Ú z e m n í p l á n T E M E L Í N. Záznam o účinnosti:

Územní plán

TEMELÍN

Záznam o účinnosti:

Vydává : Obec Temelín číslo jednací : datum vydání : datum nabytí účinnosti územního plánu :

Úřední osoba pořizovatele : Ing Libor Trča Vedoucí odboru regionálního rozvoje Městského úřadu Týn nad Vltavou Náměstí Míru 2, 375 01 Týn nad Vltavou

Projektant : A+U DESIGN, spol. s r.o. U Černé věže 9, České Budějovice Vedoucí projektant : Ing.arch. Jiří Brůha Zodpovědný projektant : Ing.arch. Vladimír Fučík

Datum : listopad 2010 Číslo zakázky : Z/051.3 – 08

1

Zastupitelstvo obce Temelín, příslušné podle § 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění, za použití § 43 odst. 4 až § 54 odst. 1, 2 stavebního zákona, § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, § 171 a následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve spojení s ustanovením § 188 odst. 3 stavebního zákona

vydalo formou opatření obecné povahy dne ……... 2010

Územní plán ( ÚP ) Temelín katastrální území Březí u Týna nad Vltavou, Knín, Kočín, Křtěnov, Lhota pod Horami, Litoradlice, Sedlec u Temelína, Temelín, Temelínec a Zvěrkovice u Týna nad Vltavou

Poučení: Proti územnímu plánu Temelín vydaného formou opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek ( § 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ).

____________________ Maňhal František Místostarosta obce

____________________ Ing.Karafiát Michal Místostarosta obce

Dne: ………. 2010

___________________ Macháček Petr Starosta obce

Č.usnesení: …………..

2

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU : I.(1) Obsah územního plánu.................................................................................... 5 I.(1).a. Vymezení zastavěného území........................................................................................... 5 I.(1).b. Koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj jeho hodnot.......................................... 5 I.(1).c. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně ........................................................................................................................ 6 I.(1).d. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování.......................... 11 I.(1).e. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů a podobně .................................................... 17 I.(1).f. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách) ................................ 25 I.(1).g. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit ..................................................................................................... 36 I.(1).h. Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo...................................................................................................... 39 I.(1).i. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ... 39

I.(2)

Textová část územního plánu dále obsahuje................................................. 39

I.(2).a. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření ................................................................................................. 39 I.(2).b. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti .......................... 39 I.(2).c. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 9 40 I.(2).d. Stanovení pořadí změn v území (etapizace) ................................................................... 40 I.(2).e. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt ................ 40 I.(2).f. Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst. 1 stavebního zákona............................................................................................................................. 40

II.

Obsah odůvodnění územního plánu .............................................................. 41

II.a. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem ............................................................. 44 II.b. Údaje o splnění zadání, v případě zpracování konceptu též údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu ............................................................................................................................. 44 II.c. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 45 II.d. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno .......................................... 53 II.e. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa..................................................................................... 54 II.f. Odůvodnění územního plánu dle náležitostí uvedených v § 53 odst. 4 a 5 stavebního zákona, zpracované pořizovatelem, zejména soulad s .................................................................... 71

III.

Přílohy............................................................................................................ 75

III.1. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (SEA) dle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb....................................... 76 Přílohy k dokumentaci SEA ................................................................................................................... 77 1. Třídy ochrany půdy – zábor ZPF ....................................................................................................... 77 2. Potenciální přirozená vegetace ......................................................................................................... 77 3. Klasifikace základových půd z hlediska radonového rizika............................................................... 77 4. Stanovisko k environmentálně citlivým oblastemČÁST A – ÚDAJE O PŘEDKLADATELI .............. 77

3

ČÁST A – ÚDAJE O PŘEDKLADATELI ............................................................................................... 78 I. ČÁST B – VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO ÚČELY POSUZOVÁNÍ VLIVŮ KONCEPCÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............................................... 78 B.I Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni.......................................................................................................................... 78 B.II Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace........................................................... 80 B.IV Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti. ....................................................................................................................................... 87 B.V Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení. ................................................................................ 87 B.VI Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení. 99 B.VII Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí......................................... 100 B.VIII Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. ........................................... 101 B.IX Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí. .. 101 B.X Netechnické shrnutí výše uvedených údajů včetně návrhu stanoviska.................................... 101 III.2. Bilance potřeb elektrické energie................................................................................... 110 III.3. Tabulky posouzení nadlimitního hluku z dopravy.......................................................... 111

4

I.(1)

Obsah územního plánu

I.(1).a. Vymezení zastavěného území I.(1).a.1. Vymezení zastavěného území Na správním (řešeném) území obce Temelína, které je tvořeno katastrálními územími Březí u Týna nad Vltavou, Knín, Kočín, Křtěnov, Lhota pod Horami, Litoradlice, Sedlec u Temelína, Temelín, Temelínec a Zvěrkovice u Týna nad Vltavou, je vymezeno více zastavěných území. Hranici jednotlivých zastavěných území tvoří uzavřený polygon vedený po hranici parcel, ve výjimečných případech jej tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích. Zastavěné území je vymezeno ke dni 10.02.2010 a graficky vyznačeno ve výkresové části územního plánu a aktualizuje se jeho změnou. I.(1).b. Koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj jeho hodnot Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Soulad přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v řešeném území je zajištěn vzájemným respektováním vyváženým rozvojem těchto hodnot a respektováním limitů využití území, tak aby byl umožněn trvale udržitelný rozvoj všech hodnot. I.(1).b.1. Přírodní hodnoty Z přírodních hodnot v řešeném území jsou při řešení územního plánu respektovány zejména vymezené základní skladebné prvky ÚSES, pozemky určené k plnění funkcí lesa a krajinný ráz. V řešeném území jsou dále při řešení ÚP respektovány maloplošné chráněné území přírody: rybník Dvorčice (v sousedství JETE) – vyhrazené hnízdiště vodního ptactva, Litoradlice-Hradní strouha : lokalita výskytu kosatce sibiřského. I.(1).b.2. Kulturní hodnoty Z hlediska kulturních hodnot v řešeném území je potřeba respektovat zejména evidované nemovité kulturní památky zapsané v ústředním seznamu : Číslo rejstříku Část obce čp. Památka Ulice,nám./umístění 31864 / 3-5588

Temelín

17955 / 3-458

Temelín

Číslo rejstříku

Část obce

mohylník, archeologické stopy čp.28 venkovská usedlost čp.

Památka

Temelínec, Za hájky Rózovy, samota Ulice,nám./umístění

34843 / 3-238

Litoradlice

hraniční kámen - schwarzenberský mezník

v lese

14241 / 3-5276

Litoradlice

mohylník, archeologické stopy

les Janoch

20299 / 3-5521

Litoradlice


Na vlčici

36466 / 3-5473

Litoradlice


Schořová I

36602 / 3-5275

Litoradlice


Na hrobech

44642 / 3-5522

Litoradlice


Schořová II

22663 / 3-239

Litoradlice

výšinné opevněné sídliště - hradiště ostroh nad Vltavou Na hradu, archeologické stopy

Číslo rejstříku 41856 / 3-5476

Část obce Kočín

čp.

Památka mohylník, archeologické stopy

Ulice,nám./umístění Na hrobcích

5

16875 / 3-192 Číslo rejstříku

Kočín Část obce

čp.13 venkovská usedlost Památka

čp.

16338 / 3-212

Křtěnov

kostel sv. Prokopa

31285 / 3-214

Březí u Týna nad Vltavou


Číslo rejstříku

Část obce

14306 / 3-5539

Knín

40671 / 3-191

Knín

15054 / 3-190

Knín

Památka

čp.

čp.1

Ulice,nám./umístění

Ulice,nám./umístění


U remízu, též V hrobech


les Zabitý

tvrz Býšov

Správní území obce je územím s archeologickými nálezy. Před zahájením výkopových a terénních prací, stavební nebo jiné obdobné činnosti je nezbytné postupovat v souladu s ustanoveními § 22 a 23, zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Stavebník již od doby přípravy stavby oznámí tento záměr Archeologickému ústavu a umožní jemu nebo jiné oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický průzkum. I.(1).b.3. Civilizační hodnoty Civilizační hodnoty v řešeném území budou posíleny zejména návrhem nových ploch pro obytnou funkci, ploch pro sport, rekreaci a využití volného času obyvatelstva a návrhem rozvoje technické a dopravní infrastruktury. Z hlediska urbanistických a civilizačních hodnot je potřeba respektovat zejména - zemědělské usedlosti s hodnotnými architektonickými prvky na fasádách - kapličky, boží muka, kříže, smírčí kříže - kamenné zídky, předzahrádky a další formy drobné vesnické architektury - návesní prostory a veřejné prostory vytvářející neopakovatelný charakter sídla - charakteristický krajinný ráz - dálkové hodnotné pohledy - fragmenty zeleně po zaniklých obcích v krajině I.(1).c. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně I.(1).c.1. Urbanistická koncepce Nejvýznamnější pohledovou a stavební dominantou v řešeném území jsou a nadále zůstanou 155 m vysoké chladící věže JETE, které se vymykají běžnému měřítku zástavby a jsou viditelné téměř z celého území Jihočeského kraje. Jedním z nejvýznamnějších uvažovaných rozvojových území je plocha pro rozšíření (dostavbu) JETE, která se nachází uvnitř západní části stávajícího areálu JETE a nová zastavitelná plocha navazuje dále severozápadně. Tento záměr je v souladu s PÚR i se schváleným ÚPVÚC ČBSRA. Dostavba JETE si vyžádá poměrně velké (větší než vlastní plocha dostavby) plochy pro zařízení staveniště, které však budou představovat pouze dočasný zábor a po skončení výstavby budou zrekultivovány obdobným způsobem jako tomu bylo po výstavbě prvních dvou bloků JETE. Kromě toho je v návaznosti na rozšíření (dostavbu) JETE nutno uvažovat rovněž s vyvedením elektrického výkonu z JETE, do rozvodny Kočín jižním směrem, ve formě koridoru pro nadzemní elektrické vedení VVN. V souladu s PÚR 2008 je navrženo z důvodu zabezpečení spolehlivosti dodávky elektrické energie a nárůstu její spotřeby i dvojité elektrické vedení VVN 2 x 400 kV Kočín – Mírovka. To je rovněž navrženo ve formě koridoru, který je dle dokumentace ČEPS veden v souběhu se stávajícím vedením VVN 400 kV a 110 kV východním směrem. Dále je pro posílení celorepublikové elektrizační soustavy navrženo vedení ZVN 400 kV směrem na Přeštice, formou koridoru vycházejícího jihozápadním směrem z rozvodny Kočín. Dalším velkým záměrem je uvažovaná výstavba tzv. Ekoparku Býšov jihovýchodně od JETE na k.ú. Knín, v blízkosti památkově chráněné tvrze Býšov. Samotný, dosud chátrající objekt tvrze, bude zrekonstruován a revitalizován do podoby objektu občanské vybavenosti muzejního charakteru, takže bude sloužit veřejnosti a přispěje k rozvoji turistického a cestovního ruchu. Kromě toho součástí Ekoparku bude závod na výrobu bioetanolu (ten byl již schválen v rámci změny č. 2 ÚPnSÚ Temelín)

6

a dále turbína s pohonem na biopaliva, Solena – zplynování biomasy, rybí farma, chovy živočišné výroby a fotovoltaická elektrárna. Při samotném řešení hmot a objemů této zástavby je potřeba zvolit vhodné funkční rozhraní mezi výrobní zónou a historickým objektem tvrze a to formou podrobnější dokumentace, jejíž součástí budou i animace a zdokumentování pohledových vztahů. Uvažovaný provoz Ekoparku bude v maximální možné míře využívat synergické efekty vyplývající z jednotlivých provozů a výroby produktů, takže se nepředpokládá žádný významný negativní vliv v oblasti dopravy a životního prostředí na sídla v řešeném území. Urbanistická kompozice ostatních sídel vychází z historických otisků původní zástavby a z urbanistické struktury jednotlivých sídel. Důležitým kompozičním prvkem jsou návesní prostory obklopené vesměs původními zemědělskými usedlostmi. Jednotlivé návesní prostory vytvářejí neopakovatelný charakter jednotlivých sídel. Z toho důvodu je navrhovaná nízkopodlažní smíšená obytná zástavba, ve formě rodinných domů, situována převážně po obvodu sídel, v bezprostřední vazbě na současně zastavěné území sídel. Největší rozvoj ploch pro obytnou zástavbu je navržen v sídle Temelín. Navržená rozvojová plochy pro výrobu a sklady VS..4.T a navržené rozvojová plochy pro sport a rekreaci OVSR.1.T., OVSR.2.T v sídle Temelín, jsou situovány uvnitř ochranného pásma JETE. Pro tyto výše jmenované plochy uvnitř ochranného pásma JETE platí, že využití (zástavba) těchto ploch je podmíněna souhlasem dotčených orgánů (SÚJB) a také souhlasem JETE.. Dále je navržena asanace nevyužitých a chátrajících zemědělských areálů v sídlech a dále je navržena přestavba na plochy smíšené obytné. Bývalý hospodářský dvůr v centrální části sídla Temelín bude přestavěn na plochu občanské vybavenosti s objektem sociálně – kulturního centra Dvorec Temelín. Při dostavbě proluk, je potřeba volit vhodnou architektonickou formu objektů, tak aby nebyl narušen charakteristický ráz venkovského prostředí. Zejména při přechodu do volné krajiny navrhujeme velmi rozvolněnou zástavbu ve formě rodinných domů nebo usedlostí, případně rekreačních domů, s vysokým podílem zeleně. Pro řešené území jsou také typické izolované zemědělské usedlosti („jednoty“) roztroušené ve volné krajině. Charakter a tvarosloví těchto usedlostí je nutno při případných stavebních úpravách, či přestavbách a přístavbách v maximální možné míře respektovat. Součástí řešení územního plánu je i doplnění krajinné zeleně s vhodnou druhovou skladbou na okraji zemědělských areálů, tak aby byla vytvořena vhodná pohledová a izolační clona mezi funkcí zemědělské výroby a ostatními funkcemi, včetně volné krajiny. Rozšíření sportovně rekreační vybavenosti je navrženo v Temelíně v návaznosti na stávající sportovní areál. V souvislosti s předpokládanou dostavbou JETE jsou navrženy i přeložky silnic II. třídy v okolí sídla Temelína. Přeložky jsou navrženy za účelem odklonění těžké tranzitní dopravy mimo obytnou část tohoto sídla. I.(1).c.2. Vymezení zastavitelných ploch Zastavitelné území je rozčleněno na plochy s rozdílným způsobem využití (funkční plochy), které jsou dle jednotlivých funkčních typů barevně rozlišeny a označeny kódem (např. SO.1.T), který vyjadřuje zkratku názvu zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití (SO = plocha smíšená obytná), pořadové číslo plochy v rámci k.ú. (1.), zkratku katastrálního území (T = k.ú. Temelín). Využití nově navržených ploch pro zástavbu je přípustné až po jejich vybavení veškerou technickou a dopravní infrastrukturou. Vymezení hranice zastavitelných ploch : Zastavitelnými plochami se rozumí veškerá území zastavěná a území určená touto územně plánovací dokumentací k zastavění. Hranice zastavitelných ploch tvoří buďto uzavřenou obalovou křivku, nebo křivku uzavřenou navazujícím zastavěným územím. Hranice zastavitelných ploch je graficky vyznačena ve výkresové části této dokumentace. Plochy s rozdílným způsobem využití zastavitelného území jsou členěny na následující funkční typy ploch a jsou takto označeny : SO. Plochy smíšené obytné OV. Plochy občanského vybavení OVSR. Plochy občanského vybavení - sportovně rekreační RR. Plochy rekreace - rekreace rodinná VS. Plochy výroby a skladování VSZ. Plochy výroby a skladovaní – zemědělské VS.ETE Plochy výroby a skladování – areál ETE ZSVS.ETE Dočasně zastavitelné plochy pro ZS ETE VP. Plochy veřejných prostranství TI. Plochy technické infrastruktury DI. Plochy dopravní infrastruktury

7

Přehled vybraných ploch zastavitelného území Kód Výčet katastrálních území katastrál. území

Označení název plochy

Výměra v ha

Druh funkčního využití²

61394 61394 61395 61395 61395 61396 61396 61396 61396 61396 61397 61397 61397 76578 76578 76578 76578 76578 76578 76578 76578 68582 68582 68582 68582 68582 68582 76579 76579 76579 76579 76579 76579 76579 76579 76580 76580 76580 76580 76580 76580 76580 76580

TI.2.T ZSVS.2.ETE VS.1.KN TI.1.KN OV.1.KN SO.1.KO SO.2.KO VSZ.1.KO TI.1.KO VSF.1.KO ZSVS.1.ETE ZSVSI.3.ETE VS.1.ETE SO.1.LH SO.2.LH SO.3.LH SO.4.LH SO.5.LH SO.6.LH SO.7.LH TI.1.LH SO.1.LI SO.2.LI VSZ.1.LI VSZ.2.LI VSF.1.LI OVSR.1.LI SO.1.S SO.2.S SO.3.S SO.4.S SO.5.S SO.6.S SO.7.S SO.8.S SO.1.T SO.2.T SO.3.T SO.5.T SO.6.T SO.7.T SO.8.T SO.9.T

1,6 25,95 28,15 0,6 0,2 0,14 0,81 0,92 7,08 11,88 19,23 8,37 1,96 0,45 0,68 0,2 1,34 1,45 1,85 0,08 0,12 1,17 0,44 1,19 0,33 2,52 0,25 0,79 0,24 0,11 0,54 1,46 0,8 0,22 1,37 0,99 16,62 1,14 1,11 0,8 0,8 0,23 0,15

D (parkoviště JETE) D (ZSJETE) D (Ekopark Býšov) D (Rozvodna) B (obč. vyb. Býšov) A A D D (dostavba rozv.) D (Fotovoltaika) D (ZS JETE) D (ZS JETE) D (dostavba JETE) A A A A A A A D (ČOV) A A D D D (Fotovoltaika) C A A A A A A A A A A A A A A A A

Březí u Týna nad Vltavou Březí u Týna nad Vltavou Knín Knín Knín Kočín Kočín Kočín Kočín Kočín Křtěnov Křtěnov Křtěnov Lhota pod Horami Lhota pod Horami Lhota pod Horami Lhota pod Horami Lhota pod Horami Lhota pod Horami Lhota pod Horami Lhota pod Horami Litoradlice Litoradlice Litoradlice Litoradlice Litoradlice Litoradlice Sedlec u Temelína Sedlec u Temelína Sedlec u Temelína Sedlec u Temelína Sedlec u Temelína Sedlec u Temelína Sedlec u Temelína Sedlec u Temelína Temelín Temelín Temelín Temelín – část Shon Temelín – část Shon Temelín – část Kaliště Temelín – část Kaliště Temelín – část Kaliště

8

76580 76580 76580 76580 76580 76580 76580 76580 76580 76580 76580 76580 76580 76580 76580 76580 76580 76580 76581 76581 76581 61400 61400 61400 61400 61400

Temelín – část Kaliště Temelín – část Kaliště Temelín – část Kaliště Temelín Temelín Temelín Temelín Temelín – část Shon Temelín – část Kaliště Temelín – část Rózovy Temelín Temelín Temelín Temelín Temelín Temelín Temelín Temelín Temelínec Temelínec Temelínec Zvěrkovice u Týna nad Vltavou Zvěrkovice u Týna nad Vltavou Zvěrkovice u Týna nad Vltavou Zvěrkovice u Týna nad Vltavou Zvěrkovice u Týna nad Vltavou – část Záluží 61400 Zvěrkovice u Týna nad Vltavou – část Záluží 61400 Zvěrkovice u Týna nad Vltavou – část Záluží 61400 Zvěrkovice u Týna nad Vltavou – část Záluží 61400 Zvěrkovice u Týna nad Vltavou – část Záluží 61400 Zvěrkovice u Týna nad Vltavou – část Záluží 61400 Zvěrkovice u Týna nad Vltavou – část Záluží 61400 Zvěrkovice u Týna nad Vltavou – část Záluží Zastavitelné plochy celkem

SO.10.T SO.11.T SO.12.T VS.1.T VS.2.T VS.3.T VS.4.T VS.5.T VSZ.1.T VSF.1.T TI.3.T TI.4.T ZSVS.3.ETE OVSR.1.T OVSR.2.T OV.1.T VP.1.T VP.2.T VS.1.ETE ZSVS.1.ETE ZSVS.2.ETE SO.1.Z SO.2.Z SO.3.Z SO.5.Z SO.6.Z

0,15 0,07 0,12 6,94 0,78 0,36 0,9 0,16 0,16 2,05 0,21 0,12 5,98 0,7 11,28 0,56 0,78 0,6 34,27 1,39 19,99 3,13 1,2 0,58 0,23 0,56

A A A D D D D D D D (Fotovoltaika) D (ČOV) D (ČOV) D (ZS JETE) C C C

SO.7.Z

0,08

A

SO.8.Z

0,97

A

SO.9.Z

1,01

A

SO.10.Z

2,53

A

VP.1.Z

0,28

VP.2.Z

0,48

VS.1.Z

0,39

D (dostavba JETE) D (ZS JETE) D (ZS JETE) A A A A A

D

243,71 ha

Pozn. : ²Pro vyplnění sloupce, druh funkčního využití jsou použita písmena A až D A - jestliže v dané ploše převažuje dle návrhu ÚPD/ÚPP bydlení B - jestliže v dané ploše převažuje dle návrhu ÚPD/ÚPP obchod a služby C - jestliže v dané ploše převažuje dle návrhu ÚPD/ÚPP rekreace D - jestliže v dané ploše převažuje dle návrhu ÚPD/ÚPP výroba (např. zemědělská, průmyslová, výrobní služby apod.)

9

I.(1).c.3. Vymezení ploch přestavby Jako plochy přestavby jsou vymezeny zastavěné plochy ke změně stávajícího využití na nové využití. V ÚP Temelín se jedná zejména o bývalé plochy zemědělské výroby (bývalé nevyužité zemědělské areály), které jsou v nevyhovujícím stavebně technickém stavu a mají charakter „brownfields“. Tyto plochy jsou obklopeny obytnou zástavbou nebo bezprostředně navazují na stávající smíšenou obytnou zástavbou. Výhledově je přípustná asanace těchto ploch ve formě odstranění stavebně nevyhovujících objektů, odstranění starých zátěží a následné využití těchto ploch na funkci smíšenou obytnou. Bývalý hospodářský dvůr v centrální části sídla Temelín bude přestavěn na plochu občanské vybavenosti s objektem sociálně – kulturního centra. Výjimečná plocha přestavby je v Býšově na místě bývalé gotické tvrze, která ač je evidována jako nemovitá kulturní památka, je ve špatném stavebně technickém stavu. Je navržena její revitalizace ve formě občanské vybavenosti jako zařízení sloužící turistickému a cestovnímu ruchu, s expozicí a pobočkou detašovaného pracoviště Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, informačním centrem a pod. V řešeném území jsou navrženy a vymezeny tyto plochy pro přestavbu : Ozn. (kód) Katastrální Část obce Stávající využití Přestavba na plochy území funkci OV.1.KN Knín Býšov Chátrající tvrz Plochy občanského vybavení VS.1.KN Knín Býšov Chátrající Administrativa, hospodářský dvůr plochy výroby a skladování SO.5.LH Lhota pod Lhota pod Chátrající zem. Plochy smíšené Horami Horami areál obytné SO.6.S Sedlec u Sedlec Chátrající zem. Plochy smíšené Temelína areál obytné SO.8.S Sedlec u Sedlec Chátrající zem. Plochy smíšené Temelína areál obytné SO.4.T Temelín Temelín Nevyužitý Plochy Občanského hospodářský dvůr vybavení VS.1.Z Zvěrkovice u Zvěrkovice Ladem ležící Plochy výroby a Týna n. Vltavou zahrada skladování OVSR.1.Z Zvěrkovice u Zvěrkovice Chátrající zem. Plochy občanského Týna n. Vltavou areál vybavení sportovně rekreační

Výměr a v ha 0,2 0,8

1,5 0,7 1,4 0,6 0,4 0,6

I.(1).c.4. Vymezení systému sídelní zeleně Systém sídelní zeleně obce Temelín je vymezen jako stávající plochy zeleně veřejné, zeleně parkové, zeleně krajinné, zeleně ochranné, ploch určených k rekultivaci na zeleň krajinnou, plochy zahrad a sadů v rámci ZPF, pozemků určených k plnění funkcí lesa (lesní plochy – PUPFL). Dále jsou vymezeny základní skladebné a interakční prvky v rámci systému ÚSES, které jsou součástí ploch zeleně krajinné. Tyto plochy jsou koncipovány v případě zeleně veřejné a parkové jako území veřejně přístupná, určená k oddechu a aktivnímu odpočinku, v případě zeleně krajinné zejména pro funkce určené pro zachování a obnovu přírodních a krajinných hodnot území, s možností i k šetrnému rekreačnímu využití. Plochy zeleně ochranné jsou koncipovány zejména jako funkčního rozhraní mezi bydlením a výrobními či dopravními funkcemi a jejím hlavním úkolem je chránit obytnou zástavbu před nepříznivými vlivy dopravy a výroby. Plochy k rekultivaci na zeleň krajinnou jsou v řešeném území dvojího typu. Jedná o plochy určené jako dočasná zařízení staveniště při dostavbě JETE, které jsou po dokončení výstavby navrženy k rekultivaci ve formě zeleně krajinné. Dále jsou to plochy po zaniklých obcích vlivem výstavby JETE (Březí, Knín, Křtěnov, Podhájí, Temelínec), ze kterých se dochovaly relikty zástavby jako kostel se hřbitovem V Křtěnově, zámek Vysoký hrádek a kaplička v Březí, výklenková kaplička a kaplička v Podhájí. Kromě reliktů zástavby jsou zde dosud patrné stopy a pozůstatky po sídelní zeleni zahrad a zeleni veřejných prostranství, či alejí, které navrhujeme citlivě ošetřit a upravit do podoby krajinné zeleně respektující a evokující původní formy sídlení zeleně. Tyto plochy jsou součástí urbanistické koncepce obce a jejího začlenění do krajinného obrazu a jako takové musí být respektovány a chráněny. Obvyklé a přípustné je provádět na těchto plochách vegetační úpravy, které svým charakterem nenaruší funkci plochy zeleně a původní skladbu dřevin. Přípustná je i funkce izolační zeleně, jako předěl mezi odlišnými funkčními typy. Přípustná je i

10

náhradní výsadba zeleně vhodné druhové skladby. Přípustné je i využití tohoto území pro plochy sadů, lesoparků, případně i lesních ploch s vhodnou druhovou skladbou dřevin. I.(1).d. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování I.(1).d.1. Doprava a dopravní infrastruktura Poznámka: níže uvedené požadavky (návrhy) na kategorizaci silniční sítě (včetně průtahových úseků a místních komunikací) odpovídají současně platnému znění norem ČSN 73 6101 a 73 6110. V případě revize některé z citovaných norem v době platnosti předkládaného územního plánu se uvedenými kategoriemi rozumí i kategorie případně změněné revizí těchto norem, pokud jejich parametry budou obdobné (zejména počty jízdních pruhů). Předmětem návrhu jsou vyjmenované silniční komunikace: •

Přeložka silnice II/138 v naznačené poloze v šířkových parametrech S 7.5/50 v rozsahu zakresleného koridoru. Záměr je veřejně prospěšnou stavbou.

•

Přeložka silnice II/141 v naznačené poloze v šířkových parametrech S 9.5/70 v rozsahu zakresleného koridoru. Záměr je veřejně prospěšnou stavbou.

•

Přeložky místních komunikací (případně silnic III. třídy) v naznačené poloze a podobě v šířkových parametrech S 7.5/50 (u silnic III. třídy), případně dle ČSN 73 6110 v rozsahu zakresleného koridoru. Záměr je veřejně prospěšnou stavbou.

•

Úprava průtahu silnice II/141 místní částí Sedlec zásadně ve stávající trase v šířkových parametrech odpovídající šířkové kategorie dle ČSN 73 6110 s použitím retardačních prvků dle Technických podmínek MD ČR TP 145 „Zásady pro navrhování úprav průtahů silnic obcemi“ v rozsahu následně zpracované dokumentace. Záměr je veřejně prospěšnou stavbou.

•

Nově navrhované místní komunikace v rozsahu uvedeném ve výkresové části jsou veřejně prospěšnými stavbami. Mají charakter obslužných komunikací funkční skupiny C. Navrženo je vybudovat v šířkových parametrech (není-li v důvodové části uvedeno jinak) s šířkou vozovky 6.0 m mezi obrubami (nejméně však 5.5 m) a doplněné alespoň jednostranným chodníkem (v území se souvislou oboustrannou zástavbou s chodníkem oboustranným); v místech jednostranného chodníku na opačné straně komunikace bezpečnostní odstupový pás šířky (nejméně) 0.50 m.

Za veřejně prospěšnou stavbu nutno považovat i nápravu rozhledových poměrů v křižovatkách podél Konkrétní rozsah je dán požadavky příslušných norem komunikací a ČSN 73 6102 – Projektování křižovatek konkretizaci nutno zpracovat podrobnou územní studii.

plošné nároky na výstavbu chodníků a (současných) průtahových úseků silnic. (ČSN 73 6110 – Projektování místních na silničních komunikacích); pro jejich

Cyklotrasy Řešené území je protkáno poměrně hustou sítí cyklotras, které spojují Temelín s městy a hlavními turistickými cíli Hlubokou nad Vltavou a Týnem nad Vltavou. Jsou to stávající cyklotrasy 1078 Týn nad Vltavou – Temelín – Sedlec – Dříteň – Hluboká nad Vltavou, 1079 Týn nad Vltavou – litoradlice – Purkarec – Hluboká nad Vltavou, 1095 Chlumec – Býšov – Temelín, 1102 Dříteň – Kočín – Býšov – Litoradlice, v návrhu ÚP Temelín jsou respektovány a územně stabilizovány. Dopravní zařízení (doprava v klidu) U nově navrhovaných objektů vybavenosti podnikatelského charakteru je nutno, aby jejich majitelé či investoři zabezpečili potřebný počet parkovacích stání pro své zákazníky a obchodní partnery na vlastních pozemcích a to přímo jako součást stavby těchto zařízení. Počet parkovacích stání nutno navrhnout v souladu s ČSN 73 6110 - Projektování místních komunikací (Tab. 19). Při výpočtu potřebného počtu parkovacích míst dle čl. 196 normy doporučujeme použít hodnoty součinitele vlivu stupně automobilizace ka = 1.56 (pro stupeň automobilizace 1:2.25). Garážování osobních aut obyvatel rodinných domů zajištěno vesměs na vlastních pozemcích či ve vlastních objektech. Stavební úřad by napříště neměl povolit stavbu ani jednoho obytného domu, či souboru, který by neměl svoji výhledovou garážovací potřebu pokrytu beze zbytku na vlastním pozemku a to již přímo jako součást stavby. Vzhledem k prostorovým možnostem řešeného území je žádoucí zavázat

11

investory a stavebníky nových objektů bydlení v dalších stupních ÚPD a PD u rodinných domků zajistit na vlastních pozemcích i dostatečnou kapacitu pro parkování vozidel (druhé a další automobily, návštěvy apod.), například před vjezdy do garáží. Veřejná doprava Osobní doprava je provozována jednak hromadné autobusové dopravy a železniční osobní dopravy po železniční trati ČD 192 Číčenice – Týn n. Vlt. Zastávky autobusové i železniční dopravy jsou územně stabilizovány. Lodní doprava Řešeným územím okrajově prochází střední tok Vltavy (úsek od Slap po České Budějovice, říční km 239.6, tj. pod Jiráskovým jezem), který je vnitrozemskou dopravně významnou vodní cestou třídy I. pro plavidla o nosnosti do 300 tun. Splavnění jihočeského úseku Vltavy do Českých Budějovic je v rámci investičních záměrů Ředitelství vodních cest ČR v současnosti připravováno pro rekreační plavbu. Pevné stavby, plavební komory a přístaviště budou vyhovovat pro návrhová plavidla třídy I do 300 tun tj. i pro případně v budoucnosti uvažovanou nákladní dopravu. Plavební komory budou mít rozměry 45 x 6 x 3 metry. Prohrábky koryta řeky v plavební dráze budou realizovány na návrhovou hloubku 1,6 m pro rekreační plavbu a lodě s ponorem do 1,3 m. Toto řešení bylo zvoleno z ekonomických důvodů, v budoucnu bude v případě potřeby možnost prohloubit plavební dráhu na 2,7 m, což je hloubka stanovená pro třídu I. vodní cesty. Podjezdná výška mostů je uvažována standardně 5,25 m, šířka plavební dráhy je 20 m, poloměr oblouku 400 m. I.(1).d.2. Vodohospodářské řešení k.ú. Temelín Vodovody a vodní zdroje Obec Temelín je napojena na skupinový vodovod Římov z řadu Zdoba-Varta II. z vodojemu Zdoba 3 3000 m (560.00/555.00) přes redukci tlaku. Na vodovodní řad je napojeno cca. 80% obyvatel. Návrh : Provozovaný veřejný vodovodní systém vyhovuje i do budoucna, a proto zůstane zachován. Navrženo je další rozšiřování vodovodu a napojování dalších obyvatel. Pro lokalitu hájenka Rozovy, sídla Kaliště a Shon je navržen nový přívodní vodovodní řad. Kanalizace Návrh: V sídle Temelín je navržena nová ČOV o kapacitě 400 EO. ČOV je navržena na jihozápadním okraji obce. Stávající kanalizace bude doplněna a postupně vyměněna za novou z PVC. Další ČOV o kapacitě 150 EO je navržena pro sídla Kaliště a Shon. ČOV je navržena jihozápadně pod sídlem Kaliště. Vodoteče a vodní plochy, protipovodňová opatření Návrh a protipovodňová opatření : V rámci řešení území jsou zachovány stávající vodoteče a vodní plochy beze změny a není nutné navrhovat protipovodňová opatření. k.ú. Knín Vodovody a vodní zdroje Návrh : Rozvojová plocha výroby a skladů Ekoparku Býšov je napojena pitnou vodou na navrženou vodovodní přípojkou na stávající vodovodní řad Litoradlice. Přívod technologické vody je zrealizován z areálu JETE. Kanalizace Návrh : V rámci rozvojové plochy výroby a skladů Ekoparku Býšov je navržena ČOV o kapacitě 100 EO. Na ČOV budou odváděny převážně vody splaškové, ze sociálních zařízení a administrativních provozů. Technologie výroby bioetanolu je projektována tak, aby všechny technologické, odpadní a dešťové vody zachycené v technologických, záchytných a havarijních jímkách byly vraceny zpět do technologie. Pouze v případě nutnosti budou tyto odpadní vody přečerpávány na ČOV. Odpadní voda z průmyslové výroby bude neznečištěná, v jakosti vody dešťové a bude vypouštěna do vodoteče Stružka, ústící do řeky Vltavy nad Hněvkovickou nádrží.

12

Vodoteče a vodní plochy, protipovodňová opatření Návrh a protipovodňová opatření : V rámci řešení území jsou zachovány stávající vodoteče a vodní plochy beze změny a není nutné navrhovat protipovodňová opatření. V rámci výrobní plochy VS.1.KN (Ekopark Býšov) budou vybudovány retenční nádrže a zařízení k intenzivnímu chovu ryb. k.ú. Kočín Vodovody a vodní zdroje 3 Obec Kočín je napojena na vodovod Zliv - Olešník - Dříteň z vodojemu Dříteň 500 m (470.87/467.57). Na vodovod pro veřejnou potřebu je napojeno cca. 80% obyvatel. Obec je zásobována přes AT stanice. Návrh : Provozovaný vodovodní systém vyhovuje i do budoucna, a proto zůstane zachován. Navrženo je pouze případné další rozšiřování vodovodu a napojování dalších obyvatel, v rámci navržených rozvojových ploch. Kanalizace Návrh : S ohledem na velikost tohoto sídla není investičně a provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit rekonstrukci stávajících nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V cílovém roce 2015 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na nejbližší čistírně odpadních vod. S ohledem na stávající způsob likvidace odpadních vod je možné řešit likvidaci OV v domovních mikročistírnách (např. ČOV s biokontaktory, eventuelně provozně úspornějším typem vícekomorovým septikem doplněným o zemní filtr). Při posuzování této varianty je však potřeba zohlednit dopad tohoto řešení na kvalitu vody v místních zdrojích, které budou i nadále využívány. Vodoteče a vodní plochy, protipovodňová opatření Návrh a protipovodňová opatření : V rámci řešení území jsou zachovány stávající vodoteče a vodní plochy beze změny a není nutné navrhovat protipovodňová opatření. k.ú. Litoradlice Vodovody a vodní zdroje Obec Litoradlice je napojena na skupinový vodovod Římov z řadu Zdoba-Varta II. z vodojemu Zdoba 3 3000 m (560.00/555.00) přes redukci tlaku. Na vodovod je napojeno cca. 70% obyvatel. Návrh : Provozovaný vodovodní systém vyhovuje i do budoucna, a proto zůstane zachován. Navrženo je pouze případné další rozšiřování vodovodu a napojování dalších obyvatel, v rámci navržených rozvojových ploch. Kanalizace Návrh : S ohledem na velikost tohoto sídla není investičně a provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit rekonstrukci stávajících nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V cílovém roce 2015 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na nejbližší čistírně odpadních vod. S ohledem na stávající způsob likvidace odpadních vod je možné řešit likvidaci OV v domovních mikročistírnách (např. ČOV s biokontaktory, eventuálně provozně úspornějším typem vícekomorovým septikem doplněným o zemní filtr). Při posuzování této varianty je však potřeba zohlednit dopad tohoto řešení na kvalitu vody v místních zdrojích, které budou i nadále využívány. Vodoteče a vodní plochy, protipovodňová opatření Návrh a protipovodňová opatření : V rámci řešení území jsou zachovány stávající vodoteče a jižně pod sídlem jsou navrženy dvě malé vodní plochy a není nutné navrhovat protipovodňová opatření. k.ú. Lhota pod Horami Vodovody a vodní zdroje Obec Lhota pod Horami je napojena na skupinový vodovod Římov z řadu Zdoba-Varta II. z vodojemu 3 3 Zdoba 3000 m (560.00/555.00) přes vodojem Rozov 300 m (475.10/472.60). Na vodovod pro veřejnou potřebu je napojeno cca. 80% obyvatel.

13

Návrh : Provozovaný vodovodní systém vyhovuje i do budoucna, a proto zůstane zachován. Navrženo je pouze případné další rozšiřování vodovodu a napojování dalších obyvatel, v rámci navržených rozvojových ploch. Je navrženo nový vodovodní řad pro místní část Plánovy. Kanalizace Návrh : Je navržena nová ČOV o kapacitě 150 EO. ČOV je situována na jižním okraji obce. Stávající kanalizace bude doplněna a postupně vyměněna za novou z PVC. Místní část Plánovy : S ohledem na velikost této místní části není investičně a provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit rekonstrukci stávajících nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V cílovém roce 2015 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na nejbližší čistírně odpadních vod. S ohledem na stávající způsob likvidace odpadních vod je možné řešit likvidaci OV v domovních mikročistírnách (např. ČOV s biokontaktory, eventuelně provozně úspornějším typem vícekomorovým septikem doplněným o zemní filtr). Při posuzování této varianty je však potřeba zohlednit dopad tohoto řešení na kvalitu vody v místních zdrojích, které budou i nadále využívány. Vodoteče a vodní plochy, protipovodňová opatření Návrh a protipovodňová opatření : V rámci řešení území jsou zachovány stávající vodoteče a vodní plochy beze změny a není nutné navrhovat protipovodňová opatření. k.ú. Sedlec u Temelína Vodovody a vodní zdroje Obec Sedlec u Temelína je napojena na skupinový vodovod Římov z řadu Zdoba-Varta II. z vodojemu 3 3 Zdoba 3000 m (560.00/555.00) přes vodojem Rozov 300 m (475.10/472.60). Návrh : Provozovaný vodovodní systém vyhovuje i do budoucna, a proto zůstane zachován. Navrženo je pouze případné další rozšiřování vodovodu a napojování dalších obyvatel, v rámci navržených rozvojových ploch. Kanalizace Návrh : S ohledem na velikost tohoto sídla není investičně a provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit rekonstrukci stávajících nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V cílovém roce 2015 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na nejbližší čistírně odpadních vod. S ohledem na stávající způsob likvidace odpadních vod je možné řešit likvidaci OV v domovních mikročistírnách (např. ČOV s biokontaktory, eventuelně provozně úspornějším typem vícekomorovým septikem doplněným o zemní filtr). Při posuzování této varianty je však potřeba zohlednit dopad tohoto řešení na kvalitu vody v místních zdrojích, které budou i nadále využívány. Vodoteče a vodní plochy, protipovodňová opatření Návrh a protipovodňová opatření : V rámci řešení území jsou zachovány stávající vodoteče a vodní plochy beze změny a není nutné navrhovat protipovodňová opatření. k.ú. Zvěrkovice u Týna nad Vltavou Vodovody a vodní zdroje 3 Obec Zvěrkovice je napojena na VS z vodojemu Zdoba 3000 m (560.000/555.00) přes redukční šachtu. Na vodovod pro veřejnou potřebu je napojeno cca. 95% obyvatel. Návrh : Provozovaný vodovodní systém vyhovuje i do budoucna, a proto zůstane zachován. Navrženo je pouze případné další rozšiřování vodovodu a napojování dalších obyvatel, v rámci navržených rozvojových ploch. Kanalizace Návrh : S ohledem na velikost tohoto sídla není investičně a provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit rekonstrukci stávajících nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V cílovém roce 2015 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na nejbližší čistírně odpadních vod.

14

S ohledem na stávající způsob likvidace odpadních vod je možné řešit likvidaci OV v domovních mikročistírnách (např. ČOV s biokontaktory, eventuelně provozně úspornějším typem vícekomorovým septikem doplněným o zemní filtr). Při posuzování této varianty je však potřeba zohlednit dopad tohoto řešení na kvalitu vody v místních zdrojích, které budou i nadále využívány. Vodoteče a vodní plochy, protipovodňová opatření Návrh a protipovodňová opatření : V rámci řešení území jsou zachovány stávající vodoteče a vodní plochy beze změny a není nutné navrhovat protipovodňová opatření. I.(1).d.3. Zásobování el.energií Návrh koncepce V území se nachází jaderná elektrárna, která s ohledem na státní energetickou koncepci bude rozšířena o další dva bloky. Tyto bloky mají nadregionální význam, budou jako náhrada za odstavené uhelné elektrárny na severu republiky. V souvislosti s tím jsou navržena vývodová venkovní vedení 400kV a 110kV ukončená v transformovně a rozvodně Kočín, která bude rovněž rozšířena východním směrem. Dále je navrženo posílení spolehlivosti dodávky elektrické energie směrem na Přeštice formou koridoru pro elektrické vedení ZVN 400 kV v šířce 200 m. Dále je navrženo v souladu s PÚR 2008 nové vedení 400 kV v trase TR Kočín – TR Mírovka, formou koridoru o celkové šířce 200m. Dojde tak k posílení celorepublikové elektrizační soustavy. Navrženy jsou tři samostatné plochy na umístění fotovoltaických elektráren v k.ú. Temelín (SZ od sídla Temelín), v k.ú. Kočín (východně od sídla Kočín), v k.ú. Litoradlice (SV od sídla Litoradlice), čtvrtá plocha je pro fotovoltaickou elektrárnu je uvažována v rámci navrhovaného Ekoparku Býšov. Připojení fotovoltaických elektráren se v řešeném území předpokládá do sítí VN a VVN. V případě fotovoltaické elektrárny v Ekoparku Býšov se navržena i plocha pro rozvodnu R 110 kV, která umožní vyvedení výkonu do rozvodně sítě VVN. Technické podmínky výstavby budou dány v dalším stupni projektové dokumentace na základě studie připojitelnosti a vyjádření správce sítě E.ON a.s. Potřeba elektrické energie pro výstavbu jaderné elektrárny není zanesena do výkonových bilancí, bude řešena z vlastního rozvodu v areálu. V rozvojových plochách obcí je umožněn vznik nových elektroenergetických sítí v souladu s příslušnými normami.Je navrženo využití rezerv stávajících venkovních a kabelových vedení VN a NN. V navrhovaných lokalitách musí být na vyčleněných plochách vybudovány nové transformační stanice, které se napojí na stávající rozvody VN. Umístění musí být s možností volného přístupu správce sítě. Kabelová vedení VN a NN ukládat do výkopu v chodníku podél komunikací do jednoho koridoru s ostatními technickými sítě v souladu s příslušnými normami. Stávající i navrhovaná ochranná pásma elektrických sítí musí být pokud možno plně respektována. Elektřina se využije především pro svícení, běžné domácí spotřebiče, elektrické pohony a nutné technologické procesy. Elektrické vytápění se uvažuje pouze jako doplněk k ostatním topným médiím. Navrhujeme použít přímotopné a hybridní elektrické systémy, tepelná čerpadla v kombinaci se solárními kolektory. Navrhujeme racionálně koordinovat výstavbu inženýrských sítí a tak minimalizovat investiční náklady. Navržená koncepce respektuje záměry energetiky. Telekomunikace a spoje Hlavní trasy telekomunikačních (optických) kabelů budou uloženy ve výkopu v chodnících a v zelených pásech podél komunikací. Stávající trasy jsou respektovány. Nové rozvody, především místního charakteru, se stanoví na základě konkrétních požadavků v následných dokumentacích. Radiokomunikační sítě Jsou respektována stávající pásma radioreléových paprsků a zařízení. Návrh nekoliduje s žádným radiokomunikačním zařízením. Nové zařízení, především místního charakteru, se stanoví na základě konkrétních požadavků v následných dokumentacích. I.(1).d.4. Zásobování teplem a plynem I.(1).d.4.1. Zásobování teplem Horkovody Přes část řešeného území je veden koridor navrženého horkovodu. Jedná se o dálkový přivaděč HV do Českých Budějovic, v souladu s návrhem ZÚR Jihočeského kraje. Výstup přivaděče

15

bude proveden samostatně z areálu JETE – odběry na trase se v rámci řešeného území nepředpokládají. Funkčně oddělená stávající trasa horkovodu JETE – Týn nad Vltavou bude zachována beze změny. Parovody Pro zajištění budoucích odběrů technologické páry v BEZ Býšov je navržen parovod (středotlaká sytá pára), vyvedený z areálu JETE. Koncová část trasy (cca v rozsahu Knín – Býšov) bude vedena v souběhu s dalšími sítěmi. Tepelné zdroje Pro využití v Ekoparku Býšov je jako součást technologie navržena parní kotelna o výkonu 22,862 MW. Palivem bude zemní plyn. I.(1).d.4.2. Zásobování plynem Nadřazená soustava Při severním okraji plochy JETE prochází řešeným územím stávající tranzitní plynovod. Vedení představuje souběh trojice VVTL potrubí. V blízkosti Zvěrkovic je na trase umístěna předávací a regulační stanice s vysokotlakým výstupem do distribuční sítě a středotlakým výstupem ukončeným v areálu JETE. Vysokotlaké plynovody Stávající VTL plynovody jsou vyhovující, a to i pro navržený rozvoj v daném území. Pro stávající odběry plynu slouží samostatně dvě regulační zařízení – „farmářské“ regulátory. VTL RZ Temelín – 200 m3/h VTL RZ Sedlec - 200 m3/h – společné i pro Lhotu pod Horami Středotlaké plynovody • Temelín Síť STL plynovodů pokrývá v současné době téměř celé zastavěné území. Bude rozšířena do ploch navržených pro výstavbu, v severozápadní části sídla bude provedeno křížení se železnicí. Další rozšíření této sítě je navrženo do místních částí Plánovy, Kaliště a Shon. Návrh vychází z předpokladu realizace nové výstavby v navrženém rozsahu. V případě, že výhledově skutečné maximální spotřeby přesáhnou součtovou hodnotu 300 m3/h, bude VTL regulační zařízení upraveno nebo vyměněno. •

Sedlec a Lhota pod Horami Obě sídla jsou propojena vedením středotlakého plynovodu podél spojovací komunikace. Postupně bude provedeno prodloužení koncových úseků sítě. •

Zvěrkovice a Záluží Je navržena společná STL síť v intencích již dříve zpracované dokumentace. Napojení bude provedeno ze STL větve DN 500 – v prostoru u předávací stanice „Zvěrkovice“. •

Ekopark Býšov V současné době se připravuje realizace přívodu zemního plynu. Jedná se o trasu STL plynovodu – D 315, odbočenou ze stávající přívodní větve k JETE. •

Kočín S přivedením plynu do sídla Kočín není počítáno.

