ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ

ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ

B

PILÍŘ SOCIÁLNÍ

B.1

OBYVATELSTVO

Obyvatelstvo

B.1.1 POUŽITÉ PODKLADY -

Zásady územního rozvoje Libereckého kraje, SAUL s.r.o., 2008 Vybrané oblasti udržitelného rozvoje v Libereckém kraji, ČSÚ Liberec 2007 Vystoupil. J. a kol.: Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR, MU Brno 2007 Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Libereckého kraje v letech 2000-2005 ČSÚ Liberec 2007 Správní obvody obcí s rozšířenou působností – Liberecký kraj 2006, ČSÚ Liberec 2008 Studie problematiky školství Frýdlantska, Katedra geografie TU v Liberci, 2002 Veřejná databáze ČSÚ, www.czso.cz http://vdb.czso.cz www.liberec.czso.cz Vybrané údaje o regionu soudržnosti Severovýchod, ČSÚ Liberec, Hradec Králové a Pardubice 2008 Údaje o zaměstnanosti a nezaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí http://portal.mpsv.cz Údaje o počtu obyvatel z Centrálního registru obyvatelstva Ministerstva vnitra ČR www.mvcr.cz Územně analytické podklady Libereckého kraje, SAUL Liberec 2010) Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (ČSÚ) www.czso.cz Vyjížďka a dojížďka za prací a do škol 2001 (ČSÚ) Vybrané údaje z veřejné databáze ČSÚ www.liberec.czso.cz http://vdb.czso.cz

-

B.1.2 PODKLADY RURÚ Z HLEDISKA PROBLEMATIKY OBYVATELSTVA B.1.2.1 VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI JEVŮ Z PODKLADŮ RURÚ, NÁVRH ÚPRAV Sledované jevy pro tématickou oblast obyvatelstvo nejsou uvedeny v příloze č.1 část A vyhlášky č.500/2006Sb. Je navrhováno doplnění o velmi důležité údaje / jevy (viz Doplnění podkladů RURÚ o další sledované jevy), bez nichž nelze hodnotit a řešit stále závažnější problémy související se změnami počtu a struktury obyvatel, resp. uživatelů území. B.1.2.2 DOPLNĚNÍ PODKLADŮ RURÚ O DALŠÍ SLEDOVANÉ JEVY Č.jevu 119.B1.1

Sledovaný jev počet trvale bydlících obyvatel registrovaných obyvatel

119.B1.2

počet sezónních uživatelů území, potenciálních uživatelů území

Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav Významné rozdíly mezi údaji ČSÚ (trvale bydlící) a Centrálním registrem obyvatel (CRO, registrovaní) Ministerstva vnitra. V PRURÚ používány jak údaje ČSÚ, tak údaje CRO umožňující rozlišovat obyvatelstvo podle občanství / zemí původu. S využitím posledních údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001, resp. 1991 a na základě metodiky použité v Návrhu ZÚR LK (SAUL Liberec 2007)

B.1.3 CHARAKTERISTIKY A TRENDY VÝVOJE OBYVATELSTVA B.1.3.1 CHARAKTERISTIKA STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ DLE JEDNOTLIVÝCH JEVŮ POČET TRVALE BYDLÍCÍCH OBYVATEL (JEV 119.B1.1) Území správního obvodu obce s rozšířenou působností (dále SO ORP) Frýdlant se vyznačuje přírůstkem počtu „trvale bydlících obyvatel“ (dále TBO). Za období od posledního sčítání lidu, domů a bytů (dále SLDB) v roce 2001 do začátku roku 2008 se počet TBO zvýšil o 912, tj. 3,8 %. Na začátku roku 2008 bylo na území SO ORP evidováno 25197 obyvatel s trvalým bydlištěm nebo trvalým či dlouhodobým pobytem, z toho bylo 24550 (97,4 %) se státním občanstvím ČR a 647 (2,6 %) s jiným občanstvím, tj. cizinců (viz Tab.1). Velmi důležitým zjištěním je skutečnost, že počet TBO se v uvedeném období zvýšil ve všech obcích SO ORP. Absolutní a zejména relativní údaje ukazují však na velmi rozdílné přírůstky jednotlivých obcí. Do skupiny obcí s relativně nadprůměrným přírůstkem TBO lze zařadit (v pořadí od nejvyššího): Pertoltice, Dětřichov, Jindřichovice pod Smrkem, Krásný Les, Černousy, Bílý Potok, Bulovka a Lázně Libverda, tedy celkem 8 obcí. Naproti tomu do skupiny obcí s podprůměrným přírůstkem TBO lze zařadit (v pořadí od nejvyššího): Dolní Řasnice, Habartice, Frýdlant, Horní Řasnice, Hejnice, Raspenava, Kunratice, Višňová, Heřmanice a Nové Město pod Smrkem, tedy celkem 10 obcí.

MěÚ Frýdlant, ÚÚP

94


Obyvatelstvo

Dalším důležitým zjištěním je skutečnost, že všechny „střediskové obce“, resp. střediska osídlení na území SO ORP se vyznačují podprůměrným růstem počtu TBO, a v případě Nového Města pod Smrkem lze již hovořit o stagnaci. Naproti tomu většina malých (venkovských) obcí se vyznačuje nadprůměrným růstem počtu TBO. I tady platí, že se na růstu počtu obyvatel podílejí jednak cizinci, jednak změna uživatelů druhého na trvalé bydlení, a také růst počtu obyvatel romské skupiny. Tab.1

Stav a vývoj počtu obyvatel

Kód obce

Název

564028 563935 545996 546607 563994 564036 544353 564079 564168 530433 564311 564494 SOSO 564044 564371 546631 564206 SOSO 564265 564133 SOSO

Frýdlant Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Heřmanice Horní Řasnice Krásný Les Kunratice Pertoltice Višňová Frýdlant Hejnice Raspenava Bílý Potok Lázně Libverda Hejnice Nové Město p.S. Jindřichovice p.S. Nové Město p.S.

OB2001 SLDB 7514 807 330 590 495 464 232 235 403 387 237 1338 13032 2704 2847 623 456 6630 4018 605 4623

OB2008 CRO-Cel 7777 881 363 675 514 481 234 243 448 394 272 1354 13636 2782 2916 682 477 6857 4023 681 4704

OB01-08 Abs. 263 74 33 85 19 17 2 8 45 7 35 16 604 78 69 59 21 227 5 76 81

OB01-08 Rel. 3,5 9,2 10,0 14,4 3,8 3,7 0,9 3,4 11,2 1,8 14,8 1,2 4,6 2,9 2,4 9,5 4,6 3,4 0,1 12,6 1,8

OB2008 CRO-ČR 7508 867 339 662 512 464 232 240 444 387 271 1333 13259 2733 2888 674 445 6740 3877 674 4551

SO ORP Celkem 24285 25197 912 3,8 24550 Zdroj: ČSÚ 2001, CRO 2008 Vysvětlivky: OB2001 = trvale bydlící obyvatelstvo v roce 2001 (podle SLDB) OB2008 = registrované obyvatelstvo k 1.1.2008 podle Centrálního registru obyvatelstva (CRO) Cel = celkem ČR = s občanstvím ČR Ciz = s jiným občanstvím (cizinci) OB01-08 = vývoj počtu obyvatel za období 1.3.2001 – 1.1.2008 Abs. = absolutně Rel. = relativně v % počtu obyvatel 2001 SOSO - spádový obvod střediska osídlení

OB2008 CRO-Ciz 269 14 24 13 2 17 2 3 4 7 1 21 377 49 28 8 32 117 146 7 153 647

Zjištěný celoplošně působící růst počtu TBO je tím překvapivější, že území SO ORP se vyznačuje dlouhodobě vysokou mírou nezaměstnanosti, úbytkem a omezenou nabídkou pracovních míst, zhoršenou dostupností do vyšších center osídlení a také velmi nízkou intenzitou nové bytové výstavby. Z hlediska struktury TBO je důležitý rovněž poměr, resp. počet TBO nebydlících v bytech, resp. bydlících v ubytovacích a jiných zařízeních včetně „bezdomovců“. Podle posledních dostupných údajů ze SLDB 2001 sem patřilo celkem 371 TBO, tj. 1,5 % všech TBO na území SO ORP. Do skupiny obcí s nadprůměrným podílem TBO nebydlících v bytech (bydlící mimo bytový fond) patřily na celkovém počtu TBO (v pořadí od nejvyššího podílu): Jindřichovice p.S., Horní Řasnice, Bulovka, Kunratice, Habartice, Krásný Les, Raspenava a Dětřichov, tedy celkem 9 obcí. Podle počtu TBO nebydlících v bytech zasluhují zvýšenou pozornost obce Raspenava 56 (2,0 %), Nové Město p.S. 59 (1,5 %), Frýdlant 79 (1,1 %) a zejména Jindřichovice p.S.s počtem 81 takových TBO (13,4 % všech TBO v obci při SLDB 2001!). Pokud hodnotíme vývoj počtu TBO v uvedeném období podle spádových obvodů středisek osídlení (dále SOSO), klesá přírůstek obyvatel od jihu k severu, tj. se vzdáleností od Frýdlantu, resp. od Liberce. Nejvyšším růstem počtu TBO se vyznačuje SOSO Frýdlant (+4,6 %), zatímco SOSO Hejnice + Raspenava (+3,4 %) a Nové Město pod Smrkem (+1,8 %) se vyznačují již podprůměrným růstem. S tím koresponduje také počet dokončených bytů v uvedeném období.


95


Obyvatelstvo

POČET SEZÓNNÍCH UŽIVATELŮ ÚZEMÍ, POTENCIÁLNÍCH UŽIVATELŮ ÚZEMÍ (JEV 119.B1.2) Významný potenciál pro další / možný růst počtu TBO, ale i pro rozvoj území bez ohledu na růst počtu TBO, jsou domy a byty využívané pro tzv. druhé a přechodné bydlení. Při SLDB 2001 – poslední možný zdroj těchto údajů – bylo na území SO ORP zjištěno celkem 1290 neobydlených bytů, resp. bytů, v nichž nebyl nikdo hlášen k trvalému bydlení nebo pobytu. Z toho bylo zjištěno, že 674 bytů sloužilo pro rekreační účely (BSR) a 72 bytů bylo obydleno přechodnými uživateli (BOP), tj. celkem 746 bytů využívaných pro tzv. druhé bydlení (BDB), jež jsou stále součástí bytového fondu. Kromě toho bylo při SLDB 1991 – jako poslední zdroj těchto údajů – na území SO ORP zjištěno 987 objektů individuální rekreace vyjmutých z bytového fondu. Poznámka: celkový počet objektů individuální rekreace při SLDB 1991 byl 1351 (vyjmuté objekty+neobydlené byty užívané k rekreaci) To představuje 1733 (987 + 674 + 72) bytů nebo objektů využívaných pro tzv. druhé bydlení a tím významný vliv na využívání a plánování území. Při průměrném obsazení 4 lůžky / osobami – což potvrzují i prováděné průzkumy mezi uživateli těchto objektů – to představuje 6932 lůžek / osob. Pokud k tomu připočteme i lůžkové kapacity objektů hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) – podle údajů z roku 2003 to bylo 2070 lůžek – dojdeme k celkovému počtu 9002 lůžek a potenciálně ubytovaných uživatelů území, které označujeme jako sezónní uživatelé území (SUU). Na 100 TBO na území SO ORP připadá 35 lůžek pro další potenciální uživatele území (SUU). To přestavuje možné zvýšení sezónního / víkendového zatížení území až na 34,2 tisíc ubytovaných / ubytovatelných uživatelů území. A to bez vlivu tzv. jednodenní návštěvnosti, která s ohledem na blízkost Liberce, ale i dobrou dostupnost z polské a německé strany, může dále zvýšit tento počet o více než 1000 dalších uživatelů území. To také mění některé pohledy na Frýdlantsko jako na území, které nemá valný význam pro cestovní ruch. Ukazatel počtu a poměru tzv. potenciálních uživatelů území (PUU), jež v sobě zahrnují trvale bydlící obyvatelstvo (TBO) a sezónní uživatele objektů sloužících pro druhé bydlení a hromadné ubytování (SUU), je vhodné používat právě pro potřeby tvorby ÚAP a jako velmi důležitou součást podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území (PRURÚ). Podle těchto ukazatelů / údajů lze lépe a přesněji rozlišit míru zatížení, resp. možného zatížení území obcí a zejména jejich zastavěných ploch. Tab.2

Sezónní a potenciální uživatelé území

Kód obce Název

OB2001

COP_T

PUU_T

PUU_T

SUU_V

PUU_V

PUU_V

SLDB

Abs.

Abs.

Rel.

Abs.

Abs.

Rel.

564028

Frýdlant

7514

495

8009

106,6

671

8185

108,9

563935

Bulovka

807

-344

463

57,4

296

1103

136,7

545996

Černousy

330

-54

276

83,6

192

522

158,2

546607

Dětřichov

590

-129

461

78,1

288

878

148,8

563994

Dolní Řasnice

495

-179

316

63,8

308

803

162,2

564036

Habartice

464

-96

368

79,3

144

608

131,0

544353

Heřmanice

232

-91

141

60,8

180

412

177,6

564079

Horní Řasnice

235

-65

170

72,3

180

415

176,6

564168

Krásný Les

403

-142

261

64,8

164

567

140,7

530433

Kunratice

387

-112

275

71,0

12

399

103,1

564311

Pertoltice

237

-103

134

56,5

188

425

179,3

564494

Višňová

1338

-294

1044

78,0

642

1980

148,0

SOSO

Frýdlant

13032

-1114

11918

91,5

3265

16297

125,1

564044

Hejnice

2704

-163

2541

94,0

810

3514

129,9

564371

Raspenava

2847

-466

2381

83,6

695

3542

124,4

546631

Bílý Potok

623

-120

503

80,7

646

1269

203,7

564206

Lázně Libverda

SOSO

Hejnice


456

-59

397

87,1

724

1180

258,8

6630

-808

5822

87,8

2875

9505

143,4

96


Tab.2

Obyvatelstvo

Sezónní a potenciální uživatelé území – pokr.

Kód obce Název

OB2001

COP_T

PUU_T

PUU_T

SUU_V

PUU_V

PUU_V

SLDB

Abs.

Abs.

Rel.

Abs.

Abs.

Rel.

564265

Nové Město p.S.

4018

-727

3291

81,9

856

4874

121,3

564133

Jindřichovice p.S.

605

-122

483

79,8

264

869

143,6

SOSO

Nové Město p.S.

SO ORP

Celkem

4623

-849

3774

81,6

1120

5743

124,2

24285

-2771

21514

88,6

7260

31545

129,9

Zdroj dat / Pozn. ČSÚ SLDB Vlastní Vlastní ZURLK Vlastní Zdroj: ČSÚ, ZÚR LK, vlastní výpočty Vysvětlivky: OB2001 = trvale bydlící obyvatelstvo 2001 podle SLDB COP_T = celkový obrat pohybu za prací a do škol v roce 2001 (pracovní dny v týdnu) PUU_T = počet potenciálních uživatelů území v pracovních dnech (OB2001 – COP_T) Rel. = počet PUU_T na 100 trvale bydlících obyvatel SUU_V = počet sezónních uživatelů území ve víkendových dnech PUU_V = počet potenciálních uživatelů území ve víkendových dnech (OB2001 + SUU_V)

Vlastní

Rel. = počet PUU_V na 100 trvale bydlících obyvatel

Do skupiny obcí s absolutně velmi významným vlivem počtu sezónních uživatelů území (SUU) na využívání území – mají potenciál více než 500 SUU – lze zařadit: Dětřichov (+540), Raspenava (+747), Nové Město p.S. (+820), Frýdlant (+855), Lázně Libverda (+860), Višňová (+884), Hejnice (+978) a Bílý Potok (+1134 SUU navíc proti počtu TBO), tedy celkem 9 obcí. Do skupiny obcí s relativně velmi významným vlivem počtu SUU na využívání území – představují více než 50 % počtu TBO – lze na území SO ORP zařadit: Lázně Libverda, Bílý Potok, Heřmanice, Pertoltice, Dětřichov, Horní Řasnice, Višňová a Černousy, tedy celkem 8 obcí. Tab.3

Potenciální uživatelé území – maximální stavy

Kód obce

Název

564028 563935 545996 546607 563994 564036 544353 564079 564168 530433 564311 564494 SOSO 564044 564371 546631 564206 SOSO 564265 564133 SOSO SO ORP

Frýdlant Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Heřmanice Horní Řasnice Krásný Les Kunratice Pertoltice Višňová Frýdlant Hejnice Raspenava Bílý Potok Lázně Libverda Hejnice Nové Město p.S. Jindřichovice p.S. Nové Město p.S. Celkem Zdroj dat / Pozn.

BDB_K01 476 320 196 540 240 156 236 192 160 160 244 884 3804 716 488 652 272 2128 720 280 1000 6932 Vlastní

HUZ_K03 379 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 379 262 259 482 588 1591 100 0 100 2070 KRCR04

SUU_K03 855 320 196 540 240 156 236 192 160 160 244 884 4183 978 747 1134 860 3719 820 280 1100 9002 Vlastní

OB2008 7777 881 363 675 514 481 234 243 448 394 272 1354 13636 2782 2916 682 477 6857 4023 681 4704 25197 CRO-08

PUU_M Abs. 8632 1201 559 1215 754 637 470 435 608 554 516 2238 17819 3760 3663 1816 1337 10576 4843 961 5804 34199 Vlastní

Vysvětlivky: BDB_K01 = lůžková kapacita tzv. bytů pro druhé bydlení v roce 2001 HUZ_K03 = lůžková kapacita hromadných ubytovacích zařízení v roce 2003 (podle Koncepce rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje, GAREP 2004) SUU_K03 = lůžková kapacita všech objektů pro ubytování a druhé bydlení v roce 2003 OB2008 = registrované obyvatelstvo k 1.1.2008 PUU_M = počet potenciálních uživatelů území – maximální stav (OB2008 + SUU_K03) Rel. = PUU_M na 100 obyvatel v roce 2008


97

PUU_M Rel. 111,0 136,3 154,0 180,0 146,7 132,4 200,8 179,0 135,7 140,6 189,7 165,3 130,7 135,2 125,6 266,3 280,3 154,2 120,4 141,1 123,4 135,7 Vlastní


Obyvatelstvo

Pokud hodnotíme území SO ORP podle SOSO ubývá počet SUU od jihu k severu, nejvíce jich soustřeďuje SOSO Frýdlant a nejméně Nové Město pod Smrkem. Pokud bychom však sečetli SOSO Nové Město pod Smrkem a Hejnice + Raspenava bude to představovat území se zhruba 53 % všech potenciálních SUU řešeného území. Z relativního pohledu se nejvyšším vlivem SUU vyznačuje území SOSO Hejnice + Raspenava, následuje Frýdlant a jako nejslabší se jeví Nové Město p.S. I z toho lze také usuzovat na možné rezervy pro další podporu a rozvoj cestovního ruchu a tím i zvýšení počtu a vlivu SUU. Nejvíce žádoucí se takový rozvoj a podpora jeví na území SOSO Nové Město p.S., které je rovněž nejvíce postiženo nezaměstnaností a doprovodnými sociálně ekonomickými problémy. B.1.3.2 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Z HLEDISKA OBYVATELSTVA Ve správním obvodu Frýdlant ke konci roku 2006 žilo celkem 24 545 obyvatel, tj. 5,7 % obyvatel Libereckého kraje. V průběhu roku 2006 se zde živě narodilo celkem 265 dětí, z toho 128 dětí (48,3 %) se narodilo mimo manželství. Nejvíce dětí, a to 137, se narodilo matkám vdaným (51,7 %), ale významný podíl 41,9 % narozených dětí připadl rovněž na svobodné matky. Průměrný věk matky při narození dítěte dosáhl 28,0 let a byl tak nejnižší z deseti správních obvodů Libereckého kraje. Ve sledovaném roce zemřelo celkem 215 osob, byl tak dosažen kladný přirozený přírůstek obyvatel ve výši 50 osob. Kojenecká úmrtnost byla poměrně vysoká a činila 11,3 ‰, což znamenalo 3 zemřelé děti ve věku do 1 roku na 1 000 živě narozených. Příznivě se vyvíjelo stěhování obyvatel, když kladné saldo migrace 76 obyvatel bylo z více než poloviny tvořeno saldem zahraniční migrace (56,6 %). Ze struktury vnitřního stěhování (jen v rámci České republiky) je zřejmé, že mladší ročníky obyvatel migrují častěji než osoby dříve narozené. Obyvatelé ve věku 0 – 14 let se v roce 2006 na celkovém počtu zdejších obyvatel podíleli 17,1 %, což je v porovnání deseti správních obvodů Libereckého kraje nejvyšší podíl. Ve složení obyvatel převládají obyvatelé ve věku 15 – 64 let a jejich podíl 71,0 % řadí tento správní obvod na osmé místo z celkově deseti správních obvodů v kraji. Nízké zastoupení věkové skupiny 65ti a víceletých obyvatel ve výši 11,8 % dokumentuje vcelku příznivé věkové složení obyvatel. Z toho vychází i průměrný věk bydlících obyvatel 38,5 let, což je druhá nejnižší hodnota za správním obvodem Česká Lípa (37,7 let). Nejmladší obyvatelstvo žilo v roce 2006 v obci Habartice, průměrný věk zdejších obyvatel dosáhl 36,3 let. Naopak nejstarší populaci správního obvodu Frýdlant najdeme v Jindřichovicích pod Smrkem, a to v průměrném věku 42,9 let. Graf .1

Struktura obyvatel SO ORP Frýdlant

Zdroj:

ČSÚ


98


Obyvatelstvo

Graf .2

Zdroj:

ČSÚ

Na území SO ORP dochází k výraznému kolísání počtu uživatelů území, které mnohem lépe než počet trvale bydlících obyvatel vyjadřuje zatížení území a z toho vyplývající potřeby územně plánovacího charakteru. Zatímco počet trvale bydlících obyvatel (TBO) se mění jen velmi zvolna a nevýrazně (viz Tab.1), v případě uživatelů území se jedná o změny velmi výrazné a časté (viz Tab.2 a 3). Rozpětí kolísání a změn počtu uživatelů území může v případě SO ORP představovat až 13 tisíc (!!), což je rozdíl mezi minimálním stavem 21,5 tisíc a maximálním stavem 34,5 tisíc potenciálních uživatelů území (bez vlivu jednodenní návštěvnosti). Relativně vyjádřeno to znamená výkyvy od 89 % do 136 % počtu trvale bydlících (registrovaných) obyvatel, jež odpovídají možným rozdílům zatížení území v pracovních a víkendových dnech. Jako průměrný a nejčastější stav potenciálních uživatelů území (PUU, bez vlivu jednodenní návštěvnosti) - s ohledem na málo pravděpodobné maximální naplnění veškerých ubytovacích kapacit – lze považovat 28,8 tisíc uživatelů území, tj. 119 % počtu trvale bydlících obyvatel (viz Tab.4). Tab.4

Hustoty potenciálních uživatelů území

Kód obce

Název

PUU_P

PUU_P

PUU_P

ZP+OP

Abs.

na 100 TBO

na ha ZP

na 100 PUU_P

564028

Frýdlant

8680

115,5

106

4,2

563935

Bulovka

759

94,1

36

18,2

545996

Černousy

468

141,8

44

14,3

546607

Dětřichov

749

126,9

65

10,0

563994

Dolní Řasnice

624

126,1

37

12,3

564036

Habartice

512

110,3

66

8,2

544353

Heřmanice

321

138,4

49

15,9

564079

Horní Řasnice

350

148,9

25

36,0

564168

Krásný Les

425

105,5

36

22,8

530433

Kunratice

287

74,2

29

27,2

564311

Pertoltice

322

135,9

34

15,8

564494

Višňová

1686

126,1

49

11,2

SOSO

Frýdlant

15183

116,5

64,4

8,9


99


Tab.4

Obyvatelstvo

Hustoty potenciálních uživatelů území – pokračování

Kód obce

Název

PUU_P

PUU_P

PUU_P

ZP+OP

Abs.

na 100 TBO

na ha ZP

na 100 PUU_P

564044

Hejnice

3351

123,9

131

3,2

564371

Raspenava

3076

108,0

53

7,7

546631

Bílý Potok

1149

184,4

108

5,0

564206

Lázně Libverda

1121

245,8

146

4,6

SOSO

Hejnice

8697

131,2

85,4

5,2

564265

Nové Město p.S.

4147

103,2

110

5,4

564133

Jindřichovice p.S.

747

123,5

53

13,9

SOSO

Nové Město p.S.

4894

105,9

94,7

6,7

SO ORP

Celkem

28774

118,5

74

7,4

Zdroj dat / Pozn. ZURLK ZURLK Vysvětlivky: PUU_P = počet potenciálních uživatelů území – průměrný / střední stav TBO = trvale bydlící obyvatelstvo ZP = zastavěné plochy v ha (stav 2006) OP = ostatní plochy (stav 2006)

ZURLK

Vlastní

Přitom jen ve dvou obcích SO ORP – Bulovka a Kunratice – je tato velikost nižší než počet TBO. Naproti tomu ve dvou obcích – Bílý Potok a Lázně Libverda – přesahuje tato velikost více než 150 %, resp. 200 % TBO! Pokud porovnáváme spádové obvody středisek osídlení (SOSO) vyznačuje se největším vlivem, ale i kolísáním počtu uživatelů obvod Hejnice, zatímco nejméně Nové Město pod Smrkem. Ukazatel hustoty PUU na hektar zastavěných ploch umožňuje rozlišit míru / vliv městského nebo venkovského charakteru osídlení (zátěže území). Nejvyššími hustotami, jež odpovídají převážně nebo více městskému typu osídlení, se vyznačují Frýdlant, Bílý Potok, Hejnice a nejvíce Lázně Libverda. Naopak nejnižší hustoty – Horní Řasnice, Kunratice, Pertoltice, Krásný Les, Bulovka a Dolní Řasnice – vypovídají o výrazně venkovském typu osídlení. Pro vymezování území s různým urbanizačním tlakem, zatížením území a zároveň pro typologii venkovských a městských prostorů byly použity následující intervaly průměrných hustot potenciálních uživatelů : do 60, 60 – 100, 100 – 140, 140 – 180 a nad 180 potenciálních uživatelů území na hektar zastavěné plochy podle stavu v roce 2001. Podle hustoty potenciálních uživatelů území na hektar zastavěné plochy obce typů území s různou mírou urbanizačních tlaků: Typ A - výrazně venkovské prostory s nízkým urbanizačním tlakem Typ B - převážně venkovský prostor s prvky a tlaky městského prostoru Typ C - převážně městský prostor s prvky venkovského prostoru Typ D - výrazně městský prostor s vyšším zahuštěním a vyšším tlakem Typ E - výrazně městský prostor s nejvyšším zahuštěním a nejvyšším tlakem

bylo vymezeno pět - méně než 60 - 60 až 100 - 100 až 140 - 140 až 180 - nad 180

Podobně také ukazatel výměry zastavěných a ostatních ploch připadajících na 100 PUU vypovídá o rozdílném charakteru obcí / sídel a typu / charakteru jejich osídlení. Z tohoto pohledu se jeví Hejnice více urbanizované než Frýdlant, podobně jako Lázně Libverda a Bílý Potok více urbanizované (využívané) než Nové Město pod Smrkem. B.1.3.3 IDENTIFIKACE ROZVOJOVÝCH LIMITŮ ÚZEMÍ Optimalizace územně plánovacích potřeb/nároků trvale bydlících obyvatel a ostatních uživatelů území. Výrazné rozpětí (rozdíly) změny počtů bydlících obyvatel a všech uživatelů území.


100


Obyvatelstvo

B.1.4 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA OBYVATELSTVA -

příznivá, resp. relativně příznivá věková struktura obyvatel růst počtu „bydlících“ obyvatel – týká se všech obcí Významný potenciál neobydlených domů a bytů pro další růst počtu uživatelů území

B.1.5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA OBYVATELSTVA V rámci tématického okruhu obyvatelstvo nejsou vymezovány limity využití území.

B.1.6 SOUHRN ZÁMĚRŮ POŘIZOVATELE A POSKYTOVATELŮ JEVŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu obyvatelstvo nebyly vzneseny.


101


B.2

Vzdělávání

VZDĚLÁVÁNÍ


Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje (pracovní verze 29.10.2007) (OŠMTS KÚLK, 2008) Změny vzdělávací soustavy středních škol Libereckého kraje – 2007 Správní obvody obcí s rozšířenou působností – Liberecký kraj 2006 (ČSÚ Liberec 2008) Studie problematiky školství Frýdlantska (Katedra geografie TU v Liberci, 2002) Vybrané údaje z veřejné databáze ČSÚ www.liberec.czso.cz http://vdb.czso.cz Územně analytické podklady Libereckého kraje, SAUL, 2010 údaje o území - plochy občanského vybavení - ÚÚP ORP Frýdlant

-

B.2.2 PODKLADY RURÚ Z HLEDISKA PROBLEMATIKY VZDĚLÁVÁNÍ B.2.2.1 VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI JEVŮ Z PODKLADŮ RURÚ, NÁVRH ÚPRAV Č.jevu 3.3

Sledovaný jev plochy občanského vybavení plochy občanského vybavení – školství a vzdělávání

Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav údaje ÚUP ORP Frýdlant - plochy občanského vybavení nejsou dále členěny na jednotlivé druhy OV, za obce bez ÚPD bylo provedeno terénní šetření – plochy vymezeny a rozděleny podrobné informace nebyly k dispozici, nutno provést terénní šetření

B.2.2.2 DOPLNĚNÍ PODKLADŮ RURÚ O DALŠÍ SLEDOVANÉ JEVY Č.jevu 119.B2.1

Sledovaný jev počet vybraných zařízení Školství a vzdělávání

Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav údaje ČSÚ – Městská a obecní statistika (MOS) – zachycující počty zařízení. Doplnit údaji z dalších průzkumů a od zřizovatelů těchto zařízení.

B.2.3 CHARAKTERISTIKY A TRENDY VÝVOJE VZDĚLÁVÁNÍ B.2.3.1 CHARAKTERISTIKA STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ DLE JEDNOTLIVÝCH JEVŮ PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – ŠKOLSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ (JEV 3.3) Tab.1

Přehled ploch občanské vybavenosti – školství a vzdělávání (v obcích bez ÚPD)

Obec Bulovka

Katastrální území Arnoltice Bulovka Dolní Oldřiš Habartice u Frýdlantu Habartice Háj u Habartic Heřmanice u Frýdlantu Heřmanice Kristiánov Dětřichovec Jindřichovice pod Jindřichovice pod Smrkem Smrkem Lázně Libverda Lázně Libverda Dolní Pertoltice Pertoltice Horní Pertoltice Zdroj: Terénní šetření

Plochy veřejné vybavenosti školství

2/6418 2/6902 1/2065 2/7370

-

POČET VYBRANÝCH ZAŘÍZENÍ (JEV 119.B2.1) Na území SO ORP bylo na konci roku 2006 celkem 39 zařízení pro školství a vzdělávání, z toho 19 mateřských škol (MŠ), 15 základních škol (ZŠ), z toho sedm úplných a osm malotřídních, 5 středních škol a středních či odborných učilišť (SŠ). Z toho 25 školských zařízení bylo soustředěno na území SOSO Frýdlant, 10 v SOSO Hejnice + Raspenava a 4 v SOSO Nové Město p.S. (viz Tab.1). K tomu je nutno ještě připočítat 3 zvláštní školy, 2 základní umělecké školy (ZUŠ) a jedno ostatní zařízení (Dětský domov). Ještě v roce 2002 bylo na území SO ORP provozováno 20 MŠ, 15 ZŠ a tehdy 3 oddělené zvláštní školy. Od té doby bylo z užívání vyřazena jedna MŠ, a zvláštní školy se staly integrovanou součástí ZŠ.


