ČESKÁ REPUBLIKA ECONOMICS AND MANAGEMENT EKONOMIKA A MANAGEMENT

UNIVERSITY OF DEFENCE / CZECH REPUBLIC UNIVERZITA OBRANY / ČESKÁ REPUBLIKA

ECONOMICS AND MANAGEMENT EKONOMIKA A MANAGEMENT

2008

2

UNIVERSITY OF DEFENCE / CZECH REPUBLIC UNIVERZITA OBRANY / ČESKÁ REPUBLIKA

ECONOMICS AND MANAGEMENT EKONOMIKA A MANAGEMENT

2008

2

Economics and Management - p. 2 - 2008 Brno 31 December 2008 Published by University of Defence in Brno

ISSN 1802-3975

EDITORIAL BOARD

EDITOR IN CHIEF Petr ČECH Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic

EDITORIAL BOARD Ladislav ANDRÁŠIK Faculty of Electrical Engineering and Information Technology, Slovak University of Technology in Bratislava, Slovak Republic Ghita BARSAN “Nicolae Balcescu“ Land Forces Academy, Sibiu, Romania Vasile CARUTASU “Nicolae Balcescu“ Land Forces Academy, Sibiu, Romania Miroslav CEMPÍREK Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Marijana CINGULU Faculty of Economics & Business, University of Zagreb, Chorvatsko František HANZLÍK Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Oldřich HORÁK Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Hubert HRDLIČKA Language Training Centre, University of Defence, Brno Czech Republic Josef KALAS Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Aleš KOMÁR Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Miroslav KRČ Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Oto KUBIK Academy STING – Private College, Brno, Czech Republic Marek KULCZICKY The Tadeusz Kosciuszko Land Forces Military Academy, Poland Stefan KURINIA National Defence University, Warszaw, Poland Ivan MALÝ Faculty of Economics and Administration, Masaryk University, Brno, Czech Republic

Ivan MRÁZ Training Headquarters – Military Academy, Vyskov, Czech Republic Ladislav POTUŽÁK Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Bedřich RÝZNAR Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Milan SOPÓCI Armed Forces Academy of General Milan Rastislav Štefánik, Liptovský Mikuláš, Slovak Republic Oleg STANĚK The University of Quebec at Rimouski, Canada Jiří URBÁNEK Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Jaroslav ZELENÝ Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Iva ŽIVĚLOVÁ Faculty of Business and Economics, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno, Czech Republic

EXECUTIVE EDITOR Vítězslav JAROŠ Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic

Copyright © 2008. All rights reserved. No part of this publication may be reproduced without the prior permission of University of Defence in Brno Publishing Group.

OBSAH/CONTENTS Pavel FOLTIN, Petr HAJNA MOŽNOSTI VYUŽITÍ TECHNOLOGIÍ ULTRA-HEAVY CARGO AIRLIFT (UHCA) / UTILIZATION POSSIBILITIES ULTRA-HEAVY CARGO AIRLIFT (UHCA) TECHNOLOGY ....................................................................................... str. 7 Eduard BAKOŠ, Jan BINEK, Jan ŠELEŠOVSKÝ VYUŽITÍ METODY KARTOGRAFICKÉ VIZUALIZACE PRO HODNOCENÍ ALOKACE ZDROJŮ V KRIZOVÉM ŘÍZENÍ / USE OF CARTOGRAPHIC VISUALIZATION METHOD FOR CLASSIFICATION ALLOCATION OF RESOURCES IN CRISIS CONTROL ................................................................ str. 14 Pavel VYLEŤAL, Pavel FOLTIN POUŽITÍ MODELU EFEKTIVNOSTI PŘI POSUZOVÁNÍ AKVIZIČNÍCH PŘÍPADŮ / USE OF EFFECTIVITY MODEL DURING EVALUATING ACQUISITION CASES ........................................................................................ str. 22 Petr HAJNA LOGISTICKÁ PODPORA BATTLE GROUP CZE/SVK EU – PŘEDPOKLAD ÚSPĚŠNÉHO SPLNĚNÍ OPERAČNÍHO ÚKOLU / LOGISTIC SUPPORT OF BATTLE GROUP CZE/SVK EU – PRESUPPOSITION OF SUCCESSFUL COMPLETITION OF OPERATION TASK ...................................................... str. 31 Josef VONDRÁK, Ladislav POTUŽÁK KOMUNIKACE V AUTOMATIZOVANÉM SYSTÉMU VELENÍ A ŘÍZENÍ PALBY DĚLOSTŘELECTVA / COMMUNICATION IN COMPUTERISED COMMAND AND FIRE CONTROL OF ARTILLERY …………………………………………………………………………………...... str. 36 Jozef KUČÍK, Petr ŽUJA, Tomáš DVOŘÁK VYBRANÉ ASPEKTY VZORKOVÁNÍ V ARMÁDĚ ČESKÉ REPUBLIKY / SELECTED ASPECTS OF SAMPLING IN THE ARMY OF THE CZECH REPUBLIC …………………………..................................................................... str. 44 Jaroslav ZELENÝ ZVLÁŠTNOSTI PŘI PLÁNOVÁNÍ ŽENIJNÍHO ZABEZPEČENÍ NASAZENÍ BOJOVÉHO USKUPENÍ EU (BG) / PLANNING SPECIALITIES OF ENGINEER SUPPORT FOR EMPLOYMENT OF EU BATTLE GROUP (BG) ……………………...…………...................................................................... str. 52 Hana VLACHOVÁ MOTIVACE TERORISMU / MOTIVATION OF TERRORISM ….............. str. 60 Vladimír VRÁB, Ladislav HAVELKA CONSTRUCTIVE SIMULATION AND NEC ENVIRONMENT TRAINING …………....................……………………………………………………………...str. 68

5

Marta MATULČÍKOVÁ RIADENIE ĽUDSKÝCH ZDROJOV, PODSTATA A VÝZNAM MOTIVÁCIE / HUMAN RESOURCE CONTROL, FUNDAMENTAL AND MOTIVATION MEANING ............................................................................................................. str. 74 Jiří HODNÝ KOMUNIKACE S CÍLOVÝMI SKUPINAMI, MÉDIA A PRODUKTY PSYCHOLOGICKÝCH OPERACÍ / COMMUNICATION WITH TARGET GROUPS, MEDIA AND PRODUCTS OF PSYCHOLOGICAL OPERATIONS........................................................................................................ str. 87

Představení autorů / The Authors´ Bibliographies: ................................................. str. 93 Představení recenzentů / The Reviewers´ Bibliographies: ...................................... str. 96

Články neprošly jazykovou úpravou. Za obsah příspěvků odpovídají autoři. The language revision has not been made. The authors are responsible for the papers content.

6

Pavel FOLTIN Petr HAJNA

MOŽNOSTI VYUŽITÍ TECHNOLOGIÍ ULTRA-HEAVY CARGO AIRLIFT (UHCA) Recenzenti Pavel KVASNICA, Miroslav ŠKOLNÍK

Abstract: The Article deals with application of Ultra-Heavy Cargo Airlift technologies in realization of military movements in more effective and efficiency form. Main point of views are three cardinal influencing factors: distance and movement time, infrastructure quality and operational budget. ÚVOD Současné vyvíjející se a dále se měnící bezpečnostní prostředí klade před ozbrojené síly úkoly jejichž prostor plnění se zpravidla nachází mimo území vysílajících států. Tento trend je patrný od poloviny 90. let minulého století, kdy dochází k nárůstu počtu vojenských operací, kterých se účastní ozbrojené síly členů mezinárodních bezpečnostních organizací či uskupení sil států ochotných angažovat se v daném ozbrojeném konfliktu. Vedle nasazení vojenských kontingentů působících v rámci boje proti terorismu a operací vedených na podporu míru narůstá rovněž počet operací založených na humanitárních principech vedených s cílem napomoci státu či regionu postiženému živelními či jinými katastrofami. Oba tipy operací, ať již čistě vojenské či humanitární, svým rozsahem představují časově i zdrojově náročný úkol logistických prvků přepravit personál, techniku a materiál do vzdálených regionů, jejichž společným jmenovatelem je nedostatečná či zničená infrastruktura. Vedle logistického úkolu přepravit ozbrojené síly do a z prostoru vedení operace je rovněž neméně významná úloha udržitelnosti nasazených sil, které je i přes značnou vzdálenost od domácích zdrojů vysílajícího státu nezbytné průběžně zásobovat a udržovat je akceschopné. Vedle těchto logistických úkolů vystupuje reálný nedostatek přepravních kapacit nejenom členských států NATO. Právě dostatečné přepravní kapacity jsou pro úspěšné plnění úkolů mimo území vysílajícího státu zcela nezbytné. Ač se o využití vzducholodí uvažuje zejména ve vojenství, v Texasu již tento gigantický dopravní prostředek slouží k vyhlídkovým letům a ve Francii se zrodil projekt "vzdušného hotelu". Omezené přepravní kapacity bývají v kratším časovém horizontu posilovány přepravními kapacitami civilních kontraktorů, ve střednědobém horizontu potom zpravidla dodatečnými nákupy již osvědčených přepravních prostředků. Z dlouhodobého hlediska zvažovanou variantou navyšování přepravních kapacit jsou rovněž investice do projektů výzkumu a vývoje nových technologií, které se zpravidla nacházejí již ve finální fázi řešení. Tato nová technologická řešení nabízejí

7

dlouhodobou perspektivu minimalizace vynakládaných finančních prostředků nebo nabízejí nové vlastnosti či schopnosti, které stávající prostředky či technologie nejsou schopny poskytnout. Technologická varianta řešení poskytuje budoucí záruky dosažení dlouhodobě udržitelného navýšení přepravních schopností. Pro státy s přímým přístupem k moři jsou technologické inovace spatřovány především v koncepci vysokorychlostních námořních zásobovacích katamarů či vysokorychlostních nákladních lodí. Tato varianta však neposkytuje výrazné výhody pro státy, které nedisponují přímým přístupem k moři, a to především z důvodu nezbytnosti využití dalšího druhu dopravy, zpravidla železniční. Pro státy bez přímého přístupu k moři jsou za vhodné považovány technologické inovace v oblasti nekonvenčních vzdušných přepravních prostředků. Aplikace nových technologií, popř. využití stávajících avšak novým způsobem, poskytuje možnost snížení celkových přepravních nákladů zpravidla při současném navýšení některých ze sledovaných ukazatelů, jako jsou nosnost, dolet a závislost na pozemní infrastruktuře. V odborné literatuře a nezřídka již i v oficiálních vládních materiálech, které se zabývají analýzou využitelnosti nových přepravních technologií ve vztahu k přidělení finančních prostředků na určité rozpočtové období, jsou tyto nekonvenční přepravní prostředky obvykle označovány jako vzdušné prostředky schopné přepravovat velmi těžké náklady, tzv. prostředky UHCA (Ultra-Heavy Cargo Airlift).1) Obnovu dřívější slávy vzducholodí se nyní snaží řešit i takové organizace, jako je OSN a UNESCO. Spojily se s americkou nevládní organizací World Air League, aby je propagovaly jako ekologický dopravní prostředek šetřící především přírodní zdroje. 1

MOŽNOSTI SNÍŽENÍ NEGATIVNÍHO VLIVU ROZHODUJÍCÍCH FAKTORŮ OVLIVŇUJÍCÍCH REALIZACI STRATEGICKÝCH PŘEPRAV APLIKACÍ TECHNOLOGIE UHCA

Realizace strategických přeprav ozbrojených sil je modifikována celým spektrem ovlivňujících faktorů. Za rozhodující faktory, které výraznou měrou ovlivňují úspěšnou realizaci přeprav na velmi velké vzdálenosti je možné považovat: – přepravní vzdálenost a disponibilní čas pro realizaci přepravy; – dostupnost infrastruktury v místě/regionu vykládky; – disponibilní finanční prostředky pro realizaci přepravy. Faktory vzdálenosti, času, infrastruktury a finančních prostředků které modifikují způsob operace jako celku jsou nezřídka z pohledu realizace logistické podpory významnější než samotná povaha plněných úkolů Aplikace technologií UHCA nabízí možnost, jak výrazným způsobem eliminovat negativní důsledky těchto faktorů na realizaci strategických přeprav. Výhody jejího využití je možné prezentovat

1)

Jako příklad lze uvést analýzu Options for Strategic Military Transportations Systems, kterou si nechal zpracovat Rozpočtový výbor USA v roce 2005 pro kalkulaci způsobu vynaložení 12 mld. USD na navýšení přepravních schopností ozbrojených sil USA. Hlavními zvažovanými alternativami byl nákup 21 letounů C-17, finanční podpora vývoje a nákup 14 až 16 prostředků UHCA, nákup 17 lodí typu Ro/Ro, finanční podpora vývoje a nákup šesti vysokorychlostních lodí nebo nákup čtyř přepravních kompletů již vyráběných v rámci programu Stryker Brigade Equipment [1].

8

na prostředku společnosti World SkyCat Ltd., která v rámci koncepce UHCA nabízí hybridní přepravní prostředky kombinující vlastnosti letounu, vzducholodě a vznášedla. Typově se jedná o prostředky SkyCat s nosností 20, 200 a 1000 tun [2].2) Obdobné charakteristiky však rovněž poskytuje hybridní vzducholoď vyvíjená v rámci programu WALRUS organizací DARPA v USA. 1.1

PŘEPRAVNÍ VZDÁLENOST A PŘEPRAVNÍ ČASY

Přepravní vzdálenost a disponibilní čas představují rozhodující faktory při plánování vojenské i humanitární operace. Společně tvoří ukazatel přepravní rychlosti, který modifikuje celý proces plánování nasazení, působení a zpětného stažení ozbrojených sil z operace (dále jen proces RSOI – Reception, Staging, Onward Movement and Integration). Význam faktoru vzdálenosti spočívá v přímé vazbě na disponibilní čas a přepravní kapacity. V obecné rovině platí vztah mezi vzdáleností a časem, kdy zvyšující se vzdálenost implikuje nárůst času k provedení vlastní přepravy. Tento vztah vzdálenosti a času vede ke snaze sdružovat přepravovaný materiál do větších přeprav, tj. využívání přepravních prostředků vyšších nosností. Využití technologií UHCA je možné spatřovat v přepravě velkého objemu materiálu na velké vzdálenosti. V případě prostředku SkyCat1000 se jedná o možnost přepravy nákladu o hmotnosti 1000 tun v nákladovém prostoru o velikosti 81x12,5x 8,0 metru až na vzdálenost 7 408 km, bez nutnosti dotankování [3]. Ve srovnání s leteckou přepravou mají prostředky UHCA menší cestovní rychlost, výrobce uvádí 185 km/h, což představuje přibližně 20% cestovní rychlosti dopravního letounu Boeing 747-200. Ve srovnání s námořní přepravou prostředky vykazují vyšší rychlost, dle typu lodě až o 70%.3) Časová náročnost přeprav na velmi velké vzdálenosti je při využití prostředků UHCA minimalizována redukcí některých dílčích časově náročných činností realizovaných v průběhu přepravy. V případě letecké přepravy se především jedná o časově náročná mezipřistání za účelem doplnění provozních hmot a kontrolních prohlídek. U prostředků námořní dopravy se jedná o časově náročný proces nakládky a vykládky, který významně prodlužuje celkové přepravní časy v případě využití tohoto typu dopravy státem bez přímého přístupu k moři, tj. za využití prostředků kombinované přepravy. V případě využití civilních námořních přepravců je dále nezbytné kalkulovat s časy nezbytnými pro aktivaci a poskytnutí služby, jejichž délka se obvykle pohybuje v rozmezí čtyř až dvaceti dnů [1]. Prostředky využívající technologie UHCA z hlediska přepravních časů poskytují výhodu minimalizace nutnosti překládek v průběhu přepravy, čímž výrazně zkracují časovou náročnost přepravy jako celku. V případě prostředku SkyCat1000 je využitelný hlavní nákladový prostor o velikosti 195 m3 disponující dvěmi nakládacími/vykládacími rampami typu Ro/Ro a druhý nákladový prostor, rovněž o velikosti 195 m3 umístěný nad hlavním prostorem. Prostředek SkyCat1000 disponuje vlastními manipulačními

2)

Prostředky SkyCat20 a SkyCat200 jsou již v běžném provozu. Prostředek SkyCat1000 je prozatím ve verzi prototypů, avšak již nyní jsou uzavírány předběžné dohody o jejich nákupu. Např. v roce 2010 by měly být dodány první kusy Ministerstvu obrany Velké Británie [5]. 3) Průměrná cestovní rychlost námořních lodí se pohybuje v rozmezí 40 až 55 km/h [1].

9

prostředky, což výrazně snižuje manipulační infrastruktuře a celkovou finanční náročnost. 1.2

časy,

závislost

na

disponibilní

DOSTUPNOST INFRASTRUKTURY

Mnohonárodní vojenské i humanitární operace, které probíhají mimo území vysílajícího státu, zpravidla musí čelit nedostatečné nevyhovující nebo poničené infrastruktuře v prostoru vedení operace. Z tohoto důvodu jsou využívány vykládací letiště a přístavy v nejbližším sousedním státu, který je ochoten se zapojit do vedení operace jako celku. Vyložení, stmelení, následné přesuny a integrace jednotek a jejich materiálu vyložených v sousedících státech představuje rovněž časově náročnou činnost trvající zpravidla 48 až 72 hodin. V případě vedení operace na území státu, který nedisponuje přímým přístupem k moři a nachází se ve větší vzdálenosti od pobřeží, může proces RSOI trvat 7 až 10 dní. Jedná se např. o přepravu větších jednotek (posílená rota a větší) do prostoru zodpovědnosti v rámci operací probíhajících na území Afghánistánu či případné vyčlenění bojových skupin Evropské unie (dále jen EU BG – European Union Battle Group) pro působení v rámci společných operací EU a Africké unie (AU). Např. v případě nasazení sil EU v operaci AU na území některého ze středoafrických států je možné za nejbližší vykládací přístav považovat přístav Benghází v Libyi či přístav Douala v Kamerunu. Z hlediska závislosti jednotlivých druhů dopravy na infrastruktuře je letecká i námořní přeprava výrazně ovlivněna její kvalitou. Jako příklad lze uvést zásobování jednotek AČR v Afghánistánu, kdy byly využívány dopravní letouny německých ozbrojených sil, které zásobovaly rovněž německé jednotky ve stejném prostoru vedení operace. Vzhledem ke skutečnosti, že kábulské letiště disponovalo pouze krátkou přistávací dráhou, která byla nedostatečná pro přistání německých letounů a současně letouny nedisponovaly prostředky aktivní ochrany bylo nezbytné překládat přepravované náklady do amerických letounů C-130 na letecké základně v Uzbekistánu. Přes relativní složitost zásobovacího řetězce, prostředky letecké přepravy umožňují zahájit relativně stabilní zásobování již během prvního či druhého dne. Vedle letecké přepravy je rovněž využitelnost prostředků námořní dopravy výrazně ovlivněna úrovní infrastruktury vykládacího přístavu. Jedná se především o hloubku moře u vykládacích ramp, která ovlivňuje výběr přepravních prostředků, a dále dostupnost vykládacích a manipulačních prostředků v přístavu. Pokud je dostupná infrastruktura, je při využití námořní přepravy možné kalkulovat s přibližně 30 000 tunami materiálu či techniky vyložené ve vykládacím přístavu každý den, a to nejméně po dobu prvních 60 dnů. Prvních sedm až deset dní však zpravidla bývá pod výše uvedeným kalkulovaným průměrem. V případě využití předsunutých zásobovacích námořních lodí, kterými disponují pouze některé členské státy NATO, je možné kalkulovat se zahájením vykládky ve vykládacím přístavu obvykle až během 6 dne. Pro ostatní lodě se předpokládá dosažení vykládacího přístavu kolem 20 dne, lodí typu RO/RO kolem 35 dne. Při využití prostředků smluvních kontraktorů je celý proces dále prodlužován o 4 až 14 dní, které jsou nezbytné pro vyčlenění prostředků ve prospěch ozbrojených sil. Ve srovnání s přepravními prostředky vzdušné a námořní dopravy kladou prostředky UHCA minimální požadavky na dostupnou infrastrukturu. Za relativně výraznou výhodu prostředků UHCA je možné považovat velikost přistávacího prostoru, který

10

zpravidla nepřesahuje dvou až tří násobek velikosti vlastního přepravního prostředku, bez nutnosti provádění dodatečných úprav povrchu. Jako přistávací plocha postačuje rovný povrh bez zvláštních úprav. Např. prostředek SkyCat1000 vyžaduje pouze rovnou plochu, tj. přistání je možné na neupraveném povrchu, poušti, sněhu, ale i vodě či na bažinatém terénu [4]. Tato možnost poskytuje velitelům bojových i zásobovacích jednotek zvolit si nejvhodnější prostor pro vysazení jednotek či vyložení materiálních zásob. Použití prostředků UHCA rovněž zkracuje čas přepravy jednotek do prostoru vedení operace, resp. jeho bezprostřední blízkosti, a přímým nasazením přepravovaných jednotek v operaci. Rovněž tento prostředek může bezpečně zastavit ve vzduchu na místě. 1.3

ZDROJOVÁ NÁROČNOST

K zabezpečení plnění celého spektra úkolů se jako nezbytné jeví přidělení, resp. nalezení adekvátního zdrojového rámce. Realizaci přeprav vojenských jednotek do prostoru vedení operací je možné považovat za procesně i zdrojově náročnou činnost, která představuje významnou část celkového rozpočtu operace. Z hlediska zdrojové náročnosti je možné leteckou přepravu považovat za druh dopravy vyžadující rozsáhlou infrastrukturu a pozemní podporu vlastní přepravy. To činí leteckou dopravu finančně náročnější než tomu je u ostatních druhů doprav. Např. přímé přepravní náklady letounu C-130 s nosností 18 tun na jednu letovou hodinu činí 3 950 USD, resp. 219 USD na tunohodinu. U většího letounu Boeing 747-400 s nosností 110 činí přímé náklady 6 750 USD na jednu letovou hodinu, resp. 85 USD na tunohodinu [2]. Vysoké přepravní náklady však částečně vyvažuje vysoká průměrná rychlost přepravy. Příslušníci americké nevládní organizace World Air League ve prospěch využívání hybridních technologií uvádějí rovněž argumenty ochrany životního prostředí: "Ve srovnání s proudovými letadly mají balony a vzducholodě o 89% nižší spotřebu pohonných hmot, což by znamenalo velké snížení emisí do vzduchu. V porovnání se silniční dopravou jsou produkované emise nižší o 75%." Z hlediska zdrojové náročnosti je rovněž námořní doprava závislá na kvalitě dostupné infrastruktury, především vybavení přístavů a jejich schopnosti přijímat určité množství určitého typu lodí v jeden čas. Námořní doprava rovněž vyžaduje relativně velké množství zabezpečujícího personálu a finančních nákladů na údržbu infrastruktury přístavů. K finální ceně přepravy v případě využití námořní dopravy je nezbytné rovněž započítat náklady na dopravu do a z přístavu, manipulační a skladovací náklady, dopravní pojištění či odměny speditérům a zprostředkovatelům námořní dopravy. Přesto patří námořní doprava z hlediska ceny k nejatraktivnějším. Její relativní nevýhody jsou dále kompenzovány možností přepravovat velké náklady na velké vzdálenosti, průměrnou rychlostí pohybující se v rozmezí 35 až 55 km/h [1]. Technologie prostředků UHCA poskytuje spojení výhod letecké a námořní dopravy, přičemž jejich slabé stránky jsou částečně eliminovány. Studie zpracované britským ministerstvem obrany poukazují na skutečnost, že provozní náklady prostředků UHCA jsou přibližně třikrát levnější než provozní náklady běžných dopravních letounů. Rovněž náklady na celý životní cyklus jsou výrazně nižší [6]. Náklady na pořízení jednoho prostředku SkyCat200 s nosností 200 tun jsou nižší než náklady pořízení jednoho letounu C-17 s nosností 70 tun. V případě použití prostředku SkyCat20 je možné kalkulovat přepravní náklady na úrovni 10% přepravních nákladů 8 vrtulníků

11

Mi-8. Přepravní náklady SkyCat200 představují 0,20 USD na přepravu 1 tuny nákladu na 1 kilometr [7]. 2

PŘÍKLAD VYUŽITÍ TECHNOLOGIE UHCA

Jako příklad ilustrující možnost využití jednoho ze zástupců prostředků UHCA SkyCat1000 je možné uvést na realizaci přesunu české 6. polní nemocnice (dále jen PN) do Afghánistánu v roce 2002. Celá jednotka disponovala 1 760 tunami materiálu a 80 kusy techniky [8]. Samotný přesun byl zahájen 24. dubna 2002, kdy odjela první předsunutá skupina osob s materiálem a technikou ze základny 6. PN ve Zbirohu na ruzyňské letiště v Praze. Letecká přeprava byla realizována přepravními letadly An-124 Ruslan ruské přepravní společnosti Volga-Dněpr Airlines. Jedním letadlem bylo možné během jedné přepravy přepravit 80 tun materiálu a techniky a 15 osob. Pro přepravu nezbytného materiálového vybavení nemocnice, techniky i osob bylo využito celkem 13 letů [8]. V jeden den byly realizovány vždy maximálně dva lety. Celková doba přepravy 6. PN trvala sedm dní. Všechny lety byly realizovány s mezipřistáním v ázerbájdžánském Baku. Průměrná doba letu trvala 15 hodin, včetně doby potřebné k mezipřistání. Při této době potřebné k letu a mezipřistání poklesla průměrná rychlost na 333 km/h. Přesunuto z ČR do prostoru zodpovědnosti bylo 130 osob, 1 040 tun materiálu, 25 skladových kontejnerů, 42 speciálních kontejnerů, 39 vozidel a 32 přívěsů. Náklady na jeden let činily přibližně 7 mil. Kč, celkové náklady na přepravu materiálu, techniky a osob do prostoru zodpovědnosti představovaly přibližně 91 mil. Kč [8]. Následující tabulka poskytuje srovnání přepravy realizované letounem An-124 a základní kalkulace pro případnou přepravu prostředkem SkyCat1000. An-124 Přepravní vzdálenost [km] Nosnost [t] Průměrná délka letu [h] Průměrná rychlost letu [km/h] Celková doba přepravy 6. PN [dny]4) Počet letů Hrubé náklady na jeden let [mil. Kč] Celkové náklady na přepravu 6. PN [mil. Kč]

80 (+15 osob) 15 333 7 13 7 91

Prostředek UHCA 5 000 1 000 24,5 200 4,1 2 15 30

Tabulka č. 1 Srovnání výkonnostních ukazatelů realizované přepravy 6. PN do Afghánistánu. Zdroj: Údaje týkající se An-124: PROCHÁZKA M. Nejdelší přesun v historii AČR. Areport 14-15/2002. s 14. Údaje týkající se prostředku UHCA: FOWLER B. Vice President Flight Operations, ATG UK.

Při použití jednoho prostředku UHCA by jeden let trval přibližně o 9,5 hodiny déle ve srovnání s An-124. Pro přepravu celé 6. PN by však byly potřebné pouze dva lety ve srovnání s An-124, kdy bylo potřeba letů 13, při kterých však nebyl přepraven veškerý potřebný materiál 6. PN. Při použití jednoho prostředku SkyCat1000 by

4)

Do celkové doby přepravy nejsou z důvodu absence potřebných údajů u An-124 zahrnuty doby potřebné pro nakládku a vykládku zásob materiálu. U prostředků UHCA výrobce udává dobu nakládky i vykládky shodně 8 hodin.

12

celkové finanční úspory představovaly přibližně 61 mil. Kč a jednotka by byla s veškerým materiálem přepravena přibližně o 3 dny dříve. ZÁVĚR Aplikace nových technologií v oblasti přepravních prostředků poskytuje ozbrojeným silám nové možnosti, které rozsahem svých potenciálních dopadů lze přirovnat k výstavbě železnic v 19. století a následným důsledkům pro vojenské stratégy. Tehdejší nová technologie poskytla schopnost realizovat rychlé přesuny celých armád. Technologie UHCA poskytují schopnost manévru nejen v rámci určitého státu, ale i mimo něj, bez ohledu na skutečnost zda je přeprava realizována nad územím či mořem. Státům bez přímého přístupu k moři nabízejí možnost přepravy na velmi velké vzdálenosti, při současném spojení výhod letecké přepravy v cenách odpovídajících přepravě námořní. Prostředky UHCA jsou koncipovány ve snaze přepravovat velké náklady na velké vzdálenosti s minimálními požadavky na infrastrukturu při minimálních nákladech. Výrazným způsobem mohou přispět ke zkrácení procesu RSOI, ale především při realizaci přeprav do a z prostoru operace a při průběžném zásobování. Tím poskytují možnost zvýšit celkovou udržitelnost sil v operaci. Z tohoto důvodu je použití technologií UHCA nezřídka zařazováno do konceptu Future Combat System [1] nebo Ozbrojené síly 21. století, a to nejen členských států NATO. LITERATURA [1] Options for Strategic Military Transportations Systems. Congressional Budget Office, Congress of the United States, 2005. 68 pp. [2] World SkyCat. World SkyCat Ltd, 2008. Dostupné 4. listopadu 2008 z: [http://www.worldskycat.com/images/SkyCat.pdf]. [3] Advanced Technologies Group SkyCat Hybrid Air Vehicle. United Kingdom: Aerospace Technology.com, 2008. Dostupné 6.11.2008 z: [http://www.aerospacetechnology.com /projects/skycat/#skycat_17392]. [4] GORDON, W. O. Logistics History – Back to the Future: Airships and the Coming Revolution in Strategic Airlift. Air Force Journal, vol. 29, č 3/4. Dostupné 6.11.2008 z: [http://www.aflma.hq.af.mil/lgj/06_Hist_Back_to_Future_Airships.pdf]. [5] ALMOND, P. British troops are go with a Thunderbird airship. The Sunday Times, 12.10.2004. Dostupné 6.11.2008 z: [www.timesonline.co.uk/tol/news/uk/article 481457.ece]. [6] TAN, C. K. Improving strategic airlift with lighter-than-air platforms: A feasible concept for the Australian Defence Force? The Australian Defence College: Geddes Papers, 2004. Dostupné 6.11.2008 z: [www.defence.gov.au/adc/docs/Publications/Geddes%20Papers%202004/10%2 0Tan.pdf]. [7] SkyLift: Emergency Relief. World Sky Cat, 2008. Dostupné 6.11.2008 z: [http://www.worldskycat.com/markets/skylift.html]. [8] PROCHÁZKA, M. Nejdelší přesun v historii AČR. AReport 14-15/2002. Praha: AVIS-MO ČR, 2002. s 14-15. ISSN 1211-801X.

13

Eduard BAKOŠ Jan BINEK Jan ŠELEŠOVSKÝ

VYUŽITÍ METODY KARTOGRAFICKÉ VIZUALIZACE PRO HODNOCENÍ ALOKACE ZDROJŮ V KRIZOVÉM ŘÍZENÍ Recenzenti Václav TALHOFER, Jaroslav PEJČOCH

Abstract: In assessment of resources allocation in crisis management we use a diversified structure of methods and tools, for example methods of economic analysis, risk analysis etc. The authors focus on using a cartographic visualization method, which has been used in the given field only marginally, or not at all. Implementation of this method is used on an example of districts of South Bohemian Region in context of floods in 2002 and 2006 within a research project for the Ministry of Finance of Czech Republic.

ÚVOD Autoři se v článku zabývají problémy teoretických a praktických otázek alokačního rozhodování vedoucích pracovníků ve veřejné správě v procesu krizového řízení. Z teoretického hlediska se autoři zmiňují o rozhodovací analýze veřejných subjektů o alokaci zdrojů a akcentují podpůrné mechanizmy pro rozhodování. Autoři se pokusí navrhnout nový přístup či metodu k určení hodnoty potenciálně zasažitelného regionu na příkladu regionu v ČR a vymezí příslušné rozhodovací problémy s tím spojené.

1. LITERÁRNÍ PŘEHLED V ekonomické teorii je problém efektivní alokace velmi známý. V mikroekonomii je známa efektivní alokace v podobě tzv. Pareto optima. Problém efektivní alokace zdrojů je však stále nedořešený, zejména v procesu rozhodování o alokaci veřejných zdrojů ve veřejném sektoru. V souvislosti s rozhodováním ve veřejném sektoru se „objektivizace“ alokace zdrojů používá jako cíl, kterým se dosáhne lepší alokace zdrojů v případech, kdy přirozeně optimální alokace tržními mechanizmy selhává. Jde zejména o problémy externalit, veřejných statků a transakčních nákladů.1 S tím úzce souvisí problémy černého pasažéra a vězňovo dilema.2 Do rozhodování o alokaci zdrojů přirozeně také vstupuje politický proces a rozhodování prostřednictvím tzv. veřejné volby.3

1

K problematice externalit a veřejných statků existuje ve světě celá řada článků a studií, zabývají se s nimi vědci světových jmen, za všechny stačí vzpomenout např. A. Pigou, H. Coase, Randall, Hardin, Dales a další. 2 Fenomén černého pasažéra a vězňovo dilema jsou známé ekonomické problémy. 3 K problematice veřejné volby existuje celá řada příspěvků a článku. Nejznámějším představitelem školy veřejné volby je J. Buchanan.

