AUTORISACE. Ing.arch. Ivan Plicka, IVAN PLICKA STUDIO. Architektonicko-urbanistická část a koordinace:

AUTORISACE Pořizovatel:

Město Třeboň

Zpracovatel:

Ing.arch. Ivan Plicka, IVAN PLICKA STUDIO

Architektonicko-urbanistická část a koordinace:

Ing. arch. Ivan Plicka

Přírodní podmínky, životní prostředí a územní vazby:

Ing. Jan Dřevíkovský

Dopravní infrastruktura:

Ing. Václav Pivoňka

Technická infrastruktura

ONEGAST spol. s r.o. Ing. Jan Císař, Ing. Zdeněk Rauš

Vyhodnocení ZPF, vyhodnocení PUPFL:

Ing. Jan Dřevíkovský

AUTORISACE:

2

OBSAH TEXTOVÁ ČÁST –NÁVRH A B

Vymezení zastavěného území Koncepce rozvoje území města

5 5

Koncepce rozvoje území města, koncepce ochrany a rozvoje jeho hodnot

C

Urbanistická koncepce

6

Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně

D

Koncepce veřejné infrastruktury

12

Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování

E

Koncepce uspořádání krajiny

17

Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů

F

G

Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití,) pokud je možno jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu

Vymezení veřejně prospěšných staveb

58

72

Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit, případně pro které lze uplatnit předkupní právo

H

Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb

97

Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo

I

J

Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti

Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití

97

101

Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačních plánů v rozsahu dle přílohy č.9 k vyhlášce 500/2006 Sb. v platném znění

K L M N

Stanovení pořadí změn v území (etapizace) Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle §117 odst.1 stavebního zákona Údaje o územním plánu Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části

3

113 114 114 114

GRAFICKÁ ČÁST – NÁVRH 1 2 3 4 5 6

Výkres základního členění území 1 : 10 000 Hlavní výkres 1 : 10 000 Hlavní výkres - technická infrastruktura – vodní hospodářství 1 : 10 000 Hlavní výkres - technická infrastruktura – zásobování plynem a teplem 1 : 10 000 Hlavní výkres - technická infrastruktura – energetika a telekomunikace 1 : 10 000 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : 10 000

TEXTOVÁ ČÁST - ODŮVODNĚNÍ A B C D

Postup při pořízení územního plánu

116

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

Vyhodnocení koordinace využívání území

Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů

117

Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování

123

Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona

124

Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů

E F G

Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s řešením rozporů

124

Údaje o splnění zadání, údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu

124

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení

125

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území

H

I

Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno.

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území

160

163

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

J

Vyhodnocení ZPF

164

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond

K

Vyhodnocení PUPFL

173

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa

L

Rozhodnutí o námitkách

174

Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění

M

Vyhodnocení připomínek

181

N

Bilance technické infrastruktury

185

GRAFICKÁ ČÁST - ODŮVODNĚNÍ 1 2 3

Koordinační výkres 1 : 10 000 Výkres širších vztahů 1 : 25 000 Výkres předpokládaných záborů ZPF a PUPFL 1 : 10 000 4

VÝROK A VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ V grafické části návrhu územního plánu Třeboň – Výkres základního členění území, Hlavní výkres - je vymezena hranice zastavěného území města (ke dni 31.10.2012).

B KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ MĚSTA Koncepce rozvoje území města, koncepce ochrany a rozvoje jeho hodnot

Řešené území územního plánu je vymezeno správním územím města Třeboň, které je tvořeno katastrálním územím Branná, katastrálním územím Břilice, katastrálním územím Holičky u Staré Hlíny, katastrálním územím Přeseka, katastrálním územím Stará Hlína a katastrálním územím Třeboň.

KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT Hlavními zásadami koncepce rozvoje řešeného území jsou:  důsledná obnova a udržení kvality původní, historické urbanistické struktury jednotlivých sídel i jedinečného charakteru volné krajiny,  nezahušťování zastavěného území jednotlivých sídel  a logické doplnění stávající struktury zástavby novými rozvojovými lokalitami, vycházejícími z historického prostorového a funkčního uspořádání území.  Důsledně bude chráněna volná krajina; nebudou v ní vznikat nové samoty, či nová ohniska osídlení; stávající samoty budou rozvíjeny pouze v rozsahu zastavěného území ve stavu ke dni 31.10.2012. Návrh řešení respektuje území plošné památkové ochrany: Městskou památkovou rezervaci Třeboň, včetně Ochranného pásma Městské památkové rezervace Třeboň, Národní kulturní památku Rožmberská rybniční soustava, dále zapsané nemovité kulturní památky i další cenné stavby, dotvářející charakter zastavěného území. Návrh řešení respektuje Chráněnou krajinnou oblast Třeboňsko. Celé řešené území je územím s archeologickými nálezy. Návrh považuje stávající plochy občanské vybavenosti za plošně stabilizované a vyhovující. Koncepce dopravní a technické infrastruktury vychází z dnešního stavu, potřeb zastavěného území a nároků nově vymezených rozvojových lokalit s cílem zajistit uspokojivý standard všem uživatelům řešeného území. Návrh dopravní infrastruktury směřuje k tomu, aby historické jádro města spolu se širším centrem města bylo uchráněno zejména od tranzitní automobilové dopravy, která dnes výrazným způsobem snižuje obytný standard hlavních veřejných prostor (odklon silnic II/154 a II/155 do nové trasy). V řešeném území nedojde k otevření nových ložisek štěrkopísků; stávající lokalita těžby rašeliny pro nelázeňské účely nebude rozšířena a bude po vytěžení rekultivována. V řešeném území nebudou povolovány fotovoltaické elektrárny, fotovoltaické panely a větrné elektrárny. Jednotlivá sídla v řešeném území budou rozvíjena jako samostatná, s respektem ke kvalitám přírodního prostředí, jež je obklopuje; při rozvoji sídel bude respektován charakteristický krajinný ráz 5

řešeného území. Území, ležící mezi zastavěným územím Břilic a zastavěným územím Třeboně, je hlavním rozvojovým územím územního plánu pro bydlení a jeho zastavěním dojde ke spojení struktury obou sídel. Záměry, které by při své realizaci mohly mít vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, budou podrobně vyhodnoceny podle §45 zákona č.114/1992 Sb. v rámci procesu EIA. Nová obytná zástavba bude řešena tak, aby byly splněny limitní hladiny hluku z dopravy dle platné legislativy. V plochách s funkčním využitím pro bydlení a v plochách ostatních, pokud v nich budou vznikat prostory chráněné před hlukem dle platné legislativy, ležících v hlukem zasažených územích, nebude povolováno umístění staveb pro bydlení a umístění ostatních staveb, obsahujících prostory chráněné před hlukem, pokud nebude prokázán soulad s požadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem. Opatření, potřebná k dosažení hodnot hygienických limitů hluku pro stanovené chráněné prostory (dle platné legislativy), ve vazbě na stavby dopravní infrastruktury, hradí stavebník objektů, umisťovaných do blízkosti staveb dopravní infrastruktury.

C

URBANISTICKÁ KONCEPCE

Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně

ZÁKLADNÍ URBANISTICKÁ KONCEPCE TŘEBOŇ Návrh základní urbanistické koncepce potvrzuje výlučnou, dominantní pozici historického, polyfunkčního jádra, ve struktuře města, obklopeného z větší části svého obvodu ochranným prstencem městských parků. V rámci širšího centra je prstenec městských parků doplněn dvěma novými plochami veřejné zeleně (lokality VZ2, VZ3); vyšší zastoupení zeleně je předpokládáno i u transformace stávajícího výrobního území pod hrází rybníka Svět v území obytné (lokalita BK1). Hlavní rozvojová osa města pro bydlení se nachází mezi zastavěným územím Třeboně a zastavěným území Břilice (lokality BM1, BM2, BM3); po naplnění rozvoje tohoto území dojde k propojení struktury obou sídel. Druhým nejvýznamnějším územím pro rozvoj bydlení je lokalita Na Kopečku (lokalita BM5). Další menší lokality pro rozvoj bydlení logicky doplňují stávající zastavěné území. Pro rozvoj obchodu, služeb a výroby nerušící a pro rozvoj výroby je určeno především území na severu, mezi silnicí I/24 a železniční tratí, resp. mezi zastavěným územím města a areálem Gigant. Jsou zde jednak plochy určené k přestavbě (lokalita OS1), jednak nové rozvojové lokality (lokality VS1 a VS2). Další lokality pro obchod, služby a výrobu nerušící jsou jednak vymezeny podél hlavních tras silnic, částečně i jako ochrana přilehlých rozvojových lokalit pro bydlení, jednak se jedná o menší transformační lokality pod hrází rybníka Svět. Návrh základní urbanistické koncepce potvrzuje výraznou funkci lázeňství v řešeném území; tato funkce – spolu dalšími plochami pro rozvoj rekreace – je lokalizována především v jihozápadní části města. V návaznosti na stávající lázeňský areál s rozsáhlým veřejným parkem je navržena lokalita pro rozvoj golfového hřiště, doplněná dalším veřejným parkem (lokalita SP1, lokalita VZ1). V prostoru Na Kopečku je vymezena plocha pro nový městský hřbitov (lokalita VZ4).

6

BRANNÁ Stávající zastavěné území je logicky doplněno rozvojovými lokalitami v místě menších proluk. Při severovýchodním okraji obce je navržena poměrně rozlehlá rozvojová lokalita (lokalita BV15), jejíž vymezení vychází z trasování nové obchvatové komunikace (nová trasa silnice II/154). BŘILICE Stávající zástavba, rozvinutá především podél stávajících komunikací, je doplněna / zpevněna několika lokalitami pro rozvoj bydlení, z nichž největší je na severu (lokalita BV1) a na východě (lokalita BV6), kde se zastavitelné území Břilic setkává se zastavitelným územím Třeboně a obě sídla tvoří jeden souvisle urbanizovaný celek. NOVÁ HLÍNA Jedinečný prostor stávající návsi je při jižním okraji doplněn o menší rozvojovou lokalitu pro bydlení; stávající struktura je dále doplněna menšími rozvojovými lokalitami, vyplňujícími proluky ve východní části obce. PŘESEKA Stávající zastavěné území obce je doplněno malými rozvojovými lokalitami, které doplňují stávající strukturu zástavby. STARÁ HLÍNA Při severním okraji stávající zástavby jsou vymezeny dvě menší rozvojové lokality pro bydlení. Stávající sportovní areál je navržen k rozšíření o další venkovní sportovní plochu (lokalita SP2). Nezastavitelné území je tvořeno přírodními plochami, jejichž jedinečný krajinný ráz bude jednoznačně respektován. V nezastavitelném území nebudou zakládány nové rozvojové lokality, ani zvětšován rozsah stávajících samot. Důsledně bude toto území chráněno před dopady rekreace, přípustná je krátkodobá rekreace, využívající cyklistické a turistické trasy. Výstavba fotovoltaických elektráren je v tomto území nepřípustná. Nové stavby dopravní a technické infrastruktury nesmí narušit stávající charakter tohoto území. Územní plán navrhuje v pěti lokalitách protipovodňová opatření: PPO1 - ochranná zemní hráz – Stará Hlína (koruna hráze na niveletě 429,00 m.n.m.); PPO2 - ochranné zemní hráze – Nová Hlína (hráz o výšce 1 m na břehu rybníka Vítek; hráz o výšce 0,5 m při západním okraji zástavby); PPO3 - ochranná zemní hráz – Pod Kopečkem (hráz o výšce 0,5 m při severovýchodním okraji zástavby); PPO4 - rozšíření koryta Prostřední stoky (jižně od ulice Dukelská); břehy budou upraveny tak, aby umožňovaly migraci vydry říční (dostatečná šíře, zachování a doplnění břehové vegetace); PPO5 - oprava Hrádečkové hráze (rekonstrukce tělesa hráze); během rekonstrukce nedojde ke kácení stromů, ani k poškození jejich kořenových systémů, před rekonstrukcí bude zpracována dendrologická studie a odborný posudek způsobu rekonstrukce z hlediska vlivů na stromy na hrázi. Pro následující plochy (lokality, resp. skupiny lokalit) je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití: - BM1 + BM2 + BM3 + OS4 + OS5 + BV6; - BM5 + OS6; - BV15; - BV25 + BV26 + BV27. Pro následující plochy (lokality, resp. skupin lokalit) je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování: 7

- BK1; - OS2 + OS3; - BM4; - BM6 - BM8; - BM10, - BV1; - BV2; - BV3; - BV13; - BV14; - SP1 + VZ1; - OS1; - VS1 + VS2; - DI1 + VZ2; - DI1; - DI2; - DI3; - DI4; - DI5; - DI6; - DI7; - DI8;

8

ZASTAVITELNÉ PLOCHY: lokalita

způsob využití

poznámka

BM1 BM2 BM3 BM4 BM5 BM6 BM7 BM8 BM9 BM10 BM11 BM12 BV1 BV2 BV3 BV4 BV5 BV6 BV7 BV9 BV10 BV11 BV12 BV13 BV14 BV15 BV16 BV17 BV18 BV19 BV20 BV21 BV22 BV23 BV24 BV25 BV26 BV27 BV28 SO2 OS4 OS5 OS6 OS7 OS9

Plochy bydlení – bydlení městské individuální Plochy bydlení – bydlení městské individuální Plochy bydlení – bydlení městské individuální Plochy bydlení – bydlení městské individuální Plochy bydlení – bydlení městské individuální Plochy bydlení – bydlení městské individuální Plochy bydlení – bydlení městské individuální Plochy bydlení – bydlení městské individuální Plochy bydlení – bydlení městské individuální Plochy bydlení – bydlení městské individuální Plochy bydlení – bydlení městské individuální Plochy bydlení – bydlení městské individuální Plochy bydlení – bydlení venkovské Plochy bydlení – bydlení venkovské Plochy bydlení – bydlení venkovské Plochy bydlení – bydlení venkovské Plochy bydlení – bydlení venkovské Plochy bydlení – bydlení venkovské Plochy bydlení – bydlení venkovské Plochy bydlení – bydlení venkovské Plochy bydlení – bydlení venkovské Plochy bydlení – bydlení venkovské Plochy bydlení – bydlení venkovské Plochy bydlení – bydlení venkovské Plochy bydlení – bydlení venkovské Plochy bydlení – bydlení venkovské Plochy bydlení – bydlení venkovské Plochy bydlení – bydlení venkovské Plochy bydlení – bydlení venkovské Plochy bydlení – bydlení venkovské Plochy bydlení – bydlení venkovské Plochy bydlení – bydlení venkovské Plochy bydlení – bydlení venkovské Plochy bydlení – bydlení venkovské Plochy bydlení – bydlení venkovské Plochy bydlení – bydlení venkovské Plochy bydlení – bydlení venkovské Plochy bydlení – bydlení venkovské Plochy bydlení – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné Plochy občanského vybavení – obchod, služby Plochy občanského vybavení – obchod, služby Plochy občanského vybavení – obchod, služby Plochy občanského vybavení – obchod, služby Plochy občanského vybavení – obchod, služby

nutno pořídit regulační plán nutno pořídit regulační plán nutno pořídit regulační plán nutno pořídit územní studii nutno pořídit regulační plán nutno pořídit územní studii

9

nutno pořídit územní studii nutno pořídit územní studii nutno pořídit územní studii nutno pořídit územní studii nutno pořídit územní studii nutno pořídit regulační plán

nutno pořídit územní studii nutno pořídit územní studii nutno pořídit regulační plán

nutno pořídit regulační plán nutno pořídit regulační plán nutno pořídit regulační plán nutno pořídit regulační plán nutno pořídit regulační plán nutno pořídit regulační plán

lokalita

způsob využití

poznámka

SP1 SP2 LA2 VS1 VS2 TI1 TI2 TI3 TI4 TI5 TI6 VZ1 VZ4 VZ5 VZ6 VZ7 VZ8 VZ9 VZ10 VZ11

Plochy občanského vybavení – sport a rekreace Plochy občanského vybavení – sport a rekreace Plochy občanského vybavení – lázeňství Plochy výroby a skladování Plochy výroby a skladování Plochy technické infrastruktury Plochy technické infrastruktury Plochy technické infrastruktury Plochy technické infrastruktury Plochy technické infrastruktury Plochy technické infrastruktury Plochy veřejných prostranství – veřejné parky, hřbitovy Plochy veřejných prostranství – veřejné parky, hřbitovy Plochy veřejných prostranství – veřejné parky, hřbitovy Plochy veřejných prostranství – veřejné parky, hřbitovy Plochy veřejných prostranství – veřejné parky, hřbitovy Plochy veřejných prostranství – veřejné parky, hřbitovy Plochy veřejných prostranství – veřejné parky, hřbitovy Plochy veřejných prostranství – veřejné parky, hřbitovy Plochy veřejných prostranství – veřejné parky, hřbitovy

nutno pořídit územní studii nutno pořídit územní studii nutno pořídit územní studii

nutno pořídit územní studii

PLOCHY PŘESTAVBY: lokalita

způsob využití

poznámka

BK1 BM13 BV8 SO1 SO3 OS1 OS2 OS3 OS8 LA1 DI1 DI3 DI4 DI5 DI6 DI7 DI8 VZ2 VZ3 VZ12

Plochy bydlení – bydlení městské kolektivní Plochy bydlení – bydlení městské individuální Plochy bydlení – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné Plochy smíšené obytné Plochy občanského vybavení – obchod, služby Plochy občanského vybavení – obchod, služby Plochy občanského vybavení – obchod, služby Plochy občanského vybavení – obchod, služby Plochy občanského vybavení – lázeňství Plochy dopravní infrastruktury Plochy dopravní infrastruktury Plochy dopravní infrastruktury Plochy dopravní infrastruktury Plochy dopravní infrastruktury Plochy dopravní infrastruktury Plochy dopravní infrastruktury Plochy veřejných prostranství – veřejné parky, hřbitovy Plochy veřejných prostranství – veřejné parky, hřbitovy Plochy veřejných prostranství – veřejné parky, hřbitovy

nutno pořídit územní studii

10

nutno pořídit územní studii nutno pořídit územní studii nutno pořídit územní studii nutno pořídit územní studii nutno pořídit územní studii nutno pořídit územní studii nutno pořídit územní studii nutno pořídit územní studii nutno pořídit územní studii nutno pořídit územní studii nutno pořídit územní studii

Dopravní infrastruktura: Územní plán považuje za stabilizované vedení tras silnic I., II. a III.třídy řešeným správním územím. Územní plán navrhuje přeložkovou obchvatovou trasu silnice II/154 procházející po východním obvodu historického jádra města. Územní plán navrhuje přeložkovou trasu silnice II/154 po severovýchodním obvodu obce Branná.Územní plán respektuje a zpřesňuje koridory pro úpravy silnice I/24 a I/34 včetně jejich křižovatek a dále koridor železniční tratě č. 226 stanovené v souladu s vydanými Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje. Technická infrastruktura: V územním plánu je návrh technické infrastruktury veden snahou o dosažení co možná nejmenších negativních dopadů na okolní prostředí. Z převážné části se jedná o výstavbu podzemních inženýrských sítí a zařízení. Trasy sledují současné komunikace, v nových rozvojových plochách budou přizpůsobeny nové uliční síti podle urbanisticko-architektonického návrhu zástavby. Pokud jde výjimečně o návrh nadzemního zařízení technického vybavení, je nezbytné při jednání s jeho budoucím vlastníkem a provozovatelem hledat dohodu o takovém řešení, které by nebylo výsledkem pouhých technických a ekonomických požadavků. Z hlediska podzemního urbanismu technické infrastruktury bude nutné v rozvojových plochách dbát zejména na odpovědné dodržování podmínek normy, která řeší prostorovou úpravu vedení a zařízení technické infrastruktury.

SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ KRAJINA - NÁVRH OPATŘENÍ Řešené území se vyznačuje zajímavou strukturou kulturní krajiny s vysokou hodnotou krajinného rázu, ve které se výrazně projevují prvky přírodního a přírodě blízkého charakteru překryté strukturou civilizačních prvků, tj. krajiny s plochami rybníků umocněnými liniemi hrází, masivu lesa, zastavěnými plochami, cestní sítí a struktura otevřených ploch. Lokálně lze zaznamenat i pozůstatky původní cestní sítě a plužin, které jsou cenným artefaktem kulturního a historického dědictví. V území se nacházejí památkově chráněná území a nemovité kulturní památky. K nejcennějším znakům a hodnotám této charakteristiky patří dochovaná struktura uměle vytvořené rybniční krajiny, dochovaná urbanistická struktura sídel, dochovanost forem objektu architektury, drobná solitérní architektura v krajině a zejména dochovaná struktura krajiny. Pro zachování a posílení krajinářské hodnoty zájmového území je nutná ochrana všech důležitých krajinných složek, které vytvářejí jeho jedinečnost. Ochranu je třeba věnovat veškeré zeleni v krajině, a to jak plošné, tak především rozptýlené, která se významně podílí na tradiční podobě území – charakteristická stromořadí na březích a hrázích rybníků, mokřadní vegetace a početné solitérní dřeviny. Zeleň ve volné krajině - návrh opatření: Pro všechny výsadby ve volné krajině používat výhradně původní přirozené druhy rostlin. Diverzifikovat druhovou skladbu dřevin v rámci výsadeb. Po výsadbách zajistit management; kromě zajištění dobrého zdravotního stavu dbát na příznivé krajinotvorné působení; bránit degradaci.  Minimalizovat úpravy porostních okrajů.  Směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady.   

ZELEŇ V SÍDLE - NÁVRH OPATŘENÍ Součástí návrhu rozvojových ploch je požadované zastoupení zeleně. Při zakládání nových ploch zeleně i při úpravách stávajících ploch sídelní zeleně je zapotřebí preferovat původní druhy dřevin, a to především v menších sídlech, kde se zeleň významně podílí na vysoké hodnotě zdejší krajiny. Jedná se 11

především o následující jedle (Abies alba), dub zimní, řidčeji letní (Quercus petraea, Q. robur), lípa srdčitá (Tilia cordata), olše lepkavá (Aldus glutinosa) ad. Pro výsadby zeleně pronikající do otevřené krajiny, jako je zeleň podél komunikací a doprovodná zeleň vodních toků a ploch je možné využívat pouze původní přirozené druhy rostlin dle daného stanoviště.      

Zeleň v sídle - návrh opatření: Při výsadbách v zastavěném území preferovat původní přirozené druhy rostlin, alternativně doplněné o nepůvodní (okrasné) druhy. Diverzifikovat druhovou skladbu dřevin v rámci výsadeb. U všech rozvojových ploch dodržovat minimální zastoupení zeleně navržené územním plánem. Směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady. U výsadeb zeleně pronikající do volné krajiny dbát místních stanovištních podmínek. Rozvojové plochy na okraji zastavěného území (především plochy VN, VP, ZH) ohraničit liniovou zelení, nejlépe o šíři alespoň 10m.

D KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování

NÁVRH KONCEPCE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Zásady uspořádání dopravní infrastruktury jsou vyjádřeny v Hlavním výkrese. SILNIČNÍ AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA Územní plán považuje za stabilizované trasy obou páteřních silničních komunikací - silnice I/24 procházející správním územím ve směru sever – jih od Veselí nad Lužnicí k hraničnímu přechodu Halámky a silnice I/34 procházející správním územím ve směru západ – východ od Českých Budějovic do Jindřichova Hradce. Územní plán vymezuje území pro koridory budoucích úprav silnice I/24 ve směru Lomnice nad Lužnicí a silnice I/34 ve směru na Lišov a Novou Hlínu stanovené v souladu se záměry Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Územní plán vymezuje plochy pro úpravy uspořádání mimoúrovňové křižovatky silnice I/24 a I/34 a okružní křižovatky na silnici I/34 při vstupu do města. Územní plán vymezuje plochu pro vedení přeložkové obchvatové trasy silnice II/154 procházející po východním obvodu historického jádra města. Před realizací tohoto záměru je nutné provést posouzení vlivů na životní prostředí dle zákona 100/2001 Sb. Před realizací tohoto záměru je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. Obchvatovou trasu je možno vést i po inundačním mostě, jenž sníží nežádoucí pohledové i funkční oddělení ploch luk u města od ostatních luk a krajiny. Územní plán vymezuje plochu pro přeložkovou trasu silnice II/154 po severovýchodním obvodu obce Branná. Před realizací tohoto záměru je nutné provést posouzení vlivů na životní prostředí dle zákona 100/2001 Sb. Územní plán dále považuje za stabilizované vedení tras silnic III. třídy, které procházejí správním územím města a zajišťují komunikační vazby jednotlivých sektorů a částí města. Jedná se o následující trasy: silnice III/15511, silnice III/15511a, silnice III/15512 a silnice III/1536. Při úpravách silnic I. třídy se předpokládá úprava trasy silnice I/24 pro vedení návrhové kategorie S 9,5/80 a trasy silnice I/34 pro vedení návrhové kategorie S 11,5/80, kromě peážního úseku se silnicí I/24, kde byla v minulosti založena kategorie S 22,5/100. 12

Při úpravách dalších silničních tras bude respektována normová kategorizace krajských silnic II. a III. třídy: pro obě silnice – II/154 a II/155 - v celém průběhu bude uvažována kategorie S7,5/70. Při případných úpravách silnic III. tříd bude uplatněna kategorie S7,5/60, případně S6,5/50. Návrh územního plánu - po realizaci přeložkové trasy silnice II/154 - navrhuje dopravní zklidnění Světské hráze v úseku od křižovatky Budovcova až po Novohradskou bránu. SÍŤ MÍSTNÍCH A ÚČELOVÝCH KOMUNIKACÍ Návrh územního plánu považuje soustavu místních a účelových komunikací ve správním území v podstatě za stabilizovanou. Nově navrhované místní komunikace zajišťující komunikační dostupnost a obsluhu nových rozvojových lokalit zástavby obce budou navrženy buď jako místní obslužné komunikace funkční skupiny C, v kategorii MO7/30(20) s oboustrannými chodníky šířky nejméně 2x2,0m, což tedy představuje šířku uličního prostoru nejméně 10,0m mezi hranicemi protilehlých pozemků, nebo jako komunikace pro smíšený provoz funkční skupiny D1 - obytné ulice – navrhované v souladu s technickými podmínkami TP103 pro jejich navrhování, v šířce uličního prostoru nejméně 8,0m mezi hranicemi protilehlých pozemků. Dopravní napojení rozvojových lokalit bude přednostně řešeno pomocí silnic nižší třídy a případné nové napojení na silnici I/24, nebo silnici I/34 bude přednostně řešeno pomocí stávajících sjezdů. V případě přímého napojení rozvojových lokalit na silnici I.třídy bude toto napojení navrženo dle platných ČSN. Dopravní napojení rozvojových lokalit na silnici I/24, nebo silnici I/34 bude prověřeno v rámci regulačních plánů, resp. územních studií. PĚŠÍ A CYKLISTICKÁ DOPRAVA Návrh územního plánu respektuje a považuje za stabilizovaný stávající systém turisticky značených pěších a cyklistických tras. Návrh územního plánu navrhuje zřízení prostorově a stavebně oddělené cyklostezky a stezky pro pěší vedené z Třeboně do Mláky v koridoru trasy silnice I/34, dále stezky vedoucí z Kopečku do Majdaleny podél trasy silnice I/24 a dále prostorově a stavebně oddělené cyklostezky a stezky pro pěší vedené od Nádražní ulice na sever v koridoru trasy silnice I/24 k sídlišti Gigant a při pravé straně železniční tratě až k připojení na cyklostezku č.1034, dále cyklostezky Třeboňhráz Rožmberka podél Zlaté stoky a po břehu rybníka a cyklostezky Kopeček – Holičky přes rozvojovou plochu BM5. S ohledem na možnosti a podrobnost zpracování územního plánu budou tyto záměry ověřeny vypracováním podrobné technické studie. Územní plán dále doporučuje vypracování generelu cyklistické dopravy, který se problematikou cykloturistické dopravy ve vazbách na region bude zabývat v širších územních a komunikačních souvislostech. Při realizaci cyklostezek v lesních porostech budou minimalizovány zábory a kácení stromů. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Návrh územního plánu považuje za stabilizované plochy celostátní jednokolejné tratě č.226 Veselí nad Lužnicí – České Velenice včetně obou železničních zastávek jako součást opatření PUR ČR 2008 (ŽD5) a současně jako součást opatření D15 Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Návrh územního plánu vymezuje územní ochranu pro záměr připravované optimalizace tratě ve smyslu přípravné dokumentace „Optimalizace trati České Velenice - Veselí nad Lužnicí“ vypracované ve společnosti SUDOP Praha a.s., v rozsahu ochranného pásma dráhy v souladu s platnou PUR ČR A vydanými Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje. Navrhované úpravy nepřesáhnou hranice stávajících drážních pozemků.

13

OBSLUHA ÚZEMÍ PROSTŘEDKY HROMADNÉ OSOBNÍ DOPRAVY Návrh územního plánu považuje za stabilizovaný kombinovaný systém zajišťující dostupnost správního území prostředky pravidelné veřejné autobusové dopravy a železniční osobní dopravy. ZÁJMY CIVILNÍ LETECKÉ DOPRAVY Letecká doprava je lázeňským statutem ve správním území města vyloučena. Návrh územního plánu respektuje plochu pro ultralehká letadla situovanou západně od města v prostoru Dvorce, ve vzdálenosti cca 3 km od centra. VODNÍ DOPRAVA Návrh územního plánu považuje za stabilizované zařízení pro sezónní rekreační vyhlídkové plavby na rybníku Svět. OBJEKTY DOPRAVNÍ VYBAVENOSTI Pro krytí potřeb dopravy v klidu nově navrhovaných objektů pro bydlení, vybavenost či další funkce, je třeba postupovat důsledně podle skutečně navrhovaných kapacit objektů v souladu s platným právními předpisy. Opatření, potřebná k dosažení hodnot hygienických limitů hluku pro stanovené chráněné prostory (dle platné legislativy) ve vazbě na stavby dopravní infrastruktury, hradí stavebník objektů, umisťovaných do blízkosti staveb dopravní infrastruktury.

NÁVRH KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Zásady uspořádání technické infrastruktury jsou vyjádřeny ve Výkresech technické infrastruktury – vodní hospodářství, zásobování plynem a teplem, energetika a telekomunikace. VÝČET NOVÝCH STAVEB TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Navrhované stavby technické infrastruktury se dělí podle druhu na nové investice, které souvisejí s plánovaným rozvojem výstavby v lokalitách podle příslušného funkčního využití území, nové investice doplňující technickou vybavenost stávající zástavby a dále na rekonstrukce stávajících sítí a zařízení, nezbytných pro udržení a zlepšení provozních podmínek sítí. Podle tohoto členění jsou součástí návrhu následující stavby: a) nové investice rozvojové : Inženýrské sítě, navržené pro zásobování jednotlivých rozvojových lokalit podle urbanistického návrhu, napojené v nejbližších místech na stávající dostupnou infrastrukturu, tzn. vodovody, kanalizace splašková, plynovody, vedení pro zásobování elektrickou energií VN a NN, trafostanice, podle zákresu v grafických přílohách a v navazujících regulačních plánech velkých rozvojových ploch, včetně doplňujících sítí elektronických komunikací a veřejného osvětlení. b) nové investice ve stávající zástavbě : Kanalizace a ČOV v sídlech Branná, Stará Hlína, Nová Hlína, Přeseka, zásobní vodovodní řad DN 400 „VDJ Dunajovická Hora – Třeboň“ (část v severní části města) , propojení 22 kV linky Domanín – centrum, propojení 22 kV Břilice. 14

c) rekonstrukce : Rekonstrukce stávajícího plynovodu PE 90 na PE 160 ve Vodárenské ulici pro možnost plynofikace nové výstavby v místní části Holičky, průběžné rekonstrukce stávajících inženýrských sítí podle provozních potřeb. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA V RÁMCI ZASTAVITELNÝCH PLOCH V územním plánu je na základě urbanistického návrhu rozvoje území navržena možnost zásobování nových objektů v plochách vymezených k zástavbě, s napojením v nejbližších místech na stávající dostupnou infrastrukturu. Návrh je zobrazen v grafických přílohách většinou podél hranic jednotlivých rozvojových lokalit. Vnitřní území velkých rozvojových ploch není návrhem řešeno a bude předmětem navazujících stupňů projektové dokumentace (regulačních plánů, územních studií) po zpracování podrobnějšího urbanisticko-architektonického návrhu zástavby. V některých rozvojových plochách jsou vedeny trasy stávajících inženýrských sítí různých druhů. Zde jsou možné dvě alternativy řešení – buď trasy v území ponechat jako věcná břemena a budoucí zástavbu jejich průběhu a ochranným resp. bezpečnostním pásmům přizpůsobit nebo je v příslušném úseku pro uvolnění území přeložit. Konkrétní způsob bude nutno posoudit v průběhu zpracování podrobnější dokumentace pro předmětné lokality na základě technicko – ekonomické rozvahy a v souvislosti s požadavky na celkový způsob využití plochy. POPIS NAVRHOVANÉ KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje Problematika vodního hospodářství je v porovnání s PRVK územním plánem aktualizována a doplněna. Návrh řešení v menších sídlech bez možnosti napojení na systémy města je respektován. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU V návrhu zásobování vodou rozvojových lokalit je nutno počítat s použitím profilů vyhovujících požadavkům na protipožární zabezpečení staveb. Nové řady budou napojeny na stávající vodovody stejného a většího profilu. Dožívající litinová vodovodní síť města bude postupně rekonstruována. Dostatečné a bezporuchové zásobování města vodou při limitním naplnění plánovaného rozvoje zajistí připravovaná výstavba koncového úseku propojení s vodárenskou soustavou Jižní Čechy „Dynín – Záblatí – Třeboň“, sestávající z přívodního řadu DN 400 „Záblatí – VDJ Dunajovická Hora“, vodojemu 2x1500 m3 na Dunajovické hoře a ze zásobního řadu DN 400 „VDJ Dunajovická hora – Třeboň“, ukončeného ve stávající rozdělovací šachtě na p.č. 1847/2, VŠE V SOULADU S VYDANÝMI Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje (opatření V3). ODKANALIZOVÁNÍ, LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD Splaškové vody z objektů v rozvojových plochách budou odváděny novou splaškovou kanalizací do nejbližších stávajících stok převážně jednotného kanalizačního systému města a dále do městské ČOV, která bude podle již schválené dokumentace kapacitně rozšířena. Jednotná kanalizace není v návrhu rozvoje přípustná. Základním předpokladem pro odvádění dešťových vod je podmínka, že odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území zůstanou srovnatelné se stavem před výstavbou, tzn. že změnou v území nesmí za deště docházet ke zhoršení průtokových poměrů ve vodních tocích. ENERGETIKA – ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Pro zajištění příkonu a posílení distribuce je navržena výstavba nových trafostanic s přípojkami vedení VN, dále výstavba propojujícího vedení VN mezi stávající linkou „Domanín“ a centrem města (u Zlaté stoky v blízkosti č.p. 1242) a propojujícího kabelového vedení VN Břilice, v rámci optimalizace využití stávající sítě VN a distribučních trafostanic, s doplněním nových zařízení soustavy pro nové rozvojové plochy. Drobné lokality s výstavbou jednotlivých domů ve městě i v přilehlých sídlech budou pokryty ze 15

stávající sítě prostřednictvím sekunderního vedení NN. Výkonově vyčerpané trafostanice budou v případě požadavků na zvýšení příkonu rekonstruovány. Konkrétní požadavky na zajištění příkonu budou projednány s dodavatelem energie a provozovatelem energetických zařízení. Vyhlášená ochranná pásma stávajících energetických zařízení budou při navrhovaném rozvoji respektována. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Ve městě bude preferováno plynové vytápění a příprava TUV, případně malé domovní nebo blokové kotelny v plochách s výstavbou bytových domů. Bude pokračovat rekonstrukce a postupná plynofikace zbývajících kotelen na pevná paliva a přechod lokálního topení z pevných paliv na plyn. V ostatních sídlech, kde se ve výhledu nepočítá s gazifikací, bude zásobování individuální zástavby orientováno na kombinaci využití různých druhů energií - výhledově budou topeniště na pevná paliva rušena a zásobování teplem bude převáděno na bázi kombinace jiných zdrojů energie - elektrického akumulačního hybridního nebo přímotopného vytápění, zkapalněných topných plynů, dřeva apod. Některé samostatně stojící objekty mohou být vytápěny biologickým palivem ve speciálních ekologických kotlích (dřevo, piliny). Vzhledem k charakteru území bude v maximální míře užíváno alternativní energie (tepelná čerpadla, sluneční energie atp.). ZÁSOBOVÁNÍ ZEMNÍM PLYNEM Gazifikace je navržena v lokalitách, které leží v blízkosti stávajících plynovodů STL. Do nových rozvojových ploch budou přivedeny nové plynovodní řady STL. Místem napojení těchto nových řadů ve velkých rozvojových plochách budou stávající páteřní trasy STL velkých profilů (OC DN 300, DN 200, PE d 225), vedené do města z obou VTL-RS. Gazifikace lokality BM5 - Holičky je podmíněna rekonstrukcí stávajícího plynovodu PE d 90 ve Vodárenské ulici na PE d 160. S využitím stávajících plynovodů NTL se nepočítá. Okolní sídla řešeného území kromě Přeseky zásobována plynem i nadále nebudou. Situačně je naznačeno výhledové připojení sídla Branná STL plynovodem z Třeboně. SPOJE – TELEKOMUNIKACE, RADIORELÉOVÉ TRASY Jednotná telefonní síť resp. síť elektronických komunikací bude postupně rozšiřována. Požadavky na zajištění dalších linek budou řešeny individuálně s konkrétními investory nových objektů postupně po vypracování podrobných investičních záměrů, s využitím ponechaných rezerv v kabelové síti, s použitím vysokofrekvenčních technologií atp. Ochranná pásma všech telekomunikačních zařízení je nutno v rozvojových lokalitách respektovat. Celé správní území města Třeboň se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku RTH Třebotovice; severní část katastrálního území Stará hlína se nachází v ochranném pásmu leteckého koridoru LK TSA 22; katastrální území Přeseka a část katastrálních území Třeboň, Břilice, Holičky u Staré hlíny a Stará hlína se nacházejí v ochranném pásmu leteckého koridoru LK TRA 78 Veselí. Ve vymezeném území leteckého koridoru lze vydat územní rozhodnutí a povolit novou výstavbu přesahující výškovou hladinu stávající zástavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany ČR, zastoupeného VUSS Pardubice. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Stávající koncepce nakládání s odpady se nemění. Územní plán stanovuje plošné možnosti pro přemístění areálu Technických služeb Třeboň a pro vybudování centrální kompostárny při areálu městské čistírny odpadních vod.

KONCEPCE OBČANSKÉHO VYBAVENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Zásady uspořádání občanského vybavení veřejné infrastruktury jsou vyjádřeny v Hlavním výkresu. Návrh územního plánu považuje stávající občanské vybavení za plošně stabilizované.

16

Lze předpokládat že v rámci ploch občanského vybavení, určených pro veřejnou správu, školství, zdravotnictví, sociální služby a kulturu, dojde k případné restrukturalizaci dle aktuálních nároků, plošné vymezení pro tuto funkci je ale dostatečné. Plochy občanského vybavení, určené pro sport a rekreaci, jsou v současné době rovněž dostačující; ve vazbě na stávající lázeňský areál Aurora s veřejným parkem je vymezena rozvojová lokalita pro vybudování golfového hřiště.

KONCEPCE VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Zásady uspořádání veřejných prostranství jsou vyjádřeny v Hlavním výkresu. Územní plán potvrzuje stávající veřejná prostranství všech sídel v řešeném území a klade důraz na uspokojivý standard veřejných prostranství, který je určujícím pro celkový obytný standard území. V rámci regulativů pro jednotlivé rozvojové lokality jsou stanoveny základní podmínky pro vznik kvalitních veřejných prostranství v těchto nových urbanistických strukturách. Specifickým druhem veřejných prostranství je veřejná zeleň. Územní plán navrhuje doplnění stávajícího systému veřejné zeleně zejména v kontaktu s historickým jádrem města tak, aby zůstala ochráněna jedinečná pozice tohoto jádra ve struktuře města. Územní plán potvrzuje rovněž rozlehlou plochu veřejné zeleně ve vazbě na lázeňský areál Aurora a doplňuje ji o další rozvojovou lokalitu při břehu rybníka Svět.

E KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY

Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Územní plán zachovává současné využití krajiny s ohledem na funkce krajiny jako jsou: ekologická, hospodářská, vodohospodářská, lesnická a dále jako mimolesní zeleň, trvalé travní porosty a vodní toky. Územní plán využívá pro rozvoj takové plochy, které nezpochybnitelně navazují na již zastavěné území, jsou vhodné k zastavění a nevytváření nevhodný zásah do volné krajiny. Územním plánem nejsou navrhovány žádné nové plochy pro využití jež by znamenalo vytváření nových nevhodných dominant v území. Územní plán řeší využití území tak, aby nenarušil hodnoty krajiny a jejího uspořádání. Rozvojové plochy jsou řešeny tak aby nenarušovaly obhospodařování zemědělské půdy a aby nedošlo ke kolizím ve využívání krajiny a nebyl narušen hodnotný krajinný ráz řešeného území. Územní plán vymezuje plochy s rozdílným využitím v nezastavitelném území a stanovuje podmínky pro změny jejich využití - viz kapitola F v grafické části Hlavní výkres). Jedná se o:   

plochy vodní plochy zemědělské plochy lesní

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Při realizaci lokálního SES bude nutné brát v úvahu současný stav krajiny a časové parametry vzhledem k cílovému stavu SES. Prvky SES je vhodné budovat postupně za pomoci přirozené sukcese.

17

Člověk sám přirozený porost nevytvoří. Na základě empirických poznatků jsou potřebná tato časová rozpětí pro regeneraci narušených nebo vznik nových typů ekosystémů. 1 - 4 roky 8 - 15 let 10 - 15 let desetiletí

- společenstva jednoletých plevelů a jejich fauna - vegetace eutrofních stojatých vod - vegetace mezí a větrolamů bez specializovaných druhů - xerothermní nebo hydrofilní nelesní společenstva a to často jen s neúplnou druhovou garniturou staletí - vznik vyspělých karbonátových profilů v půdě, vznik lesní geobiocenózy včetně specializovaných lesních druhů vyšších rostlin tisíciletí - vznik vyspělých humusových profilů vývojově zralých půd reprodukce zaniklého klimaxového společenstva s druhově nasycenými společenstvy v dané krajině Předkládaný plán územního systému ekologické stability je dalším krokem, který směřuje k aktivnímu přístupu při zabezpečování ekologické stability krajiny. Vymezení ÚSES dává pouze předpoklad k vytvoření biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům. Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zajištění čistoty ovzduší, vod atd. Lokalizace prvků ÚSES v územním plánu byla převzata z z ÚAP a aktualizovaných podkladů poskytnutých CHKO Třeboňsko. Jednotlivé prvky, biocentra a biokoridory byly, pokud to bylo možné, pouze vymezeny do hranic parcel. Tam, kde nebylo možné vymezení do hranic parcel a mimo řešené území, jsou hranice prvkú ÚSES převzaty z ÚAP. Územní plán ctí jak lokalizaci nadregionálního a regionálního ÚSES dle ÚAP, tak i v převážné většině řešení ÚSES dle generelů v území zpracovaných. V zájmovém území se nachází prvky nadregionálního a regionálního ÚSES, které jsou převzaty z ÚAP a v rámci zpracování ÚP jsou pouze územně vymezeny pokud to je možné do hranic parcel. Na severovýchodě zájmového území značnou část zaujímá neregionální biocentrum NBC 002 Stará řeka (v územním plánu s číslem 12 dle číslování ÚAP). Jedná se o rozsáhlé nadregionální biocentrum, zahrnující soustavu rybníků, část toku Nové řeky s přilehlou mokřadní nivou a rozlehlý lesní komplex na rašelinných a podmáčených stanovištích. Jádrovými částmi biocentra jsou maloplošná zvláště chráněná území, ve kterých jsou předmětem ochrany cenné komplexy lužních a rašelinných lesů, rašelinišť a mokřadů. Do jihovýchodního cípu zájmového území zasahuje neregionální biokoridor NBK 080 Stará řeka – hranice ČR (v územním plánu s číslem 97 dle číslování ÚAP). Tento biokoridor prochází převážně lesními porosty podél východního břehu Lužnice. Nepatrně zasahuje do jihovýchodního cípu zájmového území též neregionální biokoridor NBK 25 Stará řeka – Červené bláto – hranice ČR (v územním plánu s číslem 144 dle číslování ÚAP). Tento biokoridor využívá celou nivu Lužnice a jejích bočních tůní, břehových porostů i dřevinných náletů na místě bývalých psárkových luk. Při jižním okraji území je vymezeno regionální biocentrum RBC 092 Hrádeček (v grafické části s číslem 21018 dle číslování ÚAP). Biocentrum je vymezeno v rozsáhlém lesním komplexu s porosty na rašelinných stanovištích, vč. PP Soví les v plochém terénu Borkovické pánve. Toto biocentru je spojeno severním směrem s neregionálním biocentrem Stará Řeka regionálním biokoridorem RBK 093 Hrádeček – Stará Řeka (v územním plánu s čísly 22073, 22074, 22075 dle číslování ÚAP). Tento biokoridor prochází územím v trase starého odvodňovacího kanálu. Část 22075 vedoucí lesy je vedena jako funkční, části 22 73 a 22074 procházející plochami zemědělské půdy, převážně loukami je veden jako nefunkční k založení. Jihozápadním až jižním směrem od regionálního biocentra Hrádeček vede podál hranice zájmového území regionální biokoridor RBK 015 Cep – Hrádeček (v územním plánu s čísly 22079, 22080, 22081 a 22087 dle číslování ÚAP). Biokoridor v zájmovém území prochází lesními komplexy převážně na rašelinných stanovištích. 18

V rámci ÚP města Třeboň byl v zájmovém území vymezen lokální ÚSES. Prvky lokálního ÚSES jak je již výše uvedeno jsou umístěny dle generelů ÚSES. Vzhledem k tomu, že od doby zpracování generelů v území nedošlo k takovým změnám aby bylo nutné lokalizaci prvků ÚSES měnit, byly pouze tato prvky vymezeny do hranic parcel. V území je vymezeno celkem dvacet čtyři lokálních biocenter, z toho šest vložených do regionálního biokoridoru a jedno vložené do nadregionálního biokoridoru. Některá lokální biocentra jsou zčásti vymezena v řešeném území a z části leží mimo řešené území, kde nejsou tato biocentra vymezena. Všechna biocentra jsou jak je již výše uvedeno vymezena v souladu s plánem a generely ÚSES a ÚAP. Jediná změna je nově vymezené nefunkční lokální biocentrum v k. ú. Břilice. Toto biocentrum je v územním plánu nazváno „Doplněný“ a není mu přiděleno číslo, neboť ostatní prvky jsou číslovány v souladu s ÚAP a při zpracování návrhu ÚP nebyl znám systém číslování v územně analytických podkladech. Toto biocentru je vymezeno za účelem rozdělení lokálního biokoridoru 2184 Břilické rybníky na dva kratší biokoridory 2184 (1) a 2184 (2). Biocentra jsou propojena spolu a s prvky ÚSES na sousedních katastrálních územích biokoridory. Trasy biokoridorů byly vymezeny v trasách podle plánu a generelů ÚSES a dle ÚAP se snahou využít pokud to je možné stávající ekologiky stabilnější prvky v území, především drobné vodní toky. Prvky ÚSES jsou lokalizovány se snahou o bezkolizní průběh s nadějí na plnou funkčnost v budoucnosti. Významnou součástí ÚSES jsou interakční prvky, které zprostředkovávají příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní ekologicky méně stabilní krajinu. Pro vymezení interakčních prvků byly využity plochy s vyšším stupněm ekologické stability v plochách zemědělské půdy, často drobné vodní toky (VKP), remízky a lesní lemy. Na pozemcích, které jsou zahrnuty do územního systému ekologické stability nesmí dojít ke snížení současného stupně ekologické stability. Na biocentrech jejichž součástí jsou vlhké louky v nivách potoků bude vhodné z důvodů biodiverzity zachovat tato vlhké louky a to nejlépe pomocí pastvy či extenzivního kosení. V grafické části dokumentace územního plánu jsou zakresleny plochy lokálního ÚSES a interakční prvky. TABULKOVÁ ČÁST V tabulkové části jsou popsána biocentra a biokoridory vymezené v řešeném území a část neregionálního biokoridoru a regionálního biokoridoru nacházejících se na řešeném území. V tabulkách je uvedeno číslo prvku a nové číslo podle ÚAP, pokud tento prvek byl v ÚAP obsažen. Dále , jeho název a základní charakteristiky, jako geobiocenologická typizace (STG), výměra či základní rozměry prvku, a charakteristika ekotopu a bioty. V kolonce Kostra ekologické stability je uvedeno zda je součástí prvku VKP. V tabulce je též uvedeno stručné doporučení opatření zajištění funkčnosti prvků (biokoridorů a biocenter). Údaje o nadregionálních a regionálních prvcích ÚSES v tabulkách jsou převzata z podkladů poskytnutých CHKO Třeboňsko, u prvků ÚSES lokálního významu jsou tam, kde byly k dispozici využity údaje z plánů a generelů ÚSES: - J. Wimmer, Plán ÚSES Plavsko, Dolní Lhota, Holičky, Stará Hlína, WV Projection Service s.r.o.2003. - J. Wimmer a kol., Generel ÚSES Třeboň, 1994 - J. Guth a kol., Generel ÚSES pro k.u. Lomnice n.L.,Smržov, Záblatí, Frahelž, Lužnice, Dunajovice, Přeseka a Břilice, AGEA 1994. - V. Novák a kol., Návrh plánu lokálního územního systému ekologické stability Třeboň k.ú. Branná, 1999.

19

TABULKA BIOCENTER Název biocentra NBC 12 Stará řeka

Vymezení biocentra, čísla parcel Téměř celé k. ú. Holičky u Staré Hlíny, k. ú. Stará Hlína, část k. ú. Přeseka a část k. ú, Třeboň

RBC 21018 Hrádeček

2119/26, /27, /28, /35, /36, /46, /48, /49, /50, /51, /52, /53, /54, /55, /56, část 2119/57, část 2119/58, /86, /87, /89, /90 a část 2119/118 Zlatá stoka

LBC 1450 nové č. 11329 Koclířov II Část na zájmovém území LBC 1451 n. č. 11328 Koclířov I Část na zájmovém území LBC 28 Část na zájmovém území LBC 647 n. č. 11274 Travný rybník LBC 645 n.č. 11275 Velký a Malý Toušný

Katastrální území Holičky u St. Hlíny Stará Hlína, Přeseka, Třeboň Třeboň Přeseka

Zlatá stoka, 1126/6, 1126/7

Přeseka

1122/4, /5, 1123/1, /2, /3, /4, /5, /6,

Přeseka

1271, 1272, 1273, 1274, 1282/8, 1323, 1325, 1326, 1327,

Břilice

471/4, 479, 482, 483, 484, 485, 496, 497, 506/2, část 506/3, 506/4, 508 1211/2, 1212, 1213/1, /2, /7, /15, 1214/1, /7, 1215/1, /15, část /34, /35, 1219/1, 1219/4 1802/1, /2, 1804, 1807, 1808/1, /5, /13, 1810/1, /14

Přeseka

LBC 963 n.č. 11280 Starý u Břilic LBC 170 n. č. 11281 Břilický rybník

Část 1949/3, 1951/1, 1952, 1953/1

Třeboň

LBC Doplněný Dlouhá role

Parcely: 198, 199, 200, 201, 202, 203, 204, 205/1, 206, 207, 215/1, 216/1, 218, 219, 220/5, 221, 222, 223, 224, 225/1, 226/1, 227 z části, 208, 209/1, /2, /3, /4, /5, 1942/1, /2, /3, 1943/1, /2, /3, 1944/1, /2, /3, 1945/1, /2, /3, 1946/1, /2, /3, 1947/1, /2, /3, 1948/1, /2, /3, 1949/1, /2, /3, 1950/1, /2, /3, 1951/1, /2, /3 1878,1879/1, /2, 1883, 1856/1, /2, /8, /10, /11, /12, /13, /15, 1886/1, /2, /3, /4, /5, /6, /7, /8, /9, /13, /14,, /15, /16, /17, /19, /20, /21, /22, 1887/1, /5, /6, /7, /8, /10, /11, /12, /13, /14, /15, /16, /17, /18, /19, /20, /21, /22, /23, /24, /25, /26, /27, /28, /36, /37, /46, /47, /51, /53, /61, /62, /65, /67, /69, /70, /71, /72, /73, /75, /77, /78, /79, /80, /81, /82, /83, /84, /85, /86, /87, /88, /89, /90, /91, /94, /95, /96, 1893/1, /3 Část 1989/1, /2, /6, /7, /8, /9, 1856/2, /6, /7, /8, /9, /10, /11, /12, /13, /16, 1889/11, /28, /29, /30, /31, /32, /33, /34 1989/11, /27, /28, /29, /30, /31, /32, /33, /34 Část 1989/1, 1998/1, /2, /3, /5, /6, /12, /17, /18

LBC 966 n. č. 11279 Prelátský rybník

LBC 967 n. č. 11020 Vimperky Část na zájmovém území

LBC 188 n. č. 11282 U Sosny LBC 156 n. č. 11283 Svět LBC n. č. 11286 Třeboň (vložené) LBC 1438 n. č. 11285 Mokrá louka (vložené) LBC 1437 n. č. 11016 U Podřezanské stoky (vložené)

Břilice Břilice

Část 1641/1, část 1923/1, /3, /7, /8, 1924/1, /2, část /10, 1926/1, Třeboň /2, /4, /5, /6, /7, /8, 1928/1, část /2, /3, /4, 1929/3, /4, /10, /12, /19 Břilice

Břilice

Třeboň Břilice Třeboň Třeboň

2397/4, /6, /11, /13, /15 část, /18, /19, /21, /22, 2415/6, /7, /19, Třeboň /36, /37 část, 2453/57 část, /58, /73 část, /76, /81, 2464/1, /2, /3 část, 4, /5, /6, 2466/5, /6, /7, /8 část, 2597 2087/3, /5, /6, /7, /8, 2096/17, /35, /37, /39, /38, /40, /41, /42, Třeboň 2100/8, 16, /17, /19, /20, /21, /23, /24, /25, /26, /28, /51, /52, 53, 54, 55, /73, /77 Část 2119/37, 2119/61 Třeboň

20

LBC 1436 n. č. 11017 U Široké aleje (vložené) LBC 1435 n. č. 11027 Borkoviště (vložené) LBC 158 n. č. 11284 U Opatovického rybníka Část na zájmovém území LBC 164 n. č. 11196 Opatovický rybník Část na zájmovém území LBC 972 n. č. 11197 Branské Doubí LBC 976 n. č. 11195 Branské lávky LBC1431 n.č. 11026 Branský les (vložené) LBC 1430 n. č. 11194 Velké paseky (vložené) LBC1430 n. č. 11321 Hamr 5 (vložené) LBC 3 Malý Vranín

Část 2119/41

Třeboň

2118/1

Třeboň

2011/5, 2012/1, 2013/2, 2014/2, /6, /8, /9, /10

Třeboň

663/4, 657

Branná

626/1, /4, /6, /7, /9, /10, /11, /13, /18, /31, /33, /55, /53, /60, /63, /65, 627, 633/3, /9, 642/2, /3, /4, 647 696/28, 728/6, /7, 734/1, /6, 735/3, /6, /8, 792/6, 2817/2

Branná

Část 937/1

Branná

Část 937/1, část 937/2, 1184/1, /5

Branná

Část 429

Holičky u Staré Hlíny

Část 1805/24

Břilice (převážná část na k.ú. Štěpánovice u Českých Budějovic)

21

Branná

Pořadové číslo: NBC 12 Název: Stará řeka Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP vodní tok a jeho niva, les, mokřady nadregionální biocentrum,funkční Geobiocenologická typizace (STG) Katastrální území: Holičky u St. Hlíny,Stará Hlína, Přeseka, Třeboň Rozloha: 4 672,5 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum zahrnující soustavu rybníků, část toku Nové řeky s přilehlou mokřadní nivou a rozlehlý lesní komplex na rašelinných a podmáčených stanovištích. Jádrovými částmi biocentra jsou maloplošná zvláště chráněná území, ve kterých jsou předmětem ochrany cenné komplexy lužních a rašelinných lesů, rašelinišť a mokřadů. Do území zasahují Velký a Malý Tisý - NPR 615,54 ha (Jedna z nejvýznamnějších ornitologických rezervací v České republice, komplex 11 rybníků s rozsáhlými litorálními porosty s členitými břehy, zátokami, poloostrovy a ostrovy s přilehlými podmáčenými loukami, křo-vinami bažinných vrbin, mokřadních olšin a menších lesíků.), Meandry Lužnice - PR 90,25 ha (Přirozený tok Lužnice se sítí slepých ramen v různém stupni zazemnění), Novořecké močály - PR 236,34 ha (Rozsáhlý komplex mokřadních ekosystémů v inundaci Nové řeky), Rybníky u Vitmanova - PR 202,80 ha (Rybníky Nový Vdovec a Ženich s přilehlými rašeliništi a mok-řady), Stará řeka - NPR 745,004 ha (Meandrující tok s lužními porosty, loukami a lesy, hnízdiště ptactva), Výtopa Rožmberka - PR 190,50 ha (Rozlehlý komplex litorálních porostů rybníka a mokrých luk se vzácnými společenstvy) a Olšina u Přeseky - PR 6,28 ha (Olšina ve výtopě rybníka Vydýmače se zachovalými rostlinnými společenstvy). V biocentru jsou zahrnuty mezinárodně významné mokřady definované dle Ramsarské úmluvy, tzv. Ramsar sites: RS2 Třeboňské rybníky (podlokality RS2.03 Kaňov, RS2.05 Rožmberk, RS2.06 Novořecké močály, RS2.07 Rybníky u Vitmanova, RS2.09 Velký a Malý Tisý. Morfologicky se jedná o velmi mírně zvlněnou pánevní sníženinu. Lesní porosty jsou kulturního původu, převažuje BO, následována SM, méně jsou zastoupeny DB, OL a BR, ostatní dřeviny pouze maloplošně jako vtroušená jednotlivá příměs nebo v maloplošných obnovních prvcích. Orientační zastoupení dřevin je následující: BO 52 SM 30 DB 8 OL(lepkavá+šedá) 6 BR 2, zbytek tvoří BK, BKS, BL, DBC, DG, HB, JAL, JD, JDO, JS, KL, LP, MD, OS, TP, VJ. Část lesních porostů je zařazena do genových základen Zámecký (BO) a Suchdol (BO). Podstatná část biocentra je součástí území sítě NATURA 2000 (CZ0314019 Velký a Malý Tisý, CZ 0314023 Třeboňsko-střed). Lesní porosty spadají organizačně pod LS Třeboň, revíry Zámecký, Staňkov a Domanín a mají výměru zhruba 1984 ha, z toho v kategorii lesa ochranného jsou zhruba 4%, v kategorii lesa zvláštního určení 96% z celkové rozlohy. V biocentru jsou velmi hojné menší lesíky a remízy zvláště mezi rybníky a na jejich březích. Jsou většinou sukcesního původu, dominují pionýrské dřeviny BR, OS, doplněné BO, DB, SM, JIV, na ně navazují formace bažinných vrbin s VRP, méně v. pětimužnou. V biocentru jsou poměrně pestré přírodní podmínky, převažují vodou ovlivněná stanoviště, střídaná bory na sušších píscích, časté jsou náhlé přechody od sušších písčitých stanovišť do rašelinných sníženin a vodních ploch, významné jsou rozsáhlé mokřady s kolísající hladinou vody. Převládají SLT sušších až mokrých (jílovitých) písků 0K - kyselý dubový bor, 0M - chudý dubový bor, 0P - kyselý jedlodubový bor, 0G -podmáčený smrkový bor, v nivě Nové řeky je mapován SLT 1L - jilmový luh, na rašelinících a rašelinných stanovištích jsou mapovány SLT 4R - svěží reliktní smrčina, 5R - rašelinná borová smrčina a 0R - rašelinný bor. Vyšší zastoupení má i SLT 4G - podmáčená dubová jedlina a 1G - vrbová olšina mokřadní. Zdroj: Podklad CHKO Třeboňsko Opatření: V rezervacích dle plánů péče, v lesních porostech mimo rezervace podle rámcových hospodářských směrnic upravených pro hospodaření v 2. zóně CHKO. Obecnou zásadou v borových monokulturách na suchých píscích je vyloučení velkoplošné holoseče, náhradou by měla být maloplošná holoseč s bočním zmlazením nebo okrajová seč clonná s předchozí přípravou půdy rotavátory. Z prostorového hlediska preferovat zvlněný okraj obnovních prvků, předržet výstavky borovice a dubu do maximálního věku dožití. Na podmáčených stanovištích hrozí zabahnění a zamokření - nutnost síje melioračních dřevin, při obnově zachování meliorační kostry bez zásahu. Používat genofondu autochtonní borovice, postupně zvyšovat zastoupení dubu, jedle a buku v porostech, na podmáčených až rašelinných stanovištích využívat přirozenou obnovu smrku. Přirozená dřevinná skladba: 0G - bo 6-8, sm +-4, bř 1-2, db 0-+, 0K,0M - bo 8-9, db +-2, bk 0-1, bř +-1, sm 0-+, 0P - bo 7-8, db +-2, bř +-1, jd +-1, sm 0-1, 1L - dbl 4-7, javory +-2, js 1-3, jl 1-3, lp +-2, ol +-1, tp +-1, vrk +1, keře, 4R,5R - sm 5-8, bo 3-7, bř +-2, (ol, os) +, 4G - sm +-1, jd 3-5, bo +-1, db 3-7, lp +, bř +, ol +-1. V intenzivně obhospodařovaných rybnících sledovat a optimalizovat rybí obsádku, redukovat chov vodní drůbeže. Polokulturní až kulturní luční porosty sekat dvakrát ročně, první seč koncem června až začátkem července, druhá kdykoliv, v případě vyššího výskytu invazivních druhů asanační zásah. Kultura:

Vodní plochy, TTP, ostatní plochy, les

22

Pořadové číslo: NBK 97 Název: Stará řeka – hranice ČR Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP vodní tok a jeho niva, les nadregionální biokoridor, funkční Geobiocenologická typizace (STG) 3 B 3, 4 B 4 na řešeném území Katastrální území: Holičky u St. Hlíny Rozloha: 6,279 ha na řešeném území Charakteristika ekotopu a bioty: Lesní porosty v rozsáhlém komplexu podél východního břehu řeky Lužnice v plochém terénu Českovelenické pánve. Porosty jsou tvořeny mozaikou různověkých skupin, od kultur a mlazin až po staré mýtné kmenoviny, s naprostou převahou BO, místy s příměsí SM, vtroušeně BR, v mladších skupinách někdy skladba pestřejší (SM, BO, DB, DB, JD, LP, OL, BR) Převažují SLT 0K svěží jedlodubový bor, 0G - podmáčený smrkový bor, LT 0P - kyselý jedlodubový bor, 0M - chudý dubový bor, 3S0 - svěží dubová bučina na obohacených píscích. Pedologie: mírný až výrazný železitý podzol až oglej. podzol, rašelinný podzolový glej, humózní podzolovaná hnědá půda. Fytocenologie: kulturní lesní porosty na stanovištích borových doubrav sv. Genisto germanicae-Quercion (as. Vaccinio vitisideae - Pinetum), v podrostu Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Vaccinium vitis-idaea, Calluna vulgaris, Pleurozium schreberi, Dicranum polysetum, Hylocomium splendens, Leucobryum glaucum. Na podmáčených stanovištích přechody k rašelinným borům sv. Dicrano-Pinion (as. Vaccinio uliginosi-Pinetum), v podrostu Calamagrostis villosa,Vaccinium myrtillus, méně Molinia coer., pomístně Avenella flexuosa, Pteridium aquilinum, Dryopteris carthusiana, Polytrichim commune, SVZagnum sp., Pleurozium schreberi, Leucobryum glaucum. Na nejsušších stanovištích kulturní deriváty borů sv. DicranoPinion (as. Dicrano-Pinetum), v podrostu Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis-idea, Calluna vulgaris, Cladonia sp., Avenella flexuosa, Pleurozium schreberi, Dicranum polysetum, Hylocomium splendens. Maloplošně borové porosty na stanovištích květnatých bučin nižšího stupně z rámce podsv. Eu-Fagenion, v podrostu druhy borových stanovišť. Zdroj: Podklad CHKO Třeboňsko Opatření: Vlastní tok bez zásahu, tůně zachovat v současném stavu, v případě hrozícího zániku tůně zazemněním obnova. Postupná rekonstrukce lesních porostů v trase a propojení skupin přirozené skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami hospodaření. Ochrana a prohloubení přiorozeného charakteru stávajících hodnotných lesních společenstev. V mladých porostech výchova dle LHP, při obnově starých borových kmenovin - maloplošná holoseč až násek kombinovaný s okrajovou sečí clonnou po předchozí přípravě půdy. Zalesnit směsí borovice, dubu, buku, podíl smrku pouze na podmáčených stanovištích, břízu z náletu ponechávat jako meliorační příměs až do jejího maximálního fyzického věku. Přirozená dřevinná skladba: 0G - bo 6-8, sm +-4, bř 1-2, db 0-+, 0K - bo 8-9, db +-2, bk 0-1, bř +-1, sm 0-+, 0P - bo 7-8, db +-2, bř +-1, jd +-1, sm 0-1. Kultura:

Vodní plochy, TTP, orná půda, ostatní plochy, les

23

Pořadové číslo: NBK 144 Název: Stará řeka-Červené bláto- hranice ČR Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP vodní tok a jeho niva, les nadregionální biokoridor, funkční Geobiocenologická typizace (STG) 3 B 4-5 na řešeném území Katastrální území: Holičky u St. Hlíny Rozloha: 2,403 ha na řešeném území Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor využívá celou nivu Lužnice a jejích bočních tůní, břehových porostů i dřevinných náletů na místě bývalých psárkových luk. Tok místy silně meandruje, nad jezem u Pilaře z Lužnice vytéká historické dílo Zlatá stoka, která napájí soustavu Třeboňských rybníků. Dřevinné nárosty mimo PUPFL jsou tvořeny DB, OL, JS a VRK. V lesních porostech v nivě převažuje LT 1L3 - jilmový luh ostřicový na vlhkých říčních náplavách. V řece a v tůních společenstva sv. Batrachion aquatile, NymVZeion albae, u břehů společenstva říčních rákosin a vysokých ostřic sv. VZalaridion arundinaceae, Magnocaricion elatae. Lokalita je součástí území NATURA 2000 (CZ0314023 Třeboňsko střed). V biokoridoru vymezen mokřad nadregionálního významu N.JH.01 Niva Horní Lužnice. Pedologie: naplavená hnědozemní půda, dospod oglejená až glejová. Fytocenologie: lesní po-rosty na stanovištích spol. Quercus robur-Padus avium, v podrostu Carex brizoides, Des-champsia caespitosa, VZalaris arundinacea, Festuca gigantea, Geum urbanum, Urtica dioica, Anemone nemorosa, Glechoma hederacea, Impatiens noli-tangere, Iris pseudacorus, Melica nutans, Oxalis acetosella, Galeopsis pubescens, Maianthemum bifolia, Stellaria holostea., Lysimachia vulgaris, Vaccinium myrtillus, Rubus sp.div., Mnium sp. Zdroj: Podklad CHKO Třeboňsko Opatření: Zachovaní přirozeného charakteru nivy s lužními porosty, extenzivními aluviálními loukami a lady a mokřadními biotopy. Vlastní tok bez zásahu, tůně zachovat v současném stavu, v případě hrozícího zániku tůně zazemněním obnova. V lesních porostech výhledově odtěžit nevhodné výsadby topolu, nahradit směsí dubu letního, lípy srdčité, jilmu vazu, střemchy obecné. Staré jedince dubu letního a borovice ponechat do jejich maximálního fyzického věku, olšiny bez zásahu. Přirozená dřevinná skladba: 1L - dbl 4-7, javory +-2, js 1-3, jl 1-3, lp +-2, ol +-1, tp +-1, vrk +-1, keře. Kultura: Vodní plochy, TTP

24

Ćíslo: RBC NC 21018 Název: Hrádeček Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP les, rašeliniště regionální biocentrum vložené, funkční Geobiocenologická typizace (STG) 4A6 Katastrální území: Třeboň Rozloha: 113,648 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum vymezené v rozsáhlém lesním komplexu s porosty na rašelinných stanovištích, vč. PP Soví les v plochém terénu Borkovické pánve. Jádrovou částí biocentra je ZCHÚ Soví les - PP 20,33 ha (Sekundární rašelinný les, ornitologicky významná lokalita). Velmi mírný SZ sklon, nadm.v. 437 - 439 m, na usazeninách spodního oddílu klikovského souvrství je překryv kvartérního ložiska humolitu o moc-nosti několika metrů. Původně blatkový bor je dnes nahrazen různověkými porosty BO s příměsí SM a BR. Starší porosty jsou většinou silně proředěné, v rezervaci s množstvím starých souší s dutinami. Zastoupení dřevin je zhruba následující: BO 60 SM 36 BR 4. Převládá LT 0R1 - rašelinný bor borůvkový na přechodových rašelinách. Pedologie: oligotrofní rašelinná půda s rašelinným surovým humusem, silně až velmi silně kyselá, hluboká, s mělce rozloženou rašelinou, s vysokou hladinou spodní vody, dospodu vláknitá až plsťovitá. Fytocenologie: lesní porosty na stanovištích rašelinného brusnicového boru as. Vaccinio uliginosi-Pinetum sylvestris popř. blatkového boru? (as. Pino rotundatae-SVZagnetum), v podrostu s dominantními druhy rašelinných a podmáčených stanovišť: Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis-idaea, Molinia arundinacea, Dryopteris carthusiana, Lycopodium annotinum, Avenella flexuosa, Dicranum polysetum, Pleurozium schreberi, SVZagnum sp., Polytrichum commune, Vaccinium uliginosum, Oxalis acetosella. Zdroj: Podklad CHKO Třeboňsko Opatření: Ochrana a obnova biologických hodnot i vodohospodářského významu zachovaného mokřadního segmentu. V ZCHÚ dle plánu péče. Mimo rezervaci do mýtného věku hospodaření dle platného LHP s ohledem na ochranný charakter části porostů, při výchovných zásazích zpevňovat mladé smrkové porosty intenzivnější výchovou okolo cest a přibližovacích linek - vytvoření stabilnějších žeber ve smrkových monokulturách. Porosty jsou přirozeně labilní, s nízkým produkčním potenciálem. Kvalitní borovici předržovat jako výstavky zarostlé do mlazin. Na rašelinných stanovištích nepřipustit další odvodňování, do mezer a ředin výsadba borovice blatky místního genofondu. Přirozená dřevinná skladba: 0R1 - bo 7-9, sm +-2, bř +-2, blatka 0-+ Kultura: Les