102


Vzdělávání

Na území SO ORP jsou celkem čtyři obce - Černousy, Heřmanice, Horní Řasnice a Pertoltice – kde není žádné zařízení pro školství a vzdělávání. Největší koncentrace školských a vzdělávacích zařízení je ve Frýdlantu, kde kromě uvedených 11 zařízení působí dále ZUŠ a Dětský domov (Frýdlant – Větrov). Důležitou změnu přineslo vytvoření velké (integrované) Střední školy hospodářské a lesnické se sídlem ve Frýdlantu v roce 2007, přičemž toto zařízení vzniklo sloučením původně tří samostatných škol – Střední zemědělská škola a Obchodní akademie, Střední odborné učiliště, Učiliště a praktická škola. Součástí této školy je i lesnická škola se středisky v Hejnicích a Harrachově. Vedle toho ve Frýdlantu působí ještě Gymnázium. Podrobnou analýzu a prognózu vývoje sítě MŠ a ZŠ obsahuje Studie problematiky školství Frýdlantska (Katedra geografie TU v Liberci, listopad 2002) zahrnující analytickou a prognostickou / návrhovou část. Tab.2

Rozmístění školských zařízení – stav k 31.12.2006 (ČSÚ)

Kód obce

Název

MŠ

ZŠ M

564028 563935 545996 546607 563994 564036 544353 564079 564168 530433 564311 564494

Frýdlant Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Heřmanice Horní Řasnice Krásný Les Kunratice Pertoltice Višňová

4 1 0 1 1 1 0 0 1 1 0 1

SOSO

Frýdlant

11

564044

Hejnice

3

564371

Raspenava

1

546631

Bílý Potok

1

564206

Lázně Libverda

1

SOSO

Hejnice

6

564265

Nové Město p.S.

1

564133

Jindřichovice p.S.

1

SOSO

Nové Město p.S.

2

SŠ

Celkem

U 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

11 2 0 2 2 2 0 0 2 2 0 2

4

25

1

1

4

1

0

2

0

2

0

0

1

3

1

10

0

2

0

2

0

4

5

39

3 1 0 1 1 1 0 0 1 1 0 1 10

1

1 1 2

19 15 SO ORP Celkem Zdroj: ČSÚ – MOS (Městská a obecní statistika) www.liberec.czso.cz MŠ = mateřské školy SŠ = střední odborné školy a učiliště ZŠ = základní školy M = malotřídní (neúplné) U = úplné školy

B.2.3.2 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Z HLEDISKA VZDĚLÁVÁNÍ Školství je ve správním obvodu zastoupeno sítí základních škol – především se jedná o 15 základních škol, kde je zajištěna i speciální výuka, a rovněž výukou na uměleckých školách. Střední všeobecné vzdělání umožňuje Gymnázium ve Frýdlantu. Střední odborné vzdělání poskytuje Střední škola hospodářská a lesnická se sídlem ve Frýdlantu, přičemž toto zařízení vzniklo sloučením původně tří samostatných škol – Střední zemědělská škola a Obchodní akademie, Střední odborné učiliště, Učiliště a praktická škola. Součástí této školy je i lesnická škola se středisky v Hejnicích a Harrachově. Pro děti předškolního věku je ve správním obvodu v provozu 19 mateřských škol, zřizovaných často ve spojení se základní školou. Ze závěrů uváděné Studie problematiky školství Frýdlantska (Katedra geografie TU v Liberci, listopad 2002) opírající se o podrobnou prognózu demografického vývoje do roku 2030 a o podrobné hodnocení jednotlivých obcí a jejich zařízení vyplynul návrh na rozčlenění školských zařízení MŠ a ZŠ na území SO ORP do třech skupin podle stupně jejich možného ohrožení a budoucí perspektivy.


103


Vzdělávání

Jako školy nejméně perspektivní: malotřídní ZŠ Krásný Les, Kunratice a podmíněně i Dolní Řasnice. Jako školy středně perspektivní: malotřídní školy Bílý Potok a Dětřichov, podmíněně Dolní Řasnice, a zvláštní školy Frýdlant, Lázně Libverda a Nové Město p.S. Jako školy plně perspektivní: malotřídní školy Bulovka, Habartice a podmíněně i Jindřichovice pod Smrkem, a úplné školy Frýdlant, Raspenava, Hejnice, Nové Město p.S. a podmíněně Višňová. Vyjížďka do škol (poslední údaje SLDB 2001) převažovala v rámci SO ORP do Frýdlantu (základní a střední školství, mimo SO ORP do Liberce (střední školství, vysoká škola). Tab.3

Vyjížďka do škol z obcí

Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Pertoltice Raspenava Višňová ORP celkem Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Vyjížďka do škol 53 105 50 76 48 273 58 161 39 35 46 59 43 76 294 36 227 95 1774

Nejvyšší vyjížďka do škol do obcí Raspenava, Hejnice Frýdlant Višňová, Frýdlant Frýdlant, Liberec Frýdlant Liberec, Praha Frýdlant Liberec, Frýdlant Frýdlant Frýdlant Nové Město p.s., Liberec Frýdlant Frýdlant Hejnice Frýdlant, Liberec Frýdlant, Liberec Frýdlant, Liberec Frýdlant -

B.2.3.3 IDENTIFIKACE ROZVOJOVÝCH LIMITŮ ÚZEMÍ Jedním z důsledků očekávaného / možného postupného vyřazování škol ze sítě bude prodlužující se vzdálenost a zhoršující se dostupnost zůstávajících škol pro některé obce, případně části obcí. Již v současné době jsou zhoršenou dostupností postiženy větší či menší části osídleného území obcí Horní Řasnice, Bulovka, Pertoltice, Černousy a Višňová. Tyto obce, resp. jejich části vzdálenější od nynějších MŠ a ZŠ budou nejvíce postiženy případnou redukcí počtu škol (jako výsledek optimalizace sítě škol a školských zařízení). Podle tzv. střední varianty prognózy demografického vývoje zpracované pro území SO ORP v roce 2002 se v porovnání s rokem 2001 očekává do roku 2021 úbytek dětí ve věku 3-5 let o 94 (12 %), ve věku 6-10 let o 414 (26 %), ve věku 11-14 let o 333 (25 %) a ve věku 15-18 let o 206 (17 %). Z toho lze usuzovat, že redukce sítě školských zařízení anebo růst jednotkových provozních nákladů jsou velmi pravděpodobným důsledkem takového vývoje, který očekává i území Frýdlantska. Naproti tomu výrazně a dlouhodobě poroste počet obyvatel ve věku nad 65 let. Podle uvedené prognózy by se měl jejich počet zvýšit mezi lety 2001 a 2021o 2470, tj. o 90 %!! Z toho a také z všeobecně probíhajících trendů vyplývá, že zvýšená pozornost školství a vzdělávání se bude orientovat na celoživotní vzdělávání a vzdělávání pro osoby tzv. třetího (poproduktivního) věku. Podle prognózy bude v roce 2021 na území SO ORP absolutně více obyvatel ve věku 65 let v porovnání s počtem obyvatel do 19 let. Jedním z důsledků tohoto vývoje bude pokles využití stávajících kapacit škol a školských zařízení pokud by nedošlo k jejich většímu využití pro celoživotní vzdělávání. Další perspektiva sítě škol a školských zařízení je tedy v jejich širším zapojení a využití pro potřeby celoživotního vzdělávání. To se týká zejména malotřídních škol, jejichž budoucí životaschopnost je nebo může být z ekonomicko-provozních důvodů problematická.


104


Vzdělávání

Na území Frýdlantska je sedm úplných ZŠ (UZŠ) soustředěných v pěti obcích – Frýdlant, Raspenava, Hejnice, Nové Město pod Smrkem a Višňová. V těchto obcích bydlelo v roce 2001 18,6 tisíc obyvatel, tj. 76 %, ale v těchto obcích bylo soustředěno 91 % všech žáků ZŠ, 86 % všech žáků zvláštních škol, a 100 % žáků ZUŠ a středních škol. Jedním z důležitých závěrů uváděné Studie problematiky školství Frýdlantska (Katedra geografie TU v Liberci, listopad 2002) je ten, že „i přes případné postupné vyřazení malotřídních ZŠ , ale i zvláštních škol, nebude nedostatek kmenových tříd. Jinými slovy stávající úplné ZŠ jsou s to i s malou rezervou pokrýt potřeby umístění výhledových počtů žáků celého regionu!“ V případě Frýdlantska vstupuje do hry velký počet „vyjednávacích subjektů“. Problém existence malotřídních ZŠ (MZŠ) se netýká pouze osmi obcí s MZŠ, ale také pěti obcí bez školy, tj. 13 z celkem 18 obcí. Stranou tohoto vyjednávání však nemohou zůstat ani obce / obecní úřady s UZŠ, kde je ve zcela specifickém a ohroženém postavení Višňová. Přes relativně pozitivní / příznivé trendy demografického vývoje území SO ORP (v porovnání s jinými) může být dalším problémem regionu přetrvávající nižší stabilita, resp. vyšší nestabilita zdejších obyvatel projevující se např. nižší úrovní identity obyvatel se svou obcí a svým regionem. Jedním z hlavních úkolů škol a vzdělávací soustavy – a na Frýdlantsku to platí o to více – musí být výchova k posilování identity obyvatel se svou obcí a svým regionem.

B.2.4 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA VZDĚLÁVÁNÍ -

Gymnázium Frýdlant Střední škola hospodářská a lesnická se sídlem ve Frýdlantu

B.2.5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA VZDĚLÁVÁNÍ V rámci tématického okruhu vzdělávání nejsou vymezovány limity využití území.

B.2.6 SOUHRN ZÁMĚRŮ POŘIZOVATELE A POSKYTOVATELŮ JEVŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu vzdělávání nebyly vzneseny.


105


B.3

Zdravotnictví

ZDRAVOTNICTVÍ


Seznam nestátních zdravotnických zařízení (OZ KÚLK, 01/2008) Správní obvody obcí s rozšířenou působností – Liberecký kraj 2006 (ČSÚ Liberec 2008) Vybrané údaje o regionu soudržnosti Severovýchod (ČSÚ Liberec, Hradec Králové a Pardubice 2008) Vybrané údaje z veřejné databáze ČSÚ www.liberec.czso.cz http://vdb.czso.cz údaje o území - plochy občanského vybavení - ÚÚP ORP Frýdlant

B.3.2 PODKLADY RURÚ Z HLEDISKA PROBLEMATIKY ZDRAVOTNICTVÍ B.3.2.1 VYHO DNOCENÍ POUŽITELNOSTI JEVŮ Z PODKLADŮ RURÚ, NÁVRH ÚPRAV Č.jevu 3.4

Sledovaný jev plochy občanského vybavení plochy občanského vybavení – zdravotnictví



Sledovaný jev Počet registrovaných pacientů na 1 praktického lékaře pro dospělé Počet obyvatel na 1 praktického zubního lékaře

119.B3.2

Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav Údaje ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky) ČR – jsou k dispozici ročně na úrovni SO ORP – porovnatelnost s průměry okresu, kraje, oblasti, ČR Údaje ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky) ČR – jsou k dispozici ročně na úrovni SO ORP – porovnatelnost s průměry okresu, kraje, oblasti, ČR

B.3.3 CHARAKTERISTIKY A TRENDY VÝVOJE ZDRAVOTNOCTVÍ B.3.3.1 CHARAKTERISTIKA STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ DLE JEDNOTLIVÝCH JEVŮ PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – ZDRAVOTNICTVÍ (JEV 3.4) Tab.1

Přehled ploch občanské vybavenosti – zdravotnictví (v obcích bez ÚPD)

Obec Bulovka

Habartice Heřmanice Jindřichovice pod Smrkem Lázně Libverda Pertoltice Zdroj:

Katastrální území Arnoltice Bulovka Dolní Oldřiš Habartice u Frýdlantu Háj u Habartic Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov Dětřichovec Jindřichovice pod Smrkem Lázně Libverda Dolní Pertoltice Horní Pertoltice

Plochy veřejné vybavenosti - zdravotnictví 1/659 6/32552 -

Terénní šetření

POČET REGISTROVANÝCH PACIENTŮ NA 1 PRAKTICKÉHO LÉKAŘE PRO DOSPĚLÉ (JEV 119.B3.1) Zdravotnická zařízení – údaje odpovídají stavu na konci roku 2006, neboť novější údaje nejsou v podobném rozsahu k dispozici – se vyskytují pouze na území 7 obcí, kterými jsou: Frýdlant, Bulovka, Višňová, Hejnice, Raspenava, Nové Město p.S. a Jindřichovice p.S. Ostatních 11 obcí a jejich obyvatelé / uživatelé jsou odkázáni na služby zdravotnické péče v těchto obcích, případně mimo území SO ORP. Hlavním zdravotnickým zařízením SO ORP je Nemocnice s poliklinikou ve Frýdlantě, která však v posledních letech prochází procesem transformace, který znamená také její „zeštíhlení“. Kromě dopadu na rozsah poskytování služeb to přináší i hrozbu ztráty pracovních míst, když Nemocnice s poliklinikou představují významného zaměstnavatele. MěÚ Frýdlant, ÚÚP

106


Zdravotnictví

Podle počtu registrovaných pacientů na 1 praktického lékaře pro dospělé - v roce 2006 jich na území SO ORP připadalo 1801 (údaje ÚZIS ČR) – zaujímalo Frýdlantsko druhou „nejhorší“ pozici mezi SO ORP v Libereckém kraji (průměr v kraji 1647, v okrese 1556 a v ČR 1600). Z celkem 35 SO ORP oblasti Severovýchod hůře než Frýdlantsko v tomto směru vycházela situace SO ORP Nový Bor, Broumov, Nové Město n.M., Dvůr Králové n.L., Lanškroun, Polička a Svitavy. I z tohoto hlediska by se mělo pohlížet na problémy a důsledky dalšího případného snižování počtu lékařských míst na Frýdlantsku, a to zejména s ohledem na zhoršenou dostupnost základní nebo potřebné zdravotnické péče na straně některých obcí. Podle údajů ÚZIS lze odvozovat větší závislost na zdravotnické péči poskytované v Liberci, než je tomu v případě jiných SO ORP, a tomu odpovídající důsledky a problémy by měly být předmětem odborné analýzy. POČET OBYVATEL NA 1 PRAKTICKÉHO ZUBNÍHO LÉKAŘE (JEV 119.B3.2) Podle počtu obyvatel na 1 praktického zubního lékaře v roce 2006 patří Frýdlantsko do skupiny SO ORP s nadprůměrným zatížením, které je vůbec nejvyšším v oblasti Severovýchod a je např. dvojnásobkem průměru SO ORP Liberec a také ČR. Tab.2

Rozmístění zařízení zdravotnické péče – stav k 31.12.2006

564028

Frýdlant

5

3

5

4

1

0

Celkem 18

563935

Bulovka

2

0

0

0

0

0

2

545996

Černousy

0

0

0

0

0

0

0

546607

Dětřichov

0

0

0

0

0

0

0 0

Kód obce Název

OLD

OLM

OLS

LEK

NEM

OLÚ

563994

Dolní Řasnice

0

0

0

0

0

0

564036

Habartice

0

0

0

0

0

0

0 0

544353

Heřmanice

0

0

0

0

0

0

564079

Horní Řasnice

0

0

0

0

0

0

0

564168

Krásný Les

0

0

0

0

0

0

0

530433

Kunratice

0

0

0

0

0

0

0

564311

Pertoltice

0

0

0

0

0

0

0

564494

Višňová

1

0

1

0

0

0

2

SOSO

Frýdlant

8

3

6

4

1

0

22

564044

Hejnice

2

1

1

1

0

0

5

564371

Raspenava

1

1

1

1

0

0

4

546631

Bílý Potok

0

0

0

0

0

0

0

564206

Lázně Libverda

0

0

0

0

0

0

0 9

SOSO

Hejnice

3

2

2

2

0

0

564265

Nové Město p.S.

1

1

2

1

0

0

5 1

564133

Jindřichovice p.S.

1

0

0

0

0

0

SOSO

Nové Město p.S.

2

1

2

1

0

0

6

0

37

13 6 10 7 1 SO ORP C e l k e m Zdroj: ČSÚ – MOS (Městská a obecní statistika) www.liberec.czso.cz Vysvětlivky: OLD - Ordinace praktického lékaře pro dospělé + detašované pracovišt OLM - Ordinace praktického lékaře pro děti a dorost + detašované pracoviště OLS - Ordinace praktického lékaře - stomatologa + detašované pracoviště LEK - Zařízení lékárenské péče NEM - Nemocnice + detašované pracoviště OLÚ - Odborné léčebné ústavy + LDN + Ostatní lůžková zařízení

B.3.3.2 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZDRAVOTNICTVÍ Na území správního obvodu, konkrétně ve městě Frýdlant, je umístěna jedna nemocnice, která poskytuje zdravotní péči obyvatelům ze širšího spádového okruhu než je správní obvod. Od počátku existence má nemocnice chirurgická, interní a porodnická lůžka pro zajištění zdravotnické léčebné, diagnostické a ošetřovatelské péče. V roce 2006 disponovala nemocnice 144 lůžky včetně Léčebny pro dlouhodobě nemocné. V současné době byla uzavřena porodnice, a řeší se posílení rychlé zdravotní a záchranné služby zajišťující poskytnutí potřebné péče v Krajské nemocnici v Liberci. MěÚ Frýdlant, ÚÚP

107


Zdravotnictví

Zdravotnictví je v SO ORP dále zastoupeno 13 samostatnými pracovišti praktických lékařů pro dospělé, 6 samostatnými ordinacemi praktického lékaře pro děti a dorost, stomatologové pak ordinovali v 10 samostatných pracovištích. Lékárenské služby nabízelo 7 zařízení. Péči starým občanům poskytují 2 domovy důchodců s celkovou kapacitou 116 míst a dále 6 domů s pečovatelskou službou se 146 byty. Podle počtu registrovaných pacientů na praktického lékaře pro dospělé patří Frýdlantsko k územím s nejvyšším zatížením jak v rámci kraje, tak v rámci oblasti Severovýchod. Podle počtu obyvatel na praktického zubního lékaře je Frýdlantsko vůbec nejvíce zatíženým územím mezi všemi SO ORP v oblasti Severovýchod a odpovídá dvojnásobku průměru ČR. Této skutečnosti by se měla věnovat zvláštní pozornost a provést analýzu důvodů a důsledků na kvalitu zdravotnické péče. B.3.3.3 IDENTIFIKACE ROZVOJOVÝCH LIMITŮ ÚZEMÍ Pro stabilizaci osídlení a rostoucí počet, ale i stárnutí obyvatel / uživatelů území Frýdlantska je velice důležitým faktorem další rozvoj zdravotnické péče, jejíž nezbytnou základnu představuje Nemocnice s poliklinikou ve Frýdlantě.

B.3.4 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZDRAVOTNCTVÍ -

Nemocnice s poliklinikou ve Frýdlantě, která je hlavním poskytovatelem zdravotnické péče pro území a její spádová oblast překračuje území SO ORP (Chrastavsko a Hrádecko).

B.3.5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZDRAVOTNICTVÍ V rámci tématického okruhu zdravotnictví nejsou vymezovány limity využití území.

B.3.6 SOUHRN ZÁMĚRŮ POŘIZOVATELE A POSKYTOVATELŮ JEVŮ Záměry na zřízení nových stanovišť rychlé a záchranné zdravotní služby zaručujících splnění normy časové dostupnosti z území Frýdlantska do Krajské nemocnice Liberec (v návrhu jsou stanoviště v Lázních Libverda a v Albrechticích u Frýdlantu).


108


B.4

Sociální péče

SOCIÁLNÍ PÉČE


Přehled pobytových zařízení služeb sociální péče regionu Liberec, Pokorná, Cepros, 01/2008 Správní obvody obcí s rozšířenou působností – Liberecký kraj 2006, ČSÚ Liberec 2008 Vybrané údaje o regionu soudržnosti Severovýchod, ČSÚ Liberec, Hradec Králové a Pardubice 2008 Vybrané údaje z veřejné databáze ČSÚ www.liberec.czso.cz http://vdb.czso.cz údaje o území - plochy občanského vybavení - ÚÚP ORP Frýdlant

B.4.2 PODKLADY RURÚ Z HLEDISKA PROBLEMATIKY SOCIÁLNÍ PÉČE B.4.2.1 VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI JEVŮ Z PODKLADŮ RURÚ, NÁVRH ÚPRAV Č.jevu 3.5

Sledovaný jev plochy občanského vybavení plochy občanského vybavení – sociální péče



Sledovaný jev Místa v domovech důchodců na 1000 obyvatel ve věku 65+let

Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav Údaje ČSÚ dostupné a vhodné na úrovni SO ORP ve vzájemném porovnání s průměry okresu, kraje, oblasti a ČR.

B.4.3 CHARAKTERISTIKY A TRENDY VÝVOJE SOCIÁLNÍ PÉČE B.4.3.1 CHARAKTERISTIKA STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ DLE JEDNOTLIVÝCH JEVŮ PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – SOCIÁLNÍ PÉČE (JEV 3.5) Tab.1

Přehled ploch občanské vybavenosti – sociální péče (v obcích bez ÚPD)

Obec Bulovka

Katastrální území Arnoltice Bulovka Dolní Oldřiš Heřmanice u Frýdlantu Heřmanice Kristiánov Dětřichovec Jindřichovice pod Jindřichovice pod Smrkem Smrkem Lázně Libverda Lázně Libverda Dolní Pertoltice Pertoltice Horní Pertoltice Zdroj: Terénní šetření

Plochy veřejné vybavenosti - sociální péče

3/44100 1/3104 -

MÍSTA V DOMOVECH DŮCHODCŮ NA 1000 OBYVATEL VE VĚKU 65+LET (JEV 119.B4.1) Na území SO ORP bylo na začátku roku 2007 – od té doby nejsou k dispozici srovnatelné údaje s jinými SO ORP – celkem 9 zařízení sociální péče. Z toho bylo 6 domů s pečovatelskou službou (DPS), 2 domovy důchodců (DD) a Ústav sociální péče pro mentálně postižené děti a mládež v Raspenavě. Počtem 39,9 míst v DD na 1000 obyvatel ve věku nad 65 let (v roce 2006 zde žilo 2907 obyvatel v tomto věku) patří Frýdlantsko k nejlépe vybaveným územním celkům v rámci oblasti Severovýchod, ale i ČR. Průměr ČR odpovídá 26,1 a nejvyšším průměrem mezi kraji se vyznačuje Ústecký kraj 39,8 a mezi okresy Severovýchodu Jičín s průměrem také 39,7.


109


Sociální péče

V současné době jsou pro sociální péči preferovány DPS, jejichž výstavba byla podporována státním programem, a jež byly v posledních letech vybudovány také na Frýdlantsku. V současné době proto již nabídka míst / služeb sociální péče v DPS převažuje nad DD. Z tohoto hlediska lze hodnotit úroveň nabídky sociální péče za velmi dobrou, i když uvnitř SO ORP je diferencována. Ze středisek osídlení postrádala zařízení sociální péče pouze obec Hejnice. Z menších venkovských obcí se o DPS postaraly nejdříve Lázně Libverda a Dětřichov. V souvislosti se stárnutím obyvatel bude přibývat potenciálních klientů sociální péče. Podle střední varianty prognózy demografického vývoje lze očekávat výrazný růst počtu obyvatel ve věku nad 65 let. Proti roku 2006 by se měl jejich počet do roku 2016 zvýšit o 1600 a do roku 2021 o 2300 obyvatel, tj. téměř o 80 %! V případě tzv. vysoké varianty vývoje by očekávaný nárůst byl ještě vyšší. Tab.2

Rozmístění zařízení sociální péče – rok 2006 (ČSÚ) ÚSP

DPS

DD

Celkem

Frýdlant

0

1

1

2

Bulovka

0

0

0

545996

Černousy

0

0

0

546607

Dětřichov

0

1

0

563994

Dolní Řasnice

0

0

0

564036

Habartice

0

0

0

544353

Heřmanice

0

0

0

564079

Horní Řasnice

0

0

0

564168

Krásný Les

0

0

0

530433

Kunratice

0

0

0

564311

Pertoltice

0

0

0

564494

Višňová

0

0

0

SOSO

Frýdlant

0

2

1

564044

Hejnice

0

0

0

564371

Raspenava

1

1

0

546631

Bílý Potok

0

0

0

564206

Lázně Libverda

0

1

0

1

SOSO

Hejnice

1

2

0

3

564265

Nové Město p.S.

0

2

0

2

Kód obce

Název

564028 563935

1

3 2

564133

Jindřichovice p.S.

0

0

1

1

SOSO

Nové Město p.S.

0

2

1

3

SO ORP

Celkem

1

6

2

9 Vlastní

Zdroj dat / Pozn. Zdroj: ČSÚ – MOS (Městská a obecní statistika) Vysvětlivky: ÚSP = ústavy sociální péče DPS = domy s pečovatelskou službou DD = domovy důchodců

ČSÚ ČSÚ www.liberec.czso.cz

ČSÚ

B.4.3.2 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Z HLEDISKA SOCIÁLNÍ PÉČE Péči starým občanům poskytují 2 domovy důchodců s celkovou kapacitou 116 míst a dále 6 domů s pečovatelskou službou se 146 byty. Dalším sociálním zařízením je ÚSP pro mentálně postižené děti a mládež v Raspenavě. Zatímco uživatelé DPS bydlí v bytech, uživatelé domovů pro důchodce a ústavů sociální péče nebydlí v bytech, ale jsou součástí bydlících obyvatel (mimo bytový fond). To má význam při hodnocení počtu a zejména struktury „bydlících obyvatel“ v obcích Raspenava a zejména v Jindřichovicích p.S. (kde tvoří téměř 14 % bydlících obyvatel obce). Zařízení sociální péče jsou umístěna pouze v šesti obcích – Frýdlant, Dětřichov, Raspenava, Lázně Libverda, Nové Město pod Smrkem a Jindřichovice pod Smrkem – a v každém ze spádových obvodů středisek osídlení se nacházejí tři tato zařízení (stav na konci roku 2006).


110


Sociální péče

Vzhledem ke stárnutí populace přibývá a bude přibývat obyvatel vyžadujících sociální péči. Podle demografické prognózy se očekává za období 2001 – 2030 zdvojnásobení počtu obyvatel ve věku nad 65 let. Zatímco v roce 2001 to bylo 2766 obyvatel, v roce 2006 to bylo 2906, pak v roce 2011 se očekává 3552, v roce 2016 4546, v roce 2021 5236 a v roce 2030 lze očekávat 5757 bydlících obyvatel ve věku nad 65 let (podle tzv. střední varianty demografické prognózy vývoje obyvatelstva Frýdlantska zpracované v roce 2002). Z toho lze učinit závěr, že v SO ORP výrazně porostou potřeby a požadavky na realizaci a umístění dalších zařízení sociální péče v souvislosti s růstem počtu obyvatel příslušné věkové skupiny, ale i s růstem pozornosti věnované tělesně a mentálně postiženým a tzv. okrajovým sociálním skupinám. Současně s tím bude dále klesat počet dětí a mládeže (viz Školství a vzdělávání). Z toho vyplývá, že i školství a vzdělávání se nutně bude více orientovat na celoživotní vzdělávání a vzdělávání v rámci tzv. třetího věku (osoby v poproduktivním věku) a tím se bude stále více prolínat se sociální péčí. B.4.3.3 IDENTIFIKACE ROZVOJOVÝCH LIMITŮ ÚZEMÍ Nabídkou míst v Domovech důchodců i v Domech s pečovatelskou službou je Frýdlantsko vybavené nad průměrem ČR i kraje. Očekávaný růst počtu obyvatel ve věku nad 65 let bude vyžadovat posílení těchto kapacit. Výrazný růst dosahující až zdvojnásobení počtu obyvatel ve věku nad 65 let bude zároveň výrazným podnětem a příležitostí pro intenzivnější využití školských a vzdělávacích zařízení s orientací na spojení potřeb celoživotního vzdělávání a sociální péče.

B.4.4 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA SOCIÁLNÍ PÉČE -

domovy důchodců Frýdlant, Jindřichovice pod Smrkem domy s pečovatelskou službou

B.4.5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA SOCIÁLNÍ PÉČE V rámci tématického okruhu sociální péče nejsou vymezovány limity využití území.

B.4.6 SOUHRN ZÁMĚRŮ POŘIZOVATELE A POSKYTOVATELŮ JEVŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu sociální péče nebyly vzneseny.


111


B.5

Kulturní hodnoty, urbanistické, architektonické hodnoty, památková péče

KULTURNÍ HODNOTY, URBANISTICKÉ, HODNOTY, PAMÁTKOVÁ PÉČE

ARCHITEKTONICKÉ


údaje o území - NPÚ Praha - MPZ Frýdlant údaje o území - NPÚ Praha - seznam nemovitých kulturních památek včetně OP údaje o území - NPÚ Praha - národní kulturní památka a její OP údaje o území - NPÚ Praha - území s archeologickými nálezy podklady pracoviště NPÚ v Liberci projekt Krajina podstávkových domů, KÚLK, 2005 ÚPD obcí ÚAP Liberecký kraj, SAUL, 2010 terénní šetření a databáze zhotovitele Koncept účinnější podpory památkové péče v Libereckém kraji – Bohemia Discovery – 2003 seznamy nemovitého a movitého památkového fondu – Databáze Národního památkového ústavu Praha – 2007 Památky lidové architektury v Euroregionu Nisa, vydavatelství Booster, Jelenia Góra Vývoj lidové architektury, Vlastimil Šafránek a Alexandra Gromovská, vydalo Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, 1976 Tradiční stavby Jizerských hor, CHKO Jizerské hory, 2008 Lidová architektura Pojizeří a Krkonoš, PhDr. Vladimíra Coganová a Libuše Šolcová, vydalo Muzeum v Podkrkonoší v Trutnově Lidová architektura v Československu, Václav Mencl, Academia, nakladatelství Československé Akademie věd, Praha 1980 Industriál Libereckého kraje, VCPD ČVUT Praha, 2007 Kniha o Jizerských horách, M. Nevrlý, SNTL 1982 mapa KČT Jizerské hory 1:50000, 4 vydání, 2007 www.google.com

-

B.5.2 PODKLADY RURÚ Z HLEDISKA KULTURNÍCH HODNOT B.5.2.1 VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI JEVŮ Z PODKLADŮ RURÚ, NÁVRH ÚPRAV Č.jevu 5 6

Sledovaný jev památková rezervace včetně ochranného pásma památková zóna včetně ochranného pásma

7 8

krajinná památková zóna nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma

9 10 11

nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma památka UNESCO včetně ochranného pásma urbanistické hodnoty

12

region lidové architektury

13

historicky významná stavba, soubor

14

architektonicky cenná stavba, soubor

15

významná stavební dominanta

16 19 113

území s archeologickými nálezy místo významné události ochranné pásmo hřbitova, krematoria

Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav jev se v řešeném území nevyskytuje údaje od NPU Praha (soubor .dgn) bez popisu poskytnut ESRI shape file NPU pracoviště Liberec jev se v řešeném území nevyskytuje údaje od NPÚ Praha neposkytnuty, bodová vrstva ESRI shape file KÚLK, doplněno dle soupisu NPÚ pracoviště Liberec poskytnut ESRI shape file NPU pracoviště Liberec jev se v řešeném území nevyskytuje zjištěny na podkladě literatury, aktualizovány terénním šetřením zjištěny terénním šetřením a z literatury (zdroj „Krajina podstávkových domů“, LK, 2005), zjištěny na podkladě literatury, aktualizovány terénním šetřením zjištěny na podkladě literatury, aktualizovány terénním šetřením zjištěny na podkladě literatury, aktualizovány terénním šetřením vymezeny dle podkladů pro ÚAP zjištěny na podkladě literatury ochranná pásma pro zpracování ÚAP nebyla poskytnuta

B.5.2.2 DOPLNĚNÍ PODKLADŮ RURÚ O DALŠÍ SLEDOVANÉ JEVY Č.jevu -

Sledovaný jev


Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav

112



B.5.3 CHARAKTERISTIKA A TRENDY PROBLEMATIKY KULTURNÍCH HODNOT B.5.3.1 CHARAKTERISTIKA STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ DLE JEDNOTLIVÝCH JEVŮ PAMÁTKOVÁ ZÓNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 6) Památkové zóny prohlašuje Ministerstvo kultury po projednání s krajským úřadem včetně určení podmínek jejich ochrany. Zahrnují území sídelních útvarů nebo jejich částí s podílem kulturních památek, historickým prostředím nebo částí krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty. Památkové zóny se prohlašují v rozlišení na: městské, vesnické a krajinné. Tab.1 Obec Frýdlant Zdroj:

Městská památková zóna Katastrální území Frýdlant

Prohlášení Městská památková zóna Frýdlant prohlášena Vyhláškou Ministerstva kultury č.476 Sb. ze dne 10.9.1991 Národní památkový ústav pracoviště Liberec

Vymezení v rozsahu historického jádra města

Vesnické a krajinné památkové zóny nebyly na území ORP Frýdlant prohlášeny. NEMOVITÁ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 8) Nemovité kulturní památky (KP) zapsané do Ústředního seznamu kulturních památek ČR prohlašuje Ministerstvo kultury a rozhodnutí o ochranném pásmu (OP) vydává obecní úřad obce ORP. Tab.2a

Nemovité kulturní památky

Obec

Katastrální území

Bílý Potok

Bílý Potok pod Smrkem

Bulovka

Arnoltice u Bulovky

Bulovka Dolní Oldřiš Černousy

Černousy

Dětřichov

Ves Dětřichov u Frýdlantu

Dolní Řasnice Dolní Řasnice Frýdlant

Číslo památky Název památky v rejstříku ÚSKP 49791/5-5856 kostel Nejsvětější Trojice 27306/5-4181 socha sv. Jana Nepomuckého 101379 lávka - mostek 33906/5-4184 27108/5-4185 33247/5-4186 25868/5-4183 19908/5-4182 32047/5-4188 18647/5-4187 46664/5-4191 24992/5-4192 16335/5-4193 39121/5-4206 27129/5-4204 32477/5-4205 28180/5-4203 14557/5-4219 44948/5-4218

Albrechtice u Frýdlantu

30926/5-4208

Frýdlant

47196/5-4207 101244 100017 100018 28732/5-4244 36957/5-4242 25082/5-4266 27303/5-4265 24160/5-4269 22303/5-4268


Poznámka

střed obce střed obce, V od kostela přes Arnoltický potok S okraj obce, vlevo od st. silnice na kostel sv. Maří Magdalény Habartice venkovská usedlost střed obce krucifix Z část obce, před čp. 26 krucifix střed obce kostel Archanděla Michaela střed obce smírčí kříž V od kostela, vně hřbitovní zdi kostel sv. Martina střed obce zemědělský dvůr bývalého zámku původně čp. 22, 23, 24 kaple sv. Jana Nepomuckého SV část obce kostel sv. Vavřince socha sv. Jana Nepomuckého SV okraj obce venkovská usedlost V od středu obce kostel sv. Anny SZ od středu obce krucifix vpravo od st. silnice na Frýdlant kovárna krucifix při čp. 319 S část obce, vpravo od st. silnice na jiná obytná stavba Frýdlant J konec obce, vlevo při st. silnici na milník Frýdlant vila Mládeže kostel Krista Spasitele (býv. evangelický) Vrchlického fara Vrchlického špitál Míru sousoší Piety Okružní městský dům Husova městský dům Husova městský dům Havlíčkova městský dům Havlíčkova

113

Č.p.

