ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU ORP PŘEROV AKTUALIZACE 2014 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU ORP PŘEROV – AKTUALIZACE 2014

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

DATUM ZPRACOVÁNÍ: ŘÍJEN 2014

Tuto studii zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava IČ: 28576217, Tel.:+420 595 136 023, Web: http://rozvoj-obce.cz, E-mail: [email protected]

Autorský kolektiv: Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. – odborný garant, tvorba metodiky Ing. Ivana Foldynová – městské inženýrství a urbanismus Ing. arch. Jaroslav Sedlecký – autorizovaný architekt, problémy k řešení v ÚPD Ing. Radek Fujak Ing. Michal Samiec Ing. Jan Juráš Na spolupráci se podílelo Oddělení územního plánování Magistrátu města Přerova: Mgr. Jiří Janalík

Obsah: TEXTOVÁ ČÁST A.

Základní charakteristika SO ORP Přerov ................................................................................6

B.

Hodnoty území ........................................................................................................................ 11 B. 1. B. 2. B. 3. B. 4.

Kulturní hodnoty ................................................................................................................. 11 Přírodní hodnoty ................................................................................................................ 12 Civilizační hodnoty ............................................................................................................. 12 Limity využití území ............................................................................................................ 12

Rozbor udržitelného rozvoje – tematické rozbory SWOT analýzy .................................... 13

C.

C. 1. C. 2. C. 3. C. 4. C. 5. C. 6. C. 7. C. 8. C. 9. C. 10.

Horninové prostředí a geologie .......................................................................................... 14 Vodní režim ........................................................................................................................ 14 Hygiena životního prostředí ............................................................................................... 16 Ochrana přírody a krajiny................................................................................................... 17 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ...................................... 20 Veřejná dopravní a technická infrastruktura ...................................................................... 23 Sociodemografické podmínky ............................................................................................ 31 Bydlení ............................................................................................................................... 39 Rekreace ............................................................................................................................ 40 Hospodářské podmínky .................................................................................................... 41

Rozbor udržitelného rozvoje území ...................................................................................... 43

D.

D. 1. D. 2.

Metodika zpracování RURÚ a související legislativa ........................................................ 43 Postup zpracování RURÚ .................................................................................................. 46

E.

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek jednotlivých pilířů ..................... 52

F.

Vymezené problémy k řešení v ÚPD .................................................................................... 58

G.

Určení problémů k řešení v ÚPD ........................................................................................... 63

H.

Používané zkratky .................................................................................................................. 72

I.

Přílohy ...................................................................................................................................... 73

GRAFICKÉ PŘÍLOHY- VLOŽENO DO TEXTOVÉ ČÁSTI: -

Bilance výměry zemědělské půdy v letech 2006 a 2013 Index zastoupených registrovaných ekonomických subjektů v obci, vztaženo ke střednímu stavu obyvatel (za rok 2013) Index stáří – srovnání hodnoty za rok 2011 a 2013 Index salda migrace za období let 2008 – 2013 (vztaženo k počtu obyvatel pro daný rok) Dojížďka do škol (za rok 2014) Dojížďka za prací (za rok 2014) Kartogram vyváženosti environmentálního pilíře Kartogram vyváženosti sociálního pilíře Kartogram vyváženosti ekonomického pilíře Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

VÝKRESOVÁ ČÁST 1. Výkres hodnot 2. Výkres limitů 3. Výkres problémů 4. Výkres záměrů

1 : 20 000 1 : 10 000 1 : 20 000 1 : 20 000

5

A.

Základní charakteristika SO ORP Přerov

Správní obvod obce s rozšířenou působností (dále jen „SO ORP“) Přerov se rozprostírá na jihu Olomouckého kraje a sousedí se správními obvody obcí s rozšířenou působností Prostějov, Olomouc, Lipník nad Bečvou, Bystřice pod Hostýnem, Holešov a Kroměříž. Jedná se o území o celkové rozloze 40 082 ha. SO ORP Přerov má 3 města, 59 obcí, 80 částí obcí a 80 katastrů. Politika územního rozvoje ČR, ve znění návrhu Aktualizace č. 1, vymezuje na území SO ORP Přerov dvě rozvojové osy republikového významu:  OS8 Rozvojová osa Hradec Králové/Pardubice – Moravská Třebová – Mohelnice – Olomouc – Přerov (jedná se o území ovlivněné připravovanou rychlostní silnicí R55 v úseku Olomouc – Přerov a III. tranzitním železničním koridorem).  OS11 Rozvojová osa Lipník nad Bečvou – Přerov – Uherské Hradiště – Břeclav – hranice ČR/Rakousko (jedná se o území ovlivněné připravovanou dálnicí D1 v úseku Přerov – Hulín a rychlostní silnicí R55 v úseku Přerov – Uherské Hradiště – Břeclav, II. a III. tranzitním železničním koridorem a spolupůsobením centra Přerov). V Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 je upřesněno vymezení rozvojových os republikového významu:  OS8 – na území Olomouckého kraje prochází územím ORP Zábřeh, Mohelnice, Litovel, Olomouc a Přerov, kde zasahuje do níže popsané RO6 Přerov a dále na území obce Kokory. Úkoly pro územní plánování pro toto území jsou uvedeny v článku 8.2.3. výše uvedených ZÚR OK ve znění aktualizace č. 1.  OS11 – na území Olomouckého kraje prochází územím ORP Lipník nad Bečvou a Přerov, kde zasahuje do níže popsané RO6 Přerov a dále na území obcí Prosenice, Buk, Radvanice, Horní Moštěnice a Říkovice. Úkoly pro územní plánování pro toto území jsou uvedeny v článku 8.1.A.2.1. výše uvedených ZÚR OK ve znění aktualizace č. 1. A dále ZÚR OK ve znění aktualizace č. 1 vymezují další rozvojovou oblast nadregionálního významu.  RO6 Přerov, jež je vymezena obcemi Bochoř, Brodek u Přerova, Lhotka, Přerov a Rokytnice. Úkoly pro územní plánování pro toto území jsou uvedeny v článku 6.2.3.2. výše uvedených ZÚR OK ve znění aktualizace č. 1. RO6 Přerov je považováno za jeden z hlavních pólů rozvoje kraje a z tohoto důvodu je stanoveno, aby zde byly lokalizovány strategické rozvojové zóny kraje. Na území SO ORP Přerov Politika územního rozvoje ČR, ve znění návrhu Aktualizace č. 1, nevymezuje žádnou specifickou oblast republikového významu. V rámci ZÚR OK ve znění aktualizace č. 1 jsou zde vymezeny specifické oblasti:  ST4 – na tomto území se nachází specifická oblast s vysokou koncentrací stávající a očekávané těžby (obce Brodek u Přerova, Cítov, Císařov a část k. ú. obcí Rokytnice a Troubky) a území navržené na vymezení specifické oblasti, ve které se projevují z hlediska vzájemného srovnání obcí Olomouckého kraje problémy z hlediska udržitelného rozvoje (obce Tovačov, Oplocany, Lobodice, Uhřičice a Kojetín jsou zároveň ve specifické oblasti s vysokou koncentrací stávající a očekávané těžby; a dále se jedná o obce Polkovice, Měrovice nad Hanou, Stříbrnice a Křenovice).  ST5 – na tomto území se nachází specifická oblast s vysokou koncentrací stávající a očekávané těžby (obec Oldřichov a část k. ú. obcí Sušice a Radslavice).

6

Územím SO ORP Přerov procházejí silnice I. třídy I/55 (Olomouc – Přerov – Uherské Hradiště) a I/47 (Přerov – Lipník nad Bečvou – Hranice), které tvoří hlavní tahy silniční dopravní sítě v území. Na území SO ORP Přerov je plánovaná výstavba rychlostní silnice R55 v úsecích Olomouc – Přerov – s návazností do Zlínského kraje, která bude úsekem dálnice D1. Dle ŘSD je zahájení prvního úseku stavby (Říkovice – Přerov) naplánováno na rok 2017. Uvedení do provozu je v plánu na roky 2021 – 2023. Územím SO ORP Přerov dále prochází trasy II. tranzitního koridoru (Česká Třebová – Olomouc – Přerov – Břeclav, resp. Přerov – Ostrava – Bohumín – Polsko) a III. tranzitního koridoru (Česká Třebová – Olomouc – Ostrava – Bohumín – Slovensko). Nejvíce obyvatel a aktivit (ekonomické vazby, dojížďka do zaměstnání, za službami, vzděláním) ve SO ORP Přerov je koncentrováno do nivy Bečvy a Moravy s dominantním centrem v Přerově. Přerov je pro většinu obcí správního obvodu dominantním dojížďkovým cílem. Výjimkou jsou obce (Bezuchov, Císařov, Hradčany, Křenovice, Křtomil, Měrovice nad Hanou, Nahošovice, Nelešovice, Oplocany, Polkovice, Radkova Lhota, Radkovy, Stříbrnice, Uhřičice) v oblasti Kojetínska, Tovačovska a východní části ORP, které vykazují odlišnou spádovost. Pro tyto obce je hlavním centrem dojížďky za zaměstnáním a do školy Brodek u Přerova, Dřevohostice, Kojetín, Kokory, Pavlovice u Přerova a Tovačov.

SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ PŘEROV:

1

Beňov

2

6

Císařov

7

11

Domaželice

12

16 21 26

Kojetín (POU) Lazníky Měrovice nad Hanou

Seznam obcí v SO ORP Přerov Brodek u Bezuchov 3 Bochoř 4 Přerova Citov 8 Čechy 9 Čelechovice Horní Dřevohostice 13 Grymov 14 Moštěnice

5

Buk

10

Dobřičice

15

Hradčany

17

Kokory

18

Křenovice

19

Křtomil

20

Lazníčky

22

Lhotka

23

Lipová

24

Lišná

25

Lobodice

27

Nahošovice

28

Nelešovice

29

Oldřichov

30

Oplocany

Podolí

34

Polkovice

35

Prosenice

39

Radkovy

40

Radslavice

44

Sobíšky

45

Stará Ves

31

Oprostovice

32

Pavlovice u Přerova

33

36

Přerov

37

Přestavlky

38

41

Radvanice

42

Rokytnice

43

Radkova Lhota Říkovice

46

Stříbrnice

47

Sušice

48

Šišma

49

Tovačov

50

Troubky

51

Tučín

52

53

Uhřičice

54

Věžky

55

Vlkoš

56

Výkleky

57

Turovice Zábešní Lhota

58

Žákovice

59

Želatovice

Místní části města Přerov: 1

Přerov I-Město

2

Přerov II-Předmostí

3

Přerov III-Lověšice

4

Přerov IV-Kozlovice

5

Přerov V-Dluhonice

6

Přerov VI-Újezdec

7

Přerov VII-Čekyně

8

Přerov VIII-Henčlov

9

Přerov IX-Lýsky

10

Přerov X-Popovice

11

Přerov XI-Vinary

12

Přerov XII-Žeravice

13

Přerov XIII-Penčice

7

Místní části města Kojetín: Kojetín, Kovalovice u Kojetína, Popůvky u Kojetína. Místní části obce Beňov: Beňov, Prusy. Místní části obce Brodku u Přerova: Brodek u Přerova, Luková. Místní části obce Pavlovice u Přerova: Pavlovice u Přerova, Prusínky. Místní části obce Vlkoš: Vlkoš, Kanovsko. Graf A.1 (viz níže) znázorňuje vývoj počtu obyvatel v SO ORP Přerov v letech 1993 – 2013. Od roku 1993 je viditelný dlouhodobý pokles počtu obyvatel, který byl v roce 2007 přerušen znatelným nárůstem obyvatel. Tento nárůst byl způsoben zvýšenou mírou migrace (viz Graf A.2), která neměla dlouhého trvání, a v následujících letech došlo k opětovnému poklesu počtu obyvatel. Graf A.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Přerov v letech 1993 - 2013

Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel, Data aktuální k 31. 12. daného roku

Z následujícího grafu jsou patrné převažující záporné hodnoty všech tří ukazatelů. Pouze v roce 2007 je viditelný rapidní nárůst přistěhovalých, který v následujícím roce opětovně klesá až k nejnižším hodnotám. Hrubá míra přirozeného přírůstku dosáhla nejnižších hodnot v roce 1995. Od tohoto roku docházelo k postupnému narůstání, které se zastavilo v roce 2008. Následně přirozený přírůstek opětovně klesá.

8

Graf A.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Přerov

Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (ŽIVĚ NAROZENÍ – ZEMŘELÍ) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.

V roce 2013 činil počet ekonomických subjektů v SO ORP Přerov 16 129, což představuje 196 ekonomických subjektů na 1000 obyvatel. Ve srovnání s rokem 2012, kdy tato hodnota činila 193, došlo k mírnému nárůstu o 3 ekonomické subjekty na 1000 obyvatel. Olomoucký kraj měl pro rok 2013 215 ekonomických subjektů na 1000 obyvatel a pro celou Českou republiku bylo 256 ekonomických subjektů na 1000 obyvatel. Nezaměstnanost v SO ORP Přerov se od roku 2007 do roku 2011 postupně zvyšovala. Roku 2008 se nezaměstnanost v SO ORP Přerov mírně snížila na hodnotu 7,8 %. Vlivem hospodářské krize následně stoupla nezaměstnanost až na 12,6 % (rok 2010). A v roce 2011 opět mírně klesla na hodnotu 12 %. Podíl nezaměstnanosti v roce 2013 pro okres Přerov činil 10,7 % Pro porovnání podíl nezaměstnanosti v České republice byl 7,7 % a v Olomouckém kraji 9,8 %1. V roce 2013 měla zemědělská půda v SO ORP Přerov rozlohu 29 683 ha, což představovalo 74,05 % rozlohy území celého správního obvodu. Oproti roku 2006 došlo k úbytku zemědělské půdy, nejvýrazněji v obcích Radkova Lhota, Stříbrnice, Tučín a Žákovice (viz str. 22 Bilance výměry zemědělské půdy). Orná půda ve stejném roce zaujímala 26 381 ha. Přestože je krajina SO ORP Přerov převážně intenzivně zemědělsky obhospodařována, vyskytuje se zde několik lokalit ceněných z hlediska ochrany přírody (maloplošná zvláště chráněná území) a nacházejí se zde evropsky významné lokality území Natura 2000. Z geomorfologického hlediska území SO ORP Přerov leží na rozhraních Česká vysočina a Západní Karpaty.

1

Od ledna 2013 přešlo Ministerstvo práce a sociálních věcí na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR. Tento ukazatel nahrazuje míru nezaměstnanosti a nazývá se podíl nezaměstnaných osob. Jedná se o podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku.

9

Dalšími podcelky, které zasahují do zájmového území, jsou Krkonošsko-jesenická subprovincie, Vnější Západní Karpaty, Vněkarpatské sníženiny, Jesenická oblast, Západobeskydské podhůří, Západní vněkarpatské sníženiny, celky Nízký Jeseník, Podbeskydská pahorkatina, Hornomoravský úval a Moravská Brána, podcelky Tršická pahorkatina, Kelčská pahorkatina, Středomoravská niva, Bečevská brána a okrsky Čekyňská pahorkatina, Přáslavická pahorkatina, Tučínská pahorkatina, Jezernická pahorkatina, Dolnobečevská niva a Radslavická rovina. SO ORP Přerov je dle Strategie regionálního rozvoje (SRR) ČR pro období 2014 – 2020 zařazen mezi hospodářsky problémové regiony. To znamená, že SO ORP Přerov spadá na základě daných ukazatelů (HDP, míra nezaměstnanosti, zadluženost na 1 obyvatele, dávky v hmotné nouzi a saldo migrace) do skupiny obcí, které nepřesáhly stanovenou hranici multikriteriálního hodnocení 25 %. V tomto případě nese vinu především vyšší podíl nezaměstnaných a negativní hrubá míra migračního salda. Nárůst nezaměstnanosti je důsledkem úpadku průmyslové výroby velkých podniků (např. Kazeto, Meopta - optika, Přerovské strojírny). Lze pozorovat zvyšující se koncentraci obyvatel ze sociálně slabších skupin do Statutárního města Přerov, z čehož vyplývají problémy s nezaměstnaností, hrozbou nárůstu kriminality a jinými sociálně-patologickými jevy. V rámci Olomouckého kraje je do okresu Přerov koncentrována podpora z příspěvků operačních programů k plnění Strategie regionálního rozvoje (SRR). Díky dotační pomoci, neustále vyvíjenému tlaku na dokončení dálnice D1 a nastartování hospodářského rozvoje v regionu by mohl správní obvod vyřešit otázku problémového regionu2. Přínos investic v rámci operačních programů a očekávaný hospodářský rozvoj regionu však bude možné zhodnotit až v dlouhodobějším časovém horizontu.

2

Strategie regionálního rozvoje zaměřené na období 2014-2020. (zdroj: http://www.strukturalnifondy.cz/getmedia/1a45435f-fc8d-45ad-80ef-0584600c86ac/SRR-2014-2020-_komplet-navrh_15-10.pdf)

10

Hodnoty území

B.

V roce 2011 byly v rámci průběžné aktualizace územně analytických podkladů zpracovány průzkumy hodnot na území SO ORP Přerov. Dokumentaci zpracovalo Urbanistické středisko Brno s.r.o. Následně, v rámci 3. aktualizace ÚAP v roce 2014, byly provedeny doplňující průzkumy místních částí města Přerova. Konkrétně se jednalo o Dluhonice, Popovice a Předmostí. V grafické části jsou vybrané hodnoty vymezené ve výkrese – Hodnoty území.

B. 1. Kulturní hodnoty Kromě kulturních hodnot chráněných legislativou (limity) jsou vymezeny kulturní hodnoty, které přispívají k charakteristickým městským a krajinným kompozicím. Tyto kulturní hodnoty byly vymezeny v dokumentaci hodnotící přírodní a kulturní hodnoty: „Územně analytické podklady ORP Přerov – průzkum hodnot území“, Urbanistické středisko Brno s.r.o., červen 2011, Brno. V grafické části jsou vymezeny tyto kulturní hodnoty: 

urbanisticky cenné prostory – prostory zahrnující původní historická jádra a přilehlé zástavby obce, které jsou dokladem historického vývoje obce



scenerické cesty – cesty přímo souvisí s dynamikou terénu, podobně jako krajinné horizonty a terénní hrany. Scenerické cesty byly vymezeny v místech (komunikace I. III. třídy, případně i místní a účelové), kde se na určitém úseku cesty střídá větší počet výhledů na krajinnou scenérii nebo panorama

Vymezené kulturní hodnoty, které nejsou doloženy v grafické části, jsou však součástí datové části ÚAP: 

Architektonické objekty – vymezeny byly takové objekty, které nejsou zahrnuty mezi nemovité kulturní památky a svým architektonickým řešením se vymykají převažujícím stavebním a architektonickým prvkům v regionu.



Dálkové výhledy – charakteristické výhledy a průhledy v krajině a zastavěném území, které přispívají ke geniu loci místa.



Dominanty – dominanty byly vymezeny takovým způsobem, pokud se uplatňovaly z několika pohledů, a to jak lokálních, tak dálkových.



Horizonty – horizonty a terénní hrany se uplatňují v pohledech zejména ve východní a severní části území. Mají přímou spojitost jak s místy dálkových výhledů, tak i scenerickými cestami a dominantami.

V rámci průběžné aktualizace ÚAP byly také aktualizovány válečné hroby dle podkladů Ministerstva obrany České republiky.

11

B. 2. Přírodní hodnoty Kromě přírodních hodnot chráněných legislativou jsou v řešeném území vymezeny tyto přírodní hodnoty: 

Aleje – patří k výrazným krajinotvorným prvkům území, a to jak volné krajiny, tak zastavěného území. Při průzkumu byly hodnoceny aleje ovocné a neovocné, sledován byl druh aleje a její význam.



Solitéry – vzrostlá zeleň utvářející obraz a charakter území – charakteristickým prvkem jsou významné solitérní dřeviny na celém území, které utvářejí charakter kulturní krajiny a zastavěných částí obcí.

B. 3. Civilizační hodnoty Jedná se o hodnoty území, spočívající např. v jeho vybavení veřejnou infrastrukturou (dopravní a technickou infrastrukturou, občanským vybavením), dále v možnosti jeho dalšího rozvoje, možností pracovních příležitostí, v dopravní dostupnosti obcí, v dostupnosti veřejné dopravy, ve vlastnostech či různorodosti obytného prostředí, v možnosti využívání krajiny k zemědělským účelům apod. V grafické části jsou vymezeny stávající civilizační hodnoty spočívající v prvcích přispívajících k ochraně zdraví a života obyvatel, i jejich majetku (protipovodňová opatření), hodnoty dopravní (cyklostezky, letiště regionálního významu a dostupnost železnice).

B. 4. Limity využití území V grafické části jsou limity vyznačeny ve Výkrese limitů. Limity byly aktualizovány v rámci průběžné aktualizace ÚAP SO ORP Přerov. Převzata byla data od jednotlivých poskytovatelů a průběžně zapracovávány do datové sady ÚAP. Výkres limitů obsahuje poskytnuté limity od poskytovatelů k 10/2014. Limity využití území tvoří omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území. Právními předpisy a zvláštními právními předpisy je chápána oborová legislativa – např. energetický zákon, zákon o pozemních komunikacích, složkové zákony životního prostředí (řešící ochranu přírody a krajiny, vodu, zemědělský půdní fond, lesy, ovzduší, horní zákon) nebo zákon o ochraně veřejného zdraví.

12

C.

Rozbor udržitelného rozvoje rozbory SWOT analýzy

–

tematické

Rozbor udržitelného rozvoje území včetně vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území je aktualizován v rámci Třetí úplné aktualizace ÚAP na základě zpracovaných SWOT analýz a podkladů pro RURÚ. To znamená vyhodnocení tří základních pilířů rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Přerov postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů v platném znění. Problematika udržitelného rozvoje je hodnocena v 10 tematických oblastech, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti v platném znění. Součástí každého tématu je SWOT analýza a vymezení problémů k řešení. Zpracovaná témata:          

Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF a PUPFL) Veřejná dopravní a technická infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Hospodářské podmínky

Vlastní témata byla zpracována na úroveň jednotlivých obcí – viz samostatná textová část – „ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU ORP PŘEROV – AKTUALIZACE 2014 – KARTY OBCÍ“. Následně byla provedena SWOT analýza na úrovni správního obvodu, která je součástí každého tématu.

13

C. 1. Horninové prostředí a geologie NEROSTNÉ SUROVINY V území SO ORP Přerov jsou využitelné zdroje nerostných surovin tvořeny: - Fluviálními terasovými štěrkopísky Bečvy. Jedná se o značné zásoby těžených i netěžených ložisek, těžba probíhá z vody. Jedná se o oblast Tovačova, chráněná ložisková území se nacházejí v rozsáhlém území v prostoru Tovačova, Lobodic, Uhřičic, zasahují okrajově do Troubek. Dostávají se do střetu s ochranou přírody EVL Chropyňský luh. - Bádenskými štěrkopísky těženými na sucho – ložisková území Rokytnice, Kokory, Žeravice. - Devonskými vápenci – vysokopecní vápence v ložisku Předmostí (netěžený dobývací prostor), ložiska Radvanice, Sobíšky a další ložiska Čelechovice a Radvanice.

SESUVY Území SO ORP Přerov vzhledem ke svým geologickým podmínkám není výrazně ohroženo svahovými deformacemi. Evidovaná sesuvná území se nacházejí zejména v obcích Čechy, Dřevohostice, Křenovice, Oprostovice, Stará Ves a Přerov. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

 rozsáhlá ložiska štěrkopísků a vápenců  omezená využitelnost ložisek (Tovačov, Lobodice, Kojetín) – střety se zájmy ochrany  zásoby nerostných surovin netvoří překážku pro přírody příznivé životní prostředí a soudržnost společenství obyvatel na většině území SO ORP  možnosti sesuvů v obcích Čechy, Dřevohostice a Podolí  území bez výrazného ohrožení sesuvy PŘÍLEŽITOSTI HROZBY  možnosti využití vytěžených prostorů ekologickou obnovu území a rekreaci

pro  nekontrolovatelná těžba a tím ovlivnění přírody, krajiny a vodního režimu  nevhodné využití opuštěných dobývacích prostorů (např. skládkování, stavební plochy)

C. 2. Vodní režim VODNÍ TOKY A VODNÍ PLOCHY Celé řešené území je součástí povodí řeky Moravy, jejíž tok se v relativně krátkém úseku nachází v západní části řešeného území. Dalším významným tokem území je řeka Bečva, protékající územím od severovýchodu k jihozápadu a ústí zleva do Moravy u Troubek. Významnějšími toky v území jsou Moštěnka s přítokem Bystřičkou, ústící do Moravy u Kroměříže na jihovýchodě území SO ORP, Olešnice s přítokem Říka, ústící do Morávky v Brodku na severu území SO ORP, Haná ústící do Moravy u Postoupek, a Valová, vlévající se do Moravy u Uhřičic a odvodňující území SO ORP na západě. Území lze rozdělit na povodí Moravy, povodí Olešnice, povodí Bečvy, povodí Valové a Moštěnky.

