UNIVERSITY OF DEFENCE / CZECH REPUBLIC UNIVERZITA OBRANY / ČESKÁ REPUBLIKA
ECONOMICS AND MANAGEMENT EKONOMIKA A MANAGEMENT
2009
1
UNIVERSITY OF DEFENCE / CZECH REPUBLIC UNIVERZITA OBRANY / ČESKÁ REPUBLIKA
ECONOMICS AND MANAGEMENT EKONOMIKA A MANAGEMENT
2009
1
Economics and Management - p. 1 - 2009 Brno 31 July 2009 Published by University of Defence in Brno
ISSN 1802-3975
EDITORIAL BOARD
EDITOR IN CHIEF Petr ČECH Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic
EDITORIAL BOARD Ladislav ANDRÁŠIK Faculty of Electrical Engineering and Information Technology, Slovak University of Technology in Bratislava, Slovak Republic Ghita BARSAN “Nicolae Balcescu“ Land Forces Academy, Sibiu, Romania Vasile CARUTASU “Nicolae Balcescu“ Land Forces Academy, Sibiu, Romania Miroslav CEMPÍREK Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Marijana CINGULU Faculty of Economics & Business, University of Zagreb, Chorvatsko František HANZLÍK Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Oldřich HORÁK Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Hubert HRDLIČKA Language Training Centre, University of Defence, Brno Czech Republic Josef KALAS Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Aleš KOMÁR Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Miroslav KRČ Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Oto KUBIK Academy STING – Private College, Brno, Czech Republic Marek KULCZICKY The Tadeusz Kosciuszko Land Forces Military Academy, Poland Stefan KURINIA National Defence University, Warszaw, Poland Ivan MALÝ Faculty of Economics and Administration, Masaryk University, Brno, Czech Republic
Ivan MRÁZ Training Headquarters – Military Academy, Vyskov, Czech Republic Ladislav POTUŽÁK Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Bedřich RÝZNAR Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Milan SOPÓCI Armed Forces Academy of General Milan Rastislav Štefánik, Liptovský Mikuláš, Slovak Republic Oleg STANĚK The University of Quebec at Rimouski, Canada Jiří URBÁNEK Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Jaroslav ZELENÝ Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic Iva ŽIVĚLOVÁ Faculty of Business and Economics, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno, Czech Republic
EXECUTIVE EDITOR Vítězslav JAROŠ Faculty of Economics and Managment, University of Defence, Brno Czech Republic
Copyright © 2009. All rights reserved. No part of this publication may be reproduced without the prior permission of University of Defence in Brno Publishing Group.
OBSAH/CONTENTS Luboš ŠTANCL, Jiří NEDBAL HARMONIZACE HOSPODÁŘSKÉ A OBRANNÉ POLITIKY JAKO PŘEDPOKLAD POSILOVÁNÍ EKONOMICKÉ BEZPEČNOSTI STÁTU / HARMONIZATION OF ECONOMIC AND DEFENCE POLICY AS A PREREQUISITE FOR STRENGTHENING THE STATE ECONOMIC SECURITY ............................................................................................................... str. 7 Jakub ODEHNAL INDEX POLITICKÉHO RIZIKA ZEMÍ SEVEROATLANTICKÉ ALIANCE A VYBRANÝCH ZEMÍ SKUPINY PARTNERSTVÍ PRO MÍR / THE POLITICAL RISK INDEX OF NATO MEMBER COUNTRIES AND THE SELECTED COUNTRIES OF THE PARTNERSHIP FOR PEACE PROGRAMME ....... str. 20 Péter FODOR, Béla JASZAY, Lásló KIRALY, Zoltán LAKNER SOME ASPECTS OF MILITARY ECONOMY IN CENTRAL EUROPE .... str. 26 Lenka KURHAJCOVÁ KĽÚČOVÉ KOMPETENCIE MANAŽÉRA / MANAGER´S KEY COMPETENCIES …………………..................................................................... str. 31 Béla JASZAY, Péter FODOR, Zoltán LAKNER COMPARATIVE ANALYSIS OF SOCIO-ECONOMIC SITUATION OF DIFFERENT STATES FROM NATIONAL SECURITY’S POINT OF VIEW …………………………………………………………………………………...... str. 36 Viera FRIANOVÁ APLIKÁCIA MARKETINGOVEJ KONCEPCIE V MANAŽMENTE ŠTÁTNEJ VOJENSKEJ VYSOKEJ ŠKOLY / THE APPLICATION OF MARKETING CONCEPT IN THE MANAGEMENT OF STATE MILITARY UNIVERSITY ………………………………………………………………………….................. str. 46 Z VĚDECKÉHO ŽIVOTA / FROM SCIENTIFIC LIFE Wojciech NYSZK CLIENT VALUE MANAGEMENT – ADVANTAGES AND DISADVANTAGES …………………………………………………………………………………….. str. 56 Nicole BIRCKS MULTI-PROJECT MANAGEMENT AS A MEAN TO INCREASE THE CAPACITY FOR THE INTEGRATION AND FUNCTIONAL CAPABILITY OF ARMED FORCES …………...…………............................. str. 63
Představení autorů / The Authors´ Bibliographies: ................................................. str. 67 Představení recenzentů / The Reviewers´ Bibliographies: ...................................... str. 68
5
Články neprošly jazykovou úpravou. Za obsah příspěvků odpovídají autoři. The language revision has not been made. The authors are responsible for the papers content.
6
Luboš ŠTANCL Jiří NEDBAL
HARMONIZACE HOSPODÁŘSKÉ A OBRANNÉ POLITIKY JAKO PŘEDPOKLAD POSILOVÁNÍ EKONOMICKÉ BEZPEČNOSTI STÁTU1 Abstract: This article deals with changes in the sphere of state security and defense that occurred after disintegration of the world blocks arrangement. It point out new links between strengthening of the state military power, its economic policy, and strengthening of state economic security in the nowadays conditions of globalization. Further, the article pays attention to appraisal of defense expenditures as a factor of development of the national economy. ÚVOD Bezpečnost je životním zájmem a odvěkým cílem, který provází lidstvo v celém jeho historickém vývoji. Zajištění bezpečné existence – jednotlivce, rodiny, národa a celého lidstva je i v současnosti imperativním požadavkem doby a cílem bezpečnostní politiky všech demokratických vlád světa. V literatuře je možné se setkat s různými přístupy k vymezení pojmu bezpečnost resp. bezpečnost státu či národní bezpečnost. Pro potřeby následujících úvah vycházíme z pojetí bezpečnosti státu (národní bezpečnosti) jako stavu, při kterém je zajištěna existence a svobodný rozvoj státu v mezinárodních podmínkách.2 Jde o stav, kdy daný stát je schopen efektivně minimalizovat možná ohrožení a zajišťovat ochranu svých zájmů před nejrůznějšími hrozbami – přírodními, vojenskými, ekonomickými, ekologickými apod. Bezpečnost státu tak představuje základní předpoklad uspokojování potřeb jistoty přežití, trvání, stability, identity a kvality životní úrovně. Realizace cílů bezpečnostní politiky státu se opírá o aktivní zahraniční politiku, efektivní obrannou politiku, propracovanou a vyváženou hospodářskou politiku a politiku v oblasti vnitřní bezpečnosti¸ které jsou nástroji prosazování cílů bezpečnostní politiky v jednotlivých sférách společenské praxe.3 Uvedené sféry aktivní činnosti státu jsou vzájemně úzce spjaty a současně na sobě závislé, přičemž každá z nich při realizaci bezpečnostní politiky využívá svých specifických prostředků a usiluje o dosažení svých dílčích cílů. Smyslem realizace hospodářské politiky v rámci bezpečnostní politiky je posilování ekonomické bezpečnosti, jako jednoho z prvků národní bezpečnosti státu a předpokladu realizace cílů rozvoje společnosti.
1
Článek je součástí dílčí studie k problematice DÚ VZ FEM „Ekonomická bezpečnost a obrana ČR v nové strategické doktríně NATO“. 2 Takto je obsah pojmu bezpečnost vymezen např. v dokumentu „Bezpečnostní strategie ČR“. URL:
[cit.-2007-1009] 3 Je možné se setkat i s jiným členěním nástrojů bezpečnostní politiky. V některých případech se uvádí například také sociální politika či ekologická politika aj.
7
Následující stať se zabývá problémem jak harmonizovat, čili dosáhnout souladu mezi cíli hospodářské a obranné politiky jako předpokladu posilování ekonomické bezpečnosti státu v současných ekonomických, mezinárodně-politických a vojenskostrategických podmínkách světového vývoje, které jsou stále intenzivněji ovlivňované rozvíjejícím se procesem globalizace. V těchto podmínkách se stále více ukazuje, že bezpečnost, a ani ekonomickou bezpečnost trh nezajistí. Jejich zajištění musí náležet hlavním prioritám každého státu, jehož vláda neusiluje o svůj „stranický blahobyt“, nýbrž o bezpečnost a blaho celého národa. 1
EKONOMICKÁ BEZPEČNOST PO ROZPADU BIPOLÁRNÍHO SVĚTA
Rozpad blokového uspořádání světa po roce 1989 měl významný dopad na mezinárodní bezpečnost. Na jedné straně nebezpečí vzájemného zničení obou proti sobě stojících velmocí a jejich spojenců v termojaderné válce bylo v podstatě odstraněno, na druhé straně se uvolnily skryté vnitřní rozpory nejrůznějšího původu, projevily se rozpory v regionech, začaly se prosazovat mocenské ambice vládců v některých zemích. Světový vývoj stále intenzivněji začala ovlivňovat ekonomická globalizace, která po ukončení studené války, kdy hranice mezi hospodářskými soustavami zmizely a zájmy velmocí mohly být realizovány cestami ekonomické expanze, mohla akcelerovat vysokými tempy. Jestliže v podmínkách blokového uspořádání světa byla nejdůležitějším nástrojem bezpečnosti bloků (velmocenských zájmů), či jejich členských států vojenská síla a v bezpečnostní politice hrála dominantní roli vojenská (obranná) politika, pak v těchto nových podmínkách začala opět hrát stále významnější roli síla ekonomická. Zdálo se, že dochází k devalvaci vojenské síly. Této myšlence odpovídalo intenzivní snižování vojenských výdajů ve světovém měřítku, pokles světové produkce zbraní s následným nebývalým poklesem hodnoty prodejů zbraní na světovém trhu zbraní. Jak ale ukázal vývoj po roce 1997, kdy vojenské výdaje ve světě opět nabyly rostoucího trendu, demonstrace vojenské síly nic neztratila na významu při prosazování mocenských zájmů. Rozvíjející se proces globalizace svými účinky nesmírně vyostřil konkurenci ve světovém měřítku a v mnoha oblastech zvýšil pro národní státy hrozby a rizika. Turbulentní situace ve světové ekonomice v podobě finančních krizí, náhlé a nevypočitatelné výkyvy indexů na světových burzách potvrzují nepředvídatelnost procesu liberalizace, „laissez faire“. Současně se stále zřetelněji a intenzivněji projevují rozsáhlé společenské důsledky procesu globalizace. Mezi nejzávažnější patří umocňování nerovnoměrného sociálního a ekonomického rozvoje. Dochází k prohlubování globální nerovnosti, k prohlubování globální chudoby, koncentrující se zejména v některých oblastech rozvojového světa, s následným problémem nedostatečné zdravotní péče, podvýživy, nedostupností čisté a pitné vody apod. Jedním z důsledků extrémní chudoby je následně nárůst masové nelegální migrace do regionů a aglomerací ekonomicky vyspělých zemí se závažnými dopady na trzích práce a ve sféře kriminality. Situace ve světové ekonomice po zániku bipolarity stále více připomíná situaci na počátku 20. století - zostření bojů o nasycené globální trhy, boje o strategické zdroje surovin, zejména nereprodukovatelných zdrojů energie. Situace vyvolává značné obavy a znepokojení nad perspektivami rozvoje mnohých zemí, a to nejen zemí ekonomicky méně vyspělých. Velké obavy světové veřejnosti vyvolává nebezpečí ohrožení ekonomické bezpečnosti jak jednotlivých států, tak i celých jejich
8
regionálních uskupení.4 Vzhledem i k novým hrozbám jako je terorismus, ozbrojené pirátství a vzhledem ke vzniku mnoha ozbrojených lokálních konfliktů, zůstávají otázky související s bezpečností států aktuálními i v současném postbipolárním uspořádáním světa. Nové podmínky ve světovém hospodářství zvyšují význam ekonomických faktorů při utváření bezpečnosti. To vyvolalo zvýšený zájem o řešení problémů ekonomické bezpečnosti. Tyto otázky však nejsou v teoretické rovině dostatečně prezentovány. Podstatu ekonomické bezpečnosti, nehledě na její různá pojetí, lze stručně vyjádřit jako stav vývoje národního hospodářského systému zaručující vysokou účinnost jeho fungování, včetně schopnosti překonávat vzniklá ohrožení. To znamená, že hospodářství s touto charakteristikou zajišťuje uspokojování základních potřeb svých obyvatel na úrovni běžných světových standardů, vytváří podmínky pro celkový rozvoj společnosti a saturaci aktuálních společenských potřeb. Ekonomika současně disponuje nezbytnými zdroji, silami a prostředky efektivní eliminace rizik a hrozeb pro bezpečné fungování hospodářského systému. Ekonomická bezpečnost významnou měrou závisí i na schopnostech a výkonnosti zahraničního obchodu země, neboť v podstatě žádný stát nedisponuje všemi nezbytnými prostředky k zajištění fungování své ekonomiky. Základním prostředkem k dosažení těchto cílů, a tím posilování ekonomické a následně i celkové bezpečnosti, včetně obranné, je ekonomický růst (měřený např. růstem HDP resp. podílem HDP/obyvatele). Úroveň ekonomické bezpečnosti státu je determinována mnoha činiteli ekonomické, politické, ekologické či jiné povahy, faktory vnitřními i vnějšími. Některé působí pozitivně, jiné mají omezující vliv, některé ekonomickou bezpečnost naopak ohrožují. Je zřejmé, že zásadní význam pro utváření ekonomické bezpečnosti a bezpečnosti státu vůbec má hospodářská politika vlády státu. Zároveň s tím je nezbytné respektovat skutečnost, že ekonomické postavení každé země ve světové ekonomice, její schopnost prosadit se na světových trzích, realizovat své ekonomické zájmy a obhajovat svou suverenitu ve vnějších ekonomických vztazích – to jsou jen některé projevy úrovně ekonomické bezpečnosti země z mezinárodního hlediska a současně i determinanty zájmu o posilování vojenské síly a formulaci obsahu obranné politiky státu. Vývoj světového dění dokazuje, že i v současnosti zůstávají ozbrojené síly nezbytným institutem zabezpečování národní suverenity, demokracie a ekonomických zájmů jednotlivých států světa. To je podmíněné především tím, že efektivní řešení rozporů mezi státy použitím politických, ekonomických, diplomatických a dalších nevojenských prostředků je možné pouze za existence vojenské síly, tj. dobře vyzbrojených armád což předpokládá jejich ekonomické zabezpečení odpovídající soudobým podmínkám vojenství. Tím se kruh vzájemné závislosti uzavírá a vzniká značně obtížný teoretický a metodologický problém, související s odpovědí na otázku jaký je vztah vojenské bezpečnosti (obrany) a ekonomických možností státu, resp. jaký je vztah mezi obrannou a hospodářskou politikou státu a jak tento vztah rozporné jednoty ovlivňuje ekonomickou bezpečnost země? Hledání odpovědi na uvedené otázky vyžaduje vrátit se k vlastní podstatě, obsahu, cílům a funkcím hospodářské a obranné politiky. 4
Přísně vzato, k otázkám souvisejícími s ekonomickou bezpečností v liberálním pojetí spadají jen témata nabývající existenční hrozby pro subjekty bezpečnosti, například, hladomor, značná ztráta ekonomické výkonnosti, rozsáhlé hospodářské krize, mezinárodní finanční (dluhové) krize. Většina témat je však zpolitizována.
9
2
HOSPODÁŘSKÁ A OBRANNÁ POLITIKA V BEZPEČNOSTNÍ POLITICE. OBSAH, CÍLE A REALIZACE.
Již klasik ekonomické teorie a liberál Adam Smith věnoval ve svém díle Bohatství národů nezanedbatelnou pozornost i problémům, týkajících se ekonomických otázek zabezpečení základních funkcí státu. V kapitole „O výdajích panovníka nebo republiky“ A. Smith v podstatě vymezil dvě základní funkce státu: funkci obrannou(bezpečnostní), jejímž obsahem je zabezpečování obrany, bezpečnosti a práva. Jde tedy o oblast mimoekonomických aktivit státu; funkci hospodářskou, jejímž obsahem jsou ekonomické aktivity státu jak v ekonomické, tak i v neekonomické oblasti.5 Zvyšující se složitost praktické realizace hospodářské funkce státu vyžadovala všestranně zdůvodněná a vnitřně konzistentní hospodářsko-politická opatření, harmonizující aktivity státu v jednotlivých oblastech jeho činnosti. Hospodářská funkce státu se tak postupně stala východiskem rozvoje teorie hospodářské politiky. Hospodářskou politiku státu tak můžeme vnímat buď jako vědní disciplínu, tj. jako teorii hospodářské politiky a nebo, jako praktickou činnost, tj. tvorbu a realizaci praktické (procesní) hospodářské politiky. Praktická hospodářská politika se však nezaměřuje pouze jen na všeobecně známé, tradiční makroekonomické cíle, nýbrž zajišťuje zdroje k naplnění i cílů v oblasti bezpečnosti státu, zejména žádoucí tvorbu zdrojů. Na rozdíl od hospodářské politiky, jejímž cílem je maximalizace blahobytu společnosti a každého jejího člena, obsahem obranné politiky státu je, v souladu s jeho zájmy definovanými bezpečnostní strategií země, určovat a realizovat politické přístupy k poslání ozbrojených sil. Obranná politika tak formuluje a zdůvodňuje obranné potřeby s ohledem na vnější ohrožení. 6 Je nepochybné, že zabezpečení cílů obranné politiky vyžaduje nemalé prostředky, které společnost musí alokovat do sféry obrany a bezpečnosti. Zabezpečení obranných potřeb je determinováno jednak soudobou úrovní zbraní a vojenské techniky, jednak pociťovanou intenzitou ohrožení a konečně i reálnými ekonomickými možnostmi dané země. Tyto požadavky musí obranná politika státu respektovat. 7 Jestliže počátek 90. let byl ve znamení celosvětového poklesu vojenských výdajů, v posledních letech se tyto opět zvyšují a již přesáhly svůj vrchol z období studené války. Současné trendy ve vývoji světových vojenských výdajů dokumentuje obrázek č.1. Státy jsou tak opět vtahovány do dalšího kola zbrojení. Tím se zostřuje problém vnitřního rozporu mezi cíli hospodářské politiky a cíli obranné politiky a zdroji potřebnými na jejich realizaci. Na jedné straně hospodářská politika pod tlakem globalizace musí vyčleňovat nezbytné zdroje k podpoře konkurenceschopnosti svých subjektů v probíhající světové hospodářské soutěži a k zajištění dalších svých cílů, na 5
SMITH, A. Pojednání o podstatě a původu Bohatství národů. Praha : Liberální institut 2001, s. 629-641. Viz dokument Bezpečnostní strategie ČR, 2002, s. 10 7 „První svou povinnost, povinnost chránit společnost před zvůlí a vpády, … , může panovník plnit pouze skrze vojenskou moc. Avšak výdaje jak na přípravu této vojenské moci v době míru, tak na její použití v době války jsou za různého stavu společnosti, v různých obdobích rozvoje, velmi různé.“SMITH, A. Pojednání o podstatě a původu Bohatství národů. Praha : Liberální institut 2001, s. 615. 6
10
druhé straně je hospodářská politika pod tlakem obranné politiky nucena vyčleňovat nezbytné zdroje k zabezpečení obranných potřeb.
USD
Cena zbraní
Obranné 1193 rozpočty
1204 948
V&V
Obchody se zbraněmi rozpočty ½ 80. let
844
1997
2002
2006
2010
roky
Obrázek 1 Současné trendy ve vývoji vojenských výdajů (v mld. USD, stále ceny r. 2005)
Pramen: vlastní Zajištění potřeb obrany státy uskutečňují systémem ekonomického zabezpečení obrany. Ekonomickým zabezpečením obrany státu jako součásti obranné politiky vojenskoekonomická teorie chápe systém opatření (a funkčních vztahů jeho strukturních prvků) k zajištění obrany státu, zahrnujících tvorbu (plánování, rozdělování) materiálních, lidských a finančních zdrojů a jejich spotřebu ve sféře obrany. Nedílnou součástí systému je i evidence a kontrola toků zdrojů ve sféře obrany jako předpoklad efektivnosti jejich užití. Ekonomické zabezpečení obrany libovolného státu vyžaduje v současných podmínkách alokaci nezanedbatelné části národních finančních, lidských i materiálních zdrojů do sféry obrany a bezpečnosti. Tím je do národního hospodářství implementována řada složitých vazeb, souvislostí a procesů, které „…mají velký vliv na stabilitu ekonomiky“.8 Je proto v zájmu společnosti snažit se o jejich koordinaci, která se však do jisté míry vymyká z rámce tržního mechanismu a vyžaduje určitou regulaci z jednoho společenského centra. Na tomto místě je zcela nezbytné konstatovat, že problém vzájemného vztahu ekonomického zabezpečení obrany a hospodářské politiky státu patří v současnosti k poměrně opomíjeným problémům posilování ekonomické bezpečnosti, zajišťování obrany a vnitřní bezpečnosti státu. Ekonomické zabezpečení obrany je realizováno 8
HITCH, Ch. J., McKEAN, R. N. The Economics of Defense in the Nuclear Age. New York, 1960, cit. podle vydání z roku 1986, s. 5.