14

V dostupné odborné literatuře4 je při řešení alokace veřejných zdrojů zdůrazňován zejména problém, který lze pojmenovat jako „optimalizace v alokaci veřejných zdrojů“. Pod touto optimalizací se myslí použití takových procedur, kdy s ohledem na vzácnost disponibilních zdrojů hledáme nejvhodnější, nejlépe vyhovující způsob jejich alokace se zřetelem na jejich předpokládané použití k plnění cílů.5 Ve vztahu k procesům krizového řízení jde zejména o určení strategií a cílů a jejich plnění. V dimenzích resp. fázích krizového řízení, které se někdy vymezují jako prevence, příprava, eliminace a obnova a v souvislosti s jejich financováním je důležitou podmínkou uplatnění především rizikové analýzy v interakci s metodami ekonomické analýzy a analýzy netržních statků. Stejně tak je nezbytným předpokladem výběr a využití vhodných oceňovacích metod. Synergie všech uvedených přístupů pak vyúsťuje do tvorby relevantních geovizualizačních systémů. V této souvislosti lze také použít metodu zobrazování pomocí kartografické vizualizace.

2. MATERIÁL V současnosti se po vzniku mimořádných událostí6 v České republice provádí pouze dodatečný výčet škod na základě dané metodiky ministerstva financí za účelem řešení strategie obnovy území. Tento dodatečný výčet není dále zpřesňován. Dochází tak k určení výše škod bezprostředně po mimořádné události, která nemusí odpovídat skutečné výši. Lze se domnívat, že odhadovaná výše škod je z pochopitelných příčin vyšší nežli skutečnost. Další zpřesňující odhady výše škod se neprovádí. Lze však identifikovat pokusy řady odborníků, kteří zpracovávají studie se zaměřením na vymezení území postiženého mimořádnou události s cílem vyčíslit hodnotu postiženého území.7 Z toho pohledu nelze proto zatím hovořit o hodnoceni efektivnosti vynakládání finančních prostředků na obnovu území po vzniku mimořádných událostí a na prevenci, tj. v podstatě v procesu krizového řízení. Pro provedení analýzy8, která by omezeným způsobem mohla určit „objektivitu“ vynakládaných prostředků na obnovu území po mimořádných událostech a preventivní aktivity, je nutné určitým způsobem prostorově a ekonomicky vymezit danou lokalitu (region, okres) a přisoudit nebo určit její hodnotu. V dané souvislosti se používají různé metody ekonomické analýzy, případně metody netržní analýzy a diferencované ekonomicko-matematické 4

V současné době se zejména prof. Ochrana z Centra pro ekonomické a sociální strategie zabývá optimalizací ve vztahu k poskytování veřejných výdajů ve veřejném sektoru. Samozřejmě existuje i další celá řada profesionálů zabývající se rozhodováním o alokaci veřejných výdajů ve veřejném sektoru -doc.Malý, doc. Šumpíková, prof. Jílková (také ve vztahu k objektivizaci výdajů na povodně, což s krizovým řízením úzce souvisí) a další. Ekonomicko-správní fakulta MU uspořádala na toto téma v roce 1997 teoretický seminář s názvem „Objektivizace výdajů z veřejných rozpočtů“, jehož výstupem byl sborník, který nesl stejný název jako seminář. Na jeho přípravě se podílela i celá řada dalších odborníků pod vedením prof. Streckové. 5 Ochrana F.: Veřejný sektor a efektivní rozhodování. Praha: Management Press. s. 232 6 Základní podmínkou při řešení strategie obnovy území po dopadech mimořádné události je vyhlášení krizového stavu. 7 Viz např. Drbal. a kol.: Návrh metodiky stanovování povodňových rizik a škod v záplavovém území a její ověření v povodí Labe, Výzkumná zpráva pro Ministerstvo životního prostředí, 2005 nebo Satrapa,L., Fošumpar, P. a Horský M.: Možnosti a ekonomická efektivnost protipovodňových opatření in Urbanismus a územní rozvoj, ročník IX, 5/2006 8 Autoři si nekladou nároky na vytvoření nějakého „objektivizačního“ modelu vynakládání finančních prostředků, protože si plně uvědomují složitost dané problematiky a jistou míru subjektivity a politického rozhodování při přidělování finančních prostředků. Jde zejména o analýzu „principů“.

15

modely. Mezi doposud málo využívané metody patří metoda kartografické vizualizace, na kterou se chceme zaměřit.

3. METODOLOGIE Významným analytickým nástrojem pro hodnocení jakýchkoliv prostorově rozložených jevů je metoda kartografické vizualizace. Promítnutím hodnot ukazatelů do podoby kartogramů či kartodiagramů lze velice jednoduše odhalit některé skryté souvislosti, můžeme získat podklad pro identifikaci rozdílů a pro hledání příčin těchto rozdílů. Položení správné otázky někdy znamená polovinu odpovědi. Kartografická vizualizace je nástroje velmi vhodným nástrojem pro formulaci hypotéz. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že v žádném případě nejde o metodu statistickou a že na základě vizuálního zjištění lze usuzovat na nesrovnalosti, závislosti či neutralitu proměnných. Tím, že uvedená metoda hledá možné souvislosti, není nezbytné, s výjimkou dodržení základních kartografických zásad, alespoň v první průzkumné fázi, přísně omezovat přístup k volbě znázorňovaných ukazatelů. V praxi mohou být zjištěny zcela neobvyklé souvislosti. Jistý racionální a logický přístup ke kumulaci ukazatelů je nicméně nutno dodržet, aby byly srovnávány hodnoty ve srovnatelných vyjádřeních.

4. VÝSLEDKY Při provedení analýzy dotačních titulů na obnovu po povodních jsme z metodologického hlediska pro účely srovnávání využili pouze dotační tituly č. 217 816 a 217 117 od roku 2002 a následujících letech až do současnosti. Je nutné také poznamenat, že na rozdíl od rychlého průběhu mimořádných událostí (např. povodní) a jejích dopadů, obnova území probíhá dlouhodobě a dopady lze tedy objektivněji vyčíslovat až s odstupem času. Analýza dotačních titulů po jarních povodních 2006 je tudíž značně omezenější než analýza dotačních titulů po povodních 2002. Je nutné konstatovat, že tvorba kartodiagramů byla realizována s vědomím nedokonalých vstupních datových podkladů, tj. data pocházela z různých zdrojů. Údaje o povodňových škodách v letech 2002 a 2006, stejně jako o dotacích po povodních v letech 2002-2005 byly dodány Krajským úřadem Jihočeského kraje. Informace o dotacích po povodních v letech 2006-2007 poskytlo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Ministerstvo financí dodalo podklady s velikostí a strukturou daňových příjmů v letech 2002 a 2006. V případě dotací se lze odůvodněně domnívat, že nebyly podchyceny všechny dotace související s nápravami škod po povodních (např. krajská úroveň). I z tohoto důvodu je prostorové vyjádření vhodnějším způsobem znázornění než statistické analýzy. Snaha o srovnatelnost stavu povodní v letech 2002 a 2006 vedla k volbě stejného členění intervalů při znázornění škod způsobených povodněmi v přepočtu na rozlohu území okresu v km2. Je tak zřejmý nejen výrazně slabší dopad povodní v roce 2006, ale také to, že v roce 2006 nedosáhly škody ani v nejvíce postiženém okrese Tábor objemu škod nejméně postiženého okresu. Oproti povodním 2002 s výrazným negativním

16

dopadem na všechny okresy, se škody v roce 2006 koncentrovaly zejména v okrese Tábor. Promítnutím dotací na obnovu po povodních v roce 2002 je při součtu dotací v období 2003-2005 zřejmá výrazná dominance prostředků plynoucích do okresu Písek, ačkoliv zde škody nebyly zdaleka nejvyšší. Celkovým srovnáním vztahu mezi povodňovými škodami a souvisejícími dotacemi plynoucími do zasažených území je bohužel nutno uvést, že největší objem dotačních prostředků neplynul do nejvíce postižených okresů. Tuto otázku lze považovat pro další zkoumání za klíčovou. Na zmíněnou situaci může mít vliv řada příčin, lze zmínit systémové vlastnosti dotací, které jsou založeny na aktivitě žadatelů a jejich informovanosti a schopnosti dotaci získat a administrativně zpracovat. To by však v případě tohoto typu dotací nemělo hrát zase tak zásadní roli. Zarážející je malý objem dotací po povodních získaných pro území nejvíce poškozeného Českobudějovického okresu (zde je ovšem nutné zmínit, že hodnocený objem dotací na obnovu zahrnoval pouze některé dotační tituly). Při pohledu na situaci po povodních v roce 2006 lze konstatovat, že se rozdíl mezi vykázanými škodami a získanými dotacemi se snížil, přestože největší objem dotací na obnovu získal v letech 2006-2007 okres Jindřichův Hradec, ačkoliv škody zde byly výrazně nižší než v okrese Tábor. Sečteme-li dotace na obnovu za období let 2003-2007, především z důvodu obtížné eliminace časového zpoždění mezi utrpěním škody a získáním dotace (setrvačnost dotací na obnovu potvrzuje výsledek srovnání mezi škodami v roce 2006 a dotacemi v letech 2006-2007, kdy např. u okresu České Budějovice jsou v absolutním vyjádření dotace na obnovu v tomto období vyšší než vykázané škody v roce 2006), a sloučíme-li rovněž povodňové škody, tak lze na kartogramu dokumentovat, že více než 15 % úhrady škod bylo dosaženo v okresech Strakonice a Prachatice, nejnižší míra podpory obnovy po povodních byla v okrese české Budějovice. Při pohledu na vztah mezi velikostí vybrané daně z příjmů a povodňovými škodami nelze dospět k nějakým závěrům, zejména z důvodu absence informací o meziroční změně těchto příjmů. Z hlediska prostorového můžeme pouze konstatovat, že v přepočtu na obyvatele se daňové příjmy významněji zvýšily v okresech Tábor a Písek, dále také v okrese Prachatice, k poklesu došlo v okrese Strakonice. Tyto změny by se daly „přičíst“ spíše vývoji v podnikové sféře, kdy v okrese Strakonice došlo k poměrně značnému snížení podílu daní z příjmů právnických osob, zatímco v okresech s růstem celkových daní z příjmů se tento podíl zvýšil.

17

18

V souvislosti s povodňovými škodami bychom si mohli pouze klást otázku, zda se mohly povodňové škody v roce 2002 více promítnout do situace podniků v okrese Strakonice než v okresech jiných. Tato hypotéza je však značně nepravděpodobná. Pro další rozvinutí poznání souvislostí by bylo třeba srovnat daňové příjmy v roce 2003. Vyšší stav v roce 2006 byl určitě ovlivněn pozitivním vývojem celé ekonomiky. Svou roli mohlo hrát i to, že vykázané daňové příjmy v roce 2002 jsou již sníženy v důsledku povodní a že zlepšení znamená pouze návrat na běžný stav. Výše uvedené úvahy je třeba brát jako metodické a orientační, protože pro exaktnější rozbory nebylo k dispozici dostatek podkladů jak již bylo naznačeno výše (fragmentace dat za jednotlivá ministerstva a různé programy, data nejsou vůbec sledována z prostorového hlediska – pouze stát a kraje (což je nedostatečná úroveň rozlišení).

5. DISKUZE Z ekonomického hlediska je klíčovým tématem dosažení toho, aby vzniklé důsledky mimořádné události byly co nejmenší, resp. aby v případě takovéto události byly škody s co nejnižšími náklady odstraněny. Ve vztahu k mimořádným událostem můžeme uplatnit dva přístupy: ex-ante a ex-post. V prvním případě jde o realizaci preventivních opatření. Ta mohou být při jistém zjednodušení dvojího typu a to technická, kdy jsou budovány fyzické prostředky zabraňující vzniku škod či realokující působení mimořádných událostí do méně zranitelných (z čistého ekonomického pohledu i ekonomicky méně významných) území; a finanční, kdy jsou tvořeny průběžně fondy na odstranění potenciálních škod mimořádných událostí9. Z pohledu veřejné správy, v případě mimořádných událostí velkého rozsahu reprezentované téměř výhradně úrovní státní, je klíčová otázka, jak alokovat omezené disponibilní zdroje určené na prevenci a řešení mimořádných událostí, resp. jak tuto alokaci územně objektivizovat (samotnou objektivizací se autoři zabývají na jiném místě a v jiném článku). Je třeba konstatovat, že preventivní opatření by měla být priorizována vycházejíc z předpokladu, že náklady na eliminaci nebezpečí mohou být výrazně nižší než potenciální vzniklé škody. Toto tvrzení však oslabuje fakt, že hrozící škody ve vztahu ke konkrétnímu místu jsou pouze předpokládané a že zdůvodnění veřejných investic tak může ovlivněno řadou subjektivních činitelů. Významnou roli hraje i vliv politických faktorů, kdy prevence je sice teoreticky ekonomicky výhodnější, nicméně není nezbytná, zatímco náprava škod (zejména na veřejné infrastruktuře) je nezbytná a prostředky se na ni nalézt musí. V případě prevence je tedy základní determinantou alokace prostředků eliminace ohrožení vyjádřeného obvykle v eliminaci vzniku škod. Zde můžeme vyjít ze statistických modelů prostorového rozsahů a intenzity mimořádných událostí a z ocenění jednak finanční hodnoty ohrožených majetkových hodnot a soustředit pozornost na území, kde jsou rizika a ohrožené hodnoty nejvyšší10. Oblastí prostorového vymezení území potenciálně ohrožených mimořádnou událostí velkého rozsahu se zabývají vedle specializovaných firem, výzkumných ústavů a vysokých škol, zejména odborná pracoviště zajišťoven a pojišťoven, která mají

9

Zde jde o klasický případ postižení proti mimořádným událostem, které vychází z rizika události a potenciálních škod. V případě veřejného sektoru potom mohou existovat různé fondy na řešení škod fungující na dotačním principu. 10 U budování protipovodňových opatření je třeba zvážit fakt, že zamezení rozlivu na jednom místě může vést na jiném místě k větším škodám, a proto je třeba provázání všech nástrojů na řešení povodní v celém povodí.

19

k dispozici propracované softwary pro detailní zobrazení vrstev vybraného území (geovizualizaci) využitelnou pro následné ocenění věcí movitých nemovitých i přírodních zdrojů. V případě řešení následných škod v důsledku mimořádných událostí je základní determinantou alokace prostředků na odstranění následků bránících základnímu fungování postiženého území (dopravní infrastruktura, majetek k zajišťování základních veřejných služeb jako je školství, zdravotnictví), kdy je třeba zajistit okamžitou nápravu. Druhou úrovní řešení situace poškozených území je na jedné straně pomoc územním samosprávným celkům při vypořádávání se s ostatními následky, na druhé straně diskutabilní pomoc soukromému sektoru11.

ZÁVĚR Autorský kolektiv ESF MU se pokusil v rámci metody kartografické vizualizace (popsané výše) a dostupných dat zobrazit na případové studii okresů Jihočeského kraje srovnání vyčíslených škod (získaných od Ministerstva pro místní rozvoj a od Krajského úřadu Jihočeského kraje), dotací do území (získaných od Ministerstva pro místní rozvoj a od Krajského úřadu Jihočeského kraje) a ekonomické sile daného regionu, která byla vyjádřena zástupnými ukazateli (daňovými příjmy získané od Ministerstva financí), vzhledem k tomu, že ukazatel HDP, který je nejlepším indikátorem ekonomické síly a úrovně není na úrovni okresů České republiky sledován a počítán. Toto zobrazení je významným doplňkovým analytickým nástrojem pro hodnocení jakýchkoliv prostorově rozložených jevů, tedy i územní objektivizace alokace. Promítnutím hodnot ukazatelů do podoby kartogramů či kartodiagramů lze velice jednoduše odhalit některé skryté souvislosti, můžeme získat podklad pro identifikaci rozdílů a pro hledání příčin těchto rozdílů12. Následně, po detailní analýze těchto podkladů lze tyto souvislosti a vztahy promítat do matematických vztahů, které by nám mohly jistým způsobem nápomoci při realizaci alokačních aktivit ve vztahu k obnovovacím a preventivním aktivitám po mimořádných událostech velkého rozsahu. LITERATURA [1] ANTUŠÁK, E., KOPECKÝ, Z. Úvod do teorie krizového managementu. 1. vyd. dotisk. Praha: VŠE 2006. 97 s. ISBN 80-245-0951-2 [2] BAKOŠ, E., BINEK, J.: Objektivizace územní alokace finančních prostředků na prevenci a řešení mimořádných událostí. In Návrhy na implementaci specifických metod financování procesů prevence, eliminace a obnovy území, které může být zasaženo mimořádnou událostí velkého rozsahu v případech, kdy lze toto území vymezit. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008. od s. 24-28, 5 s. ISBN 978-80-210-4528-6. 11

Zde záleží na ekonomické filozofii vlády (opodstatnění vládních zásahů), kdy soukromý sektor musí řešit běžná rizika mimořádných událostí standardními nástroji, nicméně ne vždy je to možné a postižení velkých území či pro ekonomiku klíčových podniků může mít závažné makroekonomické důsledky. 12 Kartografickou vizualizací hodnot souvisejících s průběhem povodní 2002 a 2006, řešení jejich dopadů a ekonomických dopadů v okresech Jihočeského kraje se např., i s vědomím neúplnosti podkladů, ukázal jasný nepoměr mezi velikostí škod v území a množstvím prostředků, které subjekty z tohoto území získaly na řešení škod a obnovu majetku.

20

[3] HORÁK, R., KRČ, M., ONDRUŠ, R., DANIELOVÁ, L. Průvodce krizovým řízením pro veřejnou správu. 1. vyd. Praha: Linde 2004. 358 s. ISBN 80-7201-471-4 [4] OCHRANA F. Veřejný sektor a efektivní rozhodování. 1. vyd. Praha: Management Press. 2001. 246 s. ISBN 80-7261-018-X [5] REKTOŘÍK, J., ŠELEŠOVSKÝ, J., BAKOŠ, E. A KOL. Návrhy na implementaci specifických nástrojů a metod financování procesů prevence, eliminace a obnovy území, které může být zasaženo mimořádnou událostí velkého rozsahu v případech, kdy lze území prostorově vymezit. 1. vydání Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2007. 250 s. Výzkumná oponovaná zpráva pro Ministerstvo financí ČR. ISBN není [6] REKTOŘÍK, J. A KOL. Krizový management ve veřejné správě teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Ekopress 2004. 249 s. ISBN 80-86119-83-1

21

Pavel VYLEŤAL Pavel FOLTIN

POUŽITÍ MODELU EFKTIVNOSTI PŘI POSUZOVÁNÍ AKVIZIČNÍCH PŘÍPADŮ Recenzenti Ladislav LAŠČEK, Ladislav ŠTEFEC

Abstract: The research project named „Norms in Acquisition Process“ was focused on the efficiency process, which represent results of the acquisition process fulfillment. The Article deals with possible approach in efficiency evaluation of the product purchase during acquisition process. The description was used under the dynamic process model and efficiency process model approach. ÚVOD Budoucnost ve vývoji ekonomické činnosti subjektů veřejné správy, mezi které patří i subjekty rezortu obrany se bude především odehrávat ve smyslu hledání cest, jak vyjádřit, klasifikovat a následně využít v praxi pojmy hospodárnost, efektivnost a účelnost, známé také jako 3 E (economy, effectiveness, expedienty). Centrum zájmu pro uplatnění těchto pojmů se bude pravděpodobně soustřeďovat, mimo jiné, také na akviziční proces, který je hraničním procesem pro vstupy nakupovaných produktů do systému příslušného subjektu. 1 ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA Jedná-li se o akviziční proces a hodnocení jeho efektivnosti, pak základní vztahy mezi pojmy hospodárnost, efektivnost a účelnost lze vyjádřit prostřednictvím obr. 1. POTŘEBY AČR

SCHVÁLENÉ ZÁMĚRY A CÍLE pro nákup produktů

VSTUPY pro realizaci akvizičního procesu ZDROJE

HOSPODÁRNOST

ÚČELNOST

VÝSTUPY AKVIZIČNÍ PROCES (pro realizaci nákupu

VÝSLEDKY PLNĚNÍ CÍLŮ akvizičního procesu

EFEKTIVNOST

Obrázek 1 Pojmy hospodárnost, efektivnost a účelnost v systému státní správy Zdroj: Metodická pomůcka pro audit výkonu v orgánech veřejné správy. Dostupné 10. 5. 2007 z: [http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/verspr_kontrola_8578.html].

22

Předpokládáme, že hodnoceným prostředím je akviziční proces a jeho vstupy a výstupy. Efektivnost i ostatní ukazatele (hospodárnost a účelnost) by měly být hodnoceny prostřednictvím kritérií [1], na základě objektivně plánovaných a následně zjištěných skutečností. Kritéria by měla být transparentní a strukturována podle konkrétních podmínek s ohledem na působnost AČR (konkrétně podle podmínek hodnoceného organizačního celku), který odpovídá za poskytování posuzované činnosti – např. akvizičního procesu [2]. Prostřednictvím dynamického modelu procesů viz obrázek 2 lze stanovit jednotlivé měřící body například pro vstupy do procesu nebo výstupy z procesu včetně měřících bodů elementárních částí procesu (v případě, že si je určíme) z hlediska výdajů nebo nákladů pro dané parametricky vyjádřitelné požadavky např. na jakost, provozní, technické a jiné, realizované v daném čase. Akviziční proces je možno hodnotit ze dvou pohledů, z pohledu nakupovaného produktu co a za co kupujeme a z hlediska produktu – služby, jak nakupujeme. V následujícím textu se budeme, zabývat nakupovaným produktem, tím co a za co kupujeme, tzn. výdaji na jeho pořízení a požadavky na daný produkt včetně posouzení nabídek jednotlivých dodavatelů v čase. Organizační stupně Požadavky (jakostní, technické, apod.)

Výstupy

Proces rozdělený na úlohy a činnosti Vstupy Struktura Výdaje (náklady) Čas Obrázek 2 Dynamický model procesů [4].

Zdroj: vlastní.

2 OBECNÝ PŘÍSTUP K EFEKTIVNOSTI NAKUPOVANÉHO PRODUKTU Jedním z úkolů při realizovaném akvizičním procesu je hodnotit efektivnost a hospodárnost nakupovaného produktu. Hospodárností se rozumí takové použití veřejných prostředků k zajištění stanovených úkolů s co nejnižším vynaložením těchto prostředků, a to při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů. Efektivností se rozumí takové použití veřejných prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění [2]. Efektivnost je vyjádřením maximalizace výsledků činnosti ve vztahu k použitým disponibilním veřejným prostředkům. Zde lze zaujmout 23

hledisko, že je možné nakupovaný produkt hodnotit z hlediska jak hospodárnosti, tak i efektivnosti. Kritériem hospodárnosti bude nejpravděpodobněji nejnižší pořizovací cena, efektivnost je však nutné hodnotit ve srovnání s dalšími kritérii. Obecně je můžeme nazvat souborem požadavků, kvalitativních, technických, apod. tzn. požadavků charakterizujících užitek nakupovaného produktu. Z hlediska efektivnosti, by měla být naším cílem snaha, při pořizování – nakupování takového produktu, o respektování následujících vztahů parametrů užitku produktu a výdajů na pořízení produktu:
zvyšování užitku produktu při zachování výdajů;
snižování výdajů na dosažení standardní tvorby užitku produktu;
zvyšování užitků produktu při snižování výdajů;
rychlejším zvyšování užitků produktu při pomalejším zvyšování výdajů;
jen výjimečně řešit snižování užitku produktu při dosažení rychlejšího snížení výdajů;
zabránit zachování užitku produktu při růstu výdajů;
zabránit snižování užitku produktu při zachování výdajů;
zabránit snižování užitku produktu při růstu výdajů. Na základě toho bychom měli jednotlivé případy nákupu hodnotit z hlediska těchto vztahů. Jako výchozí kritérium pro stanovení parametru užitku lze stanovit plánovaný či předpokládaný stav požadavků Pp na nakupovaný produkt. Přitom požadavky mohou nabývat různého charakteru, podstatné je, aby vyjadřovaly náš vztah k užitku a tento charakterizovaly. Dále je nutné stanovit předpokládanou, plánovanou výši výdajů Vp na takový produkt v čase T1. Lze použít model ekonomické efektivnosti vycházejícího z dynamického modelu procesu viz obrázek 2 pro výdaje na vstupu, tzn. výdaje vynaložené na nákup produktu. Na obrázku 3 nám úsečka T1Ap znázorňuje vztah mezi výdaji Vp a parametrem požadavku užitku Pp v čase T1. Přímka p = f(P,V) v čase T1 a směrnice přímky p = tgα= Pp/Vp pod úhlem α můžeme nazvat hranicí efektivnosti. Čím více se úhel α přibližuje negativnímu parametru výstupu, kterým jsou výdaje, tím bude ekonomická efektivnost nižší. V případě přibližuje-li se úhel α k pozitivnímu parametru výstupu, kterým jsou parametrické požadavky užitku produktu, je ekonomická efektivnost vyšší. V souvislosti s uvedeným vztahem, můžeme pak vyjádřit hodnotu libovolného produktu ve dvourozměrném vyjádření, při různé výši výdajů a různé hodnotě parametrů užitku viz obrázek 4.

24

Požadavky, parametry užitku (P) p = f(P,V) ΣPp Ap

T1 Čas (T)

α

Vp

Výdaje (V)

Obrázek 3 Grafický průběh modelu ekonomické efektivnosti jako vztah tří parametrických hodnot [5]. Zdroj: vlastní.

Na základě grafického vyhodnocení znázorněném na obrázku 3 a 4 i uvedeného textu platí minimálně následující. V čase T1:
stav produktu při výdajích Vp a požadavcích ΣPp považujeme za optimální a vztah ΣPp/Vp považujeme za ekonomicky efektivní;
v případě, že se produkt nachází při výdajích V1 a požadavcích ΣP1 a bude-li ΣP1/V1 > ΣPp/Vp, pak můžeme konstatovat, že vývoj efektivnosti produktu se pohybuje v rovině ekonomicky pozitivní, dochází k zvyšování užitků při snižování výdajů;
v případě, že se produkt nachází při výdajích V2 a požadavcích ΣP2 a bude-li ΣP2/V2 < ΣPp/Vp, můžeme konstatovat, že vývoj efektivnosti produktu se pohybuje v rovině ekonomicky negativní, došlo k snižování užitku při růstu výdajů;
v případě, že se produkt nachází při výdajích V3 a požadavcích ΣP3 a bude-li ΣP3/V3 = ΣPp/Vp, můžeme konstatovat, že stav efektivnosti procesu se pohybuje v hranici efektivnosti plánovaného či předpokládaného stavu, došlo k snižování užitku při dosažení rovnoměrného snížení výdajů.

25

Požadavky, parametry

Efektivnost ekonomicky pozitivní

Efektivnost ekonomicky hraniční

ΣPp ΣP1

Efektivnost ekonomicky negativní

ΣP2 ΣP3

Čas (T) TO V3

V1

Vp

V2

Výdaje (V)

Obrázek 4 Dvourozměrné znázornění modelu hodnocení vývoje ekonomické efektivnosti [5]. Zdroj: vlastní.

Hodnocení efektivnosti v porovnání s plánovaným stavem a z hlediska dalšího vývoje můžeme následně porovnávat u každé jednotlivé nabídky dodavatele v čase pořízení. Na základě této skutečnosti pro posouzení každé jednotlivé nabídky dodavatele platí z hlediska vztahu k plánovaným požadavkům na produkt a předpokládané ceny produktu následující obecný vzorec ekonomické efektivnosti. VoptDn = ΣPDn* Vp / ΣPp, kdy musí platit VDn ≤ VoptDn, Kde: VoptDn je propočítaná optimální cena pro posouzení předložené nabídky příslušným dodavatelem, kdy platí pro n = 1 až n-tého dodavatele; ΣPDn je parametricky vyjádřená suma požadavků dodavatelem nabízeného produktu, kdy platí pro n = 1 až n-tého dodavatele; Vp je předpokládaná, plánovaná cena produktu; ΣPp je parametricky vyjádřená suma požadavků požadovaného, plánovaného produktu. VDn je nabídková cena dodavatele, kdy platí pro n = 1 až n-tého dodavatele. Nabídka jednotlivého dodavatele bude efektivní (bude odpovídat předpokládanému, plánovanému stavu užitku – produktu viz výše), v případě, že nabídková cena produktu bude splňovat podmínku posouzení s cenou optimální propočtenou na základě plánovaných parametrů požadavků produktu, plánované ceny produktu a nabízených požadavků produktu dodavatelem. Pro rozhodnutí, která nabídka dodavatele je nejefektivnější, použijeme podmínku, kde musí platit ΣPDn/VDn > ΣPp/Vp. Efektivnější (z hlediska nabízených parametrů užitku produktu) bude taková nabídka dodavatele, jejíž podíl ΣPDn/VDn bude nejvyšší. 3 PŘÍKLAD POSOUZENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI NAKUPOVANÉHO PRODUKTU Nakupované produkty jsou zadány následujícími požadavky na produkt a hodnotami vah jednotlivých parametrů užitku, které budou použity pro hodnocení výběru 26

dodavatelů prostřednictvím nejvýhodnější nabídky, viz Tabulka 1. Dále jsou v tabulce uvedeny hodnoty nabídek jednotlivých dodavatelů. Následně prostřednictvím kardinální procentní stupnice vyhodnotíme jednotlivé požadavky dodavatelů včetně propočtu pozice vlastních plánovaných požadavků na nakupovaný produkt ve vztahu k nabídkám, viz Tabulka 2. Požadovaný Váha Plánované Nabídka Nabídka Nabídka parametr produktu parametru parametry D1 D2 D3 užitku užitku 1. Cena v mil. Kč. 0,60 VP = 15,0 VD1 = 15,5 VD2 = 15,4 VD3 = 15,2 2. Provozní náklady v Kč na 1km jízdy 0,25 7,2 6,8 6,9 6,7 3. Rychlost na silnici v km/hod, 0,05 160 180 210 160 4. Rychlost v terénu km/hod., 0,05 30 35 35 35 5. Záruční doba v letech 0,05 5 5 7 5 Tabulka 1 Plánované, požadované parametry produktu, váhy parametrů a nabídky od jednotlivých dodavatelů Legenda: D1,D2,D3 jsou nabídky jednotlivých dodavatelů Zdroj: vlastní.

Požadovaný parametr produktu

1. Předpokládaná cena 2. Provozní náklady 3. Rychlost na silnici 4. Rychlost v terénu 5. Záruční doba ΣPDn jednotlivých dodavatelů ΣPp plánovaného produktu

Plánované požadavky v% 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

ND1 v% 96,78 105,88 112,5 116,66 100,0 531,82

ND2 v% 97,40 104,78 131,25 116,66 140,0 590,09

ND3 v% 98,68 107,46 100,0 116,66 100,0 522,8

500,0

Tabulka 2 Propočty jednotlivých nabídek dodavatelů a vlastních požadavků na produkt Poznámka: při přepočtu musíme rozlišit pozitivní a negativní vlastnost parametru produktu. Legenda: ND1 až ND3 nabídka jednotlivých dodavatelů pro jednotlivé parametry užitku Zdroj: vlastní.

V Tabulce 3 je uveden propočet nabídek jednotlivých dodavatelů a vlastních požadavků na produkt podle metody vážené užitnosti s použitím vah jednotlivých parametrů uvedených v tabulce 1. V tabulce není uveden přepočet plánovaného užitku produktu, který se rovná po provedení přepočtu jednotlivých vah ΣUPp = 100,0.

27

1

2

Pořadí Váha

3

4

5

6

7

8

ND1

UND1

ND2

UND2

ND3

UND3

1

0,60

96,78

58,068

97,40

58,44

98,68

59,208

2

0,25

105,88

26,47

104,78

26,195

107,46

26,865

3

0,05

112,5

5,625

131,25

6,562

100,0

5,000

4

0,05

116,66

5,833

116,66

5,833

116,66

5,833

5

0,05

100,0

5,000

140,0

7,000

100,0

5,000

6. ΣUNDn 7

100,996

104,0305

101,906

3

1

2

Tabulka 3 Propočet nabídek jednotlivých dodavatelů na produkt Legenda: Sloupec 1 – Pořadí, řádek 1 až řádek 5 označuje pořadí jednotlivého parametru požadavku podle Tabulky 1 a 2. Ve sloupci 2 – Váha, řádek 1 až 5 je uvedena stanovená váha jednotlivých parametrů podle Tabulky 1. Ve sloupci 3, 5, 7 – ND1 až ND3, řádek 1 až 5 jsou uvedeny hodnoty jednotlivých parametrů nabídek dle propočtu v Tabulky 2. Ve sloupci 4, 6, 8 – UND1 až UND3, řádek 1 až 5 jsou upravené nabídky jednotlivých dodavatelů podle vah jednotlivých parametrů užitku (hodnota násobku ND1 až ND3 a vah jednotlivých parametrů užitku). Sloupec 1 – v řádku 6 - ΣUNDn, označuje sumu upravených nabídek jednotlivých dodavatelů produktu ΣUND1 až ΣUND3. Sloupec 1 – Pořadí v řádku 7, označuje pořadí jednotlivých nabídek dodavatelů podle kritéria volby nejlepší ekonomické výhodnosti nabídky, kdy byla pro zvolená ekonomická kritéria stanovena váha v procentech. Zdroj: vlastní.

