Ú Z E M N Í P L Á N K L A D N O

ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO O D Ů VO D N Ě N Í NÁVRH PRO 3. VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ

CZ.1.06/5.3.00/0807461 SRPEN 2014

1

ÚZEMNÍ PLÁN KLADNO - ODŮVODNĚNÍÍ

ZAKÁZKA: Územní plán Kladno

ETAPA ZAKÁZKY: Návrh pro vydání dle §54 stavebního zákona - ODŮVODNĚNÍ

POŘIZOVATEL: Magistrát Statutárního města Kladna, Úřad architektury a územního plánování, Náměstí Starosty Pavla 44, 272 52 Kladno

Ing. arch. František Müller, [email protected] Ing. arch. Petra Hadravová, [email protected]

ZPRACOVATEL:

Doc. ing. arch. Ivan Horký, DrSc., HLAVNÍ PROJEKTANT

PROJEKTANTI: Ing. Petr Kohoutek Ing. Václav Jetel, Ph.D. Ing. Václav Jetel st. Ing. Kamila Svobodová, Ph.D. Ing. Pavla Žídková RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D. Bc. Eva Linhartová CZ.1.06/5.3.00/0807461 - Registrační číslo projektu N/13/01/10 - Zakázkové číslo objednatele srpen 2014 - datum zpracování květen 2012 - datová báze podkladů pořizovatele

2


OBSAH ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU KLADNO .............................................. 6 A. POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ........................................................... 6 B. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM ..................... 7 C. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ ........................................................................ 9 D. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ ....................................... 11 E. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ .. 13 F. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ...................................................... 13 G. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA .. 16 H. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE §50 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY ............................ 17 I. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY ...... 17 I. 1. Vyhodnocení důsledků přijatého řešení a vybrané varianty............................................. 17 I. 1. 1. Urbanistická koncepce. .......................................................................................................... 17 I. 1. 2. Limity využití území. ............................................................................................................... 19 I. 1. 3. Dopravní infrastruktura.......................................................................................................... 26 I. 1. 4. Technická infrastruktura ........................................................................................................ 41 I. 1. 5. Občanská vybavenost............................................................................................................. 53 I. 1. 6. Veřejná prostranství ............................................................................................................... 55 I. 1. 7. Koncepce uspořádání krajiny a ochrany životního prostředí ................................................. 56 I. 1. 8. Územní systém ekologické stability ....................................................................................... 62 I. 1. 9. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití................................... 63 I. 1. 10. Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu ................................................................................................................................. 65

3


I. 1. 11. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro která lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit ............................................................................................................................ 70 I. 1. 12. Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro která lze uplatnit předkupní právo ................................................................................................................................ 72 I. 1. 13. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv ....................................................................... 73 I. 1. 14. Stanovení pořadí změn v území ........................................................................................... 74 I. 1. 15. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu ............................................................................................................... 75 I. 1. 16. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie .............................................................................................................. 76 I. 1. 17. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt............. 77

I. 2. Vztah k rozboru udržitelného rozvoje území .................................................................... 78 I. 2. 1. Hospodářská základna .................................................................................................. 78 I. 2. 2. Dopravní infrastruktura a dopravní systém .................................................................. 80 I. 2. 3. Technická infrastruktura ............................................................................................... 82 I. 2. 4. Veřejná vybavenost ....................................................................................................... 84 I. 2. 5. Bydlení a bytový fond .................................................................................................... 85 I. 2. 6. Geologie a horninové prostředí .................................................................................... 87 I. 2. 7. Hydrologie ..................................................................................................................... 88 I. 2. 8. Půda a půdní fond, klimatologie ................................................................................... 90 I. 2. 9. Zatížení životního prostředí ........................................................................................... 92 I. 2. 10. Ochrana přírody a krajiny ............................................................................................ 94

J. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH ...................................................... 95 K. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ ................................................................................................................ 96 K. 1. Širší územní vztahy. .......................................................................................................... 96 K. 2. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. ............................................ 97

L. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ ................................................ 100

4


M. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE...................................................................... 101 N. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA............. 102 N. 1. Zemědělský půdní fond.................................................................................................. 103 N. 2. Pozemky určené k plnění funkce lesa ............................................................................ 112 N. 3. Vyhodnocení záboru koridorů pro umístění dopravní infrastruktury ........................... 113 N. 3. Vyhodnocení záborů ZPF dle přílohy č. 3 vyhlášky č. 13/1994 Sb. Ministerstva životního prostředí ................................................................................................................................. 115

O. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ ..................................... 117 P. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK ........................................................................... 117 Q. ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ K ÚPRAVÁM NÁVRHU .......................................... 124 R. ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ K ÚPRAVÁM NÁVRHU PO VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ127 S. ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ K ÚPRAVÁM NÁVRHU PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ ....................................................................................................... 130 T. ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ K ÚPRAVÁM NÁVRHU PO VRÁCENÍ PŘEDLOŽENÉHO NÁVRHU ÚP POŘIZOVATELI S POKYNEM K ÚPRAVĚ ZASTUPITELSTVEM MĚSTA (DLE §54 ODSTAVCE 3 ZÁKONA 183/2006SB. V PLATNÉM ZNĚNÍ) ............................................................................................ 139 U. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚP KLADNO PRO VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ NA ZÁKLADĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................... 141 V. ÚDAJE O ZOHLEDNĚNÍ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, OBSAŽENÝCH V SOUHLASNÉM STANOVISKU K POSOUZENÍ VLIVŮ PROVÁDĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU KLADNO NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ČJ. 046708/2014/KÚSK Z 8. 4. 2014 ..................................... 143 X. OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ ........................................................... 148 Y. PŘÍLOHY. ......................................................................................................... 148 Y. 1. Seznam obrázků a tabulek .............................................................................................. 148

5


ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU KLADNO A. POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Zastupitelstvo statutárního města Kladna rozhodlo svým usnesením odst. G ze dne 24. 4. 2007 o pořízení nového Územního plánu, který v souladu s požadavky zákona č.183/2006 Sb. nahradí Územní plán sídelního útvaru města Kladna. Zastupitelstvo statutárního města Kladna schválilo zadání Územního plánu Kladno svým usnesením odst. H. ze dne 8. 12. 2009. V roce 2010 byl na základě výběrového řízení vybrán zpracovatel Územního plánu Kladno. Dne 15. 11. 2011 byl veřejně projednán koncept Územního plánu Kladno včetně dokumentace Vyhodnocení vlivů konceptu Územního plánu Kladno na životní prostředí z hlediska zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a vyhodnocení vlivu konceptu Územního plánu Kladno na udržitelný rozvoj území. Na základě vyhodnocení stanovisek, připomínek a námitek ke konceptu Územního plánu Kladno byly zpracovány Pokyny pro zpracování Územního plánu Kladno, které schválilo Zastupitelstvo statutárního města Kladna na svém mimořádném zasedání dne 25. 4. 2012. Po zpracování návrhu Územního plánu Kladno a upravené dokumentace Vyhodnocení vlivů Územního plánu Kladno na životní prostředí se konalo společné jednání o návrhu Územního plánu Kladno dne 28. 11. 2012. Od 1. 1. 2013 vešel v platnost zákon č.350/2012 Sb., který novelizoval některá ustanovení zákona č.183/2006 Sb. Dle přechodných ustanovení a metodiky Ministerstva pro místní rozvoj ČR byl návrh Územního plánu Kladno včetně přepracované dokumentace Vyhodnocení vlivů Územního plánu Kladno na životní prostředí s vystavením pro veřejnost v termínu 6. 4. - 6. 5. 2013 v souladu s požadavkem zákona č.350/2012 Sb. Po vyhodnocení připomínek, za účasti určeného zastupitele, byl územní plán zpracovatelem upraven a v listopadu 2013 dokumentace předána k veřejnému projednání. Upravený návrh ÚP Kladno včetně dokumentace Vyhodnocení vlivů Územního plánu Kladno na životní prostředí byl vystaven k nahlížení od 30.11.2013 do 23.12.2013 a veřejně projednán dne 16.12.2013. Na základě doručených námitek a připomínek byl zpracován návrh rozhodnutí o námitkách a vypořádání připomínek, který byl dne 14.2.2014 rozeslán dotčeným orgánům a krajskému úřadu. Na základě stanoviska odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu Středočeského kraje jako nadřízeného orgánu ze dne 7.3.2014, byl návrh rozhodnutí o námitkách a vypořádání připomínek doplněn a upraven. Upravený návrh územního plánu pro druhé veřejné projednání, na základě pokynů pořizovatele, byl odevzdán zpracovatelem 15.4.2014. Po opakovaném veřejném projednání

6


dne 24.6.2014 zastupitelstvo Statutárního města Kladno projednalo a schválilo rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek a vydalo Pokyny k úpravám návrhu ÚP Kladno po opakovaném veřejném projednání. Podle těchto pokynů zpracovatel návrh a odůvodnění ÚP Kladno upravil a předal zastupitelstvu v červenci 2014.

B. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Při práci na návrhu územního plánu Kladno byl prověřen soulad s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (dále jen PUR ČR), schválené vládou ČR dne 20. 7. 2009 usnesením č. 929, dále byl prověřen soulad s dostupnou dokumentací Zásad územního rozvoje Středočeského kraje. Krajský úřad Středočeského kraje pořizuje Zásady územního rozvoje v souladu s ust. § 7 odst. 1 stavebního zákona platného od 01. 01. 2007. Úkoly územního plánování, vyplývající z Politiky ÚR a citované v kapitole a1) schváleného zadání ÚP Jíloviště jsou koncepcí návrhu ÚP Kladno splněny. Zastupitelstvo Středočeského kraje rozhodlo o vydání ZÚR SK dne 19. 12. 2011 usnesením č. 4–20/2011/ZK. ZÚR SK byly vydány formou opatření obecné povahy dne 7. 2. 2012. Dle § 187 odst. 3 stavebního zákona nahrazují ZÚR SK pořízené a schválené územní plány velkých územních celků. ZÚR SK nabyly účinnosti dne 22. února. 2012 a jsou tudíž pro návrh řešení ÚP Kladno závazné. ZÚR SK stanovují mj. následující priority: Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje. Přitom se soustředit zejména na: a) zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability; b) ochranu pozitivních znaků krajinného rázu; c) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické i přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny a srůstání sídel; d) upřesnit a zapracovat do ÚPD obcí cílové charakteristiky krajiny; e) vytváření podmínek pro šetrné využívání přírodních zdrojů: ÚP Kladno návrhem urbanistické koncepce a koncepce uspořádání krajiny představuje vyvážený kompromis mezi řešením rozvojových potřeb města, zachováním hodnot kulturní krajiny, ochranou míst krajinného rázu a hodnot přírodního prostředí. Hlavními nástroji je navržený systém ploch s rozdílným využitím, podmínky prostorového uspořádání těchto ploch, specifické podmínky využití jednotlivých ploch a stabilizace cílové charakteristiky krajiny (S 09 – krajina sídelní, podtyp C.1 a U 05 – krajina příměstská (v menší části území města – Motyčín, Hnidousy, Vrapice)), obsažené v kapitolách B, C, E a F. Návrh ÚP Kladno v kap. F. 2 stanovuje zásady ochrany krajinného rázu v nezastavěném území města i v zastavitelných plochách a v plochách přestavby. Návrh ÚP Kladno respektuje územní systémy ekologické stability, ochranná a bezpečnostní pásma veřejné vybavenosti, pásma

7


hygienické ochrany vodních zdrojů i ostatní limity využití území na území města a územně je stabilizuje v grafické části odůvodnění (výkres č. 9) ZÚR zpřesňují vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os dle Politiky územního rozvoje ČR (2008) a vymezují rozvojové oblasti a rozvojové osy krajského významu. Pro obce ležící v rozvojových oblastech a rozvojových osách ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území:  pro rozvoj bydlení sledovat možnosti transformace ploch v zastavěném území sídel a využití dosud volných ploch vymezených v zastavitelném území v územních plánech obcí: Návrh ploch pro bydlení, ploch rekreace, ploch výroby a skladování a ploch veřejné infrastruktury je koncipován s přihlédnutím k poloze města v rozvojové oblasti OB 1 Praha. Využívá přednostně dosud nezastavěné části intravilánu města a dosud volné plochy, vymezené v zastavitelném území ÚPSÚ Kladno, tj.zejména v přestavbových územích, vymezených k podrobnějšímu řešení regulačními plány č. 1 – 3 a územními studiemi č. 1 - 7  respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES: Návrh ÚP Kladno upřesňuje a územně stabilizuje návrhem ploch přírodních NP skladebné části ÚSES regionálního a nadregionálního významu na území města, tj.:   

nadregionální biokoridor K 54 Pochvalovská stráň – Karlštejn, Koda. Jeho ochranná zóna v šíři 2 km zasahuje do řešeného území v ploše cca 65 ha v k.ú. Kladno a Rozdělov. regionální biocentrum RC 1472 Kožová hora, na které navazuje regionální biokoridor RK 1138 Kožová hora – K 54 propojující biocentrum Kožová hora s regionálním biocentrem RC 1471 Záplavy ležícím mimo řešené území. nefunkční regionální biokoridor RK 1134 Vinařická hora – Třebusice propojující regionální biocentra RC 1470 Vinařická hora a RC 1469 Třebusice.

Skladebné části ÚSES jsou zakresleny ve výkresech č.4 a 9 Z vydaných ZÚR SK dále vyplývají následující požadavky: 

ZÚR stanovují pro krajinný typ krajiny sídelní tyto zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území:

a) vytvářet kvalitní obytný standard sídelní krajiny; b) změny využití území nesmí snižovat obytný standard krajiny sídelní a likvidovat či znehodnocovat její existující krajinářské a kulturně historické hodnoty:

V souladu s lokálním charakterem zástavby v jednotlivých částech města jsou ve třech základních funkčních typech plochy bydlení BH, BI, SM, jejichž podmínky využití podrobně stanovují jejich obytný standard při současném zachování urbanistických a architektonických hodnot dochovaného prostředí Přírodní a kulturní hodnoty řešeného území jsou identifikovány v kapitolách C, E a K, zakresleny ve výkresu č. 4 a 9 grafické části dokumentace. Systém funkční regulace území a podmínky prostorového uspořádání ploch s rozdílným způsobem využití, obsažené v kapitole F zajišťují ochranu těchto hodnot. Návrh zastavitelných ploch nezasahuje do Přírodního parku Džbán.

8


Dokumentace návrhu Územního plánu Kladno je v souladu s Politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou Středočeským krajem. Územní plán Kladno respektuje všechny záměry ZÚR převzaté z koncepce dopravy, koncepce technické infrastruktury a územní systémy ekologické stability, které mají dopad na řešené území. Podrobnější vyhodnocení obsahuje kap. K. 2. Odůvodnění.

C. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Dokumentace návrhu Územního plánu Kladno naplňuje požadavky zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů, které se týká cílů a úkolů územního plánování, zejména požadavků na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavků na ochranu nezastavěného území. Navrhovaná prostorová regulace byla řešena s ohledem na různé urbanistické struktury v historicky utvářených lokalitách města. Nové zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území a s ohledem na účelné využití a prostorové uspořádání území, na hospodárné využívání veřejné infrastruktury. Z hlediska využívání území je tedy územně plánovací dokumentace v souladu s cíli a úkoly územního plánování. CÍLE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ § 18 odst. 1)

- návrh ÚP vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, posiluje environmentální, sociální a ekonomický pilíř; cíl je vyhodnocen v samostatné příloze k návrhu územního plánu - Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území;

§ 18 odst. 2)

- návrh ÚP zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území, vytváří podmínky pro udržitelný rozvoj ploch pro bydlení, veřejnou infrastrukturu, rekreaci a výrobu, čímž posiluje společenský a hospodářský potenciál území, upřednostňuje veřejný zájem před soukromým;

§ 18 odst. 3)

- ÚP je zpracován v součinnosti s orgány územního plánování;

§ 18 odst. 4)

- Územní plán respektuje a podporuje ochranu přírodních a kulturních hodnot území, zakládá na civilizačních hodnotách území, chrání krajinu stanovením koncepce krajiny, která usměrňuje rozvoj sídel a koordinuje ochranu významných funkcí krajiny. ÚP vymezil zastavitelné plochy a koridory, plochy přestavby a plochy změn v krajině s ohledem na architektonické, urbanistické, kulturní, přírodní a historické hodnoty území s podmínkami pro zásahy do území. Zastavitelné plochy byly vymezeny na základě vyhodnocení účelného využití

9


zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch; § 18 odst. 5)

- ÚP vymezuje na území města Kladna plochy s rozdílným způsobem využití, které stanovují hlavní, přípustné, nepřístupné a popř. podmíněně přípustné využití. Plochy v zastavěném území mají vymezené využití v souladu s § 18 odst. 5) SZ;

§ 18 odst. 6)

- ÚP vymezuje plošné a liniové prvky technické infrastruktury v souladu se SZ, na nezastavitelných plochách umožňuje vymezení technické infrastruktury za podmínky, že neznemožní jejich dosavadní využití (dle vymezených ploch s rozdílným způsobem využití).

ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ § 19 odst. 1 - Návrh ÚP respektuje základní úkoly územního plánování, byl proveden detailní písm. a) průzkum a analýza území, na základě které byly vyhodnoceny přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území; § 19 odst. 1) - ÚP v souladu se SZ stanovil koncepci rozvoje území, která obsahuje urbanistickou písm. b) koncepci, koncepci veřejné infrastruktury a koncepci uspořádání krajiny; § 19 odst. 1) - ÚP vyhodnotil stávající rozvojové plochy a plochy změn v území a navrhnul písm. c) udržitelný rozvoj území s ohledem na přírodní, kulturní a civilizační hodnoty v území, byla prověřena potřeba změn v území s ohledem na možné přínosy, problémy a rizika změny § 19 odst. 1) - ÚP vymezuje plochy s rozdílným způsobem využití, kde stanovuje požadavky na písm. d) využívání a prostorové uspořádání území s ohledem na architektonické, urbanistické a estetické hodnoty území v souladu se SZ, zásadně nevyužívá nástroje pro uspořádání v území v rozsahu regulačního plánu nebo územního rozhodnutí; § 19 odst. 1) - ÚP vymezil plochy přestavby v zastavěném území a plochy změn v krajině na písm. e) území města Kladno a stanovil podmínky plošného a prostorového uspořádání území; § 19 odst. 1) - ÚP stanovuje v souladu se SZ pořadí provádění změn v území (etapizaci); písm. f) § 19 odst. 1) - ÚP vytváří v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních písm. g) katastrof, respektuje záplavové území a navrženou koncepcí krajiny posiluje ekologickou stabilitu území a přirozený rozliv vody při povodních; § 19 odst. 1) - ÚP vytváří podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn písm. h) svou diverzifikací a polyfunkčností ploch, které umožňují reagovat na změny v politické a hospodářské sféře; § 19 odst. 1) - Návrhem zastavitelných ploch a ploch přestavby na správním území města písm. i) Kladno ÚP vytváří podmínky pro kvalitní bydlení a rozvoj sídelní struktury s ohledem na urbanistické a přírodní hodnoty území; § 19 odst. 1) - ÚP vytváří hospodárné podmínky pro rozvoj technické a dopravní infrastruktury písm. j) a koncepcí veřejné infrastruktury minimalizuje dopady na prostředky z veřejných

10


rozpočtů; § 19 odst. 1) - ÚP vytváří podmínky pro civilní ochranu, zajišťuje prostory pro evakuaci osob a písm. k) skladování materiálu civilní ochrany, respektuje záplavové území a řeší nouzové zásobování vodou a elektrickou energií v souladu s § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb.; § 19 odst. 1) - ÚP vymezuje plochy přestavby z důvodů nevhodného využívání území; písm. l) § 19 odst. 1) - ÚP vytváří podmínku pro ochranu území dle zvláštních předpisů jako jsou písm. m) například zákon č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Návrh ÚP nevymezuje kompenzační opatření. § 19 odst. 1) písm. n)

ÚP respektuje stávající vodní zdroje, ochranná pásma vodního zdroje I. a II. stupně, chráněná ložisková území a ložiska nerostných surovin, navrhované zastavitelné plochy a plochy změn v krajině neohrozí přírodní zdroje;

§ 19 odst. 1) písm. o)

Urbanistická koncepce a koncepce krajiny zohledňuje architektonické, urbanistické, estetické a přírodní hodnoty území, je založena na ochraně krajinného rázu a nemovitých kulturních památek;

§ 19 odst. 2)

Součástí ÚP je vyhodnocení vlivů na životní prostředí, na udržitelný rozvoj území a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu.

D. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ Územní plán Kladno je zpracován a projednán v souladu s požadavky zákona č.183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích právních předpisů.

11


Zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ČÁST PRVNÍ

(§ 1-3)

-

ČÁST DRUHÁ

(§ 4-5)

-

ČÁST TŘETÍ

(§ 18-20)

-

(§ 22)

-

(§ 24)

-

(§ 43)

-

(§ 44)

-

(§ 47)

-

(§ 50-56)

-

(§ 57)

-

(§ 58-60)

-

(§ 101)

-

(§ 170)

-

ČÁST ČTVRTÁ

Územní plán je zpracován dle pokynů stavebního zákona, použité termíny v územním plánu jsou v souladu s termíny dle SZ; Územní plán je v součinnosti s výkonem veřejné správy, s orgány obce, orgány kraje a ministerstvem; Územní plán respektuje cíle a úkoly územního plánování (viz kap.c), byl vyhotoven v tištěné a elektronické verzi v rozsahu a počtu dle schváleného zadání územního plánu a předán pořizovateli; Návrh ÚP byl veřejně projednán 16.12.2013 a na základě pokynů pořizovatele proběhne v rozsahu změn druhé veřejné projednání; Zpracovatel územního plánu je autorizovaným architektem pro obor územní plánování – je v souladu se SZ; Územní plán stanovuje všechny body uvedené v odst.1, vymezuje plochy pro územní studii dle odst.2, respektuje a zpřesňuje cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje a politikou územního rozvoje, neobsahuje náležitosti podrobnosti regulačního plánu nebo územního rozhodnutí; Zastupitelstvo města rozhodlo v souladu se SZ o pořízení územního plánu z vlastního podnětu; Zadání územního plánu bylo schváleno dle SZ dne 8.12.2009; Návrh územního plánu byl pořízen a zpracován dle pokynů pro zpracování a dle zadání územního plánu, následné úkony budou provedeny v souladu se SZ; Není uplatněno; Zastavěné území bylo vymezeno dle §58 zákona č. 183/2006 Sb. a dle metodického pokynu Vymezení zastavěného území Ministerstva pro místní rozvoj (duben 2007), další úkony budou provedeny v souladu se SZ; V návrhu ÚP byla uplatněna předkupní práva dle SZ pro nově vymezená veřejná prostranství; V návrhu ÚP byly v souladu se SZ uplatněny VPS a VPO, pro která lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit.

vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ÚP bylo vypracováno dle Přílohy 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., grafická část byla vypracována v měřítku 1:10 000, 1:5 000 a 1:50 000 viz tabulka. Výkres číslo

Obsah

Měřítko

Poznámka

1.

Výkres základního členění území

1 : 10 000

2 listy A1

2.

Hlavní výkres: urbanistická koncepce – využití území

1 : 5 000

1 list A0

3.

Hlavní výkres: urbanistická koncepce – prostorové uspořádání území

1 : 10 000

2 listy A1

4.

Hlavní výkres: koncepce uspořádání krajiny

1 : 10 000

2 listy A1

5.

Hlavní výkres: koncepce dopravní infrastruktury

1 : 10 000

2 listy A1

6.

Hlavní výkres: koncepce technické infrastruktury

1 : 5 000

1 list A0

12


7.

Hlavní výkres: koncepce občanského vybavení a veřejných prostranství

1 : 10 000

2 listy A1

8.

Výkres veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a ploch pro asanaci

1 : 5 000

1 list A0

9.

Koordinační výkres

1 : 5 000

1 list A0

10.

Výkres širších vztahů

1 : 50 000

1 list A1

11.

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1 : 5 000

1 list A0

ODŮVODNĚNÍ

vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území Plochy s rozdílným způsobem využití byly vymezeny v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb.

E. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ Územní plán Kladno byl projednán s dotčenými orgány chránícími zájmy podle zvláštních právních předpisů a dle jejich uplatněných stanovisek byl upraven. Rozpory ve smyslu ustanovení § 4 odst. 7 stavebního zákona a ustanovení § 136 odst. 6 správního řádu při projednávání návrhu územního plánu byly řešeny a výsledek je součástí dokladové části.

F. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Součástí návrhu Územního plánu Kladno je vyhodnocení vlivů územního plánu Kladno na udržitelný rozvoj území (dle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb.), včetně části A vyhodnocení vlivů územního plánu Kladno na životní prostředí (dále jen „vyhodnocení SEA“) a části B vyhodnocení vlivů územního plánu Kladno na území Natura 2000 (dále jen „naturové hodnocení“). Část A: Vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování vlivů územních plánů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování vlivů koncepce na životní prostředí dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb. bylo zpracované Ing. Pavlou Žídkovou, Polní 293, 747 62 Mokré Lazce, která je podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. držitelem autorizace MŽP k posuzování vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení SEA bylo vypracováno na základě požadavku orgánu posuzování vlivů na životní prostředí

13


Krajského úřadu Středočeského kraje uplatněného k návrhu zadání územního plánu Kladna č.j. 130810/2009/KUSK-OŽP/Tuč ze dne 9.9.2009. Vyhodnocení SEA (listopad 2013) hodnotí návrh Územního plánu Kladno, příp. ve srovnání s řešením v konceptu. Vyhodnocení SEA je zpracováno s využitím připomínek vznesených při veřejném projednání Územního plánu. Současně došlo k aktualizaci hodnocení předloženého ke konceptu Územního plánu Kladno (z června 2011). Orgán posuzování vlivů na životní prostředí příslušný podle § 20 písm. b) a § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, vydal souhlasné stanovisko s podmínkami k posouzení vlivů provádění Územního plánu Kladno na životní prostředí v souladu s ustanovením § 10g cit. zákona. Dále ve stanovisku č.j. 078854/2014/KUSK z 6.6.2014 uvádí, že podmínky souhlasného stanoviska k vyhodnocení vlivů územního plánu Kladno na životní prostředí byly zapracovány do územně plánovací dokumentace. Vyhodnocení vlivů Územního plánu Kladno na životní prostředí (SEA) z listopadu 2013 konstatuje, že Územní plán Kladno nepřináší významné negativní vlivy na životní prostředí - je akceptovatelný, že se jedná o potřebný základní plánovací dokument území a že splňuje nároky kladené právními předpisy i požadavky na základní úroveň bydlení a jeho technického zabezpečení, stejně jako požadavky trvale udržitelného rozvoje a s ním související ochranu přírody. Vyhodnocení SEA dále navrhuje tato obecná opatření pro realizaci územního plánu jako celkové koncepce: 







Vlivy na půdu - Při povolování obytné zástavby postupovat tak, aby byla zachována kompaktnost území, obslužnost neodňatých zemědělsky obhospodařovaných pozemků, funkčnost investic do půdy a aby bylo zamezeno vodní a větrné erozi nezpevněných pozemků. Dopravní zátěž území - Pro konkretizaci vedení ploch a koridorů pro dopravu aktualizovat dopravní model Kladna se zohledněním nových návrhových ploch. Na základě výsledků tohoto modelu a případného hlukového posouzení kritických míst zpracovat konečné vyhodnocení potřebnosti a přínosu dopravního řešení města. Hluková a imisní zátěž - Při umisťování podnikatelských aktivit a obslužných ploch (zejména parkovišť) v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí nebo nejpozději ve fázi územního řízení konkretizovat vliv hlukové a imisní zátěže a navrhnout potřebná protihluková opatření. Z hlediska imisní zátěže podporovat podle možností vytápění CZT, ušlechtilými palivy (zemní plyn, elektické energie, obnovitelné zdroje) nebo výstavbu energeticky úsporných staveb a úpravu staveb stávajících (zateplených, případně energeticky pasivních). Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod, zvýšení rizika havárií - Při budování parkovacích ploch je doporučeno přednostně použít zatravňovací panely. U případně produkovaných odpadních technologických vod a u vod potenciálně znečištěných (z parkovacích ploch se souvislým povrchem) vyžadovat, aby jejich

14






čištění bylo zajištěno v místě jejich vzniku, pokud nejsou napojena na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV. Změny odtokových poměrů - Podle dispozičních možností jednotlivých nově navrhovaných rozvojových ploch důsledně požadovat, aby neznečištěné dešťové vody byly přednostně zasakovány co nejblíže místa jejich vzniku, nebo byly odváděny za použití retence do místních vodotečí kromě míst, kde to geotechnické poměry nedovolují. V takových místech zajistit napojení ploch na veřejnou kanalizaci. Zachovávat retenční schopnosti udržováním zatravněných pásů podél vodotečí a vodních ploch. Vliv na krajinný ráz - Ve správním území města neumisťovat větrné elektrárny a fotovoltaické panely na volné půdě.

Vyhodnocení SEA dále doporučuje z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí specifické podmínky využití dílčích ploch. Výsledky vyhodnocení SEA včetně doporučených specifických podmínek využití dílčích ploch byly zohledněny v textové i grafické části územního plánu. Část B: Posouzení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle §45i zákona č. 114/1992 Sb. Posouzení vlivu koncepce Územního plánu Kladno na předmět ochrany soustavy NATURA 2000 bylo zpracováno RNDr. Tomášem Kurasem, Ph.D., autorizovanou osobou k provádění posouzení podle §45i zákona č. 114/1992 Sb., Kotlářova 2770/40, 700 30 Ostrava-Zábřeh. Závěrem posouzení je, že navržená koncepce územního plánu nebude mít významný negativní vliv na celistvost, ani na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí Natura 2000. Na základě vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území lze konstatovat, že: 



 

řada návrhů a doporučení k posílení vyváženosti všech tří pilířů udržitelného rozvoje území je v ÚP a jeho doprovodných dokumentech (SEA) obsažena. Tato doporučení po jejich projednání a schválení je nezbytné respektovat, aby negativní dopady realizace ÚP byly minimální, nebo byly zcela odstraněny; významné negativní vlivy územního plánu dle závěrů vyhodnocení SEA nejsou u navržené varianty ani u ÚP jako celku zjištěny a nastíněná ohrožení, popř. možné negativní vlivy jsou v dalším zpracování podrobné projektové dokumentace zvládnutelné, aniž by došlo k ohrožení životního prostředí budoucích generací; u rozsáhlejších záměrů na realizaci zastavitelných ploch pro výrobu a skladování a tras komunikací bude nutné počítat s dalším projednáním ve smyslu posouzení vlivů záměrů podle zákona č.100/2001 Sb. v platném znění; uplatnění územního plánu nebude mít vliv na zhoršení současných podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Vliv změny na posílení hospodářského pilíře a s ním související posílení sociální soudržnosti obyvatel je pozitivní.

15






řešením ÚP nedojde k zhoršení současného stavu nebo k prohloubení nevyváženosti jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje v území – ÚP navrhuje řešení vedoucí k zlepšení výchozího stavu v území (zejména v oblastech, ve kterých v rozboru udržitelného rozvoje území byly zjištěny nejzávažnější disproporce mezi jednotlivými pilíři a zároveň byly zjištěny nepříznivé ukazatele dokumentující nevyvážený stav v jednotlivých pilířích). za nejzávažnější negativní vliv je považován rozsáhlý zábor půdy včetně půd nejvyšší bonity, který je možno považovat za akceptovatelný jen s ohledem na dlouhodobost působení územního plánu.

G. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA V Praze dne: 6.6.2014 Spisová značka: SZ_157423/2012/KUSK Č. j.: 078854/2014/KUSK Vyřizuje: Mgr. Tučková / l. 773 Stanovisko k opakovanému veřejnému projednání návrhu Územního plánu Kladno Krajský úřad Středočeského kraje (dále KÚSK), odbor regionálního rozvoje, jako nadřízený správní orgán územního plánování pro obce (dále jen „krajský úřad“) podle § 178 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, příslušný podle § 5 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“) obdržel žádost o stanovisko na základě upraveného návrhu Územního plánu Kladno pro opakované veřejné projednání (dále jen „návrh územního plánu“), spolu s vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území, k novému projednání podle podle § 53 odst. 2 stavebního zákona. Tuto žádost podal dne 26.5.2014 úřad územního plánování – Magistrát města Kladno, Úřad architektury a územního plánování, Náměstí starosty Pavla 44, 272 01 Kladno (dále jen „pořizovatel“). Předložený návrh územního plánu zpracovala firma ARCHIS, Doc. Ing. arch. Ivan Horký, autorizovaný architekt, číslo autorizace u České komory architektů 00 662, který je oprávněnou osobou dle ustanovení § 158 odst. 1 stavebního zákona. Odbor životního prostředí a zemědělství KÚSK sděluje, že podmínky souhlasného stanoviska k vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Kladno na životní prostředí (SEA) ve smyslu ustanovení § 10 a § 22 písm. e) z. č. 100/2001 Sb., vydaného pod č.j. 046708/2014/KUSK dne 8.4.2014, byly zapracovány do územně plánovací dokumentace. Dále krajský úřad upozorňuje, že nebyly zohledněny připomínky ze stanoviska příslušného úřadu uplatněné k veřejnému projednání návrhu územního plánu (č.j. 163728/2013/KUSK ze dne 17.12.2013), konkrétně se jedná o zpracování kapitol F, G, H Odůvodnění návrhu územního plánu, dále o formulaci zadání regulačních plánů atd. Příslušný úřad doporučuje řádně zapracovat závěry

16


vyhodnocení SEA do územně plánovací dokumentace v souladu s ustanovením § 53 odst. 5 písm. b), c), d) stavebního zákona. Příslušný úřad i přes výše uvedené konstatuje, že za splnění podmínek stanoviska SEA a po prostudování zveřejněné upravené dokumentace návrhu územního plánu Kladno pro opakované veřejné projednání nemá další připomínky. Stanoviska vydaná Krajským úřadem v předchozích fázích se tímto nemění a zůstávají v platnosti. Odbor dopravy KÚSK nemá k návrhu Územního plánu Kladno pro opakované veřejné projednání připomínky. Odbor kultury a památkové péče KÚSK nemá k upravenému návrhu Územního plánu Kladno pro opakované veřejné projednání připomínky.

H. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE §50 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY Stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje podle § 50 stavebního zákona bylo zohledněno v textové části návrhu Územního plánu Kladno v části Odůvodnění, v kapitolách F., G., H a v části návrhové, v kapitole L.

I. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY I. 1. Vyhodnocení důsledků přijatého řešení a vybrané varianty.

I. 1. 1. URBANISTICKÁ KONCEPCE. (odůvodnění kapitoly A-C návrhu územního plánu) K 1. 1. 2010 mělo Kladno 69 938 obyvatel. Od roku 1990 počet obyvatel města Kladna mírně klesal, v posledním období se však tento trend obrátil v mírný růst počtu obyvatel. Regionální význam města Kladna plně nereflektuje jeho velikost, a to především z těchto důvodů: 

blízkosti hl. m. Prahy, které je o několik řádů vyšším centrem osídlení s velmi silným atrakčním potenciálem



polohou mezi mezinárodně významnými radiálními dopravními tahy rychlostních silnic R6 a R7, což podporuje spádování obcí v koridorech obou rychlostních komunikací spíše do Prahy, než do Kladna



neuspokojivým stavem železničního spojení Kladno - Praha, kde je zásadní modernizace stále jen v přípravě. Stavba úseku Hostivice – Kladno je ovlivněna návazností na I. etapu rychlodráhy na Letiště Ruzyně.

17




výraznou ztrátou velkého počtu pracovních příležitostí v důsledku zániku či útlumu tradičních odvětví hornictví a hutnictví, jež však byla z podstatné míry kompenzována nabídkou pracovních míst v Praze.

I když ve městě nebyl vytvořen větší počet nových pracovních příležitostí, odpovídajícímu velikosti města i jeho poměrně intenzivně urbanizovanému prostoru Kladenské aglomerace, není míra nezaměstnanosti nadměrně vysoká. Tato situace je však výsledkem vysoké vyjížďky obyvatel Kladna za prací či vzděláním, zejména do hl. m. Prahy. Významný obytný potenciál Kladna spočívá v příznivém krajinném zázemí (město je z větší části obklopeno lesy), v rozvinuté občanské vybavenosti zejména v oblasti zdravotní a sociální péče, školství, kultury a sportu), v relativně dobré kvalitě bytového fondu a i v široké škále nabídky obchodních zařízení a služeb. Slabou stránkou, ale zároveň velkou příležitostí je nové využití rozsáhlých nevyužívaných území výrobních ploch (brownfields), především ve východní části města. Proto návrh ÚP Kladno vymezuje celkem šest transformačních území Halda, Švermov, Poldi sever, Vojtěšská huť, Bresson a Podprůhon a stanovuje jejich místně diferencované polyfunkční využití. Mezi slabé stránky statutárního města Kladna patří nízká intenzita bytové výstavby. Právě nízký počet nových bytů (tj. bytů s vyšším standardem) je pravděpodobně jednou z příčin stagnace počtu obyvatel v dlouhodobém průměru posledních 20 let. Na tuto situaci reaguje návrh ÚP Kladno vymezením dostatečného množství zastavitelných ploch a ploch přestavby pro bydlení v bytových i rodinných domech, mj. i ve vhodných lokalitách transformačních území. Statutární město Kladno, vzhledem k relativně malé velikosti1 svého správního území, limitujícím kvalitám přírodního prostředí existujícím geologickým rizikům v části svého území a některým dalším faktorům, v podstatě vyčerpalo možnosti extenzívního územního rozvoje. Naopak disponuje mimořádně velkým potenciálem rozvoje v bývalých průmyslových plochách, zejména v areálech Vojtěšská huť a Poldi ležících v blízkosti historického centra s přímým možným napojením na budoucí rychlodráhu. Návrh ÚP Kladno proto navrhuje ukončit rychlodráhu přestupním terminálem až v Dubí a dále navrhuje vybudovat nové přestupní uzly integrované dopravy Sletiště, Kladno - centrum, Ostrovec a Švermov. Tím by se městský úsek rychlodráhy stal páteří městské a regionální dopravy mezi zastávkami Kladno jih/Velké Přítočno – Dubí. Na území statutárního města Kladna se vyskytuje množství kulturně civilizačních hodnot, které je třeba chránit. Jsou to zejména:

1



Nemovité kulturní památky



Stavby průmyslové architektury, které jsou součástí kulturně – historického dědictví

Zejména ve vazbě na počet obyvatel.

