ÚZEMNÍ PLÁN
OBRATAŇ ODŮVODNĚNÍ
POŘIZOVATEL:
MĚSTSKÝ ÚŘAD PACOV ODBOR VÝSTAVBY ZPRACOVATEL:
IVAN PLICKA STUDIO s.r.o.
ZÁŘÍ 2016
1
AUTORISACE Pořizovatel:
Městský úřad Pacov Odbor výstavby
Zpracovatel:
IVAN PLICKA STUDIO s.r.o.
Urbanistická část a koordinace:
Ing. arch. Ivan Plicka
Koncepce uspořádání krajiny:
Ing. Jan Dřevíkovský
Dopravní infrastruktura:
Ing. Václav Pivoňka
Technická infrastruktura
ONEGAST spol. s r.o. Ing. Jan Císař, Ing. Zdeněk Rauš
Vyhodnocení ZPF / PUPFL:
Ing. Jan Dřevíkovský
AUTORISACE:
3
OBSAH TEXTOVÁ ČÁST – ODŮVODNĚNÍ A B C D E F G H I J K L M N O P
Postup pořízení územního plánu Soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot území a požadavky na ochranu nezastavěného území Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 SZ Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 SZ zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly Komplexní zdůvodnění přijatého řešení Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších územních vztahů Vyhodnocení splnění požadavků zadání Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 SZ), s odůvodněním potřeby jejich vymezení Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Rozhodnutí o námitkách včetně samostatného odůvodnění Vyhodnocení připomínek
GRAFICKÁ ČÁST – ODŮVODNĚNÍ 1 2 3
Koordinační výkres 1 : 5 000 Výkres širších vztahů 1 : 50 000 Výkres předpokládaných záborů ZPF a PUPFL 1 : 5 000
4
5 6 8 8 9 26 27 28 28 52 53 53 54 54 70 70
A POSTUP POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
Zadání územního plánu Obrataň - Žádost obce Obrataň o pořízení územního plánu ze dne 8.3.2012 + zápis ze schůze Zastupitelstva obce Obrataň ze dne 29.2.2012, č. usnesení 2/16/2012 - Oznámení o zahájení projednání návrhu zadání ze dne 14.5.2012 - Schválení zadání územního plánu Obrataň – usnesení Zastupitelstva obce Obrataň ze dne 8.8.2012, č. usnesení 5/3/2012
Návrh územního plánu Obrataň – 04/2013. - Veřejná vyhláška - Oznámení návrhu územního plánu Obrataň a vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na udržitelný rozvoj ze dne 2.5.2013. Zveřejněno na úřední desce a elektronické úřední desce Městského úřadu Pacov a Obecního úřadu Obrataň ve dnech 6.5.2013 – 20.6.2013.
Zajištění stanoviska z hlediska zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy, souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem. - Předání podkladů Krajskému úřadu kraje Vysočina, odboru životního prostředí, jako orgánu posuzujícího vlivy na životní prostředí (SEA), opatření ze dne 30.8.2013 - Předání podkladů krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu k vydání stanoviska k návrhu územního plánu, opatření ze dne 7.11.2013 - Posouzení návrhu územního plánu nadřízeným orgánem včetně požadavků na odstranění nedostatků ze dne 5.12.2013 - Úprava návrhu projektantem předaná 05/2015 - Žádost o opětovné posouzení návrhu územního plánu nadřízeným orgánem, opatření ze dne 12.8.2015. - Posouzení návrhu územního plánu nadřízeným orgánem včetně požadavků na odstranění nedostatků ze dne 4.9.2015 - Úprava návrhu projektantem předaná 05/2015 - Žádost o opětovné posouzení návrhu územního plánu nadřízeným orgánem, opatření ze dne 6.1.2016. - Úprava návrhu projektantem předaná 10/2015 - Posouzení návrhu územního plánu nadřízeným orgánem – potvrzení odstranění nedostatků ze dne 1.2.2016.
Upravený návrh územního plánu Obrataň – veřejné projednání - 2016. - Oznámení veřejného projednání návrhu územního plánu, veřejná vyhláška ze dne 4.4.2016 o konání veřejného projednání dne 11.5.2016 v 15:00 hod. v budově Obecního úřadu Obrataň. - Veřejné projednání konané dne 11.5.2016, o průběhu veřejného projednání byl proveden záznam. - Termín k podání námitek a připomínek byl 7 dnů od veřejného projednání – do 18.5.2016. - Termín k podání stanovisek k částem řešení, které byly od společného jednání změněny od dotčených orgánů a nadřízeného orgánu byl 7 dnů od veřejného projednání – do 18.5.2016. - V termínu pro podání námitek a připomínek obdržel pořizovatel jednu připomínku. - Vyhodnocení výsledku projednání pořizovatelem ve spolupráci s určeným zastupitelem včetně vyhodnocení obdržených námitek a připomínek uplatněných k návrhu územního plánu.
5
Přezkum a odůvodnění návrhu územního plánu - Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotil výsledky projednání, zpracoval s ohledem na veřejné zájmy návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního plánu. - Návrhy doručil oznámením návrhu rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek dotčeným orgánům po veřejném projednání dne 23.5.2016 s termínem k uplatnění stanovisek do 30 dnů od obdržení oznámení. - Dotčené orgány neuplatnily ve svých stanoviscích žádné připomínky. Pořizovatel přezkoumal soulad návrhu územního plánu zejména - s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, - s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území, - s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů - s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů Součástí odůvodnění územního plánu je kromě náležitostí vyplývajících ze správního řádu zejména - výsledek přezkoumání územního plánu podle výše uvedeného odstavce - komplexní zdůvodnění přijatého řešení - vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. Ve svém přezkumu se pořizovatel plně ztotožňuje s odůvodněním uvedeným k daným tématům obsařeným níže.
B SOULAD NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Pro územní plán Obrataň nevyplývají z Politiky územního rozvoje (schválené usnesením vlády České republiky č. 929, ze dne 20. 7. 2009, ve znění po 1. aktualizaci, 04 / 2015) žádné specifické požadavky a nároky; správní území obce Obrataň neleží v rozvojových oblastech a rozvojových osách vymezených v politice územního rozvoje. Pro územní plán Obrataň vyplývají z Politiky územního rozvoje (schválené usnesením vlády České republiky č. 929, ze dne 20. 7. 2009, ve znění po 1. aktualizaci, 04 / 2015) obecné republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Tyto republikové priority jsou obsažené v Politice územního rozvoje v kapitole 2.2: 14) „Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví...“ Územní plán Obrataň stanovuje podmínky pro rozvoj ploch – jak stabilizovaných, tak rozvojových – jež zajišťují přirozenou kontinuitu rozvoje území s respektem k jeho stávajícím hodnotám; tyto podmínky jsou především formulovány v kapitole Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. 16) „Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých 6
důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území.“ Územní plán Obrataň stanovuje podmínky budoucího rozvoje na základě komplexního pohledu na možnosti i potencionální limity, plynoucí z kvalit a charakteru řešeného území; cílem územního plánu bylo stanovit základní pravidla budoucího rozvoje území, vycházející na jedné straně z požadavků na přirozený rozvoj území a na druhé straně z nutnosti ochránit stávající kvalitu prostředí. 22) „Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo).“ Územní plán Obrataň předpokládá přiměřený rozvoj turistických aktivit; územní plán nepředpokládá rozvoj individuální rekreace (chatová zástavba). PÚR (122) S13 b Písek – Tábor – D3 – Pelhřimov – D1 – převedení možného zvýšeného dopravního zatížení mezi dotčenými kraji. – Územní plán Obrataň je v souladu s tímto požadavkem, řeší přeložku silnice I/19 mimo zastavěné území o bce a vymezuje koridor homogenizace stávajícího tahu silnice I/19. V řešeném území je v souladu s PÚR vymezen koridor E7 pro dvojité vedení 400 kV Kočín – Mírovka. Správní území obce Obrataň se nachází v řešeném území vydaných Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina ze dne 16.9.2008, která nabyly účinnosti dne 22.11.2008 a aktualizace č.1 Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina, které nabyly účinnosti dne 23.10.2012. Ze Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina nevyplývají speciální požadavky na zapracování do územního plánu obce Obrataň. Vyhodnocení souladu Územního plánu Obrataň se stanovenými prioritami územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, obsaženými v Zásadách územního rozvoje Kraje Vysočina: Územní plán vytváří podmínky pro vyvážený rozvoj správního území obce, založený na příznivém životním prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel. Územní plán vytváří podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty, soustřeďuje se na zachování a obnovu rozmanitosti krajiny a posílení její stability, minimalizaci záboru zemědělského půdního fondu a negativních zásahů do pozemků určených k plnění funkcí lesa, ochranu charakteristického krajinného rázu území a ochranu životního prostředí, zachování a citlivé doplnění výrazu sídla, s cílem nenarušovat jeho cennou urbanistickou strukturu a omezení fragmentarizace krajiny. Územní plán vytváří podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností, pro posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí sídla a pro vyvážené a efektivní využívání zastavěného území obce. Územní plán Obrataň přebírá a zapracovává veřejně prospěšné stavby (VPS) a veřejně prospěšná opatření (VPO) z platných ZÚR: jedná se o VPS DK02 – koridor homogenizace stávajícího tahu silnice I/19, VPS DK07 – koridor homogenizace stávajícího tahu silnice II/128, VPS E11 – koridor nadzemního vedení VVN 110kV R Pelhřimov – R Tábor, VPO U015 – nadregionální biokoridor Čunkovský hřbet – Pařezitý / Roštejn (120), VPO U153 – regionální biocentrum Svidník (731), VPO U154 – regionální biocentrum kozlov (732) a VPO U194 – regionální biokoridor Kozlov – Vočadlo (416).
7
C SOULAD S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Územní plán Obrataň byl zpracován v souladu s cíly a úkoly územního plánování tak, jak jsou vymezeny v ustanovení §18 a §19 zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon). Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a pro rozvoj, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích – tři pilíře udržitelného rozvoje: ekologický, ekonomický a sociální. Územní plán Obrataň naplňuje požadavek na soulad s cíli územního plánování vytvořením komplexního názoru na urbanistické řešení správního území obce, vymezením a stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, upřesněním podmínek pro využití jednotlivých rozvojových lokalit, definováním podmínek pro dopravní a technickou infrastrukturu a stanovením podmínek pro ochranu nezastavěného území a cenného krajinného rázu řešeného území. Územní plán Obrataň vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v řešeném území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší. Územní plán Obrataň naplňuje úkoly územního plánování tím, že stanovuje celkovou koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území, že v procesu zpracování prověřil a posoudil potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání, že stanovil podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a definoval tak urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území, že urbanistickou koncepcí stanovil podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území (funkční využití a prostorové uspořádání, charakteristické pro venkovskou zástavbu, včetně jejího historického vývoje), že stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití vytváří podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro vysoký standard prostředí, a že vytváří v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území.
D SOULAD S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ Územní plán Obrataň je zpracován v souladu se zákonem č.183/2006Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon) a prováděcími vyhláškami: - Vyhláškou č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění; - Vyhláškou č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění.
8
E SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ Územní plán Obrataň je zpracován v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů. V průběhu projednání obdržel pořizovatel tato stanoviska a vyjádření k návrhu územního plánu: 1. Ministerstvo životního prostředí odbor výkonu státní správy VII, pracoviště Brno, Mezírka 1, 602 00 Brno – souhlasné stanovisko ze dne 7.5.2013 pod čj. 851/560/13, 15831/P/13, 30799/ENV/13 2. Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Kraj Vysočina, Pobočka Pelhřimov, U Stínadel 1317, 393 01 Pelhřimov – sdělení bez připomínek ze dne 13.5.2013 pod ZN. SPU 192668/2013. 3. Obvodní báňský úřad pro území krajů Libereckého a Vysočina, Tř. 1. máje 858/6, 460 01 Liberec – stanovisko bez námitek ze dne 27.5.2013 pod zn. SBS 13559/2013 4. Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice, Teplého 1899, 530 02 Pardubice – souhlasné stanovisko ze dne 31.5.2013 pod čj. 464 PE ÚP/2013 – 1420/PracČB. Požadavek na respektování ochranného pásma nadzemního komunikačního vedení, které zasahuje do řešeného území. Toto ochranné pásmo je zapracované v koordinačního výkresu. 5. Krajský úřad Kraje Vysočina odbor dopravy a silničního hospodářství, Žižkova č.p. 57, 587 33 Jihlava – stanovisko bez připomínek ze dne 29.5.2013 pod čj. KUJI 38044/2012 ODSH 29/2012 6. Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina, územní odbor Pelhřimov, Požárnická 1240, 303 01 Pelhřimov – souhlasné koordinované stanovisko ze dne 4.6.2013 pod čj. HSJI- 2614-2/PE-2013 7. Ministerstvo dopravy, nábř. L. Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1- stanovisko ze dne 11.6.2013 pod zn. 432/2013-910-UPR/2 Silniční doprava Koridor přeložky silnice 1/19 požadujeme zakreslit do územního plánu jako plochu pro dopravu v celkové minimální šířce 150 m, tak aby obsahoval i veškeré stavby s plánovanou přeložkou 1/19 související. Stávající silnice I/19 má ve výkresové části vymezený koridor DI 2 pro homogenizaci trasy v šířce 150 m v souladu se ZÚR KV. Dále je vymezen nový koridor DI 1 šířky 150 m pro umístění přeložky silnice I/19. Plocha pro dopravní stavbu byla z návrhu odstraněna. Návrhové plochy BV6, BV9 a SR1 se nacházejí v ochranném pásmu silnice 1/19. Požadujeme tyto plochy v územním plánu uvést jako podmíněně přípustné. Podmínka bude znít, že v dalším dokumentace bude prokázáno nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb a venkovních prostorech. Připomínka byla zapracována do textové části pro návrhovou plochu BV6, BV9 a SR1.
9
Železniční doprava U ploch BV1-S a BV7 zasahujících do ochranného pásma dráhy požadujeme uvést funkci bydlení jako podmíněně přípustnou. Podmínka bude znít, že v dalším stupni dokumentace bude prokázáno nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb a venkovních prostorech. Připomínka byla zapracována do textové části pro návrhovou plochu BV1-S a BV7. 8. Krajská hygienická stanice Kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě, územní pracoviště Pelhřimov, Pražská 127, 393 01 Pelhřimov – stanovisko ze dne 19.6.2013 pod zn. KHSV/08477/2013/PE/HOK/Tvr Plocha SR1 vymezená pro občanské vybavení – sport a rekreace bude zařazena do ploch s podmíněně přípustným využitím s tím, že v rámci projektové přípravy pro územní řízení bude hlukovou studií doloženo, že hluk z běžného provozu nebude překračovat hygienické limity hluku v nejbližším chráněném venkovním prostoru a v nejbližším chráněném venkovním prostoru staveb v denní a noční době. Připomínka byla zapracována do textové části pro návrhovou plochu SR1. Plochy ZH1 – Z, VN2 a ZH1 - S pro výrobu a skladování budou řešeny jako podmíněně využitelné území s tím, že v rámci projektové přípravy pro územní řízení bude hlukovou studií doloženo, že hluk z výroby a obslužné dopravy nebude překračovat hygienické limity v nejbližším chráněném venkovním prostoru a v nejbližším chráněném venkovním prostoru staveb v denní a noční době. Zastavitelná plocha ZH1-Z ZH1-S má doplňující podmínku: Při rozvoji této lokality bude v rámci projektové přípravy pro územní řízení hlukovou studií doloženo, že hluk z výroby a obslužné dopravy nebude překračovat hygienické limity v nejbližším chráněném venkovním prostoru a v nejbližším chráněném venkovním prostoru staveb v denní a noční době. Zastavitelná plocha VN2 byla z návrhu územního plánu vypuštěna. U silnice I/19 vypočítat a zakreslit izofony hladin hluku 60 dB pro den a 50 dB pro noc. Izofony zakreslit i u plánované přeložky silnice I/19. Plochy vymezené pro chráněnou zástavbu budou umístěny za izofonami. V souladu s metodickým návodem pro zpracování územních plánů podle nového staveného zákona by hluková ochranná pásma (izofony ekvivalentních hladin hluku pro noc a den v dB) neměly být zakreslovány do územních plánu. Posuzování tzv. hlukových ochranných pásem by mělo být prováděno v následných územních řízeních popř. v regulačním plánu. Plochy ohrožené nadlimitním hlukem z dopravy by měly v územním plánu být označeny jako podmíněně přípustné. V územním plánu Obrataň jsou plochy podél silnic označeny jako podmíněně přípustné pro bydlení, popř. smíšené území bydlení. Přípustnost těchto ploch bude ověřena v územních rozhodnutích, v územních souhlasech, popř. v regulačním plánu, pokud bude zpracován. 9. Státní energetická inspekce, územní inspektorát pro kraj Vysočina, Tolstého 15, 587 01 Jihlava – souhlasné stanovisko ze dne 26.6.2013 pod zn. 990/13/602.103/Bě 10. Městský úřad Pacov odbor životního prostředí, úsek památkové péče, Náměstí Svobody 1, 395 01 Pacov – stanovisko ze dne 1.7.2013 pod čj. MP/08045/2013/Km. Podmínka do zadání regulačních plánů - v lokalitách VN1 a VN2 vypracování detailního vyhodnocení krajinného rázu dotčeného území jako závazného podkladu pro zpracování regulačního plánu. Zastavitelné plochy VN1 a VN2 byly z návrhu územního plánu vypuštěny. 11. Krajský úřad Kraje Vysočina odbor životního prostředí, Žižkova č.p. 57, 587 33 Jihlava – stanovisko z hlediska ochrany ovzduší ze dne 21.6.2013 pod čj. KUJI 43729/2013 OZP 35/2013/Rů-34
10
Požadavek na respektování a uplatňování požadavků a opatření ke zlepšení kvality ovzduší, uvedené v Programu ke zlepšení kvality ovzduší Kraje Vysočina naposledy aktualizovaném v červnu 2012. Požadavek je zapracován v návrhové části v kapitole Základní koncepce rozvoje území. Budou respektovány a uplatňovány požadavky a opatření ke zlepšení kvality ovzduší, uvedené v Programu ke zlepšení kvality ovzduší Kraje Vysočina. 12. Krajský úřad Kraje Vysočina odbor životního prostředí, Žižkova č.p. 57, 587 33 Jihlava – stanovisko ochrany přírody a krajiny ze dne 23.8.2013 pod čj. KUJI 57250/2013 OZP 1264/2006 Nesouhlas se zařazením plochy VN1-S v sídle Šimpach, jedná se o rozšíření areálu lihovaru. Návrhová plocha zasahuje do ochranného pásma zvláště chráněného území – přírodní památky Kejtovské louky, která je chráněná dle § 36 zákona o OPK. Došlo k úpravě zastavitelné plochy mimo vymezené ochranné pásmo zvláště chráněného území. Upozornění na vymezení dálkového migračního koridoru v řešeném území. Požadujeme tento koridor zapracovat do územního plánu z důvodu územního zajištěn migrační trasy živočichů, kterými mohou být i zvláště chráněné druhy dle § 50 zákona o OPK. Dálkově migrační koridor je vymezený v koordinačním výkrese a textově popsán v odůvodnění územního plánu v kapitole Komplexní zdůvodnění přijatého řešení. Návrh územního plánu mění vymezení NRBK 120 Čunkovský hřbet - Pařezitý, Roštejn U015 oproti ZÚR kolem sídla Sudkův Důl, příslušným úřadem k vymezení a hodnocení nadregionálního systému ekologické stability je Ministerstvo životního prostředí dle § 79 odst. 3 písm. a) zákona o OPK. Prvky ÚSES jsou lokalizovány v souladu s ÚAP a ZÚR Kraje Vysočina. Doporučení pro prvky ÚSES všech úrovní (pro biocentra určitě a pro biokoridory pokud možno také) vymezit samostatné funkční využití s plošným průmětem. Plochy a koridory pro biocentra a biokoridory ÚSES respektovat jako nezastavitelné s využitím pro zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny v souladu s § 2 zákona o OPK. Jedná se lokální biokoridory v návrhových plochách BV1a BV7, které vedou po hranici lokalit, plochu ZH1-Z prochází po hranici se zastavěným územím. Plochu SR1 dělí biokoridor na dvě poloviny. Zde je plocha rozdílného způsobu využití plochy veřejného prostranství veřejné parky VZ. V přeložce silnice I/19 dochází ke křížení, které bude řešeno v dalším stupni PD. 13. Krajský úřad Kraje Vysočina odbor životního prostředí, Žižkova č.p. 57, 587 33 Jihlava – vyjádření z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí ze dne 23.8.2013 pod čj. KUJI 57521/2013 OZP 1264/2006 OZP. Požadavek na zaslání vyhodnocení vlivů územního plánu Obrataň na životní prostředí, vyjádření a stanovisek dotčených orgánů k návrhu územního plánu Obrataň a projednání s veřejností byl splněn. Opatřením ze dne 30.8.2013 pod čj. MP/10424/2013 byly podklady dotčenému orgánu zaslány se lhůtou 30 dnů od obdržení k vydání stanoviska. Pořizovatel stanovisko ani po uplynutí stanovené lhůty neobdržel, proto dle § 50 odst. 5 pokračoval v projednání návrhu územního plánu. 14. Krajský úřad Kraje Vysočina odbor životního prostředí, Žižkova č.p. 57, 587 33 Jihlava – stanovisko ochrany zemědělského půdního fondu ze dne 23.8.2013 KUJI pod čj. 57522/2013 OZP 1264/2006Nesouhlas se zařazením ploch výroby v obci Obrataň v navrhovaném rozsahu - VN1 celkem 9,2439 ha (0,1348 ha I. tř., 6,8325 ha na III. tř., 2,2766 ha V. tř. ochrany půdy; z toho je 6,8658 ha investic do půdy) – přes plochu vede lokální biocentrům LBC 70871207 a lokální biokoridor LBK 70871210 v trase vodního toku a ochranné pásmo lesa; a VN2 celkem 4,0104 ha (3,6380 ha I.tř a 0,3724 III. tř. ochrany půdy) – plocha je na I. třídě ochrany půdy, navazuje na plochy občanské vybavenosti -
11
hřiště, školu, plochy pro bydlení. V původní schválené dokumentaci byl umožněn rozvoj v těchto lokalitách, ale dosud ani částečně plochy využity nebyly; v odůvodnění je uvedeno, že požadavek na tyto plochy vychází z reálných, aktuálních podnikatelských záměrů, které ale nebyly dále specifikovány. Návrhové zastavitelné plochy VN1 a VN2 byly z návrhu územního plánu vypuštěny. Plocha NV1 se stala územní rezervou pro výrobu nerušící, obchod a služby – RVN. Požadavek na zapracování do Návrhu územního plánu Obrataň doporučenou maximální plochu pro stavbu rodinného domu pro fyzickou osobu, která je do velikosti 1200 m2, tento požadavek vychází ze zásad ochrany zemědělského půdního fondu dle § 4 písmeno b) zákona o ochraně ZPF odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu; a metodického pokynu OOLP/1067/96 Ministerstva životního prostředí, ze dne 1. 10. 1996 dle čl.III písmeno c). Zastavitelné plochy jsou vymezovány v přiměřeném rozsahu, odpovídajícím předpokládanému rozvoji obce v horizontu cca dvaceti let. Oproti současnému územnímu plánu obce se zastavitelné plochy snížily zejména v sídle Obrataň. Došlo k vypuštění ploch pro bydlení v západní části a výroby a skladování ve východní části sídla Obrataň. Podrobně je odůvodnění řešeno v kapitole N Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa. Vyjádření ostatních: 15. Česká geologická služba, útvar Geofond, Kostelní č.p. 26, 170 06 Praha 7 – sdělení bez připomínek ze dne 15.5.2013 pod zn. CGS630/13/04470/V-407. 16. Ředitelství silnic a dálnic ČR , Odbor přípravy staveb Brno, Šumavská 33, 612 54 Brno – připomínka ze dne 31.5.2013 pod zn. 001610/11300/2013 Správním územím obce Obrataň je dle 1. aktualizace Zásad územního rozvoje kraje Vysočina vedena veřejně prospěšná stavba DK 02 pro záměr přeložky silnice 1/19. Pro tento záměr je dle ZÚR KV vymezen koridor šíře 150 m. Tento koridor je nutné do ÚPD zakreslit v šíři min. 150 m pouze s vyznačením osy budoucí komunikace (nikoliv tělesem komunikace a konkrétním technickým řešením křižovatek) tak, aby obsahoval veškeré stavby a zařízení související s plánovanou přeložkou 1/19 (např. větve křižovatek, související přeložky a úpravy silnic a komunikací křižujících trasu dotčených silnic nebo umístěných v její blízkosti, nutné přeložky technických sítí apod.). Připomínka byla zohledněna částečně. Stávající silnice I/19 má ve výkresové části vymezený koridor DI 2 pro homogenizaci trasy v šířce 150 m v souladu se ZÚR KV. Dále je vymezen nový koridor DI 1 šířky 150 m pro umístění přeložky silnice I/19. M místech předpokládaného křížení je koridor rozšířen. Osa nové komunikace vyznačena není. Upozorňujeme, že návrhové plochy pro bydlení BV6 a BV9, pro sport a rekreaci SR1 a plocha pro výrobu a skladování VN1 se nacházejí v blízkosti silnice 1/19, resp. v ochranném pásmu této silnice. Silniční ochranná pásma jsou území se zvláštním režimem, jejichž využití podléhá souhlasu silničního správního úřadu, kterým je v tomto případě Krajský úřad kraje Vysočina. Dále plochy BV6, BV9 a SR1 musí být v textové části ÚPD uvedeny jako podmíněně přípustné z hlediska splnění hygienických limitů z vlivů provozu dopravy. Připomínka byla zapracována do textové části pro návrhovou plochu BV6, BV9 a SR1. 17. České dráhy, a.s. Generální ředitelství, nábř. L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 – vyjádření ze dne 2.5.2013 pod čj. 5935/2013-O31
12
Návrhová plocha BV7 - plocha smíšená obytná se nachází v ochranném pásmu dráhy. Ochranu dráhy, včetně nemovitostí v ochranném pásmu dráhy nebo v sousedství s dráhou upravuje zákon č.266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění a jeho prováděcí vyhlášky, zejména vyhláška č. 177/1995 Sb., „stavební a technický řád drah" v platném znění. V ochranném pásmu dráhy lze zřizovat a provozovat stavby a jiné činnosti jen se souhlasem Drážního úřadu, případně Ministerstva dopravy ČR a se souhlasem vlastníka dráhy, vlastníka pozemku a vlastníků sousedních pozemků. Vzhledem k negativním vlivům způsobeným provozem železniční dopravy doporučujeme situování obytné výstavby (BV7) v odsazení zaručujícím nepřekročení hodnot hygienických limitů hluku ze stávající i výhledové železniční dopravy. Případná opatření hradí stavebník. Připomínka byla zapracována do textové části pro návrhovou plochu BV6, BV7 a BV1-S. 18. Povodí Vltavy s.p. závod Dolní Vltava, Grafická č.p. 36, 150 21 Praha 5 – vyjádření ze dne 24.6.2013 pod zn. 32182/2013-242-Gá V záplavovém území Kejtovského potoka nejsou navrhována nová zastavitelná území, podél vodních toků nebude umístěna žádná nová zástavba do vzdálenosti min. 8 m. připomínky : 1. V územním plánu doporučujeme s ohledem na nárůst počtu obyvatel v místních částech Hrobská Zahrádka, Šimpach a Vintířov vymezit rozvojové plochy pro umístění výhledových ČOV. Hrobská Zahrádka má navrženou trasu splaškové kanalizace na ČOV Obrataň, - v návrhu ÚP jako VPS. V ostatních menších sídlech správního území obce se s výstavbou kanalizace a ČOV nepočítá. Zde zůstane ve funkci individuální likvidace odpadních vod na vlastních nemovitostech. Výhledově lze domy vybavit některým z progresivních způsobů čištění splaškových vod – např. domovními ČOV, kompostovacím nebo chemickým WC u rekreačních objektů apod. 2. Kapacita stávající obecní ČOV Obrataň bude posouzena s ohledem na rozsah nových zastavitelných území, v nově navrhovaných lokalitách bude kanalizace řešena jako oddílná, návrhy regulačních plánů nám budou předloženy k vyjádření. Připomínka byla částečně zohledněna. Čistírna odpadních vod (ČOV) je dimenzována pro 885 ekvivalentních obyvatel, tj.Qd = 200 m3/den. Po vyčerpání kapacity ČOV v souvislosti s plánovanou výstavbou v rozvojových plochách bude nutno počítat s intenzifikací nebo rekonstrukcí ČOV. 19. Správa železniční a dopravní cesty, státní organizace, Generální ředitelství, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 – vyjádření ze dne 29.5.2013 pod zn. 23236/2013-OST V nově vymezených rozvojových či přestavbových lokalitách v ochranném pásmu dráhy požadujeme zařadit objekty a zařízení, pro které jsou stanoveny hygienické hlukové limity, do funkčního využití podmínečně přípustného. Podmínka bude znít, že v dalším stupni projektové přípravy bude prokázáno nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb a venkovních prostorech. Připomínka byla zapracována do textové části pro návrhovou plochu BV6, BV7 a BV1-S.