Podle dosavadních zákonných postupů (zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách) by při nabídkovém řízení zvítězil dodavatel D2. Z hlediska ekonomické efektivnosti je však nezbytné další následné posuzování nabídek jednotlivých dodavatelů a požadovaného užitku nakupovaného produktu. Provedeme propočty podle vzorce pro posuzování ekonomické efektivnosti (upraveného pro respektování propočtů vah jednotlivých parametrů užitku) VoptDn = ΣUNDn * Vp / ΣUPp a následně budeme posuzovat, zda cena VoptDn podle parametrů užitku jednotlivých dodavatelů odpovídá a jak podmínce VDn ≤ VoptDn. Provedeme vyhodnocení nejvýhodnější nabídky jednotlivých dodavatelů ve vztahu k ekonomické efektivnosti, viz Tabulka 4.

28

Ukazatel

Vp ΣUPp ΣUNDn VDn VoptDn Podmínka efektivnosti ceny VDn ≤ VoptDn ΣUPp/ Vp a ΣUNDn/VDn Pořadí dodavatelů z hlediska efektivnosti

Parametry užitku produktu 15,0 100,0

Parametry nabídky D1

100,996 16,0 15,1494 Podmínka nesplněna, VD1 > VoptD1 ΣUPp / Vp = ΣUND1/VD1 = 6,66666 6,31225 X

3

Parametry nabídky D2

104,0305 15,5 15,6045 Podmínka plněna, VD2
Parametry nabídky D3

101,906 15,2 15,2859 Podmínka splněna, VD3
Tabulka 4 Posouzení nabídek jednotlivých dodavatelů ve vztahu k výpočtu optimálně stanovené ceny a posouzení efektivnosti jednotlivých nabídek ve vztahu k plánovanému průběhu efektivnosti. Zdroj: vlastní.

Podle výsledků pro kontrolu ekonomické efektivnosti by měla být skutečně přijata nabídka dodavatele produktu D2, neboť splnil požadavek kde VD2 < VoptD2. Dále také, protože je splněna podmínka ΣUND2/VD2 > ΣUND3/VD3 > ΣUPp/Vp > ΣUND1/VD1. Nabídka dodavatel D1 by měla být v každém případě vyřazena z alternativního řešení přijetí nabídky v případě, že by nedošlo k dohodě s dodavateli D2 a D3, protože nesplňuje podmínku ekonomické efektivnosti. ZÁVĚR Schopností provést kontrolu pořizování produktu prostřednictvím posouzení ekonomické efektivnosti, získáváme prostředek pro naplňování smyslu čerpání veřejných prostředků z hlediska uvedeného kritéria (efektivnosti) a zároveň získáváme určité měřítko pro možné usměrňování cen při dalších opakovaných nákupech realizovaných v různých časech. Vzorec pro stanovení optimální ceny může proto sloužit, nejen jako pomocný prostředek k posuzování cenových nabídek jednotlivých dodavatelů z hlediska efektivnosti pořizování, ale také jako prostředek, který umožní rychlejší posouzení nabídek různých dodavatelů. Propočty podle výše uvedených postupů lze jednoduchým způsobem algoritmizovat a rozhodujícím způsobem se nezvýší „pracnost“ při vyhodnocování nabídek jednotlivých dodavatelů. Jediným „kazem“ pro praktické uplatnění je, že v současné době uvedený způsob kontroly ekonomické efektivnosti, lze použít pouze u zakázek, kde nemusí být použit zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v platném znění. Přes uvedenou skutečnost, je však prostor pro využití v praxi v rámci rezortu Ministerstva obrany při hodnocení akvizičních nákupů velmi široký. Podstatné je, abychom identifikovali, jaký produkt z hlediska potřeb potřebujeme, dovedli jej parametricky vyjádřit a dokázali stanovit pro příslušnou situaci „správnou“ očekávanou (plánovanou) cenu produktu.

29

LITERATURA [1] Ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 č. 320/2001 Sb., zákona o finanční kontrole v platném znění. [2] Metodická pomůcka pro audit výkonu v orgánech veřejné správy. Dostupné 10. 5. 2007 z: [http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/verspr_kontrola_8578.html]. [3] VYLEŤAL, P. Marketing v Armádě České republiky. Brno: Univerzita obrany, 2007. ISBN 978-80-7231-190-3. 160 s. [4] VYLEŤAL, P., FOLTIN, P. Využití dynamického modelu procesů při outsourcingu v AČR. Vojenské rozhledy č. 3/2006. Praha: MO-AVIS, 2006, s. 183- 190. [5] ISSN 1210-3292. [6] VYLEŤAL, P. FOLTIN, P. Využití dynamického modelu procesů při vyhodnocování ekonomické efektivnosti. Ekonomika a management, 2007, roč. 1, č 1, 12 – 20. s. ISSN 1802-3975.

30

Petr HAJNA

LOGISTICKÁ PODPORA BATTLE GROUP CZE/SVK EU – PŘEDPOKLAD ÚSPĚŠNÉHO SPLNĚNÍ OPERAČNÍHO ÚKOLU Recenzenti Jiří HANUS, František SLOVÁK

Abstract: The Czech Republic creates together with Slovakia group of forces and assets (Battle Group) that is to be set on in the second half of year 2009. Logistics support will be decisive and irreplaceable condition to fulfill all of the Battle Group tasks in required quality. Authors of this article describe and call attention to some important influences, that can take effect on the whole area of the logistics support of the Battle Group. ÚVOD Mezi stanovená témata dnešní doby patří i nové jevy zabezpečení potřeb obrany v aliančních podmínkách. Téma, které hraje nesporně významnou roli nejenom v podmínkách členských států v NATO, ale rovněž i v připravovaném možném použití uskupení v rámci Evropské unie. Předmětem přípravy tohoto nasazení v současné době je i příprava logistické podpory, zejména na možné zasazení na území Afriky. Úkoly logistiky v druhé polovině roku 2009 budou zahrnovat praktickou logistickou podporu společného bojového uskupení České a Slovenské republiky. Jde o časové období, kdy byla tato jednotka nabídnuta k dispozici ve prospěch EU. Ve společné česko-slovenské jednotce, podle podepsaného komuniké z roku 2005, by měla vedoucí úlohu převzít ČR. O jakou jednotku jde? Co je Battle Group? O této problematice se především v poslední době namluvilo a napsalo několik ucelených materiálů. Battle Group není žádným novým výtvorem speciálně vybudovaným a přizpůsobeným k vedení krizových operací EU. Jde o efektivní soubor uskupení sil a prostředků určených k vedení manévrového způsobu ozbrojeného boje, který je schopen dosáhnout velmi rychle místo konfliktu, vést samostatné operace nebo zahájit operace většího rozsahu a udržet se v místě konfliktu po dobu minimálně 30 dnů s možným prodloužením po doplnění na 120 dnů. V podstatě obecně je Battle Group definována jako nejmenší soběstačná vojenská jednotka, která může být nasazena do operačního prostoru k vedení nepřetržité operační činnosti po vymezenou dobu. Tyto síly musí být schopné operovat kdekoliv na světě (kromě arktického prostředí) v okruhu do 6 000 km od Bruselu. 1 VLIVY PŮSOBÍCÍ NA LOGISTICKOU PODPORU BATTLE GROUPE Na základě zkušeností již nasazených zahraničních jednotek ať již v Kongu nebo Čadu, se potvrzuje, že oblast logistické podpory bude rozhodujícím a nezastupitelným předpokladem kvalitního splnění úkolů tohoto bojového uskupení. Proto chce autor tohoto článku popsat a upozornit na některé důležité vlivy, které mohou působit na celou oblast logistické podpory vysílané Battle Group CZE/SVK EU. Zejména se jedná o:

31

-

velké vzdálenosti pro přesun do místa působení, v podstatě neexistující logistickou podporu hostitelské země, možnou obrovskou rozlohu prostoru působení, velmi špatný stav infrastruktury v prostoru nasazení, možné nepřátelství a působení různých skupin, rodových kmenů a uprchlíků, možnost vzniku a šíření infekčních onemocnění, časový faktor, složitost terénu, vlivu dalších přírodních podmínek apod.

Všechny uvedené vlivy mohou, či budou větší či menší měrou ovlivňovat velmi složitou logistickou podporu Battle Group, zejména : - značnou spotřebou jednotlivých materiálních zdrojů, - doplněním dalšího potřebného materiálu vzhledem k nepříznivému klimatu a vzdálenosti zasazení, materiálu na obnovu infrastruktury, - celkovou organizační strukturu NSE a vlastní logistiky, - velikost požadavků na přepravní výkony před a při nasazení, po ukončení úkolu, - oblast technického zabezpečení, - oblast a úroveň poskytování služeb, - celý systém velení logistické podpoře Battle Group CZE/SVK EU apod. Předpokládaným prostorem nasazení je africký stát. Proto chce EU ve střední Africe vysláním speciální mise pomoci vyřešit danou situaci, s použitím politických, humanitárních a bezpečnostních nástrojů. Přestože Česká republika nemá vůči střední Africe žádné ekonomické ani národní zájmy a požadavky, má zájem působit v těchto společných aktivitách EU. Příspěvkem České republiky a Slovenské republiky je i tvorba společného uskupení. Příslušníci AČR vykonali již na začátku měsíce dubna 2008 praktické velitelsko štábní cvičení s vyvedením předurčených vojsk ve vojenském výcvikovém prostoru Doupov. V další fázi se rovněž přípravy zúčastní příslušníci Ozbrojených sil Slovenské republiky a celé výcvikové období bude zakončeno na jaře 2009 certifikačním cvičením. Jistě z ekonomického hlediska bude značná náročnost na používané zdroje jak v přípravě, tak v průběhu i při ukončení uvedené mise. Konec konců operace tohoto typu nejsou nikdy levnou záležitostí. Obrovské vzdálenosti a zejména specifické podmínky neumožňují zabezpečit si všechny zdroje materiálních zásob samy. Období příprav je financováno ze zdrojového rámce MO ČR. Pro nasazení potřebné finanční prostředky jsou zajištěny mimo rozpočet MO ČR a 10% nákladů na operaci by měla hradit EU. 2 ROZBOR JEDNOTLIVÝCH VLIVŮ PŮSOBÍCÍCH NA LOGISTICKOU PODPORU Vraťme se však k výše uvedeným vlivům, které ve vojenské operaci na území Afriky mohou výrazným způsobem ovlivnit vlastní logistickou podporu této mise. Podle zkušeností z použití vojsk z Polska se ukazuje, že řešení logistických úkolů je kolikrát mnohem obtížnější než plnění samotných operačních úkolů. Velké vzdálenosti pro přesun do místa působení – budou zejména ovlivňovat způsoby použití strategické přepravy, kdy z prostoru Evropy se bude muset využít pro transport živé síly, zásob materiálu a techniky kombinovaného způsobu. Je potřebné kalkulovat s nedostatečnou kapacitou letišť v prostoru nasazení, s tím, že lodní přeprava

32

musí být ukončena v přístavech v Libyi (přístav Benghází)‚ či v Kamerunu (přístav Douala), se značným podílem přesunů po pozemních komunikacích apod. Náklady na přesun kontingentu budou příliš vysoké. Až konkrétní specifikace finanční a přepravní náročnosti železniční, letecké a silniční přepravy vykážou potřebné náklady na přesun do místa zasazení. Náklady na ucelený počet vlaků, přístavní poplatky, pronájem lodí, cena za let letecké přepravní techniky, spotřeba PHM a specifikace doby a množství použití jednotlivých přeprav ukáží na značný objem potřebných vynakládaných finančních prostředků. S obdobnou strukturou nákladů je třeba počítat při zásobování po zasazení a při ukončení činnosti a návratu zpět do republiky. Vzhledem ke schopnostem a možnostem letecky přepravit pouze velmi malé procento materiálu na letiště ve středu Afriky bude většina materiálu a techniky nutno přesunout po vlastní ose. Enormní vytížení ponesou řidiči provádějící přesun. V podstatě neexistující logistická podpora hostitelské země – bude znamenat, že veškeré materiální a technické zabezpečení musí probíhat cestou národní odpovědnosti, zásoby potřebného materiálu se do afrického státu musí dopravit z ČR, či jiného evropského státu. Ze zkušeností použitých vojsk z Polska vyplývá, že důležité a potřebné zboží na místním trhu není k dispozici. Ani možnost provádění oprav techniky v místních podnicích nepřipadá v úvahu a doprava zpět do ČR je příliš drahá. Rovněž je potřebné zvážit možný podíl outsourcingu na realizaci logistické podpory Battle Group. K výstavbě základny bude potřebné využití zejména vlastních vojáků a ženijní techniky, neboť civilní místní firmy prakticky neexistují. Možná obrovská rozloha prostoru působení – vzhledem k obrovskému prostoru možného působení může dojít k nárůstu původně deklarovaných 1500 příslušníků Battle Group na počet cca 2 200 – 2 500 osob. Tím bude docházet k dalším vyšším požadavkům na celkové náklady, rozpočet a praktickou logistickou podporu. Navíc je potřebné počítat s logistickou podporou cca 400 příslušníků ozbrojených sil Slovenské armády, kteří budou součástí zasazeného uskupení. Velmi špatný stav infrastruktury v prostoru nasazení – bude znamenat značné problémy při přesunu prostředků logistiky a zásob materiálu. Nezpevněné cesty, které jsou v celé uvažované oblasti Afriky budou do značné míry snižovat rychlost přesunu dopravních prostředků. Průměrná rychlost za hodinu bude klesat na 30 – 40 km. V období silných dešťů (zejména na přelomu měsíců května a června) jsou cesty značně rozbahněné a v podstatě jen stěží použitelné. Charakter a kvalita silnic, jejich počet bude snižovat přepravní výkony, bude docházet k velkému opotřebení materiálu a techniky, mnohem větší spotřebě PHM, zvýšenému ohřevu motorů apod. V prostoru není pro přepravu a přesuny možné využít železnici. Neexistující nebo ve velmi špatném stavu fungující železniční síť bude velmi ztěžovat samotné doplňování jednotek. Je skutečností, že i sousední Kamerun disponuje pouze 400 km železnic. Z toho vyplývá, že všechen materiál dříve nebo později musí být překládán na nákladní automobily. Nejdůležitějším, nejrychlejším a spolehlivým přepravním a zásobovacím prostředkem, tak jak ukazují zkušenosti z použití vojáků z Polska v Čadu, se stává vrtulník. Vrtulníky podstatně zvyšují úroveň bezpečnosti pro případ evakuace, mohou v kritických situacích, zejména v období dlouhotrvajících dešťů, sloužit k dopravě vody a potravin. Vrtulníky je potřebné využívat rovněž pro rychlý zdravotnický odsun a pro přesun sil rychlé reakce.

33

Možné nepřátelství a působení různých skupin, rodových kmenů a uprchlíků – může velmi významně ovlivňovat zejména přesuny zásobovacích proudů. Sociální nerovnováha a nestabilita vyvolaná uprchlíky a běženci, nedostatek potravin, boje mezi národními skupinami, boje mezi armádou a rebely se mohou odrážet v přepadávání zásobovacích vozidel, narušováním již tak špatných komunikací a tras po kterých bude realizováno zásobování materiálem, či narušování prostorů rozmístění logistických prvků. Proto ochraně každého zásobovacího proudu (vozidla) by měla být věnována zvláštní pozornost. Rovněž prostor rozmístění logistických prvků (logistické základny) by měl disponovat stálou bojovou jednotkou, která by zabezpečovala jeho ochranu a obranu. Možnost vzniku a šíření infekčních onemocnění – vzhledem k značnému množství uprchlíků a běženců, extrémním denní teplotám (40 – 50 stupňů), téměř stoprocentní vlhkosti vzduchu, nedostatku potravin, velmi špatné nebo žádné hygieně dochází k výskytu a rychlému rozšiřování infekčních onemocnění. Tuto situaci dokresluje i nedostatečná lékařská péče a nedostatek léků v prostoru pro vlastní léčení. Proto přijímání a přísné dodržování pravidel v osobní hygieně bude základní prevencí před nákazou jakýmkoliv nakažlivým onemocněním. Důležitou úlohu musí sehrávat neustálý dozor nad potravinami jak rostlinného tak živočišného původu, aby nedošlo k problémům alimentární nákazy nebo-li onemocnění z potravin. Rovněž možnost využívání pitné vody je pouze z prověřených vodních zdrojů, nebo používáním výhradně vody balené. Problémem je, že již provedené vrty ve většině případů jsou neúspěšné a sanitární voda je nalezena v operačních prostorech jen ve výjimečných případech. K realizaci zdravotnického zabezpečení budou k dispozici dvě praporní obvaziště na české straně a jedno na slovenské straně. Kromě ROLE 1, které bude realizováno těmito třemi praporními etapami bude zdravotnické zabezpečení řešeno cestou ROLE 2 s využitím polní nemocnice. Časový faktor – bude velmi výrazně ovlivňovat způsob materiálního, technického zabezpečení a zabezpečení službami. Rychlá reakce v přijímaných opatření ve složitém prostředí by se neměla odrážet do kvality rozhodování. Každý neuvážený, nepromyšlený a zbrklý přístup může mít za následek mnohem větší negativní dopad na logistickou podporu. Potřeba včasné predikce vývoje situace, dobrá vnitřní i vnější vzájemná koordinace, využití nejmodernější informační techniky pro rozhodování je garantem správné reakce na danou situaci, je předpokladem pro rychlá a kvalifikovaná logistická rozhodnutí. Složitost terénu, vlivu dalších přírodních podmínek apod. – každá činnost probíhá v určitých přírodních podmínkách (přírodním prostředí). K základním podmínkám, které vždy svým specifickým způsobem ovlivní jakoukoli činnost jednotek, patří terén, povětrnostní podmínky (počasí), denní a roční doba. Tyto podmínky působí souběžně. Mohou výrazně ztěžovat, nebo naopak usnadňovat realizovat činnost a vtiskovat ji specifické rysy. Plnění úkolů v náročných klimatických podmínkách bude vyžadovat velké nároky na výstroj, výzbroj i techniku. Z hlediska vystrojení musí být vojáci vybaveni výstrojí, která je určena pro činnost v prostředí pouště. Důležité je, aby veškerý stanovený a vyvážený materiál byl dobře připraven a prošel řádnou údržbou před vlastním nasazením ve specifických klimatických podmínkách. Terén v této oblasti není příliš členitý, především však písčitý. Vodní toky se zvláště v období dešťů často rozvodňují, silnice se rozmočí a pohyb a přesuny techniky jsou v podstatě znemožněny. Tropické podnebí i v zimním období může způsobovat časté úpaly od ostrého sluníčka,

34

může docházet ke značnému vyčerpání a stresovým stavům. Vzhledem k extrémním klimatickým podmínkám by každý stan pro práci i ubytování měl být vybaven klimatizační jednotkou. Rovněž technické prostředky by měly být vybaveny filtroventilačním zařízením, či potřebnou klimatizací. ZÁVĚR Vzájemná souvislost jednotlivých uvedených vlivů je patrná. Nelze je chápat izolovaně, ale ve vzájemné podmíněnosti a vzájemné provázanosti. Rovněž intenzita, četnost a kvalita jejich působení může být různorodá. Řada vlivů bude působit nezávisle na lidském konání a naší vůli. Uvedené zasazení mimo Evropu je nevídanou aktivitou Evropské unie, jak svým rozsahem, použitím ale i celkovou náročností. Bezesporu i rizikem, které může v průběhu této vojenské operace vznikat. Bude vyžadovat enormní spotřebu finančních prostředků na přípravu a zejména nasazení vojsk, na vybudování potřebné infrastruktury a reálné fungování logistické podpory celého uskupení. Dobrou znalostí a respektováním vlivů působících na logistickou podporu, včasnými přijímanými opatřeními a předvídavostí nejenom orgánů logistiky lze negativní vliv uváděných faktorů eliminovat, či do značné míry zmírnit. LITERATURA [1] HALAŠKA, J. Příprava je v plném proudu. A Report, Praha, 2008, č.12, str. 8-11, ISSN 1211-801X [2] PRŮCHA, J. Jednotky EU jdou do Afriky. A Report, Praha, 2008, č.5, str. 25-29, ISSN 1211-801X [3] www. Army.cz, Battle Groups pro EU se připravují na Doupově. 2008 [4] www.unob.cz/novinky.aspx?id=1827, Operace EUFOR v africkém Čadu. 1. října 2008

35

Josef VONDRÁK Ladislav POTUŽÁK

KOMUNIKACE V AUTOMATIZOVANÉM SYSTÉMU VELENÍ A ŘÍZENÍ PALBY DĚLOSTŘELECTVA Abstract:

The article deals with basic points of view of communication of the artillery automated command and fire control system with an emphasis on communication assets. Advantages and disadvantages of basic communication variations of the automated system are explained and suggestions for the solution of the communication among the systems are contained in this article as well. Suggestions for an implementation of the automated command and fire control system communication are released in a conclusion. ÚVOD Automatizovaný systém velení a řízení palby dělostřelectva plní řadu funkcí. Jednou ze stěžejních funkcí je přenos informací neboli komunikace, která probíhá jednak mezi prvky v rámci systému (vnitřní spojení) a jednak mezi systémy (vnější spojení). Komunikace v rámci systému i mezi systémy může probíhat několika způsoby. Za určitých podmínek je možná osobní komunikace, nejčastěji však bude probíhat pomocí spojovacích prostředků, kterými se realizuje spojení fónií nebo datovým přenosem. Kromě toho musí být systém chráněn proti rušení i odposlechu. Přitom je potřebné mít na zřeteli, že uvedené funkce nezabezpečuje vlastní automatizovaný systém, ale spojovací prostředky, které jsou do něj zabudovány. Je zřejmé, že celý systém bude pracovat s takovou spolehlivostí, s jakou budou spojovací prostředky schopny zabezpečit přenos informací v rámci systému i mimo něj. 1 VNITŘNÍ SPOJENÍ Aby bylo možné se podrobněji zabývat požadavky na spojovací prostředky je potřebné charakterizovat spojovací síť, která bude zajišťovat komunikaci v rámci automatizovaného systému velení a řízení. Přitom je třeba vycházet ze dvou základních variant spojovacích sítí: První variantou je několik dílčích navzájem propojených sítí (obr. 1).

36

IPzS LOS 120mm M vz.82 PzPK SNĚŽKA ARTHUR

122mm RM vz.70 122mm ShKH vz.77 RL

Obrázek 1 Spojení v rámci automatizovaného systému velení a řízení palby dělostřelectva – dílčí sítě

Legenda: - síť koordinace palby praporního úkolového uskupení …...........................…. - síť koordinace palby brigádního úkolového uskupení …...........................…. - síť velení brigádního úkolového uskupení …………...........................……... - síť velení minometné baterie ………………………...........................……… - síť řízení palby baterie (při součinnosti s dělostřeleckým pozorovatelem) ….. - síť řízení palby oddílu …………………………...........................…………... - průzkumná síť radiolokátoru ARTHUR ………..........................…………… - IPzS LOS ......................... integrovaný průzkumný systém LOS (dělostřelecký pozorovatel) - PzPK SNĚŽKA .... průzkumný a pozorovací komplet SNĚŽKA (dělostřelecký pozorovatel) - 120mm M vz.82 ............... minometná baterie vyzbrojená 120mm minomety vz.82 - 152mm ShKH vz.77 ......... palebná baterie vyzbrojená 152mm ShKH vz.77 - 122mm RM vz.70 ............ raketometná baterie vyzbrojená 122mm raketomety vz. 70 - RL ARTHUR ................... radiolokátor ARTHUR - MKBP …………………... místo koordinace bojové podpory - SKBP …………………… středisko koordinace bojové podpory - SŘP ………………...…… středisko řízení palby - MŘP ……………..……… místo řízení palby 37

Účastníci komunikují v rámci své sítě (např. v síti koordinace palby praporního úkolového uskupení) a řídící stanice této sítě pak se sítí vyššího řádu (sítí koordinace palby brigádního úkolového uskupení). To umožňuje komunikaci více účastníků v různých sítích na jedné úrovni (např. v sítích koordinace palby praporního úkolového uskupení). Princip zajišťuje možnost využití rádiových stanic s menším dosahem, avšak automatizovaný systém postavený na této variantě spojovacích sítí není dostatečně flexibilní a operativní. Tato varianta kromě toho vyžaduje poměrně velké množství spojovacích sítí, tedy i frekvencí a volacích znaků. Dochází rovněž k tomu, že jeden radista má na starosti až tři spojovací sítě a v průběhu bojové činnosti musí být některé rádiové stanice přelaďovány na jiné frekvence. Druhou variantu představuje jedna síť, v níž jsou účastníky všechny prvky systému (obr. 2). Účastníci komunikují mezi sebou a ostatní rádiový provoz odposlouchávají. To vytváří podmínky pro dodržování zásad vedení rádiového provozu neboť každý účastník slyší probíhající komunikaci a nevstupuje do relace.

Obrázek 2 Spojení v rámci automatizovaného systému velení a řízení palby dělostřelectva – jedna síť

Nevýhodou této varianty je, že v podmínkách dělostřelectva AČR by tato síť měla značné množství účastníků a rovněž nároky na velký dosah rádiových stanic. Naopak její výhodou je, že lépe zabezpečuje hlavní požadavky na palebnou podporu a to spolehlivost, včasnost a modularitu a umožňuje spojení kterýchkoliv účastníků 38

navzájem. Při vyřazení některého prvku systému umožňuje okamžitou zastupitelnost jiným prvkem. Prvky, kterým je určena zpráva, nařízení nebo povel se mohou připravit na plnění stanoveného úkolu ještě před obdržením rozhodnutí nadřízeného. Navíc nadřízený může získat aktuální informace např. o probíhajícím palebném úkolu, neboť má přístup do sítě, ve které probíhá komunikace v rámci řízení palby a automatizovaný systém velení a řízení palby mu umožní zjistit v jaké fázi se plnění palebného úkolu nachází. Tato varianta spojovací sítě rovněž umožňuje výběr jakéhokoliv množství prvků z jakékoliv úrovně a jejich samostatnou činnost při zachování bojeschopnosti zbývajících součástí. Nevýhody, sočívající v již zmíněném velkém počtu účastníků v síti a z toho vyplývajícím hustém rádiovém provozu, který zabírá dlouhý čas, eliminuje datový přenos, který je prioritním druhem komunikace v rámci automatizovaného systému velení a řízení palby dělostřelectva. Odeslání a přijetí zpráv je prováděno automaticky v pořadí podle důležitosti zprávy a trvá velmi krátkou dobu. To zajišťuje nejen přednost důležitých zpráv před ostatními, ale i jejich předání prakticky v reálném čase bez ohledu na počet účastníků v síti. Je zřejmé, že zatímco datový přenos může probíhat až do děla v to, fónický provoz na stupni baterie, který je však nezbytný, bude muset, vzhledem k potřebě operativního řízení taktické činnosti velkého počtu účastníků na tomto stupni, probíhat mimo automatizovaný systém velení a řízení palby dělostřelectva. Totéž platí pro fónické spojení mezi dělostřeleckým pozorovatelem a velitelem podporovaného úkolového uskupení. Z toho vyplývá potřeba vybavit některé druhy techniky další rádiovou stanicí mimo spojovací síť automatizovaného systému velení a řízení palby dělostřelectva. Důležitou charakteristikou každé rádiové stanice je její dosah. Požadovaný dosah rádiových stanic vyplývá ze vzdálenosti, na kterou je potřebné předávat zprávy. Bude-li automatizovaný systém velení a řízení palby dělostřelectva propojen jednou spojovací sítí, bude minimální požadovaný dosah rádiových stanic dán vzdáleností mezi nejvzdálenějšími prvky bojové sestavy neboť z hlediska dodržování pravidel vedení provozu ve fónickém režimu je nutné, aby se všichni účastníci navzájem slyšeli. Takovými prvky jsou zpravidla stanoviště dělostřeleckých pozorovatelů, umístěná na okrajích bojové sestavy (obr. 3).

Obrázek 3 Požadovaný dosah rádiových stanic automatizovaného systému velení a řízení palby dělostřelectva

39

Legenda: - komunikace .......................................................................................................... - spojovací síť automatizovaného systému velení a řízení palby dělostřelectva .... - přesunující se vozidla .......................................................................................... - místo řízení palby ................................................................................................. - palebné postavení dělostřelecké baterie ............................................................... - postavení dělostřeleckých pozorovatelů ............................................................... Přitom je nutné brát v úvahu i charakter operací, ve kterých bude dělostřelectvo působit. Znamená to, že není možné se striktně držet prostorových taktických norem uváděných v předpisech, ale vycházet především ze zkušeností ze soudobých operací. Z nich vyplývá, že dělostřelectvo je využíváno i na ochranu letišť, komunikací, přemisťujících se jednotek, apod. a to až na vzdálenost maximálního dostřelu zbraňových kompletů. Z toho lze usoudit, že největší vzdálenost mezi krajními stanovišti dělostřeleckých pozorovatelů je rovna až dvojnásobku dostřelu prostředků dělostřelecké podpory. Vzhledem ke koncepci rozvoje dělostřelectva je nutné počítat s požadovaným dostřelem 40 a více km. Ze zkušeností z výcviku v terénu vyplývá, že dosah rádiových stanic ovlivňují i další faktory jako např. terénní reliéf, magnetické anomálie, denní doba, počasí atd. Z uvedeného je zřejmé, že potřebný dosah rádiových stanic v perspektivním automatizovaném systému řízení palby dělostřelectva musí zajistit spojení na 80 a více km. Požadavek na dosah rádiových stanic je možné snížit začleněním retranslačních stanic do spojovací sítě. 2 VNĚJŠÍ SPOJENÍ Spolehlivé propojení s ostatními automatizovanými systémy velení a řízení je základní podmínkou pro získání schopnosti dělostřelectva AČR vést bojovou činnost v informačním prostředí NEC. Spojovací prostředky automatizovaného systému velení a řízení palby dělostřelectva musí zabezpečit komunikaci s: - automatizovaným systémem velení a řízení nadřízeného velitele úkolového uskupení; - automatizovanými systémy velení a řízení ostatních druhů vojsk; - automatizovanými systémy velení a řízení dělostřelectva armád ostatních států NATO. Přitom se bude jednat o oboustrannou komunikaci. Automatizovaný systém velení a řízení palby dělostřelectva musí umožnit příjem a zpracování rozkazů, nařízení, povelů a signálů od nadřízeného a předání hlášení a podkladů nadřízenému. Složení pracoviště bojové podpory se bude měnit v závislosti na plněném úkolu, přičemž základem na všech velitelských stupních bude pracoviště koordinace palby dělostřelectva. Pro získávání a zpracování informací od různých prvků bojové podpory a předložení komplexního návrhu bojové podpory veliteli úkolového uskupení je vhodné, aby byl vytvořen jeden automatizovaný systém bojové podpory komunikující s automatizovaným systémem velení a řízení úkolového uskupení a umožňující obdobný způsob komunikace i s ostatními automatizovanými systémy, tj. ženijního vojska, letectva i systémy ostatních druhů vojsk, začleněnými do pracoviště koordinace bojové podpory. Jedná se o obdobu současného manuálního systému, kdy návrhy na realizaci bojové podpory předkládá veliteli náčelník pracoviště bojové podpory

40

(koordinátor bojové podpory), kterým je nejvyšší dělostřelecký funkcionář úkolového uskupení, avšak na kvalitativně podstatně vyšší úrovni. Komunikace koordinátora bojové podpory s nadřízeným velitelem úkolového uskupení může probíhat několika způsoby. Při výběru toho nejvhodnějšího je potřebné brát v úvahu požadavky na dělostřeleckou podporu, zejména včasnost, přesnost a účinnost. Nejrychlejším a nejoperativnějším způsobem komunikace je osobní styk. Ten je však možný pouze na štábu praporu a výše a způsob komunikace byl již naznačen výše. Na úrovni dělostřeleckého pozorovatele, což je nejnižší úroveň koordinace bojové podpory, je však přímá komunikace uskutečnitelná výjimečně. Praxe potvrzuje, že velitelé rotních úkolových uskupení vnímají možnosti komunikace s dělostřeleckým pozorovatelem při koordinaci bojové podpory jako zásadní problém. Jedním z nejdůležitějších požadavků komunikace velitele úkolového uskupení a dělostřeleckého pozorovatele je jednoznačné udávání cílů v terénu. Pro plnohodnotné zabezpečení palebné podpory úkolového uskupení v případě, že velitel úkolového uskupení bude řídit bojovou činnost ze stanoviště na předním okraji, je nejvhodnějším řešením velitelské vozidlo s dostatečných prostorem pro činnost velitele úkolového uskupení i dělostřeleckého pozorovatele včetně potřebného průzkumného prostředku. Tento prostředek by tvořil pozorovací přístroj velitele úkolového uskupení, spřažený s prostředkem dělostřeleckého průzkumu. Osobní kontakt a schopnost přesného zamíření pozorovacího přístroje na zjištěný cíl by umožnily okamžité a jednoznačné předání úkolu dělostřeleckému pozorovateli. Propojení automatizovaného systému BVIS a automatizovaného systému velení a řízení palby dělostřelectva by mohlo být realizováno pomocí spojovacího kabelu, který je spolehlivější než rádiové spojení. Tím by byl vyřešen i problém spojení mezi velitelem úkolového uskupení a dělostřeleckým pozorovatelem.

