ÚZEMNÍ PLÁN
POŘIZOVATEL:
MĚSTSKÝ ÚŘAD DOBŘÍŠ ODBOR VÝSTAVBY ÚŘAD ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ZPRACOVATEL:
IVAN PLICKA STUDIO s.r.o.
ČERVEN 2010
AUTORISACE Pořizovatel:
Městský úřad Dobříš, Odbor výstavby, Úřad územního plánování
Zpracovatel:
IVAN PLICKA STUDIO s.r.o.
Architektonicko-urbanistická část a koordinace:
Ing. arch. Ivan Plicka
Přírodní podmínky, životní prostředí a územní vazby:
Ing. Jan Dřevíkovský
Dopravní infrastruktura:
Ing. Václav Pivoňka
Technická infrastruktura
ONEGAST spol. s r.o. Ing. Jan Císař, Ing. Zdeněk Rauš
Vyhodnocení ZPF, vyhodnocení PUPFL:
Ing. Jan Dřevíkovský
AUTORISACE:
2
OBSAH TEXTOVÁ ČÁST A
Vymezení zastavěného území
5
Vymezení zastavěného území
B
Koncepce rozvoje území obce
5
Koncepce rozvoje území obce, koncepce ochrany a rozvoje jeho hodnot
C
Urbanistická koncepce
6
Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně
D
Koncepce veřejné infrastruktury
8
Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování
E
Koncepce uspořádání krajiny
11
Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů
F
Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití
16
Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití,) pokud je možno jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu
G
Vymezení veřejně prospěšných staveb
22
Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit, případně pro které lze uplatnit předkupní právo
H
Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb
22
Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo
I
Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování
23
Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti
J
Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití
23
Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačních plánů v rozsahu dle přílohy č.9 k vyhlášce 500/2006 Sb. v platném znění
K L
M N
Stanovení pořadí změn v území (etapizace) Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle §117 odst.1 stavebního zákona Údaje o územním plánu Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části
GRAFICKÁ ČÁST 1 2 3 4
Výkres základního členění území 1 : 5 000 Hlavní výkres 1 : 5 000 Výkres technické infrastruktury 1 : 10 000 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : 5 000
3
23 23
24 24
TEXTOVÁ ČÁST - ODŮVODNĚNÍ A
Vyhodnocení koordinace využívání území
25
Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem
B
Údaje o splnění zadání
26
Údaje o splnění zadání
C
Komplexní zdůvodnění přijatého řešení
26
Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území
D
Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území
43
Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo repektováno.
E
Vyhodnocení ZPF
43
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond
F
Vyhodnocení PUPFL
48
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa
GRAFICKÁ ČÁST - ODŮVODNĚNÍ 1 2 3 4 5 6 7 8
Koordinační výkres 1 : 5 000 Výkres širších vztahů 1 : 50 000 Výkres předpokládaných záborů ZPF a PUPFL 1 : 5 000 Výkres technické infrastruktury 1 : 2 000 - Borotice Výkres technické infrastruktury 1 : 2 000 – Dražetice Výkres technické infrastruktury 1 : 2 000 – Čelina Výkres technické infrastruktury 1 : 2 000 - Hubenov Výkres technické infrastruktury 1 : 2 000 - Cholín
4
A VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ V grafické části návrhu územního plánu Borotice – Výkres základního členění území, Hlavní výkres - je vymezena hranice zastavěného území obce (stav ke dni 31.12.2009).
B KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ Řešeným územím územního plánu je správní území obce Borotice, které tvoří katastrální území Borotice, katastrální území Čelina, katastrální území Dražetice II a katastrální území Hubenov. Celkový rozsah řešeného území je 1.907 ha.
KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT Hlavními zásadami koncepce rozvoje řešeného území jsou: důsledná obnova a udržení kvality původní, historické urbanistické struktury jednotlivých sídel i jedinečného charakteru volné krajiny v řešeném území, nezahušťování nadměrně zastavěného území jednotlivých sídel a logické doplnění stávající struktury zástavby novými rozvojovými lokalitami, vycházejícími z historického prostorového a funkčního uspořádání území. Sledována bude rehabilitace stávajících veřejných prostranství a uspokojivý standard nových veřejných prostranství, vymezených v zastavitelném území. Nová obytná zástavba bude řešena tak, aby byly splněny limitní hladiny hluku z dopravy dle nařízení vlády č.148/2006 Sb. a dle zákona č.258/2000 Sb.. Při rozvoji jednotlivých sídel bude respektován charakteristický krajinný ráz řešeného území. Důsledně bude chráněno nezastavěné a nezastavitelné území, zejména významný fenomén toku řeky Vltavy a k ní přiléhajících přírodních území. V řešeném území nebudou povolovány fotovoltaické elektrárny – s výjimkou střech objektů v plochách výroby a skladování a s výjimkou střech rodinných domů v plochách smíšených obytných. V řešeném území nebudou povolovány větrné elektrárny. Koncepce dopravní a technické infrastruktury vychází z dnešního stavu, potřeb zastavěného území a nároků nově vymezených rozvojových lokalit s cílem zajistit uspokojivý standard všem uživatelům řešeného území. Návrh považuje stávající veřejnou infrastrukturu – občanské vybavení za plošně stabilizovanou a vyhovující. V řešeném území se nacházejí poddolovaná území (vyznačena v grafické části odůvodnění – v Koordinačním výkresu) – pro případnou výstavbu v těchto územích je nutný expertní báňský posudek. Bez nutnosti změny územního plánu - po projednání dle platných právních předpisů – lze měnit využití území následujícím způsobem: plochy zemědělské na plochy lesní nebo na plochy vodní a vodohospodářské, plochy lesní na plochy zemědělské nebo na plochy vodní a vodohospodářské, plochy vodní a vodohospodářské na plochy zemědělské nebo na plochy lesní; podmínkou je, že se bude jednat o plochy rozlohou do 1 ha a v případě zemědělských ploch o třídy ochrany IV a V. V rámci pozemkových úprav lze bez nutnosti změny územního plánu - po projednání dle platných právních předpisů – měnit mimo zastavitelné území využití území u uvedených kultur následujícím způsobem: - z orné na zahradu, louku a pastvinu, vodní plochu, pozemek určený k plnění funkcí lesa; - ze zahrady na ornou, louku a pastvinu, vodní plochu, pozemek určený k plnění funkcí lesa; - z louky a pastviny na ornou, zahradu, vodní plochu, pozemek určený k plnění funkcí lesa; - z vodní plochy na ornou, zahradu, louku a pastvinu, pozemek určený k plnění funkcí lesa; - z pozemků určených k plnění funkcí lesa na ornou, zahradu, louku a pastvinu, vodní plochu; - pro zajištění přístupu k pozemkům je možné vybudovat účelové komunikace na orné půdě, zahradě, louce a pastvině, vodní ploše, pozemcích určených k plnění funkcí lesa. 5
C URBANISTICKÁ KONCEPCE ZÁKLADNÍ URBANISTICKÁ KONCEPCE Územní plán předpokládá přiměřené zahuštění stávajícího zastavěného území – bude se jednat o výstavbu rodinných domů na nezastavěných rozlehlejších zahradách. V Boroticích, Čelině, Dražeticích a Hubenově jsou vymezeny lokality pro vybudování místních čistíren odpadních vod, včetně nutných přístupových komunikací. Mimo vlastní sídla nebude dále rozvíjena zástavba ve volné krajině; důsledně bude chráněna volná krajina; nebudou v ní vznikat nové samoty, či nová ohniska osídlení; stávající samoty budou rozvíjeny pouze v rozsahu zastavěného území ve stavu ke dni 31.12.2009. Důsledně bude nezastavitelné území chráněno před dopady rekreace, přípustná je krátkodobá rekreace, využívající cyklistické a turistické trasy. Výstavba fotovoltaických elektráren, nebo větrných elektráren je v tomto území nepřípustná. Nové stavby dopravní a technické infrastruktury nesmí narušit stávající charakter tohoto území. BOROTICE Stávající zastavěné území bude doplněno rozvojovými lokalitami pro výstavbu rodinných domů. Tyto lokality vyplňují proluky uvnitř struktury zastavěného území (lokality BV1 a BV2), nebo rozvíjejí stávající strukturu zastavěného území logickým směrem (lokality BV3 a BV4); rozvoj lokality BV3 musí respektovat charakteristickou vedutu obce s dominantou kostela. ČELINA Stávající zastavěné území bude doplněno rozvojovými lokalitami pro výstavbu rodinných domů. Tyto lokality vyplňují proluky uvnitř struktury zastavěného území (lokality BV5, BV6 a BV7). DRAŽETICE Stávající zastavěné území bude doplněno rozvojovými lokalitami pro výstavbu rodinných domů. Tyto lokality vyplňují proluky uvnitř struktury zastavěného území (lokality BV9, BV10, BV12 a BV13), nebo doplňují stávající strukturu zastavěného území při jeho okraji (lokality BV8 a BV11). HUBENOV Územní plán nevymezuje žádné rozvojové lokality. CHOLÍN Územní plán nevymezuje žádné rozvojové lokality. Územní plán předpokládá další přiměřený rozvoj zástavby uvnitř stabilizovaných ploch pro bydlení rekreační.
Pro následující plochy je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování: - lokalita BV3.
6
ZASTAVITELNÉ PLOCHY: lokalita BV 1 BV 2 BV 3 BV 4 BV 5 BV 6 BV 7 BV 8 BV 9 BV 10 BV 11 BV 12 BV 13 TI 1 TI 2 TI 3 TI 4
plocha (m2) 6.540,7 5.382 17.743,2 4.943 2.595 1.746 2.389,7 1.949 5.850 1.250,2 4.162 1.325 1.307 711,8 321,6 828,2 786
způsob využití plochy smíšené obytné – bydlení venkovské plochy smíšené obytné – bydlení venkovské plochy smíšené obytné – bydlení venkovské plochy smíšené obytné – bydlení venkovské plochy smíšené obytné – bydlení venkovské plochy smíšené obytné – bydlení venkovské plochy smíšené obytné – bydlení venkovské plochy smíšené obytné – bydlení venkovské plochy smíšené obytné – bydlení venkovské plochy smíšené obytné – bydlení venkovské plochy smíšené obytné – bydlení venkovské plochy smíšené obytné – bydlení venkovské plochy smíšené obytné – bydlení venkovské plochy technické infrastruktury plochy technické infrastruktury plochy technické infrastruktury plochy technické infrastruktury
poznámka
nutno pořídit územní studii
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA: Územní plán považuje za stabilizované vedení tras silnic III. třídy i systém místních a účelových komunikací. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA: Stávající technická infrastruktura, zejména její viditelná nadzemní součást, odpovídá době svého vzniku a bývalým požadavkům a podmínkám, podle nichž byla zakládána a později často živelně rozšiřována. V současném územním plánu je návrh technické infrastruktury veden snahou o dosažení co možná nejmenších negativních dopadů na okolní prostředí. Z převážné části se jedná o výstavbu podzemních inženýrských sítí a zařízení. Trasy sledují současné komunikace, v nových rozvojových plochách budou přizpůsobeny urbanisticko-architektonickému návrhu zástavby. Pokud jde výjimečně o návrh nadzemního zařízení technického vybavení, je nezbytné při jednání s jeho budoucím vlastníkem a provozovatelem hledat dohodu o takovém řešení, které by nebylo výsledkem pouhých technických a ekonomických požadavků. Z hlediska podzemního urbanismu technické infrastruktury bude nutné v rozvojových plochách dbát na odpovědné dodržování podmínek normy, která řeší prostorovou úpravu vedení a zařízení technické infrastruktury.
SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ KRAJINA - NÁVRH OPATŘENÍ Pro zachování a posílení vysoké krajinářské hodnoty zájmového území je nutná ochrana veškeré stávající krajinné zeleně a doplňování liniové zeleně podél komunikací a vodotečí. Důležitá je ochrana všech významných krajinných prvků a jejich doplňování. Opatření: • Všechny nové rozvojové stavební záměry, především mimo zastavěné území, budou posouzeny z hlediska vlivu na krajinný ráz ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
7
• •
Pro všechny výsadby krajinné zeleně používat výhradně původní přirozené druhy rostlin. Směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady.
ZELEŇ V SÍDLE - NÁVRH OPATŘENÍ Součástí návrhu rozvojových ploch je požadované zastoupení zeleně. Při zakládání nových ploch zeleně i při úpravách stávajících ploch sídelní zeleně je zapotřebí preferovat původní druhy dřevin. Jedná se především o následující druhy: dub zimní (Quercus petraea) habr obecný (Carpinus betulas), lípa srdčitá (Tilia cordata), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), buk (Fagus sylvatica), v nižších polohách v údolí Vltavy též dub letní (Q. robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus) a javor mléč (A. platanoides). Pro výsadby zeleně pronikající do otevřené krajiny, jako je zeleň podél komunikací a doprovodná zeleň vodních toků a ploch je možné využívat pouze původní přirozené druhy rostlin dle daného stanoviště. Opatření: • U všech rozvojových ploch dodržovat minimální zastoupení zeleně navržené územním plánem. • Při výsadbách zeleně preferovat původní přirozené druhy rostlin. • Směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady.
D KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY NÁVRH KONCEPCE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Zásady uspořádání dopravní infrastruktury jsou vyjádřeny v Hlavním výkrese. SILNIČNÍ AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA Územní plán obce považuje trasy silnice II/102 a II/119 a další navazující trasy silnic III. třídy – III/10221, III/10222, III/10223 a III/10224 procházející správním územím obce za dlouhodobě stabilizované. Případné úpravy je možné očekávat pouze v návaznosti na případnou přestavbu hlavních silničních tras či významnější stavební počiny v území, v rámci běžné silniční údržby budou trasy silnice II/102 a II/119 postupně upravovány pro vedení návrhové kategorie S 7,5/60, trasy výše uvedených silnic III. třídy pak případně pro vedení návrhové kategorie S 6,5/50. SÍŤ MÍSTNÍCH A ÚČELOVÝCH KOMUNIKACÍ, PĚŠÍ A CYKLISTICKÉ TRASY Průjezdní úseky silnic II. a III. třídy představují páteřní komunikační trasy celého řešeného správního území obce, na které jsou připojeny další místní a účelové komunikace zajišťující propojení jednotlivých částí správního území, dále až dopravní obsluhu každého jednotlivého objektu a jednotlivých obhospodařovaných ploch a pozemků. Územní plán považuje za stabilizovanou stávající systém místních a účelových komunikací procházejících správním území obce. Komunikační dostupnost rozvojových lokalit je zajištěna buď prostřednictvím vazeb na stávající komunikační skelet obce nebo návrhem nových místních komunikací. Nově navrhované pozemky veřejných prostranství budou respektovat příslušná ustanovení §22 vyhlášky MMR ČR č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Navrhované místní komunikace zajišťující komunikační dostupnost a obsluhu nových rozvojových lokalit zástavby obce budou navrženy buď jako obslužné komunikace funkční skupiny C, v kategorii MO7/30(20) s oboustrannými chodníky šířky nejméně 2x2,0m, případně jako komunikace pro smíšený provoz
8
funkční skupiny D1 - obytné ulice – navrhované v souladu s technickými podmínkami TP103 pro jejich navrhování v šířce uličního prostoru nejméně 8,0m mezi hranicemi protilehlých pozemků. Územní plán považuje stávající systém turisticky značených tras procházejících správním územím obce za stabilizovaný. ZÁJMY VODNÍ DOPRAVY Územní plán obce nepředpokládá žádné územní nároky vyplývající se zájmů vodní dopravy. OBSLUHA ÚZEMÍ PROSTŘEDKY HROMADNÉ DOPRAVY Územní plán považuje za stabilizovaný stávající systém obsluhy správního území obce prostředky hromadné dopravy za stabilizovaný. OBJEKTY DOPRAVNÍ VYBAVENOSTI Pro krytí potřeb dopravy v klidu u nově navrhovaných objektů bydlení, vybavenosti a případné další funkce, je třeba postupovat důsledně podle skutečně navrhovaných kapacit objektů v souladu s vyhláškou MMR ČR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, a postupy stanovenými v příslušných částech ČSN 736110.
