ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP DAČICE ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ÚPLNÁ AKTUALIZACE 2010 TEXTOVÁ ČÁST

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP DAČICE ÚPLNÁ AKTUALIZACE 2010

TEXTOVÁ ČÁST

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Zpracovatel: Městský úřad Dačice, odbor stavební úřad, Krajířova 27/I Dačice

Územně analytické podklady ORP Dačice 2010

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI:

strana

A. PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ....................... 3 A.1.

Úvod ................................................................................................................................. 3 A.1.1. Základní informace ................................................................................................... 3 A.1.2. Podklady ...... ............................................................................................................ 3

A.2.

Stav a vývoj území ORP ..................................................................................................... 7 A.2.1. Spádové území ........................................................................................................ 7 A.2.2. Řešené území ........................................................................................................... 8

A.3.

Hodnoty území ................................................................................................................. 12 A.3.1. Kulturní hodnoty ...................................................................................................... 12 A.3.2. Přírodní hodnoty ..................................................................................................... 13 A.3.3. Civilizační hodnoty .................................................................................................. 14

A.4.

Limity využití území .......................................................................................................... 14 A.4.1. Kulturní limity .......................................................................................................... 14 A.4.2. Přírodní limity .......................................................................................................... 21 A.4.3. Technické limity ...................................................................................................... 25

A.5.

Záměry na provedení změn v území ............................................................................... 26

B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ..............................................................................................................................28 B.1. Horninové prostředí a geologie ............................................................................................ 28 B.2. Vodní režim .......................................................................................................................... 28 B.3. Hygiena životního prostředí ................................................................................................ 30 B.4. Ochrana přírody a krajiny .................................................................................................... 33 B.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ......................................... 34 B.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura ....................................................................... 35 B.7. Sociodemografické podmínky ............................................................................................. 38 B.8. Bydlení a občanská vybavenost ......................................................................................... 42 B.9. Rekreace ............................................................................................................................. 46 B.10. Hospodářské podmínky ..................................................................................................... 47 C.

VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ .............................................. 51 C.1. Zhodnocení stavu a kvality územních podmínek ORP .................................................... 51 C.2. Zhodnocení stavu a kvality územních podmínek obcí ..................................................... 53 C.3. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek obcí ........................................... 56 C.3.1. Kritéria indikátorů .................................................................................................... 56 C.3.2. Určení nevyváženosti a zařazení obcí do kategorií ............................................... 57 C.3.3. Kartogram nevyváženosti ...................................................................................... 58

D.

OHRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ ................................................................................................ 59 D.1. Problémy lokálního charakteru ........................................................................................... 59 D.2. Problémy nadmístního charakteru ..................................................................................... 62

2


A. PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ A1. ÚVOD A.1.1. ZÁKLADNÍ INFORMACE Územně analytické podklady (ÚAP) jsou od 1.1.2007, kdy vstoupil v platnost nový stavební zákon – zákon č. 183/2006 Sb., novým nástrojem územního plánování. ÚAP zajišťují a vyhodnocují stav a vývoj území. Jsou povinně vytvářené a průběžně aktualizované pro celé území České republiky, a to v dvojí podrobnosti: ÚAP obcí s rozšířenou působností a ÚAP kraje. ÚAP slouží především jako podklad pro vytváření politiky územního rozvoje, pro tvorbu územně plánovací dokumentace (ÚPD), jejich změn a aktualizací. ÚAP slouží také jako podklad pro vyhodnocování vlivu ÚPD na udržitelný rozvoj, posuzování vlivu záměrů na životní prostředí, poskytování územně plánovacích informací a v neposlední řadě jsou podkladem pro rozhodování stavebních úřadů na území obcí, které nemají vytvořený územní plán. A.1.2. PODKLADY Podklady mapové:

Katastrální mapy r.2007-2010 Ortofotomapa r.2008 Základní mapa RZM 10 r.2007

Územně plánovací podklady a dokumentace:

Územní plány obcí r.1996-2009 ÚP VÚC Javořická vrchovina r.2006 ZÚR Jihočeského kraje – návrh r.2010 PÚR České republiky r.2009 ÚAP Jihočeského kraje r.2008-2009

Ostatní:

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje r.2008 Generel ÚSES ORP Dačice r.2010 Generel krajinného rázu Jihočeského kraje r.2009 Program rozvoje mikroregionu Dačicko r.2006 Program rozvoje Jihočeského kraje r.2007 Celostátní sčítání dopravy r.2005 Plán hlavních povodí r.2009, 2010 Sčítání lidu a bytů r.1869-2010 Registr ekonomických subjektů r.2006-2010 Průzkumy prováděné v terénu r.2008-2010 Podklady jednotlivých odborů města r.2008-2010

Seznam jevů obsažených v ÚAP (dle přílohy vyhlášky č.500/2006) a jejich poskytovatelů: číslo

sledovaný jev

existuje

grafika

poskytl

1.

zastavěné území

1

výkres hodnot výkres limitů výkres záměrů problémový výkres

MěÚ OSÚ

2.

plochy výroby

1

3.

plochy občanského vybavení

1

4.

plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území

1

problémový výkres

obce MěÚ OSÚ

5.

památková rezervace včetně ochranného pásma

1

výkres hodnot výkres limitů

MěÚ OKC NPÚ

MěÚ OSÚ MěÚ OSÚ

3


číslo

sledovaný jev

existuje

grafika

poskytl

6.

památková zóna včetně ochranného pásma

1

výkres hodnot výkres limitů

MěÚ OKC NPÚ

7.

krajinná památková zóna

0

8.

nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma

1

výkres limitů výkres hodnot

MěÚ OKC NPÚ

9.

nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma

1


MěÚ OKC NPÚ

10.

památka UNESCO včetně ochranného pásma

0

11.

urbanistické hodnoty

1

výkres hodnot

MěÚ OSÚ

12.

region lidové architektury

0

13.

historicky významná stavba, soubor

1

výkres hodnot

MěÚ OSÚ

14.

architektonicky cenná stavba, soubor

1

výkres hodnot

MěÚ OSÚ

15.

významná stavební dominanta

1

výkres hodnot

MěÚ OSÚ

16.

území s archeologickými nálezy

1


NPÚ

17.

oblast krajinného rázu a její charakteristika

1

18.

místo krajinného rázu a jeho charakteristika

1

výkres hodnot

JčK OZZL

19.

místo významné události

1

výkres hodnot

MěÚ OSÚ obce

20.

významný vyhlídkový bod

1

výkres hodnot

MěÚ OSÚ

21.

územní systém ekologické stability

1

výkres hodnot výkres limitů problémový výkres

AOPK JčK OREG MěÚ OSÚ

22.

významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou

1


MěÚ OŽP

23.

významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou

1

výkres hodnot

MěÚ OSÚ

24.

přechodně chráněná plocha

1


MěÚ OŽP

25.

národní park včetně zón a ochranného pásma

0

AOPK

26.

chráněná krajinná oblast včetně zón

0

AOPK

27.

národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma

0

28.

přírodní rezervace včetně ochranného pásma

1

29.

národní přírodní památka včetně ochranného pásma

0

30.

přírodní park

1


JčK OZZL

31.

přírodní památka včetně ochranného pásma

1


AOPK

32.

památný strom včetně ochranného pásma

1


MěÚ OŽP AOPK

33.

biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO

0

34.

NATURA 2000 - evropsky významná lokalita

1

35.

NATURA 2000 - ptačí oblast

0

AOPK

36.

lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem

0

AOPK

37.

lesy ochranné

1


JčK OZZL

38.

les zvláštního určení

1


JčK OZZL

39.

lesy hospodářské

1


JčK OZZL

40.

vzdálenost 50 m od okraje lesa

1

výkres limitů

JčK OZZL

41.

bonitovaná půdně ekologická jednotka

1


VÚMOP

42.

hranice biochor

1

43.

investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti

1

MěÚ OKC NPÚ

NPÚ MěÚ OKC

JčK OZZL

AOPK výkres limitů výkres hodnot

AOPK AOPK


AOPK


ZVHS VÚV 4


číslo

sledovaný jev

existuje

grafika

poskytl

44.

vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranného pásma

1


VAK Pov. Moravy obce VÚV MěÚ OŽP

45.

chráněná oblast přirozené akumulace vod

0

46.

zranitelná oblast

1

výkres limitů problémový výkres

VÚV

47.

vodní útvar povrchových, podzemních vod

1


VÚV

48.

vodní nádrž

1


VÚV ZVHS Pov. Moravy Pov. Vltavy MěÚ OŽP

49.

povodí vodního toku, rozvodnice

1

50.

záplavové území

1


JčK OZZL MěÚ OŽP

51.

aktivní zóna záplavového území

1

výkres limitů

JčK OZZL MěÚ OŽP

52.

území určené k rozlivům povodní

0

53.

území zvláštní povodně pod vodním dílem

1


JčK OZZL ZVHS Pov. Moravy

54.

objekt/zařízení protipovodňové ochrany

1


JčK OZZL ZVHS Pov. Moravy Pov. Vltavy obce MěÚ OŽP

55.

přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem

0

56.

lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa

0

57.

dobývací prostor

1

výkres limitů

OBÚ

58.

chráněné ložiskové území

1

výkres limitů

ČGS

59.

chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry

0

60.

ložisko nerostných surovin

1


ČGS

61.

poddolované území

1


ČGS

62.

sesuvné území a území jiných geologických rizik

0

63.

staré důlní dílo

1

výkres limitů

ČGS

64.

staré zátěže území a kontaminované plochy

1


MŽP

65.

oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

1


MŽP

66.

odval, výsypka, odkaliště, halda

1

67.

technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma

1

výkres limitů

VAK obce

68.

vodovodní síť včetně ochranného pásma

1

výkres limitů

VAK obce

69.

technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma

1

výkres limitů

VAK obce

70.

síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma

1

výkres limitů

VAK obce

71.

výrobna elektřiny včetně ochranného pásma

1

72.

elektrická stanice včetně ochranného pásma

1

výkres limitů

E.ON

73.

nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma

1

výkres limitů

E.ON ČEPS

VÚV

VÚV

JčK OZZL

MZ MZ

ČGS

ČGS

ČGS

MěÚ OSÚ

5


číslo

sledovaný jev

existuje

grafika

poskytl

74.

technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma

1

výkres limitů

E.ON RWE JMP

75.

vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma

1

výkres limitů

E.ON RWE JMP

76.

technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma

0

77.

ropovod včetně ochranného pásma

0

MERO

78.

produktovod včetně ochranného pásma

0

ČEPRO

79.

technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma

1

výkres limitů

Teplospol obec

80.

teplovod včetně ochranného pásma

1

výkres limitů

Teplospol obec

81.

elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma

1

výkres limitů

Radiokomunik. O2 Vodafone T-Mobile ČD-Telematika SŽDC HZS MV OKI

82.

komunikační vedení včetně ochranného pásma

1

výkres limitů

Radiokomunik. O2 RWE ČD-Telematika Teplospol SŽDC E.ON

83.

jaderné zařízení

0

ČEZ

84.

objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami

0

JčK OZZL

85.

skládka včetně ochranného pásma

1

86.

spalovna včetně ochranného pásma

0

MěÚ OSÚ obce

87.

zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma

1

JčK OZZL

88.

dálnice včetně ochranného pásma

0

ŘSD

89.

rychlostní silnice včetně ochranného pásma

0

90.

silnice I.třídy včetně ochranného pásma

1

výkres limitů

ŘSD

91.

silnice II.třídy včetně ochranného pásma

1

výkres limitů

JčK ODSH

92.

silnice III.třídy včetně ochranného pásma

1

výkres limitů

JčK ODSH

93.

místní a účelové komunikace

1

výkres limitů

94.

železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma

0

95.

železniční dráha regionální včetně ochranného pásma

1

96.

koridor vysokorychlostní železniční trati

0

97.

vlečka včetně ochranného pásma

1

98.

lanová dráha včetně ochranného pásma

0

MěÚ OSÚ

99.

speciální dráha včetně ochranného pásma (lyžařský vlek)

0

MěÚ OSÚ

100.

tramvajová dráha včetně ochranného pásma

0

MěÚ OSÚ

101.

trolejbusová dráha včetně ochranného pásma

0

MěÚ OSÚ

102.

letiště včetně ochranných pásem

1

výkres limitů

MO VUSS MěÚ OSÚ

103.

letecká stavba včetně ochranných pásem

1

výkres limitů

ŘLP MO VUSS

104.

vodní cesta

0

105.

hraniční přechod

1

106.

cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka

1

ČEPRO MERO

výkres limitů

MěÚ OSÚ obce

ŘSD

obce SŽDC

výkres limitů

SŽDC

výkres limitů

SŽDC

MD

MD MV OVS výkres hodnot

KČT MěÚ OSÚ 6


číslo

sledovaný jev

existuje

grafika

poskytl

107.

objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma

1

MO VUSS

108.

vojenský újezd

0

MO

109.

vymezené zóny havarijního plánování

0

110.

objekt civilní ochrany

1

výkres hodnot

HZS obce

111.

objekt požární ochrany

1

výkres hodnot

HZS obce

112.

objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky

1

JčK OZZL

MV OSM KŘ policie

113.

ochranné pásmo hřbitova, krematoria

1

výkres limitů

MMR

114.

jiná ochranná pásma

1

výkres limitů

AOPK ČHMÚ MěÚ OSÚ

115.

ostatní veřejná infrastruktura

1

výkres hodnot

MěÚ OSÚ

116.

počet dokončených bytů k 31.12. každého roku

1

117.

zastavitelná plocha

1

výkres záměrů

MěÚ OSÚ

118.

jiné záměry

1

výkres záměrů

JčK OREG JčK OZZL Pov. Moravy obce

119.

další dostupné informace (např. průměrná cena stavebního pozemku, průměrná cena zemědělské půdy a pod)

1

výkres hodnot

AOPK

ČSÚ

A.2. STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ ORP A.2.1. SPÁDOVÉ ÚZEMÍ Politika územního rozvoje ČR Na základě Politiky územního rozvoje České republiky (PÚR) schválené usnesením vlády ČR č.929 ze dne 20.7.2009 není SO ORP Dačice zahrnut do žádné ze sledovaných rozvojových oblastí, os nebo specifických oblastí České republiky. Z PÚR vyplývá nutnost vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před riziky a přírodními katastrofami, podmínek pro lepší dostupnost území a zkvalitnění infrastruktury a ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. SO by mohlo tvořit spojovací článek mezi důležitými rozvojovými oblastmi:Rozvojová oblast České Budějovice (OB10 dle PÚR ČR), Rozvojová oblast Jihlava (OB11 dle PÚR ČR) a Rozvojová oblast Brno (OB3 dle PÚR ČR). Silná pozice těchto rozvojových oblastí ve struktuře osídlení České republiky by mohla snížit riziko dopadů vyplývajících z okrajové polohy ORP Dačic. Pro SO ORP Dačice vyplývá nutnost pracovat na zlepšení dopravní dostupnosti těchto významných center a vytvářet zázemí pro hlavní rozvojové cíle regionu, péčí o památky a krajinu, v součinnosti s živým centrem, nikoli pouze mrtvými památkami, zvýšením standardů služeb, ubytovacích zařízení a zkvalitněním materiálně technického vybavení sportovních a rekreačních zařízení. Region soudržnosti jihozápad Dle Národního rozvojového plánu ČR 2007-2013 je v České republice 5 typů regionů soudržnosti. Region Jihozápad, do něhož je Jihočeský kraj zařazen a tím i Dačicko, je klasifikován jako region rozvíjející se, především zásluhou úspěšného rozvoje Plzeňského kraje a jeho centra Plzně. Obecně však platí, že regiony, které leží mimo rozvojové osy, k nimž patří i Dačicko, jsou zpravidla méně hospodářsky výkonné, působí zde mnohé bariéry rozvoje, např. venkovské osídlení, absence technické infrastruktury (dopravní, komunikační), nepříznivá věková a vzdělanostní struktura obyvatelstva a jiné. Poloha při hranici s Rakouskem a Německem dává předpoklady k přeshraniční spolupráci obcí a měst podél stávající státní hranice. Jihočeský kraj má všechny předpoklady být regionem bohatým, založeným na přírodním a kulturním dědictví předchozích generací, který dosáhne úrovně vyspělých regionů členských států EU.

7


Územně plánovací dokumentace vydaná krajem Z nadřazené územně plánovacích dokumentace – Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (ZUR Jihočeského kraje), nevydaný návrh z roku 2010, vyplývá pro ÚAP SO ORP Dačice nutnost respektování veřejně prospěšných staveb (VPS) veřejné infrastruktury, vymezení koridorů pro veřejně prospěšné stavby a územní systém ekologické stability jako veřejně prospěšná opatření (VPO). ZÚR převzaly záměry ze schváleného ÚP VÚC Javořická vrchovina z roku 2006. SO ORP Dačice není zahrnuta do žádné ze sledovaných rozvojových oblastí nebo specifických oblastí. Nejsou vymezeny žádné rozvojové plochy ani plochy územních rezerv nadmístního významu. Rozvojová osa Slavonicko – Dačická (N-OS9) nadregionálního významu ve vazbě na kraj Vysočina a Dolní Rakousko. N-OS9 je vázána na dopravní koridor tvořený silnicí II/406 (Jihlava-Telč-Dačice-Slavonice-hranice ČR-dále Vídeň, St. Polten). Pro Akční plán programu rozvoje kraje pro rok 2007–2013 byly vymezeny hospodářsky slabé oblasti Jihočeského kraje. Oblast Dačicko tvoří 3 OPÚ - Nová Bystřice, Dačice a Slavonice, jedná se o nejvýchodnější okraj Jihočeského kraje při státní hranici s Rakouskem s velkým podílem zemědělské půdy. Jedná se o odlehlou, řídce osídlenou část s dlouhodobě vysokou nezaměstnaností a nejnižší průměrnou mzdou v kraji. Počet obyvatelstva zde klesá nejen přirozeným úbytkem, ale i záporným výsledkem stěhování (- saldo migrace). Rovněž počet obyvatel vyjíždějících za prací je vyšší než počet dojíždějících. Z hodnocení 16 OÚP jsou Dačice na 7. místě (Nová Bystřice 3, Slavonice 4).

Program rozvoje mikroregionu Dačicko Tento základní rozvojový dokument obsahuje projekty, které vychází z jednotlivých prioritních oblastí a mají přímou vazbu na realizaci konkrétních akcí. V ÚAP se projeví v okruzích problémů k řešení a záměrů. A.2.2. ŘEŠENÉ ÚZEMÍ Poloha SO ORP Dačice Poloha správního obvodu ORP Dačice je v rámci Jihočeského kraje výrazně okrajová, region leží ve východní části kraje, v sousedství s krajem Vysočina, Jihomoravským krajem a regionem Waldviertel, země Dolní Rakousko. Tato poloha je nevýhodná, neboť do centra kraje je i více než 100 km, naopak mnohem blíže má k centru kraje Vysočina. Uvedená hraniční poloha značně ovlivňuje politický, hospodářský a demografický vývoj území. Historie SO ORP Dačice Do r. 1849 patřilo Dačicko do Jihlavského kraje, jeho zrušením do kraje Brněnského. Dačice se staly sídlem okresního hejtmanství pro jihozápadní Moravu se soudními okresy Dačice, Jemnice a Telč. V r. 1911bylo území dačického politického okresu rozděleno na soudní okresy Dačice, Telč a Slavonice. Vedle českého obyvatelstva zde žila silná německá skupina obyvatel a skupiny židovského obyvatelstva. Z náboženského hlediska šlo o silně katolický kraj, avšak s ostrůvky evangelické tradice. Během 20. století prošlo území dačického okresu mnoha zvraty. Ocitlo se na státní hranici a disponovalo silnou německou menšinou. V r. 1938 došlo k odtržení Slavonicka do třetí říše, konkrétně pod Landrat ve Waidhofenu a.d.T., Ostmark a ve Slavonicích byl zřízen Amtsgericht. Centrum okresu uvnitř protektorátu se na čtyři roky přesunulo z Dačic do Telče. Během války byla zlikvidována židovská menšina a v rámci poválečného odsunu zmizelo německé obyvatelstvo. Zmizením německého etnika z pohraničí znamenalo zničení po staletí budovaných tradic, kdy noví osadníci z vnitrozemí neměli k stávajícímu místu tradiční vztah, navíc většinou neměli zkušenosti s hospodařením. Docházelo k devastaci udržovaných a fungujících míst, některé vesnice úplně zmizely. V r. 1949 byla od okresu odtržena Telč. V r. 1960 dačický okres i kraj Jihlava zanikl a moravské území Dačicka a Slavonicka bylo přičleněno k okresu J. Hradec v Jihočeském kraji. Geografie a morfologie ORP Ačkoliv administrativně je území v současné době začleněno k Jihočeskému kraji, geograficky zapadá do krajinné struktury západní Moravy. Převážná plochost krajiny je narušena nejvyššími hřbety v severozápadní části území. Nejvyšším vrcholem regionu je Javořice (837 m n.m.) v Horáckém regionu. Nejnižší je místo, kde Moravská Dyje opouští Moravu na hranicích s Rakouskem, cca 440 m n.m. v Podhoráckém regionu. Krajina Dačicka má harmonický charakter a typická pro ni je zejména její drobná členitost vytvořená údolími drobných vodních toků a menšími lesnatými celky na vrcholech kopců se zemědělsky využívanými plochy orné půdy. Charakteristickým znakem je vysoká hustota málo lidnatých sídel a obcí s kvalitním životním prostředím a malebností krajiny. 8


Řešené území má přirozené funkční regionální středisko – město Dačice, které je jak svojí populační velikostí, tak koncentrací nabídky služeb a práce, významným střediskem osídlení. Město Dačice má ve vztahu k okolním obcím správního území centrální polohu. V rámci řešeného území se nachází druhé významné středisko Slavonice, jehož význam spočívá především v atraktivitě a přitažlivosti historických kulturních památek pro cestovní ruch. Dále několik sídel, které jsou perspektivní pro budoucí rozvoj a posílení sídelní struktury řešeného území. Základní charakteristika ORP Území správního obvodu ORP Dačice o rozloze 47 194 ha je tvořené 23 obcemi s 19 870 obyvateli. Je nazýváno „bránou Podyjí“, regionem Renesance i regionem jihozápadní Moravy. Jedná se převážně o region, typický pro reliéf Českomoravské vrchoviny - nadprůměrný podíl lesních ploch, podprůměrný podíl zemědělské půdy, spadající do méně příznivých oblastí. Jihovýchodní část regionu, typická pro Jižní Moravu, má naopak nadprůměrný podíl zemědělské půdy. Situaci na trhu práce lze hodnotit jako stabilizovanou, i když míra registrované nezaměstnanosti vykazuje velké výkyvy mezi 4-38%. K 31.12.2009 činila 12,8%, tj. dlouhodobě největší ve srovnání s ostatními SO ORP v kraji. Region jako celek zaznamenal v souladu s celorepublikovým trendem úbytek obyvatel. Přirozenou měnou (rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých) zaznamenal úbytek (-9 osob), měl výrazněji zápornou bilanci migračního pohybu ( - 106 osob). Celkový úbytek -115 obyvatel je dán vylidňováním venkova, odchodem ekonomicky aktivních lidí do větších center ČR. Sídelní struktura řešeného území je ovlivněna geografickou polohou a morfologií terénu. Jedná se o strukturu osídlení s převahou malých obcí, což se odráží v hustotě zalidnění, která je výrazně podprůměrná (42,1 obyvatel na 1 km2), oproti hustotě zalidnění za celou Českou republiku (130 obyvatel na1 km2). Srovnání základních charakteristik ORP Dačice v rámci Jihočeského kraje

Kraj, správní obvody

Jihočeský kraj

Počet obcí

Počet Počet částí ZSJ obcí

623 1 980 2 579

Počet obcí s počtem obyvatel

Výměra v ha

1 005 680

Počet obyvatel

637 643

Hustota Počet Počet Podíl obyvate obcí se obyvatel městského lstva ve obyvatelstva 1000 statutem na 1 do 200města městech v% a km2 199 999 více 63,4 238

285

100

53

Průměrný věk obyvatelst va

411 465

64,5

40,7

Správní obvody obcí s rozšířenou působností Blatná

26

66

82

27 878

13 987

50,2

14

9

3

2

8 106

58,0

41,6

Č. Budějovice

79

184

280

92 384

154 323

167,0

14

46

19

5

110 090

71,3

40,7

Český Krumlov

31

139

198

113 037

41 894

37,1

3

16

12

4

18 737

44,7

39,2

Dačice

23

95

107

47 197

19 870

42,1

8

12

3

2

10 411

52,4

40,5

J. Hradec

58

148

199

93 342

48 017

51,4

28

23

7

7

33 563

69,9

40,6

Kaplice

15

76

100

48 470

19 741

40,7

1

9

5

2

11 366

57,6

38,4

Milevsko

26

103

116

38 512

18 830

48,9

11

10

5

1

9 061

48,1

42,5

Písek

49

157

195

74 167

51 760

69,8

19

25

5

4

37 720

72,9

41,4

Prachatice

44

162

203

83 967

33 830

40,3

19

18

7

5

21 425

63,3

39,5

Soběslav

31

60

79

32 386

22 233

68,7

10

19

2

2

13 863

62,4

41,7

Strakonice

69

153

189

57 405

45 197

78,7

34

31

4

2

26 190

57,9

41,0

Tábor

79

289

349

100 192

80 782

80,6

45

24

10

6

56 991

70,5

41,4

Trhové Sviny

16

90

112

45 234

18 244

40,3

1

11

4

3

11 475

62,9

40,0

Třeboň

25

46

87

53 812

25 378

47,2

9

11

5

4

17 676

69,7

41,3

Týn n/Vltavou

14

59

77

26 241

14 114

53,8

7

5

2

1

8 424

59,7

39,1

Vimperk

21

109

153

53 537

17 721

33,1

7

9

5

1

7 802

44,0

40,5

Vodňany

17

44

53

17 919

11 722

65,4

8

7

2

2

8 565

73,1

40,0

Zdroj: ČSÚ 31.12.2009

Páteří území je řeka Moravská Dyje – výrazný přírodní fenomén, procházející územím v severo – jižním směru a řada méně významných přítoků, pro něž je typické množství drobných vodních ploch a rybníčků, typických pro jihočeskou krajinu. Přibližně v souběhu s řekou prochází i hlavní dopravní koridor (železniční trať a hlavní páteřní komunikace). Komunikace, vzhledem k intenzitě dopravy, tvoří v obcích, kterými prochází urbanistickou bariéru a hygienickou závadu. Tento silný urbanizační prvek však zmírňuje všechny nepříznivé faktory území, 9


ležících na okraji rozvojových oblastí a os, jako je malá hospodářská výkonnost, převažující venkovské osídlení a celkově nízká dynamika růstu. Z hlediska technické infrastruktury je prostor regionu velmi dobře vybaven. Obce jsou z větší části plynofikovány, napojeny na veřejný vodovod, větší centra osídlení mají čistírny odpadních vod, odkanalizování okrajových obcí spádového obvodu je otázkou časové návaznosti jednotlivých investičních akcí. Srovnání základních charakteristik obcí v rámci ORP