11
vzájemnou koordinací obranné a hospodářské politiky. Změny v pojetí obrany a jejího ekonomického zabezpečení v tržních podmínkách, jakož i nové hrozby a rizika vyplývající z globalizace světové ekonomiky vyžadují i tvůrčí přístup ke hledání nové architektury vzájemných vztahů mezi jednotlivými soukromými i státními subjekty, které se ekonomickém zabezpečení obrany podílejí. Výchozím momentem tohoto přístupu by mělo být ujasnění si ekonomických aspektů souvisejících se zabezpečením obrany. Toto vyžaduje vynakládání nezbytných vojenských výdajů (výdajů na obranu) státem.
3
JEDNODUCHÝ MODEL EKONOMICKÉ ANALÝZY OBRANY
Posouzení účinků vlivu vojenských výdajů na různé stránky ekonomického vývoje patří k velmi frekventovaným a široce diskutovaným otázkám. Je tomu tak proto, že zabezpečení obrany vyžaduje zdroje, které je nutno odčerpat z celospolečenských zdrojů, a které tak nemohou být použity alternativně ve prospěch uspokojení jiných potřeb společnosti. Některé tyto zdroje slouží výhradně pro uspokojení potřeb obrany, ale některé mohou také přispívat k uspokojení civilních potřeb. V roli poskytovatele specifické služby – „obrany“ je možné ozbrojené síly studovat jako specifické odvětví ekonomiky, představující přirozený monopol a vyžadující bezprostřední státní řízení. Podmínkou maximalizace efektu činnosti „odvětví obrany“ je všestranně zdůvodněný objem zdrojů, které jsou na zajištění obrany vyčleňované ze společenských fondů (vojenské výdaje). V případě kdy vyčleněné zdroje k zajištění obrany neodpovídají obranným potřebám, hrozí ztráta obranyschopnosti státu, jeho respektování v mezinárodních vztazích. Nebo také může dojít k druhému extrému, k nadvýrobě produkce „obrany“, tj. k militarizaci ekonomiky, která vždy byla těžkým břemenem zatěžujícím společnost, ruinujícím obyvatelstvo a hospodářství země. Na základě těchto úvah a požadavků na ekonomické zabezpečení obrany je možné formulovat dva základní vojensko-ekonomické a politické úkoly. Prvním úkolem je zdůvodnění racionální úrovně výdajů na obranu, tj. určení poměru v jakém bude společnost alokovat své disponibilní zdroje ve prospěch odvětví produkce civilních statků a služeb a ve prospěch „odvětví produkce obrany“. Toto zdůvodnění musí vycházet jak z potřeb budování obrany, tak z reálných možností ekonomiky. Jinými slovy, je nezbytné harmonizovat obrannou a hospodářskou politiku státu s reálnou kondicí národní ekonomiky. Druhým úkolem je rozdělení vyčleněných zdrojů v rámci vlastního „sektoru obrany“, tj. jejich racionální rozdělení mezi strukturní prvky ozbrojených sil v souladu s jejich úkoly a následně jejich efektivní užití. Jednou z podmínek dosažení očekávaného úspěchu při řešení tohoto úkolů je aplikace metod a nástrojů ekonomického řízení do podmínek činnosti ozbrojených sil. Uvedené problémy je možné demonstrovat pomocí jednoduchého modelu ekonomické analýzy obrany, který se skládá ze čtyř kvadrantů, přičemž III. a IV. kvadrant jsou kvadranty separátními (obr. č. 2). V prvním kvadrantu tohoto modelu je demonstrován problém alokace zdrojů mezi civilní a obranný sektor. Křivka PPF znázorňuje hranici produkčních schopností
12
společnosti, která demonstruje všechny možné alternativy rozdělení disponibilních zdrojů na produkci civilních statků (C) a obrany (D). Křivky I = f(C), y = f(I) a s = f(D) vyjadřují funkční vztahy mezi jednotlivými veličinami. Charakter těchto křivek determinuje skutečný dopad změny alokace zdrojů (např. posun po křivce PPF z bodu M do bodu M*) na jednotlivé sektory ekonomiky a možnosti jejich rozvoje. Zdrojem uvedené změny v alokaci zdrojů je v tomto modelovém případě zvýšení výdajů na obranu, tj. změna v ekonomickém zabezpečování obrany. Civilní sektor (C)
II.
I. Indiferentní křivka společnosti
I= f (C)
C
M
C*
Investice (I)
I
D
I*
D*
y*
y = f (I)
III.
M*
Křivka produkčních schopností společnosti
y
Obrana (D)
s s* s = f (D)
Růst ekonomiky (y)
Růst obrany (s)
IV.
Obrázek 2 Jednoduchý model ekonomické analýzy obrany
Pramen: SANDLER, T. – HARTLEY, K. The Economics of Defense.Cambridge University Press: Cambridge 1995, s. 158. ISBN 05-21447-28-3(upravené). Již tento velmi jednoduchý model ekonomické analýzy obrany evokuje řadu otázek, týkajících se například často velmi diskutovaného problému vlivu zdrojů vyčleněných pro potřeby obrany na průmyslový rozvoj státu. Potřeby ozbrojených sil a budování obrany jsou uspokojovány nejen produkcí zbrojního průmyslu, ale jak znázorňuje obrázek č. 3, část potřeb je uspokojována i produkcí ostatních „nevojenských“ průmyslových odvětví, které se tak podílejí na transformaci obranných zdrojů 13
(vojenských výdajů) v konkrétní užitné hodnoty. V této souvislosti je třeba rozvinout tvůrčí polemiku k otázkám negativního či pozitivního hodnocení vlivu obranných výdajů na ekonomický, resp. průmyslový rozvoj daného státu, na vědeckotechnický rozvoj, či ekonomickou bezpečnost. EKONOMIKA BEZPEČNOSTI STÁTU Výrobní kapacity K produkci spotřebních a kapitálových Výrobní kapacity statků, materiálové a energetické zdroje, k produkování ekonomická infrastruktura spotřebních statků k zajištění přežití
ZDROJE „A“
ZDROJE „B“
Existenční statky Spotřební a kapitálové statky k zajištění pro obyvatelstvo spotřeby a rozvoje a k eliminaci a minimální krizových situací funkčnost státní Statky dvojího použití: - pro spotřebu a rozvoj správy - pro případy krizových situací Bezpečnost obyvatelstva, Nelze použít pro zdroje „B“ a „C“
Obranný průmysl, Zásoby a rezervy (surovin, spotřebních a kapitálových statků), Obranné prostředky, Vojenská infrastruktura, Prostředky záchranných integrovaných sborů ZDROJE „C“ Spotřební, kapitálové a obranné statky vyčleněné výhradně pro krizové situace, pro eliminaci rizik a hrozeb
Hospodářské základy bezpečnosti
Hospodářské základy spotřeby a rozvoje
Prostředky k eliminaci vojenských a nevojenských ohrožení
Obrázek 3 Oblasti národní ekonomiky pro zabezpečení potřeb ekonomické bezpečnosti
Pramen: KRČ, M., KURINIA, S. Ekonomická bezpečnost země střední velikosti. Vojenská akademie: Brno , 2000, s. 292. ISBN 80-85960-17-6 (upravené). Přijmeme-li předpoklad reálné existence vnějšího ohrožení, a tudíž i nezbytnosti budování obrany je zřejmé, že problém vojenských výdajů a jejich vlivu na ekonomiku se stává především problémem určení jejich optimální velikosti a následně jejich efektivního užití. Neúměrné, příliš vysoké vojenské výdaje odnímají část ekonomických zdrojů nezbytných k řešení aktuálních sociálně-ekonomických úkolů, zvyšování životní úrovně obyvatel a nadměrně zatěžují ekonomiku. Příliš nízké vojenské výdaje se mohou negativně odrazit na úrovni ekonomického zabezpečení obrany státu.
14
Optimální, racionálně zdůvodněné výdaje, alokované především do výroby technologicky vyspělých systémů zbraní a vojenské techniky a také do produkce dvojího užití, podle některých ekonomů stimulují rozvoj technologicky vyspělých výrob, vytváří pracovní místa a rozšiřují možnosti exportu. To má pozitivní vliv na ekonomiku a nachází svůj odraz ve změnách makroekonomických indikátorů typů hrubý domácí produkt, zaměstnanost, reálné důchody obyvatel, struktura průmyslové výroby apod.9 Mezi ekonomy kteří se zabývají analýzou vlivu vojenských výdajů na ekonomický růst, existují rozdílné názory. Ne všichni ekonomové, zastávají názor, že vojenské výdaje mají pro-růstový charakter. Kontroverzní a velmi bouřlivou diskusi k této otázce odstartoval Emile Benoit, který ve své knize Defence and Economic Growth in Developing Countries (1973) přišel s důkazy, podporujícími tezi o pro-růstovém vlivu výdajů na zbrojení.10 Na straně druhé stojí autoři zastávající názor, že výdaje na zbrojení hospodářský růst zpomalují. Ti zpravidla analyzují vojenské výdaje jako alternativu soukromých investic do nevojenských odvětví. Na základě porovnání jejich efektivnosti se snaží dokázat, že vojenské výdaje mají negativní dopady na ekonomický růst, neboť vytěsňují produktivní soukromé investice a omezují tak rozvoj civilních sektorů ekonomiky. Někteří ekonomové se však domnívají, že je velmi obtížné, ba dokonce nemožné, analyzovat a zachytit statisticky významnou souvislost mezi vojenskými výdaji a nevojenskými investicemi. Tyto dva naprosto protichůdné názory vyvolávají pochopitelně i protichůdné pohledy na efektivnost vojenských výdajů. Zároveň ale nelze přehlédnout, že prakticky všichni autoři, zabývající se problematikou vlivu vojenských výdajů na ekonomiku se shodují v tom, že existují faktory, které mají pozitivní vliv na ekonomický růst a zároveň i faktory, které na něj působí negativně. To ale znamená, že musí existovat určité optimum týkající se velikosti vojenských výdajů a „kvality“ jejich alokace. Nalezení tohoto optima je však více než obtížné. V současné zahraniční literatuře lze najít pokusy o jeho identifikaci, resp. pokusy o vzájemné propojení vojenských výdajů státu s jeho základními makroekonomickými ukazateli a o formulaci základních podmínek, napomáhajících jejich pozitivnímu vlivu na rozvoj ekonomiky.
9
Problémem hospodářského růstu podporovaného vojenskými výdaji, tedy problémem tzv. „vojenského keynesiánství“ se poprvé teoreticky zabýval polský ekonom Michal Kalecki v roce 1943. Kalecki argumentoval tím, že kapitalisté a jejich političtí stoupenci nechtějí užívat metod klasického keynesiánství, protože dosažení plné zaměstnanosti prostřednictvím veřejných výdajů vytváří riziko, že se pracujícím a jejich odborům dostane příliš mnoho moci. Z jejich hlediska jsou mnohem efektivnějšími investicemi vojenské výdaje. Tento způsob využívání státních financí však vyžaduje určitou míru politického útlaku, kterého se nejlépe dosáhne apely na vlastenectví, vytvářením obav ze zahraniční hrozby a nakonec válkou. V roce 1943 demonstroval Kalecki svůj model vojenského keynesiánství na nacistickém Německu. Avšak tento koncept nefunguje pouze v podmínkách nacistické diktatury, nadšeně ho začala např. ve Spojených státech využívat neoliberální pravice. Své zastánce má i v současném Rusku. GUMBEL, A. How the war machina is driving the US economy. In The Independent, 06. 01. 2004. URL: [cit.-2008-10-11] 10 BENOIT, Emile. Defence and Economic Growth in Developing Countries. Batson: D.C. Heath, Lexington Books, 1973.
15
Hodnocení vlivu vojských výdajů na rozvoj ekonomiky nelze bez věrohodné kvantifikace vztahů mezi vojenskými výdaji a ukazateli ekonomického růstu. Tato kvantifikace může být provedena přímou a nepřímou formou. K přímým formám patří především statistické metody výpočtu hrubého domácího produktu (HDP). Pomocí nich je ukazatel HDP bezprostředně vztažen k vojenským výdajům a jeho závislost je vyjádřena přímou úměrou. To je dané tím, že v souladu s mezinárodními statistickými standardy se hodnota netržních služeb, jako součásti HDP, určuje výdaji na jejich poskytnutí. Přičemž přidaná hodnota je u netržních služeb vyjádřena souhrnem náhrad poskytnutých zaměstnancům a spotřeby fixního kapitálu.11 Ve vztahu k obranné sféře to znamená, že hodnota služeb obrany, zahrnovaná do hrubého domácího produktu, se vypočítává jakou součet výdajů na nákup zbraní a ostatní bojové a speciální techniky, zabezpečení personálu, amortizaci základního kapitálu (budov kasární, objektů a jejich vybavení atd.) a běžných materiálních výdajů. Jinými slovy, v souladu s mezinárodní praxí všechny prostředky vynaložené na nákup zbraní a vojenské techniky a zajištění běžných potřeb života vojsk jsou považovány za výdaje na konečnou spotřebu společnosti jako celku a zahrnují se do HDP. Z matematického hlediska tak existuje přímá úměra mezi tempy ekonomického růstu, jehož základním ukazatelem je růst HDP, a výdaji na obranu, zahrnujícími nákupy produkce vojenského určení veškeré peněžní náležitosti vojenských profesionálů a zaměstnanců rezortu obrany. Velké a rostoucí vojenské výdaje automaticky tak vyjadřují vysoký a rostoucí HDP. Je třeba ovšem poznamenat, že jde o růst vojenského sektoru na úkor civilního sektoru HDP.
4
OZBROJENÉ SÍLY JAKO DLOUHODOBÁ KAPITÁLOVÁ INVESTICE
Při analýze vojenských výdajů a jejich vlivu na sociální a ekonomický rozvoj země se zpravidla pozornost soustřeďuje pouze na již dva zmíněné procesy, tj. určení jejich optimální velikosti a jejich efektivní „spotřební“ alokace v rámci formování schopností ozbrojených sil, odpovídajících jejich úkolům při kolektivním zabezpečování zájmů České republiky a zájmů ostatních členských států NATO a EU. Zkoumání vzájemného vztahu hospodářské politiky, obranné politiky a ekonomické bezpečnosti vyžaduje rozšířit tento tradiční přístup o další rozměr vojensko-ekonomické analýzy užití vojenských výdajů a tyto pojímat jako dlouhodobou kapitálovou investici. Ekonomická teorie chápe investici jako vynaložení zdrojů za účelem získání užitku, které jsou očekávány v delším budoucím období. Rozhodování o investicích, tj. kolik kapitálu, do čeho, kdy, kde a jak investovat patří k nejdůležitějším manažerským strategickým rozhodováním v podniku, neboť jsou rozhodnutím o budoucím vývoji podniku a jeho efektivnosti. Rozhodnutí o investici je současně rozhodnutím investora o tom, jak velké části současného důchodu se vzdá za příslib budoucího důchodu s cílem dosáhnout zisku. Podstatou hodnocení investic je proto porovnávání vynaloženého kapitálu (nákladů na investici) s výnosy, které investice přinese.
11
Poznámka: ČSU „Hrubý domácí produkt představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích činností považovaných v systému národního účetnictví za produktivní (tj. včetně služeb tržních i netržních)“. Jde o propočet v kupních cenách, za které jsou realizovány tržní výkony (tzn. včetně daní z produktů a bez dotací na produkty. Prvotní propočet je proveden v běžných cenách.
16
Nesprávně zaměřená a neefektivní investice může vést k velkým ztrátám a přivést podnik i k bankrotu. Výstavba ozbrojených sil jako realizace dlouhodobé kapitálové investice je procesem, který skládá ze tří základních etap. Obsahem první etapy je příprava investice, která musí vycházet z dlouhodobých záměrů formování bojových schopností ozbrojených sil, plánů získávání a udržování kompetentního personálu, programů vyzbrojování a budování nezbytné infrastruktury. Kvalita těchto dlouhodobých programů je východiskem určení optimální velikosti požadovaných zdrojů na zabezpečení požadované úrovně ozbrojených sil. Obsahem druhé etapy investičního procesu je realizace investice, tj. transformace vyčleněných zdrojů v bojové schopnosti útvarů pozemních a vzdušných sil a jejich použití k plnění úkolů obrany a schopností účinně se podílet na zahraničních operacích vedených NATO, EU, OSN či ad-hoc koalicemi. V této etapě se rozhoduje o tom, jak efektivně budou vyčleněné zdroje na obranu užity, jakého efektu v podobě úrovně připravenosti ozbrojených sil k plnění jejich úkolů bude jejich prostřednictvím dosaženo. Poslední, třetí etapou investičního procesu, které se doposud nevěnuje dostatečná pozornost je zhodnocení investice. Základním posláním ozbrojených sil je obrana národní suverenity a svrchovanosti země, tj. obrana republiky proti vnějšímu napadení. Vedle zajišťování vojenské bezpečnosti země je obsahem této etapy užití vojenských výdajů jako kapitálové investice i prosazování národních zájmů, např. vytvářením podmínek pro realizaci záměrů vnější hospodářské politiky. Účast ozbrojených sil v koaličních operacích na udržování stability a bezpečnosti v zájmových oblastech mimo území členských zemí NATO a EU představuje nejen hlavní způsob zajištění bezpečnostních zájmů republiky, ale i osvědčenou formu budování základů stabilních a dlouhodobých vztahů hospodářské spolupráce s demokratickými silami zemí působení našich jednotek. Historické zkušenosti poskytují řadu přesvědčivých příkladů o ekonomickém přínosu vojenské pomoci poskytované naší republikou v minulosti (např. Egypt, Izrael, Afganistan, Vietnam apod.). Ekonomický přínos účasti našich ozbrojených sil v koaličních vojenských i nevojenských operacích není okamžitý. Jedná se o dlouhodobý proces v rámci kterého ozbrojené síly napomáhají vytvářet podmínky pro přijetí ekonomické pomoci a vstup našich soukromých investorů do národních programů ekonomické obnovy hostitelských zemí. Úroveň zhodnocení vojenských výdajů jako dlouhodobé kapitálové investice do výstavby ozbrojených sil je tak ve značné míře podmíněna připraveností hospodářské politiky vlády a podnikatelských subjektů reagovat na potřeby hostitelské země. Investice do formování moderních ozbrojených sil má tak nejen politický a vojenský smysl, ale i značný ekonomický přínos, jehož analýze bude nutné v následujícím období věnovat pozornost. Na své řešení čeká i problém harmonizace obranné průmyslové politiky, obranné politiky a hospodářské politiky státu, jejích nástrojů a metod v podmínkách tržní ekonomiky.
