ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Identifikační údaje
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název díla:
Územně analytické podklady ORP Frýdlant
Část díla:
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
Pořizovatel:
Město Frýdlant náměstí T.G. Masaryka 37, 464 01 Frýdlant
Zhotovitel:
SAUL s.r.o.,U Domoviny 491/1, 460 01, Liberec 4
Číslo zakázky zhotovitele:
019/2008
Číslo zakázky objednatele:
083/2008
Datum zhotovení:
15.11.2008
AUTORSKÝ KOLEKTIV Vedoucí projektant
Ing.arch. Vladislav Hron
Zodpovědný projektant, koordinace projektu
Ing. Oldřich Lubojacký
Hospodářská základna – výroba, služby, cestovní ruch
Ing. Lucie Ježková Ing. Jan Hromek
Dopravní infrastruktura a dopravní systémy
Ing. Ladislav Křenek
Technická infrastruktura - vodní hospodářství
Ing. Vladimír Janečka
Technická infrastruktura - energetika, spoje
Ing. Josef Kobrle
Technická infrastruktura - odpady
Mgr. Pavel Kučírek
Obyvatelstvo, bydlení, zaměstnanost, struktura RNDr. Václav Poštolka Ph.D. osídlení Veřejné občanské vybavení Kulturní hodnoty, urbanistické a architektonické hodnoty, památková péče
RNDr. Václav Poštolka Ph.D. Ing.arch. Vladislav Hron Ing. arch. Zdeněk Bičík
Bezpečnost
RNDr. Zdeněk Kadlas
Geologie, hydrologie, klimatologie
Ing. Vladimír Janečka
Půdní fond, zemědělství, lesnictví, ochrana přírody a krajiny
Ing. Jan Hromek
Zatížení životního prostředí
Ing. Hana Koryntová
Rozbor udržitelného rozvoje území
Ing.arch. Vladislav Hron, Ing. Oldřich Lubojacký Ing. Hana Koryntová
Datová část
Ing.arch. Zdeněk Bičík
Grafické práce
Ing. arch. Zdeněk Bičík Romana Svobodová Helena Brandová
SAUL s.r.o
1
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Obsah
OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ A A.1 A.2 A.3 A.3a A.3b A.3c B B.1 B.2 B.3 B.4 B.5 B.6 B.7 B.8 B.9 B.10 C C.1 C.2 C.3 C.4 C.5 D D.1 D.2 D.3 E
Pilíř hospodářský 3 Hospodářská základna - výroba, služby, cestovní ruch 3 Dopravní infrastruktura a dopravní systémy 28 Technická infrastruktura 54 Technická infrastruktura - vodní hospodářství 54 Technická infrastruktura - energetika, spoje 72 Technická infrastruktura – nakládání s odpady 85 Pilíř sociální (soudržnosti společenství obyvatel) 94 Obyvatelstvo 94 Vzdělávání 102 Zdravotnictví 106 Sociální péče 109 Kulturní hodnoty, urbanistické, architektonické hodnoty, památková péče 112 Sport a tělovýchova 135 Bydlení a bytový fond 138 Zaměstnanost a trh práce 144 Bezpečnost 150 Struktura osídlení 159 Pilíř environmentální 168 Geologie, geomorfologie, nerostné suroviny 168 Hydrologie a klimatologie 182 Půdní fond 198 Zatížení životního prostředí 218 Ochrana přírody a krajiny 240 Souhrn hodnot území, limitů využití území, záměrů na provedení změn v 291 území Hodnoty území 291 Limity využití území 294 Záměry na provedení změn v území 297 Seznam použitých zkratek, vysvětlivky 300
OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI Číslo 1 2 3
SAUL s.r.o
Název výkresu Výkres hodnot území Výkres limitů využití území Výkres záměrů na provedení změn v území
2
Měřítko 1:10000 1:10000 1:10000
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Hospodářská základna – výroba, služby, cestovní ruch
PODKLADY PRO RURÚ V ČLENĚNÍ PODLE TŘECH PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ A
PILÍŘ HOSPODÁŘSKÝ
A.1
HOSPODÁŘSKÁ ZÁKLADNA – VÝROBA, SLUŽBY, CESTOVNÍ RUCH
A.1.1 POUŽITÉ PODKLADY -
ÚP VÚC Liberecký kraj, koncept, SAUL, 2003 Zásady územního rozvoje Libereckého kraje, SAUL s.r.o., 2008 Krajská koncepce zemědělství, KÚLK, 2002 Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje, Garep spol. s r.o., 2002 Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko, ARR, SAUL, TUL, 2006 Statistické údaje struktury půdního fondu, ČSÚ, KÚLK Oblastní plány rozvoje lesů internetové servery ČÚZK, ČSÚ, ÚHÚL (OPRL), KÚLK, města Frýdlant, shromážděné podklady od správců dat pro ÚAP, ORP Frýdlant, 8/2008 údaje o území – plochy výroby – ÚUP ORP Frýdlant, 2008 údaje o území – plochy občanského vybavení – ÚUP ORP Frýdlant, 2008 terénní šetření zhotovitele, SAUL s.r.o., 07/2008 – 09/2008 archív a databáze zpracovatele
A.1.2 PODKLADY RURÚ Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY A.1.2.1 VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI JEVŮ Z PODKLADŮ RURÚ, NÁVRH ÚPRAV Č.jevu 2.1
Sledovaný jev (plochy výroby) plochy zemědělské a lesní výroby
2.2
(plochy výroby) plochy průmyslové výroby, stavebnictví, skladů a výrobních služeb
3.1
(plochy občanského vybavení) plochy obchodu a služeb
4
plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa (jiná ochranná pásma) ochranná pásma výroby
56 114.A1
Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav jev vyhodnocen z neúplných podkladů ÚÚP ORP, ÚPD, dostupných veřejných zdrojů a z archívu a šetření zpracovatele, podklady ÚÚP ORP postrádají detailní databázi o jejich zaměření, kapacitách i názvech, zjištěn terénním průzkumem u obcí bez ÚPD jev vyhodnocen dle stávajících ÚPD, údajů o území od ÚUP ORP, zjištěn terénním průzkumem u obcí bez ÚPD údaje ÚÚP ORP - špatně rozdělen stav a návrh - rozpor se zastavitelnými plochami jev vyhodnocen dle stávajících ÚPD, údajů o území od ÚUP ORP, zjištěn terénním průzkumem u obcí bez ÚPD. Dle podkladů dodaných ÚUP ORP Frýdlant jsou plochy občanské vybavenosti dále děleny na dopravní vybavenost, plochy sportu a rekreace, technickou vybavenost a veřejnou vybavenost dodané údaje o území - špatně rozdělen stav a návrh - rozpor se zastavitelnými plochami jev vyhodnocen dle podkladů od ARR s.r.o. (Projekt brownfields), KÚLK a doplněné terénním šetřením jev vyhodnocen na základě údajů poskytnutých Ministerstvem zdravotnictví nevyhodnoceno, podklady nebyly poskytnuty
A.1.2.2 DOPLNĚNÍ PODKLADŮ RURÚ O DALŠÍ SLEDOVANÉ JEVY Č.jevu Sledovaný jev 119.A1.1 zemědělské výrobní oblasti 119.A1.2 subjekty zemědělské a lesnické výroby 119.A1.3 organizační struktura mysliveckého hospodaření 119.A1.4 cestovní ruch, rekreace, lázeňství
SAUL s.r.o
Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav jev vyhodnocen z podkladů ORP a archívu zpracovatele jev vyhodnocen z podkladů ORP (ÚPD) i z veřejných zdrojů (internetové servery ČSÚ) jev vyhodnocen z veřejných zdrojů (internetový server ÚHÚL) jev vyhodnocen dle stávajících ÚPD (údaje o území od ÚUP ORP), zjištěn terénním průzkumem u obcí bez ÚPD
3
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Hospodářská základna – výroba, služby, cestovní ruch
A.1.3 CHARAKTERISTIKY A TRENDY HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY A.1.3.1 CHARAKTERISTIKA STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ DLE JEDNOTLIVÝCH JEVŮ PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNÍ VÝROBY (JEV 2.1) ZPŮSOBY A INTENZITA ZEMĚDĚLSKÉHO A LESNICKÉHO HOSPODAŘENÍ Současné způsoby a intenzitu zemědělského hospodaření v řešeném území ilustrují společensko-ekonomické poměry po roce 1989, zejména nové vlastnické vztahy k půdě a všeobecné podmínky pro podnikání v oboru, které v zemědělské prvovýrobě poskytují nízkou konkurenceschopnost zemědělců na trhu s komoditami. Důsledkem těchto změn je existence místně ladem ležící orné půdy a zanedbaných travních porostů (absence exaktních podkladů, blíže viz kap. C.3 Půdní fond) – tento stav je způsoben mnoha obecně známými objektivními i subjektivními faktory. Tato situace má mimo jiné přímý vliv na vzhled krajiny, dochází k ruderalizaci půdy v opuštěných partiích nástupem plevelných druhů a k sukcesním jevům (nálety dřevin a křovin…). Ke stavu přispívají i historicky nevytvořené vztahy k půdě, absence místního zpracovatelství, nedostatek kapitálu pro zahájení činnosti, v neposlední řadě i chaotická zemědělská politika státu a podmínky EU. Problémem je zde rovněž i místní výskyt přetrvávajících velkoplošných způsobů obhospodařování pozemků ZPF (nejen orné půdy) na v minulosti scelených honech (ze současného pohledu nadměrných), zejména v částech obcí Bulovka, Dětřichov, Dolní Řasnice, Habartice, Heřmanice, Krásný Les, Kunratice a Višňová, a četný výskyt lokalit typu zemědělských brownfields. Tato situace má značný vliv na krajinu řešeného území, kdy pro zachování kvality krajinného rázu je nutná údržba pozemků ZPF, a to i za cenu nezužitkování biomasy, realizovatelná z vnějších finančních zdrojů. Vzhledem k daným přírodním podmínkám (klimatickým a půdním podmínkám s vlivem na produkční možnosti) je však většina zemědělských pozemků v minulosti uzpůsobena k velkovýrobních technologiím hospodaření i náležitě využívána – místně nejkvalitnější pozemky orné půdy, louky a pastviny jsou využívány jako zdroj píce pro zdejší pozůstatky provozů živočišné výroby (často přežívající na pokraji zániku). Na rozdíl od zemědělství jsou v řešeném území podmínky pro lesnické hospodaření již stabilizované, neboť vlastnická struktura je zde již v převážné většině výměry lesů jednoznačně určena (naprostá většina lesů náleží státu nebo obcím/městu) a dodavatelský sektor funguje na základě dlouhodobých či operativních dohod s vlastníky lesů. Vysoká lesnatost řešeného území, územní dislokace lesních pozemků a vysoký stupeň jejich zpřístupněnosti, umožňuje náležité lesnické hospodaření jak pro výnosové hospodářské funkce, tak i pro zajišťování funkcí mimoprodukčních. PLOCHY (AREÁLY) ZEMĚDĚLSKÉ A LESNÍ PRVOVÝROBY A ZPRACOVATELSTVÍ Dle podkladů ÚÚP ORP Frýdlant, databáze a terénního šetření zpracovatele ÚAP se v území vyskytují ucelené výrobní plochy (areály) s převažující a dosud aktivní zemědělskou a lesnickou činností. Jejich lokalizace nekoresponduje s výskytem disponibilních druhů pozemků, ale s podnikatelskými záměry vlastníků nebo nájemců konkrétních zařízení (dle praktických možností určených výskytem převzatých stavebních objektů a zařízení zrušených původních státních statků nebo zemědělských družstev, množství a druh mechanizačních prostředků či technologií, a dalších nutných podmínek výhodných pro nového vlastníka či nájemce). Z tohoto důvodu není v praktických možnostech (a ani účelné) hodnotit vhodnost umístění či kapacitu výrobních ploch a zařízení. Některé zemědělské areály disponují stanovenými ochrannými pásmy, které zabezpečují eliminují negativních jevy jejich provozů na okolí – velikost ochranných pásem odvisí od množství faktorů (charakteru výroby, druhů případně chovaných hospodářských zvířat, jejich kapacit apod.), které mohou být časově i svojí velikostí proměnné – z tohoto důvodu nejsou předmětem bližšího vyhodnocení (ochranná pásma pro zpracování ÚAP nebyly poskytnuta).
SAUL s.r.o
4
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Hospodářská základna – výroba, služby, cestovní ruch
Tab.1
Přehled ucelených zemědělských a lesních výrobních ploch (areálů) – počet a výměra Plochy zemědělské výroby Plochy lesní výroby Obec Katastrální území Stav Návrh Stav Návrh Bílý Potok Bílý Potok p. Smrkem 1/26407 3/12085 6/31844 2/15605 Bulovka Arnoltice 3/20677 Bulovka 1/93499 Dolní Oldřiš 1/40283 Černousy Boleslav Černousy 2/4059 Ves 2/25539 Dětřichov Dětřichov u Frýdlantu 4/73753 2/8775 Dolní Řasnice Dolní Řasnice 7/99778 Frýdlant Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant 11/106933 2/8564 Habartice Habartice u Frýdlantu Háj u Habartic Hejnice Hejnice 1/2865 2/32974 1/6643 Heřmanice Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov Horní Řasnice Horní Řasnice 2/34033 Srbská 3/10947 2/17539 Jindřichovice Dětřichovec pod Smrkem Jindřichovice p. Smrkem 2/25418 1/31078 Krásný Les Krásný Les u Frýdlantu 1/45717 Kunratice Kunratice u Frýdlantu 3/46211 Lázně Libverda Lázně Libverda 1/21968 Nové Město pod Hajniště pod Smrkem 2/6861 Smrkem Ludvíkov pod Smrkem 7/12127 5/5180 Nové Město p. Smrkem 4/62124 Pertoltice Dolní Pertoltice 2/105143 Horní Pertoltice Raspenava Raspenava 15/162477 2/10677 Višňová Andělka 3/104750 Poustka u Frýdlantu 4/41206 Předlánce Víska u Frýdlantu 2/5626 Višňová u Frýdlantu Zdroj: Podklady ÚÚP ORP, ÚPD, databáze a terénní šetření zpracovatele ÚAP
SAUL s.r.o
5
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Hospodářská základna – výroba, služby, cestovní ruch
Obr.1
Orientační znázornění lokalizace zemědělských a lesních výrobních ploch (areálů – bez měřítka)
Zdroj:
Podklady ORP, ÚPD, databáze a terénní šetření zpracovatele ÚAP
ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBNÍ OBLASTI (JEV 119.A1.1) Současné zemědělské hospodaření je ovlivněno zejména danými přírodními podmínkami. Asi tři čtvrtiny zemědělské půdy v řešeném území jsou zařazeny do výrobní oblasti B1 Bramborářské a asi 18 % do oblasti B2 Bramborářské, ZPF v obcích Hejnice a Nové Město pod Smrkem do B3 Bramborářsko-ovesné (představuje jen 3,3 % rozlohy ZPF v oblasti). ZPF v obci Bílý Potok je zařazen do nejméně úrodné oblasti H2 Horská (asi 5 % rozlohy ZPF v oblasti). Ve srovnání s Libereckým krajem se zde tedy nevyskytují nejúrodnější oblasti řepařské (v kraji tvoří 13 % rozlohy), je zde vyšší zastoupení oblastí bramborářských (zde asi 95 %, v LK 75 %) a nižší zastoupení oblastí horských (v LK 7 %). Kromě přírodních podmínek je zemědělské hospodaření výrazně ovlivněno zejména podmínkami odbytu a zpracovávání – podnikatelský záměr konkrétního subjektu v druzích pěstovaných komodit je tak jednoznačné diktován situací na trhu a možností dotací z tuzemských, příp. zahraničních (EU) zdrojů. Tyto ekonomické podmínky ovlivňují i způsob a intenzitu využívání (resp. nevyužívání) pozemků ZPF, kdy tyto skutečnosti výrazně ovlivňují souhrnné statistické údaje, které jsou v jednotlivých sledovaných obdobích i značně rozdílné. Přehled o množství pěstovaných komodit a o příslušných výměrách v řešeném území nejsou k dispozici, rovněž tak příslušné údaje o ostatních komoditách pěstovaných na zahradách a v ovocných sadech (zelenina, ovoce).
SAUL s.r.o
6
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Hospodářská základna – výroba, služby, cestovní ruch
V řešeném území v současnosti naprosto plošně převládají trvalé travní porosty na identickém druhu pozemku i na již zatravněné orné půdě, včetně blíže nespecifikované výměry většinou orné půdy uvedené a uváděné do klidu v rámci současné státní zemědělské politiky. Zemědělské výrobní oblasti jsou objektivně určeny na základě množství ukazatelů přírodních a ekonomických, kdy v podmínkách řešeného území se pro jeho podstatnou část jedná o pomocný souhrnný ukazatel teoretických možností pro způsoby zemědělského využívání pozemků ZPF zejména v rostlinné prvovýrobě. Zařazení území do zemědělských výrobních oblastí je následně provedeno na základě ukazatelů přírodních podmínek (nadmořská výška, srážky, teplota, zastoupení půdních druhů), a po zhodnocení potencionálních možností zemědělského hospodaření dle ukazatelů ekonomických podmínek (procento výměry orné půdy ze ZPF, svažitost, mechanizační dostupnost, zastoupení speciálních kultur apod.). Tab.2
Začlenění území v jednotlivých zemědělsky výrobních oblastech
Obec Bílý Potok
Katastrální území Bílý Potok pod Smrkem Dolní Oldřiš Bulovka Bulovka Arnoltice u Bulovky Ves Černousy Černousy Boleslav Dětřichov Dětřichov u Frýdlantu Dolní Řasnice Dolní Řasnice Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant Frýdlant Habartice u Frýdlantu Habartice Háj u Habartic Hejnice Hejnice Heřmanice u Frýdlantu Heřmanice Kristiánov Srbská Horní Řasnice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Jindřichovice pod Dětřichovec Smrkem Krásný Les Krásný Les u Frýdlantu Kunratice Kunratice u Frýdlantu Lázně Libverda Lázně Libverda Hajniště pod Smrkem Nové Město pod Nové Město pod Smrkem Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Dolní Pertoltice Pertoltice Horní Pertoltice Raspenava Raspenava Andělka Předlánce Višňová Višňová u Frýdlantu Poustka u Frýdlantu Víska u Frýdlantu Zdroj: KÚLK, Program rozvoje HSO Frýdlantsko, KN
SAUL s.r.o
Výrobní podoblast H2 Horská 2 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B2 Bramborářská 2 B2 Bramborářská 2 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B3 Bramborářsko-ovesná B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B2 Bramborářská 2 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B3 Bramborářsko-ovesná B3 Bramborářsko-ovesná B3 Bramborářsko-ovesná B3 Bramborářsko-ovesná B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B2 Bramborářská 2 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1
7
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Obr.2
Hospodářská základna – výroba, služby, cestovní ruch
Ilustrativní znázornění územních prostorů pro fungování oborů zemědělství a lesnictví (bez měřítka)
SUBJEKTY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ VÝROBY (JEV 119.A1.2) Podmínky pro fungování subjektů hospodařících v zemědělství jsou v současnosti spíše nevyhovující (viz výše), očekávaným trendem je jejich další útlum s vlivem i na vlastní existenci subjektů. Vzhledem k současným trendům zatravňování orné půdy či „uvádění půdy do klidu“, a existujícím i rozvíjejícím se možnostem financování údržby krajiny z vnějších zdrojů, lze díky těmto stimulům očekávat oddálení naprostého krachu těchto podnikatelských struktur v případě, že nebudou efektivně podnikat v oblasti živočišné výroby nebo v souběhu s ostatními aktivitami (ekofarmy, agroturistika, pěstování biomasy pro energetické účely apod.). Větší hospodářské celky právnických osob disponují jak výrobními prostředky, tak i dlouhodobými smluvními vztahy k půdě, tudíž mají i větší šanci na ekonomický rozvoj.
SAUL s.r.o
8
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Hospodářská základna – výroba, služby, cestovní ruch
Internetový server ČSÚ bilancuje zemědělsky a lesnicky hospodařící subjekty dle místa jejich činnosti resp. bydliště (obec), avšak již bez ohledu, na kterém území hospodaří, vč. subjektů evidovaných vně řešeného území a hospodařící zde, ani nezohledňují jemné nuance jednotlivých druhů činností. Rovněž aktuálnost této evidence je diskutabilní, neboť již nezohledňuje subjekty s ukončenou činností či subjekty, které činnost v oborech započaly v posledním období. Kritéria pro identifikaci činnosti jednotlivých subjektů jsou zde rovněž pojata bez ohledu na konkrétní způsob, zda se jedná o činnost hlavní či vedlejší doplňkovou, a to i bez ohledu na intenzitu hospodaření. Ze znalosti zpracovatele však uvedená evidence subjektů v uvedených zdrojích není zdaleka úplná – následně uvedený přehled je tedy pouze orientační a ilustrativní. Tab.3
Hospodařící subjekty v zemědělství, lesnictví (dle evidence i rybolovu*):
Počet podnikatel. subjektů Z toho samostatně Z toho zemědělští v zeměd.,lesnictví, rybolovu*) hospodařící rolníci podnikatelé – fyzické osoby Bílý Potok 45 20 6 Bulovka 32 16 3 Černousy 9 3 4 Dětřichov 19 6 7 Dolní Řasnice 23 10 8 Frýdlant 101 31 19 Habartice 13 6 5 Hejnice 96 23 9 Heřmanice 5 3 1 Horní Řasnice 12 6 2 Jindřichovice pod Smrkem 23 5 8 Krásný Les 12 7 1 Kunratice 18 8 5 Lázně Libverda 23 8 1 Nové Město pod Smrkem 76 28 13 Pertoltice 13 7 2 Raspenava 63 22 11 Višňová 27 8 5 celkem 610 217 110 Pozn.: *) rybolov je v podmínkách řešeného území zanedbatelným hospodářským oborem s mizivým podílem na trhu Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (internetový server), stav k 31.12.2007 Obec
Do drobné zemědělské činnosti lze řadit i další soukromé subjekty zabývající se zahrádkařením, nebo subjekty využívající pozemky velmi malých výměr pro svoji vlastní potřebu. Mezi subjekty působící v lesnictví jsou zahrnuti převážně jednotlivci, kteří vlastní živnostenská oprávnění na jednotlivé lesnické práce, a kteří jsou operativně najímáni hlavními dodavatelskými firmami (právnickými osobami) nebo jednotlivými vlastníky lesů. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ (JEV 119.A1.3) Provoz myslivosti je v řešeném území organizován v územních jednotkách – tzv. „honitbách“: Tab.4
Přehled honiteb
Obec
Kód
Název honitby
Bílý Potok
5102210220 5108209808 5102206217 5108209807 5102110214 5102210223 5102110213 5102110226 5102109204 5102210221 5102310225 5102110215 5102110215 5102110211 5102110209 5102101202 5102110210 5102202216
Bílý Potok Černý vrch Ferdinandov Jizerka Raspenava-Peklo Smědava Bulovka-Obora Bulovka-Rybníčky Frýdlant-Školní Statek Horní Řasnice Krásný les Pertoltice Pertoltice Višňová-Andělka Višňová-Předlánce Dětřichov Frýdlant-Větrov Zátiší
Bulovka
Černousy
Dětřichov
SAUL s.r.o
9
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ Dolní Řasnice
Frýdlant
Habartice Hejnice
Heřmanice Horní Řasnice
Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les
Kunratice
Lázně Libverda
Nové Město pod Smrkem
Pertoltice
Raspenava
Višňová
Zdroj:
Hospodářská základna – výroba, služby, cestovní ruch 5102110226 5102101201 5102210221 0004404512 5102310225 5102206219 5102110213 5102101202 5102109204 5102110210 5102110208 5105110022 5105110023 5102110205 5102110207 5102202216 5102110215 5103211308 5102206217 5105202032 5102206218 5103202302 5102211224 5103210304 5102110214 5102210223 5102101202 5102101201 5102210221 5102110212 5102206219 5102110212 5102206219 5102109204 0004404512 5102310225 5102110205 5102110210 5102110208 5102110207 5102210220 5102210222 5102110214 5102101201 0004404512 5102210222 5102206219 5102110214 5102110213 5102110226 5102110215 5102110209 5105202032 5102110210 5102109204 0004404512 5102211224 5102110205 5102110214 5102202216 5102110213 5102110207 5102110211 5102110206 5102110209
Bulovka-Rybníčky Dolní Řasnice Horní Řasnice Chlum Krásný Les Nové Město pod Smrkem Bulovka-Obora Dětřichov Frýdlant-Školní Statek Frýdlant-Větrov Kunratice Mlýnice Mníšek Raspenava Višňová Zátiší Pertoltice Černá Nisa Ferdinandov Fojtka Jizera Josefův Důl Oldřichov Přehrada Kamenice Raspenava-Peklo Smědava Dětřichov Dolní Řasnice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Jindřichovice pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Frýdlant-Školní Statek Chlum Krásný Les Raspenava Frýdlant-Větrov Kunratice Višňová Bílý Potok Lázně Libverda Raspenava-Peklo Dolní Řasnice Chlum Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Raspenava-Peklo Bulovka-Obora Bulovka-Rybníčky Pertoltice Višňová-Předlánce Fojtka Frýdlant-Větrov Frýdlant-Školní Statek Chlum Oldřichov Raspenava Raspenava-Peklo Zátiší Bulovka-Obora Višňová Višňová-Andělka Višňová-Loučná Višňová-Předlánce
Internetový server ÚHÚL
SAUL s.r.o
10
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Hospodářská základna – výroba, služby, cestovní ruch
V případě nadměrných stavů volně chované spárkaté zvěře (Jizerské hory jsou součástí tzv. „jelenářské oblasti“), které mají přímý vliv na velikost škod na lesních i nelesních kulturách, je nutno situaci řešit v kontinuitě s přírodními podmínkami určující úživnost prostředí. V řešeném území nejsou dosud využity všechny možnosti pro oborní chovy spárkaté zvěře. Obr.3
Orientační znázornění hranic honiteb (bez měřítka)
Zdroj:
Internetový server ÚHÚL
SAUL s.r.o
11
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Hospodářská základna – výroba, služby, cestovní ruch
PLOCHY VÝROBY (PLOCHY PRŮMYSLOVÉ VÝROBY, STAVEBNICTVÍ, SKLADŮ A VÝROBNÍCH SLUŽEB (JEV 2.2) Plochy výroby jsou členěny v souladu s členěním GIS na plochy zemědělské výroby, plochy lesní výroby (popis viz výše) a dále na plochy výroby s velkou zátěží a plochy výroby s malou zátěží, smíšené plochy výroby s bydlením a plochy těžby nerostů. ROZMÍSTĚNÍ VÝROBNÍCH PLOCH V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ BÍLÝ POTOK -
Bílý Potok výrobní plochy jsou rozmístěné převážně v severozápadní části obce podél komunikace II/290 převažují výrobní plochy s malou zátěží, pouze jedna výrobní plocha s velkou zátěží BULOVKA
-
Arnoltice u Bulovky výrobní plochy s malou zátěží rozmístěné ve střední části katastrálního území západně od komunikace I/13
-
Bulovka drobné výrobní plochy rozmístěné podél komunikace III/2914
-
Dolní Oldřiš v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby ČERNOUSY
-
-
-
Boleslav jedna výrobní plocha s malou zátěží umístěná při hranici s k.ú. Černousy při komunikaci III/0353 Černousy jedna výrobní plocha s velkou zátěží se nachází v severní části k.ú. u křižovatky komunikací III/0353 a III/0352 na katastrálním území se nacházejí 2 smíšené plochy výroby bez bydlení (jedna se nachází v těsném sousedství výrobní plochy s velkou zátěží při komunikaci III/0353 a druhá severně od komunikace III/0352) Ves jedna výrobní plocha s malou zátěží se nachází u komunikace III/0353 u státní hranice. DĚTŘICHOV
-
Dětřichov u Frýdlantu výrobní plochy převážně s malou zátěží jsou rozmístěné v severní části území podél komunikací III/03513 a III/03515 jižně od komunikace III/03513 se nachází i výrobní plocha s velkou zátěží DOLNÍ ŘASNICE
-
Dolní Řasnice 1 drobná plocha s malou zátěží se nachází severně od komunikace III/2911 u hranice s k.ú. Krásný Les u Frýdlantu jižně od komunikace III/2911 se nacházejí 2 výrobní plochy s velkou zátěží FRÝDLANT
-
Albrechtice u Frýdlantu výrobní plochy s malou zátěží jsou rozmístěné převážně podél komunikací I/13 a III/03515, jedna výrobní plocha se nachází nedaleko hranice s obcí Mníšek
SAUL s.r.o
12
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
-
Hospodářská základna – výroba, služby, cestovní ruch
Frýdlant katastrální území s největším počtem výrobních ploch výrobní plocha s malou zátěží se nachází severně od komunikace III/2901 výrobní plochy (s malou i velkou zátěží) se nacházejí ve střední části katastrálního území a jsou rozmístěné převážně podél komunikací I/13, II/290, III/2903, III/03510 a III/03511 výrobní plocha s malou zátěží se nachází severně od komunikace III/2901 východně od komunikace III/03510 se nachází 1 smíšená plocha výroby bez bydlení HABARTICE
-
-
Habartice u Frýdlantu 2 výrobní plochy s malou zátěží se nacházejí západně od komunikace I/13 1 výrobní plocha s malou zátěží leží západním směrem od komunikace I/13 v těsné blízkosti státní hranice Háj u Habartic v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby HEJNICE
-
Hejnice výrobní plochy s malou i velkou zátěží se nacházejí podél komunikací II/290 a III/29016 HEŘMANICE
-
-
Heřmanice u Frýdlantu výrobní plochy s malou zátěží se nacházejí podél komunikací III/03513 severně od komunikace III/03513 se nacházejí 2 plochy těžby nerostů (v současné době nevyužívané - bývalý čedičový lom) Kristiánov v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby HORNÍ ŘASNICE
-
Horní Řasnice výrobní plochy s velkou zátěží se nachází na křižovatkách komunikací III/2917 s III/2915 a III/2915 s III/2919, jedna menší plocha u komunikace III/2917 a jedna západně od komunikace III/2918 výrobní plochy s malou zátěží se nacházejí podél komunikací III/2915, III/2918
-
Srbská výrobní plochy s malou zátěží se nacházejí podél komunikací III/2918
-
JINDŘICHOVICE POD SMRKEM -
Dětřichovec v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby Jindřichovice pod Smrkem 3 výrobní plochy s malou zátěží se nacházejí nedaleko křižovatky silnic III/2915 a III/29110 KRÁSNÝ LES
-
Krásný Les u Frýdlantu 2 výrobní plochy s malou zátěží se nacházejí u silnic III/2912 u silnice III/2911 leží několik drobných smíšených ploch výroby s bydlením a jedna smíšená plochy výroby bez bydlení severním směrem od komunikace III/2911 se nachází plochy těžby nerostů
SAUL s.r.o
13
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Hospodářská základna – výroba, služby, cestovní ruch
KUNRATICE -
Kunratice u Frýdlantu v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby s malou ani velkou zátěží plochy výroby bez bydlení se nacházejí u křižovatky komunikací III/03511 s III/03514 a ve východní části obce u hranice s k.ú. Frýdlant západně od komunikace III/0353 jsou navrhovány 2 smíšené plochy výroby s bydlením LÁZNĚ LIBVERDA
-
Lázně Libverda 2 výrobní plochy s malou zátěží se nacházejí u silnic III/29015 NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM
-
-
Hajniště pod Smrkem 3 výrobní plochy (dle ÚP navrhované) s malou zátěží se nacházejí u silnice II/291 v těsném sousedství s k.ú. Nové Město pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem plochy výroby s malou zátěží leží podél komunikace III/29015 Nové Město pod Smrkem plochy výroby s malou zátěží leží nedaleko komunikace II/291 a 1 navrhovaná jižně od komunikace III/20911 plocha výroby s těžkou zátěží leží jižně od komunikace III/29011 a 1 severně od komunikace II/291 PERTOLTICE
-
Dolní Pertoltice v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby
-
Horní Pertoltice v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby RASPENAVA
-
Raspenava plochy výroby (s malou i velkou zátěží) se nacházejí převážně podél komunikace II/290 1 plocha s malou zátěží leží severně od komunikace III/29011 několik navrhovaných ploch (dle ÚP) s malou zátěží se nachází podle silnice III/29010 VIŠŇOVÁ
-
Andělka plochy výroby s malou zátěží leží podél komunikace III/0354 a podél vodních toků (Boreček a u přítoku Saňského potoka) do JZ části k.ú. zasahují plochy výroby s velkou zátěží z k.ú. Višňová u Frýdlantu)
-
Poustka u Frýdlantu plochy výroby s malou i velkou zátěží leží podél komunikace III/0357 1 plocha s malou zátěží se nachází u komunikace III/03510 (je navržena dle ÚPD)
-
Předlánce plochy výroby s malou zátěží leží podél komunikace III/0357 1 plocha s velkou zátěží se nachází u komunikace III/0353
-
Víska u Frýdlantu plochy výroby s malou zátěží leží podél komunikace III/0353
-
Višňová u Frýdlantu plochy výroby s malou i velkou zátěží leží podél komunikace III/0353,
-
SAUL s.r.o
14
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Hospodářská základna – výroba, služby, cestovní ruch
PLOCHY TĚŽBY NEROSTŮ V celém řešeném území se nachází několik ploch těžby nerostů (stávající i ukončené). Jedná se o obce: Heřmanice (k.ú. Heřmanice u Frýdlantu) 4 lokality - původní čedičové lomy, již nevyužívané (o rozloze cca 16 ha) Krásný Les (k.ú. Krásný Les u Frýdlantu) jedna lokalita stávající těžby a jedna lokalita navrhovaná, těží se zde kamenivo pro stavební účely a surovinou je čedič (lom provozuje společnost DOBET, spol. s r.o.) (stav 17 ha a navrhované 7 ha). Horní Řasnice (k.ú. Horní Řasnice a k.ú. Srbská), těženou surovinou je písek (lom provozuje společnost Tarmac CZ a.s.) (33,2 ha). Tab.5
Přehled ploch výroby
Obec
Katastrální území
Plochy výroby (s malou zátěží) 2 (počet/m ) Stav
Bílý Potok Bulovka
Bílý Potok p. Smrkem 6/17877 Arnoltice 2/53625 Bulovka 3/3821 Dolní Oldřiš Černousy Boleslav 1/8452 Černousy Ves 1/19411 Dětřichov Dětřichov u Frýdlantu 8/24272 Dolní Řasnice Dolní Řasnice 1/235 Frýdlant Albrechtice u Frýdlantu 4/6916 Frýdlant 36/195417 Habartice Habartice u Frýdlantu 3/16837 Háj u Habartic Hejnice Hejnice 9/38462 Heřmanice Heřmanice u Frýdlantu 3/11066 Kristiánov Horní Řasnice Horní Řasnice 5/51998 Srbská 3/10947 Jindřichovice Dětřichovec pod Smrkem Jindřichovice p. Smrkem 3/27850 Krásný Les Krásný Les u Frýdlantu 1/3266 Kunratice Kunratice u Frýdlantu Lázně Libverda Lázně Libverda 2/3111 Nové Město pod Hajniště pod Smrkem Smrkem Ludvíkov pod Smrkem 4/20229 Nové Město p. Smrkem 6/42837 Pertoltice Dolní Pertoltice Horní Pertoltice Raspenava Raspenava 6/48096 Višňová Andělka 5/13440 Poustka u Frýdlantu 3/8631 Předlánce 1/2623 Víska u Frýdlantu 2/2731 Višňová u Frýdlantu 5/7738 Zdroj: Podklady ÚÚP ORP Frýdlant, ÚPD, terénní šetření, 2008
Plochy výroby (s velkou zátěží) 2 (počet/m )
Návrh
Stav
Návrh
4/35817 6/29441 12/60633 5/39841 2/9104 3/14063 1/1691 10/38299 9/176083 2/23179 2/28223 2/13742 1/18227 1/13673
1/9067 1/90865 1/14384 2/36965 5/239633 4/67823 4/56728 -
1/9913 4/100932 1/483 -
