UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět :
Člověk a příroda Přírodopis
Charakteristika předmětu V předmětu přírodopis je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a příroda - oboru přírodopis. Předmět je vyučován formou klasické hodiny, projektu, laboratorních prací, vycházek či besed. Pro výuku je využívána počítačová učebna a odborné učebny. Předmět přírodopis je dotován dvěmi hodinami v 6. a 7. ročníku a jednou hodinou v 8. a 9. třídě. Předmět přírodopis, se zaměřuje se na poznávání přírody jako systému, chápání důležitosti udržování přírodní rovnováhy, rozvíjení dovednosti objektivně a spolehlivě pozorovat. Při studiu přírody si poznávacími metodami žáci osvojují důležité dovednosti. Jedná se především o rozvíjení dovedností soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných přírodních jevů, analyzovat výsledky tohoto ověřování a vyvozovat z nich závěry. Žáci se tak učí zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti i vztahy mezi nimi, klást si otázky (Jak? Proč? Co se stane jestliže?) a hledat na ně odpovědi. V předmětu přírodopis žáci postupně poznávají souvislost mezi stavem přírody a lidskou činností a závislost člověka na přírodních zdrojích. Dále také vlivy lidské činnosti na stav životního prostředí a na lidské zdraví. Učí se zkoumat změny probíhající v přírodě, odhalovat příčiny a následky ovlivňování důležitých místních i globálních ekosystémů a uvědoměle využívat své přírodovědné poznání ve prospěch ochrany životního prostředí a principu udržitelného rozvoje. Významnou součástí komplexního pohledu na vztah mezi člověkem a přírodou je i uvědomování si pozitivního vlivu přírody na citový život člověka.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých empirických metod poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního uvažování posuzování důležitosti, spolehlivosti a správnosti získaných přírodovědných dat pro potvrzení nebo vyvrácení vyslovovaných hypotéz či závěrů zapojování do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, ke svému zdraví i zdraví ostatních lidí porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí uvažování a jednání, která preferují co nejefektivnější využívání zdrojů energie v praxi, včetně co nejširšího využívání jejích obnovitelných zdrojů, zejména pak slunečního záření, větru, vody a biomasy utváření dovedností vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí.
1. Společné výchovné a vzdělávací strategie k rozvoji klíčových kompetencí Výuka přírodopisu společně s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda přispívá k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáka takto: Kompetence k učení: - žák umí vyhledat, třídit a propojovat informace a používat je praktickém životě - žák samostatně pozoruje a experimentuje, umí výsledky zhodnotit a vyvodit z nich závěr - žák uvádí věci do souvislostí, propojuje poznatky - žák třídí a zpracovává nové informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je dávají do souvislostí a využívají je v praktickém životě - žák získá dovednost srovnávání a třídění je schopný posuzovat význam znaků, nadřazenost a podřazenost, zobecňování apod. Kompetence k řešení problémů: - žák se učí přecházet od smyslového poznávání k poznávání založenému na pojmech, prvcích teorií a modelech a chápat vzájemné souvislosti či zákonitosti přírodních faktů - žák se učí poznatky zobecňovat a aplikovat v různých oblastech života
-
žák posuzuje podmínky, průběh a závěry experimentů a hlavně závěry, které lze ze závěrů odvozovat. žák kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí žák využívá Internet pro vyhledání potřebných informací.
Kompetence komunikativní: - žáci jsou vedeni k přesnému a logicky uspořádanému vyjadřování a argumentaci - žáci se učí stručně, přehledně i objektivně sdělovat postup a výsledky svých pozorování a experimentů (ústně i písemně) - žáci mají příležitost k formulování a vyjadřování svých myšlenek a názorů Kompetence sociální a personální: - žáci jsou vedeni k osvojování dovednosti kooperace a společného hledání optimálních řešení a problémů tím, že spolupracují při praktickém řešení úkolů ve dvojicích i ve skupinách - žáci třídí a statisticky zpracovávají informace, spolupracují při výukových programech., jsou schopni objektivně hodnotit vlastní práci v kolektivu, požádají v případě potřeby o pomoc nebo ji sami poskytnou - žáci přispívají k diskusi v malé skupině i celé třídě. Kompetence občanské: - žáci chápou nutnost dodržovat základní pravidla vedoucí ke zlepšení životního prostředí a vysvětlí příčiny zhoršení životního prostředí (skleníkový efekt, ozónová díra, kyselé deště, nutnost třídění odpadů a jejich recyklace) - žáci kriticky hodnotí různé jevy ve společnosti, zaujímají vlastní postoje k ochraně životního prostředí Kompetence pracovní: - Žáci se učí optimálně plánovat a provádět soustavná pozorování a experimenty a získaná data zpracovávat a vyhodnocovat - žáci jsou vedeni k dodržování pravidel bezpečnosti práce a bezpečnosti při experimentech tím, že si při laboratorních pracích osvojí bezpečné pracovní postupy
2. Tematické okruhy průřezových témat zařazené do předmětu přírodopis OSV Osobnostní a sociální výchova
OSV 1 OSV 2 OSV 7 OSV 9 OSV 10 OSV 11
Osobnostní rozvoj Rozvoj schopnosti poznávání: cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovednosti zapamatování, řešení problémů, dovednosti pro učení a studium Sebepoznání a sebepojetí: já jako zdroj informací o sobě, moje tělo, moje psychika Sociální rozvoj Mezilidské vztahy: empatie a pohled na svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc Kooperace a kompetice: rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci, vedení a organizování práce skupiny Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti: zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětu Hodnoty, postoje, praktická etika: vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost, respektování
MKV Multikulturní výchova MKV 1 MKV 2
MKV 3 MKV 4 MKV 5
Kulturní diference: nástin některých kulturních rozdílů u nás i ve světě Lidské vztahy: mezilidské vztahy, tolerance názorů Etnický původ: kolébka lidstva, vznik a vývoj člověka a ras Multikultura: multikultura jako výsledek globalizace Princip sociálního smíru a solidarity: rasismus, názorová, náboženská i etnická tolerance
Rozvoj kompetencí je zaměřen na praktická pozorování v přírodě, laboratorní práce.