Ve všech ostatních sídlech a lokalitách v řešeném území kam není přiveden zemní plyn se předpokládá individuální zajištění energie pro vytápění. Ochrana ovzduší Současný stav ovzduší v území je kromě dálkových přenosů škodlivin ovlivněn emisemi z místních zdrojů tepla. Negativní vlivy jsou nejvýraznější při spalování nekvalitního netříděného hnědého uhlí. Z hlediska výkonů se však jedná o zdroje malé – a neexistuje žádné jejich vyhodnocení. Předpokládá se, že zavedení zemního plynu jako náhrady přinese snížení všech složek emisí.

16

Budou respektovány požadavky na ochranu ovzduší vyplývající ze zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů ( zákon o ochraně ovzduší). I.(1).d.5. Koncepce nakládání s odpady Nakládání s odpady je ve správním území obce řešeno obecně závaznou vyhláškou, která vychází z platné legislativy. Vytříděné složky komunálního odpadu (papír, plasty a sklo) jsou ukládány do sběrných nádob a předávány oprávněné osobě (smluvní firmě) k dalšímu využití. Zbytkový směsný komunální odpad je svážen v rámci pravidelného svozu a ukládán na řízenou skládku. Sběr nebezpečných odpadů zajišťuje dvakrát ročně oprávněná osoba (smluvní firmě) pomocí mobilního zařízení. S ostatními odpady (objemné odpady, stavební odpady) je nakládáno v souladu s platnými právními předpisy. I.(1).e. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů a podobně I.(1).e.1. Koncepce uspořádání krajiny Při řešení územního plánu respektovány zejména základní skladebné prvky ÚSES, včetně interakčních prvků s remízky a lesní plochy. Plochy pro navrhované skladebné prvky ÚSES jsou v řešení návrhu územního plánu zařazeny mezi veřejně prospěšná opatření. Z přírodních hodnot v řešeném území je nutno při řešení územního plánu respektovat zejména základní skladebné prvky ÚSES, pozemky určené k plnění funkcí lesa a krajinný ráz. V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu nezbytnou k rozvoji civilizačních hodnot způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. I.(1).e.2. Návrh místního systému ekologické stability (ÚSES) ÚSES je vymezen jako území se zvláštní ochranou (zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny) a je tvořen biokoridory, biocentry, interakčními prvky a jejich propojením vymezenými v grafické části ÚSES se pro účely této ÚPD rozumí v prostoru spojitá a v čase trvající síť jednotlivých prvků ÚSES (biocentra, biokoridory, interakční prvky), která stavem svých podmínek umožňuje trvalou existenci a rozmnožování přirozeného geofondu krajiny a zároveň umožňuje migraci zvěře a živočichů. Vymezení ploch ÚSES je součástí řešení územního plánu a je graficky vyjádřeno v hlavním výkrese. Plochy pro navrhované skladebné prvky ÚSES jsou v řešení návrhu územního plánu zařazeny mezi veřejně prospěšná opatření. Seznam prvků ÚSES a jejich prostorové nároky jsou popsány v následujících tabulkách. Skladebné prvky ÚSES : Nadregionální biokoridory (NBK) Pořadové číslo ÚP: NBK 29 Název: Klapačka

Katastrální území: Litoradlice plán ÚSES : 29/44 část

Pořadové číslo ÚP: NBK 29, Název: Ouporovice

Katastrální území: Litoradlice plán ÚSES 30/44 část

Pořadové číslo ÚP: NBK 30, Název : Pod Janochem

Katastrální území: plán ÚSES 31/44 část

Litoradlice

Pořadové číslo ÚP: NBK 2 Název: Vltava

Katastrální území: (plán ÚSES 33/47)

Litoradlice

17

Regionální biocentra (RBC) Katastrální území :Litoradlice, Březí u Týna n.Vlt. Plán ÚSES 11/34

Pořadové číslo v ÚP: RBC 209 Název: Janoch Lokální biocentra (LBC) Pořadové číslo v ÚP: LBC 1a Název: Dvorčice Mapový list:1:5000- HL 3-1,4-1

Pořadové číslo v OG: 11350, Plán ÚSES : 1 Pořadové číslo v generelu: BC 19, Katastrální území: Kočín

Pořadové číslo v ÚP LBC 1b Název: Zelený rybník Pořadové číslo v ÚP: 1c Název: Rozovy Mapový list: 1:5000 - HL 5-0 EVKP – ekologicky významný prvek

Katastrální území: Temelín Plán ÚSES : 1 /16

krajinný

Pořadové číslo ÚP: LBC 2, Název: Za humny Pořadové číslo v ÚP: LBC 3 Název: Dolní Lhotský rybník Mapový list: 1:5000 - HL 5-0

Pořadové číslo v OG: 11353, Plán ÚSES : 1 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Lhota pod Horami Biogeografický význam: M - místní biocentrum Katastrální území: plán ÚSES : 2 /17

Temelín

Pořadové číslo v OG: 11358 Pořadové číslo v generelu: 15, Plán ÚSES : 3 Katastrální území: Lhota pod Horami, Sedlec

Pořadové číslo v ÚP : LBC 4 Název: Podhájnice

Katastrální území: Plán ÚSES : 4/30

Březí u Týna n.Vlt.

Pořadové číslo v ÚP: LBC 5a Název: Hůrecký rybník



Pořadové číslo v ÚP: 5b Název: Cihelna Mapový list: 1:5000 - HL 5-1

Pořadové číslo v OG: 11359, plán ÚSES 5 Pořadové číslo v generelu: 14 Katastrální území: Sedlec,

Pořadové číslo v ÚP : LBC 6 Název: Pod Býšovem Mapový list: 1:5000 - HL 3-2

Pořadové číslo v OG: 11347, plán ÚSES 6 Pořadové číslo v generelu: 21 Katastrální území: Knín

Pořadové číslo v ÚP : LBC 7 Název: Hradní strouha - tankáč


Litoradlice

Pořadové číslo v ÚP: LBC 8 Název: K přehradě


Litoradlice

Pořadové číslo v ÚP : LBC 9 Název: Litoradlice


Litoradlice

Pořadové číslo v ÚP : LBC 10a Název: Pod Janochem


Pořadové číslo v ÚP: 10b Název: Zlatnice Mapový list:1:5000- HL 3-2

Litoradlice

Pořadové číslo v OG: 11349, plán ÚSES 10 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Knín

18

Pořadové číslo v ÚP : LBC 12a Název: Vápenice II


Litoradlice

Pořadové číslo v ÚP: 12b Název: Hora Mapový list: 1:5000 - HL 4-3

Pořadové číslo v OG: 11348, plán ÚSES : 12 Pořadové číslo v generelu: 22 Katastrální území: Kočín

Pořadové číslo v ÚP : 12c Název: Doliny Mapový list: Hluboká 3-0

Pořadové číslo v okresním generelu: 11387 Pořadové číslo v generelu: 13, plán ÚSES 12 Katastrální území: Zvěrkovice

Pořadové číslo v ÚP : LBC 13 Název: Vápenice I


Litoradlice

Pořadové číslo : LBC 14 Název: U Hněvkovic


Litoradlice

Pořadové číslo v ÚP : LBC 15 a Název: Studený

Katastrální území: Plán ÚSES : 15/-

Pořadové číslo v ÚP: LBC 15b Název: U Palečků Mapový list: Hluboká 2-3 Pořadové číslo v ÚP : LBC 16 Název: -

Pořadové číslo v okresním generelu: 11343 Pořadové číslo v generelu: 29, plán ÚSES : 15 Katastrální území: Zvěrkovice Pořadové číslo v okresním generelu: 11382 Pořadové číslo v generelu: -, plán ÚSES : 16

Pořadové číslo v UP : LBC 17 Název: Ouporovice

Katastrální území: Plán ÚSES 17/-

Pořadové číslo v ÚP : LBC 18 Název: Na hradu


Pořadové číslo: LBC 19 Název: Shon


Pořadové číslo v ÚP : LBC 22 Název: V mokřinách Mapový list:1:5000- HL 4–1, 5-1

Litoradlice

Litoradlice

Litoradlice

Temelín

Pořadové číslo v OG: 11351, plán ÚSES 22 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Sedlec, Temelínec

Lokální biokoridory (LBK) Pořadové číslo v ÚP : LBK 2a Název: Malešický potok Mapový list:1:5000 – HL 4-1,4-2

Pořadové číslo v OG: 12391, plán ÚSES 2 Pořadové číslo v generelu: 42 Katastrální území: Kočín

Pořadové číslo v ÚP : LBK 2b Název: Bílý potok I Mapový list:1:5000 – HL 5-0

Pořadové číslo v OG: 12395, plán ÚSES 2 Pořadové číslo v generelu: 41 Katastrální území: Lhota pod Horami

Pořadové číslo v plánu: 3 Název: Karlovec Mapový list:1:5000 – HL 3-1

Pořadové číslo v OG: 12383 Pořadové číslo v generelu: 25 Katastrální území: Kočín, Knín

Pořadové číslo v plánu: 4a

Pořadové číslo v OG: 12389, plán ÚSES : 4

19

Název: Knín Mapový list:1:5000 – HL 3-1,3-2

Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Knín

Pořadové číslo v plánu: 4b Název: Bílý potok II Mapový list:1:5000 – HL 5-0, 5-1

Pořadové číslo v OG: 12395, plán ÚSES 4 Pořadové číslo v generelu: 41 Katastrální území: Lhota pod Horami, Sedlec

Pořadové číslo v ÚP: LBK 5 Název: Starý rybník Mapový list:1:5000 – HL 3-2

Pořadové číslo v OG: 12395, plán ÚSES 5 Pořadové číslo v generelu: 41 Katastrální území: Knín

Pořadové číslo v ÚP : LBK 7a Název: Pod Rozovy Mapový list:1:5000 – HL 5-0

Pořadové číslo v OG: 12394, plán ÚSES : 7 Pořadové číslo v generelu: 41 Katastrální území: Lhota pod Horami

Pořadové číslo v ÚP : LBK 7b Název: Temelín

Katastrální území: Plán ÚSES : 22/41 část

Temelín, Temelínec

Pořadové číslo v ÚP: LBK 7c Název: Strouha II Mapový list:1:5000 – HL 3-2

Pořadové číslo v OG: 12388, plán ÚSES 7 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Knín

Pořadové číslo v ÚP : LBK 8a Název: Temelínecký potok I Mapový list:1:5000 – HL 4 -1

Pořadové číslo v OG: 12393, plán ÚSES 8a Pořadové číslo v generelu: 41 Katastrální území: Sedlec, Temelínec

Pořadové číslo v ÚP : LBK 8b Název: Temelínecký potok II Mapový list:1:5000 – HL 5 -1

Pořadové číslo v OG: 12885, plán ÚSES 8b Pořadové číslo v generelu: 41 Katastrální území: Sedlec, Chvalešovice

Pořadové číslo v ÚP : LBK 9 Název: Nad Strouhou Mapový list: 1:5000 – HL 3-2, HL 4-3, 4-2

Pořadové číslo v OG: 12387 , plán ÚSES 9 Pořadové číslo v generelu: 46 Katastrální území: Kočín, Knín

Pořadové číslo v ÚP : LBK 11 Název: Strouha I Mapový list:1:5000 – HL 3-2,4-2

Pořadové číslo v OG: 12390, plán ÚSES 11 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Kočín, Knín

Pořadové číslo v ÚP : LBK 21 Název: Bílý potok - Karlovka


Temelín

Pořadové číslo v ÚP : LBK 22 Název: Temelín



Pořadové číslo v ÚP : LBK 23 Název: Temelínecký potok

Katastrální území: Temelín, Temelínec Plán ÚSES : 23/41 část

Pořadové číslo: LBK 24 Název: Na padělkách Pořadové číslo v ÚP : LBK 25 Název: Březí - Podhájí Pořadové číslo v ÚP: LBK 26

Katastrální území: Temelínec, Kočín Plán ÚSES : 24/41 část Katastrální území: Březí u Týna n.Vlt. Plán ÚSES : 25/42 část Katastrální území: Křtěnov, Březí u Týna n.Vlt., Zvěrkovice

20

Název:

Palečkův potok

Plán ÚSES : 26/42 část, IP 57

Pořadové číslo v ÚP : LBK 27 Název: U Pištory

Katastrální území: Březí u Týna n.Vlt. Plán ÚSES : 27/43 část

Pořadové číslo v ÚP : LBK 28 Název: Hradní strouha

Katastrální území: Litoradlice Plán ÚSES : 28/43 část

Pořadové číslo v ÚP : LBK 29 Název: Coufalka Mapový list:1:5000 – HL 3-2,3-3

Pořadové číslo v OG: 12530, plán ÚSES 29 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Kočín, Knín

Pořadové číslo v ÚP : LBK 31 a Název: Palečkův potok I Mapový list: Hluboká 4-0, 3-0

Pořadové číslo v okresním generelu: 12400 Pořadové číslo v generelu: 39 (a,b), plán ÚSES 31a Katastrální území: Bohunice, Zvěrkovice

Pořadové číslo v ÚP : LBK 31 b Název: Palečkův potok I Mapový list: Hluboká 4-0, 3-0

Pořadové číslo v okresním generelu: 12400 Pořadové číslo v generelu: 39 (a,b), plán ÚSES 31b Katastrální území: Bohunice, Zvěrkovice

Pořadové číslo v ÚP : LBK 32 Název: Strouha



Pořadové číslo v ÚP: LBK 32 a Název: Palečkův potok II Mapový list: Hluboká n.Vlt. 3-0, 2-0

Pořadové číslo v okresním generelu: 12382 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Zvěrkovice

Pořadové číslo v ÚP : LBK 32b Název: Palečkův potok II Mapový list: Hluboká n.Vlt. 3-0, 2-0

Pořadové číslo v okresním generelu: 12382 Pořadové číslo v generelu: -, plán ÚSES 32 Katastrální území: Zvěrkovice

Pořadové číslo v ÚP : LBK 33 Název: Palečkův potok III Mapový list: Hluboká 2-0

Pořadové číslo v okresním generelu:12382 Pořadové číslo v generelu: 42, plán ÚSES 33 Katastrální území: Zvěrkovice

Pořadové číslo v ÚP : LBK 34 Název: Na klínu Mapový list: Hluboká 3-0

Pořadové číslo v okresním generelu: 12404 Pořadové číslo v generelu: 40, plán ÚSES 34 Katastrální území: Zvěrkovice

Interakční prvky (IP) Pořadové číslo v ÚP: IP 9 Název: Planovy Mapový list: 1:5000 – HL 5-0

Pořadové číslo v OG: - , plán ÚSES : 9 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Lhota pod Horami

Pořadové číslo v ÚP: IP 10 Název: Horní Lhotský rybník Mapový list: 1:5000 – HL 5-0


Pořadové číslo v ÚP : IP 11 Název: Pod rybníkem Mapový list: 1:5000 – HL 5-0


Pořadové číslo v ÚP: IP 12 Název: Na jitře Mapový list:1:5000- HL 5-0,5-1

Pořadové číslo v OG: - , plán ÚSES : 12 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Lhota pod Horami, Sedlec

21

Pořadové číslo v ÚP : IP 13a Název: U zastávky Mapový list:1:5000- HL 6-0,5-0


Pořadové číslo v ÚP: IP 13b Název: Za humny Mapový list:1:5000–HL 4-1,4-2

Pořadové číslo v OG: -, plán ÚSES : 13 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Kočín

Pořadové číslo v ÚP : IP 14 a Název: U Lhoty Mapový list:1:5000- HL 5-0,5-1


Pořadové číslo v plánu: IP 14 b Název: U Jechce Mapový list:1:5000- HL 4-2,4-1

Pořadové číslo v OG: - , plán ÚSES : 14 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Kočín

Pořadové číslo v ÚP: IP 15a Název: K Cihelně Mapový list:1:5000- HL 5-0,5-1

Pořadové číslo v OG: -, plán ÚSES : 15 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Lhota pod Horami

Pořadové číslo v ÚP: IP 15b Název: Na sádce Mapový list:1:5000–HL 4-2

Pořadové číslo v OG: -, plán ÚSES Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Kočín

Pořadové číslo v ÚP : IP 16a Název: Na babě Mapový list:1:5000- HL 5-0

Pořadové číslo v OG: -, plán ÚSES : 16 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Sedlec

Pořadové číslo v ÚP : IP 16a Název: Náhon Mapový list:1:5000–HL 4-2


Pořadové číslo v ÚP : IP 17a Název: Sedlecký potok Mapový list:1:5000- HL 5-0,5-1

Pořadové číslo v OG: -, plán ÚSES : 17 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Sedlec

Pořadové číslo v ÚP: IP 17b Název: Velké louky Mapový list:1:5000–HL 4-2


Pořadové číslo v ÚP: IP 18a Název: Nad silnicí Mapový list:1:5000- HL 5-1

Pořadové číslo v OG: - , plán ÚSES :18 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Sedlec

Pořadové číslo v ÚP: IP 18b Název: U Kočína Mapový list:1:5000- HL 4-2

Pořadové číslo v OG: -, plán ÚSES :18 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Kočín

Pořadové číslo v ÚP : IP 19a Název: U Sedlce Mapový list:1:5000- HL 5-1


Pořadové číslo v ÚP : IP 19b Název: Cesta Mapový list:1:5000–HL 4-2

Pořadové číslo v OG: -, plán ÚSES :19 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Kočín

22

Pořadové číslo v ÚP : IP 20a Název: Na křížkách Mapový list:1:5000- HL 5-1,4-1


Pořadové číslo v ÚP : IP 20b Název: Lado Mapový list:1:5000–HL 4-2

Pořadové číslo v OG: - , plán ÚSES :20 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Kočín

Pořadové číslo v ÚP : IP 21a Název: Na jablonce Mapový list:1:5000- HL 5-1


Pořadové číslo v ÚP : IP 21b Název: Ke Knínu Mapový list:1:5000- HL 4-2,3-2

Pořadové číslo v OG: - , plán ÚSES :21 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Knín

Pořadové číslo v ÚP : IP 22 Název: Ke Zlatnici Mapový list:1:5000–HL 3-2

Pořadové číslo v OG: - , plán ÚSES :22 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Knín

Pořadové číslo v ÚP : IP 23 Název: Pod lesem Mapový list:1:5000–HL 3-2

Pořadové číslo v OG: - , plán ÚSES : 23 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Knín

Pořadové číslo v ÚP : IP 24 Název: U Coufalky Mapový list:1:5000- HL 3-2


Pořadové číslo v ÚP : IP 25 Název: Coufalka Mapový list:1:5000–HL 3-2,3-3


Pořadové číslo v ÚP : IP 26 Název: U Býšova Mapový list:1:5000- HL 3-2


Pořadové číslo v ÚP : IP 27 Název: Pohrobný rybník Mapový list: 1:5000 – HL 5-0


Pořadové číslo v ÚP : IP 28 Název: Ke Krejcárce Mapový list:1:5000–HL 3-3,4-3

Pořadové číslo v OG: - , plán ÚSES : 28 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Kočín, Knín

Pořadové číslo v ÚP : IP 34 Název: V poli

Katastrální území: Plán ÚSES : 34

Litoradlice

Pořadové číslo v ÚP : IP 35 Název: Za litoradlickými humny


Litoradlice

Pořadové číslo v ÚP : Název: Habří

IP 36


Pořadové číslo v ÚP : Název: Janovec

IP 37


Litoradlice

Litoradlice

23

Pořadové číslo v ÚP : Název: Pod hájky

IP 38


Litoradlice

Pořadové číslo v ÚP : IP 39 Název: Litoradlice


Litoradlice

Pořadové číslo v ÚP : IP 40 Název: Vysoký Hrádek - park



Pořadové číslo v ÚP : Název: Přihájek



Pořadové číslo v ÚP : IP 42 Název: Palečkův potok


Křtěnov, Temelín

Pořadové číslo v ÚP : IP 43 Název: Nový rybník


Křtěnov

Pořadové číslo v ÚP : Název: Oběšený


Křtěnov

Pořadové číslo v ÚP : IP 45 Název: Křtěnov


Křtěnov

Pořadové číslo v ÚP : IP 46 Název: Mezi cestami

Katastrální území:Temelínec, Březí u Týna n.Vlt. Plán ÚSES : 46

Pořadové číslo v ÚP : IP 47 Název: K Temelínu


Pořadové číslo v ÚP : IP 48 Název: Temelínecký potok


Pořadové číslo v ÚP : IP 49 Název: V mokřinách


Pořadové číslo v ÚP : 50 Název: Panský rybník


Pořadové číslo v ÚP : IP 51a Název: Sedlecký potok


IP 41

IP 44

Pořadové číslo v ÚP : IP 51b Název: U křížku Mapový list: Hluboká 3-0, 2-0


Temelín

Temelín

Temelín

Temelín

Pořadové číslo v okresním generelu: - , plán ÚSES :51 Pořadové číslo v generelu: Katastrální území: Zvěrkovice

Pro funkční plochy základních skladebných prvků ÚSES •

Je přípustné : současné využití a budoucí využití ploch navržené tímto ÚPO, případně navazujícím dalším stupněm ÚPD, za předpokladu, že bude zajištěna přirozená druhová skladba bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. Dále využití, které zajišťuje vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extensivním zemědělském nebo

24

•

•

lesnickém hospodaření. Nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo ke zhoršení přírodní funkce základních skladebných prvků ÚSES. Jsou podmíněně přípustné : pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury a případně rekreační plochy přírodního charakteru, podporující trvale udržitelný rozvoj území, při co nejmenším zásahu do základních skladebných prvků ÚSES. Je nepřípustné : funkční využití, které by snižovalo současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do základních skladebných prvků ÚSES, dále pak funkce, které jsou v rozporu s funkcí základních skladebných prvků ÚSES nebo by znemožnily založení chybějících základních skladebných prvků ÚSES. Nepřípustné je umisťování staveb, mimo staveb uvedených jako podmíněně přípustných, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod.

I.(1).e.3. Prostupnost krajiny Prostupnost krajiny v řešeném území do značné míry limitují ucelené lány orné půdy. Proto jsou v řešeném území vymezeny stávající a navrhované místní komunikace, cyklotrasy a pěší trasy, které zlepší prostupnost krajiny a umožní i lepší přístup k jednotlivým pozemkům. K prostupnosti krajiny pro migraci živočichů a rostlinných společenstev přispěje i vymezení základních skladebných prvků ÚSES. I.(1).e.4. Protierozní opatření, ochranu před povodněmi V rámci řešení území nejsou navržena žádná protipovodňová ani protierozní opatření. Jako ochrana před erozí a přívalovými srážkami budou sloužit realizovaná opatření navržená v rámci jednotlivých prvků ÚSES. I.(1).e.5. Rekreace Vzhledem k tomu, že řešené území se nachází v blízkosti Hněvkovické nádrže na řece Vltavě a v blízkosti města Týna nad Vltavou, kterými bude procházet navrhovaná Vltavská vodní cesta, předpokládá se rozvoj rekreačního využití řešeného území.. Rekreační využití krajiny je umožněno prostřednictvím dostatečně husté sítě cykloturistických tras, vedených po stávajících zpevněných komunikacích volnou krajinou mimo hlavní dopravní tahy.. I.(1).e.6. Dobývání nerostů V řešeném území se nenacházejí ložiskové objekty. V řešeném území se nenachází žádné poddolované území ani území náchylná k sesuvům. I.(1).f. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách) Řešené území je členěno na plochy s rozdílným způsobem využití (funkční plochy), pro které jsou stanoveny podmínky využití, které mají charakter závazných regulativů a limitů využití území. Plochy s rozdílným způsobem využití jsou členěny na následující funkční typy a jsou takto označeny SO. OV.

Plochy smíšené obytné Plochy občanského vybavení OVSR. Plochy občanského vybavení - sportovně rekreační RR. Plochy rekreace - rodinná rekreace VS. Plochy výroby a skladování VSZ. Plochy výroby a skladování - zemědělské VSF Plochy výroby a skladování – fotovoltaika VS.ETE Plochy výroby a skladování – areál ETE VP. Plochy veřejných prostranství TI. Plochy technické infrastruktury DI. Plochy dopravní infrastruktury PUPFL.Pozemky určené k plnění funkcí lesa – plochy lesní

25

ZPF. PV.

Zemědělský půdní fond – plochy zemědělské – orná oůda, TTP, zahrady a sady Plochy vodní

Pro účely této územně plánovací dokumentace byly vymezeny další plochy s rozdílným způsobem využitím: ZV. Zeleň veřejná ZP Zeleň parková ZO. Zeleň ochranná ZK. Zeleň krajinná ROP Plochy k revitalizaci na ZPF RZK Plochy k revitalizaci na zeleň krajinnou PVK Ostatní plochy volné krajivy ZSVS.ETE Dočasně zastavitelné území pro ZS ETE I.(1).f.1. Plochy smíšené obytné (SO.) Hlavní využití : Zastavitelné plochy pro obytné a s nimi související zařízení, činnosti a děje poskytující služby pro bydlení, případně rekreační bydlení, převážně v nízkopodlažních rodinných, řadových, rekreačních nebo vila domech, případně nízkopodlažních bytových domech nebo rezidenčních domech. S ohledem na urbanistickou koncepcí vyžadovanou vazbu na přírodní prostředí je vhodné, aby pozemky a plochy na přechodu do volné krajiny byly zastavovány pouze přízemními objekty (s možností využití podkroví) na větších pozemcích. Přípustné jsou rovněž činnosti, děje a zařízení poskytující nevýrobní služby zdravotní, sociální, vzdělávací, ubytovací, stravovací, občanské vybavenosti, sportovní a rekreační, nepřekračující svým významem místní dosah a nerušící obytnou funkci nad míru přípustnou. Součástí těchto ploch musí být i odpovídající počet parkovacích a odstavných stání vyvolaných přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Přípustné využití : Činnosti, děje a zařízení drobných výrobních služeb, drobných řemeslných dílen, drobných chovatelských a pěstitelských činností za účelem samozásobení (ve venkovských částech), nenarušující svým charakterem a provozem okolní obytnou funkci nad míru přípustnou, zařízení technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro obsluhu území. Nepřípustné využití : Činnosti, zařízení a děje, které svým charakterem a provozem narušují obytné a životní prostředí a obecně závazné předpisy o ochraně zdraví pro tento způsob využití území. Nepřípustné je zřizovat na těchto územích zejména: výrobní a průmyslové provozovny, nákupní zařízení, zábavní zařízení (diskotéky, noční kluby apod.), kapacitní chovy živočišné výroby a pěstitelské činnosti, nákupní zařízení, parkovací a odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy, zařízení dopravních služeb (autoservisy, autobazary), čerpací stanice pohonných hmot. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy je přípustná maximálně dvě nadzemní podlaží (dále jen NP) u rodinných, řadových, rekreačních a vila domů, s možností podsklepení nebo nadstavby podkroví. U nízkopodlažních bytových a rezidenčních domů je přípustná maximálně tři NP, s možností podsklepení nebo využití podkroví bez nadstavby (to znamená, že výška nadezdívky nad posledním plným podlažím nepřesáhne 0,30 m). Nadstavba podkroví je přípustná maximálně do výšky 1,30 m nad úroveň stropu posledního plného podlaží. Podsklepení je přípustné zapuštěnými sklepy s úrovní podlahy 1. NP max. 0,9 m nad úrovní terénu. Pro tyto plochy je stanovena zastavitelnost u ploch rezidenčních domů a ploch rodinných a rekreačních domů navazujících na volnou krajinu maximálně 25%, u rodinných domů individuálních maximálně 35%, u řadových a nízkopodlažních bytových domů maximálně 60%, přičemž do zastavěných ploch se nezapočítávají malé vodní plochy (včetně bazénů) a plochy zadlážděné vegetačními tvárnicemi. V plochách, které zasahují do ochranného pásma lesa (50 m od kraje lesa) musí být zástavba, zejména obytná, umisťována v minimální vzdálenosti 20 – 25 m od okraje lesa). I.(1).f.2. Plochy občanského vybavení (OV) Hlavní využití :

26

Zařízení a plochy s vysoce různorodou skladbou činností a dějů místního až nadmístního významu, v monofunkčních či polyfunkčních objektech a blocích. Jedná se o území určená převážně pro administrativní, správní, školská a vzdělávací zařízení, zařízení sociální péče a zdravotnictví, zábavní, pohostinství, stravovací a ubytovací zařízení, kulturní, společenská a církevní zařízení, včetně hřbitovů, veřejné a doprovodné zeleně a odpovídajících počtů parkovacích a odstavných stání. Výšková hladina zástavby je nízkopodlažní s možností překročení této hladiny architektonickou dominantou. Přípustné využití : Sítě a zařízení technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro obsluhu tohoto území a pro rozvoj obce. Podmínečně přípustné jsou i monofunkční drobné řemeslné provozovny a výrobní služby místního významu, za předpokladu, že nebudou zdrojem nadlimitního hluku a nebudou svým provozováním rušit plochy občanské vybavenosti a navazující plochy smíšené obytné nad míru přípustnou. Podmíněně přípustné je i služební bydlení. Nepřípustné využití : Děje, činnosti a zařízení, které svým charakterem a provozem narušují stanovený funkční typ tohoto území a navazujících obytných území. Zejména průmyslové a výrobní provozovny, kapacitní chovy živočišné výroby, pěstitelské činnosti a zemědělské areály. Nepřípustná je rovněž funkce obytná (kromě služebního bydlení), protože by mohla být rušena přípustným funkčním využitím tohoto území. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy je přípustná nízkopodlažní až středně podlažní výšková hladina s omezením do třech nadzemních podlaží (dále jen NP), s možností podsklepení, s možností překročení této hladiny vhodnou architektonickou dominantou. Pro tyto plochy je stanovena zastavitelnost maximálně 75%, přičemž do zastavěných ploch se nezapočítávají malé vodní plochy (včetně bazénů) a plochy zadlážděné vegetačními tvárnicemi. I.(1).f.3. Plochy občanského vybavení - sportovně rekreační (OVSR.) Hlavní využití: Území a plochy určené k hromadnému provozování sportu, sportovně rekreačních aktivit, veřejné rekreace a zařízení sloužící cestovnímu a turistickému ruchu, zábavy, zábavních zařízení a trávení volného času. Přípustné je zřizovat sportoviště a hřiště, dětská hřiště, koupaliště, bazény, stavby sloužící k provozování výkonnostního sportu, další jednoduché stavby související s využitím plochy pro sport, parkovací a odstavná stání, vyvolaná využitím území, veřejná a pobytová zeleň, jednoduché stavby veřejného stravování slouží-li potřebám sportovní funkce. Přípustné využití: Nákupní a obslužná zařízení související s přípustným využitím území, například ubytovací zařízení a služební bydlení související s přípustným využitím území, využívat území pro kulturně společenské akce a organizované akce spolků a sdružení. Podmíněně přípustné jsou i sítě a stavby pro technickou infrastrukturu nezbytnou pro rozvoj a obsluhu území. Navržené rozvojové plochy pro sport a rekreaci OVSR.1.T. a OVSR.2.T. v sídle Temelín je situována uvnitř ochranného pásma JETE. Pro tyto výše jmenované plochy uvnitř ochranného pásma JETE platí, že využití (zástavba) těchto ploch je podmíněna souhlasem dotčených orgánů (SÚJB) a také souhlasem JETE. Přípustné je využití pro prvky ÚSES a v případě, že v některých těchto plochách jsou prvky ÚSES vymezeny, budou preferovány před ostatním přípustným i hlavním využitím. Nepřípustné využití: Jsou ostatní funkce neuvedené jako přípustné a podmíněně přípustné, zejména: trvalé bydlení, stavby pro individuální rekreaci, výrobní funkce, funkce které by svým charakterem a provozem nadměrně a dlouhodobě obtěžovaly okolní funkci nad míru přípustnou. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy jsou přípustná maximálně dvě nadzemní podlaží (dále jen NP), s možností překročení této hladiny architektonickou dominantou nebo speciálním zařízením, či objektem sloužící pro potřeby sportu a rekreace, za předpokladu, že nedojde k nepřípustnému narušení krajinného rázu. Pro tyto plochy je stanovena zastavitelnost maximálně 45%, přičemž do zastavěných ploch se nezapočítávají vodní plochy (včetně bazénů) a plochy zadlážděné vegetačními tvárnicemi, travnatá hřiště, hřiště a konstrukce zhotovené z přírodních materiálů.

27

I.(1).f.5. Plochy rekreace - rodinná rekreace (RR.) Hlavní využití : Obvyklé a přípustné jsou na těchto územích přechodné pobytové děje a činnosti v objektech rodinné rekreace (rekreační chalupy, rekreační domky, rekreační chaty, zahradní domky, zahrádkářské chaty, a jiné drobné stavby, které svým charakterem, objemovými parametry a stavebním uspořádáním odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a pod.). Přípustné využití : Podmíněně přípustné je na přilehlých pozemcích (pokud jsou součástí nemovitosti) provozovat drobné pěstitelské či chovatelské činnosti za účelem samozásobení. Podmíněně přípustné je i na těchto pozemcích provádět přístavbu hlavního objektu a zřizovat drobné doplňkové objekty ke stavbě hlavní (např. zahradní altány, pergoly, terasy apod.), pokud nejsou na PUPFL. Podmíněně přípustné je i využití podkroví nad stávajícím objektem. Nepřípustné využití : Nepřípustné je půdorysné rozšiřování objektů na úkor PUPFL (lesní pozemek) a nadstavby plného podlaží na stávajících objektech. Nepřípustné je trvalé bydlení, podnikání a výrobní funkce. Nepřípustné je na těchto územích zejména zřizovat a provozovat garáže jako samostatné objekty a jakákoliv zařízení a objekty, které nejsou uvedena jako přípustná a podmíněně přípustná. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy je přípustná nízkopodlažní výšková hladina s omezením max. do dvou nadzemních podlaží (dále jen NP) bez nadstavby podkroví (to znamená, že výška nadezdívky nad posledním plným podlažím nepřesáhne 0,30 m), případně s plně zapuštěným sklepem, nebo jedno NP s možností podsklepení a nadstavbou podkroví. Nadstavba podkroví je přípustná maximálně do výšky 1,30 m nad úroveň stropu posledního plného podlaží. Podsklepení je přípustné zapuštěnými sklepy s úrovní podlahy 1. NP max. 0,90 m nad úrovní terénu. Pro tyto plochy je stanovena zastavitelnost maximálně 20%, přičemž do zastavěných ploch se nezapočítávají malé vodní plochy (včetně bazénů) a plochy zadlážděné vegetačními tvárnicemi. Vytvářejí li stavby pro rodinnou rekreaci mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 10 m. I.(1).f.6. Plochy výroby a skladování (VS.) Hlavní využití : Plochy a uzavřené areály pro zařízení, činnosti a děje charakteru výrobního a průmyslového, podnikatelské aktivity, výrobní i nevýrobní služby a služby technického charakteru, logistické areály, sklady, manipulační plochy, komunální provozovny, velkoobchod. Parkovací a odstavná stání vyvolaná využitím území, dopravní infrastruktura a dopravní zařízení a služby. Přípustné využití: Služební bydlení, administrativní provozy, velkoobchodní nákupní zařízení, služby motoristům (čerpací stanice pohonných hmot, autobazary, autoopravny), vědeckotechnické parky a ekoparky využívající obnovitelné zdroje energie. Přípustné jsou zařízení a sítě technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro rozvoj a fungování obce. Podmíněně přípustné jsou i zemědělské, chovatelské a pěstitelské areály místního až nadmístního významu, za předpokladu, že dopravou krmiva nebudou nadměrně zatíženy obytné části sídel na území obce Temelín. Část stávající a navržená rozvojová plocha pro výrobu a sklady VS..4.T je situována uvnitř ochranného pásma JETE. Pro tyto výše jmenované plochy uvnitř ochranného pásma JETE platí, že využití (zástavba) těchto ploch je podmíněna souhlasem dotčených orgánů (SÚJB, KHS) a také souhlasem JETE. V dalším stupni ÚPD je nutno tento střet řešit po dohodě s dotčenými orgány a JETE například formou úpravy ochranného pásma JETE nebo jiným opatřením. Nepřípustné využití: Obytná funkce, ostatní funkce, které nejsou uvedené jako přípustné a podmíněné, funkce a zařízení, činnosti a děje nadlimitně zatěžující životní a okolní prostředí hlukem, vibracemi, prachem, pachem a exhalacemi, obalovny asfaltových směsí. Podmínky prostorového uspořádání: Pro tyto plochy je stanovena výšková hladina pro objekty max. 3 NP, v případě technologických objektů se výšková hladina nestanovuje. Pro tyto plochy může být v odůvodněných případech zastavitelnost až 85%.

28

I.(1).f.7. Plochy výroby a skladování - zemědělské (VSZ.) Hlavní využití : Obvyklé jsou činnosti a zařízení zemědělské výroby, zemědělských provozů a podobných zařízení místního i nadmístního významu, zejména: zahradnické areály, pěstitelské areály, chovatelské areály, jejichž náplň činnosti je vymezena pásmem hygienické ochrany, areály a objekty, jejichž náplň činnosti není podmíněna vymezením pásma hygienické ochrany, sklady a skladové provozovny, mechanizační střediska, zařízení poskytující služby zemědělských podniků. Součástí těchto ploch jsou i plochy izolační zeleně vhodné druhové skladby, přispívající k zapojení do krajiny a obrazu města či obce. Přípustné využití : Jsou jednotlivé objekty pro služební bydlení, administrativu a stravování. Přípustné jsou rovněž vědeckotechnické parky, podnikatelské provozy, provozy přidružené výroby, parkovací, odstavná stání a garáže pro potřebu vyvolanou přípustným využitím území. Přípustné jsou zařízení a sítě technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro rozvoj a fungování obce. Přípustné jsou i přístavby, nadstavby a dostavby stávajících objektů. Nepřípustné využití : V areálech a plochách pro zemědělskou výrobu je nepřípustná funkce obytná (kromě služebního bydlení), ostatní funkce, které nejsou uvedené jako přípustné a podmíněné, funkce a zařízení, činnosti a děje nadlimitně zatěžující životní a okolní prostředí hlukem, vibracemi, prachem, pachem a exhalacemi (například bioplynové stanice, obalovny asfaltových směsí apod.) nebo velkokapacitní chovy zvířat nadměrně překračující vyhlášené nebo navržené ochranné pásmo chovu živočišné výroby, pokud by zasahovalo do ploch s funkčním využitím obytným, smíšeným obytným a občanským vybavením. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy je stanovena výšková hladina pro objekty max. 3 NP, v případě technologických objektů se výšková hladina nestanovuje. Pro tyto plochy může být v odůvodněných případech zastavitelnost až 85%. I.(1).f.8. Plochy výroby a skladování - fotovoltaika (VSF) Hlavní využití : Tyto plochy jsou určeny především pro umisťování technických zařízení využívajících obnovitelných zdrojů energie, konkrétně fotovoltaických článků pro výrobu elektrické energie, včetně nezbytných technických zařízení pro výrobu elektrické energie a její distribuci do el. sítě. Přípustné využití : Využití zbytkových ploch k extenzivnímu zemědělskému hospodaření. Přípustné jsou zařízení a sítě technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro rozvoj a fungování obce. Nepřípustné využití : Jakékoliv jiné využití nežli uvedené hlavní a přípustné využití. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy a v případě technologických objektů se výšková hladina nestanovuje. Pro tyto plochy může být v odůvodněných případech zastavitelnost až 100%. I.(1).f.9. Plochy technické infrastruktury (TI.) Hlavní využití : Tyto plochy jsou určeny především pro umisťování technických zařízení, nezbytných k technické a dopravní obsluze území. Stavby a zařízení technické vybavenosti mohou být umisťovány i v ostatních územích, jsou-li určeny pro bezprostřední obsluhu těchto území, nemohou-li se stát zdrojem závad pro stanovené využití příslušného území. Jedná se zejména o zařízení pro zásobování vodou a kanalizaci, výrobu elektrické energie a zásobování elektrickou energií, teplem a plynem, zařízení pro spoje a radiotelekomunikace, území pro sběr a ukládání odpadů, požární ochranu, hospodářské objekty a hospodářské plochy obce. Přípustné využití : Přípustné jsou zařízení dopravní vybavenosti, zejména hromadné garáže, parkovací a odstavná stání. Přípustné jsou i služby bezprostředně spojené s činnostmi a zařízeními v tomto území.