3/85648 5/133284 1/4509 1/2659 2/36500
3/2024 1/6438 1/17626
-
Plochy průmyslové výroby, stavebnictví, skladů a výrobních služeb se nacházejí v celém řešeném území, umístěné převážně podél důležitějších dopravních tahů popř. vodních toků. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ (PLOCHY OBCHODU, SLUŽEB) (JEV 3.1) Plochy občanského vybavení (plochy obchodu a služeb) jsou rozmístěny nerovnoměrně po celém území řešeného území. V menších obcích se většinou jedná pouze o menší prodejny smíšeného zboží a hostince. Vyšší občanské vybavení (specializované obchody) se nacházejí ve větších městech např. Frýdlant, Hejnice, Lázně Libverda, Nové Město pod Smrkem atd. V následující tabulce je uveden celkový přehled ploch občanského vybavení dle poskytnutých podkladů ÚÚP ORP Frýdlant, kde občanské vybavení není dále rozděleno (předaný jev plochy občanského vybavení - veřejná vybavenost). SAUL s.r.o
15
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Tab.6
Hospodářská základna – výroba, služby, cestovní ruch
Přehled ploch občanské vybavenosti - veřejné vybavenosti
Plochy veřejné vybavenosti Stav Návrh Bílý Potok Bílý Potok pod Smrkem 19/64316 5/28217 Bulovka Arnoltice 6/8246 Bulovka 9/18386 Dolní Oldřiš Černousy Boleslav 1/205 Černousy 6/13844 1/3250 Ves 4/5289 Dětřichov Dětřichov u Frýdlantu 12/30844 1/1492 Dolní Řasnice Dolní Řasnice 10/38451 3/13107 Frýdlant Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant 29/201793 3/50858 Habartice Habartice u Frýdlantu 15/21932 Háj u Habartic 1/313 Hejnice Hejnice 64/142234 15/58592 Heřmanice Heřmanice u Frýdlantu 6/29334 Kristiánov 1/1704 Horní Řasnice Horní Řasnice 6/15276 Srbská 6/26675 Jindřichovice pod Dětřichovec Smrkem Jindřichovice pod Smrkem 17/76208 Krásný Les Krásný Les u Frýdlantu 7/17510 1/2516 Kunratice Kunratice u Frýdlantu 5/10788 3/28182 Lázně Libverda Lázně Libverda 36/110004 Nové Město pod Hajniště pod Smrkem 2/2034 5/10322 Smrkem Ludvíkov pod Smrkem 9/10814 3/4353 Nové Město pod Smrkem 47/85876 25/19277 Pertoltice Dolní Pertoltice 10/11075 Horní Pertoltice Raspenava Raspenava 35/137484 11/72143 Višňová Andělka 6/8730 Poustka u Frýdlantu 1/3370 Předlánce 1/372 Víska u Frýdlantu 6/10915 Višňová u Frýdlantu 11/29954 Zdroj: Podklady ÚÚP ORP Frýdlant, ÚPD, terénní šetření, 2008 Obec
Katastrální území
PLOCHY K OBNOVĚ NEBO OPĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHODNOCENÉHO ÚZEMÍ (JEV 4) Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území jsou pozemky a nemovitosti uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji funkci a využití, jsou opuštěné či nevyužité, často mají ekologickou zátěž a zdevastované výrobní či jiné budovy. Tyto nemovitosti pak ekonomicky a fyzicky deprimují své okolí. Jsou označovány jako brownfields. Pro venkovskou a příměstskou krajinu Frýdlantska jsou také charakteristické opuštěné zemědělské areály - velkovýrobní areály, které již nejsou využívány, případně je využita jen malá část jejich kapacity. Podle původu „brownfields“ můžeme rozlišit - opuštěné průmyslové, energetické, těžební, skladovací, zemědělské objekty, dopravní (např. železniční pozemky, přístavy a loděnice), vojenské budovy, degradované (vybydlené) části měst, zchátralé objekty s hodnotou průmyslového dědictví (industriální památky 19.stol., barokní hospodářské objekty apod.) V letech 2004 - 2005 byl zpracován projekt „Lokality typu brownfields jako investiční příležitost“ (autoři - Katedra ekonomie z Hospodářské fakulty Technické univerzity v Liberci, ARR - Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. v Liberci). Hlavním cílem projektu bylo zpracovat analýzu neprůmyslových deprimujících zón v ČR na příkladu NUTS 3 Severovýchod, shromáždit zkušenosti s revitalizací neprůmyslových deprimujících zón v zahraničí a v České republice, vytvořit soubor případových studií neprůmyslových deprimujících zón a definovat metriky charakterizující tyto zóny. Vyhodnocení monitoringu ukazují následující tabulky. SAUL s.r.o
16
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Tab.7
Hospodářská základna – výroba, služby, cestovní ruch
Teritoriální rozložení podle ORP
Obec s rozšířenou působností Česká Lípa
Rozloha 2 (km ) 862
Počet brownfields 44
Rozloha brownfields 2 (m ) 482 557
Podíl (%) 19
Frýdlant
349
70
709 416
28
Jablonec nad Nisou Jilemnice Liberec Nový Bor Semily Tanvald Turnov Železný Brod
142 278 588 201 231 191 247 74
16 13 35 15 26 14 11 3
82 718 135 860 515 700 220 420 160 328 109 135 109 750 15 162
3 5 20 9 6 4 4 1
Celkem
3 163
247
2 541 046
100
Zdroj:
Lokality typu brownfields jako investiční příležitost
Z výše uvedených tabulek vyplývá, že z hlediska geografického rozmístění brownfields v Libereckém kraji se nejvíce brownfields nachází ve správním obvodě Frýdlant (28 %), ačkoliv se tento správní obvod podílí na rozloze Libereckého kraje jen 11 %. Je to způsobeno úpadkem zemědělství a textilního průmyslu v tomto mikroregionu. V roce 2006 - 2007 firma DHV CR spol. s r.o. dokončila vyhledávací studii pro lokalizaci brownfields na území Libereckého kraje, v které bylo zmapováno celkem 364 lokalit tohoto významu. V tomto kroku bylo pro ORP Frýdlantsko evidováno 78 brownfields, z toho 41 lokalit splnilo kritéria pro 1.krok pro další zpracování. Následně byly vybrané lokality detailněji zpracovávány dle stanovených kritérií, a některé podrobněji zpracovány v následných krocích. Pro 10 vybraných lokalit byly zpracovány projekty obsahující návrh stavebně-technického, urbanistického a architektonického řešení lokality včetně časového plánu realizace projektu. V roce 2007 proběhla aktualizace databáze brownfields Libereckého kraje (došlo k doplnění údajů u 160 lokalit, aktualizace stávajících údajů a doplnění položek u 204 lokalit, návrh systému komunikace s obcemi a MÚ). Takto zaktualizovaná databáze byla zveřejněna na stránkách KÚLK. Jako pozůstatek restrukturalizace oborů se v ř.ú. dosud vyskytují některé dlouhodobě nevyužívané (a zdevastované) původně stavební objekty a zařízení zemědělské, dřevozpracující prvovýroby průmyslové a občanské, které svým aktuálním stavem značně narušují místní krajinný ráz. Tab.8
Přehled brownfields dle KÚLK
Obec Bílý Potok Bulovka
Černousy
Dětřichov Dolní Řasnice
Frýdlant
Habartice
SAUL s.r.o
Označení dle KÚLK 5102-01 5102-02 5102-03 5102-04 5102-05 5102-06 5102-07 5102-72 5102-08 5102-09 5102-73 5102-77 5102-10 5102-11 5102-12 5102-13 5102-14 5102-78 5102-15 5102-16 5102-17
Název objektu Statek Arnoltice statek Statek VKT Arnoltice HD - Boleslav Mykana - Ves Statek Lineta - Ves Nový kravín Švorcovo Továrna statni statek kanceláře Dům služeb Husova č.p. nemá Mlékárna restaurace Koruna Státní statek Areál Státní traktorové stanice U potoka velká mlékárna LIAZ Stáje Škola
17
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Hospodářská základna – výroba, služby, cestovní ruch
Hejnice
5102-19 Perun 5102-20 Tovární objekt 5102-71 Helana Heřmanice u Frýdlantu 5102-21 Bývalé nádraží Horní Řasnice 5102-23 Dílny Hans Wolf 5102-26 Kravín malý 5102-27 Kravín velký 5102-30 Tarmac CZ a.s. - dílny s parkovací plochou a lapolem 5102-31 Tarmac-kancelář 5102-32 Truhlárna Srbská Jindřichovice pod Smrkem 5102-33 Areál živočišné výroby 5102-34 Objekt bývalého statku 5102-35 Areál UNITEX Krásný Les 5102-74 Statek Kuntratice 5102-36 č.p. 14 malý areál u křižovatky Frýdlant/Dětřichov/státní hranice 5102-38 č.p. 1 5102-40 Marmeládka Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem 5102-43 budova v Celní 5102-44 Divadlo 5102-45 Dřevosklad 5102-47 park Textilany 5102-48 Statek 5102-49 Statek Mazač 5102-50 Švýcarský mlýn 5102-75 Textilana Raspenava 5102-51 Frýdlantská 541 5102-52 Frýdlantská 571 5102-53 Fučíkova 466 5102-54 Hejnická 297 5102-55 Luhová č.p. 27 5102-56 Luhová č.p. 104 Višňová 5102-58 Andělka - Winterův statek 5102-59 Andělka - zemědělský komplex 5102-60 č.p. 1 5102-62 Hampl 5102-64 Prasečák u kostela 5102-65 Předlánce - stodoly 5102-66 Předlánce - Štěrba statek 5102-67 Předlánce - U Kmetů 5102-69 Víska - sklárna 5102-70 Víska - spálený dvůr 5102-76 Internát Zdroj: internetový server KÚLK, znalost zpracovatele ÚAP
Tab.9
Přehled ploch přestavbových
Obec
Katastrální území
Bílý Potok Bulovka
Bílý Potok p. Smrkem Arnoltice Bulovka Dolní Oldřiš Boleslav Černousy Ves Dětřichov u Frýdlantu Dolní Řasnice Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant Habartice u Frýdlantu Háj u Habartic Hejnice Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov
Černousy
Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice
SAUL s.r.o
Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území 2 (počet/m ) 1/26407 3/51024 1/93499 1/40283 1/8452 2/108483 1/19411 5/61240 9/45938 4/16453 3/48031 3/70243 -
18
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Tab.9
Hospodářská základna – výroba, služby, cestovní ruch
Přehled ploch přestavbových - pokr.
Obec
Katastrální území
Horní Řasnice
Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území 2 (počet/m ) 5/62620 2/1347 7/85796 1/45717 4/57845 1/6298
Horní Řasnice Srbská Jindřichovice Dětřichovec pod Smrkem Jindřichovice p. Smrkem Krásný Les Krásný Les u Frýdlantu Kunratice Kunratice u Frýdlantu Lázně Libverda Lázně Libverda Nové Město pod Hajniště pod Smrkem Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Nové Město p. Smrkem Pertoltice Dolní Pertoltice Horní Pertoltice Raspenava Raspenava Višňová Andělka Poustka u Frýdlantu Předlánce Víska u Frýdlantu Višňová u Frýdlantu Zdroj: ÚÚP ORP Frýdlant, terénní šetření 2008
8/162404 1/94260 6/48953 4/109690 3/13309 2/27260 4/26192
CESTOVNÍ RUCH, REKREACE, LÁZEŇSTVÍ (JEV 119.A1.4) VÝCHOZÍ PODMÍNKY V současné době se průmysl cestovního ruchu (CR) se svojí dynamikou a ekonomickými parametry řadí celosvětově z hlediska významu na třetí místo za ropný a automobilový průmysl. Celosvětově generuje nejvíce pracovních příležitosti - každé deváté místo je vyvoláno cestovním ruchem a činí 11,6 % celosvětového hrubého domácího produktu (HDP) vytvářeného ovšem šířeji definovanou "ekonomikou cestovního ruchu" tj. včetně efektů vyvolanými CR ve všech dalších odvětvích ekonomiky, kam patří např. doprava, prodej maloobchodní sítě, služby pro cestující atd. Jeho velkou předností je, že poskytuje pracovní příležitosti v místech s velkou nezaměstnaností, protože turisticky atraktivní jsou oblasti málo zatížené průmyslovou výrobou. Z tohoto pohledu je pochopitelně rozvoj cestovního ruchu perspektivním ekonomickým odvětvím i pro rozvoj Frýdlantského výběžku. Frýdlantský výběžek patří dle rozdělení Českou centrálou cestovního ruchu do marketingového turistického regionu Český sever. DOSAVADNÍ TRENDY ROZVOJE Z hlediska územní koncepce byla do devadesátých let určující „Rajonizace cestovního ruchu“, která vytvářela rámcové podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu a byla základem pro návrh jednotlivých turistických oblastí v regionu. Frýdlantský výběžek spadá pod oblast CR č. 7 – Frýdlantsko Tab.10
Charakteristika oblasti CR Frýdlantsko
Oblast CR
Kategorie oblasti
Hlavní funkce
Vedlejší funkce
CR č. 7 krátkodobá rekreace, dlouhodobá rekreace, pěší turistika, Frýdlantsko IV. lázeňská léčba přírodní pozoruhodnosti Zdroj: Rajonizace cestovního ruchu ČSR – Terplan 1981
Časová využitelnost celoroční s významnou letní sezónou
Hlavní turistické oblasti cestovního ruchu jsou dále rozděleny na 18 podoblastí částečně respektující vymezené přírodní krajinné celky (celkem 35) tak, aby byly hlavní turistické oblasti rozčleněny na menší homogenní území. Frýdlantsko -
Údolí Smědé Hejnicko - Jizerské podhůří
SAUL s.r.o
19
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Hospodářská základna – výroba, služby, cestovní ruch
TURISTICKÁ OBLAST FRÝDLANTSKO Rozlohou druhá nejmenší turistická oblast (338 km2) se rozkládá v nejsevernější části kraje je tvořena dvěmi podoblastmi Údolím Smědé a Hejnickem - Jizerským podhůřím. Z vymezených krajinných rekreačních celků spadá do oblasti Frýdlantsko - Údolí Smědé a Hejnicko - Nové Město p. Smrkem. Turistická oblast Frýdlantsko je převážně součástí Frýdlantské pahorkatiny, pouze do jejích nejjižnějších partií zasahují Jizerské hory. Území Frýdlantska je odvodňováno řekou Smědá, která patří do povodí Lužické Nisy. Na území Frýdlantska se nenacházejí žádné významné vodní plochy. Nejvýznamnějším obslužným a nástupním centrem je město Frýdlant. Hlavními středisky CR jsou Lázně Libverda a Bílý Potok. Nedostatečně je zatím pro CR využíván potenciál Hejnic a Nového Města pod Smrkem. Frýdlantsko s hustotou zalidnění 72 obyvatel/km2 je druhou nejméně zalidněnou oblastí ze všech oblastí v Libereckém kraji (za Českým středohořím) na rozloze 338,2 km2 žije 24,5 tisíc obyvatel. Podnikání v oblasti cestovního ruchu není nijak zvlášť významné, zvýšenou koncentraci těchto aktivit (podnikatelé a zaměstnaní v pohostinství a ubytování) vykazuje pouze část Frýdlantska přecházející v Jizerské hory (Raspenava, Hejnice, Lázně Libverda, Bílý Potok). Základní a doprovodná turistická infrastruktura (sportovně-rekreační) Frýdlantsko je vybaveno základní i doprovodnou turistickou infrastrukturou jen průměrně ve srovnání s ostatními turistickými oblastmi Libereckého kraje. Důvodem je především jeho „historický vývoj“ jako poměrně izolované a periferní oblasti, zejména po druhé světové válce. V ubytovacích zařízeních cestovního ruchu je k dispozici pouze kolem 2 000 lůžek, s územní koncentrací do hlavních turistických středisek Lázní Libverda, Bílého Potoku, Frýdlantu, Hejnic a Raspenavy. Dominantní rekreační funkcí oblasti je především lázeňství, městská a venkovská turistika, výrazně spojená s funkcí chataření (v roce 1991 zde bylo lokalizováno téměř 1 400 objektů individuální rekreace s koncentrací ve Višňové, Novém Městě pod Smrkem, Hejnicích, Raspenavě a Dolní Řasnici). Služby návštěvníkům poskytuje TIC ve Frýdlantu, v Lázních Libverda, menší informační centrum je k dispozici u větrných elektráren v Jindřichovicích pod Smrkem. Územím prochází cyklotrasa celostátního významu č. 22 Chrastava – Náchod. Některé z cyklotras regionálního významu jsou zařazeny do navržených mezinárodních cyklokoridorů. Na Frýdlantsku je vybudována historicko-přírodovědná stezka Nové Město pod Smrkem a značená stezka, která provede návštěvníka obcí Jindřichovice pod Smrkem. Do území zasahuje i Jizerská lyžařská magistrála. Turistické cíle a atraktivity (příroda, historie, kultura, apod.) Krajina Frýdlantska je ukloněna k severozápadu do Žitavské pánve a je odvodňována řekou Smědou do Nisy a Odry a s ní do Baltského moře. Za účelem ochrany přírody a krajiny je vyhlášen přírodní park Peklo a několik maloplošných chráněných území. Do jižních partií turistické oblasti zasahuje i vyhlášená chráněná krajinná oblast Jizerské hory. Z historických památek je významná národní kulturní památka zámek Frýdlant, městská památková zóna Frýdlant, bazilika navštívení Panny Marie v Hejnicích a kostel Nalezení Svatého kříže ve Frýdlantu a Městské muzeum ve Frýdlantě. Raritou je restaurace Obří sud v Lázních Libverda a větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem a na Lysém vrchu, návštěvníky do oblasti naláká i budovaný žijící skanzen v Jindřichovicích pod Smrkem.
SAUL s.r.o
20
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
-
Hospodářská základna – výroba, služby, cestovní ruch
Základní a doplňkové funkce a druhy cestovního ruchu,využitelnost území sezónní turistika a agroturistika cykloturistika městská turistika chataření a chalupaření
Pro turistickou oblast Frýdlantska je charakteristické celoroční turistické využití s převahou letní sezóny. Frýdlantsko má kvalitní životní prostředí a představuje jednu z turistických oblastí s významným potenciálem rozvoje trvale udržitelných (šetrných) forem cestovního ruchu – venkovská turistika spojená s ideou zakládání ekologických zemědělských farem, cykloturistika. Podmínky pro rozvoj tradičního lázeňství mají v řešeném území pouze Lázně Libverda. SOUHRNNÁ CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH OBLASTÍ Tab.11
Vybrané charakteristiky a srovnávací ukazatele pro hlavní turistické oblasti
Charakteristika
České středohoří
Máchův kraj
Lužické hory a Ještědský hřbet
Frýdlantsko
Jizerské hory
Počet obyvatel 24 481 8 028 68 649 55 412 183 415 k 1.3.2001 18 Počet obcí 12 30 36 36 2 338,2 Rozloha (km ) 154,6 710,2 606,1 517,9 Počet lůžek 2 070 224 8 848 4 092 17 506 v ubytovacích zařízeních 5 508 Počet lůžek v OIR 3 664 11 520 18 244 23 116 Počet turistických a 7 578 rekreačních lůžek 3 888 20 368 22 336 40 622 celkem Rekreační funkce (počet 16,8 12,6 22,5 lůžek v OIR na obyv. x 45,6 32,9 (40,0) (56,4) (1 100) Potenciální rekreační 66,7 60,0 55,1 61,0 74,2 plochy (%) (2 3 Významová kategorie 3 2 3 1 Zatížení území 16,3 individuální rekreací 23,7 16,2 30,1 44,6 2 (lůžka v OIR na km ) Zatížení území celkem 22,4 25,2 28,7 36,9 78,4 (lůžka celkem na km2) Úroveň podnikatelské 12,1 8,0 12,6 10,6 13,6 (3 aktivity v CR Zdroj: Program rozvoje CR - LK - Analýza - GaREP - 2002 (1 bez obyvatel měst Liberce, Jablonce nad Nisou, České Lípy a Turnova (2 1 – národního významu, 2 – regionálního významu, 3 – lokálního významu (3 počet registrovaných subjektů v pohostinství a ubytování na 1 000 obyvatel
Krkonoše a Podkrkonoší
Český ráj
42 871
47 964
36 473,3
48 363,5
17 131
3 336
16 814
13 662
33 945
16 998
39,2
28,5 (45,6)
68,1
54,0
1
1
35,5
37,6
71,7
46,8
36,9
13,5
STŘEDISKA CR A PŘÍMĚSTSKÁ STŘEDISKA REKREACE Za střediska CR a příměstská střediska rekreace jsou v ZÚR LK navržena sídla s významnou rekreační funkcí – disponující ubytovacími kapacitami a sloužící jako oblast druhého bydlení. Počet lůžek HUZ je min. 1,5 násobek trvale bydlících obyvatel nebo min 2000 uživatelů území, počet lůžek OIR je min 500 a počet lůžek v HUZ min 200. Další služby pro tato sídla zajišťují obslužná a nástupní centra CR, která jsou významnými středisky osídlení kraje a jsou zde komplexní služby občanské vybavenosti.
SAUL s.r.o
21
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Tab.12
Kategorizace středisek a center cestovního ruchu
Oblast cestovního ruchu Frýdlantsko
Zdroj: Pozn.:
Hospodářská základna – výroba, služby, cestovní ruch
Podoblast cestovního ruchu
Obec/ sdružení obcí
Kategorie
Hejnicko
Lázně Libverda, Bílý Potok p.S. Hejnice Nové Město pod Smrkem Frýdlant
SCR PSCR PSCR PSCR
Údolí Smědé koncept ÚP VÚC LK střediska cestovního ruchu – SCR polyfunkční střediska cestovního ruchu – PSCR
Střediskem cestovního ruchu (SCR) jsou sídla nebo několik sídel (přirozeně provázaných) disponujících přírodně a kulturně – historickým potenciálem, vybavené základními a doprovodnými službami cestovního ruchu atraktivní pro rekreaci. Jejich rekreační funkce významně převažuje nad ostatními hospodářskými funkcemi. Hlavním kritériem zařazení sídla mezi střediska CR je počet lůžek hromadného ubytování a OIR v závislosti na velikosti území obce a význam obce jako turistického centra pro příslušnou turistickou oblast a podoblast. Základní parametry středisek CR: bohatý přírodní potenciál kulturně –historický potenciál základní služby CR doprovodné služby CR síť turistických komunikací turistická infrastruktura přirozené centrum CR – sídlo druhého bydlení, hromadná ubytovací zařízení, nerovnoměrné využití území – sezónnost, víkendové pobyty lokality s menšími civilizačními vlivy kvalitnější životní prostředí dominantní rekreační funkce sídla Polyfunkční střediska cestovního ruchu (PSCR) jsou sídla zajišťující obslužné zázemí pro střediska CR a příměstská centra rekreace disponující sítí doprovodných a doplňkových služeb a vyšší nebo komplexní občanskou vybaveností. Současně mají i atraktivní potenciál CR a plní funkci střediska cestovního ruchu – jejich rekreační využití je jednou z významných hospodářských funkcí. Jsou dobře dopravně dostupná. Základní parametry obslužného a nástupního centra s funkcí střediska cestovního ruchu: významné středisko osídlení kraje hospodářsky významná rekreační funkce vyšší nebo komplexní občanská vybavenost dobrá dopravní dostupnost základní a doprovodné služby CR potenciál CR LÁZEŇSKÉ MÍSTO, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ÚZEMÍ LÁZEŇSKÉHO MÍSTA (JEV 56) Lázeňským místem Frýdlantského regionu jsou Lázně Libverda, které z geologického hlediska leží při severním okraji krkonošsko-jizerského žulového plutonu a vlastní minerální vody vystupují již v jeho svorovém a rulovém plášti. Výskyt minerální vody je kalcium-bikarbonátového typu, tedy vody, které získávají svoji mineralizaci v horninách žulových a jsou metamorfovány v horninách rulových a svorových. Kysličník uhličitý je hlubinného původu a vystupuje po styčné ploše žul s jejich pláštěm a v nejsvrchnější části své cesty se odděluje a používá prvovýstup nejotevřenějších nejmladších linií. Jako lázeňské zřídlo se používají převážně vrty S1A hl.109,8 m, S2A hl.129,9 m a BJ 5 hl.65,0 m. Pro ochranu lázeňského místa je Výměrem Ministerstva zdravotnictví stanoveno ochranné pásmo I.stupně PLZ lázeňského místa Lázně Libverda a ochranné pásmo II.stupně PLZ lázeňského místa Lázně Libverda (vyhlášeno usnesením SčKNV v Ústí nad Labem ze dne 8.2.1982).
SAUL s.r.o
22
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Hospodářská základna – výroba, služby, cestovní ruch
A.1.3.2 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY ZEMĚDĚLSKÁ A LESNÍ VÝROBA, MYSLIVOST Územní podmínky pro fungování oborů jsou v řešeném území vyhovující, neboť zde je určující plošné zastoupení základních výrobních prostředků – zemědělských a lesních pozemků, bez kterých jsou tyto výroby a činnosti bezpředmětné. Tyto pozemky jsou soustředěny v historicky stabilizovaných celcích, a uvedené obory zde mají i historickou tradici, která je zejména v případě zemědělské činnosti zčásti narušena dosud plně neukončenou restrukturalizací oboru a současnými obecnými podmínkami. Současné způsoby a intenzitu zemědělského hospodaření v řešeném území ovlivňují nové vlastnické vztahy k půdě a všeobecné podmínky pro podnikání v oboru, které ilustrují společenskoekonomické poměry po roce 1989. Důsledkem těchto změn je existence místně ladem ležící orné půdy a zanedbaných travních porostů (absence exaktních podkladů, blíže viz kap. C.3 Půdní fond). Poslední reformy státní zemědělské politiky a EU preferují uchování zemědělského rázu venkova a venkovské krajiny. V řešeném území převažují pahorkatinné až podhorské oblasti (v obci Bílý Potok a Hejnice s přechodem do oblasti horské), ve kterých přírodní podmínky příliš neumožňují intenzivní konkurenceschopnou zemědělskou výrobu. Zemědělská činnost však významným způsobem přispívá k péči o venkovskou krajinu, a z tohoto pohledu jsou zemědělské dotace v produkčně méně příznivých oblastech nezbytnou podmínkou uchování přírodního dědictví. Podporu je možné poskytovat v rámci agroenvironmentálních programů zaměřených například na zalesňování méně úrodných pozemků či pěstování rychle rostoucích dřevin, avšak pouze v rozumné míře, tak aby nebyl ohrožen hlavní cíl – neohrožení zájmů ochrany přírody a krajiny. V řešeném území jsou více než vhodné podmínky pro údržbu krajiny alternativními způsoby zemědělského hospodaření, avšak pro realizace chybí vesměs odvaha subjektů podnikat v nových oborech, častěji je však nedostatek kapitálu a současné podmínky pro získávání úvěrů pro prvotní rozjezd podnikání. Řešené území je vhodné i pro agroturistiku, pěstování a chov netradičních druhů spojený s výrobou a prodejem… (blíže viz Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko). Řešené území v oblastech mimo zájmy ochrany přírody a krajiny je vhodné k využívání zemědělských pozemků pro pěstování biomasy pro energetické účely, avšak vzhledem k expanzním vlastnostem většiny těchto druhů je nutné uvážení veškerých rizik – pro případné pěstování je rovněž nutná provázanost se zpracovatelstvím a zužitkováním biomasy. Rovněž je značná část území vhodná k tzv. „ekologickému zemědělství“, které má např. v Černousích, Jindřichovicích pod Smrkem a Raspenavě již určitou tradici (blíže viz Program rozvoje HSO Frýdlantsko). Pozn.: K v minulosti cca stabilizovanému travnímu fondu byl přizpůsoben výrobní charakter a rozhodujícím odvětvím zemědělské výroby v oblasti byl chov skotu – v roce 1990 na jednu velkou dobytčí jednotku připadalo 1,4–1,6 hektarů zemědělské půdy. V současnosti v rámci Libereckého kraje na jednu velkou dobytčí jednotku skotu připadá 3,86 ha, a i se započtením prasat a drůbeže to je 3,26 ha na jednu velkou dobytčí jednotku. Tento výsledek jednoznačně určuje příčinu stavu místně vysokého poměru neobdělávané půdy. Z původních provozů živočišné výroby se zde zachovalo pouhé torzo, kdy opuštěné objekty jsou využívány jiným a většinou nezemědělským způsobem, často však podléhají typické zkáze. Destrukce oboru má za důsledek místně značně narušený krajinný ráz díky existenci nevyužívaných pozemků TTP, které jsou zdrojem šíření plevelů a expanzních druhů do okolí, přetrvávající a narůstající trend využívání orné půdy pro zajišťování píce dosud fungujícím provozům (i za dotační účasti státu) apod.
Díky provedené a v naprosté většině případů i ukončené restrukturalizaci oboru je lesnické hospodaření v řešeném území již stabilizované, neboť naprostá většina zdejších lesů vlastnicky náleží státu (LČR, s.p.), městům a obcím (plošný podíl fyzických osob je statisticky zanedbatelný, avšak v některých obcích místně významný). Vlastní lesnické hospodaření je prováděno jednotlivými podnikatelskými subjekty na základě dlouhodobých či operativních dohod s vlastníky lesů.
SAUL s.r.o
23
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Hospodářská základna – výroba, služby, cestovní ruch
VÝROBA, SLUŽBY, CESTOVNÍ RUCH Severní část Frýdlantska patří dlouhodobě k nejproblémovějším oblastem Libereckého kraje, vyskytuje se zde téměř 80% hospodářsky slabých či ohrožených lokalit – obcí z celého okresu Liberec. Mezi příčiny tohoto stavu patří kromě dopadů z útlumu některých tradičních hospodářských odvětví (zemědělství, textilní průmysl, atd.), periferní poloha daného území (oddělení od českého vnitrozemí masívem Jizerských hor) a z toho vyplývající špatná komunikační dostupnost), i sociálně – ekonomické hledisko (relativně nízké úrovni vzdělanosti a sociální stability obyvatelstva). Oblast se vyznačuje nejvyšší mírou nezaměstnanosti v kraji, pracovních příležitostí je nedostatek a volná pracovní místa jsou pouze s platovými podmínkami blízkými úrovni minimální mzdy. Problémem je nízká přizpůsobivost místních obyvatel na probíhající ekonomické a společenské změny, minimální zájem o obsazení volných pracovních míst. Možným řešením je maximální podpora rozvoje stávajících průmyslových kapacit (zlepšování úrovně infrastruktury, cenovým zvýhodněním obecních ploch určených k podnikání, daňovými úlevami, aktivním vyhledáváním vhodných investorů, přístupnějšími úvěry, účastí v tuzemských i zahraničních podpůrných programech (Phare CBC, FMP atd.), ve zvýšených investicích do „lidských zdrojů“ (zvýšení vzdělanostní úrovně obyvatel) a v rozvoji cestovního ruchu (agroturistika). HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI Frýdlantský výběžek patří mezi hospodářsky nejzaostalejší oblasti Libereckého kraje. STATISTICKÉ ÚDAJE Registr ekonomických subjektů Podle údajů Registru ekonomických subjektů sídlilo k 31.12.2006 na území správního obvodu Frýdlant celkem 5 305 subjektů, kterým bylo přiděleno identifikační číslo. Z uvedeného počtu převažovaly především fyzické osoby podnikající na základě živnostenského zákona nezapsané do obchodního rejstříku (4 039), fyzických osob podnikajících na základě živnostenského zákona zapsaných do obchodního rejstříku zde působilo 55. Do evidence soukromě hospodařících rolníků bylo zapsáno 222 osob. Na území správního obvodu sídlilo také 241 společností s ručením omezeným, 22 akciových společností a 8 družstev. Svoji provozovnu zde umístilo 104 zahraničních osob. Privatizace domovního a bytového fondu se projevila v zaregistrování 44 společenství vlastníků jednotek. Občané jednotlivých obcí správního obvodu založili 121 sdružení (tj. svazů, spolků, klubů) a 77 organizačních jednotek sdružení. Ve velikostní struktuře subjektů podle počtu zaměstnanců zaujímaly vysoký podíl 24,3 % firmy bez zaměstnanců, 1 – 5 osob zaměstnávalo 5,1 % zapsaných subjektů. Velkých firem se 100 a více zaměstnanci bylo ke konci roku 2006 ve správním obvodu Frýdlant celkem 14, z toho 3 největší patřily do skupiny 250 – 499 zaměstnanců.
SAUL s.r.o
24
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Tab.13
Hospodářská základna – výroba, služby, cestovní ruch
Počet podnikatelských subjektů – dle převažující činnosti
Název obce
ZemědělObyv. Počet ství celkem podnikatel. lesnictví, subjektů rybolov celkem
Podle převažující činnosti Obchod, prodej a opravy motor. Ostatní Staveb- Doprava Průmysl vozidel obchodní nictví a spoje spotřeb. služby zboží a pohosti nství
Veřejná Školství správa, a obrana, zdravot- Ostatní povinné nictví veřejné, sociální a sociální pojišosobní tění služby
Bílý Potok
673
192
45
24
58
8
33
15
2
1
6
Bulovka
866
149
32
16
27
5
45
9
3
2
10
Černousy
345
57
9
5
12
2
18
4
2
1
4
Dětřichov
667
133
19
19
31
6
29
17
2
1
9
Dolní Řasnice
517
109
23
14
28
1
27
7
2
1
6
7599
1779
101
237
287
42
711
232
3
48
118
Frýdlant Habartice
488
95
13
12
10
4
42
7
2
2
3
2768
676
96
79
122
19
219
75
3
14
49
Heřmanice
229
40
5
7
4
4
13
2
2
-
3
Horní Řasnice Jindřichovice p. Smrkem
240
62
12
6
9
-
21
8
2
1
3
657
124
23
16
16
2
32
18
2
6
9
Krásný Les
443
80
12
10
14
1
25
9
2
2
5
Kunratice Lázně Libverda Nové Město p. Smrkem
383
76
18
10
15
1
17
7
2
2
4
446
124
23
12
14
4
48
7
2
3
11
3887
801
76
105
201
14
266
75
4
18
42
275
48
13
3
8
-
15
3
2
1
3
Raspenava
2860
594
63
97
116
15
188
64
3
9
39
Višňová
1330
250
27
32
43
3
76
27
6
6
30
Celkem
24673
5389
610
704
1015
131
1825
586
46
118
354
Hejnice
Pertoltice
Zdroj:
ČSÚ MOS (data k 31.12.2007)
Trh práce – ekonomická aktivita Dle posledního Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 bylo 12 609 osob ekonomicky aktivních, tzn. 52,1 % celkového počtu obyvatel správního obvodu. Z toho bylo 11 148 osob pracujících a 1 461 osob nezaměstnaných. Nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel (4 990, tj. 39,6 %) pracovalo v odvětví průmyslu. Druhým nejvýznamnějším odvětvím z pohledu zaměstnanosti bylo školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti, kde pracovalo celkem 1 199 osob, tj. 9,5 %. Nepatrně nižší pak byla zaměstnanost v odvětví stavebnictví (1 167 osob) a oblasti obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží (912 osob). V odvětví veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení bylo zaměstnáno 814 osob, odvětví dopravy, skladování, pošty a telekomunikace reprezentovalo 637 zaměstnanců. V odvětví zemědělství pak pracovalo 598 ekonomicky aktivních obyvatel frýdlantského správního obvodu. V souvislosti se společenskými, ekonomickými a politickými změnami, ke kterým došlo po roce 1989 byla ovlivněna i sféra ekonomické aktivity obyvatel. Na základě zákonů o soukromém podnikání vznikly nové společenské skupiny. Z hlediska postavení v zaměstnání tvořili většinu zaměstnaných při sčítání v roce 2001 zaměstnanci (79,7 %, tj. 10 048 osob). Za zaměstnavatele se označilo 264 osob, tj. 2,1 %. Mezi samostatně činné patřilo 1 256 osob, tj. 10 %. Do skupiny ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání bylo zahrnuto 1 037 osob, tedy 8,2 % ekonomicky aktivních obyvatel správního obvodu.