14

Vodní toky jsou téměř ve všech svých úsecích upravené směrově i spádově a často přeložené do poměrně vzdálených míst od svého původního koryta s opevněnými břehy. Pouze některé části koryt mají přírodní nebo přírodě blízký charakter. Některá z četných původních ramen Moravy a Bečvy jsou doposud využívána jako vodní náhony (Morávka, Malá Bečva, Strhanec) často s velmi dochovaným přírodě blízkým korytem a kvalitními břehovými porosty. Průtoky ve vodních tocích jsou většinou nevyrovnané. Obecně se maximální průtoky objevují v jarních měsících (březen – duben), minimální na podzim (září – říjen). Kvalita vody v tocích se v posledních letech mírně zlepšuje. Vodní plochy jsou nejrozsáhlejší v nivě Moravy a Bečvy v oblasti těžby štěrkopísků: v Tovačově 326 ha, Kojetíně 71 ha, Lobodicích 33 ha, Uhřičicích 31 ha, v Přerově 87 ha, dále nalezneme větší vodní plochy v Prosenicích – 26 ha, Brodku u Přerova 11,5 ha, Dřevohosticích 14 ha, Měrovicích nad Hanou 25 ha a Radslavicích 15 ha. Pro zlepšení a zvýšení retenčního potenciálu krajiny je nutné zaměřit se také na budování menších vodních ploch, které nadlepší především ekostabilizující systém krajiny a dále plní protipovodňovou ochranu, a to především v menších územích ohrožovaných především při jarním tání a přívalových dešťových srážkách. Výrazně se nadlepší vodní režim i v období dlouhodobého sucha v letních měsících.

PODZEMNÍ VODY Výskyt podzemních vod je vázán zejména na nivní a terasové štěrkopísky nivy Moravy (Chráněná oblast přirozené akumulace vod – CHOPAV – Kvartér řeky Moravy dle Nařízení vlády č. 85/1981 Sb.) na něž je vázána řada jímacích objektů vody. SO ORP Přerov má poměrně menší rozsah chráněných oblastí přírodní akumulace vod pro pitné účely, je to např. prameniště Troubky a Tovačov s úpravnou vody. Na území se nachází i menší prameniště v Radslavicích, které je zdrojem pro skupinový vodovod Radslavice, a dále prameniště místního významu Sušice a Radvanice. Nachází se zde významná lokalita chráněné oblasti přírodních minerálních vod v katastru Horní Moštěnice a Brodku u Přerova.

ZRANITELNÉ OBLASTI Jsou ve smyslu předpisu EU 91/676/EHS a § 33 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) definovány jako území, kde se vyskytují: - povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo - povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Do zranitelných oblastí je zařazena celá západní část SO ORP s výjimkou katastru Křenovic u Kojetína, Popůvek u Kojetína a Kovalovic u Kojetína a oblast Tučínské pahorkatiny.

ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ Území SO ORP je v části nivy Moravy a Bečvy a navazující nivy Moštěnky, Bystřičky, Valové i Hané ohroženo záplavami. Dle stanovených záplavových území je velká část sídel zejména ve společné nivě Moravy a Bečvy výrazně ohrožena, nejvíce obce historicky založené bez ohledu na přírodní poměry a obce v místech, kde bylo původní koryto vodního toku výrazně směrově upraveno. V rámci území SO ORP Přerov, zejména při soutoku řek Moravy a Bečvy, jsou vymezena území pro realizaci protipovodňových opatření (území Troubky, Henčlov, Rokytnice, Císařov, Citov, Dluhonice, Přerov-město).

15

Další protipovodňová ochrana formou hrází je navržena také v zastavěném území obce Křtomil, Věžky, Žákovice, Oldřichov, Sušice, Lobodice a další. V řešeném území je vymezeno záplavové území a aktivní zóna záplavového území řeky Moravy v obcích Citov, Tovačov, Troubky, Lobodice, Uhřičice a Kojetín (není však doposud vyhlášeno). Dále jsou na území správního obvodu stanovena lokální záplavová území. Jedná se o území malého rozsahu v obcích: Brodek u Přerova, Hradčany, Lazníčky, Lazníky, Líšná a Nelešovice. Ke dni 30. 4. 2014 bylo nově stanoveno záplavové území vodního toku Moštěnka včetně vymezení aktivních zón. Záplavové území Moštěnky je vymezeno na území obcí Přerov, Horní Moštěnice, Věžky, Říkovice a Vlkoš. Aktivní zóna záplavového území Moštěnky je vymezena v obcích Horní Moštěnice, Věžky, Říkovice a Vlkoš. Jako závazný podklad pro územní plány obcí bylo vymezeno záplavové území a aktivní zóna řeky Bečvy, Valové a Hané. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

 přítomnost vodnatých toků Moravy a Bečvy  CHOPAV Kvartér řeky Moravy jako využitelný přírodní zdroj  část území obcí se nachází v OP přírodních minerálních vod PŘÍLEŽITOSTI

 střety se zájmy těžby štěrkopísků a CHOPAV  vysoký rozsah zranitelných oblastí  nízká retenční schopnost zemědělsky využívaných ploch a upravených vodních toků v území HROZBY

 revitalizace vodních toků  vybudování poldrů a vodních nádrží

 ohrožení vybraných částí sídel v nivě Moravy a Bečvy povodněmi  ohrožení kvality podzemních vod v důsledku nadměrné intenzifikace zemědělství a nadměrné těžby

C. 3. Hygiena životního prostředí HLUKOVÉ ZATÍŽENÍ Hlavním zdrojem hlukové zátěže venkovního prostoru na území SO ORP je v současné době pozemní doprava, a to především doprava silniční a železniční. Hygienický limit hluku z pozemní dopravy v chráněném venkovním prostoru je v současné době obecně dán ekvivalentní hladinou akustického tlaku v hodnotě 60 dB pro denní dobu (tj. 6.00 – 22.00 hod.) a 50 dB (resp. 55 dB v případě hluku ze železniční dopravy) pro noční dobu (tj. 22.00 – 6.00 hod.). Hygienické limity hluku na území SO ORP Přerov jsou překračovány především podél hlavních dopravních tahů (např. území města Přerova) a podél železnice (např. Citov, Císařov, Rokytnice, Brodek u Přerova, Dluhonice, Přerov, Lověšice, Vinary, Předmostí, Lýsky, Prosenice, Buk, Radvanice).

KVALITA OVZDUŠÍ Na celém území SO ORP je překročen celkový imisní limit i limit cílový pro ochranu zdraví lidí. Imisní limit pro ochranu vegetace je překročen na velké části území s výjimkou nivy Moravy a menších území ve východní části SO ORP.

16

Zdroje znečištění ovzduší se obecně dělí na zdroje mobilní (zejm. dopravní prostředky) a stacionární (nepohyblivá zařízení, která mohou způsobit znečištění ovzduší). Stacionární zdroje se dále podle míry svého vlivu na kvalitu ovzduší dělí na zvláště velké, velké, střední a malé. Největšími zdroji znečištění ovzduší v SO ORP jsou v současnosti: - silniční doprava, a to zejména jako zdroj polétavého prachu, oxidů dusíku a benzenu, - stacionární energetické a průmyslové zdroje především na území města Přerova a Kojetína

STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE V území je registrováno jen malé množství starých ekologických zátěží. Nejvíce starých ekologických zátěží se nachází na území města Přerova a v jeho okolí. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

 hlukem z dopravy je zasažena relativně malá  na celém území SO ORP jsou překročeny imisní část území limity PŘÍLEŽITOSTI  předcházet a omezovat překračování imisních limitů  realizace protihlukových dopravní infrastruktury s obytnou zástavbou

HROZBY riziko

budoucího  lokální vytápění tuhými palivy

opatření v rámci v území kontaktu

C. 4. Ochrana přírody a krajiny ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ: Velkoplošná zvláště chráněná území Na území SO ORP Přerov nezasahuje žádné velkoplošné zvláště chráněné území (chráněná krajinná oblast nebo národní park) Maloplošná zvláště chráněná území Na území SO ORP Přerov se nachází 9 maloplošných zvláště chráněných území (národních přírodních rezervací a přírodních památek):  NPR Žebračka - k.ú. Přerov  NPR Zástudánčí - k.ú. Lobodice, Tovačov  PP Kamenice - k.ú.Turovice  PP Na Popovickém kopci - k.ú. Přerov  PP Malé laguny - k.ú. Přerov  PP Lhotka u Přerova - k.ú. Lhotka u Přerova  PP Lesy u Bezuchova - k.ú. Bezuchov, Hradčany na Moravě, Kladníky, Pavlovice u Přerova, Prusínky, Šišma  PP Přestavlcký les - k.ú. Dobrčice, Přestavlky u Přerova, Stará Ves u Přerova  PP Vlkoš – statek - k.ú. Kanovsko Celková výměra maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) na území SO ORP je cca 800 ha – z toho připadá cca 328 ha na NPR, 472 ha na PP. MZCHÚ se podílejí na 2,0 % výměry SO ORP. 17

Rozložení MZCHÚ na území SO ORP není v závislosti na různé míře zachovalosti přírodního prostředí zcela rovnoměrné. Největší výměra MZCHÚ je situována do Pomoravní a Pobečevské nivy a zahrnuje zbytky lužních porostů a nadregionálně a regionálně významných mokřadů.

ÚZEMÍ NATURA 2000: Ptačí oblasti Na území SO ORP Přerov nezasahuje žádná ptačí oblast Natura 2000. Evropsky významné lokality Na území SO ORP Přerov se nachází 6 evropsky významných lokalit Natura 2000 (dále jen „EVL“):  CZ0714085 Morava - Chropyňský luh  CZ0710148 Přestavlcký les  CZ0710006 Dřevohostický les  CZ0714082 Bečva - Žebračka  CZ0710007 Lesy u Bezuchova  CZ0713747 Vlkoš - statek Celková výměra EVL na území SO ORP Přerov činí cca 4 264,04 ha. Největší podíl EVL najdeme v nivě Moravy a Bečvy. EVL Morava - Chropyňský Luh, se svojí celkovou rozlohou 3 205 ha zasahuje mimo SO ORP Přerov i Olomoucký kraj. EVL Žebračka o celkové rozloze 288 ha reprezentuje lužní stanoviště v nivě Bečvy. Jihovýchodně od Přerova se nachází EVL Přestavlcký les, o výměře 210 ha, reprezentující zachovalé fragmenty karpatských dubohabřin, podobně jako EVL Dřevohostický les o výměře 310 ha, severně od Dřevohostic. V severovýchodní části SO ORP se nachází EVL Lesy u Bezuchova o rozloze 250 ha. Jde o mozaiku karpatských dubohabřin, acidofilních a květnatých bučin a ovsíkových luk. Nejmenší EVL v SO ORP Přerov je Vlkoš – statek, který má rozlohu 0,04 ha. Předmětem jeho ochrany je evropsky významný druh netopýr brvitý.

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Stávající závazné vymezení územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES) na území SO ORP Přerov je obsaženo v platném dokumentu Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (nadregionální a regionální prvky ÚSES) a dále v jednotlivých územních plánech měst a obcí (tzv. lokální ÚSES). Výchozím dokumentem lokálního ÚSES je generel ÚSES zpracovaný Magistrátem města Přerova, odborem stavebního úřadu a životního prostředí. Na základě hydrického režimu stanovišť je možno rozlišit dva základní typy větví nadregionálního a regionálního ÚSES: - větve ÚSES s významným ovlivněním podzemní vodou, procházející téměř výhradně podmáčenými až vlhkými stanovišti, - větve ÚSES bez významnějšího ovlivnění podzemní vodou, procházející přednostně hydricky normálními až suššími stanovišti (obecně mezofilní větve ÚSES). Územím SO ORP prochází nadregionální větve sledující tok a nivu dvou nejvýznamnějších vodotečí v území – Moravy a Bečvy. Obě větve se skládají ze dvou os, nivní a vodní. Podél Moravy prochází osa nadregionálního biokoridoru K 142 vodní do nadregionálního biocentra 104 Chropyňský les. Z něho pak vychází nadregionální biokoridor K 136 osa vodní a osa nivní, sledující dále tok a nivu Moravy. Zároveň tu vychází podél Bečvy nadregionální biokoridor K 143 osa vodní prakticky souběžně s osou nivní a prochází celou bečevskou nivou v území SO ORP. Východní částí území prochází nadregionální osa K 151 mezofilní hájová. Je vedena od severovýchodního okraje NBC 96 Kostelecké polesí (na pomezí se Zlínským krajem) přes regionální biocentrum 159 Dřevohostický les, Maleník a Hůrku u Hranic. 18

Nadregionální ÚSES je doplněn dvěma větvemi regionálními. Jihovýchodní částí území prochází regionální větev směřující od Maleníku ke Kosteleckému polesí po svazích Bečevské brány – regionální biokoridory 1537 – 1541, regionální biocentra 158 Kudlov, 1966 Záhoří, 162 Švédské šance, OK39 – Přestavlcký les. Severní částí prochází regionální větev složená z biokoridorů RK 1520, RK 1536 s regionálním biocentrem Nad Říkou a 165 Povodí Olešnice. Nadregionální a regionální ÚSES je doplněn úrovní lokální, která je navrhována v územních plánech jednotlivých obcí.

JINÁ OCHRANA: Přírodní parky Na území SO ORP Přerov se nenacházejí žádné přírodní parky. Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky (dále jen „VKP“) jsou v zásadě dvojího typu: - významné krajinné prvky obecně vyjmenované zákonem (dále jen „VKP-Z“) – lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy; - - významné krajinné prvky registrované příslušným orgánem ochrany přírody (dále jen „VKP- R“). V případě VKP-Z je obecným problémem přesnější stanovení jejich vymezení a rozsahu, neboť žádný zákonný předpis neuvádí způsob jejich přesné identifikace. Je možno je učinit z katastrálních map, lesních map, topografických map či leteckých snímků (lesy, rybníky, vodní toky), v případě údolních niv např. z geologických či pedologických map, z rozložení vrstevnic v topografických mapách, částečně i ze stanovených zátopových území. Rašeliniště ani jezera se na území SO ORP nevyskytují. V případě VKP-R je jejich vymezení jednoznačně dáno v rámci jejich registrace. Na území SO ORP se nachází následující VKP:  VKP Moštěnický park - k. ú. Horní Moštěnice  VKP Křenovské louky - k.ú. Křenovice u Kojetína, Popůvky u Kojetína  VKP Včelínské louky - k.ú. Kojetín  VKP Dubová alej a rybník Kolečko - k.ú. Tovačov  VKP Městský park Michalov - k.ú. Přerov  VKP Vápencové zmoly - k.ú. Žeravice  VKP Malá Lipová - k.ú. Žeravice  VKP Skalice - k.ú. Žeravice  VKP Břečťan popínavý - k.ú. Přerov SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

 přítomnost maloplošných i velkoplošných  střety se zájmy těžby štěrkopísků, ochrany přírodně a krajinářsky cenných ploch, především přírody a rekreace na Tovačovských jezerech. v nivě Moravy a části nivy Bečvy  velký počet obcí s nízkým koeficientem ekologické stability  nízký podíl vodních ploch ve většině obcí

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

 realizace ÚSES a revitalizace krajiny

 nekontrolovaná těžba  kanál D-O-L zasáhne do ekosystému v krajině

19

C. 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Zemědělská půda zaujímá na území SO ORP Přerov cca 29 683 ha, což je 74,05 % z celkové výměry SO ORP, z toho je cca 26 381 ha orná půda. Zemědělské půdy jsou převážně využívány jako orná půda. Mezi obcemi s nejmenším podílem orné půdy jsou: Přerov 48,2 %, Dřevohostice 49,6 % a Kokory 49,9 %. Obce s nejvyšším podílem orné půdy jsou: Čelechovice 89,7 %, Oplocany 88,3 % a Polkovice 88,2 %. Nejmenší zastoupení zemědělské půdy mají obce, na jejichž katastru se vyskytují lesy nebo vodní plochy např. Tovačov 54,1 %, Troubky 55,2 %. Město Přerov se vymyká z hodnocení, neboť má velké výměry zastavěných a ostatních ploch. Druhým nejvýznamnějším způsobem využití zemědělské půdy jsou zahrady a ovocné sady, zabírající na území SO ORP Přerov celkovou plochu 1 595 ha, tj. 4 % celkové výměry. Z dalších způsobů využití následují chmelnice. Nachází se v největší výměře v Kokorech 128 ha, Čechách – 77 ha, celkem na území SO ORP Přerov zaujímají rozlohu 537 ha. Travní porosty jsou v území zastoupené 1 172 ha, což představuje 2,9 % celkové výměry. Vinice v SO ORP zastoupeny nejsou. V řadě případů skutečné využití půdy neodpovídá evidenčnímu stavu dle katastru nemovitostí. Pro ochranu zemědělského půdního fondu (dále jen „ZPF“) při územně plánovací činnosti je důležité zařazení zemědělské půdy do tříd ochrany vycházejících z klasifikace tzv. bonitovaných půdně ekologických jednotek (dále jen „BPEJ“). Z celkem pěti tříd ochrany zemědělské půdy jsou pro územně plánovací činnost důležité zejména první a druhá třída ochrany zahrnující nejproduktivnější půdy v daném klimatickém regionu, které jsou výjimečně (1. třída) či podmíněně (2. třída) odnímatelné pro jiné účely. Do první třídy ochrany jsou na území SO ORP zařazeny bonitně nejcennější půdy, které jsou nejvíce zastoupené v širokých údolních nivách vodních toků zejm. Moravy a Bečvy (fluvizemě a černice) a půdy na spraších (černozemě a hnědozemě). Tyto půdy výrazně převládají ve značné části území. Do druhé třídy ochrany jsou zařazeny půdy nadprůměrných produkčních schopností rozmístěné na SO ORP Přerov velmi nepravidelně, často však v návaznostech na půdy v první třídě ochrany. Půdy první a druhé třídy ochrany jsou v území zastoupeny velmi výrazně a většinou převažují nad ostatními třídami ochrany s výjimkou severovýchodní části území. V řešeném území jsou realizovány odvodnění zemědělských půd, které jsou součástí melioračních opatření sloužících k zúrodňování zemědělských půd. Meliorace jsou však často nefunkční nebo narušeny orbou, což způsobuje problémy v krajině, jako jsou podmáčení půdy, zvýšené riziko vodní eroze a celkové nebourání systému vody v krajině.

20

OHROŽENÍ PŮD VĚTRNOU A VODNÍ EROZÍ Velký podíl nedělených, velkoplošně obhospodařovaných zemědělských ploch má za následek rozvoj vodní a větrné eroze. Procesy vodní a větrné eroze působí značné ztráty na úrodnosti půd, zemědělských kulturách, kvalitě povrchových vod, apod. V rámci průběžné aktualizace ÚAP v letech 2011, 2012 a 2014 bylo provedeno šetření mezi starosty obcí a byly zjišťovány lokality s projevy eroze. Tyto plochy byly vymezeny v problémovém výkrese a jsou součástí katalogu problémů jednotlivých obcí v kapitole F. Vymezené problémy k řešení v ÚPD. Definovány jsou problémy se splachy zemědělské půdy (identifikace problému ŽP 1) a ohrožením zastavěného území extravilánovými vodami nebo rozlivem (U2). Oba problémy souvisejí s rizikem zvýšené eroze zemědělské půdy v území. K této problematice byla dále zpracována společností Ekotoxa s.r.o. studie s názvem „Zpracování podkladů k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření v Mikroregionu Moštěnka“, která navrhuje příslušná protierozní opatření na území obcí sdružených pod zmíněným mikroregionem. Náchylnost půd k vodní erozi je závislá na sklonitosti pozemků, délce svahů, půdní struktuře, textuře, propustnosti a druhu pěstované plodiny. Podporuje ji snižování podílu organických látek v půdě, velikost půdních bloků, zvyšování podílu kukuřice a cukrovky, utužování půd, nevhodná agrotechnika. Vodní eroze působí přímé škody na zemědělských kulturách, trvalé snižování půdní úrodnosti spočívající v odnosu nejcennějších částeček půdního substrátu a živin a škody způsobené zanášením vodních toků a vodních děl, poškozování komunikací a jiných staveb. Za nejdůležitější problém vodní eroze lze považovat lhostejnost uživatelů půdy k její kvalitě a ochraně a malý společenský tlak na protierozní ochranu v případě, že nedochází k přímému poškozování staveb a ohrožování obytné zástavby. Větrná eroze v území rovněž postihuje řadu pozemků, i když její projevy na polích nejsou tak viditelné jako u eroze vodní. Je podmíněna otevřeným bezlesým terénem, odstraněním velké části rozptýlené zeleně včetně polních sadů a ovocných stromořadí. V neposlední řadě ji podporují i celkové nízké srážky v oblasti. Její intenzitu zvyšuje zastoupení širokořádkových plodin, omezené používání ozimých plodin a meziplodin, snižování organického podílu v půdě (nízké dávky hnoje a zeleného hnojení). Negativním jevem velkovýrobního zemědělství je též zhutňování půd, způsobované především používáním těžké mechanizace v agrotechnicky nevhodných termínech. Dochází tak k narušení vodního a vzdušného režimu půd, projevujícímu se zejména u půd lužních v široké nivě Moravy a Bečvy.