13
Posouzení návrhu nadřízeným správním orgánem: Krajský úřad Kraje Vysočina, Odbor územního plánování a stavebního řádu, Žižkova č.p. 57, 587 33 Jihlava, posouzení návrhu územního plánu Obrataň – požadavek na odstranění nedostatků ze dne 5.12.2013 pod čj. KUJI 76341/2013 OUP 231/2012-4 Skl Posouzení z hlediska širších územních vazeb: Z hlediska širších vztahů není ve „Výkrese širších vztahů“ v měřítku 1:50 000 vyznačena návaznost na území sousedních obcí a širší vazby. Tento výkres je nutné upravit tak, aby zobrazoval širší vztahy v území (dopravní vztahy, vztahy technické infrastruktury, prvků územního systému ekologické stability (dále jen „ÚSES“) a další). - Návaznosti byly doplněny Dále upozorňujeme, že v předloženém návrhu ÚP je koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy – návaznost na územně plánovací dokumentaci sousedních obcí zajištěna pouze částečně. Je nutno prověřit návaznost vymezených a navržených prvků ÚSES s prvky ÚSES sousedních obcí (např. není zajištěna návaznost lokálního ÚSES „LBK 70872104“ na území Pacova a na území obce Eš, atd. Toto je nutno v návrhu ÚP prověřit a popřípadě odůvodnit vzájemnou nenávaznost prvků ÚSES. - Návaznost ÚSES na sousední obce je prověřena a graficky a graficky znázorněna ve výkrese širších vztahů. Dále upozorňujeme, že se sousední obcí Vodice jsou chybně vyznačené hranice obce, nejsou totožné s daty podle katastrální mapy, tudíž ani s hranicí sousední obce Vodice. - Nesrovnalosti v mapovém podkladu byly odstraněny nahrazením původní mapy KN novou mapou DKM.
Posouzení z hlediska souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008: Odůvodnění návrhu ÚP neobsahuje vyhodnocení souladu návrhu ÚP s vedením koridoru E7. - V řešeném území je v souladu s PÚR vymezen koridor E7 pro dvojité vedení 400 kV Kočín – Mírovka. Posouzení z hlediska souladu s územně plánovací dokumentací kraje: Odůvodnění návrhu ÚP neobsahuje vyhodnocení souladu se stanovenými prioritami územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, nutno doplnit - Doplněno v kapitole B Soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Odůvodnění návrhu ÚP nezahrnuje zdůvodnění souladu uvedených koridorů se ZÚR KrV. VPS DK02 a DK07 nejsou jako koridory dopravní infrastruktury ze ZÚR KrV v návrhu ÚP zakresleny. - Doplněno v kapitole B Soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem. K návrhu ÚP uplatnilo Ministerstvo dopravy jako dotčený orgán stanovisko, a rovněž Ředitelství silnic a dálnic ČR jako majetkový správce silnice I. třídy připomínku, ve kterém požaduje koridor pro homogenizaci silnice I/19 v šíři 150 m v ÚPD vyznačit i přes plánovanou přeložku silnice I/19. Tento koridor pro homogenizaci silnice ze ZÚR KrV je hájen na stávající silnici I/19, nikoliv na plánované přeložce silnice I/19, tudíž nemůže být vymezen na plánované přeložce. Šířka koridoru pro obchvat obce není dle ZÚR KrV stanovena, neboť se jedná o úkol prověřit a umístit obchvat obce, nikoliv jako VPS ze ZÚR KrV.
14
Tento požadavek byl zapracován do výkresové části. Územní plán vymezuje koridor homogenizace stávajícího tahu silnice I/19 a koridor pro vedení přeložkové trasy silnice I/19 v parametrech pro vedení trasy v návrhové kategorii S11,5/80. VPS E11 – nadzemní vedení VVN 110 kV není v grafické části návrhu ÚP vymezena správně podle ZÚR KrV. Hranice koridoru je v horní části zpřesněna, avšak ve spodní části posunuta jižním směrem o cca 100 m. Toto nelze považovat za zpřesnění koridoru dle článku (96) písm. c) ZÚR KrV, neboť část koridoru, vymezená v návrhu ÚP, je řešena mimo koridor vymezený v ZÚR Kr, nutno upravit do souladu se ZÚR KrV. - Koridor byl uveden do souladu se ZÚR KrV. Přes území obce vedou plochy a koridory územního systému ekologické stability (dále jen „ÚSES“). Jak je uvedeno ve stanovisku ochrany přírody a krajiny odboru životního prostředí Krajského úřadu Kraje Vysočina, musí být tyto úpravy mimo koridor odsouhlaseny příslušným úřadem pro vymezování a hodnocení nadregionálního ÚSES, což je Ministerstvo životního prostředí. Odůvodnění návrhu ÚP požadujeme doplnit o vyhodnocení souladu se zásadami pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování a s úkoly stanovenými pro územní plánování a dalšími podmínkami. - Nadregionální a regionální ÚSES byl uveden do souladu se ZÚR KrV. Území obce je zařazeno do typu krajiny lesozemědělské harmonické a lesozemědělské ostatní, odůvodnění návrhu ÚP neobsahuje vyhodnocení souladu se zásadami pro činnost v území a se zásadami pro rozhodování o změnách v území, které jsou v ZÚR KrV stanoveny pro tyto typy krajin, nutno doplnit - Doplněno v textové části odůvodnění v koncepci uspořádání krajiny. Území obce spadá do vymezených oblastí krajinného rázu CZ0610-OB005 Pelhřimovsko a CZ0610-OB015 Pacovsko. Návrh ÚP nezahrnuje zhodnocení souladu se specifickými zásadami, které jsou stanoveny pro činnosti v území a pro rozhodování o změnách v území v těchto oblastech, nutno do odůvodnění návrhu ÚP doplnit. - Doplněno v textové části odůvodnění v koncepci uspořádání krajiny. -
S ohledem na § 171 stavebního zákona, dle něhož krajský úřad vykonává státní dozor ve věcech územního plánování, při kterém dozírá na dodržování ustanovení tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, jakož i na dodržování opatření obecné povahy a rozhodnutí vydaných na základě tohoto zákona, krajský úřad upozorňuje, že návrh ÚP obsahuje tyto nedostatky:
používá neplatné pojmy stavební zákona, například zastavitelné území, nezastavitelné území, nezastavitelná plocha, současně zastavěné území, stavby doplňkové - Neplatné pojmy byly z textových částí odstraněny u ploch s rozdílným způsobem využití nelze bez změny územního plánu změnit jejich stanovené využití území, pokud to dané regulativy neumožňují. Požadujeme z návrhu ÚP, ze základní koncepce rozvoje území vypustit možnost měnit plochy zemědělské na plochy lesní nebo vodní a vodohospodářské, atd. Toto lze pouze procesem změny územního plánu. Taktéž požadujeme vypustit možnost měnit mimo zastavitelné území využití území u uvedených kultur bez nutnosti změny územního plánu. O tomto způsobu nerozhoduje zastupitelstvo obce - Tato možnost změny byla z textové části odstraněna. součástí urbanistická koncepce je pouze koncepce sídelní zeleně, nikoliv koncepce zeleně ve volné krajině, ta náleží do koncepce uspořádání krajiny - Text přesunut do kapitoly E Koncepce uspořádání krajiny. upozorňujeme, že na území Kraje Vysočina se vztahuje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina, nikoliv Středočeského kraje - Nesrovnalost textu byla odstraněna
15
v případě vymezení zastavitelné plochy BV1 o celkové výměře 2,0131 ha musí být splněna podmínka vyplývající z § 7 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění, kdy mj. „u ploch smíšených obytných větších jak 2 ha je nutno vymezit související plochu veřejného prostranství a to o minimální velikosti 1000 m2“ V doplňujících podmínkách regulace plochy Lokalita BV1 byl doplněn text: V územní studii bude vymezeno veřejné prostranství o minimální rozloze 1000 m2. - V doplňujících podmínkách regulace plochy Lokalita BV6 byl doplněn text: V regulačním plánu bude vymezeno veřejné prostranství o minimální rozloze 1000 m2. v kapitole „D. Koncepce veřejné infrastruktury“, v podkapitole „Návrh koncepce dopravní infrastruktury“ chybí homogenizace stávajícího tahu silnice I/19 v úsecích, kde se napojuje navržený obchvat obce a dále homogenizace úseku silnice II/128 dle ZÚR KrV - Homogenizace úseku silnice II/128 dle ZÚR KrV v k.ú. Vintířov byla doplněna. V napojení obchvatu silnice I/19 se homogenizace tahu kryje s návrhovým koridorem DI1. na některých místech textové části návrhu ÚP je chybně uvedeno „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje“ - Nesrovnalost textu byla odstraněna. v koncepci zásobování elektrickou energií chybí koridor v šířce 400 m pro umístění nového nadzemního vedení VVN 110 kV R Pelhřimov – R Tábor, územní rezerva ZVN 400 kV Mírovka – Kočín - Textová část výroku byla doplněna: Územní plán vymezuje koridor nadzemního vedení VVN 110kV R Pelhřimov – R Tábor převzatý ze ZUR a koridor nadzemního vedení koridor ZVN 400kV Mírovka – Kočín převzatý ze ZUR. v kapitole „D. Koncepce veřejné infrastruktury“, v podkapitole „Návrh koncepce technické infrastruktury“ v zásobování teplem a plynem je uvedeno cit.: „výhledově budou topeniště na uhelná paliva rušena a zásobování teplem bude převáděno na bázi kombinace jiných zdrojů energie – elektrického akumulačního hybridního nebo přímotopného vytápění, zkapalněných topných plynů, dřeva apod. Některé objekty mohou být vytápěny biologickým palivem ve speciálních ekologických kotlích (dřevo, piliny). Vzhledem k charakteru území by mělo být dále v maximální míře užíváno alternativní energie“ Krajský úřad upozorňuje, že územním plánem lze stanovit koncepci veřejné infrastruktury, nelze jím však stanovit způsob vytápění jednotlivých objektů - Text byl z výrokové části odstraněn. v kapitole „E. Koncepce uspořádání krajiny“ chybí v koncepci ÚSES RBK Kozlov – Vočadlo (416) a také prvky lokálního ÚSES, které jsou zakresleny ve výkresech návrhu ÚP. Návrh ÚP vymezuje a zpřesňuje nadregionální biokoridor Čunkovský hřbet – Pařezitý/Roštejn (120) ze ZÚR KrV - V textové výrokové části byla doplněna tabulka řešeného územního systému ekologické stability. - Nadregionální a regionální ÚSES byl uveden do souladu se ZÚR KrV. upravit „propustnost“ krajiny na prostupnost krajiny -
- Nesrovnalost textu byla odstraněna Návrh ÚP nesmí podle § 43 odst. 3 stavebního zákona obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačním plánu nebo územního rozhodnutí. Ve vazbě na obsah územního plánu a regulačního plánu, tak jak je definován v přílohách č. 7 a č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb., doporučujeme podlažnost, která je v příloze č. 11 uvedena jako podmínka pro umístění a prostorové řešení staveb obsažená v regulačním plánu, stanovenou v podmínkách využití ploch s rozdílným způsobem využití, nahradit stanovením výškové hladiny regulace zástavby (dle přílohy č. 7). Návrh ÚP je v rozporu s § 43 odst. 3 stavebního zákona, jedná se například o kapacitu lůžek, kapacita hrubé podlažní plochy, výšku nadzemních objektů, minimální šířku
16
uličního prostor, doporučený odstup rodinných domů od hranice pozemku, zastavěnost parcely, doporučená minimální velikost pozemku, atd. V ÚP nelze připouštět výjimky z uvedených prostorových regulativů podle aktuální situace, ÚP je závazný pro rozhodování v území - Nesrovnalosti textu byly odstraněny. stanovené využití ploch musí být v nezastavěném území v souladu s § 18 odst. 5 stavebního zákona, nelze v nezastavěném území povolovat oplocení jako samostatnou stavbu, oplocení může být umístěno pouze jako stavba bezprostředně související s uvedenými stavbami, zařízeními a jinými opatřeními. Podobně i při umisťování „fotovoltaických panelů na střechách budov“ např. v plochách lesních, zemědělských. V nezastavěném území může být umístěna mj. „veřejná dopravní a technická infrastruktura“ - Nesrovnalosti textu byly odstraněny. součástí výrokové části územně plánovací dokumentace jsou „pouze“ ty části řešení, o kterých je zmocněno rozhodovat zastupitelstvo obce, tzn., že neobsahuje stávající stav – limity využití území, např. Hlavní výkres – TI – vodovod (stav), kanalizace (stav), nadzemní vedení, atd. Tyto limity jsou zobrazeny v koordinačním výkrese nebo musí být odděleny od návrhové legendy a označeny jako např. informativní jevy - Stávající sítě technické infrastruktury byly z výkresu koncepce technické infrastruktury odstraněny v kapitole „G. Vymezení veřejně prospěšných staveb“ chybí VPS homogenizace silnice II/128 DK07 dle ZÚR KrV a homogenizace silnice I/19 pod označením DK02 (na úseku bez navrženého obchvatu obce). Rozsudkem Krajského soudu v Brně č.j. 66 A 1/2013 – 154 ze dne 24. 5. 2013 bylo zrušeno OOP Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina v části vymezení koridoru E05a pro záměr nadzemního vedení ZVN 400 kV Mírovka – Kočín, tudíž je na území obce hájena pouze územní rezerva v šíři 600 m. Žádáme o vypuštění tohoto záměru z veřejně prospěšných staveb a vymezení jako územní rezerva podle podmínek stanovených v ZÚR KrV před účinností aktualizace č. 1 - Je doplněn koridor DK07 silnice II/128 v šířce 80 m. - Rozsudkem Nejvyššího správního soudu 8 Aos 2/2013 - 85 se zrušuje rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 24. 5. 2013, čj. 66 A 1/2013 - 154, a vrací se tomuto soudu k dalšímu řízení. Z tohoto důvodu se opět dostává koridor E05a do záměru a v návrhu územního plánu je takto vymezen v šířce 300m. textovou část odůvodnění návrhu ÚP je nutno zpracovat v plném rozsahu a to včetně přiměřeného zapracování náležitostí vyplývajících z § 53 odst. 4 a 5 stavebního zákona a správního řádu jak je uvedeno v příloze č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací činnosti a způsobu evidence územně plánovací dokumentace (např. chybí soulad návrhu ÚP s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů, atd.) - Kapitola byla v textu odůvodnění doplněna. stavební zákon v § 18 stavebního zákona definuje cíle územního plánování, které mají být naplňovány prostřednictvím územně plánovací dokumentace. V odst. 4 je mj. uvedeno, že „… Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území“. Odůvodnění návrhu ÚP je nutno doplnit o vyhodnocení potřeby navržení ploch s rozdílným způsobem využití a o vyhodnocení míry využití zastavěného území, z nichž vyplyne potřeba vymezení zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití. Do kapitoly „D. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území“ včetně vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch“ doplnit patřičné vyhodnocení a zdůvodnění potřeby pro vymezení nových zastavitelných ploch - Vyhodnocení bylo v textu odůvodnění doplněno.
17
v kapitole „O) Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt“ v textové části návrhu ÚP, upravující vymezení staveb, pro které může zpracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt, je vymezen okruh těchto staveb zcela neurčitě - Vymezení bylo v textu výrokové části doplněno o konkrétní stavby. kapitolu „B. Vyhodnocení splnění požadavků zadání“ je nutno doplnit o vyhodnocení jak konkrétně byly jednotlivé požadavky ze zadání splněny, například jak návrh ÚP vyřešil střety v území, kdy návrhy „zastavitelného území“ zasahují do lokálních biocenter či regionálního biokoridoru, jak návrh ÚP chrání a rozvíjí stanovené hodnoty v území, jak je v souladu s požadavky na rozvoj území obce, s uvedeným demografickým potencionálem, atd. - Kapitola byla přesunuta pod označení L Vyhodnocení splnění požadavků zadání. Zde jsou popsány konkrétní požadavky splnění zadání. v komplexním zdůvodnění přijatého řešení chybí zdůvodnění vymezení či zpřesnění koridorů ze ZÚR KrV – DK02, DK07, E11 a územní rezervu ZVN 400 kV Mírovka - Kočín - Zdůvodnění koridorů a zařazení ZVN 400 kV do návrhu bylo doplněno. Výkres základního členění území návrhu ÚP obsahuje vyznačení hranic zastavitelného území místo hranic zastavitelných ploch (taktéž i u ostatních výkresů návrhu ÚP). Pro zajištění souladu s vyhláškou nesmí obsahovat vyznačení ploch s rozdílným způsobem využití. To je předmětem hlavního výkresu. Chybí zakreslení koridorů dopravní a technické infrastruktury ze ZÚR KrV (DK02, DK07, E11, koridor územní rezervy ZVN 400 kV Mírovka-Kočín) - Výkres obsahuje vyznačení hranic ploch a koridorů územních rezerv a ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie mapovým pokladem podle § 3 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění (dále jen „vyhláška č. 500/2006 Sb.“) je platná katastrální mapa. Nedoplňovat použitý mapový podklad o jiné polohopisné informace - Nesrovnalosti v mapovém podkladu byly odstraněny nahrazením původních map KN novými mapami DKM v katastrálních územích Hrobská Zahrádka a Vintířov. plochy přestavby nejsou podle textové části návrhu ÚP vymezeny. Veškeré změny využití ploch s rozdílným způsobem využití (dále jen „funkční plochy“) musí být v textové i grafické části návrhu ÚP uvedeny a označeny buď jako zastavitelné plochy, plochy přestavby nebo tzv. plochy změn v krajině, souhrnně rozvojové plochy (rozvojové plochy jsou plochy, kde se odehrává nový rozvoj obce, tj. kde dochází ke změnám využití území). Nelze změnit využití funkční plochy bez náležitého vymezení a bez zařazení do návrhových ploch (např. plochy změn v krajině) - Plochy změn v krajině v návrhovém ÚSES jsou ve funkční ploše – Plochy přírodní PP. v koncepci uspořádání krajiny, v textové části návrhu ÚP, chybí seznam těchto vymezených ploch změn v krajině, např. plochy pro ÚSES, chybí jejich vyznačení společně s číslem lokality (identifikátorem plochy) - V textové výrokové části byla doplněna tabulka řešeného územního systému ekologické stability. plochy přestavby jsou dle § 43 odst. 1 stavebního zákona „plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území“. Pokud se plochy přestavby vymezují na pozemcích orné půdy, TTP, atd. v nezastavěném území, jedná se o tzv. plochy změn v krajině. Nedochází k „přestavbě“, neboť na pozemcích dle katastru nemovitostí žádná stavba evidována není - Nesrovnalosti textu byly odstraněny. grafické zpracování návrhu ÚP není plně v souladu s požadavky § 43 odst. 4 stavebního zákona, ve kterém se mj. uvádí, že „územní plán se pořizuje a vydává pro celé území obce“. V 18
předloženém návrhu ÚP není celé území obce řešeno plochami s rozdílným způsobem využití, v některých lokalitách jsou „bílá“ místa. Podle legendy Hlavního výkresu jsou bílá místa plochy veřejného prostranství (PVP). Z použitého grafického zobrazení nelze rozlišit, které plochy jsou stabilizované a které plochy změn - Bílá místa byla nahrazena odstíne šedé barvy, jedná se o plochy s rozdílným způsobem využití Veřejné prostranství. problém je i s vymezením dopravní infrastruktury – plochy silniční dopravy, která je řešena liniově, nikoliv podle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích a využívání území, v platném znění, jako plocha (jako např. plocha drážní dopravy), kdy kolem vyznačené linie vznikají neřešené „bílé“ plochy. Opět se návrh ÚP dostává do rozporu s § 43 odst. 4 stavebního zákona, nutno vymezit jako plochy - Došlo ke sjednocení ploch komunikací do plochy PVP plochy veřejných prostranství a plochy železniční dopravy do plochy DI plocha dopravní infrastruktury. výkres VPS, VPO a asanací – chybí VPS DK07 - koridor 80 m homogenizace silnice II/128, VPS DK02 musí být vymezena pouze nad silnicí stávajícího tahu I/19, nikoliv nad přeložkou obce (jde o VPS obce), E05a musí být jako územní rezerva (z výkresu vypadne), VPS E11 – nadzemní vedení VVN 110 kV, v návrhu ÚP označena jako VPSTI2 obsahuje v koridoru i stávající vedení VVN 110 kV označené jako VPS-TI2 (stávající vedení se nevymezuje jako VPS), osy koridorů se taktéž nevymezují, neboť předurčují trasu budoucího vedení (VPS-TI2), VPO prvků nadregionální a regionálního ÚSES vymezují i jako VPO lokální biocentra, která jsou doplněna do těchto nadmístních biokoridorů, nutno upravit - Ve výkrese byl upraven koridor VPS DK02 v souladu se ZÚK KrV. - Byl doplněn koridor DK07 silnice II/128 v šířce 80 m, - Ve výkresové části jsou jako VPO zakreslena i lokální návrhové biocentra a biokoridory, které se nově zakládají, a kde dochází ke změně využití plochy v krajině PP. doporučujeme zvážit pro rychlejší orientaci ve výkrese VPS, VPO a asanací označení navržených VPS a VPO s právem k pozemkům a stavbám vyvlastnit či uplatnění předkupního práva či obojí třemi odlišnými kódy (např. V – vyvlastnění, P – předkupní právo a W – obojí) - Návrh obsahuje pouze VPS a VPO, pro která lze pozemky vyvlastnit, předkupní právo není nikde vymezeno. dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon) neexistuje OP lesa, ale pouze „vzdálenost 50 m od okraje lesa - Opraveno v legendě koordinačního výkresu. ve výkrese předpokládaných záborů půdního fondu postrádáme informace o třídě ochrany a o pozemcích určených k plnění funkcí lesa - Ke kódu BPEJ byla doplněna třída ochrany a došlo k vyznačení pozemků PUPFL v § 43 odst. 4 stavebního zákona se uvádí, že „Územní plán se pořizuje a vydává pro celé území obce,“ tudíž není důvodné do výkresů zakreslovat prvky na území sousední obce (např. VPS, limity využití území, investice do půdy, hranice BPEJ, atd.). Tyto vztahy řeší výkres širších vztahů. Do Výkresu širších vztahů návrhu ÚP požadujeme vyznačit širší územní vztahy, např. prvky ÚSES sousedních obcí, veřejnou infrastrukturu, atd. -
Grafická část byla upravena oříznutím prvků na hranici obce Obrataň. Ve výkrese širších vztahů byla doplněna koordinace veřejné infrastruktury se sousedními obcemi.