Vzdělávací obsah předmětu přírodopis v 6. ročníku
Počet hodin:
Člověk a příroda Přírodopis 3. období – 6. ročník 66
Učební texty:
Přírodopis 6, učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia, Fraus
Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období – ročník:
Očekávané výstupy předmětu Na konci 3. období základního vzdělávání žák:
OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci základních organel rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin i živočichů třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říší a nižších taxonomických jednotek vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho význam z hlediska dědičnosti uvede příklady dědičnosti v praktickém životě a příklady vlivu prostředí na utváření organismů uvede na příkladech z běžného života význam virů a bakterií v přírodě i pro člověka
BIOLOGIE HUB 8. rozpozná naše nejznámější jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a porovná je podle charakteristických znaků 9. vysvětlí různé způsoby výživy hub a jejich význam v ekosystémech a místo v potravních řetězcích 10. objasní funkci dvou organismů ve stélce lišejníků BIOLOGIE ROSTLIN 11. odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva až k jednotlivým orgánům 12. porovná vnější a vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů v rostlině jako celku 13. vysvětlí princip základních rostlinných fyziologických procesů a jejich využití při pěstování rostlin 14. rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů 15. odvodí na základě pozorování přírody závislost a přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí
BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ 16. porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů 17. rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin 18. odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí 19. zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka; uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se živočichy BIOLOGIE ČLOVĚKA 20. určí polohu a objasní stavbu a funkci orgánů a orgánových soustav lidského těla, vysvětlí jejich vztahy 21. orientuje se v základních vývojových stupních fylogeneze člověka 22. objasní vznik a vývin nového jedince od početí až do stáří 23. rozlišuje příčiny, případně příznaky běžných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby 24. aplikuje před lékařskou první pomoc při poranění a jiném poškození těla NEŽIVÁ PŘÍRODA 25. objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání života 26. rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek 27. rozlišuje důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů, včetně geologického oběhu hornin i oběhu vody 28. porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy v naší přírodě 29. rozlišuje jednotlivá geologická období podle charakteristických znaků 30. uvede na základě pozorování význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udržení života na Zemi ZÁKLADY EKOLOGIE 31. uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi 32. rozlišuje a uvede příklady systémů organismů - populace, společenstva, ekosystémy a objasní na základě příkladu základní princip existence živých a neživých složek ekosystému 33. vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech a zhodnotí jejich význam 34. uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému PRAKTICKÉ POZNÁVÁNÍ PŘÍRODY 35. aplikuje praktické metody poznávání přírody 36. dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání živé a neživé přírody
Cílové zaměření předmětu v 6. ročníku Vzdělávání v předmětu Přírodopis v 6. ročníku směřuje k: uvědomění si, jak vznikl život na Zemi; vnímání přírody a pochopení její rozmanitosti; seznámení se s technikou a možnostmi zkoumání přírody; seznámení se s některými vztahy mezi organismy; žáci se seznámí se základní strukturou života, rostlinnou a živočišnou buňkou; žák se seznámí s přehledem organismů od bakterii až po řasy a nižší živočichy; uvědomění si nezbytnosti ochrany přírody a životního prostředí; poznávání různých zásahů člověka do přírody; seznámení se s některými ekosystémy používání získaných poznatků a dovedností v praxi; získání osobního vztahu k přírodě;
6. ročník Výstupy z RVP OVO 25: objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání života
Dílčí výstupy Učivo Planeta Země a vznik Života na Zemi, Život na Zemi - Žák zná postavení planety Planeta Země, vznik Života na Zemi Země ve vesmíru - Žák zná teorie vzniku života na Zemi - Žák umí popsat stavbu zemského tělesa
OVO 1: rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů
- Žák umí vyjmenovat základní projevy organismů - Žák zná základní podmínky života
Projevy života
OVO 31:uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi OVO 33:vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech a zhodnotí jejich význam
- Žák pochopí potravní vztahy mezi organismy, porozumí potravnímu řetězci
Podmínky přírody
OVO 35: aplikuje praktické metody poznávání přírody OVO 36: dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání živé a neživé přírody
- Žák umí rozlišit základní metody zkoumání přírody, zná některé přístroje, sloužící ke zkoumání přírody, umí používat mikroskop a zhotovit mikroskopický preparát
života,
Průřezová témata
OSV 2
rozmanitost
OSV 2
Vztahy mezi organismy
OSV 9, OSV 7, OSV 11
Jak zkoumáme přírodu, mikroskop
OSV1
Poznámky
OVO 2: popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci základních organel OVO 3: rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin i živočichů