čp.48

čp.67

čp.27

čp.1

čp.907 čp.881 čp.945 čp.176 čp.609 čp.352 čp.43 čp.42


Kulturní hodnoty, urbanistické, architektonické hodnoty, památková péče 46913/5-4246 32097/5-4263 18922/5-4245 13928/5-4267

městský dům městský dům městský dům městský dům

43962/5-5246 36715/5-4232 33310/5-4231 15269/5-4223 22928/5-4249 50150/5-5867 32936/5-4222 16130/5-4250 30274/5-4251 30964/5-4226 46310/5-4225 38564/5-4252 16292/5-4229 21486/5-4224 24917/5-4230 21508/5-4254 33096/5-4227 16327/5-4256 29349/5-4261 28599/5-4228

radnice městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům - hotel Bílý kůň městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městské opevnění - hradební zeď s baštou městský dům Kostelní městský dům Děkanská solnice Kostelní městský dům Československé armády kostel sv. Maří Magdalény městský dům Děkanská městský dům Československé armády kostel sv. Kříže Kostelní, Děkanská městský dům Zámecká městský dům Zámecká městský dům Zámecká městský dům Zámecká městský dům Zámecká městský dům Zámecká městský dům Zámecká městský dům Zámecká socha sv. Jana Nepomuckého Hejnická, most při silnici k zámku socha sv. Máří Magdaleny Městkský dům s omezením: bez pamětní desky J. Krosche Kodešova venkovský dům Zahradní venkovská usedlost S okraj obce boží muka Fučíkova přes řeku Smědou, na místní silniční most komunikaci směr Ferdinandov klášter s kostelem Navšt. P. Marie, Mariánský sloup, sochy 4 světců, socha P. Marie, s omezením: bez prodejních stánků a části zahrady venkovský dům střed obce venkovská usedlost střed obce venkovský dům střed obce škola střed obce venkovský dům V okraj obce větrný mlýn kostel Nanebevzetí Panny Marie krucifix pomník Stráže obrany státu poblíž hranice s Polskem Jiná feudální stavba – panský dům Srbská

43796/5-4233 23333/5-4255 19440/5-4258 41307/5-4767 34966/5-4260 25356/5-4272 25552/5-4257 30034/5-4259 20852/5-4253 43797/5-4235 38494/5-4234 32287/5-4239 36298/5-4240 19804/5-4236 19663/5-4241 32888/5-4238 37232/5-4237 16908/5-4270 103220

Habartice Hejnice

Habartice u Fr. Hejnice

11703/5-4264 102578 34522/5-4273 46203/5-4275 44093/5-5412

Heřmanice

Heřmanice u Frýdlantu

Kristiánov Horní Řasnice Horní Řasnice Srbská


46793/5-4274 26191/5-4209 39210/5-4214 45746/5-4210 32847/5-4212 27547/5-4213 20498/5-4215 16255/5-4297 53266/5-4296 23250/5-4996 17629/5-4298

Míru Husova Míru Havlíčkova nám. T. G. Masaryka, Míru, K. H. Borovského nám. T. G. Masaryka nám. T. G. Masaryka nám. T. G. Masaryka Svatopluka Čecha nám. T. G. Masaryka nám. T. G. Masaryka Svatopluka Čecha Svatopluka Čecha nám. T. G. Masaryka nám. T. G. Masaryka Svatopluka Čecha nám. T. G. Masaryka nám. T. G. Masaryka nám. T. G. Masaryka Kostelní nám. T. G. Masaryka Kostelní Československé armády Děkanská

114

čp.1400 čp.355 čp.36 čp.41 čp.37 čp.104 čp.102 čp.3 čp.27 čp.4 čp.2 čp.26 čp.24 čp.95 čp.94 čp.23 čp.72 čp.92 čp.73 čp.11 čp.91 čp.14 čp.66 čp.74

čp.15 čp.90 čp.20 čp.388 čp.75 čp.393 čp.434 čp.437 čp.447 čp.444 čp.4028 čp.619 čp.442 čp.441

čp.252 čp.356 čp.70

čp.1 čp.77 čp.78 čp.29 čp.39 čp.6 čp.?

čp.62

ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ Jindřichovice Jindřichovice pod Smrkem pod Smrkem Krásný Les

Krásný Les u Frýdlantu

Kunratice

Kunratice u Frýdlantu

Lázně Libverda

Lázně Libverda

Nové Město pod Smrkem

Ludvíkov pod Smrkem Nové Město pod Smrkem

Pertoltice

Dolní Pertoltice

Raspenava

Raspenava

Kulturní hodnoty, urbanistické, architektonické hodnoty, památková péče 24418/5-4340 kostel Nejsvětější Trojice 32158/5-4339 15124/5-4343 32365/5-4344 37587/5-4345 29700/5-4347 23362/5-4346 15866/5-4372 19677/5-4371 53116/5-4374 20341/5-4383 33724/5-4384 34266/5-4377 20567/5-4375 41950/5-4385

kostel sv. Jakuba, zřícenina kostel sv. Heleny boží muka výklenková kaplička se sousoším Nejsvětější Trojice krucifix boží muka kostel Všech svatých krucifix kaple Bolestné P. Marie lázeňský dům Vodoléčba lázeňský dům Zámeček lázeňský dům Jizera městské lázně Libverda městský dům

16690/5-4401 10302/5-5558 21748/5-4398 28965/5-4400 45540/5-4397 32240/5-4396 23050/5-4399 50347/5-5874 12610/5-5521

kostel sv. Petra a Pavla vila továrníka Klingera ? krucifix kostel sv. Kateřiny socha sv. Jana Nepomuckého krucifix městský dům městské lázně Ludvíkovská smuteční síň Klingerovo mauzoleum kostel sv. Jošta - areál se hřbitovem zemědělský dvůr, z toho jen: holubník zděný venkovský dům škola pův. čp. 89? smírčí kříž zemědělský dvůr kostel Nanebevzetí P. Marie venkovský dům s restaurací boží muka Lužec, při čp. 57 kostel sv. Anny střed obce smírčí kříž J od kostela výšinné opevněné sídliště hradiště slovanské, archeologické stopy venkovská usedlost Z část obce výšinné opevněné sídliště hradiště, archeologické stopy venkovský dům venkovský dům venkovský dům venkovský dům venkovský dům venkovský dům venkovský dům venkovský dům kostel sv. Ducha (později protestantský)

51053/5-5908

Višňová

Andělka

51200/5-5911 16608/5-4429 30326/5-4434 32072/5-4433 34836/5-4435 19600/5-4431 28452/5-4437 38932/5-4436 32873/5-4173 18095/5-4174

23595/5-4176 15558/5-4175 Předlánce Víska u Frýdlantu

Višňová u Frýdlantu

36864/5-4487 32307/5-4488 29134/5-4491 46740/5-4490 24165/5-4489 28220/5-4485 24834/5-4483 44733/5-4484 42024/5-4482 24014/5-4481

Zdroj:

čp.113 čp.114 čp.116 čp.82 čp.117

čp.626

čp.316 čp.38

čp.297 čp.493 čp.490 čp.62 čp.313

čp.10

čp.70 čp.36 čp.35 čp.26 čp.41 čp.5 čp.75 čp.18

ESRI shape file KÚLK - bodová vrstva, aktuální seznam památek - NPÚ pracoviště Liberec, 2008

V následující tabulce jsou uvedeny nemovité kulturní památky, které byly již fyzicky odstraněny, ale do současné doby nebyla zrušena jejich památková ochrana a jsou stále vedeny v rejstříku ÚSKP. V grafické části PRURÚ nejsou tyto objekty zobrazeny.


115


Tab.2b Obec Frýdlant

Nemovité kulturní památky Katastrální území Frýdlant

Heřmanice Heřmanice Kunratice Kunratice Lázně Libverda Lázně Libverda Višňová


Poustka u Frýdlantu

Č. pam v ÚSKP 53484/5-4243 53488/5-4248 53541/5-4211 54223/5-4373 53323/5-4376 54657/5-4386

městský dům, z toho jen: dřevěná rámová pila na vodní pohon městský dům - zbořeno venkovská usedlost venkovská usedlost městský dům venkovský dům - neexistuje

čp.21 čp.31 čp.12 čp.77 čp.13

54661/5-4486

venkovská usedlost

čp.47

Název památky

Č.p.

Zdroj: NPU pracoviště Praha

NEMOVITÁ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘ. SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 9) Nemovité národní kulturní památky (NKP) zapsané do Ústředního seznamu kulturních památek ČR prohlašuje vláda a rozhodnutí o ochranném pásmu (OP) vydává obecní úřad obce ORP. Hrad a zámek Frýdlant s areálem - raně gotický hrad z poloviny 13. století, přestavěný v 16. století, roku 1598 byl k hradu přistavěn renesanční zámek (Marco Spazio) s kaplí, rozšířený roku 1967 (hodnotné interiéry s cennou obrazárnou a bohatými sbírkami). Tab.3 Obec

Frýdlant

Zdroj:

Nemovité národní kulturní památky Katastrální území Frýdlant

Číslo památky v rejstříku ÚSKP 32155/5-4271

Název památky

areál hradu a zámku Frýdlant

NPÚ - pracoviště Liberec

Části areálu hradu a zámku Frýdlant -

1. švédský barbakan 2. strážní budka 3. kastelánské křídlo 4. nový zámek č. p. 4001 - pův. č.p. 1-ZO 5. kaple 6. schodiště 7. studna 8. schodiště s balustrádou I. 9. rampa zv. rytířská stezka 10. domek zv. Stelzigův 11. prampouch 12. hrad 13. schodiště s balustrádou II. 14. kamenná lavička I. 15. kamenná lavička II. 16. úřednický domek 17. hradební zeď I. 18. bašta I. 19. bašta II. 20. bašta III. 21. bastion zv. Ostrý roh 22. strážní věžička 23. vnitřní ochoz 24. vnější hradba 25. hradební příkop 26. hradební zeď II. 27. bašta s korouhvovou věžičkou 28. zídka 29. terasa 30. park 32. areál domu č. p. 4052 - pův. č. p. 52-ZO a. dům č. p. 4052 b. oplocení se zděnými sloupky 33. areál domu č. p. 4046 - pův. č. p. 46-ZO 1. dům č. p. 4046 2. hospodářská budova 3. ohradní zeď s branou


116

Ochranné pásmo ochranné pásmo zřízeno rozhodnutím ONV Liberec ze dne 1.7.1977

ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ -

-

-


34. areál domu č. p. 4004 - pův. č. p. 4-ZO 34. dům č. p. 4004 36. konírna 37. ohradní zeď 38. brána 39. oplocení 40. altánek 35. dům č. p. 4003 - pův. č. p. 3-ZO 36. dům č. p. 4030 - pův. č. p. 30-ZO s altánky 1. dům č. p. 4030 2. altánek I. 3. altánek II. 37. dům č. p. 4028 - pův. č.p. 28 ZO

PAMÁTKA UNESCO VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV B10) Památka UNESCO se v řešeném území ORP Frýdlant nevyskytuje. Poznámka: Seznam světového dědictví zahrnuje kulturní a přírodní dědictví. Vyhlašuje ho mezivládní Výbor pro světové dědictví na základě Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Jev se uvádí v souvislosti se záměrem zajistit podmínky pro zachování jedinečné kulturní krajiny, která mimo jiné zahrnuje celé území ORP Frýdlant, a cílem prosadit vyhlášení Krajiny podstávkových domů památkou UNESCO. URBANISTICKÉ HODNOTY (JEV 11) Urbanistické hodnoty území jednotlivých obcí zpravidla vyplývají z jejich polohy a významu v síti osídlení a z kvality místních obytných a přírodních podmínek. Obecně lze konstatovat, že dosavadní malá atraktivita, ztížená dostupnost území a omezený rozsah investičních aktivit s minimem podstatných urbanistických zásahů uchovaly strukturu některých sídel téměř v původní podobě. V níže položených polohách je místně krajina a její horizonty do jisté míry negativně poznamenána působením nedávných velkokapacitních forem zemědělské velkovýroby s řadou dnes chátrajících areálů. Útlum zde tradičních výrobních odvětví přivodil zvýšenou míru devastace původních provozoven, jejichž stavby místně snižují obytnou kvalitu zastavěných ploch. BÍLÝ POTOK nejvýše položená obec (založena r. 1594) na trase silnice II/290 - rozptýlená venkovská zástavba hlubokého údolí Smědé a přilehlých svahů v lineárním uspořádání podle místních komunikací směřuje k centrálnímu prostoru ve spodní poloze, které dominuje kostel Nejsvětější Trojice z l. 1888 – 90 a směrem k hranicím se sousední obcí Hejnice, na kterou plynule navazuje, soubor výrobních objektů. BULOVKA lineárně uspořádaná a řazená obec zahrnuje venkovská sídla Arnoltice a Bulovka při Bulovském potoce a za sedlem Bulovského kopce odloučenou Dolní Oldřiš na potoce Červená voda, stékajícím do Polska: Arnoltice (poprvé uváděny v r. 1346) – rozptýlená venkovská zástavba křížící silnici I/13 s kostelem sv. Maří Magdalény z l. 1738 – 39. Bulovka - stará lužicko srbská osada s kostelem Archanděla Michaela z r 1341 a farou, barokně přestavěným r. 1741 a znovu r. 1891, na horním konci vsi je skupina statků s hrázděnými patry. Dolní Oldřiš – odlehlá osada na státní hranici s Polskem s původně středověkým kostelem sv. Martina, zbarokizovaným r. 1780. Rozptýlená zástavba sleduje silnici III. třídy a vodní tok.


117



ČERNOUSY obec na státní hranici s Polskem zahrnuje venkovská sídla Boleslav a Ves v nivě toku Smědé a Černousy v odloučené vyvýšené poloze. Černousy - stará lužicko srbská osada, připomínaná již ve 13. stol. se zemědělským dvorem – bývalým zámečkem z r. 1793 (původně středověký panský dvůr z r. 1385 a kaplí sv. Jana Nepomuckého (1789). Ves - stará lužicko srbská osada (poprvé uváděna v r. 1306) s gotickým kostelem sv. Vavřince z r. 1519, kruhovou hřbitovní zdí, renesančními a barokními náhrobky a stavbou podstávkového domu. Boleslav – navazující rozptýlená obytná skupina DĚTŘICHOV obec na toku Olešky s rozptýlenou venkovskou zástavbou okolo místních komunikací na relativně rovném terénu okolo centrálního prostoru s vazbou na silnici I/13 – na křižovatce místních komunikací zřetelný centrální prostor s místní dominantou kostela sv. Anny původně ze začátku 15. století s věží z r. 1619 a přestavbami z r. 1720 a 1840 - okolo zpevněné plochy se zastávkou a točnou pro bus soustředěny objekty občanské vybavenosti a po jeho obvodu dále obytný soubor se skupinou obytných domů a relativně rozsáhlé výrobní areály, z nichž Thermoplast je nový moderní halový soubor a druhý značně devastován a využíván extenzívně. Místní zajímavostí byla bývalá úzkorozchodná železnice do Frýdlantu. DOLNÍ ŘASNICE zemědělská obec - dolní část souvislé rozptýlené venkovské zástavby po obou březích v údolí Řasnice (poprvé uváděna v r. 1381) s řadou domů s hrázděnými patry a dvěma mohutnými památnými stromy (známa pobytem kováře Stelziga) HORNÍ ŘASNICE Horní Řasnice - zemědělská ves s rozlehlými pískovnami - horní část souvislé rozptýlené venkovské zástavby po obou březích v údolí Řasnice (poprvé uváděna v r. 1381) s kostelem Nanebevzetí Panny Marie (původně ze 14. stol., barokně přestavěn v 18. stol.). Sídlo je tzv. lánového typu s protáhlým nespojitým zastavěným územím s ne příliš znatelným centrem kolem kostela. Srbská - odlehlá osada v mělkém údolí vodního toku Srbská tvořícím levostranný přítok Jindřichovického potoka za sedlem Kamenného vrchu na státní hranici s Polskem. Sídlo je rovněž tzv. lánového typu s protáhlým nespojitým zastavěným územím. Hraniční sídlo. FRÝDLANT Frýdlant (poprvé uváděn v 1278, jako správní a tržní místo ještě starší, městem od r. 1537) – kompaktní městský útvar na toku Smědé - v centru města s pseudorenesanční radnicí (1888 – 93, F. Neumann), pozdně gotickým farním kostelem Nalezení sv. Kříže (vysvěcen 1498 s pozdějšími úpravami) s farou, mauzoleem a vzácnými renesančními a barokními sochařskými díly a náhrobky je dochováno několik desítek památkově chráněných starých domů a zbytky hradeb. Evangelický kostel je z r. 1903. Historické jádro města je prohlášeno Městskou památkovou zónou. Na čedičové skále při soutoku Řasnice a Smědé městu dominuje Hrad a zámek Frýdlant s areálem - raně gotický hrad z poloviny 13. století, přestavěný v 16. století, roku 1598 byl k hradu přistavěn renesanční zámek (Marco Spazio) s kaplí, rozšířený roku 1967 (hodnotné interiéry s cennou obrazárnou a bohatými sbírkami). Albrechtice u Frýdlantu – odloučené roztroušené sídlo uspořádané lineárně v souběhu trasy I/13 v sedle mezi Lysým a Kančím vrchem, uváděné poprvé r.1381 s barokní kaplí J. Nepomuckého se zvoničkou a několika stavbami lidové architektury.


118



HABARTICE hraniční obec v nejsevernější poloze tzv. Frýdlantského výběžku s hraničním přechodem do Polska, zahrnující části: Habartice u Frýdlantu - rozvolněná předměstská zástavba na trase silnice I/13 v prostorové vazbě na dnes polské město Zawidów (částečné městské právo r.1250, úplné v 17. stol. město náleželo k frýdlantskému panství). Háj - odlehlá stará lužicko srbská osada na státní hranici s Polskem okolo obdélné návsi, přístupná ze silnice I/13 komunikací s pravidelnou oboustrannou alejí. HEJNICE městský útvar (první zmínka o osídlení z r. 1211, městem od r. 1917) v horském údolí na toku Smědé s relativně koncentrovanou zástavbou okolo křižovatky na Lázně Libverda a doznívající volnou zástavbou k hranicím obce s Bílým Potokem - fascinující je komponovaná nástupní osa k nejznámějšímu poutnímu místu v oblasti – ke kostelu Navštívení Pany Marie (chrám) pod strmým svahem Ořešníku a Frýdlantského Cimbuří. Areál kláštera Hejnice s dvouvěžovým barokním kostelem Navštívení Panny Marie z let 1722 – 25 (T. Haufenecker) na místě původní gotické kaple, s cenným zařízením - barokní budova kláštera z let 1692 – 98 (M. A. Canevale) s kryptou. HEŘMANICE Heřmanice u Frýdlantu - hraniční obec - lineárně uspořádané venkovské sídlo na místní komunikaci k hranici s Polskem v údolní nivě vodoteče Olešky s nejcennějším souborem dobře udržovaných roubených podstávkových domů s hrázděným patrem, u odbočky na Vraní vrch (hřbitov v odloučené poloze) je zřetelné centrum obce s místním občanským vybavením a koncentrací objektů výše zmíněné hornolužické hrázděné lidové architektury. Obec zdobí několik čedičových skalních výchozů skalích stěn (zejména Kodešova skála – přírodní památka). Kristiánov – odloučené drobné sídlo. JINDŘICHOVICE POD SMRKEM Jindřichovice pod Smrkem - hraniční obec (jako farní ves poprvé uváděna r. 1346) – rozptýlená venkovská zástavba s kostelem Nejsvětější Trojice a několika vilovými objekty, dokládajícími původní význam sídla, rozvaliny kostela sv. Jakuba zbořeného r.1431 husitskými vojsky na místě původní pozice vsi, přeložené na dnešní místo. Hlavní urbanistická osa obce ve směru východ západ probíhá mělkým údolím podél Jindřichovického potoka a současně podél komunikace III.třídy. Podél ní se historicky rozvinula zástavba obce. Dětřichovec – odloučené roztroušené sídlo protáhlého tvaru u státní hranice s Polskem. KRÁSNÝ LES Krásný Les u Frýdlantu – zemědělská ves poprvé uváděna v r. 1346 - souvislé rozptýlená venkovská zástavba po obou březích v údolí Řasnice s kostelem sv. Heleny (ze 14. stol., barokně přestavěný v r. 1771 a rekonstruovaný po požáru v r. 1992), výklenkovou kapličkou se sousoším Nejsvětější Trojice, několika hrázděnými domy, chráněnými stromy a těžbou čediče - kontinuelní prostorové propojení s Dolní Řasnicí. KUNRATICE Kunratice u Frýdlantu - lineárně uspořádané venkovské sídlo klesající od křižovatky s trasou Frýdlant – hraniční přechod Polska - Bogatynia v údolní nivě místní vodoteče k meándru Smědé – původně farní ves (poprvé zmíněna v r. 1377) s kostelem Všech svatých z r. 1346 a přestavěným v r. 1785 a 1879 a několika podstávkovými domy s hrázděným patrem.


119



LÁZNĚ LIBVERDA Osada zmiňována již v r. 1381, lázně při pramenech kyselky vznikly v 16. století a jejich význam vzrostl navrtáním dalších pramenů v l. 1786 – 1818 (vodu z pramenů si nechal posílat na válečná tažení Albrecht z Valdštejna). V lázních je řada památkově chráněných objektů z let 1800 – 16 (bývalý dvoupatrový empírový zámeček, klasicistní domy aj.). Zprvu relativně kompaktní zástavba centra v prostorové návaznosti na lázeňský areál s anglickým parkem v kotlině Libverdského potoka doznívá v uvolněných obytných formách pod Sviňským vrchem. Nad lázněmi dominuje oblíbená výletní restaurace Obří sud z r. 1931. NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM Hraniční obec rozptýlená mezi hřebeny sbíhajícími z hory Smrk v kotlině se sítí místních vodotečí: Hajniště – sídlo s rozptýlenou venkovskou zástavbou okolo křižovatky místních komunikací a železniční zastávkou. Ludvíkov pod Smrkem - sídlo s rozptýlenou venkovskou zástavbou okolo místních komunikací s kostelem sv. Petra a Pavla s věží s bedněným patrem. Nové Město pod Smrkem - koncentricky uspořádaný městský útvar - původně hornické město založené r. 1584 pro saské horníky při započetí těžby cínových rud v okolí získalo městská privilegia v r. 1592. Po zániku dolů v 17. století zavedena textilní výroba. Kostel sv. Kateřiny z roku 1607 s věží z r. 1693 byl v první třetině 19. století přestavěn. O původním založení svědčí čtvercové náměstí uvnitř současné zástavby. PERTOLTICE Dolní Pertoltice - zemědělská ves, poprvé uváděna v r. 1346 – rozptýlená venkovská zástavba po obou březích Pertoltického potoka, obklopena soustavou několika malých rybníků, původně středověkým kostelem sv. Jošta (areál se hřbitovem), zbarokizovaným v 18. stol. - silnice I/13, která obec protíná je zde pozoruhodně lemována lipovou alejí. Horní Pertoltice - rozptýlená venkovská zástavba směrem ke státní hranici s Polskem. RASPENAVA Raspenava – rozlehlá obec v údolí Smědé (původně zemědělská ves známá od r. 1343, od r. 1962 město) - rozvolněná zástavba s řadou městských vil a objektů lidové architektury vč.areálů na zastavěné ploše protáhlého tvaru daná obestavěním obou pobřežních komunikací a spojením původních obcí Raspenavy, Luhu a Lužce do jednoho celku - střed obce není nikterak výrazný a vyplývá pouze z umístění kostela Nanebevzetí P. Marie z let 1906-07 - za hlavní obchodní centrum Raspenavy však vždy byla uváděna část města u nového mostu. Na severním okraji k.ú. Raspenava je znělcová kupa – Chlum, na které bývalo nejvýznamnější prehistorické sídliště Frýdlantska. Zástavba obce je součástí souvislé urbanizační osy Frýdlant, Raspenava, Hejnice, Bílý Potok. VIŠŇOVÁ rozlehlá obec při toku Smědé na státní hranici s Polskem, sama odlehlá od sousední struktury osídlení, jejíž zástavbové formy ani vztahy nemají vyšší jednotící řád – jednotlivá sídla a místní části jsou od sebe zpravila prostorově oddělené. Andělka - stará lužickosrbská ves (poprvé uváděna v r. 1340) - malé sídlo s roztroušenou venkovskou zástavbou ve zcela odloučené poloze s jednolodním pozdně barokním kostelem sv. Anny z r. 1783 a koncentrací zemědělských objektů na obvodu - horizontu. Poustka u Frýdlantu - liniově uspořádané malé sídlo s roztroušenou venkovskou zástavbou v nivě Smědé mezi Vískou u Frýdlantu a Předlánci. Předlánce – stará lužickosrbská osada (poprvé uváděna v r. 1373) – malé sídlo v nivě Smědé s výšinným opevněným sídlištěm – slovanským hradištěm a archeologickým potenciálem.


120



Víska u Frýdlantu – zemědělská ves – lineárně uspořádaná venkovská zástavba v široké nivě Smědé s nejlépe dochovaným souborem hornolužické lidové architektury - roubených podstávkových domů s hrázděným patrem. Višňová u Frýdlantu – připomínaná prvně r. 1334 – zástavbově nejrozsáhlejší a nejrozvinutější část obce s poškozeným evangelickým kostelem Sv. Ducha přímo na hranici vedle obecního úřadu a plní úlohu centra s vybaveností obce, část sídla se nachází v Polsku. Tab.4

Urbanistické hodnoty území

Obec


Bílý Potok Bulovka

Černousy

Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice

Bílý Potok pod Smrkem Arnoltice Bulovka Dolní Oldřiš Boleslav Černousy Ves Dětřichov u Frýdlantu Dolní Řasnice Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant Habartice u Frýdlantu

charakter zástavby

venkovský útvar venkovský útvar venkovský útvar venkovský útvar venkovský útvar venkovský útvar venkovský útvar venkovský útvar venkovský útvar venkovský útvar městský útvar předměstský útvar venkovský útvar městský útvar venkovský útvar venkovský útvar venkovský útvar venkovský útvar venkovský útvar venkovský útvar venkovský útvar venkovský útvar městský útvar

centrum převažující obce charakter zástavby (3

(3

(3

(3 (3

MPZ (3

(3

rozptýlená rozptýlená rozptýlená rozptýlená rozptýlená rozptýlená rozptýlená rozptýlená rozptýlená rozptýlená kompaktní rozptýlená

význam polohy ve struktuře osídlení

urbanistická struktura (4 (4 (4 (4 (4 (4 (4

(1

(4

(2

(4 (4

(1

(5

(1

(6

Háj u Habartic rozptýlená (3 Hejnice kompaktní Hejnice (3 Heřmanice u Frýdlantu rozptýlená Heřmanice Kristiánov rozptýlená (3 rozptýlená Horní Řasnice Horní Řasnice Srbská rozptýlená rozptýlená Jindřichovice Dětřichovec (3 Jindřichovice pod Smrkem rozptýlená pod Smrkem (3 (2 Krásný Les u Frýdlantu rozptýlená Krásný Les (2 Kunratice u Frýdlantu rozptýlená Kunratice (3 Lázně Libverda kompaktní Lázně Libverda (2 Hajniště pod Smrkem venkovský útvar rozptýlená Nové Město Ludvíkov pod Smrkem venkovský útvar rozptýlená pod Smrkem (3 (2 Nové Město pod Smrkem městský útvar kompaktní (3 (1 Dolní Pertoltice venkovský útvar rozptýlená Pertoltice Horní Pertoltice rozptýlená (3 rozptýlená Raspenava venkovský útvar Raspenava Andělka venkovský útvar rozptýlená Višňová Poustka u Frýdlantu venkovský útvar rozptýlená Předlánce venkovský útvar rozptýlená Víska u Frýdlantu venkovský útvar rozptýlená (3 Višňová u Frýdlantu venkovský útvar rozptýlená (1 Poznámka: poloha na rozvojové ose dle ÚAP LK - nadmístního významu ROS8 (2 poloha na rozvojové ose dle ÚAP LK - nadmístního významu ROS9 (3 centrum obce (4 urbanistická struktura volná (5 urbanistická struktura s čitelnými prvky regulace (6 struktura volná ve vazbách na městské osídlení Zawidów (Polsko) Zvýraznění částí tabulky podbarvením vyjadřuje vyšší urbanistické hodnoty územních částí.

