UNIVERSITY OF DEFENCE / CZECH REPUBLIC UNIVERZITA OBRANY / ČESKÁ REPUBLIKA
Economics and Management EKONOMIKA A MANAGEMENT
2007
UNIVERSITY OF DEFENCE / CZECH REPUBLIC UNIVERZITA OBRANY / ČESKÁ REPUBLIKA
ECONOMICS AND MANAGEMENT EKONOMIKA A MANAGEMENT
2007
2
Economics and Management - p. 2 - 2007 Brno 21 December 2007 Published by University of Defence in Brno
ISSN 1802-3975
ÚVODNÍ SLOVO Vážení čtenáři, do rukou se Vám dostává druhé číslo našeho časopisu a při této příležitosti bych Vás chtěl informovat o ambicích redakční rady. Uvedením časopisu do akademického prostředí byl vytvořen prostor pro prezentaci výsledků vědecko-výzkumné činnosti odborníků z různých pracovišť a institucí, zejména z prostředí ekonomiky a managementu. Časopis se stal svým pojetím a odborným zaměřením přístupným autorům nejen z Univerzity obrany, ale i z dalších výzkumných a vzdělávacích institucí na národní i mezinárodní úrovni. Máme za sebou první rok existence časopisu. Tato doba je poměrně krátká na to, abychom hodnotili jeho dopad na širokou odbornou veřejnost. Z mezinárodních kontaktů, které proběhly v uplynulém roce, se nám však potvrdilo, že řada zahraničních partnerů velmi pozitivně přijala informaci o vzniku a zaměření našeho časopisu. Vzhledem k tomu, že máme ambice udržet si pozici vědeckého recenzovaného časopisu orientovaného na publikování výsledků aplikovaného výzkumu v oblasti ekonomiky a managementu, je naším přáním, abyste nám posílali co nejvíce kvalitních vědeckých a odborných článků. Velmi uvítáme rovněž články externích autorů, kteří se rozhodnou využít možnosti publikace cestou našeho časopisu. Máme na paměti, že odpovídající kvalitu časopisu se nám podaří udržet a zlepšovat pouze s Vaší pomocí. Při příležitosti vydání druhého čísla časopisu chci poděkovat členům redakční rady, recenzentům a zejména autorům příspěvků, kteří se zasloužili o dosavadní kvalitu časopisu. pplk. doc. Ing. Petr ČECH, Ph.D. Předseda redakční rady
FOREWORD Dear Readers, You are getting the second issue of our journal and so I would like to briefly inform you about the intentions of the Editorial Board. By establishing the journal in the academic environment, we have created the opportunity to present the results of research activities of professionals from diverse workplaces and institutions, particularly from the area of economics and management. The journal is open to professionals not only from the University of Defence but also from other national and foreign research and educational institutions. The journal is now in its second year of existence. This time is relatively brief to evaluate its impact on the general professional public. However, the international contacts realized in the past year have confirmed that quite a number of foreign partners have positively received the information about the establishment and orientation of our journal. In view of the fact that our intention is to maintain the position of our journal as a scientific reviewed journal which is oriented to publishing the results of applied research in the area of economics and management, we would like the contributors to send us as many high quality research articles for review as possible. Articles written by external writers who decide to publish in our journal will be accepted with delight as well. We are aware of the fact that only with your help can we maintain and improve the quality of the journal. On the occasion of publishing the second issue of the journal I would like to thank .the members of the Editorial Board, the reviewers and particularly the article contributors to whom we thank for the existing quality of the journal. Lt.Col. Assoc. Prof. Eng. Petr Cech, Ph.D. Chairman of Editorial Board
3
EDITORIAL BOARD
Chairman Petr
ČECH
Miroslav Josef Miroslav Aleš Jiří Ladislav Jaroslav František Bedřich Oldřich Hubert
KRČ KALAS CEMPÍREK KOMÁR URBÁNEK POTUŽÁK ZELENÝ HANZLÍK RÝZNAR HORÁK HRDLIČKA
Vítězslav
JAROŠ
Members
Executive Editor
University of Defence, Kounicova 65, 612 00 Brno, Czech Republic Printed by Publishing Group of University of Defence
4
OBSAH/CONTENTS Jiří NEDBAL, Luboš ŠTANCL Ekonomická bezpečnost České republiky a faktory jejího vývoje po zániku světové bipolarity/Economic Security of the Czech Republic and Factors of its Development after the Dissolution of Global Bipolarity ............................... str. 7 Wojciech NYSZK Material Support Multinational Division Center – South Participating in Stabilization Operation in Iraq ............................................................................ str. 19 David ŘEHÁK, Vladan HOLCNER International Counter-Terrorism Cooperation – European View ........................ str. 26 Bedřich RÝZNAR, Jan KOTALA Nový koncept řízení operací - EBAO/New Concept of Operation Control – EBAO ......................................................................................................... str. 36 Josef VONDRÁK, Ladislav POTUŽÁK Základní požadavky na budoucí prostředky dělostřeleckého průzkumu/ Basic Requirements for Future Methods of Artillery Reconnaissance ................. str. 41 Jan KOTALA Síly 21. století – od pojmu k realitě/ 21st Century Forces – from Idea to Reality.............................................................. str. 47 Andrzej PIECZYWOK Shaping Competence among Officers in Military Academy .................................. str. 53 Ladislav ROZSYPAL Změna myšlení – východisko budování lidského potencionálu pro prostředí NEC/Change of Thinking – Starting Point for the Creation of Human Capital in the NEC Environment........................................................................................... str. 57 Časopis BELLONA (POLSKO)/Periodical BELLONA (Poland) ......................... str. 61 Představení autorů / The Authors´ Bibliographies: ...................................................... str. 63 Představení recenzentů / The Reviewers´ Bibliographies: ........................................... str. 65
5
Články neprošly jazykovou úpravou. Za obsah příspěvků odpovídají autoři. The language revision has not been made. The authors are responsible for the papers content.
6
Jiří NEDBAL Luboš ŠTANCL
EKONOMICKÁ BEZPEČNOST ČESKÉ REPUBLIKY A FAKTORY JEJÍHO VÝVOJE PO ZÁNIKU SVĚTOVÉ BIPOLARITY1 Recenzent Jan ŠELEŠOVSKÝ Abstract: The article deals with the economic security, its definition and factors of its strengthening. After the initial phase examining various periods of its development the main emphasis lies in the analysis of external factors, especially of foreign investment and its share on positive development of Czech national economy after the year 2000. Altogether with the appreciation of these positive tendencies which strengthen the economic security of the country authors mention some possible risks resulting from unilateral set of investment mainly heading into the sphere of car producing industry, which is reasonably sensitive on non - conjuncture shifts. ÚVOD Bezpečnost je životním zájmem a odvěkým cílem, který provází lidstvo v celém jeho historickém vývoji. Zajištění bezpečné existence – jednotlivce, rodiny, národa a celého lidstva je i v současnosti imperativním požadavkem doby a cílem bezpečnostní politiky všech demokratických vlád světa. V literatuře je možné se setkat s různými přístupy k vymezení pojmu bezpečnost resp. bezpečnost státu či národní bezpečnost. Pro potřeby následujících úvah vycházíme z pojetí bezpečnosti státu (národní bezpečnosti) jako stavu, při kterém je zajištěna existence a svobodný rozvoj státu v mezinárodních podmínkách. Jde o stav, kdy daný stát je schopen efektivně minimalizovat možná ohrožení a zajišťovat ochranu svých zájmů před nejrůznějšími hrozbami – přírodními, vojenskými, ekonomickými, ekologickými apod. Bezpečnost státu tak představuje základní předpoklad uspokojování potřeb jistoty přežití, trvání, stability, identity a kvality životní úrovně. Realizace cílů bezpečnostní politiky státu se opírá o aktivní zahraniční politiku, efektivní obrannou politiku, propracovanou a vyváženou hospodářskou politiku a politiku v oblasti vnitřní bezpečnosti¸ které jsou nástroji prosazování cílů bezpečnostní politiky ve jednotlivých sférách společenské praxe.2 Uvedené politiky jsou vzájemně úzce spjaty a současně na sobě závislé, přičemž každá z nich při realizaci bezpečnostní politiky využívá svých specifických prostředků a usiluje o dosažení svých dílčích cílů. Cílem hospodářské politiky v rámci bezpečnostní politiky je ekonomická bezpečnost státu. 1
Článek je součástí dílčí studie k problematice DÚ VZ FEM „Ekonomická bezpečnost a obrana ČR v nové strategické doktríně NATO“. 2 Je možné se setkat i s jiným členěním nástrojů bezpečnostní politiky. V některých případech se uvádí například také sociální politika či ekologická politika aj.
7
Následující stať se zabývá problémem ekonomické bezpečnosti státu jako jednoho z cílů bezpečnostní politiky uskutečňované v podmínkách po rozpadu bipolárního rozdělení světa a vzniku kvalitativně nových hrozeb mírovému rozvoji lidského společenství. Bezpečnost obecně, a ani ekonomickou bezpečnost zvlášť trh nezajistí. Jejich zajištění patří mezi hlavní priority státu, jehož vláda neusiluje o svůj „stranický blahobyt“, nýbrž o bezpečnost a blaho celého národa. 1
EKONOMICKÁ BEZPEČNOST PO ROZPADU BIPOLÁRNÍHO SVĚTA
Rozpad blokového uspořádání světa po roce 1989 měl významný dopad na mezinárodní bezpečnost. Nebezpečí vzájemného zničení obou protikladných stran v termojaderné válce bylo v podstatě odstraněno. To však neznamená, že otázky bezpečnosti se staly bezvýznamnými. Ukázalo se, že vznikly nejen nové hrozby (lokální, regionální války, terorismus) ale také, že nové podmínky ve světovém hospodářství zvyšují význam ekonomických faktorů při utváření bezpečnosti. To vyvolalo zvýšený zájem +o řešení problémů ekonomické bezpečnosti. V podmínkách blokového uspořádání světa byla nejdůležitějším nástrojem dosahování bezpečnosti bloků (velmocenských zájmů), či jejich členských států vojenská síla. Proto dominantní role v bezpečnostní politice náležela obranné (vojenské) bezpečnosti. Vzájemné ohrožení obou vojensko-politických bloků rozděleného světa bylo pociťováno jako prvotní hrozba pro bezpečnost jejich států. Rozpad bipolárního uspořádání světa a ukončení studené války znamenal nejen snížení reálnosti vojenských ohrožení, ale současně i devalvaci významu vojenské síly vůbec, což se mimo jiné projevilo v intenzivních projevech snižování vojenských výdajů a v poklesu světové produkce zbraní, jakož i v nebývalém poklesu hodnoty prodejů zbraní na světovém trhu zbraní. Současně tento rozpad bipolarity vytvořil nové podmínky pro realizaci bezpečnostních zájmů vůbec. Podstatné rozdíly v ekonomické vyspělosti zemí a proces globalizace ve světové ekonomice vedly k tomu, že při realizaci svých bezpečnostních zájmů se ekonomicky vyspělé země opět přiklání ke staronovému druhu expanzivity, který se opírá o ekonomickou sílu. Z pohledu bezpečnosti států se takto do popředí dostávají otázky související s ekonomickou bezpečností, které nejsou v teoretické rovině dostatečně prezentovány.
8
1987 STÁT
mld. USD
1994 %
mld. USD
1995 %
mld. USD
1996 %
mld. USD
%
22,6
26,7
13,8
42,2
15,6
42,3
17,0
42,6
Velká Británie
7,0
8,3
4,7
14,5
7,4
20,1
8,8
22,1
Francie
7,6
9,0
3,4
10,5
3,8
10,3
5,6
14,1
Rusko
29,9
35,2
2,8
8,5
3,3
9,6
3,4
8,6
Izrael
1,4
1,6
1,4
4,3
1,2
3,4
1,3
3,3
Německo
2,0
2,4
1,4
4,4
1,4
3,8
0,6
1,6
ČLR
2,5
2,9
0,7
2,3
0,6
1,7
0,6
1,5
84,9
100
32,7
100
36,9
100
39,9
100
USA
Svět celkem
Tabulka 1 Vojenské výdaje v letech 1989 – 2001 (b.c.)
Pramen: SIPRI Yearbook 2007: Armaments, Disarmament and International Security. URL:
[cit.-2007-06-25] Stát - region b.c., mld. USD s.c. r. 2005, mld. USD Podíl výdajů na HDP (v %) b.c., mld. Rublů s.c. r. 2005, mld. USD Podíl výdajů na HDP (v %) s.c. r. 2005, mld. USD
1989
1992 1994 USA
1996
304,1 305,1 288,1 271,0 479,1 424,8 377,9 338,0 5,6 4,9 4,1 3,5 RUSKÁ FEDERACE 0,1 1 35,9 82,5 20,3 42,5 36,6 19,2 14,2 5,5 5,9 4,1 SVĚT CELKEM 1 176 960 898 831
1998
1999
2001
274,0 328,7 3,2
281,0 329,4 3,1
312,7 345,0 3,1
85,6 13,6 3,3
165 14,0 3,4
365 21,3 4,1
834
844
648
Tabulka 2 Největší vývozci zbraní a vojenské techniky v letech 1987-1996 (v mld. USD, stálé ceny r. 1995)
Pramen: LEVORA, J. Ovlivňuje světová výroba politický vývoj nebo naopak? In Mezinárodní vztahy, 2000, č. 1, s.19. Proces globalizace akcelerující činností trans nacionálních společností vytváří ve světovém hospodářství často nepředvídatelné situace, které mají závažný dopad na ekonomickou bezpečnost jednotlivých států i celých regionů. Globalizace ve světové ekonomice zvyšuje vzájemnou hospodářskou závislost zemí a zároveň zostřuje konkurenci na světových trzích. Jestliže se rizika a vojenská ohrožení v mezinárodním měřítku značně snížila, pak rizika a hrozby z hospodářského neúspěchu či ze ztráty konkurenceschopností se staly nanejvýše aktuálními pro řadu zemí, neboť:
9
-
-
-
-
-
2
aktivity nadnárodních společností způsobují v mnohých zemích řadu rizik. Náhlý příliv či odliv kapitálu vede ke změnám měnových kurzů s dopadem na bilanci zahraničního obchodu, způsobuje změny v zaměstnanosti a z kritického hlediska vede ke vzniku finančních krizí; důležitá rozhodnutí uskutečňují nadnárodní korporace a vlády jsou zbavovány své suverenity, význam hospodářské role státu klesá; s růstem intenzity mezinárodního obchodu narůstá vzájemná hospodářská závislost a tím také i rizika hospodářské zranitelnosti, tj. zneužití postavení hospodářského subjektu vůči závislému partnerovi; ve vnějších ekonomických vztazích mezi státy se při realizaci bezpečnostních zájmů využívají nové formy jako například zákaz vývozu „strategických komodit“ či výrobků do „nepřátelských zemí“, projevují se snahy o vnucení zásad k dodržování určitých ekologických, zdravotních, sociálních a jiných standardů zemím konkurujících nízkými mzdovými náklady, což v konečném důsledku znamená pro tyto země nezbytnost omezení jiných programů rozvoje a zdražení jejich ostatních výrobků; ekonomicky vyspělé země prostřednictvím svých hospodářských subjektů mohou využívat svého postavení vůči ekonomicky méně vyspělým a závislým zemím tím, že do těchto zemí přemisťují výroby, které jsou značně surovinově náročné, s výraznými dopady na životní prostředí; již ropná krize v 70. letech odhalila zemí „třetího světa“, ovládajícím rozsáhlými naleziště ropy možnosti využití hospodářské závislosti vyspělých zemí na dovozu této strategické komodity k dosažení většího podílu na rozdělení světového bohatství; ekonomicky zaostalé země se mohou pokoušet (a pokouší) kompenzovat svoji zaostalost tím, že se snaží vydírat vyspělejší země svými ekonomickými problémy; v krajních případech i uskutečňováním jaderných programů či jadernou hrozbou. Možných příkladů dopadů globalizace na ekonomickou bezpečnost je možné uvést více.
EKONOMICKÁ BEZPEČNOST A NOVÉ NÁROKY NA HOSPODÁŘSKOU POLITIKU
Podstatu ekonomické bezpečnosti, nehledě na její různá pojetí, lze stručně vyjádřit jako stav vývoje národního hospodářského systému zaručující vysokou účinnost jeho fungování, včetně schopnosti překonávat vzniklá ohrožení. To znamená, že hospodářství s touto charakteristikou zajišťuje uspokojování základních potřeb svých obyvatel na úrovni běžných světových standardů, vytváří podmínky pro celkový rozvoj společnosti a saturaci aktuálních společenských potřeb. Ekonomika současně disponuje nezbytnými zdroji, silami a prostředky efektivní eliminace rizik a hrozeb pro bezpečné fungování hospodářského systému. Ekonomická bezpečnost významnou měrou závisí i na schopnostech a výkonnosti zahraničního obchodu země, neboť v podstatě žádný stát nedisponuje všemi nezbytnými prostředky k zajištění fungování své ekonomiky. Základním prostředkem k dosažení těchto cílů, a tím posilování ekonomické a následně i celkové bezpečnosti, včetně obranné, je ekonomický růst (měřený např. růstem HDP resp. podílem HDP/obyvatele). Z uvedeného vyplývá, že úroveň ekonomické bezpečnosti státu je determinována mnoha činiteli ekonomické, politické, ekologické či jiné povahy, faktory vnitřními i vnějšími.
10
Některé působí pozitivně, jiné mají omezující vliv, některé ekonomickou bezpečnost naopak ohrožují. Z vnitřního hlediska se jedná zejména o vklad domácích ekonomických podmínek do procesu posilování ekonomické bezpečnosti (vybavenost disponibilními výrobními faktory, přírodně-klimatické podmínky, úroveň vědeckotechnické a výzkumné základny, kvality lidského kapitálu). Vzhledem k současným globalizačním trendům, prosazujícím se ve světové ekonomice se velmi dynamicky zvyšují nároky na konkurenceschopnost a přizpůsobivost domácích hospodářských subjektů náhlým změnám ve vnějším hospodářském okolí. Je zřejmé, že zásadní význam pro utváření ekonomické bezpečnosti (a bezpečnosti státu vůbec) má v těchto podmínkách hospodářská politika vlády státu. Není pochyb o tom, že ekonomika každého státu (národní ekonomiky) je neoddělitelnou součástí světové ekonomiky, představující pro ni vnější ekonomické prostředí, na kterém je více či méně závislá. Globální a regionální podmínky hospodářského vývoje v bližším či vzdálenějším okolí daného státu tak představují rozsáhlou množinu velmi různorodých faktorů významně ovlivňujících ekonomický vývoj a ekonomickou bezpečnost státu. Tyto vnější faktory mohou rovněž působit příznivě nebo i nepříznivě. Ekonomické postavení každé země ve světové ekonomice, její schopnost prosadit se na světových trzích, realizovat své ekonomické zájmy a obhajovat svou suverenitu ve vnějších ekonomických vztazích – to jsou jen některé projevy úrovně ekonomické bezpečnosti země z mezinárodního hlediska. Především na tyto problémy utváření ekonomické bezpečnosti země se zaměřuje následující text tohoto příspěvku. 2.1 ZAHRANIČNĚ-EKONOMICKÉ SOUVISLOSTI EKONOMICKÉ BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY Jedním z úkolů bezpečnostní (hospodářské politiky) je zajišťování státních (národních) zájmů (ekonomických). Ty tvoří postoje, snahy, očekávání a hlavně potřeby národa a státu ve vztahu k mezinárodnímu prostředí. Ekonomika České republiky má značně otevřený charakter, neboť mimo jiné nedisponuje dostatečnými surovinovými zdroji, a proto ekonomické zájmy a potřeby jsou z tohoto hlediska koncentrovány především na: - zajištění nedostatkových zdrojů surovin a energie pro český zpracovatelský průmysl; - zabezpečení trhů pro odbyt hotových výrobků českých producentů; - dosažení konkurenceschopnosti domácích hospodářských subjektů na světových trzích. Na tyto cíle by měly být zaměřeny i nástroje bezpečnostní politiky. Propojenost národní ekonomiky s vnějším okolím rozvětvenou strukturou ekonomických vztahů je nejen zdrojem pozitivního potenciálu ekonomického rozvoje, ale současně i zdrojem značných komplikací v otázce národní suverenity. Z pohledu ekonomické bezpečnosti respektování národní suverenity znamená, že ve vztazích s jinými státy nebude ekonomika země jednostranně nerovnoprávně závislá, že nebude zbavena práv samostatného rozhodování o svých zájmech a cílech, nebo o otázkách, které by vedly ke ztrátám politické či ekonomické povahy. Tyto otázky bezpečnostní politiky jsou velmi komplikované a staví vlády před nelehký úkol – nalézt optimální poměr mezi využíváním výhod z mezinárodní dělby práce na jedné straně a určitou mírou závislosti na zahraničí na straně druhé, což je riziko pro ekonomickou bezpečnost. Je zcela zřejmé, že hospodářská politika, která by usilovala o úplnou nezávislost na vnějším okolí (hospodářská autarkie) je nepřijatelná.
