Účetní závěrka BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Kateřina SOJKOVÁ. SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor:

Účetnictví a finanční řízení podniku

Účetní závěrka BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Kateřina SOJKOVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Eva SLÁDKOVÁ

Znojmo, 2012

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Účetní závěrka“ vypracovala samostatně pod vedením Ing. Evy Sládkové a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje, uvedené v přiloženém seznamu použité literatury.

V Praze dne 4. 1. 2012

...................................................... Kateřina Sojková

PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Evě Sládkové za cenné připomínky, odborné rady a čas, který mi během vypracování této bakalářské práce poskytla. Dále děkuji firmě TIBBIS, s.r.o. za poskytnuté informace.

ABSTRAKT Předmětem bakalářské práce „Účetní závěrka“ je poskytnout ucelený pohled na tvorbu účetní závěrky. Bakalářská práce je rozdělena do dvou kapitol. V teoretické části se zabývá obecnými informacemi o účetní závěrce dle platné české legislativy. Je zde popsán proces účetní uzávěrky, definovány jednotlivé účetní výkazy a povinnosti související s ověřením a zveřejněním účetní závěrky. Praktická část je věnována sestavení účetní závěrky konkrétní společnosti.

KLÍČOVÁ SLOVA Účetní uzávěrka, účetní závěrka, rozvaha, výkaz zisku a ztráty

ABSTRACT The aim of the bachelor´s thesis “The Financial Statement” is to provide a complex account of issuing a financial statement. The thesis is divided into two parts: theoretical and practical. The former deals with general information on financial statements in accordance with valid legislation in the Czech Republic. The procedure for closing the books is described and definitions of financial reports and duties pertaining to verification and publishing of the financial statement are introduced here. The latter presents the preparation of a financial statement of a specific company.

KEYWORDS Closing the books; financial statement; balance sheet; profit and loss account

Obsah 1

Úvod ..................................................................................................................... 7

2

Cíl práce a metodika ............................................................................................. 8

3

Teoretická část ..................................................................................................... 9 3.1

Účetní závěrka a uzávěrka ............................................................................. 9

3.2

Vlastnosti účetní závěrky .............................................................................. 11

3.3

Právní úprava ............................................................................................... 11

3.4

Proces účetní závěrky .................................................................................. 13

3.5

Účetní uzávěrka ........................................................................................... 14

3.5.1

Inventarizace ......................................................................................... 14

3.5.2

Oceňování k rozvahovému dni .............................................................. 15

3.5.3

Přechodné účty ...................................................................................... 16

3.5.4

Uzavírání účetních knih ......................................................................... 19

3.5.5

Výsledek hospodaření ........................................................................... 20

3.5.6

Daň z příjmů .......................................................................................... 20

3.6

Účetní závěrka ............................................................................................. 22

3.6.1

Druhy účetní závěrky ............................................................................. 23

3.6.2

Rozvaha (Bilance) ................................................................................. 24

3.6.3

Výkaz zisku a ztráty (Výsledovka) ......................................................... 25

3.6.4

Příloha ................................................................................................... 26

3.6.5

Přehled o peněžních tocích (Cash flow) ................................................ 27

3.6.6

Přehled o změnách vlastního kapitálu ................................................... 28

3.7

Povinnosti spojené s účetní závěrkou .......................................................... 28

3.7.1

Ověření účetní závěrky auditorem ......................................................... 28

3.7.2

Zveřejňování účetní závěrky .................................................................. 29

4

5

Praktická část ..................................................................................................... 30 4.1

Charakteristika účetní jednotky .................................................................... 30

4.2

Průběh účetní uzávěrky a závěrky ............................................................... 31

4.3

Inventarizace ................................................................................................ 31

4.4

Odpisy .......................................................................................................... 38

4.5

Zásoby ......................................................................................................... 41

4.6

Časové rozlišení a dohadné položky ............................................................ 41

4.7

Kurzové rozdíly ............................................................................................ 43

4.8

Daň z příjmů ................................................................................................. 43

4.9

Uzavření účetních knih ................................................................................. 46

4.10

Účetní závěrka .......................................................................................... 47

4.11

Rozvaha .................................................................................................... 47

4.12

Výkaz zisku a ztráty .................................................................................. 49

4.13

Příloha k účetní závěrce............................................................................ 52

4.14

Analýza účetní závěrky ............................................................................. 53

Závěr................................................................................................................... 56

Seznam použité literatury .......................................................................................... 58 Seznam tabulek a obrázků ........................................................................................ 60 Seznam zkratek......................................................................................................... 61 Přílohy ....................................................................................................................... 62

1

Úvod

Účetní závěrka je vrcholnou fází v každé společnosti a uzavírá právě uplynulé účetní období.

Veškeré informace o procesech a činnostech, které nastaly v účetní

jednotce v průběhu celého období, jsou shrnuty do účetních výkazů tak, aby poskytovaly ucelený přehled o majetkovém složení společnosti, jejím výsledku hospodaření, jejích závazcích a finanční pozici. Účetní závěrka je základním zdrojem informací o hospodaření účetní jednotky a pro spoustu jejích uživatelů, hlavně externích, je i zdrojem jediným. Proto, aby účetní závěrka vykazovala veškeré potřebné informace, jsou obsah i uspořádání sestavovaných

výkazů

v České

republice

ustanoveny

poměrně

rozsáhlou

legislativou. Samotnému vyhotovení účetních výkazů předchází řada procesů a operací, které zajišťují, že účetní závěrka podá úplný, ale zároveň věrný a poctivý obraz o majetkové a finanční situaci. Tato část veškerých kontrolních a dokončovacích prací je nazývána účetní uzávěrka. Při jejím zpracování probíhají procedury, které zajišťují úplnost,

správnost

a

průkaznost

účetních

záznamů.

Dochází

k provedení

inventarizací, doúčtování všech účetních případů a uzavření účetních knih. Je vyčíslen výsledek hospodaření, který je následně transformován na základ pro výpočet daně. Po provedení veškerých uzávěrkových operací následuje samotné sestavení účetní závěrky. Výstupem jsou účetní výkazy, které souhrnně vyjadřují veškerá účetní data. Dle zákona je soubor výkazů tvořen rozvahou, výkazem zisku a ztráty a přílohou k účetní závěrce. Zatímco rozvaha nám vykazuje přehled o stavu majetku a zdrojích jeho krytí k určitému okamžiku, výkaz zisku a ztráty informuje o finanční výkonnosti účetní jednotky za celé období a vykazuje zisk či ztrátu za každou jednotlivou oblast činností účetní jednotky. Příloha oba tyto výkazy doplňuje a upřesňuje. Účetní jednotky mohou připojit přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu dle svého uvážení.

7

2

Cíl práce a metodika

Cílem mé bakalářské práce je charakterizovat celý proces zpracování účetní uzávěrky a závěrky v souladu s platnou právní úpravou a následně tyto poznatky aplikovat na účetní závěrku konkrétní společnosti. V teoretické části své práce shrnu jednotlivé procesy a operace účetní uzávěrky, které je potřeba dodržet, aby byly dodrženy právní předpisy a účetní zásady a došlo tak k naplnění charakteru účetní závěrky. Definuji podstatu účetní závěrky, její druhy a cíle, stejně tak jako vlastnosti, které musí účetní závěrka splňovat. Stručně uvedu související legislativu, která vymezuje požadavky, kladené na sestavení účetní závěrky a následné související činnosti. V závěrečné části popíšu jednotlivé výkazy, vysvětlím jejich vypovídací schopnost a požadavky kladené na jejich rozsah a způsob zveřejnění. Praktická část bude věnována konkrétní společnosti, kde popíšu jednotlivé kroky, vedoucí k úspěšnému vyhotovení účetní závěrky. Následně porovnám své teoretické poznatky s touto konkrétní společností, vyhodnotím vypovídací schopnost účetní závěrky, a v případě zjištění nedostatků či chyb, navrhnu zlepšení, směřující k odstranění chyb, či k lepšímu naplnění podstaty účetní závěrky. Při vypracování bakalářské práce použiji platné zákony, vyhlášky a účetní standardy i další odborné publikace, související s oblastí závěrkových a uzávěrkových procesů. V neposlední řadě využiji vlastních praktických zkušeností a informací získaných studiem.

8

3

Teoretická část

3.1 Účetní závěrka a uzávěrka „Účetnictví je velmi rozsáhlý ucelený v penězích vyjádřený systém informací“1 Hlavním účelem účetnictví je zachycovat ekonomické informace o stavu a pohybu majetku za vymezenou účetní jednotku za určité účetní období. Účetním obdobím může být kalendářní nebo hospodářský rok. Kalendářním rokem se rozumí období od 1. ledna do 31. prosince, hospodářský rok je 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, počínajících 1. dnem kteréhokoliv měsíce, kromě ledna. Každá účetní jednotka se při své činnosti setkává s větším či menším množstvím dalších subjektů, kterými mohou být vlastnící či zaměstnanci podniku, stejně jako externí uživatelé v podobě bank, věřitelů či státu, pro které jsou informace o hospodaření a majetku účetní jednotky nepostradatelným zdrojem informací. Jelikož informace, zpracovávané účetní jednou v účetnictví, jsou velice obsáhlé, je potřeba předložit informace v souhrnné podobě. Vymezeným uživatelům jsou tedy za každé jednotlivé účetní období předkládány informace o majetkové a finanční situaci účetní jednotky ve formě účetní závěrky v takovém uspořádání a obsahu, aby uspokojila co nejvíce svých uživatelů. „Podstatou účetní závěrky je zjistit k rozvahovému dni stav majetku, závazků a vlastního kapitálu podniku, oceněném v peněžních jednotkách, vyjádřit na základě přiřazení nákladů a výnosů věcně a časově do období, za nějž se účetní závěrka sestavuje, hospodářský výsledek, a zachytit za vymezený časový interval (účetní období) k datu účetní závěrky (rozvahový den) tok peněžních prostředků, případně detail pohybu vlastního kapitálu.“2

1

BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I. 3. přepracované a rozšířené vyd. Praha: Institut Svazu účetních, a.s.. 2 BŘEZINOVÁ, Hana; ŠTOHL, Pavel. Účetní závěrka - výklad a praktické příklady. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2008. 126 s. ISBN 978-80-903914-6-8.

9

V účetnictví jsou rozlišeny tyto pojmy: 

Účetní uzávěrka - dochází k završení celoročního účtování uzavřením účetních knih, zjištění hospodářského výsledku a zpracování souhrnných informací pro sestavení účetní závěrky. V rámci účetní uzávěrky prochází účetnictví řadou kontrolních činností, aby byla zaručena správnost a úplnost údajů.



Účetní závěrka – je vyvrcholením účetní uzávěrky, kdy dochází k sestavení účetních výkazů

Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka, sestavená na jeho základě, podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Zákon uvádí, že zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je zobrazen v souladu s účetními metodami dle zákona. Zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti. Účetní metody je jednotka povinna použít způsobem, který vychází z předpokladu jejího nepřetržitého trvání. Účelem účetní závěrky je provést kontrolu průběžného evidování transakcí, k nimž v účetním období docházelo, zkompletovat jednotlivé operace, související vždy s konkrétním účetním případem, aby bylo prokázáno, že jsou v účetnictví zachyceny veškeré účetní případy (že je účetnictví úplné), že zvolené účetní postupy odpovídají charakteru účetního případu, ale také platným normám (účetnictví je správné), a že jsou jednotlivé operace doloženy (účetnictví je průkazné). Uvedené principy jsou podřízeny dominantní účetní zásadě, kterou je zásada věrného a poctivého zobrazení skutečnosti. Forma účetní závěrky je vymezena třemi základními prvky, které tvoří nedílný celek. Skládá se z účetních výkazů rozvahy (bilance) a výkazu zisku a ztráty, doplněných o přílohu, která vysvětluje a doplňuje infima, obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Účetní závěrka může zahrnovat též přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

10

3.2 Vlastnosti účetní závěrky Kromě toho, že účetní jednotka musí při sestavování účetní závěrky dbát všeobecných účetních zásad, jsou zde stanoveny i požadavky na vlastnosti podávaných informací. Informace účetní závěrky musí být: 3 

spolehlivé – informace je spolehlivá, pokud účetní závěrka, sestavená na jejím základě, podává věrný a poctivý obraz, a je-li úplná a včasná z pohledu uživatele údajů účetní závěrky



srovnatelné – informace je srovnatelná, jestliže účetní závěrka, sestavená při respektování zásady nepřetržité doby trvání, splňuje zásadu stálosti účetních metod, tzn., že údaje jsou srovnatelné s předchozími účetními obdobími a to z pohledu období aktuálního.



srozumitelné – informace je srozumitelná, jestliže umožňuje jednotlivě i v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit obsah účetních případů s použitím účetních metod



významné – informace se považuje za významnou, jestliže by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování osoby informaci využívající

3.3 Právní úprava Aby byla účetní závěrka sestavena v souladu s platnými zákony a předpisy, je potřeba se před jejím sestavením seznámit s platnou legislativou. Na základě těchto předpisů je sestavená i moje bakalářská práce. V České republice je účetnictví upraveno soustavou těchto právních předpisů: 

zákon č. Sb., o účetnictví



financí č. 500/2002 vyhláška Ministerstva 563/1991 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších

3

SLÁDKOVÁ, Eva. Finanční účetnictví a výkaznictví. 1.vyd. Praha: ASPI, a.s., 2009. 452 s. ISBN 97880-7357-434-5.

