Zpracovatel: Odbor dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje

Zpracovatel: Odbor dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje původní zpracování I. aktualizace II. aktualizace III. aktualizace IV. aktualizace V. aktualizace VI. aktualizace VII. aktualizace

KVĚTEN DUBEN BŘEZEN BŘEZEN BŘEZEN ÚNOR BŘEZEN ÚNOR

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje (aktualizace 2009)

PODĚKOVÁNÍ

PATŘÍ VŠEM ZASTUPITELŮM LIBERECKÉHO KRAJE, KTEŘÍ PROJEVUJÍ VELKÝ ZÁJEM O PROBLEMATIKU DOPRAVY A PODPORUJÍ KROKY VEDOUCÍ K REALIZACI TAKOVÝCH ZMĚN V OBLASTI DOPRAVY, KTERÉ VEDOU KE ZKVALITŇOVÁNÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY A DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI LIBERECKÉHO KRAJE.

VEŠKERÉ

PODNĚTY A PŘÍPADNÉ PŘIPOMÍNKY PRO DALŠÍ AKTUALIZOVANÉ VYDÁNÍ BUDOU SHROMAŽĎOVÁNY V PRŮBĚHU CELÉHO ROKU 2009 NA E-MAILOVÉ ADRESE [email protected].

© LIBERECKÝ KRAJ,

ÚNOR 2009

2 / 209


OBSAH 1.

Úvod ..................................................................................................... 14

1.2.1 1.2.2 1.2.3

Změny vyplývající ze vstupu České republiky do Schengenského prostoru ......... 18 Propustnost státních hranic na území Libereckého kraje po vstupu České republiky do Schengenského prostoru................................................................... 19 Závěrečné shrnutí problematiky přeshraničních spojení ......................................20

2.1

Analýza silniční dopravy na území Libereckého kraje.................................21

1.1 1.2

2.

2.1.1 2.1.2 2.1.3

SWOT analýza jednotlivých problémových oblastí......................................15 Hraniční přechody a Schengenský prostor ..................................................17

Silniční doprava a silniční hospodářství.............................................. 21

2.1.4 2.1.4.1

Registr vozidel v Libereckém kraji......................................................................... 21 Registr řidičů v Libereckém kraji...........................................................................24 Přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích v Libereckém kraji.......................................................................... 31 BESIP .....................................................................................................................35 Pozemní komunikace....................................................................................................................... 37

2.1.4.2

Lidský činitel................................................................................................................................... 41

2.1.4.1.1 Nehodovost v Libereckém kraji .......................................................................................................................37 2.1.4.1.2 Místa častých dopravních nehod na silnicích v Libereckém kraji....................................................................... 40 2.1.4.2.1 2.1.4.2.2 2.1.4.2.3 2.1.4.2.4

Dětská dopravní hřiště v Libereckém kraji...................................................................................................... 41 Dopravní výchova v Libereckém kraji formou systematického výcviku na dětských dopravních hřištích..............42 Dopravní soutěž mladých cyklistů v Libereckém kraji...................................................................................... 43 Dopravní soutěže vyhlašované Libereckým krajem ...........................................................................................44

2.1.4.3 2.1.4.4 2.1.5 2.1.6 2.1.6.1

Aktivity v oblasti BESIP................................................................................................................ 46 Shrnutí kapitoly BESIP.................................................................................................................. 51 Silniční motorová doprava...................................................................................... 51 Zajišťování dopravní obslužnosti Libereckého kraje ............................................68 Veřejná linková autobusová doprava................................................................................................ 69

2.1.6.1.1 2.1.6.1.2 2.1.6.1.3 2.1.6.1.4

Příprava jízdních řádů.....................................................................................................................................74 Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje ................................................................................................76 Koordinátor veřejné dopravy Libereckého kraje – KORID LK, spol. s r.o. ......................................................77 Žákovské jízdné.............................................................................................................................................. 78

2.1.6.2 2.1.6.3 2.1.6.4 2.1.7 2.1.8 2.1.8.1 2.1.8.2 2.1.8.3 2.1.8.4 2.1.8.5 2.1.8.6 2.1.8.7 2.1.8.8

Městská autobusová doprava............................................................................................................ 79 Taxislužba...................................................................................................................................... 81 Zvláštní linková autobusová doprava................................................................................................ 82 Alternativní způsob HIPO .....................................................................................85 Cyklistická doprava ................................................................................................85 Vymezení pojmu cyklokoridor.......................................................................................................... 85 Základní dělení cyklistických tras..................................................................................................... 86 Cyklistická doprava v Libereckém kraji........................................................................................... 87 Mezinárodní cyklokoridory v Libereckém kraji ................................................................................ 88 Nadregionální cyklokoridory v Libereckém kraji .............................................................................. 89 Regionální cyklokoridory v Libereckém kraji.................................................................................... 90 Přeprava kol na linkách základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje ....................................... 90 Shrnutí kapitoly cyklistická doprava ................................................................................................ 92

3 / 209


2.2

Analýza silničního hospodářství Libereckého kraje.....................................95

3.

Železniční doprava..............................................................................127

2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.2.5 2.2.6 2.2.7 2.2.8 2.2.9 2.2.10

3.1 3.2 3.3

3.3.1 3.3.2 3.3.3

Majetková správa krajských silnic II. a III. třídy...................................................97 Zimní údržba silnic v Libereckém kraji.................................................................98 Vážení silničních vozidel...................................................................................... 100 Přehled údajů o státní silniční síti........................................................................ 101 Intenzita silniční dopravy..................................................................................... 104 Stávající síť silnic, mostů, podjezdů a železničních přejezdů ............................. 107 Stávající stavební stav silnic a mostů ................................................................... 110 Stávající dopravně technický stav silnic ............................................................... 115 Výhledová kategorizace silniční sítě .................................................................... 117 Rekonstrukce a opravy na krajských silnicích II. a III. třídy .............................. 118

Kategorizace železničních tratí v Libereckém kraji ................................... 128 Základní pojmy ........................................................................................... 129 Železniční doprava v Libereckém kraji ...................................................... 130

3.3.4 3.3.5 3.3.6 3.3.7

Dálková osobní doprava ....................................................................................... 131 Regionální osobní doprava................................................................................... 132 Vozový park Českých drah a.s. nasazovaný v dálkové a regionální dopravě na území Libereckého kraje ................................................................................. 134 Celostátní tratě na území Libereckého kraje ....................................................... 136 Regionální tratě na území Libereckého kraje ...................................................... 151 Průměrný denní počet prodaných jízdenek v obcích s rozšířenou působností... 164 Objekty železniční infrastruktury na území Libereckého kraje .......................... 170

4.

Letecká doprava ..................................................................................179

3.4 4.1

4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.1.5 4.1.6 4.1.7 4.1.8 4.1.9

4.2 4.3 4.4

5.

5.1 5.2

6.

Shrnutí kapitoly železniční doprava ........................................................... 178 Základní pojmy ........................................................................................... 179

Veřejné letiště ....................................................................................................... 179 Neveřejné letiště ................................................................................................... 180 Mezinárodní letiště............................................................................................... 180 Vnitrostátní letiště ................................................................................................ 180 Letiště s řízeným provozem ................................................................................. 180 Letiště s letištní letovou informační službou ....................................................... 180 Neobsazené letiště................................................................................................ 180 Provoz letiště ........................................................................................................ 181 Využitelnost letiště ............................................................................................... 181

Letiště v Libereckém kraji .......................................................................... 182 Významná letiště v okolí Libereckého kraje .............................................. 189 Shrnutí kapitoly letecká doprava ................................................................ 193

Ostatní druhy dopravy ........................................................................194 Lanová doprava........................................................................................... 194 Lodní doprava ............................................................................................. 195

Závěr....................................................................................................197

4 / 209


SEZNAM MAP Mapa č. 1: Dopravní síť - silnice, železnice a letiště v Libereckém kraji.....................................................14 Mapa č. 2: Působnost dopravních úřadů v Libereckém kraji, provozy a střediska KSS LK....................14 Mapa č. 3: Smrtelné nehody na území Libereckého kraje v roce 2008 .......................................................39 Mapa č. 4: Nehody v Libereckém kraji v roce 2008 ve vztahu k nehodovým úsekům minulých let......40 Mapa č. 5: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2008................................................................40 Mapa č. 6: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2008 - výběr ze zavinění..............................40 Mapa č. 7: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2008 - nedání přednosti v jízdě ..................40 Mapa č. 8: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2008 - smyk ...................................................40 Mapa č. 9: Spádovost základních škol v Libereckém kraji na dětská dopravní hřiště...............................41 Mapa č. 10: Rozložení tras autobusových linek dle dopravců VLAD na silniční síti Libereckého kraje v roce 2009 ............................................................................................................................69 Mapa č. 11: Urbanizované území mimo dostupnost 1 km od autobusových zastávek nebo železničních stanic na území Libereckého kraje - analýza stavu 2008 ...................................69 Mapa č. 12: Rozložení počtu autobusových spojů v zastávkách na území Libereckého kraje, mimo MHD - průměrná středa za leden 2009 ..........................................................................69 Mapa č. 13: Rozložení počtu autobusových spojů v zastávkách na území Libereckého kraje, včetně příměstské MHD - průměrná středa za leden 2009 .....................................................69 Mapa č. 14: Tarifní zóny Integrovaného systému dopravní obslužnosti Libereckého kraje....................77 Mapa č. 15: Schéma mezinárodních a nadregionálních cyklokoridorů v Libereckém kraji......................88 Mapa č. 16: Schéma rozložení nadmořských výšek ve vztahu k dopravní síti v Libereckém kraji .........95 Mapa č. 17: Reliéf terénu ve vztahu k dopravní síti v Libereckém kraji......................................................95 Mapa č. 18: Majetkoprávní operace na silniční síti v Libereckém kraji v letech 2003 až 2007 ................98 Mapa č. 18a: Majetkoprávní operace na silniční síti v Libereckém kraji v roce 2008................................98 Mapa č. 19: Zimní údržba silnic v Libereckém kraji dle technologie na rok 2008/2009 .........................99 Mapa č. 20: Zimní údržba silnic v Libereckém kraji dle pořadí důležitosti na rok 2008/2009 ...............99 Mapa č. 21: Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti Libereckého kraje (rok 2005)..............107 Mapa č. 22: Výsledky sčítání dopravy - Česká Lípa (rok 2005) ..................................................................107 Mapa č. 23: Výsledky sčítání dopravy - Jablonec nad Nisou (rok 2005) ...................................................107 Mapa č. 24: Výsledky sčítání dopravy - Liberec (rok 2005) ........................................................................107 Mapa č. 25: Výsledky sčítání dopravy - Semily (rok 2005).........................................................................107 Mapa č. 26: Výsledky sčítání dopravy - Turnov (rok 2005) ........................................................................107 Mapa č. 27: Stav povrchu vozovek silnic v Libereckém kraji po opravách v roce 2008 ........................110 Mapa č. 28: Výstavba na státní silniční síti - Českolipsko ...........................................................................116 Mapa č. 29: Výstavba na státní silniční síti - Liberecko ...............................................................................116 Mapa č. 30: Výstavba na státní silniční síti - Jablonecko, Semilsko ...........................................................116 Mapa č. 31: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006, 2007, 2008 a 2009 - Českolipsko ................................................................................................................................126 Mapa č. 32: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006, 2007, 2008 a 2009 - Liberecko ....................................................................................................................................126 Mapa č. 33: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006, 2007, 2008 a 2009 - Jablonecko, Semilsko ................................................................................................................126 Mapa č. 34: Železniční tratě v Libereckém kraji ...........................................................................................129 Mapa č. 35: Obsluha území Libereckého kraje železničními zastávkami..................................................130 Mapa č. 36: Počet vlakových spojů na jednotlivých železničních tratích v Libereckém kraji v průměrný pracovní den - JŘ 2008/2009 ...............................................................................136 Mapa č. 37: Průměrná frekvence cestujících (nástup + výstup) na zastávkách ČD v Libereckém kraji v průměrný pracovní den - JŘ 2007/2008 ......................................................................136