SAUL s.r.o
25
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Tab.14
Hospodářská základna – výroba, služby, cestovní ruch
Ekonomicky aktivní podle odvětví Z toho podle odvětví Obchod ,opravy motor. vozidel
Doprava, pošty a telekomuni kace
48
15
12
12
10
32
28
12
26
23
72
8
6
4
8
7
19
158
37
22
17
19
15
262
16
112
34
15
16
20
27
7514
4052
134
1368
370
323
257
265
563
464
242
5
99
12
24
11
30
19
2704
1449
72
605
116
128
52
51
139
Heřmanice
232
103
6
54
9
4
11
10
4
235
113
19
29
10
6
4
23
3
564133
Horní Řasnice Jindřichovice p. Smrkem
605
248
13
65
22
11
14
38
37
564168
Krásný Les
403
198
28
55
18
29
7
13
10
530433
Kunratice
387
206
17
61
25
11
11
10
9
564206
456
247
13
73
17
15
14
17
36
564265
Lázně Libverda Nové Město p. Smrkem
4018
2070
77
958
186
143
76
141
137
564311
Pertoltice
237
106
11
43
16
11
5
4
1
564371
Raspenava
2847
1447
79
623
145
79
82
83
123
564494
Višňová
Název obce
546631
Bílý Potok
623
296
17
124
563935
Bulovka
807
408
35
187
545996
Černousy
330
165
11
546607
Dětřichov
590
325
563994
Dolní Řasnice
495
564028
Frýdlant
564036
Habartice
564044
Hejnice
544353 564079
Celkem
Zdroj:
Obyv. celkem
EA celkem
Zemědělství StavebPrůmysl lesnictví, nictví rybolov
Kód obce
Veřejná Školství, správa, zdravot., obrana, veter. a soc. soc. zabez. činnosti
1338
672
26
304
62
42
32
44
36
24285
12609
598
4990
1167
912
637
814
1199
SLDB 2001
Mezi největší firmy působící na území správního obvodu Frýdlant patří společnost CiS Systems, s.r.o. zabývající se výrobou a montáží elektrických součástek do automobilů a sídlící v Novém Městě pod Smrkem, dále Steinel Elektronik, s.r.o. vyrábějící hi-end součástky pro elektroniku (Raspenava) a firma KNORR – BREMSE Systémy pro užitková vozidla, ČR, s.r.o., která vyrábí brzdové systémy pro nákladní automobily v Hejnicích. Vedle těchto společností nabízejí pracovní příležitosti v tomto obvodu i další menší průmyslové firmy jako např. textilní podnik Damino CZ, s.r.o. ve Frýdlantu, Thermolast, a.s. v Dětřichově, Frýdlantské strojírny – Rasl a syn, a.s. ve Frýdlantu nebo UNITOPS, a.s. v Hejnicích. V závěru roku 2006 bylo ve správním obvodu Frýdlant evidováno celkem 1 838 uchazečů o práci, což představovalo 10,6 % všech uchazečů v Libereckém kraji. Míra nezaměstnanosti tak činila 14,07 %. Ke konci roku 2006 nabízely úřady práce pouze 63 volných pracovních míst, což znamenalo 29,2 uchazeče na jedno pracovní místo. A.1.3.3 IDENTIFIKACE ROZVOJOVÝCH LIMITŮ ÚZEMÍ Pro efektivní fungování subjektů podnikajících v oblasti zemědělství a lesnictví (vč. myslivosti) je perspektivní celé řešené území, z kterého jsou vyňaty zastavěné a urbanizované části obcí a měst a jiné pozemky nevhodné pro tyto činnosti Limitem, který se promítá do nabídky podnikatelských ploch je přírodní charakter Frýdlantského výběžku, periferní poloha, špatná dopravní dostupnost, chybějící dostatečný stimul pro obyvatele k zapojení do výrobního procesu.
SAUL s.r.o
26
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Hospodářská základna – výroba, služby, cestovní ruch
A.1.4 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY -
Zemědělství, lesnictví zemědělské pozemky, zejména I. a II. třídy ochrany ZPF – (viz kapitola C.3 Půdní fond) lesní pozemky (poskytující hospodářský efekt pro výrobní a zpracovatelský sektor – viz kapitola C.3 Půdní fond) areály zemědělské prvovýroby a zpracovatelství provozy ekologického zemědělství, zejména v Černousích, Jindřichovicích pod Smrkem, Raspenavě (nezobrazeno)
-
Výroba a služby plochy ekonomických aktivit
-
Občanská vybavenost a sport plochy sportovní vybavenosti
-
Cestovní ruch a rekreace lázeňská místa - Lázně Libverda
A.1.5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY -
Lázně Libverda - vnitřní a vnější ochranné pásmo lázeňského místa ochranná pásma výroby (Pozn. Podklady pro zpracování jevu č. 114.A1 (jiná ochranná pásma - ochranná pásma výroby) nebyly poskytnuty).
A.1.6 SOUHRN ZÁMĚRŮ POŘIZOVATELE A POSKYTOVATELŮ JEVŮ Z rozpracované ÚPD Lázní Libverda vyplývá záměr plocha pro podnikatelské aktivity - zimní sportovní areál Smrk Nové Město pod Smrkem - předaný záměr výstavba hotelového komplexu v lesoparku za Textilanou (p.p.č. 918/1, 899, 898, 897/55, 922/2, 923/2).
SAUL s.r.o
27
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
A.2
Dopravní infrastruktura a dopravní systémy
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY
A.2.1 POUŽITÉ PODKLADY -
údaje o území - silnice I. třídy - ŘSD, soubor ESRI shape file nad mapovým podkladem 1:25000, záměry v souborech .pdf nad mapou 1:10000 - silnice I/13 Krásná Studánka - Dětřichov, obchvat Frýdlantu, ŘSD, 2007 údaje o území - silnice II.+III. třídy, KÚLK, 2007 železniční tratě včetně vleček - výkres ve formátu .dwg, KÚLK, 2008 Politika územního rozvoje České republiky, MMR, 2006 Euroregion Neisse – Nisa – Nysa, koncepce rozvoje dopravy, ARR, 2005 Program rozvoje Libereckého kraje 2007 - 2013, KÚLK, 2007 Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje za rok 2007, KÚLK , 2008 Územně analytické podklady Libereckého kraje, SAUL s.r.o., 2008 Zásady územního rozvoje Libereckého kraje, SAUL s.r.o., 2007 Podklad pro rozvoj železniční infrastruktury v Libereckém kraji, SUDOP,2006 Kategorizace silniční sítě Libereckého kraje, KÚLK, 2004 Studie proveditelnosti železničního spojení LK na Hradec Králové a Prahu, SUDOP Praha, 2006 Základní teze strategie rozvoje dopravní infrastruktury, Odbor dopravy KÚLK, 2002 Koncepce rozvoje sítě cyklistické dopravy v Libereckém kraji, Ing.Vaner, 2007 Internetové servery ŘSD, MD ČR, KÚLK, MŽP ČR Terénní šetření zhotovitele, SAUL s.r.o., 2008 Archív a databáze zpracovatele Zákon č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích se zapracovanými změnami a ve znění ostatních zákonů ČSN 73 6101 – Projektování silnic a dálnic, ČSN 73 6110 – Projektování místních komunikací
-
A.2.2 PODKLADY RURÚ Z HLEDISKA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY A.2.2.1 VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI JEVŮ Z PODKLADŮ RURÚ, NÁVRH ÚPRAV Č.jevu 88 89 90
Sledovaný jev dálnice včetně ochranného pásma rychlostní silnice včetně ochranného pásma silnice I. třídy včetně ochranného pásma
91 92 93
silnice II. třídy včetně ochranného pásma silnice III. třídy včetně ochranného pásma místní a účelové komunikace
94
železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma
95
železniční dráha regionální včetně ochranného pásma
96 97
koridor vysokorychlostní železniční trati vlečka včetně ochranného pásma
98 99 100 101
lanová dráha včetně ochranného pásma speciální dráha včetně ochranného pásma tramvajová dráha včetně ochranného pásma trolejbusová dráha včetně ochranného pásma letiště včetně ochranných pásem letecká stavba včetně ochranných pásem vodní cesta hraniční přechod cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka
102 103 104 105 106
Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav jev se v řešeném území nevyskytuje jev se v řešeném území nevyskytuje údaje ŘSD nad mapou 1:25000, pro upřesnění do katastrální mapy problematické, záměry ve formátu .pdf (nad mapou 1:10000), záměry z ÚAP LK údaje KULK, záměry z ÚAP LK, ÚPD obcí údaje KÚLK, ÚPD obcí údaje o území neposkytnuty, základní terénní šetření zpracovatele, dílčí informace z ÚPD obcí ČD a.s. pouze schéma ve formátu .pdf údaje KÚLK, soubor ve formátu.dwg , upravený zákres drah s jejich rozdělením, záměry z ÚAP LK ČD a.s. pouze schéma ve formátu .pdf údaje KÚLK, soubor ve formátu.dwg , upravený zákres drah s jejich rozdělením, záměry z ÚAP LK jev se v řešeném území nevyskytuje údaje KÚLK, soubor ve formátu.dwg , upravený zákres drah s jejich rozdělením jev se v řešeném území nevyskytuje jev se v řešeném území nevyskytuje jev se v řešeném území nevyskytuje jev se v řešeném území nevyskytuje jev se v řešeném území nevyskytuje jev se v řešeném území nevyskytuje jev se v řešeném území nevyskytuje údaje KULK, záměry z ÚAP LK údaje KULK - cyklokoridory, cyklotrasy, KČT - cyklotrasy, turistické stezky kilometráž (neposkytnuta grafika), terénní šetření zpracovatele, záměry z ÚAP LK
A.2.2.2 DOPLNĚNÍ PODKLADŮ RURÚ O DALŠÍ SLEDOVANÉ JEVY Č.jevu 119.A2.1 119.A2.2 119.A2.3
SAUL s.r.o
Sledovaný jev sjezdové tratě, vleky lyžařské běžecké tratě autobusová doprava
Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav terénní šetření zpracovatele terénní šetření zpracovatele KULK, terénní šetření zpracovatele
28
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Dopravní infrastruktura a dopravní systémy
A.2.3 CHARAKTERISTIKY A TRENDY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY A.2.3.1 CHARAKTERISTIKA STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ DLE JEDNOTLIVÝCH JEVŮ SILNICE I.TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 90) SILNICE I/13 Silnice I/13 v úseku Ústí nad Labem - Děčín - Nový Bor – Liberec - Frýdlant umožňuje propojení obchodních a správních center Libereckého a Ústeckého kraje. V úseku Liberec – Frýdlant – Habartice (Zawidów) má přeshraniční charakter (OA, NA do 3,5 t), ale především dopravně zpřístupňuje oblast Frýdlantského výběžku. Průtahy městy Liberec a Frýdlant, obcemi Mníšek a Pertoltice vykazují řadu komunikačních závad. Kategorie silnice S 9,5/70, S 11,5/80. -
Albrechtice u Frýdlantu (obec Frýdlant) silnice prochází vymezeným územím sídla v severojižním směru vedena centrální zastavěnou částí obce, kolizní místo křižovatka se silnicí III/27252
-
Dětřichov silnice prochází vymezeným územím obce v severojižním směru vedena mimo centrální zastavěnou část obce, kolizními místy křižovatky se silnicemi III/03513 a III/03515
-
Frýdlant silnice prochází vymezeným územím města severozápadním směrem vedena centrální zastavěnou částí města, problematickým úsekem je průtah městem s křižovatkami silnic II. a III. třídy
-
Krásný Les silnice prochází vymezeným územím obce v jeho severozápadním cípu vedena v krátkém úseku mimo zastavěnou část obce
-
Arnoltice (obec Bulovka) silnice prochází vymezeným územím sídla v severojižním směru vedena centrální zastavěnou částí obce, kolizní místo křižovatka se silnicí III/2914
-
Dolní Pertoltice (obec Pertoltice) silnice prochází vymezeným územím sídla v severojižním směru vedena centrální zastavěnou částí obce, kolizní místo křižovatka se silnicí III/0357
-
Habartice silnice prochází centrální zastavěnou částí obce silniční přeshraniční spojení do Polska
Ochranné pásmo silnic I.třídy (50 m od osy vozovky) je stanoveno podle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v platném znění a zakresleno ve výkrese – Výkres limitů využití území. SILNICE II. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 91) Silnice II. třídy mají doplňkový charakter a dopravně zpřístupňují územní lokality mimo nadřazený silniční tah I/13. SILNICE II/290 FRÝDLANT – HEJNICE – DESNÁ - KOŘENOV – NOVÁ VES Silnice II/290 Frýdlant – Hejnice – Desná - Kořenov – Nová Ves umožňuje propojení území ORP Frýdlant s Tanvaldskem a Jabloneckem. Silnice je otevřena pouze v letním období, v zimním období je omezen průjezd okolo vodárenské nádrže Souš. Silnice stoupá až do výšky 887 m n.m. Její vyšší význam je v úseku Frýdlant – Bílý Potok vzhledem k zajištění dopravní přístupnosti sídelních útvarů na severním úbočí Jizerských hor. Kategorie silnice je S 7,5/60, S 6,5/50.
SAUL s.r.o
29
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
-
Dopravní infrastruktura a dopravní systémy
Bílý Potok silnice prochází vymezeným územím obce v západovýchodním směru vedena centrální zastavěnou částí obce, nedostatečné směrové a šířkové uspořádání na průtahu obcí nízká intenzita provozu problematická doprava v úseku Bílý Potok – Smědava (veřejná doprava osob, parkování vozidel)
-
Hejnice silnice prochází vymezeným územím města v západovýchodním směru vedena centrální zastavěnou částí obce, nedostatečné směrové a šířkové uspořádání na průtahu obcí
-
Raspenava silnice prochází vymezeným územím obce v západovýchodním směru vedena centrální zastavěnou částí obce v souběhu s tokem řeky Smědé komunikační závady v nevyhovujících směrových poměrech v údolnicové poloze stísněné okolní zástavbou
-
Frýdlant silnice prochází vymezeným územím města od křižovatky se silnicí I/13 východním směrem vedena centrem města, v údolí řeky Smědé stísněné směrové a šířkové poměry vyšší intenzita provozu SILNICE II/291 FRÝDLANT – NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM
Silnice II/291 Frýdlant Nové Město pod Smrkem umožňuje propojení území východní části Frýdlantského výběžku na silnici I/13. Silnice má přeshraniční charakter (OA, NA do 3,5 t), umožňuje spojení do Polska. Kategorie silnice je S 7,5/60, S 6,5/50.
-
Frýdlant silnice prochází vymezeným územím města od křižovatky se silnicí I/13 východním směrem vedena okrajově zastavěnou částí města naddimenzované šířkové uspořádání v úseku před křižovatkou se silnicí I/13
-
Krásný Les silnice prochází vymezeným územím obce v jihovýchodním cípu vedena ve volném území mimo zastavěnou část obce přístupnost obce z křižovatky silnicí III/2912
-
Dolní Řasnice silnice prochází vymezeným územím obce v jeho jižním cípu vedena v krátkém úseku mimo zastavěnou část obce přístupnost obce z křižovatky silnicí III/2915
-
-
Nové Město pod Smrkem silnice prochází vymezeným územím města v západovýchodním směru vedena centrální zastavěnou částí města, negativní vlivy z dopravy na životní prostředí obyvatel dopravní závady ve směrových poměrech ve vazbě na přilehlou zástavbu, křižovatky s místními komunikacemi, se silnicemi III. třídy, 2x úrovňové křížení s železniční tratí přeshraniční spojení mimo zástavbu města
Ochranné pásmo silnic II.třídy (15 m od osy vozovky) je stanoveno podle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v platném znění a zakresleno ve výkrese – Výkres limitů využití území.
SAUL s.r.o
30
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Dopravní infrastruktura a dopravní systémy
SILNICE III. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 92) Silnice III. třídy mají doplňkový význam, vzhledem k jejich dopravním vazbám a intenzitám dopravy. Dále je uvedeno stručné hodnocení po jednotlivých katastrálních územích (sídlech) v členění po obcích. BULOVKA -
Arnoltice - silnice III/2914 silnice prochází územím sídla od křižovatky se silnicí I/13 východním směrem na Bulovku a Dolní Oldřiš vedena centrální zastavěnou částí sídla, lokální komunikační závady v nevyhovujícím šířkovém a směrovém uspořádání Bulovka - silnice III/2913, III/2914
-
-
silnice III/2913 silnice místně propojuje Bulovku a Krásný Les silnice prochází vymezeným územím od křižovatky III/2914 jižním směrem vedena volným územím mimo zastavěnou část sídla silnice III/2914 silnice prochází územím v severojižním směru od Dolní Oldřiše vedena centrální zastavěnou částí sídla, lokální komunikační závady v nevyhovujícím šířkovém a směrovém uspořádání Dolní Oldřiš - silnice III/2914 silnice prochází územím v severojižním směru od hranic s Polskem (končí u statku), chybí propojení do Polska vedena centrální zastavěnou částí sídla, lokální komunikační závady v nevyhovujícím šířkovém a směrovém uspořádání nízká intenzita dopravy ČERNOUSY
-
Boleslav - silnice III/0353 silnice prochází územím v severojižním směru z Černous na Filipovku vedena zastavěnou částí obce, lokální komunikační závady v nevyhovujícím šířkovém a směrovém uspořádání, silnice je lokálně zaplavována řekou Smědou Černousy - silnice III/0352, 0353
-
silnice 0352 silnice prochází územím v západovýchodním směru umožňuje dopravní vazby na vyšší silniční síť (silnice I/13) vedena centrální zastavěnou částí sídla, lokální komunikační závady v nevyhovujícím šířkovém (stromořadí) a směrovém uspořádání
-
silnice 0353 silnice prochází v severozápadní části vymezeného území v krátkém úseku propojuje části Ves a Boleslav vedena zastavěnou částí obce, lokální komunikační závady v nevyhovujícím šířkovém a směrovém uspořádání
-
Ves - silnice III/0353 silnice prochází územím v severozápadním směru od hranic s Polskem (není přeshraniční spojení) vedena centrální zastavěnou částí sídla, lokální komunikační závady v nevyhovujícím šířkovém a směrovém uspořádání nízká intenzita dopravy
SAUL s.r.o
31
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Dopravní infrastruktura a dopravní systémy
DĚTŘICHOV Dětřichov u Frýdlantu - silnice III/03513, 03514, 03515 -
-
silnice 03513 silnice prochází územím obce v západovýchodním směru umožňuje dopravní vazby na vyšší silniční síť (silnice I/13) vedena centrální zastavěnou částí obce, lokální komunikační závady v nevyhovujícím šířkovém a směrovém uspořádání silnice 03514 silnice prochází v severozápadní části území obce v krátkém úseku umožňuje místní propojení na Kunratice vedena ve volném území mimo zastavěnou část obce silnice 03515 silnice prochází centrální části území obce v krátkém úseku umožňuje dopravní vazby na vyšší silniční síť (silnice I/13) vedena ve volném území mimo zastavěnou část obce, nevyhovující šířkové uspořádání (stromořadí) DOLNÍ ŘASNICE Dolní Řasnice - silnice III/2911, 2915, 2916
-
-
-
silnice 2911 silnice prochází částí území obce v západovýchodním směru, ukončena v křižovatce se silnicí III/2915 vedena centrální zastavěnou částí obce, lokální komunikační závady v nevyhovujícím šířkovém a směrovém uspořádání silnice 2915 silnice prochází územím obce v západovýchodním směru (Krásný Les – Horní Řasnice) umožňuje dopravní vazby na vyšší silniční síť (silnice II/291, I/13) vedena centrální zastavěnou částí obce, lokální komunikační závady v nevyhovujícím šířkovém a směrovém uspořádání silnice 2916 silnice umožňuje místní propojení jižním směrem na Nové Město pod Smrkem vedena ve volném území mimo zastavěnou část obce nízká intenzita dopravy FRÝDLANT
-
Albrechtice u Frýdlantu - silnice III/27252 silnice prochází územím v západovýchodním směru od Horního Vítkova vedena ve volném území mimo zastavěnou část sídla, nedostatečné šířkové uspořádání (stromořadí) umožňuje dopravní vazby na vyšší silniční síť (silnice I/13), nízká intenzita dopravy Frýdlant - silnice III/03510, 03511, 2901, 2902, 2903, 2911
-
silnice 03510 silnice prochází územím města v západovýchodním směru od obce Kunratice vedena zastavěnou částí města v krátkém úseku umožňuje dopravní vazby na vyšší silniční síť (silnice I/13), vyšší intenzita dopravy silnice 03511 silnice prochází územím města v severojižním směru od obce Višňová vedena centrální zastavěnou částí města, lokální komunikační závady v nevyhovujícím šířkovém a směrovém uspořádání umožňuje dopravní vazby na vyšší silniční síť (silnice I/13)
SAUL s.r.o
32
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
-
Dopravní infrastruktura a dopravní systémy
silnice 2901 propojuje v západovýchodním směru silnice I/13 a II/290 přes místní část Větrov vedena zastavěnou místní částí Větrov s lokálními závadami ve směrovém uspořádání umožňuje dopravní vazby na vyšší silniční síť (silnice I/13), vyšší intenzita dopravy
-
silnice 2902 silnice prochází v krátkém úseku ve východní části území města vedena zastavěnou místní částí Háj se závadami ve směrovém uspořádání a šířkovém uspořádání, ukončena v místní části Polní Domky (obec Raspenava) nízká intenzita dopravy
-
silnice 2903 silnice prochází územím města v západovýchodním směru od křižovatky se silnicí I/13 vedena zastavěnou částí města se závadami ve směrovém a šířkovém uspořádání místní význam, nízká intenzita dopravy
-
-
silnice 2911 silnice prochází částí území obce v severovýchodním směru na Krásný Les vedena ve volném území mimo zastavěnou část města, nevyhovující šířkové uspořádání (stromořadí) HABARTICE
-
Habartice u Frýdlantu - silnice III/0352 silnice prochází územím sídla v západovýchodním směru od obce Černousy do místní části Háj vedena mimo zastavěnou část obce přímá vazba na silniční tah I/13
-
Háj u Habartic - silnice III/0352 silnice prochází územím v západovýchodním směru od silnice I/13 zpřístupňuje obytnou zástavbu u hranic s Polskem nevyhovující šířkové uspořádání (stromořadí) místní význam, nízká intenzita dopravy
-
HEJNICE Hejnice - silnice III/29015, 29016 -
silnice 29015 z křižovatky silnice II/290 vedena severním směrem na obec Lázně Libverda prochází částečně centrální zónou města s úrovňovým křížením železniční trati
-
silnice 29016 z křižovatky silnice II/290 vedena jižním směrem do části Ferdinandov prochází částečně centrální zónou města s úrovňovým křížením železniční trati komunikační závady ve směrovém a šířkovém uspořádání HEŘMANICE
-
Heřmanice u Frýdlantu – silnice III/03513 silnice prochází územím v západovýchodním směru od hranic s Polskem (pouze turistické přeshraniční spojení) vedena centrální zastavěnou částí obce
-
Kristiánov – silnice III/03513 silnice prochází územím v západovýchodním směru od Heřmanic na Dětřichov vedena centrální zastavěnou částí sídla
-
SAUL s.r.o
33
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Dopravní infrastruktura a dopravní systémy
HORNÍ ŘASNICE Horní Řasnice - silnice III/2915, 2917, 2918, 2919
-
silnice 2915 silnice vedena územím v západovýchodním směru od Dolní Řasnice na Jindřichovice pod Smrkem prochází zastavěným územím, rozhodující trasa pro obsluhu a zpřístupnění
-
silnice 2917 krátký úsek v centrální části obce dopravní napojení železniční zastávky Horní Řasnice
-
silnice 2918 silnice vedena územím v severozápadním směru na Srbskou (hraniční přechod) prochází zastavěným územím, rozhodující trasa pro obsluhu a zpřístupnění
-
silnice 2919 od křižovatky se silnicí III/2915 vedena jižním směrem na Nové Město pod Smrkem prochází volným územím bez zástavby
-
-
Srbská - silnice III/2918 silnice vedena územím v severozápadním směru od Horní Řasníce k hraničnímu přechodu s Polskem prochází zastavěným územím sídla, rozhodující trasa pro obsluhu a zpřístupnění JINDŘICHOVICE POD SMRKEM
-
Dětřichovec - silnice III/29110 silnice vedena v severojižním směru od Jindřichovic pod Smrkem na Nové Město pod Smrkem prochází zastavěným územím sídla, rozhodující trasa pro obsluhu a zpřístupnění Jindřichovice pod Smrkem - silnice III/2915, 29110
-
silnice III/2915 silnice vedena v západovýchodním směru od Horní Řasnice k hranicím s Polskem (není přeshraniční silniční spojení) prochází zastavěným územím, rozhodující trasa pro obsluhu a zpřístupnění silnice III/29110 silnice vedena územím z centra obce jihozápadním směrem na sídlo Dětřichovec prochází východní částí zastavěného území KRÁSNÝ LES Krásný Les u Frýdlantu - silnice III/2911, 2912, 2913
-
silnice III/2911 silnice vedena v západovýchodním směru od Frýdlantu na Dolní Řasnici prochází zastavěným územím, rozhodující trasa pro obsluhu a zpřístupnění komunikační závady ve směrovém a šířkovém uspořádání
-
silnice III/2912 silnice vedena z centra obce jižním směrem na Raspenavu (spojení na Liberec) prochází částí zastavěného území, úrovňové křížení se železniční tratí
-
silnice III/2913 silnice vedena z centra obce severním směrem na Bulovku prochází volným územím mimo zastavěnou část obce, malý dopravní význam
SAUL s.r.o
34
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Dopravní infrastruktura a dopravní systémy
KUNRATICE Kunratice u Frýdlantu - silnice III/0353, 03511, 03512, 03514
-
silnice III/0353 silnice vedena územím severojižním směrem od Višňové s ukončením v křižovatce se silnicí III/03511 prochází zastavěným územím, rozhodující trasa pro obsluhu a zpřístupnění komunikační závady ve směrovém a šířkovém uspořádání
-
silnice III/03511 silnice vedena územím v západovýchodním směru od hranic s Polskem do Frýdlantu prochází volným územím mimo zástavbu vyšší dopravní zatížení ve vazbě na hraniční přechod
-
silnice III/03512 silnice tvoří krátkou spojku mezi silnicemi III/0353 a III/03511 prochází volným územím mimo zástavbu místní význam, nízká intenzita dopravy
-
-
silnice III/03514 silnice vedena z křižovatky se silnicí III/03511 jižním směrem na obec Dětřichov (spojení na Liberec) prochází volným územím mimo zástavbu LÁZNĚ LIBVERDA Lázně Libverda - silnice III/29013, 29015
-
silnice III/29013 silnice vedena vymezeným územím z centra obce západním směrem na Raspenavu prochází částečně zastavěným územím komunikační závady v nedostatečném šířkovém a směrovém uspořádání
-
silnice III/29015 silnice vedena územím v severojižním směru od Nového Města pod Smrkem na Hejnice prochází zastavěným územím, rozhodující trasa pro obsluhu a zpřístupnění komunikační závady na průtahu obcí ve směrových poměrech NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM Hajniště pod Smrkem - silnice III/29015, 2916, 2919
-
silnice III/29015 silnice vedena z centra sídla v krátkém úseku z křižovatky se silnicí II/290 jižním směrem na Ludvíkov pod Smrkem prochází zastavěným územím, nízká intenzita dopravy
-
silnice III/2916 silnice vedena z centra sídla severním směrem na Dolní Řasnici prochází severní částí zastavěného území, nízká intenzita dopravy
-
-
silnice III/2919 silnice vedena ve východním cípu území z křižovatky se silnicí II/291 severním směrem na Horní Řasnici prochází volným územím, nízká intenzita dopravy Ludvíkov pod Smrkem - silnice III/29011, 29015, 29016
-
silnice III/29011 silnice vedena územím v západovýchodním směru od Raspenavy na Nové Město pod Smrkem prochází částečně zastavěným územím, rozhodující trasa pro obsluhu a zpřístupnění
SAUL s.r.o
35
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
-
Dopravní infrastruktura a dopravní systémy
silnice III/29015 silnice vedena územím v severojižním směru od Hajniště pod Smrkem na Lázně Libverda prochází částečně zastavěným územím komunikační závady ve směrovém a šířkovém uspořádání Nové Město pod Smrkem - silnice III/29011, 29110
-
silnice III/29011 silnice vedena z centra města z křižovatky se silnicí II/290 západním směrem na Ludvíkov pod Smrkem prochází zastavěným územím města, řeší vnitroměstské a radiální vztahy
-
silnice III/29110 silnice vedena z centra města v krátkém úseku východním směrem na Dětřichovec prochází částečně východní částí zastavěného území města, nízká intenzita dopravy
-
PERTOLTICE -
Dolní Pertoltice - silnice III/0357 silnice vedena z centra sídla z křižovatky se silnicí I/13 západním směrem na Předlánce prochází zastavěným územím, nízká intenzita dopravy RASPENAVA Raspenava - silnice III/2902, 2904, 2909, 29011, 29013, 29014
-
silnice III/2902 silnice vedena po západní hranici území obce prochází volným územím, minimální četnost vozidel silnice III/2904 silnice vedena z křižovatky se silnicí II/290 jižním směrem na Oldřichov v Hájích prochází částečně zastavěným územím, vyšší intenzita dopravy vzhledem k dopravním vazbám na Liberec komunikační závady ve směrovém uspořádání v úseku na Oldřichovské sedlo silnice III/2909 silnice vedena z křižovatky se silnicí II/290 severním směrem do křižovatky se silnicí II/291 prochází volným územím, užívaná spojka na Nové Město pod Smrkem komunikační závady v nedostatečném šířkovém uspořádání (stromořadí)
-
silnice III/29011 silnice vedena z centra obce z křižovatky se silnicí II/290 severovýchodním směrem na Ludvíkov pod Smrkem prochází volným nezastavěným územím obce, nízká intenzita dopravy komunikační závady v šířkovém uspořádání
-
silnice III/29013 silnice vedena z křižovatky se silnicí II/290 východním směrem na Lázně Libverda prochází částečně zastavěným územím, nízká intenzita dopravy komunikační závady v nedostatečném šířkovém a směrovém uspořádání
-
silnice III/29014 silnice vedena z křižovatky se silnicí III/29013 severním směrem do části Peklo prochází volným nezastavěným územím, minimální četnost dopravy komunikační závady v šířkovém uspořádání
-
SAUL s.r.o
36
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Dopravní infrastruktura a dopravní systémy
VIŠŇOVÁ Andělka - silnice III/0353, 0354, 0355 -
silnice III/0353 silnice vedena v kontaktu s východní hranicí území obce prochází částečně zastavěným územím, řeší dopravní propojení Boleslav – Višňová Frýdlant
-
silnice III/0354 silnice vedena z křižovatky se silnicí II/0353 severozápadním směrem k hranicím s Polskem prochází zastavěným územím obce, rozhodující trasa pro zpřístupnění a obsluhu komunikační závady ve směrovém uspořádání v úseku od křižovatky se silnicí III/0353
-
silnice III/0355 silnice vedena z křižovatky se silnicí III/0353 západním směrem do části Filipovka prochází zastavěným územím Filipovky, rozhodující trasa pro zpřístupnění a obsluhu komunikační závady v nedostatečném šířkovém a směrovém uspořádání
-
Poustka u Frýdlantu - silnice III/0357, 03510 -
silnice III/0357 silnice vedena v kontaktu se západní hranicí území obce prochází zastavěným územím, rozhodující trasa pro zpřístupnění a obsluhu
-
silnice III/03510 silnice vedena z křižovatky se silnicí III/0357 jižním směrem na Frýdlant prochází volným nezastavěným územím, spojovací charakter silnice ve směru na Frýdlant Předlánce - silnice III/0356, 0357, 0358
-
silnice III/0356 silnice vedena v krátkém úseku v jihozápadním cípu území prochází zastavěným územím
-
silnice III/0357 silnice vedena územím v západovýchodním směru z Poustky na Pertoltice prochází částečně zastavěným územím, rozhodující trasa pro zpřístupnění a obsluhu
-
silnice III/0358 silnice vedena v krátkém úseku (0,3 km) mezi křižovatkami silnic III/0357 a III/0356 prochází zastavěným územím Víska u Frýdlantu - silnice III/0353
-
silnice III/0353 silnice vedena územím v severojižním směru v propojení z Višňové do Kunratic prochází zastavěným územím, rozhodující trasa pro zpřístupnění a obsluhu Višňová u Frýdlantu - silnice III/0353, 0356
-
silnice III/0353 silnice vedena územím v severojižním směru z Andělky do Kunratic prochází zastavěným územím, rozhodující trasa pro zpřístupnění a obsluhu
-
silnice III/0357 silnice vedena v krátkém úseku z centra obce k hranicím s Polskem prochází částečně zastavěným územím
Ochranné pásmo silnic III.třídy (15m od osy vozovky) je stanoveno podle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v platném znění a zakresleno ve výkrese – Výkres limitů využití území.
SAUL s.r.o
37
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Tab.1
Dopravní infrastruktura a dopravní systémy
Stávající kategorie silnic III. třídy
Číslo silnice Obec 0352 Černousy, Habartice 0353 Černousy, Višňová, Kunratice 0354 Višňová 0355 Višňová 0356 Višňová 0357 Pertoltice, Višňová 0358 Višňová 03510 Frýdlant, Višňová 03511 Frýdlant, Kunratice 03512 Kunratice 03513 Dětřichov, Heřmanice 03514 Dětřichov, Heřmanice, Kunratice 03515 Dětřichov 27252 Frýdlant 2901 Frýdlant 2902 Frýdlant, Raspenava 2903 Raspenava, Frýdlant 2904 Raspenava 2909 Raspenava, Krásný Les 29010 Raspenava 29011 Raspenava, Nové Město pod Smrkem. 29013 Raspenava, Lázně Libverda 29014 Raspenava 29015 Hejnice, Lázně Libverda, Nové Město p.S. 29016 Hejnice 2911 Frýdlant, Krásný Les, D. Řasnice 2912 Krásný Les 2913 Krásný Les, Bulovka 2914 Bulovka 2915 D. Řasnice, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem 2916 Nové Město pod Smrkem, Dolní Řasnice 2917 Horní Řasnice 2918 Horní Řasnice 2919 Nové Město pod smrkem, Horní Řasnice 2910 Nové Město pod Smrkem, Jindřichovice pod Smrkem Zdroj: Pasportizace krajských silnic II. a III. tř., KÚLK2004
Kategorie S 5,30/50, S 4/30 S 5,30/50, S 4,70/40, S 3,70/30 S 5/40 S 3/30 S 5,80/50 S 5,30/50, S 4,40/40 S 6,30/50 S 5,80/50 S 8,20/60, S 5,40/50 S 4,30/40 S 5,80/50 S 5,10/50 S 4,80/40 S 5,40/50, S 4,90/40 S 4,90/40 S 4,3/40 S 6,20/60, S 4,30/40 S 6/50 S 6/50 S 4,80/40 S 5,90/50, S 4,40/40 S 4,50/40 S 4,40/40 S 6,20/60, S 5,70/50, S 4,70/40 S 7,50/60, S 4,70/40 S 5/40 S 4,50/40 S 6/50 S 6/50 S 5,50/50 S 4,50/40 S 4,20/40 S 5/40, S 3/30 S 5/50 S 5,20/50, S 4,80/40
Ochranné pásmo silnic III.třídy je stanoveno podle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v platném znění a zakresleno ve výkrese – Výkres limitů využití území. MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE (JEV 93) Z pohledu místních komunikací jsou v území ORP registrovány místní obslužné komunikace a účelové komunikace. Kategorie sběrných komunikací nebyla specifikována, protože tuto funkci přebírají průtahové úseky především silnic I. a II. třídy. Obslužné komunikace hlavně dopravně zpřístupňují lokality obytné zástavby a další aktivity na území obcí mimo průtahy silnic II. a III. třídy. Ostatní komunikace mají charakter účelových spojek ze sítě silnic III. třídy nebo místních obslužných komunikací, většinou se slepým ukončením. Šířkové uspořádání nelze kategorizovat, mnohdy se jedná o jednopruhové komunikace s různorodým povrchem od živice po rostlý terén. Poskytovateli údajů o území u jevu místní komunikace jsou jednotlivé obce. Pro zpracování ÚAP ORP Frýdlant nebyly dodány žádné údaje o území týkající se této problematiky. Zpracovatel PRURÚ vycházel z ´poskytnuté ÚPD obcí, ze své znalosti území doplněné místním šetřením v 09/2008.