17
ZÁVĚR Úkoly ekonomického zabezpečení cílů obranné politiky představují objektivně neoddělitelnou součást obsahu hospodářské politiky a naopak, realizace cílů obranné politiky musí přispívat k vytváření podmínek pro naplňování cílů vytyčovaných hospodářsko-politickými programy. Zohledňování uvedených souvislostí hospodářské a obranné politiky v praxi předpokládá důslednou koordinaci přípravy obsahu odpovídajících programových a dalších dokumentů vlády a jí řízených dotčených ministerstev, správ, institucí a organizací. Formulace a koordinace úkolů „obranně-hospodářské politiky“ je jedním z předpokladů zvyšování efektivnosti zdrojů vyčleňovaných na obranu a snižování zátěže veřejných financí při zabezpečování plnění úkolů obrany, a tím i posilování ekonomické bezpečnosti státu. Analýza vybraných problémů alokace veřejných zdrojů do sféry obrany nevyvrací, ale ani neobhajuje závěry o pozitivním vlivu vojenských výdajů na ekonomický rozvoj země. Její výsledky však umožňují vyslovit závěr, že k zásadním a principiálním podmínkám, při kterých mohou mít vojenské výdaje vliv na rozvoj ekonomiky země, kromě jiného náleží: rozsah vojenských výdajů, který musí být dostatečně velký pro zajištění bezpečnosti země a současně musí být v souladu s finančními a ekonomickými možnostmi státu; podíl vojenských výdajů na státním rozpočtu by neměl významněji ovlivňovat objem výdajové stránky státního rozpočtu, výšku státního dluhu a současně jejich nízký podíl bude minimalizovat vliv vojenských výdajů na inflaci; racionalizace a zvyšování efektivnosti zbrojní výroby a využívání jejích technologií k produkci technologicky vyspělé nevojenské produkce; jedním z nezbytných předpokladů posilování ekonomické bezpečnosti země a zajišťování uspokojování potřeb jejích obyvatel je harmonizace obsahu a zaměření hospodářské politiky a obranné politiky. Vojenské výdaje představují kapitálovou permanentně se opakující investici do výstavby ozbrojených sil, jejíž očekávaný ekonomický přínos je možné hodnotit až v delším budoucím období. Jeho předpokladem je uplatnění „…komplexního přístupu, který v sobě zahrnuje koordinované působení vojenských a nevojenských aktérů, a to jak ve fázi plánování, tak i v průběhu operace“. 12
12
Vojenská strategie České republiky. Praha 2008, s. 4. URL< http://www.army.cz/scripts/detail.php ?id=8492> [cit.-2008-10-11]
18
LITERATURA [1] BENOIT, E.. Defence and Economic Growth in Developing Countries. Batson: D. C. Heath, Lexington Books, 1973 [2] HARTLEY, K. Economic Aspects of Disarmament as an Investment Process. United nations, New York, 1993. [3] HITCH, Ch. J., McKEAN, R.N. The Economics of defense in the Nuclear Age. New York, 1960. [4] KRČ, M., KURINIA, S. Ekonomická bezpečnost země střední velikosti. Vojenská akademie: Brno , 2000. ISBN 80-85960-17-6 [5] LAVRINOV, G. A. O vlijaniji vojennych raschodov na razvitije ekonomiki strany. [6] In Vojennaja mysl, 2007, č. 12, s. 19-24. ISSN 0236-2058. [7] SANDLER, T. – HARTLEY, K. The Economics of Defense.Cambridge University Press: Cambridge 1995. ISBN 05-21447-28-3 [8] SMITH, A. Pojednání o podstatě a původu Bohatství národů. Praha : Liberální institut 2001. ISBN 80-86389-15-4 [9] Bezpečnostní strategie České republiky. URL: http://www.army.cz/files/8492/Bezpe_nostn__strategie__R_prosinec_2003.pdf [cit.-2008-10-09] [10] Vojenská strategie České republiky. Praha 2008, s. 4. URL: http://www.army.cz/ scripts/ detail.php?id=8492 [cit.-2008-10-11] [11] GUMBEL, A. How the war machina is driving the US economy. In The Independent, 06. 01. 2004. URL: http://www.independent.co.uk/news/business/ analysis-and-features/how-the-war-machine-is-driving-the-us-economy578237.html [cit.-2008-10-11]
19
Jakub ODEHNAL
INDEX POLITICKÉHO RIZIKA ZEMÍ SEVEROATLANTICKÉ ALIANCE A VYBRANÝCH ZEMÍ SKUPINY PARTNERSTVÍ PRO MÍR1 Abstract: The paper deals with the assessment of political risk in the selected North Atlantic Treaty Organization (NATO) member countries and the countries in the Partnership for Peace (PfP). Data were obtained from the set of variables published in the International Country Risk Guide. The variables are as it follows: Military in Politics, Democratic Accountability, Internal Conflict, External Conflict, Ethnic Tensions, Government Stability, Bureaucratic Duality, Investment Profile, Law and Order and Corruption. The assessment is primarily focused on comparing the situation in traditioanal NATO member countries with the situation in Albania and Croatia. ÚVOD Washingtonská smlouva [2] jako základní dokument Severoatlantické aliance zavazuje smluvní strany této smlouvy hájit svobodu, společné dědictví a kulturu svých národů, založenou na zásadách demokracie, svobody jednotlivce a právního řádu. Index politické stability jako ukazatel kvality demokracie a kvality správy v jednotlivých zemích sledovaný v rámci šetření [1] umožňuje srovnání vybraných zemí dle definovaných proměnných charakterizujících politickou stabilitu jako nezbytnou podmínku vstupu zemí do Severoatlantické aliance. Hodnocení politické stability a jejich dílčích složek je založeno na principu hodnocení politického rizika publikovaného Political Risk Service Group [3]. Dílčí proměnné faktorů indexu politického rizika tak prezentují informace o potenciálních hrozbách vojenského napadení sledovaných zemích, prosazování ekonomických svobod či dodržování lidských práv a zákonů, což tvoří nedílnou součást podmínek demokratického vývoje zemí Severoatlantické aliance. Cílem příspěvku je srovnání indexu politického rizika a jeho dílčích proměnných u členských zemí2 Severoatlantické aliance a skupiny zemí Partnerství pro mír, zejména tedy jejich srovnání s novými členskými zeměmi Severoatlantické aliance Albánií a Chorvatskem. Nosnou hypotézou příspěvku je myšlenka, že země spolupracující se zeměmi Severoatlantické aliance v projektu Partnerství pro mír a z nich vybrané nové členské země vykazují v empirických šetřeních obdobných hodnot indexu politického rizika. Kvalita demokracie a správy by tak u těchto vybraných zemí měla vykazovat spíše konvergenční tendence ve srovnání s hodnotami členských zemích Severoatlantické aliance. Novými členskými zeměmi jsou v textu myšleny Albánie a Chorvatsko, se kterými byly zahájeny přístupové rozhovory po summitu NATO v Bukurešti a které se dnem 1.4. 2009 staly právoplatnými členy Severoatlantické aliance.
1 2
S podporou specifického výzkumu SV09-FEM-K102-01-FLA Uvažován počet zemí před 1.4. 2009
20
1
ZDROJE DAT A JEJICH CHARAKTERISTIKA
Výsledky expertního šetření Political Risk Service [3] prezentované Světovou bankou [1] poskytují informace o dílčích faktorech indexu politického rizika (Faktor kvality demokracie, Faktor politické stability a absence násilí, Faktor efektivity vlády, Faktor regulačního zatížení, Faktor práva, Faktor korupce) charakterizujícího demokratickou odpovědnost, funkci armády v politice, potenciální riziko vnitřního konfliktu, potenciální riziko vnějšího konfliktu, etnické napětí, stabilitu vlády, kvalitu byrokracie, právo a pořádek, investiční profil a korupci u vybraných zemí. Faktor kvality demokracie (F1) charakterizuje zapojení armády do politiky, které je vnímáno jako zapojení snižující demokratickou zodpovědnost. Ukazatel demokratické odpovědnosti sleduje odpovědnost vlády vůči voličům a možné způsoby změn vlád vzhledem k možnému riziku použití nedemokratických metod k dosažení těchto změn. V demokratických zemích neodpovědná vláda v případě předčasného skončení jejího mandátu odstoupí mírově, v nedemokratických zemích pak i násilně [3, 7]. Faktor politické stability a absence násilí (F2) hodnotí obranné i útočné riziko vnějšího konfliktu. Zahrnuje tak škálu počínající nenásilným externím tlakem a konče ozbrojenými hrozbami a válkou. Riziko vnitřního konfliktu hodnotí politické násilí v zemi a jeho dopad na vládu země. Zahrnuje ukazatele občanské války, terorismu a občanských nepokojů. Etnické napětí se měří stupněm napětí v rámci národnostních a rasových menšin. Proměnná stabilita vlády měří schopnost vlády plnit volební program a schopnost vládnout po celé volební období [3]. Faktor efektivity vlády (F3) hodnotí kvalitu demokracie na základě požadavku kvalitního fungování demokracie nezávisle na změně politických preferencích a změně vlády [3, 6]. Faktor regulačního zatížení (F4) podává informace o potenciálních rizicích vyvlastnění, repatriace zisků a zpoždění plateb [7]. Faktor práva (F5) sleduje dílčí charakteristiky práva a pořádku. Přičemž právem se rozumí síla a nestrannost právního systému, pořádkem pak hodnocení dodržování zákonů občany [3, 7]. Faktor korupce (F6) hodnotí existence korupce v dané zemi, která je chápaná je podnět způsobující vnitřní politickou nestabilitu [7]. Sledované faktory (F1-F6) nabývají standardizovaných hodnot v intervalu od 0 (nejhorší výsledek) do +1 (nejlepší výsledek), tedy vyšší hodnota je interpretována jako lepší výsledek. Sledováním dílčích ukazatelů politického rizika tak získáváme informace o zemích o kvalitě demokracie v nich, o kvalitě právního řádu, o formě vlády a rizicích vnitřního a vnějšího konfliktu. Zejména tedy Faktor politické stability a absence násilí umožňuje jednotlivá rizika možných konfliktů u sledovaných zemí porovnat a v čase analyzovat jejich vývoj na pozadí geopolitického bezpečnostního vývoje odrážejícího vliv mezinárodního terorismu a probíhajících válečných konfliktů.
21
2
HODNOCENÍ POLITICKÉHO RIZIKA ZEMÍ SEVEROATLANTICKÉ ALIANCE
Index politického rizika měřený prostřednictvím průměrných hodnot faktorů politického rizika 263 členských zemí Severoatlantické aliance graficky zobrazuje obrázek č. 1. Nejvyšší průměrné hodnoty zemí Severoatlantické aliance pozorujeme v případě Faktoru kvality demokracie (F1) reprezentujícího vliv zapojení armády do politiky a politickou odpovědnost a Faktoru regulačního zatížení (F4) identifikujících nízké potenciální politické riziko. Nejnižší průměrné hodnoty pozorujeme u Faktoru korupce (F6). Srovnání průměrných hodnot faktorů politického rizika „tradičních4“ zemí aliance (země přijaté do NATO před rokem 1999) a „nových5“ zemí aliance (země přijaté do aliance v roce 1999 a později) pozorujeme na obrázku č. 2. Porovnáním ploch zobrazených tvarů můžeme z obrázku sledovat rozdíly jednotlivých faktorů politického rizika u sledovaných skupin zemí. U všech faktorů pozorujeme vyšší průměrné hodnoty tradičních zemí aliance, které tak dlouhodobě směřují k nižšími potenciálnímu riziku sledovaných faktorů. Výhody plynoucí z členství v Severoatlantické alianci uvedené v [4], tak mohou vést ke snížení bezpečnostního rizika [4], jehož dílčí složky dle klasifikace bezpečnostního rizika jsou v kvantifikované podobě obsaženy zejména u Faktoru 1 a Faktoru 2. F1 1
F1
0,8
1,00 F6
0,80 F6
0,6
F2
0,4
0,60
0,2
F2
0
0,40 0,20 0,00
F5
F5
F3
F3
F4 Země NATO (členství od roku 1999 a 2004) Země NATO (členství před rokem 1999)
F4
Obrázek 1 Průměrné hodnoty faktorů politické rizika zemí NATO
Obrázek 2 Průměrné hodnoty faktorů politického rizika
Nejvyšší rozdíly u sledovaných faktorů indexu politického rizika mezi skupinami zemí NATO pozorujeme v případě Faktoru efektivity vlády F3 a zejména Faktoru korupce F6. Obdobné závěry o rozdílném vývoji korupce tradičních zemí aliance a nových členů je možno alternativně pozorovat i užitím indexu vnímaní korupce CPI a sledováním sestaveného pořadí zemí [5]. 3
Uvažován počet zemí před 1.4. 2009 Belgie, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, USA, Velká Británie, Německo, Řecko, Turecko, Španělsko, 5 Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko 4
22
3
HODNOCENÍ POLITICKÉHO RIZIKA SKUPINY VYBRANÝCH ZEMÍ PARTNERSTVÍ PRO MÍR
Projekt Partnerství pro mír založený v roce 1994 sdružuje země s cílem vybudovat hlubší spolupráci mezi nečlenskými zeměmi a státy Severoatlantické aliance. Vybraní účastnici tohoto uskupení se mohou na základě další hlubší spolupráce a zapojením do akčního plánu členství MAP stát potenciálními členskými zeměmi Severoatlantické aliance v případě jejího dalšího rozšíření. Do projektu Partnerství pro mír je zapojeno 34 zemí, z toho 246 zemí mimo Severoatlantickou alianci. Vzhledem k chybějícím datům v případě Makedonie a Gruzie budou v další analýze tyto země vynechány. Na obrázku č. 3 pozorujeme průměrné hodnoty faktorů politického rizika zemí PfP. Srovnáním s průměrnými hodnotami zemí Severoatlantické aliance (obrázek č. 1) pozorujeme u Faktoru politické stability a absence násilí (F2) hodnotící obranné a útočné riziko vnějšího konfliktu, nižší riziko u zemí PfP než v případě zemí Severoatlantické aliance. Na první pohled překvapivé zjištění má své zdůvodnění zejména ve složení skupiny PfP a ve zjišťované průměrné hodnotě. Průměrné hodnoty faktorů politického rizika jsou ovlivněny zapojením „neutrálních“ zemí (Švýcarsko, Rakousko, Finsko) do projektu PfP, jejichž nízké riziko (vyšší hodnoty) zvyšují vypočtený průměr sledovaných faktorů. Vzorek těchto zemí se tak jeví nepříliš vhodný pro vzájemnou komparaci a v další části textu tak pozornost bude zaměřena na nové členské země Severoatlantické aliance, tedy na Albánii a Chorvatsko. Srovnání Albánie a Chorvatska s 26 zeměmi Severoatlantické aliance popisuje obrázek č. 4. S obrázku jsou patrné významné rozdíly hodnot faktorů politického rizika mezi oběmi zeměmi tedy Chorvatskem a Albánií, tak i v případě srovnání se zeměmi NATO. Zejména tedy v případě Albánie pozorujeme výrazné rozdíly u většiny sledovaných faktorů. Pozice Chorvatska je tak vzhledem k faktorům charakterizujícím index politického rizika odrážející kvalitu demokracie a správy srovnatelná se zeměmi Severoatlantické aliance. V případě Albánie však byly identifikovány rozdíly, které jsou nejvíce patrné v případě faktoru F6 tedy Faktoru korupce, který vykazuje nízké hodnoty a tedy i vysokou míru korupce v zemi. F1 1,00 0,80
F1 1,00
F6
F6
0,60
F2
0,40
0,80
0,20
0,60
F2
0,00
0,40 0,20 0,00
F5
F5
F3
F3
F4
země NATO (26)
Albánie
Chorvatsko
F4
Obrázek 3 Průměrné hodnoty faktorů politické rizika zemí PfP
Obrázek 4 Průměrné hodnoty faktorů politické rizika zemí NATO, Albánie, Chorvatska
6
Uvažován počet zemí před 1.4. 2009 (Albánie, Arménie, Rakousko, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Finsko, Gruzie, Irsko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Malta, Moldavsko, Černá Hora, Rusko, Srbsko, Švédsko, Švýcarsko, Tádžikistán, Makedonie, Turkmenistán, Ukrajina, Uzbekistán).
23
4
SROVNÁNÍ HODNOT FAKTORŮ POLITICKÉHO RIZIKA A JEJICH VÝVOJ
F1
F2
F3 2002
F4
F5
F6
2007
Obrázek 5 Srovnání průměrných hodnot faktorů rizika politického rizika zemí NATO mezi roky 2002 a 2007
0,17
0,33
0,50 0,42
0,83 0,83 0,33 0,42
0,59 0,68 0,73 0,77
0,50 0,50
0,75 0,75
0,84 0,79 0,78 0,78
1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0
0,67
1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0
0,79 0,83 0,88
Z předcházejícího odstavce je patrný rozdíl mezi průměrnými hodnotami faktorů politického rizika tradičních zemí Severoatlantické aliance a nových členů tedy Albánie a Chorvatska. Analyzovaná data charakterizující vybrané země dle indexu politického rizika získaná z [3], poskytují kromě aktuálních hodnot i informace o vývoji dílčích ukazatelů v podobě krátkodobých časových řad. Pro bližší analýzu použijeme výsledek srovnání průměrné hodnoty faktorů politického rizika zemí Severoatlantické aliance znázorněné na obrázku č. 5. Porovnáním průměrných hodnot roku 2002 a aktuálních z roku 2007 pozorujeme u většiny faktorů růst sledovaných hodnot, tedy snížení možného rizika.
F1
F2
F3
F4
F5
Albánie rok 2002
Albánie rok 2007
Chorvatsko rok 2002
Chorvatsko 2007
F6
Obrázek 6 Srovnání hodnot faktorů politického Albánie a Chorvatska mezi roky 2002 a 2007
V případě faktoru Politické stability a absence násilí (F2) pozorujeme pokles průměrného hodnoty faktoru, jehož dílčími složkami jsou mimo jiné potenciální rizika vnějšího a vnitřního konfliktu či mezinárodního terorismu. Srovnání vybraných roků není náhodné, graf tak demonstruje zvýšené riziko charakterizované Faktorem 2 v období po teroristických útocích na Spojené státy a následnými ozbrojenými reakcemi zemí Severoatlantické aliance. Obdobné závěry pozorujeme i na obrázku č. 6 popisující vývoj dílčích ukazatelů indexu politického rizika zemí Albánie a Chorvatska mezi roky 2002 2007. Pokles hodnot signalizující „vyšší riziko“ je patrný pouze u faktoru Politické stability a absence násilí (F2) a Faktoru korupce F6. Nízké hodnoty tohoto faktoru tak značí zejména v případě Albánie vyšší míru korupce v zemi, což představuje možnou hrozbu z hlediska dalšího demokratického vývoje této země. Obdobné závěry o nebezpečnosti korupčního prostředí v této zemi můžeme pozorovat i z výsledků šetření indexu vnímaní korupce [5]. ZÁVĚR Příspěvek představuje výsledek srovnání hodnot indexu politického rizika skupin zemí Severoatlantické aliance a nečlenských zemí projektu spolupráce Partnerství pro mír, zejména však Albánie a Chorvatska, jakožto nových členských zemí Severoatlantické aliance. Index politického rizika jako výsledek expertního šetření Political Risk Service
24
Group [3] prezentuje informace o potenciálních hrozbách vojenského napadení sledovaných zemí, o hrozbách mezinárodního terorismu, o prosazování ekonomických svobod, dodržování lidských práv a zákonů ve sledovaných zemích, což tvoří nedílnou součást podmínek demokratického vývoje zemí Severoatlantické aliance a možných kandidátských zemí. Hodnoty faktorů politického rizika nabývají standardizovaných hodnot na škále od 0 do +1, přičemž vyšší hodnota je interpretována jako lepší výsledek. Srovnání 26 zemí Severoatlantické aliance s novými členskými zeměmi Albánií a Chorvatskem prokázalo existenci významných rozdílů u všech sledovaných faktorů politického rizika. Nejvyšší zjištěné rozdíly jsou patrné zejména u Faktoru korupce, charakterizujícího korupční prostředí u sledovaných zemí. Dobře patrný je i rozdíl u jednotlivých faktorů mezi oběma novými členy Severoatlantické aliance, kdy Chorvatsko dosahuje vyšších hodnot u všech faktorů. Obdobný závěr hovořící ve prospěch Chorvatska pozorujeme i při použití alternativních ukazatelů, hodnotících bezpečnost v jednotlivých zemí jako např. Global Peace Index [6]. Srovnáním krátkodobého vývoje průměrných hodnot faktorů politického rizika u vybraných zemí mezi počátečním rokem 2002 a aktuálních hodnot roku 2007 bylo zjištěno vyšší riziko u zemí Severoatlantické aliance u Faktoru politické stability a absence násilí prezentujícího možná rizika případného vojenského napadení a hrozby mezinárodního terorismu. Možnou příčinu zvýšeného rizika projevujícího se nižší hodnotou Faktoru politické stability a absence násilí zemí Severoatlantické aliance je možno spatřovat v dalším bezpečnostně politickém vývoji po teroristických útocích na Spojené státy a zapojením armád Severoatlantické aliance do následných ozbrojených konfliktů. Ze všech sledovaných zemí Severoatlantické aliance a zemí začleněných v projektu Partnerství pro mír se nejnižší politické riziko prokázalo v případě Finska, které v rámci své bezpečnostní politiky dlouhodobě prosazuje svoji politiku nezúčastněnosti a neutrality. LITERATURA [1] Kaufmann, D., Kraay, A., Mastruzzi, M.: Governance Matters IV: Governance Indicators for 1996-2004. Washington, D.C., World Bank 2005 (Working Paper No. 3630) [2] NATO: The North Atlantic Treaty. http://www.nato.int/docu/basictxt/treaty.htm [3] PRS Group: International Country Risk Guide.http://www.info.worldbank.org/ governance/wgi/pdf/PRS. [4] Šefčík, V.: Ekonomika a obrana státu. Praha: Ministerstvo obrany ČR, 1999, 203 s. [5] Transparency International – Česká republika, o.p.s.http://www.transparency.cz/ index.php?lan=cz&id=2980 [6] Vision of Humanity. http://www.visionofhumanity.org/gpi/results/rankings.php [7] Žák, M.:Kvalita správy: hodnocení a měření. Working Paper CES VŠEM 13. Praha: CES VŠEM, 2005.
25
Péter FODOR Béla JÁSZAY László KIRÁLY Zoltán LAKNER
SOME ASPECTS OF MILITARY ECONOMY IN CENTRAL EUROPE Abstract: Based on statistical analysis the article proves that the military expenditures in CentralEuropean countries are in line with international trends. As an example, significant stochastic relationship between military expenditures and patent activity could be proven for Hungary. Analysis of factors, influencing national security in a broader sense, highlights the importance of harmonic socio-economic development, as a necessary precondition of increasing of national security of central-European states in a globalising word. 1
INTRODUCTION
During the last two decades there were drastic changes in place and role of militaries in societies and national economies all over the world, and especially in former socialist countries (Graph 1). After decades of “overheated” and “forced” military development, as a consequence of changes in the political environment new principles and directions have been followed. 900
military expenses in % of 2006 value
800 700 600
Hungary Czech Rep. + Slovakia Poland
500 400 300 200 100 0 1945 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005
Graph 1 The change of military expenditures in 2006 USD value, compared to the current level of defence spending
Source: own calculations, based on information of Correlates of War project, (www.correlatesofwar.org), and International Monetary Fund database (www.imf.org)
26
2
SCIENTIFIC BACKGROUND 2.1 EFFECTS OF MILITARY EXPENSES ON DEVELOPMENT
At the beginning of nineties there were wide range of research efforts for determining the “peace-dividend” resulted from military conversation (Knight et al.,1996; Gupta et al., 2002). The general effect of decreasing of military expenditures on economy of Central- and Eastern European post-transition countries is practically impossible to indicate and analyse, since parallel with this transition there were numerous other, profound socio-economic changes in these societies, making it impossible to conduct an economic or econometric analysis based on “ceteris paribus” principle. To analyse the military spending – macroeconomic stability and to have a complex meta-analysis of existing results would be highly desirable but this goes well beyond the scope of this paper. 2.2 EFFECTS OF MILITARY EXPENSES ON RESEARCH AND DEVELOPMENT According to the literature studied (Cowan et al., 1995; Coe et al., 1997; Kaldor, 2002), defence, particularly defence oriented R&D, might divert resources from private sector R&D activities affecting both technology and spin-offs. The resources diverted embrace both physical and human capital. At the same time, in opinion of Blatt et al. (2004) in depth studies are required of the time-series experience of each nation with a careful disaggregation of the components of defence spending with specific focus on defence R&D. 3
HYPOTHESIS DEVELOPMENT
Based on the scientific literature studied, two working hypotheses have been set up: These are as follows: 1. In the case of most states, being in normal military situations (e.g. no extreme and direct military threat), there is a positive correlation between the level of economic development and military expenditures, calculated on a per-capita basis. 2. The defence-related spending for research and development contributed considerably to innovation, and this can be proven by time series analysis, based on statistical data. 4
RESEARCH METHODS
The relation between the level of economic development and military expenditures were estimated by regression analysis. Base of calculations was on the one hand the GDP per capita, expressed in USD, converted on purchasing power parity, using the database of IMF. The military expenditures were collected, based on SIPRI electronic database. The states for calculations were selected on professional considerations. That’s why we have Russia has been eliminated due to lack of transparent and reliable data (Schleifer et al., 2004). The regression analysis has been based on least square method.