5 / 209


SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Podmínky Programu č. 20 - Program rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích............................................................................................... 47 Příloha č. 2: Fotodokumentace k akcím podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích realizovaných v roce 2007 .......... 49 Příloha č. 3: Fotodokumentace k akcím podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích realizovaných v roce 2008 .......... 50 Příloha č. 4: Přehled počtu přepravených cestujících na vybraných linkách osobní dopravy na území Libereckého kraje v typický den roku ............................................................... 69 Příloha č. 5: Přehled licencí vydaných Krajským úřadem Libereckého kraje, odborem dopravy k provozování veřejné vnitrostátní linkové osobní dopravy na území Libereckého kraje platných v roce 2008 ................................................................................................... 69 Příloha č. 6: Přehled licencí odejmutých Krajským úřadem Libereckého kraje na základě žádostí dopravců v roce 2008.............................................................................................. 69 Příloha č. 7: Přehled linek veřejné linkové osobní dopravy provozovaných na území Libereckého kraje v roce 2008 ............................................................................................ 69 Příloha č. 8: Zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje - podle obcí, rok 2008..................... 70 Příloha č. 9: Schéma s vyznačením jednotlivých dopravců železniční dopravy v ČR......................127 Příloha č. 10: Tranzitní železniční koridory v ČR..................................................................................130 Příloha č. 11: Vozební ramena dálkové osobní dopravy v Libereckém kraji ....................................132 Příloha č. 12: Vozební ramena regionální osobní dopravy v Libereckém kraji.................................133

6 / 209


SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Hraniční přechody na území Libereckého kraje umožňující překračování státních hranic do 21.12.2007...................................................................................................................17 Tabulka č. 2: Přeshraniční spojení na území Libereckého kraje k 31.12.2008 ..........................................19 Tabulka č. 3: Počet vozidel v Libereckém kraji v roce 2008.........................................................................21 Tabulka č. 4: Porovnání celkového počtu vozidel v Libereckém kraji a v České republice v letech 2003 až 2008.................................................................................................................................22 Tabulka č. 5: Porovnání motorizace v Libereckém kraji a v České republice v letech 2003 až 2008 .....22 Tabulka č. 6: Porovnání automobilizace v Libereckém kraji a v České republice v letech 2003 až 2008.................................................................................................................................23 Tabulka č. 7: Stanice technické kontroly v Libereckém kraji k 31.12.2008 ................................................24 Tabulka č. 8: Počet žadatelů o řidičské oprávnění v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008.................25 Tabulka č. 9: Počet obyvatel v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008 .....................................................26 Tabulka č. 10: Počet řidičů v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008........................................................26 Tabulka č. 11: Přehled autoškol v Libereckém kraji k 31.12.2008 ...............................................................27 Tabulka č. 12: Dopravní přestupky řešené v Libereckém kraji v letech 2003 až 2008 .............................32 Tabulka č. 13: Dopravní přestupky řešené obecními úřady obcí s rozšířenou působností v Libereckém kraji v roce 2008 ..............................................................................................33 Tabulka č. 14: Pokuty uložené za dopravní přestupky v jednotlivých obcích s rozšířenou působností v Libereckém kraji v roce 2008 .........................................................................34 Tabulka č. 15: Počet bodovaných řidičů v registru řidičů podle jednotlivých krajů k 31.12.2008 ..........35 Tabulka č. 16: Počet bodovaných řidičů v registru řidičů podle jednotlivých úřadů obcí s rozšířenou působností v Libereckém kraji k 31.12.2008.................................................35 Tabulka č. 17: Porovnání počtu dopravních nehod v Libereckém kraji v letech 2001 až 2008 ..............37 Tabulka č. 18: Porovnání počtu zraněných osob při dopravních nehodách v Libereckém kraji v letech 2001 až 2008...............................................................................................................38 Tabulka č. 19: Porovnání počtu usmrcených osob při dopravních nehodách v Libereckém kraji v letech 2001 až 2008...............................................................................................................38 Tabulka č. 20: Dětská dopravní hřiště v Libereckém kraji............................................................................42 Tabulka č. 21: Výsledky krajského kola dopravní soutěže mladých cyklistů v letech 2003 až 2008 .......44 Tabulka č. 22: Soutěž pro děti s tematikou BESIP vyhlašovaná Libereckým krajem – „ O pohár hejtmana Libereckého kraje“..................................................................................................45 Tabulka č. 23: Soutěž pro děti s tematikou BESIP vyhlašovaná Libereckým krajem – „ O kolo“.........45 Tabulka č. 24: Přehled akcí podpořených z Programu podpory zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích vyhlášeného v roce 2006 .....................................................48 Tabulka č. 25: Přehled akcí podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích vyhlášeného v roce 2007 .....................................................49 Tabulka č. 26: Přehled akcí podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích vyhlášeného v roce 2008 .....................................................50 Tabulka č. 27: Celkové počty podnikatelů v silniční motorové dopravě nákladní a osobní v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008.............................................................................52 Tabulka č. 28: Počty podnikatelů v silniční motorové dopravě nákladní v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008 .............................................................................................................................53 Tabulka č. 29: Počty podnikatelů v silniční motorové dopravě osobní v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008 .............................................................................................................................54 Tabulka č. 30: Počty provozovaných vozidel v silniční motorové dopravě nákladní v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008......................................................................................................55

7 / 209


Tabulka č. 31: Počty provozovaných vozidel v silniční motorové dopravě osobní v Libereckém kraji v letech 2006 a 2008........................................................................................................55 Tabulka č. 32: Přehled dokumentů, které Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, vydal pro příslušné živnostenské úřady nebo pro podnikatele v SMD v letech 2006 až 2008...............................................................................................................57 Tabulka č. 33: Výkon státního odborného dozoru v silniční dopravě provedený pracovníky jednotlivých krajských úřadů v letech 2006 až 2008 ...........................................................59 Tabulka č. 34: Výkon státního odborného dozoru v silniční dopravě provedený pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje v letech 2006 až 2008................................................61 Tabulka č. 35: Počet kontrolovaných vozidel při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě provedeného Policií ČR a celními úřady v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008...............................................................................................................62 Tabulka č. 36: Závady zjištěné při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě provedeného Policií ČR a celními úřady v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008......63 Tabulka č. 37: Přehled vybraných kaucí v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008 ..................................64 Tabulka č. 38: Přehled správních řízení v silniční dopravě vedených pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, v letech 2006 až 2008 ..............................................66 Tabulka č. 39: Přehled výsledků správních řízení v silniční dopravě vedených pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, v letech 2006 až 2008 ................66 Tabulka č. 40: Úspěšnost žadatelů při zkouškách odborné způsobilosti k provozování silniční motorové dopravy pro cizí potřebu v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008 .............67 Tabulka č. 41: Maximální rozsah základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje ................................68 Tabulka č. 42: Zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje - celkem, rok 2008 ..............................70 Tabulka č. 43: Zajištění základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje příměstskou veřejnou dopravou (podle dopravců) - srovnání 2005 až 2009 .........................................................70 Tabulka č. 44: Kilometrický rozsah jízdních řádů dle dopravců, se kterými byla uzavřena smlouva o závazku veřejné služby - srovnání v letech 2004 až 2009...............................................72 Tabulka č. 45: Finanční prostředky na úhradu prokazatelné ztráty v letech 2003 až 2009 ......................74 Tabulka č. 46: Počet připomínek k jízdním řádům veřejné linkové dopravy projednaných Krajským úřadem Libereckého kraje v letech 2003 až 2008..............................................75 Tabulka č. 47: Přehled počtu emitovaných karet dle typů u jednotlivých dopravců k 31.12.2008 .........76 Tabulka č. 48: Žákovské jízdné ve veřejné dopravě v Libereckém kraji v letech 2005 až 2008..............78 Tabulka č. 49: Zajištění dopravní obslužnosti MHD v Libereckém kraji - podle dopravců, k 1.1.2009 ..................................................................................................................................80 Tabulka č. 50: Zajištění dopravní obslužnosti MHD v Libereckém kraji - k 1.1.2009 .............................80 Tabulka č. 51: Počet provozovatelů taxislužby v Libereckém kraji v letech 2003 až 2008 ......................81 Tabulka č. 52: Počet provozovaných vozidel taxislužby v Libereckém kraji v letech 2003 až 2008 ......82 Tabulka č. 53: Přehled zvláštní linkové dopravy na území Libereckého kraje provozované v roce 2008 na základě platných udělených licencí .............................................................82 Tabulka č. 54: Obsaditelnost jednotlivých linek sezónních autobusů v Libereckém kraji v letech 2002 až 2008...............................................................................................................90 Tabulka č. 55: Regionální vlakové spoje na území Libereckého kraje s rozšířenou přepravou jízdních kol v jízdním řádu 2008/2009.................................................................................91 Tabulka č. 56: Dálkové vlakové spoje na území Libereckého kraje s rozšířenou přepravou jízdních kol v jízdním řádu 2008/2009.................................................................................92 Tabulka č. 57: Rozložení nadmořských výšek na území Libereckého kraje ...............................................95 Tabulka č. 58: Základní ekonomické ukazatele Krajské správy silnic Libereckého kraje.........................97 Tabulka č. 59: Přehled majetkoprávních operacích zpracovávaných odborem dopravy KÚLK za období 2002 až 2008...........................................................................................................98 Tabulka č. 60: Zimní údržba silnic I., II. a III. třídy v Libereckém kraji podle technologií v zimním období 2008/2009 (údaje v km) ............................................................................................99

