ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO O D Ů VO D N Ě N Í NÁVRH PRO VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ
CZ.1.06/5.3.00/0807461 LISTOPAD 2013
1
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
ZAKÁZKA: Územní plán Kladno
ETAPA ZAKÁZKY: Návrh pro veřejné projednání dle §52 stavebního zákona - ODŮVODNĚNÍ
POŘIZOVATEL: Magistrát Statutárního města Kladna, Úřad architektury a územního plánování, Náměstí Starosty Pavla 44, 272 52 Kladno
Ing. arch. František Müller,
[email protected] Ing. arch. Petra Hadravová,
[email protected]
ZPRACOVATEL:
Doc. ing. arch. Ivan Horký, DrSc., HLAVNÍ PROJEKTANT
PROJEKTANTI: Ing. Petr Kohoutek Ing. Václav Jetel, Ph.D. Ing. Václav Jetel st. Ing. Kamila Svobodová, Ph.D. Ing. Pavla Žídková RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D. Bc. Eva Linhartová CZ.1.06/5.3.00/0807461 - Registrační číslo projektu N/13/01/10 - Zakázkové číslo objednatele listopad 2013 - datum zpracování květen 2012 - datová báze podkladů pořizovatele
2
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
OBSAH ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU KLADNO .............................................. 6 A. POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ........................................................... 6 B. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM ..................... 6 C. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ ........................................................................ 6 D. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ ......................................... 7 E. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ .... 7 F. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ........................................................ 7 G. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA .... 9 H. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE §50 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY ............................ 10 I. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY ...... 10 I. 1. Vyhodnocení důsledků přijatého řešení a vybrané varianty............................................. 10 I. 1. 1. Urbanistická koncepce. .......................................................................................................... 10 I. 1. 2. Limity využití území. ............................................................................................................... 12 I. 1. 3. Dopravní infrastruktura.......................................................................................................... 19 I. 1. 4. Technická infrastruktura ........................................................................................................ 34 I. 1. 5. Občanská vybavenost............................................................................................................. 46 I. 1. 6. Veřejná prostranství ............................................................................................................... 48 I. 1. 7. Koncepce uspořádání krajiny a ochrany životního prostředí ................................................. 49 I. 1. 8. Územní systém ekologické stability ....................................................................................... 55
I. 2. Vztah k rozboru udržitelného rozvoje území .................................................................... 56 I. 2. 1. Hospodářská základna .................................................................................................. 56
3
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
I. 2. 2. Dopravní infrastruktura a dopravní systém .................................................................. 58 I. 2. 3. Technická infrastruktura ............................................................................................... 60 I. 2. 4. Veřejná vybavenost ....................................................................................................... 62 I. 2. 5. Bydlení a bytový fond .................................................................................................... 63 I. 2. 6. Geologie a horninové prostředí .................................................................................... 65 I. 2. 7. Hydrologie ..................................................................................................................... 66 I. 2. 8. Půda a půdní fond, klimatologie ................................................................................... 68 I. 2. 9. Zatížení životního prostředí ........................................................................................... 70 I. 2. 10. Ochrana přírody a krajiny ............................................................................................ 72
J. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH ...................................................... 73 K. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ ................................................................................................................ 74 K. 1. Širší územní vztahy. .......................................................................................................... 74 K. 2. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. ............................................ 75
L. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ .................................................. 78 M. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE........................................................................ 79 N. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA............... 80 N. 1. Zemědělský půdní fond.................................................................................................... 81 N. 2. Pozemky určené k plnění funkce lesa .............................................................................. 89 N. 3. Vyhodnocení záborů ZPF dle přílohy č. 3 vyhlášky č. 13/1994 Sb. Ministerstva životního prostředí Celou kapitolu nutno aktualizovat ........................................................................... 91
O. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ ....................................... 93 P. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK ............................................................................. 93 Q. ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ K ÚPRAVÁM NÁVRHU ............................................ 93
4
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
R. OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ ............................................................. 96 S. PŘÍLOHY. ........................................................................................................... 96 S. 1. Seznam obrázků a tabulek ................................................................................................ 96
5
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU KLADNO
A. POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Zastupitelstvo statutárního města Kladna rozhodlo svým usnesením odst. G ze dne 24. 4. 2007 o pořízení nového Územního plánu, který v souladu s požadavky zákona č.183/2006 Sb. nahradí Územní plán sídelního útvaru města Kladna. Zastupitelstvo statutárního města Kladna schválilo zadání Územního plánu Kladno svým usnesením odst. H. ze dne 8. 12. 2009. V roce 2010 byl na základě výběrového řízení vybrán zpracovatel Územního plánu Kladno. Dne 15. 11. 2011 byl veřejně projednán koncept Územního plánu Kladno včetně dokumentace Vyhodnocení vlivů konceptu Územního plánu Kladno na životní prostředí z hlediska zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a vyhodnocení vlivu konceptu Územního plánu Kladno na udržitelný rozvoj území. Na základě vyhodnocení stanovisek, připomínek a námitek ke konceptu Územního plánu Kladno byly zpracovány Pokyny pro zpracování Územního plánu Kladno, které schválilo Zastupitelstvo statutárního města Kladna na svém mimořádném zasedání dne 25. 4. 2012. Po zpracování návrhu Územního plánu Kladno a upravené dokumentace Vyhodnocení vlivů Územního plánu Kladno na životní prostředí se konalo společné jednání o návrhu Územního plánu Kladno dne 28. 11. 2012. Od 1. 1. 2013 vešel v platnost zákon č.350/2012 Sb., který novelizoval některá ustanovení zákona č.183/2006 Sb. Dle přechodných ustanovení a metodiky Ministerstva pro místní rozvoj ČR byl návrh Územního plánu Kladno včetně přepracované dokumentace Vyhodnocení vlivů Územního plánu Kladno na životní prostředí s vystaven pro veřejnost v termínu 6. 4. - 6. 5. 2013 v souladu s požadavkem zákona č.350/2012 Sb. Po vyhodnocení připomínek, za účasti určeného zastupitele, byl územní plán zpracovatelem upraven a v listopadu 2013 dokumentace předána k veřejnému projednání.
B. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Dokumentace návrhu Územního plánu Kladno je v souladu s Politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou Středočeským krajem. Územní plán Kladno respektuje všechny záměry ZÚR převzaté z územního plánu VÚC, koncepce dopravy, koncepce technické infrastruktury a územní systémy ekologické stability, které mají dopad na řešené území.
C. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA
6
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Dokumentace návrhu Územního plánu Kladno naplňuje požadavky zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů, které se týká cílů a úkolů územního plánování, zejména požadavků na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavků na ochranu nezastavěného území. Navrhovaná prostorová regulace byla řešena s ohledem na různé urbanistické struktury v historicky utvářených lokalitách města. Nové zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území a s ohledem na účelné využití a prostorové uspořádání území, na hospodárné využívání veřejné infrastruktury. Z hlediska využívání území je tedy územně plánovací dokumentace v souladu s cíly a úkoly územního plánování.
D. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ Územní plán Kladno je zpracován a projednán v souladu s požadavky zákona č.183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích právních předpisů.
E. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ Územní plán Kladno byl projednán s dotčenými orgány chránícími zájmy podle zvláštních právních předpisů a dle jejich uplatněných stanovisek byl upraven. Rozpory ve smyslu ustanovení § 4 odst. 7 stavebního zákona a ustanovení § 136 odst. 6 správního řádu při projednávání návrhu územního plánu byly řešeny a výsledek je součástí dokladové části.
F. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Součástí návrhu Územního plánu Kladni je vyhodnocení vlivů územního plánu Kladno na udržitelný rozvoj území (dle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb.), včetně části A vyhodnocení vlivů územního plánu Kladno na životní prostředí (dále jen „vyhodnocení SEA“) a části B vyhodnocení vlivů územního plánu Kladno na území Natura 2000 (dále jen „naturové hodnocení“).
7
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování vlivů koncepce na životní prostředí dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb. bylo zpracované Ing. Pavlou Žídkovou, Polní 293, 747 62 Mokré Lazce, která je podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. držitelem autorizace MŽP k posuzování vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení SEA bylo vypracováno na základě požadavku orgánu posuzování vlivů na životní prostředí Krajského úřadu Středočeského kraje uplatněného k návrhu zadání územního plánu Kladna č.j. 130810/2009/KUSK-OŽP/Tuč ze dne 9.9.2009. Dále bylo vyhodnocení SEA konceptu ÚP Kladno (z června 2011) přepracováno na základě stanoviska příslušného úřadu č.j. 225099/2011/KUSK ze dne 30.11.2011 a opětovně předloženo spolu s návrhem dalšího postupu, se kterým příslušný úřad souhlasil. Ve svém stanovisku č.j. 062481/2012/KUSK ze dne 12.4.2012 příslušný úřad konstatoval, že přepracované vyhodnocení SEA bude projednáno na veřejném projednání ÚP Kladno ( řízení o územním plánu dl e§ 52 stavebního zákona a stanovisko dle ust. 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb. vydá příslušný úřad až po veřejném projednání návrhu ÚP. Předložené vyhodnocení SEA (listopad 2012) bylo opětovně přepracováno a hodnotí návrh územního plánu Kladno, příp. ve srovnání s řešením v konceptu. Orgán posuzování vlivů na životní prostředí, jako dotčený orgán podle § 10i a příslušný podle § 22 písm. b) a e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, vydá stanovisko k vyhodnocení územního plánu Kladno na životní prostředí (stanovisko SEA) samostatně v souladu s ustanovením § 10g cit. zákona ve lhůtě 30 dnů od předložení následujících podkladů: -
územního plánu Kladno;
-
vyhodnocení vlivů územního plánu Kladno na udržitelný rozvoj území, včetně vyhodnocení SEA a naturového hodnocení;
-
stanovisek a připomínek uplatněných k územnímu plánu Kladno (společné jednání o návrhu dle § 50 stavebního zákona), případně k vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území;
-
námitek a připomínek uplatněných k veřejnému projednání územního plánu Kladno (řízení o územním plánu dle § 52 stavebního zákona), případně k vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území;
-
zápisu z veřejného projednání územního plánu Kladno (§ 52 stavebního zákona).
Pro účely vydání stanoviska SEA krajský úřad žádá o předání výše uvedených podkladů v souladu s § 10g odst. 1 cit. zákona. Dále vzhledem k předchozím uplatněným připomínkám příslušného úřadu ke konceptu ÚP, rozsáhlému řešenému území, s přihlédnutím k uplatněným námitkám, připomínkám a stanoviskům dotčených orgánů a předpokládaným úpravám ÚP příslušný úřad požaduje doplnit návrh stanoviska příslušného úřadu na základě došlých stanovisek a připomínek.
8
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
G. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA V Praze dne: 22.7.2013 Spisová značka: SZ 101621/2013/KUSK REG/Kro Č. j.: 108325/2013/KUSK Vyřizuje: Ing. Kroupová/257 280 946 Stanovisko k návrhu Územního plánu Kladno Krajský úřad Středočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, jako nadřízený správní orgán územního plánování pro obce (dále jen „krajský úřad“) podle § 178 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, příslušný podle § 5 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“) obdržel žádost o posouzení návrhu Územního plánu Kladno (dále jen „návrh územního plánu“), podle § 50 odst. 7 stavebního zákona, kterou dne 11.7.2013 podal úřad územního plánování – Magistrát města Kladno, Úřad architektury a územního plánování, Náměstí starosty Pavla 44, 272 01 Kladno (dále jen „pořizovatel“). Předložený návrh územního plánu zpracovala firma ARCHIS, Doc. Ing.arch. Ivan Horký, autorizovaný architekt, číslo autorizace u České komory architektů 00 662, který je oprávněnou osobou dle ustanovení § 158 odst. 1 stavebního zákona. Podaná žádost obsahuje textovou a grafickou část návrhu územního plánu spolu se stanovisky a připomínkami a výsledkem dohodovacího jednání, z nichž m.j. vyplynulo, že plochy Z 19-B1 a R 25 budou vyřazeny, že bude respektováno stávající vedení silnice I/61 a u navrhované přeložky I/61 bude respektován koridor v šířce min. 100 m, bude vyznačeno ochranné pásmo lesa, plocha Z 70 bude zmenšena, tak aby bylo respektováno ochranné pásmo lesa, plocha P 412 SM bude ponechána tak jak navrhuje pořizovatel, plochy Z 297 BH a Z 296 zůstanou jako plochy zeleně. Závěry vyhodnocení SEA budou řádně zapracovány do odůvodnění územního plánu (kapitola D). Krajský úřad posoudil podle ustanovení § 50 odst. 7 stavebního zákona návrh územního plánu z hlediska zajištění koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší územní vztahy a z hlediska souladu s Politikou územního rozvoje ČR a se Zásadami územního rozvoje Středočeského kraje a konstatuje, že neshledal žádné rozpory a lze postupovat v dalším řízení o územním plánu. Dále krajský úřad upozorňuje na nedostatky územního plánu, které však nejsou určující pro vydání tohoto stanoviska. Jedná se především o to, že pokud územní plán vymezuje plochy, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách v jejich využití, je nutno stanovit zda půjde o regulační plán na žádost či z podnětu a územní plán musí obsahovat jeho/jejich zadání. V případě podmínění rozhodování územní studií jsou součástí územního plánu podmínky pro její pořízení a přiměřená lhůta pro vložení dat o ní do evidence územně plánovací činnosti (marným uplynutím lhůty omezení změn v území zaniká a to platí obdobně i u podmínky pořízení regulačního plánu z podnětu. Podmínka vydání regulačního plánu na žádost pozbývá platnosti, pokud k vydání nedojde do 1 roku od podání úplné žádosti v souladu se zadáním regulačního plánu. (§ 43 odst. 2 stavebního zákona). Návrh územního plánu sice v záplavovém území Dřetovického potoka nenavrhuje žádné nové plochy, nicméně by na příslušném místě v územním plánu bylo vhodné konstatovat, že ani ve stávajících plochách není možné v aktivní zóně záplavových území umisťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl……(§ 67 odst. 1 vodního zákona). Krajský úřad upozorňuje pořizovatele na povinnosti následující po vydání návrhu územního plánu: - Opatřit záznamem o účinnosti územního plánu všechna paré územního plánu a 1 paré včetně dokladů o jeho pořízení uložit u města, pro které byl pořízen a dále pak jednotlivě poskytnout ÚP příslušnému stavebnímu úřadu, úřadu územního plánování a krajskému úřadu ve smyslu ustanovení § 165 odst. 1
9
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
stavebního zákona. - Zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup, údaje o vydaném územním plánu a místech, kde je možné do této ÚPD a do její dokladové dokumentace nahlížet, toto oznámit dotčeným orgánům neuvedeným v odstavci 1 § 165 stavebního zákona, jednotlivě. - Pro účely vyhodnocení územně plánovací činnosti zaslat vyplněný registrační list (příloha č. 16 vyhlášky č. 500/2006 Sb.) nadřízenému orgánu územního plánování. Ing. Helena Kroupová odborný referent
H. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE §50 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY Stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje podle §50 zákona č. 350/2012 Sb. nevyžaduje úpravy návrhu Územního plánu.
I. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY I. 1. Vyhodnocení důsledků přijatého řešení a vybrané varianty.
I. 1. 1. URBANISTICKÁ KONCEPCE. K 1. 1. 2010 mělo Kladno 69 938 obyvatel. Od roku 1990 počet obyvatel města Kladna mírně klesal, v posledním období se však tento trend obrátil v mírný růst počtu obyvatel. Regionální význam města Kladna plně nereflektuje jeho velikost, a to především z těchto důvodů:
blízkosti hl. m. Prahy, které je o několik řádů vyšším centrem osídlení s velmi silným atrakčním potenciálem
polohou mezi mezinárodně významnými radiálními dopravními tahy rychlostních silnic R6 a R7, což podporuje spádování obcí v koridorech obou rychlostních komunikací spíše do Prahy, než do Kladna
neuspokojivým stavem železničního spojení Kladno - Praha, kde je zásadní modernizace stále jen v přípravě. Stavba úseku Hostivice – Kladno je ovlivněna návazností na I. etapu rychlodráhy na Letiště Ruzyně.
výraznou ztrátou velkého počtu pracovních příležitostí v důsledku zániku či útlumu tradičních odvětví hornictví a hutnictví, jež však byla z podstatné míry kompenzována nabídkou pracovních míst v Praze.
10
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
I když ve městě nebyl vytvořen větší počet nových pracovních příležitostí, odpovídajícímu velikosti města i jeho poměrně intenzivně urbanizovaném prostoru Kladenské aglomerace, není míra nezaměstnanosti nadměrně vysoká. Tato situace je však výsledkem vysoké vyjížďky obyvatel Kladna za prací či vzděláním, zejména do hl. m. Prahy. Významný obytný potenciál Kladna spočívá v příznivém krajinném zázemí (město je z větší části obklopeno lesy), v rozvinuté občanské vybavenosti zejména v oblasti zdravotní a sociální péče, školství, kultury a sportu), v relativně dobré kvalitě bytového fondu a i v široké škále nabídky obchodních zařízení a služeb. Slabou stránkou, ale zároveň velkou příležitostí je nové využití rozsáhlých nevyužívaných území výrobních ploch (brownfields), především ve východní části města. Proto návrh ÚP Kladno vymezuje celkem šest transformačních území Halda, Švermov, Poldi sever, Vojtěšská huť, Bresson a Podprůhon a stanovuje jejich místně diferencované polyfunkční využití. Mezi slabé stránky statutárního města Kladna patří nízká intenzita bytové výstavby. Právě nízký počet nových bytů (tj. bytů s vyšším standardem) je pravděpodobně jednou z příčin stagnace počtu obyvatel v dlouhodobém průměru posledních 20 let. Na tuto situaci reaguje návrh ÚP Kladno vymezením dostatečného množství zastavitelných ploch a ploch přestavby pro bydlení v bytových i rodinných domech, mj. i ve vhodných lokalitách transformačních území. Statutární město Kladno, vzhledem k relativně malé velikosti1 svého správního území, limitujícím kvalitám přírodního prostředí existujícím geologickým rizikům v části svého území a některým dalším faktorům, v podstatě vyčerpalo možnosti extenzívního územního rozvoje. Naopak disponuje mimořádně velkým potenciálem rozvoje v bývalých průmyslových plochách, zejména v areálech Vojtěšská huť a Poldi ležících v blízkosti historického centra s přímým možným napojením na budoucí rychlodráhu. Návrh ÚP Kladno proto navrhuje ukončit rychlodráhu přestupním terminálem až v Dubí a dále navrhuje vybudovat nové přestupní uzly integrované dopravy Sletiště, Kladno - centrum, Ostrovec a Švermov. Tím by se městský úsek rychlodráhy stal páteří městské a regionální dopravy mezi zastávkami Kladno jih/Velké Přítočno – Dubí. Na území statutárního města Kladna se vyskytuje množství kulturně civilizačních hodnot, které je třeba chránit. Jsou to zejména:
1
Nemovité kulturní památky
Stavby průmyslové architektury, které jsou součástí kulturně – historického dědictví
Území s archeologickými nálezy
Území s urbanistickými hodnotami
Zejména ve vazbě na počet obyvatel.
11
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
Území města Kladna má vysokou kulturně historickou hodnotu, přesahující místní i regionální význam. Kulturně historický potenciál řešeného území je třeba účinně chránit a vhodně využívat nejen z hledisek kulturně etických, ale i ekonomických. Správní území města Kladna má charakter území s archeologickými nálezy. Vztahují se na ně tedy ustanovení zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění zákona č. 242/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Většina v budoucnu prováděných zemních prací bude podléhat odbornému archeologickému dozoru nebo vyvolá potřebu záchranného archeologického výzkumu, tak jak určují příslušná ustanovení výše uvedeného zákona. V územních a stavebních řízeních se k záměrům změn využití území proto bude nezbytně vyjadřovat i Archeologický ústav AV ČR, resp. jeho pověřené pracoviště. V území města Kladna se nachází kromě kulturních památek, zapsaných do Ústředního seznamu kulturních památek ČR, řada dalších objektů a souborů s kulturně historickými hodnotami, které významnou měrou dotvářejí celkový charakter krajiny a genia loci urbanizovaného prostředí. Tyto objekty a jejich soubory mají význam pro zachování kontinuity kulturních, urbanistických a architektonických hodnot prostředí a je třeba tudíž zajistit vhodné formy jejich využití a ochrany. Jedná se zejména o objekty industriální architektury a technické památky, budované od druhé poloviny 18. století do první poloviny 20. století. Celkový ráz krajiny dotvářejí i historicky cenný zámecký park, další veřejné parky a zahrady u soukromých vil a obytných domů, kde je třeba chránit jak celkovou původní kompozici, tak i dendrologickou skladbu druhů dřevin při jejich obnově. Urbanistická koncepce města se navrženým návrhem ÚP Kladno nemění. Navrženým systémem podmínek pro využívání ploch s rozdílným způsobem využití se zpřesňuje funkční uspořádání a prostorová organizace města a zabezpečuje se na lepší úrovni ochrana jeho dochovaných hodnot. Návrh zastavitelných ploch i ploch přestavby a časové vymezení jejich postupné zástavby odpovídají reálnému vývoji demografické situace. Převážná většina ploch změn je organizována do větších, souvislých územních celků, jejichž urbanistické řešení i územní vazby postupně budou ověřovány podrobnějšími územními studiemi. Navržené veřejně prospěšné stavby a opatření veřejné infrastruktury, spolu s variantním vymezením územních rezerv pro koridory staveb dopravní infrastruktury přispějí k dopravnímu zklidnění centra města a ke zlepšení kvality životního prostředí v něm (podrobněji viz kapitola K. 1. 2. Návrh rozvojových ploch i koridorů hlavních staveb veřejné infrastruktury v maximální možné míře respektuje uspořádání krajiny a krajinný ráz, zejména v chráněných územích přírody. Podrobné vyhodnocení je obsaženo ve Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP Kladno na životní prostředí (zpracovatel Ing. Pavla Žídková) a ve Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP Kladno na evropsky významnou lokalitu a oblast soustavy Natura 2000 (zpracovatel RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D.).
I. 1. 2. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ. Z územně analytických podkladů (dále jen „ÚAP“) pro řešení ÚP Kladno vyplývají následující limity využití území:
12
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
Limity vyplývající z ÚAP a mající dopad na řešené území
I. Limity prostředí (geologie, hydrologie, půdní fond, zatížení životního prostředí, příroda a krajina)
Sesuvná a poddolovaná území a území jiných geologických rizik
Stará důlní díla
Chráněná ložisková území
Ložiska nerostných surovin
Vodní zdroje vč. ochranných pásem
Vymezené záplavové území (q100) Dřetovického potoka
Zemědělský půdní fond, pozemky zařazené do I. a II. třídy ochrany
Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti
Pozemky určené k plnění funkcí lesa a pozemky do vzdálenosti 50m od okraje pozemků určených k plnění funkcí lesa a lesy zvláštního určení
Staré ekologické zátěže území a kontaminované plochy
Územní systém ekologické stability
Významné krajinné prvky registrované a ze zákona
Přírodní park Džbán
Evropsky významná lokalita Krnčí a Voleška (CZ 0210107) soustavy Natura 2000
Přírodní památka Žraločí zuby vč. ochranného pásma
Památné stromy vč. ochranného pásma
II. Kulturní limity (kultura a památková péče)
Nemovité kulturní památky
Území s archeologickými nálezy I. a II. kategorie
Území s urbanistickými hodnotami
III. Civilizační limity (dopravní a technická infrastruktura, bezpečnost)
Ochranná pásma silnic I., II. a III. třídy a železničních tratí
Ochranná pásma vodních zdrojů, vodárenských zařízení a vodovodních řádů
Ochranná pásma kanalizačních řadů a objektů
Ochranná pásma vedení VVN a VN, transformovny
13
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
Ochranná a bezpečnostní pásma plynárenských zařízení VTL plynovodů a regulačních stanic
Ochranné pásmo zájmového území Armády ČR
Radioreléové trasy a ochranná pásma zařízení a objektů IZS
Výškové limity letiště Ruzyně a Velká Dobrá
Záměry vyplývající z ÚAP, ZÚR SK a mající dopad na řešené území
I. Záměry změn využití území z hlediska prostředí
Aktualizace nadregionálních, regionálních a místních ÚSES
Asanace starých ekologických zátěží území
14
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
II. Záměry změn využití území z hlediska civilizačních hodnot TAB 1: Záměry změn využití území z hlediska civilizačních hodnot: Plochy pro bydlení #
stávající vymezená lokalizace v území využití podle plocha v ha ÚP
popis záměru
1
Rozdělov-sever, u lesa, dodržení OP lesa
3,5
smíšené území
Využití na plochy pro bydlení převážně nízkopodlažní, návaznost na stávající i plánovanou okolní zástavbu rodinných domů.