Pořadové číslo: Název: Kostra ek. Stability: VKP les, rybníky, vodní toky Geobiocenologická typizace (STG) Katastrální území: Rozloha: Charakteristika ekotopu a bioty:

RBK, NC 22051 Dvořiště – Stará řeka, úsek 1 Prvek ÚSES: regionální biokoridor 4A6 Smržov u Lomnice Mimo řešené území

Opatření: Kultura:

25

Pořadové číslo: RBK NC 22052 Název: Dvořiště – Stará řeka, úsek 2 Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP les, rybníky, vodní toky regionální biokoridor Geobiocenologická typizace (STG) 4A6 Katastrální území: Přeseka, Lomnice n. Luž., Smržov u Lomnice Rozloha: 9,114 ha na řešeném území Charakteristika ekotopu a bioty: Kupinský rybník a okolní mokřadní společenstva i navazují lužní a borové lesy v plochém terénu Borkovické pánve. Biokoridor v celém svém průběhu využívá břehových partií a vodních ploch rybníka Kupinský částečně i přiléhajících lesních porostů a dřevinných nárostů. Litorální a břehové porosty jsou tvořeny společenstvy z rámce sv. VZragmition communis a Magnocaricion elatae (Glyceria maxima, VZragmites australis, TyVZa latifolia, TyVZa angustifolia, Carex acuta, VZalaris arundinacea, Carex vesicaria, Solanum dulcamara, Lythrum salicaria, Calamagrostis canescens, Iris pseudacorus), do nichž pronikají formace bažinných vrbin tvořené VRP. Sukcesní nárosty dřevin tvoří převážně OL, BO, OS, KRO, SM. Lesní porosty na PUPFL tvoří převážně borové kmenoviny, místy s vtroušeným DB. Převažují LT 0Q3 chudý jedlodubový bor bezkolencový na píscích s jílovitými vložkami. V okraji lesního porostu na S břehu rybníka Dvořiště chaty. Pedologie: oglejený podzol až výrazný rašelinný glejový podzol. Fytocenologie: kulturní borové porosty na stanovištích borových doubrav z rámce sv. Genisto germanicae-Quercion, v podrostu dominují druhy Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis-idaea, Avenella flexuosa, Pteridium aquilinum, vtroušeně Molinia caerulea., Calamagrostis villosa, SVZaganum girgensohnii, Leucobryum glaucum. Zdroj: Podklad CHKO Třeboňsko Opatření: Extenzivní využití nádrží umožňující vývoj přirozených litorálních a vodních společenstev a navazujících mokřadních biotopů, postupná rekonstrukce lesních porostů a propojení skupin přirozené skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami hospodaření. Rybniční okraje ponechat přirozenému vývoji, v případě vyhrnování sedimentů nepoškodit litorální a břehové porosty, sediment odvézt mimo lokalitu. V lesních porostech obnova násekem se zvlněným okrajem, využití přirozené obnovy, zalesnit směsí borovice a dubu, jedli zajistit formou předsunutých obnovních prvků (kotlíky), břízu z náletu ponechat jako příměs do jejího maximálního fyzického věku. Přirozená dřevinná skladba: 0P, 0Q - bo 7-8, db +-2, bř +-1, jd +-1, sm 0-1 Kultura: Les

26

Pořadové číslo: RBK , NC 22072 Název: Stará řeka - Hrádeček, úsek 1 Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP vodní toky regionální biokoridor částečně funkční Geobiocenologická typizace (STG) 4 AB 5 Katastrální území: Třeboň Rozloha: 0,895 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Starý odvodňovací kanál mezi loukami na okraji Třeboně v plochém terénu pánve. Biokoridor prochází kulturními loukami v plochém terénu podél Prostřední stoky při SV okraji Třeboně. Luční porosty jsou pravidelně několikrát ročně sečené, druhově poměrně chudé, degradované. Prostřední stoka má upravené koryto, představuje typ regulované vodoteče bez většího přírodovědného významu, sloužící k rychlému odvedení vody z krajiny. Břehové porosty jsou úzké, tvořené třtinou křovištní, zblochnem vodním, chrasticí rákosovitou, kopřivou dvoudomou, výjimečně s přirozeně rostoucími druhy mokřadních stanovišť. Stoku doprovází jednotlivé nárosty VRK, OL. Louky jsou podmáčené, s kolísající hladinou spodní vody, při povodních zatopené. Fytocenologie: syntaxonomicky nevyhraněná společenstva z rámce ř.Molinietalia, dříve zde snad byly vyinuty luční společenstva sv. Alopecurion (as. Stellario-Deschampsietum cespito-sae) a Molinion. Pedologie: oligotrofní až mezotrofní rašeliništní půdy s mokrým rašelinným humusem. Pleurozium schreberi, Polytrichum sp., Dicranum polysetum, Leucobryum glaucum, SVZagnum sp. Zdroj: Podklad CHKO Třeboňsko Opatření: Propojení porostů přirozené skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami hospodaření, resp. dalších přírodě blízkých biotopů harmonické kulturní krajiny udržovaných extenzivním hospodařením. Luční porosty pravidelně 2x ročně sekat, nehnojit anorganickými hnojivy, nepoužívat chemické prostředky. První seč koncem června, druhá kdykoliv, Při první seči ponechávat po ploše a při okrajích menší plochy neposečené do druhé seče za účelem dokončení reprodukčního procesu přítomných rostlinných druhů a organismů na ně vázaných svým rozmnožovacím cyklem. Podél stoky a po obvodu doplnit dřevinné výsadby vrbou křehkou, olší lepkavou, střemchou obecnou. Na plochu biokoridoru vysadit několik soliterních dubů letních (odrostky). Kultura: TTP, vodní plocha

27

Pořadové číslo: RBK , NC 22073 Název: Stará řeka – Hrádeček, úsek 2 Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP vodní toky regionální biokoridor částečně funkční Geobiocenologická typizace (STG) 4 AB 5 Katastrální území: Třeboň Rozloha: 2,799 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Starý odvodňovací kanál mezi loukami na okraji Třeboně v plochém terénu pánve. Biokoridor prochází kulturními loukami v plochém terénu podél Prostřední stoky při V okraji Třeboně. Tento úsek RBK prochází částí zastavěného území Třeboně přes železniční trať, komunikaci, manipulační plochy a zahrádkovou kolonii. Luční porosty jsou pravidelně několikrát ročně sečené, druhově poměrně chudé, degradované. Prostřední stoka má upravené koryto, představuje typ regulované vodoteče bez většího přírodovědného významu, sloužící k rychlému odvedení vody z krajiny. Břehové porosty jsou úzké, tvořené třtinou křovištní, zblochnem vodním, chrasticí rákosovitou, kopřivou dvoudomou, výjimečně s přirozeně rostoucími druhy mokřadních stanovišť. Stoku doprovází jednotlivé nárosty VRK, OL. Louky jsou podmáčené, s kolísající hladinou spodní vody, při povodních zatopené. Fytocenologie: syntaxonomicky nevyhraněná společenstva z rámce ř.Molinietalia, dříve zde snad byly vyinuty luční společenstva sv. Alopecurion (as. Stellario-Deschampsietum cespito-sae) a Molinion. Pedologie: oligotrofní až mezotrofní rašeliništní půdy s mokrým rašelinným humusem. Pleurozium schreberi, Polytrichum sp., Dicranum polysetum, Leucobryum glaucum, SVZagnum sp. Zdroj: Podklad CHKO Třeboňsko Opatření: Propojení porostů přirozené skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami hospodaření, resp. dalších přírodě blízkých biotopů harmonické kulturní krajiny udržovaných extenzivním hospodařením. Luční porosty pravidelně 2x ročně sekat, nehnojit anorganickými hnojivy, nepoužívat chemické prostředky. První seč koncem června, druhá kdykoliv, první seč koncem června, druhá kdykoliv, při první seči ponechávat po ploše a při okrajích menší plochy neposečené do druhé seče za účelem dokončení reprodukčního procesu přítomných rostlinných druhů a organismů na ně vázaných svým rozmnožovacím cyklem. Podél stoky a po obvodu doplnit dře-vinné výsadby vrbou křehkou, olší lepkavou, střemchou obecnou. Na plochu biokoridoru vysadit několik soliterních dubů letních (odrostky). Kultura: TTP, vodní plocha, ostatní plochy, zahrady

28

Pořadové číslo: RBK , NC 22074 Název: Stará řeka – Hrádeček, úsek 3 Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP vodní toky regionální biokoridor částečně funkční Geobiocenologická typizace (STG) 4 AB 5 Katastrální území: Třeboň Rozloha: 2,318 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Starý odvodňovací kanál mezi loukami na okraji Třeboně v plochém terénu pánve. Biokoridor prochází kulturními loukami v plochém terénu podél Prostřední stoky jihovýchodně od Třeboně. Luční porosty jsou pravidelně několikrát ročně sečené, druhově poměrně chudé, degradované. Prostřední stoka má upravené koryto, představuje typ regulované vodoteče bez většího přírodovědného významu, sloužící k rychlému odvedení vody z krajiny. Břehové porosty jsou úzké, tvořené třtinou křovištní, zblochnem vodním, chrasticí rákosovitou, kopřivou dvoudomou, výjimečně s přirozeně rostoucími druhy mokřadních stanovišť. Stoku doprovází jednotlivé nárosty VRK, OL. Louky jsou podmáčené, s kolísající hladinou spodní vody, při povodních zatopené. Fytocenologie: syntaxonomicky nevyhraněná společenstva z rámce ř.Molinietalia, dříve zde snad byly vyinuty luční společenstva sv. Alopecurion (as. Stellario-Deschampsietum cespito-sae) a Molinion. Pedologie: oligotrofní až mezotrofní rašeliništní půdy s mokrým rašelinným humusem. Pleurozium schreberi, Polytrichum sp., Dicranum polysetum, Leucobryum glaucum, SVZagnum sp. Zdroj: Podklad CHKO Třeboňsko Opatření: Propojení porostů přirozené skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami hospodaření, resp. dalších přírodě blízkých biotopů harmonické kulturní krajiny udržovaných extenzivním hospodařením. Luční porosty pravidelně 2x ročně sekat, nehnojit anorganickými hnojivy, nepoužívat chemické prostředky. První seč koncem června, druhá kdykoliv, Při první seči ponechávat po ploše a při okrajích menší plochy neposečené do druhé seče za účelem dokončení reprodukčního procesu přítomných rostlinných druhů a organismů na ně vázaných svým rozmnožovacím cyklem. Podél stoky a po obvodu doplnit dře-vinné výsadby vrbou křehkou, olší lepkavou, střemchou obecnou. Na plochu biokoridoru vysadit několik soliterních dubů letních (odrostky). Kultura: TTP, vodní plocha

Pořadové číslo: RBK , NC 22075 Název: Stará řeka – Hrádeček, úsek 4 Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP les, vodní tok regionální biokoridor funkční Geobiocenologická typizace (STG) 4A6 Katastrální území: Třeboň Rozloha: 12,903 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Starý odvodňovací kanál mezi lesy na okraji Třeboně v plochém terénu pánve. Lesní porosty v plochém terénu tvořené mozaikou různověkých skupin s převahou SM, s příměsí BO a BR. Převažují LT 0R1 - rašelinný bor borůvkový na přechodových rašelinách, 5R3 - rašelinná borová smrčina bezkolencová na přechod. rašelinách. Pedologie: oligotrofní až mezotrofní rašeliništní půdy s mokrým rašelinným humusem. Fytocenologie: lesní porosty na stanovištích rašelinných borů sv. Dicrano-Pinion (as. Vaccinio uliginosi-Pinetum sylvestris) s přechody k rašelinným smrčinám sv. Piceion excelsae (as. SVZagno-Piceetum), v podrostu Vaccinium myrtillus, Carex brizoides, Molinia coerulea, Vaccinium vitis-idaea, Avenella flexuosa, Oxalis acetosella, Luzul pilosa, Athyrium filix-femina, Dryopteris carthusiana, Pleurozium schreberi, Polytrichum sp., Dicranum polysetum, Leucobryum glaucum, SVZagnum sp. Zdroj: Podklad CHKO Třeboňsko Opatření: V lesních porostech zvolit borovou alternativu, smrk ponechat v příměsi, břízu jako meliorační příměs ponechávat v porostech do jejího maximálního fyzického věku, na vhodných stanovištích (LT 0R1) možnost zavést jako vtroušenou příměs blatku. Při výchově zvyšovat stabilitu smrkových porostů, zásahy častější, vedoucí k vytvoření horizontálně mírně rozvolněné a vertikálně výrazně diferencované porostní výstavbě. Ohrožení zamokřením a větrem. Přirozená dřevinná skladba: 0R - bo 7-9, bř +-2, blatka 0-+, sm +-2, 5R - sm 3-8, bo 1-7, bř +-2, (oll, os) + Kultura: Les

29

Pořadové číslo: RBK , NC 22079 Název: Hrádeček – Cep, úsek 1 Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP les regionální biokoridor funkční Geobiocenologická typizace (STG) 4A6 Katastrální území: Třeboň Rozloha: 16,792 ha na řešeném území Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor vymezený v lesních porostech na rašelinných stanovištích. Lesní porosty v plochém terénu tvořené mozaikou různověkých skupin s převahou SM, s příměsí BO a BR. Převažují LT 0R1 - rašelinný bor borůvkový na přechodových rašelinách, Pedologie: oligotrofní až mezotrofní rašeliništní půdy s mokrým rašelinným humusem. Fytocenologie: lesní porosty na stanovištích rašelinných borů sv. Dicrano-Pinion (as. Vaccinio uliginosi-Pinetum sylvestris) s přechody k rašelinným smrčinám sv. Piceion excelsae (as. SVZagno-Piceetum), v podrostu Vaccinium myrtillus, Carex brizoides, Molinia coerulea, Vaccinium vitis-idaea, Avenella flexuosa, Oxalis acetosella, Luzul pilosa, Athyrium filix-femina, Dryopteris carthusiana, Pleurozium schreberi, Polytrichum sp., Dicranum polysetum, Leucobryum glaucum, SVZagnum sp. Zdroj: Podklad CHKO Třeboňsko Opatření: V lesních porostech zvolit borovou alternativu, redukce smrku na minimum, ponechávat břízu jako přirozenou sukcesní dřevinu.. Ohrožení zamokřením a větrem. Přirozená dřevinná skladba: 0R - bo 7-9, bř +-2, blatka 0-+, sm +-2 Kultura: Les

Pořadové číslo: RBK , NC 22080 Název: Hrádeček – Cep, úsek 2 Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP les regionální biokoridor funkční Geobiocenologická typizace (STG) 4A6 Katastrální území: Třeboň, Branná, Majdalena Rozloha: 5,669 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor vymezený v lesních porostech na rašelinných stanovištích. Lesní porosty v plochém terénu tvořené mozaikou různověkých skupin s převahou SM, s příměsí BO a BR. Převažují LT , 4R1 - svěží reliktní smrčina šťavelová, 5R3 - rašelinná borová smrčina bezkolencová na přechod. rašelinách,, Pedologie: oligotrofní až mezotrofní rašeliništní půdy, rašelinné gleje, maloplošně pseudogleje. Fytocenologie: lesní porosty na stanovištích podmáčených smrčin sv. Piceion excelsae, na části potenciální stanoviště jedlových doubrav sv. Genisto germanicae-Quercion, v podrostu běžné druhy charakteristické pro jednotlivá stanoviště. Druhová skladba je velmi chudá, převažují Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Oxalis acetosella, Senecio ovatus, Calamagrostis villosa, Carex brizoides, Molinia coerulea, Athyrium ilix-femina., Dryopteris carthusiana, Luzula pilosa, Polytrichum commune, Pleurozium schreberi, SVZagnum sp. Zdroj: Podklad CHKO Třeboňsko Opatření: V lesních porostech do obnovy hospodaření podle LHP, při obnově maximálně využívat přirozeně vzniklé hloučky smrkových nárostů a doplňovat podsadbami v pruhové seči clonné s postupem proti směru nebezpečných větrů. Kvalitní borovice předržovat jako výstavky zarostlé do mlazin. Šetřit veškeré příměsi, možná příměs olše a jedle, popř. břízy, kterou lze při obnově šířit síjí a ponechat ji v porostech jako meliorační dřevinu do dosažení jejího fyzického věku. na stanovišti dubových jedlin zajistit zastoupení dubu a jedle v porostech alespoň 30% formou předsunutých kotlíků, v návaznosti obnova okrajovou clonnou sečí s využitím přirozené obnovy smrku. Alternativně lze obnovu provést násekem - zajistit podíl dubu a jedle na ploše. Obecně: břízu ponechávat v porostech jako přirozeně se vyskytující meliorační dřevinu, v porostech ponechat do jejího maximálního fyzického věku. Důraz na vytvoření stabilních porostů (vítr, sníh), volnější zápoj s hluboce zapěstovanými korunami, výchova v mladších porostech 2x v deceniu, později 1x. Ohrožení silně zamokřením. Přirozená dřevinná skladba: 4R - sm 9-10, bo +-1, bř +-1, oll +-1, jd +, 5R - sm 3-8, bo 1-7, bř +-2, (ol, os Kultura: Les

30

Pořadové číslo: RBK , NC 22080 Název: Hrádeček – Cep, úsek 3 Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP les regionální biokoridor funkční Geobiocenologická typizace (STG) 5A6 Katastrální území: Branná, Majdalena Rozloha: 9,059 ha na řešeném území Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor vymezený v lesních porostech na rašelinných stanovištích podél Podřezanské stoky. Lesní porosty v plochém terénu tvořené mozaikou různověkých skupin s převahou SM, s příměsí BO a BR. Převažují LT , 4R1 - svěží reliktní smrčina šťavelová, 5R3 - rašelinná borová smrčina bezkolencová na přechod. rašelinách,, Pedologie: oligotrofní až mezotrofní rašeliništní půdy, rašelinné gleje, maloplošně pseudogleje. Fytocenologie: lesní porosty na stanovištích podmáčených smrčin sv. Piceion excelsae, na části potenciální stanoviště jedlových doubrav sv. Genisto germanicae-Quercion, v podrostu běžné druhy charakteristické pro jednotlivá stanoviště. Druhová skladba je velmi chudá, převažují Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Oxalis acetosella, Senecio ovatus, Calamagrostis villosa, Carex brizoides, Molinia coerulea, Athyrium ilix-femina., Dryopteris carthusiana, Luzula pilosa, Polytrichum commune, Pleurozium schreberi, SVZagnum sp. Zdroj: Podklad CHKO Třeboňsko Opatření: V lesních porostech do obnovy hospodaření podle LHP, při obnově maximálně využívat přirozeně vzniklé hloučky smrkových nárostů a doplňovat podsadbami v pruhové seči clonné s postupem proti směru nebezpečných větrů. Kvalitní borovice předržovat jako výstavky zarostlé do mlazin. Šetřit veškeré příměsi, možná příměs olše a jedle, popř. břízy, kterou lze při obnově šířit síjí a ponechat ji v porostech jako meliorační dřevinu do dosažení jejího fyzického věku. na stanovišti dubových jedlin zajistit zastoupení dubu a jedle v porostech alespoň 30% formou předsunutých kotlíků, v návaznosti obnova okrajovou clonnou sečí s využitím přirozené obnovy smrku. Alternativně lze obnovu provést násekem - zajistit podíl dubu a jedle na ploše. Obecně: břízu ponechávat v porostech jako přirozeně se vyskytující meliorační dřevinu, v porostech ponechat do jejího maximálního fyzického věku. Důraz na vytvoření stabilních porostů (vítr, sníh), volnější zápoj s hluboce zapěstovanými korunami, výchova v mladších porostech 2x v deceniu, později 1x. Ohrožení silně zamokřením. Luční porosty alespoň 1x za 1-2 roky posekat, biomasu odvézt mimo biokoridor. Nehnojit, nepoužívat chemické prostředky. Přirozená dřevinná skladba: 4R - sm 9-10, bo +-1, bř +-1, oll +-1, jd +. Kultura:

Les

Pořadové číslo: RBK 481 Název: Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP les regionální biokoridor funkční Geobiocenologická typizace (STG) 4 A 4, 3 A 3 (na řešeném území Katastrální území: Přeseka, Horní Slověnice Rozloha: 3,015 ha na řešeném území Charakteristika ekotopu a bioty: Na řešeném území lesní porost, převažující LT 4P – kyselá dubová jedlina a 3K – kyselá dubová bučina. Opatření: Postupná rekonstrukce lesních porostů v trase a propojení skupin přirozené skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami hospodaření. Přirozená dřevinná skladba: 4P - db 4, jd 4, bk 1, os 1, sm, 3K – bk 6, db 3, jd 1, bo. Kultura:

Les

31

Pořadové číslo: LBC 1450, NC 11329 Název: Koclířov II Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP vodní tok (na řešeném území) lokální biocentrum vložené, funkční Geobiocenologická typizace (STG): 4 BC 5 Katastrální území: Přeseka, Smržov u lomnice nad Lužnicí Rozloha: 0,541 ha na řešeném území Charakteristika ekotopu a bioty: Na řešeném území je biocentrum tvořeno umělým vodním tokem s přírodě blízkým charakterem Zlatou stokou s přirozenými břehovými porosty OL, OS, KRO. Opatření: zachovat současný stav, ochrana. Kultura:

les, vodní plochy, ostatní plochy na řešeném území

Pořadové číslo: LBC 28 Název: Horní Přesecký rybník Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP rybník (na řešeném území) lokální biocentrum částečně funkční Geobiocenologická typizace (STG): 3 AB 4-5 Katastrální území: Přeseka, Horní Slověnice, Dunajovice Rozloha: 6,423 ha na řešeném území Charakteristika ekotopu a bioty: Na řešeném území je biocentrum tvořeno rybíkem s fragmenty olšin na břehu a litorálem. Mimo řešené území plochami orné půdy Opatření: zachovat současný stav, ochrana. Mimo řeš. území na orné půdě nutno založit lokální biocentrum Kultura:

vodní plochy na řešeném území

Pořadové číslo: LBC 647, NC 11274 Název: Travný rybník Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP rybník lokální biocentrum, částečně funkční Geobiocenologická typizace (STG): 3 B 4-5 Katastrální území: Břilice Rozloha: 3,959 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Rybník s přirozenými břehovými porosty s hodnotným porostem na hrázi DB, OL , intenzivně obhospodařované vlhké louky. Opatření: zachovat současný stav rybníka. Luční porosty pravidelně 2x ročně sekat, nehnojit anorganickými hnojivy, nepoužívat chemické prostředky. První seč koncem června, druhá kdykoliv, Při první seči ponechávat po ploše a při okrajích menší plochy neposečené do druhé seče za účelem dokončení reprodukčního procesu přítomných rostlinných druhů a organismů na ně vázaných svým rozmnožovacím cyklem.. Kultura:

vodní plocha, TTP, ostatní plocha

32

Pořadové číslo: LBC 645, NC 11275 Název: Velký a Malý Tloušný Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP rybník lokální biocentrum, funkční Geobiocenologická typizace (STG): 3 B 4-5 Katastrální území: Přeseka, Břilice Rozloha: 18,546 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Rybníky s přirozenými břehovými porosty s hodnotným porostem na hrázi DB, OL, se zachovalými společenstvi litorálu. Opatření: Zachovat současný stav biocentra, extenzivní hospodaření. Ochrana před eutrofizací. na styku se zemědělsky využívanými plochami by bylo vhodné vytvořit nárazový pruh z travinných společenstev. Kultura:

vodní plocha, ostatní plocha

Pořadové číslo: LBC 966 NC 11279 Název: Prelátský rybník Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP rybník lokální biocentrum, funkční Geobiocenologická typizace (STG): 3 BC 5 Katastrální území: Břilice Rozloha: 5,511 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Rovina až mírný V sklon, nadm.v. 448 - 451 m. Hospodářsky využívaný rybník, zčásti obklopený lesními porosty, na hrázi dub, osika, bříza, křovité vrby, které místy i lemují obvod rybníka. Litorál poměrně úzký, s běžnými břehovými porosty zblochanu vodního, orobince, vysokých ostřic, třtiny šedavé ap. Na vodní hladině rdest plovoucí, u břehu zblochan vzplývavý a šípatka střelolistá. Z břeh rybníka se zachovalými přirozenými společenstvy litorálu se zevarem vzpřímeným, bahničkou jehlovitou, sítinami, ostřicí měchýřkatou, pryskyřníkem plaménkem, zblochanem vzplývavým, místy s výplní rašeliníku mezi trsy ostřice šedavé, která místy tvoří souvislé porosty. Na tyto porosty navazují společenstva z rámce svazu Molinion a běžný lem třtiny křovištní a ruderálních druhů. Z dalších významných druhů se v rašelinícím okraji rybníka uplatňují třtina šedavá, ostřice štíhlá, žabník vodní, bahničky, metlice trsnatá,karbinec evropský, suchopýr úzkolistý, kyprej vrbice, okřehky aj. Jako neofyt je zastoupena netýkavka žláznatá. Po obvodu lesa místy nárosty olší. Pedologie: glejové půdy zbažinělé a zrašelinělé, v lesních porostech přecházející do pravého gleje až stagnogleje s typickým až zrašelinělým surovým moderem, půdy mimo les mírně, pod lesními porosty pak silně kyselé, s vysokou hladinou spodní vody, často kolísavou. Fytocenologie: komplex fytocenóz Lemnion minoris, Glycerietum maximae, TyVZetum latifoliae, Caricetum gracilis, Sparganio-Sagittarietum, Caricetalia fuscae, Molinion. Zdroj: Generel místního územního systému ekologické stability Třeboň, J. Wimmer, 1994 Opatření: extenzívní rybářské hospodářství, nevyhrnovat rašelinící okraj rybníka, na kontaktu s polními kulturami pokud možno vytvořit nárazový travinný pruh proti splachům ze zemědělsky obhospodařovaných ploch. Rybník nehnojit, nevyužívat pro chov kachen. Blokovat sukcesi pravidelným letněním (jednou za 5-10 let), vyhrnování nerašelinící části litorálu provádět postupně při zachování jeho pozvolného přechodu , deponie je nutno odvézt mimo biocentrum. Kultura: vodní plocha, ostatní plocha

33

Pořadové číslo: LBC 963 NC 11280 Název: Starý u Břilic Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP rybník lokální biocentrum, funkční Geobiocenologická typizace (STG): 3 BC 5 Katastrální území: Třeboň Rozloha: 8,367 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Rovina, nadm.v. 440 m. Rybník s břehovými porosty a ostrůvky na vodní hladině, porostlými stromovými a keřovými nárosty vrby křehké. Pod hrází nárosty břízy, osiky, dubu, břehy lemované hustými porosty vrby popelavé, ušaté a jívy. Břehové porosty tvořeny poměrně úzkým lemem zblochanu vodního, orobince širolistého a úzkolistého, sítiny rozkladité, pomístně facie třtiny šedavé a chrastice rákosovité. Ostrůvky porostlé obdobnou vegetační formací. Na kontaktu s polními kulturami je vytvořen lem nitrofilů s dominantní kopřivou a svízelem přítulou, bezem a ruderálními druhy. Vodní hladina je místy pokryta fragmenty okřehkovitých rostlin. Z dalších výrazně se uplatňujících druhů lze jmenovat rákos obecný, netýkavku žláznatou, svízel močálový, vrbinu obecnou, pomněnku hajní. Hustě zarostlý břeh a ostrůvky s křovinami vrb a nárosty dřevin jsou útočištěm vodního ptactva a drobných živočichů vázaných na vodní prostředí. Pedologie: glejové půdy zbažinělé, s hladinou spodní vody až k povrchu, na okrajích při styku s polními kulturami a u hráze mezotrofní až ligomezotrofní hnědé půdy, místy oglejené, středně hluboké až hluboké, čerstvě vlhké. Celkově se jedná o půdy mírně až středně kyselé. Fytocenologie: poměrně jednotvárná hydrosérie od společenstev volné hladiny Lemno-Spirodeletum, přes Glycerietum maximae, TyVZetum latifoliae, TyVZetum angustifoliae, VZragmitetum communis, Calamagrostidetum canescentis, k porostům Salicion cinereae. Po obvodu fragmenty syntaxonomicky nevyhraněných společenstev z rámce sv. Molinion. Zdroj: Generel místního územního systému ekologické stability Třeboň, J. Wimmer, 1994 Opatření: blokování sukcese prořezáváním nejhustších částí stromových nárostů, redukce sukcesních nárostů dřevin z volných ploch, čištění a prohlubování terénních prohlubní a stok, možnost zvyšování druhové diverzity výsadbou dalších druhů na Třeboňsku původních - genofondová základna bažinných, mokřadních, vodních a rašelinných druhů. Louky pod Dol. Zlatníkem extenzívně hospodářsky využívat - použití lehké mechanizace ve vhodný čas, popř. část kosit ručně, vyloučení jakýchkoli chemických přípravků a anorganických hnojiv, zamezit zásahům do vodního režimu lokality. Zajistit ochranu pramenů vyvěrajících v této lokalitě. Kultura: vodní plocha, ostatní plocha

34

Pořadové číslo: LBC 170 NC 11281 Název: Břilický rybník Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP rybník lokální biocentrum, funkční Geobiocenologická typizace (STG): 3 BC 5 Katastrální území: Třeboň Rozloha: 4,727 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Velmi mírný V sklon, nadm.v. 436 - 438 m. Zátopa rybníka s nízkým stavem vody či po část roku bezvodá, zarostlá porosty orobince širolistého a zblochanu vodního. Lem tvoří třtina křovištní, po obvodu roztroušeně křovité vrby, bříza. Místy jako nárazový pruh proti splachům z okolních polí úzké kulturní loučky, pravidelně sečené. Pedologie: glejové půdy zbažinělé, s hladinou spodní vody až k povrchu, hluboké, mírně kyselé; na styku s polními kulturami oglejená půdy, středně kyselé, hluboké, čerstvě vlhké. Fytocenologie: jednotvárné porosty spol. TyVZetum latifoliae, Glycerietum maximae, společenstva s Calamagrostis epigeios s druhy tř. Molinio-Arrhenatheretea. Zdroj: Generel místního územního systému ekologické stability Třeboň, J. Wimmer, 1994 Opatření: ponechat bez výrazných zásahů, břeh nevyhrnovat, na styku se zemědělsky využívanými plochami by bylo vhodné vytvořit nárazový pruh z travinných společenstev. Blokovat sukcesi letněním, popř. kosením rákosin. Kultura:

vodní plocha, ostatní plocha

Pořadové číslo: Název: Kostra ek. Stability:

LBC DOPLNĚNÝ Dlouhá role Prvek ÚSES: lokální biocentrum nefunkční 3 AB 4 Břilice 3 ha

Geobiocenologická typizace (STG): Katastrální území: Rozloha: Charakteristika ekotopu a bioty: Orná půda, drobný vodní tok s upraveným korytem, bez vyvinutých břehových porostů.

Opatření: Založit lokální biocentrum, převést ornou půdu na TTP, postupná výsadba přirozených druhů dřevin – DBZ, JS, OL

Kultura:

Vodní plocha, orná půda

35

Pořadové číslo: LBC 967 NC 11020 Název: Vimperky Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP rybník, les lokální biocentrum, funkční Geobiocenologická typizace (STG): 3 BC 5, 4 BC 4, 4 A 6 Katastrální území: Břilice, Třeboň, Spolí u Ledenic Rozloha: 11,538 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Rovina až velmi mírný V sklon, nadm.v. 435 - 436 m. Rašeliniště, zčásti porostlé stromovou vegetací. V minulosti zde probíhala těžba rašeliny pro městské lázně - pozůstatky v podobě tůněk, příkopů a terénních prohlubní, kde jsou vytvořena společenstva rostlin vodních, bahenních, rašeliništních i sušších stanovišť. Celé rašeliniště je odvodňováno centrální stokou do Spolského potoka a dále do rybníka Svět. V lokalitě byly vysazeny druhy pocházejícími převážně z Třeboňska, a tím byla zvýšena druhová diverzita lokality. Na západě přechází vlastní rašeliniště do bývalých rašelinných luk pod rybníkem Dolní Zlatník, v současné době částečně zarostlých nálety borovice, břízy a vrb, mezi kterými jsou zachována travinobylinná společenstva hygrofilních luk s metlicí trsnatou, kostřavou červenou, psárkou luční, pcháčem bahenním, totenem lékařským, děhelem lesním, tužebníkem jilmovým, sítinami, skřípinou lesním, ostřicí třeslicovitou, zaječí, chrasticí rákosovitou, blatouchem bahenním, svízelem bahenním, vrbinou obecnou, sítinou niťovitou a dalšími druhy podmáčených stanovišť. Na nesečených loukách významné zastoupení ohrožených druhů (Salix myrtilloides ?,S.rosmarinifolia,+kříženci, Dactylorhiza majalis ?, Platanthera bifolia, Naumburgia thyrsiflora aj.). Pedologie: z větší části jde o půdy rašelinné, glejové zrašelinělé, hydromorfní, s vysokou hladinou spodní vody, většinou k povrchu, místy rašeliníkem zarůstající terénní deprese a tůně Spolského potoka s "houpavým" povrchem, podél Spolského potoka se vyskytují naplavené hnědozemní půdy, mírně až středně kyselé, hluboké, občas přeplavované. Fytocenologie: spol. NymVZaeion albae, Caricion rostratae (Magnocaricetalia), VZragmition communis, Molinion, Calthion, Alnetea glutinosae, rašelinná společenstva. Zdroj: Generel místního územního systému ekologické stability Třeboň, J. Wimmer, 1994 Opatření: blokování sukcese prořezáváním nejhustších částí stromových nárostů, redukce sukcesních nárostů dřevin z volných ploch, čištění a prohlubování terénních prohlubní a stok, možnost zvyšování druhové diverzity výsadbou dalších druhů na Třeboňsku původních - genofondová základna bažinných, mokřadních, vodních a rašelinných druhů. Louky pod Dol. Zlatníkem extenzívně hospodářsky využívat - použití lehké mechanizace ve vhodný čas, popř. část kosit ručně, vyloučení jakýchkoli chemických přípravků a anorganických hnojiv, zamezit zásahům do vodního režimu lokality. Zajistit ochranu pramenů vyvěrajících v této lokalitě. Kultura:

vodní plocha, ostatní plocha, les

36

Pořadové číslo: LBC 188 NC 11282 Název: U sosny Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP rybník lokální biocentrum, nefunkční Geobiocenologická typizace (STG): 4 AB 4 Katastrální území: Břilice, Třeboň Rozloha: 4,297 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Mírný JV sklon, nadm.v. 435 - 438 m. Základem navrhovaného biocentra je menší kulturní louka na orné půdě s břehovými porosty rybníka Svět. Pedologie: hnědozemní půdy semihydromorfních stanovišť středně těžkých půd, středně hluboké až hluboké, s příznivým vodním režimem; břeh lemován glejovými půdami zbahnělými, s vyšší hladinou spodní vody, mírně kyselými, hlubokými. Fytocenologie: břehové porosty sladkovodních rákosin a vysokých ostřic tř. VZragmiti-Magnocaricetea. Kulturní louka z rámce tř. Molinio-Arrhenatheretea.

Zdroj: Generel místního územního systému ekologické stability Třeboň, J. Wimmer, 1994 Opatření: založit travní biocentrum o rozloze cca 3 ha, při jeho Z okraji vysázet liniově dub zimní, jasan ztepilý a olši s roztroušeným křovinným doprovodem střemchy hroznovité a hlohu, popř. růže šípkové jako ochranu proti výsušným SZ větrům a vytvořit tak příznivé mikroklima a oddělit nepříznivě působící polní kultury od travních porostů. Kultura:

vodní plocha, orná půda

Pořadové číslo: LBC 156 NC 11283 Název: Svět Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP rybník lokální biocentrum, funkční Geobiocenologická typizace (STG): 5A6 Katastrální území: Třeboň Rozloha: 6,469 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Velmi mírný S sklon, nadm.v. 435 - 437 m. Víceméně extenzívně využívaná kulturní louka (v současné době) s běžnými druhy: srha laločnatá, ovsík vyvýšený, pcháč bahenní a rolní, místy na vlhčích místech zblochan vodní, třtina křovištní, šťovík, psárka luční. Po obvodu rybníka úzký pás břehových porostů, pomístně lemovaných křovitými vrbami a nárosty dubu, osiky. V Z cípumalý borový lesík. Pedologie: při okraji glejové půdy zbažinělé, na většině plochy semihydromorfní půdy oglejené, středně hluboké až hluboké, náchylné k dočasnému zamokření, středně kyselé. Fytocenologie: při obvodu společenstva VZragmiti-Magnocaricetea, luční společenstva tř. Molinio-Arrhenatheretea.

Zdroj: Generel místního územního systému ekologické stability Třeboň, J. Wimmer, 1994 Opatření: louku 1-2x ročně kosit, poprvé koncem června, s ponecháním nesečených segmentů - dokončení reprodukčního cyklu organismů vázaných na semena trav a bylin. Vyloučení hnojení a použití chemických prostředků. Okraj s břehovými porosty bez zásahu.

Kultura:

vodní plocha, TTP

37

Pořadové číslo: Název: Kostra ek. Stability:

LBC NC 11286 Třeboň Prvek ÚSES: lokální biocentrum vložené, nefunkční 4 BC 3, 5 A 6 Třeboň 4,979 ha

Geobiocenologická typizace (STG): Katastrální území: Rozloha: Charakteristika ekotopu a bioty: Luční biocentrum ležící na Prostřední stoce a jejím levostranném přítoku poblíž železniční trati. V současné době ne zcela funkční, prezentováno nepříliš kvalitními travními porosty Mokrých luk, vlastní Prostřední stoka i její přítok jsou napřímené, regulované vodoteče bez většího přírodovědného významu, sloužící k rychlému odvedení vody. Břehové porosty jsou úzké, tvořené převážně nitrofily a druhy jako je třtina křovištní, chrastice rákosovitá, zblochan vodní ap. Druhová skladba je chudá, dřevinný doprovod chybí. Pedologie: pedologická skladba je vrstevnatá, vespod je rozsáhlé ložisko humolitu, které sahá od Rožmberku až po komplex Hrádečku, na něm jsou pak překryvy Fytocenologie: nevyhraněná společenstva břehových porostů, kulturní louky ř. Molinietalia. Zdroj: Generel místního územního systému ekologické stability Třeboň, J. Wimmer, 1994 Opatření: Prostřední stoku je třeba v tomto úseku zrenaturalizovat a zrevitalizovat, zmeandrovat její tok, založit přirozené břehové porosty s roztroušenou až spojitou liniovou výsadbou křovitých a stromových vrb, olše lepkavé, popř. dubu a jasanu. Luční porosty je nutno pravidelně sekat 1-2x ročně, koncem června poprvé s ponecháním neposečených menších segmentů po ploše za účelem dokončení reprodukčního cyklu organismů vázaných na tvorbu semen trav a bylin. Po ploše vysadit několik solitérních dubů ve formě předpěstovaných odrostků. Kultura:

vodní plocha, TTP

Pořadové číslo: Název: Kostra ek. Stability:

LBC 1438 NC 11286 Mokrá louka Prvek ÚSES: lokální biocentrum vložené, nefunkční 4 BC 3, 5 A 6 Třeboň 6,121 ha

Geobiocenologická typizace (STG): Katastrální území: Rozloha: Charakteristika ekotopu a bioty: Rovina, nadm.v. 430 m. Lužní biocentrum ležící na Prostřední stoce a jejím levostranném přítoku asi 500 m V od města. Stejný charakter jako biocentrum č.6. Lokalita uprostřed Mokrých luk, v současné době neodpovídající požadavkům ekologické stability. Prostřední stoka a její přítok jsou napřímené, bez břehových porostů, s chudou a nevhodnou druhovou skladbou - třtina křovištní, chrastice rákosovitá, zblochan vodní, kopřiva dvoudomá ap. Pedologie: pedologická skladba je vrstevnatá, vespod je rozsáhlé ložisko humolitu, které sahá od Rožmberku až po komplex Hrádečku, na něm jsou pak překryvy Fytocenologie: nevyhraněná společenstva břehových porostů, kulturní louky ř. Molinietalia. Zdroj: Generel místního územního systému ekologické stability Třeboň, J. Wimmer, 1994 Opatření: Prostřední stoku je třeba v tomto úseku zrenaturalizovat a zrevitalizovat, zmeandrovat její tok, založit přirozené břehové porosty s roztroušenou až spojitou liniovou výsadbou křovitých a stromových vrb, olše lepkavé, popř. dubu a jasanu. Luční porosty je nutno pravidelně sekat 1-2x ročně, koncem června poprvé s ponecháním neposečených menších segmentů po ploše za účelem dokončení reprodukčního cyklu organismů vázaných na tvorbu semen trav a bylin. Opatření tedy stejná jako u biocentra č. LBC NC 11286 Třeboň. Po ploše vysadit několik solitérních dubů ve formě předpěstovaných odrostků, poblíž stoky i solitérní vrby křehké. Kultura:

vodní plocha, TTP

38

Pořadové číslo: LBC 1437 NC 11016 Název: U Podřezanské stoky Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP les lokální biocentrum vložené, funkční Geobiocenologická typizace (STG): 5A6 Katastrální území: Třeboň Rozloha: 13,390 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Rovina, nadm.v. 431 m. Různověké porosty smrku, olše a břízy. Zápoj většinou mírně rozvolněný. Rašeliništní stanoviště. Odd. 50 B3 - věk 37 r.,zakm.9, OL 60 BŘ 40 57 C1 - věk 27 r.,zakm.9, SM 60 OL 30 BŘ 10 C2 - věk 100 r.,zakm.8, SM 100. LT 5R3 rašelinná borová smrčina bezkolencová na přechod.rašelin. Pedologie: oligotrofní rašeliništní půda s mokrým rašelinným humusem, silně kyselá, s dobře rozloženou rašelinou do výše hladiny spodní vody, shora kyprá, dospod vláknitá. Fytocenologie: Vaccinium myrtillus, Molinia coerulea, Rhodococcus vitis-idaea, Avenella flexuosa, Oxalis acetosella, kapradiny, Pleurozium schreberi, Polytrichum sp., Dicranum undulatum, Leucobryum glaucum, SVZagnum sp. Zdroj: Generel místního územního systému ekologické stability Třeboň, J. Wimmer, 1994 Opatření: podpora olše a břízy v porostech. V budoucnu při obnově vytvořit olšový porost při okraji, na ostatní ploše dřeviny dle přirozené skladby: sm 6, bo 3, bř 1, ol. Kultura:

Lesní pozemek

Pořadové číslo: Název: Kostra ek. Stability:

LBC 1435 NC 11027 Borkoviště Prvek ÚSES: lokální biocentrum vložené, funkční 5A6 Třeboň 12,607 ha

Geobiocenologická typizace (STG): Katastrální území: Rozloha: Charakteristika ekotopu a bioty: Rovina, nadm.v. 435 m. Smrková kmenovina s borovicí, se silně rozvolněným zápojem, na rašelinných stanovištích. Odd. 48 A6 - věk 90 r.,zakm.6, SM 90 BO 10. LT 0R1 - rašelinný bor borůvkový na přechodových rašelinách. Pedologie: oligotrofní rašelinná půda s rašelinným surovým humusem, silně až velmi silně kyselá, hluboká, s mělce rozloženou rašelinou, s vysokou hladinou spodní vody, dospodu vláknitá až plsťovitá. Fytocenologie: Vaccinium myrtillus, Rhodococcus vitis-idaea, Molinia coerulea, Avenella flexuosa, Dicranum undulatum, Pleurozium schreberi, SVZagnum sp., Polytrichum commune. Zdroj: Generel místního územního systému ekologické stability Třeboň, J. Wimmer, 1994 Opatření: postupná obnova na borový porost, při zalesnění možnost použití blatky. Přirozená dřevinná skladba: borovice (blatka) 8, bř 2, sm. Kultura:

Lesní pozemek

39

Pořadové číslo: LBC 1436 NC 11017 Název: U Široké aleje Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP les lokální biocentrum vložené, funkční Geobiocenologická typizace (STG): 5A6 Katastrální území: Třeboň Rozloha: 13,603 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Mírný Z sklon, nadm.v. 434 - 437 m. Plocha po těžbě rašeliny, zarostlá mladými borovými porosty s břízou, místy s rozvolněným zápojem až mezernatá, v Z části s rašelinným jezírkem, se sukcesními stádii dřevinných nárostů. Pedologie: oligotrofní rašelinná půda s rašelinným surovým humusem, silně až velmi silně kyselá, hluboká, s mělce rozloženou rašelinou, s vysokou hladinou spodní vody, dospodu vláknitá až plsťovitá. Fytocenologie: Vaccinium myrtillus, Rhodococcus vitis-idaea, Molinia coerulea, Avenella flexuosa, Dicranum undulatum, Pleurozium schreberi, SVZagnum sp., Polytrichum commune. Zdroj: Generel místního územního systému ekologické stability Třeboň, J. Wimmer, 1994 Opatření: ponechat přirozenému vývoji jako sukcesní stadium dřevinných nárostů na plochách po těžbě rašeliny. Kultura:

Ostatní plocha

Pořadové číslo: LBC 158 NC 11284 Název: U Opatovického rybníka Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP vodní tok lokální biocentrum funkční Geobiocenologická typizace (STG): 3 BC 5, 4 BC 3, 5 A 6 Katastrální území: Třeboň, Domanín u Třeboně Rozloha: 5,067 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Rovina, nadm.v. 431 m. Lužní biocentrum. v J polovině u Zlaté stoky porostlé nárosty dubu, olše, osiky a břízy, v S části kulturní travní porosty Mokrých luk. Dřevinné porosty jsou na stanovišti LT 3L1 - olšová jasenina potoční na potočních náplavách. Pedologie: v podloží humolit, překryvy pod dřevinnými porosty lze charakterizovat jako naplavenou hnědozemní půdu, dospoda glejovou, humusová forma slatinný mull až mullový moder, mírně až středně kyselá, s vrstvou slatinné zeminy, vlhká až mokrá, kyprá, dospod až soudržná. Pod lučními porosty Fytocenologie: travní porosty lze zařadit jako kulturní louky ř.Molinietalia, pod dřevinnými porosty převládají druhy Vignea brizoides, Deschampsia caespitosa, Ajuga reptans, ChaeroVZyllum hirsutum, Myosotis nemorosa, Caltha palustris, Urtica dioica, VZalaroides arundinacea aj. Zdroj: Generel místního územního systému ekologické stability Třeboň, J. Wimmer, 1994 Opatření: Luční porsty kosit 1-2x ročně, poprvé koncem června, s ponecháním neposečených menších ploch pro dokončení reprodukčního cyklu organismů vázaných na semena trav a bylin. Po hranicích biocentra v chybějících místech doplnit linie dřevin odrostky dubu. V dřevinných porostech bez zásahu. Kultura:

TTP, vodní plocha

40

Pořadové číslo: LBC 164 NC 11196 Název: Opatovický rybník Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP vodní tok lokální biocentrum funkční Geobiocenologická typizace (STG): 4 A 4, 4 AB 4 Katastrální území: Branná, Domanín u Třeboně Rozloha: 1,463 ha na řešeném území Charakteristika ekotopu a bioty: Část přechodového pásma ve výtopě Opatovického rybníka, tvořeného úzkým pásmem rákosin a vysokých ostřic, dřevinnými porosty keřových vrb, olše, borovice, osiky dubu a bříza bělokoré. Vodní a břehová společenstva jsou narušená a ruderalizovaná. Všechny tyto porosty jsou druhově chudé, s kopřivou, dále podle stavu a trofie s druhy karbinec evropský, kyprej vrbice, smldník bahenní, rdesno obojživelné, lilek potměchuť, šišák vroubkovaný, atd. V kú. Branná tvoří plochu biocentra vyspělé smíšené lesní porosty s převahou listnatých dřevin. Dřevinná společenstva rostou na potenciálních stanovištích sv. Salicion cinereae (bažinných vrbových křovin), sv. Alnion glutinosae ( bažinných olšin na rašelinných půdách), a dubových jedlin. Přirozenou sukcesí se na pobřeží Opatovického rybníka vytvořila společenstva tvořená rákosem (as. VZragmitetum communis), ve vodě rostoucími porosty orobince úzkolistého (as. TyVZetum angustifoliaé), a zblochanu vodního (as. Glycerietum maximaé) a společenstva vysokých ostřic (sv. Magnocaricion elataé). Na řešeném území lesní porost, SLT 4O – svěží dubová jedlina a SLT 4P – kyselá dubová jedlina Zdroj: Návrh plánu lokálního územního systému ekologické stability Třeboň k.ú. Branná, V. Novák a kol., 1999 Opatření: V lesních porostech na okraji přechodového pásma hospodařit dle LHP. Podporovat kvalitní jedince listnatých dřevin, šetřit dubové výstavky, postupně vytvořit věkově rozrůzněný lesní porost. Při obnově doplnit druhovou skladbu o jedli bělokorou. Přirozená dřevinná skladba: 4O – bk 1-2, db 3-4, jd 4, lp 1, os, 4P – bk 1-2, db 3-4, jd 3-4, os, sm +-1, bo +-2 Kultura:

Na řešeném území lesní pozemek, ostatní plocha

41

Pořadové číslo: LBC 972 NC 11197 Název: Branské Doubí Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP les lokální biocentrum funkční Geobiocenologická typizace (STG): 4 AB 4, 4 B 5 Katastrální území: Branná Rozloha: 44,375 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Krajinný celek tvořený parkovými úpravami otevřené krajiny (liniové výsadby dřevin v okolí komuníikací, vodních stok a rybničních hrází) a lesních porostů s přirozenou druhovou skladbou. Celek měl původnč charakter anglického parku s mohutnými dubovými výstavky (průměr kmene některých z dubů přesahuje 150 cm) a náležel k historickým krajinářským úpravám okolí Třeboně. Nejcennčjšími ekosystémy jsou lesní porosty na potenciálních stanovištích podmáčených dubových jedlin. Jedná se o smíšené listnaté porosty s dominantním dubem letním a lípou srdčitou, se zastoupením dalších druhů listnáčů (topol osika, buk lesní, bříza bělokorá) a borovice lesní. V nižší etáži zmlazuje hlavně lípa. v keřovém patře krušina olšová (na vlhčích stanovištích) nebo jeřáb ptačí. Bylinné patro má malou pokryvnost. dominuje Poa nemoralis, místy Carex brizoides, vyšší je podíl synantropních druhů (Urtica dioica. Galium aparine ap). které jsou zavlečené hospodařením v bažantnici. Místy druhy acidofilních doubrav - Vaccinium myrtillus a Hieracium sabaudum. Jako degradující prvek se zde objevují výsadby smrkových hustníkú v pásech a skupinách - jako úkryt pro bažanty. Porosty se blíží rekonstruovaným acidofilním doubravám (as. Genislo-Quercetum) s dominujícím dubem letním a lípou srdčitou a druhy Hieracium sabaudum a Melampyrum pralense v bylinném patře. Mohutné výstavky starých dubů jsou významné také pro entomofaunu a jako doupné stromy. Vysazené smrkové hustníky degradují charakter listnatého porostu, nepříznivě ovlivňují půdní vlastnosti a druhovou skladbu bylinného patra. Vysoký podíl synantropních druhů v bylinném patře. Luční porosty mají charakter dosévaných a hnojených kulturních porostů s možností výskytu přirozených druhů sv. Alopecurion. Oborský rybník je mělká, mírně eutrofní. hospodářsky využívaná vodní nádrž bez vodních makrofyt s vyvinutým litorálem porosty as. VZragmitelum a Glycerietum maximae. V okolí rybníka jsou cenné listnaté porosty. Půdy: převažuji oglejené půd), pseudoglejc Zdroj: Návrh plánu lokálního územního systému ekologické stability Třeboň k.ú. Branná, V. Novák a kol., 1999 Opatření: V lesních porostech zaměřil výchovu na podporu kvalitních jedinců dubu, buku a lípy, postupně redukovat smrk. Do mezer a na vzniklé malé plochy holin podsazovat jedli bělokorou. Nutná ochrana proti zvěři (oplocení). V dlouhodobém výhledu založit věkově a prostorově diferencované lesní porosty s dubem (v některých částech i s bukem) v horní etáži, ve spodní etáži s jedlí, bukem a lípou, vrůstajícími jednotlivě do horní etáže. Vtroušeně mohou být zastoupeny borovice lesní, topol osika, bříza bělokorá, smrk ztepilý. Obnovu provádět skupinovitě až jednotlivě výběrným způsobem. Snížit intenzitu rybochovnčho hospodaření v Oborském rybníku. Postupně redukovat trofické zatížení. Zvýšenou péči věnovat liniovým výsadbám dřevin na hrázích, v okolí vodních stok a komunikací. Základní dřevinou těchto porostu by měl být dub. ve většině případů vybíraný z kvalitních jedinců přirozeného náletu. Luční společenstva pravidelně kosit, na poškozených plochách obnovit luční porosty. Kultura:

lesní pozemek, TTP, ostatní plocha, vodní plocha

42

Pořadové číslo: LBC 976 NC 11195 Název: Branské lávky Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP les, vodní tok lokální biocentrum funkční Geobiocenologická typizace (STG): 4 A 4, 4 AB 6, 4 B 5 Katastrální území: Branná Rozloha: 11,556 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Lesní porosty navazující na břehy Zlaté stoky. Na pravém břehu Zlaté stoky bažinná olšina na rašelinné půdě, stáři asi 60 let. Vtroušeně dub letní a bříza bradavičnatá. Vyvinuté keřové patro s dominantní krušinou olšovou. V zapojeném bylinném patře dominuje Carex brizoides, dále se objevují Athyrium filix-femina, Dryopteris carthusiana, Lysimachia vulgaris ad. Hojné vývraty olší. Na levém břehu na mírném svahu navazuje vysazený porost dubu letního s vtroušenou břízou a osikou, v bylinném patře dominuje Carex brizoides. Porost se blíží rekonstruovaným ostřicovým dubovým jedlinám s dominující Carex brizoides. Podél Zlaté stoky pak cenné výstavky dubu letního (průměr cca 80 cm) a porosty as. VZalaridetum arundinaceaé (sv. Caricion gracilis), typické pro pobřeží pomalu tekoucích vod s dominantní VZalaris arundinacea a porosty s dominantní Carex brizoides. Porosty se blíží potenciální přirozené vegetaci vlhkých humózních glejů. Staré duby jsou významné pro entomofaunu a jako doupné stromy. Půdy: glejový až rašelinný glej v potoční nivě, na levém břehu oglejené půdy. Zdroj: Návrh plánu lokálního územního systému ekologické stability Třeboň k.ú. Branná, V. Novák a kol., 1999 Opatření: Zabránit invazi porostů Impatiens glandulifera, která bude představovat reálnou hrozbu pro postupnou degradaci bylinného patra v okolí Zlaté stoky. V lesních porostech hospodařit dle LHP. V lesních porostech na pravé straně Zlaté stoky (s výjimkou malé plochy kyselé rašelinné smrčiny), zaměřit výchovu na podporu kvalitních jedinců dubu, postupně redukovat smrk. Do mezer a na vzniklé malé plochy holin podsazovat dub letní a jedli bělokorou. V dlouhodobém výhledu založit věkově a prostorově diferencované lesní porosty s dubem v horní etáži, ve spodní etáži s jedlí bělokorou, borovicí lesní, smrkem ztepilým, topolem osikou a břízou bělokorou. Na levé straně Zlaté stoky, kde lesní porost tvoří porostní skupiny břízy s olší doplněné Kultura: lesní pozemek, TTP, ostatní plocha, vodní plocha

43

Pořadové číslo: LBC 1431 NC 11026 Název: Branský Les Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP les lokální biocentrum vložené funkční Geobiocenologická typizace (STG): 4 AB 6, 4 A 6, 5 A 6 Katastrální území: Branná Rozloha: 15,685 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum je vymezené v ploché sniženině na ložisku rašeliny pokrytém souvislým lesním komplexem. Jádrem plochy biocentra jsou oligotrofní „blata", jejichž okraje tvoří mezotrofnější rašelinné zeminy, obohacené o naplavené prachové části z výše položené krajiny. V různověkých lesních porostech smrku, borovice a břízy s dřevinnou skladbou blízkou potenciálním přirozeným lesním porostům rašelinných borů (Vaccinio uliginosi-Pinetum) převažují vyspělé porosty s převahou smrku ztepilého. Část porostů je zařazena do kategorie lesa ochranného. SLT: 0R1, 5R3 Půdy: oligotrofní až oligotrofhě-mezotrofní rašelinné půdy, rašelina. Zdroj: Návrh plánu lokálního územního systému ekologické stability Třeboň k.ú. Branná, V. Novák a kol., 1999 Opatření: rašelinný bor (0R1) - přirozená skladba bo 8, bř 2, sm, kategorie lesa ochranného, v porostech postupně redukovat podíl smrku na zastoupení odpovídající přirozené druhové skladbě, staré borové porosty ponechat bez zásahu, celou plochu postupně převádět na výběrný les s vytvořenou věkovou a prostorovou diverzitou, zajistit nálet přirozené druhové skladby v nižších etážích, vybrané doupné stromy ponechat rovnoměrně po celé ploše, při obnově je možné použít blatku. rašelinná borová smrčina (5R3) - přirozená skladba sm 6, bo 3, bř 1, ol, část vyspělých porostů odpovídá dřevinnou skladbou potenciálním společenstvům, hospodařit dle LHP, výhledově založit věkově a prostorově diferencované lesní porosty. Podrostní způsob obnovy, ve stabilních porostech, kde kořeny tvoří navzájem spojený rošt je možné použít clonné skupiny i pruhy, předpokládá se, že dřeviny přirozené skladby přirozeně zmladí. Při zalesnění je vhodné využít i původně vtroušených dřevin (ol, bř). Kultura:

Lesní pozemek

44

Pořadové číslo: LBC 1430 NC 11194 Název: Velké paseky Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP les lokální biocentrum vložené ne funkční Geobiocenologická typizace (STG): 4 A 6, 4 AB 6, 5 A 6 Katastrální území: Branná Rozloha: 50,338 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Charakteristika ekotopu a bioty: Chybějící část regionálního bikoridoru s vloženými lokálními biocentry. Biokoridor je navržen v ploché sníženině na lokalitě souvisle devastované velkoplošnou průmyslovou těžbou rašeliny. Devastovaný těžební prostor je součástí navazující relativně přírodní krajiny typu C (antagonického typu) se zvýšenou krajinářskou hodnotou. Hodnotu této krajiny tvoří především souvislý lesním komplex o rozloze několika set hektarů v oblasti Zámeckého a Cepského polesí. Jádrem tohoto komplexu převážně rašelinných lesních ekosystémů přirozené a přírodě blízké dřevinné skladby, jsou oligotrofní „blata", jejichž okraje tvoří mezotrofnější rašelinné zeminy, obohacené o naplavené prachové části z výše položené krajiny. Po rozsáhlých ekologických katastrofách horských jehličnatách lesů by měly být tyto lesní porosty v Třeboňské pánvi krajinnými celky s mimořádnými zájmy ochrany přírody a krajiny. V nové zonaci CHKO by měly být zařazeny do I. zóny Zdroj: Návrh plánu lokálního územního systému ekologické stability Třeboň k.ú. Branná, V. Novák a kol., 1999 Opatření: Plochy dotčené povrchovou těžbou jižně od Branského lesa by měly být využity ke zvýšení retenční schopnosti a zlepšení vodního režimu krajiny. Při zpracování plánu na rekultivaci území dotčeného velkoplošnou průmyslovou těžbou bude nutné vycházet z projektu ÚSES, který bude řešit chybějící části regionálního biokoridoru a vložených lokálních biocenter. V projektu ÚSES bude kladen důraz na obnovu rašelinotvorných procesů v řešeném území a na vytváření ochranářsky cenných přírodních biotopů, které v souvislosti s vysoušením rašelinných biotopů z krajiny postupně vymizely. Část vytěženého prostoru bude využito k vytvoření oligotromích vodních ploch. Kultura:

Lesní pozemek, ostatní plocha

Pořadové číslo: Název: Kostra ek. Stability: VKP les

LBC1430 n. č. 11321 Hamr 5 Prvek ÚSES: lokální biocentrum vložené, funkční, (NBK 97 Stará řeka – hranice ČR)

Geobiocenologická typizace (STG): 4 AB 2 Holičky u St. Hlíny Katastrální území: Rozloha: 6,345 ha Charakteristika ekotopu a bioty: Lesní porost, porosty jsou tvořeny mozaikou různověkých skupin, od kultur a mlazin až po staré mýtné kmenoviny, s

naprostou převahou BO, místy s příměsí SM, vtroušeně BR, v mladších skupinách někdy skladba pestřejší (SM, BO, DB, DB, JD, LP, OL, BR) , převažuje lesní typ 0K – kyselý dubový bor

Opatření: Jako u NBK 97 Stará řeka – hranice ČR:

Postupná rekonstrukce lesních porostů v trase a propojení skupin přirozené skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami hospodaření. Ochrana a prohloubení přiorozeného charakteru stávajících hodnotných lesních společenstev. V mladých porostech výchova dle LHP, při obnově starých borových kmenovin - maloplošná holoseč až násek kombinovaný s okrajovou sečí clonnou po předchozí přípravě půdy. Zalesnit směsí borovice, dubu, buku, podíl smrku pouze na podmáčených stanovištích, břízu z náletu ponechávat jako meliorační příměs až do jejího maximálního fyzického věku. Přirozená dřevinná skladba: 0G - bo 6-8, sm +-4, bř 1-2, db 0-+, 0K - bo 8-9, db +-2, bk 0-1, bř +-1, sm 0-+, 0P - bo 7-8, db +-2, bř +-1, jd +-1, sm 0-1.

Kultura:

Lesní pozemek

Pořadové číslo: Název:

LBC 3 Malý Vranín

45

Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP les lokální biocentrum funkční Geobiocenologická typizace (STG): 4A4 Katastrální území: Štěpánovice u Českých Budějovic, Břilice Rozloha: 0,739 ha na řešeném území Charakteristika ekotopu a bioty: Na řešeném území je biocentrum tvořeno lesním porostem, lesní typ: 4Q6. Opatření: zachovat současný stav, ochrana. v lese podporovat přirozenou druhovou skladbu: (DB, DBZ)4, JD4, BK1, BR1, OS. Kultura:

Lesní pozemek

Pořadové číslo: LBK 28 Název: Koclířov I – Horní Přesecký rybník Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP rybník, vodní tok, les lokální biokoridor funkční Geobiocenologická typizace (STG): 3 AB 4 Katastrální území: Přeseka Rozloha: délka 200 m, šířka 32 m Charakteristika ekotopu a bioty: Rybník s hodnotnou doprovodnou vegetací BO, OL, DB, les SLT 4G podmáčená dubová jedlina, drobný vodní tok. Opatření: zachovat současný stav, v lese podporovat přirozenou druhovou skladbu: 4G – jd 6, db 3, ol, os, bk, sm +-1. Kultura:

Vodní plocha, les

Pořadové číslo: Název: Kostra ek. Stability:

LBK 2168 Cesta u Přeseky (Kupšice – NBC Stará Řeka) Prvek ÚSES: lokální biokoridor nefunkční 3 B 5 na řešeném území Přeseka, Dunajovice na řešeném území délka 82 m, šířka 26 m

Geobiocenologická typizace (STG): Katastrální území: Rozloha: Charakteristika ekotopu a bioty: Intenzivně obhospodařovaná louka

Opatření: Postupné vytvoření lokálního biokoridoru, výsadba skupin i soliter dřevin vr, ol. Kultura:

TTP

Pořadové číslo: Název:

LBK 2246 Sedmilhář (Obojský r. – NBC Stará řeka)

46

Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP rybník, vodní tok lokální biokoridor částečně funkční Geobiocenologická typizace (STG): 3 B 5, 3 B 4 Katastrální území: Přeseka Rozloha: délka 1 159 m, šířka min. 15 m Charakteristika ekotopu a bioty: Zkanalizovaný potok s fragmenty vlhkých ruderalizovaných vlhkých luk, rybníček v polích bez vyvinutých břehových porostů. Opatření: Revitalizace vodního toku, založit a kosit nárazníkovou zónu (buffer zone), u Sedmilháře dosadit břehové porosty a udržovat hladinu. Ornou půdu převést do TTP, skupinová výsadba původních druhů dřevin db, os, ol. Kultura:

Vodní plocha, ostatní plocha, TTP, orná půda

Pořadové číslo: Název: Kostra ek. Stability:

LBK 2258 Pod Ráčkem (Nový r. u Dunajovic – V. a M. Toušný) Prvek ÚSES: lokální biokoridor nefunkční 3 B 4 na řešeném území Přeseka, Dunajovice na řešeném území délka 236 m, šířka 24 m

Geobiocenologická typizace (STG): Katastrální území: Rozloha: Charakteristika ekotopu a bioty: Na řešeném území intenzivně obhospodařovaná louka, upravený drobný vodní tok bez břehových porostů Opatření: Postupné vytvoření lokálního biokoridoru, výsadba skupin i soliter dřevin vr, ol, db. Kultura:

TTP, vodní plocha

Pořadové číslo: LBK 3345 Název: Beranský potok (Beranský r. – Travný r.) Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP les lokální biokoridor funkční Geobiocenologická typizace (STG): 4 AB 4, 4 A 4 Katastrální území: Břilice Rozloha: délka 565 m, šířka 35 m Charakteristika ekotopu a bioty: Lesní porost, SLT: 4G podmáčená dubová jedlina, 4O – svěží dubová jedlina a 4P – kyselá dubová jedlina Opatření: zachovat současný stav, v lese podporovat přirozenou druhovou skladbu: 4G – jd 6, db 3, ol, os, bk, sm +-1, 4O – bk 1-2, db 3-4, jd 4, lp 1, os, 4P – bk 1-2, db 3-4, jd 3-4, os, sm +-1, bo +-2. Kultura:

Lesní pozemek

Pořadové číslo:

LBK 2179

47

Název: Potok pod Travným r. (Travný r. – V. a M. Toušný) Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP rybník, vodní tok lokální biokoridor částečně funkční Geobiocenologická typizace (STG): 3B4 Katastrální území: Břilice Rozloha: délka 181 m, šířka min. 15 m Charakteristika ekotopu a bioty: Zkanalizovaný potok bez břehových porostů, drobný rybník s ruderalizovanými mokrými loukami, intenzivní louky. Opatření: Revitalizace vodního toku, u rybníčku dosadit břehové porosty a udržovat hladinu, skupinová výsadba původních druhů dřevin db, os, ol. Kultura:

Vodní plocha, ostatní plocha, TTP

Pořadové číslo: LBK 2245 Název: Nový u Břilic (V. a M. Toušný – NBC Stará řeka) Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP rybník, vodní tok lokální biokoridor funkční Geobiocenologická typizace (STG): 3B4 Katastrální území: Břilice Rozloha: délka 4508 m, šířka min. 15 m Charakteristika ekotopu a bioty: Drobný vodní tok s břehovými porosty OL, VR, břeh rybníka s ruderálními porosty, mokřad. Opatření: Revitalizace vodního toku, u rybníčku dosadit břehové porosty, skupinová výsadba původních druhů dřevin db, os, ol vr. Kultura:

Vodní plocha, ostatní plocha,

Pořadové číslo: LBK 2663 Název: Prelátský rybník – Holý vrch Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP les (na řešeném území) lokální biokoridor funkční Geobiocenologická typizace (STG): 3 B 4 na řešeném území Katastrální území: Břilice, Dunajovice Rozloha: Na řešeném území délka 982 m, šířka22 m Charakteristika ekotopu a bioty: Lesní porost, SLT: 4G podmáčená dubová jedlina, 4Q – chudá dubová jedlina Opatření: zachovat současný stav, v lese podporovat přirozenou druhovou skladbu: 4G – jd 6, db 3, ol, os, bk, sm +-1, 4Q – (db, dbz) 4, jd 4, bk 1, br 1, os, bo +-1. Kultura:

Lesní pozemek

Pořadové číslo: Název:

LBK 3644 Břilické rybníky 1 (Prelátský rybník – Starý u Břilic)

48

Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP rybník, les lokální biokoridor funkční Geobiocenologická typizace (STG): 2 BC 5, 4 BC 4, 4 BC 3 Katastrální území: Břilice Rozloha: délka 1 664 m, šířka min 20 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor sledující "mokrou" cestu v soustavě Břilických rybníků. Zahrnuje litorální, břehové a luční porosty, popřípadě dřevinné nárosty borovice, dubu, břízy, osiky a křovitých vrb. Spojuje Prelát ský ryb. s ryb. Starý u Břilic. V téměř celém průběhu je funkční. Pedologie: převažují glejové půdy zbažinělé, s hladinou spodní vody až k povrchu, místy jsou zastoupeny oglejené zotrofní až eutrofní půdy, mírně až středně kyselé. Fytocenologie: Glycerietum maximae, TyVZetum latifoliae,VZragmitetum communis, Salicion cinereae, společenstva z rámce sv. Molinion. Zdroj: Generel místního územního systému ekologické stability Třeboň, J. Wimmer, 1994 Opatření: zachovat současný stav, ochrana. Kultura:

Vodní plocha, ostatní plocha, lesní pozemek, TTP

Pořadové číslo: LBK 3695 Název: Břilické rybníky 2 (Starý u Břilic – Břilický r.) Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP vodní tok lokální biokoridor funkční Geobiocenologická typizace (STG): 2 BC 5, 4 BC 4, 4 BC 3 Katastrální území: Třeboň Rozloha: délka 539 m, šířka min 20 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor sledující "mokrou" cestu v soustavě Břilických rybníků. Zahrnuje litorální, břehové a luční porosty, popřípadě dřevinné nárosty borovice, dubu, břízy, osiky a křovitých vrb. V téměř celém průběhu je funkční. Pedologie: převažují glejové půdy zbažinělé, s hladinou spodní vody až k povrchu, místy jsou zastoupeny oglejené zotrofní až eutrofní půdy, mírně až středně kyselé. Fytocenologie: Glycerietum maximae, TyVZetum latifoliae,VZragmitetum communis, Salicion cinereae, společenstva z rámce sv. Molinion. Zdroj: Generel místního územního systému ekologické stability Třeboň, J. Wimmer, 1994 Opatření: zachovat současný stav, ochrana, nad Břilickým rybníkem převést ornou půdu do TTP. Kultura:

Vodní plocha, ostatní plocha, orná půda

Pořadové číslo: Název:

LBK 2184 (1) Břilické rybníky 3 (Břilický r.- LBC Doplněný)

49

Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP rybník lokální biokoridor převážně nefunkční Geobiocenologická typizace (STG): 2 BC 5, 4 AB 4, 4 AB 3 Katastrální území: Třeboň, Břilice Rozloha: délka 1 716 m, šířka min 15 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor sleduje břeh Břilického rybníka, prochází okrajem zastavěného území Břilic a dále sleduje umělé koryto strouhy v plochách orné půdy. Opatření: Založit lokální biokoridor, převést ornou půdu do TTP, výsadba původních druhů dřevin dbz, db, bk, jv, ol, js. Kultura:

Vodní plocha, ostatní plocha, orná půda

Pořadové číslo: LBK 2184 (2) Název: LBC Doplněný – NBC Stará řeka Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP rybník lokální biokoridor převážně nefunkční Geobiocenologická typizace (STG): 2 BC 5, 4 AB 4, 4 AB 3 Katastrální území: Břilice, Přeseka Rozloha: délka 1 420 m, šířka min 15 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor sleduje břeh Břilického rybníka, prochází okrajem zastavěného území Břilic a dále sleduje umělé koryto strouhy v plochách orné půdy. Opatření: Založit lokální biokoridor, převést ornou půdu do TTP, výsadba původních druhů dřevin dbz, db, bk, jv, ol, js. Kultura:

Vodní plocha, ostatní plocha, orná půda

Pořadové číslo: LBK 547 Název: Starý-Svět (Starý u Břilic – U sosny) Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP rybník lokální biokoridor převážně nefunkční Geobiocenologická typizace (STG): 2 BC 5, 4 BC 3, 4 B 2, 4 AB 3, 4 B 4 Katastrální území: Třeboň, Břilice Rozloha: délka 1 716 m, šířka min 15 m Charakteristika ekotopu a bioty: Lokální biokoridor spojující dvě rybniční soustavy - Břilické rybníky s rybníkem Svět, přes "suchou" plochou vyvýšeninu. V S č. je prostorově a funkčně vymezen, střední a J č. je v návrhu (pole a suchá stoka s liniovou dřevinnou výsadbou). Pedologie: mozaika hydromorfních, semihydromorfních a ve střední části anhydromorfních až vysýchavých půd, mezotrofních až eutrofních. Fytocenologie: v S části VZragmiti-Magnocaricetea, Molinio-Arrhena theretea, Lemnetea, na zbytku polní kultury. Zdroj: Generel místního územního systému ekologické stability Třeboň, J. Wimmer, 1994 Opatření: polní kultury v místě biokoridoru převést na travní porosty o minimální šíři 100 m, přísevem zvyšovat druhovou diverzitu, po ploše ponechávat do druhého sečení menší plošky neposečené - přirozené obohacování okolního travního porostu. Podél vyschlé stoky zahustit dřevinnou výsadbu, doplnit keři. V místě křížení se silnicí vybudovat suchý propustek s minimální šíří 15 m.. Kultura:

Vodní plocha, ostatní plocha, orná půda

Pořadové číslo:

LBK 1364

50

Název: Svět IIA (U sosny - Vimperky) Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP rybník lokální biokoridor funkční Geobiocenologická typizace (STG): 4 B 2, 4 AB 3, 4 BC 5 Katastrální území: Třeboň Rozloha: délka 825 m, šířka min 32 m Charakteristika ekotopu a bioty: Břeh rybníka Svět s málo vyvinutými břehovými porosty v sousedství rozsáhlých ploch orné půdy, litorál rybníka Svět s náletovými porosty VR, OL. Opatření: Doplnit břehové porosty db, ol, vr. Kultura:

Vodní plocha, ostatní plocha, TTP

Pořadové číslo: LBK 1403 Název: Svět IIC (Vimperky – hranice CHKOT Vranín) Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP rybník lokální biokoridor funkční Geobiocenologická typizace (STG): 4B5 Katastrální území: Břilice, Štěpánovice u Č. Budějovic Rozloha: Na řešeném území délka 497 m, šířka min 32 m Charakteristika ekotopu a bioty: Na řešeném území drobná vodoteč bez břehových porostů, vlhké louky, rybníček. Ojedinělé VR. Opatření: Doplnit břehové porosty db, ol, vr. Kultura:

Vodní plocha, TTP

Pořadové číslo: Název: Kostra ek. Stability: VKP vodní tok Geobiocenologická typizace (STG): Katastrální území: Rozloha: Charakteristika ekotopu a bioty: Droný vodní tok s hodnotnými břehovými porosty.