8 / 209


Tabulka č. 61: Vážení vozidel provedená mobilní jednotkou Centra služeb pro silniční dopravu v Libereckém kraji v roce 2006 až 2008 .............................................................................100 Tabulka č. 62: Vážení vozidel provedená celními úřady v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008.....101 Tabulka č. 63: Státní silniční síť v Libereckém kraji ....................................................................................102 Tabulka č. 64: Silnice zajišťující významná spojení Libereckého kraje se zahraničím ............................102 Tabulka č. 65: Přehled délek silnic I. třídy v Libereckém kraji k 1.7.2008 dle území..............................102 Tabulka č. 66: Výstavba na státních silnicích v Libereckém kraji v roce 2008.........................................103 Tabulka č. 67: Nejzatíženější úseky silnic I. - III. třídy v Libereckém kraji ..............................................104 Tabulka č. 68: Nejzatíženější úseky silnic I. až III. třídy v Libereckém kraji - nárůst těžké nákladní dopravy v letech 2000 a 2005...............................................................................................106 Tabulka č. 69: Délka silniční sítě v jednotlivých krajích v ČR k 1.7.2008.................................................108 Tabulka č. 70: Délka silnic v Libereckém kraji podle území okresů k 1.7.2008.......................................108 Tabulka č. 71: Počet mostů v jednotlivých krajích v ČR k 1.7.2008..........................................................109 Tabulka č. 72: Počet podjezdů a železničních přejezdů v Libereckém kraji k 1.7.2008..........................109 Tabulka č. 73: Stav povrchu vozovek silnic II. třídy v Libereckém kraji v letech 2003 až 2008 ...........111 Tabulka č. 74: Stav povrchu vozovek silnic III. třídy v Libereckém kraji v letech 2003 až 2008 .........112 Tabulka č. 75: Stav povrchu vozovek silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji v letech 2003 až 2008 ...........................................................................................................................113 Tabulka č. 76: Sumarizace stavebních stavů mostů ve stavebních 5 - 7 po hlavních mostních prohlídkách v roce 2008........................................................................................................115 Tabulka č. 77: Délka silnic I. a II. třídy v normových kategoriích v jednotlivých krajích (2004)..........116 Tabulka č. 78: Změny v silniční síti krajských silnic za dobu existence Libereckého kraje....................117 Tabulka č. 79: Přehled stavebních akcí dokončených v roce 2008 financovaných ze SFDI .................119 Tabulka č. 80: Úseky oprav financovaných z úvěru Libereckého kraje ....................................................119 Tabulka č. 81: Úseky oprav financovaných z fondů EU.............................................................................123 Tabulka č. 82: Úseky oprav financovaných z fondů Regionálního operačního programu ....................124 Tabulka č. 83: Úseky oprav financovaných z fondů PHARE, INTERREG , SROP, CÍL 3 ................125 Tabulka č. 84: Kategorizace železničních drah .............................................................................................129 Tabulka č. 85: Výkony železničních dopravců na území Libereckého kraje v letech 2005 až 2008 .....130 Tabulka č. 86: Rychlíky a spěšné vlaky v Libereckém kraji v jízdním řádu 2006/2007, 2007/2008 a 2008/2009 ............................................................................................................................131 Tabulka č. 87: Srovnání jízdních dob rychlíků v GVD 1933, 2004/2005 a 2008/2009.........................132 Tabulka č. 88: Taktová doprava regionálních spojů na železničních tratích v Libereckém kraji ..........133 Tabulka č. 89: Dálková doprava v Libereckém kraji obsluhována vozidly z dep kolejových vozidel (DKV) ........................................................................................................................134 Tabulka č. 90: Regionální doprava v Libereckém kraji obsluhována vozidly z dep kolejových vozidel (DKV) ........................................................................................................................134 Tabulka č. 91: Přehled motorových vozů používaných v regionální dopravě v Libereckém kraji........135 Tabulka č. 92: Přehled přípojných vozů používaných v regionální dopravě v Libereckém kraji ..........135 Tabulka č. 93: Přehled motorových lokomotiv používaných v regionální dopravě v Libereckém kraji...........................................................................................................................................135 Tabulka č. 94: Přehled celostátních tratí na území Libereckého kraje.......................................................136 Tabulka č. 95: Trať č. 030 Liberec - Jaroměř (- Pardubice)........................................................................137 Tabulka č. 96: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 030 v letech 2002 až 2008.............................................................................................................138 Tabulka č. 97: Trať č. 037 Liberec - Černousy .............................................................................................139 Tabulka č. 98: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 037 v letech 2002 až 2008.............................................................................................................139 Tabulka č. 99: Trať č. 040 Chlumec nad Cidlinou - Trutnov.....................................................................140 Tabulka č. 100: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 040 v letech 2002 až 2008 ..........................................................................................................141

9 / 209


Tabulka č. 101: Trať č. 041 Turnov - Jičín - Hradec Králové ....................................................................142 Tabulka č. 102: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 041 v letech 2002 až 2008 ..........................................................................................................142 Tabulka č. 103: Trať č. 070 Turnov - Praha..................................................................................................143 Tabulka č. 104: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 070 v letech 2002 až 2008 ..........................................................................................................144 Tabulka č. 105: Trať č. 080 Bakov nad Jizerou - Jedlová............................................................................145 Tabulka č. 106: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 080 v letech 2002 až 2008 ..........................................................................................................145 Tabulka č. 107: Trať č. 081 Česká Lípa - Benešov nad Ploučnicí - Rumburk - Děčín...........................146 Tabulka č. 108: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 081 v letech 2002 až 2008 ..........................................................................................................147 Tabulka č. 109: Trať č. 086 Liberec - Česká Lípa .......................................................................................148 Tabulka č. 110: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 086 v letech 2002 až 2008 ..........................................................................................................148 Tabulka č. 111: Trať č. 089 Liberec - Rybniště.............................................................................................149 Tabulka č. 112: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 089 v letech 2002 až 2008 ..........................................................................................................150 Tabulka č. 113: Přehled regionálních tratí na území Libereckého kraje....................................................151 Tabulka č. 114: Trať č. 034 Smržovka - Josefův Důl ..................................................................................152 Tabulka č. 115: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 034 v letech 2002 až 2008 ..........................................................................................................152 Tabulka č. 116: Trať č. 035 Tanvald - Železný Brod...................................................................................153 Tabulka č. 117: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 035 v letech 2002 až 2008 ..........................................................................................................154 Tabulka č. 118: Trať č. 036 Liberec - Tanvald - Harrachov .......................................................................155 Tabulka č. 119: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 036 v letech 2002 až 2008 ..........................................................................................................156 Tabulka č. 120: Trať č. 038 Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem............................................................157 Tabulka č. 121: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 038 v letech 2002 až 2008 ..........................................................................................................157 Tabulka č. 122: Trať č. 039 Frýdlant v Čechách - Jindřichovice pod Smrkem........................................158 Tabulka č. 123: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 039 v letech 2002 až 2008 ..........................................................................................................159 Tabulka č. 124: Trať č. 042 Rokytnice nad Jizerou - Martinice v Krkonoších ........................................160 Tabulka č. 125: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 042 v letech 2002 až 2008 ..........................................................................................................160 Tabulka č. 126: Trať č. 064 Stará Paka - Mladá Boleslav ............................................................................161 Tabulka č. 127: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 064 v letech 2002 až 2008 ..........................................................................................................162 Tabulka č. 128: Trať č. 087 Česká Lípa - Lovosice......................................................................................163 Tabulka č. 129: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 087 v letech 2002 až 2008 ..........................................................................................................163 Tabulka č. 130: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v České Lípě ...............................................165 Tabulka č. 131: Průměrný denní počet prodaných jízdenek ve Frýdlantu................................................165 Tabulka č. 132: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jablonci nad Nisou.................................166 Tabulka č. 133: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jilemnici ...................................................166 Tabulka č. 134: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Liberci ......................................................167 Tabulka č. 135: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Novém Boru ...........................................167 Tabulka č. 136: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Semilech...................................................168 Tabulka č. 137: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Tanvaldu ..................................................168

10 / 209


Tabulka č. 138: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Turnově ...................................................169 Tabulka č. 139: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Železném Brodě .....................................169 Tabulka č. 140: Seznam železničních přejezdů na silnicích I. a II. třídy v Libereckém kraji .................171 Tabulka č. 141: Umělé stavby na železničních tratích v Libereckém kraji (obvod SDC Liberec).........173 Tabulka č. 142: Nehody na železničních přejezdech a přechodech v Libereckém kraji v letech 2003 až 2008 ..........................................................................................................173 Tabulka č. 143: Kategorizace letišť ................................................................................................................179 Tabulka č. 144: Počet letišť v České republice a v Libereckém kraji v roce 2008...................................182 Tabulka č. 145: Seznam letišť v Libereckém kraji........................................................................................182 Tabulka č. 146: Letiště Česká Lípa – Lada ....................................................................................................183 Tabulka č. 147: Letiště Česká Lípa – Ramš ...................................................................................................184 Tabulka č. 148: Letiště Český Dub .................................................................................................................185 Tabulka č. 149: Letiště Druzcov .....................................................................................................................185 Tabulka č. 150: Letiště Hodkovice nad Mohelkou.......................................................................................186 Tabulka č. 151: Letiště Hradčany – Ralsko ...................................................................................................187 Tabulka č. 152: Letiště Lomnice nad Popelkou............................................................................................187 Tabulka č. 153: Letiště Liberec........................................................................................................................188 Tabulka č. 154: Seznam významných letišť v okolí Libereckého kraje.....................................................189 Tabulka č. 155: Letiště Mnichovo Hradiště – Středočeský kraj .................................................................190 Tabulka č. 156: Letiště Jelenia Góra – Polsko ..............................................................................................191 Tabulka č. 157: Letiště Görlitz – Německo...................................................................................................191 Tabulka č. 158: Letiště Bautzen – Německo.................................................................................................192 Tabulka č. 159: Letiště Rothenburg – Německo ..........................................................................................192 Tabulka č. 160: Lodní osobní doprava v Libereckém kraji.........................................................................195

11 / 209


SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Motorizace v České republice a v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008 .......................... 22 Graf č. 2: Automobilizace v České republice a v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008 .................. 23 Graf č. 3: Porovnání počtu vyzkoušených žadatelů o řidičské oprávnění v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008 ................................................................................................................... 25 Graf č. 4: Počet obyvatel nad 15 let a počet řidičů v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008............ 27 Graf č. 5: Vývoj počtu řešených dopravních přestupků v Libereckém kraji v letech 2003 až 2008 ... 32 Graf č. 6: Procentuální vyjádření způsobu řešení dopravních přestupků v Libereckém kraji v roce 2008 .................................................................................................................................... 33 Graf č. 7: Procentuální podíl pokut uložených jednotlivými obecními úřady obcí s rozšířenou působností na celkovém počtu uložených pokut v Libereckém kraji za dopravní přestupky v roce 2008.................................................................................................................. 34 Graf č. 8: Počet dopravních nehod v Libereckém kraji v letech 2003 až 2008...................................... 37 Graf č. 9: Počet zraněných osob při dopravních nehodách v Libereckém kraji v letech 2003 až 2008.................................................................................................................................. 38 Graf č. 10: Počet usmrcených osob při dopravních nehodách v Libereckém kraji v letech 2003 až 2008 ................................................................................................................. 39 Graf č. 11: Příčiny dopravních nehod v Libereckém kraji v roce 2008................................................... 39 Graf č. 12: Příčiny dopravních nehod s úmrtím v Libereckém kraji v roce 2008.................................. 40 Graf č. 13: Procentuální podíl jednotlivých obcí na celkovém počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě v Libereckém kraji v roce 2008............................................................... 53 Graf č. 14: Procentuální podíl jednotlivých druhů dopravy na celkovém počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě v Libereckém kraji v roce 2008 .............................................. 55 Graf č. 15: Procentuální podíl jednotlivých kategorií vozidel na celkovém počtu provozovaných vozidel v silniční motorové dopravě v Libereckém kraji v roce 2008 ................................ 56 Graf č. 16: Počet kontrol v silniční dopravě provedený pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje v letech 2006 až 2008................................................................................. 61 Graf č. 17: Nejčastější závady zjištěné při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě v Libereckém kraji v roce 2008................................................................................................. 65 Graf č. 18: Rozložení nadmořských výšek na území Libereckého kraje................................................. 95 Graf č. 19: Stav povrchu vozovek silnic II. třídy v Libereckém kraji v letech 2003 až 2008............. 111 Graf č. 20: Stav povrchu vozovek silnic II. třídy v procentech v roce 2008........................................ 112 Graf č. 21: Stav povrchu vozovek silnic III. třídy v Libereckém kraji v letech 2003 až 2008 ........... 112 Graf č. 22: Stav povrchu vozovek silnic III. třídy v procentech v roce 2008 ...................................... 113 Graf č. 23: Vývoj rozdělení stavu povrchu vozovek silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji v letech 2003 až 2008 ............................................................................................................... 113 Graf č. 24: Rozdělení stavu povrchu vozovek silnic II. a III. třídy dle okresů v Libereckém kraji v roce 2008................................................................................................................................. 114 Graf č. 25: Rozdělení stavu povrchu vozovek silnic II. a III. třídy ve vybraných obcích v Libereckém kraji v roce 2008............................................................................................... 114 Graf č. 26: Porovnání jízdních dob rychlíků v GVD 1933, 2004/2005 a 2008/2009 ........................ 132 Graf č. 27: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 030 v pracovní den v letech 2002 až 2008.................................................................................... 138 Graf č. 28: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 037 v pracovní den v letech 2002 až 2008.................................................................................... 140 Graf č. 29: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 040 v pracovní den v letech 2002 až 2008.................................................................................... 141

