvoření původní koncepce operace nebo dokonce taktických činností. V průběhu řízení (provádění a hodnocení) operace se integrují, koordinují, synchronizují a stanovují priority jednotlivých aktivit v rámci operace a hodnotí se jejich vývoj. Odezvy protivníka nevyhnutelně ovlivní průběh operace, obdobně jako činnost ostatních aktérů na bojišti. Hodnocení vývoje operace s následnou rychlou reakcí, pro případnou modifikaci plánu, který se tak objeví v novém světle, je základem úspěšného řízení operace. 1.2 OPERAČNÍ (TAKTICKÉ) PLÁNOVACÍ KONCEPTY Plánování a řízení operací, včetně tvorby koncepce operace je zaloţeno na pouţití operačních (taktických) konceptů. Ty představují základní stavební kameny operačního umění. Kdyţ pomineme jejich rozhodující roli v tvorbě koncepce operace na operační úrovni, koncepty jsou uţitečné při tvorbě, vizualizaci a objasnění plánů i na taktické úrovni, kdy představují základ uskutečnění bojových i nebojových aktivit. Těmto konceptům musí velitel porozumět a podle potřeby je dokázat správně aplikovat.1 K základním konceptům patří: a. Cíle. Cíl představuje dosaţení poţadovaného výsledku, vyjádřeného v rámci jedné nebo více rozhodujících podmínek, které mají být dosaţeny pro naplnění stanoveného záměru nebo úmyslu. Z doktrinálního hlediska se jedná o „jednoznačně definovaný a dosažitelný cíl vojenské operace, například obsazení terénního tvaru, vyřazení sil protivníka či schopností a/nebo dosažení jiného požadovaného výsledku, který je důležitý pro plán velitele a k němu je operace vedena“.2

1

Vymezený prostor nedovoluje podrobně popsat jednotlivé koncepty, coţ ani není účelem článku. Rozhodující je mít o konceptech povědomí a následně je studovat v relevantních doktrinálních publikacích. 2 AAP-6 (2010) – Slovník termínů a definic NATO (anglicky a francouzsky), str. 302

81

b. Rozhodující podmínky (rozhodující bod). Rozhodující podmínky jsou specifikované kombinace okolností povaţované za nezbytné k dosaţení cíle. Rozhodující bod je bod, ze kterého může být ohroženo nepřátelské nebo vlastní těžiště. Tento bod může existovat v čase, prostoru nebo v informačním prostředí.3 c. Podporující účinky. Podporující účinky jsou důsledky aktivit a akcí. Kdyţ jsou tyto účinky realizovány, rozhodující podmínky jsou dosaţeny.4 Velitel v průběhu tvorby koncepce si musí umět představit, jaký vliv mohou mít tyto účinky v čase a prostoru na celkový výsledek operace nebo dílčích taktických činností. d. Konečný stav. Konečný stav je politická a/nebo vojenská situace, která má být dosaţena na konci operace, která rovněţ naznačuje, rozsah příspěvků poţadovaného od velitele nebo jeho vojsk. Konečný stav měl by být velitelem, z hlediska vnímání souvislosti na bojišti na taktické úrovni pochopen, ale jako koncept se na této úrovni nepouţívá. Z terminologického hlediska konečný stav představuje politická a/nebo vojenská situace, jíž má být dosaženo na konci operace, která svědčí o tom, že cíl operace byl splněn.5 e. Těžiště. Těţiště představuje určitý identifikovaný aspekt (zdroj) síly nebo vlivu jednotlivce, organizace, skupiny nebo schopnosti státu, z něhoţ tento čerpá svou sílu, volnost jednání, soudrţnost nebo vůli bojovat. Definice těţiště „charakteristiky, možnosti a prostory, ze kterých stát, aliance, ozbrojené síly nebo jiná organizace odvozují volnost činnosti, fyzické úsilí nebo vůli bojovat6, vychází ze souvislostí vedení zejména kinetických operací a jiţ ne zcela reaguje na změny v operačním prostředí a nárůst vojenských aktivit zejména stabilizačního charakteru. Platnost tohoto konceptu na taktické úrovni je rovněţ zaloţená spíše na jeho porozumění neţ na jeho aplikaci. f. Operační směry. Operační směr je definován jako (pomyslná) čára, která při operaci spojuje rozhodující body v čase a prostoru ve směru těţiště bojové činnosti. Velitel můţe popsat operaci podél operačních směrů, jeţ jsou „fyzické“ (přírodní charakter) nebo „logické“, (funkční charakter) případně obojí. Terminologicky je operační směr definován jako „čára spojující při vojenském tažení nebo operaci rozhodující body v čase a prostoru ve směru těžiště bojové činnosti“.7

3

AAP-6 (2010) – Slovník termínů a definic NATO (anglicky a francouzsky), str. 142. Z doktrinálního pojetí termín „rozhodující podmínka„ je pouţíván zejména v OS VB, termín „rozhodující bod“ v podmínkách ostatních států NATO. Filozofie pojetí konceptu je ovšem podobná. 4 Koncept „podporujících účinků“ není v aliančních publikacích výslovně uveden mezi ostatními operačními koncepty. Z hlediska svého účelu – dosaţení poţadovaných účinků v prostoru a čase (na jednotlivých operačních směrech a rozhodujících bodech), je ovšem jeho význam značný. 5 AAP-6 (2010) – Slovník termínů a definic NATO (anglicky a francouzsky), str. 172. 6 AAP-6 (2010) – Slovník termínů a definic NATO (anglicky a francouzsky), str. 96. Ţádný prostor jako takový nemůţe zásadním způsobem ovlivnit výsledek operace nebo taţení, coţ je právě smyslem těţiště. Prostor plní funkci rozhodujícího bodu, nebo ovlivňujících podmínek. 7 AAP-6 (2010) – Slovník termínů a definic NATO (anglicky a francouzsky), str. 256.

82

g. Uspořádání a sladění (synchronizace). Uspořádáním a sladěním se rozumí logické seřazení činností a jejich účinků v čase, prostoru a účelu k dosaţení maximální výhody a nejpříznivějších podmínek v rozhodujících bodech. Rolí velitele je toto sladění činnosti ověřit v průběhu součinnosti nebo při vedení válečné hry. h. Fázování. Fáze je časový interval charakterizovaný převládajícím typem vojenské aktivity, akce nebo souboru rozhodujících podmínek. Fáze by měly na sebe navazovat, v některých případech se velitel ovšem nevyhne situaci, kdy je nucen přejít na další fázi, aniţ předešlá je vyhlášena za ukončenou. Nesmí se však jednat o aktivity, které by zásadním způsobem ovlivnili koncepci nadřízeného, nebo aby bylo ohroţeno naplnění stanovených cílů. i. Předběžné plánování (plány pro nenadálé akce, příp. tzv. záloţní plány). Předběţné plánování je proces, jímţ jsou tvořeny plány pro předvídání změn situace nebo moţnosti vývoje, který můţe nastat v průběhu operace. Má dvě formy: záloţní plán pro danou fázi operace (branches) a záloţní plán pro následné operace (sequels), zaloţený na výsledku současné fáze. Tento typ plánování má pouţití zejména na operační úrovni, úkolem niţších velitelů je plány realizovat. j. Operační přestávka. Operační přestávka je dočasné zastavení určitých činností v průběhu operace, s cílem vyvarovat se rizika kulminace a získat moţnost obnovení bojové síly, coţ je nutné pro přechod k následující fázi operace. Pokud činnosti nemohou být prováděny současně, můţe nastat potřeba periodických přestávek, zatímco iniciativa je udrţována jinými způsoby. Operační přestávka by měla být vyuţívána pro obnovu bojeschopnosti, znovuzískání, posílení a udrţení iniciativy. k. Kulminační bod. Kulminace je ten okamţik operace, kdy síly jiţ nemohou úspěšně pokračovat ve vedení operace. Plánování pořadí činností a fází operace by mělo zajistit, ţe protivník bude kulminovat ještě před dosaţením svých cílů a cílů operace vlastních sil bude dosaţeno před kulminací. l. Bod zvratu. Bod zvratu (pákový efekt) je moment v aktivitě nebo akci, kdy rovnováha sil je porušena a tím je umoţněno, ţe jedna strana začíná vítězit a druhá začíná ztrácet nebo, například, kdy se získává nebo začíná ztrácet podpora místní populace nebo vojenská síla začíná kulminovat a ztrácí svého ofenzivního ducha. Na taktické úrovni jde o porozumění tohoto konceptu, jeho aplikace se týká zejména strategické, případně operační úrovně velení. Pozn. Důkladná znalost teorie operačních konceptů vychází z komplexního pochopení operačního umění jako takového a výše uvedených operačních konceptů. Pro to, aby velitel je mohl s úspěchem používat, je potřeba intenzivního studia souvisejících doktrinálních publikací nejen aliančních, ale zejména amerických nebo britských. Značně přínosné jsou studie, pojednání a články příslušníků nebo studentů vojenských vědeckých a vzdělávacích institucí v těchto zemích, věnovaných dané problematice.

83

2

DOKTRINÁLNÍ RÁMCE

Další, doplňkovou metodou pro organizování a vizualizaci aktivit na (pozemním) bojišti, je pouţití tzv. doktrinálních rámců. Tyto se shodují s doktrinálním myšlením a jsou pouţívány pro popsání záměru boje (například popsání varianty – Course of Action) nebo vysvětlení jednotlivých sekvencí činnosti a vzájemné koordinace. Jednotlivé úkoly v rámci celého kontextu operace navzájem souvisí z hlediska času, prostoru a funkce. Veliteli tak vidí účel těchto úkolů, účinky, které tento účel by měl mít, a jak tyto účinky podporují nebo jsou podporovány dalšími účinky. Doktrinálními rámci jsou: operační rámec, taktický rámec a geografický (zeměpisný) rámec spolu s taktickými funkcemi. Rámce jsou pouze nástroji, takţe pro jejich pouţití neexistuje ţádný univerzální předpis. Mohou být pouţity selektivně, jednotlivě nebo v kombinacích. 2.1 OPERAČNÍ RÁMEC Operační rámec je zde vztahován pro prostředí pozemního boje. Skládá se z formovacích (ovlivňujících), rozhodujících, udrţujících a ochranných aktů (činů, jednání) a úkolů tzv. účelového rámce. Rozhodující akty se dále člení na zasazení (sil) a vyuţití. Operační rámec pomáhá popsat, jak úkoly podřízených spolupůsobí ve smyslu jejich účelů. Velitel vybere jeden akt, který on povaţuje, ţe bude rozhodující, a pak popisuje další úkoly poţadované na jeho podporu buď jako formovací, udrţující nebo ochranné. Klíčová je integrace úkolů v plánování a jejich koordinace pro dosaţení simultánnosti v provedení. Tento operační rámec můţe být na taktické úrovni pouţít za účelem přípravy části záměru (boje). a. Formovací úkoly. Formovací úkoly tvoří nebo uchovávají podmínky pro úspěch rozhodujícího aktu, před, během nebo po něm. Tyto podmínky se vztahují k protivníkům, prostředí a vojenské síle samotné. Dosaţení ekonomie úsilí je důleţitým aspektem formovacích úkolů, tak jak podporuje koncentraci síly v čase a prostoru, poţadovanou pro rozhodující akt. Formování bude často směřovat na ovlivňování vnímání protivníka nebo obyvatelstva, například jeho ujišťováním či uklidňováním. Formovací úkoly mohou zahrnovat např. pouţití paleb v kombinaci s psychologickou manipulací (například letáky k oslabení vůle protivníka) dříve, neţ bude zahájen rozhodující akt. Formování bude rovněţ zahrnovat provedení změn ve fyzickém prostředí, jako např. budování překáţek nebo změny infrastruktury. b. Rozhodující akt. Rozhodující akt je takový, který, jestliţe je úspěšný, by měl nevyhnutelně vést k úspěchu mise. Rozhodující akt je proto v plánu ten, který velitel zvolí za nejdůleţitější pro úspěch ve svém záměru (boje). Volba tohoto aktu a úkoly poţadované na jeho podporu, definují jedinečnost plánu. Jestliţe velitel zjistí, ţe vybral víc neţ jeden rozhodující akt, měl by buď zlepšit analýzu, seskupit úkoly, které povaţuje za rozhodující do jednoho, případně některý z nich přesunout do aktů formovacích, udrţujících nebo ochranných. V některých činnostech můţe být moţný pouze jediný rozhodující akt, například fyzické zničení nepřátelské formace. Rozhodující akt můţe být dosaţen dvěma způsoby:

84

1. Zasazení. Rozhodující zasazení je takové, které podle představy velitele znamená významný příspěvek pro dosaţení operačních nebo taktických cílů, například provedení rozhodujícího úderu (za účelem poráţky protivníka). Toto vyţaduje získání iniciativy a udrţení tempa. Okolnosti, ovšem, ne vţdy tento poţadavek dovolují. V některých situacích můţe být větších úspěchů dosaţeno postupným a opakovaným rozhodováním a jednáním, při pouţití nepřímých přístupů (za účelem ovlivnění), spíše neţ rozhodnými akcemi. Tak můţe být dosaţeno ovlivnění chování protivníka v dlouhodobém horizontu, spíše neţ jednorázové sníţení jeho schopností. 2. Využití. Vyuţití samotné můţe být rozhodující. Vytěţení maxima příleţitostí, ať jiţ vytvořených úspěšným zasazením nebo vzniklých na základě šance, spočívá na schopnosti nejen poznat je předem, ale také v schopnosti generovat prostředky pro jejich vyuţití. Rozpoznat, kdy se iniciativa na operační a taktické úrovní ztrácí, můţe být zvláště obtíţné. Pro velitele je příliš snadné se domnívat, ţe iniciativa je v jeho vlastních rukou, aţ do momentu, kdy její nepřítomnost začíná být citelná. Proto je důleţité, aby rozpoznal, kdy toto vyuţití bude nejpravděpodobněji rozhodující, spíše neţ aby rozhodl o okamţitém zasazení sil. c. Udržující úkoly. Udrţující úkoly umoţňují pozemním sílám přeţít, pohybovat se a bojovat, aby tyto byly schopny vést rozhodující činnosti (rozhodující akt), formovací nebo ochranné úkoly. Udrţující úkoly mohou zahrnovat např. příchod vojsk do prostoru válčiště, shromáţdění, pohyb a bezpečnost záloh nebo sledů sil, přesuny sil mimo kontakt, podporu hostitelskou zemí, zřízení a ochranu operačních základen, zřízení komunikačních základen, ochranu obyvatelstva, infrastruktury apod. Udrţující úkoly budou pravděpodobně cílem formovacích nebo rozhodujících aktů protivníka. Udrţení je také otázkou ochrany, skrze vyváţenost aktivních opatření k zamezení hrozeb a obranných opatření, které zahrnují např. střeţení, rozptýlení, maskování a klamání apod. d. Ochranné úkoly. Aktivity ochrany uchovávají schopnosti sil, takţe tyto mohou být pouţity podle plánu. Obsah těchto aktivit a faktorů, které je třeba zvaţovat, je uveden v části o taktických funkcích. 2.2 TAKTICKÝ RÁMEC Zaměření na taktické úrovni je uţší, neţ můţe poskytnout samotný operační rámec. Prioritou je splnění taktických úkolů odvozených z plánu taţení a následně z operačního plánu. Aby toho bylo dosaţeno, můţe být pouţít taktický rámec, zaloţený na čtyřech základních funkcích. Těmi jsou: „najít“, „fixovat“, „udeřit“ a „vyuţít“. Zatímco „nalezení“ a „fixování“ přispívá k formovací části operačního rámce, funkce „udeřit“ a „vyuţít“ mají potenciál být rozhodující. Nalezení, fixování, úder a vyuţití by měly být vedeny souběţně nebo přinejmenším s pokusem o hladký přechod z jedné funkce do druhé. Vyuţitelnost taktického rámce prostupuje napříč všech vojenských aktivit; nalezení je zejména o získání obsahového porozumění, stejně tak jako o zjištění polohy jednotky protivníka. Fixování můţe být dosaţeno škálou metod, které odepírají protivníkovi moţnost pouţít jeho varianty činností, například sniţováním jeho podpory u místního obyvatelstva, při současném zahájení aktivit s cílem ovlivnit vnímání protivníka nebo těch, kteří jej podporují. Podrobně: 85