2
Kladno-Ostrovec, území na bývalé haldě, omezení limitem OP dráhy
1,6
městská zeleň
Území mezi OP dráhy a stávajícím parovodem lze vhodně využít pro nízkopodlažní rodinné bydlení.
3
Kladno, halda, území 27,0 mezi firmou INK cables a ulicí Slánskou
průmyslová Var. 1 – Rozsáhlé území je možné po výroba, výrobní částečném odtěžení a revitalizaci využít pro služby, těžba kumulované bydlení např. v terasových domech s dostatečnou provázaností na zeleň. Var. 2 – Po odtěžení bude využito pro území smíšené s převahou služeb a podnikání.
4
Kladno, severní část území bývalé POLDI, mezi dráhou a územím průmyslové zóny
5,6
průmyslová Území prověřit pro využití na středně výroba, výrobní podlažní bydlení s vytvořením pásu zeleně služby, těžba na jižním okraji v návaznosti na průmyslovou zónu.
5
Dubí, západně od ul. Práce
5,2
průmyslová Po revitalizaci a asanaci území využít pro výroba, výrobní bydlení středně podlažní nebo služby, těžba nízkopodlažní v návaznosti na stávající využití bydlení v rodinných domech.
6
Motyčín, Za školou; omezení limitem OP věznice Vinařice
2,2
sportovní a rekreační plochy
Toto území navazuje na navrhovanou zástavbu nízkopodlažního bydlení na okolních pozemcích, mírně jižní svah, klidné území pro bydlení.
7
Motyčín, 2,0 pokračování ulice Na Ostrovci
stabilizované plochy orné půdy
Záměr arondace území, doplnění navrhované zástavby dle ÚP nízkopodlažním bydlením.
8
Hnidousy, část území 9,0 bývalého dolu Ronna
průmyslová Po revitalizaci a asanaci využít pro bydlení, výroba, výrobní území bude navazovat na revitalizovanou služby, těžba plochu na východní straně s návrhem na dominantní přírodní funkci.
9
Hnidousy
stabilizované plochy orné půdy
2,7
Návrh na rozšíření plochy pro nízkopodlažní bydlení, mírně jižní svah, klidné území.
15
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
# 10
stávající vymezená lokalizace v území využití podle plocha v ha ÚP Kročehlavy, Růžové pole
16,6 (celková plocha pro B+SR+Z)
stabilizované plochy orné půdy, stabilizované plochy travních porostů
popis záměru Využít dosud nezastavěné území pro středně podlažní bydlení s izolační zelení jak směrem jižním k navrhovanému přivaděči silnice I/61 do Kladna, tak směrem k ul. Unhošťské a k ul. Na růžovém poli; možné využití v kombinaci s drobným sportovním zázemím.
TAB 2: Záměry změn využití území z hlediska civilizačních hodnot: Plochy smíšené obytné #
stávající vymezená lokalizace v území využití podle plocha v ha ÚP
popis záměru
11
Kročehlavy, podél ul. 5,8 Milady Horákové, nevyužívaná území dráhy a bývalých průmyslových areálů
železniční plochy, průmyslová výroba, výrobní služby, těžba
Využití na plochy pro podnikatelská zařízení ve vazbě projekt „rychlodráhy“ a koncentraci dopravy osobní i hromadné do lokality nádraží Kladno – Kročehlavy.
12
Kladno, Dubí, kontaktní území průmyslové zóny Kladno-východ s lokalitami rodinného bydlení
průmyslová výroba, výrobní služby, těžba; výroba, výrobní služby s omezeným využitím
Revitalizace a asanace v průmyslové zóně Kladno-východ a v bývalé POLDI na pozemcích brownfields; využít bývalou průmyslovou zónu na smíšenou zónu, možnost umístění občanské vybavenosti, sportovních zařízení. Využít tyto plochy pro uvedený účel bude v budoucnosti nezbytné pro zachování hodnot vymezených ÚAP, tzn. zachování lesních pozemků a zelených ploch kolem Kladna.
31,3
16
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
TAB 3: Záměry změn využití území z hlediska civilizačních hodnot: Plochy pro sport a rekreaci #
lokalizace v území
stávající vymezená využití podle plocha v ha ÚP
13
Kročehlavy, Na růžovém poli
14
Rozdělov, La Park, za 1,8 podmínky dodržení limitu OP lesa
popis záměru
viz plochu č. stabilizované Využití na plochy pro drobné sportovní 10 plochy orné účely v návaznosti na navrhované bydlení a půdy, zeleň. stabilizované plochy travních porostů stabilizované plochy orné půdy
Rozšíření rekreačních ploch v návaznosti na stávající areálu hotelu.
TAB 4: Záměry změn využití území z hlediska civilizačních hodnot: Plochy pro zeleň #
stávající vymezená lokalizace v území využití podle plocha v ha ÚP
popis záměru
15
Kročehlavy, Na růžovém poli
viz plochu č. stabilizované Řešení zeleně v rámci lokality pro bydlení. 10 plochy orné půdy, stabilizované plochy travních porostů
16
Kročehlavy, Kladno Sítenské údolí
-
plochy městské Propojení a stabilizace Sítenského údolí jako zeleně městotvorného prvku zeleně, potřeba propojení funkčního parkového uspořádání ze západního kraje až k vyústění u rybníka podél ulice Dlouhé. Zdroj: ÚAP ORP Kladno, 2008
Záměry uchování přírodních hodnot: 1. vytvoření funkčního územního systému ekologické stability procházejícího správním územím města Kladna, tzn. regionální biokoridor a lokální biocentra na jihu, jihozápadě a jihovýchodě území města, 2. změna kategorie hospodářských lesů na lesy zvláštního určení, resp. na příměstské lesy; termín vyhlášení v roce 2008.
17
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
III. Záměry vyplývajících ze ZÚR Středočeského kraje Dopravní infrastruktura ZÚR Středočeského kraje vymezují na území Kladna:
koridor pro umístění stavby nové trasy silnice I/61, včetně úseků pro napojení na stávající silniční síť, návrh územního plánu přebírá navrženou trasu,
novou trasu silnice II/238 přes přestavbové území Vojtěšská huť. Návrh územního plánu přebírá navrženou trasu,
novou trasu silnice II/118, vycházející z ulice Petra Bezruče a pokračující v trase stávající silnice III/ 2385 k MÚK Velká Dobrá na silnici R6,
mimo území Kladna novou mimoúrovňovou křižovatku Kamenné Žehrovice na silnici R6, která významně přispěje k odvedení dopravy z centrální části města.
Koridor pro modernizaci železniční trati 120 v úseku Praha – Kladno a železniční trati 093 v úseku Kladno – Kladno Dubí.
Technická infrastruktura ZÚR Středočeského kraje vymezují na území Kladna:
Koridor vedení ZVN 400 kV – TR Výškov – TR Řeporyje (E01).
Ochrana přírody a krajiny ZÚR Středočeského kraje vymezují na území Kladna:
RC 1472 – regionální biocentrum Kožová Hora;
RK 1134 – regionální biokoridor Vinařická Hora – Třebusice;
RK 1138 – regionální biokoridor Kožová Hora – K 54.
18
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
I. 1. 3. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA. Koncepce dopravní infrastruktury města vychází z potřeby řešit nejdůležitější problémy zjištěné průzkumy a rozbory území, kterými jsou:
nevyhovující dopravní napojení města na rychlostní komunikace R6 a R7;
nevyhovující železniční spojení města s Prahou;
přetěžované úseky silnic a místních komunikací v centrálních částech města;
nedostatek parkovacích míst;
nevyhovující dopravní vztahy ve Švermově ad.
DRÁŽNÍ DOPRAVA OBR 1: Železniční tratě v okolí města Kladna
zdroj: SŽDC
Současný stav: Území Kladna leží mimo hlavní trasy dálkové železniční dopravy jak stávající, tak i plánované. V době intenzivní těžby uhlí a hutní výroby zde byla velmi intenzivní nákladní doprava, jak po tratích tehdejších ČSD, tak po rozvětvené síti vleček. V současné době procházejí územím Kladna dvě celostátní tratě ČD:
Železniční trať 120 Praha - Rakovník, využívaná převážně pro osobní dopravu. Jednokolejná trať, pocházející z druhé poloviny 19. století, neprošla od svého vybudování zásadní modernizací a neumožňuje dosažení komfortu přepravy, zejména jízdních rychlostí, kterými by mohla konkurovat silniční dopravě. Podle údajů ČD (SUR) došlo mezi roky 1996 a 2005 k poklesu počtu cestujících mezi Prahou a Kladnem o 18,3%. Všeobecně je uznávána nutnost vybudování rychlého železničního spojení mezi Prahou a Kladnem, využitelného i pro spojení s letištěm Václava Havla, které je navrženo i v ZÚR Středočeského kraje.
19
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
Železniční trať 093 Kralupy nad Vltavou - Kladno, jejíž technická úroveň je obdobná jako trati 120. Osobní doprava na této trati slouží jako dopravní obsluha přilehlých obcí s cílovou stanicí Kladno, nebo pro další pokračování z Kralup do Prahy. Po této trati prochází prakticky veškerá nákladní doprava pro kladenské průmyslové závody, významná je přeprava energetického uhlí.
Vlečky a speciální dráhy Po zrušení bývalé Kladensko – Nučické dráhy a vleček ke kamenouhelným dolům zůstávají v provozu vlečky obsluhující průmyslové zóny na území bývalých oceláren. Převážná část vleček a příslušných pozemků je ve vlastnictví Advanced World Transport a.s. Síť vleček je, i když s výrazně nižší intenzitou, využívána a nelze předpokládat její další redukci, nebo využití ploch pro jiné účely. Ke zrušení jsou navrhovány pouze některé nevyužívané odbočky a úseky protínající plochy přestavby. OBR 2: Systém vleček v průmyslové zóně Kladno-východ
zdroj: Ing. Václav Jetel – výřez z pracovního konceptu výkresu dopravy
Zdůvodnění návrhu řešení: Intenzivní doprava osob mezi Kladnem a Prahou se v současnosti odehrává především na silnici, což neúnosně zatěžuje silniční síť vně i uvnitř obou měst a negativně ovlivňuje životní prostředí. Navrhovaná rekonstrukce trati 120 vytvoří podmínky pro přesun cestujících mezi Kladnem a Prahou ze silnice na železnici tím, že zvýšením jízdní rychlosti umožní zkrácení jízdní doby oproti silničnímu spojení. Výstavba druhé koleje zvýší kapacitu trati a umožní
20
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
zkrácení intervalů v dopravních špičkách. Elektrický provoz je dále podstatně šetrnější k životnímu prostředí s hlediska exhalací a hluku. Oproti některým studiím, které předpokládaly provoz jen do stanice Kladno – Ostrovec, obsahuje návrh územního plánu v souladu se ZÚR Středočeského kraje trasu až do stanice Kladno – Dubí. Důvodem je umožnit dopravu osob do v budoucnu revitalizovaných částí průmyslové zóny východ, zejména severní části huti Poldi, kde dojde k výraznému nárůstu počtu obyvatel. Současně se tím zlepší dopravní obslužnost Švermova. Úsek Ostrovec – Dubí není podrobně projekčně zpracován, územní plán proto vymezuje územní rezervy pro úpravu trasy a případné přesunutí vlečkového kolejiště východním směrem. Úsek trati 093 mezi stanicemi Kladno a Kladno – Dubí prochází zastavěným územím a není zde možno provést směrové úpravy pro zvýšení rychlosti. S ohledem na krátké vzdálenosti mezi zastávkami by však zvýšení rychlosti nepřineslo výrazné zkrácení jízdní doby. Návrh územního plánu navrhuje zahloubení trati v úseku mezi křížením s ulicí Fr. Kloze a Petra Bezruče, což umožní pěší propojení mezi sportovními zařízeními na obou stranách trati a vytvoří potřebný prostor pro parkování. Současně navrhuje v tomto prostoru vybudování nové železniční zastávky Sletiště. Trať 093 v úseku Kladno Dubí – východní hranice území je směrově stabilizována. I když stav trati neodpovídá požadavkům na železniční dopravu ve 21. století, zásadní rekonstrukci v návrhovém období nelze předpokládat. Stávající systém vleček v průmyslové zóně Východ není sice v současnosti plně využíván, návrh územního plánu předpokládá však jeho zachování s výjimkou několika úseků, které kolidují s navrhovanými přestavbovými plochami a záměry dopravní infrastruktury. Zachování sítě vleček umožní v budoucnu jejich využití pro revitalizované plochy výroby v průmyslové zóně Východ, kde je v souladu se státní dopravní politikou žádoucí preference kolejové dopravy před silniční.
21
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
POZEMNÍ KOMUNIKACE OBR 3: Silniční síť okolí Kladna
zdroj: ŘSD ČR, odbor silniční databanky
Současný stav: Díky poloze mezi rychlostními komunikacemi R6 a R7 není území Kladna výrazně zatíženo tranzitní dálkovou dopravou. Komunikace R6 a R7 spolu se silnicí I/61 (zejména po její plánované přeložce a rekonstrukci) a silnicí II/236 vytvářejí kolem města okruh, navazující na Pražský aglomerační okruh. Rozhodující část osobní i nákladní automobilové dopravy má Kladno jako výchozí nebo cílový bod. Po likvidaci těžby uhlí a omezení hutní výroby došlo k poklesu počtu pracovních příležitostí na Kladně a tím i k výraznému nárůstu dojíždění obyvatel Kladna za prací do Prahy. Kvalifikované odhady z roku 2005 (SUR) uvádějí, že po trase Kladno – Praha se denně přepravuje cca 9000 osob, z toho:
cca 5000 autobusy,
cca 3000 individuální automobilovou dopravou,
cca 1000 po železnici.
Dopravně přetížené jsou zejména úseky hlavních městských komunikací v centru města, vůbec nejzatíženější (přes 20 000 vozidel za den) je ulice Dukelských hrdinů. Vzhledem
22
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
k tomu, že převážná část dopravy je generována přímo ve městě, je nutno tuto dopravu co nejkratší cestou vyvést z centra města na jeho okraj a dále na okolní kapacitní komunikace.
Rychlostní komunikace Rychlostní komunikace R6 a R7 sice neprocházejí přímo správním územím města, třeba je však považovat za nedílnou součást dopravního systému Kladna. Po otevření úseku Jeneč – Řepy na R6 se výrazně zlepšilo spojení jižní části Kladna s Prahou. Podle výsledků celostátního sčítání dopravy 2010 došlo po otevření úseku Jeneč - Řepy k výraznému nárůstu intenzity dopravy jak na samotné R6, tak i na úsecích silnic, přivádějících dopravu z Kladna k R6. Současně s tím došlo i ke snížení intenzity dopravy na komunikacích v centru města. Tento vývoj umožňuje ustoupit od záměru budování silničního okruhu kolem Kladna.
Silnice I. třídy I/61 Tato silnice spojuje Kladno s rychlostními komunikacemi R6 a R7. Východní část, navazující na R7, má relativně vyhovující parametry mimo zastavěné území, oproti jižní části, navazující na R6, která prochází téměř v celé délce zastavěným územím s parametry neodpovídajícími požadavkům na silnici I. třídy.
Silnice II. třídy II/101 Kladno – Kralupy nad Vltavou a dále přibližně v trase projektovaného Pražského aglomeračního okruhu. Část tvořená ulicemi Libušina a Kralupská je a i nadále bude významnou součástí systému městských komunikací. Část tvořená ulicí Vrapickou je méně frekventovaná a její význam se dále zmenší po vybudování silnice I/61 napojené na MÚK Bouchalka resp. návrh obsahuje přeřazení do kategorie silnic III. třídy.
II/118 severní část Centrum – Švermov – Vinařice – Slaný (silnice záměrně rozdělena na dvě části, její vedení centrem města se bude odvíjet od řešení systému městských komunikací). Problematické je vedení silnice zastavěným územím sídla Švermov.
II/118 jižní část Stávající trasa je naprosto nevyhovující, jednak pro úrovňové křížení se železniční tratí přímo v prostoru zhlaví stanice Kladno, jednak tím, že křižuje rychlostní komunikaci R 6 bez možnosti napojení. V souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací vymezuje návrh územního plánu nové vedení jižní části v trase stávající silnice III/2385. Pro mimoúrovňové křížení s tratí ČD č. 093 vymezuje územní plán územní rezervu z důvodu ponechání možnosti variantního řešení při zpracování projektu modernizace železniční trati. Další vedení silnice
23
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
II/118 nevyžaduje vymezení nových ploch v územním plánu, je proto ponecháno na rozhodnutí odborů dopravy města a kraje.
II/238 Kladno – Kamenné Žehrovice, napojení na silnici II/606. Před výstavbou rychlostní komunikace R6 plnila tato silnice úlohu spojnice jihozápadní části Kladna na silnici I/6. V současnosti její význam poklesl, neboť nemá v současné době přímé napojení na silnici R6. Do budoucna návrh ZÚR Středočeské kraje vymezuje na této silnici novou mimoúrovňovou křižovatku (Kamenné Žehrovice). ZÚR Středočeského kraje vymezují pokračování silnice II/238 východním směrem přes transformační území Vojtěšská huť a její napojení na stávající silnici I/61. Vybudování této trasy si vyžádá značné do vlastnických práv, omezení provozu fungujících průmyslových podniků a nákladné křížení s vlečkou v místě bývalých rudných zásobníků. Územní plán proto při respektování této trasy nabízí i možnost vedení silnice II/238 přes transformační území Vojtěšská huť a její pokračování komunikací přes Dříň.
Silnice III. třídy III/2388 Kladno Švermov – Brandýsek. Přes svoje šířkové a směrové parametry je využívána pro nákladní dopravu ve snaze vyhnout se zpoplatněným úsekům. Tím je přetěžován zejména její úsek v zastavěném území Švermova.
III/23634a Kladno Švermov - směr Libušín. Slouží především pro spojení Libušína s Kladnem, její vedení zastavěným územím Švermova nepříznivě ovlivňuje životní prostředí.
III/23631 Kladno Rozdělov – směr silnice II/236 mezi Kačicemi a Smečnem. Přivádí do Kladna dopravu ze západního směru (Stochov, Nové Strašecí), přes silnici II/236 má napojení na R6.
III/23635 Odbočení ze silnice III/23631 ve směru Libušín mimo zastavěné území.
III/2384 Kladno Rozdělov – Velká Dobrá – napojení na R6. Nejkratší spojení Rozdělova na R6.
24
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
III/2385 Kladno centrum – Velká Dobrá – napojení na R6 společně se silnicí III/2384. Nejkratší spojení západní části centra a Sítné na R6. V souladu s nadřazenou ÚPD předpokládá návrh územního plánu její přeřazení do II. třídy.
III/10138 Vede po jižním okraji území Kladna. Slouží jako sběrná pozemní komunikace průmyslové zóny jih, odkud přivádí dopravu na silnici I/61.
III/0066 Spojnice Kročehlav s Hřebčí, v souvislosti s rekonstrukcí silnice I/61 bude trasa modifikována.
III/10140 Kladno Vrapice – Cvrčovice - Brandýsek. Méně zatížená pozemní komunikace místního významu.
Místní komunikace Vnitřní dopravní síť Kladna je tvořena úseky silnic II. a III. třídy, doplněnými hlavními sběrnými komunikacemi. Tato síť vznikala postupně historicky tak, jak se vyvíjela zástavba města. Nejužší centrum města není sice pro dopravu průjezdné, o to více jsou zatíženy komunikace v jeho bezprostřední blízkosti, jak je zřejmé z následující tabulky, kde jsou uvedeny počty vozidel za den v nejexponovanějších úsecích, přičemž dochází k pokračujícímu nárůstu intenzity dopravy (SUR): TAB 5: Přehled intenzit dopravy na vybraných místech Kladna 1995
Vozidel za den 2005
2010
Ulice Čs. armády
12631
20987
15494
Dukelských hrdinů
15985
20151
16291
Generála Klapálka
12564
18424
16538
Cyrila Boudy
12248
14965
11568
Slánská
7380
14859
10502
Pod Zámkem
8582
11281
8178
Unhošťská (na sídlišti Kročehlavy)
9319
10622
11508
Unhošťská (ve starých Kročehlavech)
8616
10005
10004
Pražská
7644
9658
7035
Měřená komunikace
Osobní doprava v naprosté většině není tranzitní, ale je generována v celém území města, zejména hustě osídlených částech. Pro řešení současného stavu je nutno směrovat dopravu na blízké rychlostní komunikace. Údaje v tabulce zřetelně ukazují na přesun části dopravy
25
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
mezi Kladnem a Prahou ze silnice R7 na silnici R6 (nárůst v ulici Unhošťské a pokles v ulici Pražské) a s tím související pokles dopravy v centru města (Dukelských Hrdinů, Pod Zámkem) přibližně na úroveň roku 1995. Problémem nákladní dopravy, která rovněž v naprosté většině není tranzitní, jsou příjezdové trasy do všech průmyslových zón, které jsou vedeny v zastavěném území v blízkosti centra.
26
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
Zdůvodnění návrhu řešení: Potřeba vymezit plochy a koridory nových silnic a místních komunikací vyplývá z analýzy území provedené v rámci Průzkumů a rozborů v roce 2008 společností U-24, s.r.o. TAB 6: Plochy a koridory pro umístění staveb pozemních komunikací index
stavba
zdůvodnění vymezení
K DS 1
Koridor pro umístění nové trasy silnice I/61 v lokalitě Arménská.
Vymezení koridoru, v rozsahu koordinační studie ŘSD z 12/2009, pro zajištění propojení rychlostních komunikací R6 a R7 s návazností na dopravní skelet města. Záměr ZÚR SK.
K DS 2
Navrhovaná silnice II/238 v průmyslové zóně Vojtěšká huť
Vymezení nové trasy silnice II. třídy pro snížení dopravního zatížení ul. Generála Klapálka a nadřazenou dopravní obsluhu nové transformační plochy v areálu průmyslové zónyVojtěšská huť. Záměr ZÚR SK.
P 310-DS
Páteřní komunikace v PZ Vojtěšská huť
Komunikace navazující na páteřní komunikaci spojující území bývalé huti Vojtěšská huť s průmyslovou zónou Dříň. Komunikace umožní vyvedení zejména nákladní dopravy mimo zastavěné území Kladna přímo na novou trasu silnice I/61.
Zpracovatel územního plánu doporučuje Magistrátu města Kladna navrhnout při aktualizaci ZÚR Středočeského kraje vypuštění trasy, zakreslené v platných ZÚR a její náhradu trasou navazující na páteřní komunikaci v průmyslové zóně.
27
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
VEŘEJNÁ DOPRAVA OBR 4: Plán MHD Kladno
zdroj: ČSAD Kladno, a.s.
Současný stav: Veřejná doprava na území Kladna a okolí plní převážně tři základní funkce: 1. Doprava mezi Kladnem a Prahou 2. Dopravní obsluha okolních obcí, pro které je Kladno společenským, kulturním a obchodním centrem, ale v nemalé míře i přestupním bodem pro spojení s Prahou 3. Doprava uvnitř města.
Železniční doprava. Železniční doprava na trati 120 plní prakticky pouze první funkci, i když lze předpokládat, že po modernizaci trati a zkrácení intervalů spojů by mohla, i když jen v malé míře, plnit i funkci vnitroměstské dopravy. V současné době je na trati Praha – Kladno vedeno denně 33 párů osobních a spěšných vlaků v intervalu 15 - 60 min. a 8 rychlíků v intervalu 2 hodiny. Přitom železniční provoz trvá cca 20 hodin každý pracovní den. Jízdní doba mezi stanicemi Masarykovo nádraží a Kladno Ostrovec se však u osobního vlaku pohybuje při vzdálenosti 35
28
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
km mezi 40 a 50 minutami, což činí železniční dopravu málo konkurenceschopnou oproti dopravě silniční. Na trati 093 Kladno – Kralupy je hustota dopravy nižší, je zde vedeno 15 párů osobních vlaků denně, přičemž vzdálenost 25 km urazí osobní vlak za cca 40 min.