Název obce

ORP Dačice

Počet obyva tel

Nadm . výška

První písem ná zprá va

19 870

x

Po čet kata strů

Po čet částí obce

Po čet ZSJ

Výměra v ha celkem

Země dělská půda v ha

Orná půda v ha

x

85

95

101

47 194

27 898

22 359

Vzdále nost od krajské ho města v km

Vzdále nost od obce s rozšíře nou působ ností v km

Nezemě dělská půda v ha

Koefici ent ekologi cké stability

19 299

0,84

x

x

v tom obce: Báňovice

104

516

1327

1

1

1

479

393

346

86

0,30

89,1

12,0

Budeč

229

488

1251

1

2

2

512

385

350

126

0,32

95,9

13,6

Budíškovice

799

512

1353

4

4

4

2 304

1 484

1 286

820

0,63

90,3

12,1

Cizkrajov

552

477

1301

4

4

4

2 582

1 395

1 113

1 185

1,07

84,4

9,5

Červený Hrádek

209

525

1233

1

1

1

679

472

412

206

0,47

93,4

11,1

Český Rudolec

955

511

1343

8

10

11

4 932

1 767

1 183

3 165

2,27

74,6

15,5

Dačice

7 786

577

1183

11

16

19

6 701

4 404

3 699

2 296

0,57

83,3

x

Dešná

23,2

630

466

1320

7

7

7

3 771

3 083

2 870

688

0,23

93,2

Dobrohošť

49

515

1399

1

1

1

338

163

132

175

1,29

87,5

5,2

Heřmaneč

93

609

1350

1

1

1

509

261

135

248

1,95

74,2

15,8

Horní Meziříčko

116

555

1361

1

1

1

439

272

206

168

0,89

71,1

21,7

Horní Němčice

94

593

1368

1

1

1

417

273

162

144

1,05

75,2

15,7

Horní Slatina

157

507

1278

1

1

1

582

354

292

228

0,75

93,8

11,5

Hříšice

326

524

1353

2

2

2

1 168

691

583

476

0,81

89,2

6,9

Kostelní Vydří

164

474

1310

1

1

1

651

398

297

253

0,96

84,0

3,1

Peč

404

481

1349

3

3

3

1 815

1 285

1 082

530

0,51

80,6

5,8

Písečné

568

443

1366

7

7

7

3 353

2 159

1 918

1 194

0,57

85,7

16,8

2 625

512

1260

8

7

8

4 579

2 142

1 633

2 437

1,29

77,6

14,2

Slavonice Staré Hobzí

542

514

1190

4

5

4

2 470

1 438

1 230

1 035

0,81

86,9

10,7

2 401

618

1365

10

10

11

4 496

2 403

1 294

2 093

1,56

73,4

18,0

Třebětice

300

487

1346

1

1

1

691

475

407

217

0,56

92,5

9,9

Volfířov

707

498

6

8

9

3 279

1 889

1 427

1 391

0,98

79,5

6,6

60

512

1349 1353

1

1

1

448

311

303

137

0,40

91,1

22,6

Studená

Županovice Zdroj: ČSÚ 31.12.2009

Historický popis obcí ORP Dačice Báňovice - První zmínka o vsi je z r. 1327, kdy byly Báňovice uvedeny v listině, kterou Jan Lucemburský rozmnožil Jemnici její práva a majetek. Na vsi stojí novorenesanční kaple z 2. pol. 19. stol. V obci byl postaven k padesáti letům školy v r. 1946 památník, který byl zároveň připomínkou na řídícího učitele Zdeňka Papouška, jež působil v obci a byl umučen Němci v Kasselu. Budeč - V Budči se nachází raně barokní zámek z 2. pol. 17. stol. s kaplí z r. 1672 na místě středověké tvrze, doložené r. 1520. Počátkem 19. stol. zde proběhly klasicistní úpravy. Dále gotický jednolodní kostel Zvěstování P. Marie ze 14. stol. Před kostelem stojí socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1727 obklopená balustrádou. Budíškovice – Budíškovice se poprvé připomínají v roce 1353. Na místě původní tvrze vyrostl na konci 17. stol. barokní zámek se starším renesančním jádrem. Uprostřed nádvoří čtvercového půdorysu zdobeného arkádami se nachází šestiboká kamenná kašna s letopočtem 1697. Kolem zámku byl v 18. stol. zřízen park a také obora se vzácnými druhy stromů. Zámek dnes slouží jako domov důchodců. Cizkrajov – Obec se nachází na místě zvaném „stará tvrz“, kde jsou patrny základy hradiště ze 12. – 13. stol. Obec má pozoruhodnou obdélníkovou náves patrně zamýšlenou jako tržní středisko městečka z doby kolonizace. Dominantou obce je gotický dvoulodní kostel sv. Petra a Pavla z doby před r. 1500. Na hřbitově stojí 10


černý litinový kříž z r. 1835 připomínající zašlou slávu blízkých bolíkovských železáren, které byly v Dolním Bolíkově založeny v roce 1810. Patřily k nejvýznamnějším podnikům svého druhu na Moravě. V roce 1878 pec zanikla. V obci působila od 2. pol. 16. stol. papírna, jedna z nejstarších na Moravě. Silnou židovskou obec před r. 1848 dodnes připomíná židovský hřbitov. Na zalesněném návrší u Mutné se nachází poutní kostel P. Marie Bolestné – tzv. Montserrat. Byl založen roku 1651 a po vzoru kostela ve španělském Montserratu byl v letech 1712-1716 přestavěn z původní kaple na barokní kostel. Dnes jde o významné poutní místo s pravidelnými poutěmi. Červený Hrádek – První dochovanou písemnou zmínku o obci nese letopočet 1257. Na ostrohu obtékaném říčkou stávala tvrz, uváděná ještě r. 1585 jako zámek s dvorem, zpustla v 17. stol. Dodnes se zde dochovaly pouze stopy po příkopech a zbytky základů okrouhlé věže. Na návsi je kaple Panny Marie z roku 1840 s ručně malovaným oltářem. V údolí říčky Vápovky se nacházelo oblíbené místo Otokara Březiny. Český Rudolec – Leží v oblasti zvané Česká Kanada. První dochovaná zmínka o Českém Rudolci pochází z roku 1343 jako o kolonizační osadě s tvrzí podél poštovní cesty Praha – Vídeň. Původně patrně gotická vodní tvrz v obci byla v pol. 19. stol. přestavěna ve stylu anglické romantické novogotiky na zámek nazývaný též „Malá Hluboká“. Zámek je v současné době zdevastovaný. V Č. Rudolci se dále nachází pozdně gotický dvoulodní kostel sv. Jana Křtitele z pol. 15. stol. Dačice – Dačice jsou jedním z nejstarších měst na Českomoravské vrchovině ležící na křižovatce obchodních cest, které spojovaly Znojemsko s Jižními Čechami a Jihlavsko s Rakouskem. První písemná zpráva pochází z r. 1183. Dačice leží na horním toku Moravské Dyje, a proto jsou často nazývány „Brána Podyjí“. Největšího rozmachu dosáhly v době, kdy Krajířové v Krajku pozvali italské stavitele, kteří proměnili gotické strohé stavby v renezanční měšťanské domy. Vznikla nová radnice, „starý“ i „nový“ zámek a věž kostela sv. Vavřince, špitální kaple a renesanční štíty domů. V době baroka vznikl areál františkánského kláštera s kostelem sv. Antonína Paduálského, sousoší Panny Marie a kostel sv. Vavřince, který s přilehlou renesanční věží tvoří dominantu města. Ostatní renesanční a barokní domy padly za oběť požárům. Již v 16. stol. máme zprávy o městské škole. V r. 1820 zde vznikla první lesnická škola na Moravě a rok 1843 přinesl městu světové prvenství ve výrobě první kostky cukru. V roce 1878 byla zřízena továrna na výrobu zemědělských strojů. Současné Dačice jsou přirozeným centrem pro široké okolí. Jde o průmyslové město s historickým jádrem. Je zde fungující síť obchodů, služeb, bank, dobrá dopravní obslužnost, lékařská péče v podobě nemocnice s odbornými ambulancemi, město má různá sportoviště a bohatý spolkový a kulturní život. Dešná – Vznik obce se datuje k roku 1320 s převážně německým obyvatelstvem. Místní kostel sv. Jana Křtitele je pozdně gotický, vystavěný v roce 1494, v renesančně upravenou předsíní a barokní kaplí. Zpočátku byl obsazen luteránským knězem. Místní část Plačovice má urbanistickou vzácnou podkovovitou dispozici zdejších domů, které jsou pozdně empírové se středními vjezdy. Tato podoba byla zachována až do dnešní doby díky tomu, že zde nebyla po roce 1945 prováděna žádná výstavba. Dobrohošť – Dříve než vesnice se v dobových pramenech objevuje jméno hradu Krumvald či Grumvald, ležícího na katastru obce, dodnes jsou zde patrné jeho zbytky. Ves je poprvé zmiňována k r. 1399. Na návsi se nachází kaple sv. Anny z r. 1767. Heřmaneč – První písemná zmínka o obci pochází z roku 1243. Heřmaneč se nachází mezi hustými lesy a jde o obec s tradicí boje proti nesvobodě. Již v dobách protireformace zde lidé toužili po náboženské svobodě a za II. sv. války bylo 14 občanů vězněno z politických důvodů v koncentračních táborech. Horní Meziříčko – Obec leží mezi občas prudkými potoky Dvoreckým a Studenským. Podle první písemné zprávy mívalo Horní Meziříčko svoji tvrz a dvůr. Horní Němčice – Horní Němčice se uvádějí již v roce 1368. Na první pohled zde upoutá pozornost pomník památce padlých a vzniku Československé republiky a busta T.G.Masaryka. Horní Slatina – První zmínka o obci a kostelu sv. Jiljí se datuje od 1. pol. 13. stol. Významnou památkou je právě kostel sv. Jiljí postavený v pozdně románském slohu a před rokem 1717 barokně upraven. Hříšice – První písemná zmínka je z roku 1353. Dominantou obce je kaple sv. Vavřince uprostřed návsi postavená v roce 1775. Kostelní Vydří – Poprvé je zmiňováno v roce 1305. Dominantou obce je karmelitánský klášter s kostelem Panny Marie Karmelské. Klášter obývají mniši řádu karmelitánského. Naproti klášteru je v lesním hřbitově hrobka Dalbergů, pánů z Dačic. Dalším kostelem v obci je kostel Navštívení P. Marie. Hlavní kulturní událostí v obci je Velká pouť. Peč – Obec je prvně zmíněna v r. 1305. Lidéřovice se honosí kostelem sv. Linharta ze 14. století, který je jedním z nejstarších kostelů ve střední Evropě. Písečné – Rozlohou nevelká, historií však bohatá obec v krásném ekologicky čistém údolí Moravské Dyje na hranicích s Rakouskem. V Písečném se dříve setkávaly tři kultury: česká, německá a židovská. 20. stol. 11


znamenalo pro obec velké politické i národnostní změny. Památkou na židovskou kulturu je židovský hřbitov ukrytý v lese. V obci se nachází původně renesanční zámek. Rozsáhlá čtyřkřídlá budova kolem pravoúhlého dvora se dvěmi nárožními věžemi skrývá v sobě pozůstatky gotické tvrze, kdy se jednalo o sídlo chráněné vodou. O této tvrzi se hovoří poprvé v r. 1589. Slavonice – Město na pomezí Moravy, Čech a Rakouska ležící ve východním cípu České Kanady. Je ojedinělým souborem goticko renesančních památek. Nejstarší písemná zpráva se pochází z roku 1260. Od 13. stol. zde zřejmě vznikal propracovaný podzemní systém, který sloužil nejen jako odvodňovací, ale i obranný systém města. Slavonice byly opevněným gotickým městem až do doby pronikání italské renesance. Město se samo uhájilo při obléhání za husitské revoluce. Největší prosperity se pro Slavninice stalo 16. stol. Slavonice se staly jednou z prvních poštovních stanic na Moravě, kolem roku 1560 tudy vedla frekventovaná cesta z Prahy do Vídně. Rozvoj byl zastaven třicetiletou válkou. Ve 20. stol. došlo ve městě k mnoha politickým, hospodářským i národnostním změnám. V roce 1961 bylo město prohlášeno městskou památkovou rezervací, což umožnilo renovaci historického jádra města, a došlo tím k uchování cenného souboru renesančních domů s často ojedinělými sklípkovými klenbami. Ve Slavonicích se nachází tři kostely, Nanebevzetí P. Marie, sv. Ducha a Božího Těla, sv. Jana Křtitele, a synagoga. Ve městě je vybudována veškerá potřebná infrastuktura. Staré Hobzí – Staré Hobzí je jednou z nejstarších vesnic na moravsko-českém pomezí, poprvé je datováno v roce 1190. Za zmínku stojí historické objekty, jako jsou kostel Nanebevzetí P. Marie dříve sv. Ondřeje, který je pokládán s bílkovským kostelem za nejstarší v celém kraji, a zdejší barokní dvoupatrový zámek stojící v místech bývalé tvrze s kaplí sv. Tomáše, která je pozoruhodným dílem barokního slohu. K budově náleží rozsáhlý park. Mezi Báňovicemi a Novými Dvory stával údajně „dřevěný zámek“. Studená – Studená leží v mělké kotlině Studenského potoka na úpatí nejvyššího vrcholu Českomoravské vrchoviny Javořice uprostřed lesnaté neporušené přírody. Studená je poprvé zmiňována ve 2. pol. 14. stol. Nejstarší stavbou v obci je původně gotický kostel sv. Prokopa ze 14. stol. přestavěný barokně. Mezi další zajímavosti patří malý renesanční lovecký zámek. Studená je rodištěm a působištěm spisovatelky vesnických románů Vlasty Javořické a zakladatelů tradice masného průmyslu na jihozápadní Moravě. Studená je centrem Podjavořicka. K dispozici je zde základní síť obchodů a služeb. Třebětice – Obec se poprvé připomíná v roce 1356. Nejznámější památkou obce je kostel sv. Václava z roku 1854. Postaven byl na místě původní kaple. U obce byl nalezen zachovalý kamenný mlat z kultury volutové (období prvních zemědělců u nás, asi 2500 let př. n. l.). Volfířov – Ves je poprvé datována r. 1349. Dominantou je věž sv. Petra a Pavla, který byl vystaven kolem roku 1300. Kostel byl původně nekatolický, většina obyvatel byla ještě roku 1662 věrna kalichu. Velká Lhota založená vyklučováním lesů se ještě v roce 1404 jmenovala Rozseč. Velká Lhota se může pyšnit dvěma evangelickými kostely, dolní byl postaven roku 1784, horní roku 1873. Po vydání tolerančního patentu v roce 1781 vznikly ve Velké Lhotě dvě protestantské církve – luterská a reformovaná. Každá si postavila svůj vlastní kostel a faru. Županovice – Obec je poprvé zmiňována v roce 1326. U Županovic se kdysi nacházelo nejvýznamnější ložisko železné rudy, která se vozila do železáren v Dolním Bolíkově.

A.3. HODNOTY ÚZEMÍ A.3.1. KULTURNÍ HODNOTY V řešeném území se nachází řada kulturních památek, z nichž je neznámější národní kulturní památka zámek Dačice. Památkový potenciál je ve Slavonicích zdůrazněn vyhlášením centra města památkovou rezervací, v Dačicích zdůrazněn vyhlášenou městskou památkovou zónou na nejkvalitnější historické jádro města. Vyhlášení vesnické památkové zóny Plačovice bylo oceněním lidového stavitelství v tomto regionu. Oblast městského centra v Dačicích je současně i nejdůležitějším ohniskem s hlavními významnými prvky – městskou dominantou věže kostela, podpořenou méně výraznou dominantou radniční věže a rozvojovými póly – historické jádro kolem náměstí Palackého, prostor kolem kostela a prostor před zámkem – náměstí Havlíčkovo, se stabilizovaným tradičním uzavřeným prostorem vytvářejícím ulice a náměstí. Nejdůležitější zónou ve Slavonicích a rovněž nejreprezentativnější je městské centrum, v současné době prostorově vymezené hranicí městské památkové rezervace. V tomto prostoru je hlavní dominantou kostel Nanebevzetí Panny Marie s městskou věží.

12


Kulturní hodnoty jsou prezentované jednak kulturními památkami, památkovými zónami, ale i dalšími církevními stavbami a objekty, které nejsou státem chráněné, ale jsou nedílnou součástí kulturního dědictví. Kromě kulturních hodnot chráněných legislativou (viz. kap. A.4.1. Limity využití území) jsou v řešeném území vyjádřeny tyto kulturní hodnoty: •

urbanistické hodnoty - prostory urbanisticky cenné, prostory s geniem loci, které jsou dokladem historického vývoje sídel, prostory historických jader měst, prostory původních návsí s okolní zástavbou

•

historicky významná stavba, soubor - drobná architektura – kříže, boží muka, smírčí kameny, kapličky a kostely, pomníky, pomníky padlým

•

architektonicky cenná stavba, soubor - jedná se o hodnoty stavitelského umění, které se uplatňují v kompozici sídla a krajiny

•

významná stavební dominanta - objekty určující urbanistickou kompozici sídel - stavební dominanta, která umocňuje a komponuje prostor sídla a krajiny a uplatňuje se nejenom v obrazu sídla, ale i při dálkových pohledech, v obcích obvykle jejich střed, kde je důležitým kompozičním a orientačním prvkem návsi - kostely, zámky, kapličky

•

území s archeologickými nálezy - registrované archeologické naleziště I. a II. kategorie

A.3.2. PŘÍRODNÍ HODNOTY Ekologická stabilita území je v průměru vyšší, ekologicky stabilní plochy jsou tvořeny převážně lesními komplexy na západním a severovýchodním okraji území. Území má charakter kotliny se zalesněnými okraji. Střední část území je protékána ve směru sever – jih Moravskou Dyjí, která přibírá velké množství drobných vodních toků. Na nich je vybudováno velké množství drobných vodních ploch, které zde spolu s trvalými travními porosty zvyšují diverzitu území, kde je zastoupení lesních porostů nízké. Z hlediska ekologických hodnot jsou důležité drobné lokality v rámci kulturní, odlesněné krajiny - přechodové prvky mezi zastavěným územím a zemědělskou půdou tvořenou drobnou držbou - sady, zahradami…Ve volné krajině je patrný trend zalučňování orné půdy, popřípadě převedení části pozemků mezi ostatní plochy. Struktura využití území jednotlivých obcí SO ORP k 31.12 2007 v hektarech katastrální území

výměra

orná

zahrada

Sad

TTP

LPF celkem

vodní plochy

zastavěné plochy

ostatní plochy

KES

Báňovice

479

346

5

-

42

50

15

4

18

0,30

Budeč

512

350

12

-

23

72

16

8

30

0,32

Budíškovice

2 304

1 286

33

4

162

675

18

22

104

0,63

Cizkrajov

2 583

1 089

18

-

288

1 017

40

19

113

1,12

679

412

6

-

54

148

8

7

43

0,47

Český Rudolec

4 931

1 183

38

7

577

2 742

93

29

298

2,27

Dačice

6 702

3 698

101

2

624

1 602

135

105

455

0,57

Dešná

Červený Hrádek

3 771

2 873

16

0

194

455

35

29

169

0,23

Dobrohošť

338

130

2

-

31

155

5

2

14

1,32

Heřmaneč

509

135

5

-

121

205

6

4

34

1,94

Horní Meziříčko

439

206

3

-

63

98

43

3

23

0,89

Horní Němčice

417

162

5

-

105

91

12

3

39

1,05

Horní Slatina

582

292

12

-

51

183

5

6

34

0,75

1 168

583

10

-

98

395

18

10

52

0,81

651

299

7

-

93

201

16

6

29

0,95

Peč

1 815

1 082

14

-

189

386

22

13

109

0,51

Písečné

3 354

1 937

21

1

205

934

35

25

196

0,55

Slavonie

4 579

1 632

48

13

444

1 960

110

45

322

1,29

Staré Hobzí

2 470

1 230

17

2

189

875

23

18

115

0,81

Studená

4 494

1 295

65

-

1 026

1 495

126

48

418

1,55

691

407

11

-

58

175

3

8

29

0,56

3 279

1 427

41

2

419

1 078

85

26

202

0,98

448

303

2

-

11

118

3

2

13

0,40

47 194

22 387

493

25

5 069

15 092

859

442

2 827

0,84

Hříšnice Kostelní Vydří

Třebětice Volfířov Županovice SO ORP Dačice

13


Kromě přírodních hodnot chráněných legislativou (viz. kap. A.4.2. Limity využití území), jako jsou zvláště chráněná území, památné stromy, přírodní parky, významné krajinné prvky, jsou v řešeném území vyjádřeny tyto přírodní hodnoty: •

významná zeleň – parkově upravené plochy, solitérní stromy, aleje

•

krajinný rámec – lesní porosty kompaktní i fragmentované, vodní plochy a toky

•

oblasti a místa krajinného rázu – přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa, jeho estetická a přírodní hodnota

•

zdroje nerostných surovin – ložiska a prognózní zdroje vyhrazených i nevyhrazených nerostů

•

významný vyhlídkový bod - jedná se o místa, ze kterých je možno shlédnout zajímavé partie sídla, místa dálkových pohledů a vyhlídkové body, ze kterých lze sledovat sídlo a krajinu často více směry

•

migračně hodnotné území - migračně významné území chráněných živočichů

A.3.3. CIVILIZAČNÍ HODNOTY Jedná se o hodnoty území, spočívající např. v jeho vybavení veřejnou infrastrukturou (dopravní a technickou infrastrukturou, občanským vybavením), dále v možnosti jeho dalšího rozvoje, možností pracovních příležitostí, v dopravní dostupnosti částí obcí, v dostupnosti veřejné dopravy, ve vlastnostech či různorodosti obytného prostředí, v možnosti využívání krajiny k zemědělským účelům apod. Kromě civilizačních hodnot chráněných legislativou (viz. kap. A.4.3. Limity využití území), jako je např. veřejná infrastruktura, jsou v řešeném území vyjádřeny tyto civilizační hodnoty:

objekty veřejného vybavení - veřejné občanské vybavením zajišťující základní služby - úřady státní správy, školská zařízení, zdravotní a sociální zařízení, hřbitovy, hasičské zbrojnice, civilní obrana, sportovní areály, hřiště

cyklostezka, cyklotrasa, hipo a turistická stezka – prostupnost krajiny nejen silniční a železniční sítí

meliorace – investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti

A.4.

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

A.4.1. KULTURNÍ LIMITY Kulturní památky jsou chráněné podle zákona o památkové péči č. 20/1987 Sb.. A.4.1.1. NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY, CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Č.rejst.

Kód

Typ chráněného území

Název

Od roku

2047 3340 250

ZM ZX NP

Městské památkové zóny Památkové ochranné pásmo Národní kulturní památky

Dačice Dačice, ochranné pásmo zámku a parku. Dačice, zámek Dačice

2001

2076 1007

ZV RM

Vesnické památkové zóny Městské památkové rezervace

Plačovice vč. ochranného pásma Slavonice

1990 1961

3147

ZX

Památkové ochranné pásmo

Slavonice, ochranné pásmo městské památkové rezervace Slavonice.

1990

Zdroj: Monum Net 2010

A.4.1.2. NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY Číslo rejstříku 26265 / 3-1751 52817 / 3-1749 30818 / 3-1750 18852 / 3-1748 35354 / 3-1773 85341 / 3-1774

uz S Y S S S S

Sídelní útvar Bílkov Bílkov Bílkov Bílkov Budeč Budeč

Část obce Bílkov Bílkov Bílkov Bílkov Budeč Budeč

čp.

čp.6 čp.10 čp.63

Památka kostel sv. Jana Křtitele vodní mlýn venkovská usedlost hrad, zřícenina kostel Zvěstování P. Marie socha sv. Jana Nepomuckého

Ulice,nám./umístění v obci

zbytky v čp. 63 V za kostelem

H Z M M M M M M

R R

R R 14


Číslo rejstříku 29430 / 3-1772 23956 / 3-1772 16762 / 3-1776 31210 / 3-1778 36691 / 3-1777 29143 / 3-1775 23159 / 3-1788 15928 / 3-1783

uz S S S S S S S S

Sídelní útvar Budeč Budeč Budíškovice Budíškovice Budíškovice Budíškovice Cizkrajov Cizkrajov

Část obce Budeč Budeč Budíškovice Budíškovice Budíškovice Budíškovice Cizkrajov Cizkrajov

32618 / 3-1784

S

Cizkrajov

Cizkrajov

47562 / 3-5902 34422 / 3-1782 52443 / 3-1781

S S Y

28183 / 3-1790

S

29058 / 3-1789

S

25352 / 3-1796 41186 / 3-1797 15038 / 3-1800 22014 / 3-1801

S S S S

Cizkrajov Cizkrajov Cizkrajov Červený Hrádek Červený Hrádek Český Rudolec Český Rudolec Český Rudolec Český Rudolec

Cizkrajov Cizkrajov Cizkrajov Červený Hrádek Červený Hrádek Český Rudolec Český Rudolec Český Rudolec Český Rudolec

32572 / 3-1798

S

Český Rudolec

Český Rudolec

14582 / 3-1799

S

Český Rudolec

Český Rudolec

30500 / 3-1795 46807 / 3-1815 33078 / 3-1830

S S S

Český Rudolec Dačice Dačice

Český Rudolec Dačice I Dačice I

Památka

čp. čp.1 čp.33

čp.1

zámek fara kaplička pamětní kámen socha sv. Jana Nepomuckého zámek tvrz, zřícenina kostel sv. Petra a Pavla socha sv. Jana Nepomuckého

čp.13 čp.36

čp.1 čp.

silniční most fara vodní mlýn hrad, zřícenina a archeologické stopy

Ulice,nám./umístění

při čp. 88 směr k myslivně Zavadilce proti zámku S od kostela, na okraji lesa JV od kostela sv. Petra a Pavla přes Bolíkovský most

H Z M M M M M M M M

R R

R

M

R

M M M

R

za čp. 49

M

kaple P. Marie

náves

M

kostel sv. Jana Křtitele kaple hřbitovní, sv. Kříže boží muka socha sv. Jana Nepomuckého sloup se sochou P. Marie Immaculaty sloup se sochou Panny Marie Pomocné

náves hřbitov JV od obce při cestě do Slavonic náves

M M M M

R R

při cestě do Matějovce

M

R

při cestě do Valtínova

M

R

zámek zámek kostel sv. Vavřince

park v ZSJ 02443 Peráček

M M M

R

západní křídlo Státního zámku

M

R

Havlíčkovo nám. Krajířova v lihovaru, za zámkem u řeky Palackého nám. Havlíčkovo nám. Palackého nám. Palackého nám. Palackého nám. Krajířova Krajířova Krajířova Krajířova Krajířova Krajířova Krajířova Krajířova Palackého nám. Palackého nám. Palackého nám., 9. května

M M

R R

M

R

M M M M M M M M M M M M M M M M M

R R R R R

M

R

M M

R R

19169 / 3-1814

S

Dačice

Dačice I

městské opevnění - zbytky hradební zdi, zřícenina

42248 / 3-1841 17999 / 3-1845

S S

Dačice Dačice

Dačice I Dačice I

sloup se sousoším P. Marie pomník Vincence Hlavy

21373 / 3-1829

S

Dačice

Dačice I

32238 / 3-1839 45439 / 3-1838 22560 / 3-1816 32501 / 3-1817 30381 / 3-1818 19831 / 3-1819 38530 / 3-1819 15433 / 3-1819 24783 / 3-1819 41261 / 3-1819 37370 / 3-1813 27591 / 3-1820 35327 / 3-1821 32665 / 3-1822 22759 / 3-1823 29280 / 3-1824 53293 / 3-1825

S S S S S Y S S S S S S S S S S Y

Dačice Dačice Dačice Dačice Dačice Dačice Dačice Dačice Dačice Dačice Dačice Dačice Dačice Dačice Dačice Dačice Dačice

34029 / 3-1826

S

16942 / 3-1827 47122 / 3-1828

čp.

sýpka

Dačice I Dačice I Dačice I Dačice I Dačice I Dačice I Dačice I Dačice I Dačice I Dačice I Dačice I Dačice I Dačice I Dačice I Dačice I Dačice I Dačice I

čp.1 čp.2 čp.8 čp.10 čp.11 čp.12 čp.13 čp.14 čp.18 čp.26 čp.27 čp.36 čp.42 čp.44 čp.52

kašna kašna Stará radnice měšťanský dům měšťanský dům městský dům městský dům městský dům městský dům městský dům fara městský dům Starý zámek měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům

Dačice

Dačice I

čp.55

měšťanský dům

S S

Dačice Dačice

Dačice I Dačice I

čp.62 čp.65

měšťanský dům měšťanský dům

41769 / 3-1836

S

Dačice

Dačice II

47151 / 3-1835

S

Dačice

Dačice III

41935 / 3-1837 31344 / 3-1844

S S

Dačice Dačice

Dačice III Dačice III

boží muka výklenková kaplička Nejsvětější Trojice boží muka pamětní kámen

15310 / 3-1752

S

Dačice

Dačice III

krucifix

46476 / 3-1834

S

Dačice

Dačice III

krucifix

Palackého nám., Antonínská Palackého nám. Švermova

R

R R R R R R R R R

při rozcestí Slavonice - D. Nemčice

M

směr k Borku

M

při cestě do Bolíkova silnice z Dačic na Jemnici

M M

R

M

R

M

R

při silnici z Dačic směrem k Bolíkovu Jemnická, při mostě přes Dyji

15


Číslo rejstříku

uz

Sídelní útvar

Část obce

čp.