19
Krajský úřad Kraje Vysočina, Odbor územního plánování a stavebního řádu, Žižkova č.p. 57, 587 33 Jihlava, posouzení návrhu územního plánu Obrataň ze dne 4.9. 2015 pod č.j. KUJI 55605/2015, OUP 231/2012-6 Skl – požadavek na odstranění nedostatků za účelem potvrzení o odstranění nedostatků uvedených ve stanovisku čj. KUJI 76341/2013 ze dne 5. 12. 2013. V tomto stanovisku byl pořizovatel upozorněn především na: nutnost vyznačení podrobnější návaznosti na území sousedních obcí a širší vazby ve výkresu
„Výkres širších vztahů“, nutnost prověřit návaznosti prvků územního systému ekologické stability (dále jen „ÚSES“) na
prvky ÚSES sousedních obcí,
chybějící vymezení koridoru veřejně prospěšných staveb „DK02“ a „DK07“ ze Zásad územního
rozvoje Kraje Vysočina (dále jen „ZÚR KrV“), chybné vymezení koridoru veřejně prospěšné stavby „E11“ v rozporu se ZÚR KrV, zpřesnění nadregionálního biokoridoru Čunkovský hřbet – Pařežití /Roštejn (120) mimo koridor
stanovený v ZÚR KrV,
nutnost doplnit do odůvodnění návrhu ÚP vyhodnocení souladu se zásadami pro činnost v území
a rozhodování o změnách v území, které vyplývají ze ZÚR KrV pro typ krajiny lesozemědělské harmonické a lesozemědělské ostatní nutnost doplnit do odůvodnění návrhu ÚP vyhodnocení souladu se specifickými zásadami pro
činnost v území a rozhodování o změnách v území, které vyplývají ze ZÚR KrV pro oblasti krajinného rázu CZ0610_OB005 Pelhřimovkso a CZ0610_OB015 Pacovsko. Krajský úřad posoudil návrh ÚP dle § 50 odst. 7 stavebního zákona a konstatuje, že výš zmíněné nedostatky byly částečně odstraněny, návrh ÚP obsahuje nadále tyto nedostatky: Není zajištěna návaznost, případně není odůvodněna nenávaznost, mezi lokálními prvky ÚSES
vymezenými upraveným návrhem ÚP a územním plánem obce Věžná (ve znění aktualizace č. 1) a upraveným návrhem ÚP a územním plánem Dolní Hořice. Do výkresu širších vztahů byly doplněny podklady ÚAP ORP Tábor. LBC 70871209 na hranici s obcí Věžná nemá v sousední obci pokračování, odůvodnit potřebu řešit návaznost v obci Věžná. - Ve výkrese VPS byla doplněna chybějící navrhovaná lokální biocentra. krajský úřad upozorňuje, že dne 15. 4. 2015 byla usnesením vlády České republiky schválena Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje ČR. Návrh ÚP je nutné doplnit o vyhodnocení souladu s Politikou územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č. 1(dále jen PÚR ČR), -
-
Doplněno na str. 5.
do odůvodnění návrhu ÚP je nutné doplnit vyhodnocení souladu s bodem (122) PÚR ČR,
-
Došlo k doplnění odůvodnění o tento odstavec: PÚR (122) S13 b Písek – Tábor – D3 – Pelhřimov – D1 – převedení možného zvýšeného dopravního zatížení mezi dotčenými kraji. Územní plán Obrataň je v souladu s tímto požadavkem, řeší přeložku silnice I/19 mimo zastavěné území obce a vymezuje koridor homogenizace stávajícího tahu silnice I/19.
v části „Energetika – zásobování elektrickou energií“, je chybně uvedeno, že územní plán
vymezuje jako územní rezervu koridor ZVN 400 kV Mírovka – Kočín. -
Doplněno na str. 30 a upraveno na str. 15.
20
S ohledem na § 171 stavebního zákona, krajský úřad upozorňuje, že upravený návrh ÚP obsahuje tyto zjištěné nedostatky: Nejsou stanoveny podmínky využití pro překryvné koridory dopravní a technické infrastruktury
tak, aby nedocházelo ke změně využití ploch pod koridory způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil budoucí realizaci staveb -
Na str. 9 byla doplněn odstavec: Územní plán vymezuje koridor pro homogenizaci silnice I/19, koridor pro umístění přeložky silnice I/19 a koridor pro homogenizaci silnice II/128; v takto vymezených koridorech nejsou přípustné žádné změny v území, které by vedly k nemožnosti realizovat tyto záměry.
Mapovým pokladem podle § 3 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech,
územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění (dále jen „vyhláška č. 500/2006 Sb.“) je platná katastrální mapa. Nedoplňovat použitý mapový podklad o jiné polohopisné informace (podrobné řešení přeložky silnice I/19 ve výkresu „Výkres koncepce technické infrastruktury 1:5000“) -
Došlo k vypuštění technického řešení přeložky silnice I/19 a zastavitelné plochy dopravní infrastruktury. Přeložka je řešena pouze koridorem šířky 100 m včetně navazujících připojení silnic nižších tříd.
U ploch SR1, ZH1-Z a ZH1-S je stanoveno vypracování hlukové studie, jelikož dle vyjádření
ÚÚR, dostupného na adrese www.uur.cz, je podmínka vypracování hlukové studie nepřípustná, cit.: „Hlukovou studii nesmí orgán územního plánování pořizovat, není v úkolech územního plánování. Její pořízení je v rozporu se zákonem a dokonce i s Ústavou (orgán státní správy smí vykonávat jen ty činnosti, ke kterým je zákonem výslovně zmocněn). Pořizovatel, který ji pořídí, by ji správně měl dostat k náhradě. MMR je dohodnuto s MZd na tom, že v hlukově podezřelých plochách budou stavby s chráněnými vnitřními (popř. i venkovními) prostory zařazeny do podmíněně přípustného využití a podmínka bude znít, že v dalším stupni projektové přípravy bude prokázáno, že nebudou překročeny max. přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech.“, doporučujeme v regulativech použít výše zmíněné dohodnuté znění podmínky. -
Požadavek byl doplněn do tří návrhových ploch: Při rozvoji této lokality bude v rámci dalšího stupně projektové přípravy prokázáno, že nebudou překročeny max. přípustné hladiny zvuku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech v plochách s lokalitou sousedících.
V textové části je uveden jako veřejně prospěšná stavba „VPS-DI1 – koridor přeložky silnice
I/19“, zatímco ve výkrese „Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací“ je veřejně prospěšná stavba „VPS-DI1 – silnice I. třídy I/19“ zobrazena šrafovanou plochou, současně je v tomto výkresu zaznačen „koridor přeložky silnice I/19“ bez popisu v legendě. Zakreslení koridoru „koridor přeložky silnice I/19“ pravděpodobně nepatří do výkresu VPS. Je nutné odstranit nesoulad mezi textovou a grafickou částí, aby byly odstraněny nejasnosti ve vymezení ploch, nebo koridorů pro umístění veřejně prospěšné stavby. -
Došlo k vypuštění návrhové plochy v hlavním a koordinačním výkrese a ve výkrese VPS, přeložka je řešena pouze koridorem šířky 100 m včetně navazujících připojení silnic nižších tříd.
V části „Navazující síť místních a účelových komunikací“ je uvedeno mimo jiné, že pro plochu
VN1 a VN2 se předpokládá vypracování regulačního plánu, tato informace je v rozporu s jinými části textu a s grafickou částí. -
Text byl upraven vypuštěním ploch NV1 a NV2 – str. 12.
21
„Nezastavitelné území“ je neplatný pojem stavebního zákona.
-
Pojem byl z návrhu odstraněn, popřípadě nahrazen pojmem nezastavěné území.
Návrh ÚP nesmí podle § 43 odst. 3 stavebního zákona obsahovat podrobnosti náležející svým
obsahem regulačním plánu nebo územního rozhodnutí. Doporučujeme regulativ „max. výška nadzemních objektů“ nahradit regulativem „max. výška zástavby“, aby bylo jasně patrné, že se územní plán nesnaží přesně určit výšku jednotlivých staveb (objektů) na konkrétních pozemcích dané plochy, při stanovení maximální výšky nebo hladiny zástavby je nutné nadefinovat, jak bude tato výška měřena (např. od stávajícího, nebo upraveného terénu, atd.), případně nadefinovat pojmy hladina, hladina zástavby. -
Regulativ byl upraven formulací: max. výška zástavby: X metrů od průměrné hladiny terénu v místě stavby.
Dle §7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání zemí, územní plán
vymezí pro každé dva hektary zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení anebo smíšené obytné s touto zastavitelnou plochou související plochu veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2. Nelze tedy veřejná prostranství vymezovat až následně v územních studiích nebo regulačních plánech. Je nutné vymezit plochu veřejného prostranství související s plochou „BV1, BV6, SR1“. -
V návrhových plochách byly doplněny plochy veřejného prostranství plochou rozdílného způsobu využití – veřejné prostranství, veřejné parky a hřbitovy (VZ). U lokalit BV1 a BV6 bylo do textové části doplněno: Územní plán vymezuje při východním okraji této lokality veřejné prostranství – pás zeleně o výměře 1000 m2
-
U plochy SR1 bylo v textové části doplněno: Územní plán vymezuje při severním břehu vodoteče veřejné prostranství – pás zeleně o výměře 3.500 m2.
V textové části je uvedeno, že zásady uspořádání technické infrastruktury jsou vyjádřeny v
„Hlavním výkresu – technická infrastruktura“, výkres tohoto názvu ovšem není součástí řešení. -
Název výkresu v textové části byl upraven – str. 13.
Do výrokové části nepatří odkazy na paragrafová znění zákonů a vyhlášek. Územní plán by měl
být věcný. Paragrafová znění a číslování se mohou měnit. -
Odkaz na paragrafové znění zákona se vyskytoval v kapitole Odkanalizování, likvidace odpadních vod a byl nahrazen obecnou formulací: bude respektována ustanovení příslušných právních předpisů.
Je třeba nadefinovat, co je míněno stávajícím charakterem území, nerušící výrobou, atd., aby
tyto výrazy nečinily obtíže při následném rozhodování v území. -
-
Pojem stávající charakter území (funkční využití a prostorové uspořádání, charakteristické pro venkovskou zástavbu) U nerušící výroby je v textu toto zpřesnění: nerušící výrobou, obchodem a službami se rozumí taková výroba, obchod a služby, kdy negativní účinky a vlivy staveb a jejich zařízení nenarušují provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nezhoršují životní prostředí ve stavbách a v okolí jejich dosahu nad přípustnou míru; míra negativních účinků a vlivů a způsob jejich omezení musí být přiměřeně prokázány v rámci dalších stupňů projektové přípravy. Do urbanistické koncepce bylo doplněno, že stávající charakter zástavby je venkovský.
22
Po zapracování výše uvedených nedostatků do návrhu ÚP Obrataň a předložení k opětovnému posouzení lze na základě našeho potvrzení o odstranění nedostatků zahájit řízení o návrhu ÚP Obrataň podle § 52 stavebního zákona. -
V textové části odůvodnění byla doplněna VPS DK07 – koridor homogenizace stávajícího tahu silnice II/128. Došlo k úpravě chybného textu číslo silnice z I/9 na I/19.
Krajský úřad Kraje Vysočina, Odbor územního plánování a stavebního řádu, Žižkova č.p. 57, 587 33 Jihlava, posouzení návrhu územního plánu Obrataň ze dne 1.2. 2016 pod č.j. KUJI 834/2016 OUP 231/2012-8 Skl – potvrzení odstranění nedostatků uvedených ve stanovisku ze dne 4.9. 2015 pod č.j. KUJI 55605/2015, OUP 231/2012-6 Skl. V tomto stanovisku byl pořizovatel upozorněn především na: nutnost vyznačení podrobnější návaznosti na území sousedních obcí a širší vazby ve výkresu
„Výkres širších vztahů“, nutnost prověřit návaznosti prvků územního systému ekologické stability (dále jen „ÚSES“) na
prvky ÚSES sousedních obcí, chybějící vymezení koridoru veřejně prospěšných staveb „DK02“ a „DK07“ ze Zásad územního
rozvoje Kraje Vysočina (dále jen „ZÚR KrV“),
chybné vymezení koridoru veřejně prospěšné stavby „E11“ v rozporu se ZÚR KrV, zpřesnění nadregionálního biokoridoru Čunkovský hřbet – Pařežití /Roštejn (120) mimo koridor
stanovený v ZÚR KrV, nutnost doplnit do odůvodnění návrhu ÚP vyhodnocení souladu se zásadami pro činnost v území
a rozhodování o změnách v území, které vyplývají ze ZÚR KrV pro typ krajiny lesozemědělské harmonické a lesozemědělské ostatní nutnost doplnit do odůvodnění návrhu ÚP vyhodnocení souladu se specifickými zásadami pro činnost v území a rozhodování o změnách v území, které vyplývají ze ZÚR KrV pro oblasti krajinného rázu CZ0610_OB005 Pelhřimovkso a CZ0610_OB015 Pacovsko.
nutnost doplnit vyhodnocení souladu s Politikou územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č. 1
včetně bodu (122). chybně uvedenou informaci v části „Energetika – zásobování elektrickou energií“, že územní plán
vymezuje jako územní rezervu koridor ZVN 400 kV Mírovka – Kočín
Krajský úřad posoudil návrh ÚP dle § 50 odst. 7 stavebního zákona a konstatuje, že nedostatky, na které bylo upozorněno ve výše zmíněných stanoviscích, byly odstraněny. Na základě tohoto potvrzení o odstranění nedostatků lze zahájit řízení o návrhu ÚP Obrataň podle § 52 stavebního zákona. V rámci projednání návrhu územního plánu Kámen ve veřejném projednání obdržel pořizovatel tato stanoviska dotčených orgánů a vyjádření ostatních organizací: 1. 2. 3.
Obvodní báňský úřad pro území krajů Libereckého a Vysočina, Tř. 1. máje 858/6, 460 01 Liberec – stanovisko bez námitek ze dne 12.4.2016 pod zn. SBS 11410/2016 Ředitelství silnic a dálnic ČR, Oddělení koncepce a územního plánu Morava, Šumavská 33, 612 54 Brno – vyjádření ke splněným připomínkám ze dne 13.4.2014 pod zn. 007714/11300/2016 Krajský úřad Kraje Vysočina odbor životního prostředí a zemědělství, Žižkova č.p. 57, 587 33 Jihlava – stanovisko bez připomínek ze dne 25.4.2016 pod čj. KUJI 34159/2016 OZP 985/2016-Št-2 23
4. 5. 6.
7. 8.
Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina, územní odbor Pelhřimov, Požárnická 1240, 303 01 Pelhřimov – souhlasné koordinované stanovisko ze dne 21.4.2016 pod čj. HSJI- 2076/PE-2016 Česká geologická služba, správa oblastních geologů, Klárov 131/3, 118 21 Praha 1 – stanovisko bez připomínek ze dne 3.5.2016 pod zn. ČGS 441/16/0520*SOG-441/241/2016 Krajský úřad Kraje Vysočina odbor životního prostředí a zemědělství, Žižkova č.p. 57, 587 33 Jihlava – kladné stanoviska za orgán ochrany zemědělského půdního fondu a ochranu přírody a krajiny ze dne 5.5.2016 pod čj. KUJI 30037/2016 OŽPZ 1264/2016 Ministerstvo vnitra, Nad Štolou č.p. 3, 170 34 Praha 7 – stanovisko bez připomínek ze dne 9.5.2016 pod č.j. MV-53106-4/OSM-2016 Ministerstvo obrany, Sekce ekonomická a majetková, odbor ochrany územních zájmů a řízení programů nemovité infrastruktury, Teplého 1899, 530 02 Pardubice – stanovisko ze dne 13.5.2016 pod sp.zn. 33370/2016-8201-OÚZ-ČB Severní část řešeného území se nachází v ochranném pásmu nadzemního komunikačního vedení – komunikační vedení včetně ochranného pásma (ÚAP – jev 82), tak jak je znázorněno v grafické části návrhu ÚP v koordinačním výkresu. V tomto území (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu) lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu jen na základě závazného stanoviska MO-ČR, jejímž jménem jedná SEM MO, OOÚZŘPNI, OdOÚZ Pardubice. Dle výše uvedeného žádám o úpravu informace vydání závazného stanoviska výšky výstavby v OP nadzemního komunikačního vedení viz Odůvodnění, str. 47 kap. 4 – Telekomunikace. Všeobecně pro územní a stavební činnost v řešeném území platí, že předem bude s MO-ČR, jejímž jménem jedná Sekce ekonomická a majetková, Odbor ochrany územních zájmů a řízení programů nemovité infrastruktury, oddělení ochrany územních zájmů Pardubice, projednány níže uvedené stavby:
stavby vyšší než 30 m nad terénem, pokud nedochází k souběhu s jiným vymezeným územím MO a je zde uplatňován přísnější požadavek ochrany; výstavba objektů a zařízení tvořící dominanty v území; stavby vyzařující elektromagnetickou energii (základnové stanice radiooperátorů, mobilních operátorů, větrných elektráren apod.); elektrárny; stavby a rekonstrukce dálkových podzemních a nadzemních vedení el. energie od 110 kV a výše, dálkové trasy všech druhů telefonních kabelů; výstavba jaderných energetických zdrojů a souvisejících zařízení; produktovody, ropovody a související objekty; výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II. a III. třídy a rušení objektů na nich včetně silničních mostů, čerpací stanice PHM; nové dobývací prostory včetně rozšíření původních; výstavba nových letišť, rekonstrukce ploch a letištních objektů, změny jejich kapacity; zřizování vodních děl (přehrady, rybníky); vodní toky – výstavba a rekonstrukce objektů na nich, regulace vodních toků a ostatní stavby, jejichž realizací dojde ke změnám poměrů vodní hladiny; říční přístavy – výstavba a rekonstrukce kotvících mol, manipulačních ploch nebo jejich rušení; železniční tratě, jejich rušení a výstavba nových, opravy a rekonstrukce objektů na nich; železniční stanice, jejich výstavba a rekonstrukce, elektrifikace, změna zařazení apod.; veškerá výstavba dotýkající se pozemků, s nimiž přísluší hospodařit MO.
24
ČR – MO si vyhrazuje právo změnit pokyny pro civilní výstavbu, pokud si to vyžádají zájmy resortu MO. - Požadavky byly zapracovány do kapitoly 4 Telekomunikace 9.
Připomínka Josefa Markvarta a Libuše Markvartové, Obrataň čp. 30, 394 12 Obrataň ze dne 13.5.2016. Vložení pozemkové parcely č. 17/2 do územního plánu obce Obrataň za účelem bytové výstavby – řešenno v kapitole P Vyhodnocení připomínek.
10. Krajský úřad Kraje Vysočina, Odbor územního plánování a stavebního řádu, Žižkova č.p. 57, 587 33 Jihlava, stanovisko bez připomínek ze dne 13.5. 2016 pod č.j. KUJI 39068/2015 OUP 285/2012-10 Skl V rámci projednání návrhu územního plánu Obrataň ve veřejném projednání obdržel pořizovatel tato stanoviska dotčených orgánů a vyjádření ostatních organizací: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Obvodní báňský úřad pro území krajů Libereckého a Vysočina, Tř. 1. máje 858/6, 460 01 Liberec – stanovisko bez námitek ze dne 27.5.2016 pod zn. SBS 17177/2016 Krajský úřad Kraje Vysočina odbor dopravy a silničního hospodářství, Žižkova č.p. 57, 587 33 Jihlava – stanovisko bez připomínek ze dne 6.5.2016 pod čj. KUJI 37397/2016 ODSH 97/2016 Krajský úřad Kraje Vysočina odbor životního prostředí a zemědělství, Žižkova č.p. 57, 587 33 Jihlava – souhlasné stanovisko za orgán ochrany přírody a krajina a zemědělského půdního fondu ze dne 31.5.2016 pod čj. KUJI 43121/2016 OZP 1264/2006 Vac Krajská hygienická stanice Kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě, územní pracoviště Pelhřimov, Pražská 127, 393 01 Pelhřimov – souhlasné stanovisko ze dne 3.6.2016 pod zn. KHSV/11277/2016/PE/HOK/Tes Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor územního plánování a stavebního řádu, Žižkova č.p. 57, 587 33 Jihlava, stanovisko k návrhu ÚP Eš dle § 52 odst. 3 stavebního zákona bez připomínek ze dne 13.6.2016 pod čj. KUJI 43120/2016 OUP 231/2012-12 Ministerstvo obrany, sekce ekonomická a majetková, odbor ochrany územních zájmů a řízení programů nemovité infrastruktury, Teplého 1899, 530 02 Pardubice – stanovisko bez připomínek ze dne 17.6.2016 pod sp.zn. 33610/2016-8201-OÚZ-ČB Ministerstvo vnitra, odbor správy majetku P.O.BOX 155/SOM, 140 21 Praha 4 – stanovisko bez připomínek ze dne 16.6.2016 pod č.j. MV-53106-6/OSM-2016 Krajský úřad Kraje Vysočina odbor životního prostředí a zemědělství, Žižkova č.p. 57, 587 33 Jihlava – stanovisko bez připomínek orgánu ochrany lesa a ochrany vod ze dne 21.6.2016 pod čj. KUJI 49694/2016 OŽPZ 1725/2016 Ko-2 Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina, územní odbor Pelhřimov, Požárnická 1240, 39301 Pelhřimov – souhlasné koordinované stanovisko ze dne 21.6.2016 pod čj. HSJI- 2076-4/PE-2016
25
F ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Příslušný úřad na základě vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Obrataň na životní prostředí podle přílohy zákona č. 183/206 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a všech zjištěných souvisejících informací vydal pro návrh územního plánu Obrataň souhlasné stanovisko za předpokladu dodržení níže uvedených podmínek – tyto podmínky byly zohledněny při úpravě návrhu územního plánu Obrataň a zapracovány do jeho textové a grafické části; rozvojové lokality VN1 a VN2 byly vypuštěny, resp. přeřazeny do územní rezervy. Plocha BV7 leží v blízkosti železniční trati. Plocha BV6 leží v blízkosti plochy pro výrobu a skladování VN2 – doporučeno je provést na těchto plochách protihlukovou bariéru či jiná protihlukové opaření Plocha BV9 leží v blízkosti současného průběhu komunikace I/19. Opatřením je zde vlastní realizace ÚPD jejíž součástí je přeložka komunikace I/19. Tam kde je to možné využívat pro vytápění zemní plyn. V neplynofikovaných částech využívat více alternativní zdroje, případně elektrickou energii či zkapalněný topný plyn. Zadržování vody v krajině - zachování volných prostor v údolních nivách vodních toků pro povodňové rozlivy, revitalizace vodních toků a zvyšování zastoupení trvalé vegetace v krajině. V menších sídlech správního území obce, kde se nepočítá s výstavbou kanalizace a ČOV bude vhodné domy výhledově vybavit některým z progresivních způsobů čištění splaškových vod (např. domovními ČOV, kompostovacím nebo chemickým WC u rekreačních objektů apod.) Odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území zůstanou srovnatelné se stavem před výstavbou, tj. změnou v území nesmí za deště docházet ke zhoršení průtokových poměrů v toku. Při nakládání s dešťovými vodami v nových rozvojových lokalitách bude respektováno ustanovení § 20 odst. 5c) vyhlášky MMR č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. SR1 - je nutné aby nová zástavba této lokality respektovala tok Kejtovského potoka. DI1 - Přeložka silnice I/19 o v projektové přípravě zachovávat opatření týkající se havarijního zabezpečení povodí před náhodnými úniky především ropných látek při dopravních nehodách (stabilní norné stěny před výustmi odvodnění do recipientů); zvážit umístění lapolů o řešit odvodnění estakád v souladu s předchozím odstavcem o výpočet směšovacích rovnic s ohledem na potenciální zvýšení salinity v Hrobském a Kejtovském potoce a rybníku Dvořiště. Výpočet provést i s odhadem dlouhodobého vývoje a s odhadem zanášení iontů soli do vodního prostředí PP Kejtovské louky. V návaznosti na výsledky směšovacích rovnic navrhnout v rámci projektové přípravy vhodná opatření (včetně např. Změny technologie posypu) o v období provozu provést monitoring studní pro zjištění kocentrace Cl- iontů pocházejících z údržby komunikace o V rámci DÚR případně DSP provést podrobný botanický a zoologický průzkum v řešeném území. Na základě jeho výsledků navrhnout a s příslušným orgánem ochrany přírody projednat opatření k ochraně: vyskytujících se rostlinných a živočisných druhů nebo jejich společenstev jednotlivých prvků ÚSES a VKP prvků rozptýlené zeleně o provést opatření proti vniknutí živočichů do prostoru komunikace
26
o pro zachování hodnoných odrůd nacházejícíh se v ovocném sadu vzácnější odrůdy všech ovocných druhů přemnožit a uchovávat v podobě zásobních stromků ve výzkumných institucích nebo u soukromých osob pro potřeby studia genetických zdrojů s možností reprodukce a následného založení výsadeb ať už produkčního charakteru nebo s převažující krajinotvornou funkcí. o Nezdůrazňovat novou trasu I/19 doprovodnými reklamními zařízeními Negativní projevy eroze půdy a možné projevy její nestability, např. na svazích náspů, budou eliminovány volbou vhodných sklonů svahů, jejich odstupňováním a vegetačními úpravami a případně dalšími navazujícími protierozními opatřeními. Při projektové přípravě i výstavbě je nutné dbát na zachování funkcí biokoridorů a biocenter. o SR1, DI1 – lokální biokoridor LBK 70871203 - revitalizace vodního toku, extenzivní hospodaření na lukách, podpora přirozených druhů rostlin o ZH1-Z – lokální biokoridor LBK 70870404 - ornou půdu převést na TTP, extenzivní hospodaření, v lesích podpora přirozené druhové skladby: o VN1 – lokální biocentrum LBC 70871207 – upravit vymezení plochy VN1 tak aby nekolidovala s tímto lokálním biocentrem; extenzivní hospodaření, postupné založení porostů s přirozenou druhovou skladbou. Lokální biokoridor LBK 70871210 - extenzivní hospodaření, postupné založení porostů s přirozenou druhovou skladbou. o DI1 – LBC 70871206 – zachovat současný stav, ochrana, extenzivní obhospodařování. Zajištění možnosti migrace všech druhů živočichů Zajištění transferu chráněných druhů rostlin a živočichů Veškeré zásahy do krajinné vegetace omezit na nezbytné minimum; nezasahovat do vegetace mimo určený zábor. Kompenzovat kácení vzrostlé zeleně formou výsadeb v jiných lokaliách s obdobným ekotopem. Při plánování vegetačních úprav je potřeba věnovat zvýšenou pozornost nalezení vhodných lokalit pro výsadbu. Pro tyto lokality je nutno zvolit vhodnou dřevinnou skladbu a použít geograficky původní dřeviny s přihlédnutím ke stanovištním podmínkám. Z hlediska zachování funkčnosti ekosystému Kejtovského potoka a okolní nivy je nutno minimalizovat jakékoliv technické zásahy do stávajícího koryta. V případně jejich nevyhnutelnosti musí být upřednostněna řešení, která zachovávají relativně přirozený charakter lokality. Směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady. Rozvojové plochy ohraničit pokud možno liniovou zelení. Plochy vhodně rozčlenit, aby netvořily kompaktní celek. U všech rozvojových ploch dodržovat regulativy stanovené ÚP, včetně % zastoupení zeleně. Pro plochy BV6, SR1 požadovat zpracování regulačních plánů, které mohou stanovit takové regulativy, které zajistí minimální dopad na krajinný ráz. Plochy VN1 a VN2 byly z návrhu územního oplánu vypuštěny.
G STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 SZ Pořizovatel zaslal stanoviska, připomínky a výsledky konzultací příslušnému úřadu jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu koncepce podle § 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, které není stanoviskem podle § 4 odst. 2. Příslušný úřad vyzval, aby stanovisko uplatnil do 30 dnů od obdržení těchto podkladů, lhůta pro uplatnění stanoviska mohla být prodloužena o dalších 30 dnů. Příslušný úřad stanovisko do 30 dnů neuplatnil, ani v prodloužené lhůtě, proto se územní plán může vydat i bez jeho stanoviska.
27
Ve stanovisku orgánu ochrany zemědělského půdního fondu byl vydán nesouhlas se zařazením ploch výroby v obci Obrataň v navrhovaném rozsahu - VN1 celkem 9,2439 ha (0,1348 ha I. tř., 6,8325 ha na III. tř., 2,2766 ha V. tř. ochrany půdy; z toho je 6,8658 ha investic do půdy) – přes plochu vede lokální biocentrům LBC 70871207 a lokální biokoridor LBK 70871210 v trase vodního toku a ochranné pásmo lesa; a VN2 celkem 4,0104 ha (3,6380 ha I.tř a 0,3724 III. tř. ochrany půdy) – plocha je na I. třídě ochrany půdy, navazuje na plochy občanské vybavenosti - hřiště, školu, plochy pro bydlení. V původní schválené dokumentaci byl umožněn rozvoj v těchto lokalitách, ale dosud ani částečně plochy využity nebyly; v odůvodnění je uvedeno, že požadavek na tyto plochy vychází z reálných, aktuálních podnikatelských záměrů, které ale nebyly dále specifikovány. Návrhové zastavitelné plochy VN1 a VN2 byly z návrhu územního plánu vypuštěny. Plocha NV1 se stala územní rezervou pro výrobu nerušící, obchod a služby – RVN.
H SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 SZ ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY Příslušný úřad stanovisko do 30 dnů neuplatnil, ani v prodloužené lhůtě, proto se územní plán může vydat i bez jeho stanoviska.
I
KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Celková rozloha správního území obce Obrataň činní 3.210 ha; ve správním území obce Obrataň trvale bydlí 835 obyvatel.
CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Správní území obce Obrataň sestává z následujících katastrálních území: Bezděčín, Hrobská Zahrádka, Moudrov, Obrataň, Sudkův Důl, Šimpach, Vintířov. V těchto katastrálních územích leží následující sídla: Bezděčín, Údolí (k.ú. Bezděčín), Hrobská Zahrádka (k.ú. Hrobská Zahrádka), Moudrov (k.ú. Moudrov), Obrataň (k.ú. Střítež), Bělá, Nechyba, Sudkův Důl (k.ú. Sudkův Důl), Dvořiště, Šimpach (k.ú. Šimpach) a Vintířov (k.ú. Vintířov); Přirozeným centrem správního území je vlastní obec Obrataň. Další jednotlivá sídla se rozkládají samostatně ve volné krajině, některé z nich mají povahu samot. Volná, poměrně zachovalá a atraktivní krajina tvoří převládající většinu řešeného území - správního území obce Obrataň. BEZDĚČÍN, ÚDOLÍ Současně zastavěné území Bezděčína se rozprostírá v poměrně dramatickém terénu, po obou stranách silnice, která v Bezděčíně končí. Současně zastavěné území je tvořeno téměř výhradně obytnou zástavbou - rodinnými domy. Výrazným prvkem stávající zástavby jsou bývalé zemědělské usedlosti. Na severním okraji současně zastavěného území se výrazněji uplatňuje zemědělský areál, ležící
28
v pohledově exponované poloze. Stavebně-technický stav jednotlivých objektů ve stávající zástvabě odpovídá běžnému standardu. Jihozápadně od Bezděčína se nachází samota Údolí, tvořená několika bývalými zemědělskými usedlostmi. V Bezděčíně je evidována následující kulturní památka: kaple. Bezděčín je navržen na prohlášení vesnickou památkovou zónou. HROBSKÁ ZAHRÁDKA Současně zastavěné území Hrobské Zahrádky je volně organizováno okolo návesního prostoru; základem je okrouhlice, od níž se odvíjí stávající zástavba, jejíž charakter je dán zejména bývalými zemědělskými usedlostmi s poměrně rozlehlými zahradami. Současně zastavěné území Hrobské Zahrádky je tvořeno převážně obytnou zástavbou - rodinnými domy. Obytnou zástavbu doplňují - na západě a na jihu - menší areály zemědělského hospodaření. Stavebně-technický stav jednotlivých objektů v obci odpovídá běžnému standardu. V Hrobské Zahrádce se nenachází žádná kulturní památka. MOUDROV Moudrov je svým charakterem a polohou v zásadě samotou. Současně zastavěné území tvoří několik bývalých zemědělských usedlostí, uspořádaných kolem malého veřejného prostoru - návse. Stavebnětechnický stav jednotlivých objektů odpovídá běžnému standardu. V Moudrově se nenachází žádná kulturní památka. OBRATAŇ Současně zastavěné území obce Obrataň je - co do charakteru - poměrně bohaté a členité. Tvoří je jednak zástavba, soustředěná po obou stranách hlavní průjezdní komunikace - silnice I.třídy I/19, která stávající zástavbu obce protíná zhruba ve východozápadním směru. Dále je tvoří zástavba organizovaná podél vedlejších silnic II.třídy, odpojujících se ze silnice I/19. Tato zástavba má obdobný charakter. V prostoru návse, ležícím na průjezdní silnici I/19, se výrazně uplatňuje dominantní kostel Narození Panny Marie, obklopený hřbitovem. Západní část současně zastavěného území tvoří vcelku dochovaná struktura původní zástavby, pro niž jsou charakteristické zejména typické objemy bývalých zemědělských usedlostí, vytvářejících severní frontu poměrně intimního návesního prostoru. V jižní části současně zastavěného území se výrazně uplatňuje nová zástavba - jednak bytových domů a jednak školských areálů. Strukturu současně zastavěného území obce doplňují ještě dva poměrně dosti rozlehlé areály na jihu areál zemědělského hospodaření a na východě areál výroby nerušící. Obytná část stávající zástavby obce je tvořena zejména rodinnými domy, méně jsou zastoupeny domy obytné. V obytné zástavbě jsou, zejména podél hlavních komunikací, roztroušeny drobnější provozovny obchodu a služeb, ojediněle též výroby nerušící. Stavebně-technický stav jednotlivých objektů v obci odpovídá běžnému standardu. Současně zastavěné území obce Obrataň je v těsném kontaktu s kvalitním přírodním prostředím. Významným fenoménem je z hlediska rekreačního využití území i atraktivní úzkokolejná trať Obrataň Jindřichův Hradec. Vážný problém z hlediska zejména úrovně obytného standardu obce představují negativní dopady průjezdné automobilové dopravy (silnice I/19). Z tohoto důvodu se jeví žádoucí převedení tranzitní dopravy mimo zastavěné území obce. V Obratani jsou evidovány následující kulturní památky: areál kostela Narození Panny Marie kostel, - zvonice, - hřbitov, - ohradní zeď se dvěma bránami. Evidovány jsou následující objekty lidové architektury: čp. 2 - usedlost ve střední části na jižní straně komunikace; čp. 67 - drobná usedlost v jihozápadní části obce.
29
DVOŘIŠTĚ Současně zastavěné území Dvořiště leží v poloze samoty a je tvořeno v zásadě rozlehlejším areálem bývalé zemědělské usedlosti, dnes využívané jako lihovar. Stavebně-technický stav jednotlivých objektů odpovídá běžnému standardu. V Dvořišti se nenachází žádná kulturní památka. SUDKŮV DŮL Jádro současně zastavěného území Sudkova Dolu je soustředěno kolem malého návesního prostoru. K tomuto jádru se na východě přimyká další zástavba, v níž se nejvýrazněji uplatňuje areál bývalé tvrze. Další zástavba Sudkova Dolu má ještě roztroušenější charakter a rozkládá se na jihozápad a jihovýchod od kompaktnějšího jádra zástavby. Stavebně-technický stav jednotlivých objektů v Sudkově Dole odpovídá běžnému standardu. Stávající zástavba Sudkova Dolu se rozkládá v atraktivní krajině, jejíž ráz charakteristickým způsobem dotváří. Potenciálně cenným fenoménem je relativně rozlehlá plocha rybníka, v současné době vypuštěného. V Sudkově Dole jsou evidovány následující kulturní památky: tvrz - u čp. 10; areál usedlosti čp. 10; sroubek u čp. 9. Evidován je následující objekt lidové architektury: čp. 9 - usedlost na jižní straně návsi. Sudkův Důl je navržen na prohlášení vesnickou památkovou zónou. NECHYBA, BĚLÁ Jižně od obce Obrataň se nacházejí dvě samoty - Nechyba a Bělá. Nechyba leží u odbočky silnice III.třídy III/4096, vedoucí do Sudkova Dolu, ze silnice III.třídy přicházející od severu, z Obrataně. Bělá se nachází v poměrně pohledově exponované, náhorní poloze. Současně zastavěné území obou samot je tvořeno obytnou zástavbou - rodinnými, případně rekreačními domy. Stavebně-technický stav jednotlivých objektů odpovídá běžnému standardu. V Nechybě je evidován objekt památkového zájmu - lidová architektura - čp. 36 - usedlost.. ŠIMPACH Současně zastavěné území Šimpachu je svým charakterem okrouhlice, soustředěná okolo v podstatě trojúhelníkového návesního prostoru. Tento návesní prostor je částečně členěn menšími shluky objektů v menší, intimnější podprostory. Na východě je tento návesní prostor tečován hlavní příjezdovou komunikací - silnicí III. třídy. Na západě je současně zastavěné území Šimpachu v těsném kontaktu s úzkokolejnou tratí Obrataň - Jindřichův Hradec. Charakter návse je významně ovlivněn menšími vodními plochami návesních rybníčků. Při východním okraji současně zastavěného území se nachází v relativně izolované poloze menší areál zemědělského hospodaření. Stavebně-technický stav jednotlivých objektů v Šimpachu odpovídá běžnému standardu. V Šimpachu se nenachází žádná kulturní památka. Evidovány jsou následující objekty lidové architektury: čp. 6 - usedlost na severovýchodní straně návsi; čp. 26, 27, 29, 30 - chalupy na západním okraji obce. Šimpach je navržen na prohlášení vesnickou památkovou zónou. VINTÍŘOV Současně zastavěné území Vintířova je organizováno okolo výrazného, poměrně velkoryse založeného návesního prostoru. Základem struktury stávající zástavby je okrouhlice, přičemž její východní fronta je výrazně kompaktnější, než fronta západní, ve které se uplatňují dosit rozlehlé zahrady, přináležející k jednotlivým domům. Charakter rozlehlého návesního prostoru ovlivňují i vodní plochy návesních rybníků. Lokální dominantou návse je kaple. Na severu je současně zastavěné území Vintířova tečováno silnicí II.třídy. Současně zastavěné území je tvořeno téměř výhradně obytnou zástavbou - rodinnými domy. Při severním okraji stávající zástavby se nachází poměrně rozlehlý areál zemědělského hospodaření. Stavebně-technický stav jednotlivých objektů odpovídá běžnému standardu.
30
Ve Vintířově se nenachází žádná kulturní památka. Evidovány jsou následující objekty lidové architektury: čp. 2 - usedlost na severovýchodní straně návsi; : čp. 5 - usedlost na severovýchodní straně návsi.
ZÁKLADNÍ URBANISTICKÁ KONCEPCE Územní plán navrhuje přiměřený rozvoj zástavby správního území obce Obrataň; jednotlivá sídla se budou dále rozvíjet jako samostatná. Nová zástavba bude přiměřeně odpovídat charakteru stávající zástavby, jejímu prostorovému a funkčnímu uspořádání a historickému vývoji. Rozvoj zástavby jednotlivých sídel bude respektovat charakteristický ráz krajiny, jedinečnou polohu sídel v ní a stávající obraz sídel v krajině; nová zástavba musí být uspokojivě zapojena do struktury sídel. Plochy pro individuální rekreaci nejsou územním plánem rozvíjeny. BEZDĚČÍN Územní plán navrhuje doplnění stávající struktury zastavěného území ve východní části sídla (lokality BV1-B, BV2-B, BV3-B); jedná se výhradně o lokality pro výstavbu rodinných domů. HROBSKÁ ZAHRÁDKA Územní plán navrhuje doplnění stávající struktury zastavěného území v severní části sídla (lokality BV1Z, BV2-Z); jedná se výhradně o lokality pro výstavbu izolovaných rodinných domů. Územní plán dále navrhuje rozšíření stávajícího areálu zemědělského hospodaření (lokalita ZH1-Z). Při rozvoji lokality ZH1Z bude respektován lokální biokoridor, zasahující částečně do lokality při jejím severním okraji. MOUDROV Územní plán nepředpokládá další rozvoj tohoto sídla. OBRATAŇ Územní plán navrhuje doplnění stávající struktury zastavěného území (lokality BV2, BV3, BV4, BV5, BV7, BV8, BV9, BV10), relativně větší rozvoj je předpokládán při západním okraji (lokalita BV1) a jižně od středu sídla (lokalita BV6); jedná se výhradně o lokality pro výstavbu izolovaných rodinných domů. V severozápadní části sídla předpokládá územní plán rozvoj areálu přírodního koupaliště (lokalita SR1). Severně od sídla trasuje územní plán přeložku silnice I/19. Při rozvoji lokality BV1 bude respektován lokální biokoridor, zasahující částečně do lokality při jejím severním okraji. Při rozvoji lokality BV7 bude respektován lokální biokoridor, zasahující částečně do lokality při jejím jižním okraji. Při rozvoji lokality SR1 bude respektován lokální biokoridor, procházející touto lokalitou. ŠIMPACH Územní plán navrhuje doplnění stávající struktury zastavěného území pouze v západní části sídla (lokalita BV1-S); jedná se výhradně o lokalitu pro výstavbu izolovaných rodinných domů. Územní plán dále navrhuje rozšíření stávajícího areálu zemědělského hospodaření (lokalita ZH1-S), rozšíření areálu lihovaru (lokalita VN1-S) a vymezuje novou lokalitu zázemí pro rybochovný rybník (lokalita ZH2-S). SUDKŮV DŮL Územní plán navrhuje doplnění stávající struktury zastavěného území dvěma lokalitami, přímo navazujícími na zastavěné území – na jihu (lokalita BV1-D) a na severu (lokalita BV2-D). Dále je doplněno zastavěné území samoty Nechyba (lokalita BV3-D). Jedná se výhradně o lokality pro výstavbu izolovaných rodinných domů.
31
VINTÍŘOV Územní plán navrhuje doplnění stávající struktury zastavěného území v severní části (lokality BV1-V, BV2-V, BV3-V, BV4-V, BV5-V) a v jižní části (lokalita BV6-V); jedná se výhradně o lokality pro výstavbu izolovaných rodinných domů. Nezastavěné území je tvořeno přírodními plochami, jejichž jedinečný krajinný ráz bude jednoznačně respektován. V nezastavěném území nebudou zakládány nové rozvojové lokality, ani zvětšován rozsah stávajících samot. Důsledně bude toto území chráněno před dopady rekreace, přípustná je krátkodobá rekreace, využívající cyklistické a turistické trasy. Výstavba fotovoltaických elektráren a větrných elektráren je v tomto území nepřípustná. Nové stavby dopravní a technické infrastruktury nesmí narušit stávající charakter tohoto území. V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Veškeré tyto stavby není možno umisťovat v plochách přírodních; v plochách zemědělských a v plochách lesních lze umisťovat pouze nezbytné liniové stavby a stavby, zařízení a jiná opatření s nimi nezbytně související; v případě staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, hygienických zařízení, ekologických a informačních center se může jednat pouze o stavby, zařízení a jiné opatření v nezbytně nutném rozsahu, jinak musí být umisťována v jiných funkčně odpovídajích plochách. V nezastavěném území nelze umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pro těžbu nerostů.
BILANCE V následující tabulce je uvedena informativní bilance jednotlivých ploch změn dle územního plánu Obrataň; kapacity uvedeny v rodinných domů, případně ve velikosti hrubé podlažní plochy u nebytových funkcí. Je třeba zdůraznit, že se jedná skutečně o bilanci maximálně dosažitelných kapacit, která vychází z hypotetického předpokladu maximálního využití regulativů pro jednotlivé lokality; lze důvodně předpokládat, že skutečné kapacity budou nižší a především rozložené v čase. lokalita Bezděčín BV1 - B BV2 - B BV3 - B Hrobská Zahrádka BV 1 - Z BV 2 - Z ZH1 - Z Obrataň BV 1 BV 2 BV 3 BV 4 BV 5 BV 6
plocha lokality (dle KN) (m2)
kapacita RD / HPP (m2)
2 746 4 514 2 700
2 3 2
13 218 12 082 15 807
5 5 4.000
20 131 7 561 7 509 2 104 2 079 20 937
10 4 4 2 2 16
32
lokalita BV 7 BV 8 BV 9 BV 10 BV 11 BV 12 SR 1 VN 3 DI 1 Šimpach BV 1 - S VN1 - S ZH1 - S ZH2 - S Sudkův Důl BV1 - D BV2 - D BV3 - D Vintířov BV1 - V BV2 - V BV3 - V BV4 - V BV5 - V BV6 - V
plocha lokality (dle KN) (m2) 4 851 3 364 3 217 1 094 3 915 6 914 51 658 7 670
kapacita RD / HPP (m2) 3 2 2 1 3 6
2 331 11 480 14 003 5 356
2 3.000 3.500 250
9 028 6 427 1 906
5 4 1
4 868 1 848 8 478 2 040 6 017 10 281
2 1 4 1 2 5
přeložka silnice I/19
SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ ZELEŇ V SÍDLE V rámci územního plánu nejsou vymezeny nové plochy pro sídelní zeleň, plochy zeleně jsou dány procentem zastoupení zeleně pro plochy s rozdílným způsobem využití. Veškerá stávající sídelní zeleň je územním plánem zachovávána a ctěna.
KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Území obce Obrataň si do značné míry doposud zachovalo venkovský přírodě blízký charakter, především díky dynamickému terénu a relativně vyššímu zastoupení rozptýlené nelesní zeleně. Územní plán tuto skutečnost respektuje a zachovává. KRAJINA Řešené území je součástí geomorfologického celku Křemešnická vrchovina a geomorfologického podcelku Pacovská pahorkatina. Severní část území (větší část k.ú. Hrobská Zahrádka a Šimpach) je součástí geomorfologického okrsku Cetorazská pahorkatina. Větší část území obce (k.ú. Obrataň, Bezděčín, Sudkův Důl, Moudrov a západní část k.ú. Vintířov je součástí okrsku Svidnická vrchovina. Část území obce v sousedství k.ú. Věžná a Brná je součástí Obrataňské kotliny a jihovýchodní část k.ú. Vintířov spadá do Božejovské pahorkatiny.
33
Reliéf území je zvlněný s širokými údolími drobných vodních toků. Terén se k jižnímu, západnímu a severnímu okraji území obce zvedá. Větší část území obce odvodňuje Kejtovský potok, který území opouští v severovýchodním cípu k.ú. Šimpach. ejvyšší nadmořské výšky dosahuje území na jižním okraji na vrchu Svidník (715 m) a na hřebeni Vrchy (710 m), pak v severní části na k.ú. Hrobská Zahrádka (662 m). Nejnižší nadmořská výška v území se nachází v severovýchodním cípu k. ú. Šimpach v údolí Kejtovského potoka 520 m. Zdejší krajina se vyznačuje mírně podprůměrným zastoupením lesa (30,97 %). Ploché mírné svahy jsou zemědělsky obhospodařované, s vysokým zastoupením orné půdy. Územní plán se záměrem zachování a zvýšení ekologické stability krajiny a estetických i přírodních hodnot krajiny vymezuje v území prvky ÚSES. Realizace těchto ploch trvalé vegetace bude mít za výsledek posílení přírodních hodnot zdejší krajiny. Pro výsadby krajinné zeleně je nutné použít výhradně původní přirozené druhy dřevin, odpovídající potenciální přirozené vegetaci. V daném území se jedná o následující jednotky potenciální přirozené vegetace (dle Neuhäuslové a kol.: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky, Praha 1998): bikové bučiny (Luzulo-Fagetum), na části k.ú. Bezděčín a Sudkův Důl to jsou Lipové doubravy (TilioBetuletum) a v k.ú. Šimpach a na severní části k.ú. Obrataň to jsou Bikové a/nebo jedlové doubravy (Luzulo alidae-Quercetum petraeae, Abieti-Quercetum).. Jedná se především o následující druhy: buk lesní (Fagus sylvatica), dále dub zimní, řidčeji letní (Quercus petraea, Q. robur), popř. lípa srdčitá (Tilia cordata) jeřáb (Sorbus aucuparia). Územní plán ctí hodnoty krajiny v řešeném území, především lesní i krajinnou zeleň. Územní plán zachovává hodnotnou strukturu drobných lesních porostů, remízů, rozptýlené zeleně a doprovodné zeleně podél vodních toků a komunikací v území. Pro zachování a posílení vysoké krajinářské hodnoty zájmového území je nutná ochrana veškeré stávající krajinné zeleně a doplňování liniové zeleně podél komunikací a vodotečí. Důležitá je ochrana všech významných krajinných prvků a jejich doplňování. Území obce Obrataň je dle ZÚR kraje Vysočina zařazeno do krajiny lesozemědělské ostatní, a z menší části (při jihozápadním okraji a ve východním cípu území) do krajiny lesozemědělské harmovické. Pro krajinu lesozemědělskou ostatní stanovují ZÚR hlavní cílové využití krajiny pro: a) zemědělství a lesní hospodářství; b) bydlení; c) základní veřejnou vybavenost a místní ekonomické aktivity. Dále pro tuto krajinu stanovují ZÚR tyto zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) zachovat v nejvyšší možné míře stávající využívání lesních a zemědělských pozemků; b) respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami; c) zvyšovat pestrost krajiny zejména obnovou a doplňováním alejí a rozptýlené zeleně, zvýšením podílu zahrad, trvalých travních porostů apod. Pro krajinu lesozemědělskou harmonickou stanovují ZÚR hlavní cílové využití krajiny pro: a) zemědělství a lesní hospodářství; b) bydlení; c) základní veřejnou vybavenost a místní ekonomické aktivity; d) cestovní ruch a rekreaci.
34
Dále pro tuto krajinu stanovují ZÚR tyto zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) zachovat v nejvyšší možné míře stávající typ využívání lesních a zemědělských pozemků; b) lesní hospodaření směřovat k diferencovanější a přirozenější skladbě lesů a eliminovat tak rizika poškození krajiny nesprávným lesním hospodařením; c) respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami; d) zachovat harmonický vztah sídel a zemědělské krajiny, zejména podíl zahrad a trvalých travních porostů; e) rozvíjet cestovní ruch ve formách příznivých pro udržitelný rozvoj, nepřipouštět rozšiřování a intenzifikaci chatových lokalit, rekreační zařízení s vyšší kapacitou lůžek připouštět pouze na základě vyhodnocení únosnosti krajiny; f) chránit luční porosty. Územní plán Obrataň stanovené cíle využití krajiny a stanovené zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území respektuje a zachovává. Zastavitelné plochy navrhované územním plánem se nacházejí v těsné návaznosti na zastavěné území obce. Většina těchto ploch změn se nachází v krajině lesozemědělské ostatní. Územní plán nemění současné ani cílové využití krajiny pro zemědělské a lesní hospodářství. Rozvojem ploch pro zemědělské hospodaření je posíleno zemědělské využití krajiny a spolu s navrhovanám rozvojem ploch pro výrobu nerušící a služby jsou posíleny i místní ekonomické aktivity. Rozvoj ploch pro bydlení je též v souladu s hlavními cíli využití krajiny. . Vymezení plochy občanského vybavení – sport a rekreace je v souladu s cílem využití krajiny pro základní veřejnou vybavenost a rekreaci. Územní plán zachovává v nejvyšší možné míře stávající typ využívání lesních a zemědělských pozemků. Jak je uvedeno výše v kapitole „Základní urbanistická koncepce“, respektuje ÚP urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami a zachovává harmonický vztah sídel a zemědělské krajiny, zejména podíl zahrad a trvalých travních porostů. Plochy změn dle územního plánu nezasahují nevhodně do ploch zemědělských a nenarušují organizaci zemědělské půdy. Územní plán nenavrhuje v území plochy pro intenzivní chatové lokality, ani jiné hromadné kapacitní rekreační zařízení. KRAJINNÝ RÁZ Dle aktualizace 1 ZÚR kraje Vysočina spadápřevážná většina řešeného území do oblasti krajinného rázu CZ0610-OB015 Pacovsko. Ve východní části zasahuje do území obce okrajově oblast krajinného rázu CZ0610-OB005 Pelhřimovsko . Oblast krajinného rázu CZ0610-OB015 Pacovsko Vrchovinný prostor vyvýšené krajiny na Z hranici kraje obepínající ze Z a J prostor Pelhřimovska, s četnými výškově odlišnými vrcholy vytvářejícími z některých průhledů specifické dominanty (Stražiště) a mozaikou krajiny lesů, poli, luk a pastvin s drobnými venkovskými sídly. Pacovska oblast se nachází po obvodu Pelhřimovské oblasti a tvoři její vyšší lem. Stejně jako u Pelhřimovské oblasti je georeliéf ukloněn amfiteatrálně k pomyslnému středu pánvovitě prohnutého povodí horní Želivky Georeliéf je celkově monotónní a má charakter tektonicky zdviženého a ukloněného plochého povrchu doplněného dvěma vystupujícími vysokými kopci – Svidníkem (739 m n. m.) a Stražištěm (744 m n. m.). Reliéf z výjimkou zmíněných dvou kopců je výjimečně plochý V současné krajině lesy stále mírně převažuji a tvoři její téměř propojenou matrici. Doplňuje je vyvážené zastoupení luk a poli. Lesy i pole zpravidla tvoři velké celky, drobná mozaika lesíků v zemědělské krajině se zde téměř nevýskaje.