Meziměstská autobusová doprava. Převážná část meziměstské autobusové dopravy se odehrává mezi Kladnem a Prahou buď na přímých expresních linkách, nebo na linkách, které současně obsluhují obce v blízkosti trasy Praha - Kladno. Kromě hlavního přepravce, kterým je ČSAD Kladno, provozuje linky Kladno – Praha několik dalších společností, jejichž vzájemná konkurence příznivě ovlivňuje i cenu jízdného. Četnost spojů na této trase je srovnatelná s MHD v Praze, ve špičkách jezdí autobusy mezi Kladnem a Prahou i v kratších než desetiminutových intervalech. S hlediska komfortu cestování je tento stav pozitivní, ne tak již s hlediska zatížení silniční sítě a poškozování životního prostředí. Proto je nezbytné vytvořit podmínky pro přesun podstatného podílu cestujících z autobusů na železnici. Převážná část autobusových linek je ukončena na autobusovém nádraží (nebo přes ně prochází). Nevýhodou tohoto uspořádání je další zatížení komunikací v blízkosti centra, ta je však vyvážena výhodami, kterými jsou existence jediného přestupního bodu a snadná pěší dostupnost centra.
Městská doprava v Kladně. Městskou hromadnou dopravu v Kladně provozuje společnost ČSAD MHD Kladno. Celková délka sítě je 185 km, 18 linek přepraví za rok cca 10 milionů cestujících (web ČSAD). Celkově lze úroveň městské hromadné dopravy hodnotit pozitivně, její další rozvoj je však závislý především na ekonomických faktorech a není územním plánem výrazně ovlivnitelný. Zdůvodnění návrhu řešení: Návrh ÚP vytváří podmínky pro zkvalitnění veřejné dopravy, a to především začleněním projektu rychlodráhy Praha-Kladno do vnitřní struktury městské hromadné dopravy, s doplněním o návrh zastávky v prostoru Sletiště v ul. Sportovců a zastávky Na Rovinách pro dopravní obsluhu přilehlých rozvojových ploch. Pro optimální obslužnost zastavitelných a přestavbových ploch navrhuje nové zastávky městské autobusové dopravy na průjezdných místních komunikacích v dostatečné docházkové vzdálenosti. Územní plán zachovává autobusové nádraží na stávajícím místě, pouze upravuje jeho přístupnost jak pro autobusy, tak i pro pěší. Mimo to územní plán navrhuje vypracování studie prostoru kolem vlakového nádraží s cílem zlepšit vzájemnou návaznost železniční, autobusové i individuální automobilové dopravy.
29
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
LETECKÁ DOPRAVA Současný stav: Na území města Kladna se nenacházejí letištní stavby. Do území zasahují výšková pásma letiště Ruzyně a letiště Velká Dobrá. Zdůvodnění návrhu řešení: Návrh ÚP respektuje ochranná pásma letišť. Ve výškových ochranných pásmech je nutno v územním řízení vyžádat souhlas příslušného orgánu pro stavby, převyšující okolní zástavbu. PĚŠÍ A CYKLISTICKÁ DOPRAVA Současný stav:
Pěší doprava Současná pěší doprava (pěší prostupnost územím), jako součást vymezených stávajících veřejných prostranství, slouží k zajištění bezproblémového průchodu chodce územím a vytváří předpoklady pro dobrou orientaci v území, bezpečnost a snadnou dostupnost cílu docházky k veřejné dopravě, občanskému vybavení, rekreačním a sportovním plochám, do přírodních ploch a za prací.
Cyklistická doprava Řešeným územím v současné době procházejí následující značené cyklotrasy IV. třídy: TAB 7: Cyklotrasa č. 0017, tzv. Kladenský okruh průběh cyklotrasy
km
Pod Lapákem
0.00 km
Kamenné Žehrovice, železniční stanice
5.00 km
Škrablavka
9.00 km
Švermov
14.00 km
Vrapice
17.50 km
Kročehlavy
23.00 km
Velké Přítočno
24.50 km
Pod Lapákem
29.00 km
Pozn.: obtížnost – lehká; komunikace - silnice III. tř., místní a účelové komunikace; povrch - asfalt, zpevněný povrch
30
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
TAB 8: Cyklotrasa č. 0018 Okoř - Družec průběh cyklotrasy
km
Okoř
0.00 km
Malé Číčovice
1.00 km
Číčovice
2.00 km
Buštěhrad
5.50 km
Lidice
7.00 km
Hřebeč
9.50 km
Kročehlavy
11.50 km
Velké Přítočno
13.00 km
Pod Lapákem
19.50 km
Rozdělov
21.00 km
Doksy
23.00 km
Družec
25.00 km
Pozn.: obtížnost – lehká; komunikace - silnice III. tř, místní a účelové komunikace; povrch - asfalt, zpevněný povrch
Cyklotrasa č. 0018 zajišťuje návaznost na nadřazené, resp. okolní cyklotrasy:
na cyklotrasu III. třídy: č. 201
|Praha Zličín – Červený Újezd – Unhošť – Kyšice – Družec – Lány
na cyklotrasy IV. Třídy: č. 0077
| Praha – Horoměřice – Statenice – Hole – Okoř
č. 0079
| Hřebeč – Středokluky – Malé Číčovice – Okoř
č. 0080
| Dolany – Debrno – Holubice – Okoř
č. 0081
| Kralupy n.Vlt. - Libčice – Úholičky – V. Přílepy – Okoř
č. 0101
| Tuchoměřice – Dobrovíz – Hřebeč
Infrastrukturu cyklistické dopravy v řešeném území pak dále doplňuje systém stezek pro společný provoz chodců a cyklistů (dopravní označení C 9a, C9b) v dopravních prostorech komunikací, stezka pro cyklisty v areálu Sletiště (dopravní označení C 8a, C 8b) a úsek pěší zóny, kde je cyklistům vjezd povolen (dopravní označení IP 27a, IP 27b). Tyto úseky jsou zakresleny ve výkrese č. 5.
31
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
V rámci Změny č. 7 Územního plánu sídelního útvaru města Kladna, vydané dne 21.9.2010 Zastupitelstvem města Kladna formou Opatření obecné povahy č. 7/2010, jež nabylo účinnosti dne 8.10.2010 (dále též jen „ÚP“), byla síť cyklotras doplněna navrženými lokálními trasami v ÚP označenými jako:
hlavní trasa C1 | lemující jižní část města; vedena na stávajících komunikacích ulicemi Doberská - Kořenského – Sportovců – Železničářů – Milady Horákové – Americká; navrhované značení dopravními značkami C 8, C 9, C 10, IP 26, IS 21
hlavní trasa C2 | propojující jižní část města (průmyslová zóna jih) se severní částí města Kladno Švermov; vedena na stávajících komunikacích – ulicemi Billundská – Unhošťská – Vodárenská – Dlouhá – J. Hory - Petra Bezruče – Dukelských hrdinů – Příční – Dukelských hrdinů – Na Kopci; navrhované značení dopravními značkami C 9, C 10
hlavní trasa C3 | propojující sídliště Rozdělov a Na Růžovém poli; vedena na stávajících komunikacích – ulicemi Vašíčkova – Severní – Brjanská – Kordačova – Vítězná – Čs. armády – Tyršova – Vašatova – Kleinerova - Cyrila Boudy – Jaroslava Kociána – Americká – Italská – „Václavák“ – U tržiště – Obránců míru - Pařížská – Hřebečská; navrhované značení dopravními značkami C 9, C 10, IP 20.
Zdůvodnění návrhu řešení:
Pěší doprava V podrobnosti územního plánu je pěší doprava charakteristická zajištěním pěší prostupnosti území pomocí vymezení ploch veřejných prostranství. Nově vymezené plochy veřejných prostranství (PV) jsou navrženy v návaznosti na stávající PV s cílem umožnit především chodcům rychlý a snadný pohyb v území s logickou návazností na jednotlivé funkce v území. Územní plán dále navrhuje vybudování tří mimoúrovňových přechodů pro pěší přes trať 093.
Cyklistická doprava Hlavní trasy C1, C2 a C3 byly v návrhu doplněny vedlejšími cyklostezkami, vedenými po stávajících komunikacích, a cyklotrasami v extravilánu, vedoucími převážně po lesních a polních cestách, tak, aby vytvořily provázaný systém cyklotras. Pro tyto vedlejší cyklotrasy (cyklostezky) pak bylo navrženo dopravní značení C 9, C 10, IS 19 či IS 21. Vedení všech stávajících značených cyklotras a cyklostezek, značených dle KČT nebo převzatých z ÚP, je patrné z výkresu č. 5.
32
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
DOPRAVA V KLIDU A DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ Současný stav: Jako prakticky všechna velká města má i Kladno deficit parkovacích a odstavných míst. Při vysokém stupni motorizace, který byl dosažen v posledních desetiletích „Kladensko aktuálně potřebuje cca 120 ha ploch jen pro zajištění odstavení všech evidovaných motorových vozidel“ (SUR). Pro vymezení nových ploch pro odstavení a parkování vozidel v hustě zastavěných částech města jsou jen velmi malé možnosti, které nejsou realizovatelná pomocí nástrojů územního plánu. Řešení se nabízí v budování podzemních nebo vícepodlažních parkovacích objektů a využitím ploch nad železničními stanicemi. Na území Kladna se nachází dostatečně velký počet čerpacích stanic pohonných hmot (SUR), další jsou v dostatečném počtu podél rychlostních komunikací. Další zvyšování počtu čerpacích stanic není žádoucí s hlediska ochrany životního prostředí. Zdůvodnění návrhu řešení: V oblastech s hustou zástavbou bytovými domy umožňuje územní plán zřízení parkovacích ploch na veřejných prostranstvích v místech vyznačených ve výkrese dopravní infrastruktury. V nových rozvojových plochách je nutno důsledně dodržovat podmínky stanovené ČSN 73 6110 a technickými podmínkami „TP 103 Navrhování obytných zón“ vydaných MDS v březnu 1998. Pro parkování nákladních vozidel nevymezuje územní plán nové plochy, odstavení a parkování musí zajistit majitelé nebo provozovatelé těchto vozidel na plochách pro výrobu a skladování, které jsou v jejich vlastnictví. V územním plánu není nutno vymezovat nové plochy pro dopravní zařízení.
33
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
I. 1. 4. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Současný stav: Provozovatelem vodárenské soustavy jsou Středočeské vodárny, a.s., které jsou členem skupiny Veolia voda. Město Kladno je v současné době zásobeno z těchto zdrojů:
Přívodní řad KSKM - deficity potřeby vody jsou zajišťovány ze zdrojů Mělnická Vrutice a Řepínský důl. V současné době je systém KSKM hlavním zdrojem vody pro Kladno.
ÚV Klíčava - voda je přivedena do vodojemu Na Vápenci 2×1000 + 2×1100 m3 (466/461 m n. m.). Z něj je voda vedena dvěma přívodnými řady do Kladna. Řadem R je voda přivedena přes zrychlovací čerpací stanici Mrákava do vodojemu Kladno 2×500 m3 (418/413 m n. m.) a do vodojemu Motyčín 400 m3 (387,3/382,8 m n. m.). Čerpací stanicí umístěnou u vodojemu Kladno do dvou věžových vodojemů – věžového vodojem Rozdělov - areál VKM 800 m3 (461,3/452,8 m n. m.) a věžového vodojemu Rozdělov – Lesní 1000 m3 (465,8/459,6 m n. m.) a do vodojemu Kladno – Rozdělov 800 m3 (417,5/414,5 m n. m.). Řadem K je voda přiváděna přes zrychlovací čerpací stanici Velká Dobrá do vodojem Kožová Hora 2×6 000 + 2×20 000 m3 (457,6/450,6 m n.m.). Odbočkou z řadu K je voda přiváděna do 3 vodojemu Kročehlavy - Lacinova 2×650 m (405,7/400,7 m n. m.) a vodojemu Kročehlavy - POLDI-Dříň 2×160 m3 (396,6/393,6 m n. m.).
Velká Dobrá - vydatnost zdroje je 10 l/s. Jedná se o místní zdroje, ze kterých je voda čerpána řadem K do vodojemu Kročehlavy – Lacinova 2×650 m3 (405,7/400,7 m n. m.).
Vodárenská soustava Střední Čechy (Pražský vodovod, zdroj Želivka) - projektovaná kapacita přívodného řadu je 510 l/s. Voda je přiváděna řadem DN 1000/800 z Prahy z vodojemu Kopanina do vodojemu Kožová hora, s přečerpávací stanicí na trase u obce Hostouň.
Vodovodní síť ve městě je rozdělena do několika tlakových pásem, odpovídajících jednotlivým vodojemům. Kapacita zdrojů díky propojení s vodárenskou soustavou Střední Čechy má dostatečnou rezervu. Rovněž tak stávající vodovodní síť zabezpečuje zásobování pitnou vodou převážné části území Kladna. Problémy s kapacitou vodovodu mohou nastat při revitalizaci nevyužívaných brownfields v průmyslové zóně východ.
34
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
Zdůvodnění návrhu řešení: Pro výpočet nárůstu potřeby vody byly uvažovány tyto vstupní hodnoty: Specifická potřeba vody 110 l/obyvatele/den (vychází ze skutečné potřeby, která je po poklesu v uplynulém období stabilizována). Pro plochy mimo bytovou výstavbu uvažována specifická potřeba 60 l/zaměstnance. Koeficient denní nerovnoměrnosti kd= 1,25 Koeficient hodinové nerovnoměrnosti kh= 2 Výpočtem vychází následující potřeba pitné vody pro rozvojové plochy: TAB 9: Vypočtená potřeba pitné vody pro rozvojové plochy Oblast
Rozloha (ha)
Bytů
Obyvatel
Zaměstnanců (na plochách výroby)
Potřeba vody m3/den
m3/hod
Dříň Vojtěšská huť
4,91 13,36
17 534
47 1496
255
23,8 329,6
2,5 34,3
Kročehlavy
32,46
179
502
1441
165,7
17,3
Na Rovinách
42,3
937
2622
403,9
42,1
Podprůhon
6,94
271
758
108,7
11,3
Poldi
25,66
1062
2975
428,1
44,6
Rozdělov
16,05
497
1392
225,4
23,5
Švermov západ
9,41
162
453
49,9
5,2
Švermov sever
8,44
170
477
72,3
7,5
Švermov východ
7,44
96
269
29,6
3,1
Vrapice
3,83
46
129
14,2
1,5
171,4
3972
11121
1851
193
Celkem
Současná celková kapacita vodních zdrojů postačuje i pro návrhové období, vzhledem k propojení s vodárenskou soustavou Střední Čechy. V územním plánu není třeba řešit zásadní změny vodovodního systému, i když si nárůst potřeby pitné vody vynutí zvětšení kapacity vodojemů, zejména pro tlaková pásma II (332 – 348 m n. m) a III (348 – 373 m n. m.). Dále bude nutno provést postupnou rekonstrukci některých hlavních řadů, zejména v ulicích Huťské, Dubské a Průmyslové. Posílení kapacity vodojemů a zesílení přívodních řadů bude řešeno na stávajících plochách. Nové rozvojové plochy (mimo rozsáhlých ploch přestavby) lze napojit na stávající síť, do tlakových pásem příslušných nadmořské výšce ploch. Zásadní rekonstrukce vodovodního systému bude nutná na plochách přestavby na místě zrušených hutních provozů. Zde byla v minulosti pitná voda částečně nahrazována (pro mytí a splachování) upravenou průmyslovou vodou, takže rozvody pitné vody jsou poddimenzovány. Územní plán neřeší detailně zásobování těchto ploch pitnou vodou
35
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
vzhledem k tomu, že ukládá pro tyto plochy zpracování územních studií, jejichž součástí bude i podrobnější řešení technické infrastruktury. Trasy vodovodů v zastavitelných a přestavbových plochách, zakreslené v územním plánu je nutno upřesnit v územním řízení tak, aby byly vedeny ve veřejných prostorech při respektování stanovených ochranných pásem. ZÁSOBOVÁNÍ UŽITKOVOU VODOU Současný stav: Dřívější rozvinutá hutní výroba měla vysoké nároky na potřebu užitkové vody. Proto byl vybudován samostatný vodovod, využívající jako zdroj vodu z Vltavy. Voda z Vltavy se odebírá a upravuje v úpravně Podmoráň, odkud se čerpá do dvou vodojemů 12500 m 2 v Kročehlavech a vodojemu 10000 m2 Svatý Jan. Odtud je voda gravitačně rozvedena po ploše bývalých oceláren. V současné době je vlastníkem a provozovatelem vodovodu společnost Alpiq Generation, s.r.o., která rovněž převážně využívá užitkovou vodu pro chladicí věž své elektrárny. Zdůvodnění návrhu řešení: Značná část ploch bývalých hutí, kde je dosud funkční rozvod užitkové vody, je územním plánem určena k přestavbě pro jiné než výrobní užití. Na těchto plochách bude síť vodovodu užitkové vody zrušena. Pro ty plochy, které zůstanou vymezeny pro průmyslovou výrobu je žádoucí systém zásobování užitkovou vodou zachovat. Návrh územního plánu respektuje ochranná pásma vodovodů podle zákona č.274/2001Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů: TAB 10: Ochranná pásma vodovodů dle Zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích Kapacita vodovodního řadu
Vzdálenost od vnějšího líce stěny potrubí
do DN 500mm
1,5m
nad DN 200mm při uložení v hloubce od 2,5m
+ 1m ke stanovenému ochrannému pásmu
POŽÁRNÍ ZABEZPEČENÍ NOVÉ VÝSTAVBY V dalších krocích projektové přípravy výstavby v rozvojových plochách je nutno řešit požadavky na požární vodu – zajištění dostatečného zdroje požární ochrany staveb, dle §2 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, a §20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provedení úkolů ochrany obyvatelstva. V lokalitách nepřipojených na vodovod je třeba zachovat a udržovat stávající požární nádrže.
36
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
KANALIZACE Současný stav: Na území Kladna jsou tři kanalizační systémy:
Kanalizace městských částí Dříň, Dubí, Kladno,Kročehlavy, Rozdělov, Vrapice ve správě Středočeských vodáren, a.s. Městské části Rozdělov, Kladno a Kročehlavy mají vybudovanou jednotnou kanalizační síť, na kterou je napojena naprostá většina obyvatel. Kanalizační síť byla vybudovaná z trub o profilech DN 200 až DN 1500 v celkové délce 124,94 km. Součástí kanalizace jsou i tři čerpací stanice: č. s. Rozdělov-Zvoneček (Qkap.=50 l/s, h=32 m) , č.s. Kročehlavy-Zahradní (Qkap.=150 l/s, h=16,8 m) a č.s. Kročehlavy-Bažantnice (Qkap=150 l/s, h=16,8 m). Odpadní vody jsou touto kanalizací odváděny na stávající čistírnu odpadních vod Kladno - Vrapice. V městských částech Dubí a Dříň je vybudována nová jednotná kanalizační síť v celkové délce 4,490 km z trub kameninových DN 300 až DN 800. Součástí kanalizace je i čerpací stanice a výtlačný řad DN 100 délky 100 m. Odpadní vody jsou odváděny na stávající čistírnu odpadních vod ve Vrapicích. Městská část Vrapice má vybudovanou jednotnou kanalizační síť, na kterou je napojena většina obyvatel. Odpadní vody jsou na stávající čistírnu odpadních vod Kladno - Vrapice. Zbylé splaškové vody (41 obyvatel) jsou akumulovány v bezodtokých jímkách a odváženy k likvidaci na ČOV Kladno – Vrapice. Čistírna Kladno – Vrapice byla rekonstruována v roce 1996 a její současná kapacita je: mechanická část
Q = 45000 m3/d
biologická část
Q = 35000 m3/d EO= 90000 osob BSK5= 5400 kg/den
Na ČOV Vrapice jsou svedeny i průmyslové odpadní vody z firem převážně mimo průmyslovou zónu východ.
Kanalizace městské části Švermov ve správě Středočeských vodáren, a.s. Švermov má nově vybudovaný systém jednotné kanalizace, vybudované z trub o profilech DN 300 až DN 2000 v celkové délce 6 km. Původní kanalizace bude využita pro odvedení potoků. Systém jednotné kanalizace odvádí odpadní vody na novou čistírnu odpadních vod Švermov. Kapacita ČOV Švermov: mechanická část
Q = 15550 m3/d
biologická část
Q = 4900 m3/d EO= 6000 osob
37
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
BSK5= 360 kg/den
Kanalizace v průmyslové zóně východ ve správě Alpiq Generation, a.s. Odpadní vody z většiny firem v průmyslové zóně východ jsou po průchodu usazovacími nádržemi svedeny jednotnou kanalizací na průmyslovou ČOV Dubí. Sem jsou tlakově dopravovány i splašky z areálu Dříň. Dešťová voda z areálu Dříň je po hrubém vyčištění odčerpávána samostatným potrubím do Dřetovického potoka ve Vrapicích. ČOV Dubí není vybavena biologickým čištěním a je celkově velmi opotřebená. Vzhledem k malému množství skutečných splašků a mnohonásobně většímu množství minimálně znečištěné průmyslové chladicí vody jsou zatím dodržovány předepsané hodnoty pro vypouštění odpadních vod. Pokud však s revitalizací brownfields dojde k nárůstu množství splašků, nebude ČOV Dubí nadále vyhovovat. Pro řešení jsou možné dvě alternativy:
celková rekonstrukce ČOV Dubí, zejména doplnění biologického čištění;
vybudování samostatné nové ČOV pouze pro chladicí vodu a převedení splašků do kanalizačního systému Středočeských vodáren.
Zdůvodnění návrhu řešení: Kapacita a technický stav ČOV Vrapice a ČOV Švermov vyhovuje i pro navrhované rozvojové záměry. S postupem využití rozvojových ploch a zvyšováním nároků na čistotu odpadních vod je třeba v budoucnosti počítat s modernizací ČOV Vrapice ve stávajícím areálu. Územní plán neřeší detailně kanalizaci v rozsáhlých rozvojových plochách, vzhledem k tomu, že ukládá pro tyto plochy zpracování územních studií, jejichž součástí bude i podrobnější řešení technické infrastruktury. Nárůst množství splaškových vod si vyžádá postupné zesílení hlavních kanalizačních stok, zejména v ulicích Huťská, Dubská a Vrapická, zesílení však bude řešeno ve stávajících trasách. Nově bude nutno vybudovat páteřní stoku pro rozvojové plochy Na Rovinách v trase ulice Slánské. Menší rozvojové plochy lze napojit na stávající síť bez zásadních úprav. V přestavbových plochách na území bývalých hutí, které je v současnosti napojeno na průmyslovou kanalizační síť, bude nutno kanalizaci zcela rekonstruovat. Detailní řešení kanalizace bude součástí územní studie. Kanalizace v rozvojových plochách bude řešena zásadně jako oddílná splašková. Odvádění dešťových vod z rozvojových ploch do stávající kanalizační sítě lze připustit jen ve výjimečných případech se souhlasem správce kanalizace. Dešťové vody ze střech musí být zasakovány přímo na příslušných pozemcích, dešťové vody z veřejných prostranství mohou být zasakovány v zasakovacích zónách, vymezených za tím účelem v územním řízení, případně svedeny do vhodných recipientů. Pro čištění odpadních průmyslových vod (bez biologického znečištění) z areálu Alpiq, a.s. bude vybudována nová čistírna přímo v tomto areálu, vyčištěné odpadní vody budou vyvedeny do Dřetovického potoka v Kladně-Dubí. Stávající ČOV Dubí nebude rekonstruována.