Památka


H Z

R

17174 / 3-1843

S

Dačice

Dačice III

socha sv. Jana Nepomuckého

Kapetova, při železničním mostu přes Dyji, u čp. 126

M

R

37501 / 3-1842

S

Dačice

Dačice III

socha sv. Prokopa

při železničním mostu přes Dyji, u čp. 48

M

R

22086 / 3-1831

S

Dačice

Dačice III

klášter Bosých karmelitek (dříve františkánský)

Jemnická

M

33551 / 3-1840

S

Dačice

Dačice V

34690 / 3-1850 46064 / 3-1849 32890 / 3-1858

S S S

Dančovice Dančovice Dešná

Dančovice Dančovice Dešná

33946 / 3-1859

S

Dešná

Dešná

31786 / 3-1866

S

Dešná

Dešná

boží muka venkovská usedlost kostel sv. Jana Křtitele s farou kaple sv. Kříže a areálem hřbitova výklenková kaplička

44652 / 3-1865

S

Dešná

Dešná

výklenková kaplička

15905 / 3-1860 20744 / 3-1861 45729 / 3-1862

S S S

Dešná Dešná Dešná

Dešná Dešná Dešná

boží muka boží muka krucifix a pokladnička

22975 / 3-1864

S

Dešná

Dešná

socha sv. Jana Nepomuckého

39430 / 3-1852 26466 / 3-1853 28185 / 3-1854 24429 / 3-1855 28200 / 3-1856 26453 / 3-1857 45004 / 3-1851

S S S S S S S

Dešná Dešná Dešná Dešná Dešná Dešná Dešná

Dešná Dešná Dešná Dešná Dešná Dešná Dešná

32729 / 3-1756

S

Dobrohošť

Dobrohošť

23896 / 3-1753 42012 / 3-1754 22690 / 3-1755 25641 / 3-1786 40338 / 3-1787 33570 / 3-1888 41974 / 3-1907 38327 / 3-1908 19429 / 3-1914

S S S S S S S S S

Dobrohošť Dobrohošť Dobrohošť Dolní Bolíkov Dolní Bolíkov Dolní Němčice Holešice Holešice Horní Slatina

Dobrohošť Dobrohošť Dobrohošť Dolní Bolíkov Dolní Bolíkov Dolní Němčice Holešice Holešice Horní Slatina

22790 / 3-1915

S

Horní Slatina

Horní Slatina

19930 / 3-1916 25004 / 3-1925 20581 / 3-1927 47063 / 3-1943 26266 / 3-1944 30279 / 3-1945 36157 / 3-1791 23828 / 3-1980 37852 / 3-1979 27607 / 3-1981 31436 / 3-1976 34142 / 3-1978 21826 / 3-2077 103146

S S S S S S S S S S S S S P

Horní Slatina Hradišťko Hříšice Chlumec Chvaletín Chvaletín Jersice Kostelní Vydří Kostelní Vydří Kostelní Vydří Kostelní Vydří Kostelní Vydří Lidéřovice Lipolec

Horní Slatina Hradišťko Hříšice Chlumec Chvaletín Chvaletín Jersice Kostelní Vydří Kostelní Vydří Kostelní Vydří Kostelní Vydří Kostelní Vydří Lidéřovice Lipolec

35560 / 3-1999

S

Lipolec

Lipolec

36209 / 3-2000 15817 / 3-1998 33309 / 3-2022 36376 / 3-2021 30735 / 3-2023 20184 / 3-2024 14078 / 3-2026

S S S S S S S

Lipolec Lipolec Malý Pěčín Malý Pěčín Markvarec Markvarec Maříž

Lipolec Lipolec Malý Pěčín Malý Pěčín Markvarec Markvarec Maříž

čp.21

Starý hřbitov čp.32

čp.3 čp.4 čp.5 čp.6 čp.7 čp.8 čp.45

venkovská usedlost venkovská usedlost venkovská usedlost venkovská usedlost venkovská usedlost venkovská usedlost venkovská usedlost

Červený Vrch S nad městem směr Desná náves

M

při silnici do Županovic v lese u silnice do Rančířova směr Chvalkovice směr Chvalkovice, u čp. 88 před V průčelím fary křižovatka Jemnice Dančovice

M

náves

v obci, čp. 7 a čp. 39 S část obce

čp. čp.2 čp.58

smírčí kámen čp.5 čp.10

fara venkovská usedlost tvrz, archeologické stopy kaple P. Marie židovský hřbitov socha sv. Jana Nepomuckého boží muka

R

M M M

JV část obce

hrad Krunvald, zřícenina a archeologické stopy kaple výklenková kaplička kříž židovský hřbitov socha sv. Jana Nepomuckého kaple kaplička sv. Jana Nepomuckého boží muka kostel sv. Jiljí výklenková kaplička sv. Antonína pamětní kámen boží muka kaple boží muka kaple P. Marie boží muka kaple kostel Navštívení P. Marie kostel poutní, P. Marie silniční most zámek fara kostel sv. Linharta kostel sv. Lamberta

M

R

M M M M

R

M

R

M M M M M M M

R

R R

M náves vrch Stařeček při kapli JZ od vsi při čp. 36 náves náves směr Norovice V část obce

M M M M M M M M M

při silnici do Budíškovic

M

při silnici do Budíškovic směr Vnorovice náves směr Dačice náves Z od vsi náves

M M M M M M M M M M M M M M

kraj obce, při hlavní silnici do Jindřichova Hradce

v Jamách náves V od vsi v parčíku při silnici do Slavonic

R

R R

R R

M

R

M M M M M M M

R

16


Číslo rejstříku

uz

Sídelní útvar

Část obce

25515 / 3-2025 17790 / 3-2027 39426 / 3-2028 25570 / 3-2035

R S S S

Maříž Matějovec Matějovec Mutišov

Maříž Matějovec Matějovec Mutišov

40878 / 3-2036

S

Mutná

Mutná

38562 / 3-2037 41411 / 3-1803 27579 / 3-2065 32209 / 3-2197 19207 / 3-2199 35753 / 3-2198 36432 / 3-2081 17226 / 3-2083 24629 / 3-2082 15048 / 3-2079 44924 / 3-2080 27117 / 3-2071 36719 / 3-2072 19587 / 3-2073 21721 / 3-1802 28161 / 3-2089 34380 / 3-2090 17481 / 3-2085

S S S S S S S S S S S S S S S S S S

Mutná Nová Ves Nové Dvory Nové Hobzí Nové Hobzí Nové Hobzí Nové Sady Nové Sady Nové Sady Nové Sady Nové Sady Olšany Olšany Ostojkovice Penikov Písečné Písečné Písečné

Mutná Nová Ves Nové Dvory Nové Hobzí Nové Hobzí Nové Hobzí Nové Sady Nové Sady Nové Sady Nové Sady Nové Sady Olšany Olšany Ostojkovice Stoječín Písečné Písečné Písečné

Památka

čp. čp.1 čp.12

čp.2 čp.?

čp.1 čp.3 čp.4 čp.21

čp.1

zámek, zřícenina kostel sv. Oldřicha a sv. Linharta fara boží muka kostel Panny Marie Montseratské krucifix výklenková kaplička výklenková kaplička zvonička vodní mlýn a zbytky tvrze sýpka ? kostel sv. Oldřicha socha sv. Jana Nepomuckého fara venkovská usedlost venkovská usedlost židovský hřbitov venkovská usedlost boží muka vodní pila židovský hřbitov pamětní kámen zámek

33584 / 3-2086

S

Písečné

Písečné

čp.9

venkovská usedlost, z toho jen: špýchar

18448 / 3-2087

S

Písečné

Písečné

čp.32

venkovská usedlost

41987 / 3-2088

S

Písečné

Písečné

čp.135 židovský dům

47449 / 3-5711 17385 / 3-1874 35561 / 3-1867 45211 / 3-1868 28193 / 3-1869 33223 / 3-1870 29052 / 3-1871 26275 / 3-1872 15882 / 3-1873 45370 / 3-2113 26506 / 3-2116 26524 / 3-2117 26511 / 3-2114 46790 / 3-2128 40932 / 3-2129 23585 / 3-2127 37707 / 3-2131 47563 / 3-5903 26494 / 3-2130 36972 / 3-2171 26501 / 3-2169 36453 / 3-2170 28563 / 3-2172 101416 46254 / 3-2190 15901 / 3-2189 26522 / 3-2132 47363 / 3-2185 46373 / 3-2188

S S S S S S S S S S S S S S S S S Y S S S S S P S S S S S

Plačovice Plačovice Plačovice Plačovice Plačovice Plačovice Plačovice Plačovice Plačovice Rancířov Rancířov Rancířov Rancířov Řečice Řečice Řečice Slavětín Slavětín Slavětín Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice

Plačovice Plačovice Plačovice Plačovice Plačovice Plačovice Plačovice Plačovice Plačovice Rancířov Rancířov Rancířov Rancířov Řečice Řečice Řečice Slavětín Slavětín Slavětín Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice

17030 / 3-2184

S

Slavonice

Slavonice

boží muka

20245 / 3-2182

S

Slavonice

Slavonice

boží muka

26767 / 3-2179 27648 / 3-2183

S S

Slavonice Slavonice

Slavonice Slavonice

boží muka boží muka

čp.2 čp.3 čp.4 čp.7 čp.8 čp.9 čp.10 čp.23 čp.34 čp.36

čp.1

čp.32

kaple boží muka venkovská usedlost venkovská usedlost venkovská usedlost venkovská usedlost venkovská usedlost venkovská usedlost venkovská usedlost kostel Nanebevzetí P. Marie venkovská usedlost venkovská usedlost fara boží muka kříž zámek socha sv. Jana Nepomuckého silniční most tvrz, částečná zřícenina kostel Božího Těla a sv. Ducha kostel Nanebevzetí P. Marie kostel sv. Jana Křtitele kostel sv. Kříže kaple Dobrá voda kaplička sv. Jana Nepomuckého kaplička sv. Rodiny městské opevnění křížová cesta výklenková kaplička

H Z

R

náves při železniční zastávce

M M M M

R R

v lese

M

R

při cestě do Cizkrajova proti čp. 20 směr Hobzí okraj vsi

M M M M M M M M M M M M M M M M M M

R


okraj vsi náves, při čp. 12

směr Heřmanec náves směr Baňovice u mlýna čp.24 při silnici k Chvalkovicům v obci

R

R

M M M při silnici při silnici do Menhartic

při silnici na Mysletice při kapli na cestě do Písečné přes potok SZ za městem na kopci nám. Míru SZ od centra Nádražní Na Potoku Stálkovská, při čp. 25

Dačická, při čp. 206 při sil. na St. Hobzí, rozc. Mutná při rozcestí Chvaletín Slavětín při dětském koupališti při silnici na Dačice

M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M

R R R R R R R R R

M

R

M

R

M M

R R 17


Číslo rejstříku

uz

Sídelní útvar

Část obce

27683 / 3-2181 32017 / 3-2176 39602 / 3-2177 46909 / 3-2180 89018 / 3-2178 34865 / 3-2187

S S S S S S

Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice

Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice

26496 / 3-2174

S

Slavonice

Slavonice

20282 / 3-2175

S

Slavonice

Slavonice

11917 / 3-6073

D

Slavonice

22518 / 3-2191

S

35778 / 3-2168 33442 / 3-2143 37161 / 3-2157

čp.

Památka

H Z

R

při silnici na Staré Hobzí za Strážným vrchem Dačická, čp. 60

M M M M M M

R R R R R R


boží muka boží muka boží muka boží muka boží muka socha sv. Jana Nepomuckého kašna se sochou P. Marie Immaculaty a kamenná nádrž (soubor) kašna se sochou sv. Floriána

nám. Míru, ul. B. Němcové

M

R

nám. Míru

M

R

Slavonice

kanalizační síť - podzemní odvodňovací systém

pod historickým jádrem města

M

R

Slavonice

Slavonice

zaniklá ves Pfaffenschlag, archeologické stopy

les u silnice na Stalkov

M

R

S S

Slavonice Slavonice

Slavonice Slavonice

čp.4 čp.21

sladovna předměstský dům

nám. Míru Stálkovská

M M

R R

S

Slavonice

Slavonice

čp.58

zájezdní hostinec, s omezením: bez vozovny a stáje

Dačická

M

R

S P S S S S S S S S S S S S S S S n 26523 / 3-2151 S 17332 / 3-5363 S 26518 / 3-2152 S 19204 / 3-5364 S 20423 / 3-2153 S 28102 / 3-2154 S 26509 / 3-2155 S 25896 / 3-5365 S 26504 / 3-2156 S 100912 P 47419 / 3-5681 S 47417 / 3-5679 S 47418 / 3-5680 S 35718 / 3-5369 S 44656 / 3-5357 S 102039 P 12904 / 3-2158 S 47000 / 3-2159 S 14874 / 3-2160 S 17065 / 3-2161 S 18391 / 3-2162 S 36368 / 3-5358 S 10456 / 3-6042 P 28405 / 3-5359 S 13828 / 3-2163 S 17977 / 3-2164 S 25761 / 3-2165 S

Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice

Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice

čp.440 čp.449 čp.450 čp.451 čp.453 čp.454 čp.456 čp.459 čp.460 čp.461 čp.462 čp.463 čp.464 čp.465 čp.466 čp.467 čp.468 čp.470 čp.471 čp.473 čp.476 čp.477 čp.478 čp.479 čp.480 čp.481 čp.482 čp.483 čp.494 čp.507 čp.508 čp.511 čp.514 čp.515 čp.517 čp.518 čp.519 čp.520 čp.522 čp.526 čp.528 čp.533 čp.534 čp.536 čp.538

venkovský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům základní škola měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům s podloubím měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům základní škola měšťanský dům fara měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům - (hotel Alfa) měšťanský dům synagoga měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům

před Dačickou branou Dačická Dačická nám. Míru nám. Míru nám. Míru nám. Míru nám. Míru nám. Míru nám. Míru nám. Míru nám. Míru nám. Míru nám. Míru nám. Míru nám. Míru nám. Míru, Na Potoku

M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M M

R R R R R R R R R R R R R R R R R

23800 / 3-2144 51735 / 3-6075 17769 / 3-5367 26517 / 3-2139 42034 / 3-2140 47030 / 3-5360 85098 / 3-6240 21328 / 3-2141 46940 / 3-2142 26513 / 3-2145 26508 / 3-2146 26450 / 3-5361 22161 / 3-2147 20171 / 3-2148 26500 / 3-2149 26495 / 3-2150 16938 / 3-5362

při čp. 59 Žižkova, při čp. 377

nám. Míru nám. Míru nám. Míru nám. Míru nám. Míru nám. Míru nám. Míru nám. Míru nám. Míru Dačická Jana Švermy Jana Švermy Jana Švermy Horní nám. Horní nám. Horní nám. Horní nám. Horní nám. Horní nám. Horní nám. Horní náměstí Horní náměstí Horní nám. Horní nám. Horní nám. Horní nám. Horní nám.

R R R R R R R R R R R R R R R R R R R R R R R R R R 18


Číslo rejstříku

uz

Sídelní útvar

Část obce

Památka

čp.

23168 / 3-5366 51596 / 3-6239 28393 / 3-2166 18420 / 3-5368 30925 / 3-2167 47420 / 3-5682 40128 / 3-2202 28407 / 3-2210

S P S S S S S S

Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Staré Hobzí Staré Hobzí

Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice Staré Hobzí Staré Hobzí

85407 / 3-2207

S

Staré Hobzí

Staré Hobzí

pamětní kámen

45832 / 3-2203 25158 / 3-2204

S S

Staré Hobzí Staré Hobzí

Staré Hobzí Staré Hobzí

socha P. Marie Immaculaty socha sv. Jana Nepomuckého

33923 / 3-2206

S

Staré Hobzí

Staré Hobzí

socha sv. Josefa

25225 / 3-2208 21744 / 3-2200 14139 / 3-2201

S S S

Staré Hobzí Staré Hobzí Staré Hobzí

Staré Hobzí Staré Hobzí Staré Hobzí

čp.1 čp.31

splav a náhon zámek fara, z toho jen: brána a branka

28827 / 3-2209

S

Staré Hobzí

Staré Hobzí

čp.47

venkovská usedlost

31665 / 3-2253 35519 / 3-2254 37581 / 3-2255 28122 / 3-2251 26682 / 3-2252 47448 / 3-5710 30615 / 3-2078 44146 / 3-6037 46325 / 3-2367

S S S S S S S P S

Studená Studená Studená Studená Studená Sumrakov Urbaneč Velká Lhota Velký Pěčín

Studená Studená Studená Studená Studená Sumrakov Urbaneč Velká Lhota Velký Pěčín

čp.10 čp.67 čp.23

kostel sv. Prokopa socha sv. Jana Nepomuckého vodní mlýn zámek venkovská usedlost venkovská usedlost kaple sv. Kříže kostel evangelický toleranční židovský hřbitov

31758 / 3-2371

S

Vlastkovec

Vlastkovec

31135 / 3-2373 16127 / 3-2374 18330 / 3-2380

S S S

Volfířov Volfířov Županovice

Volfířov Volfířov Županovice

čp.539 čp.543 čp.560 čp.562 čp.563 čp.570

měšťanský dům venkovská usedlost měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům kostel Nanebevzetí P. Marie kaplička

architektonizované sochař. dílo Kalvárie čp.40 čp.20

kostel sv. Petra a Pavla fara venkovská usedlost

Ulice,nám./umístění B. Němcové Boženy Němcové Nádražní Nadražní B. Němcové B. Němcové při dvoře Veselíčko pův. u hřbitova; přemístěno ke kostelu před zámkem náves J od obce, při cestě na Janov u Louckého mlýna čp. 73 při JZ nároží fary čp. 31 J část obce, při cestě na Janov nám.? nám.? u silnice pod kostelem Tyršova Jiráskova

H Z M M M M M M M M

R R R R R R

M

R

M M

R R

M

R

M M M

R

M

R

les Špitálský

M M M M M M M M M

při silnici do Slavonic

M

centrum obce

M M M

náves

R

R

R R

R

Zdroj: Monum Net 2010

A.4.1.3. ARCHEOLOGICKÉ LOKALITY Na základě dosud registrovaných archeologických nalezišť dokládajících osídlení od starší doby kamenné až po raný středověk je řešené území územím archeologického zájmu ve smyslu § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při zemních zásazích do terénu na takovém území dochází s vysokou pravděpodobností k narušení archeologických nálezů a z hlediska památkové péče je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu. Stávající archeologické naleziště: Typ

název

Lokalizace

Identifikace

1

Studená - kostel sv. Prokopa

23-34-05/5

1

židovský hřbitov

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Nové Sady - kostel sv. Oldřicha ZSV Veleš

kostel sv. Prokopa v lese Židovec, po pravé straně silnice Kostelní VydříMyslůvka. kostel sv. Oldřicha 1 km sz od Hříšic, v údolí Lačnovského potoka terasa na levém břehu Dyje ostrožna na levém břehu Dyje, Z od dvora Veselíčko kostel Nanebevzetí P. Marie Z od vsi, na levém břehu vodoteče kostel sv. Lamberta jádro vsi na výšině SZ od města

Rancířov - kostel Nanebevzetí P. Marie trať "U studánky" Lipolec - kostel sv. Lamberta Dačice - jádro vsi Slavonice - kostel Božího Těla Kostel P. Marie Bolestné – Montserrat Poloha "Maňhalky" Staré Hobzí - jádro vsi Český Rudolec - zámek (býv. tvrz) Volfířov - kostel sv. Petra a Pavla poloha "U kapličky" Český Rudolec - kostel sv. Jana Křtitele

JZ od vsi Horní Pole jádro vsi temeno a svah návrší asi 1700m V od vsi zámek (býv. tvrz) kostel sv. Petra a Pavla terasa na levém břehu Dyje kostel sv. Jana Křtitele

23-43-07/7 33-21-08/4 23-43-13/2 23-43-22/4 33-21-02/4 33-21-13/1 23-34-09/4 23-43-16/2 23-43-17/1 33-21-01/4 33-21-01/2 23-32-25/5 33-21-02/3 33-21-02/1 23-34-20/5 23-43-11/2 23-43-22/5 23-34-20/4 19


Typ

název

Lokalizace

Identifikace

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

Český Rudolec - kaple sv. Kříže Budíškovice - zámek

J od vsi Zámek S od vsi mezi vidlicí silnic do Markvarce a Kunžaku tvrz, později zámek zbytky hradu a kostel sv. Jana Křtitele ve středu obce nad Budečským rybníkem kostel sv. Oldřicha a Linharta kostel sv. Petra a Pavla jádro města SZ okraj vsi V okraj vsi kostel sv. Linharta pole nad rozcestím silnic do Rádlic a Lipnice býv. tvrz a zámek ZSV Pfaffenschlag jádro vsi jádro vsi jádro vsi Středověké a novověké jádro obce Středověké a novověké jádro obce jádro vsi jádro vsi jádro vsi středověké a novověké jádro obce, ves 11,5 km zsz od Telče jádro vsi jádro vsi jádro vsi Středověké a novověké jádro obce jádro vsi jádro vsi jádro vsi novověké jádro obce jádro vsi Ves 4 km ssv od Dačic jádro vsi středověké a novověké jádro obce, ves 5 km sv od Dačic středověké a novověké jádro obce, ves 3 km ssz od Dačic středověké a novověké jádro obce, ves 10 km vých. od Dačic jádro vsi jádro vsi jádro vsi Středověké a novověké jádro obce jádro vsi

23-34-20/7 23-43-19/4 23-34-20/6 33-21-07/4 23-43-18/2 23-43-19/1 23-34-20/1 23-43-21/2 33-21-01/1 23-43-21/3 23-43-23/3 23-43-16/3 23-34-10/4 33-12-10/1 33-12-05/1 33-12-05/2 23-43-16/1 23-34-05/4 33-21-08/1 33-21-08/3 23-43-18/1 23-34-09/1 23-34-09/6 23-32-25/4 23-34-20/2 23-34-15/1 33-21-18/1 23-43-23/2 33-21-07/1 33-21-06/1 23-34-10/3 33-21-09/4 23-43-21/1 23-43-12/2 23-34-20/3 23-43-13/1 23-43-12/4 23-43-19/3 23-34-25/2 23-34-05/2 23-43-21/5 33-21-09/6 23-34-09/5 23-43-11/1 33-21-09/5 23-43-06/4 23-43-13/3 23-34-10/2 23-43-17/3 23-43-12/1 23-43-11/3 23-43-12/3 23-41-21/2 33-21-07/3 23-43-22/3 23-34-10/1 23-43-23/1 23-43-21/4 33-21-01/3 23-43-17/2 23-43-22/1 23-43-19/2 23-34-20/8 33-12-10/3 23-43-06/2 23-34-25/1 23-32-25/3 23-43-22/6 33-21-02/2 33-21-03/1 23-43-22/2 23-43-18/3 23-43-14/1 23-34-15/2 23-34-05/3

Písečné - tvrz, později zámek Bílkov - zbytky hradu a kostel sv. Jana Křtitele zámek a kostel v Budči Matějovec - kostel sv. Oldřicha a Linharta Cizkrajov - kostel sv. Petra a Pavla Slavonice - jádro města Cizkrajov - tvrziště Lidéřovice - kostel sv. Linharta Heřmaneč Maříž - býv. tvrz a zámek ZSV Pfaffenschlag Kadolec - jádro vsi Hostkovice - jádro vsi Horní Bolíkov - jádro vsi středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce Dobrohošť - jádro vsi Horní Meziříčko - jádro vsi Olšany - jádro vsi středověké a novověké jádro obce Radíkov - jádro vsi Lipnice - jádro vsi Hluboká - jádro vsi středověké a novověké jádro obce Modletice - jádro vsi Slavětín - jádro vsi Maršov - jádro vsi novověké jádro obce Dolní Bolíkov - jádro vsi středověké a novověké jádro obce Horní Radíkov - jádro vsi středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce Stoječín - jádro vsi Skrýchov - jádro vsi Peč - jádro vsi středověké a novověké jádro obce Velký Jeníkov - jádro vsi Šach - jádro vsi středověké a novověké jádro obce Velká Lhota - jádro vsi Jersice - jádro vsi Brandlín - jádro vsi Hradišťko - jádro vsi středověké a novověké jádro obce Dolní Němčice - jádro vsi středověké a novověké jádro obce novověké jádro obce ZSV Krokvice (Krokovice) Holešice - jádro vsi Horní Němčice - jádro vsi středověké a novověké jádro obce Vlastkovec - jádro vsi Mutišov - jádro vsi Borek - jádro vsi Urbaneč - jádro vsi středověké a novověké jádro obce Markvarec - jádro vsi Léštnice - jádro býv. vsi středověké a novověké jádro obce Stálkov - jádro vsi středověké a novověké jádro obce Chlumec Chvaletín - jádro vsi středověké a novověké jádro obce Vnorovice - jádro vsi Manešovice - jádro vsi středověké a novověké jádro obce Radlice - jádro vsi Sumrakov - jádro vsi

Středověké a novověké jádro obce jádro vsi jádro vsi jádro vsi jádro vsi středověké a novověké jádro obce, ves 4,5 km sev. od Dačic jádro vsi středověké a novověké jádro obce, ves 5 km ssz od Dačic novověké jádro obce, ves 9,5 km zsz od Telče ZSV Krokvice (Krokovice) jádro vsi jádro vsi Středověké a novověké jádro obce jádro vsi jádro vsi jádro vsi jádro vsi Středověké a novověké jádro obce jádro vsi Léštnice - jádro býv. vsi středověké a novověké jádro obce, ves 8 km ssz od Dačic jádro vsi středověké a novověké jádro obce, ves 18 km jz od Třeště jádro vsi jádro vsi Středověké a novověké jádro obce jádro vsi jádro vsi středověké a novověké jádro obce, ves 8,5 km sv. od Dačic jádro vsi jádro vsi

20


Typ

název

Lokalizace

Identifikace

2 2 4 4

Rubašov - býv. ves a dvůr středověké a novověké jádro obce lom Modletice - lom cca 400m JV od obce

býv. ves a dvůr Střed obce. vlevo od silnice Slavonice - Stálkov lom asi 400m JV od Modletic

23-43-21/6 33-21-08/2 33-12-05/3 33-21-07/2

Zdroj: NPÚ 2008

A.4.2. PŘÍRODNÍ LIMITY A.4.2.1. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Zvláště chráněná území Zahrnují chráněná území podle zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny: Lokalita Natura 2000: Název

Předmět ochrany

Rozloha (ha)

2665 CZ0313110 EVL

Moravská Dyje

lokalita vydry říční

'167.6624'

2678 CZ0313119 EVL

Rašeliniště Radlice

lokalita vážky jasnoskvrnné a čolka velkého

'3.1604'

3031 CZ0610170 EVL

Zhejral

druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech), přechodová rašeliniště a třasoviště

'154.1104'

Kód

Kód NATURA

Kate gorie

Rozloha OP (ha)

Datum vyhlášení '22.12.2004 ' '22.12.2004 ' '22.12.2004 '

Zdroj: AOPK 2010

Přírodní památky a přírodní rezervace: Na správním území jsou vyhlášeny lokality ZCHÚ v kategorii přírodní památka a přírodní rezervace. U všech MZCHÚ bez vyhlášeného ochranného pásma platí ochranné pásmo „ze zákona“, které tvoří dle § 37(1) zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění území do vzdálenosti 50 m od hranic ZCHÚ. Kód

Kateg orie

Název

1777 PP

Dědek u Slavonic

2096 PP

Dubová stráň

2217 PP

Kysibl

1778 PR

Mutenská obora

1374 PP

Olšina u Volfířova

1368 PP

Toužínské stráně

1776 PP

Velký Troubný

Předmět ochrany Mezotrofní rybník s vysokou druhovou diverzitou fyto- i zooplanktonu. Zachování převážně dubových a smíšených porostů s druhově velmi bohatým bylinným patrem. Lesní společenstva lužních lesů a dubohabřin s bohatým bylinným patrem a významnými druhy živočichů vázanými na tyto druhy biotopů. Druhově bohaté jsou i luční enklávy. Zbytek přirozených a polopřirozených smíšených a listnatých porostů Zachovalý komplex potočních a prameništních olšin s hojným výskytem bledule jarní a ochrana populací vzácných živočichů a rostlin vázaných na ekosystém rybníčku. Rulový lom s teplomilnými společenstvy a bohatým výskytem motýlů Mezotrofní rybník s vysokou druhovou diverzitou fyto- i zooplanktonu.

Rozloha (ha)

Rozloha OP (ha)

'2.7867'

'8.211'

Datum vyhlášení 17.11.1995

'12.0597'

11.11.2000

'11.9782'

24.12.2002

'43.53'

'22.02'

17.11.1995

'8.228'

1.1.1988

'3.0667'

1.1.1988

'8.1632'

17.11.1995

Zdroj: AOPK 2010

Památné stromy Každý památný strom má ze zákona určeno základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru měřeného 130 cm nad zemí. Kód

Název

název k.ú.

Vyhl.

Počet Dřevina

102905

Karmelitánské lípy

Kostelní Vydří

2004

7

Tilia cordata Mill.

102907

Vesecké duby

Vesce u Dačic

2004

5

Quercus robur L.