11

předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví 

České účetní standardy



zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník



pokyny, informace a opatření Ministerstva financí České republiky



vnitřní předpisy účetní jednotky

Dále účetnictví nepřímo souvisí i s těmito předpisy: 

zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu



zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů



zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)



Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech

Zákon o účetnictví je základním pilířem pro účetnictví. Určuje nám následující: 

vymezuje účetní jednotky



definuje předmět účetnictví a účetní období



stanoví základní povinnosti při vedení účetnictví a použití účetních metod



definuje účetní knihy, jejich otevírání a uzavírání a určuje směrnou účtovou osnovu,



vymezuje účetní závěrku, okamžik sestavení, požadavky na obsah a její druhy



určuje pravidla pro oceňování a inventarizace



upravuje způsob vydávání další účetní metodiky

Pro účetní závěrku je velmi významná prováděcí vyhláška, která nám upravuje zejména: 

rozsah a způsob sestavování účetní závěrky



obsahové vymezení položek jednotlivých účetních výkazů



účetní metody a jejich použití



metody konsolidace účetní závěrky



směrnou účtovou osnovu

12

Dle § 36 zákona o účetnictví vydává ministerstvo financí České republiky České účetní standardy pro dosažení souladu v používání účetních metod účetními jednotkami a zajištění vyšší míry srovnatelnosti účetních závěrek. ČÚS nejsou právním předpisem, tudíž nejsou právně závazné, ale jsou doporučenou metodickou pomůckou, vydávanou MFČR. ČÚS byly poprvé publikovány v roce 2004, kdy nahradily Postupy účtování pro podnikatele. V současné době máme k dispozici 22 platných standardů. V současné době se předpisy mění tak, aby již neodpovídaly pouze národním standardům, ale i Mezinárodním účetním standardům (IAS) a směrnicím Evropské unie.

3.4 Proces účetní závěrky „ Aby účetnictví plnilo své úkoly a poslání, musí být dodržovány účetní principy, účetní metody, zásady a postupy při jeho uplatňování a vykázání výstupů pro uživatele“4 Účetní jednotky upravují postup a rozsah prací účetní uzávěrky vnitřními předpisy, ve kterých stanoví celý průběh účetní závěrky a odpovědnost za jednotlivé oblasti. Tyto vnitřní předpisy by měli být tvořeny vždy aktuálně pro dané účetní období. Uzavření účetního období v sobě přináší okruhy na sebe navazujících činností, které by se daly rozdělit do těchto fází: přípravné práce – tyto činnosti mají zabezpečit správnost a úplnost údajů účetních knih a to provedením inventarizací a doúčtováním všech účetních případů, které se daného období týkají, prověřením použitých metod. účetní uzávěrka – v této fází dochází k vyčíslení konečných zůstatků na rozvahových i výsledkových účtech, zjištění výsledku hospodaření, vyčíslení daně z příjmu splatné a odložené a její zaúčtování a následné uzavření účetních knih. sestavení účetní závěrky – vyhotovení účetních výkazů. 4

BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I. 3. přepracované a rozšířené vyd. Praha: Institut Svazu účetních, a.s..

13

následné související povinnosti – v případě povinnosti ověření auditorem, vyhotovení výroční zprávy, schválení účetní závěrky a její uložení do sbírky listin. Obrázek č. 1 Proces účetní závěrky

Zdroj: BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I., str. 4265

3.5 Účetní uzávěrka Zaúčtování veškerých účetních zápisů za účetní období do účetních knih je základním zdrojem pro zpracování účetní závěrky. Aby tyto informace mohly být vzaty za základ pro účetní výkazy, musí být nejprve porovnány se skutečným stavem, a to po stránce věcné, časové a po stránce správnosti a vhodnosti ocenění.6

3.5.1

Inventarizace

Provedení inventarizace je považováno za stěžejní bod přípravných prací. Zároveň je zásadní mimo jiné pro zajištění, že účetnictví je průkazné.

5

BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I. 3. přepracované a rozšířené vyd. Praha: Institut Svazu účetních, a.s.. 495 s. ISBN 978-80-86716-45-9 6 BŘEZINOVÁ, Hana; ŠTOHL, Pavel. Účetní závěrka - výklad a praktické příklady. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2008. 126 s. ISBN 978-80-903914-6-8.

14

Inventarizací zjišťují účetní jednotky skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování snížení hodnoty. Druhy inventur: 

fyzická – používá se u hmotného a některého nehmotného majetku, zásob, hotovosti a cenin. Probíhá zjišťování skutečného stavu počítáním, měřením, vážením.



dokladová – používá se u pohledávek a závazků, rezerv a časového rozlišení, kde nelze zjistit stav inventurou fyzickou.

Údaje mezi zjištěným skutečným stavem a stavem účetním by měly být totožné. Mohou však také vzniknout tyto inventarizační rozdíly: 

manko – v případě, že skutečný stav je nižší než účetní



přebytek – skutečný stav je vyšší než účetní

O těchto inventarizačních rozdílech musí být účtováno do období, za které byla provedena inventarizace. Při evidenci zásob způsobem B musí účetní jednotka k rozvahovému dni zaúčtovat do spotřeby počáteční stav zásob a naopak zaúčtovat na příslušný účet zásob na skladu konečný stav ověřený inventarizací.

3.5.2

Oceňování k rozvahovému dni

Z důvodu dodržení zásady opatrnosti, která nám říká, že by v účetní závěrce nikdy neměla být nadhodnocena aktiva a podhodnoceny závazky, aby byla vzata v úvahu předvídatelná rizika, je potřeba při inventarizaci zohlednit tyto skutečnosti pomocí rezerv, opravných položek a odpisů. Opravné položky V případě, že účetní jednotka při inventarizací zjistí, že hodnota majetku je nižší, než hodnota uváděná v účetnictví, vykáže tento majetek v účetní závěrce v nižší hodnotě. Snížení ceny se provede pomocí opravné položky, a to v případě, že 15

snížení není trvalého charakteru nebo není vyjádřeno jiným způsobem. Opravné položky se tvoří pouze k účtům majetku a není možno je použít pro zvýšení jeho hodnoty. Trvalé snížení hodnoty majetku se vyjadřuje jeho odpisem. Rezervy Pokud by účetní jednotka zjistila podhodnocení závazku, vytvoří rezervu. Rezervy jsou určeny k pokrytí budoucích závazků či výdajů, u kterých je znám pouze účel, avšak není jistá částka a období. Rezervy nelze používat k úpravě ocenění aktiv. Při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost vytvořených rezerv. 7 V rozvaze jsou rezervy vykazovány jako cizí zdroj, ale nikoliv jako závazek, protože skutečný závazek v době tvorby fakticky neexistuje. Kurzové rozdíly V průběhu účetního období přepočítává účetní jednotka majetek a závazky, vyjádřené v cizí měně, na českou měnu kurzem devizového trhu, vyhlášeným Českou národní bankou (ČNB) k okamžiku uskutečnění účetního případu dle příslušných ustanovení zákona o účetnictví. Účetní jednotka si stanoví vnitřním předpisem, zda bude používat denní kurz nebo pevný kurz pro určité období, kterým se rozumí kurz vyhlášený ČNB pro první den tohoto období. Konečné stavy majetku a závazků, vyjádřené v cizích měnách k rozvahovému dni, je účetní jednotka povinna přepočítat na českou měnu kurzem vyhlášeným ČNB k okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.

3.5.3

Přechodné účty

Zásada akruálního principu říká, že skutečnosti musí být zachyceny do účetního období, se kterým věcně a časově souvisí. Pokud tuto zásadu nelze dodržet, musí být o daných skutečnostech účtováno v období, ve kterém byla účetní jednotkou zjištěna. Základem je tedy určení okamžiku, kdy se účtuje o nákladu a výnosu a kdy 7

STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011. 304 s. ISBN 978-807357-692-2.

16

se výnosům přiřazují s nimi související náklady a naopak. K dodržení této zásady nám slouží přechodné účty aktiv a pasiv, dohadné účty a rezervy.8 Rezervy spíše zohledňují očekávaná rizika a ztráty. Občas je problém rezervy a přechodné účty odlišit. V případě pochybnosti lze tedy určit, o jakou položku se jedná v konkrétním případě, dle následujícího schématu: Tabulka č. 1 Nástroje zajištění akruálního principu Kritérium

Nástroj

účel, čas a částka

časové rozlišení

účel a čas

dohadné účty

Účel

rezervy

Zdroj: KOCH, Jiří. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2010, str. 489 Časové rozlišení Podmínkou pro účtování časového rozlišení je mít k dispozici současně tyto informace: 

účel – věcné vymezení, čeho se časově rozlišovaná částka týká



čas – účetní období, kterého se týká



částka – přesná výše nákladu či výnosu

Časové rozlišení je možné počítat na dny, měsíce nebo roky. Vhodné je ponechat standardní měsíční období. Pokud jsou splněny podmínky, rozlišujeme právě tyto čtyři druhy základních titulů:10 

náklady příštích období - slouží účetní jednotce k vykazování částky výdajů, které uskutečnila v běžném účetním období, avšak týkají se nákladů příštího období

8

KOCH, Jiří. Časové rozlišení v roce 2009. Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále, 2009, roč. 11, č. 1/2010, s. 2-10 9 KOCH, Jiří. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2010. Český Těšín: PORADCE, s.r.o., 2011. 176 s. ISBN 978-80-7365-323-1 10 AMBROŽ, Jan. 1. Účetní závěrka po novele veřejných financí. Praha: KORŠACH, 2008. 167 s. ISBN 978-80-86296-18-0.

17



výdaje příštích období - slouží účetní jednotce k vykazování částek nákladů, které souvisejí s běžným účetním obdobím, avšak výdaj na ně nebyl uskutečněn



výnosy příštích období - zde jsou vykazovány částky příjmů, přijatých v běžném účetním období, které časově patří do příštího nebo příštích období



příjmy příštích období - slouží pro zachycování nepřijatých peněžních prostředků, které budou inkasovány v příštím období, avšak věcně a časově souvisejí s výnosy běžného účetního období

Tabulka č. 2 Členění vybraných účetních položek podle účetního přístupu Výsledková

položka

běžném účetním období Položka

časového Rozvahová

rozlišení

položka

pasivum

Příjmy příštích období

aktivum

Výdaje příštích období

pasivum

na

Výnosy

náklady

ANO NE

ANO

běžném

účetním období NE

přírůstek

X X

výši

peněž. prostředků v

Náklady příštích období aktivum Výnosy příštích období

v Vliv

úbytek X

X

X X

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty ze STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka, str. 9711 Časové rozlišení není nutno používat v případech, kdy se jedná o nevýznamné položky, jejichž ponecháním v nákladech či výnosech není dotčen účel časového rozlišení a není tím záměrně upravován výsledek hospodaření, a také v případě opakujících se výdajů a příjmů. Dále časově rozlišovat nelze pokuty, penále, manka a škody.