11
Hodnotit stav ekonomické bezpečnosti předpokládá porovnání určitých zvolených kriterií odvozených ze struktury potřeb ekonomické bezpečnosti státu v čase. Jde o kriteria k hodnocení: - úrovně uspokojování potřeb (jedno z hlavních kriterií je HDP/obyvatele); - rozvoje (dosahované tempo růstu HDP jako kvantitativní ukazatel, ale také významná kvalitativní kriteria odpovídající charakteristikám vyspělých ekonomik, tj. podíl výdajů na vzdělání či na vědu výzkum na HDP, počet přihlášených patentů, podíl pracovníků s vysokoškolským vzděláním na celkovém počtu pracovních sil aj.); - posuzující schopnost eliminovat potenciální rizika a hrozby pro ekonomickou bezpečnost (například úroveň diverzifikace dovozu strategických surovin, stav zásob a rezerv významných komodit, výše devizových rezerv ke krytí dovozu důležitých vstupů v případě krizových situací). Z výše uvedeného je zřejmé, že hospodářská politika ve sféře bezpečnosti čili jako součást bezpečnostní politiky nemůže sledovat pouze tzv. dílčí resp. tradiční cíle (vyjádřené například magickým čtyřúhelníkem či n-úhelníkem). Má-li být tato politika efektivní musí mít mnohem vyšší ambice a klást si mnohem širší a náročnější cíle, postihující vlastní podstatu a obsah ekonomické bezpečnosti v soudobých podmínkách globalizace ve světové ekonomice. 2.2 PRIORITNÍ ÚKOL HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY PŘI POSILOVÁNÍ NÁRODNÍ EKONOMICKÉ BEZPEČNOSTI Před hospodářskou politikou státu stojí především úkol zajistit národní ekonomické zájmy a suverenitu. Ekonomickou bezpečnost státu utváří především taková hospodářská politika, která je zaměřena na: - růst vlastní hospodářské síly (schopnost vlády zajistit hospodářský růst s vazbou na zaměstnanost); - efektivní využití výhod mezinárodní hospodářské spolupráce; - optimálním usměrňováním hospodářských vztahů se zahraničím. Hospodářský systém země, který splňuje nároky na charakteristiky ekonomické bezpečnosti umožňuje realizovat aktuální ekonomické, politické, ekologické či obranné úkoly ve shodě národními zájmy a je schopen účinně eliminovat vnější či vnitřní rizika a hrozby. Před hospodářskou politikou státu s ohledem na bezpečnostní cíle tak stojí zejména tyto úkoly: - zajistit hospodářský růst, který je základním prostředkem jejich dosažení; - stanovit fungující právně-regulační rámec rozvoje hospodářství, který bude vyhovovat zájmům jeho občanů a celého národa; - vytvořit systém civilního nouzového plánování pro případy překonávání nevojenských krizových situací (přírodní či průmyslové a jiné havárie); - uskutečňovat řadu opatření ke snížení ekonomické závislosti v dovozech významných komodit pro ekonomickou bezpečnost (například podporou zavádění moderních technologií umožňujících snížení energetické či surovinové náročnosti výroby, eliminovat závislost v důležitých dovozech na jednom
12
-
dodavateli či regionu cestou diverzifikace těchto dovozců i způsobů dopravy těchto dovozů a pod.); vybudovat systém zásob a rezerv nezbytných surovin, hotových výrobků, základních potravin pro případy nevojenských i vojenských krizových situací; zajistit pro obyvatelstvo ochranné prostředky a vybudovat ochranné objekty, umožňující obyvatelstvu přežití krizových situací; stejně tak, jak je vstup do vojenských aliancí řešením obranné bezpečnosti, je vstup do ekonomických integračních celků řešením ekonomické bezpečnosti.
Jedním z nástrojů realizace cílů hospodářské politiky ve sféře bezpečnosti a obrany je systém hospodářských opatření pro krizové stavy. Právním základem a normou činnosti tohoto systému je zákon č. 241/2000 Sb. Za významný princip naplňování požadavků ekonomické bezpečnosti je třeba považovat prioritní obhajobu národních zájmů a suverenity. V praxi to znamená, že realizace národohospodářských cílů (tj. i cílů bezpečnostních) bude uskutečňována bez ohledu na ideologické zabarvení hospodářsko-politických koncepcí, tj. na prvním místě musí vždy být obhajoba národních zájmů a suverenity a posilování ekonomické bezpečnosti. V opačném případě, pokud se prioritou stane ideologické klišé a podcení se národní zájmy, hospodářská politika může vést k narušením ekonomické bezpečnosti, k ekonomickým i politickým ztrátám. Řadu negativních příkladů v tomto směru poskytuje způsob ekonomické transformace v ČR: - jednostranně zvýrazňovaná liberalizace zahraničního obchodu bez jakékoliv ochrany či podpory domácím hospodářským subjektům vůči zahraniční konkurenci, způsobila těžké následky; - podpora přílivu zahraničních investic cestou investičních pobídek často vedla ke zvýhodnění zahraničních firem vůči domácím firmám. Nedokonalé smlouvy se zahraničními firmami způsobovaly ekonomické ztráty; - privatizace ekonomiky kupónovým způsobem vedla ke značnému úniku kapitálu do zahraničí a vedla k poškození mnoha domácích investorů, kterým způsobila značné škody; - otázkou je, do jaké míry je prodej státního majetku zahraničnímu kapitálu, v souladu s národními ekonomickými zájmy; - nabízí se rovněž otázka, jak byly zohledněny národní zájmy v případě uzavření dohod s EU (Asociační dohoda, Dohoda o přistoupení). Jak již bylo zmíněno, jedním z řešení problémů ekonomické bezpečnosti je vstup do integrovaných celků, typu Evropská unie. Země, které se rozhodly vstoupit do těchto uskupení zde hledají ochranu před vnějšími vlivy, přičemž jsou chráněny deštníkem společné vnější hospodářské politiky. Nehledě na to, kromě nesporných přínosů pro ekonomickou bezpečnost těchto zemí, vstup do takových společenství provází i určité náklady, které mohou mít i řadu negativních dopadů na některá odvětví či firmy. Účelem stati v následující části je posoudit na základě některých ukazatelů, jak se změnila a jaký je současný stav ekonomické bezpečnosti ČR po tříletém období členství v EU. 3
EKONOMICKÁ BEZPEČNOST ČESKÉ REPUBLIKY PO ROCE 1989
Ekonomická bezpečnost jako jedna ze stránek fenoménu bezpečnosti České republiky prošla po roce 1989 několika etapami. První etapa, zahrnující roky 1989 – 1993 byla složitým obdobím hledání perspektiv dalšího vývoje tehdejší ČSFR. Následující etapa po
13
roce 1993 – 2004 byla obdobím existence samostatné České republiky, kdy byly řešeny zásadní otázky politické a ekonomické transformace a současně se hledaly cesty efektivního zajištění bezpečnosti země v regionálním i mezinárodním měřítku. Konečně třetí etapa, do které vývoj ekonomické bezpečnosti vstoupil po roce 2004 je významná zejména tím, že Česká republika se stala jedním z 27 členských států Evropské unie. I když je to poměrně krátká doba, nabízí se provedení určitého srovnání některých ukazatelů charakterizujících ekonomickou bezpečnost v tomto období s těmito ukazateli v době před vstupem do Unie. Ekonomická bezpečnost (a bezpečnost státu vůbec) Československa se koncem 80. let nevyvíjela příznivě. Bezpečnost země jako účastníka světové socialistické soustavy byla garantována hospodářskou organizací socialistických států – RVHP a z vojenského hlediska účastí ve vojensko-politickém bloku Varšavské smlouvy. Z hlediska ekonomické bezpečnosti země se v této době projevovala řada negativních projevů: - projevovala se tendence k poklesu temp hospodářského růstu, což signalizovalo náraz ekonomiky na bariéry extenzivních faktorů růstu ekonomiky a nízké úrovně aplikace výsledků vědeckotechnického rozvoje do ekonomiky; - československá ekonomika byla extrémně závislá na dovozu ropy, plynu a dalších vstupů na bývalém SSSR, což se následně promítalo v závislost politickou. Rostoucí dovozní potřeby vstupů do československé ekonomiky zajišťované dovozy z území SSSR byly tímto mocenským partnerem podmiňovány účastí na různých investičních projektech (ropovody, plynovody aj.); - zahraniční obchod Československa byl orientován na konkurenčně nenáročné trhy RVHP, s prioritním postavením SSSR. Tento obchod sice pokrýval nezbytné dovozní potřeby členských zemí, ale nepodporoval progresivní strukturální změny; - odvětvová struktura tvorby HDP Československa typu ISA (Industry-Services Agriculture) neodpovídala ekonomické struktuře vyspělých zemí (SIA). Odvětvová struktura byla výrazem rozhodujícího podílu průmyslu na tvorbě produktu, zejména vysokého podílu surovinově a energeticky náročných odvětví a nízkého podílu odvětví služeb. Tato situace naznačovala postupný ústup československé ekonomiky z pozic průmyslově vyspělé země, která by byla schopna vyrábět vysoce sofistikované výrobky s vysokým podílem přidané hodnoty; - tato poslední uvedená tendence se projevovala jak ve zpomalování dynamiky československého zahraničního obchodu, tak i v nepříznivém vývoji směnných relací. V této pro ekonomickou bezpečnost nepříznivé situaci zasáhly československou ekonomiku zásadní změny, které znamenaly další prohloubení negativních tendencí vývoje ekonomické bezpečnosti země: - nastartování zvolené radikální ekonomické transformace destabilizovalo ekonomiku a vedlo až do roku 1993 k výraznému poklesu HDP. Tento vývoj bylo možné očekávat vzhledem k podstatným politickým i hospodářským změnám; - rozpad RVHP a SSSR znamenal ztrátu odbytových trhů československé ekonomiky a nezbytnost vstupu na konkurenčně náročné světové trhy při nízké konkurenceschopnosti tuzemských hospodářských subjektů;
14
-
-
rozpad SSSR a vznik nestabilního Společenství nezávislých států (Ruska) představovaly značné riziko pro ekonomickou bezpečnost vzniklé ČR spočívající v možnosti zneužití jednostranné závislosti ČR v dovozu ropy a plynu z těchto teritorií; rozpad jednotné ČSFR znamenal také rozpad jednotné československé ekonomiky, která byla budována komplementárně. Tato skutečnost rovněž poznamenala nepříznivě ekonomickou bezpečnost obou nástupnických států, jak České tak Slovenské republiky.
Velmi složitým obdobím byla etapa po vzniku samostatné České republiky až do jejího přijetí za člena Evropské unie. V tomto období se začaly projevovat náznaky zlepšení v některých ukazatelích ekonomické bezpečnosti, avšak současně v jiných rysech ekonomické bezpečnosti se situace zhoršovala: - po letech krátkodobého ekonomického růstu 1993-1996 nastalo období hospodářské stagnace až do roku 2000. Průměrné tempo ekonomického růstu ČR v období let 1993-2000 činilo pouhých 1,4 %, zatímco tempa růstu jiných zemí usilujících o vstup do EU byla podstatně vyšší. Tato skutečnost se posléze odrážela na vývoji HDP/obyvatele a nevytvářela tak předpoklady ke zmenšování značné mezery v ekonomické úrovni mezi ČR a státy EU. Ilustraci těchto trendů přináší tabulky 3 a 4; - z hlediska eliminování rizika dovozu ropy a plynu z jediného území, tj. z Ruska, je kladem to, že Česko realizovalo diverzifikaci cest těchto dovozů jednak vybudováním ropovodu z německého Ingolstadtu do Kralup v roce 1995, čímž se napojila na síť západoevropských ropovodů, jednak možností dovozu plynu z Norska plynovody na území EU, což se uskutečnilo v roce 1997. Přínosem těchto opatření bylo snížení závislosti v dovozu těchto komodit na Rusku, posílení role tranzitní země a zisky pro tuzemského dovozce plynu – státní podnik Transgas. Rizikem mohlo být možné opatření ruského dodavatele plynu v tom, že by místo české cesty plynovodu zvolil například cestu přes Polsko. To by snížilo příjmy ČR plynoucí za přepravu plynu do západní Evropy, což by bylo negativním důsledkem zmíněné diverzifikace na české straně; - pozitivní vliv na ekonomický vývoj v ČR měl rostoucí příliv přímých zahraničních investic, který v období 1990-1995 dosáhl částky 154,2 mld. Kč, tj. 5,8 mld. USD, což bylo výrazem důvěryhodnosti ČR v očích zahraničních investorů a očekávání příznivého ekonomického vývoje (po rozšíření směnitelnosti koruny a vstupu ČR do OECD; - značné problémy pro vývoj ekonomické bezpečnosti ČR nastaly v oblasti zahraničního obchodu. Nedostatečná konkurenceschopnost českých firem na zahraničních trzích se projevila kumulací deficitu obchodní bilance ČR v roce 1997, což bylo jednou z vážných překážek vstupu do EU. Deficit běžného účtu platební bilance se prohloubil z – 22,6 mld.Kč v roce 1994 na – 113,0 mld. v roce 1997. Krytí dovozu zboží a služeb devizovými rezervami ČNB pokleslo z 5,5 měsíců v roce 1995 na 3,9 měsíců v roce 1997;3
3
URL: (cit.-2007-09-11)
15
1993 - 2000
1997 – 2002
Česká republika
1,4
1,2
Maďarsko
3,1
4,3
Polsko
5,3
3,7
Slovensko
3,6
3,4
Slovinsko
4,0
4,0
Tabulka 3 Tempa růstu HDP v ČR a vybraných zemích vstupujících do EU (roční průměr v %)
Pramen: URL: (cit.-2003-10-14) -
4 5
nedostatečná konkurenceschopnost českých firem na zahraničních trzích se projevila v komoditní struktuře zahraničního obchodu. V tomto období (19931996) se oproti roku 1989 snížil podíl skupiny strojů a zařízení na celkovém vývozu ze 44,4 % na 32, 7 %. Naproti tomu v dovozu strojů a zařízení se tento podíl zvýšil ze 37,0 % na 38,2 %. To znamená, že Česká republika se v této době přeměnila z pozice čistého vývozce strojů (relace vývoz/dovoz v daném roce, rok 1989 44,4 /37,0) na čistého dovozce (rok 1996 32,7/38,2).4 Určité vysvětlení spočívá v probíhajícím procesu rekonstrukce a modernizace české ekonomiky. Ve skupině SITC 6 (průmyslové zboží) se zvýšil podíl těchto výrobků jak ve vývozu , tak v dovozu, přičemž vývoz převyšoval dovoz.5 To svědčí o tom, že české firmy se prosazovaly na zahraničních trzích zejména výrobky s nižším stupněm přidané hodnoty. Z hlediska ekonomické bezpečnosti je to velmi nepříznivý vývoj, který je současně i jednou z příčin částečně vysvětlující dlouhodobě nízké tempo ekonomického růstu, neboť HDP je ukazatelem přidané hodnoty. Z pohledu zbožové skladby českého zahraničního obchodu bylo možné hodnotit pozici Česka ve vztazích s průmyslově vyspělými zeměmi jako méně vyspělou, ve vztazích s rozvojovými zeměmi jako země průmyslově vyspělejší, což ovšem neplatí pro všechny tyto země, neboť řada z nich průmyslovou zaostalost překonala. Ve vztazích evropskými zeměmi s přechodovým charakterem ekonomiky vystupovala ČR jako země průmyslově vyspělá. Na trzích těchto zemí ovšem realizovala značný podíl průmyslových výrobků s nižším podílem přidané hodnoty. V této době tedy ČR nezaujímala rovnoprávné postavení v mezinárodní směně, přičemž byla v závislé pozici v dovozu moderních technologií a investičních zařízení na průmyslově vyspělých zemích;
Krč, M;Kurinia,S. Ekonomická bezpečnost země střední velikosti, (2000), s.310. Tamtéž
16
1990
1996
2000
2002
Česká republika
69
65
59
60
Maďarsko
52
47
52
57
Polsko
33
36
39
39
Slovensko
50
46
49
47
Slovinsko
69
66
69
74
Tabulka 4 Hrubý domácí produkt na obyvatele (parita kupní síly, EU=100)
Pramen: URL: (cit.-2003-10-14) -
-
liberalizace zahraničního obchodu v průběhu transformačního procesu se nepříznivě projevila v zemědělství, kterému z hlediska ekonomické bezpečnosti náleží velmi významná role. Hrubá zemědělská produkce se od roku 1989 neustále snižovala. V období 1993-1997 se hodnota této produkce snížila ze 83,06 mld. na 76,8 mld.6. Tento pokles se týkal jak rostlinné, tak i živočišné výroby; zahraniční zadluženost ČR v období 1993-1997 vzrostla ze 287,7 mld. Kč na 748,7 mld. Kč.
Uvedené charakteristiky svědčí o tom, že ekonomická bezpečnost České republiky se v této době zhoršovala, což bylo do určité míry důsledkem fungování předchozího hospodářského mechanismu, do určité míry důsledkem složitého období uskutečňování ekonomické a politické transformace. Je proto pochopitelné, že politická reprezentace země hledala cesty ke zlepšení tohoto postavení. Koncem 90.let ekonomický vývoj v ČR ovlivnila řada faktorů. Ekonomická stagnace jako jeden z dopadů ekonomické transformace od roku 1997 pomalu končila. Od roku 1998 do ekonomického vývoje začala zasahovat nově vzniklá levicová vláda, která mj. usilovala o realizaci vstupu ČR do EU. Od roku 1996, kdy ČR podala přihlášku ke vstupu byla vláda tlačena k dodržení podmínek ke vstupu, což se rovněž odrazilo ve výdajích státního rozpočtu na pomoc hospodářským odvětvím s cílem posílení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Vstupem ČR do NATO se dále posílilo mezinárodní postavení Česka a bylo možné očekávat, že spolu s očekávaným vstupem do EU, se toto významně projeví i na zájmu zahraničních investorů.
6
Statistická ročenka ČR 2002. Souhrnné ukazatele národního hospodářství. URL: < http://www.czso.cz/csu/ > (cit.- 2007-09-08)
17
LITERATURA [1] ANTUŠÁK, E. Nové jevy ve vztahu ekonomiky a obrany v období po rozpadu bipolárního světa a jejich dopady na možnosti zvládání krizových stavů (podklady k výzkumné zprávě). Praha: VŠE, 2001, 6 s. [2] KRČ, M., KURINIA, S. a kol. Ekonomická bezpečnost země střední velikosti. Brno: Vojenská akademie, 2000, 402 s. ISBN 80-85960-17-6 [3] LAFONTAINE, O., MÜLLEROVÁ, Ch. Žádný strach z globalizace. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1999, 237 s. ISBN 80-85864-69-X [4] LEVORA, J. Ovlivňuje světová výroba politický vývoj nebo naopak? In Mezinárodní vztahy, 2000, č. 1, s.19. [5] NEDBAL, J. Vnější ekonomické vztahy a ekonomická bezpečnost. In Armáda a společnost. Brno: Vojenská akademie, 2002, s. 100-117. [6] SIPRI Yearbook 2007: Armaments, Disarmament and International Security . URL: http://first.sipri.org/non_first/milex.php (aktualizace 15.10.2007) [7] STACHOWIAK, Z. Ekonomická bezpečnost Polska. Národní výzva nebo móda a fikce? In Sborník VA Brno. Řada C-D, č. 1/2002. Brno: Vojenská akademie, 2002, s. 173178. ISSN 1211-1031 [8] ŠMEJKAL,V., JAKUBCOVÁ, B., NEKVASIL, M. Česká firma v Evropské unii. (analytická studie). Hospodářská komora ČR, březen 2003, 19 s. [9] Strategie hospodářského růstu České republiky 2005 - 2013. Praha: Úřad vlády ČR, 2005, 112 s. ISBN 80-86734-82-X [10] ROBEJŠEK, P. Obrana bez armády. Praha: Nadas – AFGH, 1992, 66 s. ISBN 80-7030-175-9 [11] On line materiály Českého statistického úřadu. URL: (aktualizace 15.10. 2007).