102908

Dub na sídlišti v Dačicích

Dačice

2004

1

Quercus robur L.

102909

Zahrádecké duby

Malý Pěčín

2004

3

Quercus robur L.

102910

Jasan u Dolního mlýna

Řečice

2004

1

Fraxinus excelsior L.

Obvod (cm)

Výška (m)

Stáří

21


102912

Borecký dub

Bílkov

2003

1

Quercus robur L.

470

25

250-300

102952

Smrky v lese u Heřmanče

Heřmaneč

2002

2

Picea abies (L.) Karst.

334

30

150

102953

Lípy za hotelem Bartušek ve Studené

Studená

2002

4

Tilia cordata Mill.

278

23

180

103011

Karmelitánská lípa srdčitá

Kostelní Vydří

1988

1

Tilia cordata Mill.

549

20

400

103021

Lípy srdčité v Dačicích

Dačice

1988

2

Tilia cordata Mill.

398

26

300

260-389

20

360

275-540

18,0-20

250-300

103022

Lípy u Rudoleckého kostela

Český Rudolec

1988

4

Tilia cordata Mill. Tilia platyphyllos Scop.

103023

Lípy na hrázi rybníka v Rudolci

Český Rudolec

1997

7

Tilia cordata Mill.

104606

Dvojice klenů v Horním Poli

Horní Pole

2005

2

Acer pseudoplatanus L. 404

104635

Marků buk u Sumrakova

Sumrakov

2005

1

Fagus sylvatica L.

105040

Dvojice jilmů v Budči

Budeč

2007

2

Ulmus glabra Huds.

105110

Skrýchovský klen

Skrýchov

2008

1

Acer pseudoplatanus L. 480

105152

Slatinská lípa

Horní Slatina

2008

1

Tilia platyphyllos Scop.

548

430

Zdroj: AOPK 2010

Přírodní parky V západní části území byly vyhlášeny v roce 2005 dva přírodní parky: Přírodní park Javořická vrchovina a Přírodní park Česká Kanada. Byly zřízeny k ochraně krajinného rázu území s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. Významné krajinné prvky a přechodně chráněné plochy V řešeném území se nachází velký počet lokalit, které jsou evidovány pro svou ekologickou nebo estetickou hodnotu (registrovány jako významné krajinné prvky): Kat. území

Výměra Datum (ha) vyhlášení

Název

Popis

Alej javorů a jasanů na Rožnově

alej stromů

Matějovec

2006

Alej podél Sumrakovské silnice

alej stromů

Studená Sumrakov

2008

Bývalá pískovna u Stálkova

písčitý kázek

Stálkov

1,09

2007

Dolní Namšiny

výslunné stráně

Červený Hrádek

2,92

2005

Hliník u Peče

zarůstající hliník

Peč Cizkrajov

0,85

2009

Hliník u Sumrakova

zarůstající hliník

Sumrakov

2,12

2008

Horní Namšiny

výslunné stráně

Červený Hrádek

3,14

2007

Karhov - Padělky

rašelinné louky

Světlá pod Javořicí Horní Pole

31,45

2004

Lipová alej dvouřadá v Českém Rudolci

alej stromů

Český Rudolec

0,14

1999

Lípy, jasany a jírovce ve Studené

skupina stromů

Studená

Louka nad Velkým Křivým

zbytek slatinné louky

Dolní Měmčice

1,55

2005

Louky u Obecního rybníka

rašelinné louky

Lipolec

1,88

2004

Mokřady mezi rybníky Horní a Dolní Šatlava

mokřadní porosty

Stálkov

4,65

2007

Oboustranné stromořadí lip, jírovců a javorů u silnice Studená-Horní Pole

alej stromů

Studená Horní Pole

Rašeliniště Horní Bolíkov

zarůstající rašeliniště

Horní Bolíkov

5,73

2003

Rašeliniště Horní Pole - Rusko

rašelinné louky

Horní Pole

14,73

2003

Stromořadí u kostela Sv. Ducha a křížové cesty

alej stromů

Slavonice

Tetourova louka

mokřadní louka

Řečice

3,99

2005

U Hladového rybníka

rašelinná louka

Matějovec

3,52

2005

Ve vrších

komplex remízků

Studená

6,17

2003

Zadní louky

zarůstající mokřadní louky

Horní slatina

5,57

2005

Zámecký park v Českém Rudolci

komplex dřevin

Český Rudolec

1,24

1999

2002

2000

1999

Zdroj: OŽP 2010 22


Území vyhlášené jako přechodně chráněná plocha: Výměra Datum (ha) vyhlášení

Název

Popis

Kat. území

Farský rybník

rybník s rozsáhlými litorály

Ostojkovice

4,01

1998

Mutišov

mezofilní louka

Mutišov

0,5

2004

Řečice

mezofilní louka

Řečice

0,46

2006

Zdroj: OŽP 2010

A.4.2.2. VODNÍ REŽIM Ochranná pásma povrchových a podzemních zdrojů vody Vyhlášená ochranná pásma vodních zdrojů podle zákona 254/2001 Sb. o vodách jsou zakreslena v grafické části. Vodní toky Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to u významných vodních toků v šířce do 8 m, u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry, zákon 254/2001 Sb. o vodách. Záplavové území a aktivní zóna Pro významné vodní toky bylo stanoveno záplavové území Q5, Q20, Q100 a vymezena aktivní zóna záplavového území a to pro řeku Moravskou Dyji dne 5.1.2009, pro Želetavku dne 3.12.2008 a Studenský a Hamerský potok dne 13.2.2007. Bylo stanoveno zátopové území pro tok Vápovka dne 13.7.1994, pro Slavonický potok ve Slavonicích, Bolíkovký potok v Markvarci, Cizkrajově a v Dolním Bolíkově, pro Krokovický potok v Písečném, pro Volfířovský potok ve Volfířově a Toužíně, pro Slatinský potok v Horní Slatině a pro Vyderský potok v Kostelním Vydří dne 30.3.1998 a Olšanský potok (Řečice) pro Červený Hrádek dne 4.11.1998. A.4.2.3. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Chráněná ložisková území Nerostné bohatství je chráněno podle zákona 44/1988 Sb. horní zákon. Číslo ChLÚ

Název

Surovina

Organizace

3490000

Dačice

Stavební kámen

KAMENOLOMY ČR s.r.o., Ostrava - Svinov

26220000

Studená

Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu

LOM STUDENÁ s.r.o., Kolín

15440000

Horní Němčice

Stavební kámen


25810000

Horní Pole

Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu

Lom Horní Pole s.r.o., Strmilov

Zdroj: ČGS-Geofond 2010

Ochrana proti sesuvům Na území není evidována lokalita sesuvu. Stará důlní díla, poddolovaná území Na území jsou evidována Českou geologickou službou – Geofondem ČR lokality historické důlní činnosti. Jedná se o lokality s plošným i bodovým projevem na povrchu, bez negativních dopadů do využívání území. Poddolovaná území: Klíč

Název

Rok pořízení záznamu

Surovina

Rozsah

Stáří

2747 Županovice u Dešné

Železné rudy

systém

1987 před i po 1945

2760 Chvalkovice u Dešné

Železné rudy

ojedinělá

1987 do 19. století

2576 Vlastkovec

Polymetalické rudy

ojedinělá


2556 Dolní Radíkov

Polymetalické rudy

ojedinělá


4916 Český Rudolec

Železné rudy

ojedinělá

2004 do 19. století 23


Klíč

Název

Rok pořízení záznamu

Surovina

Rozsah

Stáří

2587 Radlice u Volfířova

Polymetalické rudy

ojedinělá


2612 Horní Bolíkov

Fluorit-barytová surovina Polymetalické rudy

ojedinělá


2618 Dolní Bolíkov

Železné rudy

ojedinělá


2630 Mutná

Železné rudy

ojedinělá


2644 Cizkrajov

Zlatonosná ruda

ojedinělá


2671 Dačice

Železné rudy

ojedinělá


2754 Báňovice

Železné rudy

ojedinělá


2756 Nové Dvory-Ostojkovice

Železné rudy

ojedinělá


2771 Ostojkovice

Železné rudy

ojedinělá


2694 Hradišťko u Dačic

Železné rudy

ojedinělá

1987 neznámé

2586 Slavonice

Polymetalické rudy

ojedinělá

1987 neznámé

2645 Chvaletín

Železné rudy

ojedinělá

1987 neznámé


Nerostné suroviny, ložiska výhradní, nevýhradní Na území se nachází pět výhradních ložisek nerostných surovin. Převážně jsou dislokovány v severní části správního území. Ložiska jsou využívána, těžena s různou intenzitou provozu. Nerostem je především žula pro hrubou, nebo ušlechtilou kamenickou výrobu. Dobývací prostory: Číslo DP

Název

70973 Dačice

Organizace

Nerost


žulorudy, aplit

71179 Studená

CREDITFORFEIT a.s.

dvojslídný granit

70776 Horní Němčice


žula

70009 Sumrakov

Obec Studená

granodiorit

71148 Horní Pole

Lom Horní Pole s.r.o., Strmilov

granodiorit


A.4.2.4. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Pásmo ochrany prostředí kolem čistírny odpadních vod PHO vyhlášené územním rozhodnutím jsou pro ČOV Dačice – Toužín, ČOV Písečné, ČOV Staré Hobzí, ČOV Studená, ČOV Český Rudolec, ČOV Peč, ČOV Cizkrajov a ČOV Kostelní Vydří. Pásmo hygienické ochrany kolem areálů živočišné výroby PHO stanovené územním rozhodnutím jsou pro Dačice – Karlov dne 26.2.1999, ZD Staré Hobzí – farma Vnorovice dne 26.9.2001, ZD Budíškovice – farma Třebětice dne 26.6.2002. Pásmo hygienické ochrany lomu Lom Dačice – 300 m od okraje dobývacího prostoru, bylo vyhlášeno na základě posudku z 1.3.1994 sestaveného z posouzení hluku a posouzení vlivu provozu v lomu na znečišťování okolního ovzduší. Boční stěny lomu po celé délce dobývacího prostoru nesmí být těženy včetně lesního porostu. Ochranné pásmo skládky OP skládky tuhého domovního odpadu Borek – směrně 300 m (dle grafického zákresu), vyhlášené rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 5.5.1994, platí po celou dobu provozu skládky. Ochranná pásma kolem veřejných pohřebišť Ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť se zřizuje nejméně 100 m podle zákona o pohřebnictví 256/2001 Sb. 24


A.4.2.5. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A PUPFL Ochrana lesů Lesy jsou chráněny dle zákona 289/1995 Sb. lesní zákon. Část lesních porostů je zařazena do kategorie lesů zvláštního určení, v údolí Moravské Dyje se nachází i lesy ochranné. Ochranné pásmo lesa – vzdálenost 50 m od okraje pozemku určeného k plnění funkce lesa.

A.4.3. TECHNICKÉ LIMITY A.4.3.1. OCHRANA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Ochranná pásma komunikací: Silniční ochranné pásmo se stanovuje podle zákona č. 13/1997 Sb. v platném znění, o pozemních komunikacích mimo zastavěné území ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky pro silnici II. a III. třídy a pro místní komunikace I. a II. třídy, 50 m od osy vozovky pro silnici I. třídy. Hlavní silniční trasy jsou: I/23 II/151 II/152 II/406 II/407 II/408 II/409 II/410

(J. Hradec) - Strmilov – Studená – Telč – (Brno) Kunžak - Dačice – Moravské Budějovice Nová Bystřice – Slavonice – Jemnice – (Brno) (Jihlava) - Telč - Dačice - Slavonice - Rakousko Nová Říše –- Dačice Horní Němčice - Dačice –Jemnice – (Znojmo – Rakousko) (Tábor) - Počátky - Studená – Slavonice – Rancířov - Vratěnín (Třebíč) - Jemnice – Dešná - Rakousko

Ochranné pásmo dráhy: Podle zákona č. 266/1994 Sb. v platném znění, o dráhách, je dáno vzdáleností ochranné pásmu dráhy 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy. U vleček 30 m od osy krajní koleje. Řešeným územím je vedená jednokolejná železniční trať č. 227 Kostelec u Jihlavy – Slavonice využívaná pro osobní i nákladní dopravu. Letecká doprava: Letiště Chlumec nemá stanoveny parametry, postupuje se podle platných předpisů. Ochranné pásmo všesměrového majáku a měřiče vzdálenosti Plačovice tvoří mezikruží 100, 200, 300 až 600 m. Ochranné pásmo radiolok. prostředku a letiště Mor. Budějovice – Krnčice tvoří kružnice o poloměru 30 km. Ochranná pásma letových koridorů. a další omezení i mimo och. pásma – zákon č. 49/1997 o civilním letectví a právní předpis L 14. A.4.3.2. OCHRANA TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Ochranná pásma vodovodů a kanalizací: Podle zákona č.274/2001 Sb., v platném znění ochranné pásmo u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm je 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí, nad průměr 500 mm pak 2,5 m. U vodojemu se ochranné pásmo rovná oplocení. Ochranná pásma plynovodů: Podle zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění jsou ochranná pásma u plynárenských zařízení 4 m od objektu, bezpečnostní pásma u VTL 10 m a u VVTL 20 m. Ochranná pásma u vedení plynovodu u STL je 1 m, u VTL a VVTL činí 4 m, bezpečnostní pásmo u VTL do DN 100 je 15 m, do DN 250 je 20 m a nad DN 250 je 40 m, u VVTL nad DN 500 činí 200 m. Ochranné pásmo kabelů katodové ochrany je 1 m na každou stranu od půdorysu.

25


Ochranná pásma teplovodů: ochranná pásma dle zákona č. 458/2000 Sb. o podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích u zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie činí 2,5 m ve vodorovné vzdálenosti měřeno kolmo. Ochranná pásma vedení elektrické energie: Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní a podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a další zařízení. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení podle zákona 79/1957 Sb., 222/1994 Sb. a 458/2000 Sb. Ochranné pásmo el. stanice VN podle data realizace činí 2 m u zděné, 7 m nebo 10 m u stožárové trafostanice. Ochranné pásmo el. stanice (rozvodna) VVN činí 20 m. Ochranné pásmo venkovního el. vedení VN podle data realizace činí 2 m pro vedení s izolací, 7 m nebo 10 m pro vedení bez izolace. OP pro venkovní vedení VVN podle data realizace činí 12 m nebo 15 m pro 110V a 20 m nebo 25 m pro 400V, nad 400V pak 30 m nebo 35 m. Ochranné pásmo podzemního vedení činí 1 m. Ochranná pásma kolem telekomunikačních zařízení: K ochraně telekomunikačních zařízení se na základě zákona č. 151/2000 Sb., v platném znění, o telekomunikacích, zřizují ochranná pásma. Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení. Ochranná pásma kolem telekomunikačních zařízení – budov TKB, televizních a rádiových vysílačů - v okruhu 500 m. Vyhlášená ochranné pásmo kolem telekom. veží činí 200 m.

A.5.

ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

A.5.1. ZÁMĚRY Z POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY SO ORP Dačice se nachází mimo hlavní rozvojové oblasti a osy. Z PÚR pro SO ORP Dačice vyplývá nutnost zlepšení dopravní dostupnosti rozvojových center a os a vytváření podmínek pro realizaci hlavních strategických cílů rozvoje regionu. A.5.2. ZÁMĚRY ZE ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE KRAJE Z nadřazených územně plánovacích dokumentací – Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (návrh) a Územního plánu velkého územního celku Javořické vrchoviny (schváleného v dubnu 2006), vyplývá pro řešení SO ORP nutnost respektování nadřazené veřejné infrastruktury a vymezení koridorů pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření: doprava : D9/7 - úsek Strmilov - Jilem, homogenizace, VPS ANO D9/9 - úsek Studená (západní okraj) - hranice s krajem Vysočina, homogenizace, VPS ANO D9/8 - jižní obchvat obcí Jilem a Studená, VPS ANO D38/3 - přeložka Dačice, přeložka, VPS ANO D38/2 - úsek Kunžak - Dačice (východ), homogenizace, VPS ANO D52/1 - úsek hranice kraje Vysočina - Dačice (MÚK s II/151), homogenizace, VPS ANO D52/2 - úsek Dačice (západní okraj) - Slavonice, homogen., přeložky, VPS ANO D53/1 - východní obchvat Dačic, obchvat, VPS ANO D53/2 - úsek Dačice - hranice kraje Vysočina (směr Jemnice), homogenizace, VPS ANO D55/1 - úsek u Budče, homogenizace, VPS ANO D55/2 - úsek u Dešné, homogenizace, VPS ANO D17 - železniční trať Slavonice - Fratres, Ž227, VPS ANO technická infrastruktura: Ep8 - VTL, Kunžak - Český Rudolec, vyhodnoceni ZPF NE, VPS ANO Ep22 - územní rezerva, Nová Bystřice - Slavonice, vyhodnoceni ZPF NE, VPS NE 26


V11 - koridor zásobování vodou H.Němčice-Jilem, VPS ANO V25 - koridor zásobování vodou Velký Pěčín-Malý Pěčín, VPS ANO V25 - koridor zásobování vodou Velký Pěčín- Prostřední Vydří, VPS ANO V25 - koridor zásobování vodou Kostelní Vydří-Dolní Němčice, VPS ANO V25 - koridor zásobování vodou Kostelní Vydří-vodovod Landštejn, VPS ANO V25 - koridor zásobování vodou Lipolec-Hostkovice, VPS ANO V25 - koridor zásobování vodou Peč- Lidéřovice, VPS ANO V25 - koridor zásobování vodou Peč-Urbaneč, VPS ANO V25 - koridor zásobování vodou Cizkrajov- Holešice- Mutná, VPS ANO V25 - koridor zásobování vodou Slavonice- Chvaletín-Slavětín, VPS ANO V26 - koridor zásobování vodou Staré Hobzí-Nové Dvory-Vnorovice, VPS ANO V27 - koridor zásobování vodou Bílkov-Dobrohošť, VPS ANO ÚSES : průběh nadregionálních a regionálních biokoridorů a biocenter. vodní nádrž: L/B - územní rezerva pro vodní nádrž Dolní Bolíkov L/H - územní rezerva pro vodní nádrž Vysočany A.5.3. ZÁMĚRY Z ROZVOJOVÝCH PROGRAMŮ Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje (PRVKUK) PRVKUK vymezuje záměry vodovodu a kanalizace zapracované do návrhu ZÚR Jihočeského kraje a ÚP obcí. Program rozvoje Jihočeského kraje Do EU zapojit region návrhem infrastruktury, cestovního ruchu, podpory podnikání. Vytvořit systém propojených sportovních a kulturních aktivit. Vytvořit funkční zdravotní, sociální a vzdělávací systém. Chránit stabilní a produkční krajinu. Chránit cenná území. Program rozvoje mikroregionu Dačicko Podporovat projekty na vybudování průmyslové zóny, rekonstrukce silnice Jihlava-Telč-Dačice-Slavonice včetně obchvatu Dačic, napojení na dopravní skelet ČR. Zlepšit zásobování pitnou vodou a odkanalizování sídel. Zlepšit podmínky pro cestovní ruch, obnovu a údržbu venkovského charakteru krajiny. Podporovat sport, školství, udržení a rozvoj zdravotnických a sociálních služeb. Vytvořit podmínky pro malé a střední firmy, pracovní příležitosti v moderních oborech. Plán hlavních povodí Plán hlavních povodí vymezuje záměry na protipovodňové opatření, revitalizaci vodních toků – podporovat tato opatření. A.5.4. ZÁMĚRY ZE SCHVÁLENÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE V řešeném území jsou v platné ÚPD obcí vymezeny funkční plochy a plochy s rozdílným způsobem využití, dále veřejně prospěšné stavby a opatření. A.5.5. JINÉ ZÁMĚRY Jedná se o záměry z rozpracované ÚPD (návrhové plochy), záměry z urbanistických a územních studií a další záměry na rozvoj sídel uplatněné zástupci obcí. Dále se jedná o neschválené záměry na vyhlášení nových památných stromů (OŽP Dačice), záměry na rozšíření dobývacího prostoru a CHLÚ (OBÚ Příbram).

27


B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ B.1.

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE

Po geologické stránce je území budováno krystalinikem moldanubika, které při západní straně území prostupuje centrální moldanubický masiv. Převažujícími horninami jsou granit, pararula a migmatit. Kvarterního stáří jsou překryvné vrstvy, které jsou zastoupeny zejména eolickými sprašovými sedimenty ve střední a východní části území. Nivy vodních toků jsou vyplněny nivními sedimenty (štěrky, písky, písčité štěrky, popřípadě hlinito-písčité sedimenty). Žuly a granit jsou převážně předmětem probíhající těžby v severozápadní části území, v severostřední části území se těží ortorula. Především na jihu území se nachází vyšší podíl poddolovaného území - stařešiny po těžbě zlata, polymetalických (Ag, Pb, Zn) a hlavně železných rud. Z nerudných surovin byl těžen grafit, vápenec, stavební suroviny a cihlářské hlíny (viz. kap. A.4.2.). Na území se v geologickém podloží vyskytuje vyšší koncentrace radonu. V západní části území převažuje vysoký radonový index, v ostatních částech střední index. SWOT ANALÝZA (B.1) Silné stránky •

• •

těžená ložiska nerostných surovin, především kámen pro kamenickou dekorační výrobu (žula) v obci Studená a H. Němčice, stavební kámen v obci Dačice, a to včetně stanovených CHLÚ v jihovýchodní části území výskyt cihlářské suroviny geologicky stabilní území, nevyskytující se sesuvy

Příležitosti •

zvýšení poptávky po nerostných surovinách z místních zdrojů (žula, rula, cihl. surovina)

Slabé stránky • • •

poddolovaná území (viz. problémový výkres) netěžitelná ložiska kovů, uranu apod. pro nízkou kovnatost a malý objem zásob zákaz rozšiřování těžby směrem k zastavěnému území u lomů v blízkosti obcí (Dačice, H. Němčice)

Hrozby •

•

zvýšení ochrany přírody a životního prostředí v přírodních parcích - pro povrchovou těžbu při zvýšené poptávce střety zájmů, dopravní a hygienické problémy

B.2. VODNÍ REŽIM Vodní režim Území SO ORP Dačice patří do povodí Moravy, jen malá západní část zasahuje do povodí Vltavy. Hlavním tokem je Moravská Dyje s hlavními přítoky Bolíkovský potok a Vápovka. Moravská Dyje je levostranným přítokem Dyje (Raabs an der Thaya) na území Rakouska. Dalšími významnými toky území jsou Želetavka (levostranný přítok Dyje) a Hamerský potok (levostranný přítok Nežárky). Na území SO ORP se nachází velké množství převážně malých vodních ploch, z nichž nejvýznamnější jsou vodárenské nádrže Landštejn, Karhov. Do území nezasahuje žádná chráněná oblast přirozené akumulace vod CHOPAV. Pro území budované krystalickými horninami je charakteristický puklinový oběh podzemních vod. Hydrogeologické poměry jsou poměrně stálé na celém území a vyznačují se velkým množstvím drobných zdrojů podzemní vody o malé vydatnosti, ale dobré jakosti. Podzemní vody vyvřelin ale často obsahují vyšší koncentrace radonu, případně dalších radionuklidů. Akumulace vod v krajině Schopnost krajiny zpomalit odtok velkého množství převážně povrchové vody je výrazně snížena především v místech s velkovýrobními způsoby hospodaření v krajině, jež se projevují vysokým zorněním půdy, velkými půdními bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese atd. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy.

28


U některých vodních toků protékajících zastavěným územím došlo k jejich regulaci, zatrubnění, napřímení apod. Na řešeném území se často ve velkém rozsahu nacházejí meliorační zařízení (otevřené a zakryté meliorační kanály a svodnice). Problémy s extravilánovými vodami jsou pouze lokální a především na zemědělském půdním fondu. Na hlavních tocích jsou vymezeny záplavová území (viz. kap. A.4.2.). Stav povrchových a podzemních vod Důsledkem transportu nejen živin ale i škodlivin je, že může dojít ke kumulaci škodlivin v některé ze součástí životního prostředí. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Významnou měrou se na znečištění vod podílí zemědělská výroba a intenzivní chov ryb. Vodní útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti, zda umožňují existenci bohatého, vyváženého a udržovaného ekosystému. Rizikovým stavem byl označen Hamerský a Studenský potok a řeka Moravská Dyje. Jako nejisté či nerizikové pak Želetavka, Vápovka, Bolíkovký a Slavonický potok. SWOT ANALÝZA (B.2) Silné stránky •

• • • •

• •

západní část území má vysokou retenční schopnost (trvalý drnový fond, rozptýlená zeleň, lesní porosty, vodní plochy) vyšší procento zeleně i v zastavěném území – pomalý odtok dešťových vod velké zastoupení drobných vodních toků a ploch monitoring kvality vod podzemních i nadzemních vymezená záplavová území a aktivní zóny na hlavních tocích (Mor. Dyje, Želetavka, Hamerský a Studenský potok) snížení znečištění odpadními vodami větší sídla napojena na ČOV zásobení území kvalitní vodou z více zdrojů, na většině vod. zdrojů vyhlášeno ochranné pásmo

Příležitosti •

•

•

•

•

hospodaření s dešťovými vodami, zvýšení retence vody v krajině a snížení vodní eroze s použitím dotačních programů zlepšení vodního režimu vybudováním navržených vodních nádrží (Bolíkov, Vysočany) revitalizace vodních toků a realizace navržených ochranných nádrží – poldrů pro zvýšení retenční schopnosti krajiny (viz. výkres záměrů) snížení obsahu dusičnanů ve vodách dodržením zásad správné zemědělské praxe zlepšení kvality vod budováním ČOV i v malých sídlech (viz. problémový výkres)

Slabé stránky •

• •

• • •

malá retenční schopnost v krajině na intenzivně obhospodařovaných plochách orné půdy (východní část území) – rychlý odtok vod ze svažitých a meliorizovaných ploch, erozí zanášení vodních toků a svodnic splachy půdy při přívalových deštích regulace a meliorace vodních toků a ploch na většině území znečištění vod především v důsledku zemědělské činnosti a intenzivním chovem ryb východní část území zařazena do zranitelné oblasti výskyt lokálních záplav (viz. problémový výkres) stavby v záplavovém území (Dačice, Č. Hrádek, H. Slatina, Písečné, Slavonice – viz. problémový výkres)

Hrozby •

•

•

ošetřování plodin pesticidy, enormní rozšiřování ploch energetických plodin, znečišťování vodních toků zastavování ploch v záplavových územích s důsledkem zhoršování průtokových poměrů další snižování retenční schopnosti krajiny nevhodnými zásahy (likvidace roztroušené zeleně, mezí, napřimování vodních toků apod.)

29


B.3.

HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

B.3.1. KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY Řešené území se nachází převážně v mírně teplé klimatické oblasti. Severozápadní část v oblasti chladné. Od východu zasahují nejrozsáhlejší a nejteplejší oblasti MT9 (údolí Moravské Dyje) a MT5 (Novobystřická a Brtnická vrchovina), západním směrem pak MT3 a v nejvyšších partiích na severozápadě pak chladná oblast CH7, v oblasti Javořicka.

klimatické charakteristiky

MT 3

MT 5

MT 9

CH7

20 - 30

30 - 40

40 - 50

10 - 30

Počet dnů s teplotou větší než 10°C

120 - 140

140 - 160

140 - 160

120 - 140

Počet mrazových dnů

130 - 160

130 - 140

110 – 130

140 - 160

Počet ledových dnů

40 - 50

40 - 50

30 – 40

50 - 60

Průměrná teplota v lednu

-3 - -4

-4 - -5

-3 - -4

-3 - -4

Průměrná teplota v dubnu

6-7

6-7

6-7

4-6

16 - 17

16 - 17

17 – 18

15 - 16

6-7

6-7

7–8

6-7

Počet dnů se srážkami 1 mm a více

110 - 120

100 - 120

100 – 120

120 – 130

Úhrn srážek ve vegetačním období

350 - 450

350 - 450

400 – 450

500 – 600

Úhrn srážek v zimním období

250 - 300

250 - 300

250 – 300

350 – 400

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

60 - 100

60 - 100

60 – 80

100 – 120

Počet zamračených dnů

120 - 150

120 - 150

120 – 150

150 – 160

40 - 50

50 - 60

40 – 50

40 – 50

Počet letních dnů

Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v říjnu

Počet jasných dnů

B.3.2. SOUČASNÝ STAV OVZDUŠÍ Ovzduší - Na území ORP Dačice nebyla vyhlášena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší. Podíl stacionárních zdrojů kategorie REZZO 1 a 2 na území správního obvodu Dačice na celkových krajských emisích znečišťujících látek je zanedbatelný. Sledují se zejména složky znečištění, jako je oxidy dusíku (NOx, zvláště NO a NO2), oxid siřičitý (SO2), polétavý prach (PM), těžké kovy a přízemní ozón (O3). Problémem pro ORP Dačice se jeví pouze přízemní ozón. Celkově lze hodnotit ovzduší jako čisté, díky řídkému osídlení a velkému podílu nezastavěného území. Časté inverzní stavy určuje poloha sídel v údolní nivě Moravské Dyje. Potenciální a existující zdroje znečištění ovzduší REZZO –

CIZ - AGRO, a.s. (Cizkrajov) – farma prasnic a odchovna selat, rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou

–

MASNA Studená, a.s.