11

STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011. 304 s. ISBN 97880-7357-692-2.

18

Dohadné položky Dalším nástrojem, který nám zajišťuje dodržení akruálního principu, jsou dohadné položky. Oproti časovému rozlišení zde však neznáme jejich přesnou výši. Jelikož dohadné položky nejsou součástí časového rozlišení, ale vykazují se jako pohledávky, resp. závazky, je nutné o nich účtovat vždy, je-li pro ně obsahová náplň, a to i tehdy, jedná-li se o částky nevýznamné či pravidelně se opakující.

12

Dohadné položky aktivní používáme v případech, kdy se jedná o pohledávku, jejíž přesná výše nám není známa, avšak výnos je spjat s běžným účetním obdobím. Nejčastěji se jedná o pohledávku za pojišťovnou z důvodu dosud nevyúčtované náhrady škody, nevyúčtované výnosové úroky či poplatky za propůjčenou licenci. Dohadné položky pasivní slouží pro zachycení závazků, které souvisejí s běžným účetním obdobím, ale neznáme jejich přesnou výši. Příkladem mohou být nevyfakturované dodávky za spotřebu energie, náhrady za nevyčerpanou dovolenou nebo závazky k úhradě z odpovědnosti za způsobenou škodu. Při stanovení hodnoty dohadné položky vycházíme z dostupných informací, uvedených ve smlouvě, obvyklých cen, či z cen předchozí dodávky, popř. z výše záloh. K zúčtování případného rozdílu mezi skutečnou fakturovanou částkou a výší dohadné položky dochází v období, ve kterém došlo k přijetí daného daňového dokladu.

3.5.4

Uzavírání účetních knih

Po zaúčtování všech účetních případů za dané účetní období a provedení kontrol dochází k uzavírání účetních knih, při kterém dochází k těmto činnostem: 13 

zjišťují se obraty stran Má dáti a Dal jednotlivých syntetických účtů



zjišťují se konečné zůstatky aktivních a pasivních účtů a konečné stavy účtů nákladů a výnosů

12

PILAŘOVÁ, Ivana; PILÁTOVÁ, Jana. Účetní závěrka, základ daně, finanční analýza podnikatelských subjektů roku 2011. 4. aktualizované vyd. Praha: 1. VOX a.s., 2011. 204 s. ISBN 97880-87480-02-1. 13 Český účetní standard pro podnikatele č. 002 – Otevírání a uzavírání účetních knih

19



zjistí se základ daně z příjmů a daňová povinnost splatná, případně odložená, účetní jednotky za účetní období, případně se zaúčtuje rezerva na daň z příjmů



zjistí se účetní výsledek hospodaření převodem nákladových účtů na vrub účtu, který se nazývá Účet zisků a ztrát a převodem výnosů ve prospěch tohoto účtu



uzavře se účetnictví účetní jednotky převodem zůstatků rozvahových účtů a zůstatku příslušného účtu Účet zisků a ztrát na Konečný účet rozvažný

Při sestavování účetní závěrky nám může být Konečný účet rozvažný podkladem pro vyhotovení rozvahy, stejně tak Účet zisků a ztrát může být zdrojem pro vytvoření Výkazu zisku a ztráty.

3.5.5

Výsledek hospodaření

Informaci o výsledku hospodaření získáme jak z Konečného účtu rozvažného jako rozdíl mezi aktivy a pasivy, tak i z Účtu zisků a ztrát jako rozdíl mezi výnosy a náklady. Pokud výnosy převyšují náklady, jedná se o účetní zisk, v obráceném případě by vznikala účetní ztráta. Účetní výsledek hospodaření můžeme rozdělit následovně:14 

provozní – vychází z předmětu činnosti, účelu, pro který byla účetní jednotka zřízena



finanční – v souvislosti s finančními službami



mimořádný – výjimečné, neplánované, nepředpokládané skutečnosti, opravy chyb z minulých let či změny metod

3.5.6

Daň z příjmů

Pokud účetní jednotka provedla veškeré uzávěrkové práce a zaúčtovala všechny účetní případy, které s účetním obdobím souvisí, musí ještě stanovit výši daňové povinnosti dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v jeho platném znění a tuto následně zaúčtovat, jakožto poslední zápis před definitivním uzavřením účetních knih.

14

BŘEZINOVÁ, Hana; ŠTOHL, Pavel. Účetní závěrka - výklad a praktické příklady. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2008. 126 s. ISBN 978-80-903914-6-8.

20

Odložená daň Odložená daň se zjišťuje a je o ní účtováno u účetních jednotek, které tvoří konsolidační celek, a u všech účetních jednotek, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu podle § 18 odst. 3 zákona o účetnictví. Účtování o odložené dani daňovou povinnost neovlivňuje, má vliv pouze na výši výsledku hospodaření, jenž je určen k rozdělení. Odložená daň plyne z rozdílů mezi účetním a daňovým pojetím vybraných účetních položek, kdy po přechodné období dochází k nesouladu výsledku hospodaření a daňového základu. Výše daně se spočítá jako součin sazby daně z příjmů, platné v daném účetním období, a výsledného přechodného rozdílu. Odložený daňový závazek je zdanitelný přechodný rozdíl, který se stane zdanitelnou částkou v budoucím období, to znamená, že v budoucnu bude zvýšen základ daně a tím i daňová povinnost. Vzniká nejčastěji v případech, kdy je účetní zůstatková cena majetku vyšší, než zůstatková hodnota daňová. O odloženém daňovém závazku účtuje účetní jednotka vždy. Odložená daňová pohledávka je odečitatelný přechodný rozdíl, který vyústí v částky, jež lze odečíst při určování základu daně budoucích období. S ohledem na zásadu opatrnosti by mělo být o účetní pohledávce účtováno pouze při dostatečné jistotě, že je její úhrada reálná. Příkladem vzniku odložené daňové pohledávky může být rozdíl, kdy účetní hodnota pohledávek, snížená o opravné položky, je nižší než hodnota pohledávek, snížená o opravné položky daňově účinné. Splatná daň Účtování o splatné dani je poslední účtovanou operací poté, co účetní jednotka sestaví daňové přiznání. Při zjišťování základu daně účetní jednotka vychází z výsledku hospodaření před zdaněním zjištěným v účetnictví, který se rozdělí na výsledek hospodaření za běžnou činnost a výsledek hospodaření za mimořádnou činnost.15 Samotný výpočet je však prováděn mimo účetní knihy a to následovně:

15

V daňovém přiznání je vyčíslena daň jako jedna položka, členění na daň z běžné činnosti a daň z mimořádné činnosti je pouze pro účely účetnictví.

21

Tabulka č. 3 Výpočet daně z příjmů splatné Výnosy -

Náklady

= Účetní výsledek hospodaření před zdaněním + Daňově neúčinné náklady (§ 25 ZDP) -

Daňově neúčinné výnosy

= Základ pro výpočet daně – mezisoučet -

Odečitatelné položky (§ 34 ZDP)

= Základ daně Základ daně zaokrouhlený na tisíce dolů x Sazba daně (§ 21 ZDP)16 = Daň z příjmů -

Slevy na dani

= Daňová povinnost Zdroj: vlastní zpracování

3.6 Účetní závěrka Obsah účetní závěrky je stanoven § 18 Zákona o účetnictví, který nám říká, že účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji: 

rozvaha



výkaz zisku a ztráty



příloha, která vysvětluje a doplňuje informace, obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty



přehled o peněžních tocích – nepovinný



přehled o změnách vlastního kapitálu – nepovinný

16

Sazba daně platná pro období 2010-2012 činí 19%.

22

Účetní závěrka musí obsahovat: 

jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název účetní jednotky; u účetních jednotek, které jsou právnickou osobou sídlo nebo u účetních jednotek, které jsou fyzickou osobou bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště



identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno



právní formu účetní jednotky



předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena



rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje



okamžik sestavení účetní závěrky

K účetní závěrce musí být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky nebo podpisový záznam fyzické osoby. Připojením podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou.

3.6.1

Druhy účetní závěrky

Řádná účetní závěrka je účetní závěrka sestavovaná k rozvahovému dni, kdy účetní jednotka uzavírá účetní knihy. Dle zákona o účetnictví se při využívání kalendářního roku rozvahovým dnem rozumí 31. prosinec, při využívání hospodářského roku poslední den jakéhokoliv jiného měsíce než prosince. Mimořádná účetní závěrka je sestavována ve stejném rozsahu jako řádná účetní závěrka. Rozvahovým dnem je ten den, kdy se uzavírají účetní knihy, a není posledním dnem účetního období. Sestavení mimořádné účetní závěrky může být například ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace, ke dni předcházejícímu dni, kdy nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace na konkurs aj. Mezitímní účetní závěrka je účetní závěrka, sestavovaná k jinému okamžiku, než ke konci rozvahového dne, vyžaduje-li to zvláštní právní předpis. Při sestavování mezitímní účetní závěrky nejsou uzavírány účetní knihy a inventarizace je prováděna pouze pro účely ocenění. Konsolidovaná účetní závěrka je sestavována účetní jednotkou, která je v pozici ovládající či řídící osoby v jiné účetní jednotce. Konsolidovanou účetní závěrkou se 23

rozumí účetní závěrka za skupinu ekonomicky propojených podniků, která slučuje stav majetku a závazků a dosažené výsledky hospodaření konsolidující účetní jednotky s jí ovládanou osobou.17 Účetní jednotky mohou sestavit účetní závěrku v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu. V plném rozsahu sestavují účetní závěrku vždy akciové společnosti. Výkazy v plném rozsahu mají povinnost sestavit ty účetní jednotky, které mají povinnost ověřovat účetní závěrku auditorem a zveřejňovat informace z ní. Ty jsou dále povinny vytvářet výroční zprávu, která obsahuje ucelené, vyvážené a komplexní informace o vývoji výkonnosti účetní jednotky, činnosti a stávajícím hospodářském postavení.18

3.6.2

Rozvaha (Bilance)

Rozvaha je výkaz, vypovídající o finanční situaci účetní jednotky. Jedná se o uspořádaný přehled aktiv (majetku) na straně jedné a pasiv (zdrojů krytí) na straně druhé. Aktivem rozumíme prostředek vložený do podnikání, který účetní jednotka vlastní. Uspořádání položek aktiv je dáno jejich likviditou a jsou vykazovány v pořadí od nejméně likvidních položek po nejlikvidnější. V rozvaze jsou aktiva běžného účetního období oceněna v brutto hodnotě, která je formou opravných položek a oprávek upravována na netto hodnotu. Každá položka též obsahuje informaci o netto hodnotě minulého období. Pasiva jsou vykazována v členění na vlastní kapitál a závazky. Závazky vyjadřují povinnost účetní jednotky, která v budoucnosti sníží jeho ekonomický prospěch. Pasiva jsou vykazována vždy v brutto hodnotách, z důvodu dodržení zásady opatrnosti jsou korekce v tomto případě nepřípustné.

17

SLÁDKOVÁ, Eva. Finanční účetnictví a výkaznictví. 1.vyd. Praha: ASPI, a.s., 2009. 452 s. ISBN 978-807357-434-5. 18 BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I. 3. přepracované a rozšířené vyd. Praha: Institut Svazu účetních, a.s..