18
Wojciech NYSZK
MATERIAL SUPPORT MULTINATIONAL DIVISION CENTER – SOUTH PARTICIPATING IN STABILIZATION OPERATION IN IRAQ Recenzent Zbyšek KORECKI
Abstract: Author describes in the article material support problems of Polish Armed Forces contingents on the background of their contemporary operational activities result from modern output of Polish military defensive and economic thought that solves basic problems and from the tendency to achieve by the Polish Forces required standard and interoperability levels with NATO armies’ logistics. INTRODUCTION Participation of the Polish military contingents in operations abroad faces the task of supplying contingents with necessary logistic assets while ensuring their constant inflow. Regardless the auspices under which the operations are conducted (UN, NATO EU) and the type of operations in which the selected Polish Armed Forces units and subunits participate, the material supply for the troops carrying out the combat tasks does not depart from the general duties and covers: operational planning, gathering, storing, issuing weapons, and logistic assets including the economic and social sphere of activity. In spite of much experience resulting from a long standing participation of the Polish units and subunits either in peace or stabilization missions, effective planning and organizing their logistic supply create many problems. The research studies made in this field show that the fundamental documents normalizing the activity procedures of the logistic supply services are not always known what makes their activity less effective. 1
MATERIAL SUPPORT IN THE MILITARY CONTINGENTS
During the period of organizing international allied coalition forces in the range of logistic supply to the armies, the NATO H.Q. mainly focuses the attention on general state of equipment of the designated military contingents, their level of logistic inter-operability as well as the needs in organizing multinational logistics. In accordance with the obligatory up to standard documents and the Alliance (including AJ P-4 (A)) it mainly concerns the logistic assets of common use like diesel fuel, ware and food rations. It is generally accepted that the military unit designated to accomplish the peace mission should possess stocks for at least 60days. But the detailed brief determinations as “Memorandum of understanding” may determine the number of maintained stocks of weapons and logistic assets and the way of their supplements in each class of supply.
19
To ensure supply continuity for contingents designated to international forces the sending nations (SN) are obliged to arrange their own national support elements (NSE) which plan, implement and coordinate the supply with the specific measures for these states, especially classes II and V. In accordance with the allied joined logistic doctrine as well as the principles and policies for logistics, the material support , for designated contingents performing their task under the common NATO command remains the national obligation for each state. These principles are also obligatory in the situation when the entire logistic ventures performed during allied joint operations are the subject of responsibility on the part of the NATO authorities and commands participating in these ventures. For these reason the NSE is not involved in the NATO command structure but remains in gesture of the state – participator of operation. The NSE can be deployed in the operational area or beyond and it depends on the National Headquarters Command. Close to supply contingent is the best option since the distance of delivery and evacuation remains shorter. More useful is to dislocate NSE in the area of operation conducted by the allied force. It can be done on the basis of MOU. Status of forces agreement (SOFA) and other arrangements with the host nation (HN) where the operation is carried out. The commander of NSE supervises the logistic and financial economy and is obliged to make a temporary control of the contingent. The commander of NSE has also the right and duty of making a decision on financial issues independently, but within the limits of his competencies (according to the agreement with the commandant of the Budget Agency for Peace Mission and the Power of Attorney given by the undersecretary of state for defense policy. Negotiating and supplying formalities connected with making contracts on supplying logistic material of common user items (CUI) or coordinating supplies in the state. Moreover, the NSE commander is responsible for the quality –value records, accounting for rendered services and cooperation with the civil authorities of the host state within a framework of contracts. To ensure proper functioning of logistic supply system of the NATO in the rear operational area, the functioning rear headquarters was created. One of the tasks of these rear HQ is to coordinate operations of all support national elements and duties performed according to functions made by the host nations through functioning of a uniform logistic report system (LOGREP). The problem of supplying armies of Multinational Division Center – South MND (C-S) in Iraq where the US army plays a role of lead nation within a framework of supplying the following commonly used su0pply assets according to American classification is solved in different way: Class I (food and water), Class III (fuels, gas, air fuels), Class IV ( building material), Class V (explosive materials),Class VIII (medical supply). Logistic assets are delivered to all contingents MND (C-S) free of charge on the basis of technical arrangements (TA). The central command (CENTCOM) agreement controls the procedure of submitted demands, implementation of support and clearing accounts as well as entitlements in this field to multinational logistic center (MNLC). The demands are
20
made according to the agreement procedures acquisition and cross servicing agreement (ACSA) and on the STANAG 2034 application forms. 2
MATERIAL COLLECTIONS IN MILITARY CONTINGENT
Operations in the international peace missions by the Polish contingents show that practically these units are formed from the scratch to achieve requirements considered as the NATO standards. It concerns not only to work out the useless for full employment in the contingent but also to create the needs for weapons and logistic assets as well as collecting them to the demands involved in the standard operating procedure (SOP). Following the lay out of this document the nation sending its armies to determined operation (mission) should ensure stocks for 30 days of supply (DOS). At the level of the logistic support element the stocks should be maintained for 15 days of supply, the rest of levels are supplied by host nation. Because of a long distance from our country the implementation of tasks for logistic supply of the Polish contingent involved in the structures of stabilization forces in Iraq grossly differs from present solutions concerning the range as well as the requirement. The division command controls the whole stabilization zone what makes the necessity of ensuring the proper level of self-independence and sustainability. In Iraq a huge challenge for material support service is the weather conditions featuring great temperature changes in particular seasons. It results from the above that necessity of supplying soldier with various array of uniforms consists of light and well ventilated summer clothes as well as warm things specially suited to Iraqi fall and winter. These things are blaze, tropical field trousers, shirt mask nets as well as the sleeping bags for special sub-units When determining the sets of equipment a great attention was focused on protecting persons and equipment in the desert terrain condition. Good examples are things like anti-dust protectors for boots, various kinds of sunglasses ensuring effective protection of eyes from UV radiation, the goggles protecting from sand and dust. Therefore, they are resistant to stone hits and protect from chemically active liquids. Moreover, the soldiers were equipped with special things like blaze, camouflage pants, white cotton coats, apron, summer and winter costumes for technicians. The Polish soldiers in Iraq are equipped with supply assets according to established norms. Soldiers possess food stocks and fuels and grease for 15 days as well as weapons, medical measures (e.g. preparations limiting the negative effects of ultra-violet radiation, anti-dust masks, disposable latex gloves, technical material and uniform assets, 3 sets of uniform supply measures, personal hygiene) for 30 days. Moreover equipment for tracking and storing fuels and grease, container type bathing basins, laundry cars and tents. 3
MATERIAL DELIVERY FOR MILITARY CONTINGENTS
In the process of logistic supply for units and subunits performing their tasks in missions abroad especially important is –on time- delivery of proper assets with special attention to domestic material. It creates the need for organization of trucking ( in relation to distance of the missions with using different means of transportation) – railway, vehicles, sea, or air. It is accepted that the fundamental means of transportation with the use of trucking personnel and equipment to the area of mission is the air and the sea transportation.
21
For performing delivery tasks the 10BLog was designated for conducting material economy for the Polish Military Contingent (PMC) in all branches of supply. The brigade has an access to logistic stocks for land forces with the possibility of arranging transportation means abroad as well as making appropriate purchases. The financial means for purchasing goods and services in the country terrain are provided by Land Forces Command (LFC). In connection with the use of enormous quantity of non-interoperation assets by the PMC, there is a necessity of maintaining them in designated stores across the country as well as the delivery to NSE. It is assumed that the logistic supply and assets as well as the equipment for NSE should be delivered from the supply stores together with the obligatory documentation. Being responsible for direct national support performance the PMC, NSE organizes and carries, conducts with logistic supplies, makes supply purchase and service on local market, ensures distribution, expedition and supply trucking to the contingent. In predetermined procedure the above units submit demands for domestic supply to the 10B-log in cooperation with the land force logistic and general operation Command of the Polish Forces arranging transportation with military equipment and soldiers to the country. The financial means for purchasing goods and services abroad are designated by Military Center - Peace Missions, budget agency within a framework of financial means received for these budgetary purpose from Land Forces budget. The scheme 1 shown supply flow and document circulation for contingent subunits participating in operations abroad. Domestic Market
MATERIAL SUPPORT BASES demands
Purchases made on domestic market
10 LOGISTIC BRIGADE
Invoices, balance account of used up assets income-outcome note, delivery – reception of fuels and grease products
SUPPL
NSE SUPP Income-outcome appropriations
Bartor Supply
Purchases made on local market Invoices (incomenota)
LOCAL MARKET
PMU Scheme 1 Supply flow and circulation of material documents for contingent subunits.
Supplying PMC with the inter-operational assets in the area of operation (mission) can be implemented by designated transportation unit coming from the structure of multinational forces especially in class I. (Food and water) in class III (gas and fuel) in class IV in class V (some construction material). Such solutions are widely supplied in peace missions and
22
implemented by multinational transportation units and subunits belonging to the division and brigade, logistic support groups (BSG ASG). Supply implementation concerns weapons and material indispensable in common use by all contingents belonging to the international divisions. They are only the national elements mainly related to uniforms, individual equipment, ammo, oils, grease and the spare parts. The supply with the inflow of orders made by NSE is transported by air according to the concept – air bridge of supply. As the additional demand for the division, the American party designated the logistic base in the area of An Nasiryah – Cedar – supplying the contingents mainly with classes I, III. IV, V, VIII. Then assumptions for functioning the supply system – MIND (C-S) with logistic assets are based on American support and made by each nation designating its national contingent to complete full content of the division. 4
LIVING CONDITIONS IN MILITARY CONTINGENTS
This kind of activity connected with these conditions is conducted abroad and includes such ventures as supplying food to individual persons laundering services, clothes and uniforms, bathing soldiers, tailor and shoe mending service, accommodation. The specific tasks on the part of contingents include such things like: providing conditions for collecting and disposing garbage, drainage of sewages, and arranging the networks of sanitation devices. The organization distributing the food to the deployment area of military units is based on the stationary catering with the use of refrigerating equipment being to disposal of the army. In contingents, the simple meals with limited assortment are served. Feeding of PMC QFOR was arranged in two places on the basis of food complex consisted ofobtained container kitchen set and the dining room arranged in the tent of TARTLER type and the second organized on the basis of container kitchen base including the dining room arranged in the two apartment containers. The kind of complex facilities in preparing a meal for 800 persons and consuming it during one shift (by 180 persons). The air conditioning was installed in the dining room what significantly improved the condition of consumed meals by soldiers including the service of local cooks, and aid personnel against the agreement with NSE. The food complex was provided with full time catering equipment and refrigerating system supplying the demands of the Polish Military Contingent (PMC). The food stores were arranged in freezing transporters. The supply management in food service is run according to the regulations which are in force of our country. The key problem was to provide soldiers with proper accommodation and communal media e.g. running water, electric energy, piping off sewage and disposing garbage. The implementation of tasks connected with logistic supply of food in Iraq is made through contract system by American party and according to the principles being in force in the US Army – two hot meals and one from meal ready to eat (MRE) ration together with utensils and devices for giving meals with the possibility of anesthetizing hands before serving meals. Hot meals are ready to eat owing to the Polish personnel, who prepares them in stationary kitchen utensils, then provided with American devices for thermal treatment.
23
Under the conditions of tropical climate the problem of basin was solved by providing the PMC with modern field bathrooms located on transporters capacity with 10 shower cabins and installed ventilation and heating systems. The construction of bathroom allows for using the external water pipe and electric installation from the alternative independent supply system. Equipped with generated electricity devices of the hydrophobic system enabling individuals to take water from the open containers and tank trucks that cause this device to be independent from the existed infrastructure and online conditions. CONCLUSIONS Interoperability improvement in supplying logistic material for troops of the Polish Armed forces participating in operations beyond state borders makes many difficulties. Still making a search for solving this burning problem may confirm the thesis on complex character of the logistic supply for troops designated to operate abroad among the multinational forces. The recent experience resulting from mounting the Polish troops for operation within the confines of international peace missions shows that practically they are newly formed units to reach the requirements considered as the NATO standard.; It concerns not only the full- employment of the contingent but also the supply with the proper trucking equipment and special kind of devices. Moreover, gathering of differentiated range of weapons and assets according to rearrangement required for standard operational procedures prevailing in the NATO. In connections with the above the real needs for finding and possessing new, other than own supply sources as well as the ways of material support suited to the conditions of the deployment and operations of contingent. Having in mind further development of logistic supply process of our missions participating in operations aboard, it is still necessary to intensify the research effort in searching for the new solutions dealing with: 1. Implementation of logistic supports standards. 2. Determining tasks to be carried out in the process of preparing PMC to participate in the operations conducted abroad with the special emphasis on the duties connected with material support. 3. Modular organizational structure of the supply subunits and units equipped with special trucking and reloading in the context of enabling the best implementation of supply tasks (delivery tasks). The ways of delivering weapons and logistic assets to the region of contingents dislocation. 4. Ensuring a wide access to the variety of sources and ways of material support for designated military contingents to enhance organizational potential, what makes a direct effect on flexibility and sustainability of the military contingency. 5. Increase in the acquisition of living condition services in the local market by means of contractors from other contingents participating in operations and possibility of rendering these services on the part of others.
24
BIBLIOGRAPHY [1] Allied Joint Host Nation Support Doctrine and Procedures – AJP-4.5(A), SNLC NATO HQ, 2003. [2] Allied Joint Logistic Doctrine AJP-4(A). Ratification Draft, May 2002. [3] Kozaczuk K., Narodowy Element Wsparcia w zabezpieczeniu logistycznym kontyngentu wojskowego, „Przegląd Wojsk Lądowych” 3/525/2003. [4] Land Forces Logistic Doctrine ALP-4.2, Final draft October 2002. [5] Logistyczne zabezpieczenie przegrupowania i pobytu wojsk poza granicami kraju, Materiał Logistyki DWLąd, Warszawa 1998. [6] Memorandum of Understanding. Aneks E. 14.01.1996. [7] NATO Glossary of Abbreviations used in NATO Document and Publications, AAP-15(F), 1999. [8] NATO Glossary of Terms and Definitions, AAP-6 (V), 2000. [9] NATO Logistics Handbook, NATO Headquarters, Brussels 1997. [10] NATO Principles and Policies for HNS Planning – MC 334/1. [11] NATO Principles and Policies for Logistics, MC 319/1. [12] Piekarski B., Zabezpieczenie logistyczne jednostek SZ RP realizujących zadania w misjach pokojowych, praca studyjna, AON, Warszawa 1998. [13] Regulamin działań wojsk lądowych, DWLąd 16/99, Warszawa 1999. [14] Sprawozdanie z konsultacji na temat „Organizacja Nordycko - Polskiej Brygady dla potrzeb IFOR”, DWSZ 1995. [15] SOFA - Umowa pomiędzy NATO a państwami uczestniczącymi w programie Partnerstwo dla pokoju (PdP), Bruksela 19.06.1995. [16] Szpak R., Zabezpieczenie materiałowe PKW – Irak, „Przegląd Wojsk Lądowych” 4/2003. [17] Warzecha E., Specyfika logistycznego zabezpieczenia działań Dywizji Międzynarodowej, „Przegląd Wojsk Lądowych” 12/2003. [18] Zasady prowadzenia gospodarki materiałowo-technicznej w polskich kontyngentach wojskowych poza granicami kraju, Szt. Gen. WP, 2004.
25
David ŘEHÁK Vladan HOLCNER
INTERNATIONAL COUNTERTERRORISM COOPERATION – EUROPEAN VIEW Recenzent Milan PODHOREC
Abstract: This paper deals with European cooperation in the sphere of counterterrorism. It links up with the article of the authors above “International Counterterrorism Cooperation – Global View” and focuses of counterterrorism agenda of European regional organizations. Besides describing specific counterterrorism components of these organizations, it submits an overview of essential tools available in Europe to fight international terrorism. INTRODUCTION Besides global international organizations, also European ones deal with the current threat of international terrorism. Especially after the recent increase in the number of attacks and mainly their victims, both in Europe and other regions around the world, counterterrorism has become priority in security policy of not only European nations but also organizations established to support peace, stability and economic prosperity (no only) throughout the continent. An important part of these joint efforts have evolved within the integration procedures of the European Communities, others beyond their scope. Regardless of their origination, in spite of integrating European nations, their scope of activities often exceeds geographic borders of the old continent and their effectiveness is closely linked to activities of other international organizations. 1
ORGANIZATION FOR SECURITY AND COOPERATION IN EUROPE
Thanks to its expert knowledge of conflict prevention, emergency management and early warning, the Organization for Security and Cooperation in Europe has substantially contributed to global counter-terrorism efforts. Many effective counter-terrorist measures consist of areas where the OSCE has been actively involved, e.g. police forces training or border zone monitoring. In today’s world, there are various social, economical and political factors, forming conditions under which terrorist organizations are able to strengthen and gain support. The OSCE integrated approach to security generates relative advantages in combating terrorism, especially by identifying and determining these factors through all its substantial instruments and structures. OSCE bodies participating in counterterrorism are:1) Action against Terrorism Unit (ATU); Forum for Security Cooperation (FSC); 1)
OSCE Activities – Combating Terrorism. [cit. August 8th, 2006]. The Organization for Security and Cooperation in Europe. [on-line]. Available on WWW: [http://www.osce.org/activities/13032.html].
26
-
Office for Democratic Institutions and Human Rights (ODIHR); Office of the Coordinator of OSCE Economic and Environmental Activities.
After the attacks of September 11, 2001, OSCE has recognized that it is necessary to form a central body of the Organization to coordinate and facilitate all its counter-terrorism actions. Shortly, the OSCE Ministerial Council adopted the The Bucharest Plan of Action for Combating Terrorism2), dated December 4th, 2001, which contains the order to establish a counter-terrorism component (Action against Terrorism Unit – ATU). Today, 55 OSCE member nations support ATU activities. Its chairman and secretary general have focused its activity on preventing and combating terrorism. The Unit key mission is – in cooperation with internal and external partners – swiftly and effectively respond to requests of member nations for counterterrorist support. One of the ATU key goals is determining existing deficiencies in anti-terrorist procedures of member nations. To achieve this goal, the Unit has developed an inventory of multilateral and bilateral counterterrorist measures adopted by the OSCE after the Resolution No. 1373 was passed by the UN Security Council. ATU also serves as a source of information on counterterrorism for member starts, other inter-governmental, and regional, sub-regional as well as non-governmental organizations. Another important activity carried out by ATU in collaboration with the Coordinator for counter-terrorism issues who belongs to the Office for Democratic Institutions and Human Rights – ODIHR is coordinating assistance to participating nations in ratification and implementation of 12 international UN conventions and protocols relating to counterterrorism.3) In December 2003, the OSCE Ministerial Council decided in Maastricht to establish the Counter-Terrorism Network – CTN.4) Its competencies include mainly forming of a communication channel intensifying the system of information sharing in programs related to counter-terrorism. The aim of the network operation in accelerating and strengthening the flow of information and contacts among delegations of nations involved, leading counterterrorism experts, ATU and the OSCE secretariat itself. The continuously increasing number of suicidal attacks over recent years has forced the ATU to organize in cooperation with the Interregional Crime and Justice Research Institute – UNICRI the first international symposium on suicidal terrorism (Vienna, May, 20th, 2005). The symposium was held with substantial support of the UN with participation of representatives of eight international organization, incl. the UN and Interpol and representatives of 60 nations. The most important measure in combating suicide terrorism
2)
The Bucharest Plan of Action for Combating Terrorism. [cit. February 6th, 2007]. The Organization for Security and Co-operation in Europe. [on-line]. Available on WWW: [http://www1.osce.org/documents/cio/2001/12/670_en.pdf]. 3) Status in the OSCE area of the 12 Universal Anti-terrorism Conventions and Protocols as well as other international and regional legal instruments related to terrorism or co-operation in criminal matters. [cit. February 10th , 2007]. The Organization for Security and Co-operation in Europe. [on-line]. Available on WWW: [http://www.osce.org/documents/atu/2006/09/17123_en.pdf]. 4) Decision No. 6/03 Terms of Reference for the OSCE Counter-Terrorism Network. [cit. February 10th, 2007]. The Organization for Security and Co-operation in Europe. [on-line]. Available on WWW: http://www.osce.org/documents/sg/2003/12/1654_en.pdf].