–

.A.S.A. Dačice s.r.o. (Borek) – skládka odpadů S-OO

–

KARLOV, a.s. (Bílkov) - výkrm brojlerů kuřat, výroba krmiv pro hospodářská zvířata

–

Martínkov, družstvo (Dešná) – výkrmna prasat, chov prasat

–

Maso Planá, a.s, (Studená) - výroba, zpracování a konzervování masa z masných výrobků

–

STYL, výrobní družstvo knoflíkářů (Studená) - výroba zapínadel, deštníků a slunečníků

–

Zemědělské družstvo Budíškovice – rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou

–

Zemědělské družstvo Hříšice (Hříšice, Č. Hrádek, Jersice, Bílkov, M. Pěčín, V. Pěčín) - rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou 30


Znečištění ovzduší výrobou a domácností –

řešené území je převážně plynofikováno. Problémem jsou domácnosti používající jako topné médium uhlí (znečištění ovzduší PM10 a PM2,5 a polycyklickými aromatickými uhlovodíky).

–

kotelny sídlištní panelové výstavby, kotelna pekárny

Znečištění ovzduší dopravou Dominantním zdrojem znečišťování ovzduší je doprava, stále se zvyšující osobní a nákladní automobilová doprava převážně v centru měst a na silnici I/23, II/151. Velká koncentrace dopravy má podíl na prašných částicích frakce PM10, podíl na tvorbě oxidu dusíku (NO2) a na produkci těkavých organických látek (VOCs). Tyto limity bývají na území, kterými prochází zatížená komunikace zpravidla překračovány. Znečištění ovzduší záměry - záměry na realizaci bioplynových stanic Chlumec, Cizkrajov, Hříšice, Dešná, Lipolec, Velká Lhota, Budíškovice

B.3.3. VODA Přímými recipienty odpadních vod v mnoha menších sídlech jsou převážně tekoucí povrchové vody. Větší obce a výrobny mají vybudované ČOV. V roce 2005 spadlo na řešeném území v průměru 600 - 750 mm srážek. Jakost povrchových vod se postupně zlepšuje. Průtoky toků jsou většinou nevyrovnané Tok

BSK5

CHSKMn

N-NH4

N-NO3

TP

Dlouhodobý průměrný 3 průtok m /s

Moravská Dyje

III.

III.

II.

III.

III.

2,63

Vápovka

III.

III.

III.

III.

III.

0,55

Želetavka

III.

III.

II.

III.

IV.

1,11

Hamerský potok

IV.

III.

II.

II.

III.

1,73

Studenský potok

IV.

IV.

IV.

V.

V.

0,25

Slavonický potok

IV.

V.

V.

III.

V.

0,27

ČHMÚ 2008

Podzemní voda je v řešeném území vzácnější, vyskytuje se jako voda puklinová. Souvislý obzor tvoří hladina podzemní vody poříční, závislá na srážkovém úhrnu, je ale zpravidla méně hodnotná.

B.3.4. HLUK Železniční doprava – řešeným územím prochází jednokolejná železniční trať č. 227 Kostelec u Jihlavy – Slavonice, využívaná pro osobní a nákladní dopravu. K bezprostřednímu ohrožení obytné zástavby hlukem nedochází, v průběhu let se podél tratě rozšířily především průmyslové zóny. Silniční doprava - míra ovlivnění je závislá na intenzitě dopravy a složení dopravního proudu (podíl těžké nákladní dopravy, podíl tranzitní dopravy - viz denní sčítání v roce 2005 dle ŘSD ČR). Stále se zvyšující intenzita dopravy obtěžuje obyvatele přilehlé zástavby hlukem a zhoršuje životní prostředí. o

o

intenzita tranzitní dopravy – především jde o silnici I./23 ( Strmilov-Studená-Telč-3030aut), II/151 (KunžakDačice-Mor.Budějovice-4500aut), II/406 (Telč-Dačice-Slavonice), II/408 (Dačice-Jemnice), II./409 (StudenáPočátky). Je nutné vymezit plochy dopravní infrastruktury pro dílčí úpravy a případné přeložky za účelem zlepšení napojení na silniční síť vyššího řádu a tím i zlepšení hlukových poměrů v průběhu zástavbou obcí. intenzita cílové dopravy – do centra a do průmyslových zón Dačic (15630aut), Studené (4400aut), Slavonic (2300aut). Je nutné v co největší míře zajistit plynulost dopravních tras a zkvalitnit povrch komunikací.

Výroba a těžba – zejména jde o lom Horní Němčice, pily a truhlárny ve Slavonicích, Budíškovicích, Ostojkovicích, Českém Rudolci a Velkém Pěčíně. a střelnici v Dačicích. U průmyslových podniků TRW DAS Dačice, Centropen Dačice, Heltos Slavonice aj. je zatížení hlukem malé.

31


B.3.5.

PŮDA

Zatížení půd cizorodými látkami V řešeném území se nenachází plochy zemědělské půdy zatížené nadlimitními hodnotami koncentrací cizorodých látek. Na území SO ORP Dačice je evidováno několik lokalit starých ekologických zátěží, které jsou pozůstatkem průmyslové výroby nebo důsledkem neodpovídající likvidace odpadu v obcích v I. a II. pol 20. stol.: • ZEMSPOL – Dešná, Rancířov, Plačovice • skládky - Český Rudolec, Matějovec, Dešná, Heřmaneč, Horní Němcice, Chvaletín, Markéta, Nové Sady, Kadolec, Staré Hobzi, Kostelní Vydří • TRW DAS Dačice • STS Dačice • PK Dačice • Ing. Jan Čermák – Dačice, Dešná, Písečné, Marketa, Županovice • HP Slavonice Rizikovost je zaznamenána pouze u STS Dačice, ostatní mají rizikovost nízkou nebo žádnou. Většina zátěží je již sanována a skládky jsou rekultivovány. B.3.6. RADIOAKTIVITA ZEMSKÉHO POVRCHU Radioaktivita zemského povrchu, jak z přírodních tak i umělých zdrojů, je významným faktorem životního prostředí. Přirozená radioaktivita souvisí s geologickým složením řešeného území. Horniny moldanubika se vyznačují středním až vyšším stupněm radonového indexu. Nižší hodnota radonového indexu lze předpokládat v místech s mocnějšími kvarterními sedimenty. Převažuje ve východní části území a západním směrem se hodnota radonového rizika zvyšuje. Nejvyšší riziko výskytu radonu z podloží lze pak očekávat na západě a severozápadě území, v oblasti Novobystřické vrchoviny a Jihlavských vrchů. SWOT ANALÝZA (B.3) Silné stránky •

• •

• •

dobrá kvalita ovzduší, malé využívání tuhých fosilních paliv, převážná část území je plynofikována, v území není významný zdroj znečišťování nedochází k překračování imisních limitů s výjimkou O3, žádné dálkové znečištění kvalitní přírodní prostředí, velké plochy lesů, luk, vodních ploch, malý podíl urbanizovaných ploch, převážně nízká dopravní zátěž zlepšování čistoty povrchových vod a průběžné snižování emisí do ovzduší vybudované funkční odpadové hospodářství, centrální skládka v Dačicích a ČOV větších sídel

Příležitosti • •

• •

realizace projektů s konkrétním dopadem na výstavbu nízkoenergetických domů odklon průjezdné těžké dopravy mimo zastavěná území (předně v Dačicích, Slavonicích a Studené) využívání nových ekologických zdrojů energie využití dotací pro sanaci starých ekologických zátěží

Slabé stránky •

• • •

•

•

existence negativních vlivů především zemědělských areálů,které nemají vyhlášeno PHO (viz. problémový výkres) výskyt inverzních situací vlivem reliéfu - údolí Dačické a Jemnické kotliny v západní části území vysoký výskyt radonu z podloží v některých obcích nedořešené zásobování kvalitní pitnou vodou a čištění odpadních vod, včetně vyústění do místních vodotečí negativní vliv průjezdní dopravy na obytnou zástavbu (prašnost, hluk, bezpečnost) především v Dačicích, Slavonicích, Studené existence starých ekologických zátěží a zdrojů znečištění ovzduší (viz. problémový výkres)

Hrozby •

• • •

•

trvalé zvyšování podílů liniových zdrojů (automobilová doprava) na zhoršování kvality ovzduší a hlukové zátěže přechod na tuhá paliva a spalování odpadu zvyšující se produkce odpadů, kontaminace vod, překročení kapacity centrální skládky znečišťování ovzduší způsobené rostlinnými alergeny z neudržovaných i hospodářsky udržovaných ploch vznik pachového znečištění z bioplynových stanic vlivem nesprávné technologie a nevhodného umístění stanic, zvýšením dopravního zatížení 32


B.4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY B.4.1.

PŘÍRODNĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ

Řešené území je charakteristické harmonií přírodního a kulturního prostředí s významnými prvky kulturněhistorických hodnot. Není výrazně zatíženo vysokým podílem civilizačních prvků (dopravy, inženýrské sítě, apod.) Důležitým prvkem je vysoký podíl přirozených vodních toků a počet drobných vodních ploch. Na území se nachází evropsky významné lokality, zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, památné stromy. O kvalitě krajiny jako celku a zejména jejich krajinářských hodnot svědčí vyhlášení dvou přírodních parků, České kanady a Javořické vrchoviny, které zahrnují celou západní a severozápadní část území (viz. kap. A.4.2.). V západní části jsou typickými prvky rozsáhlé komplexy lesních porostů, naopak východní a střední část území je intenzivně využívána pro zemědělství. Významně jsou zastoupeny i drobné krajinné prvky.

B.4.2.

OBLASTI A MÍSTA KRAJINNÉHO RÁZU

Krajinný ráz nebyl dosud vymezen, na krajské úrovni je zpracován generel krajinného rázu pro Jihočeský kraj, z tohoto generelu vyplývá hodnocení a ochrana krajinného rázu. Krajinářské hodnocení – v řešeném území jde o krajinu kulturní (vyrovnaný vztah mezi přírodou a člověkem) a krajinu relativně přírodní (s převahou přírodních prvků) s vysokou krajinářskou hodnotou. Oblasti krajinného rázu – území ORP Dačice je začleněno do oblasti Dačicka, západní část zabíhá do oblasti Novobystřicka a severozápadní část zabíhá do oblasti Jindřichohradecka. Krajina oblasti Dačicka je lesozemědělská a zemědělská, náležející k vrchovině a pozdně středověké sídelní krajině Hercynika. Část spadající do oblasti Novobystřicka a Jindřichohradecka tvoří krajina lesnatá a lesozemědělská. Skladba velkých ploch zemědělské půdy a lesních porostů vytváří větší měřítko. V krajinných panoramatech se objevují lesnaté horizonty s harmonicky zapojenými venkovskými sídly s kulturními dominantami. V krajinné scéně se uplatňuje vysoký podíl prvků nelesní rozptýlené zeleně a malých rybníků či rybničních soustav. Většinu území tvoří Dačická a Jemnická kotlina, kterými protéká Moravská Dyje a Želetavka s hřbety Brtnické a Novobystřické vrchoviny s dominantními výšinami Javořické vrchoviny. Místa krajinného rázu – místa v krajině, která se vyznačují výraznými a čitelnými znaky spoluvytvářejícími estetickou hodnotu krajiny, harmonické měřítko a vztahy. Charakteristické krajinné prostory jsou vedeny pod názvy Písečné, Studená a Nový Svět.

B.4.3.

BIOREGIONY

Na území je zastoupení bioregionů relativně bohaté. Převažujícím bioregionem, který v území dominuje, je bioregion 1.50 – Velkomeziříčský. Do okrajových částí pak zasahují bioregiony 1.64 – Javořický, 1,23 – Jevišovický, 1,46 – Pelhřimovský, 1,47 – Novobystřický

B.4.4.

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

Územní systém ekologické stability respektuje územně technickou dokumentaci Regionální a nadregionální ÚSES ČR (MMR a MŽP ČR). Na krajské úrovni je regionální a nadregionální ÚSES zpracován v rámci nadřazené územně plánovací dokumentace (ÚP VÚC Javořická vrchovina a návrhu ZÚR Jihočeského kraje). Na lokální úrovni je zpracován generel ÚSES ORP Dačice. Skladebné části jsou zpracovány formou Generelů resp. Plánů ÚSES a zapracovány do územně plánovací dokumentace. Problémem je překryv několika oborových dokumentací a jejich vzájemná návaznost. Z hlediska funkčnosti a existence prvků, převažují existující a funkční skladebné části v západní části území. V zemědělské krajině je část skladebných částí (především lokální úrovně) k založení a realizaci. SWOT ANALÝZA (B.4) Silné stránky • v severní a západní části území velká rozloha chráněných území, přírodní parky Javořická vrchovina a Česká kanada

Slabé stránky •

v jihovýchodní části území oblasti a plochy intenzivně zemědělsky využívané se sníženou ekologickou stabilitou (Dešná, Županovice), ohrožené vodní a 33


•

•

•

zajištěná ochrana krajinotvorných prvků vymezené významné krajinné prvky, zvláště chráněná území, památné stromy především ve Studené zachovalé prvky „zelených“ enkláv i v urbanizovaných územích, vysoký podíl soliterní zeleně v zastavěných územích i volné krajině (aleje, solitery vzrostlých dřevin), četnost vodních ploch zachování vysoké přírodní a krajinné pestrosti území, vysoký podíl stabilních krajinných formací v území a tím zajištěná funkčnost skladebných částí ÚSES


•

revitalizace historické zeleně a vodních toků, realizace funkčního ÚSES využívání dotačních programů určených pro tvorbu a ochranu krajiny a přírody, realizace komplexních pozemkových úprav rozvoj ekologického zemědělství šetrného k přírodě

•

•

Hrozby • •

•

•

B.5.

větrnou erozí, s nízkým podílem roztroušené zeleně výskyt zástavby na plochách ÚSES v urbanizovaném území (Studená, Č. Rudolec, Peč, Slavonice, Písečné – viz. problémový výkres) nejsou vymezeny oblasti a místa krajinného rázu na místní úrovni a údolní nivy, nekoordinace prvků ÚSES

riziko snížené prostupnosti krajiny, další likvidace historických cest neuvážené zastavování krajinářsky vysoce kvalitních prostorů, narušení krajinného rázu nevhodnými stavbami a stavbami s nízkou architektonickou úrovní výstavba fotovoltaické a větrné elektrárny, zahušťování dopravní a technické infrastruktury přetrvávající způsob obnovy lesů, zaměřený na hospodářské využití s malým podílem listnatých dřevin

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA

B.5.1. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Pedologické poměry : V řešeném území se na vývoji půd podílí kyselé horniny moldanubika překryté hlinitými kvarterními sedimenty. Největší rozlohu tedy zaujímají pokryvy hnědých půd kyselých na žulách i rulách. V údolích svahů pak typické hnědé půdy. V nivě vodních toků Moravské Dyje a Vápovky se vyvinuly nivní půdy na nivních uloženinách. V údolích drobných vodních toku se nacházejí gleje. Zemědělská výroba patří k důležitým prvkům a prioritám území. Ve východní části území jsou zastoupeny bonitované půdní ekologické jednotky 5. vegetačního stupně. Ve střední části 7. vegetačního stupně a v západní části jednotky 8. vegetačního stupně. Investice do půdy: Na SO ORP jsou četně vybudovány investice do půdy ve velkém plošném rozsahu sloužící k odvodnění. Eroze : Vodní eroze se projevuje po celém území SO ORP. Relativně větší projevy jsou ve východní části, v území s dlouhými táhlými svahy nedělenými polními cestami nebo jinými krajinotvornými prvky.

B.5.2. POZEMNKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA V řešeném území jsou lesní pozemky zastoupeny v kompaktních celcích v západní části území. Na zbývajícím území jsou situovány do menších porostů, vázány jsou na údolí vodních toků nebo výstupy podloží v jinak zemědělské krajině. Lesní hospodářství má výrazný podíl na krajinotvorné i hospodářské stránce rozvoje území SO ORP Dačice. Mimo plochy v kategorii hospodářského lesa jsou zastoupeny i kategorie lesa zvláštního určení (kategorie 31a, 32a,c,f) a lesy ochranné (21a). Charakter lesních porostů je převážně jehličnatý, místy mají významnější zastoupení listnaté dřeviny, které přispívají ke stabilitě porostů. Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou stabilizované. 34


SWOT ANALÝZA (B.5) Silné stránky •

• • •

•

velký podíl orné meliorizované scelené půdy především s vyšší produkční schopností ve východní části území (Dešná, Županovice), velký podíl I. a II. třídy BPEJ silná tradice zemědělství a lesnictví vyšší podíl lesních porostů v západní a severní části území – kompaktní celky oblasti s relativně vyšším podílem přirozených druhů dřevin posilujících stabilitu a odolnost porostů, relativně dobrý zdravotní stav lesů půdy nižší kvality jsou udržovány pastevním hospodářstvím a sečením


• •

využití nástrojů revitalizace krajiny, komplexních pozemkových úprav zemědělské a lesní hospodářství, jako ekonomická základna obcí, možnost pěstování energeticky využitelné biomasy, agroturistika podpora tradiční a alternativní ekologicky šetrné formy zemědělství dotační programy na zalesňování pozemků, na zamezení eroze půd apod.

Slabé stránky • • • •

omezení množstvím probíhajících vedení technické infrastruktury a jejich zařízení eroze zemědělské půdy nejen zvýšením pěstování energetických plodin velkoplošné monokulturní obdělávání orné půdy vznik druhotné cestní sítě vlivem zanedbanosti polních cest a nekázní uživatelů

Hrozby •

• •

narušení melioračních soustav novou zástavbou a riziko následného zamokření pozemků, zábory půd I. a II. třídy BPEJ (viz. problémový výkres) znehodnocení půd erozemi a chem. látkami ohrožení porostů imisemi, solením silnic, invazivními druhy rostlin, přemnožením zvěře, v exponovaných polohách riziko námrazy a bořivých větrů

B.6. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA B.6.1. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Železniční doprava Řešeným územím je vedena jednokolejná železniční trať č.227 Kostelec u Jihlavy – Slavonice, využívaná pro osobní i nákladní dopravu. Trasa železnice je v území stabilizována. Ve výhledových záměrech se řešeného území nedotýká trasa vysokorychlostní tratě. Silniční doprava Řešeným územím prochází v západně východním směru hlavní dopravní trasy z Jindřichova Hradce přes Telč nebo Moravské Budějovice na Brno. V severojižním směru z Jihlavy přes Dačice nebo Dešnou do Rakouska nebo z Tábora přes Studenou do Rakouska. Hlavní tahy převážně probíhají přes významné střediska osídlení, přes Dačice, Slavonice a Studenou. Hlavní komunikační systém je tvořen průtahy silnic městy a obcemi, jež v zastavěném území mají charakter obslužných komunikací. Nemotorová doprava Řešeným územím vedou značené turistické trasy, které jsou směrovány na hlavní památky a významné pamětihodnosti regionu. Přes území jsou také směrovány značené cyklistické trasy a hipostezky. Velké množství jich vede podél státní hranice s Rakouskem a přírodními parky v západní části území. Některé trasy jsou napojeny na síť tras v Rakousku. Nejvýznamnější je síť stezek Greenways Praha – Vídeň využívající trasy vedoucí řešeným územím. Veřejná doprava Veřejná doprava je zajišťována linkovými autobusy příměstskými a dálkovými a železniční dopravou. Autobusové nádraží je v Dačicích, Slavonicích a Studené, v ostatních obcích jsou autobusové zastávky. Četnost spojů je dostatečná. Železniční zastávky i stanice jsou významné pro širší okolí.

35


Letecká doprava Jihovýchodně od Dačic, rovnoběžně se silnicí II/408 se nachází neveřejné letiště, jehož provozovatelem je Aeroklub Dačice. Statická doprava Zvýšení počtu automobilů po roce 1989 se promítlo do nedostatku parkovacích a odstavných stání a stalo se velkým problémem především center měst.

B.6.2. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Vodovod V převážné míře je v jednotlivých obcích SO ORP Dačice zásobování vodou vyhovující, většina obyvatel je napojena na veřejné vodovody, jen malá část obyvatel je odkázána na individuální zásobování pomocí studní. Podíl osob využívajících veřejný vodovod přesahuje 80%. Kvalita vyrobené vody odpovídá, až na malé výjimky – u lokálních zdrojů, požadavkům vyhlášky MZ č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah její kontroly. Ve většině případů zjištěných překročení limitů ukazatelů, se jedná o dusičnany, železo, mangan a radon, v ojedinělých případech o chloridy a sírany. 3 3 3 Hlavními zdroji vody jsou vodárenská nádrž Landštejn (2000m ), JÚ Řečice (80m )a nádrž Karhov (650m ). s hlavními skupinovými vodovody Landštejn – Dačice a Řečice – Dačice. V rámci rozvoje vodního hospodářství se plánuje zejména zkvalitnění stávajících vodovodů formou rekonstrukce zařízení, zřizování nových zdrojů vody i výstavba nových zařízení. Rovněž je plánováno vzájemné propojení samostatných vodovodů do společného skupinového vodovodu. Kanalizace V oblasti kanalizací a čistíren odpadních vod (ČOV) je nutné zajistit naplňování Směrnice č. 91/271 EHS, o čištění městských odpadních vod, ve které je stanovena mimo jiné povinnost obcí nad 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO) mít odpovídající kanalizační systém zakončený ČOV pro čištění produkovaných odpadních vod. Obce nad 2000 obyvatel – Dačice, Slavonice a Studená - mají k dispozici kanalizace a vybudované ČOV. I další sídla nad 300 EO mají vybudovanou kanalizaci včetně ČOV. Horší situace je u menších obcí. Ve většině z nich není vybudována kanalizace vůbec nebo pouze umožňuje odvádění dešťové vody do některé z místních vodotečí. Tyto místní kanalizace jsou často ve velmi špatném technickém stavu. Odkanalizování individuálních objektů je obvykle řešeno jímkami s vyvážením nebo provozem septiků s přepadem do dešťové kanalizace. Jejich další provoz není v souladu se stávající legislativou a je tedy nutná úprava kanalizačního systému. Zásobování plynem Řešeným územím prochází trasa zvláštní inženýrské sítě – koridor VVTL plynovodů. Další sítě – produktovod a ropovod – řešeným územím neprocházejí. Převážná část území ORP je protkána trasami VTL plynovodů, čímž je dosaženo poměrně vysokého procenta plynofikace jednotlivých obcí. Postupná plynofikace dalších obcí probíhá podle zájmu a finančních možností obcí a dostupnosti napojení do systému rozvodu zemního plynu. Plynofikace obcí je realizovaná středotlakým plynovodem, a to buď přes vysokotlakou regulační stanici plynu, nebo v návaznosti na již vybudovaný středotlaký systém sousedící obce. Jednotliví odběratelé jsou pak napojeni přes regulátory plynu. Pouze v Dačicích je provozován i nízkotlaký plynovod. Zásobování elektrickou energií Řešeným územím ORP prochází nadřazená síť nadzemního vedení ZVN 400 kV. Na území SO ORP se nenacházejí klasické zdroje elektrické energie, u Dačic je provozována solární elektrárna. Celé území je charakteristické importem elektrické energie z jiných regionů. Z Telče do Dačic vede nadzemní vedení VVN 110 kV a v Dačicích je vybudovaná rozvodna 110/22 kV. Území ORP je zásobované systémem nadzemních vedení VN 22 kV, které distribuuje elektrickou energii na jednotlivé trafostanice. V Dačicích, Slavonicích a Studené je zrealizováno podzemní kabelové vedení VN 22 kV. V Zásadách územního rozvoje kraje Vysočina a v ÚP Dačic je navržen koridor pro nadzemní vedení VVN 110 kV – Slavětice – Moravské Budějovice – Jemnice - Dačice.

36


Zásobování teplem Na území ORP jsou pro vytápění využívány zdroje tepelné energie - zemní plyn a pevná paliva. V menší míře i elektrická energie, topné oleje a bioplyn. Systém tepelného hospodářství je vybudovaný v Dešné pomocí bioplynové kotelny (el. výkon 2x500kWh a tepel. výkon 2x550kWh), pro sídliště v Dačicích pomocí plynové a uhelné kotelny (instal. výkon 2,9 MW plyn a 5,9 MW uhlí) a pro sídliště ve Slavonicích pomocí uhelné kotelny (instal. výkon 2,3 kW). Spoje, telekomunikace Na území ORP Dačice zasahuje OP telekomunikačních zařízení (budov TKB, televizních a rádiových vysílačů) Javořice. Nad SO ORP Dačice procházejí paprsky radioreléových tras ve správě Českých radiokomunikací a.s. ochrana paprsku přichází v úvahu pouze v případě extrémně vysokých staveb, např. větrných elektráren. Dále řešeným územím procházejí trasy optických kabelů – RWE Transgas, Telefónica O2, zařízení mobilních operátorů – Telefónica O2, T mobile, Vodafone, které pokrývají celé ORP signálem mobilních operátorů. Na území obce Dešná, místní část Plačnice je osazen radiomaják sloužící k navigaci letového provozu. B.6.3. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ V Dačicích, Slavonicích a Studené jsou zřízeny sběrné dvory. Z celého ORP je komunální odpad svážen na skládku směsného komunálního odpadu Borek ASA Dačice s halou separovaného odpadu i nebezpečného odpadu, který je následné odvážen. Na území ORP se nenachází spalovna. V obci Studená a S. Hobzí je provozovna se zpracováním autovraků a v Dačicích a Volfířově jejich předúpravna. SWOT ANALÝZA (B.6) Silné stránky • • • • • • • •

• •

•

hustá dopravní síť silnic II. a III. třídy integrovaná doprava - autobusy železnice vyznačené turistické, cyklistické a hipo trasy dobrá prostupnost krajinou tranzitní plynovod a elektrické vedení, solární výrobna energie v Dačicích ve většině sídel vybudované rozvody kanalizace, vodovodu a plynovodu v obcích nad 300 EO vybudované ČOV elektrifikace území, telekomunikační síť, internet a televizní signál pokrývá celé území hraniční přechod i pro kamionovou dopravu ve Slavonicích vybudovaný systém likvidace odpadu a třídění odpadu, svoz do Dačic, sběr nebezpečného odpadu, zpracování autovraků ve Studené a S. Hobzí dobrý potenciál území pro využívání obnovitel. zdrojů energie (slunce, vítr) a biomasy

Příležitosti •

• •

napojení na nadřazenou dopravní infrastrukturu – homogenizace pro propojení kraje Vysočiny a Rakouska znovu propojení železnice s Rakouskem hustá síť pozemních komunikací málo zatížených automobilovou dopravou – vhodné pro rozvoj cyklodopravy

Slabé stránky • absence silnic I. třídy, špatné napojení na hlavní dopravní trasy a krajské město, nedostatečný počet hraničních přechodů • průjezd centry měst (Dačice, Slavonice, Studená) - přetížené křižovatky • problémy s odstavením motorových vozidel v centru měst (Dačice, Slavonice, Studená) • úrovňové železniční přejezdy s komunikacemi – nedostatečný rozhledový úhel (viz. problémový výkres) • kolizní střety cyklistických tras s intenzivní motorovou dopravou (viz. problémový výkres), nejsou vybudovány samostatné stezky • nevhodné silniční parametry pro tranzitní dopravu, vedení průjezdné dopravy zastavěným územím, jeden silniční most přes Mor. Dyji pro hlavní komunikační skelet v Dačicích • řídká a zastaralá železniční siť • v menších obcích přestárlý fond dopravní a technické infrastruktury • některá sídla do 200 EO nenapojené na vodovod a kanalizaci, velký počet roztroušených obcí • kolísavá kvalita a množství pitné vody v obcích s vlastními zdroji Hrozby • •

•

kolapsy dopravy na průtahu města Dačic, neřešení dopravní situace nedostatečné finanční prostředky obcí na budování a obnovu dopravní a technické infrastruktury vlivem zvyšování cen plynu a elektrické energie přechod k tuhým palivům 37


• • • •

B.7.

vybudování obchvatů měst – především Dačice, Slavonice, Studená vybudování místní hromadné dopravy dotační tituly k obnově dopravní a technické infrastruktury využívání obnovitelných druhů energie (biomasy, větrné a solární energie)

• •

zanášení kanalizace splachy po silných deštích pokles zájmu o veřejnou dopravu, o železniční přepravu

SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

B.7.1. SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA Správní obvod obce s rozšířenou působností Dačice se nachází v Jihočeském kraji a sousedí s krajem Vysočina, Jihomoravským krajem a Rakouskou republikou. Svojí rozlohou, která činní 47 197 ha, lze správní obvod považovat za průměrný správní obvod v Jihočeském kraji. Součástí správního obvodu ORP Dačice je 23 obcí s 107 ZSJ, v nichž žije celkově přibližně 20 tisíc obyvatel. Ve správním obvodě zaujímají hlavní roli centra Dačice a Slavonice. V těchto městech žije více než 52% obyvatel. Hustota osídlení činí 42 obyvatel na kilometr čtvereční, což je více než 3x nižší hustota než je celorepublikový průměr. V SO Dačice dochází k postupnému snižování počtu obyvatel jakožto důsledek přirozeného úbytku a stěhování. Základní demografické údaje o SO ORP Dačice k 31.12.2009 Počet obcí

Počet Hustota Počet Výměra Počet částí obyvatelstva ZSJ v ha obyvatel obcí na 1 km2

23

95

107

47 197

19 870

42,1

Počet obcí s počtem obyvatel

Počet Počet Podíl Průměrný obcí se obyvatel městského věk ve obyvatelstva 1000 statutem obyvatelstva do 200města městech v % a 199 999 více 8

12

3

2

10 411

52,4

40,5

Zdroj: ČSÚ

B.7.2. POPULAČNÍ VÝVOJ Území SO ORP Dačice se v minulosti demograficky výrazně měnilo, což dokládá graf. Přirozený přírůstek je od roku 1995 do současnosti záporný, kdy největší úbytek byl zaznamenán v roce 2000 a to úbytek 84 obyvatel. Největší úbytek stěhováním byl v roce 2009 a to 106 obyvatel. Vývoj migračního salda ve správním obvodě ORP Dačice v rozmezí let 1995 až 2009 byl značně heterogenní. Celkově dochází ve správním obvodě ORP k úbytku obyvatel. Demografický vývoj správního obvodu ORP Dačice v letech 1995 - 2009 Celkový Přirozený Přírůstek Živě Zemřelí přírůstek přírůstek stěhováním narození 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

-52 -20 -6 -77 -67 -97 -92 -7 -33 -55 -58 -39 . -18 -115

-38 -56 -13 -22 -61 -84 -30 -34 -7 -37 -21 21 . 14 -9

-14 36 7 -55 -6 -13 -62 27 -26 -18 -37 -60 -15 . -106

216 194 197 212 198 191 182 184 193 176 193 194 185 197 197

254 250 210 234 259 275 212 218 200 213 214 173 206 183 206

Přistěhovalí Vystěhovalí Sňatky 280 297 287 242 271 249 226 297 236 257 266 296 279 252 219

294 261 280 297 277 262 288 270 262 275 303 356 294 284 325

108 95 105 113 90 95 95 103 80 92 88 97 100 81 96

Rozvody Potraty 50 42 39 43 55 42 48 50 48 49 46 47 43 49 49

94 93 70 70 74 77 85 72 56 56 44 54 44 53 48

Zdroj: ČSÚ

38


Vývoj počtu obyvatel v rozmezí let 1869 – 2009

Graf poukazuje na nerovnoměrný vývoj počtu obyvatel v horizontu více než 200 let. Nárůst obyvatelstva do roku 1880, následná stagnace. Do roku 1910 byl vývoj značně homogenní, pak dochází ke strmému snižování počtu obyvatel, jakožto důsledek nejen válečných ztrát, ale i poválečného vystěhování německého obyvatelstva. Od roku 1950 dochází k nárůstu počtu obyvatel. Po roce 1961 k poklesu vlivem rozpadu regionu jihozápadní Moravy a zrušení okresu Dačice. Po roce 1970 následuje celorepublikový nárůst obyvatel. Demokratické zřízení republiky se do SO promítá opět klesajícím trendem počtu obyvatel.