OVO 4: třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říší a nižších taxonomických jednotek OVO 7: uvede na příkladech z běžného života význam virů a bakterií v přírodě i pro člověka
OVO 12: porovná vnější a
Základní struktura života -Žák chápe, že život začíná od Buňka – základní stavební a funkční buňky, umí popsat základní jednotka, buňka rostlinná a živočišná stavbu a některé rozdíly mezi typy buněk - Žák zná rozdíl mezi jednobuněčným a mnohobuněčným organismem a chápe princip od buňky k organismu
Jednobuněčné organismy
a
OSV 9, OSV 7
mnohobuněčné
Přehled organismů - Žák zná základní systematické Soustava organismů skupiny a umí zařadit do těchto skupin vybrané organismy z učebnice - Žák chápe, že viry jsou nebuněčné organismy, žijící na úkor hostitelské buňky, zná základní onemocnění i ochranu před virovou nákazou
Viry
OSV 10
- Žák zná některé tvary bakterií, choroby i ochranu před onemocněními a praktické využití bakterií, ví, jak se podílí na koloběhu látek v přírodě
Bakterie
OSV 10
- Žák zná základní stavbu sinic a
Sinice
vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů v rostlině jako celku
jejich nebezpečí při přemnožení
OSV 7, OSV 9, OSV 10
OVO 8: rozpozná naše nejznámější jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a porovná je podle charakteristických znaků OVO 9: vysvětlí různé způsoby výživy hub a jejich význam v ekosystémech a místo v potravních řetězcích
- Žák zná stavbu plodnice hub, princip rozmnožování, rozezná běžné druhy a umí rozlišit houby jedovaté a jedlé, zná jejich místo v potravním řetězci
Houby
OVO 12: porovná vnější a vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů v rostlině jako celku OVO 10: objasní funkci dvou organismů ve stélce lišejníků
- Žák umí popsat stavbu lišejníkové stélky, chápe význam soužití dvou různých organismů, umí určit běžné druhy, chápe význam lišejníků jako bioindikátorů
Lišejníky
OVO 14: rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů
- Žák chápe řasy a jejich význam pro organismy, umí rozeznat jednotlivé zástupce
Řasy
OVO 16: porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů
- Žák chápe, že prvoci jsou schopni samostatné existence, zná některé zástupce
OSV 1, OSV 7, OSV 9
Prvoci
OVO 17: rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin
- Žák chápe význam názvu „Žahavci“, zná funkci žahavých buněk, umí popsat tělo, způsob získávání potravy a základní principy rozmnožování
Žahavci
OVO 18:odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí
- Žák chápe rozdíl ve způsobu života volně žijících a cizopasných ploštěnců, jejich způsob výživy a rozmnožování, umí vysvětlit pojem vnitřní cizopasník
Ploštěnci
OVO 19: zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka; uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se živočichy
Žák chápe nebezpečí cizopasných hlístu a zná zásady hygieny
Hlísti
- Žák rozezná běžné zástupce plžů, mlžů, hlavonožců, umí popsat stavbu těla, zná rozdíl mezi ulitou a lasturou
Měkkýši
- Žák zná stavbu těla žížaly, umí vysvětlit hospodářský význam žížaly, je seznámen s některými dalšími druhy kroužkovců
Kroužkovci
- Žák zná základní vnější a vnitřní stavbu těla členovců, umí vysvětlit pojem vnější kostra - Žák umí popsat základní stavbu
Členovci
OSV 1, OSV 7, OSV 9
těla, druhy a vliv některých pavoukovců na zdraví člověka, chápe pojem mimotělní trávení - Žák umí vyjmenovat zástupce korýšů a uvědomuje si rozmanitost této skupiny živočichů - Žák umí vyvodit souvislost mezi pojmenováním skupiny vzdušnicovců a způsobem jejich dýchání - Žák umí popsat základní stavbu těla hmyzu, typy ústních ústrojí, zná rozdíly mezi proměnou dokonalou a nedokonalou a seznámí se způsoby života vybraných druhů hmyzu - Žák se seznámí se společnými, základními znaky ostnokožců, umí vysvětlit pojem regenerace OVO 32: rozlišuje a uvede příklady systémů organismů populace, společenstva, ekosystémy a objasní na základě příkladu základní princip existence živých a neživých složek ekosystému
Ostnokožci
Člověk a příroda Žák porozumí termínu Společenstvo, ekosystém, člověk a společenstvo, ekosystém, chápe příroda závislost člověka na přírodě a nutnost její ochrany
OSV2, OSV 11
Vzdělávací obsah předmětu v 7. ročníku
Počet hodin :
Člověk a příroda Přírodopis 3. období – 7. ročník 66
Učební texty :
Přírodopis 7, učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia, Fraus
Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období – ročník:
Očekávané výstupy předmětu Na konci 3. období základního vzdělávání žák: OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA 1. rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů 2. popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci základních organel 3. rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin i živočichů 4. třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říší a nižších taxonomických jednotek 5. vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho význam z hlediska dědičnosti 6. uvede příklady dědičnosti v praktickém životě a příklady vlivu prostředí na utváření organismů 7. uvede na příkladech z běžného života význam virů a bakterií v přírodě i pro člověka BIOLOGIE HUB 8. rozpozná naše nejznámější jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a porovná je podle charakteristických znaků 9. vysvětlí různé způsoby výživy hub a jejich význam v ekosystémech a místo v potravních řetězcích 10. objasní funkci dvou organismů ve stélce lišejníků BIOLOGIE ROSTLIN 11. odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva až k jednotlivým orgánům 12. porovná vnější a vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů v rostlině jako celku 13. vysvětlí princip základních rostlinných fyziologických procesů a jejich využití při pěstování rostlin 14. rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů 15. odvodí na základě pozorování přírody závislost a přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí
BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ 16. porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů 17. rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin 18. odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí 19. zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka, uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se živočichy BIOLOGIE ČLOVĚKA 20. určí polohu a objasní stavbu a funkci orgánů a orgánových soustav lidského těla, vysvětlí jejich vztahy 21. orientuje se v základních vývojových stupních fylogeneze člověka 22. objasní vznik a vývin nového jedince od početí až do stáří 23. rozlišuje příčiny, případně příznaky běžných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby 24. aplikuje před lékařskou první pomoc při poranění a jiném poškození těla NEŽIVÁ PŘÍRODA 25. objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání života 26. rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek 27. rozlišuje důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů, včetně geologického oběhu hornin i oběhu vody 28. porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy v naší přírodě 29. rozlišuje jednotlivá geologická období podle charakteristických znaků 30. uvede na základě pozorování význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udržení života na Zemi ZÁKLADY EKOLOGIE 31. uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi 32. rozlišuje a uvede příklady systémů organismů - populace, společenstva, ekosystémy a objasní na základě příkladu základní princip existence živých a neživých složek ekosystému 33. vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech a zhodnotí jejich význam 34. uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému PRAKTICKÉ POZNÁVÁNÍ PŘÍRODY 35. aplikuje praktické metody poznávání přírody 35. dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání živé a neživé přírody
Cílové zaměření předmětu v 7. ročníku: Vzdělávání v předmětu přírodopis v 7. ročníku směřuje k: Vzbuzení aktivního zájmu o pozorování a poznávání přírody; Pochopení přírodních zákonů a vztahů mezi organismy; Získání vědomostí o vyšších živočiších a rostlinách; Seznámení se s vybranými společenstvy; Osvojení si znalostí a dovedností (tj. posuzování přírodovědných dat, výsledků měření a zkoumání, práce s informacemi – jejich analyzování a vyhodnocování), které by přispěly k řešení problémů.; Vzbuzení zájmu o přírodu; Chápání, že voda je nezbytnou součástí života na Zemi.
7. ročník Výstupy z RVP
Dílčí výstupy
Učivo Zoologie – nauka o živočiších OVO 4: třídí organismy - žák chápe pojem strunatci a umí Strunatci – struna, nebo páteř? a zařadí vybrané organismy rozlišit vývojově nižší strunatce do říší a nižších od vyšších taxonomických jednotek OVO 16: porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů
- žák umí popsat jejich Kruhoústí, paryby charakteristické znaky, prostředí, ve kterém žijí, a zná jejich zástupce
OVO 17: rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin
- žák umí charakterizovat ryby na Ryby příkladu kapra
- žák zná některé druhy Sladkovodní ryby sladkovodních ryb, umí rozlišit ryby stojatých a tekoucích vod, ví, OVO 18: odvodí na základě čím se ryby živí pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, - žák se seznámí s nejčastějšími Významné mořské ryby na příkladech objasní jejich způsoby chovu ryb a umí popsat způsob života a přizpůsobení jejich rozmnožování danému prostředí - žák zná zástupce některých Obojživelníci – ve vodě i na souši ryb, vytvoří si OVO 19: zhodnotí význam mořských představu o jejich výskytu a živočichů v přírodě i pro člověka; uplatňuje zásady způsobu lovu bezpečného chování ve styku - žák zná některé druhy Plazi – svědkové dávných věků se živočichy obojživelníků a chápe nezbytnost
Průřezová témata OSV 2. OSV 7
OSV 1, OSV 2, OSV 9
Poznámky
OVO 35: aplikuje praktické vody pro jejich vývin, zná rozdíl mezi bezocasými a ocasatými metody poznávání přírody obojživelníky - žák chápe význam plazů pro další obratlovce, zná některé zástupce, způsob jejich života a některé zajímavosti, umí rozeznat užovku obojkovou od zmije obecné, zná některé cizokrajné plazy
OVO 11: odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva až k jednotlivým orgánům
- žák umí zhodnotit vnější a Ptáci – opeření vládci vzduchu vnitřní stavbu těla ptáků, zná některé jejich zástupce a umí vyjmenovat některá jejich fyziologická a morfologická přizpůsobení a jejich prvky v chování Botanika - žák umí rozeznat odlišnosti ve Přechod rostlin na souš stavbě těla vyšších a nižších rostlin a má představu o rozmanitosti rostlinné říše - žák dokáže popsat stavbu těla Mechorosty mechorostů a jejich životní cyklus, umí poznat nejběžnější druhy - dokáže popsat stavbu těla Plavuně, přesličky a kapradiny kapraďorostů a jejich životní
OSV 1, OSV 2, OSV 9