Dalším řešením (při činnosti v samostatných vozidlech) by mohlo být automatické zamíření prostředku dělostřeleckého průzkumu dělostřeleckého pozorovatele na bod v terénu jehož poloha je automaticky přepočítána pro stanoviště dělostřeleckého pozorovatele z údajů získaných z pozorovacího přístroje velitele úkolového uskupení a předaných rádiovou stanicí prostřednictvím automatizovaného systému velení (např. BVIS). Toto řešení je podmíněno možností přesného topograficko geodetického připojení obou vozidel, včetně orientace osy vozidla nebo alespoň optické osy přístroje, automatického snímání hodnot z obou přístrojů, přepočtu předaných hodnot pro druhé stanoviště a automatického zamíření přístroje podle získaných hodnot. Tato varianta udávání cílů v terénu je vhodná i z hlediska variability úkolových uskupení, neboť v případě, že tímto systémem budou vybavena i vozidla velitelů čet, bude umožněna rovnocenná komunikace s prvky dělostřelecké podpory i menším úkolovým uskupením než rota. Třetím, nejjednodušším, řešením je vybavení všech vozidel označovači cílů a přístroji, kterými je možné značky pozorovat, jak je tomu u IPzS LOS. V případě, že vozidlo velitele podporovaného úkolového uskupení bude vybaveno stejnými prostředky, bude možné rádiovou stanicí hlásit pouze prostor a cíl konkrétně označit.

41

3 DATOVÝ A FÓNICKÝ PŘENOS Ze zkušeností získaných při výcviku se systémem ASPRO vzešel požadavek na současný datový i fónický přenos. Tato vlastnost spojovacích prostředků je důležitá z hlediska možnosti předávání fónických povelů, hlášení, signálů, apod. při současném datovém přenosu jiných zpráv. Základním způsobem komunikace bude datový přenos. Odesílatel bude mít možnost zprávu zaslat automaticky pouze předem vybraným adresátům nebo si z nabídky zvolí jakéhokoliv účastníka nebo účastníky spojovací sítě. Pro řízení palby budou adresáti nastaveni předem v závislosti na organizační struktuře úkolového uskupení. Po případné změně organizační struktury bude možné aktuální adresáty nově nastavit a v průběhu řízení palby je již nebude nutné volit. Současně bude možné, bez ohledu na probíhající řízení palby některé z jednotek, všem účastníkům předávat povely a signály fónií. Dalším požadavkem bude i datový přenos textových a grafických dokumentů. Zvláště v případě grafických souborů je potřebné požadovat takovou rychlost přenosu dat, která umožní kvalitní přenos souborů o velikosti řádově megabyty až desítky megabytů v reálném čase. 4 DALŠÍ PARAMETRY RÁDIOVÝCH STANIC Odolností vůči rušení a odposlechu a dalšími vlastnostmi rádiových stanic, jako např. snadná obsluha, dostatečná kapacita akumulátorů, nízká hmotnost apod., se zabývají především konstruktéři rádiových stanic. Spolehlivost a efektivnost automatizovaného systému velení a řízení palby dělostřelectva je však podmíněna i těmito vlastnostmi spojovacích prostředků a při modernizaci automatizovaného systému velení a řízení palby dělostřelectva bude nutné všechny tyto charakteristiky přesně definovat. ZÁVĚR Při modernizaci automatizovaného systému velení a řízení palby dělostřelectva je potřebné: - Vytvořit jednu spojovací síť, ve které budou zahrnuty všechny prvky systému řízení palby dělostřelectva a pro spojení využít rádiové stanice s dosahem nejméně 80 km, sloužící jako vysílač a přijímač a současně i jako automatická retranslační stanice. - Pojmout automatizovaný systém velení a řízení palby dělostřelectva jako centrální systém bojové podpory, do kterého budou zapojeny automatizované systémy velení a řízení ostatních prvků bojové podpory. Tento systém zabezpečí komunikaci se systémy nadřízeného i ostatních prvků bojové podpory a poskytne veliteli úkolového uskupení komplexní aktuální přehled o všech prvcích a úkolech bojové podpory. - Vyvinout systém umožňující automatické nebo poloautomatické zamíření průzkumných přístrojů umístěných na různých vozidlech na jeden společný bod v terénu. - Využít rádiové stanice umožňující současný datový i fónický přenos. Datový přenos s dostatečnou rychlostí přenosu dat jako základní druh komunikace zkrátí dobu přenosu zpráv, čímž bude eliminována nevýhoda velkého počtu účastníků v síti.

42

V případě potřeby bude možné využit fónický přenos, přičemž však účastníci budou muset dodržovat zásady provozu na pojítkách. - Při výběru typu rádiových stanic posuzovat i spolehlivost přenosu informací z hlediska utajení a možnosti rušení. LITERATURA: [1] NATO Standardization Agency, NATO Field Artillery Tactical Doctrine. Brusel: 2001. 101 s. [2] NATO Standardization Agency. AJP-3.9.2 – Land Targeting, Brusel: 2005. 38 s. [3] NATO Standardization Agency, Artillery Procedures. Brusel: 2004. 102 s. [4] MO ČR. Polní řád pozemních sil Armády České republiky. Všeob-Ř-1. Praha: 1997 [5] VELITELSTVÍ SIL PODPORY A VÝCVIKU. Pravidla střelby a řízení palby pozemního dělostřelectva (dělo, četa, baterie, oddíl). Pub-74-14-01. Praha: 2007. 256 s. [6] Zkušenosti z operací č.2/2007. Vyškov: Správa doktrín Ředitelství výcviku a doktrín, 2007. 40 s. [7] POTUŽÁK, L. Řízení a provádění palebné podpory – Součinnost dělostřelectva s prostředky dělostřeleckého průzkumu při palebné podpoře vojsk. Brno: UO, 2006. 123 s. [8] VONDRÁK, J., POTUŽÁK, L., MRÁZEK, S. Možnosti a perspektivy využití dělostřelectva AČR v soudobých operacích. Brno: UO, 2005. 103 s. [9] MOSKAL, J. Scénáře použití AČR v nebojových operacích na území ČR. Vyškov: Správa doktrín Ředitelství výcviku a doktrín, 2004. 9 s.

43

Jozef KUČÍK Petr ŽUJA Tomáš DVOŘÁK

VYBRANÉ ASPEKTY VZORKOVÁNÍ V ARMÁDĚ ČESKÉ REPUBLIKY Recenzenti František BOŽEK, Miroslav ZABADAL

Abstract: The article deals with issues of position, tasks, equipment, selection, training, and education of specialists for sampling and handling of chemical and radiological agents in Czech Armed Forces. ÚVOD V uplynulém století proběhly dva konflikty, které přerostly v celosvětové války. V první světové válce došlo k masovému použití nových typů konvenčních zbraní např. letadel a tanků. Ani tyto zbraně však nevedly k dosažení rozhodující převahy a následnému vítězství. Na základě průběhu bojů začaly vědecké instituce, především v Německu, na pokyn armádních představitelů vyvíjet prostředky pro vedení chemické a biologické války. Po úspěšném provedení prvních útoků plynem došlo k masivnímu rozvoji této nové zbraně i v dalších státech. Vzrůstající počet plynových útoků a především zavádění nových druhů otravných látek (dále jen OL) vyvolalo potřebu vývoje prostředků detekce a ochrany. Z těchto důvodů bylo nutno přikročit i k provádění identifikace používaných OL. Rostoucí význam chemických zbraní na bojišti si vyžádal rozšíření úkolů hlavně pro ženijní a zdravotnické jednotky a dal tak v poválečné době podnět k postupnému vzniku plynové služby ve všech vyspělých armádách. V meziválečném období a v průběhu druhé světové války došlo k dalšímu zdokonalování chemických a biologických zbraní. Zároveň byly zdokonalovány prostředky detekce, ochrany a dekontaminace. Rozvoj vědy umožnil vývoj dalšího typu ZHN – jaderných zbraní. Ve třicátých a čtyřicátých letech došlo k omezenému použití ZHN. Chemické zbraně použila např. Italská armáda v Habeši, biologické Japonská armáda v Číně a Mandžusku, jaderné zbraně použily USA proti Japonsku. Po ukončení druhé světové války došlo k bipolárnímu rozdělení světa a počátkem padesátých let byly nastartovány závody ve zbrojení, v jejichž rámci nebyl samozřejmě opomenut ani vývoj, zkoušení a výroba všech druhů ZHN. Masové zavádění ZHN ve 40. a 50. letech si vyžádalo i vytvoření nového druhu vojska, který se podílel na ochraně vojsk, zmírnění jejich účinků a odstraňování následků po jejich použití. Postupně vzniká chemické vojsko jako samostatný druh vojska, v jehož kompetenci je plnění úkolů chemického zabezpečení a ochrany proti ZHN. Jedním

44

z těchto opatření je i odběr, transport a identifikace vzorků toxických, radioaktivních a biologických látek. Postupy a důvody pro odběr vzorků jsou popsány ve spojeneckých publikacích „Příručka NATO – odběr vzorků a identifikace bojových biologických a otravných látek“ (AEP-10)[1,2] a „Odběr vzorků a identifikace radioaktivních látek“ (AEP-49)[3]. Odběr vzorků se provádí ze dvou důvodů pro soudní a operační účely. Vzorky, odebrané pro soudní účely se využívají k relevantním rozhodnutím NATO po napadení ZHN. Přesto, že takový důkaz se požaduje rychle, použití těchto látek musí být prokázáno jednoznačně a nezvratně. Výsledky tohoto odběru budou mít významné strategické a politické důsledky. Vzorky odebrané pro operační účely se využívají k získání podkladů nezbytných pro včasné rozhodnutí velitelů a štábů při vedení bojové činnosti[3]. 1

VYBAVENÍ PRO ODBĚR A TRANSPORT VZORKŮ

Úkoly spojené s odběrem vzorků plní v rámci chemického vojska AČR družstva radiačního a chemického průzkumu (dále jen rchpz) a družstva odběru a transportu vzorků (dále jen otv). V současné době jsou družstva rchpz vybavena třemi různými typy vozidel. Výbavu těchto vozidel tvoří kromě přístrojů rchpz (a dalších) i soupravy pro odběr vzorků. Nejstarším vozidlem rchpz je chemický průzkumný automobil UAZ-469 CH[4] vybavený soupravou pro braní vzorků SBV-61[5] (Obrázek 1). Druhým typem je obrněný průzkumný transportér BRDM-2 rch[6] se soupravou pro odběr vzorků KPO-1[7] (Obrázek 2). Souprava SBV-61 umožňuje základní odběr plynných, kapalných a pevných vzorků vzduchu, vody do hloubky 2 m, kapalných vzorků pomocí stěrů, půdy kontaminované radioaktivními látkami, suchých stěrů kontaminovaných povrchů a transport vzorků[5]. Souprava KPO-1 umožňuje základní odběr kapalných a pevných vzorků vody do hloubky 2 m, kapalných vzorků pomocí stěrů, půdy kontaminované radioaktivními látkami, suchých stěrů kontaminovaných povrchů a transport vzorků[7]. Obě tyto soupravy jsou již dnes zastaralé a k odběru vzorků, dle současných norem, nevyhovují.

Obrázek 1 Souprava SBV-61

Obrázek 2 Souprava KPO-1

45

Nejmodernějším vozidlem radiačního a chemického průzkumu LAND ROVER-130 RCH[8], které je vybaveno prostředkem pro odběr vzorků POV-2000[9] (Obrázek 3) a soupravou pro transport vzorků STV-99[10] (Obrázek 5). Družstva otv jsou vybavena vozidly Land Rover jejichž součástí je souprava pro odběr vzorků SOV-99[11] (Obrázek 4) a souprava pro transport vzorků STV-99.

Obrázek 3 Souprava POV-2000

Obrázek 4 Souprava SOV-99

Obrázek 5 Souprava STV-99

Souprava SOV-99 a prostředek pro odběr vzorků POV-2000 jsou určeny k provádění základního odběru plynných, kapalných a pevných vzorků. Umožňují odběr vzorků OL, ostatních toxických látek a škodlivin. Soupravy nejsou určeny k provádění odběrů radioaktivních nebo směsných vzorků. Hlavní části souprav tvoří tři odběrové sady. První je určena pro odběr plynných vzorků, druhá pro odběr kapalných vzorků a kalů a třetí pro odběr pevných a kusových vzorků. Soupravy jsou dále doplněny příslušenstvím a provozní dokumentací[11,9]. Soupravy se liší ve složení, které je dáno předurčením jednotky, u které je zařazena. K zabezpečení přepravy odebraných vzorků z místa odběru k místu soustředění vzorků slouží u soupravy SOV-99 kufřík na transport vzorků, který je její samostatnou součástí[11]. U soupravy POV-2000 se k tomuto účelu využívá kontejneru, který je integrovaný v transportním obalu[9]. Souprava pro transport vzorků STV-99 je určena ke krátkodobému transportu (2 až 4, max. 12 hodin) plynných, kapalných a pevných vzorků do analytické laboratoře. Provizorně ji lze využít i k transportu do stacionární laboratoře, pokud doba transportu nepřesáhne dvanáct hodin. Souprava není určena k transportu radioaktivních nebo směsných vzorků[10]. Při odběru vzorků je jednou z povinností, stanovených pracovními postupy, provedení rchpz místa odběru vzorků a dozimetrické a chemické kontroly (dále jen dchk). Ke splnění těchto úkolů jsou družstva rchpz a otv vybavena příslušnými přístroji (Tabulka 1).

46

Družstvo

Palubní rpz

Družstvo rchpz UAZ-469CH[4]

automatický signalizátor úrovně radiace AS-67 Družstvo rchpz rentgenometr [6] BRDM-2rch * DP-3b

Družstvo rchpz [8] LR-RCH

družstvo otv

dozimetrický přístroj DP-98

chpz

Přenosné rpz + dk chpz + chk

automatický signalizátor OL GSP-11

intenzimetr IT-65

chemický průkazník CHP-71

automatický signalizátor OL GSA-12 (GSP11) automatický signalizátor OL GSA-12 rychlý signalizátor OL RAID-1**

dozimetrický přístroj DP-86 (intenzimetr IT65) přenosný dozimetrický přístroj RDS-200

chemický průkazník CHP-71

přenosný dozimetrický přístroj RDS-200

chemický průkazník CHP-71, průkazník průmyslových nebezpečných látek GASTEC GV-100S chemický signalizátor MULTIWARN II měřící čipový systém DRÄGER.

Tabulka 1 Vybavení družstev rchpz a otv přístroji

Poznámky: * do modernizované verze byl doplněn rychlý signalizátor OL RAID-1 a přenosný dozimetrický přístroj RDS-200; ** je možno jej využít i jako přenosný přístroj. Pobyt v kontaminovaných prostorech není samozřejmě možný bez odpovídajících prostředků individuální ochrany. Kromě vojskových prostředků ochrany dýchacích cest a povrchu těla (OM-90, JP-90, FOP-96) jsou příslušníci družstev vybaveni protichemickými oděvy OPCH-70 (kompatibilní pouze s ochrannou maskou M-10M) a OPCH-90 PO. V současné době je do výbavy jednotek chemického vojska zaváděn nový protichemický oděv OPCH-05 (kompatibilní s ochrannou maskou OM-90). V prostředí kontaminovaném neznámými toxickými látkami, popř. v prostředí s obsahem kyslíku pod dýchatelnou mez se k ochraně dýchacích cest používají dýchací přístroje. V současné době jsou v AČR zavedeny dva typy – vzduchový dýchací přístroj PSS-500 a PA-80/90. Je možno využít i jiných přístrojů, pokud tyto umožňují připojení k ochranné masce. Po návratu z prostoru odběru vzorků je nezbytné provedení dekontaminace vnějších povrchů obalů se vzorky, prostředků použitých k odběru a prostředků individuální ochrany. Povrch obalů se odmořuje pomocí dekontaminačních souborů odběrových souprav SOV-99 a POV-2000, které jsou tvořeny 200, resp. 100 g sorpčního materiálu DESPRACH, vaničkami a papírovými ubrousky[11,9]. Příslušníci družstev otv a drchpz jsou vybaveni odmořovacími soupravami UOS-1/M a individuálními protichemickými balíčky IPB-80. Ve výbavě vozidel jsou odmořovací soupravy OS-3 (OS-3M). 47

2

POŽADAVKY NA VZDĚLÁVÁNÍ A PŘÍPRAVU SPECIALISTŮ

Zkušenosti z nasazení československých a českých jednotek v zahraničí i při součinnosti s IZS na území ČR poukazují na nutnost seznamování se příslušníků družstev otv a rchpz s vybranými technologickými zařízeními provozů, se kterými se mohou v průběhu plnění odborného úkolu setkat. Jedná se především o zařízení, u kterých se předpokládá, že by se zde mohly vyskytovat průmyslové nebezpečné látky (dále jen PNL). Jedná se především o vodárny, čistírny odpadních vod, mrazírny, chemické provozy a sklady atp. Zkušenosti, především z nasazení českého CBRN týmu v Afghánistánu, rovněž poukazují na skutečnost, že k odběru vzorků nebude vždy docházet v technologických provozech, ale i v laboratořích (legálních i nelegálních). Z tohoto důvodu je nezbytné, aby specialisté byli seznámeni i s technologickými postupy vybraných chemických procesů. Odběr vzorků je činnost, která vyžaduje od specialistů, vysoce specializované schopnosti a znalosti. Jaké požadavky či předpoklady by měl splňovat adept na funkci specialisty pro odběr vzorků? Zejména by měl splňovat požadavky na: -

-

-

-

3

odbornou připravenost – získaní středoškolského či vysokoškolského vzdělání nejlépe se zaměřením na chemické technologie. Takto vzdělaný člověk je schopen komplexně posoudit a vybrat nejvhodnější místa a způsoby provedení odběru. Rovněž si uvědomuje možná rizika, která jej mohou při činnosti postihnout, ale zároveň ví, jak se před nimi chránit. Cílevědomý výcvik a absolvování vybraných kurzů vede k dalšímu prohloubení získaných znalostí a dovedností nejenom v oblasti odborné, ale i vševojskové, spojovací, ženijní a zdravotnické přípravy tak, aby byl specialista schopen komplexně zabezpečit splnění zadaného úkolu; fyzickou připravenost – manipulace s potřebným materiálem a pohyb v ochranném oděvu je vysoce náročná a fyzicky značně vyčerpávající činnost. Nutnost dobré fyzické kondice podtrhuje i fakt, že řada úkolů může být plněna i v extrémních klimatických podmínkách; psychickou odolnost – pohyb v prostorech kontaminovaných neznámými látkami, mnohdy v extrémních klimatických podmínkách, stísněných prostorech, kde se mohou vyskytnout i další hrozby (např. výbušné nástražné systémy) vyžaduje psychicky odolného jedince; schopnost komunikace a jazykovou připravenost – umožní klidně, věcně a odborně komunikovat s dalšími vojenskými i civilními specialisty, případně průvodci (i z řad místních obyvatel). VÝCVIK SPECIALISTŮ

Se změnou úkolů, vyplývající z nových bezpečnostních a vojenských strategií České republiky dochází od roku 1993 k reorganizačním změnám AČR. Tyto změny se dotkly i jednotek chemického vojska. Mimo jiné došlo k redukci počtu jednotek rchpz, při zachování objemu plněných úkolů. Z tohoto (ale i jiných) důvodu bylo na konci devadesátých let rozhodnuto o vzniku nového typu jednotky, která bude plnit zejména úkoly odběru a transportu vzorků.

48

Odběr a transport vzorků byl již v minulosti jedním z úkolů plněných družstvy rchpz Vzhledem k jejich hlavnímu úkolu spočívajícím v provádění radiačního a chemického průzkumu, nebyla výcviku provádění odběru vzorků (a jejich transportu) věnována náležitá pozornost. Výcvik družstev rchpz byl v minulosti u AČR prováděn podle předpisu Chem-7-2. Výcvik družstev rchpz v odborné přípravě byl završen výcvikem na středních chemických cvičištích, kde byly plněny především úkoly v oblasti detekce radioaktivních látek (dále jen RaL) a OL. Problematika odběru a transportu vzorků je obsažena především ve služebních předpisech Chem-1-3[12], Chem-1-6[13] a dále v aliančních dokumentech, především v publikacích „Spojenecká společná doktrína k OPZHN[14], „Specializované schopnosti OPZHN“[15], „Příručka NATO – odběr vzorků a identifikace bojových biologických a otravných látek“ [1,2], a „Odběr vzorků a identifikace radioaktivních látek“[3]. V současné době je zpracováván nový dokument s pracovním názvem „Příručka NATO pro odběr a identifikaci biologických, chemických a radiologických látek.“ V současnosti je výcvik specialistů CHV AČR prováděn v souladu s Programy přípravy chemických specialistů Prog-1-2/CH[16] a Programy přípravy chemických jednotek Prog-1-3/CH[17] vydanými v roce 2005. V těchto však není tématika výcviku družstev otv uvedena. Ve výše uvedených programech přípravy je doporučeno provádět výcvik na učebnách (teorie a nácvik) a na cvičištích (praktická část). Tento způsob výcviku je obecně správný, ale klade vysoké požadavky na řídící zaměstnání, kteří budou muset naplánovat průběh výcviku tak, aby byly účelně využity, jak kapacity cvičišť, tak i možnosti přístrojů, techniky a materiálu, včetně simulátorů. V minulosti byla k výcviku chemických specialistů využívána střední chemická cvičiště (SCHC), na kterých byl výcvik prováděn 2x ročně. Při výcviku byly používány reálné OL (především sarin a yperit) a RaL (izotop fosforu 32P). Tyto látky se používaly zředěné a aplikovaly se na povrch vyřazené bojové techniky a vzorky povrchů a materiálů. Na počátku devadesátých let byl, z rozhodnutí velení tehdejší armády, výcvik specialistů CHV na chemických cvičištích ukončen. Zároveň došlo k uzavření a následné likvidaci jednotlivých SCHC. V souladu s postupným zapojením jednotek CHV AČR do zahraničních misí, kde plnily úkoly chemického zabezpečení, byl vznesen požadavek na obnovení výcviku na chemických cvičištích. Vzhledem k provedeným reorganizacím AČR a nově přijaté legislativě nemohl být však již výcvik na původních chemických cvičištích obnoven. Proto bylo rozhodnuto využívat k výcviku terénní pracoviště VTÚO Brno – Kamenná Chaloupka. Zkušenosti z nasazení v zahraničních misích ukazují, že výcvik družstev rchpz a otv není možné zaměřit pouze na problematiku odběru vzorků OL, použitých „klasickým“ způsobem. Teroristické útoky s použitím OL jsou také reálnou hrozbou v rámci tzv. CBRN terorizmu.

49

Tak jako nebyla v minulosti věnována pozornost výcviku v odběru vzorků, byla opomíjena i problematika PNL. Se změnou úkolů, vyplývajících z nové vojenské strategie České republiky a následně legislativy došlo k těsnějšímu provázání AČR s Integrovaným záchranným systémem (zejména s hasičským záchranným sborem) a to především při řešení událostí spojených s únikem PNL. Problematika ochrany proti PNL byla začleněna i do nových programů přípravy jednotek AČR. Jednou z možností zvýšení připravenosti specialistů a všech ostatních zainteresovaných složek podílejících se na plnění či zabezpečení úkolů odběru (a transportu) vzorků je zařazení této problematiky do plánů a rozeher cvičení. Tím je vytvořen prostor pro zdokonalení jak pracovních postupů, tak i materiálního vybavení jednotek ke splnění úkolů odběru a transportu vzorků včetně prohloubení vzájemné součinnosti s analytickými laboratořemi a ostatními složkami podílejícími se na plnění těchto úkolů[18]. Pro získávání dovedností a návyků pro plnění odborných úkolů bude možné využít stávajících cvičišť – metodického chemického cvičiště ve Vyškově, cvičiště chemického vojska Tisá a terénního pracoviště VTÚO Brno, na nichž bude nutné vybudovat jednotlivé plochy pro výcvik v problematice odběru vzorků. Plochy by zahrnovaly pracoviště pro přípravu a rozvinutí soupravy před zahájením odběru, pracoviště pro vlastní odběr a uložení vzorků do transportní soupravy a pracoviště pro dekontaminaci, údržbu a svinutí soupravy po ukončení odběru a výcviku. Pracoviště pro vlastní odběr musí umožňovat odběr plynných, kapalných (koncentrovaných i ředěných) a pevných (půda, střepiny munice, vegetace...) vzorků, kalů, stěrů apod. Rozsah a způsoby odběru vzorků jsou podrobně popsány v publikacích AEP-10[1,2], AEP-49[3] a příručkách uživatele jednotlivých souprav[9,10,11]. Následně musí proběhnout zdokonalovací výcvik na cvičišti, který splňuje zákonné podmínky pro práci s vysoce toxickými a radioaktivními látkami. Na základě získaných zkušeností autorů se jeví jako nejvhodnější provádět tento zdokonalovací výcvik specialistů CHV na terénním pracovišti VTÚO – Kamenná Chaloupka a to ve dvou úrovních. V první úrovni by výcvik probíhal s využitím imitačních látek, ve druhé úrovni pak s reálnými OL, RaL a vybranými průmyslovými nebezpečnými látkami. První úroveň výcviku je dále vhodné rozdělit na dvě fáze. V první fázi, bez použití prostředků individuální ochrany, se vojáci seznámí s průběhem zaměstnání na jednotlivých pracovištích. Ve druhé fázi, s prostředky individuální ochrany nasazenými v ochranné poloze a s využitím imitačních látek, dojde především k upevnění získaných návyků. Druhá, vrcholná úroveň výcviku proběhne s využitím reálných kontaminantů. Pro výcvik bude nutno zabezpečit dostatečné množství OL, RaL a provést výběr a nákup vhodných průmyslových nebezpečných látek. ZÁVĚR V článku jsme se snažili poukázat na problematiku odběru a transportu vzorků v AČR, přičemž vedle odpovídajícího materiálního vybavení je zdůrazněna nutnost promyšleného přístupu k výběru, výcviku a vzdělávání specialistů pro výše uvedou činnost. Při jeho zpracování vycházíme z dostupných materiálů a zkušeností specialistů

50

CHV z nasazení jednotlivých odběrových týmů v zahraničních misích a vlastních poznatků získaných při řešení uvedené problematiky. Odběr a transport vzorků mohou provádět osoby odborně připravené a vycvičené s využitím odpovídajícího materiálu a propracovaných postupů. Komplexním vzděláváním, pravidelnou přípravou a výcvikem příslušníků družstev otv a rchpz dojde ke zvýšení schopností jednotek při jejich nasazení a to jak na území ČR, tak mimo něj. Dalším nezbytným krokem, který musí být v AČR proveden, je modernizace odběrových a transportních souprav, výcvikové soupravy a rozšíření možností stávajících chemických cvičišť o plochu pro výcvik v odběru a transportu vzorků. LITERATURA [1] NATO Handbook for Sampling and Identification of Biological and Chemical Agents (SIBCA) (AEP-10). Volume I - Procedures and Techniques. JCG SIBCRA SG, 2007. [2] Odběr vzorků a identifikace bojových biologických a otravných látek. Díl I (AEP10). [Příručka NATO - překlad]. Praha : Ministerstvo obrany ČR, 2000. [3] Odběr vzorků a identifikace radioaktivních látek (AEP-49). [Příručka NATO překlad]. Praha : Ministerstvo obrany ČR, 2000. [4] Chemický průzkumný automobil UAZ-469 CH. [Chem-28-11]. Praha : MNO, 1976. [5] Souprava pro braní vzorků SBV-61. Návod k použití. [6] Obrněný průzkumný transportér BRDM-2rch. [Chem-28-10]. Praha : MNO, 1978. [7] Souprava pro odběr vzorků KPO-1. Návod k použití. [8] Návod na obsluhu a údržbu vozidla radiačního a chemického průzkumu LAND ROVER – RCH. Návod k použití. [9] Příručka uživatele prostředku pro odběr vzorků POV-2000. Brno : VTÚO, 2000. [10] Příručka uživatele soupravy pro transport vzorků STV-99. Brno : VTÚO, 1999. [11] Příručka uživatele soupravy pro odběr vzorků SOV-99. Brno : VTÚO, 1999. [12] Bojové použití chemického vojska [Chem1-3]. Návrh předpisu. [13] Činnost jednotek radiačního a chemického průzkumu. [Chem-1-6]. Praha : Ministerstvo obrany ČR, 2001. [14] Spojenecká společná doktrína k ochraně proti zbraním hromadného ničení (AJP3.8). [Příručka NATO - překlad]. Praha : Ministerstvo obrany ČR, 2005. [15] Specializované schopnosti ochrany proti zbraním hromadného ničení (ATP-3.8.1, 2. díl). [Příručka NATO - překlad]. Praha : Ministerstvo obrany ČR, 2005. [16] Programy odborné a speciální přípravy specialistů chemických odborností. [Prog1-2/CH]. Návrh předpisu. [17] Programy přípravy chemických jednotek. [Prog-1-3/CH]. Praha : Ministerstvo obrany ČR, 2005. [18] Požadavky na vycvičenost v ochraně proti ZHN. [Směrnice náčelníka operační sekce Generálního štábu AČR]. Praha : Ministerstvo obrany ČR, 2000.

51

Jaroslav ZELENÝ

ZVLÁŠTNOSTI PŘI PLÁNOVÁNÍ ŽENIJNÍHO ZABEZPEČENÍ NASAZENÍ BOJOVÉHO USKUPENÍ EU (BG) Recenzenti Luděk HODBOĎ, Ota ROLENEC

Abstract: The article deals with the problems which are concerned about the place and role of engineer officers during the process of engagement BG (battle group) planning and subsequently elaborating fulfilment of combat and general engineer tasks within the FHQ framework. Beside this, you can find here content, ambit and possible product of their activities. ÚVOD Příprava k nasazení bojového uskupení EU (BG) se stává v současném období aktuálním úkolem mnoha orgánů velení v rámci AČR. Jeho nezbytnou součástí je také řešení problémů, spojených s ženijním zabezpečením činnosti jednotek tohoto bojového uskupení. Cílem článku je ukázat na některé zvláštnosti v plánování ženijního zabezpečení nasazení jednotek bojového uskupení EU (BG), vymezit místo a úlohu důstojníků ženijní specializace v jeho štábu a upozornit na některé zvláštnosti v rozsahu, obsahu a výstupech jejich činnosti. Zvláštnosti ženijního zabezpečení nasazení bojového uskupení v operaci vyplývají z toho, že jednotky mohou být nasazeny v odlišném podnebním pásmu a prostředí, než v jakém obvykle působí, budou plnit úkoly zpravidla v krizové oblasti, kde často působí méně obvyklé hrozby, mezi něž patří zejména přítomnost nevybuchlé munice a výbušných nástrah jako pozůstatku předcházející bojové činnosti, nejrůznější omezení pohybu vojsk, možnost úniku toxických látek, případně i destrukce různých zařízení. Tyto skutečnosti kladou vysoké nároky na zplánování a zejména realizaci jednotlivých opatření ženijního zabezpečení činnosti jednotek bojového uskupení v operaci. Problémy, které je nutno v souvislosti s plánováním ženijního zabezpečení činnosti bojového uskupení řešit: - co je cílem nasazení (činnosti) bojového uskupení v operaci? - jaké množství sil a prostředků bude k naplnění cíle operace použito? - jakým způsobem bude realizován vstup bojového uskupení do prostoru operace (bez použití násilí nebo bude muset být vstup vynucen s použitím zbraní, po zemi nebo vzduchem, po moři, kombinovaně)? - co bude v prostoru nasazení pro činnost jednotek bojového uskupení k dispozici, charakter jimi zaujímaných prostorů, objektů a infrastruktury, možnosti a rozsah využívání podpory hostitelským státem (HNS) včetně nákupu (smluvního zajištění) prací a materiálu, co bude nutno (vy)budovat vlastními silami, např. z hlediska ženijní podpory ochrany vojsk k omezení ohrožení jednotek bojového uskupení? - bude se při nasazení jednotek bojového uskupení jednat převážně o bojovou nebo nebojovou (charakterem spíše policejní) činnost?

52

-

jak bude (zhruba) činnost jednotek bojového uskupení v průběhu nasazení (při plnění jednotlivých úkolů) probíhat? jaké úkoly ženijního zabezpečení vyplynou např. z předpokládané decentralizace (rozptýlení) jednotek bojového uskupení při plnění úkolů v průběhu operace?