12 / 209


Graf č. 30: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 041 v pracovní den v letech 2002 až 2008.................................................................................... 143 Graf č. 31: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 070 v pracovní den v letech 2002 až 2008.................................................................................... 144 Graf č. 32: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 080 v pracovní den v letech 2002 až 2008.................................................................................... 146 Graf č. 33: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 081 v pracovní den v letech 2002 až 2008.................................................................................... 147 Graf č. 34: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 086 v pracovní den v letech 2002 až 2008.................................................................................... 149 Graf č. 35: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 089 v pracovní den v letech 2002 až 2008.................................................................................... 150 Graf č. 36: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD v roce 2008 – 10 nejvytíženějších stanic...................................................................................................... 151 Graf č. 37: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 034 v pracovní den v letech 2002 až 2008.................................................................................... 153 Graf č. 38: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 035 v pracovní den v letech 2002 až 2008.................................................................................... 154 Graf č. 39: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 036 v pracovní den v letech 2002 až 2008.................................................................................... 156 Graf č. 40: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 038 v pracovní den v letech 2002 až 2008.................................................................................... 158 Graf č. 41: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 039 v pracovní den v letech 2002 až 2008.................................................................................... 159 Graf č. 42: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 042 v pracovní den v letech 2002 až 2008.................................................................................... 161 Graf č. 43: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 064 v pracovní den v letech 2002 až 2008.................................................................................... 162 Graf č. 44: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 087 v pracovní den v letech 2002 až 2008.................................................................................... 164 Graf č. 45: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v České Lípě ................................................... 165 Graf č. 46: Průměrný denní počet prodaných jízdenek ve Frýdlantu.................................................... 165 Graf č. 47: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jablonci nad Nisou..................................... 166 Graf č. 48: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jilemnici ....................................................... 166 Graf č. 49: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Liberci .......................................................... 167 Graf č. 50: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Novém Boru ............................................... 167 Graf č. 51: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Semilech....................................................... 168 Graf č. 52: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Tanvaldu ...................................................... 168 Graf č. 53: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Turnově ....................................................... 169 Graf č. 54: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Železném Brodě ......................................... 169 Graf č. 55: Počet nehod na železničních přejezdech v letech 2003 až 2008 ........................................ 177

13 / 209


1.

ÚVOD Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje zahrnuje všechna odvětví dopravy z pohledu stavebního, technického i provozního, která jsou na území Libereckého kraje využívána. Největší důraz je kladen na silniční dopravu, která se Libereckého kraje týká přímo, a to jak majetkově tak legislativně.

Předmětem analýzy dopravy v Libereckém kraji je především soustředění dostupných a na sobě závislých informací pro potřeby rozvojových a rozhodovacích procesů na úrovni kraje. Dále pak zhodnocení soustředěných informací, které povedou ke zkvalitnění dopravní infrastruktury tak, aby bylo zajištěno napojení Libereckého kraje na republikovou a evropskou síť, a současně byla optimalizována vnitřní (krajská) dopravní obsluha území z hlediska životních podmínek občanů kraje, bezpečnosti a ochrany uživatelů, ekonomického rozvoje, cestovního ruchu, zemědělství a venkova. Původní zpracování bylo předkládáno v období krátce po zrušení okresních úřadů. Při provádění aktualizací se zpracovatelé snažili zachovat původní strukturu dokumentu, ale toto nebylo možné ve všech případech. Vzhledem k tomu, že se jedná o dokument zejména analytický, byly v minulých aktualizacích provedeny formální úpravy ve statích, kde došlo v průběhu let 2002 až 2008 ke změnám, nebo v částech, kde je nové uspořádání přehlednější. Sedmá aktualizace zahrnuje období roku 2008 a časové řady umožňují porovnání s předešlým obdobím. V případech, kde je to možné, jsou uváděna data po rok 2009. Některá opatření, jak ukazují statistiky, naplňují „Strategii rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje“ schválenou Zastupitelstvem LK dne 19.11.2002 usnesením č. 200/02/ZK. Příkladem je úvěr, který kraj přijal na opravu silnic nebo způsob zajišťování dopravní obslužnosti Libereckého kraje. V současné době připravuje Liberecký kraj projekt tarifní integrace veřejné dopravy, který by měl zvýšit zájem obyvatel o tento způsob dopravy.

Mapa č. 1: Dopravní síť - silnice, železnice a letiště v Libereckém kraji Mapa č. 2: Působnost dopravních úřadů v Libereckém kraji, provozy a střediska KSS LK

14 / 209


1.1

SWOT ANALÝZA JEDNOTLIVÝCH PROBLÉMOVÝCH OBLASTÍ

SWOT ANALÝZA PRO OBLAST „SILNIČNÍ DOPRAVA“ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Přirozené historické vazby na SRN a Polsko. Hustá síť silnic. Rychlé silniční spojení s Prahou. Stabilita počtu osob přepravených veřejnou autobusovou dopravou v průběhu posledních let. Hustá síť autobusových linek. Rozsáhlá výstavba silnic I. třídy v Libereckém kraji v posledních letech. Možnost čerpání prostředků z fondů EU na rozvoj dopravní infrastruktury. Budování integrovaných dopravních systémů v hlavních aglomeracích, optimalizace systému dopravní obslužnosti. Čerpání úvěru z KB na revitalizaci silnic II. a III. třídy. PŘÍLEŽITOSTI

Přetíženost úseků hlavní silniční sítě. Nevyhovující stavební a dopravně technický stav silnic II. a III. třídy a místních komunikací. Nedostatečná dopravní obslužnost částí území veřejnou hromadnou dopravou. Nízký stupeň integrace dopravy. Nárůst individuální dopravy. Chybějící oddělení pěší a cyklistické dopravy od automobilové dopravy. Velké množství úrovňových železničních přejezdů. Vysoký počet dopravních nehod na silniční síti. OHROŽENÍ

Dobudování a modernizace hlavních silničních tahů. Napojení regionu na dálniční systém EU.

Nedostatek finančních zdrojů na reprodukci a rozvoj infrastruktury. Nekoordinovanost rozvojových programů. Odkládání dostavby páteřních tras regionu Postupné odstraňování úrovňového křížení a napojení regionu na mezinárodní dopravní železnice a silnic. síť. Zajištění vyššího podílu veřejné hromadné Zhoršování dopravní obslužnosti, zejména dopravy na celkových přepravních výkonech. ve venkovských oblastech. Útlum veřejné dopravy, zvyšování Zlepšení systémů prevence a represe v oblasti koncentrace individuální dopravy zejména bezpečnosti silničního provozu. ve velkých městech. Zavedení dopravně bezpečnostního auditu pozemních komunikací při výstavbě a opravách. Zvýšení počtu telematických zařízení na síti pozemních komunikací.

15 / 209


SWOT ANALÝZA PRO OBLAST „ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA“ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Hustá síť železničních tratí, síťový charakter infrastruktury. Nejmenší negativní vliv na životní prostředí.

Zanedbaná údržba tratí, budov, mostů, tunelů, propustků, zastaralé a chybějící zabezpečovací a sdělovací zařízení.

Velká přepravní kapacita osob i nákladů.

Zastaralý vozový park, nízká přepravní rychlost a nevyhovující kultura cestování. Chybějící kvalitní a rychlé napojení na páteřní koridorovou síť. Velké množství úrovňových přejezdů, nízká úroveň zabezpečovacích systémů. Neelektrizované tratě.

PŘÍLEŽITOSTI

Propojení tří zemí SRN, Polsko a ČR zprovozněním a modernizováním stávajících tratí. Převedení kamionové dopravy na železnici. Podpora rozvoje cykloturistiky zavedením vhodných přepravních vozů a vlaků. Zrušení omezení na železničních hraničních přechodech v Libereckém kraji.

OHROŽENÍ

Rušení železničních tratí a omezování jejich provozu. Nekoordinovaná a separátní privatizace jednotlivých tratí. Další zanedbávání údržby a prosté reprodukce zařízení.

SWOT ANALÝZA PRO OBLAST „LETECKÁ DOPRAVA“ SILNÉ STRÁNKY

Přítomnost fungujícího letiště v Liberci. Přítomnost dalších letištních zpevněných ploch v zájmové oblasti Libereckého kraje.

SLABÉ STRÁNKY

Omezené provozní možnosti letišť v Libereckém kraji.

PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

Možnost čerpání finančních prostředků Zánik letecké dopravy na území Libereckého z fondů EU na rozvoj letišť. kraje. Rozvoj regionálního letiště dobře dostupného zejména z krajského města.

16 / 209


1.2

HRANIČNÍ PŘECHODY A SCHENGENSKÝ PROSTOR

Délka státní hranice Libereckého kraje s Polskou republikou je 130 km, se Spolkovou republikou Německo 22,7 km. Rozšíření sítí veřejné dopravy představuje v příhraničních regionech prioritu ve spojitosti s usnadněním mobility obyvatel mezi příhraničními regiony. Jsou také důležité při umožnění rychlé přepravy zboží a nákladů na širší trhy i pro usnadňování přístupu turistů do regionu. Posledním rokem, kdy existovaly hraniční přechody jako jediná místa určená pro překračování státních hranic České republiky za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou, byl rok 2007.