NÁVRH KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Zásady uspořádání technické infrastruktury jsou vyjádřeny ve výkresu technické infrastruktury, který zahrnuje vedení a zařízení vodního hospodářství, zásobování plynem a teplem, energetiky a telekomunikací. VÝČET NOVÝCH STAVEB TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Navrhované stavby technické infrastruktury jsou nové investice, které souvisejí s plánovaným rozvojem výstavby v lokalitách podle příslušného funkčního využití území. Jsou to inženýrské sítě, navržené pro zásobování jednotlivých rozvojových lokalit podle urbanistického návrhu, napojené v nejbližších místech na stávající dostupnou infrastrukturu podle zákresu v grafických přílohách, včetně doplňujících sítí elektronických komunikací a veřejného osvětlení. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA V RÁMCI ZASTAVITELNÝCH PLOCH V územním plánu je na základě urbanistického návrhu rozvoje území navržena možnost zásobování nových objektů v plochách vymezených k zástavbě, s napojením v nejbližších místech na stávající dostupnou infrastrukturu. Navrhované sítě jsou zobrazeny v grafických přílohách většinou podél hranic jednotlivých rozvojových lokalit. Vnitřní území rozvojových ploch není návrhem detailně řešeno a bude předmětem navazujících stupňů projektové dokumentace po zpracování podrobnějšího urbanistickoarchitektonického návrhu zástavby. V některých rozvojových plochách (BV3, BV11) jsou vedeny trasy stávajících inženýrských sítí – nadzemního vedení VN 22 kV. Zde jsou možné dvě alternativy řešení – buď trasy v území ponechat jako věcná břemena a budoucí zástavbu jejich průběhu a ochranným resp. bezpečnostním pásmům přizpůsobit nebo je v příslušném úseku pro uvolnění území přeložit. Konkrétní způsob bude nutno posoudit spolu s provozovatelem vedení v průběhu zpracování podrobnější dokumentace pro předmětné lokality na základě technicko – ekonomické rozvahy a v souvislosti s požadavky na celkový způsob využití plochy.
9
POPIS NAVRHOVANÉ KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Problematika vodního hospodářství je v porovnání s PRVK Územním plánem aktualizována a doplněna. Podle studie, zpracované Projektovou kanceláří Ing.Bohumila Hrušy v říjnu 2005, je oproti PRVK v sídlech Borotice, Dražetice, Čelina a Hubenov navržena splašková kanalizace včetně ČOV. Návrh nového vodního zdroje a skupinového vodovodu Hubenov – Borotice – Nový Knín a Borotice – Dobříš, zmíněný ve Změně 2008 PRVK, nebyl v době pořizování Územního plánu konkrétně rozpracován. V časovém horizontu návrhového období ÚPN se jeví jeho realizace jako nereálná. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Z výše uvedených důvodů je v konceptu územního plánu na základě urbanistického návrhu rozvoje obce navrženo zásobování nových objektů v plochách vymezených k zástavbě z individuálních zdrojů – domovních studní. ODKANALIZOVÁNÍ, LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD Splaškové vody z objektů v rozvojových plochách budou odváděny novou splaškovou kanalizací do nejbližších projektovaných stok splaškového kanalizačního systému obce a dále do ČOV. Jednotná kanalizace není v návrhu rozvoje přípustná. Základním předpokladem pro odvádění dešťových vod je podmínka, že odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území zůstanou srovnatelné se stavem před výstavbou, tj. změnou v území nesmí za deště docházet ke zhoršení průtokových poměrů v toku. Při nakládání s dešťovými vodami v nových rozvojových lokalitách bude respektováno ustanovení § 20 odst. 5)c) vyhlášky MMR č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. ENERGETIKA – ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Pro zajištění příkonu pro obytnou výstavbu v rozvojových lokalitách podle urbanistického návrhu rozvoje a posílení distribuce nejsou navržena žádná nová vedení a zařízení primerní sítě VN. Stávající trafostanice zajistí zásobování elektrickou energií nových rozvojových lokalit včetně posílení stávající zástavby. Výkonově vyčerpané trafostanice budou v případě požadavků na zvýšení příkonu rekonstruovány. V rozvojových lokalitách bude zřízena nová kabelová síť NN. V některých oblastech současné zástavby bude stávající síť NN rekonstruována. Konkrétní požadavky na zajištění příkonu budou projednány s dodavatelem energie a provozovatelem energetických zařízení. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM A PLYNEM Plyn zatím v obci zaveden není. Vzhledem k rozlehlosti obce a ke skladbě případných odběratelů (většinou obyvatelstvo) je obtížné prokázat ekonomickou efektivnost gazifikace. Návrh vytápění je proto orientován na kombinaci využití různých jiných druhů energií - výhledově budou topeniště na uhelná paliva rušena a zásobování teplem bude převáděno na bázi kombinace jiných zdrojů energie elektrického akumulačního hybridního nebo přímotopného vytápění, zkapalněných topných plynů, dřeva apod. Některé samostatně stojící objekty mohou být vytápěny biologickým palivem ve speciálních ekologických kotlích (dřevo, piliny). Vzhledem k charakteru území by mělo být v maximální míře užíváno alternativní energie (tepelná čerpadla, sluneční energie atp.). SPOJE – TELEKOMUNIKACE, RADIORELÉOVÉ TRASY Jednotná telefonní síť bude postupně rozšiřována. Požadavky na zajištění dalších telefonních linek budou řešeny individuálně s konkrétními investory nových objektů postupně po vypracování podrobných investičních záměrů, s využitím ponechaných rezerv v kabelové síti, s použitím vysokofrekvenčních
10
technologií atp. Ochranná pásma všech telekomunikačních zařízení je nutno v rozvojových lokalitách respektovat. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Stávající koncepce nakládání s odpady se nemění.
KONCEPCE OBČANSKÉHO VYBAVENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Zásady uspořádání občanského vybavení veřejné infrastruktury jsou vyjádřeny v Hlavním výkresu. Návrh územního plánu považuje stávající veřejnou infrastrukturu – občanské vybavení za plošně stabilizovanou.
KONCEPCE VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Zásady uspořádání veřejných prostranství jsou vyjádřeny v Hlavním výkresu. Územní plán klade velký význam na uspokojivý standard veřejných prostranství, který je určujícím pro celkový obytný standard území; územní plán potvrzuje stávající hlavní veřejná prostranství. Územní plán předpokládá, že bude pozornost bude věnována obnově stávajících veřejných prostranství. V rámci regulativů pro jednotlivé rozvojové lokality jsou stanoveny rovněž základní podmínky pro vznik kvalitních veřejných prostranství v těchto nových urbanistických strukturách.
E KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Územní plán zachovává současný hodnotný charakter zdejší krajiny. Především se jedná o zachování charakteristických přírodních hodnot území, kterými jsou především (kromě terénu) hojnost rozptýlené krajinné zeleně a lesních porostů a remízů. Významnou hodnotou a charakteristikou zdejší krajiny jsou hodnoty kulturní krajiny zemědělského charakteru, historické cesty, stromořadí a aleje, významné pohledové osy a přírodní dominanty. Územní plán využívá pro rozvoj především plochy v současně zastavěném území a takové plochy, které nezpochybnitelně navazují na již zastavěné území, které jsou vhodné k zastavění a nevytváření nevhodný zásah do volné krajiny. Územním plánem nejsou navrhovány žádné nové plochy pro využití jež by znamenalo vytváření nových nevhodných dominant v území. Územní plán zachovává současné využití krajiny s ohledem na funkce krajiny jako jsou: ekologická, hospodářská, vodohospodářská, lesnická a dále jako mimolesní zeleň, trvalé travní porosty a vodní toky. USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Územní plán řeší využití území tak aby nenarušil hodnoty krajiny a jejího uspořádání. Rozvojové plochy jsou řešeny tak aby nenarušovaly obhospodařování zemědělské půdy a aby nedošlo ke kolizím ve
11
využívání krajiny a nebyl narušen hodnotný krajinný ráz řešeného území. Návrh ÚP vymezuje plochy s rozdílným využitím v nezastavitelném území a stanovuje podmínky pro změny jejich využití viz kapitola F. Jedná se o: plochy vodní; plochy zemědělské; plochy lesní.
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Do jihovýchodního okraje zájmového území zasahuje dle ÚAP nadregionální biokoridor NRBK 60 „Štěchovice – Hluboká obora“. V řešeném území jsou vymezeny části os tohoto biokoridoru typu T (prochází převážně po jižních svazích údolí Vltavy) a typu V (prochází tokem Vltavy). V zájmovém území jsou vymezena dále dle ÚAP dvě regionální biocentra: RBC 1391 „Pod skálou“ v severozápadním cípu území a RBC 1463 „Hájek“ v jižní části území v ose nadregionálního biokoridoru NRBK 60 „Štěchovice – Hluboká obora“. Tato regionální biocentra jsou propojena regionálními biokoridory: RBK 1213 „Pod skálou – Holcovka“ (v zájmovém území jen nepatrná část v severovýchodním cípu území), RBK 1214 „Pod skálou – Hájek“ (prochází při západní hranici řešeného území obce a částečně i mimo) a RBK 1215 „Pod klackama – RK 1214“ jež zasahuje na území obce Borotice jen nepatrně v jižní části území. V rámci ÚP obce Borotice byl v zájmovém území vymezen lokální ÚSES. Prvky lokálního ÚSES byly vymezeny dle již dříve zpracovaných generelů. Lokální systém byl upraven s ohledem na existenci prvků ÚSES regionálního a nadregionálního významu dle ÚAP a skutečnost, že na řešeném území obce se stýkají tři generely ÚSES zpracované v období 1992 až 1995, kdy ještě nebyla sjednocena metodika zpracování generelů ÚSES. V území je vymezeno celkem dvacet jedna lokálních biocenter, z toho pět vložených do regionálního biokoridoru a tři vložené do nadregionálního biokoridoru. Některá lokální biocentra jsou zčásti vymezena v řešeném území a z části leží mimo řešené území, kde nejsou tato biocentra přesně vymezena. Všechna biocentra jsou jak je již výše uvedeno vymezena v souladu s plánem a generely ÚSES a ÚAP. Největší změna v lokalizaci biocenter a vedení tras biokoridorů je v plochách regionálního a nadregionálního ÚSES a jeho těsném okolí. Další větší změny především vedení tras biokoridorů jsou v prostorech kde hraničí území řešená generely ÚSES. Prvky ÚSES jsou lokalizovány se snahou o bezkolizní průběh s nadějí na plnou funkčnost v budoucnosti. Plán ÚSES je řešen tak aby byly splněny maximální a minimální doporučené rozměry prvků ÚSES. Délka lokálních biokoridorů nepřesahuje 2 000 m, jejich šířka je minimálně 15 m, kromě úseku, který prochází zastavěným územ sídla Čelina, kde nejsou dostatečné prostorové možnosti pro vymezení plnohodnotného lokálního biokoridoru. Významnou součástí ÚSES jsou interakční prvky, které zprostředkovávají příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní ekologicky méně stabilní krajinu. Pro vymezení interakčních prvků byly využity plochy s vyšším stupněm ekologické stability v plochách zemědělské půdy, často drobné vodní toky (VKP), remízky a lesní lemy. Na pozemcích, které jsou zahrnuty do územního systému ekologické stability nesmí dojít ke snížení současného stupně ekologické stability. V grafické části dokumentace územního plánu jsou zakresleny plochy lokálního ÚSES a interakční prvky.
12
TABULKA BIOCENTER: Biocentrum Plocha [ha] RBC 1391 136,66
STG
Vymezení biocentra, parcelní číslo
2AB3, 3A3, 3AB3, 3B4 2AB1, 2AB2, 2B3
434/1 část, 440, 448
RBC 1463
33,55
445/2, 448/1, 448/2, 451/2 část, 458/1 část, 458/2, 470, 471, 473, 474, 475, 477, 482/1, 482/2, 482/3, 486/1, 486/2, 489, 491 434/7 část, v k.ú. Borotice
LBC 1
5,45
3AB3
LBC 2 LBC 3
4,13 4,00
LBC 4
4,48
3AB3, 3AB4 3AB4, 3AB3, 4AB3, 4AB4 2AB3, 2B3
LBC 5
4,61
2A3, 2AB3-4
LBC 6
3,31
2BC4, 2BC3
99, 100 část v k.ú. Borotice, 327 v k.ú. Hubenov
LBC 7
3,09
2AB3, 2BC3
LBC 8
4,08
2AB2
LBC 9
5,92
2AB1, 2AB3
LBC 10
4,32
2A2
LBC 11 LBC 12
3,71 3,28
4AB3 4AB3-4
449, 450, 451, 453, 455/2, 483/1, ../2, 485, 486/1, 496/1 část, 597 část v k.ú. Hubenov 527/1, ../2, 530, 531, 532/2, ../4, 540 část, 546, 551/2 511, 532/3, 536, 562, 563/1 část na k.ú. Hubenov 237/1, ../2, 247, 248, 249, 252/1, ../2, 254/3, 271, 272 část 401/2 část, 402/1, ../3, ../4 777/1 část, ../2, ../3, ../6, ../8 část na k.ú. Dražetice II 766, 769/1 část 564, 566/2, ../3, 568, 569, 571 Vymezení biocentra, parcelní číslo
434/3 část 430 část 192/2, ../3,.. /4,.. /5,.. /6, 198/1,.. /2, 199, 201/1, ../2, 209/1, ../2, 213, 222/5, 464, 465/1, ../2, ../3, ../4, ../5, 467/1, 472 137/3 na k.ú. Borotice
LBC 13 4,20 LBC 14 4,27 Biocentrum Plocha [ha] LBC 15 3,00
2B3, 2BD3 2A3 STG
LBC 16 LBC 17
7,21 5,06
2AB1, 2AB2 3B3, 3BD3
71/11, 80, 81/2, ../4, ../6, ../7, 82 část, 87, 90, 91 458/2 část, 908/1 část 357/1 v k.ú. Čelina
LBC 18
3,29
LBC 19 LBC 20 LBC 21
3,97 3,63 6,02
2AB3, 2B4, 3BC3 3B4, 3B3 2AB3 3B3
298/1 část, 370, 374 část, 392/1, ../2, 394, 398/1 část, 880 část 776 na k.ú. Čelina 779 část na k.ú. Čelina 191 část, 197 část na k.ú. Čelina
2BC4, 2BC3
13
Katastrální území Borotice Čelina
Borotice, Kozí Hory Borotice Borotice Borotice
Homole, Borotice, Drevníky Borotice, Hubenov, Drevníky Hubenov, Županovice Hubenov Hubenov, Županovice Hubenov Borotice Dražetice II, Chramiště Čelina Čelina Katastrální území Hubenov Čelina Čelina, Prostřední Lhota Čelina Čelina, Libčice Čelina, Libčice Čelina, Prostřední Lhota
Pro funkční využití ploch biocenter je : - přípustné: • současné využití; • využití zajišťující přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám; • jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu; změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES; • revitalizace vodních toků je žádoucí - podmíněné: • pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářské zařízení, ČOV atd.; umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biocentra; - nepřípustné: • změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES; • jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost biocenter nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do nich; • rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, úpravy toků, intenzifikace obhospodařování, odlesňování, těžba nerostných surovin apod., mimo činnosti podmíněné; Pro funkční využití ploch biokoridorů je: - přípustné: • současné využití • využití zajišťující vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extenzivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extenzivní sady, lesy apod.), případně rekreační plochy přírodního charakteru; • jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu; přitom změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES; • Revitalizace vodních toků je žádoucí. - podmíněné: • pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby křížící biokoridor pokud možno kolmo, vodohospodářské zařízení, ČOV atd.; umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru; - nepřípustné : • změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru; • jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily územní ochranu a založení chybějících částí biokoridorů, rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, úpravy toků, intenzifikace obhospodařování, odlesňování, těžba nerostných surovin apod., mimo činností podmíněných.