cyklus, umí vysvětlit jejich úlohu při vzniku černého uhlí, zná některé vybrané druhu Části těla semenných rostlin – různé OSV 1 funkce, jeden celek: - žák zná stavbu kořene, jeho Kořen přeměny a funkci - žák zná stavbu stonku, jeho Stonek základní typy a funkci -žák zná stavbu listu, jeho funkci List a děje, které v něm probíhají dýchání), zná OVO 11: odvodí na základě (fotosyntéza, pozorování uspořádání základní morfologické znaky listů rostlinného těla od buňky přes pletiva až k jednotlivým - žák zná stavbu květu a jeho Květ orgánům význam pro rostlinu OVO 12: porovná vnější a vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů - žák pozná základní typy Květenství květenství v rostlině jako celku Opylení a oplození OVO 13: vysvětlí princip - žák umí popsat proces opylení a základních rostlinných oplození a chápe mezi těmito fyziologických procesů a
jejich využití při pěstování - žák dokáže popsat stavbu - Semena a plody semene a uvést jeho význam, umí rostlin rozlišit základní typy plodů OVO 3: rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) - žák rozumí rozdílu mezi - Rozmnožování rostlin – pokračování pohlavním a nepohlavním rodu rostlin i živočichů rozmnožováním, zná pojem větrosnubné a hmyzosnubné OVO 5: vysvětlí podstatu rostliny, umí využít některé pohlavního a nepohlavního jednoduché metody vegetativního rozmnožování a jeho význam rozmnožování z hlediska dědičnosti - žák zná jednotlivé fáze růstu - Růst a vývin rostlin rostliny, dokáže vysvětlit poje jednoletá, dvouletá rostlina a trvalka - žák umí vysvětlit pojem - Nahosemenné rostliny – „nahá nahosemenná rostlina, dokáže semena“ popsat její stavbu a charakteristické vlastnosti a zná některé druhy OSV 2, OSV 7
- žák umí vysvětlit pojem - Krytosemenné rostliny – semena krytosemenná rostlina, v plodech jednoděložná a dvouděložná rostlina, zná mezi nimi rozdíly a je schopen uvést některé příklady těchto rostlin - žák dokáže pojmenovat naše - Listnaté stromy a keře
OV4: třídí organismy a zařadí běžné listnaté dřeviny vybrané organismy do říší - Pryskyřníkovité a nižších taxonomických - žák zná vybrané zástupce jednotek - žák zná vybrané zástupce, zná - Brukvovité OVO 14: rozlišuje základní jejich hospodářský význam systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné - žák zná vybrané zástupce, zná - Růžovité zástupce pomocí klíčů a atlasů jejich hospodářský význam OVO 15: odvodí na základě - žák zná vybrané zástupce, zná - Bobovité pozorování přírody závislost jejich hospodářský význam a přizpůsobení některých - žák zná vybrané zástupce, zná - Miříkovité rostlin podmínkám prostředí jejich hospodářský význam - žák zná vybrané zástupce, zná - Hluchavkovité jejich hospodářský význam - žák zná vybrané zástupce, zná - Lilkovité jejich hospodářský význam - žák zná vybrané zástupce, zná - Hvězdnicovité jejich hospodářský význam - žák zná vybrané zástupce, zná - Liliovité jejich hospodářský význam - žák zná vybrané zástupce, zná - Lipnicovité jejich hospodářský význam
- žák zná vybrané zástupce, - Vstavačovité chápe význam jejich ochrany OSV 10
- žák zná vybrané zástupce, zná - Cizokrajné rostliny jejich význam pro člověka
OVO 31: uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi OVO 32: rozlišuje a uvede příklady systémů organismů populace, společenstva, ekosystémy a objasní na základě příkladu základní princip existence živých a neživých složek ekosystému
Společenstvo - žák umí rozlišit typy lesu podle - Společenstvo lesa zastoupení jehličnatých a listnatých stromů, zná vegetační stupně lesa na našem území a typické zástupce dřevin a bylin, chápe les jako ekosystém
- žák si uvědomuje rozmanitost - Společenstvo vod a mokřadů pevninských vod a mokřadů včetně společenstev organismů, které je osídlují, chápe, že voda je nezbytnou podmínkou života na OVO 33: vysvětlí podstatu zemi jednoduchých potravních řetězců v různých - žák rozezná luční ekosystémy a - Společenstvo luk, pastvin a OSV 10 ekosystémech a zhodnotí dokáže popsat jejich dynamiku travnatých strání v závislosti na činnosti člověka, jejich význam umí uvést příklady rostlin a OVO 34: uvede příklady živočichů těchto společenstev kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí - žák rozezná společenstvo polní a - Společenstvo polí a sídelní OSV 7 a příklady narušení sídelní aglomerace od ostatních aglomerace společenstev, umí vyjmenovat rovnováhy ekosystému základní druhy rostlin a živočichů
Vzdělávací obsah předmětu v 8. ročníku
Počet hodin :
Člověk a příroda Přírodopis 3. období – 8. ročník 33
Učební texty :
Přírodopis 8, pro základní školy a víceletá gymnázia, Fraus
Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období – ročník:
Očekávané výstupy předmětu Na konci 3. období základního vzdělávání žák: OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA 1. rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů 2. popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci základních organel 3. rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin i živočichů 4. třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říší a nižších taxonomických jednotek 5. vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho význam z hlediska dědičnosti 6. uvede příklady dědičnosti v praktickém životě a příklady vlivu prostředí na utváření organismů 7. uvede na příkladech z běžného života význam virů a bakterií v přírodě i pro člověka BIOLOGIE HUB 8. rozpozná naše nejznámější jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a porovná je podle charakteristických znaků 9. vysvětlí různé způsoby výživy hub a jejich význam v ekosystémech a místo v potravních řetězcích 10. objasní funkci dvou organismů ve stélce lišejníků BIOLOGIE ROSTLIN 11. odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva až k jednotlivým orgánům 12. porovná vnější a vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů v rostlině jako celku 13. vysvětlí princip základních rostlinných fyziologických procesů a jejich využití při pěstování rostlin 14. rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů 15. odvodí na základě pozorování přírody závislost a přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí
BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ 16. porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů 17. rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin 18. odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí 19. zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka, uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se živočichy BIOLOGIE ČLOVĚKA 20. určí polohu a objasní stavbu a funkci orgánů a orgánových soustav lidského těla, vysvětlí jejich vztahy 21. orientuje se v základních vývojových stupních fylogeneze člověka 22. objasní vznik a vývin nového jedince od početí až do stáří 23. rozlišuje příčiny, případně příznaky běžných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby 24. aplikuje před lékařskou první pomoc při poranění a jiném poškození těla NEŽIVÁ PŘÍRODA 25. objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání života 26. rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek 27. rozlišuje důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů, včetně geologického oběhu hornin i oběhu vody 28. porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy v naší přírodě 29. rozlišuje jednotlivá geologická období podle charakteristických znaků 30. uvede na základě pozorování význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udržení života na Zemi ZÁKLADY EKOLOGIE 31. uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi 32. rozlišuje a uvede příklady systémů organismů - populace, společenstva, ekosystémy a objasní na základě příkladu základní princip existence živých a neživých složek ekosystému 33. vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech a zhodnotí jejich význam 34. uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému PRAKTICKÉ POZNÁVÁNÍ PŘÍRODY 35. aplikuje praktické metody poznávání přírody dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání živé a neživé přírody
Cílové zaměření předmětu v 8. ročníku ZV Vzdělávání v předmětu přírodopis v 8. ročníku směřuje k: uvědomění si, že člověk je součástí přírody a je na ní existenčně závislý; seznámí se s jinými savci včetně člověka znalosti orgánových soustav, jejich stavby, funkce a významu pro život člověka; využívání osvojených poznatků a dovedností pro řešení problémů v praxi ovládání teoretických zásad první pomoci a praktických dovedností při jejím poskytování; seznámení s pojmem etologie: schopnosti vážit si života a zdraví svého i ostatních lidí pochopení významu jednotlivých složek zdravého životního stylu; získání zodpovědnosti k ochraně svého zdraví;
8. ročník Výstupy z RVP
Dílčí výstupy
OVO 18: odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí
- žák zná a dokáže uvést některé rozmanitosti z této skupiny na konkrétních příkladech
OVO 16: porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů OVO 17: rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin OVO 19: zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka; uplatňuje zásady
Učivo Savci Savci – nejvyvinutější obratlovci
Průřezová témata
- žák zná rozdíl mezi vejcorodými a živorodými
Vývoj savců
- chápe přizpůsobení různých druhů odlišnému životnímu prostředí
Savci se přizpůsobují prostředí
- žák zná některé části vnitřní a vnější stavby savců
Vnitřní stavba těla savců
OSV 1
- žák má přehled o hlavních skupinách, dovede uvést příklady zástupců jednotlivých skupin
Přehled hlavních skupin savců: a) Vejcorodí b) Živorodí – vačnatci c) Živorodí – placentálové Hmyzožravci Letouni Chudozubí Hlodavci Zajíci Šelmy
OSV 9, OSV 10
Poznámky
Ploutvonožci Kytovci Chobotnatci Lichokopytníci Sudokopytníci Primáti
bezpečného chování ve styku se živočichy
OVO 18: odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí
- žák zná hlavní biomy světa, dokáže vyjmenovat typické zástupce pro jednotlivé skupiny
Savci biomů světa
OVO 19: zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka; uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se živočichy
- žák zná pojem etologie
Etologie
Biologie člověka OVO21: orientuje se v základních vývojových stupních fylogeneze člověka
- zná některé typické projevy chování na vybraném živočichu
- žák zná jednotlivé názvy vědních disciplín o člověku
Úvod do biologie člověka
- žák zná odlišné i shodné znaky lidoopa a člověka
Člověk – Kam patříme?
- žák
Původ a vývoj člověka
rozumí
pojmům
OSV 2
hominizace a sapientace MKV 1, MKV 2, MKV 3, MKV 4, MKV 5
- je schopen objasnit základní anatomické, fyziologické, psychologické a sociální změny, které u člověka během vývoje nastaly - žák chápe společný původ a vývoj člověka, chápe vznik různých druhů plemen, je seznámen i s jinými teoriemi o vzniku a původu člověka
Lidská plemena
OVO: 3 rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin i živočichů
- žák chápe buněčnou stavbu lidského těla, zná pojmy a buňka, tkáň, orgán a orgánová soustava
Od buňky k člověku
OVO: 20 určí polohu a objasní stavbu a funkci orgánů a orgánových soustav lidského těla, vysvětlí jejich vztahy
- žák se s mikroskopickou vybraných tkání
OVO: 23 rozlišuje příčiny, případně příznaky běžných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby OVO:24 aplikuje před lékařskou první pomoc při
vysvětlit
OSV 2
seznámí stavbou
- žák zná stavbu kostry a její význam, typy spojení - žák umí osifikace
MKV 1, MKV 2, MKV 3, MKV 4, MKV 5
Kosterní soustava
pojem
- žák zná základní první pomoc při zlomeninách
OSV 1, OSV 2, OSV 7
poraněníění poškození těla