35
Sídelní struktura je ustálena a statická s výraznější orientaci k Pacovu a Černovicím. Převažuji zde sídla venkovského typu umístěna v údolních polohách a především závěrech drobných údolí. U většiny venkovských sídel převažuji návesní formy a rozvolněné zástavby. Typické jsou samostatné rozptýlené zemědělské usedlosti ve volné krajině často obklopené zeleni. ZÚR stanovují pro oblast krajinného rázu CZ0610-OB015 Pacovsko tyto specifické zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) neumisťovat výškové stavby v prostorech, ze kterých se budou vizuálně uplatňovat v území přírodního parku Polánka a ve vyvýšených prostorech, odkud se budou uplatňovat jako dominanta mnoha dalších oblastí, nebo budou v kontrastu se stávajícími dominantami kostelních věží nebo se budou uplatňovat v interiérech komponované krajiny; b) chránit přírodní charakter údolí Vodického potoka, Trnavy a Černovického potoka. Oblast krajinného rázu Pelhřimovsko Pelhřimovsko zaujímá zapadni část kraje Vysočina a zahrnuje zemědělskou členitou krajinu s menšími hospodářskými lesy, vymezenou vzdálenými, převážně zalesněnými, horizonty navazujících vrchovin, rozčleněnou sníženinami četných drobných údolí. Georeliéf je značně monotónní. Celkově se jedná o dno rozsáhlé pánvovitě prohnuté sníženiny, mírně ukloněné k severu. Zapadni a jižní hranice oblasti je tvořena vyšším reliéfem a vyššími kopci Pacovska. Typickými prvky georeliéfu jsou vice či méně rozsáhlé plošiny, mírně ukloněné k plochým údolím hlavních toků a střídající se s mělkými údolími. Lesy dnes tvoří necelých 30% Pelhřimovska (na území obce, pouze 12 %). Lesy jsou rozptýleny víceméně rovnoměrně po cele oblasti, Pelhřimovsko utváří mozaika poli a drobných lesů protkaná stužkami četných údolí vodních toků doprovázených lesy, lesíky a loukami ve stráních a dnech údolí. Vnitřní strukturu prostoru utváří poměrně velké zorněné plochy dělené od sebe drobnými lesními porosty, střídající se s prostory vyznačujícími se pestrou krajinnou strukturou díky dochovaným prvkům původní krajinné struktury záhumenicové a traťové plužiny. V krajině převládá od nepaměti především zemědělské využití. Typicky obraz krajiny Pelhřimovska tvoří především otevřené zemědělské plochy s velkými bloky orné půdy. ZÚR stanovují pro oblast krajinného rázu CZ0610-OB005 Pelhřimovsko specifické zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) věnovat pozornost ochraně krajinného rázu při umísťování staveb a technických zařízení s výškou přesahující dvojnásobek obvyklé výšky lesního porostu do exponovaných průhledů; b) b) zachovat prvky historického členění krajiny. Územní plán nevymezuje žádné plochy změn, jež by umožňovaly umísťování výškových staveb. Návrh územního plánu dodržuje a uplatňuje specifické zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území, stanovené ZÚR. Územní plán v území nevytváří podmínky pro umisťování staveb a technických zařízení s výškou přesahující dvojnásobek obvyklé výšky lesního porostu do exponovaných průhledů (viz výroková část, kapitola F). Veškeré zastavitelné plochy jsou navrženy v návaznosti na zastavěné území a jejich navržené využití a regulativy zachovávají prvky historického členění krajiny. V povodí Černovického potoka a Trnavy územní plán vymezuje v souladu se ZÚR regionální biocentra, osu nadregionálního biokoridoru, regionální biokoridor a vložená lokální biocentra.
36
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. Určitou představu o zastoupení přírodních prvků na území obce Obrataň poskytuje koeficient ekologické stability Kes tj. podíl výměry ploch relativně stabilních ku výměře ploch relativně nestabilních (Míchal 1985) Koeficient ekologické stability Kes v zájmovém území je 0,89 Klasifikace koeficientů Kes (Lipský, 1999): Kes < 0.10: území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy 0.10 < Kes < 0.30: území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy 0.30 < Kes < 1.00: území intenzivně využívané, zejména zemědělskou výrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie 1.00 < Kes < 3.00: vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů Kes > 3,00: stabilní krajina s převahou přírodních a přírodě blízkých struktur Z výše uvedeného vyplývá, že krajinu území obce Obrataň tvoří území intenzivně využívané, zejména zemědělskou výrobou. Podstatou územních systémů ekologické stability je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, že vymezení, ochrana a případné doplňování chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru, protože existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě; je pouze jednou z nutných podmínek pro její zajištění. Zákon č. 460/2004 Sb., o ochraně přírody a krajiny, územní systém ekologické stability definuje jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody a provádí ho orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území (§2 stavebního zákona), který je třeba při řešení územního plánu respektovat jako jeden z „předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území“. Zpracování Plánu SES vycházelo z metodiky MŽP ČR "Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability - metodika pro zpracování dokumentace", Jiří Löw a spolupracovníci a z metodiky Ministerstva pro místní rozvoj a Ústavu územního rozvoje Brno "Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí, Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR" a z učebnice „Metodické postupy projektování lokálního ÚSES“ Petr Maděra, Eliška Zimová (eds.), Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie LDF MZLU v Brně a Löw a spol., Brno Jako podklady pro zpracování plánu ÚSES byly použity údaje z ÚAP a ZÚR Kraje Vysočina. Lokální biocentrum LBC 70871209 na hranici se správním územím obce Věžná nemá na tomto území návaznost – tuto skutečnost je nutno odstanit v rámci změny územního plánu obce Věžná, nebo přípravy nového územního plánu Věžná.
37
Při realizaci lokálního SES bude nutné brát v úvahu současný stav krajiny a časové parametry vzhledem k cílovému stavu SES. Prvky SES je vhodné budovat postupně za pomoci přirozené sukcese. Uměle není možné přirozený porost vytvořit. Na základě empirických poznatků jsou potřebná tato časová rozpětí pro regeneraci narušených nebo vznik nových typů ekosystémů. 1 - 4 roky společenstva jednoletých plevelů a jejich fauna 8 - 15 let vegetace eutrofních stojatých vod 10 - 15 let vegetace mezí a větrolamů bez specializovaných druhů desetiletí xerothermní nebo hydrofilní nelesní společenstva a to často jen s neúplnou druhovou garniturou staletí - vznik vyspělých karbonátových profilů v půdě, vznik lesní geobiocenózy včetně specializovaných lesních druhů vyšších rostlin tisíciletí - vznik vyspělých humusových profilů vývojově zralých půd reprodukce zaniklého klimaxového společenstva s druhově nasycenými společenstvy v dané krajině Předkládaný plán územního systému ekologické stability je dalším krokem, který směřuje k aktivnímu přístupu při zabezpečování ekologické stability krajiny. Vymezení ÚSES dává pouze předpoklad k založení biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení nutných prvků a procesů zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům. Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zajištění čistoty ovzduší, vod atd. V koordinačním výkrese je vymezen dálkový migrační koridor. Na základě projektu „Vyhodnocení migrační propustnosti krajiny pro velké savce a návrh ochranných a optimalizačních opatření“ bylo provedeno posouzení území obce Obrataň. Tento projekt řeší aktuální problematiku fragmentace krajiny v důsledku bariérového efektu pozemních komunikací a dalších antropogenních struktur pro velké savce se zaměřením především na losa evropského, jelena lesního, medvěda hnědého, vlka obecného a rysa ostrovida. V rámci tohoto řešení je navržena síť migračních koridorů pro velké savce na území ČR, která současně navazuje na obdobné sítě v sousedních státech. 1. migračně významná území Jedná se o široká území, která zahrnují oblasti jak pro trvalý výskyt zájmových druhů, tak pro zajištění migrační propustnosti. V rámci migračně významných území je třeba zajistit ochranu migrační propustnosti krajiny jako celku tak, aby byla vždy zajištěna dostatečná kvalita lesních biotopů a variabilita jejich propojení širšího celkového kontextu krajiny. Celé území obce Obrataň, mimo zastavěné území sídel, se nachází v tomto území. Územní plán nikterak nezhoršuje migrační propustnost krajiny. 2. dálkové migrační koridory Dálkové migrační koridory jsou základní jednotkou pro zachování dlouhodobě udržitelné průchodnosti krajiny pro velké savce. Jsou to liniové krajinné struktury délky desítek kilometrů a šířky v průměru 500 m, které propojují oblasti významné pro trvalý a přechodný výskyt velkých savců. Jejich základním cílem je zajištění alespoň minimální, ale dlouhodobě udržitelné konektivity krajiny i pro ostatní druhy, které jsou vázány na lesní prostředí. Koridor probíhá podél severní a západní hranice obce. Nejsou zde žádné, ani navrhované překážky bránící průchodnosti. 3. místa omezení dálkových migračních koridorů
38
Identifikovaná místa migračních koridorů, kde je migraci velmi významně nebo zcela zabráněno. Na území celé ČR bylo v rámci migračních koridorů vyznačeno 29 kritických míst, která jsou v současné době neprůchodná nebo jen s velkými problémy. Většinou se jedná o křížení koridorů s dálnicemi, v ostatních případech je koridor veden dlouhým úsekem bezlesí či silně zastavěným územím. Na území obce se tyto místa nevyskytují.
VEŘEJNÉ VYBAVENÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA DOPRAVA, KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM ÚZEMÍ A DOPRAVNÍ VYBAVENOST ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY Obec Obrataň z hlediska širších komunikačních souvislostí je situována ve velmi příznivé poloze, na trase páteřní silnice I/19, která vytváří důležité komunikační propojení vedené ve směru západ-východ od Plzně přes Milevsko do Tábora, kde se kříží s trasou dálnice D3 a dále pokračuje ve směru na východ do Pelhřimova k připojení na silnici I/34. Na tuto páteřní trasu jsou pak připojeny další silnice II. a III. třídy, které zajišťují dostupnost a přímou dopravní obsluhu obcí a jejich místních částí na přilehlém území. Správním územím obce prochází celostátní železniční trať č. 224 Tábor – Horní Cerkev, od které se v železniční stanici Obrataň odpojuje regionální úzkorozchodná železniční trať č. 228 Obrataň – Jindřichův Hradec. Dostupnost správního území obce prostředky hromadné dopravy osob je zajišťována jak železniční osobní dopravou, tak linkami pravidelné veřejné autobusové dopravy. Ostatní dopravní obory nejsou v řešeném území zastoupeny a ani do výhledu nejsou předpoklady pro jejich uplatnění v systému dopravní obsluhy území. SILNIČNÍ DOPRAVA Silniční doprava je nosným dopravním oborem, který zajišťuje prakticky veškeré objemy přepravních vztahů řešeného správního území obce. Komunikační páteří správního území obce je trasa silnice I/19, která v regionálních územních souvislostech představuje důležité propojení vedené od trasy dálnice D3 v Táboře ve směru do Pelhřimova k připojení na silnici I/34. Územní plán vymezuje koridor homogenizace stávajícího tahu silnice I/19 (ZÚR) a koridor pro vedení přeložkové trasy silnice I/19 v parametrech pro vedení trasy v návrhové kategorii S11,5/80. S ohledem na minimalizaci dopadů na životního prostředí obce koridor pro přeložkovou trasu je vymezen po severním obvodu zastavěného území obce. Při vstupu do správního území trasa úrovňově kříží táborskou trať, prakticky v celé délce průjezdního úseku prochází oboustrannou zástavbou obce, jindřichohradeckou trať pak silnice I/19 kříží v podjezdu. S ohledem na dopady do životního prostředí obce, kdy současná trasa silnice I/19 představuje v obci z řady důvodů vážný problém, územní plán vymezuje koridor pro vedení přeložkové trasy silnice I/19 v parametrech návrhové kategorie S11,5/80, vedený po severním obvodu zastavěného území obce. Silnice II/128 v širších územních souvislostech představuje důležité propojení vedené ze severu od Pacova, mimo vlastní správní území obce, k připojení na páteřní trasu silnice I/19 v prostoru západně obce Kámen. Trasa silnice II/128 dále pokračuje od křižovatky v prostoru Dvořiště jižním směrem přes Věžnou, vstupuje do vlastního správního území obce v katastru místní části Vintířov a přes Černovici pokračuje dále do Jindřichova Hradce. Průjezdní úsek silnice II/128 vlastním správním územím obce, z hlediska prostorového vedení i šířkového uspořádání trasy, je veden v poměrně dobrých parametrech a je třeba jej považovat územně za stabilizovaný, s předpokladem budoucí úpravy do parametrů návrhové kategorie S7,5/60. Územní plán navrhuje koridor homogenizace úseku silnice II/128 (ZÚR).
39
Silnice II/129 v širších územních souvislostech představuje další důležité propojení vedené od páteřní silnice I/19 z křižovatky východně Prasetína severovýchodním směrem přes Cetoraz do Pacova, odkud pokračuje dále přes Želiv do Humpolce. Trasa silnice II/129 prochází správním územím v katastru místní části Hrobská Zahrádka, z hlediska prostorového vedení a šířkového uspořádání trasy, v poměrně dobrých parametrech a je třeba ji považovat územně za stabilizovanou s předpokladem úpravy do parametrů návrhové kategorie S7,5/60. Na tyto tři páteřní komunikační trasy dále navazují silnice III. třídy, které zpřístupňují jednotlivé místní části obce a zajišťují jejich komunikační dostupnost a obsluhu: - silnice III/01920 je vedena od křižovatky na páteřní trase silnice I/19 východně Obrataně severním směrem k připojení do křižovatky na silnici III/01921 u rybníka Dvořiště, - silnice III/01921, od průsečné křižovatky na trase silnice I/19 vstřícně k odpojení silnice II/128, je vedena. severním směrem po hrázi rybníka Dvořiště k připojení silnice III/01920 a dále na sever do Šimpachu, - silnice III/12816 je vedena od křižovatky na páteřní trase silnice II/128 v prostoru západního okraje zastavěného území Vintířova do centrálního prostoru návsi, kde je ukončena, - silnice III/12817 je vedena od křižovatky na trase silnice II/128 jižně zastavěného území Vintířova západním směrem do Moudrova, kde je ukončena, - silnice III/1291 je vedena od křižovatky na trase silnice II/129 v prostoru severního okraje zastavěného území místní části Hrobská Zahrádka do centálního prostoru návsi, kde je ukončena, - silnice III/1292 představuje komunikační propojení vedené od křižovatky na páteřní trase silnice I/19, v prostoru za podjezdem jindřichohradecké tratě, kolem železniční stanice a přes úrovňový přejezd táborské tratě pokračuje směrem na sever do Cetorazi k připojení na trasu silnice II/129, - silnice III/4095 představuje komunikační propojení vedené od křižovatky na páteřní trase silnice I/19 v prostoru centra Obrataně směrem na jih, k připojení na trasu silnice II/409 ve Stříteži, trasa silnice III/4095 v podstatě stále sleduje trasu jindřichohradecké úzkorozchodné železniční tratě, - silnice III/4096 je vedena od křižovatky na trase silnice III/4095 v prostoru Nechyba, západním směrem do zastavěného území místní části Sudkův Důl, kde je ukončena, - silnice III/4097 je vedena od křižovatky na trase silnice III/4095 v prostoru centra Obrataně, západním směrem do zastavěného území místní části Bezděčín, kde je ukončena. Nutno konstatovat, že všechny tyto silnice, i přes jisté problémové úseky a místa, je třeba považovat územně za dlouhodobě stabilizované. Jisté místní úpravy v rámci běžné silniční údržby lze předpokládat v trase a v prostoru křižovatek při uvolnění rozhledových polí. Případné úpravy trasy je možné očekávat pouze v návaznosti na případné významnější stavební počiny v území související s realizací nových rozvojových lokalit. V rámci běžné silniční údržby budou výše uvedené trasy silnic III. třídy, v souladu s příslušným ustanovením ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110, postupně upravovány pro vedení minimální silniční kategorie S 7,5/50. PŘEHLED O INTENZITÁCH SILNIČNÍHO PROVOZU Přehled o intenzitách silničního provozu nám dávají výsledky periodicky prováděných sčítání silniční dopravy ŘSD ČR v pravidelných pětiletých intervalech. V následující tabulce jsou uvedeny údaje o zatížení na sčítacích stanovištích dotčených tras zjištěné v rámci posledního sčítání provedeného v roce 2010. Hodnota zatížení je uvedena tabulce v počtu skutečných vozidel za průměrný den roku 2010 v členění dle druhu vozidel – těžkých, osobních, motocyklů a celková součtová hodnota. Dále je rovněž uvedena hodnota podílu těžkých vozidel v procentech z celkové hodnoty, která dává představu o charakteru dopravy v daném úseku.
40
Silnice I/19 II/128 II/128 II/129
Stanoviště
2-0909 2-2930 2-3540 2-2969
Intenzity automobilové dopravy 2010 T O M S 1515 2840 12 4367 212 852 11 1075 128 687 2 817 218 1012 18 1248
Místo Obrataň Eš Věžná Cetoraz
%T 34,7 19,7 15,7 17,5
Z těchto údajů jsou, krom páteřní trasy silnice I/19, patrné relativně nižší hodnoty celkového zatížení na sčítacích stanovištích, ovšem při poměrně vysokém podílu těžkých vozidel nákladní dopravy v dopravním proudu. Tento faktor je však třeba považovat za velmi nepříznivý z hlediska negativních dopadů na životní prostředí v obci. SÍŤ MÍSTNÍCH A ÚČELOVÝCH KOMUNIKACÍ Výše popsaný systém průjezdních úseků silniční sítě představuje páteřní komunikační skelet celého správního území obce, na který jsou připojeny další místní a účelové komunikace zajišťující propojení jednotlivých částí správního území, dále až dopravní obsluhu každého jednotlivého objektu a jednotlivých obhospodařovaných ploch a pozemků. Celkově je možno konstatovat, že síť místních a účelových komunikací, v souladu se zadáním je možno považovat za stabilizovanou. Dopravně problémová místa sítě většinou vyplývají buď z obtížné konfigurace terénu, v zastavěném území pak z blízkosti přiléhající zástavby či pozemkových hranic. Oba tyto faktory z hlediska reálných možností řešení těchto problémových míst představují vážné komplikace především s ohledem na citlivé majetkoprávní poměry v území a dále na finanční náročnost. Návrh územního plánu v souladu se zadáním zakládá nové rozvojové počiny v řešeném správním území obce. Komunikační dostupnost těchto rozvojových lokalit je zajištěna buď prostřednictvím připojení sjezdem na stávající komunikační síť obce anebo návrhem nových místních komunikací. U rozsáhlejších rozvojových lokalit se předpokládá vypracování regulačního plánu, který v rámci širších urbanistických a komunikačních souvislostí navrhne rovněž nové komunikační uspořádání příslušné rozvojové lokality. Jedná se o následující rozvojové lokality: - BV6, SR1. Nově navrhované pozemky veřejných prostranství budou respektovat příslušná ustanovení §22 vyhlášky MMR ČR č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Navrhované místní komunikace zajišťující komunikační dostupnost a obsluhu nových rozvojových lokalit zástavby obce budou navrženy buď jako obslužné komunikace funkční skupiny C, typu MO10/7/30(20) s oboustrannými chodníky šířky nejméně 2x2,0m, případně jako komunikace pro smíšený provoz funkční skupiny D1 obytné ulice – navrhované v souladu s technickými podmínkami TP103 pro jejich navrhování v šířce uličního prostoru nejméně 8,0m mezi hranicemi protilehlých pozemků. Rozvojové lokality ve správním území obce budou na stávající komunikace připojeny samostatnými sjezdy ve smyslu příslušných ustanovení ČSN 736110 Projektování místních komunikací, kap. 12 Křižovatky, křížení a sjezdy. Návrh územního plánu předpokládá částečnou postupnou obnovu dříve zrušených účelových komunikací a polních cest s cílem zlepšit prostupnost krajiny a podpořit pěší a cykloturistku. TRASY PĚŠÍ A CYKLISTICKÉ DOPRAVY Od železniční zastávky Sudkův Důl na jindřichohradecké železniční trati je vedena zhruba ve směru východ-západ „žlutá“ pěší turisticky značená trasa do Sudkova Dolu a dále přes Bezděčín pokračuje na Josafat, Nové Dvory a do Choustníku. Ve druhém směru je „žlutá“ trasa vedena na rozcestí „Pod Svidníkem“, kde se připojuje na pěší turisticky značenou trasu „červená“ vedenou zhruba ve směru sever-jih od Kámene přes Věžnou a Brnou k rozcestí a pokračuje na vrchol Svidníku do nadmořské výšky 739 m n.m.. Červená trasa dále pokračuje do Černovice, kde se kříží se „zelenou“ trasou vedenou od Horní Cerekve do Choustníku.
41
Ve směru sever-jih správním území Obrataně prochází turisticky značená cyklotrasa č. 1185 vedená od Pacova do Šimpachu, která dále přes Dvořiště pokračuje v trase silnice II/128 přes Vintířov do Černovice. Druhou trasou ve směru sever-jih procházející správním území Obrataně je turisticky značená cyklotrasa č. 1186 vedená od Cetoraze po silnici III/1292 do centra Obrataně, která dále přes křížení s páteřní trasou silnice I/19 pokračuje po silnici III/4095 přes Nechybu do Stříteže. Územní plán považuje současný systém pěších a cyklistických turisticky značených tras ve správním území obce za stabilizovaný. OBSLUHA ÚZEMÍ PROSTŘEDKY HROMADNÉ DOPRAVY Územní plán respektuje a stabilizuje kombinovaný systém zajišťující dostupnost a obsluhu správního území prostředky hromadné dopravy a to veřejnou pravidelnou autobusovou dopravou a železniční osobní dopravou. Železniční osobní doprava je provozována na obou procházejících železničních tratích č. 224 a 228. Kromě železniční stanice Obrataň slouží potřebám osobní železniční dopravy také zastávka Šimpach na trati č. 224 a na úzkorozchodné železniční trati č. 228 dále zastávky: Obrataňzastávka a Sudkův Důl. Dle výpisu z Jízdního řádu pravidelné autobusové dopravy pro období 2011/12 je patrné, že správním území obce v současné době prochází celkem 6 dálkových a 7 regionálních linek pravidelné autobusové dopravy. Územní plán rovněž stabilizuje následujících celkem sedm stávajících autobusových zastávek pravidelné autobusové dopravy: Obrataň a Obrataň-železniční stanice a dále zastávky v místních částech Dvořiště-rozcestí 0,6km, Hrobská Zahrádka, Hrobská Zahrádka-rozcestí, Moudrov a Vintířov. Rámcově je možné konstatovat, že prakticky celé zastavěné území řešeného správního území města je pokryto docházkovou vzdáleností 500 metrů k těmto autobusovým zastávkám, což časově představuje docházkovou dobu asi sedmi až osmi minut. DALŠÍ ZAŘÍZENÍ PRO AUTOMOBILOVOU DOPRAVU S ohledem na převážně individuální charakter bytové zástavby odstavování a parkování vozidel pro potřeby bydlení nepředstavuje v řešeném území vážnější problém. Pro potřeby dopravy v klidu u jednotlivých objektů vybavenosti jsou pak využívány příležitosti na plochách přiléhajících komunikací. Pro pokrytí potřeb dopravy v klidu u navrhovaných objektů pro bydlení, vybavenosti či jiných objektů se bude postupovat ve smyslu příslušných ustanovení vyhlášky MMR ČR č. 268/09 Sb., o technických požadavcích na stavby, a to §5, ve kterém se stanovuje, že odstavná a parkovací stání se řeší jako součást stavby, nebo jako provozně neoddělitelná část stavby, anebo na pozemku stavby, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze stanovených ochranných opatření, a to v souladu s normovými hodnotami stanovenými ve smyslu příslušných ustanovení kap. 14.1 ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Dále je třeba každou stavbu vybavit odpovídajícím počtem stání pro vozidla zdravotně postižených osob, které budou řešeny jako součást stavby. Čerpací stanice pohonných hmot a základní nabídka servisních služeb pro motoristy je k dispozici při páteřní trase silnice I/19 v Obratani a to při výjezdu na Pelhřimov či potom v plné nabídce v nedalekém Pelhřimově. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Územní plán územně stabilizuje koridor železniční dopravy vedený v trase železniční tratě č. 224 Tábor Horní Cerekev, ve smyslu §3 zákona č. 266/94 Sb. a v souladu s usnesením vlády ČR č.766 ze dne 20.12.1995 řazené v kategorii dráhy celostátní. Ve stanici Obrataň se od hlavní tratě odpojuje jednokolejná úzkorozchodná železniční trať č. 228 Obrataň – Jindřichův Hradec, která usnesením vlády ČR č.766 ze dne 20.12.1995 byla vyčleněna do systému dráhy regionální. Trať č. 228 je provozována soukromým dopravcem – Jindřichohradecké místní dráhy.
42
Územní plán považuje obě tyto tratě a stávající plochy drážních pozemků územně za dlouhodobě stabilizované, pouze s předpokladem drobných optimalizačních úprav, která však nepřesáhnou hranice stávajících drážních pozemků. OCHRANNÁ PÁSMA V souladu se zákonem č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve správním území mimo jeho souvisle zastavěné části, se uplatňuje: ochranné pásmo silnice I. třídy vedené ve vzdálenosti 50 m po obou stranách od osy silnice. ochranné pásmo silnice II. a III. třídy vedené ve vzdálenosti 15 m po obou stranách od osy silnice. Zákon č. 266/94 Sb., o drahách, pak stanovuje drážní ochranná pásma: u dráhy celostátní a regionální ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy, u vleček ve vzdálenosti 30 m od osy krajní koleje.
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ÚVOD Obrataň náleží ke sdružení obcí SVIDNÍK na Pelhřimovsku. Správní území obce zahrnuje mimo vlastní Obrataň i obce a osady Bezděčín, Hrobská Zahrádka, Moudrov, Dvořiště, Sudkův Důl, Nechyba, Bělá, Šimpach, Vintířov. Urbanistický návrh rozvoje předpokládá v řešeném území možnost výstavby až 90 rodinných domů. V Obratani vymezuje rovněž plochy pro možný rozvoj nerušící výroby. Většina této rozvojové kapacity je situována v obci a v okolních sídlech na okrajích stávající zástavby. Pro účely bilancí se v nové zástavbě města počítá se 3 obyvateli na 1 RD, tj. s celkovým přírůstkem 297 obyvatel jako s limitní hodnotou při naplnění záměrů rozvoje v časovém horizontu ÚP. V jednotlivých sídlech pak činí tyto přírůstky: Obrataň – 55 RD – 165 obyvatel, Bezděčín – 7 RD – 21 obyvatel, Hrobská Zahrádka – 10 RD – 30 obyvatel, Nechyba - 1 RD - 3 obyvatelé, Sudkův Důl – 10 RD – 30 obyvatel, Šimpach – 2RD – 6 obyvatel a rozšíření zemědělského areálu, Vintířov – 15 RD – 45 obyvatel. 1. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Základní údaje jsou převzaty z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací 09/2011 a aktualizovány. 1.1 ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Současný stav V současné době je ve spádovém území zřízen vodovod v Obratani, Hrobské Zahrádce, Šimpachu, Vintířově a Sudkově Dole. Tyto obce mají vlastní zdroje pitné vody a vodojemy, včetně odkyselovacích filtrů a případně přečerpávacích stanic. Ochranná pásma vodních zdrojů jsou zakreslena do situací. Obrataň – v obci byla poměrně nedávno vybudována převážná část zásobovací vodovodní sítě. Zdroje vody: Vrtaná studna západně od Obrataně, hl. 90 m – veřejný vodovod pro celou obec Vlastní studně-zemědělský areál a dřevařský kombinát
43
Kapacita zdroje: S4 = 4,0 l/s,
prefabrikovaný, podzemní vodojem V = 2x150 m 3.