27
Effects of military expenditures on intensity of research and development had been studied by regression analysis of military expenditures and the number of patent applications from the residents of different countries. 5
RESULTS AND DISCUSSION 5.1 MILITARY EXPENDITURES IN INTERNATIONAL COMPARISON
Analysing the relation between the level of economic development and military expenditures on a per-capita base (Graph 2) it is obvious, that there is a statistically significant positive correlation between these two variables, but there are numerous outlayers: some states in special external or internal situations (e.g. Israel, Cyprus, Greece) or some rich states, with very limited military forces (e.g. Ireland or Luxemburg). military expenses (USD/cap,PPP) ISR 2000
Linear Fit of DATA1_C Upper 95% Confidence Limit Lower 95% Confidence Limit
1500
OMN BFR
1000
KWT
CYP DNK GRC
USA
500
LUX IRL
0
0
10000
20000
30000
40000
50000
60000
70000
GDP(USD/cap.PPP)
Graph 2 Regression between level of economic development and military expenditures in the world
Source: own calculations, based on SIPRI and IMF databases A more Europe-oriented analysis highlights a narrower interval of military expenditures, and a similar relation between the level of economic development and military expenditures. An important lesson of this figure is the fact that military expenditures of Central European states lie on the line of regression (Graph 3). This proves that the military expenditures of these states harmonise with international trends.
28
Linear Fit of DATA1_C Upper 95% Confidence Limit Lower 95% Confidence Limit
military expenses (USD/cap,PPP)
1000
800
CYP
DNK FRA
GRC 600
SLK 400
DEU
POL
200
AUT HUN
0
0
5000
IRL
CZE
10000 15000 20000 25000 30000 35000 40000 45000
GDP(USD/cap.; PPP)
Graph 3 Regression between level of economic development and military expenditures in the Europe
Source: own calculations, based on SIPRI and IMF databases
5.2 EFFECT OF MILITARY EXPENDITURES ON R+D The effect of military expenditures on R+D has been examined based on one country, Hungary. Based on time-series analysis of patent-application and time-series of military expenditures, a statistically significant correlation has been determined. Of course, the ups and downs of military expensed exercise a “lagged” effect on scientific activity, so the cross-correlation of the time series of military spending and patent activities have been applied (Graph 4). It is obvious, analysing the figures of different countries, a rather strong correlation can be determined between the lagged values of these two time series. This means, that the effect of military spending exercises a statistically significant effect of patent applications.
29
level of significance at 0,05% 14 13 12 11 10
years
9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 -0.2
-0.1
0.0
0.1
0.2
0.3
values of cross-correlation
Graph 4 Results of cross correlation between the time series of military spending and patent applications in Hungary
REFERENCES [1] Blatt R. , Lubeck J. , Zens V. , Barthelmes B. , Beneosso C. , Fiedler E. , Kilian L. Menzel M. , Feiten M. , Morbach S. , Kuhn E., Kirchoff G.: Wann militarokonomie zum wachstum beigetragen. Infodienst Sicherheit und Okonomie. 2004, vol. 13. no. 1, p. 3-15. [2] Coe D. T. , Helpman E., Hoffmaister A. W.: North-south R&D spillovers. The Economic Journal. 1997, vol. 107. no. 1, p. 134-149. [3] Cowan R., Foray D.: Quandaries in the Economics of Dual Technologies and Spillovers from Military to Civilian Research and Development. Research Policy. 1995, vol. 24. no. 6, p. 851-868. [4] Gupta S. , Clements B. , Bhattacharya R., Chakravarti S.: The Elusive Peace Dividend. Finance and Development,. 2002, vol. 39. no. 4, p. 123-130. [5] International Monetary Fund electronic database. www.imf.org [6] Kaldor M.: The Military in Development. World development. 2002, vol. 4. no. 6, p. 459-482. [7] Knight M. , Loayza N., Villanueva D.: The Peace Dividend: Military Spending Cuts and Economic Growth. International Monetary Fund, Washington 1996. p.137. [8] Schleifer A., Treisman D.: A Normal Country. Foreign Affairs. 2004, vol. 83. no. 3, p. 312-328. [9] Stockholm International Peace Research Institute: First database. www.first.sipri.org
30
Lenka KURHAJCOVÁ
KĽÚČOVÉ KOMPETENCIE MANAŽÉRA Abstract: Key competence of managers is in this article worked like in theoretical and empiric part. empiric part of theses we near inquiry key competences of manager at Armed Forces Academy gen. M. R. Štefanika in Liptovsky Mikulas, which was made by enquiry oriented to key competence of manager. Conclusion of rigid theses we evaluate key competence and its addition for chosen organization and application to improvement if there will be some vice. Rôzny teoretici z oblasti manažmentu predstavujú rôzne pohľady a prístupy na požiadavky na držiteľa pracovného miesta v našom prípade manažéra. Aj keď sa všeobecne predpokladá vysoká hodnota inteligenčného kvocientu ako aj rozumové schopnosti na vysokej úrovni nie je to kľúčovou položkou pre stanovenie kompetentnosti manažéra. Na základe poznatkov z praxe je možné konštatovať, že ľudia s vysokým inteligenčným kvocientom ale nižším emocionálnym kvocientom majú sťaženú schopnosť resp. spôsobilosť komunikovať so svojimi podriadenými ako aj spolupracovníkmi. Sú menej vhodní pre prácu v tíme, keďže sa nevedia vcítiť do pocitov druhého, preto je potrebné stanoviť kompetencie na držiteľa pracovného miesta v organizácii, aby bolo možné zhodnotiť adekvátnosť zamestnanca na danej pracovnej pozícii poprípade jeho ďalší rozvoj za účelom odstránenia nedostatkov. Manažér je človek, ktorý disponuje určitými znalosťami, skúsenosťami a obvykle aj právomocou v jemu zverenej oblasti (Sojka, 2006). Postavenie manažéra je veľmi atraktívne a tým priťahuje pozornosť ako aj záujem zvýšeného počtu ľudí. Manažéra nemožno posudzovať na základe jeho vizuálnej stránky, ale podľa jeho schopností a znalostí a najmä na základe toho ako s uvedenými znalosťami a schopnosťami manažér disponuje. Veber (2003) uvádza: „Manažéri tvoria samostatnú profesiu, kedy jednotlivec na základe menovania, ustanovenia, zvolenia, poverenia, alebo splnomocnenia realizuje aktívne riadiace činnosti, pre ktoré je vybavený zodpovedajúcimi kompetenciami. Manažér je teda každý vedúci, ktorý je na funkciu ustanovený, vymenovaný, zvolený, poverený alebo splnomocnený.“ Najdôležitejšou časťou danej definície je fakt, že manažér je predovšetkým profesia. Jej nositeľ je zodpovedný za dosahovanie cieľov v organizácii, na základe využitia kolektívu spolupracovníkov a poskytnutých zdrojov. Manažér nemusí byť dominantným šéfom s armádou podriadených ale človekom, ktorý musí vedieť využiť znalosti a schopnosti svojich spolupracovníkov. Základné kompetencie manažérov možno rozdeliť do nasledovných skupín (Veber,2003): - Odborné znalosti, vedomosti. - Praktické zručnosti. - Sociálna zrelosť.
31
Odborné znalosti, vedomosti manažéra sa získavajú predovšetkým prostredníctvom vzdelávania. Vzdelávanie manažéri získavajú prostredníctvom tradičných školských štruktúr a to prostredníctvom stredoškolského a vysokoškolského vzdelávania. Manažér nedokáže zvládnuť všetky profesie avšak mal by sa aspoň pokúsiť o prehľad činností, ktoré vykonávajú jeho podriadení. To mu zabezpečí lepšiu koordináciu ako aj kooperáciu so svojimi podriadenými. Globalizačné trendy a zmeny v súčasnom manažérskom svete si vyžiadali aby manažéri inovovali svoje vzdelanie pomocou rôznych doplňujúcich foriem vzdelávania. Jednou s týchto foriem je aj navštevovanie kurzov. Podrobnejšie sa vedomostnému pilieru kompetentnosti manažéra budeme venovať v druhej kapitole. Praktické zručnosti manažéra je možné neustále zlepšovať ako aj učiť sa novým zručnostiam formou tréningov ako aj praxou. V prípade manažérov ide o zvládnutie správnych riadiacich praktík a manažérskych zručností. Robert L. Katz (in Robbins, 2004) definoval tri základné spôsobilosti (zručnosti), ktoré manažéri potrebujú: - technické (odborné), - ľudské (interpersonálne), - koncepčné. Technické spôsobilosti zahŕňajú schopnosť manažéra uplatňovať špecifické znalosti, techniky, metódy a postupy na realizáciu činnosti. Táto spôsobilosť zaisťuje, že manažér je schopný plniť úlohy, ktoré sú značne diferentné od úloh rôznych špecialistov. Tieto spôsobilosti manažér získava už prostredníctvom štúdia a ďalej si ich rozvíja svojou praxou. Ľudské (interpersonálne) zručnosti predstavujú schopnosť manažéra dobre spolupracovať s ľuďmi. Manažér prostredníctvom týchto zručností apeluje na podriadených a pomocou nich dosahuje ciele, ktoré si organizácia vytýčila. Manažéri, ktorí majú dobre rozvinuté interpersonálne zručnosti majú schopnosť veľmi dobrej komunikácie so svojimi spolupracovníkmi. Sú schopní motivovať, viesť a prebúdzať v ľuďoch nadšenie k práci a vo smerovaní k dosiahnutiu cieľa organizácie. Koncepčné zručnosti predstavujú schopnosť komplexného myslenia, schopnosti predvídať budúci vývoj, stanovovanie cieľov a priorít v rámci organizácie ako aj v rámci sebariadenia manažéra. Koncepčné spôsobilosti sú veľmi dôležité pri rozhodovaní hlavne na vrcholovom stupni riadenia. Manažér okrem vyššie uvedených zručností vo svojej práci využíva aj projekčné zručnosti, diagnostické a analytické zručnosti. Projekčná zručnosť je schopnosť nachádzať inovatívne riešenia. Diagnostické zručnosti umožnia diagnostikovať problém, ktorý vzniká v organizácii. Analytické zručnosti sú doplnkom diagnostických zručností, keď sa problém identifikuje tak sa následne vyhodnotí a navrhne sa riešenie. Sociálna zrelosť sa týka ľudských, mravných kvalít, ktoré sú nevyhnutným predpokladom na výkon manažérskej profesie. Medzi sociálnu zrelosť manažéra patria charakterové vlastnosti manažéra, ktoré tvoria osobnostné vlastnosti (bezúhonnosť, dôveryhodnosť, poctivosť, zásadovosť, zdvorilosť ...) a vlastnosti prezentujúce pracovnú aktivitu (rozhodnosť, svedomitosť, schopnosť riadiť svoj čas, vytrvalosť...). Motívy, vnímanie seba samého, charizma, dodržiavanie zákonov a predpisov a orientácia na rozvoj svoj a spolupracovníkov.
32
Za kľúčové kompetencie možno považovať kompetencie ktoré slúžia k popisu správania, ktoré je pre všetkých zamestnancov dôležité. Taktiež prispievajú k tvorbe firemných hodnôt, firemnej kultúre a k očakávanému výkonu. Kľúčovými kompetenciami sa organizácie navzájom odlišujú, keďže každá organizácia považuje za kľúčové niečo iné. Na základe vyššie uvedeného bol na Akadémii ozbrojených síl gen. M.R. Štefánika zrealizovaný prieskum na zistenie kľúčových kompetencií manažéra. Predmetom výskumu bola problematika efektívnej komunikácie ako základného predpokladu manažérskych kompetencií. Objektom prieskumu bola Akadémia ozbrojených síl gen. M. R. Štefánika v Liptovskom Mikuláši, v ktorej sa predpokladá efektívne využívanie manažérskych kompetencií. Prieskum bol robený na vzorke 50 ľudí pracujúcich v Akadémii ozbrojených síl gen. M.R. Štefánika. Návratnosť dotazníkov bola pomerne vysoká (40 respondentov z 50). Cieľom prieskumu bolo získať základné informácie o súčasných kľúčových kompetenciách manažéra v organizácii a vyvodiť z nich závery a odporúčania pre ich ďalšie, efektívnejšie rozvíjanie. Čiastkovými cieľmi prieskumu bolo: - zistiť, či v organizácii funguje efektívna komunikácia smerom k podriadeným, - zistiť na akej úrovni je rozvoj komunikačných zručností tak líniového ako aj stredného manažmentu, - zistiť, na základe subjektívneho názoru respondentov či je súčasná komunikácia na dobrej úrovni, - zistiť na akej úrovni je znalostný pilier kompetentnosti v organizácii, - zistiť, na akej úrovni je sociálny pilier kompetentnosti v organizácii. Metodika prieskumu bola založená na kladení otázok respondentom vo forme dotazníka. Jeho podstatou bol usporiadaný súbor otázok, ktorý sa predkladal respondentom v písomnej forme. Dotazník sa skladá z úvodu a dvoch častí. V úvodnej časti je respondentom poskytnutá informácia, kto tento dotazník predkladá, pod akým názvom, za akým účelom a akej problematiky sa týka. Uvedené je tiež ubezpečenie o anonymite, poďakovanie za spoluprácu a hlavne pokyny k vyplneniu dotazníka. V prvej časti sú uvedené identifikačné údaje respondenta (vek, rod, ako aj pracovné zaradenie). Druhá časť je rozčlenená do troch podčastí zameraných na zistenie kľúčových kompetencií manažéra. Prvá podčasť je zameraná na zručnostný pilier kompetentnosti manažéra. Je rozčlenená do dvoch oblastí: na oblasť komunikácie a na oblasť zodpovednosti a samostatnosti. Obsahuje konkrétne otázky týkajúce sa predmetu a cieľov prieskumu. Táto časť obsahuje 20 otázok. Použité sú uzavreté, ale aj otvorené otázky. Pri uzavretých otázkach je možnosť výberu odpovede z ponúkaných variant.
33
Druhá podčasť je zameraná na sociálny pilier kompetentnosti manažéra. Je rozčlenená do dvoch oblastí a to na oblasť znášania záťažových situácií a na imidž a charakterové vlastnosti. Táto časť obsahuje osem otázok. Je kombináciou otvorených a uzavretých otázok. V otázkach 26 a 28 je pre ucelenejší obraz uvedená možnosť voľnej odpovede, ktorá dáva respondentom možnosť odpovedať podľa vlastného uváženia. Tretia podčasť, ktorá je označená ako znalostný pilier kompetentnosti manažéra sú uvedené otázky z oblasti aplikácie techník učenia a vzdelávania, ako aj z oblasti organizovania. Obsahuje štrnásť otázok, taktiež kombinovaných s uzavretými ako aj s otvorenými možnosťami odpovede. Vyhodnotenie dotazníkov sa uskutočnilo použitím matematicko – štatistických metód. Na základe prieskumu boli zistené nasledovné závery: Zručnostný pilier v organizácii je na pomerne vysokej úrovni. Pre rozvoj zamestnancov by som odporúčala na základe zistených údajov rozvíjajúce kurzy zamerané na administratívu a korešpondenciu, kurzy asertivity a sebaovládania. Pre prácu je nevyhnutná kooperácia zamestnancov, na základe toho by bolo vhodné zamerať sa pri prijímaní zamestnancov na ľudí, ktorí sú orientovaní na spoluprácu. Vhodné je využiť testovanie emočného kvocientu, keďže na základe toho zistíme vhodnosť pre kooperáciu. Možno konštatovať, že čím je EQ vyššie tým je človek viac orientovaný na spoluprácu a prácu v tíme. Sociálny pilier kompetentnosti si taktiež vyžaduje vysoké nasadenie pracovníkov v danej organizácii a to z hľadiska koncentrácie na pracovné úlohy, vytrvalosti, odolnosti voči stresu. Na základe prieskumu boli zistené nasledovné charakterové vlastnosti, ktorými by mal manažér disponovať: zodpovednosť, pravdovravnosť, komunikatívnosť, spravodlivosť, rozhodnosť, zodpovednosť voči organizácii, úprimnosť, empatia, asertivita, vedieť získať podriadených pre svoj názor, cieľavedomosť, disciplinovanosť, sila osobnosti a autorita. Budovanie pozitívneho imidžu manažéra zabezpečí podľa respondentov: neklamať, konať tak ako hovorím, odbornosť, komunikácia, pozitívne myslenie, férovosť, prístup manažéra k napĺňaniu svojich povinností, charakter, vzhľad, spôsob vyjadrovania, štýl obliekania, výsledky jeho práce, znalosť etikety a upravený vzhľad. Znalostný pilier kompetentnosti je na pomerne vysokej úrovni a respondenti pre jeho ďalšie rozvíjanie odporučili vzdelávanie prostredníctvom kurzov. V jednotlivých pracovných pozíciách sa využíva vo veľkej miere logické myslenie, sebariadenie, flexibilita a klasifikovanie a štruktúrovanie pracovných úloh. Na základe vyššie uvedeného možno konštatovať, že v uvedenej organizácii komunikácia funguje na veľmi dobrej úrovni a podobne aj znalostný a sociálny pilier je na veľmi vysokej úrovni. Prieskumom sme umožnili vytvorenie vhodného modelu pre tvorbu špecifikácie na zamestnanca. Kľúčové kompetencie slúžia taktiež k popisu prejavov správania ktoré sú pre všetkých zamestnancov dôležité. Prispievajú k firemným hodnotám k potrebe firemnej kultúry a k očakávanému výkonu. Predstavujú vlastne základ pre stanovenie kritérií potrebných
34
pri výbere pracovníkov, na viac môžu pomôcť pri definovaní rozvojových priorít pre široký okruh zamestnancov. Na základe toho je možné definovať, že organizácia v ktorej bol realizovaný prieskum má na svojich miestach kompetentných pracovníkov, avšak ešte je potrebné určité vylepšenie. Ďalšie vzdelávanie v organizácii je nevyhnutným predpokladom rozvoja ľudského personálu a zvyšovania jeho konkurencieschopnosti v neustále sa rozvíjajúcom svete. Mojím odporúčaním pre danú organizáciu je vysielanie zamestnancov do kurzov zameraných na rozvoj tých kompetencií, ktoré sú na nižšej úrovni a je potrebný ich ďalší rozvoj. LITERATÚRA [1] ADAIR, J.: Efektívní komunikace. Praha: Alfa Publishing, 2004. ISBN 80-8685110-9 [2] BAKER, M.: Knowledge Management Programme. Royal Mail, 1998. [3] BELZ, H.-SIEGRIST, M.: Klíčové kompetence a jejich rozvíjení a východiská, metódy, cvičení a hry. Praha: Portál, 2001. ISBN [4] KUBEŠ, M., SPILLEROVÁ, D., KURNICKÝ, R.: Manažerské kompetence. Zpusobilosti výjimečných manažéru. Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-2470698-9 [5] SALOVEY, P.& Mayer, J. D.: Emotional intelligence. Imagination, Cognition and Personality. 1990. (elektronická verzia) [6] SEDLÁK, M.: Základy manažmentu. Bratislava: Alfa, 2007. ISBN 80-05-01162-8 [7] SOJKA, L.: Základy manažmentu. Prešov: Fakulta manažmentu, 2006. ISBN 97880-8068-592-8 [8] TUREK, I.,HRMO, R.: Kľúčové kompetencie 1. Bratislava: STU,2003 [9] VEBER, J. a kolektív.: Management – základy, prosperita, globalizace. Praha: Management Press, 2003. ISBN 80-7261-029-5 Internetové zdroje: http://www.knowledge-portal.com/km_history.htm http://www.brint.com/km/ http://www.bambooweb.com/ http://www.iminerva.sk/ http://www.kmnetwork.com/
35
Béla JÁSZAY Péter FODOR Zoltán LAKNER
COMPARATIVE ANALYSIS OF SOCIO-ECONOMIC SITUATION OF DIFFERENT STATES FROM NATIONAL SECURITY’S POINT OF VIEW Abstract: Based on a holistic approach of the national security concept, the article analyses the relative position of different states, representing approximately four fifths of the world population. The cluster analysis highlights the importance of harmonic socio-economic development as a necessary precondition of improving national security of CentralEuropean states in a globalising world. The results show that Central European, posttransition countries characteristically differ from Eastern European ones but their socio-economic indicators still lag behind the more developed Western Europe. 1
INTRODUCTION
The concept of national security has considerably changed during the last decades. Originally, by the classical definition of Lippmann (1943), security in an objective sense, measures the absence of threats to acquired values, in a subjective sense, the absence of fear than such values will be attacked. A nation is secure to the extent to which it is not in danger of having to sacrifice core values, if it wishes to avoid war, and is able, if challenged, to maintain them by victory. According to Wolfers (1952) to the beginning of fifties “national security” as a generally accepted term had been well established in collective mind of citizens but in those years the analysts applied this definition still in its narrow sense. The term national security, like national interests, was a general concept in the political discourse of international relations to designate an objective of politics distinguishable from others. “We know roughly what people have in mind if they complain that their government is neglecting national security or demanding excessive sacrifices for the sake of enhancing it. Usually those who raise the cry for a policy oriented exclusively toward this interest are afraid their country underestimate the external dangers facing it or is being diversity into idealistic channels unmindful of these dangers. Moreover, the symbol suggests protection through power and therefore figures more frequently in the speech of those who believe in reliance of national power.” Wolfers (1952). Aron (1962) considers national security problem in a broader context. In his opinion national security is a function of different factors. These are as follows: - Space occupied by this political unit, - Material resources and the know-how, - Extent of human resources and the method of transformation of citizens to solders - The capacity of collective action. In this way the author determines criteria objectives (space, material, number) and subjectives (capacity, moral) and one common goal (command, influence). 36
During second half of 20th century profound changes have been taking place in the scale, scope and management of international conflicts. Cross border conflicts have become a primarily small- or medium power activity and thus the attention of great powers has been focused on other types of conflicts. Wars have been conducted often unofficially, without former declaration of beginning or end. In the past, security strategy has often focused on external threats, and more specifically external military threats. Yet the nature of future conflicts may require that those concerned with preserving the state’s monopoly on force look beyond such traditional categories as material capabilities and the control of military force by states. Holsti (1995) argues that the security between states in many areas “increasingly depends on security within those states. A collective term encompassing both national defence and foreign relations. Specifically, two conditions provided by (1) a military or defence advantage over any foreign nation or group of nations, (2) favourable foreign relations position, defence posture capable of successfully resisting hostile or destructive action from within or without, open or covert.” It is a general tendency to apply a narrower sense of national security in political discussions even in most developed states. Atwood (1995) states that “We remain reluctant in this community to accept a broader definition of national security even when the facts cry out for such a definition. I am generalizing of course, but foreign policy and military professionals remain wedded to the notion than the word “strategic” for example, has a particular meaning. … We hesitate in redefining national security out of fear that we will be seen as fuzzy headed and weak.” As it is emphasised by Daes (1990), national security means peace and stability in the community. The concept would seem to relate to measures enacting with a view to safeguarding territorial integrity and national independence from any external threat. It covers any activity prejudicial to the very existence of the state. Laïdi (1992) summarised these objective criteria as logic of stocks. These (relatively easily measurable) quantities are characterised by Nye (1990) as hard power. The new elements of national security are called as logic of flux. The most important of these are as follows: - economic interdependence, - transnational dominance, - complex interdependence. Daguzan (2003) states that the key element of a power is control. The concept of control embraces the control of the flow of - people, capital and know-how; - information; - media-information; - violence; - influence; - environmental effects and norms; - technology-related risks.