(4 (5 (4 (4 (4 (4 (4 (4 (4 (4 (5

(4 (4 (5 (4 (4 (4 (4 (4 (4 (4 (5

REGION LIDOVÉ ARCHITEKTURY (JEV 12) Za region lidové architektury se pokládá území se zvýšeným výskytem dochovaných objektů lidové architektury ve svém původním umístění a urbanistické skladbě. Vzhledem k praktické potřebě jsou tyto regiony vymezovány pouze v případě, pokud již nejsou zahrnuty v institutu památkové ochrany jako součásti památkových zón či památkových rezervací. Celé území ORP Frýdlant s hojným výskytem dochovaných objektů lidové architektury je součástí širšího prostoru – tzv. „oblasti domů s podstávkou“, vymezené v rozsahu zahrnujícím celá MěÚ Frýdlant, ÚÚP

121



správní území nebo jejich části v sousedním Polsku (části Powiat zgorzelecki, Powiat lubański, Powiat lwówecki), v Německu (Landkreis Lóbau-Zittau a části: Landkreis Bautzen, Landkreis Sáchsische Schweiz, Niederschlaisicher Oberlausitzkrais) a v Česku (Liberecký kraj, Ústecký kraj, a části Středočeského a Královéhradeckého kraje). V jádru této oblasti (převážně na území ČR ale mimo území ORP Frýdlant) je významnější výskyt podstávkových domů s roubeným patrem – „oblast podstávkových domů s roubeným patrem“. V rámci celé této česko-německo-polské oblasti s výskytem podstávkových domů je vymezena východní hranice výskytu podstávkových domů s hrázděným patrem, zahrnující i území ORP Frýdlant. Oblast je charakteristická domem hornolužického typu s hrázděným patrem a roubeným přízemím s charakteristickou podstávkou, hospodářské části domu bývají zděné. Podstávkový dům většinou spojuje dvě tradiční technologie lidové architektury – v přízemí východoevropské roubení a v patře západoevropské hrázdění. V části severních Čech je však roubené i patro - fenomén jinde v Evropě se nevyskytující. Charakteristickým poznávacím znakem je podstávka, podpírající krov nebo patro, která kromě své funkčnosti (tlak horní části domu se místo na vodorovné trámy stěn v přízemí přenesl na předsazené odolnější svislé sloupky podstávkové konstrukce) představuje výrazný dekorativní prvek podstávkového domu. Z důvodu nedostatku hmotných a písemných podkladů o původu a době vzniku podstávky vedou spory. Hrázděná konstrukce patra, které je podstávkou podpíráno, se šířila během vrcholného a pozdního středověku ze západu i na naše hrady a do měst, v 16. a hlavně 17. století i do vesnic. U přízemních roubených domů podpírala podstávka krov patrně dříve (dle saských historiků se podstávka vyvíjel již ve 12. a 13. století). Převážná část dochovaných objektů pochází z 18. a 19. století. Řada podstávkových domů velmi fundovaně opravena a kvalitně udržována, mnohé však byly poškozeny nebo znehodnoceny necitlivými úpravami či zcela zničeny, další chátrají a bez urychlené pomoci jim hrozí zánik. Do záchrany, vyvolané prvotní myšlenkou přeshraniční Krajiny podstávkových domů na základě „plánu rozvoje agrárních struktur“ (iniciativa ze saské strany), je dnes zapojena řada organizací, institucí i jednotlivců vč. nadace na podporu Krajiny podstávkových domů (na německé - saské straně 2004). Na předmětném území probíhá pasportizace podstávkových domů, na jejímž podkladě budou mimo jiné hledány finanční zdroje na opravy. Konečným cílem by mělo být zachování jedinečné kulturní krajiny a vyhlášení Krajiny podstávkových domů památkou UNESCO. Souhrnný podkladový materiál, zabývající se uceleně evidencí a stavem těchto objektů, dochovaných ve vymezeném území, není v době zpracování ÚAP ORP Frýdlant dosud k dispozici. Tab.5

Obec Bulovka Černousy Dětřichov

Objekty lidové architektury na území ORP Frýdlant (architektonicky cenné objekty lidové architektury nezařazené do památkové ochrany - výňatek z tab.8 Architektonicky cenné stavby, soubory) Katastrální území Bulovka Dolní Oldřiš Černousy

Dětřichov u Frýdlantu Dolní Řasnice Dolní Řasnice Frýdlant Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant Heřmanice Heřmanice u Frýdlantu Horní Řasnice Horní Řasnice Krásný Les Krásný Les u Frýdlantu Raspenava Raspenava


Objekty čp.88 če.5, čp.25 čp.39 čp.4, čp.8, čp.12, čp.19, čp.31, čp.40, čp.42, čp.43, čp.44, čp.66, čp.72, čp.77, čp.99, čp.126, čp.127, čp.128, čp.143, čp.159, čp.230 čp.207 čp.19, čp.21, čp.24, čp.26, čp.36, čp.38, čp.43, če.45, čp.53, čp.67, čp.73, čp.75, čp.101, čp.138, čp.149, čp.151 če.12, čp.212, čp.215, čp.315, čp.357, čp.3035, čp.3097 čp.13, čp.17, čp.26, čp.30, čp.34, čp.39, čp.81, čp.92, čp.118, čp.136 če.18 če.2, čp.54, čp.65, čp.87, čp.91, čp.94, čp.125, čp.205 če.1, če.2, čp.25, čp.70, čp.75, čp.188, čp.322, čp.415, čp.420, čp.610

122


Obec Višňová

Zdroj: Pozn.:

Tab.6



Objekty

Andělka čp.7, čp.29, čp.32, čp.33, čp.52, čp.57 Poustka u Frýdlantu čp.28, čp.70 Předlánce čp.11, čp.69, čp.72 Víska u Frýdlantu če.4, čp.19, čp.36, čp.50, čp.74, Višňová u Frýdlantu čp.5, čp.7, čp.12, čp.18, čp.75 KÚLK, NPÚ - pracoviště Liberec, odborná literatura, SAUL s.r.o. V současné době na předmětném území probíhá pasportizace podstávkových domů. Tato tabulka pouze zohledňuje relativní význam jednotlivých obcí ORP Frýdlant v rámci této problematiky.

Objekty lidové architektury na území ORP Frýdlant - památkově chráněné objekty (výňatek z tab.2 Nemovité kulturní památky)

Obec


Bulovka

Arnoltice u Bulovky

Číslo památky 27108/5-4185

CP čp.48

Název venkovská usedlost

Dětřichov

Dětřichov u Frýdlantu

27129/5-4204

čp.67

venkovská usedlost

Habartice

Habartice u Frýdlantu

34522/5-4273

čp.70

venkovská usedlost

Heřmanice


26191/5-4209

čp.77

venkovský dům

Heřmanice


39210/5-4214

čp.78

venkovská usedlost

Heřmanice


45746/5-4210

čp.29

venkovský dům

Višňová


42024/5-4482

čp.18

venkovská usedlost

Višňová Zdroj:

Višňová u Frýdlantu 44733/5-4484 čp.75 KÚLK, NPÚ - pracoviště Liberec, odborná literatura, SAUL s.r.o.

venkovská usedlost

HISTORICKY VÝZNAMNÁ STAVBA, SOUBOR (JEV 13) Za historicky významnou stavbu, soubor se pokládá budova nebo soubor staveb významný svou minulostí (např. narození či pobyt významné osobnosti, dějiště historické události). Tab.7

Historicky významná stavba

Obec


Název kovárna Ondřeje Stelziga čp 175

Popis čp 27 kovárna O. Stelziga vůdce selského povstání 1679Dolní Řasnice Dolní Řasnice 1687 Hejnice Hejnice čp 175 rodný dům skláře J. Riedla Jindřichovice pod Jindřichovice pod čp 83 na tomto místě v domě, který zde stál do roku 1876, čp 83 Smrkem Smrkem se narodil A.H.Ressel, otec vynálezce lodního šroubu místo pobytů mnoha významných osobností Lázně Libverda Lázně Libverda lázeňský dům (např.C.M.Weber 1814) Zdroj: Kniha o Jizerských horách, M. Nevrlý, SNTL 1982, mapa KČT Jizerské hory, terénní šetření

ARCHITEKTONICKY CENNÁ STAVBA, SOUBOR (JEV 14) Za architektonicky cenné stavby, soubory se pokládají jedinečné stavby a jejich soubory nezapsané do Ústředního seznamu kulturních památek ČR (např. stavby významných architektů, slohově čisté budovy, dochované stavby lidového stavitelství). Výchozím podkladem pro identifikaci architektonicky cenných staveb a souborů, nezapsaných do Ústředního seznamu kulturních památek ČR byla v případě 12 ti obcí, které disponují územními plány tato dokumentace a dále terénní šetření provedené ve zbývajících 6 ti obcích, které územní plány dosud nepořídily. Následující tabulka zohledňuje relativní význam jednotlivých obcí ORP Frýdlant v rámci této problematiky, jev 14 bude postupně doplňován na podkladě provedených pasportizací. Poznámka: NPÚ v daném případě nedisponuje podklady pro identifikaci objektů v památkovém zájmu.


123


Tab.8

Architektonicky cenné stavby, soubory

Obec Bílý Potok

Katastrální území Bílý Potok pod Smrkem

Bulovka

Dětřichov

Arnoltice u Bulovky Bulovka Dolní Oldřiš Černousy Ves Dětřichov u Frýdlantu

Dolní Řasnice

Dolní Řasnice

Frýdlant


Černousy

Frýdlant

Habartice Hejnice

Habartice u Frýdlantu Hejnice

Heřmanice


Horní Řasnice

Kristiánov Horní Řasnice

Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Pertoltice Raspenava

Višňová


Srbská Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les u Frýdlantu Kunratice u Frýdlantu Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Dolní Pertoltice Horní Pertoltice Raspenava

Andělka Poustka u Frýdlantu Předlánce Víska u Frýdlantu Višňová u Frýdlantu

Architektonicky cenné stavby, soubory bez čp., čp.10, čp.25, čp.27, čp.60, čp.62, čp.64, čp.65, čp.73, čp.91, čp.95, čp.97, čp.100, čp.102, čp.105, čp.109, čp.127, čp.128, čp.138, čp.139, čp.140, čp.151, čp.154, čp.155, čp.165, čp.167, čp.169, čp.171, čp.182, čp.184, čp.189, čp.191, čp.192, čp.197, čp.202, čp.217, čp.218, čp.224, čp.227, čp.266, čp.273, čp.277, čp.313, čp.326, čp.341, čp.343 če.8, čp.27 bez čp., če.3, če.18, če.32, če.45, če.52, čp.54, (čp.88) (če.5), (čp.25) (čp.39), čp.63 čp.5, čp.39, čp.57, čp.60, čp.61, čp.64 (čp.4), (čp.8), (čp.12), čp.14, (čp.19), čp.22, (čp.31), čp.35, čp.38, (čp.40), (čp.42), (čp.43), (čp.44), čp.47, čp.61, (čp.66), (čp.72), (čp.77), (čp.99), čp.101, čp.105, čp.122, čp.123, (čp.126), (čp.127), (čp.128), čp.138, (čp.143), čp.151, čp.152, čp.158, (čp.159), čp.171, čp.173, čp.189, čp.192, čp.213, čp.217, (čp.230) 4 objekty bez čp., če.4, stodola k čp.6, če.13, če.15, čp.18, čp.22, če.22, če.24, če.25, čp.38, čp.44, čp.47, čp.52, čp.54, čp.58, čp.59, čp.76, čp.94, čp.99, čp.114, čp.125, čp.135, čp.150, čp.166, čp.177, čp.195, čp.201, čp.202, čp.204, (čp.207), čp.214, čp.231, čp.256, čp.294, čp.319, čp.320, čp.334, čp.344, čp.345 (čp.19), (čp.21), (čp.24), (čp.26), (čp.36), (čp.38), (čp.43), (če.45), (čp.53), (čp.67), (čp.73), (čp.75), (čp.101), (čp.138), (čp.149), (čp.151) čp.4, čp.5, čp.10, (če.12), čp.28, čp.45, čp.46, čp.48, čp.57, čp.58, čp.59, čp.60, čp.63, čp.68, čp.69, čp.71, čp.80, čp.82, čp.87, čp.96, čp.97, čp.98, čp.99, čp.103, čp.105, čp.107, čp.135, čp.136, čp.146, čp.147, čp.161, čp.163, čp.164, čp.168, čp.169, čp.170, (čp.212), (čp.215), čp.271, čp.274, čp.277, čp.313, (čp.315), čp.316, čp.318, čp.356, (čp.357), čp.358, čp.359, čp.379, čp.383, čp.389, čp.390, čp.411, čp.412, čp.433, čp.439, čp.440, čp.443, čp.445, čp.446, čp.456, čp.458, čp.459, čp.460, čp.461, čp.462, čp.469, čp.475, čp.476, čp.493, čp.498, čp.508, čp.630, čp.659, čp.676, čp.683, čp.691, čp.723, čp.764, čp.840, čp.1089, čp.1147, (čp.3035), (čp.3097), čp.4025, čp.4051 če.57, če.65 čp.11, čp.13, čp.15, čp.19, čp.30, čp.56, čp.79, čp.84, čp.85, čp.118, čp.120, čp.132, čp.151, čp.175, čp.186, čp.279, čp.359, čp.381, čp.397, čp.405, čp.406, čp.412, čp.434, čp.435, čp.445, čp.463 čp.10, (čp.13), (čp.17), (čp.26), (čp.30), (čp.34), (čp.39), čp.46, čp.49, čp.53, čp.55, čp.70, čp.74, (čp.81), (čp.92), čp.98, čp.102, (čp.118), (čp.136) čp.151, čp.152, čp.162, čp.163, čp.165, čp.169, čp.179, če.2, če.4, če.8, čp.8, če.11, če.12, čp.15, (če.18), čp.27, čp.46, čp.56, čp.69, čp.82, čp.87, čp.96, čp.115, čp.134, čp.150, čp.200 če.5, čp.7, čp.50, čp.51, čp.150 če.29, če.40, čp.59, čp.82, čp.83, čp.263, čp.275 (če.2), (čp.54), (čp.65), (čp.87), (čp.91), (čp.94), (čp.125), (čp.205) čp.1, čp.12, čp.18, čp.56, čp.95, čp.109, čp.134 čp.64, čp.105, čp.186 bez čp., Lázně čp.38, Městský úřad čp.280,281, vila v areálu Textilany, čp.365, ZŠ čp.535, ZŠ čp.694, čp.804 bez čp., čp.27 če.3, če.16, čp.117, čp.160 5 objektů bez čp., (če.1), (če.2), (čp.25), (čp.70), (čp.75), čp.104, (čp.188), čp.292, čp.297, čp.298, čp.299, čp.302, (čp.322), (čp.415), (čp.420), čp.523, čp.532, čp.534, čp.539, čp.585, čp.599, (čp.610), čp.619 (čp.7), (čp.29), (čp.32), (čp.33), (čp.52), (čp.57) (čp.28), (čp.70) čp.4, (čp.11), (čp.69), (čp.72) (če.4), (čp.19), čp.30, (čp.36), (čp.50), čp.55, stodola u čp.56, (čp.74), čp.78 (čp.5), (čp.7), (čp.12), (čp.18), (čp.75)

Zdroj:

ÚPD obcí, odborná literatura, terénní šetření

Pozn.:

( ) z toho „objekty lidové architektury nezařazené do památkové ochrany“ (viz Tab.5)


124



VÝZNAMNÁ STAVEBNÍ DOMINANTA (JEV 15) Za významné stavební dominanty se pokládají stavby a jejich soubory, jejichž umístění v terénu nebo charakter je činí výrazně viditelné a do velké míry ovlivňující vizuální charakter sídla a krajiny. Tab.9

Významná stavební dominanta

Obec

Katastrální území Název

Popis

Parcelní číslo

Bulovka

Bílý Potok pod Smrkem Bílý Potok pod Smrkem Arnoltice

kostel sv. Maří Magdalény

Bulovka

Bulovka

kostel sv. Archanděla Michaela

Bulovka

Dolní Oldřiš

kostel sv. Martina

opravářské dílny, schodišťová věž, vodárna postaven 1738-1739 postaven 1341, přestavěn 1891, mohutná čtyřboká věž 1780 zbarokizován

Černousy

Ves

kostel sv. Vavřince

postaven 1519, hřbitov a fara

Frýdlant

Frýdlant

hrad a zámek Frýdlant

hrad s věží Indica a zámek

3237

Frýdlant

Frýdlant

hrad a zámek Frýdlant

hrad s věží Indica a zámek

3237

Frýdlant

Frýdlant

kostel evangelický

Frýdlant

Frýdlant

kostel Nalezení sv. Kříže

Frýdlant

Frýdlant

městská radnice

novorenesanční radnice

Frýdlant

Frýdlant

rozhledna Frýdlantský kopec

kamenná rozhledna 21 m vysoká

Hejnice

Hejnice

bazilika Navštívení Panny Marie

Heřmanice

Kristiánov

větrné elektrárny Lysý vrch

barokní bazilika soubor 6 ti větrných elektráren, celková výška 58m

Horní Řasnice

Horní Řasnice

kostel Nanebevzetí Panny Marie

Jindřichovice pod Smrkem Jindřichovice pod Smrkem Jindřichovice pod Smrkem

Lázně Libverda

Jindřichovice pod Smrkem Jindřichovice pod Smrkem Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les u Frýdlantu Kunratice u Frýdlantu Lázně Libverda

Lázně Libverda

Bílý Potok Bílý Potok

Krásný Les

kostel Nejsvětější Trojice přádelna Karl Bienert čp295

postaven 1888-1890, věž

74 385/1 124 137 49 40

1277 574 1 2822 170 787/1 64

kostel Nejsvětější Trojice

1

větrná elektrárna

ekologické infocentrum

793/11

větrná elektrárna

ekologické infocentrum

793/10

kostel sv. Heleny

vyhořel 1992, rekonstrukce

1

lázeňský Nový dům

jednolodní kostel s hranolovou věží panelový objekt 8 NP+podkroví

76/2

Lázně Libverda

Obří sud

restaurace Obří sud

622

Lázně Libverda

Lázně Libverda

rozhledna Smrk

kovová rozhledna na Smrku

Nové Město pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Nové Město pod Smrkem

Ludvíkov pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Nové Město pod Smrkem

kostel sv. Petra a Pavla

kostel s věží s bedněným patrem

Pertoltice

Dolní Pertoltice

kostel sv. Jošta

8

Raspenava

Raspenava

kostel Nanebevzetí Panny Marie

1

Raspenava

Raspenava

automatický mlýn čp103

Kunratice

kostel Všech svatých

kostel sv. Kateřiny

102

910/17 170 255

evangelický kostel

kaple Českobratské církve

1758

Klingerovo mauzoleum

hrobka na hřbitově

2354

automatický mlýn Wohl čp.103, Luh pod Smrkem bývalý evangelický kostel Juta a.s., dochovaná továrna, vodárenská věž jednolodní pozdně barokní kostel

1019/1

Višňová u Frýdlantu kostel sv. Ducha 339 Weigsdorfské textilní závody, Višňová u Frýdlantu 276/6 Višňová čp.124 Andělka kostel sv. Anny 1/1 Višňová Zdroj: odborná literatura, terénní šetření Pozn.: datová vrstva obsahuje významné stavební dominanty (bez technické vybavenosti - telekomunikační stožáry, komíny kotelen aj.) Višňová


125



ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY (JEV 16) Prostorové vymezení území s archeologickými nálezy vede Státní archeologický seznam ČR (SAS ČR) v rozlišení dle pravděpodobnosti výskytu archeologických nálezů do kategorií: UAN I – území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně prokázaným výskytem archeologických nálezů, UAN II – území, na němž nebyl dosud pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují: pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51 – 100 %, UAN III - území, na kterém ještě nebyl rozpoznán a pozitivně doložen výskyt archeologických nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno nebo jinak využito člověkem a proto existuje pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 50 %, UAN IV - území, kde je nereálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškerá vytěžená území – lomy, cihelny, pískovny apod.). Celé řešené území leží na ÚAN III s výskytem lokalit ÚAN II a ÚAN I (viz tabulka). Na kategorie území s archeologickými nálezy UAN I - III se vztahuje povinnost vyplývající z § 2124 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění - respektovat § 22 tohoto zákona, tj. stavebníci jsou již od přípravy stavby, tj. záměru provádět jakékoli zemní práce, při nichž může být objeven archeologický nález ve smyslu § 23, povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo organizaci oprávněné k archeologickým výzkumům provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Tab.10

Území archeologických nálezů (ÚAN)

Obec


Číslo SAS ČR

Bílý Potok Bulovka

Bílý Potok pod Smrkem Arnoltice

03-14-04/1

Typ UAN II

03-12-17/1

II

Arnoltice

Černousy

Bulovka Dolní Oldřiš Boleslav Černousy Ves

Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant

Dětřichov u Frýdlantu Dolní Řasnice Albrechtice u Frýdlantu

03-12-18/1 03-12-13/1 03-12-11/4 03-12-11/1 03-12-06/1 03-12-06/2 03-14-01/2 03-12-18/3 03-14-06/1 03-14-06/3

II II II II I II II II II II

Frýdlant

Habartice


Hejnice

Háj u Habartic Hejnice

Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem

Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov Horní Řasnice Srbská Dětřichovec Jindřichovice pod Smrkem

Krásný Les Kunratice Lázně Libverda

Krásný Les u Frýdlantu Kunratice u Frýdlantu Lázně Libverda


Název UAN Bílý Potok

03-12-22/1

I

03-12-22/2

I

Bulovka Dolní Oldřiš Boleslav Černousy Ves-pole za kótou 275 Ves Dětřichov Dolní Řasnice Albrechtice u Frýdlantu Filipov Frýdlant v Čecháchměsto Frýdlant-hrad a zámek

03-12-22/3

II

Větrov - intravilán.

03-12-07/1

II

Habartice

03-12-07/2

II

Háj

03-14-03/4

I

Hejnice

03-14-08/1

II

Rudná jáma

03-14-09/1

I

Frýdlantské cimbuří

03-14-01/1 03-12-19/1 03-12-14/1

II

Heřmanice

II II

Horní Řasnice Srbská

03-12-20/2

II

Dětřichovec

03-12-19/2

II

03-12-20/1

I

03-12-18/2 03-12-21/1 03-14-04/2

II II II

126

Jindřichovice pod Smrkem Jindřichovice pod Smrkem- sv. Jakub Krásný Les Kunratice Lázně Libverda

Popis lokalizace areál vsi s kaplí areál vsi s kostelem při Bulovském potoce areál vsi s kostelem areál vsi s tvrzí při Červené vodě areál vsi s panským sídlem areál obce s tvrzí polygon na poli JZ od kóty 275 areál vsi s kostelem sv. Vavřince areál vsi s kostelem sv. Anny (1 areál vsi u potoka Řasnice areál vsi (2 areál vsi (2 areál města nad pravým břehem říčky Smědá 1,6 km JJZ od města Frýdlant v Čechách areál vsi nad levým břehem Kočičího potoka areál vsi areál kolem baziliky Navštívení P. Marie na levém břehu Sloupského potoka (dříve Velký Štolpich) 600 m SZ od Poledních kamenů (1006 m) areál původně lesní lánové vsi areál vsi s kostelem areál vsi areál vsi v údolí Jindřichovického potoka areál vsi s kostelem areál kolem torza kostela sv. Jakuba areál vsi s kostelem (3 areál vsi s kostelem areál vsi s prameny

ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ Obec Nové Město pod Smrkem

Raspenava

Višňová

Číslo SAS ČR

Katastrální území Hajniště pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem


Pertoltice


Dolní Pertoltice Horní Pertoltice Raspenava

Andělka

Poustka u Frýdlantu Předlánce Víska u Frýdlantu Višňová u Frýdlantu

Typ UAN

Název UAN

03-12-24/1

II

Ludvíkov pod Smrkem

03-12-24/3

II

těžební díla u Ztraceného potoka

03-12-25/2

II

03-12-24/2

I

těžební díla u říčky Lomnice Nové Město pod Smrkem těžební díla u Hraničního potoka

areál vsi s kostelem sv. Petra a Pavla na pravém břehu Ztraceného potoka, západní úbočí vrchu Měděnce na pravém břehu Lomnice, SV úbočí Měděnce areál města na levém břehu Hraničního potoka, na Rapické hoře

03-12-25/1

II

03-12-12/1

II

Pertoltice

areál vsi s kostelem

03-12-23/1

I

Chlum u Raspenavy

03-14-03/1

II

Raspenava

03-14-03/2

I

03-14-03/3

II

Vápenný vrch Hamr na soutoku Smědé a Sloupského potoka

okolí kóty 495 areál kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie vrch kolem kóty 418 a 423.

03-14-02/1

I

Skalní hrad

03-11-15/1 03-12-11/2 03-12-11/3 03-12-16/2

II I II II

Andělka hradiště Loučná-Saň Saň Poustka

03-12-11/5

I

Předlánce- tvrz

03-12-16/3

II

Víska

03-12-11/6

I

Pohanské kameny

03-12-16/1

II

Višňová

Zdroj: Národní památkový ústav (1 část zasahuje do obce Heřmanice (Kristiánov) (2 část zasahuje mimo řešené území ORP Frýdlant (3 část zasahuje do obce Dolní Řasnice (4 část zasahuje do k.ú. Poustka u Frýdlantu (1 – (4 Uvedeny pouze lokality, které zasahují do sousedního k.ú. svojí větší částí.


Popis lokalizace

127

na soutoku Smědé a Sloupského potoka skalní masiv severně od Stržového vrchu areál vsi s kostelem hradiště nad levým břehem potoka areál vsi areál vsi areál bývalé tvrze nad pravým břehem Smědé areál vsi s Uhelným vrchem (4 Pohanské kameny SZ od obce Višňová areál vsi s kostelem



MÍSTO VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI (JEV 19) Za místa významné události jsou pokládány lokality nebo rozsáhlejší území spojené s historicky významnou událostí (např. bojiště, poutní místa, místa národopisných událostí, místa inspirující umělecká díla). Tab.11

Místo významné události

Obec


Bulovka

Dolní Oldřiš

Hejnice

Hejnice

poutní místo

chrám navštívení Panny Marie

Heřmanice

Kristiánov

Horní Řasnice

Srbská

Kodešova skála pomník příslušníků SON

pomník Otakara Kodeše zabitého 22.9.1938 nacisty pomník příslušníků Stráže obrany národa a zaměstnanců finanční stráže zastřelenými nacisty 23.9.1938

Nové Město pod Smrkem Nové Město pod Smrkem

Nové Město pod Smrkem Nové Město pod Smrkem

Oslí buk

roku 1758 zde byli zabiti 2 pruští kavaleristé - 7 letá válka

Tabulový kámen

historická hranice 3 zemí - Lužice, Slezko, Čechy

Název smírčí kříž

Popis pískovcový smírčí kříž vedle brány u zdi kostela

smírčí kříž u silnice u kostela, přemístěn z druhé strany silnice při její stavbě smírčí kříž z hrubozrnného pískovce s 2 křížky a znamením Raspenava Raspenava smírčí kříž meče v zahradě čp 458 Raspenava Raspenava smírčí kříž pískovcový smírčí kříž na pravém břehu Smědé, poškozený pomník 7 leté událost z roku1760, kdy zde byli zabiti 3 vozatajové, maďarský Raspenava Raspenava hulánský poručík, žena vojáka a 2 děti války Kunratice u pomník padlým rakousko-uherským vojákům v bojích roku Kunratice pomník Tongrund Frýdlantu 1813 u Frýdlantu, Kunratic, Albrechtic Zdroj: Odborná literatura, terénní šetření Višňová

Andělka

smírčí kříž

OCHRANNÉ PÁSMO HŘBITOVA, KREMATORIA (JEV 113) Ochranné pásmo hřbitova (veřejného pohřebiště) i krematoria (OP 100 m), pokud není stanoveno jinak. Stavební úřad může v tomto OP zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště, krematoria nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště, krematoria nebo jeho důstojnost. Veřejným pohřebištěm je dle zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, prostor určený k pohřbívání lidských pozůstatků nebo uložení zpopelněných lidských ostatků v podobě míst pro hroby, hrobky, úložiště uren, pro rozptylové či vsypové louky nebo jejich kombinace. Hřbitovy jsou v plošném uspořádání jednotlivých sídelních útvarů situovány jako: plošná součást sakrálních staveb a areálů (kostelů), samostatné jednotky začleněné uvnitř obytných území, detašované samostatné jednotky za obrysem obytných území. (ochranná pásma pro zpracování ÚAP nebyla poskytnuta) Krematoria se v řešeném území ORP Frýdlant nevyskytují.

B.5.3.2 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ Z HLEDISKA KULTURNÍCH HODNOT ZÁKLADNÍ CHAREKTERISTIKA ÚZEMÍ


128



Území ORP Frýdlant lze rozlišit dvě základní části s relativně výraznými přírodními a klimatickými podmínkami, které byly a zřejmě i budou rozhodující pro využitelnost území: část Jizerské hory – relativně řídce osídlené území na severních svazích horského masívu Jizerských hor s velmi atraktivní krajinnou scenérií a vyhlášenou CHKO Jizerské hory. část Fýdlantsko - území tzv. Frýdlantské pahorkatiny, klesající od Jizerských hor k severozápadu a odvodňované řekou Smědou do Nisy a Odry za státní hranicí ČR (horní Lužice) - osídlené zejména v údolních polohách toků. Urbanistické hodnoty Osídlení se vyvinulo v údolních polohách toků Smědé a jejích přítoků Řasnice, Olešky a dalších místních toků a dále ve vazbách na trasu zde nejvýznamnější dopravní cesty (silnice I/13) okolo přirozeného správního a obchodního centra - města Frýdlant v oblasti, která původně zahrnovala i přilehlá území za státní hranicí ČR. Tvar jednotlivých sídelních útvarů je odvozen z jejich charakteru a významu (viz jev 11). Omezený rozsah investičních aktivit s minimem zásahů do území uchoval strukturu některých sídel téměř v původní podobě. Venkovské sídelní útvary: - rozptýlená pásová zástavba jednotlivých venkovských obcí, uspořádaná lineárně podle místních komunikací a zpravidla bez jasně komponovaných centrálních prostorů uvnitř údolí výše zmíněných vodotečí je v mnoha případech řazena do spojitých celků. Městské sídelní útvary (centra osídlení) - zpravidla koncentricky uspořádané městské útvary, dominující s výjimkou Raspenavy v historických jádrech: Frýdlant – historické centrum osídlení, koncentrický městský útvar (městem od r. 1537) s prohlášenou městskou památkovou zónou v rozsahu historického jádra, s dominantou hradu a zámku Frýdlant nad soutokem Řasnice a Smědé a s připojeným odloučeným venkovským sídlem Albrechtice u Frýdlantu. Hejnice - známé poutní místo s kostelem (chrámem) Navštívení Pany Marie, městský útvar (městem od r. 1917) v horském údolí na toku Smědé (v CHKO Jizerské hory) pod strmým svahem Ořešníku. Nové Město pod Smrkem - koncentricky uspořádaný městský útvar (původně hornické město založené r. 1584 s městskými privilegii od r. 1592) se stopami původního založení a připojenými venkovskými sídly Hajniště a Ludvíkov pod Smrkem. Raspenava – město (původně zemědělská ves, městem od r. 1962) s rozvolněnou zástavbou a nevýrazným centrem - zástavba obce je součástí souvislé urbanizační osy Frýdlant, Raspenava, Hejnice, Bílý Potok. Specifickou hodnotou území je lázeňský areál Lázní Libverda, jehož potenciál a širší význam přesahuje záběr této kapitoly. Celkově z hlediska urbanistických hodnot je území méně významné, ale dlouhá historie vývoje s hojným výskytem dochovaných a zakomponovaných historicky i architektonicky cenných staveb a jejich souborů jej nepochybně činí atraktivním. Vizuální působení těchto významných a cenných staveb a souborů umocňuje krajinný rámec, ve kterém se nacházejí – dynamicky tvarovaný terén s kulisou hřbetů Jizerských hor. Poznámka: Na oživení rozvoje dosud stagnujícího území ORP Frýdlant a jeho urbanizačních aktivit s dopady na urbanistickou strukturu v území bude mít vliv vymezení rozvojových os nadmístního významu: ROS8 a ROS9 v ÚAP LK.