a. Najít. Základní funkce „najít“ je uplatňována po celou dobu operace. Zahrnuje lokalizaci, identifikaci, sledování a hodnocení protivníka nebo vyuţití těchto dovedností v situaci, jako můţe být například zjištění nálady obyvatelstva. Prioritou je porozumět a interpretovat (vysvětlit), spíše neţ jen popsat viděnou situaci. Síly mohou být výslovně nasměrovány k nalézání, zvláště na začátku operace. Toto je uţitečné, zejména kdyţ situace je nejasná. Cokoliv je její zdrojem, informace nebude nikdy zcela spolehlivá, proto bude potřebovat ji dále přezkoumat nebo potvrdit. Je nedostatečné znát jenom např. umístění, motivaci, organizaci a sílu protivníka. Důleţité je pochopit celkový kontext situace, fyzické a kulturní aspekty prostředí a porozumět moţným důsledkům aktivit na protivníka (např. na jeho morálku), případně na veškeré obyvatelstvo. Na druhé straně, příliš mnoho informací můţe zpomalovat rozhodování. b. Fixovat (držet). Fixovat znamená zamezit protivníkovi dosáhnout jeho cílů, zmást jej a tak jej zbavit volnosti jednání, coţ naopak umoţňuje zvýšení vlastní volnosti jednání. Protivník, který tuto volnost postrádá, nemůţe diktovat průběh taktických činností a tak ztrácí iniciativu. Zbavení volnosti jednání protivníka má fyzické i psychologické aspekty. Fyzicky jeho vojenská síla můţe být blokována nebo např. tzv. „přikována“ k zátarasům. Psychologicky je protivník fixován, jestliţe věří, ţe jiţ nemá ţádnou volnost jednání, jestliţe sám cítí, ţe je donucen učinit něco, co sám nechce, nebo jestliţe věří, ţe měl by pokračovat v něčem, co mu ve skutečnosti nepřinese úspěch. Často nejsnadnějším způsobem jak fixovat protivníka je ohroţovat něco, co musí chránit. Např. klamání jej můţe fixovat aţ do té doby, kdyţ je pro něho příliš pozdě znovu získat iniciativu. Fixování můţe být dále členěno na: 1. Zamezení cílů. Velitel můţe získat volnost jednání tím, ţe svého protivníka předejde v dosaţení jeho cílů. Cílem je omezit jej a uvrhnout „mimo rovnováhu“. Základními prostředky jsou překvapení, klamání a „vábení“ (lákadlo, návnada). Kdyţ protivník je překvapen, nebude si jistý jak reagovat, aţ je příliš pozdě. Kdyţ je oklamán, můţe si být jistý v jednání, ovšem jeho sebedůvěra je takříkajíc bláhová. Jestliţe je vlákán, aby provedl určitou činnost, můţe jej to činit zranitelným. 2. Rozptýlení. Volnost jednání můţe být získaná rozptýlením pozornosti protivníka, za účelem zredukování jeho schopnosti zasahovat do operace. Nejistý cíly svého oponenta, roztrţitý protivník se můţe pokusit pokrýt všechny moţnosti, tím se však rozptýlí jeho síla a je „zatlačen“ od svého zamýšleného cíle. 3. Zbavení volnosti jednání. Protivník můţe být fixován, jestliţe je mu odepřen přístup k informacím, zamezena moţnost předávat rozkazy a slaďovat činnosti a účinky. Tím je zbaven volnosti jednání. Např. v protipovstaleckém boji toto můţe být dosaţeno separací povstalců od jejich podpory. Hlavním cílem jakékoliv aktivity k omezení volnosti jednání protivníka, by mělo být zaměření úsilí na jeho systémy velení a řízení a schopnost manévrovat.

86

4. Taktické metody. Fixování můţe být dosaţeno pouţitím škály taktických metod, například pomocí přímých nebo nepřímých paleb, klamáním, hlídkováním, pozorováním a prostředky elektronického boje. c. Udeřit. Udeřit znamená manévrovat a pak provést přímou akci pro dosaţení cíle (mise). V závislosti na operačním kontextu můţe velitel tyto aktivity podniknout buď ve fyzické, nebo psychologické doméně, případně v obou současně: 1. Manévr. Manévr znamená více neţ pohyb v kombinaci s palbou. Veliteli to umoţní uspořádat své schopnosti tak, aby byly zaměřeny na největší účinek, vyhnout se hlavním sílám a vyuţít slabé stránky protivníka. Tím, ţe vyuţije slabé stránky dříve, neţ je protivník můţe chránit, vystaví jej současně rozmanitým hrozbám, na které tento nebude schopen adekvátně reagovat. 2. Přímá akce. Přímá akce v boji obvykle znamená dosaţení cíle nebo ničení sil protivníka. V širším smyslu, přímá akce zahrnuje jakoukoliv rozhodující činnost, která je zaměřena na podkopání vůle protivníka, jeho soudrţnosti nebo schopnosti. Je všeobecně výhodnější pouţít koncentrované násilí k rychlému vítězství za minima ztrát. Nicméně, existují okolnosti, kdy vojska mohou být přinuceny ke zdlouhavějšímu přístupu. V tom případě by akce měly být uspořádány a udrţovány tak, aby jejich účinky se zvětšovaly. d. Využití. Jako základní funkce v taktickém rámci, vyuţití je dosaţením příleţitosti vytvořené předchozí aktivitou za účelem dosaţení cíle, nebo přímým splněním části záměru velitele. Příleţitosti se mění podle povahy operace, např. od zjištění mezery v hlavním obranném postavení aţ po „tušení“ zámyslu protivníka k přeskupení stran. Tyto příleţitosti by měly být vyhledávány a ne na ně čekat. Rovněţ, podřízeni by měli být iniciováni k vyuţití existujících příleţitosti a mělo by jím to být umoţněno. Maximálně by jim měly být řečeny jen limity, kam aţ mohou zajít. Na taktické úrovni má vyuţití konkrétní fyzické aspekty. To obvykle vyţaduje pouţití manévru, palby nebo obou. Účelové vyuţití umoţňuje změnit nepředvídané taktické výhody na operační úspěch nebo dokonce úspěch taţení (mise). To vyţaduje iniciativní a rozhodné velitele, připravené provést neočekávané kroky. Úspěšné vyuţití závisí na účinném zjištění (nalezení) sil protivníka, které vyţaduje schopné průzkumné síly. Tyto síly se mohou k vyuţití připojit, protoţe bývají zpravidla dobře umístěny, jsou vysoce mobilní a ve své činnosti značně nezávislé. Dosaţení těchto příleţitostí potřebuje být konsolidováno pouţíváním záloh a síl v dalších sledech, přinejmenším pro např. zamezení kulminace nebo protiútoků z boku. Konečným aspektem kaţdého vyuţití je hodnocení, tzv. „stálá inventura“, čímţ příleţitosti a hrozby jsou rozpoznány a průběţně vyvaţovány. 2.3 GEOGRAFICKÝ RÁMEC Způsob, jakým pozemní operace navzájem souvisí, můţe být rovněţ popsán tzv. geografickým rámcem. Geografie je vzhledem k pozemním operacím důleţitá, jelikoţ popisuje, kde se plánované operace konají, kdo, kde a který terén ovládá. Dokonce 87

v nelineárním bojovém prostoru, koncepty hlubokého a blízkého boje a boje v týlu, pomáhají porozumět a, ve spojení s operačními a taktickými rámci, poskytují návod pro vizualizaci, organizaci a integraci jednotlivých aktivit. Navzdory názvu, geografický rámec nemusí vyjadřovat čistě fyzickou krajinu. Smysl rozsahu a blízkosti prostoru můţe být uplatňován i ve smyslu psychologickém, například pro popsání vůle státu provádět operace jako „hluboké“ nebo vést operace jako „blízké“ pro vyjádření pocitu bezprostředně hrozícího nebezpečí v čase, stejně jako v prostoru. a. Hloubka. Prostor nebo aktivity v hloubce jsou obvykle vedeny ve vzdáleném prostoru a delším čase vůči protivníkovým silám nebo zdrojům, jeţ nejsou aktuálně zaneprázdněny blízkým bojem. Aktivity v hloubce zahrnují: ovlivňování, další formovací úkoly, pozorování v hloubce a zjišťování cílů, společné palby a přerušování komunikačních směrů a úmyslů protivníka. b. Blízký boj. Blízké prostory nebo aktivity v nich zahrnují síly v přímém dotyku s protivníkem nebo situací. Aktivity jsou obvykle vedeny na blízkou vzdálenost a v okamţitém časovém reţimu. Způsoby zahrnují například zničení, zadrţení, klamání, přímou střelbu a rychlý manévr. c. Týl. Týlové prostory jsou zejména takové, kde se uskutečňuje nejvíce administrativních a logistických aktivit. Tyto mohou být i oblastí zranitelnosti a jsou obvykle relativně, spíše neţ absolutně bezpečné. Úkoly v týlovém prostoru předpokládají, ţe budou vedeny mimo kontakt s protivníkem, ačkoli tylové aktivity jedné strany mohou být konfrontovány hlubokými operacemi strany druhé. Dopředu vyloučit to nelze. 4. TAKTICKÉ FUNKCE Kdyţ se organizují operace, je uţitečné mít seznam funkcí (činností), poskytující komplexní popis toho, co vojenská organizace dělá před, během a po operaci. Výsledkem je, ţe velitel, štáb a vojska se zaměří na všechny aspekty operace. Existuje řada taktických funkcí8, jeţ popisují dimenze bojiště, reprezentující praktické vyjádření fyzického komponentu bojové síly. K těmto funkcím, jeţ jsou základním rysem většiny doktrín, patří: velení a řízení, zpravodajství a informace, palebná podpora, manévr, ochrana (schopnost přeţití), udrţení, mobilita, protivzdušná ochrana a logistika. a. Velení a řízení. V moderním boji objem dostupných informací je sloţitým problémem velitelů na všech stupních. Tito musí přijmout tisíce bitů informací, aby dokázali analyzovat a hodnotit, vizualizovat bojiště a nakonec svým způsobem řídit vojenské akce vyţadované k dosaţení cílů. Velení je uplatňování vojenské autority určeným velitelem pro plánování, vedení, koordinaci a řízení vojsk. Velitel musí znát, jestli se rozhodnout, kdy a co rozhodnout. Úspěšné velení vyţaduje leadership, týmovou práci a aplikaci společné doktríny velení. Leadership je vzetí na sebe odpovědnosti ohledně rozhodování, loajalita k podřízeným, inspirování a řízení svěřených vojsk a zdrojů směrem k účelu. Řízení je při velení v boji neodmyslitelné. Řízení monitoruje stav účinnosti podřízených vojsk, identifikuje a napravuje odchylky od určeného standardu. Je 8

Některé publikace doktrinálního charakteru uvádějí tyto funkce pod názvem„bojové funkce“.

88

podporujícím prostředkem, kterým je uplatňováno a usměrňováno velení a obvykle je záleţitostí štábu. b. Zpravodajství a informace. Přesné a včasné zpravodajské informace jsou základem účinného plánování a vedení úspěšných vojenských operací. Zpravodajství je produktem organizovaného úsilí velitelů, štábů a sběrných prostředků k zjištění, analyzování a distribuci informací o protivnících a operačním prostředí. Zpravodajský proces by měl podporovat proces rozhodování, měl by být včasný a natolik flexibilní, aby podporoval poţadavky všech vlastních sil. c. Palebná podpora. Palebná podpora je společné a koordinované pouţití palebné síly (přímé i nepřímé) a elektronických prostředků, jeţ ničí, neutralizují a potlačují účinky vojenských aktivit protivníka. Je základem eliminace schopností a vůle protivníka bojovat a je pouţitelná v rozhodujících aktech, stejně jako v úkolech formovacích a ochranných. Pouţití palebné síly by mělo být zvaţováno podle poţadovaného účinku, s ohledem na míru, trvání a letálnost, právě tak jako preciznost, rozsah a kombinaci pouţitých zbraní a prostředků. Palby rovněţ zahrnují metody, které nejsou nutně fyzicky destruktivní. O palebné síle obvykle uvaţujeme jako o: 1. Samostatná palebná síla. Palebná síla můţe být pouţita odděleně od manévru ke zničení, vyčerpání, zdrţení nebo rozvrácení sil protivníka. Aby palebná síla byla účinná, zbraně by měly být propojeny se senzory k nalezení cílů a zhodnocení účinků. Palebná síla, kdyţ je pouţita bez manévru, má ovšem své limity. 2. Palebná síla a manévr. Palebná síla a manévr navzájem zvyšují účinnost. Velitel provádějící manévr by měl rovněţ řídit palby. To vyţaduje flexibilní uspořádání velení a řízení, které umoţní, aby účinky paleb byly vhodně rozvrţeny mezi manévrujícími prvky. Palebná síla bude pravděpodobně společnou funkcí, zvláště ve formovacích úkolech, ale potřebuje být zahrnuta do celkového schématu manévru. d. Manévr. Manévr znamená koordinovanou činnost sil a prostředků k získání výhod nad protivníkem v čase a prostoru. Vyţaduje to takové jejich umístění, ze kterého budou schopny vyvolat poţadovaný účinek na poţadovaném místě a v pravý čas. Rozhodným pouţitím prostředků koncentrované síly nebo hrozby silou lze dosáhnout překvapení, vyvolat šok a příleţitost k vyuţití. Manévr zahrnuje prostorovou a časovou dimenzi, které mohou být vyuţity pro vyvedení protivníka z rovnováhy a současně pro vlastní ochranu. Vyvinutím vyššího tempa lze dosáhnout větší volnosti jednání neţ má protivník, takţe tento je nucen, často chaoticky, reagovat a tím je „přemanévrován“. Manévr zvyšuje potenciální účinky palebné síly a naopak, palebná síla umoţní manévr. Nicméně, palebná síla můţe být zřídka kdy být nahrazena. Manévr pouţitý k zabezpečení výhodných pozic má trvalý účinek, který přinutí protivníka reagovat způsoby, které často nejsou jemu vlastní. Manévr zahrnuje pozemní manévr, vzdušný manévr a podpůrný manévr:

89

1. Pozemní manévr. Poziční výhoda získaná velkým manévrem síl je jinými prostředky nenahraditelná. Uchvácení, drţení a zamezení vstupu protivníkovi do prostoru, blokování a pronikání, to všechno přímo přispívá k dosaţení poţadovaných rozhodujících podmínek. Účinky pozemního manévru mohou být trvalé, dlouhodobé, například zajištění bezpečnosti v dané oblasti. 2. Vzdušný manévr. Vzdušný manévr je vedený v rámci pozemního geografického prostředí za účelem dosáhnout výhody prostřednictvím formovacích a udrţujících úkolů. Můţe také podpořit a zajistit rozhodující akt. Letecký manévr provádí letouny, vrtulníky a bezpilotní prostředky v součinnosti s výsadkovými a pozemními silami podle jednotného záměru. Toto podstatně zvyšuje, ve třetí dimenzi, schopnost sil manévrovat v potřebném tempu. Účelem sil ve vzdušných manévrech je najít, upevnit, udeřit a vyuţít, přičemţ jsou obzvlášť efektivní v dosaţení účinků v prostorech značně vzdálených od pozemních sil. 3. Podpora manévru. Podpora manévru, zejména ţenijní podpora, formuje bojiště, čímţ napomáhá volnosti manévru zejména překonáváním překáţek, jako jsou zátarasy, minová pole, vodní překáţky apod. Rovněţ připravuje prostory a základny pro nástup pozemních a vzdušných sil. Podpora by také měla být schopna omezit pohyb protivníka vhodnými opatřeními (kladením min, stavěním zátarasů a překáţek). e. Ochrana (schopnost přežití). Opatřeními ochrany jsou vlastní síly uchovány před nepříznivými účinky zbraní a systémů protivníka. Ochrana uchovává akceschopnost a bojovou sílu, která tak můţe být vhodně pouţita. Zajišťuje dlouhodobé fungování vojsk v nepřátelském prostředí. Úroveň ochrany a úsilí věnovaného k jejímu zabezpečení závisí od míry, druhu a intenzity vojenských činností a v průběhu operace se bude měnit podle stupně ohroţení a míry rizika. K základním ochranným funkcím patří ochrana proti vzdušnému napadení, ochrana proti zbraním hromadného ničení (CBRN), budování a vyuţívání ochranných staveb, realizace opatření zpravodajství, průzkumu, pozorování. Zvláštní pozornost je třeba věnovat opatřením informační bezpečnosti, klamání, maskování, utajení operace, rozptýlení vojsk, ochraně proti vlastním zbraním, prostředkům a účinkům a jiným oblastem, ve kterých protivník bude hledat moţnost vyuţít slabé stránky. Kromě ochrany vlastních sil velitel musí dbát rovněţ na ochranu obyvatelstva, infrastruktury a ţivotního prostředí. f. Udržení. Pozemní síly, jejich akceschopnost a bojová síla musí být udrţitelné po celou dobu nasazení. Ta zahrnuje přesun z domácího teritoria a rozmístění v prostoru operace, činnost v operaci, přesun domů a obnovu sil. Schopnost udrţení ovlivňuje operační tempo, trvání a intenzitu všech operací. Tato funkce zahrnuje rovněţ stravování, fyzickou a morální pohodu vojsk, udrţování výstroje, výzbroje a materiálu, obstarání spotřebovaných komodit, ošetření a léčení zraněných a nahrazení obětí. Je proto nedílnou funkcí, mající vliv na kaţdou etapu plánování a vedení operací, bitev a činností v nich.

90

g. Mobilita. Opatření mobility (pohybu) zachovávají volnost pohybu (manévru) vlastních sil. Mobilita zahrnuje překonávání pozemních a vodních překáţek, zvyšuje schopnost „cirkulace“ vojsk na bojišti a umoţňuje vyhýbat se kontaminovaným prostorům. Tím, ţe současně zabraňuje pohybu sil protivníka, lze jej úspěšně ničit manévrem. Opatření proti mobilitě protivníka zahrnují např. budování překáţek a pouţití dýmu. h. Protivzdušná obrana. Kdyţ se vytváří bojová síly, činnost vojsk protivzdušné obrany je obzvlášť významná. Poskytuje ochranu proti vzdušným útokům protivníka, zabraňuje separaci vlastních sil a umoţňuje veliteli plně synchronizovat opatření palby a manévru. i. Logistika. Logistická podpora spočívá v koordinovaném plánování, řízeni a prováděni všech logistických činnosti a sluţeb, majících vliv na přípravu a vedení operací. Je zajišťována opatřeními a prostředky, určenými k zabezpečení bojové činnosti v prostoru operace a v mírových posádkách, ke kterým je vytvářena potřebná logistická infrastruktura. Charakter úkolů plněných logistikou se mění podle úrovně vedeni bojové činnosti, fáze, druhu a intenzity boje nebo operace. ZÁVĚR V období plánování a vedení bojové činnosti je velitel klíčovou osobou na všech stupních velení. V jeho osobě je spojeno operační umění s praktickou schopností velet vojskům v průběhu operací. Znalost způsobů, jak dovedně aplikovat nástroje operačního umění a vizualizovat je v koncepci operace nebo záměru boje, vychází ze znalosti vojenské historie, hlubokého studia zkušeností předešlých operací a pochopení nových souvislostí, které přináší současné sloţité operační prostředí. Proto, aby velitel mohl úspěšně naplnit stanovenou misi, musí porozumět vzniklé situaci, dokázat analyzovat a hodnotit schopnosti protivníka i vlastních sil a vhodně pouţít prvky operačního umění v daném kontextu operačního nebo taktického rámce. LITERATURA AAP-6, Terminologický slovník pojmů a definic NATO (anglicky a francouzsky), Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, odbor obranné standardizace, Praha, 2009, 467 str. [2] AJP-3 (A), Allied Doctrine for Joint Operations. 2006. (STANAG 2490). [3] ATP-3.2- Land Operations, (STANAG 2241). [4] Doktrína AČR, Vyškov, 2010. [5] Doktrína AČR v mnohonárodních operacích, Praha, 2008. [6] FM 100-5 Operations, Department of the Army, Washington, DC, 1993, 163 s. [7] FM 3-0 Operations, Department of the Army, Washington, DC, 2008, 220 s. [8] JP 3-0, Joint Operations, Department of Defense, Washington, DC, 2006 incorporating change 2, 22 March 2010, 238 s. [9] JP 5-0, Joint Operation Planning, Department of Defense, Washington, DC, 2006, 218 s. [10] JWP 5-00, Joint Operations Planning, The Joint Doctrine&Concepts Centre, Ministry of Defence, Shrivenham, Swindon, UK, 2004, 211 str. [1]

91

[11] Štábní práce v operacích, 2. část. Hlavní zásady tvorby stálých operačních postupů, operačních (bojových) dokumentů a hlášení. Pub-53-01-3 Vyškov: ŘeVD, 2008. 320 s. [12] VEJMELKA, Oto a kol. Vojenský výkladový slovník vybraných operačních pojmů (pomůcka), Avis, Praha, 2004.

92

Ladislav POTUŢÁK, Josef VONDRÁK, Karel ŠILINGER

VÝBĚR DRUHU PALEBNÉHO KOMPLETU V AUTOMATIZOVANÉM SYSTÉMU ŘÍZENÍ PALBY DĚLOSTŘELECTVA Abstract: The article deals with selecting of the optimal weapon system for a specific fire in the automated artillery fire support control system (ASRPP-DEL). It identifies technical and tactical selection criteria. The whole process of comparing criteria with requirements, that enable the fulfillment of the task, is illustrated graphically in the flowchart. 1 ÚVOD Výběr jednotky pro palbu je jedním z rozhodovacích procesů, který provádí kaţdý prvek koordinace bojové podpory bezprostředně před realizací palby. Jedná se o součást procesu targetingu a je moţné jej v rámci tohoto procesu do určité míry uskutečnit předem. Pro efektivnost palebné podpory je důleţité nejen stanovit velikost jednotky, tedy počet palebných kompletů, ale rovněţ zvolit takový druh kompletu, který je pro konkrétní palbu nejvhodnější. Špatná volba můţe způsobit sníţení efektivnosti palby, palebných moţností posilových dělostřeleckých jednotek nebo i nesplnění palebného úkolu. Z uvedeného vyplývá, ţe na výběru druhu palebného kompletu pro palbu závisí, zda palebná podpora jako součást bojové podpory, přispěje v poţadované míře ke splnění záměru velitele úkolového uskupení. V současné době orgány koordinace bojové podpory tento rozhodovací proces v podstatě neprocvičují, protoţe zpravidla mají k dispozici pouze jediný druh palebného kompletu, kterým je moţné palbu realizovat. Pro případ, ţe bude moţné pouţít více druhů palebných kompletů, však nejsou stanoveny postupy a kritéria pro výběr nejvhodnějšího palebného prostředku. V případě výběru palebné jednotky na základě více kritérií můţe automatizovaný systém řízení palebné podpory dělostřelectva (ASRPP-DEL) sehrávat zásadní roli a to právě z hlediska času, potřebného pro rozhodovací proces a jeho preciznosti. Kritéria výběru nejvhodnějšího druhu palebného kompletu lze rozdělit na: a) technická, která závisí na technických charakteristikách kompletu. Jedná se především o maximální dostřel a schopnost vést palbu stanoveným způsobem (druh dráhy letu střely, rychlost střelby). b) taktická, která závisí na aktuálním stavu palebného kompletu nebo jednotky. V tomto smyslu se posuzuje aktuální činnost kompletu (jednotky) a druh střel (min), zapalovačů a nábojek, které má komplet (jednotka) k dispozici. Tato kritéria se porovnávají s poţadavky, které umoţňují splnění daného úkolu. Porovnávání kritérií a tedy i výběr palebného kompletu mohou provádět jak funkcionáři pracovišť koordinace bojové podpory, tak i automatizovaný systém. Pro oba způsoby je však nezbytné co nejpřesněji uvedená kritéria charakterizovat a stanovit postupy vyhodnocování všech variant moţných situací.

93

2

TECHNICKÁ KRITÉRIA 2.1

MAXIMÁLNÍ DOSTŘEL

Dostřel kompletu na cíl je potřebné posoudit nejen podle skutečné vzdálenosti mezi palebným stanovištěm kompletu a cílem, ale i z hlediska moţného manévru palbou např. z důvodu potřeby zastřílení cíle, zjištění nových elementárních cílů nacházejících se mimo dříve určený skupinový cíl, přenesení palby na cíl v blízkosti dříve zastříleného cíle apod. Znamená to, ţe bude nutné vţdy mít potřebnou rezervu v dálce. Nejméně přesný způsob určení prvků pro střelbu je „Zjednodušená příprava“, jejíţ pravděpodobná chyba v dálce dosahuje aţ 10 % topografické dálky. K zajištění moţnosti vedení palby i na dálky přesahující vzdálenost k cíli zvětšenou o pravděpodobnou chybu v dálce zjednodušené přípravy, se jeví dostačující připočítání dalších 10 % topografické dálky cíle. Celková rezerva 20 % topografické dálky by měla zajistit dostatečné moţnosti manévru palbou pro kterýkoliv uvedený případ. Vzdálenost cíle od palebného stanoviště (dálku cíle) určí ASRPP-DEL samostatně na základě: a) Souřadnic cíle, které získá z tabulky cílů. b) Souřadnic prostoru palebných postavení, které získá z rozkazu velitele úkolového uskupení (ÚU). V rozkazu velitele ÚU bude prostor palebných postavení stanoven zpravidla 4 - 5 body. Systém vypočítá topografickou dálku cíle od nejvzdálenějšího bodu prostoru palebných postavení. K této dálce připočítá 20 % a získá tak minimální poţadovaný dostřel. Následně systém tuto hodnotu porovná s maximálním dostřelem kompletů, které jsou k dispozici a mají poţadovaný druh střel (min), zapalovačů a nábojek. Pro výběr vhodného kompletu je nutné vést pro kaţdý komplet přehled o munici, kterou má aktuálně k dispozici. Současně musí mít systém k dispozici i informace o maximálním dostřelu kaţdého druhu střely s příslušnou nábojkou. 2.2

DRUH DRÁHY LETU STŘELY

Pro vyřazování většiny cílů se pouţívá oblá dráha letu střely. Druh dráhy letu střely je moţné volit v závislosti na různých okolnostech. Obvykle se vychází z potřeby zvýšení účinku munice v cíli. Např. na obrněné cíle ve volném prostoru se volí plochá, na cíle za krytem strmá dráha letu střely apod. Volba druhu dráhy letu střely je v některých případech limitována technickými parametry munice. Např. nekontaktní přibliţovací zapalovač typu HS-94 vyţaduje pro optimální funkci stanovený rozsah úhlů doletu střely. Vzhledem ke skutečnosti, ţe v rozsahu úhlů doletu od 45 do 60o se sniţuje pravděpodobnost bezkontaktní funkce (viz dokumentace Technické podmínky bezkontaktního zapalovače HS-94, kapitola 3.2.3 Dopadový úhel), je střelba strmou dráhou ze 152mm ShKH vz. 77 s tímto zapalovačem neúčelná. Systém musí nejdříve zvolit dráhu letu střely vzhledem k umístění cíle (např. za krytem, v zástavbě, v porostu atd. Dále vyhodnotí, zda je vhodné na daný druh cíle vést palbu touto drahou. Následně dráhu letu střely posoudí z hlediska technických parametrů

94

munice navrhované pro palbu. Nakonec systém porovná, které z palebných kompletů úkolového uskupení mohou vést palbu takto stanovenou dráhou letu střely (diagram 1).