LBK 1389 Spolský potok (Vimperky – hranice CHKOT) Prvek ÚSES: lokální biokoridor funkční 4B5 Břilice, Spolí u Ledenic Na řešeném území zasahuje jenčástečně

Opatření: Zachovat současný stav, ochrana Kultura:

Vodní plocha, ostatní plocha

Pořadové číslo: Název:

LBK 1379 Svět IID (Vimperky – Svět)

51

Kostra ek. Stability: VKP rybník (na řešeném území) Geobiocenologická typizace (STG): Katastrální území: Rozloha: Charakteristika ekotopu a bioty: Na řešeném území litorální porosty rybníka Svět

Prvek ÚSES: lokální biokoridor funkční 2 BC 5, 4 A 6 Třeboň, Spolí u Ledenic Délka 1 307, šířka min 30 m

Opatření: Zachovat současný stav, ochrana Kultura:

Na řešeném území vodní plocha

Pořadové číslo: LBK 3983 Název: Hodějovský 2 (U pěti dubů – NBC Stará řeka) Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP les lokální biokoridor funkční Geobiocenologická typizace (STG): 3 AB 4, 4 AB 2, 4 A 4 Katastrální území: Stará Hlína, Novosedly n. Nežárkou Rozloha: délka 1 165 m, šířka min 40 m Charakteristika ekotopu a bioty: Břehy rybníků Nový u Smitky a Hodějovského s břehovými porosty, lesní porosty SLT: 4P – kyselá dubová jedlina, 0K – kyselý dubový bor, na části orná půda. Opatření: Převedení orné půdy na TTP, výsadba dřevin bk, db, jd. V lesích podporovat přirozenou druhovou skladbu: 4P – bk 1-2, db 3-4, jd 3-4, os, sm +-1, bo +-2, 0K - bo 8-9, db +-2, bk 0-1, bř +-1, sm 0-+, 0P - bo 7-8, db +-2, bř +-1, jd +-1, sm 0-1. Kultura:

Vodní plocha, lesní pozemek, orná půda

Pořadové číslo: LBK 576 Název: Stromovka 2 (U Opatovického rybníka – Mokrá luka) Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP vodní tok lokální biokoridor funkční Geobiocenologická typizace (STG): 4 AB 5 Katastrální území: Třeboň Rozloha: délka 832 m, šířka min 15 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor levostranného přítoku Prostřední stoky zahrnuje travní porosty Mokrých luk, podél stoky pak místy i nesečené hygrofilní rákosov porosty s příměsí tužebníku jilmového, třtiny šedavé, kypreje, kopřivy, čistce bahenního, bršlice, kerblíku, svízele přítuly, netýkavky žláznaté aj. Dřevinné nárosty tvořeny nárosty olše lepkavé, dubu a křovitých vrb při okraji. Pedologie: hydromorfní a semihydromorfní půdy, v části Mokrých luk na humolitovém kyselém podloží překryv středně až mírně kyselých půd. Fytocenologie: společenstva z rámce tř. Molinio-Arrhenatheretea, Zdroj: Generel místního územního systému ekologické stability Třeboň, J. Wimmer, 1994 Opatření: luční společenstva kosit 2x ročně, zvyšovat jejich druhovou diverzitu, blokovat nežádoucí sukcesi rákosu a křovitých vrb na loukách, dřevinné nárosty Ż bez zásahu, stejně tak rákosiny v blízkosti Zlaté stoky, travinobylinné hygrofilní louky kosit 1x ročně. Kultura:

Vodní plocha, lesní pozemek, orná půda

Pořadové číslo: Název:

LBK 1068 Stromovka 1 Zlatá stoka (Branské lávky – k.ú. Třeboň)

52

Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP vodní tok lokální biokoridor funkční Geobiocenologická typizace (STG): 4 AB 5, 3 BC 5, 5 A 6, 2 BD 5 Katastrální území: Branná Třeboň Rozloha: délka 2 500 m, šířka min 40 m Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor Zlaté stoky a jejích břehových porostů a dřevinných nárostů. V J č. probíhá dřevinnými porosty Stromovky. Pedologie: hydromorfní a semihydromorfní půdy, v části Mokrých luk na humolitovém kyselém podloží překryv středně až mírně kyselých půd. Fytocenologie: společenstva z rámce tř. Molinio-Arrhenatheretea, Zdroj: Generel místního územního systému ekologické stability Třeboň, J. Wimmer, 1994 Opatření: luční společenstva kosit 2x ročně, zvyšovat jejich druhovou diverzitu, blokovat nežádoucí sukcesi rákosu a křovitých vrb na loukách, dřevinné nárosty Ż bez zásahu, stejně tak rákosiny v blízkosti Zlaté stoky, travinobylinné hygrofilní louky kosit 1x ročně. Kultura:

Vodní plocha, lesní pozemek, orná půda

Pořadové číslo: LBK 1069 Název: Zlatá stoka 2 (Branské lávky - RBK) Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP vodní tok, les lokální biokoridor funkční Geobiocenologická typizace (STG): 5 AB 5 Katastrální území: Branná, Třeboň Rozloha: délka 452 m, šířka min 30 m Charakteristika ekotopu a bioty: Podél Zlaté stoky je oboustraně vyvinuté liniové stromořadí vyspělých listnatých dřevin. Zastoupené jsou druhy přirozeného složení potenciálních společenstev dub letní, olše lepkavá, lípa srdčitá, topol osika, bříza bělokorá, buk lesní, javor mléč (nejhodnotnější jsou výstavky dubu letního - průměr cca 80 cm). Břehy stoky doprovázejí nesouvislé porosty as. VZalaridetum arundinaceaé (sv. Caricion gracilis), typické pro pobřeží pomalu tekoucích vod s dominantní VZalaris arundinacea a porosty s dominantní Carex brizoides. Součástí biokoridoru jsou lesní porosty navazující na břehy Zlaté stoky, SLT 4R – svěží reliktní smrčina. Zdroj: Návrh plánu lokálního územního systému ekologické stability Třeboň k.ú. Branná, V. Novák a kol., 1999 Opatření: Do liniových porostů podél Zlaté stoky nezasahovat , pouze zdravotní výběr zaměřený na odstranění suchých dřevin a překážek v toku, nevhodných druhů dřevin a podporu kvalitních jedinců dubu letního. Přirozená druhová skladba lesních porostů SLT 4R – sm 4-10, bo +-3, jd +-2, ol +-4, bk +-1, brp +-1 Kultura:

Vodní plocha, lesní pozemek

Pořadové číslo: Název:

LBK 906 Zlatá stoka 2 (RBC Hrádeček - RBK)

53

Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP vodní tok, les lokální biokoridor funkční Geobiocenologická typizace (STG): 5 AB 6 Katastrální území: Třeboň, Majdalena Rozloha: délka 886 m, šířka min 30 m Charakteristika ekotopu a bioty: Podél Zlaté stoky je oboustraně vyvinuté liniové stromořadí vyspělých listnatých dřevin. Zastoupené jsou druhy přirozeného složení potenciálních společenstev dub letní, olše lepkavá, lípa srdčitá, topol osika, bříza bělokorá, buk lesní, javor mléč (nejhodnotnější jsou výstavky dubu letního - průměr cca 80 cm). Břehy stoky doprovázejí nesouvislé porosty as. VZalaridetum arundinaceaé (sv. Caricion gracilis), typické pro pobřeží pomalu tekoucích vod s dominantní VZalaris arundinacea a porosty s dominantní Carex brizoides. Součástí biokoridoru jsou lesní porosty navazující na břehy Zlaté stoky, SLT 5R – (rašelinná) borová smrčina. Zdroj: Návrh plánu lokálního územního systému ekologické stability Třeboň k.ú. Branná, V. Novák a kol., 1999 Opatření: Do liniových porostů podél Zlaté stoky nezasahovat , pouze zdravotní výběr zaměřený na odstranění suchých dřevin a překážek v toku, nevhodných druhů dřevin a podporu kvalitních jedinců dubu letního. Přirozená druhová skladba lesních porostů SLT 5R – sm 4-6, bo 3-4, brp 1, ol +-1, Kultura:

Vodní plocha, lesní pozemek

Pořadové číslo: LBK 1067 Název: Kočárová cesta (Branské doubí – Branské lávky) Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP les lokální biokoridor funkční Geobiocenologická typizace (STG): 4 A 4, 4 AB 4 Katastrální území: Branná Rozloha: délka 622 m, šířka min 30 m Charakteristika ekotopu a bioty: Smíšené listnaté porosty s dominantním dubem letním a lípou srdčitou, se zastoupením dalších druhů listnáčů (topol osika, buk lesní, bříza bělokorá) a borovice lesní. V nižší etáži zmlazují listnaté dřeviny, v keřovém patře krušina olšová. Bylinné patro má malou pokryvnost, dominuje Poa nemoralis, místy Carex brizoides, vyšší je podíl synantropních druhů (Urtica dioica, Galium aparine ap.). Místy druhy acidofilních doubrav - Vaccinium myrtillus a Hieracium sabaudum. Lesní porosty SLT: 0P – kyselý jedlodubový bor, 4P – kyselá dubová jedlina Součástí biokoridoru je i Velký' bahnitý rybník. Rybník je mělká, eutrofní, hospodářsky využívaná vodní nádrž bez vodních makrofyt s vyvinutým litorálem - porosty as. VZragmitetum a Glycerietum maximae vystavené masivní invazi porostů Impatiens glandulifera, která bude představovat reálnou hrozbu pro postupnou degradaci bylinného patra litorálního pásma rybníka i blízké Zlaté stoky. Půdy: převažují oglejené půd}', pseudogleje Zdroj: Návrh plánu lokálního územního systému ekologické stability Třeboň k.ú. Branná, V. Novák a kol., 1999 Opatření: Přirozená druhová skladba lesních porostů SLT: 0P – bo 5-6, (db,dbz)2-3, jd +-1, br1-2, sm, 4P – bk 1-2, db 3-4, jd 3-4, os, sm+-1, bo+-2. Kultura:

Vodní plocha, lesní pozemek

Pořadové číslo:

LBK 1089

54

Název: Katovický 1 (Malý Panenský r. – Opatovický r.) Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP les, vodní tok lokální biokoridor funkční Geobiocenologická typizace (STG): 4 A 4, 4 AB 4 na řešeném území Katastrální území: Branná, Domanín u Třeboně Rozloha: Na řešeném území délka 622 m, šířka min 30 m Charakteristika ekotopu a bioty: Na řešeném území smíšené lesní porosty SLT: 4O – svěží dubová jedlina, 4P – kyselá dubová jedlina Opatření: V lesních porostech hospodařit dle LHP. Podporovat kvalitní jedince listnatých dřevin, šetřit dubové výstavky, postupně vytvořit věkově rozrůzněný lesní porost. Při obnově doplnit druhovou skladbu o jedli bělokorou. Přirozená dřevinná skladba: 4O – bk 1-2, db 3-4, jd 4, lp 1, os, 4P – bk 1-2, db 3-4, jd 3-4, os, sm +-1, bo +-2 Kultura:

Na řešeném území lesní pozemek, vodní plocha, ostatní plocha

Pořadové číslo: LBK 538 Název: Nad Rudou (Račky – Ruda) Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP les (na řešeném území) lokální biokoridor funkční Geobiocenologická typizace (STG): 4 A 4, 4 AB 4 na řešeném území Katastrální území: Branná, Domanín u Třeboně, Kojákovice Rozloha: Na řešeném území délka 1 138 m, šířka min 40 m Charakteristika ekotopu a bioty: Na řešeném území smíšené lesní porosty SLT: 4P – kyselá dubová jedlina, 4G – podmáčená dubová jedlina Opatření: V lesních porostech hospodařit dle LHP. Podporovat kvalitní jedince listnatých dřevin, postupně vytvořit věkově rozrůzněný lesní porost. Přirozená dřevinná skladba: 4P – bk 1-2, db 3-4, jd 3-4, os, sm +-1, bo +-2, 4G - sm +-1, jd 3-5, bo +-1, db 3-7, lp +, bř +, ol +-1. Kultura:

Na řešeném území lesní pozemek,

Pořadové číslo: LBK 3112 Název: Liščí vršek (Kojákovický rybník – Ruda) Kostra ek. Stability: Prvek ÚSES: VKP les (na řešeném území) lokální biokoridor funkční Geobiocenologická typizace (STG): 4 A 4, 4 AB 4 na řešeném území Katastrální území: Branná, Kojákovice Rozloha: Na řešeném území délka 860 m, šířka min 40 m Charakteristika ekotopu a bioty: Na řešeném území smíšené lesní porosty SLT: 4P – kyselá dubová jedlina, 4G – podmáčená dubová jedlina Opatření: V lesních porostech hospodařit dle LHP. Podporovat kvalitní jedince listnatých dřevin, postupně vytvořit věkově rozrůzněný lesní porost. Přirozená dřevinná skladba: 4P – bk 1-2, db 3-4, jd 3-4, os, sm +-1, bo +-2, 4G - sm +-1, jd 3-5, bo +-1, db 3-7, lp +, bř +, ol +-1. Kultura:

Na řešeném území lesní pozemek,

55

Pro funkční využití ploch biocenter je : - přípustné:  současné využití;  využití zajišťující přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám;  jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu; změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES;  revitalizace vodních toků je žádoucí - podmíněné:  pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářské zařízení, ČOV atd.; umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biocentra; - nepřípustné:  změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES;  jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost biocenter nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do nich;  rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, úpravy toků, intenzifikace obhospodařování, odlesňování, těžba nerostných surovin apod., mimo činnosti podmíněné; Pro funkční využití ploch biokoridorů je: - přípustné:  současné využití  využití zajišťující vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extenzivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extenzivní sady, lesy apod.), případně rekreační plochy přírodního charakteru;  jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu; přitom změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES;  Revitalizace vodních toků je žádoucí. - podmíněné:  pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby křížící biokoridor pokud možno kolmo, vodohospodářské zařízení, ČOV atd.; umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru; - nepřípustné :  změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru;  jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily územní ochranu a založení chybějících částí biokoridorů, rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, úpravy toků, intenzifikace obhospodařování, odlesňování, těžba nerostných surovin apod., mimo činností podmíněných.

PROPUSTNOST KRAJINY Územní plán neřeší nové polní a pěší cesty v krajině ovšem zachovává současnou cestní síť. V krajinné struktuře zájmového území se hojně objevují vodní plochy, které představují největší překážku volnému pohybu. Cestní síť je této skutečnosti přizpůsobena, pohyb je možný po obvodu rybníků a jejich hrázích. 56

Značnou část území, především ve východní části, vyplňují plošné porosty. Vzhledem k tomu, že se jedná z většiny o les hospodářský, i zde je cestní síť poměrně rozvinutá. V ostatní volné krajině lze pro pohyb využít dostatečný počet cest. Současnou prostupnost zdejší krajiny je možné hodnotit jako vyhovující. V rámci dalšího rozvoje území je nepřípustné další scelování pozemků zemědělské půdy a další rušení polních cest. Je též zapotřebí zachovat veřejný průchod krajinou a neuzavírat cesty v krajině pro pěší a cyklistickou veřejnost. Pro propustnost krajiny je : - přípustné:  současné využití;  omezení provozu motorových vozidel po účelových zemědělských cestách;  případné doplnění sítě polních cest v rámci pozemkových úprav;  realizace cyklostezek; - podmíněné:  pouze ve výjimečných případech omezení přístupnosti do volné krajiny, případně zrušení cest pouze s náhradním řešením propustnosti krajiny; - nepřípustné:  uzavírání cest pro veřejnost s výjimkou motorových vozidel;  rušení cest bez náhradního řešení.

PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Využití území dle územního plánu nezvyšuje erozní ohrožení půd v území. Naopak vymezení ÚSES a zvýšení podílu trvalé zeleně je faktorem významně snižujícím erozní ohrožení pozemků. Pro omezení eroze krajiny je : - přípustné:  zvyšování podílu trvalých travních porostů;  zakládání porostů krajinné zeleně;  členění velkých celků zemědělské půdy; - nepřípustné:  další scelování pozemků orné půdy;  likvidace či poškozování porostů krajinné zeleně;  zvyšování podílu orné půdy (zorňování existujících ploch travních porostů);  poškozování břehových porostů a nevhodné úpravy toků (napřimování, zatrubňování a pod.)

OPATŘENÍ PROTI POVODNÍM Základním opatřením proti povodním je zadržování vody v krajině. Toto spočívá mimo jiné v zachování volných prostor v údolních nivách vodních toků pro povodňové rozlivy, revitalizace vodních toků a zvyšování zastoupení trvalé vegetace v krajině. Významnými opatřeními v daném území může být též tvorba menších vodních nádrží přírodního charakteru a realizace ÚSES.

OPATŘENÍ PRO OBNOVU A ZVYŠOVÁNÍ EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY Nejvýznamnějším opatřením pro obnovu a zvyšování ekologické stability krajiny je realizace územním plánem vymezených prvků ÚSES a jejich ochrana. Dalším významným opatřením je revitalizace vodních toků v území. 57

KONCEPCE REKREAČNÍHO VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY Řešené území (jak je výše uvedeno) je krajinářsky velmi cenným územím. Zdejší hodnotná a zajímavá krajina má silné předpoklady pro rekreační a turistické využití území. Zdejší krajina je vhodná pro pěší a cyklistickou turistiku a pro rozvoj agroturistiky. Agroturistické aktivity mohou být vhodným rozvojovým využitím území, především menších sídel na území města.

DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ V územním plánu se nepředpokládá využití území pro těžební činnosti.

F STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ

Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití,) pokud je možno jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu

NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ NA FUNKČNÍ PLOCHY, PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ FUNKČNÍ REGULATIVY – LEGENDA HLAVNÍHO VÝKRESU Řešené území Územního plánu Třeboň je členěno na jednotlivé polyfunkční plochy – plochy stabilizované a plochy změn. Pro jednotlivé plochy jsou stanoveny následujícími definicemi legendy Hlavního výkresu podmínky funkčního využití a prostorového uspořádání. Pro jednotlivé lokality (plochy zastavitelné, plochy přestavby) jsou uvedeny případné doplňující podmínky. PLOCHY BYDLENÍ (§4 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY BYDLENÍ – BYDLENÍ MĚSTSKÉ KOLEKTIVNÍ (BK) Hlavní funkční využití: stavby pro bydlení – bydlení kolektivní (v bytových domech). Přípustné funkční využití: stavby pro veřejnou správu, školská zařízení, kulturní zařízení, sportovní zařízení, zdravotnická a sociální zařízení, církevní zařízení, ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek jedné provozní jednotky), zařízení veřejného stravování, obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 250 m2 hrubé podlažní plochy jedné provozní jednotky) Podmíněně přípustné funkční využití: obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 1.000 m 2 hrubé podlažní plochy jedné provozní jednotky), ubytovací zařízení (do kapacity 100 lůžek jedné provozní jednotky). Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí narušit stávající charakter území a nesmí snižovat svým provozem obytný standard území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně na parcele: 40%; max. podlažnost: 4 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví v případě zastřešení šikmou střechou) Lokalita BK1 - doplňující podmínky: 58

Max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty a zpevněnými plochami): 33%, minimální zastoupení zeleně na parcele: 40%; max. podlažnost: 3 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví - v případě zastřešení šikmou střechou) – horní úroveň zástavby nesmí vystupovat nad hráz rybníka Svět; jednotlivé stavební pozemky budou vymezeny s odstupem od břehu Zlaté stoky min. 8 m; řadový a blokový způsob zástavby stavebních pozemků je nepřípustný; oplocení stavebních pozemků je možné pouze ve zdůvodněných případech (max. 1 m od úrovně terénu); veřejná zeleň bude tvořit kompaktní systém prostupující celým územím ve směru sever – jih a východ – západ, zejména po obvodu lokality a podél veřejných prostranství; v severní části lokality vytvořit pruh zeleně uzavírající zelený pás okolo historického jádra města; vzájemné rozestupy mezi jednotlivými objekty v lokalitě jsou stanoveny na min. 18 m; výšková úroveň zástavby se bude směrem do volné krajiny, k vodním plochám a tokům a k masivům zeleně snižovat - limity pro výšku nové zástavby je nutno prověřit v územní studii – je nutno je odvozovat od vztahu nové zástavby k hrázi rybníka Svět, pohledům z této hráze směrem východním přes Zlatou stoku do prostoru mokrých luk a pohledům ze západu na hráz rybníka Svět. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. PLOCHY BYDLENÍ – BYDLENÍ MĚSTSKÉ INDIVIDUÁLNÍ (BM) Hlavní funkční využití: stavby pro bydlení – bydlení individuální (v rodinných domech). Přípustné funkční využití: církevní zařízení, malá ubytovací zařízení (do kapacity 10 lůžek jedné provozní jednotky), zařízení veřejného stravování, obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 200 m2 hrubé podlažní plochy jedné provozní jednotky). Podmíněně přípustné funkční využití: stavby pro veřejnou správu, školská zařízení, kulturní zařízení, sportovní zařízení, zdravotnická a sociální zařízení, ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek jedné provozní jednotky), obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 500 m 2 hrubé podlažní plochy jedné provozní jednotky), při rodinných domech stavby pro drobné zemědělské hospodaření. Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí narušit stávající charakter území a nesmí snižovat svým provozem obytný standard území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně na parcele: 40%; max. podlažnost: 3 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví v případě zastřešení šikmou střechou). Lokalita BM1 - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: 800 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě již existující stávající parcelace; minimální plocha veřejných prostranství: 25% z celkové plochy lokality; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků); lokalitu ohraničit liniovou zelení o min. šíři 10 m; lokalitu vhodně rozčlenit, aby netvořila kompaktní celek; zařadit významné plochy veřejné zeleně; směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. V rámci projektové přípravy provést biologický průzkum lokality. Lokalita BM2 - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: 800 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě již existující stávající parcelace; minimální plocha veřejných prostranství: 25% z celkové plochy lokality; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků); lokalitu ohraničit liniovou zelení o min. šíři 10 m; lokalitu vhodně rozčlenit, aby netvořila kompaktní celek; zařadit

59

významné plochy veřejné zeleně; směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. V rámci projektové přípravy provést biologický průzkum lokality. Lokalita BM3 - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: 800 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě již existující stávající parcelace; minimální plocha veřejných prostranství: 25% z celkové plochy lokality; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků); lokalitu ohraničit liniovou zelení o min. šíři 10 m; lokalitu vhodně rozčlenit, aby netvořila kompaktní celek; zařadit významné plochy veřejné zeleně; směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. V rámci projektové přípravy provést biologický průzkum lokality. Lokalita BM4 - doplňující podmínky: Podél silnice I/34 bude založena plocha charakteru veřejné parkové zeleně o šířce odpovídající obdobné ploše v sousedním zastavěném území. Min. velikost parcely: 800 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě již existující stávající parcelace; minimální plocha veřejných prostranství: 25% z celkové plochy lokality; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků); lokalitu ohraničit liniovou zelení o min. šíři 10 m; lokalitu vhodně rozčlenit, aby netvořila kompaktní celek; zařadit významné plochy veřejné zeleně; směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. Lokalita BM5 - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: 800 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě již existující stávající parcelace; minimální plocha veřejných prostranství: 25% z celkové plochy lokality; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků); nová zástavba v lokalitě bude realizována s odstupem od hranice lesa (PUPFL) min. 30 m; lokalitu ohraničit liniovou zelení o min. šíři 10 m; lokalitu vhodně rozčlenit, aby netvořila kompaktní celek; zařadit významné plochy veřejné zeleně; směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. V rámci projektové přípravy provést biologický průzkum lokality. Lokalita BM6 - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: 800 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě již existující stávající parcelace; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků); lokalitu ohraničit liniovou zelení o min. šíři 10 m; lokalitu vhodně rozčlenit, aby netvořila kompaktní celek; zařadit významné plochy veřejné zeleně; směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. Lokalita BM7 - doplňující podmínky:

60

Parcelace v lokalitě bude provedena analogicky dle parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití; bude zachována a případně doplněna břehová vegetace přilehlého vodoteče; minimální odstup nové zástavby v lokalitě od břehu vodoteče bude 10 m. Lokalita BM8 - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: 800 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě již existující stávající parcelace; minimální plocha veřejných prostranství: 25% z celkové plochy lokality; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků); bude zachována a případně doplněna břehová vegetace přilehlého vodoteče; minimální odstup nové zástavby v lokalitě od břehu vodoteče bude 10 m; lokalitu ohraničit liniovou zelení o min. šíři 10 m; lokalitu vhodně rozčlenit, aby netvořila kompaktní celek; zařadit významné plochy veřejné zeleně; směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. V rámci projektové přípravy provést biologický průzkum lokality. Lokalita BM9 - doplňující podmínky: Parcelace v lokalitě bude provedena analogicky dle parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití; bude zachována a případně doplněna břehová vegetace přilehlého vodoteče; minimální odstup nové zástavby v lokalitě od břehu vodoteče bude 10 m. Lokalita BM10 - doplňující podmínky: Parcelace v lokalitě bude provedena analogicky dle parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití; bude zachována a případně doplněna břehová vegetace přilehlého vodoteče; minimální odstup nové zástavby v lokalitě od břehu vodoteče bude 10 m; lokalitu ohraničit liniovou zelení o min. šíři 10 m; lokalitu vhodně rozčlenit, aby netvořila kompaktní celek; zařadit významné plochy veřejné zeleně; směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. V rámci projektové přípravy provést biologický průzkum lokality. Lokalita BM11 - doplňující podmínky: Lokalita bude rozvíjena dle existující stávající parcelace. Lokalita BM12 - doplňující podmínky: Lokalita bude rozvíjena dle existující stávající parcelace; minimalizovat zásahy do existující vzrostlé zeleně. Lokalita BM13 - doplňující podmínky: Bude zachována a případně doplněna břehová vegetace přilehlého vodoteče; minimální odstup nové zástavby v lokalitě od břehu vodoteče bude 10 m. PLOCHY BYDLENÍ – BYDLENÍ VENKOVSKÉ (BV) Hlavní funkční využití: stavby pro bydlení – bydlení individuální (v rodinných domech). Přípustné funkční využití: školská zařízení, kulturní zařízení, sportovní zařízení, zdravotnická a sociální zařízení, církevní zařízení, malá ubytovací zařízení (do kapacity 10 lůžek jedné provozní jednotky), zařízení veřejného stravování, obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 250 m 2 hrubé podlažní plochy jedné provozní jednotky), při rodinných domech stavby pro drobné zemědělské hospodaření. Podmíněně přípustné funkční využití: ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek jedné provozní jednotky), obchodní zařízení a zařízení služeb, výroba nerušící (do kapacity 1.000 m2 hrubé podlažní plochy jedné provozní jednotky), stavby pro zemědělské hospodaření. Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí narušit stávající charakter území a nesmí snižovat svým provozem obytný standard území.

61

Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 25%, minimální zastoupení zeleně na parcele: 50%; max. podlažnost: 1 nadzemní podlaží a podkroví. Lokalita BV1 - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: 1.200 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě již existující stávající parcelace; minimální plocha veřejných prostranství: 25% z celkové plochy lokality; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků); lokalitu ohraničit liniovou zelení o min. šíři 10 m; lokalitu vhodně rozčlenit, aby netvořila kompaktní celek; zařadit významné plochy veřejné zeleně; směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. V rámci projektové přípravy provést biologický průzkum lokality. Lokalita BV2 - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: 1.200 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě již existující stávající parcelace; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků); lokalitu ohraničit liniovou zelení o min. šíři 10 m; lokalitu vhodně rozčlenit, aby netvořila kompaktní celek; zařadit významné plochy veřejné zeleně; směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. V rámci projektové přípravy provést biologický průzkum lokality. Lokalita BV3 - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: 1.200 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě již existující stávající parcelace; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků); lokalitu ohraničit liniovou zelení o min. šíři 10 m; lokalitu vhodně rozčlenit, aby netvořila kompaktní celek; zařadit významné plochy veřejné zeleně; směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. V rámci projektové přípravy provést biologický průzkum lokality. Lokalita BV4 - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: 1.200 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě již existující stávající parcelace; parcelace v lokalitě bude provedena analogicky dle parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. Lokalita BV5 - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: 1.200 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě již existující stávající parcelace; parcelace v lokalitě bude provedena analogicky dle parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití; minimalizovat zásahy do existující vzrostlé zeleně. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. Lokalita BV6 - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: 1.200 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě již existující stávající parcelace; minimální plocha veřejných prostranství: 25% z celkové plochy lokality; nová uliční 62

síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků); lokalitu ohraničit liniovou zelení o min. šíři 10 m; lokalitu vhodně rozčlenit, aby netvořila kompaktní celek; zařadit významné plochy veřejné zeleně; směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. V rámci projektové přípravy provést biologický průzkum lokality. Lokalita BV7 - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: 1.200 m2; parcelace v lokalitě bude provedena analogicky dle parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb. Lokalita BV8 - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: 1.200 m2. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. Lokalita BV9 - doplňující podmínky: Parcelace v lokalitě bude provedena analogicky dle parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita BV10 - doplňující podmínky: Parcelace v lokalitě bude provedena analogicky dle parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití; minimalizovat zásahy do existující vzrostlé zeleně. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. Lokalita BV11 - doplňující podmínky: Parcelace v lokalitě bude provedena analogicky dle parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita BV12 - doplňující podmínky: Lokalita bude rozvíjena dle existující stávající parcelace; minimalizovat zásahy do existující vzrostlé zeleně. Lokalita BV13 - doplňující podmínky: Parcelace v lokalitě bude provedena analogicky dle parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. Lokalita BV14 - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: 1.200 m2; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Lokalita BV15 - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: 1.200 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě již existující stávající parcelace; minimální plocha veřejných prostranství: 25% z celkové plochy lokality; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků); lokalitu ohraničit liniovou zelení o min. šíři 10 m; lokalitu vhodně rozčlenit, aby netvořila kompaktní celek; zařadit významné plochy veřejné zeleně; směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. V rámci projektové přípravy provést biologický průzkum lokality. 63

Lokalita BV16 - doplňující podmínky: Lokalita bude rozvíjena dle existující stávající parcelace. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. V rámci projektové přípravy provést biologický průzkum lokality. Lokalita BV17 - doplňující podmínky: Lokalita bude rozvíjena dle existující stávající parcelace. Lokalita BV18 - doplňující podmínky: Parcelace v lokalitě bude provedena analogicky dle parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití; bude zachována břehová vegetace přilehlého vodoteče; minimální odstup nové zástavby v lokalitě od břehu vodoteče bude 20 m; nezasahovat do koryta vodního toku. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. Lokalita BV19 - doplňující podmínky: Lokalita bude rozvíjena dle existující stávající parcelace. Lokalita BV20 - doplňující podmínky: Parcelace v lokalitě bude provedena analogicky dle parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita BV21 - doplňující podmínky: Parcelace v lokalitě bude provedena analogicky dle parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita BV22 - doplňující podmínky: Parcelace v lokalitě bude provedena analogicky dle parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita BV23 - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: 1.200 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě již existující stávající parcelace; parcelace v lokalitě bude provedena analogicky dle parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita BV24 - doplňující podmínky: Parcelace v lokalitě bude provedena analogicky dle parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita BV25 - doplňující podmínky: Parcelace v lokalitě bude provedena analogicky dle parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita BV26 - doplňující podmínky: Parcelace v lokalitě bude provedena analogicky dle parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita BV27 - doplňující podmínky: Parcelace v lokalitě bude provedena analogicky dle parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita BV28 - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: 1.500 m2. PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ (§8 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ (SO) Hlavní funkční využití: stavby pro bydlení, ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek jedné provozní jednotky), zařízení veřejného stravování, obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 1.000 m2 hrubé podlažní plochy jedné provozní jednotky).

64

Přípustné funkční využití: stavby pro veřejnou správu, kulturní zařízení, církevní zařízení, školská zařízení, sportovní zařízení, zdravotnická a sociální zařízení. Podmíněně přípustné funkční využití: ubytovací zařízení (do kapacity 100 lůžek jedné provozní jednotky), obchodní zařízení a zařízení služeb, výroba nerušící (do kapacity 1.000 m2 hrubé podlažní plochy jedné provozní jednotky). Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí narušit stávající charakter území a nesmí snižovat svým provozem obytný standard území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 40%, minimální zastoupení zeleně na parcele: 20%; max. podlažnost: 3 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví v případě zastřešení šikmou střechou). PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – MĚSTSKÉHO JÁDRA (SM) Hlavní funkční využití: stavby pro bydlení, stavby pro veřejnou správu, kulturní zařízení, církevní zařízení, ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek jedné provozní jednotky), zařízení veřejného stravování, obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 500 m2 hrubé podlažní plochy). Přípustné funkční využití: školská zařízení, sportovní zařízení, zdravotnická a sociální zařízení. Podmíněně přípustné funkční využití: -. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: z hlediska prostorového uspořádání jsou plochy smíšené obytné – městského jádra stabilizované a jejich stavební vývoj je ukončen. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ (§6 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – VEŘEJNÉ VYBAVENÍ (VV) Hlavní funkční využití: zařízení veřejné správy, školská zařízení, zdravotnická zařízení, sociální zařízení, kulturní zařízení, církevní zařízení. Přípustné funkční využití: -. Podmíněně přípustné funkční využití: ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek jedné provozní jednotky), obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 500m2 hrubé podlažní plochy jedné provozní jednotky). Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím a nesmí narušit stávající charakter území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 40%, minimální zastoupení zeleně na parcele: 20%; max. podlažnost: 3 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví v případě zastřešení šikmou střechou). PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – OBCHOD, SLUŽBY (OS) Hlavní funkční využití: stavby a zařízení pro obchod a služby, stavby pro administrativu. Přípustné funkční využití: ubytovací zařízení, zařízení veřejného stravování, stavby a zařízení pro výrobu nerušící; nerušící výrobou se rozumí taková výroba, kdy negativní účinky a vlivy staveb a jejich zařízení nenarušují provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nezhoršují životní prostředí ve stavbách a v okolí jejich dosahu nad přípustnou míru; míra negativních účinků a vlivů a způsob jejich omezení musí být přiměřeně prokázány v dokumentaci pro územní řízení, popř. v projektové dokumentaci pro stavební povolení, a ověřeny po dokončení stavby měřením před vydáním kolaudačního rozhodnutí. Podmíněně přípustné funkční využití: plochy a zařízení pro skladování, čerpací stanice pohonných hmot Podmínkou je, že nesmí narušit stávající charakter území. 65

Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: max. zastavěnost parcely nadzemními objekty: 50%; max. výška nadzemních objektů: 10 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu Lokalita OS1 - doplňující podmínky: Max. výška nadzemních objektů: 14 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu; minimální zastoupení zeleně v lokalitě: 20%. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. Lokalita bude na styku s drážními pozemky v dalších fázích územní přípravy řešena v součinnosti s SŽDC a styk těchto ploch bude upraven tak, aby drážní pozemky zůstaly volně přístupné. Lokalita OS2 - doplňující podmínky: Podél levého břehu Zlaté stoky bude při východním okraji lokality vymezena plocha charakteru veřejné parkové zeleně o minimální šířce 20 m; max. podlažnost: 3 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví - v případě zastřešení šikmou střechou) – horní úroveň zástavby nesmí vystupovat nad hráz rybníka Svět; minimální zastoupení zeleně v lokalitě: 20%. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. Lokalita OS3 - doplňující podmínky: Podél levého břehu Zlaté stoky bude při východním okraji lokality vymezena plocha charakteru veřejné parkové zeleně o minimální šířce 20 m; max. podlažnost: 3 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví - v případě zastřešení šikmou střechou) – horní úroveň zástavby nesmí vystupovat nad hráz rybníka Svět; minimální zastoupení zeleně v lokalitě: 20%. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. Lokalita OS4 - doplňující podmínky: Podél silnice I/24 bude založena plocha charakteru veřejné parkové zeleně o šířce odpovídající obdobné ploše podél protější straně silnice; minimální zastoupení zeleně v lokalitě: 20%. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. Lokalita OS5 - doplňující podmínky: Podél silnice I/34 bude založena plocha charakteru veřejné parkové zeleně o šířce odpovídající obdobné ploše podél protější straně silnice; minimální zastoupení zeleně v lokalitě: 20%. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. V rámci projektové přípravy provést biologický průzkum lokality. Lokalita OS6 - doplňující podmínky: Minimální zastoupení zeleně v lokalitě: 20%. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. V rámci projektové přípravy provést biologický průzkum lokality. Lokalita OS7 - doplňující podmínky: Minimální zastoupení zeleně v lokalitě: 20%. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – SPORT A REKREACE (SP) Hlavní funkční využití: sportovní zařízení. Přípustné funkční využití: ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek jedné provozní jednotky), obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 500 m2 hrubé podlažní plochy jedné provozní jednotky).

66

Podmíněně přípustné funkční využití: ubytovací zařízení (do kapacity 100 lůžek jedné provozní jednotky), obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 1.000 m2 hrubé podlažní plochy jedné provozní jednotky). Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím a nesmí narušit stávající charakter území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: max. výška nadzemních objektů: 10 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu. Lokalita SP1 - doplňující podmínky: Golfové hřiště, ubytovací a stravovací zařízení pro návštěvníky hřiště, doplňkové sportovní a rekreační plochy. Bude zajištěna maximální možná prostupnost území (cyklostezka, pěší trasy), zejména ve vazbě na sousední parkové plochy. Max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 10%; minimální zastoupení zeleně v lokalitě: 80%. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno provést posouzení vlivů na životní prostředí dle zákona 100/2001 Sb. V územní studii bude prověřen návrh opatření, která účinně zabrání dopadu golfových míčků, jež by mohly ohrozit bezpečnost dopravy na silnici I/30. Lokalita SP2 - doplňující podmínky: Rozšíření stávajícího sportovního areálu. Pouze venkovní sportovní plochy, výjimečně přípustné stavby pro provoz a údržbu těchto sportovních ploch (max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 5%; max. výška nadzemních objektů: 6 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu). PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – LÁZEŇSTVÍ (LA) Hlavní funkční využití: stavby a zařízení pro lázeňství, zejména léčebná, ubytovací a stravovací zařízení, vyhrazená pro klienty lázní. Přípustné funkční využití: -. Podmíněně přípustné funkční využití: -. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 40%, minimální zastoupení zeleně na parcele: 20%; max. podlažnost: 4 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví v případě zastřešení šikmou střechou). Lokalita LA2 - doplňující podmínky: Max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně na parcele: 40%; max. podlažnost: 3 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví - v případě zastřešení šikmou střechou). PLOCHY REKREACE (§5 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY REKREACE – ZAHRÁDKÁŘSKÉ OSADY (ZO) Hlavní funkční využití: plochy pro pěstování ovoce, zeleniny a okrasných rostlin, zahrádkářské chaty; plochy zahradnictví. Přípustné funkční využití: -. Podmíněně přípustné funkční využití: obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 100 m 2 hrubé podlažní plochy). Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí narušit stávající charakter území a nesmí snižovat svým provozem obytný standard území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. 67

Prostorové uspořádání: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví - v případě zastřešení šikmou střechou). PLOCHY REKREACE – INDIVIDUÁLNÍ REKREACE (IR) Hlavní funkční využití: rekreační zařízení pro individuální, rodinnou rekreaci. Přípustné funkční využití: drobná sportovní zařízení, drobné pěstební plochy pro pěstování ovoce, zeleniny a okrasných rostlin. Podmíněně přípustné funkční využití: stavby pro bydlení, ubytovací zařízení (do kapacity 20 lůžek), obchodní zařízení a zařízení služeb(do kapacity 100 m2 hrubé podlažní plochy). Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí narušit stávající charakter území a nesmí snižovat svým provozem obytný standard území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví - v případě zastřešení šikmou střechou). PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ (§11 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ (VS) Hlavní funkční využití: stavby a zařízení pro výrobu, obchod a služby všeho druhu, plochy a zařízení pro skladování, zařízení pro velkoobchodní prodej a distribuci. Přípustné funkční využití: ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek jedné provozní jednotky), zařízení veřejného stravování, čerpací stanice pohonných hmot, stavby a zařízení technické infrastruktury (zásobování vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod, zásobování plynem, zásobování teplem, zásobování elektrickou energií, telekomunikace). Podmíněně přípustné funkční využití: obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 5.000 m 2 hrubé podlažní plochy jedné provozní jednotky). Podmínkou je, že nesmí narušit stávající charakter území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 50%; max. výška nadzemních objektů: 12 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu Lokalita VS1 - doplňující podmínky: Minimální zastoupení zeleně v lokalitě: 20%. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. Lokalita VS2 - doplňující podmínky: Minimální zastoupení zeleně v lokalitě: 20%. Před realizací zástavby v lokalitě je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb.. V rámci projektové přípravy provést biologický průzkum lokality. PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – ZEMĚDĚLSKÉ HOSPODAŘENÍ (ZH) Hlavní funkční využití: stavby a zařízení pro zemědělské hospodaření, plochy a zařízení pro skladování plodin, hnojiv a chemických přípravků pro zemědělství, manipulační plochy, stavby a zařízení pro provoz a údržbu, veterinární zařízení. Přípustné funkční využití: ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek jedné provozní jednotky), zařízení veřejného stravování, čerpací stanice pohonných hmot. 68

Podmíněně přípustné funkční využití: obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 1.000 m2 hrubé podlažní plochy jedné provozní jednotky). Podmínkou je, že nesmí narušit stávající charakter území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 50%; max. výška nadzemních objektů: 12 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY (§9 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY (DI) Hlavní funkční využití: stavby a zařízení pro automobilovou osobní a nákladní dopravu, stavby a zařízení pro autobusovou hromadnou dopravu osob, stavby a zařízení pro dopravu v klidu, stavby a zařízení pro železniční dopravu, čerpací stanice pohonných hmot. Přípustné funkční využití: -. Podmíněně přípustné funkční využití: ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek jedné provozní jednotky), obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 1.000 m2 hrubé podlažní plochy jedné provozní jednotky). Podmínkou je, že nesmí narušit stávající charakter území a musí být prokázána definitivní nepotřebnost využité plochy pro vlastní dopravní infrastrukturu. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: -. Lokalita DI1 - doplňující podmínky: Parkoviště. Max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 50%; max. výška nadzemních objektů: 12 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu; minimální zastoupení zeleně v lokalitě: 10%. Lokalita DI3 - doplňující podmínky: Přestavba křižovatky. Lokalita DI4 - doplňující podmínky: Přestavba křižovatky. Lokalita bude na styku s drážními pozemky v dalších fázích územní přípravy řešena v součinnosti s SŽDC a styk těchto ploch bude upraven tak, aby drážní pozemky zůstaly volně přístupné. Lokalita DI5 - doplňující podmínky: Homogenizace úseku. Lokalita DI6 - doplňující podmínky: Homogenizace úseku, cyklostezka na samostatném tělese nebo jako součást komunikace. Lokalita DI7 - doplňující podmínky: Homogenizace úseku. Lokalita DI8 - doplňující podmínky: Elektrifikace, zdvoukolejnění, zabezpečení trati ČD. PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY (§10 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY (TI) Hlavní funkční využití: stavby a zařízení technické infrastruktury (zásobování vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod, zásobování plynem, zásobování teplem, zásobování elektrickou energií, telekomunikace). Přípustné funkční využití: -. Podmíněně přípustné funkční využití: -.

69

Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: -. Lokalita TI1 - doplňující podmínky: Nezasahovat do koryta a doprovodné vegetace vodního toku. V rámci projektové přípravy provést biologický průzkum lokality. Lokalita TI2 - doplňující podmínky: Nezasahovat do koryta a doprovodné vegetace vodního toku. V rámci projektové přípravy provést biologický průzkum lokality. Lokalita TI4 - doplňující podmínky: Nezasahovat do koryta a doprovodné vegetace vodního toku. Minimalizovat zásahy do existující vzrostlé zeleně. V rámci projektové přípravy provést biologický průzkum lokality. PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ (§7 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ (VP) Hlavní funkční využití: nezastavitelné plochy veřejných prostranství bez omezení přístupu. Přípustné funkční využití: drobné stavby městského mobiliáře. Podmíněně přípustné funkční využití: -. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: -. VEŘEJNÁ ZELEŃ (VZ) Hlavní funkční využití: záměrně založené, případně záměrně dotvořené plochy zeleně, případně plochy hřbitovů. Přípustné funkční využití: drobné zahradní stavby, stavby a zařízení pro provoz a údržbu dané plochy. Podmíněně přípustné funkční využití: -. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: -. Lokalita VZ1 - doplňující podmínky: Rozšíření stávajícího veřejného parku při areálu Aurora; podmíněně přípustné je umístění části ploch a staveb sousedícího golfového hřiště – SP1; podmínkou je, že nesmí být narušen charakter veřejného parku a musí být respektovány cenné stávající přírodní prvky. Bude zachována a doplněna břehová vegetace přilehlého rybníka Svět. Lokalita VZ2 - doplňující podmínky: Veřejný park. Lokalita VZ3 - doplňující podmínky: Veřejný park.. Lokalita VZ4 - doplňující podmínky: Městský hřbitov. Lokalita VZ5 - doplňující podmínky: Veřejný park. Lokalita VZ6 - doplňující podmínky: Veřejný park. Lokalita VZ7 - doplňující podmínky: Veřejný park. 70

Lokalita VZ8 - doplňující podmínky: Veřejný park. Lokalita VZ9 - doplňující podmínky: Veřejný park. Lokalita VZ10 - doplňující podmínky: Veřejný park. Lokalita VZ11 - doplňující podmínky: Veřejný park. Lokalita VZ12 - doplňující podmínky: Veřejný park. PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ (§13 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ (PV) Hlavní funkční využití: vodní plochy a vodní toky. Přípustné funkční využití: stavby a zařízení pro provoz a údržbu dané plochy; technická infrastruktura. Podmíněně přípustné funkční využití: -. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: -. VÝTOPA RYBNÍKŮ (VR) Hlavní funkční využití: vodní plochy a vodní toky. Přípustné funkční využití: stavby a zařízení pro provoz a údržbu dané plochy; technická infrastruktura. Podmíněně přípustné funkční využití: -. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: -. PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ (§14 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ (PZ) Hlavní funkční využití: zemědělský půdní fond (ZPF). Přípustné funkční využití: stavby a zařízení pro provoz a údržbu dané plochy. Podmíněně přípustné funkční využití: dopravní a technická infrastruktura – podmínkou je neexistence prokazatelně alternativního řešení. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: -. PLOCHY LESNÍ (§15 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY LESNÍ (PL) Hlavní funkční využití: pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL). Přípustné funkční využití: stavby a zařízení pro provoz a údržbu dané plochy. Podmíněně přípustné funkční využití: dopravní a technická infrastruktura – podmínkou je neexistence prokazatelně alternativního řešení. 71

Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: -. PLOCHY PŘÍRODNÍ (§16 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY PŘÍRODNÍ (PP) Hlavní funkční využití: plochy přírodní, zajišťující podmínky pro ochranu přírody a krajiny. Přípustné funkční využití: ochrana přírody a krajiny. Podmíněně přípustné funkční využití: dopravní a technická infrastruktura – podmínkou je neexistence prokazatelně alternativního řešení. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: -.

G VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB

Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit, případně pro které lze uplatnit předkupní právo

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY

Veřejně prospěšné stavby jsou znázorněny v grafické části územního plánu ve Výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. Územní plán navrhuje následující veřejně prospěšné stavby (VPS): VPS-D1 VPS-D2 VPS-D3 VPS-D4 VPS-D5 VPS-D6 VPS-D7 VPS-D8 VPS-D9 VPS-D10 VPS-D11 VPS-D12 VPS-D13 VPS-D14

obchvatová trasa silnice II/154 (Třeboň) kruhový objezd U Trojice rozšíření kruhového objezdu I/34 – Táboritská ulice obchvatová trasa silnice II/154 (Branná) silnice I/34 – homogenizace úseku od hranice obce po okružní křižovatku Třeboň/Táboritská vč. rozšíření na čtyřpruh v rozsahu zastavěného a zastavitelného území silnice I/34 – homogenizace úseku Kopeček (konec čtyřpruhu) po křižovatku s místní komunikací do Nové Hlíny silnice I/24 – zlepšení šířkových, směrových a výškových parametrů silnice v úseku Sídliště Gigant – hráz rybníka Kaňov - Svatojánský rybník/Bory železnice Veselí nad Lužnicí/Třeboň/České Velenice – elektrizace železnice v její stávající trase cyklostezka Třeboň – hráz rybníka Rožmberk podél Zlaté stoky a západního břehu rybníka Rožmberk cyklostezka Třeboň/Vodárenská – Nová Hlína – Stará Hlína vlevo silnice I/34 ve směru J.Hradec Cyklostezka Třeboň/Kopeček – hranice lesa Marastek cyklostezka Třeboň/U sv. Petra a Pavla – hranice k.ú. Majdaléna vpravo silnice I/24 ve směru Majdaléna cyklostezka Branná/Na Bahně – Branské doubí cyklostezka při pravé straně silnice I/24 ve směru Veselí n.Lužnicí v úseku hranice 72

zastavěného území-odbočka místní komunikace k sídlišti Gigant Seznam dotčených pozemků:

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 1695/149 1695/1 1695/143 1705/10 1705/7 1705/8 1705/4 1708/3 1712/2 1712/3 1718 1719/1 1721 1722/1 1722/2 1723 1724 1725/1 1725/5 1725/2 1726 1727 1729 1730/1 1743/1 1743/3 1744/2 1745/4 1746/28 1751/2 1751/1 2426/6 2426/24 2426/22 2445/31 2446/2 2453/55 2453/63 2453/64 2453/17 2453/8

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

VPS-D1 částečně zasahují P.Č. KÚ 91/4 Třeboň 91/2 Třeboň 102/6 Třeboň 102/4 Třeboň 117/3 Třeboň 117/1 Třeboň 117/2 Třeboň 129/6 Třeboň 129/4 Třeboň 129/7 Třeboň 129/10 Třeboň 129/11 Třeboň 138/1 Třeboň 138/15 Třeboň 139/1 Třeboň 140/1 Třeboň 141/6 Třeboň 141/1 Třeboň 185/2 Třeboň 185/1 Třeboň 186 Třeboň 204/4 Třeboň 204/1 Třeboň 462/1 Třeboň 463/1 Třeboň 465/2 Třeboň 465/4 Třeboň 465/3 Třeboň 465/1 Třeboň 466 Třeboň 587/10 Třeboň 587/11 Třeboň 587/15 Třeboň 587/1 Třeboň 587/16 Třeboň 587/13 Třeboň 587/20 Třeboň 587/30 Třeboň 587/12 Třeboň 587/3 Třeboň 589/1 Třeboň

73

P.Č. 2453/4 2453/9 2453/84 2453/62 2453/90 2453/32 2453/65 2453/34 2453/85 2453/45 2453/87 2454/1 2454/2 2469/3 2469/4 2526 2538/4 2538/24 2538/1 767 768/3 768/1 1712/2 1712/3 1724 2469/4 102/4 597/1 598 613/1 762/3 762/6 762/1 763/1 764/1 765/1 767 768/3 2538/24 90/2 91/1

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 2092/2 2092/3 2092/8 2092/9 2092/1 2093 2094/7 2094/5 2095/1 2096/30 2096/18 2168/64 2168/63 2168/23 2168/37 2168/39 2168/33 2168/38 2168/32 2168/2 2168/42 2168/46 2168/1 2168/40 2168/45 2168/48 2168/51 2168/52 2168/3 2168/4 2168/5 2169/4 2170/5 2170/6 2171/6 2171/7 2171/1 2172 2492 2493/4 2493/1

Třeboň Třeboň

2453/6 2453/11

Třeboň Třeboň

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 1708/1 1708/4 1708/5 1712/1 1725/3 1725/12 871 1/2 1746/21 1746/7 1746/10 1746/15 1746/16 2426/25 2426/26 2426/27 2426/28

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 1692/1 1693/1 1694/9 1697/20 1697/4 1751/1 1752/8 1752/9

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

KÚ Třeboň

P.Č. 1768

KÚ

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 1674/1 1674/2 1683/4 1695/168 1695/170 1695/143

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

596/4 596/6

Třeboň Třeboň Třeboň zcela zasahují P.Č. KÚ 765/3 Třeboň 765/2 Třeboň 141/3 Třeboň 141/2 Třeboň 204/3 Třeboň 587/14 Třeboň 2094/6 Třeboň 2094/8 Třeboň 2095/3 Třeboň 2095/4 Třeboň 2168/60 Třeboň 2168/61 Třeboň 2168/62 Třeboň 2168/27 Třeboň 2168/26 Třeboň 2168/25 Třeboň

91/5 91/3 91/7

Třeboň Třeboň Třeboň

2494 2512/1 2515

P.Č. 2426/29 2426/10 2446/15 2446/22 2446/23 2453/83 2453/31 2453/10 2453/96 2453/51 2453/52 2453/37 2453/43 2453/44 764/2 2168/29

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 2168/24 2168/43 2168/47 2168/50 2168/41 2168/44 2168/49 2169/2 2169/3 2169/5 2169/1 2170/3 2170/4

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 1910/15 1910/54 1910/74 1910/52 1910/47 1910/75 2469/3 2469/1

KÚ

P.Č.

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 1695/182 1695/172 2470/7 2470/8 2471/3

VPS-D2 částečně zasahují P.Č. KÚ P.Č. 1756/1 Třeboň 1897/193 1758/6 Třeboň 1897/94 1765/2 Třeboň 1897/20 1765/1 Třeboň 1897/192 1774/6 Třeboň 1897/145 1848/133 Třeboň 1909/10 1848/1 Třeboň 1909/9 1849 Třeboň 1909/1 zcela zasahují P.Č. KÚ P.Č.

VPS-D3 částečně zasahují P.Č. KÚ 1695/177 Třeboň 1695/181 Třeboň 1695/180 Třeboň 1695/146 Třeboň 1695/175 Třeboň 1695/179 Třeboň

74

P.Č. 1695/183 1695/68 1695/173 1695/148 1695/174 1695/178

KÚ Branná Branná Branná Branná Branná Branná Branná Branná Branná Branná Branná Branná Branná

KÚ Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

P.Č. 2790/11 4172 4234 4236 4261 4262 4263 4264 4265 4285/4 4286 4287 4296

P.Č. 1826/2 1831/4 1846/3 1846/4 1846/5 1846/7 1846/8 1846/9 1846/2 1846/6 1846/10 1851/14 1851/11 1853/3 1853/4 1853/7 1853/8 1853/11 1853/12 1853/15 1853/16 1853/19 1853/20 1853/29 1853/30

KÚ Branná Branná Branná Branná Branná Branná Branná Branná Branná Branná Branná Branná Branná

VPS-D4 částečně zasahují P.Č. KÚ 4297 Branná 4298 Branná 4299 Branná 4300 Branná 4301 Branná 4302 Branná 4303 Branná 4322 Branná 4323 Branná 4324 Branná 4340 Branná 4341 Branná 4342 Branná

P.Č. 4343 4366 4368 4389 4390 4416 4417 4418 4419 4451 4452 4482 4483

KÚ Branná Branná Branná Branná Branná Branná Branná Branná Branná Branná Branná Branná

P.Č. 4484 4505/1 4506 4521 4527 4747 4748 4749 4750 4751 4752 4753

KÚ Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

VPS-D5 částečně zasahují P.Č. KÚ 1853/9 Břilice 1853/13 Břilice 1853/17 Břilice 1853/31 Třeboň 1853/35 Třeboň 1853/2 Třeboň 1853/6 Třeboň 1853/10 Třeboň 1853/14 Třeboň 1853/18 Třeboň 1853/32 Třeboň 1853/36 Třeboň 1853/43 Třeboň 1854/4 Třeboň 1855/16 Třeboň 1855/21 Třeboň 1855/22 Třeboň 1855/14 Třeboň 1855/5 Třeboň 1855/7 Třeboň 1855/17 Třeboň 1861/2 Třeboň 1861/4 Třeboň 1864/1 Třeboň 1869 Třeboň

P.Č. 1899/3 1899/12 2139 1504/37 1504/1 1504/38 1504/2 1599/1 1604/1 1605/3 1606 1607/1 1610/3 1615 1616 1636/1 1673/1 1674/1 1674/2 1683/4 1695/145 1695/195 1695/144 1695/143 1695/174

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 1915/346 1915/590 1915/586 1919/21 1919/1 1919/2 1919/3 1919/15 1919/18 1919/19 1919/14 1919/12 1919/10 1919/11 1919/13 1951/2 1951/5 1970/58 1970/51 1970/53 1970/57 1970/56 1970/32 1970/46 1970/23

75

Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice KÚ Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

1853/33 1853/34 1853/37 1853/39 1853/46 1853/1 1853/5 P.Č. st. 203 1853/25 1853/26 1853/45 1853/27 1853/41 1853/28 1853/24 1855/11 1855/13 1861/5 1895/3

Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

1871 1894 1895/1 1897/1 1898/9 1898/1

Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

1695/182 1695/172 1695/142 1915/494 1915/1 1915/493

Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

1970/14 1973/13 1973/12 1973/11 1973/7 2471/3

KÚ Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

zcela zasahují P.Č. KÚ 1898/5 Břilice 1898/4 Břilice 1898/25 Břilice 1898/10 Třeboň 1898/22 Třeboň 1898/23 Třeboň 1898/11 Třeboň 1898/24 Třeboň 1898/27 Třeboň 1898/29 Třeboň 1898/28 Třeboň 1898/12

P.Č. 1898/8 1898/7 1898/6 1607/13 1607/12 1607/3 1607/11 1607/10 1636/4 1695/168 1695/169

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 1695/170 1695/152 1695/139 1695/153 1695/138 1695/183 1695/140 1695/141 1915/495 1973/9 1973/10

P.Č. 80/3 168/59 168/2

KÚ Holičky Holičky Holičky

P.Č. 736/1 113/10 113/15

P.Č. 736/3 113/17

KÚ Holičky Holičky

P.Č. 113/16 134

P.Č. 553 554 555/1 556/2 559/1 560/2 564/2 567 569 570

KÚ Břilice Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka

P.Č. 1925/1 723/25 723/1 726/1 726/8 726/4 727 734 735 743

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 353/31 355/2 2276/1

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň

KÚ Třeboň Třeboň

P.Č. 353/32 2292/20

KÚ Třeboň Třeboň

VPS-D6 částečně zasahují P.Č. KÚ 2286/1 Holičky 2292/3 Holičky 2503/6 Holičky zcela zasahují P.Č. KÚ 2503/4 Holičky 2503/5 Holičky

KÚ Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

VPS-D7 částečně zasahují P.Č. KÚ 530/2 Břilice 531 Břilice 532 Břilice 533/1 Břilice 534/5 Břilice 534/2 Břilice 535 Břilice 536 Břilice 537/1 Břilice 539 Břilice

KÚ Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

P.Č. 497/2 522/3 522/4 522/5 523/4 523/5 523/6 523/3 523/7 524/4

76

Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

524/5 525/3 525/4 525/1 525/5 525/2 526/2 526/3 526/1 527/3 528

Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

KÚ Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

P.Č. st. 89 524/1 524/2 524/3 529 557 558

KÚ Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

541 Břilice 542 Břilice 543/1 Břilice 544/2 Břilice 545 Břilice 546 Břilice 547/1 Břilice 548/2 Břilice 549 Břilice 550 Břilice 552/2 Břilice zcela zasahují P.Č. KÚ 561 Břilice 562 Přeseka 564/4 Přeseka 565 Přeseka 1920/3 Přeseka 1925/4 Přeseka 1925/2 Přeseka

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

VPS-D8 částečně zasahují P.Č. KÚ 2179/40 Břilice 2179/41 Břilice 2179/2 Břilice 2179/1 Břilice 2184/30 Břilice 2184/1 Břilice 2184/10 Břilice 2184/17 Břilice 2184/26 Břilice 2184/21 Břilice 2184/5 Břilice 2184/11 Břilice 2184/8 Břilice 2184/18 Břilice 2184/23 Břilice 2185/5 Břilice 2187/1 Břilice 2194/7 Břilice 2194/13 Břilice 2199 Břilice 2396/16 Břilice 2396/17 Břilice

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Holičky Holičky Holičky Holičky Holičky Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 2119/160 2119/164 2119/165 2120 628/2 628/1 693/1 628/5 703/3 102/4 203/1 203/4 203/12 205 207 208 209/9 209/10 209/42 209/43 209/1 210

77

592/1 593/1 594/2 595/1 596/1 597/1 598/2 599/1 600/1 1920/4 1922

Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka

744 747 750/2 752 753 814/1 816/1 821/1 821/3 1152/1 1154/1

P.Č. 1925/3 728 729 730 736 737 738

KÚ Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Stará Hlína

P.Č. 739 740 741 742 816/3 1152/2 459

P.Č. 449/3 450/3 451/3 452/3 453/7 453/6 456/5 480 486/1 487/2 488/1 489/2 489/3 490/1 491/4 493/2 494/1 495/2 496 497/1 497/2 499/2

KÚ Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka

P.Č. 796 797/2 800 801 802 803/2 807 808 809 812/1 813 814/2 814/1 815/1 815/2 816/1 816/2 820 822 825/2 828/2 828/4

Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

211/1 449 451/1 451/2 452/1 452/2 454/2 455/4 457/9 457/2 457/8 587/10 587/11 587/17 587/18 587/1 587/16 589/1 593/1 594 596/6 596/2 597/1 598 613/1 765/1 767 1716/2 1716/3 1716/1 1746/28 2119/146 2119/149 2119/150 2119/171 2119/156 2119/152 2119/153 2119/154 2119/158 2119/151 2119/175 2119/187 2120 2122/5 2122/1

Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

2396/6 2397/15 2397/10 2397/22 2401/72 2401/94 2401/106 2401/86 2401/85 2415/37 2453/55 2453/73 2453/3 2453/16 2453/15 2453/5 2453/17 2453/8 2453/6 2453/14 2453/56 2464/3 2466/1 2466/6 2466/5 2466/8 2495 2496/1 2497/1 2497/2 2498/1 2498/4 2537/2 2537/6 2538/24 2538/20 2545/2 st. 89 st. 265 355 358 363 366 367/1 367/2 370/2

78

Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

500/1 501/2 502/1 503/2 505/2 506/1 507/2 508/1 509/2 510/1 511/2 512/1 513/2 514/1 521/32 521/30 521/34 521/28 521/29 521/33 521/26 521/35 524/4 524/5 524/3 530/1 534/5 564/4 564/1 564/3 564/2 566/1 566/2 567 593/1 594/2 594/3 594/5 597/1 597/3 598/3 598/2 598/4 601/1 602/2 605/1

Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

831/3 831/1 832/2 832/1 836 837 840/1 841 842 843 849/1 850 851 852 856 857 858/1 858/2 859/1 859/2 862 863 868 869 876 877 882 883 1145 1146/1 1146/2 1147 1148/1 1150/2 1151/1 1151/6 1151/4 1152/2 1152/1 1154/1 1708/2 1708/3 1724 1725/1 1725/2 1736/1

Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

2124/6 2124/1 2124/7 2124/8 2124/10 2125/29 2125/30 2125/3 2125/32 2127/4 2127/3 2127/7 2127/1 2127/5 2127/2 2127/6 2132 2133/1 2133/2 2133/3 2134 2139/1 2143 2144/2 2144/1 2146 2152/6 2152/10 2152/1 2152/9 2154/7 2155/4 2155/1 2156/20 2156/26 2156/29 2156/30 2156/38 2156/41 2156/1 2156/3 2156/12 2156/22 2160/4 2160/1 2176/31

Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

370/1 371/1 371/2 374/1 375/2 375/3 380/1 380/3 381/2 381/3 388/1 388/3 389/2 389/3 396/1 396/3 397/3 397/2 402/1 402/3 403/2 406/2 407/2 407/3 407/5 410/1 412/1 416/2 416/3 419/1 423/1 424/2 424/3 427/3 427/1 428/3 428/1 431 433/1 434/1 436/4 437/1 437/3 438/2 438/3 439/1

Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka

79

606/2 609/1 610/2 610/3 613/1 614/1 614/2 617 618 621 1924 1925/3 1925/1 1926/2 1927/2 1927/6 723/1 726/4 729 732/14 732/15 732/19 732/20 732/23 732/25 732/29 732/16 732/17 732/21 732/22 732/26 732/28 732/18 732/24 732/27 740 741 749 752 754/3 754/5 755/1 755/2 764 765 771

Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

1741 1742/2 1742/1 1743/1 1744/2 1745/3 1745/4 1746/28 1747 1749/12 1749/1 1749/2 1756/1 1800/5 1800/7 1802 1803/2 1804/8 1804/12 1804/20 1804/4 1804/17 1804/22 1804/7 1804/6 1804/10 1804/14 1804/24 1804/21 1805/5 1806/6 1809/5 1810/43 1810/55 1810/53 1815/1 1815/2 1818/33 1818/44 1818/45 1818/36 1818/24 1818/23 1818/34 1818/27 1818/31

Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

2176/32 2176/34 2176/35 2176/37 2176/6 2176/13 2176/12 2176/11 2176/10 2176/2 2177/1 2179/26 2179/30 2179/43 2179/35 2179/16 2179/19

Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

KÚ Holičky Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 628/6 203/11 203/3 203/7 203/9 203/2 203/10 203/8 453/1 453/2 454/1 455/2 457/19 587/19 588/4 588/2 588/3 588/1 588/5 595 596/3 596/4 596/5 596/1 766 2119/172 2119/173

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

439/3 Přeseka 440/3 Přeseka 440/2 Přeseka 441/1 Přeseka 441/3 Přeseka 442/2 Přeseka 442/3 Přeseka 443/3 Přeseka 443/2 Přeseka 444/2 Přeseka 444/3 Přeseka 445/1 Přeseka 445/3 Přeseka 446/2 Přeseka 446/3 Přeseka 447/6 Přeseka 448/10 zcela zasahují P.Č. KÚ 2156/9 Břilice 2156/10 Břilice 2156/14 Břilice 2156/13 Břilice 2156/17 Břilice 2157 Břilice 2176/36 Břilice 2176/8 Břilice 2176/7 Břilice 2176/15 Břilice 2176/14 Břilice 2178/2 Břilice 2178/1 Břilice 2184/13 Břilice 2184/6 Břilice 2184/12 Břilice 2184/14 Břilice 2187/2 Břilice 2386 Břilice 2387 Břilice 2396/19 Břilice 2396/18 Břilice 2396/7 Břilice 2397/12 Břilice 2397/7 Břilice 2397/20 Břilice 2397/23 Břilice

80

776 777/1 777/2 779 780 781/1 781/2 783 784 789 790/1 790/2 791/2 794/1 795/2 795/1

Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína

1818/25 1820 2538/4 2538/16 2538/23 2538/1 461/2 461/1 495 460/1 494 461/24 461/33 459 461/3 461/28

P.Č. 447/5 447/1 448/2 449/1 450/2 451/1 452/2 456/3 483/3 484/1 485/2 497/3 521/36 521/25 522/3 522/4 522/5 523/4 523/5 523/6 523/3 523/7 524/1 524/2 529 530/3 530/2

KÚ Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka

P.Č. 748/1 748/2 750/2 750/1 753 754/4 754/1 756 759 760 763 766 769 772 782 785 788 791/1 794/4 797/1 803/1 812/2 816/3 821/1 821/2 821/3 828/3

Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

KÚ

2119/176 2119/184 2119/185 2119/186 2119/189 2119/190 2121 2122/2 2123/1 2123/2 2125/70 2125/31 2125/68 2125/69 2140/1 2140/2 2147 2148 2149 2150/3 2150/1 2150/2 2150/4 2151 2152/5 2152/3 2152/11 2152/4 2152/8 2152/12 2154/11 2154/2 2155/2 2156/6 2156/16 2156/15 2156/45 2156/19 2156/44 2156/18 2156/7 2156/11

P.Č.

Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Břilice Břilice Břilice

KÚ

2401/65 2401/76 2401/90 2401/80 2415/39 2415/8 2415/40 2453/7 2453/13 2453/2 2453/23 2453/19 2453/12 2453/18 2453/26 2453/20 2453/21 2453/22 2453/60 2453/59 2466/4 2466/3 2466/2 2466/9 2496/3 2496/2 2497/3 2537/1 2537/5 2537/3 2537/4 2538/15 2538/21 2538/19 2538/22 2543/2 2543/1 2545/3 2561 st. 267 432 447/4

Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka

VPS-D9 částečně zasahují P.Č. KÚ

81

533/1 534/2 537/1 539 543/1 544/2 547/1 548/2 552/2 555/1 556/2 559/1 560/2 564/5 566/3 593/3 593/2 597/2 597/5 598/1 601/3 601/2 602/1 602/3 605/2 605/3 606/3 606/1 609/2 610/1 613/2 730 732/43 733 734 735 736 737 738 739 747

Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Stará Hlína

828/1 840/2 849/2 1148/2 1150/1 1150/3 1151/5 1742/3 1744/1 1801/5 1801/2 1801/1 1801/4 1801/3 1804/3 1806/1 1806/2 1806/5 1807/3 1807/2 1807/1 1809/18 1815/5 1815/4 1818/8 1818/46 1818/26 2538/5 2538/9 2538/6 2538/8 2538/7 2538/17 2538/25 2538/18 2539 2540/2 2540/1 2541 2542 125

P.Č.

KÚ

P.Č.

689459 Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka

1619/1 732/19 732/20 732/23 732/25 732/29 732/30 732/17 732/21 732/22 732/26 732/28 732/43 732/18 732/24 732/27 733 748/1 749 754/3 754/5 755/1 755/2 764 765 771 779 780 792 793/2 793/1 798 799 804

Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

KÚ Třeboň

P.Č. 2420/5

KÚ Třeboň

805 Třeboň 810 Třeboň 811 Třeboň 817 Třeboň 830/2 Třeboň 838 Třeboň 839 Třeboň 845/1 Třeboň 845/2 Třeboň 846 Třeboň 1150/1 Třeboň 1150/3 Třeboň 1150/2 Třeboň 1746/9 Třeboň 2417/5 Třeboň 2417/22 Třeboň 2417/2 Třeboň 2417/1 Třeboň 2417/3 Třeboň 2420/3 Třeboň 2420/7 Třeboň 2420/8 Třeboň 2420/1 Třeboň 2420/10 Třeboň 2420/11 Třeboň 2420/15 Třeboň 2420/12 Třeboň 2420/6 Třeboň 2422/6 Třeboň 2422/1 Třeboň 2422/2 Třeboň 2422/3 Třeboň 2422/7 Třeboň 2426/54 Třeboň zcela zasahují P.Č. 2420/9

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

VPS-D10 částečně zasahují P.Č. KÚ 2371/7 Třeboň 2371/10 Třeboň 2371/11 Třeboň 2376/15 Třeboň 2376/69 Třeboň

KÚ Stará Hlína Stará Hlína Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 461/18 469/10 353/21 353/25 353/20

82

2426/6 2426/2 2426/24 2426/34 2426/46 2426/47 2426/49 2426/53 2426/14 2426/19 2426/38 2426/12 2426/9 2426/13 2426/22 2426/7 2426/11 2426/15 2426/20 2428/22 2428/28 2428/25 2428/29 2428/19 2428/23 2429/63 2429/13 2429/64 2429/1 2429/14 2429/6 2429/7 2429/8 2429/9

Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína

2429/10 2433/3 2434/6 2434/7 2434/18 2434/1 2434/37 2434/20 2434/24 2446/41 2446/27 2446/39 2446/29 2446/33 2446/31 2446/40 461/2 461/1 460/2 461/23 495 460/3 493 460/1 457/1 460/7 458 461/24 460/5 460/6 461/33

P.Č. 2401/28 2401/5 2401/6 2401/26 2401/11

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 2426/6 2426/24 2445/31 2453/95 2453/49

Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

353/24 353/18 353/23 355/5 355/2 356/5 356/3 396/1 426/1 2292/3 2292/20 2371/26 2371/27 2371/35 2371/24

Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 2453/47 2453/48 2453/49 2401/52

KÚ Třeboň Třeboň

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Holičky Holičky Holičky Holičky Holičky Holičky

KÚ Branná

P.Č. 2276/50 2276/15

P.Č. 2214/2 2214/1 2218 179/3 179/30 181/13 179/28 179/7 186

P.Č. 4169

2401/17 2401/54 2401/58 2401/40 2401/43 2401/48 2401/52 2401/53 2401/56 2401/57 2401/46 2401/50 2401/55 2401/59 2415/27

Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

2453/92 2453/93 2453/90 2453/94 2453/46 2453/50 2453/85 2453/45 2453/47 2453/48 2453/54 2453/87 2454/1 2454/2 2503/6

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

2376/73 Třeboň 2376/66 Třeboň 2376/70 Třeboň 2376/65 Třeboň 2376/68 Třeboň 2376/72 Třeboň 2376/71 Třeboň 2377/12 Třeboň 2377/9 Třeboň 2382/38 Třeboň 2382/43 Třeboň 2382/42 Třeboň 2383/47 Třeboň 2401/51 Třeboň 2401/12 Třeboň zcela zasahují P.Č. KÚ 2401/53 Třeboň 2401/54 Třeboň 2401/56 Třeboň 2401/57 Třeboň

P.Č. 2401/58 2401/59 2376/79 2376/70

KÚ Třeboň

P.Č. 2376/15

KÚ Třeboň Třeboň

VPS-D11 částečně zasahují P.Č. KÚ 2276/39 Třeboň 2276/43 Třeboň

P.Č. 2276/47 2276/38

KÚ Třeboň

P.Č. 2276/1

KÚ Holičky Holičky Holičky Holičky Holičky Holičky Holičky Holičky Holičky

VPS-D12 částečně zasahují P.Č. KÚ 179/12 Holičky 179/11 Holičky 184 Holičky 179/6 Holičky 181/9 Holičky 181/18 Holičky 181/12 Holičky 179/2 Holičky 179/10 Holičky

P.Č. 179/5 179/23 182/1 179/13 179/9 54/1 179/21 181/22 79

KÚ Holičky Holičky Holičky Holičky Holičky Holičky Holičky

P.Č. 179/42 99 179/31 181/23 92 183 179/22

KÚ Branná

VPS-D13 částečně zasahují P.Č. KÚ 4227/1

P.Č.

KÚ

P.Č.

83

KÚ Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

VPS-T1 VPS-T2 VPS-T3 VPS-T4 VPS-T5 VPS-T6 VPS-T7 VPS-T8 VPS-T9 VPS-T10 VPS-T11 VPS-T1 2 VPS-T13

P.Č. 314 315 318 322 323 326 327 330 331 334 335 338 339 342 343 346 347 350 351 354 355 358 363 366

KÚ Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

VPS-D14 částečně zasahují P.Č. KÚ 367/2 Břilice 370/1 Břilice 371/2 Břilice 374/1 Břilice 375/2 Břilice 380/1 Břilice 381/2 Břilice 388/1 Břilice 389/2 Břilice 390/1 Břilice 396/1 Břilice 397/2 Břilice 402/1 Břilice 403/2 Břilice 407/2 Břilice 410/1 Břilice 416/2 Břilice 419/1 Břilice 424/2 Břilice 427/1 Břilice 428/1 Břilice 431 Břilice 436/4 Břilice 437/1 Břilice

P.Č. 438/2 439/1 508/1 509/2 510/1 511/2 512/1 513/7 514/1 522/3 522/4 523/6 524/1 524/4 524/2 524/5 524/3 593/1 594/2 597/1 598/2 601/1 602/2 605/1

KÚ Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

lokalita pro umístění čistírny odpadních vod - Přeseka lokalita pro umístění čistírny odpadních vod – Stará Hlína lokalita pro umístění čistírny odpadních vod – Nová Hlína lokalita pro umístění čistírny odpadních vod – Branná lokalita pro rozšíření čistírny odpadních vod – Třeboň / Břilice lokalita pro rozšíření čistírny odpadních vod – Třeboň / Břilice vedení 22 kV – propojení linky Domanín – centrum kabelové vedení 22 kV + N-TS Břilice zásobní řad DN 400 VDJ Dunajovická hora – Třeboň kanalizace Branná kanalizace Stará Hlína kanalizace Nová Hlína kanalizace Přeseka

84

P.Č. 606/2 609/1 610/2 610/3 613/1 613/3 614/1 617 618 621 622 625 626 629 1924 1925/1 1926/2 1927/2 1818/28 1818/47 1818/25 1818/29 1837/7 2469/3

Seznam dotčeným pozemků :

KÚ Přeseka

KÚ Stará Hlína

P.Č. 85

P.Č. 470/1

KÚ Přeseka

VPS-T1 částečně zasahují P.Č. KÚ 1133/7

VPS-T2 částečně zasahují KÚ P.Č. KÚ Stará Hlína 55 VPS-T3 částečně zasahují P.Č. KÚ 48/4 Přeseka 59 Přeseka

P.Č.

KÚ

P.Č.

P.Č.

KÚ

P.Č.

P.Č. 79 81

KÚ Přeseka Přeseka

P.Č. 1155/4 1155/3

KÚ Holičky Holičky

P.Č. 27/2 27/7

KÚ Přeseka Přeseka

Přeseka

2

Přeseka

60

Přeseka

82/3

Přeseka

Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka

4/1 17 st. 28 33/1 33/2

Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka

62/4 62/5 64 73/3 75/1

Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka

83 84 85 1133/1 1143/1

Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka

1155/27 1155/1 1163/2 1163/1 1167 1176

Přeseka

st. 43

Přeseka

76

Přeseka

Přeseka

1179

Přeseka

st. 44

Přeseka

77

Přeseka

KÚ Branná

KÚ Břilice

KÚ Břilice Břilice Břilice

P.Č. 429/19

P.Č. 521/55

P.Č. st. 264/1 459/3 460/16

1155/24 1155/7

KÚ Branná

VPS-T4 částečně zasahují P.Č. KÚ 4226 Branná

P.Č. 4255

KÚ

P.Č.

KÚ Břilice

VPS-T5 částečně zasahují P.Č. KÚ 521/54 Břilice

P.Č. 521/57

KÚ Břilice

P.Č. 521/34

KÚ

VPS-T6 částečně zasahují P.Č. KÚ

P.Č.

KÚ

P.Č.

Břilice

521/35

Břilice

460/14

Břilice

521/11

Břilice Břilice

460/15 460/41

Břilice Břilice

521/62 521/34

85

KÚ Břilice

P.Č. 521/77

KÚ Břilice

zcela zasahují P.Č. KÚ 521/78 Břilice

P.Č. 521/39

KÚ

P.Č.

VPS-T7 částečně zasahují P.Č. KÚ

P.Č.

KÚ

P.Č.

KÚ

P.Č.

KÚ

Třeboň

102/4

Třeboň

587/15

Třeboň

597/1

Třeboň

Třeboň

180/1

Třeboň

587/1

Třeboň

601

Třeboň

Třeboň

180/3

Třeboň

587/16

Třeboň

Třeboň

180/4

Třeboň

587/13

Třeboň

Třeboň

180/2

Třeboň

587/14

Třeboň

Třeboň Třeboň

181/6 204/1

Třeboň Třeboň

587/12 589/1

Třeboň Třeboň

Třeboň

466

Třeboň

593/1

Třeboň

Třeboň

587/10

Třeboň

594

Třeboň

Třeboň

587/11

Třeboň

596/2

Třeboň

KÚ Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka

P.Č. 5/11 7/3 12/49 12/50 12/44

2096/30 2096/18 2096/20 2096/1 2096/2 2168/19 2168/37 2168/39

Třeboň Třeboň

2168/32 2168/34 2168/2 2168/20

Třeboň

2169/4

Třeboň Třeboň

2170/5 2170/6

Třeboň

2492

Třeboň

2493/1

Třeboň

2494

KÚ Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka

VPS-T8 částečně zasahují P.Č. KÚ 12/15 Přeseka 15/5 Přeseka st. 523 Přeseka 1561/1 Přeseka 1562/1 Přeseka

P.Č. 1562/2 1634/1 1634/11 1640/1 1908/3

KÚ Přeseka Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 2173 2469/1 2528/1 2529/1

VPS-T9 částečně zasahují P.Č. KÚ 1049 Přeseka 1050/2 Přeseka 1053/1 Přeseka 1053/6 Přeseka 1053/3 Přeseka

P.Č. 1297/1 1298/1 1300/1 1301/1 1304/1

KÚ Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Třeboň

P.Č. 1944/3 2136/8 2136/3 2137/2 1839/3

KÚ Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka

P.Č. 221 241/23 254 302/8 302/9

KÚ Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka

Přeseka

307

Přeseka

1223

Přeseka

1329/2

Třeboň

Přeseka

308

Přeseka

1224

Přeseka

1386

Třeboň

86

1839/24 1839/22

Přeseka

310

Přeseka

1261/2

Přeseka

Přeseka

311

Přeseka

1262/1

Přeseka

Přeseka

313/3

Přeseka

1263/2

Přeseka

Přeseka

313/4

Přeseka

1264/1

Přeseka

Přeseka

316

Přeseka

1265/2

Přeseka

Přeseka

317

Přeseka

1266/1

Přeseka

Přeseka

320

Přeseka

1267/2

Přeseka

1915/1

Třeboň

Přeseka

324

Přeseka

1268/1

Přeseka

1916/2

Třeboň

Přeseka

325

Přeseka

1269

Přeseka

1917/2

Třeboň

Přeseka

328

Přeseka

1270

Přeseka

1919/1

Třeboň

Přeseka

329

Přeseka

1275

Přeseka

1920/9

Třeboň

Přeseka

332

Přeseka

1282/8

Přeseka

1928/2

Třeboň

1839/34 1847/2

Přeseka

836/4

Přeseka

Přeseka

1928/1

Třeboň

1847/1

Přeseka

836/1

Přeseka

Přeseka

1932/3

Třeboň

1847/4

Přeseka

836/5

Přeseka

Přeseka

1937/1

Třeboň

2469/3

Přeseka Přeseka

900/5 907

Přeseka Přeseka

Přeseka Přeseka

1944/1 1944/2

KÚ

P.Č.

Branná

2864

Branná Branná Branná Branná

2866/1 4226 4255 4406

Branná

4407

Branná

4415

1282/26 1282/11 1282/28 1295/1 1296/1

VPS-T10 částečně zasahují P.Č. KÚ

KÚ

P.Č.

KÚ

Branná

12/5

Branná

153/4

Branná

Branná Branná Branná Branná

12/7 13/2 13/1 41/1

Branná Branná Branná Branná

153/2 153/1 154/1 156/1

Branná Branná Branná Branná

Branná

st. 43

Branná

160/1

Branná

Branná

46/1

Branná

st. 231

Branná

Branná Branná Branná

46/2 57/2 59

Branná Branná Branná

288 429/19 2774

Branná Branná Branná

VPS-T11

87

1387 1913/22 1913/15 1913/20 1913/24 1913/21

P.Č. 2790/11 2790/9 2796/5 2827/6 2827/1 2827/30 2827/40 2827/4 2827/5 2847/1

Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

1839/27 1839/33 1839/6 1839/25 1839/21 1839/26 1839/30 1839/2 1839/23 1839/4

KÚ Holičky Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína

KÚ Holičky Holičky Holičky

VPS-P1 VPS-P2 VPS-P3 VPS-P4 VPS-P5

P.Č. 727/11 461/48 396/1 461/6 470/1 469/4 469/22 25/4 55 469/12 27/1 18/2 29/1 20/1 5 24 375/2 25/11 25 394/47 8/2 485 58 11/1 497 4 64

P.Č. 1/1 27/2 726/3

KÚ Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína

KÚ Holičky Holičky Holičky

částečně zasahují P.Č. KÚ 350/6 Stará Hlína 350/4 Stará Hlína 470/4 Stará Hlína 13/5 Stará Hlína 394/5 Stará Hlína 69 Stará Hlína 6 Stará Hlína 42/5 Stará Hlína 49/6 Stará Hlína 394/29 Stará Hlína 63 Stará Hlína 273/1 Stará Hlína 469/16 Stará Hlína 5 Stará Hlína 484 Stará Hlína 100 Stará Hlína 477 Stará Hlína 25/6 Stará Hlína 350/9 Stará Hlína 59 Stará Hlína 77 Stará Hlína 78/1 Stará Hlína 27 Stará Hlína 70 Stará Hlína 33 Stará Hlína 26 Stará Hlína 469/13 Stará Hlína VPS-T12 částečně zasahují P.Č. KÚ 726/1 Holičky 27/7 Holičky 57/1 Holičky

P.Č. 487 394/30 20/4 17 54 394/21 20 481 91/4 89 49/1 43/2 350/7 90 46 20/6 271/2 92 461/20 48/3 394/39 21 375/6 19 394/31 43/3 394/51

KÚ Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína Stará Hlína

P.Č. 202/1 25/8 49/10 461/17 394/27 88 42/7 43/1 1/4 274 49/4 198/2 20/9 394/7 478/1 119 25/16 202/2 153 8/1 25/5 16 124 78/3 78/2

P.Č. 1/47 1/60 1/68

KÚ

P.Č.

protipovodňové opatření – ochranná zemní hráz – Stará Hlína protipovodňové opatření – ochranné zemní hráze – Nová Hlína protipovodňové opatření – ochranná zemní hráz – Pod Kopečkem protipovodňové opatření – rozšíření koryta Prostřední stoky protipovodňové opatření – oprava Hrádečkové hráze

88

Seznam dotčeným pozemků :

KÚ Stará Hlína Stará Hlína

KÚ Holičky Holičky

P.Č. KÚ 461/2 Stará Hlína 461/48 Stará Hlína

VPS-P1 částečně zasahují P.Č. KÚ 396/1 Stará Hlína 461/6 Stará Hlína

P.Č. 115/2 736/2

VPS-P2 částečně zasahují P.Č. KÚ 118/2 Holičky 44 Holičky

P.Č. 42/1 20

KÚ Holičky

P.Č. 42/7

VPS-P3 částečně zasahují P.Č. KÚ

P.Č.

KÚ

P.Č.

KÚ Holičky Holičky

P.Č. KÚ 396/23 Stará Hlína 469/20 Stará Hlína

KÚ

P.Č.

KÚ

Třeboň

427/36

Třeboň

427/27

Třeboň

Třeboň

427/23

Třeboň

427/41

Třeboň

Třeboň

427/1

Třeboň

427/42

Třeboň

Třeboň

427/20

Třeboň

427/44

Třeboň

Třeboň

427/40

Třeboň

2376/46

Třeboň

Třeboň

427/21

Třeboň

2376/74

Třeboň

Třeboň

427/26

Třeboň

2376/14

Třeboň

2382/28 2382/1

VPS-P4 částečně zasahují P.Č. KÚ 457/4 Třeboň 457/9 Třeboň 457/2 Třeboň

P.Č. 587/16 2493/2 2493/1

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 203/1 203/11 203/3

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň

Třeboň

203/4

Třeboň

457/7

Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

203/9 203/2 203/10 203/12 455/4

Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

KÚ Třeboň

P.Č. 455/2

KÚ Třeboň

457/5 Třeboň 587/10 Třeboň 587/11 Třeboň 587/15 Třeboň 587/18 Třeboň zcela zasahují P.Č. KÚ 457/8 Třeboň

Třeboň

89

2376/76 2376/42 2376/75 2377/2 2382/26

2538/24 198/26 198/4 198/24 198/1 198/5 P.Č. 587/17

Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 45 44

2382/48 2382/52 2382/49 2382/46

Třeboň

2499/2

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 198/12 202/4 203/13

Třeboň

203/15

Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

203/14 204/9 204/8 204/7 2494

KÚ Třeboň

P.Č. 199/1

Třeboň

457/19

Třeboň

587/19

Třeboň

199/2

Třeboň

202/1

P.Č. 2154/4 2154/8

KÚ Třeboň Třeboň

P.Č. 2161/5 2161/1

KÚ Třeboň Třeboň

P.Č. 2076/1 2078/1

KÚ Třeboň Třeboň

VPS-P5 částečně zasahují P.Č. KÚ 2083/2 Třeboň 2101/2 Třeboň

Třeboň

2078/5

Třeboň

2103/8

Třeboň

Třeboň

2078/6

Třeboň

2103/9

Třeboň

Třeboň

2079/1

Třeboň

2103/2

Třeboň

Třeboň

2104/1

Třeboň

2154/9

Třeboň

Třeboň

2104/2

Třeboň

2155/3

Třeboň

Třeboň

2104/3

Třeboň

2155/1

Třeboň

Třeboň

2104/4

Třeboň

Třeboň

2109/6

Třeboň

Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

2079/16 2079/12 2079/3 2079/15 2079/11

Třeboň

2079/9

Třeboň

2109/8

Třeboň

Třeboň

2079/8

Třeboň

2119/146

Třeboň

Třeboň Třeboň

2080/2 2080/1

Třeboň Třeboň

2119/169 2119/174

Třeboň Třeboň

2154/12 2154/3 2154/10

2156/37 2156/21 2156/5 2156/24 2160/6 2161/7

Třeboň Třeboň Třeboň

Třeboň Třeboň Třeboň

2162/34 2162/32 2162/17 2162/16 2162/11 2162/35 2162/2 2162/36 2162/19

Třeboň

2162/1

Třeboň Třeboň

2167/3 2177/7

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ Veřejně prospěšná opatření jsou znázorněna v grafické části územního plánu ve Výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. Územní plán navrhuje následující veřejně prospěšná opatření (VPO): VPO-E1 VPO-E2 VPO-E3 VPO-E4 VPO-E5 VPO-E6 VPO-E7 VPO-E8 VPO-E9 VPO-E10

LBC 647 n.č. 11277 LBC doplnění LBC n.č. 11286 LBC 1438 n.č. 11285 LBC 188 n.č. 11282 LBC 1432 n.č. 11194 RBK n.č. 22072 RBK n.č. 22074 LBK 2168 LBK 2246 90

VPO-E11 VPO-E12 VPO-E13 VPO-E14 VPO-E15 VPO-E16

LBK 2258 LBK 2179 LBK 2184 (2) LBK 2184 (1) LBK 547 LBK 576

Seznam dotčeným pozemků :

KÚ Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

P.Č. 1270 1271 1272 1274 1275

KÚ Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

KÚ Břilice

P.Č. 1273

KÚ

VPO-E1 částečně zasahují P.Č. KÚ 1282/8 Břilice 1282/26 Břilice 1319 Břilice 1322 Břilice 1323 Břilice zcela zasahují P.Č. KÚ

KÚ Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

P.Č. 197/3 198 199 200 201 202 203 204 205/1

KÚ Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

KÚ Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

P.Č. 208 209/4 209/5 1942/3 1942/2 1943/2 1943/3

KÚ Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

VPO-E2 částečně zasahují P.Č. KÚ 206 Břilice 207 Břilice 209/3 Břilice 209/1 Břilice 209/2 Břilice 214/1 Břilice 215/1 Břilice 216/1 Břilice 218 Břilice zcela zasahují P.Č. KÚ 1944/2 Břilice 1944/3 Břilice 1945/2 Břilice 1945/3 Břilice 1945/1 Břilice 1946/3 Břilice 1946/1 Břilice

KÚ

VPO-E3 částečně zasahují P.Č. KÚ

KÚ

P.Č.

91

P.Č. 1325 1326 1327 1329/1 1329/4

KÚ Břilice Břilice

P.Č. 1386 1916/2

P.Č.

KÚ

P.Č.

P.Č. 219 220/5 221 222 223 224 225/1 226/1 227

KÚ Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

P.Č. 228 1920/9 1930/1 1942/1 1943/1 1944/1 1951/1 1951/2 1951/3

P.Č. 1946/2 1947/3 1947/1 1947/2 1948/1 1948/2 1948/3

KÚ Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

P.Č. 1949/2 1949/3 1949/1 1950/3 1950/1 1950/2

P.Č.

KÚ

P.Č.

Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

2396/5 2397/13 2397/17 2397/11 2397/5 2397/15

Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 2415/31 2415/18 2415/33 2415/30 2415/29

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

2397/19 Třeboň 2397/9 Třeboň 2397/10 Třeboň 2397/22 Třeboň 2397/21 Třeboň 2415/33 Třeboň zcela zasahují P.Č. KÚ 2453/82 Třeboň 2397/4 Třeboň 2397/18 Třeboň 2397/6 Třeboň 2415/6 Třeboň

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 2087/2 2096/10 2096/36 2096/40 2096/30 2096/35 2096/34 2096/17 2096/37

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 2087/4 2087/9 2087/5 2087/10 2087/7 2087/6 2087/3 2087/8 2096/39 2096/38 2096/42

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

VPO-E4 částečně zasahují P.Č. KÚ 2096/1 Třeboň 2100/75 Třeboň 2100/32 Třeboň 2100/51 Třeboň 2100/77 Třeboň 2100/22 Třeboň 2100/26 Třeboň 2100/29 Třeboň 2100/17 Třeboň zcela zasahují P.Č. KÚ 2096/41 Třeboň 2096/27 Třeboň 2100/8 Třeboň 2100/54 Třeboň 2100/67 Třeboň 2100/76 Třeboň 2100/49 Třeboň 2100/21 Třeboň 2100/53 Třeboň 2100/66 Třeboň 2100/71 Třeboň

KÚ Břilice Břilice Břilice

VPO-E5 částečně zasahují P.Č. KÚ 1856/12 Břilice 1856/9 Třeboň 1856/13 Třeboň

KÚ Břilice Břilice Břilice

P.Č. 1855/9 1856/6 1856/7

92

2415/37 2415/19 2453/76 2453/81 2453/73 2453/57

Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

2453/77 2464/3 2466/1 2466/6 2466/5 2466/8

P.Č. 2415/7 2415/36 2453/58 2464/1 2464/4

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 2464/5 2464/2 2464/6 2466/7

P.Č. 2100/6 2100/68 2164/29 2164/3 2164/6 2164/10 2164/12 2166/4 2166/5

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 2167/7 2167/11 2168/82 2168/72 2168/77 2168/80 2168/1 2169/4

P.Č. 2100/52 2100/20 2100/24 2100/28 2100/70 2100/74 2100/19 2100/23 2100/55 2100/69 2100/73

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 2100/50 2100/18 2100/65 2100/16 2100/25 2100/72 2164/2 2167/8 2167/9 2167/10

P.Č. 1856/16 1989/29 1989/33

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 1989/30 1989/28 1989/31

Břilice Břilice Břilice

1856/8 1856/10 1856/11

Břilice Břilice Břilice

KÚ Branná Branná Branná

P.Č. 937/2 937/1 1184/1

KÚ Branná Branná Branná

KÚ Branná

P.Č. st. 205

KÚ Branná

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 2397/3 2397/2 2397/11 2397/1 2397/5 2401/5 2415/27 2415/19 2453/80 2453/49 2453/78 2453/79 2453/77 2453/50 198/26 198/1 198/12 199/2 203/13 203/1

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 2415/31 2415/18 2415/33 2415/30 2415/29 2453/82 203/5

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

1856/2 1856/14 1856/15

Třeboň Třeboň Třeboň

VPO-E6 částečně zasahují P.Č. KÚ 1184/12 Branná 1184/5 Branná 1184/11 Branná zcela zasahují P.Č. KÚ st. 206 Branná VPO-E7 částečně zasahují P.Č. KÚ 203/9 Třeboň 203/15 Třeboň 203/14 Třeboň 204/9 Třeboň 204/8 Třeboň 205 Třeboň 206/24 Třeboň 206/14 Třeboň 206/1 Třeboň 206/13 Třeboň 206/15 Třeboň 207 Třeboň 453/1 Třeboň 454/2 Třeboň 454/1 Třeboň 455/4 Třeboň 457/9 Třeboň 457/2 Třeboň 457/5 Třeboň 587/11 Třeboň zcela zasahují P.Č. KÚ 203/2 Třeboň 203/6 Třeboň 203/10 Třeboň 203/12 Třeboň 203/8 Třeboň 206/35 Třeboň 206/36 Třeboň

93

1989/34 1989/1 1989/32

Třeboň Třeboň

1989/27 1989/11

P.Č. 2790/3 2820/1 4310

KÚ Branná Branná Branná

P.Č. 4429 4576 4606

P.Č. 1184/9

KÚ

P.Č.

P.Č. 587/15 587/17 587/18 587/16 588/1 2166/12 2166/1 2166/4 2166/5 2166/6 2167/7 2168/74 2168/78 2168/79 2168/82 2168/75 2168/80 2176/6 2176/16 2176/4

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 2176/19 2176/18 2397/12 2397/15 2397/7 2415/37 2466/6 2466/9 2466/8 2492 2493/2 2493/1 2494 2495 2496/1 2497/1 2497/2 2538/24

P.Č. 206/25 206/31 206/22 455/2 457/19 587/19 588/4

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 2167/1 2167/5 2167/2 2167/6 2168/81 2176/17 2176/3

Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

203/11 203/3 203/4 203/7

Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

206/19 206/21 206/23 206/20

Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

588/2 588/3 588/5 2167/4

Třeboň Třeboň Třeboň

2415/39 2415/8 2415/40

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 2162/5 2162/1 2164/55 2164/38 2164/23 2164/10 2167/11

KÚ

P.Č.

P.Č. 1131/1 1154/1

KÚ

P.Č.

P.Č. 344/3 345 346 348/3 348/2 354/2 354/3 357/2 357/3 506/1 517/22 517/23

KÚ Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka

P.Č. 518/1 518/3 519/1 521 527/3 1137/3 1137/2 1138/6 1138/8 1138/7

P.Č. 356

KÚ Přeseka

P.Č. 1138/10

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 2085/7 2100/80 2100/75 2100/79 2100/83 2100/78 2100/82 2100/77

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 2107/3 2162/4 2164/19

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň

VPO-E8 částečně zasahují P.Č. KÚ P.Č. 2100/81 Třeboň 2104/4 2100/87 Třeboň 2106 2100/85 Třeboň 2107/2 2100/68 Třeboň 2109/8 2103/1 Třeboň 2119/35 2103/9 Třeboň 2119/168 2103/7 Třeboň 2161/1 2104/2 Třeboň 2162/12 zcela zasahují P.Č. KÚ P.Č. 2167/3 Třeboň 2167/15 2167/12 Třeboň 2167/14 2167/16 Třeboň 2167/13

KÚ Přeseka Přeseka

VPO-E9 částečně zasahují P.Č. KÚ 1050/13 Přeseka 1050/10 Přeseka

KÚ Přeseka Přeseka

P.Č. 1050/8 1050/9

KÚ Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka

P.Č. 299/2 300/4 300/2 307/3 309/2 309/1 309/7 310 313/2 314/1 314/2 316

KÚ Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka

KÚ Přeseka

P.Č. 308

KÚ Přeseka

VPO-E10 částečně zasahují P.Č. KÚ 317/1 Přeseka 318/2 Přeseka 325 Přeseka 326/2 Přeseka 326/1 Přeseka 328/3 Přeseka 329/2 Přeseka 332/2 Přeseka 334 Přeseka 336 Přeseka 337/1 Přeseka 337/2 Přeseka zcela zasahují P.Č. KÚ 317/2 Přeseka

94

KÚ 633828 Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka

KÚ Břilice Břilice

P.Č. 486 403 406 407 414 415 416 419 420

P.Č. 1270 1274

KÚ Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka

VPO-E11 částečně zasahují P.Č. KÚ 421 Přeseka 424/2 Přeseka 427 Přeseka 431/2 Přeseka 434/1 Přeseka 444/2 Přeseka 445 Přeseka 448 Přeseka 450 Přeseka

P.Č. 452 454 455 459 460 464 465 469 471/3

KÚ Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka Přeseka

P.Č. 471/5 471/4 473/2 475 476 478 479

KÚ Břilice Břilice

VPO-E12 částečně zasahují P.Č. KÚ 1275 Břilice 1281 Břilice

P.Č. 1282/26 1282/24

KÚ Břilice

P.Č. 2136/7

P.Č. 1961/1 1962/3 1962/1 1963/1 1963/3 1964/1 1964/3 1965/1 1966/1 1966/3 1967/1 1967/3 1968/1 1968/3 1969/1 1969/3 1970/3 1970/1

KÚ Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Přeseka

P.Č. 1971/1 1971/3 1972/1 1972/3 1978/3 1978/1 1979/3 1979/1 1980/1 1980/3 1981/1 1981/3 2194 2195 2199 2200 2201 723/1

P.Č. 1961/2 1962/2 1963/2

KÚ Břilice Břilice Břilice

P.Č. 1969/2 1970/2 1971/2

KÚ Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

P.Č. 236 239 302/7 302/8 302/1 303/3 303/4 303/1 303/2 304/3 304/1 305/1 305/3 641/1 1932/3 1932/5 1951/1 1951/2

KÚ Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

KÚ Břilice Břilice Břilice

P.Č. 302/6 303/7 303/8

KÚ Břilice Břilice Břilice

VPO-E13 částečně zasahují P.Č. KÚ 1951/3 Břilice 1953/1 Břilice 1953/3 Břilice 1954/3 Břilice 1954/1 Břilice 1955/1 Břilice 1955/3 Břilice 1956/1 Břilice 1956/3 Břilice 1957/1 Břilice 1957/3 Břilice 1958/3 Břilice 1958/1 Břilice 1959/1 Břilice 1959/3 Břilice 1960/1 Břilice 1960/3 Břilice 1961/3 Břilice zcela zasahují P.Č. KÚ 1953/2 Břilice 1954/2 Břilice 1955/2 Břilice

95

Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

303/5 303/6 304/2 305/2 1932/4

Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

1956/2 1957/2 1958/2 1959/2 1960/2

Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

1964/2 1965/2 1966/2 1967/2 1968/2

Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

1972/2 1978/2 1979/2 1980/2 1981/2

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

P.Č. 1921/7 1921/11 1923/1 1923/7 1923/18 1926/3 1926/10 1926/5 1926/9 1966/40 1966/8 1966/1 168/2 170/6 170/4 175/3 175/8

KÚ Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

KÚ Břilice Břilice Břilice Břilice

P.Č. 170/3 174/1 174/2 176/1

KÚ Břilice Břilice Břilice Břilice

VPO-E14 částečně zasahují P.Č. KÚ 175/5 Břilice 175/6 Břilice 175/9 Břilice 176/3 Břilice 176/4 Břilice 177/1 Břilice 178 Břilice 179/11 Břilice 180/45 Břilice 180/41 Břilice 180/27 Břilice 180/53 Břilice 181/2 Břilice 181/3 Břilice 181/1 Břilice 187 Břilice 188 Břilice zcela zasahují P.Č. KÚ 177/2 Břilice 181/4 Břilice 192/10 Břilice 192/12 Třeboň

KÚ Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

VPO-E15 částečně zasahují P.Č. KÚ 1854/1 Břilice 1855/11 Břilice 1855/15 Břilice 1855/14 Břilice 1855/1 Břilice

P.Č. 1855/19 1856/2 1856/14 1869 1898/9

KÚ Břilice Třeboň Třeboň

P.Č. 1898/12 1948/2 1989/1

KÚ Třeboň

VPO-E16 částečně zasahují P.Č. KÚ 2096/1 Třeboň

P.Č. 2100/4

KÚ Třeboň

P.Č. 2100/1

KÚ Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice

KÚ Třeboň

P.Č. 1846/9 1853/24 1854/2 1854/3 1854/4

P.Č. 2086/1

96

P.Č. 189 190 191 192/5 192/9 192/2 193 194 195 196/1 197/4 197/3 198 209/3 209/2 209/7 210/5

KÚ Břilice Břilice Břilice Břilice Břilice Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 210/6 1929/2 1930/1 1931/2 1939/35 1840/1 1841 1842 1921/1 1921/27 1923/1 1923/21 2528/1 2528/2

P.Č. 209/6 1929/1 1930/3 1839/16

KÚ Třeboň Třeboň Třeboň

P.Č. 1839/35 1839/42 1840/2

Třeboň Třeboň Třeboň

2087/2 2088/44 2089/1

Třeboň Třeboň Třeboň

2097 2099 2100/2

Třeboň Třeboň Třeboň

2100/15 2100/3 2100/5

Třeboň

2100/6

STAVBY A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU Územní plán nenavrhuje žádné stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu.

PLOCHY PRO ASANACI Územní plán nenavrhuje žádné plochy k asanaci.

H VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB

Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo Územní plán nenavrhuje žádné další veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo.

I

VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ

Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti Podmínkou pro rozhodování o budoucím rozvoji následujících ploch (lokalit / skupin lokalit) je pořízení územní studie. Tyto územní studie budou pořízeny, schváleny pořizovatelem a data o nich budou vložena do evidence územně plánovacích činností nejpozději do 4 let od schválení územního plánu Třeboň. 1) BK1; 2) OS2, OS3; 3) BM4; 4) BM6 5) BM8; 6) BM10, 7) BV1; 8) BV2; 9) BV3; 10) BV13; 11) BV14; 12) SP1, VZ1; 13) OS1; 97

14) VS1, VS2; 15) DI1, VZ2; 16) DI1; 17) DI2; 18) DI3; 19) DI4; 20) DI5; 21) DI6; 22) DI7; 23) DI8. ZADÁNÍ ÚZEMNÍ STUDIE NA PLOCHU, TVOŘENOU LOKALITOU: BK1 (návrh) V souladu s Přílohou č.9 k Vyhlášce č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění. a)

VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Katastrální území Třeboň. Lokalita BK1 (označení dle Územního plánu Třeboň). Řešené území územní studie (lokalita BK1) je vyznačeno v grafické části Územního plánu Třeboň - Výkres základního členění území. b)

POŽADAVKY NA VYMEZENÍ POZEMKŮ A JEJICH VYUŽITÍ

Řešené území je v Územním plánu Třeboň určeno jako plochy bydlení – bydlení městské kolektivní. Územní studie vymezí – v souladu s regulativy Územního plánu Třeboň – pozemky pro výstavbu bytových domů, pozemky pro veřejná prostranství a zeleň, pozemky pro veřejné komunikace a pozemky pro trasy a zařízení technické infrastruktury. c)

POŽADAVKY NA UMÍSTĚNÍ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ STAVEB

Pro umístění a prostorové uspořádání staveb budou stanoveny závazné podmínky, určující regulační stavební čáry, výškové limity zástavby, maximální možnou intenzitu zástavby jednotlivých pozemků, minimální podíl zeleně na jednotlivých pozemcích, popř. podrobnější regulativy využití pozemků, vzdálenosti a polohy staveb. V územní studii budou stanoveny závazné profily / prostorové uspořádání jednotlivých veřejných prostranství. Max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty a zpevněnými plochami): 33%, minimální zastoupení zeleně na parcele: 40%; max. podlažnost: 3 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví v případě zastřešení šikmou střechou) – horní úroveň zástavby nesmí vystupovat nad hráz rybníka Svět; jednotlivé stavební pozemky budou vymezeny s odstupem od břehu Zlaté stoky min. 8 m; řadový a blokový způsob zástavby stavebních pozemků je nepřípustný; oplocení stavebních pozemků je možné pouze ve zdůvodněných případech (max. 1 m od úrovně terénu); veřejná zeleň bude tvořit kompaktní systém prostupující celým územím ve směru sever – jih a východ – západ, zejména po obvodu lokality a podél veřejných prostranství; v severní části lokality vytvořit pruh zeleně uzavírající zelený pás okolo historického jádra města; vzájemné rozestupy mezi jednotlivými objekty v lokalitě jsou stanoveny na min. 18 m; výšková úroveň zástavby se bude směrem do volné krajiny, k vodním plochám a tokům a k masivům zeleně snižovat - limity pro výšku nové zástavby je nutno prověřit v územní studii – je nutno je

98

odvozovat od vztahu nové zástavby k hrázi rybníka Svět, pohledům z této hráze směrem východním přes Zlatou stoku do prostoru mokrých luk a pohledům ze západu na hráz rybníka Svět. d)

POŽADAVKY NA OCHRANU A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ

Struktura a prostorové uspořádání nových veřejných prostranství bude územní studií navrženo s respektem ke stávající struktuře sousedního zastavěného území a ke kvalitám přilehlého nezastavitelného, přírodního prostředí. Územní studie prověří možnost zachování objektů č.parc. 87 a 88/1, resp. transformaci objektu č.parc. 88/7. Územní studie bude respektovat přírodní podmínky a krajinný ráz přilehlého nezastavitelného území a charakter navazujícího zastavěného území. Důraz bude kladen na vysoký standard veřejných prostranství, včetně veřejné zeleně. e)

POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

Územní studie navrhne technickou a dopravní infrastrukturu, nutnou pro rozvoj řešeného území, včetně případných tras a zařízení technické infrastruktury, nutných pro obsluhu území mimo hranice řešeného území - ve vazbě na stávající technickou a dopravní infrastrukturu. Územní studie navrhne v případě potřeby nezbytné přeložky tras technické infrastruktury, procházející dnes řešeným územím. f)

POŽADAVKY NA VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ

Plochy, trasy a zařízení technické a dopravní infrastruktury, nutné k obsluze území, budou v případě potřeby navržena jako veřejně prospěšné stavby.

99

g)

POŽADAVKY NA ASANACE

Asanace nejsou v řešeném území územní studie předpokládány. h) DALŠÍ POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ A ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (NAPŘÍKLAD POŽADAVKY NA OCHRANU VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ, CIVILNÍ OCHRANY, OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU, OCHRANY LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN, GEOLOGICKÉ STAVBY ÚZEMÍ, OCHRANY PŘED POVODNĚMI A JINÝMI RIZIKOVÝMI PŘÍRODNÍMI JEVY) Z územně analytických podkladů a ze zvláštních předpisů nevyplývají na řešené území územní studie další požadavky. i) PŘÍPADNÝ POŽADAVEK NA POSUZOVÁNÍ VLIVŮ ZÁMĚRU OBSAŽENÉHO V ÚZEMNÍ STUDII NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE ZVLÁŠTNÍHO PRÁVNÍHO PŘEDPISU, VČETNĚ PŘÍPADNÉHO POŽADAVKU NA POSOUZENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA EVROPSKY VÝZNAMNOU LOKALITU NEBO PTAČÍ OBLAST V řešeném území územní studie se nenachází žádná evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast; případný požadavek na posuzování vlivů záměru obsaženého v územní studii na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu není předpokládán. k)

PŘÍPADNÉ POŽADAVKY NA PLÁNOVACÍ SMLOUVU A DOHODU O PARCELACI

V průběhu projednání návrhu zadání územní studie bude prověřen požadavek na případnou plánovací smlouvu a / nebo dohodu o parcelaci. l) POŽADAVKY NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU NÁVRHU ÚZEMNÍ STUDIE A OBSAHU JEHO ODŮVODNĚNÍ S OHLEDEM NA CHARAKTER ÚZEMÍ A PROBLÉMY ŘEŠENÍ VČETNĚ MĚŘÍTEK VÝKRESŮ A POČTU VYHOTOVENÍ Územní studie bude zpracována v souladu s ustanoveními a požadavky dle Přílohy č.11 Vyhlášky č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Textová část: a) vymezení řešené plochy, b) podmínky pro vymezení a využití pozemků, c) podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury, d) podmínky pro ochranu hodnot a charakteru území, e) podmínky pro vytváření příznivého životního prostředí, f) podmínky pro ochranu veřejného zdraví, g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a vymezení pozemků pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, s uvedením katastrálních území a parcelních čísel, h) vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením katastrálních území a parcelních čísel, i) druh a účel umísťovaných staveb, j) podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury, včetně podmínek ochrany navrženého charakteru území, zejména 100

k) l) m) n) o) p) r)

ochrany krajinného rázu (uliční a stavební čáry, podlažnost, výšku zástavby, objemy a tvary zástavby, intenzitu využití pozemků), podmínky pro napojení staveb na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, podmínky pro změny staveb a změny vlivu staveb na využití území, podmínky pro vymezená ochranná pásma, podmínky pro vymezení a využití pozemků územního systému ekologické stability, stanovení změn v území – ucelených etapových celků výstavby (etapizace), vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst. 1 stavebního zákona. údaje o počtu listů regulačního plánu a počtu výkresů grafické části.

Grafická část (měřítko 1 : 1 000): a) hlavní výkres obsahující hranici řešené plochy, vymezení a využití pozemků a graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb veřejné infrastruktury, b) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. c) jako součást hlavního výkresu graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury, jejich napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pozemky územních rezerv, hranice zastavěného území a ochranných pásem, d) výkres pořadí změn v území - ucelených etapových celků výstavby (etapizace). Počet vyhotovení: 4 paré + 1 paré v digitální podobě.

J VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE POŘÍZENÍ A VYDÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH JEJICH VYUŽITÍ Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačních plánů v rozsahu dle přílohy č.9 k vyhlášce 500/2006 Sb. v platném znění

Podmínkou pro rozhodování o změnách využití následujících ploch (lokalit / skupin lokalit) je pořízení a vydání regulačního plánu. 1) BM1, BM2, BM3, OS4, OS5, BV6; 2) BM5, OS6; 3) BV15; 4) BV25, BV26, BV27. ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU NA PLOCHU, TVOŘENOU LOKALITAMI: BM1, BM2, BM3, OS4, OS5, BV6 (návrh) V souladu s Přílohou č.9 k Vyhlášce č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění. a)

VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

101

Katastrální území Břilice, katastrální území Třeboň. Lokality BM1, BM2, BM3, OS4, OS5 a BV6 (označení dle Územního plánu Třeboň). Řešené území regulačního plánu (lokality BM1, BM2, BM3, OS4, OS5 a BV6) je vyznačeno v grafické části Územního plánu Třeboň - Výkres základního členění území. b)

POŽADAVKY NA VYMEZENÍ POZEMKŮ A JEJICH VYUŽITÍ

Řešené území je v Územním plánu Třeboň určeno jako plochy bydlení – bydlení městské individuální, plochy bydlení – bydlení venkovské a plochy občanského vybavení – obchod, služby. Regulační plán vymezí – v souladu s regulativy Územního plánu Třeboň – pozemky pro výstavbu rodinných domů, pozemky pro objekty občanského vybavení – obchod, služby, pozemky pro veřejná prostranství a zeleň, pozemky pro veřejné komunikace a pozemky pro trasy a zařízení technické infrastruktury. Podél silnice I/24 bude založena plocha charakteru veřejné parkové zeleně o šířce odpovídající obdobné ploše podél protější straně silnice. Podél silnice I/34 bude založena plocha charakteru veřejné parkové zeleně o šířce odpovídající obdobné ploše podél protější straně silnice. V regulačním plánu bude stanovena etapizace rozvoje řešeného území – zejména pro lokality BM1, BM2, BM3 a BV6 – etapizace bude vycházet z logického rozvoje stávající struktury zastavěného území. c)

POŽADAVKY NA UMÍSTĚNÍ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ STAVEB

V regulačním plánu budou stanoveny závazné profily / prostorové uspořádání jednotlivých veřejných prostranství. Minimální plocha veřejných prostranství bude činit 25% z celkové plochy lokality; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Pro umístění a prostorové uspořádání staveb budou stanoveny závazné podmínky, určující regulační stavební čáry, výškové limity zástavby, maximální možnou intenzitu zástavby jednotlivých pozemků, minimální podíl zeleně na jednotlivých pozemcích, popř. podrobnější regulativy využití pozemků, vzdálenosti a polohy staveb. Při stanovení výškových limitů zástavby, resp. podlažnosti (v případě rodinných domů) bude sledována zásada návaznosti na převládající výškovou úroveň v sousedním zastavěném území a zásada postupného snižování výškové úrovně nové zástavby ve směru od centra města do volné krajiny. d)

POŽADAVKY NA OCHRANU A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ

Struktura a prostorové uspořádání nových veřejných prostranství bude regulačním plánem navrženo s respektem ke stávající struktuře sousedního zastavěného území a ke kvalitám přilehlého nezastavitelného, přírodního prostředí. Regulační plán bude respektovat přírodní podmínky a krajinný ráz přilehlého nezastavitelného území a charakter navazujícího zastavěného území. Důraz bude kladen na vysoký standard veřejných prostranství, včetně veřejné zeleně. e)

POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

Regulační plán navrhne technickou a dopravní infrastrukturu, nutnou pro rozvoj řešeného území, včetně případných tras a zařízení technické infrastruktury, nutných pro obsluhu území mimo hranice řešeného území - ve vazbě na stávající technickou a dopravní infrastrukturu. 102

Regulační plán navrhne v případě potřeby nezbytné přeložky tras technické infrastruktury, procházející dnes řešeným územím. V řešeném území je v rámci regulačního plánu požadováno vymezení pozemků pro veřejná prostranství – ve smyslu ustanovení §7 vyhlášky č.501/2006 Sb., v platném znění, o obecných požadavcích na výstavbu. f)

POŽADAVKY NA VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ

Plochy, trasy a zařízení technické a dopravní infrastruktury, nutné k obsluze území, budou v případě potřeby navržena jako veřejně prospěšné stavby. Navržené prvky ÚSES budou zařazeny mezi veřejně prospěšná opatření. g)

POŽADAVKY NA ASANACE

Asanace nejsou v řešeném území regulačního plánu předpokládány. h) DALŠÍ POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ A ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (NAPŘÍKLAD POŽADAVKY NA OCHRANU VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ, CIVILNÍ OCHRANY, OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU, OCHRANY LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN, GEOLOGICKÉ STAVBY ÚZEMÍ, OCHRANY PŘED POVODNĚMI A JINÝMI RIZIKOVÝMI PŘÍRODNÍMI JEVY) Z územně analytických podkladů a ze zvláštních předpisů nevyplývají na řešené území regulačního plánu další požadavky. i)

VÝČET DRUHŮ ÚZEMNÍCH ROZHODNUTÍ, KTERÉ REGULAČNÍ PLÁN NAHRADÍ

Regulační plán nahradí následující územní rozhodnutí: - Rozhodnutí o umístění stavby - Rozhodnutí o změně využití území - Rozhodnutí o dělení nebo zcelování pozemků j) PŘÍPADNÝ POŽADAVEK NA POSUZOVÁNÍ VLIVŮ ZÁMĚRU OBSAŽENÉHO V REGULAČNÍM PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE ZVLÁŠTNÍHO PRÁVNÍHO PŘEDPISU, VČETNĚ PŘÍPADNÉHO POŽADAVKU NA POSOUZENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA EVROPSKY VÝZNAMNOU LOKALITU NEBO PTAČÍ OBLAST V řešeném území regulačního plánu se nenachází žádná evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast; případný požadavek na posuzování vlivů záměru obsaženého v regulačním plánu na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu není předpokládán. k)

PŘÍPADNÉ POŽADAVKY NA PLÁNOVACÍ SMLOUVU A DOHODU O PARCELACI

V průběhu projednání návrhu zadání regulačního plánu bude prověřen požadavek na případnou plánovací smlouvu a / nebo dohodu o parcelaci.

103

l) POŽADAVKY NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU NÁVRHU REGULAČNÍHO PLÁNU A OBSAHU JEHO ODŮVODNĚNÍ S OHLEDEM NA CHARAKTER ÚZEMÍ A PROBLÉMY ŘEŠENÍ VČETNĚ MĚŘÍTEK VÝKRESŮ A POČTU VYHOTOVENÍ Regulační plán bude zpracován v souladu s ustanoveními a požadavky dle Přílohy č.11 Vyhlášky č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Textová část: a) vymezení řešené plochy, b) podmínky pro vymezení a využití pozemků, c) podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury, d) podmínky pro ochranu hodnot a charakteru území, e) podmínky pro vytváření příznivého životního prostředí, f) podmínky pro ochranu veřejného zdraví, g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a vymezení pozemků pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, s uvedením katastrálních území a parcelních čísel, h) vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením katastrálních území a parcelních čísel, j) výčet územních rozhodnutí, která regulační plán nahrazuje, k) druh a účel umísťovaných staveb, l) podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury, včetně podmínek ochrany navrženého charakteru území, zejména ochrany krajinného rázu (uliční a stavební čáry, podlažnost, výšku zástavby, objemy a tvary zástavby, intenzitu využití pozemků), m) podmínky pro napojení staveb na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, n) podmínky pro změny staveb a změny vlivu staveb na využití území, o) podmínky pro vymezená ochranná pásma, p) podmínky pro vymezení a využití pozemků územního systému ekologické stability, r) stanovení změn v území – ucelených etapových celků výstavby (etapizace), s) vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst. 1 stavebního zákona. t) údaje o počtu listů regulačního plánu a počtu výkresů grafické části. Grafická část (měřítko 1 : 1 000): a) hlavní výkres obsahující hranici řešené plochy, vymezení a využití pozemků a graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb veřejné infrastruktury, b) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. c) jako součást hlavního výkresu graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury, jejich napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pozemky územních rezerv, hranice zastavěného území a ochranných pásem, d) výkres pořadí změn v území - ucelených etapových celků výstavby (etapizace). Počet vyhotovení: 4 paré + 1 paré v digitální podobě.

104

ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU NA PLOCHU, TVOŘENOU LOKALITAMI: BM5, OS6 (návrh) V souladu s Přílohou č.9 k Vyhlášce č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění. a)

VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Katastrální území Třeboň. Lokality BM5 a OS6 (označení dle Územního plánu Třeboň). Řešené území regulačního plánu (lokality BM5 a OS6) je vyznačeno v grafické části Územního plánu Třeboň - Výkres základního členění území. b)

POŽADAVKY NA VYMEZENÍ POZEMKŮ A JEJICH VYUŽITÍ

Řešené území je v Územním plánu Třeboň určeno jako plochy bydlení – bydlení městské individuální a plochy občanského vybavení – obchod, služby. Regulační plán vymezí – v souladu s regulativy Územního plánu Třeboň – pozemky pro výstavbu rodinných domů, pozemky pro objekty občanského vybavení – obchod, služby, pozemky pro veřejná prostranství a zeleň, pozemky pro veřejné komunikace a pozemky pro trasy a zařízení technické infrastruktury. V regulačním plánu bude stanovena etapizace rozvoje řešeného území. c)

POŽADAVKY NA UMÍSTĚNÍ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ STAVEB

V regulačním plánu budou stanoveny závazné profily / prostorové uspořádání jednotlivých veřejných prostranství. Minimální plocha veřejných prostranství bude činit 25% z celkové plochy lokality; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Pro umístění a prostorové uspořádání staveb budou stanoveny závazné podmínky, určující regulační stavební čáry, výškové limity zástavby, maximální možnou intenzitu zástavby jednotlivých pozemků, minimální podíl zeleně na jednotlivých pozemcích, popř. podrobnější regulativy využití pozemků, vzdálenosti a polohy staveb. Při stanovení výškových limitů zástavby, resp. podlažnosti (v případě rodinných domů) bude sledována zásada návaznosti na převládající výškovou úroveň v sousedním zastavěném území a zásada postupného snižování výškové úrovně nové zástavby ve směru od centra města do volné krajiny. d)

POŽADAVKY NA OCHRANU A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ

Struktura a prostorové uspořádání nových veřejných prostranství bude regulačním plánem navrženo s respektem ke stávající struktuře sousedního zastavěného území a ke kvalitám přilehlého nezastavitelného, přírodního prostředí. Regulační plán bude respektovat přírodní podmínky a krajinný ráz přilehlého nezastavitelného území a charakter navazujícího zastavěného území. Důraz bude kladen na vysoký standard veřejných prostranství, včetně veřejné zeleně.

105

e)

POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

Regulační plán navrhne technickou a dopravní infrastrukturu, nutnou pro rozvoj řešeného území, včetně případných tras a zařízení technické infrastruktury, nutných pro obsluhu území mimo hranice řešeného území - ve vazbě na stávající technickou a dopravní infrastrukturu. Regulační plán navrhne v případě potřeby nezbytné přeložky tras technické infrastruktury, procházející dnes řešeným územím. V řešeném území je v rámci regulačního plánu požadováno vymezení pozemků pro veřejná prostranství – ve smyslu ustanovení §7 vyhlášky č.501/2006 Sb., v platném znění, o obecných požadavcích na výstavbu. f)

POŽADAVKY NA VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ

Plochy, trasy a zařízení technické a dopravní infrastruktury, nutné k obsluze území, budou v případě potřeby navržena jako veřejně prospěšné stavby. g)

POŽADAVKY NA ASANACE

Asanace nejsou v řešeném území regulačního plánu předpokládány. h) DALŠÍ POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ A ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (NAPŘÍKLAD POŽADAVKY NA OCHRANU VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ, CIVILNÍ OCHRANY, OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU, OCHRANY LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN, GEOLOGICKÉ STAVBY ÚZEMÍ, OCHRANY PŘED POVODNĚMI A JINÝMI RIZIKOVÝMI PŘÍRODNÍMI JEVY) Z územně analytických podkladů a ze zvláštních předpisů nevyplývají na řešené území regulačního plánu další požadavky. i)

VÝČET DRUHŮ ÚZEMNÍCH ROZHODNUTÍ, KTERÉ REGULAČNÍ PLÁN NAHRADÍ

Regulační plán nahradí následující územní rozhodnutí: - Rozhodnutí o umístění stavby - Rozhodnutí o změně využití území - Rozhodnutí o dělení nebo zcelování pozemků j) PŘÍPADNÝ POŽADAVEK NA POSUZOVÁNÍ VLIVŮ ZÁMĚRU OBSAŽENÉHO V REGULAČNÍM PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE ZVLÁŠTNÍHO PRÁVNÍHO PŘEDPISU, VČETNĚ PŘÍPADNÉHO POŽADAVKU NA POSOUZENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA EVROPSKY VÝZNAMNOU LOKALITU NEBO PTAČÍ OBLAST V řešeném území regulačního plánu se nenachází žádná evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast; případný požadavek na posuzování vlivů záměru obsaženého v regulačním plánu na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu není předpokládán.

106

k)

PŘÍPADNÉ POŽADAVKY NA PLÁNOVACÍ SMLOUVU A DOHODU O PARCELACI

V průběhu projednání návrhu zadání regulačního plánu bude prověřen požadavek na případnou plánovací smlouvu a / nebo dohodu o parcelaci. l) POŽADAVKY NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU NÁVRHU REGULAČNÍHO PLÁNU A OBSAHU JEHO ODŮVODNĚNÍ S OHLEDEM NA CHARAKTER ÚZEMÍ A PROBLÉMY ŘEŠENÍ VČETNĚ MĚŘÍTEK VÝKRESŮ A POČTU VYHOTOVENÍ Regulační plán bude zpracován v souladu s ustanoveními a požadavky dle Přílohy č.11 Vyhlášky č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Textová část: a) vymezení řešené plochy, b) podmínky pro vymezení a využití pozemků, c) podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury, d) podmínky pro ochranu hodnot a charakteru území, e) podmínky pro vytváření příznivého životního prostředí, f) podmínky pro ochranu veřejného zdraví, g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a vymezení pozemků pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, s uvedením katastrálních území a parcelních čísel, h) vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením katastrálních území a parcelních čísel, j) výčet územních rozhodnutí, která regulační plán nahrazuje, k) druh a účel umísťovaných staveb, l) podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury, včetně podmínek ochrany navrženého charakteru území, zejména ochrany krajinného rázu (uliční a stavební čáry, podlažnost, výšku zástavby, objemy a tvary zástavby, intenzitu využití pozemků), m) podmínky pro napojení staveb na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, n) podmínky pro změny staveb a změny vlivu staveb na využití území, o) podmínky pro vymezená ochranná pásma, p) podmínky pro vymezení a využití pozemků územního systému ekologické stability, r) stanovení změn v území – ucelených etapových celků výstavby (etapizace), s) vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst. 1 stavebního zákona. t) údaje o počtu listů regulačního plánu a počtu výkresů grafické části. Grafická část (měřítko 1 : 1 000): a) hlavní výkres obsahující hranici řešené plochy, vymezení a využití pozemků a graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb veřejné infrastruktury, b) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. c) jako součást hlavního výkresu graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury, jejich napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pozemky územních rezerv, hranice zastavěného území a ochranných pásem, d) výkres pořadí změn v území - ucelených etapových celků výstavby (etapizace). Počet vyhotovení: 4 paré + 1 paré v digitální podobě. 107

ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU NA PLOCHU, TVOŘENOU LOKALITOU: BV15, včetně obchvatové trasy silnice II/154 (návrh) V souladu s Přílohou č.9 k Vyhlášce č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění. a)

VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Katastrální území Branná. Lokalita BV15 (označení dle Územního plánu Třeboň). Řešené území regulačního plánu (lokalita BV15) je vyznačeno v grafické části Územního plánu Třeboň - Výkres základního členění území. b)

POŽADAVKY NA VYMEZENÍ POZEMKŮ A JEJICH VYUŽITÍ

Řešené území je v Územním plánu Třeboň určeno jako plochy bydlení – bydlení venkovské. Regulační plán vymezí – v souladu s regulativy Územního plánu Třeboň – pozemky pro výstavbu rodinných domů, pozemky pro veřejná prostranství a zeleň, pozemky pro veřejné komunikace a pozemky pro trasy a zařízení technické infrastruktury. V regulačním plánu bude stanovena etapizace rozvoje řešeného území – etapizace bude vycházet z logického rozvoje stávající struktury zastavěného území. c)

POŽADAVKY NA UMÍSTĚNÍ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ STAVEB

V regulačním plánu budou stanoveny závazné profily / prostorové uspořádání jednotlivých veřejných prostranství. Minimální plocha veřejných prostranství bude činit 25% z celkové plochy lokality; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Pro umístění a prostorové uspořádání staveb budou stanoveny závazné podmínky, určující regulační stavební čáry, výškové limity zástavby, maximální možnou intenzitu zástavby jednotlivých pozemků, minimální podíl zeleně na jednotlivých pozemcích, popř. podrobnější regulativy využití pozemků, vzdálenosti a polohy staveb. d)

POŽADAVKY NA OCHRANU A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ

Struktura a prostorové uspořádání nových veřejných prostranství bude regulačním plánem navrženo s respektem ke stávající struktuře sousedního zastavěného území a ke kvalitám přilehlého nezastavitelného, přírodního prostředí. Regulační plán bude respektovat přírodní podmínky a krajinný ráz přilehlého nezastavitelného území a charakter navazujícího zastavěného území. Důraz bude kladen na vysoký standard veřejných prostranství, včetně veřejné zeleně. e)

POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

Regulační plán navrhne technickou a dopravní infrastrukturu, nutnou pro rozvoj řešeného území, včetně případných tras a zařízení technické infrastruktury, nutných pro obsluhu území mimo hranice řešeného území - ve vazbě na stávající technickou a dopravní infrastrukturu. Regulační plán umístí řešení obchvatové trasy silnice II/154. Regulační plán navrhne v případě potřeby nezbytné přeložky tras technické infrastruktury, procházející dnes řešeným územím. 108

V řešeném území je v rámci regulačního plánu požadováno vymezení pozemků pro veřejná prostranství – ve smyslu ustanovení §7 vyhlášky č.501/2006 Sb., v platném znění, o obecných požadavcích na výstavbu. f)

POŽADAVKY NA VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ

Obchvatová trasa silnice II/154 bude stanovena jako veřejně prospěšná stavba. Plochy, trasy a zařízení technické a dopravní infrastruktury, nutné k obsluze území, budou v případě potřeby navržena jako veřejně prospěšné stavby. g)

POŽADAVKY NA ASANACE

Asanace nejsou v řešeném území regulačního plánu předpokládány. h) DALŠÍ POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ A ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (NAPŘÍKLAD POŽADAVKY NA OCHRANU VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ, CIVILNÍ OCHRANY, OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU, OCHRANY LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN, GEOLOGICKÉ STAVBY ÚZEMÍ, OCHRANY PŘED POVODNĚMI A JINÝMI RIZIKOVÝMI PŘÍRODNÍMI JEVY) Z územně analytických podkladů a ze zvláštních předpisů nevyplývají na řešené území regulačního plánu další požadavky. i)

VÝČET DRUHŮ ÚZEMNÍCH ROZHODNUTÍ, KTERÉ REGULAČNÍ PLÁN NAHRADÍ

Regulační plán nahradí následující územní rozhodnutí: - Rozhodnutí o umístění stavby - Rozhodnutí o změně využití území - Rozhodnutí o dělení nebo zcelování pozemků j) PŘÍPADNÝ POŽADAVEK NA POSUZOVÁNÍ VLIVŮ ZÁMĚRU OBSAŽENÉHO V REGULAČNÍM PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE ZVLÁŠTNÍHO PRÁVNÍHO PŘEDPISU, VČETNĚ PŘÍPADNÉHO POŽADAVKU NA POSOUZENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA EVROPSKY VÝZNAMNOU LOKALITU NEBO PTAČÍ OBLAST V řešeném území regulačního plánu se nenachází žádná evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast; případný požadavek na posuzování vlivů záměru obsaženého v regulačním plánu na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu není předpokládán. k)

PŘÍPADNÉ POŽADAVKY NA PLÁNOVACÍ SMLOUVU A DOHODU O PARCELACI

V průběhu projednání návrhu zadání regulačního plánu bude prověřen požadavek na případnou plánovací smlouvu a / nebo dohodu o parcelaci.