18




Území s archeologickými nálezy



Území s urbanistickými hodnotami

Území města Kladna má vysokou kulturně historickou hodnotu, přesahující místní i regionální význam. Kulturně historický potenciál řešeného území je třeba účinně chránit a vhodně využívat nejen z hledisek kulturně etických, ale i ekonomických. Správní území města Kladna má charakter území s archeologickými nálezy. Vztahují se na ně tedy ustanovení zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění zákona č. 242/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Většina v budoucnu prováděných zemních prací bude podléhat odbornému archeologickému dozoru nebo vyvolá potřebu záchranného archeologického výzkumu, tak jak určují příslušná ustanovení výše uvedeného zákona. V územních a stavebních řízeních se k záměrům změn využití území proto bude nezbytně vyjadřovat i Archeologický ústav AV ČR, resp. jeho pověřené pracoviště. V území města Kladna se nachází kromě kulturních památek, zapsaných do Ústředního seznamu kulturních památek ČR, řada dalších objektů a souborů s kulturně historickými hodnotami, které významnou měrou dotvářejí celkový charakter krajiny a genia loci urbanizovaného prostředí. Tyto objekty a jejich soubory mají význam pro zachování kontinuity kulturních, urbanistických a architektonických hodnot prostředí a je třeba tudíž zajistit vhodné formy jejich využití a ochrany. Jedná se zejména o objekty industriální architektury a technické památky, budované od druhé poloviny 18. století do první poloviny 20. století. Celkový ráz krajiny dotvářejí i historicky cenný zámecký park, další veřejné parky a zahrady u soukromých vil a obytných domů, kde je třeba chránit jak celkovou původní kompozici, tak i dendrologickou skladbu druhů dřevin při jejich obnově. Urbanistická koncepce města se navrženým návrhem ÚP Kladno nemění. Navrženým systémem podmínek pro využívání ploch s rozdílným způsobem využití se zpřesňuje funkční uspořádání a prostorová organizace města a zabezpečuje se na lepší úrovni ochrana jeho dochovaných hodnot. Návrh zastavitelných ploch i ploch přestavby a časové vymezení jejich postupné zástavby odpovídají reálnému vývoji demografické situace. Převážná většina ploch změn je organizována do větších, souvislých územních celků, jejichž urbanistické řešení i územní vazby postupně budou ověřovány podrobnějšími územními studiemi. Navržené veřejně prospěšné stavby a opatření veřejné infrastruktury, spolu s vymezením koridorů staveb dopravní infrastruktury přispějí k dopravnímu zklidnění centra města a ke zlepšení kvality životního prostředí v něm (podrobněji viz kapitola K. 1. 2. Návrh rozvojových ploch i koridorů hlavních staveb veřejné infrastruktury v maximální možné míře respektuje uspořádání krajiny a krajinný ráz, zejména v chráněných územích přírody. Podrobné vyhodnocení je obsaženo ve Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP Kladno na životní prostředí (zpracovatel Ing. Pavla Žídková) a ve Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP Kladno na evropsky významnou lokalitu a oblast soustavy Natura 2000 (zpracovatel RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D.).

I. 1. 2. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ. Z územně analytických podkladů (dále jen „ÚAP“) pro řešení ÚP Kladno vyplývají následující limity využití území:

19


Limity vyplývající z ÚAP a mající dopad na řešené území

I. Limity prostředí (geologie, hydrologie, půdní fond, zatížení životního prostředí, příroda a krajina) 

Sesuvná a poddolovaná území a území jiných geologických rizik



Stará důlní díla



Chráněná ložisková území



Ložiska nerostných surovin



Vodní zdroje vč. ochranných pásem



Vymezené záplavové území (Q100) Dřetovického potoka



Zemědělský půdní fond, pozemky zařazené do I. a II. třídy ochrany



Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti



Pozemky určené k plnění funkcí lesa a pozemky do vzdálenosti 50m od okraje pozemků určených k plnění funkcí lesa a lesy zvláštního určení



Staré ekologické zátěže území a kontaminované plochy



Územní systém ekologické stability



Významné krajinné prvky registrované a ze zákona



Přírodní park Džbán



Evropsky významná lokalita Krnčí a Voleška (CZ 0210107) soustavy Natura 2000



Přírodní památka Žraločí zuby vč. ochranného pásma



Památné stromy vč. ochranného pásma

II. Kulturní limity (kultura a památková péče) 

Nemovité kulturní památky



Území s archeologickými nálezy I. a II. kategorie



Území s urbanistickými hodnotami

III. Civilizační limity (dopravní a technická infrastruktura, bezpečnost) 

Ochranná pásma silnic I., II. a III. třídy a železničních tratí



Ochranná pásma vodních zdrojů, vodárenských zařízení a vodovodních řádů



Ochranná pásma kanalizačních řadů a objektů



Ochranná pásma vedení VVN a VN, transformovny

20




Ochranná a bezpečnostní pásma plynárenských zařízení VTL plynovodů a regulačních stanic



Ochranné pásmo zájmového území Armády ČR



Radioreléové trasy a ochranná pásma zařízení a objektů IZS



Výškové limity letiště Ruzyně a Velká Dobrá

Záměry vyplývající z ÚAP, ZÚR SK a mající dopad na řešené území

I. Záměry změn využití území z hlediska prostředí 

Aktualizace nadregionálních, regionálních a místních ÚSES



Asanace starých ekologických zátěží území

21


II. Záměry změn využití území z hlediska civilizačních hodnot TAB 1: Záměry změn využití území z hlediska civilizačních hodnot: Plochy pro bydlení #

stávající vymezená lokalizace v území využití podle plocha v ha ÚP

popis záměru

1

Rozdělov-sever, u lesa, dodržení OP lesa

3,5

smíšené území

Využití na plochy pro bydlení převážně nízkopodlažní, návaznost na stávající i plánovanou okolní zástavbu rodinných domů.

2

Kladno-Ostrovec, území na bývalé haldě, omezení limitem OP dráhy

1,6

městská zeleň

Území mezi OP dráhy a stávajícím parovodem lze vhodně využít pro nízkopodlažní rodinné bydlení.

3

Kladno, halda, území 27,0 mezi firmou INK cables a ulicí Slánskou

průmyslová Var. 1 – Rozsáhlé území je možné po výroba, výrobní částečném odtěžení a revitalizaci využít pro služby, těžba kumulované bydlení např. v terasových domech s dostatečnou provázaností na zeleň. Var. 2 – Po odtěžení bude využito pro území smíšené s převahou služeb a podnikání.

4

Kladno, severní část území bývalé POLDI, mezi dráhou a územím průmyslové zóny

5,6

průmyslová Území prověřit pro využití na středně výroba, výrobní podlažní bydlení s vytvořením pásu zeleně služby, těžba na jižním okraji v návaznosti na průmyslovou zónu.

5

Dubí, západně od ul. Práce

5,2

průmyslová Po revitalizaci a asanaci území využít pro výroba, výrobní bydlení středně podlažní nebo služby, těžba nízkopodlažní v návaznosti na stávající využití bydlení v rodinných domech.

6

Motyčín, Za školou; omezení limitem OP věznice Vinařice

2,2

sportovní a rekreační plochy

Toto území navazuje na navrhovanou zástavbu nízkopodlažního bydlení na okolních pozemcích, mírně jižní svah, klidné území pro bydlení.

7

Motyčín, 2,0 pokračování ulice Na Ostrovci

stabilizované plochy orné půdy

Záměr arondace území, doplnění navrhované zástavby dle ÚP nízkopodlažním bydlením.

8

Hnidousy, část území 9,0 bývalého dolu Ronna

průmyslová Po revitalizaci a asanaci využít pro bydlení, výroba, výrobní území bude navazovat na revitalizovanou služby, těžba plochu na východní straně s návrhem na dominantní přírodní funkci.

9

Hnidousy


2,7

Návrh na rozšíření plochy pro nízkopodlažní bydlení, mírně jižní svah, klidné území.

22


# 10

stávající vymezená lokalizace v území využití podle plocha v ha ÚP Kročehlavy, Růžové pole

16,6 (celková plocha pro B+SR+Z)

stabilizované plochy orné půdy, stabilizované plochy travních porostů

popis záměru Využít dosud nezastavěné území pro středně podlažní bydlení s izolační zelení jak směrem jižním k navrhovanému přivaděči silnice I/61 do Kladna, tak směrem k ul. Unhošťské a k ul. Na růžovém poli; možné využití v kombinaci s drobným sportovním zázemím.

TAB 2: Záměry změn využití území z hlediska civilizačních hodnot: Plochy smíšené obytné #


popis záměru

11

Kročehlavy, podél ul. 5,8 Milady Horákové, nevyužívaná území dráhy a bývalých průmyslových areálů

železniční plochy, průmyslová výroba, výrobní služby, těžba

Využití na plochy pro podnikatelská zařízení ve vazbě projekt „rychlodráhy“ a koncentraci dopravy osobní i hromadné do lokality nádraží Kladno – Kročehlavy.

12

Kladno, Dubí, kontaktní území průmyslové zóny Kladno-východ s lokalitami rodinného bydlení

průmyslová výroba, výrobní služby, těžba; výroba, výrobní služby s omezeným využitím

Revitalizace a asanace v průmyslové zóně Kladno-východ a v bývalé POLDI na pozemcích brownfields; využít bývalou průmyslovou zónu na smíšenou zónu, možnost umístění občanské vybavenosti, sportovních zařízení. Využít tyto plochy pro uvedený účel bude v budoucnosti nezbytné pro zachování hodnot vymezených ÚAP, tzn. zachování lesních pozemků a zelených ploch kolem Kladna.

31,3

23


TAB 3: Záměry změn využití území z hlediska civilizačních hodnot: Plochy pro sport a rekreaci #

lokalizace v území

stávající vymezená využití podle plocha v ha ÚP

popis záměru

13

Kročehlavy, Na růžovém poli

viz plochu č. stabilizované Využití na plochy pro drobné sportovní 10 plochy orné účely v návaznosti na navrhované bydlení a půdy, zeleň. stabilizované plochy travních porostů

14

Rozdělov, Lapák , za podmínky dodržení limitu OP lesa

1,8


Rozšíření rekreačních ploch v návaznosti na stávající areálu hotelu.

TAB 4: Záměry změn využití území z hlediska civilizačních hodnot: Plochy pro zeleň #


popis záměru

15

Kročehlavy, Na růžovém poli

viz plochu č. stabilizované Řešení zeleně v rámci lokality pro bydlení. 10 plochy orné půdy, stabilizované plochy travních porostů

16

Kročehlavy, Kladno Sítenské údolí

-

plochy městské Propojení a stabilizace Sítenského údolí jako zeleně městotvorného prvku zeleně, potřeba propojení funkčního parkového uspořádání ze západního kraje až k vyústění u rybníka podél ulice Dlouhé. Zdroj: ÚAP ORP Kladno, 2008

Záměry uchování přírodních hodnot: 1. vytvoření funkčního územního systému ekologické stability procházejícího správním územím města Kladna, tzn. regionální biokoridor a lokální biocentra na jihu, jihozápadě a jihovýchodě území města, 2. změna kategorie hospodářských lesů na lesy zvláštního určení, resp. na příměstské lesy; termín vyhlášení v roce 2008.

24


III. Záměry vyplývajících ze ZÚR Středočeského kraje Dopravní infrastruktura ZÚR Středočeského kraje vymezují na území Kladna: 

koridor pro umístění stavby nové trasy silnice I/61, včetně úseků pro napojení na stávající silniční síť - návrh územního plánu vymezuje koridor KDS 1 v plném rozsahu dle ZÚR,



novou trasu silnice II/238 přes přestavbové území Vojtěšská huť - návrh územního plánu vymezuje koridor KDS 2 v nezbytném rozsahu pro navrženou trasu,



novou trasu silnice II/118, vycházející z ulice Petra Bezruče a pokračující v trase stávající silnice III/ 2385 k MÚK Velká Dobrá na silnici R6 - návrh územního plánu vymezuje koridor KDS 3 pro napojení nové trasy na uliční síť včetně křížení s tratí ČD,



mimo území Kladna novou mimoúrovňovou křižovatku Kamenné Žehrovice na silnici R6, která významně přispěje k odvedení dopravy z centrální části města,



koridor pro modernizaci železniční trati 120 v úseku Praha – Kladno a železniční trati 093 v úseku Kladno – Kladno Dubí – návrh územního plánu vymezuje koridor KDZ 1 dle ZÚR.

Technická infrastruktura ZÚR Středočeského kraje vymezují na území Kladna: 

Koridor vedení ZVN 400 kV – TR Výškov – TR Řeporyje (E01) – návrh územního plánu vymezuje koridor KTI 1 v rozsahu dle ZÚR, s upřesněním, odsouhlaseným ČEPS, a.s..

Ochrana přírody a krajiny ZÚR Středočeského kraje vymezují na území Kladna: 

RC 1472 – regionální biocentrum Kožová Hora;



RK 1134 – regionální biokoridor Vinařická Hora – Třebusice;



RK 1138 – regionální biokoridor Kožová Hora – K 54.

25


I. 1. 3. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA. (odůvodnění kapitoly D.1 návrhu územního plánu) Koncepce dopravní infrastruktury města vychází z potřeby řešit nejdůležitější problémy zjištěné průzkumy a rozbory území, kterými jsou: 

nevyhovující dopravní napojení města na rychlostní komunikace R6 a R7;



nevyhovující železniční spojení města s Prahou;



přetěžované úseky silnic a místních komunikací v centrálních částech města;



nedostatek parkovacích míst;



nevyhovující dopravní vztahy ve Švermově ad.

DRÁŽNÍ DOPRAVA OBR 1: Železniční tratě v okolí města Kladna

zdroj: SŽDC

Současný stav: Území Kladna leží mimo hlavní trasy dálkové železniční dopravy jak stávající, tak i plánované. V době intenzivní těžby uhlí a hutní výroby zde byla velmi intenzivní nákladní doprava, jak po tratích tehdejších ČSD, tak po rozvětvené síti vleček. V současné době procházejí územím Kladna dvě celostátní tratě ČD:

Železniční trať 120 Praha - Rakovník, využívaná převážně pro osobní dopravu. Jednokolejná trať, pocházející z druhé poloviny 19. století, neprošla od svého vybudování zásadní modernizací a neumožňuje dosažení komfortu přepravy, zejména jízdních rychlostí, kterými by mohla konkurovat silniční dopravě. Podle údajů ČD (SUR) došlo mezi roky 1996 a 2005 k poklesu počtu cestujících mezi Prahou a Kladnem o 18,3%. Všeobecně je uznávána nutnost vybudování rychlého železničního spojení

26


mezi Prahou a Kladnem, využitelného i pro spojení s letištěm Václava Havla, které je navrženo i v ZÚR Středočeského kraje.

Železniční trať 093 Kralupy nad Vltavou - Kladno, jejíž technická úroveň je obdobná jako trati 120. Osobní doprava na této trati slouží jako dopravní obsluha přilehlých obcí s cílovou stanicí Kladno, nebo pro další pokračování z Kralup do Prahy. Po této trati prochází prakticky veškerá nákladní doprava pro kladenské průmyslové závody, významná je přeprava energetického uhlí.

Vlečky a speciální dráhy Po zrušení bývalé Kladensko – Nučické dráhy a vleček ke kamenouhelným dolům zůstávají v provozu vlečky obsluhující průmyslové zóny na území bývalých oceláren. Převážná část vleček a příslušných pozemků je ve vlastnictví Advanced World Transport a.s. Síť vleček je, i když s výrazně nižší intenzitou, využívána a nelze předpokládat její další redukci, nebo využití ploch pro jiné účely. Ke zrušení jsou navrhovány pouze některé nevyužívané odbočky a úseky protínající plochy přestavby. OBR 2: Systém vleček v průmyslové zóně Kladno-východ

zdroj: Ing. Václav Jetel – výřez z pracovního konceptu výkresu dopravy

Zdůvodnění návrhu řešení: Intenzivní doprava osob mezi Kladnem a Prahou se v současnosti odehrává především na silnici, což neúnosně zatěžuje silniční síť vně i uvnitř obou měst a negativně ovlivňuje životní prostředí. Navrhovaná rekonstrukce trati 120 vytvoří podmínky pro přesun cestujících mezi

27


Kladnem a Prahou ze silnice na železnici tím, že zvýšením jízdní rychlosti umožní zkrácení jízdní doby oproti silničnímu spojení. Výstavba druhé koleje zvýší kapacitu trati a umožní zkrácení intervalů v dopravních špičkách. Elektrický provoz je dále podstatně šetrnější k životnímu prostředí s hlediska exhalací a hluku. Oproti některým studiím, které předpokládaly provoz jen do stanice Kladno – Ostrovec, obsahuje návrh územního plánu v souladu se ZÚR Středočeského kraje trasu až do stanice Kladno – Dubí. Důvodem je umožnit dopravu osob do v budoucnu revitalizovaných částí průmyslové zóny východ, zejména severní části huti Poldi, kde dojde k výraznému nárůstu pracovních příležitostí. Současně se tím zlepší dopravní obslužnost Švermova. Úsek Ostrovec – Dubí není podrobně projekčně zpracován, územní plán proto vymezuje územní rezervy pro úpravu trasy a případné přesunutí vlečkového kolejiště východním směrem. Úsek trati 093 mezi stanicemi Kladno a Kladno – Dubí prochází zastavěným územím a není zde možno provést směrové úpravy pro zvýšení rychlosti. S ohledem na krátké vzdálenosti mezi zastávkami by však zvýšení rychlosti nepřineslo výrazné zkrácení jízdní doby. Návrh územního plánu navrhuje zahloubení trati v úseku mezi křížením s ulicí Fr. Kloze a Petra Bezruče, což umožní pěší propojení mezi sportovními zařízeními na obou stranách trati a vytvoří potřebný prostor pro parkování. Současně navrhuje v tomto prostoru vybudování nové železniční zastávky Sletiště. Trať 093 v úseku Kladno Dubí – východní hranice území je směrově stabilizována. I když stav trati neodpovídá požadavkům na železniční dopravu ve 21. století, zásadní rekonstrukci v návrhovém období nelze předpokládat. Stávající systém vleček v průmyslové zóně Východ není sice v současnosti plně využíván, návrh územního plánu předpokládá však jeho zachování s výjimkou několika úseků, které kolidují s navrhovanými přestavbovými plochami a záměry dopravní infrastruktury. Zachování sítě vleček umožní v budoucnu jejich využití pro revitalizované plochy výroby v průmyslové zóně Východ, kde je v souladu se státní dopravní politikou žádoucí preference kolejové dopravy před silniční.

28


POZEMNÍ KOMUNIKACE OBR 3: Silniční síť okolí Kladna

zdroj: ŘSD ČR, odbor silniční databanky

Současný stav: Díky poloze mezi rychlostními komunikacemi R6 a R7 není území Kladna výrazně zatíženo tranzitní dálkovou dopravou. Komunikace R6 a R7 spolu se silnicí I/61 (zejména po její plánované přeložce a rekonstrukci) a silnicí II/236 vytvářejí kolem města okruh, navazující na Pražský aglomerační okruh. Rozhodující část osobní i nákladní automobilové dopravy má Kladno jako výchozí nebo cílový bod. Po likvidaci těžby uhlí a omezení hutní výroby došlo k poklesu počtu pracovních příležitostí na Kladně a tím i k výraznému nárůstu dojíždění obyvatel Kladna za prací do Prahy. Kvalifikované odhady z roku 2005 (SUR) uvádějí, že po trase Kladno – Praha se denně přepravuje cca 9000 osob, z toho: 

cca 5000 autobusy,



cca 3000 individuální automobilovou dopravou,



cca 1000 po železnici.

Dopravně přetížené jsou zejména úseky hlavních městských komunikací v centru města, vůbec nejzatíženější (přes 20 000 vozidel za den) je ulice Dukelských hrdinů. Vzhledem

29


k tomu, že převážná část dopravy je generována přímo ve městě, je nutno tuto dopravu co nejkratší cestou vyvést z centra města na jeho okraj a dále na okolní kapacitní komunikace.

Rychlostní komunikace Rychlostní komunikace R6 a R7 sice neprocházejí přímo správním územím města, třeba je však považovat za nedílnou součást dopravního systému Kladna. Po otevření úseku Jeneč – Řepy na R6 se výrazně zlepšilo spojení jižní části Kladna s Prahou. Podle výsledků celostátního sčítání dopravy 2010 došlo po otevření úseku Jeneč - Řepy k výraznému nárůstu intenzity dopravy jak na samotné R6, tak i na úsecích silnic, přivádějících dopravu z Kladna k R6. Současně s tím došlo i ke snížení intenzity dopravy na komunikacích v centru města. Tento vývoj umožňuje ustoupit od záměru budování silničního okruhu kolem Kladna.

Silnice I. třídy I/61 Tato silnice spojuje Kladno s rychlostními komunikacemi R6 a R7. Východní část, navazující na R7, má relativně vyhovující parametry mimo zastavěné území, oproti jižní části, navazující na R6, která prochází téměř v celé délce zastavěným územím s parametry neodpovídajícími požadavkům na silnici I. třídy.

Silnice II. třídy II/101 Kladno – Kralupy nad Vltavou a dále přibližně v trase projektovaného Pražského aglomeračního okruhu. Část tvořená ulicemi Libušina a Kralupská je a i nadále bude významnou součástí systému městských komunikací. Část tvořená ulicí Vrapickou je méně frekventovaná a její význam se dále zmenší po vybudování silnice I/61 napojené na MÚK Bouchalka.

II/118 severní část Centrum – Švermov – Vinařice – Slaný (silnice záměrně rozdělena na dvě části, její vedení centrem města se bude odvíjet od řešení systému městských komunikací). Problematické je vedení silnice zastavěným územím sídla Švermov.

II/118 jižní část Stávající trasa je naprosto nevyhovující, jednak pro úrovňové křížení se železniční tratí přímo v prostoru zhlaví stanice Kladno, jednak tím, že křižuje rychlostní komunikaci R 6 bez možnosti napojení. V souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací vymezuje návrh územního plánu nové vedení jižní části v trase stávající silnice III/2385. Pro mimoúrovňové křížení s tratí ČD č. 093 vymezuje územní plán územní rezervu z důvodu ponechání možnosti variantního řešení při zpracování projektu modernizace železniční trati. Další vedení silnice

30


II/118 nevyžaduje vymezení nových ploch v územním plánu, je proto ponecháno na rozhodnutí odborů dopravy města a kraje.

II/238 Kladno – Kamenné Žehrovice, napojení na silnici II/606. Před výstavbou rychlostní komunikace R6 plnila tato silnice úlohu spojnice jihozápadní části Kladna na silnici I/6. V současnosti její význam poklesl, neboť nemá v současné době přímé napojení na silnici R6. Do budoucna návrh ZÚR Středočeské kraje vymezuje na této silnici novou mimoúrovňovou křižovatku (Kamenné Žehrovice). ZÚR Středočeského kraje vymezují pokračování silnice II/238 východním směrem přes transformační území Vojtěšská huť a její napojení na stávající silnici I/61. Vybudování této trasy si vyžádá značné do vlastnických práv, omezení provozu fungujících průmyslových podniků a nákladné křížení s vlečkou v místě bývalých rudných zásobníků. Územní plán proto při respektování této trasy nabízí i možnost vedení silnice II/238 přes transformační území Vojtěšská huť a její pokračování komunikací přes Dříň.

Silnice III. třídy III/2388 Kladno Švermov – Brandýsek. Přes svoje šířkové a směrové parametry je využívána pro nákladní dopravu ve snaze vyhnout se zpoplatněným úsekům. Tím je přetěžován zejména její úsek v zastavěném území Švermova.

III/23634a Kladno Švermov - směr Libušín. Slouží především pro spojení Libušína s Kladnem, její vedení zastavěným územím Švermova nepříznivě ovlivňuje životní prostředí.

III/23631 Kladno Rozdělov – směr silnice II/236 mezi Kačicemi a Smečnem. Přivádí do Kladna dopravu ze západního směru (Stochov, Nové Strašecí), přes silnici II/236 má napojení na R6.

III/23635 Odbočení ze silnice III/23631 ve směru Libušín mimo zastavěné území.

III/2384 Kladno Rozdělov – Velká Dobrá – napojení na R6. Nejkratší spojení Rozdělova na R6.

31


III/2385 Kladno centrum – Velká Dobrá – napojení na R6 společně se silnicí III/2384. Nejkratší spojení západní části centra a Sítné na R6. V souladu s nadřazenou ÚPD předpokládá návrh územního plánu její přeřazení do II. třídy.

III/10138 Vede po jižním okraji území Kladna. Slouží jako sběrná pozemní komunikace průmyslové zóny jih, odkud přivádí dopravu na silnici I/61.

III/0066 Spojnice Kročehlav s Hřebčí, v souvislosti s rekonstrukcí silnice I/61 bude trasa modifikována.

III/10140 Kladno Vrapice – Cvrčovice - Brandýsek. Méně zatížená pozemní komunikace místního významu.

Místní komunikace Vnitřní dopravní síť Kladna je tvořena úseky silnic II. a III. třídy, doplněnými hlavními sběrnými komunikacemi. Tato síť vznikala postupně historicky tak, jak se vyvíjela zástavba města. Nejužší centrum města není sice pro dopravu průjezdné, o to více jsou zatíženy komunikace v jeho bezprostřední blízkosti, jak je zřejmé z následující tabulky, kde jsou uvedeny počty vozidel za den v nejexponovanějších úsecích, přičemž dochází k pokračujícímu nárůstu intenzity dopravy (SUR): TAB 5: Přehled intenzit dopravy na vybraných místech Kladna 1995

Vozidel za den 2005

2010

Ulice Čs. armády

12631

20987

15494

Dukelských hrdinů

15985

20151

16291

Generála Klapálka

12564

18424

16538

Cyrila Boudy

12248

14965

11568

Slánská

7380

14859

10502

Pod Zámkem

8582

11281

8178

Unhošťská (na sídlišti Kročehlavy)

9319

10622

11508

Unhošťská (ve starých Kročehlavech)

8616

10005

10004

Pražská

7644

9658

7035

Měřená komunikace

Osobní doprava v naprosté většině není tranzitní, ale je generována v celém území města, zejména hustě osídlených částech. Pro řešení současného stavu je nutno směrovat dopravu na blízké rychlostní komunikace. Údaje v tabulce zřetelně ukazují na přesun části dopravy

32


mezi Kladnem a Prahou ze silnice R7 na silnici R6 (nárůst v ulici Unhošťské a pokles v ulici Pražské) a s tím související pokles dopravy v centru města (Dukelských Hrdinů, Pod Zámkem) přibližně na úroveň roku 1995. Problémem nákladní dopravy, která rovněž v naprosté většině není tranzitní, jsou příjezdové trasy do všech průmyslových zón, které jsou vedeny v zastavěném území v blízkosti centra.

33


Zdůvodnění návrhu řešení: Potřeba vymezit plochy a koridory nových silnic a místních komunikací vyplývá z analýzy území provedené v rámci Průzkumů a rozborů v roce 2008 společností U-24, s.r.o. TAB 6: Plochy a koridory pro umístění staveb pozemních komunikací index

stavba

zdůvodnění vymezení

K DS 1

Koridor pro umístění nové trasy silnice I/61 v lokalitě Arménská.

Vymezení koridoru, v rozsahu koordinační studie ŘSD z 12/2009, pro zajištění propojení rychlostních komunikací R6 a R7 s návazností na dopravní skelet města. Záměr ZÚR SK.

K DS 2

Navrhovaná silnice II/238 v průmyslové zóně Vojtěšská huť

Vymezení nové trasy silnice II. třídy pro snížení dopravního zatížení ul. Generála Klapálka a nadřazenou dopravní obsluhu nové transformační plochy v areálu průmyslové zóny Vojtěšská huť. Záměr ZÚR SK.

Z100 - DS, Z101 - DS

Napojení nové trasy silnice II/118 na uliční síť včetně křížení s tratí ČD,

Nová trasa silnice II/118 je obsažena v záměrech ZÚR StČ kraje. Její napojení na uliční síť města a křížení s tratí ČD je řešeno koordinovaně s modernizací trati ČD.

P 310 - DS

Páteřní komunikace v PZ Vojtěšská huť

Komunikace navazující na páteřní komunikaci spojující území bývalé huti Vojtěšská huť s průmyslovou zónou Dříň. Komunikace umožní vyvedení zejména nákladní dopravy mimo zastavěné území Kladna přímo na novou trasu silnice I/61.

Zpracovatel územního plánu doporučuje Magistrátu města Kladna navrhnout při aktualizaci ZÚR Středočeského kraje vypuštění trasy, zakreslené v platných ZÚR a její náhradu trasou navazující na páteřní komunikaci v průmyslové zóně.

34


VEŘEJNÁ DOPRAVA OBR 4: Plán MHD Kladno

zdroj: ČSAD Kladno, a.s.

Současný stav: Veřejná doprava na území Kladna a okolí plní převážně tři základní funkce: 1. Doprava mezi Kladnem a Prahou 2. Dopravní obsluha okolních obcí, pro které je Kladno společenským, kulturním a obchodním centrem, ale v nemalé míře i přestupním bodem pro spojení s Prahou 3. Doprava uvnitř města.

Železniční doprava. Železniční doprava na trati 120 plní prakticky pouze první funkci, i když lze předpokládat, že po modernizaci trati a zkrácení intervalů spojů by mohla, i když jen v malé míře, plnit i funkci vnitroměstské dopravy. V současné době je na trati Praha – Kladno vedeno denně 33 párů osobních a spěšných vlaků v intervalu 15 - 60 min. a 8 rychlíků v intervalu 2 hodiny. Přitom železniční provoz trvá cca 20 hodin každý pracovní den. Jízdní doba mezi stanicemi Masarykovo nádraží a Kladno Ostrovec se však u osobního vlaku pohybuje při vzdálenosti 35

35


km mezi 40 a 50 minutami, což činí železniční dopravu málo konkurenceschopnou oproti dopravě silniční. Na trati 093 Kladno – Kralupy je hustota dopravy nižší, je zde vedeno 15 párů osobních vlaků denně, přičemž vzdálenost 25 km urazí osobní vlak za cca 40 min.

Meziměstská autobusová doprava. Převážná část meziměstské autobusové dopravy se odehrává mezi Kladnem a Prahou buď na přímých expresních linkách, nebo na linkách, které současně obsluhují obce v blízkosti trasy Praha - Kladno. Kromě hlavního přepravce, kterým je ČSAD Kladno, provozuje linky Kladno – Praha několik dalších společností, jejichž vzájemná konkurence příznivě ovlivňuje i cenu jízdného. Četnost spojů na této trase je srovnatelná s MHD v Praze, ve špičkách jezdí autobusy mezi Kladnem a Prahou i v kratších než desetiminutových intervalech. S hlediska komfortu cestování je tento stav pozitivní, ne tak již s hlediska zatížení silniční sítě a poškozování životního prostředí. Proto je nezbytné vytvořit podmínky pro přesun podstatného podílu cestujících z autobusů na železnici. Převážná část autobusových linek je ukončena na autobusovém nádraží (nebo přes ně prochází). Nevýhodou tohoto uspořádání je další zatížení komunikací v blízkosti centra, ta je však vyvážena výhodami, kterými jsou existence jediného přestupního bodu a snadná pěší dostupnost centra.

Městská doprava v Kladně. Městskou hromadnou dopravu v Kladně provozuje společnost ČSAD MHD Kladno. Celková délka sítě je 185 km, 18 linek přepraví za rok cca 10 milionů cestujících (web ČSAD). Celkově lze úroveň městské hromadné dopravy hodnotit pozitivně, její další rozvoj je však závislý především na ekonomických faktorech a není územním plánem výrazně ovlivnitelný. Zdůvodnění návrhu řešení: Návrh ÚP vytváří podmínky pro zkvalitnění veřejné dopravy, a to především začleněním projektu rychlodráhy Praha-Kladno do vnitřní struktury městské hromadné dopravy, s doplněním o návrh zastávky v prostoru Sletiště v ul. Sportovců a zastávky Na Rovinách pro dopravní obsluhu přilehlých rozvojových ploch. Pro optimální obslužnost zastavitelných a přestavbových ploch navrhuje nové zastávky městské autobusové dopravy na průjezdných místních komunikacích v dostatečné docházkové vzdálenosti. Územní plán zachovává autobusové nádraží na stávajícím místě, pouze upravuje jeho přístupnost jak pro autobusy, tak i pro pěší. Mimo to územní plán navrhuje vypracování studie prostoru kolem vlakového nádraží s cílem zlepšit vzájemnou návaznost železniční, autobusové i individuální automobilové dopravy.

36


LETECKÁ DOPRAVA Současný stav: Na území města Kladna se nenacházejí letištní stavby. Do území zasahují výšková pásma letiště Ruzyně a letiště Velká Dobrá. Zdůvodnění návrhu řešení: Návrh ÚP respektuje ochranná pásma letišť. Ve výškových ochranných pásmech je nutno v územním řízení vyžádat souhlas příslušného orgánu pro stavby, převyšující okolní zástavbu. PĚŠÍ A CYKLISTICKÁ DOPRAVA Současný stav:

Pěší doprava Současná pěší doprava (pěší prostupnost územím), jako součást vymezených stávajících veřejných prostranství, slouží k zajištění bezproblémového průchodu chodce územím a vytváří předpoklady pro dobrou orientaci v území, bezpečnost a snadnou dostupnost cíle docházky k veřejné dopravě, občanskému vybavení, rekreačním a sportovním plochám, do přírodních ploch a za prací. Současný stav není uspokojující a zastavěním rozvojových ploch bez vymezení pěších tras by mohlo dojít k dalšímu zhoršení, přičemž neprostupná zástavba přispívá ke vzniku tzv. gated communities a potenciálně i ghet.

Cyklistická doprava Řešeným územím v současné době procházejí následující značené cyklotrasy IV. třídy: TAB 7: Cyklotrasa č. 0017, tzv. Kladenský okruh průběh cyklotrasy

km

Pod Lapákem

0.00 km

Kamenné Žehrovice, železniční stanice

5.00 km

Škrablavka

9.00 km

Švermov

14.00 km

Vrapice

17.50 km

Kročehlavy

23.00 km

Velké Přítočno

24.50 km

Pod Lapákem

29.00 km

Pozn.: obtížnost – lehká; komunikace - silnice III. tř., místní a účelové komunikace; povrch - asfalt, zpevněný

37


povrch

TAB 8: Cyklotrasa č. 0018 Okoř - Družec průběh cyklotrasy

km

Okoř

0.00 km

Malé Číčovice

1.00 km

Číčovice

2.00 km

Buštěhrad

5.50 km

Lidice

7.00 km

Hřebeč

9.50 km

Kročehlavy

11.50 km

Velké Přítočno

13.00 km

Pod Lapákem

19.50 km

Rozdělov

21.00 km

Doksy

23.00 km

Družec

25.00 km

Pozn.: obtížnost – lehká; komunikace - silnice III. tř, místní a účelové komunikace; povrch - asfalt, zpevněný povrch

Cyklotrasa č. 0018 zajišťuje návaznost na nadřazené, resp. okolní cyklotrasy: 

na cyklotrasu III. třídy: č. 201



|Praha Zličín – Červený Újezd – Unhošť – Kyšice – Družec – Lány

na cyklotrasy IV. Třídy: č. 0077

| Praha – Horoměřice – Statenice – Hole – Okoř

č. 0079

| Hřebeč – Středokluky – Malé Číčovice – Okoř

č. 0080

| Dolany – Debrno – Holubice – Okoř

č. 0081

| Kralupy n.Vlt. - Libčice – Úholičky – V. Přílepy – Okoř

č. 0101

| Tuchoměřice – Dobrovíz – Hřebeč

Infrastrukturu cyklistické dopravy v řešeném území pak dále doplňuje systém stezek pro společný provoz chodců a cyklistů (dopravní označení C 9a, C9b) v dopravních prostorech komunikací, stezka pro cyklisty v areálu Sletiště (dopravní označení C 8a, C 8b) a úsek pěší zóny, kde je cyklistům vjezd povolen (dopravní označení IP 27a, IP 27b). Tyto úseky jsou zakresleny ve výkrese č. 5.

38


V rámci Změny č. 7 Územního plánu sídelního útvaru města Kladna, vydané dne 21.9.2010 Zastupitelstvem města Kladna formou Opatření obecné povahy č. 7/2010, jež nabylo účinnosti dne 8.10.2010 (dále též jen „ÚP“), byla síť cyklotras doplněna navrženými lokálními trasami v ÚP označenými jako: 

hlavní trasa C1 | lemující jižní část města; vedena na stávajících komunikacích ulicemi Doberská - Kořenského – Sportovců – Železničářů – Milady Horákové – Americká; navrhované značení dopravními značkami C 8, C 9, C 10, IP 26, IS 21



hlavní trasa C2 | propojující jižní část města (průmyslová zóna jih) se severní částí města Kladno Švermov; vedena na stávajících komunikacích – ulicemi Billundská – Unhošťská – Vodárenská – Dlouhá – J. Hory - Petra Bezruče – Dukelských hrdinů – Příční – Dukelských hrdinů – Na Kopci; navrhované značení dopravními značkami C 9, C 10



hlavní trasa C3 | propojující sídliště Rozdělov a Na Růžovém poli; vedena na stávajících komunikacích – ulicemi Vašíčkova – Severní – Brjanská – Kordačova – Vítězná – Čs. armády – Tyršova – Vašatova – Kleinerova - Cyrila Boudy – Jaroslava Kociána – Americká – Italská – „Václavák“ – U tržiště – Obránců míru - Pařížská – Hřebečská; navrhované značení dopravními značkami C 9, C 10, IP 20.

Zdůvodnění návrhu řešení:

Pěší doprava V podrobnosti územního plánu je pěší doprava charakteristická zajištěním pěší prostupnosti území pomocí vymezení ploch veřejných prostranství. Nově vymezené plochy veřejných prostranství (PV) jsou navrženy v návaznosti na stávající PV s cílem umožnit především chodcům rychlý a snadný pohyb v území s logickou návazností na jednotlivé funkce v území. Závažnou územní bariéru představuje železniční trať 093. Územní plán proto navrhuje vybudování tří mimoúrovňových přechodů k lokalitám Bresson, Ostrovec a Na Rovině. Dále územní plán vymezuje nová veřejná prostranství v zastavitelných plochách, zejména pro vytvoření a zachování průchodů do příměstských rekreačních lesů. Nejdůležitější prostupy jsou navrženy jako VPO s předkupním právem pro město, což usnadní jejich realizaci.

Cyklistická doprava Hlavní trasy C1, C2 a C3 byly v návrhu doplněny vedlejšími cyklostezkami, vedenými po stávajících komunikacích, a cyklotrasami v extravilánu, vedoucími převážně po lesních a polních cestách, tak, aby vytvořily provázaný systém cyklotras. Pro tyto vedlejší cyklotrasy (cyklostezky) pak bylo navrženo dopravní značení C 9, C 10, IS 19 či IS 21. Vedení všech stávajících značených cyklotras a cyklostezek, značených dle KČT nebo převzatých z ÚP, je patrné z výkresu č. 5.