2.3

RYCHLOST STŘELBY

Rychlost střelby omezuje výběr palebného kompletu pouze v případě, ţe se jedná o palbu časově omezenou. Avšak i v tomto případě lze palebné komplety s větší rychlostí střelby nahradit větším počtem kompletů s menší rychlostí střelby. Rychlost střelby zůstává především prvkem pasivní bezpečnosti palebných kompletů, neboť čím větší rychlost střelby, tím kratší doba vedení palby a tedy i pobytu na palebném stanovišti, kde je komplet nejsnáze zjistitelný a nejvíce zranitelný. 3 TAKTICKÁ KRITÉRIA 3.1

STAV PALEBNÉHO KOMPLETU

Stavem palebného kompletu nebo jednotky se rozumí činnost, kterou komplet (jednotka) provádí v době, kdy se rozhoduje o vykonavateli palby. Funkcionář pracoviště koordinace bojové podpory i systém mohou tyto údaje získat pouze z hlášení, které předává velitel kompletu (jednotky). Hlášení můţe mít formu zprávy nebo signálu předaného rádiovou stanicí. Do automatizovaného systému však tato zpráva můţe být vloţena automaticky při změně činnosti kompletu. V podstatě existuje 7 standardních situací, ve kterých se můţe komplet nacházet: 1. komplet je ve vyčkávacím postavení připraven k palbě; 2. komplet je v palebném postavení připraven k palbě; 3. komplet vede palbu 4. komplet je ve vyčkávacím postavení a provádí údrţbu; 5. komplet je ve vyčkávacím postavení a doplňuje munici; 6. komplet je na přesunu; 7. komplet je nebojeschopný. Kaţdý komplet bude mít v systému vyznačenu jednu činnost (situaci), a jakmile zahájí jinou, nová činnost se v systému automaticky objeví. Např.: komplet č. 1 je ve vyčkávacím postavení a na základě toho systém registruje, ţe je připraven k palbě. Je-li komplet vybrán pro palbu, zahájí přesun na palebné stanoviště. Jakmile změní polohu, systém automaticky registruje, ţe se komplet přesunuje. Po zaujetí palebného stanoviště se komplet připravuje k vedení palby. Systém po ukončení pohybu vozidla a zahájení přípravy k palbě a v souladu s předcházejícím výběrem pro palbu vyhodnotí, ţe komplet vede palbu a to aţ do povelu k ukončení palby a připravenosti kompletu k přesunu. Po zahájení přesunu systém zaznamenává změnu polohy kompletu a registruje komplet na přesunu. Po zaujetí stanoviště ve vyčkávacím postavení systém registruje, ţe komplet je ve vyčkávacím postavení. Všechny běţné činnosti je moţné definovat tak, aby systém mohl automaticky vést přehled o činnosti kompletu. Např. otevře-li obsluha dvířka dopravníku střel nebo nábojek, systém tuto činnost vyhodnotí jako doplňování munice do zásobníků kompletu. Budou-li senzory hlásit závadu, systém podle druhu závady vyhodnotí, ţe je komplet nebojeschopný nebo se provádí oprava. Charakteristiky řady dalších činností, zejména takových, které nelze předvídat, však bude muset obsluha vkládat ručně. To bude záviset na tom, do jaké míry podrobnosti bude velitel chtít mít přehled o podřízených kompletech a jednotkách. 95

3.2

DRUH MUNICE PRO PALBU

V kapitole 2.1 jiţ bylo uvedeno, ţe pro kaţdý komplet se musí vést přehled o munici, která je aktuálně k dispozici. Tento poţadavek není stanoven pouze z důvodu zjištění dostřelu, ale i pro posouzení schopnosti kompletu vést palbu nejefektivnějším druhem munice. Na kaţdý druh cíle působí dělostřelecká munice jiným způsobem, a proto je vţdy potřebné zvolit nejvhodnější kombinaci střely (miny), zapalovače a jeho nastavení v závislosti na druhu cíle, jeho charakteru, umístění a činnosti. Takto určenou munici systém porovná s municí, která je k dispozici u jednotlivých palebných kompletů. Přitom porovnává nejen skladbu, ale i potřebné mnoţství vypočítané na jeden komplet. Mnoţství munice na komplet se vypočítá dělením celkového mnoţství munice na cíl počtem palebných kompletů, určených pro palbu. Jestliţe nastane situace, ţe pro realizaci palby vyhovuje více druhů kompletů, vybere ten, který je podřízen nejniţšímu stupni velení. 4

ZÁVĚR

Výběr palebné jednotky se provádí na základě takticko technických parametrů palebných kompletů i munice a taktické situaci kompletů a jednotek. Nejdůleţitějším kritériem je dostřel palebného kompletu. Ten je však potřebné posuzovat nejen podle vzdálenosti mezi palebným stanovištěm kompletu a cílem, ale i z hlediska technického řízení palby a moţných takticko technických činností, které mohou následovat po ukončení palby na daný cíl. Ke vzdálenosti mezi prostorem palebných postavení a cílem se připočítá 20 % rezerva, která umoţní případný manévr palbou. Kritéria jako je dráha letu střely nebo rychlost střelby mají vliv na výběr druhu kompletu jen v některých specifických případech. Je potřebné, aby palebné komplety měly vybavení, které umoţní automatickou registraci činnosti kompletu a tím i celé palebné jednotky. Jedná se např. o senzory monitorující funkčnost důleţitých součástí kompletu a počítačovou jednotku vyhodnocující závady. Rovněţ musí být vybaveny čtecím zařízením, které bude schopné vést přehled o munici, která je v kompletu připravena k palbě, jejích mnoţství, druhu a případně i o poţadovaných vlastnostech. Činnosti, které palebné komplety (jednotky) provádí, bude nutné přesně definovat do podrobností, podle poţadavků velitelů. Současně s tím však bude potřebné stanovit zdroje informací, ze kterých bude moci systém automaticky zjišťovat, zda komplet zahájil nebo ukončil danou činnost. SEZNAM ZKRATEK: ASRPP-DEL Automatizovaný systém řízení palebné podpory dělostřelectva HS-94 Označení druhu nekontaktního zapalovače ShKH Samohybná kanónová houfnice ÚU Úkolové uskupení

96

Start Stanovit druh palebného kompletu v závislosti na dráze letu střely

Cíl je umístěn v okopech

ano

Zvolit druh munice pro palbu na daný cíl

oblá dráha

ne Cíl je umístěn v otevřeném terénu

Seznam cílů

Účinnost munice při střelbě plochou, oblou a strmou drahou letu střely

ano oblá dráha Seznam cílů

ne

Cíl je umístěn v lesním porostu

Je zvolená dráha letu střely vhodná pro zvolený druh munice?

ano oblá dráha

ano

Je zvolená dráha letu střely vhodná pro zvolený druh munice?

ne ne Cíl je umístěn za krytem

ne

ano strmá dráha Změnit druh dráhy letu střely

Změnit druh dráhy letu střely

ne

Cíl je umístěn v zástavbě

ano strmá dráha

ne

Cíl je umístěn v betonových nebo zděných objektech

ne

Je zvolená dráha letu střely vhodná pro zvolený druh pal. kompletu?

Zvolit druh palebného kompletu pro palbu na daný cíl

ano oblá dráha ano Konec

ne

Cíl je umístěn v dřevěných nebo nakrytých objektech

ne

ano oblá dráha

oblá dráha

Velitel určí strmá dráha

Diagram 1

97

Miroslav OVESNÝ

STANOVENÍ POTŘEBY ELEKTRICKÉ ENERGIE VE VOJENSKÝCH OPERACÍCH Abstract: The paper is focusing on electric energy support in multinational operations. It is evaluating data gained from Šajkovac base in Kosovo, where Czech armed forces have operated since 2002. These data are compared with calculation standards in documents of US Army and NATO. Optimal need of electric energy in multinational operation assessment is the key input of doctoral thesis Utilization of alternative energy sources in multinational operations and their influence on logistic support. 1

ODPOVĚDNOST ZABEZPEČENÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ

Elektrická energie je klíčovým faktorem pro zabezpečení činnosti vojenských jednotek v ČR i mnohonárodních operacích. Spolehlivé zásobení vojsk elektrickou energií v poli představuje, v dnešní době bouřlivého rozvoje elektrifikace a elektronizace mobilních zbraňových systémů a zvyšování pobytového komfortu vojsk, jeden z hlavních předpokladů úspěchu jakéhokoli armádního nasazení.[3] Jednotky Armády České republiky mohou být nasazeny kdekoliv ve světě, v operacích napříč různými spektry konfliktu. Odpovědnost za zabezpečení elektrickou energií není v současné době jasně definována. Doktrína bojového použití ženijního vojska pozemních sil, označení ATP-52(B) – Land force and combat engineer doctrine (STANAG 2394) stanovuje povinnost zbudování základny ženijním jednotkám, a podobně tak i realizaci nouzového zabezpečení elektrickou energií.[6] Nouzové zabezpečení je pak vykládáno jako schopnost ženijních jednotek zabezpečit sama sebe po dobu alespoň sedmi dnů. Poté povinnost přebírají jednotky logistické. Pokud se nejedná o krizové stavy, mají tento úkol na starosti pouze jednotky logistiky, podobně jako u zabezpečení vodou. Přes nejednoznačnost povinností jednotlivých druhů vojsk AČR v souvislosti se zabezpečením elektrické energie je jejich primární cíl společný. Činnost by měla zahrnovat komplexní realizaci zdrojů elektrické energie, rozvodných sítí, osvětlení, zjištění a kalkulace zdrojové potřeby atp. 2

ZPŮSOBY ZÍSKÁVÁNÍ ELEKTRICKÉ ENERGIE

Jednotky působící v mnohonárodních operacích mohou získávat elektrickou energii dvěma základními způsoby: • Nákupem elektrické energie od jiného dodavatele (civilní dodavatel, jiná vojenská jednotka). Není nutné blíže specifikovat, jak elektřinu vyrábí. Rozhodující bude její cena, spolehlivost dodávek a dlouhodobá udržitelnost.

98

•

Vlastní výrobou elektrické energie – v současnosti se jedná zpravidla o použití elektrocentrál1 využívající k výrobě elektrické energie spalování fosilních paliv. Význam těchto prostředků je v jejich trvalé připravenosti a rychlé dodávce elektrické energie. První způsob zabezpečení elektrickou energií je např. realizován na základně KAIA v Afghánistánu. Na základně Šajkovac v Kosovu zajišťuje dodávku elektrické energie kosovská energetická společnost KEK. Druhý způsob, vlastní výroba, není v soudobých operacích příliš často využíván a bývá označován jako záložní. V místech, kde není možné zásobování z veřejné distribuční sítě2, ať už z jakýchkoli důvodů, se využívají prostředky pro nouzové zásobování elektrickou energií, a to všemi druhy vojsk. Zcela nepostradatelné jsou elektrocentrály v civilní ochraně, záchranných a krizových útvarech a ve vojenské technice.[3] Výrobu elektrické energie je možné realizovat prostředky vlastními nebo pronajatými. Význam vlastní výroby elektrické energie narůstá v případě plánovaných operací Evropské unie. Jednotky EU BG (European Union Battlegroup) jsou předurčeny pro konflikty i v teritoriích, kde se nelze spoléhat na hostitelský stát, civilního dodavatele nebo samotnou existenci veřejné distribuční sítě. Takový by pravděpodobně byl předpokládaný konflikt v Čadu v roce 2009. Zde by jednotky Armády České republiky společně s Armádou Slovenské republiky působily bez výraznější pomoci jiných států. Reálné zapojení jednotek AČR je možno očekávat i v následujících letech, kdy ČR akceptovala účast na dalším společném působení v jednotkách EU BG.[1] 3 VÝSTAVBA ZÁKLADNY A KALKULACE POTŘEBY ELEKTRICKÉ ENERGIE Kvalitně a účelně vybudovaná základna je nezbytná pro úspěšné plnění úkolů operace. Základna se stává místem, kde vojáci tráví většinu času, je pracovištěm na šest i více měsíců. Musí tedy umožňovat efektivní výkon služby, aktivní i pasivní odpočinek a poskytovat ochranu proti případnému napadení. Nedílnou součástí základny jsou zařízení zřizovaná pro logistiku - sklady, park techniky, praporní obvaziště a rovněž tzv. energocentrum. Jedná se o místo, kde se soustřeďují a synchronizují zdroje elektrické energie do jednoho celku. Tím je umožněno napojení téměř celé základny na jeden zdroj. Toto místo je pak chráněno prvky z obvodového perimetru tzv. ochrannými valy.[4] I přes významnou důležitost správně vybudované základny nemá v současné době Armáda České republiky žádný předpis, metodiku nebo podobný dokument, jak tyto základny stavět a jak účelně vybudovat energocentrum zabezpečující potřebu elektrické energie základny. K tomu je možno využít knihu doporučení armády USA nazvanou Base Camp facility standards for Contingency Operations[7], která poskytuje základní informace k výstavbě základny a jejich jednotlivých zařízení, minimální parametry pro 1

Elektrocentrály jsou mobilní přenosná nebo převozná soustrojí pro výrobu střídavého proudu v místech, kde není k dispozici stálá rozvodná síť elektrické energie a jako náhradní energetické zdroje v případech výpadku stálého rozvodu, a to v polních podmínkách i mírových posádkách. Jsou určeny zejména pro osvětlovací účely, k napájení radiostanic, k pohonu motorů nebo jiných elektrických zařízení. 2 Pod označením veřejná distribuční síť je myšlena rozvodná síť vytvořená jinou organizací nebo zahraniční vojenskou jednotkou

99

různé typy a velikosti základen, požadavky na implementaci energetických zdrojů atp. Příručka je primárně určena pro jednotky USAREUR, tedy americké jednotky v Evropě. Kde je to možné a ekonomicky výhodné, doporučuje realizovat energetickou síť tábora napojením na veřejnou distribuční síť jiného dodavatele. Menší nebo mobilní základní tábory, které napojit nelze, mohou zřídit centrální energocentrum schopné zásobovat 125 % maximálních požadavků tábora nebo používat decentrální uspořádání elektrocentrál (pro jednotlivá zařízení) s dostatečnou kapacitou zásobovat maximální požadavky. Kritickým zařízením je přidělena elektrocentrála náhradní. Nekritická zařízení mají kalkulovánu 10 % mobilní rezervu. Před samotnou výstavbou by již měly být dokončeny ekonomické analýzy definující nejméně náročnou variantu zásobování elektrickou energií. Stanovení počtu elektrocentrál by mělo zahrnovat vyhodnocení aktuálních a očekávaných potřeb s přihlédnutím k významně ovlivňujícím faktorům - např. nadmořská výška a teplota. Pokud je v operaci využíváno elektrocentrály, jako jediného zdroje elektrické energie, doporučuje se maximálně 50 % zatížení. Příručka předpokládá přesný propočet energetické potřeby a umožňuje využití i alternativních zdrojů elektrické energie. Druhým a zatím neschváleným pomocným dokumentem pro výstavbu základny je Draft - Scales and Standards for Deployable Force Infrastructure. Oproti předchozí příručce je důraz kladen na jednoduchou kalkulaci výstavby, provozu a údržby základen i kalkulaci potřeby elektrické energie.[8] Kalkulační koeficienty uvedené v přílohách umožňují snadný přepočet na libovolný počet osob a techniky. Doplněk B-2 je stanovuje pro dvě fáze operace3. Propočet potřeby elektrické energie je možno provádět dvěma základními způsoby: • kvalifikovaným odhadem (na základě určených standardů nebo zkušeností), • přesným propočtem potřeby elektrické energie. Přesný propočet potřeby elektrické energie je varianta časově velmi náročná. K výpočtu vyžaduje znalost příkonu spotřebičů a předpokládanou dobu jeho používání za den. Příkon se udává ve wattech (W), případně kilowattech (kW), doba použití v hodinách. Vzájemný součin udává spotřebu elektrické energie v kilowatthodinách (kWh) za zvolený časový úsek. Metodika pro její výpočet není ideální. I první zmiňovaná příručka kalkuluje s prostým součtem příkonu všech spotřebičů bez stanovení úseku denní doby jeho používání. Příkladem je klimatizace a topení. Tyto spotřebiče by neměly být zapínány současně. Přesto je jejich příkon kalkulován dohromady, což navyšuje plánovanou potřebu elektrické energie.