24

Uspořádání a označování položek rozvahy se stanoví v příloze č. 1 vyhlášky k zákonu o účetnictví. Obsahová náplň položek rozvahy je vymezena v § 5 - § 19 vyhlášky k zákonu o účetnictví.19 Tabulka č. 4 Schéma základního členění položek rozvahy AKTIVA

PASIVA

Dlouhodobý majetek

Vlastní kapitál

Dlouhodobý nehmotný majetek

Základní kapitál

Dlouhodobý hmotný majetek

Fondy

Dlouhodobý finanční majetek

Výsledek hospodaření (zisk)

Oběžný majetek

Cizí zdroje

Zásoby

Rezervy

Dlouhodobé pohledávky

Dlouhodobé závazky

Krátkodobé pohledávky

Krátkodobé závazky

Krátkodobý finanční majetek

Bankovní úvěry

Časové rozlišení AKTIVA CELKEM

Časové rozlišení =

PASIVA CELKEM

Zdroj: vlastní tvorba

3.6.3

Výkaz zisku a ztráty (Výsledovka)

Výkaz zisku a ztráty je stupňovitě uspořádaný přehled nákladů a výnosů s příslušnými mezisoučty na úrovni jednotlivých stupňů.20 Jednotlivé stupně nám stanovují, ve které činnosti hospodaření byl výsledek hospodaření vytvořen: 

provozní výsledek hospodaření



finanční výsledek hospodaření



výsledek hospodaření za běžnou činnost



mimořádný výsledek hospodaření

19

Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví 20 RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. 11. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, spol. s r. o., 201 1031 s. ISBN 978-80-7263-663-4.

25



výsledek hospodaření za běžné účetní období



výsledek hospodaření před zdaněním

Výnos lze definovat jako zvýšení ekonomického prospěchu, které se projeví zvýšením aktiv, případně snížením závazků. Náklad způsobí snížení ekonomického prospěchu, jež se projeví ve formě snížení aktiv nebo zvýšení závazků. 21 Uspořádání a označování položek výsledovky se stanoví v příloze č. 2 a č. 3 vyhlášky k zákonu o účetnictví. Obsahová náplň položek rozvahy je vymezena v § 20 - § 38 vyhlášky k zákonu o účetnictví.22 Příloha č. 2 prováděcí vyhlášky nám stanoví uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty v druhovém členění. Příloha č. 3 prováděcí vyhlášky specifikuje uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty v účelovém členění. V případě, že se účetní jednotka rozhodne sestavit výkaz zisku a ztráty v účelovém členění, je povinností uvést jako součást přílohy k účetní závěrce rozpis nákladů a výnosů provozního výsledku hospodaření v druhovém členění.

3.6.4

Příloha

Příloha k účetním výkazům má jejich uživatelům dokreslit a zpřesnit údaje, vykázané v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Údaje, uvedené v příloze, by měly být významné, užitečné, spolehlivé a srozumitelné. Na rozdíl od rozvahy a výkazu zisku a ztráty, kde se uvádějí pouze skutečnosti jisté či vysoce pravděpodobné a u nichž lze kvantifikovat jejich hodnotu, se v příloze uvádějí i skutečnosti, které mohou nastat a u kterých není ještě přesně známá jejich výše.23 Uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce je stanoveno § 39 prováděcí vyhlášky. 21 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011. 304 s. ISBN 97880-7357-692-2. 22 Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví 23 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011. 304 s. ISBN 97880-7357-692-2.

26

Příloha musí obsahovat zejména tyto informace: 

obecné informace o účetní jednotce a formální náležitosti



informace o účetních zásadách, metodách oceňování a způsobech odepisování



doplňující informace k rozvaze a k výkazu zisku a ztráty



informace o propojených osobách, podrozvahové evidenci, půjčkách a úvěrech

3.6.5

Přehled o peněžních tocích (Cash flow)

Přehled o peněžních tocích podává informace o tocích peněžních prostředků v účetní jednotce. Zachycuje počáteční stav, změny v průběhu účetního období a konečný stav skutečných peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů, které má účetní jednotka k dispozici, čímž ukazuje, zda je společnost schopná uvolnit prostředky a splácet závazky. Peněžní toky jsou vykazovány jednotlivě za tyto činnosti: 

Provozní činnost – peněžní toky související se základní výdělečnou činností



Investiční činnost – pořízení a prodej dlouhodobého majetku a ostatních investic



Finanční činnost – činnost, která má za následek změny ve velikosti a složení vlastního kapitálu a dlouhodobých, popřípadě i krátkodobých závazků

Účetní jednotka vykazuje peněžní toky z provozní činnosti dvěma způsoby:24 

Přímá metoda – vykazují se vhodně zvolené a uspořádané skupiny peněžních příjmů a výdajů, například v návaznosti na výkaz zisku a ztráty



Nepřímá metoda – výsledek hospodaření je upraven o nepeněžní transakce, neuhrazené náklady a výnosy minulých nebo budoucích účetních období, položky příjmů a výdajů, spojených s finanční a investiční činností.

Nepeněžní transakce jsou takové, které nemají vliv na přírůstek či úbytek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Nepeněžní transakce v investiční a finanční činnosti se vylučují z přehledu o peněžních tocích. 24

PILAŘOVÁ, Ivana; PILÁTOVÁ, Jana. Účetní závěrka, základ daně, finanční analýza podnikatelských subjektů roku 2011. 4. aktualizované vyd. Praha: 1. VOX a.s., 2011. 204 s. ISBN 97880-87480-02-1., str. 88

27

Přehled o peněžních tocích je upraven českým účetním standardem č. 23.

3.6.6

Přehled o změnách vlastního kapitálu

Přehled o změnách vlastního kapitálu podává informace o zvýšení a snížení jednotlivých složek vlastního kapitálu mezi dvěma rozvahovými dny. Současně účetní jednotka vyčíslí vyplacené dividendy a zdroje, ze kterých bylo čerpáno.

3.7 Povinnosti spojené s účetní závěrkou Po sestavení účetní závěrky je potřeba ještě splnit další související povinnosti. Mezi takové patří například ověření účetní závěrky auditorem, zhotovení výroční zprávy a povinnost účetní závěrku zveřejnit.

3.7.1

Ověření účetní závěrky auditorem

Povinnost ověřovat účetní závěrky je účetním jednotkám stanovena v § 20 zákona o účetnictví v platném znění. U akciových společností tato povinnost nastává, pokud splní k rozvahovému dni alespoň jedno z uvedených tří kritérií za běžné a předcházející období. Ostatní společnosti mají povinnost auditu při splnění dvou těchto kritérií: 

Aktiva celkem více než 40 000 000 Kč



Roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč



Průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50

Účetní jednotky, které mají povinnost ověření účetní závěrky auditorem, sestavují výroční zprávu. „Účelem výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení účetní jednotky“25 Obsah výroční zprávy je vymezen v § 21 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví v platném znění. Pokud podléhá účetní závěrka ověření auditorem, vztahuje se tato

25

STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011. 304 s. ISBN 97880-7357-692-2., str. 134

28

povinnost i na ověření výroční zprávy. Účetní jednotka, která ověřuje účetní závěrku dobrovolně, není jí uložena povinnost zákonem, nemusí vyhotovovat výroční zprávu.

3.7.2

Zveřejňování účetní závěrky

Zveřejňování účetní závěrky vyplývá z ustanovení § 21a zákona o účetnictví a z § 38i obchodního zákoníku. Účetní závěrku zveřejňují účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, jejím uložením do sbírky listin. Za splnění povinnosti zveřejnit účetní závěrku se považuje předání těchto dokumentů příslušnému rejstříkovému soudu předepsaným způsobem. Auditované účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku, sestavenou v plném rozsahu, společně s výroční zprávou a zprávou auditora. Musí tak učinit do 30 dnů od ověření auditorem a schválení valnou hromadou. Uložení účetní závěrky do sbírky listin, bez ohledu na povinnost auditu, musí být provedeno nejpozději do konce bezprostředně následujícího účetního období. Tímto krokem je účetnictví účetní jednotky za účetní období považováno za úplné.

29

4

Praktická část

4.1 Charakteristika účetní jednotky Společnost TIBBIS, s.r.o. byla založena 28.5.2001 třemi společníky, aby navázala na tradiční dlouholeté dodávky rotačních lamelových kompresorů výrobce CompAir do České republiky. Historie však sahá do roku 1993, od kterého jeden z pozdějších zakládajících společníků poskytoval servisní zásahy na tomto typu kompresorů a dovážel z Velké Británie nové modely a náhradní díly. Z důvodu nárůstu zakázek v tomto oboru a důležitosti postavení na trhu vznikla v roce 2001 společnost s ručením omezením, která se zároveň stala výhradním zástupcem společnosti CompAir v České a Slovenské republice. V současné době jsou základním kamenem společnosti dodávky speciálně upravených kompresorů do trolejbusů, které jsou vyráběny v České republice a Polsku. Neméně důležité je však pokrytí dodávek stlačeného vzduchu rotačními lamelovými kompresory ve výrobních podnicích v České a Slovenské republice, zabezpečení servisu těchto strojů a provádění školení zaměstnanců pro obsluhu a údržbu. Doplňkovou činností v oblasti prodeje kompresorů je i prodej pneumatického nářadí. V roce 2009 společnost TIBBIS, s.r.o. rozšířila své aktivity o maloobchodní prodej instalatérského zboží v prodejně v Praze 10. Další předměty činnosti podnikání jsou například reklamní činnosti, silniční motorová nákladní doprava či pronájem strojů a movitých věcí. Společnost TIBBIS, s.r.o. pro svoji činnost využívá ekonomický a účetní software MRP K/S, který umožňuje vedení veškerých potřebných agend, nutných pro chod společnosti, v uceleném a provázaném souboru. Výhodou tohoto programu je uchovávání dat na serveru, což umožňuje získávání stále aktuálních dat při každém připojení. Hlavní moduly, které společnost využívá pro vedení účetnictví, jsou dány tímto výčtem: 

Účetnictví



Faktury vydané a přijaté



Sklady

30



Majetek



Pokladny, bankovní výpisy



Evidence pro DPH

Software poskytuje množství analýz a grafů, které umožňují porovnávání výsledků hospodaření či peněžních toků za jednotlivá období, dávají možnost analyzovat vývoj hospodaření ve společnosti a tím napomáhají při rozhodování o budoucím vývoji. Pro daňové účely nabízí možnost vyplnění všech potřebných druhů daňových přiznání v platném znění.

4.2 Průběh účetní uzávěrky a závěrky Účetním obdobím společnosti TIBBIS, s.r.o. je kalendářní rok. Rozvahovým dnem je tedy 31. prosinec příslušného roku. Daňové přiznání je předkládáno daňovým poradcem, veškeré uzávěrkové a závěrkové operace tedy musí být provedeny tak, aby daňové přiznání bylo podáno do 30. června roku, následujícího po účetním období, za které je daňové přizná ní podáváno. Podle vnitřní směrnice společnosti TIBBIS, s.r.o. lze shrnout proces účetní závěrky do následujících kroků: 

Kontrola počátečních stavů účtů



Fyzická inventura



Dokladová inventura



Zaúčtování zjištěných inventarizačních rozdílů, kurzových rozdílů pro účty, vedené v cizí měně, kontrola správnosti zaúčtování časového rozlišení a vyčíslení a zaúčtování dohadných položek, výpočet odpisů a jejich zaúčtování



Výpočet daňové povinnosti a zaúčtování daně



Uzavření účetních knih



Sestavení účetních výkazů

4.3 Inventarizace Cílem inventarizace je zjištění skutečného stavu majetku a závazků, následné porovnání se stavem vedeným v účetnictví a případné opravení skutečných stavů 31

majetku a závazků v účetnictví z důvodu dodržení průkaznosti účetnictví. Ve společnosti TIBBIS, s.r.o. je prováděna inventarizace k 31. 12. inventarizační komisí, která je stanovena jednatelem společnosti, dle postupů stanovených vnitřní účetní směrnicí účetní jednotky. Postup inventarizace lze shrnout do těchto kroků: 

Zjištění skutečného stavu dlouhodobého majetku a zásob přepočítáním, resp. dokladovou inventurou u majetku a závazků nehmotné povahy.



Zaznamenání skutečných stavů do inventurního soupisu.



Porovnání skutečného stavu se stavem evidovaným v účetních knihách.



Vyčíslení inventarizačních rozdílů a jejich zaúčtování do účetního období, za které byla inventarizace provedena.