PROPUSTNOST KRAJINY Územní plán neřeší nové polní a pěší cesty v krajině ovšem zachovává současnou cestní síť. Územní plán považuje za stabilizovanou stávající turisticky značené pěší a cyklo trasy procházející správním územím..
14
V rámci dalšího rozvoje území je nepřípustné další scelování pozemků zemědělské půdy a další rušení polních cest. Je též zapotřebí zachovat veřejný průchod krajinou a neuzavírat cesty v krajině pro pěší a cyklistickou veřejnost. Pro propustnost krajiny je : - přípustné: • současné využití; • omezení provozu motorových vozidel po účelových zemědělských cestách; • případné doplnění sítě polních cest v rámci pozemkových úprav; • realizace cyklostezek; - podmíněné: • pouze ve výjimečných případech omezení přístupnosti do volné krajiny, případně zrušení cest pouze s náhradním řešením propustnosti krajiny; - nepřípustné: • uzavírání cest pro veřejnost s výjimkou motorových vozidel; • rušení cest bez náhradního řešení;
PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Využití území dle územního plánu nezvyšuje erozní ohrožení půd v území. Naopak vymezení ÚSES a zvýšení podílu trvalé zeleně je faktorem významně snižujícím erozní ohrožení pozemků. Pro omezení eroze krajiny je : - přípustné: • zvyšování podílu trvalých travních porostů; • zakládání porostů krajinné zeleně; • členění velkých celků zemědělské půdy; - nepřípustné: • další scelování pozemků orné půdy; • likvidace či poškozování porostů krajinné zeleně; • zvyšování podílu orné půdy (zorňování existujících ploch travních porostů); • poškozování břehových porostů a nevhodné úpravy toků (napřimování, zatrubňování a pod.)
OPATŘENÍ PROTI POVODNÍM Základním opatřením proti povodním je zadržování vody v krajině. Toto spočívá mimo jiné v zachování volných prostor v údolních nivách vodních toků pro povodňové rozlivy, revitalizace vodních toků a zvyšování zastoupení trvalé vegetace v krajině. Významnými opatřeními v daném území může být též zachování a údržba menších vodních nádrží přírodního charakteru a realizace ÚSES.
OPATŘENÍ PRO OBNOVU A ZVYŠOVÁNÍ EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY Nejvýznamnějším opatřením pro obnovu a zvyšování ekologické stability krajiny je realizace územním plánem vymezených prvků ÚSES a jejich ochrana. Dalším významným opatřením je revitalizace vodních toků v území.
15
KONCEPCE REKREAČNÍHO VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY Řešené území je krajinářsky cenným územím. Zdejší hodnotná a zajímavá krajina má silné předpoklady pro rekreační a turistické využití území. Zdejší krajina je vhodná pro pěší a cyklistickou turistiku a pro rozvoj agroturistiky. Agroturistické aktivity mohou být vhodným rozvojovým využitím území.
DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ Územní plán nepředpokládá využití území pro těžební činnosti.
F STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ NA FUNKČNÍ PLOCHY, PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ FUNKČNÍ REGULATIVY – LEGENDA HLAVNÍHO URBANISTICKÉHO VÝKRESU Správní území obce (řešené území) je členěno na jednotlivé polyfunkční plochy – stabilizované plochy (stávající, zastavěné) a plochy změn (navrhované, zastavitelné). Pro jednotlivé plochy je stanovena následujícími definicemi legendy hlavního urbanistického výkresu základní funkční regulace. Podrobnější regulace pro jednotlivé navrhované lokality je uvedena v druhé polovině této kapitoly.
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – BYDLENÍ VENKOVSKÉ Hlavní funkční využití: stavby pro bydlení. Přípustné funkční využití: školská zařízení, kulturní zařízení, sportovní zařízení, zdravotnická a sociální zařízení, církevní zařízení, malá ubytovací zařízení (do kapacity 20 lůžek), zařízení veřejného stravování, obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 100 m2 hrubé podlažní plochy), při rodinných domech stavby pro drobné zemědělské hospodaření. Podmíněně přípustné funkční využití: ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek), obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 250 m2 hrubé podlažní plochy), stavby pro zemědělské hospodaření. Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí narušit stávající charakter území a nesmí snižovat svým provozem obytný standard území. PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – BYDLENÍ REKREAČNÍ Hlavní funkční využití: rekreační zařízení pro individuální, případně hromadnou rekreaci (tábořiště, autokempink, ubytovací zařízení do kapacity 20 lůžek). Přípustné funkční využití: sportovní zařízení, drobné pěstební plochy pro pěstování ovoce, zeleniny a okrasných rostlin. Podmíněně přípustné funkční využití: stavby pro bydlení, ubytovací zařízení (do kapacity 100 lůžek), obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 500 m2 hrubé podlažní plochy). Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí narušit stávající charakter území a nesmí snižovat svým provozem obytný standard území.
16
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – VEŘEJNÉ VYBAVENÍ Hlavní funkční využití: zařízení veřejné správy, školská zařízení, zdravotnická zařízení, sociální zařízení, kulturní zařízení, církevní zařízení. Přípustné funkční využití: stavby pro bydlení. Podmíněně přípustné funkční využití: ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek), obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 250 m2 hrubé podlažní plochy). Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím a nesmí narušit stávající charakter území. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – SPORT A REKREACE Hlavní funkční využití: sportovní zařízení. Přípustné funkční využití: stavby pro bydlení, ubytovací zařízení (do kapacity 100 lůžek). Podmíněně přípustné funkční využití: (do kapacity 200 lůžek), obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 250 m2 hrubé podlažní plochy). Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím a nesmí narušit stávající charakter území. PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – VÝROBA NERUŠÍCÍ, OBCHOD, SLUŽBY Hlavní funkční využití: stavby a zařízení pro výrobu nerušící, obchod a služby, plochy a zařízení pro skladování, stavby pro administrativu; maximální velikost jedné provozní jednotky: 1.000 m2 hrubé podlažní plochy; nerušící výrobou, obchodem a službami se rozumí taková výroba, obchod a služby, kdy negativní účinky a vlivy staveb a jejich zařízení nenarušují provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nezhoršují životní prostředí ve stavbách a v okolí jejich dosahu nad přípustnou míru; míra negativních účinků a vlivů a způsob jejich omezení musí být přiměřeně prokázány v dokumentaci pro územní řízení, popř. v projektové dokumentaci pro stavební povolení, a ověřeny po dokončení stavby měřením před vydáním kolaudačního rozhodnutí. Přípustné funkční využití: stavby pro bydlení, ubytovací zařízení (do kapacity 100 lůžek), zařízení veřejného stravování, čerpací stanice pohonných hmot. Podmíněně přípustné funkční využití: obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 2.500 m2 hrubé podlažní plochy jedné provozní jednotky). Podmínkou je, že nesmí narušit stávající charakter území. PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ - ZEMĚDĚLSKÉ HOSPODAŘENÍ Hlavní funkční využití: stavby a zařízení pro zemědělské hospodaření, plochy a zařízení pro skladování plodin, hnojiv a chemických přípravků pro zemědělství, manipulační plochy, stavby a zařízení pro provoz a údržbu, veterinární zařízení. Přípustné funkční využití: stavby pro bydlení, ubytovací zařízení (do kapacity 100 lůžek), zařízení veřejného stravování, čerpací stanice pohonných hmot. Podmíněně přípustné funkční využití: obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 2.500 m2 hrubé podlažní plochy). Podmínkou je, že nesmí narušit stávající charakter území. PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Hlavní funkční využití: stavby a zařízení technické infrastruktury (zásobování vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod, zásobování plynem, zásobování teplem, zásobování elektrickou energií, telekomunikace). Přípustné funkční využití: stavby pro bydlení. Podmíněně přípustné funkční využití: obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 250 m2 hrubé podlažní plochy). Podmínkou je, že nesmí narušit stávající charakter území. PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Hlavní funkční využití: nezastavitelné plochy veřejných prostranství bez omezení přístupu. Přípustné funkční využití: drobné stavby veřejného mobiliáře.
17
Podmíněně přípustné funkční využití: drobné stavby obchodu a služeb. Podmínkou je, že nesmí narušit stávající charakter území. PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ – PLOCHY PARKŮ, VEŘEJNÉ ZELENĚ Hlavní funkční využití: záměrně založené, případně záměrně dotvořené plochy zeleně. Přípustné funkční využití: drobné zahradní stavby, stavby a zařízení pro provoz a údržbu dané plochy. Podmíněně přípustné funkční využití: drobné sportovní a rekreační zařízení. Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí narušit stávající charakter území a nesmí snižovat svým provozem obytný standard území. PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ Hlavní funkční využití: zemědělský půdní fond (ZPF). Přípustné funkční využití: stavby a zařízení pro provoz a údržbu dané plochy; technická infrastruktura. Podmíněně přípustné funkční využití: -. PLOCHY LESNÍ Hlavní funkční využití: pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL). Přípustné funkční využití: stavby a zařízení pro provoz a údržbu dané plochy; technická infrastruktura. Podmíněně přípustné funkční využití: -. PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ Hlavní funkční využití: vodní plochy a vodní toky. Přípustné funkční využití: stavby a zařízení pro provoz a údržbu dané plochy; technická infrastruktura. Podmíněně přípustné funkční využití: -.
VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Územním plánem jsou navrženy následující zastavitelné plochy (viz Výkres základního členění území a Hlavní výkres). Lokalita BV1 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské (Borotice). Rozloha: 6.540,7 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; bude respektováno ochranné pásmo PUPFL 30 m (od hranice lesa). Lokalita BV2 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské (Borotice). Rozloha: 5.382 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; bude respektováno ochranné pásmo PUPFL 30 m (od hranice lesa). Lokalita je určena pro výstavbu jednoho rodinného domu.
18
Lokalita BV3 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské (Borotice). Rozloha: 17.743,2 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 30%, minimální zastoupení zeleně: 50%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.250 m2. V rámci schvalovacích řízení konkrétních jednotlivých staveb v lokalitě bude doložen vliv hluku z navazující stávající lokality (plochy výroby a skladování – výroba nerušící, obchod, služby) na navrhovanou obytnou zástavbu; nesmí být překročeny povolené limity hluku stanovené platnou legislativou (aktuálně Nařízením vlády č.148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací). Lokalita BV4 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské (Borotice). Rozloha: 4.943 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; lokalita bude od stávajícího sportovního areálu oddělena izolačním pásem zeleně (protihlukovou clonou); bude respektováno ochranné pásmo PUPFL 30 m (od hranice lesa). Lokalita BV5 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské (Čelina). Rozloha: 2.595 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2. Lokalita BV6 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské (Čelina). Rozloha: 1.746 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2. Zastavění lokality bude vycházet ze stávající parcelace. Lokalita je určena pro výstavbu jednoho rodinného domu. Lokalita BV7 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské (Čelina). Rozloha: 2.389,7 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2. Zastavění lokality bude vycházet ze stávající parcelace. Lokalita je určena pro výstavbu jednoho rodinného domu.
19
Lokalita BV8 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské (Dražetice II.). Rozloha: 1.949 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; bude respektováno ochranné pásmo PUPFL 30 m (od hranice lesa). Lokalita BV9 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské (Dražetice II.). Rozloha: 5.850 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2. Lokalita BV10 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské (Dražetice II.). Rozloha: 1.250,2 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2. Lokalita je určena pro výstavbu jednoho rodinného domu. Lokalita BV11 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské (Dražetice II.). Rozloha: 4.162 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2. Lokalita BV12 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské (Dražetice II.). Rozloha: 1.325 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2. Zastavění lokality bude vycházet ze stávající parcelace. Lokalita je určena pro výstavbu jednoho rodinného domu. Lokalita BV13 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské (Dražetice II.). Rozloha: 1.307 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2.
20
Zastavění lokality bude vycházet ze stávající parcelace. Lokalita je určena pro výstavbu jednoho rodinného domu. Lokalita TI1 Základní charakteristika lokality: plochy technické infrastruktury (Borotice). Rozloha: 711,8 m2. Doplňující funkční regulace: Čistírna odpadních vod, včetně přístupové cesty. Doplňující prostorová regulace: -. Pro realizaci ČOV bude užita taková technologie, aby ochranné pásmo ČOV nezasahovalo do zastavěných a zastavitelných ploch. Lokalita TI2 Základní charakteristika lokality: plochy technické infrastruktury (Čelina). Rozloha: 321,6 m2. Doplňující funkční regulace: Čistírna odpadních vod. Doplňující prostorová regulace: -. Pro realizaci ČOV bude užita taková technologie, aby ochranné pásmo ČOV nezasahovalo do zastavěných a zastavitelných ploch. Lokalita TI3 Základní charakteristika lokality: plochy technické infrastruktury (Dražetice II.). Rozloha: 828,2 m2. Doplňující funkční regulace: Čistírna odpadních vod, včetně přístupové cesty. Doplňující prostorová regulace: -. Pro realizaci ČOV bude užita taková technologie, aby ochranné pásmo ČOV nezasahovalo do zastavěných a zastavitelných ploch. Lokalita TI4 Základní charakteristika lokality: plochy technické infrastruktury (Hubenov). Rozloha: 786 m2. Doplňující funkční regulace: Čistírna odpadních vod, včetně přístupové cesty. Doplňující prostorová regulace: -. Pro realizaci ČOV bude užita taková technologie, aby ochranné pásmo ČOV nezasahovalo do zastavěných a zastavitelných ploch.
VYMEZENÍ PLOCH PŘESTAVBY Územním plánem nejsou navrženy žádné plochy přestavby.
21
G
VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB
VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY Územní plán navrhuje následující veřejně prospěšné stavby (VPS): TI1 TI2 TI3 TI4 TI01 TI02 TI03 TI04
lokalita pro ČOV, včetně přístupové cesty lokalita pro ČOV lokalita pro ČOV, včetně přístupové cesty lokalita pro ČOV, včetně přístupové cesty kanalizace a ČOV Borotice kanalizace a ČOV Dražetice kanalizace a ČOV Čelina (včetně ČS a výtlaku) kanalizace a ČOV Hubenov (včetně ČS a výtlaku)
Veřejně prospěšné stavby jsou znázorněny v grafické části územního plánu ve Výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací.
VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ Územní plán navrhuje následující veřejně prospěšná opatření: veškeré navrhované prvky ÚSES. Veřejně prospěšná opatření jsou znázorněna v grafické části územního plánu ve Výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací.
STAVBY A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU Územní plán nenavrhuje žádné stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu.
PLOCHY PRO ASANACI Územní plán nenavrhuje žádné plochy k asanaci.
H VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB Územní plán nenavrhuje žádné další veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo.
22
I
VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ
Podmínkou pro rozhodování o budoucím rozvoji následujících ploch (lokalit / skupin lokalit) je pořízení územní studie. Tyto územní studie budou pořízeny, schváleny pořizovatelem a data o nich budou vložena do evidence územně plánovacích činností nejpozději do 4 let od schválení územního plánu Borotice. 1) lokalita BV3.
J VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE POŘÍZENÍ A VYDÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH JEJICH VYUŽITÍ Územní plán nestanovuje žádné plochy (lokality / skupiny lokalit), v nichž podmínkou pro rozhodování o změnách využití je pořízení a vydání regulačního plánu.
K STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) Etapizace rozvoje jednotlivých ploch změn bude stanovena v rámci zpracování územních studií.
L VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT Územní plán stanovuje stavby, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt: jedná se o celkovou koncepci rozvoje lokality BV3 (územní studie) a veškeré objekty v lokalitě BV3.
23
M VYMEZENÍ STAVEB NEZPŮSOBILÝCH PRO ZKRÁCENÉ STAVEBNÍ ŘÍZENÍ PODLE §117 ODST.1 STAVEBNÍHO ZÁKONA Územní plán stanovuje stavby, jež jsou nezpůsobilé pro zkrácené stavební řízení podle §117 odst.1 Stavebního zákona: jedná se o veškeré objekty v lokalitě BV3.
N ÚDAJE O ÚZEMNÍM PLÁNU Návrh územního plánu Borotice sestává z textové části a z části grafické. Část textová má celkem 24 stran a sestává z následujících kapitol: A B C D E F G H I J K L M N
Vymezení zastavěného území Koncepce rozvoje území města Urbanistická koncepce Koncepce veřejné infrastruktury Koncepce uspořádání krajiny Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití Vymezení veřejně prospěšných staveb Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití Stanovení pořadí změn v území (etapizace) Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle §117 odst.1 stavebního zákona Údaje o územním plánu Část grafická obsahuje celkem 4 výkresy:
1 2 3 4
Výkres základního členění území 1 : 5 000 Hlavní výkres 1 : 5 000 Výkres technické infrastruktury 1 : 10 000 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : 5 000
24
ODŮVODNĚNÍ ÚVOD Pro správní území obce Borotice neexistuje žádná územně plánovací dokumentace ani územně plánovací podklad. Územní plán je zpracován na základě Zadání územního plánu Borotice, které bylo projednáno a schváleno v roce 2009 (usnesení zastupitelstva obce č.VII/3 ze dne 1.7.2009). Řešeným územím územního plánu je správní území obce Borotice (katastrální území Borotice, katastrální území Čelina, katastrální území Dražetice II a katastrální území Hubenov). Celkový rozsah řešeného území je 1.907 ha. Nový územní plán Borotice se stane pro státní správu a především pro samosprávu základním nástrojem řízení územního rozvoje a ekologicky únosného využívání území, dokumentem, jenž bude uspokojivým a dostatečným podkladem pro koncepční rozhodování o budoucnosti obce Hlavními požadavky jsou: stanovení podmínek pro důslednou obnovu a udržení kvality původní, historické urbanistické struktury i volné krajiny, rehabilitace veřejných prostor (střed obce, hlavní průjezdní ulice, místní uliční síť), vymezení rozvojových ploch, vymezení veřejně prospěšných staveb, stanovení zásad šetrného využívání území a jeho trvale udržitelného rozvoje, promítnutí požadavků na ochranu a tvorbu životního prostředí v zastavěném území i mimo zastavěné území, stanovení základní koncepce dopravní a technické infrastruktury; to vše i z hlediska harmonického začlenění obce do okolní krajiny. Při rozvoji nových území je nutno vycházet z charakteru obce a uchovat a obnovovat, resp. obnovit její tradiční ráz.
A VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ ŠIRŠÍ VZTAHY V ÚZEMÍ Řešené území územního plánu – správní území obce Borotice leží v atraktivní krajině, jež je vyhledávaná pro krátkodobou i dlouhodobou rekreaci; významným fenoménem je v této souvislosti celé území, těsně přiléhající k řece Vltavě. Řešené území leží v přirozeném spádovém území tří lokálních center: bývalého okresního města Příbram, města Sedlčany a města Dobříš. Správní území obce Borotice se svými čtyřmi sídly (Borotice, Čelina, Dražetice a Hubenov) se rozvíjí zcela samostatně, nezávisle na ostatních sídlech, jejichž správní území sousedí s jejím správním územím. SOULAD S NADŘAZENOU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ Územní plán Borotice respektuje Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území uvedené v kapitole 2.2 Politiky územního rozvoje České republiky (05/2006). Územní plán Borotice je v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací – územním plánem velkého územního celku okresu Příbram (06/2002).
25
B ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ Základním výchozím podkladem územního plánu obce bylo zadání územního plánu obce Borotice (2009). Územní plán obce důsledně vycházel z hlavních cílů v něm obsažených a je možno konstatovat, že tyto cíle byly naplněny, včetně toho, že územní plán obce reaguje i na aktuálně vyvstalé problémy a cíle tak, jak byly zaznamenány na operativních schůzkách s pořizovatelem.
C KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ ZÁKLADNÍ ÚDAJE A CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešené území - správní území obce Borotice je tvořeno čtyřmi katastrálními územími – katastrálním územím Borotice, katastrálním územím Čelina, katastrálním územím Dražetice II. a katastrálním územím Hubenov – a rozkládá se na levém břehu řeky Vltavy; v jihovýchodní části správního území leží – v kontaktu s řekou Vltavou – poměrně intenzívně využívané rekreační areály, z nichž nejvýznamnější a nejrozlehlejší je zástavba na Cholíně. Stávající struktura zastavěného území všech čtyř sídel – Borotic, Čeliny, Dražetic a Hubenova je v zásadě stabilizovaná. Sídla se rozvíjela při hlavních komunikacích a mají výrazně historicky vymezená centrální veřejná prostranství. Stávající zástavbě Borotic dominuje vertikála kostela; v zástavbě Čeliny je významným prvkem areál bývalého zámku. Řešené území má celkovou rozlohu 1.907 ha a žije v něm 296 obyvatel – 155 mužů a 141 žen (údaje k 31.12.2008). V řešeném území se nacházejí poddolovaná území; tato území jsou vyznačena v grafické části odůvodnění – v Koordinačním výkresu. Pro případnou výstavbu v těchto územích je nutný expertní báňský posudek. V řešeném území se nacházejí následující nemovité kulturní památky: - katastrální území Borotice: Číslo rejstříku
15050 / 2-2379
Památka
čp.
29767 / 2-2379
kostel Nanebevzetí P. Marie
Ulice,nám./umístění náves
fara křižovnická
čp.1
- katastrální území Čelina: Číslo rejstříku
Památka
čp.
Ulice,nám./umístění
35853 / 2-2402
zámek
V část vsi
23316 / 2-2403
židovský hřbitov
Z nad Čelinou
- katastrální území Dražetice II.: Číslo rejstříku 19428 / 2-4199
čp. čp.20
Památka
Ulice,nám./umístění
venkovská usedlost
ZÁKLADNÍ URBANISTICKÁ KONCEPCE Územní plán předpokládá přiměřené zahuštění stávajícího zastavěného území – bude se jednat o výstavbu rodinných domů na nezastavěných rozlehlejších zahradách, přináležejících ke stávajícím rodinným domům; územní plán předpokládá logické doplnění stávající struktury zastavěného území jednotlivých sídel, nebude se jednat o změnu charakteru stávající zástavby.
26
Veškerá nová obytná zástavba bude řešena tak, aby byly splněny limitní hladiny hluku z dopravy dle nařízení vlády č.148/2006 Sb. a dle zákona č.258/2000 Sb.; případná protihluková opatření budou realizována na náklady stavebníků jednotlivých obytných objektů. V Boroticích, Čelině, Dražeticích a Hubenově jsou vymezeny lokality pro vybudování místních čistíren odpadních vod, včetně nutných přístupových komunikací. Tyto lokality jsou vymezeny v závislosti na koncepci technické infrastruktury – odvedení a likvidace odpadních vod v jednotlivých sídlech. Mimo vlastní sídla nebude dále rozvíjena zástavba ve volné krajině; důsledně bude chráněna volná krajina; nebudou v ní vznikat nové samoty, či nová ohniska osídlení; stávající samoty budou rozvíjeny pouze v rozsahu zastavěného území ve stavu ke dni 31.12.2009 (tak, jak je vyznačeno v grafické části územního plánu). Další rozvoj individuální a hromadné rekreace je předpokládám pouze v rámci stávajícího zastavěného území, nové rozvojové lokality pro tuto funkci nejsou územním plánem vymezeny. Důsledně bude nezastavitelné území chráněno před dopady rekreace, přípustná je krátkodobá rekreace, využívající cyklistické a turistické trasy. Výstavba fotovoltaických elektráren, nebo větrných elektráren je v nezastavitelném území nepřípustná. Nové stavby dopravní a technické infrastruktury nesmí narušit stávající charakter tohoto území. Borotice Stávající zastavěné území bude doplněno rozvojovými lokalitami pro výstavbu rodinných domů. Tyto lokality vyplňují proluky uvnitř struktury zastavěného území (lokality BV1 a BV2), nebo rozvíjejí stávající strukturu zastavěného území logickým směrem (lokality BV3 a BV4); rozvoj lokality BV3 musí respektovat charakteristickou vedutu obce s dominantou kostela. Rozvoj lokality BV3 je podmínkou pořízení regulačního plánu, který stanoví podrobnější regulativy rozvoje této lokality. Celkem je možno předpokládat ve vymezených rozvojových lokalitách výstavbu cca 20 rodinných domů. Čelina Stávající zastavěné území bude doplněno rozvojovými lokalitami pro výstavbu rodinných domů. Tyto lokality vyplňují proluky uvnitř struktury zastavěného území (lokality BV5, BV6 a BV7). Jedná se o poměrně limitovaný rozvoj tohoto sídla (cca 4 rodinné domy). Dražetice Stávající zastavěné území bude doplněno rozvojovými lokalitami pro výstavbu rodinných domů. Tyto lokality vyplňují proluky uvnitř struktury zastavěného území (lokality BV9, BV10, BV12 a BV13), nebo doplňují stávající strukturu zastavěného území při jeho okraji (lokality BV8 a BV11). Celkem je možno předpokládat ve vymezených rozvojových lokalitách výstavbu cca 15 rodinných domů. Hubenov Územní plán nevymezuje žádné rozvojové lokality. Cholín Územní plán nevymezuje žádné rozvojové lokality. Územní plán předpokládá další přiměřený rozvoj zástavby uvnitř stabilizovaných ploch pro bydlení rekreační; tato zástavba bude určena pro individuální a hromadnou rekreaci, včetně toho, že se předpokládá další využití pro tábořiště / autokempink.
27
BILANCE V následující tabulce je uvedena (informativní) bilance jednotlivých zastavitelných ploch dle návrhu územního plánu Borotice (kapacity uvedeny v předpokládaném maximálním počtu rodinných domů). ZASTAVITELNÉ PLOCHY: lokalita BV 1 BV 2 BV 3 BV 4 BV 5 BV 6 BV 7 BV 8 BV 9 BV 10 BV 11 BV 12 BV 13 TI 1 TI 2 TI 3 TI 4 celkem
plocha (m2) 6.540,7 5.382 17.743,2 4.943 2.595 1.746 2.389,7 1.949 5.850 1.250,2 4.162 1.325 1.307 711,8 321,6 828,2 786
kapacita (RD) 5 RD 1 RD 10 RD 3 RD 2 RD 1 RD 1 RD 2 RD 5 RD 1 RD 4 RD 1 RD 1 RD
poznámka Borotice Borotice Borotice Borotice Čelina Čelina (podle stávající parcelace) Čelina (podle stávající parcelace) Dražetice II. Dražetice II. Dražetice II. Dražetice II. Dražetice II. (podle stávající parcelace) Dražetice II. (podle stávající parcelace) Borotice (ČOV a přístupová cesta) Čelina (ČOV) Dražetice II. (ČOV a přístupová cesta) Hubenov (ČOV a přístupová cesta)
37 RD
SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ KRAJINA Území obce Borotice leží v krajině s členitým reliéfem s hluboce zaříznutým údolím Vltavy při jihovýchodním okraji území. Jedná se o nadprůměrně lesnatou krajinu (50,87 %) s vyváženým zastoupením přírodních prvků jež tvoří především rozsáhlé lesní komplexy, drobné vodní toky a nádrže. Významně se v obrazu krajiny uplatňuje též rozptýlená krajinná zeleň. Velice příznivý krajinný ráz je posilován vysokou lesnatostí v oblasti Kozákovského hřbetu, která krajinnému rázu řešeného území vtiskuje přírodní charakter. To vše vytváří silné předpoklady pro rekreační a turistické využití území. Územní plán ctí hodnoty krajiny v řešeném území, především lesní i krajinnou zeleň. Územní plán zachovává hodnotnou strukturu drobných lesních porostů, remízů, rozptýlené zeleně a doprovodné zeleně podél vodních toků a komunikací v území. Pro zachování a posílení vysoké krajinářské hodnoty zájmového území je nutná ochrana veškeré stávající krajinné zeleně a doplňování liniové zeleně podél komunikací a vodotečí. Důležitá je ochrana všech významných krajinných prvků a jejich doplňování.
28
ZELEŇ V SÍDLE V rámci územního plánu je veškerá stávající sídelní zeleň zachovávána a ctěna. Součástí návrhu rozvojových ploch je požadované zastoupení zeleně. Při zakládání nových ploch zeleně i při úpravách stávajících ploch sídelní zeleně je zapotřebí preferovat původní druhy dřevin. Jedná se především o následující druhy: dub zimní (Quercus petraea) habr obecný (Carpinus betulas), lípa srdčitá (Tilia cordata), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), buk (Fagus sylvatica), v nižších polohách v údolí Vltavy též dub letní (Q. robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus) a javor mléč (A. platanoides). Pro výsadby zeleně pronikající do otevřené krajiny, jako je zeleň podél komunikací a doprovodná zeleň vodních toků a ploch je možné využívat pouze původní přirozené druhy rostlin dle daného stanoviště.
KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Územní plán zachovává současný hodnotný charakter zdejší krajiny. Rozvoj sídla je řešen převážně na plochách uvnitř současně zastavěného území. Plochy zemědělské půdy a lesních porostů, jež tvoří základní charakteristický rys zdejší krajiny jsou ponechány v celku a nejsou nevhodně členěny rozvojem obce. Územním plánem nejsou navrhovány žádné nové plochy pro využití jež by znamenalo vytváření nových nevhodných dominant v území. Územní plán zachovává současné využití krajiny s ohledem na funkce krajiny jako jsou: ekologická, hospodářská, vodohospodářská, lesnická a dále jako mimolesní zeleň a trvalé travní porosty.