3

Fáze 1 - Infrastruktura by měla zahrnovat základní ubytování a služby: zabezpečení vodou, palivem, světlem a energií, zdravotnické zabezpečení a ochranu jednotek. Většina objektů pro práci a ubytování by měla být poskytována formou stanů. Fáze 1 je realizovatelná do šesti týdnů a je navržena pro 6 měsíců do započetí fáze 2. Fáze 2 - Infrastruktura fáze 2 nahradí stanové ubytování skromnými přístřešky, tzv. polo-trvalým ubytováním jednotek a vytvoří integrovaný systém ubytování, základních služeb a komfortu. Fáze 2 by měla být zrealizována v průběhu maximálně šesti měsíců a plánována pro délku operace od 6 měsíců do 5 let. Pro operaci je doporučena analýza nákladů a užitků (CBA) mezi polo-trvalou a trvalou infrastrukturou.

100

Odhad na základě určených standardů je způsob jednodušší, avšak nepřesnější. Pro výpočet je možné stanovit koeficienty vlastní nebo využít dokumentů pro výstavbu základny[8]. První fáze operace zde kalkuluje s potřebou elektrické energie 0,7 kW na osobu, druhá fáze 3,0 kW na osobu. Pro plánovaných 2770 vojáků České a Slovenské republiky v jednotkách BG EU v roce 2009 by potřeba elektrické energie činila v první fázi téměř 2 MW a v druhé fázi 8,3 MW elektrické energie na hodinu, neboli 48 MWh a 200 MWh na den. Základna Šajkovac byla plánována a dimenzována na 3 MW elektrické energie, její maximální spotřeba činila do 1 MW. Přitom počet vojáků základny činil průměrně 450. [5] 4 ANALÝZA UKAZATELŮ POTŘEBY ELEKTRICKÉ ENERGIE NA ZÁKLADNĚ ŠAJKOVAC V KOSOVU Česká republika v zahraničních operacích často profituje z možnosti využívat elektrickou energii od jiných subjektů, vojenských i civilních. Plná logistická samostatnost našich jednotek je příznačná právě pro operaci v Kosovu. Zásobování elektrickou energií s využitím vlastních elektrocentrál bylo realizováno na základně ŠAJKOVAC v Kosovu od roku 2002 do poloviny roku 2007. Vytvořené energocentrum (Obrázek 1) sestávalo z šesti elektrocentrál GEKO 250 KVA a několika dalších satelitních a záložních.

Obrázek 1 Energocentrum na základně Šajkovac v Kosovu

Náklady vlastního energocentra na výrobu elektrické energie byly velmi vysoké a vyžádaly si zefektivnění. Na základě požadavku Společného operačního centra MO byla cestou Vojenské ubytovací a stavební správy vystavena nová elektrická rozvodna, páteřní síť a základna byla přizpůsobena pro využívání elektrické energie z civilní distribuční sítě. Dodavatelem energie se stala kosovská energetická společnost KEK. První smlouva byla uzavřena v srpnu 2007 a aktualizována vždy každý rok. Původně využívané energocentrum se stalo zálohou pro případ absence energie civilního dodavatele. Z důvodu nespolehlivosti dodavatele a častých výpadků elektrické energie se zachování původního energocentra ukázalo jako velmi důležité. Analýza faktur firmy KEK od prosince roku 2009 do ledna roku 2011 a zavedení měření spotřeby elektrické energie prokázalo, že uvedené kalkulační standardy

101

elektrické potřeby stanovené v dokumentu Draft - Scales and Standards for Deployable Force Infrastructure jsou pro oblast Kosova nadhodnoceny ( Tabulka 1). Průměrná potřeba elektrické energie činila 1,28 kW na osobu. Maximální odběr základny byl nejvyšší v zimních měsících a dosahoval 2,10 kW na osobu. Předpokládá se, že současný stav odpovídá druhé fázi operace. Tuto potřebu by bylo možné ještě snížit efektivnějším využíváním elektrických spotřebičů.

Měsíc Prosinec Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Leden

2009 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2011

Celková spotřeba (KW) 560 146,39 581 619,50 634 518,50 609 325,50 398 363,00 300 094,25 302 083,57 262 270,97 291 730,55 310 172,58 370 844,30 435 516,55 510 770,23 528 458,35

Průměrná Průměrná Průměrná spotřeba za spotřeba na den spotřeba za hodinu hodinu a osobu - 450 (KW/den) (KW/hod) osob (KW/hod/os) 18 069,24 752,88 1,67 18 761,92 781,75 1,74 22 661,38 944,22 2,10 19 655,66 818,99 1,82 13 278,77 553,28 1,23 9 680,46 403,35 0,90 10 069,45 419,56 0,93 8 460,35 352,51 0,78 9 410,66 392,11 0,87 10 339,09 430,80 0,96 11 962,72 498,45 1,11 14 517,22 604,88 1,34 16 476,46 686,52 1,53 17 047,04 710,29 1,58

Tabulka 1 Přehled energetických ukazatelů – Šajkovac KOSOVO

Obrázek 2 Potřeba okamžité elektrické energie (Šajkovac Kosovo – prosinec 2009 až leden 2011)

Potřeba elektrické energie na základně Šajkovac v průběhu hodnoceného období značně kolísala. Je to dáno prostředím podobným České republice a nutností v zimním období přitápět. U standardů[8] není specifikováno, zda kalkulují záložní zdroj energie či nikoliv. Pokud ne, na základě provedené analýzy je možno konstatovat, že koeficient pro druhou fázi operace je vysoký. Pokud standardy zahrnují i potřebný záložní zdroj, bude předpoklad 102

3 kW na osobu a den optimální či spíše nedostatečný. Pokryje totiž pouze 70 % maximální zimní potřeby a zbylých 30 % tvoří zálohu pro případ výpadku některého ze zdrojů. ZÁVĚR Vytvoření standardů potřeby zabezpečení elektrickou energií je důležitým faktorem pro předběžnou kalkulaci nákladů operace. Ozbrojené síly České republiky nemají v současné době žádný platný dokument, který by tyto energetické standardy stanovoval. Kalkulované standardy by měly být univerzálně platné pro jakýkoliv plánovaný zdroj elektrické energie, tedy elektrocentrály, distribuční síť civilního poskytovatele nebo i alternativní zdroje energie. LITERATURA [1] HANUS, J., VALISKA, D., PECINA, M., KORECKI, Z. Logistická podpora EU BATTLE GROUP v krizových operacích [studie]. Brno: Ústav strategických a obranných studií, 2009. 162 s. [2] KYJOVSKÝ, X. Elektrocentrály a jejich využití v operacích [osobní sdělení]. Brno, 2009, 2010, 2011. [3] NEHODA, J. Nouzové zdroje energie [přednáška]. Brno: Univerzita obrany, 2007. [4] ŠTOLLER, J., ZEZULOVÁ, E. Skladba základny AČR v zahraničních misích. In Vojenské rozhledy 4, 2010. Ministerstvo obrany ČR. ISSN 1210-3292. [5] ŠTOLLER, J. Výstavba základny Šajkovac [osobní sdělení]. Brno, 2010, 2011. [6] STANAG 2394 - Doktrína bojového použití ženijního vojska pozemních sil - ATP52(B). [7] Base Camp facility standards for Contingency Operations. [online]. 15. 11. 2001 [cit. 2011-03-20]. Dostupné z <www.aschq.army.mil/supportingdocs/Red_Book_Construction.doc> [8] Draft - Scales and Standards for Deployable Force Infrastructure. Březen, 2004.

103

Miroslav PECINA, Zdeněk BŘEZOVSKÝ

INFORMAČNÍ PODPORA PŘI OPTIMALIZACI ŘÍZENÍ LOGISTICKÉ PODPORY JEDNOTEK AČR NASAZENÝCH V RÁMCI INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU Abstract: The efficient and flexible logistic support is a prerequisite for success of every military operation. Information System for Logistics of the Ministry of Defence and the Armed Forces of the Czech Republic (ISL) is an integral part of logistic organization and logistic processes of ACR. It significantly contributes to the achievement of the goals and tasks of the military operations a crisis situation. The application software Crisis Management Material Sources is a subsystem of ISL. A special attention is aimed to the support of the logistics in crisis situation. ÚVOD Na základě dokumentu Vojenská strategie České republiky vydaného v roce 2008 je možno nasazení ozbrojených sil nejenom při kolektivní obraně v souladu s článkem 5 Severoatlantické smlouvy a ve vojenských operacích mimo článek 5, ale i v nevojenských operacích při podpoře civilních orgánů v krizových stavech. Cílem tohoto článku je charakterizovat možnosti využití Informačního systému logistiky Ministerstva obrany České republiky a Armády České republiky (ISL) při optimalizaci řízení jednotek Armády České republiky (AČR) při nasazení v krizových stavech v oblasti logistické podpory. Pojmem krizový stav, mnohdy používaný termín je i nouzový stav, lze označit takový stav, kdy je nutno zavést krizové opatření pro závažné živelní nebo průmyslové katastrofy. Účinky živelních mimořádných událostí jsou ještě hrozivější v propojení s antropogenními mimořádnými událostmi, přičemž za krajní a tudíž nejsložitější krizovou situací je obecně považována válka. Vznik krizových situací se snaží společnost předvídat a adekvátně na ně reagovat zejména v podobě krizového plánování a vytvářením nezbytných využitelných materiálních a připravených lidských zdrojů. Použití těchto materiálních a lidských zdrojů je podmíněno vyhlášením příslušných stupňů krizových stavů. Nemalou úlohu v tomto procesu zaujímá i využití komunikačních prostředků (včetně informačních systémů). Komunikačních prostředků jak verbálních, tak i neverbálních. Dnešní informační technologie nabízí čím dál větší možnosti využívání informačních systémů téměř ve všech oblastech lidského života, krizové situace nevyjímaje. Stručný popis Informačního systému logistiky MO AČR modulu Krizové řízení věcných zdrojů a jeho využití v rámci integrovaného záchranného systému

104

ISL je logistickým informačním systémem, jehož cílem je účinná a efektivní podpora logistických činností prováděných MO a AČR.1 Od ISL se požaduje, aby informace poskytoval na potřebném místě, v požadovaném čase, v odpovídajícím rozsahu a ve vhodné formě. Výše jmenované fáze procesu představují širokou oblast funkčností, jež jsou podporovány pomocí APV KŘVZ (Aplikační programové vybavení – Krizové řízení věcných zdrojů):2 •

•

•

•

Definování potřeb a tvorba požadavků na VZ (věcné zdroje). Funkčnosti této oblasti umožňují shromažďovat a sumarizovat požadavky (na vojenský materiál vyplývající z tabulek mírových a válečných počtů, z materiálových standardů, standardů služeb, ze stanovených operačních zásob atd.) spolu s požadavky vzniklými mimo tento rámec (požadavky na zabezpečení modelové operace atd.). Dále je prováděno posuzování požadavků na VZ (kvalitativní a kvantitativní), je analyzována možnost jejich aktuálního zabezpečení (se zohledněním např. aktuálních evidenčních stavů materiálu); nezabezpečené požadavky jsou transformovány do požadavku na zabezpečení VZ cestou plánování jejich zajištění. Plánování zajištění požadavků na VZ. Funkčnosti této oblasti umožňují navrhnout způsob zajištění každého požadavku (např. cestou věcných prostředků, mobilizačních dodávek či státních hmotných rezerv atd.), umožňují posoudit (odsouhlasit) navrhovaný způsob zajištění předkladatelem požadavku. Do této oblasti spadá i aktualizace a zpřístupnění informací pro rozhodovací procesy stanovení nejvhodnějšího způsobu zajištění (např. přehled „mírových“ smluvních vztahů, přehled položek VZ v akvizičním plánu centrálních dodávek (APCD), dostupnost VZ v rámci Centrálního registru vozidel (CRV) atd.). Rozpracování zajištění požadavků na VZ. Značný objem funkčností představuje rozpracování plánu zabezpečení dle specifik schváleného způsobu zajištění a dále vytvoření množství přehledových formulářů a sestav (s údaji specifickými dle stanoveného způsobu zajištění). Realizace dodání zajištěných VZ. Do této oblasti spadají funkčnosti umožňující vydat příkaz k zahájení realizace naplánovaného zajištění, funkčnosti umožňující zaznamenávat stav průběhu vlastní realizace a funkčnosti pro podporu operativního řešení problémů v probíhající realizaci. Jedná se tedy o podporu činností souvisejících s dodáním zajištěných VZ do OS ČR. Tato oblast zahrnuje i vytváření stanovených dokladů, popř. zajištění přenosu dat do jiných informačních systémů (např. přenesení nabývání požadovaných VZ do Akvizičního plánu centrálních dodávek).

Samostatnou oblast funkčností KŘVZ tvoří: •

Řešení požadavků orgánů KŘ na VZ dostupné v resortu obrany. Jedná se o podporu činností spojených zejména s úkoly AČR v rámci Integrovaného záchranného systému (dostupné VZ resortu MO jsou poskytovány mimo resort MO, přičemž požadavky na VZ je nutné zabezpečit v nejkratší možné lhůtě od

1

Vývojový tým Řízení logistiky. Příručka pro uživatele APV Krizové řízení věcných zdrojů, ISL-RLDUQ 001/10. 1. vydání. AURA s. r. o. Brno, 2009. s. 7. 2

Vývojový tým Řízení logistiky. Příručka pro uživatele APV Krizové řízení věcných zdrojů, ISL-RLDUQ 001/10. 1. vydání. AURA s. r. o. Brno, 2009. s. 7 – 8.