Posouzení, zda nenastaly důvody pro účtování o snížení hodnoty majetku

Ve společnosti je prováděna fyzická inventura přepočítáním skutečných stavů u majetku hmotné povahy, kterým jsou zásoby zboží, dlouhodobý hmotný majetek, drobný dlouhodobý hmotný majetek a peněžní prostředky. Inventura je prováděna v posledním týdnu měsíce prosince a po jejím provedení nedochází v účetním období dále k žádným dalším pohybům tohoto majetku. Dokladová inventura je prováděna u majetku a závazků nehmotné povahy, u kterých není možné provést inventuru fyzickou. Takovéto zjištění skutečného stavu se prokazuje písemnostmi, kterými mohou být například účetní doklady, bankovní výpisy, smlouvy nebo i tzv. konfirmační dopisy, ve kterých se odsouhlasí stav pohledávek, respektive závazků, vedených u obchodních partnerů. Dokladová inventura probíhá ve společnosti na počátku následujícího účetního období a je zabezpečena účetní této společnosti. Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek 

022001 – Samostatné movité věci

Na tomto účtu je evidován majetek v pořizovací ceně vyšší než 40 000,- Kč. K rozvahovému dni je prováděna kontrola, zda veškeré položky majetku má účetní jednotka v užívání a jsou plně funkční. 32



Účet 022002 – Drobný dlouhodobý hmotný majetek

V souladu s vnitropodnikovou směrnicí je na tomto účtu sledován drobný dlouhodobý hmotný majetek. Směrnice stanoví, že účetní jednotka odepisuje majetek v pořizovací ceně vyšší než 10 000,- Kč s dobou použitelnosti delší než 1 rok formou měsíčních odpisů. I u tohoto majetku je provedena fyzická inventarizace. 

042001 – Pořízení dlouhodobého hmotného majetku

Tento účet slouží pro účtování při pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Je zde zachycena cena pořízení a všechny náklady s pořízením majetku související. Po uvedení do provozu je majetek zaúčtován v pořizovací ceně na vrub majetkového účtu 022. K rozvahovému dni bylo ověřeno, že veškerý majetek je již v užívání a stav tohoto účtu byl nulový. 

042001 – Technická zhodnocení

Účet slouží k zachycování technických zhodnocení v průběhu účetního období. K rozvahovému dni jsou technická zhodnocení sumarizována dle jednotlivých položek zhodnocovaného majetku. Pokud celková hodnota technického zhodnocení jednoho majetku nepřekročí hodnotu 40 000,-, je technické zhodnocení přeúčtováno přímo do provozních nákladů pomocí účtu 548. Při překročení stanovené hranice je technické zhodnocení převedeno na majetkový účet 022001 a odepisováno v souladu se zákonem o daních z příjmů. Účtová třída 1- Zásoby 

132 – Zboží na skladě a v prodejnách

U zásob zboží je prováděna taktéž fyzická inventura přepočítáním, popřípadě měřením. Do inventurního seznamu jsou zaznamenávány skutečně zjištěné stavy zboží.

33

Účtová třída 2 – Krátkodobý finanční majetek 

211001 – Pokladna v Kč

Na účtu 211001 jsou zachycovány veškeré toky peněžní hotovosti v české měně. Při inventuře pokladny jsou jednotlivé bankovky a mince spočítány a zaznamenány do výčetky platidel. K přepočítání stavu pokladny dochází mimo rozvahový den i na konci každého měsíce. 

211XXX – Pokladna v cizí měně

Na účtech valutových pokladen je účtováno o pohybech hotovosti v cizích měnách. Valutová hotovost je využívána pro úhrady výdajů nutných na pracovních cestách zaměstnanců společnosti. V současné době jsou pokladny vedeny v měnách euro, maďarský forint a polský zlotý. Průběh fyzické inventarizace je stejný jako u pokladny v korunách. 

221001 – Bankovní účet v Kč



221002 – Termínovaný bankovní účet v Kč



221003 – Bankovní účet v EUR

U

bankovních

účtů

je

prováděna

inventarizace

dokladová,

která

spočívá

v odsouhlasení konečného zůstatku podle bankovního výpisu k rozvahovému dni a stavu uvedeného v účetnictví. Pokud jsou nalezeny nesrovnalosti v těchto zůstatcích, je potřeba důkladně zkontrolovat všechny pohyby evidované na tomto účtu. 

261XXX – Peníze na cestě

Peníze na cestě slouží pro zachycení časového nesouladu mezi výběry a vklady peněžních prostředků mezi pokladnou a bankou. Měl by mít nulový zůstatek, případně zde může být zachycen výběr, provedený ke konci účetního období, zaúčtovaný dle bankovního výpisu v období následujícím. I na tomto účtu je prováděna dokladová inventura dle bankovních výpisů.

34

Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy 

311XXX – Pohledávky z obchodního styku



321XXX – Závazky z obchodního styku

Společnost vykazuje pohledávky i závazky z obchodního styku s tuzemskými i zahraničními obchodními partnery, a to v české i cizí měně. K rozvahovému dni musí konečné zůstatky v hlavní knize souhlasit se stavem skutečně nezaplacených vydaných, respektive přijatých, faktur. Z důvodu lepšího prokázání skutečného stavu je možné provést odsouhlasení pohledávek a závazků s obchodními partnery. Toto však společnost TIBBIS, s.r.o. neprováděla, protože její pohledávky a závazky byly k rozvahovému dni převážně do 10 dnů po splatnosti nebo jejich splatnost ještě nenastala a v průběhu účetní uzávěrky byly uhrazeny. 

314XXX – Poskytnuté zálohy



324XXX – Přijaté zálohy

K rozvahovému dni nebyly evidovány žádné přijaté zálohy, konečný zůstatek na účtu 324 byl tedy nulový. Konečný zůstatek na účtu 314 - Poskytnuté zálohy krátkodobé, vykazovaný v hlavní knize, odpovídal svou výší počtu měsíčních zaplacených záloh na energie, které jsou každoročně vyúčtovány v měsíci září. Na analytickém účtu 314005 jsou zaznamenány poskytnuté zálohy dlouhodobé a jeho zůstatek odpovídal složeným kaucím na nájemné za pronajímané prostory. 

331001 – Zaměstnanci



366001 – Závazky ke společníkům ze závislé činnosti



336XXX- Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění



342001 – Daň z příjmů ze závislé činnosti

Konečné zůstatky vykazované na kreditních stranách těchto účtů byly prověřeny dle zúčtovací a výplatní listiny za měsíc prosinec a žádné rozdíly nebyly zjištěny. Všechny tyto závazky byly skutečně uhrazeny do výplatního termínu 14.1.2011.

35



325001 – Ostatní závazky

Účet je využíván pro účtování splátek finančního leasingu. Jeho konečný stav byl vykázán záporný a odpovídal splátkám finančního leasingu na leden roku 2011, zaplaceným na konci měsíce prosince 2010. 

341001 – Daň z příjmů

Před sestavením daňového přiznání k dani z příjmů odpovídal konečný stav tohoto účtu zálohám zaplaceným na daň z příjmů v průběhu účetního období. 

343XXX – Daň z přidané hodnoty

Tento účet vykazoval pasivní zůstatek, který odpovídal daňové povinnosti k DPH za měsíc prosinec. Pokud by byl vykázán zůstatek aktivní, je nutné odsouhlasit tento zůstatek s přiznáním k DPH i za měsíc listopad, kde by mohl být vyčíslen nadměrný odpočet hrazený až v měsíci lednu následujícího období. 

345001 – Silniční daň

Dokladová inventura byla provedena odsouhlasením dle daňového přiznání k dani silniční. Konečný stav byl na tomto účtu aktivní a odpovídal přeplatku na této dani. 

355XXX – Ostatní pohledávky za společníky



365XXX – Ostatní závazky ke společníkům

Na těchto účtech jsou zaznamenávány pohledávky a závazky vůči společníkům z titulu poskytnutých půjček. Účty jsou analyticky členěny dle jednotlivých společníků a dále na úroky vyplývající z těchto půjček. Stavy účtů byly ověřeny dle smluv o půjčce a z nesplacené jistiny vypočítány úroky k rozvahovému dni. 

379XXX – Jiné závazky

Účet je využíván převážně pro předpisy plateb pojistného. I na tomto účtu byla provedena dokladová inventura dle interních dokladů společnosti a stav vykazovaný v hlavní knize korespondoval s neuhrazeným závazky z titulu pojistného.

36



395 – Vnitřní zúčtování

Prostřednictvím tohoto účtu je prováděno zúčtování zápočtů pohledávek a závazků s odběrateli a dodavateli společnosti. Stav tohoto účtu by měl být a byl na konci účetního období nulový. Účtová třída 4 - Kapitálové účty a dlouhodobé závazky 

411 – Základní kapitál

Stav tohoto účtu je roven základnímu kapitálu ve výši 210 000,- Kč, zapsanému v Obchodním rejstříku. 

421 – Rezervní fond

Rezervní fond byl naplněn ze zisku do výše 10% základního kapitálu a jeho výše tedy činí 21 000,- Kč. 

479 – Jiné dlouhodobé závazky

Konečný zůstatek tohoto účtu odpovídá výši nesplaceného úvěru na financování dlouhodobého majetku. Inventurní rozdíly Pokud jsou při inventuře zjištěny rozdíly mezi stavem vedeným ve skladové evidenci a skutečným stavem, je nutné před uzavřením tyto inventurní rozdíly promítnout do účetnictví dle příčiny jejich vzniku. Zjištěné inventarizační rozdíly mohou mít podobu manka u majetku a zásob, resp. schodku u pokladny, když skutečný stav je nižší než účetní, nebo přebytku za situace, kdy zjištěný stav je vyšší než účetní.

37

Tabulka č. 5 Účtování inventurních rozdílů Účetní případ Dlouhodobý hmotný majetek - manko zůstatková cena vyřazení v pořizovací ceně Dlouhodobý hmotný majetek - přebytek Zásoby zboží - manko Zásoby zboží - přebytek Pokladní hotovost - schodek předepsání odpovědné osobě k úhradě úhrada škody Pokladní hotovost - přebytek

Má dáti

Dal

549 082 022 548 132 569 335 211 211

082 022 082 132 648 211 668 335 648

Zdroj: vlastní tvorba

4.4 Odpisy Společnosti TIBBIS, s.r.o. eviduje pouze nakoupený dlouhodobý hmotný majetek, konkrétně na účtu 022001- Samostatné movité věci a soubory movitých věcí. Účetní odpisy jsou kalkulovány ve výši daňových a jejich souhrn je evidován na účtu 082001 – Oprávky k samostatným movitým věcem. Zvolený způsob odepisování, doba odepisování dle příslušného zařazení do odpisové skupiny, roční odpisová sazba a výše odpisu za jednotlivá zdaňovací období jsou uvedeny v kartě majetku. Společnost stanovuje výši účetních odpisů na úrovni odpisů daňových. Pro ilustraci uvádím v následující tabulce, jak by mohly být stanoveny účetní odpisy například u osobního vozu Toyota, pořízeného 30. 8. 2010 v pořizovací ceně 1 127 113,- Kč a srovnání se skutečně uplatněnými odpisy.

38

Tabulka č. 6 Výpočet účetních odpisů Daňové odpisy Rok

Roční

ZC

odpisy

Účetní odpisy Měsíční

Počet

Roční

odpis

měsíců

odpis

Rozdíl

ZC

2010 225 423 901 691

11 741

4

46 963

1 080 150

-178 460

2011 360 676 541 014

11 741

12

140 889

939 261

-219 787

2012 270 507 270 507

11 741

12

140 889

798 372

-129 618

2013 180 338 90 169

11 741

12

140 889

657 483

-39 449

2014 90 169

0

11 741

12

140 889

516 594

50 720

2015 0

0

11 741

12

140 889

375 704

140 889

2016 0

0

11 741

12

140 889

234 815

140 889

2017 0

0

11 741

12

140 889

93 926

140 889

2018 0

0

11 741

8

93 926

0

93 926

Zdroj: vlastní tvorba Účetní odpisy jsem stanovila dle předpokladu, že účetní jednotka bude vozidlo využívat po dobu 8 let, resp. 96 měsíců. Z vyplývajícího rozdílu je patrné, jak uplatňování daňových odpisů zrychlených může ovlivnit výsledek hospodaření v jednotlivých letech. Společnosti TIBBIS, s.r.o. eviduje ve svém dlouhodobém hmotném majetku položky zahrnuté do 1., 2. a 3. odpisové skupiny. Odepisování provádí účetní jednotka u všeho evidovaného majetku ve formě zrychlených odpisů z pořizovací ceny.