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Při realizaci lokálního SES bude nutné brát v úvahu současný stav krajiny a časové parametry vzhledem k cílovému stavu SES. Prvky SES je vhodné budovat postupně za pomoci přirozené sukcese. Člověk sám přirozený porost nevytvoří. Na základě empirických poznatků jsou potřebná tato časová rozpětí pro regeneraci narušených nebo vznik nových typů ekosystémů. 1 - 4 roky - společenstva jednoletých plevelů a jejich fauna 8 - 15 let - vegetace eutrofních stojatých vod 10 - 15 let - vegetace mezí a větrolamů bez specializovaných druhů desetiletí - xerothermní nebo hydrofilní nelesní společenstva a to často jen s neúplnou druhovou garniturou staletí - vznik vyspělých karbonátových profilů v půdě, vznik lesní geobiocenózy včetně specializovaných lesních druhů vyšších rostlin tisíciletí - vznik vyspělých humusových profilů vývojově zralých půd reprodukce zaniklého klimaxového společenstva s druhově nasycenými společenstvy v dané krajině Předkládaný plán místního územního systému ekologické stability je dalším krokem, který směřuje k aktivnímu přístupu při zabezpečování ekologické stability krajiny. Vymezení ÚSES dává pouze předpoklad k založení biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům. Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zajištění čistoty ovzduší, vod atd. Vymezení ploch ÚSES vycházelo z územně analytických podkladů a generelů ÚSES. V zájmovém území jsou vymezena dále dle ÚAP dvě regionální biocentra: RBC 1391 „Pod skálou“ v severozápadním cípu území a RBC 1463 „Hájek“ v jižní části území v ose nadregionálního 29
biokoridoru NRBK 60 „Štěchovice – Hluboká obora“. Tato regionální biocentra jsou propojena regionálními biokoridory: RBK 1213 „Pod skálou – Holcovka“ (v zájmovém území jen nepatrná část v severovýchodním cípu území), RBK 1214 „Pod skálou – Hájek“ (prochází při západní hranici řešeného území obce a částečně i mimo) a RBK 1215 „Pod klackama – RK 1214“ jež zasahuje na území obce Borotice jen nepatrně v jižní části území. V rámci ÚP obce Borotice byl v zájmovém území vymezen lokální ÚSES. Prvky lokálního ÚSES byly vymezeny dle již dříve zpracovaných generelů. Lokální systém byl upraven s ohledem na existenci prvků ÚSES regionálního a nadregionálního významu dle ÚAP a skutečnost, že na řešeném území obce se stýkají tři generely ÚSES zpracované v období 1992 až 1995, kdy ještě nebyla sjednocena metodika zpracování generelů ÚSES. V území je vymezeno celkem dvacet jedna lokálních biocenter, z toho pět vložených do regionálního biokoridoru a tři vložené do nadregionálního biokoridoru. Některá lokální biocentra jsou zčásti vymezena v řešeném území a z části leží mimo řešené území, kde nejsou tato biocentra přesně vymezena. Všechna biocentra jsou jak je již výše uvedeno vymezena v souladu s plánem a generely ÚSES a ÚAP. Největší změna v lokalizaci biocenter a vedení tras biokoridorů je v plochách regionálního a nadregionálního ÚSES a jeho těsném okolí. Další větší změny především vedení tras biokoridorů jsou v prostorech kde hraničí území řešená generely ÚSES. Prvky ÚSES jsou lokalizovány se snahou o bezkolizní průběh s nadějí na plnou funkčnost v budoucnosti. Plán ÚSES je řešen tak aby byly splněny maximální a minimální doporučené rozměry prvků ÚSES. Délka lokálních biokoridorů nepřesahuje 2 000 m, jejich šířka je minimálně 15 m, kromě úseku, který prochází zastavěným územ sídla Čelina, kde nejsou dostatečné prostorové možnosti pro vymezení plnohodnotného lokálního biokoridoru. Významnou součástí ÚSES jsou interakční prvky, které zprostředkovávají příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní ekologicky méně stabilní krajinu. Pro vymezení interakčních prvků byly využity plochy s vyšším stupněm ekologické stability v plochách zemědělské půdy, často drobné vodní toky (VKP), remízky a lesní lemy. Na pozemcích, které jsou zahrnuty do územního systému ekologické stability nesmí dojít ke snížení současného stupně ekologické stability. Cílovým stavem ostatních prvků ÚSES jsou přirozená společenstva což v daném území jsou převážně lesní porosty – Biková a/nebo jedlová doubrava (Luzuloalbidae-Quercetum petraeae, AbietiQurcetum) a Biková bučina (Luzulo-Fagetum) a Černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosiCarpinetum) Biková a/nebo jedlová doubrava (Luzulo alidae-Quercetum petraeae, Abieti-Quercetum) zaujímá větší část ve středu řešeného území – jedná se o acidofilní bikové a jedlové doubravy blízkého druhového složení a obdobných stanovištních poměrů. Biková doubrava s dominantním dubem zimním (Quercus petraea) se vyznačuje slabší příměsí až absencí méně či více náročných listnáčů – břízy (Betula pendula), habru (Carpinus betulus), buku (Fagus sylvatica), jeřábu (Sorbus aucuparia), lípy srdčité (Tilia cordata), na sušších stanovištích i s přirozenou příměsí borovice (Pinus sylvestris). Dub letní (Quercus robur) se objevuje jen na relativně vlhčích místech. Zmlazené dřeviy stromového patra jsou nejdůležitější složkou slabě vyvinutého patra keřového, kde se též častěji objevuje Frangula alnus a Juniperus communis. Fyziognomii bylinného patra určují (sub)acidofilní a mezofilní lesní druhy (Poa nemoralis, Luzula luzuloides, Vaccinium myrtillus, Convalaria majalis, Festuca ovina, Deschampsia flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Melampyrum pratense aj.). Mechové patro bývá druhově pestré. Často se v něm objevují Polytrichum formosum, Pleurozium schrebei, Dicranum scoparium, Leucobryum glaucum, Phlia nutans aj. podobná druhová garnitura je typická i pro jedlové doubravy, indikované kromě výskytu dubů i přítomností jedle (Abies alba) ve stromovém, příp. i keřovém patru. Černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum) zaujímá plochy na severním a jihovýchodním okraji zájmového území. Jedná se o stinné dubohabřiny s dominantním dubem zimním (Quercus petraea) a habrem (Carpinus betulus), s častou příměsí lípy (Tilia cordata, na vlhčích stanovištích T. platyphyllos), dubu letního (Quercus robur) a stanovištně náročnějších listnáčů, jako je
30
jasan (Fraxinus excelsior), klen (Acer pseudoplatanus) mléč (A. platanoides) a třešeň ptačí (Cerasus avium). Ve vyšších nebo inverzních polohách se též objevuje buk (Fagus sylvatica) a jedle (Abies alba). Dobře vyvinuté keřové patro tvořené mezofilními druhy opadavých listnatých lesů nalezneme pouze v prosvětlených porostech. Charakter bylinného patra určují mezofilní druhy, především byliny (Hepatica nobilis, Galium sylvaticum, Campanula persicifolia, Lathyrus vernus, L. niger, Lamium galeobdolon agg., Melampyrum nemorosum, Mercurialis perennis, Asarum europaeum, Pyrethrum corymbosum, Viola reichenbachiana aj.), méně často trávy (Festuca heterophylla, Poa nemoralis). Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. Určitou představu o zastoupení přírodních prvků na území obce Borotice poskytuje koeficient ekologické stability Kes tj. podíl výměry ploch relativně stabilních ku výměře ploch relativně nestabilních (Míchal 1985) Vzorec pro výpočet koeficientu Kes je následující: Kes =
Lesní půda + vodní plochy + louky a pastviny + ovocné sady + zahrady Ostatní plochy + zastavěné plochy + orná půda
Koeficient ekologické stability Kes v zájmovém území dle je: Území obce Borotice 1,893 k.ú. Borotice 4,040 k.ú. Čelina 1,476 k.ú. Dražetice II 0,647 k.ú. Hubenov u Borotic 1,667 Klasifikace koeficientů Kes (Lipský, 1999): Ks < 0,10: území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy 0,10 < Kes < 0,30: území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy 0,30 < Kes < 1,00: území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie 1,00 < Kes < 3,00: vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů (podle Novákové, 1987). 3,00 < Kes: stabilní krajina s převahou přírodních a přírodě blízkých struktur Z výše uvedeného vyplývá, že na území obce Borotice převládá krajina vcelku vyvážená, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů, na části řešeného území na k.ú. Dražetice II se jedná o krajinu intenzivně využívanou, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. Naopak k.ú. Borotice díky vysokému zastoupení lesních ploch ( 50,87 %) je tvořeno stabilní krajinou s převahou přírodních a přírodě blízkých struktur Podstatou územních systémů ekologické stability je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, že vymezení, ochrana a případné doplňování chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru,
31
protože existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě; je pouze jednou z nutných podmínek pro její zajištění. Zákon č. 460/2004 Sb., o ochraně přírody a krajiny, územní systém ekologické stability definuje jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody a provádí ho orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území (§2 stavebního zákona), který je třeba při řešení územního plánu respektovat jako jeden z „předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území“. Koncepce ÚSES byla od počátku vytvářena tak, aby vznikl ucelený soubor ekologických podkladů o prostorových nárocích bioty v krajině, který by byl využitelný v územním plánování při harmonizaci různých požadavků na využití území. Tvorba ÚSES doplňuje územně plánovací dokumentaci o důležitý ekologický aspekt, jehož absence značně omezovala naplnění hlavního cíle územního a krajinného plánování - prostorovou optimalizaci funkčního využití krajiny. Skladebné součásti ÚSES (biocentra, biokoridory, příp. interakční prvky) jsou vymezovány na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině a jejich prostorových vztahů, aktuálního stavu ekosystémů, prostorových parametrů a společenských limitů a záměrů. Územní plánování má klíčový význam pro naplnění kritéria společenských limitů a záměrů. Teprve po konfrontaci s dalšími zájmy na využití krajiny lze vymezení ÚSES definitivně považovat za jednoznačné. Až po zapracování do územně plánovací dokumentace se z odvětvových generelů mohou stát obecně závazné plány ÚSES, které jsou jednak základem pro účinnou ochranu funkčních prvků ÚSES a současně základem pro uchování územní rezervy pro chybějící části ÚSES. Zpracování Plánu SES vycházelo z metodiky MŽP ČR "Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability - metodika pro zpracování dokumentace", Jiří Löw a spolupracovníci a z metodiky Ministerstva pro místní rozvoj a Ústavu územního rozvoje Brno "Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí, Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR". Jako podklady pro zpracování plánu ÚSES byly použity údaje z ÚAP a generely místních ÚSES: J. Vondráček: Generelu místního systému ekologické stability (katastrální území Dražice I, Dražice II, Libčice, Prostřední Lhota). Příbram 1992, Z. Mladá, M. Bubenko, L. Mladý: Generel lokálního územního systému ekologické stability k. ú. Čelina, Břeková Lhota, Dublovice, Dražkov, Hojšín, Hrachov, Hříměždice, Chramosty, Křepenice, Líchovy, Příčovy, Vestec, Zvírotice. MGM, Praha, 1994, L. Slanec: Lokální územní systém ekologické stability pro katastrální území Borotice, Homole, Nechalov, Slovanská Lhota, Drevníky, Hubenov, Županovice a Žebrák. Dobříš, 1995..
VEŘEJNÉ VYBAVENÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY Obec Borotice z hlediska širších komunikačních souvislostí je situována v poměrně příznivé poloze jihovýchodně od trasy rychlostní silnice RI/4. Tato trasa vytváří důležité komunikační propojení vedené od Pražského okruhu jihozápadním směrem na Dobříš, jižně Příbrami a dále na Strakonice. Na tuto
32
páteřní silniční trasu jsou pak připojeny další silnice II. a III. třídy, které zajišťují dostupnost a přímou dopravní obsluhu obcí přilehlého území. Dostupnost území prostředky hromadné dopravy osob zajišťují linky pravidelné veřejné autobusové dopravy. Nejbližší připojení k železniční dopravě je v železniční stanici Dobříš na trati č. 210 Praha – Vrané nad Vltavou - Dobříš vzdálené asi 12 km od obce. Ostatní dopravní obory nejsou v řešeném území zastoupeny a ani do výhledu nejsou předpoklady pro jejich uplatnění v systému dopravní obsluhy území. SILNIČNÍ AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA Silniční automobilová doprava je nosným dopravním oborem, který zajišťuje prakticky veškeré objemy přepravních vztahů řešeného správního území obce. Komunikační páteří správního území obce je trasa silnice II/119, která v širších územních souvislostech vytváří propojení ve směru západ-východ vedené od Dobříše (silnice RI/4) ve směru na Sedlčany k připojení na silnici II/105 a silnici I/18. Do správního území obce trasa vstupuje přes Drhovy, prochází centrem Borotice a pokračuje do Cholína, kde překračuje tok Vltavy ve směru Nalžovice. Druhou páteřní trasou správního území obce je silnice II/102, která v širších územních souvislostech vytváří propojení vedené ve směru sever-jih od Zbraslavi (silnice RI/4) po levém břehu Vltavy do Štěchovic, odkud stoupá ve směru na Nový Knín. Do správního území obce vstupuje od Mokrska, prochází přes Čelinu, Hubenov a Dřevníky k připojení na silnici I/18 v obci Obory a dále pokračuje do Kamýku nad Vltavou. Na tyto páteřní trasy průjezdních úseků silnice II/102 a II/119 navazují další silnice III. třídy, které zajišťují komunikační vazby jednotlivých místních částí a také vazby na sousední obce spádového území. Jedná se o následující trasy: - silnice III/10221 vedená od silnice II/102 na sever do Libčice, - silnice III/10222 vedená od silnice II/102 na sever do Dražetice, - silnice III/10223 vedená od silnice II/119 jihovýchodním směrem Dřevníky (křížení se silnicí II/102) a dále až do Županovic na levý břeh Vltavy, - silnice III/10224 vedená od silnice III/10223 ve směru na Nechalov. Ve smyslu schváleného zadání je třeba, i přes jisté lokální problémy, považovat trasy silnic II. a III. třídy ve správním území obce za dlouhodobě stabilizované. Případné úpravy je možné očekávat pouze v návaznosti na případnou přestavbu hlavních silničních tras či významnější stavební počiny v území, v rámci běžné silniční údržby budou trasy silnice II/102 a II/119 postupně upravovány pro vedení návrhové kategorie S7,5/60, trasy výše uvedených silnic III. třídy pak případně pro vedení návrhové kategorie S 6,5/50. PŘEHLED O INTENZITÁCH SILNIČNÍHO PROVOZU Přehled o intenzitách silničního provozu nám dávají výsledky periodicky prováděných sčítání silniční dopravy ŘSD ČR v pravidelných pětiletých intervalech. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty zatížení zjištěné na sčítacím stanovišti na silnici II/119 v Boroticích v rámci posledního dostupného sčítání provedeného v roce 2005. Hodnoty zatížení jsou uvedeny v následující tabulce v počtu skutečných vozidel za průměrný den roku 2005 a to v členění dle druhu vozidel – těžkých, osobních, motocyklů a celková součtová hodnota. Dále je rovněž uvedena hodnota podílu těžkých vozidel v procentech z celkové hodnoty, která dává představu o charakteru dopravy v daném úseku. Silnice II/119
Stanoviště 1-4240
Intenzity automobilové dopravy 2005 T O M S 276 1364 19 1659
Místo, úsek Borotice
%T 16,6
Tyto údaje dokládají relativně nižší hodnoty celkových zátěží na tomto úseku trasy, včetně relativně nízkého podílu těžkých vozidel v dopravním proudu .