1 OBDOBÍ PLÁNOVÁNÍ ŽENIJNÍHO ZABEZPEČENÍ ČINNOSTI BOJOVÉHO USKUPENÍ A ŘEŠENÉ ÚKOLY Plánování ženijních opatření k zabezpečení činnosti jednotek bojového uskupení EU (BG) nadřízeným štábem (FHQ) probíhá v závislosti na cílech a charakteru operace. Uskutečňuje se zpravidla v následujících obdobích (fázích), charakteristických pro soudobé operace[3]: 1. Období - aktivace a plánování nasazení bojového uskupení

-

-

-

Obvykle prováděná opatření: využití zpravodajských informací z prostoru nasazení a posouzení jejich vlivu na plánování a realizaci úkolů ženijního zabezpečení operace; prověření stavu techniky, úplnosti munice a materiálu pro plnění úkolů ženijního zabezpečení operace; splnění opatření k zajištění bezpečnosti přepravy ženijní munice; poučení příslušníků bojového uskupení o minovém nebezpečí a o činnosti při pohybu v prostorech výskytu nevybuchlé munice a improvizovaných výbušných prostředků. Činnost důstojníků ženijní specializace: prověřují aktivaci ženijních sil a prostředků, vyčleněných do bojového uskupení; podílí se na vyhodnocení os přesunu a zaujímaných prostorů; podílí se na plánování nasazení uskupení s důrazem na (návrh) řešení jednotlivých opatření ženijního zabezpečení; navrhují vyčlenění ženijních sil a prostředků do rekognoskační skupiny, do jednotlivých přepravních sledů a k zabezpečení přesunu; provádí poučení příslušníků bojového uskupení o činnosti při pohybu v prostorech výskytu nevybuchlé munice a improvizovaných výbušných prostředků; podílí se na zpracování a vedení stanovené dokumentace. 2. Období - přesun a rozvinutí bojového uskupení v prostoru nasazení

-

-

Obvykle prováděná opatření: průzkum, odtarasování, úprava a údržba cest včetně případného překonávání vodních překážek v průběhu přesunu jednotek bojového uskupení do prostorů nasazení; úprava cest k zabezpečení pohybu v prostorech rozmístění bojového uskupení; (vy)budování (úprava) prostorů rozmístění (základen) pro jednotky bojového uskupení včetně jejich infrastruktury podle situace, konkrétní potřeby a možností; zvyšování odolnosti zaujatých prostorů rozmístění (omezení účinku možných hrozeb, působících na jednotky), budování kontrolních a pozorovacích stanovišť, zřizování zátarasů apod.

53

-

Činnost důstojníků ženijní specializace: prověřují ženijní zabezpečení přepravy jednotek bojového uskupení (přesunu po stanovených osách); řeší (vy)budování prostorů rozmístění jednotek (ženijní podporu zvyšování odolnosti vojsk) včetně zabezpečení jejich pohybu v prostoru operace; navrhují vyčlenění ženijních sil a prostředků na (do)budování prostorů a plnění dalších úkolů ženijního zabezpečení; podílí se na zpracování a vedení stanovené dokumentace bojového uskupení. 3. Období – provedení operace (plnění úkolů v prostoru nasazení)

-

-

-

Obvykle prováděná opatření: zpravodajství a průzkum se zaměřením na zjišťování přítomnosti ženijní munice; školení o minovém nebezpečí; ženijní podpora ochrany vojsk (budování ochranných staveb pro osoby, techniku a materiál; budování přistávacích ploch pro vrtulníky; zřizování nevýbušných zátarasů k ochraně zaujatých prostorů); prověřování přítomnosti min a improvizovaných výbušných prostředků (IED), odminování terénu, průzkum objektů v prostorech činnosti jednotek bojového uskupení; případné zjišťování přítomnosti a typů jiných druhů zátarasů; označování minových polí; odstraňování výbušných a nevýbušných zátarasů; likvidace nevybuchlé a zabavené munice, případně zbraní; zabezpečení pohybu jednotek bojového uskupení po určených komunikacích (úprava a udržování stanovených úseků cest); účelné vytváření modulů (úkolových uskupení) ženijních sil a prostředků k plnění jednotlivých úkolů ženijního zabezpečení a k ženijní podpoře konkrétních úkolů jednotek bojového uskupení.

Činnost důstojníků ženijní specializace: - řeší úkoly ženijní podpory a ženijního zabezpečení činnosti jednotek bojového uskupení v prostoru nasazení (operace); - navrhují vyčlenění ženijních sil a prostředků (složení skupin k podpoře a zabezpečení konkrétních úkolů jednotek bojového uskupení); - podílí se na zpracování a vedení stanovené dokumentace bojového uskupení. 4. Období - stažení sil (po skončení plnění úkolů v prostoru nasazení)

-

-

Obvykle prováděná opatření: plnění úkolů ženijního zabezpečení spojených s uvedením prostorů, využívaných jednotkami bojového uskupení v průběhu operace, do původního stavu (např. odstranění ženijních zátarasů a umělých překážek; zahrnutí stavebních jam, okopů, úkrytů, odstranění inženýrských sítí apod.); předání prostorů pro likvidaci munice orgánům místní samosprávy (státní moci); ženijní zabezpečení přepravy (přesunu) jednotek bojového uskupení z prostorů nasazení (operace) zpět (do mírových posádek).

Činnost důstojníků ženijní specializace: - řeší úkoly ženijního zabezpečení, spojené s uvedením využívaných prostorů do původního stavu a s návratem jednotek bojového uskupení zpět na území vysílajícího (vlastního) státu;

54

-

navrhují rozdělení ženijních sil a prostředků pro plnění konkrétních úkolů (úprava prostorů, přeprava a přesun jednotek); podílí se na zpracování a vedení stanovené dokumentace bojového uskupení.

Na základě úkolů, stanovených pro bojové uskupení, formulují důstojníci ženijní specializace požadavky na ženijní zabezpečení činnosti bojového uskupení, stanovují úkoly ženijního zabezpečení a plánují vyčlenění nezbytných ženijních sil a prostředků. 2 ČINNOST DŮSTOJNÍKŮ ŽENIJNÍ SPECIALIZACE VE ŠTÁBU PŘI PLÁNOVÁNÍ NASAZENÍ BOJOVÉHO USKUPENÍ Hlavním orgánem velitele Velitelství sil FHQ (bojového uskupení) je štáb, který velitel využívá k plánování operace a k řízení činnosti podřízených. V průběhu přípravy podkladů pro rozhodnutí velitele je štáb také povinen: [1] - provádět zpravodajskou přípravu prostoru operace, tj. soustavně shromažďovat, vyhodnocovat a připravovat informace (navrhovat opatření) i z oblasti ženijního zabezpečení operace; - provádět nezbytné kalkulace k realizaci opatření ženijního zabezpečení činnosti jednotek bojového uskupení v operaci včetně možností použití podřízených ženijních sil a prostředků; - plánovat ženijní zabezpečení (podporu) činnosti jednotek bojového uskupení; - organizovat ženijní přípravu podřízených a prostorů nastávající činnosti vojsk. Na plnění uvedených povinností se podílejí především důstojníci ženijní specializace, kteří jsou (mohou být) součástí organizační struktury jednotlivých stupňů velení (Velitelství sil FHQ, štáb bojového uskupení, velitelství ženijní jednotky). Ve středisku plánování boje operačního centra HMV (FHQ) je zpravidla začleněn jeden důstojník, ve skupině plánování boje operačního střediska štábu BG je rovněž jeden důstojník ženijní specializace. Zvláštností při přípravě a nasazení česko-slovenského bojového uskupení (BG) je také to, že se počítá s posílením ženijní specializace ve štábu několika (dvěma) dalšími důstojníky a obdobně může být posíleno velitelství ženijní jednotky, začleněné do bojového uskupení. Hlavním důvodem tohoto opatření (této zvláštnosti) je vytvoření předpokladů pro úspěšné zvládnutí objemu činností, spočívajících především ve zpravodajské přípravě prostoru operace z hlediska ženijního zabezpečení, tj. získávání a zpracování informací, spojených s řešením úkolů ženijního zabezpečení bojového uskupení při přípravě a v průběhu operace. Místo a úloha důstojníků ženijní specializace jsou dány jejich začleněním ve struktuře jednotlivých stupňů (míst) velení a stanovenými pracovními postupy (SOP), používanými v průběhu plánování nasazení (použití jednotek) bojového uskupení. Jsou součástí výkonného prvku, vytvořeného pro plánování operace a průběžně se podílejí na zpravodajské činnosti, zahrnující shromažďování a vyhodnocování především relevantních informací, provádějí kalkulace a prognózy vývoje situace po ženijní stránce, podílejí se na informační činnosti a přípravě podkladů (kalkulace, návrhy) pro podporu rozhodovacího procesu. Zpracováním příspěvků do operační (bojové) dokumentace zajišťují realizaci opatření ženijního zabezpečení, vyplývajících z úkolů bojového uskupení a záměru velitele k jejich plnění.[1,3]

55

Vlastní řízení ženijního zabezpečení činnosti v průběhu nasazení bojového uskupení (operace) je v kompetenci velitele a štábu (FHQ, bojového uskupení), ženijní jednotce (rotě) velí její velitel. Zvláštnosti v činnosti důstojníků ženijní specializace vyplývají z obsahu přijaté metodiky práce (plánu činnosti, SOP) štábu (oddělení, střediska, skupiny, velitelství roty), která je ovlivněna charakterem operace (cíl, úkoly, rozsah, doba trvání, množství sil a prostředků, operační prostor) a časem pro plánování operace. Rozhodující jsou specifické úkoly ženijního zabezpečení (především opatření k zabezpečení pohybu, ženijní opatření ochrany apod.), které vyplývají z předpokládané činnosti jednotek bojového uskupení v průběhu operace. Při ujasnění úkolů vycházejí z informací od nadřízeného stupně velení, z operačního rozkazu a hlavně jeho přílohy „Ženijní zabezpečení“. Ujasňují si charakter, rozsah a obsah úkolů ženijního zabezpečení nasazení bojového uskupení, množství ženijních sil a prostředků, které je k jejich plnění k dispozici, a také požadavky na informace v rámci zpravodajské přípravy operace z hlediska ženijního zabezpečení. Rovněž si ujasňují, co budou muset především oni a také štáb (FHQ, BG) v oblasti ženijního zabezpečení zhodnotit, kalkulovat, řešit při součinnosti, co bude muset příslušný velitel na základě jejich návrhu rozhodnout a co bude nutno uvést v rozkaze podřízeným při respektování vyhodnocených rizik, stanovených zákazů, omezení a také norem mezinárodního humanitárního práva (MHP). Znají-li úkoly a jsou-li k dispozici (budou upřesněny) scénáře plnění úkolů jednotek bojového uskupení, připravují si podklady, které využijí v dalším průběhu činnosti štábu při plánování nasazení jednotek bojového uskupení, počínaje svým podílem na hodnocení prostoru operace. V souladu s plánem práce štábu se zpravidla účastní činnosti ve skupině, která připravuje komplexní „analýzu (hodnocení) prostoru operace“. Podílí se především na: - vojensko geografickém vyhodnocení prostoru operace (geologických a půdních poměrů, reliéfu terénu, vodstva, porostu); - hodnocení vojenských hledisek prostoru operace (operační a taktické, personální, logistické); - hodnocení charakteristických rysů prostoru a jejich vlivu na činnost protivníka a na realizaci záměru vlastní činnosti. K výstupům jejich podílu na činnosti ve skupině může patřit např.: - oleáta průchodnosti terénu v prostoru operace; - oleáta ženijního hodnocení prostoru operace, která se využívá při hodnocení terénu na poradě štábu. V průběhu plánování konkrétních opatření ženijního zabezpečení nasazení bojového uskupení patří k důležitým podkladům závěry z hodnocení faktorů (situace), které souvisí s použitím jednotek bojového uskupení. Důležité jsou především zpravodajské informace o protivníkovi (znepřátelených stranách, účastnících konfliktu), dále pak specifikace možných ohrožení jednotek bojového uskupení a informace o terénu v prostoru operace.

56

Hodnocení faktorů (situace) po ženijní stránce spočívá obecně v hodnocení:[1,3] - ženijních sil protivníka (znepřátelených stran, ozbrojených sil v konfliktu); - možností jednotek bojového uskupení při plnění úkolů ženijního zabezpečení; - charakteru a zvláštností terénu v prostoru operace (předpokládaného plnění úkolů); - podmínek pro plnění úkolu ženijního zabezpečení (podnebí, roční doba, počasí); - ženijních opatření nadřízeného (plánovaných ve prospěch bojového uskupení). Při hodnocení protivníka (stran zúčastněných v konfliktu) se získávají a posuzují informace, které se týkají především: - charakteru jeho činnosti v návaznosti na jednotlivé výstupy ze zpravodajské přípravy operace (realizovaná ženijní opatření, charakter použití improvizovaných výbušných prostředků; - jeho vybavení ženijními prostředky a zásad (možností, způsobů) jejich použití; - předpokládaného vlivu jeho činnosti a vybavení na plnění úkolů (opatření) ženijního zabezpečení operace, z toho vyplývajících rizik a možných ohrožení jednotek bojového uskupení. Hodnocení stavu a možností jednotek bojového uskupení se zaměřuje na: - složení bojového uskupení vzhledem k charakteru operace; - dosažené operační schopnosti (bojové zkušenosti) jednotek bojového uskupení a především ženijních jednotek s důrazem na možnosti plnění jednotlivých úkolů ženijního zabezpečení; - vybavení jednotek bojového uskupení ženijními prostředky pro plnění plánovaných úkolů ženijního zabezpečení. Terén v prostoru operace (nasazení bojového uskupení, předpokládaného plnění úkolů) se hodnotí především z hlediska možností realizace ženijních opatření:

-

-

-

-

a) k zabezpečení pohybu jednotek bojového uskupení: průchodnost terénu v prostoru nasazení (výskyt významných terénních překážek a zátarasů, improvizovaných výbušných prostředků, jejich vliv na manévr bojových vozidel a přesuny kolové techniky); četnost, charakter, stav a využitelnost silnic (cest, mostů) v prostoru nasazení k zabezpečení pohybu, požadavky na rozsah jejich úpravy a údržby. b) k omezení činnosti předpokládaného protivníka: využitelnost terénních objektů a překážek včetně vodních při budování základen (kontrolních stanovišť) a při plnění úkolů v prostoru operace; možnosti zřizování zátarasů k ochraně základen (kontrolních stanovišť). c) k uchování bojeschopnosti vlastních vojsk (jednotek bojového uskupení): pokrytost terénu s důrazem na prostory rozmístění (základen), podmínky pro obranu a ochranu (maskování) jednotek bojového uskupení v prostoru operace; rozpojitelnost horniny a hladina spodní vody, vytvářející podmínky pro budování opevňovacích objektů, inženýrských sítí, úpravu a údržbu cest v prostoru operace; výskyt, možnosti získání (nákupu) a využití materiálů z místních zdrojů.

Z dalších podmínek pro plnění úkolů ženijního zabezpečení hodnotí důstojníci štábu ženijní specializace především vliv podnebí, počasí (teploty, vlhkosti), roční a denní doby v prostoru operace:

57

-

na plnění úkolů ženijního zabezpečení operace (nasazení bojového uskupení); na provoz a výkon ženijní techniky, na možnosti použití ženijní munice a materiálu; na reakci jednotlivých materiálů vlivem změn klimatu v prostoru operace.

Při hodnocení opatření nadřízeného stupně velení ve prospěch bojového uskupení se posuzuje především: - s čím mohou jednotky bojového uskupení (ženijní jednotky) z hlediska ženijního zabezpečení počítat při zaujetí operačního prostoru, např. co bude pro bojové uskupení vybudováno, co a od koho bude možné převzít a co „zbude“ k realizaci vlastními silami na jednotky bojového uskupení a zvlášť na ženijní jednotky; - co plánuje nadřízený plnit ve prospěch bojového uskupení v průběhu operace. Závěry z hodnocení faktorů (situace) po ženijní stránce jsou jedním z hlavních pokladů k řešení otázek ženijního zabezpečení předpokládaného použití jednotek bojového uskupení v operaci a k návrhu použití ženijních sil a prostředků. Tvorba variant použití jednotek bojového uskupení ve štábu nemusí, ale může být za této situace aktuální. Plánování nasazení bojového uskupení má určité zvláštnosti a nemusí probíhat v klasické podobě (např. jen ve vztahu k činnosti protivníka). Zpracovávají se (pokud již nejsou k dispozici) scénáře plnění všech (předpokládaných nebo stanovených) úkolů jednotek bojového uskupení v průběhu operace, posuzují se možnosti způsoby (varianty) jejich plnění vyčleněnými silami (např. rotními uskupeními). Důstojníci ženijní specializace se podílejí na tvorbě a posouzení především těch řešení (scénářů) nasazení (činnosti) jednotek bojového uskupení, ve kterých sehrává významnou roli ženijní zabezpečení, resp. těch, které vyžadují větší nasazení ženijních sil a prostředků. Na poradě štábu mohou být důstojníci štábu vyzváni k objasnění plnění úkolů z hlediska své odbornosti. V této souvislosti je nutné vzít na vědomí, že činnost štábu může být časově omezena (bude se např. plánovat bezprostředně před nasazením bojového uskupení – viz plánování operace v KONGU – a dále, že bojové uskupení je výkonný prvek, který již dosáhl operačních schopností (schopnost plnit stanovené úkoly na základě personálního složení, předchozí přípravy a odpovídajícího vybavení), může být úkolován velmi podrobně až do jednotek vto (z hlediska času, prostoru, množství sil a prostředků) a bude v průběhu operace všestranně podporován a zabezpečován. Z této skutečnosti také vyplývá požadavek mít předem připravené složení „modulů“ (uskupení) ženijních sil a prostředků, které lze vyčlenit z jednotek ženijního vojska bojového uskupení, následně pak respektovat zásady jejich použití a možnosti při plnění jednotlivých úkolů ženijního zabezpečení. Výstupem činnosti štábu (FHQ, BG) po přijetí rozhodnutí velitele ke splnění úkolů operace je operační (bojový) rozkaz s přílohami, obsahujícími také úkoly ženijního zabezpečení činnosti jednotek bojového uskupení v jednotlivých obdobích (fázích) operace a konkrétní úkoly pro ženijní síly a prostředky.

58

Důstojníci ženijní specializace zpracovávají přílohu rozkazu „Ženijní zabezpečení“. Její rozsah a obsah včetně dodatků jsou dány standardní strukturou tohoto dokumentu a především požadavky na opatření ženijního zabezpečení, které vyplývají z plánovaných (předpokládaných) úkolů jednotek bojového uskupení v průběhu operace. V příloze „Ženijní zabezpečení“ se zpravidla také konkretizuje, který stupeň velení (OHQ, FHQ, EU BG) bude stanovené úkoly plnit (zajišťovat) a dle toho se uvádí i pořadí těchto úkolů. U každého úkolu musí být předem stanoveno, kdo jej bude řešit a v jakém rozsahu, která složka štábu bude nositelem řešení a co bude výstupem tohoto řešení úkolu. ZÁVĚR Ženijní zabezpečení představuje množinu úkolů, opatření a činností, které jsou v podmínkách konkrétní operace ztíženy místními podmínkami a celou řadou ovlivňujících faktorů. Z hlediska rozsahu úkolů ženijního zabezpečení patří mezi nejnáročnější etapy operace její začátek a ukončení. Tomu by mělo odpovídat i účelové nasazení modulů ženijních sil a prostředků vytvořených z jednotek ženijního vojska začleněných v rámci vytvářených bojových uskupení. Plánování ženijního zabezpečení činnosti bojového uskupení je součástí plánování nasazení bojového uskupení v konkrétní operaci. Zkušenosti z probíhajících VŠC s touto tematikou ukazují na zvláštnosti v plánování, nastolují množství problémů (otázek), které je třeba řešit (diskutovat) a také přijaté závěry (varianty řešení) zdokumentovat k jejich dalšímu využití. LITERATURA [1] ZELENÝ, J. Ženijní zabezpečení boje - II. [Skripta]. 1. vyd. Brno: Univerzita

obrany v Brně, ÚOTS, 2005. [2] Nasazení EU BG k odvrácení regionálního ozbrojeného konfliktu. [Dokumentace VŠC s KVD]. Brno: Univerzita obrany v Brně, ÚOTS, 2007. [3] VŠC s KVD. [Zkušenosti z přípravy a průběhu cvičení]. Brno: Univerzita obrany v Brně, ÚOTS, 2007/2008.

59

Hana VLACHOVÁ

MOTIVACE TERORISMU Recenzenti Jiří NEUBAUER, Jan EICHLER

Abstract: This article deals with the motivation of terrorism. There are many kinds of terrorist attack and each of them is caused by different ground. Specialists try to find the psychological profile of terrorist but it seems impossible because of too many ways directing to terrorism. The motivation of terrorism is not just psychological. It is composed of many factors including socio-economical background, culture, traditions, living conditions, education level or interpretation of religious texts. ÚVOD Násilné chování je staré jako lidstvo samo. Tvoří podstatnou součást lidské přirozenosti a prosazování sebe sama je hnacím motorem vývoje. Avšak proměna světa v důsledku globalizace a dalších faktorů, které z naší planety učinily „globální vesnici“, přinesla i zásadní změny samotného násilí, jenž se ve formě terorismu a organizovaného zločinu stal celosvětovou hrozbou a každý den ovlivňuje přímo či nepřímo životy milionů lidí. Rozhodujícím momentem pro terorismus je jeho motivace, z níž veškeré skutky pramení a kterou ovlivňuje celá řada faktorů. Nejdůležitější faktory lze znázornit pomocí jednoduchého schématu (obr. 1), které ukazuje, co motivaci ovlivňuje a jak ona zpětně působí na ovlivňující faktory a jednotlivé vazby mezi danými faktory. Obousměrné šipky znázorňují vliv jednotlivých faktorů na motivaci a její zpětné působení na relevantní faktory. Motivaci ovlivňuje například prostředí, v němž se člověk pohybuje, a to je naopak zasaženo jeho jednáním a činy. Jednosměrné šipky znázorňují vazby mezi jednotlivými klíčovými faktory. Pro ilustraci lze uvést vazbu cílů a osobností, kdy osobnostní vzor může jedince motivovat k dosažení politických či jiných cílů. Žádný z uvedených ovlivňujících faktorů však není univerzálním vysvětlením pro teroristické skutky. Pod každým z nich si lze představit nepřeberné množství položek s nimi souvisejících a je upřesňujících. Zdá se, že pro terorismus neexistuje jednoznačně vymezená motivace, protože jednotlivé útoky se svou povahou a svým zaměřením od sebe značně odlišují. Ke každému druhu terorismu vedou jiné cesty, určují ho jiné podmínky. Cíle teroristických organizací se různí, od národnostních, přes náboženské, sociální, rasové až po politické či jiné. Vždy záleží na podmínkách v zemi, odkud teroristé pocházejí, či kde se teroristické skutky odehrávají. Cílem může být nezávislost území jako je tomu v případě irské teroristické skupiny IRA či baskické organizace ETA. Rudé brigády a jim podobné skupiny ať levicového či pravicového zaměření měly cíle politické. Na politické cíle se zaměřují i palestinské organizace Hamas a Fatáh.

60

Al-Kaida je naproti tomu primárně orientována na náboženské cíle, na džihád neboli tzv. svatou válku.

Zámě r

Místo

Komunikač ní

Cíl e

Motivace Pravidla propagandy

Čím

Ovlivňujíc í faktory

Osobnost

Obrázek 1 Faktory ovlivňující motivaci terorismu.

Zdroj: Vlastní.

Terorismus lze dělit podle několika hledisek. Může se jednat o výše zmíněné cíle, kdy se terorismus rozděluje například na politický, separatistický, ekologický či náboženský. Dalším možným kritériem pro dělení jsou používané zbraně a prostředky, kdy se při použití běžných zbraní a praktik zahrnujících únosy letadel, braní rukojmích či atentáty jedná o terorismus konvenční, a v případě použití zbraní hromadného ničení jde o tzv. terorismus nekonvenční. Terorismus lze rozdělovat i podle závažnosti škod, které útok způsobí, tak, jak to ve svém článku The Strategic Logic of Suicide Terrorism1 provedl Robert A. Pape. V tomto případě jde o terorismus demonstrativní, destruktivní či sebevražedný. Demonstrativní terorismus se zaměřuje na získání publicity prostřednictvím únosů, braním rukojmích či explozemi. Destruktivní forma terorismu je agresivnější a zahrnuje nátlak na oponenty či mobilizaci podpory. Snaží se uškodit a ublížit členům „publika“ i za cenu ztráty sympatií. Nejagresivnější podobu má terorismus sebevražedný, jehož účelem je často zabít co nejvíce lidí, může však být použit i jako prostředek atentátu.

1

PAPE, Robert A. The Strategic Logic of Suicide Terrorism. s 3.

61

Lze vysledovat spojitost mezi druhem a závažností útoku na jedné straně a ideologií na straně druhé. Palestinští teroristé páchající v Izraeli sebevražedné útoky jsou vedeni převážně náboženskou ideologií, kdežto nesebevražedné útoky inscenují zejména z nacionálních či levicově politických příčin.2 1 CESTY K TERORISMU Motivace k teroristickým útokům je úzce spojena s komunikačními prostředky a v dnešní době zejména s používáním internetu. Ke komunikaci s veřejností, k propagování svých myšlenek a cílů využívají teroristé celou řadu prostředků od plakátů, knih, pamfletů, časopisů přes rádio či televizi až po propagaci skutkem. Tyto cesty jim umožňují šíření ideologie, rekrutaci nových členů, vyhledávání potenciálních zájemců o vstup do organizace, výcvik svých členů prostřednictvím šíření studijních materiálů a instruktážních videí. Internet umožňuje teroristickým organizacím překonat vzdálenosti mezi zeměmi či kontinenty, obejít překážky, které do cesty jejich činnosti staví mezinárodní společenství. Dále také napomáhá radikalizaci a vytváření nové identity nových členů organizací. Al-Kajdá provozuje na internetu virtuální školy, tréninkové tábory a dokonce i virtuální modlitebny a mešity. V nich pobízí k teroristickým aktivitám a hlásá nenávist zejména ke Spojeným státům a jiným anglicky mluvícím zemím.3 Používání nejmodernějších komunikačních technologií však nevede k šíření radikalismu samo o sobě. Důležitou roli hraje propaganda a cílené kampaně v místech, kde lze získat nejvíce příznivců a možných stoupenců. Již tradičními cíly propagandy jsou kulturní střediska, vysoké školy či mešity, v nichž teroristické organizace usilují o nábor nových členů, případně o udržení těch stávajících, ale i o podporu sympatizantů a získávání finančních zdrojů pro své operace. Neexistuje univerzální způsob, jak na lidi zapůsobit. Každého člověka je možné nalákat na něco jiného. Záleží na jeho povaze, sociálních podmínkách, v nich se pohybuje, na tom, o co v životě usiluje, či na jeho politickém smýšlení. Důležitou součástí propagandy teroristických organizací jsou jejich přední osobnosti, které svými činy a slovy často přispívají k náboru nových členů. To, zda se z člověka stane terorista či nikoli, ovlivňuje kulturní prostředí, zvyklosti ve výchově dětí, socioekonomické podmínky, úroveň vzdělanosti obyvatelstva dané země a také výklady náboženských textů. Důležitou roli hrají i demografické faktory, kdy v islámských zemích je značná část obyvatelstva mladší 20 let. Radikalismus často pramení z nízkého ekonomického růstu země, chudoby a nezaměstnanosti. Chudoba poskytuje širokou základnu osob nespokojených s režimem ve státě. Jedná se zejména o mladé lidi se vzděláním, kteří se před nedávnem přistěhovali do města a připojili se k násilným opozičním hnutím. Často jsou nezaměstnaní nebo mají práci nesplňující jejich očekávání. Avšak samotný rozbor socioekonomické situace islámského regionu nemůže plně vysvětlit vznik radikálních hnutí, protože nezaměstnaní a frustrovaní mladí lidé se stejně tak jako k radikalismu mohou uchýlit k drogám, zločinu, netečnosti, tvrdé práci či jiné strategii pro zvládání své špatné životní situace. Radikalismus je jen jednou z mnoha možných cest.4 2

The Profile of the Suicide Terrorist: An Empirical Analysis of Palestinian Terrorism in Israel [online]. MilitantIslamMonitor.org. Senate report on Terrorism and the Internet [online]. 4 RICHARDS, Alan. Socio-economic Roots of Radicalism? Towards Explaining the Appeal of Islamic Radicals. s 6. 3

62

The New York City Police Department vydal studii Radicalization in the West: The Homegrown Threat5, která má americkým bezpečnostním orgánům pomoci vypořádat se s vnitřní hrozbou radikalizace vedoucí k terorismu. Studie popisuje čtyři kroky k radikalizaci, která může přerůst do teroristického útoku. Prvním krokem je před-radikalizace představující životní situaci člověka, než je vystaven džihádisticky salafistickému islámu a než ho přijme. Následuje identifikace, kdy člověk začíná zkoumat salafistický islám a odvrací se od svého dosavadního způsobu života. Důvody k tomu vedoucí mohou být ekonomické, sociální, politické či osobní. Třetím krokem je indoktrinace, při které člověk stupňuje svou víru, zcela přijímá džihádistickou salafistickou ideologii a začleňuje se do skupiny podobně smýšlejících, která je pro něj důležitá svou podporou. Poslední fázi představuje džihádizace. Jde o nejrychlejší fázi, kdy člen skupiny přijímá svou osobní zodpovědnost za účast na džihádu, sám sebe označuje jako svatého bojovníka či mudžáhida a spolu se skupinou začíná plánovat džihád nebo teroristický útok. 2 PSYCHOLOGICKÝ PROFIL TERORISTY Pro motivaci teroristického činu je možné za nejdůležitější považovat osobnost potencionálního teroristy. Odborníci v oboru psychologie a psychiatrie již celá léta zkoumají, co teroristy k jejich násilnému chování vede, zda se jedná o poruchu osobnosti, vliv prostředí či jiné podmínky. V úvodu výzkumné zprávy Psychologie terorismu6, kterou sestavil tým expertů pod vedením Dr. Randyho Boruma z Jihofloridské univerzity, se píše o tom, že existuje mnoho druhů terorismu, jejichž charakter se s časem mění a je v každé zemi odlišný. Spektrum teroristických skupin a organizací je velmi široké, ale není spojeno stejnou psychologií, motivací ani strukturu tvorby rozhodnutí. Protože obecné teorie terorismu je v současnosti velmi problematické, považují autoři zprávy za vhodnější přístup zabývání se psychologiemi terorismů než přímo hovořit o psychologii terorismu. Snahy vědců vysvětlit chování teroristů lze rozdělit do dvou skupin. Jedná se o přístup shora dolů, který příčiny terorismu hledá v politických, sociálních, ekonomických či evolučních okolnostech, a přístup zdola nahoru, který se zabývá charakteristikami jednotlivců či skupin, kteří se stávají teroristy. Přičemž tyto pohledy se vzájemně nevylučují. Dále je možné terorismus chápat z hlediska sociologického a psychologického.7 Žádná teorie nedokáže vysvětlit všechny typy násilí. Teroristické násilí je nejčastěji dobře uvážené, strategické, je spojené a ospravedlňované ideologickými cíly (politickými, náboženskými apod.) a téměř vždy zahrnuje četnou skupinu podporovatelů. Pro pochopení otázek souvisejících s terorismem se však nepoužívají pouze psychologie a sociologie, ale je možné zvolit i ekonomický pohled. Dříve se touto disciplínou zabývalo jen několik málo jednotlivců či skupin ekonomů, avšak od 11. září 2001 jsou tyto metody využívané stále víc. Lze je použít pro taktiku vyjednávání o rukojmích, 5

SILBER, Mitchell D., BHATT, Arvin. Radicalization in the West: The Homegrown Threat. s 21-55. BORUM, R. Psychology of Terrorism. s 5. 7 VICTOROFF, Jeff. The Mind of the Terrorist: A Review and Critique of Psychological Approaches. s 11. 6

63

zkoumání teroristy zvolených cílů, snižování rizika plynoucího ze vzájemné závislosti ale samozřejmě i pro vyčíslení nákladů spojených s teroristickým útokem či s náklady na předcházení teroristickým útokům a boj s terorismem. Počátek využití ekonomických metod při studiu terorismu lze najít u Williama M. Landese8, který se v 70. letech 20. století zabýval analýzou únosů letadel na území USA. Podle Enderse a Sandlera9 teroristé často volí za své cíle zranitelné skupiny, které přímo nesouvisejí s politickým procesem, který chtějí svým činem ovlivnit. Tomuto vzoru odpovídají i letadla namířená proti Světovému obchodnímu centru, přestože další dvě směřovala proti zákonodárcům. Teroristé útočí na rozličné cíle, aby zodpovědným autoritám zkomplikovali odhad a předvídání toho, kam bude směřovat příští útok. Takové akce mají zdánlivě náhodný charakter a nutí protivníka vynaložit mnoho prostředků na ochranu zranitelných míst. Protože lidé mají tendenci přeceňovat nepravděpodobné katastrofy na úkor denních ohrožení jako jsou například dopravní nehody, teroristé dosahují znepokojení široké veřejnosti s vynaložením minimálních prostředků. Na to, proč se lidé stávají teroristy, neexistuje jednoznačná odpověď. Odborníci rozlišují mezi důvody pro přidání se, setrvání a opouštění teroristické organizace. Jednotlivé motivace mohou být v jednotlivých etapách odlišné a nemusí spolu souviset. U lidí, kteří se stávají teroristy se objevují některé běžné náchylnosti a představy, zejména vnímání nespravedlnosti, potřeba identity či potřeba někam patřit. Reálně však existují lidé, kteří vykazují tyto znaky, a teroristy se nestávají.10 Duševní choroby a abnormality nejsou typickým kritickým faktorem pro chování teroristů. Výzkumy psychologie terorismu shrnuté ve zprávě týmu doktora Boruma11 prokázaly, že převaha duševních chorob ve vzorku uvězněných teroristů je nízká či nižší než v běžné populaci. Teroristé často páchají násilné skutky, avšak jen zřídka by mohli být klasifikováni jako psychopati. Teroristé typicky mívají spojení na ideologie či principy obdobně jako na jiné lidi včetně dalších teroristů, kteří je sdílejí. Psychopati si taková spojení zpravidla nevytváří a obvykle nejsou schopni sebeobětování pro nějaký důvod. Snahu nalézt typický profil teroristy komplikuje i proměnlivost jejich podob a rolí, které teroristé mohou mít, přičemž ve skutečnosti jen několik z nich je ochotno aktivně realizovat teroristický útok. Osobnost a vlastnosti finančníka se budou lišit od administrátora, stratéga či atentátníka. Nejznámějším, nejkomplexnějším a nejčastěji citovaným profilem osobnosti teroristy je profil sestavený již v roce 1977 Russellem a Millerem12, který je založený na kompilaci publikovaných dat zahrnujících více než 350 kádrů a vůdců palestinských, japonských, německých, italských, tureckých, irských, španělských, íránských, argentinských, brazilských a uruguayských teroristických skupin aktivních v letech 1966-1976. Nejčastěji se jedná o svobodné mladé muže ve věku 22 až 25 let původem z rodiny