105

okamžiku zaznamenání požadavku). Funkčnosti podporují zaevidování existujícího požadavku, vyhledání dostupných zdrojů v rámci resortu obrany a realizaci poskytnutí těchto VZ běžnými nástroji a postupy (včetně vytvoření stanovených příkazů a dokladů). Do této skupiny funkčností patří i vytváření seznamu použitelných VZ resortu obrany (seznamu určeného pro práci Odborné pracovní skupiny Ústředního krizového štábu). Pro úspěšné nasazení funkčností KŘVZ do provozu je nezbytné stanovit priority tak, aby na sebe jednotlivé související funkčnosti navazovaly. APV proto je předáváno ve funkčních celcích (jednotlivé dodávky však nemusí nutně pokrývat všechny požadavky příslušné skupiny z Katalogu požadavků). V první etapě byl vývoj soustředěn na podstatné funkce vybraných formulářů a sestav s omezením jejich „uživatelského komfortu“. SYSTÉM VELENÍ, ŘÍZENÍ A SPOJENÍ PŘI NASAZENÍ JEDNOTEK AČR PŘI KRIZOVÝCH STAVECH V RÁMCI IZS

1

Pro zabezpečení velení a řízení vojsk se vytváří systém velení a řízení. Jeho cílem je zajistit za všech podmínek včasné a spolehlivé velení podřízeným a řízení vojsk v jednotlivých druzích boje, při přesunech i jiných taktických činnostech. Musí být odolný vůči působení protivníka. Vytvořený systém velení musí umožnit veliteli velet podle vývoje situace. Je definován jako vybavení, zařízení, spojení a styčné činnosti, procedury a personál, který velitel nezbytně potřebuje pro plánování, řízení a kontrolu činností jemu přidělených sil na základě stanoveného úkolu. Systém velení a řízení je tříúrovňový a zahrnuje strategickou, operační a taktickou úroveň velení a řízení. Systém velení a řízení využívá informace za účelem včasného a přesného rozhodování a splnění plánovaných úkolů. Umožňuje veliteli sledovat a chápat, co se děje v prostoru nasazení, vyhlásit svůj záměr a předávat informace nadřízenému, podřízeným, podporovaným a podporujícím jednotkám. Vyžadování sil a prostředků AČR v rámci krizových stavů se řídí Zákonem č. 219/1999 Sb. o ozbrojených silách ČR. O nasazení sil a prostředků AČR v rámci IZS rozhoduje náčelník Generálního štábu a obecně se řídí Směrnicí náčelníka Generálního štábu Armády České republiky k nasazování sil a prostředků Armády České republiky v rámci integrovaného záchranného systému a k plnění úkolů Policie České republiky. Při zasazení jednotek AČR v krizových situacích vojenského i nevojenského charakteru přebírá do své podřízenosti Společné operační centrum MO (SOC MO). Jednou s možností řešení nasazení jednotek AČR v rámci řešení krizových situací je vytvoření úkolového uskupení sil a prostředků k odstraňování následků pohrom. SOC MO na základě žádosti poskytnutí sil a prostředků pro řešení mimořádné události vytvoří úkolové uskupení složené z jednotek AČR. Pro operativní řešení velení, řízení a spojení vytvoří operační středisko úkolového uskupení (zpravidla brigádního typu). Toto středisko komunikuje jak se SOC, tak i s krajským vojenským velitelstvím (KVV). Veškeré požadavky na doplnění materiálu, osob nebo techniky z útvarů a zařízení AČR řeší operační středisko úkolového uskupení cestou SOC. Požadavky na zabezpečení z civilního sektoru řeší příslušné KVV. KVV má za úkol zabezpečit komunikaci

106

s orgány státní správy, hasičským záchranným sborem, Policií ČR, Správou státních hmotných rezerv, apod. Pro spojení v rámci nasazení se používají běžně používané telekomunikační zařízení (mobilní telefony, radiostanice, internet, informační systémy). V celém systému velení a řízení hraje jednu z klíčových rolí i řízení logistické podpory nasazených sil a prostředků. Logistická podpora je obecně chápána jako soubor opatření, jejímž cílem je poskytnout nasazeným silám materiální a technické zabezpečení a zabezpečení službami. Logistická podpora nasazeným silám se uskutečňuje na základě trvale platných principů (dostatečnost, včasnost…). Optimalizace řízení nasazení jednotek AČR v rámci krizových stavů proto spočívá a závisí i na optimalizaci řízení v oblasti logistické podpory těchto nasazených sil. Optimalizace řízení nasazení jednotek AČR s využitím informačních systémů (IS) se týká dvou oblastí: A. Využití IS při předkládání a realizaci operativních požadavků na zabezpečení materiálu, techniky nebo služeb. B. Využití IS jako součást krizové plánování nasazení jednotek AČR v krizových situacích. První oblast optimalizace řízení se týká řešení operativních požadavků. V krizových situacích se logistická podpora ve větší míře uskutečňuje na základě operativních požadavků, které se odvíjí od okamžité situace v prostoru nasazení sil a prostředků. Operativní požadavky mohou být jak z civilního sektoru, tak i od sil nasazených v rámci řešení krizové situace. Pro optimalizaci procesů řízení nasazených sil a prostředků je nezbytné se zabývat otázkou využití informačních systémů pro zabezpečení krizových stavů. Otázka využití informačních systémů následně úzce souvisí se zabezpečením logistické podpory. Aby bylo možné dodržet výše uvedený princip, je z hlediska potřeb orgánů krizového řízení MO a AČR nutno získat alespoň minimum vstupních informací od civilních orgánů krizového řízení. Tyto vstupní informace mají následně sloužit k efektivnímu řešení zabezpečení jejich operativních požadavků. Pro řízení nasazených sil a prostředků v rámci krizových stavů je do budoucna nutné v co nejvyšší míře využívat informační systémy. V oblasti logistické podpory nasazených jednotek AČR je to především ISL. ISL je zavedený informační systém, který podporuje logistické činnosti v AČR. Při optimalizaci procesu řízení jednotek AČR v oblasti logistické podpory s využitím ISL je v první řadě nutno řešit otázku jaké místo ISL v celém systému logistické podpory krizových stavů zaujímá. Dále otázku, kdy se ISL organizačně a organizovaně dostává do prvního kontaktu s operativním požadavkem. Další možnou otázkou je, zda tento operativní požadavek zůstal zachován v původní verzi (tak, jak byl předložen civilním nebo vojenským předkladatelem) nebo je již zredukován. Významným faktorem je i zvolení režimu přenosu informací, který bude zpravidla „dávkový“ (bude v sobě obsahovat informace o určité množině požadavků). Pokud se na tyto otázky nezaměříme a nenajdeme na ně odpověď, bude ISL, ale i jiné informační systémy používané v rámci krizového řízení pouhým samostatným 107

segmentem informační podpory bez jakýchkoliv interaktivních vazeb na své širší, ale reálně existující okolí, ve kterém působí. V praxi to znamená provázanost jednotlivých informačních systémů s možností datového rozhraní, využití vhodných výstupů z jednotlivých informačních systémů apod. Dále společné sdílení dat především mezi civilní a vojenskou částí krizového řízení. Výše uvedená skutečnost je patrná v současné době, kdy aplikace ISL v současném pojetí poskytuje programové prostředky zaměřené pouze na nezbytnou informační podporu poměrně úzkého okruhu uživatelů (omezen pouze na předurčenou skupinu pracovníků Odboru zabezpečení krizových stavů - OZKS) a v provádění výhradně administrativních úkonů, spojených s řešením z větší části materiálního zabezpečení operativních požadavků na VZ. V případě akceptace „doručených“ požadavků od civilních orgánů krizového řízení jde ze strany MO (resp. OZKS) o takovou posloupnost činností, jejichž cílem je:3 a) vyhledat v evidenci, zda požadované či danému účelu vyhovující VZ se v resortu obrany nacházejí; b) pokud ano, tak kde se nacházejí (u koho, jako jejich případných potenciálních poskytovatelů VZ); c) a v jakém počtu či rozsahu jsou u nich aktuálně k dispozici; d) po zvolení optimální (možné) varianty řešení a rozhodnutí o konkrétním poskytovateli VZ stanovit potřebné (z větší části zase jen administrativní) úkoly k vlastní realizaci; e) případně podle charakteru požadavku a způsobu jeho zabezpečení zpracovat (zase jen administrativně právní) finální dokument (-y) v podobě Příkazu k poskytnutí VZ mimo rezort obrany, resp. standardního Expedičního příkazu. V této fázi je důležité také provést shrnutí, jakou úlohu v tomto procesu hrají informační systémy obecně. ISL vytváří dostatečné kapacity databází pro optimální řízení logistické podpory sil AČR nasazených při řešení krizových situací. Jeho nespornou výhodou je on line přenos dat a tím vytvoření prostoru na operativní a včasné řešení požadavků na logistickou podporu nasazených sil. Výhodou, která vyplývá ze získaných zkušeností, je možnost umožňující poskytovatelům (materiálu, techniky a služeb) z útvarů a zařízení AČR přístup do ISL APV KŘVZ, modulu Operativa. Souběžně s tím je vhodné umožnit těmto subjektům i náhled do webových aplikací civilního sektoru. Jednalo by se o webovou aplikaci vybraných dat z ISL prostřednictvím datového souboru nebo souboru požadavků z některého informačního systému krizového řízení používaného v civilním sektoru. Tyto skutečnosti by umožnily útvarům a zařízením AČR okamžitě sledovat operativní požadavky na logistickou podporu a jejich realizaci. Tím by nebyly odkázány jen na finální produkt procesu zabezpečení logistické podpory v podobě rozkazu. V případě nebezpečí z prodlení by tak mohly reagovat okamžitě bez časové prodlevy.

3

PŘIDAL, L. Návrh úprav a dalšího rozvoje KŘVZ - modul OPERATIVA, část II. Pracovní dokument. Brno: AURA s. r. o., 2011. s. 8.

108

V současnosti je nutno řešit problémy průchodu operativního požadavku od zadavatele po vykonavatele. Není dostatečně a to jak systémově a tak i metodicky propracována důležitá vstupní fáze do celého systému (problematika vzniku a příjmu) operativního požadavku v rámci logistické podpory. Operativní požadavek bude zpracován uživatelem na krizovém štábu (KŠ). Uživatelem bude v tomto případě pracovník státní správy na KŠ. Tento uživatel definuje požadavek v přesně stanovené formě (formuláři) a odesílá ho například formou emailu na přístupový server. Zde budou tyto požadavky posouzeny a zpracovány administrátorem (uživatel AČR) a zajištěn přenos dat mezi přístupovým serverem a aplikací ISL. Pro možnou podporu a koordinaci bude zde zřízen přístup i administrátorovi aplikace (dodavateli aplikace). Vytvořený dávkový soubor jednotlivých požadavků bude importován periodicky nebo mimořádně do ISL a realizován. Stejně tak bude možný i opačný tok požadavků z AČR do civilního sektoru. Pro optimalizaci procesu logistické podpory nasazených sil a prostředků je nutno řešit tyto zásadní otázky:  jakými informačními kanály a v jaké podobě budou požadavky předkládány;  prostřednictvím koho (v řetězci krizových štábů jednotlivých úrovní jak v civilní sféře, tak i v rámci MO, případný vstup jednotlivých operačně taktických velitelství, místních útvarů a zařízení AČR, role místně příslušných KVV apod.);  v jakém rozsahu budou operativní požadavky a kdo je může editovat. Další možné využití ISL při optimalizaci řízení nasazení jednotek AČR s využitím modulu KŘVZ je oblast krizového plánování. Krizové plánování je jednou ze stěžejních oblastí krizového řízení. Součástí krizových plánů jsou především dokumenty nezbytné ke zvládnutí krizové situace. Tyto dokumenty lze zařadit do skupin podle účelu využití:  přehledy sil a prostředků včetně jejich počtů a využitelnosti;  katalog krizových opatření;  typové plány pro jednotlivé druhy krizových stavů;  ostatní operační plány. Všechny typy těchto dokumentů by bylo možno vytvořit nebo již vytvořené ukládat do databáze ISL případně je pravidelně aktualizovat. 2 VYUŽITÍ INFORMAČNÍHO SYSTÉMU LOGISTIKY MO AČR PŘI LOGISTICKÉ PODPOŘE JEDNOTEK AČR PŘI NASAZENÍ V RÁMCI INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU Cílem této kapitoly je popsat možné využití ISL při logistické podpoře jednotek AČR při nasazení v rámci IZS. Jak již bylo naznačeno v předchozích kapitolách ISL disponuje novým modulem Krizového řízení věcných zdrojů, který umožňuje provádět importy a exporty datových souborů jak do interních informačních systémů resortu obrany, tak i do informačních systémů mimo resort obrany.

109

Princip ISL je založen na datových tocích mezi centrálním serverem (CS) a jednotlivými lokálními servery (LS). Tyto lokální servery obsahují globální databáze, které reprezentují jednotlivé součásti MO a AČR. Globální databázi tedy může mít dočasně i jednotka, která je nasazena v rámci IZS pro řešení krizových stavů. K tomu je však nutné zabezpečit odpovídající telekomunikační techniku a vybavení včetně certifikátu bezpečnosti. To v současné době působí nemalé komplikace. Pro přenos dat z místa nasazení je možno využít jak celoarmádní sítě, ale ta nebude v mnoha případech přímo v prostoru dostupná. V tomto případě je možno využít bezdrátového přenosu dat pomocí satelitů. Tato verze připadá v úvahu zřejmě přímo v prostoru nasazení. Operační centrum účelových uskupení je zpravidla dislokováno ve vojenských objektech a je zde možnost připojení na celoarmádní datovou síť. V případě připojení může oprávněný uživatel tvořit a zasílat požadavky na doplnění materiálem (včetně náhradních dílů), technikou nebo na zabezpečení služeb. Operační centrum následně tyto požadavky selektuje a to na SOC nebo KVV, popřípadě na útvary, které má v přímé podřízenosti (brigáda ze svých podřízených praporů). SOC přijaté požadavky zabezpečuje a to cestou útvarů a zařízení MO nebo AČR. V případě nedostupnosti tyto požadavky zabezpečí nákupem. Požadavky na civilní sektor provádí příslušné KVV. To řeší i zpětnou vazbu tzn. požadavky z civilního sektoru na MO a AČR. Tato zpětná vazba je zabezpečena rozhraním mezi ISL a civilními informačními systémy. Jak již bylo zmiňováno ISL umožňuje operativně řešit požadavky na materiál, techniku a služby jednotlivých složek nasazených v rámci krizového stavu. V konečné fázi lze v ISL vyhodnotit vynaložené finanční prostředky na nasazení jednotek AČR v rámci IZS (rozhraní na Finanční informační systém - FIS). ZÁVĚR Z dosavadních zkušeností lze potvrdit, že informační systémy, které využívá resort obrany, nejsou při řešení krizových situací plnohodnotně využívány. Datová základna jednotlivých informačních systémů používaných AČR je roztříštěná a pracuje ve většině případů izolovaně. V oblasti krizového řízení v působnosti MO a AČR zcela chybí návaznost na informační systémy krizového řízení státní správy. Tento příspěvek částečně popisuje současný stav a ukazuje možné varianty řešení využití informačních systémů k optimalizaci procesu řízení sil a prostředků především v oblasti logistické podpory. Zkušeností ze zahraničních operací však jednoznačně potvrzují, že využívání například ISL při řešení požadavků na zabezpečení materiálu a služeb značně urychlují celý proces zásobování materiálem a zabezpečení službami. Tento proces umožňuje i efektivní vynakládání finančních prostředků. Při neustálém snižování a změn struktur útvarů a zařízení AČR je efektivnější využívání již zavedených a osvědčených informačních systémů jednou z možností, jak tyto problémy částečně eliminovat. 110

LITERATURA [1] [2]

[3] [4] [5] [6] [7] [8]

[9] [10] [11] [12] [13] [14] [15]

Vývojový tým Řízení logistiky. Příručka pro uživatele APV Krizové řízení věcných zdrojů, ISL-RL-DUQ 001/10. 1. vydání. Brno: AURA s. r. o., 2009. KOLAŘÍK, J., PŘIDAL, L. Příručka pro školení lektorů 2. Části funkčnosti APV Krizové řízení věcných zdrojů, ISL-RL-DLQ 001/10. 1. vydání. Brno: AURA s. r. o., 2010. SOUČEK, R. a kol. Doprava a krizový management. 1. vydání. Univerzita Pardubice, 2010. ISBN 987-80-86530-64-2. ZELENÝ, J., ŠTIPČÁK, J. Operační postupy v oblasti ženijního zabezpečení. [Skripta – S-3805]. Brno: Univerzita obrany, 2009. ZIGMAN, M. Použití a možnosti útvarů a jednotek ženijního vojska. [Skripta – S2859]. Brno: Univerzita obrany, 2008. Dlouhodobá vize resortu obrany. Praha: Ministerstvo obrany, 2008. Organizace, vybavení, možnosti a zásady použití ženijního vojska a záchranných praporů. AVIS, Praha: Ministerstvo obrany, 2006. Směrnice náčelníka Generálního štábu Armády České republiky k nasazování sil a prostředků Armády České republiky v rámci integrovaného záchranného systému a k plnění úkolů Policie České republiky. Praha: Ministerstvo obrany, 2008. Vojenská publikace Pub-53-01-1 Velení a řízení v operacích. 1. vydání. Praha: Generální štáb AČR, 2006. Vojenská strategie České republiky. Praha: Ministerstvo obrany, 2008. Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. PŘIDAL, L. Návrh úprav a dalšího rozvoje KŘVZ - modul OPERATIVA, část II. Pracovní dokument. Brno: AURA s. r. o., 2011. BEST ONE SERVICE, s. r. o., slovnik-cizich-slov.cz [online]. 2005-2010. NOHAT, Wikipedie [online]. 17th of June 2003, last revision 3rd of November 2008.