27
has been adoption of the Resolution on Terrorism by Suicide Bombers,5) in which the OSCE Parliamentary Assembly welcomed the ATU proactive approach when facing this threat. This resolution was adopted during the OSCE session held in Washington D.C. on July 1st through 5th, 2005. For certain time already, terrorist have used Internet for various purposes, like recruiting new members, collecting and transferring funds or inciting and organizing terrorist (including training). An important step towards solution of this problem was organizing of the Countering the Use of the Internet for Terrorist Purposes Symposium, held under the auspices of the ATU Unit in Vienna on October 13th and 14th, 2005. In the context of information above, it is necessary to add that the OSCE Ministerial Council has made two decisions in this sphere of counterterrorism, namely during its Sophia session on December 7th, 20046) and in Brussels on December 5th, 2006.7) The Organization for Security and Co-operation in Europe and the Council of Europe have decided to launch a joint initiative in the area of combating terrorism incitement and held a symposium Preventing Terrorism: Combating incitement to terrorism and other terrorism related activities on October 19th and 20th, 2006.8) This was the first joint event of major importance in the sphere of counterterrorism. The Symposium was attended by approximately 180 senior officials representing judicial security and counterterrorist agencies from 47 OSCE nations (including the Partnership for Cooperation) and the Council of Europe and 14 other international organizations. 2
COUNCIL OF EUROPE
The Council of Europe has started to deal with the complex issue of counterterrorism after the Palestine attack on Israeli athletes during the 1972 Olympic Games in Munich. Besides several resolutions of its Parliamentary Assembly and the Declaration of Terrorism issued by the Council of Ministers, the main effort of the Council of Europe has reflected still in the 70´s in the European Convention on the Suppression of Terrorism,9) which has been passed in Strasbourg on January 27th, 1977. The Convention explicitly defines, what criminal acts can be viewed as political ones, specifies procedures for extradition of individuals suspected of terrorist activities. At the same time, it envisages mutual exchange of information and legal assistance in criminal affairs or in any criminal proceedings relating to criminal acts defined by this Convention. After the unprecedented violent terrorist attacks on USA of September 11th, 2001, the response of the Council of Europe was on the level of the Council of Ministers and 5)
Resolution on Terrorism by Suicide Bombers. [cit. February 10th, 2007]. The Organization for Security and Co-operation in Europe. [on-line]. Available on WWW: [http://www.osce.org/documents/atu/2006/ 01/17767_en.pdf]. 6) Decision No. 3/04 Combating the Use of the Internet for Terrorist Purposes. [cit. February 10th, 2007]. The Organization for Security and Co-operation in Europe. [on-line]. Available on WWW: [http://www.osce.org/documents/mcs/2004/12/3906_en.pdf]. 7) Decision No. 7/06 Countering the Use of the Internet for Terrorist Purposes. [cit. February 10th, 2007]. The Organization for Security and Co-operation in Europe. [on-line]. Available on WWW: [http://www.osce.org/documents/mcs/2006/12/22559_en.pdf]. 8) Combating incitement to terrorism. [cit. February 10th, 2007]. The Organization for Security and Cooperation in Europe. [on-line]. Available on WWW: [http://www.osce.org/atu/22687.html]. 9) European Convention on the Suppression of Terrorism. [cit. January 22nd, 2007]. Council of Europe. [online]. Available on WWW: [http://conventions.coe.int/Treaty/en/Treaties/Html/090.htm].
28
Parliamentary Assembly immediate and persistent. Subsequent steps lead to determined and unconditioned political commitments, when the Council of Ministers on its 109th session held on November 8th, 2001 agreed to take radical measures increasing effectiveness of existing international instruments within the Council of Europe counterterrorism efforts. One of them was the establishment of the Multidisciplinary Group on International Action against Terrorism (GMT),10) which has immediately initiated development trends in the sphere of legal acts against terrorism. During its first session in December 2001, the GMT has decided to form two working teams. The first one (GMT-Rev) was designed to assist in assessment of the Council of Europe instruments related to counterterrorism and the other one (GMT-Rap/Suivi) to elaborate and submit reports to the Council of Europe and prepare documentation for further activities, potentially implemented by the Council of Europe withi nits contribution to international combat against terrorism. Shortly after its establishment the GMT team has identified several priority areas to focus counterterrorism activities of the Council of Europe: Examining the concept of “apologie du terrorisme” (terrorism apologia) and incitement to terrorism; Special investigation techniques; Protection of witnesses and “pentiti”;11) International law-enforcement cooperation; Procedures leading to cutting terrorist off their sourcing of funding; Terrorism related issues of identification documents. The priority areas above have been approved in November 2002 during the 111th session of the Council of Ministers and subsequently incorporated in as the Protocol amending the 1977 European Convention on the Suppression of Terrorism (ETS No. 090). Today, these priorities are being implemented, mainly via national expert committees (PC-TI, PC-PW, PC- OC, CJ-S-ID, MONEYVAL), focused on detailed elaboration of potential instruments. Still during the same session of the Council of Ministers, based on the GTM proposal, the Committee of Experts on Terrorism (CODEXTER)12) has been established. It has become responsible for coordinating and monitoring of the Council of Europe counterterrorism activities in the sphere of law. In June 2004, the Committee started elaboration of a detailed draft on a concept of terrorism prevention. Thi proposal was completed in February 2005 and subsequently submitted as the Council of Europe Convention on the Prevention of Terrorism (CETS No. 196)13), for approval during the 3rf summit of national and governmental representatives of the Council of Europe in Warsaw on May 16th, 2005. This summit also discussed and ratified another important document – the Council of Europe Convention on Laundering, Search, Seizure and 10)
Combating Terrorism - The Multidisciplinary Group on International Action against Terrorism. [cit. January 17th, 2007]. Council of Europe. [on-line]. Available on WWW: [http://www.coe.int/t/e/legal_affairs /legal_co-operation/fight_against_terrorism/3_codexter/The_GMT/GMT%20Default.asp#TopOfPage]. 11) The term derived from Italian “pentitismo”, which mans cooperation. 12) Committee of Experts on Terrorism (CODEXTER). [cit. January 17th, 2007]. Council of Europe. [on-line]. Available on WWW: [http://www.coe.int/t/e/legal_affairs/legal_co-operation/fight_against_terrorism/ 3_CODEXTER/Default.asp#TopOfPage]. 13) Council of Europe Convention on the Prevention of Terrorism. [cit. January 22nd, 2007]. Council of Europe. [on-line]. Available on WWW: [http://conventions.coe.int/Treaty/en/Treaties/Html/196.htm].
29
Confiscation of the Proceeds from Crime and on the Financing of Terrorism (CETS No. 198).14) In addition to the above mentioned initiatives, the Council of Europe has in the sphere of counterterrorism also monitored the level o counterterrorism measures on member states via the CODEXTER. After a detailed analysis of all activities and measures of given country, it issues an evaluation report including description of national policy, legal framework and list of all important convention of the Council of Europe ratified by the country. For instance, similar analysis of given sphere in the Czech Republic has been issued in June 2006.15) So far, the most recent important step of the Council of Europe was issuing its recommendation to member nations Rec (2007) 116), that relates to cooperation between the Council and Interpol in the sphere of counterterrorism. This recommendation, adopted by the Council of Ministers session on January 17th, 2007, includes an appendix presenting Interpol attitude, offering the Council three types of fundamental counterterrorist instruments in sphere of law enforcement, namely the I-24/7global police communication system, continuously updated databases and operational support to police forces. 3
EUROPEAN UNION
Within the European Communities, cooperation aimed at combating terrorism has started already in 1975, when the TREVI group has been established.17) Its members were Germany, Belgium, Denmark, Spain, France, Greece, Ireland, Italy, Luxembourg, Netherlands, Portugal and United Kingdom who have agreed to mutually exchange information and lessons learned in the sphere of terrorism. In following years the European Union maintained certain joint procedures in the sphere of counterterrorism however, after the attacks on United States of September 11th, 2001 and subsequent attacks in Madrid (March 11th, 2004) and London (July 7th, 2005), this agenda has become priority of both member nations and EU institutions. At present, three important European Union institutions are engaged in joint European counterterrorist activities: European Council; Council of the European Union; European Police Office (Europol); 14)
Council of Europe Convention on Laundering, Search, Seizure and Confiscation of the Proceeds from Crime and on the Financing of Terrorism. [cit. January 22nd, 2007]. Council of Europe. [on-line]. Available on WWW: [http://conventions.coe.int/Treaty/en/Treaties/Html/198.htm]. 15) Profiles on Counter-Terrorist Capacity - Czech Republic. [cit. February 18th, 2007]. Council of Europe. [on-line]. Available on WWW: [http://www.coe.int/t/e/legal_affairs/legal_cooperation/fight_against_terrorism/4_theme_files/country_profiles/CODEXTER%20Profiles%20(2006)%20C zech%20Republic%20E.pdf]. 16) Recommendation regarding co-operation against terrorism between the Council of Europe and its member states, and the International Criminal Police Organization. [cit. January 22nd, 2007]. Council of Europe. [on-line]. Available on WWW: [http://www.coe.int/t/e/legal_affairs/legal_cooperation/fight_against_terrorism/Rec_2007_1E%20Interpol.pdf]. 17) The abbreviation TEVRI represents initial letters of the French words terrorism, radicalism, extremism and international violence. KOSEK, M. Některé příklady mezinárodní spolupráce boje proti terorismu. [cit. October 14th, 2005]. Czech Republic Ministry of Interior. [on-line]. Available on WWW: [http://www.mvcr.cz/casopisy/ studie/antiter.html].
30
EUROPEAN COUNCIL The European Council18) associates heads of states or primary ministers of EU nations and the European Commission president. Its main mission is giving general impulses for social, economic and political orientation in all spheres of EU activities, both on the EU union and level of individual member states. The European Council responded to the attacks of September 11th, 2001 during its session on September 21st, 2001 when it approved its Counterterrorism Action Plan,19) which summarizes necessary steps of the Union. This plan is an important platform indicating the main direction in combating terrorism. After the attacks in Madrid, it has been reviewed twice a year and since 2005 incorporated in the European Counterterrorism. In June 2002, the European Council has made its Framework Decision on Combating Terrorism.20) Besides others, it includes the Council framework decision on European order of confinement and extradition procedures among member nations. This decision has further defined e.g. a joint concept of the act of terrorism, including for certain member nations new criminal acts, like founding terrorist group that were to be implemented in legal systems of individual countries and prescribed minimal scope of penalties, ensuring that terrorists will not seek for asylum in member states with lowest penalties or insufficiently defined bodies of terrorism related offences. Another step was a directive related to air traffic security21) or Council Framework Decision on Joint Investigation Teams.22) COUNCIL OF THE EUROPEAN UNION The Council of the European Union, sometimes indicated as the Council of Ministers, is one of the decisive EU bodies. It represents member nations and has broad legislative and executive competencies. Each member nation is represented on ministerial level. Considering the broad spectrum of areas, which the Council is responsible for, there is no permanent membership in this body – particular representation is given by the subject of each session. For counterterrorism activities, the EU Council has two working bodies – the Terrorism Working Group (TWG) and the Working Party on Terrorism / External Aspects
18)
The European Council as a political body of the European union must not be mistaken for the Council of Europe, which is an independent international organization, or the EU Council (Ministerial Council), which is a legislative and executive body of the European Union. 19) Conclusions and Plan of Action of the Extraordinary European Council Meeting. [cit. January 13th, 2007]. European Commission. [on-line]. Available on WWW: [http://ec.europa.eu/justice_home/news/terrorism/ documents/concl_council_21sep_en.pdf]. 20) Council Framework Decision on combating terrorism. [cit. January 13th, 2007]. Gateway to the European Union. [on-line]. Available on WWW: [http://europa.eu.int/eur-lex/pri/en/oj/dat/2002/l_164/l_16420020622 en00030007.pdf]. 21) Common Rules in the Field of Civil Aviation Security. [cit. January 21st, 2007]. Gateway to the European Union. [on-line]. Available on WWW: [http://europa.eu.int/eur-lex/lex/LexUriServ/LexUriServ.do?uri= CELEX:32002R2320:EN:HTML]. 22) Council Framework Decision on joint investigation teams. [cit. January 21st, 2007]. The Access to European Union Law. [on-line]. Available on WWW: [http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/site/en/oj/2002/l_162/ l_16220020620en00010003.pdf].
31
(COTER), which is focused on issues of judicial and internal affairs.23) The TWG working group consists of interior ministers and representatives of judicial bodies (ministers of security services for some nations), who represent all EU nations, Norway and Switzerland. This working group meets three times during one presidency period (i.e. three times every 6 months) and deals with assessment of internal threats and practical cooperation and coordination among EU bodies and agencies in the sphere of counterterrorism. The second EU Council body, the COTER working team consists mainly of ministers of foreign affairs who represent EU nations only. This team meets once a month and deals with the issues in sphere of external affairs, threat evaluation and political recommendations related to e.g. third countries, UN Conventions implementation or terrorism funding. The most important counterterrorism step made by the EU Council during the 90´s was issuing of the La Gomera Daclaration on terrorism,24) approved during the meeting of ministers of justice on the Spanish island La Gomera on October 14th, 1995. This document has defined combating terrorism as a priority target and matter of joint interest. Furthermore, it has stated that for effective elimination of terrorist activities and combating terrorism, it is necessary to thoroughly coordinate efforts among EU member nations, mainly by improving the mechanism of police and judicial cooperation. This cooperation should be carried out by exchanging operative information on terrorist groups, on methods of their operation, especially trade in arms, funding and money laundering. The declaration has also envisaged enhancement of coordination and collaboration among judicial bodies to eliminate any risk of indemnity. Procedure of extradition of individuals responsible for terrorist actions should be improved to get involved judicial bodies with such jurisdiction that enables to impose adequate sentences while respecting international agreements. Another important step in counterterrorism, made by the EU Council after the attacks of September 11th, 2001 was approval of the European Security Strategy25) in December 2003. The document has been elaborated within the second pillar of the Union and identified three critical security threats, including terrorism as one of them. It has also proposed way how to face these threats. For this document is a security strategy, terrorism is understood here as an external threat and the instruments proposed to face it correspond with this understanding - i.e. effective multilateralism, including use of force. However, according to EU principles the EU strategy stresses that law and security must remain in balance. A relevant impulse strengthening counterterrorism efforts were the attacks in Madrid (March 11th, 2004), nature of which differed from those launched after September 11th, 2001- The difference meant that they were no suicide attacks. Profile of the offenders was also different. In response to the new situation and in the context of approval of the EU Council Declaration on Combating Terrorism26), dated March 26, 2004 in Brussels, the EU has established a new body – the EU Counter-Terrorism Coordinator at the CU Council Secretariat. His mission is to identify weaknesses in individual EU member 23)
Working Structures of the Council in Terrorism Matters. [cit. January 21st, 2007]. Statewatch. [on-line]. Available on WWW: [http://www.statewatch.org/news/2004/jun/eu-plan-terr-options.pdf]. 24) La Gomera Declaration. [cit. 21st February 2007]. European Parliament. [on-line]. Available on WWW: [http://www.europarl.europa.eu/summits/mad2_en.htm#annex3]. 25) European Security Strategy. [cit. January 13th, 2007]. Council of the European Union. [on-line]. Available on WWW: [http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cmsUpload/78367.pdf]. 26) Declaration on Combating Terrorism. [cit. January 13th, 2007]. Council of the European Union. [on-line]. Available on WWW: [http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cmsUpload/DECL-25.3.pdf].
32
nations and Union as a whole in the area of counterterrorism and submit proposals for their elimination. Since December 2005, the counterterrorism coordinator has in cooperation with the European Commission has started issuing the so-called scoreboard, which documents procedures of individual member nations in implementation of important acts of the Union as well as international agreements. Using this tactics, many member nations have managed to accelerate the process of implementation of important instruments, besides others the European order of confinement. On November 30th, 2005 the European Union Counter-Terrorism Strategy27) has been issues after being prepared by the counterterrorism coordinator and officially approved by ministers of justice during the Council session on December 1st, 2005. The main purpose of this document is to clearly introduce main goals and instruments in the EU counterterrorism policy to the broadest public. The document consists of four main topics – prevention, protection, prosecution and reaction. Within these four categories, the documents tries to interconnect instruments and measure adopted under various EU policies and stress close links among measures implemented on national, European and broader international level. EUROPEAN POLICE OFFICE The Europol has been established in 1992 in order to effectively influence mutual cooperation of law enforcement agencies in the sphere of preventing and combating the most serious forms of international organized crime. The Office is based in Hague and its personnel consist of representatives of national law enforcement bodies (police forces, custom agencies, immigration offices etc.). Every EU member nation has one representative in the Office Management Board. To include the issue of terrorism in the sphere of action of Europol was the decision of representatives of EU countries governments in May 1998. According to this convention, Europol is to play a leading role in fighting terrorist activities as well as other signs of international organized crime. Until January 1st, 1999, the issue of terrorism was covered by bilateral intergovernmental agreements only. This had been far to suffice requirements of that time, especially in terms of flexibility and reaction swiftness. After the attacks in Madrid, Europol was ordered to restore the Counter Terrorism Task Force, which has started its operation in October 2004. It consists of experts from police and intelligence institutions of individual member states and analysts responsible for assessment of information and data delivered by individual member states. However in reality, majority of member states provides no or just limited information. So far, this Force has issued its manual for investigation in the sphere of counterterrorism. Europol provides operational support to member states and several investigation teams have been formed already based on internal operational lessons learned and its initial analytical report. It also focuses on the threat of radical Islamic terrorism. It evaluates trends in the sphere of terrorism funding, alternative methods of transferring funds and the role of nonprofit organizations.
27)
The European Union Counter-Terrorism Strategy. [cit. January 13th, 2007]. Public Register of Council Documents. [on-line]. Available on WWW: [http://register.consilium.europa.eu/pdf/en/05/st14/st14469re04.en05.pdf].