29

Nepřípustné využití: Nepřípustná je obytná a další funkce, které by byly činnostmi a zařízením technické dopravní vybavenosti rušeny nad míru přípustnou. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy je stanovena výšková hladina pro objekty max. 1 NP, v případě technologických objektů se výšková hladina nestanovuje. Pro tyto plochy může být v odůvodněných případech zastavitelnost až 100%. 1.(1).f.10. Plochy výroby a skladování – areál ETE (VS.ETE) Hlavní využití: Tyto plochy jsou určeny zejména a především pro umisťování technických zařízení nadregionálního významu, pro výrobu elektrické energie v jaderných reaktorech, včetně všech doprovodných zařízení činností a dějů, zabezpečovacích a bezpečnostních opatření. Přípustné využití: Přípustné jsou administrativní provozy, sociální zařízení, zařízení dopravní vybavenosti, zejména manipulační plochy, sklady, železniční vlečky, heliporty, parkovací a odstavná stání. Přípustné jsou i služby bezprostředně spojené s činnostmi a zařízeními v tomto území. Přípustné jsou zařízení a sítě technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro rozvoj a fungování obce. Nepřípustné funkce : Nepřípustná je zejména obytná a další funkce, které by byly činnostmi a zařízením technické dopravní vybavenosti rušeny nad míru přípustnou. Nepřípustné jsou jakékoliv zařízení, činnosti a děje ohrožující nebo omezují bezpečný a bezporuchový provoz zařízení stanovených v hlavním a přípustném využití. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy je stanovena výšková hladina pro objekty max. 5 NP, v případě technologických objektů se výšková hladina nestanovuje. Pro tyto plochy může být v odůvodněných případech zastavitelnost až 100%. I.(1).f.11. Dočasně zastavitelnéí území pro ZS ETE (ZSVS.ETE) Hlavní využití : Tyto plochy jsou určeny zejména pro umisťování dočasných technických, skladovacích a manipulačních zařízení nadregionálního významu, pro zařízení staveniště za účelem dostavby ETE. Veškerá zařízení, činnosti a děje budou dočasného charakteru a po ukončení výstavby budou zrekultivována na zemědělský půdní fond, krajinnou zeleň nebo PUPFL. Přípustné využití : Přípustné jsou například i dočasné administrativní provozy, sociální zařízení, zařízení dopravní vybavenosti, zejména manipulační plochy, parkovací a odstavná stání. Přípustné jsou zařízení a sítě technické nezbytné pro rozvoj a fungování obce. Přípustné jsou i služby bezprostředně spojené s hlavními činnostmi a zařízeními v tomto území. Přípustné je využití pro prvky ÚSES a v případě, že v některých těchto plochách jsou prvky ÚSES vymezeny, budou preferovány před ostatním přípustným i hlavním využitím. Nepřípustné funkce : Nepřípustná jsou zejména jakékoliv zařízení činnosti a děje, které by vylučovaly nebo znemožňovaly následnou rekultivaci tohoto území na zemědělský půdní fond. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy je stanovena výšková hladina pro dočasné objekty max. 2 NP, v případě dočasných technologických objektů se výšková hladina nestanovuje. Pro tyto plochy může být v odůvodněných případech dočasná zastavitelnost až 100%. I.(1).f.12. Plochy veřejných prostranství Hlavní využití :

30

Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Přípustné využití : Veřejná prostranství mohou být doplněna drobnými stavbami, drobnou architekturou, mobiliářem, vodními prvky, menšími veřejnými hřišti, či sportovišti místního významu, plochami veřejné zeleně s vhodnou druhovou skladbou dřevin a zpevněnými plochami s vhodnou skladbou povrchů. Související plochy, objekty a zařízení dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení, slučitelné s účelem veřejných prostranství. Nepřípustné využití : Jakékoliv zařízení objekty a činnosti, které nejsou uvedeny v hlavním a přípustném využití těchto ploch. Podmínky prostorového uspořádání : Pozemky veřejných prostranství se vymezují zejména v zastavitelných plochách pro bydlení. 2 smíšených obytných, občanského vybavení a pro rekreaci o minimální rozloze 1000 m na každé 2 ha zastavitelné plochy a minimální šířce 10 m ve vzájemných docházkových vzdálenostech 300 m. V odůvodněných případech se vymezují ve vzájemných docházkových vzdálenostech 600 m. Do této rozlohy se nezapočítává dopravní prostor místní komunikace určený pro odstavování a pohyb motorových vozidel. Tyto pozemky mohou být nahrazeny částmi veřejně přístupných pozemků staveb občanského vybavení v přilehlém území či jinými veřejnými prostranstvími splňujícími tyto parametry. Maximální výšková hladina přípustných objektů je 1 NP (konstrukční výška podlaží je stanovena max. 3,3 m). Zastavitelnost plochy je stanovena max. 75%. I.(1).f.13. Plochy dopravní infrastruktury (DI.) Hlavní využití : Plochy určené pro dopravu v pohybu na pozemních komunikacích : sběrné komunikace : území pro silnice a komunikace II. třídy jimiž se rozumí území hlavních dopravně nadřazených sběrných komunikací, určených pro soustředěný dopravní provoz – funkční skupiny B obslužné komunikace vybrané: území pro silnice III. třídy, místní komunikace III. třídy vybrané, jimiž jsou veřejně přístupné komunikace zařazené do hlavní dopravní struktury obce funkční skupiny C (bývalé C1) obslužné komunikace ostatní: území pro místní komunikace III. třídy ostatní – vybrané, jimiž jsou veřejně přístupné komunikace zařazené do dopravní struktury obce – funkční skupiny C (bývalé C2, C3) trasy pro pěší a cyklisty: území veřejně přístupných komunikací a stezek s omezenou nebo vyloučenou motorovou dopravou železnice : území pro železniční tratě a jejich tělesa, včetně ostatních souvisejících zařízení a objektů ostatní dopravní zařízení: územní s převahou dějů, činností a zařízení pro hromadnou dopravu včetně technického zázemí (vozovny, točny, objekty, stanice a zastávky sloužící pro potřeby veřejné hromadné dopravy) ostatní zařízení pro dopravu v klidu: parkoviště, parkovací a odstavná stání, včetně objektů sloužících pro dopravu v klidu (například garáže s technickým zázemím, sklady, administrativní objekty apod.) Přípustné využití : Zařízení a plochy pro obsluhu automobilové dopravy a služby pro motoristy, opravny, servisy, čerpací stanice PHM, autosalony, autobazary, objekty a zařízení určené pro parkování a zřizování hromadných odstavných parkovacích stání a hromadných garáží. Přípustné jsou zařízení a sítě technické infrastruktury nezbytné pro rozvoj a fungování obce. Nepřípustné využití : Jakékoliv funkce na úkor funkce dopravní vybavenosti, zejména parkování a odstavování automobilů na pozemních komunikacích určených pro dopravu v pohybu mimo vyznačené parkovací stání a ostatní funkce, které nejsou uvedeny jako přípustné a podmíněné.

31

Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy je stanovena výšková hladina pro objekty max. 2 NP, v případě technologických objektů se výšková hladina nestanovuje. Pro tyto plochy může být v odůvodněných případech zastavitelnost až 100%. I.(1).f.14. Zeleň veřejná (ZV.) Hlavní využití : Plochy veřejné zeleně převážně uvnitř zastavěného a zastavitelného území obce, veřejně přístupné, sloužící zejména jako zázemí pro odpočinek a rekreační aktivity. Tyto plochy jsou součástí urbanistické koncepce sídelní zeleně a jako takové musí být respektovány a chráněny. Obvyklé a přípustné je provádět na těchto plochách vegetační úpravy, které svým charakterem nenaruší funkci plochy a původní skladbu dřevin. Přípustné je na těchto územích rovněž provozovat chodníky, stezky pro pěší a cyklisty, městský mobiliář a stavby drobné architektury (altány, odpočívadla, pavilóny, plastiky, umělecká díla a pod) a malé vodní plochy. Přípustné využití : Zřizovat a provozovat zařízení a sítě technické infrastruktury, nezbytné pro funkci a provoz města, za předpokladu, že budou citlivě začleněny do tohoto území, drobné církevní a kulturní stavby, drobná sportovní zařízení a drobné stavby občanské vybavenosti za předpokladu, že svým charakterem a doprovodnými funkcemi (parkování, rozptylové prostory), nenaruší charakter tohoto území a majoritu zeleně, umělé vodní plochy vyžadující technické zázemí. Přípustné jsou zařízení a sítě technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro rozvoj a fungování obce. Nepřípustné využití : Zřizovat a provozovat veškerá zařízení a stavby, která nejsou uvedena jako přípustná a podmíněně přípustná. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy se nestanovuje výšková hladina (u přípustných drobných staveb je přípustná) jednopodlažní výšková hladina), ani zastavitelnost, protože se jedná o plochy nezastavitelného území, ve kterém se předpokládá majorita zeleně. I.(1).f.15. Zeleň parková (ZP) Hlavní využití : Plochy veřejných parků a lesoparků, jako kompozičně utvářené soubory přírodního prostředí a urbánního prostředí města či obce s vhodnou druhovou skladbou zeleně, jsou nedílnou součástí urbanistické koncepce obce a jejího začlenění do krajinného obrazu. Slouží zejména pro rekreaci, odpočinek a trávení volného času obyvatel a návštěvníků obce. Přípustné využití : Přípustné je provádět na těchto územích vegetační a jiné úpravy, které svým charakterem odpovídají funkci plochy s ohledem na související ochranné režimy. Přípustná je drobná architektura a zařízení mobiliáře, které svým charakterem odpovídají způsobu využití této funkční plochy a jsou v souladu se souvisejícími ochrannými režimy (např. lavičky, osvětlení, vodní plochy přírodního charakteru, rekreační hřiště s přírodním povrchem, běžecké stezky, odpočívadla, altánky, plastiky, kašny, robinsonádní hřiště apod.). Přípustné jsou zařízení a sítě technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro rozvoj a fungování obce. Nepřípustné využití : Veškeré funkce, zařízení a činnosti, které nejsou uvedeny jako hlavní a přípustné využití. Vysazování nevhodné druhové skladby zeleně. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy se nestanovuje výšková hladina, ani zastavitelnost, protože se jedná o plochy nezastavěného území. I.(1).f.16. Zeleň ochranné (ZO.) Hlavní využití : Plochy ochranné zeleně jsou určeny zejména jako náhrada za přírodní prostředí s funkcí izolační

32

zeleně, plnící funkci rozhraní mezi rozdílnými funkčními typy na území obce. Přípustné využití : Zařízení a objekty technické a dopravní vybavenosti nezbytné pro fungování obce, za předpokladu, že nebude narušena majorita ploch ochranné zeleně. Plochy pro výsadbu náhradní zeleně, při dodržení vhodné druhové skladby vysoké zeleně. Přípustné jsou zařízení a sítě technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro rozvoj a fungování obce. Nepřípustné využití : Zřizovat a provozovat jakákoliv zařízení a stavby (včetně objektů individuální rekreace), která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy se nestanovuje výšková hladina (u přípustných drobných staveb je přípustná) jednopodlažní výšková hladina), ani zastavitelnost, protože se jedná o plochy nezastavitelného území, ve kterém se předpokládá majorita zeleně. I.(1).f.17. Zeleň krajinná (ZK.) Hlavní využití : Plochy určené pro zachování a obnovu přírodních a krajinných hodnot území. Dění v těchto územích je řízeno především přírodními procesy. Plošné regulace se stanovují pro podporu těchto procesů a jejich ochranu. Pro území krajinné zeleně jsou charakteristické přirozené, přírodě blízké krajinné typy s původní druhovou skladbou dřevin a rostlin. Přípustné je rovněž zřizovat a provozovat pěší a cyklistické stezky, naučné stezky, včetně mobiliáře, vodní plochy přírodního charakteru a objekty a zařízení sloužící ohraně přírody a krajiny. Přípustné využití : Podmíněně přípustné je provozovat na těchto územích účelové komunikace, drobné sakrální stavby (kapličky, boží muka a podobně), drobné stavby určené zejména pro vzdělávací výzkumné funkce (například pozorovací či pěstitelské stanice nebo informační zařízení). Podmíněně přípustné je do tohoto území umisťovat plochy pro výsadbu náhradní zeleně, při dodržení vhodné druhové skladby vysoké zeleně. Přípustné jsou zařízení a sítě technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro rozvoj a fungování obce. Nepřípustné využití : Nepřípustné je zejména zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná, parkovací stání, odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy a pro přívěsy těchto nákladních vozidel. Nepřípustné jsou funkce, zařízení, činnosti a děje omezující a narušující funkci vymezených prvků ÚSES, pokud jsou součástí tohoto území. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy se nestanovuje výšková hladina, ani zastavitelnost, protože se jedná o plochy nezastavěného území. I.(1).f.18. Plochy vodní (PV) Hlavní využití : Zásahy do vodních ploch vodních toků a s nimi bezprostředně souvisejících území a objektů budou sledovat především : • stabilizaci vodních poměrů v území, revitalizaci vodní plochy, obnovou a zkvalitněním břehových porostů • činnosti, objekty a zařízení sloužící k provozování Vltavské vodní cesty • přirozené začlenění vodní plochy do krajinného prostředí • začlenění plochy do územního systému ekologické stability • rybochovné využití s ohledem na možné rekreační využití • pro výkon správy významného vodního toku Vltava bude ponechán podél břehové hrany volný manipulační pruh šířky 8,0 m • v zaplavovaném území podél vodních toků situovat trvalé travní porosty s vyloučením orné půdy

33

Přípustné využití : V rámci svobodného využití vod je možné například využití pro sportovní rybolov, koupání, včetně drobných staveb a zařízení, které jsou v souladu s přípustným a podmíněně přípustným využitím území. Dále jsou přípustné nezbytné objekty technické a dopravní infrastruktury jako například: komunikace, mostní objekty, lávky, propustky, rybochovná zařízení, malé vodní elektrárny, plavební komory, jímací a výústní objekty apod. Přípustné je využití pro prvky ÚSES a v případě, že v některých těchto plochách jsou prvky ÚSES vymezeny, budou preferovány před ostatním přípustným i hlavním využitím. Nepřípustné využití : Jakákoliv zařízení, stavby, objekty a funkce, které nejsou uvedené jako přípustné a podmíněně přípustné. Jakékoliv zařízení, objekty,stavby a funkce zhoršující odtokové poměry v území a ohrožující kvalitu vody v území. Ve stanoveném záplavovém území, či výtopě je nepřípustné provádět jakékoliv stavby, terénní úpravy nebo i výsadbu zeleně zhoršující odtokové poměry v tomto území. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy se nestanovuje výšková hladina, ani zastavitelnost, protože se jedná o plochy nezastavěného území. I.(1).f.19. ZPF - Plochy zemědělské – orná půda, TTP, zahrady a sady (ZPF) Hlavní využití : Plochy určené pro hospodaření se zemědělskou půdou nebo činnosti a zařízení, které s hospodařením na ZPF souvisí. Jedná se o půdu ornou, pastviny, louky zahrady a sady. Přípustné je rovněž provádět na těchto územích změnu kultury na travní porosty (včetně zatravněných přístupových komunikačních pásů). Přípustné využití : Je zřizovat a provozovat na těchto územích sítě a zařízení technické infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území, účelové a místní komunikace nezbytné pro obsluhu tohoto území, umisťovat jednotlivé jednoduché stavby pro sportovně rekreační využití krajiny (např.: cykloodpočívky, pikniková místa, mobiliář, apod), zemědělské výroby a pro údržbu krajiny (např.: stavby nevyžadující stavební povolení a ohlášení (hospodářské budovy, seníky, včelíny, konstrukce vinic a chmelnic apod.). Oplocení výše jmenovaných objektů a k nim přilehlých pozemků je přípustné, pokud nebude narušena struktura ZPF a obsluha, či přístupnost sousedních pozemků. Podmíněně přípustné je rovněž měnit funkci na pozemky určené k plnění funkcí lesa, případně vodní toky a plochy. Přípustné je využití pro prvky ÚSES a v případě, že v některých těchto plochách jsou prvky ÚSES vymezeny, budou preferovány před ostatním přípustným i hlavním využitím. Nepřípustné využití : Je zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná, narušovat organizaci a strukturu ZPF, porušovat funkčnost melioračních opatření a staveb. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy se nestanovuje výšková hladina, ani zastavitelnost, protože se jedná o plochy nezastavěného území, s výjimkou přípustných staveb : 1. stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 70 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, s výjimkou staveb pro ustájení zvířat, pro chovatelství a zemědělských staveb, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek (např. seníky, sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv); 2. stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky; 3. přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky; I.(1).f.20. Lesní plochy (PUPFL – pozemky určené k plnění funkcí lesa) Hlavní využití : Území je určeno k plnění těchto funkcí podle zvláštních předpisů (zákon o lesích). Využívání území je možné pouze v souladu s těmito předpisy. Přípustné je na těchto územích zřizovat a provozovat

34

jednotlivé účelové stavby a zařízení pro lesní hospodářství a ochranu přírody místního dosahu a to pouze se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů. Při zakládání nových ploch PUPFL preferovat vhodnou druhovou skladbu dřevin (nezakládat monokulturní porosty). Přípustné využití : Je zřizovat a provozovat na těchto územích účelové komunikace určené pro obsluhu tohoto území. Podmíněně přípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích zařízení a sítě dopravní technické infrastruktury, pokud je to nezbytné pro rozvoj a obsluhu přilehlého území. Podmíněně přípustné je také měnit kulturu těchto pozemků na jiné kultury za předpokladu souhlasu všech příslušných dotčených orgánů správy lesa. Podmíněně přípustné je v ochranném pásmu lesa situovat funkční plochy zastavitelného území, za předpokladu, že před realizací veškeré výstavby, která se dotkne 50 – ti metrového ochranného pásma PUPFL je nutno zažádat příslušný orgán státní správy lesů o souhlas s umístěním stavby ve vzdálenosti do 50 m od okraje PUPFL. Přípustné je využití pro prvky ÚSES a v případě, že v některých těchto plochách jsou prvky ÚSES vymezeny, budou preferovány před ostatním přípustným i hlavním využitím. Nepřípustné využití : Je zřizovat na těchto územích jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustné nebo podmíněné. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy se nestanovuje výšková hladina, ani zastavitelnost, protože se jedná o plochy nezastavěného území, s výjimkou přípustných staveb pro plnění funkcí lesa do 70 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení; I.(1).f.21. Ostatní plochy volné krajiny (PVK) Hlavní využití : V ostatních plochách volné krajiny je možno umisťovat, není-li stanoveno jinak, zejména stavby veřejné dopravní a technické infrastruktury, dále stavby sloužící k zajišťování ochrany přírody, zemědělské prvovýroby (včetně komunikačních přístupových pásů), myslivosti, lesního hospodářství, rybničního hospodářství, protipovodňových opatření, zajišťování civilní ochrany státu. Přípustné využití : V odůvodněných případech i umisťovat jednotlivé jednoduché stavby pro sportovně rekreační využití krajiny (např.: cykloodpočívky, pikniková místa, mobiliář, apod), zemědělské výroby a pro údržbu krajiny ( např.: hospodářské budovy, seníky, včelíny, konstrukce vinic a chmelnic apod.). Oplocení výše jmenovaných objektů a k nim přilehlých pozemků je přípustné, pokud nebude narušena struktura ZPF a obsluha, či přístupnost sousedních pozemků. Přípustné jsou zařízení a sítě technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro rozvoj a fungování obce. Přípustné je využití pro prvky ÚSES a v případě, že v některých těchto plochách jsou prvky ÚSES vymezeny, budou preferovány před ostatním přípustným i hlavním využitím. Nepřípustné využití : Ve volné krajině není možno umisťovat objekty rodinné rekreace, kromě lokalit navržených a schválených v ÚPD. Za objekty rodinné rekreace jsou považovány: rekreační chalupy, rekreační domky, rekreační chaty, zahradní domky, zahrádkářské chaty, a jiné drobné stavby, které svým charakterem, objemovými parametry a stavebním uspořádáním odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci. Ve volné krajině nelze oplocovat pozemky s výjimkou staveb a zařízení vyjmenovaných v hlavním a přípustném využití. Podmínky prostorového uspořádání : Pro tyto plochy se nestanovuje výšková hladina, ani zastavitelnost, protože se jedná o plochy nezastavěného území, s výjimkou přípustných staveb : 1. stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 70 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, s výjimkou staveb pro ustájení zvířat, pro chovatelství a zemědělských staveb, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek (např. seníky, sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv); 2. stavby pro plnění funkcí lesa do 70 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení; 3. stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky;

35

4. přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky; I.1.f.22. Plochy k rekultivaci a revitalizaci na ZPF (ROP) Hlavní využití : Plochy navržené jako dočasně zastavitelné plochy (například zařízení staveniště ETE) budou po dokončení výstavby zbaveny všech starých zátěží a rekultivovány na zemědělský půdní fond. Přípustné využití : Je zřizovat a provozovat na těchto územích sítě a zařízení technické infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území, účelové a místní komunikace nezbytné pro obsluhu tohoto území. Podmíněně přípustné je rovněž měnit funkci na pozemky určené k plnění funkcí lesa, případně krajinnou a izolační zeleň, či vodní toky a plochy. Přípustné je využití pro prvky ÚSES a v případě, že v některých těchto plochách jsou prvky ÚSES vymezeny, budou preferovány před ostatním přípustným i hlavním využitím. Nepřípustné využití : Nepřípustná jsou zejména jakékoliv zařízení činnosti a děje, které by vylučovaly nebo znemožňovaly následnou rekultivaci tohoto území na zemědělský půdní fond. I.1.f.23. Plochy k rekultivaci a revitalizaci na zeleň krajinnou (RZK) Hlavní využití : Plochy navržené jako dočasně zastavitelné plochy (například zařízení staveniště ETE) budou po dokončení výstavby zbaveny všech starých zátěží a rekultivovány na plochy zeleně krajinné. Dále plochy po zaniklých obcích revitalizovat do formy zeleně krajinné, tak aby byla zachována původní stopa zástavby a přilehlých zahrad, včetně původní druhové skladby dřevin Přípustné využití : Je zřizovat a provozovat na těchto územích sítě a zařízení technické infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území, účelové a místní komunikace nezbytné pro obsluhu tohoto území. Přípustné je provozovat na těchto územích zejména účelové komunikace, drobné sakrální stavby (například kapličky, boží muka a podobně), drobné stavby určené zejména pro vzdělávací výzkumné funkce (například pozorovací či pěstitelské stanice nebo informační zařízení). Podmíněně přípustné je do tohoto území umisťovat plochy pro výsadbu náhradní zeleně, při dodržení vhodné druhové skladby vysoké zeleně. Podmíněně přípustné je rovněž měnit funkci na pozemky určené k plnění funkcí lesa, případně zemědělský půdní fond, či vodní toky a plochy, za předpokladu, že bude zachována majorita krajinné zeleně. Přípustné je využití pro prvky ÚSES a v případě, že v některých těchto plochách jsou prvky ÚSES vymezeny, budou preferovány před ostatním přípustným i hlavním využitím. Nepřípustné využití : Nepřípustná jsou zejména jakékoliv zařízení činnosti a děje, které by vylučovaly nebo znemožňovaly následnou rekultivaci tohoto území na zeleň krajinnou. I.(1).g. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit I.(1).g.1. Vymezení veřejně prospěšných staveb – plochy a koridory s možností vyvlastnění Veřejně prospěšnou stavbou (VPS) je stavba pro veřejnou infrastrukturu anebo určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci. V návrhu ÚP Temelín jsou navržené plochy pro veřejně prospěšné stavby a jimi dotčené pozemky v grafické části žlutě podbarveny a opatřeny popiskami. Plochy pro veřejně prospěšné stavby v oblasti dopravy : D1 Částečná přeložka silnice II/141 okolo sídla Temelín, k.ú Temelín D2 Částečná přeložka silnice II/138 okolo sídla Temelín, k.ú Temelín D3 Navržená místní komunikace k.ú. Knín

36

D4 D5 D6

Navržená místní komunikace k.ú. Knín Úprava průtahu silnice II/141 sídlem Sedlec do homogenních parametrů, k.ú. Sedlec Koridor vodní dopravy (Vltavská vodní cesta)

Plochy pro veřejně prospěšné stavby v oblasti vodního hospodářství (navrhované vodovodní řady) : V1 Navržené vodovodní řady v k.ú. Temelín V2 Navržené vodovodní řady na hranici k.ú. Temelín a v k.ú. Lhota pod Horami V3 Posílení vodovodního řadu užitkové vody do areálu JETE, k.ú. Březí u Týna nad Vltavou, k.ú. Litoradlice Plochy pro veřejně prospěšné stavby v oblasti vodního hospodářství (navrhovaná kanalizace) : K1 Navržená kanalizace jednotná v k.ú. Temelín K2 Navržená kanalizace jednotná v k.ú. Lhota pod Horami K3 Navržená čistírna odpadních vod v k.ú. Temelín K4 Navržená čistírna odpadních vod v k.ú. Lhota pod Horami K5 Navržená čistírna odpadních vod v k.ú. Temelín (část Kaliště) K6 Navržená kanalizace jednotná v k.ú. Temelín (část Kaliště, Shon) Plochy pro veřejně prospěšné stavby v oblasti elektro energetiky (rozšíření rozvodny Kočín, venkovní vedení VVN, VN, distribuční trafostanice) E1 Navržený koridor dvojitého vedení 400 kV Kočín – Mírovka, k.ú. Kočín, k.ú. Knín, k.ú. Litoradlice E2 Koridor nadzemního vedení ZVN 400 kV a 110 kV, z areálu JETE do rozvodny Kočín E3 Navržené kabelové vedení VN 22 kV, k.ú. Knín E5 Navržené rozšíření el. rozvodny v k.ú. Kočín E6 Navržená trafostanice (Shon), k.ú. Temelín E7 Navržené el. vedení VN 22 kV (Shon) v k.ú. Temelín E8 Navržená trafostanice (Kaliště), k.ú. Temelín E9 Navržená trafostanice (Rózovy - fotovoltaika) v k.ú. Temelín E10 Navržená trafostanice (Kočín – fotovoltaika) v k.ú. Kočín E11 Navržená trafostanice (Plánovy), k.ú. Lhota pod Horami E12 Navržené el. vedení VN 22 kV (Lhota pod Horami) v k.ú. Lhota pod Horami E13 Navržená trafostanice (Lhota pod Horami), k.ú. Lhota pod Horami E14 Navržená trafostanice (Sedlec), k.ú. Sedlec u Temelína E15 Navržené el. vedení VN 22 kV (Sedlec) v k.ú. Sedlec u Temelína E16 Navržené el. vedení VN 22 kV (Kočín) v k.ú. Kočín E17 Navržená trafostanice (Kočín) v k.ú. Kočín E18 Navržená trafostanice (Býšov), k.ú. Knín E19 Navržená trafostanice (Litoradlice), k.ú. Litoradlice E20 Navržené el. vedení VN 22 kV (Litoradlice), k.ú. Litoradlice E21 Navržená trafostanice (Zvěrkovice), k.ú. Zvěrkovice u Týna nad Vltavou E22 Navržené el. vedení VN 22 kV (Zvěrkovice), k.ú. Zvěrkovice u Týna nad Vltavou E23 Navržená trafostanice (Záluží), k.ú. Zvěrkovice u Týna nad Vltavou E24 Navržené trafostanice (Temelín), k.ú. Temelín E25 Navržené trafostanice (Temelín), k.ú. Temelín E26 Navržené kabelové vedení VN 22 kV (Temelín), k.ú. Temelín E27 Navržené trafostanice (Temelín), k.ú. Temelín E28 Navržené el. vedení VN 22 kV (Temelín), k.ú. Temelín E29 Navržená trafostanice (Sedlec), k.ú Sedlec E30 Navržené kabelové vedení VN 22 kV(Knín), k.ú. Knín – vyvedení výkonu z FVE Býšov do rozvodny R 110 kV E31 Navržená rozvodna R 110 kV (Býšov), k.ú, Knín E32 Navržený koridor vedení ZVN 400 kV Kočín – Přešťovice, k.ú. Kočín E33 Navržené vedení VN 2x22 kV z rozvodny 110/22 kV v k.ú. Křtěnov E34 Přeložka vedení 22 kV v souvislosti s rozšířením rozvodny Kočín v k.ú. Kočín

37

Plochy pro veřejně prospěšné stavby v oblasti zásobování teplem a plynem P1 Navržený koridor VVTL tranzitního plynovodu (propojení WAG – Transgas), k.ú. Lhota pod Horami P2 Navržený koridor horkovodu (JETE – České Budějovice), k.ú. Kočín P3 Navržený STL plynovod (připojení Ekoparku Býšov), k.ú. Březí u Týna nad Vltavou, k.ú. Knín P4 Navržené vedení parovodu (JETE – Ekopark Býšov), k.ú. Kočín, k.ú. Knín P5 Navržený STL plynovod (připojení Zvěrkovic a Záluží), k.ú. Zvěrkovice u Týna nad Vltavou P6 Navržený STL plynovod (připojení Kaliště, Shon), k.ú. Temelín P7 Navržené prodloužení STL plynovodu v návaznosti na stávající (Temelín), k.ú. Temelín P8 Navržený STL plynovod (připojení Plánovy), k.ú. Lhota pod Horami P9 Navržené prodloužení STL plynovodu v návaznosti na stávající (Lhota pod Horami), k.ú. Lhota pod Horami P10 Navržené prodloužení STL plynovodu v návaznosti na stávající (Sedlec), k.ú. Sedlec u Temelína I.(1).g.2. Vymezení veřejně prospěšných opatření – plochy a koridory s možností vyvlastnění Veřejně prospěšným opatřením se rozumí opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci. I.(1).g.2.1. Veřejně prospěšná opatření k ochraně přírody a propustnosti krajiny – plochy a koridory ÚSES OP1 LBK 7b lokální biokoridor „Temelín“, 0,49 ha, k.ú. Temelín OP2 LBK 2b lokální biokoridor „Bílý potok“, 1,25 ha, k.ú. Lhota pod Horami OP3 LBK 8a lokální biokoridor „Temelínský potok“, 1,29 ha, k.ú. Temelínec, k.ú. Sedlec OP4 LBK 2a lokální biokoridor „Malešický potok“, 1,22 ha, k.ú. Kočín OP5 LBK 2a lokální biokoridor „Malešický potok“, 0,96 ha, k.ú. Kočín OP6 LBK 2a lokální biokoridor „Malešický potok“, 1,23 ha, k.ú. Kočín OP7 LBK 3 lokální biokoridor „Karlovec“, 0,53 ha, k.ú. Kočín, k.ú. Knín OP8 LBK 4a lokální biokoridor „Knín“ 6,53 ha, k.ú. Knín OP9 LBK 4a lokální biokoridor „Knín“ 0,93 ha, k.ú. Knín OP10 LBK 11 lokální biokoridor „Strouha“ 4,57 ha, k.ú. Kočín, k.ú. Knín OP11 LBK 9 lokální biokoridor „Nad Strouhou“ 2,97 ha, k.ú. Kočín, k.ú. Knín OP12 LBK 5 lokální biokoridor „Starý rybník“ 0,94 ha, k.ú. Knín OP13 LBK 25 lokální biokoridor „Březí - Podhájí“ 3,40 ha, k.ú. Březí u Týna nad Vltavou OP14 LBK 25 lokální biokoridor „Březí - Podhájí“ 0,88 ha, k.ú. Březí u Týna nad Vltavou OP15 LBK 25 lokální biokoridor „Březí - Podhájí“ 1,19 ha, k.ú. Březí u Týna nad Vltavou OP16 LBK 25 lokální biokoridor „Březí - Podhájí“ 0,51 ha, k.ú. Březí u Týna nad Vltavou OP17 LBK 32a lokální biokoridor „Strouha“, 1,89 ha, k.ú. Březí u Týna nad Vltavou, Zvěrkovice u Týna nad Vltavou OP18 LBK 34 lokální biokoridor „Na klínu“ 3,80 ha, k.ú. Zvěrkovice u Týna nad Vltavou OP19 LBK 31a lokální biokoridor „Palečkův potok“ 2,20 ha, k.ú. Křtěnov, k.ú. Zvěrkovice u Týna nad Vltavou OP20 LBK 22 lokální biokoridor „Temelín“, 1,33 ha, k.ú. Temelín OP21 IP 11 interakční prvek „Pod rybníkem“, 0,50 ha, k.ú. Lhota pod Horami OP22 IP 16a interakční prvek „K cihelně“, 1,34 ha, k.ú. Lhota pod Horami OP23 IP 4b interakční prvek „Bílý potok“, 2,16 ha, k.ú. Lhota pod Horami, k.ú. Sedlec OP24 IP 17a interakční prvek „Sedlecký potok“, 2,17 ha, k.ú. Sedlec OP25 IP 20a interakční prvek „Na křížkách“, 1,71 ha, k.ú. Sedlec OP26 IP 21a interakční prvek „Na jablonce“, 1,53 ha, k.ú. Sedlec OP27 IP 14b interakční prvek „U Jehce“, 1,77 ha, k.ú. Kočín OP28 IP 26 interakční prvek „U Býšova“, 1,34 ha, k.ú. Kočín OP29 IP 51b interakční prvek „U křížku“, 3,08 ha, k.ú. Zvěrkovice u Týna nad Vltavou OP30 LBK 26 lokální biokoridor „Palečkův potok“, 5,04ha, k.ú Březí u Týna nad Vltavou, k.ú. Křtěnov I.(1)g.3. Vymezení ploch pro asanaci – plochy a koridory pouze s možností vyvlastnění Asanace je obecně soubor opatření, sloužících k zlepšení (ozdravění) životního prostředí, jako např. : asanace vyčištěním konkrétního prostoru od různých druhů škodlivin a jeho uvedení do hygienicky odpovídajícího stavu, spočívající v odstranění, nebo snížení ekologicky nepříznivé zátěže životního prostředí, např. změnou využití území nebo plochy.

38

V řešeném území jsou navrženy tyto plochy pro asanaci : Navržené plochy pro provedení asanačních úprav A1 Asanace chátrajícího a nevyužitého objektu hospodářského dvora, k.ú. Temelín, 0,56 ha A2 Asanace plochy skladů a výroby zemědělského charakteru, k.ú. Lhota pod Horami, 1,45 ha A3 Asanace plochy skladů a výroby zemědělského charakteru, k.ú. Sedlec, 1,37 ha A4 Asanace plochy skladů a výroby zemědělského charakteru, k.ú. Sedlec, 0,66 ha A5 Asanace plochy skladů a výroby zemědělského charakteru, k.ú. Zvěrkovice u Týna nad Vltavou, 0,61 ha I.(1).h. Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo V řešeném území nejsou vymezeny další veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo. I.(1).i. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části I.(1).i.1. Údaje o počtu listů územního plánu Textová část řešení návrhu územního plánu obsahuje 40 listů (stránky 1 - 40), textová část odůvodnění návrhu územního plánu obsahuje 74 listů (stránky 41 – 117) I.i.2. Počet výkresů grafické části územního plánu Seznam výkresů : I. Řešení územního plánu I.1. Výkres základního členění území I.2. Hlavní výkres I.3. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací I.4. Výkres technické infrastruktury

m 1 : 5000 m 1 : 5000 m 1 : 5000 m 1 : 5000

II. II.1. II.1.1. II.2. II.3.

m m m m

Odůvodnění územního plánu Koordinační výkres Koordinační výkres Širší vztahy Předpokládané zábory půdního fondu

1 : 5000 1 : 10000 1 : 25000 1 : 5000

Grafická část návrhu územního plánu obce Temelín obsahuje celkem osm výkresů

I.(2)

Textová část územního plánu dále obsahuje

I.(2).a. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření V řešeném území nejsou vymezeny plochy územních rezerv. I.(2).b. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti V řešeném území jsou vymezeny zastavitelné plochy velkého rozsahu, ve kterých je prověření jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování. Tyto plochy jsou ve výkresové části územního plánu graficky vyznačeny ve výkresu základního členění a označena popisem /US za kódem plochy (např. SO.2.T/US). V řešeném území jsou vymezeny tyto plochy, ve kterých je potřeba jejich další využití prověřit územní studií: • katastrální území Knín: VS.1.KN/US – část Ekoparku Býšov, kromě plochy která byla řešena v rámci schválené změny č.2 ÚPnSÚ Temelín a kromě plochy pro fotovoltaickou elektrárnu, která je řešena návrhem RP FVE Býšov. • katastrální území Křtěnov, Temelínec: VS.1..ETE/US – dostavba JETE, SO.2.T/US – smíšená obytná plocha, OVSR.2.T. – občanské vybavení sportovně rekreační, VS.1.T/US – plocha pro výrobu a sklady Lhůty pro pořízení územní studie, jejich schválení a vložení dat do evidence územně

39

plánovací činnosti budou stanoveny na základě aktuálních podmínek a poptávky v území, nejdéle však do 31.12. 2020 I.(2).c. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 9 V řešeném území nejsou vymezeny plochy ani koridory, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 9. I.(2).d. Stanovení pořadí změn v území (etapizace) V řešeném území není stanoveno pořadí změn ve formě etapizace. I.(2).e. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt V řešeném území nejsou vymezeny architektonicky nebo urbanisticky významné stavby, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt. I.(2).f. Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst. 1 stavebního zákona V řešeném území se nevymezují stavby nezpůsobilé pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst. 1 stavebního zákona.

40

II. Obsah odůvodnění územního plánu Postup při pořízení územního plánu Dne 21.12.2006 rozhodlo Zastupitelstvo obce Temelín o pořízení územního plánu ( ÚP ) Temelín. Návrh zadání ÚP byl řádně projednán v souladu s ustanovením § 47 zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ( stavební zákon ), ve znění pozdějších předpisů včetně veřejného projednání oznámeného na úřední desce ( od 24.9.2007 – do 24.10.2007 ). Pro upřesnění požadavků k zadání bylo následně nutno svolat jednání na dny 22.11.2007 a 10.1.2008. Poté pořizovatel vyhodnotil stanoviska, požadavky a připomínky dotčených orgánů, správců sítí a ostatních občanů, které vzešly z projednávání zadání a byly zapracovány do zadání. Na základě návrhu zadání provedl krajský úřad zjišťovací řízení podle kritérií uvedených v příloze č. 8 k zák.č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s § 10i odst. 3 zákona sdělil že, požaduje zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu Temelín na životní prostředí. Po důkladném prostudování návrhu zadání byla shledána nezbytnost komplexního posouzení územního plánu Temelín na životní prostředí. Návrh zadání byl dále zpracován v souladu s přílohou č. 6 prováděcí vyhl. č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a v souladu s vyhl. č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Následně bylo dne 27.3.2008 zadání územního plánu schváleno v Zastupitelstvu obce Temelín. Na základě požadavků schváleného zadání a v souladu s § 48 stavebního zákona zajistil pořizovatel pro obec zpracování konceptu územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. O konceptu územního plánu se dne 15.4.2009 konalo veřejné projednání spojené s odborným výkladem projektanta a specialistů, které bylo oznámeno dne 25.2.2009 veřejnou vyhláškou, pořizovatel dále zajistil, aby po dobu 30-ti dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky byl koncept ÚP vystaven k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele a na obci Temelín. Zároveň bylo touto veřejnou vyhláškou oznámeno projednání dokumentace SEA – vyhodnocení vlivů územního plánu Temelín na životní prostředí v týž den. Pořizovatel oznámil místo a dobu veřejného projednání dotčeným orgánům, krajskému úřadu a sousedním obcím jednotlivě nejméně 30 dnů předem. Dotčené orgány vyzval, aby uplatnily svá stanoviska nejpozději do 15-ti dnů ode dne veřejného projednání. Dotčený orgán KÚ JčK OZZL doložil závažné důvody a lhůta pro uplatnění stanoviska byla prodloužena o 30 dnů v souladu s § 48 odst. 3 stavebního zákona. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území projednala Rada obcí dne 23.4.2009. Rada obcí od předložení podkladů do 30-ti dnů nesdělila pořizovateli své vyjádření. Na základě výsledku projednání konceptu ÚP zpracoval pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem návrh pokynů pro zpracování návrhu ÚP, včetně návrhu rozhodnutí o výběru výsledné varianty řešení. K návrhu pokynů pro zpracování návrhu pořizovatel připojil odůvodnění v souladu s § 49 odst. 2 stavebního zákona. Následně předložil pořizovatel návrh pokynů zastupitelstvu obce, které pokyny pro zpracování návrhu ÚP dne 22.10.2009 schválilo. Návrh ÚP Temelín byl projektantem zpracován na základě schválených pokynů pro zpracování návrhu ÚP a projednán s dotčenými orgány. Místo a dobu konání společného jednání o návrhu ÚP oznámil pořizovatel jednotlivě dotčeným orgánům, krajskému úřadu, obci Temelín a sousedním obcím dne 9.3.2010. Společné jednání o návrhu ÚP bylo oznámeno na den 1.4.2010. K návrhu ÚP byla vznesena souhlasná stanoviska dotčených orgánů a nedošlo k žádnému řešení rozporů. V souladu se stanoviskem krajského úřadu, OREG k návrhu ÚP Temelín byl návrh upraven. Obeslané sousední obce neuplatnili v rámci projednávání žádné připomínky k návrhu ÚP. Od projednání návrhu ÚP v Radě obcí bylo upuštěno, neboť Rada obcí projednala již koncept ÚP. Před řízením o vydání ÚP předložil pořizovatel projednaný návrh ÚP se zpracovanou zprávou o jeho projednání k posouzení na Krajský úřad – Jihočeský kraj dne 29.6.2010 v souladu s § 51stavebního zákona. Předmětné stanovisko krajského úřadu k návrhu ÚP Temelín ze dne 26.7.2010 obdržel pořizovatel dne 29.7.2010. Zaslané stanovisko k návrhu ÚP neobsahovalo upozornění na nedostatky z hlediska § 51 odst. 2 stavebního zákona a proto bylo možné zahájit řízení o vydání ÚP Temelín dle § 52 stavebního zákona. O posouzeném návrhu ÚP se konalo veřejné řízení a projednání, které bylo oznámeno dne 29.9.2010 veřejnou vyhláškou a po dobu 30-ti dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky byl návrh vystaven

41

k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele a v obci Temelín, pro kterou je ÚP pořizován. K veřejnému projednání pořizovatel přizval dne 29.9.2010 jednotlivě obec Temelín, dotčené orgány a sousední obce, a to nejméně 30 dní předem. Veřejné projednání proběhlo dne 15.11.2010 na Obecním úřadě Temelín. Zástupce projektanta územně plánovací dokumentace A + U DESIGN, spol. s r.o., U Černé věže 9, České Budějovice ing. arch. Vladimír Fučík seznámil přítomné na veřejném projednání odborným výkladem s textovou i grafickou částí návrhu ÚP Temelín. Nejpozději při veřejném projednání mohl každý uplatnit své připomínky a dotčené osoby námitky. Námitky proti návrhu ÚP mohli podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti. Byla uplatněna námitka k návrhu: 1) Raučinová Romana, Kočín 22, 373 01 Temelín – ( vlastník pozemku dotčený zastavitelnou plochou ) dle dohody se společností BETONPRES Týn nad Vltavou, s.r.o., Kočín 45, 375 01 Týn nad Vltavou žádají o zrušení části místní komunikace, části ploch výroby a skladování ( VS ) a o tyto plochy rozšířit stávající plochy výroby, skladování zemědělské ( VSZ ) dle přiloženého situačního nákresu. Důvodem je projednaná změna spojená s úpravou pozemků mezi p. Raučinovou a společností BETONPRES Týn nad Vltavou, s.r.o.. Zástupce BETONPRES Týn nad Vltavou, s.r.o., podanou námitku potvrdil. Návrh rozhodnutí o námitce k návrhu včetně odůvodnění: 1) Raučinová Romana, Kočín 22, 373 01 Temelín – Námitce je vyhověno. Část místní komunikace a část stávajících ploch výroby a skladování ( VS ), dle předloženého situačního nákresu, budou přičleněny do stávající plochy výroby a skladování zemědělské ( VSZ ). Jde o změnu funkčního využití pozemků na základě dohodnuté výměny pozemků mezi dvěma subjekty. Okolní parcely jsou i po zrušení části místní komunikace přístupné z jiných stávajících komunikací. Byly uplatněny připomínky k návrhu: 1. Pan Vrzák, Litoradlice – Pokud dojde k poškození soukromé studny během výstavby koridoru dvojitého vedení 400 kV Kočín – Mírovka a výstavby vodovodu s užitkovou vodou, budou provedena nějaká nápravná opatření? Místní 3 – 4 usedlosti z této studny čerpají vodu již historicky několik desítek let. 2. BETONPRES Týn nad Vltavou, s.r.o., p. Ponec – žádost o změnu funkčního využití pozemku parc. č. 58/8 v k.ú. Kočín ve vlastnictví společnosti BETONPRES Týn nad Vltavou, s.r.o. z obytné plochy na plochu výroby a skladování ( VS ) pro potřeby společnosti. Vyhodnocení připomínek 1. Pan Vrzák, Litoradlice - Zástupci společnosti ČEZ, a.s. na jednání bylo odpovězeno, že je v zájmu společnosti provést před samotnou výstavbou monitoring k eliminaci možných problémů. Samotná jednání o náhradách případných škod budou probíhat v rámci stavebního řízení před zahájením výstavby konkrétního dvojitého vedení 400 kV Kočín – Mírovka a výstavby vodovodu s užitkovou vodou. Územní plán neřeší vypořádání náhrad škod vzniklých při výstavbě. 2. BETONPRES Týn nad Vltavou, s.r.o., p. Ponec – připomínce bude vyhověno. Parcela KN č. 58/8, k.ú. Kočín přímo navazuje z jihu a západu na plochy výroby a skladování ( VS ) na plochy stávající společnosti BETONPRES Týn nad Vltavou, s.r.o.. Areál tímto přičleněním uvedené parcely získá na celistvosti.