Stav k 1.1.

Živě narození

Báňovice

105

1

Budeč

228

2

Budíškovice

799

11

Cizkrajov

555

3

6

Červený Hrádek

211

2

2

-

Český Rudolec

956

7

3

11

Dačice

7 837

83

67

79

Dešná

655

7

6

14

Dobrohošť

48

1

-

-

-

Heřmaneč

93

-

1

2

1

Horní Meziříčko

117

1

2

3

3

Horní Němčice

94

-

1

2

1

Horní Slatina

158

4

3

-

Hříšice

325

3

5

Kostelní Vydří

159

2

2

Peč

397

8

Písečné

562

3

2 650 566

Obec

Zemře- Přistělí hovalí

Přírůstek,úbytek

Stav k 31.12.

Průměrný věk

přiroz.

stěhov.

celkem

-

-1

-1

104

39,9

-

1

1

3

3

1

-

1

229

38,8

28

25

8

-17

17

-

799

42,2

12

12

-3

-

-3

552

40,0

2

-

-2

-2

209

38,8

16

4

-5

-1

955

41,4

146

16

-67

-51

7 786

41,0

40

1

-26

-25

630

40,3

1

-

1

49

40,0

-1

1

-

93

37,5

-1

-

-1

116

41,9

-1

1

-

94

40,2

2

1

-2

-1

157

37,6

4

1

-2

3

1

326

36,8

6

1

-

5

5

164

41,5

3

17

15

5

2

7

404

38,3

5

22

14

-2

8

6

568

39,1

18

26

40

57

-8

-17

-25

2 625

39,8

2

7

13

32

-5

-19

-24

542

40,7

2 411

21

25

49

55

-4

-6

-10

2 401

41,8

Třebětice

304

6

2

5

13

4

-8

-4

300

39,0

Volfířov

702

9

10

16

10

-1

6

5

707

38,4

53

3

-

6

2

3

4

7

60

33,3

Slavonice Staré Hobzí Studená

Županovice

1

Vystěhovalí

ČSÚ 2009

39


B.7.3. STRUKTURA OBYVATELSTVA Struktura obyvatelstva dle věku poukazuje na ekonomické zatížení daného regionu. Počet obyvatel ve věkové kategorii 0-14 let byl k roku 2009 o 76 obyvatel nižší než v kategorii 65 a více, což je negativní jev. Zastoupení předproduktivní složky a složky postproduktivní je tedy přibližně vyrovnané. Věková struktura obyvatelstva v SO ORP Dačice k 31.12.2009

počt obyvatel

Věková struktura v SO ORP Dačice 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0

Počet obyvatel k 31.12. 2009

0 - 14 let

15 - 64 let věkové kategorie

65 a více

Struktura obyvatel dle věku ve správním obvodě ORP Dačice k 31.12.2009 v tom ve věku

Název obce

SO ORP Dačice celkem v tom obce: Báňovice Budeč Budíškovic e Cizkrajov Červený Hrádek Český Rudolec Dačice Dešná Dobrohošť Heřmaneč Horní Meziříčko Horní Němčice Horní Slatina Hříšice Kostelní Vydří Peč Písečné Slavonice Staré Hobzí Studená Třebětice Volfířov Županovice

Počet obyvatel k 31.12. 2009

0 - 14 let

15 - 64 let

celke m

muži

ženy

19 870

2 882

1 520

1 362 14 030

104 229

15 36

10 23

5 13

799 552

117 87

64 50

209

29

955 7 786 630 49 93

65 a více let

Průměrný věk Přírůstek obyvatels obyvatelstva tva v letech k 31. 12. 2001 - 2009 2009

muži

ženy

celke m

muži

ženy

7 221

6 809

2 958

1 180

1 778

40,5

423

71 159

38 83

33 76

18 34

6 12

12 22

39,9 38,8

4 7

53 37

532 389

287 201

245 188

150 76

60 34

90 42

42,2 40,0

24 22

15

14

154

87

67

26

10

16

38,8

10

123 1 051 93 4 23

66 549 48 2 12

57 502 45 2 11

686 5 575 451 39 60

355 2 811 246 21 32

331 2 764 205 18 28

146 1 160 86 6 10

59 468 34 2 3

87 692 52 4 7

41,4 41,0 40,3 40,0 37,5

61 42 26 5 14

116

14

10

4

86

44

42

16

8

8

41,9

4

94

12

5

7

68

36

32

14

5

9

40,2

-

157 326

28 65

15 35

13 30

113 217

55 104

58 113

16 44

8 16

8 28

37,6 36,8

13 11

164 404 568 2 625 542 2 401 300 707 60

16 67 107 386 79 335 52 127 16

9 41 56 195 36 162 30 79 8

7 26 51 191 43 173 22 48 8

122 289 388 1 877 382 1 656 203 475 38

67 154 194 985 200 853 106 247 15

55 135 194 892 182 803 97 228 23

26 48 73 362 81 410 45 105 6

10 24 32 137 36 157 17 41 1

16 24 41 225 45 253 28 64 5

41,5 38,3 39,1 39,8 40,7 41,8 39,0 38,4 33,3

8 25 6 38 -22 75 4 27 19

celkem

Zdroj: ČSÚ 40


Struktura věku poukazuje ve správním obvodě ORP Dačice na heterogenní zastoupení jednotlivých věkových skupin v obcích správního obvodu ORP Dačice. Deset obcí z celkových 23 má počet obyvatel ve věkové skupině 0 - 14, tedy počet obyvatel v předproduktivním věku nižší než počet obyvatel ve skupině postproduktivní. Jedná se především větší obce (Dačice, Studená). Ostatní obce mají dané rozložení opačné, což poukazuje na pozitivní jev a to vyšší počet osob ve věku předproduktivním než ve skupině osob postproduktivním. Jedná se především o obce ve východní části, je zde velké procento věřících obyvatel. Vzdělanostní úroveň obyvatelstva ve správním obvodě ORP Dačice v roce 2001 Obyvatelstvo 15leté a starší Obec

SO ORP Dačice celkem

Bez vzdělání

Základní a neukonče né

Vyuč. a střední odborné bez maturity

Úplné střední s maturitou

Vyšší odborné a nástavbové

Vysokoškol ské

Bakalářské

809

65

125

Nezjištěné vzdělání

79

4 969

6 981

3 359

462

Báňovice

0

34

28

16

1

6

1

0

Budeč

0

54

61

46

5

11

0

2

Budíškovice

8

278

252

97

12

14

1

3

Cizkrajov

2

165

202

64

6

6

1

12

Červený Hrádek

1

52

91

23

1

9

0

0

Český Rudolec

5

271

343

151

19

39

4

10

Dačice

14

1 585

2 657

1 669

271

419

33

38

Dešná

10

246

231

43

7

16

0

13

Dobrohošť

0

15

13

3

1

1

0

0

Heřmaneč

0

13

36

11

1

2

0

0

Horní Meziříčko

0

35

45

13

0

1

1

0

Horní Němčice

2

21

47

8

1

0

0

1

Horní Slatina

0

48

45

24

0

5

0

1

Hříšice

1

94

111

48

1

7

0

1

Kostelní Vydří

0

41

61

14

3

8

0

2

Peč

1

109

153

29

5

3

0

9

Písečné

6

192

186

48

5

8

2

4

12

662

964

399

54

95

13

19

3

186

185

67

8

17

0

3

Studená

10

584

935

422

43

111

6

7

Třebětice

1

85

94

57

6

9

3

0

Volfířov

2

183

225

104

12

22

0

0

Županovice

1

16

16

3

0

0

0

0

Slavonice Staré Hobzí

Zdroj: ČSÚ

Údaje z posledního sčítání lidí, domů a bytů z roku 2001 vypovídají o tom, že nejvíce obyvatel starších 15 let žijících v SO ORP Dačice je vyučeno nebo má ukončenou střední odbornou školu bez maturity (celkem 6981 lidí). SWOT ANALÝZA (B.7) silné stránky • nižší průměrný věk obyvatel SO • relativně dobré věkové složení obyvatelstva SO • relativně příznivá sociální soudržnost obyvatel, fungující společenský život v obcích, podpora vzdělávání, kultury a sportu

slabé stránky • • • •

přirozený úbytek obyvatelstva SO vyšší vystěhovávání ze SO než přistěhování vyšší nezaměstnanost a v jižní časti území vysoká míra nezaměstnanosti velká vzdálenost do významných center s pracovními příležitostmi 41


• • • •

•

vyšší poptávka po pozemcích pro výstavbu domů než nabídka regionální centrum Dačice, Slavonice postupný nárůst vzdělaných obyvatel SO vyšší podíl obyvatel v předproduktivním věku než v postproduktivním věku ve východní části území větší počet členů domácností a větší počet dětí v rodině

•

•

• • •

Příležitosti • • • •

zvýšení počtu pracovních míst, rozvoj podnikání zlepšení vzdělanostní struktury obyvatelstva atraktivní životní prostředí podpora výstavby, nabídkou kvalitního bydlení stabilizovat počet obyvatel

Hrozby • • • • • •

B.8.

závislost okolních obcí na regionálním centru Dačice – dojížďka za prací, za službami a občanskou vybaveností nízký ekonomický potenciál území, zaměřený převážně na zemědělství a lesnictví, málo pracovních příležitostí více než polovina obyvatel je soustředěna v centrech zhoršující se dostupnost zdravotnické péče, vzdělávacích institucí a soc. služeb vyšší podíl obyvatel v postproduktivním věku než v předproduktivním v celém ORP a hlavně v centrech

stárnutí populace a s tím spojené ekonomické a sociální zatížení regionu nárůst počtu domů sloužících k rekreaci oproti trvale obydleným hrozba nezaměstnanosti odchodem velkých podniků vylidňování pohraničí, malých obcí zhoršením dostupnosti, nezaměstnanosti rušení občanské vybavenosti – škol, nemocnice depopulační trend – odchod mladých vysokoškolsky vzdělaných lidí do větších center

BYDLENÍ A OBČANSKÉ VYBAVENÍ

B.8.1. BYDLENÍ Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje venkova. Bez dostupnosti základní infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení, než mnohé obce v současnosti nabízejí. Napojení 100 % bytového fondu také v řadě obcí nelze zajistit z důvodu existence odlehlých malých osad či samot a dostupnosti vlastní sítě. Počet bytů i přes klesající počet obyvatel v období 1991-2001 vzrostl, zlepšil se ukazatel počet trvale obydlených bytů/1000 obyvatel, i když je stále nižší než průměr v EU. Přes pokles počtu obyvatel v období 1991-2001, vzrostl počet cenzových domácností. Úplných domácností bylo v r.2001 1935, narůstají menší neúplné domácnosti. Soužití cenzových domácností odpovídá (cca 10%) demografickým statistikám. Úroveň bydlení se v posledním období zlepšila, v podstatě připadá na 1 osobu jedna obytná místnost, obložnost 2 bytů neustále klesá, roste počet m obytné plochy na jednu osobu. Změny v územním rozložení korespondují s vývojem počtu obyvatel, relativní největší nárůst nových bytů je v kvalitním prostředí. Největší koncentrace bytů je v Dačicích a Slavonicích (na sídlišti Červený vrch v Dačicích je 51% všech bytů na území města Dačice). Na rozdíl od situace ve SO ORP Dačice, kde je vysoké procento neobydlených bytů užívaných k přechodnému bydlení (23,11%), v Dačicích je tento podíl pouze 1,9%. Ve SO ORP je to dáno především hojným využíváním těchto prostor pro rekreační účely (víkendové chaty a byty – 53,54%), dále pak využitím pouze jako přechodné bydlení (29,88%). Z důvodu nezpůsobilosti k bydlení není obydleno 1,55% bytových prostor.

42


Trvale obydlené byty

Neobydlené byty

podíl na na 1 na 100 bytovém na 1 000 cenzovních celkem fondu 000 obyvatel domácností celkem obyvatel %

z toho byty celkem

v rodinných domech

v bytových domech

1 991

6575

4401

2108

318,2

91,1

1214

15,6

58,8

2 001 rozdíl v %

6789

4673

2038

334,3

89,2

1569

18,8

77,3

3,3

6,2

-3,3

x

x

29,2

x

x

Zdroj: ČSÚ 2001

Trvale obydlené byty

Neobydlené byty z toho v rodinných domech

1970

1980

1991

2001

celkem počet

Báňovice Budeč Budíškovice Cizkrajov Červený Hrádek Český Rudolec Dačice Dešná Dobrohošť Heřmaneč Horní Meziříčko Horní Němčice Horní Slatina Hříšice Kostelní Vydří Peč Písečné Slavonice Staré Hobzí Studená Třebětice Volfířov Županovice

31 92 216 192 76 324 1 781 252 13 34 40 41 60 82 78 116 235 730 223 810 70 286 21

29 83 213 183 79 328 2 289 251 13 30 37 38 57 98 63 125 206 819 206 878 70 271 18

z toho

32 77 215 189 74 328 2 501 223 15 33 40 36 50 96 58 118 204 857 188 894 85 243 19

29 74 210 189 73 333 2 618 244 15 26 36 34 52 106 55 131 199 920 194 915 83 233 20

v%

29 65 193 162 66 239 1 507 196 15 21 28 30 51 101 49 126 160 550 167 601 83 218 16

100,0 87,8 91,9 85,7 90,4 71,8 57,6 80,3 100,0 80,8 77,8 88,2 98,1 95,3 89,1 96,2 80,4 59,8 86,1 65,7 100,0 93,6 80,0

sloužící k rekreaci

7 39 60 61 34 208 264 57 4 20 16 14 23 24 16 34 107 158 44 239 7 128 5

obydlené přechodně

23 23 43 19 177 49 27 2 10 13 8 7 15 6 23 77 28 20 148 1 118 3

3 1 19 9 2 15 57 7 5 1 4 1 1 14 59 4 45 2 2 -

Zdroj: ČSÚ 2001

Velikost bytového fondu Plocha trvale obydlených bytů v m2 celková Báňovice Budeč Budíškovice Cizkrajov Červený Hrádek Český Rudolec Dačice Dešná Dobrohošť Heřmaneč Horní Meziříčko

3 299 7 087 19 531 16 628 6 590 27 849 224 727 19 189 1 460 2 464 3 262

obytná 2 240 4 519 12 434 11 069 3 958 18 227 145 896 12 699 904 1 621 2 065

Počet obytných místností s plochou 8 a více m2 109 235 653 565 211 974 8 030 655 45 93 114

Na 1 trvale obydlený byt připadá Počet osob v bytech 110 231 714 578 223 1 006 7 889 705 44 79 110

m2 obytné plochy 77,2 62,8 60,1 61,2 55,0 56,8 55,9 53,8 60,3 62,3 57,4

obytných místností s plochou 8 a více m2 3,76 3,26 3,15 3,12 2,93 3,03 3,08 2,78 3,00 3,58 3,17

osob

3,79 3,12 3,40 3,06 3,05 3,02 3,01 2,89 2,93 3,04 3,06

cenzových domácností 1,28 1,11 1,11 1,21 1,07 1,12 1,12 1,10 1,00 1,12 1,17 43


Horní Němčice Horní Slatina Hříšice Kostelní Vydří Peč Písečné Slavonice Staré Hobzí Studená Třebětice Volfířov Županovice

3 182 4 271 10 108 4 407 10 984 15 104 73 443 18 218 76 290 9 412 21 894 1 745

2 048 2 697 6 347 2 842 6 897 9 977 47 776 11 664 49 042 5 834 13 934 1 187

109 142 336 159 367 512 2 567 589 2 696 295 705 59

94 144 335 149 380 558 2 717 570 2 493 297 677 42

62,1 57,4 59,9 52,6 54,3 50,6 53,0 62,0 53,8 70,3 60,1 59,4

3,30 3,02 3,17 2,94 2,89 2,60 2,85 3,13 2,96 3,55 3,04 2,95

2,76 2,77 3,16 2,71 2,90 2,80 2,95 2,94 2,72 3,58 2,91 2,10

1,12 1,06 1,07 1,04 1,08 1,16 1,13 1,12 1,10 1,20 1,10 1,10

Zdroj: ČSÚ 2001

B.8.2 . OBČANSKÉ VYBAVENÍ Školství Mateřské a základní školy Ve školním roce 2008/2009 bylo na území SO ORP celkem 12 mateřských škol s kapacitou 653 dětí a 10 základních škol s kapacitou 1 652 žáků. Síť mateřských škol se daří i v menších obcích udržet, horší je situace v základním školství. Trendem současné doby je ubývající počet dětí a existující školy mají problémy s naplněním požadovaných stavů. Díky dnešnímu trendu koncentrace žáků do velkých městských škol, v malých obcích jsou postupně rušeny, nemají větší základní školy problém s naplněním počtu žáků. Základní škola je v Budči, Budíškovicích, Č. Rudolci, Dačicích, Dešné, Slavonicích, S. Hobzí, Studené a V. Lhotě. Střední školy a odborná učiliště V Dačicích působí gymnázium (306 studentů), střední škola technická a obchodní (496 studentů) a střední odborné učiliště zemědělské a služeb (290 učňů). Za dalšími možnostmi vzdělávání musejí studenti dojíždět do sousedních krajů (Vysočina, Jihomoravský kraj) nebo správních obvodů Jihočeského kraje (Jindřichův Hradec, České Budějovice). Nejbližší vysoká škola je v Telči (Masarykova univerzita Brno), v Jindřichově Hradci (Fakulta managementu VŠE Praha), v Jihlavě (Vysoká škola polytechnická a Bankovní institut vysoká škola), ve Znojmě (Vysoká škola ekonomická). Speciální školy Základní škola speciální je v Dačicích (50 žáků) a ve Slavonicích (25 žáků). Údaje ze školního roku 2008/2009 Umělecké školy ZUŠ Dačice provozuje třídu i ve Slavonicích, ZUŠ J. Hradec pak třídu i ve Studené. Sociální služby Sociální služby jsou zastoupeny především domy s pečovatelskou službou v Dačicích (60 míst), Slavonicích a ve Studené a domovem důchodců v Budíškovicích. S ohledem na demografický vývoj (stárnutí obyvatel) a zvýšené nároky na tato zařízení v budoucnosti, bude nutno v rámci navržených rozvojových ploch pro bydlení třeba budovat i bezbariérové byty a malometrážní byty pro starší občany. Z dalších sociálních zařízení, které ve městech chybí, jsou např. domácí ošetřovatelská služba, krizové centrum, péče o seniory - domov důchodců, pečovatelská služba - péče o děti, speciální školské zařízení, poradny, zařízení pro zdravotně postižené osoby. Zdravotnické služby Páteří zdravotních a sociálních služeb regionu je nemocnice s poliklinikou s kapacitou 300 lůžek v Dačicích. Nemocnice poskytuje péči velké spádové oblasti regionu. V rámci nemocnice funguje záchranná služba, lékárna, ambulance. Kromě nemocnice působí v Dačicích, ale i ve Slavonicích a Studené řada soukromých ordinací, včetně zubních. V některých větších obcích mají také soukromí lékaři zřízenou ordinaci. Bohužel v současné době došlo k omezení provozu a uzavření několika oddělení nemocnice. Nejbližší nemocniční péče je ve cca 50 km vzdáleném J. Hradci, Jihlavě, Třebíči nebo Znojmě.

44


Kultura Převážná většina kulturních zařízení se nachází v Dačicích a Slavonicích. V ostatních obcích SO není nabídka kulturních zařízení tak rozsáhlá, většinou se jedná o místní knihovny a kulturní domy. Je to dáno především rentabilitou a menším počtem uživatelů. V Dačicích je aktivní sboubor divadelních ochotníků Tyl a Tyláček, Městský dechový orchestr, Spolek přátel historie aj., ve Slavonicích působí Slavonická renesanční společnost, Inspirace Slavonice, ve Velké Lhotě historická společnost VERITAS. Divadla a společenské sály - Městské kulturní středisko v Dačicích a Slavonicích – hlavní sál s kapacitou 400 míst k sezení, využíván pro taneční zábavy, koncerty, divadelní představení, estrády, plesy, diskotéky, klubová posezení - Přírodní amfiteátr v zámeckém parku v Dačicích (Rockfest apod.) - Nádvoří zámku v Dačicích – konají se zde divadelní představení, (Festival kostky cukru apod.) Kina -

V současné době jsou v provozu kina v Dačicích, Dešné a Starém Hobzí

Muzea, galerie, ostatní - Dačice Nový zámek – sídlo Městského muzea a galerie - Slavonice - Městské muzeum - Dačice a Slavonice –Infocentrum - Dačice – letecké muzeum Sportovní zařízení V oblasti sportu není postavení Dačic nebo Slavonic tak dominantní, prakticky každá obec má sportovní areál, hřiště, nebo místo, kde lze provozovat různé sportovní aktivity. Regionu chybí zimní kluziště, větší lyžařský vlek, golf, letní aktivity v přírodě u vody, inline dráha apod. Sport v interiéru - Dačice - univerzální sportovní hala - Dačice, Slavonice, Studená - sportovní stadion - Dačice, Slavonice - kuželna - zařízení pro interiérové aktivity s menší kapacitou je možno umístit v rámci obytné zóny, větší zařízení i v rámci komerčních aktivit. Velice významná jsou zařízení pro rehabilitaci. Sport v exteriéru - Dačice – Aquapark pro rekreaci u vody - pro prostý pohyb v přírodě slouží stávající a navržené turistické cesty - pro cyklisty jsou navrženy rekreační cyklistické stezky v návaznosti na regionální síť - pro sportovní činnosti jsou to jednak stávající hřiště, jednak navržené nové plochy Obchodní zařízení Obchodní síť je v Dačicích, Slavonicích a Studené soustředěna na centrum měst. V těchto prostorech jsou kromě obchodů umístěny i všechny důležité úřady, instituce, peněžní a bankovní služby. Průvodním jevem je nedostatek parkovacích míst, zejména o víkendu, kdy sem přijíždí za nákupy obyvatelé místních částí a okolních obcí. V Dačicích je obchodní síť rozšířena o nákupní centra, např. Pennymarket, Lidl, kde je sice více prostoru pro parkování, ale je zde omezený sortiment zboží. V ostatních obcích není obchodní síť zastoupena vůbec, nebo pouze základní vybaveností. Ubytování, stravování Služby v oblasti ubytování a stravování jsou většinou záležitostí právnických nebo fyzických osob a je možno je realizovat v rámci ploch občanského vybavení popř. obytné zóny. Na území města Dačic jsou v provozu 2 hotely, 1 motel a 13 restaurací, ve Slavonicích 2 hotely, 4 restaurace a 19 penzionů. Ve Studené 1 hotel a cca 5 restaurací. V ostatních obcích, převážně větších je hostinec a penzion. SWOT ANALÝZA (B.8) Silné stránky •

převážná část bytů je v kvalitním prostředí s dostatkem zeleně v kompaktní zástavbě obcí, v izochroně zastávek hromadné dopravy a základního občanského vybavení

Slabé stránky •

•

v místech velké koncentrace bytů (obyvatel) v Dačicích chybí pracovní příležitosti a dochází k zatížení dopravy nedostatek bytů, chybějící nabídka bytových objektů různého standardu 45


•

•

•

• •

• • • •

rozdrobená sídelní struktura, nízká hustota obyvatelstva, historické obce s kvalitní strukturou 2 zlepšující se úroveň bydlení (m obytné plochy na osobu, počet bytů na 1000 obyvatel) převládající podíl bytů I.kategorie a převažující typ bydlení v rodinných domech převážná část bytů je napojena na technickou infrastrukturu dostatečné kapacity a dobrá vybavenost škol i pro tělovýchovu a sport a zájmovou činnost dětí střední školy regionálního významu v Dačicích široká škála kulturních zařízení s dostatečnou kapacitou zařízení pro širokou škálu sportovních aktivit, většina areálů je stabilizována dobrá úroveň i saturace potřeby ubytování v centru Dačic a Slavonic

Příležitosti • • •

• •

•

•

•

•

B.9.

regenerace ploch sídlišť panelového typu vytvoření pracovních příležitostí spolu s bytovou výstavbou stabilizace a nárůst počtu obyvatel vyvolá tlak na potřebu v základním i vyšším školství, zaměřeném na moderní perspektivní obor stárnutí obyvatelstva klade větší nároky na sociální zařízení získání finančních prostředků na vybavení oddělení nemocnice a získání většího počtu kvalifikovaných zdravotníků posílení významu SO v kulturním dění intenzivnějším využíváním kulturních zařízení, a zlepšením vybavenosti těchto zařízení, zlepšením péče o památky možnosti rozšíření sportovních aktivit typu (scatepark, baseball, tenisová hala, zimní sportovní kluziště, lyžařský vlek) možnosti realizace obchodního zařízení v atraktivních lokalitách, brownfields, na dopravně exponovaných místech rozvoj ubytovacích kapacit pro studenty i cestovní ruch