33
Another important step in enhancing police and judicial cooperation within the European Union is the Prüm Convention,28) signed by seven EU nations in German Prüm on May 27th, 2005.29) These seven countries for instance exchange information on DNA, fingerprints or data on automobiles. According to some politicians, forms of intergovernmental cooperation included in this convention represent the relevant future of collaboration in the sphere of security and fighting organized crime and terrorism. The current signatory states have declared tat other nations can accede to the convention in the year 2008 already. There are speculations that before the end of this decade, all EU nations shall accede to this convention. However, the Czech Republic, similarly like United Kingdom, Ireland or Poland has raised their reservations relating mainly to relatively high costs of this cooperation. CONCLUSION From the point of view of geographic definition, regional institutions play a very important role in international approach to counterterrorism. In the European regions, these international efforts are represented by three main dimensions defense and security (OSCE), law enforcement (Europol) and political and economic (EU) ones. In addition, many European nations play significant role in activities of the UN, NATO or other international organizations and institutions. Although approach to security and defense issues is far to be integrated among individual European nations, establishment of joint platforms to face the escalating threat of terrorism seems to be essential for the region to succeed in this asymmetric war. BIBLIOGRAPHY [1] [2] [3]
Bezpečnostní informační služba. [on-line]. Available on WWW: [http://www.bis.cz]. Council of Europe. [on-line]. Available on WWW: [http://conventions.coe.int]. Council of the European Union. [on-line]. Available on WWW: [http://www.consilium.europa.eu]. [4] EurActiv. [on-line]. Available on WWW: [http://www.euractiv.cz]. [5] European Commission. [on-line]. Available on WWW: [http://ec.europa.eu]. [6] European Parliament. [on-line]. Available on WWW: [http://www.europarl.europa.eu]. [7] European Union’s Judicial Cooperation Unit. [on-line]. Available on WWW: [http://www.eurojust.eu]. [8] Evropské informační středisko Univerzity Karlovy v Praze. [on-line]. Available on WWW: [http://www1.eis.cuni.cz]. [9] Gateway to the European Union. [on-line]. Available on WWW: [http://europa.eu]. [10] Informační kancelář Rady Evropy. [on-line]. Available on WWW: [http://www.radaevropy.cz]. [11] Interpol. [on-line]. Available on WWW: [http://www.interpol.int]. [12] KOLEKTIV AUTORŮ. Encyklopedie – Světový terorismus. 1st Ed. Prague: Svojka & Co., 2001, 536 ps. ISBN 80-7237-340-4.
28)
Prüm Convention. [cit. February 21st, 2007]. Council of the European Union. [on-line]. Available on WWW: [http://register.consilium.europa.eu/pdf/en/05/st10/st10900.en05.pdf]. 29) The agreement has been signed by Germany, Belgium, France, Luxembourg, Netherlands, Austria and Spain.
34
[13] KOSEK, M. Některé příklady mezinárodní spolupráce boje proti terorismu. [cit. October 14th, 2005]. Czech Republic Ministry of Interior. [on-line]. Available on WWW: [http://www.mvcr.cz/casopisy/ studie/antiter.html]. [14] KREJČÍ, O. Rok poté. [cit. September 5th, 2002]. Ekonom – Ihned.cz [on-line]. Dostupné na WWW: [http://ihned.cz/3-11453770-Oskar+Krej%E8%ED-000000_df6]. [15] MAREŠ, M. Politika EU proti terorismu: Od reakce k prevenci? In Evropská unie a její bezpečnost. 1. vyd. Brno: Mezinárodní politologický ústav MU, 2006, s. 45-57. ISBN 80-210-4172-2. 215 s. [16] Ministerstvo vnitra ČR. [on-line]. Available on WWW: [http://www.mvcr.cz]. [17] Statewatch. [on-line]. Available on WWW: [http://www.statewatch.org]. [18] The Access to European Union Law. [on-line]. Available on WWW: [http://eurlex.europa.eu]. [19] The Organization for Security and Co-operation in Europe. [on-line]. Available on WWW: [http://www.osce.org]. [20] United Kingdom Parliament. [on-line]. Available on WWW: [http://www.publications. parliament.uk].
35
Bedřich RÝZNAR Jan KOTALA
NOVÝ KONCEPT ŘÍZENÍ OPERACÍ – EBAO Recenzent Vlastimil GALATÍK Abstract: The article is focused on ally operation concept, based on EBAO (Effects-Based Approach to Operations). Fundamental principle of this concept lay in synergy of all available (military and civil) assets harmonization in operation area with the aim of mission accomplishment. V rámci NATO se v současné době rozpracovává koncept operací založených na dosažení jejich konečného cíle (Effects Based Approach to Operations, EBAO). Jedná se o teorii a praxi použití širokého, variabilního a efektivního spektra politických, ekonomických, civilních a vojenských kapacit s cílem synergicky a komplexně působit k dosažení požadovaného cílového výsledku operace. Koncept EBAO1 by měl mimo jiné umožnit i širší a pružnější spolupráci s nečlenskými státy NATO a s civilními organizacemi. Tento nový operační přístup může v operacích přinést mnohem větší efektivitu než dosud, protože od počáteční (plánovací) fáze operace až po její konečnou fázi se bude mnoha prostředky (bojovými i nebojovými), komplexně a společně (koherentně) působit na všechny rozhodující atributy nepřítele. Tento vojensko-civilní způsob vedení operací by měl také výrazně minimalizovat ztráty a škody na objektech infrastruktury a kulturních památkách. Zatímco teorie „klasických“ operací je ve vyspělých armádách obvykle rozpracována podrobně a komplexně, včetně souvisejících aspektů výcvikových, součinnostních a technologických, otázka působení tzv. koherentních sil, či problematika EBAO, zůstává stále na počátku rozpracování. Nejdále je v řešení této problematiky armáda USA, která již vydala řadu pomůcek i několik předpisů, které tento problém řeší ve všech výše uvedených aspektech. Nejkomplexnější přehled o tomto fenoménu poskytuje příručka U.S. Joint Forces Command, vydaná v únoru 2006 a nazvaná Effects-Based Approach to Joint Operations. Cílem příručky je zejména: − synchronizovat použití vojenské síly s ostatními silami a prostředky v operačním prostoru; − prosadit systémový přístup k řešení konfliktu mezi stranami ve všech jeho souvislostech; zejména politických, vojenských, ekonomických, sociálních, infrastrukturních, náboženských, informačních a jiných; − ukázat, že operační prostředí již není pouhé tradiční bojiště, nýbrž že jde o složitý vzájemně propojený systém vazeb a vztahů, a takový, tedy harmonizovaný a synergický, musí být i přístup k operaci;
1
V odborné literatuře se lze setkat i s pojmem EBO (Effects-Based Operations), který byl později nahrazen výstižnějším termínem EBAO.
36
− ukázat na nezbytnost dalšího vývoje, který by měl být spojen s experimentováním, rozvojem koncepcí a technologií, simulováním procesů a změnou filozofie přípravy personálu; − ukázat na nutnou změnu v práci štábů, změnu kompetencí a změnu plánovacích procesů a dokumentů. V praxi byl tento přístup poprvé použit právě armádou USA v prosinci 2005 v Iráku, kdy se spojily všechny politické, ekonomické a vojenské nástroje s cílem spolupracovat při obnově Iráku. Pojem EBAO se v současnosti lavinovitě šíří prostřednictvím vojensko-odborných diskusí. Tento nový operační přístup má mnoho zastánců a mnoho kritiků. Zatímco někteří jej označují za další z řady „módních“ slov na poli válečného umění, jiní jej považují za odkaz velikánů, jakými byli Napoleon Bonaparte či Fridrich Veliký. Podstatu této filosofie lze vyjádřit slovy světoznámého mistra taktiky – čínského vojevůdce Sun Tzu, který napsal, že „bojovat a porazit protivníka v každé z bitev není dokonalostí ve válečném umění, tou je prolomení protivníkova odporu bez boje“. Klasickým principem válečnictví byla vždy chápána porážka protivníka, totální destrukce jeho sil a prostředků a to bez většího přemýšlení o významu jednotlivých ničených cílů. Otázky, proč jsou ničeny konkrétní cíle, jaký to bude či nebude mít následný efekt (na obou stranách), nepadaly příliš často. Tato filosofie ovšem byla často velmi málo efektivní a nepříliš dlouho udržitelná. Typickým případem byl konflikt USA ve Vietnamu, kdy bezmyšlenkovité ničení protivníka nebylo schopno přinést kýžené vítězství a nakonec došlo i ke ztrátě podpory a odklonu civilního obyvatelstva USA. Důvod byl prostý – vojenské cíle nebyly dostatečně integrovány v cílech politických. Tyto historické zkušenosti, ale i prudký rozvoj technologií, změny v politickém rozložení světa aj. přivedly odborníky k nezbytnému přizpůsobování válečného umění soudobým požadavkům. Jednou z cest je i EBAO. Jedná se o rozvíjející se myšlenkový směr v otázce řízení vojenských operací integrující jak vojenskou činnost, tak i intenzivní působení ostatních zainteresovaných národních i nadnárodních (v případě koaličních operací) orgánů a organizací. První zmínky přicházejí z USA, a to z období invaze amerických sil do Iráku v roce 1991. V rámci amerického letectva vznikla skupina s názvem Black Hole – černá díra. Tato složka měla za úkol vypracovat plán leteckého útoku na Irák. Skupina se však neomezila jen na vytváření seznamu cílů pro ničení. Podařilost jí specifikovat opravdu klíčové cíle a odhadnout následky jejich vyřazení na obranyschopnost irácké armády. Výsledkem byla brilantní letecká kampaň, která, vedením vysoce sofistikovaných úderů ve spojení s použitím nových technologií (stealth) a účinným elektronickým působením zcela ochromila irácký odpor. Za zmínku stojí také fakt, že vlastní zrod teorie EBAO proběhl v rámci vzdušných sil Spojených států (U.S. Air Force), přičemž pozemní vojsko (U.S. Army) bylo jejím velkým odpůrcem. Někteří odborníci totiž tvrdí, že vrcholní představitelé U.S. Army cítili v novém, mnohem efektivnějším využití letectva a jeho působení na cíle (ve spojení s rozvíjející se technologií stealth a vysoce přesnou „inteligentní“ municí) ohrožení pro pozici U.S. Army v rámci amerických ozbrojených sil. První oficiální zmínka o myšlence EBAO v rámci NATO zazněla na summitu v Istanbulu. Co je tedy podstatou této nově formulované, propagované i kritizované filosofie na poli válečnictví?
37
Snahou EBAO je transformace v současnosti obvyklých operací, kdy na sebe vzájemně působí ozbrojené složky dvou či více znepřátelených stran, na aktivity intenzivně uplatňující vliv dalších oblastí (diplomacie, přístup k informacím a ekonomika) na politické, vojenské, ekonomické, sociální, kulturní oblasti protivníka a to včetně ovlivňování jeho infrastruktury. Klíčem k úspěchu využití konceptu EBAO je: − důkladné seznámení a pochopení prostředí operace na všech úrovních velení; − vytvoření seznamu požadovaných i potenciálních nežádoucích efektů pro vytvoření informační základny pro plánování operace; − soustavné vyhodnocování (porovnávání plánu a reality). EBAO klade důraz na následující klíčové činnosti: − vzájemné úzké propojení cílů strategické, operační i taktické úrovně; − odklon od omezeného působení vojenskou silou k výše zmíněnému multispektrálnímu ovlivňování protivníka; − vzájemnou kooperaci nadnárodních prvků a jednotlivých zainteresovaných státních elementů; − neustálé vyhodnocování zamýšlených a vznikajících efektů. Lze říci, že zatímco technologie, výzbroj a výstroj kráčejí mílovými kroky kupředu, válečné umění do značné míry ustrnulo a drží se historicky osvědčených, dnes však již částečně neefektivních principů. EBAO si neklade za popírat smysl řešení krizí a konfliktů vojenskou silou (použití síly bude mít vždy při řešení konfliktů nepopiratelný podíl), EBAO se snaží integrovat úsilí všech zainteresovaných komponentů operace tak, aby bylo požadovaných cílů (efektů) dosaženo s co nejnižšími náklady a riziky. Americké velitelství společných sil (Joint Forces Command, JFCOM) formulovalo následující principy charakterizující EBAO: 1. EBAO je komplexní myšlenkový proces Jedná se o novou cestu vyžadující iniciativu nejen vojenských prostředků, ale i politického aparátu zúčastněné země. Nejedná se o novou konkrétní strategii, nejedná se ani o nový nástroj plánování a vyhodnocování. Jedná se o způsob myšlení, který vyžaduje aplikaci stejných principů nejen na úrovni taktické, ale i té nejvyšší – politické. 2. EBAO zasahuje do všech oblastí a úrovní Snahou je, jak bylo výše zmíněno, integrovat úsilí všech zainteresovaných elementů – politických, diplomatických, ekonomických, ale i kulturních, a to s maximálním možným úsilím. Důležitým faktorem je uvědomování si všech možných následků dílčích akcí – např. bojující družstvo (ve válečném konfliktu velikostí zanedbatelný prvek), které k boji zneužije kulturní památku či nábožensky významné místo dané země, vyvolá nežádoucí efekt zasahující až na nejvyšší úroveň. 3. EBAO usiluje o naprosté propojení procesů plánování, výkonu a vyhodnocení 4. EBAO se zabývá cílovými efekty, ne konkrétními metodami, zbraněmi atd. Plánování v rámci EBAO začíná formulací cílů – požadovaných výstupů, která je následována rozhodnutím, jakými způsoby (z jakých zdrojů) budou tyto cíle dosaženy. 38
5. EBAO bere v úvahu veškeré výstupní efekty Válečnictví se tradičně zaměřovalo na přímé, fyzické efekty v podobě porážky protivníka, resp. jeho zničení. Přestože tato filosofie má při bojových operacích stále jisté místo, EBAO si uvědomuje nutnost vnímání i postranních, vedlejších efektů každé dílčí činnosti. Každý z těchto zdánlivě nepodstatných efektů totiž může v pravý čas mít svou neoddiskutovatelnou váhu a význam. Pochopitelně nelze přesně specifikovat, co určitá konkrétní činnost vyvolá na straně protivníka. EBAO však nabádá k důslednému promýšlení i na první pohled bezvýznamných aktivit. 6. EBAO zdůrazňuje nutnost být připraven na nezamýšlené Je nezbytné ponechávat si tzv. prostor k manévrování. EBAO zdůrazňuje přípravu i na neočekávané efekty (pozitivní i negativní), které mohou nastat v rozporu s plánem. 7. EBAO se snaží cílů dosáhnout co nejefektivněji a co nejúčinnějším způsobem Každého cíle lze dosáhnout mnoha způsoby. EBAO nabádá k důkladnému porovnávání jednotlivých cest pro dosažení požadovaných efektů a to nejen podle kriteria účinnosti, ale i podle efektivity jednotlivých plánů. Vždy je nutné vybrat takový plán, kterým lze dosáhnout požadovaného cíle s co nejmenšími ztrátami na lidských životech i materiálních zdrojích. 8. EBAO je primárně zaměřen na změny fungování cíle, ne na jeho fyzické změny (poškození nebo zničení) Podstatou veškerých operací není, jak je již výše zmíněno, zničení nepřítele. Podstatou je přimět jej k námi požadovanému chování. Pochopitelně nastávají situace, kdy je použití síly k likvidaci nepřítele jedinou možností k dosažení cíle. Ve většině případů však existují i alternativy nevyžadující ozbrojený střet. Je nutné vyvíjet maximální psychologické působení na nepřítele a na neutrální i spřátelené elementy v prostoru operace. Toto působení může být velmi prospěšné a netýká se pouze kombatantů, ale i jiných klíčových skupin nepřítele včetně civilního obyvatelstva. 9. EBAO vyžaduje precizní zpravodajské zabezpečení k důkladné znalosti prostředí EBAO vyžaduje precizní zpravodajskou přípravu operace. Cílem není získat detailní informace pouze o situaci nepřítele týkající se bezprostředně bojové činnosti. Je nutné rozpoznat klíčové elementy v jeho sestavě (na všech úrovních a ve všech oblastech), a tyto co nejpodrobněji charakterizovat tak, aby bylo možné odhadovat reakce nepřítele na vlastní podněty. V dnešní době informační expanze je velmi důležité vyhodnocovat důležitost jednotlivých zpráv a rozlišovat, co jsou pro rozhodnutí (opět na všech úrovních velení) podřadná data a co klíčové informace. 10. EBAO není žádnou závratnou novinkou JFCOM zmiňuje, že EBAO ve své podstatě není žádnou novinkou. Citovat lze mimo výše zmíněného Sun Tzu nebo také Napoleona Bonaparte, který pronesl: „Na bojišti se jevím vždy důkladně připraven – to proto, že dlouhou dobu před bojem medituji a předpovídám, co vše může nastat“.
39
Na základě výše zmíněných principů a zásad zveřejnili po dlouhých diskusích odborníci z JFCOM a U.S. Army definici, která říká, že operace na základě EBAO jsou: „Operace plánované, realizované a vyhodnocované na základě klíčového poznání prostředí a objektu operace s cílem ovlivnění nebo změny jeho chování použitím integrovaného úsilí vybraných prvků moci a to na základě politicky zadaných požadavků.“ LITERATURA [1] HALAŠKA, Jiří. Perspektivy vedení vojenských operací v urbanizovaném prostředí, nové operační požadavky a vliv moderních technologií na jejich vedení. [Disertační práce]. Brno: UO, 2007. 121 s. [2] MATTOX, James A. Effects Based Approach to Operations and the future of Army Doctrine. Monterey (California): Naval Postgraduate School, 2006. 77 s. [3] NATO Approach to Future Operation. The Role of Effective Engagement and Joint Manoeuvre. Dostupné z http://209.85.135.104/search?q=cache:r1bWV0RHTDAJ:transnet.act.nato.int/ WISE/EffectiveE/Seminarinf/EEJMSemina+EBAO&hl=cs&ct=clnk&cd=60&gl=cz [4] http://www.marcusevans.com/html/eventdetail.asp?sectorID=1&EventID=11392
40
Josef VONDRÁK Ladislav POTUŽÁK
ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA BUDOUCÍ PROSTŘEDKY DĚLOSTŘELECKÉHO PRŮZKUMU Recenzent Jozef VAĽKO Abstract: This article presents a new role of the artillery reconnaissance system. In accordance with new procedures of combat employment, basic principles of assignment of the artillery reconnaissance assets are determined. The controversial fields of artillery reconnaissance system are discussed based on comparison of required and true capabilities. ÚVOD Na přelomu 20. a 21. století procházela AČR řadou změn, které se dotýkaly organizační struktury jednotek a útvarů i jejich výzbroje. Před zahájením reformy ozbrojených sil v roce 2003, mělo dělostřelectvo ve své organizaci ještě průzkumný dělostřelecký oddíl, organizačně začleněný v dělostřeleckém pluku. Každý oddíl mechanizované brigády měl baterii dělostřeleckého průzkumu a 46. do měl kromě toho navíc družstvo hloubkového průzkumu, družstvo radiolokačního průzkumu a četu zvukoměrného průzkumu. Podstata systému řízení palby dělostřelectva spočívala v tom, že dělostřelecký velitel na stupni baterie a oddíl měl své stanoviště na pozorovatelně, odkud řídil činnost prostředků dělostřeleckého průzkumu, které mu byly podřízeny a současně i palebné jednotky v palebných postaveních. Průzkum řídil přímo a se svojí palebnou jednotkou měl zpravidla radiové spojení. Vyhodnocení průzkumné činnosti prováděl dělostřelecký velitel přímo na pozorovatelně na základě podkladů, které získal od podřízených i osobním pozorováním v terénu. Průzkumné prostředky nadřízeného vedly průzkum samostatně a palebná jednotka pro vedení palby na zjištěný cíl byla přidělena nadřízeným. Vyhodnocování průzkumových zpráv prováděla místa řízení průzkumu, umístěná na velitelských stanovištích počínaje dělostřeleckým oddílem výše. Tento systém (na stupni baterie a oddíl umožňoval okamžitou reakci palebných jednotek dělostřelectva na vzniklou bojovou situaci, avšak vylučoval možnost palby jiné než přímo podřízené palebné jednotky. V průběhu transformace AČR při současné neujasněnosti doktríny AČR docházelo k prosazování individuálních požadavků útvarů a svazků, jejichž důsledkem byla různá organizační struktura dělostřeleckých průzkumných jednotek dělostřeleckých oddílů i zavádění nových prostředků dělostřeleckého průzkumu jako náhrady za zastaralé a dosluhující prostředky. Za podmínek neustálých úprav koncepcí dělostřelectva nebylo možné se zabývat otázkami, zda nové prostředky dělostřeleckého průzkumu jsou schopny zcela doplnit škálu senzorů dělostřeleckého průzkumného systému. Proto je nutné všechny současné prostředky dělostřeleckého průzkumu vyhodnotit jako součásti dělostřeleckého průzkumného systému a vyvozovat závěry ve smyslu optimalizace činnosti celého systému. Při definování nových požadavků na prostředky dělostřeleckého průzkumu je rovněž potřebné vycházet ze změn, ke kterým v průběhu reformy AČR docházelo v rámci 41
celého dělostřeleckého průzkumného systému a z požadavků, které jsou na něj kladeny v souvislosti s jeho novými funkcemi. Vstup AČR do NATO a s tím spojené zavádění standardizačních dohod do bojové činnosti AČR vyvolalo několik zásadních změn v bojovém použití jednotek AČR. Jednotky AČR budou působit v rámci úkolových uskupení (ÚU), jejichž jádro budou tvořit mechanizované, tankové nebo výsadkové mechanizované (bojové) jednotky podporované jednotkami ostatních druhů vojsk (podpůrnými jednotkami), poskytujících palebnou a jinou podporu. Uskupení bojových jednotek má vlastní autonomní systém velení, stejně jako podpůrné jednotky. Podstatou a hlavní výhodou systému je možnost vyřazování cíle, zjištěného jakýmkoliv průzkumným prostředkem (senzorem), takovým prostředkem vyřazení (efektorem), který je v dané situaci nejefektivnější. Na rozhodovacím procesu se účastní velitelé a funkcionáři koordinace palebné podpory od stupně, který cíl zjistil až po stupeň v jehož podřízenosti je stanovený efektor. Nevýhodou systému je vysoký počet stupňů velení, podílejících se na rozhodovacím procesu výběru prostředku k vyřazení cíle. Tento způsob uskupování jednotek a realizace palebné podpory si vynutil změny v systému řízení palby dělostřelectva. Zcela nové vazby vznikly mezi systémem velení úkolového uskupení a systémem řízení palby dělostřelectva. Kromě toho, bylo potřebné vytvořit pracoviště, která zabezpečí efektivní palebnou podporu úkolového uskupení. Tyto dvě nové funkce plní nový dělostřelecký průzkumný systém. Dělostřelecký průzkumný systém tedy v současné době plní celkem tři hlavní funkce: - zjišťování a vyhodnocování průzkumových údajů o nepříteli; - propojení systému velení úkolového uskupení a systému řízení palby oddílu; - plánování, organizace a řízení palebné podpory úkolového uskupení. Z toho je zřejmé, že požadavky na budoucí prostředky dělostřeleckého průzkumu se netýkají pouze prostředků pro zjišťování cílů, ale i prostředků zabezpečení velení a spojení. Prostředky pro zabezpečení velení a spojení jsou řešeny v rámci automatizovaného systému velení a řízení. Mezi stěžejní charakteristiky, které musí dělostřelecký průzkum z hlediska první uvedené funkce splňovat patří jeho nepřetržitost a včasnost, hodnověrnost, přesnost a úplnost jeho výsledků1. Tyto charakteristiky jsou v podstatě odrazem dvou skupin základních požadavků na dělostřelecký průzkum: - požadavky na dobu činnosti dělostřeleckých průzkumných jednotek a prostředků; - požadavky na zjištění a předání průzkumových údajů. 1
POŽADAVKY NA DOBU ČINNOSTI DĚLOSTŘELECKÝCH PRŮZKUMNÝCH JEDNOTEK A PROSTŘEDKŮ
Doba vedení průzkumu je závislá na technických parametrech přístrojů a na schopnostech obsluh. Obecně lze říci, že přístroje by měly splňovat požadavek bojeschopnosti po celou dobu plánované bojové činnosti. V činnosti vždy budou přístroje, které budou působit ve prospěch prvosledových úkolových uskupení. Střídání sledů při vedení bojové činnosti se bude řídit záměrem velitele a konkrétní situací. Lze však říci, že aktivní bojová činnost bude nejčastěji probíhat po dobu, řádově, hodin až dnů. Z toho vyplývá potřeba životnosti přístrojů a zvláště kapacity zdrojů elektrické energie, která se v tomto ohledu jeví kritickou. 1
MO ČR. Dělostřelecký průzkum topograficko-geodetická a meteorologická příprava dělostřelectva přímé palebné podpory. Děl-6-3. Praha: 1994. 267s.