111

Břetislav ŠTĚPÁNEK, Pavel OTŘÍSAL

APLIKACE VYBRANÝCH MATEMATICKO-STATISTICKÝCH METOD PŘI ROZHODOVACÍCH PROCESECH V PŮSOBNOSTI JOINT CBRN DEFENCE CENTRE OF EXCELLENCE Abstract:

Mathematical-statistic methods provide valid tools which are eligible for problems analysis with the help of collected relevant information and settlement of possible consequences of various decisions. An application of these methods in a command and control process enables to find possible solutions of the problems we can meet in the area of NATO with. These methods provide significant information, however, we have to rightly interpret them, judge its relevance and to determinate a possibility of its maximum usage. This gained information introduces only a part of a decision process within the area of Joint CBRN Defence COE. ÚVOD V souvislosti s restrukturalizací velitelské struktury NATO v letech 2003 - 2004 bylo rozhodnuto o vytvoření struktury tzv. „Centres of Excellence“ (COEs), jejichž úkolem je zkvalitnění výuky a výcviku, zvýšení úrovně interoperability a schopností, vývoj doktrín a experimentální posuzování a hodnocení nových koncepcí, a to vždy v dané specifické oblasti podle delegovaného vojensko-politického zadání. Výše zmíněná centra jsou národně či mnohonárodně sponzorovaná zařízení, která poskytují odborné schopnosti a zkušenosti ve prospěch celé Aliance, zejména pak k podpoře její transformace. Umožňují pozvednout vzdělání a výcvik na kvalitativně vyšší úroveň, zlepšit interoperabilitu a schopnosti v dané oblasti a aktivně se podílet na vývoji doktrín (zejména stanagů, služebních předpisů a vojenských publikací) a koncepcí Severoatlantické aliance (NATO) prostřednictvím jejich ověřování. V současné době nabízejí členské státy NATO 20 takových center. Každé z těchto center je zaměřeno na jinou specializovanou oblast. Česká republika se po předchozím zvážení všech možností rozhodla zavázat ke specializaci Armády České republiky na problematiku ochrany proti zbraním hromadného ničení a přijala úlohu hostitelské země ve vybudování mezinárodní vojenské organizace ve formě COE na svém území. Tento prvek je ve strukturách NATO veden jako Joint Chemical, Biological, Radiological and Nuclear Centre of Excellence (Joint CBRN Defence COE). 1 VYBRANÉ METODY PRO PODPORU ROZHODOVACÍCH PROCESŮ JCBRN DEFENCE COE Matematicko-statistické metody poskytují osvědčené nástroje, vhodné pro analyzování problémů pomocí shromážděných relevantních informací a stanovení možných důsledků variantních rozhodnutí. Nelze však tvrdit, že aplikace těchto metod v rozhodovacím řízení umožní nalézt vždy okamžité řešení všech problémů, se kterými 112

se v prostředí NATO setkáváme. Tyto metody však mohou poskytnout důležité informace. Získané informace musíme správně interpretovat, posoudit jejich spolehlivost a určit možnost jejich maximálního využití. Takto získané informace však představují pouze část rozhodovacího procesu. Každý manažerský problém je třeba zkoumat z hlediska kvantitativního i kvalitativního. Kvantitativní kritéria používají přímého hodnocení a porovnávání variant na základě předem definovaných veličin. Používáme je tehdy, jestliže můžeme potřebné měřící veličiny spolehlivě určit. Pokud by měla být použita kvalitativní kritéria, je potřebné je transformovat do měřitelné veličiny. Například kvalitativní vlastnost „spolehlivost“ je možné vyjádřit v intervalové stupnici. Dalším krokem je třídění a výběr variant, k čemuž používáme různé metody a techniky. Potřebné informace musí být shromážděny současně a posuzovány z hlediska určitého problému. Cílem tedy je na základě těchto dvou informačních zdrojů přijmout nejvýhodnější variantu řešení. 2

METODY NÁKLADOVĚ UŽITKOVÉ ANALÝZY

Pro mezinárodní prostředí NATO jsou vhodnými podpůrnými metodami metody nákladově užitkové analýzy (nákladově-výstupové metody), a to z následujících důvodů: -

Umožňují poměřit vstupy (náklady na uvažované akce veřejné politiky) ve vztahu k očekávaným výstupům (výsledkům veřejné politiky); Použití těchto metod je relativně snadné a přitom poskytují poměrně dostatek potřebných informací pro konečné rozhodnutí; Uvedené metody jsou založeny na použití kritérií hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti, tedy kritérií, která je povinen sledovat každý manažer veřejného sektoru, který používá veřejné zdroje.

K nákladově-výstupovým metodám patří tyto čtyři základní nákladově výstupové metody: -

-

-

-

Analýza užitečnosti nákladů (CUA): pro hodnocení výsledků veřejné politiky, kdy měříme stupeň naplnění cíle a stupeň uspokojení s ohledem na vynaložené náklady. Kritériem výběru je úroveň uspokojení s ohledem na vynaložené náklady; Analýza minimalizace nákladů (CMA): pro hodnocení těch zámyslů a projektů, kdy uvažované varianty mají kvalitativně a kvantitativně obdobné a srovnatelné výstupy. Časté použití u veřejné soutěže, kde jediným hodnotícím kritériem je cena. Kritériem výběru je nejnižší cena; Analýza efektivnosti nákladů (CEA): pro hodnocení výsledků veřejné politiky, které jsou ve formě naturálních jednotek. Kritériem výběru jsou nejnižší náklady na naturální jednotku výstupu; Analýza nákladů a přínosů (CBA): pro hodnocení investičních akcí, kdy je možné a vhodné vyjádřit výsledky veřejné politiky peněžně. Kritériem výběru je nejlepší poměr přínosů a nákladů.

113

Metody nákladově užitkové analýzy jsou vhodným nástrojem k výběru nejlepší varianty. Každá z uvedených metod zvýrazňuje specifické kritérium. Se zřetelem na hodnotící kritérium bychom také měli zvažovat výběr patřičné metody. Pro nákladově výstupové metody je charakteristické, že všechny uvedené metody měří vstupy (náklady) v peněžních jednotkách. Znamená to tedy, že jestli chceme pro hodnocení variant použít některou z uvedených metod, musíme umět kvantifikovat náklady na akce dané politiky. To je reálný předpoklad, poněvadž potřebné údaje můžeme nalézt v kalkulacích o dané akci, v rozpočtu, resp. v účetnictví. 3 ANALÝZA NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ (CBA) Při této metodě hledáme odpověď na otázku, jaké peněžní efekty hodnocená varianta přináší. CBA je jedinou nákladově výstupovou metodou, která měří jak vstupy tak i výstupy v peněžních jednotkách. Z tohoto důvodu je tato metoda využívána v prostředí NATO v působnosti mezinárodní vojenské organizace JCBRN Defence COE. Na počátku kalkulace musíme pouze rozhodnout, zda budeme toky nákladů a přínosů kalkulovat v nominální hodnotě, tedy včetně vlivu meziročního pohybu cen anebo je budeme kalkulovat ve stálých cenách. 3.1 KRITERIÁLNÍ UKAZATELE CBA Při hodnocení veřejných projektů je možné uplatnit typově totožné ukazatele efektivnosti jako u kapitálového plánování v komerční sféře. Jejich využitelnost ve veřejném sektoru je ale podmíněna zpracováním CBA. Přestože většina analýz nákladů a přínosů se spokojí s úzkou skupinou ukazatelů, potenciálně využitelné jsou tyto: - čistá současná hodnota (NPV - Net Present Value); - index čisté současné hodnoty (NPV/I - Net Present Value/Investment); - poměr přínosů a nákladů (C/B - Benefit-Cost Ratio); - doba návratnosti (PB - Pay-Back); - vnitřní výnosové procento (IRR - Internal Rate of Return); - čistá konečná hodnota (NTV - Net Terminal Value); - ekvivalentní roční čistý přínos (EANB - Equivalent Annual Net Benefit Method). Ukazatele přitom mohou mít dvojí charakter podle toho, zda ve své kalkulaci zohledňují faktor času: -

-

statické ukazatele - nerespektují faktor času a lze je použít pouze tehdy, pokud faktor času nemá podstatný vliv, např. u projektů s krátkou dobou životnosti; z výše uvedených je možným statistickým ukazatelem pouze varianta doby návratnosti, tzv. prostá doba návratnosti; dynamické ukazatele - faktor času respektují a jsou používány tam, kde se počítá s delší dobou životnosti projektu.

Při hodnocení veřejných projektů v rámci soukromého sektoru se používá tzv. soukromá (finanční) diskontní sazba, kterou se zpravidla rozumí tržní úroková sazba, ale může se jednat i o průměrné náklady kapitálu firmy. 114

Při hodnocení veřejných projektů, při kterém jsou do peněžních toků zahrnuty celospolečenské náklady a přínosy, je soukromá sazba nahrazena tzv. společenskou, resp. sociální sazbou. Určení výše společenské diskontní sazby je velmi složité, existuje řada metod a do současné doby v této oblasti nebyl nalezen konsensus ani v rámci EU. Problém souvisí zejména se snahou nalézt optimální výši společenských nákladů příležitosti, není ale přitom stále jasné, zda by měla jedna hodnota platit všeobecně pro celé národní hospodářství či zda by se měla lišit pro jednotlivé jeho sektory. 4 APLIKACE CBA V PŮSOBNOSTI JCBRN DEFENCE COE V praxi mezinárodní vojenské organizace JCBRN Defence COE nastalo mnoho různých situací, kdy bylo nutné posoudit jeden nebo celou skupinu projektů o různých vlastnostech a za rozdílných předpokladů. Při těchto rozhodovacích procesech bylo využito ukazatelů NPV, a NPV/I, které určíme následovně. 4.1 ČISTÁ SOUČASNÁ HODNOTA (NPV - Net Present Value) Podstata a výpočet NPV Čistá současná hodnota (NPV, Net Present Value) patří mezi dynamické ukazatele a je definována jako rozdíl diskontovaných peněžních příjmů, diskontovaných peněžních výdajů a investičních výdajů, generovaných projektem během ljeho životnosti, resp. jako rozdíl mezi diskontovanými peněžními toky (Cash Flow) jednotlivých let a počátečními investičními výdaji. NPV představuje čistý diskontovaný výnos projektu za sledované období. Vzhledem k tomu, že její velikost je dána nejen absolutními (nominálními) hodnotami peněžních toků, ale při diskontování vhodně zvolenou diskontní sazbou, dává vypočtená hodnota investorovi informaci o tom, je-li analyzovaný projekt lepší alternativou pro jeho kapitál lnež nabízí jeho současné umístění či jiné projektové varianty. NPV lze vyjádřit vztahem: n

NPV   t 0

Kde: CFt t n r

CFt 1  r t

je nominální peněžní tok; nabývá hodnot od 0 do n; je doba životnosti projektu; je diskontní sazba.

Výpočet NPV se provádí pro celou stanovenou dobu životnosti projektu a vypočtenou hodnotu lze interpretovat na základě srovnání s nulovou hranicí. Fakt, že NPV určitého projektu je větší než nula, ale neznamená, že tento projekt naplňuje kritérium efektivnosti. Vždy záleží na konkrétní situaci, kolik projektů je hodnoceno, zda jsou nějakým způsobem provázány a realizace jednoho ovlivní jiný projekt ze skupiny. Proto je nutné hodnotit výsledky NPV podle okolností. 115

4.2 INDEX RENTABILITY (NPV/I - Net Present Value/Investment) Podstata a výpočet NPV/I NPV bývá velice často doplněna indexem rentability, který představuje relativní ukazatel, vyjadřující poměr očekávaných diskontních peněžních příjmů z investice k počátečním investičním výdajům. Zatímco čistá současná hodnota představuje absolutně vyjádřený rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy z investice a investičními výdaji, index rentability vyjadřuje podíl diskontovaných peněžních příjmů a investičních výdajů. Použití indexu rentability se doporučuje tehdy, pokud bude vybíráno mezi několika projekty a kapitálové zdroje jsou omezeny, což znamená, že není možno přijmout všechny projekty, i když mají pozitivní čitou současnou hodnotu. Výpočet indexu rentability NPV/I: n  CFt  CF   0  t   PV  CF0   t 1 1  r   NPV / I    CF0   CF0 

resp.

 n CFt   t  t 0 1  r    NPV / I   CF0  Kde: - CFo je peněžní rok v roce 0, tzn. investiční výdaje; -r je diskontní sazba; -n je doba životnosti; - PV je současná hodnota. 4.3 VYUŽITÍ UKAZATELŮ NPV A NPV/I V ROZPOČTOVÉ PRAXI Příklad závislého projektu "Výstavba modelačního a simulačního centra" Projekt nazýváme závislým, pokud přijetí jednoho projektu podporuje a mnohdy i podmiňuje realizaci projektu druhého. Příkladem je výstavba modelačního a simulačního centra (MSC), která dovoluje současně rozšíření působnosti JCBRN Defence COE v oblasti NATO CBRN problematiky. Existovaly tři varianty - A, B a C. Výstavba každé varianty MSC byla kapitálově stejně náročná, ale vzhledem ke své působnosti do jiných zemí NATO umožní realizaci rozdílných přínosů. Jestliže kritériem výběru byla maximalizace užitku, bylo na místě postupovat pomocí analýzy CBA. 116

Z Tab. 1 je patrné, že za předpokladu realizace pouze jedné varianty, by nejvyšší užitek podle ukazatele NPV přinášela varianta B. NPV projektu B dosahoval hodnoty 150 mil. Dále bylo možné uvažovat o kombinaci projektů, pokud by jejich společný přínos odpovídal dvojnásobným kapitálovým výdajům. Jelikož rozpočet, který mohl být uvolněn, byl ve výši 150 mil., nezbývalo nic jiného, než se vydat variantou B. Fakt, že NPV při uskutečnění více projektů je nižší než součet NPV jednotlivých projektů, je způsoben tím, že náklady na výstavbu MSC zůstávají stejné, ale užitek pro jednotlivé členské země NATO klesá.1 Začíná působit zákon klesajícího mezního užitku, který ukazatel NPV dokáže postihnout. Výstavba MSC A B C A, B A, C B, C A, B, C

PV přínosů 200 250 210 360 350 300 380

PV nákladů 100 100 100 200 200 200 300

NPV 100 150 110 160 150 100 80

Tab. 1: Příklad: role ukazatele NPV při výběru skupiny závislých projektů (v mil. Kč) Zdroj: FUGUITT, D., WILCOX, S. J. Cost-Benefit Analysis for Public Sector Decision Makers

Příklad nezávislého projektu "Spolupráce s ostatními COE's" Projekty jsou nezávislé v případě, že nejsou vzájemně se vylučující ani závislé. Výběr jednoho není důvodem pro to, aby nebyla realizována jiná alternativa, resp. byla tato alternativa projektem ovlivněna. Spolupráce PV PV Pořadí Pořadí PV s ostatními provoz. kapitál. NPV NPV/I B/C dle dle přínosů COE's nákladů výdajů NPV/I B/C EOD COE 17 2 5 10 2 4,42 1 1 MILMED 67 7 25 35 1,4 2,09 2 2 COE CIMIC 45 5 20 20 1 1,80 3 3 COE ARC COE 100 10 50 40 0,8 1,67 4 4 CCD COE 1 0 2 -1 -0,5 0,50 5 5 Tab. 2: Příklad: role ukazatele NPV při výběru skupiny nezávislých projektů (v mil. Kč)

V tomto případě bylo nutné vybrat takovou kombinaci projektů, které přinesou nejvyšší efektivnost v podobě maximálního čistého užitku na jednotku investice. I v tomto případě bylo možné použít ukazatel NPV v podobě indexu rentability - NPV/I. Ukazatel

1

FUGUITT, D., WILCOX, S. J. Cost-Benefit Analysis for Public Sector Decision Makers. s. 82-90.