39

Tabulka č. 7 Přehled odpisů a oprávek dle odpisových skupin DHM 2010 1. odpisová skupina 2. odpisová skupina 3. odpisová skupina 4. odpisová skupina 5. odpisová skupina Celkem 31.12.2010

Pořizovací cena

Odpis 2010

Oprávky

271 329,92

46 331,64

178 667

5 371 886,20

1 229 457,40

1 861 950

159 866,51

15 986,65

15 987

0,00

0,00

0

0,00

0,00

0

5 803 082,63

1 291 775,70

2 056 603

Zdroj: vlastní tvorba Účetní jednotka měla k rozvahovému dni ve své evidenci 2 osobní automobily zařazené do 2. odpisové skupiny, nakoupené do 30. června 2010. U tohoto majetku byly uplatněny mimořádné odpisy v souladu s § 30a Zákona o daních z příjmu. Výpočet ročního mimořádného odpisu z pořizovací ceny 708 921 Kč byl proveden následujícím způsobem. Tabulka č. 8 Výpočet mimořádného odpisu

Rok

Výpočet

Odpis

2010 (60% z PC/12) x 6 měsíců 2011 (60% z PC/12) x 6 měsíců + (40% z PC/12) x 6 měsíců 2012 (40% z PC/12) x 6 měsíců

212 676 354 460 141 784

Zdroj: vlastní tvorba U drobného dlouhodobého hmotného majetku má společnost TIBBIS, s.r.o. stanovenou hranici vnitřní směrnicí, od které je drobný dlouhodobý hmotný majetek odepisován. Drobný majetek do hodnoty 10 000,- Kč je účtován přímo do spotřeby na účet 501008. Majetek v pořizovací ceně od 10 000,- Kč do hranice ve výši 40 000,- Kč, dané zákonem o daních z příjmů, je účtován na majetkový účet 022002 a odepisován po dobu 12-24 měsíců. 40

Zaúčtování ročního odpisu do účetnictví probíhá na základě interního dokladu: Roční odpis DHM

1 291 776,-

551001/082001

4.5 Zásoby Společnosti TIBBIS, s.r.o. disponuje pouze zásobami zboží, o kterých účtuje způsobem B, to znamená přímo do spotřeby. Pro operace související se zásobami zboží je využíváno skladového hospodářství, které zajišťuje sledování přírůstků a úbytků jednotlivých druhů zboží na skladových kartách a zároveň je schopno poskytnout kdykoliv aktuální stav zásob. Jelikož je veškeré zboží nakupované, jsou jeho přírůstky ve skladové evidenci oceňovány na úrovni pořizovací ceny, u výdejů, resp. úbytků zboží je cena zjištěna váženým aritmetickým průměrem. V účetnictví jsou v průběhu účetního období veškeré výdaje související s pořízením zboží účtovány přímo do nákladů na vrub nákladového účtu 504 – Prodané zboží. Proto je nutné k rozvahovému dni provést zaúčtování zásob tak, aby konečný stav v účetnictví odpovídal skutečnému stavu, vykazovanému ve skladové evidenci, ověřenému inventarizací zásob a celková suma nákladů odpovídala hodnotě zboží, které bylo v průběhu účetního období skutečně spotřebováno, resp. prodáno. Převod konečné zásoby zboží byl proveden podle stavu skladové evidence a poté byla vyúčtována manka a přebytky zásob zboží. Zaúčtování bylo provedeno k rozvahovému dni takto: Převod počáteční zásoby do spotřeby 500 347,-

504/132

Převod konečné zásoby na sklad

132/504

429 970,-

4.6 Časové rozlišení a dohadné položky Aby bylo účetnictví úplné, je potřeba dodržovat akruální princip vedení účetnictví, tedy zahrnout všechny náklady a výnosy do období, se kterým věcně a časově souvisí. Společnost TIBBIS, s.r.o. pro zajištění tohoto souladu využívá dva přechodné účty. V případě, že je znám účel, období a částka je účtováno na účet 381 – Náklady příštích období v potřebném analytickém členění, a pokud není známa částka, je používán dohadný účet 389 – Dohadné účty pasivní. 41

Náklady příštích období Na tomto účtu jsou na debetní stranu účtu zachycovány takové výdaje běžného období, které budou náklady až budoucích účetních období. Opakující se částky, například z titulu vyúčtování telefonních služeb na přelomu účetních období, nejsou časově rozlišovány a jsou účtovány přímo do nákladů. Položky, které jsou časově rozlišovány, jsou především: 

Nájemné placené dopředu dle smlouvy na období 6 měsíců



Platby za poskytování webhostingu a provozování internetových domén na 12 měsíců až 5 let dopředu



Pojištění vozidel



1. navýšené splátky u finančního leasingu.

Z titulu časového rozlišení u finančního leasingu je účet analyticky členěn pro každý najatý majetek. Časové rozlišení je počítáno s přesností na měsíce následujícím způsobem: Přijatá faktura na provoz webhostingové prezentace od 1.4.2010 do 31.3.2015 v hodnotě 5 000,- Kč bez DPH 5 000/60 = 83,33 Kč měsíčně Provoz webhostingové prezentace 2010

750,-

518.AÚ/321

Provoz webhostinové prezentace - NPO

4 250,-

381.AÚ/321

Ve prospěch účtu je každý rok na základě interního dokladu do nákladu převedena ta část nákladů, které s běžným účetním obdobím věcně a časově souvisí. Na konci účetního období je nutno zkontrolovat, že jsou v nákladech skutečně jen ty částky, které s daným obdobím souvisejí, a konečný zůstatek na účtu 381 odpovídá výdajům, které budou náklady v příštích obdobích. Dohadné položky Účet 389 – Dohadné položky společnost využívá pro zaúčtování odhadu nákladů, které věcně a časově souvisejí s běžným obdobím, ale nebyly do konce účetního období vyfakturovány. Převážně se jedná o spotřebu energií, která je stanovena dle 42

zaplacených záloh za dané období a dále jde o položku vyčíslující zpracování daňového přiznání, která je odhadována dle předchozích let. Pro rok 2010 byly dohadné položky tvořeny ve výši Kč. 54 151,-.

4.7 Kurzové rozdíly Společnost TIBBIS, s.r.o. eviduje majetek a závazky v cizí měně, pro které si zvolila v průběhu účetního období přepočítávání na českou měnu pevným měsíčním kurzem, vyhlášeným k prvnímu pracovnímu dni příslušného měsíce. Při sestavování účetní závěrky jsou konečné stavy aktivních i pasivních účtů vedených v cizí měně přepočítány k rozvahovému dni aktuálním kurzem , vyhlášeným Českou národní bankou, v případě společnosti TIBBIS, s.r.o. tedy k 31.12.. Kurzový rozdíl, který vznikne přepočítáním aktuálním kurzem k rozvahovému dni mezi touto nově vypočtenou hodnotou v Kč a stavem vykazovaným v účetnictví, je zaúčtován dle jeho povahy na vrub účtu finančních nákladů 563 – Kurzové ztráty nebo ve prospěch finančních výnosů zachycením na účtu 663 – Kurzové zisky. Tabulka č. 9 Výpočet kurzových rozdílů k 31.12.2010

Účet 211003 211008 221006 311004 321002

Stav v Měna CM EUR 796,34 PLN 524,58 EUR 11 071,33 EUR 4 587,25 EUR 30 449,66

HK kurz 20 307,41 25,06 3 293,61 6,308 285 779,27 25,06 114 542,41 25,06 835 259,27 25,06

Kurzový Stav v Kč rozdíl Účtování 19 956,28 -351,13 563/211 3 309,05 15,44 211/663 277 447,53 -8 331,74 563/221 114 956,49 414,07 311/663 763 068,48 -72 190,79 321/663

Zdroj: vlastní tvorba

4.8 Daň z příjmů Společnost TIBBIS, s.r.o. využívá pro sestavení daňového přiznání k dani z příjmů služeb daňové poradkyně. Po zaúčtování všech účetních operací prochází celé účetnictví kontrolou správnosti externí daňovou poradkyní. Po tomto procesu je

43

teprve stanovena výše daňové povinnosti, která je následně zaúčtována jako poslední účetní zápis za účetní období. Před samotným výpočtem musela účetní jednotka ověřit u určitých účetních nákladů, že splňují podmínky dané zákonem o dani z příjmů, aby byly daňově uznatelné. Jedná se o tyto podmínky: 

Pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem bylo zaplaceno v zákonné lhůtě



Hodnota nezaplacených závazků, od jejichž splatnosti uplynulo více než 36 měsíců



Zaplacení poplatků, smluvních pokut, poplatků a úroků z prodlení

V tabulce č. 11 je uvedeno, jakým způsobem byl upraven výsledek hospodaření na základ daně v roce 2010 a výsledná daňová povinnost. Tabulka č. 10 Kalkulace daňové povinnosti 26 955 565,13 Výnosy 19 863 028,44 Náklady 7 092 537

před zaúčtováním DzP 2010

účetní výsledek hospodaření sk. 59 (DDAP nebylo v r. 2009 podáváno)

ř. 10

7 092 537

výsledek hospodaření upravený o tř. 59x

ř. 40

147 305

daňově neúčinné náklady:

účet:

částka Kč

501/009

73 761,19

501/017

3 008,91

501/018

749,98

501/028

3 182,25

513/001

65 310,86

nákupy bez dokladu, nesouv. s podn. PHM: 3 vybraná vozidla na paušál

náklady na reprez.

parkovné: 3 vybraná vozidla na paušál bez náplně nedaňové služby

518/009

0,00

pojistné (ve lhůtě)

524/xxx

0,00

44

nezaplacené poplatky

538/xxx

dary (odpočet - viz dále ř. 260) 543/1

0,00 0,00

nezaplacené sml. pokuty a penále

544/001

0,00

pokuty a penále

545/001

1 000,00

odpisy pohledávek

546/001

292,00

ostatní provozní náklady

548/002

0,00

562/001

0,00

60/6

562/003

0,00

manka a škody - neuznatelné

582/001

0,00

mimoř. náklady (inv. rozdíly)

588/900

0,00

úroky z půjček od FO nezaplacené úrok z odložené částky daně §

ř. 70

147 305

ř. 111

5 586

147 305,19 úroky z půjček od FO – zaplacené (r. 2009 vyloučeno) 3x výdajový paušál na dopravu silničním motorovým

ř. 112

180 000

vozidlem

ř. 170

185 586

položky snižující základ daně

ř. 220

7 054 256

základ daně odečet daňových ztrát minulých let (vyčerpány v r.

ř. 230

0

2002)

ř. 250

7 054 256

mezisoučet

ř. 260

0

odečet daňově relevantních darů (minimální hodnota 2.000,-, ne více než 5% uprav. základu daně)

7 054 256 ř. 270

7 054 000

zaokrouhlený základ daně

ř. 290

1 340 260

daň 19 %

224 500

zaplacené zálohy

0

sražená daň z termínovaného vkladu

1 115 760

nedoplatek

ř. 350

Zdroj: vlastní tvorba

45

Společnost v roce 2010 neměla mimořádný výsledek hospodaření, posledním zápisem je tedy zaúčtování daně z příjmů ve výši 1 340 260 Kč na vrub nákladového účtu 591 – Daň z příjmů z běžné činnosti – splatná a ve prospěch výnosů na účet 341 – Daň z příjmů. Po tomto účetním zápisu konečný zůstatek na účtu 341 – Daň z příjmů odpovídá hodnotě jejího nedoplatku po odečtení záloh ve výši 1 115 760 Kč.