42
Přestože činnost všech prostředků dělostřeleckého průzkumu nebude vždy nepřetržitá, pro spolehlivé zabezpečení průzkumné činnosti je nutné, aby přístroje byly vybaveny zdroji elektrické energie na dobu nejméně jednoho až dvou dnů. U výnosných souprav je potřebné zajistit průběžné dobíjení a výměnu akumulátorových baterií. Proto je z organizačních důvodů žádoucí, aby zdroje vydržely nejméně dva dny. Toho lze dosáhnout vybavením přístrojů zdroji s dostatečnou kapacitou nebo dostatečným počtem akumulátorových baterií. U přístrojů zabudovaných do samohybných podvozků je možné řešit napájení přístrojů z náhradních zdrojů (podvozku) a případně dobíjení elektrocentrálou. Elektrocentrála však, kromě zásobování elektrickou energií, musí splňovat další podmínky. Musí být dokonale odhlučněna, aby hlukem nerušila činnost obsluhy a, zvláště v noci, neprozrazovala stanoviště prostředku dělostřeleckého průzkumu. Tepelná izolace musí zabezpečit minimální tepelné vyzařování. Elektrocentrála rovněž musí být zabudována do prostředku tak, aby nevyžadovala zdlouhavou manipulaci při zaujímání a opouštění stanoviště. Kapacitní možnosti zdrojů energie v integrovaném průzkumném systému (IPzS) LOS a průzkumném a pozorovacím kompletu (PzPK) SNĚŽKA vyplývají z takticko technických parametrů techniky a to jak podvozku tak elektrocentrál. Lze konstatovat, že z hlediska možností doplňování pohonných hmot je provoz prostředků dělostřeleckého průzkumu omezen pouze životností přístrojů. Kritickou se jeví životnost chlazených termovizních kamer, které mohou pracovat do výměny chladícího média 3 000 hodin. Dobu činnosti obsluh ovlivňují především vnější vlivy prostředí. Výzkumy, zabývající se vlivem prostředí na pracovní výkonnost prokázaly, že při vysokých teplotách (přibližně nad 30o C) a odpovídající relativní vlhkosti vzduchu se snižuje pracovní výkon člověka (až na 30 %) a vzrůstá počet chyb, kterých se při práci dopouští (jedinec se začíná dopouštět chyb při 30o C přibližně po 2 hodinách činnosti a při 33o C již v první hodině). Obdobně se pracovní výkonnost snižuje při nízkých teplotách (pod 10o C)2. Organizace dělostřeleckých průzkumných družstev a družstev technického průzkumu neumožňuje plnohodnotné střídání obsluh. V případě, že se bojová činnost povede řádově ve dnech, je možné vést průzkum pouze jedním členem obsluhy. V tom případě se družstvo nemůže účastnit spolupráce při řízení palby ve stanovených časových normách. Technika do jisté míry poskytuje obsluze pohodlí, díky němuž se prodlužuje doba vedení průzkumu bez střídání. Na základě pozorování v praxi je možno konstatovat, že soustředění na vedení průzkumu se u jednotlivce snižuje přibližně po dvou hodinách, což odpovídá výše uvedeným výsledkům výzkumu. V případě vedení bojové činnosti nepřetržitě družstvem se celková únava organismu projevuje po třech dnech, přičemž už po prvním dnu se výsledky průzkumu znatelně zhoršují. Uvedené orientační normy ovlivňují další okolnosti např. klimatické podmínky (horko, zima, vlhko, déšť, atd.), fyzické a psychické předpoklady jednotlivce (odolnost proti únavě, nedostatku spánku, stresu, hladu, žízni, apod.). Dobu vedení průzkumu ovlivňuje především úroveň schopností obsluh ať již z hlediska fyzických nebo psychických kvalit. Tyto kvality lze rozvíjet vhodným výcvikem a volbou metod jeho provádění. Zaměřením výcviku na vytrvalost, psychickou a fyzickou odolnost se časové možnosti průzkumu budou zvyšovat.
2
Matoušek,O., Růžička, J. Psychologie práce. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1965. 286 s.
43
2 POŽADAVKY NA ZJIŠTĚNÍ A PŘEDÁNÍ PRŮZKUMOVÝCH ÚDAJŮ Průzkumové údaje jsou zprávy o nepříteli, které umožňují naplánovat nebo realizovat palbu na cíl. Jsou to následující údaje: číslo cíle, druh cíle, poloha cíle, tvar, rozměry a orientace skupinového cíle a ráz činnosti cíle3. Číslo cíle. Číslo cíle přidělí zpravidla velitel dělostřeleckého průzkumného družstva (dpzdr) (bude-li mu přidělen interval číslování cílů) nebo náčelník MKP v souladu s pravidly stanovenými předpisem Pravidla střelby a řízení palby pozemního dělostřelectva. Druh cíle. Optickými a optoelektronickými přístroji lze zjistit druh cíle v mezích jejich technických možností. Radiolokátorem PzPK SNĚŽKA není možné spolehlivě stanovit o jaký cíl se jedná. Radiolokátor ARTHUR je schopen určit druh střílejícího zbraňového systému a orientačně i ráži (malá, střední, velká). Poloha cíle. Všechny uvedené prostředky dělostřeleckého průzkumu umožňují určit polohu cíle s přesností uvedenou v předpisu Pravidla střelby a řízení palby pozemního dělostřelectva, tabulka T-2.1. V závislosti na přesnost připojení vlastního stanoviště zjišťují prostředky dělostřeleckého průzkumu souřadnice cílů s přesností vyžadující nebo nevyžadující zastřílení před zahájením účinné střelby. Tvar, rozměry a orientace skupinového cíle. Optickými a optoelektronickými přístroji je možné, v mezích jejich technických možností, získat podklady, na jejichž základě lze určit tvar, rozměry a orientaci skupinového cíle. V případě zjištění cíle radiolokátorem je možné vypočítat rozměry cíle z rozmístění zjištěných jednotlivých (elementárních) cílů. Ráz činnosti cíle. Optickými a optoelektronickými přístroji lze popsat činnost cíle. Radiolokátorem PzPK Sněžka je možné detekovat pouze pohybující se cíle. Radiolokátor ARTHUR je schopen určit polohu pouze cíle, který vede palbu. Důležitým údajem sloužícím k vyhodnocení splnění palebného úkolu je vyhodnocení účinku palby. Vyhodnotit účinnou střelbu je možné pouze na základě pozorování optickými nebo optoelektronickými přístroji, tzn. prostředky dělostřeleckého základního průzkumu. Prostředky radiolokačního průzkumu lze zjistit pouze zda objekt pokračuje v činnosti či nikoliv. Zjištěné údaje je nutné v reálném čase předat na stanovená pracoviště. Při dodržování taktických norem může vzniknout potřeba předávat průzkumové zprávy na vzdálenost až 15 km. Technická dokumentace uvádí průměrný dosah radiové stanice RF-13 se závěsnou anténou ve středně zvlněném a zalesněném terénu až 15 km. Praxe však potvrzuje, že rádiové stanice, které mají 25 W zesilovač (pouze u IPzS LOS a PzPK Sněžka), při nepříznivých podmínkách nezaručují 100% spolehlivý přenos informací dokonce ani na vzdálenosti kolem 5 km. Stávajícími rádiovými stanicemi není možný současný hlasový a analogový přenos informací. Průzkumné prostředky musí být vybavovány spolehlivými radiovými stanicemi, schopnými současného hlasového i datového přenosu na vzdálenost nejméně 15 km bez nutnosti instalování závěsné antény. 3
GŠ AČR. Pravidla střelby a řízení palby pozemního dělostřelectva (dělo, četa, baterie, oddíl). Pub-74-01-1. Praha: 2003. 261 s.
44
ZÁVĚR Dělostřelecké průzkumné jednotky dělostřelectva AČR jsou průběžně vybavovány moderními prostředky dělostřeleckého průzkumu. Směry dalšího vývoje je potřebné vytyčovat v souvislosti se změnou úkolů dělostřeleckého průzkumného systému a s možnostmi a perspektivou současných prostředků dělostřeleckého průzkumu. Vstupem AČR do NATO došlo ke změnám úkolů, které plní dělostřelecký průzkumný systém v rámci palebné podpory boje úkolového uskupení. Nejde již pouze o zjišťování a vyhodnocování údajů o objektech nepřítele, ale rovněž o koordinaci vyřazování cílů zjištěných všemi prostředky úkolového uskupení (ÚU) a propojení systému velení ÚU se systémem řízení palby dělostřelectva. Doba bojové činnosti dělostřeleckých průzkumných družstev bude značně proměnlivá a bude záviset především na bojovém úkolu a konkrétní situaci. Dělostřelecká průzkumná družstva nemají organizační strukturu, která by umožňovala vést průzkum ve směnách. Při dlouhodobém vedení bojové činnosti (několik dnů) se omezujícím prvkem stává člověk, jehož pozornost se při dlouhodobé činnosti a také v nepříznivých podmínkách snižuje a obsluha se dopouští chyb. Výsledky průzkumné činnosti pak nebudou věrohodné. Z uvedeného vyplývá potřeba vytvoření co největšího pohodlí pro osádky prostředků dělostřeleckého průzkumu, aby byly co nejvíce eliminovány nepříznivé vlivy okolí na jejich činnost. Časové možnosti dělostřeleckého průzkumu rovněž příznivě ovlivní možnost vést průzkum ve směnách. Dobu vedení a spolehlivost dělostřeleckého průzkumu mohou rovněž pozitivně ovlivnit automatizované sledovací prostředky, jejichž činnost není závislá na schopnostech ani fyzických možnostech obsluhy. Zdroje elektrické energie pro napájení přístrojů, zvláště u výnosných souprav jsou značně limitujícím faktorem doby vedení průzkumu. Zkušenosti z praxe potvrzují, že kapacita zdrojů postačuje řádově pouze na několik hodin činnosti a navíc se snižuje s poklesem okolní teploty, se stářím akumulátorů a při vedení průzkumu v noci. Požadavkem je zabezpečení elektrickou energií až na několik dnů. U výnosných prostředků je potřebné zaměřit vývoj na zvyšování kapacity akumulátorových baterií a na organizaci jejich výměny a dobíjení v průběhu bojové činnosti. Samohybné prostředky je potřebné vybavit takovými elektrocentrálami, které nebudou demaskujícím příznakem a neovlivní bojovou činnost osádek. Prostředky technického průzkumu nelze spolehlivě zjistit druh cíle. Průzkumným a pohyblivým kompletem SNĚŽKA lze zjistit pouze činnost pohybujícího se cíle a radiolokátorem ARTHUR pouze střílejícího cíle. Vyhodnocení účinků palby prostředky technického průzkumu je možné pouze ověřením, zda cíle pokračují ve zjištěné činnosti či nikoliv. Při rozvoji prostředků dělostřeleckého průzkumu je nutné věnovat pozornost i spojovacím prostředkům a jejich možnostem předávat zjištěné údaje na potřebnou vzdálenost a v požadovaném formátu. Uvedené závěry lze využít při zpracovávání podkladů pro zadávání požadavků při zavádění nových nebo modernizaci stávajících prostředků dělostřeleckého průzkumu. Přitom je potřebné prosazovat obsah požadavků před formou naplňování.
45
LITERATURA: [1] GŠ AČR. Pravidla střelby a řízení palby pozemního dělostřelectva (dělo, četa, baterie, oddíl). Pub-74-01-1. Praha: 2003. 261 s. [2] Matoušek,O., Růžička, J. Psychologie práce. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1965. 286 s. [3] MO ČR. Dělostřelecký průzkum topograficko-geodetická a meteorologická příprava dělostřelectva přímé palebné podpory. Děl-6-3. Praha: 1994. 267s.
46
Jan KOTALA
SÍLY 21. STOLETÍ – OD POJMU K REALITĚ Recenzent Zdeněk FLASAR Abstract: This article deals with the birth of a new concept on the field of the warfare – Forces of the 21st century – FORCE XXI. The author mentions fundamental changes within this course of study, both technical (implementation of new technologies and weaponry) and doctrinal. The author also describes current situation of the project within Armed Forces of the Czech Republic. ÚVOD Poslední dekáda minulého století s sebou přinesla zásadní politické, ekonomické, sociální a další změny především v zemích střední a východní Evropy. Do 21. století vstoupily státy rozšiřující se Severoatlantické aliance nikoli s jedním, jasně definovaným nepřítelem, ale proti celé nepřátelské koalici, která není omezena žádnými konkrétními hranicemi ani konvencemi – hovoříme o tzv. asymetrickém válčišti [1]. Proběhlé zásadní změny vyvolaly potřebu uvažovat o dalším rozvoji ozbrojených sil ve 21. století. Vznikly celé řady odborných studií s vojenskou problematikou. Diskutují se nové pohledy na možnosti řešení konfliktů (mj. tzv. teorie EBAO1), kdy se důraz klade na multispketrální působení na cíl (objekt) operace tak, aby použití síly bylo vnímáno jako nejkrajnější alternativa. Za klíčovou stránku rozvoje moderních ozbrojených sil je však považována oblast rozvoje technického vybavení, možností a schopností nově vznikajících ozbrojených sil. Česká republika se jako členský stát NATO a Evropské unie aktivně podílí a bude podílet na akcích vojenského i nevojenského charakteru v gesci těchto organizací. Z tohoto důvodu se ČR zavázala vyčlenit pro NATO dvě brigádní úkolová uskupení (na bázi 4. brn a 7. mb), která jsou od roku 20072, resp. 2008 připravena po stránce materiální i v oblasti vycvičenosti k plnohodnotnému nasazení nejen při řešení možného konfliktu na vlastním území, ale i v zahraničních misích NATO3, OSN a EU4. A právě při zahraničních misích (a jasně tento fakt potvrzují osobní zkušenosti velitelů všech stupňů z různých misí AČR) vyplouvají na povrch nemalé rezervy nejen v komunikaci a sdílení informací v rámci mnohonádnostních jednotek. Jedním z klíčových slov se tak stala kompatibilita. K tomu, aby vojáci AČR mohli i nadále plnit své úkoly vyplývající z členství České republiky v mezinárodních organizacích výtečným způsobem je bezpodmínečne nutné, aby disponovali prostředky srovnatelnými a kompatibilními s vybavením svých kolegů z ostatních členských armád NATO. Jedním 1
Effects-based Approach to Operations 43. vmpr 4.brn v současné době působí v rámci provinčních rekonstrukčních týmů mise ISAF v Afghánistánu 3 Na základě aktivního členství AČR v rámci projektu NRF. 4 Připravovaný projekt česko – slovenské battle group (EU CS BG) s plánovanou pohotovostí ve 2. polovině roku 2009. 2
47
ze zásadních a společně schválených směrů, kam se ubírají výzkumy v oblasti rozvoje ozbrojených sil moderních armád jsou technologie souhrně nazývané pojem „Síly 21. století“ (FORCE XXI). 1
ZROZENÍ PROJEKTU V ZAHRANIČÍ
SIL
21.
STOLETÍ
A
SOUČASNÝ
STAV
Pojem „Síly 21.století“ (FORCE XXI) by před několika lety zněl poněkud futuristicky, nicméně dnes je realitou na poli výzkumu a vývoje většiny členských armád NATO. Zdokonalování vojenských systémů se nezadržitelným tempem žene kupředu – naplňuje požadavky armády na spolehlivou a moderní výzbroj, která by odpovídala současnému způsobu vedení boje a přitom byla cenově přístupná. Práce v této oblasti započaly v průběhu devadesátých let 20. století (U.S.Army – 1992) a zahrnují nejen nové technologie pro vojáka, ale i zcela nový způsob vedení bojové činnosti především nejnižších bojových celků na stupni skupina, družstvo, četa a rota. Je patrné, že síly 21. století jsou velice rozsáhlý, mimořádně ekonomicky náročný program k dosažení dominantního postavení ozbrojených sil v celém možném spektru operací 21. století. Tento program vyniká syntézou vědy počítačové technologie, umění integrované doktríny a organizace a optimalizace lidských kapacit. Jeho cílem je dosáhnout zvýšení úrovně nových formací sil, které budou představovat lepší a dokonalejší stupeň (stav) použitelnosti v prostoru a čase. Podstata těchto nových směrů ve vojenství je postavena na digitálním spojení všech zbraňových systémů a vojáků v prostoru plnění úkolu. To umožní větší mobilitu, zvýší tempo boje, sníží pravděpodobnost neúmyslné střelby na vlastní vojska atd. Lze tedy očekávat, že takto vybavené a vycvičené jednotky budou účinněji soustřeďovat palbu, budou agilnější, pružnější, univerzálnější apod. [2]. V současné době již vyspělé armády vybavují své vojáky první generací tohoto systému tak, aby tyto jednotky byly schopny nasazení s novou výstrojí v časovém horizontu let 2010 – 2020 (jedná se zejména o jednotky speciálního určení, např. U.S. Army Rangers apod.). Následně bude zaváděna nová generace kompletů v horizontu let 2020 – 2030. Dlouhodobější vize počítá i s dalším rozvojem těchto technologií i po roce 2030, tzv. OFW – Objective Force Warrior.