21

22

POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Lesnatost SO ORP je velmi nízká. Lesní pozemky zaujímají 4 066 ha, což je 10 % z celkové výměry SO ORP. Ve srovnání s výměrou pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) v roce 2011 došlo k poklesu ploch o 16 ha. Nejrozsáhlejší lesní komplexy se nacházejí v nivě Moravy – a Bečvy - Kojetín 359 ha, Bochoř 198 ha, Přerov 564 ha, Troubky n. Bečvou 727 ha, Lobodice 150 ha, Tovačov 148 ha, Vlkoš 123, Uhřičice 120 ha, Citov 95 ha – jedná se většinou o přírodě blízká lesní společenstva lužních lesů většinou zařazených do EVL a nadregionálního ÚSES. Další větší lesní komplexy se nacházejí na svazích Podbeskydské pahorkatiny – Dřevohostice 261 ha, Stará Ves 112 ha a Přestavlky 120 ha. Jedná se převážně o smíšené listnaté lesy, často přírodě blízké až přirozené, které jsou většinou součástí regionálního a nadregionálního ÚSES. Lesy na úpatí Nízkého Jeseníku tvoří spíše až na výjimky jehličnaté kultury, druhově nevhodné, např. Kokory. Lesy na okraji Litenčické pahorkatiny jsou soustředěny do lesního celku v katastru Křenovice u Kojetína – 210 ha, ekologicky málo cenné druhově nevhodné. Část plochy lesů tvoří lesy zvláštního určení. Z lesů zvláštního určení zaujímají největší výměru lesy chráněných území – Žebračka a Zástudánčí. Řada obcí je však naprosto nebo téměř bezlesá – např. Císařov, Grymov, Nelešovice, Oldřichov, Želatovice. Podprůměrnou lesnatost (průměr ČR 33,9 % rozlohy) má více než 40 obcí. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

 vysoký podíl půd I a II třídy ochrany  značný ekologický význam lesů

 vodní a větrná eroze spojená s vysokým zorněním pozemků

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

 nízké zastoupení lesa a vysoký podíl orné půdy

 zvyšování stability krajiny - protierozní ochrana,  nevhodný způsob zpřístupnění krajiny, ÚSES, zalesňováním pro zemědělských pozemků zemědělskou výrobu méně vhodných půd

obhospodařování

C. 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Území SO ORP Přerov je součástí Olomouckého kraje, které leží na jihovýchodním okraji kraje a hraničí se Zlínským a Moravskoslezským krajem. Historický dopravní koridor je veden Moravskou bránou ve směru jihozápad-severovýchod. Přerov je dopravní křižovatkou, v které se sbíhají paprsčitě silnice ze všech směrů, a to jak trasy silniční, tak i železniční. V současné době lze konstatovat, že Přerov je na silniční tranzitní republikové tahy připojen velmi dobře a předpokládá se další rozvoj dopravních tras, zejména dokončení dálnice D1 v úseku Říkovice – Přerov – Lipník n.B. SILNIČNÍ DOPRAVA Základním dopravním skeletem území SO ORP Přerov jsou v současnosti silnice I. třídy: I/47 Vyškov - Kroměříž - Přerov - Hranice na Moravě - Ostrava I/55 Olomouc - Uherské Hradiště - Břeclav - st. hranice 23

Pro dopravní napojení území SO ORP Přerova na evropské silniční tahy je důležité dobudování dálnice D1 a rychlostní silnice R 55. Dopravní zátěž na stávajícím průtahu města Přerov je v současné době neúnosná. Jedná se o území s velmi intenzivní tranzitní dopravou. Pohybuje se zde denně cca 15 – 20 tis. vozidel. Dobudování silniční a dálniční sítě by se proto mělo stát významnou prioritou. Dokončením dálnice D1 a výstavbou R55 dojde k výraznému zklidnění dopravy ve městě Přerově i dalších obcích, které jsou dnes zatěžovány tranzitní nákladní dopravou. Nedokončené dopravní tepny:  D1 Říkovice - Přerov - Lipník nad Bečvou (nedostavěno)  R 55 Olomouc - Přerov - (plánováno) Silnice II. třídy:  II/150 Votice - Havlíčkův Brod - Sebranice - Prostějov - Valašské Meziříčí  II/367 Prostějov - Kroměříž - Tlumačov  II/434 Bedihošť - Přerov - Lipník nad Bečvou  II/435 Olomouc - Tovačov - Kocourovec - Ústí nad Orlicí - Lanškroun – Zábřeh  II/436 Doloplazy – Tršice – Přerov – Chropyně - Kojetín  II/490 Říkovice - Holešov - Zlín - Nivnice Jsou uvažovány obchvaty a přeložky silnic II. třídy dle příslušných projektových dokumentací, a to II/150 v k.ú. Přerov, Turovice, Lipová, Křtomil , Brodek u Přerova, II/367 v k.ú. Kojetín, Uhřičice, II/434 v k.ú. Přerov, Troubky, Tovačov, II/435 v k.ú. Tovačov, Oplocany, Polkovice, II/436 v k.ú. Přerov, Bochoř, Věžky a Vlkoš. Realizovaný je již obchvat na silnici II/150 v k.ú. Přerov, Želatovice, Čechy, Domaželice, Turovice, Lipová, Křtomil , Brodek u Přerova. Silnice II. a III. třídy jsou v řešeném území ve své poloze stabilizovány, jejich vedení je historické a odpovídá historickým dopravním vazbám v území. Silnice II. a III. třídy jsou ve špatném technickém stavu. Zhoršuje se také stav komunikací v obcích, které jsou zatíženy průjezdní nákladní dopravou (objíždění úseků silnic I. třídy I/55 zpoplatněné mýtem, zkracování cesty k dálnici, přesun nákladních aut z místních lomů apod.). Postupně, dle intenzity dopravy na jednotlivých úsecích a dle jejich dopravního významu bude nutno silnice upravovat (dle předepsané kategorie, funkční skupiny a typu). Tímto způsobem se budou postupně – dle významu a potřeby - odstraňovat na silnicích dopravní závady a upravovat jejich parametry.

24

Mapa C.1: Intenzita dopravy na území SO ORP Přerov

Zdroj: ŘSD – Sčítání dopravy 2010

Pozn.: Detailní výsledky sčítání dopravy jsou uvedeny v příloze I

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA V území SO ORP Přerov jsou vedeny železniční tratě:  č. 270 Česká Třebová - Přerov - Bohumín  č. 300 Brno - Přerov  č. 303 Kojetín - Valašské Meziříčí  č. 330 Přerov - Břeclav Nadřazený kolejový systém je tvořen tratěmi č. 270 a 330, které jsou součástí II. a III. tranzitního železničního koridoru a součástí evropského koridoru. Součástí nadřazeného kolejového systému je i trať č. 300, u které je plánována modernizace v parametrech koridorové tratě s dvoukolejovým uspořádáním. Na trati č. 303 bude provedena elektrizace. Železniční stanice Přerov je železniční křižovatkou evropského významu a stanice Kojetín je křižovatkou krajského významu, která je důležitá pro regionální dopravní spojení. Severně od Přerova je držena územní rezerva pro výstavbu vysokorychlostní tratě - větev Brno - Ostrava. VODNÍ DOPRAVA Pro plavební kanál Dunaj - Odra - Labe je držena územní rezerva dle Usnesení vlády č. 635/1996 Sb. V řešeném území je uvažován přístav v Přerově včetně jeho dopravního napojení. LETECKÁ DOPRAVA Jihozápadně od města Přerova je situováno, na katastrálním území obcí Přerov, Bochoř, Lověšice a Troubky nad Bečvou neveřejné mezinárodní letiště se smíšeným provozem. Letiště bylo až do 1. 10. 2013 základnou vojenského leteckého provozu. V dnešní době slouží letiště pro civilní potřeby. 25

Předpokládá se rozvoj letiště jako regionálního pro Přerov a Zlín se smíšeným provozem, který vyvolá rekonstrukci a modernizaci areálu. Již nyní slouží jako základna pro záchranné akce. HROMADNÁ DOPRAVA Autobusová Autobusová doprava Přerovska je realizována v rámci Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje a obsluhuje v dostatečné míře všechny obce a města. Vlaková Vlaková doprava je provozována na celostátních tratích:  č. 270 Česká Třebová - Přerov - Bohumín  č. 300 Brno - Přerov  č. 303 Kojetín - Valašské Meziříčí  č. 330 Přerov – Břeclav Tabulka C.1: Stanice a zastávky v řešeném území dle čísla tratě

Trať č.

Stanice

č. 270 Česká Třebová - Přerov - Přerov Bohumín Brodek u Přerova Prosenice č. 300 Brno - Přerov Přerov Kojetín č. 303 Kojetín - Valašské Kojetín Meziříčí č. 330 Přerov - Břeclav

Zastávka

Rokytnice u Přerova Měrovice nad Hanou Věžky u Přerova Horní Moštěnice Říkovice

Po zavedení Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje jsou železniční trati součástí tohoto dopravního systému, autobusy navazují na železniční stanice a zastávky. DOPRAVA V KLIDU Parkování a garážování vozidel jak obyvatel, tak i projíždějících turistů a návštěvníků území SO ORP Přerov je problém, který je nutno řešit podrobnější dokumentací. Města musí tuto problematiku řešit komplexně pro celé městské centrum s ohledem na obyvatele i turisty, kteří jsou zdrojem příjmů podnikatelů. Pro řešení je nutno zpracovat podrobnější dokumentaci jednotlivých sídel.

26

CYKLISTICKÁ DOPRAVA A CYKLOTURISTICKÉ TRASY Území SO ORP Přerov je turisticky atraktivní a je v současnosti protkáno bohatou sítí značených turistických tras a cyklotras. Jsou zde vedeny tyto cyklotrasy:  č. 5 Jantarova stezka Penčice - Předmostí - Přerov - Prosenice - údolí Bečvy  č. 47 Lobodice - Tovačov  č. 5040 Měrovice na Hané - Kojetín - Lobodice  č. 5042 Citov - Rokytnice - Přerov  č. 6049 Citov - brodek u Přerova  č. 6035 Radslavice - Pavlovice u Přerova  č. 6062 Pavlovice u Přerova - Šišma - Bezuchov  č. 6239 Radslavice - Tučín - Podolí - Nové Dvory - Oldřichov (Jantarová stezka) Nejvýznamnější cyklostezkou procházející územím správního obvodu je cyklostezka Bečva, která je vedena podél řeky Bečvy Moravskou Branou až na Valašsko k jejím pramenům. Tato stezka má tři úseky: Velké Karlovice – Valašské Meziříčí; Horní Bečva – Valašské Meziříčí a Valašské Meziříčí – Tovačov. Celková délka činí 152,6 km. SO ORP Přerov prochází úsek z Valašského Meziříčí do Tovačova. Záměrem města Tovačov je prodloužení cyklostezky z Troubek, kde dnes končí, až po soutok řeky Bečvy s řekou Moravou. V budoucnu je uvažováno budování dalších cyklostezek procházejících sledovaným územím. Příkladem je vypracovaná studie na vybudování „Arcibiskupské“ stezky z Kojetína do Tovačova. V území je proto třeba dále rozvíjet služby pro cykloturisty a pěší turisty v rámci rozvoje cestovního ruchu. Jsou záměry na vybudování nových úseků cyklostezek v obcích Tučín, Želatovice. Je plánováno i rozšiřování cyklostezek ve směru na Olomouc, Prostějov a Kroměříž. V obcích ležících na silnicích I. třídy je nutno rovněž budovat cyklostezky mimo silnici z důvodu bezpečnosti dopravy. Totéž platí i pro silnice II. třídy, pokud je na nich vyšší intenzita dopravy a je po nich cyklistická doprava vedena. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

 dobrá dopravní dostupnost území, zejména města Přerova  historicky stabilizované železniční koridory

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

 vyvedení tranzitní dopravy ze zastavěných území  dlouhodobá stavební uzávěra pro koridor měst a obcí budováním D1, R55 a obchvatů obcí kanálu D-O-L a železničního koridoru VRT silnicemi II. tř.  nárůst hlukového zatížení, vytvoření barier v krajině liniovými stavbami  zvyšování bezpečnosti dopravy budováním cyklostezek v městech a obcích  kanál D-O-L zasáhne do ekosystémů  kanál D-O-L posílí dopraní infrastrukturu v krajině, do vodního režimu krajiny, zábor Přerovska v návaznosti na evropské vodní cesty ZPF  záměr budovat tranzitní dopravní stavby D1 a R55  záměr budovat obchvaty obcí silnic II. tř.  rozvoj cyklistické dopravy v sídlech a cykloturistických tras v krajině

27

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Většina obcí na území SO ORP Přerov je vybavena veřejným vodovodem. Chybějící systém veřejného zásobování vodou je u obce Čelechovice, Lhotka a Nelešovice. Hlavní dodávka pitné vody pro jednotlivé obce je ze skupinového vodovodu Přerov se zdroji Tovačov – Troubky, vrty Brodek u Přerova (rezerva – mimo provoz). Záložním zdrojem pro zásobování Přerovska je přivaděč Fulnek – Hranice (III. větev Ostravského oblastního vodovodu). Dále je na území ORP Přerov provozován vodovod SV Záhoří (zdrojem je JÚ Ústí), SV Kojetín (JÚ Klopotovice, Troubky). Sušice – vlastní vodovod, zdrojem vody je studna Oldřichov – napojen na systém Sušic Stávající koncepce zásobování pitnou vodou v řešeném území je vyhovující a měla by být zachována i do budoucna. Z nadmístního hlediska jsou v SO ORP Přerov zapracovány tyto záměry ze ZÚR:  plocha zátopy suché nádrže Domaželice  plocha vhodná pro akumulaci vod – Radkovy

ODKANALIZOVÁNÍ Město Přerov a město Kojetín jsou odkanalizovány s napojením na městskou čistírnu odpadních vod. Výjimkou jsou některé místní části, kde napojení na čistírnu odpadních vod doposud chybí (např. Kozlovice, Dluhonice, Čekyně). Dále jsou vybudovány čistírny odpadních vod v obcích: Brodek u Přerova, Troubky, Tovačov, Dřevohostice, Lazníky, Oldřichov, Oprostovice, Pavlovice u Přerova, Prosenice, Rokytnice, Stará Ves, Sušice, Šišma, Uhřičice, Vlkoš, Zábeštní Lhota. Obec Horní Moštěnice a Rokytnice přečerpává odpadní vody na ČOV Přerov. Napojení na ČOV Kojetín se uvažuje u obcí Oplocany, Polkovice, Lobodice. Podle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje je uvažováno s výstavbou čistíren u obcí: Beňov, Bezuchov, Bochoř, Buk, Císařov, Cítov, Čechy, Čechovice, Dobrčice, Domaželice (společná ČOV Čechy), Grymov, Hradčany, Kokory, Křenovice, Křtomil, Lazníčky, Lhotka (napojení na ČOV Přerov), Lipová, Líšná, Měrovice nad Hanou, Nahošovice, Nelešovice (možnost společné ČOV s obcí Čelechovice), Podolí, Polkovice, Přestavlky, Radkova Lhota, Radkovy, Radslavice, Radvanice (společná ČOV s obcí Buk), Říkovice, Sobíšky, Stříbrnice, Tučín (společná ČOV s obcí Želatovice), Turovice (společná ČOV s obcí Dřevohostice), Věžky, Výkleky, Žákovice, Želatovice. Realizace těchto záměrů je pak odvislá od získání finančních prostředků. Ve většině případů je navržena nová kanalizace zakončená čistírnou odpadních vod po roce 2015. Vzhledem k menším rozpočtům malých obcí se předpokládá budování kanalizací nejdříve ve větších obcích.

28

ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM, TEPLEM Z nadmístního hlediska jsou v SO ORP Přerov zapracovány tyto záměry ze ZÚR:  vymezení trasy VVTL plynovodu DN 700 Hrušky – Příbor  vymezení trasy VVTL plynovodu Horní Štěpánov – Mostkovice – Kojetín, záměr P10 Dalšími záměry z hlediska nadřazených sítí jsou návrhy VTL plynovodů Císařov – Brodek u Přerova a Bochoř – Radslavice – Trnávka vyplývající z Územní energetické koncepce Olomouckého kraje. Všechny obce v řešeném území SO ORP Přerov jsou plynofikovány, zásobování plynem je realizováno přes soustavu VTL plynovodů a VTL regulačních stanic. Ve většině obcí jsou realizovány středotlaké plynovody. V řešeném území SO ORP Přerov je provozováno centrální zásobování teplem (CZT) ve dvou městech – Přerov a Kojetín, a to prostřednictvím výroby tepla v teplárně Přerov, nebo prostřednictvím sídlištních či blokových kotelen na zemní plyn. Ani v jednom případě soustavy nezasahují do jiné obce. V ostatních obcích je zásobování teplem decentralizované. S rozšiřováním CZT se v současnosti nepočítá, nelze je však vyloučit ve výhledu. ZÁSOBOVÁNÍ EL. ENERGIÍ Z nadmístního hlediska jsou v SO ORP Přerov zapracovány tyto záměry ze ZUR:  vymezení trasy vedení VVN 400 kV č. 456 Nošovice - Prosenice  územní rezervu pro koridor nových vedení 400 kV sloužící k vyvedení elektrického výkonu z plánovaného velkého energetického zdroje v Blahutovicích (Moravskoslezský kraj) Na území SO ORP se nenacházejí klasické zdroje elektrické energie a proto je celé území charakteristické importem elektrické energie z jiných regionů. Výjimku tvoří fotovoltaické elektrárny. V řešeném území se nachází významný uzel přenosové soustavy – transformační stanice 400/220/110 kV Prosenice. Dále se v území nachází rozvodny TS 110 kV Přerov – Dluhonice a Kojetín – Račov. Vedení vysokého napětí zajišťuje rozvod elektrické energie do všech obcí. Vedení nízkého napětí zajišťuje dílčí vedení v obcích. S výjimkou centrální části měst Přerov a Kojetín je naprostá většina vedení venkovního provedení, převážně na betonových sloupech. Přenosová kapacita vedení i transformačních stanic je z hlediska rozvoje území dostatečná. SPOJE, TELEKOMUNIKACE Nad řešeným územím SO ORP Přerov procházejí paprsky radioreléových tras ve správě Českých radiokomunikací a.s. a O2 - ochrana paprsku přichází v úvahu pouze v případě extrémně vysokých staveb, např. větrných elektráren, situovaných ve vzdálenosti do 200 m od osy paprsku. V těchto případech je nezbytně nutné předkládat záměry takových staveb k posouzení provozovateli. Dále řešeným územím procházejí trasy optických kabelů. Optická kabeláž je vedena přes území obcí: Beňov, Brodek u Přerova, Buk, Císařov, Čelechovice, Dobrčice, Horní Moštěnice, Kojetín, Kokory, Krčmaň, Lazníky, Lobodice, Majetín, Oldřichov, Osek nad Bečvou, Pavlovice u Přerova, Podolí, Prosenice, Přerov, Přestavlky, Radvanice, Rokytnice, Říkovice, Stará Ves, Sušice, Tršice, Tučín, Uhřičice, Velký Týnce, Vlkoš a Želatovice. Na území se nacházejí zařízení mobilních operátorů – O2, T-Mobile, Vodafone.

29

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

 vysoké zastoupení obcí napojených na veřejný  chybějící systémy odkanalizování a likvidace vodovod odpadních vod  vysoká úroveň zásobování plynem  stabilizovaná síť el. energie spojů

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

 dostavba chybějící technické infrastruktury,  umisťování rozsáhlých fotovoltaických elektráren zejména v případě vodovodů a kanalizací v krajině zakončených s ČOV  rozšiřování využití obnovitelných zdrojů pro zajištění centrálního vytápění – biomasa  využití prostředků z fondů EU na spolufinancování dopravní a technické infrastruktury  rozšíření datových sítí

NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Nakládání s odpady na území SO ORP Přerov se v současnosti kromě příslušných legislativních předpisů řídí především Plánem odpadového hospodářství Olomouckého kraje a obecně závaznými vyhláškami jednotlivých měst a obcí. Ke sběru využitelných složek komunálního odpadu na území SO ORP slouží: sběrná místa – tj. stanoviště sběrných nádob na veřejných prostranstvích; sběrná střediska odpadů (SSO); komerčně provozované sběrny druhotných surovin, jen zčásti zahrnuté do systému nakládání s odpady. Nebezpečné složky komunálního odpadu lze převážně ukládat v SSO nebo je možno využít formy mobilního svozu speciálním vozidlem. Zbytkový komunální odpad je svážen pověřenou organizací na skládku (Hradčany). Ve správním obvodu byla umístěna skládka pro Tovačovsko a Kojetínsko, která se nachází na území obce Němčice nad Hanou. Je zde možnost ukládat nebezpečné odpady, odpady kategorie ostatní s vyšším podílem biologicky rozložitelné složky a odpadů kategorie ostatní s nižším podílem biologicky rozložitelné složky. V souvislosti s tříděním odpadů jsou všechny obce správního obvodu povinny určit místa, kam mohou občané odkládat komunální odpad a třídit jej. V souladu se zákonem o odpadech jsou občané povinni třídit odpad na papír, sklo, pet-lahve, nápojové kartony, nebezpečný odpad, objemný odpad a zbytkový odpad. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

 vybudovaný funkční systém nakládání s odpady na území SO ORP  existence řízené skládky

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

 vybudování spalovny a využití tepelné energie pro zásobování území (města Přerova) teplem

30

C. 7. Sociodemografické podmínky Správní obvod SO ORP Přerov tvoří 59 obcí. Převážně jde o malé obce. K 1. 1. 2014 mělo 12 obcí v řešeném území méně než 200 obyvatel a 23 obcí méně než 500 obyvatel. Větších obcí 1 000 – 4 999 obyvatel bylo 8. V území leží tři města Tovačov (2 508 obyvatel), Kojetín (6 263 obyvatel) a největší Přerov (44 538 obyvatel). K 1. 1. 2014 ve správním obvodu ORP Přerov žilo 82 255 obyvatel. Trend ve vývoji obyvatel byl v období let 2005 až 2009 mírně pozitivní, došlo k obratu z negativního vývoje, kdy docházelo v území ke kontinuálnímu úbytku počtu obyvatel, především v důsledku úbytku obyvatelstva přirozenou měnou. Od roku 2005 byla situace pozitivnější, počet obyvatel v území se mírně zvyšoval, ale zejména díky aktivnímu migračnímu saldu. Ke dni 1. 1. 2014 žilo v Olomouckém kraji 636 356 obyvatel, z toho bylo v SO ORP Přerov 82 255 obyvatel. To je o 1 162 lidí méně než v roce 2011. V celém kraji dochází k poklesu počtu obyvatel, kromě SO ORP Litovel a SO ORP Olomouc. Zde je patrný mírný nárůst počtu obyvatelstva. Tabulka C.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Olomouckého kraje mezi lety 2001, 2011 a 2014

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011

Rok

SO ORP 1991

2001

2011

2014

Absolutně Relativně [%]

Hranice

34 608

34 910

34 717

34 492

-193

-0,6

Jeseník

42 583

42 413

40 657

39 910

-1 756

-4,1

Konice

12 112

11 720

11 140

10 984

-580

-4,9

Lipník nad Bečvou

15 476

15 442

15 370

15 267

-72

-0,5

Litovel

23 540

23 341

23 664

23 748

323

1,4

Mohelnice

18 444

18 825

18 774

18 592

-51

-0,3

Olomouc

157 056

158 717

161 909

162 502

3 192

2

Prostějov

100 096

98 170

98 525

98 239

355

0,4

Přerov

88 295

85 534

83 417

82 255

-2 117

-2,5

Šternberk

24 512

24 119

23 751

23 576

-368

-1,5

Šumperk

73 593

73 601

71 345

70 621

-2 256

-3,1

Uničov

23 091

23 096

22 906

22 648

-190

-0,8

Zábřeh

33 935

33 929

33 771

33 522

-158

-0,5

Olomoucký kraj

647341

643 817

639 946

636 356

-3871

-0,6

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Běžná evidence obyvatel k 1. 1. 2014

31

SO ORP Přerov je velmi členitý správní obvod, který je tvořený 59 obcemi, kde s nejmenším počtem obyvatel je obec Lhotka (57 obyvatel). Věková struktura obyvatelstva v řešeném území je nepříznivá. Podíl seniorů nad 65 let je vyšší než počet dětí ve věku 0 – 14 let. Index stáří byl v r. 2011 125,6. Do roku 2013 se index stáří navýšil na hodnotu 134,2, což je nejvyšší hodnota ze všech SO ORP v Olomouckém kraji. Graf C.1: Srovnání indexu stáří v SO ORP Přerov a Olomouckém kraji

Zdroj dat: ČSÚ; SL DB 2001, SLDB 2011, Veřejná databáze aktuální k 1. 1. 2013

Nejvyšší index stáří v rámci SO ORP Přerov, měla obec Radkova Lhota (v roce 2013 činil 950). Tato hodnota je způsobena vysokým podílem obyvatelstva v postproduktivním věku (51,6 %). Tento údaj je, ale zkreslující, neboť se v obci nachází domov pro seniory. Druhá nejvyšší hodnota indexu stáří je v obci Věžky (216,7). Obec s nejmladším obyvatelstvem jsou Čelechovice, kde index stáří pro rok 2013 byl 52. V dlouhodobém vývoji je vidět velká změna ve věkové struktuře obyvatel v ORP Přerov (viz srovnání v přiloženém kartogramu). V celém území je viditelné stárnutí populace.