33
SÍŤ MÍSTNÍCH A ÚČELOVÝCH KOMUNIKACÍ Výše uvedené průjezdní úseky silnic II. a III. třídy představují páteřní komunikační trasy celého řešeného správního území obce, na které jsou připojeny další místní a účelové komunikace zajišťující propojení jednotlivých částí správního území, dále až dopravní obsluhu každého jednotlivého objektu a jednotlivých obhospodařovaných ploch a pozemků. Celkově je možno konstatovat, že síť místních a účelových komunikací lze, rovněž v souladu se schváleným zadáním, považovat za stabilizovanou. Dopravně problémová místa sítě většinou vyplývají buď z obtížné konfigurace terénu nebo v zastavěném území pak z blízkosti přiléhající zástavby či pozemkových hranic. Oba tyto faktory z hlediska reálných možností řešení těchto problémových míst představují vážné komplikace především s ohledem na citlivé majetkoprávní poměry v území a dále na finanční náročnost stavby. Návrh územního plánu v souladu se zadáním zakládá nové rozvojové počiny v řešeném správním území obce. Komunikační dostupnost těchto rozvojových lokalit je zajištěna buď prostřednictvím vazeb na stávající komunikační skelet obce nebo návrhem nových místních komunikací. U rozsáhlejších rozvojových lokalit se předpokládá vypracování studie, která v rámci širších urbanistických souvislostí navrhne rovněž novou komunikační strukturu lokality. Nově navrhované pozemky veřejných prostranství budou respektovat příslušná ustanovení §22 vyhlášky MMR ČR č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Navrhované místní komunikace zajišťující komunikační dostupnost a obsluhu nových rozvojových lokalit zástavby obce budou navrženy buď jako obslužné komunikace funkční skupiny C, typu MO2 10/6/30 s oboustrannými chodníky šířky nejméně 2x2,0m, případně jako komunikace pro smíšený provoz funkční skupiny D1 obytné ulice – navrhované v souladu s technickými podmínkami TP103 pro jejich navrhování v šířce uličního prostoru nejméně 8,0m mezi hranicemi protilehlých pozemků. Návrh územního plánu předpokládá částečnou postupnou obnovu dříve zrušených účelových komunikací a polních cest s cílem zlepšit prostupnost krajiny a podpořit pěší a cykloturistiku. TRASY PĚŠÍ A CYKLISTICKÉ DOPRAVY Správním území obce ve směru sever-jih prochází cyklotrasa č. 301 vedená od Mokrska do Čeliny, která dále pokračuje přes most v Cholíně do Nalžovic a dále směřuje na jih do Kamýku nad Vltavou. Severně správního území prochází cyklotrasa č. 308 od Prostřední Lhoty ve směru na Dobříš, v této stopě je též vedena „modrá“ turistická pěší trasa. Správním území obce ve směru sever-jih prochází „zelená“ pěší trasa vedená ze Staré Huti lesním masívem až k Homoli, odkud dále pokračuje přes Slovanskou Lhotu směrem k Nečínu a do Hříměždice. Územní plán považuje stávající systém těchto tras za stabilizovaný. OBSLUHA ÚZEMÍ PROSTŘEDKY HROMADNÉ DOPRAVY Obsluha správního území prostředky hromadné dopravy v současné době je a do budoucna zůstává realizována prostředky pravidelné veřejné autobusové dopravy a to prostřednictvím dvou procházejících dálkových linek č.136445 a č.136446 (Praha – Milevsko) a dalších 5 procházejících regionálních autobusových linek – č. 300091, 301091, 303053, 303054 a 303056. Ve vlastním řešeném správním území je situováno celkem 8 autobusových zastávek – Borotice, Borotice-rozc.1,0km, Borotice-Čelina, Borotice-Čelina,rozc. 0,5km, Borotice-Dražetice, BoroticeDražetice,rozc.0,5km, Borotice-Hubenov, Borotice-Cholín. Lze konstatovat, že prakticky všechna zastavěná území správního obvodu obce je pokryto v přijatelné 500 metrové docházkové vzdálenosti k těmto autobusovým zastávkám, což časově představuje asi 7-8 minutovou docházkovou dobu. Situování autobusových zastávek ve správním území obce územní plán považuje za stabilizované.
34
ZÁJMY VODNÍ DOPRAVY Řešené správní území obce leží na levém břehu Vltavy. Ve smyslu zákona č.114/95Sb., o vnitrozemské plavbě, je tento úsek Vltavy veden jako dopravně významná využívaná vodní cesta. Územní plán nepředpokládá žádné územní nároky pro potřeby vodní dopravy. DALŠÍ ZAŘÍZENÍ PRO AUTOMOBILOVOU DOPRAVU S ohledem na výlučně individuální charakter bytové zástavby odstavování a parkování vozidel pro potřeby bydlení nepředstavuje v řešeném území vážnější problém. Pro potřeby dopravy v klidu u jednotlivých objektů vybavenosti jsou pak využívány příležitosti na plochách přiléhajících komunikací. Při realizaci nově navrhovaných objektů je třeba počítat se zajištěním odpovídajících potřebných počtů odstavných a parkovacích stání v rámci vlastních pozemků a to dle skutečně navrhovaných kapacit objektů v souladu s vyhláškou MMR ČR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, a příslušných ustanovení ČSN 736110. Čerpací stanice pohonných hmot a nabídka servisních služeb pro motoristy je k dispozici v nedaleké Dobříši. OCHRANNÁ PÁSMA V souladu se zákonem č.13/97 Sb., o pozemních komunikacích, se v řešeném území, mimo jeho souvisle zastavěné části, uplatňuje ochranné silniční pásmo vedené ve vzdálenosti 15 m po obou stranách od osy silnic II. a III. třídy a místních komunikací II. třídy.
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Správní území obce tvoří katastrální území následujících sídel : Borotice, Dražetice, Čelina, Hubenov a Cholín. Obec Borotice leží jihovýchodně od Dobříše v nadmořských výškách 380 – 410 m n. m. Jedná se o sídlo s cca 90 trvale žijícími obyvateli. Obec je tvořena roztroušenou venkovskou zástavbou situovanou podél místní komunikace. Středem obce protéká Borotický potok. Pod obcí do něj vtéká bezejmenná vodoteč. V centru obce je malá vodní nádrž. Místní část Dražetice s cca 80 obyvateli leží v nadmořských výškách 428 – 472 m n.m. v údolí Dražetického potoka. Uprostřed místní části je rybník a na severním okraji malá vodní nádrž. Místní část Čelina s cca 90 obyvateli leží v nadmořských výškách 334 – 355 m n. m. Středem sídla protéká Čelinský potok. Pod místní části se nachází průtočné rameno, na němž je vybudován rybník. V blízkosti rozdělení potoka je menší rybník. Místní část Hubenov s cca 40 obyvateli se rozkládá podél bezejmenného přítoku Hubenovského potoka v nadmořských výškách 322 – 372 m n. m. Ve východní části leží chatová osada. Na potoce je v centru zástavby malý rybník. Cholín s převážně rekreačním využitím zástavby leží na levém břehu Vltavy, na horním konci vzdutí vodní nádrže Slapy. Urbanistický návrh rozvoje obce předpokládá v řešeném území možnost výstavby až 37 rodinných domů. Pro účely bilancí se v nové zástavbě počítá se 3 obyvateli na 1 RD, tj. s celkovým přírůstkem 111 obyvatel jako s limitní hodnotou při naplnění záměrů rozvoje obce ve výhledu. 1. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 1.1 ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Současný stav Popis současného stavu odpovídá textu karty obce ve Změně 2008 Programu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje (MM Consult / Hydroprojekt Praha).
35
Místní části Borotice, Čelina, Hubenov a Cholín jsou v současné době zásobovány vodou z domovních studní. Množství vody v těchto studních je ovlivněno množstvím srážek. Během suchých měsíců se zde projevuje nedostatek vody. Kvalita vody mnohdy nevyhovuje vyhlášce 252/2004 Sb. o požadavcích na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly v různých ukazatelích. Místní část Dražetice je v současné době zásobena z větší části pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu, který má ve správě Zemědělská společnost s r.o. Dobříš - Družstvo vlastníků Dražetice. Jako zdroj vody pro vodovod slouží zatopená šachta Libčice, jejíž skutečná vydatnost není známa, ale je označována za vyšší. Kvalita vody vyhovuje vyhlášce 252/2004 Sb. Voda ze šachty se čerpá do vodojemu Dražetice 1×250 m3. Z tohoto vodojemu je pitná voda dopravována gravitačně do areálu ZD Dobříš v Dražeticích (chov dobytka) a dále do Dražetic pro potřebu obyvatel. Zákres stávajících vodárenských zařízení v Dražeticích je převzat z ÚAP. V Cholíně jako zdroj vody pro zásobování pitnou vodou rekreačního zařízení Czech Coal Services (MUS a.s. Most) slouží 2 studny o vydatnosti 0,3 l/s. Pro vysoký obsah dusičnanů ve vodě, bylo nainstalováno filtrační zařízení, které vodu upravuje. V současné době má tato upravená voda charakter kojenecké vody. Voda ze studny se čerpá přímo k objektům rekreačního zařízení. Toto zásobování vodou probíhá pouze sezónně v době od června do října. Obdobně je zásobováno vodou i zařízení ČKD Dukla, které při nedostatku vody ve svém zdroji je dotováno vodou ze zařízení MUS Most. Rovněž toto zásobování vodou je sezónní. Návrh řešení Ve výhledu se i podle Změny 2008 PRVK uvažuje o návrhu nového vodního zdroje z teras u ÚVN Slapy. Potřeba nového vodního zdroje je dána prudkým rozvojem území, které náleží do příměstského regionu hl.m.Prahy. V rámci sdružení obcí Dobříšska a Novoknínska zahájila obec Borotice přípravu návrhu skupinového vodovodu Hubenov – Borotice – Nový Knín a Borotice – Dobříš, na který bude obec připojena. Současně bude provedena výstavba vodovodních rozvodů po obci v délce cca 2,2 km. Nad Boroticemi se uvažuje o vybudování zemního vodojemu s objemem 500 m3. Místní část Čelina obdobně jako Dražetice bude na skupinový vodovod připojena z Novoknínské větve přívodním řadem z Prostřední Lhoty. Vodovodní rozvody v místní části představují celkovou délku cca 1,6 km. V Dražeticích bude možno na stávající vodovod připojit nové domy, které budou umístěny v jeho blízkosti, za předpokladu dostatečné kapacity zdroje a sítě a vyhovujících tlakových poměrů. Místní část Hubenov bude připojena přímo z úpravny vody v blízkosti sídla prostřednictvím ATstanice. a vodovodních rozvodů po místní části v délce cca 1,2 km. Se zásobováním Cholína ze skupinového vodovodu se nepočítá. Po ověření záměru hydrogeologickým průzkumem a zpracování přípravné dokumentace bude technické řešení pro jednotlivé obce konkretizováno a upřesněn i harmonogram realizace. Tento záměr však nebyl v době pořizování Územního plánu konkrétně rozpracován. V časovém horizontu návrhového období ÚPN se jeví jeho realizace jako nereálná. Z toho důvodu je v konceptu územního plánu na základě urbanistického návrhu rozvoje obce navrženo zásobování nových objektů v plochách vymezených k zástavbě prozatím z individuálních zdrojů – domovních studní. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami ze zdroje Malá Hraštice, Voznice a Trnová. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.
36
Zdroje požární vody : stávající malé vodní nádrže a vodní toky v obci a v jednotlivých sídlech. Ve výhledu po vybudování skupinového vodovodu veřejná vodovodní síť - požární hydranty. Stanovení potřeby vody – viz bilanční tabulka v samostatné příloze. Spotřeba pitné vody v obci je stanovena pro území pokryté výhledově plánovanou stavbou vodovodů, tj. pro zastavěné území obce. Předpokládá se napojení všech trvale obydlených objektů v obci. Do výpočtu jsou zahrnuty z hlediska rezervy i spotřeby pro předpokládaný rozvoj obce. specifická potřeba : bytový fond : převážně izolované RD : q = 150 l/obyv.den Celkový počet obyvatel ve výhledu n = 433 - max.hodinová potřeba vody Qh = 2,03 l/s 1.2 KANALIZACE Současný stav – základní údaje podle popisu PRVK a aktuální situace Žádné ze sídel v řešeném území nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky. nebo jsou zaústěny přes domovní septiky přímo do malých vodních nádrží nebo do místních vodotečí. Pouze rekreační zařízení Czech Coal Services (MUS a.s. Most) má vybudovanou čistírnu odpadních vod . Jedná se o typovou MČOV III/k (285 EO), která je v provozu pouze v letní sezóně. Na čistírnu je v současné době napojeno 75 osob z RS MUS a.s. a 90 osob z blízkého kempu. Dešťové vody z části Borotic, Dražetic, Čeliny, Hubenova jsou odváděny dešťovou kanalizací, která je ve správě obce, vybudovanou z betonových trub profilů DN 700 - DN 1500. Zbytek dešťových vod je odváděn systémem příkopů, struh a propustků do místních drobných vodních toků. Návrh řešení V obci je připravována výstavba nové splaškové kanalizační sítě podle Studie odkanalizování a ČOV v sídlech Borotice, Dražetice, Čelina a Hubenov, zpracované Projektovou kanceláří Ing.Bohumila Hrušy v říjnu 2005. Územní plán tento prvotní záměr v návrhu respektuje. Studie vyhodnotila možné varianty řešení s doporučením, aby byla dále sledována příprava projektu samostatného odvádění a čištění v každém z uvedených sídel. Výstavba společné čistírny s přívodními stokami (resp. výtlaky z čerpacích stanic) by byla náročnější technicky i ekonomicky. Studie předpokládá použití unifikované řady biologických monoblokových čistíren typu AS- VARIOcomp. Přehled parametrů návrhu studie : Sídlo . Borotice Dražetice Čelina Hubenov
gravitace DN 250 (m) 2 200 1 215 1 435 1 205
výtlak (m)
ČS (ks)
120 190
2 1
ČOV studie (EO) do 110 do 90 do 110 do 45
ČOV ÚPN (EO) . do 155 do 135 do 110 do 45
Pozn.: Z hlediska plánovaného přírůstku počtu obyvatel podle záměrů rozvoje území je v Boroticích a Dražeticích upraven typ (kapacita) ČOV. V sídle Hubenov se složitými terénními poměry řeší studie tři varianty návrhu – a) gravitační, b) gravitační s čerpací stanicí a výtlakem, c) tlakovou kanalizaci. V ÚPN je zobrazena varianta b) z důvodu rozsáhlejších územních nároků než u varianty c), doporučené studií.