8

LANDES, William M. An Economic Study of U.S. Aircraft Hijacking, 1960-1976. SANDLER, Todd, ENDERS, Walter. An Economic Perspective on Transnational Terrorism. s 302-303. 10 BORUM, R. Psychology of Terrorism. s. 22. 11 Ibid., s 34-35. 12 Ibid.,. s 37. 9

64

z městské střední či vyšší třídy s vysokoškolským vzděláním a extremistickými politickými názory. Hlavním problémem profilu je skutečnost, že většina lidí, kteří popisu odpovídají, teroristy nejsou a nikdy by ani násilný čin tohoto charakteru nespáchali. Dalším vážným nedostatkem je fakt, že lze nalézt mnoho osob, které profilu neodpovídají, ale teroristický čin plánují a připravují. Typický palestinský terorista z období 80. let minulého století byl ve věku 17 až 23 let, pocházející z velké chudé rodiny a malým dosaženým vzděláním. Později však došlo ke změně. Středovýchodní terorista 90. let 20. století a počátku 21. století může pocházet z rozličného demografického prostředí a může se jednat o vysokoškolského studenta, kvalifikovaného odborníka, ženatého muže na sklonku padesátky či mladou ženu. 13 The New York City Police Department charakterizuje novodobého teroristu, který útočí proti své domovské či hostitelské zemi, jako muže-muslima (ženy vystupují stále převážně v podpůrných rolích) ve věku pod 35 let, usedlíka či občana západního liberálního demokratického státu různého etnického původu (často se jedná o druhou či třetí generaci usídlenou v dané zemi) pocházejícího ze střední třídy, ekonomicky nestrádajícího, vzdělaného středoškolsky či vysokoškolsky. Zvláště zranitelní jsou nedávní konvertisté k islámu. Terorista zpravidla nezačíná jako radikální a příliš oddaný muslim, je nenápadný s obyčejnou prací a obyčejným životem. Má malou nebo žádnou kriminální zkušenost.14 Zvláštní skupinu mezi teroristy tvoří ženy-teroristky. Prokazují značnou chladnokrevnost a pragmatičnost. Ženy-teroristky jsou silnější, oddanější, rychlejší a bezohlednější než jejich mužští kolegové. Ve vypjatých situacích dokáží lépe zachovat chladnou hlavu a rozhodovat se. Jejich motivace pro vstup do teroristických skupin a páchání teroristických skutků je jiná než u mužů. Ženy jsou idealističtější a k teroristickým činům je může motivovat neschopnost dosáhnout změny v životní situaci, smrt či zranění blízké osoby, jako je tomu například u čečenských černých vdov, které se po smrti svých manželů či jiných rodinných příslušníků stávají sebevražednými atentátnicemi. Ženy také často usilují o lepší život pro své děti. Jiným důvodem může být, zejména v zemích, kde ženy nejsou považovány za zcela rovné mužům (Střední východ, Latinská Amerika, Irsko, Itálie či Severní Korea), feminismus.15 Rozvíjející se trend představují v současné době sebevražedné teroristické útoky. Ač by se mohlo zdát, že jsou doménou islámských fundamentalistů, nejvíce je používají Tamilští tygři (LTTE – Liberation Tigers of Tamil Eelam) ze Srí Lanky.16 Sebevražedné útoky představují organizované jednání s promyšlenou logikou a strategií. Přestože mnoho atentátníků může být iracionálních či fanatických, vedení 13

VICTOROFF, Jeff. The Mind of the Terrorist: A Review and Critique of Psychological Approaches. s 7 SILBER, Mitchell D., BHATT, Arvin. Radicalization in the West: The Homegrown Threat. s 9. 15 HUDSON, R. A. The Sociology and Psychology of Terrorism: Who become a terrorist and why?: A Report Prepared under an Interagency Agreement by the Federal Research Division, Library of Congress. s 53-58 16 HUDSON, R. A. The Sociology and Psychology of Terrorism: Who become a terrorist and why?: A Report Prepared under an Interagency Agreement by the Federal Research Division, Library of Congress. s 33 14

65

skupiny, která je rekrutovala a řídila, rozhodně iracionálně nejedná. Za posledních dvacet let počet sebevražedných útoků vzrostl, protože teroristé poznali, že jde o velmi účinnou a efektivní formu nátlaku. Teorie o tom, že sebevražedný útok je způsoben iracionálním chováním jedince v důsledku náboženského přesvědčení či psychologických dispozic, nelze prokázat, protože se nejedná o fenomén související pouze s islámem. Skupina LTTE rekrutuje své členy převážně z hinduistických Tamilců a její ideologie obsahuje prvky marxismu-leninismu. Podle dřívějších výzkumů byl sebevražedný atentátník nevzdělaný, nezaměstnaný, sociálně izolovaný svobodný mladý muž okolo dvaceti let. Dnes to však může být člověk vysokoškolsky vzdělaný i nevzdělaný, ženatý či svobodný, sociálně izolovaný či integrovaný, ve věku od 13 do 47 let a může jít o muže i o ženu. 17 Sebevražedný útok skýtá mnoho relativních „výhod“ jeho realizace. Umožňuje realizátorovi kontrolovat místo a čas pro způsobení co největších škod. Sebevražedné útoky přitahují pozornost médií a zintenzivňují psychologický efekt terorismu, protože je nelze dopředu předpovědět a zabránit jim, čímž vyvolávají pocity bezmoci a bezradnosti. Nejsou technicky ani finančně náročné, nevyžadují žádné plány na útěk, nehrozí žádné výslechy a prozrazení důležitých informací, protože útočník je při akci zabit. Pokud se má člověk vzdát svého života, aniž by byl mentálně nemocný, lze předpokládat, že od svého činu očekává značné výhody a odměnu. U muslimů se v jejich úhlu pohledu nejedná o sebevraždu, kterou islám zakazuje, ale o mučednictví. Z útočníka se v jeho očích a v očích jeho okolí stane shahid, mučedník, který naplňuje náboženské přikázání svaté války, a jeho čin je označen slovem istishad znamenajícím obětování svého života ve jménu Alláha. Sebevražedný útok bývá považován za patriotický a altruistický čin, který má pomoci naplnit politické, nacionalistické či separatistické cíle komunity, k níž útočník patří. Pokud shahid pochází z chudého prostředí, může svým činem zlepšit postavení a ekonomickou situaci své rodiny, která po jeho smrti bude ctěna a obdrží finanční odměnu od islámské charity nebo od teroristické organizace. Z náboženského hlediska pro sebe atentátník získá věčný život v ráji, vyhne se očistnému procesu před dosažením nebes a získá 72 panen, které se o něj v ráji budou starat. Navíc se mu dostane příslibu života v nebi pro 70 svých přátel a rodinných příslušníků.18 ZÁVĚR Motivace terorismu se skládá z mnoha faktorů propojených více či méně důležitými vazbami. Vědci se již celá desetiletí snaží vypracovat profil teroristy. Ovšem najít shodné znaky u všech teroristů je nemožné. Každý je motivován něčím jiným, pochází z jiného prostředí, má rozdílné vzdělání či finanční možnosti. Není tedy reálné předem předpovědět, kdo se teroristou stát může a kdo nikoli. Nepotvrdily se ani domněnky o tom, že sebevražedné útoky, jejichž počet stále narůstá, jsou dílem psychicky nemocných osob. Naopak se jedná o důkladně promyšlené a organizované jednání, které je velmi účelné pro dosahování vytyčených cílů. Tím se značně komplikuje proces boje proti terorismu, který je v současnosti jednou z nejvýznamnějších bezpečnostních hrozeb. 17 18

PAPE, Robert A. The Strategic Logic of Suicide Terrorism. s 1-2. GANOR, Boaz. The Rationality of the Islamic Radical Suicide Attack Phenomenon.s. 9-11.

66

LITERATURA [1] BORUM, R. Psychology of Terrorism. Tampa: University of South Florida, 2004. 79 s. Dostupné [2008-01-15] z WWW: . [2] GANOR, Boaz. The Rationality of the Islamic Radical Suicide Attack Phenomenon. In Countering Suicide Terrorism. Herzliya: The International Institute for Counter-Terrorism, 2000. s 5-12. Dostupný z WWW: . [3] HUDSON, R. A. The Sociology and Psychology of Terrorism: Who become a terrorist and why?: A Report Prepared under an Interagency Agreement by the Federal Research Division, Library of Congress. Washington, D.C.: Library of Congress, 1999. 186 s. Dostupné [2008-01-30] z WWW: . [4] LANDES, William M. An Economic Study of U.S. Aircraft Hijacking, 1960-1976. Stanford: National Bureau of Economic Research, Inc., 1977. 63 s. [cit. 2008-0926] Dostupný z WWW: . [5] MilitantIslamMonitor.org. Senate report on Terrorism and the Internet [online]. 2008 [cit. 2008-10-17]. Dostupný z WWW: . [6] PAPE, Robert A. The Strategic Logic of Suicide Terrorism. American Political Science Review [online]. 2003, vol. 97, no. 3 [cit. 2008-02-13]. Dostupný z WWW: . [7] RICHARDS, Alan. Socio-economic Roots of Radicalism? Towards Explaining the Appeal of Islamic Radicals. Carlisle: Strategic Studies Institute, U.S. Army War College, 2003. 42 s. Dostupný [2008-02-05] z WWW: . ISBN 1-58487-128-8. [8] SANDLER, Todd, ENDERS, Walter. An Economic Perspective on Transnational Terrorism. European Journal of Political [online]. 2004, vol. 20, no. 2 [cit. 200809-16], s. 301-316. Dostupný z WWW: . ISSN 0304-4130. [9] SILBER, Mitchell D., BHATT, Arvin. Radicalization in the West: The Homegrown Threat. New York: New York City Police Department, 2007. 90 s. Dostupný z WWW: . ISBN 978-0-6151-6301-7. [10] The Profile of the Suicide Terrorist: An Empirical Analysis of Palestinian Terrorism in Israel (prezentace). Haifa: University of Haifa. [cit. 2008-02-29]. Dostupný z WWW: . [11] VICTOROFF, Jeff. The Mind of the Terrorist: A Review and Critique of Psychological Approaches. Journal of Conflict Resolution [online]. 2005, vol. 49, no. 1 [cit. 2008-02-13], s. 3-42. Dostupný z WWW: .

67

Vladimír VRÁB, Ladislav HAVELKA

CONSTRUCTIVE SIMULATION AND NEC ENVIRONMENT TRAINING Recenzenti Miroslav HOPJAN, Václav PŘENOSIL

Abstract: The Czech Army has successfully used the Centre of Simulation and Training Technologies (CSTT) for training and education. GF-TCCS is also the Czech Army initial contribution to NATO NEC (NNEC) activities. GF-TCCS system is installed in CSTT as well for staffs training according to motto - train like you fight. The article describes main ideas and possible solutions for implementation of GF-TCCS modules into CSTT simulation system to enable support of CAX in the NEC environment. The next part of the article will deal with entity behaviours and entity data transformation to MCS and BVIS through special interface – gateway. Description of their implementation to a common operation picture or as a UAV camera view, which will be transformed to 3D picture, will be given. The last part will include description of the CAX methodology in a NEC environment. INTRODUCTION The Center of Simulation and Training Technologies (CSTT) is responsible for training, learning and research tasks for all military forces. All the tasks are spread evenly through the Center’s effort and turned to training of the commanders, staff, units, crews and individuals. Professional military forces need their commanders, staff and units trained at the state of excellence level to accomplish the missions. Modern forces, such as the Czech forces have been turned into, use all available technology based on the latest information and communication technologies (ICT) for both training and decision making process (DMP) support. The CSTT’s principal and prevailing motto for success in this effort is “training like fighting”. It implies, at the commander and staff level, the necessity to use besides simulators also other decision-making process support assets recently fielded in the Czech armed forces. The priority was to find out how to interconnect both systems (simulation and decision making support tools). New requirements for recent operations to reach information dominance in battlefield are impossible to fulfill without reaching certain level of NEC. The project for a Network Enabled Capability (NEC) simulator was involved under defense research budget and is based on the interconnection of Ground Forces Tactical Command and Control System (GF TCCS) and simulation system for CAX (OneSAF). 1

THE PROJECT KEYNOTE

The defense research project goal was to make the theoretical prerequisites necessary for interconnection of two independent systems: decision-making process support system at company (and lower command) level and battalion (and higher command) – 68

GF-TCCS. The system has built and integrated fragments of the company and battalion Battle Vehicles Information System (BVIS) and the battalion Maneuver Control System (MCS). The other system that is usually used in training is the tactical simulator (TS) for of commander and staff training at the level of battalion (under brigade), lower commanding officers (company, platoon), and their subordinates in conducting battle actions or accomplishing non-combatant activity tasks. Both systems use standard communication protocols (VMF or RFP for GF-TCCS, and DIS version 2.0.4 for the tactical simulator). The results of this defense research project theoretical analysis have proved the two systems may interconnect as they transmit data with the standard protocols. A purpose of the project was to design and build a functional model of special device that would link the two systems and transform the data format from one to the other. For technical background of connectivity of both the systems a special gateway was chosen and assembled that would ensure transmission of the entity position information from the tactical simulator to the BVIS. Information of the combat and supporting units positions in the theatre is the key piece of information for the commander’s decision-making process in course of action and assets engagement in the mission. Having proved ability of fulfilling training objectives and requirements the tactical simulator is intensively used in training process for Czech military professionals. On the other hand, C2 systems, battalion BVIS/MCS, (very dissimilar from tactical simulator from the interface as well as conceptual model point of view) showed their practical usefulness when fielded in selected Czech military units. Linking both systems appeared absolutely necessary for both effective training and avoiding wrong skills. The evidence of the capabilities was demonstrated in the experimental exercise held at CSTT in February 2005. The project goal was limited to seamless entity position information sharing, not command and SITREP exchange. This problem is subject of extensive effort of NATO community in Battle Management Language (BML) perspective standard. 1.1 EXPERIMENT DESCRIPTION The Center of Simulation and Training Technology in Brno, Czech Republic carried out following experiment. Figure 1 shows the BVIS and TS assets arrangement. It consisted of two, basically autonomous computer networks (TS and company and battalion BVIS) connected together via computer gateway equipped with two network cards. One card connected to the TS computer network and the other to the BVIS computer network. The gateway element was equipped by special computer software. 1.2 HARDWARE CONFIGURATION Computers running both systems and the gateway were connected as shown in Figure. 1. Following assets were assigned for the experiment: - workstations with OneSAF (TS), a scenario for a platoon level units (2 mechanized units, 1 tank unit) - terminals of company BVIS - 1 terminal of battalion BVIS - 1 portable computer as a gateway - CSTT network infrastructure

69

Figure 1 Scheme of Tactical Simulator to GF TCCS/BVIS linking

1.3 EXPERIMENT STEPS The following procedure was applied to the project experiment: -

70

Consistency check of the installed land terrain database (Doupov Training Area, Map Scale – 1:25000) OneSAF function check BVIS function check in network mode Gateway initialization Connection of both systems to the gateway Gateway configuration check Experiment elementary setup: one entity at a selected working station – on movement (defined route of movement along broken line, on-road route, free off-road movement using SAF) one platoon of selected type (tank, mechanized) in march formation moving at the selected workstation one platoon of selected type in march formation moving at three workstations Launching the simulation Entity position presentation check in BVIS Controlled position measurement of the entity (entities) in OneSAF (i.e. entity position report in TS and symbols in BVIS at the same instant) Protocol processing.

Entity positions were read using tools available in particular systems. In TS, the entity position(s) could be read within GUI (value reading on the information line or status line of the tactical simulator. The entity position coordinates in BVIS could be determined from the values read in the system information window. Minor difficulties were encountered in reading the values in BVIS due to the fact that information of position related to a tactical symbol was showed in the form of mouse cursor position information not in the information window. Therefore, values of vehicle positions were acquired by operator’s cursor pointing. The vehicle position was assigned to the center of the symbol as the tactical symbol instead of center of mass of the unit. Comparison of vehicle entity positions measured in both systems showed minor difference of the position readings. These differences were caused by human factor rather than the systematic error caused by the gateway or the data transformation algorithm. 1.4 MODEL ASSESSMENT Results of the experiment proved the designed method of connection between TS and GF TCCS of the Czech land forces via the gateway being suitable and feasible. The tested gateway model connecting these two systems is the fundament that allows interconnection of the systems in both ways to employ them in the exercise planning phase as well as in the training process of commanders, staffs, as well as small unit leaders or combat vehicle crews in leadership under close-to-battle conditions in CSTT (in both Brno and Vyskov). The project outcomes will rank Czech military forces among the NATO most advanced countries since it solves connection between the decision-making support tools and simulation assets (introduced C2/SIM systems). The project results can positively influence training by additional approach to real conditions of forces deployment areas during their coalition and national missions. Workstations in such network are not expected to get automatically the enemy´s position information. However, it is doctrinally correct to show complete operational picture when approving stimulated RECCE info by S-2 (G-2, O-2 etc.) The reason is to include intelligence officers into training audience. The exercise was held at the CSTT using tactical simulator and decision-making process supporting tools, each of the workstations (one for company) would have assigned portable computer with company BVIS. Such an autonomous network would also include one portable computer with battalion commander BVIS installed to show the general tactical situation in real time (at least information of the subordinate entities positions – simultaneous situation). This situation for Secondary Training Audience place layout at the CSTT is in Figure 2. The complete system of battalion DMP support includes Battalion MCS with the terminals to be deployed within the battalion command post.

71

The brigade BVIS and MCS have not been introduced yet. 2

NEC SIMULATOR

First research project finished. We could send only information about position of own unit from TS to GF TCCS. In 2007 NEC Simulator project started. The goal of this new project is to design simulation models for CAX in NEC environment area. It means we want to get information also about opposite forces. This information can be gathered from simulated vehicles in TS. Real sensors, radars and etc. have currently no on-line date transfer to C2 systems. But, in NEC simulator are substituted by constructive entities. TS supports all RECCE assets - special Czech vehicles like LOS (artillery observer system), SNEZKA (RECCE system), SOJKA (RECCE UAV), etc. Currently, we adjust sensors parameters of those vehicles. Simulation system of CSTT includes MetaVR licenses for 3D view of simulation battlefield. Normally, we use the 3D view for exercise control by EXCON. This software allows global view of battlefield from arbitrary points (conducted by spherical control device) or as a stealth object which is linked to selected entity. It means we can link our view for example with UAV. The Czech Army use UAV system called SOJKA records a battlefield view on video tape. This movie is processed by SOJKA operator and after that videotape is sent to G-2 group for detail analyses. For NEC simulator we want use MetaVR system for recording battlefield view in next modes: -

color camera B/W camera IR camera.

MCS in NEC area receives data from sensors, radars, robots and special RECCE systems as well. This data is distributed according to SOP (Standards Operation Procedures) to particular staff groups (G-2, G-3, etc.). For decision making process is the most important the position information about both own and enemy units transported in DIS. SOP training in NEC environment is the entry condition.

72

Figure 2 Secondary Training Audience place layout at the CSTT

3

CONCLUSION

Authors would like to thank the staffs of the CSTT Brno, and both VR Group and DelInfo management for their active access to provide the experiment and necessary technical support. Without their consistent and professional assistance the gateway between simulation system and GF TCCS would not exist. Especially, we would like to thank Assoc Prof Milan Snajder, PhD. (LOM Praha) for his exceptional effort to experiments success. REFERENCES [1] HAVELKA, L., VRAB, V. Future of M&S in Czech Army. RTO-MP-MSG-056. In: NATO Modeling and Simulation Group Conference. Prague: RTO, 2007. CD – ROM. [2] KLICNAR, M. & team. Concept of GF TCCS linking to CSTT. [Research Project Final Report. VR Group]. Prague: VR Group, 2004. [3] VRAB, V. Protocol about experiment - Using of GF TCCS&SIM gateway. [Research Project - Final Report]. Brno: CSTT, 2005. [4] VRAB, V., PAVLU, P., HAUSNER, D. CAX in NEC Environment. In : ITTE Conference – Communication for the NEC Concept. Brno:UO, 2007.

73

Marta MATULČÍKOVÁ

RIADENIE ĽUDSKÝCH ZDROJOV, PODSTATA A VÝZNAM MOTIVÁCIE Recenzenti Jaromír ĎURIŠ, Vítězslav STODŮLKA

Abstract: Human nature can be very simple, yet very complex too. An understanding and appreciation of this is a prerequisite to effective employee motivation in the workplace and therefore effective management and leadership. Motivation practice and theory are difficult subjects, touching on several disciplines. The job of a manager in the workplace is to get things done through employees. To do this the manager should be able to motivate employees. These articles are not included motivation theory, but the practical aspects of motivation in the workplace. Motivation is the key to performance improvement. Motivation is a specific way towards goals specifically stated by the motivator. Naturally, these goals as also the motivation system must conform to the corporate policy of the organisation. The motivational system must be tailored to the situation and to the organisation. ÚVOD Prudký rozvoj vedy, techniky a technológií v súčasnom období spôsobuje zložitosť a rýchlu premenlivosť podnikateľského prostredia. Úspešnosť podnikateľského subjektu je spájaná s jeho schopnosťou reagovať na nestále, neprehľadné a nepredvídateľné vývojové tendencie a prispôsobiť sa im. Práve zmena sa stala dôležitým prvkom riadenia podnikov a inštitúcií. Je potrebné odbúravať návykovosť, hľadať príležitosti a prenášať ich do stratégií a zabezpečovať tvorbu hodnôt. Každá organizácia sa musí prispôsobovať vonkajšiemu prostrediu a hľadať vnútorné možnosti a cesty vlastného rozvoja. Realizované zmeny môžu organizáciu posúvať k lepším výsledkom a môžu byť vnímané ako zmeny prospešné, alebo zmeny môžu pôsobiť aj ako rušivý element. Proces realizácie zmien je náročný a komplikovaný a každá zmena by mala byť plánovaná a riadená, aby bola zaručená jej úspešnosť. Zmeny sa vyznačujú rôznou intenzitou, rozsahom, frekvenciou, cykličnosťou a dĺžkou realizácie. Zmeny, ktoré zasahujú celú štruktúru podniku, zasahujú aj oblasť pracovných metód, teda oblasť ľudských zdrojov. Pod vplyvom technických a technologických inovácií sa menia aj pracovné činnosti, ktoré si vyžadujú zmenené nároky na ich vykonávateľa. Veľké zmeny v povolaniach vzhľadom na vplyv výskumu a vývoja si vyžaduje flexibilitu vzdelávacej stratégie, ktorá je významnou súčasťou stratégie rozvoja ľudských zdrojov. V nestabilnom prostredí sa zamestnanci musia prispôsobovať novým situáciám a rýchlo zvládať nové úlohy a činnosti. V budúcnosti je potrebné rozvíjať individuálnu iniciatívu, schopnosť samostatne riešiť problémy a prevziať zodpovednosť za úlohy v tímovej práci. Vzťahy „zamestnávateľ – zamestnanec“ si budú vyžadovať dôveru, pretože zamestnávatelia si čoraz viac uvedomujú, že každý zamestnanec sa podieľa na ekonomickom zdraví organizácie. Dôvera, istota, pracovný postup, podmienky pre osobnostný a kvalifikačný rozvoj sa stanú významnými motivačnými faktormi.

74

Analýza podmienok, možností a faktory motivácie zamestnancov, s ich praktickou realizáciou sú významným a nevyhnutným činiteľom úspešnosti zamestnávateľského subjektu. 1

RIADENIE ĽUDSKÝCH ZDROJOV A ICH VÝZNAM V INTERNOM PROSTREDÍ SUBJEKTU

Životaschopná organizácia sa musí neustále prispôsobovať meniacim sa podmienkam a okolnostiam vonkajšieho prostredia, kde musí hľadať vhodný priestor pre svoju realizáciu. Vonkajšie prostredie vytvára tlak aj na zmeny vo vnútri subjektu. Nielen vonkajšie prostredie, ale aj vnútorné potreby vlastného rozvoja sú spojené s rôznym typom zmien vo vnútri inštitúcie. V zásade existujú tri prístupy riešenia problémov a realizácie zmien: 1. postupné zlepšovanie procesov, postupov, ktoré by malo prebiehať ako nepretržité zlepšovanie v malých krokoch; 2. rázna radikálna zmena, je spojená so zmenou skokovou, je to zmena jednorázová a má dosahy na celú štruktúru organizácie; 3. zmena, charakterizujúca prechod do vyšších vývojových fáz, každá zmena je príčinou a prípravou na ďalšiu zmenu. Ide o opätovné kvalitné prehodnotenie a návrh nového riešenia na kvalitatívne vyššom stupni. Zmeny v organizácií vyvolávajú externé faktory, kde je potrebné spomenúť hlavne konkurenciu a kvalitu konkurenčných výrobkov resp. služieb, zavádzanie nových výrobkov (služieb), zlepšujúce služby pre zákazníkov vyplývajúce z ich vkusu a potrieb, zmeny v ponuke materiálov, v oblasti technológií, uplatňovanie nových procesov a postupov, explózia nových poznatkov. Všetky tieto zmeny vplývajú aj na potrebu zmeny kvality ľudských zdrojov. K interným faktorom zmien je potrebné uviesť faktory súvisiace s procesmi v organizácií – súvisiace s rozhodovaním, komunikáciou a interpersonálnymi vzťahmi. Zmeny sú vyvolávané túžbou zvýšenia objemu hlavného predmetu činnosti a tým aj objemu predaja, zvýšenia kvality, zlepšenia služieb poskytovaných zákazníkom. Na realizáciu týchto zámerov je potrebné zlepšiť výkonnosť zamestnancov, zlepšiť motiváciu a stabilizáciu zamestnancov. Zmeny aplikované vo vnútri podniku, bez ohľadu na faktory, ktoré ich vyvolávajú sa dotýkajú vždy ľudských zdrojov, ktoré sú základom úspešnosti každého podnikateľského subjektu. Zvýšené nároky na ľudské zdroje sa prejavujú v potrebe analýz pracovných činností, ktoré nám umožňujú pochopiť ich vnútorný obsah a štruktúru. Hodnotenie pracovných činností musí zachytávať: • charakter práce, kde význam má: – charakter činností: náročnosť vykonávanej práce je určená stupňom zložitosti a rozmanitosti činnosti, charakterom objektu vykonávanej práce. Vyjadruje, aký predpokladá podiel rutinného, odborného a tvorivého prístupu práce a rešpektuje postavenie práce v pracovnom procese. – zložitosť práce s informáciami, kde sa posudzuje rozsah prijímaných a odovzdávaných a pre prácu potrebných informácií, druh informácií, šírka informácií podľa disciplín a odborov, potrebnosť tvorivosti pri práci s informáciami. – riadiaca úroveň, ktorá je charakterizovaná vertikálnou úrovňou riadenia.

75

zodpovednosť za výsledky a hodnoty – náročnosť práce vyplývajúca zo zodpovednosti za materiálové a finančné zdroje a za straty, ktoré sú dôsledkom chybných rozhodnutí. predmet práce a pracovné prostriedky, kde sa zisťuje jeho výskyt a stupeň využitia. pracovné podmienky, charakterizujú prostredie, v ktorom je práca vykonávaná s označením určitého stupňa záťaže a to minimálne zdravotné riziko, únosná miera zdravotného rizika, významná miera zdravotného rizika, vysoká miera zdravotného rizika. Ďalšími podmienkami je umiestnenie pracoviska, pracovné tempo, rytmus práce, monotónnosť práce a nárazovosť práce, spoločenské a pracovné podmienky práce. kvalifikačné požiadavky, v členení na predpísané školské vzdelanie, doplnkové ďalšie vzdelávanie a predpísanú prax. požiadavky na tzv. kľúčové zručnosti a sociálne kompetencie, kde sa posudzujú jazykové znalosti, potreby ovládania výpočtovej techniky aj s bližšou konkretizáciou požiadaviek, interpersonálne schopnosti, vodičské oprávnenie a pod. ďalšie požiadavky na vykonávateľa práce, náročnosť na zmyslové orgány zrak, sluch, čuch, chuť a tiež zvláštne požiadavky, súvisiace s mimoriadnymi nárokmi vykonávanej práce na úroveň niektorých osobných vlastností a schopností zamestnanca. Sem možno zaradiť špeciálne fyzické predpoklady, svalová sila, veľkosť postavy, schopnosť práce vo výškach, mimoriadna schopnosť koordinácie pohybov, presnosť práce v zmysle schopnosti práce s detailom, talent, istota a pohotovosť vo vystupovaní, schopnosť vyjednávať a prijímať kompromisy, podnikavosť a rozhodnosť. –

• •

• • •

Analýza pracovných činnosti, je rozhodujúca v procese prijímania, rozmiestňovania a vzdelávania zamestnancov. Uplatňovať treba dostupné efektívne metódy pri výbere a prijímaní zamestnancov, ktoré môžu čo najlepšie odhadnúť perspektívnosť zamestnanca na konkrétnej pracovnej pozícií, čo eliminuje zbytočné náklady, ktoré môžu vzniknúť v dôsledku zlého výberu. Pri stanovovaní potreby zamestnancov sú dôležité nielen kvantitatívne prepočty počtu ale orientácia na kvalitu, kde rozhodujúcimi faktormi na základe realizovaného prieskumu sa stali osobné a charakterové vlastnosti, iniciatívnosť a schopnosť empatie, t.j. schopnosť vcítenia sa do myslenia druhých, schopnosť prispôsobenia sa a umenie presviedčať. V podstate až na druhom mieste boli vedomosti a zručnosti potrebné pre výkon práce, kde dôležité nieje ani ich objem, ale schopnosť ich získavania a neustáleho rozvoja. Mení sa tak prístup k riadeniu ľudských zdrojov. Manažment ľudských zdrojov ako významná súčasť manažmentu podniku smeruje ku komplexnému chápaniu ľudských zdrojov podnikateľského subjektu resp. inštitúcie v najširších strategických, systémových a sociokultúrnych súvislostiach. Manažment ľudských zdrojov predstavuje aktívny integrovaný systémový a strategický prístup manažmentu zameraný na dosiahnutie súladu medzi personálnou potrebou, vyjadrenou požadovaným počtom zamestnancov určitých kategórií, ktorí sa vyznačujú požadovanými vedomosťami, zručnosťami, spôsobilosťami, sú náležite motivovaní a sú ochotní pracovať pre podnik a skutočným potenciálom ľudských zdrojov, ktorý môže byť aktivovaný pri plnení podnikových cieľov. Zamestnanec pracujúci pre organizáciu buduje nielen imidž organizácie, ale aj svoj vlastný. Do popredia sa dostáva myšlienka „osobnej značky“. Z mnohých názorov možno pozorovať, že je to niečo prekvapujúce. V práci je zamestnanec preto, aby

76

produkoval výstupy pre zákazníkov. V tomto prípade je náš výstup produktom a tvorca – zamestnanec je jeho dodávateľ. Ako dodávatelia máme snahu budovať si pozitívnu reputáciu, imidž profesionála, spoľahlivého pracovníka, partnera, s ktorým sa oplatí dlhodobo spolupracovať. Dalo by sa povedať, že si budujeme svoju osobnú značku. Naše meno sa stáva značkou v podniku, v lepšom prípadne v okruhu profesionálov, prípadne v odvetví, v ktorom zamestnanec pôsobí. Mzda, či iná odmena sa stáva ohodnotením našej značky, jej cenou a odráža sa na našom výkone, štýle, či organizácii práce. Záujem o vytváranie pozitívnej vyhliadky pre budúcnosť prináša so sebou otázky budovania seba ako značky a jej vitálneho rozvíjania. Budovanie osobnej značky si vyžaduje rozvoj osobnosti, čo má dosahy aj na zvyšovanie kompetentnosti. Vyvoláva snahu jedinca na – zvyšovanie odbornosti v podobe nových vedomostí; – zlepšovanie zručností; – motiváciu k získaniu nových zručností; – zvyšovanie citu pre sebahodnotenie; – tvorbu nových vzťahových hodnôt a budovanie nových vzťahov. Medzi potreby človeka – profesionála vo svojom odbore, ktorý cieľavedome buduje svoje meno patria: – etablovanie seba ako experta v odbore, – zameranie energie na napĺňanie svojho životného cieľa, – vybudovanie si solídnej reputácie vo svojom odbore, – zvýšiť svoju známosť a vylepšiť si hodnotu, aká je vnímaná v trhovom priestore, – vybudovať si okruh pôsobenia v určitej trhovej medzere, – získať uznanie od skupiny ľudí, ktorá pôsobí v nadväzujúcich činnostiach, – budovať si dobré vzťahy s významnými osobnosťami pôsobiacimi v rovnakom odbore resp. priestore. Presadzovanie myšlienky „osobnej značky“ sa môže pozitívne odraziť aj na imidžu organizácie, ktorá súvisí s kvalitou práce a spokojnosťou zákazníkov. Pozornosť odborníkov v oblasti personalistiky sa sústreďuje na významné okruhy problémov ako je skúmanie vzťahu efektívnosti organizácie a zapojenia ľudského potenciálu a úroveň zapojenia zamestnancov do diania a procesov v podniku, charakterizovaných tzv. „angažovanosťou“. (J. Hofmann, S. Helbach-Grosser, 2007) 2