SAUL s.r.o
38
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Tab.2
Dopravní infrastruktura a dopravní systémy
Silniční doprava
Obec Bílý Potok Bulovka
Katastrální území Bílý Potok pod Smrkem Arnoltice Bulovka Dolní Oldřiš Boleslav Černousy Ves Dětřichov u Frýdlantu Dolní Řasnice Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant
I. třída 13 13 13 13
II. třída 290 291 290, 291
Horní Řasnice
Habartice u Frýdlantu Háj u Habartic Hejnice Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov Horní Řasnice
13 -
290 -
Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice
Srbská Dětřichovec Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les u Frýdlantu Kunratice u Frýdlantu
13 -
291 -
Lázně Libverda Hajniště pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Dolní Pertoltice Horní Pertoltice Raspenava
13 -
291 291 290
Černousy
Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant
Habartice Hejnice Heřmanice
Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Pertoltice Raspenava Višňová
III.třída 2914 2913, 2914 2914 0353 0352, 0353 0353 03513, 03514, 03515 2911, 2915, 2916 27252 03510, 03511,2901, 2903, 2911 0352 0352 29015, 29016 03513 03513 2915, 2917, 2918, 2919 2918 29110 29110, 2915 2911, 2912, 2913 0353, 03511, 03512, 03514 29013, 29015 29015, 2916, 2919 29011, 29015, 29011,29110 0357 2902, 2904, 2909, 29011, 29013, 29014 0353, 0354, 0355 0357, 03510 0356, 0357, 0358 0353 0353, 0356
Andělka Poustka u Frýdlantu Předlánce Víska u Frýdlantu Višňová u Frýdlantu Zdroj: ŘSD Praha, silniční mapa Vysvětlivky: 13 – silnice I. třídy, 290 – silnice II. třídy, 0353 – silnice III. třídy Místní komunikace: SK – sběrné komunikace (nezařazeny), OK – obslužné komunikace, komunikace
MK OK + UK OK + UK UK UK UK OK + UK UK OK + UK UK OK + UK OK + UK OK + UK UK OK + UK OK + UK OK + UK OK + UK UK UK OK + UK OK + UK OK + UK OK + UK UK UK OK + UK OK + UK OK + UK OK + UK OK + UK UK UK UK OK + UK
ÚK – účelové
ŽELEZNIČNÍ DRÁHA CELOSTÁTNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 94) (037) ŽELEZNIČNÍ TRAŤ LIBEREC – ČERNOUSY, STÁTNÍ HRANICE Železniční trať Liberec – Černousy je součástí mezinárodní trasy Praha – Turnov - Liberec Frýdlant - Zgorzelec podle dohody AGTC o provozu vlaků kombinované dopravy s předpokladem zvýšení rychlosti a úprav na zlepšení prostorové průchodnosti (velké kontejnery). Úpravy stávající trasy na požadované parametry bude ale obtížné. Jedná se o jednokolejnou neelektrizovanou železniční trať, která v současné době neodpovídá dopravním nárokům. Omezováním počtu vlakových kilometrů dochází k zhoršení obsluhy území v osobní dopravě a výraznému přesunu kapacit nákladní dopravy na silnici. ČERNOUSY -
k.ú. Boleslav železniční trať prochází v jihovýchodním cípu územím vedena mimo zastavěnou část sídla bez situované železniční zastávky
SAUL s.r.o
39
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
-
Dopravní infrastruktura a dopravní systémy
k.ú. Černousy železniční trať prochází územím v severojižním směru vedena zastavěnou částí obce, lokalizace železniční stanice Černousy negativní účinky hluku ze železniční dopravy na obyvatele VIŠŇOVÁ
-
k.ú. Andělka železniční trať prochází územím po východní hranici vedena mimo zastavěnou část obce, lokalizace železniční zastávky Filipovka
-
k.ú. Předlánce železniční trať prochází v krátkém úseku po západní hranici území vedena mimo zastavěnou část sídla bez situované železniční zastávky
-
k.ú. Višňová železniční trať prochází územím v severojižním směru vedena částečně zastavěnou částí obce, lokalizované železniční zastávky Višňová a Minkovice negativní účinky hluku ze železniční dopravy na obyvatele
-
k.ú. Víska u Frýdlantu železniční trať prochází v krátkém úseku po západní hranici území vedena mimo zastavěnou část sídla bez situované železniční zastávky
-
-
FRÝDLANT železniční trať prochází v severovýchodním směru územím města vedena zastavěnou částí města podél hranice centrální zóny, lokalizace železniční stanice Frýdlant negativní účinky hluku ze železniční dopravy na obyvatele
-
KUNRATICE železniční trať prochází po severovýchodní hranici území obce vedena mimo zastavěnou část obce bez situované železniční zastávky
-
-
RASPENAVA železniční trať přichází do vymezeného území od severovýchodu od Frýdlantu a pak se stáčí jižním směrem na Oldřichov v Hájích vedena mimo zastavěnou část obce, lokalizace železniční stanice Raspenava
Ochranné pásmo dráhy je stanoveno podle zákona č.266/94 Sb., o drahách v platném znění a zakresleno ve výkrese – Výkres limitů využití území. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA REGIONÁLNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 95) Tratě Frýdlant – Jindřichovice pod Smrkem a Raspenava – Bílý Potok jsou, vzhledem ke konfiguraci terénu, slepými rameny s ukončením v podhorských centrech Jizerských hor. Provozy na regionálních tratích se pohybují v současné době na hranici ztrátovosti, technický stav a zabezpečení jsou nedostatečná. (038) ŽELEZNIČNÍ TRAŤ RASPENAVA – BÍLÝ POTOK -
HEJNICE železniční trať prochází územím v severovýchodním směru vedena částečně zastavěným územím, lokalizované železniční stanice Hejnice a železniční zastávka Bílý Potok pod Smrkem negativní účinky hluku ze železniční dopravy na obyvatele
SAUL s.r.o
40
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
-
Dopravní infrastruktura a dopravní systémy
RASPENAVA železniční trať prochází územím v severovýchodním směru vedena po okraji zastavěného území, lokalizovaná železniční stanice Raspenava a železniční zastávky Luh pod Smrkem a Lužec pod Smrkem negativní účinky hluku ze železniční dopravy na obyvatele (039) ŽELEZNIČNÍ TRAŤ FRÝDLANT JINDŘICHOVICE POD SMRKEM
-
FRÝDLANT železniční trať prochází v západovýchodním směru územím města vedena zastavěnou částí města podél hranice centrální zóny, lokalizace železniční stanice Frýdlant a železniční zastávky Frýdlant v Čechách předměstí negativní účinky hluku ze železniční dopravy na obyvatele
-
KRÁSNÝ LES železniční trať prochází západo-východním směrem vedena mimo zastavěné území, lokalizovány železniční zastávky Krásný Les - bažantnice a Krásný Les
-
DOLNÍ ŘASNICE železniční trať prochází jižním cípem území obce vedena mimo zastavěné území, lokalizovaná železniční stanice Řasnice a železniční zastávka Řasnice zastávka
-
HORNÍ ŘASNICE železniční trať prochází v jihovýchodním směru územím obce vedena mimo zastavěné území, lokalizované železniční zastávky Horní Řasnice a Srbská NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM
-
-
k.ú. Hajniště pod Smrkem železniční trať prochází v západovýchodním směru ve smyčce (2x) katastrálním územím vedena částečně po hranici zastavěného území, lokalizovaná železniční zastávka Hajniště k.ú. Ludvíkov železniční trať prochází v krátkém úseku při severní hranici katastrálního území vedena mimo zastavěné zemí bez situované železniční zastávky k.ú. Nové Město pod Smrkem železniční trať přichází severovýchodním cípem území města vedena částečně po hranici zastavěného území, lokalizovaná železniční stanice Nové Město pod Smrkem negativní účinky hluku ze železniční dopravy na obyvatele JINDŘICHOVICE POD SMRKEM železniční trať přichází od západu do území obce vedena částečně po hranici zastavěného území, lokalizovaná železniční stanice Jindřichovice pod Smrkem negativní účinky hluku ze železniční dopravy na obyvatele
Ochranné pásmo dráhy je stanoveno podle zákona č.266/94 Sb., o drahách v platném znění a zakresleno ve výkrese – Výkres limitů využití území.
SAUL s.r.o
41
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Dopravní infrastruktura a dopravní systémy
VLEČKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 97) Vlečka Horní Řasnice Z železniční zastávky Dolní Řasnice do pískovny v Horní Řasnici (zpracovatelský závod HANS WOLF NEMOVITOSTI s.r.o. nakládka štěrkopísku ), délka vlečky 1570 m, v současné době není provozována. Vlečka Hajniště Z železniční zastávky Hajniště do bývalého vojenského prostoru Chlum, celková délka vlečkových kolejí 2570 m (1x se větví v bývalém vojenském prostoru). Ostatní vlečky V rámci drážních ploch železničních stanic nebo zastávek se nacházejí ještě krátké úseky vlečkových kolejí v Černousích (délka 180 m), Novém Městě pod Smrkem (délka 160 m), Bílém Potoce (délka 255 m). Ochranné pásmo vlečky je stanoveno podle zákona č.266/94 Sb., o drahách v platném znění a zakresleno ve výkrese – Výkres limitů využití území. Tab.3
Železniční doprava
Obec Bílý Potok Bulovka
Katastrální území Celostátní trať Bílý Potok pod Smrkem Arnoltice Bulovka Dolní Oldřiš Černousy Boleslav 037 Černousy 037 Ves Dětřichov Dětřichov u Frýdlantu Dolní Řasnice Dolní Řasnice Frýdlant Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant 037 Habartice Habartice u Frýdlantu Háj u Habartic Hejnice Hejnice Heřmanice Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov Horní Řasnice Horní Řasnice Srbská Jindřichovice Dětřichovec pod Smrkem Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Krásný Les u Frýdlantu Kunratice Kunratice u Frýdlantu 037 Lázně Libverda Lázně Libverda Nové Město pod Hajniště pod Smrkem Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Pertoltice Dolní Pertoltice Horní Pertoltice Raspenava Raspenava 037 Višňová Andělka 037 Poustka u Frýdlantu Předlánce 037 Víska u Frýdlantu 037 Višňová u Frýdlantu 037 Pozn. žst. - železniční stanice, žel.zast. - železniční zastávka
SAUL s.r.o
42
Regionální trať 039 039 038 039 039 039 039 039 038 -
Vlečky žst. pískovna žel.zast. Bílý Potok pískovna byv.voj.prostor žst. -
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Dopravní infrastruktura a dopravní systémy
LETIŠTĚ VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM (JEV 102) V řešeném území není situováno veřejné ani neveřejné letiště. Radiomaják Dětřichov Na území ORP Frýdlant je lokalizováno, v katastru obce Dětřichov, radionavigační zařízení radiomajáku D-VOR Řízení letového provozu České republiky, s.p. Dopravní přístupnost je zajištěna prostřednictvím stávající účelové komunikace vedené po hranici obce. Ochranné pásmo radionavigačního zařízení D-VOR bylo stanoveno rozhodnutím Státní letecké inspekce v roce 1982. Více viz kapitola A.3 Technická infrastruktura a spoje HRANIČNÍ PŘECHODY (JEV 105) Po vstupu České republiky do Schengenského prostoru (12/2007) se ruší hraniční přechody a budou nahrazeny odpovídajícími silničními a železničními přeshraničními spojeními. V ORP Frýdlant jsou celkem 4 silniční přeshraniční spojení a 1 přeshraniční spojení železniční. Na jednotlivých přeshraničních spojeních platí omezení z hlediska jednotlivých druhů dopravy. Tab.4
Přeshraniční spojení
Název hraničního přechodu Země Druh Omezení Specifikace Frýdlant v Čechách – Zawidów Polsko železniční nákladní ŽEL-N žel. trať č. 037 Habartice – Zawidów Polsko silniční P,C,M,OA,B,N3 I/13 Kunratice – Bogatynia Polsko silniční P,C,M,OA,B,N3 III/03511 Nové Město pod Smrkem – Czerniawa Zdrój Polsko silniční P,C,M,OA,B,N3 II/291 Srbská – Miloszów Polsko silniční P,C,M,OA III/2918 Zdroj: Analýza dopravy Libereckého kraje, KÚLK, 2007 Pozn. žel-n - železniční nákladní doprava P-pěší,C-cyklisté,M-motocykly,OA-osobní auta,B-autobusy,N3-nákladní vozidla do 12t
Turistické hraniční přechody na pěších stezkách ztratili své opodstatnění, turisté mohou přecházet volně přes státní hranici při respektování ostatních zákonů a předpisů (např. zvláštní ochrana přírody). Značené cyklotrasy překonávají státní hranice ve Višňové (Andělka), Kunraticích, Jindřichovicích pod Smrkem, Horní Řasnici (Srbská). CYKLOSTEZKA, CYKLOTRASA (JEV 106) Cyklistika je bezesporu nejpřirozenější, nejlevnější a nejekologičtější způsob individuální dopravy a v ČR zaznamenává v posledních letech nebývalý rozvoj a renesanci. K tomu přispívají možnosti nákupu širokého sortimentu jízdních kol a doplňků na našem trhu nebo i otevření hranic a přílivu cykloturistů ze zahraničí, kteří jsou na takový způsob dopravy zvyklí. Cyklotrasy (cyklostezky) pro běžné denní užívání (dojížďka za prací, do škol) se v ORP Frýdlant Libereckém kraji vyskytují minimálně, jedná se jen o dílčí kratší úseky. Cyklotrasy na území ORP Frýdlant, celostátní význam : č. 22 - Chrastava - Valteřice, v řešeném území úsek Polednická silnice - Hřebínek Knajpa - Smědava - Jizerská silnice Cyklotrasy na území ORP Frýdlant, regionální význam : č. 3006 – Andělka (Filipovka), Černousy, Habartice, Pertoltice, Bulovka, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Nové Město pod Smrkem, Lázně Libverda, Hejnice, Viničná cesta a dále Mníšek, Liberec č. 3016 (Pohodová) – hraniční přechod Lutogniewice-Andělka, Višňová, Poustecká obora, Frýdlant, Raspenava, Hejnice, Bílý Potok, Smědava č. 3018 – Jezdecká stezka, Hraniční cesta, Smrková cesta, Předěl, Smrková cesta, Nové Město pod Smrkem č. 3039 (Pašerácká) – Višňová, Heřmanice a dále Vítkov, Václavice, Hrádek nad Nisou č. 3059 (Krakonošova) – hraniční přechod Bogatynia-Kunratice, Frýdlant, Dolní Řasnice, hraniční přechod Srbská-Miloszów č. 3063 (Karolinina) – Raspenava, Peklo, Lázně Libverda č. 3064 (Hubertova) – Raspenava, rybník Netík, Ferdinandov č. 3065 (Rybářská) – rybník Netík, Šolcův rybník SAUL s.r.o
43
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Dopravní infrastruktura a dopravní systémy
Stručná charakteristika cyklotras po katastrálních územích: -
Bílý Potok pod Smrkem – trasa č. 3016 trasa vedena mimo úseku v zastavěné části obce po silnici II/290 kolize s automobilovou dopravou Bulovka – trasa č. 3006 trasa vedena v propojení Pertoltice-Dolní Oldřiš mimo zastavěnou část obce a v krátkém úseku v trase silnice III/2914 minimální provoz automobilové dopravy na silnici III/2914
-
Dolní Oldřiš – trasa č. 3006 trasa vedena v propojení Bulovka-Horní Řasnice v krátkém úseku v trase silnice III/2914 a pak po cestách mimo zastavěnou část sídla minimální provoz automobilové dopravy na silnici III/2914
-
Boleslav – č. 3006 trasa vedena v propojení Černousy-Višňová v trase silnice III/0353 prochází zastavěnou částí
-
-
Černousy – č. 3006 trasa vedena v propojení Boleslav-Habartice v trase silnice III/0352, z centra obce se pak stáčí severním směrem na Habartice úsek Černousy-Habartice mimo vozidlové komunikace
-
Dětřichov u Frýdlantu – č. 3039 trasa vedena v krátkém úseku mimo vozidlové komunikace (modrá turistická stezka) prochází mimo zastavěnou částí obce
-
-
Dolní Řasnice – č. 3059 trasa vedena v propojení Frýdlant-Srbská v souběhu s trasou silnice III/2911 a pak v trase silnice III/2915 prochází zastavěnou částí obce Albrechtice u Frýdlantu – č. 3039 trasa vedena od Horního Vítkova v trase silnice III/27252 a pak v souběhu s trasou silnice I/13 prochází mimo zastavěnou částí obce
-
Frýdlant – č. 3016, 3059 cyklotrasa č. 3016 prochází městem ve směru od Raspenavy v trase silnice III/2903 a ve směru na Višňovou vedena po místních a účelových komunikacích prochází centrální zónou města
-
Habartice u Frýdlantu – č. 3006 trasa vedena od Černous na Háj po místních a účelových komunikacích křížení se silnicí I/13, prochází zastavěnou částí
-
Háj u Habartic – č. 3006 trasa vedena od Habartic na Pertoltice po účelových komunikacích prochází mimo zastavěnou částí
-
-
-
Hejnice – č. 3006, 3016, 3063, 3064 cyklotrasa č. 3006 od Raspenavy vedena v souběhu s trasou silnice II/290 a v pokračování na Ferdinandov v trase silnice III/29016, prochází v kontaktu s centrální zónou města cyklotrasa č. 3016 vedena v souběhu s trasou silnice II/290, prochází centrální částí města cyklotrasa č. 3063 vedena v souběhu s trasou silnice III/29015 od obce Lázně Libverda cyklotrasa č. 3064 vedena v krátkém úseku od Raspenavy do Ferdinandova mimo zastavěnou část města
SAUL s.r.o
44
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
-
-
-
-
-
Dopravní infrastruktura a dopravní systémy
Heřmanice u Frýdlantu – č. 3039 trasa vedena od Kunratic na Albrechtice u Frýdlantu v severojižním směru po účelových komunikacích, od křižovatky se silnicí III/03513 v souběhu s turistickou stezkou (modrá) prochází centrem obce Kristiánov – č. 3039 trasa vedena od Kunratic na Albrechtice u Frýdlantu v krátkém úseku v západojižním směru po účelové komunikaci prochází mimo zastavěnou část Horní Řasnice – č. 3006, 3059 cyklotrasa č. 3006 od Bulovky vedena v severovýchodním směru po účelových komunikacích do křižovatky se silnicí III/2915 a následně do Jindřichovic pod Smrkem cyklotrasa č. 3059 od Dolní Řasnice vedena v trase silnice III/2918 na Srbskou, prochází zastavěnou částí obce Srbská– č. 3059 trasa vedena od Horní Řasnice k hraničnímu přechodu s Polskem v trase silnice III/2918 prochází zastavěnou částí sídla Dětřichovec – č. 3006 trasa vedena od Jindřichovic pod Smrkem v severojižním směru na Nové Město pod Smrkem v trase silnice IIII/29110 prochází zastavěnou částí Jindřichovice pod Smrkem – č. 3006 trasa vedena od Horní Řasnice v západovýchodním směru na Nové Město pod Smrkem v trasách silnic III/2915 a IIII/29110 prochází zastavěnou částí obce Krásný Les u Frýdlantu – č. 3059 trasa vedena od Frýdlantu na Dolní Řasnici v trasách místních obslužných a účelových komunikacích v souběhu s průtahem silnice III/2911 prochází po hranici zastavěného území Kunratice u Frýdlantu – č. 3039, 3059 cyklotrasa č. 3039 vedena od Višňové v severojižním směru na Heřmanice v trase silnice III/0353 a od křižovatky se silnicí III/03512 po místních obslužných a účelových komunikacích, prochází mimo centrální zastavěnou část obce cyklotrasa č. 3059 vedena od hraničního přechodu s Polskem v západovýchodním směru na Frýdlant v trase silnice III/03511 (kolize s automobilovou dopravou), prochází mimo zastavěnou část obce Lázně Libverda – č. 3006, 3063 cyklotrasy vedeny od Nového Města pod Smrkem na Hejnice v peáži v trasách silnic III/29013 a IIII/29015 procházejí částečně zastavěnou částí obce (okrajově centrální zóny) Ludvíkov pod Smrkem – č. 3006, 3018 cyklotrasa č. 3006 vedena od Nového Města pod Smrkem v trase silnice III/29011, prochází mimo zastavěnou část obce cyklotrasa č. 3018 vedena od Smědavy v severojižním směru ve východním cípu nezastavěného území v trasách lesních účelových cest Nové Město pod Smrkem – č. 3006, 3018 cyklotrasa č. 3006 vedena od Jindřichovic pod Smrkem na Raspenavu v trasách silnic III/29110 a III/29011, prochází centrální zónou města cyklotrasa č. 3018 vedena od Smědavy v severojižním směru po místních obslužných a účelových komunikacích, ukončena v centru města v křižovatce s cyklotrasou č. 3006
SAUL s.r.o
45
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
-
-
-
-
-
-
Dopravní infrastruktura a dopravní systémy
Horní Pertoltice – č. 3006 trasa vedena od Habartic na Bulovku v severojižním směru po účelových lesních a polních cestách prochází mimo zastavěnou část obce Raspenava – č. 3006, 3016, 3063, 3064, 3065 cyklotrasa č. 3006 od Frýdlantu vedena v souběhu s trasou silnice II/290 po místních obslužných a účelových komunikacích, prochází v kontaktu s centrální zónou města cyklotrasa č. 3016 od Frýdlantu částečně vedena v souběhu s trasou silnice II/290 po místních obslužných a účelových komunikacích, prochází centrální částí města cyklotrasa č.3063 vedena od křižovatky s cyklotrasou č. 3006 po místní obslužné komunikaci na část Peklo a pak v trasách silnic III/29014 a III/29013 na Lázně Libverda cyklotrasa č. 3064 vedena z centra obce jihovýchodním směrem po místních obslužných a účelových komunikacích do Ferdinandova, prochází částečně zastavěnou částí města cyklotrasa č. 3065 vedena z křižovatky s cyklotrasou č. 3064 západním směrem k Šolcově rybníku v trasách účelových polních a lesních cest, prochází mimo zastavěnou část města Andělka – č. 3006, 3016 cyklotrasa č. 3006 vedena z křižovatky s cyklotrasou č. 3016 severním směrem na Černousy v trase silnice III/0353, prochází mimo zastavěnou část obce cyklotrasa č. 3016 vedena od hranic s Polskem jihovýchodním směrem na Filipovku a Višňovou po místních obslužných a účelových komunikacích a v trase silnice III/0355, prochází částečně zastavěnou částí obce Poustka – č. 3016 cyklotrasa č. 3016 vedena od Andělky jihovýchodním směrem na Frýdlant v trase silnice III/0357 a pak po účelových lesních cestách, prochází částečně zastavěnou částí obce Předlánce – č. 3016, 3039 cyklotrasa č. 3016 vedena od Andělky v krátkém úseku jihovýchodním směrem na Frýdlant v trase silnice III/0358, prochází částečně zastavěnou částí obce cyklotrasa č. 3039 vedena v krátkém úseku z Višňové severojižním směrem na Kunratice, prochází zastavěnou částí obce Víska u Frýdlantu – č. 3039 cyklotrasa č. 3039 vedena v krátkém úseku z Višňové v trase silnice III/0353 severojižním směrem na Kunratice, prochází zastavěnou částí obce Višňová – č. 3016, 3039 cyklotrasa č. 3016 vedena od Andělky severojižním směrem v trase silnice III/0353 na Frýdlant, prochází částečně zastavěnou částí obce cyklotrasa č. 3039 vedena z centra obce severojižním směrem na Kunratice, prochází zastavěnou částí obce TURISTICKÉ STEZKY (JEV 106)
Z pohledu dálkových turistických stezek Evropská turistická asociace (EWV) vytváří, od svého data založení v roce 1969, prakticky ve všech evropských zemích vzájemně propojené turistické trasy. V členských zemích EU je vyznačeno celkem 11 tras. ORP Frýdlant prochází dálková trasa se směrovým označením E 3. Trasa E 3: Black Sea (Černé moře) – Iberia (Pyrenejský poloostrov) v celkové délce 6 950 km prochází vymezeným územím v dílčím úseku Bukovec – Smědava – Nová Louka – Bedřichov – Liberec, vede atraktivními místy Krkonošského národního parku, CHKO Jizerské a Lužické hory. Trasa je většinou vedena v souběhu s významnými červeně nebo modře značenými stezkami. Jinak je území ORP Frýdlant pokryto vcelku hustou sítí značených turistických cest v návštěvnicky exponovaných místech. Stezky propojují významná sídelní centra se zajímavými místy a krásnou přírodou, mají vazby na centra obcí, nástupnicky důležité autobusové nebo vlakové zastávky.
SAUL s.r.o
46
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Dopravní infrastruktura a dopravní systémy
Přehled turistický stezek podle významu barevného značení v posloupnosti červená, modrá, žlutá, zelená, místní okruhy. Červené značení Hejnice – Sedlo Holubníku Bílý Potok – Smědava Hejnice – Předěl – Pytlácké Kameny
12,0 km 8,0 km 18,0 km
Modré značení Kristiánov (můstek) – Dětřichov – Frýdlant U Knejpy – Smědava Kámen Osvobození – Hejnice Nové Město pod Smrkem – Smrk – Předěl Bílá Kuchyně - Malý Štolpich – Ferdinandov
10,5 km 4,0 km 4,5 km 13,0 km 4,0 km
Zelené značení Sedlo Holubníku – Bílý Potok – U Spálené hospody Pohanské kameny – Habartice U studánky – Smědava Frýdlant – Bulovka – Nové Město pod Smrkem Frýdlant – Lužec Hubertka – Smědava – U studánky Hřebínek – Ferdinandov – Hejnice
15,0 km 10,5 km 2 km 33 km 9 km 11,5 km 6,5 km
Žluté značení Raspenava – Lázně Libverda – U Spálené hospody Pod Jizerou – Jizera (vrchol) Bílý Potok – Paličník – Pod Klínovým vrchem Frýdlant – Višňová – Černousy Hřebenový buk – Větrov – Frýdlant Pod vodopády – Velký Štolpich – Čihadla Hejnice – U Liščí chaty Pod Frýdlantským cimbuřím – Pavlína louka Řasnice – U spálenky
11,5 km 1,5 km 5,0 km 22,5 km 7,5 km 6,5 km 4,0 km 5,0 km 6,0 km
Červená místní Frýdlant – zámek – Frýdlant Nové Město p.S. – U červ. buku – Nové Město p.S.
7,0 km 11,0 km
Zelená místní U Spálené hospody – Streitův obrázek Tab.5
2,5 km
Cyklotrasy, turistické stezky
Obec Bílý Potok Bulovka
Černousy
Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice
Katastrální území Bílý Potok pod Smrkem Arnoltice Bulovka Dolní Oldřiš Boleslav Černousy Ves Dětřichov u Frýdlantu Dolní Řasnice Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant Habartice u Frýdlantu Háj u Habartic Hejnice
Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov Horní Řasnice Horní Řasnice Srbská
SAUL s.r.o
Cyklotrasy 3016 3006 3006 3006 3006 3039 3059 3039 3016, 3059 3006 3006 3006, 3016, 3063, 3064 3039 3039 3006, 3039 3059
Turistické stezky č+z+ž z z z+ž ž m ž z m+ z + ž + č (místní) z č+m+z+ž m m z+ž z
47
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Tab.5
Dopravní infrastruktura a dopravní systémy
Cyklotrasy, turistické stezky – pokr.
Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Pertoltice Raspenava
Dětřichovec Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les u Frýdlantu Kunratice u Frýdlantu Lázně Libverda Hajniště pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Dolní Pertoltice Horní Pertoltice Raspenava
Višňová
3006 3006
z
3059 3039 3006, 3063
č+ž
3006, 3018 3006, 3018 3006 3006, 3016, 3063, 3064, 3065 3006, 3016 3016 3016, 3039 3039 3016, 3039
m + z + ž + č (místní m + z + ž + č (místní) + z (místní) z z m+z+ž
Andělka ž Poustka u Frýdlantu z+ž Předlánce z+ž Víska u Frýdlantu Višňová u Frýdlantu z+ž Zdroj: KČT Praha, 2007 Poznámka: turistické značení:č - červená značka, m - modrá značka, z - zelená značka, ž - žlutá značka,
HIPOSTEZKA (JEV 106) Nejsou v řešeném území vymezeny. SJEZDOVÉ TRATĚ, VLEKY (JEV 119.A2.1) Z pohledu sjezdového lyžování jsou na území ORP Frýdlant situovány dva lyžařské vleky a dvě sjezdové tratě. Značení sjezdových tratí – modrá. Ferdinandov – soukromý provozovatel, typ TVL 200 (přenosné kotvičky), severní svah (Hoffmanův kříž) Délka vleku: 200 m Délka sjezdovky: 200 m Kategorie sjezdovky: modrá Kapacita areálu: 100 osob Technický stav: zastaralé zařízení Doprovodné služby: nejsou Ostatní problematika: cizí pozemek Frýdlant – provozovatel TJ Slovan Frýdlant, dvoukotvový, severní svah (Křížový vrch) Délka vleku: 300 m Délka sjezdovky: 280 m Kategorie sjezdovky: modrá Kapacita areálu: 250 osob Technický stav: renovace rok 2005 Doprovodné služby: občerstvení LYŽAŘSKÉ BĚŽECKÉ TRATĚ (JEV 119.A2.2) Jizerské hor jsou rájem pro uspokojování potřeb závodního i rekreačního běžeckého lyžování. Tratě mají odpovídající šířkové uspořádání i kvalitní údržbu. Nejvýznamnější v řešeném území jsou úseky Jizerské lyžařské magistrály: červené značení Nová Louka - Kristiánov – Rozmezí – Čihadla – Na Knejpě – Kasárenská silnice – Soušská silnice - Hraniční cesta – Jizerská silnice - hranice ORP (dále směr Jizerka)
SAUL s.r.o
48
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Dopravní infrastruktura a dopravní systémy
modré značení Jizerská silnice (peáž s červenou) - Smědava - Na Knejpě - Čihadla - Nad Hřebínkem (Štolpišská silnice) - Hřebínek - Bílá kuchyně - Olivetská hora - Nová Louka, alternativně z Bílá kuchyně Polednická silnice - Oldřichov v Hájích Nad Smědavou - Předěl - Na Písčinách (Smrková cesta) - Tišina - U Spálené hospody žluté značení U Smědavy - Jizerská silnice - Nad Smědavou (Smrková cesta) - Předěl - Paličník - Na Písčinách Kasárenská silnice (bývalá kasárna) – hranice ORP (směr Protržená přehrada), úprava skůtrem zelené značení Nad Hřebínkem - hranice ORP (Nová cesta směr Kristiánov) Barevné odlišení tras označuje také pořadí důležitosti z hlediska údržby, obnovy stop nebo značení. V současnosti se připravuje obnova a úprava značení (Jizerská o.p.s.). AUTOBUSOVÁ DOPRAVA (JEV 119.A2.3) Území ORP Frýdlant je vcelku dobře obsluhováno autobusy v režimu „Příměstské autobusové dopravy (PAD)“ i přes složitou konfiguraci zastavěného území nebo geomorfologické oddělení hřebenem Jizerských hor. Autobusové linky ve směru od Liberce do území vstupují od jihu v trasách silnic I/13 (sedlo Albrechtice u Frýdlantu) ve směru na Frýdlant a dále na severozápad a sever vymezeného území a III/2904 (sedlo Oldřichov v Hájích) ve směru na Raspenavu a severovýchodní cíp území. V rozsahu osídlení Frýdlantského výběžku jsou pak vedeny po navazujících silnicích II.a III. třídy. Další nejvýznamnější dopravní trasy jsou po silnicích: II/290 - na Hejnice, Lázně Libverdu nebo Bílý Potok II/291 - na Nové Město pod Smrkem, Jindřichovice pod Smrkem III/03514, III/0353 - obce v v západním pásu území podél hranic s Polskem - Kunratice, Višňová, Andělka III/2911, III/2915 - na Krásný Les, Dolní Řasnice, Horní Řasnice, Srbská nebo Jindřichovice pod Smrkem Jen malá část osídleného území ORP Frýdlant není autobusovými linkami obsluhována. Jedná se o části obcí Černousy, Habartice-Háj, Heřmanice-Kristiánov, Jindřichovice pod SmrkemDětřichovec a Pertoltice-Horní Pertoltice. Nejzatíženějšími linkami jsou místní spojení na Frýdlant a regionální spojení na Liberec. Obecně počty spojů v běžném pracovním dni pokrývají především potřeby v dojížďce za prací a do škol. za prací a do škol. O sobotách a nedělích je autobusové spojení omezené a do některých obcí není vůbec (zajištění pouze železnicí). U některých částí obcí je však docházková vzdálenost na vlak již problematická (např. Srbská, Horní Řasnice, Bílý Potok). Dostupnost se tak stává obtížnější a obyvatelé jsou nuceni ve zvýšené míře použít individuální automobilovou dopravu. Jedná se však o území s řídkou zástavbou, nízkým počtem obyvatel a nízkou intenzitou využití spojů. Minimálně jsou vytvořeny podmínky pro zpřístupnění veřejné dopravy osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace. U řady autobusových zastávek chybí základní vybavenost včetně zálivů pro vozidla a přístřešky mají rozdílnou architektonickou i technickou úroveň. Pěší přístupy mnohdy neodpovídají nárokům zvýšené bezpečnosti silničního provozu v prostoru zastávek. Převážná část zástavby ve městech i obcích se nachází v přijatelné docházkové vzdálenosti 400 m (5 minut).