129



Kulturní hodnoty území Kulturní hodnoty, které mají obecně svůj základ ve středověku, lze dohledat na převažující většině urbanizovaného území zahrnují: památkově chráněné stavby a území - zapsané do Ústředního seznamu kulturních památek ČR - národní kulturní památka „areál hradu a zámku Frýdlant“, nemovité kulturní památky a soubory a Městská památková zóna Frýdlant, vymezená v rozsahu historického jádra města. -

území s archeologickými nálezy - UAN I - UAN II

urbanistické hodnoty – nespočívají v jedinečných kompozicích, ale v místně dochovaných souborech nebo strukturách z doby založení. historicky významné stavby, soubory - významné svou minulostí – zde spojené zejména s pobytem významných osobností. architektonicky cenné stavby, soubory nezapsané do Ústředního seznamu kulturních památek ČR - vedle řady architektonicky cenných staveb a souborů významných architektů a slohově čistých budov je oblast charakteristická výskytem dochovaných staveb lidového stavitelství - domem hornolužického typu s hrázděným patrem a roubeným přízemím s charakteristickou podstávkou, hospodářské části domu bývají zděné. Hrázděná konstrukce patra, které je podstávkou podpíráno, se šířila během vrcholného a pozdního středověku ze západu i na naše hrady a do měst, v 16. a hlavně 17. století i do vesnic (popis a výskyt je předmětem jevu 12). významné stavební dominanty - stavby a jejich soubory, jejichž umístění v terénu nebo charakter je činí výrazně viditelné a do velké míry ovlivňující vizuální charakter sídla a krajiny – zde zejména historické objekty a soubory: hrad s věží a zámek Frýdlant, kostelní věže a rozhledny. místa významných událostí - lokality spojené s historicky významnou událostí - zde zejména poutní místa a památníky válečných událostí. Celkově z hlediska kulturních hodnot je území s dlouhou historií vývoje historicky cenné s hojným výskytem dochovaných historicky i architektonicky cenných staveb a jejich souborů a potenciálem archeologických nalezišť. HISTORIE - VÝVOJ OSÍDLENÍ ÚZEMÍ Poznatky o nejstarším osídlení Jizerských hor jsou velmi kusé, v předhistorické době byly horské partie zalesněné a pusté. Nejstarší památky osídlení Frýdlantska pocházejí z doby osídlení pohanskými kmeny tj. asi z 2. 3. tisíciletí př.n.l. Nejvýznačnějším předhistorickým sídlištěm Frýdlantska byl Chlum (Glitzbush) znělcový kopec 495,3m n.m. severně od dnešní Raspenavy. Lze se domnívat, že zde žili lidé doby bronzové, patřící ke kultuře Lužické, tedy k možným prapředkům Slovanů. Existuje domněnka, že na vrcholu mohla stát keltská svatyně. Prof. Götze z Berlína za pomoci místního učitele A. Schicketanze v roce 1924 v náčrtcích rekonstruoval zhruba 4,5 metrů silné stěny kamenných valů na vrcholu kopce, vyslovil domněnku, že valy byly dvojité a naznačil přístupové cesty. Někteří badatelé se domnívají, že vrcholové hradiště obývaly starogermánské kmeny. Pro období následujících 1500 let nejsou na Frýdlantsku zjištěny žádné konkrétní stopy lidského osídlení. Náhodné nálezy římských mincí svědčí o tom, že tento kraj nebyl zcela pustý, ale putovali tudy obchodníci (mince z doby vlády Flavia Claudia Constantina, který žil v letech 316 - 360 a císařem byl od roku 337 a mince z doby Valentiniana I. z let 364 – 375). V rozmezí let 500 př.n.l. až 500 n.l. zde žili nejdříve keltské a poté i germánské kmeny. První konkrétní důkazy o etnické příslušnosti obyvatel Frýdlantska jsou z let 600 - 1200 n.l., kdy se zde usadilo slovanské obyvatelstvo - Lužičtí Srbové zvaní též Vendové. Lužičtí Srbové přežili jako jediní z Polabských Slovanů a dnes žijí v jihovýchodní části Německa. Jejich pobyt na Frýdlantsku dokládají mnohé místní názvy (např. Smědá a Lomnice).


130



Správně patřilo Frýdlantsko, tehdy ještě jako část Horní Lužice zvaná Záhvozdí (Zagost), pod biskupství míšeňské. Po jistou dobu kolem roku 600 n.l. patřilo pravděpodobně pod ochranu Sámovy říše. Zmínky o prvních osadách pod Frýdlantským hradem nacházíme v Kronice Zbraslavské. Mezi roky 1006 - 1278 bylo toto území vlastnictvím německých císařů a bylo často dáváno v léno různým vládcům, někdy německým jindy českým. Frýdlantsko tedy mnohokrát změnilo svého majitele i místní názvy. Českému knížeti Vratislavovi například propůjčil německý císař Jindřich IV. roku 1076 „za pomoc ve zbrani" celou lužickou část tzv. míšeňské marky. Roku 1158 daroval německý císař Friedrich Barbarossa českému králi Vladislavovi II. celou Horní Lužici za pomoc v bitvě o Milán. Výměna lenních pánů se pak opakovala ještě několikrát. Samostatné Frýdlantsko bylo vyčleněno německým císařem ze Záhvozdí až počátkem 13. století, kdy dovolil králi Přemyslu Otakarovi I., aby za vojenskou pomoc „všechna území, která se zdají k Čechám náležeti a která byla někdy odcizena, náležela jemu a jeho potomkům". Dalších 50 let se vedly spory o uskutečnění tohoto ustanovení. Na Frýdlantsku, „české" Lužici se poměry stabilizovaly v únoru 1278, kdy král Přemysl Otakar II. prodal hrad „Vriedlant" německému šlechtici panu Rulkovi z Biebersteina a s ním i velkou část Jizerských hor včetně jejich severního předhůří. Církevně spadalo Frýdlantsko stále ještě pod míšeňské biskupství. Bibrsteinové vládli nad tímto krajem celých 273 roků. V době, kdy vládli Frýdlantsku Bibrsteinové, žili v jeho vsích ještě Lužičtí Srbové. Německé obyvatelstvo se mezi ně do slovanských obcí začalo přistěhovávat již kolem poloviny 12.století. Zprvu to byli jen vysloužilí služebníci a vojáci lenních pánů z Lužice. Plánovaná kolonizace přišla později a dosáhla vrcholu v polovině 13. století za vlády krále Přemysla Otakara II. Ve 14. století již přicházejí do Záhvozdu osadníci ze všech koutů německé říše. Kolonisté byli povoláváni, aby obhospodařili dosud neobdělanou půdu, a je velmi pravděpodobné, že již ve 13. - 14. století vymítili a zatlačili les až na jeho dnešní hranici na úpatí Jizerských hor. Postup osídlení byl plánovitý a výrazně ovlivnil ráz krajiny způsobem hospodaření i vzhledově. Byl to významný urbanizační proces. První historická zmínka o Frýdlantu byla zaznamenána již v roce 1278. První historické zmínky o většině ostatních sídel na území Frýdlantska pocházejí ze 14. století – například Raspenava (1343), Višňová (1363), Kunratice (1377), Hejnice, Dětřichov a Jindřichovice pod Smrkem (1381), Černousy (1385), Habartice (1399). O Novém Městě pod Smrkem a Bílém Potoce se poprvé psalo až v roce 1592, resp. 1597. Ještě v 15. století žili Lužičtí Srbové na Frýdlantsku, později však Biebersteinové zakázali zapisování lužicko - srbské národnosti do křestních listů. Lužičtí Srbové nebyli přijímáni do zaměstnání v nových městech, nebyli přijímáni do řemeslnických cechů. Lužičtí Srbové tedy mizí z podhůří Jizerských hor a na několik století se zde Němci stávají dominantní národností. Zemská obchodní stezka z Frýdlantu do Krásné Studánky vedla přes dnešní Raspenavu. Její význam ukázaly husitské války. 1428 - spanilá jízda do Horní Lužice, při které jsou popleněny statky Biebersteinů. Ve stejném roce prošli husité Raspenavou a celou ji vyrabovali. 1432 - dobytí Frýdlantu husity. 1433 - Jan Čapek ze Sán útočí na Hamrštejn a podniká spanilou jízdu na pobřeží Baltického moře. Cestou obsadil i Frýdlant, který však před tím vypálila lužická protihusitská vojska. 1521 - v Raspenavě na Sloupském potoce (v prostoru za Vlnapem) založen nový hamr Tato provozovna na zpracování železa sléváním a kováním měla zvláštní postavení ve střední Evropě. Koncesi na zřízení hamru vydal Jáchym z Biebersteinu, prvním majitelem hamru byl Jindřich ze Schwanitz (místo se zvláštními právy bylo osvobozeno od prací u dvora: kromě těžby železné rudy a jejího zpracování měl majitel hamru právo dědičně využívat Sloupský potok k provozu hamru a lovu ryb, těžit dříví pro truhlářské práce, pro budovy hamru, otop a výztuhu štol, dále práva várečné a výčepní). Železná ruda pro hamr se těžila na Chlumu, za Ferdinandovem u Sloupského potoka, na Vápenném vrchu a v jeho okolí. Na tento hamr navazovala později železárna pracující pro arzenál Albrechta z Valdštejna. MěÚ Frýdlant, ÚÚP

131



1527 - počátek reformace na Frýdlantsku. Jedná se o snahu o nápravu katolické církve. 1551 - vymírají Biebersteinové a jejich slezští příbuzní včas neuplatnili nárok na dědictví. 1558 - kupuje frýdlantské panství rod Redernů. 1562 - 1570 četné záplavy rozvodněním řeky Smědé. 1621 - protestanti a císařovi odpůrci musí opustit Čechy. Proto opouštějí Redernové frýdlantské panství i nově vystavěný liberecký zámek. 1622 - kupuje frýdlantské panství Albrecht z Valdštejna. 1623-4 - dodávka raspenavského železa pro Valdštejnské stavby paláců v Praze a Jičíně. 1626 - na rozkaz Albrechta z Valdštejna byl založen druhý raspenavský hamr. Stál v místě dnešního hotelu Zámeček. Tento moderní hamr byl vybaven vysokou pecí. 1627 - ustanoveno zemské zřízení v Čechách. 1634 - panství frýdlantské přináleží rodu Gallasů a po jejich vymření jejich příbuzným Clam Gallasům. Ti obývali frýdlantský zámek až do roku 1945. Koncem třicetileté války bylo město Frýdlant okupováno Švédy. 1775 - selské bouře. Raspenavští a frýdlantští sedláci dobyli frýdlantský zámek 27.7.1775. Selské povstání potlačeno za pomoci císařské armády. 1847 - z důvodu snížení nezaměstnanosti schválena subvence na výstavbu silnice z Raspenavy přes Oldřichovské sedlo do Liberce. Téhož roku zahájena i její stavba. 1848 - ústavní a politické změny mj. zřízení systému okresů v Čechách. Frýdlant se stává hlavním městem okresu frýdlantského. 1849 - zahájen provoz silnice Raspenava – Liberec. 1852 - zřízena velká Clam-Gallasova obora. Její zbytky jsou dodnes Oldřichovské sedlo.

patrné podél silnice na

1873 - zahájení prací na tunelu pod Oldřichovským sedlem. 1874 - dokončení železnice z Liberce do Zawidówa (zahájení provozu 1875). Tzv. Jiho-severní německá spojovací dráha. 1899 - postavena železnice Raspenava - Bílý Potok. Nejprve zemědělský charakter obcí se u měst postupně měnil na průmyslový i vlivem těžby a zpracování nerostných surovin (Nové Město pod Smrkem, Raspenava). Rozvoj a prosperita obcí souvisela s rozvojem zejména textilního průmyslu. V 19. století Frýdlantsko, i přes rozvoj textilního průmyslu, začalo zaostávat za Libercem, který byl po celý středověk ve stínu Frýdlantu. 1929 - pozemková reforma. 1932 - nezaměstnanost na Frýdlantsku 30%. 1930 - ve volbách se část levicových voličů přesouvá ke straně nacionálně socialistické a NSDAP zaznamenává první volební úspěch, když ve dvacátých letech preferovali obyvatelé Frýdlantska v parlamentních a senátních volbách sociální demokracii a v komunálních volbách komunistickou stranu a nacionální socialisté měli volební výsledky spíše průměrné. 1933 - dochází k převzetí absolutní moci NSDAP. 1939 - zahájení nacistického programu vyhlazení Židů a Slovanů. Nastává přesídlování a na Frýdlantsku se objevují tzv. „Volksdeutsch", tj. Němci z Podkarpatské Rusi a Volyně. 1945 - dochází dle dekretů prezidenta Dr. Edvarda Beneše k vysídlení podstatné části německého obyvatelstva a následkem toho k zásadní změně národnostního složení obyvatel


132



S odsunem sudetských Němců po 2.světové válce došlo k přerušení historické kontinuity osídlení českého pohraničí, které se projevilo nejen rapidním poklesem počtu obyvatel obcí, ale také relativním zpomalením tempa rozvoje ve srovnání s jinými regiony v lidově-demokratickém Československu. Ztráta pozice okresu u města Frýdlant s územní reformou z roku 1961 (stal se součástí okresu Liberec), slučování obcí (střediskové obce) znamenalo další úpadek, pokles investiční aktivity v oblasti bytové výstavby, rozvoje průmyslu i občanské vybavenosti ve srovnání s jinými regiony obdobné velikosti. Tento trend pokračoval i v období tzv. „normalizace“ až do roku 1989. Celkově z hlediska vývoje osídlení bylo území ORP Frýdlant zásadně poznamenáno poválečným uspořádáním s novým vymezením státních hranic po roce 1945, výměnou obyvatelstva a následnou hospodářskou stagnací. Současné snahy, charakteristické otevřením hranic a směřující k obnově přirozených historických rozvojových vazeb nejsou dosud úspěšné s ohledem na skutečnost, že podobné problémy provází situace v příhraničních oblastech sousedních států. B.5.3.3 IDENTIFIKACE ROZVOJOVÝCH LIMITŮ ÚZEMÍ Území ORP Frýdlant je díky orografické bariéře Jizerských hor odděleno od vnitrozemí České republiky a ostatních částí Libereckého kraje včetně jeho části centrální - historické vývojové aktivity se takto rozvíjely v přirozených vazbách na osídlení v povodí Smědé a dále Lužické Nisy na území dnešního Polska a Německa, což je dosud čitelné zejména v dochovaných souborech lidové architektury. Vlivem vymezení státních hranic v poválečném uspořádání a následné výměny obyvatelstva byly přirozené vazby na přilehlá území za státní hranicí značně omezeny či zcela přerušeny a administrativní uspořádání ČSR po roce 1960 (vznik severočeského kraje s krajským městem Ústí nad Labe a zánik okresu Frýdlant) negativní trendy okrajové polohy umocnilo. Tyto podmínky ve II. polovině 20. století zpomalily tempo rozvoje území v porovnání s atraktivnějšími částmi území ČR (dtto přilehlá příhraniční území sousedních států). Omezený rozsah investičních zásahů do málo atraktivního území tzv. Frýdlantského výběžku v odloučené výspě ČSR byl příčinou útlumu rozvojových aktivit v území a relativně značné stagnace rozvoje veřejné infrastruktury se všemi nežádoucími průvodními jevy vedoucími až k řazení území mezi hospodářsky slabé oblasti.

B.5.4 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA KULTURNÍCH HODNOT -

-

památkově chráněné stavby a území (objekty, soubory a lokality prohlášené za kulturní památky a národní kulturní památku), zapsané do Ústředního seznamu kulturních památek ČR národní kulturní památka „areál hradu a zámku Frýdlant“ nemovité kulturní památky a soubory Městská památková zóna Frýdlant, vymezená v rozsahu historického jádra města území s archeologickými nálezy - UAN I - UAN II urbanistické hodnoty (nezobrazeno) historicky významné stavby, soubory architektonicky cenné stavby, soubory nezapsané do Ústředního seznamu kulturních památek ČR s významným podílem dochovaných staveb lidového stavitelství významné stavební dominanty místa významných událostí

Vizuální působení těchto významných a cenných staveb a souborů umocňuje krajinný rámec, ve kterém se nacházejí – dynamicky tvarovaný terén s kulisou hřbetů Jizerských hor.


133



B.5.5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA KULTURNÍCH HODNOT -

-

-

VÝČET LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ ZE SLEDOVANÝCH JEVŮ památkově chráněné stavby a území (objekty, soubory a lokality prohlášené za kulturní památky a národní kulturní památku včetně ochranného pásma, zapsané do Ústředního seznamu kulturních památek ČR národní kulturní památka „areál hradu a zámku Frýdlant“ včetně ochranného pásma nemovité kulturní památky a soubory Městská památková zóna Frýdlant území s archeologickými nálezy - UAN I - UAN III prostorové vymezení území s archeologickými nálezy dle Státního archeologického seznamu ČR (SAS ČR) v rozlišení do kategorií dle pravděpodobnosti výskytu archeologických nálezů: UAN I - UAN III ochranné pásmo hřbitova (100 m) - nezobrazeno

B.5.6 SOUHRN ZÁMĚRŮ POŘIZOVATELE A POSKYTOVATELŮ JEVŮ -

Konkrétní záměry jednotlivých obcí ve správním obvodu ORP Frýdlant z hlediska rozvoje kulturních hodnot území nebyly předloženy. Konkrétní záměry ÚAP LK z hlediska rozvoje kulturních hodnot území nebyly pro území ÚAP ORP Frýdlant definovány, úhrn hodnot území ÚAP ORP Frýdlant z hlediska kultury a památkové péče je v souladu s ÚAP LK.

Poznámka: Z širšího záměru KÚ LK a iniciativ ze saské strany (viz kapitola B.5.3 - jev 12) vyplývá nutnost vytvářet podmínky pro plánovitou záchranu podstávkových domů na základě iniciativy, vyvolané prvotní myšlenkou přeshraniční „Krajiny podstávkových domů“ dle pasportizace podstávkových domů, na jejímž podkladě budou mimo jiné hledány finanční zdroje na opravy. Konečným cílem by mělo být zachování jedinečné kulturní krajiny a vyhlášení Krajiny podstávkových domů památkou UNESCO.


134


B.6

Sport a tělovýchova

SPORT A TĚLOVÝCHOVA


Správní obvody obcí s rozšířenou působností – Liberecký kraj 2006 (ČSÚ Liberec 2008) Vybrané údaje o regionu soudržnosti Severovýchod (ČSÚ Liberec, Hradec Králové a Pardubice 2008) Vybrané údaje z veřejné databáze ČSÚ www.liberec.czso.cz http://vdb.czso.cz údaje o území - plochy občanského vybavení - ÚÚP ORP Frýdlant

B.6.2 PODKLADY RURÚ Z HLEDISKA PROBLEMATIKY SPORTU A TĚLOVÝCHOVY B.6.2.1 VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI JEVŮ Z PODKLADŮ RURÚ, NÁVRH ÚPRAV Č.jevu 3.6

Sledovaný jev plochy občanského vybavení plochy občanského vybavení – sport, tělovýchova

Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav jev vyhodnocen dle stávajících ÚPD, údajů o území od ÚUP ORP, zjištěn terénním průzkumem u obcí bez ÚPD podrobné informace nebyly k dispozici


Sledovaný jev Počet vybraných zařízení pro sport a tělovýchovu - koupaliště a kryté bazény - hřiště s provozovatelem / správcem - tělocvičny včetně školních - stadióny včetně krytých

Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav Údaje ČSÚ – Městská a obecní statistika (MOS) – zahrnující údaje o počtech vybraných zařízení pro sport a tělovýchovu. Jsou však k dispozici se zpožděním (např. v listopadu 2008 byly k dispozici poslední údaje k 31.12.2006).

B.6.3 CHARAKTERISTIKY A TRENDY VÝVOJE SPORTU A TĚLOVÝCHOVY B.6.3.1 CHARAKTERISTIKA STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ DLE JEDNOTLIVÝCH JEVŮ PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ (SPORTU) (JEV 3.2) Plochy občanského vybavení sportu jsou rozmístěny nerovnoměrně po celém území řešeného území lokalizované především podél hlavních komunikací. Většinou se jedná o fotbalová hřiště, někde i rekreační tábory, chatové osady, ale i jiné možnosti sportovního využití (např. v Pertolticích je k dispozici motokrosová dráha, plochu ke koupání mají k dispozici např. obyvatelé Jindřichovic pod Smrkem, Raspenavy, Hejnic, v Habarticích se nachází nevyužívané koupaliště atd.). Tab.1

Přehled ploch občanské vybavenosti - sportu

Obec Bílý Potok Bulovka

Černousy

Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem


Plochy občanského vybavení sportu


Stav 7/34207 1/5793 1/12288 1/10266 4/26626 2/17683 10/90949 4/21066 16/109879 4/26254 2/37304 3/25857

Bílý Potok pod Smrkem Arnoltice Bulovka Dolní Oldřiš Boleslav Černousy Ves Dětřichov u Frýdlantu Dolní Řasnice Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant Habartice u Frýdlantu Háj u Habartic Hejnice Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov Horní Řasnice Srbská Dětřichovec Jindřichovice pod Smrkem

135

Návrh 1/2926 1/7720 1/1650 2/1888 9/52881 7/28485 -


Obec


Plochy občanského vybavení sportu


Stav 1/10569 4/13108 9/22710 2/1386 9/35168 2/7986 4/55467 1/2870 1/18110 1/7204 2/15629

Krásný Les Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem

Krásný Les u Frýdlantu Kunratice u Frýdlantu Lázně Libverda Hajniště pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Pertoltice Dolní Pertoltice Horní Pertoltice Raspenava Raspenava Višňová Andělka Poustka u Frýdlantu Předlánce Víska u Frýdlantu Višňová u Frýdlantu Zdroj: Podklady ÚÚP ORP Frýdlant, ÚPD, terénní šetření Vysvětlivky: Stav - stávající plochy (ÚPD, terénní šetření) Návrh - návrhové plochy (ÚPD)

Návrh 1/7594 1/2914 6/23807 1/7074 1/3055 3/29407

POČET VYBRANÝCH ZAŘÍZENÍ PRO SPORT A TĚLOVÝCHOVU(JEV 119.B6.1) (koupaliště a kryté bazény, hřiště s provozovatelem / správcem, tělocvičny včetně školních, stadióny včetně krytých) Na území SO ORP bylo na začátku roku 2007 evidováno celkem 62 vybraných zařízení pro sport a tělovýchovu, z toho 5 koupališť, 30 hřišť s provozovatelem nebo správcem, 19 tělocvičen a 8 stadiónů. Podle počtu těchto zařízení byly nejlépe vybavenými obcemi: Frýdlant, Raspenava, Nové Město p.S. a Hejnice se zastoupením všech těchto zařízení. Na uvedené obce pak připadá celkem 33 zařízení, tedy více než polovina. Vzhledem k populační velikosti je vysoký počet zařízení v Raspenavě, která by se z tohoto pohledu mohla jevit jako nejlépe vybavená obec. Na druhé straně je skupina šesti obcí, kde se nachází pouze jedno zařízení pro sport a tělovýchovu, nejčastěji hřiště: Černousy, Habartice, Heřmanice, Horní Řasnice, Pertoltice a Bílý Potok. Zvláštní pozornost zasluhují místa koupališť – Frýdlant, Bulovka, Raspenava, Hejnice a Nové Město p.S. – která k sobě poutají zvýšenou návštěvnost a vyžadují splnění hygienických a jiných norem na kvalitu vody pro koupání. Nejbližší krytý bazén pro celoroční koupání / plavání je pro obyvatele k dispozici v Liberci. Tab.1

Rozmístění vybraných zařízení pro tělovýchovu a sport - stav 2006

Kód obce 564028 563935 545996 546607 563994 564036 544353 564079 564168 530433 564311 564494 SOSO

Název Frýdlant Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Heřmanice Horní Řasnice Krásný Les Kunratice Pertoltice Višňová Frýdlant

KKB

HŘP

TĚL

Celkem

STA

1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

4 2 1 2 1 1 1 1 1 1 1 2

4 1 0 1 1 0 0 0 1 1 0 1

2 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0

11 4 1 4 2 1 1 1 2 2 1 3

2

18

10

3

33

564044

Hejnice

1

2

2

1

6

564371

Raspenava

1

4

2

2

9

546631

Bílý Potok

0

0

1

0

1

564206

Lázně Libverda

0

2

1

0

3

3

19

SOSO

Hejnice


2

8 136

6



pokr.Tab.1 Kód obce

Název

KKB

HŘP

TĚL

Celkem

STA

7

564265

Nové Město p.S.

1

3

2

1

564133

Jindřichovice p.S.

0

1

1

1

3

3

2

10

19

8

62

SOSO

Nové Město p.S.

1

4

5 30 SO ORP Celkem Zdroj: ČSÚ – MOS (Městská a obecní statistika) www.liberec.czso.cz Vysvětlivky:

KKB - Koupaliště a kryté bazény HŘP - Hřiště (s provozovatelem nebo správcem) TĚL - Tělocvičny včetně školních STA - Stadiony otevřené + kryté + zimní

B.6.3.2 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Z HLEDISKA SPORTU A TĚLOVÝCHOVY Frýdlantsko nabízí velmi rozmanitý potenciál pro sport a tělovýchovu, různé formy a aktivity využití volného času. Významné možnosti pro rozvoj sportu a tělovýchovy vyplývají z jeho polohy v blízkosti rozvojové oblasti Liberce a v blízkosti Německa a Polska a z významného počtu sezónních uživatelů území. Významným potenciálem pro sport a tělovýchovu jsou severní svahy Jizerských hor a masív Smrku, ale i dosud málo využívaná krajina Frýdlantské pahorkatiny. Do úvahy je také nutné brát konkurenční možnosti a projekty / aktivity v blízkém sousedství jako vodní nádrž Witka, lyžařský areál Swieradów – Zdrój v Polsku, jezero Berzdorf v Německu apod. S růstem volného času a změnami životního stylu rostou požadavky na další a specializovaná zařízení a plochy pro sport, tělovýchovu a využití volného času. Z tohoto hlediska by bylo žádoucí zpracovat podrobný průzkum a rozbor všech existujících i připravovaných ploch a zařízení takového charakteru, a to i s ohledem na rostoucí potřeby sezónních uživatelů a jednodenních návštěvníků území. B.6.3.3 IDENTIFIKACE ROZVOJOVÝCH LIMITŮ ÚZEMÍ Řešení nežádoucích meziobecních disproporcí v nabídce (struktuře) a vybavenosti (kapacity a dostupnost) území plochami pro sport, tělovýchovu, rekreaci a využití volného času. Identifikace území – ploch a zařízení sloužících pro sport a rekreaci – kde hrozí nebo může hrozit riziko nadměrného obtěžování a zatěžování území a jeho obyvatel, ale i potenciální konflikty se zájmy ochrany přírody, krajiny a kulturně historického dědictví. Střety záměrů plošného rozvoje sportovně rekreačních areálů se zájmy ochrany přírody a krajiny, a s problémy únosnosti / zatížení území.

B.6.4 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA SPORTU A TĚLOVÝCHOVY -

příznivé přírodní podmínky a nadprůměrná nabídka ploch a zařízení pro sport, tělovýchovu, rekreaci a využití volného času

B.6.5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA SPORTU A TĚLOVÝCHOVY V rámci tématického okruhu sport a tělovýchova nejsou vymezovány limity využití území.

B.6.6 SOUHRN ZÁMĚRŮ POŘIZOVATELE A POSKYTOVATELŮ JEVŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu sport a tělovýchova nebyly vzneseny.


137


B.7

Bydlení a bytový fond

BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND


Zásady územního rozvoje LK, SAUL s.r.o., 2008 Vybrané oblasti udržitelného rozvoje v Libereckém kraji, ČSÚ Liberec 2007 Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Libereckého kraje v letech 2000-2005 ČSÚ Liberec 2007 Správní obvody obcí s rozšířenou působností – Liberecký kraj 2006, ČSÚ Liberec 2008 Vybrané údaje o regionu soudržnosti Severovýchod, ČSÚ Liberec, Hradec Králové a Pardubice 2008 Veřejná databáze ČSÚ, www.czso.cz http://vdb.czso.cz www.liberec.czso.cz údaje o území - ČSÚ, 2007

-

B.7.2 PODKLADY RURÚ Z HLEDISKA PROBLEMATIKY BYDLENÍ A BYTOVÉHO FONDU B.7.2.1 VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI JEVŮ Z PODKLADŮ RURÚ, NÁVRH ÚPRAV Č.jevu 116

Sledovaný jev počet dokončených bytů k 31.12. každého roku a za období 2000-2007

Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav údaje o území - podklady ČSÚ


119.B7.2

Sledovaný jev počet neobydlených bytů celkem – z toho využívaných pro druhé bydlení technická vybavenost domů / bytů

Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav poslední věrohodné údaje ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001.

poslední věrohodné údaje ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001.

B.7.3 CHARAKTERISTIKY A TRENDY VÝVOJE BYDLENÍ A BYTOVÉHO FONDU B.7.3.1 CHARAKTERISTIKA STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ DLE JEDNOTLIVÝCH JEVŮ POČET DOKONČENÝCH BYTŮ K 31.12. KAŽDÉHO ROKU (JEV 116) Za období 2000-2007 se na území SO ORP dokončilo 190 bytů, z toho připadá na SOSO Frýdlant 112 bytů, Hejnice + Raspenava 57 bytů a Nové Město p.S. pouze 21 bytů. Za velmi důležité zjištění je nutno považovat, že pouze na území třech obcí – Frýdlant, Raspenava a Nové Město p.S. – bylo v tomto období dokončeno více než 8 bytů, tj. více než jeden byt ročně! Na druhé straně jsou zde čtyři obce – Habartice, Horní Řasnice, Bílý Potok a Lázně Libverda – kde nebyl dokončen žádný byt! Růst počtu TBO v takových obcích a v obcích s velmi omezenou novou bytovou výstavbou lze vysvětlit již výše uváděnými důvody. POČET NEOBYDLENÝCH BYTŮ CELKEM – Z TOHO VYUŽÍVANÝCH PRO DRUHÉ BYDLENÍ (JEV 119.B7.1) Z celkového počtu 1290 neobydlených bytů zjištěných při SLDB 2001 (poslední dostupné údaje) bylo 746 (58 %) bytů využíváno pro tzv. druhé bydlení. Zbývajících 544 (42 %) bytů bylo neobydlených z jiných důvodů a ty představují další důležitý stavební potenciál neobydlených domů / bytů v území, s nímž je potřebné se zabývat. Významné počty těchto „neobydlených a nevyužívaných“ bytů byly umístěny ve střediskových obcích: ve Frýdlantu 164, v Novém Městě p.S. 86, v Raspenavě 73, a v Hejnicích 52 takových bytů. Na 100 trvale obydlených bytů připadalo na území SO ORP 15 neobydlených bytů, resp. 13 % všech zjištěných bytů nesloužilo k trvalému bydlení. Z toho vyplývá potřeba ve zvýšené míře se zabývat rozmístěním a možnými vlivy neobydlených bytů. V některých částech obce je dokonce počet neobydlených domů vyšší než počet trvale obydlených domů, a v těchto případech je nutné této skutečnosti a jejich vlivu věnovat v rámci přípravy ÚPD zvláštní pozornost (Albrechtice u Frýdlantu, Dolní Oldřiš, Loučná, Saň).