37
Splaškové vody z objektů v rozvojových plochách budou odváděny novou splaškovou kanalizací do nejbližších projektovaných stok kanalizačního systému obce. Návrh studie stokové sítě byl proto novým lokalitám pro bydlení přizpůsoben. V objektech, které nebude možno z jakéhokoli důvodu na veřejnou kanalizaci připojit, zůstane ve funkci individuální likvidace odpadních vod na vlastních nemovitostech. Výhledově lze domy vybavit některým z progresivních způsobů čištění splaškových vod – např. domovními ČOV, kompostovacím nebo chemickým WC u rekreačních objektů apod. Zásadně nebudou u nových domů povolovány septiky s přepadem. Pro odvádění a likvidaci splaškových vod z návrhových ploch v zásadě platí, že do doby případné výhledové výstavby splaškové kanalizace budou u nových objektů zřizovány buď akumulační žumpy k vyvážení do ČOV nebo taková čistící zařízení, na jejichž odtoku do povrchových vod budou splněny podmínky nařízení vlády č. 61/2003 Sb. ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod. Stanovení množství odpadních vod (viz bilance v samostatné příloze) pro výhledový stav území - 433 EO Q 24 = Qp = 64,95 m3/den Qmax = Qp . kh = 13,53 m3/hod = 3,76 l/s Dalším předmětem návrhu je řešení odvádění dešťových vod, které může přinést problémy zejména v recipientech, což se týká zejména větších rozvojových ploch se soustředěnou výstavbou rodinných domů. Základním předpokladem je podmínka, že odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území zůstanou srovnatelné se stavem před výstavbou, tj. změnou v území by nemělo za deště docházet k výraznému zhoršení průtokových poměrů v toku. S ohledem na ustanovení vyhlášky MMR č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území musí být stavební pozemky vždy vymezeny tak, aby na nich bylo vyřešeno vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití ; přitom musí být řešeno 1. přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování, 2. jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo 3. není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace. Při nakládání s dešťovými vodami v nových rozvojových lokalitách budou respektovány tyto zásady : 1) V případě, že pro zpoždění odtoku neznečištěných dešťových vod bude navrženo vsakování těchto vod na vlastním pozemku, musí být doloženo návrhem způsobu vsakování a výpočtem vsakovaného množství na základě hydrogeologického průzkumu, s posudkem reálné možnosti infiltrace výpočtového množství na předmětném pozemku. 2) Konkrétní případy bude nutno posoudit hydrotechnickými výpočty v rámci navazující projektové dokumentace, po zpracování urbanisticko-architektonického návrhu parcelace předmětné lokality. Součástí návrhu bude řešení způsobu oddílného odvádění odpadních vod ve vazbě na kapacitní možnosti stávající kanalizace. V některých případech tak bude nutno oddělit čisté vody ze střech objektů (jímání, vsakování, povrchové odvádění do recipientů) od znečistěných vod z komunikací a jiných zpevněných ploch. Další alternativou je výstavba dešťových retenčních a usazovacích nádrží a osazení lapačů ropných produktů před přímým vyústěním do toku. 3) Rozvojové lokality mohou být napojeny na stávající kanalizaci až po realizaci příslušného opatření dle odst.1 a 2 za předpokladu, že odtokové množství neznečištěných dešťových vod z jednotlivých
38
parcel (zastavěných ploch) bude minimalizováno. Pro tento účel lze stanovit závazný regulativ v podobě výstavby akumulační dešťové jímky s bezpečnostním přelivem pro zachycení přívalových dešťových vod ze střech a zastavěných nebo zpevněných ploch na každé nemovitosti. Orientační stanovení celkového množství dešťových vod v jednotlivých lokalitách : (viz bilanční tabulka v příloze) Qd = ψ . S . q (l/s) ψ = koeficient odtoku S – odvodňovaná plocha (ha) q – intenzita směrodatného deště, q = 163 l/s.ha (t = 10 min, p = 1) 1.3 VODNÍ TOKY Řešeným územím protékají drobné vodní toky, pojmenované podle příslušných sídel a dále jejich bezejmenné přítoky. Potoky jsou levobřežními přítoky Vltavy v prostoru horní části vzdutí vodní nádrže Slapy : Dražetický potok, přítok Čelinského potoka, č.h.p. 1-08-05-042 Čelinský potok, č.h.p. 1-08-05-042, ústí do Vltavy pod sídlem Smilovice Borotický potok, přítok Hubenovského potoka, č.h.p. 1-08-05-039 Hubenovský potok, č.h.p. 1-08-05-040, ústí do Vltavy nad Cholínem U jmenovaných vodních toků není v ÚAP dokumentováno záplavové území Q100 ani jeho aktivní zóna. Řešené území spadá mezi Cholínem a Hubenovem v celkové délce cca 3 km až k levému břehu slapské vodní nádrže. Osada Cholín se rozkládá zhruba v úrovni říčního kilometru 115 řeky Vltavy. Čára záplavového území Q100 zde sleduje přibližně hranice pozemků vodní plochy. Hladina vody v nádrži je řízena manipulačním řádem vodního díla Slapy. Zásahy do současného stavu vodních toků nejsou územním plánem navrženy. Bude pouze provedeno čištění koryt (od skládkového materiálu apod.) a koryta budou průběžně přizpůsobována přírodnímu charakteru. Zpevnění břehů bude prováděno v případě nutnosti přírodními úpravami (osázení vegetací, max. protierozní kamenný zához). Podél vodních toků nebude umístěna žádná nová zástavba do vzdálenosti min. 8 m. 2. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM A PLYNEM Současný stav Objekty v obci jsou doposud vytápěny kombinovaným způsobem – většinou pevnými palivy a v malé míře elektricky nebo jinými druhy paliva. Plyn zatím v obci zaveden není, neboť zdroje plynu jsou od obce značně vzdáleny – nejbližší plynovod VTL je zaveden k obci Rybníky – do lokality Budínek (přípojka z plynovodu VTL DN 150 "Pičín - Dobříš") ve vzdálenosti cca 7 km od Borotic Ochranná ani bezpečnostní pásma těchto plynovodů tak nejsou navrženým rozvojem obce dotčena. Návrh řešení Vzhledem k rozlehlosti obce a ostatních sídel, vzdálenosti od zdrojů a ke skladbě případných odběratelů (většinou obyvatelstvo bez významného velkoodběratele) je v podstatě nemožné prokázat ekonomickou efektivnost gazifikace. Z těchto důvodů se o zajištění přívodu plynu do obce v časovém horizontu Územního plánu neuvažuje.
39
Pro úplnost údajů o volbě způsobu zásobování teplem je vyčísleno odběrné množství plynu ve stávající i výhledové zástavbě při její teoretické 100% gazifikaci. Kategorie obyvatelstvo - specifická potřeba : vaření: 1,2 m3/h 200 m3/rok TUV : 2,1 m3/h 350 m3/rok topení RD: 2,8 m3/h 3500 m3/ rok funkční využití stav rodinné domy návrh rodinné domy celkem
RD 98 37 135
Koeficienty současnosti odběru : vaření a TUV : k = 1/ln(n+16) topení v b.j. : k = 1/n0.20 topení v RD : k = 1/n0.15 Q v+tuv 68,28 30,75 99,04
Qt 137,94 60,27 198,22
Qh m3/h 206,23 91,03 297,25
Qr m3/rok 396 900 149 850 546 750
Návrh vytápění je z uvedených důvodů v ÚPN orientován na kombinaci využití různých jiných druhů energií - výhledově budou topeniště na uhelná paliva rušena a zásobování teplem bude převáděno na bázi kombinace jiných zdrojů energie - elektrického akumulačního hybridního nebo přímotopného vytápění, zkapalněných topných plynů, dřeva apod. Některé samostatně stojící objekty mohou být vytápěny biologickým palivem ve speciálních ekologických kotlích (dřevo, piliny). Vzhledem k charakteru území by mělo být v maximální míře užíváno alternativní energie (tepelná čerpadla, sluneční energie atp.). Tím by bylo z ohledu na ochranu ovzduší nahrazeno v současnosti již nevyhovující lokální vytápění pevnými palivy. 3. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Současný stav Obec Daleké Dušníky je napájena elektrickou energií ze systému nadzemních vedení 22 kV z blízkých rozvoden 110/22 kV. Správním územím obce procházejí nadřazené trasy nadzemních vedení VVN : 400 kV – 475 ETE – TR 400/110 kV Řeporyje, 476 ETE - TR 400/220/110 kV Chodov 400 kV – 420 ETU2 – TR 400/110 kV Mírovka (HB) 220 kV – 208 TR 220/110 kV Milín - TR 400/220/110 kV Čechy Střed 110 kV – 1961 TR 110/22 kV Slapy - TR 110/22 kV Sedlčany, 1962 TR 110/22 kV Slapy - TR 110/22 kV Kamýk Stávající trafostanice (celkem 12 ks) jsou venkovního provedení s osazením transformátorů různých výkonů, které je většinou možno výměnou transformátorů nebo rekonstrukcí TS zvýšit. Současný stav venkovní primérní napájecí sítě je vcelku uspokojivý, výkonově osazené transformátory stačí ve většině případů pokrýt stávající odběr. Návrh řešení Pro zajištění příkonu pro obytnou výstavbu v rozvojových lokalitách podle urbanistického návrhu rozvoje a posílení distribuce nejsou navržena žádná nová vedení a zařízení primerní sítě VN. Rozvojové lokality by byly pokryty ze stávajících trafostanic sítí NN. V souladu s vývojem požadavků na zajištění příkonu v sídlech obdobného charakteru se v návrhu ÚPN již nepředpokládá výhledová maximální elektrizace všech objektů se zajištěním elektrického vytápění. Zásobování teplem v objektech trvalého bydlení se bude i v časovém horizontu ÚPN orientovat spíše na využití i dalších zdrojů tepla – v případě řešeného území by se jednalo většinou o zkapalněné topné plyny, případně dřevoplyn a v menším množství LTO náhradou za tepelné zdroje na pevná paliva. To znamená, že se
40
ve výhledu neočekávají výrazné požadavky na zvýšení příkonu ve stávající zástavbě. U navrhovaných nových domů se rovněž nepředpokládá komplexní elektrizace s vytápěním. V návrhu jde tedy spíše o optimalizaci využití stávající sítě VN a distribučních trafostanic s doplněním nových zařízení soustavy NN pro nové rozvojové plochy. Současně je třeba počítat podle provozních potřeb s postupnou rekonstrukcí sekunderní sítě NN a s jejím posílením zejména tam, kde bude možno pokrýt zvýšení příkonu v nových lokalitách z rezervy ve výkonu stávajících trafostanic. V některých případech bude možno zvýšit výkon stávajících TS výměnou transformátoru, ojediněle bude nutno počítat s rekonstrukcí TS. Tyto činnosti budou probíhat postupně v čase podle skutečných požadavků na zajištění příkonu. Na základě urbanistického návrhu rozvoje obce byla zpracována předběžná bilance pro zajištění příkonu, která je vyčíslena v samostatné příloze jako přírůstek k současnému stavu pro rozhodující oblasti, soustřeďující plošně jednotlivé lokality návrhu. Návrh stupně elektrizace v časovém horizontu ÚPN : návrh dostavby RD V bilancích jsou použita následující měrná zatížení na úrovni DTS : Kategorie : Podíl odběrů na max.zatížení A ………..osvětlení a drobné spotřebiče …………….1,5 kW/b.j. 0,50 B1……….A + vaření………………………………… 2,1 kW/b.j. 1,00 B2……….A + TUV + vaření………………………… 2,6 kW/b.j. 0,50 C1……….B2 + akumulační vytápění…………………9,0 kW/RD 0,17 C2……….B2 + přímotopné vytápění……………… 17,0 kW/RD 1,00 sídla negazifikovaná – 20 % v kat. C1, 10 % v kat. C2, 50 % domů v kat. B1, 20 % domů v kat. B2 – tj. průměrně 3,316 kW/RD Celková energetická bilance přírůstku příkonu – zatížení na úrovni DTS : Sídlo
Počet RD
KW/RD
P (kW)
Borotice Čelina Dražetice
19 4 14
3,316 3,316 3,316
63 13 46
Celkem
37
123
Ochranná pásma nadřazených nadzemních vedení VVN nejsou navrženým rozvojem obce dotčena. Ochranná pásma nadzemních vedení 22 kV budou v rozvojových lokalitách respektována. Přeložky těchto vedení nejsou pro uvolnění území navrženy. 4. TELEKOMUNIKACE Současný stav Podkladem je dokumentace současného stavu podzemních optických kabelů a radioreléových tras poskytnutá v digitální podobě v podkladech ÚAP bez textové části. Ochranná pásma sítí elektronických komunikací je nutno při navrhovaném rozvoji obce respektovat. Ochranná pásma telekomunikačních zařízení podle § 92 zákona č.151/2000 Sb. o telekomunikacích K ochraně telekomunikačních zařízení se zřizují ochranná pásma. Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby.
41
Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení. V ochranném pásmu podzemních telekomunikačních vedení je zakázáno : provádět bez souhlasu jejich vlastníka zemní práce, zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k podzemnímu telekomunikačnímu vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, vysazovat trvalé porosty. Ochranná pásma ostatních telekomunikačních zařízení vznikají dnem právní moci územního rozhodnutí o ochranném pásmu. Účastníkem územního řízení o ochranném pásmu je Úřad. Ochranné pásmo nadzemních telekomunikačních vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu a je v něm zakázáno zřizovat stavby, elektrická vedení a železné konstrukce, umísťovat jeřáby, vysazovat porosty, zřizovat vysokofrekvenční zařízení a nebo jinak způsobovat elektromagnetické stíny, odrazy nebo rušení. Návrh řešení Jednotná telefonní síť je v podstatě nová a proto v dobrém technickém stavu. Postupně bude rozšiřována dle záměrů a potřeb provozovatele i uživatelů. Bude probíhat běžná údržba a modernizace zařízení. Požadavky na zajištění dalších telefonních linek v nových rozvojových plochách bude Telefónica O2 a.s. řešit individuálně s konkrétními investory nových objektů postupně po vypracování podrobných investičních záměrů v jednotlivých lokalitách, s využitím ponechaných rezerv v kabelové MTS, s použitím vysokofrekvenčních technologií atp.
OBČANSKÉ VYBAVENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Návrh územního plánu považuje stávající veřejnou infrastrukturu za plošně stabilizovanou. V rámci ploch občanského vybavení může dojít k případné restrukturalizaci dle aktuálních nároků, plošné vymezení pro tuto funkci je ale dostatečné. Nepředpokládají se zvláštní nároky na plochy občanského vybavení.
VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Zásady uspořádání veřejných prostranství jsou vyjádřeny v Hlavním výkresu. Územní plán klade velký význam na uspokojivý standard veřejných prostranství, který je určujícím pro celkový obytný standard území; územní plán potvrzuje stávající hlavní veřejná prostranství. Územní plán předpokládá, že dojde k postupné obnově stávajících veřejných prostranství (v rámci Programu obnovy venkova). V rámci regulativů pro jednotlivé rozvojové lokality jsou stanoveny rovněž základní podmínky pro vznik kvalitních veřejných prostranství v těchto nových urbanistických strukturách – obytný standard těchto nových veřejných prostranství by měl navázat na standard historických veřejných prostranství v obci.