39


DOPRAVA V KLIDU A DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ Současný stav: Jako prakticky všechna velká města má i Kladno deficit parkovacích a odstavných míst. Při vysokém stupni motorizace, který byl dosažen v posledních desetiletích „Kladensko aktuálně potřebuje cca 120 ha ploch jen pro zajištění odstavení všech evidovaných motorových vozidel“ (SUR). Pro vymezení nových ploch pro odstavení a parkování vozidel v hustě zastavěných částech města jsou jen velmi malé možnosti, které nejsou realizovatelná pomocí nástrojů územního plánu. Řešení se nabízí v budování podzemních nebo vícepodlažních parkovacích objektů a využitím ploch nad železničními stanicemi. Na území Kladna se nachází dostatečně velký počet čerpacích stanic pohonných hmot (SUR), další jsou v dostatečném počtu podél rychlostních komunikací. Další zvyšování počtu čerpacích stanic není žádoucí s hlediska ochrany životního prostředí. Zdůvodnění návrhu řešení: V oblastech s hustou zástavbou bytovými domy umožňuje územní plán zřízení parkovacích ploch na veřejných prostranstvích v místech vyznačených ve výkrese dopravní infrastruktury. V nových rozvojových plochách je nutno důsledně dodržovat podmínky stanovené ČSN 73 6110 a technickými podmínkami „TP 103 Navrhování obytných zón“ vydaných MDS v březnu 1998. Pro parkování nákladních vozidel nevymezuje územní plán nové plochy, odstavení a parkování musí zajistit majitelé nebo provozovatelé těchto vozidel na plochách pro výrobu a skladování, které jsou v jejich vlastnictví. V územním plánu není nutno vymezovat nové plochy pro dopravní zařízení.

40


I. 1. 4. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA (odůvodnění kapitoly D.2 návrhu územního plánu) ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Současný stav: Provozovatelem vodárenské soustavy jsou Středočeské vodárny, a.s., které jsou členem skupiny Veolia voda. Město Kladno je v současné době zásobeno z těchto zdrojů: 

Přívodní řad KSKM - deficity potřeby vody jsou zajišťovány ze zdrojů Mělnická Vrutice a Řepínský důl. V současné době je systém KSKM hlavním zdrojem vody pro Kladno.



ÚV Klíčava - voda je přivedena do vodojemu Na Vápenci 2×1000 + 2×1100 m3 (466/461 m n. m.). Z něj je voda vedena dvěma přívodnými řady do Kladna. Řadem R je voda přivedena přes zrychlovací čerpací stanici Mrákava do vodojemu Kladno 2×500 m3 (418/413 m n. m.) a do vodojemu Motyčín 400 m3 (387,3/382,8 m n. m.). Čerpací stanicí umístěnou u vodojemu Kladno do dvou věžových vodojemů – věžového vodojem Rozdělov - areál VKM 800 m3 (461,3/452,8 m n. m.) a věžového vodojemu Rozdělov – Lesní 1000 m3 (465,8/459,6 m n. m.) a do vodojemu Kladno – Rozdělov 800 m3 (417,5/414,5 m n. m.). Řadem K je voda přiváděna přes zrychlovací čerpací stanici Velká Dobrá do vodojem Kožová Hora 2×6 000 + 2×20 000 m3 (457,6/450,6 m n.m.). Odbočkou z řadu K je voda přiváděna do vodojemu Kročehlavy - Lacinova 2×650 m3 (405,7/400,7 m n. m.) a vodojemu Kročehlavy - POLDI-Dříň 2×160 m3 (396,6/393,6 m n. m.).



Velká Dobrá - vydatnost zdroje je 10 l/s. Jedná se o místní zdroje, ze kterých je voda čerpána řadem K do vodojemu Kročehlavy – Lacinova 2×650 m3 (405,7/400,7 m n. m.).



Vodárenská soustava Střední Čechy (Pražský vodovod, zdroj Želivka) - projektovaná kapacita přívodného řadu je 510 l/s. Voda je přiváděna řadem DN 1000/800 z Prahy z vodojemu Kopanina do vodojemu Kožová hora, s přečerpávací stanicí na trase u obce Hostouň.

Vodovodní síť ve městě je rozdělena do několika tlakových pásem, odpovídajících jednotlivým vodojemům. Kapacita zdrojů díky propojení s vodárenskou soustavou Střední Čechy má dostatečnou rezervu. Rovněž tak stávající vodovodní síť zabezpečuje zásobování pitnou vodou převážné části území Kladna. Problémy s kapacitou vodovodu mohou nastat při revitalizaci nevyužívaných brownfields v průmyslové zóně východ.

41


Zdůvodnění návrhu řešení: Pro výpočet nárůstu potřeby vody byly uvažovány tyto vstupní hodnoty: Specifická potřeba vody 110 l/obyvatele/den (vychází ze skutečné potřeby, která je po poklesu v uplynulém období stabilizována). Pro plochy mimo bytovou výstavbu uvažována specifická potřeba 60 l/zaměstnance. Koeficient denní nerovnoměrnosti kd= 1,25 Koeficient hodinové nerovnoměrnosti kh= 2 Výpočtem vychází následující potřeba pitné vody pro rozvojové plochy: TAB 9: Vypočtená potřeba pitné vody pro rozvojové plochy Oblast

Rozloha (ha)

Bytů

Obyvatel

Zaměstnanců (na plochách výroby)

Potřeba vody m3/den

m3/hod

Dříň Vojtěšská huť

4,91 13,36

17 534

47 1496

255

23,8 329,6

2,5 34,3

Kročehlavy

32,46

179

502

1441

165,7

17,3

Na Rovinách

42,3

937

2622

403,9

42,1

Podprůhon

6,94

271

758

108,7

11,3

Poldi

25,66

1062

2975

428,1

44,6

Rozdělov

16,05

497

1392

225,4

23,5

Švermov západ

9,41

162

453

49,9

5,2

Švermov sever

8,44

170

477

72,3

7,5

Švermov východ

7,44

96

269

29,6

3,1

Vrapice

3,83

46

129

14,2

1,5

171,4

3972

11121

1851

193

Celkem

Současná celková kapacita vodních zdrojů postačuje i pro návrhové období, vzhledem k propojení s vodárenskou soustavou Střední Čechy. V územním plánu není třeba řešit zásadní změny vodovodního systému, i když si nárůst potřeby pitné vody vynutí zvětšení kapacity vodojemů, zejména pro tlaková pásma II (332 – 348 m n. m) a III (348 – 373 m n. m.). Dále bude nutno provést postupnou rekonstrukci některých hlavních řadů, zejména v ulicích Huťské, Dubské a Průmyslové. Posílení kapacity vodojemů a zesílení přívodních řadů bude řešeno na stávajících plochách. Nové rozvojové plochy (mimo rozsáhlých ploch přestavby) lze napojit na stávající síť, do tlakových pásem příslušných nadmořské výšce ploch. Zásadní rekonstrukce vodovodního systému bude nutná na plochách přestavby na místě zrušených hutních provozů. Zde byla v minulosti pitná voda částečně nahrazována (pro mytí a splachování) upravenou průmyslovou vodou, takže rozvody pitné vody jsou poddimenzovány. Územní plán neřeší detailně zásobování těchto ploch pitnou vodou

42


vzhledem k tomu, že ukládá pro tyto plochy zpracování územních studií, jejichž součástí bude i podrobnější řešení technické infrastruktury. Trasy vodovodů v zastavitelných a přestavbových plochách, zakreslené v územním plánu je nutno upřesnit v územním řízení tak, aby byly vedeny ve veřejných prostorech při respektování stanovených ochranných pásem. ZÁSOBOVÁNÍ UŽITKOVOU VODOU Současný stav: Dřívější rozvinutá hutní výroba měla vysoké nároky na potřebu užitkové vody. Proto byl vybudován samostatný vodovod, využívající jako zdroj vodu z Vltavy. Voda z Vltavy se odebírá a upravuje v úpravně Podmoráň, odkud se čerpá do dvou vodojemů 12500 m 2 v Kročehlavech a vodojemu 10000 m2 Svatý Jan. Odtud je voda gravitačně rozvedena po ploše bývalých oceláren. V současné době je vlastníkem a provozovatelem vodovodu společnost Alpiq Generation, s.r.o., která rovněž převážně využívá užitkovou vodu pro chladicí věž své elektrárny. Zdůvodnění návrhu řešení: Značná část ploch bývalých hutí, kde je dosud funkční rozvod užitkové vody, je územním plánem určena k přestavbě pro jiné než výrobní užití. Na těchto plochách bude síť vodovodu užitkové vody zrušena. Pro ty plochy, které zůstanou vymezeny pro průmyslovou výrobu je žádoucí systém zásobování užitkovou vodou zachovat. Návrh územního plánu respektuje ochranná pásma vodovodů podle zákona č.274/2001Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů: TAB 10: Ochranná pásma vodovodů dle Zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích Kapacita vodovodního řadu

Vzdálenost od vnějšího líce stěny potrubí

do DN 500mm

1,5m

nad DN 200mm při uložení v hloubce od 2,5m

+ 1m ke stanovenému ochrannému pásmu

POŽÁRNÍ ZABEZPEČENÍ NOVÉ VÝSTAVBY V dalších krocích projektové přípravy výstavby v rozvojových plochách je nutno řešit požadavky na požární vodu – zajištění dostatečného zdroje požární ochrany staveb, dle §2 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, a §20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provedení úkolů ochrany obyvatelstva. V lokalitách nepřipojených na vodovod je třeba zachovat a udržovat stávající požární nádrže.

43


KANALIZACE Současný stav: Na území Kladna jsou tři kanalizační systémy:

Kanalizace městských částí Dříň, Dubí, Kladno,Kročehlavy, Rozdělov, Vrapice ve správě Středočeských vodáren, a.s. Městské části Rozdělov, Kladno a Kročehlavy mají vybudovanou jednotnou kanalizační síť, na kterou je napojena naprostá většina obyvatel. Kanalizační síť byla vybudovaná z trub o profilech DN 200 až DN 1500 v celkové délce 124,94 km. Součástí kanalizace jsou i tři čerpací stanice: č. s. Rozdělov-Zvoneček (Qkap.=50 l/s, h=32 m) , č.s. Kročehlavy-Zahradní (Qkap.=150 l/s, h=16,8 m) a č.s. Kročehlavy-Bažantnice (Qkap=150 l/s, h=16,8 m). Odpadní vody jsou touto kanalizací odváděny na stávající čistírnu odpadních vod Kladno - Vrapice. V městských částech Dubí a Dříň je vybudována nová jednotná kanalizační síť v celkové délce 4,490 km z trub kameninových DN 300 až DN 800. Součástí kanalizace je i čerpací stanice a výtlačný řad DN 100 délky 100 m. Odpadní vody jsou odváděny na stávající čistírnu odpadních vod ve Vrapicích. Městská část Vrapice má vybudovanou jednotnou kanalizační síť, na kterou je napojena většina obyvatel. Odpadní vody jsou na stávající čistírnu odpadních vod Kladno - Vrapice. Zbylé splaškové vody (41 obyvatel) jsou akumulovány v bezodtokých jímkách a odváženy k likvidaci na ČOV Kladno – Vrapice. Čistírna Kladno – Vrapice byla rekonstruována v roce 1996 a její současná kapacita je: mechanická část

Q = 45000 m3/d

biologická část

Q = 35000 m3/d EO= 90000 osob BSK5= 5400 kg/den

Na ČOV Vrapice jsou svedeny i průmyslové odpadní vody z firem převážně mimo průmyslovou zónu východ.

Kanalizace městské části Švermov ve správě Středočeských vodáren, a.s. Švermov má nově vybudovaný systém jednotné kanalizace, vybudované z trub o profilech DN 300 až DN 2000 v celkové délce 6 km. Původní kanalizace bude využita pro odvedení potoků. Systém jednotné kanalizace odvádí odpadní vody na novou čistírnu odpadních vod Švermov. Kapacita ČOV Švermov: mechanická část

Q = 15550 m3/d

biologická část

Q = 4900 m3/d EO= 6000 osob

44


BSK5= 360 kg/den

Kanalizace v průmyslové zóně východ ve správě Alpiq Generation, a.s. Odpadní vody z většiny firem v průmyslové zóně východ jsou po průchodu usazovacími nádržemi svedeny jednotnou kanalizací na průmyslovou ČOV Dubí. Sem jsou tlakově dopravovány i splašky z areálu Dříň. Dešťová voda z areálu Dříň je po hrubém vyčištění odčerpávána samostatným potrubím do Dřetovického potoka ve Vrapicích. ČOV Dubí není vybavena biologickým čištěním a je celkově velmi opotřebená. Vzhledem k malému množství skutečných splašků a mnohonásobně většímu množství minimálně znečištěné průmyslové chladicí vody jsou zatím dodržovány předepsané hodnoty pro vypouštění odpadních vod. Pokud však s revitalizací brownfields dojde k nárůstu množství splašků, nebude ČOV Dubí nadále vyhovovat. Pro řešení jsou možné dvě alternativy: 

celková rekonstrukce ČOV Dubí, zejména doplnění biologického čištění;



vybudování samostatné nové ČOV pouze pro chladicí vodu a převedení splašků do kanalizačního systému Středočeských vodáren.

Zdůvodnění návrhu řešení: Kapacita a technický stav ČOV Vrapice a ČOV Švermov vyhovuje i pro navrhované rozvojové záměry. S postupem využití rozvojových ploch a zvyšováním nároků na čistotu odpadních vod je třeba v budoucnosti počítat s modernizací ČOV Vrapice ve stávajícím areálu. Územní plán neřeší detailně kanalizaci v rozsáhlých rozvojových plochách, vzhledem k tomu, že ukládá pro tyto plochy zpracování územních studií, jejichž součástí bude i podrobnější řešení technické infrastruktury. Nárůst množství splaškových vod si vyžádá postupné zesílení hlavních kanalizačních stok, zejména v ulicích Huťská, Dubská a Vrapická, zesílení však bude řešeno ve stávajících trasách. Nově bude nutno vybudovat páteřní stoku pro rozvojové plochy Na Rovinách v trase ulice Slánské. Menší rozvojové plochy lze napojit na stávající síť bez zásadních úprav. V přestavbových plochách na území bývalých hutí, které je v současnosti napojeno na průmyslovou kanalizační síť, bude nutno kanalizaci zcela rekonstruovat. Detailní řešení kanalizace bude součástí územní studie. Kanalizace v rozvojových plochách bude řešena zásadně jako oddílná splašková. Odvádění dešťových vod z rozvojových ploch do stávající kanalizační sítě lze připustit jen ve výjimečných případech se souhlasem správce kanalizace. Dešťové vody ze střech musí být zasakovány přímo na příslušných pozemcích, dešťové vody z veřejných prostranství mohou být zasakovány v zasakovacích zónách, vymezených za tím účelem v územním řízení, případně svedeny do vhodných recipientů. Pro čištění odpadních průmyslových vod (bez biologického znečištění) z areálu Alpiq, a.s. bude vybudována nová čistírna přímo v tomto areálu, vyčištěné odpadní vody budou vyvedeny do Dřetovického potoka v Kladně-Dubí. Stávající ČOV Dubí nebude rekonstruována.

45


Odpadní vody z ostatních průmyslových provozů v průmyslové zóně Východ mohou být nadále svedeny do stávající průmyslové kanalizace ukončené ČOV Dubí jen po předchozím odstranění biologického znečištění. Před ukončením provozu ČOV Dubí je třeba odpadní vody z průmyslových provozů v průmyslové zóně Východ postupně převést do kanalizace ukončené ČOV Vrapice. Trasy kanalizací v zastavitelných a přestavbových plochách, zakreslené v územním plánu je nutno upřesnit v územním řízení tak, aby byly vedeny ve veřejných prostorech při respektování stanovených ochranných pásem. Územní plán respektuje ochranná pásma kanalizací podle Zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů: TAB 11: Ochranná pásma kanalizací dle Zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích Kapacita kanalizační stoky

Vzdálenost od vnějšího líce stěny potrubí

do DN 500mm nad DN 500mm

1,5m 2,5m

nad DN 200mm při uložení v hloubce od 2,5m

+ 1m ke stanovenému ochrannému pásmu

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Současný stav: Útlumem těžby a hutní výroby došlo k poklesu potřeby elektrické energie, takže současná rozvodná síť má značnou rezervu. Území Kladna je napojeno na rozvodné sítě VVN 110 kV ČEZ přes rozvodny Kladno – západ, Kročehlavy, Dříň, Sever a Elektrárna 3. Kromě toho je na území Kladna výrobna elektrické energie společnosti Alpiq Generation, a.s. o celkovém výkonu 415 MWe. Technologická zařízení jsou lokalizována na dvou místech – Dubí a Dříň. Elektrická energie se vyrábí především spalováním uhlí s použitím nejmodernějších technologií, spolu s uhlím se spaluje i biomasa. V provozu je i kogenerační jednotka spalující zemní plyn.

46


Zdůvodnění návrhu řešení: Pro výpočet nárůstu potřeby elektrické energie byly použity tyto výchozí hodnoty: Specifický příkon 10 kW/byt v plochách BH a BI, 20 kW/byt v plochách SM, u ostatních ploch je uvažována průměrná hodnota 80 kW/ha. Součinitel soudobosti β=0,3 Výpočtem vychází nárůst potřeby soudobého příkonu pro jednotlivé rozvojové oblasti: TAB 12: Výpočet potřeby příkonu pro jednotlivé rozvojové oblasti Oblast

Rozloha (ha)

Bytů

Soudobý příkon (MW)

Obyvatel

Dříň Vojtěšská huť

5,47 13,36

17 534

47 1496

0,5 3,2

Kročehlavy

32,46

179

502

3,1

Na Rovinách

42,3

937

2622

3,9

Podprůhon

6,94

271

758

1,1

Poldi

25,66

1062

2975

4,2

Rozdělov

16,05

497

1392

2,2

Švermov západ

9,41

162

453

0,5

Švermov sever

8,44

170

477

0,7

Švermov východ

7,44

96

269

0,3

Vrapice

3,83

46

129

0,1

Celkem

171,4

3 972

11 121

19,7

Orientační rozmístění distribučních trafostanic 22/0,4 kV je vyznačeno ve výkrese. Plochy pro vybudování distribučních trafostanic musí být upřesněny v územním řízení tak, aby byly přístupné z veřejných prostranství a dostupné pro potřebnou techniku podle požadavků ČEZ Distribuce. Příslušné pozemky, respektující ochranná pásma budou převedeny do vlastnictví ČEZ Distribuce. Rovněž tak trasy přípojek k novým distribučním trafostanicím musí být upřesněny v územním řízení tak, aby byly vedeny ve veřejných prostranstvích. V přestavbových plochách bývalých hutí budou v maximálně možné míře využity stávající VN rozvody a trafostanice. Územní plán neřeší, zda tyto plochy (oblasti Vojtěšská huť a Poldi s celkovým nárůstem příkonu cca 7,5 MW) budou zásobovány elektrickou energií z rozvodné sítě Alpiq Generation, a.s., nebo ČEZ, a.s.

47


Územní plán respektuje: 

záměr ČEPS na vybudování vedení ZVN 400 kV Výškov – Řeporyje procházející částečně k. ú. Kročehlavy. Vymezený koridor vychází ze ZÚR Středočeského kraje a je místně zúžen se souhlasem ČEPS,a.s.



záměr na vybudování vedení VN 22 kV v k. ú. Dubí

Územní plán navrhuje přeložku vedení VN 22 kV, která protíná rozvojovou oblast Na Rovinách. Trasy přeložek budou upřesněny územní studií ÚS 3. Územní plán navrhuje přeložku nadzemního vedení VN jižně od ulice Lesík v lokalitě Podprůhon, které prochází rozvojovou plochou pro bydlení hromadné. Trasa bude upřesněna územní studií ÚS 4. Územní plán respektuje ochranná pásma elektrických vedení a stanic ve smyslu Zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů: TAB 13: Ochranná pásma elektrického vedení podle Zákona č. 458/2000 Sb. Napětí a typ

Vzdálenost od krajních vodičů

podzemní do 110 kV

1m

nadzemní nad 1 kV do 35 kV včetně

7 m (10 m*)


15 m (20 m*)


20m

TAB 14: Ochranná pásma elektrických stanic podle Zákona č. 458/2000 Sb. Typ stanice

Vzdálenost od hrany objektu

venkovní elektrické stanice nad 52 kV

20m (30 m*)

stožárové elektrické stanice

7m (10 m*)

kompaktní a zděné elektrické stanice

2m

vestavěné elektrické stanice

1m

*Podle ustanovení § 98odst. 2 energetického zákona (č. 458/2000 Sb.) se po nabytí účinnosti energetického zákona nezměnila ochranná pásma stanovená v elektroenergetice a teplárenství podle předchozích právních předpisů, platí tedy hodnoty podle zákona 79/1957 Sb., platného před rokem 1994 (uvedeny v závorce).

48


ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Současný stav: Pro zásobování plynem platí v podstatě totéž, co pro zásobování elektrickou energií, totiž že jak zdroje, tak i hlavní rozvody jsou dostatečně dimenzovány. Zemní plyn dodává společnost RWE GasNet, hlavním zdrojem je VVTL plynovod DN 700 v trase Drahelčice – Makotřasy – Hospozín. Pro zásobování Kladna má podstatný význam předávací stanice Makotřasy o kapacitě 100 000 m3/hod. Základní rozvod VTL je přiveden do 7 regulačních stanic VTL/STL, rozvod VTL buď přímo, nebo přes regulační stanice STL/NTL zásobuje jednotlivá odběrní místa. S výjimkou východní části Vrapic je celé zastavěné území pokryto STL nebo NTL rozvodem. Část rozvodu včetně regulačních stanic na území průmyslové zóny východ je ve správě společnosti Alpiq Generation, a.s. Zdůvodnění návrhu řešení: Územní plán přepokládá plynofikaci místní části Vrapice a všech nových rozvojových ploch. Pro výpočet nárůstu potřeby plynu byly použity tyto výchozí hodnoty: Potřeba pro byt v plochách BH 0,7 m3/hod, 3000 m3/rok. Potřeba pro byt v plochách SM 1 m3/hod, 4000 m3/rok. Pro ostatní plochy uvažována normativní potřeba 35 m3/hod.ha, 4000 m3/rok.ha Výpočtem vychází pro jednotlivé oblasti tento nárůst potřeby zemního plynu: TAB 15: Vypočtená potřeba zemního plynu pro rozvojové oblasti Oblast

Dříň

Rozloha (ha)

Potřeba plynu

Bytů

m3/hod

tis. m3/rok

5,47

17

198

848

32,46

179

1190

5 095

Na Rovinách

42,3

937

918

3 934

Podprůhon

6,94

271

247

1 058

16,05

497

512

2 195

Švermov západ

9,41

162

113

486

Švermov sever

8,44

170

164

704

Švermov východ

7,44

96

67

288

Vrapice

3,83

46

97

276

Celkem

171,4

3972

3505

14 884

Kročehlavy

Rozdělov

49


Kapacita VTL plynovodů je dostatečná i pro návrhové období, je třeba zvýšit kapacitu RS Vinařice a zesílit STL plynovody v ulicích Vinařická, 28. října a Velvarská. Potřebné zesílení hlavních STL přívodů bude řešeno ve stávajících trasách. Územní plán neřeší detailně rozvod plynu v rozsáhlých rozvojových plochách, vzhledem k tomu, že ukládá pro tyto plochy zpracování územních studií, jejichž součástí bude i podrobnější řešení technické infrastruktury. Menší rozvojové plochy lze napojit na stávající síť bez zásadních úprav. Objekty v rozvojových plochách budou připojeny STL potrubím, s NTL regulací u každého objektu. V přestavbových plochách na území bývalých hutí budou v maximální možné míře využity stávající plynárenská zařízení a rozvody, bude však nutno přeložit stávající nadzemní rozvody pod zem. Územní plán respektuje ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů a plynárenských zařízení ve smyslu Zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů: TAB 16: Ochranná pásma plynovodů a plynárenských zařízení dle Zákona č. 458/2000 Sb. Typ zařízení

Vzdálenost od vedení / hrany objektu

středotlaký plynovod

1m v zastavěném území 4 m mimo zastavěné území

vysokotlaký plynovod

4m

technologické objekty (včetně regulační stanice)

4m

TAB 17: Bezpečnostní pásma vysokotlakých plynovodů dle Zákona č. 458/2000 Sb. Typ zařízení

Vzdálenost od vedení / hrany objektu

do DN 250

20m

nad DN 250

40m

VYTÁPĚNÍ Současný stav: Podle údajů, uvedených v „Územní energetické koncepci města Kladno“ z roku 2002 bylo cca 45% spotřeby energie pro vytápění kryto systémem centrálního zásobování teplem, cca 24% zemním plynem a jen zbytek ostatními zdroji energie. Výrobcem tepla pro systém CZT je společnost Alpiq Generation, využívající pro výrobu tepla ve větší míře uhlí, v menší míře zemní plyn. Výrobní zařízení je na vysoké technické úrovni, takže dosahuje vysoké účinnosti a současně produkuje minimální množství emisí. Společnost svá zařízení průběžně obnovuje tak, aby byla trvale na nejvyšší úrovni. Díky cenové politice

50


společnosti nedochází na Kladně k ústupu odběratelů od využívání systému CZT jako v některých jiných městech. Zdroj tepla má velkou kapacitní rezervu, takže bezpečně pokryje požadavky na vytápění v rozvojových územích. Kromě průmyslové zóny východ provozuje rozvodnou síť společnost TEPO, s.r.o, ve 100% vlastnictví města. Teplo je do města přiváděno dvěma hlavními horkovodními napaječi, které jsou propojeny tepelnou sítí. Díky dostatečným investicím do údržby a obnovy má rozvodná soustava dobrou technickou úroveň a spolehlivost (ÚEK). Mimo systém CZT zůstávají lokality s individuální zástavbou, kde by napojení na systém CZT bylo neúměrně nákladné. Pro výpočet potřeby tepla byly použity tyto výchozí hodnoty: 

Potřeba tepla pro byt v plochách BH 15 kW, 20 MWh/rok.



Potřeba tepla pro ostatní plochy 500 kW/ha, 650 MWh/rok.ha

Výpočtem vychází potřeba tepla pro jednotlivé oblasti: TAB 18: Vypočtená potřeba tepla pro jednotlivé rozvojové oblasti Oblast

Rozloha (ha)

Potřeba tepla

Bytů MW

GWh/rok

Vojtěšská huť

13,36

534

12,8

18,0

Poldi

25,66

1062

16,7

23,4

Rozdělov

16,06

176

2,1

3,0

31,6

44,3

Celkem Zdůvodnění návrhu řešení:

Návrh územního plánu preferuje využití systému CZT v lokalitách, které jsou v dosahu stávající sítě, zejména v plochách přestavby na území bývalých hutí. Využití systému CZT předpokládá zejména pro plochy hromadného bydlení, občanského vybavení a smíšené městské plochy. Využití systému CZT pro plochy individuálního bydlení je sice kapacitně možné a pro plochy v blízkosti stávajících sítí i technicky realizovatelné, územní plán je však v širším měřítku nepředpokládá. V přestavbových plochách na území bývalých hutí budou v maximální možné míře využity stávající rozvody tepla, bude však nutno přeložit nadzemní rozvody pod zem. ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE Současný stav: Řešené území pokrývá z hlediska telekomunikací jeden telefonní obvod s centrální ústřednou HOST, telefonní obvod HOST se člení na vedlejší účastnické obvody

51


s ústřednami, které jsou napojeny optickými kabely na stávající síť dálkové přenosové techniky. V rámci digitálních ústředen je možné připojit dle požadavků všechny datové spoje. Radioreléové sítě jsou tvořeny soustavou vysílačů, přijímačů a retranslačních stanic, propojených paprsky mikrovlnného pásma. Radioreléové trasy jsou vybudovány v dostatečné kapacitě. RR trasy provozují různé subjekty včetně těch, které zajišťují obranu a bezpečnost státu (vojenská správa MO, Policie ČR). V jejich trasách nelze umísťovat některé stavby bez předchozího souhlasu VUSS. V oblasti poskytování radiotelefonních služeb působí v síti hlavní operátoři: Radiové spoje a zařízení ČRa, a.s., Telefónica O2, a.s., Vodafone, a.s., T-Mobile, a.s. Území města je dostatečně kvalitně pokryto signálem mobilních operátorů pomocí základnových stanic. Rovněž tak pokrytí území televizním signálem je bezproblémové. Zdůvodnění návrhu řešení: Rozvojové plochy lze připojit na stávající rozvody bez nutnosti jejich zásadních úprav. Územím prochází velký počet radioreléových tras, proto je nutné u každé stavby posoudit, zda nedochází k elektromagnetickému stínění nebo odrazům elektromagnetických vln podle § 100 odst. 9 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. V územním plánu není třeba vymezit nové plochy pro technickou infrastrukturu v oblasti telekomunikací. Návrh územního plánu respektuje ochranná pásma telekomunikačních zařízení, ve výkresech jsou tato pásma zakreslena, pokud je to v daném měřítku možné. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Současný stav: Město má zpracován velmi podrobný plán odpadového hospodářství, navazující na Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje. Odpadové hospodářství spadá do působnosti Městského podniku služeb Kladno, s.r.o. (MPS). Společnost MPS Kladno zajišťuje na území města Kladna a v jeho širokém okolí svoz tuhého komunálního odpadu (TKO), svoz a likvidaci velkoobjemového odpadu od právnických i fyzických osob v regionu Středních Čech. Na území města Kladna provádí MPS Kladno sběr separovaného odpadu donáškovým systémem. V Kladenském regionu je rozmístěno cca 200 stanovišť s nádobami na separovaný odpad sklo, papír a plast, řeší se i sběr bioodpadu. MPS provozuje dva stacionární sběrné dvory: sběrný dvůr ve Smečenské a sběrný dvůr ve Vrapicích. Tuhý komunální odpad je odvážen mimo území Kladna. Ve městě kromě toho působí cca 20 firem, zabývajících se nakládáním s odpady.

52


Zdůvodnění návrhu řešení: Současný systém odpadového hospodářství nevyžaduje zásadní změny. Sběrná místa tříděného odpadu v rozvojových plochách budou řešena přednostně s využitím podzemních kontejnerů.

I. 1. 5. OBČANSKÁ VYBAVENOST (odůvodnění kapitoly D.3 návrhu územního plánu) Současný stav:

Školství Na území Kladna působí: 

26 mateřských škol (včetně 3 speciálních a jedné církevní)



dětský rehabilitační stacionář Zvonek



14 základních škol zřizovaných městem



1 církevní základní škola



2 základní školy praktické



2 gymnázia



8 středních odborných škol



3 vyšší odborné školy



3 vysoké školy

Porovnáním počtu míst v jednotlivých typech škol s městy podobné velikosti v ČR se Kladno pohybuje kolem průměrných hodnot. Nižší než průměrná je kapacita mateřských škol. U středních a vysokých škol je při srovnání s městy stejné velikosti nutno brát v úvahu blízkost Prahy s dobrým dopravním spojením.

53


Kultura Kladno je přirozeným centrem kultury regionu. Divadla jsou zastoupena Středočeským divadlem Kladno, a loutkovou scénou Středočeského divadla Kladno-Lampion Působí zde také amatérský soubor Divadlo V.A.D. Kladno Muzea a archívy reprezentuje Vlastivědné muzeum v Kladně, Muzeum strojíren Poldi, Okresní archiv, Hornický skanzen Mayrau. Kromě toho jsou výstavní prostory v Zámecké galerii, Malé galerii Středočeské vědecké knihovny, Malé galerii České spořitelny, Galerii Klubko 55, Galerii Radost, Galerii IRIX, Malé galerii kavárny vinárny Ateliér, Galerii výtvarného kroužku Zdeňka fond a v Galerii Mayrau. Velmi kvalitní univerzální knihovní fond i trvale uchovávaný konzervační fond má Středočeská vědecká knihovna a solidním knihovním fondem disponuje i Městská knihovna Kladno. Kulturních zařízení pro děti a mládež je ve městě nedostatek. Nejznámějšími jsou Labyrint, středisko volného času, vzdělávání a služeb a Dundee Jam .

Sport a tělovýchova Kladno patří mezi města, která jsou nadstandardně vybavená sportovními zařízeními. Poskytuje svým obyvatelům široké sportovní vyžití. Statutární město Kladno je 100 % vlastníkem organizace Sportovní areály města Kladna, s. r. o., která provozuje významnou část kladenských sportovišť. Většina z nich se nalézá na jihozápadním okraji města mezi ulicemi Sportovců, Petra Bezruče, Ke Stadionu a Fr. Kloze. Nepříznivým faktorem je úbytek menších tělocvičen a hřišť mimo výše jmenovaný areál.

Zdravotnictví a sociální služby Nejvýznamnějším zdravotnickým zařízením je Oblastní nemocnice Kladno, a.s., poskytující péči na mnoha vysoce specializovaných pracovištích i standardních odděleních. Dalšími významnými zařízeními jsou P-P Klinika s. r. o., Všeobecná poliklinika spol. s r. o. a 1. PP Kladno, spol. s r. o. Vzhledem k blízkosti Prahy je pro obyvatele Kladna dobře dostupná i špičková zdravotní péče v Praze. Na území Kladna se nachází dostatečný počet ambulantních zdravotnických zařízení. Podle údajů z roku 2005 připadalo na jednu ordinaci praktického lékaře 459 obyvatel, což je výrazně méně než průměrná hodnota ve Středočeském kraji i celé ČR. V oblasti psychosociální pomoci poskytuje v Kladně své služby klientům 17 organizací. V oblasti péče o zdravotně handicapované a mentálně postižené občany poskytuje na Kladensku své služby 15 organizací. V oblasti péče o seniory poskytuje na Kladensku své služby klientům 7 organizací. Vzhledem k tomu, že roste podíl obyvatel Kladna ve věkové kategorii 65 a více let, je kapacita zařízení pro seniory poskytujících pobytové služby (domovy pro seniory a domovy

54


chráněného bydlení pro seniory) nedostatečná, přičemž potřeba těchto zařízení bude dále narůstat.

Maloobchod Podle metodiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO ČR) „Rozvoj a optimalizace dimenzí maloobchodních sítí v území“ by hodnota plošného standardu u měst velikostní kategorie 50 – 99 tisíc obyvatel měla do roku 2010 dosahovat rozmezí 0,93 – 1,35 m2/obyvatele. I když kompletní přehled o počtu maloobchodních zařízení a jejich rozmístění na území Kladna i o prodejních plochách a struktuře sortimentu není zpracován, z dosažitelných údajů lze odvodit, že současný stav maloobchodní sítě v Kladně tuto hodnotu dosahuje, ne-li překračuje. Za dostatečný lze považovat zejména počet velkých maloobchodních zařízení, jejich další budování není žádoucí, zejména v lokalitách, kde jsou dnes koncentrována (Kročehlavy, ul. Americká a Arménská), a kde způsobují nežádoucí nárůst dopravy. Zdůvodnění návrhu řešení: Nové plochy občanské vybavenosti jsou navrženy v návaznosti na plochy bydlení tak, aby základní občanská vybavenost byla dosažitelná v docházkové vzdálenosti. Podrobnější specifikace občanské vybavenosti bude provedena v územních studiích. Objekty občanské vybavenosti mohou být budovány podmíněně v plochách smíšených městských a plochách bydlení, a to v případě, že nebudou mít rušivý dopad na hlavní způsob využití.

I. 1. 6. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ (odůvodnění kapitoly D.4 návrhu územního plánu) Současný stav: 

Plochy veřejných prostranství jsou vymezeny na základě zákona č.128/2000 Sb. (zákon o obcích) tj. náměstí, uliční prostory, cesty a pěšiny, parkové plochy a další městská zeleň.



Významná veřejná prostranství ve městě spoluvytvářejí základní dispozici sídla, která jsou základní podmínkou pro ekonomický rozvoj a sociální soudržnost obyvatel města. Těmito významnými lokalitami významných veřejných prostranství je například: -

centrum města kolem náměstí Starosty Pavla a pěší zóna ul. T. G. Masaryka s přilehlými komunikacemi, Dvořákovy sady, park Trilobit, náměstí Svobody, náměstí 17. listopadu, ul. Čs. armády,

-

městský park Sítná;

55


-

Havlíčkovo nám. ve Švermově,

-

veřejná prostranství sídlišť v Rozdělově a Kročehlavech ad.

Zdůvodnění návrhu řešení: 

Navrhovaná veřejná prostranství slouží k zajištění bezpečného pohybu lidí a vozidel ve městě, k zajištění kvalitní prostupnosti území, k pobytu obyvatel za účelem shromažďování, rekreace, zábavy a obchodu.



Významná veřejná prostranství jsou přímo definována v souladu s vyhláškoč.501/2006 Sb. jako plocha s rozdílným způsobem využití s jasně danými podmínkami plošného a prostorového uspořádání území. Mezi tyto plochy byly zařazeny především koridory pro umístění místních obslužných a zklidněných komunikací v rozvojových a přestavbových plochách.



Veřejná prostranství s převažující plochou zeleně byla zařazena do ploch sídelní zeleně.



I. 1. 7. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY A OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Správní území města Kladno je z pohledu charakteru a uspořádání krajiny vysoce rozmanité. Vedle krajiny zalesněných plošin a hluboce zaříznutých údolí vodotečí se zde nachází transformovaná krajina hald a odvalů po důlní činnosti a hutní výrobě, krajina příměstská, krajina intenzivně zemědělsky využívaná i krajina cenná až jedinečná z pohledu ochrany přírody. Současné využití řešeného území podle druhu pozemku z Katastru nemovitostí je patrné v následující tabulce. TAB 19: Stávající podíl ploch různého druhu pozemku dle Katastru nemovitostí v řešeném území Podíl Podíl orné Podíl Podíl Podíl Podíl lesů zeměděls půdy ze trvalých zastavěných vodních z celkové ké půdy z zemědělské travních a ostatních ploch z výměry celkové půdy (%) porostů ploch z celkové (%) výměry ze celkové výměry (%) zeměděls výměry (%) (%) ké půdy (%)

Orná Zahrady - Ovocné půda - rozloha sady rozloh (ha) rozloha a (ha) (ha)

Trvalé Lesní Vodní Zastavěn Ostatní travní půda - plochy - é plochy - plochy porosty - rozloh rozloha rozloha rozloha rozloha a (ha) (ha) (ha) (ha) (ha)

22,0

522 209

30

64,3

3,7

43,2

0,3

34,5

50

1275 12

443

56

1155


OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Současný stav: 

V řešeném území se nachází tyto prvky obecné i zvláštní ochrany přírody a krajiny: -

evropsky významná lokalita Krnčí a Voleška soustavy Natura 2000,

-

přírodní park Džbán,

-

přírodní památka Žraločí zuby,

-

významné krajinné prvky ze zákona (lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy),

-

významné krajinné prvky registrované (Mokřad „Na rovinách“, Mokřad a vodní plocha Čabárna, Kladenský hřbitov)

-

územní systém ekologické stability nadregionální, regionální i lokální úrovně (současný stav ÚSES viz kapitola C. 1. 8),

-

památné stromy, příp. skupiny stromů.



V řešeném území jsou vymezeny lesy zvláštního určení, u kterých dle § 8 zákona č. 289/1995 Sb. je veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa nadřazen funkcím produkčním. Jejich podíl v řešeném území činí dle ÚAP Kladno 25% pozemků lesa.