38
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
Odpadní vody z ostatních průmyslových provozů v průmyslové zóně Východ mohou být nadále svedeny do stávající průmyslové kanalizace ukončené ČOV Dubí jen po předchozím odstranění biologického znečištění. Před ukončením provozu ČOV Dubí je třeba odpadní vody z průmyslových provozů v průmyslové zóně Východ postupně převést do kanalizace ukončené ČOV Vrapice. Trasy kanalizací v zastavitelných a přestavbových plochách, zakreslené v územním plánu je nutno upřesnit v územním řízení tak, aby byly vedeny ve veřejných prostorech při respektování stanovených ochranných pásem. Územní plán respektuje ochranná pásma kanalizací podle Zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů: TAB 11: Ochranná pásma kanalizací dle Zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích Kapacita kanalizační stoky
Vzdálenost od vnějšího líce stěny potrubí
do DN 500mm nad DN 500mm
1,5m 2,5m
nad DN 200mm při uložení v hloubce od 2,5m
+ 1m ke stanovenému ochrannému pásmu
ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Současný stav: Útlumem těžby a hutní výroby došlo k poklesu potřeby elektrické energie, takže současná rozvodná síť má značnou rezervu. Území Kladna je napojeno na rozvodné sítě VVN 110 kV ČEZ přes rozvodny Kladno – západ, Kročehlavy, Dříň, Sever a Elektrárna 3. Kromě toho je na území Kladna výrobna elektrické energie společnosti Alpiq Generation, a.s. o celkovém výkonu 415 MWe. Technologická zařízení jsou lokalizována na dvou místech – Dubí a Dříň. Elektrická energie se vyrábí především spalováním uhlí s použitím nejmodernějších technologií, spolu s uhlím se spaluje i biomasa. V provozu je i kogenerační jednotka spalující zemní plyn.
39
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
Zdůvodnění návrhu řešení: Pro výpočet nárůstu potřeby elektrické energie byly použity tyto výchozí hodnoty: Specifický příkon 10 kW/byt v plochách BH a BI, 20 kW/byt v plochách SM, u ostatních ploch je uvažována průměrná hodnota 80 kW/ha. Součinitel soudobosti β=0,3 Výpočtem vychází nárůst potřeby soudobého příkonu pro jednotlivé rozvojové oblasti: TAB 12: Výpočet potřeby příkonu pro jednotlivé rozvojové oblasti Oblast
Rozloha (ha)
Bytů
Soudobý příkon (MW)
Obyvatel
Dříň Vojtěšská huť
5,47 13,36
17 534
47 1496
0,5 3,2
Kročehlavy
32,46
179
502
3,1
Na Rovinách
42,3
937
2622
3,9
Podprůhon
6,94
271
758
1,1
Poldi
25,66
1062
2975
4,2
Rozdělov
16,05
497
1392
2,2
Švermov západ
9,41
162
453
0,5
Švermov sever
8,44
170
477
0,7
Švermov východ
7,44
96
269
0,3
Vrapice
3,83
46
129
0,1
171,4
3 972
11 121
19,7
Celkem
Orientační rozmístění distribučních trafostanic 22/0,4 kV je vyznačeno ve výkrese. Plochy pro vybudování distribučních trafostanic musí být upřesněny v územním řízení tak, aby byly přístupné z veřejných prostranství a dostupné pro potřebnou techniku podle požadavků ČEZ Distribuce. Příslušné pozemky, respektující ochranná pásma budou převedeny do vlastnictví ČEZ Distribuce. Rovněž tak trasy přípojek k novým distribučním trafostanicím musí být upřesněny v územním řízení tak, aby byly vedeny ve veřejných prostranstvích. V přestavbových plochách bývalých hutí budou v maximálně možné míře využity stávající VN rozvody a trafostanice. Územní plán neřeší, zda tyto plochy (oblasti Vojtěšská huť a Poldi s celkovým nárůstem příkonu cca 7,5 MW) budou zásobovány elektrickou energií z rozvodné sítě Alpiq Generation, a.s., nebo ČEZ, a.s.
40
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
Územní plán respektuje:
záměr ČEPS na vybudování vedení ZVN 400 kV Výškov – Řeporyje procházející částečně k. ú. Kročehlavy. Vymezený koridor vychází ze ZÚR Středočeského kraje a je místně zúžen se souhlasem ČEPS,a.s.
záměr na vybudování vedení VN 22 kV v k. ú. Dubí
Územní plán vymezuje trasu pro přeložku vedení VN 22 kV, která protíná rozvojovou oblast Na Rovinách. Trasa bude upřesněna územní studií ÚS 3. Územní plán navrhuje přeložku nadzemního vedení VN jižně od ulice Lesík v lokalitě Podprůhon, které prochází rozvojovou plochou pro bydlení hromadné. Územní plán respektuje ochranná pásma elektrických vedení a stanic ve smyslu Zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů: TAB 13: Ochranná pásma elektrického vedení podle Zákona č. 458/2000 Sb. Napětí a typ
Vzdálenost od krajních vodičů
podzemní do 110 kV
1m
nadzemní nad 1 kV do 35 kV včetně
7 m (10 m*)
nadzemní nad 35 kV do 110 kV včetně
15 m (20 m*)
nadzemní nad 220 kV do 400 kV včetně
20m
TAB 14: Ochranná pásma elektrických stanic podle Zákona č. 458/2000 Sb. Typ stanice
Vzdálenost od hrany objektu
venkovní elektrické stanice nad 52 kV
20m (30 m*)
stožárové elektrické stanice
7m (10 m*)
kompaktní a zděné elektrické stanice
2m
vestavěné elektrické stanice
1m
*Podle ustanovení § 98odst. 2 energetického zákona (č. 458/2000 Sb.) se po nabytí účinnosti energetického zákona nezměnila ochranná pásma stanovená v elektroenergetice a teplárenství podle předchozích právních předpisů, platí tedy hodnoty podle zákona 79/1957 Sb., platného před rokem 1994 (uvedeny v závorce).
41
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Současný stav: Pro zásobování plynem platí v podstatě totéž, co pro zásobování elektrickou energií, totiž že jak zdroje, tak i hlavní rozvody jsou dostatečně dimenzovány. Zemní plyn dodává společnost RWE GasNet, hlavním zdrojem je VVTL plynovod DN 700 v trase Drahelčice – Makotřasy – Hospozín. Pro zásobování Kladna má podstatný význam předávací stanice Makotřasy o kapacitě 100 000 m3/hod. Základní rozvod VTL je přiveden do 7 regulačních stanic VTL/STL, rozvod VTL buď přímo, nebo přes regulační stanice STL/NTL zásobuje jednotlivá odběrní místa. S výjimkou východní části Vrapic je celé zastavěné území pokryto STL nebo NTL rozvodem. Část rozvodu včetně regulačních stanic na území průmyslové zóny východ je ve správě společnosti Alpiq Generation, a.s. Zdůvodnění návrhu řešení: Územní plán přepokládá plynofikaci místní části Vrapice a všech nových rozvojových ploch. Pro výpočet nárůstu potřeby plynu byly použity tyto výchozí hodnoty: Potřeba pro byt v plochách BH 0,7 m3/hod, 3000 m3/rok. Potřeba pro byt v plochách SM 1 m3/hod, 4000 m3/rok. Pro ostatní plochy uvažována normativní potřeba 35 m3/hod.ha, 4000 m3/rok.ha Výpočtem vychází pro jednotlivé oblasti tento nárůst potřeby zemního plynu: TAB 15: Vypočtená potřeba zemního plynu pro rozvojové oblasti Rozloha
Oblast
(ha)
Dříň
Potřeba plynu
Bytů
m3/hod
tis. m3/rok
5,47
17
198
848
32,46
179
1190
5 095
Na Rovinách
42,3
937
918
3 934
Podprůhon
6,94
271
247
1 058
16,05
497
512
2 195
Švermov západ
9,41
162
113
486
Švermov sever
8,44
170
164
704
Švermov východ
7,44
96
67
288
Vrapice
3,83
46
97
276
171,4
3972
3505
14 884
Kročehlavy
Rozdělov
Celkem
42
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
Kapacita VTL plynovodů je dostatečná i pro návrhové období, je třeba zvýšit kapacitu RS Vinařice a zesílit STL plynovody v ulicích Vinařická, 28. října a Velvarská. Potřebné zesílení hlavních STL přívodů bude řešeno ve stávajících trasách. Územní plán neřeší detailně rozvod plynu v rozsáhlých rozvojových plochách, vzhledem k tomu, že ukládá pro tyto plochy zpracování územních studií, jejichž součástí bude i podrobnější řešení technické infrastruktury. Menší rozvojové plochy lze napojit na stávající síť bez zásadních úprav. Objekty v rozvojových plochách budou připojeny STL potrubím, s NTL regulací u každého objektu. V přestavbových plochách na území bývalých hutí budou v maximální možné míře využity stávající plynárenská zařízení a rozvody, bude však nutno přeložit stávající nadzemní rozvody pod zem. Územní plán respektuje ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů a plynárenských zařízení ve smyslu Zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů: TAB 16: Ochranná pásma plynovodů a plynárenských zařízení dle Zákona č. 458/2000 Sb. Typ zařízení
Vzdálenost od vedení / hrany objektu
středotlaký plynovod
1m v zastavěném území 4 m mimo zastavěné území
vysokotlaký plynovod
4m
technologické objekty (včetně regulační stanice)
4m
TAB 17: Bezpečnostní pásma vysokotlakých plynovodů dle Zákona č. 458/2000 Sb. Typ zařízení
Vzdálenost od vedení / hrany objektu
do DN 250
20m
nad DN 250
40m
VYTÁPĚNÍ Současný stav: Podle údajů, uvedených v „Územní energetické koncepci města Kladno“ z roku 2002 bylo cca 45% spotřeby energie pro vytápění kryto systémem centrálního zásobování teplem, cca 24% zemním plynem a jen zbytek ostatními zdroji energie. Výrobcem tepla pro systém CZT je společnost Alpiq Generation, využívající pro výrobu tepla ve větší míře uhlí, v menší míře zemní plyn. Výrobní zařízení je na vysoké technické úrovni,
43
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
takže dosahuje vysoké účinnosti a současně produkuje minimální množství emisí. Společnost svá zařízení průběžně obnovuje tak, aby byla trvale na nejvyšší úrovni. Díky cenové politice společnosti nedochází na Kladně k ústupu odběratelů od využívání systému CZT jako v některých jiných městech. Zdroj tepla má velkou kapacitní rezervu, takže bezpečně pokryje požadavky na vytápění v rozvojových územích. Kromě průmyslové zóny východ provozuje rozvodnou síť společnost TEPO, s.r.o, ve 100% vlastnictví města. Teplo je do města přiváděno dvěma hlavními horkovodními napaječi, které jsou propojeny tepelnou sítí. Díky dostatečným investicím do údržby a obnovy má rozvodná soustava dobrou technickou úroveň a spolehlivost (ÚEK). Mimo systém CZT zůstávají lokality s individuální zástavbou, kde by napojení na systém CZT bylo neúměrně nákladné. Pro výpočet potřeby tepla byly použity tyto výchozí hodnoty:
Potřeba tepla pro byt v plochách BH 15 kW, 20 MWh/rok.
Potřeba tepla pro ostatní plochy 500 kW/ha, 650 MWh/rok.ha
Výpočtem vychází potřeba tepla pro jednotlivé oblasti: TAB 18: Vypočtená potřeba tepla pro jednotlivé rozvojové oblasti Oblast
Rozloha (ha)
Potřeba tepla
Bytů MW
GWh/rok
Vojtěšská huť
13,36
534
12,8
18,0
Poldi
25,66
1062
16,7
23,4
Rozdělov
16,06
176
2,1
3,0
31,6
44,3
Celkem Zdůvodnění návrhu řešení:
Návrh územního plánu preferuje využití systému CZT v lokalitách, které jsou v dosahu stávající sítě, zejména v plochách přestavby na území bývalých hutí. Využití systému CZT předpokládá zejména pro plochy hromadného bydlení, občanského vybavení a smíšené městské plochy. Využití systému CZT pro plochy individuálního bydlení je sice kapacitně možné a pro plochy v blízkosti stávajících sítí i technicky realizovatelné, územní plán je však v širším měřítku nepředpokládá. V přestavbových plochách na území bývalých hutí budou v maximální možné míře využity stávající rozvody tepla, bude však nutno přeložit nadzemní rozvody pod zem.
44
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE Současný stav: Řešené území pokrývá z hlediska telekomunikací jeden telefonní obvod s centrální ústřednou HOST, telefonní obvod HOST se člení na vedlejší účastnické obvody s ústřednami, které jsou napojeny optickými kabely na stávající síť dálkové přenosové techniky. V rámci digitálních ústředen je možné připojit dle požadavků všechny datové spoje. Radioreléové sítě jsou tvořeny soustavou vysílačů, přijímačů a retranslačních stanic, propojených paprsky mikrovlnného pásma. Radioreléové trasy jsou vybudovány v dostatečné kapacitě. RR trasy provozují různé subjekty včetně těch, které zajišťují obranu a bezpečnost státu (vojenská správa MO, Policie ČR). V jejich trasách nelze umísťovat některé stavby bez předchozího souhlasu VUSS. V oblasti poskytování radiotelefonních služeb působí v síti hlavní operátoři: Radiové spoje a zařízení ČRa, a.s., Telefónica O2, a.s., Vodafone, a.s., T-Mobile, a.s. Území města je dostatečně kvalitně pokryto signálem mobilních operátorů pomocí základnových stanic. Rovněž tak pokrytí území televizním signálem je bezproblémové. Zdůvodnění návrhu řešení: Rozvojové plochy lze připojit na stávající rozvody bez nutnosti jejich zásadních úprav. Územím prochází velký počet radioreléových tras, proto je nutné u každé stavby posoudit, zda nedochází k elektromagnetickému stínění nebo odrazům elektromagnetických vln podle § 100 odst. 9 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. V územním plánu není třeba vymezit nové plochy pro technickou infrastrukturu v oblasti telekomunikací. Návrh územního plánu respektuje ochranná pásma telekomunikačních zařízení, ve výkresech jsou tato pásma zakreslena, pokud je to v daném měřítku možné. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Současný stav: Město má zpracován velmi podrobný plán odpadového hospodářství, navazující na Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje. Odpadové hospodářství spadá do působnosti Městského podniku služeb Kladno, s.r.o. (MPS). Společnost MPS Kladno zajišťuje na území města Kladna a v jeho širokém okolí svoz tuhého komunálního odpadu (TKO), svoz a likvidaci velkoobjemového odpadu od právnických i fyzických osob v regionu Středních Čech.
45
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
Na území města Kladna provádí MPS Kladno sběr separovaného odpadu donáškovým systémem. V Kladenském regionu je rozmístěno cca 200 stanovišť s nádobami na separovaný odpad sklo, papír a plast, řeší se i sběr bioodpadu. MPS provozuje dva stacionární sběrné dvory: sběrný dvůr ve Smečenské a sběrný dvůr ve Vrapicích. Tuhý komunální odpad je odvážen mimo území Kladna. Ve městě kromě toho působí cca 20 firem, zabývajících se nakládáním s odpady. Zdůvodnění návrhu řešení: Současný systém odpadového hospodářství nevyžaduje zásadní změny. Sběrná místa tříděného odpadu v rozvojových plochách budou řešena přednostně s využitím podzemních kontejnerů.
I. 1. 5. OBČANSKÁ VYBAVENOST Současný stav:
Školství Na území Kladna působí:
26 mateřských škol (včetně 3 speciálních a jedné církevní)
dětský rehabilitační stacionář Zvonek
14 základních škol zřizovaných městem
1 církevní základní škola
2 základní školy praktické
2 gymnázia
8 středních odborných škol
3 vyšší odborné školy
3 vysoké školy
Porovnáním počtu míst v jednotlivých typech škol s městy podobné velikosti v ČR se Kladno pohybuje kolem průměrných hodnot. Nižší než průměrná je kapacita mateřských škol. U středních a vysokých škol je při srovnání s městy stejné velikosti nutno brát v úvahu blízkost Prahy s dobrým dopravním spojením.
Kultura Kladno je přirozeným centrem kultury regionu. Divadla jsou zastoupena Středočeským divadlem Kladno, a loutkovou scénou Středočeského divadla Kladno-Lampion
46
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
Působí zde také amatérský soubor Divadlo V.A.D. Kladno Muzea a archívy reprezentuje Vlastivědné muzeum v Kladně, Muzeum strojíren Poldi, Okresní archiv, Hornický skanzen Mayrau. Kromě toho jsou výstavní prostory v Zámecké galerii, Malé galerii Středočeské vědecké knihovny, Malé galerii České spořitelny, Galerii Klubko 55, Galerii Radost, Galerii IRIX, Malé galerii kavárny vinárny Ateliér, Galerii výtvarného kroužku Zdeňka fond a v Galerii Mayrau. Velmi kvalitní univerzální knihovní fond i trvale uchovávaný konzervační fond má Středočeská vědecká knihovna a solidním knihovním fondem disponuje i Městská knihovna Kladno. Kulturních zařízení pro děti a mládež je ve městě nedostatek. Nejznámějšími jsou Labyrint, středisko volného času, vzdělávání a služeb a Dundee Jam .
Sport a tělovýchova Kladno patří mezi města, která jsou nadstandardně vybavená sportovními zařízeními. Poskytuje svým obyvatelům široké sportovní vyžití. Statutární město Kladno je 100 % vlastníkem organizace Sportovní areály města Kladna, s. r. o., která provozuje významnou část kladenských sportovišť. Většina z nich se nalézá na jihozápadním okraji města mezi ulicemi Sportovců, Petra Bezruče, Ke Stadionu a Fr. Kloze. Nepříznivým faktorem je úbytek menších tělocvičen a hřišť mimo výše jmenovaný areál.
Zdravotnictví a sociální služby Nejvýznamnějším zdravotnickým zařízením je Oblastní nemocnice Kladno, a.s., poskytující péči na mnoha vysoce specializovaných pracovištích i standardních odděleních. Dalšími významnými zařízeními jsou P-P Klinika s. r. o., Všeobecná poliklinika spol. s r. o. a 1. PP Kladno, spol. s r. o. Vzhledem k blízkosti Prahy je pro obyvatele Kladna dobře dostupná i špičková zdravotní péče v Praze. Na území Kladna se nachází dostatečný počet ambulantních zdravotnických zařízení. Podle údajů z roku 2005 připadalo na jednu ordinaci praktického lékaře 459 obyvatel, což je výrazně méně než průměrná hodnota ve Středočeském kraji i celé ČR. V oblasti psychosociální pomoci poskytuje v Kladně své služby klientům 17 organizací. V oblasti péče o zdravotně handicapované a mentálně postižené občany poskytuje na Kladensku své služby 15 organizací. V oblasti péče o seniory poskytuje na Kladensku své služby klientům 7 organizací. Vzhledem k tomu, že roste podíl obyvatel Kladna ve věkové kategorii 65 a více let, je kapacita zařízení pro seniory poskytujících pobytové služby (domovy pro seniory a domovy chráněného bydlení pro seniory) nedostatečná, přičemž potřeba těchto zařízení bude dále narůstat.
47
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
Maloobchod Podle metodiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO ČR) „Rozvoj a optimalizace dimenzí maloobchodních sítí v území“ by hodnota plošného standardu u měst velikostní kategorie 50 – 99 tisíc obyvatel měla do roku 2010 dosahovat rozmezí 0,93 – 1,35 m2/obyvatele. I když kompletní přehled o počtu maloobchodních zařízení a jejich rozmístění na území Kladna i o prodejních plochách a struktuře sortimentu není zpracován, z dosažitelných údajů lze odvodit, že současný stav maloobchodní sítě v Kladně tuto hodnotu dosahuje, ne-li překračuje. Za dostatečný lze považovat zejména počet velkých maloobchodních zařízení, jejich další budování není žádoucí, zejména v lokalitách, kde jsou dnes koncentrována (Kročehlavy, ul. Americká a Arménská), a kde způsobují nežádoucí nárůst dopravy. Zdůvodnění návrhu řešení: Nové plochy občanské vybavenosti jsou navrženy v návaznosti na plochy bydlení tak, aby základní občanská vybavenost byla dosažitelná v docházkové vzdálenosti. Podrobnější specifikace občanské vybavenosti bude provedena v územních studiích. Objekty občanské vybavenosti mohou být budovány podmíněně v plochách smíšených městských a plochách bydlení, a to v případě, že nebudou mít rušivý dopad na hlavní způsob využití.
I. 1. 6. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Současný stav:
Plochy veřejných prostranství jsou vymezeny na základě zákona č.128/2000Sb. (zákon o obcích) tj. náměstí, uliční prostory, cesty a pěšiny, parkové plochy a další městská zeleň.
Významná veřejná prostranství ve městě spoluvytvářejí základní dispozici sídla, která jsou základní podmínkou pro ekonomický rozvoj a sociální soudržnost obyvatel města. Těmito významnými lokalitami významných veřejných prostranství je například: -
centrum města kolem náměstí Starosty Pavla a pěší zóna ul. T. G. Masaryka s přilehlými komunikacemi, Dvořákovy sady, park Trilobit, náměstí Svobody, náměstí 17. listopadu, ul. Čs. armády,
-
městský park Sítná;
-
Havlíčkovo nám. ve Švermově,
-
veřejná prostranství sídlišť v Rozdělově a Kročehlavech ad.
48
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
Zdůvodnění návrhu řešení:
Navrhovaná veřejná prostranství slouží k zajištění bezpečného pohybu lidí a vozidel ve městě, k zajištění kvalitní prostupnosti území, k pobytu obyvatel za účelem shromažďování, rekreace, zábavy a obchodu.
Významná veřejná prostranství jsou přímo definována v souladu s vyhláškoč.501/2006 Sb. jako plocha s rozdílným způsobem využití s jasně danými podmínkami plošného a prostorového uspořádání území. Mezi tyto plochy byly zařazeny především koridory pro umístění místních obslužných a zklidněných komunikací v rozvojových a přestavbových plochách.
Veřejná prostranství s převažující plochou zeleně byla zařazena do ploch sídelní zeleně.
I. 1. 7. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY A OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Správní území města Kladno je z pohledu charakteru a uspořádání krajiny vysoce rozmanité. Vedle krajiny zalesněných plošin a hluboce zaříznutých údolí vodotečí se zde nachází transformovaná krajina hald a odvalů po důlní činnosti a hutní výrobě, krajina příměstská, krajina intenzivně zemědělsky využívaná i krajina cenná až jedinečná z pohledu ochrany přírody. Současné využití řešeného území podle druhu pozemku z Katastru nemovitostí je patrné v následující tabulce. TAB 19: Stávající podíl ploch různého druhu pozemku dle Katastru nemovitostí v řešeném území Podíl Podíl orné Podíl Podíl Podíl Podíl lesů zeměděls půdy ze trvalých zastavěných vodních z celkové ké půdy z zemědělské travních a ostatních ploch z výměry celkové půdy (%) porostů ploch z celkové (%) výměry ze celkové výměry (%) zeměděls výměry (%) (%) ké půdy (%)
Orná Zahrady - Ovocné půda - rozloha sady rozloh (ha) rozloha a (ha) (ha)
Trvalé Lesní Vodní Zastavěn Ostatní travní půda - plochy - é plochy - plochy porosty - rozloh rozloha rozloha rozloha rozloha a (ha) (ha) (ha) (ha) (ha)
22,0
522 209
30
64,3
3,7
43,2
0,3
34,5
50
1275 12
443
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Současný stav:
V řešeném území se nachází tyto prvky obecné i zvláštní ochrany přírody a krajiny: -
evropsky významná lokalita Krnčí a Voleška soustavy Natura 2000,
-
přírodní park Džbán,
-
přírodní památka Žraločí zuby,
49
1155
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
-
významné krajinné prvky ze zákona (lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy),
-
významné krajinné prvky registrované (Mokřad „Na rovinách“, Mokřad a vodní plocha Čabárna, Kladenský hřbitov)
-
územní systém ekologické stability nadregionální, regionální i lokální úrovně (současný stav ÚSES viz kapitola C. 1. 8),
-
památné stromy, příp. skupiny stromů.
V řešeném území jsou vymezeny lesy zvláštního určení, u kterých dle § 8 zákona č. 289/1995 Sb. je veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa nadřazen funkcím produkčním. Jejich podíl v řešeném území činí dle ÚAP Kladno 25% pozemků lesa.
Z pohledu krajinného rázu dosahuje řešené území průměrných až nižších hodnot. Nachází se na rozhraní dvou odlišných geomorfologických jednotek: Křivoklátské vrchoviny a Pražské plošiny, což udává území dvojí charakter. V rámci Pražské plošiny V severní části území se nachází převážně bezlesé plochy silně ovlivněné lidskou činností, Křivoklátská vrchovina je charakteristická vyšší lesnatostí. Řešené území je tvořeno silně antropogenně ovlivněnou urbanizovanou krajinou dotčenou rozsáhlou průmyslovou aktivitou. Centrální část území obsahuje historické kulturní dominanty (např. hradiště a kostel Sv. Jiří, kostel Sv. Jana Křtitele či Důl Mayrau), zčásti však zanikající v kontextu rozsáhlých průmyslových objektů. Terénní dominantou území je vrch Kožová Hora. Centrální urbanizovaná část území vykazuje obecně nízkou krajinářskou hodnotu, naopak okrajové, převážně zalesněné plochy dosahují hodnot vyšších.