a jiném
- žák umí pojmenovat základní svaly na těle, jejich druhy a umí vysvětlit jejich funkci
Svalová soustava
- žák umí vysvětlit funkci oběhové soustavy, zná složení krve, a základní stavbu oběhové soustavy
Oběhová soustava OSV 7, OSV 9
- zná základní první pomoc při poraněních - žák umí vysvětlit význam mízy a mízních uzlin a orgánů, zná pojem imunita
Mízní soustava
- žák dokáže popsat základní stavbu dýchací soustavy a její funkce, zná některá onemocnění a jejich prevenci
Dýchací soustava
OSV 7, OSV 10
- žák umí vyjmenovat základní orgány trávicí soustavy a jejich funkci
Trávicí soustava
OSV 1, OSV 2, OSV 7
- žák umí popsat stavbu a funkci vylučovací soustavy, chápe mechanismus tvorby moči
Vylučovací soustava
- žák zná stavbu kůže a její funkce, umí ošetřit drobná poranění
Kožní soustava
OVO: 22 objasní vznik a vývin nového jedince od početí až do stáří
- žák dokáže popsat stavbu neuronu a nervové soustavy, umí vysvětlit činnost nervové soustavy, podmíněný a nepodmíněný reflex
Nervová soustava
- žák zná smyslové orgány a umí popsat jejich funkci, chápe princip přenosu informací
Smyslové orgány
- žák umí vyjmenovat žlázy s vnitřní sekrecí a zná nejdůležitější hormony, chápe jejich význam na řízení organismu
Hormonální soustava
- žák umí popsat stavbu a funkci mužské a ženské pohlavní soustavy, zná vybrané pohlavní choroby a jejich prevenci
Pohlavní soustava
- žák dokáže charakterizovat jednotlivá období od nitroděložního vývoje jedince až po smrt a umí popsat fáze porodu, uvědomuje si zodpovědné chování rodiče
Nitroděložní vývin a období lidského života
OSV 10, OSV 11
OVO 5: vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho význam z hlediska dědičnosti OVO 6: uvede příklady dědičnosti v praktickém životě a příklady vlivu prostředí na utváření organismů
OVO: 23 rozlišuje příčiny, případně příznaky běžných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby
- žák dokáže vysvětlit význam dědičnosti a proměnlivostí organismu, zná pojmy alela a gen a podstatu přenosu dědičných informací - žák si uvědomuje praktické využití znalostí genetiky v běžném životě, dokáže vysvětlit pojem genové inženýrství, klonování a geneticky upravené potraviny
Genetika Tajemství genů a význam genetiky
Člověk, zdraví, budoucnost - žák si uvědomuje, co zahrnuje Zdraví největší bohatství člověka zdravý životní styl, jaký význam má aktivní odpočinek, vliv vnějšího prostředí na zdraví člověka a negativní vliv návykových látek
OSV 11
Vzdělávací obsah předmětu v 9. ročníku
Počet hodin :
Člověk a příroda Přírodopis 3. období – 9. ročník 16
Učební texty :
Přírodopis 9, pro základní školy a víceletá gymnázia, Fraus
Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období – ročník:
Očekávané výstupy předmětu Na konci 3. období základního vzdělávání žák: OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA 1. rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů 2. popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci základních organel 3. rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin i živočichů 4. třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říší a nižších taxonomických jednotek 5. vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho význam z hlediska dědičnosti 6. uvede příklady dědičnosti v praktickém životě a příklady vlivu prostředí na utváření organismů 7. uvede na příkladech z běžného života význam virů a bakterií v přírodě i pro člověka BIOLOGIE HUB 8. rozpozná naše nejznámější jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a porovná je podle charakteristických znaků 9. vysvětlí různé způsoby výživy hub a jejich význam v ekosystémech a místo v potravních řetězcích 10. objasní funkci dvou organismů ve stélce lišejníků BIOLOGIE ROSTLIN 11. odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva až k jednotlivým orgánům 12. porovná vnější a vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů v rostlině jako celku 13. vysvětlí princip základních rostlinných fyziologických procesů a jejich využití při pěstování rostlin 14. rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů 15. odvodí na základě pozorování přírody závislost a přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí
BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ 16. porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů 17. rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin 18. odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí 19. zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka, uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se živočichy BIOLOGIE ČLOVĚKA 20. určí polohu a objasní stavbu a funkci orgánů a orgánových soustav lidského těla, vysvětlí jejich vztahy 21. orientuje se v základních vývojových stupních fylogeneze člověka 22. objasní vznik a vývin nového jedince od početí až do stáří 23. rozlišuje příčiny, případně příznaky běžných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby 24. aplikuje před lékařskou první pomoc při poranění a jiném poškození těla NEŽIVÁ PŘÍRODA 25. objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání života 26. rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek 27. rozlišuje důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů, včetně geologického oběhu hornin i oběhu vody 28. porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy v naší přírodě 29. rozlišuje jednotlivá geologická období podle charakteristických znaků 30. uvede na základě pozorování význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udržení života na Zemi ZÁKLADY EKOLOGIE 31. uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi 32. rozlišuje a uvede příklady systémů organismů - populace, společenstva, ekosystémy a objasní na základě příkladu základní princip existence živých a neživých složek ekosystému 33. vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech a zhodnotí jejich význam 34. uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému PRAKTICKÉ POZNÁVÁNÍ PŘÍRODY 35. dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání živé a neživé přírody