• • •

•

•

• •

•

v Dačicích a Slavonicích některé malé obce nemají dostatečnou technickou infrastrukturu vyšší průměrné stáří bytového fondu pokles sítě školských zařízení, chybí některé specializované střední i vyšší školy chybí větší škála sociálních zařízení, omezení péče v nemocnici - uzavírání jednotlivých oddělení chybí areál soustředěných pohybových aktivit, zařízení typu wellness, zimní kluziště, golf, pobyt u vody, inline dráha nedostatečná kapacita specializovaných prodejen, určitých sortimentů nedostatečná kapacita a druhovost kvalitních stravovacích a ubytovacích zařízení v územích, nerušených dopravou, s návazností na sportovně rekreační aktivity nízká občanská vybavenost malých sídel

Hrozby • další úbytek obyvatelstva, především produktivního a předproduktivního věku vlivem chybějících pracovních příležitostí může způsobit až zánik sídel • nedostatečnou údržbou (chátráním) bytového fondu se snižuje atraktivita pro obyvatele, přeměna bytového fondu na rekreační fond • rozšiřování živočišné výroby a bioplynových stanic v blízkosti obytné zástavby • zrušení nemocnice v Dačicích v důsledku nevyjasněnosti celostátní koncepce zdravotnické péče ČR • nedostatek ubytovacích kapacit může být příčinou stagnace návštěvnosti SO

REKREACE

Jihočeský kraj spoluvytváří se sousedním Bavorskem a Horním Rakouskem turisticky významný region díky přírodním atraktivitám a krajinnému potenciálu. Dačice a Slavonice mají předpoklady plnit funkci centra cestovního ruchu regionálního významu: tato centra by měla být koncipována jako východiska pro pěší, cykloturistiku, turistiku na běžkách, vodní turistiku apod., doplněná informačními, technickými a ubytovacími službami. Slavonice jsou velmi atraktivní pro své renesanční památky. Dačice nemají atraktivitu z hlediska památek, ale v oblasti kultury. Pro každodenní rekreaci jsou jednak využívány sportovní areály (viz. kap. Občanské vybavení), jednak okolí pro aktivity volného pohybu v přírodě. Hustá síť cyklo, hipo, turistických i běžeckých tras. 46


S rozšiřováním rodinných farem vznikají předpoklady také pro rozvoj agroturistiky. Území má potenciál pro zimní i letní sporty, gastronomii, kulturu. Jako region renesance s četnými kulturními památkami a velkým krajinným potenciálem by mohl být vyhledávanou rekreační oblastí s návazností na kraj Vysočina a Dolní Rakousko. SWOT ANALÝZA (B.9) Silné stránky • pro každodenní rekreaci je dostatek sportovních zařízení • vybudovaný aguapark v Dačicích • vhodná území pro pohyb v přírodě (mírný terén, málo zatížené komunikace – pro cykloturistiku, běžkařské trasy) • dostatek areálů pro soukromou rekreaci – rekreační chalupy, zahrádkářské osady • kvalitní siť značených turistických tras, cyklotras, hipostezek, běžeckých tras napojených na Greenways Praha -Vídeň • velké zastoupení kulturních a přírodních památek, památková rezervace ve Slavonicích, zóny v Dačicích a Plačovicích • početné kulturní a sportovní akce

Slabé stránky • služby a stávající turistická infrastruktura není dostatečně využívána pro cestovní ruch, nedostatečné doprovodné služby pro návštěvníky • nedostatek přírodních koupališť, rozhledny, inline dráha, golf, vyhlídkové lety, vodácká turistika apod. • chybí centrum zimních sportů (kluziště, vlek apod.) • chybí komplexní centrum pohybových a pobytových aktivit, wellness centra

Příležitosti

Hrozby

• rozšíření škály volnočasových aktivit • propagací regionu zhodnocení vysokého turistického a rekreačního potenciálu • využití zámků jako kulturně společenských center s ubytováním, stravováním, s konáním společenských a sportovních akcí, seminářů a školení

• neuvážená urbanizace turisticky atraktivních míst (hodnotné vesnické celky, přírodní prostředí) • vlivem stavebních úprav likvidace vzhledu staveb lidové architektury a venkovského rázu • chybějící iniciativa a finanční prostředky pro rekonstrukci památek • neodborné zásahy do památ. objektů

B.10. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Dačice jsou významným hospodářským centrem Dačického regionu, jsou pracovištním centrem FUA. Za prací do Dačic dojíždí i velké množství obyvatel kraje Vysočina z Telčska i Jemnicka i z kraje Jihomoravského. Největší firmy, nad 80 zaměstnanců: -

TRW-DAS,a.s. (automobilový průmysl v Dačicích) 1000 zaměstnanců Lesy Český Rudolec,a.s. (lesnická činnost v Č.Rudolci) 500 zaměst. Centropen,a.s. (výroba psacích a kreslících potřeb v Dačicích) 500 zam. Maso Planá,a.s. (výroba masných výrobků ve |Studené) 250 zam. (omezen provoz) Nemocnice Dačice 250 zam. (omezen provoz) PKD,s.r.o. (výroba ocelových konstrukcí v Dačicích)120 zam. Agrostaving,s.r.o. (stavebnictví v Malém Pěčíně) 100zam.(omezen provoz) Jistuza (zemeděl. výroba ve Studené) az 100zam. Stagra,spol. s r.o. (zeměděl. výroba ve Studené) 100zam. Styl (výroba textilních doplňků ve Studené) 100zam. CIZ-AGRO,a.s. (zemědělská výroba v Cizkrajově) 90zam. Heltos a.s. (výroba strojů pro strojírenskou výrobu ve Slavonicích) 90zam.

Primární sektor - zemědělství, lesnictví a rybářství – bude hrát i v příštích letech významnou roli v ekonomice. Zejména zůstane hlavní aktivitou obyvatelstva obcí SO, od tradičního hospodaření se přechází na ekologické formy, snižuje se živočišná výroba. Sekundární sektor je významně zastoupen lehkým průmyslem - strojírenstvím. Výrobní aktivity jsou především v Dačicích. 47


Terciální sektor díky privatizaci a možnosti soukromého podnikání se rozvíjí především v komerční sféře obchodu a služeb obyvatelstvu, do budoucna je třeba rozvoj této složky ještě více urychlit.

Název obce

SO ORP Dačice celkem v tom obce: Báňovice Budeč Budíškovice Cizkrajov Červený Hrádek Český Rudolec Dačice Dešná Dobrohošť Heřmaneč Horní Meziříčko Horní Němčice Horní Slatina Hříšice Kostelní Vydří Peč Písečné Slavonice Staré Hobzí Studená Třebětice Volfířov Županovice

Výměra v ha celkem

Zeměděls ká půda v ha

Orná půda v ha

Počet registrovaných subjektů zemědělství, staveblesnictví, průmysl nictví rybolov

celkem

obchod

47 194

27 898

22 359

3 708

382

534

594

865

479 512 2 304 2 582

393 385 1 484 1 395

346 350 1 286 1 113

19 44 107 85

7 8 21 8

5 19 10

4 6 22 20

5 10 27 18

679 4 932 6 701 3 771 338 509 439 417 582 1 168 651 1 815 3 353 4 579 2 470 4 496 691 3 279 448

472 1 767 4 404 3 083 163 261 272 273 354 691 398 1 285 2 159 2 142 1 438 2 403 475 1 889 311

412 1 183 3 699 2 870 132 135 206 162 292 583 297 1 082 1 918 1 633 1 230 1 294 407 1 427 303

29 179 1 606 111 12 17 18 14 29 49 28 64 89 531 114 386 36 132 9

4 40 87 34 6 2 3 3 4 9 1 7 13 38 22 30 11 22 2

3 18 227 4 1 2 6 5 3 10 10 5 11 89 12 64 8 21 1

9 29 208 19 3 1 6 6 3 24 25 101 29 53 7 16 3

3 27 475 15 1 2 1 2 3 9 1 7 14 114 18 90 3 19 1

Zdroj: ČSÚ 2010

Struktura ekonomické základny ukazuje z pohledu odvětví, že nejvíce podnikatelských subjektů podniká ve službách – 30%, v průmyslu podniká 14%, ve stavebnictví téměř 15%. V zemědělství podniká 14% podnikatelských subjektů. Ekonomická aktivita dle obyvatel v jednotlivých obcích správního obvodu ORP Dačice Podíl ekonomicky aktivních na obyvatelstvu celkem (%)

Míra nezaměstnanosti v % k 31.12.2007

SO ORP Dačice celkem

49,4

7,0

v tom obce: Báňovice Budeč Budíškovice Cizkrajov Červený Hrádek Český Rudolec Dačice Dešná Dobrohošť Heřmaneč Horní Meziříčko Horní Němčice

45,5 41,1 41,8 46 48 50,3 51,3 47,8 38,6 46,8 45,5 51,1

4,0 5,3 7,7 10,2 3,7 8,5 4,7 16,3 0,0 29,7 8,0 12,5

Název obce

Počet uchazečů o zaměstnání k 31.12.2007

2 5 29 28 4 45 204 59 0 11 4 8





6,7

703

12,8

1302

6,0 3,2 8,5 10,5 2,8 9,5 4,3 12,8 0,0 27,0 6,0 16,7

3 3 30 29 3 49 186 44 0 10 4 8

4,0 13,7 13,5 16,5 18,7 13,2 9,2 22,8 23,5 29,7 18,0 31,3

2 13 47 44 20 68 376 79 4 11 9 15

48


Název obce

Podíl ekonomicky aktivních na obyvatelstvu celkem (%)







45,1 41,8 49,4 51,3 45,7 49 49,5 51,1 48,1 46,7 50

7,7 6,4 3,9 6,7 11,4 8,6 9,2 6,4 8,4 8,5 42,9

6 9 4 14 32 121 28 84 12 28 9

6,2 3,6 6,4 11,8 10,2 8,0 9,6 7,4 4,9 7,6 0,0

5 5 6 25 27 110 30 95 7 24 0

15,4 8,6 12,8 13,3 20,8 14,7 18,8 13,5 11,9 14,9 38,1

10 12 11 28 54 199 54 174 17 47 8

Horní Slatina Hříšice Kostelní Vydří Peč Písečné Slavonice Staré Hobzí Studená Třebětice Volfířov Županovice Zdroj: ČSÚ

Z celkového počtu více než dvaceti tisíc obyvatel ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Dačice je necelých 50% ekonomicky aktivních. Nejvíce ekonomicky aktivního obyvatelstva je v obcích Županovice, Peč, Studená, Horní Němčice, Dačice a Český Rudolec, kde je podíl ekonomicky aktivních na obyvatelstvu větší než ½ všech občanů v obci. Dojíždějící za prací do centra dojížďky z toho odvětví Celkem

Dojíždějící celkem

zemědělství, lesnictví

průmysl

stavebnictví

doprava a telekomun.

obchod

zdravotnictví, soc. činnosti

školství

1 555

60

780

142

122

69

71

118

1 135

47

604

114

90

47

45

61

v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Jindřichův Hradec

18

-

1

5

3

-

2

4

Báňovice

18

1

7

2

3

-

1

1

21

-

9

1

2

3

3

3

125

14

58

15

9

7

8

5

78

1

45

4

5

1

2

8

Červený hrádek

24

2

14

4

1

-

-

2

Český Rudolec

124

-

74

8

10

2

4

6

Horní Slatina

24

2

13

2

2

1

1

1

Hříšice

55

1

32

7

4

2

1

1

Kostelní Vydří

46

9

17

5

3

4

1

1

Kunžak

33

1

17

3

3

3

1

2

Peč

83

1

52

11

8

2

3

1

Písečné

17

1

8

5

-

1

-

2

162

3

93

14

8

9

4

7

Staré Hobzí

80

3

44

10

7

3

5

3

Studená

27

-

15

5

2

-

-

2

46

1

23

3

5

4

3

3

106 420

4

64

5

10

2

5

5

13

176

28

32

22

26

57

Budeč Budíškovice Cizkrajov

Slavonice

Třebětice Volfířov z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Nová Říše

35

Telč

85

1 3

21 32

1 9

1 3

2

1 10

6 16

Jemnice

94

3

41

6

9

9

5

7

Zdroj: ČSÚ 2001

49


SWOT ANALÝZA (B.10) Silné stránky •

• • •

• • • •

existence centra FUA Dačice, podnikatelský základ pocházející z minula dobrá vzdělanostní úroveň obyvatelstva stabilizované a perspektivní průmyslové zóny dobrá odvětvová struktura, rozvoj a procentuální zastoupení terciárního sektoru kvalifikovaná pracovní síla v tradičních oborech rozmístění menších firem na území SO relativně vysoký podíl ekonomicky aktivních obyvatel zahraniční kapitál v sekundéru

Příležitosti •

•

• •

• •

•

vytváření dostatečných zainventovaných ploch pro rozvoj podnikatelských aktivit, možnost využití bývalých opuštěných areálů (brownfields) využití zemědělské produkce pro nepotravinářské využití a obnovitelné zdroje energií rozvoj služeb spojených s cestovním trhem poloha na hranici s Rakouskem může umožnit sociální a ekonomický rozvoj v rámci evropského prostoru segmentace pracovního trhu využití prostředků z rozvojových programů pro podporu podnikání a hospodaření využití tranzitu z kraje Vysočina do Rakouska

Slabé stránky • •

•

• • • • •

nízká diverzifikace podniků špatná dopravní dostupnost, poloha mimo hlavní dopravní tahy, image příhraničního regionu vysoká míra nezaměstnanosti, převážně v pohraničí Dešná, Županovice, Písečné, H. Němčice, Heřmaneč chybí vyšší školství nízká podnikatelská aktivita většina výroby soustředěna v Dačicích nízká výkonnost cestovního ruchu zastavění průmyslové zóny v Dačicích solárními kolektory

Hrozby •

•

• •

postupné snižování kvality podnikatelského prostředí nekoordinováním zájmů podnikatelů a záměrů vylidňování okrajových území s nižším počtem pracovních příležitostí, horší infrastrukturou a problematickým dojížděním za prací i do škol stárnutí populace, úzká specializace EAO další zastavování průmysl. zón a ploch výroby solárními kolektory

50


C. VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ C.1. ZHODNOCENÍ STAVUA A KVALITY ÚZEMNÍCH PODMÍNEK ORP C.1.1. PODMÍNKY PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (Z) Podmínky pro Z lze hodnotit jako dobré. Jedná se o území s oblastmi, které mají zajištěnou legislativně ochranu přírody. Území má bohatě členěný reliéf, velké zastoupení lesních porostů, vodních ploch i drobné roztroušené zeleně, čisté ovzduší. SO má vysoký podíl orné půdy (80%) s vysokým podílem I. a II. tř. ochrany dle BPEJ ze zemědělské půdy a vyššími podíly lesních celků. Území není zatíženo emisemi ani hlukem. Jedná se o území řídce osídlené. Větší obce mají vybudované ČOV. Západní lesnatá oblast má vysoký koeficient ekologické stability. Východní oblast je intenzivně zemědělsky využívaná a je začleněná do zranitelné oblasti. Ve SO se těží žula a nachází se zde ložiska cihlářské hlíny. Na západě území je vyšší riziko radonu. Zlepšující se jakost vody, obnovování vodních ploch pro zvyšování retenčního potenciálu. Mapa vyhlášených ochranných přírodních území a mapa lesů, vodních ploch a toků a BPEJ 1,2:

C.1.2. PODMÍNKY PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL (S) Podmínky pro S lze hodnotit jako slabé. Centry území jsou 2 města, Dačice a Slavonice, Od roku 2003 se snížil počet obyvatel ve městech z 56% na 52%. Hustota osídlení dosahuje pouze 2/3 hodnoty kraje a 1/3 hodnoty ČR. Věková struktura dosahuje průměru kraje. Od roku 2003 se zvýšil průměrný věk z 38,6 na 40,5 let. Počet obyvatel průběžně klesá především záporným výsledkem stěhování. SO ORP Dačice má větší počet obyvatel nábožensky věřících. Bytový fond charakterizuje v kraji nejvyšší podíl rodinných domů a nejvyšší počet osob na 1 trvale obydlený byt. To se promítá i do největší obytné plochy bytu v kraji a největšího počtu obytných místností. Intenzita bytové výstavby je malá. Občanská vybavenost je zastoupená především v Dačicích, v malé míře i ve Slavonicích a Studené. Ostatní obce mají jen minimální občanskou vybavenost nebo vůbec žádnou. Uzavírání základních škol, obchodů v obcích, absence vyšších škol ve městě, postupné uzavírání jednotlivých oddělení v nemocnici, nedostatek pracovních příležitostí způsobuje vystěhování hlavně mladých a VŠ vzdělaných obyvatel. 51


SO má špatnou dostupnost do větších center, málo podnikatelských subjektů, podprůměrné platy. SO prochází železnice z Vysočiny směrem na Rakousko a silnice II. a III. třídy. Silnice I. tř. v území chybí, pouze v severozápadním okraji protíná území silnice I. třídy. Bohatě jsou zastoupeny cyklotrasy, hipostezky a turistické stezky (především v pohraničí). Většina obcí má vodovod a kanalizaci, polovina území je plynofikována. Obce mají vyřešeno odpadové hospodářství a jsou elektrifikované. Na území se nachází městská památková rezervace Slavonice, městská památková zóna Dačice a vesnická památková zóna Plačovice. Na území se nachází velké množství nemovitých kulturních památek a národní nemovitá kulturní památka zámek Dačice. Mapa silnic I. a II. třídy a železnice a mapa plynovodu a vedení elektrické energie:

C.1.3. PODMÍNKY PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ (H) Podmínky pro H lze hodnotit jako slabé. Poloha SO ORP leží mimo rozvojové osy a oblasti v okrajové části kraje i republiky. SO jako významné přirozené centrum jihozápadní Moravy zanikl zrušením okresu a rozdělením území do více krajů. Důsledkem stavu územních podmínek je i nízká podpora venkova a politika podporující centralizaci. Pouze Dačice mají dobré podmínky pro hospodářství. Byly označeny jako pracovištní centrum FUA. Území spadající do tohoto centra nezahrnuje jen území v kraji Jihočeském, ale zasahuje i do kraje Vysočina a kraje Jihomoravského. Nízký zájem investorů je způsoben hospodářsky slabou a strukturálně postiženou oblastí, nevýhodnou polohou na okraji kraje, nenapojením na nadřazenou dopravní síť, nedostatečnými parametry komunikací. Špatná je dostupnost do krajského města Českých Budějovic, mnohem lepší dostupnost je do Jihlavy, krajského města kraje Vysočina. Na území není dostatečně využit potenciál rekreace, zaměření území je stále na zemědělství, lesnictví a rybolov. V území byl zrušen oděvní i potravinářský průmysl. Hlavní průmyslová zóna v Dačicích byla zastavena solárními kolektory. Podíl obyvatel ve věku 15 – 64 let na celkovém počtu obyvatel tvoří 70,6%. Míra nezaměstnanosti je dlouhodobě nejvyšší v kraji, přesahuje 12,8%. Počet volných pracovních míst je dlouhodobě nejmenší v kraji. Vyjížďka za zaměstnáním je větší než dojížďka, z toho polovina do SO ORP dojíždí z kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. Podíl zaměstnaných ve výrobních odvětvích a v zemědělství je v kraji nejvyšší. Počet soukromých podnikatelů na tisíc obyvatel je nejmenší v kraji. Ekonomické subjekty zaujímají v rostlinné a živočišné výrobě 10,3%, v průmyslu 14,4% (především ve výrobě kovových konstrukcí a zpracování dřeva), ve stavebnictví 16% a 23,3% v maloobchodě. 52


Mapa vymezených funkčních urbanizovaných území a pracovních regionů:

C.2. ZHODNOCENÍ STAVU A KVALITY ÚZEMNÍCH PODMÍNEK OBCÍ Báňovice Z: méně vodních toků, ploch a lesů, BPEJ 1,2, KES 0,3, čisté ovzduší, řídké osídlení, splachy půd S: silnice II., plynovod, EI, soukr. studny, MŠ, ZŠ 3km, stagnace obyvatel, méně TOB a NOB, do 14 let 14%, nad 65 let 17%, více s ZŠ a VŠ, prům. věk 39,9 H: zemědělství, vysoká vyjížďka, 7 km do města, 12 km do FUA, nezaměstnanost 4,0 Budeč Z: vodní toky a plochy, méně lesů, BPEJ 2, KES 0,3, PS, čisté ovzduší, řídké osídlení, splachy půd S: silnice II., plynovod, EI, vodovod, MŠ, ZŠ, pošta, lékař, kult. dům, stagnace obyvatel, méně TOB, do 14 let 16%, nad 65 let 15%, více s ZŠ a VŠ, prům. věk 38,8 H: zemědělství, vyšší dojížďka, 9 km do města, 13 km do FUA, nezaměstnanost 13,7 Budíškovice Z: méně vodních toků a ploch, les, BPEJ 2, PS, ČOV, KES 0,6, čisté ovzduší, řídké osídlení, splachy půd S: silnice II., plynovod, EI, vodovod, ČOV, MŠ, ZŠ, pošta, lékař, kult. dům, domov důchodců, stagnace obyvatel (+migrace, přirozený úbytek), do 14 let 15%, nad 65 let 19%, méně s VŠ, více s ZŠ, prům. věk 42,2 H: zemědělství, lesnictví, služby, vyšší vyjížďka, 8 km do FUA, nezaměstnanost 13,5 Cizkrajov Z: cihl. hlína, návrh vodní nádrže, vodní toky a plochy, BPEJ 1,2, les, niva, natura, PR, PS, ČOV, KES 1,1, losos. vody, čisté ovzduší, řídké osídlení S: silnice II.,návrh sil. I., železnice, plynovod, EI, vodovod a soukr. studny, ČOV, lékař, kult. dům, stagnace obyvatel, do 14 let 16%, nad 65 let 14%, méně s VŠ, více s ZŠ, prům. věk 40,0 H: zemědělství, vyšší vyjížďka, 8 km do města, 9 km do FUA, nezaměstnanost 16,5 Červený Hrádek Z: vodní toky a plochy, BPEJ 1,2, les, niva, VKP, chybí ČOV, KES 0,5, čisté ovzduší, řídké osídlení, splachy půd S: silnice II., EI, vodovod, chybí ČOV, stagnace obyvatel, méně TOB, do 14 let 14%, nad 65 let 13%, více s VŠ, prům. věk 38,8 H: zemědělství, vysoká vyjížďka, 10 km do FUA, nezaměstnanost 18,7 53


Český Rudolec Z: návrh vodní nádrže, vodní toky a plochy, vod. zdroj, přírodní park, VKP, PS, radon, les, ČOV, losos. vody, KES 2,3, čisté ovzduší, řídké osídlení, retence S: silnice II., plynovod, EI, vodovod a soukr. studny, ČOV, MŠ, ZŠ, pošta, lékař, kult. dům, stagnace obyvatel (migrace, přirozený přírůstek), do 14 let 13%, nad 65 let 15%, více s ZŠ, prům. věk 41,4 H: lesnictví, rybářství, služby, 10 km do města a FUA, nezaměstnanost 13,2 Dačice Z: těžba kamene, vodní toky a plochy, méně lesů, vod. zdroj, Natura 2000, PP, niva, VKP, PS, emise a hluk z dopravy, BPEJ 1,2, ČOV, KES 0,6, splachy půd S: silnice II., návrh sil. I., železnice, plynovod, EI, vodovod, ČOV, MŠ, ZŠ, SŠ, ZUŠ, pošta, banky, úřady, lékař, nemocnice, pečovatel. dům, kult. dům, muzea, kino, hotely, stadion, hala, kuželna, aguapark, více TOB, méně NOB, úbytek obyvatel (-migrace, přirozený přírůstek), do 14 let 14%, nad 65 let 15%, více s VŠ, prům. věk 41,0, památková zóna, nemovitá kult. památka H: průmysl, služby, zemědělství, těžba, vyšší dojížďka, malá vyjížďka, zatížené centrum dopravou, centrum FUA, nezaměstnanost 9,2, průmyslová zóna zastavěna solárními kolektory, zahraniční kapitál v průmyslu Dešná Z: méně vodních toků, ploch a lesů, poddolováno, cihl. hlína, návrh vodní nádrže, vodní toky a plochy, vod. zdroj, PP, BPEJ 1,2, chybí ČOV, KES 0,2, čisté ovzduší, řídké osídlení, splachy půd S: silnice II., EI, vodovod nebo soukr. studny, chybí ČOV, MŠ, ZŠ, pošta, lékař, kult. dům, méně NOB, úbytek obyvatel (-migrace), do 14 let 15%, nad 65 let 14%, více s ZŠ, prům. věk 40,3, vesnická památková zóna H: zemědělství, nižší vyjížďka, 8 km do města, 19 km do FUA, nezaměstnanost 22,8 Dobrohošť Z: méně vodních toků a ploch, les, BPEJ 1,2, KES 1,3, čisté ovzduší, řídké osídlení, retence S: silnice II., EI, soukr. studny, ZŠ 4 km, méně TOB, stagnace obyvatel, do 14 let 8%, nad 65 let 12%, více s ZŠ, prům. věk 40,0 H: zemědělství, malá dojížďka, vysoká vyjížďka, 5 km do FUA, nezaměstnanost 23,5 Heřmaneč Z: vodní toky a plochy, přírod. park, PS, radon, les, KES 2,0, čisté ovzduší, řídké osídlení S: silnice II., EI, vodovod, méně TOB, více NOB, stagnace obyvatel, do 14 let 25%, nad 65 let 11%, prům. věk 37,5 H: vysoká vyjížďka, 7 km do městyse, 16 km do FUA, nezaměstnanost 29,7 Horní Meziříčko Z: vodní plochy a toky, přírod. park,méně lesů, BPEJ 1,2, KES 0,9, čisté ovzduší, řídké osídlení S: silnice I., plynovod, EI, vodovod, méně TOB, stagnace obyvatel, do 14 let 12%, nad 65 let 14%, více se ZŠ, prům. věk 41,9 H: vyšší vyjížďka, 5 km do městyse, 21 km do FUA, nezaměstnanost 18,0 Horní Němčice Z: těžba kamene, vodní plochy a toky, přírod. park, radon, les, BPEJ 1,2, KES 1,1, čisté ovzduší, řídké osídlení S: silnice II., EI, vodovod, ZŠ 3km, méně TOB, kult. dům,stagnace obyvatel, do 14 let 13%, nad 65 let 15%, prům. věk 40,2 H: těžba, vysoká vyjížďka, 3 km do městyse, 16 km do FUA, nezaměstnanost 31,3 Horní Slatina Z: méně vodních toků a ploch, VKP, PS, les, BPEJ 2, KES 0,8, čisté ovzduší, řídké osídlení, splachy půd S: silnice II., plynovod, EI, vodovod, méně TOB, kult. dům, stagnace obyvatel, do 14 let 18%, nad 65 let 10%, více se ZŠ, prům. věk 37,6 H: zemědělství, malá dojížďka, vysoká vyjížďka, 11 km do FUA, nezaměstnanost 15,4 Hříšice Z: vodní toky a plochy, niva, les, BPEJ 1,2, ČOV, KES 0,8, čisté ovzduší, řídké osídlení, splachy půd S: silnice II., EI, vodovod, ČOV, méně NOB, MŠ, kult. dům, stagnace obyvatel, do 14 let 20%, nad 65 let 14%, více se ZŠ, prům. věk 36,8 H: zemědělství, vyšší vyjížďka, 6 km do FUA, nezaměstnanost 8,6