Zdůvodnění návrhu řešení:
Chráněné prvky přírody byly respektovány a územně stabilizovány za účelem zajištění podmínek pro zachování a posilování přírodních funkcí území a zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny. Územní systém ekologické stability, evropsky významná lokalita Krnčí a Voleška a přírodní památka Žraločí zuby byly v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. stabilizovány omezením jejich využití na plochy přírodní (NP).
Lesy zvláštního určení byly zařazeny do ploch lesních (NL) a byly respektovány při vymezování zastavitelných ploch a ploch územních rezerv.
Byly vytvořeny podmínky pro ochranu a navýšení stávajících hodnot krajinného rázu řešeného území: -
podmínky pro zachování či vznik harmonického měřítka a vztahů v území byly vytvořeny prostorovou regulací v rámci podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití
-
podmínky pro zachování a navýšení zejména přírodních a estetických hodnot krajinného rázu byly vytvořeny stabilizací stávajících ploch zeleně, ploch lesních, vodních a přírodních a také navýšením podílu ploch zeleně v současně zastavěném území, v plochách zastavitelných a v nezastavěném území
50
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
-
zastavitelné plochy výroby (příp. plochy přestaveb) a jiné rušivé plošné záměry byly vizuálně odděleny od okolí, zejm. obytných ploch, pásy zeleně (ZO, ZV, ZS)
-
v přírodním parku Džbán byly vymezené pouze ty zastavitelné plochy, v nichž podmínky pro prostorové uspořádání chrání hodnoty krajinného rázu v území)
PROSTUPNOST KRAJINY Současný stav:
Prostupnost řešeného území pro volný pohyb pěších a cyklistů je řešena v kapitole E. 3 a graficky vymezena ve výkresu č. 4.
Prostupnost krajiny řešeného území pro její hospodářské využívání je představována sítí účelových komunikací, lesních a polních cest a nevykazuje významné nedostatky.
Prostupnost krajiny řešeného území pro volně žijící živočichy je významně omezena vysokou urbanizací a fragmentací řešeného území (hustá síť komunikací s vyšší intenzitou dopravy). Migrace živočichů je v řešeném území zajištěna především plochami územního systému ekologické stability, který je ve většině řešeného území z pohledu ekologické stability vyhovující a funkční (více viz kapitola C.1.8). Také vyšší podíl lesa na okrajích řešeného území vytváří vhodné podmínky pro prostupnost krajiny volně žijícími živočichy.
Zdůvodnění návrhu řešení:
Prostupnost volné krajiny je významná nejen pro umožnění hospodářského využívání pozemků a volný pohyb pěších a cyklistů, ale také pro migraci volně žijících živočichů. V tomto ohledu také k problematice prostupnosti volné krajiny územní plán přistupoval.
Zdůvodnění řešení prostupnosti území pro pěší a cyklisty je uvedeno v kapitole E. 3.
Účelové komunikace zajišťující prostupnost krajiny pro její hospodářské využívání byly zařazeny mezi přípustná či podmíněně přípustná využití v rámci podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území.
Prostupnost krajiny pro volně žijící živočichy byla zabezpečena stabilizací a zpřesněním ploch ÚSES a územní stabilizací ekologicky významných ploch využití území (plochy přírodní, plochy lesní, plochy zeleně, plochy vodní a vodohospodářské).
OCHRANA POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Současný stav:
V řešeném území převažují plochy lesa (35 % rozlohy řešeného území). Převážně se jedná o kategorii hospodářského lesa, na několika dílčích plochách je vymezena kategorie lesa zvláštního určení (zhruba 25% lesní půdy). Les zvláštního určení mají v řešeném území dvojí funkci: příměstské lesy (převažující) a půdoochranné lesy.
51
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
Převažují lesy smíšené s vysokým podílem kulturních smrčin.
Zdůvodnění návrhu řešení:
Pozemky určené k plnění funkcí lesa byly vzhledem k vyšším ekostabilizačním, retenčním a jiným mimoprodukčním funkcím lesa stabilizovány a změna využití těchto pozemků byla minimalizována.
Plochy zastavitelné a plochy územních rezerv byly vymezeny s ohledem na minimalizaci záborů PUPFL. Bilance záborů PUPFL s ohledem na budoucí využití jsou uvedeny v kapitole N a výkresu č. 11: „Výkres předpokládaných záborů půdního fondu“.
OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Současný stav:
Zemědělská půda tvoří v řešeném území 22 % jeho rozlohy, z čehož tvoří 64% orná půda a 4% trvalé travní porosty.
Z pohledu bonitní kvality zemědělských půd má řešené území vysoký potenciál. Půdy I. třídy ochrany, produkčně i mimoprodukčně nejcennější půdy, tvoří 40% zemědělské půdy v řešeném území. Zemědělské půdy II. třídy ochrany s nadprůměrnou produkční schopností a nadprůměrnými hydrologickými vlastnostmi tvoří necelých 18%.
Erozní ohroženost zemědělských půd v řešeném území je dle registru půdy LPIS nízká, ojediněle až střední.
V k.ú. Motyčín jsou vymezeny plochy investice do půdy – pro podrobné odvodňovací zařízení (dle ÚAP Kladno).
Zdůvodnění návrhu řešení:
Plochy zastavitelné a plochy územních rezerv byly vymezeny s ohledem na minimalizaci záborů zemědělských půd I. a II. třídy ochrany. Bilance záborů ZPF s ohledem na třídy ochrany půdy, druh pozemku a budoucí využití jsou uvedeny v kapitole N a výkresu č. 11: Výkres předpokládaných záborů půdního fondu.
Protierozní ochrana zemědělské půdy byla zabezpečena zařazením protierozních opatření do podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití mezi přípustná či podmíněně přípustná využití.
Plochy investice do půdy v k. ú. Motyčín byly respektovány a územně vymezeny ve výkresu č. 11.
OCHRANA PŘED POVODNĚMI Současný stav:
Zalesněné plošiny s vysokou přirozenou retenční funkcí tvoří většinu řešeného území.
52
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
Řešené území se nachází na rozvodnici mezi Berounkou a Vltavou, nachází se zde několik menších vodních ploch a malých vodních toků (Lidický, Dřetovický, Rozdělovský, Knovízský, Libušínský a Týnecký potok).
V k.ú. Vrapice a Dubí u Kladna je vymezena u Dřetovického potoka aktivní zóna záplavového území.
Zdůvodnění návrhu řešení:
Aktivní zóna záplavového území Dřetovického potoka byla respektována při vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby i územních rezerv. Kromě plochy 165-BH v k.ú. Dubí u Kladna nezasahují žádné navržené plochy změn do vymezeného záplavového území.
Plochy lesa byly stabilizovány s ohledem na jejich přirozenou vyšší retenční schopnost. V plochách zemědělských byly stabilizovány stávající či vymezeny nové plochy zeleně, plochy vodní a vodohospodářské a plochy přírodní.
OCHRANA NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ, GEOLOGICKÉ JEVY Současný stav: V řešeném území jsou evidována bilancovaná (výhradní) ložiska černého uhlí se zbytkovými zásobami nerostu, nad nimiž jsou vymezena chráněná ložisková území: -
U 372700 Libušín (CHLÚ 072700 Libušín - k. ú. Kladno, Rozdělov)
-
B 3072800 Vinařice (CHLÚ 072800 Libušín - k. ú. Kladno, Motyčín)
-
B 3072900 Kladno (CHLÚ 072900 Švermov - k. ú. Kladno, Rozdělov, Motyčín, Hnidousy, Dubí)
-
B 3073200 Dubí (CHLÚ 073200 Dubí - k. ú. Dubí, Hnidousy, Vrapice, Kladno)
V řešeném území nejsou vymezeny dobývací prostory.
Severní část řešeného území se nachází na poddolovaném území.
V k. ú. Hnidousy a k. ú. Kladno se nachází sesuvná území bodového i plošného charakteru. Jedná se o sesuvy potenciální, pouze v k. ú. Hnidousy ve svahu nad ulicí Vojtěcha Dundra se nachází aktivní sesuv malého rozsahu.
Zdůvodnění návrhu řešení:
Limity využití území vyplývající z ochrany nerostného bohatství a z geologických jevů byly územním plánem respektovány.
Na sesuvných územích nebyly vymezeny zastavitelné plochy ani územní rezervy. Aktivní sesuv v k.ú. Hnidousy byl stabilizován omezením využití území na plochy lesní (lesy zvláštního určení – půdoochranné), plošný potenciální sesuv v k. ú. Kladno byl stabilizován omezením využití území na plochu zeleně (ZV – zeleň na veřejných prostranstvích).
53
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Současný stav:
Město Kladno je zařazeno do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Převažuje zde znečištění polétavým prachem a NOx z dopravního zatížení.
Povrchové vody v řešeném území jsou zatíženy vysokou urbanizací, vykazují nadlimitní koncentrace těžkých kovů. Podzemní vody jsou dle Průzkumů a rozborů (U-24 s.r.o., 2008) znečištěné dusičnany, chlorem a mikrobiálním znečištěním.
Odpadní vody jsou z území Kladna odváděny jednotnou městskou kanalizací do třech čistíren odpadních vod (ČOV Vrapice, ČOV Švermov, ČOV Dubí) – více viz kapitola D.
Nakládání s odpady je v řešeném území řízeno Plánem odpadového hospodářství statutárního města Kladna. V Kladně se nacházejí dva sběrné dvory, tuhý komunální odpad je odvážen mimo řešené území. Více o odpadovém hospodářství viz kapitola D.
Významnější hlukové znečištění vykazují dle hlukové mapy hlavní městské komunikace Vítězná – Čs. armády – Pod Zámkem a Kročehlavská – Gen. Klapálka – Dukelských hrdinů. Hladina hlukového ukazatele Ldvn dosahuje v některých úsecích 80 dB (mezní hodnota pro silniční dopravu je 70 dB) (zdroj: CENIA).
Radonové riziko je v řešeném území nízké a přechodné (zdroj: Mapa radonového indexu, Česká geologická služba). Podle znění zákona č. 13/2002 Sb. je každý navrhovatel umístění stavby povinen zajistit stanovení tzv. radonového indexu pozemku a tento posudek předložit stavebnímu úřadu. Stavební úřad stanoví ve vymezených případech podmínky pro provedení preventivních opatření.
Významným problémem hygieny životního prostředí v řešeném území jsou staré ekologické zátěže. Vedle rozsáhlého areálu hutí Poldi Kladno se v řešeném území nalézá řada větších či menších brownfields, zejména v k. ú. Kladno a Dubí u Kladna.
Zdůvodnění návrhu řešení:
Umístění stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, zejména v zastavitelných plochách výroby, bylo podmíněno realizací opatření pro omezení negativního dopadu na životní prostředí v rámci podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.
Zdůvodnění návrhu řešení odvodu a čištění odpadních vod je uvedeno v kapitole D Územní plán nenavrhuje nové plochy pro čistírny odpadních vod.
Současný systém odpadového hospodářství je vyhovující, územní plán nenavrhl jeho změny (viz kapitola D). Územní plán nevymezil nové plochy pro sběrné dvory ani skládky odpadů (TKO).
Pro snížení hlukové zátěže v zastavěném území byly stabilizovány a nově vymezeny pásy a plochy zeleně (ZO, ZV, ZS). Rovněž v plochách zastavitelných byly vymezeny plochy zeleně s protihlukovým účinkem.
54
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
Pro odstranění staré ekologické zátěže (zejména z ploch brownfield a hald) v území nebyly vymezeny plochy asanaci (v souladu s § 170 zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů), neboť jejich vymezení bude součástí podrobného řešení dotčených území regulačními plány nebo územními studiemi
I. 1. 8. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Zdrojem pro vymezení ÚSES nadregionální a regionální úrovně byly ZÚR Středočeského kraje, ÚSES lokální úrovně byl vymezen na základě Územně analytických podkladů pro s. ú. města Kladna (ÚAP Kladno). Jednotlivé skladebné části ÚSES byly analyzovány z hlediska požadovaných minimálních prostorových a funkčních parametrů ÚSES. Výsledky analýzy ukázaly, že tři prvky ÚSES, tak jak jsou vymezeny v ÚAP Kladno, svými prostorovými parametry neodpovídají žádoucímu charakteru prvku ÚSES dané úrovně. Z tohoto důvodu byl těmto prvkům charakter, příp. úroveň změněny, aniž by byla omezena jejich funkčnost. Jedná se o tyto skladebné části ÚSES: LK06 Biokoridor LK06 byl v ÚAP Kladno vymezen jako lokální biocentrum. Z hlediska prostorových a funkčních parametrů ÚSES však tímto prostorovým vymezením nemůže plnit funkci biocentra z důvodu naprosté absence pro biocentrum nezbytného vnitřního prostředí. Prostorové vymezení i funkční parametry tohoto prvku však odpovídají funkčnímu lokálnímu biokoridoru. Z tohoto důvodu bylo lokální biocentrum změněno na lokální biokoridor, aniž by byla omezena funkčnost lokální sítě ÚSES. LC10 Biocentrum LC10 bylo v ÚAP Kladno vymezeno jako biocentrum regionální úrovně. Toto vymezení je v rozporu se ZÚR Středočeského kraje, kde dané biocentrum není součástí sítě regionálního ÚSES. Navíc vzhledem k jeho aktuálním prostorovým parametrům (rozloha 0,2 ha) nelze tento prvek považovat za vhodný pro funkci regionálního biocentra s požadovanou minimální rozlohou 30 ha. Z tohoto důvodu byla stávající plocha skladebné části ÚSES změněna na lokální biocentrum a v jižní části bylo navrženo jeho doplnění na požadovanou rozlohu lokálního biocentra (3 ha). Tato změna neohrozila funkčnost sítě ÚSES vzhledem k poloze biocentra ve složeném regionálním biokoridoru RK 1138. LC11 Biocentrum LC11 bylo v ÚAP Kladno vymezeno jako biocentrum regionální úrovně. Toto vymezení je v rozporu se ZÚR Středočeského kraje, kde dané biocentrum není součástí sítě regionálního ÚSES. Navíc vzhledem k jeho prostorovým parametrům (rozloha 3,06 ha) neplní tento prvek funkci biocentra regionální úrovně, avšak plní funkci biocentra lokální úrovně. Z tohoto důvodu bylo regionální biocentrum změněno na lokální, aniž by byla omezena funkčnost sítě ÚSES vzhledem ke složenému charakteru regionálního biokoridoru RK 1138.
55
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
I. 2. Vztah k rozboru udržitelného rozvoje území Návrh ÚP Kladno má vztah k rozboru udržitelného rozvoje území statutárního města Kladna, který je součástí územně analytických podkladů správního obvodu města Kladna a k rozboru udržitelného rozvoje kraje, který je součástí Zásad územního rozvoje Středočeského kraje. Na základě zjišťovacího řízení, provedeného Krajským úřadem Středočeského kraje bylo zpracováno posouzení vlivů návrhu ÚP Kladno na udržitelný rozvoj, které tvoří přílohu dokumentace. Předpokládané vlivy územního plánu Kladno na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území lze charakterizovat takto: I. 2. 1. Hospodářská základna Hospodářské podmínky Silné stránky
Slabé stránky
Blízkost Prahy a její široká nabídka pracovních míst snižuje výkyvy a nerovnováhy pracovního trhu v Kladně a jeho zázemí. Míra ekonomické aktivity obyvatel je nadprůměrná, zejména v Kladně (53,6 %, SLDB 2001). Až 72 % ekonomicky aktivního obyvatelstva Kladna a 69 % v zázemí (SLDB 2001) pracovalo v terciární sféře jak díky blízkosti Prahy, tak i silnému terciéru v Kladně, což je daleko více proti průměru srovnatelných měst i ČR. V sekundéru pracovalo podprůměrných 28 % ekonomicky aktivních v Kladně a 33 % v zázemí v důsledku útlumu těžkého průmyslu, město oslabilo svůj obraz „černého Kladna“. Průmyslová základna je přiměřeně diverzifikovaná (cca 30 podniků s 50 a více zaměstnanci v Kladně a 10 v zázemí). Vznik průmyslové zóny Kladno-jih, přítomnost silných (zahraničních) firem ve městě i v zázemí, přítomnost rozvojových areálů v blízkém okolí (Praha-Ruzyně, Jeneč aj.). Disponibilní rezervy ve starých průmyslových areálech (plochy, zavlečkování a kapacity médií). Město má ve svých prioritách revitalizaci průmyslové zóny Vojtěšská huť.
Relativně slabá ekonomická základna (cca 30 tis. pracovních míst v Kladně a 8 tis. v zázemí), zvláště Kladno slouží do značné míry jako obytný satelit Prahy; mimo Kladno vyjíždí třetina ekonomicky aktivních, z nich většina do Prahy, což klade mimořádné nároky na dopravu. V Kladně i zázemí chybí zejména pracovní příležitosti pro vysokoškoláky. Registrovaná nezaměstnanost v Kladně je nad průměrem ČR i kraje. Pokles původního významu Poldi Kladno, zánik některých synergických výhod a knowhow hutních a strojírenských výrob (největší průmyslový podnik, Sochorová válcovna Třineckých železáren, má méně než 800 zaměstnanců). Mimořádně velké rozlohy ploch typu brownfield – ekologické zátěže, špatné dopravní napojení, zájmy památkové ochrany, dosavadní dílčí a nekoncepční využívání ploch se složitými majetkoprávními vztahy vytvářejí nepříznivý image, který odrazuje strategické investory. Nedostatek volných ploch pro průmysl a logistiku na zelené louce.
56
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
Příležitosti
Hrozby
Velké rezervy v brownfield plochách, pokud se podaří vyřešit jejich slabé stránky. Obnova vyspělé hutnické a strojírenské výroby v případě trvající konjunktury těchto oborů. Využití blízkosti kapacit výzkumu a vývoje v Praze, podpora lokalizace technoparků a vzdělávacích zařízení pro vyspělé obory. Realizace státních investic v dopravní infrastruktuře. Rozvoj letiště Ruzyně, nové kolejové propojení s Prahou, silní průmysloví investoři a další nové lokalizační faktory v Kladně. Čerpání strukturálních fondů EU, zejména na řešení brownfield ploch.
Dlouhodobá recese a útlum energeticky a materiálově náročných odvětví, přesun některých montážních výrob dále na východ, růst nezaměstnanosti málo kvalifikovaných či znevýhodněných osob. Další růst vyjížďky za prací, případně vystěhování vysoce kvalifikovaných a vzdělaných osob, které nenajdou uplatnění ve městě. Stárnutí a nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v tradičních profesích. Podlehnutí tlaku investorů do výroby a logistiky na zelené louce a neřešení brownfield ploch.
1) návrhem nových ploch pro výrobu a skladování v sousedství se stávajícími výrobními a logistickými plochami se vytvářejí předpoklady pro jejich intenzívnější využití. 2) Vymezení transformačních území, návrh jejich diferencovaného nového využití, návrh jejich nového dopravního připojení na dopravní skelet města a kapacitní dopravní koridory R 6 a R 7, i modernizovaný železniční koridor umožní vytvářet nové pracovní příležitosti a zlepší dopravní spojení s hlavním městem Prahou.
57
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
I. 2. 2. Dopravní infrastruktura a dopravní systém Dopravní infrastruktura Silné stránky
Slabé stránky
Existence kapacitních tras R7 a R6 umožňujících rychlé spojení s hl. m. Prahou a přenášení tranzitní dopravy. Dobrá dostupnost Kladna a obcí v koridorech R6 a R7 do hl. m. Prahy. Fungující systém autobusové hromadné dopravy. Dobré autobusové spojení Kladna a některých dalších měst a obcí s Prahou. Dobrá dostupnost Letiště Praha-Ruzyně prostřednictvím R7 a R6.
Velmi nízká úroveň železniční dopravy pro spojení Kladno – Praha. Nevyhovující napojení Kladna na R6 znamenající v trase stávající I/61 zatížení obcí Malé a Velké Přítočno. Přetížení silnice I/61 Kladno – Makotřasy (R7). Neexistence MÚK Kamenné Žehrovice, důsledkem je zachování významné části zatížení na II/606 – průjezdy obcemi Kamenné Žehrovice, Doksy, Velká Dobrá. Neexistence propojení (severního obchvatu města Buštěhrad) na R7 pro vazby Kladno– Slaný. Neexistence kvalitní trasy II/101 pro alternativní spojení Kladno – Rudná (D5). Neexistence rychlého dopravního spojení Kladno – Kralupy nad Vltavou.
Příležitosti
Hrozby
Rychlodrážní spojení Kladna s Prahou a letištěm Ruzyně. Vyšší využívání železniční osobní dopravy v souvislosti s realizací přestupních terminálů na rychlodráhu. Vyloučení těžké nákladní dopravy v souvislosti s realizací tras aglomeračního okruhu (I/61 a II/101) ze zastavěných území sídel. Zlepšení vazeb průmyslových zón na trasu I/7 (MÚK Stehelčeves). Systémově řešit cyklotrasy v návaznosti na dojížďku obyvatel do zaměstnání.
Oddalování přestavby železniční trati Kladno – Praha. Oddalování výstavby tras aglomeračního okruhu (I/61, II/101), které jsou přivaděči Kladna a dalších obcí na trasy nadřazené sítě R6 a R7. Rozvoj ekonomických aktivit v zóně Tuchlovice bez realizace nové MÚK na R6.
1) Realizací odlehčovací jihovýchodní trasy silnice I/61, páteřní komunikace průmyslové zóny Kladno – východ a zejména rekonstrukcí železničních tratí č. 120 a 093 a ostatních navržených dopravních staveb dojde ke snížení dopravní zátěže centra města.
58
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
2) Realizace integrovaných přestupních uzlů Sletiště, Kladno – centrum, Ostrovec a Dubí povede k efektivnějšímu fungování veřejné dopravy.
59
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
I. 2. 3. Technická infrastruktura Technická infrastruktura Silné stránky Dostatek elektrické energie z Alpiq Generation pro Kladno do veřejné rozvodné sítě. Kvalitní pokrytí území rozvodem plynu (95 % obcí v ORP Kladno plynofikováno). Dostatečně silný kogenerační zdroj energie v Kladně – Alpiq Generation. Převaha užívání ekologického zdroje centrálního zásobování teplem (Alpiq, zásobování plynem). Diverzifikace v zásobování území města pitnou vodou ze vzdálených vodních zdrojů (Mělnická Vrutice, Klíčava, Želivka). Dostatečné pokrytí území v oblasti zásobování elektrickou energií. Kvalitní pokrytí celého území mobilními operátory. Fungující systém jednotné kanalizace s odvodem odpadních vod na městskou ČOV Vrapice, Švermov. Dostatečná kapacita ČOV Kladno v území v horizontu do roku 2015.
Příležitosti Zaměření na energetické využívání biomasy, bioplynu pro rozvoj malého a středního podnikání. Využívání termosolárních systémů s akumulací tepla, geotermální energie, biomasy pro stavby na bydlení a malé a střední podnikání. Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie ze strany měst a obcí. Snižování tepelných ztrát při obnově bytového fondu (zateplování obytných budov). Podpora výstavby pasivních domů, tzn. při dosažení minimálních tepelných ztrát u nových budov. Společná výroba tepla a elektřiny
Slabé stránky Řešení odvodu dešťových vod při nárůstu zpevněných ploch v rámci nové výstavby. Existence lokalit bez vybavení splaškovou kanalizací.
Hrozby Zvýšení cen elektrické energie a zemního plynu ve vazbě na zhoršení životního prostředí v lokalitách individuální bytové zástavby
60
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
(kogenerace, teplárenství). Využívání systémů rekuperace tepla (recyklace tepla z odpadního vzduchu a vody). Opětovné využití úpravny vody umístěné pod vodním dílem Klíčava, které bylo dříve určeno jako náhradní zdroj pro kladenskou aglomeraci. Zlepšování čistoty ovzduší prosazováním centrálního zásobování teplem.
1) navržené veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření technické infrastruktury zlepší zejména zásobování elektrickou energií a teplem současně zastavěného území města i nově navržených ploch přestavby a zastavitelných ploch.