42

Návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných ke konceptu ÚP dle § 53 odst. 1 stavebního zákona: Ke konceptu ÚP Temelín byly uplatněny námitky splňující požadavky stavebního zákona, tj. námitky uplatnili vlastníci staveb a pozemků dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb a opatření a zastavitelných ploch. Námitkám bylo vyhověno, pouze jedné námitce nebylo vyhověno: Stavby ČR holding a.s. – Bernard Lainka – Prachatice 1. k.ú. Zvěrkovice, část Zvěrkovice – námitce se vyhovuje - navržené zastavitelné plochy OVSR.1.Z ( občanská vybavenost -sportoviště ) a ZO.1.Z ( zeleň ochranná ) upravit tak, aby nezasahovaly do parcel st. č. 86 a st. č. 88/1, 88/2, 88/3, uvedené parcely ponechat k původnímu využití, jako plochy VSZ, ( plochu sportoviště upravit dle projektu, který obec nechala zpracovat ) Plojhar Miroslav – Litoradlice 2. k.ú. Litoradlice – část Litoradlice – námitce se vyhovuje - parcelu č. 200/41 navrhnout jako plochu VSZ ( výroba, sklady zemědělské ), parcelu č. 200/42 ponechat tak, jak je v konceptu ÚP – ostatní plochy volné krajiny ( tel.dohoda s p. Plojharem o parc.č. 200/42 – ponechat jak je v konceptu ) Dvůr Čihovice – Jiří netík ml. – Čihovice 3. k.ú. Temelín, obec Temelín – námitce se vyhovuje - část sadů na levé a pravé straně při příjezdu od Týna nad Vltavou není řešeno jako ochranná zeleň – ZO, pozemky dál zůstávají jako zemědělský půdní fond – sady, plocha zeleň ochranná - ZO.3.T je navržena pouze v malém cípu – pruhu mezi navrhovanou přeložkou komunikace II.třídy a navrhovanou smíšenou obytnou zástavbou, ostatní plocha zůstává jako ZPF – sady ( horší čitelnost, splývání barvy šrafování u plochy ZO.3.T – zvýraznit rozdíl ) Občanské sdružení Pomoc Týn nad Vltavou – Čihovice 4. k.ú. Temelín, obec Temelín – námitce se vyhovuje - návrhovou plochu SO.4.T ( parc. č. st. 55 a parc. č. 12/1 ) změnit na plochu občanské vybavenosti pro možnost zřízení sociálně – kulturního centra Dvorec Temelín Marie Stehlíková – České Budějovice 5. k.ú. Zvěrkovice u Týna nad Vltavou – námitce se vyhovuje - PK parcelu 2521 zařadit do smíšené obytné plochy, pozemek je dotčen veřejně prospěšnou stavbou trafostanice a vedení VN 22 kV, posoudit posunutí navržené místní komunikace na okraj této parcely Dvůr Čihovice – Jiří netík ml. – Čihovice 6. k.ú. Temelín, Dvůr Čihovice – Jiří netík ml. – Čihovice - námitce se nevyhovuje - ochranné pásmo JETE zůstává nezměněno a z tohoto důvodu nelze předmětné území ( zastavitelná plocha SO.2.T/US ) ponechat jako zastavitelnou plochu smíšené obytné zástavby a to na základě stávajícího ochranného pásma ETE a nesouhlasu dotčených orgánů ( SÚJB, KHS Jč.kraje – rozhodnutím ČSKE č. 25/1985 ze dne 14.3.1985 byly stanoveny hranice ochranného pásma ETE a ochranné pásmo ETE bylo vyhlášeno vyhláškou Okresního národního výboru v Českých Budějovicích ze dne 26.9.1985. Oba tyto dokumenty určují uvnitř ochranného pásma režim, který mimo jiné vylučuje trvalé osídlení obyvatel a realizaci staveb nesouvisející s provozem elektrárny.) Uplatněné námitky ke konceptu, kterým bylo vyhověno, byly zapracovány do návrhu ÚP Temelín na základě schválených pokynů pro zpracování návrhu ÚP Temelín. Následně po veřejném projednání byly pořizovatelem ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnoceny výsledky projednání návrhu ÚP Temelín. Byla vypořádána uplatněná námitka a byl zpracován návrh rozhodnutí o námitce uplatněné k návrhu a dále návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných ke konceptu ÚP v souladu s § 53 odst. 1 stavebního zákona. Pořizovatel poté zajistil u projektanta drobnou úpravu návrhu na základě výsledku veřejného projednání v souladu se stanovisky dotčených orgánů a s výsledkem rozhodnutí o námitce k návrhu a dle vyhodnocení připomínky. Touto drobnou úpravou nedošlo ke změně vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF. Dále pořizovatel přezkoumal soulad návrhu ÚP Temelín dle § 53 odst. 4 a dopracoval

43

odůvodnění dle § 53 odst. 5. Výsledek přezkoumání návrhu ÚP je součástí odůvodnění. Na základě výsledků řízení o vydání ÚP Temelín připravil pořizovatel návrh ke schválení v zastupitelstvu obce. Poté pořizovatel předložil návrh ÚP Temelín včetně jeho odůvodnění a návrhu rozhodnutí o námitkách zastupitelstvu obce Temelín na jeho vydání formou opatření obecné povahy v souladu s § 54 stavebního zákona.

II.a.

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

II.a.1.

Koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území Obec na severu sousedí s městem Týn nad Vltavou, obcí Všemyslice, Žimutice, na východě s městem Hluboká nad Vltavou, na jihu s obcí Olešník a Dříteň, na západě s městem Protivín. Koordinaci využívání území z hlediska širších vztahů je v případě řešení návrhu územního plánu Temelín potřeba věnovat zvýšenou pozornost, protože v řešeném území jsou navrženy koridory a plochy nadmístního, regionálního a nadregionálního významu. Z toho důvodu je potřeba koordinovat zejména řešení ÚP Hluboká nad Vltavou, Žimutice z hlediska navrženého koridoru nadregionálního významu el. vedení VVN 2x400 kV Kočín – Mírovka, dále je navrženo posílení spolehlivosti dodávky elektrické energie směrem na Přeštice formou koridoru pro elektrické vedení ZVN 400 kV v šířce 200 m, který je nutno kordinovat s územním plánem Dříteň a ÚP Dříteň a Olešník je potřeba koordinovat z důvodu navrženého koridoru nadmístního významu pro horkovod Temelín – Mydlovary – Zliv – České Budějovice. Rovněž je respektována Vltavská vodní cesta vymezená v rozpracovaném návrhu ZÚR JČ kraje. II.a.2.

Vyhodnocení souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Pro řešené území nebyla dosud schválena územně plánovací dokumentace vydaná krajem (v současné době se zpracovává návrh ZÚR Jihočeského kraje). Obec Temelín leží uvnitř řešeného území ÚPVÚC ČBSRA (Českobudějovická sídelní regionální aglomerace). Dle ustanovení § 187 odst (1) Stavebního zákona pozbyl ÚPVÚC ČBSRA, včetně jeho změn platnosti. Byl totiž schválen před 1. červencem 1992, a územně plánovací dokumentace schválené před tímto datem pozbývají platnosti nejpozději do tří let ode dne nabytí platnosti Stavebního zákona, tudíž 1.1. 2010. Pro řešené území vyplývaly v průběhu zpracování konceptu a návrhu ze schváleného ÚPVÚC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace tyto požadavky : • Využití zóny JETE a jejího okolí včetně ochranného pásma podřídit výlučně potřebám výstavby a provozu jaderné elektrárny a podmínkám jaderné bezpečnosti. • Realizovat výstavbu elektrárenské rozvodny 400 kV a vedení 400 kV, jejichž prostřednictvím bude vyveden elektrický výkon JETE do nadřazené elektrizační soustavy ve směrech Temelín – Praha, Temelín – Havlíčkův Brod a Temelín Dasný. • Počítat s postupnou realizací oblastní soustavy centralizovaného zásobování teplem se základním tepelným zdrojem v JETE a budováním horkovodu v trase Týn nad Vltavou, Mydlovary – Zliv – České Budějovice. Jak již bylo výše uvedeno, dle ustanovení § 187 odst (1) Stavebního zákona pozbyl ÚPVÚC ČBSRA platnosti, ale všechny výše uvedené záměry jsou zahrnuty do návrhu ZÚR JČK.V návrhu ÚP Temelín jsou všechny tyto požadavky řešeny a upřesněny s ohledem na aktuální požadavky a udržitelný rozvoj všech hodnot v řešeném území. II.b.

Údaje o splnění zadání, v případě zpracování konceptu též údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu Zadání pro zpracování konceptu ÚP Temelín, včetně vyhodnocení stanovisek DO, připomínek ostatních a námitek vlastníků, který bylo schváleno zastupitelstvem obce Temelín dne 27.03. 2008, číslo usnesení X/2008. Koncept ÚP Temelín byl zpracován v souladu se schváleným zadáním a jsou do něho zapracována dohodnutá stanoviska DO, podněty organizací v řešeném území a oprávněné námitky vlastníků pozemků v řešeném území. Návrh ÚP Temelín je zpracován dle Pokynu pro zpracování Návrhu územního plánu Temelín, včetně návrhu rozhodnutí o výběru výsledné varianty řešení dle § 49 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon). Návrh ÚP Temelín je zpracován dle požadavků zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (nový stavební zákon) a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění.

44

II.c.

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Řešení návrhu ÚP Temelín a jeho celého správního území, vychází zejména z aktuálního stavu a podmínek v řešeném území a z požadavků nejen na rozvoj obce, ale i z celospolečenských a celorepublikových potřeb a zájmů zejména v oblasti zásobování elektrickou energií. Průměrná nadmořská výška v řešeném území je 440 m.n.m. Nejvyšší bod v řešeném území je zalesněný vrch Zdoba (574 m.n.m) na severním okraji řešeného území a vrch Přihájek (507 m.n.m) východně od JETE a nejnižším místem je hráz Hněvkovické vodní nádrže na řece Vltavě 360 m.n.m.. Krajinný ráz v řešeném území má rozmanitý charakter: od mírně zvlněné kulturní zemědělské krajiny na jihozápadě, přes poměrně svažité neobhospodařované plochy bývalých vojenských cvičišť, rozsáhlé lesní komplexy na východním a severním okraji řešeného území, po poměrně hluboce zaříznutý tok řeky Vltavy s Hněvkovickou nádrží. Nepřehlédnutelnou dominantou krajiny jsou chladící věže JETE, převyšující okolní terén o 155 m. Obec leží na levém břehu Vltavy a Hněvkovické nádrže poměrně strmě se zvedajícím západním směrem. Lesnatost řešeného území je poměrně velká, činí téměř 50%, zemědělský půdní fond zaujímá 44%, vodní plochy 0,5%, zastavěné plochy 1,3% a ostatní plochy zaujímají 4,4% území. Návrh územního plánu kromě aktuálního potřeb rozvoje obce v oblasti bydlení a veřejného vybavení, řeší i plochy pro rozvoj technické infrastruktury nadregionálního významu – dostavba JETE, plochu pro výrobu a sklady regionálního významu ve formě Ekoparku Býšov. Zejména vzhledem k těmto rozvojovým záměrům byl koncept ÚP Temelín posouzen z hlediska vlivu na životní prostředí (SEA). Řešení konceptu ÚP Temelín bylo variantní v oblasti dopravního řešení, konkrétně uvažovaných přeložek silnic II. třídy u obce Temelín, v souvislosti s předpokládanou dostavbou JETE. Vyhodnocení jednotlivých variant vyplynulo z projednání konceptu, vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů, námitek fyzických osob a posouzení vlivu na životní prostředí (SEA). Na základě toho bylo vybráno výsledné invariantní řešení a to varianta A, mírně modifikovaná tak, aby navržená trasa přeložek silnic II/141 a II/138 nezasahovala do vymezeného ÚSES. Odůvodnění dopravního řešení : Obec Temelín leží v severozápadním cípu českobudějovického okresu stranou hlavních dopravních tras. Obcí prochází dvojice silnic II. třídy doplněná pěti silnicemi III. třídy. Obcí prochází železniční trať regionálního významu Číčenice – Týn n. Vlt. Silnice II/138 Zvíkovské Podhradí - Oslov - Záhoří - Jehnědno - Albrechtice n. Vlt – Všeteč – Temelín – křižovatka II/105 u Býšova je jedinou silnicí v celém širším území orlické přehrady vyšší kategorie než III. třídy vedená v jejím podélném směru; na jejím dopravním významu však tato skutečnost nemá prakticky žádný vliv. Má tři vcelku nesourodé části. Severní - mezi Záhořím a Zvíkovským podhradím má šířku vozovky cca 6 m a parametry v podstatě na úrovni silnic II. třídy a tomu odpovídající dopravní význam. Ten je logický - ve spojení se silnicí I/29 spojuje s centrem aglomerace - Pískem sídla ležící v centrální části orlicka. Druhá - střední část mezi Záhořím a Albrechticemi svým dopravním významem, ale i parametry odpovídá spíše silnicím III. třídy. Třetí část v úseku jižně Albrechtic byla donedávna vedena jako silnice III. třídy (III/1414). Její prodloužení jižním směrem přes Temelín až na silnici II/105 zřejmě souvisí s JETE Temelín, ale na parametrech silnice, ani na jejím (současném) dopravním významu na průtahu místní částí Všeteč obce Všemyslice a obcí Temelín se to v podstatě nijak neprojevilo. Její dopravní význam v tomto úseku je v podstatě místní, nicméně představuje nejkratší spojnici Písku (a dále) s jadernou elektrárnou Temelín, což představuje výrazný dopravní potenciál v případě dostavby JETE. Její parametry v tomto úseku odpovídají jejímu současnému dopravnímu významu a její trasa je současnými územními plány považována za územně stabilizovanou. V úseku Albrechtice n. Vlt. – Temelín je upravena s šířkou vozovky 5.3 m, na území píseckého okresu s novým živičným povrchem, na území českobudějovického okresu s povrchem bez zjevných poruch. V úseku Temelín – křižovatka II/105 (u Býšova) upravena s šířkou vozovky 7.5 m s povrchem bez zjevných poruch. Měla by být do budoucna (cílový stav) upravena do homogenních parametrů šířkové kategorie S 7.5/50. Silnice II/141 (Týn n. Vlt.) – Temelín - Číčenice - Vodňany - Bavorov - Prachatice Libínské Sedlo - Volary se vůči dopravním vztahům vyvolanými provozem či dostavbou JETE nachází v tangenciální poloze a nebude jimi přímo v podstatě ovlivněna. Silnice se odpojuje ze silnice II/105 v křižovatce jižně Týna n. Vlt. v lokalitě „u Bulků“. Silnice má nadregionální dopravní význam a

45

to zejména jižně Vodňan (především pro spojení prachatické části Šumavy s českým vnitrozemím ve spojení se silnicemi I/20 a I/4, respektive R4). V řešeném území má šířku vozovky cca 6 m a (mimo průtahy sídly) trasu v podstatě bez dopravních závad. Na průtahu vlastní obcí Temelín poměrně závadné parametry, zejména ve východní části. Na průtahu místní částí Sedlec bodová dopravní závada (nevyhovující šířka uliční čáry, rozhledové poměry omezené přilehlou zástavbou). Na území města Týn n. Vlt. (jakož i v dosud platném územním plánu obce Temelín) územně stabilizována, křižovatku se silnicí II/105 nad Vltavotýnem navrženo upravit na malou okružní. V Číčenicích Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje (potažmo i územním plánem obce) navržena územní rezerva pro přeložku. Silnice by měla být upravena do homogenních parametrů šířkové kategorie S 9.5/70. Na základě požadavku obce byl připraven a na úrovni konceptu předložen návrh přeložky silnic II/138 a II/141 v Temelíně a to ve třech variantách. Na základě vyhodnocení SEA, stanovisek dotčených orgánů a obce Temelín, bylo vybráno výsledné invariantní řešení a to varianta A, mírně modifikovaná tak, aby navržená trasa přeložek silnic II/141 a II/138 nezasahovala do vymezeného ÚSES. •

ve variantě „A“ přeložka silnice II/141 vedena jižně zastavěného území obce (v délce 2.53 km), součástí přeložky silniční nadjezd nad železniční vlečkou do JETE. Přeložka silnice II/138 (včetně silnice III/1415 – protivínské) délky 1.68 km vedena západně zastavěného území obce; silnice II/138 kříží železniční trať úrovňově. Na základě požadavku obce byla trasa přeložky II/141 upravena tak, aby byla oddálena od okraje zastavitelného území na takovou vzdálenost, aby nebylo nutno uvažovat o protihlukových opatřeních vůči zástavbě s obytnou funkcí. Na základě stanoviska MěÚ Týn nad Vltavou, odbor ŽP, zemědělství a lesnictví byla část trasy přeložky silnice II/141 v místě napojení silnice II/138 formou úrovňové křižovatky mírně posunuta severním směrem (blíže k sídlu Temelín), tak aby nezasahovala do vymezeného prvku ÚSES (lokální biocentrum LBC 2).

Stavební parametry přeložky přehledně udává následující tabulka: Ukazatel Délka přeložky II/141 [km]

2.534 7

Délka přeložky II/138 [km]

1.683 2

Délka přeložek silnic II. tř. [km]

4.217 9

Délka ostatních přeložek celkem [km]

0.387 5

Počet mostních objektů

2

Propočet nákladů [mil. Kč] 170.8 Pro odstranění dopravní závady na průtahu místní částí Sedlec navrženo řešit problém konzervativním způsobem, tj. úpravou stávající průtahové trasy (případně s rektifikací jednoho směrového oblouku) použitím retardačních opatření v souladu s Technickými podmínkami MD ČR TP 145 „Zásady pro navrhování úprav průtahů silnic obcemi“. Konkrétní rozsah těchto opatření vyplyne z následně zpracovávané dokumentace tohoto opatření; není přitom vyloučena potřeba demolice zřejmě jednoho objektu. Proto v návrhové části zařazena úprava jako veřejně prospěšná stavba. Na uvedenou dvojici silnic II. třídy navazují v Temelíně (a jeho místních částech) silnice III. třídy: III/1411 Temelín – Všemyslice – Neznašov, III/1415 Protivín – Lhota pod Horami – Temelín, III/1416 Temelín – Kaliště, III/1417 Sedlec – Lhota pod Horami, III/1418 Sedlec – Malešice – Chvalešovice Silnice mají vesměs místní dopravní význam (silnice III/1415 spíše mírně nadmístní, u silnice III/1411 silnější provoz dík nedalekému kamenolomu). Jejich trasy považovány za územně stabilizované, nicméně u varianty „C“ přeložky silnice II/138, II/141 je součástí přeložka silnice III/1415

46

– protivínské v délce 0.51 km, u varianty „B“ nadjezd včetně jednovětvové mimoúrovňové křižovatky se silnicí III/1411 – všemyslické. Železniční trať ČD 192 Číčenice – Týn n. Vlt. je jednokolejnou železniční tratí regionálního významu provozovanou v motorové trakci. Byla postavena v roce 1898, v úseku Číčenice – Temelín rekonstruována v rámci výstavby JETE v osmdesátých letech minulého století. Má délku 21.3 km (úsek Číčenice – Temelín 12.7 km). V úseku Číčenice – Temelín upravena pro nápravový tlak 22.5 t (v úseku Temelín – Týn n. Vlt. 16 t). Největší délka nákladního vlaku 430 m (86 náprav), v úseku Temelín – Týn n. Vlt. 175 m (35 náprav). Traťová rychlost 60 km/hod využitelná na 75.0 % celkové délky tratě, průměrná traťová rychlost 56.9 km/hod. Osobní doprava provozována (v pracovních dnech) sedmi páry osobních vlaků/den v (neúplném) dvouhodinovém taktu. Nákladní doprava provozována v rozsahu 0.8 nákladních vlaků/den (Ø délky 14.9 náprav/vlak). Průměrný roční výkon v nákladní dopravě 0.995 mil. hrubých tunokilometrů (resp. 0.455 mil. čistých tunokilometrů). Kapacita železniční tratě je v současné době využita (v úseku Číčenice – Temelín) na 63 %, rezerva kapacity představuje cca 15 vlaků/den. Trať má v Temelíně železniční stanici, ze které odbočují tři vlečky. Největší význam mezi nimi má železniční vlečka do areálu JETE; ta odbočuje z železniční stanice Temelín z koleje č. 2 výhybkou č. 7 v km 13.014 a z koleje č. 1 výhybkou č. 11 v km 13.120. Na průtahu zastavěnými částmi sídel mají průtahové úseky silnic II. a III. třídy charakter obslužné komunikace funkční skupiny C. Po vybudování navržených přeložek budou přeřazeny do sítě místních komunikací. Postupně by měly být upraveny do podoby návrhových prvků dle ČSN 73 6110 (leden 2006); v těch místech, kde tomu tak dodnes není, nutno počítat s jejich doplněním (alespoň jednostranným) chodníkem v potřebném rozsahu. Komunikační skelet sídla je doplněn sítí místních a účelových komunikací. Všechny místní komunikace mají charakter obslužných komunikací funkční skupiny C (případně i nižší). Postupně by měly být rovněž upraveny do podoby návrhových prvků dle ČSN 73 6110 (leden 2006), tj. s šířkou vozovky 6.0 m (2 x 2.75 šířka jízdního pruhu + 2 x 0.25 m vodící proužek) doplněné chodníkem šířky minimálně 1.50 m. S ohledem na podmínky řešeného území (převážně ve stávající zástavbě) lze připustit uplatnění výjimečných návrhových prvků, tj. u vozovky vypuštění vodících proužků (šířka vozovky mezi obrubami 5.50 m) a chodník (bodově) zúžen až na 1.25 m. Pokud bude chodník jednostranný, nutno na opačné straně vozovky zajistit bezpečnostní odstup od pevných překážek (plotů, přípojných skříněk) minimálně 0.5 m (uvedená úprava je z hlediska normy ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací minimální bez jakýchkoli rezerv - nelze do této šířky osadit ani sloup veřejného osvětlení). Při návrzích výškového řešení komunikací nutno dbát podmínek pro pohyb osob s omezenou schopností pohybu dle vyhlášky MMR ČR č. 369/2001 Sb. (tj. maximálně 8.3 %). Do doby, než bude uvedená úprava možná, je nutno pro ni respektovat alespoň územní rezervu. Tu by měl stavební úřad dodržovat při povolování veškerých staveb a to i drobných (oplocení, přípojné skříňky inženýrských sítí apod.) Je žádoucí proto v předstihu zpracovat pro tuto úpravu dokumentaci v podrobnějším měřítku tak, aby bylo zřejmé, jaký prostor je nutno chránit. U stávajících komunikací zpřístupňujících objekty bydlení (obytné zóny) je nezbytné počítat do budoucna s jejich úpravou v šířkových parametrech uvedených v předchozím odstavci. Minimálně stejné šířkové parametry bude nutno navrhovat u nově budovaných místních komunikací obslužného charakteru. U obslužných komunikací funkční skupiny C lze v dalších stupních dokumentace navrhnout použití některých z retardačních prvků; jako dopravně zklidněné komunikace (komunikace funkční skupiny D) však lze navrhnout především koncové úseky těchto komunikací a to pouze v těch případech, kde je jasně zřejmé, že nelze do budoucna (a to ani po časovém horizontu platnosti územního plánu) předpokládat jejich prodloužení. Návrh těchto komunikací musí vycházet z Technických podmínek „TP 103 Navrhování obytných zón“ vydaných MDS v březnu 1998. (Zejména nelze návrhu použít pro úsporu šířky uliční čáry - podle uvedených Technických podmínek je minimální šířka obytné ulice 8 m). Komplexní zdůvodnění řešení zásobování elektrickou energií V areálu jaderné elektrárny byly již dříve vybudovány energetické sítě umožňující výstavbu dalších elektrárenských bloků, včetně koridorů elektrických vedení na vyvedení výkonu do TR Kočín. V souvislosti s dostavbou JETE je navrženo i rozšíření rozvodny Kočín s vyvedením výkonu z JETE a dále posílení celorepublikové elektrizační soustavy formou vedení 400 kV v trase TR Kočín – TR

47

Mírovka, vedení ZVN 400 kV směrem na Přeštice. Dále je zde dostatek elektrické energie pro zabezpečení vlastního staveniště. V území k.ú. Temelín se nachází rozvodna 110/22 kV Křtěnov, ze které jsou po kmenových linkách 22 kV napájeny i ostatní obce ve správním území. Tato vedení mají v současné době dostatečnou rezervu výkonu pro pokrytí nárůstu zatížení a spotřeby. Systém rozvodné sítě VN v současné době vyhovuje stávající spotřebě a požadavkům odběratelů.

Zdůvodnění vymezení ÚSES Vymezení ÚSES v řešeném území ÚP Temelín bylo provedeno na základě zpracovaných jednotlivých Plánů ÚSES Temelín, Kočín a Knín, Sedlec a Lhota pod Horami, Zvěrkovice. Zpracovatelem všech těchto plánů ÚSES je Ing. Jiří Wimmer (WV Projection Service, rok 2001). V Plánu ÚSES Temelín je řešen místní systém ekologické stability pro k.ú. Temelín, Temelínec, Křtěnov, Březí u Týna n.Vlt. a Litoradlice (dále jen Temelín) na úrovni plánu. Řešení vychází z generelu MÚSES Temelínsko (WV Projection Service s.r.o.,1994) , který byl revidován dle nového regionálního a nadregionálníhu SES (Bínová 1995). Vlastní návrh generelu MÚSES byl upraven vzhledem k řešení rozvoje obce Temelín a využití bývalého VVP Litoradlice (ÚP sídelního útvaru Temelín, Litoradlice, A+U Design, ing. arch. Brůha), byly doplněny některé nové prvky místní úrovně (interakční prvky). Při napojení na okolní území jsem vycházel z generelů MÚSES Zlivsko a Dívčicko (Popela, 1995) a Žimuticko (Kubeš, 1995). Plán územního systému ekologické stability v k.ú. Kočín a Knín byl objednán Okresním úřadem v Českých Budějovicích, referátem životního prostředí. Vlastní řešení vychází z regionálního a nadregionálního systému ekologické stability, upřesněného a doplněného sítí jednotlivých lokálních prvků, současně byl vymezen systém interakčních prvků. Po aktualizaci NR-R úrovně ÚSES byl využit generel ÚSES Temelínsko (WV Projection Service 1994). Zajištěna byla návaznost na již zpracovaná sousední území. Plán územního systému ekologické stability v k.ú. Sedlec, Lhota pod Horami byl objednán Okresním úřadem v Českých Budějovicích, referátem životního prostředí. Vlastní řešení vychází z regionálního a nadregionálního systému ekologické stability, upřesněného a doplněného sítí jednotlivých lokálních prvků, současně byl vymezen systém interakčních prvků. Po aktualizaci NR-R úrovně ÚSES byl využit generel ÚSES Temelínsko (WV Projection Service 1994). Zajištěna byla návaznost na již zpracovaná sousední území. Plán územního systému ekologické stability v k.ú. Všeteč, Všemyslice, Slavětice, Bohunice, Zvěrkovice byl objednán Okresním úřadem v Českých Budějovicích, referátem životního prostředí. Pro ÚP Temelín byla využita pouze část plánu, týkající se k.ú. Zvěrkovice u Týna nad Vltavou Vlastní řešení vychází z regionálního a nadregionálního systému ekologické stability, upřesněného a doplněného sítí jednotlivých lokálních prvků, současně byl vymezen systém interakčních prvků. Po aktualizaci NR-R úrovně ÚSES byl využit generel ÚSES Temelínsko (WV Projection Service 1994). Zajištěna byla návaznost na již zpracovaná sousední území. Podrobný popis a návrh opatření pro jednotlivé prvky ÚSES je proveden v rámci dokladové části k ÚP Temelín. Vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Návrh územního plánu vytváří předpoklady pro výstavbu a trvale udržitelný rozvoj území vyváženým řešením a rozvojem podmínek pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, při zachování a vytváření podmínek pro příznivé životní prostředí, respektováním kulturního a architektonického dědictví a ochrany přírody. A. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona (u 3) územního plánu pouze pokud příslušný orgán uplatnil požadavek na toto vyhodnocení) Toto vyhodnocení je podrobně provedeno v příloze III.1. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí 2)

B. Vyhodnocení vlivů územního plánu na území Natura 2000 pokud orgán ochrany přírody závažný vliv na tato území nevyloučil. V řešeném území nejsou žádné lokality vymezené v rámci programu NATURA 2000.

48

C. Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech. • Horninové prostředí a geologie V řešeném území se nenacházejí ložiskové objekty. V řešeném území se nenachází žádné poddolované území ani území náchylná k sesuvům. ÚP Temelín nebude mít negativní vliv na horninové prostředí a geologii. • Vodní režim V řešeném území nejsou žádné významné zdroje pitné vody. Obec Temelín je napojena na 3 skupinový vodovod Římov z řadu Zdoba-Varta II. z vodojemu Zdoba 3000 m (560.00/555.00) přes redukci tlaku. Na vodovodní řad je napojeno cca. 80% obyvatel.Provozovaný veřejný vodovodní systém vyhovuje i do budoucna, a proto zůstane zachován. Navrženo je další rozšiřování vodovodu a napojování dalších obyvatel. Součástí řešení ÚP Temelín je i návrh přívodu technologické chladící vody z VN Hněvkovice v souvislosti s navrhovanou dostavbou JETE Je navrženo odkanalizování do ČOV tam kde je to ekonomicky vhodné, v lokalitách, které jsou příliš vzdáleny od ČOV a mají malý počet obyvatel je navrženo individuální řešení likvidace odpadních vod. Vodoteče a vodní toky zůstávají beze změn, protipovodňová opatření nejsou navrhována. ÚP Temelín nebude mít negativní vliv na vodní režim. • Hygiena životního prostředí Současný stav ovzduší v území je kromě dálkových přenosů škodlivin ovlivněn emisemi z místních zdrojů tepla. Negativní vlivy jsou nejvýraznější při spalování nekvalitního netříděného hnědého uhlí. Z hlediska výkonů se však jedná o zdroje malé – a neexistuje žádné jejich vyhodnocení. Předpokládá se, že zavedení zemního plynu jako náhrady přinese snížení všech složek emisí. V řešeném území je navrženo využití obnovitelných zdrojů (biomasa, sluneční energie) a je navrženo rozšíření JETE a využití zbytkového tepla pro vytápění města České Budějovice a Týn nad Vltavou. Jsou navrženy přeložky frekventovaných silnic mimo zastavěná území sídel, tak aby byla snížena předpokládaná hluková zátěž těchto sídel. ÚP Temelín nebude mít pozitivní vliv na hygienu životního prostředí. • Ochrana přírody a krajiny V řešeném území jsou maloplošné chráněné území přírody : rybník Dvorčice (v sousedství JETE) – vyhrazené hnízdiště vodního ptactva, Litoradlice-Hradní strouha : lokalita výskytu kosatce sibiřského.. V ÚP je vymezen systém sídelní zeleně obce Temelín jako stávající plochy zeleně veřejné a zeleně krajinné, zeleně parkové a zeleně ochranné. Dále jsou vymezeny základní prvky a interakční prvky v rámci systému ÚSES. Tyto plochy jsou součástí urbanistické koncepce obce a jejího začlenění do krajinného obrazu a jako takové musí být respektovány a chráněny. Řešením ÚP nedojde k negativním vlivům na ochranu přírody, kromě záborů ZPF. Realizací projektu Ekopark Býšov a rozšířením areálu JETE včetně vyvedení výkonu elektrárny (vymezení ploch pro zařízení staveniště JETE je pouze účelové a dočasné) dojde k dalšímu zatížení krajiny technickou infrastrukturou. V případě realizace prvků ÚSES a navržené sídelní zeleně bude mít ÚP Temelín pozitivní vliv na ochranu krajiny. • Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Obecně lze říci, že vliv záboru zemědělské půdy na půdy v II. třídě ochrany je z celkové plochy zabíraného ZPF minimální – trvale je tato půda vyjímána na pozemcích menších než 1 ha a to v různých částech dotčeného území. Výjimku tvoří plochy pro VS.1.KN/US – Ekopark Býšov (5,99 ha), využití tohoto území bude prověřeno územní studií, je zde mimo jiné uvažováno o realizaci fotovoltaické elektrárny tzn. v tomto případě by se opět jednalo o dočasné vynětí půdy z půdního fondu. Řešení ÚP Temelín bude mít negativní vliv na zábory ZPF v důsledku realizace dostavby JETE a EKOPARKU Býšov, avšak jsou převážně odnímány méně kvalitní půdy a jsou ve velké míře využívány i ostatní plochy. V důsledku řešení návrhu územního plánu obce Temelín nedochází v řešeném území k žádným záborům PUPFL. • Veřejná dopravní a technická infrastruktura ÚP Temelín řeší dostavbu JETE, využití obnovitelných zdrojů energie (biomasa, sluneční energie), přeložky frekventovaných silnic mimo zastavěné území sídel, rozvoj vodovodů a kanalizace a ČOV. Řešení ÚP Temelín bude mít pozitivní vliv na technickou a dopravní infrastrukturu. • Sociodemografické podmínky V ÚP Temelín jsou vytvořeny předpoklady pro stabilizaci obyvatel formou návrhu rozvojových ploch pro bydlení, občanskou vybavenost, sport a rekreaci a je zde předpoklad pro vznik velkého počtu pracovních míst. ÚP Temelín bude mít pozitivní vliv na sociodemografické podmínky. • Rekreace Rozvoj rekreace se předpokládá v souvislosti s využitím Vltavské vodní cesty pro rekreační plavbu a rekreačním využitím VN Hněvkovice. V řešeném území je navržena rozvojová sportovně

49

rekreační plocha v sídle Temelín a dále je navrženo využití tvrze Býšov jako nový turistický cíl. Řešení ÚP Temelín bude mít pozitivní vliv na rekreaci v řešeném území. • Hospodářské podmínky Největší hospodářský rozvoj v území je spojen s navrhovanou dostavbou JETE a navrhovanou výstavbou Ekoparku Býšov. Z návrhu urbanizace území vyplývá potřeba zajistit elektrický příkon nejen pro novou zástavbu, ale i potřeba pokrytí budoucí potřeby elektrického výkonu celorepublikového významu. Řešení ÚP Temelín bude mít pozitivní vliv na hospodářský rozvoj D. Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území D.I. vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území Většina hrozeb je v ÚP řešena a eliminována. Největší hrozbou zůstává vliv na zaměstnanost a ekonomickou stabilitu v řešeném území po ukončení provozu JETE Temelín. Tato hrozba však je mimo časový horizont řešení ÚP. Další velkou potencionální hrozbou je případné havárie JETE. V ˇUP je respektováno ochranné pásmo JETE a pro případ havárie je zpracován podrobný havarijní a evakuační plán, je zajištěn signalizační systém a profylaxe. D.II.

vliv na posílení slabých stránek řešeného území Řešením ÚP jsou posíleny slabé stránky v území zejména v oblasti stabilizace obyvatelstva, hospodářského rozvoje, rekreace a rozvoje veřejné dopravní a technické infrastruktury

D.III.

vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území Při řešení ÚP Temelín jsou využity silné stránky a příležitosti v řešeném území na to zejména rekreační potenciál VN Hněvkovice, využití zemědělské produkce ve formě biomasy pro obnovitelné zdroje energie v EKOPARKU Býšov, dostavba JETE a využití stávajících koridorů ZVN a VVN pro výstavbu nových vedení ZVN a VVN nezbytných pro zajištění spolehlivosti dodávky elektrické energie a vyvedení výkonu z JETE

D.IV.

vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území Z přírodních hodnot v řešeném území jsou při řešení územního plánu respektovány zejména vymezené základní skladebné prvky ÚSES, pozemky určené k plnění funkcí lesa a krajinný ráz. V řešeném území jsou dále při řešení ÚP respektovány maloplošné chráněné území přírody. Z hlediska kulturních hodnot v řešeném území jsou při řešení ÚP Temelín respektovány zejména evidované nemovité kulturní památky zapsané v ústředním seznamu a území s předpokládaným výskytem archeologických nálezů. Civilizační hodnoty v řešeném území budou posíleny zejména návrhem nových ploch pro obytnou funkci, ploch pro sport, rekreaci a využití volného času obyvatelstva a návrhem rozvoje technické a dopravní infrastruktury.

E.

Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování Podmínky pro příznivé životní prostředí : Ochrana životního a přírodního prostředí je zajištěna zejména respektováním základních skladebných prvků ÚSES. V řešeném území nejsou žádné lokality vymezené v rámci programu NATURA 2000. V řešeném území jsou maloplošné chráněné území přírody : rybník Dvorčice (v sousedství JETE) – vyhrazené hnízdiště vodního ptactva, Litoradlice-Hradní strouha : lokalita výskytu kosatce sibiřského. Součástí řešení územního plánu je i vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, pozemky určené k plnění funkcí lesa a vodohospodářské řešení, včetně návrhu rozvoje kanalizace a jejího napojení na navržené čistírny odpadních vod. Pro příznivé životní prostředí má velký význam údržba a rozvoj systému sídelní zeleně. Systém sídelní zeleně obce Temelín je vymezen jako stávající plochy zeleně veřejné a zeleně krajinné, zeleně parkové a zeleně ochranné. Dále jsou vymezeny základní prvky a interakční prvky v rámci systému ÚSES. Jedná se o území veřejné zeleně, veřejně přístupná, sloužící zejména jako zázemí pro odpočinek, sportovní a rekreační aktivity, v případě ÚSES slouží zejména pro trvalou existenci a rozmnožování přirozeného geofondu krajiny a zároveň umožňuje migraci zvěře a živočichů. Tyto plochy jsou součástí urbanistické koncepce obce a jejího začlenění do krajinného

50

obrazu a jako takové musí být respektovány a chráněny. Pro udržení příznivého životního prostředí má velký vliv i ochrana ovzduší a s tím související využívání obnovitelných zdrojů energie. Současný stav ovzduší v území je kromě dálkových přenosů škodlivin ovlivněn emisemi z místních zdrojů tepla. Negativní vlivy jsou nejvýraznější při spalování nekvalitního netříděného hnědého uhlí. Z hlediska výkonů se však jedná o zdroje malé – a neexistuje žádné jejich vyhodnocení. Předpokládá se, že zavedení zemního plynu jako náhrady přinese snížení všech složek emisí. Při využití veškerých rozvojových ploch a při všech činnostech, zařízeních a dějích budou respektovány požadavky na ochranu ovzduší vyplývající ze zákona o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů v platném znění. V obci je „centrální“ zdroje tepla v areálu JETE, ze kterého je dodáváno teplo do města Týn nad Vltavou a je navržen koridor pro horkovod, který by měl zásobovat teplem město České Budějovice. Podmínky pro hospodářský rozvoj : Obec Temelín a její části mají převážně obytný charakter, se sídlem malých až středních podnikatelských subjektů. Největší hospodářský rozvoj v území je spojen s navrhovanou dostavbou JETE a navrhovanou výstavbou Ekoparku Býšov. Součástí strategického plánování a dlouhodobého rozvoje je i stanovení rozvoje energetického systému ve správním území obce Temelín. Nedílnou součástí energetického systému je výroba a rozvod elektrické energie a s tím související problematika. Vychází z analýzy současného stavu, výčtem jednotlivých distribučních elektroenergetických systémů, zdroji elektřiny a pokrytí obcí, kvalitou a zabezpečeností dodávky elektřiny, ekonomikou provozu a úspory. Dále pak vlivem současného i navrhovaného systému rozvodu elektřiny na životní úroveň a životní prostředí. Z návrhu urbanizace území vyplývá potřeba zajistit elektrický příkon nejen pro novou zástavbu, ale i potřeba pokrytí budoucí potřeby elektrického výkonu celorepublikového významu. Kromě podnikatelských a výrobních aktivit má obec Temelín předpoklady pro rozvoj v oblasti cestovního a turistického ruchu. Obec Temelín leží v atraktivním krajinném prostředí v blízkosti Hněvkovické vodní nádrže, která bude v budoucnosti součástí Vltavské vodní cesty. V řešeném území se nachází řada cykloturistických tras s vazbou na Hněvkovickou nádrž, obec Temelín a město Týn nad Vltavou, k jejichž atraktivitě přispěje i navrhovaná revitalizace tvrze Býšov na objekt občanské vybavenosti, který bude sloužit i turistickému a cestovnímu ruchu. Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel území : V obci Temelíně a jejích částech jsou kulturně společenské sály nebo pohostinství, či malé obchody se smíšeným zbožím, dětská a sportovně rekreační hřiště. V návrhu územního plánu je navržen další rozvoj sportovně rekreačních ploch, ale sportovně rekreační aktivity místního významu jsou přípustné i v rámci navržené smíšené obytné funkce, případně i zeleně veřejné a v rámci vymezených veřejných prostranství. Bývalý hospodářský dvůr v centrální části sídla Temelín bude přestavěn na plochu občanské vybavenosti s objektem sociálně – kulturního centra Dvorec Temelín. Pro soudržnost společenství obyvatel území mají takovéto plochy nezanedbatelný význam, protože umožňují setkávání obyvatel a přispívají k větší sounáležitosti obyvatel s obcí. Vlivem řešení územního plánu dochází k rozvoji a zlepšení civilizačních hodnot v důsledku návrhu nových ploch pro obytnou funkci, občanské vybavení, sportovně rekreační funkci, výrobu a sklady, včetně návrhu doplnění a zlepšení technické infrastruktury a dopravní infrastruktury, tak aby byly vytvořeny předpoklady pro uspokojení poptávky u co nejširší skupiny obyvatel v území. Na soudržnost společenství obyvatel v území obce Temelín bude mít zajisté nezanedbatelný vliv navržená dostavba JETE, která bude pro obec znamenat určitou zátěž, ale zároveň i rozvoj, prosperitu a zviditelnění v celorepublikovém i mezinárodním kontextu. F.

· · · · ·

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území - shrnutí F.I. Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje. Vytvoření podmínek pro stabilizaci demografického potenciálu v obci s možným nárůstem. Stanovení urbanistické koncepce pro další rozvoj obce s určením podmínek prostorového uspořádání a podmínek uspořádání ploch s rozdílným způsobem využití. Řešení problematiky dopravní obsluhy území a obsluhy území technickou infrastrukturou Skloubení požadavků obyvatel se zájmy obce a státu. Zabezpečení podmínek pro funkci územních systémů ekologické stability a dalších opatření pro zvýšení přírodních hodnot území. Vymezení nezbytné plochy veřejně prospěšných staveb či veřejně prospěšných opatření.

51

Změny v území se dějí především ve prospěch ploch s kódovým označeními, SO (smíšená obytná funkce), OV. (občanská vybavenost), OVSR. (občanská vybavenost sportovně rekreační), VS. (výroba a sklady), VSZ. (výroby a sklady zemědělské), VSF. (výroba a sklady pro fotovoltaické elektrárny), VP. (veřejná prostranství), TI. (technická infrastruktura), TI.ETE (technická infrastruktura – areál ETE), ZSTI.ETE (zařízení staveniště technické infrastruktury pro dostavbu ETE), DI. (dopravní infrastruktura), PUPFL. (pozemky určené k plnění funkcí lesa – plochy lesní), ZPF. (zemědělský půdní fond – plochy zemědělské), PV. (plochy vodní a vodohospodářské), ZK. (zeleň krajinná), ZV.(zeleň veřejná), ZP (zeleň parková), ZO. (zeleň ochranná), ROP (plochy k revitalizaci na ZPF), PZK (plochy k revitalizaci na zeleň krajinou). Doba trvání je u většiny těchto aktivit dlouhodobá. Vlivy budou odlišné v průběhu realizace a následného provozu. Rozhodující budou vlivy provozní, které budou vyplývat z povahy jednotlivých záměrů. F.II.

Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení • zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území, Z hlediska rizik ovlivňující environmentální pilíř trvale udržitelného rozvoje ÚP Temelín navrhuje tato opatření k zajištění potřeb života současné generace obyvatel v řešeném území : V oblasti zlepšení kvality povrchových vod v závislosti na likvidaci odpadních vod řeší ÚP Temelín návrh kanalizace a ČOV V území s nepříznivými podmínkami vodního režimu, s nízkým koeficientem ekologické stability a sníženou přirozenou retenční schopností je navrženo realizací prvků ÚSES, zvyšováním podílu trvalých travních porostů a zalesněných ploch zlepšení těchto podmínek Větší citlivost na lesní kalamity je navržena řešit formou realizace opatření v rámci navržených v lesních prvcích systému ÚSES Z hlediska rizik ovlivňující ekonomický pilíř trvale udržitelného rozvoje jsou navrženy tato opatření k zajištění potřeb života současné generace obyvatel v řešeném území : Lokální nedostatky silniční sítě jsou řešeny formou obchvatů sídel, přeložky a homogenizaci silniční sítě, Nedostatečné zásobování kvalitní pitnou vodou je řešeno návrhem nových vodovodních radů Předpokladem zavedeních nových technologií, což by mělo mít dopad na diverzifikaci struktury zaměstnanosti Z hlediska rizik ovlivňující sociodemografický pilíř trvale udržitelného rozvoje jsou navržena tato opatření k zajištění potřeb života současné generace obyvatel v řešeném území : Velmi nízké hodnoty přirozeného přírůstku obyvatelstva a malou hodnotu celkového přírůstku obyvatelstva je řešeno návrhem rozvojových ploch pro bydlení, výrobu a komerční vybavenost a sportovně rekreační plochy jako akcelerační pobídku pro příliv trvale bydlících obyvatel • předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích. Z hlediska zjištěných rizik ovlivňujících enviromentální pilíř trvale udržitelného rozvoje navrhuje ÚP Temelín tyto opatření k zajištění potřeb života generací budoucích v řešeném území : Znečištění povrchových vod vodní a větrnou erozí je navrženo řešit realizací prvků ÚSES, zvyšováním podílu trvalých travních porostů a zalesněných ploch a revitalizace toků a vodních ekosystémů, Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných.rozvojových záměrů je řešeno obchvaty mimo zastavěné a zastavitelné plochy sídel Střety s výstavbou v krajině - dělení zachovalých souvislých ploch na menší části, většina velkých rozvojových ploch je situována v návaznosti na zastavěné území sídel

52

a stávající plochy výroby a skladů. Z hlediska zjištěných rizik ovlivňujících ekonomický pilíř trvale udržitelného rozvoje jsou navržena tato opatření k zajištění potřeb života generací budoucích v řešeném území: Nedostatečná harmonizace podmínek silniční a železniční dopravy a přetrvávající preference silniční dopravy, řeší ÚP doplněním o využití Vltavské vodní cesty pro rekreační plavby a v další etapě i pro nákladní plavbu Neřešená zhoršující se situace v zásobování vodou v obdobích sucha, je v ÚP Temelín řešena rozvojem vodovodních řadů Ekonomický a hospodářský pilíře je v ÚP Temelín posílen návrhem rozvojových ploch nadmístního významu komerčně průmyslových Z hlediska zjištěných rizik ovlivňujících sociodemografický pilíř trvale udržitelného rozvoje jsou navržena tato opatření k zajištění potřeb života generací budoucích v řešeném území Velmi malé zastoupení dětí v populaci. Vysoký podíl starých občanů ve věku 65 a více let, nemůže ÚP Temelín přímo ovlivnit, nicméně navrhovaný rozvoj vytváří předpoklady pro stabilizaci počtu trvale bydlících obyvatel a pobídku pro příliv nových obyvatel, což by mělo perspektivně zvrátit negativní trend stárnutí populace. Snižující se přirozený přírůstek obyvatelstva řeší ÚP Temelín vytvářením podmínek pro zlepšení a stabilizaci životní úrovně obyvatel formou vytváření nových pracovních příležitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, Pomalý rozvoj informačních systémů a technologií v cestovním ruchu, se s rozvojem informačních technologií neustále zlepšuje a vyvíjí a vzhledem k tomu, že rozvoj turistiky a cestovního ruchu je jednou z hlavních priorit Jihočeského kraje, předpokládá se i rozvoj propagace a informačních systémů v této oblasti,

II.d.

Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Na základě předchozího vyhodnocení lze konstatovat, že se vlivem řešení návrhu ÚP Temelín v území zlepší podmínky pro hospodářský rozvoj a rozvoj technické infrastruktury, životní prostředí, při respektování limitů a podmínek využití území a hospodaření, nebude trvale narušeno a naopak vlivem realizace opatření v rámci ÚSES lze předpokládat kultivaci stávající kulturní krajiny. Sociální soudržnost nebude vlivem řešení návrhu ÚP narušena, protože nepřináší žádná velká a neřešitelná rizika v oblasti sociální soudržnosti obyvatelstva v řešeném území. Komplexní vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahuje dokumentace SEA, která je zpracovávána souběžně s konceptem ÚP Temelín.

Podle zjišťovací řízení provedeného Krajským úřadem Jihočeského kraje, odbor životního prostředí podle § 10i odst. (3) zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, byl koncept ÚP Temelín posuzován podle uvedeného zákona formou komplexního posouzení vlivu konceptu ÚP Temelín na životní prostředí (SEA). • Z územně plánovací dokumentace vyplývá, že jejím uplatněním mohou být významně ovlivněny tyto složky životního prostředí – půda (ve smyslu dočasného i trvalého záboru zpf), krajina (vzhledem k vymezení zastavitelných ploch) a hluková situace (lokálně - zejména realizací přeložkami silnic II/141 a II/138). • Územně plánovací dokumentace významně neovlivní území NATURA 2000 (- záměr nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti). • Významný vliv na další složky životního prostředí (obyvatelstvo, včetně zdravotních a sociálně ekonomických vlivů, ovzduší a klima, další fyzikální a biologické charakteristiky, povrchové a podzemní vody, horninové prostředí a přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky) se nepředpokládá. Na základě Konceptu územního plánu Temelín a jeho vyhodnocení podle přílohy zákona č. 183/2006 Sb. v kontextu § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí včetně vyloučení vlivů územního plánu na vyhlášené evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle

53

ustanovení § 45 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyjádření dotčených územně samosprávných celků, dotčených správních úřadů a veřejnosti vydal Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí jako příslušný úřad podle § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů souhlasné stanovisko ke Konceptu územního plánu Temelín. Toto stanovisko bylo při řešení návrhu ÚP Temelín respektováno. II.e.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa.

II.e.1. Zemědělský půdní fond Vyhodnocení důsledků rozvoje řešeného území na zemědělském půdním fondu je zpracováno metodikou dle zákona ČNR č.334/1992, o ochraně ZPF a vyhlášky č. 13 ze dne 24.1.1994, kterou se upravují veškeré podrobnosti ochrany ZPF. Pro jednotlivé BPEJ je uveden stupeň přednosti v ochraně a třída ochrany zemědělské půd podle třídníků zemědělských půd v ČR a tržní cena půdy podle Vyhlášky MF č. 3/2008 Sb Pro jednotlivé BPEJ je uveden stupeň přednosti v ochraně a třída ochrany zemědělské půdy podle třídníků zemědělských půd v ČR a tržní cena půdy podle Vyhlášky MF č. 393/1991 Sb. V textové části jsou (v číselné závislosti na grafickou část) uvedeny lokality a jejich funkční využití, odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu celkem, odnětí půdy určené pouze pro zemědělské účely (pole, louky, pastviny, zahrady), zařazení zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek - BPEJ, základní hodnotový ukazatel, základní a snížená sazba a výše odvodu. Odnětí půdy je sledováno jednak podle jednotlivých BPEJ, tak i podle účelu, pro který je odnímána. Příklad kódu BPEJ: 5.67.01 | | | | | |________ číselná kombinace skeletovitosti, expozice, sklonitosti a hloubky půdy | |__________ hlavní půdní jednotka (HPJ) |_____________ klimatický region Pro vyhodnocení odvodů za odnětí půdy ze ZPF, stanovení ekologické váhy vlivu na faktory ŽP a koeficientů snížení základní sazby odvodů bylo použito tabulek Sazebníku odvodů (část A,B,C) a postupu při výpočtu odvodů (část) z Přílohy k zákonu č.334. Charakteristika půd v řešeném území vychází z Metodických zásad pro práci s mapovými podklady při bonitaci zemědělského půdního fondu. Jako východisek ke zjišťování údajů potřebných pro vyhodnocení důsledků na ZPF bylo použito: 1. mapových podkladů Pozemkového úřadu v měřítku 1: 5 000 s vyznačenými hranicemi bonitovaných půdně - ekologických jednotek. 2. mapové a spisové dokumentace k vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací, přírodních památek, významných krajinných oblastí, územních systémů ekologické stability, chráněných oblastí přirozené akumulace vod, ochranných pásem vodních zdrojů, ochranných pásem léčivých zdrojů a minerálních vod - pro stanovení koeficientů ekologické váhy negativního vlivu odnětí půdy na faktory životního prostředí. 3. mapové nebo spisové dokumentace, posudky hygienické služby, případně výsledků účelových měření nebo průzkumů jako podklad pro důvody ke snížení základní sazby odvodů za odnětí půdy ze ZPF. 4. mapové a spisové podklady Katastrálního úřadu pro identifikaci jednotlivých pozemků, jejich kultury a využití. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení ÚPD na zemědělský půdní fond Toto vyhodnocení je zpracováno dle Sbírky zák.č.231/1999, přílohy č.3 k vyhlášce č.13/1994 Sb. 1. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územně plánovací dokumentace na zemědělský půdní fond se skládá z textové a grafické části. Grafická část se zpracovává v samostatném doplňujícím výkresu, jehož podkladem jsou mapy měřítek použitých pro hlavní výkresy. Rozsah a přesnost tohoto vyhodnocení a znázornění se řídí podle stupně a kategorie zpracované územně plánovací dokumentace. 2. Vyhodnocení podle bodu 1 se dále člení podle navrhovaného funkčního využití pozemků na

54

jednotlivé plochy, na kterých se uvažuje s umístěním výhledových rozvojových záměrů. 2.1. V následujících tabulkách jsou uvedeny základní údaje o navržených lokalitách v řešeném území. Jedná se o označení lokality, funkční využití, zábor půdy ze zemědělského půdního fondu, BPEJ, základní hodnotový ukazatel (ZHU; 1000,- Kč na ha). Je zde také podrobněji naznačena charakteristika půdy navržených lokalit. Výpočet odnětí ZPF: Výčet Označení Funkční využití katastrálních název plochy plochy území Temelín SO.1.T Smíšená obytná Temelín

SO.2.T

Temelín Temelín

SO.3.T SO.5.T

Temelín

SO.7.T

Zábor ZPF (ha) 0,99

Smíšená obytná

1,39 10,67 4,56 Smíšená obytná 1,14 Smíšená obytná 1,11

Smíšená obytná 0,06 0,02 Temelín SO.8.T Smíšená obytná 0,23 Temelín SO.9.T Smíšená obytná 0,15 Temelín SO.10.T Smíšená obytná 0,15 Temelín SO.11.T Smíšená obytná 0,07 Temelín SO.12.T Smíšená obytná 0,12 Temelín smíšené bydlení celkem 20,66ha Z toho ve schválené ÚPD 2,90 ha Temelín II/141 Silnice, 1,22 komunikace 0,02 0,67 0,59 0,19 Temelín II/138 Silnice, 0,02 komunikace 0,01 0,1 0,5 0,17 0,4 0,07 0,03 Temelín III/1416 Silnice, 0,11 komunikace 0,017 0,07 0.01 Temelín přeložka celkem 4,187 Temelín MK.1.T Silnice, 0,19 komunikace Temelín silnice, komunikace celkem 4,377 Temelín OVSR.1.T sport a rekreace 0,7 Temelín OVSR.2.T sport a rekreace 2,87 8,41

Druh BPEJ pozemku

ZHU

Třída ochr. ZPF IV.

TTP

5.32.11 49

TTP TTP TTP Orná Orná

5.50.01 5.32.11 5.32.14 5.32.14 5.32.14

59 49 49 49 49

III. IV. V. V. V.

TTP TTP TTP Orná TTP TTP TTP

5.37.15 5.50.01 5.50.01 5.50.01 5.32.14 5.50.01 5.37.15

21 59 59 59 49 59 21

V. III. III. III. V. III. V.

Orná Orná Orná Orná Orná TTP Orná Orná Orná Orná TTP TTP Orná Orná Orná TTP TTP ha TTP

5.50.01 5.67.01 5.32.54 5.32.14 5.37.16 5.32.14 5.50.01 5.32.54 5.32.14 5.37.16 5.50.01 5.32.04 5.32.04 5.50.01 5.32.04 5.32.04 5.37.16

59 14 49 49 21 49 59 49 49 21 59 49 49 59 49 49 21

III. V. V. V. V. V. III. V. V. V. III. IV. IV. III. IV. IV. V.

5.32.11 49

IV.

5.50.01 59 5.32.14 49 5.50.01 59

III. V. III.

ha Orná Orná Orná

55

Temelín sport a rekreace veřejná celkem Temelínec VS.1.ETE Výroba a skladování

11,98 11,15 0,49 9,43 1,05 6,47 2,30 1,03 0,39 0,21

ha Orná Orná Orná Orná Orná Orná TTP Orná TTP

0,11 0,008 Temelín technická vybavenost celkem 32,638 Temelín VS.1.T/US výroba a sklady 4,7 1,39 0,49 Temelín VS.1.T výroba a sklady 0,36 Temelín VS.2.T výroba a sklady 0,78 Temelín VS.3.T výroba a sklady 0,36 Temelín VS.4.T výroba a sklady 0,9 Temelín VS.5.T výroba a sklady 0,06 Temelín výroba a sklady celkem 9,04 ha Z toho ve schválené ÚPD 6,94 ha Temelín VSZ.1.T výroba a sklady 0,064 zemědělské 0,1 Temelín výroba sklady zemědělské celkem 0,164 Temelín VSF.1.T výroba a sklady - 0,3 fotovoltaika 0,44 1,31 Temelín výroba a sklady - fotovoltaika celkem 2,05 Temelínec ZSVS.1.ETE zařízení 0,68 staveniště 0,42 dočasné 0,29 Temelínec ZSVS.2.ETE zařízení 1,53 staveniště 0,31 dočasné 0,29 0,72 14,49 2,21 Temelín ZSVS.3.ETE zařízení 5,45 staveniště 0,53 dočasné Temelín zařízení stavby celkem 26,92 Temelín ZV.1.T zeleň veřejná 0,19 0,28 Temelín ZK.1.T zeleň krajinná 0,68 Temelín ZO.1.T zeleň ochranná 0,6 Temelín ZO.2.T zeleň ochranná 0,28

Temelín

TI.3.T

Temelín

TI.4.T

technická infrastruktura technická infrastruktura

5.32.14 5.32.14 5.37.15 5.32.04 5.32.04 5.50.01 5.50.11 5.50.11 5.68.11

49 49 21 49 49 59 59 59 12

V. V. V. IV. IV. III. III. III. V.

TTP TTP ha Orná Orná Orná Orná TTP Orná Orná Orná

5.50.11 59 5.68.11 12

III. V.

5.32.04 5.37.16 5.50.11 5.32.04 5.50.01 5.32.14 5.32.14 5.32.14

49 21 59 49 59 49 49 49

IV. V. III. IV. III. V. V. V.

TTP TTP ha Orná Orná Orná ha Orná

5.50.01 59 5.32.14 49

III. V.

5.32.14 49 5.37.15 21 5.50.01 59

V. V. III.

5.50.01 59

III.

Orná Orná TTP TTP Orná Orná Orná Orná Orná Orná

5.32.04 5.37.15 5.32.14 5.50.11 5.50.11 5.73.11 5.50.01 5.29.01 5.50.01 5.32.14

49 21 49 59 59 8 59 75 59 49

IV. V. V. III. III. V. III. II. III. V.

ha TTP TTP Orná Orná Orná

5.68.11 5.67.01 5.50.01 5.32.04 5.32.14

12 14 59 49 49

V. V. III. IV. V.

56

Temelín

ZO.3.T

Temelín zeleň celkem Z toho ve schválené ÚPD Temelín VP.1.T Temelín

VP.2.T

zeleň ochranná

veřejné prostranství Veřejné prostranství

0,28 0,54 2,85 ha 0,47 ha 0,46 0,32 0,6

Orná Orná

5.32.14 49 5.50.01 59

V. III.

TTP TTP Orná

5.32.14 49 5.32.11 49 5.50.01 59

V. IV. III.

Orná

5.29.11 75

II.

TTP Orná ha

5.29.51 75 5.29.51 75

IV. IV.

Orná

5.50.01 59

III.

TTP

5.50.01 59

III.

Orná

5.50.01 59

III.

1,96 ha 0,59 Orná

5.37.55 21

V.

6,35 1,11 0,72

Orná Orná TTP

5.29.01 75 5.50.01 59 5.68.41 12

II. III. V.

1,52

TTP

5.50.11 59

III.

0,24

TTP

5.47.10 42

III.

1,50

TTP

5.32.14 49

V.

0,54

TTP

5.40.78 9

V.

0,06

TTP

5.29.11 75

II.

2,73

TTP

5.50.01 59

III.

5.50.01 59 5.29.01 75

III. II.

5.50.01 59

III.

5.50.01 5.50.01 5.50.01 5.50.01 5.32.01

59 59 59 59 49

III. III. III. III. III.

5.50.01 59

III.

1,38 ha

Temelín veřejná prostranství celkem Celkem Temelín a Temelínec

112,059 ha

Z toho ve schválené ÚPD Temelín a Temelínec 10,31 ha celkem Březí u Týna nad VS.2.ETE Výroba a 0,6 Vltavou skladování 0,27 0,73 Březí u Týna nad Vltavou technická infrastruktura 1,6 celkem Březí u Týna nad ZSVS.2.ETE zařízení 23,71 Vltavou staveniště 2,24 dočasné 25,95 Březí u Týna nad Vltavou zařízení staveniště celkem Celkem Březí u Týna 27,55 Křtěnov

VS.1.ETE

Křtěnov dostavba JETE celkem Křtěnov ZSVS.3.ETE

Křtěnov

ZSVS.1.ETE

Výroba a skladování Dostavba JETE zařízení staveniště dočasné zařízení staveniště dočasné

SO.1.LH

ha

2,78 Orná 9,14 TTP 27,28 ha

Křtěnov zařízení staveniště celkem Celkem Křtěnov Lhota pod Horami

1,96

ha

29,24 ha Smíšená obytná

0,45

Lhota pod Horami SO.2.LH Smíšená obytná Lhota pod Horami SO.3.LH Smíšená obytná Lhota pod Horami SO.4.LH Smíšená obytná Lhota pod Horami SO.6.LH Smíšená obytná Lhota pod Horami SO.7.LH Smíšená obytná Lhota pod Horami smíšená obytná celkem Lhota pod Horami TI.1.LH Technická infrastruktura

0,68 0,2 1,34 1,85 0,08

Orná

Orná TTP Orná Orná TTP 4,6 ha 0,12 Orná

57

Lhota pod Horami technická infrastruktura celkem Celkem Lhota pod Horami Sedlec u Temelína

SO.1.S

4,72 ha Smíšená obytná

Sedlec u Temelína

SO.2.S

Smíšená obytná

Sedlec u Temelína Sedlec u Temelína

SO.3.S SO.4.S

Smíšená obytná Smíšená obytná

Sedlec u Temelína SO.5.S Smíšená obytná Sedlec u Temelína SO.6.S Smíšená obytná Sedlec u Temelína SO.7.S Smíšená obytná Sedlec u Temelína smíšená obytná celkem Sedlec u Temelína PV.1.S plochy vodní Sedlec u Temelína vodní plochy celkem Sedlec u Temelína ZK.1.S zeleň krajinná Sedlec u Temelína zeleň krajinná celkem Celkem Sedlec u Temelína Kočín

TTP

5.50.01 59

III.

0,18 0,21 0,03 0,11 0,32 0,14 0,09 0,22 0,34 0,22 2,47 0,73 0,29 1,02 0,02 0,27 0,29

Orná TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP ha TTP TTP ha TTP TTP ha

5.50.01 5.67.01 5.52.01 5.32.14 5.32.14 5.50.01 5.52.01 5.32.01 5.50.01 5.50.01

59 14 46 49 49 59 46 49 59 59

III. V. III. V. V. III. III. III. III. III.

5.52.01 46 5.67.01 14

III. V.

5.52.01 46 5.67.01 14

III. V.

3,78 ha TTP

5.50.11 59

III.

0,06 0,64 0,17 0,95 0,92

TTP TTP Orná ha Orná

5.29.11 75 5.50.01 59 5.50.11 59

II. III. III.

5.29.11 75

II.

0,92 Výroba a sklady - 0,64 fotovoltaika 0,99 2,62 3,66 1,81 0,37 0,05 0,19 1,55 Kočín výroba a sklady - fotovoltaika celkem 11,88 Kočín TI.1.KO Technická 6,42 infrastruktura 0,45 Kočín technická infrastruktura celkem 6,87

ha Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná ha TTP TTP ha

5.29.04 5.37.15 5.29.01 5.50.01 5.50.11 5.29.01 5.29.51 5.29.11 5.47.12

75 21 75 59 59 75 75 75 42

III. V. II. III. III. II. IV. II. IV.

5.47.02 42 5.50.01 59

IV. III.

TTP

5.32.14 49

V.

0,06 TTP 0,26 TTP 0,344 ha

5.29.01 75 5.67.01 14

II. V.

SO.2.KO

Kočín smíšená obytná celkem Kočín VSZ.1.KO

Smíšená obytná

0,61

0,08

Kočín

SO.1.KO

0,12 ha

Smíšená obytná

Výroba a sklady zemědělské

Kočín výroba a sklady celkem Kočín VSF.1.KO

Celkem Kočín Knín

20,62 ha MK.2.KN

Knín silnice a komunikace celkem

Silnice, komunikace

0,024

58

Knín

VS.1.KN/US

Knín výroba a sklady celkem Z toho ve schválené ÚPD Knín TI.1.KN

Výroba a sklady

technická infrastruktura

Knín technická infrastruktura celkem Knín ZK.1.KN zeleň krajinná Knín

ZK.2.KN

zeleň krajinná

Knín

ZK.3.KN

Zeleň krajinná

4,38 12,14 0,51 0,16 0,33 1,92 0,4 3,91 2,08 1,52 27,35 ha 6,52 ha 0,3

0,5 2 1,63 0,26 0,09

Orná Orná TTP Orná TTP Orná TTP Orná TTP TTP

5.37.46 5.32.14 5.32.14 5.50.01 5.50.01 5.37.46 5.37.46 5.29.01 5.29.01 5.67.01

21 49 49 59 59 21 21 75 75 14

V. V. V. III. III. V. V. II. II. V.

TTP

5.50.01 59

III.

5.29.01 75 5.67.01 14 5.67.01 14 5.32.14 49 5.37.46 21

II. V. V V. V.

5.67.01 5.50.01 5.37.46 5.37.46

V. III. V. V.

0,3 ha TTP TTP TTP TTP TTP

Knín zeleň krajinná celkem Celkem Knín

0,64 TTP 0,12 TTP 0,06 TTP 0,42 Orná 5,72 ha 33,714 ha

Z toho ve schválené ÚPD Knín celkem

6,52 ha

Litoradlice

Smíšená obytná

1,17

Orná

5.32.11 49

IV.

Smíšená obytná

0,2

TTP ha Orná Orná ha TTP TTP ha orná Orná Orná Orná Orná ha TTP TTP ha TTP ha ha

5.67.01 14

V.

5.32.41 49 5.32.11 49

IV. IV.

5.67.01 14 5.67.01 14

V. V.

5.37.15 5.32.54 5.50.11 5.37.15 5.32.01

21 49 59 21 49

V. V. III. V. III.

5.50.11 59 5.37.15 21

III. V.

5.50.11 59

III.

SO.1.LI

Litoradlice SO.2.LI Litoradlice smíšená obytná celkem Litoradlice VSZ.1.LI

1,37 Výroba a sklady 1,13 zemědělské 0,06 Litoradlice výroba a sklady zemědělské celkem 1,19 Litoradlice PV.1.LI plochy vodní 0,14 Litoradlice PV.2.LI plochy vodní 0,49 Litoradlice vodní plochy celkem 0,63 Litoradlice PUPFL.1.LI Lesní plochy 0,26 0,11 Litoradlice PUPFL.2.LI Lesní plochy 0,23 0,03 Litoradlice PUPFL.3.LI Lesní plochy 0,43 Litoradlice lesní plochy celkem 1,06 Litoradlice VSF.1.LI Výroba a sklady - 0,57 fotovoltaika 1,95 Litoradlice výroba a skladování - fotovoltaika celkem 2,52 Litoradlice OVSR.1.LI sport a rekreace 0,25 Litoradlice sport a rekreace celkem 0,25 Celkem Litoradlice 7,02

14 59 21 21

59

Zvěrkovice u Týna nad Vltavou

SO.1.Z/US

Smíšená obytná


SO.2.Z/US

Smíšená obytná

Zvěrkovice u Týna SO.3.Z Smíšená obytná nad Vltavou Zvěrkovice u Týna SO.4.Z Smíšená obytná nad Vltavou Zvěrkovice u Týna SO.5.Z Smíšená obytná nad Vltavou Zvěrkovice u Týna SO.6.Z Smíšená obytná nad Vltavou Zvěrkovice u Týna SO.8.Z Smíšená obytná nad Vltavou Zvěrkovice u Týna SO.9.Z Smíšená obytná nad Vltavou Zvěrkovice u Týna SO.10.Z Smíšená obytná nad Vltavou Zvěrkovice u Týna nad Vltavou smíšená obytná celkem Zvěrkovice u Týna VP.1.Z veřejná nad Vltavou prostranství Zvěrkovice u Týna nad Vltavou veřejná prostranství celkem Celkem Zvěrkovice u Týna nad Vltavou Obec Temelín celkem Z toho ve schválené ÚPD obec Temelín celkem

2,7 0,03 0,27 0,13 0,55 0,2 0,45 0,58

TTP TTP Orná Orná Orná TTP Orná Orná

5.50.01 5.29.11 5.50.01 5.29.11 5.50.01 5.50.01 5.47.10 5.47.10

59 75 59 75 59 59 42 42

III. II. III. II. III. III. III. III.

0,29

Orná

5.29.11 75

II.

0,23

Orná

5.29.11 75

II.

0,56

TTP

5.50.01 59

III.

0,97

TTP

5.50.01 59

III.

1,01

TTP

5.50.01 59

III.

2,53

Orná

5.50.01 59

III.

10,5 ha 0,28 Orná

5.50.01 59

III.

0,28 ha 10,78 ha 249,483ha 16,83 ha

Pozn : * TTP = trvalý travní porost, plochy vyhodnocené v předcházejících schválených ÚPD jsou vyznačeny tučně kurzivou

Výpočet odnětí ZPF dle tříd ochrany: Výčet katastrálních Označení území název plochy Temelínec

ZSVS.2.ETE

Funkční využití plochy

Zábor ZPF (ha)

Druh BPEJ pozemku

ZHU Třída ochr. ZPF

zařízení staveniště dočasné

2,21

Orná

5.29.01

75

II.

5.29.11

75

II.

Temelínec zařízení stavby celkem

2,21 ha

Celkem Temelín a Temelínec

2,21 ha

Březí u Týna nad VS.2.ETE Výroba a Vltavou skladování Březí u Týna nad Vltavou technická infrastruktura celkem Celkem Březí u Týna

0,6

Křtěnov

ZSVS.3.ETE

6,35

Orná

5.29.01

75

II.

Křtěnov

ZSVS.1.ETE

0,06 9,14

TTP TTP

5.29.11 5.29.01

75 75

II. II.

zařízení staveniště dočasné zařízení staveniště -

Orná 0,6 ha 0,6 ha

60

dočasné 15,55 ha

Křtěnov zařízení staveniště celkem Celkem Křtěnov Kočín

SO.1.KO

Kočín smíšená obytná celkem Kočín VSZ.1.KO

Kočín výroba a sklady celkem Kočín VSF.1.KO

15,55 ha Smíšená obytná Výroba a sklady zemědělské Výroba a sklady fotovoltaika

Kočín výroba a sklady - fotovoltaika celkem Celkem Kočín Knín

0,06

TTP

0,06 ha 0,92 Orná

0,92 2,62 0,37 0,19 3,18

ha Orná Orná Orná ha

5.29.11

75

II.

5.29.11

75

II.

5.29.01 5.29.01 5.29.11

75 75 75

II. II. II.

5.29.01

75

II.

5.29.01 5.29.01

75 75

II. II.

5.29.01

75

II.

4,16 ha MK.2.KN

Silnice, komunikace

0,06

TTP

Knín výroba a sklady celkem Knín ZK.1.KN Knín zeleň krajinná celkem Celkem Knín

0,06 a 3,91 2,08 5,99 zeleň krajinná 0,5 0,5 6,55

ha Orná TTP ha TTP ha ha


Smíšená obytná

0,03

TTP

5.29.11

75

II.

0,13 0,29

Orná Orná

5.29.11 5.29.11

75 75

II. II.

0,23

Orná

5.29.11

75

II.

Knín silnice a komunikace celkem Knín VS.1.KN/US

SO.1.Z/US

Výroba sklady

Zvěrkovice u Týna SO.4.Z Smíšená nad Vltavou obytná Zvěrkovice u Týna SO.5.Z Smíšená nad Vltavou obytná Zvěrkovice u Týna nad Vltavou smíšená obytná celkem Celkem Zvěrkovice u Týna nad Vltavou Obec Temelín celkem II. třída ochrany Temelín

SO.2.T

Temelín

SO.7.T

Temelín

SO.8.T

Temelín Temelín

SO.9.T SO.11.T

Temelín smíšené bydlení celkem Temelín II/141 Temelín

II/138

Temelín

III/1416

Temelín přeložka celkem

Smíšená obytná Smíšená obytná Smíšená obytná Smíšená obytná Smíšená obytná Silnice, komunikace Silnice, komunikace Silnice, komunikace

0,68 ha 0,68 ha 29,75 ha 1,39

TTP

5.50.01

59

III.

0,02

TTP

5.50.01

59

III.

0,23

TTP

5.50.01

59

III.

0,15

Orná

5.50.01

59

III.

0,07

TTP

5.50.01

59

III.

1,86 ha 1,22 Orná

5.50.01

59

III.

0,01 0,4 0,11

5.50.01 5.50.01 5.50.01

59 59 59

III. III. III.

Orná TTP Orná

1,74 ha

61

Temelín

sport a rekreace Temelín OVSR.2.T sport a rekreace Temelín sport a rekreace veřejná celkem Temelínec VS.1.ETE Výroba a skladování Temelín

OVSR.1.T

TI.4.T

Temelín technická vybavenost celkem Temelín VS.1.T/US Temelín VS.2.T Temelín výroba a sklady celkem Temelín VSZ.1.T

0,7

Orná

5.50.01

59

III.

8,41

Orná

5.50.01

59

III.

9,11 2,30 1,03 0,39 0,11

ha Orná TTP Orná TTP

5.50.01 5.50.11 5.50.11 5.50.11

59 59 59 59

III. III. III. III.

3,83 výroba a sklady 0,49 výroba a sklady 0,78 1,27 výroba a sklady 0,064 zemědělské

ha Orná TTP ha TTP

5.50.11 5.50.01

59 59

III. III.

5.50.01

59

III.

5.50.01

59

III.

1,31 ha 0,68 Orná

5.50.01

59

III.

0,31 0,29 14,49 5,45

5.50.11 5.50.11 5.50.01 5.50.01

59 59 59 59

III. III. III. III.

5.50.01 5.50.01

59 59

III. III.

5.50.01

59

III.


Temelín výroba sklady zemědělské celkem 0,064 ha Temelín VSF.1.T výroba a sklady 1,31 Orná - fotovoltaika Temelín výroba a sklady - fotovoltaika celkem Temelínec ZSVS.1.ETE zařízení staveniště dočasné Temelínec ZSVS.2.ETE zařízení staveniště dočasné Temelín

ZSVS.3.ETE

Temelín zařízení stavby celkem Temelín ZK.1.T Temelín ZO.3.T Temelín zeleň celkem Temelín VP.2.T Temelín veřejná prostranství celkem Celkem Temelín a Temelínec Březí u Týna nad Vltavou

21,22 zeleň krajinná 0,68 zeleň ochranná 0,54 1,22 Veřejné 0,6 prostranství 0,6

VS.1.ETE

Křtěnov dostavba JETE celkem Křtěnov ZSVS.3.ETE

Křtěnov

ZSVS.1.ETE

ha Orná Orná ha Orná ha

42,224 ha

zařízení staveniště dočasné Březí u Týna nad Vltavou zařízení staveniště celkem Celkem Březí u Týna Křtěnov

ZSVS.2.ETE

zařízení staveniště dočasné

TTP Orná Orná Orná

23,71

Orná

5.50.01

59

III.

2,24

TTP

5.50.01

59

III.

Orná

5.50.01

59

III.

ha Orná

5.50.01

59

III.

TTP TTP TTP

5.50.11 5.47.10 5.50.01

59 42 59

III. III. III.

25,95 ha 25,95 ha

Výroba a 1,96 skladování Dostavba JETE 1,96 zařízení 1,11 staveniště dočasné zařízení 1,52 staveniště 0,24 dočasné 2,73

62

2,78 Orná 8,38 ha

Křtěnov zařízení staveniště celkem Celkem Křtěnov Lhota pod Horami

SO.1.LH

Orná

5.50.01

59

III.

0,68

Orná

5.50.01

59

III.

0,2

TTP

5.50.01

59

III.

1,34

Orná

5.50.01

59

III.

1,85

Orná

5.50.01

59

III.

0,08

TTP

5.32.01

49

III.

5.50.01

59

III.

4,6 ha 0,12 Orná 0,12 ha

Celkem Lhota pod Horami

4,72 ha

Sedlec u Temelína

SO.2.S

Sedlec u Temelína

SO.4.S

Sedlec u Temelína

SO.5.S

Smíšená obytná Smíšená obytná Smíšená obytná

Smíšená obytná Sedlec u Temelína SO.6.S Smíšená obytná Sedlec u Temelína SO.7.S Smíšená obytná Sedlec u Temelína smíšená obytná celkem Sedlec u Temelína PV.1.S plochy vodní Sedlec u Temelína vodní plochy celkem Sedlec u Temelína ZK.1.S zeleň krajinná Sedlec u Temelína zeleň krajinná celkem Celkem Sedlec u Temelína Kočín

SO.1.KO

Kočín

SO.2.KO

Kočín smíšená obytná celkem Kočín VSF.1.KO

III.

0,45

Lhota pod Horami technická infrastruktura celkem SO.1.S

59

10,34 ha

Smíšená obytná Lhota pod Horami SO.2.LH Smíšená obytná Lhota pod Horami SO.3.LH Smíšená obytná Lhota pod Horami SO.4.LH Smíšená obytná Lhota pod Horami SO.6.LH Smíšená obytná Lhota pod Horami SO.7.LH Smíšená obytná Lhota pod Horami smíšená obytná celkem Lhota pod Horami TI.1.LH Technická infrastruktura

Sedlec u Temelína

5.50.01

Smíšená obytná Smíšená obytná Výroba a sklady fotovoltaika

Kočín výroba a sklady - fotovoltaika celkem Kočín TI.1.KO Technická infrastruktura

0,61

TTP

5.50.01

59

III.

0,18 0,03

Orná TTP

5.50.01 5.52.01

59 46

III. III.

0,14 0,09 0,22

TTP TTP TTP

5.50.01 5.52.01 5.32.01

59 46 49

III. III. III.

0,34

TTP

5.50.01

59

III.

0,22

TTP

5.50.01

59

III.

1,83 0,73 0,73 0,02 0,02

ha TTP ha TTP ha

5.52.01

46

III.

5.52.01

46

III.

2,58 ha 0,08

TTP

5.50.11

59

III.

0,64 0,17 0,89 0,64 3,66 1,81 6,11 0,45

TTP Orná ha Orná Orná Orná ha TTP

5.50.01 5.50.11

59 59

III. III.

5.29.04 5.50.01 5.50.11

75 59 59

III. III. III.

5.50.01

59

III.

Kočín technická infrastruktura celkem

0,45 ha

Celkem Kočín

7,45 ha

63

Knín

VS.1.KN/US

Knín výroba a sklady celkem Knín TI.1.KN

Výroba sklady technická infrastruktura

a 0,16 0,33 0,49 0,3

Orná

5.50.01

59

III.

TTP ha TTP

5.50.01

59

III.

5.50.01

59

III.

Zeleň krajinná

0,3 ha 0,12 TTP 0,12 ha

PUPFL.2.LI

Lesní plochy

0,23

Orná

5.50.11

59

III.

Litoradlice PUPFL.3.LI Litoradlice lesní plochy celkem Litoradlice VSF.1.LI

Lesní plochy

0,43 Orná 0,66 ha 0,57 TTP

5.32.01

49

III.

5.50.11

59

III.

5.50.11

59

III.

Knín technická infrastruktura celkem Knín ZK.3.KN Knín zeleň krajinná celkem Celkem Knín Litoradlice

59

III.

0,91 ha

Výroba a sklady fotovoltaika Litoradlice výroba a skladování - fotovoltaika celkem Litoradlice OVSR.1.LI sport rekreace Litoradlice sport a rekreace celkem Celkem Litoradlice

0,57 ha a 0,25 TTP 0,25 ha 1,48 ha


SO.1.Z/US

Smíšená obytná


SO.2.Z/US

Smíšená obytná

Zvěrkovice u Týna SO.3.Z Smíšená nad Vltavou obytná Zvěrkovice u Týna SO.6.Z Smíšená nad Vltavou obytná Zvěrkovice u Týna SO.8.Z Smíšená nad Vltavou obytná Zvěrkovice u Týna SO.9.Z Smíšená nad Vltavou obytná Zvěrkovice u Týna SO.10.Z Smíšená nad Vltavou obytná Zvěrkovice u Týna nad Vltavou smíšená obytná celkem Zvěrkovice u Týna VP.1.Z veřejná nad Vltavou prostranství Zvěrkovice u Týna nad Vltavou veřejná prostranství celkem Celkem Zvěrkovice u Týna nad Vltavou Obec Temelín celkem III. Třída ochrany Temelín

SO.1.T

Temelín

SO.2.T

Temelín smíšené bydlení celkem Temelín II/138 Temelín

5.50.01

III/1416

Smíšená obytná Smíšená obytná Silnice, komunikace Silnice, komunikace

2,7 0,27 0,55 0,2 0,45 0,58

TTP Orná Orná TTP Orná Orná

5.50.01 5.50.01 5.50.01 5.50.01 5.47.10 5.47.10

59 59 59 59 42 42

III. III. III. III. III. III.

0,56

TTP

5.50.01

59

III.

0,97

TTP

5.50.01

59

III.

1,01

TTP

5.50.01

59

III.

2,53

Orná

5.50.01

59

III.

9,82 ha 0,28 Orná

5.50.01

59

III.

0,28 ha 10,1 ha 105,494 ha 0,99

TTP

5.32.11

49

IV.

10,67

TTP

5.32.11

49

IV.

11,66 0,07 0,03 0,017 0,07

ha TTP Orná Orná TTP

5.32.04 5.32.04 5.32.04 5.32.04

49 49 49 49

IV. IV. IV. IV.

64

Temelín přeložka celkem Temelín MK.1.T Temelín silnice, komunikace celkem Temelínec VS.1.ETE Temelín technická vybavenost celkem Temelín VS.1.T/US Temelín VS.1.T Temelín výroba a sklady celkem Temelínec ZSVS.1.ETE

Temelín zařízení stavby celkem Temelín ZO.1.T Temelín zeleň celkem Temelín VP.1.T Temelín veřejná prostranství celkem Celkem Temelín a Temelínec Březí u Týna nad Vltavou

VS.2.ETE

Silnice, komunikace

0,187 ha 0,19 TTP

0,377 Výroba a 1,05 skladování 6,47 7,52 výroba a sklady 4,7 výroba a sklady 0,36 5,06 zařízení 0,42 staveniště dočasné 0,42 zeleň ochranná 0,6 0,6 veřejné 0,32 prostranství 0,32 Výroba a skladování

Výroba a sklady fotovoltaika Kočín výroba a sklady - fotovoltaika celkem Kočín TI.1.KO Technická infrastruktura Kočín technická infrastruktura celkem

VSF.1.KO

Celkem Kočín Litoradlice

ha Orná ha TTP

49

IV.

5.32.04 5.32.04

49 49

IV. IV.

5.32.04 5.32.04

49 49

IV. IV.

5.32.04

49

IV.

5.32.04

49

IV.

5.32.11

49

IV.

5.29.51

75

IV.

5.29.51

75

IV.

ha

25,957 ha 0,27 0,73

Březí u Týna nad Vltavou technická infrastruktura celkem Celkem Březí u Týna Kočín

ha Orná Orná ha Orná Orná ha Orná

5.32.11

TTP Orná 1 ha 1 ha

0,05

Orná

5.29.51

75

IV.

1,55

Orná

5.47.12

42

IV.

5.47.02

42

IV.

Orná

5.32.11

49

IV.

1,17 ha 1,13 Orná 0,06 Orná

5.32.41 5.32.11

49 49

IV. IV.

6,42

1,6 ha TTP

6,42 ha 8,02 ha

SO.1.LI

Smíšená obytná

Litoradlice smíšená obytná celkem Litoradlice VSZ.1.LI

Výroba a sklady zemědělské Litoradlice výroba a sklady zemědělské celkem Celkem Litoradlice

1,17

1,19 ha 2,36 ha

Obec Temelín celkem IV. Třída ochrany Temelín

SO.2.T

Temelín

SO.3.T

Temelín

SO.5.T

Temelín

SO.7.T

Temelín

SO.10.T

Smíšená obytná Smíšená obytná Smíšená obytná Smíšená obytná Smíšená obytná

36,267 ha 4,56

TTP

5.32.14

49

V.

1,14

Orná

5.32.14

49

V.

1,11

Orná

5.32.14

49

V.

0,06

TTP

5.37.15

21

V.

0,15

TTP

5.32.14

49

V.

65

Temelín

SO.12.T

0,12

TTP

5.37.15

21

V.

7,14 0,02 0,67 0,59 0,19 0,02 0,1 0,5 0,17 0.01

ha Orná Orná Orná Orná TTP Orná Orná Orná TTP

5.67.01 5.32.54 5.32.14 5.37.16 5.32.14 5.32.54 5.32.14 5.37.16 5.37.16

14 49 49 21 49 49 49 21 21

V. V. V. V. V. V. V. V. V.

Temelín přeložka celkem Temelín silnice, komunikace celkem Temelín OVSR.2.T

2,26 ha 2,26 ha 2,87 Orná

5.32.14

49

V.

Temelín

TI.3.T


2,87 11,15 0,49 9,43 0,21

ha Orná Orná Orná TTP

5.32.14 5.32.14 5.37.15 5.68.11

49 49 21 12

V. V. V. V.

Temelín

TI.4.T


0,008

TTP

5.68.11

12

V.

21,288 1,39 0,36 0,9 0,06 2,71 0,1

ha Orná Orná Orná Orná ha TTP

5.37.16 5.32.14 5.32.14 5.32.14

21 49 49 49

V. V. V. V.

5.32.14

49

V.

Temelín výroba sklady zemědělské celkem 0,1 Temelín VSF.1.T výroba a sklady 0,3 - fotovoltaika 0,44 Temelín výroba a sklady - fotovoltaika celkem 0,74 Temelínec ZSVS.1.ETE zařízení 0,29 staveniště dočasné Temelínec ZSVS.2.ETE zařízení 1,53 staveniště 0,72 dočasné Temelín ZSVS.3.ETE zařízení 0,53 staveniště dočasné Temelín zařízení stavby celkem 3,07 Temelín ZV.1.T zeleň veřejná 0,19 0,28 Temelín ZO.2.T zeleň ochranná 0,28 Temelín ZO.3.T zeleň ochranná 0,28

ha Orná Orná ha Orná

5.32.14 5.37.15

49 21

V. V.

5.37.15

21

V.

TTP Orná

5.32.14 5.73.11

49 8

V. V.

Orná

5.32.14

49

V.

ha TTP TTP Orná Orná

5.68.11 5.67.01 5.32.14 5.32.14

12 14 49 49

V. V. V. V.

Temelín smíšené bydlení celkem Temelín II/141

Smíšená obytná Silnice, komunikace

Temelín

II/138

Silnice, komunikace

Temelín

III/1416

Silnice, komunikace

sport a rekreace Temelín sport a rekreace veřejná celkem Temelínec VS.1.ETE Výroba a skladování

Temelín technická vybavenost celkem Temelín VS.1.T/US Temelín VS.3.T Temelín VS.4.T Temelín VS.5.T Temelín výroba a sklady celkem Temelín VSZ.1.T

výroba a sklady výroba a sklady výroba a sklady výroba a sklady výroba a sklady zemědělské

66

Temelín zeleň celkem Temelín VP.1.T

veřejné prostranství

ZSVS.3.ETE

Křtěnov

ZSVS.1.ETE

zařízení staveniště dočasné zařízení staveniště dočasné

SO.2.S

Sedlec u Temelína vodní plochy celkem Sedlec u Temelína ZK.1.S zeleň krajinná Sedlec u Temelína zeleň krajinná celkem Celkem Sedlec u Temelína Výroba a sklady fotovoltaika Kočín výroba a sklady - fotovoltaika celkem

0,59

Orná

5.37.55

21

V.

0,72 1,50 0,54 3,35

TTP TTP TTP ha

5.68.41 5.32.14 5.40.78

12 49 9

V. V. V.

VSF.1.KO

0,21

TTP

5.67.01

14

V.

0,11

TTP

5.32.14

49

V.

0,32

TTP

5.32.14

49

V.

0,64 0,29 0,29 0,27 0,27

ha TTP ha TTP ha

5.67.01

14

V.

5.67.01

14

V.

5.37.15

21

V.

1,2 ha 0,99

0,99 ha MK.2.KN

Knín silnice a komunikace celkem Knín VS.1.KN/US

Silnice, komunikace Výroba a sklady

Knín výroba a sklady celkem Knín ZK.1.KN Knín ZK.2.KN

zeleň krajinná zeleň krajinná

Knín

Zeleň krajinná

ZK.3.KN

Knín zeleň krajinná celkem Celkem Knín Litoradlice

Orná

0,99 ha

Celkem Kočín Knín

V.

3,35 ha

Smíšená obytná Sedlec u Temelína SO.3.S Smíšená obytná Sedlec u Temelína SO.4.S Smíšená obytná Sedlec u Temelína smíšená obytná celkem Sedlec u Temelína PV.1.S plochy vodní

Kočín

49

41,668 ha

Křtěnov zařízení staveniště celkem Celkem Křtěnov Sedlec u Temelína

5.32.14

0,46 ha

Temelín veřejná prostranství celkem Celkem Temelín a Temelínec Křtěnov

1,03 ha 0,46 TTP

0,024

TTP

5.32.14

49

V.

0,26 0,284 4,38 12,14 0,51 1,92 0,4 1,52 20,87 2 1,63 0,26 0,09 0,64 0,06 0,42 5,1

TTP ha Orná Orná TTP Orná TTP TTP ha TTP TTP TTP TTP TTP TTP Orná ha

5.67.01

14

V.

5.37.46 5.32.14 5.32.14 5.37.46 5.37.46 5.67.01

21 49 49 21 21 14

V. V. V. V. V. V.

5.67.01 5.67.01 5.32.14 5.37.46 5.67.01 5.37.46 5.37.46

14 14 49 21 14 21 21

V. V. V. V. V. V. V.

5.67.01

14

V.