Obr. 1 1. generace integrovaného kompletu vojáka
48
Obr. 2 OFW – Objective Force Warrior
Vytvářené síly 21. století bude možné vzhledem k jejich univerzálnosti operativně použít pro široké spektrum úkolů (od úkolů EU BG5 vyplývajících z Petersburgských dohod6 až po účast při vedení bojových operací v rámci misí NATO). Obsah těchto úkolů a nutnost vytvářet jednotky schopné pokrýt tak široké spektrum činností však na vojska logicky klade nové požadavky. Především lze předpokládat nutnost přizpůsobení organizačních struktur, zejména pozemních sil, vybavenost novými prostředky ničení, ale i ochrany. Důraz přitom bude kladen na jednotlivce a na malé jednotky speciálního charakteru disponující takovými technologiemi, které umožňují širokou integraci systémů při současném zvýšení jejich efektivity. Platí totiž i nadále teze, že „Kam nevkročila noha pěšáka, tam nebylo dosaženo vítězství“. Jak dokládá následující tabulka, dané problematice se plně věnují všechny vyspělé armády světa. Stát
Název programu / kompletu
Plánované zahájení dodávek
Plánovaná plná operační způsobilost
USA
Land Warrior
2002
2009
Velká Británie
FIST (Future Integrated Soldier)
2006
2010
Kanada
ISSP (Integrated Soldier System Platform)
2008
2010
Německo
IdZ (Infanterist der Zukunft)
2004
2009
Francie
FELIN (Fantssin à Equipement et Liaison Intégrés)
2004
2010
Nizozemí
SMP (Soldier Modernisation Programme)
2004
2010
Norsko
NORMANS (Norwegian Modular Artic Network Soldier)
2004
2010
Dánsko
Danish Soldier Modernisation
2004
2010
Belgie
BEST (Belgium Soldier Technology)
2004
2010
Itálie
Soldato Futuro
2005
2011
Portugalsko
Sodado do Futuro
2009
2012
Slovensko
PIBS(Pokrocily Bojovy Individualny Systém)
2010-2015
Polsko
Tytan
2011
Tab. 1 Přehled zavádění kompletů 1. generace ve světě
2
VOJÁK 21. STOLETÍ
V souvislosti se závazky vyplývajícími z členství v NATO AČR deklarovala akceptaci cíle EL 0895 ADVANCED INDIVIDUAL COMBAT SYSTEM týkajícího se zavádění integrovaných systémů vojáka s tím, že zahájí postupné zavádění systému od konce roku 2010 a jeho zavedení završí v roce 2015. V červnu roku 2004 byla mezi MO ČR (gesce Sekce vyzbrojování – SV MO) a VOP-026 Šternberk, s.p. podepsána smlouva o poskytnutí
5
6
Europian Union Battle Groups – ozbrojené síly rychlé reakce pod velením EU s možností nasazení v jakémkoliv prostředí do 15 tis. km od Bruselu (vyjma arktických oblastí). První zmínka o možném vytváření se datuje do roku 1999 na summitu v Helsinkách. EU BG dosáhly plných operačních schopností k 1. 1. 2007. Seznam vojenských a bezpečnostních priorit EU. Poprvé byly zformulovány v roce 1992 během jednání v hotelu Petersberg blízko Bonnu. Zahrnují mise charakteru humanitárního, přes operace na udržení míru (Peacekeeping ops.), až po operace na prosazení míru (Peacemaking ops.).
49
podpory na programový projekt „Voják 21. století“ (V21). Cílem stejnojmenného projektu obranného výzkumu bylo: - definovat požadavky v oblasti nezbytného vybavení, výstroje a výzbroje; - zpracovat studii, ve které budou definovány reálné požadavky (s ohledem na dostupnost) a možnosti takového jednotlivce se zaměřením na oblasti: o zvýšení účinnosti vojáka (zbraňové systémy, munice); o odolnost vojáka; o velení a řízení (přehled o bojišti v reálném čase); o pohyblivost vojáka (navigace, přístroje nočního vidění, senzory pro pohyb na bojišti); o zabezpečení činnosti vojáka (zabezpečení činnosti a udržení jeho výkonosti v každém protředí). Celý proces vytváření a implementace prvků projektu V21 je rozdělen do několika etap: - 2004 až 2006 o proběhlo zpracování analýzy a zámyslu řešení projektu; o provedení analýzy současných bojových operací ve světě na základě které vznikla dílčí studie „Nové požadavky na vojáka 21. století“; o byl zpracován návrh HW zabezpečení prvků funkčního demonstrátoru; o byl sestaven a oživen funkční demonstrátor vybraných sybsystémů bojového modulárního kompletu vojáka, proběhly a byly vyhodnoceny jeho zkoušky. - 2007 až 2009 o pokračuje výzkum a vývoj v oblasti SW pro jádro systému – C4I7; o v rámci projektu DIGIBO 21 proběhne začleňování komunikačních systémů V21 do ostatních prvků velení AČR; o probíhá vývoj s cílem naplnění koncepce C4 IRSTA8 (s důrazem na moderní zaměřovací sytémy a vysokorychlostní datové spojení WLAN/UWB); - 2010 až 2011 o zahájení dodávek modulárního bojového kompletu V21 do AČR. 3
ORGANIZACE, TAKTIKA A MOŽNOSTI SIL 21. STOLETÍ
Zavedení integrovaného systému vojáka 21. století, ať už pod názvem Land Warrior, Felin, či V21 znamenalo, znamená a bude znamenat zásadní zlom v chápaní a pohledu nejen na vojáka, ale i na veškeré vojenské operace. Jeho zavedení s sebou přináší diametrální rozdíly v možnostech vojenských jednotek na všech stupních. Tento fakt se pochopitelně promítá i v nutnosti přizpůsobit dosud používanou taktiku a také vlastní organizační struktury jednotek. Podstata, principy, a techniky výše uvedených dílčích oblastí taktiky malých jednotek (bojové drily, patrolování apod.) se sice pravděpodobně příliš nezmění, změní se však vzdálenosti, na které budou jednotky schopny tyto činnosti vykonávat. Tyto schopnosti tak umožňují pokrytí daného území nasazením menší jednotky (v některých taktických situacích jednotkou až o stupeň menší) než v současné době. Jako jeden z mnoha příkladů lze uvést poziční obranu na stupni četa. Té je v současné době určován opěrný bod o obecně stanovených rozměrech 500 m šířky a 300 m hloubky. Při použití integrovaného kompletu vojáka lze očekávat, že tento prostor bude schopno bránit i jednotka o velikosti 7 8
Command, Control, Communication, Computer, Inteligence. Command, Control, Communication, Computer, Inteligence, Reconaisance, Surveliance, Target Aquisition.
50
družstva. Toto družstvo bude mít totiž zcela rozdílný dosah pozorování a tudíž možnost včasného zjištění nepřítele, zároveň bude prostřednictvím vyšších velitelských stupňů (obraz bojiště v reálném čase) disponovat možnostmi mohutné palebné podpory s minimální časovou prodlevou. Zásadní změny se však dotknou celkové koncepce jednotek do stupně rota. Budoucnost vidí odborníci v jednotkách postavených na bázi rotních taktických uskupení. Tento koncept potvrzují i zcela nově vytvářené jednotky americké armády – lehké mechanizované roty SBCT9 (Stryker Brigade Combat Team). Tato nová rotní taktická uskupení představují novou dimenzi rozvoje mechanizovaných jednotek. Jako jejich hlavní přínos je možno považovat: - mobilitu; - dostatečnou úroveň ochrany a zabezpečení; - informační nadvládu; - samostatnost při plnění úkolů. Rotní taktické uskupení na tomto novém základu bude schopno mimořádně účinně zasáhnout zejména v zastavěném prostoru, v prostoru hornatém, či nepřehledném – tedy v prostorech, které jsou tolik charakteristické pro ráz soudobých operací pod velením NATO. Jedna z možností struktury rotního taktického uskupení (vycházející ze struktury SBCT) vypadá následovně [3]: - 3 bojové čety na kolových obrněných transportérech; - sekce kanónových vozidel ( kanón 105 mm); - minometná sekce; - sekce velení; - tým řízení palby (obsahuje mj. leteckého návodčího, návodčího těžkého dělostřelectva); - zdravotnická sekce. Není pravděpodobné, že by tyto jednotky zcela nahradily soudobé těžké mechanizované útvary vyzbrojené tanky a pásovými bojovými vozidly (ty by měly stále mít svou roli jako síla pro vybojování nadvlády). Dílčí zkušenosti z nasazení takovýchto jednotek (zatím ve velmi omezeném měřítku) však potvrzují, že operace ve městech, operace stabilizační, či ochrana obyvatelstva před nepřátelskými paramilitárními skupinami (dnes velmi aktuální například při misích AČR v Kosovu, Bosně a Hercegovině, Afghánistánu apod.) jsou těmto jednotkám „šité na míru“. ZÁVĚR Nedávné bojové operace vedené spojeneckými vojsky koalice USA, Velké Británie a jiných států NATO na Středním východě (2002 – 2007 v Afghánistánu, 2003 – 2007 v Iráku) potvrdily správnost nových směrů rozvoje vojenských technologií a operačního umění západoevropské kultury. Největší pozornost poutá v této souvislosti skutečnost, že pomocí aplikace moderních technologií lze snížit počet osob vedoucí úspěšné bojové 9
Vytváření SBCT oznámila U.S. Army v říjnu 1999 s tím, že tyto jednotky budou vyplňovat mezeru mezi těžkými silami s mohutnou ničivostí leč dlouhou dobou zasazení do operace a silami typu U.S. Army Rangers, 82nd Airborne atd., které lze nasadit velmi rychle, nicméně mají značně omezenou ničivost a schopnost ochrany. Jednotky SBCT dosáhly již v roce 2003 počátečních operačních schopností.
51
operace. Menší počet vojáků na bojišti má pak vliv na zvýšení mobility, zlepšení logistické podpory a současně snížení ztrát. V praxi se tak potvrdila myšlenka, že je možno nasadit mnohem méně osob, vybavených novými, moderními systémy než jsou ty současně používané, a přitom dosáhnout stejného, nebo dokonce lepšího výsledku. Integrované komplety vojáka a malých jednotek představují zlomový skok v rozvoji obranných technologií transatlantického společenství. Již dnes lze říci, že jejich cílem je oživení fenoménu středověkého rytíře – bojovníka, který je schopen samostatně nebo v malé skupině čelit mnohonásobné přesile. Nejedná se jen o využití nových materiálů a technologií, ale především o jejich propojení s novými formami výcviku, organizace a nasazení [4]. S ohledem na stále více aktuální hrozby terorismu a boje na „asymetrickém“ bojišti je možno konstatovat, že komplex integrovaných kompletů malých jednotek si své místo ve všech armádách NATO bezesporu najde. V současné době lze za největšího „nepřítele“ projektu V21 v rámci AČR označit jeho finanční nákladnost. Je pochopitelné, že vstupní náklady jsou a budou při vývoji tak zásadního projektu jakým je projekt V21 velkou zátěží pro resort obrany ČR. Je však více než zřejmé, že tyto náklady jsou vynaloženy správným směrem a lze je považovat (při pohledu z čistě ekonomického hlediska) za mimořádně efektivní investici. Uvědomme si, že již při současné intenzitě využívání vojáků AČR v zahraničních misích bude vybavení klíčových prvků AČR umožňovat nasazování mnohem menších elementů (což samo o sobě přinese značné finanční úspory – zmiňme například aktuální komplikované diskuse ve věci nadnárodního nákupu strategických dopravních letounů C-17 pro jednotky EU BG a v té souvislosti mj. dohady o nákladnosti letových hodin těchto prostředků). Zjednodušeně lze říci, že proces implementace moderních technologií a komponentů V21 bude znamenat posun od kvantity ke kvalitě. Kvalitě, která umožní nejen vyslat do operace méně vojáků, ale především prostřednictvím využití speciálních technických prostředků minimalizovat jejich, dnes nezbytnou, aktivní přítomnost pro efektivní řešení extrémně rizikových situací. A z tohoto pohledu na věc, kdy je zřejmá zásadní redukce rizika ztráty bojové síly – lidských životů, musí být tato investice obhajitelná před všemi jejími odpůrci a skeptiky. POUŽITÁ LITERATURA: [1] [2] [3] [4]
52
RÝZNAR, B. Voják 21. století (studie). Brno: ÚSS, Univerzita obrany. 2005. 30 s. Voják 21. století. (studie). Slavičín: VOP-26 Šternberk, s.p., divize VTÚVM Slavičín, 2006. HEADQUARTERS DEPARTMENT OF THE ARMY. The SBCT Rifle Platoon and Squad (FM 3-21.9). Washington, DC: U.S. Goverment Printing Office, 2002. 469 p. CHLUP, V. Bojový systém sesednutých jednotek armád NATO (prostředky SUO/SAS). Jemná mechanika a optika, 2005, roč. 50, č. 4, s. 103-111.
Andrzej PIECZYWOK
SHAPING COMPETENCE AMONG OFFICERS IN A MILITARY ACADEMY Recenzent Radomír SALIGER
Abstract: Competences are connected with the character of an actual profession. According to this definition, not only knowledge, experience, abilities and skills but also certain human psychological characteristics (innate, acquired) have to be included. Commanding must be based on knowledge as well as on vocation of people to fulfil the managerial functions. Nowadays, qualified officers are more and more desired, i.e. officers who possess knowledge, abilities and appropriate personality traits which will guarantee effective realization of official tasks. A military academy must determine key competences for officers who study on different courses and take into consideration a given employment status. Development of certain competence takes place through work in a military unit (institution) by acquiring work experience and participation in training. Competences are a set of behaviours which are an effect of knowledge, skills and attitudes that single out the best workers and in all likelihood allow to predict behaviour of an individual in professional situations. Competences are connected with the character of an actual profession. According to this definition, not only knowledge, experience, abilities and skills but also certain human psychological characteristics (innate, acquired) such as personality, intelligence, resistance to stress, ways of reasoning, reactions and behaviour in definite situations as well as good manners make up competences. Competence is a range of powers, legal powers, action, somebody’s knowledge, skills and responsibility1. Nowadays, this term is mostly used in many publications. The 21st century is becoming a century of competences. Kazimierz Denek 2 suggests that this age is characterized by a rise in demand for specialists with high and multiple qualifications and competences. It should be noted that the concept of competences is not unequivocal in Polish. In practice competences are mostly treated as the powers to action in a definite range including decision – making. With reference to labour competences this term should not be identified only with skills which are only specific actions or activities supporting more common competence (e.g. an ability to communicate in a foreign language or operate a word processor). Apart from the whole of knowledge and abilities to act, competences are created through attitudes adopted by a worker and values recognized by him. To put it simply, competences are often limited to a set of acknowledged and used skills.
1 2
Dictionary of foreign words (Warsaw: PWN, 1995 ) 575 Kazimierz Denek, A new shape of education (Toruń,1998) 116
53
Competences determine connections between individual abilities and personality traits of an officer and characteristics which are required to skilfully perform exact teaching and educational tasks. Therefore competences are not permanent, given once and for all. They are brought up to date by carrying out a professional and official activity. Abilities and skills, personality traits as well as knowledge and experience - are specific functions of experience connected with a professional activity of leaders, environment properties, stage of a professional career, performed function and held position. As Jadwiga Michalik-Surówka3 observes, achieving initial professional qualifications by a teacher is a constructive characteristic of educational competence, understood as skills and abilities supported by broad theoretical and educational knowledge and necessary personality traits. The author of the definition pays specials attention to the fact that in the case of an officer one can not talk about full preparation for a job. Officer’s competences are developmental in nature so their development consists in competences change, starting from an occupational role to full adaptation in this role. Therefore, firstly the competences should be strictly connected with the internship and an officer’s development. The competences can be achieved through the whole-life and improved all the time. Competences are obtained mainly during practical (educational) activities, while fulfilling official duties on a work stand. Secondly, competence should include specific and general elements for a given speciality. Therefore, these elements can be used interchangeably, namely different elements can be used while carrying out one activity, but also different activities may require the same consequences. Thirdly, competence as a set of certain officer’s behaviours, abilities and knowledge should be aimed more at results rather at a process and this means that both while acquiring and using them the biggest stress should be put on results. A qualified officer may have his own ways of action. But it is important they do not disturb the functioning of other ways of action and that they are effective. Similarly, time of achieving certain competences may be different. The development of an officer’s competence also depends on the functioning conditions in a workplace as well as on his possibilities of action. Theorists and practitioners who deal with teaching issues, show that apart from the growing requirements concerning operation of IT devices acquiring other competence by officers, defined in literature as the key competence (general), is more and more essential. A military academy must determine, which of the competences are ‘key’ for officers who study on different courses and take into consideration a given employment status. Development of certain competence takes place through work in a military unit (institution) by acquiring work experience and participation in training. An officer on duty is a person who manages (commands) subordinate soldiers. Therefore, he is responsible for leading a definite team of people. He determines organizational roles 3
Jadwiga Michalik-Surówka, “A paradigm concerning jurisdiction in teacher’s work,” Teacher’s development in the period of transformation, ed. Włodzimierz Prokopiuk (Białystok, 1998) 287
54
of the group members and necessary ways of performing them effectively, so that the group can achieve an intended aim. The officer supervises work of each soldier, and after finishing it he evaluates the degree of completion of an assumed goal and the participation of individual persons who functioned in creating a task which was allocated to them. Therefore, an officer in his work performs a number of activities defined as managerial functions. Commanding must be based on knowledge as well as on vocation of people to fulfil the managerial functions. Talents that predispose an officer to fulfil these functions usually concern: intelligence, intellectual efficiency, analyzing skills and classifying phenomena, strong will, skills of teaching other people, good health etc. However, if one wants to be a good manager he can’t have only and exclusively inborn managerial features, they should be complemented with appropriate resources of knowledge and abilities achieved through years of practice and studies. An expertise of an officer must be connected with the nature of his work. It is though that the elements of the leading knowledge, proper for specification of managed groups (squad, platoon), should dominate on the lowest posts of this knowledge structure. In case of higher posts, officer’s managerial knowledge should be based on broader knowledge of organization and management. If one can observe the above-mentioned elements in officers than we may say that the officers are good leaders and co-ordinators of activities performed by teams of people remaining under their management. Unfortunately, there are not too many talented officers, because even great competence (knowledge in the field of management) does not always go hand in hand with the inborn leadering abilities of officers. In organizations one may notice about 6-10% of people gifted with such abilities, the remaining part constitute people who do not have leadering abilities. Nowadays, qualified officers are more and more wanted i.e. officers who possess knowledge, abilities and appropriate personality traits which properly developed during professional career will favour effective realization of official tasks. During the observation of competences one investigates the way officers behave when they perform functions mandated to them, how they use knowledge and abilities. Predispositions towards behaviours or reaction (e.g. self-confidence, resistance to stress, good communication or the ability to co-operate with other people in a team) are essential in a certain way. Therefore, officers’ key competences include the following kinds of abilities: 1. An ability to learn and solve problems. 2. An ability to think – perceive cause effect relationship, the functional relationship and the complexity of phenomena. 3. An ability to search, select and use information from different sources. 4. An ability to improve oneself – elastic reaction to changes and searching for new solutions. 5. An ability to communicate – use technology, communicate in a few foreign languages and defend one’s opinion. 6. An ability to co-operate and communicate in a group. 7. An ability to action – organize work, master techniques and working tools, design action and taking on responsibility for results. These days, through an intelligent individual we mean an intellectually equipped person who, apart from possessing knowledge, is well able to translate this knowledge into actual
55
actions as an intellectual. Approval and admiration arouse not only in those with high IQ or in narrow specialized ‘coneheads’ but in those who possess an ability to equal to the requirements of the moment that is they can prefer possessed sources of knowledge so what they have in the heads, to a specific effect.