61
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
I. 2. 4. Veřejná vybavenost Rekreace2 Silné stránky
Slabé stránky
Atraktivní rekreační zázemí přírodě blízkých oblastí (zejména CHKO Křivoklátsko) a využití pro aktivní trávení volného času Dobrý rekreační potenciál území vyplývající z hodnot krajinného rázu a historickým vývojem území (Lány) Síť značených turistických tras (pěší, cyklotrasy) a kvalitní sportovní areály atraktivita krajiny v extenzívních oblastech a její využití pro rekreaci a aktivní trávení volného času
Živelná přeměna staveb individuální rekreace na rodinné domy v nevyhovujícím urbanistickém prostředí bez napojení na infrastrukturu obcí Absence zařízení pro zimní rekreaci
Příležitosti
Hrozby
Vybudování možností pro další formy turistiky (turistika na koni) Dotvoření turistické infrastruktury (parkoviště, odpočívadla, přístřešky, značení a dalšího mobiliáře)
Možný nekontrolovaný nárůst chatové výstavby Upadající význam chataření, chalupaření mezi mladší generací
1) návrh nových rozvojových ploch občanské vybavenosti odpovídá projekci demografického vývoje obyvatelstva města, umožňuje výstavbu nových zařízení na vhodně lokalizovaných plochách. 2) Návrh rozvojových ploch respektuje zájmy památkové péče, posiluje vhodné formy využití památkově chráněných objektů a uchovává dochované urbanistické hodnoty města. 3) Navrhují se nová veřejná prostranství, či se revitalizují návrhem změny využití území. U veřejných prostranství podél ulice Míru, na Sletišti, autobusové nádraží centrum – Vojtěšská huť - Maďarka a Poldi – Dubí se navrhuje víceúrovňové řešení polyfunkčního charakteru, vytvářející nové prostory městského centra.
2
Systematická SWOT analýza veřejné vybavenosti města
Kladna, aktualizace 2010, není v ÚAP ORP Kladno
obsažena
62
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
I. 2. 5. Bydlení a bytový fond Bydlení Silné stránky
Slabé stránky
Blízkost Prahy. Nižší ceny a nájmy bytů v Kladně ve srovnání s Prahou. Přijatelná obytná kvalita v Kladně s přístupem většiny obyvatel do lesních ploch pro denní rekreaci, kvalitní přírodní zázemí v jižní a západní části obvodu ORP. V Kladně vysoký podíl bytů připojených na kanalizaci (94 %) a na centrální, resp. etážové zdroje tepla (89 %); nízký stupeň zalidnění bytů (2,53) podle SLDB 2001. Dostatek sociálních bytů v majetku města Kladna přes vysokou míru privatizace bytového fondu, snaha místní samosprávy o revitalizaci sídlišť. Velké rozvojové plochy pro středně a nízkopodlažní bydlení v Kladně (z větší části ale v horší pozici vzhledem k centru a k Praze – lokality u Švermova), rezervy v zázemí Kladna.
Historicky vzniklá složitá struktura s relikty po těžbě a průmyslu, plochy tzv. brownfieldů v Kladně a jeho zázemí, kontakt části obytných ploch s rozsáhlými průmyslovými areály. V Kladně mírně podprůměrné kvantitativní charakteristiky bytového fondu (2,46 obytné místnosti na byt; 41,8 m2 obytné plochy na byt podle SLDB 2001) proti srovnatelným městům. Snížená kvalita obytného prostředí některých sídlišť Kladna – vysoké hustoty zalidnění, technické bariéry (neudržované plochy, garáže, teplovody apod.); poddimenzované plochy pro parkování, špatný stav městského mobiliáře a čistoty, zvýšená drobná kriminalita. V Kladně velmi nízká intenzita výstavby bytů po roce 1990, výstavba rodinných domů se dlouhodobě odehrávala převážně v zázemí Kladna. Existence potenciálně problémových starých dělnických kolonií či ubytoven, které jsou obklopeny devastovanými plochami, s nízkou kvalitou bytového fondu i prostředí.
63
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
Příležitosti Kooperace města při výstavbě bytů s okolními obcemi, udržení vyvážené a stabilní demografické struktury. Růst zájmu o bydlení v Kladně v případě prosperity města a nového spojení s letištěm a Prahou rychlodráhou. V souvislosti se stárnutím populace možnost nabízet cenově přijatelné bydlení pro seniory v kvalitním prostředí a službami.
Hrozby Chátrání domů, zejména na sídlištích Kladna, nízká schopnost vlastníků bytů a domů zajišťovat jejich údržbu, nezájem obyvatel o regeneraci sídlišť. Zhoršování obytné a sociální kvality některých handicapovaných (malých) sídel v zázemí. Živelný rozvoj stávajících i nových lokalit individuálního bydlení v zázemí Kladna, zaostání jejich technického a občanského vybavení, konflikt s rekreačními funkcemi krajiny.
1) Vymezením dostatečně dimenzovaných ploch pro bydlení v široké druhové škále a jejich soustředěním většinou do větších souvislých ploch se vytvářejí předpoklady pro další rozvoj kvalitního bydlení a efektivní dopravní a technickou obsluhu nových obytných území. Omezuje se suburbanizace extravilánu městské aglomerace Kladno využitím ploch přestavby v transformačních územích
64
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
I. 2. 6. Geologie a horninové prostředí Geologie a horninové prostředí Silné stránky Možnost využití odvalů po hornické a jiné činnosti, avšak za předpokladu dokonale připravených projektů a specifických (bezpečnostních) opatření. Recyklace stavebních prvků.
Příležitosti Tematicky zaměřené naučné stezky nebo muzea (skanzeny).
Slabé stránky Riziko sesuvů v severní části území města. Pohyby masívu v tzv. poklesové kotlině. Nedostatek kvalitních velkoobjemových stavebních surovin (štěrkopísek, stavební kámen, popř. cihlářská surovina) bez perspektivy jejich nalezení a s nutností jejich dovozu. Nedostatek zdrojů kvalitní pitné vody – nutná doprava vody z Mělnicka, území se bez ní neobejde ani v případě, že by byly využitelné podzemní vody po obnově. Značné množství pozůstatků po hornické činnosti (důlní díla, odvaly, „speciální“ hornická výstavba).
Hrozby Sesuvná území podél vodotečí, vyloučení jakýchkoliv stavebních aktivit, včetně zahrádkářských činností. Zahoření uhelné hmoty v odvalech.
1) Návrh zastavitelných ploch a ploch přestavby respektuje sesuvná území a systémem regulace území zabraňuje vsakování srážkových vod ze zastavěných a zpevněných ploch do podloží sesuvných území. 2) Grafická část dokumentace obsahuje zákres poddolovaných území, ploch asanace, staré ekologické zátěže území a kontaminované plochy, stará důlní díla a plochy stavebních uzávěr kolem nich
65
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
I. 2. 7. Hydrologie Vodní režim Silné stránky Podstatná část obyvatel je zásobována pitnou vodou ze dvou (alternativně tří) na sobě nezávislých zdrojů.
Slabé stránky Území patří k nejsušším oblastem ČR. Na území se vyskytují z hlediska velikosti povodí a průměrného průtoku pouze drobné toky. Většina vodotečí na sledovaném území vykazuje malou vodnatost a určité mikrobiální znečištění. Řada dalších drobných toků s plochou povodí 4-15 km2, délky od 2 do 5 km v sušším období zasahuje až do kategorie „občasných“ toků. Značná část toků nemá vyjasněnou správu, což je jeden z důvodů zanedbané údržby. Území je deficitní z hlediska zdrojů pro zásobování pitnou vodou. Většina místních zdrojů povrchové vody vykazuje značné chemické i mikrobiální zatížení, vysoko překračující normu pro pitnou vodu.
Příležitosti
Hrozby
Podpora opatření, která zvýší retenci vody v území. Sníží se tak riziko povodňových jevů a zlepší se vodní režim v území. Zpracování podkladu pro vyhlášení záplavového území u dalších vodních toků protékajících v blízkosti urbanizovaných území. Zpracovávat povodňový plán postupně pro všechny části města, ve kterých může teoreticky nastat povodňové nebezpečí. Zajistit organizační zabezpečení (ustavení povodňové komise). Budovat vodohospodářská opatření s cílem zvýšit retenci vody v území a příznivě ovlivnit mikroklima oblasti. Vyhodnotit vodní toky z hlediska jejich vodnosti, Qa minimálně 300 l.s-1, Q355 minimálně 50 l.s-1 a z hlediska kvality vody s cílem postavit doplňkový zdroj na pitnou
Území je zranitelné zejména krátkodobými přívalovými dešti (bleskovými povodněmi). Snížení povoleného odběru, zejména v suchém období (viz léta 2004-2006).
66
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
vodu. Hydrogeologický průzkum zaměřit na získání nejméně 50-100 l.s-1. Využívat rozdíl kapacity a odebírané vody z úpravny VD Klíčava (cca 40 l.s-1).
1) Návrh rozvojových ploch a ploch přestavby respektuje ochranná pásma vodních zdrojů, realizací navržených veřejně prospěšných staveb a opatření dojde ke zlepšení ochrany území před škodlivými účinky záplav, ke zlepšení regulace vodního režimu a k zvýšení retenční schopnosti řešeného území
67
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
I. 2. 8. Půda a půdní fond, klimatologie ZPF Silné stránky
Slabé stránky
Posuzované území je dobře provětrávané. Klima mírně teplé až teplé. Dlouhé vegetační období. Přítomnost kvalitních půd v ZPF. Prostorová soustředěnost kvalitních půd ve velkých plošných celcích, možnost efektivního využití mechanizace. Půdy na spraších a hlubokých hlinitých substrátech mají dobrou schopnost akumulovat vláhu, jsou vláhově vyrovnanější během vegetačního období. Blízkost velkých sídelních aglomerací představuje odbytiště zemědělských produktů bez velkých dopravních nákladů.
Klima mírně suché až suché (nízké roční úhrny srážek). Nerovnoměrné rozložení srážek během roku; srážky mají nárazový charakter, a tím nižší zachytitelnost půdním profilem, což ještě prohlubuje vláhový deficit (srážky odtečou převážně po povrchu). Půdy na mělkých lehkých zvětralinách, vláhově závislé na pravidelnosti rozložení srážek, trpí vysycháním. Vysoká zastavěnost kvalitních půd ZPF.
Příležitosti
Hrozby
Zvyšování retence vody v krajině zřizováním malých vodních nádrží, polosuchých poldrů a obnovou mokřadů. Případnou další výstavbu směrovat mimo ZPF a PUPFL, zejména do nevyužívaných, opuštěných či devastovaných areálů. Důraz na efektivní využívání ploch zabíraných při výstavbě. Další výstavbu podmínit vyřešením retence vody v místě staveb (zejména velkoplošných), retenční nádrže, „návesní rybníčky“ ve vilových čtvrtích apod. Na půdách písčitých a výsušných zvážit zalesnění. Posílit doprovodnou zeleň podél komunikací s jejím klimatotvorným a protierozním efektem.
Podcenění významu zemědělských půd. Nevratné zábory vysoce kvalitní zemědělské půdy, často na rovinách. Pokles objemu srážek, zvýšení deficitu půdní vláhy. Zvyšování nárazovosti srážek; nárůst erozní ohroženosti svažitých půd, resp. vysychavých půd na rovinách. Nárůst výskytu chorob a škůdců „teplých oblastí“. Snížení výnosové jistoty. Sama přítomnost či další zvyšování rozsahu zastavěných a zpevněných ploch s odvodem srážkové vody namísto retence bude do budoucna zhoršovat mezoklima oblasti ve směru oteplování a dalšího vysoušení. Rozmach organizovaného harvestoringu (polního pychu ve velkém); vazba na sociální pilíř.
68
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
PUPFL Silné stránky
Slabé stránky
Lesy jsou soustředěny do rozsáhlých lesních komplexů. Vyšší lesnatost Lesy plní ve významném rozsahu mimoprodukční funkce, které jsou vyjádřeny zařazením do kategorie lesy zvláštního určení (48,5 %). Z hlediska krátkodobé rekreace představuje silnou stránku skutečnost, že 2,4 % lesů jsou v kategorii lesy příměstské. Příměstské lesy jsou systematicky vybavovány z hlediska potřeb každodenní rekreace (udržované cesty, dětská hřiště a odpočinkové lavičky). Současná hustota lesních odvozních cest na území ORP Kladno je 18,1 m/ha, což se zhruba rovná modelové hustotě, odpovídající členitosti tohoto území – 18,7 m/ha. Zcela převažují cesty se zpevněným povrchem umožňující celoroční provoz (kategorie 1L a 2L1) – celkem 92,1 %.
Přirozené druhové skladbě odpovídá cca 89 % listnatých dřevin. V současné druhové skladbě tvoří listnaté dřeviny však pouze cca 41 %. Z hlediska ekonomického pilíře lze považovat za slabou stránku skutečnost, že pouze z menší části se jedná o lesy hospodářské. Z hlediska rekreačního využití lesů lze považovat za slabou stránku skutečnost, že relativně málo lesů je zařazeno do kategorie lesy zvláštního určení – jiný veřejný zájem (§8/2h). Lesy vytvářejí v území dva rozsáhlejší lesní komplexy, část území má proto nízkou lesnatost.
Příležitosti
Hrozby
Uskuteční se postupná obměna druhové skladby dřevin ve prospěch listnatých dřevin. V cílové druhové skladbě dle platných Oblastních plánů rozvoje lesů činí pro jejich návrhové období podíl listnatých dřevin 52 %.
Nebude se dařit postupně naplňovat cílovou skladbu dřevin. Lesy zůstanou ekologicky labilnější, a tím i celé území ORP bude méně ekologicky stabilní.
1) Návrh ÚP Kladno řeší ve variantách konflikt záborů ZPF a PUPFL, především se záměry výstavby dopravní a technické infrastruktury, výstavby zón ekonomické aktivity na volných plochách a ploch pro bydlení v oblastech intenzívní urbanizace (podrobně viz kapitola M).
69
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
I. 2. 9. Zatížení životního prostředí Hygiena životního prostředí Silné stránky
Slabé stránky
Nejsou překračovány imisní limity pro SO2, benzen, kadmium a nikl. Z hlediska kvality ovzduší čistší oblast na jih a západ od komunikace R6. Nízký počet aktivních skládek. Poměrné dobrá a hustá infrastruktura odpadového zařízení, i díky zařízením v okolních ORP. Centrální sklad a třídicí linka pro zpětně odebrané použité baterie a akumulátory.
Překračování limitů pro NOx, PM10, přízemní ozon, benzo(a)pyren, arzen. Přibližně 1/4 území ORP Kladno v OZKO, jedná se o jedno z nejvíce znečištěných území v ČR. Kombinace mnoha různých zdrojů znečištění (dlouhodobá průmyslová výroba, lokální topeniště na tuhá paliva, odvaly a haldy po těžbě, intenzivní doprava). Nedostatečný počet zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem (kompostárny, bioplynové stanice). Spalování odpadů v lokálních topeništích. Černé skládky, i většího rozsahu (např. v bývalých zemědělských areálech). Zavážení lokalit po těžbě stavebním a demoličním odpadem, jehož původ je často mimo město Kladno. Velké množství průmyslových odpadů po těžbě a hutnictví.
Příležitosti
Hrozby
Podpora veřejné hromadné dopravy. Požadování moderních technologií v průmyslové výrobě (BAT). Podpora obnovitelných zdrojů energie včetně domácností, případně podpora obměny zastaralé technologie lokálních topenišť. Účelová výsadba vegetace s cílem snížit množství polétavého prachu. Podpora třídění a využívání biologicky rozložitelných odpadů. Předcházení vzniku odpadů. Zvýšení počtu komplexních center pro využívání odpadů.
Rozvoj průmyslu při použití zastaralých technologií. Intenzifikace dopravy a výstavba logistických center v polohách, ve kterých mohou negativně ovlivňovat standard obytné zástavby (stávající i výhledové). Lokální topeniště na tuhá paliva s nedostatečnou technologií spalování. Další nárůst vysokých koncentrací arsenu. Spalování odpadů v lokálních topeništích a jeho vliv na kvalitu ovzduší. Černé skládky. Dovoz odpadů z jiných regionů, zejména hl. m. Prahy, které nemá dostatek vlastních kapacit např. pro stavební a demoliční odpady.
70
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
1) Návrh ÚP Kladno důsledně respektuje vyhodnocení zátěží životního prostředí města (hluk, emise, imise) a potenciálního ohrožení veřejného zdraví, zejména v centru města. Realizace veřejně prospěšných staveb dopravní infrastruktury podle územně plánovacích podkladů, pořízených městem (dopravní a hlukové studie, rozptylové studie, atd..) povede k celkovému zlepšení situace
71
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
I. 2. 10. Ochrana přírody a krajiny Ochrana přírody a krajiny Silné stránky
Slabé stránky
Vysoké procento lesních porostů v okolí Kladna (příměstské lesy) – 35%. Podíl lesů zvláštního určení - 25% plochy lesa Mnoho oblastí s režimy ochrany přírody a krajiny – významné krajinářsky a přírodovědně (CHKO 17 % + 16 % ostatní chráněná území). Dobrá prostupnost krajiny na jih a západ od Kladna, atraktivita oblastí (např. CHKO Křivoklátsko, přírodní parky). Existující vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES v doporučených parametrech. Existence a dostupnost ploch využitelných pro rekreaci.
Vysoká fragmentace krajiny dopravní infrastrukturou a zastavěnými plochami. V nezastavěném území chybí krajinná zeleň a v sídle je relativní nedostatek veřejné zeleně. Síť ÚSES nespojitá, nenavazující prvky, ÚSES nedosahuje minimální parametrů pro funkčnost. Neprovázanost ploch zeleně – nedostatek alejí, doprovodné zeleně podél cest.
Příležitosti
Hrozby
Propojení a upřesnění sítě ÚSES. Založení prvků ÚSES v parametrech doporučených metodikou. Zpřístupnění atraktivních míst zejména pro pěší a cyklisty – možná výsadba alejí, doprovodné zeleně, nové krajinné prvky. Zvýšení ekologické stability území, zejména zvětšením podílu ekologicky stabilních ploch – výsadba liniové a nelesní zeleně, při úpravách ÚPD vymezit plochy veřejné zeleně v sídlech.
Zástavba, rozrůstání plochy sídel na úkor lesních ploch a zeleně. Zahušťování dopravní sítě a nárůst kapacity přepravy (nové silniční a železniční koridory) – vznik migračních bariér a zvyšování fragmentace území. Nová výstavba skladových a komerčních ploch bez dostatečného podílu vegetačních úprav zapojujících projekt do krajiny a okolí sídla.
1) Návrh zastavitelných ploch respektuje regulativy Přírodního parku Džbán, Přírodní památky Žraločí zuby, významné krajinné prvky, památné stromy a oblasti krajinného rázu. Upřesňuje územní systém ekologické stability a posiluje jeho funkce schopnost a vymezuje rozsáhlé nové plochy zeleně různého funkčního určení, neovlivňuje evropsky významnou lokalitu „Krnčí a Voleška“ a plochy soustavy Natura 2000 (podrobné vyhodnocení viz SEA)
72
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
J. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Využití zastavěného území města a potřeby vymezení zastavitelných ploch se řídí následujícími zásadami:
Navržené plochy změn navazují na plochy se stejným nebo podobným funkčním využitím a doplňují je tak, aby vznikl komplexní ucelený útvar.
Posiluje se funkce centra města návrhem jeho rozvoje centra na polyfunkčních plochách v asanačním území KoněvVojtěšská huť s přímou návazností ulicí Huťskou a prostorem autobusového nádraží na historické jádro Kladna.
Návrh ÚP zkvalitňuje dopravní obslužnost návrhem ucelené dopravní koncepce města – respektováním koridoru na železniční trati č. 120 a 093 pro umístění stavby zdvojkolejnění a modernizace trati, doplněním dalších stanic a provázáním s autobusovou dopravou, vymezením dalších ploch pro dopravu v klidu (parkování), vymezením koridoru pro umístění silnice I/61, propojujícího rychlostní silnice R6 a R7 bez zátěže centra města, vybudováním páteřní komunikace v PZ východ a vnitřní komunikace II/238 přes transformační území KoněvVojtěšská huť.
Vícepodlažní městská zástavba – plochy bydlení hromadného (BH) doplňují a rozšiřují sídliště Kročehlavy, severní část Rozdělova a části transformačních území Poldi sever a Podprůhon – Ořechovka -– Bukovka. Dále jsou tyto plochy navrženy k prověření v části transformačního území Bresson jako územní rezerva.
Soustředěná nová výstavba bydlení individuálního (BI) naváže na sítě technické vybavenosti ve východní části Kročehlav, v Motyčíně, Vrapicích, na okraji Rozdělova a po vybudování veřejné infrastruktury se předpokládá též ve všech transformačních územích. Omezené plochy pro nízkopodlažní obytnou zástavbu v rodinných domech dále doplňují rozestavěné lokality se stejnou funkcí. Plochy BI jsou také navrženy k prověření jako územní rezerva v lokalitách Podprůhon – Ořechovka -– Bukovka, Bresson a v městských částech Dubí a Motyčín.
Středněpodlažní plochy smíšené obytné městské pro bydlení v rodinných a bytových domech a nerušící služby a vybavenost jsou navrženy podél významných veřejných prostranství městského charakteru.
Nově navržené plochy občanské vybavenosti různého funkčního určení (OM, OV, OH a OS) prostorově navazují na stabilizované plochy veřejné infrastruktury v městských částech Kročehlavy, Kladno a budou rovněž součástí všech transformačních území. Tím se zlepší jak jejich druhová škála, tak i jejich dostupnost. V okrajových částech řešeného území je podporováno soukromé podnikání ve sféře občanské vybavenosti.
V transformačních územích jsou nově navržena veřejná prostranství s městotvornouměstotvornou funkcí, zastoupením veřejné parkové zeleně a multifunkčním využitím parteru. K prověření formou územní rezervy jsou pro tento účel též vymezeny plochy ve stávající zástavbě, např. podél ulice Míru a Smečenské v Rozdělově, aj.
73
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
Plochy průmyslové výroby jsou restrukturalizovány tak, aby jejich funkce byla v souladu se skutečným využitím. Významnou část navržených ploch změn tvoří plochy drobné průmyslové výroby VD, plochy smíšené výroby a skladů VS a plochy lehké průmyslové výroby VL, většinou na bývalých plochách těžkého průmyslu a energetiky VT. Nové zastavitelné plochy pro výrobu a skladování, lehký průmysl a drobnou výrobu se navrhují podél severního okraje stávající silnice I/61 na Dříni a v návaznosti na stávající výrobní areály též v jižní části k.ú. Kročehlavy. Regulativy ploch přestavby a zastavitelných ploch průmyslové výroby vylučují umisťovat v těchto plochách průmyslové provozy chemické výroby
Ve stabilizovaných plochách VS, resp. SM uvnitř transformačních území, vymezených ve výkresu č. 1 „Výkres základního členění území“ k řešení regulačním plánem nebo územní studií se připouští umístění ploch, staveb a zařízení veřejné infrastruktury, ploch bydlení, ploch rekreace, ploch smíšených a ploch nezastavěného území v rozsahu a za podrobnějších podmínek využití stanovených regulačním plánem, nebo prověřených územní studií. Vydané stavební uzávěry v místech starých důlních děl jsou v urbanistické koncepci města Kladna stabilizovány vymezením ploch soukromé vyhrazené zeleně ZS.
K. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ K. 1. Širší územní vztahy. Strategický potenciál správního území Statutárního města Kladna je dán především blízkostí hlavního města Prahy a polohou mezi dvěma rychlostními silnicemi R6, R7, u mezinárodního letiště Praha – Ruzyně. Kladno je počtem obyvatel největším městem Středočeského kraje a spolu s Mladou Boleslaví jeho nejvýznamnějším průmyslovým centrem. Řešené území města však leží mimo stávající hlavní evropské multimodální dopravní koridory, kterými jsou nejblíže severojižní koridor Berlin – Dresden – Praha – Vídeň a nejblíže západovýchodní koridor Norimberk – Plzeň – Praha - Ostrava. Území města Kladna rovněž neleží uvnitř výrazné větší evropské zóny globální ekonomické integrace s nejlepšími předpoklady rozvoje. Proto je z dlouhodobého hlediska pro rozvoj města důležité dopravní propojení evropských multimodálních koridorů III a IV meziregionální republikovou rozvojovou osou OS 1 ve směru na Plzeň, Norimberk a Mnichov a osou OS 2 ve směru na Ústí nad Labem, Drážďany a Lipsko s mezinárodním přesahem podél rychlostních silnic R5, R6 a R7. Význam těchto příčných propojení, procházejících, či se bezprostředně dotýkajících řešeného území, pravděpodobně vzroste po dobudování dálničního Pražského okruhu s navazujícím propojením rychlostních silnic R6 a R7 silnicí I/61. Pro rychlé a bezproblémové dopravní spojení Kladna s Prahou, kam dojíždí denně cca 25% obyvatel Kladna, má strategický význam realizace Projektu kladenské rychlodráhy (PRAK) modernizací celostátních železničních tratí č. 120 a 093, včetně výstavby nových nádraží a navazující veřejné infrastruktury na území města Kladna. Kladno je významným centrem osídlení intenzívně urbanizované severozápadní části Středočeského kraje s přirozenými spádovými vazbami z 34 obcí.