26,254 ha SO.2.LI

Smíšená

0,2

TTP

67

obytná Litoradlice smíšená obytná celkem Litoradlice PV.1.LI Litoradlice PV.2.LI Litoradlice vodní plochy celkem Litoradlice PUPFL.1.LI

0,2 0,14 0,49 0,63 0,26 0,11 0,03 0,4 1,95

plochy vodní plochy vodní Lesní plochy

Litoradlice PUPFL.2.LI Litoradlice lesní plochy celkem Litoradlice VSF.1.LI

Lesní plochy

Výroba a sklady fotovoltaika Litoradlice výroba a skladování - fotovoltaika celkem

ha TTP TTP ha orná Orná Orná ha TTP

5.67.01 5.67.01

14 14

V. V.

5.37.15 5.32.54 5.37.15

21 49 21

V. V. V.

5.37.15

21

V.

1,95 ha

Celkem Litoradlice

3,18 ha

Obec Temelín celkem V. třída ochrany

76,64 ha

Obec Temelín celkem

249,48 ha

Křtěnov Lhota pod Horami Sedlec u Temelína Kočín Knín

Lesní pozem.

26,92 0,164

2,05

-

112,059

celkem

VS fotovot.

-

Výroba skl. zem.

2,85

Zařízení stav. ETE

Silnice

Tech. Infr.

32,638 4,377

Vod. plochy

9,04

Zeleň

Temelín a 20,66 1,38 11,98 Temelínec Březí u Týna -

Výroba a skl.

Sport rekr.

veřejná prostran.

Katastrální území

Bydlení

Zábory ZPF podle jednotlivých funkcí a částí obcí

-

1,6

-

-

-

25,95

-

-

-

27,55

-

-

-

-

1,96

-

-

-

27,28

-

-

-

29,24

4,6

-

-

-

0,12

-

-

-

-

-

-

-

4,72

2,47

-

-

-

-

-

0,29

1,02

-

-

-

-

3,78

0,95

-

-

-

6,87

-

-

-

-

0,92

11,88

-

19,29 33,714

-

-

-

27,35

0,3

0,344

5,72

-

-

-

-

-

Litoradlice

1,37

-

0,25

-

-

-

-

0,63

-

1,19

2,52

1,06

7,02

Zvěrkovice

10,5

0,28

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

10,78

celkem

40,55 1,66 12,23 36,39 43,488 4,721

8,86

1,65

80,15 2,274 16,45

1,06

249,483

Kromě záborů ZPF jsou rozvojové plochy v návrhu ÚP Temelín navrženy i na ostatních plochách a nevyužitých, či opuštěných zemědělských areálech (tzv. brownfields). Viz plochy přestavby v následující tabulce : Ozn. (kód) Katastrální Část obce Stávající využití Přestavba na Výměra plochy území funkci v ha OV.1.KN Knín Býšov Chátrající tvrz Plochy 0,2 občanského vybavení VS.1.KN Knín Býšov Chátrající Administrativa, 0,8 hospodářský dvůr plochy výroby a skladování SO.5.LH Lhota pod Lhota pod Chátrající zem. Plochy smíšené 1,5 Horami Horami areál obytné SO.6.S Sedlec u Sedlec Chátrající zem. Plochy smíšené 0,7 Temelína areál obytné SO.8.S Sedlec u Sedlec Chátrající zem. Plochy smíšené 1,4 Temelína areál obytné

68

SO.4.T

Temelín

Temelín

VS.1.Z

Zvěrkovice u Týna n. Vltavou Zvěrkovice u Týna n. Vltavou

Zvěrkovice

OVSR.1.Z

Zvěrkovice

Nevyužitý hospodářský dvůr Ladem ležící zahrada Chátrající zem. areál

Plochy smíšené obytné Plochy výroby a skladování Plochy občanského vybavení – Sportovně rekreační

Plochy přestavby celkem

0,6 0,4 0,6

6,2 ha

Na ostatních plochách jsou navrženy zejména zařízení staveniště JETE Ozn. (kód) Popis plochy plochy ZSVS.1.ETE Dočas. zábor zařízení staveniště ETE ZSVS.3.ETE Dočas. zábor zařízení staveniště ETE PUPFL.1.ETE Zalesnění u zařízení staveniště ETE MK.1.KN Místní komunikace Ekopark Býšov ZK.1.KN Plochy zeleně celkem Zábory ostatních plochy celkem

Katastr. území Křtěnov Křtěnov, Temelín Křtěnov Knín Knín

Výměra st. plochy (ha) 16,96 12,05 6,62 1,93 0,28 37,84

Z celkové výměry navržených zastavitelných a nezastavitelných ploch, která činí 236,5 ha je navrženo 37,8 ha na ostatních plochách, což činí 16%. Údaje o skutečných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti a jejich předpokl. porušení Žádné investice do půdy za zlepšení půdní úrodnosti zde navrženy nejsou. Půda, kde se nacházejí stávající meliorace, je podmínečně odnímatelná a podmínečně zastavitelná. Dochází-li však v rámci výstavby k jejímu záboru, musí být tyto meliorace opraveny tak, aby nedošlo k porušení tohoto hospodářského díla při výstavbě. Údaje o areálech a objektech zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech V řešeném území se nachází areály zemědělské prvovýroby a zemědělské usedlosti. Velký zemědělský areál s chovy živočišné výroby je situován ve Lhotě pod Horami mimo zastavěné území obce a další zemědělské areály jsou malého rozsahu a jsou vyžívány převážně soukromými zemědělci. Rozvojové plochy pro rozšíření zemědělských areálů jsou navrženy v sídlech Kočín a Litoradlice. Samostatnou kapitolou je navržený Ekopark Býšov v rámci kterého je uvažováno i s chovy živočišné výroby, jejichž kapacita bude limitována max. kapacitou do 1000 ks dojnic. Nevyužité a chátrající zemědělské areály uvnitř zastavěného území v sídlech Lhota pod Horami, Sedlec,Temelín a Zvěrkovice jsou navrženy k asanaci a jako plochy přestavby pro smíšenou obytnou zástavbu, případně sportovně rekreační funkci nebo výrobu a sklady. Údaje o uspořádání ZPF v území, opatřeních k zajištění ekologické stability krajiny a významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav a o jejich předpokládaném porušení. Charakteristika zemědělských půd nacházejících se v řešeném území Klimatický region: Kód regionu :5 Symbol regionu : MT 2 Charakteristika regionu : mírně teplý, vlhký o o o Suma teplot nad 10 C : 2200 - 2500 Pravděpodobnost suchých vegetačních období : 15 - 30 Vláhová jistota : 4 - 10 o Prům. roční teplota C :7-8 Prům. roční úhrn srážek v mm : 550 - 650 (700) Hlavní půdní jednotka:

69

HPJ 29 Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé, převážně na rulách, středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité, většinou s dobrým vodním režimem půd HPJ 32 hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na žulách a jim podobných horninách, lehké, většinou slabě až středně štěrkovité, s vyšším obsahem hrubšího písku, propustné, sušší, závislé na srážkách HPJ 37 Mělké hnědé půdy na všech horninách; lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité až pevná hornina; výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí) HPJ 47 oglejené půdy na svahových hlínách se sprašovou příměsí, středně těžké, až středně štěrkovité nebo slabě kamenité, sklon k dočasnému převlhčení HPJ 50 Hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (hlavně žulách, rulách) výjimkou hornin v HPJ 48, 49; zpravidla středně těžké, slabě až středně štěrkovité až kamenité, dočasně zamokřené HPJ 52 Oglejené půdy a hnědé půdy oglejené na usazeninách limnického terciéru; lehčí středně těžké, bez štěrku nebo slabě štěrkovité, náchylné k dočasnému zamokření HPJ 67 Glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné převážně pro louky HPJ 68 Glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí, včetně svahů, obvykle lemující malé vodní toky; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pouze pro louky HPJ 73 Oglejené půdy zbažinělé a glejové půdy svahových poloh; středně těžké až velmi těžké, zamokřené a s výskytem svahových pramenišť, i po odvodnění vhodné jen pro louky Kombinační číslo (kódy sklonitosti, expozice, skeletovitosti a hloubky půdy) : 01 - hluboká půda, bez skeletu až slabě skeletovitá, sklon 1 – 3°, všesm ěrná expozice 02 - hluboká půda, slabě skeletovitá (skelet do 25%), rovina 1 – 3°, všesm ěrná expozice 04 - hluboká až stř. hluboká, stř. skeletovitá, sklonitost 1 – 7°, všesm ěrná expozice o 10 - hluboká půda bez skeletu, sklonitost 3 – 7 , všesměrná expozice 11 - hluboká půda, bez skeletu až slabě skeletovitá, sklon 3 – 7° všesm ěrná expozice 12 - středně hluboká půda, slabě skeletovitá, sklonitost 3 – 7°, všesm ěrná expozice 14 - hluboká až středně hluboká půda, středně skeletovitá, sklonitost 3 – 7°, expozice všesm ěrná 15 - mělká půda, středně skeletovitá, sklonitost 3 – 7°, expozice všesm ěrná 16 - mělká půda, středně skeletovitá, sklonitost 3 – 7°, expozice všesm ěrná 41 - hluboká až stř. hluboká půda, bezskeletovitá až slabě skeletovitá, sklonitost 7 – 12°, expozice všesměrná 46 - mělká půda, středně skeletovitá, sklonitost 7 – 12°, expozice všesm ěrná, orientace S 51 - hluboká až stř. hluboká půda, bezskeletovitá až slabě skeletovitá, sklonitost 7 – 12°, expozice všesměrná 54 - hluboká až středně hluboká, středně skeletovitá, střední svah 7°-12°, expozice SZ – SV 55 - mělká půda, slabě skeletovitá, sklonitost 7 – 12°, expozice všesm ěrná Návrhem nedochází k porušení opatření k zajištění ekologické stability krajiny. Schválené komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) KPÚ pro správní území obce Temelín nejsou zpracovány. Hranice územních obvodů obcí a hranic katastrálních území jsou znázorněny v grafické části. Zdůvodnění navrhovaného řešení V návrhu jsou přiměřeně respektovány zásady ochrany zemědělského půdního fondu. V případech, kde došlo k nezbytnému odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, bylo toto vyhodnoceno podle výše citovaného zákona. Na ZPF s II. třídou ochrany je navržena malá část plochy zařízení staveniště JETE ZSVS.2.ETE. Tato plocha je navržena jako dočasně zastavitelná a po skončení dostavby JETE

70

zrekultivována na ZPF. Na ZPF s II. třídou ochrany je navržena malá část plochy zařízení staveniště JETE ZSVS.3.ETE. Využití této plochy přijde v úvahu až po vyčerpání všech ploch zařízení staveniště. V případě využití této plochy je po skončení dostavby JETE navržena rekultivace na ZPF. Na ZPF s II. třídou ochrany je navržena menší část plochy technické infrastruktury JETE VS.2.ETE. Tato plocha je navržena jako parkoviště sloužící pro rozšíření a dostavbu JETE a má navrženou kapacitu 350 stání. Tato plocha je navržena v bezprostřední vazbě na stávající parkoviště autobusů s heliportem, na zbytkové ploše mezi stávajícím parkovištěm a horkovodem JETE – Týn nad Vltavou. Plocha je výborně dopravně dostupná, nedojde k narušení struktury ani obhospodařovatelnosti ZPF. Na ZPF s II. třídou ochrany je navržena část plochy zařízení staveniště JETE ZSVS.1.ETE. Oproti vyhodnocení v konceptu ÚP Temelín se zvětšil zábor ZPF z důvodu aktualizace mapových podkladů a údajů v Katastru nemovitostí. Do aktualizovaných katastrálních map byly zaneseny realizované rekultivace původní neplodné půdy na půdu ornou. K těmto změnám došlo v průběhu zpracování Návrhu ÚP Temelín. Celková výměra plochy se prakticky téměř nezměnila, byla pouze v některých detailech upravena dle aktualizovaných map KN. Tato plocha je navržena jako dočasně zastavitelná a po skončení dostavby JETE bude opět zrekultivována na ZPF. Na ZPF s II. třídou ochrany je navržena je navržena plocha VSZ.1.KO. Plocha je navržena pro rozšíření zemědělského areálu v bezprostřední návaznosti na něj, je dobře dopravně dostupná a od obytné zástavby je odcloněna plochou stávající výroby a skladů. Na ZPF s II. třídou ochrany je navržena malá část plochy VSF.1.KO.Tato plocha je navržena pro umístění fotovoltaické elektrárny, kterou lze chápat i jako dočasný zábor, jehož vlivem nedojde k nevratnému znehodnocení ZPF. Jako přípustné funkce uvnitř této plochy je i zemědělské hospodaření, pokud to konstrukce zařízení umožní. Na ZPF s II. třídou ochrany je navržena nepatrná část komunikace k Ekoparku Býšov a malá část plochy VS.1.KO (Ekopark Býšov). Větší část ZPF s II. třídou ochrany byla již vyjmuta v rámci schválené Změny č. 2 ÚPnSÚ Temelín. Zbývající část záboru ZPF s II. třídou ochrany je nezbytná pro realizaci tohoto záměru. Velká část plochy Ekoparku Býšov je uvažována i pro využití v podobě fotovoltaické elektrárny, u které je dopad na nevratné odnětí ZPF minimální. Na ZPF s II. třídou ochrany je navržena malá část plochy ZK.1.KN, která je navržena jako zeleň krajinná u Ekoparku Býšov. Jedná se o zbytkovou plochu mezi dvěma rybníky a areálem Ekoparku, která není pro intenzivní zemědělské hospodaření vhodná, nicméně je přípustné a žádoucí ji nadále extenzivně zemědělsky obhospodařovat.. Na ZPF s II. třídou ochrany je navržena nepatrná část plochy SO.1.Z a celé plochy SO.4Z a SO.5.Z pro bydlení v sídle Zvěrkovice. Jedná se o proluky na okraji zastavěného území sídle na které všechny plochy bezprostředně navazují. Tímto řešením dojde k ucelení zastavěného obvodu sídla a ke zlepšení organizace ZPF. II.e.2. Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) V řešeném území je velká lesnatost území. Celková výměra PUPFL je 50% z výměry celého řešeného území. V území je zastoupen 2. vls (bukodubový) 2,53 ha (0,25%), 3. vls (dubobukový) 864,48 ha (83,50%) a 4.vls (bukový) 168,27 ha (16,25%). Porosty lze klasifikovat jako hospodářské, se změněnou druhovou strukturou, s převahou smrku a borovice, s malou příměsí listnatých dřevin a jedle jako základních ekostabilizačních prvků lesních ekosystémů. Převažují jehličnany s 89,78% plochy, listnáče zaujímají 9,61% a holina 0,61% plochy. Průměrná druhová skladba a nízké zastoupení listnáčů ukazují na dřevinnou skladbu vzdálenou přirozené dřevinné skladbě, což se nepříznivě projevuje na ekostabilizační funkci lesních porostů v řešeném území. V důsledku řešení návrhu územního plánu obce Temelín nedochází v řešeném území k žádným záborům PUPFL. Podmíněně přípustné je v ochranném pásmu lesa situovat funkční plochy zastavitelného území, za předpokladu, že před realizací veškeré výstavby, která se dotkne 50 – ti metrového ochranného pásma PUPFL je nutno zažádat příslušný orgán státní správy lesů o souhlas s umístěním stavby v ochranném pásmu PUPFL. Dále je nutné respektovat podmínky vlastníků PUPFL, které mohou mít vliv na využití ploch zasahujících do ochranného pásma PUPFL. II.f.

Odůvodnění územního plánu dle náležitostí uvedených v § 53 odst. 4 a 5 stavebního zákona, zpracované pořizovatelem, zejména soulad s

II.f.1. Politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem Řešení návrhu územního plánu Temelín je v souladu s Politikou územního rozvoje (dále jen PÚR 2008) to znamená že jsou respektovány tyto požadavky

71

• koridor a plochy technické infrastruktury E4a – plocha pro rozšíření (dostavbu) JETE včetně koridoru pro vyvedení výkonu elektrárny Temelín – vymezena plocha pro dostavbu a dočasný zábor pro zařízení staveniště JETE, včetně koridoru pro vyvedení výkonu z JETE a rozšíření rozvodny Kočín, • koridor pro dvojité elektrické vedení ZVN 400 kV Kočín – Mírovka – upřesněn a vymezen koridor v šířce 200 m • koridor P1 VVTL plynovod (propojení soustav WAG – TRANSGAS) – vymezen koridor v šířce 300 m • koridor vodní dopravy VD5 Třebenice – České Budějovice (Vltavská vodní cesta) – navržený koridor v úseku hranice k.ú. Hněvkovice – Hráz VD Hněvkovice, do řešeného území zasahuje pouze na východním okraji, zbytek vodní cesty po nádrži Hněvkovice jako stav . Pro řešené území nebyla dosud schválena územně plánovací dokumentace vydaná krajem (v současné době se zpracovává návrh ZÚR Jihočeského kraje). Obec Temelín leží uvnitř řešeného území ÚPVÚC ČBSRA (Českobudějovická sídelní regionální aglomerace). Dle ustanovení § 187 odst (1) Stavebního zákona pozbyl ÚPVÚC ČBSRA, včetně jeho změn platnosti. Byl totiž schválen před 1. červencem 1992, a územně plánovací dokumentace schválené před tímto datem pozbývají platnosti nejpozději do tří let ode dne nabytí platnosti Stavebního zákona, tudíž 1.1. 2010. Pro řešené území vyplývaly v průběhu zpracování konceptu a návrhu ze schváleného ÚPVÚC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace tyto požadavky : • Využití zóny JETE a jejího okolí včetně ochranného pásma podřídit výlučně potřebám výstavby a provozu jaderné elektrárny a podmínkám jaderné bezpečnosti. • Realizovat výstavbu elektrárenské rozvodny 400 kV a vedení 400 kV, jejichž prostřednictvím bude vyveden elektrický výkon JETE do nadřazené elektrizační soustavy ve směrech Temelín – Praha, Temelín – Havlíčkův Brod a Temelín Dasný. • Počítat s postupnou realizací oblastní soustavy centralizovaného zásobování teplem se základním tepelným zdrojem v JETE a budováním horkovodu v trase Týn nad Vltavou, Mydlovary – Zliv – České Budějovice. Jak již bylo výše uvedeno, dle ustanovení § 187 odst (1) Stavebního zákona pozbyl ÚPVÚC ČBSRA platnosti, ale všechny výše uvedené záměry jsou zahrnuty do návrhu ZÚR JČK.V návrhu ÚP Temelín jsou všechny tyto požadavky řešeny a upřesněny s ohledem na aktuální požadavky a udržitelný rozvoj všech hodnot v řešeném území. II.f.2.

Cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

Podmínky pro příznivé životní prostředí : Ochrana přírodního prostředí je zajištěna zejména respektováním základních skladebných prvků ÚSES, maloplošných chráněných území přírody a respektováním sídelní a krajinné zeleně. Součástí řešení územního plánu je kromě návrhu rozvoje sídelní a krajinné zeleně i vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, pozemky určené k plnění funkcí lesa a vodohospodářské řešení, včetně návrhu rozvoje kanalizace a jejího napojení na centrální čistírnu odpadních vod (ČOV) a návrhem ploch pro využití obnovitelných zdrojů energie. Podmínky pro hospodářský rozvoj : Řešení územního plánu vytváří podmínky pro další hospodářský rozvoj obce Temelín. Hospodářský rozvoj se předpokládá především v navržených plochách pro výrobu a sklady, zemědělských areálech a také ve formě rozvoje smíšené obytné zástavby, která kromě zvýšení počtu trvale bydlících obyvatel umožňuje i rozvoj drobných podnikatelských aktivit, služeb a občanské vybavenosti. Kromě rozvoje smíšené obytné funkce, průmyslu a technické infrastruktury má obec Temelín předpoklady pro rozvoj v oblasti cestovního a turistického ruchu formou rozvoje ploch pro občanskou vybavenost sportovně rekreační, cyklotras a poskytováním služeb turistů a cykloturistům. Podmínky pro soudržnost společnství obyvatel území :

72

Pro soudržnost společenství obyvatel území má kromě stávajících a navržených kulturně společenských a sociálních zařízení v obci nezanedbatelný význam navržený rozvoj sportovně rekreačních ploch a veřejných prostranství v obci. Ochrana architektonických a urbanistických hodnot v území : Architektonické a urbanistické hodnoty jsou řešením územního plánu dotčeny v případě dostavby JETE a Ekoparku Býšov, které se svým měřítkem, rozsahem vymykají charakteru ostatní zástavby v řešeném území. Avšak vzhledem k tomu, že řešené území je již „poznamenáno“ výstavbou stávajících dvou bloků JETE, jeví se v podstatě symetrická dostavba dalších dvou bloků, se kterými bylo konec konců při návrhu JETE uvažováno a je pro ně ve velké míře provedena stavební příprava jako akceptovatelné. V řešeném území budou respektovány nemovité kulturní památky zapsané v ústředním seznamu a historická půdorysná stopy zástavby okolo návesních prostorů jednotlivých sídel. Správní území obce je územím s archeologickými nálezy a nemovitými archeologickými památkami. Před zahájením výkopových a terénních prací, stavební nebo jiné obdobné činnosti je v území archeologických zón nezbytné postupovat v souladu s ustanoveními § 21-24, zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Stavebník již od doby přípravy stavby oznámí tento záměr Archeologickému ústavu a umožní jemu nebo jiné oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický průzkum.V případě zamýšlené výstavby, která by mohla po svém realizování nadměrným měřítkem, nevhodným tvaroslovím, materiálovou skladbou, barevností a jakýmkoli jiným způsobem nepříznivě ovlivnit prostředí v souvislosti s nemovitou kulturní památkou, či památkovou zónou je nutné postupovat dle příslušných ustanovení Zákona o státní památkové péči v platném znění. V případě stavby, přestavby, či rekonstrukce nemovité kulturní památky je toto nutno konzultovat s příslušným Národním památkovým ústavem a vyžádat si závazné stanovisko dotčených orgánů státní správy na úseku ochrany památek. Respektovat existující drobné sakrální objekty v řešeném území (např. kamenné kříže, boží muka, kapličky, křížové či pamětní kameny atd.), tak aby při jakékoliv činnosti v území nedošlo k jejich poškození nebo nevhodné manipulaci s nimi. Požadavky na ochranu nezastavitelných území : Nezastavěným územím se rozumí území, která nelze zastavět vůbec nebo která lze zastavit výjimečně a za zvláštních podmínek stanovených pro takový účel obecně závaznými předpisy nebo územně plánovací dokumentací. V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra; II.f.3.

Požadavky zákona č. 183/2006 Sb. (Stavební zákon) a jeho prováděcích právních předpisů Návrh územního plánu Temelín je navržen v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění. Požadavky stavebního zákona byly při pořizování územního plánu splněny. II.f.4.

Požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů. Návrh územního plánu Temelín je zpracován v souladu se stanovisky dotčených orgánů, které byly obsaženy v zadání a dále uplatněny při společném jednání o návrhu, právem chráněné zájmy dotčených osob nejsou dotčeny. II.f.5

Vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území Toto vyhodnocení bylo provedeno v kapitole II.c. textové části této územně plánovací dokumentace. Na základě předchozího vyhodnocení a rozbor udržitelného rozvoje zpracovaný v rámci ÚAP ORP Týn nad Vltavou lze konstatovat, že se vlivem řešení návrhu ÚP Temelín v území zlepší podmínky pro hospodářský rozvoj a rozvoj technické infrastruktury, životní prostředí. Při respektování limitů a podmínek využití území a hospodaření, nebude trvale udržitelný rozvoj území narušen, ale naopak vlivem realizace opatření v rámci ÚSES lze předpokládat kultivaci stávající kulturní krajiny. Sociální soudržnost nebude vlivem řešení návrhu ÚP narušena, protože nepřináší žádná velká a neřešitelná rizika v oblasti sociální soudržnosti obyvatelstva v řešeném území. Komplexní vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahuje dokumentace SEA, která je

73

zpracovávána souběžně s konceptem ÚP Temelín. II.f.6.

Stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno Podle zjišťovací řízení provedeného Krajským úřadem Jihočeského kraje, odbor životního prostředí podle § 10i odst. (3) zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, bude návrh ÚP Temelín posuzován podle uvedeného zákona. Je nezbytné komplexní posouzení vlivu konceptu ÚP Temelín na životní prostředí (SEA). Komplexní vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahuje dokumentace SEA, která byly zpracovávána souběžně s konceptem ÚP Temelín. Na základě Konceptu územního plánu Temelín a jeho vyhodnocení podle přílohy zákona č. 183/2006 Sb. v kontextu § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí včetně vyloučení vlivů územního plánu na vyhlášené evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle ustanovení § 45 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyjádření dotčených územně samosprávných celků, dotčených správních úřadů a veřejnosti vydal Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí jako příslušný úřad podle § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů souhlasné stanovisko ke konceptu územního plánu Temelín. Toto stanovisko bylo při řešení návrhu ÚP Temelín respektováno. II.f.7

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Ve správním území obce Temelín dochází k přirozenému rozvoji a investicím jak ve sféře obytné, tak i podnikatelské a zemědělské činnosti. Dosavadní územně plánovací dokumentace – Územní plán sídelního útvaru ( ÚPnSÚ ) Temelín včetně jeho pořízených změn zdaleka neobsáhl požadovaný rozvoj v území a požadavky z nadřazené územně plánovací dokumentace. Nové požadavky vzešly od obce Temelín, investorů i jednotlivých občanů na nové plochy zastavitelného území pro obytnou zástavbu, občanskou vybavenost, plochy výroby, plochy pro zemědělskou činnost a plochy podnikatelských aktivit. Dále na požadavky vymezující další zastavitelné plochy pro obnovitelné zdroje energie. Vznikly i další požadavky na technickou infrastrukturu nadregionálního významu v návaznosti na připravovanou dostavbu elektrárny Temelín. Návaznost na dostavbu ETE má i rozvoj dopravní infrastruktury. Územní plán dále řeší a zpřesňuje požadavky vyplývající z celostátního dokumentu PÚR ČR 2008 a upřesňuje požadavky ze ZÚR Jč.kraje, které jsou před veřejným projednáním návrhu a následným vydáním. Nové zastavitelné plochy jsou v územním plánu navrhovány účelně a v návaznosti na již zastavěné nebo zastavitelné plochy a stávající sídla.

74

III. Přílohy III.1.

Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (SEA) dle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb.

III.2.

Bilance potřeb elektrické energie

III.3.

Tabulky posouzení nadlimitního hluku z dopravy

75

III.1.

Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (SEA) dle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb.

TEMELÍN ÚZEMNÍ PLÁN vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (SEA) dle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb. Vypracování „Temelín – územní plán, vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí“ dle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb. Orgán vydávající územní plán: Zastupitelstvo obce Temelín Pořizovatel:

Městský úřad Týn nad Vltavou, odbor regionálního rozvoje náměstí Míru 2 375 01 Týn nad Vltavou

Zpracovatel Konceptu územního plánu Temelín:

A+U Design spol. s r.o. U Černé věže 9 370 01 České Budějovice

Vypracoval: RNDr. Jiří Procházka, EKOAUDIT, spol. s r.o., Brno Držitel osvědčení MŽP ČR a MZ ČR č.j. 135/13/OPVŽ o odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací o hodnocení vlivů stavby, činností nebo technologií na životní prostředí (§ 5 odst. 3 a § 6 odst. 1 a příloha č. 3 zákona ČNR č. 244/192 Sb.) a ke zpracování posudků (§ 9 zákona ČNR č. 244/1992 Sb.) ve vazbě na zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů. Spolupracovali: Ing. Hana Jeglová, EKOAUDIT, spol. s r.o., Brno Samostatný odborný pracovník pro oblast životního prostředí RNDr. Vladimír Cimbalník, EKOAUDIT, spol. s r.o., Brno Samostatný odborný pracovník pro oblast životního prostředí, specialista na odpady a chemické látky Mgr. Jan Švaříček Samostatný odborný pracovník pro oblast životního prostředí

RNDr. Jiří Procházka Ředitel společnosti

76

Obsah tohoto materiálu je duševním vlastnictvím firmy EKOAUDIT, spol. s r.o. Brno. Použití výsledků tohoto materiálu nebo jeho dílčích částí je možné pouze pro účel specifikovaný objednatelem.Veřejná publikace nad rámec smluvního určení, předání třetí osobě nebo jeho jiné využití, je vázáno na souhlas zpracovatele, firmy EKOAUDIT, spol. s r.o.

Správní území obce Temelín

Přílohy k dokumentaci SEA 1. Třídy ochrany půdy – zábor ZPF 2. Potenciální přirozená vegetace 3. Klasifikace základových půd z hlediska radonového rizika 4. Stanovisko k environmentálně citlivým oblastem

77

ČÁST A – ÚDAJE O PŘEDKLADATELI Orgán vydávající územní plán: Zastupitelstvo obce Temelín Pořizovatel:

I.


ČÁST B – VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO ÚČELY POSUZOVÁNÍ VLIVŮ KONCEPCÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ B.I Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni.

Územní plán Temelín (včetně místních částí Kaliště, Kočín, Lhota pod Horami, Litoradice, Sedlec, Shon, Záluží a Zvěrkovice) byl hodnocen z hlediska vztahu k cílům ochrany životního prostředí obsaženými v dokumentu Státní politika životního prostředí (verze Praha 2004, www. env.cz)

S ohledem na dikci Obecných cílů SPŽP bylo provedeno základní porovnání s cíli ochrany a opatřeními v rámci jednotlivých složek životního prostředí včetně sektorových politik:

1. Ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti 1.1 Zastavení poklesu biodiverzity 1.2 Péče o vodní a mokřadní ekosystémy, revitalizace vodních biotopů

2. Udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady 2.1 Ochrana povrchových a podzemních vod (jakost a množství, zdroje pitné vody) 2.2 Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů. 2.3 Využívání obnovitelných zdrojů 2.4 Snižování energetické a materiálové náročnosti výroby a zvýšení materiálového a energetického využití odpadů 2.5 Odpovědné nakládání s nebezpečnými odpady

3. Životní prostředí a kvalita života 3.1 Snižování zátěže prostředí a populace toxickými kovy a organickými polutanty 3.2 Snížení počtu (celkové rozlohy) území s překročenými kritickými zátěžemi ovzduší (acidifikace prostředí)

78

3.3 Ochrana životního prostředí a člověka před hlukem 3.4. Environmentálně příznivé využívání krajiny 3.5 Omezování antropogenních/průmyslových vlivů a rizik 3.6. Ochrana životního prostředí před negativními účinky živelních událostí a následky krizových situací 4. Ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění ovzduší 4.1 Snižování emisí skleníkových plynů (GHGs) 4.2 Snížení přeshraničních přenosů znečištění ovzduší 4.3 Ochrana ozonové vrstvy Země Sektorové politiky 1. Energetika 2. Těžba nerostných surovin 3. Průmysl 4. Obchod 5. Doprava 6. Zemědělství a lesní hospodářství 7. Ochrana a užívání vod 8. Životní prostředí a zdraví 9. Regionální rozvoj, obnova venkova a cestovní ruch

Zvláštní pozornost byla věnována zhodnocení obecného cíle v prioritní oblasti - 2. Udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady - 2.2 Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů - 2.2.4 Ochrana půdy a to dílčímu cíli - chránit půdu před zábory a neodpovědným rozšiřováním měst a obcí mimo současná zastavěná území. Další zhodnocení obecných cílů v prioritních oblastech bylo provedeno u kapitol 2. Udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady - 2.2 Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů - 2.3 Využívání obnovitelných zdrojů - 2.3.1 Dosažení 6 % podílu OZE na celkové spotřebě PEZ k roku 2010 3. Životní prostředí a kvalita života - 3.4. Environmentálně příznivé využívání krajiny - 3.4.2 Znovu využití narušené krajiny – dílčí cíle - snížit zábory nenarušené krajiny pro nové aktivity, zvýšit efektivnost využití zastavěných území. 3.4.4 Udržitelné hospodaření v krajině - přijmout zásady udržitelného hospodaření v krajině a prosazovat je při tvorbě strategických dokumentů, zpřístupňovat krajinu budováním polních cest, cyklostezek, pěších turistických tras, naučných a tematických stezek, podporovat drobné podnikání v ekoturistice a ekoagroturistice.

79

3.4.5 Udržitelný rozvoj sídel - chránit kvalitní segmenty přírodního charakteru v zastavěných územích, podporovat vznik a rozšiřování zelených prstenců kolem měst, zkvalitnit ochranu a péči o sídelní zeleň a další přírodní složky urbanizovaného území. Environmentální opatření v oblastech jednotlivých sektorových politik byla hodnocena u kapitol : 5. Doprava - při modernizaci silniční sítě využívat především stávající silnice, popř. jejich koridory a omezit tím fragmentaci krajiny novými trasami a nesnižovat průchodnost krajiny pro živočichy; podporovat vhodná technická a infrastrukturní opatření (silniční obchvaty měst, protihlukové bariéry podél silnic i železničních tratí) vedoucí k minimalizaci zdravotních rizik a negativních vlivů na životní prostředí působených nadměrným zatížením sídel hlukem a emisemi škodlivých látek z pozemní dopravy; 6. Zemědělství a lesní hospodářství - vytvořit podmínky pro rozvoj multifunkčního zemědělství, na co největší ploše, posilovat mimo produkční funkce půdy, zlepšovat možnosti rekreačního využití zemědělské krajiny (vyšší rozmanitost druhů hospodářských zvířat a zemědělských plodin, lepší prostupnost, péče o pozemky), podporovat komplexní pozemkové úpravy zlepšující ekologickou stabilitu krajiny; 7. Ochrana a užívání vod - při realizaci vodních děl důsledně respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny. Územní plán Temelín není v přímém rozporu s žádným cílem ochrany životního prostředí definovaným ve výše uvedeném dokumentu.

B.II Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace. Životní prostředí v lokalitě Temelín je poměrně zachovalé a není v současné době zatěžováno nad míru únosného zatížení. Zatížení životního prostředí je poměrně nízké a odpovídá současným, převážně zemědělským, dále dopravním, a ostatním aktivitám technické infrastruktury v území posuzovaného záměru. Popisované území náleží do mírně teplého a vlhkého klimatického regionu MT10 - MT11. Území obce se nachází dle biogeografického členění České republiky (Culek, 1996) v bioregionu 1.21 Bechyňský a 1.30 Českobudějovický. Fauna, ekosystémy Bioregion leží v mezofytiku. Zabírá jihozápadní část fytogeografického okresu 41. Střední Povltaví, fytogeografický okres 40. Jihočeská pahorkatina, východní okraj fytogeografického podokresu 35d. Březnické Podbrdsko, jihozápadní cípy fytogeografickách podokresů 42a. Sedlčansko-milevská pahorkatina a 42b. Táborsko-vlašimská pahorkatina, a dále severní výběžek fytogeografického podokresu 37p. Novohradské podhůří. Vegetační stupně (Skalický): suprakolinní až submontánní. V nejteplejších polohách území, to je především v údolí řek, jsou vyvinuty dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum). Převážná část území potenciálně patří do oblasti acidofilních, zřejmě jedlových doubrav (Genistogermanicae-Quercion). Nejvyšší polohy v jižní části a v oblasti V od Protivína patří ke květnatým bučinám (Tilio cordatae-Fagetum), vzácně k acidofilním bučinám (LuzuloFagetum). Jedliny jsou vyvinuty i v kaňonech řek (Deschampsio flexuosae-Abietetum). V údolích jsou také zachovány suťové lesy (Aceri-Carpinetum, Arunco-Aceretum, Lunario-Aceretum), na skalách reliktní acidofilní bory (Hieracio pallidi-Pinetum) a fragmenty skalních stepí (Alysso-Festucion pallentis). Vzácné jsou fragmenty méně náročných teplomilných doubrav ze svazu Quercion petraeae (Sorbo torminalis-Quercetum) a přirozeného bezlesí (Alysso-Festucion pallentis). V údolích menších toků jsou společenstva luhů (Alnenion glutinoso-incanae), na Lužnici je zachován významný fenomén říčních rákosin (Phalaridion arndinaceae), jinde většinou zničený přehradami. Velmi vzácný je exklávní výskyt lesních rašelinišť (Vaccinio uliginosi-Pinetum ze svazu Sphagnion medii). Přirozená náhradní vegetace představována loukami svazů Arrhenatherion a Molinion, vzácněji i některými jinými typy luk a pastvin (Violion caninae, Calthion) a rašelinnými loukami svazu (Caricion fuscae). Vzácně na některých menších rybníčcích zachována společenstva svazů Nymphaeion albae, Utricularion vulgaris, Potamion lucentis a společenstva obnažených den (Elatini-Eleocharition ovatae). Littorellion uniflorae a Elatini-Eleocharition ovatae, dříve vzácně i Radiolion linoidis.

80

Flóra území má převážně charakter hercynské květeny středních poloh. Je obohacena termofilními druhy, vázanými především na údolí řek, které často představují mezní prvky, např. chrpa chlumní (Cyanus triumfetii), mochna písečná (Potentilla arenaria), řebříček vratičolistý (Achillea tanacetifolia) a mordovka nachová (Phelipanche purpurea). Významný je výskyt glaciálních reliktů, zčásti boreokontinentálníh charakteru, k nimž zde náleží medvědice lékařská (Arctostaphyllos uva-ursi), lomikámen růžicovitý (Saxifraga decipiens) a ostřice tlapkatá (Carex pediformis). V inverzních polohách jsou často zastoupeny montánní druhy, např. kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), oměj vlčí (Aconitum vulparia) a šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa). Na písčitých rozpadech na hranách údolí se vyskytují některé suboceanické druhy, např. trávnička obecná (Armeria vulgaris). Od jihu zde vyznívá výskyt některých druhů alpského migrantu, který zastupuje dřípatka horská (Soldanella montana) a pleška stopkatá (Calycocorsus stipitatus). Části bioregionu, které neleží v dosahu vlivu řek, jsou floristicky chudé (okolí Milevska). Prameny vod obohacených bazickými ionty signalizuje výskyt tuřice odchylné (Vignea appropinquata), ostřice trsnaté (Carex caespitosa) a hadilky obecné (Ophioglossum vulgatum). Zastoupeny jsou i druhy suboceanické, např. všivec mokřadní (Pedicularis sylvatica), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum) a žebratka bahenní (Hottonia palustris). Vzácný je výskyt některých teplomilných druhů vodních, např. kotvice plovoucí (Trapa natans), plavínu štítnatého (Nymphoides peltata) a druhů slatinných luk, např. violky slatinné (Viola stagnina) a hrachoru bahenního (Lathyrus palustris). (Příloha č. 2 – Potenciální přirozená vegetace). Fauna Fauna regionu je představována ochuzenými a silně pozměněnými živočišnými společenstvy hercynského původu, se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá). Významnějším prvkem je fauna rybníků, jejich okrajů a zbytkových mokřadů, patrná zejména ve fauně ptáků nebo vážek. Výrazným prvkem je fauna údolí Vltavy, patrná např. ve fauně měkkýšů, podobně jako ve Slapském bioregionu (1.20), v jižní části zejména s výskytem zemouna skalního, sklovatky krátkonohé a řasnatky nadmuté. Vltava a Otava náležely původně parmovému pásmu, které je zachováno na Lužnici. Přítoky řek náleží pstruhovému pásmu, místy se v nich vyskytuje rak kamenáč. Významné druhy - Savci: ježek západní (Erinaceus europaeus). Ptáci: polák chocholačka (Aythya fuligula), hohol severní (Bucephala clangula), moudivláček lužní (Remiz pendulinus). Obojživelníci: ropucha krátkonohá (Bufo calamita). Měkkýši: zemoun skalní (Aegopis verticillus), sklovatka krátkonohá (Daudebardia brevipes), řasnatka nadmutá (Macrogastra tumida). Hmyz: vážka podhorní (Sympetrum pedemontanum), vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis). Korýši: rak kamenáč (Astacus torrentium). Grafické znázornění potenciální přirozené vegetace je znázorněno v příloze č. 2. Chráněná území v katastrálním území obce Temelín Maloplošná chráněná území: rybník Dvorčice (v sousedství JETE) – vyhrazené hnízdiště vodního ptactva Litoradlice-Hradní strouha - lokalita výskytu kosatce sibiřského Významné krajinné prvky: VKP podle § 3, odst. 1), pís. b) zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, - spadají sem veškeré lesní porosty a dále vodní útvary tvořené rybníky – kaskáda Libivský, Mlýnský a Nový rybník pod Býšovem, Pohrobný, Barbora a Starý rybník nad Býšovem, Panský a Vyšový rybník jihozápadně od Temelína a soustava jednotlivých drobných vodních nádrží roztroušených převážně v zemědělsky obhospodařované krajině (Rozovy, aj.). Z vodotečí jsou nejvýznamnější Hradní strouha, která ústí do Vltavy na jihu správního území, dále Palečkův potok, zaústěný do Vltavy zhruba uprostřed správního území a severněji pak potok Karlovka. Na západní straně správního území směrem na jihozápad odtékají Temelínecký a Sedlecký potok do rybniční soustavy v okolí Malešic a Dřítně. Část potoků má technicky upravená a opevněná koryta. Přírodní park: Na k.ú. se nenachází přírodní parky. Památné stromy: Litoradlická lípa srdčitá v nádvoří hájovny Prvky ÚSES: územím probíhá nadregionální biokoridor v trase Klapačka – Ouporovice – Pod Janochem, umístěný převážně na lesních porostech a extenzivních loukách a dále nadregionální biokoridor řeky Vltavy. Mimo to je zde síť lokálních biokoridorů a biocenter, která vesměs navazují na uvedené nadregionální biokoridory (viz. plán ÚSES) Soustava NATURA 2000

81

Na k.ú. obce nezasahují území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí zařazených do soustavy Natura 2000. Zranitelné oblasti dle k.ú. (dle zákona 103/2003 Sb. stanovení zranitelných oblastí, používání a skladování hnojiv) Název katastru Březí u Týna nad Vltavou Knín Kočín Křtěnov Lhota pod Horami Litoradlice Sedlec u Temelína Temelín Temelinec Zvěrkovice u Týna nad Vltavou

Zranitelná oblast ne ne ano ne ne ne ano ne ano ne

Stará ekologická zátěž V řešeném území se nevyskytují staré ekologické zátěže s případným znečištěním půd. Krajina Nejvýznamnější kulturní (negativní) krajinnou dominantou sledovaného území jsou objekty jaderné elektrárny Temelín, které výrazně změnily původní ráz krajiny. Z celého areálu JETE mají největší dopad na krajinu chladící věže, které převyšují okolní terén cca o 120 m. Díky svým vertikálně značným rozměrům a mohutnosti jsou v rozporu s měřítkem a strukturou krajiny jižních Čech a jsou viditelné z širokého okolí. Identifikované znaky krajinného rázu: Dominantní znaky Reliéf – mírně zvlněný, rozčleněný mělkými údolími řek

Rozsáhlé lány polí a hospodářských lesů – narušení původního měřítka krajiny

Chladící věže JETE

Spoluurčující znaky Zalesněné vyšší partie reliéfu

Venkovský typ osídlení

Dochované objekty lidové architektury

Vedení VVN

Doplňující znaky Přírodě blízká vegetace vázáná na zamokřené polohy

Ojedinělé zachovalé původní plužiny

Doprovodná vegetace podél cest i v intravilánech obcí

Zemědělské areály nízké estetické úrovně na okrajích obcí

Menší sakrální stavby v krajině

Kulturní hodnoty V k.ú. obce se nachází kulturní památky zapsané v ÚSKP ČR . ČÍSLO REJSTŘÍKU

ČÁST OBCE

31864 / 3-5588

Temelín

17955 / 3-458

Temelín

ČP

čp.28

PAMÁTKA mohylník, archeologické stopy venkovská usedlost

ULICE,NÁM./UMÍSTĚNÍ Temelínec, Za hájky

82

41868 / 3-457

Lhota pod Horami

41856 / 3-5476

Kočín

16875 / 3-192

Kočín

34843 / 3-238

Litoradlice

14241 / 3-5276

Litoradlice

20299 / 3-5521

Litoradlice

36466 / 3-5473

Litoradlice

36602 / 3-5275

Litoradlice

44642 / 3-5522

Litoradlice

22663 / 3-239

Litoradlice

14306 / 3-5539

Knín

40671 / 3-191

Knín

15054 / 3-190

Knín

36630 / 3-5604

Sedlec

23699 / 3-419 21357 / 3-418 16338 / 3-212

Sedlec Sedlec Křtěnov Březí u Týna nad Vltavou Záluží Záluží Záluží

31285 / 3-214 18573 / 3-5299 26162 / 3-424 46747 / 3-425

čp.4

čp.13

čp.1

čp.6

venkovská usedlost mohylník, archeologické stopy venkovská usedlost hraniční kámen schwarzenberský mezník mohylník, archeologické stopy mohylník, archeologické stopy mohylník, archeologické stopy mohylník, archeologické stopy mohylník, archeologické stopy výšinné opevněné sídliště - hradiště Na hradu, archeologické stopy mohylník, archeologické stopy mohylník, archeologické stopy tvrz Byšov tvrz, archeologické stopy výklenková kaplička venkovská usedlost kostel sv. Prokopa mohylník, archeologické stopy kaplička boží muka boží muka