SAUL s.r.o
49
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Dopravní infrastruktura a dopravní systémy
A.2.3.2 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Z HLEDISKA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Do vymezeného území ORP Frýdlant je možný dopravní přístup z vnitrozemí ČR trasami silnic I/13, III/2904, II/290 (omezeně) a železniční tratí č.037 Liberec – Černousy. Tyto dopravní trasy překonávají hřeben Jizerských hor (Albrechtické nebo Oldřichovské sedlo) a to se významně projevuje v nevyhovujících směrových a výškových poměrech tras, prodloužené jízdní době ve vztahu k Liberci a nárokům údržby především v zimním období. Pro zkvalitnění dopravní přístupnosti v zimním období je citelná absence spojení ve směru na Tanvaldsko a Západní Krkonoše (uzavřená silnice II/290 v zimním období kolem vodárenské nádrže Souš). Z hlediska dopravní obslužnosti jsou v některých sídlech problematické docházkové vzdálenosti nebo absence spojů o sobotách a nedělích. V cyklistické dopravě nejsou v odpovídající míře preferovány mezinárodní koridory. Silnice I/13 v úseku Liberec – Frýdlant – Habartice (Zawidów) vstupuje do řešeného území od Mníšku přes Albrechtické sedlo s problematickými úseky s nevyhovujícím směrovým uspořádáním trasy. Pak pokračuje severním směrem na Frýdlant, Pertoltice a Habartice (hraniční přechod). Kromě zmíněného úseku v kontaktu Albrechtického sedla, průtahů městem Frýdlant a obcí Pertoltice má trasa silnice stabilizovanou polohu. Stávající úseky v kategorii S 9,5/70 neodpovídají charakteru komunikace nebo intenzitám dopravy. Silnice II. třídy mají doplňkový charakter a dopravně zpřístupňují územní lokality mimo nadřazený silniční tah I/13. Jsou vedeny v západovýchodním směru za hřebenem Jizerských hor a dopravně zpřístupňují větší sídelní celky – Nové Město pod Smrkem, Raspenavu nebo Hejnice. Dopravně významnější je silnice II/290 s možností propojení do oblasti Západních Krkonoš okolo vodárenské nádrže Souš (omezení průjezdu v zimním období), která je ale vedena ve stísněných poměrech údolnicové polohy v souběhu s tokem řeky Smědé a železniční tratí Raspenava – Bílý Potok. Silnice II/291 má menší dopravní zátěže v počtu vozidel a její stávající kategorie S 7,5/70 přenese i potřeby výhledových intenzit. Síť silnic III. třídy je poměrně hustá. Trasy silnic mají doplňkový charakter v dopravním zpřístupňují obcí mimo tahy silnic I/13, II/290 a II/291. Kromě trasy silnice III/2904, která slouží jako přístupová komunikace do východní části území ORP Frýdlant, jsou intenzity poměrně nízké a nepřesahují hodnotu 1 200 vozidel/24 hodin. Ve slepých úsecích koncových větví k hranicím s Polskem je četnost provozu minimální. Na silnicích jsou registrovány dopravní závady především v nedostatečném směrovém a šířkovém uspořádání v intravilánech obcích, lokálně zúžených místech (zástavba, stromořadí), nepřehledných křižovatkách nebo nekompletním dopravním značení. Kritickými místy jsou také úrovňové železniční přejezdy. Místní komunikace ve městech i obcích dopravně v kategoriích obslužných a účelových zpřístupňují centrální části, vzdálenější lokality obytné zástavby nebo další aktivity v území a jsou napojeny především na silnice III. třídy. V rozsahu zastavěných center nejsou zařazeny komunikace do kategorie sběrných komunikací z důvodů přenášených dopravních zátěží nebo významu propojení, ale také pro peážní úseky s trasami průtahů silnic. U menších sídel jsou v souvislosti s typem a hustotou osídlení vymezeny jen komunikace účelové. Celostátní železniční trať Liberec – Černousy (přes Raspenavu, Frýdlant, Višňovou) má stabilizovanou územní polohu a je součástí mezinárodní trasy Praha – Zgorzelec podle dohody AGTC o provozu vlaků kombinované dopravy. Jedná se o jednokolejnou neelektrizovanou železniční trať, která v současné době neodpovídá dopravním nárokům a směrové úpravy stávající trasy na požadované parametry bude ale obtížné. Jízdní doba Liberec – Frýdlant 33 minut a Frýdlant – Habartice 18 minut. Regionální železniční tratě mají také stabilizovanou polohu v západovýchodním směru z železničních stanic Raspenava na Hejnice a Bílý Potok a z Frýdlantu na Nové Město pod Smrkem a Jindřichovice pod Smrkem. Jízdní doba Raspenava – Bílý Potok 10 minut a Frýdlant – Nové Město pod Smrkem 24 minut a Nové Město pod Smrkem – Jindřichovice pod Smrkem 13 minut. Všeobecné omezováním počtu vlakových kilometrů dochází k zhoršení obsluhy území v osobní dopravě a výraznému přesunu kapacit nákladní dopravy na silnici.
SAUL s.r.o
50
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Dopravní infrastruktura a dopravní systémy
Z pohledu cyklotras územím ORP Frýdlant procházejí cyklotrasy celostátního, nadregionálního a místního významu, Celostátní cyklotrasa č. 22 tanguje území po jeho jižní hranici (Rozmezí, Knajpa, Smědava), nadregionální cyklotrasa č. 3006 prochází územím podél severní hranice s Polskem a přes Hejnice a Raspenavu pokračuje do Liberce. Vytypované místní cyklotrasy č. 3016 (Pohodová), 3039 (Pašerácká) a 3059 (Krakonošova) jsou svými návaznostmi součástí mezinárodní cyklokoridorů. Ostatní místní cyklotrasy propojují cykloturisticky významné atraktivity v území. Cyklotrasy jsou vedeny většinou po silnicích III. třídy, místních obslužných nebo účelových komunikacích, dopravní závadou je vedení krátkého úseku cyklotrasy č. 3039 po silnici I/13. Segregovaná a patřičně vybavená a technicky způsobilá cyklostezka v řešeném území není. Lyžařské běžecké tratě jsou situovány na jihu a jihovýchodě řešeného území ORP Frýdlant a mají vazbu na střediska lyžování a cestovního ruchu na Liberecku, Jablonecku nebo v Západních Krkonoších. Jejich technická a kvalitativní úroveň se postupně zvyšuje včetně zázemí pro závodní a masovou základnu. Podle polohy významu propojení, využívání tras a doprovodné vybavenosti jsou barevně značeny – červená, modrá, žlutá a zelená. Autobusová doprava je významnou součástí veřejné přepravy osob a autobusové linky dopravně zpřístupňují území mimo síť železničních tratí v trasách silnic III. třídy. Při rozhodování o užití veřejného dopravního prostředku hraje také významnou roli časový faktor, který je ze vzdálenějších míst příznivější pro autobusovou dopravu. Autobusové linky jsou vedeny v trasách silnic I/13, II/290, II/291 a trasách silnic III. třídy v propojeních s pokryvem maxima osídleného území. Nejzatíženějšími linkami jsou spojení na Frýdlant a následně Liberec, což odpovídá spádovosti území. Počet autobusových zastávek je dostatečný a jejich situování v řešeném území pokrývá v docházkové vzdálenosti 5 minut převažující část zástavby. A.2.3.3 IDENTIFIKACE ROZVOJOVÝCH LIMITŮ ÚZEMÍ -
-
Silniční doprava problematické silniční dopravní spojení Frýdlantského výběžku s vnitrozemím úseky silnice I/13 (Albrechtice u Frýdlantu - Dětřichov) silnici II/290 uzavřená v zimním období přes Jizerské hory silnice III/2904 Oldřichov v Hájích - Raspenava (omezení z důvodu ochrany přírody) nedostatečné silniční propojení do Polska nedostatečné šířkové, směrové poměry silnice II/290 a většiny silnic III. tříd
-
Železniční doprava nedostatečné směrové poměry železniční tratě Liberec – Černousy neumožňující vyšší rychlost nedostatečné propojení do Polska osobní železniční dopravou
-
Multifunkční koridory nedostatečné propojení turistických oblastí a středisek multifunkčními turistickými koridory
-
A.2.4 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY -
silnice I. třídy (silnice I/13 relativně dobře zpřístupňuje území) silnice II. třídy (zpřístupňují ze silničního tahu |I/13 větší sídelní centra severně Jizerských hor) silnice III. třídy (hustá síť silnic III. třídy umožňuje kvalitní dopravní obslužnost obcí osobní i hromadnou veřejnou dopravou) celostátní železniční dráha včetně přeshraničního spojení (území ORP Frýdlant leží na železniční trati č. 037 celostátního významu) regionální železniční dráha (zajišťují dopravní vztahy do měst a obcí ve východní části Frýdlantského výběžku, tratě č. 038, č. 039 regionálního významu) autobusové zastávky, železniční stanice a zastávky (dopravní dostupnost) běžecké tratě (hustá síť s vysokou atraktivitou pro návštěvníky) přeshraniční spojení - silniční (Habartice, Srbská, Nové Město pod Smrkem, Kunratice)
SAUL s.r.o
51
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Dopravní infrastruktura a dopravní systémy
A.2.5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY -
-
-
Ochranné pásmo silnice: 50 m od osy komunikace u silnice I. třídy 15 m od osy komunikace u silnice II. třídy 15 m od osy komunikace u silnice III. třídy Ochranné pásmo dráhy: 60 m od osy krajní koleje nebo 30 m od hranice obvodu dráhy (železniční tratě) 30 m od osy krajní koleje vlečky Ochranné pásmo leteckého radionavigačního zařízení : r = 600 m , kruh se sektory A - D (podrobněji viz kapitola A3.Energetika a spoje) Přeshraniční spojení silniční, železniční
A.2.6 SOUHRN ZÁMĚRŮ SILNIČNÍ DOPRAVA SILNICE I. TŘÍDY -
Silnice I/13 Liberec – Frýdlant – Habartice přeložka v úseku Krásná Studánka - Dětřichov jihovýchodní obchvat Frýdlantu západní obchvat Pertoltic místní obchvat Habartice (územní rezerva) ČSPH Habartice - 2 lokality při silnici I/13 SILNICE II. TŘÍDY
-
Silnice II/290 Frýdlant – Hejnice - Desná, Kořenov – Nová Ves zrušení omezení průjezdu v zimním období okolo vodárenské nádrže Souš přeložka v centrální části Raspenavy
-
Silnice II/291 Kunratice – Frýdlant – Nové Město pod Smrkem Nové Město pod Smrkem, přeložka mimo centrální zónu Silnice III. třídy
Na silnicích III. třídy nejsou vzhledem k jejich dopravnímu významu a intenzitám dopravy požadovány větší přeložky nebo náročnější úpravy tras. U silnic III/03511 Kunratice – Frýdlant a III/2904 Raspenava - Mníšek jsou navrhovány rekategorizace se zařazením do II. třídy silnic z důvodů změny dopravní struktury v širších vztazích a zajištění rozvoje oblasti. Existuje záměr na zklidnění dopravy v prostoru Lázně Libverda -
Lázně Libverda – jihovýchodní obchvat obce silnice III/29015
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
-
ŽELEZNIČNÍ TRAŤ LIBEREC – ČERNOUSY, STÁTNÍ HRANICE úsek Liberec - Frýdlant - hraniční přechod PL optimalizace, elektrizace, vazba na dohodu AGTC, koridor mezinárodního významu s přeshraniční vazbou hraniční přechod Černousy – Zawidów zprovoznit i pro osobní dopravu
-
ŽELEZNIČNÍ TRAŤ FRÝDLANT - JINDŘICHOVICE POD SMRKEM - MIRSK (PL) úsek Jindřichovice pod Smrkem - hranice ČR obnova železniční trati v úseku Jindřichovice p.S. - státní hranice přeshraniční spojení do Polska
-
PROJEKT REGIOTRAM NISA využití stávajících železničních tratí - Liberec - Frýdlant a Raspenava - Bílý Potok
-
SAUL s.r.o
52
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Dopravní infrastruktura a dopravní systémy
PROPOJENÍ TURISTICKÝCH OBLASTÍ Pro zlepšení propojení turistických oblastí, center a středisek cestovního ruchu se připravuje a postupně realizuje multifunkční turistický koridor Nová Hřebenovka kde budou vyhledány odpovídající pěší, cyklistické , lyžařské spojení. Nová Hřebenovka: Severní větev - Krkonoše - Jizerské hory - Lužické a Žitavské hory Českosaské Švýcarsko Mezinárodní a nadregionální cyklokoridory Záměry vycházejí z poskytnutého podkladu Bezmotorová doprava - aktualizovaný návrh mezinárodních a nadregionálních cyklokoridorů (KÚLK, 2006). Pro zařazení do jednotlivých kategorií jsou uvedeným typům přiřazena následující kritéria: mezinárodní cyklokoridory přeshraniční propojení s koridory evropského významu nebo připojení příhraničních aglomerací nebo turistických center trasy v koridorech méně fyzicky náročné s dostatečným množstvím atraktivních cílů možnost budování destinačního programu pro vícedenní cestování koridory sever – jih: Ostritz - Harrachov (hranice ČR - Višňová - Frýdlant - Raspenava - Jizerka - hranice ČR) koridory východ – západ: Zittau - Karpatz (hranice ČR - Frýdlant - Raspenava - Nové Město pod Smrkem - hranice ČR) nadregionální cyklokoridory doplňují síť mezinárodních cyklokoridorů zpřístupňují a propojují turisticky atraktivní oblasti, propojení ve vztahu k okolním krajům a sousedním regionům trasy v koridorech mohou být více fyzicky náročné mohou být rovněž součástí destinačního programu Libereckého kraje „Nová Hřebenovka sever“ (Hrádek n.N. - Chrastava - Mníšek - Smědava - Harrachov Rokytnice nad Jizerou - Horní Mísečky) Liberec - Frýdlant (Liberec - Mníšek - Frýdlant) -
další záměry Heřmanice - využití tělesa bývalé úzkorozchodné železniční trati Frýdlant - Dětřichov Heřmanice pro komunikační účely (cyklostezka, turistická stezka, místní komunikace, těleso dráhy)
PĚŠÍ A TURISTICKÉ TRASY Nové Město pod Smrkem - Ing. H. Langrová - obnovení původní sítě pěších cest, propojení s okolními sídly a Polskem 1 - poutní cesta z Polska 2 - cesta do horního Ludvíkova 3 - původní turistická cesta na Smrk („přes 5 laviček“) 4 - cesta na Měděnec - zpřístupnění Velkého a Malého kamene na vrcholu Měděnce 5 - cesta na vrcholová skaliska Černý a Dutý kámen na Svinském vrchu 6 - cesta od Červeného buku do Lázní Libverda 7 - cesta nad Ztraceným potokem 8 - cesta do Hajniště Přeshraniční spojení Z hlediska nadmístního významu je sledován záměr železničního přeshraničního propojení Jindřichovice pod Smrkem - Mirsk, obnova železniční tratě.
SAUL s.r.o
53
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
A.3a
Technická infrastruktura – vodní hospodářství
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA – VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
A.3a.1 POUŽITÉ PODKLADY -
údaje o území - HEIS VÚV - ochranná pásma vodních zdrojů údaje o území - Ministerstvo zdravotnictví - OP přírodních léčivých zdrojů Lázně Libverda, MZd, 10/2008 údaje o území - technologický objekt zásobování vodou - Frýdlantská vodárenská společnost, 2007 (pouze zákres do map 1:5000 ve formátu .pdf) údaje o území - vodovodní síť - Frýdlantská vodárenská společnost, 2007 (pouze zákres do map 1:5000 ve formátu .pdf) údaje o území - kanalizační síť - Frýdlantská vodárenská společnost, 2007 (pouze zákres do map 1:5000 ve formátu .pdf) Plán hlavních povodí ČR, 2006 Plán oblasti povodí Horního a středního Labe, 2008 Program rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje, Hydroprojekt Praha, 2002 Program rozvoje Libereckého kraje 2007-2013, KÚLK 2007 Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006-2020, Ústav pro ekopolitiku o.p.s., 2005 Program udržitelného rozvoje ČR, 2005 ÚP VÚC LK koncept, SAUL, 2003 ZÚR LK, SAUL, 2007 UAP LK, SAUL, 2008 UPD Černousy,Dětřichov, Dolní Řasnice, Frýdlant, Habartice, Hejnice, Heřmanice, Horní Řasnice, Jindřichovice, Krásný Les, Kunratice, Libverda, Raspenava, Višňová Výroční zpráva 2006, Frýdlantská vodárenská společnost Provozní řád vodovodu 2008, Frýdlantská vodárenská společnost, 2008 údaje o vodních zdrojích - Frýdlantská vodárenská společnost, 2008 údaje o ČOV Frýdlant, Hejnice, Nové Město pod Smrkem - Frýdlantská vodárenská společnost, 2008
-
A.3a.2 PODKLADY RURÚ Z HLEDISKA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A.3a.2.1 VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI JEVŮ Z PODKLADŮ RURÚ, NÁVRH ÚPRAV Č.jevu 44
Sledovaný jev vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem
55
přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma
67
68
vodovodní síť včetně ochranného pásma
69
technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. ochranného pásma
70
síť kanalizačních stok vč. ochranného pásma
Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav údaje o území - nepředány údaje o zdrojích (lokalizace ani další údaje), OP vodních zdrojů za celou ČR bez popisu a rozdělení (VÚV), chybí některá OP vodních zdrojů popsáno dle podkladů - provozního řádu vodovodu FVS, Plánu oblasti povodí Horního a Středního Labe, podkladů FVS - mapa údaje o zemí - Ministerstvo zdravotnictví, poskytnuty pouze OP I. a II. stupně, chybí popis zdrojů údaje o území - pouze mapy 1:5000 v pdf formátu, bez popisu popsáno dle provozního řádu vodovodu FVS, Plánu oblasti povodí Horního a Středního Labe, podklady FVS v .dgn údaje o území - pouze mapy 1:5000 v pdf formátu, popsáno dle dalších podkladů FVS (.dgn), provozního řádu vodovodu FVS, Plánu oblasti povodí Horního a Středního Labe údaje o území - pouze mapy 1:5000 v pdf formátu, bez popisu prvků, popsáno dle dalších podkladů FVS, provozního řádu vodovodu FVS, Plánu oblasti povodí Horního a Středního Labe údaje o území - pouze mapy 1:5000 v pdf formátu, bez legendy popsáno dle provozního řádu vodovodu FVS, dalších podkladů FVS ‚(část v dgn), Plánu oblasti povodí Horního a Středního Labe
A.3a.2.2 DOPLNĚNÍ PODKLADŮ RURÚ O DALŠÍ SLEDOVANÉ JEVY Č.jevu -
SAUL s.r.o
Sledovaný jev -
Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav -
54
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Technická infrastruktura – vodní hospodářství
A.3a.3 CHARAKTERISTIKY A TRENDY VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A.3a.3.1 CHARAKTERISTIKA STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ DLE JEDNOTLIVÝCH JEVŮ VODNÍ ZDROJ POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM (JEV 44) Zdroje vod Frýdlantska, jejich vydatnost a režim je přímo závislý na množství a vydatnosti srážek. Množství, celková vydatnost, resp. využitelná kapacita zdrojů vody podzemních i povrchových je v současné době dostatečná pro zásobování celého území pitnou vodou. V souvislosti s politickými a ekonomickými změnami v 90. letech minulého století byly utlumeny v oblasti průzkumu horninového prostředí a stavu zásob podzemních vod aktivity financované státem. Důsledkem je neprovádění regionálních hydrogeologických průzkumů a tím absence relevantních údajů o skutečném kvalitativním a kvantitativním stavu zdrojů podzemních vod. Významné zásoby podzemní vody ve Frýdlantském výběžku jsou vázané na kvartérní vrstvy. Tato voda je však mělká, náchylná ke znečištění, a proto málo kvalitní – Fe, Mn, NO3. Ostatní, již spadají do krystalinika Jizerských hor, kde zdroje převážně vykazují malou vydatnost. Zdroje podzemní vody Hydrogeologické poměry ovlivňují proces odtoku vody z povodí, údaje o horninových vrstvách a kolektorech se využívají např. k posouzení zdrojů vhodných pro odběry, v hodnocení zranitelnosti podzemních vod např. vnosem znečištění z území, z infiltrace srážek nebo jiným způsobům dotace podzemních vod. Základními jednotkami pro bilancování množství podzemních vod jsou hydrogeologické rajóny – HGR, podle kterých jsou vymezeny útvary podzemních vod. Zdroje podzemních vod jsou ve Frýdlantském výběžku vázány především na útvar podzemních vod 14300 Kvartér Frýdlantského výběžku a útvar podzemních vod 64130 Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy. Kvartérní útvar podzemních vod 14300 ledovcovo-říčních sedimentů v povodí Lužické Nisy má průlinové kolektory podzemních vod často v hydraulické spojitosti s povrchovými toky. Vzhledem k výborné průtočnosti mají tyto kolektory značný význam pro vodárenské zásobování. Vzhledem k rychlému oběhu vody jsou náchylné k nežádoucímu znečištění. Vodní útvar 64130 Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy neobsahuje kolektory, jedinou propustnou vrstvou je přípovrchová zóna periglaciálního rozvolnění puklin spojená s pokryvnými útvary. Dosahuje hloubky až několika desítek metrů. Podzemní odtok v krystaliniku horských masivů s výškou nad 700 m n/m je velmi vysoký >10 l/s/km2, díky vyšším srážkovým úhrnům. Oběh podzemní vody sleduje morfologii povrchu terénu, podzemní voda proudí shodně s povrchovým odtokem. Obr.1
Útvary podzemních vod
Zdroj:
VÚV HEIS, 2008
Z hlediska regionů mělkých podzemních vod se celé území Frýdlantského výběžku nachází v regionu se sezónním doplňováním zásob. Oblast Frýdlantské pahorkatiny se nachází v regionu II B 5 charakterizované nejvyššími stavy v období březen- duben a nejnižšími v období září – listopad a průměrným specifickým odtokem podzemních vod v rozmezí 1,51 – 2,00 l/s x km2.
SAUL s.r.o
55
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Tab.1
Technická infrastruktura – vodní hospodářství
Útvary podzemních vod Frýdlantska
ID útvaru Název útvaru podzemních podzemních vod vod 14300 Kvartér Frýdlantského výběžku 64130
Typ a č. kolektoru
Hlavní povodí
Geologická jednotka
Litologie
nevymezený
Odra
štěrkopísek
Krystalinikum Jizerských nevymezený hor v povodí Lužické Nisy
Odra
Kvartérní a propojené kvartérní a neogenní sedimenty Horniny krystalinika, proterozoika a paleozoika
Mocnost souvislého zvodnění nepravidelná
převážně granitoidy
Hladina
volná
volná
pokračování tab.1 Název útvaru podzemních vod Kvartér Frýdlantského výběžku Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy
Typ propustnosti průlinová
Transmisivita m2/s vysoká
puklinová
Typ kvart. Sedimentu glacifluviální
Mineralizace
nízká
Chemický typ
Horizont
>1
Ca-Mg-SO4
svrchní
>1
Ca-Na-HCO3-SO4 hlavní
Zdroj:
Plán oblasti povodí Horního a Středního Labe, 2008
Tab.2
Přehled podílu odběrů k přírodním zdrojům podzemních vod HGR Frýdlantska
Č. rajónu
Název rajónu
Podíl O2005/QZ dlouh.
Kvartér Frýdlantského 0.052 výběžku Krystalinikum Jizerských hor 0.009 v povodí Lužické Nisy
1430 6413
0.014
0.020
Zdroj:
Plán oblasti povodí Horního a Středního Labe, 2008
Tab.3
Evidované odběry povrchových vod
ID odběrů
Název odběrů Hans Wolf (býv. BERON) Horní Řasnice 1) FVS Frýdlant - město FVS Frýdlant – Bílý Potok - Smědá FVS Frýdlant - Bílý Potok - Hájený potok
431034 431001 431002 431003
Podíl O2005/QZ2005
Podíl Omax/QZmin
0.050
0.072
0.009
0.014
0.024
0.034
ID vodního útvaru
ID toku
ř. km
Souřadnice X
Souřadnice Y
OKEČ
Druh odvětví
2.64 77.74
20798000 20798000
2079800 2079800
11.30 1.10
-676125.20 -684007.80
-954595.40 -956583.60
265000 410020
PR K
28.80
20785000
2077900
41.50
-673506.70
-964704.00
410020
K
216.77
20785000
2078000
1.80
-673543.80
-963816.50
410020
K
Plán oblasti povodí Horního a Středního Labe, 2008 1) Odběr nezobrazen v grafické části, neposkytnuty údaje o území
Tab.4
Přehled evidovaných odběrů podzemních vod Frýdlantska
Zdroj: Pozn.
0.016
Objem odběrů [tis. m3/rok]
Zdroj: Pozn.
Název odběru FVS Frýdlant - vrt u nemocnice HF7 FVS Frýdlant-Bulovka, vrt FVS Frýdlant-Dětřichov, vrt FVS Frýdlant-Višňová vrt FVS Frýdlant-Pertoltice vrt FVS Frýdlant-Bažantnice vrt HF6 FVS Frýdlant-Libverda gravitace FVS Frýdlant-Hejnice zářezy FVS Frýdlant Nové Město p.S.,VDJ gravit. FVS Frýdlant-N.Město p.S.,Tábor-záložní Lázně Libverda 1)
Č.odběru 430001 430013 430015 430018 430019 430020 430016 430017 430021 430022 430104
0.019
Odběr 2005 (l/s) 8.56 4.46 2.12 0.26 0.92 9.44 1.94 3.29 6.92 0.54 1.00
Číslo HG rajonu 1430 1430 1430 1430 1430 1430 6413 6413 6413 6413 6413
Odběr maximální (l/s) 9.00 4.84 3.75 0.71 2.73 11.46 2.06 3.29 7.57 0.58 1.00
Plán oblasti povodí Horního a Středního Labe, 2008 Odběr nezobrazen v grafické části, neposkytnuty údaje o území
1)
Povrchové vodní zdroje Povrchovými vodními zdroji jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu, zejména vody ve vodních tocích, včetně vod ve vodních tocích uměle vzdutých pomocí jezů, přehrad a vod v rybnících, vody odtékající po zemském povrchu vzniklé z dešťových srážek. Povrchovými vodami jsou i vody, které přechodně protékají zakrytými úseky, tunely nebo v nadzemních vedeních. K povrchovým vodám patří i vody vyskytující se v jezerech, tzv. nebeských rybnících resp. obecně v prohlubních na zemském povrchu bez odtoku vody, dále vody v odstavených ramenech vodních toků.
SAUL s.r.o
56
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Technická infrastruktura – vodní hospodářství
Frýdlantsko je v rozhodující míře zásobeno především z povrchových toků, a to z recipientu Smědé, Hájeného potoka a Řasnice. Nevýhodou odběrů povrchových vod pro pitné účely je proměnlivá kvalita surové vody a tím zvýšené finanční a technologické nároky na úpravu. Místní zdroje podzemní vody (využívané) jsou koncentrovány na úbočí Jizerských hor vázány do drobných pramenišť kvartérního pokryvu. Jsou to zdroje lokálního významu. Kvalita surové vody a opatření při mimořádné situaci Kvalita surové vody je sledována v souladu s vyhláškou Ministerstva zemědělství České republiky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. V současné době u povrchových vod probíhá závěrečná fáze stanovení kategorizace zdrojů povrchové vody určených pro úpravu na vodu pitnou. Přehled kvality povrchové a podzemní vody je uveden v evidenčních listech zdrojů surové vody, které vypracoval v roce 1995 Jan Moravec. Tab.5
Zařazení povrchových toků Frýdlantská do kategorií dle vyhlášky 146/2004 Sb.
Zdroj
Nevyhovující ukazatele
Index upravitelnosti
Mezní hodnota kat. A3 nebyla v roce 2002 dodržena u PAU, směrné hodnoty nebyly vyhodnoceny Mezní hodnota kat. A3 nebyla v roce 2002 tok Smědá dodržena u niklu, směrné hodnoty nebyly Úpravna vody Bílý Potok vyhodnoceny Mezní hodnota kat. A3 byla v roce 2002 Hájený potok dodržena, směrné hodnoty nebyly Úpravna vody Bílý Potok vyhodnoceny Zdroj: Plán oblasti povodí Horního a Středního Labe, 2008 tok Řasnice Úpravna vody Frýdlant
Mezné limity
Směrné limity
0,79
A3
Menší A3
0,74
Menší A3
Menší A3
1,21
A3
Menší A3
Zdroje řešeného regionu lze rozdělit do tří kategorií: zdroje se vhodnými podmínkami pro ochranu zdroje, kvalita surové vody vytváří podmínky do budoucna pro další využití v úpravnách vody zdroje dlouhodobě vyhovující kvalitou vody, ale s krátkodobými výkyvy danými klimatickými podmínkami problematické zdroje s výkyvy v kvalitě surové vody Převážné procento povrchových zdrojů v regionu Frýdlantska je druhého typu. Významné problémové ukazatele u vodních zdrojů I. VODOVOD FRÝDLANT Tab.6
I.1. zásobovaná oblast úpravna vody Frýdlant
Název zdroje vrt HF7 - U Nemocnice vrt HF8 - U Nemocnice vrt HF6 - Bažantnice Zdroj: FVS a.s., 2008
Problémové ukazatele zvýšený obsah dusičnanů 60 – 65 mg/l zvýšený obsah dusičnanů 60 – 65 mg/l zvýšený obsah dusičnanů 60 – 65 mg/l
Je připravena kompletní rekonstrukce úpravny vody Frýdlant, stávající technologie není schopna snížit obsah dusičnanů v surové vodě. Tab.7
I.2. zásobovaná oblast úpravna vody Bílý Potok
Název zdroje Hájený potok, ř.km 1,800 - záložní zdroj Zdroj: FVS, 2008
Problémové ukazatele zvýšený obsah hliníku 0,3 – 0,5 mg/l
Je připravena kompletní rekonstrukce úpravny vody Bílý Potok, stávající technologie není schopna snížit obsah hliníku v surové vodě. Tab.8
I.3. zásobovaná oblast Hejnice - gravitace
Název zdroje Hejnice - gravitace Zdroj: FVS a.s. 2008
Problémové ukazatele zvýšený obsah radonu
Připravuje se kompletní rekonstrukce prameniště a vodojemu Hejnice, stávající technologie není schopna snížit obsah radonu v surové vodě.
SAUL s.r.o
57
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Technická infrastruktura – vodní hospodářství
II. VODOVOD DĚTŘICHOV Tab.9
II.1. zásobovaná oblast vrt Dětřichov
Název zdroje vrt Dětřichov Zdroj: FVS a.s., 2008
Problémové ukazatele zvýšený obsah dusičnanů 50 – 55 mg/l
V současnosti je připravena kompletní rekonstrukce stavební i technologické části vodojemu Dětřichov vč. výstavby lokální úpravny vody a opravy jímacího objektu - vrtu. III. VODOVOD BULOVKA Tab.10
III.1. zásobovaná oblast vrt Bulovka
Název zdroje vrt Arnoltice - záložní zdroj Zdroj: FVS, 2008
Problémové ukazatele obsah Fe a Mg na hranici dle ČSN
Opatření při mimořádné situaci Znečištění zdrojů povrchové vody (Řasnice, Smědá, Hájený potok) cizím zaviněním (únik závadných látek, atd.). Budou provedena následující opatření: ohlášení mimořádné situace dotčeným orgánům vyřazení zdroje vody z provozu případné omezení dodávky pitné vody do sítě informování starostů obcí dotčeným mimořádnou situací informování občanů obcí průběžná kontrola zdroje a odstranění příčiny havárie případné nouzové zásobování obyvatelstva obnova využívání zdroje vody Intenzivní zákal ve zdrojích povrchových vod v době jarního tání a intenzivních dešťových srážkách: vyřazení zdroje vody z provozu případné omezení dodávky pitné vody do sítě informování starostů obcí dotčeným mimořádnou situací průběžná kontrola zdroje a odstranění mimořádné situace obnova využívání zdroje vody Bakteriologické znečištění vyrobené vody po oznámení příslušné laboratoře: ohlášení mimořádné situace dotčeným institucím informace starostů obcí a obyvatelstva určení omezujících podmínek využívání pitné vody ze sítě provedení opatření k odstranění závadného stavu zvýšení hygienického zabezpečení dodávané vody) případné omezení dodávky pitné vody do sítě případné nouzové zásobování obyvatelstva obnovení dodávek nezávadné pitné vody Ochrana vodních zdrojů, ochranná pásma Veškeré zdroje surové vody mají příslušným vodoprávním úřadem stanovena ochranná pásma ve smyslu §30 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o znění pozdějších předpisů. Rozhodnutí o stanovení ochranných pásem vodních zdrojů jsou uložena ve spisovně provozovatele vodovodů a na vodoprávních úřadech (jako podklad pro ÚAP však nebyla poskytnuta). Ochrana podzemních a povrchových vod je dále zajištěna na části území vyhlášením Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) a to pro povrchové vody CHOPAV Jizerské hory.