74
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
Širší územní vztahy řešeného území města jsou v dokumentaci návrhu ÚP Kladno respektovány a zohledněny. Přehledně jsou zobrazeny ve výkresu č. 10: „Výkres širších vztahů“. K. 2. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Při práci na návrhu územního plánu Kladna byl prověřen soulad s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (dále jen PUR ČR), schválené vládou ČR dne 20. 7. 2009 usnesením č. 929, dále byl prověřen soulad se Zásadami územního rozvoje Středočeského kraje (dále „ZÚR SK“), schválenými Zastupitelstvem Středočeského kraje usnesením 4-20/2011ZK dne 19. 12. 2011. ZÚR SK zpřesňují vymezení rozvojové oblasti OB1 Praha (dle PÚR 2008) na území Středočeského kraje, přičemž celé správní území Statutárního města Kladna patří do této rozvojové oblasti. ZÚR SK dále vymezují na území Středočeského kraje kategorie center osídlení s tím, že statutární město Kladno spolu se statutárním městem Mladá Boleslav jsou vyššími centry osídlení kraje. ZÚR SK stanovují jako priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území:
Vytvářet podmínky pro umístění a realizaci potřebných staveb a opatření pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje, zejména zlepšit dopravní vazby: napojení Kladna na R6 a D5: Návrh ÚP Kladno vymezuje koridor silnice I/61 v souladu se ZÚR SK, čímž vytváří základní předpoklad pro kapacitní napojení města na rychlostní silnici R6 a dálnici D5 zlepšení železničního spojení v koridorech Praha – Hostivice – Kladno: Návrh ÚP Kladno respektuje koridor a v k.ú. Kročehlavy vymezuje plochu pro umístění stavby zdvoukolejnění a modernizaci železniční trati 120 v úseku Praha – Kladno a železniční trati 093 v úseku Kladno – Kladno Dubí. ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: zlepšit vazby center na nadřazenou silniční síť: - Kladna na D5, R6 a R7. Návrh ÚP zlepšuje vazby vyššího centra osídlení Kladna na nadřazenou silniční síť stabilizací těchto hlavních záměrů: - koridoru pro novou trasu silnice I/61, včetně úseků pro napojení na stávající silniční síť, návrh územního plánu přebírá navrženou trasu; - nové trasy silnice II/238 přes přestavbové území Vojtěšská huť. Návrh územního plánu kromě toho navrhuje novou komunikaci východně od komunikace navržené ZÚR, která navazuje na páteřní komunikaci v průmyslové zóně; - nové trasy silnice II/118, vycházející z ulice Petra Bezruče a pokračující v trase stávající silnice III/ 2385 k MÚK Velká Dobrá na silnici R6;
75
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
- mimo území Kladna novou mimoúrovňovou křižovatku Kamenné Žehrovice na silnici R6, která významně přispěje k odvedení dopravy z centrální části města.
vytvářet prostřednictvím aglomeračního okruhu (II/101 a I/61) podmínky pro zlepšení tangenciálních vazeb mezi sídly a přístupu sídel na nadřazenou radiální silniční síť:
vymezení koridoru nové trasy silnice I/61 v jihovýchodní části správního území Kladna je součástí postupné realizace aglomeračního okruhu.
rozvoj ekonomických aktivit soustřeďovat do ploch s vazbou na železnici, silnice nadřazené sítě a na letiště, zejména na plochy brownfields: Návrh ÚP Kladno vymezuje transformační území města, většinou na plochách brownfields, stanovuje rámcové podmínky jejich revitalizace a podmínky jejich využití. Naprostá většina těchto transformačních území je připojena na železnici a disponuje velmi dobrou dostupností rychlostních silnic R6, R7 a mezinárodního letiště Václava Havla v Praze – Ruzyni.
rozvoj bydlení orientovat do lokalit s možností kvalitní hromadné dopravy, zejména kolejové a s vazbou na sídla s odpovídající sociální infrastrukturou: návrh ÚP vytváří územně technické podmínky pro modernizaci a přestavbu železničních tratí č. 120 v úseku Praha – Kladno a č. 093 v úseku Kladno – Dubí u Kladna, které umožní rychlé a komfortní spojení hlavních zón bydlení ve městě s hlavním městem Prahou. Návrhem nových železničních stanic na území města s navazující veřejnou infrastrukturou se posiluje význam kolejové hromadné dopravy a ve vazbě na rezidenční zóny bydlení se zlepšuje dostupnost územně soustředěných kapacit města pro sport a rekreaci.
chránit prostupnost krajiny, zejména zelené klíny, umožňující propojení s územím hl. m. Prahy a zelené prstence okolo měst: Návrh ÚP Kladno po prověření v konceptu upouští od vymezení koridorů územních rezerv pro severozápadní a severní úsek městského okruhu, který by bylo nezbytné vést okrajovými částmi Přírodního parku Džbán a v blízkosti evropsky významné lokality Krnčí – Voleška soustavy NATURA. ZÚR SK stanovují tyto úkoly pro územní plánování: zpřesnit koridory dopravy, vymezené v ZÚR: Návrh ÚP upřesňuje novou trasu silnice II/283 přes transformační území Vojtěšská huť a novou trasu silnice II/118
optimalizovat rozmístění železničních zastávek na regionálních tratích:
Návrhem nových železničních zastávek a navazující vybavenosti (parkoviště, parkovací garáže, autobusové zastávky) je optimalizován systém hromadné dopravy města. Žádný regulační plán, který by zahrnoval pozemky na území města, nebyl dosud krajem vydán. Zpracovatel ÚP Kladno při řešení návrhu územního plánu prověřil soulad s dalšími koncepčními materiály Středočeského kraje, a to především s:
76
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
Strategií rozvoje Středočeského kraje,
Programem rozvoje Středočeského kraje,
Strategií udržitelného rozvoje Středočeského kraje,
Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje,
Územní energetickou koncepcí Středočeského kraje,
Dopravní politikou Středočeského kraje,
Koncepcí ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje,
Strategií rozvoje dopravní infrastruktury Středočeského kraje,
Územně analytickými podklady Středočeského kraje,
Předložený návrh ÚP Kladno není v rozporu s platnou nadřazenou územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Návrh ÚP konkrétně zpřesňuje záměry vydaných ZÚR SK:
Koridor aglomeračního okruhu: úsek I/61 Unhošť (R6) – Hřebeč (VPS D052,53);
Koridor silnice II/238 v PZ Vojtěšská huť (VPS D131);
Koridor železniční tratě č. 120: úsek Ruzyně – Kladno (Dubí) – přeložka a zdvojkolejnění tratě (D209);
Koridor vedení ZVN 400 kV – TR Výškov – TR Řeporyje (E01);
RC 1472 – regionální biocentrum Kožová Hora;
RK 1134 – regionální biokoridor Vinařická Hora – Třebusice;
RK 1138 – regionální biokoridor Kožová Hora – K 54.
77
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
L. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ Zastupitelstvo Statutárního města Kladna rozhodlo na 3. Zasedání usnesením odst. G. ze dne 24. 4. 2007 na základě ustanovení § 6 odst. 5 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) o pořízení nového Územního plánu Kladno. Současně platný Územní plán sídelního útvaru Kladno byl zpracován v letech 1993-1997, schválen Zastupitelstvem města Kladna na jeho 13. Zasedání usnesením odst. G ze dne 25. 2. 1997 a dosud bylo pořízeno jeho 10 změn. Územní plán sídelního útvaru dle novely stavebního zákona pozbývá platnosti k 31. 12. 2015. Rozsah úkolu vypracovat nový ÚP Kladno byl v souladu se současné platnou legislativou upravující územní plánování definován tak, aby rozsahem a náležitostmi dokumentace a jejího veřejně právního projednání splňoval koncept a návrh ÚP Kladno požadavky zákona č.183/2006 Sb. (zákon o územním plánování a stavebním řádu), vyhlášky Ministerstva místního rozvoje ČR č.500/2006 Sb. (vyhláška o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti) a vyhlášky MMR ČR č. 501/2006 Sb. (vyhláška o obecných požadavcích na využívání území). Návrh zadání ÚP Kladno byl zpracován místně příslušným úřadem územního plánování, tj. Úřadem architektury a územního plánování Magistrátu města Kladna ve spolupráci s určeným zastupitelem Statutárního města Kladno Mgr. Miroslavem Vackem v květnu 2010. Návrh zadání byl v intencích ust. §§ 13 a 20 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, veřejně projednán. Na základě uplatněných požadavků a podnětů pořizovatel upravil návrh zadání a předložil jej zastupitelstvu Statutárního města Kladna ke schválení. V souladu s ust. § 84, odst. 2, písm. b) zákona č.128/2000 Sb. o obcích, ust. § 31 odst. 3 a § 20 odst. 7 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, schválilo návrh zadání ÚP Kladno zastupitelstvo města na svém 16. Zasedání svým usnesením odst. H ze dne 8. 12. 2009. Zpracováním územního plánu byl pověřen usnesením 16. Schůze Rady města Kladna Doc. ing. arch. Ivan Horký, DrSc. – ARCHIS, Matějská 48, 160 00 Praha 6, tel. 233 332 891 Nezbytnou součástí návrhu ÚP Kladno je posouzení vlivu ÚP Kladno na životní prostředí a veřejné zdraví dle ust. § 10i zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a předpisů pozdějších. Zpracovatelem tohoto posouzení SEA je Ing. Pavla Žídková spolu s RNDr. Tomášem Kurasem, Ph.D. . Návrh ÚP Kladno pro společné jednání byl zpracován podle schváleného zadání a pokynů pro zpracování návrhu územního plánu Kladno č.j. ÚAaÚP/253/12, které byly schváleny zastupitelstvem města dne 26. 4. 2012. Návrh ÚP Kladno pro společné jednání byl předepsaným způsobem zveřejněn. Společné jednání nad návrhem ÚP Kladno dle ustanovení § 52 SZ se uskutečnilo dne …… Podané námitky, připomínky a stanoviska dotčených orgánů státní správy pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotil. Na základě tohoto vyhodnocení byl návrh ÚP Kladno i Vyhodnocení vlivů ÚP Kladno na životní prostředí (SEA) upraven a v říjnu 2013 předán pořizovateli. Předložený návrh ÚP Kladno plně respektuje a řeší požadavky obsažené ve schváleném zadání ÚP Kladno a v Pokynech pro zpracování návrhu ÚP Kladno, schválených dne 26. 4. 2012. Návrh ÚP splňuje rovněž požadavky a náležitosti zákona č. 183/2006 Sb. o územním
78
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
plánování a stavebním řádu a vyhlášky č. 500/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Vyhodnocení splnění Pokynů pro zpracování návrhu územního plánu je samostatnou přílohou k odůvodnění územního plánu, vypracovanou pořizovatelem.
M. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE Návrh ÚP Kladno řeší následující záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v Zásadách územního rozvoje:
Upřesnění koridoru aglomeračního okruhu: úsek I/61 Unhošť (R6) – Hřebeč (VPS D052,53);
Upřesnění koridoru silnice II/238 v PZ Vojtěšská huť (VPS D131);
Upřesnění koridoru železniční tratě č. 120: úsek Ruzyně – Kladno (Dubí) – přeložka a zdvojkolejnění tratě (D209);
Upřesnění koridoru pro umístění stavby vedení ZVN 400 kV – TR Výškov – TR Řeporyje (E01);
Upřesnění RC 1472 – regionální biocentrum Kožová Hora;
Upřesnění RK 1134 – regionální biokoridor Vinařická Hora – Třebusice;
Upřesnění RK 1138 – regionální biokoridor Kožová Hora – K 54.
79
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
N. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Předpokládané zábory půdního fondu byly vyhodnoceny v souladu s Metodickým doporučením MMR a MŽP (červenec 2011) a byly dodržovány tyto zásady: -
Předpokládané zábory půdního fondu byly vyhodnoceny zvlášť pro zemědělský půdní fond (ZPF) a zvlášť pro pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL).
-
Nebyly vyhodnocovány zábory půdního fondu pro územní rezervy.
-
Zastavitelné plochy byly z pohledu záborů půdního fondu vyhodnocovány celé, včetně nezastavěných částí budoucích stavebních pozemků, doprovodné zeleně apod.
-
Nebyly vyhodnocovány předpokládané zábory půdního fondu pro plochy územního sytému ekologické stability.
-
V bilancích předpokládaných záborů ZPF nebyly vyhodnocovány plochy pro bydlení a lokality do výměry 2000 m2 nacházející se v současně zastavěném území.
Údaje o uspořádání půdního fondu v řešeném území udává následující tabulka: TAB 20: Druhy pozemků dle KN ve správním území města Kladno Obec: Kladno
Druh pozemku:
Výměra [ha]
Zastoupení v [%]
3 697 [2]
100,00%
Orná půda
522 [2]
14,12%
Chmelnice
- [2]
0,00%
Vinice
- [2]
0,00%
209 [2]
5,65%
Ovocné sady
50 [2]
1,35%
Trvalé trávní porosty
30 [2]
0,81%
811 [2]
21,94%
1 275 [2]
34,49%
12 [2]
0,32%
443 [2]
11,98%
1 155 [2]
31,24%
Celková výměra
Zahrady
Zemědělská půda celkem [1] Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy
Zdroj tabulky: ČSÚ Poznámky k tabulce:
80
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
[1] Zemědělská půda představuje součet ploch orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů. [2] Data k 1. 1. 2010
N. 1. Zemědělský půdní fond Navržené řešení územního plánu předpokládá vynětí celkem 172,6117 ha zemědělského půdního fondu. Územní plán předpokládá vynětí 160,8759 ha orné půdy, 1,9338 ha luk, 3,9011 ha zahrad a 5,9009 ha ovocných sadů. Z hlediska tříd ochrany půdy se předpokládá nejvyšší zábor půdy II. třídy ochrany – 57,2965 ha a III. třídy ochrany – 51,9474 ha. Půd I. třídy ochrany se předpokládá vyjmout 26,0004 ha. Vysoký zábor bonitně cenných půd II. třídy ochrany je dán především jejich vysokým plošným zastoupením v řešeném území. TAB 21: Celkové vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond Celková plocha (ha) Zábory ZPF celkem
172,61
Zábory ZPF podle druhu pozemku Orná půda
160,88
Louky
1,93
Zahrady
3,90
Ovocné sady
5,90
Zábory ZPF podle tříd ochrany I. třída ochrany
26,00
II. třída ochrany
57,30
III. třída ochrany
51,95
IV. třída ochrany
35,13
V. třída ochrany
2,23
Zábory ZPF podle zdroje vymezení Plocha záboru ZPF převzatá z dosud platného ÚPSÚ Plocha záboru ZPF nově vymezená Návrhem územního plánu
128,01 44,60
Zábory ZPF pro plochy zeleně Plocha záboru ZPF pro plochy zeleně (ZO, ZS, ZV)
22,45
Poznámka: Případné plošné odchylky jsou způsobeny zaokrouhlováním
81
TAB 22: Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond pod navrženými změnami Katastrální území Dubí
Označení plochy záboru
Způsob využití plochy
Zábor Typ celkový plochy (ha)
Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná půda
NZ307
plochy bydlení
BI
0,4383
0,4383
NZ67
plochy bydlení
BI
1,1615
1,1615
Plochy bydlení celkem plochy smíšené obytné
SM
0,4452
NP328
plochy smíšené obytné
SM
0,2678
Plochy smíšené obytné celkem plochy smíšené výrobní
ovocné sady
I.
II.
III.
IV.
V. ÚPSÚ
0,4383
Návrh ÚP 0,4383
1,1615
0,4452
1,1615 0,4452
0,2678
0,4452
0,2678
0,2678
0,7130 VS
1,9490
1,6602
Plochy smíšené výrobní celkem
1,9490
NP388
plochy výrobní a skladování VL plochy výrobní a skladování VL
0,3215
0,3215
6,1041
1,9545
plochy výrobní a skladování VL Plochy výrobní a skladování celkem
2,7586
1,6701
NN371
plochy zeleně
ZS
0,5047
NN402
plochy zeleně
ZO
0,3769
NZ329
zahrady
Vymezení lokalit záborů PF
1,5998
NP242
NP338
louky
Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)
NZ95
0,2888
0,2509
1,9490
3,8987
1,0885
1,9490
0,3215
0,1666
0,1549
1,2189 4,8852
1,9545
4,1496
0,2525 2,5061
2,7586
9,1842 0,5047
Plochy zeleně celkem
0,8816
ZÁBOR ZPF CELKEM
14,3276 8,1560
0,3769 1,0885
0,5397
4,5434
0,5047
0,5047
0,3769
0,3769
1,4140 2,5061 3,2518 7,1557
6,4864
7,8412
82
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
Katastrální území Hnidousy
Označení plochy záboru
Způsob využití plochy
Vymezení lokalit záborů PF Návrh V. ÚPSÚ ÚP
Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I.
II.
III.
IV.
NZ16
plochy bydlení
BI
4,8527
4,8527
4,8527
3,1782 1,6745
NZ23
plochy bydlení
BI
0,4988
0,4988
0,4988
0,1694 0,3294
NZ3
plochy bydlení
BI
1,9544
1,9544
NZ367
plochy bydlení
BI
1,4829
1,4829
NZ7
plochy bydlení
BH
0,5245
0,5245
NZ9
plochy bydlení
BI
0,3642
1,4456 0,5088
1,5072 0,4472 1,4829
0,3642
1,4829
0,5245
0,4951 0,0294
0,3642
0,3642
0,0975
0,0975
Plochy bydlení celkem
9,6775
NZ8
plochy veřejných prostranství PV Plochy veřejných prostranství celkem
0,0975
NN293
plochy zeleně
ZO
0,0637
0,0637
NN368
plochy zeleně
ZO
0,0250
0,0250
0,0250
0,0250
NN380
plochy zeleně
ZV
0,3881
0,3881
0,3881
0,0400 0,3481
0,0975
0,0975
Plochy zeleně celkem
0,4768
ZÁBOR ZPF CELKEM
10,2518 9,8876
Označen Katastráln í plochy í území záboru Kladno
Zábor Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) Typ celkový plochy orná ovocné (ha) louky zahrady půda sady
Způsob využití plochy
Typ ploch y
Zábor celkov ý (ha)
Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná louovocn zahrady půda ky é sady
0,0637
0,3642
0,0637
1,5093 1,9081 5,3515 1,4829
Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I.
II.
NZ22
plochy bydlení
BI
0,4042
0,4042
NZ297
plochy bydlení
BH
0,5488
0,5488
0,5488
NZ382
plochy bydlení
BI
0,3547
0,3547
0,3547
NZ389
plochy bydlení
BI
0,3480
0,3480
NZ400
plochy bydlení
BI
0,1050
0,1050
III.
IV. 0,4042
V.
7,3982 2,8536 Vymezení lokalit záborů PF Návrh ÚPSÚ ÚP 0,4042 0,5488 0,3337
0,3480 0,0054 0,0996
0,0210 0,3480
0,1050
83
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
NZ71
plochy bydlení
BI
0,2573
NZ79
plochy bydlení
BI
0,0239
0,0239
0,0239
0,0239
NZ80
plochy bydlení
BH
3,5100
3,5100
3,5100
3,5100
NZ82
plochy bydlení
BI
0,6679
0,6679
NZ87
plochy bydlení
BI
0,4295
0,4295
0,4295
0,3526
NZ88
plochy bydlení
BI
0,8277
0,8277
0,8277
0,8277
NZ89
plochy bydlení
BI
0,4322
0,4322
0,4322
0,2489
0,1833
NZ90
plochy bydlení
BH
1,5322
1,3595
0,1727
1,5322
1,3933
0,1389
NZ91
plochy bydlení
BI
1,0768 10,518 2
0,1351
0,9417
1,0768
0,8966
0,1802
OS
1,5350
1,5350
1,2292
0,3058
OH
1,6756
1,6313
SM
3,2106 52,012 4
52,0124
Plochy bydlení celkem plochy občanského vybavení plochy občanského NZ83 vybavení Plochy občanského vybavení celkem NP194
0,2573
0,2573
0,6679
1,1606 0,0443
plochy smíšené obytné
NZ42
plochy smíšené obytné
SM
2,8842
2,8842
NZ401
plochy smíšené obytné
SM
0,5080
0,5080
NP410
plochy smíšené obytné
SM
0,2834
0,2834
NZ93
plochy smíšené obytné
SM
0,4828 56,170 8
0,4828
PV
0,2044
0,0007
PV
0,0014
0,0014
0,0014
PV
0,0265
0,0265
0,0265
NZ318 NP414 NZ73
plochy veřejných prostranství plochy veřejných prostranství plochy veřejných prostranství
45,7865 6,2259
2,8842
2,8842 0,5080
0,5080
0,2834
0,2834 0,4828
0,1743
0,0769
0,6816 1,6756
14,4374 25,8481 11,7269
0,0294
0,2055
0,6679
0,3744
0,9940
NZ386
Plochy smíšené obytné celkem
0,0518
0,1479
0,4828
0,0565
0,2044 0,0014 0,0265
84
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
Plochy veřejných prostranství celkem
0,2309
NN292
plochy zeleně
ZO
0,0753
0,0753
NN352
plochy zeleně
ZO
0,5231
0,0881
NN354
plochy zeleně
ZO
0,0496
NN356
plochy zeleně
ZO
2,0375
2,0375
NN358
plochy zeleně
ZO
3,6636
3,6636
NN49
plochy zeleně
ZO
0,9880
0,9880
7,3371 77,467 6
75,3647
Plochy zeleně celkem ZÁBOR ZPF CELKEM
Katastrální území
Označení plochy záboru
Způsob využití plochy
1,1767
plochy bydlení
BH
0,3314 1,5081
NZ120
plochy dopravní infrastruktury DZ Plochy dopravní infrastruktury celkem
1,3752
NZ116
plochy občanského vybavení
OS
9,6780
9,6780
NZ416
plochy občanského vybavení
OM
3,1022
2,2848
Plochy občanského vybavení celkem
plochy veřejných prostranství
Plochy veřejných prostranství celkem
louky
2,8536 0,9880
16,558 0,4812 3,8506 23,4507 28,1371 19,7965 2,2341 60,9107 3
zahrady
ovocné sady
Vymezení lokalit záborů PF Návrh IV. V. ÚPSÚ ÚP
Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I.
II.
III.