32

Daňová výtěžnost obcí představuje výši daňových příjmů obce vyjádřenou na obyvatele. Konkrétně se jedná o tyto příjmy: Místní poplatky; Odvod z loterií a podobných her kromě výherních hracích přístrojů; Odvod z hracích přístrojů; Odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu; Poplatky za odnětí pozemků plnění funkcí lesa; Správní poplatky; Daně s příjmů fyzických osob; Daně s příjmů právnických osob; Daň z přidané hodnoty. V roce 2013 byla ve SO ORP Přerov daňová výtěžnost 12 600 Kč na obyvatele. Oproti minulým rokům jde o nárůst hodnoty. Daňová výtěžnost v Olomouckém kraji od roku 2010 do roku 2011 mírně klesla, ale v roce 2013 došlo k opětovnému nárůstu na 11 900 Kč na obyvatele. Tabulka C.3: Daňová výtěžnost v SO ORP Olomouckého kraje (v tis. Kč)

SO ORP

Daňová výtěžnost (v tis. Kč) 2010

2011

2013

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2010

2011

2013

Hranice

335 756,90

333 522,50

402 924,33

9,7

9,6

11,7

Jeseník

400 969,20

391 603,90

483 333,56

9,7

9,6

12,1

Konice

93 622,80

92 710,40

121 530,19

8,4

8,3

11,1

Lipník nad Bečvou

143 778,30

146 099,80

174 053,16

9,3

9,5

11,4

Litovel

220 623,10

220 677,80

282 653,70

9,3

9,3

11,9

Mohelnice

171 618,30

171 861,30

215 493,58

9,2

9,2

11,6

Olomouc

1 866 908,10

1 829 144,90

2 044 768,00

11,6

11,3

12,6

Prostějov

1 015 642,10

948 018,60

1 153 397,13

10,3

9,6

11,7

Přerov

843 659,10

823 368,30

966 561,44

10

9,9

11,8

Šternberk

226 583,30

235 982,20

288 859,23

9,5

9,9

12,3

Šumperk

695 689,90

687 320,30

825 935,82

9,7

9,6

11,7

Uničov

224 497,20

230 326,20

271 347,24

9,8

10,1

12,0

Zábřeh

291 080,60

289 527,90

365 472,43

8,7

8,6

10,9

6 530 428,80

6 400 164,10

7 596 329,81

10,2

10,0

11,9

863 859 198,99 890 250 033,52 922 404 419,21

82,1

84,8

87,8

Olomoucký kraj Česká republika

Zdroj dat: MF ČR Monitor, Bilance příjmů

33

34

Přes rozsáhlou podnikatelskou činnost si lidé stěžují na nedostatečnou nabídku služeb pro obyvatelstvo a řemesel i sociálních služeb. Vzdělání obyvatelstva v SO ORP Přerov odpovídá celkové úrovni vzdělání v ČR i Olomouckém kraji s velmi mírně nižšími podíly obyvatel s vyššími stupni vzdělání (úplné střední s maturitou, vyšší a vysokoškolské). Velké rozdíly ve vzdělanostní struktuře v ČR jsou však v jednotlivých velikostních skupinách obcí. Jednoznačně ukazují, že převahu nižších stupňů vzdělání ve venkovském osídlení. Naopak, města nad 100 000 obyvatel, mají výrazně vyšší podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Samotné město Přerov má podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel 12,76 %, přičemž průměrná hodnota správního obvodu je 7,73 %. Největší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je v obci Grymov, kde je tato hodnota vysoce nadprůměrná i ve srovnání s celou ČR. Ze 143 obyvatel obce Grymov v roce 2011, jich bylo 31 vysokoškolsky vzdělaných (podíl 21,67 %). V roce 2011 byl největší podíl obyvatelstva SO ORP Přerov zaměstnán v průmyslu (28,7 %). V zemědělství pracovalo 2,7 % (méně než v celém Olomouckém kraji), ve venkovských obcích byl tento podíl významně vyšší. Ve stavebnictví pracovalo 7,1 % obyvatelstva. Ostatní pracovali v nejrůznějších odvětvích služeb, především v oblasti školství, zdravotnictví a sociální činností, obchodu, opravárenství, dopravy, pošty a telekomunikací. Míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2011 pro SO ORP Přerov byla 12,3 %. Trend míry nezaměstnanosti je rostoucí. V obcích Měrovice, Sobíšky, Líšná a Domaželice míra nezaměstnanosti přesahovala 20 %. Od ledna 2013 přešlo Ministerstvo práce a sociálních věcí na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR. Tento ukazatel nahrazuje míru nezaměstnanosti a nazývá se podíl nezaměstnaných osob. Jedná se o podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Podle podílu nezaměstnaných osob, je v rámci Olomouckého kraje na tom nejhůře okres Jeseník. Co se týče okresu Přerov, nejvyšší hodnota byla v roce 2010 13,2 %, následně v roce 2013 došlo k mírnému poklesu na 11,9 %. Podíl nezaměstnanosti v okrese Přerov je výrazně horší než v celém Olomouckém kraji a České republice. Graf C.2: Podíl nezaměstnaných v SO ORP, kraji a ČR v letech 2010-2013

Zdroj dat: ČSÚ; Veřejná databáze; Data aktuální k 31. 12. daného roku

35

Tabulka C.4: Podíl nezaměstnaných osob v okresech Olomouckého kraje

Okres

Podíl nezaměstnaných osob [%] 2010

2011

2012

2013

Jeseník

13,2

11,4

11,7

11,9

Olomouc

8,2

7,6

8,1

9,2

Prostějov

8

7,3

7,8

8,3

Přerov

9,6

8,9

9,6

10,7

Šumperk

9,8

9,1

9,8

10,5

Olomoucký kraj

9,1

8,3

8,9

9,8

Česká republika

7,0

6,7

6,8

7,7

Zdroj dat: ČSÚ; Veřejná databáze; Data aktuální k 31. 12. daného roku

V rámci 3. aktualizace ÚAP byl zpracován kartodiagram s vyhodnocením salda migrace (viz níže) a kartogramy zobrazující převažující dojížďku za prací a do škol. Kartodiagram vyjadřuje absolutní hodnoty salda migrace v jednotlivých letech a hrubou míru migračního salda za období let 2008 – 2013 (hodnoty jsou přepočteny ke střednímu stavu obyvatelstva pro daný rok). V kartogramu je posouzena hodnota indexu salda migrace. Záporné hodnoty, tedy úbytek obyvatel, jsou vyhodnoceny jako negativní nebo výrazně negativní, na rozdíl od hodnot kladných, kde je bilance počtu obyvatel za zvolené období kladná. Cílem zobrazení diagramu je zejména sledování trendu salda migrace (jeho rozkolísanost, nebo naopak trvalý nárůst nebo pokles). Saldo migrace vyjadřuje rozdíl v počtu přistěhovalých a vystěhovalých v obcích pro daný rok. Následující kartogramy, znázorňující dojížďku za prací a do škol, vznikly na základě dat ze SLDB 2011. Diagramy znázorňují počet osob, které za prací nebo do školy dojíždějí do obce Přerov. Kartogramy vyjadřují počet obcí, které dojíždějí do dané obce za zaměstnáním nebo do škol. Ze získaných dat jsou patrná centra dojížďky, konkrétně se jedná o obce Dřevohostice, Tovačov, Kojetín a Přerov a odlišná spádovost zejména okrajových částí SO ORP.

36

37

38

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

 u velkého počtu obcí aktivní migrační saldo

 sídelní struktura s velkým počtem velmi malých obcí  struktura vzdělání vhodná pro rozvoj podnikání v průmyslu, stavebnictví, zemědělství a mnohých  nepříznivá věková struktura obyvatelstva oborech služeb  nízký průměrný příjem  vysoká nezaměstnanost v území

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

 výstavba dálnice D1

 úbytek obyvatelstva přirozenou měnou

 příprava ploch vhodných pro usídlení nových  podniků   rozvoj služeb a vybavenosti měst i venkovských obcí 

stárnutí obyvatelstva zhoršení atraktivity území a pokles migrace do území odliv mladých lidí za lepšími příjmy a bydlením

C. 8. Bydlení K roku 2011 bylo v obcích SO ORP Přerov celkem 14 057 trvale obydlených domů s průměrným stářím 47,7 roků. Celkový bytový fond představoval 36 390 bytů, 16 909 v rodinných domech. Trvale obydleno bylo 89,1 % bytů, neobydlených bylo 10,9 %. V kategorii rodinné domy mělo vodovod 92 %, vlastní splachovací záchod 92,2 % a vlastní koupelnu 93,2% obydlených bytů. Dále 27,3 % obydlených bytů v rodinných domech mělo žumpu či jímku a na plyn bylo napojeno 73 % bytů. V kategorii bytové domy vodovod mělo 95,5 %, vlastní splachovací záchod 95,3% a vlastní koupelnu 94,9 % obydlených bytů. Na žumpu nebo jímku bylo napojeno jen 1,6 % obydlených bytů. Plyn mělo zavedeno 74,9 % bytů. Výstavba bytových domů je nízká, preferuje se výstavba rodinných domů v menších satelitních obcích. V oblasti bydlení je území SO ORP Přerov přitažlivá možnost získat relativně levné stavební pozemky pro výstavbu rodinných domů. Někteří stavebníci využívají velmi nízké ceny pozemků v nejmenších obcích, i když vybavenost těchto obci je minimální. Pro malé a stárnoucí obce je to velká šance. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

 dobrá vybavenost bytových domů

 značný podíl neobydleného bytového fondu ve vybraných venkovských obcích

 levné pozemky ve venkovských obcích

 chybějící kanalizace a ČOV v malých venkovských obcích

zejména

 nízká výstavba bytů v bytových domech v Přerově  nízký počet novostaveb

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

 výstavba bydlení pro mladé lidi

 nedostatek levnějších bytů (migrace do jiných území)

 výstavba bydlení pro seniory

pro

mladé

 chátrání neobydleného domovního fondu 39

C. 9. Rekreace Ve SO ORP Přerov se nachází 6 stálých kin, 1 divadlo, 4 muzea, více než 60 veřejných knihoven a řada ostatních kulturních zařízení (často bývalé kulturní domy), 11 středisek pro mládež a 73 sakrálních staveb. Nejlépe je vybaveno město Přerov. Dobrou nabídku kulturních zařízení lze také najít v dalších městech území, v Kojetíně a Tovačově. V území se nacházejí 2 městské památkové zóny, v Přerově a Tovačově a 2 vesnické památkové zóny v Staré Vsi a Lhotce u Přerova a množství dalších kulturních památek. Jedná se jak o památky, které jsou předmětem památkové ochrany, tak o památky místního významu, zejména s církevní tématikou (boží muka, kříže, …) Podmínky pro sportovní aktivity zajišťuje asi 100 hřišť s provozovatelem, 51 tělocvičen, včetně školních, 9 otevřených stadionů, 1 krytý, 1 zimní stadion, 11 koupališť a bazénů, z toho 1 krytý bazén a dalších 58 zařízení pro tělovýchovu a sport se správcem nebo provozovatelem. Nejlépe vybavené pro sportovní aktivity je opět město Přerov. K nejčastějšímu vybavení venkovských obcí v oblasti kultury patří veřejná knihovna, kulturní dům nebo podobné zařízení a sakrální stavba. Podmínky pro sportovní život zajišťují hřiště a tělocvična. Pokud se daří naplnit tato zařízení přitažlivými kulturními a sportovními činnostmi a zařízení odpovídají současným technických a estetickým požadavkům, pak lze toto základní vybavení považovat za vyhovující potřebám malých venkovských obcí s omezenými finančními prostředky. Dalším zvláště odlehlejších obcí v řešeném území je nedostupnost letních či krytých koupališť. V území je několik přírodních vodních ploch vhodných ke koupání či rekreaci, zejména na Přerovsku a Tovačovsku. Podmínky pro zimní rekreaci jsou vzhledem k charakteru území velmi omezené. Potenciál cestovního ruchu není v území zanedbatelný, zejména možnosti jsou v oblasti rozvoje poznávací turistiky, cykloturistiky, agroturistiky a ekoturistiky. V území je však potřeba postupně budovat přitažlivá sportovní a kulturní zařízení, která by nejen zlepšila podmínky pro rekreaci a volnočasové aktivity místních obyvatel, ale podpořily by i rozvoj cestovního ruchu a rozvoj ubytovacích a stravovacích zařízení. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

 prostory pro společenský a kulturní život

 nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu a s tím související nerozvinutý  dobrá nabídka občanské vybavenosti v Přerově potenciál turistických zajímavostí (např. a menších městech pravěké naleziště Předmostí, památky na  dobré podmínky pro rozvoj cykloturistiky, dobu působení J. A. Komenského, agroturistiky a ekoturistiky Tovačovský zámek aj.)  zajímavá historie a pamětihodnosti Přerova a Tovačova PŘÍLEŽITOSTI HROZBY  využití potenciálu kulturního a přírodního dědictví

40

C. 10. Hospodářské podmínky Podnikatelské subjekty sídlící ve správním obvodu SO ORP Přerov nejčastěji podnikají v oblasti obchodu, prodeje, oprav a pohostinství, ostatních obchodních služeb, průmyslu, stavebnictví, ostatní veřejné a sociální služby a zemědělství. Celkem na území SO ORP Přerov v roce 2013 působilo 16 129 ekonomických subjektů, což představuje pokles oproti období 2011 o cca 281 subjektů. Na 1000 obyvatel připadá v průměru 196 podnikatelských (ekonomických) subjektů. Olomoucký kraj měl pro rok 2013 215 ekonomických subjektů na 1000 obyvatel a v celé České republice bylo 256 ekonomických subjektů. Vyhodnocení takto vymezeného indexu ekonomických subjektů bylo provedeno v níže uvedeném kartogramu (detail kartogramu můžeme najít v přílohách). Zjištěné hodnoty jsou rozděleny do pěti intervalů. Jako střední interval hodnocení (střední hodnota indexu) byl zvolen interval kolem průměrné hodnoty SO ORP Přerov (196,1). Na území SO ORP Přerov se vyskytují převážně průměrné až nadprůměrné hodnoty. Obce s nejnižším indexem jsou Radkova Lhota a Císařov.

Výhodu pro ekonomický rozvoj v řešeném území je silné centrum - město Přerov, které představuje nezastupitelný stabilizační a rozvojový prvek pro okolní venkovský prostor. Zde se koncentruje nejvyšší podíl ekonomických a sociální aktivit, které jsou představovány vyšším podílem a rozmanitou strukturou výrobního sektoru (sekundéru) a především však služeb (terciéru), případně pak služeb s vysokou přidanou hodnotou (kvartéru). Nezastupitelná je i role malých měst Kojetína a Tovačova. Ta jsou centry občanské vybavenosti, kterou využívají i obce v zázemí.

41

SO ORP Přerov má mimořádně příznivé podmínky pro zemědělství. Je to však výhoda dvousečná, protože rozvoj zemědělství přináší pracovní příležitosti a zajišťuje údržbu krajiny, ale na druhé straně je to podnikání s mnoha riziky způsobené nejen problémy s umístěním zboží na trhu. Navíc jsou v zemědělství relativně nízké příjmy a zemědělské regiony v ČR dlouhodobě patří k regionům s nejnižšími příjmy. Celkově je tato situace způsobena poklesem produkce všech zemědělských komodit z rostlinné i živočišné výroby. Hlavním faktorem, který zapříčiňuje propad produkce, je výrazné meziroční snížení cen placených zemědělský prvovýrobcům. Prudké snížení zemědělské výroby se promítlo i do snížení hospodářského výsledku odvětví. Nevýhodou řešeného území je také relativně vysoká míra nezaměstnanosti a malá nabídka volných pracovních míst. Zlepšit situaci ve venkovských obcích může pomoci cílená podpora rozvoje řemesel, malého i středního podnikání i pracovní příležitosti související s rozvojem cestovního ruchu. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

 dobrá podnikatelská aktivita  dobrá struktura kvalifikace obyvatelstva pro výrobu, řemesla atp.  dobré podmínky pro zemědělství  zkušenosti se zemědělskou výrobou a tradice zemědělské výroby  struktura vzdělání výhodná pro rozvoj podnikání v průmyslu, stavebnictví, zemědělství a mnohých oborech služeb PŘÍLEŽITOSTI

 nízký průměrný příjem  nízké příjmy v zemědělství  nadprůměrná nezaměstnanost řady obcí

HROZBY

 podpora rozvoje drobného podnikání a živností  růst nezaměstnanosti ve venkovských oblastech  odliv mladých lidí do regionů s vyšší nabídkou  diverzifikace zemědělství práce a vyššími příjmy  nastartování ekonomického rozvoje Přerova a Kojetína přípravou podmínek pro podnikatele (příprava ploch pro podnikání, snížené nájmy, podpora spolupráce škol a potenciálních zaměstnavatelů jejich absolventů)

42

D.

Rozbor udržitelného rozvoje území

Přístup ke zpracování rozboru udržitelného rozvoje území jako součástí územně analytických podkladů vychází z certifikované metodiky zpracované pro potřeby Ministerstva pro místní rozvoj ČR v rámci projektu Udržitelný rozvoj v územním plánování zpracovaného společnostmi PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a Atelier T-plan, s.r.o.

D. 1. Metodika zpracování RURÚ a související legislativa V této kapitole je popsána legislativa, z níž vychází metodika zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (tedy vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v obcích z pohledu pilířů udržitelného rozvoje a z pohledu témat, která jsou v rámci ÚAP hodnocena). Dále jsou uvedená další specifická východiska, na nichž jsou postaveny principy metodiky zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (dále jen RURÚ).

SOUVISEJÍCÍ LEGISLATIVA Metodika pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) vychází ze Zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (dále jen „Stavební zákon“) a Vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci v platném znění (dále jen „Vyhláška ÚAP“). Cíle územního plánování v oblasti udržitelného rozvoje jsou v rámci tohoto dokumentu pojaty v souladu s ust. § 18 odst. 1 a 2 Stavebního zákona:  Vytváření předpokladů pro výstavbu a udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a soudržnost obyvatel v území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.  Zajištění těchto předpokladů soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tímto účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. K ustanovení odst. 1 je třeba upřesnit, že termín „příznivé podmínky“ (ve smyslu „kvalitní“) se vztahuje ke všem pilířům udržitelného rozvoje a je významově nadřazen „vyváženému vztahu“ těchto podmínek. Ust. §18 odst. 1 lze tedy výstižněji interpretovat jako „vytváření územních podmínek pro kvalitní životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel v území“.

43

Územně analytické podklady jsou dle Vyhlášky ÚAP rozdělené do dvou částí: A. podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, které obsahují datový model a výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území; podklady dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje. B. rozbor udržitelného rozvoje území, který Vyhláška ÚAP (§ 4 odst. 1), písm. b)) definuje následovně: 1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území, slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území. Metodika dále vychází z metodického návodu pořizování územně analytických podkladů a jejich aktualizací, který byl aktualizován v souvislosti s přípravou 3. úplné aktualizace ÚAP obcí i krajů v dubnu 2014 a vydán 2. května 2014, včetně všech souvisejících metodických návodů.

VÝCHODISKA METODIKY Při tvorbě metodiky řešitelský tým vycházel z těchto tezí: 1. Dekompozice složek území do témat a podtémat – vycházelo se z témat nadefinovaných v rámci § 4, odst. 1, písmeno b) Vyhlášky č. 500/2006 Sb. v platném znění, kde je uvedeno celkem 10 témat. V rámci každého tématu byla nadefinována sada podtémat. 2. Proces operacionalizace – přiřazení indikátorů k jednotlivým podtématům. Všechny klíčové a sekundární indikátory vstupující do hodnocení jsou součástí podkladů pro RURÚ. Indikátory vycházejí z datového modelu a z dostupných veřejných databází ČSÚ, příp. z resortních databází (např. MPSV, MF).

44

Schéma D.1: Vztah ÚAP a ÚPD

Zdroj: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o

Přístup ke zpracování RURÚ na úrovni ORP Na úrovni ORP vychází expert z dat a ze znalosti území, kterou je nutné rozšířit doplňkovými průzkumy. Příkladem jsou průzkumy provedené na území SO ORP Přerov v roce 2011 a 2012 (zjišťování hodnot území, projevy eroze a splachy zemědělské půdy), a v roce 2014 (doplňující průzkum urbanistických hodnot v místních částech města Přerova a zjišťování informací při dotazování starostů jednotlivých obcí). Výsledky expertního hodnocení jsou znázorněny formou hvězdicového grafu (améby) a kartogramů, které odpovídají vyhodnocení obcí v analyzovaném území.

45

D. 2. Postup zpracování RURÚ Postup zpracování rozboru udržitelného rozvoje území dle výše zmíněné certifikované metodiky je založen na multikriteriálním přístupu, tzn. území je hodnoceno na základě dat za indikátory. Hhodnocení jednotlivých podtémat a témat je provedeno separátně a hodnocení vyváženosti územních podmínek za jednotlivé pilíře je následně přepočteno prostřednictvím sady vah těchto podtémat na pilíře (každé podtéma ovlivňuje různé pilíře jinou vahou). Grafickými výstupy RURÚ jsou kartogramy za jednotlivé pilíře, celkový kartogram vyváženosti územních podmínek, hvězdicovité grafy za každou obec a výkres problémů k řešení v ÚPD.

VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK Nejnižší analytickou jednotkou je obec (na úrovni kraje i SO ORP), ke které jsou vztaženy všechny indikátory a hodnocení podtémat. Udržitelný rozvoj na úrovni obce je hodnocen na základě témat a je znázorněn paprskovitým grafem (améba). Vyváženost vztahu územních podmínek na úrovni SO ORP vychází z hodnocení podtémat a je znázorněna třemi kartogramy dle pilířů. Schéma D.2: Postup od ohodnocených podtémat po ohodnocení témat a vyváženosti pilířů

Zdroj: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o

Celý postup je schématický znázorněn a podrobněji rozveden v kapitole I. Příloha k metodice vyváženosti územních podmínek.

46

Vyváženost pilířů Vyváženost pilířů udržitelného rozvoje v obcích sledovaného území je vizualizována pomocí sady tří kartogramů za každý pilíř (environmentální, ekonomický a sociální) zvlášť. V každém kartogramu je znázorněno pomocí sedmistupňové barevné škály vyhodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře (územní podmínky pro příznivé životní prostředí; územní podmínky pro hospodářský rozvoj a územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel). Vyváženost témat Vyváženost témat udržitelného rozvoje je znázorněno za každou obec zvlášť hvězdicovitým grafem (améba). Graf znázorňuje stav daného tématu v obci a také vztah jednotlivých témat – čím dále je vrchol grafu od jeho středu, tím je stav v dané obci příznivější a naopak (z grafu se tedy dají identifikovat témata s dobrým, resp. špatným stavem v dané obci). Graf D.1: Paprskovitý graf (améba) pro vizualizaci vyváženosti územních podmínek jednotlivých území

Zdroj: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o Vysvětlivky: 1 – Reliéf, horninové prostředí a geologie, 2 – Vodní režim, 3 – Hygiena životního prostředí, 4 – Ochrana přírody a krajiny, 5 – Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, 6 – Technická infrastruktura, 7 – Dopravní infrastruktura, 8 – Sociodemografické podmínky, 9 – Bydlení, 10 – Rekreace, 11 – Hospodářské podmínky, 12 – Zájmy ochrany a bezpečnosti území

47

VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území (+/-) se za každou obec zaznamená do tabulky, ve které se určí vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře (environmentální, hospodářský a sociální) udržitelného rozvoje území. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce. Podle uvedené tabulky je vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorněn v kartogramu, který vizualizuje vztah území obcí v rámci SO ORP podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. V kartogramu se užijí tabulkou doporučené barvy, viz níže: Tabulka D.1: Kategorie zařazení jednotlivých obcí dle stavu vyváženosti územních podmínek

Územní podmínky Kategorie zařazení obce

pro příznivé životní prostředí

pro hospodářský rozvoj

pro soudržnost společenství obyvatel území

Z

H

S

Vyváženost vztahu územních podmínek pro Vyjádření v udržitelný rozvoj území kartogramu dobrý stav

špatný stav

1

+

+

+

Z, H, S

žádné

2a

+

+

-

Z, H

S

S

2b

+

-

+

Z, S

H

H

2c

-

+

+

H, S

Z

Z

3a

+

-

-

Z

H, S

H, S

3b

-

+

-

H

Z, S

Z, S

3c

-

-

+

S

Z, H

Z, H

4

-

-

-

žádné

Z, H, S

Legenda: + dobrý stav - špatný stav

48

Z, H, S

ODŮVODNĚNÍ VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Výše uvedená certifikovaná metodika, jež vznikla v rámci projektu Udržitelný rozvoj v územním plánování, podle níž bylo zpracováno vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro URÚ, používá takový postup, kdy je vyváženost územních podmínek vyhodnocena na základě indikátorů nadefinovaných v tematickém členění vyplývajícím z Vyhlášky č. 500/2006 Sb. v platném znění a na základě expertního posouzení. Samostatně je součástí tohoto dokumentu v elektronické podobě Komplexní tabulka k vyhodnocení vyváženosti URÚ. V této tabulce jsou uvedeny indikátory použité pro vyhodnocení podmínek v rámci jednotlivých podtémat a témat s rozdělení na klíčové indikátory, jež vypovídají zásadní informace o stavu území v daném tématu, a sekundární indikátory, které tvoří podklad pro expertní rozhodnutí. Na základě dat za jednotlivé indikátory a na základě místních znalostí území následně expert provedl ohodnocení jednotlivých podtémat na škále <-3;+3>. Specifikem použité metodiky je to, že pro vyhodnocení jednotlivých pilířů (environmentálního, hospodářského a sociálního) nejsou striktně přiřazena témata, resp. indikátory, avšak jedno téma, resp. podtéma může ovlivňovat více než jeden pilíř (příkladem je dopravní infrastruktura – napojení území na silniční síť pozitivním způsobem ovlivňuje hospodářský a sociální pilíř a negativně působí na environmentální pilíř). Na environmentální pilíř pozitivně působí kladné ohodnocení níže uvedených podtémat:  Geologické podmínky pro umisťování staveb a ostatní geologická rizika (HG1)  Hydrologické a hydrogeologické poměry (V1)  Vodní zdroje – jejich význam a ochrana (V2)  Kvalita ovzduší (HŽP1)  Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields (HŽP2)  Hluková zátěž (HŽP3)  Krajina (OPK1)  Přírodní potenciál území a jeho ochrana (OPK2)  Zemědělský půdní fond (ZPF1)  Pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF2)  Odvádění a zneškodňování odpadních vod (TI2)  Ohrožení území přírodními jevy a jiná rizika (ZOB2) Naopak kladný stav níže uvedených podtémat působí negativně na územní podmínky pro příznivé životní prostředí:  Těžba nerostných surovin (HG2)  Silniční síť (VDI1)  Rozvojový potenciál území pro ekonomické aktivity (HP2) Na sociální pilíř pozitivně působí kladné ohodnocení níže uvedených podtémat:  Vodní zdroje – jejich význam a ochrana (V2)  Záplavová území (V3)  Hluková zátěž (HŽP3)  Zásobování pitnou vodou (TI1)  Odvádění a zneškodňování odpadních vod (TI2)  Zásobování plynem (TI3)  Zásobování teplem – CZT (TI4)  Zásobování elektrickou energií a kapacita přenosové sítě (TI5)  Spoje – pokrytí území signály (TI6)  Silniční síť (VDI1)  Železniční síť (VDI2) 49

 Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou (VDI5)  Sídelní struktura (SD1)  Demo-sociální situace (SD2)  Občanská vybavenost (SD3)  Bytový fond a jeho struktura (B1)  Stáří a kvalita bytového fondu (B2)  Dostupnost bydlení – pro obyvatelstvo (B3)  Ekonomická funkce území (HP1)  Trh práce – nabídka, poptávka (HP4)  Zdroje a užití veřejných rozpočtů (HP5)  Ohrožení území přírodních jevy a jiná rizika (ZOB2) Naopak kladný stav níže uvedených podtémat působí negativně na územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel území:  Těžba nerostných surovin (HG2) Na hospodářský pilíř pozitivně působí kladné ohodnocení níže uvedených podtémat:  Geologické podmínky pro umisťování staveb a ostatní geologická rizika (HG1)  Těžba nerostných surovin (HG2)  Hydrologické a hydrogeologické poměry (V1)  Vodní zdroje – jejich význam a ochrana (V2)  Záplavová území (V3)  Zásobování pitnou vodou (TI1)  Zásobování elektrickou energií a kapacita přenosové sítě (TI5)  Spoje – pokrytí území signály (TI6)  Silniční síť (VDI1)  Železniční síť (VDI2)  Letecká doprava (VDI3)  Vodní doprava (VDI4)  Sídelní struktura (SD1)  Demo-sociální situace (SD2)  Občanská vybavenost (SD3)  Rekreační atraktivity (R1)  Rekreační infrastruktura (R2)  Individuální rekreace (R3)  Ekonomická funkce území (HP1)  Rozvojový potenciál území pro ekonomické aktivity (HP2)  Struktura ekonomických subjektů (HP3)  Trh práce – nabídka, poptávka (HP4)  Zdroje a užití veřejných rozpočtů (HP5)  Ohrožení území přírodních jevy a jiná rizika (ZOB2) Naopak kladný stav níže uvedených podtémat působí negativně na územní podmínky pro hospodářský rozvoj území:  Přírodní potenciál území a jeho ochrana (OPK2)

50

Závěr: Výstupy vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek jednotlivých pilířů jsou uvedeny v následující kapitole E. Výsledky vyváženosti témat v obcích jsou uvedeny primárně v dokumentu „Karty obcí“ a jsou vizualizovány hvězdicovitým grafem, jenž ukazuje vztah jednotlivých témat hodnocených v rámci každé obce v území. Výsledky vyváženosti pilířů jsou vizualizovány celkem čtyřmi kartogramy (za každý pilíř zvlášť a celková vyváženost území, kde jsou všechny obce rozkategorizovány do čtyř tříd dle toho, kolik pilířů bylo v dané obci ohodnoceno pozitivně / negativně). Základní odůvodnění výsledků vyváženosti územních podmínek je uvedeno přímo v následující kapitole u odpovídajících kartogramů. Při použití výše popsaného metodického postupu však pro jeho robustnost nelze přímo identifikovat, který konkrétní indikátor v dané obci ovlivnil výsledky vyváženosti. Významnou pozici v celém postupu vyváženosti má rovněž místní znalost území experta, jež může v případě nutnosti korigovat vyhodnocení vzešlé z dat za jednotlivé indikátory. Odůvodnění vyhodnocení vyváženosti územních podmínek z pohledu jednotlivých pilířů URÚ je uvedeno v příloze (tabulka I. 11). Vzhledem k množství podtémat/indikátorů viz výše, které vstupují do hodnocení vyváženosti, se jedná pouze o základní odůvodnění.

51

E. Vyhodnocení vyváženosti podmínek jednotlivých pilířů

vztahu

územních

VYVÁŽENOST TÉMAT V OBCÍCH Vyváženost témat je analyzována dle jejich ohodnocení v jednotlivých tématech. Výsledky pro každou obec jsou uvedeny v grafech v dokumentu „Karty obcí“.

VYVÁŽENOST TÉMAT V PILÍŘÍCH Vyváženost jednotlivých pilířů vychází z ohodnocení kritérií a jejich váze na daný pilíř. Vyváženost je provedena pro každý pilíř zvlášť, s tím, že kritéria ovlivňují více než jeden pilíř. Do každého pilíře se váhami přiřadí kritéria, která negativně či pozitivně ovlivňují daný pilíř, vyváženost je graficky ztvárněna do kartogramu. Na základě vypočtení vlivu kritérií na jednotlivé pilíře pomocí vah byl vyhodnocen stav pilířů pro každou obec. Obce jsou hodnoceny na škále (-3;3). Hodnota -3 představuje nejhorší stav v daném pilíři, hodnota +3 představuje nejlepší situaci v daném pilíři. V daných pilířích se extrémní hodnoty nemusí vždy vyskytovat. Vyhodnocení vyváženosti environmentálního pilíře Mapa E.1: Kartogram vyváženosti environmentálního pilíře

52

Tři obce správního obvodu dosahují nejhoršího možného hodnocení v environmentálním pilíři (-3). Jedná se o Přerov, Kokory a Výkleky. Tyto obce mají minimální investice do půdy za účelem zlepšení její úrodnosti, na jejich území jen minimálně (Přerov) zasahují chráněné oblasti přírody a krajiny nebo zde zcela schází (Kokory, Výkleky). Na území Přerova se nachází velký počet starých ekologických zátěží a kontaminovaných ploch a město leží v aktivní záplavové zóně. Nejlepší situace je v obci Vlkoš a Troubky. Na území těchto obcí se nachází povrchové a podzemní vodní zdroje, téměř celé území obcí je v chráněné oblasti přirozené akumulace vod, velká část obce Troubky se nachází v oblasti NATURA 2000. Obě obce mají kvalitní půdní fond a vysoký podíl lesních ploch na celkové rozloze. Vyhodnocení vyváženosti sociálního pilíře Mapa E.2: Kartogram vyváženosti sociálního pilíře.

Kladné hodnocení sociálního pilíře dosahují obce, které disponují vyváženou sídelní strukturou, kvalitní občanskou a technickou vybaveností, dobrou dopravní dostupností a příznivým věkovým složením obyvatelstva. V SO ORP Přerov se jedná zejména o město Přerov a jeho nejbližší okolí – obec Horní Moštěnice, Brodek u Přerova, Říkovice, Vlkoš, Rokytnice a Prosenice. Kladné hodnocení má i Kojetín a přilehlé Měrovice nad Hanou. Nejhorší hodnocení v sociálním pilíři mají obce v okrajových částech správního obvodu. Konkrétně se jedná o obce Stříbrnice, Polkovice, Oplocany, Výkleky, Šišma, Křtomil, Lipová, Turovice a Nahošovice. Tyto obce vykazují zápornou hrubou míru celkového přírůstku obyvatel, vysoký podíl obyvatel v poproduktivním věku, základní občanská vybavenost je zde minimální nebo zcela schází. Vzhledem k poloze mají tyto obce i špatnou dostupnost do administrativních center. 53

Vyhodnocení vyváženosti ekonomického pilíře Mapa E.3: Kartogram vyváženosti ekonomického pilíře

Ohodnocení ekonomické oblasti je mimo jiné ovlivněno velikostí sídla. Nejlepšího stavu dosahuje město Přerov, které tvoří nejen ekonomické centrum správního obvodu. Příznivých hodnot dále dosahuje město Tovačov a městys Brodek u Přerova. Tyto sídla disponují silnou a stabilizovanou podnikatelskou základnou, dosahují nejvyšších daňových výtěžností a vykazují vyšší ekonomický potenciál. Nejhorší situace je v obci Prosenice a Pavlovice u Přerova. Tyto obce mají špatný technický stav bytového fondu, nízkou míru podnikatelské aktivity, v Prosenicích došlo k výraznému úbytku pracovních míst a Pavlovice u Přerova vykazují nejvyšší dluhovou službu ze všech obcí SO ORP.

54

VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Ve správním obvodě obce s rozšířenou působností Přerov jsou, dle metodiky vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území, nejlépe hodnoceny obce Měrovice nad Hanou, Tovačov, Troubky, Vlkoš, Říkovice, Horní Moštěnice, Rokytnice, Brodek u Přerova, Želatovice, Tučín, Radslavice, Sušice, Buk, Radvanice a Lazníky. U všech těchto obcí je Sociální, Environmentální i Ekonomický pilíř hodnocen kladně. Naopak nejhorší hodnocení mají obce Stříbrnice, Křenovice, Polkovice, Oplocany, Dobrčice, Sobíšky, Hradčany, Lipová, Radkovy, Radkova Lhota, Oprostovice a Žákovice. Tyto obce mají negativní hodnocení ve všech pilířích. Mapa E.4: Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

55

Tabulka E.1: Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Environmentální pilíř

Sociální pilíř

Ekonomický pilíř

Kategorie

Beňov

+

+

-

2b

Bezuchov

-

-

+

3b

Bochoř

-

+

+

2c

Brodek u Přerova

+

+

+

1

Buk

+

+

+

1

Císařov

-

+

-

3c

Citov

-

+

+

2c

Čechy

+

-

-

3a

Čelechovice

-

+

+

2c

Dobrčice

-

-

-

4

Domaželice

-

+

+

2c

Dřevohostice

-

+

+

2c

Grymov

-

+

-

3c

Horní Moštěnice

+

+

+

1

Hradčany

-

-

-

4

Kojetín

-

+

+

2c

Kokory

-

-

+

3b

Křenovice

-

-

-

4

Křtomil

+

-

-

3a

Lazníčky

-

-

+

3b

Lazníky

+

+

+

1

Lhotka

+

-

+

2a

Lipová

-

-

-

4

Líšná

+

-

+

2a

Lobodice

+

-

-

3a

Měrovice nad Hanou

+

+

+

1

Nahošovice

+

-

-

3a

Nelešovice

+

-

+

2a

Oldřichov

+

+

-

2b

Oplocany

-

-

-

4

Oprostovice

-

-

-

4

Pavlovice u Přerova

+

+

-

2b

Podolí

+

-

-

3a

Polkovice

-

-

-

4

Prosenice

-

+

-

3c

Přerov

-

+

+

2c

Přestavlky

+

-

+

2a

Radkova Lhota

-

-

-

4

Radkovy

-

-

-

4

Radslavice

+

+

+

1

Radvanice

+

+

+

1

Rokytnice

+

+

+

1

Obec

56

Environmentální pilíř

Sociální pilíř

Ekonomický pilíř

Kategorie

Říkovice

+

+

+

1

Sobíšky

-

-

-

4

Stará Ves

-

+

+

2c

Stříbrnice

-

-

-

4

Sušice

+

+

+

1

Šišma

+

-

-

3a

Tovačov

+

+

+

1

Troubky

+

+

+

1

Tučín

+

+

+

1

Turovice

+

-

-

3a

Uhřičice

+

-

-

3a

Věžky

+

-

+

2a

Vlkoš

+

+

+

1

Výkleky

-

-

+

3b

Zábeštní Lhota

+

-

+

2a

Žákovice

-

-

-

4

Želatovice

+

+

+

1

Obec

57

Vymezené problémy k řešení v ÚPD

F.

význam problému

původ problému

časový horizont

dopad

poznámka

popis problému

typ problému

obec

identifikace

Ze SWOT analýz obcí a závěrů RURÚ vystupují dvě skupiny problémů. Problémy řešitelné v ÚPD (viz tabulka níže) a problémy neřešitelné v ÚPD, či jen řešitelné zprostředkovaně (např. nezaměstnanost, věková a vzdělanostní struktura obyvatelstva, apod.). Přehled problémů řešitelných mimo ÚPD je uveden v druhé části této dokumentace – v tzv. Kartách obcí. V souladu s § 29 stavebního zákona, ukládá zákon pořizovateli také projednat úplnou aktualizaci ÚAP v rozsahu problémů k řešení v územně plánovacích podkladech s obcemi ve svém správním obvodu. Celkově se uskutečněného projednání ohledně doplnění záměrů a problémů obcí v průběhu června až srpna zúčastnilo 50 z celkem oslovených 58 obcí (86% obcí). Veřejného projednání návrhu dokumentace 3. úplné aktualizace ÚAP 2014 v říjnu 2014 se zúčastnilo 9 zástupců ze všech oslovených obcí.

-

-

-

-

-

BEŇOV -

-

-

BEZUCHOV

ŽP3

Bezuchov

životní prostředí/krajina

nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZUR

ŽP5

Bezuchov

životní prostředí/krajina

D6

Bezuchov

dopravní

problém vymezení ploch pro akumulaci povrchových vod střet silnice II. třídy s výhledovým záměrem vodní nádrže Radkovy

nadmístní

SWOT

krátkodobý

ZÚR OK/ÚPD obce

nadmístní

obec

krátkodobý

ZÚR OK

dlouhodobý

ZÚR OK

nadmístní

BOCHOŘ -

-

-

-

-

-

-

-

-

BRODEK U PŘEROVA D2 ŽP1 ŽP11

Brodek u Přerova Brodek u Přerova Brodek u Přerova

dopravní životní prostředí/krajina životní prostředí/krajina

problém vymezení a hájení rezervy záměru průplavu DOL

nadmístní

SWOT

dlouhodobý

ZUR

eroze - splachování zeminy

místní

obec

krátkodobý

ÚPD obce

řešení protipovodňové ochrany ohrožení obce lokálními povodněmi

místní

SWOT

nadmístní

SWOT

ÚPD obce

definováno ze SWOT

BUK ŽP3

Buk

životní prostředí/krajina

nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZUR

krátkodobý

ÚPD obce

CÍSAŘOV -

-

-

-

-

-

-

-

Čechy

urbanistický/vyu žití území

střet aktivní zóny záplavového území a zastavitelných ploch

Čelechovice

životní prostředí/krajina

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

CITOV ČECHY U9

místní

SWOT

dlouhodobý

ÚPD obce

místní

SWOT

dlouhodobý

ÚPD obce

ČELECHOVICE ŽP7

problém vymezení plochy pro ČOV

58

DOBRČICE ŽP7

Dobrčice

životní prostředí/krajina

vymezení ploch a koridorů pro kanalizace a ČOV

urbanistický/ využití území životní prostředí/krajina životní prostředí/krajina urbanistický/ využití území

místní

SWOT

dlouhodobý

ÚPD obce

návrh nových zastavitelných ploch pro bydlení

místní

SWOT

krátkodobý

ÚPD obce

řešení odkanalizování obce

místní

SWOT

dlouhodobý

ÚPD obce

řešení protipovodňové ochrany

nadmístní

obec

krátkodobý

ÚPD obce

střet aktivní zóny záplavového území a zastavitelných ploch

nadmístní

SWOT

dlouhodobý

ÚPD obce

DOMAŽELICE U11

Domaželice

ŽP10

Domaželice

ŽP6

Domaželice

U9

Domaželice

definováno ze SWOT

DŘEVOHOSTICE U2

Dřevohostice

ŽP1

Dřevohostice

ŽP6

Dřevohostice

ŽP5

urbanistický/ využití území životní prostředí/krajina

přívalové vody - riziko zaplavení obce

místní

obec

krátkodobý

ÚPD obce

eroze - splachování zeminy

místní

obec

krátkodobý

ÚPD obce

životní prostředí/krajina

řešení protipovodňové ochrany

nadmístní

obec

krátkodobý

ÚPD obce

Dřevohostice

životní prostředí/krajina

problém vymezení ploch pro akumulaci povrchových vod

nadmístní

obec

krátkodobý

ZÚR OK

ŽP7

Grymov

životní prostředí/krajina

vymezení ploch a koridorů pro kanalizaci a ČOV

místní

SWOT

dlouhodobý

ÚPD obce

ŽP6

Horní Moštěnice

životní prostředí/krajina

řešení protipovodňové ochrany

obec

krátkodobý

ÚPD obce

ŽP3

Horní Moštěnice

životní prostředí/krajina

nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a místní ZUR

obec

dlouhodobý

ÚPD obce

Hradčany

životní prostředí/krajina

nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZUR

SWOT

krátkodobý

ÚPD obce

definováno ze SWOT

GRYMOV

HORNÍ MOŠTĚNICE nadmístní

HRADČANY ŽP3

nadmístní

KOJETÍN -

-

-

-

-

-

-

-

-

KOKORY D2

Kokory

dopravní

problém vymezení a hájení rezervy záměru průplavu DOL

nadmístní

SWOT

dlouhodobý

ZUR, ÚPD obce

ŽP6

Kokory

životní prostředí/krajina

řešení protipovodňové ochrany

nadmístní

obec

krátkodobý

ÚPD obce

ŽP3

Kokory

životní prostředí/krajina

nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a místní ZUR

obec

dlouhodobý

ÚPD obce

D8

Kokory

dopravní

Pěší a cyklistická lávka do Lukové

místní

obec

dlouhodobý

ÚPD obce

D9

Kokory

dopravní

Vymezení koridoru komunikace R55

nadmístní

obec

dlouhodobý

ÚPD obce

střet aktivní zóny záplavového území a zastavitelných ploch

nadmístní

SWOT

dlouhodobý

ÚPD obce

řešení protipovodňové ochrany

nadmístní

obec

krátkodobý

ÚPD obce

ohrožení zastavěného území lokálními povodněmi

místní

obec

krátkodobý

ÚPD obce

eroze - splachování zeminy

místní

obec

krátkodobý

ÚPD obce

nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZUR (vyřešeno aktualizací č.1 ZÚR)

místní

SWOT

krátkodobý

ÚPD obce

KŘENOVICE U9

Křenovice

ŽP6

Křenovice

urbanistický/ využití území životní prostředí/krajina

KŘTOMIL U2

Křtomil

ŽP1

Křtomil

ŽP3

Křtomil

urbanistický/ využití území životní prostředí/krajina životní prostředí/krajina

59

problém vyřešen

LAZNÍČKY ŽP1

Lazníčky

ŽP7

Lazníčky

ŽP3

Lazníčky

životní prostředí/krajina životní prostředí/krajina životní prostředí/krajina

eroze - splachování zeminy problém vymezení a hájení ploch a koridorů pro řešení kanalizace a ČOV nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZUR

místní

obec

krátkodobý

ÚPD obce

místní

SWOT

dlouhodobý

ÚPD obce

nadmístní

SWOT

krátkodobý

ÚPD obce

místní

obec

krátkodobý

ÚPD obce

místní

obec

krátkodobý

-

-

LAZNÍKY ŽP1

Lazníky

životní prostředí/krajina

eroze - splachování zeminy LHOTKA

U2

Urbanistický /využití území

Lhotka

přívalové vody - riziko zaplavení obce

problém vyřešen zrealizováno

LIPOVÁ -

ŽP7

-

Líšná

-

-

životní prostředí/krajina

LIŠNÁ problém vymezení a hájení ploch a koridorů pro řešení ČOV a kanalizace

-

-

místní

SWOT

dlouhodobý

ÚPD obce

střet aktivní zóny záplavového území a zastavitelných ploch

nadmístní

SWOT

dlouhodobý

ÚPD obce

řešení protipovodňové ochrany

nadmístní

obec

krátkodobý

ÚPD obce

-

LOBODICE U9

Lobodice

ŽP6

Lobodice

urbanistický/ využití území životní prostředí/krajina

MĚROVICE NAD HANOU -

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

NAHOŠOVICE NELEŠOVICE OLDŘICHOV ŽP6

Oldřichov

životní prostředí/krajina

řešení protipovodňové ochrany revize zasažení území Oseckým poldrem

nadmístní

obec

krátkodobý

ÚPD obce

OPLOCANY -

-

-

-

-

-

-

-

OPROSTOVICE ŽP5

Oprostovice

U2

Oprostovice

životní prostředí/krajina urbanistický/ využití území

problém vymezení plochy pro akumulaci povrchových vod ohrožení zastavěného území lokálními povodněmi

nadmístní

obec

krátkodobý

ZÚR OK

místní

obec

krátkodobý

ÚPD obce

PAVLOVICE U PŘEROVA ŽP1 ŽP3

Pavlovice u Přerova Pavlovice u Přerova

životní prostředí/krajina životní prostředí/krajina

Podolí

životní prostředí/krajina

eroze - splachování zeminy

místní

obec

krátkodobý

ÚPD obce

nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZUR

nadmístní

SWOT

krátkodobý

ÚPD obce

místní

SWOT

dlouhodobý

ÚPD obce

ohrožení zastavěného území lokální povodní

místní

obec

krátkodobý

ÚPD obce

eroze - splachování zeminy

místní

obec

krátkodobý

ÚPD obce

PODOLÍ ŽP7

problém vymezení plochy pro ČOV POLKOVICE

U2

Polkovice

ŽP1

Polkovice

urbanistický/vyu žití území životní prostředí/krajina

60

-

PROSENICE D8

Prosenice

dopravní

řešení bezpečné trasy pro pěší a cyklisty do Buku a Radvanic

dopravní

problém vymezení a hájení rezervy záměru průplavu DOL

místní

obec

dlouhodobý

ÚPD obce

nadmístní

SWOT

dlouhodobý

ZUR

eroze - splachování zeminy

místní

obec

krátkodobý

ÚPD obce

problém vymezení a hájení ploch a koridorů pro řešení ČOV a kanalizace

místní

SWOT

dlouhodobý

ÚPD obce

obec

dlouhodobý

ÚPD obce

obec

krátkodobý

ZÚR OK

PŘEROV D2

Přerov

PŘESTAVLKY ŽP1

Přestavlky

ŽP7

Přestavlky

ŽP3

Přestavlky

životní prostředí/krajina životní prostředí/krajina životní prostředí/krajina

nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a místní ZUR

Radkova Lhota

životní prostředí/krajina

problém vymezení ploch pro akumulaci povrchových vod a jejího střetu s lokalitou Natura a ÚSES

-

-

-

-

-

-

-

-

RADKOVA LHOTA ŽP5

nadmístní

RADKOVY -

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

RADSLAVICE RADVANICE -

-

-

ROKYTNICE problém vymezení a hájení rezervy záměru průplavu DOL, VRT a R55 Cyklostezka do Přerova a Brodku u Přerova

D2

Rokytnice

dopravní

nadmístní

SWOT

dlouhodobý

ZUR

D8

Rokytnice

dopravní

místní

SWOT

krátkodobý

ÚPD obce

ŽP3

Rokytnice

životní prostředí/krajina

nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a místní ZUR

obec

dlouhodobý

ÚPD obce

urbanistický/ využití území životní prostředí/krajina

střet aktivní zóny záplavového území a zastavitelných ploch

nadmístní

SWOT

dlouhodobý

ÚPD obce

řešení protipovodňové ochrany

nadmístní

obec

krátkodobý

ÚPD obce

životní prostředí/krajina životní prostředí/krajina

nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZUR vymezení ploch a koridorů pro kanalizace a ČOV

nadmístní

SWOT

krátkodobý

ÚPD obce

místní

SWOT

dlouhodobý

ÚPD obce

ŘÍKOVICE U9

Říkovice

ŽP6

Říkovice

SOBÍŠKY ŽP3

Sobíšky

ŽP7

Sobíšky

STARÁ VES ŽP1

Stará Ves

životní prostředí/krajina

ŽP3

Stará Ves

životní prostředí/krajina

eroze - splachování zeminy

místní

obec

krátkodobý

ÚPD obce

nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a místní ZUR

obec

dlouhodobý

ÚPD obce

STŘÍBRNICE -

-

-

-

-

-

-

-

místní

obec

krátkodobý

ÚPD obce

nadmístní

SWOT

krátkodobý

ÚPD obce

SUŠICE ŽP1

Sušice

životní prostředí/krajina

eroze - splachování zeminy

Šišma

životní prostředí/krajina

nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZUR

ŠIŠMA ŽP3

TOVAČOV D3 U9

Tovačov

dopravní

cyklotrasa vedená po silnici II. třídy

místní

SWOT

krátkodobý

ÚPD obce

Tovačov

urbanistický/ využití území

střet aktivní zóny záplavového území a zastavitelných ploch

nadmístní

SWOT

dlouhodobý

ÚPD obce

61

-

TROUBKY D2

Troubky

U9

Troubky

ŽP6

Troubky

ŽP3

Troubky

dopravní urbanistický/ využití území životní prostředí/krajina životní prostředí/krajina

problém vymezení a hájení rezervy záměru průplavu DOL střet aktivní zóny záplavového území a zastavitelných ploch

nadmístní

SWOT

dlouhodobý

ZUR, ÚPD obce

nadmístní

SWOT

dlouhodobý

ÚPD obce

řešení protipovodňové ochrany

nadmístní

obec

krátkodobý

ÚPD obce

nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZUR

nadmístní

obec

dlouhodobý

ÚPD obce

TUČÍN -

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

TUROVICE -

-

-

UHŘIČICE

D2

Uhřičice

ŽP6

Uhřičice

ŽP8

Uhřičice

dopravní životní prostředí/krajina životní prostředí/krajina

problém vymezení a hájení rezervy záměru průplavu DOL

nadmístní

SWOT

dlouhodobý

ZUR, ÚPD obce

řešení protipovodňové ochrany

nadmístní

SWOT

krátkodobý

ÚPD obce

zvyšování stability krajiny - ÚSES

místní

obec

dlouhodobý

ÚPD obce

Chybějící koridor přeložky silnice II/436 v územním plánu Věžky vyplývající z řešení v územním plánu Vlkoš

nadmístní

ÚPD

krátkodobý

ÚPD obce

přívalové vody - riziko zaplavení obce

místní

obec

krátkodobý

ÚPD obce

řešení protipovodňové ochrany

nadmístní

SWOT

krátkodobý

ÚPD obce

nadmístní

SWOT

krátkodobý

ZÚR OK

VĚŽKY

D1

Věžky

U2

Věžky

ŽP6

Věžky

dopravní urbanistický/vyu žití území životní prostředí/krajina

VLKOŠ D1

Vlkoš

dopravní

nesoulad řešení dopravy v ÚPD obce a ZUR OlK VÝKLEKY

-

-

-

-

-

-

-

-

místní

obec

krátkodobý

ÚPD obce

nadmístní

obec

krátkodobý

ZÚR OK

ZÁBEŠNÍ LHOTA ŽP1

Zábeštní Lhota

životní prostředí/krajina

eroze - splachování zeminy ŽÁKOVICE

ŽP5

Žákovice

životní prostředí/krajina

problém vymezení ploch pro akumulaci povrchových vod ŽELATOVICE

ŽP1

Želatovice

životní prostředí/krajina

eroze - splachování zeminy

místní

obec

krátkodobý

ÚPD obce

ŽP3

Želatovice

životní prostředí/krajina

nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a místní ZUR

obec

dlouhodobý

ÚPD obce

62

-

G.