37
Power can be characterised by three dimensions. The criteria objectives are factors like technological superiority, control and development of knowledge, capacity to set universal norms, control of technology risk, anticipation, capacity of discrimination and selective destruction. Subjective criteria embrace social cohesion, openness, and flexibility. The third pillar is the set of goals: to know, to defend, to prohibit, to cooperate and to develop goals. In general sense, the term ‘power’ is the capacity to create, produce or destruct. Power on the international scene can be characterised by the capacity of a political unit, which is capable to impose his political will to another units. Montbrial (2006) has considerably simplified this definition of national security by stating that we define power as a combination of potential and of passage to act. As a summary it can be seen, that the majority of modern authors considers the national security in a broader sense. 2
RESEARCH METHODS
National security of Central European countries, based on the above-mentioned, wider concept of security has been analysed on base of a cross-sectional sample of states. For the selection of states, four criteria had been considered: (1) embracing the larger Central Europe states’ point of view; (2) representing the global situation, with special emphasis on developed, as well as emerging states; (3) choosing states, with a statistical information system capable of furnishing a wide range of reliable and comparable data; (4) limiting the number of states, to facilitate the work of data collection and analysis. Based on these considerations, 42 countries were selected, representing approximately 80% of population and 90% of gross output of the World. Based on the theoretical considerations in the literature cited above, we have developed a five-factor conceptual model, as a framework of research (Fig.2). Statistical analysis of results was based on the Warld-method of cluster analysis (Wedel and Kamakura, 2000). List of indices, applied for comparative analysis of states investigated, is summarised in Annex 1. The name and ISO conform three digit abbreviation (ISO 3166) of states are summarised in Annex 2.
38
3
RESULTS AND DISCUSSION
From the point of view of economic performance and economic environment (Graph 1), it is obvious, that the majority of Central and Eastern European states could not fully overcome the historic lag in their development. Differences to more developed countries can be explained by similarities in economic environment, rather than by performance. The research shows a sharp separation of Western European and North American countries. Central European countries show the most similarities to Mediterranean countries and emerging economies from other parts of the World. AUT; BEL; CAN; BRA; CHN; IND; MEX DNK; FIN; IRL; NLD; NZL; SWE; GBR;USA
BLR; MDA; ROM; RUS; TUR;
HRV; CZE; GER; GRC; AUT; FRA; ITA; BGR; EST; HUN; LVA, SVN; ESP JAP; KOR; NOR; PRT; LIT; POL; SVK CHE Graph 1 Cluster analysis based on economic development
Human resource development has been seen as the most important way of socioeconomic modernisation of Central European states. Analysis shows that the last two decades were not enough to catch up with the most developed states, but in this case a more intense differentiation can be observed (Graph 2). Some Central European states were able to get into the same cluster, as some developed Mediterranean states. AUS; AUT; BEL; CAN; CHE; DNK; ESP; FIN; FRA; GER; IRL; ITA; JAP; KOR; NLD; NZL; SWE; GBR;USA BRA; CHN; MEX
IND;
BGR; BLR; HRV; ROM; RUS; TUR; UKR
MDA;
CZE; EST; HUN; GRC; PRT; LVA, LIT; POL; SVK
Graph 2 Cluster analysis, based on human resource development indicators
39
Analysing the situation of political stability the separation of Central European states from states characterised by different geopolitical and socio-economic background is obvious (Graph 3). AUT; BEL; CAN; DNK; FIN; FRA; GER; IRL; ITA; JAP; NLD; NOR; SWE; GBR;USA BRA; IND; KOR; SVN; MEX; TUR
AUS; NZL;
BLR; ROM; RUS; UKR
MDA;
BGR; CZE; EST; GRC; HRV; HUN; LVA, LIT; POL; SVK
Graph 3 Cluster analysis, based on indicators of political stability
As a summary, it can be seen that the last two decades seemed to be not enough to overcome the historic lag of the Central European region. In the era of globalisation and global threats the development of business infrastructure, human resources as well as stability of the society is gaining in importance from point of view of national security, so the concentration of resources on these spheres can be considered as an important contribution to the improvement of the security of these states.
40
Annex 1 List of indices of investigations Indicators of natural resources Air Index (AIR1) Air Quality Index (AIRQ) Biocapacity Index (BIOCAP) Climate Change Index (CLIMATCH) Domesticated Diversity Index (DOMDIV) Ecological Footprint (FOOTPRI) Ecosystem wellbeing Index (ECWELLBE) Environment Index (ENVIRON) Environmental Stresses Index (ENVSTESS) Environmental Sustainability Index (ENSUSTIN) Environmental Systems Index (ENSYSTEM) Environmental Vulnerability Index (CIESIN) (ENVULNER) Fishing Pressure Index (FISHPRES) Foreign Direct Investment Confidence Index(FDI) Foreign Investment Index Global Atmosphere Index (GLATM) Global Stewardship Index (GLSTEW) Inland Waters Index (INLWATQ) Land Diversity Index (LANDDIV) Land Index (LANDIND) Land Modification Index (LANDMO) Land Quality Index (LANDQ) Local Air Quality Index (LOCAIR) Pollution-Sensitive Human Development Index (POLSENS) Property Rights Index (PROPRIGH) Resource Sectors Index (RESSECT) Resource Use Index (RESUSE) Social Water Stress Index (SOCWAT) Species and Genes Index (SPEC) Water and Environment Index (WENV) Water Poverty Index (WPOW) Water Quality Index (WQ) Water Resources Index (WRES) Indicators of economic performance and environment Agricultural Output Index-FAO (AGROUT) Banking and Finance Index (BFI) Business Efficiency Index (BEF) Cereals Output Index-FAO (CEROUT) Cluster Innovation Environment Index (CLUSIN) Communications Index (COMDEV)
Company Innovation Orientation Index (COMPINN) Economic Competitiveness Index (population greater than 20 million) (COMPET) Economic Competitiveness Index (population less than 20 million) Economic Freedom Index (ECOFREE) Economic Freedom Index (Gwartney and Lawson) (ECONFREE2) Economic Infrastructure Index (ECONI) Economic Performance Index (ECONPREF) Environment for Information Technology Index (ENVIONFO) Fiscal Burden of Government Index (FISBURD) Food Output Index-FAO (FOOD) Globalization Index (GLOBALI) Governance Index (Knack and Kugler) (GOVERN) Government Effectiveness Index (GOVEFF) Government Efficiency Index (population greater than 20 million) (GOWEFF1) Government Efficiency Index (population less than 20 million) Government Intervention Index (GOVING) Growth Competitiveness Index (GROWCOMP) Import Concentration Index-UNCTAD (IMPCONC) Informal Market Index (INFMARK) Infrastructure Index (INFRASTR) Innovation Linkages Index (INNLINK) Innovation Policy Index (INNOPOL) Innovative Capacity Index (INNOVCAP) Legal Formalism Index: Check Collection (LEGFORM) Legal Formalism Index: Tenant Eviction (LEGFORM1) Livestock Output Index-FAO (LIVEST) Macroeconomic Environment Index (MICRENV) Microeconomic Competitiveness Index (off) (MACRENV) Monetary Policy Index (MONPOL) National Wealth Index (NETWEL) Networked Readiness Index (NETWREAD) Opacity Index Openness Index (OPEN) Patent Rights Index (PATRIGHT) Public Institutions Index (PUBINST)
41
Readiness of Information Technology Index(READTECH) Regulation Index (REGUL) Regulatory Quality Index (REGFRAM) Road Index (ROAD) Rule of Law Index-Freedom House (RULE) Rule of Law Index-Kaufmann et al. (RULE1) Shareholder Protection Index (SHAREPR) Social and Institutional Capacity Index (SICCAP) Technology Achievement Index (TECHACHI) Technology Index (TECHIN) Technology Index: Cornelius et al. (TECHNOL) Terms of Trade Shock Index (TTS) Tourism Price Competitiveness Index (TOURPC) Trade Policy Index (TPI) Trade Protection Index (TRADPRO) Usage of Information Technology Index (USEINFO) Vulnerability Adjusted Development Index (VADEV) Vulnerability Index (VULNER) Wage and Price Index (WAGPRI) Indicators of Human resource development Disaster Proneness Index (DISPRON) Education Index (EDUC) Health and Population Index (HEALTHPOP) Health System Performance Index (HEALTPER) Human Development Index (HDI) Human Tourism Index (TURISM) Knowledge Index (KNOW) Mother’s Index (MOTHER) Scientific and Engineering Manpower Index (SCIMAN) Social Index (SOCPRO) Social Progress Index (SOCSEC) Water Access Index (WACCESS) Water Capacity Index (WCAP) Indicators of social stability Civil Liberties Index (CIVILIB) Community Index (COMMUNIC) Consensus Democracy Index (CONSENS) Control of Corruption Index (CONTCORR) Corporatism Index (CORPORAT)
42
Corruption Perceptions Index (fix) (CORRUPT) Crime Index (CRIME) Democratization Index (DEMOC) Employment Laws Index (EMPLOY) Employment Protection Index (EPI) Employment Protection Index (OECD) (EPIOECD) Equity Index (EQUIT) Ethnolinguistic and Religious Fractionalisation Index (ETRELFRA) Ethnolinguistic Fractionalisation Index (ETNOFRA) Export Diversification Index-UNCTAD (EXDIV) Freedom and Governance Index (FREEDGOV) Gender Empowerment Measure (GENDEMP) Gender Equity Index (GENDEQ) Gender-Related Development Index (GENDREDE) GINI Index (fix) (GINI) Happiness Equality (HAPPY) Happiness With Life Index (HAPPYLIFE) Happy Life Expectancy (HAPPYEXP) Household Wealth Index (HOUS) Human Poverty Index (HPI-1) value (%) Human Poverty Index (HPI-2) value (%) Human Wellbeing Index (HUWEL) Industrial (Collective) Relations Laws Index (INDREL) Migration Index (MIG) Peace and Order Index (PEACE) Political Rights Index (POLRIGHTS) Political Stability (Kaufmann et al.) (POLSTAB) Political Stability Index (Annett) (POLSTAB_A) Press Freedom Index (PRESSFRE) Religious Fractionalization Index (REGFRAK) Social Security Laws Index (SOCSEC) Unemployment Benefit Duration Index (UNEMPL) Voice and Accountability Index (VOICEACC) Health System Achievement Index (HEALTHSYS)
Annex 2 Countries and their abbreviations Australia
AUS
Korea, Republic
KOR
Austria
AUT
Latvia
LVA
Belarus
BLR
Lithuania
LTU
Belgium
BEL
Mexico
MEX
Brazil
BRA
Moldova
MDA
Bulgaria
BGR
Netherlands
NLD
Canada
CAN
New Zealand
NLZ
China
CHN
Norway
NOR
Croatia
HRV
Poland
POL
Czech Republic
CZE
Portugal
PRT
Denmark
DNK
Romania
ROM
Estonia
EST
Russian Federation
RUS
Finland
FIN
Slovak Republic
SVK
France
FRA
Slovenia
SVN
Germany
DEU
Spain
ESP
Greece
GRC
Sweden
SWE
Hungary
HUN
Switzerland
CHE
India
IND
Turkey
TUR
Ireland
IRL
Ukraine
UKR
Italy
ITA
United Kingdom
GBR
Japan
JPN
United States
USA
43
REFERENCES [1] Anthony, A. Social Fractionalization, Political Instability, and the Size of Government. International Monetary Fund, Vol. 48, No. 3. 2001 Available at: http://www.imf.org/External/Pubs/FT/staffp/2001/03/annett.htm. [2] Aron R.: Paix et guerre entre les nations. Paris: Colman-Lévy, 1962. p. 360. [3] Atwood J. B.: US agency for international development administration, towards a new definition of national security: The new strategic threats. Current History. 1995, vol. 62. no. 5, p. 350-384. [4] Botero, J.; Djankov,S.; la Porta R.; Florencio Lopez-de-Silanes F.; Shleifer A. The Regulation of Labor. National Bureau of Economic Research Working Paper No. 9756. 2003. Available at: http://papers.nber.org/papers/W9756. [5] Botero, J.; Djankov,S.; la Porta R.; Florencio Lopez-de-Silanes F.; Shleifer A. The Regulation of Labor. National Bureau of Economic Research Working Paper No. 9756. 2003. Available at: http://papers.nber.org/papers/W9756. [6] Daes E.-I. A.: Freedom of the individual under law- an analysis of article 29 of the universal declaration of human rights. United Nations Publication, 1990. [7] Daguzan J.-F.: Qu'est-ce que la puissance aujourd'hui? In: Annuaire stratégique et militaire. Paris: Odile Jacob, 2003. p. 275-285. [8] Djankov, S.; La Porta, R.; Lopez-de-Silanes F., and Shleifer, A.:. Courts: the Lex Mundi Project. National Bureau of Economic Research Working Paper No. w8890. 2002. Available at: http://papers.nber.org/papers/W8890. [9] FAO (Food and Agriculture Organization of the United Nations). 2007. FAOSTAT Agriculture Data. Available at: http://apps.fao.org/page/collections?subset=agriculture. [10] Gwartney, J.; Lawson, R.: Economic Freedom of the World: 2002 Annual Report. The Fraser Institute. 2002. Available at: http://www.freetheworld.com. [11] Heritage Foundation and The Wall Street Journal.. 2003 Index of Economic Freedom. 2003 Available at: http://www.heritage.org/research/features/index/. [12] Holsti K. J.: War, peace and the state of the state. International political science review. 1995, vol. 16. no. 4, p. 319-339. [13] Kaufmann, D.; A. Kraay; M. Mastruzzi. 2003. Governance Matters III: Governance Indicators for 1996–2002. World Bank, World Bank Policy Research Working Paper no. 3106. 2003. Available at: http://www.worldbank.org/wbi/governance/pubs/govmatters2001.htm [14] Knack; Kugler S.; Kruger K.: Constructing an Index of Objective Indicators of Good Governance. PREM Public Sector Group, World Bank. 310. Available at: http://www.bellanet.org/indicators/docs/2ndGen.Index(11.05.02).doc?ois=yes&tem plate=blank.htm. [15] Laidi Z.: L'ordre mondial relâché, sens et puissance apres la guerre froide. Berg: FNSP, 1992. p. 150. [16] Lawrence, Peter, Jeremy Meigh and Caroline Sullivan. The Water Poverty Index: International Comparisons. Keele University, and Centre for Ecology & Hydrology. 2002. Available at: http://www.nwl.ac.uk/research/WPI/.
44
[17] Lawrence, Peter, Jeremy Meigh and Caroline Sullivan. The Water Poverty Index: International Comparisons. Keele University, and Centre for Ecology & Hydrology. 2002. Available at: http://www.nwl.ac.uk/research/WPI/. [18] Lippmann W.: U.S. Foreign policy. Boston,: Univ. Press., 1943. p. 350. [19] Montbrial T. D., Klein J.: Dictionnaire de strategie,. Paris: Quadrige, 2006. 290 [20] Ohlsson, L.: Environment, Scarcity, and Conflict - A study of Malthusian concerns. Department of Peace and Development Research, University of Göteborg. 1999 Available at: http://www.edcnews.se/Reviews/Ohlsson1999.html#6-water. [21] Prescott-Allen, R.: The Wellbeing of Nations: A Country-by-Country Index of Quality of Life and the Environment. Washington:Island Press. 2001. 280. [22] Schleifer A., Treisman D.: A normal country. Foreign Affairs. 2004, vol. 83. no. 3, p. 312-328. [23] Stern, Linda, 2001-2002. Freedom in the World. New York: Freedom House. 2002 Available at: http://www.freedomhouse.org/research/index.htm. [24] UNDP (United Nations Development Programme). The Human Development Report CD-ROM. 1999. New York: UNDP. [25] United Nations. Millennium Indicators Database. 2003.Available at: http://millenniumindicators.un.org. [26] United Nations. Millennium Indicators Database. 2003.Available at: http://millenniumindicators.un.org. [27] Vedel M., Kamakura W.: Market segmentation-conceptual, methodological foundations. Springer, 2005. 408 [28] Veenhoven, R. World Database of Happiness.2002. Available at: http://www.eur.nl/fsw/research/happiness/hap_nat/nat_fp.htm. [29] Vergunst, Noël P. The institutional dynamics of consensus and conflict: Consensus democracy, corporatism and socio-economic policy-making and performance in twenty western democracies (1965-98). PhD Manuscript, Vrije University, Amsterdam, The Netherlands. 2004 Available at: http://www.vergunst.com/. [30] WEF (World Economic Forum). The Global Competitiveness Report 2006. New York: Oxford. 2003. Available at: http://www.weforum.org/site/homepublic.nsf/Content/Global+Competitiveness+Pro gramme%5CGlobal+Competitiveness+Report [31] Wolfers A.: National security as an ambiguous symbol. Political Science Quarterly. 1952, vol. 67. no. 4, p. 481-502. [32] WTTC (World Travel and Tourism Council). 2001. The Competitiveness Monitor. Available at: http://www.wttc.org. [33] WTTC (World Travel and Tourism Council). 2001. The Competitiveness Monitor. Available at: http://www.wttc.org. [34] WTTC (World Travel and Tourism Council). 2001. The Competitiveness Monitor. Available at: http://www.wttc.org. [35] WWF, UNEP-WCMC, and RP (World Wildlife Fund, United Nations). Living Planet Report 2002. Available at: http://www.pa Environmental Programme-World Conservation Monitoring Centre, and Redefining Progress nda.org/news_facts/publications/general/livingplanet/lpr02.cfm.