Z pohledu krajinného rázu dosahuje řešené území průměrných až nižších hodnot. Nachází se na rozhraní dvou odlišných geomorfologických jednotek: Křivoklátské vrchoviny a Pražské plošiny, což udává území dvojí charakter. V rámci Pražské plošiny V severní části území se nachází převážně bezlesé plochy silně ovlivněné lidskou činností, Křivoklátská vrchovina je charakteristická vyšší lesnatostí. Řešené území je tvořeno silně antropogenně ovlivněnou urbanizovanou krajinou dotčenou rozsáhlou průmyslovou aktivitou. Centrální část území obsahuje historické kulturní dominanty (např. hradiště a kostel Sv. Jiří, kostel Sv. Jana Křtitele či Důl Mayrau), zčásti však zanikající v kontextu rozsáhlých průmyslových objektů. Terénní dominantou území je vrch Kožová Hora. Centrální urbanizovaná část území vykazuje obecně nízkou krajinářskou hodnotu, naopak okrajové, převážně zalesněné plochy dosahují hodnot vyšších.


Chráněné prvky přírody byly respektovány a územně stabilizovány za účelem zajištění podmínek pro zachování a posilování přírodních funkcí území a zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny. Územní systém ekologické stability, evropsky významná lokalita Krnčí a Voleška a přírodní památka Žraločí zuby byly v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. stabilizovány omezením jejich využití na plochy přírodní (NP).



Lesy zvláštního určení byly zařazeny do ploch lesních (NL) a byly respektovány při vymezování zastavitelných ploch a ploch územních rezerv.

57




Byly vytvořeny podmínky pro ochranu a navýšení stávajících hodnot krajinného rázu řešeného území: -

podmínky pro zachování či vznik harmonického měřítka a vztahů v území byly vytvořeny prostorovou regulací v rámci podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití

-

podmínky pro zachování a navýšení zejména přírodních a estetických hodnot krajinného rázu byly vytvořeny stabilizací stávajících ploch zeleně, ploch lesních, vodních a přírodních a také navýšením podílu ploch zeleně v současně zastavěném území, v plochách zastavitelných a v nezastavěném území

-

zastavitelné plochy výroby (příp. plochy přestaveb) a jiné rušivé plošné záměry byly vizuálně odděleny od okolí, zejm. obytných ploch, pásy zeleně (ZO, ZV, ZS)



v přírodním parku Džbán byly vymezené pouze ty zastavitelné plochy, v nichž podmínky pro prostorové uspořádání chrání hodnoty krajinného rázu v území)



Před realizací v zastavitelné ploše Z116-OS je vhodné zpracovat hodnocení EIA. -

PROSTUPNOST KRAJINY Současný stav: 

Prostupnost řešeného území pro volný pohyb pěších a cyklistů je řešena v kapitole I. 1. 3. a graficky vymezena ve výkresu č. 4.



Prostupnost krajiny řešeného území pro její hospodářské využívání je představována sítí účelových komunikací, lesních a polních cest a nevykazuje významné nedostatky.



Prostupnost krajiny řešeného území pro volně žijící živočichy je významně omezena vysokou urbanizací a fragmentací řešeného území (hustá síť komunikací s vyšší intenzitou dopravy). Migrace živočichů je v řešeném území zajištěna především plochami územního systému ekologické stability, který je ve většině řešeného území z pohledu ekologické stability vyhovující a funkční (více viz kapitola C.1.8). Také vyšší podíl lesa na okrajích řešeného území vytváří vhodné podmínky pro prostupnost krajiny volně žijícími živočichy.


Prostupnost volné krajiny je významná nejen pro umožnění hospodářského využívání pozemků a volný pohyb pěších a cyklistů, ale také pro migraci volně žijících živočichů. V tomto ohledu také k problematice prostupnosti volné krajiny územní plán přistupoval.



Zdůvodnění řešení prostupnosti území pro pěší a cyklisty je uvedeno v kapitole I. 1. 3.



Účelové komunikace zajišťující prostupnost krajiny pro její hospodářské využívání byly zařazeny mezi přípustná či podmíněně přípustná využití v rámci podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území.

58




Prostupnost krajiny pro volně žijící živočichy byla zabezpečena stabilizací a zpřesněním ploch ÚSES a územní stabilizací ekologicky významných ploch využití území (plochy přírodní, plochy lesní, plochy zeleně, plochy vodní a vodohospodářské).

OCHRANA POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Současný stav: 

V řešeném území převažují plochy lesa (35 % rozlohy řešeného území). Převážně se jedná o kategorii hospodářského lesa, na několika dílčích plochách je vymezena kategorie lesa zvláštního určení (zhruba 25% lesní půdy). Les zvláštního určení mají v řešeném území dvojí funkci: příměstské lesy (převažující) a půdoochranné lesy.



Převažují lesy smíšené s vysokým podílem kulturních smrčin.


Pozemky určené k plnění funkcí lesa byly vzhledem k vyšším ekostabilizačním, retenčním a jiným mimoprodukčním funkcím lesa stabilizovány a změna využití těchto pozemků byla minimalizována.



Plochy zastavitelné a plochy územních rezerv byly vymezeny s ohledem na minimalizaci záborů PUPFL. Bilance záborů PUPFL s ohledem na budoucí využití jsou uvedeny v kapitole N a výkresu č. 11: „Výkres předpokládaných záborů půdního fondu“.

OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Současný stav: 

Zemědělská půda tvoří v řešeném území 22 % jeho rozlohy, z čehož tvoří 64% orná půda a 4% trvalé travní porosty.



Z pohledu bonitní kvality zemědělských půd má řešené území vysoký potenciál. Půdy I. třídy ochrany, produkčně i mimoprodukčně nejcennější půdy, tvoří 40% zemědělské půdy v řešeném území. Zemědělské půdy II. třídy ochrany s nadprůměrnou produkční schopností a nadprůměrnými hydrologickými vlastnostmi tvoří necelých 18%.



Erozní ohroženost zemědělských půd v řešeném území je dle registru půdy LPIS nízká, ojediněle až střední.



V k.ú. Motyčín jsou vymezeny plochy investice do půdy – pro podrobné odvodňovací zařízení (dle ÚAP Kladno).


Plochy zastavitelné a plochy územních rezerv byly vymezeny s ohledem na minimalizaci záborů zemědělských půd I. a II. třídy ochrany. Bilance záborů ZPF

59


s ohledem na třídy ochrany půdy, druh pozemku a budoucí využití jsou uvedeny v kapitole N a výkresu č. 11: Výkres předpokládaných záborů půdního fondu. 

Protierozní ochrana zemědělské půdy byla zabezpečena zařazením protierozních opatření do podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití mezi přípustná či podmíněně přípustná využití.



Plochy investice do půdy v k. ú. Motyčín byly respektovány a územně vymezeny ve výkresu č. 11.

OCHRANA PŘED POVODNĚMI Současný stav: 

Zalesněné plošiny s vysokou přirozenou retenční funkcí tvoří většinu řešeného území.



Řešené území se nachází na rozvodnici mezi Berounkou a Vltavou, nachází se zde několik menších vodních ploch a malých vodních toků (Lidický, Dřetovický, Rozdělovský, Knovízský, Libušínský a Týnecký potok).



V k.ú. Vrapice a Dubí u Kladna je vymezena u Dřetovického potoka aktivní zóna záplavového území.


Aktivní zóna záplavového území Dřetovického potoka byla respektována při vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby i územních rezerv. Kromě plochy 165-BH v k.ú. Dubí u Kladna nezasahují žádné navržené plochy změn do vymezeného záplavového území.



Plochy lesa byly stabilizovány s ohledem na jejich přirozenou vyšší retenční schopnost. V plochách zemědělských byly stabilizovány stávající či vymezeny nové plochy zeleně, plochy vodní a vodohospodářské a plochy přírodní.

OCHRANA NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ, GEOLOGICKÉ JEVY Současný stav:  V řešeném území jsou evidována bilancovaná (výhradní) ložiska černého uhlí se zbytkovými zásobami nerostu, nad nimiž jsou vymezena chráněná ložisková území:



-

U 372700 Libušín (CHLÚ 072700 Libušín - k. ú. Kladno, Rozdělov)

-

B 3072800 Vinařice (CHLÚ 072800 Libušín - k. ú. Kladno, Motyčín)

-

B 3072900 Kladno (CHLÚ 072900 Švermov - k. ú. Kladno, Rozdělov, Motyčín, Hnidousy, Dubí)

-

B 3073200 Dubí (CHLÚ 073200 Dubí - k. ú. Dubí, Hnidousy, Vrapice, Kladno)

V řešeném území nejsou vymezeny dobývací prostory.

60




Severní část řešeného území se nachází na poddolovaném území.



V k. ú. Hnidousy a k. ú. Kladno se nachází sesuvná území bodového i plošného charakteru. Jedná se o sesuvy potenciální, pouze v k. ú. Hnidousy ve svahu nad ulicí Vojtěcha Dundra se nachází aktivní sesuv malého rozsahu.


Limity využití území vyplývající z ochrany nerostného bohatství a z geologických jevů byly územním plánem respektovány.



Na sesuvných územích nebyly vymezeny zastavitelné plochy ani územní rezervy. Aktivní sesuv v k.ú. Hnidousy byl stabilizován omezením využití území na plochy lesní (lesy zvláštního určení – půdoochranné), plošný potenciální sesuv v k. ú. Kladno byl stabilizován omezením využití území na plochu zeleně (ZV – zeleň na veřejných prostranstvích).

HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Současný stav: 

Město Kladno je zařazeno do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Převažuje zde znečištění polétavým prachem a NOx z dopravního zatížení.



Povrchové vody v řešeném území jsou zatíženy vysokou urbanizací, vykazují nadlimitní koncentrace těžkých kovů. Podzemní vody jsou dle Průzkumů a rozborů (U-24 s.r.o., 2008) znečištěné dusičnany, chlorem a mikrobiálním znečištěním.



Odpadní vody jsou z území Kladna odváděny jednotnou městskou kanalizací do třech čistíren odpadních vod (ČOV Vrapice, ČOV Švermov, ČOV Dubí) – více viz kapitola D.



Nakládání s odpady je v řešeném území řízeno Plánem odpadového hospodářství statutárního města Kladna. V Kladně se nacházejí dva sběrné dvory, tuhý komunální odpad je odvážen mimo řešené území. Více o odpadovém hospodářství viz kapitola D.



Významnější hlukové znečištění vykazují dle hlukové mapy hlavní městské komunikace Vítězná – Čs. armády – Pod Zámkem a Kročehlavská – Gen. Klapálka – Dukelských hrdinů. Hladina hlukového ukazatele Ldvn dosahuje v některých úsecích 80 dB (mezní hodnota pro silniční dopravu je 70 dB) (zdroj: CENIA).



Radonové riziko je v řešeném území nízké a přechodné (zdroj: Mapa radonového indexu, Česká geologická služba). Podle znění zákona č. 13/2002 Sb. je každý navrhovatel umístění stavby povinen zajistit stanovení tzv. radonového indexu pozemku a tento posudek předložit stavebnímu úřadu. Stavební úřad stanoví ve vymezených případech podmínky pro provedení preventivních opatření.



Významným problémem hygieny životního prostředí v řešeném území jsou staré ekologické zátěže. Vedle rozsáhlého areálu hutí Poldi Kladno se v řešeném území nalézá řada větších či menších brownfields, zejména v k. ú. Kladno a Dubí u Kladna.

61



Umístění stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, zejména v zastavitelných plochách výroby, bylo podmíněno realizací opatření pro omezení negativního dopadu na životní prostředí v rámci podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.



Zdůvodnění návrhu řešení odvodu a čištění odpadních vod je uvedeno v kapitole D Územní plán nenavrhuje nové plochy pro čistírny odpadních vod.



Současný systém odpadového hospodářství je vyhovující, územní plán nenavrhl jeho změny (viz kapitola D). Územní plán nevymezil nové plochy pro sběrné dvory ani skládky odpadů (TKO).



Pro snížení hlukové zátěže v zastavěném území byly stabilizovány a nově vymezeny pásy a plochy zeleně (ZO, ZV, ZS). Rovněž v plochách zastavitelných byly vymezeny plochy zeleně s protihlukovým účinkem.



Pro odstranění staré ekologické zátěže (zejména z ploch brownfield a hald) v území nebyly vymezeny plochy asanaci (v souladu s § 170 zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů), neboť jejich vymezení bude součástí podrobného řešení dotčených území regulačními plány nebo územními studiemi

I. 1. 8. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Zdrojem pro vymezení ÚSES nadregionální a regionální úrovně byly ZÚR Středočeského kraje, ÚSES lokální úrovně byl vymezen na základě Územně analytických podkladů pro s. ú. města Kladna (ÚAP Kladno). Jednotlivé skladebné části ÚSES byly analyzovány z hlediska požadovaných minimálních prostorových a funkčních parametrů ÚSES. Výsledky analýzy ukázaly, že tři prvky ÚSES, tak jak jsou vymezeny v ÚAP Kladno, svými prostorovými parametry neodpovídají žádoucímu charakteru prvku ÚSES dané úrovně. Z tohoto důvodu byl těmto prvkům charakter, příp. úroveň změněny, aniž by byla omezena jejich funkčnost. Jedná se o tyto skladebné části ÚSES: LK06 Biokoridor LK06 byl v ÚAP Kladno vymezen jako lokální biocentrum. Z hlediska prostorových a funkčních parametrů ÚSES však tímto prostorovým vymezením nemůže plnit funkci biocentra z důvodu naprosté absence pro biocentrum nezbytného vnitřního prostředí. Prostorové vymezení i funkční parametry tohoto prvku však odpovídají funkčnímu lokálnímu biokoridoru. Z tohoto důvodu bylo lokální biocentrum změněno na lokální biokoridor, aniž by byla omezena funkčnost lokální sítě ÚSES. LC10 Biocentrum LC10 bylo v ÚAP Kladno vymezeno jako biocentrum regionální úrovně. Toto vymezení je v rozporu se ZÚR Středočeského kraje, kde dané biocentrum není součástí sítě

62


regionálního ÚSES. Navíc vzhledem k jeho aktuálním prostorovým parametrům (rozloha 0,2 ha) nelze tento prvek považovat za vhodný pro funkci regionálního biocentra s požadovanou minimální rozlohou 30 ha. Z tohoto důvodu byla stávající plocha skladebné části ÚSES změněna na lokální biocentrum a v jižní části bylo navrženo jeho doplnění na požadovanou rozlohu lokálního biocentra (3 ha). Tato změna neohrozila funkčnost sítě ÚSES vzhledem k poloze biocentra ve složeném regionálním biokoridoru RK 1138. LC11 Biocentrum LC11 bylo v ÚAP Kladno vymezeno jako biocentrum regionální úrovně. Toto vymezení je v rozporu se ZÚR Středočeského kraje, kde dané biocentrum není součástí sítě regionálního ÚSES. Navíc vzhledem k jeho prostorovým parametrům (rozloha 3,06 ha) neplní tento prvek funkci biocentra regionální úrovně, avšak plní funkci biocentra lokální úrovně. Z tohoto důvodu bylo regionální biocentrum změněno na lokální, aniž by byla omezena funkčnost sítě ÚSES vzhledem ke složenému charakteru regionálního biokoridoru RK 1138.

I. 1. 9. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ (odůvodnění kapitoly F.1 návrhu územního plánu) Statutární město Kladno se vyznačuje značnou rozmanitostí charakteru jednotlivých částí města, jež se rozhodující měrou podílí na geniu loci města. Rozmanitost a osobitost charakteru městských částí je dána synergickým působením krajinného rázu a různých urbanistických typů zástavby od domkové uliční zástavby bývalých dělnických kolonií, přes předválečnou vilovou zástavbu, vesnickou zástavbu okrajových částí, smíšenou kompaktní zástavbu centra města až po sídlištní vysokopodlažní zástavbu z 60. a 70. let minulého století. Návrh ÚP Kladno proto obsahuje jednak nástroje upravující obecné podmínky využití území města, které mají kontextuální charakter (např. zásady ochrany krajinného rázu v zastavitelném i nezastavěném území města), tak i nástroje detailní úpravy podmínek využití formou specifických podmínek využití jednotlivých ploch. Základním nástrojem stanovení podmínek využití je systém ploch s rozdílným způsobem využití, který stanovuje: Hlavní využití: určuje převažující účel využití Přípustné využití: určuje účely, ke kterým může být příslušná plocha využita bez omezení Podmíněně přípustné využití: určuje účely, u kterých je třeba zvažovat případné dopady na funkci hlavní z hlediska hygienického, provozního či architektonického a podmínky, při jejichž splnění je využití plochy přípustné. Nepřípustné využití: určuje účely a činnosti, které nelze v daném území akceptovat. Další podmínky využití: dále obecně pro všechny plochy upřesňují způsob a možnosti využití daného území. Specifické podmínky využití: dále konkrétně pro jednotlivé plochy změn upřesňují způsob, limity a možnosti využití daného území. Omezení změn v užívání staveb:

63


-

stavby, jejichž současné využití odpovídá z hlediska stanoveného využití území, v němž jsou umístěny, kategorii „nepřípustné využití“, musí při jakýchkoliv požadovaných úpravách změnit využití tak, aby odpovídalo kategorii „přípustné využití“ nebo „podmíněně přípustné využití“,

-

stavby, jejichž současné využití odpovídá z hlediska stanoveného využití území, v němž jsou umístěny, kategorii „podmíněně přípustné využití“, mohou využití zachovat nebo změnit tak, aby odpovídalo kategorii „přípustné využití“,

-

stavby, jejichž současné využití odpovídá z hlediska stanoveného využití území, v němž jsou umístěny, kategorii „přípustné využití“, mohou změnit využití tak, aby odpovídalo kategorii „podmíněně přípustné využití“

Časové hledisko je zohledněno v návrhu ÚP Kladno: a) rozlišením všech ploch s rozdílným využitím na plochy:  

STABILIZOVANÉ, tj. bez větších plánovaných zásahů, s prvky funkční regulace, které jsou převážně shodné se současným stavem; PLOCHY ZMĚN, tj. plochy navržených změn využití s určenou funkční regulací. Plochy změn uvnitř zastavěného území jsou plochy přestavby, plochy změn vně zastavěného území jsou zastavitelné plochy a plochy nezastavěného území (zeleň, plochy zemědělské a přírodní).

Stavby v zastavitelných plochách mohou být v jednotlivých případech nepřípustné, jestliže odporují charakteru předmětné lokality svojí kapacitou, polohou nebo účelem nebo mohou být zdrojem narušení pohody a kvality prostředí. b) stanovením pořadí změn v území – etapizace: 

Návrh ÚP Kladno stanovuje pořadí změn využití území odlišně pro plochy změn, které jsou součástí transformačních území a odlišně pro ostatní plochy změn.

c) vymezením transformačních území města:  

V nichž jsou změny přípustné teprve po vydání regulačních plánů RP 1 – 3, které podrobně stanoví podmínky využití území, nebo V nichž podmínky využití území podrobně prověří územní studie ÚS 1 – 7

Návrh ÚP KLadno zároveň obsahuje zadání regulačních plánů RP 1 – 3, včetně termínů pro jejich vydání a hlavní úkoly pro řešení územních studií ÚS 1 – 6 pro území, v nichž, podmínky využití budou prověřeny územní studií, včetně stanovení podmínek pro jejich pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. Území vymezená pro podrobné řešení regulačními plány a územními studiemi jsou zakreslena ve výkresech č. 1, 2 a 9.

64


I. 1. 10. STANOVENÍ PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU (odůvodnění kapitoly F.2 návrhu územního plánu) Podmínky prostorového uspořádání území jsou graficky znázorněny ve výkrese č. 3: „Hlavní výkres: urbanistická koncepce – prostorové uspořádání území“. Důvodem tohoto řešení je snaha o přehlednost grafického vyjádření podmínek prostorového uspořádání vyplývajícího ze schváleného zadání ÚP Kladno. Územní plán nestanovuje podmínky prostorového uspořádání na plochách , jejichž využití je podmíněno zpracováním a vydáním regulačního plánu nebo na vybraných plochách veřejné infrastruktury a výroby. Toto řešení zohledňuje přenesení řešení prostorové regulace na regulační plány nebo přímo na stavební úřady, kterým je doporučeno úzce spolupracovat při rozhodování o změnách v území s úřadem územního plánování a architektury Magistrátu Statutárního města Kladna. Podmínky prostorového uspořádání se stanovují následujícími nástroji: 

členěním území města do kategorií z hlediska charakteru a struktury zástavby, krajinného rázu a dochovaných urbanistických a architektonických hodnot do kategorií s rozdílnou prostorovou regulací dle výkresu č. 3: „Hlavní výkres: urbanistická koncepce – prostorové uspořádání území“; Zdůvodnění: Členění města do shodných typů území dle charakteru a struktury zástavby vyplývá ze schváleného zadání ÚP Kladno („definovat urbánní zóny města“) a z potřeby zajistit ochranu hodnot v území. Tento způsob vymezení bude nutit stavební úřad rozhodovat o změnách v území v kontextu s okolní stávající zástavbou, která je definována atributy kvality obytného a životního prostředí, architektonického výrazu a urbanistických hodnot.



minimálním koeficientem zeleně na rostlém terénu, stanovujícím minimální podíl části pozemku, jež bude využita pro zeleň; Zdůvodnění: Vymezení koeficientu zeleně je nezbytným regulačním nástrojem pro minimalizaci negativních dopadů umísťování nových staveb. Na základě definice stavby dle stavebního zákona je tento koeficient inverzní k někde používanému koeficientu zastavěné plochy, a tak pozbývá na významu použití obou těchto koeficient společně. Z důvodu ochrany sídelní zeleně k zajištění retenční schopnosti území, ochrany životního prostředí a ochrany hodnot v území byl zvolen koeficient zeleně, a to v nezbytném minimálním rozsahu dle charakteru území a požadavkům na jeho budoucí využití bez vazby na funkci nebo její význam. Koeficient zeleně je vztažen na celou regulovanou plochu a především na jednotlivé dosud nezastavěné pozemky.



podlažností jako maximálně přípustný počet nadzemních podlaží pro novostavby, přístavby a nástavby; Zdůvodnění:

65


Územní plán stanovuje rozsah podlažnosti pro jednotlivé plochy členěné dle charakteru a struktury zástavby na základě potřeby chránit obraz města před výstavbou nevhodných dominant, které by narušily (krajinný) ráz města. Maximální podlažnost v územním plánu je stanovena na 8 podlaží (průměrná podlažnost vysokopodlažních staveb v Kladně), neboť územní plán nechce rozhodovat o umísťování výrazných dominant města, které by měly vzniknout v lokalitách podmíněných vydáním regulačního plánu nebo na základě změny územního plánu při existenci skutečného celospolečensky přijatelnému záměru. Existenci staveb o podlažnosti 9 a více územní plán respektuje, ale nepřipouští její zvyšování prostřednictvím nástaveb s výjimkou dostaveb ustupujících podlažích ke stávajícím objektům na střechách domů (nejčastěji ke strojovnám výtahů). Z tohoto důvodu územní plán nevymezuje konkrétní lokality s vysokopodlažními domy nad 8 podlaží a zahrnuje je do stanovených lokalit. 

pro stavby na plochách RZ – REKREACE – ZAHRÁDKOVÉ OSADY se stanovuje maximální podlažnost jako pro plochy A.1. Zdůvodnění: Plochy rekreace nebyly zahrnuty ve výkrese č. 3 do regulovaných ploch, ale jejich využití umožňuje umísťovat stavby, které je nezbytné regulovat alespoň maximálním počtem podlaží. Jedno nadzemní podlaží plus podkroví odpovídá požadavkům na ochranu krajinného rázu předmětných lokalit.



pro stavby VÝROBY A SKLADOVÁNÍ a OBČANSKÉHO VYBAVENÍ se stanovuje maximální výšková hladina staveb v plochách C.1 do 10,5 m a v plochách C.2 do 16,5 m. Zdůvodnění: U staveb pro výrobu, sklady a veřejnou infrastrukturu nelze s výhodou použít regulativ v podobě podlažnosti neb se jedná často o stavby halové, jednopodlažní nebo stavby vícepodlažní s výrazně větší konstrukční výškou než stavby pro bydlení. Z tohoto důvodu územní plán vymezuje pro tyto druhy staveb konkrétní maximální výškovou hladinu odpovídající stavbám pro bydlení při dané podlažnosti a běžné konstrukční výšce se sedlovou střechou.

66


Tab. Kategorizace ploch dle plošného a prostorového uspořádání v území INDEX

A.1

KATEGORIE CHARAKTERU A STRUKTURY ZÁSTAVBY

ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ S OCHRANOU URBANISTICKÝCH A ARCHITEKTONICKÝCH HODNOT

MINIMÁLNÍ KOEFICIENT ZELENĚ

MAXIMÁLNÍ POČET NADZEMNÍCH PODLAŽÍ

0,1

1 NADZEMNÍ PODLAŽÍ + PODKROVÍ

Zdůvodnění vymezení ploch A.1: Vymezené regulované plochy jsou nejcennějšími urbanistickými celky (urbánními zónami) na území města Kladna, které z hlediska regulace vyžadují nejvyšší stupeň ochrany. Jedná se o lokality Poldi Siedlung, náves ve Starém Rozdělově – nám. Jana Opletala, Bresson, Kübeck, kolonie dolu Ronna, lokalita mezi ulicemi Arbesova, Heleny Malířové, Čechova, Korea. U těchto lokalit je doporučeno stavebním úřadům při jakékoliv změně stavby nebo nové stavbě požadovat vyjádření úřadu architektury a územního plánování Magistrátu Statutárního města Kladna. Cílem navržených opatření je konzervace těchto zón před nenávratnými stavebními zásahy nerespektující charakter a strukturu zástavby založenou na původních historických objektech osídlení. V těchto lokalitách (zónách) je zásadním předpokladem pro úspěšnou ochranu hodnot sledovat maximální podlažnost zástavby a s tím i spojenou výškovou hladinu zohledňující úroveň hřebenů střech. Dalším nástrojem ochrany je explicitně vyjádřen požadavek na zpracování architektonické části stavebních projektů autorizovaným architektem, který z hlediska ochrany veřejných zájmů musí respektovat civilizační a přírodní hodnoty předmětných ploch. Naproti tomu nelze vyžadovat přísně koeficient zeleně, který se ve většině zástavby pohybuje mezi 0,1-0,5, a z tohoto důvodu nelze stanovit koeficient vyšší, než který je běžný u obytné zástavby. A.2

NÍZKOPODLAŽNÍ KOMPAKTNÍ ZÁSTAVBA MĚSTSKÉHO TYPU – RODINNÉ DOMY

0,2

2 NADZEMNÍ PODLAŽÍ + PODKROVÍ

NÍZKOPODLAŽNÍ KOMPAKTNÍ ZÁSTAVBA MĚSTSKÉHO TYPU – BYTOVÉ DOMY

≤3

Zdůvodnění vymezení ploch A.2: Vymezené regulované plochy jsou cennými urbanistickými celky (urbánními zónami) na území města Kladna, které z hlediska regulace vyžadují vysoký stupeň ochrany. Jedná se například o lokality Habešovna, Starý Rozdělov – jižně od ul. Štefánikova, centrální pás Motyčín – Hnidousy, Thienfield, Motyčín – Vyšehrad. U těchto lokalit je doporučeno stavebním úřadům při umísťování nové stavby požadovat vyjádření úřadu architektury a územního plánování Magistrátu Statutárního města Kladna. Cílem navržených opatření je vysoká ochrana těchto zón před stavebními zásahy nerespektující charakter a strukturu zástavby založenou na stávajících objektech osídlení s vysokou urbanistickou hodnotou a s výskytem architektonicky cenných staveb. Pro bytové domy je maximální počet nadzemních podlaží specifikován odlišně od rodinných domů z důvodu přípustnosti rovných střech.

67


B.1

KOMPAKTNÍ ZÁSTAVBA MĚSTSKÉHO TYPU

0,1

≤4

Zdůvodnění vymezení ploch B.1: Regulované území tvořeno převážně uzavřenými bloky bytových domů a souvislou uliční frontou zachovávající ráz centrálních prostor města s definovanou výškovou hladinou, kterou nelze porušit a je třeba ji chránit před nevhodnými úpravami formou novostaveb, nástaveb a přístaveb. B.2

MĚSTSKÁ OBYTNÁ ZÁSTAVBA STŘEDNĚPODLAŽNÍ

0,5

≤5

Zdůvodnění vymezení ploch B.2: Regulované území tvořeno převážně otevřenými nebo částečně uzavřenými bloky bytových domů s převážně souvislou uliční frontou charakteristické především pro panelovou výstavbu, kde je třeba nezbytně chránit veřejné prostory vč. sídelní zeleně a pouze ve výjimečných případech umožňovat novou zástavbu v prolukách. B.3

BYTOVÁ ZÁSTAVBA VYSOKOPODLAŽNÍ

0,5

≤8

Zdůvodnění vymezení ploch B.3: Regulované území tvořeno převážně otevřenými bloky, monobloky nebo bodovými stavbami výškových bytových domů, kde výška stávajících objektů přesahuje i hladinu 8 podlaží. C.1

ROZVOLNĚNÁ ZÁSTAVBA MĚSTSKÉHO TYPU NÍZKOPODLAŽNÍ

0,65

≤3

Zdůvodnění vymezení ploch C.1: Regulované území tvořeno převážně samostatnými rodinnými domy výjimečně bytovými domy (viladomy) popř. polyfunkčními stavbami doplňující obytnou funkci nebo samostatné výrobní a logistické areály, které nemusí tvořit souvislou uliční frontu (VNĚJŠÍ MĚSTO). Jedná se o charakteristické suburbanizační lokality na okraji města, které by měly zajišťovat dostatečnou retenci dešťových vod v území a nevytvářet negativní výškové přechody mezi zastavěným územím a volnou krajinou. C.2

ROZVOLNĚNÁ ZÁSTAVBA MĚSTSKÉHO TYPU STŘEDNĚPODLAŽNÍ

0,55

≤5

Zdůvodnění vymezení ploch C.2: Regulované smíšené obytné území tvořeno převážně bytovými domy popř. polyfunkčními stavbami, které nemusí tvořit souvislou uliční frontu, vytvářející nové obytné prostředí (TRANSFORMAČNÍ ÚZEMÍ) umožňující vyšší hladinu zástavby.

Schválené zadání ÚP Kladno uložilo mj. navrhnout zásady ochrany krajinného rázu a dochovaných urbanistických a architektonických hodnot území města. Podobně stanovilo i úkol chránit přírodní hodnoty prostředí města, zeleň koncipovat jako propojený systém, zlepšit dostupnost Přírodního parku Džbán a ostatních přírodních enkláv pro obyvatele a zvýšit retenční schopnost území města. Ochrana krajinného rázu a dochovaných urbanistických hodnot se zajišťuje: a) obecně platnými zásadami využití ploch (bez ohledu na jejich funkci), tj: 

V navržených zastavitelných plochách a plochách přestavby, navržených návrhem ÚP bude respektován kontext s charakterem okolních ploch zastavěného území města.

68


  

Bude respektováno dané měřítko zástavby, její výšková hladina, základní členění hmoty stavebních objektů. Bude respektován dochovaný městský charakter zástavby, a to i v lokalitách mimo území centra města, a dochovaný charakter osídlení v okrajových částech města. Hmota a umístění stavebních objektů zachovají charakteristické hodnoty krajinného rázu a celkové měřítko krajiny.

b) stanovením konkrétních podmínek využití jednotlivých funkčních typů ploch s rozdílným způsobem využití, tj. stanovením hlavního, přípustného, podmíněně přípustného a nepřípustného využití c) vymezením zón regulace prostorového uspořádání ploch stabilizovaných i ploch změn (viz výše) d) stanovením specifických podmínek využití u vybraných jednotlivých ploch Pro ochranu krajinného rázu jsou návrhem ÚP Kladno stanoveny následující konkrétní podmínky: 1. Nová zástavba ploch přestavby, zastavitelných a stabilizovaných ploch bude povolována tak, aby byla v souladu s osobitým charakterem jednotlivých částí města, do nichž je umisťována 2. Dochovaná urbanistická struktura, měřítko, základní hmotové členění zástavby jsou hodnotami, které návrh nové zástavby bude respektovat. Při umísťování novostaveb a povolování přestaveb stávajících objektů nepřekročí jejich výška hladinu zástavby na sousedních plochách. V jednotlivých případech se připouští umístění nových urbanistických dominant na základě podrobného odůvodnění a posouzení jejich vlivu na krajinný ráz a komplexní kvalitu prostředí 3. Stávající veřejná prostranství města jsou územně chráněna. Přípustné je v nich povolovat stavby veřejné infrastruktury pro zlepšení funkčního využití městského parteru a jejich kultivaci (např. plochy zeleně, vodní plochy, městský mobiliář) 4. Při povolování nových stavebních objektů, přestaveb a rekonstrukcí budou zejména respektovány pro město typické a místně charakteristické urbanistické hodnoty: - domková zástavba, vymezená uličními profily a s charakteristickou střešní krajinou (např. Rozdělov jih, Ostrovec, Švermov, Motyčín – Korea, Dubí, Vrapice, Staré Kročehlavy) - vilová zástavba (např. Habešovna, Kladno centrum – východní část, Hnidousy) - soubory staveb industriálního dědictví (např. fragmenty bývalé Vojtěšské huti, huti Poldi, koridory bývalých železničních tratí a vleček) - sídlištní zástavba (např. Rozdělov, Sítná, Kročehlavy) 5. Při povolování úprav stávajících staveb ve stabilizovaných plochách a plochách přestavby budou respektovány podmínky prostorového uspořádání platné pro zónu, v níž se upravovaná stavba nebo novostavba nachází.

69


6. Ve správním území města neumisťovat větrné elektrárny a fotovoltaické panely na volné půdě Pro ochranu a realizaci koncepce zeleně územní plán Kladno: 

Vymezuje tři specifické funkční druhy ploch zeleně, tj:

zeleň na veřejných prostranstvích ZV, zeleň ochrannou a izolační OS a zeleň soukromou ZS a stanovuje podmínky jejich využití 

Vymezuje funkční typy ploch nezastavěného území města, tj: plochy lesní NL, plochy nezastavěného území – smíšené NS, plochy zemědělské NZ, plochy přírodní NP, plochy vodní a vodohospodářské W a stanovuje podmínky jejich využití



 

Územně chrání stávající plochy zeleně (např. sídlištní zeleň) ve stabilizovaných plochách bydlení, plochách smíšených, plochách občanské vybavenosti a plochách výroby a skladování a stanovuje podmínky, za nichž je výjimečně přípustná změna jejich využití Stanovuje koeficientem zeleně, tj. minimálním podílem ploch zeleně z celé výměry plochy zastoupení zeleně v zastavitelných plochách Určuje u vybraných ploch formou specifické podmínky využití nutnost zachovat vzrostlou hodnotnou zeleň Výše uvedený systém zeleně doplňuje zeleň v plochách s jinou dominantní funkcí, např. sídlištní zeleň na plochách bydlení v bytových domech, soukromá vyhrazená zeleň, např. v zahradách rodinných domů, nebo doprovodná či izolační zeleň na plochách dopravní infrastruktury, či na plochách výroby a skladování, zeleň na plochách občanského vybavení.

I. 1. 11. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÁ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT (odůvodnění kapitoly G návrhu územního plánu) Text index

stavba / zdůvodnění

k.ú.

WD 1

Z důvodu vymezení koridoru pro zdvojkolejnění a modernizaci železniční tratě č. 120, úseku Ruzyně – Kladno (Dubí) – (VPS D209 ZÚR StČ kraje)

Kročehlavy, Kladno, Dubí

WD 2

Z důvodu vymezení pro aglomerační okruh, přestavba silnice I/61 , úseky Unhošť (R6) – Hřebeč a Hřebeč – Buštěhrad ( VPS D052,53 ZÚR StČ kraje) – v rozsahu koridoru KDS 1.

Kročehlavy

70


WD 4

Z důvodu vymezení koridoru pro umístění silnice II/238, úsek Kladno (Poldi)- (VPS D131 ZÚR StČ kraje) – v rozsahu koridoru KDS 2.

Dubí, Kladno, Kročehlavy

WD 6

Z důvodu vymezení koridoru pro přeložku místní komunikace ul. Milady Horákové – sever, ve veřejném zájmu.

Kladno

WD 7

Z důvodu vymezení plochy pro přeložku místní komunikace ul. Milady Horákové – jih, ve veřejném zájmu.

Kladno

WD 12

Z důvodu vymezení plochy pro okružní křižovatku (ul. Průmyslová, Slánská, Na Šibenci, Vojtěcha Dundra), ve veřejném zájmu.

Kladno

WD 13

Z důvodu vymezení plochy pro obratiště městské hromadné autobusové dopravy, ve veřejném zájmu.

Motyčín

WD 14

Z důvodu vymezení plochy pro komunikaci v PZ Vojtěšská huť, navazující na páteřní komunikaci, ve veřejném zájmu.

Dubí

WD 15

Z důvodu vymezení pěšího přechodu přes železniční trať do ulice Klikorkova, ve veřejném zájmu. Řeší prostupnost území.

Kladno

WD 16

Z důvodu vymezení pěšího přechodu přes železniční trať do ulice Závišova, ve veřejném zájmu. Řeší prostupnost území.

Kladno

WD 17

Z důvodu vymezení pěšího přechodu přes železniční trať k lokalitě Na Rovinách, ve veřejném zájmu. Řeší prostupnost území.

Kladno

WD 18

Z důvodu vymezení přeložky silnice III/2385 v rozsahu ploch Z100 a Z111, ve veřejném zájmu.

Kočehlavy

WT 1

Z důvodu vymezení koridoru pro umístění vedení VN 22 kV trase Dříň – Dubí, ve veřejném zájmu.

Dubí

WT 14

Z důvodu vymezení omezení vyplývající z nezbytné rekonstrukce hlavních vodovodních řadů, ve veřejném zájmu.

Kladno, Dubí

WT 37

Z důvodu vymezení omezení vyplývající z nezbytné rekonstrukce nebo zdvojení páteřních kanalizačních stok, ve veřejném zájmu.

Kladno, Dubí, Vrapice

WT 42

Z důvodu vymezení omezení vyplývající z nezbytné rekonstrukce hlavních vodovodních řadů, ve veřejném zájmu.

Kladno

WT 128

Z důvodu vymezení koridoru pro umístění vedení ZVN (VPS E01 ZÚR StČ kraje) , ve veřejném zájmu.

Kročehlavy

WU 01

Z důvodu vymezení plochy pro založení interakčního prvku navržený (IP 04) , ve veřejném zájmu.

Motyčín

WU 02

Z důvodu vymezení plochy pro založení interakčního prvku navržený (IP 01) , ve veřejném zájmu.

Hnidousy

WU 03

Z důvodu vymezení plochy pro založení interakčního prvku – navržený (IP 02) , ve veřejném zájmu.

Vrapice

WU 04

Z důvodu vymezení plochy pro založení lokálního biocentra LC 10 – navržený, ve veřejném zájmu.

Rozdělov

WU 05

Z důvodu vymezení plochy pro založení regionálního biocentra RC 1472 - navržený, ve veřejném zájmu.