Tlakové pásmo: max. hladina 626,00 m n.m. min. hladina 621,00 m n.m. Vodovodní síť: V obci je vybudována kompletní veřejná vodovodní síť z lPE 90 až 160, která byla včetně zdroje a vodojemu v roce 1990 zrekonstruována. Z vodojemu Obrataň II je voda vedena gravitačním řadem z potrubí PE 160 do nové zásobovací sítě. Na novou vodovodní síť je připojena prakticky celá stávající obytná zástavba a zemědělský areál. Ten má mimo napojení na veřejný vodovod i vlastní vodní zdroj. Vlastní zdroj vody má i dřevařský kombinát. Spádové území Hrobská Zahrádka – obec je zásobována vodou ze studně s odkyselovací a čerpací stanicí. Zdroj se nalézá cca 1000 m východně od obce (Dlouhá leč). Litinovým potrubím DN 80 je voda čerpána do vodojemu V = 100 m3 a odtud litinovým potrubím DN 100 do spotřebiště. Obecní rozvod vody je zajištěn dvěma páteřními řady z litiny DN 100. Šimpach – obec je zásobována z kopané studně DN 1800 mm, s vydatností 4,5 l/s, nalézající se cca 250 m západně od obce. Rekonstrukce zdroje i vodovodních řadů byla provedena v roce 1999. Voda je vedena gravitačně do obce řadem „1“. Podejde trať ČD a dvěma páteřními řady z PVC je rozvedena po obci. Pro rozvody je použito potrubí z PVC 90. Vintířov - využívaným zdrojem pitné vody obce je studna S1 a zářez Z1 nalézající se cca 240 m severovýchodně od obce (Na vrších). Na zdroje naváže zemní železobetonový vodojem V = 60 m 3, s odkyselovací stanicí. Gravitačním vodovodem DN 100 je voda vedena na hranici obce. Páteřními řady A (DN 80) a B (DN 80) je proveden rozvod vody v obci. Pro vodovod je použito potrubí z litiny. Sudkův Důl – vodní zdroj, jímací studny S1, P1 a P2 se nacházejí cca 250m severozápadně od obce (Na nivkách). Na studny navazuje vodojem V = 60 m3, s odkyselovací stanicí. Celková vydatnost činí cca 0,75 l/s. Dále navazuje rozvod vody v obci, realizovaný v r.1999. Pro rozvody je použito potrubí z PVC 90. Ostatní sídla – bez vodovodní sítě, obyvatelstvo je zásobováno pitnou vodou ze soukromých studní. Návrh řešení Údržba a výstavba vodovodní sítě a zařízení bude postupovat dle záměrů obce a provozovatele. Stav sítě a zařízení odpovídá stáří a použitému materiálu. Realizace záměrů je závislá na finančním zajištění. V Obratani a dalších obcích proběhla rekonstrukce vodovodní sítě a zařízení. Stávající vodovodní síť, vodní zdroje a akumulace vody vyhovují stávajícím potřebám sídel v zásobování vodou a mají i dostatečnou kapacitní rezervu pro další zástavbu. Dožívající a slabě dimenzované zbývající části původní vodovodní sítě budou postupně rekonstruovány na potrubí větších profilů s ohledem na požární zabezpečení zástavby. Ochranná pásma vodních zdrojů jsou zakreslena do situací. Nové rozvojové lokality pro výstavbu rodinných domů budou zásobovány novými vodovodními řady, napojenými v nejbližších místech na stávající vodovodní síť. V Bezděčíně bude nutno zásobovat nové RD ze soukromých zdrojů na vlastních parcelách – výhledově lze uvažovat o výstavbě přívodního řadu ze zdrojů pro Sudkův Důl (vzdálenost cca 500 m). V drobných sídlech (Moudrov, Nechyba) bez navrženého rozvoje zůstane zachován současný stav.
44
Bilance přírůstku potřeby vody je uvedena v bilanční tabulce. Spotřeba pitné vody v řešeném území je stanovena pro plochy, pokryté výhledově plánovanou stavbou vodovodů, tj. pro zastavěné území obce. Předpokládá se napojení všech trvale obydlených objektů v obci kromě sídel, kde veřejný vodovod zaveden není. Do výpočtu jsou zahrnuty z hlediska rezervy i spotřeby pro předpokládaný rozvoj obce. specifická potřeba : bytový fond - převážně izolované RD : q = 150 l/obyv.den Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu, z obecních studní, z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Zdroje požární vody : Bezděčín - Stávající malá vodní nádrž v centru obce. Hrobská Zahrádka - Veřejná vodovodní síť - požární hydranty, stávající malé vodní nádrže v centru obce a na jižním okraji zástavby. Obrataň - Veřejná vodovodní síť - požární hydranty, dvě stávající malé vodní nádrže na jihovýchodním okraji obce Sudkův Důl - Veřejná vodovodní síť - požární hydranty, stávající malá vodní nádrž v centru obce. Šimpach - Veřejná vodovodní síť - požární hydranty, několik stávajících malých vodních nádrží v centru obce. Vintířov - Veřejná vodovodní síť - požární hydranty, několik stávajících malých vodních nádrží v centru obce a na severozápadním okraji zástavby. Bělá - Stávající malá vodní nádrž v centru sídla. Dvořiště - Stávající dvě vodní nádrže na okraji zástavby - rybníky Ovčínský a Mašar. Moudrov - Veřejná vodovodní síť - požární hydranty, stávající malá vodní nádrž v centru obce. Nechyba - Stávající malá vodní nádrž ve vzdálenosti cca 250 m od centra sídla.
1.2 KANALIZACE Popis současného stavu Obec Obrataň má vybudovánu souvislou jednotnou kanalizaci s oddělovači dešťových vod. Stoky A (PVC DN 400) a B (PVC DN 300) jsou východně od obce u Kejtovského potoka napojeny na čistírnu odpadních vod. Kanalizační síť je různého stáří a profilů. Stoky jsou vedeny převážně po veřejných plochách, podél komunikací nebo v komunikacích. Pouze v některých úsecích je kanalizace z terénních důvodů vedena přes soukromé pozemky. Zemědělský areál má mimo napojení na veřejnou kanalizaci vybudovaný i vlastní kanalizační systém. Povrchové, dešťové a část splaškových vod z areálu jsou vypouštěny přes biologický rybník do místní vodoteče, přítoku Kejtovského potoka. Předpokládané množství odpadních vod činí max. Q = 200 m3/den. Čistírna odpadních vod Čistírna odpadních vod (ČOV) je dimenzována pro 885 ekvivalentních obyvatel, tj.Qd = 200 m3/den. ČOV je mechanicko-biologická a je založena na principu dlouhodobé aktivace pomocí jemnobublinného
45
provzdušňování, s úplnou aerobní stabilizací kalu. Kolem ČOV se předpokládá ochranné pásmo v rozsahu cca 70 m od plotu ČOV. Odpadní vody v ostatních sídlech správního území obce jsou předčištěné v septicích s přepady do jednotné kanalizace nebo do místních drobných vodotečí a malých vodních nádrží, případně jsou jímány v žumpách. Návrh řešení Obec nepředpokládá změny stávající kanalizační sítě. Realizace nových záměrů je závislá na finančním zajištění akce. Součástí ÚP je i návrh způsobu odvádění odpadních vod ze stávající zástavby a nově navržených rozvojových ploch. Předpokládá se zachování stávající kanalizace pro dešťové odvodnění obce. Splaškové vody by měly být důsledně odděleny a ze stávající zástavby i z nových ploch pro výstavbu rodinných domů odváděny samostatně novou splaškovou kanalizací. Po vyčerpání kapacity ČOV v souvislosti s plánovanou výstavbou v rozvojových plochách bude nutno počítat s intenzifikací nebo rekonstrukcí ČOV. V některých úsecích bude nutno rekonstruovat stoky nevyhovující. Dále bude probíhat výměna - rekonstrukce dožívajících úseků kanalizace a běžná údržba. Stoková síť bude postupně doplněna v plochách podle urbanistického návrhu rozvoje obce. Pro sídlo Hrobská Zahrádka je plánována splašková stoka, svedená do stávající kanalizace na severním okraji Obrataně, která je vymezena v územním plánu jako veřejně prospěšná stavba. V objektech a sídlech, které nebude možno z jakéhokoli důvodu na veřejnou kanalizaci připojit, zůstane ve funkci individuální likvidace odpadních vod na vlastních nemovitostech. Výhledově lze domy vybavit některým z progresivních způsobů čištění splaškových vod – např. domovními ČOV, kompostovacím nebo chemickým WC u rekreačních objektů apod. Zásadně nebudou u nových domů povolovány septiky s přepadem. Pro odvádění a likvidaci splaškových vod z návrhových ploch v zásadě platí, že do doby případné výhledové výstavby splaškové kanalizace budou u nových objektů zřizovány buď akumulační žumpy k vyvážení do ČOV nebo taková čistící zařízení, na jejichž odtoku do povrchových vod budou splněny podmínky nařízení vlády č. 61/2003 Sb. ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod. Stanovení množství odpadních vod (viz bilance v samostatné příloze). Dalším předmětem návrhu je řešení odvádění dešťových vod, které může přinést problémy zejména v recipientech, což se týká zejména větších rozvojových ploch se soustředěnou výstavbou rodinných domů. Základním předpokladem je podmínka, že odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území zůstanou srovnatelné se stavem před výstavbou, tj. změnou v území by nemělo za deště docházet k výraznému zhoršení průtokových poměrů v toku. S ohledem na ustanovení vyhlášky MMR č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území musí být stavební pozemky vždy vymezeny tak, aby na nich bylo vyřešeno vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití ; přitom musí být řešeno 1. přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování, 2. jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo 3. není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace.
46
Při nakládání s dešťovými vodami v nových rozvojových lokalitách budou respektovány tyto zásady : 1) V případě, že pro zpoždění odtoku neznečištěných dešťových vod bude navrženo vsakování těchto vod na vlastním pozemku, musí být doloženo návrhem způsobu vsakování a výpočtem vsakovaného množství na základě hydrogeologického průzkumu, s posudkem reálné možnosti infiltrace výpočtového množství na předmětném pozemku. 2) Konkrétní případy bude nutno posoudit hydrotechnickými výpočty v rámci navazující projektové dokumentace, po zpracování urbanisticko-architektonického návrhu parcelace předmětné lokality. Součástí návrhu bude řešení způsobu oddílného odvádění odpadních vod ve vazbě na kapacitní možnosti stávající kanalizace. V některých případech tak bude nutno oddělit čisté vody ze střech objektů (jímání, vsakování, povrchové odvádění do recipientů) od znečistěných vod z komunikací a jiných zpevněných ploch. Další alternativou je výstavba dešťových retenčních a usazovacích nádrží a osazení lapačů ropných produktů před přímým vyústěním do toku. 3) Rozvojové lokality mohou být napojeny na stávající kanalizaci až po realizaci příslušného opatření dle odst.1 a 2 za předpokladu, že odtokové množství neznečištěných dešťových vod z jednotlivých parcel (zastavěných ploch) bude minimalizováno. Pro tento účel lze stanovit závazný regulativ v podobě výstavby akumulační dešťové jímky s bezpečnostním přelivem pro zachycení přívalových dešťových vod ze střech a zastavěných nebo zpevněných ploch na každé nemovitosti. Orientační stanovení celkového množství dešťových vod v jednotlivých lokalitách : (viz bilanční tabulka v příloze) Qd = ψ . S . q (l/s) ψ = koeficient odtoku S – odvodňovaná plocha (ha) q – intenzita směrodatného deště, q = 163 l/s.ha (t = 10 min, p = 1) 1.3 VODNÍ TOKY A NÁDRŽE Hlavním tokem celého řešeného území a recipientem je Kejtovský potok, číslo hydrologického pořadí je 1-09-02-053. Potok protéká při severním okraji Obrataně, od západu k východu. Celé řešené spádové území Obrataně patří do povodí Želivky (vodní dílo Švihov). Od propustku pod komunikací na západním okraji Obrataně po propustek pod tratí ČD byla provedena úprava trasy a regulace koryta. Řešeným územím neprotékají žádné významné vodní toky, pouze místní drobné vodoteče, na nichž jsou zřízeny malé vodní nádrže. Do nádrží je v některých sídlech svedena dešťová kanalizace, do níž jsou zaústěny přepady z domovních septiků. Zásahy do současného stavu vodních toků nejsou územním plánem navrženy. Bude prováděno čištění koryt (od skládkového nebo naplaveného materiálu apod.) a koryta drobných vodních toků budou výhledově přizpůsobována přírodnímu charakteru. Zpevnění břehů bude prováděno v případě nutnosti přírodními úpravami (osázení vegetací, max. kamenný zához). Podél vodních toků nebude umístěna žádná nová zástavba do vzdálenosti min. 8 m. Vymezené záplavové území potoka v Obratani je stávající i navrhovanou zástavbou rozvojových ploch respektováno. 2. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM A TEPLEM Přibližně 400 m severně od obce je veden nadřazený VTL plynovod DN 600, PN 40. Na něj navazuje nadřazený VTL plynovod DN 400, PN 40, Obrataň – České Budějovice, který prochází západní částí řešeného území, od severu k jihu. Z něj je napojena VTL přípojkou DN 150 obec Obrataň. Přípojka je ukončena ve VTL regulační stanici. VTL plynovody jsou vybaveny katodickou ochranou.
47
Regulační stanice tlaku plynu v řešeném území: VTL/STL RS s uvedením názvu a výkonu v m3/hod: Název:
Výkon:
Obrataň
1 200
Regulační stanice je umístěna v sousedství školního areálu na jižním okraji zastavěného území. Dále navazují středotlaké rozvody místní plynovodní sítě provozované Jihočeskou plynárenskou a.s. s přetlakem 0,3 MPa. Plynovody jsou uloženy převážně do komunikací nebo jsou vedeny v souběhu s nimi. Materiálem distribučních plynovodů je potrubí z lPe, mimo bývalé VTL přípojky převedené na STL, která je provedena z oceli. Obrataň dělí železniční trať Obrataň-Jindřichův Hradec z hlediska plynofikace na dvě oblasti. Od RS je jedna páteřní větev, sloužící k zásobování západní části obce je po napojení školy vedena severním směrem až ke kostelu. Na ní navazují další distribuční rozvody plynu. Distribuční plynovody východní části obce navazují na část bývalé VTL přípojky k ZD Obrataň, která byla převedena na STL. Kromě Obrataně je plynofikován v řešeném území ještě Šimpach a Sudkův Důl. Zákres plynovodní sítě byl proveden dle ÚAP. Návrh řešení Středotlaké rozvody plynu a RS jsou poměrně nové a jsou v dobrém stavu. V budoucnu je možno uvažovat s dalším napojováním objektů, které v současné době využívají k vytápění a přípravě TUV pevná paliva, případně LTO s ohledem na technický stav a kapacitu plynovodů. Dojde dle potřeby k prodloužení plynovodní sítě i do nových rozvojových lokalit. Kapacita VTL regulační stanice je dle dostupných podkladů pro současné potřeby odběratelů i pro navržený rozvoj v území dostatečná. Výhledově se dá předpokládat, že plynofikace v oblasti bude dále pokračovat. Měly by být vytvořeny takové regionální podmínky, které by v závislosti na ekonomickém vývoji umožnily plynofikaci dalších obcí. Pro tyto možnosti je však třeba zvážit současně více kriterií. Jedním z nich je např. vzdálenost sídla od zdroje a tedy potřebný objem investičních prostředků na plynofikaci. Dalšími aspekty jsou celkové odebírané množství plynu (zda je v dosahu možnost rozhodujícího odběru v kategorii VO), velikost regulační stanice, délka STL rozvodů a přípojek. Z těchto údajů pak bude předběžně vypočítána ekonomická efektivnost gazifikace. Ta především ovlivní rozhodnutí, zda a kdy by mohla být určitá lokalita plynofikována. Obrataň včetně sídel, které jsou zahrnuty do jejího spádového území, nemá vybudován centrální zdroj tepla (CZT), systém jejich zástavby tomuto typu zdroje neodpovídá. Pro rozsáhlejší objekty jsou využívány kotelny domovní, blokové, areálové, průmyslové a individuální objektové. Větší kotelny jsou již z větší části provozovány na bázi zemního plynu (ZP). Ostatní kotelny menších a malých výkonů jsou rovněž postupně plynofikovány. Zbývající kotelny využívají k výrobě tepla tuhá paliva případně LTO. Také odběratelé v kategorii obyvatelstvo s lokálním vytápěním přecházejí postupně z pevných paliv na plyn. Jak bylo uvedeno, vzhledem ke vzdálenosti od zdrojů plynu a ke skladbě případných odběratelů (většinou obyvatelstvo bez významných velkoodběrů) je obtížné prokázat ekonomickou efektivnost gazifikace malých sídel. Návrh vytápění je proto v ÚP orientován na využití kombinace elektrické energie, ZTP (zkapalněné topné plyny), dřeva, případně LTO. Tím by bylo z ohledu na ochranu ovzduší nahrazeno v současnosti již nevyhovující lokální vytápění pevnými palivy.
48
3. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Současný stav Nadřazené soustavy Územní plán vymezuje koridor nadzemního vedení VVN 110kV R Pelhřimov – R Tábor (ZÚR: E11) a koridor nadzemního vedení ZVN 400kV Kočín – Mírovka (PÚR: E7). Napájecí soustava Řešená oblast je napájena venkovním vedení 22kV z rozvodny 110/22kV Pelhřimov a Pacov. V sídlech jsou osazeny transformační stanice venkovního provedení, umístěné většinou po okrajích stávající zástavby. Provozovatelem sítě a dodavatelem elektrické energie je společnost E.ON a.s. Návrh řešení Pro zajištění příkonu pro obytnou výstavbu v rozvojových lokalitách podle urbanistického návrhu rozvoje a posílení distribuce nejsou navržena nová vedení a zařízení primerní sítě VN. Rozvojové lokality budou pokryty ze stávajících trafostanic sítí NN. V souladu s vývojem požadavků na zajištění příkonu v sídlech obdobného charakteru se v návrhu územního plánu již nepředpokládá výhledová maximální elektrizace všech objektů se zajištěním elektrického vytápění. Zásobování teplem v objektech trvalého bydlení se bude i v časovém horizontu územního plánu orientovat spíše na využití i dalších zdrojů tepla – v případě řešeného území by se jednalo většinou o zkapalněné topné plyny, případně dřevoplyn a v menším množství LTO náhradou za tepelné zdroje na pevná paliva eventuelně zemní plyn v případě výhledové plynofikace obce. To znamená, že se ve výhledu neočekávají výrazné požadavky na zvýšení příkonu ve stávající zástavbě. U navrhovaných nových domů se rovněž nepředpokládá komplexní elektrizace s vytápěním. V návrhu jde tedy spíše o optimalizaci využití stávající sítě VN s doplněním nových zařízení soustavy NN pro nové rozvojové plochy. Současně je třeba počítat podle provozních potřeb s postupnou rekonstrukcí sekunderní sítě NN a s jejím posílením zejména tam, kde bude možno pokrýt zvýšení příkonu v nových lokalitách z rezervy ve výkonu stávajících trafostanic. Po jejím vyčerpání bude možno zvýšit výkon stávajících TS výměnou transformátoru, případně bude nutno počítat s rekonstrukcí TS. Tyto činnosti budou probíhat postupně v čase podle skutečných požadavků na zajištění příkonu. Na základě urbanistického návrhu rozvoje obce byla zpracována předběžná bilance pro zajištění příkonu, která je vyčíslena v samostatné příloze jako přírůstek k současnému stavu pro rozhodující oblasti, soustřeďující plošně jednotlivé lokality návrhu. Návrh stupně elektrizace v časovém horizontu ÚPN : návrh dostavby RD V bilancích jsou použita následující měrná zatížení na úrovni DTS : Kategorie : A ………..osvětlení a drobné spotřebiče …………….1,26 kW/b.j. B1……….A + vaření………………………………… 2,02 kW/b.j. B2……….A + TUV + vaření………………………… 2,67 kW/b.j. C1……….B2 + akumulační vytápění………………..10,30 kW/RD C2……….B2 + přímotopné vytápění……………… 16,80 kW/RD
Podíl odběrů na max.zatížení 0,50 1,00 0,50 0,17 1,00
Sídla negazifikovaná – 20 % v kat. C1, 10 % v kat. C2, 50 % domů v kat. B1, 20 % domů v kat. B2 – tj. průměrně 3,307 kW/RD
49
Celková energetická bilance přírůstku příkonu – zatížení na úrovni DTS (viz též tabulka v příloze) : Sídlo Obrataň
Počet RD
KW/RD
P (kW)
99
3,307
437,4
Navrženým rozvojem území budou dotčena ochranná pásma stávajícího nadzemního vedení VN – 22 kV v některých lokalitách, určených zejména pro individuální výstavbu RD. V návrhu ÚP se předpokládá, že plošné využití území v těchto lokalitách (budoucí parcelace ve vazbě na urbanistické členění ploch) bude průběhu ochranného pásma přizpůsobeno, tzn., že vyhlášená ochranná pásma stávajících energetických zařízení budou respektována. Z toho důvodu nejsou navrhovány investičně náročné přeložky nadzemního vedení VN. Pokud bude v jednotlivých případech budoucími investory posouzeno a zjištěno, že hodnota dotčené lokality vyváží investiční náklady spojené s přeložkami vedení (bez účasti dodavatele energie a provozovatele energetických zařízení), bude s ním konkrétní projektové řešení projednáno a odsouhlaseno. V každém případě bude vždy nutno řešit dotčenou lokalitu jako celek s potřebnou spoluúčastí všech stavebníků. Jedinou vyvolanou investicí bude přeložka nadzemního vedení 22 kV v délce 540 m pro uvolnění území k výstavbě silničního obchvatu Obrataně, zařazená v ÚP jako veřejně prospěšná stavba. Ochranné pásmo nadřazeného nadzemního vedení VVN je navrženým rozvojem obce dotčeno pouze v ploše nerušící výroby VN1 – S v sídle Dvořiště. Činnosti v této ploše podléhají odsouhlasení dodavatelem energie a provozovatelem energetických zařízení. 4. TELEKOMUNIKACE Současný stav Místní telekomunikační síť Řešené území je připojeno do telekomunikačního obvodu ÚTO Pelhřimov, MTO Černovice a Obrataň. V řešeném území jsou provedeny nové telekomunikační rozvody, které splňují požadavky na 200% telefonizaci území. Telefonizace je provedena kabelovými rozvody, místně v malé míře i vzdušným vedením. Dálkové kabely Řešeným územím prochází trasa dálkových kabelů správce sítě Telefónica O2. Radioreléové trasy Radioreléové trasy a jejich ochranná pásma jsou v ÚAP dokumentovány a nebudou navrženým rozvojem nízkopodlažní zástavby venkovského typu dotčeny. Na vrchu Svidník je umístěn vysílač operátorů mobilního spojení. Územím prochází radiové směrové paprsky a ochranné pásmo nadzemních komunikačních spojů AČR. Všeobecně pro územní a stavební činnost v řešeném území platí, že předem bude s MO-ČR, jejímž jménem jedná Sekce ekonomická a majetková, Odbor ochrany územních zájmů a řízení programů nemovité infrastruktury, oddělení ochrany územních zájmů Pardubice, projednány níže uvedené stavby: stavby vyšší než 30 m nad terénem, pokud nedochází k souběhu s jiným vymezeným územím MO a je zde uplatňován přísnější požadavek ochrany; výstavba objektů a zařízení tvořící dominanty v území; stavby vyzařující elektromagnetickou energii (základnové stanice radiooperátorů, mobilních operátorů, větrných elektráren apod.); elektrárny; stavby a rekonstrukce dálkových podzemních a nadzemních vedení el. energie od 110 kV a výše, dálkové trasy všech druhů telefonních kabelů; výstavba jaderných energetických zdrojů a souvisejících zařízení;
50
produktovody, ropovody a související objekty; výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II. a III. třídy a rušení objektů na nich včetně silničních mostů, čerpací stanice PHM; nové dobývací prostory včetně rozšíření původních; výstavba nových letišť, rekonstrukce ploch a letištních objektů, změny jejich kapacity; zřizování vodních děl (přehrady, rybníky); vodní toky – výstavba a rekonstrukce objektů na nich, regulace vodních toků a ostatní stavby, jejichž realizací dojde ke změnám poměrů vodní hladiny; říční přístavy – výstavba a rekonstrukce kotvících mol, manipulačních ploch nebo jejich rušení; železniční tratě, jejich rušení a výstavba nových, opravy a rekonstrukce objektů na nich; železniční stanice, jejich výstavba a rekonstrukce, elektrifikace, změna zařazení apod.; veškerá výstavba dotýkající se pozemků, s nimiž přísluší hospodařit MO.
ČR – MO si vyhrazuje právo změnit pokyny pro civilní výstavbu, pokud si to vyžádají zájmy resortu MO. Ochranná pásma podzemních sítí elektronických komunikací je nutno při navrhovaném rozvoji obce respektovat. Ochranná pásma telekomunikačních zařízení podle § 92 zákona č.151/2000 Sb. o telekomunikacích. K ochraně telekomunikačních zařízení se zřizují ochranná pásma. Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby. Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení. V ochranném pásmu podzemních telekomunikačních vedení je zakázáno : provádět bez souhlasu jejich vlastníka zemní práce, zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k podzemnímu telekomunikačnímu vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, vysazovat trvalé porosty. Ochranná pásma ostatních telekomunikačních zařízení vznikají dnem právní moci územního rozhodnutí o ochranném pásmu. Účastníkem územního řízení o ochranném pásmu je Úřad. Ochranné pásmo nadzemních telekomunikačních vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu a je v něm zakázáno zřizovat stavby, elektrická vedení a železné konstrukce, umísťovat jeřáby, vysazovat porosty, zřizovat vysokofrekvenční zařízení a nebo jinak způsobovat elektromagnetické stíny, odrazy nebo rušení. Návrh řešení Jednotná telefonní síť je v podstatě nová a proto v dobrém technickém stavu. Postupně bude rozšiřována dle záměrů a potřeb provozovatele i uživatelů. Bude probíhat běžná údržba a modernizace zařízení. Požadavky na zajištění dalších telefonních linek v nových rozvojových plochách bude Telefónica O2 a.s. řešit individuálně s konkrétními investory nových objektů postupně po vypracování podrobných investičních záměrů v jednotlivých lokalitách, s využitím ponechaných rezerv v kabelové MTS, s použitím vysokofrekvenčních technologií atp.