Tabulka č. 1: Hraniční přechody na území Libereckého kraje umožňující překračování státních hranic do 21.12.2007 Název hraničního přechodu

Země

Druh

Andělka – Lutogniewice

Polsko

turistický

Černousy/Ves – Zawidów

Polsko

turistický

Česká brána – Neu Hartau

SRN

turistický

Dolní Světlá – Jonsdorf

SRN

turistický

Dolní Světlá – Waltersdorf

SRN

turistický

Frýdlant v Čechách – Zawidów

Polsko

železniční nákladní

Habartice – Zawidów

Polsko

silniční

Harrachov – Jakuszyce

Polsko

silniční

Harrachov – Polana Jakuszycka

Polsko

turistický

Hrádek nad Nisou – Hartau

SRN

turistický

Hrádek nad Nisou – Neu Hartau

SRN

turistický

Hrádek nad Nisou – Porajów

Polsko

silniční

Hrádek nad Nisou – Zittau/Žitava

SRN

železniční

Jindřichovice pod Smrkem – Świecie

Polsko

turistický

Jizerka – Orle

Polsko

turistický

Krompach – Jonsdorf

SRN

turistický

Krompach – Oybin/Hain

SRN

turistický

Kunratice – Bogatynia

Polsko

silniční

Nové Město pod Smrkem – Czerniawa Zdrój

Polsko

silniční

Petrovice – Lückendorf

SRN

turistický

Petrovice (Lví buk) – Lückendorf (Forsthaus)

SRN

turistický

Smrk – Stóg Izerski

Polsko

turistický

Srbská – Miloszów

Polsko

silniční

Višňovská – Wigancice Zytawskie

Polsko

turistický

Vosecká bouda (Tvarožník) – Szrenica

Polsko

turistický

17 / 209


V Libereckém kraji bylo 6 silničních hraničních přechodů, 14 přechodů na turistických stezkách a 2 železniční hraniční přechody. Seznam všech hraničních přechodů, které za stanovených podmínek mohli použít k překročení státních hranic státní občané České republiky a cizinci, včetně rozsahu provozu na jednotlivých hraničních přechodech, je uveden v příloze ke sdělení Ministerstva vnitra č. 396/2006 Sb. Vstupem do EU dne 1. května 2004 se Česká republika stala součástí společného území států EU a převzala příslušné unijní právní předpisy upravující způsob ochrany hranic. Jelikož zůstala obklopena podél celé své pozemní hranice pouze státy EU, staly se hranice ČR se sousedními státy tzv. dočasně vnějšími hranicemi EU. Z důvodu zapojení do jednotného vnitřního trhu EU resp. celní unie přestala ČR na hranicích se sousedními státy provádět kontroly zboží. Od května 2004 prováděly hraniční kontrolu pouze policejní orgány pověřené ochranou státních hranic ČR. Jejich činnost spočívala především v kontrole cestovních dokladů, víz a dalších náležitostí cizinců z hlediska oprávněnosti vstupu/výstupu na/z území České republiky a v pátrání po hledaných osobách a věcech. Možnost vyzvat osobu k prokázání totožnosti, provést prohlídku osoby, zavazadel a dopravního prostředku měli příslušní policisté v případě podezření rovněž v blízkosti státních hranic. Na těch hraničních přechodech, kde to umožňovaly dislokační podmínky, byla vytvořena společná odbavovací stanoviště pro policejní orgány ČR a sousedního státu. Zde docházelo při hraniční kontrole pouze k jednomu zastavení vozidel. Cílem tohoto způsobu provádění hraniční kontroly „na jedno zastavení“ schválené Radou EU bylo zjednodušení a urychlení odbavení občanů EU. Tato opatření směřovala k omezení prověřování občanů EU a k diferenciaci rozsahu kontroly mezi občany EU a příslušníky třetích zemí, na jejichž kontrolu je kladen důraz. Minimální kontrola občanů EU se přitom vztahovala i na rodinné příslušníky občanů EU. Dne 21.12.2007 vstoupila Česká republika do schengenského prostoru, čímž se stala součástí území, v jehož rámci nejsou na společných státních hranicích vykonávány hraniční kontroly a hranice lze tedy překračovat kdykoli a na jakémkoli místě. Absenci hraničních kontrol nahrazuje rozsáhlá spolupráce všech států v mnoha oblastech, které sahají od policejní a justiční spolupráce přes vízové a konzulární záležitosti až po ochranu osobních údajů.

1.2.1

ZMĚNY VYPLÝVAJÍCÍ ZE VSTUPU ČESKÉ REPUBLIKY DO SCHENGENSKÉHO PROSTORU

Nejviditelnějším znakem schengenské spolupráce je zrušení kontrol na vnitřních hranicích a přesun aktivit spojených s ochranou hranic na tzv. vnější hranice států schengenského prostoru, tj. hranice se státy, které se plně nepodílejí na schengenské spolupráci. Hlavní praktický dopad schengenské spolupráce na každodenní život spočívá v odpadnutí povinnosti předkládat doklad totožnosti při překračování hranice mezi schengenskými státy (tzv. vnitřní hranice). Hraniční kontroly se neprovádějí, hranice je možné překročit kdekoliv a kdykoliv - stále ovšem s platným dokladem totožnosti, tj. platným občanským průkazem nebo cestovním pasem, a při respektování souvisejících pravidel (např. omezení v chráněných krajinných oblastech, při překračování soukromých pozemků apod.). Překročení státních hranic není omezeno na otevírací dobu jednotlivých hraničních přechodů. Jakékoli zábrany na komunikační infrastruktuře jsou naopak odstraněny. Průjezd hranic probíhá jako na kterémkoli jiném místě ve vnitrozemí, stejně tak příjezd na území jiného státu oznamují pouze cedule příp. cizojazyčné nápisy. Aby odstranění kontrol na vnitřních hranicích nemělo negativní dopad na vnitřní bezpečnost společně sdíleného prostoru, zavedly schengenské státy vyrovnávací/kompenzační opatření, která jsou detailně stanovena v příslušných právních předpisech (tzv. schengenské acquis) a dále rozvedena v doporučeních pro jejich správnou aplikaci v praxi. Soubor těchto opatření tvoří schengenské standardy, které jsou závazné pro všechny zúčastněné státy. 18 / 209


1.2.2 PROPUSTNOST STÁTNÍCH HRANIC NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE PO VSTUPU ČESKÉ REPUBLIKY DO SCHENGENSKÉHO PROSTORU Volnost pohybu přes vnitřní hranice schengenského prostoru není absolutní. I po zrušení hraničních kontrol je třeba dbát na dodržování pravidel vyplývajících z předpisů daného státu. Schengen nijak nemění místní omezení vyplývající z pravidel silničního provozu, ochrany přírody, a krajiny či soukromého majetku. Je nutné nejen dodržovat místní dopravní omezení, ale také respektovat omezení pohybu v národních parcích a národních přírodních rezervacích. V souvislosti s rozšířením schengenského prostoru a tím souvisejícím zrušením kontrol na vnitřních hranicích bylo nutné sjednotit postupy při úpravách na hraničních přechodech států zapojených do schengenské spolupráce. Stanovení dopravního režimu mezi územími těchto států není nijak omezováno mezinárodními smlouvami a vychází přímo z jednání, které si dohodnou jednotlivé protistrany. Ke konci roku 2007 probíhala jednání se zástupci německých a polských správců komunikací vedoucích ke státní hranici a navazujících na pozemních komunikace na českém území. Na základě výsledků těchto jednání byla zpracována studie dopravního značení a postupně byly provedeny stavebně-technické úpravy na hraničních přechodech a na dalších místech umožňujících překračování státních hranic.

Tabulka č. 2: Přeshraniční spojení na území Libereckého kraje k 31.12.2008 Místa protnutí státních hranic

Země

Specifikace

Druh provozu

Průjezdnost vozidel x)

Petrovice

Lückendorf

SRN

II/270

S 132

silniční

do 3,5 tuny + BUS

Hrádek nad Nisou

Porajów

Polsko

I/35

1026

silniční

do 12 tun + BUS

Kunratice

Bogatynia

Polsko

III/03511 352

silniční

do 6 tun + BUS

Habartice

Zawidów

Polsko

I/13

355

silniční

do 12 tun + BUS

Srbská

Miloszów

Polsko

III/2918

12367 silniční

do 3,5 tuny + BUS

Nové Město pod Smrkem

Czerniawa Zdrój Polsko

II/291

361

silniční

do 6 tun + BUS

Harrachov

Jakuszyce

Polsko

I/10

3

silniční

bez omezení

Hrádek nad Nisou

Zittau/Žitava

SRN

žel. 089

-

železniční

-

Frýdlant (Černousy)

Zawidów

Polsko

žel. 037

-

železniční

-

x)

před výjezdem z ČR je umístěna dopravní značka B13 "Zákaz vjezdu vozidel, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje vyznačenou mez" a dodatková tabulka s nápisem "MIMO BUS" – viz. obrázek

Schengenský prostor zaručuje všem osobám právo překračovat vnitřní hranice bez nutnosti procházet hraniční kontrolou. Nejcennější přírodní lokality na hranicích ovšem i nadále budou muset zůstat v přísném ochranném režimu, protože neregulovaný vysoký počet návštěvníků by mohl znamenat jejich ohrožení. I nadále v těchto oblastech tedy platí, že vstup sem je možný pouze po značených trasách a nelze sem ani vjíždět motorovými vozidly mimo silnice a místní komunikace. Na území Libereckého kraje platí omezení propustnosti státních hranic spočívající v zákazu vstupu mimo značené cesty v NPR Rašeliniště Jizery v CHKO Jizerské hory a v I. zóně Krkonošského národního parku. Státní hranice v těchto lokalitách lze tedy překračovat pouze na vyznačených turistických trasách.

19 / 209


Propustnost státních hranic na území Libereckého kraje po vstupu České republiky do schengenského prostoru se z pohledu silniční dopravy zvýšila. Nově vzniklo přímé přeshraniční silniční spojení do Německa (Petrovice - Lückendorf) pro vozidla do 3,5 tuny a pro autobusy a tonážně se zvýšila propustnost silničního spojení do SRN přes polské území (Hrádek nad Nisou - Porajów). V roce 2008 došlo ke zvýšení tonážní propustnosti silničního spojení do Polska v Habarticích. Propustnost státních hranic na území Libereckého kraje se prozatím nepodařilo změnit v možnost překračování státních hranic všemi motorovými vozidly bez tonážního omezení na silniční síti. Jediné přeshraniční silniční spojení do Polska bez tonážního omezení (Harrachov Jakuszyce) není zejména z hlediska regionální dopravy dostačující.