138



Počet neobydlených a trvale obydlených domů v obcích podle údajů SLDB 2001: Bílý Potok 100 / 188, Bulovka 37 / 175, Černousy 19 / 73, Dětřichov 43 / 140, Dolní Řasnice 39 / 129, Frýdlant 159 / 1193, Habartice 20 / 124, Hejnice 119 / 476, Heřmanice 19 / 67, Horní Řasnice 23 / 52, Jindřichovice p.S. 24 / 158, Krásný Les 31 / 113, Kunratice 30 / 83, Lázně Libverda 37 / 86, Nové Město p.S. 130 / 735, Pertoltice 24 / 62, Raspenava 73 / 640, Višňová 108 trvale neobydlených domů / 316 trvale obydlených domů (tučně vyznačeny obce s podílem trvale neobydlených domů více než 25 % trvale obydlených domů). V celkem 12 obcích byl zjištěn podíl trvale neobydlených domů (TND) vyšší než 25 % počtu trvale obydlených domů. Relativně nejvyšším podílem TND se na území SO ORP vyznačují obce: Bílý Potok, Lázně Libverda a Horní Řasnice, tedy obce s významným potenciálem pro rozvoj tzv. druhého bydlení, rekreace a cestovního ruchu. K těmto údajům je ovšem nutné připočítat ještě počty tzv. objektů individuální rekreace (OIR) vyjmutých z bytového / domovního fondu, za něž však máme poslední dostupné a spolehlivé údaje ze SLDB 1991. Na území SO ORP bylo v roce 1991 zjištěno 987 OIR, tedy více než „bytů sloužících k rekreaci“ zjištěných při SLDB 2001 (674 bytů, BSR). Tab.1

Bytová výstavba a neobydlené byty

Kód obce

Název

BV 00-06

BV 07

BV00-07

NB 01

BSR 01

BOP 01

BDB 01

564028

Frýdlant

77

7

84

269

90

15

105

563935

Bulovka

1

1

2

40

14

6

20

545996

Černousy

1

0

1

22

14

1

15

546607

Dětřichov

6

0

6

46

29

6

35

563994

Dolní Řasnice

1

1

2

45

19

2

21

564036

Habartice

0

0

0

21

15

1

16

544353

Heřmanice

1

0

1

22

15

2

17

564079

Horní Řasnice

0

0

0

24

15

0

15

564168

Krásný Les

4

0

4

32

19

0

19

530433

Kunratice

4

2

6

32

27

3

30

564311

Pertoltice

1

0

1

25

21

1

22

564494

Višňová

4

1

5

116

83

5

88

100

12

112

694

361

42

403

6

1

7

137

76

9

85

SOSO

Frýdlant

564044

Hejnice

564371

Raspenava

47

3

50

107

30

4

34

546631

Bílý Potok

0

0

0

104

79

4

83

564206

Lázně Libverda

SOSO

Hejnice

0

0

0

44

31

3

34

53

4

57

392

216

20

236

564265

Nové Město p.S.

14

0

14

174

83

5

88

564133

Jindřichovice p.S.

5

2

7

30

14

5

19

SOSO

Nové Město p.S.

19

2

21

204

97

10

107

SO ORP

Celkem Zdroj dat / Pozn.

172 ČSÚ

18

190

ČSÚ

ČSÚ

1290

674

72

746

SLDB

SLDB

SLDB

SLDB

Vysvětlivky: BV = bytová výstavba 00-06 = v letech 2000-2006 07 = za rok 2007 NB01 = neobydlené byty celkem v roce 2001, a z toho BSR01 = neobydlené byty sloužící k rekreaci BOP01 = neobydlené byty obydlené přechodně BDB01 = neobydlené byty pro tzv. druhé bydlení (BSR + BOP)

00-07 = v letech 2000-2007

TECHNICKÁ VYBAVENOST DOMŮ / BYTŮ (JEV 119.B7.2) Téměř ve všech trvale obydlených domech byl zaveden vodovod (97,4 %), na kanalizační síť bylo napojeno 28,8 % domů, na plyn 31,1 % a ústředním topením bylo vybaveno 65,3 % trvale obydlených domů. Vodovodem bylo vybaveno 97,8 % bytů a plyn byl zaveden ve 28,7 % z nich. Vlastní koupelnu nebo sprchový kout mělo 92,8 % bytů, vlastní splachovací záchod 90,1 % bytů a 48,5 % bytů bylo připojeno na kanalizační síť. Nejčastějším způsobem používaným k vytápění bytů bylo ústřední topení (69,2 %).


139



Poznámka: údaje ČSÚ se liší od údajů správců sítí, protože ČSÚ eviduje např. i objekty s vodovodem zásobeným z vlastního zdroje (studny), napojením na plyn - propan butan apod. Tab.2

Úroveň vybavení trvale obydlených bytů

Kód obce

Název

OB2001

OB01-PL

OB01-PL

OB01-VK

OB01-VK

564028 563935 545996 546607 563994 564036 544353 564079 564168 530433 564311 564494


SLDB

Abs.

Rel.

Abs.

Rel.

SOSO

Frýdlant

564044

Hejnice

564371

Raspenava

2791

546631

Bílý Potok

623

7435 784 329 580 490 453 232 228 394 377 234 1335

3770 107 4 11 3 0 15 2 14 0 2 50

50,7 13,6 1,2 1,9 0,6 0,0 6,5 0,9 3,6 0,0 0,9 3,7

5433 9 0 0 0 82 0 0 0 92 0 281

73,1 1,1 0,0 0,0 0,0 18,1 0,0 0,0 0,0 24,4 0,0 21,0

12871

3978

30,9

5897

45,8

2693

672

25,0

1476

54,8

629

22,5

583

20,9

185

29,7

0

0,0

564206

Lázně Libverda

453

335

74,0

263

58,1

SOSO

Hejnice

6560

1821

27,8

2322

35,4

564265

Nové Město p.S.

3959

876

22,1

2792

70,5

564133

Jindřichovice p.S.

524

1

0,2

29

5,5

SOSO

Nové Město p.S.

4483

877

19,6

2821

62,9

23914 6676 27,9 11040 SO ORP Celkem Zdroj: ČSÚ – MOS (Městská a obecní statistika) www.liberec.czso.cz Vysvětlivky: OB2001 = počet obyvatel bydlících v trvale obydlených bytech OB01-PL = počet / podíl obyvatel v bytech se zavedeným plynem do bytu v roce 2001 OB01-VK = počet / podíl obyvatel v bytech připojených na veřejnou kanalizaci v roce 2001

46,2

B.7.3.2 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Z HLEDISKA BYDLENÍ A BYTOVÉHO FONDU Domovní fond Při sčítání v roce 2001 bylo ve správním obvodu sečteno celkem 5 845 domů, z toho 4 810 trvale obydlených. Příčinou neobydlenosti domů je ve většině případů jejich rekreační charakter – z 1035 neobydlených domů jich 672 (64,9 %), sloužilo k rekreaci. Ve struktuře trvale obydlených domů z 88,4 % převažovaly rodinné domy a na domy bytové připadlo 9,1 %. Nejvyšší podíl rodinných domů vykázaly obce Heřmanice (97,0 %), Pertoltice (95,2 %), Krásný Les (94,7 %), Habartice (94,4 %), Jindřichovice pod Smrkem (94,3 %). Na opačné straně pomyslného žebříčku stanula obec Lázně Libverda (82,6 %). Nejmladší trvale obydlený domovní fond měli v obci Lázně Libverda, kde průměrné stáří domů dosáhlo 56,3 let. Nejstarší domy se nacházely v Horní Řasnici (83,4 let). Ve struktuře domovního fondu převažovaly trvale obydlené domy s jedním bytem a 1 – 2 nadzemními podlažími. Technická vybavenost domů je různorodá. Nejvíce je zaveden vodovod téměř v 98% domů, oproti tomu je nejméně objektů napojeno na kanalizaci. Vlastníkem trvale obydlených domů byly z 84,4 % soukromé fyzické osoby (převážně v případě rodinných domů), přibližně 7 % domů vlastnil stát nebo obec a vlastníkem 1,5 % místních domů byla bytová družstva. Většina domů (1 936 domů, tj. 40,2 %) v celém správním obvodu byla postavena před rokem 1919.


140



Bytový fond K 1. 3. 2001 bylo ve správním obvodu sečteno 8 544 trvale obydlených a 1 290 neobydlených bytů. Z uvedeného počtu trvale obydlených bytů se 56,5 % nacházelo v rodinných a 41,9 % v bytových domech. Většina neobydlených bytů, tj. 52,6 % sloužila k rekreaci a 13,4 % jich bylo obydleno přechodně. Při sčítání bydlelo v trvale obydlených bytech celkem 23 914 obyvatel, tj. 98,5 % z celkového počtu. O vysoké kvalitě bydlení svědčí skutečnost, že mezi trvale obydlenými byty převažovaly byty I. kategorie (73,5 %) a byty se třemi (33,5 %) a dvěma obytnými místnostmi (27,5 %). V souvislosti s privatizací v průběhu 90. let došlo ke změnám z hlediska právního užívání bytu a vznikly také některé nové právní formy užívání bytu. Většina bytů (45,2 %) se nacházela ve vlastním domě, v osobním vlastnictví pak bylo 6,6 % bytů. Nájemní byty představovaly 30,2 % všech trvale obydlených bytů. Technická vybavenost bytů zhruba kopíruje technickou vybavenost domů. Podle posledních dostupných údajů ze SLDB 2001 bydlelo na území SO ORP pouze 46 % obyvatel v bytech připojených na veřejnou kanalizaci, z toho jen ve čtyřech obcích- Frýdlant, Hejnice, Lázně Libverda a Nové Město p.S. - to bylo více než 50 %. Naopak v osmi obcích v té době – Bílý Potok, Černousy, Dětřichov, Dolní Řasnice, Heřmanice, Horní Řasnice, Krásný Les a Pertoltice – žádná veřejná kanalizace neexistovala. Ke stejnému období bydlelo pouze 28 % obyvatel v bytech s plynem zavedeným do bytu. Pouze ve dvou obcích – Frýdlant a Lázně Libverda – to bylo více než 50 % obyvatel. Z těchto údajů vyplývá, že území SO ORP patřilo z hlediska technické infrastruktury k podprůměrně vybaveným. Nová výstavba Ve správním obvodu Frýdlant probíhá nová výstavba bytů dlouhodobě pomalým tempem. V roce 2006 bylo dokončeno pouze 23 nových bytů (2,2 % z počtu dokončených bytů v Libereckém kraji), a to 16 bytů v rodinných domech a 5 bytových jednotek vzniklo nástavbou, přístavbou rodinných domů, 2 bytové jednotky byly získány stavebními úpravami nebytových prostor. Užitková plocha jednoho nového bytu činila v průměru 106 m2. Průměrná plocha bytu v novém domě dosahovala 2 více než 107 m . Průměrné náklady na 1 m2 bytu činily 14,1 tis. Kč, u rodinných domů 17,4 tis. Kč. V roce 2007 bylo dokončeno pouze 18 bytů, nejméně ze všech SO ORP v Libereckém kraji, z toho všechny v rodinných domcích. V nejmenším SO ORP Železný Brod s dvakrát nižším počtem trvale bydlících obyvatel bylo dokončeno 32 bytů. I tento údaj svědčí o nízké atraktivitě území pro novou bytovou výstavbu, i když vývoj počtu trvale bydlících obyvatel by vypovídal o vyšší atraktivitě, ale i o vyšší aktivitě bytové výstavby (např. v SO ORP Železný Brod počet trvale bydlících obyvatel klesá). Za období 2000-2007 bylo na území SO ORP dokončeno 190 bytů, tj. průměrně 24 bytů za rok. Přitom jen ve dvou obcích – Frýdlant (84) a Raspenava (50) - bylo dokončeno více než 16 bytů, tj. více než 2 byty za rok. Ve čtyřech obcích – Habartice, Horní Řasnice, Bílý Potok a Lázně Libverda – nebyl za posledních osm let dokončen žádný nový byt! Graf 1

Zdroj:

ČSÚ, 2007


141


Tab.3


Počet dokončených bytů ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v Libereckém kraji v roce 2007 Byty celkem

v tom stavby pro bydlení

Index Skutečnos 2007/200 t 6

Nástavby, přístavby Rodin Bytové a vestavby k -né domy domy rodinným bytovým domům domům

Kraj celkem v tom SO ORP: Česká Lípa Frýdlant Jablonec n. N. Jilemnice Liberec Nový Bor Semily Tanvald Turnov Železný Brod Zdroj: www.liberec.czso.cz

Domy s Stavebně Nebytové pečovat. upravené stavby službou, nebytové (budovy) penziony prostory

1 198

117

606

464

34

24

-

37

33

205 18 148 35 315 84 43 165 153 32

331 78 206 31 78 142 195 99 204 133

48 15 67 33 217 38 30 28 101 29

149 65 83 23 108 36 -

3 5 5 1 1 10 8 1

7 1 4 9 2 1 -

-

3 4 4 10 16 -

5 1 2 13 2 1 7 2

B.7.3.3 IDENTIFIKACE ROZVOJOVÝCH LIMITŮ ÚZEMÍ Optimalizace územně plánovacích potřeb/nároků trvale bydlících obyvatel a ostatních uživatelů území. Převažující počet jen sezónně / nárazově využívaných objektů v některých sídlech, vyvolávajících nárazové dopravní zatížení a zatížení v odběrech elektrické energie, vody, ale i v produkci odpadů a rušivých vlivů na životní / obytné prostředí (trvale) bydlících obyvatel.

B.7.4 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA BYDLENÍ A BYTOVÉHO FONDU -

potenciál stávajícího domovního fondu pro zvyšování počtu bydlících obyvatel i bez nové bytové výstavby

B.7.5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA BYDLENÍ A BYTOVÉHO FONDU V rámci tématického okruhu bydlení a bytový fond nejsou vymezovány limity využití území.

B.7.6 SOUHRN ZÁMĚRŮ POŘIZOVATELE A POSKYTOVATELŮ JEVŮ Černousy - předané záměry

RD p.p.č.189/1, 191 k.ú. Boleslav (obec) objekt ind.rekreace p.p.č. 375 a st.p.č.44 k.ú. Černousy (Husák) RD p.p.č.343, 345/2 k.ú. Černousy (Stehlíková) Nové Město pod Smrkem - předané záměry

výstavba RD p.p.č.1583/2 k.ú. Nové město p.S.


142

(Štěpánek)



Heřmanice - záměry z P+R ÚP 2008 Záměry k.ú. Kristiánov

RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD

5 objektů p.č. 183, 198/1 p.č. 132/1; 133/1; 137/1,2 p.č. 96/1 p.č. 60/1 p.č. 38/1, 38/2, 41, 52/1 p.č. 88/1 p.č. 294, 295, 296,297, 298 p.č. 70 p.č. 184/1 p.č. 196 p.č. 106 p.č. 52/2 p.č. 461,462, 482, 455, 454, 438 p.č. 503, 504, 505, 508, 516, 521, 546, 564/3, 568/1,2 p.č. 282, 288, 290/1 p.č. 233/1, 258, 259, 260, 261/1 p.č. 198/2, 198/3 p.č. 245 p.č. 247, 274/1 p.č. 345/1 p.č. 42 p.č. 386

(lidové bydlení) (Vacíř) (Odehnal) (Šťastná) (Mikuláš) (Cyrus) (Bőhmovi) (Melničenko) (Klinger) (MUDr. Kubr) (Heindorfer) (Jirunková) (Krogman) (obec) (obec) (obec) (obec) (obec) (obec) (obec) (obec) (obec)

Záměry k.ú. Heřmanice

RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD

p.č. 264 p.č. 325, 376 p.č. 98, 99/1, 99/2, 586/2 p.č. 116, 496 p.č. 12, 6/2 p.č. 330/2 p.č. 483/1, 472/2 p.č. 90/2, 599/3 p.č. 80 p.č. 693/1, 695, 696/1 p.č. 737/1 p.č. 801, 802/1, 885, 1229/4, 1140, 884, 1149/2, 895, 896/2 p.č. 1012/8, 1012/7, 41/2, 1229/1, 43/1 p.č. 1019, 1016/3, 1016/1, 36 p.č. 1023/3, 1023/2, 1121/1 p.č. 179/1, 277/1, 288/1, 179/2 p.č. 243/1


143

(Androvi) (Pavlíček) (Horová) (Jehlička) (Vaníček) (Bělonožníková) (obec) (obec) (obec) (obec) (obec) (obec) (obec) (obec) (obec) (obec) (obec)


B.8

Zaměstnanost a trh práce

ZAMĚSTNANOST


Zásady územního rozvoje LK (SAUL s.r.o., 2008) Vybrané oblasti udržitelného rozvoje v Libereckém kraji, (ČSÚ Liberec 2007) Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Libereckého kraje v letech 2000-2005 (ČSÚ Liberec 2007) Správní obvody obcí s rozšířenou působností – Liberecký kraj 2006 (ČSÚ Liberec 2008) Vybrané údaje o regionu soudržnosti Severovýchod (ČSÚ Liberec, Hradec Králové a Pardubice 2008) Veřejná databáze ČSÚ, www.czso.cz http://vdb.czso.cz www.liberec.czso.cz Údaje o zaměstnanosti a nezaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí http://portal.mpsv.cz Údaje o počtu obyvatel z Centrálního registru obyvatelstva Ministerstva vnitra ČR www.mvcr.cz Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (ČSÚ) www.czso.cz Vyjížďka a dojížďka za prací a do škol 2001 (ČSÚ) Údaje o zaměstnanosti a nezaměstnanosti (MPSV ČR) http://portal.mpsv.cz

-

B.8.2 PODKLADY RURÚ Z HLEDISKA PROBLEMATIKY ZAMĚSTNANOSTI B.8.2.1 VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI JEVŮ Z PODKLADŮ RURÚ, NÁVRH ÚPRAV Č.jevu

Sledovaný jev



Sledovaný jev míra nezaměstnanost počet registrovaných uchazečů o práci

119.B8.2

počet volných pracovních míst

119.B8.3

počet obsazených pracovních míst

119.B8.4

vyjížďka za prací

Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav Údaje ČSÚ nebo MPSV, k dispozici až do úrovně obcí a kvartálně. Problémem je výpočet míry nezaměstnanosti, která nebere do úvahy změny počtu ekonomicky aktivních obyvatel a používá jejich počet ze SLDB 2001. Dlouhodobá nezaměstnanost je registrace delší než 12, případně 24 měsíců. Údaje ČSÚ nebo MPSV, k dispozici až do úrovně obcí a kvartálně. Poslední věrohodné údaje ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (ČSÚ), novější údaje o zaměstnanosti a pracovních místech jsou jen odhady. údaje ČSÚ, poslední věrohodné údaje ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001

B.8.3 CHARAKTERISTIKY A TRENDY VÝVOJE ZAMĚSTNANOSTI B.8.3.1 CHARAKTERISTIKA STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ DLE JEDNOTLIVÝCH JEVŮ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI (JEV 119.B8.1) S ohledem na srovnatelnost s jinými SO ORP používáme údaje o stavu k 1.1.2007 a v některých případech jsme nuceni používat údaje ze SLDB 2001. Od roku 2000 se zvyšoval počet nezaměstnaných až do roku 2003, kdy dosáhl svého maxima a od té doby klesá. Tomu odpovídá také vývoj míry nezaměstnanosti, která od svého maxima v roce 2003 klesá. V míře nezaměstnanosti jsou výrazné rozdíly mezi obcemi, některé se již blíží přijatelnému průměru, zatímco některé mají stále velmi vysokou míru. Otázkou je, do jaké míry je vykazovaná míra nezaměstnanosti přesná, neboť její výpočet vychází z neměnného počtu ekonomicky aktivních obyvatel zjištěného při SLDB 2001, zatímco ve skutečnosti se jejich počet mění a mohl se změnit i výrazně. Z tohoto hlediska by bylo vhodnější porovnávání vývoje nezaměstnanosti podle skutečného / přesnějšího počtu bydlících obyvatel.


144



POČET VOLNÝCH PRACOVNÍCH MÍST (JEV 119.B8.2.) Vedle nedostatku a úbytku pracovních příležitostí (míst) je velmi závažným problémem SO ORP velmi omezená nabídka volných pracovních míst. Na konci roku 2006 zde připadalo na volné pracovní místo 29,2 uchazečů o zaměstnání, zatímco v sousedním SO ORP Liberec to bylo 3,4 a v Jablonec n.N. 3,5 uchazečů! Důsledkem je nadprůměrně vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných (blíží se 50 % uchazečů o práci) jako doklad obtížnosti nalézt práci na území SO ORP. Frýdlantsko se na začátku roku 2007 vyznačovalo vůbec nejvyšším podílem dlouhodobě nezaměstnaných (48,6 %) v rámci oblasti Severovýchod, kterému se blížily hodnoty jen v SO ORP Tanvald, Mor.Třebová, Svitavy a Litomyšl. POČET OBSAZENÝCH PRACOVNÍCH MÍST (JEV 119.B8.3) Poslední spolehlivé údaje o počtu obsazených pracovních příležitostí (PP) pocházejí ze SLDB 2001 jako výpočet na základě údajů o vyjížďce a dojížďce za prací mezi obcemi. V té době byly veliké rozdíly nabídky PP mezi obcemi. Na jedné straně byla jen jedna obec s převažující nabídkou PP, na druhé straně byly obce s nabídkou PP méně než by odpovídalo 50 % ekonomicky aktivních obyvatel. Z toho vyplývá nezbytnost vyjížďky za prací, jejímž cílem je zcela nezbytně také území mimo Frýdlantsko. S ohledem na velmi omezenou nabídku volných pracovních míst – na konci roku 2006 to bylo pouze 63 míst pro celý SO ORP (!!) – je logickým výsledkem růst vyjížďky za prací mimo SO ORP, především do Liberce. VYJÍŽĎKA ZA PRACÍ (JEV 119.B8.4) Tab.1

Vyjížďka za prací z obcí

Obec

Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Pertoltice Raspenava Višňová ORP celkem Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 Legenda: Lbc – Liberec


Počet obyvatel

Vyjížďka do zaměstnání

623 807 330 590 495 7514 464 2704

150 269 79 202 175 1475 129

232 235 605

67 61

665

Nejvyšší vyjížďka za prací do obcí Hejnice, Lbc Frýdlant, Lbc Frýdlant, Lbc Frýdlant, Lbc Frýdlant, Lbc Lbc, Raspenava Frýdlant, Lbc Lbc, Raspenava, Frýdlant,B.Potok Frýdlant, Lbc Frýdlant, Lbc

Podíl vyjíždějících z počtu obyvatel % 24,1 33,3 23,9 34,2 35,4 19,6 27,8 24,6 28,9 26,0

112

N.Město p.S., Lbc, Frýdlant

18,5

403 387 456 4018

114 123 132

28,3 31,8 28,9

237 2847 1338 24285

75 734 361 5672

Frýdlant, Lbc Frýdlant, Lbc Hejnice, Lbc Lbc, Frýdlant, Hejnice, Raspenava Frýdlant, Lbc Lbc, Frýdlant, Hejnice Frýdlant, Lbc -

749

145

18,6 31,6 25,8 27,0 23,4


Tab.2


Vyjížďka za prací z obcí podle frekvence a doby cesty

Obec

Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Pertoltice Raspenava Višňová ORP celkem Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Vyjíždějí cí celkem 150 269 79 202 175 1475 129 665 67 61 112 114 123 132 749 75 734 361 5672

Z toho vyjíždí denně % z celkově počet vyjíždějících 140 93,3 230 85,9 71 89,9 173 86,1 124 70,9 1165 79,4 112 86,8 553 83,6 64 95,5 51 83,6 87 77,7 105 92,1 104 85,4 114 86,4 585 78,1 69 92,0 686 93,5 327 90,6 4760 83,9

Z toho čas v minutách do 14 32 34 7 32 13 124 21 100 6 5 5 17 22 27 43 11 68 39 606

15-29 40 70 22 53 54 333 30 170 23 10 23 38 24 41 187 24 248 79 1469

30-59 39 89 28 73 38 552 39 220 28 24 44 43 46 36 270 19 308 153 2049

nad 60 29 37 14 15 19 156 22 63 7 12 15 7 12 10 85 15 62 56 636

Podle SLDB 2001 směřovala vyjížďka za prací v rámci SO ORP do Frýdlantu, Hejnic a Raspenavy mimo SO ORP především do Liberce. Mezi obcemi Frýdlant - Raspenava - Hejnice - Bílý Potok je nejsilnější přeprava za prací v rámci ORP Frýdlant. S vývojem hospodářské základny v území SO ORP Frýdlant od roku 2001 do teď a se zvýšenou nabídkou pracovních příležitostí v Liberci lze předpokládat nárůst vyjížďky za prací mimo SO ORP, především do krajského města. Převažuje denní vyjížďka za prací (cca 84% vyjíždějících za prací) s dobou vyjížďky 30 až 60 minut. B.8.3.2 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZAMĚSTNANOSTI Trh práce – ekonomická aktivita Dle posledního Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 bylo 12 609 osob ekonomicky aktivních, tzn. 52,1 % celkového počtu obyvatel správního obvodu. Z toho bylo 11 148 osob pracujících a 1 461 osob nezaměstnaných. Nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel (4 990, tj. 39,6 %) pracovalo v odvětví průmyslu. Druhým nejvýznamnějším odvětvím z pohledu zaměstnanosti bylo školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti, kde pracovalo celkem 1 199 osob, tj. 9,5 %. Nepatrně nižší pak byla zaměstnanost v odvětví stavebnictví (1 167 osob) a oblasti obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží (912 osob). V odvětví veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení bylo zaměstnáno 814 osob, odvětví dopravy, skladování, pošty a telekomunikace reprezentovalo 637 zaměstnanců. V odvětví zemědělství pak pracovalo 598 ekonomicky aktivních obyvatel frýdlantského správního obvodu. V souvislosti se společenskými, ekonomickými a politickými změnami, ke kterým došlo po roce 1989 byla ovlivněna i sféra ekonomické aktivity obyvatel. Na základě zákonů o soukromém podnikání vznikly nové společenské skupiny. Z hlediska postavení v zaměstnání tvořili většinu zaměstnaných při sčítání v roce 2001 zaměstnanci (79,7 %, tj. 10 048 osob). Za zaměstnavatele se označilo 264 osob, tj. 2,1 %. Mezi samostatně činné patřilo 1 256 osob, tj. 10 %. Do skupiny ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání bylo zahrnuto 1 037 osob, tedy 8,2 % ekonomicky aktivních obyvatel správního obvodu. Nezaměstnanost Z porovnání všech deseti správních obvodů Libereckého kraje vyplývá, že oblast Frýdlantského výběžku je z pohledu nezaměstnanosti nejvíce problematickým regionem. V rámci tohoto regionu existuje nejen málo velkých zaměstnavatelů, ale přetrvává zde i nedostatek menších firem, které by vytvářely nové pracovní příležitosti pro místní obyvatele. Po roce 1989 zde v souvislosti s restrukturalizací hospodářství zanikla pracovní místa v zemědělských a textilních firmách.


146



Dalším velmi podstatným faktorem, který působí na vysokou míru nezaměstnanosti v tomto regionu, jsou omezené dopravní možnosti a relativně velká vzdálenost od míst s vyšší a širší nabídkou pracovních příležitostí. Aktuální údaje úřadu práce však naznačují určité zlepšování situace na trhu práce také ve správním obvodu Frýdlant. V závěru roku 2006 zde bylo evidováno celkem 1 838 uchazečů o práci, což znamenalo 10,6 % všech uchazečů v Libereckém kraji. Míra nezaměstnanosti činila 14,07 % (kraj 7,10 %), zatímco ke konci roku 2005 dosahovala až 15,36 %. Více než polovinu uchazečů o práci (51,6 %) představovaly ženy, podíl absolventů škol dosáhl 4,8 % a podíl občanů se zdravotním postižením činil 14,3 %. Nejmladší uchazeči o práci ve věku do 24 let včetně zaujímali 17,9 % všech evidovaných a podíl uchazečů ve věku 50 a více let činil 29,8 %. Od 6 do 12 měsíců bylo v evidenci úřadu práce registrováno 14,5 % uchazečů o práci, dlouhodobě nezaměstnaní nad 12 měsíců představovali v tomto správním obvodu 48,6 %, což byl nejvyšší podíl ze všech správních obvodů Libereckého kraje. Ke konci roku 2006 nabízely úřady práce pouze 63 volných pracovních míst, což znamenalo 29,2 uchazeče na jedno pracovní místo a proti roku 2005 (28,9 uchazeče) došlo k mírnému zhoršení. Hodnota tohoto ukazatele byla několikanásobně vyšší než v ostatních správních obvodech kraje. Nejvyšší nezaměstnanost trápí obyvatele obce Horní Řasnice, kde míra nezaměstnanosti v roce 2006 dosáhla 27,4 %. Více než 20procentní nezaměstnanost byla vykázána i v obcích Bulovka (22,3 %), Černousy (21,2 %) a Pertoltice (20,8 %). Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla dosažena v roce 2003, od té doby klesá, ale zároveň s tím klesá počet volných pracovních míst (viz Graf). Velmi nízkým počtem uchazečů o zaměstnání na volná pracovní místa patří Frýdlantsko patří mezi nejhorší v rámci oblasti Severovýchod. Ze všech SO ORP oblasti Severovýchod mělo Frýdlantsko k 1.1.2007 i nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných (48,6 % déle než 1 rok při průměru oblasti 34,3 %). Tab.3

Základní údaje o zaměstnanosti a nezaměstnanosti

Kód obce Název

OB2001

EA2001

PP2001

PP2001

RN06

MRN06

RN08

MRN08

SLDB

SLDB

Abs.

Rel.

Abs.

Rel.

Abs.

Rel.

564028 563935 545996 546607 563994 564036 544353 564079 564168 530433 564311 564494


7514 807 330 590 495 464 232 235 403 387 237 1338

4052 408 165 325 262 242 103 113 198 206 106 672

3898 166 159 263 115 193 50 83 114 135 39 473

96,2 40,7 96,4 80,9 43,9 79,8 48,5 73,5 57,6 65,6 36,8 70,4

461 91 35 52 35 30 14 31 30 22 22 86

11,4 22,3 21,2 16,0 13,4 12,4 13,6 27,4 15,2 10,7 20,8 12,8

423 72 38 44 22 21 9 28 32 29 16 80

10,1 17,2 22,4 13,2 8,4 8,3 8,7 23,9 15,2 13,6 14,2 11,5

SOSO

Frýdlant

13032

6852

5688

83,0

909

564044

Hejnice

2704

1449

1181

81,5

169

13,3

814

11,9

11,7

142

9,7

564371

Raspenava

2847

1447

1198

82,8

226

15,6

193

12,9

546631

Bílý Potok

623

296

227

76,7

54

18,2

48

14,9 10,5

564206

Lázně Libverda

456

247

249

100,8

27

10,9

27

SOSO

Hejnice

6630

3439

2855

83,0

476

13,8

410

11,9

564265

Nové Město p.S.

4018

2070

1609

77,7

318

15,4

261

12,1

564133

Jindřichovice p.S.

605

248

168

67,7

57

23,0

43

16,9

SOSO

Nové Město p.S.

4623

2318

1777

76,7

375

16,2

304

13,1

SO ORP

Celkem

24285 12609 10320 81,8 1760 14,0 1528 12,1 Zdroj dat / Pozn. ČSÚ ČSÚ Vlastní Vlastní ČSÚ ČSÚ ČSÚ ČSÚ Zdroj: ČSÚ – MOS (Městská a obecní statistika) www.liberec.czso.cz Vysvětlivky:OB2001 = trvale bydlící obyvatelstvo v roce 2001 podle SLDB EA2001 = počet ekonomicky aktivních obyvatel s trvalým pobytem v obci v roce 2001 PP2001 = počet obsazených pracovních příležitostí v roce 2001 (vlastní výpočet) Rel. = na 100 EA2001 RN06 = počet registrovaných nezaměstnaných / uchazečů o práci MRN = míra registrované nezaměstnanosti (= RN / EA2001) 06 = k 31.12.2006 08 = k 1.1.2008


147



Graf.1

Zdroj:

ČSÚ

Mezi všemi 40 SO ORP oblasti Severovýchod mělo Frýdlantsko spolu s Mor.Třebovou k 1.1.2007 nejvyšší míru nezaměstnanosti 14,1 % EA, tj. více než dvakrát vyšší proti průměru oblasti i kraje. Ke stejnému datu se Frýdlantsko vyznačovalo nejvyšším podílem dlouhodobě nezaměstnaných (48,6 %) následované SO ORP Tanvald a Mor.Třebová. Hlavním problémem území SO ORP je dlouhodobě vysoká míra nezaměstnanosti a zároveň nízká, výrazně podprůměrná nabídka volných pracovních míst a zaměstnání. Podle údajů SLDB 2001, jež jsou posledním zdrojem informací, bylo na území SO ORP o 2300 méně pracovních příležitostí (PP) než byl počet ekonomicky aktivních obyvatel (EA). I kdyby se podařilo vytvořit PP pro všechny nezaměstnané, chybělo by území asi 500 PP, což vyjadřuje minimalizovanou úroveň nezbytné vyjížďky za prací mimo SO ORP. Jediná obec, a to Lázně Libverda, se vyznačovala v roce 2001 větší nabídkou PP (proti počtu EA) a tedy aktivním saldem pohybu za prací. Ze všech ostatních obcí se za prací muselo více vyjíždět. Relativně lépe proti průměru se jevily obce Raspenava, Černousy a Frýdlant. Nižší nabídka PP byla a je většinou také provázena vyšší mírou nezaměstnanosti. Nejvyšší míra nezaměstnanosti i v současnosti přesahuje 12 %, tj. více než dvojnásobek průměru kraje i ČR. V současné době – a v tom je shoda i se situací na konci roku 2006 – se takovou (nadprůměrnou) mírou nezaměstnanosti vyznačuje 11 z 18 obcí (viz Tab.1). Ve dvou případech – Černousy a Horní Řasnice – je vyšší než 20 %! Pokud porovnáváme spádové obvody středisek osídlení (SOSO) nejnižší mírou nabídky PP a zároveň nejvyšší mírou nezaměstnanosti se vyznačuje Nové Město p.S. , zatímco Hejnice + Raspenava a Frýdlant se v obou ukazatelích zcela shodují. Důležitou skupinu tvoří obce, kde byla a je nabídka PP nižší než 50 % EA, takže více než polovina bydlících EA musí buď za prací vyjíždět do jiných obcí anebo je ve vyšší míře ohrožena nezaměstnaností, často dlouhodobou. Do takové skupiny patří obce: Dolní Řasnice, Heřmanice, Pertoltice a Bulovka (poslední dvě se vyznačují dlouhodobě nadprůměrnou nezaměstnaností). B.8.3.3 IDENTIFIKACE ROZVOJOVÝCH LIMITŮ ÚZEMÍ Lokalizace obcí a jejich částí ohrožených vysokým rizikem zvýšené nezaměstnanosti a sociálně-ekonomických problémů z hlediska „struktury a úrovně lidských zdrojů“. Lokalizace obcí ohrožených případnými problémy významných zaměstnavatelů s potenciálním rizikem vzniku nových „brownfields“.