51
OBČANSKÉ VYBAVENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Územní plán považuje stávající občanské vybavení za v zásadě plošně stabilizované. Lze předpokládat že v rámci ploch občanského vybavení, určených pro veřejné vybavení, dojde k případné restrukturalizaci dle aktuálních nároků, plošné vymezení pro tuto funkci je ale dostatečné.
VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Územní plán potvrzuje stávající veřejná prostranství sídla v řešeném území a klade důraz na uspokojivý standard veřejných prostranství, který je určujícím pro celkový obytný standard území. Lze předpokládat, že v případné navazující dokumentaci, zpracované například v rámci programu obnovy venkova, budou veřejná prostranství v obci zpracována ve větším detailu a tato dokumentace se stane základem důsledné revitalizace těchto prostranství. Územní plán předpokládá, že i v rámci zpracování jednotlivých regulačních plán budou stanoveny rovněž základní podmínky pro vznik kvalitních veřejných prostranství v těchto nových urbanistických strukturách. Specifickým druhem veřejných prostranství je veřejná zeleň; územní plán potvrzuje stávající plochy veřejné zeleně; i tato součást veřejných prostranství bude patrně logicky v budoucnu předmětem – spolu s komplexním pohledem na celé území – specificky zaměřené dokumentace.
J VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Obec Obrataň má v současné době 835 stálých obyvatel. Počet obyvatel v obci je v dlouhodobější perspektivě v zásadě stabilizovaný; stávající zastavěné území je využito (z hlediska trvalého i rekreačního bydlení) poměrně efektivně. Žádoucí je zpevnit – ve všech sídlech, nacházejících se ve správním území obce Obrataň – stávající strukturu zastavěného území; z tohoto důvodu navrhuje územní plán doplnění existujících proluk v této struktuře, případně přiměřený rozvoj stávající struktury. Územní plán předpokládá v horizontu cca následujících 20 let (hrubý časový horizont územního plánu) zejména rozvoj v lokalitách, určených pro výstavbu rodinných domů: v Bezděčíně 7 rodinných domů, v Hrobské Zahrádce 10 rodinných domů, v Obratani 49 rodinných domů, v Šimpachu 2 rodinné domy, v Sudkově Dole 10 rodinných domů a ve Vintířově 15 rodinných domů. Uvedené kapacity vycházejí jednak z předpokádaných aktuálních i dlouhodobých potřeb jednotlivých sídel a jednak z vyhodnocení nutnosti zpevnit a doplnit stávající strukturu zastavěného území v logice historického vývoje, při respektování cenného přírodního a krajinného kontextu jednotlivých sídel. Lze předpokládat, že část stávající zástavby i část nové výstavby bude využívána pro individuální rekreaci. Územním plánem navržený rozvoj je možno považovat za reálný – jedná se o cca 2,0 rodinné domy ročně – v případě vlastního sídla Obrataň, respektive cca 0,5 – 1,0 rodinný dům ročně - v případě ostatních sídel; těžiště rozvoje je logicky směřováno do jádrové obce (vlastní obec Obrataň). Ve vlastním sídle Obrataň navrhuje územní plán další rozvoj ploch výroby a skladování – výroby nerušící, obchodu a služeb; tyto plochy jsou vymezeny v přímé vazbě na stávající plochy obdobného charakteru a rovněž v dobré návaznosti na silnici I/19.
52
K VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ Správní území obce Obrataň leží v Kraji Vysočina, v okrese Pelhřimov, spíše při jeho západním okraji. Správní území obce protíná poměrně významná komunikace, silnice I.třídy I/19 (Milevsko - Jihlava), propojující ve východozápadním směru města Tábor a Pelhřimov a potom dále významná města ve směru na východ i západ. Vlastní obec Obrataň je přirozeným spádovým územím širšího okolí, nejen úzce svého správního území. V nejbližším okolí jsou významnějšími centry město Pacov (obec s rozšířenou působností – ORP - pro obec Obrataň) a Černovice, vzdálenějšími významnými centry pak Tábor a Pelhřimov. Správní území obce Obrataň leží na pomezí spádových území těchto dvou okresních měst. Obec Obrataň je členem Sdružení obcí Svidník, do něhož dále patří město Černovice a obce Dobrá Voda, Hojovice, Křeč, Lidmaň a Věžná. Tyto obce úzce spolupracují při rozvoji společně sdíleného území. Správní území obce Obrataň se rozkládá ve velice atraktivní krajině, která má značný potenciál z hlediska využití pro turistický ruch a sportovně-rekreační aktivity. Územní plán vymezuje koridor homogenizace stávajícího tahu silnice I/19. Územní plán vymezuje koridor nadzemního vedení VVN 110kV R Pelhřimov – R Tábor. Územní plán vymezuje jako územní rezervu koridor ZVN 400kV Mírovka – Kočín.
L VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ Zadání územního plánu Obrataň, upravené dle vydaných stanovisek, požadavků a podnětů v rámci projednání návrhu Zadání, bylo schváleno zastupitelstvem obce (2012) a stalo se výchozím dokumentem pro zpracování návrhu územního plánu Obrataň. Územní plán vychází z tohoto schváleného Zadání a naplňuje jeho jednotlivé požadavky – podrobněji viz kapitoly A až O části Návrh ÚP a kapitoly I, J, K a N části Odůvodnění ÚP. Samostatně byl zpracován Výkres koncepce technické infrastruktury z důvodu lepší čitelnosti a srozumitelnosti Hlavního výkresu. V plochách změn – rozvojových lokalitách pro výstavbu rodinných domů (plochy smíšené obytné – bydlení venkovské) územní plán předpokládá výstavbu maximálně: v Bezděčíně 7 rodinných domů, v Hrobské Zahrádce 10 rodinných domů, v Obratani 46 rodinných domů, v Šimpachu 2 rodinné domy, v Sudkově Dole 10 rodinných domů a ve Vintířově 15 rodinných domů, což představuje reálný předpoklad pro stabilizaci počtu obyvatel obce, případně mírný nárůst počtu obyvatel – podrobněji v kapitole I, resp. kapitole J Odůvodnění. Územní plán potvrzuje a dále rozvíjí charakteristický ráz struktury zástavby sídla; z tohoto důvodu je v rozvojových lokalitách pro výstavbu rodinných domů (plochy smíšené obytné – bydlení venkovské) doporučena minimální velikost pozemků pro výstavbu 1.000 m2. Zároveń je doporučeno, aby nová výstavba byla postupně realizována v místě obvyklým způsobem. Územní plán zároveň vytváří předpoklady pro další rozvoj podnikatelských aktivit ve správním území obce (zemědělské hospodaření, výroba nerušící, obchod, služby) – ve vazbě na stávající areály. Územní plán stanovuje, že stavbami, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace a autorský dozor jen autorizovaný architekt, jsou nemovité kulturní památky a evidované objekty lidové architektury. Územní plán je zpracován kompatibilně s metodikou MINIS; do 90 dnů po vydání ÚP budou data Územního plánu Obrataň předána dle metodiky MINIS ve formátu ArcGIS.
53
M VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§ 43 ODST. 1 SZ), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ Územní plán neobsahuje žádné záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v Zásadách územního rozvoje Kraje Vysočina (vydaných dne 16.9.2008, které nabyly účinnosti dne 22.11.2008).
N VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (ZPF) Územní plán obce Obrataň předpokládá zábor zemědělské půdy celkem 44,62 ha. Z toho se nachází 4,46 ha zemědělské půdy v zastavěném území. Na vývoj půd v zájmovém území měl hlavní vliv reliéf terénu, půdotvorný substrát a klimatické poměry. Půdy v zájmovém území jsou popsány bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (dále BPEJ). Vlastnosti BPEJ jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem. První číslo v kódu BPEJ charakterizuje klimatický region, druhé dvojčíslí charakterizuje hlavní půdní jednotky a poslední dvojčíslí charakterizuje kombinaci sklonitosti a expozice, přičemž poslední číslo charakterizuje skeletovitost a hloubku půdy. Rozvojem obce plánovaným v rámci územního plánu obce Račice jsou postiženy půdy těchto BPEJ: 7.29.01 7.29.11 7.50.01 7.50.11 7.67.01 7.68.11 8.34.01 8.34.21 8.34.24 8.34.31 8.34.44 8.50.01 8.50.11 8.50.41 8.67.01 8.68.11
54
8.69.01 Jedná se o půdy následujících charakteristik: Charakteristika klimatického regionu 7 – klimatický region MT4 – mírně teplý, vlhký 8 – klimatický region MCh – mírněchladný, vlhký Charakteristiky hlavních půdních jednotek 29 – Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry. 34 – Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a fylitech, středně těžké lehčí až středně skeletovité, vláhově zásobené, vždy však v mírně chladném klimatickém regionu. 50 – Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. 67 – Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné. 68 – Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim. 69 – Gleje akvické, gleje akvické zrašeliněné a gleje histické na nivních uloženinách nebo svahovinách, převážně těžké, výrazně zamokřené, půdy depresí a rovinných celků Charakteristiky sklonitosti a expozice (čtvrté číslo kódu BPEJ) 0 – úplná rovina až rovina se všesměrnou expozicí 1 – mírný sklon (3-7º) se všesměrnou expozicí 2 – mírný sklon (3-7º) s jižní (jihozápadní až jihovýchodní) expozicí 3 – mírný sklon (3-7º) se severní expozicí 4 – střední sklon (7-12º) s jižní (jihozápadní až jihovýchodní) expozicí Charakteristiky skeletovitosti a hloubky půdy (pátá číslice kódu BPEJ) 1 – bezskeletovitá, s příměsí, slabě skeletovitá, hluboká, středně hluboká 4 – středně skeletovitá, hluboká, středně hluboká Tabulka bilance ploch záboru lokalita
plocha lokality (dle KN) [ha]
BV1-B BV2-B
0,2746 0,4514
BV3-B
0,2700
parcely (dle KN)
150/1 130/2 148/4 7/3 101/3
BV1-Z
1,3218
BV2-Z
1,2082
213/1 235 236 655 304/2
plocha záboru parcel dle KN [ha]
BPEJ (dle KN)
k.ú.: Bezděčín 0,2746 8.34.44 0,3610 8.34.44 0,0904 8.34.44 0,1233 8.34.44 8.50.41 0,1467 k.ú.: Hrobská Zahrádka 1,0772 8.34.21 0,0090 8.34.21 0,2122 8.34.21 0,0234 0,3406 8.34.21
55
výměra záboru zem. p. dle BPEJ [ha]
druh pozemku (dle KN)
0,2746 0,3610 0,0904 0,1201 0,0032 -
tr.trav.porost tr.trav.porost zahrada zahrada ostatní plocha
1,0772 0,0090 0,2122 0,3406
orná půda zahrada zahrada ostatní plocha tr.trav.porost
Z toho zem. p. v zastavěném území [ha]
lokalita
Z1-Z DI
parcely (dle KN)
plocha záboru parcel dle KN [ha]
304/4 410 500/1 138/2 681/2 681/4 681/5 681/1 580
0,1311 0,1258 0,6107 1,5807 0,3475 0,5050 0,0214 0,1188 1,4939
621 620/1 576
0,0001 0,0055 0,0922
589
0,6225
570 602 115
0,0018 0,0928 0,0389
1,2131
1380/1
1,0894
0,7501
1441/1 1113/1 1160
0,1237 0,1193 0,0707
1127/1
0,5601
117 114 115 118/1 64/12 64/13
0,1500 0,0768 0,2543 0,2698 0,0199 0,1213
64/14
0,0128
64/6 64/8 64/19 49 50/1 50/3 50/5 50/6 53/1 12
0,0220 0,0956 0,0903 0,1018 1,2601 0,0578 0,4041 0,2165 0,0534 0,0177
plocha lokality (dle KN) [ha]
1,5807 3,3404
BPEJ (dle KN)
výměra záboru zem. p. dle BPEJ [ha]
8.34.21 8.34.21 8.34.21 8.34.44 8.50.11 8.50.01 8.34.01 8.50.01 8.50.01 8.50.11 8.50.01 8.34.01 8.34.21 8.50.11 8.50.01 8.34.01 8.34.21
0,1311 0,1258 0,6107 1,5807 1,2780 0,2153 0,0006 0,0001 0,0055 0,0842 0,0064 0,0016 0,5608 0,0537 0,0040 0,0040 0,0389
tr.trav.porost orná půda orná půda orná půda ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha tr.trav.porost
0,6394 1,2500 0,1237 0,1193 0,0665 0,0041 0,0182 0,5419 0,1500 0,0768 0,2543 0,2698 0,0199 0,0102 0,1111 0,0043 0,0085 0,0220 0,0956 0,0903
tr.trav.porost
druh pozemku (dle KN)
Z toho zem. p. v zastavěném území [ha]
tr.trav.porost tr.trav.porost orná půda
orná půda
ostatní plocha ostatní plocha orná půda
k.ú. Obrataň BV1
BV2
BV3
0,7509
BV4
0,1540
BV5
0,2079
BV6
2,0937
BV7
0,4851
8.67.01 8.50.01 8.50.01 8.50.01 8.50.01 8.67.01 8.50.01 8.67.01 8.50.01 8.50.01 8.50.01 8.50.01 7.29.01 8.50.01 7.29.01 7.29.01 8.50.01 7.29.01 7.29.01 7.19.01 7.29.01 7.29.01 7.29.01 7.29.01 -
56
1,2601 0,0578 0,4041 0,2165 -
tr.trav.porost tr.trav.porost tr.trav.porost tr.trav.porost tr.trav.porost tr.trav.porost tr.trav.porost tr.trav.porost orná půda orná půda
0,1500 0,0768 0,2543 0,2698 0,0199 0,1213
orná půda
0,0128
orná půda orná půda orná půda ostatní plocha orná půda orná půda orná půda orná půda ostatní plocha ostatní plocha
0,0220 0,0956 0,0903 1,2601 0,0578 0,4041 0,2165
lokalita
BV8
plocha lokality (dle KN) [ha]
parcely (dle KN)
plocha záboru parcel dle KN [ha]
0,3264
13 96 1756/1 504/2 507/2 518/2 740/4
0,0117 0,0021 0,0951 0,0160 0,3377 0,0048 0,1237
740/13
0,0386
740/11 740/12 740/5
0,0348 0,0009 0,1284 0,0910 0,0121 0,0016 0,0070 0,0159 0,1935 0,0006 0,1008
BV9
0,3217
BV10
0,1094
740/8 740/10 738/1 738/8 738/9 738/2 740/9 27/4
BV11 BV12 SR1
0,3916 0,6914 5,1628
27/3 1113/1 150/2 150/1
0,0086 0,3916
154/2 1801 150/6 150/2
0,1690 0,1556 0,0028 1,9132
451/4 1769/7 1493/1 1743/2 1600
0,7670
1602 1666
0,1958 4,0716
1664 1746/1 354/3
0,0637 0,0241 0,2045
354/4 354/2 354/1
0,0331 0,0420 0,5313
VN3 DI
0,767 15,5231
BPEJ (dle KN)
8.67.01 8.67.01 8.67.01 8.67.01 7.67.01 7.50.01 7.67.01 7.50.01 7.50.01 7.50.01 7.67.01 7.50.01 7.50.01 7.50.01 7.50.01 7.50.01 7.50.01 7.67.01 7.29.01 7.67.01 8.50.01 8.50.01
0,6914 2,9222
8.50.11 8.67.01 8.68.11 8.67.01 8.50.01 7.50.11 8.34.01 8.50.01 8.34.01 8.34.21 8.34.01 8.50.11 8.50.11 8.68.11 8.68.11
0,0731 0,0042 0,0012 0,2946
57
výměra záboru zem. p. dle BPEJ [ha] 0,0117 0,0160 0,3377 0,0048 0,0648 0,0589 0,0082 0,0304 0,0009 0,0450 0,0834 0,0910 0,0121 0,0016 0,0070 0,0159 0,0006 0,0931 0,0077 0,0086 0,3916 0,6914 0,8328 2,0873 0,0021 1,6009 0,3123 0,7670 0,0042 0,2740 0,0206 1,8024 2,2605 0,0087 0,1444 0,0601 0,2213
druh pozemku (dle KN) tr.trav.porost zast.pl. a nádv. ostatní plocha tr.trav.porost zahrada tr.trav.porost tr.trav.porost tr.trav.porost ostatní plocha tr.trav.porost tr.trav.porost tr.trav.porost tr.trav.porost tr.trav.porost tr.trav.porost tr.trav.porost ostatní plocha tr.trav.porost tr.trav.porost tr.trav.porost tr.trav.porost tr.trav.porost tr.trav.porost
ostatní plocha vodní plocha ostatní plocha tr.trav.porost tr.trav.porost ostatní plocha orná půda ostatní plocha tr.trav.porost ostatní plocha orná půda
ostatní plocha ostatní plocha tr.trav.porost ostatní plocha vodní plocha tr.trav.porost
Z toho zem. p. v zastavěném území [ha]
lokalita
plocha lokality (dle KN) [ha]
parcely (dle KN)
plocha záboru parcel dle KN [ha]
351 1749/1 350 313
0,0191 0,0211 0,0091 1,6956
1750/3 224 229 219 1751 472
0,0434 0,0918 0,6834 0,0460 0,1032 0,3914
451/7 452/1
0,0311 0,3526
451/1 550/2 546 561
0,4714 0,0244 0,1080 1,0857
1780 574
0,0131 0,9292
1756/11 702/1 693 1758/1 670/2
0,0536 0,0235 0,0679 0,0227 0,0833
575/3 575/1 1756/6 670/1 701/1 1777/3 1771/2 710/3 688/1 1759/4 752 753 721/2 760/1
0,0053 0,0034 0,0101 0,0005 0,1099 0,4494 0,0415 0,0003 1,4499 0,3055 0,0482 0,2060 0,0327 0,0130
744/1 1759/6 1759/5 1759/8
0,1678 0,0211 0,0046 0,0039
58
BPEJ (dle KN)
výměra záboru zem. p. dle BPEJ [ha]
8.50.11 8.34.44 8.34.44 8.34.24 8.34.24 8.34.24 8.34.24 7.50.11 8.34.24 7.50.11 99 99 7.29.11 7.29.11 7.29.01 7.29.01 7.50.01 7.68.11 7.50.01 7.68.11 7.29.01 7.68.11 7.68.11 7.29.01 7.29.11 7.29.11 7.29.11 7.67.01 7.67.01 -
0,1658 0,1442 0,3018 1,3938 0,0918 0,6834 0,2851 0,1063 0,0389 0,3137 0,0000 0,0000 0,1080 0,8216 0,2614 0,8497 0,0769 0,0026 0,0679 0,0411 0,0421 0,0034 0,0005 1,4480 0,0482 0,2060 0,0052 0,0078 0,1678 -
druh pozemku (dle KN)
ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha orná půda ostatní plocha orná půda zahrada ostatní plocha ostatní plocha orná půda ostatní plocha tr.trav.porost lesní pozemek lesní pozemek tr.trav.porost orná půda ostatní plocha tr.trav.porost
ostatní plocha ostatní plocha tr.trav.porost ostatní plocha tr.trav.porost vodní plocha tr.trav.porost ostatní plocha tr.trav.porost ostatní plocha ostatní plocha vodní plocha ostatní plocha orná půda ostatní plocha tr.trav.porost orná půda ostatní plocha tr.trav.porost tr.trav.porost ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha
Z toho zem. p. v zastavěném území [ha]
lokalita
plocha lokality (dle KN) [ha]
parcely (dle KN)
plocha záboru parcel dle KN [ha]
1763/2 1764/1 758/4 740/14 749 740/15 738/2 770/2 770/1
0,0004 0,0163 0,0076 0,0043 0,0044 0,0042 0,1458 0,0117 0,1366
1766 774 1769/2 778/1 BV1-S
0,2331
160 167/6
Z1-S
1,4003
Z2-S
0,5356
VN1-S
1,1480
DI
3,9702
167/7 163 46/4 46/2 46/3 34/13 34/12 49 34/11 203/1 191/4 213/5 231 213/3 213/7 225/10 225/11 227/5 236/22 620 225/12 225/17 225/16 225/15 225/14 225/13 223/2
BPEJ (dle KN)
7.50.01 7 67.01 7.67.01 7.29.11 7.67.01 0,0114 0,0514 7.67.01 0,0225 0,3236 7.50.11 k.ú.: Šimpach 0,0126 7.29.11 7.67.01 0,0953 7.29.11 7.67.01 0,0753 7.67.01 0,0499 7.67.01 0,1191 0,0558 0,2747 7.29.11 0,4911 7.29.11 0,0067 7.29.11 0,4414 7.29.11 0,0115 7.29.11 0,5356 7.50.11 7.67.01 0,3595 7.50.01 0,0040 0,0187 7.50.01 0,4380 7.50.01 7.67.01 0,0278 7.50.01 0,0226 7.29.01 7.29.11 0,1601 7.29.01 0,1039 0,2042 7.29.01 0,0631 0,0258 7.29.01 0,1438 7.29.01 0,1640 7.29.01 0,1658 7.29.01 7.29.11 0,3544 7.29.01 7.29.11 0,3618 7.29.11 0,0062 7.29.11
59
výměra záboru zem. p. dle BPEJ [ha]
druh pozemku (dle KN)
Z toho zem. p. v zastavěném území [ha]
0,0043 0,0044 0,0042 0,0071 0,1295 0,0514 0,3236
vodní plocha vodní plocha vodní plocha tr.trav.porost tr.trav.porost tr.trav.porost ostatní plocha ostatní plocha tr.trav.porost
0,0110 0,0016 0,0654 0,0299 0,0753 0,0499 0,2747 0,4911 0,0067 0,4414 0,0115 0,3814 0,1542 0,3595 0,0187 0,3799 0,0581 0,0278 0,0222 0,0004 0,1601 0,2042 0,0258 0,1438 0,1640 0,1374 0,0284 0,0145 0,3399 0,3168 0,0062
tr.trav.porost
0,0126
tr.trav.porost
0,0953
tr.trav.porost zahrada ostatní plocha ostatní plocha tr.trav.porost orná půda orná půda orná půda orná půda tr.trav.porost
0,0753 0,0499
vodní plocha tr.trav.porost ostatní plocha orná půda
orná půda ostatní plocha orná půda tr.trav.porost tr.trav.porost orná půda orná půda ostatní plocha orná půda ostatní plocha orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda
lokalita
plocha lokality (dle KN) [ha]
parcely (dle KN)
plocha záboru parcel dle KN [ha]
225/19 225/18 205/15
0,0250 0,1356 0,1134
205/14 205/13 205/12 205/11 205/10 205/9 205/16 654/1 654/2 654/3 618/1 202 205/5 618/2 203/11 203/1 BV1-D
0,9028
229 230 263/19
BV2-D
0,6427
BV3-D
0,1906
BV1-V BV2-V
0,4868 0,1848
BV3-V
0,8478
249 263/3 46 50/1 50/2 53 4.2 414/16 183 173/1 173/2 159 162
168 BV4-V BV5-V
0,2040 0,6017
157 149
BPEJ (dle KN)
7.29.01 7.29.01 7.50.11 7.50.01 0,2059 7.50.01 7.50.11 0,2928 7.50.01 0,3317 7.50.01 7.50.11 0,2122 7.50.11 7.50.01 0,1137 7.50.01 0,0602 7.50.01 0,0325 7.50.11 0,1102 0,0121 0,4544 0,0086 0,0046 0,0147 7.50.11 0,0069 0,0008 7.50.11 0,0592 7.50.11 k.ú.: Sudkův Důl 0,0559 8.34.31 8.67.01 0,5603 8.67.01 8.34.31 0,0265 8.34.31 8.67.01 0,0425 8.34.31 0,2176 8.34.31 0,3663 8.34.44 0,0015 8.34.44 0,1404 8.34.44 0,1345 8.34.44 0,0569 8.34.01 0,1337 8.34.01 k.ú.: Vintířov 0,4868 8.34.24 0,1509 8.34.24 0,0339 0,0303 0,4945 8.34.04 8.34.24 8.75.41 0,3230 8.34.24 8.34.04 0,2040 8.69.01 0,6017 8.50.01 8.69.01
60
výměra záboru zem. p. dle BPEJ [ha] 0,0250 0,1356 0,1022 0,0112 0,2011 0,0048 0,2928 0,3315 0,0002 0,1573 0,0549 0,1137 0,0602 0,0325 0,0147 0,0008 0,0592 0,0424 0,0135 0,0110 0,5493 0,0258 0,0007 0,0425 0,2176 0,3663 0,0015 0,1404 0,1345 0,0569 0,1337 0,4868 0,1509 0,3484 0,0649 0,0812 0,2145 0,1085 0,2040 0,4833 0,1184
druh pozemku (dle KN)
Z toho zem. p. v zastavěném území [ha]
orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha orná půda ostatní plocha orná půda tr.trav.porost orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda tr.trav.porost tr.trav.porost zahrada orná půda orná půda orná půda tr.trav.porost ostatní plocha ostatní plocha tr.trav.porost
0,1509
0,4945
tr.trav.porost
0,3230
tr.trav.porost orná půda
0,2040
lokalita
plocha lokality (dle KN) [ha]
parcely (dle KN)
BV6-V Celkem
1,0281 50,2718
76/1
plocha záboru parcel dle KN [ha] 1,0281 50,2718
BPEJ (dle KN)
8.34.01
výměra záboru zem. p. dle BPEJ [ha] 1,0281 44,6172
druh pozemku (dle KN)
Z toho zem. p. v zastavěném území [ha]
orná půda 4,4568
Půdy jsou podle BPEJ dle vyhlášky MŽP č. 48/2011 Sb. o stanovení tříd ochrany, rozděleny do pěti tříd ochrany zemědělské půdy. Půdy postižené rozvojem obce jsou v jednotlivých třídách dotčeny následovně: Půdy I. třídy ochrany – 14,9830 ha (37,318 %) Půdy II. třídy ochrany – 1,0682 ha (2,66 %) Půdy III. třídy ochrany – 14,0365ha (34,95 %) Půdy IV. třídy ochrany – 0,0032 ha (0,01 %) Půdy V. třídy ochrany – 10,0695 ha (25,07 %) Funkční využití a vymezení rozvojových ploch je odůvodněno urbanistickým návrhem územního plánu v kapitole C Odůvodnění a vychází z projednaného a schváleného zadání územního plánu. Plochy ÚSES jsou zakresleny v grafické části územního plánu a popsány v kapitole C návrhu a kapitole E odůvodnění návrhu územního plánu. Zájmové území se nachází z větší části v dílčím povodí Dolní Vltava, povodí 3. řádu Želivka (109-02). Západní a jižní okraj území obce je součástí dílčího povodí Horní Vltava, povodí 3. Řádu Lužnice od Nežárky po ústí (1-07-04).