1.2.3 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ PROBLEMATIKY PŘESHRANIČNÍCH SPOJENÍ Vstup České republiky do schengenského prostoru představuje významný krok k dosažení plnohodnotného členství v Evropské unii, zejména pokud se jedná o právo občanů EU na volný pohyb osob. Současně ale také znamená uznání schopnosti ČR zajistit ochranu vnější hranice a stát se spolehlivým partnerem při zajišťování bezpečnosti uvnitř společného prostoru. Mezi hlavní změny na státních hranicích, ke kterým došlo dne 21.12.2007 vstupem České republiky do schengenského prostoru, patří: - odstranění hraničních kontrol; - volný pohyb po schengenském prostoru; - vnější schengenské hranice v ČR pouze na vybraných mezinárodních letištích; - odstranění překážek bránících volnému průjezdu na místech hraničních přechodů; - možnost dočasného znovuzavedení hraničních kontrol. Znovuotevření a doplnění v minulosti používaných přeshraničních spojení na tradičních trasách je důležitým předpokladem pro obnovení přímých kontaktů lidí, jejich vzájemného poznávání a urychlení vzájemného hospodářského a sociálního rozvoje na obou stranách hranice. Po vstupu České republiky a Polské republiky do schengenského prostoru jsou připraveny podmínky pro další propojení České republiky, Spolkové republiky Německo a Polské republiky. Legislativa již nebrání dalším propojením, problémem zůstává pouze technický a stavební stav přístupových komunikací. Problematika týkající se přeshraničních spojení je průběžně projednávána dotčenými orgány veřejné správy. Lze předpokládat, že v nadcházejícím období dojde ke zrušení některých tonážních omezení, což přispěje ke zvýšení propustnosti státních hranic na území Libereckého kraje pro silniční dopravu. Tyto změny jsou významné zejména z pohledu regionálního. Výstavbu nového silničního propojení silnice I/35 přes polské území s německou silnicí B 178 pro motorová vozidla bez tonážního omezení se stále nepodařilo zrealizovat. Připravuje se nové silniční spojení pro motorová vozidla do 3,5 tuny celkové hmotnosti mezi obcemi Krompach a Jonsdorf. Plánuje se realizace nového silniční propojení do Polska po silnici č. III/0353 (Černousy, Ves - jezero Witka). Probíhají také jednání o obnovení železničního přeshraničního spojení s Polskem na trati Harrachov - Jakuszyce - Szklarzska Poreba.

20 / 209


2.

SILNIČNÍ DOPRAVA A SILNIČNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Kapitola silniční doprava a silniční hospodářství je, jak již z názvu vyplývá, rozdělena na dvě části. Jejím obsahem je provedení rozboru silniční dopravy a stanovení návrhu řešení na optimalizaci obslužnosti území s ohledem na zajištění udržitelné kvality, bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích a ochrany životní prostředí, a dále pak zhodnocení rozsahu stávající sítě silnic a mostů, provedení rozboru jejich současného stavebního a dopravně technického stavu a stanovení návrhu řešení na zkvalitnění dopravní infrastruktury. Největší dopad působnosti a hospodaření Libereckého kraje je právě v této oblasti.

2.1

ANALÝZA SILNIČNÍ DOPRAVY NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE

Analýza silniční dopravy je statistickým přehledem počtu vozidel, řidičů, uchazečů o řidičská oprávnění, ale také přestupků a dopravních nehod na území Libereckého kraje za období let 2003 až 2008. Kromě toho je přehledem podnikatelů v silniční motorové dopravě a zejména pak přehledem linkové osobní dopravy.

2.1.1

REGISTR VOZIDEL V LIBERECKÉM KRAJI

Problematika týkající se registru vozidel, registru řidičů, autoškol a dopravních přestupků, je řešena v I. stupni obecními úřady obcí s rozšířenou působností. Ke dni 31.12.2008 bylo v České republice evidováno 10 722 981 obyvatel a celkem 7 081 145 vozidel, z toho 4 423 370 osobních vozidel. Následující tabulka obsahuje údaje o provozovaných vozidlech ve správních obvodech jednotlivých obcí s rozšířenou působností v Libereckém kraji v roce 2008.

Tabulka č. 3: Počet vozidel v Libereckém kraji v roce 2008 Ukazatel

LK

Z toho obce s rozšířenou působností CL

FR

JN

JI

LB

NB

SM

TA

TU

ZB

Obyvatelé

449 641 79 174 25 558 56 110 22 887 144 628 27 011 26 950 22 288 32 449 12 586

Osobní vozidla

188 310 31 376 10 590 21 341

9 764

57 716 12 519 14 397

8 600 16 828

5 179

Nákladní vozidla

20 601

3 270

1 112

2 135

959

8 086

1 274

659

716

1 844

546

Speciální vozidla

2 557

330

45

107

123

549

283

837

181

54

48

873

96

35

39

14

329

29

282

18

25

6

33 694

5 874

1 200

4 509

3 006

5 961

1 869

3 966

2 226

3 658

1 425

Traktory

5 336

947

480

180

699

1 023

164

957

177

575

134

Přívěsy NA

9 976

1 580

783

943

744

3 878

474

735

301

465

73

Přívěsy T

3 175

659

281

80

291

631

107

458

147

280

241

19 436

3 220

1 040

2 111

1 300

5 587

1 210

1 853

855

1 581

679

283 958 47 352 15 566 31 445

16 900

83 760 17 929 24 144 13 221 25 310

8 331

Autobusy Motocykly

Přívěsy OA Celkem Motorizace 1)

1,58

1,67

1,64

1,78

1,35

1,73

1,51

1,12

1,69

1,28

1,51

Automobilizace 2)

2,39

2,52

2,41

2,63

2,34

2,51

2,16

1,87

2,59

1,93

2,43

21 / 209


Legenda: LK = Liberecký kraj, CL = Česká Lípa, FR = Frýdlant, JN = Jablonec nad Nisou, JI = Jilemnice, LB = Liberec, NB = Nový Bor, SM = Semily, TA = Tanvald, TU = Turnov, ZB = Železný Brod NA = nákladní automobil, OA = osobní automobil, T = traktor 1) Motorizace = počet obyvatel na jedno motorové vozidlo 2) Automobilizace = počet obyvatel na jedno osobní vozidlo Počet obyvatel převzat od obcí s rozšířenou působností.

Následující tabulky a grafy znázorňují porovnání celkového počtu vozidel a porovnání motorizace a automobilizace v Libereckém kraji a v České republice v letech 2003 až 2008.

Tabulka č. 4: Porovnání celkového počtu vozidel v Libereckém kraji a v České republice v letech 2003 až 2008 Celkový počet vozidel

2003

2004

2005

2006

2007

Změna 2008/2007

2008

(%)

Liberecký kraj

224 995

Česká republika

235 868

239 020

5 829 249 5 997 306 6 015 362

Podíl LK/ČR (%)

3,86

3,93

255 552

288 204

283 958

- 1,47

6 375 548 6 720 371 7 081 145

3,97

4,01

4,29

+

4,01

- 6,49

Tabulka č. 5: Porovnání motorizace v Libereckém kraji a v České republice v letech 2003 až 2008 Motorizace

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Liberecký kraj

1,90

1,84

1,93

1,74

1,55

1,58

Česká republika

1,75

1,70

1,70

1,61

1,54

1,51

Graf č. 1: Motorizace v České republice a v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00

ČR

LK

CL

Motorizace - 2006

FR

JN

JI

LB

NB

Motorizace - 2007

22 / 209

SM

TA

TU

ZB

Motorizace - 2008

5,37


Tabulka č. 6: Porovnání automobilizace v Libereckém kraji a v České republice v letech 2003 až 2008 Automobilizace

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Liberecký kraj

2,84

2,71

2,88

2,63

2,32

2,39

Česká republika

2,75

2,67

2,62

2,54

2,42

2,42

Graf č. 2: Automobilizace v České republice a v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00

ČR

LK

CL

FR

Automobilizace - 2006

JN

JI

LB

NB SM


TA

TU

ZB


K 1.5.2004 byl novelován zákon číslo 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel, kterým byla dána další oprávnění pracovníkům krajských úřadu jak při udělování oprávnění a osvědčení k provozování STK, tak i při provádění státního odborného dozoru a ukládání sankcí při porušení tohoto zákona. V roce 2008 bylo provedeno pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje 10 kontrol STK, pracovníky Ministerstva dopravy nebyla provedena žádná další kontrola STK v Libereckém kraji. V současné době neprobíhá proces výstavby a schvalování další stanice technické kontroly v rámci Libereckého kraje. Dle platného znění zákona č. 56/2001 Sb. je kapacita pokrytí kraje STK naplněna, a proto nebude možno dalším žádostem o vybudování STK ze zákona vyhovět. V Libereckém kraji bylo k 31.12.2008 celkem 14 stanic technických kontrol. V následující tabulce je přehled STK v Libereckém kraji.

23 / 209


Tabulka č. 7: Stanice technické kontroly v Libereckém kraji k 31.12.2008 P.č.

STK

1

TKV Liberec

35.04

Liberec 30, Tanvaldská 1106

2

Klimex Nový Bor

35.12

Nový Bor, Liberecká 558

3

Jablonec n.N. OA

35.17

Jablonec n.N., Želivského 1

L, M1, N1, O1, O2.

4

Jablonec n.N. NA

35.18

Jablonec n.N., Želivského 53

M2, M3, N2, N3, O3, O4, T, OT1, OT2, OT3, OT4.

5

STEKO Liberec

35.19

Liberec 2, Mrštníkova 2

L, M1, N1, O1, O2.

6

Klimex Česká Lípa

35.22

Česká Lípa, Žitavská 3112

L, M1, N1, O1, O2.

7

Autorenova Č. Lípa

35.25

Česká Lípa, Mánesova 1477

L, M1, N1, O1, O2, T, OT1, OT2, OT3, OT4, S.

8

Folda Raspenava

35.26

Raspenava, Frýdlantská 772

L, M1, N1, O1, O2, M2, M3, N2, N3, O3, O4, T, OT1, OT2, OT3, OT4.

9

Bělohradský Č. Lípa

35.28

Česká Lípa, Kovářova 3189

L, M1, N1, O1, O2, T, OT1, OT2, OT3, OT4.

10

Klimex Liberec

35.29

Liberec, Londýnská 590/85

L, M1, N1, O1, O2.

11

Červa Liberec

35.30

Český Dub, Sobotice 15

L, M1, N1, O1, O2, T, OT1, OT2, OT3, OT4.

12

Turnov

36.17

Turnov, Nudvojovická 1681

L, M1, N1, O1, O2, M2, M3, N2, N3, O3, O4, T, OT1, OT2, OT3, OT4.

13

ISŠ Vysoké n.J.

36.21

Vysoké n.J., Dr. Farského 300

L, M1, N1, O1, O2, T, OT1, OT2, OT3, OT4.

14

Jilemnice

36.37

Jilemnice, Luční 1075

L, M1, N1, O1, O2, T, OT1, OT2, OT3, OT4.

x)

č.

Adresa

Kategorie vozidel x) L, M1, N1, O1, O2, M2, M3, N2, N3, O3, O4, T, OT1, OT2, OT3, OT4. L, M1, N1, O1, O2, M2, M3, N2, N3, O3, O4, T, OT1, OT2, OT3, OT4.

rozdělení vozidel do kategorií dle přílohy zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (viz seznam zkratek)

2.1.2 REGISTR ŘIDIČŮ V LIBERECKÉM KRAJI Výuka a výcvik nových žadatelů o řidičská oprávnění je prováděn v autoškolách, skládá se z teoretické a praktické části. Např. při základní výuce a výcviku pro skupinu B (osobní automobil), musí žadatel absolvovat celkem 34 vyučovacích hodin z praktického výcviku v řízení tohoto vozidla, praktické údržby vozidla a praktického výcviku zdravotnické přípravy, přičemž tato část je rozdělena od nejjednodušších úkonů až po ty nejsložitější. Co se týká teoretické výuky, tato je v současné době prováděna zejména podle individuálního studijního plánu, kdy žadatel pomocí samostudia se naučí předpisy potřebné k provozu vozidel a formou konzultačních hodin jsou tyto znalosti v autoškole ověřovány, přičemž pro skupinu B je nutných nejméně devět vyučovacích hodin konzultací. Následující tabulka znázorňuje počty žadatelů o řidičská oprávnění a úspěšnost při závěrečných zkouškách v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008.