4.9 Uzavření účetních knih Při tomto procesu dochází k zjištění obratů na stranách Má dáti a Dal a posléze výpočtu konečných stavů jednotlivých rozvahových a výsledkových účtů. Konečné stavy nákladových účtů jsou účetními zápisy přeúčtovány na vrub účtu 710 – Účet zisků a ztrát. Konečné stavy jsou přeúčtovány ve prospěch tohoto účtu. U rozvahových účtů jsou přeúčtovány konečné stavy aktivních účtů na vrub a konečné účty účtů pasivních ve prospěch účtu 702 – Konečný účet rozvažný. Výsledný zůstatek na Účtu zisků a ztrát je výsledkem hospodaření a je taktéž přeúčtovaný na účet 702 – Konečný účet rozvažný a to podle toho, zda se jedná o ztrátu nebo zisk. Ve společnosti TIBBIS, s.r.o. však tyto zápisy nejsou ručně prováděny, ale po spuštění ročního převodu jsou tyto účetní operace provedeny účetním programem naprosto automaticky a dojde k uzavření hlavní knihy i účetního deníku. Operace je nevratná, položky zaúčtované před provedením převodu získají příznak archivní a nelze do uzavřeného účetního roku více jakýmkoliv způsobem zasahovat. Proto je velmi důležité, aby k veškerý uzávěrkovým operacím bylo přistupováno s maximální zodpovědností. Tabulka č. 11 Uzavírání účtů Uzavření účtů Účtové třída 5 - Náklady Účtové třída 6 - Výnosy Rozvahové účty -aktivní Rozvahové účty - pasivní Účet zisků a ztrát - zisk Účtu zisků a ztrát - ztráta

MD 5XX 710 702 3,4XX 710 702

Zdroj: vlastní tvorba

46

D 710 6XX 1,2,3XX 702 702 710

4.10 Účetní závěrka Sestavení účetních vychází z účtu 710 – Účet zisků a ztrát jako podkladu pro zhotovení Výkazu zisku a ztráty a z účtu 702 – Konečný účet rozvažný jako podkladu pro zhotovení rozvahy. Protože v našem případě se jedná o společnost s ručením omezeným, která nemá povinnost ověření účetní závěrky auditorem, sestavuje účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu podle § 18 odst. 3 Zákona o účetnictví. Účetní závěrka se skládá pouze z povinných výkazů, to znamená, rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy. Tyto výkazy byly podány společně s daňovým přiznáním finančnímu úřadu 30. 6. 2011 a jsou zveřejněny ve Sbírce listin.

4.11 Rozvaha Rozvaha je jedním z povinných výkazů, který vypovídá o její finanční situaci. Aktiva nám říkají, jakým majetkem společnost disponuje, a pasiva nám sdělují, jakými zdroji je tento majetek financován. Rozvaha se sestavuje ze z rozvahových účtů, které jsou definovány v účtových třídách 0 – 4. Na straně aktiv jsou hodnoty uvedeny ve čtyřech sloupcích. V prvním je uváděna částka aktiv brutto, to znamená v hodnotě, za kterou společnost tento majetek nabyla nebo v jeho jmenovité hodnotě. Druhý sloupec, nazývaný korekce, vyjadřuje výši oprávek a opravných položek, to znamená, o kolik je hodnota aktiv dočasně či trvale snížena. Třetí sloupec je hodnota aktiv netto, tedy vyjádření ve snížené hodnotě. Sloupec čtvrtý uvádí údaj za minulé období v netto hodnotách, aby mohl uživatel srovnat vývoj mezi minulým a současným účetním obdobím. Na straně pasiv nedochází ke snižování hodnoty, proto jsou veškeré hodnoty uváděny pouze ve dvou sloupcích vyjadřujících hodnotu aktuálního a minulého účetního období.

47

Tabulka č. 12 Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu - aktiva Ozna

Aktiva

Brutto

Korekce

Brutto

Korekce

Netto

čení

Aktiva celkem

Účet

Účet

19 706

-4 139

15 567

Součet B.

Součet B.

8 489

-4 139

4 350

01x,041,

07x,091,

051

093,095

0

0

0

8 489

-4 139

4 350

095

0

0

0

Součet C

10 286

0

10 286

19x

430

0

430

41

0

41

2 020

0

2 020

7 795

0

7 795

931

0

931

A.

B.

Pohledávky za upsaný ZK Dlouhodobý majetek Dlouhodobý

B. I.

nehmotný majetek Dlouhodobý

B. II.

hmotný majetek Dlouhodobý

B. III.

finanční majetek

C.

Oběžná aktiva

C. I.

Zásoby

353

02x,042, 052

06x,043, 053 Součet C 11x,12x, 13x

08x,092, 094,095, 098

31X,335,35 C. II.

Dlouhodobé

x,371,373,3

pohledávky

74,375,376, 378,388 31X,335,35

C. III.

Krátkodobé pohledávky

x,371,373,3 74,375,376, 378,388,39 8

Krátkodobý C. IV.

finanční majetek

D. I.

21x,22x,25x ,26x

Časové

381,382,38

rozlišení

5

291

Zdroj: vlastní zpracování 48

Tabulka č. 13 Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu – pasiva Ozna čení

Pasiva celkem

Účet

Stav období

Součet A+B+C

15 567

A.

Vlastní kapitál

Součet A

12 197

A. I.

Základní kapitál

411,419

210

A. II.

Kapitálové fondy

412,413,414,418

0

421,422,423,427

21

428, -429

6 214

Výsledovka

5 752

A. III.

A. IV.

A. V.

Rezervní fondy, nedělitelný fond a fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období

B.

Cizí zdroje

Součet B

3 370

B. I.

Rezervy

451,453,459

0

B. II.

Dlouhodobé závazky

321,47x,481

321

32x,331,333,336, B. III.

Krátkodobé závazky

34x,36x372,373,

3 049

377,379,389 B. IV.

Bankovní úvěry a výpomoci

C. I.

Časové rozlišení

221,231,232,249, 461 383,384

0 0

Zdroj: vlastní tvorba Pokud by byla rozvaha sestavována v plném rozsahu, byly by položky členěny ve třech úrovních tak, že by kromě výše použitého velkého písmene latinské abecedy a římské číslovky bylo ještě využito arabských číslic pro podrobnější členění. Údaje z rozvahy mohou sloužit jako základna pro výpočty ukazatelů likvidity, finanční stability podniku a zadluženosti.

4.12 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty podává obraz o způsobu hospodaření účetní jednotky za jedno účetní období a ukazuje, jaké položky ovlivňovaly výsledek hospodaření. Výkaz zisku 49

a ztráty je ve společnosti TIBBIS, s.r.o. sestavován ve druhovém členění. Je tedy strukturovaný do tří oblastí, dle jednotlivých činností, na provozní, finanční a mimořádnou. Náklady a výnosy jsou přiřazovány podle jejich druhu a tím je vykázán výsledek hospodaření z jednotlivých činností. Stejně jako u rozvahy jsou hodnoty sledovány za aktuální a minulé období ve dvou sloupcích. Tabulka č. 14 Výkaz zisku a ztráty Ozna

Účet

Text

čení

Aktuální období

I.

Tržby za prodané zboží

604

25 480

A.

Náklad vynaložené na prodané zboží

504

12 010

+

Obchodní marže

I. – A.

13 470

Výkony

601,602,611,613,614,621,62

793

II.

2,623,624

B.

Výkonová spotřeba

501,502,511,512,513,518

4 718

+

Přidaná hodnota

I. – A. + II. –B.

9 545

Osobní náklady

521,522,523,524,525,526,52

744

C. D. E.

III.

F.

G.

7,528 Daně a poplatky

531,538

Odpisy dlouhodobého nehmotného a 551

43 1 837

hmotného majetku Tržby

z

prodeje

dlouhodobého 641,642

529

dlouhodobého 541,542

103

majetku a materiálu Zůstatková

cena

majetku a materiálu Změna stavu rezerv a opr. položek v 552,554,555,559 prov. oblasti a komplexní nákl. P.o.

IV.

Ostatní provozní výnosy

644,645,646,648

H.

Ostatní provozní náklady

543,544,545,546,548,549

V.

Převod provozních výnosů

697

I.

Převod provozních nákladů

597

*

Provozní výsledek hospodaření

I. až V. – A. až I.

Tržby z prodeje cenných papírů a 661 podílů

50

293

7 054

J. VII.

VIII. K. IX.

L.

M.

Prodané cenné papíry a podíly

561

Výnosy z dlouhodobého finančního 665 majetku Výnosy z krátkodobého finančního 666 majetku Náklady z finančního majetku

566

Výnosy z přecenění cenných papírů 664 a derivátů Náklady z přecenění cenných papírů

564

a derivátů Změna stavu rezerv a oprav. položek

571,579

ve finanční Oblasti

X.

Výnosové úroky

662

3

N.

Nákladové úroky

562

102

XI.

Ostatní finanční výnosy

663,667,668

113

O.

Ostatní finanční náklady

563,567,568,569

XII.

Převod finančních výnosů

698

P.

Převod finančních nákladů

598

*

Finanční výsledek hospodaření

VI. až XII. – J. až P.

-11

Daň z příjmů za běžnou činnost

591,595,592

1 340

Q. **

Výsledek hospodaření za běžnou Provozní + finanční VH – Q. činnost

XIII.

Mimořádné výnosy

681,688

R.

Mimořádné náklady

581,582,584,588

S.

Daň z příjmů z mimořádné činnosti

593,594

*

Mimořádný výsledek hospodaření

XIII. – R. – S.

T.

***

***

5 703

Převod

podílu

na

49

49

výsledku 596

hospodaření společníkům Výsledek hospodaření za účetní Provozní období Výsledek

+

finanční

+ 5 752

finanční

+ 7 092

mimořádný VH hospodaření

před Provozní

zdaněním

+

mimořádný VH + Q.

Zdroj: vlastní tvorba

51

Náklady označovány velkým písmenem latinské abecedy, výnosy jsou značeny římskou číslovkou. Znaménkem „+“ jsou označeny ukazatele ekonomického významu. Jednotlivé stupně výsledku hospodaření jsou označovány „*“ a to provozní výsledek hospodaření, finanční výsledek hospodaření a mimořádný výsledek hospodaření. Výsledek hospodaření za běžnou činnost je označen „**“ a je dán součtem provozního a finančního výsledku hospodaření. Celkový výsledek hospodaření účetní období je označen „***“ a je vyjádřením součtu výsledku hospodaření za běžnou a mimořádnou činnost. Obchodní marže udává rozdíl tržeb za prodané zboží po odečtení vynaložených nákladů na prodané zboží. Obchodní marže tedy vyjadřuje, jaká část tržeb za zboží účetní jednotce zůstane po odečtení nákladů souvisejících s pořízením tohoto zboží. V případě společnosti TIBBIS, s.r.o. činí její obchodní marže 13 470 tis. Kč, což odpovídá 52,86% z tržeb za prodané zboží. Z každého 1 000 Kč za prodané zboží zůstane společnosti 528,6 Kč na úhradu dalších nákladů, resp. pro tvorbu zisku. Přidaná hodnota je rozdíl mezi hodnotou všech tržeb a nákladů na zásoby a služby vynaložených pro dosažení tržeb. Tato částka následně slouží k pokrytí osobních nákladů, daní a poplatků a odpisů.

4.13 Příloha k účetní závěrce Příloha k účetní závěrce podává informace o účetní jednotce, používaných účetních metodách, obecných zásadách, způsobech oceňování a dále uvádí doplňující informace, které nelze vyčíst z rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Příloha k účetní závěrce společnosti TIBBIS, s.r.o. se obsahuje tyto informace: 

Obecné informace o účetní jednotce – identifikační údaje společnosti, předmět činnosti, údaje o společnících a statutárních orgánech, průměrný přepočtený počet zaměstnanců a výši osobních nákladů



Účetní metody, zásady a způsoby oceňování – způsob oceňování a účtování o zásobách, odpisový plán, systém účtování drobného dlouhodobého hmotného majetku, změny postupů, používaný způsob přepočtu cizích měn na českou měnu 52



Doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty – informace o úvěrech, dotacích, o zástavních právech, výše pohledávek a závazků po lhůtě splatnosti

Kompletní příloha účetní závěrky je přílohou této bakalářské práce.