Cílové zaměření předmětu v 9. ročníku ZV Vzdělávání v předmětu přírodopis v 9. ročníku směřuje k: uvědomění si, že člověk je součástí přírody a je na ní existenčně závislý; seznámení se se stavbou a vznikem Země a jednotlivých sfér, schopnosti vyjmenovat základní vnitřní a vnější geologické děje, které mají vliv na utváření reliéfu, seznámení se s novým vědním oborem geologie a s prácí geologa, rozpoznání základních minerálů a hornin, seznámení se s historií Země a geologickým vývojem ČR, seznámení se s využitím některých minerálů a hornin, se zaměřením na fosilní paliva a nerostné suroviny
9. ročník Výstupy z RVP
Dílčí výstupy
Učivo Geologie - věda o Zemi - žák zná pojem geologie a umí - Geologické vědy vyjmenovat některé geologické vědy - žák se seznámí s prací geologa a s jeho pomůckami
- Práce geologa v terénu
Minerály a horniny - žák umí vysvětlit co je to - Minerál minerál a hornina, vysvětlit mezi nimi rozdíl
OVO 26: rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek
Průřezová témata
- žák umí vyjmenovat některé krystalové soustavy
- Krystalové soustavy minerálů
- žák zná základní fyzikální a chemické vlastnosti minerálů
- Vlastnosti minerálů
- žák je schopen vyjmenovat nejdůležitější minerály, umí je zařadit do mineralogického systému, umí vyjmenovat jejich využití a zná jejich výskyt na území ČR i ve světě
- Nejdůležitější minerály: - Prvky - Sulfidy - Halogenidy - Oxidy - Uhličitany - Sírany - Fosforečnany - Křemičitany
OSV 10
OSV 1, OSV 9
OSV 2
Poznámky
OSV 10
- žák umí vysvětlit pojem hornina, zná druhy hornin podle vzniku, umí některé druhy vyjmenovat a zná jejich využití OVO 31: uvede na základě pozorování význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udržení života na Zemi
- žák zná vnitřní stavbu Země, umí pojmenovat základní sféry Země
- Horniny a jejich druhy
Stavba Země - Stavba Země – zemské sféry
OSV 10
- žák umí podrobněji popsat hydrosféru, koloběh vody na zemi, krasové jevy
OVO 27: rozlišuje důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů, včetně geologického oběhu hornin i oběhu vody
- žák umí popsat složení atmosféry, chápe některé ekologické problémy atmosféry jako globální problémy lidstva (skleníkový efekt, ozónová díra) žák je seznámen se základními toky látek v přírodě
- Země jako dynamická planeta
- žák umí vyjmenovat základní vnější a vnitřní geologické děje
- Geologické děje
- žák umí vyjmenovat vnitřní geologické děje a zná jeho principy
- Vnitřní geologické děje: - pohyby litosférických desek
- žák umí vyjmenovat některé litosférické desky, chápe princip
OSV 7, OSV 10, OSV 11
vzniku a zániku zemské kůry - žák chápe vznik zemětřesení, zná pojmy hypocentrum, epicentrum, Richterova stupnice, tsunami
- zemětřesení
- žák zná stavbu sopky, rozezná pojem láva a magma, umí vyjmenovat některé horniny vzniklé sopečnou činností
- sopečná činnost, horniny vyvřelé
- žák chápe princip tektonických jevů a vznik pohoří, některé poruchy plastické, umí vysvětlit pojem metamorfóza a umí vyjmenovat některé metamorfované horniny
- tektonické jevy a přeměna hornin
- žák umí vyjmenovat některé druhy vnějších geologických jevů
- Vnější geologické děje:
- žák umí rozlišit druhy zvětrávání (biologické, chemické, mechanické)zná jejich mechanismy a zná některé útvary vzniklé zvětráváním
- zvětrávání
- žák zná vliv vody na zemský povrch – eroze a umí vyjmenovat některé útvary
- činnost vody - činnost ledovců
OSV 11
související s činností vody - žák umí vyjmenovat základní druhy ledovců, umí popsat jejich vliv na reliéf a umí vyjmenovat některé útvary související s činností ledovců
OVO 28: porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy v naší přírodě
- činnost větru a pouště
- žák zná vliv větru na modelaci reliéfu, zná některé útvary vzniklé činností větru
- usazené horniny
- žák chápe princip vzniku usazených hornin a umí vyjmenovat některé druhy
- půdy
OSV 1, OSV 9
- žák chápe princi vzniku půd, umí vyjmenovat některé druhy a jejich rozšíření
O přírodních zdrojích - žák umí rozdělit nerostné - Nerostné suroviny suroviny na rudy, nerudy a energetické suroviny, chápe zásah do krajiny při jejich těžbě - žák zná možnosti výroby energie z neobnovitelných i obnovitelných zdrojů, umí je pojmenovat
- Výroba energie
OSV 7
OVO:29 rozlišuje jednotlivá geologická období podle charakteristických znaků
- žák zná druhy fosilních paliv, jejich využití i vliv těžby na krajinu, zná některé termíny např. (uhelná sloj, rekultivace, recyklace)
- Fosilní paliva
žák je seznámen s problematikou a jaderné energie, její vliv na životní prostředí
- Jaderná energie
- Obnovitelné zdroje - žák umí vyjmenovat druhy obnovitelných zdrojů a chápe je jako perspektivu při výrobě energie Historie Země a geologická stavba ČR - žák je seznámen se vznikem a - Éry vývoje Země vývojem Země (geologické éry), vývoj života na Zemi - žák je seznámen s geologickým vývojem území ČR, umí rozdělit do dvou základních geologických jednotek, na základě geologického vývoje umí vysvětlit pojem flyš, vyjmenovat vulkanická pohoří, výskyt krasů, i výskyt ložisek uhlí v ČR
- Geologická stavba ČR
OSV 10