Na hrobcích

v lese les Janoch Na vlčici Schořová I Na hrobech Schořová II

ostroh nad Vltavou

U remízu, též V hrobech les Zabitý ve vsi, v místě dnešního hřbitova směr Vodňany

náves náves směr Slavce

Zdroje nerostných surovin V zájmovém území se nenachází žádné ložisko nerostných surovin (těžené i netěžené). Není zde chráněné ložiskové území. Oblast není a nebyla ohrožena sesuvy půdy. Oblast neleží v záplavovém území. Výskyt radonu Výskyt radonu je znázorněn v grafické příloze č. 3. Na většině území je převažující radonový index střední. Menší plochy mají radonový index přechodný nebo nízký a jsou vázány na síť drobných vodních toků. Vzhledem k lokální variabilitě geologického podloží a k měřítku zpracování mapy 1 : 50 000 nelze jednoznačně se stoprocentní pravděpodobností definovat radonový index určitého litologického typu. (Příloha č. 3 – Klasifikace základových půd z hlediska radonového rizika). Ovzduší K.ú. Temelín nepatří do vymezených oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší dle zákona 86/2002 Sb., na základě dat za rok 2006 (Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší, Věstník MŽP duben 2008). Obyvatelstvo

83

V obci je (k 5.12.2008 dle www.mvcr.cz) je evidováno 11 částí obcí, 373 adres. V obci není evidována žádná ulice. Adresy v obci mají PSČ v rozsahu 373 01 až 375 01. K trvalému pobytu (nebo jakémukoliv platnému pobytu cizince, azylanta) je přihlášeno 831 obyvatel, z toho je 362 mužů nad 15 let, 78 chlapců do 15 let, 331 žen nad 15 let, 60 dívek do 15 let. Obec leží ve spádovém a správním obvodu obce s rozšířenou působností Týn nad Vltavou. Veřejný vodovod je vybudovaný v sídlech Temelín, Litoradlice, Zvěrkovice, Sedlec, Lhota pod Horami a Kočín. Kanalizace je v současné době vybudována ve všech obcích kromě Lhoty pod Horami – Pláňova a části Kaliště. Odpadní vody jsou odváděny do otevřeného vodního recipientu. Čistírna odpadních vod (ČOV) v obci Temelín je vybudována pro dům s pečovatelskou službou (DPS) a pro 10 bytových jednotek v obci Temelín. V případě, že územně plánovací dokumentace nebude uplatněna, není možné předpokládat vznik výrazných negativní ani pozitivních vlivů na jednotlivé složky životního prostředí. Pouze v případě realizace ploch SO – smíšené obytné zástavby lze předpokládat nárůst počtu obyvatel v k.ú. Temelín na 1581 osob. Tento předpokládaný a uváděný počet obyvatel v roce 2020 je pouze orientační, vyjadřuje limitní kapacity pro dimenzování sítí technické infrastruktury a je odvozen z navržených rozvojových ploch. Počet obyvatel v jednotlivých letech (zdroj Veřejná databáze ČSÚ http://vdb.czso.cz/vdb/index.jsp ) rok

1991

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2020

počet obyvatel

751

737

748

766

757

789

791

817

831

1581

B.III Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. Z územně plánovací dokumentace vyplývá, že jejím uplatněním mohou být významně ovlivněny tyto složky životního prostředí – půda (ve smyslu dočasného i trvalého záboru zpf), krajina (vzhledem k vymezení zastavitelných ploch) a hluková situace (lokálně - zejména realizací přeložek silnic II/141 a II/138). Půda Údaje o druzích pozemků na k.ú. Temelín - období: 31.12.2007 druh pozemku

výměra (ha)

celková výměra

5041

zemědělská půda

zastoupení

%

podíl zemědělské půdy z celkové výměry

52,1

orná půda

2134

podíl orné půdy ze zemědělské půdy

81,3

ttp

414

podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy

15,8

chmelnice

-

vinice

-

zahrady

42

ovocné sady

35

lesní půda

1438

podíl lesů z celkové výměry

28,5

vodní plochy

115

podíl vodních ploch z celkové výměry

2,3

zastavěné plochy

58

ostatní plochy

806

podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry

17,1

Pozemky, které jsou nově navržené jako zastavěná plocha, plocha bydlení, veřejného prostranství, technické infrastruktury, výroby zemědělské, plocha zeleně izolační a plocha vodní a

84

vodohospodářská charakterizovány převážně hlavními půdními jednotkami HPJ – 29, 32, 37, 47, 50, 52, 67, 68, 73. Charakteristika hlavních půdní jednotek (HPJ) v k.ú.: 29 Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry 32 Kambizemě modální eubazické až mezobazické na hrubých zvětralinách, propustných, minerálně chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, méně ortorulách, středně těžké lehčí s vyšším obsahem grusu, vláhově příznivější ve vlhčím klimatu 37 Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách 47 Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření 50 Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření 52 Pseudogleje modální, kambizemě oglejené na lehčích sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloženiny), často s příměsí eolického materiálu, zpravidla jen slabě skeletovité, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, se sklonem k dočasnému převlhčení 67 Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné 68 Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim 73 Kambizemě oglejené, pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje hydroeluviální i povrchové, nacházející se ve svahových polohách, zpravidla zamokřené s výskytem svahových pramenišť, středně těžké až velmi těžké, až středně skeletovité V k.ú. Temelín se vyskytují třídy ochrany půd II. – V. Grafické znázornění zastoupených tříd ochrany – viz. příloha č. 1 – Třídy ochrany půdy – zábor ZPF. Krajina Současná krajina je převážně zemědělská krajina vyznačující se intenzivním využíváním s vysokým podílem ucelených polních honů, které svými rozměry nerespektují měřítko krajiny, s hospodářskými monokulturními lesními porosty, drobný mi selskými lesy převážně smrkový mi a fragmenty přírodě blízkých stanovišť, vázaných zejména na vodní prvky (drobné rybníky, vodoteče, mokřady) s velkým podílem dřevinné vegetace doprovázející komunikace, vodoteče, vodní nádrže (rybníky a menší rybniční soustavy). Vyjádření přírodní charakteristiky •

reliéf se zaříznutými a mělkými údolími a náhorními plošinami a vyššími zalesněnými kopci

•

monokulturní hospodářské lesní porosty bez členitých porostních plášťů

•

dřevinná vegetace fragmentů mezí a remízků

•

doprovodná dřevinná vegetace podél cest a v sídlech a jejich okrajích

85

•

přírodní části drobných vodních toků s břehový mi porosty s dřevinami

•

přírodní okraje vodních nádrží s dřevinami a mokřadními společenstvy

•

fragmenty mokřadů a luk s přírodě blízký mi společenstvy

•

dřevinná vegetace v zastavěných částech

Vyjádření kulturní a historické charakteristiky •

rozsáhlé plochy polních honů nerespektujících měřítko krajiny

•

osídlení venkovského typu

•

zachovalá urbanistická struktura sídel zejména návesního a okrouhlicového typu

•

drobné vodní nádrže na návsi sídel s dřevinami

•

rozsáhlé zemědělské areály na okrajích sídel

•

vyšší podíl zachovalých objektů lidové zděné architektury v sídlech

•

zachovalé stavby sakrální architektury v sídlech i ve volné krajině (kapličky, boží muka)

•

drobné vodní nádrže

Prostorové vztahy a měřítko krajiny, dominanty krajiny •

uspořádání zemědělské krajiny s drobnými venkovskými sídly – mozaika krajiny

•

sídla bez výrazných vertikálních dominant

•

objemově předimenzované velké zemědělské areály na okraji sídel bez zapojení zelení do krajinného rámce

•

elektrické vedení VVN

•

stožáry mobilních operátorů (příhradové konstrukce, tubusy)

•

největší dominantou je JETE – chladící věže (výška 150 m)

Za zmínku stojí i původní charakteristická venkovská zástavba, kterou tvoří jádra obcí, historické návsi, vzrostlá zeleň a zachovalé venkovské statky s hodnotnými prvky původní lidové architektury na fasádách (Sedlec, Temelín, Litoradlice, Kočín). Charakteristický krajinný ráz jihočeské vesnice doplňují návesní kaple, kapličky, boží muka, kamenné a litinové kříže, památníky obětem II. světové války, kamenné zídky, předzahrádky a další prvky drobné venkovské architektury Hluková situace Není známo, že by v současné době docházelo na k.ú. Temelín k překračování hygienických limitů. Měřením hluku nebylo prokázáno, že působení hluku zasahuje mimo areály stávajících zařízení. Hluková mapa pro tuto lokalitu nebyla zpracována. Hlukem se rozumí zvuk, který může být zdraví škodlivý a jehož hygienický limit stanoví prováděcí právní předpisy Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a Zákon 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění. Hodnoty hluku se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. Pro hluk stacionárních zdrojů je důležitý výpočet hladiny akustického tlaku A pro chráněný venkovní prostor. Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely, lesů a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Limitní hodnoty: Použitím korekce pro starou hlukovou zátěž z pozemních komunikací, v chráněných venkovních prostorech staveb:

86

LAeq,T = 70 dB pro denní dobu (6.00 - 22.00 hod.) LAeq,T = 60 dB pro noční dobu (22.00 - 6.00 hod.) Nepoužitím korekce pro starou hlukovou zátěž z pozemních komunikací, v chráněných venkovních prostorech staveb pro hluk v okolí hlavních pozemních komunikací, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující: LAeq,T = 60 dB pro denní dobu (6.00 - 22.00 hod.) LAeq,T = 50 dB pro noční dobu (22.00 - 6.00 hod.) Pro hluk ze stacionárních zdrojů v chráněných venkovních prostorech staveb: LAeq,T = 50 dB pro denní dobu (6.00 - 22.00 hod.) LAeq,T = 40 dB pro noční dobu (22.00 - 6.00 hod.)

Významný vliv na další složky životního prostředí (obyvatelstvo, včetně zdravotních a sociálně ekonomických vlivů, ovzduší a klima, další fyzikální a biologické charakteristiky, povrchové a podzemní vody, horninové prostředí a přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky) se nepředpokládá. B.IV Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti. Maloplošná chráněná území, památné stromy, prvky ÚSES, významné krajinné prvky, které se nachází v k.ú. Temelín nebudou územním plánem významně ovlivněny. Územně plánovací dokumentace také významně neovlivní území NATURA 2000 (dle stanoviska Krajský úřad – Jihočeský kraj, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, č.j. KUJCK 20658/2008 OZZL/2-Vl ze dne 02.07.2008 - záměr nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti – viz. příloha č. 4 – Stanovisko k environmentálně citlivým oblastem). Možné střety zájmů při uplatnění územně plánovací dokumentace Část navržených ploch pro bydlení v sídle Temelín (SO.2.T) a Kočín (SO.1.KO, SO.2.KO) je umístěna v ochranném pásmu JETE – toto pásmo bylo vyhlášeno Vyhláškou ONV v Českých Budějovicích dne 29. 9. 1985 a vylučuje trvalé osídlení obyvatelstva. Výjimky může povolit pouze odbor výstavby a územního plánování ONV České Budějovice (dnes Městský úřad Týn nad Vltavou, odbor regionálního rozvoje) na základě stanoviska komise pro atomovou energii (SÚJB), KHS a provozovatele JETE. Ochranné pásmo jaderné elektrárny Temelín platí do odvolání. V k.ú. Knín na parcele č. 87/3, 120, 121 v polní trati „V remízu“ cca 600 m západně od tvrze Býšov se nachází mohylové pohřebiště z doby bronzové (č. ÚSKP 14306 / 3-5539) o celkové rozloze cca 1200 2 m , areál budoucího Ekoparku Býšov je navržen i na tomto pozemku – střet s ochranou archeologického dědictví je nutno řešit ve spolupráci s Národním památkovým ústavem (nejlépe v rámci zpracování územní studie pro tuto lokalitu). Realizací projektu Ekopark Býšov a rozšířením areálu JETE včetně vyvedení výkonu elektrárny (vymezení ploch pro zařízení staveniště JETE je pouze účelové a dočasné) dojde k dalšímu zatížení krajiny technickou infrastrukturou.

B.V Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení. ÚP Temelín bude po zpracování určovat, ale i usměrňovat rozvoj v řešeném území, které zahrnuje celé správní území obce Temelín včetně místních částí Kaliště, Kočín, Lhota pod Horami, Litoradlice, Sedlec, Shon, Záluží a Zvěrkovice. Plochy s rozdílným způsobem využití jsou členěny na následující funkční typy a jsou označeny takto : SO.

Smíšená obytná funkce

87

OV.

Občanská vybavenost OVSR. Občanská vybavenost sportovně rekreační

VS.

Výroba a sklady VSZ. Výroby a sklady zemědělské VSF Výroba a sklady pro fotovoltaické elektrárny

VP.

Veřejná prostranství

TI.

Technická infrastruktura TI.ETE Technická infrastruktura – areál ETE ZSTI.ETE Zařízení staveniště technické infrastruktury pro dostavbu ETE

DI.

Dopravní infrastruktura

PUPFL.

Pozemky určené k plnění funkcí lesa – plochy lesní

ZPF.

Zemědělský půdní fond – plochy zemědělské

PV.

Plochy vodní a vodohospodářské

Dále jsou vymezeny plochy s rozdílným způsobem využití pro sídelní a krajinnou zeleň (obsahem územního plánu je dle vyhlášky 500/2006 Sb. vymezení sídelní zeleně a koncepce uspořádání krajiny, pro které však nejsou ve vyhlášce 501/2006 vymezeny odpovídající plochy s rozdílným způsobem využití). ZV. ZP ZO. ZK. ROP PZK

Zeleň veřejná Zeleň parková Zeleň ochranná Zeleň krajinná Plochy k revitalizaci na ZPF Plochy k revitalizaci na zeleň krajinnou

Smíšená obytná funkce (SO) Předpokládané vlivy na životní prostředí Plochy vymezené jako smíšená obytná funkce budou mít jednoznačně pozitivní vliv na obyvatelstvo a s tímto související trvale udržitelný rozvoj obcí v k.ú. Temelín. Zábor zpf bude činit cca 35 ha, je nutné ovšem podotknout, že celá plocha vyjímaná ze zpf nebude trvale zastavěna – část pozemků bude sloužit jako prostor k rekreaci nebo bude využita pro samozásobitelství (pěstování ovoce, zeleniny, zahrady) obyvatel. V období realizace předpokládaných záměrů obytné výstavby v navržených územích je předpokládané ovlivnění obyvatelstva stavební činností z hlediska hlukové zátěže a imisní zátěže prachovými částicemi hodnoceno jako mírně zvýšené a dočasné (pouze po dobu výstavby). Jiné negativní vlivy na obyvatelstvo se nepředpokládají. Vlivy na další složky životního prostředí lze hodnotit jako nevýznamné.


výměra (ha)

zábor zpf (ha)

byty

obyvatelé

Kočín

2,0

1,863

11

28

Lhota pod Horami

6,6

5,01

46

101

Litoradlice

1,6

1,37

10

26

88

Sedlec u Temelína

4,4

2,47

29

74

Temelín a Temelínec

18,0

17,4

133

395


6,7

6,56

50

126

Celkem

39,3

34,67

279

750

Hlavní využití: Zastavitelné území pro obytné a s nimi související zařízení, činnosti a děje poskytující služby pro bydlení, případně rekreační bydlení, převážně v nízkopodlažních rodinných, řadových, rekreačních nebo vila domech, případně nízkopodlažních bytových domech nebo rezidenčních domech. S ohledem na urbanistickou koncepcí vyžadovanou vazbu na přírodní prostředí je vhodné, aby pozemky a plochy na přechodu do volné krajiny byly zastavovány pouze přízemními objekty (s možností využití podkroví) na větších pozemcích. Přípustné jsou rovněž činnosti, děje a zařízení poskytující nevýrobní služby zdravotní, sociální, vzdělávací, ubytovací, stravovací, občanské vybavenosti, sportovní a rekreační, nepřekračující svým významem místní dosah a nerušící obytnou funkci nad míru přípustnou. Součástí těchto ploch musí být i odpovídající počet parkovacích a odstavných stání vyvolaných přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Přípustné využití: Činnosti, děje a zařízení drobných výrobních služeb, drobných řemeslných dílen, drobných chovatelských a pěstitelských činností za účelem samozásobení (ve venkovských částech), nenarušující svým charakterem a provozem okolní obytnou funkci nad míru přípustnou, zařízení technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro obsluhu území. Podmínky prostorového uspořádání: V plochách, které zasahují do ochranného pásma lesa (50 m od kraje lesa) musí být zástavba, zejména obytná, umisťována v minimální vzdálenosti 20 – 25 m od okraje lesa). Občanská vybavenost sportovně rekreační (OVSR) Předpokládané vlivy na životní prostředí Pozemky určené pro zřízení sportoviště navazují na stávající sportovní areál v obci Temelín – vlivy na životní prostředí lze hodnotit jako nevýznamné.


výměra

zábor zpf


0,7

0,7

Celkem (ha)

0,7

0,7

Přípustné funkce: Území a plochy určené k hromadnému provozování sportu, sportovně rekreačních aktivit, veřejné rekreace a zařízení sloužící cestovnímu a turistickému ruchu, zábavy, zábavních zařízení a trávení volného času. Přípustné je zřizovat sportoviště a hřiště, dětská hřiště, koupaliště, bazény, stavby sloužící k provozování výkonnostního sportu, další jednoduché stavby související s využitím plochy pro sport, parkovací a odstavná stání, vyvolaná využitím území, veřejná a pobytová zeleň, jednoduché stavby veřejného stravování slouží-li potřebám sportovní funkce. Podmíněně přípustné funkce: Nákupní a obslužná zařízení související s přípustným využitím území, ubytovací zařízení a služební bydlení související s přípustným využitím území, využívat území pro kulturně společenské akce a organizované akce spolků a sdružení. Podmíněně přípustné jsou i sítě a stavby pro technickou infrastrukturu nezbytnou pro rozvoj a obsluhu území. Výroba a sklady (VS) Předpokládané vlivy na životní prostředí Plochy vymezené pro výrobu a sklady tvoří v k.ú. Temelín převážně plochy o velikosti do 1 ha, severně umístěná plocha má výměru cca 7 ha. V k.ú. Knín je navržena na cca 28,5 ha realizace Ekoparku Býšov (záměry v Ekoparku Býšov: Solena – zplynování biomasy, rybí farma Býšov, DPS pro živočišnou výrobu a fotovoltaická elektrárna). Využití těchto ploch - VS.1.KN/US – Ekopark Býšov a VS.1.T/US – plocha pro výrobu a sklady bude prověřeno územní studií. Podrobné posouzení vlivů na životní prostředí překračuje možnosti tohoto

89

vyhodnocení, při výstavbě záměrů bude aplikován proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), který garantuje minimalizaci vlivu staveb na životní prostředí a veřejné zdraví. K projektu Ekopark Býšov lze doporučit vypracování podrobné dokumentace záměru se zaměřením na funkční, estetické a vizuální vztahy ekoparku a okolí (tvrze) tzn. že by měla být navržena taková opatření, která uspokojivě ochrání kulturně-historickou hodnotu tvrze, např. v maximální možné míře pracovat s prvky, které by eliminovaly vliv ekoparku na krajinný ráz místa. Mezi takovéto lze počítat dostatek vhodné přírodě blízké ochranné zeleně, vhodné barevné nátěry objektů ekoparku apod. Doba trvání je u většiny těchto aktivit dlouhodobá. Vlivy budou odlišné v průběhu realizace a následného provozu. Rozhodující budou vlivy provozní, které budou vyplývat z povahy jednotlivých záměrů. V případě Ekoparku Býšov je nutné upřesnit plochu, která bude určena pro umístění výroby a zemědělských skladů (VSZ) a výroby a skladů pro fotovoltaické elektrárny (VSF), které mají specifické hlavní a přípustné využití.


výměra

zábor zpf

Knín

28,5

27,1


9,3

9,04

Celkem (ha)

37,8

36,14

Hlavní využití: Plochy a uzavřené areály pro zařízení, činnosti a děje charakteru výrobního a průmyslového, podnikatelské aktivity, výrobní i nevýrobní služby a služby technického charakteru, logistické areály, sklady, manipulační plochy, komunální provozovny, velkoobchod. Parkovací a odstavná stání vyvolaná využitím území, dopravní infrastruktura a dopravní zařízení a služby. Přípustné využití: Služební bydlení, administrativní provozy, vědeckotechnické parky a ekoparky využívající obnovitelné zdroje energie, velkoobchodní nákupní zařízení, služby motoristům (čerpací stanice pohonných hmot, autobazary, autoopravny). Podmíněně přípustné jsou zařízení a sítě technické infrastruktury nezbytné pro rozvoj a fungování obce. Podmíněně přípustné jsou i zemědělské, chovatelské a pěstitelské areály místního významu. Výroba a sklady zemědělské (VSZ) Předpokládané vlivy na životní prostředí Plochy určené pro výrobu a sklady zemědělské jsou vymezeny v k.ú. Kočín, Litoradlice a Temelín – část Kaliště – jedná se o plochy s výměrou do 1,5 ha. Všechny plochy jsou vymezeny tak, aby navazovaly na stávající průmyslové a zemědělské areály a nebyly umístěny do volné krajiny. Významné vlivy na složky životního prostředí se nepředpokládají. Doba trvání je u většiny těchto aktivit dlouhodobá. Vlivy budou odlišné v průběhu realizace a následného provozu. Rozhodující budou vlivy provozní, které budou vyplývat z povahy jednolivých záměrů. Katastrální území a části obce Temelín Kočín Litoradlice Temelín – část Kaliště Celkem (ha)

výměra 0,92 1,2 0,2 2,3

zábor zpf 0,92 1,19 0,16 2,27

Hlavní využití: Obvyklé jsou činnosti a zařízení zemědělské výroby, zemědělských provozů a podobných zařízení místního i nadmístního významu, zejména: zahradnické areály, pěstitelské areály, chovatelské areály, jejichž náplň činnosti je vymezena pásmem hygienické ochrany, areály a objekty, jejichž náplň činnosti není podmíněna vymezením pásma hygienické ochrany, sklady a skladové provozovny, mechanizační střediska, zařízení poskytující služby zemědělských podniků. Součástí těchto ploch jsou i plochy izolační zeleně vhodné druhové skladby, přispívající k zapojení do krajiny a obrazu města či obce.

90

Přípustné využití : Jsou jednotlivé objekty pro služební bydlení, administrativu a stravování. Přípustné jsou rovněž vědeckotechnické parky, podnikatelské provozy, provozy přidružené výroby, parkovací, odstavná stání a garáže pro potřebu vyvolanou přípustným využitím území. Přípustné jsou i přístavby, nadstavby a dostavby stávajících objektů. Výroba a sklady pro fotovoltaické elektrárny (VSF) Předpokládané vlivy na životní prostředí Využití ploch určených pro fotovoltaické elektrárny je striktně dáno hlavním i přípustným využitím území – vlivy na životní prostředí se nepředpokládají (fotovoltaické elektrárny nejsou předmětem zákona č. 100/2001 Sb. a to ani jako podlimitní). Dle názoru dotčeného orgánu je zábor ZPF záborem dočasným. Katastrální území a části obce Temelín Kočín Temelín a Temelínec Celkem (ha)

výměra 13,8 2,1 15,9

zábor zpf 13,05 2,05 15,1

Hlavní využití: Toto území je určeno především pro umisťování technických zařízení využívajících obnovitelných zdrojů energie, konkrétně fotovoltaických článků pro výrobu elektrické energie, včetně nezbytných technických zařízení pro výrobu elektrické energie a její distribuci do el. sítě. Přípustné využití: Využití zbytkových ploch k extenzivnímu zemědělskému hospodaření. Nepřípustné využití: Jakékoliv jiné využití nežli uvedené hlavní a přípustné využití. Podmínky prostorového uspořádání: Pro tyto plochy a v případě technologických objektů se výšková hladina nestanovuje. Pro tyto plochy může být v odůvodněných případech zastavitelnost až 100%. Technické infrastruktury (TI.) Předpokládané vlivy na životní prostředí Plochy vymezené pro umístění technické infrastruktury mají většinou charakter rozšíření již realizovaných a funkčních zařízení - na k.ú. Kočín – dostavba rozvodny, Temelín a Temelínec – rozšíření areálu ETE (viz vymezení TI.ETE). V Březí u Týna je plánována výstavba parkoviště pro 350 osobních aut, která bude zároveň sloužit jako heliport. V k.ú. Temelín a Lhota pod Horami jsou plánovány novostavby ČOV. Podrobné posouzení vlivů na životní prostředí překračuje možnosti tohoto vyhodnocení, při výstavbě a rozšíření záměrů bude aplikován proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) dle zákona č. 100/2001 Sb. v aktuální znění, který garantuje posouzení a legislativně podložené vymezení vlivů staveb na životní prostředí a veřejné zdraví. V současné době probíhá proces posuzování vlivů na životní prostředí u záměru „ Nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín včetně vyvedení výkonu do rozvodny Kočín“ proces je fázi oznámení záměru. Doba trvání je u většiny těchto aktivit dlouhodobá. Vlivy budou odlišné v průběhu realizace a následného provozu. Rozhodující budou vlivy provozní, které budou vyplývat z povahy jednotlivých záměrů. Rozšíření elektrárny je plánováno převážně východně a severovýchodně od stávajících objektů. Dočasně zastavitelné plochy (v době výstavby) jsou navrhovány také jižně a severně od stávajícího areálu. Z nově plánovaných objektů budou nejvýraznějším prvkem chladící věže. Oproti současnému stavu se zvětší prostorové vnímání věží. Z globálního pohledu je však umístění nových objektů JETE přijatelné. Pro ochranu krajinného rázu je lepší, když se tyto výrazné stavby postaví v relativní blízkosti stávajících, nové objekty tedy budou mít na pozadí siluetu již stávající JETE a vliv na změnu krajinného rázu místa bude pouze minimální a zanedbatelný. Součástí rozšíření JETE je i vevedení elektrického výkonu do rozvodny Kočín. Vznikne tak další koridor nadzemního elektrického vedení velmi vysokého napětí (VVN). Nově navrhované koridory VVN budou mít jen minimální dopad na změnu krajinného rázu, protože budou vedeny souběžně se stávajícími vedeními VVN. Dojde tak pouze k rozšíření koridorů, což je opět mnohem vhodnější a přijatelnější varianta, než budování vedení po nových trasách – což by mělo za následek další degradaci krajiny.

91

Katastrální území a části obce Temelín Březí u Týna Kočín Lhota pod Horami Temelín a Temelínec

výměra 1,6 4,91 0,12 33,0 39,63

zábor zpf 1,6 4,91 0,12 32,94 37,76

Celkem (ha) Hlavní využití: Toto území je určeno především pro umisťování technických zařízení, nezbytných k technické a dopravní obsluze území. Stavby a zařízení technické vybavenosti mohou být umisťovány i v ostatních územích, jsou-li určeny pro bezprostřední obsluhu těchto území, nemohou-li se stát zdrojem závad pro stanovené využití příslušného území. Jedná se zejména o zařízení pro zásobování vodou a kanalizaci, výrobu elektrické energie a zásobování elektrickou energií, teplem a plynem, zařízení pro spoje a radiotelekomunikace, území pro sběr a ukládání odpadů, požární ochranu, hospodářské objekty a hospodářské plochy obce. Přípustné využití: Přípustné jsou zařízení dopravní vybavenosti, zejména hromadné garáže, parkovací a odstavná stání. Přípustné jsou i služby bezprostředně spojené s činnostmi a zařízeními v tomto území. Technická infrastruktura – areál ETE (TI.ETE) Hlavní využití: Toto území je určeno zejména a především pro umisťování technických zařízení nadregionálního významu, pro výrobu elektrické energie v jaderných reaktorech, včetně všech doprovodných zařízení činností a dějů, zabezpečovacích a bezpečnostních opatření. Přípustné využití: Přípustné jsou administrativní provozy, sociální zařízení, zařízení dopravní vybavenosti, zejména manipulační plochy, železniční vlečky, heliporty, parkovací a odstavná stání. Přípustné jsou i služby bezprostředně spojené s činnostmi a zařízeními v tomto území. Zařízení staveniště technické infrastruktury pro dostavbu ETE (ZSTI.ETE) Předpokládané vlivy na životní prostředí Tyto plochy budou sloužit výhradně pro zařízení staveniště technické infrastruktury pro dostavbu JETE, jejich využití bude omezeno pouze na dobu dostavby JETE, po ukončení výstavby budou plochy ZSTI.ETE navráceny k původnímu využití – budou sanovány a rekultivovány na zemědělský půdní fond nebo budou využity jako plochy k revitalizaci na zeleň krajinnou (plochy ROP a RZK viz. níže) Plochy pro zařízení staveniště (ZSTI.ETE) nebudou mít dlouhodobý negativní dopad na změnu krajinného rázu. Při stavbě budou pravděpodobně vznikat typické mikro až mezo měřítkové antropogenní geomorfologické tvary reliéfu, jako např. haldy, výsypky, dočasné skládky sypkého materiálu, zářezy, sníženiny vlivem povrchového odnosu půdy apod. Provoz stavby by měl být usměrňován tak, aby došlo k minimalizaci negativních vlivů (např. při přepravě či uskladnění materiálu) na přírodní i kulturní prvky krajiny. Po případném dokončení stavby a opuštění ploch (ZSTI.ETE) je nutné upravit prostory tak, aby jejich reliéf přirozeně navazoval na okolní krajinu. Stejně tak je potřebné, aby došlo k adekvátní rekultivaci ploch, tzn. ke zvýšení jejich krajinné hodnoty minimálně na původní úroveň (popř. zapojení částí těchto území do funkčního ÚSESu). Vlivy na životní prostředí lze v tomto případě komplexně označit jako dočasné, významné vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví se nepředpokládají (jako nedílná součást oznámení (dokumentace) záměru „ Nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín včetně vyvedení výkonu do rozvodny Kočín“ je posuzován i vliv dostavby ETE tj. včetně ploch zařízení staveniště technické infrastruktury). Katastrální území a části obce Temelín Křtěnov Temelín a Temelínec, Březí Celkem (ha)

Výměra v ha 29,10 55,70 84,80

zábor zpf 5,59 50,20 55,79

Hlavní využití: Toto území je určeno zejména pro umisťování dočasných technických, skladovacích a manipulačních

92

zařízení nadregionálního významu, pro zařízení staveniště za účelem dostavby ETE. Veškerá zařízení, činnosti a děje budou dočasného charakteru a po ukončení výstavby budou zrekultivována na zemědělský půdní fond. Přípustné využití: Přípustné jsou například i dočasné administrativní provozy, sociální zařízení, zařízení dopravní vybavenosti, zejména manipulační plochy, parkovací a odstavná stání. Přípustné jsou i služby bezprostředně spojené s hlavními činnostmi a zařízeními v tomto území. Dopravní infrastruktura (DI.) Předpokládané vlivy na životní prostředí Obecně má doprava negativní vliv na jednotlivé složky životního prostředí Negativní vlivy dopravy se obecně projevují zvýšením hluku, znečištěním ovzduší, znečištěním vod – povrchových i podpovrchových a znečištěním půdy. Dále dochází k ovlivnění fauny a flóry (fragmentace krajiny a s ní související ohrožení biodiverzity), krajinného rázu a ke vzniku havárií (nebezpečné náklady apod.). Vzhledem k možnému využití navrhované dopravní infrastruktury lze předpokládat, že negativní vlivy z dopravy nebudou významného rozsahu. V případě ploch definovaných v územním plánu jsou tyto negativní aspekty eliminovány zejména dostatečnou vzdáleností od obydlí (přeložka Temelín ve všech variantách). Katastrální území a části obce Temelín Knín Temelín a Temelínec

Celkem (ha)

Výměra v ha 2,27 a – 4,47 b- 4,50 c- 3,94 a – 6,74 b – 6,77 c – 6,21

zábor zpf 0,34 a – 4,12 b – 4,33 c – 3,67 a – 4,46 b – 4,67 c – 4,01

Hlavní využití: Území určené pro dopravu v pohybu na pozemních komunikacích: - sběrné komunikace: území pro silnice a komunikace II. třídy jimiž se rozumí území hlavních dopravně nadřazených sběrných komunikací, určených pro soustředěný dopravní provoz – funkční skupiny B - obslužné komunikace vybrané: území pro silnice III. třídy, místní komunikace III. třídy - vybrané, jimiž jsou veřejně přístupné komunikace zařazené do hlavní dopravní struktury obce funkční skupiny C (bývalé C1) - obslužné komunikace ostatní: území pro místní komunikace III. třídy ostatní – vybrané, jimiž jsou veřejně přístupné komunikace zařazené do dopravní struktury obce – funkční skupiny C (bývalé C2, C3) - trasy pro pěší a cyklisty: území veřejně přístupných komunikací a stezek s omezenou nebo vyloučenou motorovou dopravou - železnice: území pro železniční tratě a jejich tělesa, včetně ostatních souvisejících zařízení a objektů - ostatní dopravní zařízení: územní s převahou dějů, činností a zařízení pro hromadnou dopravu včetně technického zázemí (vozovny, točny, stanice a zastávky veřejné hromadné dopravy) - ostatní zařízení pro dopravu v klidu: parkoviště, parkovací a odstavná stání Přípustné využití: Zařízení a plochy pro obsluhu automobilové dopravy a služby pro motoristy, opravny, servisy, čerpací stanice PHM, autosalony, autobazary a zařízení určené pro parkování a zřizování hromadných odstavných parkovacích stání a hromadných garáží.

Plochy lesní – pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Předpokládané vlivy na životní prostředí Založení nových lesních porostů bude mít jednoznačně pozitivní vliv na jednotlivé složky životního prostředí – podstatný je vliv na zachování a případné zvýšení biodiverzity v území a vnímání lesa jako

93

krajinotvorného prvku. Využití lesa nespočívá pouze v jeho hospodářském využití ale i v jeho mimoprodukčních funkcích (rekreační, ekologická apod.) Lesní pozem.

Katastrální území Křtěnov

6,62

Celkem (ha) 6,62 Hlavní využití: Území je určeno k plnění těchto funkcí podle zvláštních předpisů (zákon o lesích). Využívání území je možné pouze v souladu s těmito předpisy. Přípustné je na těchto územích zřizovat a provozovat jednotlivé účelové stavby a zařízení pro lesní hospodářství a ochranu přírody místního dosahu a to pouze se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů. Při zakládání nových ploch PUPFL preferovat vhodnou druhovou skladbu dřevin (nezakládat monokulturní porosty). Přípustné využití: Je zřizovat a provozovat na těchto územích účelové komunikace určené pro obsluhu tohoto území. Podmíněně přípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích zařízení a sítě dopravní technické infrastruktury, pokud je to nezbytné pro rozvoj a obsluhu přilehlého území. Podmíněně přípustné je také měnit kulturu těchto pozemků na jiné kultury za předpokladu souhlasu všech příslušných dotčených orgánů správy lesa. Podmíněně přípustné je v ochranném pásmu lesa situovat funkční plochy zastavitelného území, za předpokladu, že před realizací veškeré výstavby, která se dotkne 50 – ti metrového ochranného pásma PUPFL je nutno zažádat příslušný orgán státní správy lesů o souhlas s umístěním stavby v ochranném pásmu PUPFL. Dále je nutné respektovat podmínky vlastníků PUPFL, které mohou mít vliv na využití ploch zasahujících do ochranného pásma PUPFL. Plochy vodní a vodohospodářské (PV) Předpokládané vlivy na životní prostředí V rámci řešeného území jsou zachovány všechny původní vodní toky i vodní plochy, tudíž z tohoto pohledu nedojde ke snížení přírodní charakteristiky krajinného rázu. Naopak několik drobných vodních ploch je navrženo nových. Jelikož vodní plochy jsou ze zákona (112/1992 Sb. § 3) významným krajinným prvkem, přispěje jejich vznik ke zvýšení přírodních hodnot krajinného rázu v lokálním měřítku. Obecně je také vhodné zvyšovat retenční kapacitu krajiny a zpomalovat odtok vody z povodí. Vzniklé drobné vodní plochy dobře poslouží k zachytávání vody a zpomalení jejího odtoku. Nově vymezené vodní plochy budou mít jednoznačně pozitivní vliv na složky životního prostředí, obyvatele, faunu, flóru a další složky životního prostředí. Kromě přínosu vodohospodářského lze předpokládat i příznivý vliv na ekologickou funkci a estetickou kvalitu okolního prostředí.


výměra

zábor zpf

Litoradlice

0,63

0,63

Sedlec u Temelína

1,02

1,02

Celkem (ha)

1,65

1,65

Hlavní využití: Zásahy do vodních ploch vodních toků a s nimi bezprostředně souvisejících území a objektů budou sledovat především: - stabilizaci vodních poměrů v území, revitalizaci vodní plochy, obnovou a zkvalitněním břehových porostů - přirozené začlenění vodní plochy do krajinného prostředí - začlenění plochy do územního systému ekologické stability - rybochovné využití s ohledem na možné rekreační využití - pro výkon správy významného vodního toku Vltava bude ponechán podél břehové hrany volný manipulační pruh šířky 8,0 m - v zaplavovaném území podél vodních toků situovat trvalé travní porosty s vyloučením orné půdy Přípustné využití:

94

V rámci svobodného využití vod je možné využití pro sportovní rybolov, koupání, včetně drobných staveb a zařízení, které jsou v souladu s přípustným a podmíněně přípustným využitím území. Zeleň (veřejná, parková, ochranná, krajinná) Předpokládané vlivy na životní prostředí Pozitivně lze hodnotit navržené plochy zeleně na okraji zemědělských areálů, které budou vizuálně oddělovat tyto areály nízké estetické hodnoty od okolní krajiny. Stejně kladně lze vnímat návrh na revitalizaci zeleně na území obcí, jenž bude podporovat staré sídelní struktury. U ploch zeleně krajinné (ZK) doporučujeme výsadbu pouze takové vegetace, jejíž skladba bude mít přírodní či přírodě blízký charakter a bude pokud možno potenciální vegetací daného ekotopu (tak jak je navrženo v konceptu územního plánu). Velký počet skladebných prvků ÚSES (biocentra, biokoridory a interakční prvky) přispívá ke zkvalitnění hodnot přírodní charakteristiky krajinného rázu. Vzniknou nové funkčně propojené plochy s přírodě blízkými ekosystémy. Navrhované prvky ÚSES přispějí k segmentaci krajiny, tedy k mírnému zdrobnění měřítka jinak velkých lánů polí. Tak jak jsou jednotlivé prvky plánovány, podstatně negativně neovlivní prostupnost krajiny. Výsadbou nové zeleně v krajině bude podpořena estetická, ochranná i ekologická funkce stávající zeleně. Jedním z mála možných negativních vlivů na životní prostředí je například nesprávně navržená druhová skladba porostu (převaha nepůvodních druhů).


zelenň veřejná

zeleň ochranná

zeleň krajinná

Knín

-

-

5,82

Sedlec u Temelína

-

-

0,29


0,47

0,99

0,92

Zvěrkovice

-

0,18

-

Celkem (ha)

8,67

Zeleň veřejná (ZV) Hlavní využití: Území veřejné zeleně převážně uvnitř zastavěného a zastavitelného území obce, veřejně přístupná, sloužící zejména jako zázemí pro odpočinek a rekreační aktivity. Tyto plochy jsou součástí urbanistické koncepce sídelní zeleně a jako takové musí být respektovány a chráněny. Obvyklé a přípustné je provádět na těchto plochách vegetační úpravy, které svým charakterem nenaruší funkci plochy a původní skladbu dřevin. Přípustné je na těchto územích rovněž provozovat chodníky, stezky pro pěší a cyklisty, městský mobiliář a stavby drobné architektury (altány, odpočívadla, pavilóny, plastiky, umělecká díla a pod) a malé vodní plochy. Zeleň parková (ZP) Hlavní využití: Území veřejných parků a lesoparků, jako kompozičně utvářené soubory přírodního prostředí a urbánního prostředí města či obce s vhodnou druhovou skladbou zeleně, jsou nedílnou součástí urbanistické koncepce obce a jejího začlenění do krajinného obrazu. Slouží zejména pro rekreaci, odpočinek a trávení volného času obyvatel a návštěvníků obce. Zeleň ochranná (ZO) Hlavní využití: Území ochranné zeleně je určeno zejména jako náhrada za přírodní prostředí s funkcí izolační zeleně, plnící funkci rozhraní mezi rozdílnými funkčními typy na území obce. Zeleň krajinná (ZK) Hlavní využití: Území určená pro zachování a obnovu přírodních a krajinných hodnot území. Dění v těchto územích je řízeno především přírodními procesy. Plošné regulace se stanovují pro podporu těchto procesů a jejich ochranu. Pro území krajinné zeleně všeobecné jsou charakteristické přirozené, přírodě blízké krajinné typy s původní druhovou skladbou dřevin a rostlin. Přípustné je rovněž zřizovat a provozovat pěší a cyklistické stezky, naučné stezky, včetně mobiliáře, vodní plochy přírodního charakteru a objekty a zařízení sloužící ohraně přírody a krajiny. Plochy k revitalizaci na ZPF (ROP)

95

Hlavní využití: Plochy navržené jako dočasně zastavitelné plochy (například zařízení staveniště ETE) budou po dokončení výstavby zbaveny všech starých zátěží a rekultivovány na zemědělský půdní fond. Přípustné využití: Je zřizovat a provozovat na těchto územích sítě a zařízení technické infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území, účelové a místní komunikace nezbytné pro obsluhu tohoto území. Podmíněně přípustné je rovněž měnit funkci na pozemky určené k plnění funkcí lesa, případně krajinnou a izolační zeleň, či vodní toky a plochy. Plochy k revitalizaci na zeleň krajinnou (RZK) Hlavní využití: Plochy navržené jako dočasně zastavitelné plochy (například zařízení staveniště ETE) budou po dokončení výstavby zbaveny všech starých zátěží a rekultivovány na plochy zeleně krajinné. Dále plochy po zaniklých obcích revitalizovat do formy zeleně krajinné, tak aby byla zachována původní stopa zástavby a přilehlých zahrad, včetně původní druhové skladby dřevin Přípustné využití: Je zřizovat a provozovat na těchto územích sítě a zařízení technické infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území, účelové a místní komunikace nezbytné pro obsluhu tohoto území. Přípustné je provozovat na těchto územích zejména účelové komunikace, drobné sakrální stavby (například kapličky, boží muka a podobně), drobné stavby určené zejména pro vzdělávací výzkumné funkce (například pozorovací či pěstitelské stanice nebo informační zařízení). Podmíněně přípustné je do tohoto území umisťovat plochy pro výsadbu náhradní zeleně, při dodržení vhodné druhové skladby vysoké zeleně. Podmíněně přípustné je rovněž měnit funkci na pozemky určené k plnění funkcí lesa, případně zemědělský půdní fond, či vodní toky a plochy, za předpokladu, že bude zachována majorita krajinné zeleně. Plochy přestavby Předpokládané vlivy na životní prostředí Kromě záborů ZPF jsou rozvojové plochy v návrhu ÚP Temelín navrženy i na ostatních plochách a nevyužitých, či opuštěných zemědělských areálech (tzv. brownfields). Využití ploch přestavby je pozitivním aspektem konceptu územního plánu – vlivy na životní prostředí jsou eliminovány realizací záměrů ve stávajících objektech, změna nefunkčních zařízení a ploch na funkční – zejména občanskou vybavenost a obytnou zástavbu, je jedním z řady příspěvků k trvale udržitelnému rozvoji území.

Ozn. (kód) plochy


Část obce

Stávající využití

OV.1.KN

Knín

Býšov

Chátrající tvrz

VS.1.KN

Knín

Býšov

Lhota pod Horami Sedlec u Temelína Sedlec u Temelína

Lhota pod Horami

Temelín

Temelín

SO.5.LH SO.6.S SO.8.S SO.4.T

VS.1.Z OVSR.1.Z

Zvěrkovice u Týna n. Vltavou Zvěrkovice u Týna n.