SAUL s.r.o
58
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Technická infrastruktura – vodní hospodářství
Vodní zdroje dělené dle jednotlivých vodovodů a zásobovaných oblastí I.VODOVOD FRÝDLANT Tab.11
I.1. zásobovaná oblast úpravna vody Frýdlant
Název a místo zdroje podzemní voda vrt HF 6 – Bažantnice
vrt HF 7 – U Nemocnice
Povolený odběr 11,5 l/s 3 31 000 m /měsíc 3 330 000 m /rok 15 l/s 3 28 000 m /měsíc 3 300 000 m /rok
Odebrané množství za rok 2007 3
328 060 m /rok 3
298 595 m /rok
povrchová voda Řasnice, ř.km 1,100
25 l/s 3 45 000 m /měsíc 3 500 000 m /rok
3
11 764 m /rok
Zdroj:
Provozní řád vodovodů, FVS a.s., 2008
-
poměr uvedených vodních zdrojů vrt HF6:vrt HF7:Řasnice činí 10:10:1, k míchání upravené vody dochází v akumulačním vodojemu, ze kterého jsou vody čerpány do obou tlakových pásem zásobované oblasti dále se v této oblasti nachází vrt HF8 – U Nemocnice, který však není v současné době využíván, není k němu vydáno povolení nakládání s vodami
Tab.12
I.2. zásobovaná oblast úpravna vody Bílý Potok
Název a místo zdroje povrchová voda Smědá, ř.km
Hájený potok, ř.km
Povolený odběr 25 l/s 3 57 024 m /měsíc 3 684 300 m /rok 25 l/s 3 25 833 m /měsíc 3 310 000 m /rok
Odebrané množství za rok 2007 3
275 680 m /rok 3
189 250 m /rok
Zdroj:
Provozní řád vodovodů, FVS a.s., 2008
-
v jediném okamžiku je voda odebírána vždy pouze z jednoho zdroje, k případnému míchání dochází pouze v průběhu transportu vody do spotřebiště, poměr obou povrchových zdrojů Smědá : Hájený potok je 2:1
Tab.13
I.3. zásobovaná oblast Hejnice - gravitace
Název a místo zdroje podzemní voda Hejnice – gravitace
Povolený odběr
Odebrané množství za rok 2007
4,5 l/s 3 12 000 m /měsíc 3 105 000 m /rok
103 472 m /rok
3
Zdroj:
Provozní řád vodovodů, FVS a.s., 2008
-
v oblasti se dále nachází zdroj Ferdinandov – gravitace, který však není v současné době využíván, není k němu vydáno povolení nakládání s vodami, navíc zdroj vyžaduje kompletní rekonstrukci
Tab.14
I.4. zásobovaná oblast Lázně Libverda - gravitace
Název a místo zdroje podzemní voda Lázně Libverda – gravitace
Povolený odběr
Odebrané množství za rok 2007
3 l/s 3 8 000 m /měsíc 3 63 000 m /rok
61 016 m /rok
Zdroj:
Provozní řád vodovodů, FVS a.s., 2008
Tab.15
I.5. zásobovaná oblast Nové Město pod Smrkem
Název a místo zdroje podzemní voda Nové Město – prameniště gravitace
Nové Město – Tábor gravitace Zdroj:
Povolený odběr 10,5 l/s 3 23 000 m /měsíc 3 220 000 m /rok 2,5 l/s 3 8 000 m /měsíc 3 20 000 m /rok
Provozní řád vodovodů, FVS a.s., 2008
SAUL s.r.o
59
3
Odebrané množství za rok 2007 3
218 826 m /rok 3
15 826 m /rok
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
-
Technická infrastruktura – vodní hospodářství
poměr uvedených vodních zdrojů činí 15:1, k míchání vody dochází v čerpací stanici Nové Město, ul. Celní, odkud jsou smíchané vody čerpány do akumulačních vodojemů dále se v této oblasti nachází zdroj Ludvíkov – gravitace, který není v současné době využíván, není k němu vydáno povolení nakládání s vodami a zdroj vyžaduje kompletní rekonstrukci
-
II. VODOVOD DĚTŘICHOV Tab.16
II.1. zásobovaná oblast vrt Dětřichov
Název a místo zdroje podzemní voda vrt Dětřichov Zdroj:
Povolený odběr
Odebrané množství za rok 2007
4,5 l/s 3 12 000 m /měsíc 3 15 000 m /rok
54 769 m /rok
Povolený odběr
Odebrané množství za rok 2007
x 3 15 000 m /měsíc 3 160 000 m /rok
124 701 m /rok
3
Provozní řád vodovodů, FVS a.s., 2008
III. VODOVOD BULOVKA Tab.17
III.1. zásobovaná oblast Bulovka
Název a místo zdroje podzemní voda Bulovka - vrt
3
Zdroj:
Provozní řád vodovodů, FVS a.s., 2008
-
v této oblasti se dále nachází vrt Arnoltice, jenž není v současné době využíván, není k němu vydáno povolení nakládání s vodami
Tab.18
III.2. zásobovaná oblast vrt Višňová
Název a místo zdroje podzemní voda Višňová - vrt Zdroj:
Provozní řád vodovodů, FVS a.s., 2008
Tab.19
III.3. zásobovaná oblast vrt Pertoltice
Název a místo zdroje podzemní voda Pertoltice - vrt Zdroj:
Povolený odběr
Odebrané množství za rok 2007
5 l/s 3 3 000 m /měsíc 3 30 000 m /rok
25 871 m /rok
Povolený odběr
Odebrané množství za rok 2007
4,5 l/s 3 11 000 m /měsíc 3 105 000 m /rok
39 110 m /rok
3
3
Provozní řád vodovodů, FVS a.s., 2008
PŘÍRODNÍ LÉČIVÝ ZDROJ, ZDROJ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM (JEV 55) V řešeném území se vyskytují přírodní léčivý zdroj - minerální vody v Lázních Libverda, Jedná se o přírodní, prostou, železnatou kyselku hydrogenuhličitano-hořečnato-vápenatého typu se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité. Minerálka je hypotonická, studená a má příjemnou svěží chuť. Voda je zcela bez zápachu se železitou příchutí. Jsou stanovena ochranná pásma I. a II. stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Lázně Libverda : přírodní léčivý zdroj - minerální vody „prameny Nová Marie a Nový Kristián - „Výnos MZ ČSR č.5/1980 Věst. MZ ČSR - zn. v část. 25/1980 Sb. přírodní léčivý zdroj - minerální vody „pramen Eduard - „Výnos MZ ČR č.7/1991 Věstník MZ ČR registrováno pod č. 62/1991 Sb. přírodní léčivý zdroj - peloidy - ložisko rašeliny Jizerka (mimo území ORP, zakonzervováno) „Výnos MZ ČR č.LZ/3-2884-442-6.9.60
SAUL s.r.o
60
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Technická infrastruktura – vodní hospodářství
TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ VODOU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 67) Úprava vody je zajišťována u povrchových vod (odběr z vodních toků Smědé, Hájený potok, Řasnice). Voda odebíraná ze zdrojů podzemích vod je hygienicky zabezpečovaná. I. VODOVOD FRÝDLANT Hygienické zabezpečení - dávkování chlornanu sodného pomocí dávkovacích čerpadel a kapacích dávkovačů. Místa provádění hygienického zabezpečení pitné vody: úpravna vody Frýdlant úpravna vody Bílý Potok vodojem Hejnice vodojem Lázně Libverda čerpací stanice Nové Město Úpravna vody Frýdlant Kapacita úpravny vod činní 15 l/s. Je zde upravována voda z vodního toku Řasnice. Na úpravně vody jsou instalovány tyto technologie: hrubé předčištění (česle), sedimentace, filtrace (otevřený pískový filtr), úprava pH (dávkování vápenného mléka), hygienické zabezpečení (dávkování plynného chlóru). V současnosti je připravena kompletní rekonstrukce stavební i technologické části úpravny vody. Úpravna vody Bílý Potok Kapacita úpravny vod činní 22 l/s. Je zde upravována voda z vodních toků Smědá a Hájený potok. Na úpravně vody jsou instalovány tyto technologie: hrubé předčištění (česle), mikrofiltrace, filtrace (otevřený pískový filtr), odkyselovací filtr (mramorová drť), hygienické zabezpečení (dávkování plynného chlóru). V současnosti je připravena kompletní rekonstrukce stavební i technologické části úpravny vody. II. VODOVOD DĚTŘICHOV Hygienické zabezpečení - dávkování chlornanu sodného pomocí dávkovacích čerpadel a kapacích dávkovačů. Místa provádění hygienického zabezpečení pitné vody: vodojem Dětřichov (II.1.) III. VODOVOD BULOVKA Hygienické zabezpečení - dávkování chlornanu sodného pomocí dávkovacích čerpadel a kapacích dávkovačů. Místa provádění hygienického zabezpečení pitné vody: vodojem (úpravna vody) Arnoltice (III.1.) vodojem Višňová (III.2.) vodojem Višňová (III.3.) Ochranná pásma technologických objektů zásobování vodou nejsou stanovena, jsou tvořena oplocením. VODOVODNÍ SÍŤ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 68) Voda je spotřebitelům dodávána skupinovými a místními vodovody. Vodovody v majetku a provozování Frýdlantské vodárenské společnosti, a.s. jsou členěny na tři provozní celky, které se dále dělí celkem na devět zásobovaných oblastí: I. VODOVOD FRÝDLANT I.1. zásobovaná oblast úpravna vody Frýdlant dotčené obce: Frýdlant zdroje: vrt Bažantnice, vrt U Nemocnice, vodní tok Řasnice SAUL s.r.o
61
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Technická infrastruktura – vodní hospodářství
I.2. zásobovaná oblast úpravna vody Bílý Potok dotčené obce: Bílý Potok, Raspenava, Dolní Řasnice, 4/5 Hejnic, 2/3 Lázní Libverda, 1/5 Nového Města pod Smrkem zdroje: vodní tok Smědá, vodní tok Hájený potok I.3. zásobovaná oblast Hejnice – gravitace dotčená obce: 1/5 Hejnic (Ferdinandov) zdroje: Hejnice – gravitace I.4. zásobovaná oblast Lázně Libverda – gravitace dotčené obce: 1/3 Lázní Libverda zdroje: Lázně Libverda – gravitace I.5. zásobovaná oblast Nové Město pod Smrkem dotčené obce: 4/5 Nového Města pod Smrkem zdroje: Nové Město – gravitace, Nové Město – gravitace Tábor II. VODOVOD DĚTŘICHOV II.1. zásobovaná oblast vrt Dětřichov dotčené obce: Dětřichov, Heřmanice, Kunratice zdroj: vrt Dětřichov III. VODOVOD BULOVKA III.1. zásobovaná oblast vrt Bulovka dotčené obce: Bulovka vč. Arnoltic, Pertoltice, 1/6 Višňové (Poustka) zdroj: vrt Bulovka III.2. zásobovaná oblast vrt Višňová dotčená obec: 4/6 Višňové zdroj: vrt Višňová III.3. zásobovaná oblast vrt Pertoltice dotčené obce: Černousy, Habartice, 1/6 Višňová (Andělka, Ves, Boleslav) zdroj: vrt Pertoltice ZÁKLADNÍ ÚDAJE O JEDNOTLIVÝCH VODOVODECH Tab.20
Základní údaje I. vodovod Frýdlant
počet obyvatel v oblasti vodovodu počet připojených obyvatel Celková délka vodovodní sítě počet vodojemů Celkový objem vodojemů počet čerpacích stanic
18 552 17 558 107,54 km 20 6 320 m3 6
I.1. zásobovaná oblast úpravna vody Frýdlant
počet žijících obyvatel
7 477
z toho zásobovaných
7 312
popis oblasti
klíčové zásobované objekty
SAUL s.r.o
oblast je tvořena katastrem města Frýdlant, vodovodní síť je zde dělena na dvě tlaková pásma, veškerá voda v této oblasti pochází z úpravny vody Frýdlant, která využívá surovou vodu z několika zdrojů Nemocnice Frýdlant centrální jídelna Frýdlant mateřské školy základní školy střední školy
62
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ I.2. zásobovaná oblast úpravna vody Bílý Potok Bílý Potok, Raspenava, Dolní Řasnice, 4/5 Hejnic , 2/3 Lázní Libverda, 1/5 Nového Města pod Smrkem popis oblasti
klíčové zásobované objekty
Technická infrastruktura – vodní hospodářství počet žijících obyvatel
7 210
z toho zásobovaných
6 632
oblast zasahuje na katastry uvedených obcí, zdrojem pro tuto oblast je úpravna vody Bílý Potok, která bere vodu ze dvou povrchových zdrojů surové vody – Smědá a Hájený potok, které nelze na úpravně míchat mateřské školy základní školy
I.3. zásobovaná oblast Hejnice – gravitace 1/5 Hejnic (Ferdinandov)
počet žijících obyvatel
540
z toho zásobovaných
459
popis oblasti
oblast zahrnuje část města Hejnice, především pak osadu Ferdinandov, oblast využívá surovou vodu z jednoho podzemního zdroje, v případě nedostatku vody v tomto vodním zdroji je do oblasti distribuována voda z úpravny vody Bílý Potok (viz. oblast I.2.). K míchání vody z obou zdrojů nedochází. Oblast je vždy zásobována pouze z jednoho zdroje. Základní režim je zajištěn ze zdroje Hejnice – gravitace. Úpravna vody Bílý Potok je zde záložním zdrojem. mateřské školy základní školy
klíčové zásobované objekty
I.4. zásobovaná oblast Lázně Libverda – gravitace 1/3 Lázní Libverda
počet žijících obyvatel
152
z toho zásobovaných
141
popis oblasti
oblast zahrnuje horní část obce Lázně Libverda pod Jizerskou chatou, oblast využívá surovou vodu z jednoho podzemního zdroje, v případě nedostatku vody v tomto vodním zdroji je do oblasti přečerpávána voda z úpravny vody Bílý Potok (viz. oblast I.2.). K míchání vody z obou zdrojů nedochází. Oblast je vždy zásobována pouze z jednoho zdroje. Základní režim je zajištěn ze zdroje Lázně Libverda – gravitace. Úpravna vody Bílý Potok je zde záložním zdrojem. mateřské školy základní školy
klíčové zásobované objekty
I.5. zásobovaná oblast Nové Město pod Smrkem 4/5 Nového Města pod Smrkem popis oblasti
klíčové zásobované objekty Zdroj:
Provozní řád vodovodů, FVS a.s., 2008
Tab.21
Základní údaje II. vodovod Dětřichov
počet žijících obyvatel
3 173
z toho zásobovaných
3 014
oblast zahrnuje většinu území města Nové Město pod Smrkem, zdrojem je směs dvou podzemních zdrojů. Oblast je vždy zásobována pouze z jednoho zdroje. Základní režim je zajištěn z místních podzemních zdrojů. Záložním zdrojem je zde Úpravna vody Bílý Potok. mateřské školy základní školy
počet obyvatel v oblasti vodovodu počet připojených obyvatel celková délka vodovodní sítě počet vodojemů celkový objem vodojemů počet čerpacích stanic
1 219 871 13,69 km 2 3 450 m 1
II.1. zásobovaná oblast vrt Dětřichov Dětřichov, Heřmanice, Kunratice
počet žijících obyvatel
1 219
z toho zásobovaných
871
popis oblasti klíčové zásobované objekty Zdroj:
celá oblast, která je tvořena katastrem třech uvedených obcí je zásobována z jednoho podzemního zdroje – vrt Dětřichov mateřské školy základní škola
Provozní řád vodovodů, FVS a.s., 2008
SAUL s.r.o
63
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Tab.22
Technická infrastruktura – vodní hospodářství
Základní údaje III. vodovod Bulovka
počet obyvatel v oblasti vodovodu počet připojených obyvatel celková délka vodovodní sítě počet vodojemů celkový objem vodojemů počet čerpacích stanic
3 215 2 882 63,04 km 6 3 850 m 6
III.1. zásobovaná oblast vrt Bulovka Bulovka vč. Arnoltic, Pertoltice, 1/6 Višňové (Poustka)
počet žijících obyvatel
1 286
z toho zásobovaných
1 153
popis oblasti klíčové zásobované objekty
oblast zahrnuje celé území obcí Bulovka vč. Arnoltic a Pertoltice. Dále jsem spadá i část obce Višňová, konkrétně osada Poustka. základní školy mateřské školy
III.2. zásobovaná oblast vrt Višňová 4/6 Višňové
počet žijících obyvatel
893
z toho zásobovaných
848
popis oblasti
uvedená oblast zahrnuje velkou část obce Višňová (centrální část obce a osada Předlánce) mateřské školy
klíčové zásobované objekty III.3. zásobovaná oblast vrt Pertoltice Černousy, Habartice, 1/6 Višňová (Andělka, Ves, Boleslav)
počet žijících obyvatel
1 036
z toho zásobovaných
881
popis oblasti
oblast zahrnuje celé území obcí Habartice, Pertoltice a Černousy, dále i část obce Višňová (osady Boleslav, Ves, Andělka) mateřské školy
klíčové zásobované objekty Zdroj: Provozní řád vodovodů, FVS a.s., 2008
Ochranná pásma vodovodních řadů jsou stanovena podle zákona č.274/2001 Sb. v platném znění. Celkové zhodnocení vodárenských systémů Rozhodujícím majitelem vodárenských systémů v regionu je Frýdlantské vodárenské sdružení. Z hlediska vlastního provozu nejsou evidovány vážnější nedostatky, systémy jsou ve valné většině hodnoceny jako vyhovující. Přesto, že surová voda nedosahuje, především při odběrech z povrchových toků, ne vždy dobrých parametrů, je kvalita dodávané vyhovující a zásobení vodou je kvantitativně i kvalitativně zajištěno i do budoucího výhledu za předpokladu rekonstrukce rozhodujících úpraven vod a nahrazení některých málo vyhovujících zdrojů. Žádoucí je také dobudování systémů tak, aby jednotlivé kvalitní zdroje byly plně využívány a zdroje se zhoršenou kvalitou odstaveny. Jedná se například o zásobování vodou oblasti Frýdlantska, kde výkyvy v kvalitě povrchových vod lze řešit přivaděčem (podzemní štolou) z VD Josefův Důl, který je kapacitně plně nevyužíván.
SAUL s.r.o
64
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Tab.23
Technická infrastruktura – vodní hospodářství
Vývoj základních ukazatelů Frýdlantské vodárenské společnosti - vodovody
Popis Jednotka/rok počet zásobených obyvatel osoba počet vodovodů kus délka vodovodní sítě bez přípojek km počet vodovodních přípojek kus odhad délky vodovodních přípojek km počet osazených vodoměrů kus počet úpraven vody kus 3 celková kapacita vodojemů m kapacita zdrojů podzemní vody l/s 3 voda technologická tis. m 3 voda vyrobená celkem tis. m 3 - z toho podzemní voda tis. m 3 - z toho povrchová voda tis. m 3 voda převzatá tis. m 3 voda předaná tis. m 3 voda vyrobená určená k realizaci tis. m 3 voda fakturovaná tis. m 3 - z toho domácnosti tis. m 3 - z toho zemědělství tis. m 3 - z toho průmysl tis. m 3 - z toho ostatní tis. m 3 ztráty v trubní síti tis. m 3 vlastní spotřeba vody tis. m 3 ostatní voda nefakturovaná tis. m 3 vodné bez DPH Kč/m 3 vodné s DPH Kč/m Zdroj: Provozní řád vodovodů, FVS a.s., 2008
Tab.24 Poř.
2002 18680 3 152 4 674 46 4 706 2 6 800 48 28 1 823 1 221 602 0 0 1 823 1 042 746 15 281 0 654 110 17 14,47 15,19
2003 18846 3 229 5 090 47 4 650 2 7 620 48 28 1 849 1 179 670 0 0 1 849 1 024 786 18 0 220 693 114 18 15,08 15,83
2004 18936 3 229 5 134 48 4 694 2 7 620 48 27 1 807 1 198 609 0 0 1 807 1 006 775 17 0 214 671 111 19 15,44 16,21
2005 18936 3 231 5 169 49 4 729 2 7 620 48 28 1 786 1 212 574 0 0 1 786 976 759 19 0 198 678 113 19 19,29 20,26
2006 18952 3 231 5 216 51 4 958 2 7 620 48 27 1 773 1 229 544 0 0 1 773 999 764 21 0 214 644 111 19 20,15 21
Přehled obyvatel připojených na vodovod- předpokládaný vývoj
Název lokality Obyv. celkem
2002 Obyv. připoj.
2010 Obyv. připoj.
Obyv. celkem
%
2015 Obyv. připoj.
Obyv. celkem
%
%
1
Bílý Potok
625
530
84.8
631
571
90.5
636
602
94.7
2
Bulovka
460
400
87
466
421
90.3
471
437
92.8
3
Arnoltice
328
182
55.5
326
250
76.7
325
301
92.6
4
Dolní Oldřiš
24
0
0
24
0
0
24
0
0
5
Černousy
171
134
78.4
167
145
86.8
165
153
92.7
6
Boleslav
68
36
52.9
66
41
62.1
66
46
69.7
7
Ves
84
40
47.6
82
50
61
82
58
70.7
8
Dětřichov
606
500
82.5
738
660
89.4
821
777
94.6
9
Dolní Řasnice
501
230
45.9
505
373
73.9
509
482
94.7
10
Frýdlant
6954
6789
97.6
6913
6843
99
6933
6933
100
11
Albrechtice u Frýdl.
56
0
0
56
0
0
55
0
0
12
Větrov
555
523
94.2
552
523
94.7
562
532
94.7
13
Habartice
433
350
80.8
438
384
87.7
442
410
92.8
14
Háj u Habartic
27
0
0
27
0
0
27
0
0
15
Hejnice
2420
2074
85.7
2495
2342
93.9
2542
2542
100
16
Ferdinandov
295
176
59.7
330
259
78.5
352
326
92.6
17
Heřmanice
225
150
66.7
269
219
81.4
298
276
92.6
18
Horní Řasnice
205
0
0
191
47
24.6
183
170
92.9
19
25
0
0
23
0
0
22
0
0
20
Srbská Jindřichovice pod Smrkem
605
0
0
596
0
0
591
560
94.8
21
Dětřichovec
19
0
0
19
0
0
19
0
0
22
Krásný Les
416
370
88.9
430
392
91.2
440
408
92.7
23
Kunratice
384
221
57.6
400
311
77.8
411
381
92.7
24
Lázně Libverda
458
456
99.6
461
459
99.6
464
462
99.6
SAUL s.r.o
65
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Technická infrastruktura – vodní hospodářství
27
Nové Město pod Smrkem Hajniště pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem
28
Dolní Pertoltice
173
145
83.8
170
151
88.8
169
157
92.9
29
Horní Pertoltice
73
30
41.1
71
41
57.7
71
50
70.4
30
Raspenava
2850
1400
49.1
2810
2197
78.2
2786
2786
100
31
Višňová
563
486
86.3
569
518
91
574
544
94.8
32
Andělka
173
140
80.9
173
152
87.9
174
161
92.5
33
Filipovka
28
0
0
28
18
64.3
28
20
71.4
34
Loučná
18
0
0
18
0
0
19
0
0
35
Minkovice
117
80
68.4
117
81
69.2
118
83
70.3
36
Poustka
150
100
66.7
150
122
81.3
151
140
92.7
37
Předlánce
151
103
68.2
151
124
82.1
152
141
92.8
38
Saň
39
Víska
25 26
Zdroj:
3652
3215
88
3601
3416
94.9
3570
3570
100
216
100
46.3
212
154
72.6
211
196
92.9
182
120
65.9
179
145
81
178
165
92.7
7
0
0
7
0
0
7
0
0
145
91
62.8
146
98
67.1
147
103
70.1
CELKEM 24442 19171 78.4 24607 Program vodovodů a kanalizací LK, Hydroprojekt Praha, 2002
21507
87.4
24795
23972
96.7
Tab.25
Přehled zásobování vodou
Obec
Katastrální území
Bílý Potok Bulovka
Bílý Potok pod Smrkem Arnoltice Bulovka Dolní Oldřiš Boleslav Černousy Ves Dětřichov u Frýdlantu Dolní Řasnice Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant Habartice u Frýdlantu Háj u Habartic Hejnice Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov Horní Řasnice Srbská Dětřichovec Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les u Frýdlantu
Černousy
Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem
% Napojených obyvatel 84,8 55,5 87 0 52,9 78,4 47,6 82,5 45,9 0 97,6 80,8 0 85,7 66,7 0 0 0 0
Kunratice u Frýdlantu Lázně Libverda
Hajniště pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Pertoltice Dolní Pertoltice Horní Pertoltice Raspenava Raspenava Višňová Andělka Poustka u Frýdlantu Předlánce Víska u Frýdlantu Višňová u Frýdlantu Zdroj: Provozní řád vodovodů, FVS a.s., 2008 SAUL s.r.o
Vodní zdroj
tok vrt studna individuálně skup.vod skup.vod. skup.vod. skup.vod. skup.vod. dom.studně 3xvrt/tok skup.vod. individuálně skup.vod./zářez skup.vodovod individuálně individuálně individuálně individuálně
0 individuálně
Úprava vody
Vodojem kapacita 3 (m )
1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0
1/300 2/150 0 0 0 0 1/100,1/250 1/150 0 2/300,1/1000 0 0 2/75,1/100 1/100 0 0 0 0
0
0
míst, skupin. vodovod 57,6 skup.vod.
0
0
0
0
99,6 skup.vod./zářez
0
1/1000,1/650, 1/130
46,3 skup.vod. 65,9 skup.vod. skup.vod. 88 prameniště 83,8 skup.vod. studna 41,4 skup.vod. 49,1 skup.vod. 80,9 skup.vod. 66,7 skup.vod. 68,2 skup.vod. 62,8 skup.vod. 86,3 skup.vod./studna
0 0
0 2/150
0
1/750, 1/20, 2/150
1 0 0 0 0 0 0 0
1/150 0 0 1/50 1/150 0 0 1/50
88,9
66
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Technická infrastruktura – vodní hospodářství
TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČ. OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 69) Rozhodující podíl čištění odpadních vod v regionu zajišťují 3 čistírny a to Frýdlant, Nové Město pod Smrkem a Hejnice. V obcích jsou dále umístěny lokální a domovní čistírny odpadních vod. ČOV Frýdlant je kombinovaná čistírna pro domovní odpadní vody a průmyslové vody firmy Slezan Frýdek Místek s neutralizací, aktivace na principu jemnobublinné aerace a kalovým hospodářstvím. ČOV Frýdlant je navržena na 21 000 EO, přičemž je současné zatížení cca 5 300 EO města. Odpadní vody jsou vypouštěny do Smědé. Provozuje Slezan Frýdek Místek. ČOV Nové Město pod Smrkem je mechanicko-biologická čistírna odpadních vod s nitrifikací a denitrifikací. Odtok Z ČOV je zaústěn do Lomnice. Provoz čistírny odpadních vod Nové Město pod Smrkem probíhá bez zásadnějších závad. Jsou dodrženy veškeré ukazatele kvality vypouštěných odpadních vod do vodního toku, které jsou stanoveny v platném vodoprávním rozhodnutí ČOV Hejnice je mechanicko-biologická čistírna s diskontinuálním provozem a pneumatickou jemnobublinnou aerací, tzv. SBR reaktor ve 3 až 4 linkách a úplnou aerobní stabilizací kalu. U čistírny odpadních vod Hejnice jsou dodržovány ukazatele kvality vypouštěných odpadních vod do vodního toku stanovené v povolení nakládání s vodami, avšak dochází občas k závažným problémům čisticího procesu při nepravidelném nátoku kvality odpadních vod na čistírnu odpadních vod (souběh čerpacích stanic na kanalizační síti, likvidace obsahu fekálních vozů), který není žádoucí pro osazenou technologickou linku čistírny odpadních vod (diskontinuální provoz čtyř reaktorů SBR, kde jsou na nátoku osazená nevhodná nožová šoupata). Tyto problémy budou v následujících letech řešeny plánovanými investicemi. Tab.26
Základní popis ČOV
Popis Počet ČOV - z toho mechanické - z toho mech biologické kapacita ČOV - z toho mechanické - z toho mech biologické množství čištěných odp.vod - z toho mechanické - z toho mech biologické Zdroj: Podklady FVS a.s., 2008
Jednotka/rok
2003
kus kus kus 3 m /den 3 m /den 3 tis.m 3 tis.m 3 tis.m 3 tis.m
3 1 2 3516 76 3440 721 24 697
2004 3 1 2 3516 76 3440 597 22 575
2005 3 1 2 3516 76 3440 550 22 528
2006 3 1 2 3516 76 3440 537 21 516
2007 3 1 2 3516 76 3440 519 21 498
Ostatní ČOV V Lázních Libverda je vybudována ČOV (3MČOV VHS), na kterou jsou napojeny lázně a přilehlá zástavba. ČOV byla rekonstruována v roce 2000 a je navržena pro zatížení 850-1200EO. Napojeno je cca 55% obyvatel obce. Majitelem ČOV a kanalizace je obec Lázně Libverda. Ve Višňové je kořenová ČOV pro 450 EO. Provozovatelem i majitelem je obec Višňová. Napojeno je 59 % obyvatel. V Jindřichovicích pod Smrkem fungují lokální domovní čistírny pro domov důchodců, ústav mentálně postižených a letní dětský tábor. V Novém Městě pod Smrkem má Textilana vlastní průmyslovou ČOV. Specifický je systém likvidace odpadních vod v Raspenavě, kde se jedná o několik samostatných kanalizačních úseků zaústěných do Smědé, provozována je ČOV jen pro část obce (sídliště a MŠ) a několik MČOV. Některé objekty v řešeném území mají mikročistírny s přepadem do vodotečí nebo se vsakováním. Rozhodnutí o stanovení ochranných pásem ČOV jsou uložena ve spisovně provozovatele kanalizací a na vodoprávních úřadech (pro zpracování ÚAP nebyla poskytnuta).
SAUL s.r.o
67
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Technická infrastruktura – vodní hospodářství
SÍŤ KANALIZAČNÍCH STOK VČ. OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 70) Stokové sítě jsou proměnlivého stáří a stavu. Část systémů kanalizačních stok je jednotná, část oddílná (dešťová a splašková kanalizace), část pouze splašková. Ve větších obcích je postupně dobudovávána síť kanalizačních stok (Frýdlant, Hejnice, Nové Město pod Smrkem, Višňová). V odvádění a čištění odpadních vod region zaostává za celostátními průměry podílu připojených obcí i obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou čistírnou odpadních vod. Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci je 40,1% což je velmi nízké číslo oproti celorepublikovému průměru (79,1%). Mezi jednotlivými oblastmi Frýdlantska jsou poměrně výrazné rozdíly v ukazateli počtu trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci. Tento stav je úzce závislý na morfologii a geologickém složení terénu. V mnohých lokalitách je ekonomicky neefektivní vynakládat vysoké finanční prostředky na budování společných kanalizačních rozvodů pro celé území obce. Tato problematika se týká zejména oblastí se značně rozptýlenou obytnou zástavbou. Zde je doporučeno preferovat u jednotlivých zdrojů odpadních vod zajištění jejich kvalitní likvidace přímo u zdroje a to pomocí domovních ČOV či malých lokálních ČOV sdružujících místní producenty v lokalitě. V současné době se v uvažované oblasti splaškové vody zneškodňují především pomocí vyvážení jímek a septiků, zemními filtry, přepady do horninového prostředí nebo do místních vodotečí a z části v domovních čističkách odpadních vod. Dešťové vody v obcích jsou převážně odváděny pomocí příkopů, struh a propustků a vsakují se do terénu popř. jsou odváděny do vodoteče. Pouze v Novém Městě pod Smrkem v centru obce je dešťová kanalizace se zaústěnými přepady ze septiků, ve Frýdlantu je kanalizace jednotná s několika odlehčovacími komorami s přepady do vodotečí, v Hejnicích je kanalizace oddílná, v Lázních Libverda jsou dešťové vody částečně odváděny dešťovou kanalizací. Problematické jsou dešťové vody v obci Višňová. Tyto dešťové vody ve vazbě na potíže s vodotečemi způsobují obci problémy, neboť jsou sváděny neudržovanými příkopy, propustky a rýhami do vodotečí, kde způsobují povodňové stavy. Ochranná pásma kanalizačních stok jsou stanovena podle zákona č.274/2001 Sb. v platném znění. Tab.27
Kanalizace - přehled obyvatel připojených na kanalizaci- předpokládaný vývoj
Poř Název lokality
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27
Bílý Potok Bulovka Arnoltice Dolní Oldřiš Černousy Boleslav Ves Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Albrechtice u Frýdlantu Větrov Habartice Háj u Habartic Hejnice Ferdinandov Heřmanice Horní Řasnice Srbská Jindřichovice pod Smrkem Dětřichovec Krásný Les Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Hajniště pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem
SAUL s.r.o
2002 2010 2015 Obyv. Obyv. Obyv. Obyv. Obyv. Obyv. celkem připoj % celkem připoj % celkem připoj % 625 0 0 631 0 0 636 0 460 0 0 466 0 0 471 0 328 0 0 326 0 0 325 0 24 0 0 24 0 0 24 0 171 0 0 167 0 0 165 0 68 0 0 66 0 0 66 0 84 0 0 82 0 0 82 0 606 0 0 738 0 0 821 0 501 0 0 505 0 0 509 0 6954 6884 99 6913 6913 100 6933 6933 56 0 0 56 0 0 55 0 555 427 76.9 552 425 77 562 433 433 0 0 438 0 0 442 398 27 0 0 27 0 0 27 0 2420 2009 83 2495 2495 100 2542 2542 295 0 0 330 0 0 352 0 225 0 0 269 0 0 298 269 205 0 0 191 0 0 183 0 25 0 0 23 0 0 22 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0 100 0 77 90 0 100 0 90.3 0 0
605 19 416 384 458
0 0 0 0 252
0 0 0 0 55
596 19 430 400 461
0 0 0 0 254
0 0 0 0 55.1
591 19 440 411 464
0 0 0 0 464
0 0 0 0 100
3652 216 182
3652 0 46
100 0 25.3
3601 212 179
3601 0 45
100 0 25.1
3570 211 178
3570 0 44
100 0 24.7
68
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Technická infrastruktura – vodní hospodářství
28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39
0 0 2810 335 0 0 0 0 0 0 0 0 16878
Dolní Pertoltice 173 0 0 170 Horní Pertoltice 73 0 0 71 Raspenava 2850 313 11 2810 Višňová 563 331 58.8 569 Andělka 173 0 0 173 Filipovka 28 0 0 28 Loučná 18 0 0 18 Minkovice 117 0 0 117 Poustka 150 0 0 150 Předlánce 151 0 0 151 Saň 7 0 0 7 Víska 145 0 0 146 CELKEM 24442 13914 56.9 24607 Zdroj: Program vodovodů a kanalizací LK, Hydroprojekt Praha, 2002
Tab.28
0 0 100 58.9 0 0 0 0 0 0 0 0 68.6
169 71 2786 574 174 28 19 118 151 152 7 147 24795
0 0 2786 338 0 0 0 0 0 0 0 0 17777
0 0 100 58.9 0 0 0 0 0 0 0 0 71.7
Přehled odkanalizování
Obec
Katastrální území
% obyvatel napoj. na veřejnou kanalizaci
Bílý Potok
Centrální ČOV
Veřejná kanalizace
Bílý Potok pod 0 0 0 Smrkem Bulovka Arnoltice 0 0 0 Bulovka 0 0 0 Dolní Oldřiš 0 0 0 Černousy Boleslav 0 0 0 Černousy 0 0 0 Ves 0 0 0 Dětřichov Dětřichov u Frýdlantu 0 0 0 Dolní Řasnice Dolní Řasnice 0 0 0 Frýdlant Albrechtice u 0 0 0 Frýdlantu Frýdlant 99 1 ano Habartice Habartice u Frýdlantu 0 0 0 Háj u Habartic 0 0 0 Hejnice Hejnice 83 1 ano Heřmanice Heřmanice u Frýdlantu 0 0 0 Kristiánov 0 0 0 Horní Řasnice Horní Řasnice 0 0 0 Srbská 0 0 0 Jindřichovice Dětřichovec 0 0 0 pod Smrkem Jindřichovice pod 0 0 0 Smrkem Krásný Les Krásný Les u 0 0 0 Frýdlantu Kunratice Kunratice u Frýdlantu 0 0 0 Lázně Libverda Lázně Libverda 55 3xMČOV ano Nové Město pod Hajniště pod Smrkem 0 0 0 Smrkem Ludvíkov pod Smrkem 0 0 0 Nové Město pod 80 1 ano Smrkem Pertoltice Dolní Pertoltice 0 0 0 Horní Pertoltice 0 0 0 Raspenava Raspenava 11 0 ano Višňová Andělka 0 0 0 Poustka u Frýdlantu 0 0 0 Předlánce 0 0 0 Víska u Frýdlantu 0 0 0 Višňová u Frýdlantu 59 1 ano Zdroj: Program vodovodů a kanalizací LK, Hydroprojekt Praha, 2002, podklady FVS a.s., 2008 Vysvětlivky: 1,2 počet budovaných ČOV ano,ne – dle dodaných podkladů počítá/nepočítá se s výstavbou ČOV, kanalizace MDČ – malá domovní čistírna MČOV – malé čistírny odpadních vod R- rekonstrukce D - dostavba l - řešeno lokálně 1) napojení na kanalizační systém Hejnic
SAUL s.r.o
69
Výhled ČOV/ kanalizace ne/ano
1)
2/ano 2/ano ne/I ne/I 1/ano ne/I ano/ano MDČ/ne ne/I R/D 1/ano ne/I ne/D,R ano/ano ne/ano část MDČ/I MDČ/I ne/l ano/ano MDĆ/ne ano/ano ne/R,D ano/ano I/I ne/D ano/ano ne/ne 4MČOV/ano ano/ano ne/ne ne/ne ne/ne ne/D
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Technická infrastruktura – vodní hospodářství
A.3a.3.2CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Z HLEDISKA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Podíl obyvatel zásobených vodou z veřejného vodovodu Ve srovnání s jinými oblastmi republiky je podíl obyvatel zásobovaných z vodovodu na zhruba průměrné úrovni (88,4 %), Další trend vývoje může směřovat jednak k vyšší kvalitě ochrany zdrojů a jejich šetrnému využívání, jednak ke zlepšování jednotlivých prvků vodárenských systémů, nutná je realizace postupné náhrady starých zařízení (rozvodů, čerpacích stanic, vodojemů aj.) a to minimálně 2 %. Dále je nutné realizovat rekonstrukci úpraven vody, které jsou za hranicí dožití. Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci V odvádění a čištění odpadních vod Frýdlantsko zcela zaostává za celostátními průměry podílu připojených obcí i obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou čističkou odpadních vod. Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci je pouze 40,1 %, což je velmi nízké číslo oproti celorepublikovému průměru (79,1 %). Mezi jednotlivými obcemi jsou poměrně výrazné rozdíly v ukazateli počtu trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci. Tento stav je úzce závislý na morfologii a geologickém složení terénu. V mnohých lokalitách je ekonomicky neefektivní vynakládat vysoké finanční prostředky na budování společných kanalizačních rozvodů pro celé území obce. Tato problematika se týká zejména horských, podhorských, venkovských oblastí se značně rozptýlenou obytnou zástavbou. Zde je doporučeno preferovat u jednotlivých zdrojů odpadních vod zajištění jejich kvalitní likvidace přímo u zdroje a to pomocí domovních ČOV či malých lokálních ČOV sdružujících místní producenty v lokalitě. Obecně lze říci, že u malých obcí, resp. jejich místních částí, často nakládání s odpadními vodami neodpovídá platným předpisům – do dešťových stok resp. přímo do toků nebo trativodů jsou často napojeny přepady ze septiků a žump nebo přímá napojení. Problémem některých malých obcí bývá, že je napojena pouze určitá lokalita nebo některá z více místních částí jedné obce. A.3a.3.3 IDENTIFIKACE ROZVOJOVÝCH LIMITŮ ÚZEMÍ chybějící vodovodní síť v některých lokalitách a potenciálně rozvojových územích a zajištění akumulace chybějící síť kanalizačních stok většiny obcí včetně koncového čistícího stupně Odkanalizování splaškových odpadních vod je technicky řešitelné pro každou část území a je možné přijmout taková technická opatření pro čištění splaškových vod, aby kvalita vod povrchových, do kterých jsou vypouštěny, zůstala zachována. V rozvojových územích je však nutné přijmout opatření pro zachování množství i rychlosti odtoku vod srážkových.