148



B.8.4 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZAMĚSTNANOSTI Nestanovují se .

B.8.5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZAMĚSTNANOSTI V rámci tématického okruhu zaměstnanost nejsou vymezovány limity využití území.

B.8.6 SOUHRN ZÁMĚRŮ POŘIZOVATELE A POSKYTOVATELŮ JEVŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu zaměstnanost nebyly vzneseny.


149


B.9

Bezpečnost

BEZPEČNOST

B.9.1 POUŽITÉ PODKLADY B.9.1.1 LEGISLATIVNÍ RÁMEC Problematiku zvláštních zájmů mimo Armádu ČR (civilní ochrana, integrovaný záchranný systém…) řeší kromě obecné legislativy několik zvláštních zákonů a podzákonných předpisů, přijatých v několika posledních letech. Jedná se zejména o Zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému, Zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení, Zákon č. 12/2002 Sb. o státní pomoci při obnově území aj. a navazující vyhlášky. Požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování a stavebně technické požadavky na stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany řeší Vyhláška MV č.380/2002 Sb. Požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování se uplatňují jako požadavky civilní ochrany vyplývající z havarijních plánů a krizových plánů v rozsahu, který odpovídá charakteru území a druhu územně plánovací dokumentace. Havarijní plán je účelový dokument představující souhrn opatření k provádění záchranných a likvidačních prací k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení ohrožení vzniklých mimořádnou událostí a k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. Obsahem havarijního plánu jsou údaje informačního a operačního charakteru, plány konkrétních činností, mapy, schémata rozmístění sil a prostředků, způsoby jejich nasazení a zásady účinného provádění záchranných prací a likvidačních prací. Krizový plán kraje je souhrnný plánovací dokument, kterým orgány krizového řízení plánují ve své věcné a územní působnosti opatření a postupy pro případ vzniku krizových situací na území Libereckého kraje, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky. Krizovou situací se rozumí mimořádná událost, při níž je vyhlášen některý z krizových stavů, a to stav nebezpečí, nouzový stav, nebo stav ohrožení státu. Úkoly orgánů kraje při řešení krizových situací plní hasičský záchranný sbor kraje. Krajský úřad vykonává tyto činnosti tak, aby byly přiměřené a svým obsahem a rozsahem odpovídaly účelu a podmínkám konkrétní mimořádné události. B.9.1.2 PODKLADY -

Územně analytické podklady Libereckého kraje (KÚLK, 2010) – kapitola Bezpečnost Havarijní plán ORP Frýdlant, HZS LK, 2006 Havarijní plán Libereckého kraje, HZS LK, 2006 Krizový plán Libereckého kraje Podklady z MV ČR – odbor správy majetku, GŘ Hasičského záchranného sboru ČR (pro ÚAP LK) Podklady z MO ČR – VUSS Litoměřice (pro ÚAP LK) údaje o území - zóny havarijního plánování pro objekty typu B - KÚLK,2007-2010 údaje o území - objekty skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami - KÚLK, 2007-2010 údaje o území - objekty civilní ochrany - HZS LK, 2007-2010 údaje o území - objekty požární ochrany - HZS LK, 2007-2010

B.9.2 PODKLADY RURÚ Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI B.9.2.1 VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI JEVŮ Z PODKLADŮ RURÚ, NÁVRH ÚPRAV Č.jevu

107

Sledovaný jev objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami objekt důležitý pro obranu státu včetně OP

109

vymezené zóny havarijního plánování

110

objekt civilní ochrany

111

objekt požární ochrany

112

objekt důležitý pro plnění úkolů Policie ČR

84

Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav údaje o území KÚLK popsán z podkladů ÚAP Liberecký kraj údaje z Havarijního a Krizového plánu Libereckého kraje, Havarijního plánu ORP Frýdlant, VUSS Litoměřice údaje z Havarijního plánu ORP Frýdlant, HZS LK,2007 údaje z Havarijního a Krizového plánu Libereckého kraje, Havarijního plánu ORP Frýdlant, HZS LK 2007 popsán z podkladů ÚAP LK

B.9.2.2 DOPLNĚNÍ PODKLADŮ RURÚ O DALŠÍ SLEDOVANÉ JEVY Č.jevu -

Sledovaný jev



150


Bezpečnost

B.9.3 CHARAKTERISTIKY A TRENDY Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI B.9.3.1 CHARAKTERISTIKA STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ DLE JEDNOTLIVÝCH JEVŮ ELEKTRONICKÉ KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 81) Stanoviska a vyjádření Armády ČR, Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR – zařízení umístěná převážně ve vrcholových polohách hor. Pro ORP Frýdlant je klíčový Lysý vrch u Frýdlantu – na hranici spádového obvodu obce s rozšířenou působností (WGS 84); souřadnice jsou N 50°51´54,54´´, E 15°00´12,54´´, resp. N 50°5 1´53,87´´, E 15°00´16,06´´. Ochranné pásmo tvoří kruh o poloměru 3 km. KOMUNIKAČNÍ VEDENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 82) Regionální úřad Centra vojenské dopravy požaduje respektovat územní ochranu důležitých komunikací – viz vyjádření Armády ČR (pro ORP Frýdlant je to silnice I/13). OBJEKTY NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉ DO SKUPINY A NEBO B S UMÍSTĚNÝMI NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI (JEV 84) Tab.1

Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami

Název STV GROUP a.s. Zdroj:

Lokalizace k.ú. Hajniště pod Smrkem, obec Nové Město pod Smrkem, (bývalý vojenský prostor Chlum) KÚLK, 2010

Popis Závod na delaboraci munice, nebezpečnou skladovanou látkou jsou výbušniny tř.A

OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO OBRANU STÁTU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 107) Na území ORP Frýdlant se nenachází vojenské objekty, další požadavky viz vyjádření Armády ČR zastoupené VUSS Litoměřice pro ÚAP Libereckého kraje. VYMEZENÉ ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ (JEV 109) Tab.2

Objekty typu B a vymezené zóny havarijního plánování

Název STV GROUP a.s.

Popis Závod na delaboraci munice, nebezpečnou skladovanou látkou jsou výbušniny

Zóna ohrožení - poloměr (m) 400 m

Zdroj: KÚLK, 2010 Poznámka: vnější subjekty nejsou vzhledem k velkým odstupovým vzdálenostem havárií ohroženy

RIZIKA OHROŽENÍ (viz Havarijní plán LK a ORP Frýdlant – Analýza rizik V Havarijním plánu ORP Frýdlant je zpracována analýza rizik na základě kategorizace událostí podle stupňů poplachu vyhlášky MV č.328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení IZS: první stupeň – mimořádná událost ohrožuje jednotlivé osoby, jednotlivý objekt nebo část, jednotlivé dopravní prostředky osobní nebo nákladní dopravy nebo plochy území do 500 m2, záchranné a likvidační práce provádí základní složky IZS, které není nutno při společném zásahu nepřetržitě koordinovat, druhý stupeň - mimořádná událost ohrožuje nejvýše 100 osob, více jak jeden objekt nebo část, jednotlivé dopravní prostředky hromadné dopravy osob, cenný chov zvířat 2 nebo plochy území do 10 000 m , záchranné a likvidační práce provádí základní a ostatní složky IZS z kraje nebo okresu, nebo je nutné nepřetržitě koordinovat složky velitelem zásahu při společném zásahu, třetí stupeň – mimořádná událost ohrožuje více jak 100 a nejvýše 1 000 osob, část obce nebo areálu podniku, soupravy železniční přepravy, několik chovů hospodářských zvířat, plochy území do 1 km2, povodí řek, produktovody nebo jde o hromadnou havárii v silniční dopravě; záchranné a likvidační práce provádí základní a ostatní složky nebo se využívají síly a prostředky z jiných krajů a je nutná koordinace velitelem zásahu za pomoci štábu velitele zásahu,


151


Bezpečnost

-

zvláštní stupeň poplachu – mimořádná událost ohrožuje více jak 1 000 osob, celé obce 2 nebo plochy území nad 1 km ; záchranné a likvidační práce provádí základní a ostatní složky včetně užití sil a prostředků z jiných krajů, případně je nutné využít hospodářská opatření, vojenské útvary a vojenská zařízení ozbrojených sil ČR, společný zásah složek vyžaduje koordinaci na strategické úrovni. Co se týče druhu rizik, jedná se o ohrožení způsobené přírodními vlivy (sesuvy, poddolovaná území, povodně...), ohrožení způsobené civilizačními vlivy (nebezpečné škodliviny, velké požáry, výbuchy, radioaktivní látky, letecká neštěstí, pády střech, veterinární rizika aj.). Výsledky analýzy rizik jsou zpracované podle výše uvedených jednotlivých stupňů. Na základě tohoto hodnocení byla pro havarijní plánování vytipována rizika, které je možné řešit silami a prostředky určenými pro správní obvod obce s rozšířenou působností – první a druhý stupeň. Mimořádné události, které svým rozsahem a dopadem vyžadují vyhlášení třetího stupně a pro jejich řešení je nutné využít síly a prostředky kraje, jsou řešeny v Havarijním plánu Libereckého kraje. Mimořádné události, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav a svým rozsahem a dopadem vyžadují vyhlášení zvláštního stupně poplachu nebo svou specifikou vyžadují řešení na úrovni kraje, řeší Krizového plán Libereckého kraje. Zóny ohrožení čerpacích stanic se zásobníky PHM a LPG a rozvodů plynu: 1. Zásobníky PHM: Největší riziko výbuchu (požáru) hrozí při přečerpávání pohonných hmot z cisterny do zásobníků. Možné ohrožení se předpokládá v okruhu 100 m. 2. Zásobníky LPG: Nejvyšší riziko (požáru) hrozí při přečerpávání LPG z cisterny do zásobníků. Zóna ohrožení se předpokládá v okruhu 200 m. 3. Hlavní rozvod plynu: Analýzou bylo zjištěno že liniový zdroj rizika - plynovod ovlivňuje velikost zóny havarijního plánování 2R = 50m. Výsledky analýzy rizik - stanovení ohrožení pro území ORP Frýdlant: Tab.3

Mimořádné události zařazené do prvního stupně

Mimořádné události vznikající působením přírodních sil Typ mimoř. události Lokalizace Sněhová kalamita Černousy Sněhová kalamita Dětřichov I/13 Sněhová kalamita Dolní Řasnice Sněhová kalamita Habartice-Háj Sněhová kalamita Nové Město p. Sm. - II/291 Sněhová kalamita Pertoltice – I/13 Sněhová kalamita Višňová-Andělka Povodeň Heřmanice-Oleška Povodeň Jindřichovice pod Smrkem Povodeň Lázně Libverda Zdroj: Havarijní plán ORP Frýdlant, KÚLK, 2010

Tab.4

Mimořádné události vznikající činností člověka Typ mimoř. události Lokalizace Požár D.Řasnice-opuštěné objekty Požár Juta a.s. – Višňová Požár ČS PHM – benzín

Mimořádné události zařazené do druhého stupně

Mimořádné události vznikající působením přírodních sil Typ mimoř. události Lokalizace Povodeň Bulovka, Bulovský potok Povodeň Černousy Povodeň Dolní Řasnice Povodeň Frýdlant Povodeň Hejnice Povodeň Habartice Povodeň Krásný Les Povodeň Nové Město p. S. – Lomnice Povodeň N. Město p.S. – Novoměst. potok Povodeň Raspenava – Smědá a přítoky Povodeň Višňová – Smědá Zvláštní povodeň Pertoltice – rybník Přírodní požáry Habartice Přírodní požáry Lázně Libverda, Klečoviště Přírodní požáry Pertoltice – lesní požár Sesuvy půdy Višňová Zdroj: Havarijní plán ORP Frýdlant, KÚLK, 2010


152

Mimořádné události vznikající činností člověka Typ mimoř. události Lokalizace Výbuch Krásný Les – kamenolom Výbuch munice N. Město p.Sm.-STV Group Požár Raspenava, ÚSS Požár Frýdlant -DAMINO


Tab.5

Bezpečnost

Mimořádné události zařazené do třetího stupně

Mimořádné události vznikající působením přírodních sil Typ mimoř. události Lokalizace Zvláštní povodeň Bulovka, rybník Na Výsluní Zvláštní povodeň Bulovka-Arnoltice, rybník Hliňák Zdroj: Havarijní plán ORP Frýdlant, KÚLK, 2010

Mimořádné události vznikající činností člověka Typ mimoř. události Lokalizace Požár ČS PHM – benzín, nafta Požár ČS PHM – LPG

Mimořádné události zařazené do zvláštního stupně poplachu dle výsledků analýzy rizik nejsou uvažovány. Z přijaté analýzy rizik je nutné stanovit úkoly pro zabezpečení připravenosti správního obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností na uvedené mimořádné události 1. Pokud nejsou pro mimořádné události POVODEŇ a ZVLÁŠTNÍ POVODEŇ zpracovány povodňové plány2 zabezpečí obec s rozšířenou působností jejich zpracování, případně dopracování. Součástí povodňových plánů musí být plán evakuace z postiženého území. Pro mimořádné události jednoho druhu, které se vyskytují na více místech území, vypracuje HZS LK v součinnosti s obcí s rozšířenou působností obecný popis této události s uvedením základních opatření HZS, spolupráce se složkami IZS a koordinace záchranných a likvidačních prací starostou obce s rozšířenou působností. Pro subjekty, které jsou vyhodnoceny jako nebezpečné pro své okolí tím, že skladují, používají nebo vyrábějí látky nebo přípravky, které jsou zařazeny na základě svých vlastností do seznamu dosud klasifikovaných nebezpečných látek a přípravků uvedených v příloze č.1 k Nařízení vlády 25/1999 Sb. vypracuje obec s rozšířenou působností v součinnosti s HZS LK – územním odborem a provozovatelem kartu ohrožujícího subjektu. Pro události zařazené do kategorie III., mimo povodně a zvláštní povodně zpracovává HZS LK postup řešení mimořádné události (součást Havarijního plánu Libereckého kraje). K zabezpečení koordinace záchranných a likvidačních prací bude zpracovaný postup projednán a zapracován do havarijního plánu ORP. Obce s rozšířenou působností zabezpečí rozpracování mimořádných událostí, ke kterým může dojít na území obcí v jejím správním obvodu3. Události zařazené do kategorie IV. jsou řešeny v Krizovém plánu s využitím typových plánů. Pro řešení havárií a mimořádných situací jsou zpracovány Plány konkrétních činností: Plán vyrozumění Traumatologický plán Plán varování obyvatelstva Plán ukrytí obyvatelstva Plán individuální ochrany Plán evakuace obyvatelstva Plán nouzového přežití Plán monitorování Pohotovostní plán veterinárních opatření Plán veřejného pořádku a bezpečnosti Plán ochrany kulturních památek Plán hygienických a protiepidemických opatření Plán komunikace s veřejností a sdělovacími prostředky Plán odstranění odpadů Plán zacházení se zemřelými osobami Tyto plány jsou součástí Havarijního plánu ORP a řeší konkrétní úkoly jednotlivých složek IZS. Krizové situace mohou vzniknout rovněž při rozsáhlém přerušení dodávek médií (elektrické energie, zemního plynu, centrálního tepla, vody ...). 1 zákon 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2 zákon č. 254/2001 Sb.,vodní zákon ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů 3 § 15 zákona 239/2000 Sb., o IZS a změně některých zákonu ve znění pozdějších předpisů


153


Bezpečnost

OBJEKT CIVILNÍ OCHRANY (JEV 110) Tab.6

Zařízení civilní ochrany na území ORP Frýdlant

Obec Hejnice Frýdlant Frýdlant

Organizace MěÚ Hejnice SOU a OU Bělíkova Zimní stadion Frýdlant

Č.p. 521 1387 1389

Frýdlant

Zimní stadion Frýdlant

1389

Frýdlant Frýdlant

ZŠ Bělíkova MěÚ Frýdlant

977 37

Frýdlant

MěÚ Frýdlant

37

Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant N. Město p. S. – Hajniště p.S. Raspenava Višňová

ZŠ Husova Damino CZ s.r.o. ZŠ Purkyňova Řecký dům STV GROUP a.s. výrobní závod Hajniště MěÚ Raspenava Juta a.s.

344 522 510 905

Višňová

OÚ Višňová

Zařízení Zajištění evakuace Zajištění evakuace Zajištění evakuace Dekontaminace osob a oděvů Zajištění evakuace Nouzové přežití Nouzové zásobování vodou Zajištění evakuace Zajištění evakuace Zajištění evakuace Zajištění evakuace

Poznámka vytipováno dle analýzy rizik a PPLK evakuační středisko vytipováno z analýzy rizik

Zajištění evakuace

vytipováno z analýzy rizik

421

Zajištění evakuace Zajištění evakuace

184

Zajištění evakuace

vytipováno dle analýzy rizik a PPLK vytipováno dle analýzy rizik a PPLK vyhodnoceno dle analýzy rizik a PPLK

Zdroj:

Havarijní plán ORP Frýdlant, údaje o území KÚLK, 2010

Tab.7

Záhraboviště

Obec (sídlo)

vytipováno z ORP Frýdlant evakuační středisko

evakuační a přijímací střediska vytipováno z analýzy rizik evakuační středisko evakuační středisko

Parcelní číslo 1186/1 447

Majitel

Dětřichov Agrogalas a.s„ Frýdlant, Kravín 230 Dětřichov Nové Město pod Smrkem Agrogalas a.s., Frýdlant, NK-1,11 Krásný Les – Hajniště p.S. Frýdlant Školní statek Frýdlant 3152 Kunratice Agrofanda s.r.o., Kunratice, VKK hala 1+2 622/1 Raspenava - Peklo Chytil Jan Ing.5 Peklo, 2+OMD Peklo 3697 Zdroj: Havarijní plán ORP Frýdlant Pozn.: údaje o záhrabovištích jsou pouze informativního charakteru, lokality nebyly schváleny

Tab.8

Počet dobytčích jedn. 230 300 250 450 500

Souhrn plánu ukrytí - stálé úkryty (SÚ) a improvizované úkryty (IÚ) za ORP Frýdlant

Skupiny obyvatelstva O - obyvatelstvo Ž - žactvo OO - osaz. objektů C - celkem Zdroj: ORP Frýdlant

Počet obyvatelstva 19008 5324 0 X

SÚ - STOÚ počet kapacita 0 0 0 0 0 0 0 0

SÚ - STNÚ počet kapacita 0 0 0 0 0 0 0 0

IÚ počet 74 5 0 79

CELKEM kapacita počet kapacita 5288 74 5288 1000 5 1000 0 0 0 6288 79 6288

CIVILNÍ OCHRANA – HLAVNÍ ZÁSADY A POTŘEBY Je třeba respektovat opatření, vyplývající z následujících mimořádných a krizových situací (viz výstupy z Havarijního a Krizového plánu kraje a Havarijního plánu ORP Frýdlant, kde jsou rozpracovány v jednotlivých Operačních plánech, resp. Plánech konkrétních činností – viz výše): Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Největší riziko se koncentruje do urbanizovaných a hustěji zalidněných území (Frýdlant, Nové Město pod Smrkem, Hejnice...) a do údolní nivy řeky Smědé, popř. do území pod hrázemi rybníků, která mohou být zasažena povodní a zvláštní povodní.


154


Bezpečnost

Seznam navržených evakuačních středisek, přijímacích středisek, evakuačních tras v obvodu obce s rozšířenou působností Frýdlant je uveden v přílohách C-6-2,3,4 Havarijního plánu kraje a v tabulce č.6. Evakuační trasy je nutné stanovit nejpozději při vyhlášení evakuace obyvatelstva z evakuovaného prostoru. Pro ubytování evakuovaných osob lze v kromě objektů základní občanské vybavenosti (základní školy s tělocvičnami a stravovnami) zejména lůžkových kapacit rekreačních zařízení a lázní (Lázně Libverda). Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných na území Na území ORP nejsou koncentrovány ve větším rozsahu rizikové výroby (např. rafinérie, výroba explozivních látek, hořlavin a jiných nebezpečných chemických produktů). Přesto jsou však tyto látky v regionu skladovány a používány. Seznam potenciálních rizik je součástí Havarijního plánu kraje a ORP; namátkou jmenujme skladovací kapacity pohonných hmot nebo zásobníky čpavku (např. zimní stadion Frýdlant). Specifikem území jsou rizika spojená se zvýšeným výskytem přirozeného půdního radonu (žulové podloží). Riziko představují rovněž možné výbuchy plynu v plynofikovaných obcích (Bílý Potok, Frýdlant, Hejnice, Lázně Libverda, Nové Město pod Smrkem, Raspenava. Ochrana území před povodněmi V posledních letech v souvislosti s globálními klimatickými změnami na planetě Zemi nabývá na významu problematika ochrany území před povodněmi. Velké povodně na území ČR v letech 1997 a 2002 i lokální povodně 2007 vyvolaly tlak na zkvalitnění preventivních opatření a zlepšení monitoringu a informačního systému. K vyvinutí ještě silnějšího tlaku pravděpodobně dojde v návaznosti na povodně ze srpna 2010, které ORP Frýdlant významně postihly a ovlivnily. Z hlediska povodní představuje největší riziko řeka Smědá; dopady povodně přesahují hranice kraje i státu. Největší problémy se koncentrují do území při hranici s Polskem (Višňová, Černousy). Co se týče regulace a úpravy toku, koryta v menších městech jsou dimenzována pouze na Q10 (10-letou vodu), s výjimkou Frýdlantu (Q50). Další riziko představují rybníky v důsledku možného protržení hrází (rybník „Na Výsluní“ v Bulovce a „Hliňák“ Bulovka – Arnoltice). Je třeba průběžně aktualizovat povodňové plány obcí, zpracovat nové plány na 100- a víceletou vodu, digitalizovat mapové podklady a umožnit modelování průběhu povodňových vln a jejich dopadů na ohrožená území. Zpracované Plány povodí umožní lépe modelovat průběh povodní a předpovídat chování vodního živlu v různých situacích. Ochrana území před sesuvy půd a skal Specifikem Frýdlantska jsou přeshraniční rizika sesuvů (halda dolu Turów) na polském území při hranici s ČR. Při velkých deštích dochází ke splachům jílovitých hornin z hald přes státní hranice na území obcí Višňová a Kunratice (od HM 118 po HM 122). Integrovaný záchranný systém Problematika Integrovaného záchranného systému (určen ke koordinaci záchranných a likvidačních prací při vzniku mimořádných událostí) a krizové komunikace je podrobně řešena v Havarijním a Krizovém plánu Libereckého kraje. V tomto dokumentu jsou rovněž podrobně řešena hospodářská opatření pro krizové stavy na území Libereckého kraje, tedy i na území spádového obvodu ORP Frýdlant.


155


Bezpečnost

OBJEKT POŽÁRNÍ OCHRANY (JEV 111) Respektovat ochranu objektů ve vlastnictví či správě HZS LK, jednotek SDH v obcích Tab.9

Jednotky požární ochrany na území ORP Frýdlant

Obec Název jednotky požární ochrany Bílý Potok Bílý Potok JSDHO Bulovka Arnoltice-Bulovka JSDHO Bulovka Bulovka JSDHO Černousy Ves - Černousy JSDHO Dětřichov Dětřichov JSDHO Dolní Řasnice Dolní Řasnice JSDHO Frýdlant Frýdlant JSDHO Frýdlant Větrov - Frýdlant JSDHO Habartice Habartice JSDHO Hejnice Ferdinandov - Hejnice JSDHO Hejnice Hejnice JSDHO Heřmanice Heřmanice JSDHO Horní Řasnice Horní Řasnice JSDHO Jindřichovice pod Smrkem Jindřichovice pod Smrkem JSDHO Krásný Les Krásný Les JSDHO Kunratice Kunratice JSDHO Lázně Libverda Lázně Libverda JSDHO Nové Město pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem JSDHO Nové Město pod Smrkem Nové Město pod Smrkem JSDHO Pertoltice Pertoltice JSDHO Raspenava Raspenava JSDHO Raspenava Raspenava HZS LK Višňová JSDHO Višňová - Andělka Višňová Minkovice JSDHO Višňová Předlánce - Višňová JSDHO Višňová JSDHO Višňová - Víska Višňová Višňová JSDHO Zdroj: Havarijní plán ORP Frýdlant, údaje o území HZS LK,2007

Kategorie V x V x V III/1 III/2 x V/1 x III/1 x V/1 III/1 V/1 V/1 III/1 V/2 III/1 III/1 III/1 I nezařaz. x x nezařaz. III/1

Adresa (ulice, č.p.) 337/1 19 49

312 Kaplického 1253/1 Dlouhá 3083 107 Č.p. 298 Klášterní 134/1 37/1 u č.p. 227 u č.p. 217 225 135 194 Komenského 57 17 Fučíkova 74 Nádražní 648

1

OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO PLNĚNÍ ÚKOLŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY (JEV 112) Policie ČR požaduje respektovat ochranu nemovitostí a zařízení dle seznamu, který je součástí stanovisek Správy Sč. kraje z 3.7.2007, resp. MV z 25.6. a 10.7.2007. Jedná se o budovy OŘ PČR Liberec na území ORP Frýdlant, elektronická komunikační zařízení vč. ochranných pásem, telekomunikační vedení, mikrovlnné spoje aj. Tab.10

Objekty v majetku Policie ČR – dle seznamu Policie ČR, Správa Severočeského kraje

Obec Kód zařízení Adresa Černousy CEN 35051215 Černousy č.p. 77 Habartice (Cizinecká policie) CEN 35051213 Habartice č.p. 195, 197 Hejnice – obvodní oddělení CEN 35051205 Lázeňská č.p. 381, 463 62 Hejnice Nové Město pod Smrkem CEN 35051215 Nové Město pod Smrkem č.p. 905 Zdroj: Policie ČR, Správa Severočeského kraje – Stavebně ubytovací odbor, 2007

Tab.11

Číslo parcely (p.p.č.) 113, 158/7, 120 25/2, 25/3, 4 470,765/99, 765/14, 765/100 1493, 1698/1, 1699/1

Zařízení Policie ČR – ostatní

Obec Adresa Dětřichov Dětřichov č.p. 93 Kunratice (Cizinecká a pohraniční policie) Horní Řasnice Srbská (Cizinecká a pohraniční policie) Frýdlant – obvodní oddělení Nám. T.G.Masaryka 99, 464 01 Frýdlant Nové Město pod Smrkem – obvodní oddělení Jindřichovická 145, 463 65 Nové Město pod Smrkem Zdroj: Policie ČR, www.policie.cz , vlastní šetření Pozn.: objekty a zařízení Cizinecké a pohraniční policie, které po přistoupení ČR k Schengenskému protokolu nejsou využívány, jsou postupně uvolňovány


156


Bezpečnost

B.9.3.2 HODNOCENÍ JEVŮ PODLE OBCÍ Lokalizace jevů, týkající se problematiky bezpečnosti (ohrožení přírodními i civilizačními faktory, zařízení Policie ČR, HZS, SDH apod.) s územní identifikací podle obcí, je uvedena v následující tabulce: Tab.12

Hodnocení jevů v oblasti bezpečnosti podle jednotlivých obcí - 1

Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant

Policie ČR

zař. Cizinecké a pohr.policie zař. Cizinecké a pohr.policie

obvodní oddělení PČR

Habartice zař. Cizinecké a pohr.policie Hejnice obvodní oddělení PČR Heřmanice Horní Řasnice zař. Cizinecké a pohr.policie Jindřichovice p. S. Krásný Les Kunratice zař. Cizinecké a pohr.policie Lázně Libverda Nové Město p. Smrkem obvodní oddělení PČR Pertoltice Raspenava Višňová Zdroj: Havarijní plán ORP Frýdlant

Tab.13

Hasiči Jednotka SDH – kat. V Jednotka SDH – kat. V Jednotka SDH Jednotka SDH – kat. V Jednotka SDH – kat. III/1 Jednotka SDH – kat. III/2 Jednotka SDH – kat. V/1 Jednotka SDH – kat. III/1 Jednotka SDH Jednotka SDH – kat. V/1 Jednotka SDH – kat. III/1 Jednotka SDH – kat. V/1 Jednotka SDH – kat. V/1 Jednotka SDH – kat. III/1 Jednotka SDH – kat. III/1 Jednotka SDH – kat. III/1 HZS LK – kat. I Jednotka SDH – kat. III/1

Zařízení CO

dekontaminace osob a oděvů, evakuační středisko, nouzové přežití, nouzové zásob. vodou evakuační středisko

evakuační středisko evakuační středisko evakuační středisko

Hodnocení jevů v oblasti bezpečnosti podle jednotlivých obcí - 2

Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Lázně Libverda

Ohrožení (přírodní vlivy) povodeň II., zvláštní povodeň III. (rybníky) povodeň II., sněhová kalamita sněhová kalamita povodeň II., sněhová kalamita povodeň II., povodeň II., sněhová kalamita, přírodní požáry povodeň II., povodeň I.

Záhraboviště

Agrogalas a.s. požár I. požár II. (DAMINO)

povodeň I. povodeň II.,

Škol.statek Frýdlant

výbuch – kamenolom Agrofanda s.r.o.

povodeň I., přírodní požáry povodeň II., sněhová Nové Město pod Smrkem kalamita zvláštní povodeň II., Pertoltice sněhová kalamita, přírodní požáry Raspenava povodeň II., povodeň II., sněhová Višňová kalamita, sesuvy půdy II. Zdroj: Havarijní plán ORP Frýdlant


Ohrožení (civilizační vlivy)

157

výbuch munice (STV Group)

požár II. (ÚSS) požár I.

Agrogalas a.s.