109

l) POŽADAVKY NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU NÁVRHU REGULAČNÍHO PLÁNU A OBSAHU JEHO ODŮVODNĚNÍ S OHLEDEM NA CHARAKTER ÚZEMÍ A PROBLÉMY ŘEŠENÍ VČETNĚ MĚŘÍTEK VÝKRESŮ A POČTU VYHOTOVENÍ Regulační plán bude zpracován v souladu s ustanoveními a požadavky dle Přílohy č.11 Vyhlášky č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Textová část: a) vymezení řešené plochy, b) podmínky pro vymezení a využití pozemků, c) podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury, d) podmínky pro ochranu hodnot a charakteru území, e) podmínky pro vytváření příznivého životního prostředí, f) podmínky pro ochranu veřejného zdraví, g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a vymezení pozemků pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, s uvedením katastrálních území a parcelních čísel, h) vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením katastrálních území a parcelních čísel, j) výčet územních rozhodnutí, která regulační plán nahrazuje, k) druh a účel umísťovaných staveb, l) podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury, včetně podmínek ochrany navrženého charakteru území, zejména ochrany krajinného rázu (uliční a stavební čáry, podlažnost, výšku zástavby, objemy a tvary zástavby, intenzitu využití pozemků), m) podmínky pro napojení staveb na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, n) podmínky pro změny staveb a změny vlivu staveb na využití území, o) podmínky pro vymezená ochranná pásma, p) podmínky pro vymezení a využití pozemků územního systému ekologické stability, r) stanovení změn v území – ucelených etapových celků výstavby (etapizace), s) vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst. 1 stavebního zákona. t) údaje o počtu listů regulačního plánu a počtu výkresů grafické části. Grafická část (měřítko 1 : 1 000): a) hlavní výkres obsahující hranici řešené plochy, vymezení a využití pozemků a graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb veřejné infrastruktury, b) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. c) jako součást hlavního výkresu graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury, jejich napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pozemky územních rezerv, hranice zastavěného území a ochranných pásem, d) výkres pořadí změn v území - ucelených etapových celků výstavby (etapizace). Počet vyhotovení: 4 paré + 1 paré v digitální podobě.

110

ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU NA PLOCHU, TVOŘENOU LOKALITOU: BV25, BV26, BV27 (návrh) V souladu s Přílohou č.9 k Vyhlášce č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění. a)

VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Katastrální území Branná. Lokality BV25, BV26 a BV27 (označení dle Územního plánu Třeboň). Řešené území regulačního plánu (lokality BV25, BV26 a BV27) je vyznačeno v grafické části Územního plánu Třeboň - Výkres základního členění území. b)

POŽADAVKY NA VYMEZENÍ POZEMKŮ A JEJICH VYUŽITÍ

Řešené území je v Územním plánu Třeboň určeno jako plochy bydlení – bydlení venkovské. Regulační plán vymezí – v souladu s regulativy Územního plánu Třeboň – pozemky pro výstavbu rodinných domů, pozemky pro veřejná prostranství a zeleň, pozemky pro veřejné komunikace a pozemky pro trasy a zařízení technické infrastruktury. V regulačním plánu bude stanovena etapizace rozvoje řešeného území. c)

POŽADAVKY NA UMÍSTĚNÍ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ STAVEB

V regulačním plánu budou stanoveny závazné profily / prostorové uspořádání jednotlivých veřejných prostranství. Nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Pro umístění a prostorové uspořádání staveb budou stanoveny závazné podmínky, určující regulační stavební čáry, výškové limity zástavby, maximální možnou intenzitu zástavby jednotlivých pozemků, minimální podíl zeleně na jednotlivých pozemcích, popř. podrobnější regulativy využití pozemků, vzdálenosti a polohy staveb. d)

POŽADAVKY NA OCHRANU A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ

Struktura a prostorové uspořádání nových veřejných prostranství bude regulačním plánem navrženo s respektem ke stávající struktuře sousedního zastavěného území a ke kvalitám přilehlého nezastavitelného, přírodního prostředí. Regulační plán bude respektovat přírodní podmínky a krajinný ráz přilehlého nezastavitelného území a charakter navazujícího zastavěného území. Důraz bude kladen na vysoký standard veřejných prostranství, včetně veřejné zeleně. e)

POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

Regulační plán navrhne technickou a dopravní infrastrukturu, nutnou pro rozvoj řešeného území, včetně případných tras a zařízení technické infrastruktury, nutných pro obsluhu území mimo hranice řešeného území - ve vazbě na stávající technickou a dopravní infrastrukturu. Regulační plán navrhne v případě potřeby nezbytné přeložky tras technické infrastruktury, procházející dnes řešeným územím.

111

f)

POŽADAVKY NA VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ

Technická a dopravní infrastruktura, nutná k obsluze území, bude v případě potřeby navržena jako veřejně prospěšné stavby. g)

POŽADAVKY NA ASANACE

Asanace nejsou v řešeném území regulačního plánu předpokládány. h) DALŠÍ POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ A ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (NAPŘÍKLAD POŽADAVKY NA OCHRANU VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ, CIVILNÍ OCHRANY, OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU, OCHRANY LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN, GEOLOGICKÉ STAVBY ÚZEMÍ, OCHRANY PŘED POVODNĚMI A JINÝMI RIZIKOVÝMI PŘÍRODNÍMI JEVY) Z územně analytických podkladů a ze zvláštních předpisů nevyplývají na řešené území regulačního plánu další požadavky. i)

VÝČET DRUHŮ ÚZEMNÍCH ROZHODNUTÍ, KTERÉ REGULAČNÍ PLÁN NAHRADÍ

Regulační plán nahradí následující územní rozhodnutí: - Rozhodnutí o umístění stavby - Rozhodnutí o změně využití území - Rozhodnutí o dělení nebo zcelování pozemků j) PŘÍPADNÝ POŽADAVEK NA POSUZOVÁNÍ VLIVŮ ZÁMĚRU OBSAŽENÉHO V REGULAČNÍM PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE ZVLÁŠTNÍHO PRÁVNÍHO PŘEDPISU, VČETNĚ PŘÍPADNÉHO POŽADAVKU NA POSOUZENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA EVROPSKY VÝZNAMNOU LOKALITU NEBO PTAČÍ OBLAST V řešeném území regulačního plánu se nenachází žádná evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast; případný požadavek na posuzování vlivů záměru obsaženého v regulačním plánu na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu není předpokládán. k)

PŘÍPADNÉ POŽADAVKY NA PLÁNOVACÍ SMLOUVU A DOHODU O PARCELACI

V průběhu projednání návrhu zadání regulačního plánu bude prověřen požadavek na případnou plánovací smlouvu a / nebo dohodu o parcelaci. l) POŽADAVKY NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU NÁVRHU REGULAČNÍHO PLÁNU A OBSAHU JEHO ODŮVODNĚNÍ S OHLEDEM NA CHARAKTER ÚZEMÍ A PROBLÉMY ŘEŠENÍ VČETNĚ MĚŘÍTEK VÝKRESŮ A POČTU VYHOTOVENÍ Regulační plán bude zpracován v souladu s ustanoveními a požadavky dle Přílohy č.11 Vyhlášky č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.

112

Textová část: a) vymezení řešené plochy, b) podmínky pro vymezení a využití pozemků, c) podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury, d) podmínky pro ochranu hodnot a charakteru území, e) podmínky pro vytváření příznivého životního prostředí, f) podmínky pro ochranu veřejného zdraví, g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a vymezení pozemků pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, s uvedením katastrálních území a parcelních čísel, h) vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením katastrálních území a parcelních čísel, j) výčet územních rozhodnutí, která regulační plán nahrazuje, k) druh a účel umísťovaných staveb, l) podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury, včetně podmínek ochrany navrženého charakteru území, zejména ochrany krajinného rázu (uliční a stavební čáry, podlažnost, výšku zástavby, objemy a tvary zástavby, intenzitu využití pozemků), m) podmínky pro napojení staveb na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, n) podmínky pro změny staveb a změny vlivu staveb na využití území, o) podmínky pro vymezená ochranná pásma, p) podmínky pro vymezení a využití pozemků územního systému ekologické stability, r) stanovení změn v území – ucelených etapových celků výstavby (etapizace), s) vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst. 1 stavebního zákona. t) údaje o počtu listů regulačního plánu a počtu výkresů grafické části. Grafická část (měřítko 1 : 1 000): a) hlavní výkres obsahující hranici řešené plochy, vymezení a využití pozemků a graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb veřejné infrastruktury, b) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. c) jako součást hlavního výkresu graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury, jejich napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pozemky územních rezerv, hranice zastavěného území a ochranných pásem, d) výkres pořadí změn v území - ucelených etapových celků výstavby (etapizace). Počet vyhotovení: 4 paré + 1 paré v digitální podobě.

K STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) Etapizace rozvoje jednotlivých ploch změn bude stanovena v rámci zpracování regulačních plánů, resp. územních studií.

113

L VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT Stavbami, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt, jsou: veškeré objekty, které podléhají režimu státní památkové péče. Další okruh staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt, stanoví regulační plány jako součást podmínek pro ochranu hodnot a charakteru území.

M VYMEZENÍ STAVEB NEZPŮSOBILÝCH PRO ZKRÁCENÉ STAVEBNÍ ŘÍZENÍ PODLE §117 ODST.1 STAVEBNÍHO ZÁKONA Stavbami, jež jsou nezpůsobilé pro zkrácené stavební řízení podle §117 odst.1 Stavebního zákona, jsou: veškeré objekty, které podléhají režimu státní památkové péče.

N ÚDAJE O ÚZEMNÍM PLÁNU

Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Návrh územního plánu Třeboň sestává z textové části a z části grafické. Část textová má celkem 91 stran a sestává z následujících kapitol: A Vymezení zastavěného území B Koncepce rozvoje území města C Urbanistická koncepce D Koncepce veřejné infrastruktury E Koncepce uspořádání krajiny F Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití G Vymezení veřejně prospěšných staveb H Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb I Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování J Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití K Stanovení pořadí změn v území (etapizace) L Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt M Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle §117 odst.1 stavebního zákona 114

N

Údaje o územním plánu Část grafická obsahuje celkem 6 výkresů:

1 2 3 4 5 6

Výkres základního členění území 1 : 10 000 Hlavní výkres 1 : 5 000 Hlavní výkres - technická infrastruktura – vodní hospodářství 1 : 10 000 Hlavní výkres - technická infrastruktura – zásobování plynem a teplem 1 : 10 000 Hlavní výkres - technická infrastruktura – energetika a telekomunikace 1 : 10 000 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : 10 000

115

ODŮVODNĚNÍ A POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Město Třeboň má platný územní plán z roku 1976 (Směrný územní plán; zpracovatel SÚRPMO), který byl přehodnocen změnou z roku 1987 (zpracovatel SÚRPMO) a zejména pak zásadní změnou z roku 1994 (zpracovatel Ing.arch. Jiří Němec a kol.), která znamenala pro většinu správního území města Třeboň prakticky nový územní plán, reagující na novou politickou, společenskou a ekonomickou situaci po roce 1989. V letech 1998 až 2010 byly postupně pořízeny změny č.1 až 5 a 12 a 13 (zpracovatelé Ing.arch. Dagmar Polcarová, resp. Ing.arch. Aleš Valder, resp. Ing.arch. Stanislav Kovář, resp. Ing.arch. Buzu). V současné době jsou připravovány další změny (změna č.6 až změna č.11), týkající se pouze plošně omezených území. Rozhodnutí o pořízením nového Územního plánu Třeboň, z vlastního podnětu, bylo vydáno zastupitelstvem města usnesením č. 5.a) z 30. jednání zastupitelstva města ze dne 12.9.2005. Následovalo zpracování Zadání územního plánu TŘEBOŇ dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním rádu (stavební zákon), ve znění pozdějších změn a předpisů (dále jen „stavební zákon“) a vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Projednávání Zadání bylo zahájeno dne 16.04.2009. Po projednání bylo Zadání upraveno dle vydaných stanovisek, požadavků a podnětů a schváleno zastupitelstvem města dne 20.07.2009 usnesením č. 125/2009. Vzhledem k požadavku dotčeného orgánu, kterým byl Krajský úřad – Jihočeský kraj, č.j. KUJCK 16060/2009/OZZL/2/Sf, na variantní vyhodnocení vlivu Územního plánu Třeboň na životní prostředí a na území soustavy NATURA 2000, bylo v zadání rozhodnuto o zpracování Konceptu Územního plánu Třeboň. Koncept Územního plánu Třeboň byl zpracován v říjnu 2009, Vyhodnocení vlivů konceptu Územního plánu Třeboň na životní prostředí podle přílohy zákona č.183/2006 Sb. (SEA) bylo zpracováno v říjnu 2009, Hodnocení vlivů konceptu Územního plánu Třeboň na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle §45 zákona č.114/1992 Sb. (NATURA 2000) bylo zpracováno v lednu 2010. Projednání konceptu Územního plánu Třeboň bylo pořizovatelem zveřejněno vyhláškou (č.j. METR 1883/2010 VaAl) ze dne 06.04.2010 na úřední desce MěÚ Třeboň s uvedením místa a termínu veřejného projednání a informacemi o možnosti podání připomínek a námitek. Veřejné projednání konceptu Územního plánu Třeboň bylo svoláno na 11.05.2010. V zákonem stanovené lhůtě byly ke konceptu uplatněna stanoviska dotčených orgánů státní zprávy; sousedních obcí, podány námitky vlastníků pozemků a staveb a připomínky ostatních. Ve smyslu § 48 odst. 5 stavebního zákona pořizovatel předložil koncept Územního plánu Třeboň k posouzení nadřízenému orgánu územního plánování – Krajskému úřadu Jihočeského kraje, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic; stanovisko tohoto nadřízeného orgánu bylo vydáno dne 01.06.2010 č. j.: KUJCK 19336/2010 OREG/1. Vzhledem k tomu, že ve správním obvodu MěÚ Třeboň není ustavena Rada obcí pro trvale udržitelný rozvoj, její vyjádření k vyhodnocení vlivu ÚP Třeboň na životní prostředí nebylo možno opatřit (§ 48, odstavec (6) stavebního zákona). Pokyny pro zpracování návrhu Územního plánu Třeboň byly schváleny zastupitelstvem města usnesením č. ZM 134/2011-7 z jednání zastupitelstva města ze dne 9.5.2011. 116

B VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ ŠIRŠÍ VZTAHY V ÚZEMÍ Dominantním sídlem v řešeném území je vlastní město Třeboň. Město Třeboň je přirozeným historickým regionálním centrem širšího spádového území, do kterého patří jak obce, ležící ve správním území města – v řešeném území, tak i další sídla, nacházející se v blízkosti hranic správního území města. Řešené území leží na křižovatce tras mezinárodních silničních koridorů E49 a E551 procházejících republikou zhruba ve směru západ-východ. Mezinárodní automobilová doprava je vedena v obou páteřních trasách silnic I/24 a I/34. Železniční doprava je vedena ve stopě celostátní železniční tratě č. 226 Veselí nad Lužnicí – České Velenice – Gmünd NÖ, která zprostředkuje propojení mezi koridorovou tratí č. 220 (Praha) – Benešov – Tábor - České Budějovice a hraničním přechodem České Velenice – Gmünd NÖ s další vazbou železniční dopravu ve směru na Vídeň. Z hlediska koordinace rozvoje řešeného území se sousedními správními územími se jeví významnými liniové stavby dopravní a technické infrastruktury, včetně trasování nových cyklostezek / cyklotras a dále péče o krajinu – územní systém ekologické stability a protipovodňová opatření. Řešení územního plánu navazuje na požadavky rozvoje mikroregionu. Návrhové a stabilizované prvky územního plánu s významovým a faktickým přesahem přes hranice obce nadregionálního významu jsou : - opatření v oblasti veřejné dopravní infrastruktury v silniční dopravě a železniční dopravě (silnice I. třídy I/34 a I/24 a železniční trať č. 220) včetně opatřený vyplývajících z PUR ČR 2008 a ZUR Jč. kraje jsou vymezena v návaznosti na uvedené dokumenty a zpřesněna včetně jejich zařazení do veřejně prospěšných staveb; - Opatření v oblasti ekologické stability území – nadregionální biocentrum NBC 38 Stará řeka je vymezeno v souladu se ZUR Jč. kraje; Návrhové a stabilizované prvky územního plánu s významovým a faktickým přesahem přes hranice obce regionálního významu jsou : - Opatření v oblasti veřejné dopravní infrastruktury – 1. Přeložka úseku silnice II. třídy č. 154 v k.ú. Branná (severovýchodní obchvat) a č. 154 a č. 155 v k.ú. Třeboň (východní obchvat MPR s napojením na MUK silnic I/24 a I/34); 2. potvrzení směrového dopravního řešení a kategorie tras silnic III. třídy č. 1536, č. 15511 a č. 15512; - Opatření v oblasti veřejné technické infrastruktury – 1. Zpřesnění trasy koridoru dálkového přivaděče vodovodního řadu Bukovsko – záblatí – Třeboň v souladu se ZUR Jč. kraje vč. polohového souladu s přechodovými místy na hranici k.ú. Břilice a k.ú. Dunajovice dle vydaného ÚP Dunajovice; 2. Stabilizované trasy vedení technické infrastruktury - VTL plynovod Lišov–Novosedly n. Nežárkou, Vodovodní privaděč Hamr–Třeboň; volné vedení VN 22 kV; -

Opatření v oblasti rozvojových ploch nadmístního významu pro sport a rekreaci – plocha SP1 vymezená v souladu s vydanými ZUR Jihočeského kraje s navazující územní rezervou ve směru západ po hranice k.ú. Štěpánovice

-

Opatření v oblasti ekologické stability území – regionální biokoridory RBK 68 – Hrádeček / Stará řeka, RBK 69 – Cep / Hrádeček, RBK 481 – Miletín a RBK 384 - Dvořiště /Stará řeka a regionální biocentrum RBC 566 Hrádeček včetně propojení navrženými prvky lokálními a interakčními prvky vč. zařazení mezi navržení veřejně prospěšná opatření; 117

Návrhové a stabilizované prvky územního plánu s významovým a faktickým přesahem přes hranice obce na území sousedních obcí jsou : Obec Domanín, Domanín č.p. 33, 379 01 Třeboň (obec se schválenou ÚPD - ÚPO) - Návaznost ploch zastavěného území – minimální v lokalitě Doubí, shodná funkce - Návaznost ploch zastavitelných – bez přímé návaznosti - Návaznost ploch nezastavěného území – majoritní, shodná funkce - Spádové území Třeboně s využitelností veřejné infrastruktury : 1. Dopravní – významné (veřejná autobusová a železniční doprava) 2. Technické – bez závislosti 3. Občanská vybavenost – významné (školství, zdravotnictví, kultura, veřejná správa) Obec Libín, Libín č.p. 1, 37373 Štěpánovice u Českých Budějovic (obec s pořizovanou ÚPD) - Návaznost ploch zastavěného území – bez přímé návaznosti - Návaznost ploch zastavitelných – bez přímé návaznosti - Návaznost ploch nezastavěného území – majoritní, shodná funkce - Spádové území Třeboně s využitelností veřejné infrastruktury : 1. Dopravní – málo významné 2. Technické – bez závislosti 3. Občanská vybavenost – málo významné (školství, zdravotnictví, kultura) Obec Hrachoviště, Hrachoviště č.p. 38, 379 01 Třeboň (obec bez ÚPD) - Návaznost ploch zastavěného území – bez přímé návaznosti - Návaznost ploch zastavitelných – bez přímé návaznosti - Návaznost ploch nezastavěného území – majoritní, shodná funkce - Spádové území Třeboně s využitelností veřejné infrastruktury : 1. Dopravní – významné (veřejná autobusová a železniční doprava) 2. Technické – bez závislosti 3. Občanská vybavenost – významné (školství, zdravotnictví, kultura, veřejná správa) Obec Cep, Cep č.p. 66, 379 01 Třeboň (obec se schválenou ÚPD - ÚPO) - Návaznost ploch zastavěného území – bez přímé návaznosti - Návaznost ploch zastavitelných – bez přímé návaznosti - Návaznost ploch nezastavěného území – majoritní, shodná funkce - Spádové území Třeboně s využitelností veřejné infrastruktury : 1. Dopravní – významné (veřejná autobusová a železniční doprava) 2. Technické – bez závislosti 3. Občanská vybavenost – významné (školství, zdravotnictví, kultura, veřejná správa) Obec Majdalena, Majdalena č.p.78, 378 03 Majdalena ( obec se schválenou ÚPD - ÚPO) - Návaznost ploch zastavěného území – bez přímé návaznosti - Návaznost ploch zastavitelných – bez přímé návaznosti - Návaznost ploch nezastavěného území – majoritní, shodná funkce - Spádové území Třeboně s využitelností veřejné infrastruktury : 1. Dopravní – bez závislosti 2. Technické – bez závislosti 3. Občanská vybavenost – nevýznamné (zdravotnictví, kultura, veřejná správa) 118

Obec Hamr, Hamr č.p. 47, 378 06 Suchdol nad Lužnicí (obec s vydanou ÚPD - ÚP) - Návaznost ploch zastavěného území – bez přímé návaznosti - Návaznost ploch zastavitelných – bez přímé návaznosti - Návaznost ploch nezastavěného území – majoritní, shodná funkce - Spádové území Třeboně s využitelností veřejné infrastruktury : 1. Dopravní – bez závislosti 2. Technické – bez závislosti 3. Občanská vybavenost – nevýznamné (zdravotnictví, kultura, veřejná správa) Obec Stříbřec, Stříbřec č.p. 149, 378 18 Stříbřec (obec s vydanou ÚPD - ÚP) - Návaznost ploch zastavěného území – bez přímé návaznosti - Návaznost ploch zastavitelných – bez přímé návaznosti - Návaznost ploch nezastavěného území – majoritní, shodná funkce - Spádové území Třeboně s využitelností veřejné infrastruktury : 1. Dopravní – významné (veřejná autobusová a železniční doprava) 2. Technické – bez závislosti 3. Občanská vybavenost – významné (školství, zdravotnictví, kultura, veřejná správa) Obec Novosedly nad Nežárkou, Novosedly n.N. č.p. 182, 378 17 Novosedly nad Nežárkou (obec se schválenou ÚPD – ÚPnSÚ) - Návaznost ploch zastavěného území – bez přímé návaznosti - Návaznost ploch zastavitelných – bez přímé návaznosti - Návaznost ploch nezastavěného území – bez přímé návaznosti - Spádové území Třeboně s využitelností veřejné infrastruktury : 1. Dopravní – bez závislosti 2. Technické – bez závislosti 3. Občanská vybavenost – nevýznamné (zdravotnictví, kultura, veřejná správa) Obec Lužnice, Lužnice č.p. 139, 379 01 Třeboň (obec s vydanou ÚPD - ÚP) - Návaznost ploch zastavěného území – bez přímé návaznosti - Návaznost ploch zastavitelných – bez přímé návaznosti - Návaznost ploch nezastavěného území – majoritní, shodná funkce - Spádové území Třeboně s využitelností veřejné infrastruktury : 1. Dopravní – významné (veřejná autobusová a železniční doprava) 2. Technické – bez závislosti 3. Občanská vybavenost – významné (školství, zdravotnictví, kultura, veřejná správa) Obec Smržov, Smržov č.p. 12, 379 01 Třeboň (obec s vydanou ÚPD - ÚP) - Návaznost ploch zastavěného území – bez přímé návaznosti - Návaznost ploch zastavitelných – bez přímé návaznosti - Návaznost ploch nezastavěného území – majoritní, shodná funkce - Spádové území Třeboně s využitelností veřejné infrastruktury : 1. Dopravní – bez závislosti 2. Technické – bez závislosti 3. Občanská vybavenost – nevýznamné (zdravotnictví, kultura, veřejná správa) Obec Dunajovice, Dunajovice č.p. 4, 379 01 Třeboň (obec s vydanou ÚPD - ÚP) - Návaznost ploch zastavěného území – bez přímé návaznosti - Návaznost ploch zastavitelných – bez přímé návaznosti 119

-

Návaznost ploch nezastavěného území – majoritní, shodná funkce Spádové území Třeboně s využitelností veřejné infrastruktury : 1. Dopravní – významné (veřejná autobusová a železniční doprava) 2. Technické – bez závislosti 3. Občanská vybavenost – významné (školství, zdravotnictví, kultura, veřejná správa)

Obec Štěpánovice, Vlkovická 154, 37373 Štěpánovice u Českých Budějovic (obec ve správním území jiné ORP) - Návaznost ploch zastavěného území – bez přímé návaznosti - Návaznost ploch zastavitelných – bez přímé návaznosti - Návaznost ploch nezastavěného území – majoritní, shodná funkce 1. Dopravní – bez závislosti 2. Technické – bez závislosti 3. Občanská vybavenost – bez závislosti Obec Jílovice, Jílovice č.p. 170, 373 12 Borovany Budějovic (obec ve správním území jiné ORP) - Návaznost ploch zastavěného území – bez přímé návaznosti - Návaznost ploch zastavitelných – bez přímé návaznosti - Návaznost ploch nezastavěného území – majoritní, shodná funkce 1. Dopravní – bez závislosti 2. Technické – bez závislosti 3. Občanská vybavenost – bez závislosti Městys Chlum u Třeboně, Náměstí č.p. 115, 37804 Chlum u Třeboně (obec se schválenou ÚPD – ÚPO) - Návaznost ploch zastavěného území – bez přímé návaznosti - Návaznost ploch zastavitelných – bez přímé návaznosti - Návaznost ploch nezastavěného území – bez přímé návaznosti - Spádové území Třeboně s využitelností veřejné infrastruktury : 1. Dopravní – bez závislosti 2. Technické – bez závislosti 3. Občanská vybavenost – nevýznamné (zdravotnictví, kultura, veřejná správa) Město Lišov, tř. 5. Května 139/156, 373 72 Lišov (obec ve správním území jiné ORP) - Návaznost ploch zastavěného území – bez přímé návaznosti - Návaznost ploch zastavitelných – bez přímé návaznosti - Návaznost ploch nezastavěného území – majoritní, shodná funkce 1. Dopravní – bez závislosti 2. Technické – bez závislosti 3. Občanská vybavenost – bez závislosti Město Lomnice nad Lužnicí, nám. 5. Května 130, 378 16 Lomnice nad Lužnicí (obec se schválenou ÚPD – ÚPnSÚ) - Návaznost ploch zastavěného území – bez přímé návaznosti - Návaznost ploch zastavitelných – bez přímé návaznosti - Návaznost ploch nezastavěného území – bez přímé návaznosti - Spádové území Třeboně s využitelností veřejné infrastruktury : 1. Dopravní – bez závislosti 2. Technické – bez závislosti 3. Občanská vybavenost – nevýznamné (zdravotnictví, kultura, veřejná správa) 120

SOULAD S NADŘAZENOU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ Z Politiky územního rozvoje ČR 2008 (schválena vládou české republiky dne 20.7.2009 usnesením vlády č. 929/2009) vyplývají pro správní území města Třeboň zvláštní požadavky; správní území města je součástí oblasti se zvýšenými požadavky na soustředění aktivit mezinárodního nebo republikového významu, neleží v rozvojové ose, ani neleží v žádné specifické oblasti, ale prochází koridor konvenční železniční dopravy ŽD5 navržený pro vytvoření podmínek pro zvýšení rychlosti a zkapacitnění (zdvoukolejnění) železničního koridoru zařazeného do evropské železniční sítě TEN-T. Nároky na případné změny vedení koridoru v úseku Třeboň nejsou nárokovány a průběh jeho trasy má směrově i polohově stabilizovaný průběh. Vymezení koridoru odpovídá požadavkům na elektrifikaci a zabezpečení v rozsahu zákonného ochranného pásma stávající tratí Veselí n.Lužnicí – České Velenice. Cílem je posílení obsluhy územía podpora rozvoje cestovního ruchu prostřednictvím dopravy šetrné k životnímu prostředí v chráněném území (CHKO Třeboňsko). Platnou územně plánovací dokumentací, vydanou krajem, jsou Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (ZÚR). Vydané ZÚR (s účinnosti od 7. llistopad 2011) jsou s řešením návrhu ÚP Třeboň koordinovány a opatření přijatá v ZÚR jsou do návrhu ÚP Třeboň zapracována včetně vymezení veřejně prospěšných staveb a opatření. Území je součástí rozvojové osy N-OS7 Severovýchodní Jindřichohradecká. Zásady pro rozhodování o změnách v území,. kterými jsou  podpora rozvoje socioekonomických aktivit v rámci vymezené rozvojové osy především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, tedy zejména v návaznosti na Třeboň a Jindřichův Hradec,  respektování oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachování přiměřené prostupnosti krajiny se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody, zejména území Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko,  podpora řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy, zejména chránit venkovský ráz sídel a jejich převážně obytný charakter, chránit pohledově významná panoramata sídel i krajiny. Jsou v návrhu ÚP Třeboň důsledně akceptovány. Stejně tak jsou realizovány úkoly pro územní plánování:  řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/34 s ohledem na její polohu a navržené technické řešení, koordinovat její trasu s Krajem Vysočina,  při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, zejména při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci průchodu této rozvojové osy územím Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko,  zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezené rozvojové osy a stanovit pravidla pro jejich využití, v případě Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko především s ohledem na ochranu přírody a krajinný ráz. Ve vydaných ZÚR je území Třeboň umístěno do specifické oblasti Třeboňsko-Novohradsko (N-SOB2) Zásady pro rozhodování o změnách v území stanoví:  podporovat řešení směřující k vyváženému a únosnému zatížení přírody a krajiny, koordinující ochranu přírodních hodnot se zájmem na rozvoji socioekonomických aktivit, využívání přírodních zdrojů a na rozvoji turistiky, cestovního ruchu, lázeňství a rekreačního využívání této specifické oblasti,  vytvářet podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a zlepšení jejich životní úrovně formou vytváření podmínek pro vznik nových pracovních příležitostí, pro budování chybějící veřejné infrastruktury v územích ohrožených vysidlováním, 121

  

stanovit podmínky pro citlivé využití rekreačního potenciálu oblasti s ohledem na únosné zatížení krajiny a najít rovnováhu mezi produkčním a rekreačním využitím potenciálu rybniční soustavy, podporovat řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění služeb v oblasti cestovního ruchu, citlivě využívat a chránit přírodní zdroje v oblasti, podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území, vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb, a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu.

Úkoly pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích:  situovat hlavní póly a střediska socioekonomického a hospodářského rozvoje zejména v návaznosti na rozvojové osy N-OS5 (Soběslavsko – Jindřichohradecká), N-OS7 (Severovýchodní – Jindřichohradecká) a N-OS8 (Jihovýchodní – Novohradská),  stanovit regulativy pro rozvoj této oblasti s ohledem na podmínky využití území stanovené v rámci Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko a přírodního parku a ptačí oblasti Novohradské hory a s ohledem na podmínky stanovené pro Krajinnou památkovou zónu Novohradsko,  doplněním vhodných socioekonomických aktivit, vytvořením podmínek pro zkvalitnění veřejné vybavenosti a rozvojem služeb v oblasti lázeňství a cestovního ruchu vytvořit předpoklady k celoroční prosperitě v území, zejména k prodloužení turistické sezóny, a tím i ke stabilizaci životní úrovně obyvatel žijících v této oblasti,  při řešení rozvojových ploch upřesnit jejich rozsah s ohledem na podmínky ochrany přírody, využít rekreačního potenciálu území po rekultivaci rozsáhlých dobývacích prostorů po těžbě štěrkopísků a kromě rybochovných funkcí navrhnout i vhodné plochy a regulativy umožňující rekreační využití některých rybníků,  při urbanizaci území nepřipustit nekoncepční vznik nových ploch individuální rekreace a dalšího zatíže-ní břehových partií rekreačně využívaných rybníků,  zkvalitnit služby v oblasti vodní turistiky na řece Lužnici, rozvíjet lázeňství a obecně služby v oblasti rekreace, sportu a turistického ruchu s vysokou př-danou hodnotou,  respektovat ložiska nerostných surovin jako plochy pro budoucí těžbu,  řešit zkvalitnění dopravní vybavenosti navržením obchvatů či přeložek na silnicích s vysokou dopravní zátěží procházejících obytným územím sídel,  v příhraničních oblastech doplnit síť turistických hraničních přechodů tak, aby se zlepšila prostup-nost území a posílily se přeshraniční vazby v oblasti turistického ruchu. Tyto cíle a zásady návrh ÚP Třeboň akceptuje a naplňuje. Pro území Třeboně jsou v ZUR stanoveny tyto nadregionální nebo regionální záměry, resp. prvky územního systému ekologické stability: - D10/3 – Silnice I/24 – zlepšení parametrů této silnice na území Jihočeského kraje od křižovatky s dálnicí D3 jihozápadně od Veselí nad Lužnicí po hranici s Rakouskem - úsek u areálu Gigant, úprava trasy silnice v souběhu se železnicí, šíře koridoru 200m; - D12/1 – Silnice I/34 – obchvaty s homogenizací jsou nespojitě vymezeny od Českých Budějovic před Třeboň, Jindřichův Hradec až po hranice s krajem Vysočina - úsek České Budějovice Třeboň, koridor pro převážně novou silnici, začíná na konci 4pruhové komunikace v k. ú. Jivno před křižovatkou se silnicí na Rudolfov, pokračuje jižním obchvatem Lišova, severním obchvatem Štěpánovic, krátkým úsekem homogenizace stávajícího průtahu v sídle Vranín a novou komunikací na západní okraj zastavěného území Třeboně. Koridor je proměnné šíře od 50m (průtah Vranína) do 600m; - D12/2 - křižovatka v Třeboni - úprava stávající mimoúrovňové křižovatky se silnicí I/24 pro možnost napojení nově navržené východního obchvatu Třeboně na silnici II/154. Plocha pro křižovatku je vymezena kružnicí o průměru 300m; 122

-D12/3 - úsek Třeboň (východní okraj, Na Kopečku) – Nová Hlína, homogenizace stávající silnice, šíře koridoru 100m; - D15 - Železnice Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice – opatření se kontinuálně vymezuje od Veselí nad Lužnicí (odbočka z železniční trati Praha – České Budějovice) po vjezd do železniční stanice České Velenice jako koridor pro elektrizaci stávající železnice; šíře koridoru je 120 m; - V3 - Přivaděč Záblatí – Třeboň, koridor vymezený pro vodovod (vodovodní přivaděč) v úseku Záblatí – Třeboň. Šíře koridoru 100m; - SR14 - Třeboň – Břilice, golf, na západním okraji Třeboně, v bezprostřední vazbě na lázeňský komplex Aurora a rybník Svět je navržena sportovně rekreační plocha s hlavním využitím jako golfové hřiště. Golfového hřiště je vhodným doplněním nadregionálního centra cestovního ruchu a lázeňského města Třeboně, které leží uvnitř rozvojové osy nadmístního významu N-OS7, protínající specifickou oblast nadmístního významu N-SOB2 Třeboňsko – Novohradsko; - NBC 38 – Stará řeka; - RBC 566 – Hrádeček; - RBK 68 – Hrádeček / Stará řeka - RBK 69 – Cep / Hrádeček - RBK 481 – Miletín - RBK 384 - Dvořiště /Stará řeka Řešení územního plánu je v souladu s platnou nadřazenou územně plánovací (ZÚR).

C VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Územní plán Třeboň byl zpracován v souladu s cíly a úkoly územního plánování tak, jak jsou vymezeny v ustanovení §18 a §19 zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon). Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a pro rozvoj, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích – tři pilíře udržitelného rozvoje: ekologický, ekonomický a sociální. Územní plán Třeboň naplňuje požadavek na soulad s cíli územního plánování vytvořením komplexního názoru na urbanistické řešení správního území města, vymezením a stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (funkční regulativy), upřesněním podmínek pro využití jednotlivých lokalit - plochy zastavitelné, plochy přestavby (doplňující funkční regulativy, prostorové regulativy), definováním podmínek pro dopravní a technickou infrastrukturu a stanovením podmínek pro ochranu nezastavitelného území a cenného krajinného rázu řešeného území. Územní plán Třeboň vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v řešeném území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší. Územní plán Třeboň naplňuje úkoly územního plánování tím, že stanovuje celkovou koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území, že v procesu zpracování prověřil a posoudil potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání, že stanovil podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a definoval tak urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území, že urbanistickou koncepcí stanovil podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a 123

hodnoty území, že stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití vytváří podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro vysoký standard prostředí, a že vytváří v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území.

D VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA Návrh územního plánu je zpracován v souladu se zákonem č.183/2006Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon) a prováděcími vyhláškami: - Vyhláškou č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. - Vyhláškou č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území s tím, že jsou zde stanoveny i plochy s jiným způsobem využití oproti této vyhlášce (§ 3, odstavec 4), a to z důvodu podrobnějšího členění území. Jedná se o Plochy bydlení, jež se dále člení na Plochy bydlení - bydlení městské kolektivní, Plochy bydlení - bydlení městské individuální a Plochy bydlení - bydlení venkovské, o Plochy smíšené obytné, jež se dále člení na Plochy smíšené obytné a Plochy smíšené obytné – městského jádra, o Plochy občanského vybavení, jež se dále člení na Plochy občanského vybavení – veřejné vybavení, Plochy občanského vybavení – obchod, služby, Plochy občanského vybavení – sport a rekreace a Plochy občanského vybavení – lázeňství, o Plochy rekreace, jež se dále člení na Plochy rekreace – zahrádkářské osady a Plochy rekreace – individuální rekreace, o Plochy výroby a skladování, jež se dále člení na Plochy výroby a skladování a Plochy výroby a skladování – zemědělské hospodaření, o Plochy veřejných prostranství, jež se dále člení na Plochy veřejných prostranství a Plochy veřejných prostranství – veřejné parky a hřbitovy. - Vyhláškou č. 269/2009, kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. - Vyhláškou č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby (nahrazuje vyhlášku č. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavích na výstavbu, vyhlášku č. 502/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č.137/1998 Sb., vyhlášku č. 191/2002 Sb. o technických požadavcích na stavby pro zemědělství).

E VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Územní plán Třeboň je zpracován v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, které je hájí.

F ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU Zadání územního plánu Třeboň, upravené dle vydaných stanovisek, požadavků a podnětů v rámci projednání návrhu Zadání, bylo schváleno zastupitelstvem města dne 20.07.2009 usnesením č.125/2009. Vzhledem k požadavku dotčeného orgánu, kterým byl Krajský úřad – Jihočeský kraj, č.j. 124

KUJCK 16060/2009/OZZL/2/Sf, na variantní vyhodnocení vlivu Územního plánu Třeboň na životní prostředí (SEA) a na území soustavy NATURA 2000, bylo v zadání rozhodnuto o zpracování Konceptu Územního plánu Třeboň. Koncept Územního plánu Třeboň byl projednán společně s dokumentací SEA a dokumentací NATURA 2000. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotil výsledky projednání Konceptu Územního plánu Třeboň a zpracoval návrh Pokynů pro zpracování Návrhu Územního plánu; Pokyny pro zpracování Návrhu Územního plánu byly schváleny zastupitelstvem města dne 9.5.2011 usnesením č.ZM 134/2011-7. Návrh Územního plánu Třeboň důsledně vychází ze Zadání územního plánu Třeboň a naplňuje Pokyny ke zpracování Návrhu Územního plánu Třeboň.

G KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ ZÁKLADNÍ ÚDAJE A CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešeným územím územního plánu Třeboň je správní území města, jež se skládá z katastrálního území Branná, katastrálního území Břilice, katastrálního území Holičky u Staré Hlíny, katastrálního území Přeseka, katastrálního území Stará Hlína a katastrálního území Třeboň. Třeboň má – zejména díky svému historickému jádru, oddělenému od zbývající zástavby města pásem veřejné zeleně – zcela jedinečný charakter. Ten je podporován i významným fenoménem lázeňství, jež má v místě dlouhou tradici. Třeboň je přirozeným centrem širšího spádového území – Třeboňska, jež se vyznačuje nesmírně kvalitním přírodním prostředím, typickou krajinou s rybníky a rozlehlými lesy. Stávající zastavěné území vlastního města Třeboň i ostatních sídel, ležících ve správním území města, je možno považovat za poměrně stabilizované; soustavný tlak je pociťován průběžně na další výstavbu individuálního bydlení, a to jak trvalého, tak přechodného / rekreačního. Areály a objekty občanské vybavenosti je možno považovat jak plošně, tak kapacitně za stabilizované, byť lze předpokládat jejich nerovnoměrné využití v časovém horizontu nového územního plánu města (což se týká především ploch komerční vybavenosti a školství). Pozitivně lze hodnotit absenci těžkého průmyslu a soustředění výrobních ploch a ploch obchodu a služeb do poměrně dobře z hlediska krajinného rázu zapojených areálů v severní části města; výjimkou je areál Gigant, který působí rušivě jak svým prostorovým uspořádáním, tak dopady svého provozu na kvalitu životního prostředí v bezprostřední blízkosti. V řešeném území se nachází území plošné památkové ochrany: Městská památková rezervace Třeboň, včetně Ochranného pásma Městské památkové rezervace Třeboň. V řešeném území se nachází Národní kulturní památka Rožmberská rybniční soustava, dále zapsané nemovité kulturní památky i další cenné stavby, dotvářející charakter zastavěného území. Řešené území leží v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Celé řešené území je nutno považovat za území s archeologickými nálezy. V řešeném území se nacházejí následující nemovité kulturní památky (vyznačené v Koordinačním výkrese): - katastrální území Branná: Číslo rejstříku Sídelní útvar Část obce

čp.

Památka

35250 / 3-1764 Branná

Branná

23114 / 3-1766 Branná

Branná

čp.6

27309 / 3-1765 Branná

Branná

čp.20 venkovská usedlost

Ulice,nám./umístění

pomník padlých I. světové války při kostelu venkovská usedlost

125

- katastrální území Břilice: Číslo rejstříku Sídelní útvar Část obce 32156 / 3-1771 Břilice

Památka kaple

Číslo rejstříku Sídelní útvar Část obce 33286 / 3-2195 Holičky

čp.

Břilice čp.

Holičky

Ulice,nám./umístění náves

Památka

Ulice,nám./umístění

pomník E. Destinové

- katastrální území Přeseka: Číslo rejstříku Sídelní útvar Část obce 47557 / 3-5897 Přeseka

čp.

Památka silniční most klenutý, id. č. 240105, se sochou sv. Jana Nepomuckého

Přeseka

Ulice,nám./umístění u rybníka Kaňov

- katastrální území Stará Hlína: Číslo rejstříku Sídelní útvar Část obce

čp.

Památka

Ulice,nám./umístění

47364 / 3-2193 Stará Hlína

Stará Hlína

kaplička

náves

20305 / 3-2194 Stará Hlína

Stará Hlína

boží muka

při rozcestí k Mláce

34771 / 3-2196 Stará Hlína

Stará Hlína

inundační most I.

na silnici na Jindřichův Hradec

40710 / 3-2196 Stará Hlína

Stará Hlína

inundační most II.

na silnici na Jindřichův Hradec

- katastrální území Třeboň: Číslo rejstříku

Sídelní útvar

Část obce

čp.

Památka

Ulice,nám./umístění

24570 / 3-2338

Třeboň

Třeboň I

čp.

měšťanský dům

Žižkovo nám., pův. čp. 56

16906 / 3-2354

Třeboň

Třeboň I

čp.

rodinný dům Tylův domek

Tylova

19251 / 3-2262

Třeboň

Třeboň I

čp.

městské opevnění

21250 / 3-5450

Třeboň

Třeboň I

čp.

psinec

Na valech, při čp. 155

25407 / 3-2351

Třeboň

Třeboň I

boží muka

na hrázi rybníka Svět

23930 / 3-2355

Třeboň

Třeboň I

sloup se sochou P. Marie

nám. Fučíkovo

35488 / 3-5451

Třeboň

Třeboň I

pomník valečným obětem

Sokolovská, při čp. 296/II

46823 / 3-2347

Třeboň

Třeboň I

kašna Jordanova

Masarykovo nám.

22622 / 3-2278

Třeboň

Třeboň I

čp.1

radnice

nám. Fučíkovo

47379 / 3-5443

Třeboň

Třeboň I

čp.2

pivovar městský

19929 / 3-2272

Třeboň

Třeboň I

čp.3

měšťanský dům

Březanova

28704 / 3-2296

Třeboň

Třeboň I

čp.4

měšťanský dům

Březanova

23359 / 3-2297

Třeboň

Třeboň I

čp.5

měšťanský dům

Březanova

33798 / 3-2298

Třeboň

Třeboň I

čp.6

měšťanský dům

Březanova

35420 / 3-2273

Třeboň

Třeboň I

čp.7

měšťanský dům

Březanova

38623 / 3-2299

Třeboň

Třeboň I

čp.8

měšťanský dům

Březanova

126

35719 / 3-2305

Třeboň

Třeboň I

čp.9

měšťanský dům

Březanova

28124 / 3-2306

Třeboň

Třeboň I

čp.10

měšťanský dům

Husova

19123 / 3-2307

Třeboň

Třeboň I

čp.11

měšťanský dům

Husova

40246 / 3-2274

Třeboň

Třeboň I

čp.13

měšťanský dům

Husova

34632 / 3-2275

Třeboň

Třeboň I

čp.14

měšťanský dům

Husova

16204 / 3-2308

Třeboň

Třeboň I

čp.15

měšťanský dům

Husova

35779 / 3-2309

Třeboň

Třeboň I

čp.16

měšťanský dům

Husova

22992 / 3-2310

Třeboň

Třeboň I

čp.18

měšťanský dům

Husova

47416 / 3-5678

Třeboň

Třeboň I

čp.21

měšťanský dům

47313 / 3-2276

Třeboň

Třeboň I

čp.22

měšťanský dům

nám. Fučíkovo

16645 / 3-2277

Třeboň

Třeboň I

čp.24

měšťanský dům

Hradební

41302 / 3-2317

Třeboň

Třeboň I

čp.26

rodinný dům

Hradební

41597 / 3-2320

Třeboň

Třeboň I

čp.29

měšťanský dům

Rožmberská

35934 / 3-2321

Třeboň

Třeboň I

čp.32

měšťanský dům

Rožmberská

26316 / 3-2328

Třeboň

Třeboň I

čp.33

měšťanský dům

Rožmberská

36178 / 3-2322

Třeboň

Třeboň I

čp.34

měšťanský dům

Rožmberská

20470 / 3-2323

Třeboň

Třeboň I

čp.35

měšťanský dům

Rožmberská

30697 / 3-2324

Třeboň

Třeboň I

čp.36

měšťanský dům

Rožmberská

34013 / 3-2325

Třeboň

Třeboň I

čp.37

měšťanský dům

Rožmberská

35614 / 3-5446

Třeboň

Třeboň I

čp.39

měšťanský dům

Rožmberská

41806 / 3-2326

Třeboň

Třeboň I

čp.40

měšťanský dům

Rožmberská

32658 / 3-2327

Třeboň

Třeboň I

čp.41

měšťanský dům

Rožmberská

37728 / 3-2329

Třeboň

Třeboň I

čp.44

měšťanský dům

nám. Žižkovo

27151 / 3-2330

Třeboň

Třeboň I

čp.45

měšťanský dům

nám. Žižkovo

31840 / 3-2318

Třeboň

Třeboň I

čp.48

měšťanský dům

Krčínova

40217 / 3-2319

Třeboň

Třeboň I

čp.49

měšťanský dům

Krčínova

25230 / 3-2332

Třeboň

Třeboň I

čp.53

měšťanský dům

nám. Žižkovo

18851 / 3-5447

Třeboň

Třeboň I

čp.54

měšťanský dům

nám. Žižkovo

18962 / 3-2337

Třeboň

Třeboň I

čp.55

měšťanský dům

nám. Žižkovo

22063 / 3-2339

Třeboň

Třeboň I

čp.57

měšťanský dům

nám. Žižkovo

16168 / 3-2311

Třeboň

Třeboň I

čp.67

měšťanský dům

Husova

19053 / 3-5444

Třeboň

Třeboň I

čp.69

měšťanský dům

Husova

24516 / 3-2333

Třeboň

Třeboň I

čp.70

masné krámy

25440 / 3-2312

Třeboň

Třeboň I

čp.71

měšťanský dům

20269 / 3-2313

Třeboň

Třeboň I

čp.72

měšťanský dům

Husova

19360 / 3-2314

Třeboň

Třeboň I

čp.73

měšťanský dům

Husova

23078 / 3-2315

Třeboň

Třeboň I

čp.74

měšťanský dům

Husova

26695 / 3-2316

Třeboň

Třeboň I

čp.76

činžovní dům

Husova

17099 / 3-2304

Třeboň

Třeboň I

čp.78

měšťanský dům

Březanova

25011 / 3-2300

Třeboň

Třeboň I

čp.79

měšťanský dům

Březanova

21053 / 3-2301

Třeboň

Třeboň I

čp.80

měšťanský dům

Březanova

16489 / 3-2302

Třeboň

Třeboň I

čp.81

měšťanský dům

Březanova

29128 / 3-2303

Třeboň

Třeboň I

čp.82

měšťanský dům

Březanova

22487 / 3-2334

Třeboň

Třeboň I

čp.84

měšťanský dům

Masarykovo nám. Březanova

127

Husova

27652 / 3-2279

Třeboň

Třeboň I

čp.85

měšťanský dům

Masarykovo nám.

21436 / 3-2280

Třeboň

Třeboň I

čp.86

měšťanský dům

Masarykovo nám.

30022 / 3-2281

Třeboň

Třeboň I

čp.87

měšťanský dům

Masarykovo nám.

13444 / 3-2282

Třeboň

Třeboň I

čp.88

měšťanský dům

Masarykovo nám.

36904 / 3-2283

Třeboň

Třeboň I

čp.89

měšťanský dům

Masarykovo nám.

39958 / 3-2284

Třeboň

Třeboň I

čp.90

měšťanský dům

Masarykovo nám.

36261 / 3-2285

Třeboň

Třeboň I

čp.91

měšťanský dům

Masarykovo nám.

17578 / 3-2267

Třeboň

Třeboň I

čp.92

měšťanský dům

Masarykovo nám.

33074 / 3-5445

Třeboň

Třeboň I

čp.93

měšťanský dům

Masarykovo nám.

28942 / 3-2286

Třeboň

Třeboň I

čp.94

měšťanský dům

Masarykovo nám.

29558 / 3-2287

Třeboň

Třeboň I

čp.96

měšťanský dům

Masarykovo nám.

45909 / 3-2268

Třeboň

Třeboň I

čp.97

měšťanský dům - hotel Bílý koníček

Masarykovo nám.

15011 / 3-2288

Třeboň

Třeboň I

čp.98

měšťanský dům

Rožmberská

33562 / 3-2289

Třeboň

Třeboň I

čp.101

měšťanský dům

Masarykovo nám.

40534 / 3-2290

Třeboň

Třeboň I

čp.102

měšťanský dům

Masarykovo nám.

19776 / 3-2291

Třeboň

Třeboň I

čp.103

měšťanský dům

Masarykovo nám.

37849 / 3-2292

Třeboň

Třeboň I

čp.104

měšťanský dům

Masarykovo nám.

27147 / 3-2293

Třeboň

Třeboň I

čp.105

měšťanský dům

Masarykovo nám.

19038 / 3-2294

Třeboň

Třeboň I

čp.106

měšťanský dům

Masarykovo nám.

41324 / 3-2295

Třeboň

Třeboň I

čp.107

měšťanský dům

Masarykovo nám.

40585 / 3-2269

Třeboň

Třeboň I

čp.111

zámek

34621 / 3-5448

Třeboň

Třeboň I

čp.122

měšťanský dům

39363 / 3-2270

Třeboň

Třeboň I

čp.124

pivovar

36509 / 3-2342

Třeboň

Třeboň I

čp.125

klášter

21983 / 3-5449

Třeboň

Třeboň I

čp.132

rodinný dům

33014 / 3-2335

Třeboň

Třeboň I

čp.146

divadlo Beseda

45146 / 3-2346

Třeboň

Třeboň II

kostel sv. Alžběty

15307 / 3-2348

Třeboň

Třeboň II

kaple sv. Jana

Pod Kopečkem, za čp. 367/II

17365 / 3-2350

Třeboň

Třeboň II

kaple sv. Petra a Pavla

při sv. Petru a Pavlu, proti čp. 508

45066 / 3-2349

Třeboň

Třeboň II

kaple sv. Víta

při čp. 246/II

20610 / 3-2353

Třeboň

Třeboň II

kaplička Korunováni při silnici na Suchdol? P. Marie

46472 / 3-2352

Třeboň

Třeboň II

boží muka

při čp. 364/II

103095

Třeboň

Třeboň II

kříž tzv. Hadí křížek

při silnici Třeboň Stráž nad Nežárkou

20597 / 3-2361

Třeboň

Třeboň II

socha Odpočívajícího Krista

Na Kopečku, u čp. 242

26053 / 3-2357

Třeboň

Třeboň II

socha sv. Jana Nepomuckého

Novohradská

27623 / 3-2358

Třeboň

Třeboň II

socha sv. Jana Nepomuckého

Sokolská

45667 / 3-2356

Třeboň

Třeboň II

socha sv. Jana Nepomuckého

za Hradeckou branou

128

nám. Trocnovské

Rožmberská

16419 / 3-2362

Třeboň

Třeboň II

pomník Josefa Šusty

Novohradská, hráz ryb. Svět, proti Novohr. bráně

25751 / 3-2341

Třeboň

Třeboň II

seník - 29 seníků

louky směrem na Jindřichův Hradec

33857 / 3-2381

Třeboň

Třeboň II

rybník Rožmberská rybniční soustava

101946

Třeboň

Třeboň II

čp.46

kasárna - bývalá

41007 / 3-2336

Třeboň

Třeboň II

čp.222

vodní mlýn Zelenkův, s omezením: bez obytné budovy čp. 1114 a hosp. objektu

37045 / 3-2340

Třeboň

Třeboň II

čp.231

venkovská usedlost Sádecká

47415 / 3-5677

Třeboň

Třeboň II

čp.?

vodárenská věž

za pivovarem

Na Kopečku, u čp. 319

V řešeném území se nachází výhradní ložisko štěrkopísku "Třeboň", evidované pod číslem 3010300, výhradní ložisko štěrkopísku "Holičky u Staré Hlíny", evidované pod číslem 3225401, a výhradní ložisko štěrkopísku "Majdalena", evidované pod číslem 3225301. V řešeném území se nachází chráněné ložiskové území štěrkopísku "Třeboň", evidované pod číslem 01030000; v tomto území je nutno respektovat omezení všech činností plynoucích z ustanovení §18 a §19 horního zákona. Do řešeného území zasahuje výhradní ložisko živcové suroviny "Majdalena". V řešeném území se nacházejí poddolovaná území po těžbě rud č.2229 "Přeseka" a č.2259 "Branná". V řešeném území se nachází sesuv č.7069 "Třeboň". Řešené území (severní část katastrálního území Stará Hlína) se nachází v ochranném prostoru pro létání v malých a přízemních výškách.

ZÁKLADNÍ URBANISTICKÁ KONCEPCE V řešeném území Územního plánu Třeboň jsou již dnes vytvořeny dobré základní podmínky pro vyvážený vztah rozvoje území, kvalitních životních podmínek a sociálních podmínek, tedy podmínky pro trvale udržitelný rozvoj. Územní plán Třeboň respektuje všechny stávající přírodní hodnoty v řešeném území. Nové rozvojové lokality jsou navrženy tak, že funkčně, plošně, urbanisticky i strukturálně navazují na stávající zastavěné území; poměrně rozsáhlé plochy jsou navrženy k transformaci (funkční i prostorové). Z hlediska civilizačních hodnot Územní plán Třeboň vymezuje nové plochy rozvoje tak, aby hospodárně využívaly stávajícího vybavení území technickou, dopravní a občanskou infrastrukturou. Z hlediska kulturních hodnot území Územní plán Třeboň respektuje a zachovává jedinečnosti území a jeho částí, zachovává stávající urbanistickou strukturu a kompozici jednotlivých částí zastavěného území a nadále chrání nemovité kulturní památky zapsané ve státním seznamu nemovitých kulturních památek. Základní urbanistická koncepce vychází z potřeby důsledné obnovy a udržení kvality původní, historické urbanistické struktury jednotlivých sídel i jedinečného charakteru volné krajiny v řešeném území, nezahušťování zastavěného území jednotlivých sídel a logické doplnění stávající struktury zástavby novými rozvojovými lokalitami, vycházejícími z historického prostorového a funkčního uspořádání řešeného území. Volná krajina, obklopující jednotlivá sídla v řešeném území, bude důsledně chráněna. V řešeném území nebudou povolovány fotovoltaické elektrárny ani větrné elektrárny. V řešeném území nedojde k otevření nových ložisek štěrkopísků; stávající lokalita těžby rašeliny pro 129

nelázeňské účely nebude rozšířena a bude po vytěžení rekultivována. Důsledně musí být řešené území chráněno před dopady rekreace, jako přípustná se jeví krátkodobá rekreace, využívající cyklistické a turistické trasy. Ve vlastním městě Třeboň potvrzuje návrh urbanistické koncepce výlučnou, dominantní pozici historického, polyfunkčního jádra, ve struktuře města, obklopeného z větší části svého obvodu ochranným prstencem městských parků. Tento prstenec veřejné zeleně je z hlediska charakteru města velice významný a je nutno jej respektovat a dále rozvíjet. V rámci širšího centra je prstenec městských parků doplněn dvěma novými plochami veřejné zeleně (lokality VZ2, VZ3); významné zastoupení zeleně je předpokládáno i u transformace stávajícího výrobního území pod hrází rybníka Svět v území obytné (lokalita BK1). Hlavní rozvojové území pro bydlení se nachází mezi zastavěným územím města Třeboň a zastavěným území obce Břilice (lokality BM1, BM2, BM3, BV6); po naplnění rozvoje tohoto území dojde k propojení struktury těchto dvou sídel. Druhým nejvýznamnějším územím pro rozvoj bydlení je lokalita Na Kopečku (lokalita BM5). Další menší lokality pro rozvoj bydlení logicky doplňují stávající zastavěné území. Pro rozvoj občanského vybavení - obchodu, služeb a výroby nerušící a pro rozvoj výroby je určeno především území na severu, mezi silnicí I/24 a železniční tratí, resp. mezi zastavěným územím města a areálem Gigant. Jsou zde jednak plochy určené k přestavbě (lokalita OS1), jednak nové rozvojové lokality (lokality VS1 a VS2). Další lokality pro obchod, služby a výrobu nerušící jsou vymezeny podél hlavních tras silnic; částečně budou sloužit i jako ochrana přilehlých rozvojových lokalit pro bydlení. Menší transformační lokality pro tuto funkci se nacházejí pod hrází rybníka Svět. Pro město má veliký význam lázeňství - návrh základní urbanistické koncepce potvrzuje výraznou funkci občanského vybavení - lázeňství v řešeném území; tato funkce – spolu dalšími plochami pro rozvoj rekreace – je lokalizována především v jihozápadní části města. V návaznosti na stávající lázeňský areál Aurora s rozsáhlým veřejným parkem je navržena lokalita pro rozvoj golfového hřiště, doplněná dalším veřejným parkem (lokalita SP1, lokalita VZ1). Druhý lázeňský areál (Bertiny lázně) je – spolu se sousedním sportovním areálem - rovněž doplněn rozlehlejšími plochami veřejné zeleně (lokality VZ2 a VZ3). V prostoru Na Kopečku je vymezena plocha pro nový městský hřbitov (lokalita VZ4). Jednotlivá sídla v řešeném území budou rozvíjena jako samostatná, s respektem ke kvalitám přírodního prostředí, jež je obklopuje; při rozvoji sídel bude respektován charakteristický krajinný ráz řešeného území. Stávající struktura obce Branná je logicky doplněna rozvojovými lokalitami v místě menších proluk – pokračuje se tak v již započatém procesu výstavby rodinných domů v tomto území. Při severovýchodním okraji obce je navržena poměrně rozlehlá rozvojová lokalita (lokalita BV15), jejíž vymezení vychází z trasování nové obchvatové komunikace (nová trasa silnice II/154). Regulační plán, který bude pořízen pro rozvoj této lokality, stanoví především logickou etapizaci rozvoje této lokality. Stávající zástavby obce Břilice, rozvinutá především podél stávajících komunikací, je doplněna a zpevněna několika lokalitami pro rozvoj bydlení, z nichž největší se rozkládají na severu (lokalita BV1) a na východě (lokalita BV6), kde se zastavitelné území Břilic setkává se zastavitelným územím Třeboně a obě sídla tvoří jeden souvisle urbanizovaný celek. Struktura obce Nová Hlína je doplněna pouze při jižním okraji jedinečného návesního prostoru o menší rozvojovou lokalitu pro bydlení, která tento veřejný prostor uzavře. V obci Přeseka je zastavěné území doplněno malými rozvojovými lokalitami, vyplňujícími logicky stávající proluky. Stávající zástavby obce Stará Hlína je doplněna při severním okraji o rozvojovou lokalitu pro výstavbu rodinných domů. Současně je navrženo menší rozšíření stávajícího sportovního areálu o další venkovní sportovní plochu (lokalita SP2). Územní plán přebírá návrh protipovodňových opatření v zásadě tak, jak byly navrženy v rámci změny č.5 územního plánu města; dochází pouze k některým korekcím v závislosti na aktuální situaci v řešeném území. Jedná se o protipovodňová opatření v pěti lokalitách: ochranná zemní hráz v obci Stará Hlína, lemující západní okraj zastavěného území obce (koruna hráze na niveletě 429,00 m.n.m.); ochranné zemní hráze v obci Nová Hlína (hráz o výšce 1 m na břehu rybníka Vítek; hráz o výšce 0,5 m při západním okraji zastavěného území obce); ochranná zemní hráz při severovýchodním okraji zastavěného území Pod Kopečkem (hráz o výšce 0,5 m lemující zahrady); rozšíření koryta Prostřední 130

stoky jižně od ulice Dukelská, v území zahrádkářské kolonie a oprava Hrádečkové hráze - rekonstrukce tělesa hráze. Všechna tato protipovodňová opatření musí být prověřena podrobnější realizační dokumentací a musí vycházet z kvalit a charakteru území, kterého se dotýkají. Pro rozvoj rozlehlejším ploch změn stanovuje územní plán nutnost pořízení regulačního plánu, případně územních studií. Hlavním smyslem pořízení těchto regulačních plánů a územních studií bude vymezení kvalitních veřejných prostranství uvnitř těchto ploch a případně stanovení logické etapizace rozvoje těchto ploch. Územní plán navrhuje veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření; ty z veřejně prospěšných staveb ze stávajícího územního plánu, jež jsou již vývojem města překonány, nejsou do nového územního plánu Třeboň převzaty.

BILANCE V následující tabulce je uvedena informativní bilance jednotlivých ploch změn dle návrhu územního plánu Třeboň; kapacity uvedeny v počtu bytových jednotek nebo rodinných domů, případně ve velikosti hrubé podlažní plochy u nebytových funkcí (plochy občanského vybavení – obchod, služby, plochy výroby a skladování). Je třeba zdůraznit, že se jedná skutečně o bilanci maximálně dosažitelných kapacit, která vychází z hypotetického předpokladu maximálního využití regulativů pro jednotlivé lokality; lze důvodně předpokládat, že skutečné kapacity budou podstatně nižší a především rozložené v čase. Při předpokladu maximálního naplnění jednotlivých lokalit lze tedy předpokládat v následujících desetiletích výstavbu celkem 1.018 rodinných domů a 390 bytových jednotek. Lze se domnívat podle stávajícího trendu, že v tomto součtu kapacit jednotlivých lokalit se jedná nejen o rodinné domy a bytové jednotky pro trvalé bydlení, ale i o rodinné domy a byty pro bydlení přechodné, rekreační, byť trvalé bydlení bude rozhodně převažovat. Tlak na bydlení rekreační je však značný a je zapříčiněn atraktivností řešeného území (kvalitní krajina, lázeňství). V plochách určených pro rozvoj obchodu, služeb a výroby je možno počítat s nabídkou až 354.500 metrů čtverečných hrubých podlažních ploch, což lze považovat za dostatečnou kapacitu jak pro případné vymístění nevhodných provozů ze stávajícího zastavěného území města, tak zejména pro rozvoj dalších podnikatelských aktivit v řešeném území. Bilance přináší rovněž hypotetický údaj o možném naplnění potenciálních kapacit pro parkování – rezidentů i návštěvníků města: až 900 parkovacích stání.

131

lokalita BK1 BM1 BM2 BM3 BM4 BM5 BM6 BM7 BM8 BM9 BM10 BM11 BM12 BM13 BV1 BV2 BV3 BV4 BV5 BV6 BV7 BV8 BV9 BV10 BV11 BV12 BV13 BV14 BV15 BV16 BV17 BV18 BV19 BV20 BV21 BV22 BV23 BV24 BV25 BV26 BV27 BV28 SO1 SO2 SO3 OS1

plocha (m2) 17.330 125.244 125.244 135.211 27.462 143.658 35.204 21.016 49.266 6.943 41.623 510 3.158 2.392 64.152 26.242 25.140 10.373 8.436 96.772 8.732 15.750 2.406 4.496 7.684 1.558 22.176 31.269 170.445 9.010 2.793 3.382 511 2.411 3.583 13.590 4.461 10.211 3.415 21.654 5.495 6.210 1.490 6.970 11.355 119.915

kapacita RD / b.j. / HPP 100 b.j. / 2.500 m2 HPP 140 RD 120 RD 125 RD 25 RD 130 RD 30 RD 20 RD 45 RD 5 RD 15 RD 1 RD 3 RD 2 RD 40 RD 15 RD 20 RD 10 RD 5 RD 60 RD 7 RD 8 RD 2 RD 3 RD 5 RD 1 RD 10 RD 20 RD 100 RD 7 RD 4 RD 2 RD 1 RD 2 RD 3 RD 5 RD 3 RD 6 RD 3 RD 10 RD 5 RD 4 RD 10b.j. + 500 m2 HPP 60 b.j. + 3.000 m2 HPP 80b.j. + 4.000 m2 HPP + 30.000 m2 HPP 132

poznámka transformace

transformace

transformace

transformace transformace transformace

lokalita OS2 OS3 OS4 OS5 OS6 OS7 OS8 OS9 SP1 SP2 LA1 LA2 VS1 VS2 DI1 DI3 DI4 DI5 DI6 DI7 DI8 TI1 TI2 TI3 TI4 TI5 TI6 VZ1 VZ2 VZ3 VZ4 VZ5 VZ6 VZ7 VZ8 VZ9 VZ10 VZ11 VZ12

plocha (m2) 47.240 39.315 71.357 36.197 55.483 2.594 14.535 933 470.813 3.730 9.535 8.668 182.607 67.397 16.595 300 140 879 785 4.941 40.721 253.730 10.320 31.950 15.986 30.255 16.200 123.576 5.852 2.406 721 4.469 3.215

kapacita RD / b.j. / HPP + 10.000 m2 HPP + 10.000 m2 HPP 70.000 m2 HPP 35.000 m2 HPP 55.000 m2 HPP 2.500 m2 HPP 10.000 m2 HPP 1.000 m2 HPP 120 b.j. / 2.000 m2 HPP 20 b.j. 90.000 m2 HPP 35.000 m2 HPP 5.000 m2 HPP / 900 aut -

poznámka transformace transformace

transformace

transformace

transformace transformace transformace transformace transformace transformace transformace

transformace transformace

transformace

SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ KRAJINA Oblast Třeboňska je v celorepublikovém měřítku spojována s typickými charakteristikami, z nichž se nijak nevymyká ani samotné centrum oblasti. V první řadě jsou to dochované doklady kultivace přírodních podmínek – především úpravou vodních poměrů v území. Přítomnost hojných a rozlehlých 133

vodních ploch tvoří jeden ze základních znaků krajinného rázu Třeboně a i Třeboňska. Rybník Svět vytváří de facto celou jižní hranici města. Kromě jedinečných zachovalých artefaktů vodohospodářského stavitelství (či jejich soustavy) je cenný výskyt původních společenstev a zástupců flóry či fauny. V severní části území se rozkládá v současnosti největší rybník v České republice Rožmberk a v celé působnosti města řada dalších. Výrazný krajinný fenomén představují hráze rybníků s druhově bohatými porosty dřevin (např. duby, lípy, olší, aj.), Významným a důmyslným vodohospodářským dílem je Třeboní protékající Zlatá Stoka, která na své cestě napájí celkem 57 rybníků. Východní hranicí obvodu města Třeboně lemuje Nová řeka, obdobně velkolepé dílo odvádějící nadbytečné vody z Lužnice do Nežárky. Kromě zmíněných vodních ploch a toků mají významný podíl lesy – především jižní a východní část území a také travní porosty (louky a pastviny). Podíl přírodě blízkých ploch zřetelně převažuje. Výrazně se uplatňuje esteticky hodnotná rozptýlená zeleň, řada stromů je památných. Indikátorem cenných znaků přírodní charakteristiky je vysoký počet zvláště chráněných území (viz níže). ZELEŇ V SÍDLE V rámci územního plánu jsou vymezeny i plochy pro městskou zeleň (VZ). Veškerá stávající sídelní zeleň je územním plánem zachovávána a ctěna. Součástí návrhu rozvojových ploch je požadované zastoupení zeleně. Při zakládání nových ploch zeleně i při úpravách stávajících ploch sídelní zeleně je zapotřebí preferovat původní druhy dřevin, a to především v menších sídlech, kde se zeleň významně podílí na vysoké hodnotě zdejší krajiny. Jedná se předevší o následující druhy: buk (Fagus sylvatica), javor klen (Acer pseudoplatanus), jedle (Abies alba), dub zimní, řidčeji letní (Quercus petraea, Q. robur), popř. lípa srdčitá (Tilia cordata). Na plochách veřejné zeleně v zastavěném území města Třeboň mohou být využity i nepůvodní druhy okrasných dřevin. Totéž se týká zeleně uliční a ploch zeleně občanského vybavení. Na plochách Kolektivního bydlení a plochách komerčního a výrobního využití, především při okraji zastavěného území a v kontaktu s okolní krajinou je zapotřebí využívat především a při okrajových plochách výhradně původní přirozené dřeviny. Pro výsadby zeleně pronikající do otevřené krajiny, jako je zeleň podél komunikací a doprovodná zeleň vodních toků a ploch je možné využívat pouze původní přirozené druhy rostlin dle daného stanoviště

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Město Třeboň ve své historické podstatě leží v jádru této fenomenální rybniční soustavy a s touto také souvisí především urbálně, kdy historické jádro města je z jihu ohraničeno hrází rybníka Svět umocněnou vzrostlými duby, ze západu je obtáčí prstenec parkové úpravy zeleně. Východní hranice historického jádra je tvořena okruhem lemovaným Zlatou stokou. Na severu je mohutná křivka urbanistické kompozice historické struktury města zakončená rovněž parkovou úpravou v současnosti již narušenou nevhodnou novodobou rekreační zástavbou či zástavbou občanské vybavenosti dokomponavanou utilitárně zpevněnými plochami. Z jihu je rovněž prstenec zčásti narušen průmyslovou plochou skladové haly rovněž dokomponovanou utilitárně zpevněnými plochami. Krajinářské hodnoty dotváří poloha obce v chráněné krajinné oblasti a zčásti v ptačí oblasti, větší počet maloplošných zvláště chráněných území, památných stromů. Mezi maloplošná zvláště chráněná území patří: NPR Stará řeka - rozsáhlé mokřadní a lesní území podél původního koryta řeky Lužnice.. Nachází se zde řada fragmentů tvrdého luhu a dalších typů původních lesů a rovněž rozsáhlé polokulturní a kulturní lesní porosty. Součástí rezervace je i 4 km dlouhé těleso Novořecké hráze s velkým množstvím starých dubů a část inundačního území Nové řeky s rozsáhlými močály. 134

NPR Velký a Malý Tisý - jedna z nejvýznamnějších rezervací představujících typické ekosystémy Třeboňska zahrnuje komplex jedenácti různě velkých rybníků s dominujícím Velkým Tisým a menší mokřadní, luční a lesní enklávy v okolí. PR Meandry Lužnice - Přirozený meandrující tok Lužnice a říční niva s mozaikou periodicky zaplavovaných depresí a desítkami tůní a slepých ramen v různém stupni zazemnění. PR Novořecké močály - pravidelně přeplavované bažinaté území, které vzniklo v souvislosti s výstavbou rybníka Rožmberk a vybudováním umělého kanálu Nové řeky koncem 16. století. Mozaika tůní, močálů a bývalých luk v různém stádiu sukcese dřevin. Unikátní jsou hrázové porosty s převahou starých dubů a rozsáhlé mokřadní olšiny v různém stupni vývoje. PR Rybníky u Vitmanova - dva rybníky se zalesněnými ostrovy, s rozsáhlými porosty pobřežní vegetace a s rašeliništěm ve výtopě. PR Olšina u Přeseky - z velké části zazemněný rybník přecházející přes husté vrbové porosty ve starou olšinu. PR Výtopa Rožmberka - rozsáhlé území podél vtoku řeky Lužnice do rybníka Rožmberk s bohatě členitým pobřežím a rozsáhlými litorálními porosty, s plynulým přechodem do luk a přilehlých lesů. PP Soví les - reprezentativní úsek rašelinného lesa s vyšší druhovou, věkovou a prostorovou diverzitou dřevin. PP Branské doubí - krajinný fragment tvořený rozvolněnými lesními porosty s polopřirozenou druhovou skladbou, hlavní zastoupení dub letní, jedinci významného vzrůstu a stáří, cenný biotop pro druhy brouků a ptáků. Návrh územního plánu respektuje hodnoty území a rozvojový potenciál situuje v návaznosti na dříve schválenou územně plánovací dokumentaci a v souladu se schváleným Zadání a Pokyny pro zpracování návrhu výlučně do území obdělávané, příměstské a městské krajiny. Navržená infrastrukturní opatření ve volné krajině se důsledně vyhýbají přírodní krajině vč. chráněných maloplošných území. Navržená urbanizace nezasahuje do území 1. a 2. zóny CHKO Třeboňsko. Předpokládané zábory zemědělského půdního fondu se dotýkají přednostně ploch 3. až 5. třídy bonitní stupnice. Předpokládané zábory lesního půdního fondu jsou navrhovány v min. rozsahu zejména pro nezbytná opatření na úseku veřejné dopravní a technické onfrastruktury.