Určení problémů k řešení v ÚPD

Výčet problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích obcí formulovaných ve struktuře požadavků na zadání územních plánů obcí je uveden níže. Přehled těchto problémů za jednotlivé obce je součástí druhé části dokumentace nazvané „Karty obcí“ a tzv. „Výkresu problémů“. V tomto výkrese jsou uvedeny problémy k řešení v ÚPD a problémy k realizaci. Problémy k realizaci označují problémy, které již byly zcela nebo částečně zohledněny v územním plánu obce a nyní by měla přijít samotná příprava realizace pro vyřešení problému nebo jeho omezení. Problémy k řešení z nadřazené územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů byly promítnuty do datové části a zapracovány a zohledněny v řešení. Vymezením problémů k řešení byla stabilizována dopravní kostra území, řešení protipovodňové ochrany území a zvyšování stability krajiny. Další problémy mají dopad především do řešení územních plánů jednotlivých obcí bez požadavku na řešení nemístních problémů. Beňov  

Nadmístní problém: žádný Místní problém: žádný

Bezuchov Nadmístní problém:    

řešit střet silnice II. třídy s výhledovým záměrem vodní nádrže Radkovy řešit problematiku vymezení ploch pro akumulaci vody prověřit nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR OK Místní problém: žádný

Bochoř Nadmístní problém:  žádný Místní problém:  žádný Brodek u Přerova Nadmístní problém:  upřesnění vymezení a hájení rezervy záměru průplavu DOL Místní problém:  prověřit a případně stanovit opatření pro snížení rizika eroze zemědělské půdy  prověřit řešení protipovodňové ochrany – ohrožení obce lokálními povodněmi Buk  

Nadmístní problém: řešit nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR OK Místní problém: žádný

63

Císařov Nadmístní problém:  žádný Místní problém:  žádný Citov Nadmístní problém:  žádný Místní problém:  žádný Čechy  

Nadmístní problém: žádný Místní problém: řešit střet aktivní zóny záplavového území a zastavitelných ploch

Čelechovice Nadmístní problém:  žádný Místní problém:  řešit vymezení plochy pro ČOV Dobrčice Nadmístní problém:  žádný Místní problém:  řešit vymezení ploch a koridorů pro ČOV a kanalizaci Domaželice Nadmístní problém:  řešit protipovodňovou ochranu  řešit střet aktivní zóny záplavového území a zastavitelných ploch Místní problém:  řešit odkanalizování obce  prověřit návrh nových zastavitelných ploch pro bydlení Dřevohostice Nadmístní problém:  řešit protipovodňovou ochranu  prověřit vymezení ploch pro akumulaci povrchových vod Místní problém:  prověřit a případně stanovit opatření pro snížení rizika eroze zemědělské půdy  řešit problematiku přívalových vod ohrožujících obec Grymov Nadmístní problém:  žádný Místní problém:  řešit vymezení ploch a koridorů pro ČOV a kanalizaci 64

Horní Moštěnice Nadmístní problém:  řešit protipovodňovou ochranu  řešit nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR OK Místní problém:  žádný Hradčany Nadmístní problém:  řešit nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR OK Místní problém:  žádný Kojetín Nadmístní problém:  žádný Místní problém:  žádný Kokory Nadmístní problém:  upřesnění vymezení a hájení rezervy záměru průplavu DOL  upřesnit vymezení koridoru komunikace R55  řešit nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR OK  řešit protipovodňovou ochranu Místní problém:  prověřit realizaci pěší a cyklistické lávky do Lukové Křenovice Nadmístní problém:  řešit střet aktivní zóny záplavového území a zastavitelných ploch  řešit protipovodňovou ochranu Místní problém:  žádný Křtomil Nadmístní problém:  žádný Místní problém:  řešit ohrožená zastavěného území lokálními povodněmi  prověřit a případně stanovit opatření pro snížení rizika eroze zemědělské půdy Lazníčky Nadmístní problém:  řešit nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR Místní problém:  prověřit a případně stanovit opatření pro snížení rizika eroze zemědělské půdy  řešit vymezení ploch a koridorů pro ČOV a kanalizaci

65

Lazníky Nadmístní problém:  žádný Místní problém:  prověřit a případně stanovit opatření pro snížení rizika eroze zemědělské půdy Lhotka Nadmístní problém:  žádný Místní problém:  žádný Lipová  

Nadmístní problém: žádný Místní problém: žádný

Líšná  

Nadmístní problém: žádný Místní problém: prověřit vymezení ploch a koridorů pro ČOV a kanalizaci

Lobodice Nadmístní problém:  řešit protipovodňovou ochranu  řešit problematiku střetu aktivní záplavové zóny území a zastavitelné plochy Místní problém: 

žádný

Měrovice nad Hanou Nadmístní problém:  žádný Místní problém:  žádný Nahošovice Nadmístní problém:  žádný Místní problém: 

žádný

Nelešovice Nadmístní problém:  žádný Místní problém:  žádný

66

Oldřichov Nadmístní problém:  řešit protipovodňovou ochranu – revize zasažení území Oseckým poldrem Místní problém:  žádný Oplocany Nadmístní problém:  žádný Místní problém:  žádný Oprostovice Nadmístní problém:  

prověřit vymezení ploch pro akumulaci povrchových vod Místní problém: řešit ohrožení zastavěného území lokálními povodněmi

Pavlovice u Přerova Nadmístní problém:  

nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR OK Místní problém: prověřit a případně stanovit opatření pro snížení rizika eroze zemědělské půdy

Podolí  

Nadmístní problém: žádný Místní problém: prověřit vymezení pro ČOV

Polkovice Nadmístní problém:  žádný Místní problém:  řešit ohrožení zastavěného území lokální povodní  prověřit a případně stanovit opatření pro snížení rizika eroze zemědělské půdy Prosenice Nadmístní problém:  žádný Místní problém: 

řešit vybudování bezpečné trasy pro pěší a cyklisty do Buku a Radvanic

Přerov  

Nadmístní problém: upřesnění vymezení a hájení rezervy záměru průplavu DOL Místní problém: žádný 67

Přestavlky Nadmístní problém:  řešit nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR Místní problém:  prověřit a případně stanovit opatření pro snížení rizika eroze zemědělské půdy  prověřit vymezení ploch a koridorů pro ČOV a kanalizaci Radkova Lhota Nadmístní problém:  prověřit problematiku vymezení ploch pro akumulaci vod Místní problém: 

žádný

Radkovy Nadmístní problém:  žádný Místní problém:  žádný Radslavice Nadmístní problém:  žádný Místní problém: 

žádný

Radvanice Nadmístní problém:  žádný Místní problém: 

žádný

Rokytnice Nadmístní problém:  upřesnění vymezení a hájení rezervy záměru průplavu DOL, VRT a R55  řešit nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR OK Místní problém: 

prověřit vedení cyklostezky do Přerova a Brodku u Přerova

Říkovice Nadmístní problém:  řešit protipovodňovou ochranu  řešit problematiku střetu aktivní zóny záplavového území a zastavitelných ploch Místní problém:  žádný

68

Sobíšky Nadmístní problém:  řešit nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR Místní problém:  prověřit vymezení ploch a koridorů pro ČOV a kanalizaci Stará Ves Nadmístní problém:  řešit nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR Místní problém:  prověřit a případně stanovit opatření pro snížení rizika eroze zemědělské půdy Stříbrnice Nadmístní problém:  žádný Místní problém:  žádný Sušice  

Nadmístní problém: žádný Místní problém: prověřit a případně stanovit opatření pro snížení rizika eroze zemědělské půdy

Šišma  

Nadmístní problém: řešit nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR Místní problém: žádný

Tovačov Nadmístní problém:  řešit střet aktivní zóny záplavového území a zastavitelných ploch Místní problém:  cyklotrasa vedená po silnici II. třídy - prověřit možnost jiného trasování Troubky Nadmístní problém:  upřesnění vymezení a hájení rezervy záměru průplavu DOL  řešit problematiku střetu aktivní záplavové zóny území a zastavěného území  řešit nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR  řešit návrh protipovodňové ochrany Místní problém:  žádný Tučín 

Nadmístní problém: žádný Místní problémy: 69



žádný

Turovice Nadmístní problém:  žádný Místní problémy:  žádný Uhřičice Nadmístní problém:  upřesnění vymezení a hájení rezervy záměru průplavu DOL  řešit protipovodňovou ochranu Místní problémy:  vymezení prvků ÚSES Věžky Nadmístní problém:   

řešit problém chybějící koridor přeložky silnice II/436 v územním plánu Věžky vyplývající z řešení v územním plánu Vlkoš řešit protipovodňovou ochranu Místní problém: řešit problematiku ohrožení obce přívalovými vodami

Vlkoš Nadmístní problém:  

řešit problém nesouladu vymezených dopravních záměrů v územním plánu a ZÚR OK Místní problém: žádné

Výkleky Nadmístní problém:  žádný Místní problém:  žádný Zábeštní Lhota Nadmístní problém:  žádný Místní problém:  prověřit a případně stanovit opatření pro snížení rizika eroze zemědělské půdy Žákovice Nadmístní problém:  prověřit problematiku vymezení ploch pro akumulaci vod Místní problém:  žádný Želatovice Nadmístní problém:  řešit nesoulad vymezeného ÚSES v ÚPD a ZÚR OK 70



Místní problém: prověřit a případně stanovit opatření pro snížení rizika eroze zemědělské půdy

71

H.

Používané zkratky

BPEJ – bonitované půdně ekologické jednotky ČD – České dráhy ČOV – čistírna odpadních vod DM – datový model DOL – kanál Dunaj – Odra- Labe EU – evropská unie EVL – evropsky významné lokality CHOPAV – chráněná oblast přirozené akumulace vod MMPR – Magistrát města Přerova MZCHÚ – maloplodá zvláště chráněná území NPR – národní přírodní rezervace OK, OlK – Olomoucký kraj PP – přírodní památka SHP – Shapefile SO ORP – správní obvod obce s rozšířenou působností SRR – Strategie regionálního rozvoje SV – skupinový vodovod SWOT – analytická metoda hodnocení TS – transformační stanice ÚAP – územně analytické podklady ÚPD, ÚP - územně plánovací dokumentace, územní plán ÚSES – územní systém ekologické stability VKP – významné krajinné prvky VTL, VVTL – vysokotlaký a velmi vysokotlaký plynovod ZD – zemědělské družstvo ZPF – zemědělský půdní fond ZÚR – zásady územního rozvoje

72

I.

Přílohy

Tabulka I.1: Intenzity dopravy na silnicích (poslední sčítání rok 2010):

číslo silnice

místo sčítání

vozidel/24 hod

I/47

Přerov, vyústění z I/55

9770

Popovice u Př., Předmostí u Př.

6517

Lýsky, Prosenice, Proseničky

6517

Křenov u Koj., Popůvky u Kojetína

901

Stříbrnice

901

Přerov, severně X s II/436

14826

Přerov, jižně X s II/436

19654

Přerov, mezi X I/47 a III/04724

11780

Přerov, nábř. Dr. E. Beneše X s II/434

13133

Přerov, mezi X II/150 a II/434

11346

Přerov, mezi X II/150 a I/55A

8349

Přerov, vyúst. I/55A a zaúst. I/55A

11214

Přerov, vyúst. I/55A - zast. úz.

12210

Horní Moštěnice

10361

Říkovice

9652

Žeravice, Předmostí u Př.

11248

Kokory

11248

Přerov,vyúst. z I/55 a zaúst. III/0555

8960

Přerov,zaúst. do I/55 a vyúst. III/0555

1601

Přerov, východně od X I/55 a II/434

7950

I/55

I/55A

II/150

Brodek u Př., Luková u Př., Rokytnice u 3268 Př., Dluhonice, Předmostí u Př. Želatovice, Dřevohostice

II/367

Čechy,

Domaželice, 3266

Dřevohostice, Lipová, Křtomil

2234

Kojetín, jižně města

4117

Kojetín, hranice zast. území po křiž. S 4552 III/4335 Kojetín, mezi X III/4335 a II/436

3957

Kojetín, od křiž. s II/436 v zast. Území

2943

Kojetín, Uhřičice, Polkovice

2943

Polkovice

3394

73

II/434

II/435

II/436

Přerov, zast. území - X s II/436

5316

Přerov, vyúst. z II/436 po zaúst. do I/55

9256

Přerov, vyúst. z I/55 - zast. Území

7302

Radslavice, Kozlovice

7302

Radslavice, Sušice

997

Henčlov, Troubky

2847

Troubky, Tovačov

3269

Tovačov, střed obce

3350

Tovačov - hr. k.ú.

1703

Polkovice, Oplocany, Tovačov

869

Tovačov

1972

Přerov,vyúst. z I/55 - zast. Území

4822

Přerov, ul.. Tržní, Polní

16526

Přerov, ul. Velké Novosady

17954

Přerov, ul. Kojetínská

18285

Přerov, zaúst. do II/434 – ul. Kojetínská 10490 Přerov, zaúst. do 0557 - zast. Území

5904

Bochoř, Lověšice, Věžky u Př., Vlkoš u 3055 Př. Popovice u Př., Předmostí u Př.,Čekyně, 1790 Pěnčičky Pěnčice

902

Chropyně, Kyselovice

3009

Chropyně, Kojetín

2937

Stará Ves, Říkovice

2191

Stará Ves

2827

III/0353

Kokory, Brodek u Př.

814

III/04721

Přerov, X II/436 s I/55

12575

III/04724

Přerov, křiž. s I/55 - zastavěné území

3643

Lýsky, Prosenice

1983

II/490

III/0555

Přerov, vyúst. I/55A po konec zast. 5747 Území

III/36723

Kojetín, od křiž. II/367 po křiž. S III/4335 2732

III/43325

Měrovice nad H.

744

74

Kojetín

2948

Kojetín

992

Měrovice nad H., Kojetín

1554

III/43415

Radslavice , Proseničky

4606

III/4368

Prosenice, Buk, Lazníky

1308

III/43610

Proseničky, Radvanice u Lipníka n.B.

435

III/4335

Tabulka I.2: Počet obyvatel v obcích SO ORP Přerov.

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011

Rok

Obec 1991

2001

2011

Absolutně Relativně [%]

2014

Beňov

656

682

675

684

-7

-1

Bezuchov

189

173

189

190

16

9,2

Bochoř

880

945

977

989

32

3,4

1 954

1 915

2 019

2 038

104

5,4

Buk

371

373

343

354

-30

-8

Císařov

277

295

301

297

6

2

Citov

463

503

519

557

16

3,2

Čechy

344

331

325

341

-6

-1,8

99

95

118

118

23

24,2

Dobrčice

188

199

223

227

24

12,1

Domaželice

387

444

544

586

100

22,5

1 549

1 568

1 508

1 528

-60

-3,8

135

136

161

165

25

18,4

1 543

1 560

1 607

1 657

47

3

Brodek u Přerova

Čelechovice

Dřevohostice Grymov Horní Moštěnice Hradčany

267

255

271

279

16

6,3

Kojetín

6 529

6 432

6 170

6 263

-262

-4,1

Kokory

1 110

1 106

1 133

1 136

27

2,4

Křenovice

462

439

426

428

-13

-3

Křtomil

431

411

413

436

2

0,5

Lazníčky

182

177

192

206

15

8,5

Lazníky

462

505

516

544

11

2,2

Lhotka

34

40

62

57

22

55

Lipová

273

248

262

274

14

5,6

Líšná

232

219

245

236

26

11,9

Lobodice

745

727

700

734

-27

-3,7

Měrovice nad Hanou

661

694

659

691

-35

-5

Nahošovice

183

181

160

159

-21

-11,6

Nelešovice

191

205

201

199

-4

-2

Oldřichov

110

126

125

129

-1

-0,8

Oplocany

358

334

289

327

-45

-13,5

Oprostovice

105

115

93

92

-22

-19,1

75

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011

Rok

Obec 1991

2001

2011

2014

Absolutně Relativně [%]

Pavlovice u Přerova

775

778

723

704

-55

-7,1

Podolí

171

197

214

225

17

8,6

Polkovice

483

486

492

512

6

1,2

Prosenice

862

838

870

854

32

3,8

51 300

48 335

44 361

44 538

-3 974

-8,2

Přestavlky

263

255

255

262

0

0

Radkova Lhota

230

215

225

171

10

4,7

Radkovy

178

177

165

165

-12

-6,8

Radslavice

1 008

1 125

1 095

1 130

-30

-2,7

Radvanice

269

291

277

282

-14

-4,8

1 390

1 422

1 431

1 465

9

0,6

Říkovice

453

453

458

481

5

1,1

Sobíšky

139

151

152

148

1

0,7

Stará Ves

540

577

621

629

44

7,6

Stříbrnice

253

244

244

271

0

0

Sušice

348

340

309

328

-31

-9,1

Šišma

217

204

199

204

-5

-2,5

Tovačov

2 656

2 666

2 515

2 508

-151

-5,7

Troubky

2 070

1 988

2 066

2 087

78

3,9

Tučín

456

422

430

434

8

1,9

Turovice

222

220

211

222

-9

-4,1

Uhřičice

587

605

579

571

-26

-4,3

Věžky

190

208

207

212

-1

-0,5

Vlkoš

733

744

678

714

-66

-8,9

Výkleky

268

268

275

280

7

2,6

Zábeštní Lhota

129

148

158

163

10

6,8

Žákovice

218

225

206

213

-19

-8,4

Želatovice

517

519

546

561

27

5,2

88 295

85 534

81 388

82 255

-4146

-4,8

Přerov

Rokytnice

SO ORP Přerov

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 1991, SLDB 2001, SLDB 2011, Běžná evidence obyvatel k 1.1.2014

Tabulka I.3: Počet obyvatel v SO ORP Olomouckého kraje.

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011

Rok

SO ORP 1991

2001

2011

2014

Absolutně Relativně [%]

Hranice

34 608

34 910

34 717

34 492

-193

-0,6

Jeseník

42 583

42 413

40 657

39 910

-1 756

-4,1

Konice Lipník nad Bečvou Litovel

12 112

11 720

11 140

10 984

-580

-4,9

15 476

15 442

15 370

15 267

-72

-0,5

23 540

23 341

23 664

23 748

323

1,4

Mohelnice

18 444

18 825

18 774

18 592

-51

-0,3

76

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011

Rok

SO ORP 1991

Absolutně Relativně [%]

2001

2011

2014

Olomouc

157 056

158 717

161 909

162 502

3 192

2

Prostějov

100 096

98 170

98 525

98 239

355

0,4

Přerov

88 295

85 534

83 417

82 255

-2 117

-2,5

Šternberk

24 512

24 119

23 751

23 576

-368

-1,5

Šumperk

73 593

73 601

71 345

70 621

-2 256

-3,1

Uničov

23 091

23 096

22 906

22 648

-190

-0,8

Zábřeh

33 935

33 929

33 771

33 522

-158

-0,5

647 341

643 817

639 946

636 356

-3871

-0,6

Olomoucký kraj

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 1991, SLDB 2001, SLDB 2011, Běžná evidence obyvatel k 1.1.2014

Tabulka I.4: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Přerov.

Míra podnikatelské aktivity [‰]

Obec

2011

2013

Beňov

180,7

184,2

Bezuchov

142,9

157,9

Bochoř

153,5

149,6

Brodek u Přerova

143,1

142,3

Buk

128,3

132,8

Císařov

116,3

117,8

Citov

171,5

165,2

Čechy

126,2

120,2

161

186,4

Dobrčice

125,6

118,9

Domaželice

141,5

139,9

Dřevohostice

143,9

144,6

Grymov

173,9

139,4

Horní Moštěnice

165,5

164,8

Hradčany

121,8

118,3

Kojetín

154,5

149,6

Kokory

156,2

154,9

Křenovice

147,9

128,5

Křtomil

152,5

153,7

Lazníčky

135,4

121,4

Lazníky

184,1

163,6

Lhotka

161,3

193,0

Lipová

106,9

102,2

Líšná

163,3

178,0

Lobodice

131,4

130,8

Měrovice nad Hanou

157,8

153,4

100

106,9

169,2

160,8

Čelechovice

Nahošovice Nelešovice 77

Míra podnikatelské aktivity [‰]

Obec

2011

2013

Oldřichov

136

124,0

Oplocany

145,3

125,4

Oprostovice

118,3

141,3

Pavlovice u Přerova

120,3

130,7

Podolí

140,2

111,1

Polkovice

162,6

173,8

Prosenice

140,2

132,3

Přerov

175,5

168,1

Přestavlky

125,5

118,3

66,7

70,2

Radkovy

133,3

139,4

Radslavice

141,6

146,9

Radvanice

176,9

159,6

Rokytnice

136,3

132,4

Říkovice

128,8

124,7

Sobíšky

Radkova Lhota

131,6

114,9

Stará Ves

124

127,2

Stříbrnice

159,8

132,8

Sušice

190,9

182,9

Šišma

120,6

127,5

Tovačov

148,3

155,5

Troubky

144,2

143,7

Tučín

169,8

156,7

Turovice

161,1

157,7

Uhřičice

131,3

133,1

Věžky

130,4

132,1

Vlkoš

123,9

131,7

Výkleky

130,9

142,9

Zábeštní Lhota

145,6

159,5

Žákovice

131,1

126,8

Želatovice

133,7

131,9

SO ORP Přerov

162,3

157,5

Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31.12.