SKÚMANIE VZŤAHU EFEKTÍVNOSTI ORGANIZÁCIE A ZAPOJENIA SA ĽUDSKÉHO POTENCIÁLU

Manažéri venujú množstvo času a energie na vytvorenie dobrej stratégie. Je však potrebné zabezpečiť, aby strategické priority organizácie prenikli do povedomia zamestnancov a stali sa aj ich strategickými prioritami. Najbežnejším problémom je nezvládanie kombinovania riadenia ľudských zdrojov a strategických priorít organizácie. Ľudské zdroje, či už individuálne alebo kolektívne prispievajú k naplneniu stratégií. Pri riadení ľudských zdrojov by mal byť dôraz kladený na (J. Vodák, A. Kucharčíková, 2007): – záujmy manažmentu; – uplatnenie strategického prístupu, t.j. takého, kde stratégia ľudských zdrojov je integrovaná do stratégie podniku;

77

chápanie ľudí ako majetku, do nich sa investuje v záujme dosiahnutia cieľov podniku a posilnenia ich záujmov; – dosahovanie pridanej hodnoty pomocou ľudí a to prostredníctvom rozvoja ľudských zdrojov a riadenia pracovného výkonu; – dosiahnutie oddanosti zamestnancov cieľom a hodnotám podniku; – potrebu silnej podnikovej kultúry vyjadrenej deklaráciou vlastného poslania a hodnôt, posilované za pomoci komunikácie, vzdelávania a procesmi riadenia pracovného výkonu. –

Teoretické vymedzenie a praktická realizácia problémov je aj súčasťou riešenia projektu VEGA 1/0568/08 – Uplatňovanie moderných trendov manažmentu a ich vplyv na úspešnosť podnikov, kde parciálna časť riešenia projektu vo svojej 1. etape sa zameriava na zhromaždenie názorov respondentov, na skúmanie vzťahu zamestnancov a ich podiele pri zapájaní sa do implementácie stratégie. Aplikačná časť prieskumu vychádzala zo súčasnej vývojovej potreby, kde manažment ľudských zdrojov je spolutvorcom stratégie podniku. Manažment ľudských zdrojov by mal formulovať a tiež spolugarantovať realizáciu strategických cieľov, cez zavádzané systémy manažmentu výkonu, systémy odmeňovania a systémy vzdelávania, v kontexte presadzovania hodnôt podnikovej kultúry. V realizácií manažmentu ľudských zdrojov sa kladie dôraz na rozvoj odbornej a sociálnej kompetentnosti zamestnancov, na rozvoj tímovej spolupráce a zapájanie ľudí do rozhodovania, na štýl vedenia, uplatňovanie pracovnej motivácie, skvalitnenie komunikačných tokov a tiež lojalitu k podniku. Prieskum, ktorý bol realizovaný metódou interview v podnikateľských subjektoch sa orientoval na nasledujúce okruhy problémov: – pochopenie stratégie, jej zdieľanie so zamestnancami podniku, vytvorenie súdržnosti zamestnancov pri napĺňaní cieľov stratégie; – spôsob ako manažér komunikuje svoje zanietenie a očakávania so svojimi podriadenými, prípadne spolupracovníkmi; – úloha vodcovstva, uplatňované štýly vedenia, motivácia, vytváranie potrebnej klímy pre napĺňanie stratégie; – väzba ako každodenné správanie a aktivita zamestnancov podporuje stanovené strategické priority (snaha o zvyšovanie ich výkonnosti); – prozákaznícka orientácia ako súčasť prezentovanej stratégie (zamestnanci musia mať pochopenie pre zákazníkov, pre ich potreby a nároky, bez ohľadu na to, či sú alebo nie sú s nimi v priamom kontakte); – postoje, presvedčenie, názory a hodnoty zamestnancov a ich súlad s prezentovanou podnikovou kultúrou. Cieľom takto stanoveného prieskumu bolo zistenie, či existuje zmena vnímania človeka a jeho roly v pracovnom procese, vnímania zamestnanca ako zdroja práce, prosperity a konkurencieschopnosti, ako významné aktívum podniku. Vo viacerých inštitúciách sme zaznamenali zmenu v názoroch na zamestnanca ako významného tvorcu hodnôt, išlo hlavne o odvetvie elektroniky, počítačovej techniky (softwerové a hardwerové vybavenie), informačných technológií a služieb prevažne právne, ekonomické, realitné poradenstvo. Stále je dostatok zamestnávateľov, ktorí zamestnanca považujú za vykonávateľa manažmentom stanovených úloh a povinností, od ktorého sa odvíja aj systém komunikačných tokov, uplatňované štýly vedenia a stimulačné nástroje k práci. Záujem v podnikateľských subjektoch je primárne v Slovenskej republike orientovaný na vertikálnu komunikáciu t.j. zostupnú a vzostupnú a sú pre ňu vytvárané vyhovujúce komunikačné kanály. Zostupná komunikácia má

78

svoje 100 % uplatnenie a vzostupná komunikácia má cca 70 % využiteľnosť, prevažne je to v malých a stredných podnikoch. Podnikateľské subjekty by pre lepší rozvoj a prácu s ľudskými zdrojmi mali vytvárať aj možnosti pre horizontálnu komunikáciu a rovnako aj pre diagonálnu komunikáciu, ktorá patrí medzi najmenej používaný komunikačný kanál. Diagonálna komunikácia by na jednej strane mohla skrátiť čas potrebný na komunikáciu a na druhej strane znížiť medzičlánky pri komunikácii a viedla by k celkovému zefektívneniu komunikačného procesu, žiaľ jej uplatnenie v rámci sledovaného prieskumu je 7 % a opäť ťažiskom sú malé a stredné podniky. Výsledky prieskumu boli odlišné v uplatňovaní jednotlivých štýlov vedenia vyplývajúce aj z organizačného usporiadania zamestnávateľských subjektov, čo sa prejavilo v sektorovom členení, v odvetvovom členení, podľa územného členenia a vlastníckych vzťahov. V odvetviach ťažkého a spracovateľského priemyslu boli typické klasické (pyramídové štruktúry), ktoré predurčovali aj vzťahy podriadenosti a nadriadenosti, i keď treba podotknúť, že bol vytvorený značný priestor pre možnosť rozhodovania zamestnancov. Tiež prevládal transakčný štýl vedenia. V odvetviach služieb a odvetviach založených na znalostiach bol významný transformačný štýl vedenia, založený na charizme, inšpiratívnom vedení, individualizovanej úcte a intelektuálnej stimulácií. Motivačný štýl riadenia vstupujúci do motivačných nástrojov spolu s motivačnými programami a stimulačnými systémami nezaznamenával významných odlišností. 96 % zamestnancov oslovených podnikov sa vyjadrilo, že základným podnetom k práci je systém odmeňovania, pozostávajúci z priameho odmeňovania t.j. z platovej a mzdovej politiky a dotvárajúceho systému odmeňovania prezentovaného rôznou kombináciou zamestnávateľských výhod. Len 4 % zamestnancov v službách (školstvo, zdravotníctvo, starostlivosť o chorých a starých ľudí) vidia naplnenie svojich potrieb, určité poslanie, ktoré chcú realizovať, ostatní sa však prikláňajú k prvej skupine a vyjadrovali nespokojnosť so systémom odmeňovania. Zhodou vo všetkých oslovených subjektoch bola silná prozákaznícka orientácia, ktorá mala dominantné postavenie v stratégií a tiež aj v myslení a konaní zamestnancov. Vyhodnocovaním uvedených okruhov problémov a ich napĺňaním, môžeme konfrontovať realitu a analyzovať informácie a odhaľovať problémy spojené s realizáciou stratégie v dôsledku stupňa zapojenia ľudského faktora, ktorá závisí od stupňa motivovanosti jednotlivcov a vlastných potrieb a ambícií. Rovnako významnou sa stáva aj analýza, charakterizujúca vôľu a ochotu tak manažmentu ako aj zamestnancov pri rozvoji aktivít smerujúcich k zlepšovaniu postavenia podniku v dôsledku konania ľudských zdrojov a ich výkonov. V internom prostredí organizácie sa môžeme pokúsiť o charakterizovanie určitých skupín zamestnancov prípadne manažérov a ich angažovanosti do činnosti subjektu a do prebiehajúcich procesov, ktoré hovoria o úrovni zapojenia a miere angažovanosti pri riešení problémov rozvoja a napĺňaní stratégií. Základom je charakterizovať postoj zamestnanca k preberaniu zodpovednosti, mieru a spôsob využívania príležitostí, zvládania rizík, či plnenia príkazov a zákazov. Ide o určitú úroveň lojality, či spôsobilosti zamestnanca pozitívne riadiť procesy, rozvíjať aktivity a riešiť problémy smerom k zlepšovaniu podnikového postavenia a nie vlastných výhod.

79

Angažovanosť

Iniciátor a rozhodovateľ

Invenčný typ zamestnanca

Charakteristika Plné vnútorné Zodpovedné prevzatie plnenie príkazov; zodpovednosti tvorivé využívanie za úspech; príležitostí snaha a minimalizácia o odhaľovanie rizík. príležitostí pre úspech organizácie.

Zamestnanec vykonávateľ Na základe jednoznačných inštrukcií plní príkazy a vyžaduje návrhy na prekonávanie problémov.

Zamestnanec s nestabilným výkonom Na základe vynútenia plní príkazy, vyžaduje si kontrolu pri plnení úloh, má tendenciu príležitosti využívať vo svoj prospech a riziká prenášať na organizáciu.

Rizikový zamestnanec Časté neplnenie príkazov a porušovanie zákazov; silná preferencia vlastných cieľov, na úkor podniku. Ohrozuje stabilitu organizácie.

Tabuľka 1 Typy zamestnancov a ich angažovanosť pri realizácií činnosti

Uvedené stavy angažovanosti nepodávajú komplexnú charakteristiku osobnosti, ale sú určitým prehľadom o prístupoch zamestnancov k cieľom subjektu a záujme o napĺňanie strategických priorít. Zamestnanci vykonávatelia sú spoľahlivým prostriedkom pre výkon činnosti podľa jednoznačných inštrukcií, príkazov a zákazov. Týchto je žiaduce mať v podniku väčšinu, pretože sú vykonávateľom riadiacich pokynov a rutinných úloh, teda tých, ktorých je v každom subjekte najviac. Ide o to, aby boli vykonané správne, včas a v záujme naplnenia cieľov celého kolektívu, nie pre získanie výhod jednotlivcom. Ostatné typy zamestnancov, buď sa významne podieľajú na úspešnosti organizácie, ale významne túto úspešnosť ohrozujú. Matematicky by sa dali vyhodnotiť podiely jednotlivých typov zamestnancov v podniku z hľadiska ich angažovanosti pri plnení podnikových cieľov, alebo jednoduchšie v praxi realizovateľné, stanoviť pomer medzi nežiaducimi a žiaducimi typmi zamestnancov, ktoré sú reprezentované okrajovými skupinami. V oblasti ľudských zdrojov sa preferuje potreba vysokých výkonov, flexibility a iniciatívnosti, podniky potrebujú individualistov s vysokou profesionálnou spôsobilosťou, ktorí v prípade potreby dokážu pracovať tímovo a zmierňovať možné riziká podnikania. Z hľadiska zamestnávateľa sú časové faktory významnejšie ako finančné, pretože je potrebné, aby personál „stíhal“ pracovať rýchlejšie a nie lacnejšie. K tomu sa často prispôsobuje aj rozvrhnutie pracovného času, či už rovnomerne, alebo nerovnomerne, prípadne umožňovanie práce mimo pracoviska. Aktivity pracovať mimo pracoviska vyplynuli z požiadaviek zamestnancov, ktorí majú záujem o prácu v menej zväzujúcich podmienkach. Psychológovia však upozorňujú, že domáca práca je psychicky náročná, vyžaduje si veľkú disciplínu jednotlivcov, je spojená s obmedzeným sociálnym kontaktom, s obmedzenou priamou komunikáciou pri výkone práce a nesie so sebou aj značné riziká spočívajúce v chýbajúcej hranici medzi prácou a súkromným životom, čo môže viesť u niektorých povahových typov ku stresom a prepracovaniu. Dôsledná starostlivosť o zamestnancov, budovanie vzťahov dôvery, pocitu istoty

80

a perspektív osobnostného rozvoja a kariéry sa stáva najvýznamnejším motivačným činiteľom. 3

MOTIVÁCIA – VNÚTORNÝ PROCES UTVÁRANIA CIEĽOV

Pojem motivácia vyjadruje psychologické dôvody, resp. psychologické príčiny konania a správania sa. Ide o zvláštny druh príčinností, ktorý vyjadruje pojem motív. Motívom sa vysvetľuje, prečo človek koná tak ako koná, čo súvisí s tendenciou dosiahnutia určitého cieľa. Motív je činiteľ, ktorý podporuje, orientuje a udržiava ľudské správanie sa. Skúmanie motívu je hľadanie odpovede na otázku prečo človek konal určitým spôsobom. Zhrňujúcim súborom informácií, z ktorého možno čerpať poznatky o psychologickosociálnych charakteristikách myslenia a správania sa ľudí, sú teórie motivácie. Slúžia na získanie prehľadu o tom, ako sa budú ľudia správať a ako budú konať v rozličných situáciách a za pôsobenia rozličných motivačných podnetov. Motiváciou k práci sa zaoberalo a zaoberá množstvo odborníkov, ktorí sa snažili o vysvetlenie a poznanie motivácie ľudského správania. Začiatkom 20. storočia donucovanie prestáva byť univerzálnym nástrojom riadenia pracovníkov. (Z. Vašašová, 2007) Začína sa boj o ich psychiku, presadzuje sa osobná zainteresovanosť ľudí na výsledkoch práce. Motivácia je vnútorný proces utvárania cieľov, vyplývajúci z potrieb, ktoré potom ovplyvňujú správanie. Na jednej strane na človeka pôsobí súbor vlastných motívov. Na druhej strane ide o pôsobenie na človeka, aby sa správal a konal určitým spôsobom a v určitom smere – v riadení sa to zabezpečuje čiastkovou riadiacou činnosťou nazývanou stimulovanie. Cieľom tejto časti príspevku nie je charakterizovať jednotlivé teórie motivácie, ale uvedomiť si tej skutočnosti, že nikto nedokáže motivovať iného človeka, motivovať môžeme len sami seba. Ostatní nám však pri motivácií môžu pomôcť vytvorením vhodných podmienok, pocitov spokojnosti a bezpečia. Šikovný manažér vychádza z poznania potrieb a cieľov jedincov, snaží sa o empatické pochopenie predstáv, uspokojenia, poznania osobnosti tých, ktorých potrebuje viesť. Za účelom analýzy a zdokumentovania určitých prístupov k vytváraniu podmienok pre motiváciu je treba bližšie charakterizovať určité osobnostné rysy jedincov a pokúsiť sa na tom demonštrovať spôsob komunikácie a správania sa k nim. Nakoniec určité potreby, postoje a záujmy sú úzko spojené aj s budovaním kariéry, ktorá zahŕňa získavanie skúseností, rast osobnosti a pre mnohých aj hľadanie seba samých a svojho postavenia v organizácií. (F. Bělohlávek, 1994). Osobnosť jedinca, jeho povahová a profesijná orientácia charakterizuje správanie sa človeka v jednotlivých situáciách. Ľudia sa zameriavajú na prijímanie takých pracovných úloh, ktoré sú naplnením individuálnych predstáv, sú súborom subjektívne vnímaného vlastného talentu, motívov a hodnôt. Pri správne uplatňovaných motivačných faktoroch dochádza k stabilizácií pracovného života a naplnení kariérových potrieb a výrazná zmena orientácie sa stáva málo pravdepodobnou a vyžadovala by si významné prehodnotenie vlastnej kariérovej motivácie, človek zostáva tak zakotvený v okruhu určitých pracovných miest a úloh. Poznanie osobnostných rysov, individuálneho potenciálu jedinca môže napomôcť pri správnej intenzite a zameraní motivácie a zároveň viesť k dosahovaniu vyšších výkonov a lepšej kvalite práce.

81

Ak si zoberieme nasledovné prevládajúce osobnostné rysy – Dominancia – Persuázia – Istota. a podrobíme ich analýze dospejeme k určitým záverom o potrebách usmernenia vlastného správania a vytvárania vhodných a tvorivých podmienok. Osoby s prevládajúcou potrebou dominancie prejavujú sa asertívnosťou, sú to nároční a iniciatívni jedinci motivovaní mocou, právomocami, výzvami a príležitosťami. Majú vysokú potrebu dosahovať výsledky a vyžadujú uznanie za to, čo už dosiahli a dosahujú. Ľudia s vysokým stupňom dominancie sa radi považujú za dynamických vedúcich, i keď v skutočnosti skôr inklinujú k pobádaniu ostatných, aby sa dosiahli ciele, ktoré oni považujú za dôležité. Vedia strategicky plánovať a radšej všetko riadia zo samotného centra „operácií“, už menej im vyhovuje ísť v prvej línii.

Osoby s vysokým stupňom persuázie ľudia, ktorí radi ovplyvňujú iných, sú často slovne asertívni, presvedčiví, otvorení, nadšení a voči ostatým priateľskí. Motivuje ich popularita, pozornosť, ktorú vzbudzujú, a voľnosť resp. neobmedzenosť slovného prejavu. Pri plnení úloh potrebujú spolupracovať s ostatnými jedincami. sa vysokou Vyznačujú potrebou byť verejne chválení a uznávaní. Ostatných získavajú pre svoje názory presvedčovaním. Obvykle vedia, čo chcú a súhlas a podporu dosahujú pozitívnymi, priateľskými a niekedy i manipulatívnymi metódami. Svoje nápady, predstavy a koncepcie „predávajú“ tímu, ale sami sa necítia byť nutne jeho súčasťou.

Osoby vyžadujúce istotu dôkladní, sú spoľahliví, ochotní. Túžia získať skutočné schopnosti vo svojom odbore. Motivuje ich bezpečie, úprimnosť, nemenný stav a šťastný rodinný život. Potrebujú úprimné ocenenie svojej dobre vykonanej práce. Táto skupina ľudí má najradšej vedenie typu „nápomocný rodič“. Pracujú tak, že i pre už odsúhlasený postup získavajú opakované súhlasy. V skupine vystupujú ako jeden z radových členov. Zhromažďujú znalosti a odbornosti pre spoločné dobro. Motivuje ich osobný príklad, odbornosť a špecializácia. Vedia pozorne načúvať, viesť a radiť a vyznačujú sa všeobecne starostlivým prístupom. Sú vnímaní ako prístupní ľudia.

Tabuľka 2 Charakteristika vybraných osobnostných rysov

Na spoločné hľadanie motivačných prvkov bol zvolený dotazník, ktorý pozostával z otvorených otázok a odpovede s častou frekvenciou opakovateľnosti sú uvedené v tabuľke č. 3. Ich poradie je stanovené na základe početnosti vyjadrenia sa respondentov. Faktory, ktoré dosahovali v percentuálnom vyjadrení menej ako 30 % opýtaných neboli brané do úvahy a nenachádzajú sa v tabuľkovom vyjadrení. Podobne bol zisťovaný aj názor na správanie sa a komunikáciu s uvedenými typmi osobnosti, ktoré sú uvedené v tabuľke č. 4.

82

– – – – – –

– –

Osoby s prevládajúcou potrebou dominancie moc, autorita, dosiahnuté výsledky z náročných úloh, možnosť postupu, peniaze, materiálne veci, zaoberať sa strategickými záležitosťami, tvorbou vízií, nemajú záujem o riešenie drobných detailných úloh, sú ponižovaný kontrolnými aktivitami.

Osoby s vysokým stupňom persuázie – verejné uznanie, – popularita, – finančná odmena, za svoje schopnosti, – priaznivé pracovné podmienky, – osoby, ktoré dokáže strhnúť na svoju stranu darom svojho prejavu.

Osoby vyžadujúce istotu nemenný stav, známe prostredie, uznanie, úprimnosť, bezpečná situácia, dostatok času pre prispôsobenie sa zmenám, – osvedčené postupy, – harmónia v pracovných vzťahoch. – – – – – –

Tabuľka 3 Faktory motivácie podľa osobnostných rysov

Úlohou manažéra, je správať sa k zamestnancom zásadovo, dôsledne, čo však neznamená, že by mal ku každej situácií a ku každej osobe pristupovať rovnakým spôsobom. Je potrebné voliť situačný prístup, správať sa a komunikovať s jedincom tak, aby bol čo najlepšie motivovaný a ochotný úspešne plniť svoje úlohy. Aká je teda predstava o správaní a komunikácii s vybranými osobnostnými typmi? Niektoré podstatné myšlienky, ktoré by mohli uľahčiť komunikáciu a riešenie pracovných vzťahov a podporiť ich motivačné zameranie sú uvedené v tabuľke č. 4. Podobné úvahy o spôsobe správania sa a komunikovania s určitými skupinami osôb by sme mohli podrobiť podobnej analýze, ktorá by zhromažďovala výsledky teoretických názorov a praktických skúseností viacerých respondentov. Okrem správania sa a vhodných spôsobov komunikovania sú významné aj iné faktory podporujúce motiváciu. Z významných prejavov starostlivosti o zamestnancov je treba uviesť intelektuálnu starostlivosť o zamestnancov, teda starostlivosť o možnosti ich ďalšieho vzdelávania a odbornej prípravy, ktorá je realizovaná zodpovedajúcimi formami vzdelávania, pri uplatnení súčasných progresívnych metód vzdelávania, ktoré do centra pozornosti stavajú práve osobnosť vzdelávaného, ide teda o akčné metódy vzdelávania. Druhou významnou oblasťou je práca s talentami. Cieľom je prepracovať stratégiu stabilizácie talentov a riešenie otázok riadenia kariéry a vytváranie predstavy dlhodobej perspektívy. Podporiť motiváciu zamestnancov je možné aj prieskumami pracovnej atmosféry, čo musí byť dotiahnuté až do záveru, kde musí byť chuť a vôľa nepriaznivé stavy meniť. Inak každý monitoring pracovnej atmosféry je zbytočný, pretože zamestnanci budú voči nemu pociťovať nezáujem, ako niečo čo je vykonávané len formálne bez výsledkov a efektov. Podobne je to aj s podmienkami výkonu práce, s priestorovými aspektami práce, ktoré dotvárajú motiváciu a ovplyvňujú záujem zamestnancov o kvalitný výkon práce. Záujem zamestnancov, pokiaľ to technicko-technologické podmienky umožňujú,

83

je pracovať v čase, ktorý im najlepšie vyhovuje. Ako už bolo uvedené pracovať v menej zväzujúcich pracovných podmienkach. No na druhej strane, si je potrebné uvedomiť aj význam sociálneho kontaktu zamestnanca pri podávaní lepších pracovných výsledkov a potreba rozvoja medziľudských vzťahov na pracovisku, čo pri teleworkingu je značne obmedzené. Osoby s prevládajúcou potrebou dominancie – udržiavať vecný a profesionálny vzťah, – podporiť a pochváliť ich zámery a ciele, – neprikazovať, ale viesť ich kladením otázok, – v prípade nesúhlasu s nimi treba argumentovať faktami, – ak chcete zmeniť ich rozhodnutie, navrhnite variantné postupy riešenia, – vyslovujte uznanie ich nápadom, nie im osobne. – rokovať s nimi priamo k veci, stručne, efektívne a organizovane, – zdôrazňujte ich výkonnosť.

Osoby s vysokým stupňom persuázie – nevyžadujte od nich rýchle riešenia, pokúste sa spoločne dospieť k inšpiratívnym nápadom, – nechajte ich vyrozprávať o svojich názoroch a nápadoch, – neradi ustupujú – podceňuje ich pod presvedčovanie ťažobou faktov a dôkazov, – vhodné je vychádzať z variantných riešení, ktoré spoločne môžu nadchnúť, – ak nastane zhoda, ihneď presne rozdeliť kedy, kto a ako sa bude postupovať pri realizácií, – písomne zdokumentujte výsledok spoločnej dohody, – uistiť sa, či na oboch stranách je plná zhoda, kedy má akcia začať, – podporiť rozhodnutie výsledkami praxe, prípadne názormi významných osobností, ktoré uznávajú, – pri styku s nimi treba prejavovať aktivitu a zábavnosť.

Osoby vyžadujúce istotu –

–

–

–

– –

–

–

venovať dosť času na formuláciu ich vlastných cieľov, dávať najavo, že ich uznávate ako osobnosť, ak s ich názormi nesúhlasíte, využite diskusiu o osobných názoroch a pocitoch, ak dospeje rýchlo k rozhodnutiu, zamyslite sa nad potenciálnymi úskaliami a možným budúcim nedorozumením a nespokojnosťou. pri rokovaní postupujte pomaly, dávať najavo, že pozorne a aktívne počúvate a že ste pripravený pre otvorenú diskusiu, majú radi záruky, že budúce akcie prinesú len minimum rizika, uisťujte ich svojou osobnou podporou, ktorá musí mať racionálne hranice.

Tabuľka 4 Úprava správania a komunikovania s vybranými typmi osobnosti

84

Okrem vhodne pripraveného systému odmeňovania, ktorý má aj výrazný stimulačný aspekt, je potrebné podporiť motiváciu v podobe poskytovania rôznych druhov zamestnaneckých výhod a služieb, ktorý by mal byť vypracovaný variantne, aby vo výbere rôznych druhov benefitov zohrávali významnú úlohu záujmy, potreby a ašpirácie zamestnancov. Ak sa podarí do zamestnaneckých výhod a služieb zakomponovať aj určitý podiel zohľadňujúci výkonnosť zamestnancov, môžeme dosiahnuť silnejšieho motivačného efektu. V poslednom období sa do popredia dostáva motivačný cestovný ruch nazývaný aj ako incentívny cestovný ruch. Forma cestovania s cieľom motivácie sa stala jedným z najvýraznejších segmentov cestovného ruchu, predovšetkým v ekonomicky vyspelom svete. Vyplynula z potreby podnikov hľadať nové a účinné cesty motivácie svojich najlepších zamestnancov, top manažérov, ale aj obchodných partnerov, distribútorov, resp. VIP klientov. Z ekonomického hľadiska je organizácia motivačnej cesty efektívnejšia než napríklad trvalé zvýšenie platu. Vysoko motivovaní ľudia dosahujú lepšie pracovné výsledky a to sa pozitívne prejavuje v ekonomike podniku. Pri incentívnych programoch ide o aktivity priamo súvisiace s hospodárskou činnosťou podniku, veľkú časť výdavkov je možné zaradiť do nákladov. Takéto cesty totiž možno spojiť s pracovným stretnutím, školením, prezentáciou, účasťou na výstave alebo s návštevou resp. odbornou exkurziou. Incentívny program, cesta, alebo zájazd sú zamerané na aktivovanie vzťahu zamestnancov k podniku, resp. na budovanie a upevňovanie vzťahu s obchodnými partnermi a významnými klientmi. Ide o výnimočný, na mieru šitý program s kvalitnými službami, z ktorého sa príjemný zážitok prenesie na účastníka a verbálnym efektom na jeho okolie. Preferovanou formou sú tiež wellness programy – relax, masáže, uvoľnenie a hlavne antistresové cvičenia v esteticky kultivovanom prostredí, ktoré prinesú zamestnancom nové sily do nasledujúcich pracovných dní a pri plnení náročných pracovných výkonov. ZÁVER Neustály rozvoj techniky, technológie, rozvoj informačných technológií a potreby úspechu v konkurenčnej súťaži spôsobuje redizajn pracovných miest, ktorý vyvoláva aj nutné zmeny v oblasti ľudských zdrojov. Kladené sú aj vyššie požiadavky na manažérov. Manažér svojou znalosťou metód vedenia a vytváraním podmienok pre motiváciu ľudí musí dosahovať hodnoty, ktoré sú synergiou vedomostí, zručností, schopností, explicitných a implicitných znalostí, kompetentnosti svojich podriadených resp. spolupracovníkov. Cieľavedome musí usmerňovať profesijné vzdelávanie a kvalifikačný rozvoj v súlade s realizáciou osobnej kariéry zamestnancov a potrieb riadenia kariéry v zamestnávateľskom subjekte. Využívané sú pri tom viaceré stratégie a postupy v riadení ľudských zdrojov, smerujúce k napĺňaniu hlavného cieľa a to v plnej miere rozvinúť tvorivé myslenie jednotlivca a jeho potenciál prezentovaný vlohami, schopnosťami, vedomosťami, zručnosťami, postojmi a vlastnými motívmi v prospech tvorby nových hodnôt pre organizáciu. Zhodnotenie skúseností s praktickou aplikáciou zmeny vnímania človeka v pracovnom procese sa nepotvrdila. Najvážnejšie výhrady sa týkali poňatiu vzťahov medzi zamestnancami a vedením podniku. (Tu treba podotknúť, že prieskum bol orientovaný na zamestnancov.) Identifikácia zamestnancov s cieľmi sa predpokladá automaticky, nešpecifikujú sa formy jej utvárania. Skutočnosťou zostáva, že moc je naďalej v rukách zamestnávateľa. Politika spolupôsobenia, je založená na vedomí záväzku, ale ekvivalent

85

za lojalitu, oddanosť, ochotu a kvalitu zamestnanec dostatočne nepociťuje. Zamestnávateľ môže vzájomný vzťah prakticky kedykoľvek z rôznych dôvodov zrušiť, čím sa porušuje princíp partnerstva a dôvery. V realizovanom systéme decentralizovaného riadenia sa ťažko presadzujú dlhodobé aspekty manažmentu kariéry a skôr prevládajú krátkodobé aspekty a potreby. Výzvou pre budúcnosť v manažmente ľudských zdrojov sa stáva komplexnejší pohľad na človeka, jeho postavenie ako ľudského zdroja, súlad stratégie podniku a strategických prístupov k vytváraniu predpokladu pre rozvoj a efektívne fungovanie ľudských zdrojov.

LITERATÚRA [1] ARMSTRONG, M. Řizení lidských zdrojů. Nejnovější trendy a postupy. Praha: Grada Publishing 2007, 327 s. [2] BĚLOHLÁVEK, F. Osobní kariéra. Praha: Grada, 1994. [3] DROZDOVÁ M.; KLIMO M. Úloha regiónu v celoživotnom vzdelávaní. In: Vzdelávanie dospelých, 4/2003, s. 7-9 [4] HOFMANN, J.; HELBACH-GROSSER, S. Erfolg im Job mit Stil & Intuition. Renningen: Expert Verlag Germany, 2007. [5] KOCIANOVÁ, R. Personální řízení. Teoretická východiska a vývoj. Praha: Eurolex Bohemia, 2004, [6] TUMA, M. Transformačné problémy manažérskej edukácie. In: Vzdelávanie dospelých, 2/2004, s. 38-49 [7] VAŠAŠOVÁ, Z. Motivácia k práci a jej faktory. In: Člověk v spoločnosti. 2 časť. Banská Bystrica: Fakulta humanitných vied Univerzity Mateja Belu v Banskej Bystrici, 2007, s. 69. [8] VODÁK, J.; KUCHARČÍKOVÁ, A. Efektívní vzdělávaní zaměstnanců. Praha: Grada Publishing, 2007, s. 29.

86

Jiří HODNÝ

KOMUNIKACE S CÍLOVÝMI SKUPINAMI, MÉDIA A PRODUKTY PSYCHOLOGICKÝCH OPERACÍ Recenzenti Jan KÁČER, Pavel ZONA Abstract: In his article the author is dealing with communication method characteristics applied to target audience at psychological operation procedures. Media and psychological effect products are categorized into three groups: visual, audio, and audio-visual, and there are presented their positive and negative features as well. ÚVOD Obecně vzato lze říci, že účelem psychologických operací je, prostřednictvím záměrného a plánovaného psychologického působení (slova, obrazu, hudby), ovlivnit psychiku vybraných cílových skupin takovým způsobem, který je v souladu s vojenskými a politickými zájmy subjektu provádějícího tyto operace. Cílovými skupinami mohou být například nepřátelští vojáci či civilní obyvatelstvo v oblasti konfliktu. U vybraných cílových skupin lze ovlivňovat vnímání, cítění, myšlení, postoje, přesvědčení, víru a chování. Z hlediska psychologických operací je zpravidla nejdůležitější ovlivňování chování žádoucím směrem. Příslušníci jednotek psychologických operací k tomu využívají různé metody a nástroje přímé a nepřímé komunikace s cílovými skupinami. V průběhu vedení psychologických operací se komunikace s cílovými skupinami zajišťuje buď bezprostředním kontaktem - tzv. komunikací „face to face“ - nebo nepřímo pomocí mediálních prostředků a jejich produktů, které jsou obdobné jako u komerčních médií. Média a jejich produkty lze rozdělit do tří základních kategorií, a to na vizuální, audiální a audiovizuální.1 Vhodný výběr těchto prostředků zesiluje dopad sdělení na vybrané cílové skupiny a ovlivňuje celkový úspěch psychologických operací. 1 PŘÍMÁ KOMUNIKACE S CÍLOVÝMI SKUPINAMI 1.1 INTERPERSONÁLNÍ KOMUNIKACE Interpersonální komunikace je nejefektivnějším způsobem ovlivňování a přesvědčování cílových skupin při vedení psychologických operací. Využívá se na taktickém stupni v kontaktu s názorovými vůdci, při skupinových diskusích, na shromážděních, přednáškách, společenských akcích a během kulturních a zábavních představení. Význam přímé komunikace spočívá v její bezprostřední zpětné vazbě. Příslušníci PSYOPS týmů mohou sledovat reakce příjemců, ihned vyhodnocovat účinek sdělení a přizpůsobovat se konkrétní situaci. Základní poselství sdělení lze detailně vysvětlovat 1

Srov. AJP-3.10.1, 2007, příl. B, s. 1.