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. Podstatou územních systémů ekologické stability je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Zákon č. 460/2004 Sb., o ochraně přírody a krajiny, územní systém ekologické stability definuje jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody a provádí ho orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území (§2 stavebního zákona), který je třeba při řešení územního plánu respektovat jako jeden z „předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území“. 135

Skladebné součásti ÚSES (biocentra, biokoridory, příp. interakční prvky) jsou vymezovány na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině a jejich prostorových vztahů, aktuálního stavu ekosystémů, prostorových parametrů a společenských limitů a záměrů. Územní plánování má klíčový význam pro naplnění kritéria společenských limitů a záměrů. Teprve po konfrontaci s dalšími zájmy na využití krajiny lze vymezení ÚSES definitivně považovat za jednoznačné. Až po zapracování do územně plánovací dokumentace se z odvětvových generelů mohou stát obecně závazné plány ÚSES, které jsou jednak základem pro účinnou ochranu funkčních prvků ÚSES a současně základem pro uchování územní rezervy pro chybějící části ÚSES. Zapracování ÚSES do územního plánu města Třeboně vycházelo z metodiky MŽP ČR "Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability - metodika pro zpracování dokumentace", Jiří Löw a spolupracovníci a z metodiky Ministerstva pro místní rozvoj a Ústavu územního rozvoje Brno "Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí, Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR". Vymezení prvků ÚSES vychází z ÚAP a podkladů poskytnutých CHKO Třeboňsko. Jednáse o územně analytické podklady, generely: Generel ÚSES Třeboň J. Wimr, E. Matoušek, I. Sokolová 1994 a Generel ÚSES pro k. ú. Lomnice n. L., Smržov, Záblatí, Frahelž, Lužnice, Dunajovice, Přeseka a Břilice. Dále plán ÚSES Plavsko, Dolní Lhota, Holičky, Stará Hlína a údaje o regionálních a nadregioválních prvcích ÚSES. Lokalizace prvků ÚSES byla převzata z výše uvedených podkladů poskytnutých CHKO Třeboňsko. Jednotlivé prvky, biocentra a biokoridory byly pokud to bylo možné pouze vymezeny do hranic parcel. Tam kde nebylo možné vymezení do hranic parcel a mimo řešené území jsou hranice prvkú ÚSES převzaty z ÚAP. Přesahy a vazba se systémy ekologické stability sousedících katastrů a obcí jsou koordinovány s platnou ÚPD tam, kde je ÚSES řešen a je dosaženo kontinuálního umístění a propojení center a koridorů. V případě obce Štěpánovice se s ohledem na dokončení ÚP Štěpánovíce (t.č. ve fázi veřejného projednávání) bude přesah evidovaného biocentra BC3 do k.ú. Břilice zapracován do upraveného návrh ÚP Třeboň po vydání ÚP Štěpánovice. Jevy ÚSES dosud platného ÚPO Štěpánovice, které mají přesah na území obce Třeboň, vydáním ÚP Štěpánovice zanikají. Nespojité propojení lokálních biokoridorů ÚP Třeboň LBK 538 a LBK 3112 v k.ú. Branná na lokální biokoridor 12243 vymezený platným ÚP Jílovice je vymezeno a dohodnuto s CHKO Třeboňsko a je považováno ve vazbě na biocentrum LBC 207 NČ 1299 za aktuálně platnou podoby generelu systému v k.ú. Branná a k.ú. Kojákovice s tím, že bude nutná úprava v rozsahu k.ú. Kojákovice a tedy úprava ÚP Jílovice.

VEŘEJNÉ VYBAVENÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA DOPRAVA, KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM ÚZEMÍ A DOPRAVNÍ VYBAVENOST ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY Město Třeboň leží asi dvacet kilometrů východně od krajského města České Budějovice v centru ploché pánve chráněné krajinné oblasti. Komunikační systém širšího spádového území se vyvíjel na postupně rostlém radiálním komunikačním skeletu směřujícím do Třeboně jako přirozeného historického regionálního centra. Rozsáhlé vodní plochy, těleso železnice založené v devatenáctém a především pak stavba masivního silničního průtahu budovaná v osmdesátých letech minulého století přeťaly komunikační radiály a svých důsledcích představují významná omezení pro rozvoj dopravního systému. Řešené správní území města Třeboň leží na křižovatce tras mezinárodních silničních koridorů E49 a E551 procházejících republikou zhruba ve směru západ-východ, mezinárodní automobilová doprava je vedena v trasách obou páteřních silnic I/24 a I/34. Železniční doprava je vedena ve stopě 136

celostátní železniční tratě č. 226 Veselí nad Lužnicí – České Velenice, která zprostředkuje propojení mezi koridorovou tratí č. 220 (Praha) – Benešov – Tábor - České Budějovice a hraničním přechodem České Velenice – Gmünd NÖ s další vazbou železniční dopravy ve směru na Vídeň a jih Evropy. Páteřními komunikačními osami širšího území jsou obě trasy silnic I/24 a I/34, na které pak dále navazují silnice II. a III. tříd a další navazující soustava místních a účelových komunikací, které zprostředkují propojení jednotlivých sektorů města a správního území a zajišťují komunikační obsluhu území. Letecká doprava je lázeňským statutem ve správním území města vyloučena a tak nejbližší zařízení pro leteckou dopravu jsou k dispozici v Českých Budějovicích či na sportovním letišti v Hosíně. Vodní doprava je v řešeném území zastoupena pouze okrajově rekreačními vyhlídkovými plavbami po rybníku Svět. Ostatní dopravní obory nejsou v řešeném území zastoupeny a ani nejsou předpoklady pro jejich zapojení. SILNIČNÍ AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA Silniční automobilová doprava je hlavním dopravním oborem, kterým jsou v řešeném správním území města realizovány rozhodující objemy přepravních vztahů. Silniční automobilová doprava je realizována prostřednictvím silniční sítě a navazující struktury místních a účelových komunikací. Silnice I/24 představuje páteřní komunikační osu řešeného území vedenou ve směru sever-jih od budoucí dálniční křižovatky na D3 situované jižně od Veselí nad Lužnicí přes Lomnici nad Lužnicí do Třeboně a dále pak pokračuje přes Suchdol k hraničnímu přechodu Halámky – Neunagelberg. Silnice I/24 prakticky v celém průběhu řešeným územím je vedena v dopravním koridoru se železniční tratí č. 226 Veselí nad Lužnicí – České Velenice. Silnice I/24 vstupuje do správního území za úrovňovým přejezdem železniční tratě č.226 u zastávky Lužnice. V dlouhých přímých úsecích dříve rekonstruované trasy je vedena na jih, do zastavěného území města vstupuje Pražskou ulicí. V prostoru křižovatky s Nádražní ulicí se trasa lomí jihovýchodním směrem do Jiráskovy ulice a směřuje k připojení na peážní úsek se silnici I/34. Územní plán vymezuje územní rezervu pro koridory budoucí úpravy silnice I/24 ve směru Lomnice nad Lužnicí a stanovenou v souladu se záměry Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Územní plán dále vymezuje rezervy plochy pro stavbu okružní křižovatky na silnici I/24 na připojení Nádražní a Táboritské ulice a dále rezervu plochy pro přestavbu křižovatky silnice I/24 a I/34, v souvislosti s navrhovaným připojením východní obchvatové trasy silnice II/154, která zajistí plnohodnotné propojení do všech křižovatkových směrů. Trasa průjezdního úseku I/24 dále pokračuje v peážním čtyřpruhovém směrově děleném úseku se silnicí I/34 ke křižovatce Na Kopečku, ve které se odpojuje a po severovýchodním obvodu zástavby pokračuje směrem na Majdalenu a ke státní hranici. Trasu silnice I/24 je možno prakticky v celém průběhu řešeným územím, včetně peážního úseku s průjezdním úsekem silnice I/34, považovat územně za stabilizovanou. Návrh předpokládá v celém průběhu správním územím s postupnou úpravou trasy pro vedení návrhové kategorie S 9,5/80, kromě peážního úseku s průjezdním úsekem silnice I/34, kde již v minulosti byla založena návrhová kategorie S 22,5/100. Silnice I/34 představuje páteřní komunikační osu řešeného území vedenou ve směru západvýchod od budoucí dálniční křižovatky na D3 situované východně od Českých Budějovic, přes Lišov do Třeboně a dále pak silnice I/34 pokračuje přes Stráž nad Nežárkou do Jindřichova Hradce. Trasu silnice I/34 je možno prakticky v celém průběhu správním územím, včetně peážního úseku s průjezdním úsekem silnice I/24, považovat územně za stabilizovanou. Návrh předpokládá v celém průběhu správním územím počítat s postupnou úpravou trasy pro vedení návrhové kategorie S 11,5/80, opět kromě peážního úseku s průjezdním úsekem silnice I/24, kde byla v minulosti založena kategorie S 22,5/100.

137

Územní plán vymezuje územní rezervy pro koridory budoucích úprav silnice I/34 ve směru Lišov a České Budějovice a také v opačném směru na Novou Hlínu stanovené v souladu se záměry Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Územní plán dále vymezuje rezervy plochy pro přestavbu okružní křižovatky silnice I/34 se silnici II/154 na připojení Táboritské ulice a dále rezervu plochy pro přestavbu křižovatky silnice I/24 a I/34, v souvislosti s navrhovaným připojením východní obchvatové trasy silnice II/154. V souladu se záměry minulého územního plánu a potřebou zpřístupnění nových rozvojových ploch situovaných v prostoru severně od trasy silnice I/34 při vjezdu od Českých Budějovic je navržena nová styková křižovatky umístěná v poloze za čerpací stanicí při vjezdu do zastavěného území města. Silnice II/154 je v širších územních vazbách vedena z Třeboně přes Opatovický Mlýn a Brannou směrem na jih do Nových Hradů a dále až do Kaplice. V současné době trasa silnice II/154 začíná v prostoru okružní křižovatky na průjezdním úseku silnice I/34 a dále pokračuje zastavěným územím města ulicemi Táboritskou, Svobody a Budovcovou až ke komunikaci vedoucí po koruně hráze rybníka Svět. V prostoru u Novohradské brány trasa klesá do úrovně pod hráze a pokračuje ve směru na Oboru a Brannou. V souladu se záměry minulého územního plánu je navržena přeložka průjezdního úseku silnice II/154 vedená od upravované křižovatky se Sádeckou ulicí (připojení průjezdního úseku silnice II/155) prostorem luk po východní straně historického jádra. Přeložka pokračuje přes křížení s Dukelskou ulicí až k připojení do rekonstruované křižovatky na křížení průjezdního úseku silnice I/34 s Jiráskovou ulicí (průjezdní úsek silnice I/24). S ohledem na hydrotechnické poměry území návrh předpokládá, že přeložková trasa bude přes prostor luk vedena převážně na estakádové mostní konstrukci, což maximálně zajistí zachování současného stavu hydrotechnických poměrů v dotčeném území. Obdobně bude třeba řešit také úsek přeložkové trasy vedený v koridoru s tělesem železniční tratě u sportovního areálu, kde navrhovaná trasa kříží Zlatou stoku a další křižující vodoteče. Návrh předpokládá, že bude provedena přestavba křižovatky se Sádeckou (na připojení průjezdního úseku silnice II/155), dále budou provedeny průsečné křižovatky na připojení ulic Novohradská, Dukelská, Jateční a přestavba stávající mimoúrovňové křižovatky v Jiráskově ulici. Nutno konstatovat, že teprve realizace navrhované obchvatové trasy silnice II/154 vytvoří předpoklady pro odvedení dopravy z hráze rybníka Svět a to v celém úseku od křižovatky Budovcova až po Novohradskou bránu. Úsek trasy od výjezdu z města až do Branné je veden v poměrně solidních parametrech stávající trasy. V souvislosti s narůstajícími intenzitami dopravy a z toho pak také plynoucími negativními dopady na přilehlé území je navržena přeložková obchvatová trasa silnice II/154 vedená po severovýchodním obvodu obce Branná, která jednak odstraní problémová místa na stávajícím průtahu obcí a odvede průjezdnou dopravy mimo zastavěné území. Z Branné silnice II/154 pokračuje dále na jih do Nových Hradů a Kaplice. Silnice II/155 se odpojuje od trasy průjezdního úseku silnice I/154 v Novohradské ulici a prochází ulicí Sádeckou kolem areálu sádek. Trasa v širších vazbách zajišťuje regionální vazby města ve směru na jihozápad na Domanín a Borovany. Územní plán navrhuje přestavbu stávající stykové křižovatky na připojení na Novohradskou ulici, která odstraní současnou problémovou úpravu. Kromě výše uvedených přeložkových úseků územní plán považuje obě trasy silnic II/154 a II/155 za územně stabilizované, pro návrhové období se v celém průběhu řešeným územím počítá s postupnou úpravou trasy pro vedení návrhové kategorie S 7,5/70. Výše popsané trasy průjezdních úseků silnic I/24, I/34, II/154 a II/155 vytvářejí nosný komunikační skelet nejen města samotného, ale celého řešeného správního území. Na tyto páteřní silniční trasy jsou připojeny další silnice III. tříd, které zajišťují komunikační vazby na jednotlivé sektory města a místní části správního území. Od trasy silnice I/24 severně od města, v prostoru křižovatky k hrázi Rožmberka, se opačným směrem odpojuje silnice III/15511, která připojuje místní část Přeseka a dále vede na jih do prostoru návsi Břilice, kde je připojena na průjezdní úsek silnice III/15512. 138

Od průjezdního úseku silnice III/15511 se v prostoru návsi místní části Přeseka odpojuje trasa silnice III/15511a, která pokračuje směrem na západ na Dunajovice. Silnice III/15512 vytváří komunikační propojení vedené od okružní křižovatky na průjezdním úseku silnice I/34 Táboritskou ulicí směrem na sever, do místní části Břilice a dále pak na severozápad od města do Dunajovice. Územní plán zakládá územní rezervu pro přestavbu stávající průsečné křižovatky na připojení Táboritské na Pražskou do tvaru okružní křižovatky, v rámci které se rovněž předpokládá úprava připojení a trasy silnice III/15512. Od průjezdního úseku silnice I/34 se v prostoru místní části Stará Hlína odpojuje silnice III/1536, která je vedena směrem na východ přes Vitmanov a Leštinu do Stříbřece. Závěrem je třeba konstatovat, že výše popsané trasy silnic III. třídy, i přes místy skromné trasové parametry, je třeba považovat dlouhodobě za stabilizované. Jisté úpravy na trasách silnic III. třídy je možné předpokládat pouze v návaznosti na případnou přestavbu páteřních komunikačních tras, jinak pro návrhové období je možné počítat pouze s pracemi v rámci běžné silniční údržby. Na všech trasách silnic III. třídy je třeba v dlouhodobém horizontu počítat s jejich postupnou úpravou pro vedení návrhové kategorie S 7,5/60, případně S 6,5/50. PŘEHLED O INTENZITÁCH SILNIČNÍHO PROVOZU Přehled o intenzitách silničního provozu dávají výsledky periodicky prováděných sčítání silniční dopravy ŘSD ČR v pravidelných pětiletých intervalech. V následující tabulce jsou uvedeny po jednotlivých sčítacích stanovištích hodnoty zatížení zjištěné v rámci posledního dostupného sčítání provedeného v roce 2010 ve městě samotném a na jeho silničních přístupových trasách. Hodnoty zatížení jsou uvedeny v následující tabulce v počtu skutečných vozidel za průměrný den roku 2010 a to v členění dle druhu vozidel – těžkých, osobních, motocyklů a celková součtová hodnota. Dále je rovněž uvedena hodnota podílu těžkých vozidel v procentech z celkové hodnoty, která dává představu o charakteru dopravy v daném úseku. Intenzity automobilové dopravy 2010 Silnice I/24 I/24 I/24 I/24 I/34 I/34 I/34 III/15512 II/154 II/154 II/154 II/154 II/155

Stanoviště

2-2300 2-2302 2-0440 2-2310 2-0445 2-0444 2-0450 2-2303 2-2301 2-2203 2-2202 2-2208 2-2350

Místo křižovatka u Lužnice Jiráskova ulice peážní úsek s I/34 Majdalena vjezd od ČB před OK II/154 vjezd od ČB za OK II/154 Stará Hlína Táboritská ulice Táboritská ulice Budovcova Novohradská pod Světem Branná Domanín

T 592 798 2349 1188 2583 2349 1576 441 827 607 468 193 235

O 2812 2994 7945 3600 7544 7945 5377 4388 7977 3880 3654 918 1230

M 43 38 112 67 40 112 51 59 94 56 51 10 28

S 3447 3830 10406 4855 10167 10406 7004 4887 8898 4543 4173 1121 1493

%T 17 21 23 24 25 23 22 9 9 13 11 17 16

Z těchto údajů je tedy patrné, že výrazně nejvyšší objemy silniční automobilové dopravy jsou realizovány ve směru páteřní trasy silnice I/34 a to jak v celkové hodnotě zatížení tak v podílu těžké nákladní dopravy.

139

SÍŤ MÍSTNÍCH A ÚČELOVÝCH KOMUNIKACÍ Výše popsané průjezdní úseky silniční sítě vytvářejí páteřní komunikační systém, ke kterému jsou připojeny další místní a účelové komunikace zajišťující propojení městských částí a sektorů, dále až dopravní obsluhu každého jednotlivého objektu a jednotlivých obhospodařovaných ploch a pozemků. Na základě Pasportu místních komunikací vedeného Městským úřadem a jednání s orgány dopravy byly dále vytipovány místní komunikace oblastního páteřního sběrného charakteru a významu, které průjezdní úseky silniční sítě dále doplňují. Jedná se o následující úseky, které jsou zařazené ve 2. třídě místních komunikací:  jižní úsek ulice Jiráskova od připojení mimoúrovňové křižovatky typu „trubky“ vedený dále podél plochy autobusového nádraží až po připojení na ulici Sokolskou před Budějovickou branou,  úsek vedený od křižovatky na průjezdním úseku silnice II/154 na Palackého náměstí do ulice Sokolská, který dále pokračuje přes historické jádro omezujícími profily Budějovické i Hradecké brány a dále pokračuje ulicí Dukelská ve směru Na Kopeček a k připojení na průjezdní úsek silnice I/24 u čerpací stanice pohonných hmot. V souvislosti s realizací navrhované obchvatové trasy silnice II/154 po východním obvodu historického jádra a také ukončením trasy silnice III/15512 v okružní křižovatce na silnici I/34 územní plán navrhuje převedení do kategorie páteřních městských komunikací také celý úsek ulice Táboritská a to až po Palackého náměstí. Část stávajícího průjezdního úseku silnice II/154 procházející po hrázi rybníka Svět, od křižovatky Budovcova až po Novohradskou bránu, bude převedena do místních komunikací a určena převážně pro pěší a cyklistický provoz, při zajištění nezbytné komunikační obsluhy. Na tento základní komunikační systém města dále již navazují obslužné komunikace (funkční skupina C) a komunikace určené pro smíšený provoz (funkční skupina D1), případně až komunikace s vyloučeným přístupem motorové dopravy (funkční skupina D2), které jsou určeny především pro provoz chodců a cyklistů. Celkově je možno konstatovat, že současnou síť místních a účelových komunikací, které zajišťují komunikační dostupnost a obsluhu stávající zástavby města, lze rovněž v souladu se schváleným zadáním, považovat za stabilizovanou. Dopravně problémová místa na komunikací většinou vyplývají buď z obtížné konfigurace terénu nebo v zastavěném území pak z potřeby respektování vlastnických poměrů přiléhající zástavby a pozemkových hranic. Oba tyto faktory z hlediska reálných možností řešení těchto problémových míst představují vážné komplikace především s ohledem na citlivé majetkoprávní poměry a dále s ohledem na finanční náročnost komunikačních staveb. Návrh územního plánu v souladu se zadáním zakládá v řešeném správním území města nové rozvojové počiny. Komunikační dostupnost těchto rozvojových lokalit je zajištěna většinou prostřednictvím přímé vazby na stávající komunikační skelet území nebo návrhem nových místních komunikací, připojených na stávající místní komunikace. U rozsáhlejších rozvojových lokalit se předpokládá vypracování územní studie, která v rámci širších urbanistických a komunikačních souvislostí navrhne rovněž novou komunikační strukturu vlastní řešené lokality. Nově navrhované pozemky veřejných prostranství budou respektovat příslušná ustanovení §22 vyhlášky MMR ČR č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Navrhované místní komunikace zajišťující komunikační dostupnost a obsluhu nových rozvojových lokalit zástavby budou navrženy buď jako obslužné komunikace funkční skupiny C, v kategorii MO7/30 s oboustrannými chodníky šířky nejméně 2x2,0m, případně jako komunikace pro smíšený provoz funkční skupiny D1 obytné ulice – navrhované v souladu s technickými podmínkami TP103 pro jejich navrhování v šířce uličního prostoru nejméně 8,0m mezi hranicemi protilehlých pozemků. Uspořádání komunikačního systému, vedení komunikací a jejich rozdělení dle dopravně urbanistické funkce je nejlépe patrné z doložených grafických příloh v měřítku 1:5000. Rozdělení 140

místních a navazujících účelových komunikací je po dohodě s objednatelem provedeno dle jejich dopravně urbanistické funkce. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA S rozvojem průmyslové výroby v sedmdesátých letech 19. století se do širšího území dostává také železniční doprava, jako nový prvek systému dopravní obsluhy území. Provoz na železniční trati č.220 nejprve v úseku Čerčany – Tábor - Veselí nad Lužnicí byl zahájen v roce 1871, následně v září téhož roku byl zahájen provoz na navazujícím úseku železniční tratě Veselí nad Lužnicí – České Velenice procházející vlastním správním územím. Traťový úsek Veselí nad Lužnicí - České Budějovice byl uveden do provozu až později v roce 1874. Správním územím města prochází železniční trať č. 226 Veselí nad Lužnicí – České Velenice, která ve smyslu §3 zákona č. 266/94 Sb. a v souladu s usnesením vlády ČR č.766 ze dne 20.12.1995 byla vyčleněna do kategorie dráhy celostátní. Železniční trať č. 226 je jednokolejná, provoz je pouze s motorovým provozem a není elektrizován. Trať dle sdělení MD ČR je zařazena do celoevropského železničního systému a současně do Transevropské železniční sítě nákladní dopravy – TERFN. Návrh územního plánu považuje za stabilizované současný rozsah drážních ploch a vymezuje územní ochranu pro záměry připravované optimalizace tratě ve smyslu přípravné dokumentace „Optimalizace trati České Velenice - Veselí nad Lužnicí“ vypracované ve společnosti SUDOP Praha a.s., v rozsahu ochranného pásma dráhy. Trať je územně považována za dlouhodobě stabilizovanou, s předpokladem budoucí elektrizace a menších modernizačních úprav, která však nepřesáhnou hranice stávajících drážních pozemků. Pro potřeby osobní železniční dopravy na trati č.226 se uplatňují zařízení železničních zastávek Třeboň a Třeboň lázně. ZÁJMY CIVILNÍ LETECKÉ DOPRAVY Zájmy civilní letecké dopravy v řešeném správním území města nejsou uplatňovány. Letecká doprava je lázeňským statutem ve správním území města vyloučena, nejbližší zařízení pro leteckou dopravu jsou k dispozici v Českých Budějovicích či na sportovním letišti v Hosíně. Západně od města v prostoru Dvorce, ve vzdálenosti cca 3 km od centra, severně od trasy silnice I/34 je situována plocha pro ultralehká letadla s travnatou vzletovou a přistávací drahou. Současný rozsah ploch a zařízení je považován za stabilizovaný. VODNÍ DOPRAVA Ve vlastním správním území města Třeboň se vodní doprava uplatňuje pouze okrajově sezónními rekreačními vyhlídkovými plavbami po rybníku Svět. Pro plavby slouží přístaviště situované u Světské hráze u Krčínova pomníku s krátkou vazbou na historické jádro města, zařízení je územně stabilizováno. OBSLUHA ÚZEMÍ PROSTŘEDKY HROMADNÉ DOPRAVY Obsluha území prostředky hromadné dopravy na území města a ve vnějších vztazích ke spádovému území v současné době je a do budoucna také zůstává realizována v kombinaci prostředků železniční osobní dopravy a veřejné pravidelné autobusové dopravy. Převládajícími přepravními směry, které jsou realizovány pravidelnou veřejnou autobusovou dopravou jsou vazby na krajské město České Budějovice a bývalé okresní město Jindřichův Hradec. Pro potřeby pravidelné autobusové dopravy slouží autobusové nádraží, které je situováno v krátké vazbě na křižovatku průjezdních úseků silnic I/24 a I/34 s vjezdem z Jateční nebo Jiráskovy 141

ulice. Vazba na železniční osobní dopravu je zprostředkována linkou MHD či pěší docházkou k výpravní budově železniční stanice Třeboň ve vzdálenosti cca 500m. V současné době autobusové dopravě slouží ostrovní nástupiště s počtem 2 x 3 = 6 odjezdových stání a dále poměrně rozsáhlé plochy pro odstavování vozidel. Nádraží je vybaveno výpravní budovou s dobrým zázemím jak pro cestující tak pro dopravce. U nádraží je pro potřeby veřejnosti umístěno poměrně kapacitní parkoviště pro kola. Pro návrhové období je možno považovat rozsah stávajících zařízení pro veřejnou autobusovou dopravu za stabilizovaný. Na celém řešeném území je situováno celkem 29 autobusových zastávek, které slouží pokrytí správního území města pravidelnou autobusovou dopravou: Autobusové nádraží, ÚNZ, U kasáren, U hřbitova, Lázně Aurora, Táboritská, Železniční stanice, Rozcestí u žel. stanice, Rybářství, U Tyršova stadionu, Sokolská, Husova, Na Kopečku, U Petra a Pavla, U myslivny, Dřevnice, Schwarzenberská hrobka, Dukelská, Zastávka Lázně a dále v místních částech Břilice, zastávka ČSAD, Břilice, točna, Přeseka, Opatovský mlýn, Branná a Branná, Činatlova hájovna, Nová Hlína, Stará Hlína, Stříbřec, Dvorce, lihovar. Územní plán považuje současný rozsah a umístění autobusových zastávek za stabilizovaný. PĚŠÍ A CYKLISTICKÁ DOPRAVA Město a území chráněné krajinné oblasti je významné nejen svými historickými a kulturními památkami, ale rovněž svými velice významnými krajinnými a přírodními hodnotami. Město je v podstatě východiskem a těžištěm Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, která nabízí řadu neopakovatelných přírodních scenérií v každém ročním období. Celé správní území je doslova protkáno hustou sítí pěších i cyklistických turisticky značených, naučných i neznačených tras. Turisticky značené pěší a cyklistické trasy jsou dle dostupných podkladů uvedeny v příslušných grafických přílohách a je možné je považovat za dlouhodobě stabilizované. Druhou významnou oblastí pro využití pěší a cyklistické dopravy jsou běžné denní vazby ve vztazích mezi bydlištěm a pracovištěm, školou či případně dalšími složkami městské vybavenosti, samozřejmě také cesty pro krátkodobou rekreaci. Rovinatý charakter území a kromě hlavních průjezdních tras silnic I/24 a I/34 i nižší intenzity silničního provozu představují vcelku ideální podmínky pro větší uplatnění cyklistické dopravy při uspokojování běžných denních přepravních potřeb obyvatel města. Problematikou cyklistické dopravy ve městě a jeho širším okolí se zabývala řada studijních prací a jejich výstupy budou zohledněny při návrhu nového územního plánu města. Územní plán respektuje stávající systém turistických pěších a cyklistických tras, který však dále doplňuje o další trasy. Páteří tohoto systému je cyklotrasa č.122 vedená od Dunajovic přes Břilici do města. Městem prochází tato trasa Jiráskovou ulicí do historického jádra a dále pokračuje po hrázi Světa a Opatovického rybníka do Obory a směřuje jihovýchodním směrem až do Chlumu u Třeboně. V Břilici se od této trasy odpojuje severní větev cyklotrasy č.1034, která je vedena po silnici do části Přeseka a dále pokračuje přes křížení se silnicí I/24 k hrázi Rožmberku (připojení cyklotrasy č.1035) a pokračuje směrem na sever po levém břehu Lužnice až do Veselí nad Lužnicí. Jižní větev cyklotrasy č.1034 se odpojuje od trasy č.122 za hrází Světa a pokračuje přes Domanín na Jílovice. Cyklotrasa č.1035 je vedena po hrázi Rožmberku směrem na východ do Staré Hlíny a přes křížení se silnicí I/34 pak pokračuje po silnici do Stříbřece a Lutové (připojení na cyklotrasy č.1010 a 1011). Územní plán ve smyslu schváleného zadání tento systém dále doplňuje o nové cyklotrasy, které budou jednak sloužit běžným denním potřebám a vztahům k jádrovému městu pro cesty do zaměstnání, do školy, za vybaveností:  návrh územního plánu vymezuje zřízení prostorově a stavebně oddělené cyklostezky a stezky pro pěší vedené z Třeboně až do Mláky a to v koridoru trasy silnice I/34, návrh navazuje na současnou cyklotrasu procházející od historického jádra Dukelskou ulicí 142

 



na Kopeček. Trasa bude dále prodloužena do větve vedoucí při levé straně silnice I/34 až ke křižovatce do Nové Hlíny, pokračuje po staré silnici k rybníku Vítek, křížení cyklotrasy se silnicí I/34 bude realizováno novým podjezdem hlavní trasy, pokračování trasy od nového podjezdu je dále vedeno již po stávajících komunikacích do Staré Hlíny k připojení na trasu č.1035, druhou větví tohoto prodloužení bude trasa vedená od Dukelské ulicí Lesní ke kapli Sv. Petra a Pavla a dále pak v nové cyklostezce procházející při pravé straně silnice I/24 až do Majdaleny, návrh územního plánu dále vymezuje zřízení prostorově a stavebně oddělené cyklostezky a stezky pro pěší vedené od Nádražní ulice na sever v koridoru trasy silnice I/24. Návrh navazuje na stávající cyklotrasu č.122 v prostoru u Nádražní ulice a s využitím stávající stezky směřuje podél výrobních areálů na sever až ke křižovatce a odbočce do sídliště Gigant, zde překračuje železniční trať a při pravé straně tělesa železniční tratě je vedena až k připojení na stávající cyklotrasu č. 1034, s možností dále pokračovat na sever do Lužnice či po trase č. 1035 na hráz Rožmberku, návrh předpokládá, že nově navrhované úseky cyklostezek budou vedeny v souběhu s hlavní silniční trasou avšak fyzicky odděleny od průjezdné automobilové dopravy, stezky budou na samostatném tělese se šířkou obousměrného jízdního pásu nejméně 2,50 metru při zachování bezpečnostního odstupu od pevných překážek po obou stranách jízdního pásu nejméně 2x0,5m.

Územní plán dále ve smyslu schváleného zadání tento systém doplňuje o nové cyklotrasy, které budou určeny spíše pro cykloturistické, kondiční a rekreační účely a jedná se o následující trasy:  cyklotrasa vedená od Krčínova pomníku po dopravně zklidněné Světské hrázi do ulice U Světa, která pak přes lázeňský park pokračuje ve směru na západ, v prostoru Dvorce kříží trasu silnice I/34 a pokračuje po stávajících komunikacích směrem na sever k Břilickému rybníku a dále v souběhu s trasou „zelené“ pěší trasy pokračuje na Dunajovickou horu a do Dunajovic k připojení na trasu č.122,  cykjlotrasa Třeboň – hráz Rožmberka podél Zlaté stoky;  cyklotrasa vedená od Jiráskovy ulice do Jateční a přes křížení se Zlatou stokou se dostává do prostoru luk ležících severně od směrově dělené trasy souběhu silnic I/34 a I/24. Při tělesu silnice se trasa po stávající komunikaci dostává na Kopeček a s využitím navazujících stávajících komunikací je vedena lesním masivem k židovskému hřbitovu a do Nové Hlíny k připojení na trasy u rybníka Vítek,  další trasou je nová stezka procházející rozvojovou lokalitou Na Kopečku ve směru na samotu Holičky a dále kolem rybníků u Vitmanova k připojení na cyklotrasu č. 1035,  další trasou je navrhované propojení vedené od cyklotrasy č.122 u Obory ve směru Na Hrádeček a s dalšími vazbami na účelové komunikace procházejících masivem Sovího lesa,  pro zajištění vazeb k obci Branná je navržena cyklotrasa navazující na trasu č.122 u Obory, která dále pokračuje postávajících komunikacích na jih, vazba do Branné je vedena buď po stávající komunikaci kolem Opatovické stoky nebo novou cyklotrasou vedenou přes stávající zemědělsky užívané pozemky do centra obce. OBJEKTY A ZAŘÍZENÍ DOPRAVNÍ VYBAVENOSTI Doprava v klidu zahrnující problematiku parkování a odstavování vozidel je v celém městě velice významnou a sledovanou součástí městského organizmu. Tato problematika má svoje dvě odlišné polohy a to zaprvé v zajištění každodenních potřeb městského života a za druhé zvládnutí nároků a potřeb generovaných turistickým ruchem. 143

V rámci provedených průzkumů byly vytipovány také významné lokality, které slouží pro garážování a parkování vozidel obyvatel a návštěvníků města:  pro odstavování a garážování vozidel obyvatel města slouží především areály řadových a skupinových garáží: - při ulici Sídliště, u silnice III/15512, s počtem 136 stání, - při ulici Třebízského s počtem 209 stání, - při ulici Nádražní a Za Nádražím s počtem 23+14 stání, - při ulici Tyršova s počtem 66 stání, - při ulici Dukelská s počtem 40 stání, - při ulici Novohradská s počtem 48 stání, - při ulici Budějovická s počtem 6 stání, - při ulici Lidická s počtem 6+6 stání, - při ulici Daskabát s počtem 10 stání, - při ulici Táboritská s počtem 10 stání, což tedy představuje celkovou zjištěnou kapacitu v řadových a skupinových garážích – 574 stání,  pro garážování vozidel v bytových domech slouží také menší kapacity garáží vestavěných na podnoži novějších bytových objektů, v lokalitách nové výstavby „U Francouzů“ pak také odstavné plochy na terénu s kapacitou 30+20+20+16+16+50 stání,  pro parkování vozidel návštěvníků ve vztazích k historickému centru města slouží parkoviště ve vazbě na Dukelskou ulici s kapacitou 150+40 stání a placené parkoviště před Hradeckou branou s kapacitou 50+50 stání, dále u Tyršova stadionu s kapacitou 25 stání a další zpoplatněné kapacity při Husově ulici a v bývalém klášteře s celkovou kapacitou cca 60 stání,  pro parkování vozidel ve vztazích k centrální oblasti města slouží parkoviště: Táboritská - 40 stání, u hřbitova - 60 stání, Palackého náměstí – 30 stání, Novohradská – 60+40+20 stání, Hliník – 30stání  pro parkování vozidel hostů lázeňského areálu Aurora – 120+40+150 stání,  pro parkování vozidel nakupujících u velkoprodejen při severním úseku Táboritské ulice cca 120+100 stání,  pro parkování vozidel u sportovních areálů u rybníka Svět - při ulicích U Světa, Lázeňská, Sportovní – 220+40+110+28 stání, u stadionu v Břilici – 30 stání. Další nezjištěné počty stání jsou situovány na parkovacích pásech při komunikacích a slouží jak pro potřeby bydlení a objekty vybavenosti tak pro pracovní příležitosti ve městě. Další nezjištěné kapacity pro stání vozidel jsou pak v garážích rodinných domů, které jsou buď součástí objektu samotného nebo jsou umístěny jako izolované objekty v rámci vlastních pozemků. V souvislosti se strmým nárůstem stupně automobilizace v posledním období a rovněž nárůstem počtu návštěvníků města se problémy v oblasti dopravy v klidu ve městě dále prohlubují. Nejvýrazněji se tyto problémy pak projevují v centrální části města, kde jsou soustředěny objekty městské vybavenosti a také řada pracovních příležitostí. Pro zlepšení stavu v této části města územní plán navrhuje novou plochu pro parkování vozidel ve vazbě na východní obchvatovou trasu historického jádra v poloze jižně od křižovatky s Dukelskou ulicí s kapacitou asi 200 stání. Vedle centrální zóny města jsou obytné soubory vysokopodlažní sídlištní zástavby další složkou města, kde se velmi negativně projevují problémy deficitů dopravy v klidu. Tyto problémy byly založeny již v minulosti při stavbě těchto celků a to jednak podceněním potřeb a rozvoje automobilizace a následně pak i další zástavbou rezervních ploch původně určených pro stavbu garážových či smíšených objektů. Jisté možnosti řešení těchto problémů naznačují závěry vypracovaných regeneračních studií dílčích částí. Ukazuje se však, že prakticky jedinou cestou jak nahradit obrovské deficity stání je stavba kapacitních objektů hromadného stání buď v samostatných garážových objektech či v rámci staveb polyfunkčního charakteru (v prostoru Novohradská u areálu Lesostaveb; 144

v prostoru Dukelská u Jindřichohradecké brány; v prostoru Jateční ve vazbě na nadřazený dopravní systém silnic I/24 a I/34 a autobusové nádraží jako hlavní záchytné parkovací zařízení) s přibližnou cílovou kapacitou 1000 parkovacích míst plus autobusový terminal. Pro pokrytí potřeb dopravy v klidu u nově navrhovaných objektů pro bydlení, vybavenosti či jiných objektů se bude postupovat ve smyslu příslušných ustanovení vyhlášky MMR ČR č. 268/09 Sb., o technických požadavcích na stavby, a to §5, ve kterém se stanovuje, že odstavná a parkovací stání se řeší jako součást stavby, nebo jako provozně neoddělitelná část stavby, anebo na pozemku stavby, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze stanovených ochranných opatření, a to v souladu s normovými hodnotami stanovenými ve smyslu příslušných ustanovení kap. 14.1 ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Dále je třeba každou stavbu vybavit odpovídajícím počtem stání pro vozidla zdravotně postižených osob, které budou řešeny jako součást stavby. V bytových domech územní plán doporučuje, aby odstavná stání byla přednostně zajišťována stáním vozidel v hromadné garáži integrované v rámci stavby na podnoži bytového domu a to dle skutečně navrhované kapacity objektu, parkovací stání pak budou situována v normové vzdálenosti od objektu na plochách na terénu. U rodinných domů je třeba navrhované objekty vybavit nejméně jedním garážovým stáním a dále nejméně jedním parkovacím stáním, které bude situováno na vlastním pozemku. S ohledem na to, že v této fázi konceptu územního plánu města není určena bližší specifikace funkčního využití jednotlivých návrhových lokalit a také jejich skutečné návrhové kapacity, budou potřeby tzv. dopravy v klidu následně v jednotlivých krocích projektové přípravy upřesňovány. V současné fázi přípravy by tento propočet nároků byl nutně zavádějící a proto není uváděn. Pro potřeby pokrytí nároků na zařízení pro dopravu v klidu u dalších navrhovaných objektů se bude postupovat dle příslušných ustanovení kapitoly č.14 Dopravní plochy, ČSN 73 6110 Navrhování místních komunikací dle skutečně navrhovaného druhu a funkce stavby a navrhované kapacity každého jednotlivého objektu. Čerpací stanice pohonných hmot jsou na území města situovány při hlavních silničních tazích. Při průjezdním úseku silnice I/24 je čerpací stanice situována v Pražské ulici při výjezdu z města na Veselí nad Lužnicí a dále při křižovatce Na Kopečku. Při průjezdním úseku silnice I/34 je čerpací stanice situována při výjezdu z města ve směru na České Budějovice. Servisní služby pro motoristy jsou k dispozici v zařízeních při hlavních silničních tazích, v severní výrobní zóně při průjezdním úseku silnice I/24 a dále také Na Kopečku u čerpací stanice. Jisté možnosti pro opravy vozidel dále nabízejí menší provozovny v rámci podnikatelských aktivit obyvatel města. OCHRANNÁ PÁSMA Návrh územního plánu respektuje ve správním území v souladu s příslušnými předpisy ochranná pásma jednotlivých složek dopravního systému. Zákon č. 13/97 Sb., o pozemních komunikacích, stanovuje mimo souvisle zastavěná území ochranná pásma vedená po obou stranách pozemní komunikace ve vzdálenosti od osy:  silnice I. třídy - 50 m  silnice II. a III. třídy - 15 m  místní komunikace II. třídy - 15 m Zákon č. 266/94 Sb., o drahách, pak stanovuje drážní ochranná pásma:  u dráhy celostátní ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy,  u vleček ve vzdálenosti 30 m od osy krajní koleje.

145

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ÚVOD Město Třeboň (430 - 442 m n.m.) se rozkládá při silnici E49, severně od rybníka Svět. V roce 2008 žilo v Třeboni 7136 obyvatel, s přidruženými sídly přibližně 8780 obyvatel. K městu náleží místní části – sídla Branná (342 obyvatel), Břilice (774 obyvatel), Nová Hlína (119 obyvatel), Stará Hlína (250 obyvatel), Přeseka (123 obyvatel) a Holičky (160 obyvatel). Urbanistický návrh rozvoje předpokládá v řešeném území možnost výstavby až 1018 rodinných domů a 390 bytových jednotek a transformaci některých stávajících výrobních areálů. Většina této rozvojové kapacity je situována ve městě a okolních sídlech na okrajích stávající zástavby. Pro účely bilancí se v nové zástavbě počítá se 2,7 obyvateli na 1 RD a 2 obyv. na bytovou jednotku, tj. s celkovým přírůstkem 3520 obyvatel jako s limitní hodnotou při naplnění záměrů rozvoje ve výhledu. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Prakticky celé řešené území kromě Staré Hlíny leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vody (CHOPAV) Třeboňská pánev, která má celkovou rozlohu 893,5 km2 a byla vyhlášena nařízením vlády č.85/1981Sb. Celá oblast náleží do CHKO Třeboňsko. Město Třeboň je lázeňským místem. V ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů peloidů a zdrojů přírodních minerálních vod a v lázeňských místech je při realizaci staveb nutné postupovat v souladu s požadavky zákona č. 164/2001 Sb. O přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), uvedenými především v §22, §23 a §37. Stavby není možné budovat v ložiscích peloidů osvědčených za přírodní léčivé zdroje ani v jejich ochranných pásmech I. stupně. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Současný stav Zásobování pitnou vodou města Třeboň je provedeno napojením obce na skupinový vodovod Hamr – Třeboň, který je do města veden z Úpravny vody Hamr. Kapacita zdrojů pitné vody je v současnosti cca 120 l/s.Přívodní řad DN 300 z ÚV Hamr do vodojemu Třeboň měří cca 11,4 km. Zdrojem vody ÚV Hamr je štěrkopískové jezero Hamr, z něhož je voda čerpána do akumulace. Z ÚV je voda čerpána do obce Majdaléna a dále do zemního VDJ Třeboň – Na Kopečku 2 000 m3 (444,60 / 439,60 m n.m.). Věžový vodojem Třeboň s objemem 300 m3 se dlouhodobě nevyužívá. Z VDJ Třeboň – Kopeček je voda čerpána ČS Kopeček do vodovodní sítě vyššího tlakového pásma Třeboně. Provozní tlak se pohybuje v rozmezí 0,65 MPa, min. 0,3 až 0,35 MPa. ČS Kopeček dopravuje s redukcí tlaku vodu jednak do nižšího tlakového pásma Třeboně a současně do obcí Nová Hlína a Stará Hlína. Hlavní zásobní řad DN 300 - výtlak z čerpací stanice Na Kopečku - je do města veden Dukelskou ulicí. Stará Hlína je přes obce Mláka a Novosedly n. Nežárkou současně zásobována z věžového VDJ Novosedly n. Nežárkou 100 m3 (480,00 / 475,40 m n.m.). Do vodojemu je voda čerpána z vrtů přes úpravnu vody Novosedly n. N. Na vodovod pro veřejnou potřebu je v Třeboni napojeno cca 90 % obytných domů. Vodovodních přípojek je v sídle 1021 o délce cca 10,2 km. Celková vodovodní síť je dlouhá cca 36,1 km a byla vybudována v letech 1925 - 2002. V případě závažných havarijních stavů a odstávky ÚV Hamr lze z ÚV Plav přes ČS Pleše, VDJ Děbolín a Jindřichův Hradec řadem VDJ Fedrpuš – ÚV Hamr zásobovat výše uvedené obce i město Třeboň. Provozovatelem vodovodu je VaK J. Čechy a.s., divize Jindřichův Hradec. Největší průmyslový podnik Pivovar Regent a Lázně Aurora mají vlastní zdroje vody. Zdrojem požární vody je veřejný vodovod s požárními hydranty a velké množství umělých vodních nádrží a vodních toků ve městě a okolí. 146

Na rozvodnou síť města ve vodárenské soustavě Hamr – Třeboň – Mláka jsou napojena sídla Břilice, Nová Hlína a Stará Hlína. Zdrojem požární vody je tak jako v Třeboni veřejný vodovod s požárními hydranty a blízké umělé vodní nádrže a vodních toky. Sídlo Branná má vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu. Zdrojem vody je ÚV Domanín. Rozvodnými řady o celkové délce 2,581 km je voda dopravována k odběratelům. Celkem je 87 přípojek, zásobeno je cca 90 % obyvatel. Zdrojem požární vody je požární nádrž, na vodovodu jsou osazeny hydranty. Sídlo Přeseka je rovněž vybaveno vodovodem pro veřejnou potřebu. Zásobování pitnou vodou je provedeno napojením obce na místní zdroje. Kvalita vody je zabezpečena desinfekcí, s kapacitou 0,8 l/s. Na vodovod pro veřejnou potřebu je napojeno cca 80 % obytných domů. Zásobených obyvatel je v obci 110. Vodovodních přípojek je v obci 41 o délce cca 0,4 km. Celková vodovodní síť je dlouhá cca 1,1 km a byla vybudována v roce 1987. Přívodní řad od vrtů do vodojemu s úpravou vody Přeseka měří cca 0,8 km. Vodojem Přeseka má objem 50 m3. V obci je jako zdroj požární vody umístěna požární nádrž, v blízkosti obce je velké množství vodních ploch. Návrh řešení V konceptu územního plánu byla na základě urbanistického návrhu rozvoje města navržena možnost zásobování nových objektů v plochách vymezených k zástavbě. Prověření a potvrzení kapacity stávající vodovodní sítě včetně zajištění požární vody v souladu s ustanovením § 29 odst. 1 písm. k) zákona č. 133/1985 Sb.v množství stanoveném ČSN 73 08 73 je nad rámec možností návrhu územního plánu. Síť ve vazbě na jednotlivá tlaková pásma by bylo třeba posoudit se zahrnutím navrženého rozvoje počítačovým hydraulickým modelem. Převážná většina stávající vodovodní sítě na okrajích města je v profilech DN 80 – DN 100, což postačí pro požární zabezpečení rodinných domů. Bytové domy, objekty veřejné vybavenosti a výrobní objekty budou z tohoto pohledu vyžadovat vodovody větších profilů. V návrhu zásobování vodou rozvojových lokalit kromě okrajových ploch pro výstavbu RD je proto nutno počítat s použitím profilu nejméně DN 100. Nové řady by měly být napojeny na stávající vodovody stejného a většího profilu. Tento požadavek souvisí současně s nezbytnou postupnou rekonstrukcí dožívající litinové vodovodní sítě. Stav sítě a zařízení odpovídá svému stáří a materiálu na hranici životnosti - předpokládá se postupná výměna nevyhovujících dimenzí potrubí, obnova potrubí zásobních řadů a přípojek s prošlou životností a pravidelné čištění nádrží vodojemů. Rekonstrukce budou prováděny většinou v původních trasách v ulicích města a z pohledu územního plánu nevyvolají nové územní nároky. Vnitřní území velkých rozvojových ploch nemůže být návrhem řešeno a bude předmětem navazujících stupňů projektové dokumentace (Regulačních plánů) po zpracování podrobnějšího urbanisticko-architektonického návrhu zástavby. Dostatečné a bezporuchové zásobování města vodou při limitním naplnění plánovaného rozvoje zajistí připravovaná výstavba koncového úseku propojení s vodárenskou soustavou Jižní Čechy „Dynín –Záblatí – Třeboň“, sestávající z přívodního řadu DN 400 „Záblatí – VDJ Dunajovická Hora“, vodojemu 2x1500 m3 na Dunajovické hoře a ze zásobního řadu DN 400 „VDJ Dunajovická hora – Třeboň“, ukončeného ve stávající rozdělovací šachtě na p.č. 1847/2.Nový řad bude pro dopravu vody využívat tlaku ve VDJ Chotýčany 535/530 m.n.m. Vodovodní řad Dynín – Záblatí byl prodloužen do Lomnice nad Lužnicí s odbočkou do VDJ Lomnice nad Lužnicí. Řad bude dále pokračovat po hrázi rybníka Koclířov směrem k obci Dunajovice, západně okolo Dunajovic a do nového vodojemu Dunajovická Hora. Tento VDJ pro město bude umístěn na nejvyšším místě Dunajovické Hory s kótami hladin 499/494 m.n.m. Řad DN 400 v úseku Záblatí – VDJ Dunajovická Hora je délky 9,7 km. Z VDJ bude voda gravitačně vedena do sítě města Třeboně řadem DN 400 délky cca 5 km.

147

Stanovení potřeby vody : Obyvatelstvo :

q = 150 l/os.den

a) průměrná denní potřeba b) maximální denní potřeba c) maximální hodinová potřeba d) roční potřeba

Qp = Qm = Qh = Qr =

Pracovní příležitosti : q . O (l/den) Qp . kd (l/den), Qm . kh (l/s), 365 . Qp (m3/rok)

q = 60 – 80 l/os.den kd = 1,3 kh = 2,3

Bilance všech lokalit s popisem způsobu zásobování vodou jsou zpracovány v samostatných tabulkách. Z bilancí je zřejmé, že stávající vodárenský systém, pokud se týká zdrojů a akumulačních objemů, je schopen uspokojivě zásobit stávající zástavbu města. Vyčíslený přírůstek maximální hodinové potřeby vody v systému vodovodu Hamr - Třeboň představuje cca 24 l/s. Pro naplnění záměrů rozvoje tak bude nutno počítat s výhledovým zprovozněním plánovaného propojení na vodárenskou soustavu Jižní Čechy. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajištěno dopravou vody cisternami v množství max. 15 l/os.den a doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajištěno z vodovodu pro veřejnou potřebu a z domovních studní. Zdroje požární vody : Veřejná vodovodní síť - požární hydranty, stávající vodní nádrže a vodní toky. KANALIZACE Současný stav Kanalizační síť města Třeboň je převážně jednotná, o délce cca 32,7 km. Byla budována postupně od r.1920. Na kanalizaci je napojeno cca 730 přípojek o celkové délce cca 4,4 km. Odpadní voda je po oddělení zředěných vod v odlehčovacích komorách svedena do čerpací stanice, kterou je následně čerpána do ČOV Třeboň na břehu rybníka Rožmberk. K této čerpací stanici jsou výtlakem DN 150 dopravovány splaškové vody z místní části Holičky. Odkanalizováno je cca 90 % obytných budov. Ve městě se vyskytují větší průmysloví producenti – Pivovar Regent s potravinářskou výrobou, Otavan Třeboň a.s. s textilní výrobou, Lázně Třeboň s odpadní vodou z lázeňských procedur a provozu. ČOV Třeboň – Gigant byla vybudována pro čištění odpadních vod z živočišné výroby, pro čištění městských odpadních vod není technologie ČOV zcela vyhovující. Recipientem je rybník Rožmberk – čhp - 1-0702-071. Provozovatelem kanalizace je ČEVAK a.s., divize Jindřichův Hradec. Provozovatelem i vlastníkem ČOV je město Třeboň. Stávající systém odkanalizování je podmíněně vyhovující, je nutná jeho postupná rekonstrukce a zkapacitnění. ČOV pracuje v technologii systému R-AN-D-N s chemickým srážením fosforu, kapacita je 16 410 EO, dimenzovaná na požadovanou výhledovou kapacitu, a zahrnuje objekty mechanického předčištění, provozní budovy, sociálního zázemí, dmychány, rozvodny a haly odvodnění kalu v následujícím rozsahu : hrubé předčištění (210 m3), monoblok (19 950 m3), rozvodna I, dmychárna I – bez. trafostanice 22/0,4 kV, kabelová přípojka NN (371 m), provozní objekt (1660 m 3), spojovací potrubí litina, PVC (1 013,6 m), komunikace (1 850 m2), chodníky (295 m2). Místní část Břilice má vybudovanou jednotnou kanalizaci pro veřejnou potřebu, napojenou výtlakem z čerpací stanice na kanalizaci Třeboń. Kanalizační síť z betonu, kameniny a PVC je dlouhá celkem 7,756 km. Odpadní vody jsou čištěny společně na ČOV Třeboň. 148

Místní část Holičky má v současnosti vybudovaný systém jednotné kanalizace pro veřejnou potřebu. Po oddělení zředěných vod jsou odpadní vody přečerpávány automatickou PSK k čerpací stanici v Třeboni a dále do městské ČOV. Místní část Branná má vybudovanou jednotnou kanalizaci pro veřejnou potřebu. Celková délka je 1,878 km. Kanalizace je volně vyústěna dvěmi výustmi do návesního rybníka Klabouch a dalšími dvěmi výustmi do návesního rybníka Pod Hlaváčů. Kanalizační síť v místní části Nová Hlína je pouze dešťová (používá se ale i jako splašková), o délce cca 0,8 km a je ukončena 2 volnými výustmi do rybníka Vítek. Odkanalizováno kanalizací pro veřejnou potřebu je cca 60 % obytných budov. V obci se nevyskytuje žádný větší průmyslový producent. Na kanalizaci je napojeno 22 přípojek o celkové délce cca 0,2 km. Recipientem je rybník Vítek – čhp - 1-0702-031. V sídle Stará Hlína je vybudována pouze dešťová kanalizace v délce cca 0,610 km (DN 300 a 400) a je ukončena volnými výustmi do rybníka Vítek. Recipientem je rybník Vítek – čhp - 1-07-02-031. Kanalizační síť v místní části Přeseka je jednotná, o délce cca 1,3 km a je ukončena volnou výustí do rybníka Velký Tisý. Odkanalizováno kanalizací pro veřejnou potřebu je cca 60 % obytných budov. V obci se nevyskytuje žádný větší průmyslový producent. Na kanalizaci je napojeno 20 přípojek o celkové délce cca 0,2 km. Recipientem je rybník Velký Tisý – čhp - 1-07-02-056. Návrh řešení Splaškové vody z objektů v rozvojových plochách budou odváděny novou splaškovou kanalizací do nejbližších stávajících stok jednotného kanalizačního systému města. Trasy nové splaškové kanalizace jsou navrženy v menších rozvojových plochách na okrajích zástavby, v místech, kde jsou k dispozici jednoznačné údaje o výškovém uspořádání terénu a kde lze odpovědně stanovit způsob odvádění vod (gravitace – čerpací stanice – výtlak). Vnitřní území velkých rozvojových ploch nemůže být návrhem řešeno a bude předmětem navazujících stupňů projektové dokumentace (Regulačních plánů) po zpracování podrobnějšího urbanisticko-architektonického návrhu zástavby, ve vazbě na nový zastavovací plán a systém místních komunikací. V rozlehlých rovinatých územích na severozápadě Třeboně a na severním okraji Břilic, kde sklon terénu nedosahuje ani 1%, pak mohou být např. posouzeny varianty využití klasické gravitační kanalizace s přečerpáváním nebo kanalizace tlakové. Pro přibližnou informaci o výškových poměrech jsou v těchto plochách zobrazeny v grafické části kóty stávajícího terénu. Pro odvádění a likvidaci splaškových vod z návrhových ploch obecně v zásadě platí, že do doby případné pozdější výstavby splaškové kanalizace budou u nových objektů zřizovány buď akumulační žumpy k vyvážení do ČOV nebo taková čistící zařízení, na jejichž odtoku do povrchových vod budou splněny podmínky nařízení vlády č. 61/2003 Sb. ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod. Dalším předmětem návrhu je řešení odvádění dešťových vod, které může přinést problémy v některých úsecích stávající stokové sítě – to se týká zejména velkých rozvojových ploch se soustředěnou výstavbou rodinných domů. Základním předpokladem je podmínka, že odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území zůstanou srovnatelné se stavem před výstavbou, tj. změnou v území nesmí za deště docházet ke zhoršení průtokových poměrů ve vodních tocích. Obdobně je podmíněno, že v menších rozvojových plochách transformačních v současně zastavěném území města nedojde změnou využití území ke zvýšení současného odtoku dešťových vod.

149

S ohledem na ustanovení vyhlášky MMR č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území musí být stavební pozemky vždy vymezeny tak, aby na nich bylo vyřešeno vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití ; přitom musí být řešeno 1. přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování, 2. jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo 3. není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace. Při nakládání s dešťovými vodami v nových rozvojových lokalitách budou proto respektovány tyto zásady : 1) V případě, že pro zpoždění odtoku neznečištěných dešťových vod bude navrženo vsakování těchto vod na vlastním pozemku, musí být doloženo návrhem způsobu vsakování a výpočtem vsakovaného množství na základě hydrogeologického průzkumu, s posudkem reálné možnosti infiltrace výpočtového množství na předmětném pozemku. 2) Konkrétní případy bude nutno posoudit hydrotechnickými výpočty v rámci navazující projektové dokumentace, po zpracování urbanisticko-architektonického návrhu parcelace předmětné lokality. Součástí návrhu bude řešení způsobu oddílného odvádění odpadních vod ve vazbě na kapacitní možnosti stávající kanalizace. V některých případech tak bude nutno oddělit čisté vody ze střech objektů (jímání, vsakování, povrchové odvádění do recipientů) od znečistěných vod z komunikací a jiných zpevněných ploch. Další alternativou je výstavba dešťových retenčních a usazovacích nádrží a osazení lapačů ropných produktů před přímým vyústěním do toku. 3) Rozvojové lokality mohou být napojeny na stávající kanalizaci až po realizaci příslušného opatření dle odst.1 a 2 za předpokladu, že odtokové množství neznečištěných dešťových vod z jednotlivých parcel (zastavěných ploch) bude minimalizováno. Pro tento účel lze stanovit závazný regulativ v podobě výstavby akumulační dešťové jímky s bezpečnostním přelivem pro zachycení přívalových dešťových vod ze střech a zastavěných nebo zpevněných ploch na každé nemovitosti. V předchozí verzi Územního plánu Třeboně z r. 1993 byl navržen nový dešťový sběrač "O", který měl po dobudování odvádět všechny dešťové přívaly z odlehčovacích komor na kmenových stokách odděleně před čerpací stanicí splaškových vod. Sběrač "O" - DN 1500 mm byl navržen k odlehčení zátěže a znečistění Zlaté a Prostřední stoky. Byl veden vpravo podél Zlaté stoky a zaústěn do rybníka Rožmberk. Do sběrače byly po trase zaústěny vedlejší dešťové stoky z území kolem Nádražní a Rybářské ulice. Tento návrh byl nyní ověřen vynesením podélného profilu sběrače. Výchozí předpoklady pro návrh sběrače : - kóty terénu byly do situace převzaty z mapových podkladů PRVK - sběrač je navržen v profilu DN 1600 (DN 1500 se nevyrábí) - koncová šachta sběrače u čerpací stanice (v blízkosti křížení Světské stoky s železniční tratí) má minimální hloubku 2,60 m – min. krytí potrubí je 1,0 m. Poklop je v úrovni 428,00, dno na kótě 425,40. - minimální sklon potrubí profilu DN 1600 je 1 ‰, tj. 1 mm na 1 m Do podélného profilu sběrače byla zakreslena kóta hladiny rybníka Rožmberk, která je podle údajů Rybářství Třeboň na úrovni 425,95 m n.m. Vzhledem k tomu, že koncová šachta v minimální možné hloubce má dno na kótě 425,40 m n.m., byl by sběrač v celé své délce pod vodou. Z toho je zřejmé, že návrh sběrače podle předchozí verze ÚPN nebyl reálný.

150

Pokud jde o řešení odkanalizování stávajícího průmyslového areálu v oblasti Rybářské ulice, přesahuje konkrétní a detailní návrh podrobnost a možnosti Územního plánu. V současnosti je odkanalizování tohoto území řešeno jednotnou kanalizací do přečerpávací stanice u železniční trati. Zde jsou splaškové vody přečerpávány do výtlaku kanalizace z Břilic a odlehčení od čerpací stanice je pod tratí ČD vedeno kanalizační stokou z betonu DN 600 mm v délce cca 370 m do Zlaté stoky. Dle archivních materiálů byla stoka od čerpací stanice po vyústění do Zlaté stoky povolena v roce 1953 jako provizorium na dobu 5-ti let. Kanalizace slouží s velkými problémy doposud. Návrh nového koncepčního řešení je nejvýš potřebný. Pokud však měl sloužit pro odvádění dešťových vod výše popsaný sběrač, bude třeba nalézt řešení jiné, které by spočívalo především v důsledném oddělení splaškových a dešťových vod v oblasti a ve výstavbě nové splaškové kanalizace svedené do stávající čerpací stanice. Stávající jednotná kanalizace by mohla být rekonstruována a využita jako dešťová, přičemž znečištěné dešťové vody by byly čištěny v připojených areálech pomocí usazovacích nádrží a odlučovačů ropných látek. V případě, že by se dále použilo vhodných retenčních opatření, bylo by možno čisté dešťové vody regulovaně do Zlaté stoky vypouštět. Orientační stanovení celkového množství dešťových vod v jednotlivých lokalitách : Qd = ψ . S . q (l/s) ψ = koeficient odtoku S – odvodňovaná plocha (ha) q – intenzita směrodatného deště, q = 172 l/s.ha (t = 10 min, p = 1) Výpočet průtoku splaškových vod : - průměrné denní množství Qs = Qp (odpovídá průměrné denní potřebě vody) - maximální hodinové množství Qmax = Qs . kh Bilance průtoku dešťových a splaškových vod jsou uvedeny v samostatných tabulkách. Pro informaci je v jednotlivých lokalitách vyčíslen potřebný retenční objem pro zachycení dešťů ze zastavěných ploch (denní srážky 20 mm). Stávající systém odkanalizování v sídle Branná je nevyhovující. V obci se navrhuje vybudování mechanicko-biologické ČOV pro 270 EO (339 obyvatel) v 1.etapě s možností rozšíření ČOV až pro 601 EO (720 obyvatel) a nových kanalizačních řadů splaškové kanalizace DN 250 o délce cca 2670 m včetně čerpací stanice a výtlaku, podle projektu firmy EKOEKO s.r.o.. Trasa splaškové kanalizace je většinou shodná s trasou stávající kanalizace. Nová splašková kanalizace bude rozšířena i do neodkanalizovaných částí obce a do rozvojových ploch. Stávající kanalizace bude využita pouze pro odvod dešťových vod za předpokladu provedení potřebných propojů. Holičky : V rozvojových plochách bude zřízena nová splašková kanalizace, napojená na stávající jednotné stoky. Vzhledem ke konfiguraci terénu je nutno počítat s přečerpáváním, případně v některých lokalitách s kanalizací tlakovou. Čerpací stanice jsou navrženy v nejnižších místech řešených ploch, průběh nových stok je pouze orientační, bude upraven na podkladech urbanisticko-architektonického návrhu zástavby. Stará Hlína : V sídle se navrhuje vybudování mechanicko-biologické ČOV pro 250 EO (312 obyvatel) a nových kanalizačních řadů splaškové kanalizace DN 250 o délce cca 2750 m včetně čerpací stanice a výtlaku, podle projektu firmy EKOEKO s.r.o. Trasa splaškové kanalizace je většinou shodná s trasou stávající kanalizace. Nová splašková kanalizace bude rozšířena i do neodkanalizovaných částí obce a do rozvojových ploch. Systém odvádění dešťových vod zůstane zachován.