Kročehlavy

WU 06

Z důvodu vymezení plochy pro založení regionálního biokoridoru RK 1138 – navržený – dílčí část, ve veřejném zájmu.

Kročehlavy

71


WU 07

Z důvodu vymezení plochy pro založení regionálního biokoridoru RK 1134 – navržený, ve veřejném zájmu.

Hnidousy

WR 01

Z důvodu vymezení vodní plochy Podprůhon I., ve veřejném zájmu. K zajištění opatření pro snižování ohrožení povodněmi a ke zvýšení retenční schopnosti území.

Kladno

WR 02

Z důvodu vymezení vodní plochy Podprůhon II. , ve veřejném zájmu. K zajištění opatření pro snižování ohrožení povodněmi a ke zvýšení retenční schopnosti území.

Kladno

WR 03

Z důvodu vymezení plochy pro revitalizaci Dřetovického potoku, ve veřejném zájmu. K zajištění opatření pro snižování ohrožení povodněmi a ke zvýšení retenční schopnosti území.

Vrapice, Dubí

Územní plán Kladno nevymezuje plochy asanace, protože dosud není dokončena analýza ekologických rizik pro celé území města. Výsledky této analýzy rizik budou rozhodujícím podkladem pro vymezení ploch asanace v regulačních plánech RP 1 – 3 a územních studiích ÚS 1 – 6, které podrobně stanoví či prověří podmínky využití přestavbových území města. Nutnost asanace částí přestavbových území je nicméně zohledněna ve stanovení pořadí změn v těchto územích (etapizace). Probíhající dlouhodobá asanace haldy Poldi je reflektována vymezením územní rezervy R 24. Na základě výsledků dokončené první etapy analýzy rizik byl upraven návrh funkčního využití území průmyslové zóny Kladno – východ.

I. 1. 12. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÁ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO (odůvodnění kapitoly H návrhu územního plánu) Územní vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, je zakresleno ve výkresu č. 8: „Výkres veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a ploch pro asanaci“. Výkres je vydán v měřítku 1:5000 pro celé správní území města. Předkupní právo je stanoveno pouze ve prospěch města Kladna, neboť nevyplynula potřeba stanovovat předkupní právo pro jiné subjekty. Město Kladno chce obecně tímto nástrojem docílit ve veřejném zájmu lepší dopravní dostupnost území, jeho prostupnost a zvýšit úroveň veřejné infrastruktury. index

Stavba / zdůvodnění

k.ú.

PO 6

Z důvodu rozšíření hlavního hřbitova Na Cimbálu, ve veřejném zájmu.

Kladno

PP 3

Z důvodu vymezení plochy místní komunikace v zástavbě, ve veřejném zájmu.

Motyčín

PP 4


Motyčín

PP 5


Motyčín

72


index

Stavba / zdůvodnění

k.ú.

PP 6

Z důvodu vymezení plochy místních zklidněných komunikací v zástavbě lokality Arménská, ve veřejném zájmu.

Kročehlavy

PP 7

Z důvodu vymezení plochy veřejného prostranství zrušeného úseku silnice v ulici Milady Horákové (jih), ve veřejném zájmu.

Kročehlavy

PP 8

Z důvodu vymezení plochy veřejného prostranství zrušeného úseku silnice v ulici Milady Horákové (sever), ve veřejném zájmu.

Kročehlavy

PP 13

Z důvodu vymezení plochy veřejného prostranství v lokalitě V Březinách, ve veřejném zájmu.

Motyčín

PP 16

Z důvodu vymezení plochy veřejného prostranství místních komunikací pod Haldou, ve veřejném zájmu.

Kladno

PP 17

Z důvodu vymezení plochy veřejného prostranství při ul. Petra Bezruče, ve veřejném zájmu.

Kladno

PP 18

Z důvodu vymezení plochy rozšíření místní komunikace v lokalitě Bresson, ve veřejném zájmu.

Kladno

PP 19

Z důvodu vymezení plochy veřejného prostranství při ul. Smečenská

Kladno, Rozdělov

PP 20

Z důvodu vymezení plochy veřejného prostranství, umožňující prostupnost lokality Ořechovka, ve veřejném zájmu.

Kladno

PP 21

Z důvodu vymezení plochy místní komunikace k ploše Z 22 ve veřejném zájmu.

Motyčín

PP 22


Motyčín

PP 23


Motyčín

PP 25

Z důvodu vymezení plochy místní komunikace v trase bývalé KND ve veřejném zájmu.

Kladno

PP 27

Z důvodu vymezení plochy místní komunikace kolem hřbitova ve Vrapicích, ve veřejném zájmu.

Vrapice

PP 28

Z důvodu vymezení pěšího propojení mezi ulicí Pod Strání a Bukovkou, ve veřejném zájmu.

Kladno

PP 29

Z důvodu vymezení pěšího propojení do ulice 5. května, ve veřejném zájmu.

Kladno

PP 30

Z důvodu vymezení pěšího propojení z ulice Kačické do lesa, ve veřejném zájmu.

Rozdělov

I. 1. 13. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV (odůvodnění kapitoly J návrhu územního plánu) Na základě vyhodnocení současného stavu území a pro potřeby dalšího případného územního rozvoje byly vymezeny plochy územních rezerv R6, R7, R8, R9, R16, R23, R24, R25,

73


R26, R27 a R28, které mají za cíl chránit území před změnami do doby, než se prověří její budoucí využití. Změna územní rezervy na požadovanou funkci je možné pouze změnou územního plánu.

I. 1. 14. STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ Výchozí podmínky postupné zástavby územním plánem vymezených zastavitelných ploch a ploch přestavby jsou na území města velmi rozmanité. Územní plán v zásadě rozlišuje z hlediska stanovení pořadí změn v území ploch přestavby a zastavitelných plochách ve vymezených transformačních územích a plochy mimo ně, v ostatních lokalitách města. Na plochách přestavby a zastavitelných plochách v transformačních územích města se stanovuje pořadí změn v území ve vazbě na nutnost asanace části ploch a ve vazbě na zpracování podrobnějšího řešení regulačními plány RP 1 – 3 a územními studiemi ÚS 1 – ÚS 6 takto: Etapa pořadí

Dotčené území

Obsah etapy

1

Plochy změn využití území: Poldi, Halda, Vojtěšská huť, Rozdělov

Podrobné průzkumy ekologických zátěží území

2

Poldi, Halda, Vojtěšská huť, Zpracování územních studií k prověření změn využití Podprůhon – Ořechovka, Sparta transformačních území nebo regulačních plánů Kladno, Bresson, Švermov, stanovujících podmínky využití ploch Kladno – hlavní nádraží

3

Plochy přestavby

Demolice a příprava území

4

Plochy přestavby, zastavitelné plochy

Výstavba a rekonstrukce veřejné infrastruktury

5

Plochy přestavby a zastavitelné plochy

Postupná zástavba

6

Plochy zeleně, veřejná prostranství

Revitalizace a výsadba zeleně, zařízení a vybavenost veřejných prostranství

V ostatních plochách přestavby a zastavitelných plochách, kde je nezbytnost asanačních zásahů nepravděpodobná a příprava území pro výstavbu jednodušší, se stanovuje pořadí změn v území v zásadě takto: Etapa pořadí

Dotčené území

Obsah etapy

1

Plochy přestavby

Demolice a příprava území

2

Plochy přestavby, zastavitelné plochy

Výstavba a rekonstrukce veřejné infrastruktury

3

Plochy přestavby a zastavitelné

Postupná zástavba

74


plochy 4

Plochy zeleně, veřejná prostranství

Revitalizace a výsadba zeleně, zařízení a vybavenost veřejných prostranství

I. 1. 15. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU Složitost výchozích podmínek nového využití nejrozsáhlejších transformačních území města i jejich převážně komplikované urbanistické vazby na centrum města i okolní plochy vyžaduje stanovit jejich urbanistické řešení a podmínky využití území podrobnou územně plánovací dokumentací, tj. regulačními plány. Návrh ÚP Kladno stanovuje zpracovat následující regulační plány: OZNAČENÍ PLOCHY

ORIENTAČNÍ VYMEZENÍ (viz. Výkres základního členění území)

RP 1 Kladno - centrum

RP 2 Kladno – Vojtěšská huť RP 3 Kladno Ořechovka Podprůhon

LHŮTA PRO VYDÁNÍ

Historické jádro města kolem nám. Starosty Pavla a pěší zóny ul. T.G. Masaryka v rozsahu Územního plánu zóny Kladnocentrum, západní část území bývalé huti Vojtěšská huť.

31.12.2018

Bývalá Vojtěšská huť, kromě západní části, řešené regulačním plánem RP 1.

31.12.2018

Území mezi železniční tratí č. 093 a ulicí Čs. Armády, kromě jihozápadní části území, která bude řešena územní studií ÚS 6.

30.6.2018

Územní rozsah ploch RP 1 – RP 3 je vymezen v zadáních RP, ve výkresech č. 1: „Výkres základního členění území“ a č. 2: „Hlavní výkres: urbanistická koncepce – využití území“. Regulační plány mj. závazně určí následující regulativy: -

stavební čáry, uliční čáry maximální a minimální výška zástavby jednotlivých stavebních pozemků s možným určením lokálních výškových dominant základní hmotové řešení budov, objemy a tvary střech případně výšky říms a atik (definovat přípustnost výjimek ze základní regulace, nebo regulovat pouze bloky, které zpracovatel na základě doplňujících průzkumů určí).

Regulační plány nahradí územní rozhodnutí v přesně definovaných plochách: - o umístění stavby s výjimkou staveb, které podléhají posuzování vlivu na životní prostředí dle příslušných zákonů. - o změně využití pozemků

75


V souladu s ust. Přílohy 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů je zadání každého z regulačních plánů součástí dokumentace ÚP Kladno.

I. 1. 16. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE V transformačních územích města, v nichž není nezbytné závazně stanovit podmínky využití ploch regulačními plány, budou podmínky využití ploch podrobně prověřeny územními studiemi. Návrh ÚP Kladno stanovuje zpracovat následující územní studie:

OZNAČENÍ PLOCHY

ORIENTAČNÍ VYMEZENÍ (viz Výkres základního členění území)

ORIENTAČNÍ VÝMĚRA [ha]

ÚS 1

Průmyslová zóna Poldi - sever

148,74

Halda při ul. Slánská.

30,23

Území západně od ul. Na kopci (od býv. dolu Kübeck) k Malé rovině.

70,41

Rozvojové území mezi Haldou a Podprůhohem kolem lokality Tuchoraz.

23,48

Transformační území v areálu a okolí hlavního nádraží Kladno.

38,07

Lokalita mezi železniční tratí a ul. Na Stráni (bývalý areál Sparta Kladno).

11,24

Kladno - východ ÚS 2 Halda ÚS 3 Na rovině ÚS 4 Bukovka ÚS 5 Hlavní nádraží ÚS 6 Nádraží Kladno - město

Územní rozsah ploch ÚS 1 – ÚS 6 je vymezen ve výkresech č. 1: „Výkres základního členění území“ a č. 2: „Hlavní výkres: urbanistická koncepce – využití území“. Územní studie podrobně stanoví: - vymezení stavebních pozemků - nezastavitelné části zastavitelných ploch - koeficient zastavění pozemků nebo (a) koeficient zeleně - výškovou hladinu, odstupy objektů - vymezení prostorů pro občanské vybavení a návaznost na veřejná prostranství - způsob napojení na dopravní infrastrukturu a prostupnost území - postup výstavby Lhůta pro vložení dat o studiích ÚS 1 – ÚS 6 se stanovuje do 31.12.2017, nestanoví-li zadání jednotlivých územních studií jinak.

76


Územní studie budou projednány minimálně s dotčenými orgány ochrany přírody a krajiny, ochrany životního prostředí a územního plánování.

I. 1. 17. VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT (odůvodnění kapitoly N návrhu územního plánu) Architektonicky nebo urbanisticky významné stavby, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace, jsou návrhem ÚP Kladno vymezeny podle: - exponovanosti polohy ve městě - podle funkce stavby, zejména s ohledem na společenský status (veřejné budovy) - podle předpokládané míry ovlivnění obrazu města. Jde o následující architektonicky nebo urbanisticky významné stavby: 

všechny stavby v území centra města (RP 1) a v transformačních územích podmíněných zpracováním územní studie (plochy ÚS 1-6);



v ostatních částech správního území města stavby na následujících plochách: - Bydlení – v bytových domech (BH), - Plochy smíšené obytné – městské (SM), - Občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV), - Občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM), - Občanské vybavení – hřbitovy (OH), - Občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS), - Zemědělská výroba (VZ), - Výroba a skladování – těžký průmysl a energetika (VT), - Výroba a skladování – lehký průmysl (VL), - Výroba a skladování – drobná řemeslná výroba (VD), - Plochy smíšené výrobní – specifické (VS), - Veřejná prostranství (PV).

77


I. 2. Vztah k rozboru udržitelného rozvoje území Návrh ÚP Kladno má vztah k rozboru udržitelného rozvoje území statutárního města Kladna, který je součástí územně analytických podkladů správního obvodu města Kladna a k rozboru udržitelného rozvoje kraje, který je součástí Zásad územního rozvoje Středočeského kraje. Na základě zjišťovacího řízení, provedeného Krajským úřadem Středočeského kraje bylo zpracováno posouzení vlivů návrhu ÚP Kladno na udržitelný rozvoj, které tvoří přílohu dokumentace. Předpokládané vlivy územního plánu Kladno na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území lze charakterizovat takto: I. 2. 1. Hospodářská základna Hospodářské podmínky Silné stránky

Slabé stránky

 Blízkost Prahy a její široká nabídka pracovních míst snižuje výkyvy a nerovnováhy pracovního trhu v Kladně a jeho zázemí.  Míra ekonomické aktivity obyvatel je nadprůměrná, zejména v Kladně (53,6 %, SLDB 2001).  Až 72 % ekonomicky aktivního obyvatelstva Kladna a 69 % v zázemí (SLDB 2001) pracovalo v terciární sféře jak díky blízkosti Prahy, tak i silnému terciéru v Kladně, což je daleko více proti průměru srovnatelných měst i ČR.  V sekundéru pracovalo podprůměrných 28 % ekonomicky aktivních v Kladně a 33 % v zázemí v důsledku útlumu těžkého průmyslu, město oslabilo svůj obraz „černého Kladna“.  Průmyslová základna je přiměřeně diverzifikovaná (cca 30 podniků s 50 a více zaměstnanci v Kladně a 10 v zázemí).  Vznik průmyslové zóny Kladno-jih, přítomnost silných (zahraničních) firem ve městě i v zázemí, přítomnost rozvojových areálů v blízkém okolí (Praha-Ruzyně, Jeneč aj.).  Disponibilní rezervy ve starých průmyslových areálech (plochy, zavlečkování a kapacity médií).  Město má ve svých prioritách revitalizaci průmyslové zóny Vojtěšská huť.

 Relativně slabá ekonomická základna (cca 30 tis. pracovních míst v Kladně a 8 tis. v zázemí), zvláště Kladno slouží do značné míry jako obytný satelit Prahy; mimo Kladno vyjíždí třetina ekonomicky aktivních, z nich většina do Prahy, což klade mimořádné nároky na dopravu.  V Kladně i zázemí chybí zejména pracovní příležitosti pro vysokoškoláky.  Registrovaná nezaměstnanost v Kladně je nad průměrem ČR i kraje.  Pokles původního významu Poldi Kladno, zánik některých synergických výhod a knowhow hutních a strojírenských výrob (největší průmyslový podnik, Sochorová válcovna Třineckých železáren, má méně než 800 zaměstnanců).  Mimořádně velké rozlohy ploch typu brownfield – ekologické zátěže, špatné dopravní napojení, zájmy památkové ochrany, dosavadní dílčí a nekoncepční využívání ploch se složitými majetkoprávními vztahy vytvářejí nepříznivý image, který odrazuje strategické investory.  Nedostatek volných ploch pro průmysl a logistiku na zelené louce.

78


Příležitosti

Hrozby

 Velké rezervy v brownfield plochách, pokud se podaří vyřešit jejich slabé stránky.  Obnova vyspělé hutnické a strojírenské výroby v případě trvající konjunktury těchto oborů.  Využití blízkosti kapacit výzkumu a vývoje v Praze, podpora lokalizace technoparků a vzdělávacích zařízení pro vyspělé obory.  Realizace státních investic v dopravní infrastruktuře.  Rozvoj letiště Ruzyně, nové kolejové propojení s Prahou, silní průmysloví investoři a další nové lokalizační faktory v Kladně.  Čerpání strukturálních fondů EU, zejména na řešení brownfield ploch.

 Dlouhodobá recese a útlum energeticky a materiálově náročných odvětví, přesun některých montážních výrob dále na východ, růst nezaměstnanosti málo kvalifikovaných či znevýhodněných osob.  Další růst vyjížďky za prací, případně vystěhování vysoce kvalifikovaných a vzdělaných osob, které nenajdou uplatnění ve městě.  Stárnutí a nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v tradičních profesích.  Podlehnutí tlaku investorů do výroby a logistiky na zelené louce a neřešení brownfield ploch.

1) návrhem nových ploch pro výrobu a skladování v sousedství se stávajícími výrobními a logistickými plochami se vytvářejí předpoklady pro jejich intenzívnější využití. 2) Vymezení transformačních území, návrh jejich diferencovaného nového využití, návrh jejich nového dopravního připojení na dopravní skelet města a kapacitní dopravní koridory R 6 a R 7, i modernizovaný železniční koridor umožní vytvářet nové pracovní příležitosti a zlepší dopravní spojení s hlavním městem Prahou.

79


I. 2. 2. Dopravní infrastruktura a dopravní systém Dopravní infrastruktura Silné stránky

Slabé stránky

 Existence kapacitních tras R7 a R6 umožňujících rychlé spojení s hl. m. Prahou a přenášení tranzitní dopravy.  Dobrá dostupnost Kladna a obcí v koridorech R6 a R7 do hl. m. Prahy.  Fungující systém autobusové hromadné dopravy.  Dobré autobusové spojení Kladna a některých dalších měst a obcí s Prahou.  Dobrá dostupnost Letiště Praha-Ruzyně prostřednictvím R7 a R6.

 Velmi nízká úroveň železniční dopravy pro spojení Kladno – Praha.  Nevyhovující napojení Kladna na R6 znamenající v trase stávající I/61 zatížení obcí Malé a Velké Přítočno.  Přetížení silnice I/61 Kladno – Makotřasy (R7).  Neexistence MÚK Kamenné Žehrovice, důsledkem je zachování významné části zatížení na II/606 – průjezdy obcemi Kamenné Žehrovice, Doksy, Velká Dobrá.  Neexistence propojení (severního obchvatu města Buštěhrad) na R7 pro vazby Kladno– Slaný.  Neexistence kvalitní trasy II/101 pro alternativní spojení Kladno – Rudná (D5).  Neexistence rychlého dopravního spojení Kladno – Kralupy nad Vltavou.

Příležitosti

Hrozby

 Rychlodrážní spojení Kladna s Prahou a letištěm Ruzyně.  Vyšší využívání železniční osobní dopravy v souvislosti s realizací přestupních terminálů na rychlodráhu.  Vyloučení těžké nákladní dopravy v souvislosti s realizací tras aglomeračního okruhu (I/61 a II/101) ze zastavěných území sídel.  Zlepšení vazeb průmyslových zón na trasu I/7 (MÚK Stehelčeves).  Systémově řešit cyklotrasy v návaznosti na dojížďku obyvatel do zaměstnání.

 Oddalování přestavby železniční trati Kladno – Praha.  Oddalování výstavby tras aglomeračního okruhu (I/61, II/101), které jsou přivaděči Kladna a dalších obcí na trasy nadřazené sítě R6 a R7.  Rozvoj ekonomických aktivit v zóně Tuchlovice bez realizace nové MÚK na R6.

1) Realizací odlehčovací jihovýchodní trasy silnice I/61, páteřní komunikace průmyslové zóny Kladno – východ a zejména rekonstrukcí železničních tratí č. 120 a 093 a ostatních navržených dopravních staveb dojde ke snížení dopravní zátěže centra města.

80


2) Realizace integrovaných přestupních uzlů Sletiště, Kladno – centrum, Ostrovec a Dubí povede k efektivnějšímu fungování veřejné dopravy.

81


I. 2. 3. Technická infrastruktura Technická infrastruktura Silné stránky  Dostatek elektrické energie z Alpiq Generation pro Kladno do veřejné rozvodné sítě.  Kvalitní pokrytí území rozvodem plynu (95 % obcí v ORP Kladno plynofikováno).  Dostatečně silný kogenerační zdroj energie v Kladně – Alpiq Generation.  Převaha užívání ekologického zdroje centrálního zásobování teplem (Alpiq, zásobování plynem).  Diverzifikace v zásobování území města pitnou vodou ze vzdálených vodních zdrojů (Mělnická Vrutice, Klíčava, Želivka).  Dostatečné pokrytí území v oblasti zásobování elektrickou energií.  Kvalitní pokrytí celého území mobilními operátory.  Fungující systém jednotné kanalizace s odvodem odpadních vod na městskou ČOV Vrapice, Švermov.  Dostatečná kapacita ČOV Kladno v území v horizontu do roku 2015.

Příležitosti  Zaměření na energetické využívání biomasy, bioplynu pro rozvoj malého a středního podnikání.  Využívání termosolárních systémů s akumulací tepla, geotermální energie, biomasy pro stavby na bydlení a malé a střední podnikání.  Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie ze strany měst a obcí.  Snižování tepelných ztrát při obnově bytového fondu (zateplování obytných budov).  Podpora výstavby pasivních domů, tzn. při dosažení minimálních tepelných ztrát u nových budov.  Společná výroba tepla a elektřiny

Slabé stránky  Řešení odvodu dešťových vod při nárůstu zpevněných ploch v rámci nové výstavby.  Existence lokalit bez vybavení splaškovou kanalizací.

Hrozby  Zvýšení cen elektrické energie a zemního plynu ve vazbě na zhoršení životního prostředí v lokalitách individuální bytové zástavby

82


(kogenerace, teplárenství).  Využívání systémů rekuperace tepla (recyklace tepla z odpadního vzduchu a vody).  Opětovné využití úpravny vody umístěné pod vodním dílem Klíčava, které bylo dříve určeno jako náhradní zdroj pro kladenskou aglomeraci.  Zlepšování čistoty ovzduší prosazováním centrálního zásobování teplem.

1) navržené veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření technické infrastruktury zlepší zejména zásobování elektrickou energií a teplem současně zastavěného území města i nově navržených ploch přestavby a zastavitelných ploch.

83


I. 2. 4. Veřejná vybavenost Rekreace Silné stránky

Slabé stránky

 Atraktivní rekreační zázemí přírodě blízkých oblastí (zejména CHKO Křivoklátsko) a využití pro aktivní trávení volného času  Dobrý rekreační potenciál území vyplývající z hodnot krajinného rázu a historickým vývojem území (Lány)  Síť značených turistických tras (pěší, cyklotrasy) a kvalitní sportovní areály atraktivita krajiny v extenzívních oblastech a její využití pro rekreaci a aktivní trávení volného času

 Živelná přeměna staveb individuální rekreace na rodinné domy v nevyhovujícím urbanistickém prostředí bez napojení na infrastrukturu obcí  Absence zařízení pro zimní rekreaci

Příležitosti

Hrozby

 Vybudování možností pro další formy turistiky (turistika na koni)  Dotvoření turistické infrastruktury (parkoviště, odpočívadla, přístřešky, značení a dalšího mobiliáře)

 Možný nekontrolovaný nárůst chatové výstavby  Upadající význam chataření, chalupaření mezi mladší generací

1) návrh nových rozvojových ploch občanské vybavenosti odpovídá projekci demografického vývoje obyvatelstva města, umožňuje výstavbu nových zařízení na vhodně lokalizovaných plochách. 2) Návrh rozvojových ploch respektuje zájmy památkové péče, posiluje vhodné formy využití památkově chráněných objektů a uchovává dochované urbanistické hodnoty města. 3) Navrhují se nová veřejná prostranství, či se revitalizují návrhem změny využití území. U veřejných prostranství podél ulice Míru, na Sletišti, autobusové nádraží centrum – Vojtěšská huť - Maďarka a Poldi – Dubí se navrhuje víceúrovňové řešení polyfunkčního charakteru, vytvářející nové prostory městského centra.

84


I. 2. 5. Bydlení a bytový fond Bydlení Silné stránky

Slabé stránky

 Blízkost Prahy.  Nižší ceny a nájmy bytů v Kladně ve srovnání s Prahou.  Přijatelná obytná kvalita v Kladně s přístupem většiny obyvatel do lesních ploch pro denní rekreaci, kvalitní přírodní zázemí v jižní a západní části obvodu ORP.  V Kladně vysoký podíl bytů připojených na kanalizaci (94 %) a na centrální, resp. etážové zdroje tepla (89 %); nízký stupeň zalidnění bytů (2,53) podle SLDB 2001.  Dostatek sociálních bytů v majetku města Kladna přes vysokou míru privatizace bytového fondu, snaha místní samosprávy o revitalizaci sídlišť.  Velké rozvojové plochy pro středně a nízkopodlažní bydlení v Kladně (z větší části ale v horší pozici vzhledem k centru a k Praze – lokality u Švermova), rezervy v zázemí Kladna.

 Historicky vzniklá složitá struktura s relikty po těžbě a průmyslu, plochy tzv. brownfieldů v Kladně a jeho zázemí, kontakt části obytných ploch s rozsáhlými průmyslovými areály.  V Kladně mírně podprůměrné kvantitativní charakteristiky bytového fondu (2,46 obytné místnosti na byt; 41,8 m2 obytné plochy na byt podle SLDB 2001) proti srovnatelným městům.  Snížená kvalita obytného prostředí některých sídlišť Kladna – vysoké hustoty zalidnění, technické bariéry (neudržované plochy, garáže, teplovody apod.); poddimenzované plochy pro parkování, špatný stav městského mobiliáře a čistoty, zvýšená drobná kriminalita.  V Kladně velmi nízká intenzita výstavby bytů po roce 1990, výstavba rodinných domů se dlouhodobě odehrávala převážně v zázemí Kladna.  Existence potenciálně problémových starých dělnických kolonií či ubytoven, které jsou obklopeny devastovanými plochami, s nízkou kvalitou bytového fondu i prostředí.

85


Příležitosti  Kooperace města při výstavbě bytů s okolními obcemi, udržení vyvážené a stabilní demografické struktury.  Růst zájmu o bydlení v Kladně v případě prosperity města a nového spojení s letištěm a Prahou rychlodráhou.  V souvislosti se stárnutím populace možnost nabízet cenově přijatelné bydlení pro seniory v kvalitním prostředí a službami. 

Hrozby  Chátrání domů, zejména na sídlištích Kladna, nízká schopnost vlastníků bytů a domů zajišťovat jejich údržbu, nezájem obyvatel o regeneraci sídlišť.  Zhoršování obytné a sociální kvality některých handicapovaných (malých) sídel v zázemí.  Živelný rozvoj stávajících i nových lokalit individuálního bydlení v zázemí Kladna, zaostání jejich technického a občanského vybavení, konflikt s rekreačními funkcemi krajiny.

1) Vymezením dostatečně dimenzovaných ploch pro bydlení v široké druhové škále a jejich soustředěním většinou do větších souvislých ploch se vytvářejí předpoklady pro další rozvoj kvalitního bydlení a efektivní dopravní a technickou obsluhu nových obytných území. Omezuje se suburbanizace extravilánu městské aglomerace Kladno využitím ploch přestavby v transformačních územích

86


I. 2. 6. Geologie a horninové prostředí Geologie a horninové prostředí Silné stránky  Možnost využití odvalů po hornické a jiné činnosti, avšak za předpokladu dokonale připravených projektů a specifických (bezpečnostních) opatření.  Recyklace stavebních prvků.

Příležitosti  Tematicky zaměřené naučné stezky nebo muzea (skanzeny).

Slabé stránky  Riziko sesuvů v severní části území města.  Pohyby masívu v tzv. poklesové kotlině.  Nedostatek kvalitních velkoobjemových stavebních surovin (štěrkopísek, stavební kámen, popř. cihlářská surovina) bez perspektivy jejich nalezení a s nutností jejich dovozu.  Nedostatek zdrojů kvalitní pitné vody – nutná doprava vody z Mělnicka, území se bez ní neobejde ani v případě, že by byly využitelné podzemní vody po obnově.  Značné množství pozůstatků po hornické činnosti (důlní díla, odvaly, „speciální“ hornická výstavba).

Hrozby  Sesuvná území podél vodotečí, vyloučení jakýchkoliv stavebních aktivit, včetně zahrádkářských činností.  Zahoření uhelné hmoty v odvalech.

1) Návrh zastavitelných ploch a ploch přestavby respektuje sesuvná území a systémem regulace území zabraňuje vsakování srážkových vod ze zastavěných a zpevněných ploch do podloží sesuvných území. 2) Grafická část dokumentace obsahuje zákres poddolovaných území, ploch asanace, staré ekologické zátěže území a kontaminované plochy, stará důlní díla a plochy stavebních uzávěr kolem nich

87


I. 2. 7. Hydrologie Vodní režim Silné stránky  Podstatná část obyvatel je zásobována pitnou vodou ze dvou (alternativně tří) na sobě nezávislých zdrojů.

Slabé stránky  Území patří k nejsušším oblastem ČR.  Na území se vyskytují z hlediska velikosti povodí a průměrného průtoku pouze drobné toky.  Většina vodotečí na sledovaném území vykazuje malou vodnatost a určité mikrobiální znečištění.  Řada dalších drobných toků s plochou povodí 4-15 km2, délky od 2 do 5 km v sušším období zasahuje až do kategorie „občasných“ toků.  Značná část toků nemá vyjasněnou správu, což je jeden z důvodů zanedbané údržby.  Území je deficitní z hlediska zdrojů pro zásobování pitnou vodou.  Většina místních zdrojů povrchové vody vykazuje značné chemické i mikrobiální zatížení, vysoko překračující normu pro pitnou vodu.

Příležitosti

Hrozby

 Podpora opatření, která zvýší retenci vody v území. Sníží se tak riziko povodňových jevů a zlepší se vodní režim v území.  Zpracování podkladu pro vyhlášení záplavového území u dalších vodních toků protékajících v blízkosti urbanizovaných území.  Zpracovávat povodňový plán postupně pro všechny části města, ve kterých může teoreticky nastat povodňové nebezpečí. Zajistit organizační zabezpečení (ustavení povodňové komise).  Budovat vodohospodářská opatření s cílem zvýšit retenci vody v území a příznivě ovlivnit mikroklima oblasti.  Vyhodnotit vodní toky z hlediska jejich vodnosti, Qa minimálně 300 l.s-1, Q355 minimálně 50 l.s-1 a z hlediska kvality vody s cílem postavit doplňkový zdroj na pitnou

 Území je zranitelné zejména krátkodobými přívalovými dešti (bleskovými povodněmi).  Snížení povoleného odběru, zejména v suchém období (viz léta 2004-2006).

88


vodu.  Hydrogeologický průzkum zaměřit na získání nejméně 50-100 l.s-1.  Využívat rozdíl kapacity a odebírané vody z úpravny VD Klíčava (cca 40 l.s-1).

1) Návrh rozvojových ploch a ploch přestavby respektuje ochranná pásma vodních zdrojů, realizací navržených veřejně prospěšných staveb a opatření dojde ke zlepšení ochrany území před škodlivými účinky záplav, ke zlepšení regulace vodního režimu a k zvýšení retenční schopnosti řešeného území

89


I. 2. 8. Půda a půdní fond, klimatologie ZPF Silné stránky

Slabé stránky

Posuzované území je dobře provětrávané. Klima mírně teplé až teplé. Dlouhé vegetační období. Přítomnost kvalitních půd v ZPF. Prostorová soustředěnost kvalitních půd ve velkých plošných celcích, možnost efektivního využití mechanizace.  Půdy na spraších a hlubokých hlinitých substrátech mají dobrou schopnost akumulovat vláhu, jsou vláhově vyrovnanější během vegetačního období.  Blízkost velkých sídelních aglomerací představuje odbytiště zemědělských produktů bez velkých dopravních nákladů.

 Klima mírně suché až suché (nízké roční úhrny srážek).  Nerovnoměrné rozložení srážek během roku; srážky mají nárazový charakter, a tím nižší zachytitelnost půdním profilem, což ještě prohlubuje vláhový deficit (srážky odtečou převážně po povrchu).  Půdy na mělkých lehkých zvětralinách, vláhově závislé na pravidelnosti rozložení srážek, trpí vysycháním.  Vysoká zastavěnost kvalitních půd ZPF.

Příležitosti

Hrozby

    

 Zvyšování retence vody v krajině zřizováním malých vodních nádrží, polosuchých poldrů a obnovou mokřadů.  Případnou další výstavbu směrovat mimo ZPF a PUPFL, zejména do nevyužívaných, opuštěných či devastovaných areálů.  Důraz na efektivní využívání ploch zabíraných při výstavbě.  Další výstavbu podmínit vyřešením retence vody v místě staveb (zejména velkoplošných), retenční nádrže, „návesní rybníčky“ ve vilových čtvrtích apod.  Na půdách písčitých a výsušných zvážit zalesnění.  Posílit doprovodnou zeleň podél komunikací s jejím klimatotvorným a protierozním efektem.

 Podcenění významu zemědělských půd.  Nevratné zábory vysoce kvalitní zemědělské půdy, často na rovinách.  Pokles objemu srážek, zvýšení deficitu půdní vláhy.  Zvyšování nárazovosti srážek; nárůst erozní ohroženosti svažitých půd, resp. vysychavých půd na rovinách.  Nárůst výskytu chorob a škůdců „teplých oblastí“.  Snížení výnosové jistoty.  Sama přítomnost či další zvyšování rozsahu zastavěných a zpevněných ploch s odvodem srážkové vody namísto retence bude do budoucna zhoršovat mezoklima oblasti ve směru oteplování a dalšího vysoušení.  Rozmach organizovaného harvestoringu (polního pychu ve velkém); vazba na sociální pilíř.

90


PUPFL Silné stránky

Slabé stránky

 Lesy jsou soustředěny do rozsáhlých lesních komplexů.  Vyšší lesnatost  Lesy plní ve významném rozsahu mimoprodukční funkce, které jsou vyjádřeny zařazením do kategorie lesy zvláštního určení (48,5 %).  Z hlediska krátkodobé rekreace představuje silnou stránku skutečnost, že 2,4 % lesů jsou v kategorii lesy příměstské.  Příměstské lesy jsou systematicky vybavovány z hlediska potřeb každodenní rekreace (udržované cesty, dětská hřiště a odpočinkové lavičky).  Současná hustota lesních odvozních cest na území ORP Kladno je 18,1 m/ha, což se zhruba rovná modelové hustotě, odpovídající členitosti tohoto území – 18,7 m/ha.  Zcela převažují cesty se zpevněným povrchem umožňující celoroční provoz (kategorie 1L a 2L1) – celkem 92,1 %.

 Přirozené druhové skladbě odpovídá cca 89 % listnatých dřevin. V současné druhové skladbě tvoří listnaté dřeviny však pouze cca 41 %.  Z hlediska ekonomického pilíře lze považovat za slabou stránku skutečnost, že pouze z menší části se jedná o lesy hospodářské.  Z hlediska rekreačního využití lesů lze považovat za slabou stránku skutečnost, že relativně málo lesů je zařazeno do kategorie lesy zvláštního určení – jiný veřejný zájem (§8/2h). Lesy vytvářejí v území dva rozsáhlejší lesní komplexy, část území má proto nízkou lesnatost.

Příležitosti

Hrozby

 Uskuteční se postupná obměna druhové skladby dřevin ve prospěch listnatých dřevin. V cílové druhové skladbě dle platných Oblastních plánů rozvoje lesů činí pro jejich návrhové období podíl listnatých dřevin 52 %.

 Nebude se dařit postupně naplňovat cílovou skladbu dřevin. Lesy zůstanou ekologicky labilnější, a tím i celé území ORP bude méně ekologicky stabilní.

1) Návrh ÚP Kladno řeší konflikt záborů ZPF a PUPFL, především se záměry výstavby dopravní a technické infrastruktury, výstavby zón ekonomické aktivity na volných plochách a ploch pro bydlení v oblastech intenzívní urbanizace (podrobně viz kapitola N).

91


I. 2. 9. Zatížení životního prostředí Hygiena životního prostředí Silné stránky

Slabé stránky

 Nejsou překračovány imisní limity pro SO2, benzen, kadmium a nikl.  Z hlediska kvality ovzduší čistší oblast na jih a západ od komunikace R6.  Nízký počet aktivních skládek.  Poměrné dobrá a hustá infrastruktura odpadového zařízení, i díky zařízením v okolních ORP.  Centrální sklad a třídicí linka pro zpětně odebrané použité baterie a akumulátory.

 Překračování limitů pro NOx, PM10, přízemní ozon, benzo(a)pyren, arzen.  Přibližně 1/4 území ORP Kladno v OZKO, jedná se o jedno z nejvíce znečištěných území v ČR.  Kombinace mnoha různých zdrojů znečištění (dlouhodobá průmyslová výroba, lokální topeniště na tuhá paliva, odvaly a haldy po těžbě, intenzivní doprava).  Nedostatečný počet zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem (kompostárny, bioplynové stanice).  Spalování odpadů v lokálních topeništích.  Černé skládky, i většího rozsahu (např. v bývalých zemědělských areálech).  Zavážení lokalit po těžbě stavebním a demoličním odpadem, jehož původ je často mimo město Kladno.  Velké množství průmyslových odpadů po těžbě a hutnictví.

Příležitosti

Hrozby

 Podpora veřejné hromadné dopravy.  Požadování moderních technologií v průmyslové výrobě (BAT).  Podpora obnovitelných zdrojů energie včetně domácností, případně podpora obměny zastaralé technologie lokálních topenišť.  Účelová výsadba vegetace s cílem snížit množství polétavého prachu.  Podpora třídění a využívání biologicky rozložitelných odpadů.  Předcházení vzniku odpadů.  Zvýšení počtu komplexních center pro využívání odpadů.

 Rozvoj průmyslu při použití zastaralých technologií.  Intenzifikace dopravy a výstavba logistických center v polohách, ve kterých mohou negativně ovlivňovat standard obytné zástavby (stávající i výhledové).  Lokální topeniště na tuhá paliva s nedostatečnou technologií spalování.  Další nárůst vysokých koncentrací arsenu.  Spalování odpadů v lokálních topeništích a jeho vliv na kvalitu ovzduší.  Černé skládky.  Dovoz odpadů z jiných regionů, zejména hl. m. Prahy, které nemá dostatek vlastních kapacit např. pro stavební a demoliční odpady.