87

a rozebírat. Emocionální účinek působení lze zvyšovat vhodně zvolenými prostředky nonverbální komunikace. Předností této metody je také to, že cílové publikum si může okamžitě ověřovat důvěryhodnost komunikátorů. Přímá komunikace nevyžaduje nákladné technické zabezpečení a příprava sdělení není náročná na čas. Přímý kontakt s cílovými skupinami lze využít i pro distribuci tištěných materiálů a pro účely zpravodajství (HUMINT). Příslušníci PSYOPS týmů musí obvykle využívat tlumočníky. Nemají však vždy kontrolu nad tím, zda je jejich sdělení správně pochopeno a tlumočeno. Tlumočníci mohou dokonce záměrně zkreslovat předávané informace. Je proto nutné věnovat velkou pozornost jejich výběru. Předpokladem úspěchu této metody je kredit a důvěryhodnost komunikátorů. Příslušníci taktických PSYOPS týmů musí mít pro tento typ činnosti vhodné osobnostní vlastnosti. Kromě komunikačních dovedností by měli být schopni vůči cílovému publiku projevovat citlivost, empatii a respekt. Musí mít hlubokou znalost kulturních norem, zvyků, obyčejů, mravů, různých tabu a životního stylu v daném regionu a přinejmenším částečnou znalost místního jazyka. Interpersonální komunikací lze ovšem předat informace jen omezenému počtu příjemců. Bezprostřední kontakt lze také např. obtížně využít v průběhu bojových operací s nepřátelsky naladěnými skupinami. 2 ZPROSTŘEDKOVANÁ KOMUNIKACE S CÍLOVÝMI SKUPINAMI 2.1 VIZUÁLNÍ MÉDIA První kategorii zprostředkované komunikace s cílovými skupinami tvoří vizuální média. Patří sem především tištěné materiály jako jsou letáky, brožury, časopisy, noviny, knihy, informační bulletiny, příručky, prospekty, plakáty, reklamní panely (billboardy), komiksy, tiskoviny zasílané poštou, přílohy a inzeráty v časopisech a novinách. Některé tyto materiály mohou být ukládány i v elektronické podobě např. na nosičích CD ROM a DVD. Do této kategorie se zahrnují rovněž speciální produkty - reklamní předměty a etikety, výstavní exponáty, suvenýry, dárky a humanitární balíčky. K přenosu sdělení se využívá také SMS zpráv. Tohoto způsobu bylo úspěšně využito během vojenské operace v Iráku v roce 2003, kdy iráčtí velitelé dostávali prostřednictvím mobilní sítě vzkazy, aby vydali svým podřízeným jednotkám rozkaz k zastavení bojů. Tyto SMS zprávy obsahovaly i určité sliby, záruky a instrukce, jak mají postupovat v případě, že se rozhodnou vzdát se.2 Vizuální prostředky a produkty mají své využití především na taktické úrovni vedení operace. Jejich výhoda spočívá v jednoduchosti, trvanlivosti a relativně nízkých výrobních nákladech. Do určité míry lze také kontrolovat, aby se nerozšířily mezi nežádoucí cílové skupiny. Vzhledem k ostatním kategoriím mediálních produktů mají tištěné materiály nižší komunikační účinek. Jejich šíření je proto vhodné kombinovat s bezprostředním 2

Srov. COLLINS, 2003.

88

kontaktem s příslušníky PSYOPS týmů. Rovněž rychlost šíření je nižší, tvorba a distribuce zase časově a logisticky náročná. Nepřítel tak může vůči osobám, vlastnícím tyto materiály, provádět včasné a účinné protiakce. Nezbytným předpokladem užití tiskovin je gramotnost cílové skupiny. Podle možností jsou tištěné produkty distribuovány letecky (letákové bomby, shoz letákových balíků), vypouštěním letákových balónů, dělostřelectvem, umisťováním v informačních centrech nebo jiných veřejných zařízeních, anebo předáváním ze strany příslušníků taktických PSYOPS týmů přímo vytipovaným osobám v terénu. 2.2 AUDIÁLNÍ MÉDIA Tento typ médií využívá k šíření sdělení zvukových vln. Na taktické úrovni vedení operací užívají PSYOPS týmy především různé megafony, ampliony a reproduktory, které mohou být umístěné i na vojenské technice (osobní a obrněná vozidla, tanky, vrtulníky). Reprodukční zařízení se instalují tak, aby bylo možné dosáhnout co nejlepšího šíření zvukového signálu a maximální ochrany PSYOPS týmů. Obsluha a údržba těchto prostředků je jednoduchá, pořizovací náklady relativně nízké. Výhodou tohoto přenosu informací je možnost uplatnit princip selektivity, čili oslovit přímo určenou cílovou skupinu. Příprava předtočených sdělení není rovněž časově náročná a zprávy lze na místě podle momentální situace doplňovat aktuálními informacemi. Účinek sdělení je možné ještě podpořit předáváním tištěných materiálů. Taktické týmy obvykle spolupracují i s tlumočníky. Nevýhodou tohoto způsobu komunikace je značná zranitelnost pozemních taktických PSYOPS týmů vůči nepřátelským protiakcím. Tento handicap lze omezit využitím dálkového ovládání. Šíření zvukových vln mohou omezit klimatické a geografické podmínky. Na operační a strategické úrovni se užívá rozhlasové vysílání. To se osvědčuje zejména v zemích třetího světa, kde obvykle bývá nízká úroveň gramotnosti. Rozhlasové vysílání si jednotky PSYOPS zabezpečují buď vlastními prostředky, nebo si je pronajímají na komerční bázi. Obsah vysílání je i v tomto případě plně pod kontrolou příslušníků psychologických operací. Výhodou rozhlasového vysílání je jeho značný dosah a možnost ovlivnit velké skupiny populace. Programový materiál lze připravit a odvysílat rychle a s ohledem na změny situace snadno aktualizovat. Poslech rozhlasu nevyžaduje velké úsilí. Pozornost cílových skupin a emocionální dopad sdělení je navíc možné zvýšit pomocí hudby, zábavy, nejčerstvějších zpráv, rozhovorů a diskusí. Nevýhodou rozhlasu je riziko, že vysílání budou sledovat i nežádoucí segmenty populace, jednotlivci a instituce (zpravodajské služby). V éteru bývá také velká konkurence rozhlasových stanic (nezávislých, protivníka), a pro poslech daného rádia pak může být obtížné vybrané cílové skupiny získat. Na rozdíl od tištěných produktů jsou rozhlasová sdělení pomíjivá. Rozhlasové vysílání může být snadno záměrně rušeno, přestože pořizovací náklady na získání patřičné technologie jsou poměrně vysoké. Kvalita a dostupnost vysílání je závislá na atmosférických podmínkách a výkonných zdrojích energie. Účinek rozhlasového vysílání může být omezen

89

nedostatečným množstvím přijímačů u cílové populace. Během operace Pouštní bouře v Iráku a Trvalá svoboda v Afghánistánu se tento problém řešil distribucí malých rozhlasových přijímačů fixně naladěných na potřebnou frekvenci. V Afghánistánu bylo rozhlasové vysílání prováděno ze speciálně upraveného letounu Hercules EC-130, nazývaného Commando Solo.3 2.3 AUDIOVIZUÁLNÍ MÉDIA Mezi nejúčinnější nástroje komunikace patří audiovizuální média, neboť v sobě spojují obraz a zvuk. Do této kategorie lze zahrnout zejména televizi, videozáznamy, filmovou tvorbu a v poslední době také internet. Audiovizuální produkty mohou být navíc v současnosti uchovávány a šířeny digitálním způsobem. Televizní vysílání v sobě spojuje výhody filmu s bezprostředností rozhlasu. Obecně je považováno za nejúčinnější prostředek k ovlivňování cílových skupin. Význam televize v ozbrojených konfliktech se poprvé naplno projevil v době války ve Vietnamu (1963 -1975). Výhodou televize je možnost šířit televizní signál na rozsáhlých územích, a proto se jí využívá hlavně na strategické a operační úrovni, v době války i míru a ve všech typech vojenských operacích (bojových, nebojových). Pracovníci televizního štábu mohou rychle připravit programový materiál, a tak okamžitě reagovat na měnící se okolní podmínky. Stejně jako u rozhlasu, umožňuje televizní vysílání ovlivňovat i negramotné skupiny obyvatel. V průběhu své existence si televize vytvořila svébytný formát komunikace, jenž není tolik ovlivněn regionálními kulturními odlišnostmi, jako je tomu u ostatních médií, což usnadňuje práci specialistů PSYOPS. Nevýhodou televizního přenosu jsou velmi vysoké náklady na získání potřebné technologie, údržbu, provoz, energii a výrobu programových materiálů. Zařízení pro televizní přenos, včetně vysílačů a retranslátorů, jsou vojensky zranitelná a často bývají zahrnuta do operačních plánů nepřítele mezi vůbec první objekty určené ke zničení. V některých částech světa nelze vysílání realizovat kvůli nedostatku televizních přijímačů. Naopak v rozvinutých zemích v důsledku rozmachu nových technologií (digitální zpracování dat, satelitní, kabelový přenos) existuje na poli televizního vysílání velká konkurence. Tato skutečnost pak může dopad vysílaných sdělení na vymezené skupiny obyvatel nepříznivě omezovat. V oblastech bez televizní sítě má stále velký vliv filmová produkce jako jsou celovečerní filmy, dokumenty, filmové deníky a reklamní spoty. Specifickou skupinu, která doplňuje tuto kategorii, tvoří zařízení k provozování videa a videozáznamy. Předností filmové tvorby jsou zejména silné emocionální účinky, které může u diváků vyvolat. Prostřednictvím jejich identifikace s hlavními hrdiny je možné publikum ovlivňovat žádoucím způsobem. Aktéři filmů mohou také působit jako názoroví vůdci. Nevýhodou filmů jsou vysoké náklady, časová náročnost výroby a možnost zásahů cenzury vůči jejich prezentaci a distribuci. Filmovou tvorbu však lze přepsat na videokazety nebo na nosiče digitálních dat a jejich prostřednictvím dále šířit. Tímto 3

FRIEDMAN, 2002.

90

způsobem je pak částečně možné eliminovat překážky ze strany administrativních orgánů jiné země. Mezinárodní veřejná elektronická síť internet je nejnovějším mediálním nástrojem využívaným k vedení psychologických operací na všech stupních velení a řízení. Internet lze zařadit do kategorie audiovizuálních médií, neboť může současně zprostředkovávat obraz, slovo i hudbu. V prostředí internetu se uplatňují rozmanité softwarové aplikace, které lze využít k psychologickému působení. V současné době se internet v rámci psychologických operací užívá třemi způsoby – webové stránky, elektronická pošta, diskusní fóra a místnosti. Webové stránky jsou zpravidla dostupné velkému okruhu populace v různých částech světa, zatímco u zasílání e-mailů a jejich příloh jsou příjemci předem vymezené skupiny osob či jednotlivci. Diskusní fóra a místnosti se využívají hlavně u skupin lidí, kteří se aktivně zajímají o určité konkrétní téma. Předností internetu je jeho celosvětové rozšíření. Do této mezinárodní sítě má přístup téměř každá země světa. V důsledku zavádění nejmodernějších technologií se navíc rozšiřují možnosti internetového připojení i v nejodlehlejších oblastech planety. Rychlost přenosu informací k cílovým skupinám a jeho dostupnost předurčují internet k vedení psychologických operací z jakéhokoliv místa ve světě. Náklady na tvorbu mediálních produktů a jejich distribuci jsou přitom v prostředí internetu relativně nízké. V případě využívání webových stránek k účelům psychologických operací je nevýhodou jejich relativně snadná dostupnost i pro nežádoucí skupiny osob. Tato skutečnost zvyšuje nároky na minimalizaci případných negativních dopadů psychologického působení vzhledem k ostatním segmentům populace. Některé produkty psychologického působení mají v soudobém internetovém prostředí taktéž tradiční podobu letáků, převedených však do digitální formy. Tento způsob šíření informací používali Srbové během konfliktu v Kosovu v roce 1999. Obsah elektronických letáků tehdy obvykle zdůrazňoval agresi Severoatlantické aliance namířenou proti srbskému lidu.4 Na druhou stranu internet vytváří příznivé podmínky k šíření videosekvencí a animací, které nemají v běžných PSYOPS tak rozsáhlé využití. Užití internetu pro psychologické operace může být limitováno v některých rozvojových zemích nedostupností osobních počítačů a potřebné infrastruktury, negramotností místních obyvatel a neznalostí práce s výpočetní technikou. Naopak z těchto oblastí mohou různé nepřátelsky naladěné skupiny či nestátní a nevládní organizace prostřednictvím internetu ovlivňovat obyvatele rozvinutých zemí, v nichž je přístup do mezinárodní sítě všeobecně rozšířenější. Internet umožňuje původcům nepřátelského sdělení zajistit relativní anonymitu. V některých státech (např. Čína) může být přístup k internetu nebo k určitým webovým stránkám záměrně administrativně omezován. Technické a časové požadavky na tvorbu již opravdu sofistikovaných produktů jsou náročnější. S mediálními výtvory PSYOPS lze navíc snadno manipulovat a modifikovat 4

Některé z těchto letáků je možné nalézt v sekci „Srbské umění pod bombami“ na webové stránce www.truthinmedia.org

91

je. Produkty psychologického působení mohou být upraveny tak, aby jejich vyznění mělo opačné účinky. Např. krátce po útoku na věže Světového obchodního centra v New Yorku se prostřednictvím elektronické pošty šířila koláž fotografie, kde na místě dvou zničených mrakodrapů byla vyobrazena ještě vyšší a impozantnější imaginární budova. Zanedlouho poté byla tato budova a ostatní výškové stavby na obrázku nahrazeny mešitami a islámskou architekturou. Takto pozměněná fotografie pak byla rozesílána dalším příjemcům. Internet se od ostatních hromadných sdělovacích prostředků liší tím, že příjemci sdělení nejsou pasivní masou, ale aktivními uživateli hledajícími informace v záplavě různorodých zdrojů. Získané informace si uživatelé internetu mnohdy konfrontují i s názory šířenými stranou protivníka. Právě tento fakt tudíž logicky klade značné nároky na to, aby produkty PSYOPS dokázaly přitáhnout náležitou pozornost cílových skupin a obstály v konkurenci jiných sdělení, šířících se nejen na internetu, ale i v ostatních médiích. ZÁVĚR Významným zdrojem inspirace pro vedení moderních PSYOPS jsou nejnovější trendy v reklamě a marketingu. Experti armádních psychologických operací se snaží aplikovat aktuální poznatky z oblasti teorie, metod a nástrojů ovlivňování a působení na cílové skupiny. Reklama a marketing jsou tak vzhledem k vojenským psychologickým operacím vnímány jako příbuzné disciplíny v civilním prostředí. Podobně jako reklama a osvěta, také PSYOPS využívají k umocnění svého působení např. prvků humoru, zábavy, umění, sportu a hudby. Současné pojetí psychologických operací je tudíž velmi vzdálené od mnohdy emocionálně velmi vypjaté „staré propagandy“ totalitních režimů minulosti. LITERATURA [1] AJP-3.10.1(A) Allied Joint Doctrine for Psychological Operations. Brussels: NATO Standardization Agency, 22 October 2007. [2] COLLINS, S. Mind Games. NATO Review [online]. Summer 2003 [cit. 07-102008]. Dostupné na World Wide Web: . [3] FRIEDMAN, HA. Psychological Operations in Afganistan. Journal of the Psychological Operations Association „Perspectives“. Fall 2002. vol. 14.

92

Představení autorů / The Authors´ Bibliographies

Eduard BAKOŠ, Ing., Katedra ochrany obyvatelstva, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou ochrany obyvatelstva. Eduard BAKOS, Eng., Department of Population Protection, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with Population Protection. Email: [email protected], Phone: +420 973 443 155 Jan BINEK, Ing., Ph.D., zástupce ředitele společnosti GaREP s.r.o. v Brně. Zabývá se problematikou veřejných financí. Jan BINEK, Eng., Ph.D., Deputy of President GaREP Company in Brno. He deals with problems of Public Finance. Email: [email protected], Phone: +420 545 242 846 Tomáš DVOŘÁK, Ing., zabývá se problematikou technického a materiálního zabezpečení chemického vojska AČR. Tomáš DVORAK, Eng., he deals with issues of technical and material support of chemical troops of Armed Forces of the Czech Republic. Pavel FOLTIN, Ing., Ph.D., proděkan pro studijní a pedagogickou činnost, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se vlivem faktorů působících na logistickou podporu v mnohonárodních operacích. Pavel FOLTIN, Eng., Ph.D., Vice-Dean of Curriculum, Faculty of Economics and Management, University of Defence Brno. He deals with issues of multinational operations and factors influencing logistic support in these operations. Email: [email protected], Phone: +420 973 443 809. Petr HAJNA, prof., Ing., CSc., Profesor, Katedra logistiky, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou hospodářské logistiky a logistické podpory AČR. Petr HAJNA, Prof., Eng., Ph.D., Profesor, Department of logistics, Fakulty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with economic logistics problems and problems of Czech Army logistics support. Email: [email protected], Phone: +420 973 443 995 Ladislav HAVELKA, Ing., Ph.D., Centrum simulačních a trenažérových technologií Brno. Zabývá se problematikou simulační a trenažérové techniky (STT) v oblasti konstruktivní, virtuální a živé simulace a aplikace STT ve vojenství. Ladislav HAVELKA, Eng., Ph.D., Centre simulation and trainer technology Brno. He deals with issues of simulation and trainer techniques (STT) in the field constructive, virtual and live simulation and application STT in warfare. Email: [email protected], Phone: +420 973 442 266.

93

Jiří HODNÝ, Mgr., asistent, Katedra sociálních věd a práva, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou médií v ozbrojených konfliktech, psychologických operací a prováděním sociologických výzkumů pro potřeby AČR. Jirí HODNY, M.A., lecturer, Department of Social Sciences and Law, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with the role of media in armed conflicts, psychological operations and sociological research for the Army of the Czech Republic. Email: [email protected] Phone: +420 973 442 514 Jozef KUČÍK, Ing., CSc., akademický pracovník Oddělení chemického vojska, Ústav OPZHN, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou chemického zabezpečení boje a operace a bojovým použitím chemického vojska AČR. Jozef KUCIK, Eng., Ph.D, academical worker, Chemical Corps Section, NBC Defence Institute, Univerity of Defence. He deals with issues of chemical support of operations and combat use of Chemical troops of Armed Forces of the Czech Republic. Email: [email protected] Phone: +420 973 452 334 Marta MATULČÍKOVÁ, doc., Ing., Ph.D., Katedra manažmentu, Fakulta podnikového manažmentu, Ekonomická univerzita v Bratislave. Zabývá se problematikou managementu, odměňování a stimulace a vzdělávání a kariéry. Marta MATULCIKOVA, Assoc. Prof., Eng., Ph.D., Department of Management, Faculty of Business Management, Univerity of Economics in Bratislava. She deals with issues of management, remuneration, stimulation, education and career. Email: [email protected], Phone: +421 2 672 95 613 Ladislav POTUŽÁK, prof., Ing., CSc., profesor, Katedra řízení palebné podpory, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou sil bojové podpory se zaměřením na dělostřelectvo. Ladislav POTUZAK, Prof., Eng., Ph.D., Professor, Department of Fire Support Control, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with the issues of combat support forces focused on artillery. Email: [email protected], Phone: +420 973 443 667 Jan ŠELEŠOVSKÝ, doc., PhDr., CSc., zástupce vedoucího katedry, Katedra veřejné ekonomie a vedoucí skupiny veřejných financí, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita v Brně. Jan SELESOVSKY, Assoc. Prof., PhDr., Ph.D., Deputy Chief of the Department of Public Economics and Head of the Group of Public Finance, Faculty of Economics and Administration, Masaryk University, Brno. Email: [email protected], +420 549 497 686 Hana VLACHOVÁ, Ing., Katedra logistiky, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se bezpečností zásobovacích řetězců ve vztahu k teroristickým útokům. Hana VLACHOVA, Eng., Department of Logistics, Fakulty of Economics and Management, University of Defence, Brno. She deals with security of supply chains connected to terrorist attacks. Email: [email protected], Phone: +420 973 442 759

94

Josef VONDRÁK, Ing., Ph.D.,vedoucí katedry, Katedra řízení palebné podpory, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou sil bojové podpory se zaměřením na dělostřelectvo. Josef VONDRAK, Eng., Ph.D., Head of Department, Department of Fire Support Control, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with the issues of the combat support forces focused on artillery. Email: [email protected], Phone: +420 973 442 297 Vladimír VRÁB, doc., Ing., CSc., Centrum simulačních a trenažérových technologií Brno. Zabývá se problematikou simulační a trenažérové techniky (STT) v oblasti konstruktivní, virtuální a živé simulace a aplikace STT ve vojenství. Vladimir VRAB, Assoc. Prof., Eng., Ph.D., Centre simulation and trainer technology Brno. He deals with issues of simulation and trainer techniques (STT) in the field constructive, virtual and live simulation and application STT in warfare. Email: [email protected], Phone: +420 973 442 862. Pavel VYLEŤAL, Ing., odborný asistent, Katedra ekonomie, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou marketingu, akviziční činnosti a managementem řízení jakosti. Pavel VYLETAL, Eng., Senior Lecturer, Department of Economy, Faculty of Economics and Management, University of Defence Brno. He specializes on marketing, acquisition process and management quality control. Email: [email protected], Phone: +420 973 443 030. Jaroslav ZELENÝ, doc., Ing., CSc., Katedra řízení zabezpečení boje, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou sil bojové podpory se zaměřením na ženijní vojsko. Jaroslav ZELENY, Assoc. Prof., Eng., Ph.D., Department of Combat Support management, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with the issues of combat support forces focused on engineer forces. Email: [email protected], Phone: +420 973 443 213 Petr ŽUJA, Ing. akademický pracovník Oddělení chemického vojska, Ústav OPZHN, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou materiálu a techniky chemického vojska a dekontaminace v AČR. Petr ZUJA, Eng., academical worker, Chemical Corps Section, NBC Defence Institute Univerity of Defence. He deals with issues of technical and material support of Chemical troops and decontamination in Armed Forces of the Czech Republic. Email: [email protected] Phone: +420 973 452 333

95

Představení recenzentů / The Reviewers´ Bibliographies

František BOŽEK, prof., Ing., CSc., profesor, Katedra ochrany obyvatelstva, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou ochrany obyvatelstva. Frantisek BOZEK, Prof., Eng., Ph.D., Professor, Department of Population Protection, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with Population Protection. Email: [email protected], Phone: +420 973 443 170 Jaromír ĎURIŠ, Mgr., vedoucí skupiny personalistiky, Katedra sociálních věd a práva, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Jeho odborným zaměřením je sociologie vojenství. Jaromir DURIS, M.A., Head of Group, Department of Social Sciences and Law, Faculty of Economics and Management, University of Defence Brno. He deals with military sociology. Email: [email protected], Phone: +420 973 442 517 Jan EICHLER, doc., PhDr., CSc., Ústav mezinárodních vztahů Praha. Zabývá se problematikou mezinárodních bezpečnostních vztahů. Jan EICHLER, Assoc. Prof., PhDr., Ph.D., Institute of International Relations Prague. He deals with problems of International Security Relations. Email: [email protected], Phone: +420 251 108 111 Jiří HANUS, Ing., CSc., Ústav strategických a obranných studií, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou plánování a řízení logistické podpory operací a operačním uměním. Jiri HANUS, Eng., Ph.D., Strategic and Defence Studies Institute, University of Defence. He deals with problems of logistic support planning and controlling. Email: [email protected], Phone: +420 973 442 247. Luděk HODBOĎ, doc., Ing., CSc., správní rada, Správa doktrín, Ředitelství výcviku a doktrín, Vyškov. Zabývá se zejména problematikou řízení (managementu) a velení v prostředí AČR, aplikací problematiky obranného plánování a krizového managementu v resortu obrany, použitím pozemních sil AČR v operacích. Ludek HODBOD, Assoc. Prof., Eng., Ph.D., Executive Counsil, Doctrine Center, Training and Doctrine Directorate in Vyskov. He deals with problems control (management) and command in Czech Army especially, application problems defensive scheduling and critical management in department defence, by using Czech Army in terrestrial coaming operations. Email: [email protected], Phone: +420 973 450 945.

96

Miroslav HOPJAN, Ing., CSc., Katedra komunikačních a informačních systémů, Fakulta vojenských technologií, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou komunikačních a informačních systémů. Miroslav HOPJAN, Eng., CSc., Department of Communication and Information Systems, Faculty of military technology, University of Defence. He deals with problems of Communication and Information Systems. Email: [email protected], Phone: +420 973 443 419. Petr HRŮZA, Ing., Ph.D., Ústav strategických a obranných studií, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou informačních válek a informačních systémů v systémech velení a řízení. Petr HRUZA, Eng., Ph.D., Strategic and Defence Studies Institute, University of Defence. He deals with problems of military communication and information systems within the command and control systems. Email: [email protected], Phone: +420 973 442 506. Ján KÁČER, Ing., Ph.D., Katedra vojenského managementu a taktiky, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou zpravodajské činnosti a průzkumu v bojových a nebojových operacích, taktiky a vojenského managementu. Jan KACER, Eng., Ph.D., Department of Military Management and Tactics, Faculty of Economics and Management, University of Defence Brno. He deals with the issue of military intelligence operations and reconnaissance in combat and noncombat operations, tactics and military management. Email: [email protected], Phone: +420 973 443 545. Pavel KVASNICA, Ing., Katedra letectva, Fakulta vojenských technologií, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou logistické podpory letového provozu vojenského letectva. Pavel KVASNICA, Eng., Department of Air Force, Faculty of Military Technology, University of Defence. He deals with problems of Air Traffic logistic support of military air force. Email: [email protected], Phone: +420 973 442 341 Ladislav LAŠČEK, doc., RSDr., CSc., Katedra manažmentu, Akadémia ozbrojených síl M. R. Štefánika v Liptovskom Mikuláši, Slovensko. Zabývá se problematikou veřejného sektoru a veřejných financí se zaměřením na resort obrany. Ladislav LASCEK, Assoc. Prof., RSDr., Ph.D., Management Department of the Armed Forces Academy of M. R. Stefanik in Liptovsky Mikulas, Slovakia. He deals the public sector and public finance to the focus of activity for the department of defense. Email: [email protected]

97

Ivan MRÁZ, Ing., Ph.D., náčelník Oddělení přípravy druhů vojsk, Ředitelství výcviku a doktrín. Zabývá se problematikou implementace nových trendů v přípravě vojáků v Ředitelství výcviku a doktrín se zaměřením na přípravu a výcvik s využitím výpočetní techniky. Ivan MRAZ, Eng., Ph.D., Commander of the Army Corps Preparation of the Training and Doctrine Directorate in Vyškov. He deals with implementing new trends into preparation of soldiers at the Training and Doctrine Directorate training and education facilities, especially computed-aided instruction and simulation and training technology development. Email: [email protected], Phone: +420 724 692 762 Jiří NEUBAUER, Mgr., Ph.D., velitel Velitelství Vojenské policie v Táboře. Zabývá se problematikou terorismu. Jiri NEUBAUER, M.A.., Ph.D., Commander of the Military Police Headquarters in Tabor. He deals with problems of terrorism. Email: [email protected] Jaroslav PEJČOCH, Ing., jednatel společnosti T-Soft s.r.o. Zabývá se problematikou počítačové grafiky, uživatelského rozhraní počítačů, informační logistiky, systémů pro ochranu obyvatel a životního prostředí, interoperabilitou systémů, krizovým řízením, bezpečností, ochranou kritické infrastruktury a dalšími souvisejícími otázkami. Jaroslav PEJCOCH, Eng., President and co-founder of T-SOFT Company (Crisis management, Interoperability, Security). He deals with problems of computer graphics, computer user interfaces, information and communication technologies, information logistic, systems for protection of citizens and environment, interoperability of systems, crisis management, critical infrastructure protection. Email: [email protected], Phone: +420 261 710 561 Václav PŘENOSIL, prof., Ing., CSc., vedoucí Katedry informačních systémů, Fakulta informatiky, Masarykova univerzita, Brno. Zabývá se problematikou konstrukce a diagnostiky číslicových systémů a modelováním a simulací bojové činnosti. Vaclav PRENOSIL, Prof., Eng., Ph.D., Head of the Department of Information Technologies, Faculty of Informatics, Masaryk University, Brno. He deals with issues of design and diagnostics of the digital systems and modeling & simulation of the military activities. Email: [email protected], Phone: +420 549 496 236 Ota ROLENEC, Ing., náčelník ženijního vojska AČR, OdŽV/SRDS-OS MO. zabývá se problematikou ženijního zabezpečení, řízení a velení ženijnímu vojsku. Ota ROLENEC, Eng., Chief of Engineer Corps of Czech Armed Forces, J3/General Staff. He deals with engineer support of Czech Armed Forces and command and control within Engineer Corps. Email: [email protected], Phone: +420 973 217 937 František SLOVÁK, Ing., náčelník odboru Sekce podpory, Velitelství společných sil v Olomouci. Zabývá se problematikou zbrojního a technického zabezpečení. Frantisek SLOVAK, Eng., Chief of Department of Support Division, Joint Forces Command in Olomouc. He deals with problems of ordnance and technical support. Email: [email protected]

98

Vítězslav STODŮLKA, doc., Ing., CSc., docent katedry, Katedra vojenského managementu a taktiky, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se otázkami managementu ve vojenství. Vitezslav STODULKA, Assoc. Prof., Eng., Ph.D., Department of Military Management and Tactics, Faculty of Economics and Management, University of Defence Brno. He deals with issues of military management. Email: [email protected], Phone: +420 973 443 073. Miroslav ŠKOLNÍK, doc., Ing., Ph.D., Katedra manažmentu, Akadémia ozbrojených síl M. R. Štefánika v Liptovskom Mikuláši, Slovensko. Zabývá se problematikou veřejného sektoru a veřejných financí se zaměřením na resort obrany. Miroslav SKOLNIK, Assoc. Prof., Eng., Ph.D., Management Department of the Armed Forces Academy of M. R. Stefanik in Liptovsky Mikulas, Slovakia. He deals the public sector and public finance to the focus of activity for the department of defence. Email: [email protected] Ladislav ŠTEFEC, Ing., CSc., jednatel společnosti ICT agency s.r.o. Zabývá se problematikou optimalizace procesů řízení a implementace a zdokonalování systémů managementu jakosti. Ladislav STEFEC, Eng., Ph.D., CEO of ICT agency s.r.o. He deals with optimization of control processes and implementation and perfection of quality systems management. Email: [email protected], Phone: +420 544 232 310 Václav TALHOFER, doc., Ing., CSc., vedoucí katedry, Katedra vojenské geografie a meteorologie, Fakulta vojenských technologií, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou vojenské kartografie a meteorologie. Vaclav TALHOFER, Assoc. Prof., Eng., Ph.D., Head of the Department of Military Geography and Meteorology, Faculty of military technology, University of Defence. He deals with problems of Military Geography and Meteorology. Email: [email protected], Phone: +420 973 446 402. Miroslav ZABADAL, Ing., CSc., Ústav strategických a obranných studií, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou ochrany proti zbraním hromadného ničení. Miroslav ZABADAL, Eng., Ph.D., Strategic and Defence Studies Institute, University of Defence. He deals with problems of NBC. Email: [email protected], Phone: +420 973 442 007. Pavel ZONA, Ing., Ústav strategických a obranných studií, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou civilně vojenské spolupráce. Pavel ZONA, Eng., Strategic and Defence Studies Institute, University of Defence. He deals with problems of CIMIC. Email: [email protected], Phone: +420 973 442 301.

99

Economics and Management Ekonomika a Management Published by/Vydává:

University of Defence Univerzita obrany

Address/Adresa:

Kounicova 65, 612 00 Brno Czech Republic + 420 973 442 660 http://www.unob.cz

Number/Číslo:

2/2008

Date of publication:

31th December 2008

Datum vydání:

31.12.2008

Executive Editor/ Výkonný redaktor:

Eng. Vítězslav JAROŠ, Ph.D.

Printed by/Tisk:

Publishing Group of University of Defence Vydavatelská skupina Univerzity obrany

Registration number/ Evidenční číslo:

MK ČR E 17538 ISSN 1802-3975

© University of Defence Univerzita obrany