61
Obrázek: Povodí v území (zdroj: http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?map=vtu&)
Území obce odvodňují toky: Trnava č.h.p. 1-09-02-036/0, Kejtovický potok č.h.p. 1-09-02-053/0 a č.h.p. 1-09-02-053/0, Vintířovský potok č.h.p. 1-09-02-054/0, Cerekvický potok č.h.p. 1-09-02-006/0, Turovecký potok č.h.p. 1-07-04-062/0, Bělá č.h.p. 1-07-04-063/0 a Černovický potok č.h.p. 1-07-04027/0. Navrhovaný rozvoj obce bude znamenat samozřejmě rozšíření zpevněných ploch, což může mít negativní důsledky na retenci vody v území. Proto je nutné v maximální míře využívat v území zasakování srážkových vod do půdy. Významnějším negativní dopad může mít rozsáhlé zábory odvodněných ploch zemědělské půdy. Zábory dle návrhu ÚP postihují 16,80 ha odvodněných ploch. Proto je nutné před výstavbou na odvodněných plochách dbát na zajištění plné funkčnosti odvodnění na okolních pozemcích. Při zpracování územního plánu byly respektovány podmínky ochrany ZPF, vyplývající ze zákona ČNR č. 334/1992Sb. o ochraně ZPF a vyhlášky MŽP č.13/1994 Sb. ve znění pozdějších úprav, kterými se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF. Urbanistický návrh respektuje zásadu, aby plánovaná zástavba byla navrhována zejména uvnitř zastavěného území, kde budou vyplněny především nezastavěné proluky a dále je rozvoj sídla umístěn na plochy, navazující na stávající zástavbu. Nově navrhované rozvojové plochy neovlivňují významně organizaci zemědělského půdního fondu. Vyhodnocení záboru ZPF je zpracováno dle společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu“ vydaného Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Ministerstvem životního prostředí ČR a Ústavem územního rozvoje
62
2011. Dle tohoto metodického pokynu se v zastavěném území nevyhodnocuje zábor do výměry 2 000 m2 a plochy pro bydlení. Vyhodnocovány nejsou též plochy přestavby. Zábory ZPF jsou vyznačeny v grafické části, kde je též zakreslena hranice současně zastavěného území, která vymezuje hranici zastavěného území obce podle platných předpisů. Způsob využití rozvojových ploch vyvolávajících zábor zemědělské půdy: BV - Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské SR - Plochy občanského vybavení – sport rekreace ZH - Plochy výroby a skladování – zemědělské hospodaření VN - Plochy výroby a skladování – výroba nerušící, obchod, služby DI - Plochy dopravní infrastruktury
63
Tabulky "Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond" dle jednotlivých k.ú. a celkem za obec číslo lokality
Způsob využití plochy
Celkový zábor ZPF [ha]
Zábor ZPF podle jednotlivých kultur [ha] orná půda
chmelnice
vinice
zahrady
Zábor ZPF podle tříd ochrany [ha]
ovocné sady
trvalé travní porosty
I.
II.
III.
IV.
V.
Investice do půdy
%
Katastrální území: Bezděčín BV1-B
Plochy smíšené obytné - bydlení venkovské
0,2746
0,2746
BV2-B
Plochy smíšené obytné - bydlení venkovské
0,4514
0,0904
BV3-B
Plochy smíšené obytné - bydlení venkovské
0,1233
0,1233
0,3610
0,2746
32,33
0,4514
53,15
0,0032
0,1201
14,52
Plochy smíšené obytné celkem
0,8493
0,0000
0,0000
0,0000
0,2137
0,0000
0,6356
0,0000
0,0000
0,0000
0,0032
0,8461
0,0000
100,00
ZÁBOR ZPF CELKEM
0,8493
0,0000
0,0000
0,0000
0,2137
0,0000
0,6356
0,0000
0,0000
0,0000
0,0032
0,8461
0,0000
100,00
%
100,00
0,00
0,00
0,00
25,16
0,00
74,84
0,00
0,00
0,00
0,38
99,62
0,00
číslo lokality
Způsob využití plochy
Celkový zábor ZPF [ha]
Zábor ZPF podle jednotlivých kultur [ha] orná půda
chmelnice
vinice
zahrady
Zábor ZPF podle tříd ochrany [ha]
ovocné sady
trvalé travní porosty
I.
II.
III.
IV.
V.
Investice do půdy
%
Katastrální území: Hrobská Zahrádka BV1-Z
Plochy smíšené obytné - bydlení venkovské
1,2984
1,0772
BV2-Z
Plochy smíšené obytné - bydlení venkovské
1,2082
0,7365
2,5066
1,8137
Plochy dopravní infrastruktury
2,2531
0,7536
Plochy dopravní infrastruktufy celkem Plochy výroby a skladování - zemědělské ZH1-Z hospodaření
2,2531
0,7536
1,5807
1,5807
Plochy výroby a skladování celkem
1,5807
ZÁBOR ZPF CELKEM %
Plochy smíšené obytné celkem DI
0,2212
1,2984
20,48
0,4717
1,2082
0,4717
2,5066
1,4995
0,6059
1,4995
0,6059
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,2212
0,0000
1,9712
3,49
0,00
31,09
0,0000
0,0000
0,2212
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
1,5807
0,0000
0,0000
0,0000
6,3404
4,1480
0,0000
0,0000
100,00
65,42
0,00
0,00
19,06 0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
1,6472
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
1,5807
0,0000
24,93
3,1125
0,0000
1,6472
0,0000
1,5807
1,4444
100,00
49,09
0,00
25,98
0,00
24,93
22,78
1,6472
0,0000
39,53
1,4444
35,54
1,4444
35,54
1,5807
64
24,93
číslo lokality
Způsob využití plochy
Celkový zábor ZPF [ha]
Zábor ZPF podle jednotlivých kultur [ha] orná půda
chmelnice
vinice
zahrady
Zábor ZPF podle tříd ochrany [ha]
ovocné sady
trvalé travní porosty
I.
II.
III.
IV.
V.
Investice do půdy
%
Katastrální území: Obrataň BV1
Plochy smíšené obytné - bydlení venkovské
2,0131
2,0131
1,3737
0,6394
0,8574
8,62
BV2
Plochy smíšené obytné - bydlení venkovské
0,7500
0,7500
0,2040
0,5460
0,3685
3,21
BV7
Plochy smíšené obytné - bydlení venkovské
0,3702
BV8
Plochy smíšené obytné - bydlení venkovské
0,2916
0,2916
0,1352
BV9
Plochy smíšené obytné - bydlení venkovské
0,1282
0,1282
0,1282
BV10
Plochy smíšené obytné - bydlení venkovské
0,1094
0,1094
BV11
Plochy smíšené obytné - bydlení venkovské
0,3916
0,3916
0,3916
1,68
BV12
Plochy smíšené obytné - bydlení venkovské
0,6914
0,6914
0,6914
2,96
Plochy smíšené obytné celkem SR1
Plochy občanského vybavení - sport rekreace
4,7455
0,3377
0,0000
0,0000
0,0000
0,3377
0,0325
0,0000
4,8354
4,4078
0,0000
0,0000
1,1451
20,71
5,6464
55,69
1,1401
5,6464
55,69
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,7670
0,0000
0,0000
0,7670
0,0000
0,0000
0,0000
3,28
ZÁBOR ZPF CELKEM
23,3516
9,3152
0,0000
0,0000
1,0211
0,0000
13,0153
7,8927
0,0000
8,8148
0,0000
6,6441
11,9608
100,00
100,00
39,89
0,00
0,00
4,37
0,00
55,74
33,80
0,00
37,75
0,00
28,45
51,22
Způsob využití plochy
Celkový zábor ZPF [ha]
7,8850
5,0885
0,0000
0,7670
3,0051
3,9786 0,0000
0,7670
chmelnice
vinice
zahrady
ovocné sady
3,9786
0,0000
0,7670
Zábor ZPF podle jednotlivých kultur [ha] orná půda
0,0000
1,1401
0,7670
0,0000
1,1451
3,6903
9,3152
0,6834
0,0000
20,71
13,0037
0,0000
7,8850
20,32
5,0885
Plochy dopravní infrastruktufy celkem Plochy výroby a skladování - výroba nerušící, VN3 obchod, služby Plochy výroby a skladování celkem
0,0000
0,0000
3,0051
1,2259
3,6903
9,3152
0,6834
4,8354
1,8137
0,0000
číslo lokality
0,0000
2,9241
8,62
4,8354
%
0,0000
1,25
13,0037
Plochy občanského vybavení celkem DI Plochy dopravní infrastruktury
0,0000
0,1564 0,1017
4,8354 0,0000
1,59 0,55
0,0077
0,0077
0,3702
3,28
Zábor ZPF podle tříd ochrany [ha] trvalé travní porosty
I.
II.
III.
IV.
V.
Investice do půdy
%
Katastrální území: Šimpach DI
Plochy dopravní infrastruktury
Plochy dopravní infrastruktufy celkem Plochy výroby a skladování - výroba nerušící, VN1-S obchod, služby ZH1-S Plochy výroby a skladování - zemědělské
3,1614
3,1022
3,1614
3,1022
0,8440
0,3782
0,4568
1,2254
0,9507
0,2747
0,0000
0,0000
0,0000
65
0,0000
0,0592
1,7243
0,0592
1,7243
1,4371 0,0000
1,4371 0,7859
1,2254
0,0000
0,0000 0,0581
2,7822
54,82
2,7822
54,82 14,64 21,25
hospodaření ZH2-S
Plochy výroby a skladování - zemědělské hospodaření
0,5356
0,5356
0,3814
0,1542
9,29
Plochy výroby a skladování celkem
2,9050
1,3289
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
1,5761
1,2254
0,0000
1,4673
0,0000
0,2123
0,0000
45,18
ZÁBOR ZPF CELKEM
5,7664
4,4311
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
1,3353
2,9497
0,0000
2,6044
0,0000
0,2123
2,7822
100,00
%
100,00
76,84
0,00
0,00
0,00
0,00
23,16
51,15
0,00
45,17
0,00
3,68
48,25
číslo lokality
Způsob využití plochy
Celkový zábor ZPF [ha]
Zábor ZPF podle jednotlivých kultur [ha] orná půda
chmelnice
vinice
zahrady
Zábor ZPF podle tříd ochrany [ha]
ovocné sady
trvalé travní porosty
I.
II.
III.
IV.
V.
Investice do půdy
%
Katastrální území: Sudkův Důl BV1-D
Plochy smíšené obytné - bydlení venkovské
0,9028
0,9028
BV2-D
Plochy smíšené obytné - bydlení venkovské
0,6427
0,3663
BV3-D
Plochy smíšené obytné - bydlení venkovské
0,1906
0,1906
Plochy smíšené obytné celkem
1,7361
1,4597
0,0000
0,0000
0,1345
0,0000
0,1419
0,0000
1,0682
0,0000
0,0000
0,6679
0,6168
100,00
ZÁBOR ZPF CELKEM
1,7361
1,4597
0,0000
0,0000
0,1345
0,0000
0,1419
0,0000
1,0682
0,0000
0,0000
0,6679
0,6168
100,00
%
100,00
84,08
0,00
0,00
7,75
0,00
8,17
0,00
61,53
0,00
0,00
38,47
35,53
číslo lokality
Způsob využití plochy
Celkový zábor ZPF [ha]
0,8776 0,1345
0,6168
0,6427
chmelnice
vinice
zahrady
10,98
Zábor ZPF podle tříd ochrany [ha]
ovocné sady
trvalé travní porosty
I.
II.
52,00 37,02
0,1906
Zábor ZPF podle jednotlivých kultur [ha] orná půda
0,0252
0,1419
III.
IV.
V.
Investice do půdy
%
Katastrální území: Vintířov BV1-V
Plochy smíšené obytné - bydlení venkovské
0,4868
0,4868
0,4868
BV5-V
Plochy smíšené obytné - bydlení venkovské
0,6017
0,6017
0,4833
BV6-V
Plochy smíšené obytné - bydlení venkovské
23,00 0,1184
28,43
1,0281
1,0281
Plochy smíšené obytné celkem
2,1166
2,1166
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
1,0281 1,0281
0,0000
0,9701
0,0000
0,1184
0,0000
100,00
ZÁBOR ZPF CELKEM
2,1166
2,1166
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
1,0281
0,0000
0,9701
0,0000
0,1184
0,0000
100,00
%
100,00
100,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
48,57
0,00
45,83
0,00
5,59
0,00
66
48,57
číslo lokality
Způsob využití plochy
Celkový zábor ZPF [ha]
Zábor ZPF podle jednotlivých kultur [ha] orná půda
chmelnice
vinice
zahrady
Zábor ZPF podle tříd ochrany [ha]
ovocné sady
trvalé travní porosty
I.
II.
III.
IV.
V.
Investice do půdy
%
Obec Obrataň celkem Plochy smíšené obytné k.ú. Bezděčín
0,8493
0,0000
0,0000
0,0000
0,2137
0,0000
0,6356
0,0000
0,0000
0,0000
0,0032
0,8461
0,0000
2,11
k.ú. Hrobská Zahrádka
2,5066
1,8137
0,0000
0,0000
0,2212
0,0000
0,4717
2,5066
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
6,24
k.ú. Obrataň
4,0541
0,0000
0,0000
0,0000
0,3377
0,0000
3,7164
0,0077
0,0000
2,2327
0,0000
1,8137
1,2259
11,82
k.ú. Šimpach
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,00
k.ú. Sudkův Důl
1,7361
1,4597
0,0000
0,0000
0,1345
0,0000
0,1419
0,0000
1,0682
0,0000
0,0000
0,6679
0,6168
4,32
k.ú. Vintířov
2,1166
2,1166
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
1,0281
0,0000
0,9701
0,0000
0,1184
0,0000
5,27
10,8711
5,3900
0,0000
0,0000
0,9071
0,0000
4,5740
3,5424
1,0682
2,8112
0,0032
3,4461
1,8427
29,77
k.ú. Obrataň
4,8354
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
4,8354
0,0000
0,0000
1,1451
0,0000
3,6903
5,0885
12,04
Plochy občanského vybavení celkem
4,8354
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
4,8354
0,0000
0,0000
1,1451
0,0000
3,6903
5,0885
12,04
2,2531
0,7536
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
1,4995
0,6059
0,0000
1,6472
0,0000
0,0000
1,4444
5,61
13,0037
9,3152
0,0000
0,0000
0,6834
0,0000
3,0051
7,8850
0,0000
3,9786
0,0000
1,1401
5,6464
32,38
Plochy smíšené obytné celkem Plochy občanského vybavení
Plochy dopravní infrastruktufy k.ú. Hrobská Zahrádka k.ú. Obrataň k.ú. Šimpach
3,1614
3,1022
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0592
1,7243
0,0000
1,4371
0,0000
0,0000
2,7822
7,87
18,4182
13,1710
0,0000
0,0000
0,6834
0,0000
4,5638
10,2152
0,0000
7,0629
0,0000
1,1401
9,8730
45,86
k.ú. Hrobská Zahrádka
1,5807
1,5807
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
1,5807
0,0000
3,94
k.ú. Obrataň
0,7670
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
0,7670
0,0000
0,0000
0,7670
0,0000
0,0000
0,0000
1,91
k.ú. Šimpach
2,6050
1,3289
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
1,2761
1,2254
0,0000
1,1673
0,0000
0,2123
0,0000
Plochy výroby a skladování celkem
4,9527
2,9096
0,0000
0,0000
0,0000
0,0000
2,0431
1,2254
0,0000
1,9343
0,0000
1,7930
0,0000
6,49 12,33
40,1604
21,4706
0,0000
0,0000
1,5905
0,0000
17,0993
14,9830
1,0682
14,0365
0,0032
10,0695
16,8042
100,00
100,00
53,46
0,00
0,00
3,96
0,00
42,58
37,31
2,66
34,95
0,01
25,07
41,84
Plochy dopravní infrastruktufy celkem Plochy výroby a skladování
ZÁBOR ZPF CELKEM %
67
ZDŮVODNĚNÍ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ – PLOCHY PRO BYDLENÍ Zastavitelné plochy (takřka výhradně určené pro výstavbu izolovaných rodinných domů) jsou vymezovány v přiměřeném rozsahu, odpovídajícím předpokládanému rozvoji obce v horizontu cca dvaceti let (hrubý časový horizont územního plánu): v Bezděčíně 7 rodinných domů, v Hrobské Zahrádce 10 rodinných domů, v Obratani 55 rodinných domů, v Šimpachu 2 rodinné domy, v Sudkově Dole 10 rodinných domů a ve Vintířově 15 rodinných domů. Uvedené kapacity vycházejí jednak z předpokádaných aktuálních i dlouhodobých potřeb jednotlivých sídel a jednak z vyhodnocení nutnosti zpevnit a doplnit stávající strukturu zastavěného území v logice historického vývoje, při respektování cenného přírodního a krajinného kontextu jednotlivých sídel. Lze předpokládat, že část stávající zástavby i část nové výstavby bude využívána pro individuální rekreaci. Územním plánem navržený rozvoj je možno považovat za reálný – jedná se o cca 2,0 rodinné domy ročně – v případě vlastního sídla Obrataň, respektive cca 0,5 – 1,0 rodinný dům ročně - v případě ostatních sídel; těžiště rozvoje je logicky směřováno do jádrové obce (vlastní obec Obrataň).
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA (PUPFL) Území obce Obrataň leží v přírodní lesní oblasti 16 – Českomoravská vrchovina. Českomoravská vrchovina je největší PLO v České republice Převládají tu mírně zvlněné tvary s rozlehlými plošinami a plochými hřbety. Nejvyšší části si zachovaly rozsáhlé komplexy lesů, v nižších polohách zůstávají lesy převážně na svazích, kamenitých nebo zamokřených půdách a je tu více rozdroben. V území převládají soubory lesních typů: 5S - Svěží jedlová bučina (Abieto - Fagetum mesotrophicum), a 5K - Kyselá jedlová bučina (Abieto - Fagetum acidophilum), 5V Vlhká jedlová bučina (Abieto - Fagetum humidum (fraxinosum)), 5I - Uléhavá kyselá jedlová bučina (Abieto - Fagetum illimerosum acidophilum), 5H - Hlinitá jedlová bučina (Abieto - Fagetum illimerosum trophicum), 6G Podmáčená smrková jedlina (Piceeto - Abietum paludosum mesotrophicum). Na území obce je průměrné zastoupení lesa a to 30,97 %. Na lesních plochách je vymezena převážná část prvků ÚSES. ÚSES na lesních pozemcích nevyžaduje významné změny v lesním hospodářství, vhodná je podpora přirozené druhové skladby v porostech. Územní plán předpokládá zábor 0,4958 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa, pro plochy dopravní infrastruktury (DI). Zábory PUPFL dle katastrálního území lokalita
k.ú.
plocha lokality (ha)
parcely (dle KN)
DI 1
Obrataň
0,4958
451/1
plocha parcel (dle KN) (ha) 0,4714
550/2
0,0244
lesní typ
5S1 5V1 5S1 5V1
Plocha lesního typu (ha) 1,1100 0,0105 0,0045 0,0199
Zásah do ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa neovlivní významně lesní hospodářství v území, ani celistvost lesních komplexů.
69
O ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH VČETNĚ SAMOSTATNÉHO ODŮVODNĚNÍ Námitky nebyly vzneseny.
P VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK Připomínky po společném jednání: 1. Ředitelství silnic a dálnic ČR , Odbor přípravy staveb Brno, Šumavská 33, 612 54 Brno – připomínka ze dne 31.5.2013 pod zn. 001610/11300/2013 Správním územím obce Obrataň je dle 1. aktualizace Zásad územního rozvoje kraje Vysočina vedena veřejně prospěšná stavba DK 02 pro záměr přeložky silnice 1/19. Pro tento záměr je dle ZÚR KV vymezen koridor šíře 150 m. Tento koridor je nutné do ÚPD zakreslit v šíři min. 150 m pouze s vyznačením osy budoucí komunikace (nikoliv tělesem komunikace a konkrétním technickým řešením křižovatek) tak, aby obsahoval veškeré stavby a zařízení související s plánovanou přeložkou 1/19 (např. větve křižovatek, související přeložky a úpravy silnic a komunikací křižujících trasu dotčených silnic nebo umístěných v její blízkosti, nutné přeložky technických sítí apod.). Připomínka byla zohledněna částečně. Stávající silnice I/19 má ve výkresové části vymezený koridor DI 2 pro homogenizaci trasy v šířce 150 m v souladu se ZÚR KV. Dále je vymezen nový koridor DI 1 šířky 150 m pro umístění přeložky silnice I/19. V místech předpokládaného křížení je koridor rozšířen. Osa nové komunikace vyznačena není. Upozorňujeme, že návrhové plochy pro bydlení BV6 a BV9, pro sport a rekreaci SR1 a plocha pro výrobu a skladování VN1 se nacházejí v blízkosti silnice 1/19, resp. v ochranném pásmu této silnice. Silniční ochranná pásma jsou území se zvláštním režimem, jejichž využití podléhá souhlasu silničního správního úřadu, kterým je v tomto případě Krajský úřad kraje Vysočina. Dále plochy BV6, BV9 a SR1 musí být v textové části ÚPD uvedeny jako podmíněně přípustné z hlediska splnění hygienických limitů z vlivů provozu dopravy. Připomínka byla zapracována do textové části pro návrhovou plochu BV6, BV9 a SR1. 2. České dráhy, a.s. Generální ředitelství, nábř. L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 – vyjádření ze dne 2.5.2013 pod čj. 5935/2013-O31 Návrhová plocha BV7 - plocha smíšená obytná se nachází v ochranném pásmu dráhy. Ochranu dráhy, včetně nemovitostí v ochranném pásmu dráhy nebo v sousedství s dráhou upravuje zákon č.266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění a jeho prováděcí vyhlášky, zejména vyhláška č. 177/1995 Sb., „stavební a technický řád drah" v platném znění. V ochranném pásmu dráhy lze zřizovat a provozovat stavby a jiné činnosti jen se souhlasem Drážního úřadu, případně Ministerstva dopravy ČR a se souhlasem vlastníka dráhy, vlastníka pozemku a vlastníků sousedních pozemků. Vzhledem k negativním vlivům způsobeným provozem železniční dopravy doporučujeme situování obytné výstavby (BV7) v odsazení zaručujícím nepřekročení hodnot hygienických limitů hluku ze stávající i výhledové železniční dopravy. Případná opatření hradí stavebník. Připomínka byla zapracována do textové části pro návrhovou plochu BV6, BV7 a BV1-S.
70
3. Povodí Vltavy s.p. závod Dolní Vltava, Grafická č.p. 36, 150 21 Praha 5 – vyjádření ze dne 24.6.2013 pod zn. 32182/2013-242-Gá V záplavovém území Kejtovského potoka nejsou navrhována nová zastavitelná území, podél vodních toků nebude umístěna žádná nová zástavba do vzdálenosti min. 8 m. připomínky : 1. V územním plánu doporučujeme s ohledem na nárůst počtu obyvatel v místních částech Hrobská Zahrádka, Šimpach a Vintířov vymezit rozvojové plochy pro umístění výhledových ČOV. Hrobská Zahrádka má navrženou trasu splaškové kanalizace na ČOV Obrataň, - v návrhu ÚP jako VPS. V ostatních menších sídlech správního území obce se s výstavbou kanalizace a ČOV nepočítá. Zde zůstane ve funkci individuální likvidace odpadních vod na vlastních nemovitostech. Výhledově lze domy vybavit některým z progresivních způsobů čištění splaškových vod – např. domovními ČOV, kompostovacím nebo chemickým WC u rekreačních objektů apod. 2. Kapacita stávající obecní ČOV Obrataň bude posouzena s ohledem na rozsah nových zastavitelných území, v nově navrhovaných lokalitách bude kanalizace řešena jako oddílná, návrhy regulačních plánů nám budou předloženy k vyjádření. Připomínka byla částečně zohledněna. Čistírna odpadních vod (ČOV) je dimenzována pro 885 ekvivalentních obyvatel, tj.Qd = 200 m3/den. Po vyčerpání kapacity ČOV v souvislosti s plánovanou výstavbou v rozvojových plochách bude nutno počítat s intenzifikací nebo rekonstrukcí ČOV. 4. Správa železniční a dopravní cesty, státní organizace, Generální ředitelství, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 – vyjádření ze dne 29.5.2013 pod zn. 23236/2013-OST V nově vymezených rozvojových či přestavbových lokalitách v ochranném pásmu dráhy požadujeme zařadit objekty a zařízení, pro které jsou stanoveny hygienické hlukové limity, do funkčního využití podmínečně přípustného. Podmínka bude znít, že v dalším stupni projektové přípravy bude prokázáno nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb a venkovních prostorech. Připomínka byla zapracována do textové části pro návrhovou plochu BV6, BV7 a BV1-S. Připomínky po veřejném projednání: 5. Připomínka Josefa Markvarta a Libuše Markvartové, Obrataň čp. 30, 394 12 Obrataň ze dne 13.5.2016. Vložení pozemkové parcely č. 17/2 do územního plánu obce Obrataň za účelem bytové výstavby. Připomínka nebyla zohledněna. Pozemek je zatížen ze severní strany sítěmi technické infrastruktury – kanalizace, plyn a sdělovací vedení a z jižní strany do pozemku zasahuje aktivní zóna záplavového území Kejtovského potoka. Bude nutné důkladné prověření prostorových parametrů s konkrétním typem zástavby, který nebyl v připomínce specifikován a prokázání možnosti její realizace.
71