151

V místní části Nová Hlína je navrženo v souladu s PRVK vybudování splaškové kanalizační sítě a ČOV s kapacitou 120 EO (150 obyvatel). Splašková kanalizace v délce cca 1760 m je navrhována v souběhu se stávající kanalizací a rozšířena do neodkanalizovaných částí obce. Stávající kanalizace bude využita jako dešťová. Projekt prozatím zhotoven není. V sídle Přeseka je navrženo v souladu s PRVK vybudování splaškové kanalizační sítě a ČOV s kapacitou 120 EO (150 obyvatel). Splašková kanalizace v délce cca 1750 m je navrhována v souběhu se stávající kanalizací a rozšířena do neodkanalizovaných částí obce. Stávající kanalizace bude využita jako dešťová. Projekt prozatím zhotoven není. VODNÍ TOKY Řešené území zaujímá celé správní území města Třeboň, (k.ú. Branná, k.ú. Břilice , k.ú. Holičky u Staré Hlíny, k.ú. Přeseka, k.ú. Stará Hlína a k.ú. Třeboň). Toto území je odvodňováno drobnými vodními toky, Káňovským, Kmínkou, Smrčkem a Spolským potokem, Zlatou, Mlýnskou, Prostřední, Černou, Opatovickou, Obecní Šiškovou, Křižíkovou, Krajní, Podřezánskou, Rybářskou a Světlou stokou a významnými vodními toky, řekou Lužnicí a Novou řekou, které jsou ve správě Povodí Vltavy. Řešené území se nachází v CHOPAV Třeboňská pánev. Území leží v ploché rybniční pánvi s rozsáhlou rybniční soustavou, celou řadou neregulovaných toků přírodního charakteru, umělých kanálů a stok. Odvodňováno je řekou Lužnicí, která tvoří severojižní osu celé oblasti. Přímo městem Třeboň protéká Zlatá stoka, která obtéká rybníky Opatovický a Svět a dotýká se východní čtvrti města. Lužnice pramení v Rakousku pod názvem Lainsitz a ústí do Vltavy nad stupněm Kořensko. Protéká Třeboňskou pánví, kde je na ní napojena soustava rybníků, Rožmberkem přímo protéká. Novou řekou je propojena s Nežárkou, délka toku na našem území je 153 km. Největšími přítoky jsou pravostranné Dračice, Nežárka a Černovický potok. Nová řeka, spojující Lužnici s Nežárkou, odbočuje od pravého břehu Lužnice asi 5 km jv. od Třeboně od samoty U Soukupů (ves Majdaléna), kde jsou dvě stavidlové výpusti, které k regulaci přítoků Lužnice (Staré řeky) do rybníka Rožmberk. Stoka je 13,46 km dlouhá, místy až 20 m široká a má průměrný sklon 0,9 promile. Napájí některé velké rybníky v okolí Třeboně (Vdovec, Ženich aj.) a odvádí přebytečnou vodu z Lužnice do Nežárky, čímž bylo odstraněno nebezpečí jarních záplav, které hrozili protržením rybníka Rožmberk. Starou řeku tvoří meandrující koryto řeky Lužnice s řadou odstavených ramen. Vtok meandrující řeky do rybníka Rožmberk – výtopa Rožmberka je území s bohatě členitým pobřežím, rozsáhlými litorálními porosty a vyvinutými přechody do komplexu luk. Zlatá stoka je vodní kanál dlouhý 45,5 km, 2-4 m široký a 1-1,5 m hluboký. Maximální průtok dosahuje 2,5 m3/s při nepatrném sklonu 0,4 promile. Odbočuje z levého břehu Lužnice u samoty Pilař, napájí menší rybníky nad Třeboní, obtéká rybníky Opatovický a Svět, dotýká se východní čtvrti Třeboně a podél rybníků Velkého Tisého, Koclířova, Záblatského, Bošileckého a Horusického spěje k ústí zpět do Lužnice asi 2 km jižně od Veselí nad Lužnicí. Celkem je na Zlatou stoku napojeno cca 2 700 ha rybničních ploch (57 rybníků). Celá Třeboňská pánev, její jižní i severní část, je významnou zásobárnou podzemní vody, což je dáno jednak litologickým složením sedimentů, především mocností kolektorových vrstev, jednak retenční schopností velké plochy území s infiltračními zónami na okrajích pánve. Velkou plochu celého území zaujímají rybníky, které jsou i zárukou zadržení povodňových stavů. Je však nutno preventivně udržovat jejich hráze v bezpečném stavu aby nedošlo k jejich protržení, jako tomu bylo při povodních v r. 2002. Lužnice, která tvoří severojižní osu celého území pak je schopna v krátké době odvést značné množství povodňové vody.

152

Protipovodňová ochrana z pohledu retence a odtoku vody z území. ORP Třeboň

Počet obyvatel 8 871

Počet ohrožených obyvatel 133

Město je mírně ohroženo zpětným vzdutím hladiny při vyšších hladinách v rybníku Rožmberk. Jedná se o zástavbu v Dukelské ulici a areál Bertiných lázní. Možné mírné ohrožení oblasti Dukelské ulice je dáno i přetížením koryt Prostřední a Podřezanské stoky. Je zde ohroženo více než 20 nemovitostí mírnou záplavou do 0,5 m, „výplach“ zahrádkářských kolonií může komplikovat průtočnost propustků pod silnicí. Světská stoka (odtok od rybníka Svět) protéká zámeckým parkem a může být při přetížení mírným ohrožením blízkých nemovitostí. Osada Stará Hlína je ohrožena při vyšších hladinách v rybníku Rožmberk, kdy se spodní fronta nemovitostí dostává do oblasti zátopy rybníka. Počet ohrožených nemovitostí je cca 30. Popis navrhovaných opatření : Studie odtokových poměrů Lužnice a plánů protipovodňových opatření pro obce mikroregionu Třeboňsko (Hydroprojekt CZ) navrhuje ochranné retenční opatření na Prostřední a Podřezanské stoce zřízením poldru a zřízením hráze v linii dnešní tzv. „Hrádečkové“ hráze o objemu asi 2 mil. m3 . Stavba je v místě problematizována jednak úvahami o vlivu na vegetaci při jejím krátkodobém zaplavení, pravděpodobného vzniku problémů při zakládání (rašeliny) dále i tím, že se uvažuje o prvotním plném odtěžení stávající hráze s vegetací. V osadě Stará Hlína je navrhována ochranná hráz podél souvislé zástavby, která vytlačí zátopu Rožmberka mimo nemovitosti. Hráz je v dokumentaci pro ÚR (VH-TRES s.r.o.) navrhována z části jako pevná sypaná se základem a mobilní nadstavbou délky 684 m. Příprava stavby je komplikována majetkoprávně. Výše uvedená opatření jsou zahrnuta do Koncepce protipovodňové ochrany Jihočeského kraje Zásahy do současného stavu vodních toků nejsou územním plánem navrženy. Pouze bude provedeno čištění koryt (od skládkového materiálu a pod.) a koryta budou výhledově přizpůsobována přírodnímu charakteru. Zpevnění břehů bude prováděno v případě nutnosti přírodními úpravami (osázení vegetací, max. kamenný zához). Podél vodních toků nebude umístěna žádná nová zástavba do vzdálenosti min. 8 m. Číslo hydrologického pořadí: Třeboň Třeboň město Třeboň město Třeboň město Třeboň město Třeboň město Třeboň město Stará Hlína Nová Hlína Přeseka Břilice Braná

Na Kopečku Holičky S (Gigant) Jih JV Lázně SZ Z

1 – 07 – 02 – 045 až 047 1 – 07 – 02 – 031 1 – 07 – 02 – 071 1 – 07 - 02 – 37 1 – 07 – 02 - 36 1 – 07 – 02 - 38 1 – 07 – 02 – 71 1 – 07 – 02 – 43 1 – 07 – 02 – 31 1 – 07 – 02 – 31 1 – 07 – 02 – 072 1 – 07 – 02 – 049 1 – 07 – 02 - 37

153

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Současný stav Řešené území města Třeboně a okolních sídel je zásobováno elektrickou energií napájecí a distribuční soustavou VN 22 kV prostřednictvím nadzemních i kabelových vedení, ukončených přípojkami k odběratelským a distribučním trafostanicím 22/0,4kV. Systém je součástí elektrizační soustavy Jižních Čech a je provozován společností E.ON. Hlavním napájecím bodem je rozvodna 110/22kV Lipnice, která napájí linky nadzemního vedení 22kV , vedené k okrajům stávající zástavby města a připojených sídel. Linky jsou propojeny kabelovými trasami přes transformovny v centrální části města. Napájecí vedení má dosud jistou rezervu v kapacitě přenosu s tím, že tato rezerva je k dispozici pro celou napájenou oblast. Sekunderní síť NN 0,4kV kabelová i nadzemní, zhruba odpovídá kapacitě současného odběru. Další zvyšování zátěže vyvolá požadavky na rekonstrukci a doplnění sítě. Návrh řešení Současný stav venkovní primérní napájecí sítě je vcelku uspokojivý, výkonově osazené transformátory stačí ve většině případů pokrýt stávající odběr. Pro zajištění příkonu a posílení distribuce je připravována výstavba několika dalších trafostanic a v souvislosti s předpokládaným rozvojem bydlení dvě nová propojení nadzemního a kabelového vedení VN v současné zástavbě města vzhledem k tomu, že rozhodující objem energie je do města dodáván převážně nadzemním vedením, ukončeným na okraji zástavby a distribuční síť by tak nebyla z hlediska plánovaného provozně zcela optimální. V souladu s vývojem požadavků na zajištění příkonu v sídlech obdobného charakteru se v návrhu ÚPN již nepředpokládá výhledová maximální elektrizace všech objektů se zajištěním elektrického vytápění. Zásobování teplem v objektech trvalého bydlení se bude i v časovém horizontu ÚPN orientovat spíše na využití jiných zdrojů tepla – v případě řešeného území by se jednalo většinou o zemní plyn ve městě, zkapalněné topné plyny, případně dřevoplyn a v menším množství LTO náhradou za tepelné zdroje na pevná paliva v okolních drobných sídlech. To znamená, že se ve výhledu neočekávají výrazné požadavky na zvýšení příkonu ve stávající zástavbě. U navrhovaných nových domů se rovněž nepředpokládá komplexní elektrizace s vytápěním. V návrhu jde tedy spíše o optimalizaci využití stávající sítě VN a distribučních trafostanic s doplněním nových zařízení soustavy pro nové rozvojové plochy. Současně je třeba počítat podle provozních potřeb s postupnou rekonstrukcí sekunderní sítě NN a s jejím posílením zejména tam, kde bude možno pokrýt zvýšení příkonu v nových lokalitách z rezervy ve výkonu stávajících trafostanic. V některých případech bude možno zvýšit výkon stávajících TS výměnou transformátoru, v některých případech bude nutno počítat s rekonstrukcí TS. Tyto činnosti budou probíhat postupně v čase podle skutečných požadavků na zajištění příkonu. Drobné lokality s výstavbou jednotlivých domů ve městě i v přilehlých sídlech budou většinou pokryty ze stávající sítě. Navrženým rozvojem území budou dotčena ochranná pásma stávajícího nadzemního vedení VN – 22 kV v některých lokalitách, určených zejména pro individuální výstavbu RD. V návrhu ÚPN se předpokládá, že plošné využití území v těchto lokalitách (budoucí parcelace ve vazbě na urbanistické členění ploch) bude průběhu ochranného pásma přizpůsobeno, tzn., že vyhlášená ochranná pásma stávajících energetických zařízení budou respektována. Z toho důvodu nejsou navrhovány investičně náročné přeložky nadzemního vedení VN. Pokud bude v jednotlivých případech budoucími investory posouzeno a zjištěno, že hodnota dotčené lokality vyváží investiční náklady spojené s přeložkami vedení (bez účasti dodavatele energie a provozovatele energetických zařízení), bude konkrétní projektové řešení projednáno a odsouhlaseno s E.ON a.s. V každém případě bude vždy nutno řešit dotčenou lokalitu jako celek s potřebnou spoluúčastí všech stavebníků. Na základě urbanistického návrhu rozvoje města a obcí byla zpracována předběžná bilance pro zajištění příkonu, která je vyčíslena v samostatné příloze jako přírůstek k současnému stavu pro 154

rozhodující oblasti, soustřeďující plošně jednotlivé lokality návrhu. Tabulka bilancí obsahuje i návrh způsobu zajištění příkonu pro jednotlivé lokality. Distribuční trafostanice 22/0,4 kV v zastavěném území budou v kabelové síti VN realizovány jako kioskové o výkonu do 630 kVA. Odběratelské trafostanice mohou být v okrajových plochách výrobních a skladových zřizovány jako venkovní s maximálním výkonem do 400 kVA s tím, že jejich výstavba bude posouzena podle konkrétních požadavků na zajištění příkonu. Vnitřní území velkých rozvojových ploch s trasami kabelů VN a s rozmístěním nových trafostanic nemůže být návrhem řešeno a bude předmětem navazujících stupňů projektové dokumentace (Regulačních plánů) po zpracování podrobnějšího urbanisticko-architektonického návrhu zástavby, ve vazbě na nový zastavovací plán a systém místních komunikací. Zákres navržených trafostanic, které nelze z výše uvedených důvodů na konkrétní pozemek objektivně umístit, je proto nutno považovat za schematický a bilančně informativní. Návrh stupně elektrizace v časovém horizontu ÚPN : V bilancích jsou použita následující měrná zatížení na úrovni DTS : Podíl odběrů na max.zatížení

Kategorie : A ………..osvětlení a drobné spotřebiče ……………. B1……….A + vaření………………………………… B2……….A + TUV + vaření………………………… C1……….B2 + akumulační vytápění ………………… C2……….B2 + přímotopné vytápění …………………

1,26 kW / b.j. 2,02 kW / b.j. 2,67 kW / b.j. 10,3 kW / b.j. 16,8 kW / b.j.

0,50 1,00 0,50 0,17 1,00

Plynofikovaná oblast : Návrh dostavby RD – elektrické vytápění 10 % domů – 5 % v kat. C1, 5 % v kat. C2 60 % domů v kat. B1, 30 % domů v kat. B2 (tj. průměrně 2,54 kW/1 b.j.) Neplynofikovaná oblast : Návrh dostavby RD – elektrické vytápění 30 % domů – 20 % v kat. C1, 10 % v kat. C2 50 % domů v kat. B1, 20 % domů v kat. B2 (tj. průměrně 3,31 kW/1 RD) Plochy výroby, obchodu a služeb – ukazatel 0,5 kW/100m2 hrubé užitné plochy Rekapitulace přírůstku příkonu - zatížení na úrovni DTS v rozvojových lokalitách (viz bilance) : Třeboň Břilice Holičky Branná Přeseka Nová Hlína Stará Hlína celkem

3,527 MW 0,396 MW 1,392 MW 0,417 MW 0,033 MW 0,033 MW 0,066 MW 5,864 MW

Návrh nadzemního a kabelového vedení VN – 22 kV : Pro zajištění optimální funkce distribuční sítě VN a pro možnost zajištění příkonu v rozvojových plochách jsou navrženy dvě propojovací trasy stávajícího vedení 22 kV :

155

1) propojující nadzemní a kabelové vedení VN mezi stávající linkou „Domanín“ (stožár a kabelový svod na parc.č.2096/1) a centrem města (stožár a kabelový svod u Zlaté stoky na parc.č. 597/1 – sportoviště TJ Jiskra Třeboň - v blízkosti č.p. 1242) 2) propojující kabelové vedení VN Břilice mezi venkovní TS na parc.č. 1561/1 (rekonstrukce na kioskovou TS 630 kVA), kabelová trasa východně podél komunikace kolem Břilického rybníka, napojení kabelovým svodem na stávající nadzemní vedení VN v blízkosti čp. 1240 a 1252) Uvedené trasy jsou v ÚPN považovány za veřejně prospěšné stavby. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Současný stav Město Třeboň včetně sídel, které jsou zahrnuty do jeho spádového území, nemá vybudován centrální zdroj tepla (CZT) pro zásobování obyvatelstva, systém jeho zástavby tomuto typu zdroje neodpovídá. Pro rozsáhlejší objekty jsou využívány kotelny domovní, blokové, areálové, průmyslové a individuální objektové. Větší kotelny jsou již z větší části provozovány na bázi zemního plynu (ZP). Výkonově největší centralizované zdroje provozují objekty lázní, městský pivovar a areál textilního podniku OTAVAN.V bytové zástavbě jsou pro vytápění a přípravu TUV ve funkci tři kotelny s tepelnými rozvody, provozované společností Teplospol s.r.o. Jindřichův Hradec. Tyto kotelny jsou umístěny v objektech na následujících adresách : Hliník čp.1115, Vrchlického čp. 1116 a Jiráskova/Táboritská čp. 1118. Ostatní kotelny menších a malých výkonů jsou rovněž postupně plynofikovány. Některé kotelny využívají k výrobě tepla tuhá paliva případně LTO. Také odběratelé v kategorii obyvatelstvo s lokálním vytápěním přecházejí postupně z pevných paliv na plyn. V současné době je vybudováno cca 27 kotelen o celkovém instalovaném výkonu 52,24 MW, spolu s ostatními odběry tepla mimo centralizované zdroje představují stávající instalované výkony potřebu cca 75,0 MW, což při současnosti odběru 0, 85 až 0,90 činí 63,75 až 67,50 MW. Návrh řešení Pro zvýšení standardu bydlení, případný rozvoj služeb, drobného podnikání a stavbu nových BJ, bude preferováno topení etážové, případně malé domovní nebo blokové kotelny. Převážně je možno uvažovat s jejich napojením na zemní plyn. S kotelnami je možno uvažovat v plochách pro výstavbu kolektivního bydlení – bytových domů BK1 a BK2. Tepelné rozvody nejsou v ÚPN navrženy, neboť rozmístění nových bytových domů není urbanistickým návrhem specifikováno. S výstavbou podniků s většími kotelnami se nepočítá. V některých stávajících bude změněna výroba bez nárůstu potřeb tepla. I nadále je nutno uvažovat o rekonstrukcích a postupné plynofikaci zbývajících uhelných kotelen, stejně tak s přechodem lokálního topení z pevných paliv na plyn. Nelze však opominout požadavky na maximální přípustnou koncentraci kysličníků dusíku vznikajících při spalování ZP. Bilance potřeby tepelné energie je pro všechny rozvojové lokality zpracována v samostatné tabulce. Do bilancí energeticky využitelných surovin nutno započítat i produkci bioplynu v čistírně odpadních vod o energetickém potenciálu 20 - 22 KJ/m3 plynu a produkci bioplynu cca 2,750 000 m3/r. Po úvodní úpravě bioplynu (obsah agresivních sirných sloučenin) lze této energetické a levné suroviny využívat v průmyslu i v komunální sféře. Současná produkce bioplynu reprezentuje v přepočtu výkon cca 1,75 MW. Tento netradiční zdroj obnovitelné energie není zanedbatelný v celkové energetické . bilanci města a není dosud plně využit. V ostatních sídlech řešeného území, kde se ve výhledu nepočítá s plynofikací, bude zásobování individuální zástavby orientováno na kombinaci využití různých druhů energií - výhledově budou topeniště na uhelná paliva rušena a zásobování teplem bude převáděno na bázi kombinace 156

jiných zdrojů energie - elektrického akumulačního hybridního nebo přímotopného vytápění, zkapalněných topných plynů, dřeva apod. Některé samostatně stojící objekty mohou být vytápěny biologickým palivem ve speciálních ekologických kotlích (dřevo, piliny). Vzhledem k charakteru území by mělo být v maximální míře užíváno alternativní energie (tepelná čerpadla, sluneční energie atp.). ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Současný stav Město je zásobováno plynem z vysokotlakého plynovodu DN 400 Obrataň - České Budějovice, z něhož jsou vedeny dvě VTL přípojky ukončené na severním okraji Břilic a na západním okraji Třeboně ve VTL/STL regulačních stanicích (4,0 / 0,08 MPa) o výkonu 5 000 m 3/h. Rozvod zemního plynu je provozován středotlakou sítí do 0,1 MPa a v historické části původní zástavby částečně sítí nízkotlakou do 0,005 MPa, prostřednictvím STL/NTL regulační stanice o výkonu 1 200m3/h, umístěné v sousedství městského pivovaru. Druhá síť NTL plynovodů ze STL-RS ve Sportovní ulici je v provozu na sídlišti Hliník s využitím pro vaření v bytových domech sídliště. Stávající plynovodní síť byla budována podle generelu zásobování města plynem z roku 1978 (STP Praha). Středotlaké plynovody z VTL-RS jsou vedeny dále do města k velkoodběratelům centralizovaných zdrojů, průmyslových závodů a sídelních částí s bytovou zástavbou. Centralizované tepelné zdroje byly již většinou rekonstruovány z pevných a kapalných paliv na zemní plyn. Převážná část hlavních středotlakých rozvodů je provedena z profilů OC DN 300, DN 200 a DN 150, novější trasy již z PE d 225 – d 160, u nízkotlakých rozvodů DN 80 až 100. Středotlaké plynovody vedlejších větví, směřujících ulicemi nízkopodlažní zástavby k okrajům města, jsou menších až minimálních profilů a proto s nimi nelze počítat pro napojení nových řadů větších rozvojových ploch. V sídle Přeseka je plyn zaveden, neboť jeho vzdálenost od zdroje – VTL plynovodu DN 400 je pouze cca 300 m. STL plynovody PE d 63 jsou rozvedeny po celé obci z VTL-RS o výkonu 200 m3/h. Plynofikována dosud nejsou sídla Branná, Stará a Nová Hlína. Návrh řešení Stav plynovodní sítě odpovídá jejímu stáří. Dochází k průběžné rekonstrukci plynovodní sítě podle provozních potřeb provozovatele, především dožívajících ocelových NTL a STL rozvodů, jejichž stáří přesahuje 30 a více let. Středotlaké rozvody z polyetylénu jsou v dobrém stavu. Tam, kde to je technicky možné, dojde postupně k náhradě dožívajících nízkotlakých plynovodů rozvody středotlakými. V budoucnu je možno uvažovat s dalším napojováním objektů, které v současné době využívají k vytápění a přípravě TUV pevná paliva, případně LTO s ohledem na technický stav a kapacitu plynovodů. Kapacita VTL regulačních stanic je z hlediska současné potřeby i navrhovaného rozvoje dostatečná. Z uvedených důvodů by nemělo být problémem zásobování plynem navržených rozvojových ploch, které budou využity převážně pro individuální výstavbu rodinných domů. Pro plynofikaci se počítá s lokalitami, které leží v blízkosti stávajících plynovodů STL, tj. na území města. Zde budou do nových lokalit přivedeny plynovodní řady STL potřebných profilů. V této souvislosti je nutno upozornit na podmínku, aby byly pro napojení nových řadů vedených do velkých rozvojových ploch využity hlavní páteřní plynovody středotlaké sítě v profilech DN 300, DN 200, PE d 225 a PE d 160. V grafické části je tato podmínka znázorněna šipkami ve směru rozvoje plynofikace. Pro možnost zásobování plynem rozvojových ploch v Holičkách je nezbytné rekonstruovat stávající plynovod PE d 90 ve Vodárenské ulici na PE d 160. Tímto profilem by řad ulicí dále pokračoval až k silnici E49 - I/24. Podchod pod silnicí k rozvojové lokalitě BM5 by byl proveden řízeným vrtem v souběhu s dalšími sítěmi (vodovodem a výtlakem splašků). Vnitřní území velkých rozvojových ploch nemůže být návrhem řešeno a bude předmětem navazujících stupňů projektové dokumentace (Regulačních plánů) po zpracování podrobnějšího 157

urbanisticko-architektonického návrhu zástavby, ve vazbě na nový zastavovací plán a systém místních komunikací. Návrh řešení a dimenzování nové sítě bude projednáno s dodavatelem plynu a provozovatelem plynárenských zařízení E.ON a.s. S využitím stávajících plynovodů NTL územní plán nepočítá. V sídle Přeseka budou k rozvojovým plochám prodlouženy stávající STL plynovody PE d 63. Pro sídlo Branná je v situačním podkladu naznačena výhledová možnost napojení plynovodem STL z Třeboně, ačkoliv jeho délka přesahuje 4 km. Ostatní sídla řešeného území Stará a Nová Hlína zásobována plynem i nadále nebudou – výstavba plynovodů by nebyla ekonomicky efektivní vzhledem ke vzdálenosti od zdrojů (Nová Hlína 2,6 km STL z Třeboně, Stará Hlína +1,7 km STL z Nové Hlíny nebo 2,5 km od VTL DN 400) a ke skladbě odběratelů bez významného velkoodběru. Bilance přírůstku odběrného množství plynu (viz samostatné tabulky) : Kategorie obyvatelstvo - specifická potřeba : Koeficienty současnosti odběru : vaření: 1,2 m3/h 200 m3/rok vaření a TUV : k = 1/ln(n+16) TUV : 2,1 m3/h 350 m3/rok topení v b.j. : k = 1/n0.20 topení b.j. : 2,1 m3/h 1750 m3/rok topení v RD : k = 1/n0.15 topení RD: 2,8 m3/h 3500 m3/rok V kategorii maloodběru a velkoodběru nelze konkrétní odběry přesně vyčíslit pro neznalost skladby a nároků budoucích odběratelů. To se týká zejména transformačních ploch výrobních areálů. V zásadě lze konstatovat, že jejich zásobování plynem bude možné, protože jsou buď již napojeny nebo jsou situovány v blízkosti stávajících plynovodů STL. V těchto případech je odběrné množství plynu stanoveno na základě výpočtu potřeby tepelné energie s použitím ukazatele na 100 m2 hrubé užitné plochy. Rekapitulace celkového přírůstku odběrného množství plynu při jejich teoretické 100% plynofikaci : Třeboň Břilice Holičky Přeseka Celkem

Qh m3/h 2684 390 1096 46 4216

Qr m3/rok 5166362 631800 2285432 52650 8136244

Ochranná a bezpečnostní pásma plynárenských zařízení budou navrženým rozvojem respektována. TELEKOMUNIKACE Síť elektronických komunikací Současný stav Řešené území je po stránce telekomunikační začleněno do uzlového telefonního obvodu UTO Třeboň. Automatická telefonní ústředna je umístěna v budově pošty. Ve městě i celém spádovém území je vybudována poměrně nová, hustá metalická a optická kabelová síť, která je zakreslena ve výkresové části dokumentace.

158

Návrh řešení Jednotná telefonní síť je v podstatě nová a v dobrém technickém stavu. Postupně bude rozšiřována dle záměrů a potřeb provozovatele i uživatelů. Bude probíhat běžná údržba a modernizace zařízení. Požadavky na zajištění dalších telefonních linek bude Telefónica O2 a.s. řešit individuálně s konkrétními investory nových objektů postupně po vypracování podrobných investičních záměrů, s využitím ponechaných rezerv v kabelové MTS, s použitím vysokofrekvenčních technologií atp. Ochranná pásma telekomunikačních zařízení je nutno v rozvojových lokalitách respektovat. Radioreléové trasy Řešeným územím procházejí radioreléové trasy správce Telefónica O2 a.s. a dalších provozovatelů. Jejich ochranná pásma jsou navrženým rozvojem respektována. Spoje operátorů mobilního telekomunikačního spojení V území jsou provozovány základnové stanice operátorů T-Mobile Czech Republic a.s., a Vodafone. Ochranná pásma těchto zařízení nebudou navrženým rozvojem území dotčena.

OBČANSKÉ VYBAVENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Návrh územního plánu považuje občanské vybavení v současné době za v zásadě plošně stabilizované a svým rozsahem a rozmístěním vyhovující. Lze předpokládat že v rámci ploch občanského vybavení, určených pro veřejnou správu, školství, zdravotnictví, sociální služby a kulturu, může dojít v budoucnu k případné restrukturalizaci dle aktuálních nároků, plošné vymezení pro tuto funkci je ale dostatečné. Plochy občanského vybavení, určené pro sport a rekreaci, jsou v současné době rovněž dostačující; ve vazbě na stávající lázeňský areál Aurora s veřejným parkem je vymezena rozvojová lokalita pro vybudování golfového hřiště. V tomto případě by se jednalo o zapojení tohoto areálu do systému stávajících a navrhovaných veřejných parků, sloužících ke krátkodobé rekreaci obyvatelům i návštěvníkům města. V severní části obce Stará Hlína je navrženo plošně limitované rozšíření stávajícího sportovního areálu. Významnou roli hraje v organismu města lázeňství, ve městě se nacházejí dva poměrně rozlehlé lázeňské areály, jejichž plošné nároky jsou v současné době uspokojeny; velký význam má pro lázeňství systém veřejné zeleně v těsné vazbě na tato zařízení. Obchod a služby je v současné době spíše integrovaný v rámci smíšených území. Návrh přináší relativně rozsáhlé rozvojové možnosti pro tento sektor občanského vybavení. Jedná se především o lokality, lemující významné dopravní radiály; tyto lokality jsou rovněž nabídkou pro umístění takových aktivit, které se neslučují zcela se standardem stávající městské struktury.

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Územní plán potvrzuje stávající veřejná prostranství všech sídel v řešeném území a klade důraz na uspokojivý standard veřejných prostranství, který je určujícím pro celkový obytný standard území. Velký význam pro standard veřejných prostranství uvnitř vlastního města Třeboň bude mít zklidnění automobilové dopravy v souvislosti s vybudováním obchvatové trasy silnice II/154. V rámci regulativů pro jednotlivé rozvojové lokality jsou stanoveny základní podmínky pro vznik kvalitních veřejných prostranství v těchto nových urbanistických strukturách. Bližší specifikace těchto veřejných prostranství bude předmětem řešení na územní plán navazujících regulačních plánů a územních studií. 159

Specifickým druhem veřejných prostranství je veřejná zeleň; je proto stanovena jako zvláštní kategorie v legendě Hlavního výkresu, resp. Koordinačního výkresu. Územní plán navrhuje doplnění stávajícího systému veřejné zeleně v kontaktu s historickým jádrem města tak, aby zůstala ochráněna jedinečná pozice tohoto jádra ve struktuře města. Územní plán dále doplňuje systém veřejné zeleně o další rozvojovou lokalitu při břehu rybníka Svět – bude se jednat o veřejný park ve vazbě na lázeňský areál Aurora a ve vazbě na budoucí areál golfového hřiště v této části města.

H INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Hlavní náplní udržitelného rozvoje území je trvalý soulad všech hodnot území se zřetelem na péči o ochranu životního prostředí. Vyvážený stav mezi krajinou a návrhem rozvojových nově zastavitelných ploch je hlavní náplní územního plánu. Rozsah nově navrhovaných zastavitelných území vychází ze schváleného zadání, z vyhodnocení sociodemografického vývoje obce a jejího specifického postavení (centrum mikroregionu, lázeňství, cestovní ruch) v sídelní struktuře, požadavků zastupitelstva města a vlastníků pozemků. Soukromé zájmy jsou koordinovány spolu se zájmy veřejnými tak, aby bylo dosaženo obecně prospěšného souladu. Územní plán respektuje vyvážený poměr podmínek pro příznivé životní prostředí, a zároveň i podmínek pro hospodářský rozvoj a podmínek pro soudržnost společenství obyvatel v území. Územní plán řeší celé správní území komplexně, řeší jak zastavěné a zastavitelné území, tak nezastavitelné území (volnou krajinu). Je zajištěna ochrana přírodních, kulturních, civilizačních hodnot, urbanistického a architektonického dědictví, ochrana životního prostředí, zároveň jsou vytvořeny předpoklad pro zájmy na společenský rozvoj a hospodářský rozvoj. Jsou vytvořeny předpoklady pro kvalitní rozvoj města, ideální prostředí pro bydlení, práci i rekreaci. Dostatečným návrhem ploch pro potencionální příležitosti a pro bydlení je zajištěna stabilita města a jsou vytvořeny předpoklady pro růst počtu obyvatel. Návrh je vyváženým dokumentem. Předkládá řešení zajišťující plnohodnotný rozvoj urbanizovaného a urbanizovatelného území s proporčně vyváženým zastoupením všech jeho funkčních složek (bydlení, vybavenost, rekreace, pracovní podmínky, infrastruktura), respektuje přírodní hodnoty území a stabilizované životní prostředí a a nastavuje prostředí pro vhodný a přiměřený hospodářský rozvoj, to vše na principu trvale udržitelného rozvoje jako základního cíle územního plánování. A, B Vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle bodů A a B dle Přílohy č.5 k vyhlášce č.500/2006 Sb. je předmětem samostatné dokumentace, jež je nedílnou součástí územního plánu Třeboň. Ve vyhodnocení vlivu koncepce na životní prostředí (SEA) se konstatuje, že: 1. Z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví se jeví návrh územního plánu jako přijatelný. 2. Územní plán Třeboň počítá se všemi územními limity. 3. Předmětem řešení není jen urbanistická struktura, ale i řešení dopravy, řešení zásobování vodou, ochrana vodních zdrojů, koncepce nakládání s odpadními vodami. 4. Součástí ÚP je též řešení a vymezení územního systému ekologické stability, což je základní krok k realizaci tohoto systému.

160

5. V územním plánu Třeboň se nepředpokládá na území města umístění žádných významnějších zdrojů znečištění ovzduší, ani zdrojů hluku. 6. Nejvýznamnější negativními vlivy koncepce na životní prostředí jsou zábory ZPF a potenciálně zásahy do vzhledu krajiny. 7. Nejvýznamnějšími pozitivními vlivy koncepce na životní prostředí jsou: vymezení ÚSES, vymezení ploch veřejné zeleně a ploch ochranné a izolační zeleně. Významným pozitivním opatřením je plánovité koncepční řešení problematiky rozvoje obce. Hodnocení vlivu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (NATURA 2000) je rovněž pozitivní ve smyslu negativního dopadu koncepce na tyto hodnoty. Závěr posudku je pak stvrzen souhlasným stanoviskem Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví. Veškeré pokyny, obsažené v závěrech dokumentace SEA i dokumentace NATURA 2000 jsou návrhem Územního plánu Třeboň respektovány a zapracovány. C Přírodní hodnoty: Třeboňsko, v němž se rozkládá řešené území Územního plánu Třeboň, je jednou ze šesti českých biosférických rezervací vyhlášených v rámci programu „Člověk a biosféra“ UNESCO, je zařazeno do sítě NATURA 2000 jako evropsky významná lokalita či ptačí oblast. Jako chráněná krajinná oblast bylo Třeboňsko vyhlášeno již v roce 1979. Většina území spadá do III. zóny, zalesněné oblasti do II. zóny, významné lokality a zvláště chráněná maloplošná území do I. zóny. Územní plán respektuje jedinečný přírodní charakter řešeného území. Jednotlivá sídla jsou rozvíjena v logických vazbách na stávající zastavěné území, zasahují do přírodního prostředí jen nezbytnou měrou, nové rozvojové lokality jsou vymezovány tak, aby se zapojily do kvalitního přírodního prostředí. Kulturní a společenské hodnoty: V řešeném území Územního plánu Třeboń jsou lokality vyhlášené za národní kulturní památky. Těmito jsou areály státního zámku a kláštera v Třeboni, rybníky Rožmberk a Svět, vodní toky Zlatá stoka, Stará a Nová řeka. Historická centrální část města Třeboň je vyhlášena Městskou památkovou rezervací. Územní plán respektuje kvalitní historicky vzniklé kulturní prostředí, zejména jedinečný fenomén historického jádra města Třeboň. Územní plán potvrzuje a doplňuje pás veřejné zeleně – parků, obklopující historické jádro města a ochraňující je před případnými negativními vlivy nové výstavby ve zbylé struktuře města. Urbanistické hodnoty: Celý třeboňský region, v němž se nachází řešené území Územního plánu Třeboň, se vyznačuje nespornými krajinářsko-urbanistickými hodnotami, zvláště pak poměrně řídkým osídlením. Převážná část celého území CHKO je charakterizována jako oblast krajinného rázu. Územním plánem nově navržené rozvojové lokality respektují krajinářsko-urbanistické hodnoty řešeného území; týká se to jak funkčních regulativů, tak především prostorových regulativů u jednotlivých lokalit a rovněž zadání regulačních plánů, jež budou zpracovány na nejvýznamnější rozvojové lokality (plochy změn). D V rámci SWOT analýzy, jež je součástí aktualizovaného Rozboru udržitelného rozvoje ORP Třeboň (2010), byly stanoveny problémy k řešení v rámci územního plánu; na tyto problémy, týkající se řešeného území a vycházející ze silných a slabých stránek území a z potenciálních příležitostí, či hrozeb v území, Územní plán Třeboň reaguje a jejich řešení je součástí návrhu. Povrchová těžba štěrkopísků – představuje zátěž lokálních ekosystémů, většinou nevratné zábory půdního fondu, narušení režimu povrchových a podzemních vod, zvýšenou hlučnost a neúměrně vyšší zatíženost komunikační sítě. – Územní plán stanovuje, že v řešeném území nedojde k 161

otevření nových ložisek štěrkopísků; stávající lokalita těžby rašeliny pro nelázeňské účely nebude rozšířena a bude po vytěžení rekultivována. Vytvoření územních rezerv pro budování a modernizaci infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizaci stávajících ČOV a dokončení výstavby kanalizací a čistíren odpadních vod i v obcích s malým počtem obyvatel. Stávající kanalizační systém by měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní limity(zejména pro dusík a fosfor) a to především v oblasti CHKO. – Územní plán navrhuje rozšíření ČOV pro Třeboň a Břilice a zároveň vymezuje lokality pro výstavbu nových ČOV v ostatních obcích v řešeném území. Územní stabilizace obchvatů a přeložek silnic I/24 a I/34. Nalezení nejvhodnějších variant veškerých liniových staveb, zvláště pak přeložek – obchvatů silnic I. třídy a mimoúrovňového křížení železnice se silnicemi I. třídy. – Územní plán přebírá jako územní rezervu koridory úprav silnic I/24 a I/34 z připravovaných ZÚR. Vyřešení střetů vymezených ložisek nerostných surovin případně i liniových staveb s prvky ÚSES. Liniové stavby umisťovat vyjímečně do ekosystémů a tím narušovat stabilitu porostů. Územní plán při návrhu dopravní a technické infrastruktury respektuje jedinečný přírodní a krajinný charakter řešeného území. Stanovení regulativů pro umísťování staveb s možným vlivem na krajinný ráz a na urbanizaci volné krajiny. Navrhované rekreační plochy důsledně posoudit z pohledu možného vlivu na přírodní a kulturní hodnoty v území. Lokality pro bydlení navrhovat v návaznosti na komplexní posouzení z hlediska přírodního prostředí, pracovních příležitostí, využití volného času apod.. – Územní plán zapracovává podmínky ze závěrů dokumentace SEA a dokumentace NATURA 2000, včetně nutnosti zpracovat před realizací citlivých rozvojových lokalit posouzení zásahu do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb., resp. provést posouzení vlivů na životní prostředí dle zákona 100/2001 Sb.. Lokalizace velkých rozvojových ploch s ohledem na ZPF a minimalizaci záborů půdy v I. a II. třídě ochrany. Územními opatřeními co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu a cestní sítě v krajině a hydrologické poměry v území. – Územní plán vymezuje nové rozvojové lokality v logických a bezprostředních vazbách na stávající zastavěné území; jedním z cílů je minimalizovat zásahy do jedinečného přírodního prostředí a krajinného rámce. Upřednostňovat návrh ploch pro bydlení s podnikáním, případně i jiného polyfunkčního charakteru. Preferovat plochy smíšeného funkčního využití a tím stabilizovat pracovní sílu v místě. – Územní plán vymezuje jednak nové rozvojové lokality ve vazbě nacentruj města Třeboň, jež jsou smíšeného charakteru, dále pak umisťuje lokality pro rozvoj výroby nerušící, ochodu a služeb podél hlavních komunikací / silnic I. a II.třídy tak, že přímo sousedí s lokalitami pro bydlení. Vymezit nové rozvojové plochy pro podnikání, především v rámci stávajícího zastavěného území přestavbou tzv. brownfields. – Územní plán vymezuje poměrně rozsáhlé plochy v městě Třeboň jako přestavbou; jedná se o plochy, směřující v charakteru brownfields, jež by měly být proměněny ve smíšená území, s dominancí výroby nerušící, obchodu a služeb. Vytvořit územní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a turistiky s možností celoročního využívání. – Jedinečným fenoménem v řešeném území je lázeňství a na ně navázané rekreační aktivity. Územní plán navrhuje další rozvoj ploch přímo souvisejících s lázeňstvím, včetně nových ploch veřejné zeleně – parků a rovněž ploch sportovních (golf). E Návrh územního plánu Třeboň naplňuje priority územního plánování, kdy zejména vychází z charakteru řešeného území a jeho kontextu, respektuje jedinečnou povahu města a krajinný ráz a chrání a rozvíjí hodnoty zástavby a přírodního prostředí města. Z Politiky územního rozvoje ČR 2008 vyplývají pro správní území města Třeboň zvláštní požadavky v podobě podmínek pro modernizaci železniční trati Veselí nad Lužnicí – České Velenice; správní území města není součástí oblasti se zvýšenými požadavky na soustředění aktivit 162

mezinárodního nebo republikového významu, neleží v rozvojové ose, ani neleží v žádné specifické oblasti. Vydané Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (ZÚR) jsou v návrhu respektovány v dotčeném rozsahu relevantních opatření. F Územní plán Třeboň směřuje svým komplexním návrhem k rovnováze mezi třemi pilíři trvale udržitelného rozvoje území – pilíře ekologického, pilíře ekonomického i pilíře sociálního. Návrh územního plánu respektuje jedinečný přírodní charakter celého řešeného území a nově navrhované lokality do něj začleňuje v logické vazbě na historicky vzniklé stabilizované sídelní struktury. Zároveň vytváří – zejména v případě města Třeboň - dostatečné nové transformační a rozvojové lokality pro další rozvoj podnikatelských aktivit různého charakteru, tedy pro uspokojivý hospodářský rozvoj města. Územní plán klade velký důraz i na udržení a posílení vysokého standardu přírodního i sídelního prostředí; řešené území je tak atraktivní pro stávající i nové obyvatele. Územní plán Třeboň tak předchází rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel města i rizikům ohrožujícím podmínky života budoucích generací obyvatel města.

I

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Zastavěné území je vymezeno v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č.183/2006Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon). Zastavěné území je využíváno poměrně intenzívně, územní plán navrhuje několik transformačních lokalit, které se týkají území, jež se svým charakterem blíží brownfields – s cílem zvýšit standard těchto území jak z hlediska užívání, tak z hlediska prostorového. Zastavitelné území je vymezováno v přímé návaznosti na území zastavěné, přičemž se předpokládá postupný rozvoj tohoto území – jak v závislosti na rozvoji celého řešeného území, tak v závislosti na etapizaci, jež bude stanovena v návazných regulačních plánech, resp. územních studiích. Řešené území je velice atraktivní jak z hlediska trvalého bydlení, tak z hlediska bydlení přechodného, rekreačního – z tohoto důvodu územní plán vymezuje některá relativně rozlehlá zastavitelná území (především ve vazbě na město Třeboň a obec Břilice); tato území budou rozvíjena postupně, po kompaktních etapách, stanovených regulačním plánem.

163

J VYHODNOCENÍ ZPF Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (ZPF)

Návrh územního plánu obce Třeboň předpokládá zábor zemědělské půdy v k.ú. Třeboň, k.ú. Branná, k.ú. Břilice, k.ú. Holičky u Staré Hlíny, k.ú. Přešeka a k.ú. Stará Hlína o výměře 233,6717 ha. Na vývoj půd v zájmovém území měl hlavní vliv reliéf terénu, půdotvorný substrát a klimatické poměry. Půdy v zájmovém území jsou popsány bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (dále BPEJ). Vlastnosti BPEJ jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem. První číslo v kódu BPEJ charakterizuje klimatický region, druhé dvojčíslí charakterizuje hlavní půdní jednotky a poslední dvojčíslí charakterizuje kombinaci sklonitosti a expozice, přičemž poslední číslo charakterizuje skeletovitost a hloubku půdy. Rozvojem obce plánovaným v rámci návrhu ÚPD jsou postiženy půdy těchto BPEJ: 7.21.10 7.23.10 7.29.01 7.50.01 7.52.01 7.53.01 7.64.01 7.65.01 7.67.01 Jedná se o půdy následujících charakteristik: Charakteristika klimatického regionu: 7 – klimatický region MT4 – mírně teplý, vlhký Charakteristiky hlavních půdních jednotek: 21 - Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech. (cca 2 % ZPF) 23 - Regozemě arenické a kambizemě arenické, v obou případech i slabě oglejené na zahliněných píscích a štěrkopíscích nebo terasách, ležících na nepropustném podloží jílů, slínů, flyše i tercierních jílů, vodní režim je značně kolísavý, a to vždy v závislosti na hloubce nepropustné vrstvy a mocnosti překryvu. (cca 5 %) 29 – Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry. 50 - Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. (cca 2 %) 52 - Pseudogleje modální, kambizemě oglejené na lehčích sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloženiny), často s příměsí eolického materiálu, zpravidla jen slabě skeletovité, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, se sklonem k dočasnému převlhčení. (cca 31 %) 164

53 - Pseudogleje pelické planické, kambizemě oglejené na těžších sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloženiny), středně těžké až těžké, pouze ojediněle středně skeletovité, málo vodopropustné, periodicky zamokřené. (cca 28 %) 64 - Gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité. (cca 3 %) 65 - Gleje akvické, histické, modální zrašelinělé, organozemě glejové na nivních uloženinách, svahovinách, horninách limnického tercieru i flyše, lehké až velmi těžké s vyšším obsahem organických látek, vlhčí než HPJ 64. (cca 12 %) 67 - Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné. (cca 10 %) Charakteristiky sklonitosti a expozice (čtvrté číslo kódu BPEJ) 0 – úplná rovina až rovina se všesměrnou expozicí 1 – mírný sklon (3-7º) se všesměrnou expozicí Charakteristiky skeletovitosti a hloubky půdy (pátá číslice kódu BPEJ) 0 – bezskeletovitá, s příměsí, hluboká 1 – bezskeletovitá, s příměsí, slabě skeletovitá, hluboká, středně hluboká Půdy jsou podle BPEJ dle vyhlášky MŽP č. 48/2011 Sb. o stanovení tříd ochrany, rozděleny do pěti tříd ochrany zemědělské půdy. Mezi půdami uvažovanými návrhem územního plánu k rozvoji obce jsou půdy pěti tříd ochrany. Níže v tabulce je přehledně zobrazeno zastoupení jednotlivých tříd ochrany v území dotčeném návrhem územního plánu. Třída Výměra v ha % ochrany I 0,1755 0,07 II 0,0664 0,03 III 129,2908 54,94 IV 96,7864 41,13 V 9,0181 3,83 Celkem 233,6717 100,00 Nejvyšší ochranu má půda I. třídy ochrany, kterou je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, nejnižší ochranu mají půdy V. třídy ochrany, půdy s velmi nízkou produkční schopností. Půdy II třídy ochrany jsou půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné. Do III třídy ochrany jsou sloučeny půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro výstavbu. Půdy IV třídy ochrany jsou půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností, s omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu. Nejnižší ochranu mají půdy V. třídy ochrany, půdy s velmi nízkou produkční schopností. Území odvodňuje Sokolský potok č.h.p. 1-07-02-043/0, Zlatá stoka č.h.p. 1-07-02-067/0, Prostřední stoka č.h.p. 1-07-02-048/0, Káňovský potok č.h.p. 1-07-02-049/0, Prostřední stoka č.h.p. 107-02-044/0, Podžezanská stoka č.h.p. 1-07-02-036/0, Mlýnský stoka č.h.p. 1-07-02-047/0 a Lužnice č.h.p. 1-07-02-030/0. Řešené území náleží do povodí 3. řádu Lužnice od státní hranice pod Nežárku. Návrh záborů zemědělské půdy neovlivní negativně hydrologické a odtokové poměry v území. Zábory zemědělské půdy postihují 73,5750 ha odvodněných ploch. 165

Na hydrologických poměrech se v zájmovém území významně podílí hojná přítomnost stojatých vodních útvarů – rybníků. Mezi nimi vyniká Rožmberk, ležící severně od Třeboně, největší rybník v Čechách. V jeho blízkosti se nachází další rybníky – Káňov, Malý Tisý. Vítek, Starý a Mladý vdovec, Stolec, Ženich, Nový spálený rybník či Dušákovský rybník. Při jižním a jihovýchodním okraji města se rozkládá již uvedený rybník Svět, jižně od něj Velké Stavidlo, severně od něj pak Břílický rybník, Verfle ad. Významná je rovněž přítomnost rašelinišť. Obrázek: Povodí v území (zdroj: http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?map=vtu&)

Při zpracování územního plánu byly respektovány podmínky ochrany ZPF, vyplývající ze zákona ČNR č. 334/1992Sb. o ochraně ZPF a vyhlášky MŽP č.13/1994 Sb. ve znění pozdějších úprav, kterými se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF. Vyhodnocení záboru ZPF je zpracováno dle společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu“ vydaného Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Ministerstvem životního prostředí ČR a Ústavem územního rozvoje 2011. Dle tohoto metodického pokynu se v zastavěném území nevyhodnocuje zábor do výměry 2 000 m2 a plochy pro bydlení. Vyhodnocovány nejsou též plochy přestavby. Zábory ZPF jsou vyznačeny v grafické části, kde je též zakreslena hranice současně zastavěného území, která vymezuje hranici zastavěného území obce podle platných předpisů. 166

TABULKA "VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND" číslo lokality

Způsob využití plochy

Celkový zábor ZPF [ha]

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur [ha] orná půda

chmelnic e

vinice

zahrady

ovocné sady

Zábor ZPF podle tříd ochrany [ha] trvalé travní porosty

I.

II.

III.

IV.

V.

9,7734

1,8899

0,1468

Investice do půdy

%

Katastrální území: Třeboň BM1

Plochy bydlení - bydlení městské individuální

11,8101

BM2

Plochy bydlení - bydlení městské individuální

BM3

Plochy bydlení - bydlení městské individuální

BM4 BM5 BM8

11,7717

0,0384

11,3570

9,9196

1,4374

10,7328

10,7328

Plochy bydlení - bydlení městské individuální

2,4252

1,8602

0,5650

Plochy bydlení - bydlení městské individuální

14,3658

14,2640

0,1018

Plochy bydlení - bydlení městské individuální

4,7809

Plochy bydlení celkem

0,0726

55,4718

48,5483

OS4

Plochy občanského vybavení - obchod, služby

6,4710

6,1992

OS5

Plochy občanského vybavení - obchod, služby

3,1221

3,1221

OS6

Plochy občanského vybavení - obchod, služby

5,5483

5,5440

OS7

Plochy občanského vybavení - obchod, služby

0,2594

0,2594

Plochy občanského vybavení - obchod, služby celkem

0,0000

0,0000

0,0726

6,8509

12,41

11,3570

10,8778

11,94

10,7328

10,7328

11,28

2,4141

2,55

1,8874 0,0664

4,7083 0,0000

11,8101

0,0000

0,0664

0,2718

7,0805

7,2189

15,10

0,9113

3,8696

5,03

17,7652

36,9556

3,1221 0,0043

0,0000

0,2761

0,0000

0,0000

6,4710

6,80

2,9791

3,28

0,2594

0,27

1,5986

1,5986

VZ5

Plochy veřejné zeleně

3,0255

3,0255

VZ6

Plochy veřejné zeleně

1,6200

1,6200

0,5056

1,1144

VZ7

Plochy veřejné zeleně

12,2748

12,2748

0,0791

10,6879

VZ8

Plochy veřejné zeleně

0,5852

VZ9

Plochy veřejné zeleně

0,2406

0,2406

19,3447

18,7595

2,5411

0,2936

Plochy dopravní infrastruktury

0,0000

58,31

5,83

15,1247

Obchvat Třeboň jih

0,0000

35,8348

3,6756

15,4008

Plochy dopravní infrastruktury

0,0000

1,8727

Plochy veřejné zeleně

DI4

0,6846

6,4710

VZ4

Plochy veřejné zeleně celkem

0,5378

8,3437

7,0571

1,5841

0,0145

0,0000

3,0255

0,0000

0,0000 0,6175

1,2024

0,0000

0,5852 1,6300

1,2024

167

0,0000

0,0000

2,4094 0,9467

3,18 1,70

1,5078

12,90

0,5852

0,62

0,2406 0,0000

16,19 1,68

3,0255

0,5852

9,4501

0,25 14,8423

2,0930

3,0255

20,33

1,5944

2,67

1,2024

1,26

Obchvat Třeboň sever

Plochy dopravní infrastruktury 0,4945

Plochy dopravní infrastruktufy celkem LA2

Plochy občanského vybavení - lázeňství

0,4945 0,0000

0,0000

0,6175

0,0000

3,3269

0,4945

4,2380

0,2936

0,0000

0,0000

0,6749

0,1099

0,6749

0,1099

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,5650

0,0000

0,0000

95,1302

82,8360

0,0000

0,0000

0,6901

0,0000

11,6041

0,0000

100,00

87,08

0,00

0,00

0,73

0,00

12,20

0,00

12,5351

0,9467

0,52

0,0000

3,2913

0,0000

4,45

0,1371

0,5378

0,6749

0,71

0,0000

0,1371

0,5378

0,6749

0,71

0,0664

29,4650

58,9921

6,6067

48,9853

100,00

0,07

30,97

62,01

6,94

2,8284

14,3287

1,0348

4,7860

84,83

1,0211

0,5650

Plochy občanského vybavení - lázeňství celkem ZÁBOR ZPF CELKEM %

Katastrální území: Branná BV15

Plochy bydlení - bydlení venkovské

15,3635

BV24

Plochy bydlení - bydlení venkovské

1,0211

1,0211

BV28

Plochy bydlení - bydlení venkovské

0,6220

0,6220

Plochy bydlení celkem TI4

Plochy tech. Infrastruktury

17,0066

12,5351

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0785

4,4715

0,0000

0,0000

0,0478

1,6090

0,0478

0,0393

0,0392

0,0000

0,0393

0,0392

0,3681

0,6573

15,3498

0,0785

Plochy technické infrastruktufy celkem

0,0785

0,0000

Obchvat Branná

1,0254

1,0254

1,0254

1,0254

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,3681

0,6573

18,1105

13,5605

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

4,5500

0,0000

0,0000

15,7179

100,00

74,88

0,00

0,00

0,00

0,00

25,12

0,00

0,00

86,79

Plochy dopravní infrastruktury

Plochy dopravní infrastruktufy celkem ZÁBOR ZPF CELKEM %

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0785

0,0000

0,0000

5,64 0,5742

3,43 4,7860

93,90 0,43

0,0000

0,43

1,0254

5,66

0,0000

1,0254

5,66

2,3056

0,0870

5,8114

100,00

12,73

0,48

Katastrální území: Břilice BM1

Plochy bydlení - bydlení městské individuální

3,4644

3,4644

BV1

Plochy bydlení - bydlení venkovské

4,9241

4,8132

BV6

Plochy bydlení - bydlení venkovské

8,7154

8,4036

BV23

Plochy bydlení - bydlení venkovské

0,3906

Plochy bydlení celkem OS4

Plochy občanského vybavení - obchod, služby

Plochy občanského vybavení - obchod, služby celkem

3,4644 0,1109 0,2227

3,10 4,9241

0,0891

16,6812

0,4232

0,4232

0,4232

0,4232

0,0000

0,0000

0,2227

0,0000

0,5906

4,41

6,0965

7,81

0,3906

0,3906

0,35

0,3906

10,8080

15,67

8,7154

0,3906

17,4945

4,3209

0,0000

0,0000

12,1798

4,9241

0,4232 0,0000

0,0000

168

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,4232

0,38 0,0000

0,0000

0,0000

0,38

VZ1

Plochy veřejné zeleně

Plochy veřejné zeleně celkem Cyklostezka

Plochy dopravní infrastruktury

Plochy dopravní infrastruktufy celkem

24,8431

20,9127

24,8431

20,9127

0,6775

0,6390

0,6775

0,6390

VS1

Plochy výroby a skladování

18,2296

VS2

Plochy výroby a skladování

Plochy výroby a skladování celkem

3,9304 0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0150 0,0000

0,0235

22,26 0,0000

3,2755

3,2755 0,0000

46,6691

46,6691

Plochy občanského vybavení - sport a rekreace celkem

46,6691

46,6691

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

111,6125

106,8303

0,0000

0,0000

0,2377

0,0000

4,5445

100,00

95,72

0,00

0,00

0,21

0,00

4,07

0,2829

0,0000

0,0000

22,26 0,61

3,2755

21,5051

%

1,7875

5,5293

0,0000

0,0000

21,5051

ZÁBOR ZPF CELKEM

1,7875

14,1328

12,7003

0,0000

0,0235

14,1328

8,9228

18,2296

0,0000

0,0000

8,9228

0,6775

Plochy občanského vybavení - sport a rekreace

SP1

0,0000

0,0000

0,0000

0,0150

0,0000

0,6775

0,0000

0,0000

3,9304

0,0000

0,0000

0,61

5,1929

16,33 2,93

15,9758

5,5293

0,0000

5,1929

19,27

38,0074

8,6617

0,0000

38,0074

8,6617

0,0000

0,0000

41,81

0,0000

0,0000

76,1865

33,2479

2,1781

16,0009

100,00

0,00

0,00

68,26

29,79

1,95

41,81

Katastrální území: Holičky u Staré Hlíny BM6

Plochy bydlení - bydlení městské individuální

2,6950

BM10

Plochy bydlení - bydlení městské individuální

0,8605

BV13

Plochy bydlení - bydlení venkovské

2,1800

2,1800

5,7355

2,4629

0,0608

0,0608

Plochy občanského vybavení celkem

0,0608

0,0608

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0608

0,0000

0,0000

1,05

ZÁBOR ZPF CELKEM

5,7963

2,5237

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

3,2726

0,0000

0,0000

3,4232

2,2408

0,1323

0,0000

100,00

%

100,00

43,54

0,00

0,00

0,00

0,00

56,46

0,00

0,00

59,06

38,66

2,28

Plochy bydlení celkem OS9

Plochy občanského vybavení

2,4121

2,5627

0,8605

0,8605

0,1323

46,50 14,85

2,1800 0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

3,2726

0,0000

0,0000

3,4232

2,1800

37,61 0,1323

0,0000

0,0608

98,95 1,05

Katastrální území: Přeseka BV9

Plochy bydlení - bydlení venkovské

0,2406

0,2406

0,2406

23,16

BV11

Plochy bydlení - bydlení venkovské

0,7684

0,7684

0,7684

73,96

1,0090

1,0090

0,0300

0,0300

Plochy technické infrastruktufy celkem

0,0300

0,0300

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0300

0,0000

0,0000

0,0000

2,89

ZÁBOR ZPF CELKEM

1,0390

1,0390

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

1,0390

0,0000

0,0000

0,0000

100,00

Plochy bydlení celkem TI1

Plochy tech. Infrastruktury

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

1,0090

0,0000

0,0000

0,0000

0,0300

169

97,11 2,89

%

100,00

100,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

100,00

0,00

0,00

Katastrální území: Stará Hlína BV14

Plochy bydlení - bydlení venkovské

3,1269

3,1269

BV20

Plochy bydlení - bydlení venkovské

0,2411

0,2411

BV22

Plochy bydlení - bydlení venkovské

0,0931

BV21

Plochy bydlení - bydlení venkovské

0,1736

Plochy bydlení celkem TI2

Plochy tech. Infrastruktury

3,6347

3,3680

0,1755

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0140

2,9514

2,7774

85,70

0,2411

6,61

0,0931

0,0931

2,55

0,1736

0,1736

4,76

0,2667

0,1755

0,0000

3,4592

0,0000

0,0140

0,0000

2,7774

0,0140

99,62 0,38

Plochy technické infrastruktufy celkem

0,0140

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0140

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0140

0,0000

0,38

ZÁBOR ZPF CELKEM

3,6487

3,3680

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,2807

0,1755

0,0000

3,4592

0,0000

0,0140

2,7774

100,00

%

100,00

92,31

0,00

0,00

0,00

0,00

7,69

4,81

0,00

94,81

0,00

0,38

k.ú. Třeboň

55,4718

48,5483

0,0000

0,0000

0,0726

0,0000

6,8509

0,0000

0,0664

17,7652

36,9556

0,6846

35,8348

23,57

k.ú. Branná

17,0066

12,5351

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

4,4715

0,0000

0,0000

15,3498

1,6090

0,0478

4,7860

7,23

k.ú. Břilice

17,4945

16,6812

0,0000

0,0000

0,2227

0,0000

0,5906

0,0000

0,0000

12,1798

4,9241

0,3906

10,8080

7,43

k.ú. Holičky

5,7355

2,4629

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

3,2726

0,0000

0,0000

3,4232

2,1800

0,1323

0,0000

2,44

k.ú. Přeseka

1,0090

1,0090

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

1,0090

0,0000

0,0000

0,0000

0,43

k.ú. Stará Hlína

3,6347

3,3680

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,2667

0,1755

0,0000

3,4592

0,0000

0,0000

2,7774

1,54

Plochy bydlení celkem

100,3521

84,6045

0,0000

0,0000

0,2953

0,0000

15,4523

0,1755

0,0664

53,1862

45,6687

1,2553

54,2062

42,64

k.ú. Třeboň

15,4008

15,1247

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,2761

0,0000

0,0000

8,3437

7,0571

0,0000

9,4501

6,54

k.ú. Břilice

0,4232

0,4232

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,4232

0,0000

0,0000

0,0000

0,18

k.ú. Holičky

0,0608

0,0608

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0608

0,0000

0,0000

0,03

15,8848

15,6087

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,2761

0,0000

0,0000

8,7669

7,1179

0,0000

9,4501

6,75

k.ú. Třeboň

19,3447

18,7595

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,5852

0,0000

0,0000

2,4094

14,8423

2,0930

3,0255

8,22

k.ú. Břilice

24,8431

20,9127

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

3,9304

0,0000

0,0000

8,9228

14,1328

1,7875

0,0000

10,56

44,1878

39,6722

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

4,5156

0,0000

0,0000

11,3322

28,9751

3,8805

3,0255

18,78

k.ú. Branná

0,0785

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0785

0,0000

0,0000

0,0000

0,0393

0,0392

0,0000

0,03

k.ú. Přeseka

0,0300

0,0300

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0300

0,0000

0,0000

0,0000

0,01

město Třeboň celkem

Plochy občanského vybavení celkem

Plochy veřejných prostranství celkem

170

k.ú. Stará Hlína

0,0140

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0140

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0140

0,0000

0,01

Plochy technické infrastruktufy celkem

0,1225

0,0300

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0925

0,0000

0,0000

0,0300

0,0393

0,0532

0,0000

0,05

k.ú. Třeboň

4,2380

0,2936

0,0000

0,0000

0,6175

0,0000

3,3269

0,0000

0,0000

0,9467

0,0000

3,2913

0,0000

1,80

k.ú. Branná

1,0254

1,0254

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,3681

0,6573

0,0000

1,0254

0,44

k.ú. Břilice

0,6775

0,6390

0,0000

0,0000

0,0150

0,0000

0,0235

0,0000

0,0000

0,6775

0,0000

0,0000

0,0000

0,29

5,9409

1,9580

0,0000

0,0000

0,6325

0,0000

3,3504

0,0000

0,0000

1,9923

0,6573

3,2913

1,0254

2,52

21,5051

21,5051

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

15,9758

5,5293

0,0000

5,1929

9,14

21,5051

21,5051

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

15,9758

5,5293

0,0000

5,1929

9,14

46,6691

46,6691

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

38,0074

8,6617

0,0000

0,0000

46,6691

46,6691

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

38,0074

8,6617

0,0000

0,0000

19,83

0,6749

0,1099

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,5650

0,0000

0,0000

0,0000

0,1371

0,5378

0,6749

0,29

0,6749

0,1099

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,5650

0,0000

0,0000

0,0000

0,1371

0,5378

0,6749

0,29

235,3372

210,1575

0,0000

0,0000

0,9278

0,0000

24,2519

0,1755

0,0664

129,2908

96,7864

9,0181

73,5750

100,00

100,00

89,30

0,00

0,00

0,39

0,00

10,31

0,07

0,03

54,94

41,13

3,83

k.ú. Třeboň

95,1302

82,8360

0,0000

0,0000

0,6901

0,0000

11,6041

0,0000

0,0664

29,4650

58,9921

6,6067 48,9853

k.ú. Branná

18,1105

13,5605

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

4,5500

0,0000

0,0000

15,7179

2,3056

0,0870 5,8114

k.ú. Břilice

Plochy dopravní infrastruktufy celkem k.ú. Břilice Plochy výroby a skladování celkem k.ú. Břilice Plochy sportu a rekreace celkem k.ú. Třeboň Plochy specifické celkem ZÁBOR ZPF CELKEM %

Souhrn

111,6125

106,8303

0,0000

0,0000

0,2377

0,0000

4,5445

0,0000

0,0000

76,1865

33,2479

2,1781 16,0009

k.ú. Holičky

5,7963

2,5237

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

3,2726

0,0000

0,0000

3,4232

2,2408

0,1323 0,0000

k.ú. Přeseka

1,0390

1,0390

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

1,0390

0,0000

0,0000 0,0000

k.ú. Stará Hlína

3,6487

3,3680

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,2807

0,1755

0,0000

3,4592

0,0000

0,0140 2,7774

235,3372

210,1575

0,0000

0,0000

0,9278

0,0000

24,2519

0,1755

0,0664

129,2908

96,7864

9,0181 73,5750

CELKEM

171

ZDŮVODNĚNÍ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ – PLOCHY PRO BYDLENÍ Zastavitelné území je vymezováno v přímé návaznosti na území zastavěné, přičemž se předpokládá postupný rozvoj tohoto území – jak v závislosti na rozvoji celého řešeného území, tak v závislosti na etapizaci, jež bude stanovena v návazných regulačních plánech, resp. územních studiích. Řešené území je velice atraktivní jak z hlediska trvalého bydlení, tak z hlediska bydlení přechodného, rekreačního – z tohoto důvodu územní plán vymezuje některá relativně rozlehlá zastavitelná území (především ve vazbě na město Třeboň a obec Břilice); tato území budou rozvíjena postupně, po kompaktních etapách, stanovených regulačním plánem. Nové rozvojové lokality pro bydlení (BK, BM, BV, SO) jsou až na výjimky v zásadě totožné s rozvojovými plochami ze stávajícího platného územního plánu a logicky doplňují v současné době nezastavěné plochy uvnitř struktury zastavěného území / v přímém kontaktu se zastavěným územím jednotlivých sídel. Relativně výjimečně rozlehlými rozvojovými lokalitami jsou lokality BM1, BM2, BM3 a BV6, rozvíjející novou zástavbu pro bydlení v rodinných domech mezi zastavěným územím města Třeboň a zastavěným územím obce Břilice; dále pak lokalita BV15, navržená pro rozvoj obce Braná. Navrhované rozvojové lokality BM1, BM2, BM3 a BV6 jsou v zásadě převzaty v rozsahu platného územního plánu města. V tomto území – mezi Třeboní a Břilicemi – již započal poměrně masivní proces výstavby rodinných domů v souladu s platnou územně plánovací dokumentací. Tento proces má na první pohled poněkud fragmentální charakter – jeho logika je opodstatněna právě zařazením celého území do ploch zastavitelných stávajícím územním plánem města. Nový územní plán proto přebírá tuto koncepci rozvoje tohoto území z platného územního plánu města s tím, že zde vymezuje uvedené rozvojové lokality; podmínkou rozvoje těchto lokalit je nutnost zpracování regulačního plánu (jeho zadání je součástí této dokumentace) – s povinností stanovit etapizaci naplňování tohoto území v závislosti na aktuálních potřebách a s respektem ke stávajícím přirodním podmínkám. Pokud by nebyly vymezeny tyto rozvojové lokality (s výše zmíněnými podmínkami), zůstala by stávající torzální zástavba, bez logiky vymezená v území mezi Třeboní a Břilicemi. Nová rozvojová lokalita BV15 byla vymezena v reakci na trasování nového silničního obchvatu obce Braná. Jedná se o logický rozvojový směr zástavby obce, který navíc umožní důsledně ochránit další, z přírodního hlediska cenná území od zástavby (především jižním směrem od obce). Podmínkou rozvoje této lokality je opět pořízení regulačního plánu (jeho zadání je součástí této dokumentace), v němž bude stanovena postupná logická etapizace rozvoje této lokality tak, aby nedocházelo k chaotickému záboru ZPF.