Bezpečnost

B.9.3.3 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI Spádové území obce s rozšířenou působností Frýdlant je díky orografické bariéře Jizerských hor odděleno od vnitrozemí České republiky a ostatních částí Libereckého kraje, včetně jeho centrální části. Toto specifikum s sebou přináší rizika možného přerušení silničního či železničního spojení s páteřními dopravními tahy. Klíčovou spojnicí je komunikace I/13, která je v zimním období v úseku Mníšek – Dětřichov velmi zranitelná (nárazový vítr, sněhová kalamita, závěje) a komunikace III/2904 (krizový úsek Oldřichov v Hájích – Raspenava). Komunikace II/290 Bílý Potok – Smědava – Souš je v provozu pouze v letním období. Důležitou dopravní tepnou je rovněž železniční trať 037 Liberec – Frýdlant – Černousy; krizovým místem je tunelový úsek mezi Oldřichovem v Hájích a Raspenavou. Tyto dopravní tahy společně s vedením VVN 110 kV a dalšími páteřními liniemi technické infrastruktury (např. VTL plynovod 200 mm Chrastava – Frýdlant – Nové Město pod Smrkem) mohou být potenciálním terčem teroristických útoků. Riziko představují i systémy zásobování vodou; místní zdroje nejsou vydatné a v období dlouhotrvajícího sucha mohou nastat výpadky v zásobování (v dlouhodobém horizontu existují plány na realizaci vodovodního přivaděče z vodního díla Souš na území obcí Frýdlantského vodárenského sdružení). Specifikem území Frýdlantského výběžku jsou časté povodně, které postihují povodí Smědé (zejména oblast podél horního a středního toku). Postiženy jsou obce v povodí Smědé (zejména Raspenava, Višňová, Černousy), Olešky (Dětřichov, Heřmanice), Řasnice (Horní a Dolní Řasnice, Krásný Les) a Bulovského potoka (Bulovka a Arnoltice). Na vodních tocích Smědé a Řasnici jsou stanovena záplavová území (viz Povodňový plán ORP Frýdlant). B.9.3.4 IDENTIFIKACE ROZVOJOVÝCH LIMITŮ ÚZEMÍ Z hlediska budoucího uspokojování potřeb zajištění bezpečnosti státu se nepředpokládá potřeba zásahu do volných (v současné době nevyužívaných) ploch. Limity pro případný plošný rozvoj areálů, objektů a zařízení sloužících k zajištění bezpečnosti státu jsou dány reliéfem a morfologií terénu, ochrannými pásmy antropogenního i environmentálního charakteru a platnou legislativou. V současné době nejsou známy žádné střety rozvojových záměrů z hlediska bezpečnosti se stávajícími platnými limity využití území.

B.9.4 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI Významnou hodnotu z hlediska zajištění bezpečnosti v území a z hlediska fungování krizové komunikace představuje vybudovaný Integrovaný záchranný systém Libereckého kraje s operačním střediskem v Liberci. Z hlediska ochrany proti povodním představují důležitý prvek realizovaná protipovodňová opatření na řece Smědé, zejména v oblasti obce Višňová (byla vybudována v uplynulých letech s využitím tuzemských i zahraničních dotačních titulů).

B.9.5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI -

vymezené zóny havarijního plánování (STV Group a.s. poloměr 400 m) stanovená záplavová území ochranná pásma vysílačů a koridorů pro mikrovlnné spojení – HZS ochrana budov a zařízení sloužících pro plnění úkolů Policie ČR

B.9.6 SOUHRN ZÁMĚRŮ POŘIZOVATELE A POSKYTOVATELŮ JEVŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území v rámci tématického okruhu bezpečnost nebyly vzneseny, nicméně v blízké budoucnosti se ve spojitosti s nedávnými povodněmi s nimi počítá.


158


B.10

Struktura osídlení

STRUKTURA OSÍDLENÍ


Zásady územního rozvoje LK, SAUL s.r.o., 2008 Vybrané oblasti udržitelného rozvoje v Libereckém kraji, ČSÚ Liberec Vystoupil. J. a kol.: Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR, MU Brno Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Libereckého kraje v letech 2000-2005 ČSÚ Liberec 2007 Správní obvody obcí s rozšířenou působností – Liberecký kraj 2006, ČSÚ Liberec 2008 Studie problematiky školství Frýdlantska, Katedra geografie TU v Liberci, 2002 Veřejná databáze ČSÚ, www.czso.cz http://vdb.czso.cz www.liberec.czso.cz Vybrané údaje o regionu soudržnosti Severovýchod, ČSÚ Liberec, Hradec Králové a Pardubice 2008 Údaje o zaměstnanosti a nezaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí http://portal.mpsv.cz Údaje o počtu obyvatel z Centrálního registru obyvatelstva Ministerstva vnitra ČR www.mvcr.cz Územně analytické podklady Libereckého kraje, SAUL Liberec 2010 Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (ČSÚ) www.czso.cz Vyjížďka a dojížďka za prací a do škol 2001, ČSÚ Údaje o zaměstnanosti a nezaměstnanosti, MPSV ČR http://portal.mpsv.cz Vybrané údaje z veřejné databáze ČSÚ www.liberec.czso.cz http://vdb.czso.cz Územně plánovací dokumentace obcí, různí zpracovatelé Vymezené zastavěné území obcí Bulovka, Heřmanice, Lázně Libverda, Pertoltice - ÚÚP ORP Frýdlant

-

B.10.2 PODKLADY RURÚ Z HLEDISKA STRUKTURY OSÍDLENÍ B.10.2.1 VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI JEVŮ Z PODKLADŮ RURÚ, NÁVRH ÚPRAV Č.jevu

Sledovaný jev

1

zastavěné území

117

zastavitelná plocha

Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav údaje ÚÚP ORP Frýdlant - z ÚPD, nebo vymezeno samostatným postupem nebo jen intravilán údaje ÚÚP ORP Frýdlant


Sledovaný jev Počet potenciálních uživatelů - maximální

119.B9.2 119.B9.3

Sídelní struktura Rozvojové předpoklady území

Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav Vyjadřuje význam / velikost významu obce / území ve struktuře osídlení lépe a vhodněji než pouhý počet trvale bydlících obyvatel. Je výsledkem výpočtu, který k trvale bydlícím obyvatelům přidává počet tzv. sezónních uživatelů území v jejich maximální možné / známé velikosti. podkladem ÚAP Liberecký kraj, ČSÚ, vlastní výpočty Výsledek vícekriteriálního hodnocení rozvojových předpokladů území – zde podle metodiky použité při zpracování Návrhu Zásad územního rozvoje Libereckého kraje (SAUL Liberec, 2007), a při vymezování rozvojových a specifických oblastí.

B.10.3 CHARAKTERISTIKY A TRENDY Z HLEDISKA STRUKTURY OSÍDLENÍ B.10.3.1 CHARAKTERISTIKA STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ DLE JEDNOTLIVÝCH JEVŮ ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ (JEV 1) Zastavěné území je dle § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), území vymezené územním plánem (ÚP) nebo samostatným postupem dle tohoto zákona. Nemá–li obec takto vymezené území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. 9. 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí („intravilán“). Zastavěné území je blíže charakterizováno v § 58 zákona.


159


Tab.1


Zastavěné území

Obec Bílý Potok

Zastavěné území ZÚ vymezeno

Způsob vymezení v ÚP

Bulovka

ZÚ vymezeno

samostatným postupem

Černousy

ZÚ vymezeno

v ÚP

Dětřichov

ZÚ vymezeno

v ÚP

Dolní Řasnice

ZÚ vymezeno

v ÚP

Frýdlant

ZÚ vymezeno

v ÚP

Habartice

ZÚ vymezeno

v ÚP

Hejnice

ZÚ vymezeno

v ÚP

Heřmanice

ZÚ vymezeno


Horní Řasnice

ZÚ vymezeno

v ÚP

Jindřichovice pod Smrkem

ZÚ není vymezeno !

jen intravilán

Krásný Les

ZÚ vymezeno

v ÚP

Kunratice

ZÚ vymezeno

v ÚP

Lázně Libverda

ZÚ vymezeno



ZÚ vymezeno

v ÚP

Pertoltice

ZÚ vymezeno


Raspenava

ZÚ vymezeno

v ÚP

(2

(2

(2

(2

ZÚ vymezeno v ÚP Višňová Zdroj: Podklady ÚÚP ORP, ÚPD (1 Pozn.: probíhá vydání a schválení návrhu ÚP (2 opatření obecné povahy - v souladu s ustanovením § 60 odst. 6 stavebního zákona pozbude vymezení ZÚ samostatným postupem platnosti vydáním územního plánu, který toto ZÚ převezme, nedojde-li ke zrušení rozhodnutí o námitkách nebo jeho změně, v jehož důsledku by bylo vymezené ZÚ změnit

ZASTAVITELNÁ PLOCHA (JEV 117) Zastavitelná plocha je dle § 2 odst. 1 písm. j) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v ÚPD jednotlivých obcí. Tab.2

Zastavitelné plochy

Obec


Bílý Potok

Bílý Potok p. Smrkem

Bulovka

Arnoltice

Plochy Plochy dopravního tech. vybavení vybavení

Plochy obč. vybavení - sport

Plochy obč. vybaven íveřejné

Plochy Plochy zemědě lesní lské výroby výroby 3/12085 2/15605

6/1388

-

1/2926

5/28217

-

-

-

-

-

-

Plochy výroby (s malou zátěží)

Plochy výroby (s velkou zátěží)

-

-

-

-

Bulovka

-

-

-

-

-

-

-

-

Dolní Oldřiš

-

-

-

-

-

-

-

-

Boleslav

-

1/3179

-

-

-

-

-

-

Černousy

4/1260

-

1/7720

1/3250

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Dětřichov u Frýdlantu

4/3392

3/4270

1/1650

1/1492

2/8775

-

4/35817

-

Dolní Řasnice

Dolní Řasnice

5/1476

2/1263

2/1888

3/13107

-

-

-

1/9913

Frýdlant


-

-

-

-

-

-

6/29441

-

7/23469

-

9/52881

3/50858

2/8564

-

12/60633 4/100932

Černousy

Ves Dětřichov

Frýdlant Habartice


-

-

-

-

-

-

-

-

Háj u Habartic

-

-

-

-

-

-

-

-

Hejnice

Hejnice

7/6435

4/2431

7/28485

15/58592

1/2865

1/6643

5/39841

1/483

Heřmanice


-

-

-

-

-

-

-

-

Kristiánov

-

-

-

-

-

-

-

-

Horní Řasnice

-

-

-

-

-

-

-

Srbská

-

-

-

-

2/17539

-

-

Horní Řasnice


160

-



Tab.2 – pokračování Obec


Jindřichovice pod Dětřichovec Smrkem Jindřichovice p. Smrkem

Plochy Plochy dopravního tech. vybavení vybavení

Plochy obč. vybavení - sport

Plochy obč. vybaven íveřejné

Plochy Plochy zemědě lesní lské výroby výroby

Plochy výroby (s malou zátěží)

Plochy výroby (s velkou zátěží)

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Krásný Les

Krásný Les u Frýdlantu

4/904

8/29142

1/7594

1/2516

-

-

2/9104

-

Kunratice

Kunratice u Frýdlantu

3/1246

3/7912

1/2914

3/28182

-

-

-

-

Lázně Libverda

Lázně Libverda

-

-

-

-

-

-

-

-


Hajniště pod Smrkem

-

3/3249

-

5/10322

-

-

3/14063

-

Ludvíkov pod Smrkem

-

4/2875

-

3/4353

5/5180

-

1/1691

Nové Město p. Smrkem

11/4759

4/1553

6/23807

25/19277

-

-

10/38299

3/2024

Dolní Pertoltice

-

-

-

-

-

-

-

-

Horní Pertoltice

-

-

-

-

-

-

-

-

3/1770

1/12033

-

-

9/176083

-

Pertoltice Raspenava

Raspenava

Višňová

Andělka

-

3/3880

1/7074

-

-

-

2/23179

-

Poustka u Frýdlantu

-

-

-

-

-

-

2/28223

1/6438 -

Předlánce

Zdroj:

11/72143 2/10677

-

1/304

-

-

-

-

2/13742

Víska u Frýdlantu

1/1591

-

1/3055

-

-

-

1/18227

-


1/9073

1/5528

3/29407

-

-

-

1/13673

1/17626

Podklady ÚÚP ORP, ÚPD

POČET POTENCIÁLNÍCH UŽIVATELŮ - MAXIMÁLNÍ (JEV 119.B9.1) Podle Návrhu Zásad územního rozvoje Libereckého kraje (ZUR LK, SAUL Liberec 2007) bylo celé území SO ORP Frýdlantsko vymezeno jako „specifická oblast“ projevující se na rozdíl od „rozvojových oblastí“ zhoršenými rozvojovými předpoklady. To vyplývá jak z polohy, tak ze sociálně ekonomického profilu / prostředí, které se projevují především vysokou mírou nezaměstnanosti, nedostatkem volných pracovních míst, nízkou mírou podnikatelských a investorských aktivit, velmi nízkou intenzitou bytové výstavby, nižšími příjmy, ale na druhé straně i nižšími cenami nemovitostí, apod. Přesto a překvapivě zde neklesá, ba naopak mírně roste počet bydlících obyvatel a udržuje si relativně zdravou věkovou strukturu. Rozvojové předpoklady jsou však negativně ovlivněny horší vzdělanostní a odvětvovou strukturou obyvatel. SÍDELNÍ STRUKTURA (JEV 119.B9.2) Území SO ORP se z hlediska struktury osídlení člení na 18 obcí, z toho čtyři střediskové (vytvářející tři spádové obvody) a 14 nestřediskových, dále na 34 katastrálních území, 39 částí obce a 57 základních sídelních jednotek. Význam území lze vyjádřit potenciálem pro více než 34 tisíc bydlících a ubytovaných / ubytovatelných uživatelů území vyjadřujících také potenciální územně technické nároky na využití území.


161


Tab.1


Základní údaje k hodnocení struktury osídlení

obec KÚ Části o. ZSJ SO NS SOSO OB2008 SUU_M PUU_M Bílý Potok 1 1 1 X He + Ra 682 1134 1816 Bulovka 3 3 3 X Fr 881 320 1201 Černousy 3 3 3 X Fr 363 196 559 Dětřichov 1 1 1 X Fr 675 540 1215 Dolní Řasnice 1 1 1 X Fr 514 240 754 Frýdlant 2 3 17 X Fr 7777 855 8632 Habartice 2 2 2 X Fr 481 156 637 Hejnice 1 2 2 (X) He + Ra 2782 978 3760 Heřmanice 2 1 3 X Fr 234 236 470 Horní Řasnice 2 2 2 X Fr 243 192 435 Jindřichovice p.S. 2 2 2 X NM 681 280 961 Krásný Les 1 1 1 X Fr 448 160 608 Kunratice 1 1 1 X Fr 394 160 554 Lázně Libverda 1 1 1 X He + Ra 477 860 1337 Nové Město p.S. 3 3 4 X NM 4023 820 4843 Pertoltice 2 2 2 X Fr 272 244 516 Raspenava 1 1 2 (X) He + Ra 2916 747 3663 Višňová 5 9 9 X Fr 1354 884 2238 Celkem 34 39 57 3-4 14 25197 9002 34199 Zdroj: ČSÚ – MOS (Městská a obecní statistika) www.liberec.czso.cz a vlastní výpočty Vysvětlivky KÚ - počet KÚ = katastrální území ZSJ = základní sídelní jednotky (urbanistické obvody a sídelní lokality) část o. - části obce - počet Význam SO = Středisko osídlení NS = nestředisková sídla (obce) SOSO = spádový obvod střediska osídlení, respektive centra osídlení (SOCO) viz ZUR LK OB2008 = evidované obyvatelstvo podle Centrálního registru obyvatel k 1.1.2008 SUU = počet tzv. sezónních uživatelů území (maximum) PUU_M = počet tzv. potenciálních uživatelů území (maximum) = OB2008 + SUU_M

Posuzujeme-li strukturu osídlení podle středisek osídlení a jejich spádových obvodů docházíme podle počtu jimi „obsluhovaných“ potenciálních uživatelů území k pořadí: 1. Frýdlant 17,8 2. Hejnice + Raspenava 10,5 3. Nové Město p.S. 5,8 tis.uživatelů, z čehož vyplývá, že Frýdlant na sebe váže na nejnižší úrovni více než polovinu všech uživatelů území, jejichž druhou část by měl také obsluhovat na vyšší úrovni. Podle celkového počtu potenciálních uživatelů území se také nutně mění pohledy na význam obcí většinou odvozovaný od počtu trvale bydlících obyvatel. Zde to platí zejména v případě obcí s výrazným vlivem tzv. sezónních uživatelů jakými jsou Lázně Libverda a Bílý Potok (to vysvětluje i potenciál působení střediska Hejnice + Raspenava). Podle metodiky hodnocení tzv. maximálního regionu se Frýdlant umístil v rámci Libereckého kraje na 9. místě za Semily a s velkým odstupem před Železným Brodem, a podle velikostní škály hodnocení odpovídá zařazení do skupiny center osídlení mikroregionálního významu – vyššího stupně, zatímco Hejnice a Nové Město pod Smrkem lze považovat za centra osídlení mikroregionálního významu – nižšího stupně a Raspenavu za centrum subregionálního (nejnižšího) významu (viz ZUR LK, 2007). Ostatní obce (nestřediskové) jsou všechny ostatní obce neplnící funkci nesporných center osídlení. Přehled center osídlení Centrum mikroregionální významu - vyššího stupně Frýdlant Centrum mikroregionální významu - nižšího stupně Hejnice Nové Město pod Smrkem Centrum subregionálního významu Raspenava


162


Tab.2


Obyvatelé a potenciální uživatelé území

Kód obce

Název

OB2007

OB2008

OB2008

OB2008

PUU_M

PUU_M

564028

Frýdlant

ČSÚ 7599

CRO-Cel 7777

CRO-ČR 7508

CRO-Ciz 269

Abs. 8632

Rel. 111,0

563935

Bulovka

866

881

867

14

1201

136,3

545996

Černousy

345

363

339

24

559

154,0

546607

Dětřichov

667

675

662

13

1215

180,0

563994

Dolní Řasnice

517

514

512

2

754

146,7

564036

Habartice

488

481

464

17

637

132,4

544353

Heřmanice

229

234

232

2

470

200,8

564079

Horní Řasnice

240

243

240

3

435

179,0

564168

Krásný Les

443

448

444

4

608

135,7

530433

Kunratice

383

394

387

7

554

140,6

564311

Pertoltice

275

272

271

1

516

189,7

564494

Višňová

1330

1354

1333

21

2238

165,3

SOSO

Frýdlant

13382

13636

13259

377

17819

130,7

564044

Hejnice

2768

2782

2733

49

3760

135,2

564371

Raspenava

2860

2916

2888

28

3663

125,6

546631

Bílý Potok

673

682

674

8

1816

266,3

564206

Lázně Libverda

446

477

445

32

1337

280,3

SOSO

Hejnice

6747

6857

6740

117

10576

154,2

564265

Nové Město p.S.

3887

4023

3877

146

4843

120,4

564133

Jindřichovice p.S.

657

681

674

7

961

141,1

SOSO

Nové Město p.S.

4544

4704

4551

153

5804

123,4

34199

135,7

SO ORP Celkem 24673 25197 24550 647 Zdroj: ČSÚ – MOS (Městská a obecní statistika) www.liberec.czso.cz a vlastní výpočty Vysvětlivky: OB2007 = počet bydlících obyvatel k 31.12.2007 podle ČSÚ OB2008 = počet evidovaných obyvatel k 1.1.2008 podle CRO MV ČR Cel = celkem ČR = s občanstvím ČR Ciz = s jiným občanstvím / cizinci PUU_M = počet tzv. potenciálních uživatelů území Rel. = na 100 evid.obyvatel

ROZVOJOVÉ PŘEDPOKLADY ÚZEMÍ (JEV 119.B9.3) Podle vícekriteriálního hodnocení (podle vybraných kritérií / ukazatelů tzv. bodovací metodou) rozvojových předpokladů použitého pro hodnocení struktury osídlení a středisek osídlení v ÚAP a ZÚR Libereckého kraje – hodnotilo se celkem 38 tzv. nesporných center osídlení a jejich spádových obvodů – se Frýdlant a Hejnice zařadily do skupiny území s průměrnými rozvojovými předpoklady, zatímco Raspenava a Nové Město p.S. se propadly do skupiny území s výrazně podprůměrnými rozvojovými předpoklady (v jejich případě lze dokonce hovořit o nejhorších rozvojových předpokladech v rámci kraje). Tomu by ostatně odpovídal i vývoj nové bytové výstavby. Při hodnocení se používaly údaje za celé spádové obvody (viz Tab.3 na konci této kapitoly převzatá z ÚAP LK). Na základě výsledků tohoto hodnocení bylo celé Frýdlantsko zařazeno do tzv. specifických oblastí kraje (viz Tab.4 z ÚAP a ZÚR LK). V UAP pro ORP Frýdlantsko se již v některých případech objevují a používají novější údaje (počet trvale bydlících obyvatel a dokončených bytů, míra nezaměstnanosti) a používáme více variant tzv. potenciálních uživatelů území (viz tabulky a text v kapitole Obyvatelstvo a Struktura osídlení). Z hlediska hodnocení urbanizačního tlaku metodou zatížení zastavěných ploch lze Frýdlant, Hejnice, Nové Město p.S., ale i Bílý Potok zařadit do skupiny území „převážně městský prostor s prvky venkovského prostoru“. Naproti tomu pouze území obce Lázně Libverda splňuje kritéria pro „výrazně městský prostor s vyšším zahuštěním a vyšším urbanizačním tlakem“, zatímco Raspenava, ale i Jindřichovice p.S. byly zařazeny do skupiny „převážně venkovský prostor s prvky a tlaky městského prostoru“. Všechny ostatní obce SO ORP byly zařazeny do skupiny obcí „výrazně venkovské prostory s nízkým urbanizačním tlakem“ (ÚAP LK 2008, s.49-51).


163



Pro vymezování území s různým urbanizačním tlakem, zatížením území a zároveň pro typologii venkovských a městských prostorů byly použity následující intervaly průměrných hustot potenciálních uživatelů : do 60, 60 – 100, 100 – 140, 140 – 180 a nad 180 potenciálních uživatelů území na hektar zastavěné plochy podle stavu v roce 2001. Jako hranice pro zařazení do městského typu prostředí musí být zároveň splněna podmínka nejméně 2000 potenciálních uživatelů území. B.10.3.2 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Z HLEDISKA STRUKTURY OSÍDLENÍ Celé území SO ORP bylo v ZUR LK (SAUL Liberec 2007) označeno jako jedna z osmi „specifických oblastí“ na území kraje. Jeho základní charakteristikou je: „Problém slabě rozvinutých pilířů hospodářství a soudržnosti společenství obyvatel, území dlouhodobě izolované se zhoršenou dopravní dostupností a nedostatečným zabezpečením technickou infrastrukturou.“ Má ze všech specifických oblastí kraje nejvyšší a rostoucí počet bydlících obyvatel. Územím specifické oblasti Frýdlantsko procházejí dvě rozvojové osy nadmístního významu vymezené v ZUR LK (SAUL Liberec 2007), které jsou zároveň nositeli úkolů k řešení v silniční a železniční dopravě. Mezi obce s významným vlivem ostatních (sezónních) uživatelů území v rámci Libereckého kraje (celkem 49 obcí) byla v Návrhu ZUR LK (SAUL Liberec 2007) zařazena obec Lázně Libverda. Významné územní rezervy a dosud málo využitý potenciál pro růst počtu sezónních uživatelů území a jednodenní návštěvnosti, který může vést k ekonomickému oživení území a zlepšení sociální struktury obyvatel. Mezi obce s vysokým urbanizačním tlakem a zatížením území Libereckého kraje byla jako jedna ze 31 obcí zařazena obec Lázně Libverda, z čehož vyplývá potřeba zvýšené pozornosti a limitování dalšího rozvoje. Spádové obvody Raspenava a Nové Město p.S. se vyznačují vůbec nejhoršími rozvojovými předpoklady ze všech středisek osídlení a jejich spádových obvodů na území Libereckého kraje. B.10.3.3 IDENTIFIKACE ROZVOJOVÝCH LIMITŮ ÚZEMÍ Slabá ekonomická základna spojená s nedostatkem pracovních míst, vysokou nezaměstnaností vede k růstu problematiky „sociálně slabých a problémových obyvatel“, jež se mohou projevovat jako limit dalšího rozvoje území.

B.10.4 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA STRUKTURY OSÍDLENÍ -

CENTRA OSÍDLENÍ

-

centrum mikroregionální významu - vyššího stupně Frýdlant

-

centrum mikroregionální významu - nižšího stupně Hejnice Nové Město pod Smrkem

-

centrum subregionálního významu Raspenava

B.10.5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA STRUKTURY OSÍDLENÍ V rámci tématického okruhu struktura osídlení nejsou vymezovány limity využití území.


164



B.10.6 SOUHRN ZÁMĚRŮ POŘIZOVATELE A POSKYTOVATELŮ JEVŮ -

Zastavitelné plochy dle ÚPD jednotlivých obcí.

Další konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu struktura osídlení nebyly vzneseny. Je žádoucí dále sledovat soulad se ZÚR LK. -

Zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení Frýdlant - Raspenava - Hejnice na bázi intenzivnějších pracovních a obslužných kontaktů (bez zobrazení v grafické části dokumentace).


165



Tab. 3 Základní údaje pro hodnocení rozvojových předpokladů území (podle obcí, spádových obvodů center osídlení, ORP, SOCO a jejich regiony) 1

2

ICOB

564028 563935 545996 546607 563994 564036 544353 564079 564168 530433 564311 564494

OBEC


3 SpádObv

18 18 18 18 18 18 18 18 18 18 18 18

4

SpádObv

Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant

Součet za spád. obec 564371 Raspenava

19 Raspenava

Součet za spád. obec 564044 Hejnice 546631 Bílý Potok 564206 Lázně Libverda

20 Hejnice 20 Hejnice 20 Hejnice

Součet za spád. obec 564133 Jindřichovice pod Smrkem 564265 Nové Město p.Smrkem

21 N.Město 21 N.Město

Součet za spád. obec ORP Celkem Frýdlant LB: LB + FR LB + JN + TU Kraj Celkem MěÚ Frýdlant, ÚÚP

2 2

5

6

Denní Obyv. 2001 pohyb

7

8

9

10

11

12

13

Poč. Saldo prac. Saldo Sezónní Uživatelé Poč. prac. př. na obyv. uživatelů Relat.uživ uživ. příl ∑ (5+6+7) území 100 EA 06-01 byd.

14

15

Index vývoje

16

Počet Počet dokonč. dokonč. bytů 2000bytů 2006 na 2000100 obyv. 2006 2001

7 514 807 330 590 495 464 232 235 403 387 237 1 338

495 -344 -54 -129 -179 -96 -91 -65 -142 -112 -103 -294

671 296 192 288 308 144 180 180 164 12 188 642

1 166 -48 138 159 129 48 89 115 22 -100 85 348

8 680 759 468 749 624 512 321 350 425 287 322 1 686

115,5 94,1 141,8 126,9 126,1 110,3 138,4 148,9 105,5 74,2 135,9 126,0

3 898 166 159 263 115 193 50 83 114 135 39 473

96,2 40,7 96,4 80,9 43,9 79,8 48,5 73,5 57,6 65,5 36,8 70,4

42 42 15 58 24 28 -4 0 45 -10 34 -34

0,6 5,2 4,5 9,8 4,8 6,0 -1,7 0,0 11,2 -2,6 14,3 -2,5

77 1 1 6 1 0 1 0 4 4 1 4

1,0 0,1 0,3 1,0 0,2 0,0 0,4 0,0 1,0 1,0 0,4 0,3

13 032

-1 114

3 265

2 151

15 183

116,5

5 688

83,0

240

1,8

100

0,8

2 847

-466

695

229

3 076

108,0

1 198

82,8

11

0,4

47

1,7

2 847

-466

695

229

3 076

108,0

1 198

82,8

11

0,4

47

1,7

2 704 623 456

-163 -120 -59

810 646 724

647 526 665

3 351 1 149 1 121

123,9 184,4 245,8

1 181 227 249

81,5 76,7 100,8

54 55 3

2,0 8,8 0,7

6 0 0

0,2 0,0 0,0

3 783

-342

2 180

1 838

5 621

148,6

1 657

83,2

112

3,0

6

0,2

605 4 018

-122 -727

264 856

142 129

747 4 147

123,5 103,2

168 1 609

67,7 77,7

35 -138

5,8 -3,4

5 14

0,8 0,3

4 623

-849

1 120

271

4 894

105,9

1 777

76,7

-103

-2,2

19

0,4

4 489

24 285

-2 771

7 260

28 774

118,5

10 320

81,8

260

1,1

172

0,7

158 242 303 316

1 400 -2 342

27 274 88 855

28 674 186 916 86 513 389 829

118,1 128,5

82 516 156 536

97,9 98,1

1 914 2 294

1,2 0,8

2 725 5 247

1,7 1,7

428 184

-9 003 145 269 136 266 564 450

131,8

218 592

97,0

2 590

0,6

6 444

1,5

166



Tab. 4 Základní údaje za rozvojové a specifické oblasti a stabilizované území s přirozeným vývojem

ICOB

Obec

Zařazení dle ZÚR Výměra LK (ha)

546631 563935 545996 546607 563994 564028 564036 564044 544353 564079 564133

Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem 564168 Krásný Les 530433 Kunratice 564206 Lázně Libverda 564265 Nové Město p. Smrkem 564311 Pertoltice 564371 Raspenava 564494 Višňová SO4 Frýdlantsko

SO4 SO4 SO4 SO4 SO4 SO4 SO4 SO4 SO4 SO4 SO4 SO4 SO4 SO4 SO4 SO4 SO4 SO4

1 1 821 2 885 856 965 1 296 3 161 556 3 843 755 1 903 1 913 1 349 1 243 1 324 2 893 1 016 4 122 3 025 34 926

Zastav. Plocha [ha]

2 10,6 21,2 10,7 11,6 16,9 82,0 7,8 25,5 6,5 13,8

Obyv. 2001

3 623 807 330 590 495 7 514 464 2 704 232 235

Potenciá lní PUU na uživatelé 100 území bydlícíc 2001 h (PUU) obyvatel (sl.3+sl. a+sl.h)

Poč. prac. př. na 100 byd.o byv.

Saldo obyv. 06-01

Počet dokon Index Počet č. vývoje dokonč. bytů EA obyva bytů 2000- SLBD telstv 20002006 2001 a 2006 na 100 obyv. 2001

4 1 149 759 468 749 624 8 680 512 3 351 321 350

5 184,4 94,1 141,8 126,9 126,1 115,5 110,3 123,9 138,4 148,9

6 108 36 44 65 37 106 66 131 49 25

7 227 166 159 263 115 3 898 193 1 181 50 83

8 36,4 20,6 48,2 44,6 23,2 51,9 41,6 43,7 21,6 35,3

9 55 42 15 58 24 42 28 54 -4 0

10 8,8 5,2 4,5 9,8 4,8 0,6 6,0 2,0 -1,7 0,0

14,1 605 747 11,7 403 425 9,9 387 287 7,7 456 1 121 37,6 4 018 4 147 9,4 237 322 58,0 2 847 3 076 34,4 1 338 1 686 389,4 24 285 28 774

123,5 105,5 74,2 245,8 103,2 135,9 108,0 126,0 118,5

53 168 36 114 29 135 146 249 110 1 609 34 39 53 1 198 49 473 74 10 320

27,8 28,3 34,9 54,6 40,0 16,5 42,1 35,4 42,5

35 45 -10 3 -138 34 11 -34 260

5,8 11,2 -2,6 0,7 -3,4 14,3 0,4 -2,5 1,1

tučně - nesporná centra osídlení


PUU na ha zastav Pracovní ěné příležito ploch sti (PP) y 2001 (sl.4/2 )

167

11 0 1 1 6 1 77 0 6 1 0 5 4 4 0 14 1 47 4 172

12 0,0 0,1 0,3 1,0 0,2 1,0 0,0 0,2 0,4 0,0

13 296 408 165 325 262 4 052 242 1 449 103 113

0,8 248 1,0 198 1,0 206 0,0 247 0,3 2 070 0,4 106 1,7 1 447 0,3 672 0,7 12 609

Nezamě stnaní 2006 (k 31.12.)

14 54 91 35 52 35 461 30 169 14 31 57 30 22 27 318 22 226 86 1 760

Poč. Míra prac. neza př. na městn 100 anosti EA byd.

15 18,2 22,3 21,2 16,0 13,4 11,4 12,4 11,7 13,6 27,4

16 76,7 40,7 96,4 80,9 43,9 96,2 79,8 81,5 48,5 73,5

23,0 67,7 15,2 57,6 10,7 65,5 10,9 100,8 15,4 77,7 20,8 36,8 15,6 82,8 12,8 70,4 14,0 81,8

ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ

Recommend Documents