92


1) Návrh ÚP Kladno důsledně respektuje vyhodnocení zátěží životního prostředí města (hluk, emise, imise) a potenciálního ohrožení veřejného zdraví, zejména v centru města. Realizace veřejně prospěšných staveb dopravní infrastruktury podle územně plánovacích podkladů, pořízených městem (dopravní a hlukové studie, rozptylové studie, analýza rizik, atd..) povede k celkovému zlepšení situace

93


I. 2. 10. Ochrana přírody a krajiny Ochrana přírody a krajiny Silné stránky

Slabé stránky

 Vysoké procento lesních porostů v okolí Kladna (příměstské lesy) – 35%.  Podíl lesů zvláštního určení - 25% plochy lesa  Mnoho oblastí s režimy ochrany přírody a krajiny – významné krajinářsky a přírodovědně (CHKO 17 % + 16 % ostatní chráněná území).  Dobrá prostupnost krajiny na jih a západ od Kladna, atraktivita oblastí (např. CHKO Křivoklátsko, přírodní parky).  Existující vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES v doporučených parametrech.  Existence a dostupnost ploch využitelných pro rekreaci.

 Vysoká fragmentace krajiny dopravní infrastrukturou a zastavěnými plochami. V nezastavěném území chybí krajinná zeleň a v sídle je relativní nedostatek veřejné zeleně.  Síť ÚSES nespojitá, nenavazující prvky, ÚSES nedosahuje minimální parametrů pro funkčnost.  Neprovázanost ploch zeleně – nedostatek alejí, doprovodné zeleně podél cest.

Příležitosti

Hrozby

 Propojení a upřesnění sítě ÚSES.  Založení prvků ÚSES v parametrech doporučených metodikou.  Zpřístupnění atraktivních míst zejména pro pěší a cyklisty – možná výsadba alejí, doprovodné zeleně, nové krajinné prvky.  Zvýšení ekologické stability území, zejména zvětšením podílu ekologicky stabilních ploch – výsadba liniové a nelesní zeleně, při úpravách ÚPD vymezit plochy veřejné zeleně v sídlech.

 Zástavba, rozrůstání plochy sídel na úkor lesních ploch a zeleně.  Zahušťování dopravní sítě a nárůst kapacity přepravy (nové silniční a železniční koridory) – vznik migračních bariér a zvyšování fragmentace území.  Nová výstavba skladových a komerčních ploch bez dostatečného podílu vegetačních úprav zapojujících projekt do krajiny a okolí sídla.

1) Návrh zastavitelných ploch respektuje regulativy Přírodního parku Džbán, Přírodní památky Žraločí zuby, významné krajinné prvky, památné stromy a oblasti krajinného rázu. Upřesňuje územní systém ekologické stability a posiluje jeho funkce schopnost a vymezuje rozsáhlé nové plochy zeleně různého funkčního určení, neovlivňuje evropsky významnou lokalitu „Krnčí a Voleška“ a plochy soustavy Natura 2000 (podrobné vyhodnocení viz SEA)

94


J. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Využití zastavěného území města a potřeby vymezení zastavitelných ploch se řídí následujícími zásadami: 

Navržené plochy změn navazují na plochy se stejným nebo podobným funkčním využitím a doplňují je tak, aby vznikl komplexní ucelený útvar.



Posiluje se funkce centra města návrhem jeho rozvoje centra na polyfunkčních plochách v asanačním území Vojtěšská huť s přímou návazností ulicí Huťskou a prostorem autobusového nádraží na historické jádro Kladna.



Návrh ÚP zkvalitňuje dopravní obslužnost návrhem ucelené dopravní koncepce města – respektováním koridoru na železniční trati č. 120 a 093 pro umístění stavby zdvojkolejnění a modernizace trati, doplněním dalších stanic a provázáním s autobusovou dopravou, vymezením dalších ploch pro dopravu v klidu (parkování), vymezením koridoru pro umístění silnice I/61, propojujícího rychlostní silnice R6 a R7 bez zátěže centra města, vybudováním páteřní komunikace v PZ východ a vnitřní komunikace II/238 přes transformační území Vojtěšská huť.



Vícepodlažní městská zástavba – plochy bydlení hromadného (BH) doplňují a rozšiřují sídliště Kročehlavy, severní část Rozdělova a části transformačních území Poldi sever a Podprůhon – Ořechovka – Bukovka.



Soustředěná nová výstavba bydlení individuálního (BI) naváže na sítě technické vybavenosti ve východní části Kročehlav, v Motyčíně, Vrapicích, na okraji Rozdělova a po vybudování veřejné infrastruktury se předpokládá též ve všech transformačních územích. Omezené plochy pro nízkopodlažní obytnou zástavbu v rodinných domech dále doplňují rozestavěné lokality se stejnou funkcí. Plochy BI jsou také navrženy k prověření jako územní rezerva v lokalitách Podprůhon a v městských částech Dubí a Motyčín.



Středněpodlažní plochy smíšené obytné městské pro bydlení v rodinných a bytových domech a nerušící služby a vybavenost jsou navrženy podél významných veřejných prostranství městského charakteru.



Nově navržené plochy občanské vybavenosti různého funkčního určení (OM, OV, OH a OS) prostorově navazují na stabilizované plochy veřejné infrastruktury v městských částech Kročehlavy, Kladno a budou rovněž součástí všech transformačních území. Tím se zlepší jak jejich druhová škála, tak i jejich dostupnost. V okrajových částech řešeného území je podporováno soukromé podnikání ve sféře občanské vybavenosti.



V transformačních územích jsou nově navržena veřejná prostranství s městotvornou funkcí, zastoupením veřejné parkové zeleně a multifunkčním využitím parteru. K prověření formou územní rezervy jsou pro tento účel též vymezeny plochy ve stávající zástavbě, např. podél ulice Míru a Smečenské v Rozdělově, aj.



Plochy průmyslové výroby jsou restrukturalizovány tak, aby jejich funkce byla v souladu se skutečným využitím. Významnou část navržených ploch změn tvoří plochy drobné průmyslové výroby VD, plochy smíšené výroby a skladů VS a plochy

95


lehké průmyslové výroby VL, většinou na bývalých plochách těžkého průmyslu a energetiky VT. Nové zastavitelné plochy pro výrobu a skladování, lehký průmysl a drobnou výrobu se navrhují podél severního okraje stávající silnice I/61 na Dříni a v návaznosti na stávající výrobní areály též v jižní části k.ú. Kročehlavy. Regulativy ploch přestavby a zastavitelných ploch průmyslové výroby vylučují umisťovat v těchto plochách průmyslové provozy chemické výroby 

Ve stabilizovaných plochách VS, resp. SM uvnitř transformačních území, vymezených ve výkresu č. 1 „Výkres základního členění území“ k řešení regulačním plánem nebo územní studií se připouští umístění ploch, staveb a zařízení veřejné infrastruktury, ploch bydlení, ploch rekreace, ploch smíšených a ploch nezastavěného území v rozsahu a za podrobnějších podmínek využití stanovených regulačním plánem, nebo prověřených územní studií. Vydané stavební uzávěry v místech starých důlních děl jsou v urbanistické koncepci města Kladna většinou stabilizovány vymezením ploch soukromé vyhrazené zeleně ZS.

K. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ K. 1. Širší územní vztahy. Strategický potenciál správního území Statutárního města Kladna je dán především blízkostí hlavního města Prahy a polohou mezi dvěma rychlostními silnicemi R6, R7, u mezinárodního letiště Praha – Ruzyně. Kladno je počtem obyvatel největším městem Středočeského kraje a spolu s Mladou Boleslaví jeho nejvýznamnějším průmyslovým centrem. Řešené území města však leží mimo stávající hlavní evropské multimodální dopravní koridory, kterými jsou nejblíže severojižní koridor Berlin – Dresden – Praha – Vídeň a nejblíže západovýchodní koridor Norimberk – Plzeň – Praha - Ostrava. Území města Kladna rovněž neleží uvnitř výrazné větší evropské zóny globální ekonomické integrace s nejlepšími předpoklady rozvoje. Proto je z dlouhodobého hlediska pro rozvoj města důležité dopravní propojení evropských multimodálních koridorů III a IV meziregionální republikovou rozvojovou osou OS 1 ve směru na Plzeň, Norimberk a Mnichov a osou OS 2 ve směru na Ústí nad Labem, Drážďany a Lipsko s mezinárodním přesahem podél rychlostních silnic R5, R6 a R7. Význam těchto příčných propojení, procházejících, či se bezprostředně dotýkajících řešeného území, pravděpodobně vzroste po dobudování dálničního Pražského okruhu s navazujícím propojením rychlostních silnic R6 a R7 silnicí I/61. Pro rychlé a bezproblémové dopravní spojení Kladna s Prahou, kam dojíždí denně cca 25% obyvatel Kladna, má strategický význam realizace Projektu kladenské rychlodráhy (PRAK) modernizací celostátních železničních tratí č. 120 a 093, včetně výstavby nových nádraží a navazující veřejné infrastruktury na území města Kladna. Kladno je významným centrem osídlení intenzívně urbanizované severozápadní části Středočeského kraje s přirozenými spádovými vazbami z 34 obcí. Širší územní vztahy řešeného území města jsou v dokumentaci návrhu ÚP Kladno respektovány a zohledněny. Přehledně jsou zobrazeny ve výkresu č. 10: „Výkres širších vztahů“.

96


K. 2. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Při práci na návrhu územního plánu Kladna byl prověřen soulad s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (dále jen PUR ČR), schválené vládou ČR dne 20. 7. 2009 usnesením č. 929, dále byl prověřen soulad se Zásadami územního rozvoje Středočeského kraje (dále „ZÚR SK“), schválenými Zastupitelstvem Středočeského kraje usnesením 4-20/2011ZK dne 19. 12. 2011. ZÚR SK zpřesňují vymezení rozvojové oblasti OB1 Praha (dle PÚR 2008) na území Středočeského kraje, přičemž celé správní území Statutárního města Kladna patří do této rozvojové oblasti. ZÚR SK dále vymezují na území Středočeského kraje kategorie center osídlení s tím, že statutární město Kladno spolu se statutárním městem Mladá Boleslav jsou vyššími centry osídlení kraje. ZÚR SK stanovují jako priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území: 

Vytvářet podmínky pro umístění a realizaci potřebných staveb a opatření pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje, zejména zlepšit dopravní vazby: napojení Kladna na R6 a D5: Návrh ÚP Kladno vymezuje koridor silnice I/61 v souladu se ZÚR SK, čímž vytváří základní předpoklad pro kapacitní napojení města na rychlostní silnici R6 a dálnici D5  zlepšení železničního spojení v koridorech Praha – Hostivice – Kladno: Návrh ÚP Kladno respektuje koridor a v k.ú. Kročehlavy vymezuje plochu pro umístění stavby zdvoukolejnění a modernizaci železniční trati 120 v úseku Praha – Kladno a železniční trati 093 v úseku Kladno – Kladno Dubí. ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území:  zlepšit vazby center na nadřazenou silniční síť: - Kladna na D5, R6 a R7. Návrh ÚP zlepšuje vazby vyššího centra osídlení Kladna na nadřazenou silniční síť stabilizací těchto hlavních záměrů: - koridoru pro novou trasu silnice I/61, včetně úseků pro napojení na stávající silniční síť, návrh územního plánu přebírá navrženou trasu; - nové trasy silnice II/238 přes přestavbové území Vojtěšská huť. Návrh územního plánu kromě toho navrhuje novou komunikaci východně od komunikace navržené ZÚR, která navazuje na páteřní komunikaci v průmyslové zóně; - nové trasy silnice II/118, vycházející z ulice Petra Bezruče a pokračující v trase stávající silnice III/ 2385 k MÚK Velká Dobrá na silnici R6; - mimo území Kladna novou mimoúrovňovou křižovatku Kamenné Žehrovice na silnici R6, která významně přispěje k odvedení dopravy z centrální části města.

97




vytvářet prostřednictvím aglomeračního okruhu (II/101 a I/61) podmínky pro zlepšení tangenciálních vazeb mezi sídly a přístupu sídel na nadřazenou radiální silniční síť:

vymezení koridoru nové trasy silnice I/61 v jihovýchodní části správního území Kladna je součástí postupné realizace aglomeračního okruhu. 

rozvoj ekonomických aktivit soustřeďovat do ploch s vazbou na železnici, silnice nadřazené sítě a na letiště, zejména na plochy brownfields: Návrh ÚP Kladno vymezuje transformační území města, většinou na plochách brownfields, stanovuje rámcové podmínky jejich revitalizace a podmínky jejich využití. Naprostá většina těchto transformačních území je připojena na železnici a disponuje velmi dobrou dostupností rychlostních silnic R6, R7 a mezinárodního letiště Václava Havla v Praze – Ruzyni. 

rozvoj bydlení orientovat do lokalit s možností kvalitní hromadné dopravy, zejména kolejové a s vazbou na sídla s odpovídající sociální infrastrukturou: návrh ÚP vytváří územně technické podmínky pro modernizaci a přestavbu železničních tratí č. 120 v úseku Praha – Kladno a č. 093 v úseku Kladno – Dubí u Kladna, které umožní rychlé a komfortní spojení hlavních zón bydlení ve městě s hlavním městem Prahou. Návrhem nových železničních stanic na území města s navazující veřejnou infrastrukturou se posiluje význam kolejové hromadné dopravy a ve vazbě na rezidenční zóny bydlení se zlepšuje dostupnost územně soustředěných kapacit města pro sport a rekreaci. 

chránit prostupnost krajiny, zejména zelené klíny, umožňující propojení s územím hl. m. Prahy a zelené prstence okolo měst: Návrh ÚP Kladno po prověření v konceptu upouští od vymezení koridorů územních rezerv pro severozápadní a severní úsek městského okruhu, který by bylo nezbytné vést okrajovými částmi Přírodního parku Džbán a v blízkosti evropsky významné lokality Krnčí – Voleška soustavy NATURA. ZÚR SK stanovují tyto úkoly pro územní plánování:  zpřesnit koridory dopravy, vymezené v ZÚR: Návrh ÚP upřesňuje novou trasu silnice II/283 přes transformační území Vojtěšská huť a novou trasu silnice II/118 

optimalizovat rozmístění železničních zastávek na regionálních tratích:

Návrhem nových železničních zastávek a navazující vybavenosti (parkoviště, parkovací garáže, autobusové zastávky) je optimalizován systém hromadné dopravy města. Žádný regulační plán, který by zahrnoval pozemky na území města, nebyl dosud krajem vydán. Zpracovatel ÚP Kladno při řešení návrhu územního plánu prověřil soulad s dalšími koncepčními materiály Středočeského kraje, a to především s: 

Strategií rozvoje Středočeského kraje,



Programem rozvoje Středočeského kraje,



Strategií udržitelného rozvoje Středočeského kraje,

98




Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje,



Územní energetickou koncepcí Středočeského kraje,



Dopravní politikou Středočeského kraje,



Koncepcí ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje,



Strategií rozvoje dopravní infrastruktury Středočeského kraje,



Územně analytickými podklady Středočeského kraje,

Předložený návrh ÚP Kladno není v rozporu s platnou nadřazenou územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Návrh ÚP konkrétně zpřesňuje záměry vydaných ZÚR SK: 

Koridor aglomeračního okruhu: úsek I/61 Unhošť (R6) – Hřebeč (VPS D052,53);



Koridor silnice II/238 v PZ Vojtěšská huť (VPS D131);



Koridor železniční tratě č. 120: úsek Ruzyně – Kladno (Dubí) – přeložka a zdvojkolejnění tratě (D209);



Koridor vedení ZVN 400 kV – TR Výškov – TR Řeporyje (E01);



RC 1472 – regionální biocentrum Kožová Hora;



RK 1134 – regionální biokoridor Vinařická Hora – Třebusice;



RK 1138 – regionální biokoridor Kožová Hora – K 54.

99


L. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ Zastupitelstvo Statutárního města Kladna rozhodlo na 3. Zasedání usnesením odst. G. ze dne 24. 4. 2007 na základě ustanovení § 6 odst. 5 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) o pořízení nového Územního plánu Kladno. Současně platný Územní plán sídelního útvaru Kladno byl zpracován v letech 1993-1997, schválen Zastupitelstvem města Kladna na jeho 13. Zasedání usnesením odst. G ze dne 25. 2. 1997 a dosud bylo pořízeno jeho 10 změn. Územní plán sídelního útvaru dle novely stavebního zákona pozbývá platnosti k 31. 12. 2015. Rozsah úkolu vypracovat nový ÚP Kladno byl v souladu se současné platnou legislativou upravující územní plánování definován tak, aby rozsahem a náležitostmi dokumentace a jejího veřejně právního projednání splňoval koncept a návrh ÚP Kladno požadavky zákona č.183/2006 Sb. (zákon o územním plánování a stavebním řádu), vyhlášky Ministerstva místního rozvoje ČR č.500/2006 Sb. (vyhláška o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti) a vyhlášky MMR ČR č. 501/2006 Sb. (vyhláška o obecných požadavcích na využívání území). Návrh zadání ÚP Kladno byl zpracován místně příslušným úřadem územního plánování, tj. Úřadem architektury a územního plánování Magistrátu města Kladna ve spolupráci s určeným zastupitelem Statutárního města Kladno Mgr. Miroslavem Vackem v květnu 2010. Návrh zadání byl v intencích ust. §§ 13 a 20 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, veřejně projednán. Na základě uplatněných požadavků a podnětů pořizovatel upravil návrh zadání a předložil jej zastupitelstvu Statutárního města Kladna ke schválení. V souladu s ust. § 84, odst. 2, písm. b) zákona č.128/2000 Sb. o obcích, ust. § 31 odst. 3 a § 20 odst. 7 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, schválilo návrh zadání ÚP Kladno zastupitelstvo města na svém 16. Zasedání svým usnesením odst. H ze dne 8. 12. 2009. Zpracováním územního plánu byl pověřen usnesením 16. Schůze Rady města Kladna Doc. ing. arch. Ivan Horký, DrSc. – ARCHIS, Matějská 48, 160 00 Praha 6, tel. 233 332 891 Nezbytnou součástí návrhu ÚP Kladno je posouzení vlivu ÚP Kladno na životní prostředí a veřejné zdraví dle ust. § 10i zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a předpisů pozdějších. Zpracovatelem tohoto posouzení SEA je Ing. Pavla Žídková spolu s RNDr. Tomášem Kurasem, Ph.D. Návrh ÚP Kladno pro společné jednání byl zpracován podle schváleného zadání a pokynů pro zpracování návrhu územního plánu Kladno č.j. ÚAaÚP/253/12, které byly schváleny zastupitelstvem města dne 26. 4. 2012. Návrh ÚP Kladno pro společné jednání byl předepsaným způsobem zveřejněn. Společné jednání nad návrhem ÚP Kladno dle ustanovení § 52 SZ se uskutečnilo dne …… Podané námitky, připomínky a stanoviska dotčených orgánů státní správy pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotil. Na základě tohoto vyhodnocení byl návrh ÚP Kladno i Vyhodnocení vlivů ÚP Kladno na životní prostředí (SEA) upraven a v listopadu 2013 předán pořizovateli. Na základě výsledku veřejného projednání návrhu, rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek zpracoval pořizovatel pokyny pro úpravy návrhu ÚP pro 2. veřejné projednání, na jejichž základě byl návrh ÚP a jeho odůvodnění upraven. V úpravách návrhu ÚP pro opakované

100


veřejné projednání byly rovněž zohledněny a splněny požadavky a opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na ţivotní prostředí ze souhlasného stanoviska KÚSK k posouzení vlivů provádění územního plánu Kladno na životní prostředí čj. 046780/2014/KÚSK z 8. 4. 2014.

Předložený návrh ÚP Kladno plně respektuje a řeší požadavky obsažené ve schváleném zadání ÚP Kladno, v Pokynech pro zpracování návrhu ÚP Kladno, v Pokynech pro úpravu návrhu ÚP Kladno pro veřejné projednání a v Pokynech pro úpravu návrhu ÚP Kladno pro 2. veřejné projednání . Návrh ÚP splňuje rovněž požadavky a náležitosti zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu a vyhlášky č. 500/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Vyhodnocení splnění Pokynů pro zpracování návrhu územního plánu je samostatnou přílohou k odůvodnění územního plánu, vypracovanou pořizovatelem.

M. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE Návrh ÚP Kladno řeší následující záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v Zásadách územního rozvoje: 

Upřesnění RC 1472 – regionální biocentrum Kožová Hora;



Upřesnění RK 1134 – regionální biokoridor Vinařická Hora – Třebusice;



Upřesnění RK 1138 – regionální biokoridor Kožová Hora – K 54.

101


N. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Předpokládané zábory půdního fondu byly vyhodnoceny v souladu s Metodickým doporučením MMR a MŽP (srpen 2013) a byly dodržovány tyto zásady: -

Předpokládané zábory půdního fondu byly vyhodnoceny zvlášť pro zemědělský půdní fond (ZPF) a zvlášť pro pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL).

-

Nebyly vyhodnocovány zábory půdního fondu pro územní rezervy.

-

Zastavitelné plochy byly z pohledu záborů půdního fondu vyhodnocovány celé, včetně nezastavěných částí budoucích stavebních pozemků, doprovodné zeleně apod.

-

Nebyly vyhodnocovány předpokládané zábory půdního fondu pro plochy územního sytému ekologické stability.

-

V bilancích předpokládaných záborů ZPF nebyly vyhodnocovány plochy pro bydlení a lokality do výměry 2000 m2 nacházející se v současně zastavěném území.

-

Byly vyhodnocovány zábory koridorů pro umístění dopravní infrastruktury. Vyhodnocení plochy záboru bylo provedeno vynásobením délky osy koridoru a šířkou tělesa (včetně připočtení odhadované průměrné šíře náspů, zářezů a příkopů, které budou součástí tělesa).

Údaje o uspořádání půdního fondu v řešeném území udává následující tabulka: TAB 20: Druhy pozemků dle KN ve správním území města Kladno Obec: Kladno

Druh pozemku:

Výměra [ha]

Zastoupení v [%]

3 697 [2]

100,00%

Orná půda

522 [2]

14,12%

Chmelnice

- [2]

0,00%

Vinice

- [2]

0,00%

209 [2]

5,65%

Ovocné sady

50 [2]

1,35%

Trvalé trávní porosty

30 [2]

0,81%

811 [2]

21,94%

1 275 [2]

34,49%

12 [2]

0,32%

Celková výměra

Zahrady

Zemědělská půda celkem [1] Lesní půda Vodní plochy

102


Zastavěné plochy Ostatní plochy

443 [2]

11,98%

1 155 [2]

31,24% Zdroj tabulky: ČSÚ

Poznámky k tabulce: [1] Zemědělská půda představuje součet ploch orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů. [2] Data k 1. 1. 2010

N. 1. Zemědělský půdní fond Navržené řešení územního plánu předpokládá vynětí celkem 171,4124 ha zemědělského půdního fondu. Územní plán předpokládá vynětí 159,7932 ha orné půdy, 1,8172 ha luk, 3,9011 ha zahrad a 5,9009 ha ovocných sadů. Z hlediska tříd ochrany půdy se předpokládá nejvyšší zábor půdy II. třídy ochrany – 57,1799 ha a III. třídy ochrany – 51,2391 ha. Půd I. třídy ochrany se předpokládá vyjmout 26,0004 ha. Vysoký zábor bonitně cenných půd II. třídy ochrany je dán především jejich vysokým plošným zastoupením v řešeném území. TAB 21: Celkové vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond Celková plocha (ha) Zábory ZPF celkem

172,41

Zábory ZPF podle druhu pozemku Orná půda

159,79

Louky

1,81

Zahrady

3,90

Ovocné sady

5,90

Zábory ZPF podle tříd ochrany I. třída ochrany

26,00

II. třída ochrany

57,18

III. třída ochrany

51,24

IV. třída ochrany

34,76

V. třída ochrany

2,23

Zábory ZPF podle zdroje vymezení Plocha záboru ZPF převzatá z dosud platného ÚPSÚ

127,01

103


Plocha záboru ZPF nově vymezená Návrhem územního plánu

44,40

Zábory ZPF pro plochy zeleně Plocha záboru ZPF pro plochy zeleně (ZO, ZS, ZV)

22,45

Poznámka: Případné plošné odchylky jsou způsobeny zaokrouhlováním

104

TAB 22: Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond pod navrženými změnami Katastrální území Dubí

Označení plochy záboru

Způsob využití plochy

Zábor Typ celkový plochy (ha)

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná půda

NZ307

plochy bydlení

BI

0,4383

0,4383

NZ67

plochy bydlení

BI

1,1615

1,1615

Plochy bydlení celkem plochy smíšené obytné

SM

0,4452

NP328

plochy smíšené obytné

SM

0,2678

Plochy smíšené obytné celkem plochy smíšené výrobní

ovocné sady

I.

II.

III.

IV.

V. ÚPSÚ

0,4383

Návrh ÚP 0,4383

1,1615

0,4452

1,1615 0,4452

0,2678

0,4452

0,2678

0,2678

0,7130 VS

1,9490

1,6602

Plochy smíšené výrobní celkem

1,9490

NP388

plochy výrobní a skladování VL plochy výrobní a skladování VL

0,3215

0,3215

6,1041

1,9545

plochy výrobní a skladování VL Plochy výrobní a skladování celkem

2,7586

1,6701

NN371

plochy zeleně

ZS

0,5047

NN402

plochy zeleně

ZO

0,3769

NZ329

zahrady

Vymezení lokalit záborů PF

1,5998

NP242

NP338

louky

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)

NZ95

0,2888

0,2509

1,9490

3,8987

1,0885

1,9490

0,3215

0,1666

0,1549

1,2189 4,8852

1,9545

4,1496

0,2525 2,5061

2,7586

9,1842 0,5047

Plochy zeleně celkem

0,8816

ZÁBOR ZPF CELKEM

14,3276 8,1560

0,3769 1,0885

0,5397

4,5434

0,5047

0,5047

0,3769

0,3769

1,4140 2,5061 3,2518 7,1557

6,4864

7,8412

105


Katastrální území Hnidousy



Vymezení lokalit záborů PF Návrh V. ÚPSÚ ÚP

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I.

II.

III.

IV.

NZ16

plochy bydlení

BI

4,8527

4,8527

4,8527

3,1782 1,6745

NZ23

plochy bydlení

BI

0,4988

0,4988

0,4988

0,1694 0,3294

NZ3

plochy bydlení

BI

1,9544

1,9544

NZ367

plochy bydlení

BI

1,4829

1,4829

NZ7

plochy bydlení

BH

0,5245

0,5245

NZ9

plochy bydlení

BI

0,3642

1,4456 0,5088

1,5072 0,4472 1,4829

0,3642

1,4829

0,5245

0,4951 0,0294

0,3642

0,3642

0,0975

0,0975

Plochy bydlení celkem

9,6775

NZ8

plochy veřejných prostranství PV Plochy veřejných prostranství celkem

0,0975

NN293

plochy zeleně

ZO

0,0637

0,0637

NN368

plochy zeleně

ZO

0,0250

0,0250

0,0250

0,0250

NN380

plochy zeleně

ZV

0,3881

0,3881

0,3881

0,0400 0,3481

0,0975

0,0975


0,4768

ZÁBOR ZPF CELKEM

10,2518 9,8876

Označen Katastráln í plochy í území záboru Kladno

Zábor Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) Typ celkový plochy orná ovocné (ha) louky zahrady půda sady


0,0637

0,3642

Typ ploch y

Zábor celkov ý (ha)

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná louk zahrad ovocné půda y y sady

0,0637

1,5093 1,9081 5,3515 1,4829

7,3982 2,8536


II.

NZ22

plochy bydlení

BI

0,4042

0,4042

NZ297

plochy bydlení

BH

0,5488

0,5488

0,5488

NZ382

plochy bydlení

BI

0,3547

0,3547

0,3547

NZ389

plochy bydlení

BI

0,3480

0,3480

NZ400

plochy bydlení

BI

0,1050

0,1050

III.

IV. 0,4042

V.

Vymezení lokalit záborů PF Návrh ÚPSÚ ÚP 0,4042 0,5488 0,3337

0,3480 0,0054

0,0996

0,0210 0,3480

0,1050

106


NZ71

plochy bydlení

BI

0,2573

NZ79

plochy bydlení

BI

0,0239

0,0239

0,0239

0,0239

NZ80

plochy bydlení

BH

3,5100

3,5100

3,5100

3,5100

NZ82

plochy bydlení

BI

0,6679

0,6679

NZ87

plochy bydlení

BI

0,4295

0,4295

0,4295

0,3526

NZ88

plochy bydlení

BI

0,8277

0,8277

0,8277

0,8277

NZ89

plochy bydlení

BI

0,4322

0,4322

0,4322

0,2489

0,1833

NZ90

plochy bydlení

BH

1,5322

1,3595

0,1727

1,5322

1,3933

0,1389

NZ91

plochy bydlení

BI

1,0768 10,518 2

0,1351

0,9417

1,0768

0,8966

0,1802

OH

1,6756

1,6313

0,0443

0,9940

SM

1,6756 52,012 4

52,0124

SM

2,8842

2,8842

Plochy bydlení celkem plochy občanského vybavení Plochy občanského vybavení celkem NZ83

NZ386


NZ42


NZ401


NP410 NZ93

SM

0,5080

0,5080


SM

0,2834

0,2834


SM

0,4828 56,170 8

0,4828

PV

0,2044

0,0007

PV

0,0014

0,0014

PV

0,2774

0,2774

PV

0,0265

0,0265

Plochy smíšené obytné celkem NZ318 NP414 NP420 NZ73

0,2573

plochy veřejných prostranství plochy veřejných prostranství plochy veřejných prostranství plochy veřejných prostranství

0,2573

0,0518

0,6679

14,437 4

0,6679

0,681 6 25,848 1

11,726 9

0,5080

0,2834

0,2834 0,4828

0,4828

0,056 5

0,1479

0,2044

0,0014

0,0014 0,2774

0,0265

6,2259

2,8842 0,508 0

0,1743

0,0769

1,6756 45,786 5

2,8842

0,0294

0,2055

0,2774 0,0265

107


Plochy veřejných prostranství celkem

0,5083

NN292

plochy zeleně

ZO

0,0753

0,0753

NN352

plochy zeleně

ZO

0,5231

0,0881

NN354

plochy zeleně

ZO

0,0496

NN356

plochy zeleně

ZO

2,0375

2,0375

NN358

plochy zeleně

ZO

3,6636

3,6636

NN49

plochy zeleně

ZO

Plochy zeleně celkem ZÁBOR ZPF CELKEM

Označení Katastrální plochy území záboru


0,9880

0,9880

7,3371 76,210 0

74,1071

BH

1,1767

NZ106

plochy bydlení

BH

0,3314 1,5081

plochy dopravní infrastruktury DZ Plochy dopravní infrastruktury celkem

1,4419

NZ116

plochy občanského vybavení

OS

9,6780

9,6780

NZ416

plochy občanského vybavení

OM

3,1022

2,2848

Plochy občanského vybavení celkem

plochy veřejných prostranství

Plochy veřejných prostranství celkem

0,8100 0,988 0

0,4812

3,8506

23,450 7

27,253 9

19,422 1

2,234 1

2,8536 0,9880

59,958 9

16,252 5

Vymezení lokalit záborů PF Návrh IV. V. ÚPSÚ ÚP


II.

III.

1,1767

0,2287

0,3314

0,3314

1,4419

1,4419

0,9480

1,4419

1,4419 9,6780 0,8174

9,6780 3,1022

3,1022

3,0194

3,0194

12,7802 SM

Plochy smíšené obytné celkem NZ315

2,0375 3,6636

1,6231

0,2970

0,0496

2,0375

0,3314

NZ120

0,2261

0,0496

1,1767


0,0753

0,5231

Zábor Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) Typ celkový plochy (ha) orná ovocné louky zahrady půda sady

plochy bydlení


0,4350 0,0496

Kročehlavy NZ104

NZ112

0,0753

3,0194

3,0194

3,0194 PV

0,6921

0,5639

0,1282

0,3485

0,3436

0,2640

0,4281

0,6921

108


NZ118

plochy výrobní a skladování

VL

0,3615

0,3615

NZ119


VL

2,8616

2,8616

2,8616

2,8616

NZ121


VL

1,8790

1,8790

1,8790

1,8790

NZ122


VL

6,3787

6,3787

6,3787

6,3787

NZ123


VL

1,4276

1,4276

1,2826

0,1450

1,4276

NZ124


VL

3,9552

3,9552

3,9552

3,9552

1,8228

1,8228

1,1728

1,1238

Plochy výrobní a skladování celkem

Katastrální území Motyčín

0,3615

0,3615

16,8636

NN105

plochy zeleně

ZO

1,8228

1,6421

NN117

plochy zeleně

ZO

1,2988

1,2988

NN288

plochy zeleně

ZO

0,1476

0,1068

0,0408

0,1476

0,1476

NN289

plochy zeleně

ZO

0,1871

0,1525

0,0346

0,1871

0,1871

NN339

plochy zeleně

ZO

0,4820

0,4820

NN340

plochy zeleně

ZO

0,1224

0,1224

0,1224

0,0566

0,0658

NN341

plochy zeleně

ZO

1,4706

1,4706

1,4706

1,2816

0,1890

NN342

plochy zeleně

ZO

2,0894

2,0894

1,6530

0,4364

NN343

plochy zeleně

ZO

5,8970

5,8970

3,7640

2,1330


13,5177

ZÁBOR ZPF CELKEM

49,8230 48,2899



0,1807 0,1260

0,4210

plochy bydlení

BI

2,3828

2,3828

NZ11

plochy bydlení

BI

0,7354

0,7354

NZ12

plochy bydlení

BI

1,5930

1,5930

NZ14

plochy bydlení

BI

0,5045

0,5045

NZ15

plochy bydlení

BI

1,3384

1,3384

0,4820

2,0894 5,8970 1,0210

0,5121


NZ10

0,0610

0,1750

11,8934 23,2258 14,7038

39,8904 9,9326 Vymezení lokalit záborů PF Návrh V. ÚPSÚ ÚP


II.

0,5867 1,1990 0,3869 1,1785 0,5972

III.

IV. 0,5971

1,1696 1,2132

0,7354

0,7354

0,0276

1,4725 0,1205

0,5045

0,5045

0,7412

0,8399 0,4985

109


NZ22

plochy bydlení

BI

1,1382

1,1382

0,1698

NZ379

plochy bydlení

BI

0,8562

0,8562

0,8562

NZ4

plochy bydlení

BI

0,4745

0,4745

0,4745

0,4122 0,0623

NZ5

plochy bydlení

BI

0,5582

0,5582

0,5582

0,5582

NZ6

plochy bydlení

BI

2,5767

2,5767

1,7890 0,7877

1,2013 1,3754


1,1382 0,7805 0,0757

12,1579

NZ1


SM

0,3757

0,3757

0,3757

0,3757

NZ399


SM

0,3619

0,3619

0,3619

0,3619

Plochy smíšené obytné celkem

0,7376

NZ13

plochy veřejných prostranství PV plochy veřejných prostranství PV

0,2767

0,2767

0,0213

0,2230

0,2230

0,1130

plochy veřejných prostranství PV Plochy veřejných prostranství celkem

0,1893

0,1893

0,1838

NN405

0,1800

NZ320 NZ404

plochy zeleně

ZV

0,2554

0,1286 0,1481

0,1100

0,2230 0,0055

0,1893

0,6890


0,1800

ZÁBOR ZPF CELKEM

13,7645

Označení Katastrální plochy Způsob využití plochy území záboru Rozdělov

0,9684

0,1800

0,1800

13,7645

0,1800

4,8839 4,9355 0,1100 3,8351

Zábor Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) Typ celkový plochy (ha) orná ovocné louky zahrady půda sady

9,3096


II.

III.

IV.

V.

4,4549

Vymezení lokalit záborů PF Návrh ÚPSÚ ÚP

NZ286

plochy bydlení

BI

0,1666

0,1666

0,1666

0,1666

NZ301

plochy bydlení

BI

0,4062

0,4062

0,4062

0,3197 0,0865

NZ72

plochy bydlení

BI

1,1442

0,4269

1,1442

1,1442

NZ79

plochy bydlení

BI

0,2317

0,2317

0,2317

0,2317

NZ99

plochy bydlení

BI

0,6687


0,7173 0,6687

0,6687

0,6150 0,0537

2,6174

110


NZ313

plochy občanského vybavení OM plochy občanského vybavení OS

0,8596

0,8596

0,8596

0,8596

1,2145

1,2145

1,2145

1,2145

plochy občanského vybavení OS Plochy občanského vybavení celkem

0,7890

0,7890

0,7890

0,7890

NP169

0,3450

NZ314 NZ413


SM

Plochy smíšené obytné celkem NN346

Katastrální území Vrapice

2,8631

ZO

0,0600 0,0600

ZÁBOR ZPF CELKEM

5,8855


0,3450

0,3450

0,3450

plochy zeleně



0,3450 0,0600 4,4395

0,7287

0,0600 0,7173


0,0600

2,2937 0,7287

2,8631


II.

III.

NZ18

plochy bydlení

BI

0,5681

0,5681

NZ20

plochy bydlení

BI

0,5749

0,5749

0,1550 0,4199

NZ308

plochy bydlení

BI

0,0056

0,0056

0,0005 0,0051

1,1486

0,1555 0,4250 0,5681

Plochy bydlení celkem ZÁBOR ZPF CELKEM

2,8222 3,0633

0,5681

IV.

V.

Vymezení lokalit záborů PF Návrh ÚPSÚ ÚP 0,5681 0,5749 0,0056

1,1486 1,1486

1,1430

0,0056

111

N. 2. Pozemky určené k plnění funkce lesa Navržené řešení územního plánu předpokládá vynětí 2,1303 ha lesní půdy (PUPFL). Celkový zábor PUPFL převzatý z ÚPSÚ Kladno činí 1,2899 ha, zábor PUPFL navržený Návrhem územního plánu činí 0,8404 ha. Zábor PUPFL pro plochy zeleně se předpokládá ve výši 0,0303 ha.