78

Tabulka I.5: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Olomouckého kraje

Míra podnikatelské aktivity [‰]

SO ORP

2011

2013

Hranice

169,1

169,4

Jeseník

230

207,5

Konice

156

165,3

172,2

180,1

159

159,6

Mohelnice

160,9

143,1

Olomouc

186,9

190,8

Prostějov

173,3

173,9

Přerov

158,3

157,5

Šternberk

157,2

157,3

Šumperk

182,9

176,5

Uničov

147,9

152,6

Zábřeh

153,3

141,8

Olomoucký kraj

175,5

173,8

Lipník nad Bečvou Litovel

Zdroj dat: ČSÚ; Registr ekonomických subjektů; Veřejná databáze data aktuální k 1.1. daného roku

Tabulka I.6: Počet obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Přerov

Obec

Počet obsazených pracovních míst 2010

Absolutní změna

2013

Relativní změna [%]

Beňov

61

86

25

41,0

Bezuchov

14

20

6

42,9

Bochoř

31

47

16

51,6

Brodek u Přerova

337

286

-51

-15,1

Buk

10

12

2

20,0

Císařov

12

13

1

8,3

Citov

72

88

16

22,2

Čechy

20

37

17

85,0

Čelechovice

8

8

0

0,0

Dobrčice

9

9

0

0,0

79

99

20

25,3

413

447

34

8,2

10

19

9

90,0

572

475

-97

-17,0

23

30

7

30,4

Kojetín

1 509

1 557

48

3,2

Kokory

249

230

-19

-7,6

75

85

10

13,3

5

6

1

20,0

Domaželice Dřevohostice Grymov Horní Moštěnice Hradčany

Křenovice Křtomil Lazníčky

6

4

-2

-33,3

Lazníky

21

40

19

90,5

79

Obec

Počet obsazených pracovních míst 2010

Absolutní změna

2013

Relativní změna [%]

Lhotka

0

2

2

-

Lipová

22

21

-1

-4,5

Líšná

23

21

-2

-8,7

Lobodice

155

189

34

21,9

Měrovice nad Hanou

108

116

8

7,4

Nahošovice

12

13

1

8,3

Nelešovice

4

0

-4

-100,0

Oldřichov

1

9

8

800,0

Oplocany

32

38

6

18,8

Oprostovice

25

2

-23

-92,0

165

193

28

17,0

8

18

10

125,0

Pavlovice u Přerova Podolí Polkovice

67

89

22

32,8

Prosenice

527

380

-147

-27,9

24 420

25 310

890

3,6

Přestavlky

19

21

2

10,5

Radkova Lhota

73

74

1

1,4

2

4

2

100,0

Radslavice

105

147

42

40,0

Radvanice

25

52

27

108,0

Rokytnice

235

261

26

11,1

Říkovice

26

17

-9

-34,6

Sobíšky

4

14

10

250,0

Stará Ves

64

72

8

12,5

Stříbrnice

4

7

3

75,0

Sušice

59

17

-42

-71,2

Šišma

31

41

10

32,3

Tovačov

690

711

21

3,0

Troubky

402

408

6

1,5

22

14

-8

-36,4

Turovice

9

7

-2

-22,2

Uhřičice

16

23

7

43,8

Věžky

26

15

-11

-42,3

Vlkoš

75

70

-5

-6,7

Výkleky

33

29

-4

-12,1

8

17

9

112,5

Přerov

Radkovy

Tučín

Zábeštní Lhota Žákovice Želatovice SO ORP Přerov

4

9

5

125,0

245

245

0

0,0

31 282

32 274

992

3,2

Zdroj dat: MF ČR; data aktuální k 1.12. daného roku

80

Tabulka I.7: Věková struktura obyvatel v obcích SO ORP Přerov

0 - 14

65 a více

15 - 64

Obec 2001

2011

2013

2001

2011

2013

2001

2011

2013

Index stáří 2001

Index stáří 2011

Index stáří 2013

Beňov

13,5

11,9

13,8

68,9

69,6

68,9

17,6

18,4

17,3

130,4

155

124,7

Bezuchov

21,4

14,8

13,1

66,5

65,6

66,5

12,1

19,6

20,4

56,8

132,1

156,0

Bochoř

17,8

15,3

15,4

65,3

67

66,7

16,9

17,2

17,9

95,2

112,8

115,9

Brodek u Přerova

16,7

14,4

14,4

68,7

69,7

69,0

14,6

15,7

16,6

87,2

108,6

115,6

Buk

15,3

14,9

15,1

68,4

66,8

66,2

16,4

18,4

18,7

107

123,5

124,1

Císařov

17,3

17,6

15,0

65,4

67,1

69,7

17,3

15

15,3

100

84,9

102,3

Citov

18,7

14,5

14,7

69,4

71,5

70,6

11,9

13,9

14,7

63,8

96

100,0

Čechy

13,6

13,2

15,0

67,1

66,2

64,4

19,3

20,6

20,6

142,2

155,8

137,3

Čelechovice

13,7

22

21,2

75,8

68,6

67,8

10,5

9,3

11,0

76,9

42,3

52,0

Dobrčice

16,1

15,2

17,0

69,8

69,5

69,3

14,1

14,8

13,7

87,5

97,1

80,6

Domaželice

20,5

16,9

15,4

65,8

70,2

71,6

13,7

12,3

13,0

67

72,8

84,1

Dřevohostice

15,9

12,5

12,6

72,7

71

71,3

11,4

16,2

16,1

71,9

130,3

127,7

Grymov

16,2

11,2

13,9

69,9

78,9

76,5

14

9,9

9,6

86,4

88,9

69,6

Horní Moštěnice

17,8

15,5

15,5

67,3

68

67,0

14,9

16,4

17,5

84,1

105,6

112,5

Hradčany

16,1

17,3

15,6

70,2

66,1

65,5

13,7

16,2

18,9

85,4

93,6

120,9

Kojetín

16,7

14,8

15,2

70,3

68,7

68,0

13,1

16,1

16,8

78,4

108,9

110,5

Kokory

17,9

13,2

13,3

67,1

69,5

69,3

15

17,1

17,4

83,8

130,2

131,1

Křenovice

15

13,1

11,0

71,5

71,6

70,9

13,4

15

18,2

89,4

114,3

166,0

Křtomil

18

16,7

17,4

67,9

67,1

65,5

14,1

16,2

17,2

78,4

97,1

98,7

15,3

12,5

10,4

67,2

68,2

69,3

17,5

19,3

20,3

114,8

154,2

195,2

17

15,7

15,2

66,5

68,4

69,9

16,4

15,7

15,0

96,5

100

98,8

12,5

21

24,1

45

62,9

59,3

42,5

16,1

16,7

340

76,9

69,2

Lazníčky Lazníky Lhotka Lipová

19

11,5

12,0

62,9

72,1

69,7

18,1

16

18,2

95,7

140

151,5

Líšná

13,2

13,1

14,0

66,2

65,7

65,7

20,5

21,2

20,2

155,2

162,5

144,1

Lobodice

18,7

12,3

13,3

65,7

71,1

70,0

15,5

16,1

16,7

83,1

131,4

125,8

81

0 - 14

65 a více

15 - 64

Obec 2001

2011

2013

2001

2011

2013

2001

2011

2013

Index stáří 2001

Index stáří 2011

Index stáří 2013

Měrovice nad Hanou

18,7

17,1

17,7

68,9

68,6

68,0

12,4

13,7

14,3

66,2

79,6

80,8

Nahošovice

19,3

13,8

16,5

64,6

65

64,0

16

20,6

19,5

82,9

150

118,5

Nelešovice

17,6

13,9

18,8

69,8

70,6

66,8

12,7

15,4

14,4

72,2

110,7

76,9

Oldřichov

22,2

17,6

15,4

59,5

68

72,8

18,3

14,4

11,8

82,1

81,8

76,2

Oplocany

16,5

11,1

13,4

66,5

66,1

65,2

17,1

22,5

21,3

103,6

203,1

159,1

Oprostovice

13,9

10,8

11,8

71,3

65,6

67,7

14,8

22,6

20,4

106,3

210

172,7

Pavlovice u Přerova

12,2

11,9

12,1

59

58,2

61,6

28,8

29,7

26,3

235,8

250

217,6

Podolí

17,3

15,4

15,0

62,9

67,3

70,5

19,8

16,4

14,5

114,7

106,1

97,1

Polkovice

17,7

16,1

16,4

69,3

67,5

65,6

13

16,3

18,0

73,3

101,3

109,4

Prosenice

17,3

13,1

12,5

67,8

68,9

68,3

14,9

17,8

19,2

86,2

136

153,3

Přerov

15,6

13,2

13,2

71,3

68,5

67,3

13,1

18

19,5

84

136,2

147,7

Přestavlky

15,3

11,4

11,4

65,9

69

69,8

18,8

19,6

18,8

123,1

172,4

165,5

Radkova Lhota

9,8

7,1

5,4

34,4

39,6

42,9

55,8

53,3

51,6

571,4

750

950,0

Radkovy

26

15,2

14,9

63,8

69,7

71,4

10,2

15,2

13,7

39,1

100

92,0

Radslavice

18,1

16

15,9

69,9

70,2

70,3

12

13,7

13,8

66,2

85,7

87,2

Radvanice

20,3

19,9

17,8

69,4

66,1

66,9

10,3

14,1

15,3

50,8

70,9

86,3

Rokytnice

15,1

13,7

13,7

70,5

70,6

70,3

14,3

15,7

16,0

94,9

114,3

117,0

Říkovice

17,9

16,8

15,2

68,4

66,6

68,1

13,7

16,6

16,7

76,5

98,7

109,6

Sobíšky

15,2

13,2

9,4

70,2

72,4

74,5

14,6

14,5

16,1

95,7

110

171,4

Stará Ves

17

20,9

19,2

67,1

63

65,9

15,9

15,9

14,9

93,9

76,2

77,9

Stříbrnice

13,9

20,5

19,3

70,5

59,4

59,9

15,6

20,1

20,8

111,8

98

107,7

Sušice

15

11

12,5

70

68,6

67,0

15

20,4

20,5

100

185,3

163,4

Šišma

10,8

14,1

12,5

74,5

63,3

65,5

14,7

22,6

22,0

136,4

160,7

176,0

Tovačov

16,5

13

13,8

66,7

66,7

67,5

16,8

20,1

18,6

101,6

154,4

135,1

Troubky

13,5

13,7

14,3

69,8

68,6

67,6

16,7

17,4

18,1

123,4

127,2

126,2

Tučín

14,9

13,3

13,2

74,6

70,2

69,6

10,4

16,5

17,1

69,8

124,6

129,3

82

0 - 14

65 a více

15 - 64

Obec 2001

2011

2013

2001

2011

2013

2001

2011

2013

Index stáří 2001

Index stáří 2011

Index stáří 2013

Turovice

25

10

10,0

63,2

74,4

74,2

11,8

15,6

15,8

47,3

157,1

159,1

Uhřičice

15,4

14,9

14,5

71,1

65,3

65,3

13,6

19,7

20,2

88,2

132,6

139,3

Věžky

17,3

11,6

8,8

61,5

69,6

72,2

21,2

18,8

19,0

122,2

162,5

216,7

Vlkoš

15,1

15,8

15,9

69,2

64,7

64,1

15,7

19,2

20,0

104,5

121,5

125,4

Výkleky

21,3

15,3

15,6

66,8

67,3

67,0

11,9

17,5

17,4

56,1

114,3

111,4

Zábeštní Lhota

16,2

17,7

17,9

62,8

66,5

63,6

20,9

15,8

18,5

129,2

89,3

103,4

Žákovice

15,1

12,6

15,5

69,3

77,7

74,9

15,6

9,2

9,6

102,9

73,1

61,8

Želatovice

15,6

12,1

13,7

71,9

70,3

69,8

12,5

17,2

16,5

80,2

142,4

120,5

16

13,7

13,8

70

68,4

67,7

14

17,6

18,5

87,4

128,4

134,2

SO ORP Přerov

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011; Veřejná databáze aktuální k 1.1.2013

83

Tabulka I.8: Věková struktura obyvatelstva v SO ORP Olomouckého kraje

0 - 14

65 a více

15 - 64

SO ORP 2001

2011

2013

2001

2011

2013

2001

2011

2013

Index stáří 2001

Index stáří 2011

Index stáří 2013

Hranice

18,3

14,9

15,0

69,3

69,9

68,9

12,4

15,2

16,1

67,6

101,7

107,4

Jeseník

17,7

14,4

14,2

70,8

70,7

69,5

11,6

14,9

16,3

65,4

103,6

114,2

Konice

16,9

14,1

14,0

67,4

69

68,5

15,7

16,9

17,5

93,2

120

124,9

Lipník nad Bečvou

17,3

14,5

14,8

68,7

69,7

68,9

14

15,8

16,4

80,8

108,8

110,8

Litovel

16,6

14,4

14,6

69,4

69,4

68,3

14

16,2

17,1

84,1

112,1

117,4

Mohelnice

17,6

13,9

14,0

70

70,6

69,7

12,4

15,5

16,3

70,7

111,1

116,5

Olomouc

15,8

14,5

15,1

70,3

69,6

68,1

13,9

15,9

16,8

87,9

109,9

111,5

Prostějov

15,7

14,7

15,0

69,5

68,6

67,5

14,8

16,7

17,6

93,8

113,4

117,3

16

13,9

13,8

70

68,8

67,7

14

17,4

18,5

87,4

125,6

134,2

Šternberk

16,6

14,6

14,8

70,6

70,2

68,9

12,8

15,2

16,3

76,7

103,7

110,3

Šumperk

16,8

14,6

14,7

70,1

69,4

68,1

13,2

16

17,2

78,5

109,9

117,4

Uničov

17,2

14,4

14,2

70,3

70

69,1

12,5

15,7

16,7

72,4

109,1

117,3

Zábřeh

17,6

14,6

14,8

69,8

69,9

68,7

12,6

15,5

16,5

71,7

106,1

111,8

Olomoucký kraj

16,5

14,5

14,7

69,9

69,5

68,3

13,6

17,2

17,1

82,1

111,3

116,5

Přerov

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011; Veřejná databáze aktuální k 1.1.2013

84

Tabulka I.9: Daňová výtěžnost v obcích SO ORP Přerov (v tis. Kč)

Daňová výtěžnost (v tis. Kč)

Obec 2010

2011

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2013

2010

2011

2013

Beňov

5 730,20

5 661,70

7 080,96

8,1

8,4

10,0

Bezuchov

1 625,80

1 622,50

2 029,36

8,5

8,6

10,7

Bochoř

7 850,50

7 832,30

9 830,84

7,7

8

9,7

16 432,20

16 445,30

21 471,06

8

8,1

10,5

Buk

2 799,50

2 641,00

3 593,30

7,9

7,7

10,4

Císařov

2 334,30

2 299,80

2 675,30

7,8

7,6

9,0

Citov

3 856,00

3 878,00

4 908,26

7,2

7,5

9,0

Čechy

2 748,10

2 695,00

3 236,49

8

8,3

9,4

Brodek u Přerova

Čelechovice

952,2

925,6

1 130,73

8,4

7,8

9,8

Dobrčice

1 865,20

1 602,30

1 931,22

8,8

7,2

8,9

Domaželice

5 172,70

4 971,50

5 782,76

9,3

9,1

10,2

12 103,50

11 972,80

16 150,83

7,8

7,9

10,5

1 187,20

1 253,50

1 434,77

7,1

7,8

8,5

Horní Moštěnice

15 167,10

13 051,40

17 267,85

9,3

8,1

10,5

Hradčany

17 490,70

17 089,00

19 568,89

64,8

63,1

71,7

Kojetín

55 833,70

56 092,90

70 127,58

8,7

9,1

11,0

Kokory

9 445,80

10 954,80

12 977,28

8

9,7

11,2

Křenovice

3 760,00

3 604,00

4 728,65

8,9

8,5

11,3

Křtomil

3 117,10

3 158,50

3 881,03

7,2

7,6

8,7

Lazníčky

1 494,00

1 498,40

2 098,82

7,5

7,8

10,2

Lazníky

3 913,00

3 835,20

4 874,71

7,3

7,4

9,0

Lhotka

536,1

570,1

643,71

10,3

9,2

13,4

Lipová

2 234,80

2 200,80

2 708,33

8,2

8,4

9,6

Líšná

1 966,70

1 962,10

2 747,82

8,1

8

10,9

Lobodice

5 485,60

5 577,00

7 241,40

7,9

8

9,9

Dřevohostice Grymov

85

Daňová výtěžnost (v tis. Kč)

Obec 2010

2011

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2013

2010

2011

2013

Měrovice nad Hanou

5 629,70

5 596,10

7 263,44

8,3

8,5

10,7

Nahošovice

1 454,90

1 463,80

1 639,02

8,2

9,1

9,6

Nelešovice

2 043,10

1 613,60

1 984,09

10,1

8

9,8

Oldřichov

937,7

953,7

1 213,51

7,1

7,6

8,8

Oplocany

2 706,40

2 832,80

3 380,32

8,8

9,8

10,6

942,9

913,4

1 041,26

9,6

9,8

11,1

Pavlovice u Přerova

5 864,40

5 771,20

7 665,46

7,8

8

10,6

Podolí

1 542,00

1 545,00

2 030,32

7,2

7,2

9,1

Polkovice

4 286,90

4 428,00

5 767,67

8,2

9

11,2

Prosenice

7 722,50

6 492,70

9 323,04

8,7

7,5

10,8

512 521,60

497 590,10

556 201,47

11,1

11,2

12,3

Přestavlky

2 004,80

2 068,40

2 418,92

7,8

8,1

9,2

Radkova Lhota

1 384,70

1 373,40

1 630,48

7,4

6,1

8,8

Radkovy

1 286,10

1 329,10

1 597,11

7,8

8,1

9,5

Radslavice

8 373,70

8 915,50

11 217,48

7,5

8,1

10,1

Oprostovice

Přerov

Radvanice

2 393,50

2 004,80

2 822,40

8,3

7,2

9,7

Rokytnice

11 006,90

10 851,50

13 338,14

7,5

7,6

9,1

Říkovice

3 621,00

3 619,60

4 294,32

7,5

7,9

8,8

Sobíšky

1 278,70

1 274,70

1 536,62

8,5

8,4

10,4

Stará Ves

5 140,20

5 132,90

6 745,39

8,1

8,3

10,8

Stříbrnice

1 752,00

1 757,00

2 304,93

7,1

7,2

8,8

Sušice

2 517,30

2 546,60

3 198,54

7,7

8,2

9,6

Šišma

2 727,70

2 150,10

2 039,30

15,5

10,8

10,3

Tovačov

23 836,20

23 071,30

30 114,45

9,4

9,2

12,1

Troubky

17 629,80

17 367,60

21 572,66

8,5

8,4

10,2

3 423,60

3 491,30

4 423,76

7,9

8,1

10,0

Tučín

86

Daňová výtěžnost (v tis. Kč)

Obec 2010

2011

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2013

2010

2011

2013

Turovice

1 751,90

1 781,40

2 178,49

8,1

8,4

10,1

Uhřičice

5 091,00

5 204,10

5 950,73

8,3

9

10,1

Věžky

1 537,80

1 544,60

1 808,91

7,4

7,5

9,0

Vlkoš

5 993,60

5 565,00

7 121,88

8,3

8,2

10,0

Výkleky

2 277,80

2 110,10

2 853,54

8,2

7,7

10,1

Zábeštní Lhota

1 202,20

1 121,90

1 444,46

7,7

7,1

9,1

Žákovice

1 921,30

1 907,10

2 350,23

9,1

9,3

11,0

Želatovice SO ORP Přerov

4 753,80

4 584,90

5 967,15

8,5

8,4

10,5

843 659,10

823 368,30

966 561,44

10

10,1

11,8

Zdroj dat: MF ČR Monitor, Bilance příjmů

87

Tabulka I.10: Daňová výtěžnost v SO ORP Olomouckého kraje (v tis. Kč)

Daňová výtěžnost (v tis. Kč)

SO ORP 2010

2011

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2013

2010

2011

2013

Hranice

335 756,90

333 522,50

402 924,33

9,7

9,6

11,7

Jeseník

400 969,20

391 603,90

483 333,56

9,7

9,6

12,1

Konice

93 622,80

92 710,40

121 530,19

8,4

8,3

11,1

Lipník nad Bečvou

143 778,30

146 099,80

174 053,16

9,3

9,5

11,4

Litovel

220 623,10

220 677,80

282 653,70

9,3

9,3

11,9

Mohelnice

171 618,30

171 861,30

215 493,58

9,2

9,2

11,6

Olomouc

1 866 908,10

1 829 144,90

2 044 768,00

11,6

11,3

12,6

Prostějov

1 015 642,10

948 018,60

1 153 397,13

10,3

9,6

11,7

Přerov

843 659,10

823 368,30

966 561,44

10

9,9

11,8

Šternberk

226 583,30

235 982,20

288 859,23

9,5

9,9

12,3

Šumperk

695 689,90

687 320,30

825 935,82

9,7

9,6

11,7

Uničov

224 497,20

230 326,20

271 347,24

9,8

10,1

12,0

Zábřeh

291 080,60

289 527,90

365 472,43

8,7

8,6

10,9

6 530 428,80

6 400 164,10

7 596 329,81

10,2

10

11,9

Olomoucký kraj Zdroj dat: MF ČR Monitor, Bilance příjmů

88

89

PŘÍLOHA K METODICE VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK MULTIKRITERIÁLNÍ VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Udržitelný rozvoj území je vysoce komplexní pojem. Je nutné při jeho vyhodnocování využít multikriteriální analýzu, která je prováděna pomocí souboru definovaných podtémat. Stav území je hodnocen prostřednictvím indikátorů na sedmibodové škále <-3;+3>, u kterého lze využít z-skóre1 a pravidlo 3 sigma2. Schéma I.1: Vysvětlení pravidla 3 sigma

Krajní hodnoty umožňují vyjádření extrémních hodnot v území. U jednotlivých podtémat jsou verbálně vyjádřeny krajní hodnoty popisem nejhoršího a nejlepšího stavu, tj. metoda sémantického diferenciálu3. Podtémata jsou hodnocena na základě indikátorů. Indikátor je základní číselný ukazatel, který charakterizuje stav/vývoj dané složky udržitelného rozvoje. Pomocí indikátorů lze jednoduše a srozumitelně prezentovat i složité komplexní jevy bez užití náročných statistických metod či popisů vazeb a vzájemných souvislostí. V metodice je používána sada indikátorů:

1



klíčové indikátory – poskytují jednoznačné informace o zásadních procesech v území,



sekundární indikátory – podpůrné indikátory vypovídající o dalších jevech v území,

Výpočet z-skóre:

kde zxi je ohodnocení pilíře za počítanou obec, xi je vypočtená hodnota

daného indikátoru, je průměr vůči němuž se hodnota porovnává (jedná se o průměr kraje, ve kterém je zkoumaná obec) a sx je směrodatná odchylka hodnot za všechny obce. Tyto výpočty je vhodné zautomatizovat v rámci šablon na krajské úrovni, jež budou distribuovány na úrovně nižší. Srovnávací hladinou pro ohodnocení nadefinovaných indikátorů je průměr za vyšší územní jednotku. Způsob, kdy je použit pro vyhodnocení dat za indikátory krajský průměr, odbourává neskladebnost územně analytických podkladů obecní úrovně na krajskou úroveň. Z tohoto důvodu je nutné vytvoření datové matice na úrovni vyšší, než je sledovaná územní jednotka. 2

3

Provázání pravidla 3 sigma a z-skóre: Pro vyhodnocování indikátorů na úrovni obce je vhodné normování dat za vyšší územní jednotku prostřednictvím z-skóre (střední hodnota vyšší územní jednotky je rovna 0 a směrodatnou odchylkou je 1). V případě normality rozložení dat platí pravidlo 3 sigma, tj. 99,6 % hodnot se vyskytuje v rozmezí ±3 sigma, tedy ±3 směrodatné odchylky od střední hodnoty. Využitím tohoto pravidla můžeme následně data jednoduše ohodnotit na škále <3;+3>, neboť převážná většina hodnot je v tomto intervalu. Osgood, C.E., Suci, G., & Tannenbaum, P. (1957) The measurement of meaning. Urbana, IL: University of Illinois Press.