1,1767
0,2287
0,3314
0,3314
1,3752
1,3752
0,9480
1,3752
1,3752 9,6780 0,8174
9,6780 3,1022
3,1022
3,0194
3,0194
12,7802 SM
Plochy smíšené obytné celkem NZ315
0,8100 0,9880
0,3314
Plochy bydlení celkem
2,0375 3,6636
1,6231
0,2970
0,0496
2,0375
1,1767
BH
NZ106
0,2261
0,0496
Zábor Typ celkový plochy (ha)
orná půda
0,0753
0,5231
Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)
plochy bydlení
plochy smíšené obytné
0,4350 0,0496
Kročehlavy NZ104
NZ112
0,0753
3,0194
3,0194
3,0194 PV
0,6921
0,5639
0,1282
0,3485
0,3436
0,2640
0,4281
0,6921
85
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
NZ118
plochy výrobní a skladování
VL
0,3615
0,3615
NZ119
plochy výrobní a skladování
VL
2,7534
2,7534
2,7534
2,7534
NZ121
plochy výrobní a skladování
VL
1,8790
1,8790
1,8790
1,8790
NZ122
plochy výrobní a skladování
VL
6,3787
6,3787
6,3787
6,3787
NZ123
plochy výrobní a skladování
VL
1,4276
1,4276
1,2826
0,1450
1,4276
NZ124
plochy výrobní a skladování
VL
3,9552
3,9552
3,9552
3,9552
1,8228
1,8228
1,1728
1,1238
Plochy výrobní a skladování celkem
Katastrální území Motyčín
0,3615
0,3615
16,7554
NN105
plochy zeleně
ZO
1,8228
1,6421
NN117
plochy zeleně
ZO
1,2988
1,2988
NN288
plochy zeleně
ZO
0,1476
0,1068
0,0408
0,1476
0,1476
NN289
plochy zeleně
ZO
0,1871
0,1525
0,0346
0,1871
0,1871
NN339
plochy zeleně
ZO
0,4820
0,4820
NN340
plochy zeleně
ZO
0,1224
0,1224
0,1224
0,0566
0,0658
NN341
plochy zeleně
ZO
1,4706
1,4706
1,4706
1,2816
0,1890
NN342
plochy zeleně
ZO
2,0894
2,0894
1,6530
0,4364
NN343
plochy zeleně
ZO
5,8970
5,8970
3,7640
2,1330
Plochy zeleně celkem
13,5177
ZÁBOR ZPF CELKEM
49,6481 48,1150
Označení plochy záboru
Způsob využití plochy
0,1807 0,1260
0,4210
plochy bydlení
BI
2,3828
2,3828
NZ11
plochy bydlení
BI
0,7354
0,7354
NZ12
plochy bydlení
BI
1,5930
1,5930
NZ14
plochy bydlení
BI
0,5045
0,5045
NZ15
plochy bydlení
BI
1,3384
1,3384
0,4820
2,0894 5,8970 1,0210
0,5121
Zábor Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) Typ celkový plochy orná ovocné (ha) louky zahrady půda sady
NZ10
0,0610
0,1750
11,8934 23,2258 14,5289
39,8237 9,8244 Vymezení lokalit záborů PF Návrh V. ÚPSÚ ÚP
Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I.
II.
0,5867 1,1990 0,3869 1,1785 0,5972
III.
IV. 0,5971
1,1696 1,2132
0,7354
0,7354
0,0276
1,4725 0,1205
0,5045
0,5045
0,7412
0,8399 0,4985
86
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
NZ22
plochy bydlení
BI
1,1382
1,1382
0,1698
NZ379
plochy bydlení
BI
0,8562
0,8562
0,8562
NZ4
plochy bydlení
BI
0,4745
0,4745
0,4745
0,4122 0,0623
NZ5
plochy bydlení
BI
0,5582
0,5582
0,5582
0,5582
NZ6
plochy bydlení
BI
2,5767
2,5767
1,7890 0,7877
1,2013 1,3754
Plochy bydlení celkem
1,1382 0,7805 0,0757
12,1579
NZ1
plochy smíšené obytné
SM
0,3757
0,3757
0,3757
0,3757
NZ399
plochy smíšené obytné
SM
0,3619
0,3619
0,3619
0,3619
Plochy smíšené obytné celkem
0,7376
NZ13
plochy veřejných prostranství PV plochy veřejných prostranství PV
0,2767
0,2767
0,0213
0,2230
0,2230
0,1130
plochy veřejných prostranství PV Plochy veřejných prostranství celkem
0,1893
0,1893
0,1838
NN405
0,1800
NZ320 NZ404
plochy zeleně
ZV
0,2554
0,1286 0,1481
0,1100
0,2230 0,0055
0,1893
0,6890
Plochy zeleně celkem
0,1800
ZÁBOR ZPF CELKEM
13,7645
Označení Katastrální plochy Způsob využití plochy území záboru Rozdělov
0,9684
0,1800
0,1800
13,7645
0,1800
4,8839 4,9355 0,1100 3,8351
Zábor Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) Typ celkový plochy (ha) orná ovocné louky zahrady půda sady
9,3096
Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I.
II.
III.
IV.
V.
4,4549
Vymezení lokalit záborů PF Návrh ÚPSÚ ÚP
NZ286
plochy bydlení
BI
0,1666
0,1666
0,1666
0,1666
NZ301
plochy bydlení
BI
0,4062
0,4062
0,4062
0,3197 0,0865
NZ72
plochy bydlení
BI
1,1442
0,4269
1,1442
1,1442
NZ79
plochy bydlení
BI
0,2317
0,2317
0,2317
0,2317
NZ99
plochy bydlení
BI
0,7853
Plochy bydlení celkem
0,7173 0,7853
0,7853
0,7316 0,0537
2,7340
87
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
NZ313
plochy občanského vybavení OM plochy občanského vybavení OS
0,8596
0,8596
0,8596
0,8596
1,2145
1,2145
1,2145
1,2145
plochy občanského vybavení OS Plochy občanského vybavení celkem
0,7890
0,7890
0,7890
0,7890
NP169
0,3450
NZ314 NZ314
plochy smíšené obytné
SM
Plochy smíšené obytné celkem NN346
Katastrální území Vrapice
2,8631
ZO
0,0600 0,0600
ZÁBOR ZPF CELKEM
6,0021
Způsob využití plochy
0,3450
0,3450
0,3450
plochy zeleně
Plochy zeleně celkem
Označení plochy záboru
0,3450 0,0600 4,4395
0,8453
0,0600 0,7173
Zábor Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) Typ celkový plochy orná ovocné (ha) louky zahrady půda sady
0,0600
2,2937 0,8453
2,8631
Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I.
II.
III.
NZ18
plochy bydlení
BI
0,5681
0,5681
NZ20
plochy bydlení
BI
0,5749
0,5749
0,1550 0,4199
NZ308
plochy bydlení
BI
0,0056
0,0056
0,0005 0,0051
1,1486
0,1555 0,4250 0,5681
Plochy bydlení celkem ZÁBOR ZPF CELKEM
2,9388 3,0633
0,5681
IV.
V.
Vymezení lokalit záborů PF Návrh ÚPSÚ ÚP 0,5681 0,5749 0,0056
1,1486 1,1486
1,1430
0,0056
88
N. 2. Pozemky určené k plnění funkce lesa Navržené řešení územního plánu předpokládá vynětí 0,8116 ha lesní půdy (PUPFL). Celkový zábor PUPFL převzatý z ÚPSÚ Kladno činí 0,7587 ha, zábor PUPFL navržený Návrhem územního plánu činí 0,0529 ha. Zábor PUPFL pro plochy zeleně se předpokládá ve výši 0,0303 ha.
89
TAB 23: Vyhodnocení předpokládaných důsledků na pozemky určené k plnění funkcí lesa pod navrženými změnami
Katastrální území Kladno Kročehlavy
Označení plochy Způsob využití plochy záboru NZ386 plochy smíšené obytné NZ73 plochy veřejných prostranství NZ315 plochy veřejných prostranství NN288 plochy zeleně NN289 plochy zeleně Plochy smíšené obytné celkem Plochy veřejných prostranství celkem Plochy zeleně celkem ZÁBOR ZPF CELKEM
Typ plochy SM PV PV ZO ZO
Vymezení lokalit záborů PF Zábor celkový (ha) 0,5638 0,1949 0,0226 0,0064 0,0239 0,5638 0,2175 0,0303 0,8116
ÚPSÚ
Návrh ÚP
0,5638 0,1949 0,0226 0,0064 0,0239
0,7587
0,0529
90
N. 3. Vyhodnocení záborů ZPF dle přílohy č. 3 vyhlášky č. 13/1994 Sb. Ministerstva životního prostředí Celou kapitolu nutno aktualizovat Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do ZPF Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch jsou patrné z výkresu číslo 11: Výkres předpokládaných záborů půdního fondu. Celková plocha navržených záborů ZPF je 172,61 ha. Celkové bilance jsou patrné z výše uvedených tabulek. Značení jednotlivých ploch záborů odpovídá jejich značení ve výkresu č. 11. Z tabulky je též patrné zařazení zemědělské půdy do druhů pozemků a tříd ochrany. Údaje o uskutečněných investicích do půdy V řešeném území jsou dle ÚAP Kladno realizována odvodňovací zařízení v k.ú. Motyčín a k.ú. Rozdělov (viz výkres č. 11). Údaje o areálech a objektech zemědělské prvovýroby a zem. usedlostech V řešeném území nebyly tyto areály zjištěny, proto nemůže dojít k jejich porušení. Údaje o uspořádání ZPF v území, opatřeních k zajištění ekologické stability krajiny a významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav a jejich předpokládaném porušení Údaje o uspořádání ZPF obsahuje tabulka č. 21. V řešeném území jsou stabilizovány a nově vymezeny prvky územního systému ekologické stability (plochy přírodní) a jiné plochy zeleně. Dále jsou v území vymezeny plochy pro opatření ke zvyšování retenčních schopností území (vodní plochy Podprůhon I. a II., Dřetovický potok). Mimo zastavitelné území města lze v rámci pozemkových úprav měnit využití území bez nutnosti změny územního plánu, a to vzájemně u druhů pozemků orná půda, zahrada, trvalé travní porosty, vodní plocha a pozemky určené k plnění funkcí lesa; na těchto pozemcích se zároveň umožňuje vybudování účelových komunikací zajišťujících jejich přístupy. Znázornění průběhu hranic územních obvodů obcí a hranic katastrálních území Veškeré hranice jsou zobrazeny ve výkrese č. 1 „Výkres základního členění území“ grafické části dokumentace, obsahující dva výkresové listy v měřítku 1:10 000. Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvýhodnější Všechny předpokládané zábory, pokud nejsou uvnitř současně zastavěného území, tak na ně navazují, anebo leží u veřejných prostranství cestní a silniční sítě. Navazují na již vybudovanou technickou infrastrukturu území a jsou předpokladem k optimalizaci urbanistické koncepce rozvoje města.
91
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
U sídelních útvarů a zón znázornění průběhu hranic současně zastavěného území obce, hranic pozemkové držby, tras základních účelových zemědělských komunikací, atd… Hranice současně zastavěného území obce a další hranice jsou zobrazeny ve výkresové dokumentaci, ve výkresech č. 1: „Výkres základního členění území“, výkrese č. 2: „Hlavní výkres: urbanistická koncepce – využití území“, výkrese č. 3: „Hlavní výkres: urbanistická koncepce – prostorové uspořádání území“, výkrese č. 4: „Hlavní výkres: koncepce uspořádání krajiny“, výkrese č. 5: „Hlavní výkres: koncepce dopravní infrastruktury“ a dalších.
92
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
O. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ Doplní pořizovatel po veřejném projednání
P. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK Doplní pořizovatel po veřejném projednání
Q. ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ K ÚPRAVÁM NÁVRHU Poř. Lokalita č.
Pokyn pořizovatele
1
Štítného 1341 kú. Kročehlavy
požadavek uvedení do souladu se stavem dle Provedena změna funkce lokality na SM připomínky - objekt obsahuje více než 3 bytové jednotky
2
připomínka shodného obsahu jako námitka ke Konceptu
3
parc. č. 218/20 kú. Hnidousy
požadavek revize textové části regulativů dle Provedena úprava podmíněně přípustného využití připomínky ploch BI ve smyslu připomínky aby v plochách BI nebyly podmíněně přípustné výrobní služby požadavek úpravy výkresu tech. infrastruktury Provedena úprava výkresu TI dle připomínky
4
parc. č. 1820/5, 1820/7 a 1820/10 kú. Dubí parc. č. 1863/30, 1863/32 kú. Dubí
Údaje o splnění
1/rezerva byla vymezena v souladu s Ponecháno vymezení územní rezervy požadavkem odboru ŽP Krajského úřadu a SEA, vymezení nových návrhových ploch není podloženo jejich vyčerpáním na území města. 2/ plocha byla z návrhu vypuštěna na základě Plocha prověřena – v současné době není vhodné stanoviska odboru ŽP MMK, požadavek prověřit využití VL možnost zapracování dle připomínky
5
ul. Milady Horákové oblast okolo firmy Interoil a.s.
požadavek revize ve výkresové části - redukce ZO Plocha ZO byla v grafické části dokumentace redukována a byla provedena úprava ve smyslu připomínky
6
parc. č. 828 kú. Dubí nyní RZ
Požadavek na prověření řešení. Plocha byla v Na základě vyjádření OŽP MMK provedena změna konceptu vymezena jako BI využití na BI ve smyslu připomínky
7
oblast průmyslové zóny Poldi-sever
Návrh je v souladu se záměry města na řešení Ponecháno původní řešení, zrušeno vymezení plochy brownfiedů asanace, kterou vymezí podrobný RP 2
8
parc. č. 5918/47, 5918/48, 5918/49, 5918/50, 5918/54,
Prověřit platnost vydaného ÚR
5918/55, 5918/56, 5918/57, 5918/63, 5918/504 kú. Kladno
Na základě prodloužení platnosti vyd. ÚR vymezena plocha OM pro umístění OC INTERSPAR, upřesněny prověřit definice přípustných funkcí v textové regulativy funkčního využití a prostorového části uspořádání ploch SM, vyřazeny plochy asanace, upraveno územní vymezení RP1 a RP 2 Požadavek revize prostorové regulace Požadavek na prověření hranic RP1 a RP2 Prověřit vhodnost zařazení ploch do asanací
9
p. č. 226/1, 226/7 kú. Hnidousy
Požadavek na revizi výkresové části - chybné Provedena úprava stabilizovaných a zastavitelných odlišení stavu a návrhu na plochách BI. ploch v lokalitě Komunikace v návrhových plochách jsou součásti plochy (nejsou vykreslovány).
10
poz. č. 5258/1 kú. Kladno
1/ Požadavek na prověření řešení ploch, a Na základě podrobného projednání s prac. skupinou zdůvodnění v návrhu. pro ÚP města ponechána z důvodu průchodnosti území funkce PV na tělese býv. dráhy. Prověřena 2/ Požadavek na prověření návazností cyklotras návaznost cyklotrasy. Plocha SM (stav) nahrazena
11 12
poz. č. 5252/12 a 5257/2 kú. Kladno
93
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
13
3/ Požadavek na prověření SM a VD
plochou VD (stav) ve smyslu připomínky
Dtto jako č. 10
Věcně shodná připomínka s č. 10
14 15 16
parc. č. 5258/1 kú. Kladno
17 18 19 20
1. požadavek jasně stanovit prostorového uspořádání
regulativy Po podrobném, opakovaném projednání s PS pro ÚP města byly upřesněny regulativy prostorového uspořádání řešeného území 2. požadavek dořešit dopravní skelet města Řešení dopravy na území města vč. návazností bylo 3. požadavek nevymezovat novou komunikaci revidováno a upřesněno dle výsledků projednání s PS pro obsluhu stávajícího areálu McDonalds pro ÚP města 4. požadavek na dořešení systému pěších tras Komunikace k Mc Donalds byla zrušena, navržen 5. požadavek, aby plochy s rozdílným způsobem nový způsob řešení dopravy v prostoru Rozdělov – využití byly v souladu se stávajícím, resp. sever žádoucím využitím Systém pěších tras doplněn a upřesněn v rozsahu a 6. požadavek, aby plocha určená k řešení územní ve smyslu připomínky studií US5 byla rozšířena až k parkovišti Na základě podrobného projednání s pořizovatelem obchodního domu Tesco ve smyslu připomínky byl upřesněn způsob funkční 7. požadavek ponechat plochu řešenou v rámci regulace jednotlivých lokalit RP2 bez podrobného členění s nastavenými Územní vymezení ÚS 5 bylo rozšířeno až k OD Tesco podmínkami Plochy vymezené k řešení regulačními plány jsou 8. požadavek jasně strukturovat textovou část ponechány pouze v základním funkčním členění a ÚP (bez duplicit a také definovat používané bez prostorové regulace pojmy) Byla upravena obsahová struktura kap. F výroku, vyloučeny duplicity a doplněna definice používaných pojmů
21
ul. Kozinova čp. 13
požadavek revize dle připomínky
Funkční určení plochy připomínky na SM
upraveno
ve
smyslu
22
parc. č. 6208/26 kú. Kladno
Prověřit řešení - respektování ZÚR
Bylo prověřeno, řešení je v souladu se ZÚR SK
23
p. č. 5285/7, 5523/2 kú. Kladno
Prověřit zařazení do SM - provést revizi Regulativy ploch SM byly upraveny přípustných funkcí
24
komunikace mezi ulicí Smečenskou a Vašíčkova
Požadavek prověřit dopravní řešení
25
výčet staveb v rámci VPS s možností vyvlastnění
Požadavek na prověření VPS, prověřit návrhové Vymezení VPS bylo upraveno, upřesněny specifické plochy BI BH v ochranném pásmu dráhy podmínky ploch BI a BH v O.P. dráhy
26
areál kasáren ul. Sportovců
Požadavek na řešení prostorové regulace části Na základě projednání v PS pro ÚP města byla areálu kasáren dle připomínky stanovena max. podlažnost zástavby v býv. areálu kasáren
27
parc. č. 4471/1, 4465/3 k.ú. Kladno
1/ lokalita Z82-BI na pozemku č. parc. č. 4471/1 Na základě projednání s pořizovatelem bylo řešení k.ú. Kladno byla vyřazena z návrhu na základě upraveno požadavku odboru ŽP MMK
Dopravní řešení v oblasti Rozdělov – sever bylo upraveno ve smyslu připomínek a podle předaných podkladů
2/ řešení na parc.č.4465/3 k.ú. Kladno je předmětem řešení rozporu mezi pořizovatelem a dotčeným orgánem - odborem ŽP MMK požadavek na zastavitelné území s respektováním hodnotné zeleně (určení
94
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
koeficientu zeleně) 28
Zahrádkové kolonie celé území města
umožnit stavby pro rekreační bydlení se Byly upraveny regulativy ploch RZ ve smyslu zastavěnou plochou do 90m2 a max. 20% z připomínky plochy pozemku (pokud je oddělen)
Prostorová regulace
požadavek nevymezovat pás vzdálenosti od lesa 50m jako území nezastavitelné, ale v Tento limit využití území je podle konkrétní situace podmínkách využití ploch sousedících s plochami ploch formulován jako jedna ze specifických PUPFL uvést specifickou podmínku na podmínek využití plochy umísťování staveb
ČP 13, k.ú. Kročehlavy
požadavek na úpravu textové a výkresové části - Na základě podrobného projednání s pořizovatelem regulaci ve stabilizovaných plochách odvodit od a v PS pro ÚP města byl systém regulace upraven stávající zástavby. V návrhových plochách regulaci určit koeficientem
Vzdálenost od lesa 50m
ČP 771 , k.ú. Kročehlavy Prochy vymezené k řešení RP Plochy SM - celé území města
Plochy VT - celé území města
zapracovat do výkresové části ÚP - revize Upraveno okolních ploch jako VD nebo SM zapracovat do výkresové části ÚP - revize Upraveno okolních ploch jako VD nebo SM Na základě předaného podkladu bylo upraveno Požadavek na řešení prostorové regulace územní vymezení ploch, jež budou řešeny RP a ÚS. doplnit do textové části ÚP - nepřípustné využití Prostorovou regulaci těchto ploch, až na výjimky, umísťováni provozoven jako zejména: Vrakoviště stanoví RP a ÚS a prodej autodílů, pneuservisy, sběrny a výkupny Nepřípustné využití ploch SM, VT, VD, VL, BH a BI druhotných surovin, bylo upraveno ve smyslu připomínky doplnit do textové části ÚP - nepřípustné využití umísťováni objektů chemické výroby
Plochy BI, BH
doplnit do textové části ÚP - nepřípustné využití zejména: ubytovny, autoservisy apod.
29
pozemky u Billy v kú. Kladno
V rámci jednání o připomínce, byla doplněna Na základě předaného podkladu bylo řešení celého situace s rozložením funkcí na sport, bydlení, území upraveno vybavenost a veřejnou zeleň. Požadavek zahrnout do návrhu ploch, dořešit dopravní řešení
30
pozemky u Billy v kú. Kladno
Požadavek - nastavení regulace pro plochu BH, Pro plochu BH byla stanovena maximální tak aby byl minimalizován vliv na stávající nepřekročitelná hladina zástavby. Podrobné řešení zástavbu plochy bude obsahovat RP 3
3377/9,10,11
95
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
R. OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ TAB 24: Obsah grafické části Výkres č.
Obsah
Měřítko
Poznámka
9.
Koordinační výkres
1 : 5 000
6 listů A1+
10.
Výkres širších vztahů
1 : 50 000
1 list A1
11.
Výkres předpokládaných záborů půdního fondu
1 : 5 000
6 listů A1+
S. PŘÍLOHY.
S. 1. Seznam obrázků a tabulek OBR 1: ŽELEZNIČNÍ TRATĚ V OKOLÍ MĚSTA KLADNA ............................................................................ 19 OBR 2: SYSTÉM VLEČEK V PRŮMYSLOVÉ ZÓNĚ KLADNO-VÝCHOD ....................................................... 20 OBR 3: SILNIČNÍ SÍŤ OKOLÍ KLADNA ...................................................................................................... 22 OBR 4: PLÁN MHD KLADNO .................................................................................................................. 28
TAB 1: ZÁMĚRY ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA CIVILIZAČNÍCH HODNOT: PLOCHY PRO BYDLENÍ . 15 TAB 2: ZÁMĚRY ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA CIVILIZAČNÍCH HODNOT: PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ.................................................................................................................................................. 16 TAB 3: ZÁMĚRY ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA CIVILIZAČNÍCH HODNOT: PLOCHY PRO SPORT A REKREACI ............................................................................................................................................... 17 TAB 4: ZÁMĚRY ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA CIVILIZAČNÍCH HODNOT: PLOCHY PRO ZELEŇ ..... 17 TAB 5: PŘEHLED INTENZIT DOPRAVY NA VYBRANÝCH MÍSTECH KLADNA ............................................ 25 TAB 6: ROZVOJOVÉ A PŘESTAVBOVÉ PLOCHY POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ ........................................... 27 TAB 7: CYKLOTRASA Č. 0017, TZV. KLADENSKÝ OKRUH ........................................................................ 30 TAB 8: CYKLOTRASA Č. 0018 OKOŘ - DRUŽEC ....................................................................................... 31 TAB 9: VYPOČTENÁ POTŘEBA PITNÉ VODY PRO ROZVOJOVÉ PLOCHY ................................................. 35 TAB 10: OCHRANNÁ PÁSMA VODOVODŮ DLE ZÁKONA Č. 274/2001 SB., O VODOVODECH A KANALIZACÍCH ....................................................................................................................................... 36 TAB 11: OCHRANNÁ PÁSMA KANALIZACÍ DLE ZÁKONA Č. 274/2001 SB., O VODOVODECH A KANALIZACÍCH ....................................................................................................................................... 39 TAB 12: VÝPOČET POTŘEBY PŘÍKONU PRO JEDNOTLIVÉ ROZVOJOVÉ OBLASTI ................................... 40 TAB 13: OCHRANNÁ PÁSMA ELEKTRICKÉHO VEDENÍ PODLE ZÁKONA Č. 458/2000 SB. ....................... 41
96
ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ
TAB 14: OCHRANNÁ PÁSMA ELEKTRICKÝCH STANIC PODLE ZÁKONA Č. 458/2000 SB......................... 41 TAB 15: VYPOČTENÁ POTŘEBA ZEMNÍHO PLYNU PRO ROZVOJOVÉ OBLASTI ...................................... 42 TAB 16: OCHRANNÁ PÁSMA PLYNOVODŮ A PLYNÁRENSKÝCH ZAŘÍZENÍ DLE ZÁKONA Č. 458/2000 SB. ............................................................................................................................................................... 43 TAB 17: BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA VYSOKOTLAKÝCH PLYNOVODŮ DLE ZÁKONA Č. 458/2000 SB. ......... 43 TAB 18: VYPOČTENÁ POTŘEBA TEPLA PRO JEDNOTLIVÉ ROZVOJOVÉ OBLASTI ................................... 44 TAB 19: STÁVAJÍCÍ PODÍL PLOCH RŮZNÉHO DRUHU POZEMKU DLE KATASTRU NEMOVITOSTÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ ................................................................................................................................ 49 TAB 20: DRUHY POZEMKŮ DLE KN VE SPRÁVNÍM ÚZEMÍ MĚSTA KLADNO .......................................... 76 TAB 21: CELKOVÉ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND .................................................................................................................... 77 TAB 23: VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA POD NAVRŽENÝMI ZMĚNAMI........................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.6 TAB 24: OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI ........................................................................................................... 96
97