K VYHODNOCENÍ PUPFL Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Územní plán města Třeboň předpokládá zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa v lokalitách: SP2 – účel využití sport, v k. ú. Stará Hlína. TI5 a TI6 – plochy technické infrastruktury – rozšíření ČOV Třeboň, v k.ú. Břilice Cyklostezka – plocha pro realizaci cyklostezky, v k.ú. Břilice Zájmové území města Třeboň leží v přírodní lesní oblasti 15 – Jihočeské pánve. PLO 15 je oblast ležící v plochých sníženinách Třeboňské a Budějovické pánve, obklopené vyšším reliéfem a oddělené Líšovským prahem. Pro Jihočeské pánve jsou charakteristická lesní společenstva na vodou ovlivněných půdách. Na plochách lesa dotčených záborem dle územního plánu jsou popsány skupiny lesních typů: 173

4P – kyselá dubová jedlina 0P – kyselý jedlový bor 0K – kyselý dubový bor 0G – podmáčený smrkový bor Kyselá dubová jedlina je rozšířena na vyšší části pahorkatin a v pánvích v nadmořských výškách 400 – 550 m. Půdy jsou kyselé živinami chudší, hluboké, špatně provzdušněné, písčitohlinité, hlinité až jílovité, někdy s kameny nebo oblázky. V přirozené skladbě je DB 4, JD 4, BK 1, OS 1, SM. Kyselý jedlový bor se vyskytuje především v Třeboňské pánvi. Půdy jsou písčité, hlinitopísčité, někdy s valouny, dospod jílnatě písčité až jílovitohlinité se zhoršenou propustností pro vodu. V přirozené skladbě je BO 6, DB 3, JD 1, SM, BR. V kyselých borech se podle výšky polohy mění příměs dubu a buku. V kyselém dubovém boru v Třeboňské pánvi buk chybí a dub se vyskytuje jen slabě, zcela zde převažuje borovice. Půdy jsou písčité, slabě zásobené živinami, kyselé, lehce propustné pro vodu a vysýchavé. V přirozené skladbě převládá borovice. Podmáčený smrkový bor má těžiště rozšíření v Třeboňské pánvi na tercierních a pleistocenních písčitých sedimentech. Půda je značně kyselá a živinami chudá, převážně písčitá až jílovotopísčitá, dospod ulehlá až vazká. V původních porostech byla častá borovice a hojná byla i bříza pýřitá. Rozdílná byla účast většinou podúrovňového smrku. Zábory PUPFL jsou znázorněny v grafické části. V následující tabulce jsou rozděleny zábory PUPFL dle čísla lokalit podle ÚP města Třeboń. ZÁBORY PUPFL DLE LOKALIT A K.Ú. k.ú. Lokalita Břilice TI5 TI6

plocha záboru PUPFL [m2]

parcely

plocha záboru parcel

(dle KN)

[m2]

4 941 37 902

521/34 521/34

4 941 36 216

Cyklostezka

49

521/39 522/3 522/4

1 686 45 4

Stará Hlína SP2 Celkem

3730 46 622

396/8

lesní typ

výměra LT [m2]

0P1 0P1 0K7 0G3 0P1 0P1 0P1 3 730

4P5

4 941 24 795 7 095 4 326 1 686 45 4 3 730

L ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotil výsledky projednání konceptu územního plánu Třeboň a zpracoval návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných ke konceptu územního plánu; rozhodnutí o námitkách, včetně pokynů pro zpracování návrhu územního plánu dle uplatněných námitek, je obsaženo v Pokynech pro zpracování návrhu územního plánu Třeboň (kapitola B2), schválených zastupitelstvem města (usnesení ZM 134/2011-7 ze dne 9.5.2011) – předložený návrh územního plánu Třeboň zapracoval tyto pokyny v plném rozsahu. Posouzený a upravený návrh ÚP, projednaný na veřejném jednání dne 10.10.2012, byl, na základě uplatněných námitek doručených pořizovateli k termínu veřejného jednání, po projednání s dotčenými orgány a po zapracování jejich stanovisek do návrhu na rozhodnutí o námitkách, určeným zastupitelem a pořitovatelem v součinnosti s projektantem upraven a postopupen zastupitelstvu města na jeho 174

jednání dne 26.11.2012 k rozhodnutí o námitkách. Zastupitelstvo rozhodlo o námitkách svým usnesením č. 178/2012-21 s následujícím odůvodněním: 1/ Ev.č. 02 k.ú. Námitka

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

Jan a Ladislav Kornerovi, Táboritská 1052, Třeboň Třeboň p.č. 1915/587

METRP006Q3AI

Zařazení pozemku do zastavitelného území s funkcí bydlení Námitce se vyhovuje (potvrzení návrhového stavu – pozemek v ploše BM3)

2/ Ev.č. 04 k.ú. Námitka

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

Svatava a Milan Koktavých, Sádecká 229, Třeboň Třeboň p.č. 119/1

METRP006Q46V

Redukce koridoru plochy DI 1 (přeložka silnice II/154) mimo pozemek.

Námitce se vyhovuje (s o hledem na stanovisko Krajského úřadu / ODSH a doporučení projektanta, určeného zastupitele a pořizovatele)

3/ Ev.č. 05 Ev.č. 07 Ev.č. 09 k.ú. Námitka

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

METRP006Q47Q Novohradská o.s., Novohradská 232, Třeboň METRP006Q32M DDS TOUR s.r.o., Brno, Josefská 25 METRP006Q37X Český nadační fond pro vydru, Jateční 311, Třeboň 1915/587 (05); 2092/8 (07); čp.311, , p.č. 1718, 1719/1, 1719/2,1720, 1721, 1722/1, 1722/2, 1723 (09); 118/1, 118/3, 118/4, Třeboň p.č. 138/10, 138/8, 121, 138/9, 125/1, 133/1 (05) Nesouhlas s trasou přeložky silnice II/154 v rozsahu funkční plochy DI1

Věcně shodné námitce se nevyhovuje (s o hledem na schválené zadání, vyhodnocení SEA a NATURA 2000, dlouhodobou stabilizaci trasy ve všech územních plánech města od roku 1971 a výsledky ověřovacích studii (Mott MacDonald-2005), stanovisko CHKO Třeboňsko, Krajského úřadu / ODSH a doporučení projektanta, určeného zastupitele a pořizovatele)

4/ Ev.č. 06 Ev.č. 37 Ev.č. 39 Ev.č. 40

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

METRP006Q2KB Roman a Eva Zvánovcovi, U Francouzů 1123, Třeboň METRP006QR2Y PTR Strojní závod s.r.o., Jiráskova 619, Třeboň METRP006QSIJ Santal s..r.o., Jiráskova 738/II, Třeboň METRP006QRCK HSP CZ s.r.o., U Centrumu 751, Orlová - Lutyně 1750/9, 1750/18 (06); 1731/1, 1731/2, 1731/5, 1730/8, 1726, 1727, k.ú. Třeboň p.č. 1708/3 (37); 1736/1, 1737 (39); 1748/1, 1748/9, 1749/2 (40) Redukce koridoru funkční plochy DI 8 (optimalizace žel. Trati Veselí n.L. – Suchdol n.L.) Námitka a DI 1 (přeložka silnice I/34) mimo tyto pozemky. a/ Věcně shodné námitce se vyhovuje ve věci redukce koridoru funkční plochy DI8 (s o hledem na stanovisko MD ČR a doporučení projektanta, určeného zastupitele a pořizovatele). b/ Námitce ve věci redukce koridoru DI1 se nevyhovuje (s ohledem na respektování vydaných Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje - nelze vyhovět požadavku na redukci koridoru v místě předpokládaného napojení na mimoúrovňovou křižovatku silnic I/24 a I/34 (p.č. 1726, 1727, 1708/3) s ohledem na vydané Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje – opatření D12/2 – koridory a plochy dopravy republikového významu, a s ohledem na projednaný koncept, stanovisko MD ČR, KÚ Jč kraje a doporučení projektanta, určeného zastupitele a pořizovatele).

175

5/ Ev.č. 10 k.ú.

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

6/ Ev.č. 11 Ev.č. 12

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

7/ Ev.č. 18 Ev.č. 42 k.ú.

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

METRP006Q2JG Stanislav a Petra Korandovi, Vrchlického 320, Třeboň Třeboň p.č. 1918/1, 1917/4, 1915/542 Plochy občanského vybavení - lázeňství (LA); Změnit popis lokality LA2 ze stávajícího znění na nový text a to takto: Lokalita LA2 - doplňující podmínky: Námitka Max. zastavěnost parcely (nadzemní objekty): 40 %, minimální zastoupení zeleně na parcele: 20 %; max. podlažnost: 3 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví - v případě zastřešení šikmou střechou). Námitce se nevyhovuje ( s ohledem na stanovisko projektanta s tím, že podmínky míry využití pozemku (procento zastavění resp. zeleně a limit pro výšku zástavby) odpovídají obvyklé míře intenzivní zastavěnosti městských území. S ohledem na navazující plochy individuálního bydlení a lázní Aurora stejně jako s ohledem na okrajovou polohu zástavby města utvářející jeho siluetu v dálkových pohledech nelze vyšší intenzitu ani výškovou hladinu využití území doporučit, a s ohledem na doporučení určeného zastupitele a pořizovatele). METRP006Q2HQ Dřevnice s.r.o., Novohradská 226, Třeboň METRP006Q2CF RESI s.r.o., Novohradská 1153, Třeboň 138/1,138/2, 138/15, 138/4, 138/5, 138/16, 138/3, 138/6, 138/14, k.ú. Třeboň p.č. 138/19, 138/11, 138/12, 138/23, 138/24, 138/13, 138/17 (11); 107/17, 107/2 (12); Námitka proti zařazení předmětného území do funkční plochy – OS 2 a OS 3 / plocha Námitka občanského vybavení - obchod, služby, požadavek zachování současného stavu (funkční plocha výroba, skladování) Věcně shodné námitce se nevyhovuje (S ohledem na stanovisko projektanta doporučujeme námitce nevyhovět s tím, že podmínky funkčního využití ploch s označením OS – plochy občanského vybavení připouští také udržení popř. rozvoj stávajících funkcí, které namítající na předmětných pozemcích provozuje bez časového omezení jejich trvání (textová část – výrok, str. 66). Navrhované funkční využití navíc rozšiřuje možnosti využití území a de facto takto majetek namítajícího zhodnocuje. Lokalita Novohradská – Sádecká má mimořádný urbanistický a tím i ekonomický potenciál rozvoje centrální části města v přímé vazbě na jeho největší kulturní a přírodní hodnoty dané MPR a prostředím Zlaté stoky, rybníka Svět a Mokrých luk. Podmínky pro transformaci dané návrhem ÚP Třeboň jsou perspektivou pro zhodnocení bez negativního dopadu na současné fungování města. S ohledem na doporučení určeného zastupitele a pořizovatele).

METRP006Q1RJ Kateřina Kolářová, Soukenická 1927/9, Praha 1 METRP006T50F Mgr. Kateřina Kolářová, Soukenická 1927/9, Praha Třeboň p.č. 181/1, 182/1, 182/2 Na uvedených parcelách mám vydáno platné stavební povolení a byly započaty Námitka stavební práce. V platném úz. plánu jsou dosud vedeny jako stavební pozemky. Věcně shodné námitce se vyhovuje (s ohledem na potvrzení právního stavu a doporučení projektanta, určeného zastupitele a pořizovatele) 8/ Ev.č. 20 Ev.č. 21 Ev.č. 54 k.ú. Námitka

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

Josef Kubeš, Na Obci 232, Třeboň Ladislav Kubeš, Na Obci 232, Třeboň Josef a Miloslava Fleischmannovi, Na Obci 234, Třeboň Břilice p.č. 1643/1 (20); 1643/1 (21); 1643/1

METRP006Q1U4 METRP006Q1VZ METRP006Q1T9

Nesouhlas s vymezením funkční plochy BV 5 jako ploch zastavitelné..

Věcně shodné námitce se nevyhovuje (s ohledem na výsledky projednání konceptu, vyhodnocení a posouzení ÚP z hlediska SEA a NATURA 2000, stanovisko CHKO Třeboňsko a doporučení projektanta, určeného zastupitele a pořizovatele)

176

9/ Ev.č. 23 k.ú. Námitka

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

Ing. Milena Malechová, Branná 99, Třeboň Branná p.č. 4256, 4757 ( dříve 145/1 a 145/2)

METRP006Q1XP

Požadavek na zahrnutí pozemku do zastavitelného území s funkcí bydlení venkovské

Námitce se vyhovuje (s ohledem na usnesení zastupitelstva města Třeboň č. 202/2011 – 10 z 29.8.2011 – udělení výjimky dle § 188a stavebního zákona)

10/ Ev.č. 24 k.ú. Námitka

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

František Mejdrech, Táboritská 747, Třeboň Branná p.č. 4323, 4366, 200/10

METRP006Q25E

Způsob přístupu k pozemkům a zajištění funkčního melioračního systému

Námitce se nevyhovuje (s ohledem na projednaný a posouzený koncept, stanovisko CHKO Třeboňsko, doporučení projektanta, určeného zastupitele a pořizovatele. Pozemky součástí funkční plochy BV 15 s podmínkou vypracování regulačního plánu jako podmínky pro rozhodování v území. Do té doby se nejedná o stavební pozemky a jejich režim užívání jako zemědělské půdy řeší pozemkové úpravy v k.ú. Branná).

11/ Ev.č. 25 Ev.č. 26 Ev.č. 27 Ev.č. 28 Ev.č. 29 Ev.č. 30

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

12/ Ev.č. 31 k.ú.

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

METRP006Q269 Ing. Jan Šimeček, Branná 28, Třeboň METRP006Q0V6 Jan Šimeček, Branná 28, Třeboň METRP006Q0W1 Petr Řepa, Branná 24, Třeboň METRP006Q23O Antonie Bumanová, Branná 97, Třeboň METRP006Q22T Ing. Lucie Gabrielová, Svobody 51, Třeboň METRP006Q21Y Antonín Buman, Branná 97, Třeboň 4285/5 (25); 4285/4 (26); 4297 (27); 4724 (28); 4296, 4752 (29); k.ú. Branná p.č. 4388 (30) Velká výměra stavebních pozemků a veřejného prostranství ve funkční ploše BV 15; Námitka podmínka možnosti zástavby v ploše BV 15 až po vyčerpání všech územních rezerv v k.ú. Branná a/ Věcně shodné námitce se vyhovuje částečně - Podmínka rozvoje až po naplnění ostatních lokalit v Branné bude vypuštěna. b/ Věcně shodné námitce se nevyhovuje v ostatním (s ohledem na projednaný a posouzený koncept, stanovisko CHKO Třeboňsko, doporučení projektanta, určeného zastupitele a pořizovatele. Pozemky součástí funkční plochy BV 15 s podmínkou vypracování regulačního plánu jako podmínky pro rozhodování v území. Do té doby se nejedná o stavební pozemky a jejich režim užívání je zemědělská půda. Veřejný prostor (10 m šíře uličního profilu) i velikost parcel je odpovídající rozlehlosti lokality a jejímu žádoucímu charakteru - venkovská, nikoli městská zástavba. Postup (etapizace) zástavby bude stanovena v regulačním plánu. Uliční síť (obsluha jednotlivých pozemků / parcel bude stanovena v regulačním plánu.

METRP006Q1YK U + M Servis s.r.o., Pražská 884, Třeboň Třeboň p.č. 1818/47, č.p. 1884/II Doplnit komunikaci napojující plochu VS 1 na silnici I/24 severně areálu U+M Servis dle Námitka platného ÚPnSÚ Třeboň Námitce se vyhovuje částečně tím, že plocha pro budoucí komunikaci bude zařazena do územní rezervy a prověřena při 1. Aktualizaci ÚP Třeboň, nejpozději do 26.11.2016. (s ohledem na stanovisko MD ČR, s ohledem na doporučení projektanta, určeného zastupitele a pořizovatele bude plocha zařazena do územních rezerv s prověřením při 1. Aktualizaci ÚP Třeboň)

177

13/ Ev.č. 32 k.ú. Námitka

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

Jiří Šenbauer, Holičky 3, Třeboň Stará p.č. 461/4 (pův.), nyní 310/1 Hlína

METRP006Q1ZF

Zařazení pozemku jako zastavitelné plochy s funkcí bydlení venkovské

Námitce se nevyhovuje (s ohledem na stanovisko CHKO Třeboňsko, Krajského úřadu – Jihočeského kraje, doporučení projektanta, určeného zastupitele a pořizovatele.)

14/ Ev.č. 33 k.ú.

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

METRP006Q203 Karel a Marie Zemanovi, Budějovická 921, Třeboň Třeboň p.č. 1915/60 Vyřazení pozemku z ploch veřejných prostranství a přičlenění k plochám bydlení Námitka individuální s ohledem na vlastnický vztah a oplocení. Námitce se vyhovuje (s ohledem na doporučení projektanta, určeného zastupitele a pořizovatele. Pozemek je ve faktickém funkčním celku s rodinným domem a zahradou žadatelů. Na charakter a dimenze veřejného prostranství nemá žádný vliv.

15/ Ev.č. 34 k.ú. Námitka

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

Ing. Josef a Ludmila Markovi, Daskabát 1040, Třeboň Třeboň p.č. 1546, 1545/1

METRP006Q24J

Nesouhlasí s tím, aby na těchto pozemcích byla umístěna stávající místní komunikace.

Námitce se nevyhovuje (s ohledem na stanovisko MěÚ Třeboň / ORI – místní komunikace je součástí pasportu MK, doporučení projektanta, určeného zastupitele a pořizovatele. Pozemky jsou součástí veřejného prostranství s existující místní komunikací zajišťující obsluhu přilehlé zástavby.

16/ Ev.č. 35 k.ú. Námitka

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

METRP006QS72 Město Třeboň, Palackého nám. 46/II, Třeboň Celé p.č. Lesní pozemky ve vlastnictví města Třeboň, 521/4 v k.ú. Břilice území Požadavek redukce rozsahu funkčních ploch BM6, PH7, PH6 a PH4 na vzdálenost redukovaného ochr. Pásma lesa 25 m, v případě plochy BM 6 na 35 m. Požadavek rozšíření funkční plochy bydlení / stav na faktickou hranici zástavby.

Námitce se vyhovuje (s ohledem na existující právní stav a podmínky dané lesním zákonem)

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň Společenství vlastníků domu č.p. 1096 a 1097 a 1098, METRP006QSL4 Vodárenská ulice, Třeboň Třeboň p.č. 359, 357/13, 357/2, 357/15 Zajištění průchodu mezi Vodárenskou ulici a mostem přes silnici I/34 k sv. Vítu přes Námitka uvedené pozemky Námitce se vyhovuje (s ohledem na stanovisko MD ČR, doporučení projektanta, určeného zastupitele a pořizovatele. Podoba územního plánu v navrhované podobě požadované řešení umožňuje).

17/ Ev.č. 41 k.ú.

178

18/ Ev.č. 44 k.ú.

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

METRP006SJGU Ing. Ladislav Kasal, Šustova 903, Třeboň Přeseka p.č. 47/4 a 45/2 Zahrnutí pozemků do zastavitelného území s ohledem na vydané stavební povolení Námitka stavby rodinného domu č.j. Výst. 617/1362/2000 Námitce se vyhovuje (s ohledem na potvrzení právního stavu a doporučení projektanta, určeného zastupitele a pořizovatele) 19/ Ev.č. 45 k.ú. Námitka

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

František a Ludmila Klímovi, Husova 125, Třeboň Třeboň p.č. 2205/5, 2205/6

METRP006SKID

Požadavek na zařazení pozemku do zastavitelných ploch s funkcí bydlení.

Námitce se vyhovuje. (s ohledem na stanovisko CHKO Třeboňsko, doporučení projektanta, určeného zastupitele a pořizovatele. Podoba územního plánu v navrhované podobě požadované řešení umožňuje).

20/ Ev.č. 47

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

METRP006SDIQ České dráhy a.s., L.Svobody 1222, Praha 1 Celé k.ú. p.č. Veškeré nemovitosti v majetku ČD na území města území Plochy OS1/US a DI4/US budou na styku s drážními pozemky v dalších fázích územní Námitka přípravy řešeny v součinnosti s SŽDC a upraven styk těchto ploch tak, aby zůstaly koridory ploch veřejně přístupných Námitce se vyhovuje (s ohledem na zákonná ustanovení zákona o drahách a doporučení projektanta, určeného zastupitele a pořizovatele)

21/ Ev.č. 48 k.ú. Námitka

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

Ing. Jan Bartyzal, Borová 8, Dobrá Voda u ČB Přeseka p.č. 685

METRP006R0L7

Zařazení pozemku do zastavitelného území s funkcí ovocný sad.

Námitce se nevyhovuje (s ohledem na stanovisko CHKO Třeboňsko. Využití zemědělské půdy – stav – na ovocný sad není omezováno územním plánem)

179

22/ Ev.č. 50 k.ú.

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

METRP006RL2R František Pešina, Tyršova 381, Třeboň Třeboň p.č. 2276/7 Nesouhlasí s funkcí veřejná zeleň na uvedeném pozemku a požaduje možnost Námitka zastavění stavbou Námitce se vyhovuje částečně tak, že zastavitelnou se stane cca 40 % plochy při západní hranici ve vazbě na areál ČSPH Benzina. Zbývající část zůstane v režimu veřejné prostranství – veřejná zeleň. Míra zastavění bude prověřena návrhem dopravního prostoru pro úpravu křižovatky I/24 s ul. Na Kopečku (na náklady investora stavby). (s ohledem na stanovisko MD ČR, KHS Jč kraje, CHKO Třeboňsko, doporučení projektanta, určeného zastupitele a pořizovatele. Podmínkou je, že případná výstavba bude podmíněna v ploše nesmí být umístěny stavby, které mají chráněný venkovní prostor před hlukem a provoz na ploše nesmí být zdrojem nadlimitního hluku pro okolní chráněnou zástavbu ( možné jen nerušící komerční aktivity)

23/ Ev.č. 51 k.ú. Námitka

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

Pavel Bicek, Přeseka 57, Třeboň Přeseka p.č. Pozemky v ploče BV 18

METRP006QSXG

Možnost umístit v ploše 3 RD

Námitce se vyhovuje (s ohledem na doporučení projektanta, určeného zastupitele a pořizovatele. Počet RD v textové části odůvodnění návrhu ÚP je nutno chápat jako směrný.)

24/ Ev.č. 52 k.ú. Námitka

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

METRP006QSVQ Lesy ČR, správa Třeboň, Holičky 18, Třeboň Celé V rozsahu celého vlastnictví nemovitostí (lesů) v majetku p.č. území žadatele Důsledně vymezit ochr. pásmo lesa v rozsahu dle lesního zákona a u všech zastavitelných ploch BV22, BV8 redukovat rozsah zastavění na 25 m, u ploch BM5 a BM6 redukovat na 30 m od okraje lesních pozemků. Tyto podmínky doplnit do textové i grafické části Námitce se vyhovuje (s ohledem na ustanovení lesního zákona)

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

25/ Ev.č. 53 k.ú.

METRP006RJTE TJ Jiskra Třeboň, Jiráskova 444, Třeboň Třeboň p.č. 1705/1, 1705/2, 1705/11, 1705/12 Dát do souladu návrh se stavem ÚPnSÚ Třeboň – tj. jako území přestavby s funkcí Námitka občanské vybavení Námitce se vyhovuje (s ohledem na požadavek schváleného zadání převzít do nového ÚP všechny relevantní závazné parametry dosavadní územně plánovací dokumentace).

180

M VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotil výsledky projednání konceptu územního plánu Třeboň a zpracoval návrh rozhodnutí o připomínkách uplatněných ke konceptu územního plánu; rozhodnutí o připomínkách, včetně pokynů pro zpracování návrhu územního plánu dle uplatněných připomínek, je obsaženo v Pokynech pro zpracování návrhu územního plánu Třeboň (kapitola B3), schválených zastupitelstvem města (usnesení ZM 134/2011-7 ze dne 9.5.2011) – předložený návrh územního plánu Třeboň zapracoval tyto pokyny v plném rozsahu. Posouzený a upravený návrh ÚP, projednaný na veřejném jednání dne 10.10.2012, byl, na základě uplatněných připomínek doručených pořizovateli k termínu veřejného jednání, po projednání s dotčenými orgány a po zapracování jejich stanovisek do návrhu na vypořádání připomínek, určeným zastupitelem a pořitovatelem v součinnosti s projektantem upraven a postopupen zastupitelstvu města na jeho jednání dne 26.11.2012 k vypořádání připomínek. Zastupitelstvo vypořádalo připomínky svým usnesením č. 178/2012-21 s následujícím odůvodněním: 1/ Ev.č. 04 Ev.č. 19 Ev.č. 16 Ev.č. 08 Ev.č. 03 k.ú.

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

2/ Ev.č. 22 k.ú.

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

METRP006Q46V Svatava a Milan Koktavých, Sádecká 229, Třeboň METRP006Q1SE Zuzana Štětková, Havlíčková 171, Třeboň METRP006Q1PT Markéta Zákrejsová, Kyralova 722, Třeboň METRP006Q2T2 Rybářství Třeboň Hld., Rybářská 801, Třeboň METRP006Q2NW Destinace Třeboňsko o.p.s., Rybářská 801, Třeboň Třeboň p.č. neuvedeno Nesouhlas s trasou přeložky silnice II/154 v rozsahu funkční plochy DI1 vč. zásahů do Připomínka tělesa Zlaté stoky Věcně shodné připomínce se nevyhovuje (s o hledem na schválené zadání, vyhodnocení posouzení SEA a NATURA 2000, dlouhodobou stabilizaci trasy ve všech územních plánech města od roku 1971 dosud a s ohledem na výsledky ověřovacích studii (Mott MacDonald-2005), stanovisko CHKO Třeboňsko, Krajského úřadu / ODSH a doporučení projektanta, určeného zastupitele a pořizovatele. Dotčení tělesa Zlaté stoky případnou stavbou je věcí projektového řešení, nikoliv územního plánu a stavbu lze provést i bez zásahu do Zlaté stoky.)

METRP006Q1WU Krajský úřad – Jihočeský kraj, odb. dopravy SH Třeboň p.č. neuvedeno Nesouhlas s vyznačením trasy přeložky silnice II/154 (plocha DI1) liniově, požadavek na vymezení koridoru DI1 tak, aby svými vlastnostmi umožnil umístit stavbu přeložky Připomínka silnice II/154 i v podobě dosud platného ÚPnSÚ resp. s ním sladěné varianty studie přeložky vypracované firmou Mott MaDonald (2005). Připomínce se vyhovuje. (Funkční plocha DI1 bude ve výkresové části vyznačena pouze plošně. Její hranice umožňují splnit připomínku v současně předkládané podobě návrhu).

181

3/ Ev.č. 36

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

E.ON Česká republika, F.A.Gerstnera 2151/6, České METRP006Q43A Budějovice k.ú. p.č. neuvedeno Požadavek na korekci aktuálního zakreslení stávajících vedení a trafostanic v grafické Připomínka části. Požadavek na vymezení navrhovaných trafostanic jako veřejně prospěšných staveb. Požadavek na respektování ochranných pásem soustav. Připomínce se vyhovuje částečně ve věci aktuálního stavu sítě zakresleného do dokumentace. Připomínce se nevyhovuje ve věci požadavku zařazení jednotlivých trafostanic v dílčích zastavitelných plochách jako věřejně prospěšných staveb s ohledem na rozpor s ustanovením § 2, odstavce (1), písmene l) stavebního zákona 4/ Ev.č. 38 k.ú. Připomínka

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

METRP006QS5C ČEPRO a.s., Dělnická 231, Praha 7 Celé p.č. neuvedeno území Potvrzení stavu sítě v území bez dopadu na tuto síť v důsledku vydání Územního plánu Třeboň Připomínce se vyhovuje.

5/ Ev.č. 46 k.ú. Připomínka

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

METRX006V04K Ředitelství vodních cest, Vinohradská 184, Praha Celé p.č. neuvedeno území Potvrzení stavu sítě v území bez dopadu na tuto síť v důsledku vydání Územního plánu Třeboň Připomínce se vyhovuje.

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

6/ Ev.č. 13

METRP006Q2L6 Lesostavby Třeboň a.s., Novohradská 226, Třeboň 138/1,138/2, 138/15, 138/4, 138/5, 138/16, 138/3, 138/6, 138/14, k.ú. Třeboň p.č. 138/19, 138/11, 138/12, 138/23, 138/24, 138/13, 138/17 Připomínka proti zařazení předmětného území do funkční plochy – OS 2 a OS 3 / Připomínka plocha občanského vybavení - obchod, služby, požadavek zachování současného stavu (funkční plocha výroba, skladování) Připomínce se nevyhovuje (S ohledem na stanovisko projektanta doporučujeme námitce nevyhovět s tím, že podmínky funkčního využití ploch s označením OS – plochy občanského vybavení připouští také udržení popř. rozvoj stávajících funkcí, které namítající na předmětných pozemcích provozuje bez časového omezení jejich trvání (textová část – výrok, str. 66). Navrhované funkční využití navíc rozšiřuje možnosti využití území a de facto takto majetek namítajícího zhodnocuje. Lokalita Novohradská – Sádecká má mimořádný urbanistický a tím i ekonomický potenciál rozvoje centrální části města v přímé vazbě na jeho největší kulturní a přírodní hodnoty dané MPR a prostředím Zlaté stoky, rybníka Svět a Mokrých luk. Podmínky pro transformaci dané návrhem ÚP Třeboň jsou perspektivou pro zhodnocení bez negativního dopadu na současné fungování města. S ohledem na negativní doporučení určeného zastupitele a pořizovatele).

182

7/ Ev.č. 43 Ev.č. 49 k.ú. Připomínka

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

METRP006SKJ8 NET4GAS s.r.o., Na Hřebenech II 1718/8, Praha METRP006RLFY NET4GAS s.r.o., Na Hřebenech II 1718/8, Praha Celé p.č. neuvedeno území Potvrzení stavu sítě v území bez dopadu na tuto síť v důsledku vydání Územního plánu Třeboň Připomínce se vyhovuje.

8/ Ev.č. 14 k.ú.

Připomínka

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

METRP006Q0O5 Pozemkový fond ČR, pracoviště České Budějovice Celé p.č. neuvedeno území - pro bezúplatný převod navrhované veřejné zeleně na město by bylo třeba použít v legendě územního plánu místo „plochy veřejných prostranství veřejné parky, hřbitovy" pouze „veřejná zeleň - vymezení veřejně prospěšných staveb - nejen ve výkresu VPS a popisem v textové části, ale i seznamem dotčených parcel - pokud budou uvedeny v územním plánu „plochy smíšené obytné", může PF ČR pozemky na město převést pouze úplatně Připomínce se vyhovuje.

9/ Ev.č. 15 k.ú.

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

METRP006Q1OY Ivo Pastrňák, Na Slatince 3, Praha Třeboň p.č. neuvedeno Do ÚP zahrnout parkovou úpravu podél toku Zlaté stoky v celém katastrálním území Připomínka Třeboň Připomínce se vyhovuje. Vyhovět v rozsahu připomínky lze v intencích předkládaného návrhu. Všechny funkční plochy zastavěného, zastavitelného a zejména nezastavěného území navazující na tok Zlaté stoky ve všech k.ú. města Třeboň umožní realizaci zeleně jako doprovodné využití území v požadované podobě s tím, že se bude jednat o opatření navazující na územní plán. Vlastní návrh zeleně je pod hranicí podrobnosti rozlišitelnou územně plánovací dokumentací.

10/ Ev.č. 17 k.ú. Připomínka

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

Viktor Ludvík, Třeboňská 13, Třeboň Břilice p.č. neuvedeno

METRP006Q1QO

Zánik plánovaných komunikací v zastavitelném území BV3/US

Připomínce se vyhovuje. Metodika územního plánování ve stupni územního plánu obce neumožňuje řešit vnitřní organizaci funkčních ploch vč. veřejných prostranství a komunikací. Proto je navrhována podmínka územní studie (ÚS) jako navazující zpodrobňující dokumentace a je logické, že tato již s ohledem na započatý stavební vývoj v území bude vycházet ze současně platného Územního plánu zóny Břilice (nikoliv, jak uvádí připomínající – územní studie).

183

11/ Ev.č. 1 k.ú.

Podací znak podatelny MěÚ Třeboň

METRP006Q29U Rašelina Soběslav a.s., Na Pískách 488, Soběslav Branná p.č. neuvedeno Žádost o zapracování plánované těžby rašeliny do územního plánu města Třeboň a Připomínka vydání stanoviska k povolení těžby rašeliny ložiska Branský les II, k.ú. Branná Připomínce se nevyhovuje. Po prověření požadavku k návrhu zadání v podobě projednaného konceptu i návrhu doporučujeme nevyhovět připomínce s ohledem na jednoznačná negativní stanoviska dotčených orgánů a vyjádření projektanta.

184

ÚZEMNÍ PLÁN TŘEBOŇ

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

12/2012

BILANCE PŘÍRŮSTKU POTŘEBY VODY lokalita Třeboň BK1 BM1 BM2 BM3 BM4 BM11 BM12 SO1

funkční využití bydlení městské kolekt. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. smíšené obytné

plocha /m2/ 17 330 154 874 125 244 135 211 27 462 510 3 158 1 490

RD

b.j.

obyvatel

100

10

200 378 324 338 68 3 8 20

140 120 125 25 1 3

SO2

smíšené obytné

6 970

60

120

SO3

smíšené obytné

11 355

80

160

LA1

plocha OV - lázeňství

9 535

120

240

LA2 OS1 OS2 OS3 OS4 OS5 OS8 VS1 VS2 DI1 SP1 celkem Břilice BV1 BV2 BV3 BV4 BV5 BV6 BV19 BV23 celkem

plocha OV - lázeňství obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba výroba, skladování výroba, skladování parking golfové hřiště Třeboň

8 668 119 915 47 240 39 315 71 357 36 197 14 535 182 607 67 397 16 595 522 467

20

40

bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice Břilice

64 152 26 245 25 140 10 373 8 436 96 772 511 4 461

414 40 15 20 10 5 60 1 3 154

390

1898 108 41 54 27 14 162 3 8 416

PP

HPP m2

3

500

15

3 000

20

4 000

10

2 000

150 50 50 350 175 50 180 70 3 30 1156

30 000 10 000 10 000 70 000 35 000 10 000 90 000 35 000 5 000

q l/os.den

Qp m3/den

kd=1,3

kh=2,3

Qd m3/den

Qh l/s

strana 1 Qr m3/rok

návrh zásobování vodou

150 150 150 150 150 150 150 150 80 150 80 150 80 150 80 150 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80

30,00 56,70 48,60 50,63 10,13 0,41 1,22 3,00 0,20 18,00 1,20 24,00 1,60 36,00 0,80 6,00 12,00 4,00 4,00 28,00 14,00 4,00 14,40 5,60 0,24 2,40 377,11

39,00 73,71 63,18 65,81 13,16 0,53 1,58 3,90 0,26 23,40 1,56 31,20 2,08 46,80 1,04 7,80 15,60 5,20 5,20 36,40 18,20 5,20 18,72 7,28 0,31 3,12 490,24

1,04 1,96 1,68 1,75 0,35 0,01 0,04 0,10 0,01 0,62 0,04 0,83 0,06 1,25 0,03 0,21 0,42 0,14 0,14 0,97 0,48 0,14 0,50 0,19 0,01 0,08 13,05

10950 20696 17739 18478 3696 148 443 1095 73 6570 438 8760 584 13140 292 2190 4380 1460 1460 10220 5110 1460 5256 2044 88 876 137645

veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň individuální zdroje

150 150 150 150 150 150 150 150

16,20 6,08 8,10 4,05 2,03 24,30 0,45 1,22 62,42

21,06 7,90 10,53 5,27 2,63 31,59 0,59 1,58 81,14

0,56 0,21 0,28 0,14 0,07 0,84 0,02 0,04 2,16

5913 2217 2957 1478 739 8870 164 443 22781

veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň

ÚZEMNÍ PLÁN TŘEBOŇ

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

12/2012

BILANCE PŘÍRŮSTKU POTŘEBY VODY lokalita Holičky BM5 BM6 BM7 BM8 BM9 BM10 BM13 OS6 OS7 OS9 celkem Branná BV7 BV8 BV15 BV16 BV17 BV24 BV25 BV26 BV27 BV28 celkem Přeseka BV9 BV10 BV11 BV12 BV18 celkem N. Hlína BV13 BV21 BV22 celkem St. Hlína BV14 BV20 celkem celkem

funkční využití

plocha /m2/

RD

bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba Holičky

143 658 35 204 21 016 49 266 6 943 41 623 2 392 55 483 2 594 933

bydlení venkov. Doubí bydlení venkov. Doubí bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná Branná

8 732 15 750 170 445 9 010 2 793 10 211 3 415 21 654 5 495 6 210

bydlení venkov.Přeseka bydlení venkov.Přeseka bydlení venkov.Přeseka bydlení venkov.Přeseka bydlení venkov.Přeseka Přeseka

2 406 4 496 7 684 1 558 3 382

2 3 5 1 2 13

bydlení venkov. N.Hlína bydlení venkov. N.Hlína bydlení venkov. N.Hlína N. Hlína

22 176 3 583 13 590

10 3 5 18

bydlení venkov. St.Hlína bydlení venkov. St.Hlína St. Hlína

31 269 2 411

20 2 22 1022

b.j.

130 30 20 45 5 15 2

PP

HPP m2

351 81 54 122 5 41 5

247 7 8 100 7 4 6 3 10 5 4 154

obyvatel

390

Qp m3/den

kh=2,3

Qd m3/den

Qh l/s

strana 2 Qr m3/rok

návrh zásobování vodou

150 150 150 150 150 150 150 80 80 80

52,65 12,15 8,10 18,23 0,75 6,08 0,81 22,00 1,00 4,00 125,76

68,45 15,80 10,53 23,69 0,98 7,90 1,05 28,60 1,30 5,20 163,49

1,82 0,42 0,28 0,63 0,03 0,21 0,03 0,76 0,03 0,14 4,35

19217 4435 2957 6652 274 2217 296 8030 365 1460 45902

veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň veřejný vodovod Třeboň

150 150 150 150 150 150 150 150 150 150

2,84 3,24 40,50 2,84 1,62 2,43 1,22 4,05 2,03 1,62 62,37

3,69 4,21 52,65 3,69 2,11 3,16 1,58 5,27 2,63 2,11 81,081

0,10 0,11 1,40 0,10 0,06 0,08 0,04 0,14 0,07 0,06 2,15840625

1035 1183 14783 1035 591 887 443 1478 739 591 22765,05

veřejný vodovod Třeboň individuální zdroje veřejný vodovod Branná veřejný vodovod Branná veřejný vodovod Branná veřejný vodovod Branná veřejný vodovod Branná veřejný vodovod Branná veřejný vodovod Branná veřejný vodovod Branná

5 8 14 3 5 35

150 150 150 150 150

0,81 1,22 2,03 0,41 0,81 5,27

1,05 1,58 2,63 0,53 1,05 6,84

0,03 0,04 0,07 0,01 0,03 0,18

296 443 739 148 296 1922

27 8 14 49

150 150 150

4,05 1,22 2,03 7,29

5,27 1,58 2,63 9,48

0,14 0,04 0,07 0,25

1478 veřejný vodovod N.Hlína 443 veřejný vodovod N.Hlína 739 veřejný vodovod N.Hlína 2661

54 5 59 3531

150 150

8,10 0,81 8,91 649,12

10,53 1,05 11,58 843,86

0,28 0,03 0,31 22,46

2957 veřejný vodovod St.Hlína 296 veřejný vodovod St.Hlína 3252 236929

658

0

q l/os.den

kd=1,3

19 22 270 19 11 16 8 27 14 11 415,8

275 13 5 293

0

1448

55 000 2 500 1 000 58 500

0

58500

veřejný vodovod Přeseka veřejný vodovod Přeseka veřejný vodovod Přeseka veřejný vodovod Přeseka veřejný vodovod Přeseka

ÚZEMNÍ PLÁN TŘEBOŇ

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

12/2012

BILANCE PŘÍRŮSTKU PRŮTOKU SPLAŠKOVÝCH VOD lokalita Třeboň BK1 BM1 BM2 BM3 BM4 BM11 BM12 SO1

funkční využití bydlení městské kolekt. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. smíšené obytné

plocha /m2/ 17 330 154 874 125 244 135 211 27 462 510 3 158 1 490

kh=2,0 RD

b.j.

obyvatel

100

10

200 378 324 338 68 3 8 20

140 120 125 25 1 3

SO2

smíšené obytné

6 970

60

120

SO3

smíšené obytné

11 355

80

160

LA1

plocha OV - lázeňství

9 535

120

240

LA2 OS1 OS2 OS3 OS4 OS5 OS8 VS1 VS2 DI1 SP1 celkem Břilice BV1 BV2 BV3 BV4 BV5 BV6 BV19 BV23 celkem

plocha OV - lázeňství obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba výroba, skladování výroba, skladování parking golfové hřiště Třeboň

8 668 119 915 47 240 39 315 71 357 36 197 14 535 182 607 67 397 16 595 522 467

20

40

bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice Břilice

64 152 26 245 25 140 10 373 8 436 96 772 511 4 461

414 40 15 20 10 5 60 1 3 154

390

1898

0

108 41 54 27 14 162 3 8 417

PP

HPP m2

3

500

15

3 000

20

4 000

10

2 000

150 50 50 350 175 50 180 70 3 30 1156

30 000 10 000 10 000 70 000 35 000 10 000 90 000 35 000 5 000

q l/os.den 150 150 150 150 150 150 150 150 80 150 80 150 80 150 80 150 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80

150 150 150 150 150 150 150 150 1200

Qs m3/den 30,00 56,70 48,60 50,63 10,13 0,41 1,22 3,00 0,20 18,00 1,20 24,00 1,60 36,00 0,80 6,00 12,00 4,00 4,00 28,00 14,00 4,00 14,40 5,60 0,24 2,40 377,11 16,20 6,08 8,10 4,05 2,03 24,30 0,45 1,22 62

strana 1

Qm m3/h

Qm l/s

Qr m3/rok

2,50 4,73 4,05 4,22 0,84 0,03 0,10 0,25 0,02 1,50 0,10 2,00 0,13 3,00 0,07 0,50 1,00 0,33 0,33 2,33 1,17 0,33 1,20 0,47 0,02 3,12

0,69 1,31 1,13 1,17 0,23 0,01 0,03 0,07 0,00 0,42 0,03 0,56 0,04 0,83 0,02 0,14 0,28 0,09 0,09 0,65 0,32 0,09 0,33 0,13 0,01 0,08

10950 20696 17739 18478 3696 148 443 1095 73 6570 438 8760 584 13140 292 2190 4380 1460 1460 10220 5110 1460 5256 2044 88 876

34,35

8,76

137645

1,35 0,51 0,68 0,34 0,17 2,03 0,04 0,10

0,38 0,14 0,19 0,09 0,05 0,56 0,01 0,03

5913 2217 2957 1478 739 8870 164 443

5

1

22781

návrh likvidace splašk. vod veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace jímka, odvoz na ČOV

veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace

ÚZEMNÍ PLÁN TŘEBOŇ BILANCE PŘÍRŮSTKU PRŮTOKU SPLAŠKOVÝCH VOD lokalita Holičky BM5 BM6 BM7 BM8 BM9 BM10 BM13 OS6 OS7 OS9 celkem Branná BV7 BV8 BV15 BV16 BV17 BV24 BV25 BV26 BV27 BV28 celkem Přeseka BV9 BV10 BV11 BV12 BV18 celkem N.Hlína BV13 BV21 BV22 celkem S.Hlína BV14 BV20 celkem celkem

funkční využití

plocha /m2/

bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba Holičky

143 658 35 204 21 016 49 266 6 943 41 623 2 392 55 483 2 594 933

bydlení venkov. Doubí bydlení venkov. Doubí bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná Branná

8 732 15 750 170 445 9 010 2 793 10 211 3 415 21 654 5 495 6 210

bydlení venkov.Přeseka bydlení venkov.Přeseka bydlení venkov.Přeseka bydlení venkov.Přeseka bydlení venkov.Přeseka Přeseka

2 406 4 496 7 684 1 558 3 382

bydlení venkov. N.Hlína bydlení venkov. N.Hlína bydlení venkov. N.Hlína N. Hlína

22 176 3 583 13 590

bydlení venkov. St.Hlína bydlení venkov. St.Hlína St. Hlína

31 269 2 411

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA RD

b.j.

130 30 20 45 5 15 2

obyvatel

PP

HPP m2

351 81 54 122 5 41 5

247

658

275 13 5 288

55 000 2 500 1 000 57 500

q l/os.den 150 150 150 150 150 150 150 80 80 80

str.2

Qs m3/den

návrh likvidace splašk. vod

1,22 0,28 0,19 0,42 0,02 0,14 0,02 0,51 0,02 0,01

19217 4435 2957 6652 274 2217 296 8030 365 146

10,19

2,83

44589

2,84 3,24 40,50 2,84 1,62 2,43 1,22 4,05 2,03 1,62

0,24 0,27 3,38 0,24 0,14 0,20 0,10 0,34 0,17 0,14

0,07 0,08 0,94 0,07 0,04 0,06 0,03 0,09 0,05 0,04

1035 1183 14783 1035 591 887 443 1478 739 591

62,37

5,20

1,44

22765

0,81 1,22 2,03 0,41 0,81 5,27

0,07 0,10 0,17 0,03 0,08

0,02 0,03 0,05 0,01 0,02

296 443 739 148 296

0,45

0,12

1922

0,34 0,10 0,17

0,09 0,03 0,05

1478 veřejná kanalizace 443 veřejná kanalizace 739 veřejná kanalizace

0,61

0,17

0,68 0,07

0,19 0,02

2661 veřejná kanalizace veřejná kanalizace 2957 veřejná kanalizace 296 veřejná kanalizace

0,74

0,21

3252 veřejná kanalizace

53,3

14,8

150 150 150 150 150 150 150 150 150 150

2 3 5 1 2 13

5 8 14 3 5 35

150 150 150 150 150

10 3 5 18

27 8 14 49

150 150 150 150

4,05 1,22 2,03 7,29

54 5 59 3520

150 150 150

8,1 0,81 8,91 639,49

1393

Qr m3/rok

4,39 1,01 0,68 1,52 0,06 0,51 0,07 1,83 0,08 0,03

19 22 270 19 11 16 8 27 14 11 416

390

Qm l/s

52,65 12,15 8,10 18,23 0,75 6,08 0,81 22,00 1,00 0,40 122,17

7 8 100 7 4 6 3 10 5 4 154

20 2 22 1018

Qm m3/h

233412

veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace

veřejná kanalizace jímky, odvoz na ČOV veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace

veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace veřejná kanalizace

ÚZEMNÍ PLÁN TŘEBOŇ

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

BILANCE PŘÍRŮSTKU PRŮTOKU DEŠŤOVÝCH VOD lokalita Třeboň BK1 BM1 BM2 BM3 BM4 BM11 BM12 SO1 SO2 SO3 LA1 LA2 OS1 OS2 OS3 OS4 OS5 OS8 VS1 VS2 DI1 SP1 celkem Břilice BV1 BV2 BV3 BV4 BV5 BV6 BV19 BV23 celkem

funkční využití bydlení městské kolekt. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. smíšené obytné smíšené obytné smíšené obytné plocha OV - lázeňství plocha OV - lázeňství obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba výroba, skladování výroba, skladování parking golfové hřiště

plocha /m2/ 17 330 154 874 125 244 135 211 27 462 510 3 158 1 490 6 970 11 355 9 535 8 668 119 915 47 240 39 315 71 357 36 197 14 535 182 607 67 397 16 595 522 467

q = 172 l/s.ha (p=1,0 t=10) RD

64 152 26 245 25 140 10 373 8 436 96 772 511 4 461

b.j.

obyvatel

100

200 378 324 338 68 3 8 20 120 160 240 40

140 120 125 25 1 3 10 60 80 120 20

414 bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice Břilice

12/2012

40 15 20 10 5 60 1 3 154

390

1898 108 41 54 27 14 162 3 8 416

PP

3 15 20

150 50 50 350 175 50 180 70 3 30 1146

ZP m2 5 199 16 800 14 400 15 000 3 000 120 360 447 2788 4542 3814 3467 59 958 23 620 19 658 35 679 18 099 7 268 91 304 33 699 10 787 1 500 371505 4 800 1 800 2 400 1 200 600 7 200 128 360

HPP m2

500 3000 4000 2000 30 000 10 000 10 000 70 000 35 000 10000 90 000 35 000 5 000

q l/s.ha

Vz - retenční objem

koef.odt.

Sred ha

Qd l/s

strana 1

Vz m3

172 172 172 172 172 172 172 172 172 172 172 172 172 172 172 172 172 172 172 172 172 172

0,55 0,35 0,35 0,35 0,35 0,35 0,35 0,55 0,55 0,55 0,50 0,50 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,60 0,05

0,95 5,42 4,38 4,73 0,96 0,02 0,11 0,08 0,38 0,62 0,48 0,43 4,80 1,89 1,57 2,85 1,45 0,58 7,30 2,70 1,00 2,61 45

163,94 932,34 753,97 813,97 165,32 3,07 19,01 14,10 65,94 107,42 82,00 74,54 825,02 325,01 270,49 490,94 249,04 100,00 1256,34 463,69 171,26 449,32 7797

104 336 288 300 60 2 7 9 56 91 76 69 1199 472 393 714 362 145 1826 674 216 30 7430

172 172 172 172 172 172 172 172

0,35 0,35 0,35 0,35 0,35 0,35 0,35 0,35

2,25 0,92 0,88 0,36 0,30 3,39 0,02 0,16 8,26

386,20 157,99 151,34 62,45 50,78 582,57 3,08 26,86 1421,26

96 36 48 24 12 144 3 7 370

304500

pozn.

ÚZEMNÍ PLÁN TŘEBOŇ

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

BILANCE PŘÍRŮSTKU PRŮTOKU DEŠŤOVÝCH VOD lokalita Holičky BM5 BM6 BM7 BM8 BM9 BM10 BM13 OS6 OS7 OS9 celkem Branná BV7 BV8 BV15 BV16 BV17 BV24 BV25 BV26 BV27 BV28 celkem Přeseka BV9 BV10 BV11 BV12 BV18 celkem N.Hlína BV13 BV21 BV22 celkem S.Hlína BV14 BV20 celkem celkem

funkční využití

q = 172 l/s.ha (p=1,0 t=10)

plocha /m2/

bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba Holičky

143 658 35 204 21 016 49 266 6 943 41 623 2 392 55 483 2 594 933

bydlení venkov. Doubí bydlení venkov. Doubí bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná Branná

8 732 15 750 170 445 9 010 2 793 10 211 3 415 21 654 5 495 6 210

bydlení venkov.Přeseka bydlení venkov.Přeseka bydlení venkov.Přeseka bydlení venkov.Přeseka bydlení venkov.Přeseka

2 406 4 496 7 684 1 558 3 382

12/2012

RD

b.j.

130 30 20 45 5 15 2

obyvatel

PP

ZP m2

275 13 2 290

15 600 3 600 2 400 5 400 600 1 800 240 27 742 1 297 467 59 145

351 81 54 122 5 41 5

HPP m2

55 000 2 500 1 000 58 500

q l/s.ha

Vz - retenční objem

koef.odt.

Sred ha

Qd l/s

strana 2

Vz m3

pozn.

172 172 172 172 172 172 172 172 172 172

0,35 0,35 0,35 0,35 0,35 0,35 0,35 0,40 0,40 0,40

5,03 1,23 0,74 1,72 0,24 1,46 0,08 2,22 0,10 0,04 12,86

864,82 211,93 126,52 296,58 41,80 250,57 14,40 381,72 17,85 6,42 2212,60

312 72 48 108 12 36 5 555 26 9 1183

247

658

7 8 100 7 4 6 3 10 5 4 150

19 22 270 19 11 16 8 27 14 11 405

840 960 12 000 840 480 720 360 1 200 600 480 18 480

172 172 172 172 172 172 172 172 172 172

0,35 0,35 0,35 0,35 0,35 0,35 0,35 0,35 0,35 0,35

0,31 0,55 5,97 0,32 0,10 0,36 0,12 0,76 0,19 0,22 8,88

52,57 94,82 1026,08 54,24 16,81 61,47 20,56 130,36 33,08 37,38 1527,36

17 19 240 17 10 14 7 24 12 10 370

5 8 14 3 5 35

240 360 600 120 240

172 172 172 172 172

0,35 0,35 0,35 0,35 0,35

0,08 0,16 0,27 0,05 0,12 11,31

14,48 27,07 46,26 9,38 20,36 117,55

5 7 12 2 5 31

27 8 14 49

1 200 360 600

172 172 172

0,35 0,35 0,35

0,78 0,13 0,48 1,38

133,50 21,57 81,81 236,88

24 7 12 43

54 5 59 3520

2 400 240

172 172

0,35 0,35

1,09 0,08 1,18 89,20

188,24 14,51 202,75 13515,13

48 5 53 9480

2 3 5 1 2 13

bydlení venkov. N.Hlína bydlení venkov. N.Hlína bydlení venkov. N.Hlína N. Hlína

22 176 3 583 13 590

10 3 5 18

bydlení venkov. St.Hlína bydlení venkov. St.Hlína St. Hlína

31 269 2 411

20 2 22 1018

390

ÚZEMNÍ PLÁN TŘEBOŇ

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

12/2012

BILANCE PŘÍRŮSTKU PŘÍKONU ELEKTRICKÉ ENERGIE lokalita Třeboň BK1 BM1 BM2 BM3 BM4 BM11 BM12 SO1

funkční využití bydlení městské kolekt. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. smíšené obytné

plocha /m2/ 17 330 154 874 125 244 135 211 27 462 510 3 158 1 490

RD

str.1 b.j.

obyvatel

100

10

200 378 324 338 68 3 8 20

140 120 125 25 1 3

SO2

smíšené obytné

6 970

60

120

SO3

smíšené obytné

11 355

80

160

LA1 LA2 OS1 OS2 OS3 OS4 OS5 OS8 VS1 VS2 DI1 SP1 celkem Břilice BV1 BV2 BV3 BV4 BV5 BV6 BV19 BV23 celkem

plocha OV - lázeňství

9 535

plocha OV - lázeňství obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba výroba, skladování výroba, skladování parking golfové hřiště Třeboň

8 668 119 915 47 240 39 315 71 357 36 197 14 535 182 607 67 397 16 595 522 467

bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice Břilice

64 152 26 245 25 140 10 373 8 436 96 772 511 4 461

120 20

414 40 15 20 10 5 60 1 3 154

390

PP

ZP m2

HPP m2

5 199 16 800 14 400 15 000 3 000 120 120 3

500

15

3 000

20

4 000

10

2 000

240 40

1898 108 41 54 27 14 162 3 8 416

150 50 50 350 175 50 180 70 3 30 1156

59 958 18 375 19 658 35 605 17 350 10 000 91 305 33 700 11 174 1 500

30 000 10 000 10 000 70 000 35 000 10000 90 000 35 000 5 000 600

P kW/m.j. 2,54 2,54 2,54 2,54 2,54 2,54 2,54 2,54 0,5 2,54 0,5 2,54 0,5 2,54 0,5 2,54 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 10

P kW

návrh zásobování el.energií 254 356 305 318 64 3 8 25 3 152 15 203 20 305 10 51 150 50 50 350 175 50 450 175 25 60

N-TS1 + nová kabelová síť NN N-TS3 + nová kabelová síť NN N-TS4 + nová kabelová síť NN N-TS5 + nová kabelová síť NN N-TS6 + nová kabelová síť NN

N-TS7 Dukelská

N-TS8 Cihelna N-TS2 + nová kabelová síť NN N-TS6 + nová kabelová síť NN

rekonstrukce stávajících TS nebo N-TS podle skutečných požadavků na zajištění příkonu

stávající a nová kabelová síť NN nové kabely NN od N-TS6 v ploše BM4

3625 4 800 1 800 2 400 1 200 600 7 800 129 1 115

2,54 2,54 2,54 2,54 2,54 2,54 2,54 2,54

102 38 51 25 13 152 3 8 391

rekonstrukce stávající TS na kioskovou v ploše BV4, N-TS9 v ploše BV3 s kabelovým propojením VN, v plochách BV1, BV6 možnost vřazené TS na stávajícím nadzemním vedení VN nebo zvýšení výkonu stávajících TS

ÚZEMNÍ PLÁN TŘEBOŇ

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

12/2012

BILANCE PŘÍRŮSTKU PŘÍKONU ELEKTRICKÉ ENERGIE lokalita Holičky BM5 BM6 BM7 BM8 BM9 BM10 BM13 OS6 OS7 OS9 celkem Branná BV7 BV8 BV15 BV16 BV17 BV24 BV25 BV26 BV27 BV28 celkem Přeseka BV9 BV10 BV11 BV12 BV18 celkem N.Hlína BV13 BV21 BV22 celkem S.Hlína BV14 BV20 celkem celkem

funkční využití

plocha /m2/

bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba Holičky

143 658 35 204 21 016 49 266 6 943 41 623 2 392 55 483 2 594 933

bydlení venkov. Doubí bydlení venkov. Doubí bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná Branná

8 732 15 750 170 445 9 010 2 793 10 211 3 415 21 654 5 495 6 210

bydlení venkov.Přeseka bydlení venkov.Přeseka bydlení venkov.Přeseka bydlení venkov.Přeseka bydlení venkov.Přeseka Přeseka

2 406 4 496 7 684 1 558 3 382

bydlení venkov. N.Hlína bydlení venkov. N.Hlína bydlení venkov. N.Hlína N. Hlína

22 176 3 583 13 590

bydlení venkov. St.Hlína bydlení venkov. St.Hlína St. Hlína

31 269 2 411

RD

str.2 b.j.

130 30 20 45 5 15 2

obyvatel

PP

351 81 54 122 5 41 5 275 13 5 288

ZP m2 39 600 2 400 1 200 5 400 1 200 2 400 240 28 403 1 298 1 000

HPP m2

55 000 2 500 1 000

P kW/m.j. 2,54 2,54 2,54 2,54 2,54 2,54 2,54 0,5 0,5 0,5

658

7 8 100 7 4 6 3 10 5 4 150

19 22 270 19 11 16 8 27 14 11 340

840 960 12 000 840 480 720 360 1 200 600 480 18 480

3,31 3,31 3,31 3,31 3,31 3,31 3,31 3,31 3,31 3,31

2 3 5 1 2 13

5 8 14 3 5 35

240 360 600 120 240 1 560

2,54 2,54 2,54 2,54 2,54

10 3 5 18

27 8 14 49

1 200 360 600

3,31 3,31 3,31

54 5 59 3455,6

2 400 240

390

návrh zásobování el.energií 330 76 51 114 13 38 5 275 13 5

až 3 nové trafostanice N-TS10, 11,12 rozmístění a kabelové trasy VN podle navazujícího Regulačního plánu lok. BM5, v lokalitách BM7 - BM10 možnost zvýšení výkonu resp. rekonstrukce stávajících TS, nová kabelová síť NN

915

247

20 2 22 1018

P kW

23 26 331 23 13 20 10 33 17 13

nová kabelová síť NN N-TS13 podle Regulačního plánu lokality stávající a nová kabelová síť NN

možnost zvýšení výkonu resp. rekonstrukce stávající TS

510 5 8 možnost zvýšení 13 výkonu resp. rekonstrukce stávajících TS, 3 stávající a nová kabelová síť NN 5 33 33 nová kabelová síť NN 10 17 60 3,31 3,31

66 nová kabelová síť NN, rekonstrukce stávající TS 7 73 5606

ÚZEMNÍ PLÁN TŘEBOŇ

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

12/2012 strana 1

BILANCE PŘÍRŮSTKU POTŘEBY TEPELNÉ ENERGIE lokalita Třeboň BK1 BM1 BM2 BM3 BM4 BM11 BM12 SO1

funkční využití bydlení městské kolekt. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. smíšené obytné

plocha /m2/ 17 330 154 874 125 244 135 211 27 462 510 3 158 1 490

Q = 5 kW/b.j. RD

b.j.

obyvatel

100

10

200 378 324 338 68 3 8 20

140 120 125 25 1 3

SO2

smíšené obytné

6 970

60

120

SO3

smíšené obytné

11 355

80

160

LA1

plocha OV - lázeňství

9 535

120

240

LA2 OS1 OS2 OS3 OS4 OS5 OS8 VS1 VS2 DI1 SP1 celkem Břilice BV1 BV2 BV3 BV4 BV5 BV6 BV19 BV23 celkem

plocha OV - lázeňství obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba výroba, skladování výroba, skladování parking golfové hřiště Třeboň

8 668 119 915 47 240 39 315 71 357 36 197 14 535 182 607 67 397 16 595 522 467

20

40

bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice Břilice

64 152 26 245 25 140 10 373 8 436 96 772 511 4 461

414 40 15 20 10 5 60 1 3 154

390

PP

ZP m2 5 199 16 800 14 400 15 000 3 000 120 120 3

500

15

3 000

20

4 000

10

2 000

150 50 50 350 175 50 180 70 3 30 1898 970,5 108 41 54 27 14 162 3 8 416

HPP m2

59 958 18 375 19 658 35 605 17 350 10 000 91 305 33 700 11 174 1 500

4 800 1 800 2 400 1 200 600 7 800 129 1 115

30 000 10 000 10 000 70 000 35 000 10 000 90 000 35 000 5 000 600

Q kW/m.j. 5 20 20 20 20 20 20 5 40 5 40 5 40 5 40 5 40 40 40 40 40 40 40 40 0 70

20 20 20 20 20 20 20 20

Q kW

MWh/rok

20 kW/RD

40 kW/1000m2 HPP

GJ/rok

500 2 800 2 400 2 500 500 20 60 50 20 300 120 400 160 600 80 100 1200 400 400 2800 1400 400 3600 1400 0 42

1 060 5 936 5 088 5 300 1 060 42 127 106 42 636 254 848 339 1 272 170 212 2 544 848 848 5 936 2 968 848 7 632 2 968 0 89

3 813 21 353 18 302 19 065 3 813 153 458 381 153 2 288 915 3 050 1 220 4 576 610 763 9 151 3 050 3 050 21 353 10 676 3 050 27 453 10 676 0 320

22 252

47 174

169 692

800 300 400 200 100 1 200 20 60

1 696 636 848 424 212 2 544 42 127

6 101 2 288 3 050 1 525 763 9 151 153 458

3 080

6 530

23 488

zdroj tepelné energie plyn - kotelna, rozvod tepla plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn

plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn

ÚZEMNÍ PLÁN TŘEBOŇ

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

12/2012 strana 2

BILANCE PŘÍRŮSTKU POTŘEBY TEPELNÉ ENERGIE lokalita Holičky BM5 BM6 BM7 BM8 BM9 BM10 BM13 OS6 OS7 OS9 celkem Branná BV7 BV8 BV15 BV16 BV17 BV24 BV25 BV26 BV27 BV28 celkem Přeseka BV9 BV10 BV11 BV12 BV18 celkem N.Hlína BV13 BV21 BV22 celkem S.Hlína BV14 BV20 celkem celkem

funkční využití

plocha /m2/

bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba Holičky

143 658 35 204 21 016 49 266 6 943 41 623 2 392 55 483 2 594 933

bydlení venkov. Doubí bydlení venkov. Doubí bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná Branná

8 732 15 750 170 445 9 010 2 793 10 211 3 415 21 654 5 495 6 210

bydlení venkov.Přeseka bydlení venkov.Přeseka bydlení venkov.Přeseka bydlení venkov.Přeseka bydlení venkov.Přeseka

2 406 4 496 7 684 1 558 3 382

Q = 5 kW/b.j. RD

b.j.

130 30 20 45 5 15 2

22 176 3 583 13 590

bydlení venkov. St.Hlína bydlení venkov. St.Hlína St. Hlína

31 269 2 411

PP

ZP m2

275 13 5 293

39 600 2 400 1 200 5 400 1 200 2 400 240 28 403 1 298 1 000 83 141

351 81 54 122 5 41 5

247

bydlení venkov. N.Hlína bydlení venkov. N.Hlína bydlení venkov. N.Hlína N. Hlína

obyvatel

658

HPP m2

55 000 2 500 1 000 58 500

Q W/m.j.

GJ/rok

zdroj tepelné energie

6 600 400 200 900 200 400 6 600 2200 100 40

13 992 848 424 1 908 424 848 13 992 4 664 212 85

50 331 3 050 1 525 6 863 1 525 3 050 50 331 16 777 763 305

260

17 640

37 397

134 521

140 160 2 000 140 80 120 60 200 100 80

297 339 4 240 297 170 254 127 424 212 170

1 068 1 220 15 252 1 068 plyn, do doby jeho zavedení 610 jiné zdroje indiv. zásobování 915 458 1 525 763 610

3 080

6 530

23 488

40 60 100 20 40

85 127 212 42 85

305 458 763 153 305

260

551

1 983

200 60 100

424 127 212

1 525 jiné zdroje indiv. zásobování 458 jiné zdroje indiv. zásobování 763 jiné zdroje indiv. zásobování

360

763

2 745

400 40

848 85

3 050 jiné zdroje indiv. zásobování 305 jiné zdroje indiv. zásobování

440 47 112

933 99 877

19 22 270 19 11 16 8 27 14 11 416

840 960 12 000 840 480 720 360 1 200 600 480 18 480

20 20 20 20 20 20 20 20 20 20

2 3 5 1 2 13

5 8 14 3 5 35

240 360 600 120 240 1 560

20 20 20 20 20

10 3 5 18

27 8 14 49

1 200 360 600 2 160

20 20 20

54 5 59 3 531

2 400 240 2 640 107 981

20 20

390

MWh/rok

40 kW/1000m2 HPP

20 20 20 20 20 20 20 40 40 40

7 8 100 7 4 6 3 10 5 4 154

20 2 22 1 022

Q kW

20 kW/RD

3 355 359 271

plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn

plyn plyn plyn plyn plyn

ÚZEMNÍ PLÁN TŘEBOŇ

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

12/2012 strana 1

BILANCE PŘÍRŮSTKU ODBĚRNÉHO MNOŽSTVÍ PLYNU lokalita Třeboň BK1 BM1 BM2 BM3 BM4 BM11 BM12 SO1

funkční využití

pl. /m2/

bydlení městské kolekt. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. smíšené obytné

17 330 154 874 125 244 135 211 27 462 510 3 158 1 490

RD

b.j.

obyvatel

100

10

200 378 324 338 68 3 8 20

140 120 125 25 1 3

SO2

smíšené obytné

6 970

60

120

SO3

smíšené obytné

11 355

80

160

LA1

plocha OV - lázeňství

9 535

120

240

LA2 OS1 OS2 OS3 OS4 OS5 OS8 VS2 DI1 SP1 celkem Břilice BV1 BV2 BV3 BV4 BV5 BV6 BV19 BV23 celkem

plocha OV - lázeňství obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba výroba, skladování parking golfové hřiště Třeboň

8 668 119 915 47 240 39 315 71 357 36 197 14 535 67 397 16 595 522 467

20

40

bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice bydlení venkov. Břilice Břilice

64 152 26 245 25 140 10 373 8 436 96 772 511 4 461

414 40 15 20 10 5 60 1 3 154

390

1898 108 41 54 27 14 162 3 8 416

PP

HPP m2

Q kW

3

500

20

15

3 000

120

20

4 000

160

10

2 000

80

150 50 50 350 175 50 70 3 30 971

30 000 10 000 10 000 70 000 35 000 10 000 35 000 5 000

1200 400 400 2800 1400 400 1400 0 42 8422

Q v+tuv

Qt

Qh m3/h

Qr m3/rok

69,42 91,49 80,61 83,35 22,22 1,16 3,36 10,13 0,86 45,72 5,16 57,84 6,87 80,61 3,44 18,42 51,55 17,18 17,18 120,29 60,14 17,18 60,14 0,00 0,00

83,60 186,80 163,86 169,64 43,19 2,80 7,12 13,25 1,29 55,56 7,73 69,93 10,31 96,73 5,16 23,07 77,33 25,78 25,78 180,43 90,22 25,78 90,22 0,00 0,00

153,02 278,28 244,46 253,00 65,41 3,96 10,49 23,38 2,15 101,28 12,89 127,77 17,18 177,34 8,59 41,49 128,88 42,96 42,96 300,72 150,36 42,96 150,36 0,00 0,00 2380

230 000 567 000 486 000 506 250 101 250 4 050 12 150 23 000 4 554 138 000 27 323 184 000 36 430 276 000 18 215 46 000 273 226 91 075 91 075 637 526 318 763 91 075 318 763 0 0 4 481 725

32,79 14,41 18,42 10,13 5,42 45,72 1,16 3,36

64,40 27,98 35,73 19,82 11,00 90,90 2,80 7,12

97,20 42,39 54,15 29,95 16,42 136,62 3,96 10,49 391

162 000 60 750 81 000 40 500 20 250 243 000 4 050 12 150 623 700

pozn. plyn - kotelna, rozvod tepla plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn jiné zdroje indiv. zásobování

plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn

ÚZEMNÍ PLÁN TŘEBOŇ

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

12/2012 strana 2

BILANCE PŘÍRŮSTKU ODBĚRNÉHO MNOŽSTVÍ PLYNU lokalita Holičky BM5 BM6 BM7 BM8 BM9 BM10 BM13 OS6 OS7 OS9 celkem Branná BV7 BV8 BV15 BV16 BV17 BV24 BV25 BV26 BV27 BV28 celkem Přeseka BV9 BV10 BV11 BV12 BV18 celkem celkem

funkční využití

pl. /m2/

bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. bydlení městské individ. obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba obchod,služby, výroba Holičky

143 658 35 204 21 016 49 266 6 943 41 623 2 392 55 483 2 594 933

bydlení venkov. Doubí bydlení venkov. Doubí bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná bydlení venkov. Branná Branná

8 732 15 750 170 445 9 010 2 793 10 211 3 415 21 654 5 495 6 210

bydlení venkov.Přeseka bydlení venkov.Přeseka bydlení venkov.Přeseka bydlení venkov.Přeseka bydlení venkov.Přeseka

2 406 4 496 7 684 1 558 3 382

RD

b.j.

130 30 20 45 5 15 2

PP

HPP m2

Q kW

351 81 54 122 5 41 5

247

390

Q v+tuv

Qt

Qh m3/h

Qr m3/rok

86,08 25,86 18,42 36,12 5,42 14,41 2,28 94,51 4,30 1,72 289

175,39 50,43 35,73 71,19 11,00 27,98 5,05 141,77 6,44 2,58 528

261,47 76,29 54,15 107,31 16,42 42,39 7,33 236,28 10,74 4,30 817

526 500 121 500 81 000 182 250 20 250 60 750 8 100 500 914 22 769 9 108 1 533 140

19 22 270 19 11 16 8 27 14 11 416

7,37 8,31 69,42 7,37 4,41 6,41 3,36 10,13 5,42 4,41

14,64 16,40 140,33 14,64 9,10 12,84 7,12 19,82 11,00 9,10

22,01 24,70 209,75 22,01 13,50 19,25 10,49 29,95 16,42 13,50 382

28 350 32 400 405 000 28 350 16 200 24 300 12 150 63 496 34 804 28 627 673 677

5 8 14 3 5 35

2,28 3,36 5,42 1,16 2,28

5,05 7,12 11,00 2,80 5,05

7,33 10,49 16,42 3,96 7,33 46 4 015

8 100 12 150 20 250 4 050 8 100 52 650 7 364 893

658

7 8 100 7 4 6 3 10 5 4 154 2 3 5 1 2 13 982

obyvatel

275 13 5 293

55 000 2 500 1 000 58 500

2200 100 40 2 340

10762

pozn. plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn plyn

výhledově plyn výhledově plyn výhledově plyn výhledově plyn výhledově plyn výhledově plyn výhledově plyn výhledově plyn výhledově plyn výhledově plyn

plyn plyn plyn plyn plyn