45
Viera FRIANOVÁ
APLIKÁCIA MARKETINGOVEJ KONCEPCIE V MANAŽMENTE ŠTÁTNEJ VOJENSKEJ VYSOKEJ ŠKOLY Abstract: This paper deals with importance of applikation of marketing concept to state military school management. Marketing concept of The Academy of the Armed Forces means the management philosophy according to which a school's goals can be best achieved through identification and satisfaction of the customers (students) stated and unstated needs and wants. With regard to specific characteristics of this school its marketing concept is based on 4 basic marketing tools (product, price, place, promotion) and other 5 specific marketing tools. This article deals more with charakteristics of 4 basic marketing tools. 1
ÚVOD
Základným atribútom a spôsobom existencie organizácií v trhovo orientovaných ekonomikách, typických pre demokratické spoločnosti, je marketingová koncepcia riadenia a súbor činností, ktoré sú známe pod názvom marketing. Základom začlenenia marketingu a vôbec strategického marketingového myslenia v každej organizácii je schopnosť vytvoriť, udržiavať a rozvíjať žiaducu väzbu medzi cieľmi organizácie stanovenými na základe jej poslania a medzi stratégiami volenými na uskutočnenie cieľov v nadväznosti na vyčlenené zdroje (finančné, ľudské, materiálne), a to v rámci meniacich sa podmienok.“1 Napriek tomu, že v inštitúciách a organizáciách verejného a neziskového sektora na Slovensku nepatrí marketing medzi tradičné činnosti, naopak je riadiacimi pracovníkmi organizácií často odmietaný, každodenná prax potvrdzuje skutočnosť, že v stále silnejúcom konkurenčnom prostredí sa jeho uplatňovanie aj v tomto sektore javí ako nevyhnutnosť. Keďže súčasná forma marketingu reprezentuje najmodernejší spôsob riadenia, podnikateľského myslenia a konania v konkurenčnom prostredí, možno marketing, napriek odmietavým postojom niektorých riadiacich pracovníkov, považovať za najvhodnejšiu koncepciu riadenia aj pre všetky typy vysokých škôl (vrátane štátnych), ktoré v trhovom prostredí predstavujú „podniky“ poskytujúce vzdelanie.2 Ak marketingovú koncepciu všeobecne chápeme ako zameranie manažmentu na identifikáciu a uspokojovanie potrieb zákazníkov ako prostriedku na zabezpečenie dlhodobej prosperity podniku3, potom aplikáciu marketingovej koncepcie 1
BUTORACOVÁ ŠINDLERYOVÁ, I.: Vybrané aspekty marketingu v rámci vzdelávacích organizácií. Marketing & Komunikace. Vydané: 26. 10. 2007, ISSN 1211-5622 dostupné na: http://www.mandk.cz 2 ŠTEFKO, R.: Akademické marketingové inštrumentárium v marketingu vysokej školy. Bratislava: R. S. Royal Service, 2003, s. 5, ISBN 80-968379-5-8 3 SOLOMON, M. R. – MARSHALL, G. W. – STUART, E. W.: Marketing očima světových marketing manažerů. Brno: Computer Press, 2006, s. 6, ISBN 80-251-1273-X
46
v manažmente vysokej školy možno chápať ako proces riadenia, ktorého výsledkom je poznanie, ovplyvňovanie a v konečnej fáze uspokojovanie potrieb a prianí zákazníkov školy efektívnym spôsobom, zabezpečujúcim zároveň splnenie cieľov školy. Odborníci konštatujú, že vysoká škola orientovaná na svojich zákazníkov, ktorá sa zaujíma o to, či sú jej študijné programy kvalitné a či vychádzajú z potrieb trhu, škola, ktorá úspešne komunikuje so svojimi partnermi a má dobrý imidž na verejnosti, väčšinou volí stratégiu, ktorá je založená na marketingovom prístupe.4 Taktiež mnohé výskumy poukazujú na to, že vysoko kvalitná a uznávaná škola je produktom predovšetkým dobrého manažmentu, ktorý sa nebojí zmeniť zabehané stereotypy a chápe vysokú školu ako subjekt, ktorý sa v trhovom prostredí musí správať nielen efektívne ale aj marketingovo. 2 AKADÉMIA OZBROJENÝCH HOSPODÁRSTVA
SÍL
AKO
SUBJEKT
NÁRODNÉHO
Akadémia ozbrojených síl generála Milana Rastislava Štefánika so sídlom v Liptovskom Mikuláši je štátnou vojenskou vysokou školou univerzitného typu, ktorá vzdeláva a vychováva odborníkov pre Ozbrojené sily Slovenskej republiky (profesionálnych vojakov ale aj civilný personál Ozbrojených síl Slovenskej republiky). Z pohľadu podnikovohospodárskej náuky, vychádzajúc z členenia subjektov národného hospodárstva podľa Kupkoviča, M. a kol. (2002), možno Akadémiu ozbrojených síl ako subjekt národného hospodárstva Slovenskej republiky považovať za subjekt neziskový – je to rozpočtová organizácia financovaná prostredníctvom rozpočtovej kapitoly Ministerstva obrany Slovenskej republiky. Zároveň ide o subjekt verejný – je to verejno-právna inštitúcia, ktorej poslaním je rozvíjať harmonickú osobnosť, vedomosti, zručnosti a tvorivosť študujúcich a prispievať k rozvoju vzdelanosti, vedy, techniky a kultúry v oblastiach dôležitých pre obranu Slovenskej republiky. V súlade s poslaním a zákonmi Slovenskej republiky Akadémia ozbrojených síl rozvíja predovšetkým pedagogickú, vedeckú, výskumnú a vývojovú činnosť.5 V ekonomickom zmysle Akadémia ozbrojených síl reprezentuje verejný štátny podnik poskytujúci služby v oblasti vzdelávania, pričom pri plnení jeho úloh prebiehajú v spojení s didaktickými, vedeckými, právnymi a ďalšími procesmi tiež mnohé hospodárske procesy, pri ktorých dochádza k spotrebe vstupných statkov. Vysokoškolské vzdelávacie služby sa v porovnaní s výrobkami či inými službami vyznačujú určitými špecifikami, sú to najmä:6 - dominancia ľudského faktora; - absolútna dominancia nehmotného charakteru vzdelávacích služieb; - vysoká spoluúčasť zákazníka (študenta) pri produkcii vzdelávacích služieb; - zredukovaná úloha sprostredkovateľov pri poskytovaní vzdelávacích služieb; - dôležitosť vzájomného kontaktu medzi zákazníkom (študentom) a personálom; - pominuteľnosť vzdelávacej služby; - potreba dospieť k vyrovnaniu ponuky a dopytu (často prostredníctvom prijatých opatrení). 4
SVĚTLÍK, J.: Marketing školy. Zlín: EKKA, 1996, s. 21-45, ISBN 80-902200-8-8 Štatút Akadémie ozbrojených síl generála Milana Rastislava Štefánika so sídlom v Liptovskom Mikuláši, 2008 6 ŠTEFKO, R.: Akademické marketingové inštrumentárium v marketingu vysokej školy. Bratislava: R. S. Royal Service, 2003, s. 184-185, ISBN 80-968379-5-8 5
47
Aj keď možno Akadémiu ozbrojených síl chápať v určitom zmysle ako podnik, je potrebné zdôrazniť, že škola sa od tradične ponímaných podnikov odlišuje predovšetkým: - druhom realizovaných výkonov; - cieľmi v oblasti odborného vojenského výcviku, vyučovacími a výskumnými cieľmi a úlohami odôvodnenými a určenými vedou, ktoré sa vymykajú podnikovohospodárskym prístupom a hodnoteniu; - vnútornou štruktúrou, ktorá je podmienená predovšetkým štruktúrou odborných disciplín (katedry, ústavy, centrá) ako aj potrebou organizovať a prakticky realizovať vojenský program kadetov (školské jednotky); - bezplatnosťou výkonov voči stále rastúcemu počtu „odberateľov“ – študentov; - spôsobom financovania, najmä druhom a rozsahom štátom poskytovaných finančných prostriedkov; - mnohými špecifickými internými a exogénnymi faktormi, ktoré ovplyvňujú činnosť školy; - povahou vonkajších vzťahov, najmä formou realizácie výmenných vzťahov medzi školou ako inštitúciou verejného sektora a zákazníkom – študentom (bližšie pozri obrázok 1). Príjem
Dane, poplatky a iné platby
Nezisková organizácia (Rozpočtová organizácia) škola
Verejný sektor
Služba
Zákazník Obrázok 1: Výmenné vzťahy vo verejnom sektore
Výmenné vzťahy vo všeobecnosti zahŕňajú akúkoľvek výmenu, pričom v prípade vysokej školy majú nehmotný charakter (t. j. charakter informácií, myšlienok a pod.). Ak predpokladom realizácie výmeny je na jednej strane existencia určitého potenciálu, t. j. poskytovateľa určitého statku, resp. služby a na druhej strane existencia určitých potrieb a požiadaviek, ktorých nositeľom je odberateľ/zákazník, potom možno za poskytovateľa vzdelávacích služieb – vysokoškolského vzdelania ako čistého verejný statku, ktorý je kvantitatívne aj kvalitatívne nedeliteľným statkom, považovať v danom prípade Akadémiu ozbrojených síl. Cieľový trh, ktorý sa škola pokúša svojím produktom osloviť, teda zákazníkov školy možno rozdeliť do viacerých skupín. Za zákazníkov školy možno považovať predovšetkým študentov, či už potenciálnych, súčasných, bývalých alebo budúcich. Z iného pohľadu by sme za zákazníkov školy mohli považovať rôzne subjekty z hospodárskej praxe (domáce aj zahraničné), s ktorými škola rozvíja spoluprácu predovšetkým v oblasti vzdelávania, výcviku, vedy a výskumu (napr. vnútorné organizačné útvary ozbrojených síl – či už SR alebo ďalších členských štátov NATO, partnerské vysoké školy, špecializované organizácie a inštitúcie, podnikateľské subjekty a i.). Ak za „výstup“ školy považujeme odborne erudovaného a vycvičeného profesionálneho vojaka pripraveného na plnenie úloh Ozbrojených síl SR, potom za zákazníkov, ktorí sú nositeľmi určitej spoločenskej objednávky možno považovať Ministerstvo obrany Slovenskej republiky a Generálny
48
štáb. Ministerstvo obrany SR plní funkciu zriaďovateľa Akadémie ozbrojených síl, ďalej okrem iného predkladá ministerstvu školstva návrhy na zmeny sústavy študijných odborov obrany a vojenstva, vyjadruje sa k žiadostiam a podkladom školy predkladaným Akreditačnej komisii, určuje počty prijímaných študentov, teda vymedzuje svoje požiadavky predovšetkým čo sa týka kvantity absolventov. Generálny štáb stanovuje požiadavky na profil absolventov Akadémie ozbrojených síl, teda požiadavky determinujúce kvalitu absolventov. Ak vychádzame z ekonomickej teórie, ktorá hovorí, že štát poskytuje občanom verejné statky (medzi ktoré patrí aj národná obrana a bezpečnosť) a verejné služby (medzi ktoré patrí aj vzdelávanie, ktorého súčasťou je aj vzdelávanie v skupine študijných odborov obrana a vojenstvo), potom možno v najširšom chápaní považovať za zákazníka či odberateľa služieb vysokej vojenskej školy samotný štát. 3
MARKETINGOVÁ KONCEPCIA AKADÉMIE OZBROJENÝCH SÍL
Okrem toho, že pri realizácii marketingových aktivít Akadémie ozbrojených síl je potrebné akceptovať všetky vyššie uvedené skutočnosti, je tiež potrebné, aby škola pri príprave a realizácii konkrétnych marketingových programov, ktoré sú súčasťou jej komplexnej marketingovej stratégie využila nielen poznatky zo všeobecného marketingu ale aj poznatky zo špeciálnych druhov marketingu, najmä marketingu služieb, marketingu neziskových organizácií a marketingu vzťahov (relationship marketing). Uvedomujúc si potrebu aplikácie marketingu do vnútorných štruktúr Akadémie ozbrojených síl, nové vedenie školy si dalo za cieľ vypracovať koncepciu precízne formulovaných programov v oblasti marketingu, ktorej ťažisko by sa presunulo z doposiaľ náhodne či sporadicky realizovaných marketingových akcií a aktivít školy k ich serióznemu a systematickému plánovaniu. Práve dobré plánovanie jednotlivých marketingových programov školy možno považovať za jeden z najvýznamnejších predpokladov dosiahnutia účinnosti a efektívnosti realizácie jej celého marketingového procesu. Potreba vypracovania strategického dokumentu školy pre oblasť marketingu – marketingovej stratégie silnie najmä s ohľadom na nasledovné skutočnosti:7 - marketing založený na efektívnom uspokojovaní potrieb cieľových trhov umožňuje škole obstáť v stále silnejúcom konkurenčnom boji na trhu vzdelávania (a to aj s ohľadom na skutočnosť, že Akadémia ozbrojených síl nemá v rámci SR priameho konkurenta), realizáciu marketingu je potrebné považovať za určitú nevyhnutnosť pre existenciu školy v budúcnosti; - marketing je založený na navrhovaní a vytvorení takej ponuky danej inštitúcie, ktorá korešponduje s potrebami a prianiami jej cieľových trhov, opačná snaha je vždy odsúdená na neúspech, pretože účinný marketing musí byť orientovaný na zákazníka ako nositeľa dopytu a nie na ponúkajúceho, teda nositeľa ponuky; - marketingová koncepcia zahŕňa a podporuje celý riadiaci proces a pomáha pracovníkom školy k rozhodnutiam v čase a situáciách, keď títo čelia konkrétnym praktickým problémom v trhovom prostredí. Praktické skúsenosti potvrdzujú, že ucelená marketingová stratégia a jej racionálne uskutočňovanie vedie k vysokej úrovni všetkých činností vysokoškolskej vzdelávacej inštitúcie. Naopak, tie inštitúcie, ktoré sú necitlivé k potrebám a požiadavkám klientov, 7
BUTORACOVÁ ŠINDLERYOVÁ, I.: Vybrané aspekty marketingu v rámci vzdelávacích organizácií. Marketing & Komunikace. Vydané: 26. 10. 2007, ISSN 1211-5622 dostupné na: http://www.mandk.cz
49
sú často v stave, ktorý nezaručuje ich ďalšiu bezproblémovú existenciu. Snaha maximálne uspokojovať svojich zákazníkov má pre vzdelávaciu inštitúciu aj ďalší sprostredkovaný význam, a síce, že škola sa takto môže stať zaujímavou aj pre rôznych sociálnych partnerov, resp. tzv. publiká. Efektívne použitý marketing vytvára imidž disciplinovaného prístupu k využitiu všetkých zdrojov pre vzdelávacie inštitúcie často veľmi potrebných.8 Marketing školy by mal predovšetkým prispieť k utváraniu dobrého mena školy, udržiavaniu priaznivej verejnej mienky, a to nielen prostredníctvom komunikačnej politiky školy, ale najmä kvalitou vzdelávania, teda zavádzaním systému manažmentu kvality, či už v rámci vysokoškolského štúdia alebo ďalšieho vzdelávania prostredníctvom rôznych školení a kurzov, či dokonca v rámci univerzity tretieho veku. 3.1 MARKETINGOVÝ MIX AKADÉMIE OZBROJENÝCH SÍL Marketingový mix je dôležitou a neoddeliteľnou súčasťou marketingovej koncepcie riadenia v akomkoľvek type organizácie, či už ide o výrobný podnik alebo podnik služieb, teda je aj súčasťou riadenia vysokej školy ako podniku poskytujúceho vzdelávacie služby. Špecifiká marketingu vysokých škôl, vrátane vysokej vojenskej školy, sa oproti marketingu iných subjektov prejavujú okrem iného aj v konkrétnych marketingových nástrojoch. Ak má Akadémia ozbrojených síl úspešne obstáť v konkurencii, v úsilí o kvalitu a atraktívnosť, predovšetkým v súťaži o prilákanie najkvalitnejších študentov, kvalitnejších vedecko-pedagogických pracovníkov, získanie externých finančných zdrojov, v súťaži o verejnú mienku (pozitívny imidž a dobrú povesť) a o čo najkvalitnejších absolventov, vyžaduje to využívanie na „mieru šitého“ komplexu marketingových nástrojov, označovaného ako marketingový mix, ktorého synergické pôsobenie má byť čo najsilnejšie. Osobitosti Akadémie ozbrojených síl ako subjektu poskytujúceho služby v špecifickej oblasti vzdelávania sa premietajú aj do potreby využívania špecifického marketingového mixu. Modifikovaný marketingový mix, v porovnaní s tradičným marketingovým mixom založenom na modeli 4P, by mal čo najúčinnejšie vplývať na cieľové trhy a publiká vysokej školy, mal by čo najúčinnejšie vyvolať želané zmeny v príslušných segmentoch trhu vzdelávania. Výber jednotlivých nástrojov marketingového mixu Akadémie ozbrojených síl je ovplyvnený jednak skúsenosťami a výsledkami výskumov z praxe, ako aj teoretickými poznatkami z už spomínané marketingu služieb, marketingu neziskových organizácií a marketingu vzťahov. S ohľadom na uvedené sa ako vhodný javí marketingový mix založený na modeli 9P. Jeho východiskom je v súčasnosti najčastejšie prezentovaný model marketingového mixu vysokej školy označovaný ako 8P9 pozostávajúci z nasledovných nástrojov: produkt (product), cena (price), distribúcia (place), komunikácia (promotion), osobnosti (personalities), procesuálne pedagogické prístupy (process pedagogical approaches), participačná aktivizácia (participation activating), hmotné predpoklady 8
ŠIGUT, Z.: Úloha marketingu ve vzdělávání dospělých: Marketing školy. Manažér, 13, 2008, č. 49, s. 17, ISSN 1335-1729 9 ŠTEFKO, R.: Akademické marketingové inštrumentárium v marketingu vysokej školy. Bratislava: R. S. Royal Service, 2003, s. 96, ISBN 80-968379-5-8
50
(physical evidence). Keďže škola predstavuje produktívny sociálny systém zameraný na poskytovanie vzdelávacích služieb, pri ktorých sa zdôrazňuje dôležitosť osobného kontaktu a interakcií medzi poskytovateľom a zákazníkom – človek predstavuje subjekt a súčasne objekt výchovno-vzdelávacieho procesu, považujem za potrebné rozšíriť uvedený model o ďalšie P, teda o ľudí (people). V danom príspevku bude ďalej upriamená pozornosť na prvé štyri z uvedených nástrojov, teda na základné marketingové inštrumentárium Akadémie ozbrojených síl. Analýze ďalších nástrojov marketingového mixu školy bude venovaný samostatný príspevok. Produkt školy možno širšie chápať ako všetko, čo je zamerané na pozornosť cieľovej skupiny - zákazníka, teda sú to predovšetkým služby vzdelávania, t. j. vysokou školou ponúkaný vzdelávací program. Je potrebné zdôrazniť, že súčasťou komplexného produktu školy je určite aj výchova, vojenský výcvik, výskum a vývoj. „Produkt – vzdelávací program školy v sebe zahŕňa viaceré súčasti, ako sú: cieľové a obsahové zameranie produktu (jednotlivých predmetov), vzdelávacia forma (organizačný rámec vyučovania), dĺžka vzdelávania, odborná a metodická úroveň vyučovania a doplnkové služby (poskytovanie študijných materiálov a pod.).“10 Z hľadiska súčasnej teórie a praxe marketingu možno konštatovať, že produkt Akadémie ozbrojených síl má svoju vnútornú štruktúru, ktorá zahŕňa: jadro produktu (predstavuje užitočnosť a teda úžitok, ktorý získava študent účasťou na výučbe jednotlivých predmetov, a ktorý uspokojuje jeho potreby), vlastný produkt (predstavuje v prípade každého študijného predmetu jeho fyzické zhmotnenie, súpis jeho vlastností, charakteristík a špecifík, pričom typické črty výučby predmetu a jeho imidž dotvára lektor, spôsob výkladu či dialógu, kvalita a tiež aktívny či pasívny poslucháč), rozšírený produkt (zahŕňa poskytovanie dodatočných služieb, t. j. ponuka vzdelávacieho programu vysokej školy zahŕňa možnosť využívania ďalších nadštandardných služieb, ktoré súvisia s budúcim kariérnym uplatnením absolventov, s možnosťou celoživotného vzdelávania a iných doplnkových foriem štúdia najmä prostredníctvom školení a kurzov, štúdia v zahraničí a pod.).11 Jednotlivé marketingové nástroje umožňujú škole testovať vznikajúce produkty v zmysle stupňa uspokojovania potrieb jej zákazníkov. Ak vzdelávacia inštitúcia nie je schopná rozvinúť uspokojivé vzdelávacie programy pre svojich zákazníkov, potom to môže v konečnom dôsledku viesť k jej zlej povesti a k odlivu zákazníkov. Pri inom uvažovaní by sme za produkt školy mohli považovať aj jej absolventov, ktorí v ekonomickom zmysle predstavujú určitý output. Produktom školy môže byť aj výsledok jej podnikateľskej činnosti. „Podnikateľská činnosť nadväzuje na vzdelávaciu, vedeckú, výskumnú, vývojovú alebo inú tvorivú činnosť Akadémie ozbrojených síl, ktorá nesmie ohroziť kvalitu, rozsah a dostupnosť činností napĺňajúcich jej poslanie. Vykonáva sa za úhradu a riadi sa Obchodným zákonníkom.“12
10
ŠIGUT, Z.: Úloha marketingu ve vzdělávání dospělých: Marketing školy. Manažér, 13, 2008, č. 49, s. 15-16, ISSN 1335-1729 11 ŠTEFKO, R.: Akademické marketingové inštrumentárium v marketingu vysokej školy. Bratislava: R. S. Royal Service, 2003, s. 126-130, ISBN 80-968379-5-8 12 Štatút Akadémie ozbrojených síl generála Milana Rastislava Štefánika so sídlom v Liptovskom Mikuláši, 2008
51
Ak vymedzíme cenu ako hodnotu poskytnutú za produkt, v prípade súkromných škôl sa za cenu považuje školné, resp. poplatky spojené s účasťou študentov na vzdelávacích aktivitách. Cena vystupuje v marketingovom mixe Akadémie ozbrojených síl v značne modifikovanej podobe, a to najmä s ohľadom na skutočnosť, že škola je verejnou (štátnou) vzdelávacou inštitúciou. Cenová politika a samotná tvorba ceny produktu školy je teda ovplyvnená nielen teoretickými poznatkami a praktickými skúsenosťami zo všeobecného marketingu, ale predovšetkým z marketingu neziskových organizácií. Za vzdelanie, ako verejnú službu zákazník - študent priamo neplatí, na financovaní vzdelávacích inštitúcií sa podieľajú občania krajiny, a to najmä prostredníctvom platieb v podobe daní a odvodov, ktoré predstavujú významný podiel na príjmoch štátneho rozpočtu SR. O cene verejných služieb (vrátane vzdelávacích) rozhodujú občania v demokratických voľbách. Vládny program musí obsahovať aj školskú politiku, vrátane výdavkov na školstvo, financovanie, subvencovanie jednotlivých vzdelávacích inštitúcií, a teda aj celkových výdavkov štátneho rozpočtu na vojenské vzdelávanie. Z širšieho pohľadu možno cenu chápať ako sumu peňazí (nákladov), času a úsilia, ktorú musí škola vynaložiť pri poskytovaní svojho produktu. Cenu je teda nutné chápať v súvzťažnosti s celkovým hospodárením Akadémie ozbrojených síl. Z uvedeného vyplýva, že jednou z prioritných úloh školy by mala byť snaha využívať všetky zdroje (finančné, materiálne, ľudské) účelne, efektívne a hospodárne. Distribúcia (miesto) predstavuje taký nástroj marketingového mixu, ktorého úlohou je zabezpečiť, aby sa produkt dostal k zákazníkovi, resp. je to miesto, kde dochádza k poskytovaniu produktu, pričom možno zohľadniť aj špecifické požiadavky zákazníka, potom sa proces poskytovania vzdelávacích služieb môže realizovať aj mimo priestorov školy.13 Úlohou Akadémie ozbrojených síl je sprístupniť svoj produkt – vzdelávací program zákazníkovi, pričom to musí realizovať lepšie ako konkurencia. Teda aj škola môže svoj produkt ponúkať na trhu buď priamo, alebo nepriamo, prostredníctvom sprostredkovateľov. Analogicky, vzdelávací proces môže prebiehať priamo, ale aj formami dištančnými, a v značne veľkom množstve všeobecne známych a používaných rôznych organizačných foriem priamej výučby.14 Vzdelávací program Akadémie ozbrojených síl sa dostáva k študentom okrem bežných foriem aj distribúciou: vzdelávacích počítačových programov, prostredníctvom internetu, cez výmenné študijné pobyty (najmä jazykové a odborné špecializačné) a pod. Vo všeobecnosti za distribučné kanály tak možno považovať akékoľvek prostriedky, ktoré sprostredkujú zákazníkovi informácie o službách a mieste ich poskytovania, tu sa však už prekrýva distribúcia s komunikáciou. Primárnou funkciou komunikácie Akadémie ozbrojených síl je informovať verejnosť a svojich potenciálnych zákazníkov o svojich cieľoch, aktivitách a ponukách a vzbudiť v nich záujem o svoje služby. Cieľom komunikácie je poskytnúť správne informácie, v správnom čase, na správnom mieste, adresované správnym ľuďom,... Každá vysoká škola musí budovať a udržiavať efektívnu komunikáciu so svojimi cieľovými trhmi