117

NPV však v takovém případě nebyl ideální, neboť preferoval alternativu s nejvyšším čistým užitkem bez ohledu na počáteční výdaje. V našem případě bylo dáno rozpočtové omezení ve výši 15 mil., tudíž byl podle NPV vybrán projekt „EOD COE“, protože hodnota NPV = 10 mil.a hodnota NPV/I byla nejvyšší. Index rentability je na rozdíl od NPV ukazatel relativní, má schopnost seřadit projektové varianty podle poměru NPV k investičním nákladům. Díky této vlastnosti je možné snáze určit, které projekty preferovat za předpokladu rozpočtového omezení. Případ nezávislých projektů s rozpočtovým omezením je značně specifický a nelze při něm postupovat podle předem stanoveného ukazatele. Přesto je možné nalézt jasné kritérium pro volbu projektů, tzn. identifikovat veškeré rozpočtem ufinancovatelné kombinace projektů a zvolit tu, která bude dosahovat maximální výše NPV. ZÁVĚR Možnosti uplatnění metody CBA v mezinárodním vojenském prostředí JCBRN Defence COE jsou například při ohodnocování a výběru „komplexních systémových obranných projektů“, tj. projektů, kdy při jejich realizaci bereme na zřetel technické, personální, vojensko-odborné, ekonomické, politické a jiné cíle. Ke stanovení užitku je pak důležité vzít na zřetel priority jednotlivých cílů, resp. váhy jednotlivých užitných vlastností. Především lze doporučit použití této metody z důvodu podpory argumentace politických diskusí o přínosu rozsáhlých armádních projektů v NATO (např. nákup nových obrněných vozidel, letounů apod.), neboť tato metoda dává možnost nahlížet na daný problém z hlediska celkové strukturace armádních nákladů a společenských přínosů. V podmínkách ozbrojených sil pracovníci s rozhodovací pravomocí nakládají se vzácnými zdroji, které by měly být využity optimálně. K takovému rozhodnutí je potřebné používat vhodné matematicko-ekonomické a statistické metody jako nástroje pro podporu rozhodování. LITERATURA [1]

[2] [3] [4]

[5] [6]

118

KRČ, Miroslav et col.: Matematické metody a jejich využití v prostředí obrany a efektivnosti. 1. vyd. Brno : Univerzita obrany, 2009. 190 s. ISBN 978-80-7231632-8. BRIZGALOVÁ, Lenka et col.: Ekonomika, vojenské výdaje a bezpečnost. 1. vyd. Brno : Univerzita obrany, 2005. 385 s. ISBN 80-7231-036-4. FOTR, Jiří, DĚDINA, Jiří, HRŮZOVÁ, Helena.: Manažerské rozhodování. 2. vyd. Praha : Ekopress, 2000. 231 s. ISBN 80-86119-20-3. RAMACHADRAN, K., M., TSOKOS, Ch., P.: Mathematical statistics with applications. 1. vyd. USA : Elsevier Academic Press, 2009. 824 s. ISBN 978-012-374848-5. VEBER, Jaromír et col.: MANAGEMENT Základy - prosperita - globalizace. 1. vyd. Praha : Management Press, 2001. 700 s. ISBN 80-7261-029-5. FRANC, Petr, KRÁTKÝ, Jiří, VONDRÁČKOVÁ, Petra: Možnosti CBA při hodnocení aktivace specifických místních zdrojů ve venkovském prostoru. 1. vyd. Pardubice : První regionální rozvojová a.s., 2006. 98 s. ISBN 80-903866-0-1.

Představení autorů / The Authors´ Bibliographies Eduard BAKOŠ, Ing. Ph.D., Katedra ochrany obyvatelstva, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou ochrany obyvatelstva. Eduard BAKOŠ, Eng., Ph.D., Department of Population Protection, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. Email: [email protected] , Phone: +420 973 443 155 Jan BINEK, Garep, s. r. o., Náměstí 28. října 3, 602 00 Brno Email: [email protected] František BOŢEK, prof., Ing., CSc., profesor, Katedra ochrany obyvatelstva, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou ochrany obyvatelstva. Frantisek BOZEK, Prof., Eng., Ph.D., Professor, Department of Population Protection, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with Population Protection. Email: [email protected] , Phone: +420 973 443 170 Miloš BOŢEK, Ing, Ph.D., kap., 221. letka, Základna taktického letectva, Náměšť nad Oslavou. Zabývá se problematikou managementu rizik s akcentem na řízení regionálních rizik. Miloš BOZEK, Eng, Ph.D., CPT., 221. Squadron, Tactical Air Force Base, Namest nad Oslavou. He deals with risk management aimed at risk management in the region. Zdeněk BŘEZOVSKÝ, Ing., AURA, s. r. o., Brno, Divize vojenských IS pro logistiku. Zabývá se problematikou vojenské logistiky. Zdeněk BŘEZOVSKÝ, Eng., AURA, s. r. o., Brno, Division of Military IS for Logistics. He deals with issues of military logistics. Email: [email protected], Phone: + 420 973 444 152 Henryk CWIEK, profesor na Institutu politických věd, Długoszovy Akademie v Čenstochowe, Polsko Libor FRANK, PhDr., Ph.D., Katedra celoživotního vzdělávání, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou analýzy bezpečnostních hrozeb a vývoje bezpečnostního prostředí České republiky. Libor FRANK, Ph.D., Department of Lifelong Learning, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. His research is focused on threat assessment and development of the security environment of the Czech Republic. Email: [email protected], Phone: +420 973 442 993 Zuzana HUBINKOVÁ, PhDr., Mgr., Ph.D., Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta podnikohospodářská, Katedra psychologie a sociologie řízení. Email: [email protected]

119

Alois KUNC, Bc., Provozně ekonomická fakulta, Mendelova Univerzita v Brně. Autor se zabývá identifikací vztahů mezi spotřebou domácností a dalšími makroagregáty. Alois KUNC, Bc., Faculty of Business and Economics, Mendel University in Brno. The author deals with identifying relationships between the household consumption and other macroaggregates. E-mail: [email protected], Phone: +420 545 132 545 Jan KYSELÁK, Ing., Ph.D., Katedra ochrany obyvatelstva, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou ochrany obyvatelstva, zejména pak oblastí ukrytí, evakuace, vzděláváním a přípravy na vznik mimořádných událostí. Jan KYSELÁK, Eng., Ph.D., Department of Population Protection, Faculty of Economics and Management, University of Defence. He deals with issues of Population Protection, particular of area sheltering, evacuation, training and preparing for the emergence of extraordinary events. Email: [email protected], Phone: +420 973 443918 Lucia MURÍNOVÁ, Žilinská univerzita v Žiline, Fakulta riadenia a informatiky, Univerzitná 8215/1, 010 26 Žilina Email: [email protected] Pavel OTŘÍSAL, Ing. Ústav ochrany proti zbraním hromadného ničení Univerzity obrany. Zabývá se otázkami strategického vlivu hrozeb na rozvoj problematiky ochrany proti ZHN, bojového a operačního použití Chemického vojska AČR a otázkami individuální ochrany. Pavel OTŘÍSAL, Dipl. Eng. NBC Defence Institute of University of Defence. He deals with issues concerning strategical influence of threats on CBRN protection development, combat and operational usage of Czech Armed Forces Chemical Corps and problems related to individual protection. Email: [email protected], Phone: +420 973 452 335 Miroslav OVESNÝ, Ing., Katedra logistiky Fakulty ekonomiky a managementu Univerzity obrany. Zabývá se problematikou zabezpečení elektrickou energií v mnohonárodních operacích, použitím alternativních zdrojů pro potřeby armády České republiky. Miroslav OVESNY, Eng., Department of logistics, Faculty of economics and management, University of Defence, Brno. He deals with issues of electric energy support in multinational operations, utilization of alternative sources for Czech armed forces needs. Email: [email protected], Phone: +420 973 443 020 Milan PALÁT, Ing., Ph.D., Provozně ekonomická fakulta, Mendelova Univerzita v Brně. Autoři se zabývají identifikací vztahů mezi spotřebou domácností a dalšími makroagregáty. Milan PALÁT, Eng., Ph.D., Faculty of Business and Economics, Mendel University in Brno. The authors deal with identifying relationships between the household consumption and other macroaggregates. E-mail: [email protected], Phone: +420 545 132 545

120

Miroslav PECINA, doc., Ing., CSc., Univerzita obrany, Katedra logistiky. Zabývá se problematikou vojenské logistiky. Miroslav PECINA, Assoc. Prof., Eng., Ph.D., University of Defence Brno, Department of Logistics. He deals with issues of military logistics. Email: [email protected], Phone: +420 973 443 312 Ladislav POTUŢÁK, prof., Ing., CSc. profesor, Katedra řízení zabezpečení boje, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou sil bojové podpory se zaměřením na dělostřelectvo. Ladislav POTUZAK, Prof., Eng., Ph.D., Professor, Department of Support Control, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with the issues of combat support forces focused on artillery. Email: [email protected], Phone: +420 973 443 667 Jaroslav REKTOŘÍK, Katedra veřejné ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Lipová 41a, 602 00 Brno Email: [email protected] Jitka SLOVÁKOVÁ, Ing., Univerzita obrany, Katedra Ochrany obyvatelstva Brno. Zabývá se problematikou managementu rizik a dopravní nehodovostí. Jitka SLOVAKOVA, Eng., the University of Defence, Department of Population Protection in Brno. She deals with issues of the risk management and traffic road accidents. Email: [email protected], Phone: +420 973 443 629 Ján SPIŠÁK, Ing., Katedra celoživotního vzdělávání, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Brno Zabývá se problematikou rozvoje schopností, vojenské strategie a operačního umění. Jan SPISAK, Eng., Department of Lifelong Learning, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with issues of specialization in capabilities development, military strategy and operational art. Email: [email protected], Phone: +420 973 442 300 Jan ŠELEŠOVSKÝ, doc., PhDr., CSc., zástupce vedoucího katedry, Katedra veřejné ekonomie a vedoucí skupiny veřejných financí, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita v Brně. Jan SELESOVSKY, Assoc. Prof., PhDr., Ph.D., Deputy Chief of the Department of Public Economics and Head of the Group of Public Finance, Faculty of Economics and Administration, Masaryk University, Brno. Email: [email protected], +420 549 497 686 Karel ŠILINGER, Ing., Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou sil bojové podpory se zaměřením na dělostřelectvo. Karel SILINGER, Eng., Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with issues of the combat support forces focused on artillery. Email: [email protected], Phone: + 420 973 442 876

121

Jan ŠINOVSKÝ, Žilinská univerzita v Žiline, Fakulta špeciálneho inžinierstva, 1. mája 32, 010 08 Žilina Email: [email protected] Lucie ŠULÁKOVÁ, Ing. Státní energetická inspekce. Absolventka Univerzity obrany, modulu ochrany obyvatelstva. Zabývala se zejména problematikou analýzy přístupů k ochraně obyvatelstva a oblastí evakuace. Lucie ŠULÁKOVÁ, Eng., State Energy Inspection. She is a graduate of the University of Defence, Population Protection module. She dealt with the particular problems of analysis approaches to protect the population and area evacuation. Email: [email protected], Phone: + 420 721 812 221 Břetislav ŠTĚPÁNEK, Ing., Centrum ochrany proti zbraním hromadného ničení. Zabývá se problematikou ekonomického zabezpečení mezinárodní vojenské organizace NATO. Břetislav ŠTĚPÁNEK, Dipl. Eng., Joint CBRN Defence Centre of Excellence. He deals with problems concerning economical support of international military organization NATO. Email: [email protected], Phone: +420 973 452 807 Timea TOMČOVÁ, Ing., LYNX- spoločnosť s ručením obmezeným Košice. Zaoberá sa problematikou informačnej bezpečnosti a bezpečnosťou informačných technológií. Timea TOMČOVÁ, Ing., LYNX- spoločnosť s ručením obmezeným Košice. She deals with issues of of security of information and information technology. Email: [email protected] Josef VONDRÁK, Ing., vedoucí katedry, Katedra řízení zabezpečení boje, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou sil bojové podpory se zaměřením na dělostřelectvo. Josef VONDRAK, Eng., Head of Department, Department of Support Control, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with the issues of the combat support forces focused on artillery. Email: [email protected], Phone: +420 973 442 297

122

Economics and Management Ekonomika a Management Published by/Vydává:

University of Defence Univerzita obrany

Address/Adresa:

Kounicova 65, 662 10 Brno Czech Republic + 420 973 442 660 http://www.unob.cz

Number/Číslo:

2/2011

Date of publication:

31th August 2011

Datum vydání:

31.8.2011

Executive Editor/ Výkonný redaktor:

Eng. Vítězslav JAROŠ, Ph.D.

Printed by/Tisk:

University Press of University of Defence Vydavatelství Univerzity obrany

Registration number/ Evidenční číslo:

MK ČR E 17538 ISSN 1802-3975

© University of Defence Univerzita obrany