24 / 209


x)

2007

Počet

Neuspělo x) Vyzkoušeno

Vyzkoušeno

Neuspělo x)

2008

%

Počet

%

Neuspělo Vyzkoušeno

Žadatelé o řidičské oprávnění

2006

Počet

%

Vyzkoušeno - změna 2008/2007 (%)

Tabulka č. 8: Počet žadatelů o řidičské oprávnění v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008

CL

1 511

455

30,11

1 124

193

17,17

1 302

529

40,63

+ 15,84

FR

410

60

14,63

409

90

22,00

470

275

58,51

+ 14,91

JN

642

288

44,86

572

98

17,13

698

509

72,92

+ 22,03

JI

519

124

23,89

620

105

16,94

580

368

63,45

- 6,45

LB

2 970

493

16,60

2 911

942

32,36

3 378

2 051

60,72

+ 16,04

NB

1 339

214

15,98

1 815

355

19,56

1 587

881

55,51

- 12,56

SM

597

155

25,96

656

129

19,66

608

197

32,40

- 7,32

TA

674

65

9,64

825

91

11,03

1 010

321

31,78

+ 22,42

TU

302

95

31,46

408

71

17,40

427

164

38,41

+ 4,66

ZB

545

48

8,81

541

79

14,60

717

140

19,53

+ 32,53

LK

9 509

1 997

21,00

9 881

2 153

21,79

10 777

5 435

50,43

+ 9,07

v roce 2006 a 2007 jsou vykazováni pouze žadatelé, kteří neuspěli při zkoušce z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy

Graf č. 3: Porovnání počtu vyzkoušených žadatelů o řidičské oprávnění v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008 4 000 3 500 3 000 2 500

2006

2 000

2007

1 500

2008

1 000 500 0 CL

FR

JN

JI

LB

NB

25 / 209

SM

TA

TU

ZB


Následující tabulka znázorňuje celkový počet obyvatel a počet obyvatel starších 15 let v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008 v členění podle pověřených obcí.

Tabulka č. 9: Počet obyvatel v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008 Počet obyvatel

2006

2007 15 let a více

Celkem

2008 15 let a více

Celkem

15 let a více

Celkem

Celkem - změna 2008/2007 (%)

CL

76 087

63 760

77 436

64 847

79 174

67 620

+

2,24

FR

24 087

20 335

24 545

20 420

25 558

21 772

+

4,13

JN

61 982

52 794

62 504

53 968

56 110

48 684

- 10,23

JI

22 646

19 098

22 513

18 750

22 887

19 777

+

1,66

LB

142 834

122 708

142 228

120 392

144 628

125 552

+

1,69

NB

26 374

22 487

26 723

23 070

27 011

23 356

+

1,08

SM

26 390

22 590

26 751

22 605

26 950

23 487

+

0,74

TA

21 581

18 357

21 967

18 807

22 288

19 352

+

1,46

TU

31 162

26 668

31 239

28 815

32 449

28 298

+

3,87

ZB

12 262

10 592

12 021

10 194

12 586

10 983

+

4,70

LK

445 405

379 389

447 927

381 868

449 641

388 881

+

0,38

Následující tabulka znázorňuje celkový počet řidičů a procentuální vyjádření počtu obyvatel, kteří mohou být držiteli řidičského oprávnění (ve věku 15 a více let) v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008 v členění podle pověřených obcí.

Tabulka č. 10: Počet řidičů v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008 Počet řidičů

2006 Celkem

2007

Z obyvatel nad 15 let

Celkem

(%)

2008

Z obyvatel nad 15 let

Celkem

(%)

Z obyvatel nad 15 let (%)

Celkem - změna 2008/2007 (%)

CL

44 231

69,37

48 084

74,15

50 717

75,00

+

5,48

FR

13 742

67,58

14 410

70,57

14 860

68,25

+

3,12

JN

34 140

64,67

32 642

60,48

33 460

68,73

+

2,51

JI

15 521

81,27

14 397

76,78

14 677

74,21

+

1,94

LB

87 647

71,43

82 587

68,60

84 439

67,25

+

2,24

NB

15 818

70,34

14 615

63,35

14 991

64,18

+

2,57

SM

17 834

78,95

16 776

74,21

17 016

72,45

+

1,43

TA

15 521

84,55

12 416

66,02

12 681

65,53

+

2,13

TU

22 564

84,61

24 636

85,50

25 262

89,27

+

2,54

ZB

8 009

75,61

8 651

84,86

9 011

82,04

+

4,16

LK

275 027

72,49

269 214

70,50

277 114

71,26

+

2,93

26 / 209


Graf č. 4: Počet obyvatel nad 15 let a počet řidičů v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 CL

FR

JN

JI

LB

NB

SM

TA

Počet obyvatel nad 15 let - 2006 Počet obyvatel nad 15 let - 2007

Počet řidičů - 2006 Počet řidičů - 2007

Počet obyvatel nad 15 let - 2008

Počet řidičů - 2008

TU

ZB

Tabulka č. 11: Přehled autoškol v Libereckém kraji k 31.12.2008 P.č.

Název autoškoly

Sídlo

Rozsah výuky a výcviku

1 Štěpán Horčička

Bezděz 50

všechny skupiny ŘO

2 Andrea Rašová

Blíževedly 37

B

3 Kateřina Vidimská

Cvikov, Drnovec 50

A, B

4 Petr Vidimský

Cvikov, Drnovec 50

A - B+E, C

5 Josef Iszwora

Česká Lípa, Bratří Čapků 2870

A18, B, C, CE

6 SOŠ a SOU Česká Lípa

Česká Lípa, 28. října 2707

B

7 Michal Bárta

Česká Lípa, Jindřicha z Lipé 113

AM, A1, A18, A21, B, C

8 Luboš Bureš

Česká Lípa, Kolínská 2648

A18, B, C, CE

9 Střední odborná škola

Česká Lípa, Lužická 588

B, C, T

10 Milan Kořen – Omega

Česká Lípa, Mariánská 607

A18, B, C, T

11 Václav Kubík – Omega

Česká Lípa, Mariánská 607

A18, B, C, T

12 Ludmila Vojtíšková

Česká Lípa, Střelnice 2292

AM, A1, A18, B, C, CE

13 Petr Benedikt

Česká Lípa, Větrná 1826


14 Vladimír Bulíř

Český Dub, Sobákov 19

AM, A1, A18, B, C

15 Jiří Musil

Dlouhý Most, Jeřmanice 155

AM, A1, A18, B, B+E, T

16 Horčička s.r.o.

Doksy, Nezvalova 779


17 Václav Horčička

Doksy, Nezvalova 779


27 / 209


P.č.

Název autoškoly

Sídlo


18 Karel Krolop

Doksy, Tylova 703


19 Libor Plzák

Dubá, Nové město 332

AM, A1, A18, B

20 SHaL škola

Frýdlant, Bělíkova 1387

AM, A1, A do 25kW, B, C, T

21 Pavel Polčák

Frýdlant, Slunečná 1340

AM, A do 25 kW, B

22 Jaroslav Šeda

Frýdlant, Žitavská 3003


23 Zuzana a Petr Komoníčkovi

Harrachov 396

B

24 ISŠ Vysoké nad Jizerou

Harrachov, Anenské údolí 155

AM, A1, A18, B, BE, C, CE, T

25 Michal Berka

Hejnice, Petra Bezruče 393

AM, A1, Ao, An, B, C, CE, T

26 Ing.Vladimír Truhlář

Horní Branná 21

AM, A1, A, B, B+E, C

27 Roman Zrnovský

Hrádek nad Nisou, Dolní Nám. 164

AM, A1, A18, A21, B, B+E

28 František Žána

Hrádek nad Nisou, Zahradní 687

AM, A18, A21, B, B+E, C, C+E, T

29 Ladislav Čihák

Hrádek nad Nisou, Na Příkopech 719

AM, A1, B

30 Jiří Lejsek

Chrastava, Vítkovská 423

AM, A1, A18, A21, B, B+E, C, C+E, T

31 Lukáš Kobera

Jablonec nad Nisou, U Balvanu 16

AM, A1, A do 25kW, B

32 Ing. Jan Bajgar

Jablonec nad Nisou, Bažantí 13


33 Ladislav Hamřík

Jablonec nad Nisou, Budovatelů 21

B

34 Miroslava Šimková

Jablonec nad Nisou, Jizerská 4

AM, A do 25kW, B, C

35 Jan Bajgar

Jablonec nad Nisou, Lesní stezka 2

AM, A1, A, B, C

36 Lukáš Čičmanec

Jablonec nad Nisou, Liberecká 40

B

37 Jan Stejskal

Jablonec nad Nisou, Mšenská 10

B, B+E

38 Lubimír Horna

Jablonec nad Nisou, Sněhová 19

AM, A1, A do 25kW, B, B+E

39 Jiří Chramosta

Jablonec nad Nisou, Údolní 2

B

40 Ladislav Čičmanec

Jablonec nad Nisou, V Luzích 27

AM, A1, A, B, C, B+E

41 Jaroslava Hlavatá

Jablonec nad Nisou, Vodní 36

AM, A1, A, B, C, D, B+E

42 Oldřich Kolařík

Jeřmanice, Rádelská 94

B, B+E

43 Milan Hančín - Plus

Jezvé 88


44 Zdeňka Hančínová

Jezvé 88

AM, A1, A18, A21, B

45 Václav Vít

Jilemnice, U Nemocnice 132

A, B, C

46 Jaroslav Kovář

Jilemnice, Pod Lomem 1310

A, B, C

47 Martin Jindřišek

Jilemnice, Pošepného 486

AM, A1, A, B, B+E

48 Petr Raaba

Jilemnice, Tyršovo nám. 280

AM, A1, A, B, C

49 Libuše Hanušová

Jilemnice, U Pily 919


28 / 209


P.č.