13
ČÁBYOVÁ, Ľ.: Marketing pomôže vyriešiť aj problémy vo vašej škole. Učiteľské noviny. Dostupné 18. 12. 2008 na www.unoviny.sk 14 ŠTEFKO, R.: Akademické marketingové inštrumentárium v marketingu vysokej školy. Bratislava: R. S. Royal Service, 2003, s. 217, ISBN 80-968379-5-8
52
a publikami.15 Za najvýznamnejšie publiká alebo tretie osoby Akadémie ozbrojených síl možno považovať: súčasných a potenciálnych študentov, absolventov školy, rodičov študentov, učiteľov a vedeckých pracovníkov, administratívnych úradníkov a zabezpečovací personál školy, subjekty hospodárskej sféry, stredné školy, sponzorov, miestnu samosprávu, akreditačné komisie, konkurenčné inštitúcie (predovšetkým vojenské vysoké školy v zahraničí), Ministerstvo obrany SR a Generálny štáb, Ministerstvo školstva SR, masmediálne prostriedky a všeobecnú verejnosť. Každá cieľová skupina/trh musí v prvom rade vedieť, že daná škola existuje a poskytuje v porovnaní s inými vzdelávacími inštitúciami na trhu určité špecifické služby. Na tomto základe sa následne odvíjajú ďalšie aktivity potenciálnych zákazníkov, ktoré je nutné stimulovať a pobádať k reálnemu záujmu a dopytu po poskytovaných službách školy. Komunikácia Akadémie ozbrojených síl sa realizuje prostredníctvom vlastných nástrojov, ktoré tvoria tzv. integrovaný komunikačný mix. Za najvýznamnejší a najvhodnejší nástroj marketingovej komunikácie školy možno považovať aktivity PR, t. j. vzťahy s verejnosťou (jednotlivými publikami školy) či už odbornou alebo laickou – bežnými občanmi, ktoré možno najvýstižnejšie charakterizovať vetou „pracuj dobre a rozprávaj o tom“. Pomocou uvedeného nástroja sa škola usiluje budovať pozitívny imidž, resp. tlmiť negatívny imidž. Ide tu teda o komunikačné pôsobenie školy na verejnosti, ktoré vytvára a udržuje pozitívne postoje a vzťahy verejnosti k škole, jej aktivitám, službám, študentom atď. Z aktivít Akadémie ozbrojených síl v danej oblasti možno spomenúť: organizovanie tlačových konferencií, vedeckých a odborných konferencií a seminárov, brífingov, recepcií, charitatívnych akcií (spolupráca s detskými domovmi, charitatívne zbierky). Súčasťou PR je aj príprava písomných podkladov, vydávanie interných periodík (časopis Akademik, vedecko-odborný časopis Science and Military), výstupy publikačnej činnosti (učebnice, skriptá, pracovné manuály), ročné správy, brožúry atď. Aj keď vysoká škola v rámci svojej komunikačnej politiky vytvára vzťahy s veľkým množstvom publík, mala by sa zaoberať záujmami a potrebami všetkých týchto publík, najmä však komunikáciou s médiami, ktoré majú veľký vplyv na vytváranie verejnej mienky, a teda aj tvorbu a udržiavanie dobrých vzťahov medzi vysokou školou a jej publikami. Preto v súčasnosti narastá význam tzv. media relations (vzťahov s médiami), ktoré zahŕňajú: publikovanie PR článkov v tlači, poskytovanie rozhovorov manažmentu školy médiám, resp. vystúpenia v médiách, realizáciu spoločenských podujatí, ktoré priaznivo pôsobia na budovanie imidžu školy (aktivity event marketingu: dni otvorených dverí, športový deň rektora, týždeň vedy, súťaž ŠVOČ, ples rektora AOS, slávnostné vyradenie absolventov, slávnostné udeľovanie rezortných vyznamenaní a čestných titulov, ...), lobizmus (najmä ovplyvňovanie zástupcov mesta, VÚC, ministerstva obrany na presadzovanie záujmov školy legálnym spôsobom), krízovú komunikáciu (komunikáciu školy v čase krízy – pri objavení sa takých javov ako je napr. šikanovanie, korupcia,...), podnikovú identitu (budovanie vlastnej identity školy). Ďalším z využívaných nástrojov komunikácie školy je podpora predaja (aj keď ako už bolo zdôraznené, produkt sa k zákazníkovi nedostáva prostredníctvom tradične ponímaného predaja. V rámci podpory predaja škola využíva možnosti prezentácie školy a jej aktivít v regionálnej Televízii Liptov, na výstavách (IDEB), prehliadkach, na svojej webovej stránke (www.aos.sk), v publicistických reláciách venovaných 15
Poznámka: Konkrétne publikum sa stáva trhom vtedy, keď sa inštitúcia rozhodne, že chce získať isté zdroje (a to nielen finančné) od tohto publika, pričom výmenou za ne mu ponúka určité hodnoty.
53
problematike profesionálnej armády, študenti reprezentujú školu na rôznych športových súťažiach, škola spolupracuje s vojenskými útvarmi, s regrutačnými strediskami, so športovými klubmi mesta atď. Vydáva tiež propagačné materiály (audiovizuálne materiály: filmy, CD, video, príspevky v časopisoch a odbornej tlači, ....). V rámci priameho marketingu škola využíva interaktívne médiá, internet, e-mail, vlastnú webovú stránku a pod. Ďalším z nástrojov marketingovej komunikácie školy je osobný predaj, ktorý zahŕňa osobné stretnutia zástupcov školy so zákazníkmi (najmä so súčasnými a potenciálnymi študentmi, so zadávateľom) s cieľom vytvárať a udržiavať osobné vzťahy, ktoré môžu byť nielen profesionálne, ale aj priateľské. Vysoká škola môže využívať aj ďalší z nástrojov komunikácie – reklamu, aj keď ju v podmienkach školy nemožno uplatniť v jej tradičnom ponímaní, predsa len ponúka možnosti využitia či už v televízii, rozhlase, regionálnych novinách, no najmä v propagačných materiáloch školy. Reklama sa v podmienkach vysokej školy využíva na tvorbu imidžu školy, môže však mať aj podobu informácií napr. o študijných programoch školy, termíne konania prijímacích skúšok, otvorení kurzu a pod. Za hlavné ciele reklamy vysokej školy možno považovať: zvýšenie atraktivity vysokej školy predovšetkým pre tieto publiká (kvalitní uchádzači o štúdium, reálni študenti, najkvalitnejší vedeckí a pedagogickí pracovníci na danom trhu práce, významní nositelia verejnej mienky), zvýšenie dopytu po službách vysokej školy, tvorba pozitívneho, silného imidžu školy, posilnenie finančnej pozície školy, motivácia pracovníkov školy.16 Je potrebné zdôrazniť, že v oblasti vzdelávacích služieb iba samotná reklama zákazníkovi nestačí. Služba musí splniť očakávania zákazníka, ktoré v ňom reklama vyvolá. Iba tak bude zaručený úspech reklamnej kampane služby a tiež splnenie cieľov jej poskytovateľa. 4
ZÁVER
Zo zložitosti štruktúry spoločenského organizmu, akým každá vysoká škola nesporne je, vyplýva, že vysokoškolská inštitúcia, ktorá nie je pôvodne orientovaná na marketing, sa nemôže na marketingovo orientovanú inštitúciu premeniť okamžite. Zavedenie marketingovej koncepcie do riadenia a všetkých činností si vyžaduje veľké zmeny, ktoré spravidla uvádzajú do pohybu potrebu modifikácie fungujúcich praktík vrátane komplexnej premeny ako kultúry organizácie tak aj jej stratégie. Prioritnú rolu v tomto smere musí zohrať predovšetkým vrcholové vedenie vysokej školy. Bez jeho podpory a odbornej pripravenosti nie je možné tento zámer uskutočniť. LITERATÚRA [1] BENČO, J.: Ekonómia vzdelávania. Bratislava: IRIS, 2002, ISBN 80-89018-41-6 [2] BUTORACOVÁ ŠINDLERYOVÁ, I.: Vybrané aspekty marketingu v rámci vzdelávacích organizácií. Marketing & Komunikace. Vydané: 26. 10. 2007, ISSN 1211-5622, dostupné na http://www.mandk.cz
16
ŠTEFKO, R.: Akademické marketingové inštrumentárium v marketingu vysokej školy. Bratislava: R. S. Royal Service, 2003, s. 185, ISBN 80-968379-5-8
54
[3] ČÁBYOVÁ, Ľ.: Marketing pomôže vyriešiť aj problémy vo vašej škole. Učiteľské noviny. Dostupné 18. 12. 2008 na www.unoviny.sk [4] KELEMEN, M. – NEČAS, P.: Marketingový mix v podmienkach štátnej vysokej školy.Vystúpenie na medzinárodnej konferencii „Marketing vzdelávacích inštitúcií“ Žilina: MARVI, Žilinská univerzita FPEDAS, Katedra spojov, 6. – 7. november 2008 [5] KLUČKA, J.: Aplikácia marketingu na FŠI Žilinskej univerzity. Dostupné na http://fsi.uniza.sk/kkm [6] KOTLER, P. – FOX, K. – CLIFFTS, E.: Strategic Marketing for Educational Institutions. Prentice Hall, 1985 [7] SOLOMON, M. R. – MARSHALL, G. W. – STUART, E. W.: Marketing očima světových marketing manažerů. Brno: Computer Press, 2006, ISBN 80-2511273-X [8] SVĚTLÍK, J.: Marketing školy. Zlín: EKKA, 1996, ISBN 80-902200-8-8 [9] ŠIGUT, Z.: Úloha marketingu ve vzdělávání dospělých: Marketing školy. Manažér, 13, 2008, č. 49, ISSN 1335-1729 [10] Štatút Akadémie ozbrojených síl generála Milana Rastislava Štefánika so sídlom v Liptovskom Mikuláši, 2008 [11] ŠTEFKO, R.: Akademické marketingové inštrumentárium v marketingu vysokej školy. Bratislava: R. S. Royal Service, 2003, ISBN 80-968379-5-8
55
Z VĚDECKÉHO ŽIVOTA / FROM SCIENTIFIC LIFE Wojciech NYSZK: CLIENT VALUE MANAGEMENT –
ADVANTAGES AND DISADVANTAGES The assessment of company’s value is more and more dependent on the evaluation of its incorporeal resources. The group of resources creating the added value, that constitutes the surplus of the market price over the balance evaluation on the basis of generated profit, is: trade mark, the firm’s reputation, connections with suppliers and recipients, owning and controlling of technologies, outlays on research and development, advantageous location or the base of clients owned1. The market is “flooded by” innovations and improvements, and companies “fight” for client. But it is not enough to deliver to deliver the best product. One should stand out: the most important case is in this situation, the client’s consciousness. The is the reason why the winner is always the one, who achieves and maintains a good position in client’s brain. It is impossible to achieve this goal without well – created image and strong brand. A well-constructed brand’s image is an indispensable trump in concurrence maze. Information is the prerequisite to make decision. The emotional relationship between a product a service and a client is also indispensable. The view that clients have about a brand is also very important. Additionally, understanding of client’s needs is crucial. Every client views reality in a different way. Clients differ in product’s perception, company’s perception and a sent communicate. The good client’s recognition helps to create an offer in an optimal way and built an appropriate company’s image. The key moment in setting up the brand on the market is the creation process. This is the stage when the conception deciding about the company’s marketing success is born. On this level many different factors should be taken into consideration, because they have fundamental influence on viewing a product by a client. That is why the forward conception has been created. It is concentrated on the future, works on different levels and draws from the stuff’s rich experience. Many-sidedness and complexity of different specialists allows creating a constructive message. The imperative selection criteria is the future of a product-research concerning its functionality, client’s perception, sales place exposure, the identity of a brand towards constantly changing market. Taking into account those factors in the creation process becomes a guarantee of maintaining the high position of a brand on the market. It is essential to keep the positive reaction on the level client-product. The potential possibility of development should be taken into consideration when creating a product that is to realize its goal also in the future. In this way it can react flexibly on changing market, all transformations are natural, and a product constitutes constantly the same 1
M. Marcinkowska, Kształtowanie wartości firmy, PWN Warszawa, 2000, p.31-39.
56
value in the client’s eyes. The work on the brand’s identity is about determining and reserving and reserving in its structure some space for future changes. M. Baker realized that a consumer creates, already before buying a product, an image of a brand on the basis of incomplete and intuitive information (not completely rational process); as a result he or she can tend to overrate a product’s value, especially if it is expensive or comes from a well known company with good reputation. From the point of view of those who have bought a product for the first time, the value of a brand can be different from those who could know the brand during the process of use or consumption. It is also the case with measuring it immediately after buying2. The brand’s value can be understood as a separate value in the economical sense, the position in balance, the sales value apart from financial and non-cash capital. The brand’s value can be also understood as the rate of consumer’s attachment force to a brand, and as a description of associations, imaginations, that consumers relate to a brand3. The client’s orienteering imposes the care about a product, a brand’s image, distribution, service and services; the issue of brand’s value and its creation was not backed up by the influence of management conception included in CRM. The CRM assumes the client’s orientation through broadly understood improvements of product’s features, brands, which are strategically important. Relationship marketing is a constant process of searching for a new value with an individual client and sharing the profits as a part of partnership including the whole client’s purchasing period. Contrary to the traditional marketing, that aims the chosen segments of market, the relationship marketing creates value for individual clients. In order to achieve high profits from the implementation of relationship marketing, a firm must create a chain of partnership that consists of sellers (wholesalers and detailers), workers, suppliers, finance institutions and investors. Partnership in marketing is not only a friendly attitude, but also the membership of client in the chain of values. Consequently, the border between the client’s and firm’s activities is almost invisible. It is essential to introduce radical changes in firm’s organization. The place of cells responsible for product belongs to partnership and contacts managers amongst a group of clients. The role and functions of marketer are changed. He is not anymore event a client’s barrister, but the supporter of a process in which the value for client is created4. Ph. Kotler highlights that marketing is not an art of finding cunning ways of getting rid of a product; it is an art of creating a real value for client. A different definition says that marketing is a social and management process, thanks to which specific people and 2
M. Baker, The IEBM Encyclopedia of marketing, International Thompson Business Press, 1999. P. Feldwick, Do we really need „Brand Equity”?, in: Researching Brand, ESOMAR 1996, p.93-120. 4 I. Gordon, Relationship Marketing: New Strategies, Techniques and Technologies to Win the Customers You Want and Keep Them Forever, 1999. 3
57
groups receive what they need and long to achieve by creating, offering and exchange of valuable products5. Both marketing and branding serve building value for client. The difference in issues lays in the ways the value is created. Branding is a selection and connection of tangible and intangible product’s, service’s or firm’s attributes. Its goal constitutes a differentiation in an attractive and clear way. Intangible firm’s resources influence more and more its value on the market. A big part of intangible resources is created in management process by the value for client. The creators of the conception of management of firm’s value notice that the value for client pays a crucial role in the creation of value for owners through the price. A client pays for the advantages that a product or a service contains. The basic relationship between the price, the cost for a firm, and advantages for client, and firm’s resources, and generated on its basis: added value for a firm and added value for client is shown on the figure 1. product’s price Value addend for the company
Value addend for the client
Resources and competences of the company manufacturing costs of the product
benefits for the client included in the product
client
Figure 1. Client Value Management in a competitive advantage model based on resource.
Source: M. Szymura-Tyc, Zarządzanie przez wartość dla klienta, Organizacja i Kierowanie, 2001.
The source of added value for a firm (economical profit) is the price, which a client pays for taking profit that a product contains. The added value is created when the production costs are lower than the sales price. The added value for client is the excess of advantages included in a product (service) over the cost connected with the process of buying. 5
Ph. Kotler, Marketing. Analiza, Planowanie, WdroŜenie i Kontrola, Gebethner i Ska, Warszawa 1994.
58
The concurrence advantage can be gained only by the firms that are able to supply their clients with products that will create an added value. Clients pay more attention to the decrease in price than to the proportional increase of advantages. To determine the value for client it is essential to be acquainted wit the way they view it. The value of product consists of different types of values: functional, emotional, cognitive, social and conditional. The value is marked at the moment of buying and during the usage process. Not only the features of a product a service are assessed, but also relations that client established with a firm offering the product. The feeling of satisfaction (being the base of client’s loyalty) is created when the results of buying and usage of a product exceed the buyer’s expectations. The communication of the value supplied to chosen clients lets the access to the appropriate group of clients ( chosen by a firm) and create their expectation. Supplying a piece of values to the clients allows accomplishing the value for a firm and its clients. Management by value for client is a process taking place in a company, which consists of four stages: identifying, creating, communication and supplying the value for client (Figure 2).
client identification of value creation of value communication of value delivery of value
client
Figure 2. The process of Client Value Management
Source: M. Szymura – Tyc, Zarządzanie przez wartość dla klienta, Organizacja i Kierowanie, 2001. The process of management by the value for client consists of processes “from the outside and from the inside”, so above all information processes connected with gaining
59
and transforming knowledge about some special needs and expectations of clients in the range of values and conditions, which from them6. The concept of management by the value for client is present in management science for at least 20 years. Referring to the model of the companies concurrence excess developed in that period, it is the base of all marketing concepts formed in the 80’s and 90’s. It goes trough the general process management conception, developed in reengineering, (where its creators define the process as a group of connected activities, forming one entity, having an entrance and an exit, creating the value from the point of view of a client7. The essence of the BPR concept if there is the complex improvement of processes (not the functions) in a firm, in order to satisfy a client and create added value for a firm. The TQM (Total Quality Management) concept also includes creative thinking and supplying the value for client. It supports improving processes of products creation to the point of the highest quality, assessed from the point of client’s view. The SCM (Supply Chain Management) is connected with the Porter’s chain system that includes firm’s partners on the market in the process of supplying values for clients. SCM shows coordination and hospitalization of the cooperation of chain’s members ranged from supplying, production, transportation and stocking up to distribution. The improvement of logistic processed is crucial. They should be improved in the most profitable way to decrease the firm’s costs and provide the best client service. The CRM (Customer Relationship Management) concept profits from the relation marketing. It pays attention to the need of building and cultivating relations with clients in order to ensure them loyalty and happiness and following that firm’s profits. The product and service adjustment to specific client’s need and hopes is the condition to an effective creation of relationships with a client. The firm chooses its clients, which it will serve. The basis criteria of choice are the value of client, his/her profitability, taking into consideration the profit generated by client and the service’s cost. The description of chosen management concept (including management by the value for client) is shown in the table 1. The client orienteering should become a priority in creating company’s strategies and organizing firm’s processes. It is crucial to implement a culture, or rather a marketing philosophy, in the way that this orientation went through the whole company. Finally, it can be easily seen in the attitude that marketing has become an important interfunction in the company, not only a limited to a sector. In support of this thesis can be the words of P.F. Drucker: Marketing is the philosophy of managing the firm. It has to include the whole company and all the functions. Consequently, it is the whole business seen from the point of view of the final result, meaning the client, who determines the whole company’s root. So, making business depends not no the producer, but on the client.8 6
G.S., Day, The Capabilities of Market – Driven Organizations, Journal of Marketing, Vol.58, October 1994. 7 M. Hammer, Champy J., Reengineering w przedsiębiorstwie, Newmann Management Institute, Warszawa 1996. 8 J.Otto, Marketing relacji. Koncepcja i stosowanie, C.H. Beck, Warszawa 2001.