54


Kostelní Vydří Z: vodní plochy a toky, niva, PS, les, BPEJ 1,2, ČOV, KES 1,0, čisté ovzduší, řídké osídlení, splachy půd S: silnice II., plynovod, EI, vodovod, ČOV, ZŠ 4 km, méně TOB, přírůstek obyvatel (+migrace), do 14 let 10%, nad 65 let 16%, více s ZŠ a VŠ, prům. věk 41,5 H: zemědělství, vysoká vyjížďka, 4 km do FUA, nezaměstnanost 12,8 Peč Z: méně vodních toků, ploch a lesů, natura, niva, VKP, BPEJ 1,2, ČOV, KES 0,5, čisté ovzduší, řídké osídlení, splachy půd S: silnice II., návrh sil. I., železnice, plynovod, EI, vodovod a soukr. studny, ČOV, přírůstek obyvatel (+migrace), do 14 let 17%, nad 65 let 12%, méně s VŠ, více s ZŠ, prům. věk 38,3 H: zemědělství, nižší dojížďka, vysoká vyjížďka, 6 km do FUA, nezaměstnanost 13,3 Písečné Z: cihl. hlína, vod. toky a plochy, Natura 2000, méně lesů, BPEJ 1,2, ČOV, KES 0,6, čisté ovzduší, řídké osídlení, splachy půd S: silnice II., EI, vodovod a soukr. studny, ČOV, MŠ, pošta, přírůstek obyvatel (+migrace), do 14 let 19%, nad 65 let 13%, méně s VŠ, více s ZŠ, prům. věk 39,1 H: zemědělství, vyšší vyjížďka, 10 km do města, 18 km do FUA, nezaměstnanost 20,8 Slavonice Z: poddolováno, vodní toky a plochy, přírod. park, PP, VKP, emise a hluk z dopravy, radon, les. BPEJ 1,2, ČOV, losos. vody, KES 1,3, čisté ovzduší, řídké osídlení, retence S: silnice II., návrh sil. I., železnice, plynovod, EI, vodovod a soukr. studny, ČOV, MŠ, ZŠ, ZUŠ, pošta, banky, úřady, lékař, pečovatel. dům, kult. dům, muzeum, hotely, stadion, kuželna, kino, méně NOB, úbytek obyvatel (migrace), do 14 let 15%, nad 65 let 14%, více s ZŠ, prům. věk 39,8, renezanční náměstí – památková rezervace H: průmysl, lesnictví, služby, nižší vyjížďka, zatížené centrum dopravou, 14 km do FUA, nezaměstnanost 14,7 Staré Hobzí Z: vodní toky a plochy, vod. zdroj, Natura 2000, niva, les, BPEJ 1,2, ČOV, KES 0,8, čisté ovzduší, řídké osídlení, splachy půd S: silnice II., plynovod, EI, vodovod a soukr. studny, ČOV, ZŠ, MŠ, pošta, lékař, kult. dům, úbytek obyvatel (migrace), do 14 let 15%, nad 65 let 15%, více s ZŠ, prům. věk 40,7 H: zemědělství, 9 km do města a FUA, nezaměstnanost 18,8 Studená Z: těžba kamene, vodní zdroj, vodní toky a plochy, přírodní park, Natura 2000, VKP, PS, radon, les, BPEJ 1,2, ČOV, KES 1,6, čisté ovzduší, řídké osídlení S: silnice I. a II., plynovod, EI, vodovod, ČOV, ZŠ, MŠ, ZUŠ, pošta, lékař, pečovatel. dům, kult. dům, hotel, stadion, úbytek obyvatel (-migrace, přiroz. úbytek), do 14 let 14%, nad 65 let 17%, více s VŠ, prům. věk 41,8 H: průmysl, služby, těžba, nižší vyjížďka, zatížené centrum dopravou, 20 km do FUA, nezaměstnanost 13,5 Třebětice Z: méně vodních toků a ploch, vodní zdroj, les, BPEJ 2, ČOV, KES 0,6, čisté ovzduší, řídké osídlení, splachy půd S: silnice II., plynovod, EI, vodovod, ČOV, ZŠ 4 km, méně TOB a NOB, stagnace obyvatel, do 14 let 17%, nad 65 let 15%, více s ZŠ, prům. věk 39,0 H: zemědělství, 6 km do města, 9 km do FUA, nezaměstnanost 11,9 Volfířov Z: vodní toky a plochy, vod. zdroj, přírodní park, Natura 2000, PP, VKP, PS, radon, les, BPEJ 1,2, KES 1,0, chybí ČOV, čisté ovzduší, řídké osídlení S: silnice II., EI, vodovod a soukr. studny, chybí další ČOV, ŽS, MŠ, pošta, kult. dům, přírůstek obyvatel (+migrace), do 14 let 18%, nad 65 let 15%, více s ZŠ, prům. věk 38,4 H: zemědělství, vyšší vyjížďka, 7 km do FUA, nezaměstnanost 14,9 Županovice Z: méně vodních toků a ploch, poddolováno, BPEJ 1,2, les, KES 0,4, čisté ovzduší, řídké osídlení, splachy půd S: silnice II., EI, soukr. studny, ZŠ 3 km,méně TOB a NOB, přírůstek obyvatel (+migrace, přiroz. přírůstek), do 14 let 27%, nad 65 let 10%, méně s VŠ, více s ZŠ, prům. věk 33,3 H: zemědělství, malá dojížďka, vyšší vyjížďka, 11 km do města, 22 km do FUA, nezaměstnanost 38,1 55


C.3. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK OBCÍ C.3.1. KRITÉRIA INDIKÁTORŮ Příznivé životní prostředí Z • • • •

• • •

vodní plochy a toky – četnost a dostupnost vodních ploch a toků lesy - četnost a dostupnost lesů BPEJ 1,2 - BPEJ I.a II. tř k BPEJ IV. a V. tř KES - hodnota koeficientu ekologické stability, stav r. 2009, vypovídací údaj započítán 2x nad 0,6 do 0,6 ovzduší, hluk - stav v území MCHÚ, VKP, PS, natura, přírodní park - existence v území ČOV - existence ČOV ve všech sídlech nad 200 EO (sídla do 200 EO +), stav r. 2010

Soudržnost společenství obyvatel S • • • • • •

•

silnice I. tř, železnice - existence v území, stav r. 2010 plynovod – většina obyvatel napojených na veřejnou síť, stav r. 2010 vzdělávací, zdravotnícké zařízení, služby - existence základní školy, ordinace, pošty nebo dostupnost do 5 km ZŠ i s vyšším stupněm, zdravotnického střediska, pošt a úřadů, stav r. 2010 přírůstek obyvatel - celkový přírůstek nebo úbytek obyvatel obce, vypovídací údaj započítán 2x, stav od roku 2007 do 2009 index stáří - více obyvatel do 14 let než obyvatel nad 65 let v obci, stav r. 2009 ZŠ - % obyvatel jen se základním vzděláním, stav r. 2001 do 30 nad 30 TOB/NOB – podíl trvale obydlených bytů k neobydleným bytům, stav r. 2001 nad 3 do 3

Hospodářský rozvoj H •

•

•

•

• •

FUA - vzdálenost do centra FUA (Dačice) do 10 km nad 10 km město - vzdálenost do města Dačice, Slavonice, Jemnice, Telč a obce Studená do 8 km nad 8 km dojížďka - % obyvatel dojíždějících do zaměstnání a do škol, stav r. 2001 do 25 nad 25 vyjížďka - % obyvatel vyjíždějících do zaměstnání a škol, stav r. 2001 nad 30 do 30 nezaměstnanost - menší nebo větší % hodnota v obci než hodnota ORP, vypovídací údaj započítán 2x, stav od roku 2007 do 2009 podnikatelská aktivita - % registrovaných subjektů k celkovému počtu obyvatel obce, stav r. 2009 nad 18 do18

56


Báňovice

Budeč

Budíškovice

Cizkrajov

Červený Hrádek

Český Rudolec

Dačice

Dešná

Dobrohošť

Heřmaneč

Horní Meziříčko

Horní Němčice

Horní Slatina

Hříšice

Kostelní Vydří

Peč

Písečné

Slavonice

Staré Hobzí

Studená

Třebětice

Volfířov

Županovice

C.3.2. URČENÍ NEVYVÁŽENOSTI A ZAŘÁZENÍ OBCÍ DO KATEGORIÍ

+ + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + + + + + -

+ + + + + + + -

kategorie zařazení obce

3 b

4

2 b

3 a

3 a

3 a

1

4

3 a

3 a

3 a

2 b

3 a

2 a

1

3 c

3 a

2 b

3 a

2 b

3 b

3 a

4

vyjádření v kartogramu

Z S

H

H S

H S

H S

H S

H S

H S

H

H S

S

Z H

H S

H

H S

H

Z S

H S

vod. plochy a toky lesy příznivé životní prostře dí (Z)

BPEJ 1,2 KES ovzduší, hluku MCHÚ,VKP,PS,natur přírod. park ČOV

vyhodnocení Z silnice I. tř. železnice plynovod soudr žnost společen ství obyvatel (S)

vzděl.zařízení zdrav.zařízení služby přírůstek obyvatel index stáří ZŠ TOB/NOB

vyhodnocení S FUA hospo dářský rozvoj (H)

město dojížďka vyjížďka nezaměstnanost podnikatel. aktivita

vyhodnocení H

Negativní hodnocení v pilíři životního prostředí je v oblasti se zemědělskou produkční krajinou s nedostatkem lesů a vodních ploch, s malým koeficientem ekologické stability. Jde především o obec Dešnou, Županovice, Báňovice, Třebětice a Budeč. Hodnocení v pilíři soudržnosti společenství obyvatel je pozitivní pouze v Dačicích, Slavonicích, Studené a v jejich nejbližším okolí. Obce Dešná, Staré Hobzí, Český Rudolec a Budíškovice si doposud zachovaly odpovídající občanskou vybavenost. Pro celé území platí nevyhovující dopravní propojení způsobené pohraniční polohou ORP bez návaznosti na hlavní dopravní tahy ČR a úbytek obyvatel převážně mladých a vysokoškolsky vzdělaných. Hodnocení v hospodářském pilíři je pozitivní v Dačicích včetně nejbližšího okolí. Také i obce Báňovice a Třebětice, které lze zahrnout do hospodářského okolí města Jemnice v kraji Vysočina. Pro celé území platí vysoká míra nezaměstnanosti způsobená malou nabídkou pracovních příležitostí.

57


C.3.3. KARTOGRAM VYVÁŽENOSTI

ORP lze označit jako region slabý s pozitivním hodnocením v environmentálním pilíři a negativním v sociálním a ekonomickém pilíři se setrvalým až negativním trendem. Jako vyvážené lze označit pouze město Dačice a nejbližší okolí, i když i zde lze zaznamenat negativní trend v sociálním pilíři. Obce Slavonice, Studená a Budíškovice jsou nevyvážené s negativním hodnocením v hospodářském pilíři. Zde za poslední desetiletí došlo výraznému úbytku pracovních příležitostí. Ostatní obce lze hodnotit jako nevyvážené s negativním hodnocením v sociálním a hospodářském pilíři. Nejhorší situace je ve východní zemědělské oblasti,v Dešné, Županovicích a Budči. Zde je i pilíř příznivého životního prostředí negativní. 58


D. OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ D.1. PROBLÉMY LOKÁLNÍHO CHARAKTERU D.1.1. URBANISTICKÉ ZÁVADY •

negativní dominanty - objekty s negativním dopadem na obraz sídla o lokalizace – Dačice (Bílkov, V.Pěčín), S. Hobzí (Vnorovice), Dešná (Hluboká) o návrh řešení - prověřit případnou změnu funkčního využití

•

chátrající areály, neudržované plochy (brownfields) - opuštěné zemědělské a výrobní areály, nevyužívané objekty apod. o lokalizace – Dačice (Borek, Hostkovice), S. Hobzí, Cizkrajov (Holešice), Slavonice, Č. Rudolec, K. Vydří, H. Meziříčko, H. Němčice o návrh řešení - stanovit funkční využití a podmínky příp. asanace pro regeneraci devastovaných či opuštěných ploch

D.1.2. DOPRAVNÍ ZÁVADY •

vysoká intenzita dopravy, tranzitní i cílová v centrech sídel – dopravní komplikace, negativní vliv na okolí a bezpečnost, málo parkovacích ploch o lokalizace – Dačice, Studená, Slavonice o návrh řešení – vymezit koridory a plochy územních rezerv pro obchvaty, kruhové křižovatky, parkovací plochy apod.

•

nevhodné parametry komunikace – nepřehledná křižovatka, zatáčka, nadměrné stoupání komunikace o lokalizace – většina území (viz. problémový výkres) o návrh řešení - prověřit a vymezit koridory a plochy územních rezerv pro úpravu parametrů komunikace

•

rizikové křížení s železnicí – nepřehledný železniční přejezd o lokalizace - Dačice (Dačice, V. Pěčín), Slavonice o návrh řešení - prověřit a vymezit koridory a plochy územních rezerv pro úpravu parametrů komunikace

•

rizikové křížení frekventované komunikace s cyklotrasou o lokalizace – Studená, H. Meziříčko, Č. Rudolec (Markvarec), Dačice (Dačice, V. Pěčín), Třebětice o návrh řešení – prověřit případnou změnu trasy

D.1.3. HYDIENICKÉ ZÁVADY •

riziko emisí a hluku z dopravy o lokalizace – Dačice (Dačice, Lipolec, V. Pěčín), Studená, Slavonice, Č. Rudolec (Markvarec) o návrh řešení - vymezit koridory a plochy územních rezerv pro obchvaty, zohlednit problematiku hlukového zatížení přilehlých ploch v prostorové a funkční regulaci a prověřit vhodnost zástavby v těchto plochách

•

riziko emisí a hluku z výroby a těžby o lokalizace – Horní Němčice, Studená (Studená, Sumrakov, Olšany), Slavonice, Budíškovice (Budíškovice, Ostojkovice), Dačice (Dačice, V.Pěčín), Český Rudolec (Č.Rudolec, D.Radíkov), Budeč o návrh řešení – stanovit limity vůči okolní zástavbě

•

riziko zápachu ze zemědělských areálů o lokalizace – většina území (viz problémový výkres) o návrh řešení – stanovit limity vůči okolní zástavbě

•

problém likvidace odpadních vod - sídla bez ČOV o lokalizace – většina území (viz problémový výkres) o návrh řešení – prověřit možnosti odkanalizování a navrhnout koncepci veřejné technické infr. s vymezením ploch nebo územních rezerv pro tuto infrastrukturu

59


D.1.4. Závady ve využívání krajiny •

stavby na plochách ÚSES o lokalizace – Písečné, Slavonice, Peč (Lidéřovice), Ć. Rudolec, Studená o návrh řešení – prověřit funkčnost ÚSES, upravit případně potvrdit jeho průběh a stabilizovat podmínky pro jeho tvorbu

D.1.5. STŘETY ZÁMĚRŮ NAVZÁJEM •

ZDD – střet záměrů dopravní infrastruktury – nekoordinace návrhů obchvatů v ÚP obcí kontra návrhu ZÚR o lokalizace – Studená, Dačice, Cizkrajov (D.Bolíkov)

•

ZDT – střet záměrů dopravní a technické infrastruktury – obchvat kontra přeložka vedení VN, plynovod, vodovod, ČOV o lokalizace – Dačice, Cizkrajov (D.Bolíkov), Slavonice (Mutišov), Český Rudolec (Markvarec), Dešná

•

ZDU – střet záměrů dopravní infr. a zastavitelné plochy – obchvat, homogenizace komunikace kontra ploch výroby, obč. vybavenosti a bydlení o lokalizace – Dačice (Dačice, M.Pěčín), Dešná (Dešná, Rancířov)

•

ZDK – střet dopravní infr. a prvků ÚSES o lokalizace – Studená, Dačice (M.Pěčín), Slavonice

•

ZTT – střet záměrů technické infrastruktury – nekoordinace návrhů vedení VVN, vodovodů a plynovodů v ÚP obcí i s návrhem ZÚR o lokalizace – Slavonice-Písečné, Dačice-Staré Hobzí

•

ZTN – střet záměrů technické infr. a vodních nádrží nebo poldrů – VTL plynovodu, ČOV kontra protipovodňových opatření o lokalizace – Slavonice, Červený Hrádek

•

ZTU – střet záměrů technické infr. a zastavitelné plochy – vedení VN, vodovodu kontra ploch bydlení o lokalizace – Dobrohošť, Slavonice

•

ZTK – střet záměrů technické infr. a prvků ÚSES – tranzitní plynovod, ČOV o lokalizace – obce Horní Němčice, Český Rudolec, Volfířov, Dačice, Červený Hrádek, Písečné, Dešná, Slavonice

•

ZNU – střet záměrů vodních nádrží a zastavitelného plochy o lokalizace – Český Rudolec

•

ZNK – střet záměrů vodních nádrží a prvků ÚSES (lesní biotop) o lokalizace – Český Rudolec (Nová Ves), Dešná (Dančovice)

•

ZUK – střet záměrů zastavitelných ploch a prvků ÚSES o lokalizace – obce Studená, Český Rudolec, Slavonice, Dačice, Cizkrajov, Dobrohošť, Třebětice, Písečné, Dešná, Staré Hobzí

D.1.6. STŘETY ZÁMĚRŮ S LIMITY •

LD2 – střet záměru dopravní infr. a technické infr. – obchvat, homogenizace komunikace kontra vedení VN, plynovodu, vodovodu o lokalizace – Studená, Cizkrajov (D.Bolikov), Budeč, Dačice (Borek, Dačice), Peč, Budíškovice (Ostojkovice), Dešná (Dešná, Rancířov, Hluboká)

•

LD3 – střet záměru dopravní infr. a prvků ÚSES - obchvat, homogenizace komunikace kontra ÚSES o lokalizace – Studená, Slavonice, Dačice (V.Pěčín, Dačice)

•

LD4 – střet záměru dopravní infr. a záplavového území o lokalizace – Kostelní Vydří, Dačice (V. Pěčín), Studená, Budeč

•

LD5 – střet záměru dopravní infr. a PUPFL vč. OP o lokalizace – obce Studená, Český Rudolec, Dačice, Kostelní Vydří, Peč, Cizkrajov, Slavonice, Budíškovice (Ostojkovice)

•

LD6 – střet záměru dopravní infr. a BPEJ I. a II. tř. ochrany o lokalizace – obce Dešná, Třebětice, Budeč, Budíškovice, Dačice, Peč, Slavonice, Studená, Horní Meziříčko 60


•

LD7 - střet záměru dopravní infr. a meliorací o lokalizace – obce Studená, Dačice, Slavonice, Peč, Třebětice, Dešná

•

LD8 – střet záměru dopravní infr. a přírodních památek - obchvat, homogenizace komunikace kontra přírodní památky, významné krajinné prvky registrované o lokalizace – Studená, Dačice

•

LD9 – střet záměru dopravní infr. a kulturních památek - obchvat, homogenizace komunikace kontra nemovité kult. památky o lokalizace – Budeč, Dačice (Dačice, Borek), Slavonice, Dešná (Dešná, Plačovice)

•

LD12 – střet záměru dopravní infr. a chraněného ložiskového území o lokalizace - Dačice

•

LT3 – střet záměru technické infr. a prvků ÚSES – ČOV kontra ÚSES o lokalizace – obce Horní Němčice, Volfířov, Dačice, Písečné, Staré Hobzí, Cizkrajov, Dešná

•

LT4 - střet záměru technické infr. a záplavového území – ČOV kontra zápl. území o lokalizace – Písečné (Modletice), Staré Hobzí (N.Hobzí), Dačice (Hradišťko, V.Pěčín), Červený Hrádek, Horní Meziříčko, Horní Němčice

•

LT5 – střet záměru technické infr. a PUPFL vč. OP – ČOV, plynovod, vodovod, vedení VN kontra les o lokalizace – obce Český Rudolec, Slavonice, Horní Němčice, Kostelní Vydří, Dačice, Cizkrajov, Staré Hobzí, Písečné, Dešná, Dobrohošť, Budeč, Volfířov

•

LT9 – střet záměru technické infr. a kulturních památek – vodovod, plynovod kontra nemovité kult. památky o lokalizace - Slavonice

•

LN1 – střet záměru vodních nádrží, poldrů a dopravní infr. o lokalizace – Český Rudolec, Dešná (Dančovice)

•

LN2 – střet záměru vodních nádrží, poldrů a technické infr. – nádrž, poldr kontra vedení VN, plynovod, ČOV o lokalizace – Český Rudolec, Dačice (Bílkov, Dačice), Horní Slatina

•

LN3 – střet záměru vodních nádrží, poldrů a prvků ÚSES – nádrž kontra ÚSES lesní biotop o lokalizace – Český Rudolec (N.Ves), Cizkrajov (D.Bolíkov), Dešná (Dančovice)

•

LN5 – střet záměru vodních nádrží, poldrů a PUPFL o lokalizace – Český Rudolec (Č.Rudolec, N.Ves), Cizkrajov (D.Bolíkov), Dešná (Dančovice)

•

LN8 – střet záměru vodních nádrží, poldrů a přírodních památek – nádrž kontra významný krajinný prvek registrovaný o lokalizace – Český Rudolec

•

LN9 – střet záměru vodních nádrží, poldrů a kulturních památek – nádrž kontra nemovitá kult. památka o lokalizace – Český Rudolec

•

LU2 – střet záměru zastavitelných ploch a technické infr. – zastavitelná plocha kontra vedení VN o lokalizace – obce Studená, Horní Meziříčko, Volfířov, Český Rudolec, Cizkrajov, Slavonice, Písečné, Dešná, Staré Hobzí, Červený Hrádek, Dačice, Budeč, Hříšice, Budíškovice

•

LU3 – střet záměru zastavitelných ploch a prvků ÚSES o lokalizace – obce Český Rudolec, Studená, Dačice, Peč, Cizkrajov, Staré Hobzí, Písečné, Červený Hrádek

•

LU4 – střet záměru zastavitelných ploch a záplavového území o lokalizace – Písečné (Písečné, Modletice), Dačice, Červený Hrádek, Český Rudolec (Markvarec), Studená (H.Pole), Slavonice

•

LU5 – střet záměru zastavitelných ploch a PUPFL vč. OP o lokalizace – obce Studená, Horní Němčice, Volfířov, Hříšice, Český Rudolec, Slavonice, Kostelní Vydří, Dačice, Cizkrajov, Staré Hobzí, Písečné, Budíškovice, Dobrohošť, Červený Hrádek, Heřmaneč

•

LU6 – střet záměru zastavitelných ploch a BPEJ I. a II. tř. ochrany o lokalizace – všechny obce

•

LU7 – střet záměru zastavitelných ploch a meliorací o lokalizace – obce Studená, Dešná, Báňovice, Třebětice, Budíškovice, Hříšice, Červený Hrádek, Dačice, Volfířov, Cizkrajov, Peč, Slavonice, Staré Hobzí

61


•

LU8 – střet záměru zastavitelných ploch a přírodních památek o lokalizace – Studená (Sumrakov, H.Bolíkov), Písečné

•

LU9 – střet záměru zastavitelných ploch a kulturních památek o lokalizace – Staré Hobzí (N.Dvory)

•

LU10 – střet záměru zastavitelných ploch a vodního zdroje (PHO) o lokalizace – Staré Hobzí

•

LG5 – střet záměru dobývacího prostoru a PUPFL o lokalizace - Studená

•

LK1 – střet záměru prvků ÚSES a dopravní infr. o lokalizace – Dačice (Dačice, V.Pěčín, M.Pěčín), Cizkrajov

•

LK11 – střet záměru prvků ÚSES a zastavěných ploch o lokalizace – obce Studená, Český Rudolec, Slavonice, Písečné, Dešná, Budíškovice, Horní Slatina, Dačice, Peč, Červený Hrádek

•

LK12 – střet záměru prvku ÚSES a chráněného ložiskového území o lokalizace - Dačice

D.1.7. OHROŽENÍ ÚZEMÍ •

riziko eroze zemědělské půdy o lokalizace - většina území (viz problémový výkres) o návrh řešení – prověřit a navrhnout protierozní opatření

•

riziko lokálních záplav – přívalové deště, stavby v záplavovém území o lokalizace - většina území (viz problémový výkres) o návrh řešení – navrhnout plochy nebo koridory pro protipovodňové opatření

•

zdroje znečišťování ovzduší – zhoršení životních podmínek o lokalizace – Dačice, Slavonice o návrh řešení – vytipovat plochy vhodné pro umístění alternativních zdrojů

•

staré ekologické zátěže – narušení ekologických hodnot o lokalizace - většina území (viz problémový výkres) o návrh řešení – prověřit a navrhnout asanaci ploch

•

poddolovaná území o lokalizace - většina území (viz problémový výkres) o návrh řešení – tyto plochy respektovat, případně navrhnout jejich asanaci

D.2. PROBLÉMY NADMÍSTNÍHO CHARAKTERU D.2.1. PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ •

zemědělská produkční krajina s minimem lesů a vodních ploch, oblast se sníženou ekologickou stabilitou – snížená biodiverzita o lokalizace – oblast obcí Dešná, Županovice, Báňovice, Třebětice, Budíškovice, Budeč o návrh řešení – navrhnout plochy vhodné k zalesnění, ke zvýšení podílu ploch trvalých travních porostů a krajinné zeleně, vodních ploch, navrhnout revitalizace regulovaných toků apod.

•

oblast s převahou nefunkčních prvků ÚSES o lokalizace – oblast obcí Dešná, Županovice, Báňovice o návrh řešení - prověřit funkčnost ÚSES, upravit, případně potvrdit jeho průběh a určit podmínky pro jeho realizaci

•

chybějící koordinace prvků ÚSES o lokalizace - většina území (viz. problémový výkres) o návrh řešení – prověřit a navrhnout návaznost prvků ÚSES

•

absence vymezení krajinného rázu na lokální úrovni o lokalizace – celé území o návrh řešení – stanovit regulativy pro novou zástavu, respektovat místa rozhledů, horizonty 62


•

ochrana půdy 1. třídy, nivní půdy o lokalizace – celé území o návrh řešení – prověřit stávající zastavitelné plochy, nenavrhovat zástavbu na nivní půdě a pokud možno nenavrhovat zástavbu v 1. třídě ochrany dle BPEJ

D.2.2. SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL •

úbytek obyvatel, vývoj věkové struktury – zhoršení sociodemografických podmínek o lokalizace – celé území o návrh řešení - navrhnout plochy pro bydlení v kvalitním životním prostředí, chátrající a nevyužívané objekty navrhnout na využití pro občanskou vybavenost, navrhnout přeložky inženýrských sítí, pokud omezují rozvoj obcí, řešit dobudování technické infrastruktury apod.

•

chybějící komunikační propojení – zvýšení propustnosti krajiny a obnovení propojení sídel, zvýšení počtu hraničních přechodů apod. o lokalizace – komunikace pro hraniční přechody: Dešná (Hluboká), Písečné, Slavonice (Maříž) o lokalizace – cyklotrasy a pěší trasy: Dačice (Dačice, P. Vydří, Lipolec), Peč (Urbaneč, Lidéřovice), Volfířov, Studená (Domašín), území podél řeky Mor. Dyje o návrh řešení – prověření a vymezení koridorů a ploch územních rezerv pro komunikace, respektovat stávající železnici, resp. prověřit umístění zastávek

•

chybějící veřejná infrastruktura – občanská vybavenost, sportoviště, vyšší školství, sociální a zdravotní služby o lokalizace – Dačice, Budeč, Županovice, Kostelní Vydří o návrh řešení - prověřit využití stávající občanské vybavenosti, navrhnout nové plochy obč. vybavenosti event. v podmínkách využití jiných funkčních ploch umožnit umisťování občanské vybavenosti

•

riziko zaplavení – záplavové území vodních toků a riziko zaplavení pod vodním dílem o lokalizace – Dačice, K. Vydří, Peč, Cizkrajov, S. Hobzí, Písečné, Hříšice, Č. Hrádek, Studená, H. Němčice, H. Meziříčko o návrh řešení - navrhnout plochy a koridory pro protipovodňová opatření, v zápl. území a na plochách s rizikem zaplavení pod vodním dílem nenavrhovat zastavitelné plochy

•

odstranit nedostatečně vyvinutý potenciál cestovního ruchu o lokalizace – celé území o návrh řešení – v podmínkách využití vhodných ploch s různým způsobem využití umožnit umísťování turistických ubytovacích zařízení, sportovních a rekreačních zařízení a služeb, prověřit a navrhnout využití chátrajících kulturních památek, prověřit další možnosti podpory cestovního ruchu, vytvořit pro něj podmínky, podpořit historické vazby a hodnoty regionu Jihozápadní Moravy, chátrající a nevyužívané objekty navrhnout na využití pro rekreační bydlení apod.

D.2.3. HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ •

nedostatek pracovních příležitostí, nízká podnikatelská aktivita, vysoká nezaměstnanost, vysoká dojížďka, periférnost území o lokalizace – celé území o návrh řešení - umožnit podnikání na vlastních pozemcích v zastavěném území návrhem ploch s rozdílným způsobem využití smíšených, navrhnout opuštěné a chátrající areály pro výrobní funkci nebo jako zařízení cestovního ruchu, omezit možnost zastavění výrobních ploch solárními kolektory, prověřit a navrhnout plochy výroby včetně infrastruktury

•

absence silnice I. třídy, dopravního napojení na silniční dopravní infrastrukturu ČR o lokalizace – Dačice, Peč, Cizkrajov, Slavonice, Č. Rudolec, Třebětice, Budíškovice, Dešná o návrh řešení – prověřit a případně vymezit koridory a plochy územních rezerv pro homogenizaci komunikace, pro obchvaty měst, řešit dopravní závady

63

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP DAČICE ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ÚPLNÁ AKTUALIZACE 2010 TEXTOVÁ ČÁST

Recommend Documents