56
Ladislav ROZSYPAL
ZMĚNA MYŠLENÍ – VÝCHODISKO BUDOVÁNÍ LIDSKÉHO POTENCIÁLU PRO PROSTŘEDÍ NEC Recenzent Vladimír VRÁB Abstract: The article presents aspects preparation of teachers and approaches to system implementation Network Enabled Capability (NEC) problematic to the education in the senior officers course by the Institute for Operational Tactical Studies, University of Defence in Brno. The article refers to the article in the ECONOMICS and MANAGEMENT 1/07 [3]. ÚVOD V rámci konceptu transformace NATO jsou definovány tři cíle = dosažení převahy v rozhodování, operační efektivnosti, rozmístitelnosti a udržitelnosti zasazených sil. Poslední Summit NATO v Rize (29.11.2006) přijal dokument, který stanovuje NATO NEC (Network Enabled Capability)1 jako klíčový element transformace NATO a zavazuje členské země přispět k vybudování NNEC svými vlastními schopnostmi NEC. Vybudování NEC je považováno za základní předpoklad splnění cílů „Koncepce výstavby profesionální AČR a mobilizace ozbrojených sil ČR“ a dosažení cílových operačních schopností OS ČR k účasti v plném spektru aliančních a koaličních operací, v rozsahu stanoveném politicko-vojenskými ambicemi ČR2. Základním dokumentem pro budování NEC je „Strategie budování NEC v OS ČR“ [1]. Rozhodující oblasti pro vybudování NEC ve střednědobé etapě (pro dosažení požadovaných schopností do roku 2018) jsou: vybudování integrovaného prostředí NEC; procesy velení a řízení, výcvik; doktrinální oblast; vzdělávání; personalistika; řízení a koordinace budování NEC. Budování NEC bude (do roku 2018) probíhat ve třech dílčích fázích, které vycházejí z politicko-vojenských ambicí ČR a operačních potřeb AČR: 1.fáze (do poloviny roku 2009) - vychází ze závazku ČR vybudovat BG EU. 2.fáze (do konce roku 2012) - vychází z Koncepce výstavby profesionální AČR a úkolu dosáhnout do roku 2012 plných operačních schopností OS ČR k zasazení do plného spektra operací v rozsahu daném politicko - vojenskými ambicemi.
1
NEC je třeba chápat pro národní podmínky a prostředí; NNEC (NATO NEC) pro společné integrující alianční prostředí. NNEC je integrující prostředí umožňující vzájemné propojení a využití NEC národních. 2 Z vystoupení NGŠ AČR genpor. Ing. Vlastimila Picka na 9. mezinárodní konferenci ITTE dne 2.5.2007.
57
3.fáze (do konce roku 2018) - úkolem je dokončit vybudování NEC v rozsahu daném Globální architekturou integrovaného prostředí NEC. Zpracováním Strategie budování NEC (2007), která analyzovala dosažený stav, stanovila způsoby a etapy budování NEC - končí „nultá“ etapa budování NEC . Ústředním prvkem v započatém a nadcházejícím období reálného budování NEC je a vždy bude „člověk“. Proto oblast a úroveň vzdělávání a přípravy vojenských profesionálů pro prostředí NEC (= budování „lidského potencionálu“ pro prostředí NEC) patří k významným limitám budování NEC a dosažení cílových operačních schopností. 1
ASPEKTY PŘÍPRAVY PEDAGOGICKÉHO SBORU PRO VÝUKU PROBLEMATIKY NEC
Cílem v oblasti vzdělávání pro prostředí NEC je profilovat všestranně vzdělaného a kvalitně připraveného profesionála. K tomu je nutné provést odpovídající úpravy studijních programů ve všech formách studia [1]. Ústav operačně taktických studií (ÚOTS) zabezpečuje v rámci vzdělávacích aktivit programu celoživotního vzdělávání (CŽV) kariérové kurzy vyšších důstojníků a dle požadavků i kurzy odborné a účelové. Aktuálním požadavkem je vzdělávat a připravovat personál pro výkon velitelských a štábních funkcí k plnění úkolů v prostředí NEC. Základní předpoklady a východiska pro zabezpečení přípravy vojenských profesionálů pro prostředí NEC v následujícím období jsou: I. Splnění úkolů stanovených pro oblast vzdělávání [1, příloha č.3]: a) Příprava k zahájení výuky v kariérových, odborných a účelově zaměřených kurzech od akademického roku 2008/09, k tomu je nutné: definovat požadavky na vzdělávání v kurzech pro prostředí NEC (správci ČVO do konce roku 2007); provést na ÚOTS úpravy základní učební dokumentace studijního programu celoživotního vzdělávání (podle požadavků do zahájení ak. roku 2008/09). b) Odborná příprava pedagogických pracovníků, k tomu je potřebné: - zahájit přípravu pedagogických pracovníků v odborných kurzech NEC na Univerzitě obrany (od akademického roku 2007/08); - vysílat učitele a lektory k absolvování kurzu s problematikou NEC do zahraniční. II. Relevantní aktivity vědecko pedagogických pracovníků ÚOTS: 1) Dosáhnout pochopení (znalost) koncepce a strategie budování NEC, ujasnit a vymezit „místo své odbornosti a specializace“ v problematice NEC a z toho vyplývající zaměření výuky: - na základě studia koncepčních strategických dokumentů AČR a NATO, součinnosti s experty, specialisty a řešiteli problematiky NEC. 2) Implementovat problematiku NEC do jednotlivých témat operačně taktických předmětů, aktualizovat základní učební dokumentaci: - na základě součinnosti se správci ČVO a jejich požadavků (s návazností na akreditované vzdělávání).
58
3) Aktualizovat přednášky, presentace a studijní fondy, uplatnit požadavky NEC na rozšíření učebně výcvikové základny. 4) Zapojit se do řešení projektů z problematiky NEC. 2
IMPLEMENTACE SYSTÉMOVÉHO POHLEDU BUDOVÁNÍ NEC DO VÝUKY
Budování NEC bude do roku 2018 probíhat ve třech dílcích fázích (viz. obr.1), které vycházejí z politicko-vojenských ambicí ČR a operačních potřeb AČR. Základní nástroj pro definování požadavku na schopnosti, kterých má být dosaženo v jednotlivých fázích budování NEC je tzv. „Mission Capability Package – MCP“ [1]. Výchozím základem výuky problematiky NEC v KVD je předmět „Komunikační a informační systémy“ [3]. Aktuální implementace problematiky NEC do předmětu KIS obsahově zahrnuje seznámení s následující problematikou3: 1) Základní dokumenty NEC, charakteristika a terminologie NNEC-NEC, cíle budování schopností NEC. 2) Koncepce Informatizace Rezortu Obrany (KIRO), projekty Modernizace a Dostavba Komunikační Infrastruktury (MDKI), Průřezový Informační Systém MO (RISMO), Operačně Taktické Systémy Velení a Řízení (OTS VŘ), etapy budování NEC, systémový pohled budování NEC-MCP. 3) Architektura Integrovaného prostředí NEC, Integrovaná Komunikační a Informační Infrastruktura. 4) Schopnosti MCP 2007-09-12-15/18, doména Informační Systémy Velení a Řízení (IS VŘ) a Komunikační Systémy (KS). 5) Operačně Taktický Systém Velení a Řízení Pozemních Sil (OTSVŘ PozS) v Integrovaném prostředí NEC, MCP-2007-2009-2012-215/18. V návaznosti na prováděný úvod do problematiky NEC v předmětu „KIS“ je potřebné do výuky všech operačně taktických předmětů implementovat presentaci (objasňování) systémové integrace jednotlivých prvků „Globální architektury integrovaného prostředí NEC“ v rámci jednotlivých „MCP“. Současný stav, tzn. výchozí dosažená úroveň schopností NEC a jeho integrovaného prostředí, je uváděn jako „MCP 2007“. Obsah dalších „MCP“ je definován pro jednotlivé dílčí fáze jako „MCP 2009, MCP 2012 a MCP 2018“. Tento požadavek - implementace systémového pohledu budování NEC do výuky operačně taktických předmětů - je v nadcházejícím období prestižním úkolem pro všechny učitele (s realizací od zahájení akademického roku 2008-09).
3
Rozsah požadavků na implementaci problematiky NEC do výuky v „předmětu KIS“ byl konzultován a odsouhlasen Ředitelem SKIS MO (10 / 2007).
59
MCP 2007 (počáteční)
MCP 2009
Výstavba EU Battle Group
do 31.3.2007
do 30.6.2009
MCP 2012
MCP 2018
Dosažení COS
Dokončení všech integračních projektů
do 31.12.2012
do 31.12.2018
Obrázek 1 Mission Capability Package - dílčí fáze budování NEC
ZÁVĚR Efektivnost přípravy vojenských profesionálů pro prostředí NEC v kariérových kurzech (celoživotního vzdělávání) je a bude determinována připraveností pedagogického sboru tuto problematiku presentovat a objasňovat se systémovou návazností v jednotlivých vojensko odborných a operačně taktických předmětech. Východiskem a základem pochopení cílů a významu budování schopností NEC je „ZMĚNA MYŠLENÍ“ v tom, že : NEC neznamená (jenom) Komunikační a Informační Systémy, ale schopnosti KIS (zavádění nových komunikačních a informačních technologií, integrované komunikační a informační prostředí) jsou předpokladem pro funkcionalitu a zvyšování operační efektivnosti systémů a procesů velení a řízení4. LITERATURA [1] Sekce KIS MO. Strategie budování NEC v OS ČR. MO ČR, 2007. Příloha č.1 – Aplikace strategických doporučení studie proveditelnosti NATO NEC. Příloha č.2 – Záměr globální architektury integrovaného prostředí NEC. Příloha č.3 – Cíle a úkoly k vybudování NEC v OS ČR do roku 2018. Příloha č.4 – Návrh systému řízení NEC. [2] Sekce KIS MO. Globální architektura integrovaného prostředí NEC. MO ČR, 2007. [3] ROZSYPAL, Ladislav. Odraz požadavků Network Enabled Capability na přípravu vojenských profesionálů v kurzu vyšších důstojníků. In Ekonomika a management č.1/2007, s. 69-72. Univerzita obrany v Brně, ISSN 1802-3975.
4
NEC = vzájemné síťové propojení administrativně správních IS, bojových IS, senzorových a zbraňových systémů ve vazbě na příslušné operačně taktické postupy a jim přizpůsobené organizační struktury jednotek. NEC (koncept C2S) – zabezpečuje dosažení informační převahy - převahy v rozhodování = bojové / operační převahy. Základním dokumentem pro budování NEC je „Strategie budování NEC v OS ČR“ [1].
60
BELLONA ČTVRTLETNÍK
Partnerská redakce čtvrtletníku Polské armády BELLONA (dříve MYSL WOJSKOWA) nabízí možnost publikování v tomto vojenském vědeckém časopise. Redakce akceptuje články z oblastí bezpečnostní politiky, strategie, operačního umění nebo taktiky, velení a řízení, didaktiky, vojenské ekonomiky, výchovy, techniky a logistiky. Prezentuje poznatky z vojenských misí a ozbrojených konfliktů a dalších vojenských oblastí.
Bližší informace naleznete na http://www.redakcjawojskowa.pl/gazeta/ nebo v redakci časopisu Economics and Management
61
62
Představení autorů / The Authors´ Bibliographies
Vladan HOLCNER, Ing., Ph.D., proděkan pro vnější vztahy a rozvoj, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou ekonomiky národní obrany, hlavně výdaji na armádu a nákupu výzbroje. Vladan HOLCNER, Eng., Ph.D., Vice-Dean of Public Relations and Development, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with the issues of national defense economics, mainly military expenditures and material acquisition. Email: [email protected], Phone: +420 973 443 003. Jan KOTALA, Ing., student doktorského studijního programu, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou modulárních bojových kompletů. Jan KOTALA, Eng., Ph.D. student, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with modular military systems. Jiří NEDBAL, doc., RSDr., CSc., Katedra ekonomie, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se ekonomickými teoriemi, historií ekonomických teorií a ekonomikou obrany. Jiri NEDBAL, Assoc. Prof., RSDr., Ph.D., Department of Economics, Faculty of Economics and Management, University of Defence Brno. He deals mainly with general economic theories, the history of economic theories and the economics of defence. Wojciech NYSZK, Dr., Director of Polish Army Logistics Team, The National Defence University in Warsaw, Poland. He is interested in theory of logistics. Email: [email protected], Phone: +48 226813532 Andrzej PIECZYWOK, Ph.D., Head of Department, The Department of Pedagogy, National Defence University in Warsaw, Poland. He is interested in the field of humanities, especially in didactics and pedagogy. His research focuses on questions connected with shaping the leadership skills of officers, commanders and lecturers and also questions relating to educational systems in the European Union and NATO. Email: [email protected], Phone: +48 22 68 13 633 Ladislav POTUŽÁK, prof., Ing., CSc. profesor, Katedra řízení zabezpečení boje, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou sil bojové podpory se zaměřením na dělostřelectvo. Ladislav POTUZAK, Prof., Eng., Ph.D., Professor, Department of Support Control, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with the issues of combat support forces focused on artillery. Email: [email protected], Phone: +420 973 443 667
63
Ladislav ROZSYPAL, doc., Ing., Dr., docent, Ústav operačně taktických studií, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou vojenských komunikačních systémů v systémech velení a řízení. Ladislav ROZSYPAL, Assoc. Prof., Eng., Ph.D., Institute of Operational and Tactical Studies, University of Defence. He deals with the issues of military communication systems in command and control systems. Email: [email protected], Phone: +420 973 442 090. Bedřich RÝZNAR, doc., Ing., CSc., vedoucí katedry, Katedra vojenského managementu a taktiky, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou všeobecné taktiky a metodiky taktické přípravy. Podílí se na řešení projektu Voják 21. století. Bedřich RYZNAR, Assoc. Prof., Eng., Ph.D., Department of Military Management and Tactics, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with the issues of general tactics and its methodology. He cooperates on the project called “Soldier of 21st century”. Email: [email protected], Phone: +420 973 443 311 David ŘEHÁK, Ing., Ph.D., odborný asistent, Ústav operačně taktických studií, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou mezinárodního terorismu, civilní ochrany, krizového řízení a dopadu vojenské činnosti na životní prostředí. David REHAK, Eng., Ph.D., Senior Lecturer, Institute of Operational and Tactical Studies, University of Defence. He deals with the issues of international terrorism, civil protection, emergency management and military activities environmental impact assessment. Email: [email protected], Phone: +420 973 443 852. Luboš ŠTANCL, Dr., CSc., vedoucí vědecký pracovník, Katedra ekonomie, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se ekonomickými teoriemi, historií ekonomických teorií a ekonomikou obrany. Lubos STANCL, Dr., Ph.D., Head of Research, Department of Economy, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals mainly with the topics related to general economic theories, the history of economic theories and the economics of defence. Email: [email protected], Phone: +420 973 443 161. Josef VONDRÁK, Ing., vedoucí katedry, Katedra řízení zabezpečení boje, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou sil bojové podpory se zaměřením na dělostřelectvo. Josef VONDRAK, Eng., Head of Department, Department of Support Control, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with the issues of the combat support forces focused on artillery. Email: [email protected], Phone: +420 973 442 297
64
Představení recenzentů / The Reviewers´ Bibliographies Zdeněk FLASAR, doc., Ing., CSc., vedoucí skupiny, Katedra vojenského managementu a taktiky, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou taktiky jednotek a útvarů. Zdenek FLASAR, Assoc. Prof., Eng., Ph.D., Head of Group, Department of Military Management and Tactics, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with tactics of units and formations. Email: [email protected], Phone: +420 973 442 938. Vlastimil GALATÍK, Ing., CSc., vědecký pracovník, Ústav strategických studií, Univerzita obrany. Zabývá se teorií vojenského umění, bezpečnostní a vojenskou strategií. Vlastimil GALATIK, Eng., Ph.D., Institute of Strategic Studies, University of Defence, Brno. He deals with military issues, security and military strategy. Email: [email protected], Phone: +420 973 442 683 Zbyšek KORECKI, Ing., vedoucí katedry, Katedra logistiky, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou teorie logistiky. Zbysek KORECKI, Eng., Head of Department, Department of Logistics, Faculty of Economics and Management, University of Defence, Brno. He deals with the issues of theory of logistics. Email: [email protected], Phone: +420 973 443 959. Milan PODHOREC, Ing., Ph.D., vedoucí skupiny, Katedra vojenského managementu a taktiky, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Zabývá se problematikou zpravodajské činnosti a průzkumu v bojových a nebojových operacích, taktiky a vojenského managementu. Milan PODHOREC, Eng., Ph.D., Head of Group, Department of Military Management and Tactics, Faculty of Economics and Management, University of Defence Brno. He deals with the issues of military intelligence operations and reconnaissance in combat and non-combat operations, tactics and military management. Email: [email protected], Phone: +420 973 442 384. Radomír SALIGER, Ing., Mgr., Ph.D., vedoucí skupiny sociálních věd, Katedra sociálních věd a práva, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany. Jeho odborným zaměřením je andragogika, pedagogika, rétorika a komunikace. Radomir SALIGER, Eng, MA, Ph.D., Head of Group, Department of Social Sciences and Law, Faculty of Economics and Management, University of Defence Brno. He deals with andragogy, pedagogy, rhetoric and communication. Email: [email protected], Phone: +420 973 442 460 Jan ŠELEŠOVSKÝ, doc., PhDr., CSc., zástupce vedoucího katedry, Katedra veřejné ekonomie a vedoucí skupiny veřejných financí, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita v Brně. Jan SELESOVSKY, Assoc. Prof., PhDr., Ph.D., Deputy Chief of the Department of Public Economics and Head of the Group of Public Finance, Faculty of Economics and Administration, Masaryk University, Brno. Email: [email protected], +420 549 497 686
65
Jozef VAĽKO, doc., Ing., CSc., samostatný výzkumný a vývojový pracovník, VOP-026 s.p. Šternberk, divize VTÚVM Slavičín. Je odborník v oblasti problematiky sil bojové podpory se zaměřením na dělostřelectvo. Jozef VALKO, Assoc. Prof., Eng., Ph.D., Independent Research Worker, Military Machinery Maintenance Company-026 Stenberk, Research Institute, Slavicin. He deals with the issues of combat support forces focused on artillery. Email : [email protected], Phone: +420 577 304 720 Vladimír VRÁB, doc., Ing., CSc., výzkumný a vývojový pracovník, Centrum simulačních a trenažérových technologií Brno. Zabývá se problematikou simulační a trenažérové techniky (STT) v oblasti konstruktivní, virtuální a živé simulace a aplikace STT ve vojenství. Vladimir VRAB, Assoc. Prof., Eng., Ph.D., Centre of Simulation Technologies, Brno. He deals with the issues of simulation technologies (ST) in the field of constructive, virtual and live simulation and the application of ST in warfare. Email: [email protected], Phone: +420 973 442 862.
66
Economics and Management Ekonomika a Management Published by/Vydává:
University of Defence Univerzita obrany
Address/Adresa:
Kounicova 65, 612 00 Brno Czech Republic + 420 973 442 660 http://www.unob.cz
Number/Číslo:
2/2007
Date of publication:
21th December 2007
Datum vydání:
21.12.2007
Executive Editor/ Výkonný redaktor:
Maj. Eng. Vítězslav JAROŠ, Ph.D.
Printed by/Tisk:
Publishing Group of University of Defence Vydavatelská skupina Univerzity obrany
Registration number/ Evidenční číslo:
MK ČR E 17538 ISSN 1802-3975
© University of Defence Univerzita obrany 67