90

Finální hodnocení provádí expert, který zohledňuje širší souvislosti a specifičnost území. Role experta je v procesu hodnocení územních podmínek nezastupitelná, nelze použít technokratický postup založený pouze na indikátorech. Expertem je odborník, jenž má znalost o území, je schopen koncepčního přístupu a interpretace vyhodnocení dat. Celý proces je znázorněn v následujícím schématu. Schéma I.2: Multikriteriální vyhodnocování udržitelného rozvoje

Zdroj: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o

91

VYVÁŽENOST ÚZEMNÍCH PODMÍNEK Celý postup je znázorněn na následujícím schématu, kde jsou rozděleny jednotlivé kroky do fází zpracování podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, rozboru udržitelného rozvoje území a zpracování výstupů (Améby za jednotlivé obce, kartogramy za environmentální, sociální a ekonomický pilíř). Níže pod schématem jsou jednotlivé kroky stručně charakterizovány. Schéma I.3: Postup zpracování RURÚ

Zdroj: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o, Atelier T-plan

Postupové kroky: -

P1: Převzetí klíčových a sekundárních indikátorů z metodiky, nadefinování specifických indikátorů – v případě existence indikátorů specifických v daném území mohou být rovněž zařazeny mezi indikátory.

-

P2: Naplnění indikátorů daty – indikátory nadefinované za jednotlivá témata (resp. podtémata) je nutné naplnit daty z datových zdrojů (např. datový model ÚAP, ČSÚ, ŘSD).

-

R1: Vyhodnocení udržitelného rozvoje území (dle témat a podtémat) – v této fázi je nutné hodnoty všech indikátorů v jednotlivých obcích ohodnotit na škále <-3;+3>. Matematickým přepočtem se datům vypočítá charakteristika z-skóre, čímž se pro každý indikátor získá ohodnocení na škále <-3;+3> - viz kapitola Multikriteriální vyhodnocení udržitelného rozvoje.

92

-

R2: Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje území (dle pilířů) – z ohodnocení jednotlivých indikátorů je nutné získat hodnocení všech podtémat nadefinovaných v rámci témat a na základě sady vah, které rozliší rozdílný vliv podtémat na jednotlivé pilíře, je proveden prostřednictvím váženého průměru přepočten ohodnocení podtémat na každý pilíř udržitelného rozvoje.

-

R3: SWOT analýza za témata – za všechna témata udržitelného rozvoje území je zpracovaná analýza silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb celkově za celé území SO ORP i specificky za jednotlivé obce.

-

R4: Vyváženost témat na základě ohodnocených podtémat – na základě všech ohodnocených indikátorů (zejm. klíčových, které vstupují do výpočtu průměrného hodnocení, a sekundárních, které tvoří stěžejní podklad pro expertní ohodnocení), které jsou nadefinované v rámci všech podtémat daného tématu, je vypočítána vyváženost témat ve všech obcích v území.

93

Základní odůvodnění výsledků vyváženosti územních podmínek je uvedeno přímo v kapitole E u odpovídajících kartogramů. Při použití metodického postupu však pro jeho robustnost nelze přímo identifikovat, který konkrétní indikátor v dané obci ovlivnil výsledky vyváženosti. Odůvodnění vyhodnocení vyváženosti územních podmínek z pohledu jednotlivých pilířů URÚ je uvedeno v níže uvedené tabulce. Vzhledem k množství podtémat/indikátorů viz výše, které vstupují do hodnocení vyváženosti, se jedná pouze o základní odůvodnění. Tabulka I.11: Základní odůvodnění vyhodnocení vyváženosti územních podmínek z pohledu jednotlivých pilířů URÚ

Obec

Beňov

Bezuchov

Bochoř

Brodek u Přerova

Buk

Císařov

Environmentální pilíř Nízký podíl zastavěných ploch; Žádné staré ekologické zátěže; Existence přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod

Sociální pilíř Kladná hrubá míra migračního salda; Dobrá dostupnost administrativních center; Nízký podíl bytů se sníženou kvalitou

Velmi vysoký podíl obyvatel v Stará ekologická zátěž; poproduktivním věku; Nízký podíl půd v I. a Absence II. třídě ochrany; Nízký zdravotnických podíl bytů napojených zařízení; Záporná na kanalizaci hrubá míra celkového přírůstku Staré ekologické Dobrá dostupnost zátěže; Nízký podíl administrativních investic do půdy za center; Vysoký podíl účelem zlepšení její obyvatel v úrodnosti; Nízký podíl předproduktivním věku; bytů napojených na Nízká míra kanalizaci nezaměstnanosti Existence přírodních Přímé napojení na léčivých zdrojů a zdrojů železnici; Školská, přírodních minerálních zdravotnická i zařízení vod; Existence sociálních služeb; CHOPAV; Vysoký Kladná hrubá míra podíl půd v I. a II. třídě celkového přírůstku ochrany Velmi vysoký podíl půd v I. a II. třídě ochrany; Nadprůměrný podíl bytů napojených na Nízká dlouhodobá kanalizaci v rámci SO nezaměstnanost ORP; Žádné staré ekologické zátěže; Žádná záplavová území Více než 90 % obce v záplavovém území; Nízký podíl bytů se Nízký podíl lesních sníženou kvalitou; ploch; Téměř žádné Kladná hrubá míra investice do půdního migračního salda fondu 94

Ekonomický pilíř

Kategorie

Nadprůměrná míra nezaměstnanosti v rámci SO ORP; Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Vysoká dluhová služba obce

2b

Nízká míra nezaměstnanosti; Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Nulová dluhová služba

3b

Nízká míra nezaměstnanosti; Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Nulová dluhová služba

2c

Vysoký počet pracovních míst; Vysoký podíl tržních služeb; Přímé napojení na železnici

1

Nulová dluhová služba; Podprůměrná míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Vysoký podíl tržních služeb

1

Podprůměrná daňová výtěžnost na obyvatele; Velmi nízká míra podnikatelské aktivity

3c

Environmentální pilíř

Sociální pilíř

Ekonomický pilíř

Kategorie

Citov

Žádné investice do půdního fondu; Více než 90 % obce v záplavovém území; Stará ekologická zátěž

Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Nízký podíl obyvatel v poproduktivním věku; Kladná hrubá míra migračního salda

Nadprůměrná míra podnikatelské aktivity v rámci SO ORP; Velmi nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Nízká míra nezaměstnanosti

2c

Čechy

Existence přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod; Existence ochranných lesů; Žádné staré ekologické zátěže

Vysoký podíl seniorů; Absence školy, zdravotnických i sociálních zařízení; Vysoká míra nezaměstnanosti

Podprůměrná daňová výtěžnost na obyvatele, Velmi nízká míra podnikatelské aktivity, Vysoká míra nezaměstnanosti

Čelechovice

Nízká míra zalesnění; Téměř žádné investice do půdy; Velmi nízký podíl bytů napojených na kanalizaci

Obec

Dobrčice

Domaželice

Dřevohostice

Vysoký podíl obyvatel v předproduktivním věku; Velmi vysoká hrubá míra migračního salda; Rostoucí počet bytů Záporná hrubá míra Téměř žádné investice celkového přírůstku; do půdy; Velmi nízký Nulová občanská podíl bytů napojených vybavenost; Vysoký na kanalizaci; podíl bytů se sníženou Záplavové území kvalitou Nízký podíl obyvatel v Záplavová území; poproduktivním věku; Stará ekologická zátěž; Kladná hrubá míra Absence oblastí celkového přírůstku; ochrany přírody a Nízká míra dlouhodobé krajiny nezaměstnanosti Nízká dlouhodobá nezaměstnanost; Větší počet starých Školská, zdravotnická i ekologických zátěží; sociální zařízení; Záplavová území Dobrá dostupnost administrativních center

Grymov

Absence oblastí ochrany přírody a krajiny; Žádné investice do půdy; Žádné půdy v I. a II. třídě ochrany

Kladná hrubá míra celkového přírůstku; Dobrá dostupnost administrativních center; Vysoký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel

Horní Moštěnice

Žádné staré ekologické zátěže; CHOPAV; Existence přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod

Kladná hrubá míra migračního salda; Dobrá dostupnost administrativních center; Vysoký podíl bytů napojených na kanalizaci

95

Velmi vysoká míra podnikatelské aktivity v rámci SO ORP; Nulová dluhová služba; Vysoký podíl tržních služeb Nízká daňová výtěžnost na obyvatele; Nízká míra podnikatelské aktivity; Vysoká míra nezaměstnanosti

3a

2c

4

Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Vysoký podíl bytů napojených na veřejný vodovod

2c

Vysoký počet pracovních míst; Nízká míra nezaměstnanosti; Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti

2c

Nadprůměrná míra dlouhodobé nezaměstnanosti v rámci SO ORP; Velmi nízká daňová výtěžnost na obyvatele; Nízká míra podnikatelské aktivity Vysoký počet obsazených pracovních míst; V rámci SO ORP nadprůměrná míra podnikatelské aktivity; Přímé napojení na železnici

3c

1

Obec

Hradčany

Kojetín

Kokory

Křenovice

Křtomil

Lazníčky

Lazníky

Lhotka

Environmentální pilíř

Sociální pilíř

Ekonomický pilíř

Vysoký podíl obyvatel v poproduktivním věku; Skládka odpadů; Nízký Záporná hrubá míra Velice podprůměrná podíl bytů napojených celkového přírůstku; míra podnikatelské na kanalizaci Nízký podíl obyvatel s aktivity vysokoškolským vybavením Staré ekologické Kvalitní občanská Nadprůměrná míra zátěže; Nízký podíl vybavenost; Nízký podnikatelské aktivity; investic do půdy za podíl bytů se sníženou Přímé napojení na účelem zlepšení její kvalitou; Přímé železnici; Vysoký počet úrodnosti; Záplavová napojení na železnici pracovních míst území Vysoká daňová Vysoký podíl obyvatel výtěžnost na Stará ekologická zátěž; v poproduktivním věku; obyvatele; Absence oblastí Záporná hrubá míra Nadprůměrná míra ochrany přírody a celkového přírůstku; podnikatelské aktivity v krajiny Nulová dluhová služba rámci správního obce obvodu Záplavová území; Vysoký podíl seniorů; Území zvláštní Velmi nízký podíl Nízká míra povodně pod vodním vysokoškolsky podnikatelské aktivity; dílem; Absence oblastí vzdělaných obyvatel; Nadprůměrná míra ochrany přírody a Vysoký podíl nezaměstnanosti krajiny; Absence neobydlených bytů kanalizace Žádné staré ekologické Absence školských a Velmi nízká daňová zátěže; Vysoký podíl zdravotnických výtěžnost na půd v I. a II. třídě zařízení; Vysoký podíl obyvatele; Vysoká míra ochrany; Velké seniorů; Velký počet dlouhodobé investice do úrodnosti neobydlených domů s nezaměstnanosti půdy byty Absence oblastí Velmi vysoký podíl ochrany přírody a seniorů; Absence škol Nízká míra dlouhodobé krajiny; Nízký podíl a zdravotnických nezaměstnanosti; lesních ploch; Velmi zařízení; Vysoký podíl Nulová dluhová služba malý počet bytů domů postavených obce napojených na před rokem 1920 kanalizaci Žádné staré ekologické Nízká míra dlouhodobé Kladná hrubá míra zátěže; Žádná nezaměstnanosti; migračního salda; záplavová území; Nulová dluhová služba Vysoký podíl bytů Vysoké investice do obce; Nadprůměrná napojených na půdy za účelem míra podnikatelské kanalizaci zlepšení její úrodnosti aktivity Velmi záporná hrubá míra celkového Přírodní památka; přírůstku obyvatelstva; Žádné staré ekologické Absence školských a zátěže; Absence zdravotnických záplavových území zařízení; Nízký podíl autochtonní složky obyvatel 96

Velmi vysoká míra podnikatelské aktivity; Vysoká daňová výtěžnost na obyvatele; Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti

Kategorie

4

2c

3b

4

3a

3b

1

2a

Obec

Lipová

Líšná

Environmentální pilíř

Sociální pilíř

Absence oblastí ochrany přírody a krajiny; Záplavová území; Nízký podíl bytů napojených na kanalizaci

Vysoký podíl obyvatel v poproduktivním věku; Nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním; Velký počet neobydlených bytů Vysoký podíl obyvatel v poproduktivním věku; Nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel; Záporná hrubá míra celkového přírůstku Záporná hrubá míra celkového přírůstku; Vysoký podíl seniorů; Velký počet domů postavených před rokem 1920 Kladná hrubá míra celkového přírůstku; Vysoký podíl dětské složky obyvatelstva; Školské zařízení a zařízení sociálních služeb Vysoký podíl seniorů; Záporná hrubá míra celkového přírůstku; Nedostatečná občanská vybavenost obce Kladná hrubá míra celkového přírůstku; Vysoký podíl obyvatelstva v předproduktivním věku; Nízký počet bytů se sníženou kvalitou

Žádná stará ekologická zátěž; Vysoký podíl půd v I. a II. třídě ochrany

Lobodice

NPR; NATURA 2000; CHOPAV;

Měrovice nad Hanou

Žádné staré ekologické zátěže; Vysoký podíl půd v I. a II. třídě ochrany; Vodní nádrž

Nahošovice

Žádná stará ekologická zátěž; NATURA 2000; Existence přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod

Nelešovice

Nejvyšší podíl půd v I. a II. třídě ochrany v rámci SO ORP; Absence záplavových zemí; Absence starých ekologických zátěží

Oldřichov

Absence starých ekologických zátěží; Vysoký podíl bytů napojených na kanalizaci

Oplocany

Velmi nízký podíl seniorů; Nízký podíl neobydlených a bytů se sníženou kvalitou

Záporná hrubá míra celkového přírůstku; Nízká míra zalesnění Nadprůměrný podíl obce; Stará ekologická obyvatel v zátěž; Absence oblastí poproduktivním věku; ochrany přírody a Nedostatečná krajiny občanská vybavenost obce

97

Ekonomický pilíř Velmi nízká míra podnikatelské aktivity; Vysoká míra nezaměstnanosti; Špatná dostupnost železniční dopravy

Kategorie

4

Vysoká míra podnikatelské aktivity; Nulová dluhová služba 2a Nízká míra podnikatelské aktivity; Velmi vysoká míra nezaměstnanosti; Záplavová území

3a

Nadprůměrná míra podnikatelské aktivity; Přímé napojení na železnici; Vysoký počet pracovních míst

1

Nízká míra podnikatelské aktivity; Vysoká míra nezaměstnanosti

3a

Nadprůměrná míra podnikatelské aktivity; Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Nízká míra nezaměstnanosti

2a

Nízká daňová výtěžnost na obyvatele; Podprůměrná míra podnikatelské aktivity v rámci SO ORP

2b

Vysoká míra nezaměstnanosti; Vysoká dluhová služba obce; Podprůměrná míra podnikatelské aktivity v rámci SO ORP

4

Obec

Oprostovice

Environmentální pilíř Stará ekologická zátěž; Velmi nízký podíl půd v I. a II. třídě ochrany; Absence oblastí ochrany přírody a krajiny

Sociální pilíř Záporná hrubá míra celkového přírůstku; Vysoký podíl seniorů; Žádná občanská vybavenost obce

Škola, zdravotnická zařízení i zařízení sociálních služeb; Přírodní památka; Pavlovice u Dobrá dostupnost NATURA 2000; Žádná Přerova administrativních záplavová území center; Vysoký podíl bytů napojených na kanalizaci Záporná hrubá míra Žádné staré ekologické celkového přírůstku; zátěže; Bez Absence školských, záplavových území; zdravotnických a Podolí Existence přírodních sociálních zařízení; léčivých zdrojů a zdrojů Vysoký podíl domů přírodních minerálních postavených před vod rokem 1920 Záplavové území; Vysoký podíl seniorů; Absence oblastí Absence kanalizace; Polkovice ochrany přírody a Vysoký podíl krajiny; Stará neobydlených bytů ekologická zátěž Dobrá dostupnost Vysoký podíl administrativních zastavěných ploch; center; Přímé napojení Prosenice Stará ekologická zátěž; na železnici; Vysoký Záplavová území podíl bytů napojených na kanalizaci Kvalitní občanská Velký počet starých vybavenost; ekologických zátěží; Administrativní Přerov Záplavová území; centrum; Vysoký podíl Aktivní zóna vysokoškolsky záplavového území vzdělaných obyvatel Vysoký podíl poproduktivní složky obyvatelstva; Absence Přírodní památka; školský a Přestavlky NATURA 2000; Žádná zdravotnických záplavová území zařízení; Vysoký podíl domů postavených před rokem 1920 Extrémně vysoký podíl Nízký podíl půd v I. a seniorů; Velmi výrazně II. třídě ochrany; Nízký záporná hrubá míra Radkova Lhota podíl bytů napojených celkového přírůstku; na kanalizaci; Absence školy; Nízký Záplavové území podíl vysokoškolsky vzdělaných

98

Ekonomický pilíř

Výrazný úbytek počtu pracovních míst

Podprůměrná míra podnikatelské aktivity v rámci SO ORP; Velmi vysoká dluhová služba obce

Kategorie

4

2b

Vysoká míra nezaměstnanosti; Podprůměrná míra podnikatelské aktivity

3a

Vysoká míra nezaměstnanosti; Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti

4

Velmi výrazný úbytek počtu pracovních míst; Podprůměrná míra podnikatelské aktivity

3c

Vysoký počet pracovních míst; Nadprůměrná míra podnikatelské aktivity; Vysoká daňová výtěžnost na obyvatele

2c

Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Nulová dluhová služba obce

2a

Nízká daňová výtěžnost na obyvatele; Nejnižší míra podnikatelské aktivity v rámci správního obvodu; Zadluženost obce

4

Obec

Radkovy

Radslavice

Radvanice

Rokytnice

Říkovice

Sobíšky

Stará Ves

Stříbrnice

Environmentální pilíř Záplavová území; Nízký podíl lesních ploch

Absence starých ekologických zátěží; Existence přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod; Vysoké investice do půdního fondu Absence oblastí ochrany přírody a krajiny; Žádné staré ekologické zátěže; Žádná záplavová území

Sociální pilíř

Ekonomický pilíř

Kategorie

Nedostatečná občanská vybavenost; Záporná hrubá míra celkového přírůstku; Nízký podíl bytů napojených na kanalizaci

Podprůměrná míra podnikatelské aktivity; Záplavová území

4

Kladná hrubá míra celkového přírůstku; Nízký podíl obyvatel v poproduktivním věku; Dobrá dopravní dostupnost

Nárůst počtu pracovních míst; Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Nízká míra Nezaměstnanosti

1

Výrazný nárůst pracovních míst; Nadprůměrná míra podnikatelské aktivity

1

Vysoký počet pracovních míst; Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Nízká míra nezaměstnanosti

1

Přímé napojení na železnici; Vysoký podíl tržních služeb; Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti

1

Vysoký míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Vysoká míra nezaměstnanosti; Podprůměrná míra podnikatelské aktivity v rámci SO ORP

4

Vysoká daňová výtěžnost na obyvatele; Nárůst počtu pracovních míst; Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti

2c

Podprůměrná míra podnikatelské aktivity v rámci SO ORP; Nízká daňová výtěžnost na obyvatele

4

Vysoký podíl dětské složky obyvatelstva; Kladná hrubá míra celkového přírůstku; Nízký podíl bytů se sníženou kvalitou Dobrá dostupnost Existence přírodních administrativních léčivých zdrojů a zdrojů center; Nízký podíl přírodních minerálních bytů se sníženou vod; CHOPAV; kvalitou; Relativně Absence starých vysoký podíl bytů ekologických zátěží napojených na kanalizaci Kladná hrubá míra Absence starých celkového přírůstku ekologických zátěží; obyvatel; Velmi nízký Vysoký podíl půd v I. a podíl bytů se sníženou II. třídě ochrany; kvalitou; Přímé CHOPAV napojení na železnici Vysoký podíl seniorů; Staré ekologické Záporná hrubá míra zátěže; Absence celkového přírůstku; oblastí ochrany přírody Nedostatečná a krajiny občanská vybavenost Vysoký podíl obyvatel v předproduktivním Staré ekologické věku; Kladná hrubá zátěže; Nízký podíl míra celkového investic do půdy přírůstku; Nízký podíl bytů se sníženou kvalitou Vysoký podíl seniorů; Záplavové území; Špatná dostupnost Aktivní záplavové administrativních území; Absence oblastí center; Záporná hrubá ochrany přírody a míra celkového krajiny přírůstku

99

Obec

Sušice

Environmentální pilíř Vysoký podíl bytů napojených na kanalizaci; Existence povrchových a podzemních zdrojů vody

Sociální pilíř Velmi nízký podíl bytů se sníženou kvalitou; Vysoký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním; Vysoký podíl autochtonního obyvatelstva

Ekonomický pilíř

Kategorie

Vysoká míra podnikatelské aktivity; Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti

1

Vysoký míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Vysoká míra nezaměstnanosti; Podprůměrná míra podnikatelské aktivity v rámci SO ORP Velký počet pracovních míst; Vysoká daňová výtěžnost na obyvatele; Nadprůměrná míra podnikatelské aktivity

Šišma

Žádná záplavová území; Vodní nádrž; Absence starých ekologických zátěží

Velmi vysoký podíl seniorů; Nedostatečná občanská vybavenost; Záporná hrubá míra celkového přírůstku

Tovačov

Vysoký podíl vodních ploch; NPR; NATURA 2000

Kvalitní občanská vybavenost; Vysoký podíl bytů napojených na kanalizaci; Přímé napojení na železnici

Troubky

CHOPAV; Existence přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod; NATURA 2000

Nízký podíl domů postavených před rokem 1920; Školské, zdravotnické a sociální zařízení; Vysoký podíl bytů napojených na kanalizaci

Nárůst počtu pracovních míst; Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Velký podíl napojených bytů na kanalizaci

1

Nízký podíl bytů se sníženou kvalitou; Kladná hrubá míra migračního salda

Nadprůměrná míra podnikatelské aktivity; Vysoký podíl tržních služeb; Nulová dluhová služba obce

1

Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Velmi vysoká míra nezaměstnanosti

3a

Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; V rámci SO ORP podprůměrná míra podnikatelské aktivity

3a

Tučín

Turovice

Uhřičice

Věžky

Absence starých ekologických zátěží; Existence přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod; Žádná záplavová území Absence starých ekologických zátěží; Existence přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod; Přírodní památka

Nízký podíl obyvatel v předproduktivním věku; Nedostatečná občanská vybavenost; Vysoký podíl bytů se sníženou kvalitou Vysoký podíl seniorů; NATURA 2000; Špatná dopravní CHOPAV, Existence dostupnost přírodních léčivých administrativních zdrojů a zdrojů center; Vysoký podíl přírodních minerálních domů postavených vod před rokem 1920 Vysoký podíl seniorů; Existence přírodních Výrazně záporná hrubá léčivých zdrojů a zdrojů míra celkového přírodních minerálních přírůstku; Absence vod; CHOPAV; Žádná školských, stará ekologická zdravotnických a zatížení sociálních zařízení

100

Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Nízká míra nezaměstnanosti

3a

1

2a

Obec

Vlkoš

Výkleky

Environmentální pilíř

Sociální pilíř

NATURA 2000; Vysoký podíl půd v I. a II. třídě ochrany; Vysoký podíl bytů napojených na kanalizaci

Kladná hrubá míra celkového přírůstku; Školské a zdravotnické zařízení; Nízký podíl bytů se sníženou kvalitou

Přímé napojení na železnici; Nízká míra dlouhodobě nezaměstnanosti

Absence oblastí ochrany přírody a krajiny; Velmi nízký podíl ploch v I. a II. třídě ochrany; Absence kanalizace

Absence kanalizace; Vysoký podíl seniorů; Velmi vysoký podíl domů postavených před rokem 1920

Vysoká daňová výtěžnost na obyvatele; Lehce nadprůměrná míra podnikatelské aktivity

Nedostatečná Žádné staré ekologické občanská vybavenost; Zábeštní Lhota zátěže; Žádná Záporná hrubá míra záplavová území celkového přírůstku; Vysoký podíl seniorů

Žákovice

Želatovice

Vysoký podíl neobydlených bytů; Záporná hrubá míra celkového přírůstku; Nízký podíl bytů napojených na kanalizaci Vysoký podíl bytů Existence přírodních napojených na léčivých zdrojů a zdrojů kanalizaci; Kladná přírodních minerálních hrubá míra celkového vod; Žádné staré přírůstku; Nízký podíl ekologické zátěže bytů postavených před rokem 1920 Absence oblastí ochrany přírody a krajiny; Nízký podíl bytů připojených na kanalizaci; Záplavová území

101

Ekonomický pilíř

Kategorie

1

3b

Velmi nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti; Nízká míra nezaměstnanosti; Nadprůměrná míra podnikatelské aktivity v rámci SO ORP

2a

Nízká míra podnikatelské aktivity; Vysoká míra nezaměstnanosti; Absence přímého napojení na železnici

4

Velký počet pracovních míst; Nízká dlouhodobá míra nezaměstnanosti; Vysoký podíl tržních služeb

1