Sedlec Sedlec

Chátrající hospodářský dvůr Chátrající zem. areál Chátrající zem. areál Chátrající zem. areál Nevyužitý hospodářský dvůr

Přestavba na funkci Občanská vybavenost

Výměra v ha 0,2

Administrativa, výroba a sklady

0,8

Smíšená obytná

1,5

Smíšená obytná

0,7

Smíšená obytná

1,4

Smíšená obytná

0,6

Zvěrkovice

Ladem ležící zahrada

Výroba a sklady

0,4

Zvěrkovice

Chátrající zem. areál

Sport a rekreace

0,6

96

Vltavou Vyhodnocení záboru ZPF dle BPEJ (ha) :

I. třída ochrany

II. třída ochrany

III. tř. ochrany

IV. třída ochrany

V. třída ochrany

Celkem

-

2,27

60,30

19,84

36,60

119,00

-

2,27

59,77

20,22

36,95

119,21

-

2,27

59,54

19,96

36,78

118,55

Březí

-

0,60

-

1,00

-

1,60

Křtěnov

-

0,65

4,46

0,77

-

5,88

Lhota pod Horami

-

-

5,13

-

-

5,13

Sedlec u Temelína

-

-

2,58

0,00

1,20

3,78

Kočín

-

5,06

7,97

6,48

1,23

20,74

Knín

-

6,55

0,61

0,00

26,00

33,16

Litoradlice

-

-

0,59

2,39

1,06

4,04

Zvěrkovice

-

0,55

6,01

-

-

6,56

Celkem (ha) var A

-

15,68

87,65

30,48

66,09

199,89

Celkem (ha) var B

-

15,68

87,12

30,86

66,44

200,10

Celkem (ha) var C

-

15,68

86,89

30,60

66,27

199,44

Lokalita


var A var B var C

Na ostatních plochách jsou navrženy zejména zařízení staveniště JETE Ozn. (kód) plochy

Popis plochy

Katastr. území

ZSTI.1.ETE

Dočas. zábor zařízení staveniště ETE

Křtěnov

16,96

ZSTI.3.ETE

Dočas. zábor zařízení staveniště ETE

Křtěnov, Temelín

12,05

PUPFL.1.ETE

Zalesnění u zařízení staveniště ETE

Křtěnov

6,62

MK.1.KN

Místní komunikace Ekopark Býšov

Knín

1,93

ZK.1.KN

Plochy zeleně celkem

Knín

0,28

Zábory ostatních plochy celkem

Výměra ost. plochy (ha)

37,84

Z celkové výměry navržených zastavitelných a nezastavitelných ploch, která činí 236,5 ha je navrženo 37,8 ha na ostatních plochách. Z celkové zabírané plochy ZPF (cca 200 ha; 199,44 – 200,1 ha; rozmezí je dáno výměrou variant přeložek silnic II/141 a II/138) bude zabráno dočasně ve všech třídách ochrany půd 70,89 ha. Z toho: II. třída ochrany

celkem 15,68 ha

97

Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. - dochází k trvalému záboru půd II. třídy ochrany 9,66 ha Březí u Týna nad Vltavou - plochy pro TI.2.ETE – výstavba parkoviště pro 350 OA - 0,6 ha - plocha je dobře dopravně dostupná, nedojde k narušení struktury ani obhospodařovatelnosti ZPF. Je zde vazba na stávající parkoviště autobusů s heliportem. Kočín - plochy pro SO.1.KO, SO.2.KO – obytná zástavba – 0,64 ha - plochy pro VSZ.1.KO – zemědělské sklady – 0,92 ha – plocha navazuje na stávající zemědělský areál. Knín - plochy pro VS.1.KN/US – Ekopark Býšov (bude prověřeno územní studií) - 5,99 ha - plocha záboru ZPF s II. třídou ochrany je nezbytná pro realizaci záměru, který je dán schválenou Změnou č. 2 ÚPnSÚ Temelín. Velká část plochy Ekoparku Býšov je uvažována i pro využití v podobě fotovoltaické elektrárny, u které je dopad na nevratné odnětí ZPF minimální. - plochy pro ZK.1.KN – zeleň krajinná – 0,5 ha – zde se jedná o zbytkovou plochu mezi dvěma rybníky a areálem Ekoparku, která není pro intenzivní zemědělské hospodaření vhodná, nicméně je přípustné a žádoucí ji nadále extenzivně zemědělsky obhospodařovat. - plochy pro silnice, komunikace – 0,06 ha Zvěrkovice u Týna nad Vltavou - plochy pro SO.1.Z, SO.4.Z, SO.5.Z – obytná zástavba – 0,55 ha

- dochází k dočasnému záboru půd II. třídy ochrany 6,02 ha - pro plochy ZSTI.1.ETE, ZSTI.2.ETE a ZSTI.3.ETE 2,52 ha – jedná se o dočasné zařízení staveniště v k.ú. Temelín, Temelínec,Březí u Týna n. Vltavou a Křtěnov - tyto plochy jsou navrženy jako dočasně zastavitelné a po skončení dostavby JETE budou zrekultivovány na ZPF. - plochy pro VSZF.1.KO – fotovoltaická elektrárna – 3,5 ha III. třída ochrany 86,89 – 87,65 ha Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využití pro eventuální výstavbu. IV. třída ochrany 30,48 – 30,86 ha Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. V. třída ochrany 66,09 – 66,27 ha Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky (dále jen "BPEJ"), které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Obecně lze říci, že vliv záboru zemědělské půdy na půdy v II. třídě ochrany je z celkové plochy zabíraného ZPF minimální – trvale je tato půda vyjímána na pozemcích menších než 1 ha a to v různých částech dotčeného území. Výjimku tvoří plochy pro VS.1.KN/US – Ekopark Býšov (5,99 ha), využití tohoto území bude prověřeno územní studií, je zde mimo jiné uvažováno o realizaci fotovoltaické elektrárny tzn. v tomto případě by se opět jednalo o dočasné vynětí půdy z půdního fondu.

98

B.VI Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení. Variantní řešení územního plánu Temelín je dáno možnostmi umístění dopravní infrastruktury tj. přeložek silnic II/141 a II/138 – - varianta A přeložka silnice II/141 vedena jižně zastavěného území obce (v délce 2.53 km), součástí přeložky silniční nadjezd nad železniční vlečkou do JETE. Přeložka silnice II/138 (včetně silnice III/1415 – protivínské) délky 1.68 km vedena západně zastavěného území obce; silnice II/138 kříží železniční trať úrovňově. Na základě požadavku obce (vzneseném při pracovním projednání návrhu) byla trasa přeložky II/141 upravena tak, aby byla oddálena od okraje zastavitelného území na takovou vzdálenost, aby nebylo nutno uvažovat o protihlukových opatřeních vůči zástavbě s obytnou funkcí, - varianta B přeložka silnice II/141 vedena táhlým obloukem severně a západně zastavěného území obce (v délce 3.42 km), součástí přeložky dva silniční nadjezdy nad železniční tratí (stávající úrovňový železniční přejezd přes vlečku JETE zůstává zachován) a dále nadjezd (včetně jednovětvové mimoúrovňové křižovatky se silnicí III/1411 – Všemyslickou). Přeložka silnice II/138 délky 1.17 km vedena jihovýchodně zastavěného území obce, - varianta C ve variantě „C“ přeložka silnice II/141 vedena rovněž jižně zastavěného území obce (v délce 2.66 km) obdobně, jako ve variantě „A“, ovšem v poloze přiblížené vůči okraji zastavěného území obce (důvodem je potřeba obsloužit silnici III/1415 – protivínskou, pro kterou navržena přeložka v délce 0.51 km), součástí přeložky silnice II/141 je silniční nadjezd nad železniční vlečkou do JETE. Přeložka silnice II/138 délky 1.24 km (zaústěna do stávající přeložky silnice III/1411 – Všemyslické severně nádraží ČD) vedena severovýchodně zastavěného území obce; silnice II/138 kříží železniční trať silničním nadjezdem. Parametry přeložek obou silnic dle varianty „C“ nesplňují požadavky návrhových prvků pro „směrodatnou“ rychlost dle ČSN 73 6101 (pouze pro „návrhovou“ rychlost). Stavební parametry přeložek v jednotlivých variantách přehledně udává následující tabulka: UKAZATEL/VARIANTA Délka přeložky II/141 [km] Délka přeložky II/138 [km] Délka přeložek silnic II. tř. [km] Délka ostatních přeložek celkem [km] Počet mostních objektů

„A“ 2.534 7 1.683 2 4.217 9 0.387 5 2

„B“ 3.421 3 1.165 1 4.586 4 0.445 4 4

„C“ 2.663 1 1.240 5 3.903 6 0.510 5 3

Na uvedenou dvojici silnic II. třídy navazují v Temelíně (a jeho místních částech) silnice III. třídy: III/1411 Temelín – Všemyslice – Neznašov, III/1415 Protivín – Lhota pod Horami – Temelín, III/1416 Temelín – Kaliště, III/1417 Sedlec – Lhota pod Horami, III/1418 Sedlec – Malešice – Chvalešovice Silnice mají vesměs místní dopravní význam (silnice III/1415 spíše mírně nadmístní, u silnice III/1411 silnější provoz dík nedalekému kamenolomu). Jejich trasy považovány za územně stabilizované, nicméně u varianty „C“ přeložky silnice II/138, II/141 je součástí přeložka silnice III/1415 – protivínské v délce 0.51 km, u varianty „B“ nadjezd včetně jednovětvové mimoúrovňové křižovatky se silnicí III/1411 – Všemyslické. Na přelomu června a července 2008 byl proveden směrový dopravní průzkum (se zápisem poznávacích značek vozidel). Z vyhodnocení výsledků průzkumu vyplývá, že obcí projíždí v současné době 2 496 vozidel/den celkem (z toho 472 těžkých, z toho 115 nákladních souprav). Z tohoto počtu 1 712 vozidel (tj. 69 %) obcí pouze projíždí. Nejsilnější tranzitní vztah je po silnici II/141 (804 vozidel/den celkem, z toho 159 těžkých, z toho 45 nákladních souprav). Druhým nejzatíženějším tranzitním vztahem je vztah mezi silnicí II/141 ve směru od/do Týna n. Vltavou a silnicí III/1415 – protivínskou (256 vozidel/den celkem, z toho 30 těžkých). Po silnici II/138 (spolu se silnicí III/1411 – Všemyslickou) projede Temelínem rovněž 256 vozidel/den celkem (z toho 68 těžkých, z toho 40 nákladních souprav).

99

Vlivy na složky životního prostředí ve smyslu zák. 100/2001 Sb. se u všech variant přepokládají prakticky totožné a to vzhledem k prostorovému umístění uvedených variant. Z dopravně inženýrského, dopravně stavebního i ekonomického hlediska se z předložených návrhů jeví jako nejvhodnější varianta „A“. S ohledem na krajinný ráz lze doporučit k realizaci přeložku silnice II/141 ve variantě A. Při pohledech od/z obce jihovýchodním směrem (tj. směrem k přeložce silnice) jsou jednoznačně vizuálně dominujícím prvkem budovy a komíny JETE. Silnice vedená jižně od obce Temelín bude mít minimální vliv na krajinný ráz. Varianta A je navíc situována až za lokální terénní vyvýšeninu (z pohledu od obce) a nepovede přes žádný přírodně a krajinně významný element. Její vliv na snížení hodnot krajinného rázu bude nepatrný až zanedbatelný. K vyhodnocení vlivů jednotlivých variant byly použity tyto metody – - grafická metoda – s pomocí grafického znázornění byl sledován průmět jednotlivých návrhů na jednotlivé složky životního prostředí - analýza návrhových prvků pozemních komunikací - vymezení zkoumaného území, shromáždění dat o území; vymezení vazeb mezi jednotlivými druhy dopravy. B.VII Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí. Doporučený postup pro předcházení vlivů územního plánu na životní prostředí: 1. Konkrétní návrhy projektů hodnotit pomocí navržených environmentálních ukazatelů. 2. Provést porovnání záměru s požadavky zákona č. 100/2001 Sb. a dále provést postup dle zákona č. 100/2001 Sb. 3. V nezbytných případech stanovit varianty řešení. 4. Spolupracovat s veřejností i v případě podlimitních záměrů nebo mimo rámec zákona č. 100/2001 Sb. Obecná opatření Při projektování a realizaci záměrů vždy postupovat v souladu s platnou legislativou. Specifické vlivy bude možno reálně identifikovat až při posuzování jednotlivých záměrů v rámci navazujících schvalovacích procesů. Z hlediska vlivů na archeologické dědictví při zemních pracích je nutno respektovat ustanovení §22 a §23 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (archeologické výzkumy a nálezy). Konkrétní projektové záměry je nutno řešit v souladu se ZOPK 114/1992 Sb. § 12 – ochrana krajinného rázu a §67 povinnosti investorů, výsledné materiály předložit příslušným OOP jako podklad pro rozhodování. Výběr projektů i jejich faktické provádění musí zajistit, aby byly podporovány projekty, které mohou nejvíce přispět ke zlepšení stavu životního prostředí a veřejného zdraví, případně aby projekty splňující environmentální kritéria byly při výběru významně preferovány. Důsledně dbát, aby funkční plochy vymezené územním plánem byly využívány v souladu s limity pro hlavní a přípustné využití území. Prověřit možné využití ploch územní studií : • katastrální území Knín : VS.1.KN/US – Ekopark Býšov • katastrální území Temelín : TI.T.ETE/US – dostavba JETE, SO.2.T/US – smíšená obytná plocha, VS.1.T/US – plocha pro výrobu a sklady Lhůty pro pořízení územní studie, jejich schválení a vložení dat do evidence územně plánovací činnosti budou stanoveny na základě aktuálních podmínek a poptávky v území, nejdéle však do 31. 12. 2020

100

B.VIII Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. Vnitrostátní cíle ochrany životního prostředí byly zapracovány do územně plánovací dokumentace obce Temelín zejména s důrazem na ochranu přírody, krajiny a biologické rozmanitosti, udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady, životní prostředí a kvalitu života. Územní plán obce Temelín není v přímém rozporu s žádným cílem ochrany životního prostředí definovaným ve Státní politice životního prostředí (verze Praha 2004, www. env.cz). B.IX Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí. Environmentální ukazatele jsou vhodně zvolené sumární ukazatele, které jsou základem posuzování nejen stavu životního prostředí, ale i účinnosti a adekvátnosti politických rozhodnutí, tj. politiky ochrany životního prostředí jako celku. Většina indikátorů jsou relativní veličiny vztažené na jednotku rozlohy, na obyvatele, na jednotku HDP apod. Rozsáhlý soubor ukazatelů byl vypracován pro potřebu Státní politiky životního prostředí a je rozdělen do dvou skupin: a) sociální a ekonomické ukazatele (pozn. nejsou předmětem posouzení územního plánu) b) environmentální ukazatele. Navržené environmentální ukazatele pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí z hlediska relevantnosti územního plánu obce Temelín a kontextu s cíli ochrany životního prostředí, které jsou obsaženy ve Státní politice životního prostředí (2004) : Příroda a krajina Cíl - Ochrana biodiverzity Indikátor: počet výjimek ze zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny Zemědělská půda a pozemky určené k plněni funkcí lesa Cíl - Omezení záborů zemědělské a lesní půdy Indikátor: podíl/rozsah nových záborů půdy podíl plochy vyňaté ze ZPF/PUPFL Sledování vlivu územně plánovací dokumentace na ŽP by mělo být periodicky prováděno v celém období a vychází mimo jiné z požadavků ustanovení stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a §10h) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění (povinnost pořizovatele).

B.X Netechnické shrnutí výše uvedených údajů včetně návrhu stanoviska Posouzení vlivů územního plánu na životní prostředí bylo provedeno v souladu se zákonem o posuzování vlivů zákona č. 100/2001 Sb. a bylo zpracováno v rozsahu přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.

Hlavní cíle rozvoje k.ú. Temelín · Vytvoření podmínek pro stabilizaci demografického potenciálu v obci s možným nárůstem. · Stanovení urbanistické koncepce pro další rozvoj obce s určením podmínek prostorového uspořádání a podmínek uspořádání ploch s rozdílným způsobem využití. · Řešení problematiky dopravní obsluhy území a obsluhy území technickou infrastrukturou · Skloubení požadavků obyvatel se zájmy obce a státu. · Zabezpečení podmínek pro funkci územních systémů ekologické stability a dalších opatření pro zvýšení přírodních hodnot území. · Vymezení nezbytné plochy veřejně prospěšných staveb či veřejně prospěšných opatření. Změny v území se dějí především ve prospěch ploch s kódovým označeními, SO (smíšená obytná funkce), OV. (občanská vybavenost), OVSR. (občanská vybavenost sportovně rekreační), VS. (výroba a sklady), VSZ. (výroby a sklady zemědělské), VSF. (výroba a sklady pro fotovoltaické elektrárny), VP. (veřejná prostranství), TI. (technická infrastruktura), TI.ETE (technická infrastruktura – areál ETE), ZSTI.ETE (zařízení staveniště technické infrastruktury pro dostavbu ETE), DI. (dopravní infrastruktura), PUPFL. (pozemky určené k plnění funkcí lesa – plochy lesní), ZPF. (zemědělský půdní

101

fond – plochy zemědělské), PV. (plochy vodní a vodohospodářské), ZK. (zeleň krajinná), ZV.(zeleň veřejná), ZP (zeleň parková), ZO. (zeleň ochranná), ROP (plochy k revitalizaci na ZPF), PZK (plochy k revitalizaci na zeleň krajinou). Doba trvání je u většiny těchto aktivit dlouhodobá. Vlivy budou odlišné v průběhu realizace a následného provozu. Rozhodující budou vlivy provozní, které budou vyplývat z povahy jednotlivých záměrů. Územní plán Temelín (včetně místních částí Kaliště, Kočín, Lhota pod Horami, Litoradice, Sedlec, Shon, Záluží a Zvěrkovice) byl hodnocen z hlediska vztahu k cílům ochrany životního prostředí obsaženými v dokumentu Státní politika životního prostředí (verze Praha 2004, www. env.cz) Územní plán obce Temelín není v přímém rozporu s žádným cílem ochrany životního prostředí definovaným ve výše uvedeném dokumentu. Z územně plánovací dokumentace vyplývá, že jejím uplatněním mohou být významně ovlivněny tyto složky životního prostředí – půda (ve smyslu dočasného i trvalého záboru zpf), krajina (vzhledem k vymezení zastavitelných ploch) a hluková situace (lokálně - zejména realizací přeložkami silnic II/141 a II/138). Územně plánovací dokumentace významně neovlivní území NATURA 2000 (- záměr nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti). Významný vliv na další složky životního prostředí (obyvatelstvo, včetně zdravotních a sociálně ekonomických vlivů, ovzduší a klima, další fyzikální a biologické charakteristiky, povrchové a podzemní vody, horninové prostředí a přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky) se nepředpokládá. Návrh stanoviska: Zpracovatel vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí dle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb. předkládá následující návrh stanoviska dle zákona č.100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Krajský úřad Jihočeského kraje U Zimního stadionu 1952/2 370 76 České Budějovice STANOVISKO KE KONCEPTU ÚZEMNÍHO PLÁNU TEMELÍN podle § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Orgán vydávající územní plán: Zastupitelstvo obce Temelín Pořizovatel:


Zpracovatel posouzení: EKOAUDIT, spol. s r.o. Podnásepní 1h 602 00 Brno Stručný popis územního plánu: Změny v území se dějí především ve prospěch ploch s kódovým označeními, SO (smíšená obytná funkce), OV. (občanská vybavenost), OVSR. (občanská vybavenost sportovně rekreační), VS. (výroba a sklady), VSZ. (výroby a sklady zemědělské), VSF. (výroba a sklady pro fotovoltaické elektrárny), VP. (veřejná prostranství), TI. (technická infrastruktura), TI.ETE (technická infrastruktura – areál ETE), ZSTI.ETE (zařízení staveniště technické infrastruktury pro dostavbu ETE), DI. (dopravní infrastruktura), PUPFL. (pozemky určené k plnění funkcí lesa – plochy lesní), ZPF. (zemědělský půdní fond – plochy zemědělské), PV. (plochy vodní a vodohospodářské), ZK. (zeleň krajinná), ZV.(zeleň

102

veřejná), ZP (zeleň parková), ZO. (zeleň ochranná), ROP (plochy k revitalizaci na ZPF), PZK (plochy k revitalizaci na zeleň krajinou). Stručný popis posouzení: Posouzení vlivů územního plánu na životní prostředí bylo provedeno v souladu se zákonem o posuzování vlivů zákona č. 100/2001 Sb. a bylo zpracováno v rozsahu přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Maloplošná chráněná území, památné stromy, prvky ÚSES, významné krajinné prvky, které se nachází v k.ú. Temelín nebudou úp významně ovlivněny. Územně plánovací dokumentace také významně neovlivní území NATURA 2000 (dle stanoviska Krajský úřad – Jihočeský kraj, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, č.j. KUJCK 20658/2008 OZZL/2-Vl ze dne 02.07.2008 - záměr nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti). Závěry posouzení: Na základě Konceptu územního plánu Temelín a jeho vyhodnocení podle přílohy zákona č. 183/2006 Sb. v kontextu § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí včetně vyloučení vlivů územního plánu na vyhlášené evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle ustanovení § 45 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyjádření dotčených územně samosprávných celků, dotčených správních úřadů a veřejnosti vydává Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí jako příslušný úřad podle § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů souhlasné stanovisko ke Konceptu územního plánu Temelín Souhlasné stanovisko za dodržení následujících podmínek: Podmínky souhlasného stanoviska Obecná doporučení Doporučený postup pro předcházení vlivů územního plánu na životní prostředí: 1. Konkrétní návrhy projektů hodnotit pomocí navržených environmentálních ukazatelů. 2. Provést porovnání jednotlivých záměrů s požadavky zákona č. 100/2001 Sb. a dále provést postup dle zákona č. 100/2001 Sb. 3. V nezbytných případech stanovit varianty řešení. 4. Spolupracovat s veřejností i v případě podlimitních záměrů nebo mimo rámec zákona č. 100/2001 Sb. Při projektování a realizaci záměrů vždy postupovat v souladu s platnou legislativou. Specifické vlivy bude možno reálně identifikovat až při posuzování jednotlivých záměrů v rámci navazujících schvalovacích procesů. Z hlediska vlivů na archeologické dědictví při zemních pracích je nutno respektovat ustanovení §22 a §23 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (archeologické výzkumy a nálezy). Konkrétní projektové záměry je nutno řešit v souladu se ZOPK 114/1992 Sb. § 12 – ochrana krajinného rázu a §67 povinnosti investorů, výsledné materiály předložit příslušným OOP jako podklad pro rozhodování. Výběr projektů i jejich faktické provádění musí zajistit, aby byly podporovány projekty, které mohou nejvíce přispět ke zlepšení stavu životního prostředí a veřejného zdraví, případně aby projekty splňující environmentální kritéria byly při výběru významně preferovány. Důsledně dbát, aby funkční plochy vymezené územním plánem byly využívány v souladu s limity pro hlavní a přípustné využití území. Prověřit možné využití ploch územní studií: • katastrální území Knín : VS.1.KN/US – Ekopark Býšov

103

• katastrální území Temelín : TI.T.ETE/US – dostavba JETE, SO.2.T/US – smíšená obytná plocha, VS.1.T/US – plocha pro výrobu a sklady Lhůty pro pořízení územní studie, jejich schválení a vložení dat do evidence územně plánovací činnosti budou stanoveny na základě aktuálních podmínek a poptávky v území, nejdéle však do 31. 12. 2020 Toto stanovisko není Rozhodnutím podle zákona č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. Toto stanovisko nenahrazuje vyjádření dotčených správních úřadů ani příslušná povolení podle zvláštních předpisů. Datum zpracování vyhodnocení: prosinec 2008 Zpracovatel vyhodnocení:

EKOAUDIT, spol. s r.o. Podnásepní 1h, 602 00 Brno Tel.: 543 235 063, 602 555 230 E-mail: [email protected] Http: www.ekoaudit.cz

Jmenovitě:

RNDr. Procházka Jiří, ředitel/jednatel společnosti, držitel osvědčení ke zpracování dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb.

Oprávněná osoba: RNDr. Jiří Procházka, s Osvědčením Ministerstva životního prostředí ČR čj. 135/13/OPVŽ/94 ze dne 24.05.1994, s prodlouženou platností dle č.j. 43139/ENV/06 z 27.06.2006 k odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a hodnocení vlivů staveb, činností nebo technologií na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb.o posuzování vlivů nadživotní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů. Seznam zkratek BPEJ DI. ETE HPJ JETE k.ú. OOP ONV OV. OVSR. OZE PEZ PUPFL. PV. PZK ROP SO. TI. TI.ETE ÚSES ÚSKP ČR VP. VS. VSF VSZ. ZK. ZO. ZP ZPF.

BONITOVANÁ PŮDNĚ EKOLOGICKÁ JEDNOTKA Dopravní infrastruktura Elektrárna Temelín – použito pouze v rámci označení funkčních typů vymezených ploch Hlavní půdní jednotka Jaderná elektrárna Temelín Katastrální území Orgán ochrany přírody Okresní národní výbor Občanská vybavenost Občanská vybavenost sportovně rekreační Obnovitelné zdroje energie Primární energetické zdroje Pozemky určené k plnění funkcí lesa – plochy lesní Plochy vodní a vodohospodářské Plochy k revitalizaci na zeleň krajinnou Plochy k revitalizaci na ZPF Smíšená obytná funkce Technická infrastruktura Technická infrastruktura – areál ETE Územní systém ekologické stability Ústřední seznam kulturních památek České republiky Veřejná prostranství Výroba a sklady Výroba a sklady pro fotovoltaické elektrárny Výroby a sklady zemědělské Zeleň krajinná Zeleň ochranná Zeleň parková Zemědělský půdní fond – plochy zemědělské

104

ZSTI.ETE Zařízení staveniště technické infrastruktury pro dostavbu ETE ZV. Zeleň veřejná Použité materiály Vyjádření dotčených správních orgánů a institucí Stanoviska k původnímu zadání ÚP ČR – státní energetická inspekce, územní inspektorát pro Jihočeský kraj, značka 856/07/31.103/Ku ze dne 03.07.2007 Krajský úřad - Jihočeský kraj, odbor dopravy a silničního hospodářství, oddělení územní samosprávy a státní správy v dopravě, č.j. KUJCK 19990/2007/ODSH – Pe ze dne 08.10.2007 ČR – ministerstvo obrany, Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice, č.j. 3336 CBO ÚP/20071420/ÚSNI ze dne 09.10.2007 Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje, č.j. HSCB-1810/OKŘ-G1-2007 ze dne 02.10.2007 Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje České Budějovice ze dne 19.10.2007 Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Regionální centrum České Budějovice, č.j. 26060/2007 ze dne 12.10.2007 Správa železniční dopravní cesty, státní organizace č.j. 31668/07-OKS ze dne 15.10.2007 Státní plavební správa – pobočka Praha, č.j. 5665//H/07 ze dne 24.10.2007 RWE Transgas Net, s.r.o., č.j. 4545/07/OPV/Z ze dne 25.10.2007 ČEPS, a.s., č.j. 235/12211 ze dne 22.10.2007 Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy II, č.j. 510/1328/07/St ze dne 21.09.2007 Krajská veterinární správa pro Jihočeský kraj, inspektorát v českých Budějovicích, č.j. CZ 07-S31002103 ze dne 21.09.2007 Krajský úřad – Jihočeský kraj, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, č.j. KUJCK 31771/2007/OZZL/2/Sf ze dne 19.10.2007 Povodí Vltavy, státní podnik, závod Horní Vltava, č.j. 2007/56170/142-D ze dne 10.09.2007 Připomínky k projednávanému zadání ÚP České lesy a.s. ze dne 23.10.2007 České lesy a.s. ze dne 05.11.2007 – doplnění Jihočeský zemědělský lihovar, a.s. ze dne 24.10.2007 ČEZ, a.s., JE Temelín, č.j. V 5330102/527 ze dne 14.09.2007 Nový materiál k jednání č.2 (10.1.2008) Jihočeský zemědělský lihovar, a.s. ze dne 30.11.2007 Jihočeský zemědělský lihovar, a.s. ze dne 29.11.2007 České lesy a.s. ze dne 29.11.2007 Nová stanoviska dotčených orgánů po jednání 22.11.2007 a 10.01.2008 Krajský úřad – Jihočeský kraj, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, č.j. KUJCK 7388/2008/OZZL/2/Sf ze dne 14.03.2008 Krajský úřad – Jihočeský kraj, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, č.j. KUJCK 20658/2008 OZZL/2-Vl ze dne 02.07.2008 (NATURA 2000) Krajský úřad – Jihočeský kraj, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, č.j. KUJCK/3617/2008/OZZL/2/St ze dne 12.02.2008 Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy II, č.j. 510/184/08/St ze dne 18.02.2008 Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje České Budějovice ze dne 10.01.2008 RWE Transgas Net, s.r.o., č.j. 5464/07/OVP/Z ze dne 08.01.2008 Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy II, č.j. 510/1724/07/St ze dne 10.01.2008 ČEPS, a.s., č.j. 257/12211ze dne 29.11.2007 ČR – státní energetická inspekce, územní inspektorát pro Jihočeský kraj, značka 1025.1/07/31.103/Ku ze dne 20.11.2007 ČR – státní energetická inspekce, územní inspektorát pro Jihočeský kraj, značka 1025.1/07/31.103/Ku ze dne 20.11.2007 Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Regionální centrum České Budějovice, č.j. 947/2008 ze dne 14.01.2008 Krajský úřad - Jihočeský kraj, odbor dopravy a silničního hospodářství, oddělení územní samosprávy a státní správy v dopravě, č.j. KUJCK 780/2008/ODSH – Pe ze dne 25.01.2008 Městský úřad, odbor životního prostředí – Týn nad Vltavou, č.j. OŽP//2008/P ze dne 16.01.2008 ČEZ, a.s., JE Temelín, č.j. 905203120/44 ze dne 30.01.2008

105

Krajský úřad – Jihočeský kraj, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, č.j. KUJCK 31771/2007/OZZL/2/Sf ze dne 19.10.2007 Další materiály Státní politika životního prostředí (verze Praha 2004, www. env.cz) Metodický pokyn MŽP, odboru ochrany lesa a půdy, ze dne 12.6.1996, č. j. OOLP/1067/96, k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fundu, ve znění pozdějších předpisů

Příloha SEA č. 1. Třídy ochrany půdy – zábor ZPF

106

Příloha SEA č.2. Potenciální přirozená vegetace

107

Příloha SEA č.3. Klasifikace základových půd z hlediska radonového rizika

Radonový index je stanoven na základě objemové aktivity radonu. Ta se zjišťuje odebíráním vzorků -3 půdního plynu v lokalitě. Jednotkami objemové aktivity radonu jsou kBq.m

Kategorie radonového rizika -3

Nízké

Střední

Vysoké

objemová aktivita radonu (kBq.m )

propustnosti podloží

< 30

vysoce propustné půdy

< 20

středně propustné půdy

< 10

nízko propustné půdy

30 - 100


20 - 70


10 - 30


> 100


> 70


> 30


108

Příloha SEA č.4. Stanovisko k environmentálně citlivým oblastem

109

III.2. Bilance potřeb elektrické energie Tabulka výkonových bilancí Lokalita

Příkon v kW bydlení

vybavenost

Součet P soud.

Temelín + Shon Zástavbové území v obci (110bj) Ostatní plochy pro výrobu a sklady Součet

220 0 220

34 270 304

324

Temelín – část Kaliště Obytný sektor (7 bj) plochy pro výrobu a sklady Součet

14 0 14

0 35 35

49

Kočín Obytný sektor (11 bj) plochy pro výrobu a sklady Součet

105 22 0 22

0 0 35 35

57

Lhota pod Horami Obytný sektor (34 bj) Součet

68 68

0 0

68

Lhota pod Horami - Plánovy Obytný sektor (12 bj) Součet

24 24

0 0

24

Litoradlice Obytný sektor (10 bj) Součet

20 20

0 0

20

Sedlec u Temelína Obytný sektor (29 bj) Součet

58 58

0 0

58

Zvěrkovice u Týna n. Vltavou Obytný sektor (38 bj) Součet

76 76

0 0

76

24 24

0 0

Zvěrkovice u Týna n. Vltavou - Záluží Obytný sektor (12 bj) Součet Součet celkem v kW Soudobost v sítích VN CELKEM správní území v kW

24 700 x 0,8 560

110

III.3.

Tabulky posouzení nadlimitního hluku z dopravy Na přiložené tabulce kvantifikován hluk ze silniční dopravy (ze silnic II. třídy) pro variantu „A“ přeložek. Předložené hlukové posouzení vychází ze zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (ve znění zákona č. 274/2003 Sb.) a zároveň nařízení vlády ČR č. 502/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací ve znění nařízení vlády ČR č. 88/2004 Sb., respektive nařízení vlády ČR č. 148/2006 platného od 1. června 2006 (dále jen nařízení vlády), které stanovuje hodnoty hygienických limitů pro hluk ve venkovním i vnitřním prostředí; bylo zpracováno podle "Metodických pokynů pro výpočet hladin hluku z dopravy" (RNDr. Liberko, VÚVA Brno 1991) a "Novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy" (RNDr. Liberko, Planeta č. 2/2005). Normovanou hladinou hluku v chráněném venkovním prostoru (pro bydlení a jemu přilehlé území) v denní době je podle nařízení vlády pro bydlení a jemu přilehlé území v sousedství „hlavních komunikací“ 60 dB (za předpokladu, že hluk z této komunikace je převažujícím zdrojem hluku z dopravy v daném území; hlavními komunikacemi jsou dálnice, silnice I. a II. třídy). Kolem ostatních komunikací je normovou hodnotou hygienického limitu 55 dB. Pro hluk ze železnice je normovou hodnotou 55 dB. Ve vnitřních prostorách obytných budov je nutno dodržet 40 dB (v okolí hlavních komunikací 45 dB). Pokud se prokáže, že ve stávající situaci zástavby není technicky možné dodržet normované hodnoty hluku ve venkovním prostoru (tj. 60, respektive 55 dB), je možné potřebnou ochranu před hlukem zajistit isolací objektu na normovou hodnotu hluku ve vnitřním prostředí (tj. 40, respektive 45 dB). Přitom musí být zachována možnost potřebného větrání. Pro tzv. „starou zátěž“, tj. pro stav hlučnosti ve venkovním prostoru působený hlukem z dopravy historicky vzniklý před dnem 1. 1. 2001, může být použit hygienický limit 70 dB (pro okolí hlavních i ostatních silničních komunikací a dráhy). Tento hygienický limit zůstává zachován i po rekonstrukci nebo opravě komunikace, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněných venkovních prostorech staveb a pro krátkodobé objízdné trasy. Rekonstrukcí nebo opravou komunikace se rozumí položení nového povrchu, výměna kolejového svršku, případně rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení. Tento limit nelze použít pro nově navrhované objekty bydlení, ani pro nově navrhované komunikace (přeložky). Pro noční období (22 – 6 hod.) platí pro všechny výše uvedené hodnoty korekce – 10 dB. Rozhodujícím pro formulaci závěrů je noční období. Výpočet je proveden pro rok 2005. Hlukové poměry byly posouzeny formou výpočtu teoretické hodnoty isofon (viz přiložená tabulka). Isofony jsou napočteny ve výšce 6 m nad úrovní terénu (pohltivý terén). Byly vypočteny pro denní a noční období. Hodnota hygienického limitu LAEQ = 60 dB pro denní období (isofona ve vzdálenosti 3 – 10 m) udává limitní polohu okraje chráněného venkovního prostoru (zahrady) od osy příslušné komunikace, druhá hodnota (v tabulce zvýrazněný sloupec) LAEQ = 47 dB pro noční období (isofona ve vzdálenosti 12 – 29 m) představuje hodnotu hygienického limitu sníženou o 3 dB s ohledem na vliv odrazu hluku od vlastního objektu); udává limitní polohu okraje vlastního objektu (o výšce nejvýše dvou nadzemních podlaží + případné podkroví se střešními okny) od osy příslušné komunikace tak, aby jej pravděpodobně nebylo nutno protihlukově chránit. Výše uvedené posouzení hlukových poměrů má pouze informativní charakter (výklad MMR ČR)!

111

ÚPn obce TEMELÍ N

HLUK ZE SILNIČNÍ DOPRAVY

rok 2030 - DEN ISOFONA L AEQ

Čís.

č. sil., úsek komunikace

(m)

akust. tlak Lx (dB)

v h = 6m, d =

pohltivý terén (dB)

Y v 7,5m

50

52

55

57

60

20m

50m

(dB)

rok 2030 - výhled : 1

II/141 sm. Týn n. Vlt.

39,3

29,6

18,9

13,3

6,1

54,6

48,2

59,0

1

II/141 přeložka

35,8

27,0

16,9

11,7

4,3

54,0

47,6

58,3

2

II/141 přeložka

33,0

24,7

15,3

10,3

2,0

53,4

47,0

57,8

3

II/141 + II/138 přeložka

50,1

38,1

24,8

18,2

10,4

56,4

50,0

60,8

4

II/141 sm. Vodňany

34,5

25,9

16,2

11,0

3,4

53,7

47,3

58,1

5

II/138 přeložka

29,5

22,0

13,3

8,4

52,6

46,2

57,0

6

II/138 přeložka

25,8

19,0

11,0

6,2

51,7

45,3

56,0

7

II/138 sm. Albrechtice n. Vlt.

23,5

17,1

9,5

4,5

51,0

44,6

55,4

povrch

F2

F3

X

čís.

S

TV

vozidel

n

Pna

s

V

v

hod

% tv

sklon %

dovol.

výpoč.

F1

výpoč.

DEN 06 - 22 hod. : 1

1 843

271

115

14,7

1,0

90

75

ASF.

7 600 134

1,07

1,0

8 132 667

1

1 296

189

81

14,6

4,0

90

75

ASF.

5 331 457

1,31

1,0

6 990 255

2

1 296

189

81

14,6

2,0

90

75

ASF.

5 331 457

1,15

1,0

6 104 772

3

1 708

350

107

20,5

6,0

90

75

ASF.

8 175 520

1,50

1,0

12 273 996

4

1 228

207

77

16,9

3,0

90

75

ASF.

5 365 931

1,23

1,0

6 574 767

5

785

197

49

25,1

4,0

80

70

ASF.

3 890 099

1,31

1,0

5 100 440

6

653

196

41

30,0

2,0

80

70

ASF.

3 596 554

1,15

1,0

4 118 226

7

606

126

38

20,8

4,0

80

70

ASF.

2 712 360

1,31

1,0

3 556 268

INTENZITA DOPRAVY -

112

VÝHLED r. 2030 : čís.

I-24h

Ioa

Itv

Ins

vozidel / 24 hod.

Pna

Poa-n

Pn-n

Pns-n

% tv

%

%

%

Id

Id-tv

In

voz. / 16 hod.

In-tv voz. / 8hod.

1

1 990

1 690

230

70

15,1

7,0

9,2

10,9

1 843

271

147

29

1

1 400

1 190

140

70

15,0

7,0

9,2

10,9

1 296

189

104

21

2

1 400

1 190

140

70

15,0

7,0

9,2

10,9

1 296

189

104

21

3

1 860

1 470

290

100

21,0

7,6

9,8

11,5

1 708

350

152

40

4

1 330

1 100

160

70

17,3

7,2

9,4

11,1

1 228

207

102

23

5

860

640

180

40

25,6

8,1

10,3

12,0

785

197

75

23

6

720

500

180

40

30,6

8,6

10,8

12,5

653

196

67

24

7

660

520

130

10

21,2

7,6

9,8

11,5

606

126

54

14

F1 = nOAd*FvOA*(10)LOA/10 + nNAd*FvNA*(10)LNA/10 FvOA = 3,59*(10)-5*(v)0,8, FvNA = 1,5*(10)-2*(v)-0,5 pro v rovno nebo menší než 60 km/h. FvOA = 2,70*(10)-7*(v)2,FvNA = 2,45*(10)-4*(v)0,5 pro v větší než 60 km/h. Loa = 74,1 dB, Lna = 80,2 dB pro rok 2011 a dále. X = F1*F2*F3 Y = 10*log X + 40

výpočtová veličina pomocná veličina

Lx = Y-U

akustický tlak

Laeq ve vzdál.7,5 m v dB ve výšce 6m,vzdál.20 a 50 m v dB

dle Novely metodiky pro výpočet hluku 2005: Zákl. hodnota podílu noční intenzity je u OA 6,9%, NV 9,1% a NS 10,8% z celodenní intenzity (silnice II. třídy). Denní podíl intenzity je u OA je 93,1%, TV 90,9% a NS 89,2% z intenzity za 24 hodin. dle Novely metodiky pro výpočet hluku 2005: Základní hodnota podílu noční intenzity je u OA 6,9%, NV 9,1% a NS 10,8% z intenzity za 24 hodin pro silnice II. třídy Denní podíl intenzity je u OA je 93,1%, TV 90,9% a NS 89,2% z intenzity za 24 hodin. I-24h intenzita vozidel za 24 hodin Itv-24h intenzita těžkých vozidel za 24 hodin (u CSSČ vč. 2xNS a KB) Ioa intenzita osobních vozidel za 24 hodin Itv intenzita těžkých vozidel za 24 hodin Ins intenzita nákladních souprav a kloubových autobusů za 24 hodin

113

P tv Poa-n Pn-n Pns-n Id Id-tv In In-tv

24 hod. podíl těžkých vozidel v % podíl noční intenzity osobních vozidel v % podíl noční intenzity nákladních vozidel v % podíl noční intenzity nákladních souprav v % denní intenzita celkem za 16 hod. ( 6 - 22 hod.) denní intenzita těžkých vozidel za 16 hod. ( 6 - 22 hod.) noční intenzita celkem za 8 hod. ( 22 - 6 hod.) noční intenzita těžkých vozidel za 8 hod. ( 22 - 6 hod.)

ÚPn obce TEMELÍN

HLUK ZE SILNIČNÍ DOPRAVY

ISOFONA L AEQ Čís.

č. sil., úsek komunikace

rok 2030 - NOC (m)

akust. tlak Lx (dB)

Y

v h = 6m, d =

pohltivý terén (dB) 45

47

50

52

55

v 7,5m

20m

50m

(dB)

rok 2030 - výhled : 1

II/141 sm. Týn n. Vlt.

27,9

20,7

12,3

7,5

47,2

40,8

51,6

1

II/141 přeložka

25,5

18,8

10,8

6,0

46,6

40,2

51,0

2

II/141 přeložka

23,4

17,0

9,4

4,4

46,0

39,6

50,4

3

II/141 + II/138 přeložka

38,4

29,0

18,4

12,9

49,5

43,1

53,8

4

II/141 sm. Vodňany

25,2

18,5

10,6

5,8

46,5

40,1

50,9

5

II/138 přeložka

23,2

16,9

9,3

4,2

46,0

39,6

50,3

6

II/138 přeložka

21,1

15,2

7,8

1,7

45,3

38,9

49,7

7

II/138 sm. Albrechtice n. Vlt.

17,1

11,9

4,5

44,0

37,6

48,4

F2

F3

X

čís.

S

TV

vozidel

n

Pna

s

V

v

hod

% tv

sklon %

dovol.

výpoč.

povrch

5,7

F1

výpoč.

NOC 22 - 06 hod. : 1

147

29

18

19,6

1,0

90

75

ASF.

1 378 077

1,07

1,0

1 474 638

1

104

21

13

19,8

4,0

90

75

ASF.

976 085

1,31

1,0

1 279 778

2

104

21

13

19,8

2,0

90

75

ASF.

976 085

1,15

1,0

1 117 664

114

3

152

40

19

26,3

6,0

90

75

ASF.

1 653 240

1,50

1,0

2 482 028

4

102

23

13

22,3

3,0

90

75

ASF.

1 023 401

1,23

1,0

1 253 952

5

75

23

9

31,1

4,0

80

70

ASF.

842 970

1,31

1,0

1 105 247

6

67

24

8

36,3

2,0

80

70

ASF.

834 948

1,15

1,0

956 055

7

26,0

4,0

80

70

ASF.

541 929

1,31

1,0

710 542

Itv

Ins

Pna

Poa-n

Pn-n

Pns-n

Id

Id-tv

In

In-tv

% tv

%

%

%

54 7 14 INTENZITA DOPRAVY - VÝHLED r. 2030 I-24h

čís.

Ioa vozidel / 24 hod.

voz. / 16 hod.

voz. / 8hod.

1

1 990

1 690

230

70

15,1

7,0

9,2

10,9

1 843

271

147

29

1

1 400

1 190

140

70

15,0

7,0

9,2

10,9

1 296

189

104

21

2

1 400

1 190

140

70

15,0

7,0

9,2

10,9

1 296

189

104

21

3

1 860

1 470

290

100

21,0

7,6

9,8

11,5

1 708

350

152

40

4

1 330

1 100

160

70

17,3

7,2

9,4

11,1

1 228

207

102

23

5

860

640

180

40

25,6

8,1

10,3

12,0

785

197

75

23

6

720

500

180

40

30,6

8,6

10,8

12,5

653

196

67

24

7

660

520

130

10

21,2

7,6

9,8

11,5

606

126

54

14

F1 = nOAd*FvOA*(10)LOA/10 + nNAd*FvNA*(10)LNA/10 FvOA = 3,59*(10)-5*(v)0,8, FvNA = 1,5*(10)-2*(v)-0,5 pro v rovno nebo menší než 60 km/h. FvOA = 2,70*(10)-7*(v)2,FvNA = 2,45*(10)-4*(v)0,5 pro v větší než 60 km/h. Loa = 74,1 dB, Lna = 80,2 dB pro rok 2011 a dále. X = F1*F2*F3

výpočtová veličina

Y = 10*log X + 40

pomocná veličina

Laeq ve vzdál.7,5 m v dB

Lx = Y-U

akustický tlak

ve výšce 6m,vzdál.20 a 50 m v dB

dle Novely metodiky pro výpočet hluku 2005: Zákl. hodnota podílu noční intenzity je u OA 6,9%, NV 9,1% a NS 10,8% z celodenní intenzity (silnice II. třídy).

115

ÚPn obce TEMELÍN

HLUK ZE ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY

ISOFONA L AEQ

1

(m)

akust. tlak Lx (dB)

ČD trať č.192

Y

v h = 6m, d =

pohltivý terén (dB)

traťový úsek

Číslo

rok 2030

50

52

55

57

27,2

20,2

11,9

7,1

F4

60

v 7,5m

20m

50m

(dB)

52,0

45,6

56,4

F6

X

Číčenice - Týn nad Vlt.

M

m

trakce

v

počet

vlak/den

vlak/hod.

el. / m.

km / h

vozů

12

0,60

M

50

1

1,0

0,80

0,54

N

2

0,10

M

50

5

1,0

0,80

0,69

C

14

0,70

číslo

1

O

F5

výpoč.

36,1 7,7 43,8

X = 140*F4*F5*F6*m Y = 10*log X + 40

116

Ú z e m n í p l á n T E M E L Í N. Záznam o účinnosti:

Recommend Documents