A.3a.4 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ -
zdroje pitné vody s dostatečnou kapacitou přírodní léčivé zdroje lázeňského místa - Lázně Libverda (přírodní minerální vody) vodovodní systém - vyřešené dovedení pitné vody do zastavěného území, vysoké procento napojených obyvatel na vodovodní systém ČOV Frýdlant, Hejnice, Nové Město pod Smrkem, Lázně Libverda s dostatečnou kapacitou i pro rozvoj území (data nebyla poskytnuta, nezobrazeno)
SAUL s.r.o
70
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Technická infrastruktura – vodní hospodářství
A.3a.5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ -
-
ochranné pásmo vodních zdrojů I.a II.stupně ochranné pásmo I. a II. stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Lázně Libverda přírodní léčivý zdroj - minerální vody „prameny Nová Marie a Nový Kristián - „Výnos MZ ČSR č.5/1980 Věst. MZ ČSR - zn. v část. 25/1980 Sb. přírodní léčivý zdroj - minerální vody „pramen Eduard - „Výnos MZ ČR č.7/1991 Věstník MZ ČR registrováno pod č.62/1991 Sb. přírodní léčivý zdroj peloidu - ložisko rašeliny „Jizerka“ - Výnos MZ č.j.LZ/3-2884-4426.9.1960 ze dne 19.9.1960 (zakonzervováno, podklad neposkytnut) chráněná oblast přirozené akumulace vod Jizerské hory (viz kapitola C.2 Hydrologie a klimatologie) ochranná pásma vodovodních sítí stanovená podle zákona č.274/2001 Sb. v platném znění a vyhlášky č.428/2001 Sb. v platném znění. ochranná pásma kanalizačních sítí a objektů stanovená podle zákona č.274/2001 Sb. v platném znění a vyhlášky č.428/2001 Sb. v platném znění. (data nebyla poskytnuta, nezobrazeno)
A.3a.6 SOUHRN ZÁMĚRŮ POŘIZOVATELE A POSKYTOVATELŮ JEVŮ -
-
-
vybudování vodovodu v obci Horní Řasnice (neposkytnut zákres) realizace stavby kanalizace včetně ČOV v obci Raspenava (neposkytnut zákres) rozšíření kanalizační sítě – Nové Město pod Smrkem ČOV Heřmanice (záměr v P+R ÚP, 2008) ČOV Černousy - 2 lokality, záměr obce rekonstrukce úpraven vody Frýdlant a Bílý Potok koridor přivaděčů pro zásobování pitnou vodou z velkého zdroje vodovodní přivaděč VD Josefův Důl - ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska , možnost využití nenaplněné kapacity VD Josefův Důl pro zásobování Frýdlantského výběžku lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV) zákona a navazujících předpisů, dle aktualizovaného seznamu výhledových vodních nádrží SVP ČR za účelem výhledových vodohospodářských potřeb v Frýdlantského výběžku LAPV Lužec LAPV Raspenava
Poznámka: Vývoj stavu zásob podzemních a povrchových vod lze předpokládat do budoucna jako deficitní. Proto je snahou státních orgánů zajistit územní ochranu vhodných lokalit pro akumulaci povrchových vod ve smyslu připravované novely vodního
SAUL s.r.o
71
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
A.3b
Technická infrastruktura – energetika, spoje, telekomunikace
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - ENERGETIKA, SPOJE
A.3b.1 POUŽITÉ PODKLADY -
údaje o území ČEZ Distribuce a.s.,2007 údaje o území SČP a.s. Ústí nad Labem, 2007 údaje o území Radiokomunikace a.s., 2008 údaje o území T - mobile a.s., Vodafone Czech Republic a.s., Telefónica O2 a.s., 2007 údaje o území ČEZnet a.s., 2007 geodetické zaměření průběhu teplovodu Frýdlant, V. Řezníček, 01/2008 jednání s SČP a.s. Ústí n.L., 2008 jednání s ČEZ Distribuce Děčín, 2008 ZÚR Libereckého kraje, SAUL, 09/2007 Územní energetická koncepce Libereckého kraje, 1SCES-Group s.r.o.,aktualizace 12/2007, celková bilance REZZO 1, 2 a 3 pro vytápění MOO a MOP v Libereckém kraji za rok 2005 SLBD, ČSÚ, 2001 energetický zákon č.458/2000 Sb. S novelizacemi č.151/2002 Sb., č.262/2002 Sb., č. 278/2003 Sb., č. 356/2003 Sb. a č. 670/2004 Sb. zákon o hospodaření energií s novelizacemi č. 359/2003 Sb., č.694/2004 Sb., č.180/2005 Sb., č.177/2004 Sb.
-
A.3b.2 PODKLADY RURÚ Z HLEDISKA ENERGETIKY, SPOJŮ A.3b.2.1 VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI JEVŮ Z PODKLADŮ RURÚ, NÁVRH ÚPRAV Č. jevu 71
Sledovaný jev Výroba elektřiny včetně ochranného pásma
72
Elektrická stanice včetně ochranného pásma nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma
73 74
75
76 77 78 79
technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma ropovod včetně ochranného pásma produktovod včetně ochranného pásma technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma
80
parovod, nebo teplovod včetně ochranného pásma
81
elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma
82
komunikační vedení včetně ochranného pásma jaderné zařízení
83
Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav žádné údaje o území od poskytovatelů údajů nebyly předány převzato z územní energetické koncepce Libereckého kraje (1.aktualizace 12/2007, SCES-Group s.r.o.) údaje ČEZ a.s., nebyl poskytnut popis a výkon jednotlivých stanic, vlastní šetření zpracovatele, údaje ČEZ a.s., nebyl poskytnut popis vedení, doplněno konzultací zpracovatele na ČEZ a.s. údaje SČP, chybí popis objektů, kontrolovány konzultacemi s SČP Ústí n.L. údaje SČP a.s., chybí 1 úsek VTL plynovodu, nespojité sítě vedení VTL a STL plynovodů, chybí popis částečně doplňováno konzultacemi s SČP Ústí n.L. jev se v řešeném území se nevyskytuje jev se v řešeném území se nevyskytuje jev se v řešeném území se nevyskytuje předány údaje pouze za teplovod Frýdlant (geodetické zaměření), chybí popis zařízení další částečné údaje získány šetřením na místě a pomocí konzultací s pracovníky obecních úřadů a správců zařízení (nebyly poskytnuty grafické údaje) předány údaje pouze za teplovod Frýdlant (geodetické zaměření), chybí identifikace informačních vrstev další částečné údaje získány pomocí konzultací s pracovníky obecních úřadů (nebyl poskytnut zákres tras) údaje předané správci jednotlivých sítí neúplné, chybí popis zařízení a ochranná pásma, od ČD předán pouze pasport chybí vlastní zařízení údaje od správců komunikačních vedení neúplné, chybí popis vedení, chybí ochranná pásma jev se v řešeném území se nevyskytuje
A.3b.2.2 DOPLNĚNÍ PODKLADŮ RURÚ O DALŠÍ SLEDOVANÉ JEVY Č.jevu Sledovaný jev 119.A3b.1 obnovitelné druhy energií
Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav převzato z územní energetické koncepce Libereckého kraje (1.aktualizace 12/2007, SCES-Group s.r.o.) a konzultace s pracovníky zabývající se touto problematikou
A.3b.3 CHARAKTERISTIKY A TRENDY ENERGETIKY, SPOJŮ SAUL s.r.o
72
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Technická infrastruktura – energetika, spoje, telekomunikace
A.3b.3.1 CHARAKTERISTIKA STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ DLE JEDNOTLIVÝCH JEVŮ VÝROBA ELEKTŘINY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 71) Výroba elektrické energie je v řešeném území realizována pomocí kogenerace, využitím energie větru a využitím vodní energie. Tab.1
Výroba elektrické energie - kogenerace
Název zdroje
Inst.výkon Umístění Druh paliva El. vyrobená (kW) (MWh) Teplo Frýdlant s.r.o. 75 Nemocnice Frýdlant ZP 509 Slezan Frýdek Místek a.s. 1 050 Závod 03 Frýdlant HU 1364,4 Teplárenská 266 Nové Město pod Smrkem, ZP 1608,2 novoměstská s.r.o. Vaňkova Zdroj: ÚEK LK, SCES Group a.s., 2007 Pozn. Údaje o výrobě zde uvedené jsou z roku 2005, ZP - zemní plyn, HU - hnědé uhlí Výroba el. energie ve firmě Slezan je určena jen pro krytí vlastní spotřeby závodu.
Tab.2
Výroba elektrické energie - větrné elektrárny
Umístění, obec
Počet VTE
Instal. výkon (kW) 2 x 624
Jindřichovice pod 2 Smrkem Lysý vrch, Heřmanice 5 5 x 500 Lysý vrch, Heřmanice 1 1 x 600 Zdroj: ÚEK LK, SCES Group a.s., 2007 Pozn. ? - údaj neposkytnut
Tab.3
El. dodaná (MWh) 154,4 0 1449,4
Typ
Výška stožáru
Enercom E 40/6
60 m
TACKE TW 500 TACKE TW 600
40 m ?
Výroba el.energie (MWh) rok 2005 1 065,5 3 810 0
Výroba elektrické energie - malé vodní elektrárny
Název MVE
Provozovatel
Instalovaný výkon ( kW ) 98 22 60 37 150 350 42 20 21 44 41 500 60
MVE U Krakonoše Petr Huml MVE Bílý Potok Ing. František Šott MVE Bílý Potok 79 Josef Křelina MVE Hejnice Ing. Jiří Oujezdský MVE Státní statek FOBOS s.r.o. MVE Harta Jan Sýkora MVE Pod zámkem Milan Mašek MVE Alfréd Prade Alfréd Prade MVE Raspenava Josef Čapek MVE Štolpich - Beran Václav Beran MVE Bílý Potok Tomáš Melichar MVE Víska Milan Hynek MVE Višňová Jiří Holeček Zdroj: ÚEK LK, SCES Group a.s., 2007 Pozn. údaje za rok 2005
Obec Bílý Potok Bílý Potok Bílý Potok – Hejnice Hejnice Frýdlant Frýdlant Frýdlant Raspenava Raspenava Raspenava Raspenava Višňová Višňová
Ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno podle zákona č.458/2000 Sb. v platném znění. ELEKTRICKÁ STANICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 72) Transformovna Frýdlant - Větrov Zásobování elektrickou energií Frýdlantska je z transformovny 110/22 kV Frýdlant - Větrov situované v jižní části katastru města Frýdlant. Transformovna je napojena dvojitým vedením odbočujícím z vedení Bezděčín – Noviny pod Ralskem, které je zakončené v TR Babylon. Transformovna je vybavena dvěma transformátory o jmenovitém výkonu 40 MVA a 25 MVA. Trafostanice Trafostanice VN/NN v řešeném území jsou převážně venkovního provedení. Označení ani výkony jednotlivých trafostanic nebyly poskytnuty. Ve Frýdlantu je realizován v centru města VN kabelový rozvod 22 kV, ze kterého jsou napájeny kabelové trafostanice 22/0,4 kV. Přechod z venkovního vedení 22 kV do kabelu zajišťují přechodové trafostanice č.450 – Raisova, č.540 – Sídliště Fügnerova a č.2002 Nemocnice.
SAUL s.r.o
73
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Technická infrastruktura – energetika, spoje, telekomunikace
V Novém Městě pod Smrkem je rovněž v centru proveden VN kabelový rozvod 22 kV, ze kterého jsou napájeny kabelové trafostanice 22/0,4 kV. Přechod z venkovního vedení 22 KV na kabelové vedení 22 kV zajišťují trafostanice č.546 a č.531 V ostatních obcích Frýdlantska zajišťují dodávku elektrické energie venkovní trafostanice napájené vrchním vedením 22 kV. Jejich počet je uveden v tabulce č.4. Trafostanice VN/NN jsou na území ORP Frýdlant postupně realizovány na základě požadavků pro připojení nových lokalit a nových odběratelů v souladu s Energetickým zákonem č.458/2000 Sb. a prováděcí vyhláškou ERÚ č.51/2006 Sb. Ochranná pásma transformoven a trafostanic vybudovaných v době účinnosti zákona č.458/2000 Sb. v platném znění jsou stanovena podle tohoto zákona a zakreslena ve výkrese – Výkres limitů využití území. Ochranná pásma transformoven a trafostanic vybudovaných před účinnosti Energetického zákona č.458/2000 Sb. jsou stanovena podle Vládního nařízení č.80/1957 a Vyhlášky MPE č.153/1961 Sb. a jsou zakreslena ve výkrese – Výkres limitů využití území. NADZEMNÍ A PODZEMNÍ VEDENÍ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 73) Vedení soustavy VVN 110 kV prochází po západní části ORP Frýdlant přes obce . Trasa je v řešeném území tvořena dvojvedením č.1548 a č. 1550. Transformovna 110/22 kV Frýdlant Větrov je napájena z TR Bezděčín (400/220/110 kV) vedením č.1542, které do transformovny Frýdlant - Větrov přichází od Liberce pod č.1548 a odchází do transformovny Noviny pod Ralskem pod č.1550, odkud odchází pod č.1506 a 1508 do TR 400/110 kV Babylon. Z transformovny 110/22 kV Frýdlant - Větrov je vyvedeno šest venkovních vedení 22 kV v dimenzi 3 x ALFe 70 – 3 x ALFe 120, Vedení mají místní názvy: Frýdlant, Bytex, Višňová, Albrechtice, Luh, Nové Město pod Smrkem. Dimenze napájecího venkovního vedení 22 kV je postupně redukována až na průřez 3 x ALFe 35. Ve Frýdlantu a Novém Městě pod Smrkem, kde je v centrech měst VN kabelové vedení 22 kV, jsou VN kabely převážně v dimenzi 3 x 185 + 70, nebo 3 x 240 + 70 mm2 . Ochranná pásma elektrických vedení vybudovaných v době účinnosti zákona č.458/2000 Sb. v platném znění jsou stanovena podle tohoto zákona a zakreslena ve výkrese – Výkres limitů využití území. Ochranná pásma elektrických vedení vybudovaných před účinnosti Energetického zákona č.458/2000 Sb. jsou stanovena podle Vládního nařízení č.80/1957 a Vyhlášky MPE č.153/1961 Sb. a jsou zakreslena ve výkrese – Výkres limitů využití území. Tab.4
Výroba a zásobování elektrickou energií (jevy 71,72,73)
Obec
Katastrální území
Bílý Potok Bulovka
Dětřichov
Bílý Potok pod Smrkem Arnoltice Bulovka Dolní Oldřiš Boleslav Černousy Ves Dětřichov u Frýdlantu
Výrobna el. energie 3 MVE 0 0 0 0 0 0 0
Dolní Řasnice Frýdlant
Dolní Řasnice Albrechtice u Frýdlantu
0 0
Černousy
Frýdlant
SAUL s.r.o
Elektrická stanice 10 venkovních trafostanic 4 venkovní trafostanice 7 venkovních trafostanic 2 venkovní trafostanice 1 venkovní trafostanice 5 venkovních trafostanic 2 venkovní trafostanice 14 venkovních trafostanic 4 venkovní trafostanice 4 venkovní trafostanice
3 MVE 2x kogenerace
74
TR 110/22 kV Frýdlant Větrov 25 venkovních trafostanic, 3 přechodové trafostanice 18 kabelových trafostanic
Vedení elektrizační soustavy Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV, Vrchní vedení 2 x 110 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 2x110 kV Vrchní vedení 2x110 kV Vrchní vedení 22 kV Kabelové vedení 22 kV
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ Habartice
Technická infrastruktura – energetika, spoje, telekomunikace
Habartice u Frýdlantu Háj u Habartic Hejnice Hejnice Heřmanice Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov Horní Řasnice Horní Řasnice Srbská Jindřichovice Dětřichovec pod Smrkem Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Krásný Les u Frýdlantu Kunratice Kunratice u Frýdlantu Lázně Lázně Libverda Libverda Nové Město Hajniště pod Smrkem pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Nové Město pod Smrkem
0 0 1 MVE 0 6 VE 0 0 0 2 VE
3 venkovní trafostanice 1 venkovní trafostanice 21 venkovních trafostanic 4 venkovní trafostanice 2 venkovní trafostanice 7 venkovních trafostanic 1 venkovní trafostanice 1 venkovní trafostanice 7 venkovních trafostanic
Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV
0 0 0
5 venkovních trafostanic 6 venkovních trafostanic 10 venkovních trafostanic
Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV
0 4 venkovní trafostanice 0 4 venkovní trafostanice 1 x kogenerace 11 venkovních trafostanic 3 přechodové trafostanice 7 kabelových trafostanic Pertoltice Dolní Pertoltice 0 3 venkovní trafostanice Horní Pertoltice 0 3 venkovní trafostanice Raspenava Raspenava 4 MVE 19 venkovních trafostanic Višňová Andělka 0 6 venkovních trafostanic Poustka u Frýdlantu 0 3 venkovní trafostanice Předlánce 0 4 venkovní trafostanice Víska u Frýdlantu 1 MVE 4 venkovní trafostanice Višňová u Frýdlantu 1 MVE 7 venkovních trafostanic Zdroj: ČEZ a.s.2007, ÜEK LK SCES Group a.s. 2007 Pozn. MVE - malá vodní elektrárna, VE - větrná elektrárna, TR - transformovna
Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Kabelové vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV
TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 74) Ve Frýdlantském výběžku jsou následující regulační stanice zemního plynu, které zajišťují redukci tlaku pro možnost jeho distribuce. Tab.5
Regulační stanice
Obec
Označení
Frýdlant RS Bažantnická Frýdlant RS ul. Nerudy Frýdlant RS Západ Frýdlant RS Bělíkova Raspenava RS U hřiště Lázně Libverda RS Hejnice Lázně Libverda RS Libverda Nové Město pod RS Nové Město Smrkem pod Smrkem Zdroj: SČP NET s.r.o. Ústí n.L., 2008
Tlakové stupně na výstupu z RS VTL/STL 2,5 / 0,3 MPa STL/NTL 0,3 / 0,002 MPa VTL/STL 2,5 / 0,3 MPa VTL/STL 2,5 / 0,3 MPa VTL/STL 2,5 / 0,3 MPa VTL/STL 2,5 / 0,3 MPa VTL/STL 2,5 / 0,3 MPa VTL/STL 2,5 / 0,3 MPa
Druh, poznámka dvojřadá, jednostupňová, zděná vlastník Jinhol Frýdlant vlastník Teplo Frýdlant dvojřadá jednostupňová, betonová skořepina dvojřadá jednostupňová, betonová skořepina dvojřadá jednostupňová, betonová skořepina dvojřadá jednostupňová, betonová skořepina
Ochranná a bezpečnostní pásma technologických objektů zásobování plynem jsou vymezena podle zákona č.458/2000 Sb. v platném znění a zakreslena ve výkrese – Výkres limitů využití území. VEDENÍ PLYNOVODU VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA (JEV 75) Frýdlantský výběžek je plynofikován od roku 1993, kdy byla vybudována VTL přípojka DN 200, PN 40, napojená na VTL plynovod v Chrastavě. Na konci tohoto plynovodu byla postavena regulační stanice RS 3 000 pro distribuci zemního plynu ve Frýdlantu. Pro průmyslovou zónu na západní straně města slouží VTL přípojka s vlastní regulační stanicí. Po městě je rozveden distribuční středotlaký rozvod o tlaku 300 kPa na výstupu z regulační stanice. Dále je zde nízkotlaký plynovodní rozvod, který byl na zemní plyn převeden s plynofikací města. Předtím zde byl tímto rozvodem distribuován propan – butan.
SAUL s.r.o
75
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Technická infrastruktura – energetika, spoje, telekomunikace
VTL plynovodní rozvod je ještě doveden do Raspenavy, Hejnic, Lázní Libverda a Nového Města pod Smrkem. Tato města jsou plynofikována pomocí středotlakého plynovodního rozvodu o tlaku 300 kPa na výstupu z regulačních stanic. Obec Bílý Potok je plynofikována STL rozvodem ze sousedních Hejnic. Ostatní města a obce ve Frýdlantském výběžku plynofikována nejsou. Ochranná a bezpečnostní pásma plynovodních sítí jsou vymezena podle zákona č.458/2000 Sb. v platném znění a zakreslena ve výkrese – Výkres limitů využití území. VTL plynovod má katodovou a anodovou ochranu. Katodovou ochranu zajišťuje stanice katodické ochrany (SKAO), která je umístěná v katastrálním území Frýdlant. Anodovou ochranu zajišťují horizontální anody uložené v zemi v blízkosti SKAO, vše je propojeno kabely PKO s VTL plynovodem. Ochranné pásmo SKAO a horizontálních anod jsou 4 metry všemi směry, bezpečnostní pásmo anodového uzemnění je 100 metrů všemi směry. Ochranné pásmo kabelu PKO je 1m na každou stranu. Ochranné pásmo SKAO a ochranné a bezpečnostní pásmo anodového uzemnění je zakresleno ve výkrese – Výkres limitů využití území. Tab.6
Technologické objekty zásobování plynem a vedení plynovodů
Obec Bílý Potok Bulovka
Černousy
Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant
Habartice
Katastrální území Bílý Potok pod Smrkem Arnoltice Bulovka Dolní Oldřiš Boleslav Černousy Ves Dětřichov u Frýdlantu Dolní Řasnice Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant
Habartice u Frýdlantu Háj u Habartic Hejnice Hejnice Heřmanice Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov Horní Řasnice Horní Řasnice Srbská Jindřichovice Dětřichovec pod Smrkem Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Krásný Les u Frýdlantu Kunratice Kunratice u Frýdlantu Lázně Lázně Libverda Libverda Nové Město Hajniště pod Smrkem pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Pertoltice Dolní Pertoltice Horní Pertoltice Raspenava Raspenava Višňová Andělka Poustka u Frýdlantu Předlánce Víska u Frýdlantu Višňová u Frýdlantu Zdroj: SČP a.s.,2007
SAUL s.r.o
VTL plynovod DN 200, PN40 DN 200, PN 40 DN 200, PN 40
Distribuční plynovod STL z Hejnic STL + NTL
DN 200, PN 40 -
Regulační stanice 3 x VTL / STL 1 x STL / NTL -
DN 200, PN 40
2 x VTL / STL
STL
DN 200, PN 40 DN 200, PN 40 DN 200, PN 40 -
1 x VTL/STL-. 1 x VTL / STL -
STL (jen 1 větev) STL STL -
76
STL -
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Tab.7
Technická infrastruktura – energetika, spoje, telekomunikace
Trvale obydlené byty napojené na plyn Název obce
Trvale obydlené byty s plynem v bytě
Trvale obydlené byty
Bílý Potok Bulovka
235 251
Počet bytů 73 2
Černousy
122
1
%* 31 1 1
Dětřichov
179
5
3
Dolní Řasnice
171
1
1
2749
1449
53
151
0
-
1017
245
24
76
4
5
Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice
77
0
-
Jindřichovice pod Smrkem
189
1
1
Krásný Les
135
4
3
Kunratice
118
0
-
Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Pertoltice Raspenava
186
136
73
1400
301
22
82
1
1
951
213
22
Višňová 455 18 ORP Frýdlant celkem 8544 2454 Zdroj: ČSÚ SLDB 2001 (trvale obydlené byty a počet bytů napojených na plyn) Pozn.: * podíl připojených bytů z trvale obydlených bytů, zaokrouhleno na celá % ČSÚ udává i plynofikované byty, které jsou zásobeny z vlastních zdrojů (propan butan).
4 29
TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 79) Zásobování tepelnou energií Frýdlantska je většinou lokálními zdroji. Pouze ve městech jsou centrální systémy zásobování tepelnou energií. Zdroje tepelné energie s výkonem vyšším než 200 kW jsou uvedeny v následující tabulce, plošné zdroje tepelné energie jsou uvedeny tučně proloženě. Tab.8
Lokální a plošné zdroje tepelné energie
Název obce
Název zdroje
Černousy Dětřichov
České dřevařské závody a.s OÚ Dětřichov - ZŠ OU Dětřichov - MŠ Agrogalas Frýdlant a.s APS panelové systémy s.r.o Slezan Frýdek Místek Teplo Frýdl. - Bělíkova Frýdlantské strojírny SOU zelinářské a učiliště Zahradnictví Kodešova Jinhol s.r.o ATIS – DO s.r.o Silkom s.r.o Nemocnice - kotelna JDN Agrogalas Frýdlant a.s. Damino CZ s.r.o Nábytek Louda s.r.o Lesy Mělník a.s. Telefónica 02 a.s. ZŠ Purkyňova Gymnázium ČSAD Liberec a.s. Frýdlantská stavební s.r.o SOU-SOŠ-OU-U a PŠ
Dolní Řasnice Frýdlant
SAUL s.r.o
Energie v palivu (GJ/r) 4 300 240 799 384 1736 192 401 63 846 11 744 4 018 8 800 7 412 1 168 898 6 863 502 4 080 1 102 795 1 071 1 808 1 490 107 150 1 840 77
Instalovaný výkon (kW) 294 226 100 1456 34 000 10 590 5 800 2 376 1 890 1 750 1 460 1 380 1 172 1160 1 160 560 500 459 360 349 270
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Technická infrastruktura – energetika, spoje, telekomunikace
Hejnice
Základní škola Lázeňská Helana s.r.o Knor Autobrzdy s.r.o SOU Lesnické-DM Jizera Lesy Mělník a.s. SOU Lesnické DM Zámeček Městská výtopna Jindřichovice pod OÚSZ – pavilon B Smrkem - pavilon D OÚ Jindřichovice Krásný Les Agrogalasd Frýdlant a.s. Kunratice Agrofanda s.r.o LE CYGNE SPORTIF a.s. Lázně Libverda Škarýd Ladislav-Pink Teplárenská novoměstská s.r.o Nové Město pod Smrkem Kupec a syn s.r.o Cis systems s.r.o Raspenava Interier Praha Agrogalas Frýdlant a.s. Sterinel elektronics k.s. Furniertechnik s.r.o MŠ Luhová Sídliště Moskevská ZŠ Fučíkova Tepl. Jbc-Moskevská Tepl. Jbc. - Moskevská Kotelna panelárny Višňová Juta a.s. Grain - sušička obilí Lenoxa - panelové domy Zdroj: REZZO1, REZZO 2, 2005, doplněno terénním šetřením Pozn. plošné zdroje CZT
8 214 3 797 8 5747 648 1 440 261 20 000 8 873 5 154 2 500 421 320 47 351 1 905 44 913 2 149 2 122 1 669 477 8 759 2 610 1 215 1 704 1 704 1 942 1 975 120 24 952 2 526 1 360
5 640 5 426 2 734 960 280 277 3 500 5 772 580 350 1000 200 5 500 320 13 200 996 218 2 890 2 652 1 126 490 360 360 240 240 240 200 8 080 5 600 350
Lokální zdroje tepelné energie s výkonem nižším než 200 kW představují především vytápění rodinných domů, nebo malých provozoven. Zde je situace ve využití paliv následující. V obcích, které nebyly plynofikovány, je hlavním palivem hnědé uhlí, které je doplňováno elektrickou energií, jejíž využití pro vytápění se rozvíjí minimálně. Dále je to odpadové dřevo, jehož využití se rozvíjí vzhledem k tomu, že v řešeném území je této suroviny dostatek. Dalším rozvíjejícím se zdrojem je využití sluneční energie a geotermální energie. V obcích plynofikovaných je hlavní energií zemní plyn. Jelikož se jedná o města, rovněž se rozvíjí využití sluneční a geotermální energie, stejně jako spalování odpadového dřeva. Užití elektrické energie pro vytápění se rozvíjí minimálně. Ochranná pásma technologických objektů zásobování teplem jsou vymezena podle zákona č.458/2000 Sb. v platném znění a zakreslena ve výkrese – Výkres limitů využití území. TEPLOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 80) Jednotlivé kotelny zásobující lokální SCZT mají následující rozvod tepelné energie. Tab.9
Rozvody tepelné energie
Obec Zdroj Frýdlant Teplo Frýdlant s.r.o – Bělíkova Frýdlant Nemocnice Frýdlant s.r.o – kotelna JDN Hejnice Městská výtopna Jindřichovice pod Smrkem OÚ Jindřichovice pod Smrkem Lázně Libverda LE CYGNE SPORTIF A.S. Nové Město pod Smrkem Teplárenská novoměstská s.r.o Raspenava Sídliště Moskevská Višňová Lenoxa a.s. – panelové domy Zdroj: REZZO1, REZZO 2, 2005, doplněno terénním šetřením Pozn. v Lázních Libverda je parní rozvod opodstatněný. Lázeňský provoz parametrech.
Rozvod teplovodní rozvod parní rozvod teplovodní rozvod teplovodní rozvod parní rozvod teplovodní rozvod teplovodní rozvod teplovodní rozvod vyžaduje teplonosné medium o vyšších
Údaje o území poskytl ÚUP ORP Frýdlant pouze u rozvodů tepelné energie ve Frýdlantu, ostatní vlastníci teplovodních zařízení a rozvodů neposkytly žádné údaje o svých zařízeních. SAUL s.r.o
78
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Technická infrastruktura – energetika, spoje, telekomunikace
Ochranná pásma poskytnutých teplovodních sítí jsou vymezena podle zákona č.458/2000 Sb. v platném znění a zakreslena ve výkrese – Výkres limitů využití území. OBNOVITELNÉ DRUHY ENERGIÍ (JEV 119.A3b.1) Energie větru nenahrazuje klasické elektrárny. Rozvoj větrných elektráren je nutno odpovědně posuzovat s ohledem na ekologické aspekty (chráněná území, ochrana ptactva atp.), na krajinotvorbu (dominantní postavení na horizontech a tím jejich degradaci), na životní prostředí obyvatel v této hustě zalidněné oblasti ( (hluk z provozu), na objektivní změření průměrné roční rychlosti větru. Dále lze předpokládat, že skončí státní dotační politika na tuto výrobu elektrické energie, bez ní je stavba větrných elektráren nereálná. Popis stávajících větrných elektráren viz jev 71. Energie slunečního záření V současné době se této energie převážně využívá k ohřevu teplé užitkové vody u jednotlivých objektů. V kombinaci s ostatními energiemi a s akumulací tepla lze slunečního záření využít i pro vytápění. Další možností využití sluneční energie jsou fotovaltické zdroje. V řešeném území se žádné větší zařízení na využití sluneční energie nenachází. Předpokládá se, že tento směr se bude rychle rozvíjet, a proto je vhodné jej maximálně podporovat. Geotermální energie Geotermální energii lze čerpat z podzemí, nebo z okolního vzduchu, obě metody mají své klady i zápory. Užití je v současnosti u jednotlivých objektů. Výhledově se bude jejich využití rozšiřovat Vodní elektrárny V řešeném území je budování vodních elektráren omezeno vyčerpáním potenciálu vodních toků pro jejich další stavbu. Současné vodní elektrárny v řešeném území jsou uvedeny viz jev 71. Bioplyn Bioplyn se vyskytuje v oblasti živočišné výroby, dřevního odpadu, biomasy, čistíren odpadních vod, průmyslu. U využití bioplynu, které je již technicky zvládnuté je velmi důležité jeho kvalitní vyčistění před další spotřebou. Zařízení na využívání bioplynu nebylo zjištěno. Podmínkou pro jeho využití je dobré technické zázemí budoucího výrobce. Odpadové dřevo, biomasa Odpadové dřevo bylo vždy základem pro vytápění rodinných domů. Přesunem obyvatelstva do měst se jeho využití snížilo. Další podstatné snížení nastalo v minulém režimu, kdy byly zlikvidovány soukromé lesy a ceny energií byly na tak nízké úrovni, že nebyl důvod proč odpadové dřevo využívat. Nyní, po vrácení lesů původním majitelům a po nastavení tržních cen energií je situace pro využití odpadového dřeva velmi výhodná. Doporučuje se jeho využití především ve vesnické zástavbě v kombinaci s jinou ušlechtilou energií pro vytápění a ohřev TUV v rodinných domech, nebo jako paliva pro kotle vyšších výkonů sloužící pro vytápění rozsáhlejších objektů, nebo místních soustav centrálního zásobování teplem, jak je realizováno v Jindřichovicích pod Smrkem. Energetické plodiny Je celá řada plodin, které lze využít pro energetický zisk. Jejich pěstování musí být řízeno následujícími zásadami: Využití zemědělské půdy pro pěstování energetických plodin je pravděpodobně přechodné. Touto činností se nesmí připustit degradace zemědělské půdy, která je primárně určena pro pěstování potravin. Pro pěstování využívat pozemky s třídou ochrany nižší než 3 . Energetické plodiny stromové pěstovat v kontaktu s lesní krajinou s ohledem na krajinnou estetiku. Další podmínky vyplývající z místních zvláštností.