4.14 Analýza účetní závěrky Z údajů rozvahy a výkazu zisku a ztráty lze pomocí poměrových ukazatelů zjistit, jaká finanční stabilita podniku, posoudit jeho likviditu, dále můžeme stanovit, zda není společnost překapitalizována či podkapitalizována, případně jakým způsobem by mohla být ovlivněna rentabilita kapitálu společnosti změnou struktury jeho zdrojů krytí. Pro názornost se zaměřím pouze na některé z těchto ukazatelů a zhodnotím situaci společnosti. Likvidita je základní ukazatel, který indikuje, jestli je podnik schopen hradit své splatné závazky. Ukazatel je rozlišován v několika stupních dle použité struktury oběžného majetku při výpočtu. Při výpočtu použiji ukazatel pohotové likvidity, též nazývané likviditou 2. stupně, která zahrnuje pouze hotovostní prostředky a pohledávky, výsledek je tedy očištěn o nejméně likvidní oběžná aktiva v podobě zásob. Pohotová likvidita = (finanční prostředky + pohledávky)/ krátkodobé závazky Pohotová likvidita = (7 795 + 2 020) / 3 049 = 3,22 Z výsledku je patrné, že společnost je schopna hradit své krátkodobé závazky 3,22 krát. Tato skutečnost je pozitivní pro věřitele společnosti, protože společnost udržuje dostatečnou výši likvidních aktiv. Naopak pro vlastníky by měla signalizovat neefektivní vázání finančních prostředků. Jelikož ukazatel je počítán ze stavových veličin k rozvahovému dni, je nutné pro objektivnější posouzení situace vzít v úvahu další ukazatele. Protože dlouhodobé zdroje jsou považovány za dražší než zdroje krátkodobé, dle zlatého bilančního pravidla financování by měla být dlouhodobá aktiva kryta dlouhodobými zdroji financování, zatímco oběžná aktiva by měla být financována krátkodobými zdroji.

53

Dle ukazatele kapitalizace podniku lze zhodnotit, zda podnik využívá svůj kapitál hospodárně. Ukazatel stupně krytí stálých aktiv dlouhodobými zdroji = (vlastní kapitál + dlouhodobé zdroje) / stálá aktiva = (12 197 + 321) / 4 350 x 100 = 2,88 Doporučená hodnota ukazatele odpovídá rozmezí 0,75 – 1. Z výsledku je tedy patrné, že podnik je překapitalizován a používá dlouhodobé zdroje ke krytí k financování krátkodobých oběžných aktiv. Takovýto přístup k financování je sice nejméně rizikový, ovšem také nejdražší. Zadlužeností společnosti se určuje, zda a v jaké výši účetní jednotka používá cizí kapitál ke svému podnikání a lze ji charakterizovat několika ukazateli. Věřitelské riziko = cizí kapitál/celková aktiva x 100 = 3 370/15 567 x 100 = 21,65% Koeficient samofinancování = vlastní kapitál/celková aktiva x 100 = 12 197/15 567 x 100 = 78,35% Poměr dluhu k vlastnímu kapitálu = cizí kapitál/vlastní kapitál x 100 = 3 370/12 197 x 100 = 27,63% Poměr vlastního a cizího kapitálu je u obchodních společností považován za Podíl vlastního kapitálu na celkových zdrojích společnosti je 78,35%, resp. podíl cizího kapitálu 21,65% na celkovém financování aktiv je relativně nízký, čímž ovlivněna výnosnost podniku. Pokud by společnost více používala cizí zdroje, mohla by zvýšit rentabilitu vlastního kapitálu díky působení daňového štítu. Dopad využití cizích zdrojů na celkovém financování lze posoudit při porovnání rentability vlastního kapitálu a rentability celkového kapitálu. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) = zisk po zdanění / vlastní kapitál = 5 752/12 197 = 0,47 To znamená, že vlastníkům 1 Kč vlastního kapitálu v roce 2010 vyprodukovala 0,47 Kč zisku. 54

Rentabilita celkového kapitálu (ROA) = (zisk před zdaněním + nákladové úroky) / celková aktiva = (7 092+102)/ 15 567 = 0,46 Jelikož je hodnota ROE větší než hodnota ROA, cizí kapitál pokryl náklady na jeho využití a přispěl i ke zvýšení hodnoty kapitálu vlastního.

55

5

Závěr

Tato bakalářská práce je zaměřená na poskytnutí přehledu o průběhu sestavení účetní závěrky společnosti v souladu s platnou legislativou. Jejím smyslem je zpracování teoretických poznatků do jednotlivých částí, charakterizujících jednotlivé procesy, které je nutno dodržet, tak, aby účetní závěrka sestavená na základě informací za účetní období podávala věrný a poctivý obraz. Následně bylo vše aplikováno na sestavení účetní závěrky společnosti TIBBIS, s.r.o. V teoretické části jsem nejprve vysvětlila podstatu sestavení účetní závěrky, stanovila, které platné právní předpisy určují požadavky na obsah a formu účetní závěrky a s ní souvisejících procedur. Poté jsem shrnula přípravné práce v rámci účetní uzávěrky, které předcházejí uzavření účetních knih a stanovení výsledku hospodaření. Další část práce je věnována pouze účetním výkazům, ze kterých účetní závěrka sestává a to jak povinných, tak i nepovinných, jejich popisu a náplni. Celou kapitolu jsem uzavřela povinnostmi, které musí v souvislosti s účetní závěrkou účetní jednotka splnit, aby její účetnictví bylo úplné. Praktická část je rozborem účetní závěrky a uzávěrky společnosti TIBBIS, s.r.o. zhotovená za rok 2010. Je rozdělena do několika částí, které popisují jednotlivé operace procesu zpracování účetní závěrky společnosti tak, abych poskytla ucelený pohled na celkový průběh sestavení účetní závěrky a povinností, které se k ní vážou. Nejrozsáhlejší část z uzávěrkových činností je věnována inventarizaci. Zde popisuji, jak probíhá inventarizace fyzická a dokladová inventura před uzavřením účetních knih. U fyzické inventury doporučuji společnosti, aby na inventurních soupisech nebyly uváděny konečné stavy dle skladového programu, které mohou počítající osobu případně ovlivnit při počítání skutečného množství. Na inventarizaci následně navazuje účtování o zásobách, jelikož společnost účtuje způsobem B, je nutné převést počáteční a konečné stavy k rozvahovému dni. Dlouhodobá hmotný majetek společnost odepisuje i účetně ve výši dané zákonem o dani z příjmů. Vzhledem k tomu, že jednotka účetně odepisuje i drobný hmotný majetek, by měla zvážit, zda daňové odpisy, používané u dlouhodobého hmotného majetku, odrážejí skutečnou míru opotřebení a zohledňují jeho životnost, a případně odepisovat tento majetek účetně. Z provedeného výpočtu, aplikovaného pouze na jednu položku majetku, je 56

patrné, že stanovení účetních odpisů na roveň daňových, při daném objemu dlouhodobého majetku, se jeví jako nevhodné. Daňové odpisy jsou výhodné pro optimalizaci základu daně z příjmů, avšak z účetního hlediska nepodávají věrný a poctivý obraz čili dochází ke zkreslení účetní závěrky. Jinak jsem u uzávěrkových operací neshledala žádné nedostatky, veškeré náklady a výnosy jsou účtovány dle věcné a časové souvislosti. Na uzávěrkové operace navazuje stanovení výše daňové povinnosti a sestavení výkazů

účetní

závěrky.

Společnost

TIBBIS,

s.r.o.

sestavuje

výkazy

ve

zjednodušeném rozsahu a účetní závěrku tvoří pouze povinné výkazy v podobě rozvahy, výkazu zisku a ztráty a příloha k účetní závěrce, které jsou součástí mé bakalářské práce. Za rok 2010 byla účetní závěrka zveřejněna ve Sbírce listin. Osobně bych společnosti TIBBIS, s.r.o. doporučila v budoucích účetních obdobích tvořit také přehled o peněžních tocích, ze kterého lze vyčíst situaci z pohledu peněžních prostředků, tedy jak společnost v průběhu účetního období využívala peněžní prostředky. Rovněž bych navrhovala uvádět více podrobností do přílohy k účetní závěrce, čímž by byla zvýšena její vypovídací schopnost. Na závěr jsem provedla velmi okrajovou analýzu vyhotovené účetní závěrky, na jejímž základě jsem dospěla k závěru, že společnost je značně překapitalizována. Ze svých dlouhodobých zdrojů financuje oběžný majetek, má tedy neustále dostatek likvidních prostředků na hrazení svých závazků, ale využití dlouhodobého kapitálu se jeví jako neefektivní. Bylo by tedy vhodné změnit kapitálovou strukturu tak, aby společnost zvýšila svou celkovou výnosnost. Účetní závěrka sestavená za rok 2010 naplňuje veškeré legislativní požadavky, její vypovídací schopnost odráží skutečný stav o jejím finančním postavení a výsledku hospodaření.

57

Seznam použité literatury 

AMBROŽ, Jan. 1. Účetní závěrka po novele veřejných financí. Praha: KORŠACH, 2008. 167 s. ISBN 978-80-86296-18-0.



BŘEZINOVÁ, Hana;

MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I. 3. přepracované a

rozšířené vyd. Praha: Institut Svazu účetních, a.s.. 

BŘEZINOVÁ, Hana; ŠTOHL, Pavel. Účetní závěrka - výklad a praktické příklady. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2008. 126 s. ISBN 978-80-903914-6-8.



KOCH, Jiří. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2010. Český Těšín: PORADCE, s.r.o., 2011. 176 s. ISBN 978-80-7365-323-1.



PILAŘOVÁ, Ivana; PILÁTOVÁ, Jana. Účetní závěrka, základ daně, finanční analýza podnikatelských subjektů roku 2011. 4. aktualizované vyd. Praha: 1. VOX a.s., 2011. 204 s. ISBN 978-80-87480-02-1.



RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. 11. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, spol. s r. o., 201 1031 s. ISBN 978-80-7263-663-4.



SLÁDKOVÁ, Eva. Finanční účetnictví a výkaznictví. 1.vyd. Praha: ASPI, a.s., 2009. 452 s. ISBN 978-80-7357-434-5.



STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011. 304 s. ISBN 978-80-7357-692-2.



JANDA, Karel. Účetní závěrka. Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále, 2010, roč. 12, č. 1/2011, s. 3-11.



KOCH, Jiří. Časové rozlišení v roce 2009. Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále, 2009, roč. 11, č. 1/2010, s. 2-10.



MIRČEVSKÁ, Dalimila. Odložená daň. Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále, 2009, roč. 11, č. 1/2010, s.39-42.



České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.



Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších právních předpisů.



Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších právních předpisů. 58



Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších právních předpisů.



Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů

59

Seznam tabulek a obrázků Tabulka č. 1 Nástroje zajištění akruálního principu Tabulka č. 2 Členění vybraných účetních položek podle účetního přístupu Tabulka č. 3 Výpočet daně z příjmů splatné Tabulka č. 4 Schéma základního členění položek rozvahy Tabulka č. 5 Účtování inventurních rozdílů Tabulka č. 6 Výpočet účetních odpisů Tabulka č. 7 Přehled odpisů a oprávek dle odpisových skupin Tabulka č. 8 Výpočet mimořádného odpisu Tabulka č. 9 Výpočet kurzových rozdílů k 31.12.2010 Tabulka č. 10 Kalkulace daňové povinnosti Tabulka č. 11 Uzavírání účtů Tabulka č. 12 Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu – aktiva Tabulka č. 13 Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu – pasiva Tabulka č. 14 Výkaz zisku a ztráty Obrázek č. 1 Proces účetní závěrky

60

Seznam zkratek ČÚS

České účetní standardy

MFČR

Ministerstvo financí České republiky

IAS

Mezinárodní účetní standardy

ČNB

Česká národní banka

ROE

Rentabilita vlastního kapitálu

ROA

Rentabilita celkového kapitálu

ZC

Zůstatková cena

61

Přílohy Příloha č. 1 Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31.12.2010 Příloha č. 2 Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu Příloha č. 3 Příloha k účetní závěrce za rok 2010

62

63

64

65

66

67

68

69

70