42
D VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A, B Vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle bodů A a B dle Přílohy č.5 k vyhlášce č.500/2006 Sb. nebylo vyžadováno. C Územně analytické podklady nebyly v době přípravy návrhu územního plánu obce Borotice k dispozici. Průzkumy a rozbory, provedené v roce 2008, byly strukturovány svým obsahem dle obsahu územně analytických podkladů. Návrh územního plánu obce Borotice je zpracován na základě zadání, jež bylo veřejnoprávně projednáno a schváleno v roce 2009. Návrh územního plánu obce Borotice naplňuje zásady, obsažené v tomto zadání, zejména nutnost vytvořit další předpoklady rozvoje obce vymezením nových rozvojových lokalit pro výstavbu rodinných domů – a při tom respektovat, chránit a rozvíjet specifický charakter obce a jejího krajinného prostředí. D SWOT analýza byla součástí průzkumů a rozborů, provedených v roce 2008. Návrh územního plánu obce Borotice směřuje k řešení hlavních problémů řešeného území (správního území obce Borotice). Dále je možno konstatovat, že návrh územního plánu obce Borotice směřuje ke stabilizaci sociální struktury obce a k rozšíření nabídky pro bydlení, jež bude využita nejen občany obce, ale i případnými zájemci ze širšího území. Borotice je poměrně atraktivní lokalitou pro bydlení i pro individuální rekreaci; navržené rozvojové lokality dotvářejí stávající strukturu zástavby obce. E Návrh územního plánu obce Borotice naplňuje priority územního plánování, kdy zejména vychází z charakteru řešeného území a jeho kontextu, respektuje jedinečnou povahu obce a chrání a rozvíjí hodnoty zástavby a přírodního prostředí obce. F Shrnutí: Návrh územního plánu obce Borotice vytváří předpoklady pro rozvoj příznivého životního prostředí, pro uspokojivý hospodářský rozvoj obce a pro soudržnost společenství obyvatel obce; návrh územního plánu obce Borotice tak předchází rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel obce i rizikům ohrožujícím podmínky života budoucích generací obyvatel obce.
E VYHODNOCENÍ ZPF Územní plán obce Borotice předpokládá rozvoj sídla též na pozemcích vedených jako zemědělská půda. Na vývoj půd v zájmovém území měl hlavní vliv reliéf terénu, půdotvorný substrát a klimatické poměry. Půdy v zájmovém území jsou popsány bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (dále BPEJ). Vlastnosti BPEJ jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem. První číslo v kódu BPEJ charakterizuje klimatický region, druhé dvojčíslí charakterizuje hlavní půdní jednotky a poslední dvojčíslí charakterizuje kombinaci sklonitosti a expozice, přičemž poslední číslo charakterizuje skeletovitost a hloubku půdy.
43
Rozvojem obce plánovaným v rámci návrhu ÚPD jsou postiženy půdy těchto BPEJ: 5.26.11 5.26.51 5.29.11 5.29.44 5.32.11 5.32.14 5.32.41 5.37.46 5.37.56 5.40.77 5.48.11 5.68.11 Jedná se o půdy následujících charakteristik: Charakteristika klimatického regionu 5 – klimatický region MT 2 – mírně teplý, mírně vlhký Charakteristiky hlavních půdních jednotek 26 – Kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích, převážně středně těžké, až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry 29 – Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry 32 – Kambizemě modální eubazické až mezobazické na hrubých zvětralinách, propustných, minerálně chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, méně ortorulách, středně těžké lehčí s vyšším obsahem grusu, vláhově příznivější ve vlhčím klimatu 37 – Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách 40 – Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici 48 – Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření 68 – Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim Charakteristiky sklonitosti a expozice (čtvrté číslo kódu BPEJ) 1 – mírný sklon (3-7º) se všesměrnou expozicí 4 – střední sklon (7-12º) s jižní (jihozápadní až jihovýchodní) expozicí 5 – střední sklon (7-12º) se severní expozicí 7 – výrazný sklon (12-17º) se severní expozicí Charakteristiky skeletovitosti a hloubky půdy (pátá číslice kódu BPEJ) 1 – bezskeletovitá, s příměsí, slabě skeletovitá, hluboká, středně hluboká 4 – středně skeletovitá, hluboká, středně hluboká 6 – středně skeletovitá, mělká 7 – bezskeletovité, s příměsí, slabě skeletovitá, hluboká až středně hluboká 44
Celkový zábor zemědělských půd vyvolaný rozvojem obce činí 4,656 ha. Z toho je 3,314 ha (71 %) záborů umístěno na plochách uvnitř současně zastavěného území. Zábor zemědělské půdy mimo tyto plochy činí 1,342 ha Půdy jsou podle BPEJ rozděleny dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 1. 10. 1996 č. j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, rozděleny do pěti tříd ochrany zemědělské půdy. Nejvyšší ochranu má půda I. třídy ochrany, kterou je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, nejnižší ochranu mají půdy V. třídy ochrany, půdy s velmi nízkou produkční schopností. Půdy II třídy ochrany jsou půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné. Do III třídy ochrany jsou sloučeny půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro výstavbu. Půdy IV třídy ochrany jsou půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností, s omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu. Nejnižší ochranu mají půdy V. třídy ochrany, půdy s velmi nízkou produkční schopností. Pozemky zemědělské půdy ležící mimo zastavěné území uvažované územním plánem k rozvoji obce jsou tvořeny z 47% půdou ve IV třídě ochrany a z 53% půdou v V třídě ochrany. Pouze 11 m2 půd náleží do II třídy ochrany. Řešené území je součástí hlavního povodí Vltava od Otavy po Sázavu, hydrologické pořadí 1-0805 a dílčích povodí Čelinský potok, hydrologické pořadí 1-08-05-042 a Hubenovský potok, hydrologické pořadí 1-08-05-039 a 1-08-05-040. Při navrhovaném rozvoji řešených sídel, zábory zemědělské půdy neovlivní významně hydrologické a odtokové poměry v území. Kromě zpevněných ploch se předpokládá všude zasakování dešťových srážek v místě. Navrhované funkční využití území nezvyšuje erozní ohrožení půd. Výřez základní vodohospodářské mapy 1243 Dobříš a 1244 Týnec n. S. (mapa bez měřítka)
Při zpracování územního plánu byly respektovány podmínky ochrany ZPF, vyplývající ze zákona ČNR č. 334/1992Sb. o ochraně ZPF a vyhlášky MŽP č.13/1994 Sb. ve znění pozdějších úprav, kterými se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF.
45
Územní plán obce Borotice předpokládá návrh nového funkčního využití vybraných lokalit určených podle požadavků na bydlení a technickou infrastrukturu. Urbanistický návrh respektuje zásadu, aby plánovaná zástavba byla navrhována zejména uvnitř zastavěného území, kde budou vyplněny především nezastavěné proluky a dále je rozvoj sídla umístěn na plochy, navazující na stávající zástavbu. Při vyčerpání ploch uvnitř zastavěných částí sídel je možno využít plochy mimo zástavbu. Zábory ZPF jsou vyznačeny v grafické části, kde je též zakreslena hranice současně zastavěného území, která vymezuje hranici současně zastavěného území obce podle platných předpisů. Přehled rozvojových ploch s uvedením záborů ZPF (dle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 13/1994 Sb.) lokalita k.ú. BV 1 Borotice BV 2 Borotice BV 3 Borotice
plocha lokality (dle KN) 6.540,7 5.382 17.743,2
parcely (dle KN)
plocha parcel (dle KN)
BPEJ (dle KN)
výměra BPEJ (dle KN)
druh pozemku (dle KN)
způsob využití (dle KN)
kapacita
222/7 222/1 186/2
2.000 4.540,7 5.382
5.32.11 5.32.11 5.32.11
2.000 4.540,7 5.382
orná půda orná půda trvalý trav.porost
-
5 RD
172/2 172/6 172/7 172/8 172/4 172/3 171 66 67 65/1 70/1
403 621 625 558 2.265 1.691 3.699 32 109 3.448 3.708
5.29.11 5.29.11 5.29.11 5.29.11 5.29.11 5.29.11 5.29.11 5.29.11 5.29.11 5.29.11 5.26.11 5.29.11 5.29.11 5.26.11
403 621 625 558 2.265 1.691 3.699 32 109 3.448 1.377 2.331 584,2 4.943
zahrada zahrada zahrada zahrada ost.plocha trvalý trav.porost zahrada zast.pl.a nádv. zast.pl.a nádv. zahrada zahrada
5.26.11 5.48.11 5.32.41 5.32.14
2.437 158 1.744 2
zahrada
sportoviště a rekr.plocha -
orná půda
-
10 RD (ext. parcelace) neplodná půda -
BV 4 Borotice BV 5 Čelina BV 6 Čelina
4.943
21 204/1
584,2 4.943
2.595
33/1
2.595
1.746
248/22
1.746
BV 7 Čelina
2.389,7
248/1
2.389,7
5.32.14 5.32.41
630 1.759,7
orná půda
-
BV 8 Dražetice II. BV 9 Dražetice II.
1.949
113/4
1.949
5.37.56
1.949
orná půda
-
5.850
BV 10 Dražetice II.
1.250,2
BV 11 Dražetice II. BV 12 Dražetice II.
4.162
83/7 83/6 83/8 83/10 84/2 83/9 77 870 84/1 79/1 79/2 870 898/2 66 340 332 337 5
437 2.842 339 107 403 42 1.327 154,3 198,7 661 402 59 128,2 129 644 3.389 231 1.094
5.26.11 5.26.11 5.26.11 5.26.11 5.26.11 5.26.11 5.26.11 5.26.11 5.26.11 5.26.11 5.26.11 5.26.11 5.26.11 5.68.11 5.68.11 5.68.11 5.68.11 5.68.11
437 2.842 339 107 403 42 1.327 154,3 198,7 661 402 59 128,2 129 644 3.389 231 1.094
1.325
46
zast.pl.a nádv. ost.plocha
1 RD
3 RD 2 RD 1 RD (stáv. parcelace) 1 RD (stáv. parcelace) 2 RD
ost.plocha manip.plocha 5 RD ost.plocha manip.plocha ost.plocha manip.plocha ost.plocha manip.plocha trvalý trav.porost ost.plocha manip.plocha zahrada ost.plocha ost.komunikace zahrada 1 RD ost.plocha jiná plocha ost.plocha ost.komunikace ost.plocha ost.komunikace zast.pl.a nádv. 4 RD zahrada trvalý trav.porost vodní plocha zamokřelá 1 RD zahrada plocha (stáv. parcelace)
lokalita k.ú. BV 13 Dražetice II. TI 1 Borotice TI 2 Čelina TI 3 Dražetice II. TI 4 Hubenov
plocha lokality (dle KN) 1.307
parcely (dle KN)
plocha parcel (dle KN)
BPEJ (dle KN)
výměra BPEJ (dle KN)
druh pozemku (dle KN)
způsob využití (dle KN)
kapacita
150/3
1.307
5.37.46
1.307
zahrada
-
1 RD (stáv. parcelace)
711,8
93/1
693
5.40.77
trvalý trav.porost
321,6
35
321,6
5.48.11
zahrada
828,2
166 160 164 45/2
572,4 245,1 10,7 786
5.26.51 5.26.11 5.29.44 5.32.11
trvalý trav.porost ostatní plocha trvalý trav.porost trvalý trav.porost
786
405.7 380.3
neplodná půda
Zábory ZPF dle k.ú. a BPEJ plocha č. BV 1 BV 2 BV 3 BV 5
k. ú. Borotice Borotice Borotice Čelina
využití RD RD RD RD
BV 6
Čelina
RD
BV 7
Čelina
RD
BV 8 BV 9 BV 10 BV 11 BV 12 BV 13 TI 1 TI 2 TI 3 TI 4
Dražetice II Dražetice II Dražetice II Dražetice II Dražetice II Dražetice II Borotice Čelina Dražetice II
RD RD RD RD RD RD ČOV ČOV ČOV
Hubenov
ČOV
BPEJ 5.32.11 5.32.11 5.29.11 5.26.11 5.48.11 5.32.14 5.32.41 5.32.14 5.32.41 5.37.56 5.26.11 5.26.11 5.68.11 5.68.11 5.37.46 5.40.77 5.48.11 5.26.11 5.26.51 5.29.44 5.32.11
třída ochrany IV IV II II IV V IV V IV V II II V V V V IV II IV V IV
výměra [m2] 6 540 5 382 14 753 2 437 158 2 1 744 630 1 760 1 949 1 730 661 4 033 1 094 1 307 693 322 11 572 406 380
souč. zast. území ZÚ ZÚ ZÚ ZÚ ZÚ ZÚ ZÚ ZÚ ZÚ ZÚ ZÚ ZÚ ZÚ
výměra celkem [m2] 6 540 5 382 14 753 2 595 1 746 2 390 1 949 1 730 661 4 033 1 094 1 307 693 322 583
CELKEM
786 46 564
Mimo ZÚ
13 426
V ZÚ
33 138
47
Zábory ZPF podle tříd ochrany v jednotlivých k.ú. mimo současně zastavěné území a mimo ÚSES Využití
zábor ZPF
z toho v třídě ochrany [m2]
celkem [m2] Borotice Rodinné domy ČOV Čelina Rodinné domy ČOV Dražetice II Rodinné domy ČOV Hubenov ČOV Celkem
I
II
III
IV
V
5 382 693
0 0
0 0
0 0
5 382 0
0 693
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0
5 982 583
0 0
0 11
0 0
0 572
5 982 0
786 13 426
0 0
0 11
0 0
380 6 334
406 7 081
Zábory ZPF dle BPEJ v jednotlivých k.ú. mimo současně zastavěné území a mimo ÚSES výměra [m2] BPEJ Borotice 5.32.11 5.40.77 Čelina Dražetice II 5.26.11 5.26.51 5.37.56 5.68.11 Hubenov 5.29.44 5.32.11 CELKEM
třída ochrany IV V
CELKEM
Rodinné domy
ČOV
%
5 382 693
5 382 0
0 693
40,1 5,2
0
0
0
0,0
II IV V V
11 572 1 949 4 033
0 0 1 949 4 033
11 572 0 0
0,1 4,3 14,5 30,0
V IV
406 380 13 426
0 0 11 364
406 380 2 062
3,0 2,8 100,0
F VYHODNOCENÍ PUPFL Územní plán obce Borotice předpokládá zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa v lokalitě TI 1 – účel využití ČOV, v k. ú. Borotice. Zájmové území obce Borotice leží v přírodní lesní oblasti 10 – Středočeská pahorkatina. PLO 10 je největší oblast v Čechách. Je charakteristická vyzrálým, dosti jednotvárným, typicky pahorkatinám mírně zvlněným reliéfem. Les je tu většinou rozdroben a vytlačen na absolutní lesní půdy. V pahorkatině převládá LVS dubobukový a bukodubový, méně bukový. V původní skladbě převládá buk, dub, dále jedle, habr, lípa a javor.
48
Na ploše lesa dotčeného záborem dle územního plánu jsou popsány lesní typy 2M1 – Chudá dubová doubrava mechová a 0Z1 – reliktní bor skalnatý. Chudá dubová doubrava je rozšířena v pahorkatinách na různých minerálně chudých horninách v nadmořských výškách 280 – 400 m, hlavně na slunných svazích. Půdy jsou mělké až středně hluboké, vysýchavé, většinou hlinitopísčité, štěrkovité, propustné. Produkce je podprůměrná. V přirozené skladbě je DB 7, BK 2, BR 1, BO. Reliktní bor se vyskytuje na extrémních stanovištích skal, skalních hřebenů, srázných skalních svahů (často nad vodními toky) a balvanitých a kamenitých sutí, a to v nadmořských výškách 200 – 900 m. Vyskytuje se většinou na kyselých těžko zvětrávajících horninách. Přirozená skladba je BO 9, Br 1, DB (BK, SM). Hlavním posláním lesa je tu jeho udržení. Zábor PUPFL celkem činí 693 m2. Jedná se o okraj lesního porostu při nivě drobného vodního toku. Důvodem záboru je zřízení přístupové cesty k navrhované místní čistírně odpadních vod.
49