112

TAB 23: Vyhodnocení předpokládaných důsledků na pozemky určené k plnění funkcí lesa pod navrženými změnami

Katastrální území Kladno

Kročehlavy



NZ386 plochy smíšené obytné NZ73 plochy veřejných prostranství NZ315 plochy veřejných prostranství NN288 plochy zeleně NN289 plochy zeleně NZ100 plochy dopravní infrastruktury NZ101 Plochy smíšené obytné celkem Plochy veřejných prostranství celkem Plochy zeleně celkem Plochy dopravní infrastruktury celkem ZÁBOR ZPF CELKEM

Typ plochy

Zábor celkový (ha)

Vymezení lokalit záborů PF ÚPSÚ Návrh ÚP

SM PV PV ZO ZO

0,5638 0,1949 0,0226 0,0064 0,0239

0,5638 0,1949

DS

1,3187

0,5312

0,7875

0,5638 0,2175 0,0303 1,3187 2,1303

1,2899

0,8404

0,0226 0,0064 0,0239

N. 3. Vyhodnocení záboru koridorů pro umístění dopravní infrastruktury Navržené řešení územního plánu počítá s umístěním čtyř koridorů dopravní infrastruktury: K DS 1, K DS 2, K DZ 1. Zábory pro umístění koridorů dopravní infrastruktury byly vyhodnoceny vynásobením délky osy koridoru a šířkou tělesa (včetně připočtení odhadované průměrné šíře náspů, zářezů a příkopů, které budou součástí tělesa). Vyhodnocení plochy záboru pro umístění jednotlivých koridorů dopravní infrastruktury je následující: Silniční koridor K DS 1 pro umístění stavby přeložky silnice I/61: Délka osy koridoru: 3422 m Předpokládaná celková šířka komunikace (vč. zářezů, náspů a příkopů): 20 m

113


Celkový zábor: 68440 m2 = 6,8440 ha Tento předpokládaný zábor je vyhodnocen celkově pro všechny druhy pozemků KN, bez ohledu na přítomnost půdního fondu v ose koridoru (viz Metodický pokyn). Pokud bychom pro výpočet záboru půdního fondu brali v potaz pouze délku osy koridoru nad půdním fondem, která činí 1735 m, předpokládaný zábor by činil 3,4700 ha. Silniční koridor K DS 2 pro umístění stavby silnice II/238: Délka osy koridoru: 920 m Předpokládaná celková šířka komunikace (vč. zářezů, náspů a příkopů): 10 m Celkový zábor: 9200 m2 = 0,9200 ha Délka osy koridoru nad půdním fondem je 106 m, předpokládaný zábor půdního fondu tedy činí 0,1060 ha. Železniční koridor K DZ 1 pro umístění stavby modernizace tratí ČD č. 120 a 093: Délka osy koridoru: 8212 m Předpokládaná celková šířka stavby: 5 m Celkový zábor: 41060 m2 = 4,1060 ha Osa železničního koridoru je trasována mimo půdní fond, předpokládaný zábor půdního fondu tedy činí 0 ha.

114

N. 3. Vyhodnocení záborů ZPF dle přílohy č. 3 vyhlášky č. 13/1994 Sb. Ministerstva životního prostředí Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do ZPF Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch jsou patrné z výkresu číslo 11: Výkres předpokládaných záborů půdního fondu. Celková plocha navržených záborů ZPF je 172,53 ha. Celkové bilance jsou patrné z výše uvedených tabulek. Značení jednotlivých ploch záborů odpovídá jejich značení ve výkresu č. 11. Z tabulky je též patrné zařazení zemědělské půdy do druhů pozemků a tříd ochrany. Údaje o uskutečněných investicích do půdy V řešeném území jsou dle ÚAP Kladno realizována odvodňovací zařízení v k.ú. Motyčín a k.ú. Rozdělov (viz výkres č. 11). Údaje o areálech a objektech zemědělské prvovýroby a zem. usedlostech V řešeném území nebyly tyto areály zjištěny, proto nemůže dojít k jejich porušení. Údaje o uspořádání ZPF v území, opatřeních k zajištění ekologické stability krajiny a významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav a jejich předpokládaném porušení Údaje o uspořádání ZPF obsahuje tabulka č. 21. V řešeném území jsou stabilizovány a nově vymezeny prvky územního systému ekologické stability (plochy přírodní) a jiné plochy zeleně. Dále jsou v území vymezeny plochy pro opatření ke zvyšování retenčních schopností území (vodní plochy Podprůhon I. a II., Dřetovický potok). Mimo zastavitelné území města lze v rámci pozemkových úprav měnit využití území bez nutnosti změny územního plánu, a to vzájemně u druhů pozemků orná půda, zahrada, trvalé travní porosty, vodní plocha a pozemky určené k plnění funkcí lesa; na těchto pozemcích se zároveň umožňuje vybudování účelových komunikací zajišťujících jejich přístupy. Znázornění průběhu hranic územních obvodů obcí a hranic katastrálních území Veškeré hranice jsou zobrazeny ve výkrese č. 1 „Výkres základního členění území“ grafické části dokumentace, obsahující dva výkresové listy v měřítku 1:10 000. Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvýhodnější Všechny předpokládané zábory, pokud nejsou uvnitř současně zastavěného území, tak na ně navazují, anebo leží u veřejných prostranství cestní a silniční sítě. Navazují na již vybudovanou technickou infrastrukturu území a jsou předpokladem k optimalizaci urbanistické koncepce rozvoje města.

115


U sídelních útvarů a zón znázornění průběhu hranic současně zastavěného území obce, hranic pozemkové držby, tras základních účelových zemědělských komunikací, atd… Hranice současně zastavěného území obce a další hranice jsou zobrazeny ve výkresové dokumentaci, ve výkresech č. 1: „Výkres základního členění území“, výkrese č. 2: „Hlavní výkres: urbanistická koncepce – využití území“, výkrese č. 3: „Hlavní výkres: urbanistická koncepce – prostorové uspořádání území“, výkrese č. 4: „Hlavní výkres: koncepce uspořádání krajiny“, výkrese č. 5: „Hlavní výkres: koncepce dopravní infrastruktury“ a dalších.

116


O. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ P. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK

Předkladatel NÁMITKY / č. PŘIPOMÍNKY, Došlo dne

Identifikace dotčených pozemků / lokalita

STROJÍRNY POLDI, a.s. 04.12.2013

k.ú. Kladno parc. č. 6048/1, 6080/18

Nesouhlas se zařazením celé plochy do zeleně. Požadavek zachování ploch dle ÚPNSÚ - bydlení středněpodlažní

Ing. Vladimír Trubač 04.12.2013

k.ú. Kladno, parc. č. 5897/1, 6047/1, 6052

Nesouhlas se zařazením celé plochy do zeleně. Požadavek zachování ploch dle ÚPNSÚ - bydlení středněpodlažní

Jan Pietrošek 04.12.2013

k.ú. Kročehlavy parc.č. 1990/4, 1990/3, 1989

Žádost zařazení do ploch pro bydlení. Na pozemku je realizovaný objekt.

Helena Lincová 12.12.2013

k.ú. Motyčín parc.č. 876/1, 876/2

Nesouhlas se zařazením do ploch pro BH. Umožnit flexibilní budoucí využití - SM

1

2

3

4

Obsah námitek a připomínek (jejich podstatná část)

Návrh rozhodnutí o námitce, vypořádání připomínky (stanovisko pořizovatele) Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: v ÚPNSÚ jsou plochy určeny pro bydlení. Ochrana zeleně je stanovena vhodným nastavením koeficientu zastavění. Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: v ÚPNSÚ jsou plochy určeny pro bydlení a dopravu v klidu. Ochrana zeleně je stanovena vhodným nastavením koeficientu zastavění. Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: na pozemcích je povolený objekt pro ubytování. Námitce se z části vyhovuje. Odůvodnění: v ÚPNSÚ je plocha určena pro bydlení individuální. Požadavek na plochy BI

117


Tomáš Kutil 16.12.2013

k.ú. Kladno parc.č. 1331/2

5

KOMPEK spol. s r.o. k.ú. Kladno, parc. č. 5258/1 18.12.2013

6

FI Development CZ s.r.o. 18.12.2013

k.ú. Kladno, parc. č. 5918/47, 5918/48, 5918/57, 5918/504

MAO REAL s.r.o. 18.12.2013

k.ú. Kladno lokalita Na rovinách (Pytlík)

7

8

1/Námitka proti zařazení do smíšeného území. Požadavek zařazení do veřejné zeleně. 2/ Námitka proti zastavitelným plochám v lokalitě vymezené ulicemi Jižní, Sportovců, Havlíčkova. Požadavek zachování zeleně.

1/ Námitce se nevyhovuje. Odůvodnění: na pozemku č. 1331/2 je vydané územní rozhodnutí z roku 2012 na bytový dům. 2/ Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: Ve stabilizovaných plochách bytové zástavby bude v textové části návrhu ÚP doplněna ochrana nezastavěných ploch zeleně. Námitka proti Námitce se vymezení veřejného částečně vyhovuje. prostranství na Odůvodnění: dotčeném pozemku a pozemek je trasování cyklostezky. vzhledem k Požadavek, aby plocha minulému využití byla zařazena pro jako trasa vlečky výrobní funkci VD vhodný pro výroba a skladování obslužnou funkci v drobná a řemeslná rámci areálu výroba KOMPEK. V jižním úseku bude vymezena plocha zastavitelná pro SM s vhodným nastavením koeficientu zeleně. Trasa cyklostezky bude upravena mimo tento úsek. Připomínka k určení K připomínce se prostorové regulace přihlédne. Plocha do kategorie C2 v části P222 bude plochy P222. prověřena z Požadavek aby celá hlediska výkresu plocha P222 byla bez urbanistické výškové regulace koncepce prostorové uspořádání území. Námitka proti Námitce se navrženému nevyhovuje. dopravnímu řešení Odůvodnění: napojení lokality. Lokalita SM je Požadavek napojení přímo v sousedství lokality SM z ulice Na dotčené obslužné kopci. komunikace a její napojení je realizovatelné v rámci následných stupňů PD bez podrobnější úpravy v návrhu

118


územního plánu. Lokalita bude předmětem zpracování územní studie, která navrhne konkrétní parametry dopravního napojení. Energie - stavební a báňská a.s. 18.12.2013

k.ú. Kladno, parc. č. 2308/1, 2297/2, 2299, 2300, 2301/2, 2302, 2303, 2304, 2306/2, 2307, 2308/1, 2, 3, 4, 7, 2311, 2313, 2471, 2472, 2473, 2474, 2475/1, 2, 2476, 2477, 2479, 2301/1, 2305, 2306/1, 2308/5, 6, 8, 2471/2, 3, 2475/3

Arnošt Lorenc 18.12.2013

k.ú. Kladno, parc. č. 5258/7, 5523/2

NOZA, s.r.o. 19.12.2013

k.ú. Kročehlavy parc.č. 1290/21, 3125/1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 3123/1, 8, 9, 10, 11, 12, 3286/4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 3288/1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 (vše lokalita Na růžovém poli)

QUICKSTEP ANTICORRO s.r.o. 19.12.2013

k.ú. Dubí u Kladna, parc. č. 1631/44, 1631/43

9

10

11

12

Společenství 3377/9, 3377/10, 3377/11 k.ú. Kladno vlastníků jednotek 13 bloku A4, Čs. Armády 3115-3124 Kladno

Námitka proti změně na plochách areálu Energie - stavební a báňská a.s.. (v návrhu zařazeny do SM). Požadavek na ponechání v režimu výrobních ploch.

Námitce se částečně vyhovuje. Odůvodnění: Z hlediska umístění stávajících provozoven je areál nadále možné využívat. Zařazení do čistě výrobních ploch neodpovídá záměrům na posílení rezidenční funkce lokality. Námitka proti BH, Námitce se požadavek na SM. Ve nevyhovuje. stávajícím ÚPNSÚ je Odůvodnění: parc. č. 5258/7 ve plochy BH smíšeném území. umožňují řešit provozovny v pateru. Připomínka k K připomínce se funkčnímu využití nepřihlédne. pozemků. Požadavek Plochy jsou určeny na změnu - zařazení pro OS v souladu pozemků do se stávajícím smíšeného území SM ÚPnSÚ. Požadovaná změna je velkého rozsahu. Jižní část ploch je v územní rezervě pro VL - výroba a skladování R26 v souladu s plochami sousední obce Velké Přítočno. Námitka proti zařazení Námitce se ploch pro bydlení. vyhovuje. Důvodem je provoz Odůvodnění: mimo jiné chemické plochy SM budou výroby a ekologická přehodnoceny v zátěž "tzv. dehtové souvislosti s rybníky" zasahují do novými údaji navrhovaných ploch zpracované SM. ANALÝZY RIZIK. nesouhlas s K připomínce se návrhovou plochou BH částečně přihlédne vhodnou regulací zastavitelnostikoeficient zeleně,

119


20.12.2013

maximální podlažnost.

Mgr. Jaroslav Vítek 20.12.2013

k.ú. Kladno parc. č. 3223/2, 4, 3224/6, 9, 3225/2,34, 3377/1,21,23,24,25, 3395/2, 3400/2, 3401/1, 3402, 3403, 3448, 3449, 3450, 3459/2, 3459/5, 3560, 3561, 3562/1,2, 3563/1, 3568/1,6,7,8,9,11,12,13,14

Ing. Jan Ludvík, Jitka Ludvíková 20.12.2013

k.ú. Kladno parc. č. 1249

14

15

Mgr. Milan Čermák k.ú. Kladno parc. č. 1255 16 20.12.2013 BIRD PRAGA s.r.o. 20.12.2013

k.ú. Kladno parc. č. 6440/47, 6440/80 - objekt pojišťovny

Noval s.r.o. 23.12.2013 (DS)

k.ú. Kladno, parc. č. 5918/47, 5918/48, 5918/57, 5918/504

17

18

1. požadavek doplnit do všech příslušných kapitol textové části plochy přestavby P417,418,420,422 2. nesouhlas se zařazením těchto ploch do ploch, ve kterých je rozhodování o změnách podmíněno vydáním RP3 1. omezení maximální podlažnosti budoucích objektů na 3 nadzemní podlaží 2. přidat specifickou podmínku využití vymezeného území, ukládající budoucímu investorovi povinnost prokázat , že budoucí výstavba v této lokalitě negativně neovlivní oslunění a denní osvětlení vnitřních a vnějších chráněných prostor obytných staveb v okolí věcná shoda s námitkou č. 15

Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: plocha je prověřena studií, která byla podkladem pro změnu v území.

požadavek provést změnu na SM, důvodem je záměr záměr zrealizovat v části objektu přestavbu na bydlení (1/3) Námitka k určení prostorové regulace do kategorie C2 v části plochy P222. Požadavek aby celá plocha P222 byla bez výškové regulace

Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: úprava nemá negativní dopad do území.

Námitce se částečně vyhovuje. Odůvodnění: omezení maximální podlažnosti v návrhu ÚP je dostatečné za předpokladu že bude doplněna podmínka dle námitky - aby při plánování výstavby bylo prokázáno, že se nezhorší kvalita bydlení v okolní obytné zástavbě.

Námitce se vyhovuje. Plocha P222 bude upravena z hlediska výkresu urbanistické koncepce prostorové uspořádání území.

120


KOVOPORT spol. s r.o. 23.12.2013

1. průmyslová zóna Poldi sever 2. 1631/409,410,1,165,166,160,161,162,59 3. 1631/254,255,257,65,59 4. plocha mezi průmyslovými areály POLDI s.r.o., FER CONSULT s.r.o., STROJÍRNY POLDI, a.s. a Alpiq Generation (CZ) s.r.o.

19

1. námitka - nesouhlas s návrhovou plochou P327 -SM a N361-ZO (dnes funkční průmyslové haly, funkční vlečka, ekologické zátěže...) 2. námitka - nesouhlas s plochou P330-VL (dnes těžký průmysl) 3. připomínka nesouhlas s P325-SM (dnes zde funkční a používané chladící nádrže pro ocelárnu POLDI s.r.o.) 4. připomínka nesouhlas s P324-SM (plocha je obklopena budovami, které slouží pro těžký průmysl a energetiku

Námitce se částečně vyhovuje. Odůvodnění: na základě nových podkladů bude provedena revize využití s prověřením dopravního napojení lokality Poldi sever.

1. požadavek stanovit koeficient zeleně na sídlištích (B.2, B.3 a B.4) - individuálně pro jednotlivé lokality a v rámci A.2 vymezit specifické zóny prostorové regulace 2. nesouhlas s navrhovanou výškovou hladinou zástavby 3. požadavek, aby prostorová regulace řešila lokality, kde je potřeba ohlídat kvalitu obytného prostředí 4. požadavek, aby územním plánem ochráněn specifický charakter jednotlivých lokalit 5. požadavek, aby byla řešena pěší prostupnost v celém městě 6. požadavek, aby byly navrhované pěší a cyklistické propojky zařazeny do VPS

K připomínkám se přihlédne. 1. Bude stanoven způsob ochrany zeleně v sídlištích. 2. prověřit navrhované výškové hladiny 3. prověřit prostorovou regulaci z hlediska ochrany kvality obytného prostředí. 4. dořešit ochranu specifického charakteru jednotlivých lokalit 5. prověřit pěší prostupnost na celém řešeném území 6. zařadit důležitá pěší a cyklistická propojení do VPS

FER CONSULT s.r.o. věcná shoda s poř.č. 19 20 23.12.2013 KOVOPORT spol. s 21 r.o. 23.12.2013 Ing. arch. Marek Bečka 23.12.2013

22

věcná shoda s poř.č. 19

připomínky

121


FI Development CZ s.r.o. 23.12.2013 23 podepsáno zástupci firmy Noval s.r.o. Caklová Slávka 23.12.2013

věcně shodná námitka (připomínka) s poř.č. 18 a 7

1301/5 a 1301/1 kú. Motyčín

požadavek zrušit komunikaci mezi těmito parcelami

Jan Švarbach 25 23.12.2013

1247 kú. Kladno

věcná shoda s námitkou č. 15 a 16

Jaroslav Blahník 26 23.12.2013

1251 kú. Kladno

věcná shoda s námitkou č. 15,16, 25

Filip Lukáš 27 23.12.2013

1253 kú. Kladno

věcná shoda s námitkou č. 15,16, 25 a 26

Ing. Michal Červinka, Barbara 28 Červinková 23.12.2013 Ing Petr Šarboch, Ing. Luděk Bílek POLEKO s.r.o. 23.12.2013


24

4471/1 kú. Kladno

nesouhlas se zařazením tohoto pozemku jako ZS

29

KOVOPORT spol. s 30 r.o. 23.12.2013 Ivan Štípek 31 23.12.2013

Námitce se nevyhovuje. Odůvodnění: bylo řešeno dohadovacím jednáním a rozporem s odborem ŽP. Nadřízený orgán, Tajemník MMK posoudil a rozhodl o ponechání pro zeleň čj. T/116/13 z 10.6.2013


5632, 5624/2 kú. Kladno

požadavek na zařazení Plocha je již do SM zařazena dle požadavku do SM

ÚAaÚP

celé řešené území

ÚAaÚP

Koridory dopravní a technické infrastruktury ze ZÚR

ÚAaÚP

k.ú. Kladno parc. č. 1977/3 a další

Provést revizi návrhových a stavových ploch s ohledem na vydaná ÚR Koridory dopravní a technické infrastruktury převést z kategorie územní rezervy do návrhu Chybné zařazení do BH stavové plochy v lokalitě RD

32

33

34

Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: úprava nemá negativní dopad do území, za předpokladu prověření dopravní obslužnosti.

Připomínka pořizovatele



122


ÚAaÚP

k.ú. Motyčín parc.č. 870, 871, 717, 690/2, 690/3, 690/4, 864/1

ÚAaÚP

k.ú. Rozdělov,139/1 bývalý areál obalovny

ÚAaÚP

všechna k.ú.

ÚAaÚP

k.ú. Kročehlavy, křižovatka ulic Milady Horákové / Unhošťská při výjezdu na Velké Přítočno

ÚAaÚP

všechna k.ú.

ÚAaÚP

k.ú. Kročehlavy, 3291/6

ÚAaÚP

všechna k.ú.

ÚAaÚP

k.ú. Rozdělov parc.č. 145/144

ÚAaÚP

k.ú. Kladno - oblast bývalé Vojtěšské huti par.č. 5918/86 a okolní plochy

ÚAaÚP

k.ú. Kročehlavy parc.č. 3479 (jižní část)

ÚAaÚP

k.ú. Kladno parc.č. 5869/1 - 5875 blok v ulici Slánská

35

36

37

38

39

40

41

42

43

44

45

Provést revizi návrhových a ploch pro BH s ohledem na námitku č.4 a stávající využití Provést revizi ploch určených pro sanaci, dořešit dopravní napojení plochy Ve stabilizovaných plochách BI a v plochách SM s charakterem nízkopodlažní zástavby zakotvit nepřípustné funkční změny - BH Prověřit dopravní plochy pro umístění okružní křižovatky dle aktuálních podkladů ŘSD - přeložka I/61 Vyznačení ploch VPS Prověřit plochu určenou návrhem pro ZO k zahrnutí do okolních ploch pro VL s podmínkou etapizace po realizaci dotčeného úseku modernizace železniční tratě Kladno-Praha. Stanovit koeficient zeleně. V plochách BH umožnit v parteru bytových domů zřizování provozoven služeb a obchodu Plocha je využívána v rámci areálu MPS v ÚP označena jako BI stav. Revidovat plochy pro SM z hlediska výsledků ANALÝZY RIZIK. Plocha pro sport (bývalé koupaliště a minigolf) bez současného využití. V jižní části změnit na SM nebo OM pro místní vybavenost. Objekty jsou celé nebo částečně využité pro podnikání - změna z BI na SM stav





Připomínka pořizovatele Připomínka pořizovatele


Připomínka pořizovatele Připomínka pořizovatele Připomínka pořizovatele


123


Růžena Skálová, 30.12.2013

k.ú. Kladno parc.č. 38, 40, 42, 44, 31/1, 31/2

RNDr. Marta Böhmová 30.12.2013

k.ú. Kročehlavy parc.č. 2880/44

1

2

Námitka, aby v dané lokalitě nebylo možné umísťování bytových domů, zachovat kvalitu bydlení v lokalitě, stanovit regulaci zastavěné na 60%

Námitce se nevyhovuje. Odůvodnění: Plocha SM je určena pro bydlení různých forem. Kvalita vydlení je garantována stavebním zákonem, normami a souvisejícími vyhláškami. Regulace podlažnost v je stanovena dle stávající zástavby. Námitka proti zařazení Námitce se plochy do ochranné a nevyhovuje. izolační zeleně - ZO (ve Odůvodnění: stávajícím ÚPNSÚ je plochy jsou v pozemek v koridoru technické zastavitelných infrastruktury, plochách pro který byl převzat nízkopodlažní ze ZÚR zástavbu).

Q. ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ K ÚPRAVÁM NÁVRHU Poř. Lokalita č.

Pokyn pořizovatele

1

Štítného 1341 kú. Kročehlavy

požadavek uvedení do souladu se stavem dle Provedena změna funkce lokality na SM připomínky - objekt obsahuje více než 3 bytové jednotky

2

připomínka shodného obsahu jako námitka ke Konceptu

3

parc. č. 218/20 kú. Hnidousy

požadavek revize textové části regulativů dle Provedena úprava podmíněně přípustného využití připomínky ploch BI ve smyslu připomínky aby v plochách BI nebyly podmíněně přípustné výrobní služby požadavek úpravy výkresu tech. infrastruktury Provedena úprava výkresu TI dle připomínky

4

parc. č. 1820/5, 1820/7 a 1820/10 kú. Dubí parc. č. 1863/30, 1863/32 kú. Dubí

Údaje o splnění

1/rezerva byla vymezena v souladu s Ponecháno vymezení územní rezervy požadavkem odboru ŽP Krajského úřadu a SEA, vymezení nových návrhových ploch není podloženo jejich vyčerpáním na území města. 2/ plocha byla z návrhu vypuštěna na základě Plocha prověřena – v současné době není vhodné stanoviska odboru ŽP MMK, požadavek prověřit využití VL možnost zapracování dle připomínky

5

ul. Milady Horákové oblast okolo firmy Interoil a.s.

požadavek revize ve výkresové části - redukce ZO Plocha ZO byla v grafické části dokumentace redukována a byla provedena úprava ve smyslu připomínky

6

parc. č. 828 kú. Dubí nyní RZ

Požadavek na prověření řešení. Plocha byla v Na základě vyjádření OŽP MMK provedena změna konceptu vymezena jako BI využití na BI ve smyslu připomínky

7

oblast průmyslové zóny Poldi-sever

Návrh je v souladu se záměry města na řešení Ponecháno původní řešení, zrušeno vymezení plochy brownfiedů asanace, kterou vymezí podrobný RP 2

124


8

parc. č. 5918/47, 5918/48, 5918/49, 5918/50, 5918/54, 5918/55, 5918/56, 5918/57, 5918/63, 5918/504 kú. Kladno

Prověřit platnost vydaného ÚR

Na základě prodloužení platnosti vyd. ÚR vymezena plocha OM pro umístění OC INTERSPAR, upřesněny prověřit definice přípustných funkcí v textové regulativy funkčního využití a prostorového části uspořádání ploch SM, vyřazeny plochy asanace, upraveno územní vymezení RP1 a RP 2 Požadavek revize prostorové regulace Požadavek na prověření hranic RP1 a RP2 Prověřit vhodnost zařazení ploch do asanací

9

p. č. 226/1, 226/7 kú. Hnidousy

Požadavek na revizi výkresové části - chybné Provedena úprava stabilizovaných a zastavitelných odlišení stavu a návrhu na plochách BI. ploch v lokalitě Komunikace v návrhových plochách jsou součásti plochy (nejsou vykreslovány).

10

poz. č. 5258/1 kú. Kladno

1/ Požadavek na prověření řešení ploch, a Na základě podrobného projednání s prac. skupinou zdůvodnění v návrhu. pro ÚP města ponechána z důvodu průchodnosti území funkce PV na tělese býv. dráhy. Prověřena 2/ Požadavek na prověření návazností cyklotras návaznost cyklotrasy. Plocha SM (stav) nahrazena plochou VD (stav) ve smyslu připomínky 3/ Požadavek na prověření SM a VD

11 12

poz. č. 5252/12 a 5257/2 kú. Kladno

13 14 15 16

parc. č. 5258/1 kú. Kladno

Dtto jako č. 10

Věcně shodná připomínka s č. 10

17 18 19 20

1. požadavek jasně stanovit prostorového uspořádání

regulativy Po podrobném, opakovaném projednání s PS pro ÚP města byly upřesněny regulativy prostorového uspořádání řešeného území 2. požadavek dořešit dopravní skelet města Řešení dopravy na území města vč. návazností bylo 3. požadavek nevymezovat novou komunikaci revidováno a upřesněno dle výsledků projednání s PS pro obsluhu stávajícího areálu McDonalds pro ÚP města 4. požadavek na dořešení systému pěších tras Komunikace k Mc Donalds byla zrušena, navržen 5. požadavek, aby plochy s rozdílným způsobem nový způsob řešení dopravy v prostoru Rozdělov – využití byly v souladu se stávajícím, resp. sever žádoucím využitím Systém pěších tras doplněn a upřesněn v rozsahu a 6. požadavek, aby plocha určená k řešení územní ve smyslu připomínky studií US5 byla rozšířena až k parkovišti Na základě podrobného projednání s pořizovatelem obchodního domu Tesco ve smyslu připomínky byl upřesněn způsob funkční 7. požadavek ponechat plochu řešenou v rámci regulace jednotlivých lokalit RP2 bez podrobného členění s nastavenými Územní vymezení ÚS 5 bylo rozšířeno až k OD Tesco podmínkami Plochy vymezené k řešení regulačními plány jsou 8. požadavek jasně strukturovat textovou část ponechány pouze v základním funkčním členění a ÚP (bez duplicit a také definovat používané bez prostorové regulace pojmy) Byla upravena obsahová struktura kap. F výroku, vyloučeny duplicity a doplněna definice používaných pojmů

21

ul. Kozinova čp. 13

požadavek revize dle připomínky

Funkční určení plochy připomínky na SM

upraveno

ve

22

parc. č. 6208/26 kú. Kladno

Prověřit řešení - respektování ZÚR

Bylo prověřeno, řešení je v souladu se ZÚR SK

23

p. č. 5285/7, 5523/2 kú. Kladno

Prověřit zařazení do SM - provést revizi Regulativy ploch SM byly upraveny přípustných funkcí

24

komunikace mezi ulicí

Požadavek prověřit dopravní řešení

smyslu

Dopravní řešení v oblasti Rozdělov – sever bylo

125


Smečenskou a Vašíčkova

upraveno ve smyslu připomínek a podle předaných podkladů

25

výčet staveb v rámci VPS s možností vyvlastnění

Požadavek na prověření VPS, prověřit návrhové Vymezení VPS bylo upraveno, upřesněny specifické plochy BI BH v ochranném pásmu dráhy podmínky ploch BI a BH v O.P. dráhy

26

areál kasáren ul. Sportovců

Požadavek na řešení prostorové regulace části Na základě projednání v PS pro ÚP města byla areálu kasáren dle připomínky stanovena max. podlažnost zástavby v býv. areálu kasáren

27

parc. č. 4471/1, 4465/3 k.ú. Kladno

1/ lokalita Z82-BI na pozemku č. parc. č. 4471/1 Na základě projednání s pořizovatelem bylo řešení k.ú. Kladno byla vyřazena z návrhu na základě upraveno požadavku odboru ŽP MMK 2/ řešení na parc.č.4465/3 k.ú. Kladno je předmětem řešení rozporu mezi pořizovatelem a dotčeným orgánem - odborem ŽP MMK požadavek na zastavitelné území s respektováním hodnotné zeleně (určení koeficientu zeleně)

28

Zahrádkové kolonie celé území města

umožnit stavby pro rekreační bydlení se Byly upraveny regulativy ploch RZ ve smyslu zastavěnou plochou do 90m2 a max. 20% z připomínky plochy pozemku (pokud je oddělen)

Prostorová regulace

požadavek nevymezovat pás vzdálenosti od lesa 50m jako území nezastavitelné, ale v Tento limit využití území je podle konkrétní situace podmínkách využití ploch sousedících s plochami ploch formulován jako jedna ze specifických PUPFL uvést specifickou podmínku na podmínek využití plochy umísťování staveb

ČP 13, k.ú. Kročehlavy

požadavek na úpravu textové a výkresové části - Na základě podrobného projednání s pořizovatelem regulaci ve stabilizovaných plochách odvodit od a v PS pro ÚP města byl systém regulace upraven stávající zástavby. V návrhových plochách regulaci určit koeficientem

Vzdálenost od lesa 50m

ČP 771 , k.ú. Kročehlavy Prochy vymezené k řešení RP Plochy SM - celé území města

Plochy VT - celé území města

zapracovat do výkresové části ÚP - revize Upraveno okolních ploch jako VD nebo SM zapracovat do výkresové části ÚP - revize Upraveno okolních ploch jako VD nebo SM Na základě předaného podkladu bylo upraveno Požadavek na řešení prostorové regulace územní vymezení ploch, jež budou řešeny RP a ÚS. doplnit do textové části ÚP - nepřípustné využití Prostorovou regulaci těchto ploch, až na výjimky, umísťováni provozoven jako zejména: Vrakoviště stanoví RP a ÚS a prodej autodílů, pneuservisy, sběrny a výkupny Nepřípustné využití ploch SM, VT, VD, VL, BH a BI druhotných surovin, bylo upraveno ve smyslu připomínky doplnit do textové části ÚP - nepřípustné využití umísťováni objektů chemické výroby

Plochy BI, BH

doplnit do textové části ÚP - nepřípustné využití zejména: ubytovny, autoservisy apod.

29

pozemky u Billy v kú. Kladno

V rámci jednání o připomínce, byla doplněna Na základě předaného podkladu bylo řešení celého situace s rozložením funkcí na sport, bydlení, území upraveno vybavenost a veřejnou zeleň. Požadavek zahrnout do návrhu ploch, dořešit dopravní řešení

30

pozemky u Billy v kú. Kladno

Požadavek - nastavení regulace pro plochu BH, Pro plochu BH byla stanovena maximální tak aby byl minimalizován vliv na stávající nepřekročitelná hladina zástavby. Podrobné řešení zástavbu plochy bude obsahovat RP 3

3377/9,10,11

126


R. ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ K ÚPRAVÁM NÁVRHU PO VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ Poř.č. Identifikace dotčených pozemků / lokalita

Pokyn pro zpracovatele

Údaje o splnění pokynu

1

k.ú. Kladno parc. č. 6048/1, 6080/18

Plochy BH

Plocha přestavby P428 byla změněna na funkční využití BH

2

k.ú. Kladno, parc. č. 5897/1, 6047/1, 6052

Plochy BH

Plocha přestavby P428 byla změněna na funkční využití BH

3

k.ú. Kročehlavy parc.č. 1990/4, 1990/3, 1989

Zařadit plochy do SM stav

V souladu se současným stavem je funkční využití plochy upraveno na SM

4

k.ú. Motyčín parc.č. 876/1, 876/2

Plochy BI návrh

Funkční využití ploch přestavby P284 a P142 bylo upraveno na BI a SM

5

k.ú. Kladno parc.č. 1331/2

1/ bez úprav 2/ V textové části stanovit koeficient zeleně nebo definovat způsob ochrany nezastavěných částí ve stabilizovaných plochách BH

Územní ochrana stávající zeleně ve stabilizovaných plochách BH,SM,OV,OS,OH,OM,VT,VD,VS,,VL byla upravena v regulativech těchto druhů ploch

6

k.ú. Kladno, parc. č. 5258/1

Úprava dle rozhodnutí o námitce, úprava dopravního řešení, definice podmínek využití pro zastavitelnou plochy SM

Splněno vymezením nové plochy přestavby P429-SM a úpravou trasy cyklostezky

7

k.ú. Kladno, parc. č. 5918/47, 5918/48, 5918/57, 5918/504

Úprava výkresu č. 3 / podrobněji bude řešeno v RP2

8

k.ú. Kladno lokalita Na rovinách (Pytlík)

bez úprav

Plocha P222-OM byla vyňata ze zóny prostorové regulace. Její podrobné řešení stanoví regulační plán RP 2 Na základě vyhodnocení námitky a pokynu pořizovatele bez úprav

9

k.ú. Kladno, parc. č. 2308/1, 2297/2, 2299, 2300, 2301/2, 2302, 2303, 2304, 2306/2, 2307, 2308/1, 2, 3, 4, 7, 2311, 2313, 2471, 2472, 2473, 2474, 2475/1, 2, 2476, 2477, 2479, 2301/1, 2305, 2306/1, 2308/5, 6, 8, 2471/2, 3, 2475/3

Zapracovat možnosti výrobních funkcí do vymezených ploch SM

10

k.ú. Kladno, parc. č. 5258/7, 5523/2

11

Splněno doplněním specifických podmínek využití plochy přestavby P408-SM.

bez úprav - kontrola definice Na základě vyhodnocení námitky a přípustných funkcí v plochách pokynu pořizovatele bez úprav. BH Podmínky přípustného využití ploch BH a SM byly upraveny k.ú. Kročehlavy parc.č. 1290/21, 3125/1, 2, 3, bez úprav Na základě vyhodnocení námitky a 4, 5, 6, 7, 8, 9, 3123/1, 8, 9, 10, 11, 12, pokynu pořizovatele bez úprav 3286/4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 3288/1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 (vše lokalita Na růžovém poli)

127


12

k.ú. Dubí u Kladna, parc. č. 1631/44, 1631/43 Přepracovat návrhové plochy SM. Využití ekologicky zatížených ploch bude stanoveno pro výrobní funkce - VL

Návrh funkčního využití ploch přestavby v PZ Kladno – východ byl upraven dle výsledků analýzy ekologických rizik a ve smyslu pokynu

13

3377/9, 3377/10, 3377/11 k.ú. Kladno

Ponechání BH

Splněno úpravou specifických podmínek využití plochy P200-BH

14

k.ú. Kladno parc. č. 3223/2, 4, 3224/6, 9, 3225/2,34, 3377/1,21,23,24,25, 3395/2, 3400/2, 3401/1, 3402, 3403, 3448, 3449, 3450, 3459/2, 3459/5, 3560, 3561, 3562/1,2, 3563/1, 3568/1,6,7,8,9,11,12,13,14

1. Upravit textovou část 2. Upravit rozsah území RP3 zapracovat podmínku zpracování územní studie pro vyřešení obsluhy v území

Splněno úpravou území řešeného RP 3, vymezením území řešeného územní studií ÚS6 a zařazením dotčených ploch přestavby do textové části výroku, kapitoly F

15


Upravit textovou část

Splněno zařazením specifické podmínky využití přestavbového území bývalých kasáren do textové části výroku, kap. F

16


17

k.ú. Kladno parc. č. 6440/47, 6440/80 objekt pojišťovny

Úprava dle námitky - SM

18

k.ú. Kladno, parc. č. 5918/47, 5918/48, 5918/57, 5918/504

Úprava výkresu č. 3

19

1. průmyslová zóna Poldi - sever Přepracovat návrhové plochy 2. 1631/409,410,1,165,166,160,161,162,59 SM na VL, VT 3. 1631/254,255,257,65,59 4. plocha mezi průmyslovými areály POLDI s.r.o., FER CONSULT s.r.o., STROJÍRNY POLDI, a.s. a Alpiq Generation (CZ) s.r.o.

Splněno úpravou funkčního využití dotčených ploch přestavby SM na plochy výroby

20


21


22

připomínky

Splněno úpravou funkčního využití dotčených ploch přestavby SM na plochy výroby Splněno úpravou funkčního využití dotčených ploch přestavby SM na plochy výroby Splněno dle pokynu pořizovatele provedením odpovídajících úprav v textové i grafické části dokumentace

23

věcně shodná námitka (připomínka) s poř.č. 18 a 7

24

1301/5 a 1301/1 kú. Motyčín

Provést revizi výkresové a textové části dle připomínek.

Splněno zařazením specifické podmínky využití přestavbového území bývalých kasáren do textové části výroku, kap. F Splněno vymezením plochy SM stav Plocha P222-OM byla vyňata ze zóny prostorové regulace. Její podrobné řešení stanoví regulační plán RP 1

Plocha P222-OM byla vyňata ze zóny prostorové regulace. Její podrobné řešení stanoví regulační plán RP 2 Upravit ve výkresové části.

Splněno zrušením úseku místní obslužné komunikace v grafické části dokumentace návrhu ÚP

128


25

1247 kú. Kladno

Splněno zařazením specifické podmínky využití přestavbového území bývalých kasáren do textové části výroku, kap. F Splněno zařazením specifické podmínky využití přestavbového území bývalých kasáren do textové části výroku, kap. F Splněno zařazením specifické podmínky využití přestavbového území bývalých kasáren do textové části výroku, kap. F Splněno zrušením úseku místní obslužné komunikace v grafické části dokumentace návrhu ÚP

26

1251 kú. Kladno

27

1253 kú. Kladno

28


29

4471/1 kú. Kladno

bez úprav

30


31

5632, 5624/2 kú. Kladno

32

celé řešené území

Splněno úpravou funkčního využití dotčených ploch přestavby SM na plochy výroby bez úprav návrhu, požadavek Na základě vyhodnocení námitky a bude řešen v rámci RP1 pokynu pořizovatele bez úprav Zapracovat dle předaných ÚR Splněno zapracováním předaných do ploch stabilizovaných pravomocných ÚR do stabilizovaných ploch návrhu ÚP

33

Koridory dopravní a technické infrastruktury ze ZÚR

Zapracovat do výkresové dokumentace

Splněno úpravou textové i grafické části dokumentace návrhu ÚP ve smyslu pokynu

34

k.ú. Kladno parc. č. 1977/3 a další

Plochy BI stav

Splněno po upřesnění pořizovatele vymezením ploch BI - stav

35

k.ú. Motyčín parc.č. 870, 871, 717, 690/2, 690/3, 690/4, 864/1

Plochy SM, OV

Splněno úpravou funkčního využití dotčených ploch na SM a OV

36

k.ú. Rozdělov,139/1 bývalý areál obalovny

Plocha SM, BI návrh

37

všechna k.ú.