SAUL s.r.o
79
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Technická infrastruktura – energetika, spoje, telekomunikace
ELEKTRONICKÉ KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 81) V řešeném území jsou provozovateli vysílačů základnových stanic společnosti Radiokomunikace a.s., Telefónica O2 a.s., T-Mobile a.s., Vodafone Czech Republic a.s. a také ČEZnet a.s.. Ochranná pásma jsou platná pokud na ně bylo vydáno územní rozhodnutí. Žádné územní rozhodnutí o ochranném pásmu elektronického zařízení nebylo poskytnuto. Telefonní provoz v řešeném území zajišťuje telefonní ústředna HOST Frýdlant, která je optickým kabelem napojena na místní provozní oblast MPO Liberec. Z HOST Frýdlant jsou vyvedeny optické kabely do jednotlivých telefonních ústředen RSU, které zajišťují spojení pro jednotlivé účastníky. V řešeném území jsou následující RSU telefonní ústředny: Dětřichov, Raspenava, Hejnice, Jindřichovice pod Smrkem, Nové Město pod Smrkem, Dolní Řasnice, Bulovka, Habartice, Višňová. Dominantním provozovatelem bezdrátového přenosu jsou v řešeném území Radiokomunikace a.s.. V řešeném území jsou dále provozovány přístupové sítě mobilních operátorů. Hlavním napájecím bodem řešeného území je Lysý vrch (k.ú. Kristiánov), na kterém jsou umístěny převaděče signálů z vnitrozemí do Frýdlantského výběžku. Pro vysílání rozhlasu a televize jsou zde realizovány následující televizní a rozhlasové vysílače 10HE - Hejnice 10JS – Jindřichovice pod Smrkem 10FR – Frýdlant Radioreléové body - Radiokomunikace 10FR Frýdlant (obec Frýdlant) FRNE Frýdlant nemocnice (obec Frýdlant) KRIS Kristiánov , na vrcholu Lysého vrchu (obec Heřmanice) LYVR Lysý vrch (obec Heřmanice) RASP Raspenava (obec Raspenava) Tab.10
Elektronická komunikační zařízení
Obec
Katastrální území
Bílý Potok
Bílý Potok pod Smrkem Arnoltice Bulovka Dolní Oldřiš Boleslav Černousy Ves Dětřichov u Frýdlantu Dolní Řasnice Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant Habartice u Frýdlantu Háj u Habartic Hejnice Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov
Bulovka
Černousy
Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant
Habartice Hejnice Heřmanice
Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice
SAUL s.r.o
Horní Řasnice Srbská Dětřichovec Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les u Frýdlantu Kunratice u Frýdlantu
Telefonní ústředny
TV vysílače
-
-
Radioreléové body -
RSU RSU RSU -
-
-
T mobile -
HOST + RSÚ RSU RSU -
10FR -
RSU
10JS
10FR, FRNE KRIS, LYVR Telefónica O2 -
T mobile 2x T mobile Vodafone LISVR T mobile T mobile
-
-
-
-
-
-
-
-
80
Základnové stanice mob. operátorů T mobile
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem
Pertoltice
Lázně Libverda Hajniště pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Dolní Pertoltice
Technická infrastruktura – energetika, spoje, telekomunikace RSU
10HE -
-
T mobile -
-
-
-
Vodafone LIPER T mobile T mobile T mobile -
Horní Pertoltice Raspenava RSU RASP Andělka Poustka u Frýdlantu Předlánce Víska u Frýdlantu Višňová u Frýdlantu RSU údaje o území telefonních operátorů a Radiokomunikací a.s., 2007 Telefónica O2 neposkytla údaje o svých základnových stanicích v území
Raspenava Višňová
Zdroj: Pozn.
Radionavigační zařízení Při severním okraji obce Dětřichov, v sousedství Ptačího vrchu, je umístěn radiomaják D-VOR zařízení Řízení letového provozu České republiky s.p. (podklad ÚPO Dětřichov). Rozhodnutím Státní letecké inspekce ze dne 23.4.1982 byly pro radiomaják stanoveny následující ochranná pásma: Sektor A kruh r1 = 30 m Sektor B mezikruží r1 = 30 m a r2 = 60 m Sektor C mezikruží r2 = 60 m a r3 = 200 m a r2 = 600 m Sektor D mezikruží r3 = 200 m výška protiváhy H=3m, průměr 30m Zákazy a výšková omezení a jiná omezení v OP D VOR sektor A - požadavky na terén nejsou specifikovány. Pod rovinou proti váhy se mohou vyskytovat křoviny, stromy, příkopy nebo cesty. Při výšce protiváhy do 5m nemohou v tomto sektoru parkovat vozidla ani zemědělské stroje. Plochy umístěné po obvodu protiváhy a vně nesmí být z kovu. sektor B - požadavky na terén nejsou zvláště specifikovány. Terén by měl být rovinný nebo se sklonem max.5%. Nejsou přípustné: drátěné ploty o výšce nad 1.8m skupiny stromů nebo les nad okrajem protiváhy budovy, zvláště budovy s obsahem kovu průchody nebo podjezdy venkovní vedení NN a VN, VVN sektor C - požadavky na terén nejsou zvláště specifikovány. Terén by měl být rovinný nebo se sklonem max.10%. Nejsou přípustné: venkovní vedení NN a VN, VVN cesty a silnice s větší hustotou provozu rozsáhlá zástavba nad rovinou protiváhy hustý les převyšující vertikálně úhel 10 nad rovinou protiváhy individuální budovy převyšující vertikálně úhel 20 nad rovinou protiváhy sektor D - požadavky na terén nejsou specifikovány. Terén by měl být rovinný nebo se sklonem max.20%. Umístění televizních a rozhlasových vysílačů, stejně tak jako radioreléových bodů je uvedeno ve výkrese - Limity využití území.
SAUL s.r.o
81
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Technická infrastruktura – energetika, spoje, telekomunikace
KOMUNIKAČNÍ VEDENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 82) RR směry Radiokomunikace –
Telefónica –
10FR – RASP 10FR – KRIS FRNE – LYVR 10CR (Chrastava, mimo řešené území) – LYVR JSTD ( Ještěd ) – LYVR 10FR – LYVR LYVR – CR LYVR – JSTD
Průběh radioreléových tras je uvedeno ve výkrese - Limity využití území. Telefonní provoz v řešeném území zajišťuje telefonní ústředna HOST Frýdlant, která je optickým kabelem napojena na místní provozní oblast MPO Liberec, která je rovněž optickým kabelem napojena do celostátní telekomunikační sítě. Z HOST Frýdlant jsou vyvedeny optické kabely do jednotlivých telefonních ústředen RSU, které zajišťují spojení pro jednotlivé účastníky. Veškeré propojovací kabely mezi MPO Liberec – HOST Frýdlant a jednotlivými RSU jsou optické. Metalické dálkové kabely, které dříve zajišťovaly spojení mezi ústřednami jsou převedeny na kabely místní a slouží pro vlastní telefonický rozvod. Ve Frýdlantu se provozují 2 sdělovací kabely firmy ČEZ net a.s. a to ZOK lb - zemní optický kabel a MK lb metalický sdělovací kabel místní v rámci provozu transformovny TR 110/22kV. Ochranná pásma kabelů jsou vymezená podle Zákona č.127/2005 Sb. Ochranná pásma RR tras a MW spojů jsou platná, pokud na ně bylo vydáno územní rozhodnutí. Provozovatelé MW spojů neposkytli žádné informace o ochranných pásmech. A.3b.3.2 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Z HLEDISKA ENERGETIKY A SPOJŮ Tab.11
Bilance spotřeby paliv a energií
Název obce
EL
PP
TP
KP
Celkem
GJ/rok
GJ/rok
GJ/rok
GJ/rok
GJ/rok
Bílý Potok
4310
7535
11532
0
23377
Bulovka
7462
0
14143
0
21605
Černousy
7772
0
32118
0
39891
Dětřichov
9500
0
10068
0
19568
Dolní Řasnice Frýdlant Habartice
9356
0
7564
729
17649
113956
214567
281082
1005
610609
4783
0
8789
0
13572
33556
81576
34305
0
149437
Heřmanice
2622
0
4421
0
7042
Horní Řasnice
2409
0
4003
0
6412
Jindřichovice pod Smrkem
3812
1086
17867
0
22764
Krásný Les
5169
0
7624
0
12793
Kunratice
4811
0
6085
0
10896
Lázně Libverda
8437
73525
8645
0
90608
27474
37742
30043
0
95259
1266
0
3311
0
4578
40658
45194
41679
9236
136768
7948
0
39564
829
48341
Hejnice
Nové Město pod Smrkem Pertoltice Raspenava Višňová
ORP Frýdlant celkem 295301 461225 562843 11799 1331169 Zdroj: ÚEK LK, SCES Group a.s.,2007 Pozn. údaje za rok 2005, EL - elektrická energie, PP - plynná paliva, TP - tuhá paliva, KP - kapalná paliva
SAUL s.r.o
82
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Technická infrastruktura – energetika, spoje, telekomunikace
Frýdlantský výběžek má specifickou polohu v Libereckém kraji. Stejně jako Šluknovský výběžek je mimo Českou kotlinu a spadá do nížinné části , která se rozprostírá za naší severní hranicí.. Z toho vyplývá, že toto území je mimo hlavních magistrálních tras elektrické energie a zemního plynu. Jak elektrická energie, tak zemní plyn jsou do Frýdlantského výběžku dodávány přípojkami z vnitrozemí přes terénní předěl, který tvoří Jizerské hory. Frýdlantsko má velmi omezené vlastní zdroje primární energie Nevyskytuje se zde zdroj zemního plynu, topných olejů ani pevných paliv. Nebyl zde realizován žádný nadregionální zdroj elektrické energie. Elektrická energie je do řešeného, území dodávána z TR 110/22 kV Frýdlant - Větrov, která je napojená na VVN 110 kV distribuční síť ČEZ. Výhodou elektrizace řešeného území je skutečnost, že veškerý VN distribuční rozvod je pomocí napětí 22 kV. Toto napětí je perspektivní a nebude ve výhledu měněno. Řešené území je plošně pokryto linkami 22 kV a převážně venkovními trafostanicemi. Pouze ve dvou městech ( Frýdlant a Nové Město pod Smrkem ) je proveden VN kabelový okruh, ze kterého jsou napojeny kabelové trafostanice. Ve všech ostatních sídlech je distribuce elektrické energie zajištěna venkovním trafostanicemi. Zálohově lze řešené území zásobovat z TR 110/22 kV Hrádek nad Nisou po vedení 22 kV. Tato záloha má však velmi omezenou kapacitu. Kapacita přívodního vedení 110 kV a místního distribučního rozvodu 22 kV je pro současné zatížení vyhovující. Při žádosti o připojení velkoodběru elektrické energie bude nutno prověřit přenosové schopnosti přívodního vedení, tato činnost přísluší majiteli a provozovateli sítí, nyní je to firma ČEZ. Odtrženost od České kotliny byla příčinou opožděné plynofikace celého území, která proběhla až po roce 1990. K plynofikaci došlo v plném rozsahu tehdy určeném. Pouze Jindřichovice pod Smrkem plynofikaci odmítly a šly svoji nezávislou energetickou cestou, která spočívala ve využití obnovitelných druhů energií. Plynofikace obcí Frýdlant, Raspenava, Hejnice, Lázně Libverda a Nové Město pod Smrkem je provedena STL plynovody a ve Frýdlantě ještě původními NTL rozvody. Zbylé území ORP Frýdlant není plynofikováno a ze strany obcí není zatím zájem o jejich plynofikaci. V současné době je i možnost používání zkapalněného plynu pro jednotlivé objekty. S ohledem na řídkou zástavbu, malý zájem obyvatel se zvyšování počtu plynofikovaných obcí a podílu plynu sloužícího k vytápění neočekává. Zájmem obcí je zvýšit využití obnovitelných zdrojů (biomasa) pro vytápění. Místní systémy centrálního zásobování teplem byly vybudovány ve Frýdlantě, Hejnicích, Lázních Libverda, Raspenavě, Novém Městě pod Smrkem, Višňové a Jindřichovicích pod Smrkem. Jedinými využitelnými zdroji energií nacházejícími se v řešeném území jsou obnovitelné a druhotné zdroje energií. Vyšší využití obnovitelných druhů energií je ve dvou lokalitách. Je to v obci Jindřichovice pod Smrkem, kde jsou již od roku 2000 v provozu dvě větrné elektrárny. Dále je zde plošný zdroj tepelné energie, spalující odpadové dřevo a biomasu zásobující teplem obecní objekty v centru obce. Druhou lokalitou je Lysý vrch (obec Heřmanice), kde je v provozu již šest větrných elektráren. Další obce (Bulovka, Černousy, Horní Řasnice, Krásný Les, Višňová) mají zájem o zřízení a provozování větrných elektráren, ale potýkají se s povolením k výstavbě z důvodu nesouhlasu dotčených orgánů (možné narušení krajinného rázu). V ostatních částech řešeného území se využívá především spalování odpadového dřeva pro výrobu tepelné energie využití slunečních kolektorů pro ohřev TUV a geotermální energie pro vytápění. V území je řada malých vodních elektráren, ale potenciál vodních toků je již téměř vyčerpán. Studie na spalování biomasy mají obce Pertoltice, Višňová a zájem o tento alternativní zdroj vytápění má i podnikatel v obci Habartice. V Heřmanicích by měli zájem o pěstování biomasy. Oblast má tedy velký potenciál pro využívání obnovitelných zdrojů energie. Mikroregion Frýdlantsko má rovněž zpracovánu energetickou koncepci založenou na využívání obnovitelných zdrojů energií.
SAUL s.r.o
83
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Technická infrastruktura – energetika, spoje, telekomunikace
Velmi důležitým faktorem v energetice řešeného území jsou úspory energií. V posledních pěti letech byly podle Energetického zákona a vyhlášky č.213/2001 Sb. zpracovány energetické audity na objekty státní správy a podnikatelského sektoru. V těchto dokumentech jsou vyčísleny náklady na energie včetně návrhu opatření vedoucích k jejich snížení. Pokrytí telefonním spojením kabelovým je na velmi dobré úrovni, naopak pokrytí signálem mobilních operátorů je v ORP Frýdlant problematické. V některých obcích je kvalitní signál zajištěn pouze jedním operátorem. V obcích Habartice a Dětřichov obyvatelům ruší příjem českých operátorů polská síť. A.3b.3.3 IDENTIFIKACE ROZVOJOVÝCH LIMITŮ ÚZEMÍ Z hlediska napáječů je limitní přenosová schopnost vedení 2 x 110 kV z TR Bezděčín,, kde na výstupní vedení č. 1541 a 1542 jsou napojeny rozvodny VVN/VN Liberec – Východ, Teplárna , Pavlovice, Frýdlant, Hrádek nad Nisou a přes TR Noviny pod Ralskem je Frýdlantsko napojeno do TR Babylon. Tím je zajištěno napájení Frýdlantského výběžku ze dvou rozvoden 400/110 kV, což je dostatečné pro spolehlivou dodávku elektrické energie do řešeného území. Při značném nárůstu spotřeby elektrické energie ve výše uvedených rozvodnách VVN/VN by byly nutné úpravy dimenzí v trase napájecího VVN vedení 110 kV. Tato činnost je plně v kompetenci majitele VVN vedení, tj. ČEZ a.s, který by ji řešil. Z hlediska dodávky zemního plynu je limitních faktorem přenosová schopnost VTL plynovodu DN 200, PN 40, která doposud není vyčerpána, při napojení dalších velkoodběratelů ji bude nutno prověřit.
A.3b.4 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ENERGETIKY -
vedení 110 kV včetně transformovny 110/22kV Frýdlant - Větrov plošné pokrytí distribučním vedením elektrické energie 22 kV kapacitní VTL plynovodní rozvod
A.3b.5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ENERGETIKY, SPOJŮ -
ochranná pásma elektrických vedení a zařízení podle dle zákona č.485/2000 Sb. v platném znění resp. Vládního nařízení č.80/1957 a Vyhlášky MPE č.153/1961 Sb. ochranná pásma STL a VTL plynovodů dle zákona č.458/2000 Sb. v platném znění ochranná pásma regulačních stanic podle zákona č.485/2000 Sb. v platném znění bezpečnostní pásma VTL plynovodů a zařízení podle zákona č.485/2000 Sb. v platném znění ochranné pásmo SKAO a horizontálních anod jsou 4 metry všemi směry bezpečnostní pásmo anodového uzemnění je 100 metrů všemi směry. ochranná pásma rozvodů tepla podle zákona č.485/2000 Sb. v platném znění ochranná pásma spojových vedení podle zákona č.127/2000 Sb. v platném znění ochranná pásma dálkových kabelů – telefonních, telekomunikačních, datových ochranná pásma radioreléových zařízení radioreléové trasy ochranná pásma radionavigačního zařízení
A.3b.6 SOUHRN ZÁMĚRŮ POŘIZOVATELE A POSKYTOVATELŮ JEVŮ -
záměr na rozšíření lokality větrných elektráren na Lysém vrchu (k.ú. Kristiánov) výstavba základnové stanice sítě mobilních telefonů společnosti Vodafone Czech Republic a.s. (p.p.č.548 k.ú. Černousy).
SAUL s.r.o
84
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
A.3c
Technická infrastruktura – nakládání s odpady
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
A.3c.1 POUŽITÉ PODKLADY -
Havarijní plán pro OPR Frýdlant, KÚLK, 2006 Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje, ISES s.r.o. Praha, 2004 Frýdlantsko, podklady pro pracovní výjezd Rady libereckého kraje, KÚLK, 2002 Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko, ARR s.r.o. Liberec, 2006 Územně analytické podklady Libereckého kraje, SAUL s.r.o.Liberec, 2008 vlastní šetření na místě, 2008
A.3c.2 PODKLADY RURÚ Z HLEDISKA NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A.3c.2.1 VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI JEVŮ Z PODKLADŮ RURÚ, NÁVRH ÚPRAV Sledovaný jev skládka včetně ochranného pásma spalovna včetně ochranného pásma zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma
Č.jevu 85 86 87
Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav údaje o území - KÚLK jev se v řešeném území nevyskytuje jev se v řešeném území nevyskytuje
A.3c.2.2DOPLNĚNÍ PODKLADŮ RURÚ O DALŠÍ SLEDOVANÉ JEVY Č.jevu Sledovaný jev 119.A3c.1 jiná zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů
Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav údaje o území - KÚLK
A.3c.3 CHARAKTERISTIKY A TRENDY NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A.3c.3.1 CHARAKTERISTIKA STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ DLE JEDNOTLIVÝCH JEVŮ SKLÁDKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 85) Skládka odpadů Frýdlant - Větrov, skládka skupiny SOO3 - ostatní odpad, provozovatel ČEFROS s.r.o. se sídlem Horní Pertoltice č.p.77 (IČO 25047507). Umístění zařízení na k.ú. Frýdlant p.p.č.3832/8,9, 3874/4, 3882/5,6,7 3886/1,2, 3888/1,8, 3897, 3899/2,3,4,5,6, 3900/2, 3904, 3905, 3906, 3907, 3908, 3909, 3910, 3911/1,4, 3931/2,12,14,15,16, 3931/17,18,21, 3934/1,2, 3959/1,2. Zařízení je umístěno v oblasti bývalého čedičového lomu, který je umístěn ve vzdálenosti cca 1 km JZ směrem od hranice intravilánu města Frýdlant a cca 2 km od obce Dětřichov. Ochranné pásmo skládka SOO3 Frýdlant pásmo dle KÚLK nemá vymezeno. Tato skládka je určená, dle vyhl. č.383/2001Sb., o podrobnostech o nakládání s odpady ve znění pozdějších předpisů, pro odpady kategorie ostatní odpad, jejichž volný výluh nepřekračuje v žádném z ukazatelů limitní hodnoty výluhové třídy číslo III uvedené v tabulce č. 6.3 přílohy č.6 vyl.č. 383/2001 Sb., v platném znění, pro upravené odpady kategorie ostatní odpad, jejichž přijatelnost na jednotlivé skupiny skládek nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu (např. komunální odpad a směsný či demoliční odpad) a za podmínek stanovených v odstavci 11 § 11 vyhl.č. 383/2001 Sb., v platném znění i pro nebezpečný odpad, to znamená že nebezpečné odpady lze ukládat na skládky skupiny S za splnění podmínek: a) nebezpečné odpady jsou upraveny stabilizací (způsob hodnocení těchto odpadů je uveden v příloze č. 12), která zamezí možnost jejich reakce s jinými ukládanými odpady a s prostředím skládky, a zároveň jejich vodný výluh nepřekročí limitní hodnoty výluhové třídy III b) nebezpečné odpady jsou umístěné v uzavřených kontejnerech nebo nádobách, jejichž technické provedení musí doplňovat inženýrské bariéry skládky na úroveň požadavků skládky skupiny S – nebezpečný odpad.
SAUL s.r.o
85
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Technická infrastruktura – nakládání s odpady
JINÁ ZAŘÍZENÍ K VYUŽÍVÁNÍ, ODSTRAŇOVÁNÍ, SBĚRU NEBO VÝKUPU ODPADŮ (JEV 119.A3c.1) ZAŘÍZENÍ NA VYUŽITÍ ODPADŮ Bulovka Zařízení na využití odpadních plastů, Lacika, Arnoltice. Raspenava Zařízení k využívání textilních odpadů, CechFibre spol.s.r.o., Hejnická ul. 744. SBĚRNÉ DVORY Frýdlant Sběrný dvůr A.S.A spol.s.r.o., Raisova ulice Raspenava Sběrný dvůr pro vytříděné složky komunálního odpadu, Město Raspenava, Fučíkova ul. Nové Město pod Smrkem Sběrný dvůr pro vytříděné složky odpadu, Kovošrot Děčín, Žižkova ul. AUTOVRAKOVIŠTĚ Krásný les Autovrakoviště, Ing.Stanislav Bareš, Krásný Les 37. SBĚR A VÝKUP DRUHOTNÝCH SUROVIN Frýdlant Sběr a výkup kovů, Severočeské suroviny a.s. K.H.Máchy 1410 Sběr a výkup kovů, papíru,textilu, LOM Liberec s.r.o., Dětřichovská ul. Sběr a výkup kovů, Pragonet s.r.o., Nádražní ul. Raspenava Sběr a výkup kovů, Tomáš Berka - Dakos, Fučíkova 3241 Hejnice Sběr a výkup kovů, papíru, plastů, Karel Šulc, Hejnice 562 Nové Město pod Smrkem Sběr a výkup kovů, papíru, plastů, Karel Šulc, Žižkova ul. NAKLÁDÁNÍ S OPADY Tab.1
Nakládání s odpady
Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Pertoltice Raspenava Zdroj: KÚLK, 2007
SAUL s.r.o
Skládka ne ne ne ne ne ano ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne
Zařízení na využití odpadů, sběrný dvůr Třídění odpadů ne ano ano ano ne ano ne ano ne ano ano ano ne ano ano ano ne ano ne ano ne ano ano ano ne ano ne ano ano ano ne ano ano ano
86
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Technická infrastruktura – nakládání s odpady
TŘÍDĚNÍ ODPADŮ Na nejvyšší úrovni je třídění odpadů u měst, Frýdlant, Raspenava, Hejnice, Nové Město pod Smrkem a z obcí Jindřichovice pod Smrkem a Kunratice. Na dobré úrovni je třídění odpadů u většiny obcí frýdlantského výběžku tzn. u Černous, Dětřichova, Dolní Řasnice, Habartic, Heřmanic, Pertoltic, a Višňové. Nevytřiďují pouze kovy a mají rezervy ve třídění nebezpečných složek komunálního odpadu. Na nižší úrovni je třídění odpadů v Bílém Potoce a Bulovce. Nevytřiďují papír ani papírové obaly, mají rezervy v třídění nebezpečných složek komunálního odpadu. Bulovka nevytřiďuje navíc kovy. Na horší úrovni je třídění odpadů v Horní Řasnici, která má rezervu v třídění N odpadů, nevytřiďuje kovy a nemá vůbec komunální odpad. Tento odpad v obci zákonitě vzniká. Nejspíš bude spalován v domácích topeništích. Nejhorší úroveň v třídění odpadů v Krásném Lese. Nevytřiďují nebezpečné složky z komunálního odpadu. A.3c.3.2 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Z HLEDISKA NAKLÁDÁNÍ S ODPADY V roce 2007 bylo na území ORP Frýdlant vyprodukováno celkem 7426,073 t ostatního odpadu, a 95,770 t nebezpečného odpadu. Podrobněji viz tab.2 v níž je uvedená produkce odpadů v r. 2007 po jednotlivých druzích a obcích. Tab.2
Produkce odpadů na území ORP Frýdlant v roce 2007 v tunách
Obec
Druh odpadu kategorie O v tunách za rok 2007 Piliny a třísky Papírové obaly Plastové obaly 120103 150101 150102
Bulovka Černousy Bílý Potok Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Raspenava Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Pertoltice
0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,098 0,000 0,000
Višňová
0,000
Celkem
0,098
0,000 4,178 0,00 2,555 1,531 32,589 3,343 7,471 3,343 0,760 0,860 1,617 6,987 5,952 5,014 28,095 4,417
1,173 1,215 0,000 1,415 0,458 18,333 2,043 5,140 1,458 0,220 0,000 0,486 1,823 1,868 1,458 11,797 2,131
0,245 0,245 0,197 0,367 0,000 0,000 0,755 1,482 0,367 0,120 0,000 0,122 0,296 0,382 0,296 0,000 0,490
5,432
2,066
0,367
9,413
114,144
53,084
5,731
151,547
Suma uvedených odpadů
SAUL s.r.o
Směsné obaly Skleněné obaly 150106 150107 5,247 4,706 4,417 2,991 1,331 43,299 1,883 14,610 3,762 0,000 0,000 1,883 7,060 6,118 5,648 30,666 8,513
324,604
87
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Tab.2
Technická infrastruktura – nakládání s odpady
Produkce odpadů na území ORP Frýdlant v roce 2007 v tunách - pokračování
Obec
Druh odpadu kategorie O v tunách za rok 2007 Pneumatiky Neželezné kovy Beton, cihly
Asfaltové směsi
Měď, bronz
160103
170302
170401
Bulovka Černousy Bílý Potok Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Raspenava Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Pertoltice
160118
170107
0,000 0,000 8,440 0,790 1,650 12,900 1,100 6,210 0,360 1,200 0,000 0,950 0,000 0,770 0,830 7,520 0,020
0,000 0,000 0,041 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,193 0,120 0,000
3,320 0,000 0,000 0,000 0,000 146,190 0,000 210,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 92,860 0,000
0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 7,270 0,000 0,000 0,000 0,000
0,000 0,000 1,723 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 1,741 4,714 0,000
Višňová
4,960
0,000
0,000
0,000
0,000
Celkem
47,700
0,354
452,370
7,270
8,178
Suma uvedených odpadů
Tab.2
515,872
Produkce odpadů na území ORP Frýdlant v roce 2007 v tunách - pokračování
Obec Bulovka Černousy Bílý Potok Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Raspenava Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Pertoltice
Druh odpadu kategorie O v tunách za rok 2007 Hliník Olovo Zinek
Železo, ocel
Cín
170402
170405
170406
170403
170404
0,000 0,000 3,182 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,010 3,783 7,775 0,000
0,000 0,000 0,054 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,333 0,000
0,000 0,000 0,085 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,209 0,356 0,000
Višňová
0,000
0,000
Celkem
14,750
0,387
Suma uvedených odpadů
SAUL s.r.o
0,000 0,000 62,090 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 67,080 286,756 0,000
0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,061 0,000 0,000
0,000
0,000
0,000
0,650
415,926
0,061 431,774
88
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Tab.2
Technická infrastruktura – nakládání s odpady
Produkce odpadů na území ORP Frýdlant v roce 2007 v tunách - pokračování
Obec
Druh odpadu kategorie O v tunách za rok 2007 Směsné Směsné kovy Zemina, kamení staveb odpady Shrabky z česlí
Železné kovy
170407
191202
170504
170904
190801
Bulovka Černousy Bílý Potok Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Raspenava Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Pertoltice
0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,102 0,000 0,000
0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 10,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 35,000 0,000
0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000
0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 3,720 0,000 0,000
0,000 0,000 23,605 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 27,445 37,786 0,000
Višňová
0,000
0,000
2,000
0,000
0,000
Celkem
0,102
45,000
2,000
3,720
Suma uvedených odpadů
Tab.2
88,836 139,658
Produkce odpadů na území ORP Frýdlant v roce 2007 v tunách - pokračování Druh odpadu
kat O
v tunách
za rok 2007
Papír, lepenka
Sklo
Plasty
Kovy
Biologický odpad
Obec
200101
200102
200139
200140
200201
Bulovka Černousy Bílý Potok Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Raspenava Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Pertoltice
0,000 0,000 8,929 0,000 0,000 0,000 0,000 15,620 0,000 0,000 3,427 0,000 0,000 0,000 11,231 0,000 0,000
0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 1,000 0,000 0,000 0,000 0,000 15,500 0,000
0,000 0,000 1,458 0,000 1,160 0,000 0,000 1,794 0,000 0,000 3,632 0,000 0,000 0,000 1,119 0,000 0,000
0,000 0,000 0,00 0,000 0,000 0,000 0,000 182,160 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000
0,000 0,000 0,0 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 15,000 0,000
Višňová
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
Celkem
39,207
16,500
9,163
182,160
15,000
Suma uvedených odpadů
SAUL s.r.o
262,030
89
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Tab.2
Technická infrastruktura – nakládání s odpady
Produkce odpadů na území ORP Frýdlant v roce 2007 v tunách - pokračování Druh odpadu kategorie O v tunách za rok 2007 Komunální odpad Sm Komunální opady
Obec
200301
Odpady kategorie O
200399
Bulovka Černousy Bílý Potok Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Raspenava Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Pertoltice
celkem
199,907 79,531 141,673 96,095 133,520 1878,655 119,612 532,900 27,431 0,000 144,820 123,887 737,805 38,082 68,983 1029,552 67,770
0,000 0,000 0 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 2,520 0,000 0,000 0,000 0,000
Višňová
329,392
0,000
Celkem
5749,615
2,520
Suma celkem
5752,135
Celkem O
Tab.2
7426,073
Produkce odpadů na území ORP Frýdlant v roce 2007 v tunách - pokračování
Obec
Druh odpadu kategorie N v tunách za rok 2007 Jiná organická rozpouštědla Odpadní barvy Odpadní toner
Nechlorov. oleje
Jiné motor. oleje
070704
130205
130208
080111
080317
Bulovka Černousy Bílý Potok Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Raspenava Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Pertoltice
0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,013 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000
0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,216 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000
0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,005 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000
0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,351 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000
0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,175 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000
Višňová
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
Celkem
0,013
0,216
0,005
0,351
0,175
Suma uvedených odpadů
SAUL s.r.o
0,760
90
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Tab.2
Technická infrastruktura – nakládání s odpady
Produkce odpadů na území ORP Frýdlant v roce 2007 v tunách - pokračování
Obec
Druh odpadu kategorie N v tunách za rok 2007 Obaly obsah N Absorbční látky činidla Olejové filtry
Vyřazená zařízení
150110
160213
150202
160107
Olověné akumulátory 160601
Bulovka Černousy Bílý Potok Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Raspenava Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Pertoltice
0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,123 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000
0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,150 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000
0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,003 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000
0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,050 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000
0,000 0,000 2,034 0,072 0,000 0,103 0,000 3,381 0,060 0,000 0,150 0,000 0,075 0,285 1,790 4,300 0,000
Višňová
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
Celkem
0,123
0,150
0,003
0,050
12,250
Suma uvedených odpadů
Tab.2
12,576
Produkce odpadů na území ORP Frýdlant v roce 2007 v tunách - pokračování
Obec Bulovka Černousy Bílý Potok Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Raspenava Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Pertoltice
Druh odpadu kategorie N v tunách za rok 2007 Izolační Stavební mat. Olej a tuk materiál s As
Barvy, lepidla
Nepouž. cytostatika
170601
200127
200131
170605
200126
0,000 0,000 0,00 0,000 0,000 57,975 0,000 0,000 0,000 2,580 0,000 0,000 0,000 1,200 0,000 0,000 0,000
0,000 0,000 0,00 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,305 0,000 3,950 0,000 0,000 0,000 0,000
0,025 0,000 0,000 0,000 0,000 0,354 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,150 0,008 0,006 0,000 0,004
Višňová
0,000
0,000
Celkem
61,755
4,255
Suma uvedených odpadů
SAUL s.r.o
0,300 0,030 1,000 0,096 0,246 9,787 0,049 0,980 0,024 0,000 0,010 0,000 0,630 0,050 0,092 1,590 0,090
0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,006 0,000 0,000
0,053
0,770
0,000
0,600
15,744
0,006 82,360
91
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Tab.2
Technická infrastruktura – nakládání s odpady
Produkce odpadů na území ORP Frýdlant v roce 2007 v tunách - pokračování
Obec
Druh odpadu kategorie N v tunách za rok 2007 Jiná nepouž. léčiva Baterie, akumulátory Odpady kat. N 200132
200133
celkem
Bulovka Černousy Bílý Potok Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Raspenava Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Pertoltice
0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,002 0,000 0,000 0,000
0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,072 0,000 0,000
Višňová
0,000
0,000
Celkem
0,002
0,072
Suma celkem
0,074
Celkem odpady kat.N Zdroj: Roční hlášení o redukci odpadů v roce 2007 obcí ORP Frýdlant
95,770
Všechny obce třídí odpady a nakládání s odpady je v nich řízeno obecně závaznými vyhláškami v souladu s POH Libereckého kraje. U měst a menší části obcí je třídění odpadů na špičkové rovni, u většiny obcí je na dobré úrovni. Jediná obec Horní Řasnice nevykazuje komunální odpad a jediná obec nevytřiďuje nebezpečné složky komunálního odpadu. V řešeném území jsou tři sběrné dvory na tříděný odpad sedm výkupen druhotných surovin, dvě zařízení na využití ostatních odpadů a jedna skládka skupiny SOO. Svoz nebezpečných odpadů zajišťuje A.S.A spol. s.r.o Frýdlant, Agentura mikroregionálního rozvoje Jindřichovice pod Smrkem, Karel Šulc Hejnice, Čefros Frýdlant. Svoz ostatních odpadů zajišťuje A.S.A spol. s.r.o Frýdlant, Agentura mikroregionálního rozvoje Jindřichovice pod Smrkem, Karel Šulc Hejnice, Čefros Frýdlant, Kovošrot Děčín , ZO ČSOP Almilária Liberec, Město Hejnice, Libor Turský Nové Město pod Smrkem ATM Příbram a Karel Šulc Nové Město pod Smrkem. Vyjma textilního odpadu a plastů kategorie O, které mohou být zpracovány pro další využití v zařízeních v Raspenavě (textil) a Bulovce (plasty) a odpadů kategorie O, jež mohou být ukládány na skládku SOO Frýdlant, jsou všechny odpady kategorie O i N předávány k využití materiálovému nebo energetickému případně k odstranění do příslušných zařízení mimo řešené území. Zelené odpady respektive biologicky rozložitelný odpad vznikl pouze v Novém Městě pod Smrkem a byl předán oprávněné osobě A.S.A Frýdlant. Pravděpodobně skončil ve spalovně Termizo a.s. Liberec. Biologicky rozložitelný odpad u ostatních obcí je tradičně zpracováván na soukromých zahradních kompostech, nebo byl součástí komunálního odpadu. V řešeném území zůstává značné množství starých zátěži z minulosti. Jedná se převážně o staré skládky komunálního odpadu. Je nutná jejich sanace. Podrobněji viz kapitola C4. Zatížení životního prostředí. A.3c.3.3 IDENTIFIKACE ROZVOJOVÝCH LIMITŮ ÚZEMÍ rozvoj území je částečně omezen výskytem starých ekologických zátěží.
SAUL s.r.o
92
ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ
Technická infrastruktura – nakládání s odpady
A.3c.4 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA NAKLÁDÁNÍ S ODPADY -
dobrá úroveň třídění odpadů
A.3c.5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA NAKLÁDÁNÍ S ODPADY V rámci tématického okruhu technická infrastruktura - odpady nejsou vymezovány limity využití území (z hlediska technické infrastruktury a její ochrany). Poznámka: limity využití území u odpadů z hlediska životního prostředí jsou dle vyhlášky MŽP č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady - limity (nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů) pro jednotlivé třídy vyluhovatelnosti odpadů - limity (nejvýše přípustné koncentrace škodlivin) pro odpady pro ukládání na různé skupiny skládek - limity mísitelnosti odpadů ukládaných na skládky - limity obsahu škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu
A.3c.6 SOUHRN ZÁMĚRŮ POŘIZOVATELE A POSKYTOVATELŮ JEVŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu odpady nebyly vzneseny.
SAUL s.r.o
93