60
Marketing can be defined as a process taking place in the company, that identifies, creates, communicate and provide a value to the chosen group of clients on the basis of owning and controlling the firm’s resource. Webmaster defined marketing as management of all the firm’s processes, which are useful to define, create and provide a client with the value.9 The marketing definition provided by the British Institute of Marketing inform that marketing is a managing process responsible for recognizing, previewing, and providing client’s needs in a way that leads to the profit. This marketing definition is different from others, because of the fact that it doe not only use the view of the value for client, but also shows the connection between the value provided with the firm’s resource.: it is maintained it the same mind with the one sown in the modern marketing literature, that highlights the need of evolution in marketing orienteering: from the marketing directed on the product, determined by firm’s resources, through the “pure” marketing, led mainly by the needs and expectation of clients, to the modern marketing that agrees client’s needs and expectations with firm’s resources and competences. This view is oriented on the creation of the value that responds client’s needs and allows building concurrence advantage.10 Marketing management is the process of identifying, creating, communicating and providing the value for client. It can be identified with firm’s management by the value for client. Concept name TQM – Total Quality Management
Advantages Underlying the need of client orienteering, - Put the attention to the need of creating the best quality of products and services, - Showing the point of view of client in product assessment, - Showing the quality costs from the firm’s point of view (addend value), - Creating effective methods and techniques quality management
Disadvantages The lack of the strategic vision that less to put a firm on the position according to a group of clients and distinguishing resources and competence, An excess in concentration of quality improvement processes ignoring the key role of resources and clients expectations, The lack of a clear costs (financial and non-financial) with buying and using pf a, Focus on those processes, which build product’s quality thanks to its usage and functional features and underestimations of such factors as the brand and its identity, connections with a firm etc.
9
F.E. Webster, The future role of marketing in Organization, D.R. Lehmann, K.E. Jocz, Reflections on the Futures of Marketing, Marketing Science Institute, Cambridge, Mass, 1997. 10 G.J. Hooley, Saunders J.A., Piercy N.F., Marketing Strategy & Competitive Positioning, Prentice Hall, Europe, 1998.
61
SCM – Supply Chain Management
CRM – Customer Relationship Management
BPR – Business Process Reengineering
VBM – Value Based Management
Paying the attention to the need of integrated management including suppliers, company and middlemen, creating the chain system of added values for participants and final client, Lets to decrease costs and shorten the time of deliveries for the client being very important ingredients of a value, Creative implementation of modern informatics, technologies improving logistic processes Underlying the need of active creation of relations with firm’s clients in order to learn abort their needs and the degree of satisfaction and loyalty, The assessment of clients from the of their input into profits (value added) through so-called customer value, The effective use of informatics technologies strengthening traditional marketing (marketing research, distribution, promotion) Development of the process management supporting the functional management, Giving the highest priority to client’s needs, declaring the assessment of processes effectively by client’s satisfaction
Binding to the concurrence advantage and showing the increase in the firm’s value as a goal of company, Underlying that increase in firm’s value depends on the ability to provide a value for client
Operational range of the concept does not create the base to formulate firm’s strategy based on the value provided to client, Concentration on costs ant the time of delivery, not caring abort other sources of important for client
The lack of strategic dimension connecting clients needs and expectation with firm’s resources and its competent, Taking into consideration only present firm’s clients, Disproportionately strong focus on the customer value for firm, neglecting the assessment from the point of view of a client
Huge change in processes and organizational structures, yet rarely directed on changing client’s needs and expectations and firm’s resources, Excessive concentration on costs reduction in a company in the relation to the need of adjusting values to the needs of Chosen clients and owned resources, Underestimation of incorporeal firm’s resources building the value for client, Concentration on production processes, neglecting possibilities in promotion, distribution and research and development improvements The lack of base to formulate concurrence strategy (based on the value for client and firm’s resources) Neglecting client’s and workers business, Danger in profit maximization in a short period of time, for the price of investment into incorporeal firm’s resources, building the value or client and lifting the market value of a firm
Table 1. Advantages and disadvantages of chosen client value marketing concepts.
62
Nicole BIRCKS:
MULTI-PROJECT MANAGEMENT AS A MEAN TO INCREASE THE CAPACITY FOR THE INTEGRATION AND FUNCTIONAL CAPABILITY OF ARMED FORCES
This article represents a short synopsis of the dissertation “Multi-project management as a mean to increase the capacity for the integration and functional capability of organizations” (Bircks, 2008) and relates its founding to armed forces. INTRODUCTION AND QUESTION Multi-project management (MPM) is a highly contemporary issue for the conceptual design of an improved (multi-) project organization. It is based less on a uniform standard but rather on a variety of ideas for improved and integrated project work. Existing approaches vary in relation to their areas of application, consistency, and operationalizability through which the creation of a uniform multi-project management design is only partially existing [1]. Armed forces are now facing the challenge to realize diverse and complex projects such as the introduction of a quality management, the implementation of multiple valuations and surveys of personnel, finance controlling, IT projects, and process optimizations. Multi-project management can be the concept utilized to respond to these challenges. The purpose of this work is to demonstrate how this concept must be designed and used to support the project work and how it can result in an increase in efficiency and significant cost savings within the armed forces. MATERIALS AND METHODS We begin the process by establishing a general perspective and examine the tasks aided by use of MPM, regardless of whether it is the introduction of new software, the execution of patient surveys, or the expansion of a department. Therefore, we have extensive literature studies [2-6] [13-21] and the isolation of problems as well as the allocation of measures and tasks. We define the components of MPM to ensure a common understanding of the concept. This includes the naming of the main roles and the allocation of their duties. The interaction of all MPM parties can only function, if there is a clearly defined role description [7]. Accordingly, the primary focus of this approach is to define the line of activities that reflect the essential theme of this work: the "integration and functional capability of MPM" (Bircks, 2008). These tasks must then be determined in a suitable way so that they do not overlap between the project- and multi-project management as well as among themselves. Only under this condition, MPM can make a major contribution to the improvement and effectiveness of project work [8-11]. RESULTS We define project management as the "management of individual projects”. The people involved are in a hierarchy, the so-called structural organization. It combines the basic organizational elements (position, authority, and division) of an organizational structure and shows the relationship between these elements [12]. The process organization on the other hand deals with existing organizational processes or procedures. The concept of integration refers to the possibility of the involvement of the multi-project 63
management in the organizational structure of the armed forces. In its broadest sense, it is about answering the question: where and how should the MPM department be integrated in the organizational structure of the armed forces so that it can maximize benefits. In contrast, the term “functional capability” refers to the role allocation within the multi-project management and the basic duties which this department has to accomplish. Furthermore, the tasks which emerge with the introduction of MPM have to be described distinctively and be known within the armed forces. There must be a clear delineation of these activities in comparison to the tasks of the project management in order to avoid and eliminate misunderstandings and ambiguities. The functional capability should therefore ensure that the multi-project management works as a separate business unit and should be able to make a significant contribution to the improvement of the project work. In order to make project changes or to prevent unnecessary expenditures, a clear representation of the total project costs (per project portfolio) serves as a basis for decision-making for the armed forces management. The task of the MPM is to provide a uniform and standardized project cost method so that an adequate calculation of the costs can be guaranteed. Furthermore, the monitoring of whether this procedure is applied uniformly, the collection and processing of identified target costs, the determination of the cumulative project costs, and the reconciliation of all project budgets with the organizations management, are also duties of the MPM. The MPM has the following tasks regarding the allocation of resources: the development of a written concept which determines the decision-making powers regarding the allocation of resources, and accordingly the reconciliation and approval of this concept with management, and the establishment and implementation of a cross-project capacity planning. An evaluation of the project appraisal, project potential, and project attractiveness [18] shall generate a selection process which assesses objectively the "real" urgency and importance of the individual projects. The execution of the project valuations is also part of multi-project management’s responsibility, because it is a neutral authority that can undertake impartial verification. Another task of the MPM is the introduction of a project portfolio management, which is a superior method of planning and controlling the project landscape. Interdependencies within the project portfolio must be visualized and dissolved. Furthermore, it is essential to establish a uniform standard regarding the award of priority and to introduce a risk management, outlining the requirements of a risk assessment and determining a suitable project manager or applicant to be responsible for that task. Project risk reports have to be collected and during the project selection process, which is the process by which a project is determined to be part of the project portfolio, the respective risk status of a project has to be considered. The efficiency of the project entirety has to be assured through regular controls. Therefore, one has to establish a standardized reporting process and the adjusted data has to be controlled regularly. Likewise, a success evaluation for each project and a report of the actual profitability of each project has to be generated. A determination of the multi-project management’s decision-making authority has to be made in consultation with the company management. Other tasks were analyzed but fall beyond the scope of this paper. Through the defined tasks an operational and process structure have been developed which can directly provide advice to the management.
64
DISCUSSION Multi-project management if used effectively can contribute to increased efficiency and effectiveness of project work. But these improvements can only be achieved when the multi-project management starts, where the individual project management reaches its limits or when problems arise which require a higher-level of control. Both, multiproject management and project management are complementary. However, the areas of activity but must be considered in isolation insofar as the multi-project management will never be engaged in the actual tasks of the project management. BIBLIOGRAPHY REFERENCES [1] Grübler, Ganzheitliches Multiprojektmanagement, 2005, S. 42. Mit einer Fallstudie in einem Konzern der Automobilzulieferindustrie, Dissertation, Göttinger Wirtschaftsinformatik, 1. Auflage, Band 50, J. Biethahn, M. Schumann (Hrsg.), Göttingen, 2005 [2] Glaschak, Strategiebasiertes Multiprojektmanagement, Konzept, Unternehmensbefragung, Gestaltungsempfehlungen, Rainer Hampp Verlag, München und Mering, 2006 [3] Kunz, Strategisches Multiprojektmanagement - Konzept, Methoden und Strukturen, 2. Auflage, Deutscher Universitäts-Verlag, Wiesbaden, 2007 [4] Pfetzing/Rohde, Ganzheitliches Projektmanagement, S. 56ff. 1. Auflage, Band 2, Verlag Dr. Götz Schmidt, Gießen, 2001 [5] Herbolzheimer, Claus, Multiprojektmanagement, Personalentwicklung und Weiterbildung, Multiprojektmanagements als Promoter für die Entwicklung unternehmerischer Kompetenz von Mitarbeitern, Wissenschaftlicher Verlag Berlin, 2005 [6] Rickert, Dirk, Multiprojektmanagement in der industriellen Forschung und Entwicklung, Deutscher Universitäts-Verlag GmbH, Wiesbaden, 1995 [7] Lomnitz, Gero, Multiprojektmanagement – Projekte erfolgreich planen, vernetzen und steuern, Redline Wirtschaft, Frankfurt, 2004 [8] Pfetzing/Rohde, Ganzheitliches Projektmanagement, 2001, S. 14 [9] Steinbuch, Pitter (2000): Projektorganisation und Projektmanagement – Moderne Organisation für Praxis und Studium, 2. Auflage, Friedrich Kiehl Verlag GmbH, Ludwigshafen (Rhein), 1998 [10] http://www.din.de/cmd?level=tpl-home&contextid=din [11] DIN 69 901 zitiert in Fiedler, Controlling von Projekten, 2005, S. 6 [12] Wöhe, Günter, Einführung in die Allgemeine Betriebswirtschaftslehre, 21. Auflage, Verlag Franz Vahlen GmbH, München, 2002, S. 145 [13] http://www.symposion.de/it-prod/12030101.htm [14] Dobiéy, Dirk, Köplin, Thomas, Mach, Wolfram (2004): Programm-Management – Projekte übergreifend koordinieren und in die Unternehmensstrategie einbinden, Wiley-VCH Verlag GmbH & Co. KGaA, Weinheim, 2004 S. 5 [15] Dammer, Henning, Gemünden Hans-Georg, Lettl, Christopher, Qualitätsdimension des Multiprojektmanagements, in: Zeitschrift für Führung und Organisation, 75. Jg., 2006, S. 148-154 [16] Patzak, Gerold und Rattay, Günter, Projekt Management – Leitfaden zum Management von Projekten, Projektportfolios und projektorientierten Unternehmen, 3. Auflage, Linde Verlag, Wien, 1998 [17] Kwasniok, Sascha, Multiprojektmanagement – Organisation, Interdependenzen, Implementierung, VDM Verlang Dr. Müller e.K. und Lizenzgeber, Saarbrücken, 65
2007, S. 18 [18] Rohde, Ganzheitliches Projektmanagement, 2001, S. 71-76 [19] Amelingmeyer, Jenny, Wissensmanagement – Analyse und Gestaltung der Wissensbasis von Unternehmen, 2. Auflage, Deutscher Universitäts-Verlag GmbH, 2002 [20] Fiedler, Rudolf, Controlling von Projekten, 3. Auflage, Vieweg Verlag, Wiesbaden, 2005 [21] Hiller, Mark, Multiprojektmanagement – Konzept zur Gestaltung, Regelung und Visualisierung einer Projektlandschaft, Dissertation, Lehrstuhl für Fertigungstechnik und Betriebsorganisation, Band 43, Prof. Dr.-Ing. G. Warnecke (Hrsg.), Kaiserslautern, 2002
66
Představení autorů / The Authors´ Bibliographies
Viera FRIANOVÁ, Ing., Katedra manažmentu, Akadémia ozbrojených síl gen. M. R. Štefánika v Liptovskom Mikuláši, Slovensko. Viera FRIANOVA, Eng., Management Department of the Armed Forces Academy of M. R. Stefanik in Liptovsky Mikulas, Slovakia. Email: [email protected] Lenka KURHAJCOVÁ, PhDr., Katedra manažmentu, Akadémia ozbrojených síl gen. M. R. Štefánika v Liptovskom Mikuláši, Slovensko. Lenka KURHAJCOVA, PhDr., Management Department of the Armed Forces Academy of M. R. Stefanik in Liptovsky Mikulas, Slovakia. Email: [email protected] Jiří NEDBAL, doc., RSDr., CSc., Katedra ekonomie, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se ekonomickými teoriemi, historií ekonomických teorií a ekonomikou obrany. Jiri NEDBAL, Assoc. Prof., RSDr., Ph.D., Department of Economics, Faculty of Economics and Management, University of Defence Brno. He deals mainly with general economic theories, the history of economic theories and the economics of defence. Email: [email protected], Phone: +420 973 443 133. Wojciech NYSZK, Dr., Director of Polish Army Logistics Team, The National Defence University in Warsaw, Poland. He is interested in theory of logistics. Email: [email protected], Phone: +48 226813532 Jakub ODEHNAL, Ing., Katedra ekonomie, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Jakub ODEHNAL, Eng., Department of Economics, Faculty of Economics and Management, University of Defence Brno. Email: [email protected], Phone: +420 973 442 197. Luboš ŠTANCL, doc., Dr., CSc., vedoucí vědecký pracovník, Katedra ekonomie, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se ekonomickými teoriemi, historií ekonomických teorií a ekonomikou obrany. Lubos STANCL, Assoc. Prof., Dr., Ph.D., Head of Research, Department of Economy, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals mainly with the topics related to general economic theories, the history of economic theories and the economics of defence. Email: [email protected], Phone: +420 973 443 161.
67
Představení recenzentů / The Reviewers´ Bibliographies
Vladan HOLCNER, Ing., Ph.D., proděkan pro vnější vztahy a rozvoj, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou ekonomiky národní obrany, hlavně výdaji na armádu a nákupu výzbroje. Vladan HOLCNER, MSc., Ph.D., Vice-Dean of Public Relations and Development, Faculty of Economics and Management, University of Defence Brno. He deals with issues of national defense economics, mainly military spending and trade in arms. Email: [email protected], Phone: +420 973 443 003. Josef JANOŠEC, doc., Ing., CSc., ředitel Institutu ochrany obyvatelstva GŘ HZS ČR, Lázně Bohdaneč. Specializuje se na ochranu ovybatelstva. Josef JANOSEC, Assoc. Prof., Eng., Ph.D., Director of Population protection Institute. Specializes in population protection. Email: [email protected], Phone: +420 541 221 807 Zbyšek KORECKI, Ing., Ph.D., vedoucí katedry, Katedra logistiky, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou teorie logistiky. Zbysek KORECKI, Eng., Ph.D., Head of Department, Department of Logistics, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with the issues of theory of logistics. Email: [email protected], Phone: +420 973 443 959. Oto Š. KUBIK, doc., Ing., CSc., docent, Katedra ekonomie a řízení, Akademie STING, soukromá vysoká škola. Specializuje se na daňový systém a veřejné finance v souvislosti s životním prostředím. Oto S. KUBIK, Assoc. Prof., Eng., Ph.D., Assoc. Prof., Departmen of Economy and Control, Akademie STING (a privately funded college). Specializes in environmental contexts of taxation and public finance policies. Email: kubik@sting. cz, Phone: +420 541 221 807 Zdzisław KURASIŃSKI, Ph.D., D.Sc Associate Professor, Logistics Faculty, The Military University of Technology, Warszawa, Poland. Email: [email protected], Phone: +48 226837168. František MAZÁNEK, prof., Ing., CSc., odborný asistent, Katedra vojenského managementu a taktiky, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se teorií managementu ve vojenském prostředí. Frantisek MAZANEK, Prof., Eng.., Ph.D., Senior Lecturer, Department of Military Management and Tactics, Faculty of Economics and Management, University of Defence Brno. He is interested in military management. Email: [email protected], Phone: +420 973 442 558.
68
Jaromír NOVÁK, doc., Ing., CSc., Katedra aplikované ekonomie, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého. Zabývá se zejména prostředím, které management obklopuje a jeho vzájemnými vlivy a průniky s manažerskými disciplinami se zaměřením na možné krizové projevy. Jaromir NOVAK, Assoc. Prof., Eng., Ph.D., Department of Applied Economics, Philosophical Faculty, Palacký University in Olomouc. He is interested in especially in environment, that surrounds management and its mutual influences and meets with managerial disciplines targeted to possible crisis progression. Email: [email protected], Phone: +420 585 633 317 Martin PETRUF, Prof. Ing., CSc., vedoucí skupiny hospodářské logistiky, Institutu bezpečnostních technologií, Fakulty technologické – UTB ve Zlíně. Zabývá se zejména hospodářskou logistikou. Martin PETRUF, Prof., Eng.., Ph.D., Head of Group, Institute of Safety Technologies, Faculty of Technology, Tomas Bata University in Zlin. Email: [email protected], Phone: +420 57 603 8072 Jan ŠELEŠOVSKÝ, doc., PhDr., CSc., zástupce vedoucího katedry, Katedra veřejné ekonomie a vedoucí skupiny veřejných financí, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita v Brně. Jan SELESOVSKY, Assoc. Prof., PhDr., Ph.D., Deputy Chief of the Department of Public Economics and Head of the Group of Public Finance, Faculty of Economics and Administration, Masaryk University, Brno. Email: [email protected], +420 549 497 686 Pavel VYLEŤAL, Ing., odborný asistent, Katedra ekonomie, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou marketingu, akviziční činnosti a managementem řízení jakosti. Pavel VYLETAL, Eng., Senior Lecturer, Department of Economy, Faculty of Economics and Management, University of Defence Brno. He specializes on marketing, acquisition process and management quality control. Email: [email protected], Phone: +420 973 443 030.
69
Economics and Management Ekonomika a Management Published by/Vydává:
University of Defence Univerzita obrany
Address/Adresa:
Kounicova 65, 662 10 Brno Czech Republic + 420 973 442 660 http://www.unob.cz
Number/Číslo:
1/2009
Date of publication:
31th July 2009
Datum vydání:
31.7.2009
Executive Editor/ Výkonný redaktor:
Eng. Vítězslav JAROŠ, Ph.D.
Printed by/Tisk:
Publishing Group of University of Defence Vydavatelská skupina Univerzity obrany
Registration number/ Evidenční číslo:
MK ČR E 17538 ISSN 1802-3975
© University of Defence Univerzita obrany