Stavové plochy BI, SM doplnění textové části

Splněno vymezením plochy přestavby P169-BI a stanovením specifických podmínek využití plochy Splněno stanovením nového regulativu pro stabilizované plochy BI a SM v kap. F textové části výroku

38

k.ú. Kročehlavy, křižovatka ulic Milady Horákové / Unhošťská při výjezdu na Velké Přítočno

Zapracovat do výkresové dokumentace

Splněno ve smyslu pokynu pořizovatele úpravou výkresové části dokumentace návrhu ÚP

39

všechna k.ú.

Revize dle připomínky

40

k.ú. Kročehlavy, 3291/6

Revize dle připomínky

Splněno provedením revize výkresu VPS/VPO a textové části, kapitoly G Splněno provedením úprav specifických podmínek využití ploch Z121-VL a Z122-VL

41

všechna k.ú.

Revize textové části dle připomínky

Splněno doplněním podmínek přípustného využití ploch BH

42

k.ú. Rozdělov parc.č. 145/144

Revize výkresu dle připomínky

Splněno ve smyslu pokynu pořizovatele

Na základě vyhodnocení námitky a pokynu pořizovatele bez úprav

129


43

k.ú. Kladno - oblast bývalé Vojtěšské huti par.č. 5918/86 a okolní plochy


Funkční využití navržených ploch přestavby na území bývalé Vojtěšské huti bylo celkově revidováno na základě výsledků Analýzy rizik Splněno ve smyslu pokynu pořizovatele

44

k.ú. Kročehlavy parc.č. 3479 (jižní část)


45

k.ú. Kladno parc.č. 5869/1 - 5875 blok v ulici Slánská


Změna funkčního využití z BI na SM provedena ve smyslu pokynu pořizovatele

1

k.ú. Kladno parc.č. 38, 40, 42, 44, 31/1, 31/2

bez úprav


2

k.ú. Kročehlavy parc.č. 2880/44

bez úprav


S. ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ K ÚPRAVÁM NÁVRHU PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ Identifikace dotčeného Č. pozemku

kú. Rozdělov, vparc. č. 83/39

1

2

Rozhodnutí o námitce, Pokyn pro zpracovatele vyhodnocení připomínky

Námitce se nevyhovuje. Odůvodnění v návrhu pro veřejné projednání je parcela zařazena do indexu C.1, kde je možná podlažnost menší nebo rovno 3NP. Plocha nebyla předmětem úprav po veřejném projednání kú. Kročehlavy, Námitce se vyhovuje. RD č. popisné Odůvodnění: podlažnost 792 a parcely byla měněna na základě č. 4389, 4388, připomínky č. 22 z 4385 veřejného projednání, neexistuje však pokyn pořizovatele umožnit až 3NP v plochách A.2

bez úprav

Údaje o splnění pokynu

bez úprav

v textu prostorové regulace Upraveno znění kapitoly F.2. uvést do souladu s dle pokynu podmínkami §2 vyhlášky 501/2006 Sb. v platném znění (nepodstatná úprava návrhu)

130


3

4

5

6

7

8

kú. Kročehlavy Námitce se nevyhovuje. , 1492/15 Odůvodnění: Parcela byla již v prosinci 2013 v rámci veřejného projednání návrhu ÚP zařazena do PV (veřejné prostranství) a toto nebylo měněno (upravený návrh se nyní projednává jen v rozsahu úprav, které vzešly z veřejného projednání návrhu) Plocha nebyla předmětem úprav po veřejném projednání kú. Námitce se nevyhovuje. Kročehlavy, Odůvodnění: Parcela byla parcely č. již v prosinci 2013 v rámci 1049/8, veřejného projednání 1492/49 a návrhu ÚP zařazena do 1049/1 PV (veřejné prostranství) a toto nebylo měněno k.ú. Kladno, Námitce se vyhovuje. parc.č. Odůvodnění: zřejmě se 5918/47, 48, jedná o chybné označení 49, 50, 54, 55, v textové části a v 56, 57, 63, 504 odůvodnění.

bez úprav

bez úprav

bez úprav

bez úprav

upravit dle námitky (nepodstatná úprava návrhu)

Opraveno v textové části návrhu i odůvodnění

k.ú. Kladno, parc.č. 5918/47, 48, 49, 50, 54, 55, 56, 57, 63, 504

K připomínce se přihlédne. Zřejmě se jedná o chybné označení v textové části a v odůvodnění.

viz námitka č. 5

viz námitka č. 5

k.ú. Kročehlavy, parc.č. 4334

Námitce se vyhovuje. Odůvodnění - jde o původní restauraci. Náprava nesprávného označení plochy věcně shodná námitka s námitkou č.5

upravit dle námitky - plocha Upraveno v grafické části SM (nepodstatná úprava dokumentace návrhu)

k.ú. Kladno, parc.č. 5918/47, 48, 49, 50, 54, 55, 56, 57, 63, 504

viz námitka č. 5

viz námitka č. 5

131


k.ú. Dubí u Kladna, parc.č. 1631/1 , lokalita Poldi sever

9

Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: plocha P403-SM je v západní části území Poldi-sever, které bylo celé v konceptu ÚP a v návrhu pro společné jednání vymezeno pro konverzi brownfieldu na smíšené území, které má potenciál rozvoje i jiných než pouze výrobních funkcí což je v souladu se schváleným zadáním ÚP. V souvislosti s předáním údajů z analýzy rizik po veřejném projednání návrhu ÚP , byla plocha z větší části upravena pro průmyslovou výrobu - VL výroba lehká a zároveň byl redukován ve prospěch výrobních funkcí i pás izolační zeleně ZO. Plocha SM je byla odůvodněna konverzí nevyužitých ploch a objektů bývalé elektrárny 2 PH a vytváří podmínky pro urbanistické dotvoření prostoru pri ulici Průmyslová. Funkční zařazení pro bude upraveno na VS s podmínkou, neumísťování monofunkčních logistických objektů.

upravit ve výkresové části SM na VS a v textové části zapracovat specifickou podmínku pro tuto plochu. (nepodstatná úprava návrhu)

Upraveno v grafické i textové části dokumentace ve smyslu pokynu

132


k.ú. Dubí u Kladna, parc.č. 1631/85, 86, 87, 89, 90, 227, 229, 251 , lokalita Poldi sever

Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: plocha P403-SM je v západní části území Poldi-sever, které bylo celé v konceptu ÚP a v návrhu pro společné jednání vymezeno pro konverzi brownfieldu na smíšené území SN, které má potenciál rozvoje i jiných než pouze výrobních funkcí což je v souladu se schváleným zadáním ÚP. Plocha SM byla 10 odůvodněna konverzí nevyužitých ploch a objektů bývalé elektrárny 2 PH. Pro vytvoření podmínek urbanistického dotvoření prostoru při ulici Průmyslová bude plocha vymezena jako VS se specifickou podmínkou neumísťování monofunkčních logistických objektů. Plochy VS mohou obsahovat i plochy a zařízení dopravní a technické infrastruktury. k.ú. Kladno, Námitce se nevyhovuje. parc.č. 1151, Odůvodnění: vymezení 1152 pozemek koridoru dopravní rodinného infrastruktury je převzato domu č.p.2590 z nadřazené ÚPD - Zásad (Strouhalova územního rozvoje ulice) Středočeského kraje (ZÚR). Vlastní plochy VPS 11 určené k modernizaci železnice byly vymezeny pouze na plochách dle požadavků SŽDC v rámci změn č.6 ÚPNSÚ a nemají požadavek na zábor pozemku rodinného domu.

upravit ve výkresové části SM na VS a v textové části zapracovat specifickou podmínku pro tuto plochu. (nepodstatná úprava návrhu)

Upraveno v grafické i textové části dokumentace ve smyslu pokynu

Úprava hlavního výkresu č. 2 využití území nezakreslovat koridor převzatý ze ZÚR (je zakreslen v koordinačním výkresu)

Grafická část dokumentace upravena dle pokynu

133


k.ú. Kladno, parc.č. 1127, 1128 pozemek rodinného domu č.p.2656 (Strouhalova ulice) 12

k.ú. Hnidousy, parc.č. 156, objekt č.p. 1089 (bývalý důl Ronna) 13

k.ú. Kladno, parc.č. 1155, 1156, RD č.p. 2616 (Strouhalova ulice) 14

15

k.ú. Kladno, parc.č. 1167, 1168 RD č.p. 2645 (Strouhalova ulice)

Námitce se nevyhovuje. Odůvodnění: vymezení koridoru dopravní infrastruktury je převzato z nadřazené ÚPD - Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR). Vlastní plochy VPS určené k modernizaci železnice byly vymezeny pouze na plochách dle požadavků SŽDC v rámci změn č.6 ÚPNSÚ a nemají požadavek na zábor pozemku rodinného domu. Námitce se vyhovuje. Odůvodnění Objekt umožňuje umístit více bytů než RD. Ve stávajícím ÚPNSÚ je ve výrobních plochách. Vhodné je vymezení jako SM (rozsah úpravy - 2000 m2) včetně vedlejšího pozemku č.399/4 - VD, kde bylo již realizováno bydlení (v rozsahu cca 3400 m2) Námitce se nevyhovuje. Odůvodnění: Plochy VPS WD1 jsou vymezeny na plochách drážních pozemků a byly převzaty ze změny č.6 ÚPNSÚ na základě požadavků na plochy drážní dopravní infrastruktury. Požadavek na technické řešení křižovatky a opěrných stěn je nad rámec podrobnosti návrhu ÚP Kladno Námitce se nevyhovuje. Odůvodnění: vymezení koridoru dopravní infrastruktury je převzato z nadřazené ÚPD - Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR). Vlastní plochy VPS určené k modernizaci železnice byly vymezeny pouze na plochách dle požadavků SŽDC v rámci

Úprava hlavního výkresu č. 2 využití území nezakreslovat koridor převzatý ze ZÚR (je zakreslen v koordinačním výkresu)

Grafická část dokumentace upravena dle pokynu

upravit dle připomínky - SM Grafická část dokumentace uvedení do souladu se upravena dle pokynu stávajícím stavem (nepodstatná úprava návrhu)

revize textu a odůvodnění v Grafická a textová část části VPS (uvést do souladu dokumentace upravena dle s výkresy) Úprava hlavního pokynu výkresu č. 2 využití území nezakreslovat koridor převzatý ze ZÚR (je zakreslen v koordinačním výkresu)

věcně shodná připomínka s Viz připomínka č. 11 č. 11

134


změn č.6 ÚPNSÚ a nemají požadavek na zábor pozemku rodinného domu.

k.ú. Kladno, parč.č. 5258/1

16

k.ú. Kročehlavy, parc.č. 4176 17

k.ú. Kladno, parc.č. 1142, 1143, RD č.p. 2620 (Strouhalova ulice) 18

Námitce se nevyhovuje. Odůvodnění: Komunikace na pozemku č. 5258/1 má z hlediska územního plánu charakter věřejné komunikace (i ve stávajícím ÚPNSÚ) a trasa pro cyklistickou dopravu může být součástí každě veřejné komunikace. Zabezpečení obslužnosti a prostupnosti území je jedním z cílů územního plánování a je také požadováno v zadání ÚP. Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: podlažnost byla měněna na základě připomínky č. 22 z veřejného projednání, neexistuje však pokyn pořizovatele umožnit až 3NP v plochách A.2

bez úprav

Bez úprav

úprava textu - v prostorovou regulaci uvést do souladu s podmínkami §2 vyhlášky 501/2006 Sb. v platném znění tzn. popis pojmů 3NP=2NP+podkroví (popřípadě 2NP+ustupující podlaží)

Upřesněno úpravou textu kap. F.2

Námitce se nevyhovuje. bez úprav - věcně shodná Odůvodnění: vymezení připomínka s č. 11 koridoru dopravní infrastruktury je převzato z nadřazené ÚPD - Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR). Vlastní plochy VPS určené k modernizaci železnice byly vymezeny pouze na plochách dle požadavků SŽDC v rámci změn č.6 ÚPNSÚ a nemají požadavek na zábor pozemku rodinného domu.

Viz připomínka č.11

135


k.ú. Kladno, parc.č. 1125, 1126, RD č.p. 2635 (Strouhalova ulice)

Námitce se nevyhovuje. Odůvodnění: vymezení koridoru dopravní infrastruktury je převzato z nadřazené ÚPD - Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR). Vlastní plochy VPS 19 určené k modernizaci železnice byly vymezeny pouze na plochách dle požadavků SŽDC v rámci změn č.6 ÚPNSÚ a nemají požadavek na zábor pozemku rodinného domu. k.ú. Kladno, RD Námitce se nevyhovuje. č.p. 2613 Odůvodnění: vymezení (Strouhalova koridoru dopravní ulice) infrastruktury je převzato 20 z nadřazené ÚPD - Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR). k.ú. Kladno, Námitce se nevyhovuje. parc.č. 1140/1, Odůvodnění: vymezení 1140/2, RD č.p. koridoru dopravní 2579 infrastruktury je převzato (Strouhalova z nadřazené ÚPD - Zásad ulice) územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR). Vlastní plochy VPS určené k modernizaci železnice byly vymezeny pouze na plochách dle 21 požadavků SŽDC v rámci změn č.6 ÚPNSÚ a nemají požadavek na zábor pozemku rodinného domu. ( Ve lhůtě pro veřejné nahlížení byl vystaven platný výkres, kde je VPS WD1 vymezena na drážních pozemcích, nikoliv v rozsahu koridoru). k.ú. Kladno, Námitce se nevyhovuje. parc.č. 1144, Odůvodnění: vymezení 1145, RD č.p. koridoru dopravní 2610 infrastruktury je převzato 22 (Strouhalova z nadřazené ÚPD - Zásad ulice) územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR).

bez úprav - věcně shodná připomínka s č. 11


viz námitka č. 11


viz námitka č. 11


viz námitka č. 11


136


celé řešené území města

23

lokality dotčené návrhem VPS, 24 rozvojové plochy P276, P277, P407 řešené území města

Námitce se vyhovuje. upravit dle námitky Odůvodnění: v návrhu ÚP budou doplněny silniční ochranná pásma mimo souvisle zastavěné území.

k.ú. Kladno, parc.č. 4923/2 a část 4923/1 lokalita parkoviště u stodoly celé řešené území

připomínka pořizovatele

25

V

V

K připomínkám se revize textové části ve přihlédne. 1/ v textové smyslu připomínek. části prostorové regulace bude lépe popsáno, jak se určí koeficient zeleně v sídlištní zástavbě (pro nové lokality), u stabilizovaných ploch je zahušťování sídlištní zástavby nežádoucí a bylo vyřešeno. 2/ doplnění textu pro možnost lokálních nástaveb ve vhodných lokalitách s podmínkou splnění obecně závazných předpisů na oslunění, dopravu v klidu, předložení studie a pod. 3/ doplnění v textové části - pro zajištění průchodnosti lokalit a návazností pěších a cyklistických tras mezi urbanistickými celky. Plochy, které jsou bez úprav předmětem připomínek nebyly upravovány po veřejném projednání, proto nejsou předmětem opakovaného projednání.

Bez úprav

Silniční O.P. mimo zastavěné území byla doplněna do koordinačního výkresu

upravit dle připomínky - SM Upraveno v grafické části v rozsahu 490 m2 při dokumentace západním okraji plochy DS (nepodstatná úprava návrhu)

připomínka pořizovatele - revize dle připomínky nelze vymezit celé plochy. (nepodstatná úprava Doporučujeme upravit návrhu) text - vynecháním druhého odstavce a doplněním, že v ostatních částech se jedná o stavby s památkovou ochranou

Upraveno v textu kap. N

137


nebo v památkovem zájmu.

V

V

V

k.ú. Hnidousy, parc.č. 10/5, 10/7

připomínka pořizovatele nejedná se o lesní plochy, dle katastru zahrada při RD - požadavek opravy ve výkresové části k.ú. Kročehlavy připomínka pořizovatele - parc.č. požadujeme zakreslení 3923/1 - trasa návrhové plochy VPS (KDS 3 ) komunikace celé řešené Tyto trasy nezakreslovat území - plochy do výrokové části ÚP, ale určené ke v textu doplnit, že budou zpracování ÚS podrovně řešeny v rámci ÚS koordinované 2/ Odbor dopravy: nemá stanovisko, připomínky 3/ vyřizuje Mgr. Odbor kultury a L.Tučková památkové péče: nemá naše č.j. připomínky ÚAaÚP/341/14

upravit dle připomínky - BI (nepodstatná úprava návrhu)

Upraveno v grafické části dokumentace

upravit dle připomínky - DS (nepodstatná úprava návrhu)

Upraveno v grafické i textové části dokumentace

upravit dle připomínky ve výkresové a textové části (nepodstatná úprava návrhu)

Upraveno v grafické i textové části dokumentace

Provést revizi textové části a odůvodnění dle stanoviska (nepodstatná úprava návrhu)

Splněno doplněním textové části odůvodnění

S

138


S

stanovisko DO, vyřizuje D.Horská naše č.j. ÚAaÚP/356/14

bez úprav

Bez úprav

T. ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ K ÚPRAVÁM NÁVRHU PO VRÁCENÍ PŘEDLOŽENÉHO NÁVRHU ÚP POŘIZOVATELI S POKYNEM K ÚPRAVĚ ZASTUPITELSTVEM MĚSTA (DLE §54 ODSTAVCE 3 ZÁKONA 183/2006SB. V PLATNÉM ZNĚNÍ) Mimořádné zasedání Zastupitelstva města dne 5. 8. 2014 po projednání: I. akceptovalo připomínku Společenství vlastníků jednotek bloku A4, Čs. armády 3115 – 3124, Kladno k využití pozemků p.č. 3377/9, 3377/10 a 3377/11 k.ú. Kladno v návrhu Územního plánu Kladno podanou formou petice II. vrátilo v souladu s § 54, odst. 3) zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů předložený návrh Územního plánu Kladno z důvodu akceptace připomínky Společenství vlastníků jednotek bloku A4, Čs. armády 3115 – 3124, Kladno k využití pozemků p.č. 3377/9, 3377/10 a 3377/11 k.ú. Kladno podanou formou petice pořizovateli k dopracování a novému projednání

III. uložilo Ing. arch. F. Müllerovi – ved. Úřadu architektury a územního plánování MMK a architektovi Města: a) zapracovat připomínku Společenství vlastníků jednotek bloku A4, Čs. armády 3115 – 3124, Kladno k využití pozemků p.č. 3377/9, 3377/10 a 3377/11 k.ú. Kladno podanou formou petice do návrhu Územního plánu Kladno dle pokynu zastupitelstva města a projednat ji s dotčenými orgány státní správy T: průběžně b) po zapracování připomínky Společenství vlastníků jednotek bloku A4, Čs. armády 3115 – 3124, Kladno k využití pozemků p.č. 3377/9, 3377/10 a 3377/11 k.ú. Kladno podanou formou petice do návrhu Územního plánu Kladno a po projednání tohoto dokumentu dle pokynu zastupitelstva města s dotčenými orgány státní správy, předložit na zasedání ZM upravené znění Územního plánu Kladno. Na základě výše uvedené připomínky zpracovatel zpracoval návrh ÚP Kladno pro 3. Veřejné projednání, z něhož byla plocha přestavby P 200-BH vyřazena a dotčené pozemky byly

139


ponechány stávajícímu způsobu využití jako stabilizovaná plocha OS – občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení.

140


U. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚP KLADNO PRO VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ NA ZÁKLADĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Údaje o zohlednění výsledků přepracovaného vyhodnocení SEA (listopad 2012) a připomínek obsažených v koordinovaném stanovisku KÚSK čj. 157423/2012/KÚSK z 21.12.2012 a jeho změně čj. 047664/2013/KÚSK z 5.4.2013 jsou uvedeny v následující tabulce: TAB 24: Odůvodnění návrhu na základě výsledků vyhodnocení vlivů na ŽP Plocha/lokalita Odůvodnění Rozdělov sever Na základě vydaných pravomocných ÚR a pokynů pořizovatele pro úpravy návrhu ÚP byly územní rezervy v přestavbovém území z návrhu vyřazeny a nahrazeny polyfunkčními zastavitelnými plochami SM OřechovkaPodprůhonBukovka

Na základě zpracované podrobnější projektové dokumentace a pokynů pořizovatele bylo upřesněno funkční využití ploch a specifické podmínky jejich využití. Podrobné podmínky využití stanoví regulační plán RP 3

Z308-BI /Vrapice

Plocha převzata z vydané změny ÚPSÚ č. 10A – není tudíž nově navrženou zastavitelnou plochou. Do specifických podmínek využití plochy byla doplněna podmínka zákonné ochrany zvláště chráněných druhů živočichů

Z19-BI /Vrapice Plocha byla z návrhu pro veřejné projednání vyřazena z důvodu ochrany lesa Cyklotrasa Do kap. D. 1. 5. Výroku byla doplněna specifická podmínka respektovat při v kontaktu projektování a realizaci cyklotrasy v intencích stávající komunikace s EVL Krnčí a zákonnou ochranu EVL dle zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších Voleška předpisů Plocha ZS Z308-BI/ Vrapice

u Plocha není zahrnuta ve vyhodnocení předpokládaných záborů PF, protože je na druhu pozemku „ostatní“, tzn. že není záborem PF

Plocha ZO u Plocha zeleně ZO i zastavitelná plocha Z19-BI byly z návrhu vyřazeny, plochy Z19-BI/ protože jde o PUPFL Vrapice NZ73/ Rozdělov

Jde o veřejné prostranství s novým úsekem místní obslužné komunikace, významné pro prostupnost území. Leží na ZPF, a proto je součástí vyhodnocení předpokládaných záborů ZPF

Plochy ZO a ZV Zábory NZ100, NZ101 a mezi nimi ležící plochy zeleně ZO a ZV nejsou mezi zábory součástí upraveného návrhu ÚP pro veřejné projednání. K budoucímu NZ100 a NZ101 možnému funkčnímu využití DS a případnou reorganizaci trasy silnice II/283 byla v návrhu ÚP pro veřejné projednání vymezen koridor K DS 3 územní rezervy (zábory PF se nevyhodnocují) P412-SM/ Engerth

Změna návrhu způsobu využití z BI na SM vyplývá z charakteru území a požadavku pořizovatele na polyfunkčnost plochy

Z117/

Větší část zastavitelné plochy byla z návrhu vyřazena a převedena na územní

141


Kročehlavy jih

rezervu R 26 k prověření budoucího možného využití pro funkci VL v závislosti na realizaci sousední průmyslové zóny ve Velkém Přítočnu. Zbývající část plochy ponechána pro funkci OS v souladu s konkrétním záměrem investora a v souladu s vydaným ÚPSÚ. Návrh doplňuje pásy ochranné zeleně

Z96-OH

Plocha z návrhu zastavitelných ploch vyřazena a převedena na územní rezervu R 25 pro možné rozšíření hřbitova po vyčerpání kapacity pohřebních míst města

P209-SM/ Kladno centrum

Plocha převzata z vydaných změn č. 3 ÚPZ Kladno – centrum a změn č. 7 ÚPSÚ. Do specifických podmínek využití plochy doplněna podmínka posouzení konkrétního záměru zástavby dle zákona č. 101/2002 Sb. na základě zjišťovacího řízení. Podrobné podmínky využití plochy stanoví RP 1

Z326-SM, Z84- Polyfunkční plochy nevelkého rozsahu navržené v souladu s pokyny SM/ Kladno pořizovatele v širším přestavbovém území Halda, převzaté z vydaných změn centrum ÚPSÚ. Podmínky využití území Haldy po dokončení odtěžení prověří ÚS 2. Vzhledem k probíhající dlouhodobé rekultivaci je území Haldy převedeno do územní rezervy R 24 pro možné budoucí využití pro funkci SM Z99-BI/ Rozdělov jih

Plocha byla převzata z vydaného ÚPSÚ a jeho vydaných změn. Na základě vydaného ÚR byla rozšířena o cca 7% výměry

P282-VD/ Kročehlavy jih

Plocha byla převzata z vydaného ÚPSÚ a jeho vydaných změn. Je součástí průmyslové zóny Kročehlavy jih a navazuje na sousední stabilizovanou plochu výrobního areálu

P220-OM/ Kladno Maďarka

Změna využití plochy v přestavbové části území Kladno – centrum na základě prodloužení platnosti vydaného ÚR pro výstavbu obchodního centra Interspar. Podrobné podmínky využití plochy stanoví RP 1

Plochy za Oázou v území Kročehlavy východ

Způsob využití území byl v návrhu ÚP pro veřejné projednání upraven podle vydaných změn ÚPSÚ a podle zpracovaných podrobnějších dokumentací pro ÚR. Šířka koridoru územní rezervy K TI 1 byla upřesněna na základě jednání s ČEPS. Navrženo bylo nové dopravní řešení obsluhy území, zajišťující jeho lepší prostupnost.

Z68-BI/ Dubí

Zastavitelná plocha v těsné blízkosti ČOV byla z návrhu pro veřejné projednání vyřazena

Z97-VS/ Dříň

Zastavitelná plocha výroby a skladování v extravilánu byla v návrhu pro veřejné projednání převedena na územní rezervu R 23 k prověření pro možné budoucí využití VS s podmínkou vyčerpání zastavitelných ploch a ploch přestavby smíšené výroby a skladování v přestavbových územích města.

142


V. ÚDAJE O ZOHLEDNĚNÍ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, OBSAŽENÝCH V SOUHLASNÉM STANOVISKU K POSOUZENÍ VLIVŮ PROVÁDĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU KLADNO NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ČJ. 046708/2014/KÚSK Z 8. 4. 2014 Návrh ÚP Kladno zohledňuje opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předkládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí následujícími způsoby:  Stanovením, resp. úpravou regulativů využití ploch s rozdílným způsobem (viz kap. F.1.1)  Stanovením obecně platných podmínek změn využití ploch pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných vlivů na životní prostředí.(viz kap. F. 1. 2.)  Stanovením diferencovaných podmínek prostorového uspořádání území (viz kap. F. 2. a výkres č.3 a č.4)  Stanovením zásad ochrany krajinného rázu (viz kap. F. 2) Specifická opatření pro vybrané plochy byla zohledněna takto: Plocha

Doporučené podmínky

Odůvodnění

Z42-BI

zahrnout pod stejnou územní studii jako Plocha byla zahrnuta do územní studie, plocha Z386, při umisťování staveb do specifických podmínek využití byla dodržet ochranné pásmo lesa 50 m doplněna podmínka vzdálenosti 50 m od okraje lesa

Z70-VS

omezit na část situovanou mimo lesní porosty, v místech vzrostlých porostů vymezit zeleň a zachovat ji v co největší míře, respektovat ochranné pásmo lesa 50 m

Do specifických podmínek využití byla doplněna podmínka vzdálenosti 50 m od okraje lesa a podmínka zachování vzrostlé stromové zeleně v ploše

Z79-BI

zpracovat územní studi

Územní studie nebyla zpracována. Pořizovatel nepožaduje její vymezení. Podmínky využití plochy jsou uvedeny v návrhu v kap. F.

Z80-BI

zpracovat územní studii


Z82-BI

při umisťování staveb dodržet ochranné Do specifických podmínek využití byla pásmo lesa 50 m doplněna podmínka vzdálenosti 50 m od okraje lesa

143


Z99-BI

zmenšit zastavitelnou plochu v západní části na úroveň plochy N346-ZO

Plocha byla zmenšena dle stanoviska

Z112-SM při umisťování staveb dodržet ochranné Do specifických podmínek využití byla pásmo lesa 50 m doplněna podmínka vzdálenosti 50 m od okraje lesa Z116-OS

před realizací zpracovat projektovou EIA Doplněno do odůvodnění, do kap. I.1.7

Z297-BH převést na plochu městské zeleně

Plocha byla již v konceptu. V návrhu byla redukována a byla předmětem dohadovacího jednání s odborem ŽP MMK. Plochu byla ponechána pro BH se stanovenými koeficienty zeleně.

Z301-BI


Z308-BI

prověřit výskyt otakárka ovocného, v případě pozitivního zjištění výskytu plochu omezit mimo biotop vhodný pro jeho život

Do specifických podmínek využití byla doplněna podmínka respektování zákonné ochrany zvláště chráněných druhů živočichů, kteří mají na ploše výskytiště. Konkrétní místa jejich výskytu budou prověřena na úrovni projektové přípravy konkrétních záměrů zástavby.

Z313-OM při umisťování staveb dodržet ochranné Do specifických podmínek využití byla pásmo lesa 50 m doplněna podmínka vzdálenosti 50 m od okraje lesa Z314-OS


Z326-SM zajistit ochranu proti hluku a prachu do Do specifických podmínek využití bylo doby dokončení sanace sousední plochy doplněno: Před povolením umístění staveb musí být prokázán soulad s požadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem, prachem a vibracemi v chráněných prostorech definovaných v zákoně o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění Z386-SM zpracovat územní studii, při umisťování Plocha je řešena územní studií ÚS 3, do staveb dodržet ochranné pásmo lesa 50 specifických podmínek využití byla m doplněna podmínka vzdálenosti 50 m od okraje lesa

144


Z389-BI


Z413-OS


Z414-BH zpracovat územní studii

Plocha odpovídá současnému využití z ÚPnSÚ. Pořizovatel nepožaduje na tyto plochy ÚS. Jde o dostavby ploch v území s vyjasněným řešením dopravní a technické infrastruktury.

Z415-BH zpracovat územní studii

Plocha odpovídá současnému využití z ÚPnSÚ. Pořizovatel nepožaduje na tuto plochu ÚS. Jde o dostavby ploch v území s vyjasněným řešením dopravní a technické infrastruktury.

P183-BI


P203-BH podél západního okraje plochy vymezit plochu ochranné zeleně

Do specifických podmínek využití byla doplněna podmínka oddělení plochy ochrannou zelení.

P209-SM zajistit ochranu proti hluku, před realizací zpracovat projektovou EIA

Do specifických podmínek využití byla doplněna podmínka: před povolením umísťování staveb bude zpracována projektová EIA

P241-SM zajistit ochranu proti hluku

Doplněno do specifických podmínek využití území

P245-SM zajistit ochranu proti hluku

Doplněno do specifických podmínek využití území

P256-BH zachovat stávající výškovou hladinu zástavby, zachovat v co největší míře vzrostlou zeleň v ploše, zajistit ochranu proti hluku

Řešeno prostorovou regulací a doplněno do specifických podmínek využití území

P282-VD plochu nerealizovat

Jedná se o zastavitelnou plochu z ÚPnSÚ. Z těžké výroby se měnila na VD. Pořizovatel požaduje ponechat dle návrhu, doporučení odboru ŽP nebude respektováno vzhledem k již vymezené ploše dle ÚPnSÚ. Návrh plochy VD nezhoršuje dopad na okolí oproti

145


stávajícímu vymezení v ÚPnSÚ. P300-BI

prověřit dostatečnost protihlukového působení plochy N352-ZO při západním okraji plochy P300-BI

Plocha je součástí RP3, podmínka protihlukové ochrany doplněna do specifických podmínek využití

P302-BI


P324-SM plochu nerealizovat nebo zajistit protihlukovou ochranu (předpoklad nadměrných hlukových vlivů)

Byl změněn způsob využití plochy na VL, protihluková ochrana je zde tedy bezpředmětná

P328-SM změnit funkční využití plochy na plochu zeleně

Plocha byla vymezena v návrhu na základě pokynů po projednání konceptu (připomínka č. 59). V rámci společného jednání o návrhu nebyl k této ploše uplatněn nesouhlas odboru ŽP. Na ploše je zbořeniště po bývalém objektu (při západním okraji plochy). Plocha byla ponechána SM s uplatněním koeficientu zeleně

P330-VL

plochu P330 a plochy P327-SM, P403SM a P325-SM oddělit ochrannou zeleň

Do specifických podmínek využití byla doplněna podmínka oddělení ploch ochrannou zelení.

P331-VS

u jihozápadního okraje vést mezi plochou P240-SM a P331-VS plochu ochranné zeleně

Do specifických podmínek využití byla doplněna podmínka oddělení plochy ochrannou zelení. Plocha bude řešena v rámci RP2.

P333-VS

podél západního okraje vést plochu ochranné zeleně

Vymezení ochranné zeleně bude úkolem RP3, doplněno do specifických podmínek využití území

P337-VS

oddělit od plochy P165 ochrannou zelení Vymezení ochranné zeleně bude úkolem ÚS1

P407-SM prověřit územní studií

Byla vymezena územní studie ÚS 5

P408-SM zpracovat územní studii




146




P411-SM při umisťování staveb dodržet ochranné Do specifických podmínek využití byla pásmo lesa 50 m, zpracovat územní doplněna podmínka vzdálenosti 50 m studii od okraje lesa. Na ploše byla vymezena územní studie ÚS 5. P246-BH zachovat maximální možný rozsah vzrostlé zeleně

Podmínka zachování zeleně doplněna do specifických podmínek využití území.

Z106-BH zachovat stávající výškovou hladinu zástavby

Doplněno do specifických podmínek využití území, řešeno v rámci prostorové regulace

P165-BH respektovat záplavové území Doplněno do specifických podmínek Dřetovického potoka, realizace výstavby využití území je možná při dodržení vodního zákona Z23-BI

nezasakovat dešťové vody vzhledem k Do specifických podmínek využití území sousedství se sesuvným územím, ale bylo doplněno: Srážkové vody nebudou odvádět je mimo předmětnou plochu zasakovány, nýbrž odváděny mimo plochu.

Z16-BI

při umisťování staveb respektovat ochranné pásmo lesa

Do specifických podmínek využití byla doplněna podmínka vzdálenosti 50 m od okraje lesa

Z416-OM při umisťování staveb dodržet ochranné Do specifických podmínek využití byla pásmo lesa doplněna podmínka vzdálenosti 50 m od okraje lesa P325-SM plochu nerealizovat nebo zajistit protihlukovou ochranu (předpoklad nadměrných hlukových vlivů)

Plocha byla zrušena


Plocha byla zahrnuta mezi plochy VS – plochy smíšené výrobní – specifické – P403-VS.


Plocha byla zrušena

147


X. OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ TAB 25: Obsah grafické části Výkres č.

Obsah

Měřítko

Poznámka

9.

Koordinační výkres

1 : 5 000

6 listů A1+

10.

Výkres širších vztahů

1 : 50 000

1 list A1

11.

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1 : 5 000

6 listů A1+

Y. PŘÍLOHY.

Y. 1. Seznam obrázků a tabulek OBR 1: ŽELEZNIČNÍ TRATĚ V OKOLÍ MĚSTA KLADNA ............................................................................ 26 OBR 2: SYSTÉM VLEČEK V PRŮMYSLOVÉ ZÓNĚ KLADNO-VÝCHOD ....................................................... 27 OBR 3: SILNIČNÍ SÍŤ OKOLÍ KLADNA ...................................................................................................... 29 OBR 4: PLÁN MHD KLADNO .................................................................................................................. 35

TAB 1: ZÁMĚRY ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA CIVILIZAČNÍCH HODNOT: PLOCHY PRO BYDLENÍ . 22 TAB 2: ZÁMĚRY ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA CIVILIZAČNÍCH HODNOT: PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ.................................................................................................................................................. 23 TAB 3: ZÁMĚRY ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA CIVILIZAČNÍCH HODNOT: PLOCHY PRO SPORT A REKREACI ............................................................................................................................................... 24 TAB 4: ZÁMĚRY ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA CIVILIZAČNÍCH HODNOT: PLOCHY PRO ZELEŇ ..... 24 TAB 5: PŘEHLED INTENZIT DOPRAVY NA VYBRANÝCH MÍSTECH KLADNA ............................................ 32 TAB 6: PLOCHY A KORIDORY PRO UMÍSTĚNÍ STAVEB POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ ............................... 34 ZPRACOVATEL ÚZEMNÍHO PLÁNU DOPORUČUJE MAGISTRÁTU MĚSTA KLADNA NAVRHNOUT PŘI AKTUALIZACI ZÚR STŘEDOČESKÉHO KRAJE VYPUŠTĚNÍ TRASY, ZAKRESLENÉ V PLATNÝCH ZÚR A JEJÍ NÁHRADU TRASOU NAVAZUJÍCÍ NA PÁTEŘNÍ KOMUNIKACI V PRŮMYSLOVÉ ZÓNĚ. ........................... 34 TAB 7: CYKLOTRASA Č. 0017, TZV. KLADENSKÝ OKRUH ........................................................................ 37 TAB 8: CYKLOTRASA Č. 0018 OKOŘ - DRUŽEC ....................................................................................... 38 TAB 9: VYPOČTENÁ POTŘEBA PITNÉ VODY PRO ROZVOJOVÉ PLOCHY ................................................. 42 TAB 10: OCHRANNÁ PÁSMA VODOVODŮ DLE ZÁKONA Č. 274/2001 SB., O VODOVODECH A KANALIZACÍCH ....................................................................................................................................... 43 TAB 11: OCHRANNÁ PÁSMA KANALIZACÍ DLE ZÁKONA Č. 274/2001 SB., O VODOVODECH A KANALIZACÍCH ....................................................................................................................................... 46 TAB 12: VÝPOČET POTŘEBY PŘÍKONU PRO JEDNOTLIVÉ ROZVOJOVÉ OBLASTI ................................... 47

148


TAB 13: OCHRANNÁ PÁSMA ELEKTRICKÉHO VEDENÍ PODLE ZÁKONA Č. 458/2000 SB. ....................... 48 TAB 14: OCHRANNÁ PÁSMA ELEKTRICKÝCH STANIC PODLE ZÁKONA Č. 458/2000 SB......................... 48 TAB 15: VYPOČTENÁ POTŘEBA ZEMNÍHO PLYNU PRO ROZVOJOVÉ OBLASTI ...................................... 49 TAB 16: OCHRANNÁ PÁSMA PLYNOVODŮ A PLYNÁRENSKÝCH ZAŘÍZENÍ DLE ZÁKONA Č. 458/2000 SB. ............................................................................................................................................................... 50 TAB 17: BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA VYSOKOTLAKÝCH PLYNOVODŮ DLE ZÁKONA Č. 458/2000 SB. ......... 50 TAB 18: VYPOČTENÁ POTŘEBA TEPLA PRO JEDNOTLIVÉ ROZVOJOVÉ OBLASTI ................................... 51 TAB 19: STÁVAJÍCÍ PODÍL PLOCH RŮZNÉHO DRUHU POZEMKU DLE KATASTRU NEMOVITOSTÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ ................................................................................................................................ 56 TAB 20: DRUHY POZEMKŮ DLE KN VE SPRÁVNÍM ÚZEMÍ MĚSTA KLADNO ........................................ 102 TAB 21: CELKOVÉ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND .................................................................................................................. 103 TAB 22: ZÁBOR PUPFL PRO PLOCHY ZELENĚ SE PŘEDPOKLÁDÁ VE VÝŠI 0,0303 HA. ......................... 112 TAB 23: VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA POD NAVRŽENÝMI ZMĚNAMI..................................................................................................... 113 TAB 25: OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI ....................................................................................................... 1488

149

Ú Z E M N Í P L Á N K L A D N O

Recommend Documents