Název autoškoly

Sídlo


50 Ing. Ladislav Křenek

Liberec, Na Okruhu 978/17

B

51 Bedřich Šimon

Liberec 1, Husova 1202/67

AM, A18, B

52 Luboš Pátek

Liberec 1, Husova 200/56

B

53 Jan Hanzl

Liberec 1, Malátova 429


54 Jiří Křížek

Liberec 1, Ondříčkova 894/12

AM, A1, A18, A21, B, B+E, C, C+E

55 Jan Havlík


B

56 Jan Havlík



57 Ing. Miroslav Vogner

Liberec 1, Riegrova 10

B

58 Milan Knobloch

Liberec 1, Ruprechtická 61/804


59 Bc. Roman Budský

Liberec 1, Sametová 833/26

A18, B

60 Zdeněk Herbst

Liberec 1, Sokolovské nám. 310/3

AM, A18, B

61 Martina Pavlasová

Liberec 1, Spojka 281/6

B

62 Lukáš Kobera

Liberec 1, Údolní 1240/10

AM, A1, A18, B

63 Ing. Zdeněk Kasika

Liberec 1, Vzdušná 56

B

64 Zdeněk Jíra

Liberec 1, Zhořelecká 1035/16

B

65 Ing. Jan Růžička

Liberec 11, U Jeslí 147/9

A18, A21, B

66 Tamara Bartošová

Liberec 12, Senovážná 84/2

B

67 Jan Kvítek

Liberec 14, Horská 676

AM, A1, A18, A21, B, B+E

68 Anna Krešlová

Liberec 14, Na Pískovně 659

AM, A18, B

69 Miroslav Novák

Liberec 14, Na Pískovně 664

AM, A1, A18, A21, B, C, C+E,.D

70 Jan Paleček

Liberec 14, U Obrázku 945

B

71 Oleg Holub

Liberec 15, Alosina Výšina 557

AM, A18, B, C

72 Ing. Jaroslav Toman

Liberec 15, Jizerská 48

B

73 Iva Janusová

Liberec 15, Sluneční Stráň 847/2

AM, A1, B

74 Karel Schejbal

Liberec 15, Svobody 87/423

AM, A18, B, C, C+E, T

75 Pavel Jirásek

Liberec 15, Wolkerova 417/14

A18, B, B+E

76 Pavla Hubičková

Liberec 15, Wolkerova 417/14

B

77 Ľubomír Kolník

Liberec 2, Chrastavská 273/30

AM, A18, B

78 Střední škola stavební a dopravní

Liberec 2, Truhlářská 3/360

A1, A18, B, C

79 Dagmar Hanzlová

Liberec 23, Proletářská 178

A18, B

80 Střední odborná škola a Gymnasium Liberec 3, Na Bojišti 759/15

AM, A1, A18, B, B+E, C, C+E, D, T

81 Petr Formánek

AM, A1, A18, A21, B, B+E

Liberec 3, Soukenné nám.26/7

29 / 209


P.č.

Název autoškoly

Sídlo


82 Josef Beneš

Liberec 30, Rýmařovská 1017

B, C

83 Antonín Ročňák

Liberec 30, Zámecký Vrch 1400

B

84 Lukáš Stejskal

Liberec 5, Boženy Němcové 501

AM, A1, A18, A21, B, B+E, C, D1, D, T

85 Vít Stejskal


AM, A1, A18, A21, B, B+E, C, D, D1, T

86 Vladimíra Jandová


AM, A1, A18, A21, B, B+E, C, D1, D, T

87 Miroslav Klásek

Liberec 6, Dobiášova 865

AM, A1, A18, A21, B, B+E, C, C+E, T

88 Jaromír Šimon

Liberec 6, Dobiášova 882/20

B, C, C+E, D

89 Jaroslav Hrubeš

Liberec 6, Gagarinova 754

AM, A18, A21, B, C, C+E, T

90 Jiří Franc

Liberec 6, Horní Kopečná 655/11

AM, A1, A18, B, B+E

91 Miroslav Kobera

Liberec 7, Ještědská 515

AM, A1, A18, B

92 Transport Bohemia s.r.o

Liberec 8, Erbenova 322

AM, A18, A21, B, C

93 Zdeněk Jeřábek

Liberec 8, Charbinská 123

B

94 Jiří Hádek

Lomnice n. Pop., Komenského 165

AM, A1, A, B, B+E, C, C+E

95 SOŠ, SOU, OU, UaPŠ

Lomnice n. Pop., Poděbradova 664

AM, A1, A, B, B+E, C, C+E, T

96 Vlastimil Budina

Lomnice n. Pop., Jeronýmova 127

AM, A1, A, B, B+E, C, C+E, T

97 Zdeněk Trejbal

Lomnice n. Pop., Jeronýmova 127

AM, A1, A, B, B+E, C, C+E, T

98 Archa s.r.o.

Mimoň, Mlýnská stezka 22

AM, A1, A18, B, C, CE, T

99 Michal Vidimský

Nový Bor, Generála Svobody 34

A, B

100 Václava Grofová

Nový Bor, Horovy Sady 905

A, B

101 Milan Adam

Nový Bor, Chotovice 10


102 Lucie Krolopová


A - D+E

103 Petr Pelc



104 Miloš Hradský

Nový Bor, Jánská 120

A - C+E

105 Zdeněk Zahradníček

Nový Bor, Nábřežní 47

A - C+E

106 Jan Moučka

Nový Bor, Nerudova 396

A - C+E

107 Libuše Moučková

Nový Bor, Nerudova 396

A, B+E

108 Karel Florián

Nový Bor, Okrouhlá 17

A, B

109 Lubomír Šiler

Nový Bor, Palackého

B - D+E

110 Oldřich Huzil

Nový Bor, Palackého 859

B - D+E

111 Jaroslav Hlubuček

Rádlo 36

B

112 Jiří Rybář

Rychnov u JBC, Požárnická 714

AM, A1, A do 25kW, B

113 Karel Pelant

Semily, Bořkovská 13

AM, A1, A, B

30 / 209


P.č.

Název autoškoly

Sídlo


114 AŠ HÁDEK s.r.o.

Semily , Čapkova 71


115 Rostislav Kudr

Studenec, Základní škola


116 Jana Mlejnková

Sychrov, Červenice 20

B

117 Autoškola Štejnar

Tanvald, Nemocniční 163

AM, A1, A18, B, BE

118 Autoškola Čičmane

Tanvald, Školní 305

AM, A1, A18, A21, B, BE, C

119 Miroslav Jech

Turnov, 28. října 1872

AM, A1, A, B

120 Alena Marušková

Turnov, Markova 315

B

121 Josef Fabián

Turnov, Markova 315


122 Michael Prudič a syn

Turnov, Nám. Českého ráje 65

AM, A1, A, B

123 Jiří Novotný

Turnov, Palackého 493


124 Stanislav Zikmund

Turnov, Palackého 762

AM, A1, A, B

125 Fišera s.r.o.

Velké Hamry 283

A18, B, BE, C, CE

126 Anna Krešlová

Víchová nad Jizerou, 28

A, B

127 Bohumil Pacák

Vlnařská 705, Liberec 1, 460 01

B, C

128 Vlastimil Hubečka

Všelibice, Roveň 44

B

129 Pavel Cvrček

Vyskeř 52

B

130 Integrovaná střední škola

Vysoké nad Jizerou, Dr. Farského 300


131 AŠ OK , Miroslava Šimková

Železný Brod, Příčná 350

AM, A1 - B

132 Lubomír Horna

Železný Brod, Huntířov 135

AM, A1, A do 25kW, B, B+E

133 AŠ Čičmanec

Železný Brod, nám. Obránců míru 586 A do 25kW, A bez omezení, B

134 Jiří Novotný

Železný Brod, Štefánikova 223


2.1.3 PŘESTUPKY PROTI BEZPEČNOSTI A PLYNULOSTI PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH V LIBERECKÉM KRAJI Přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a přestupky na úseku pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla se ve správním řízení projednávají obecními úřady obcí s rozšířenou působností. Uvedené přestupky lze řešit formou blokového řízení (většinou na místě, přestupce s porušením zákona souhlasí, přestupku si je vědom, souhlasí s výší pokuty a je ochoten ji uhradit), formou příkazního řízení (řeší správní orgán, není pochybnost o tom, že přestupku se dopustil obviněný, věc nebyla vyřízena v blokovém řízení, porušení zákona je prokázáno, jedná se o zjednodušené správní řízení, kdy není třeba ústního jednání) nebo formou správního řízení (řeší správní orgán, vždy je nutno nařídit ústní jednání se všemi účastníky řízení, kteří mají právo se ke všem skutečnostem vyjádřit, podávat návrhy, opravné prostředky, zvolit si zástupce apod.).

31 / 209


Tabulka č. 12: Dopravní přestupky řešené v Libereckém kraji v letech 2003 až 2008 Změna 2008/2007 (%)

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Celkový počet obyvatel

427 321

430 395

461 133

445 405

447 927

449 641

+

0,38

Celkový počet řidičů

231 645

240 003

243 993

275 027

269 214

277 114

+

2,93

2 041

2 929

3 374

2 169

2 169

1 949

- 10,14

10 664 107 14 174 760 16 729 900 16 681 100 21 659 900 16 833 900

- 22,28

Počet přestupků dle způsobů projednání

Dopravní přestupky

Správní řízení Pokuty (Kč) Příkazní řízení Pokuty (Kč) Blokové řízení Pokuty (Kč) Celkem řízení

2 387

3 252

3 907

3 954

3 703

11 105

3 904 000

5 145 150

5 883 100

6 572 800

772

618

639

896

1 917

1 737

699 200

436 360

324 200

404 200

428 950

520 200

+

21,27

5 200

6 799

7 920

7 019

7 789

14 791

+

89,90

8 277 300 12 592 500

199,89

+

+

52,13 - 9,39

Celková výše 15 267 307 19 756 270 22 937 200 23 658 100 30 366 150 29 946 600 pokut (Kč) Průměrná výše pokuty uložená 2 936 2 906 2 896 3 371 3 899 2 025 za přestupek (Kč)

- 1,38 - 48,07

Graf č. 5: Vývoj počtu řešených dopravních přestupků v Libereckém kraji v letech 2003 až 2008 12 000 10 000

Správní řízení

8 000

Příkazní řízení

6 000

Blokové řízení

4 000 2 000 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

V roce 2008 bylo obecními úřady obcí s rozšířenou působností v Libereckém kraji projednáno celkem 20 503 přestupků, sankce byla uložena za 14 791 přestupků v celkové výši 29 946 600,- Kč. Zbývajících 5 712 přestupků bylo odloženo, postoupeno nebo řízení zastaveno. V následující tabulce nalezneme počet dopravních přestupků projednávaných obecními úřady obcí s rozšířenou působností v Libereckém kraji v roce 2008 v členění dle jednotlivých obcí.

32 / 209


Česká Lípa

Výše pokut (Kč)

Převod 2008

Postoupeno

Zastaveno

Odloženo

Blokové řízení

Příkazní řízení

Celkem

Dopravní přestupky 2008

Správní řízení

Tabulka č. 13: Dopravní přestupky řešené obecními úřady obcí s rozšířenou působností v Libereckém kraji v roce 2008

1 700

540

521

190

304

115

30

325

5 216 500

290

103

77

42

48

4

16

29

1 232 900

1 452

193

372

444

301

34

108

105

3 692 000

418

61

144

117

39

38

19

55

869 900

3 405

547

1 049

784

899

62

64

387

7 912 100

Nový Bor

368

149

152

15

18

9

25

52

1 692 300

Semily

458

74

244

32

64

16

28

37

1 334 100

Tanvald

384

115

135

20

30

65

19

78

1 471 000

Turnov

11 884

120

8 348

75

3 243

81

17

15 304

5 738 300

144

47

63

18

14

0

2

16

787 500

20 503

1 949

11 105

1 737

4 960

424

328

16 388

29 946 600

Frýdlant Jablonec nad Nisou Jilemnice Liberec

Železný Brod Liberecký kraj

Graf č. 6: Procentuální vyjádření způsobu řešení dopravních přestupků v Libereckém kraji v roce 2008 2%

2%

10%

Správní řízení

24%

Příkazní řízení Blokové řízení Odloženo Zastaveno

8%

54%

Postoupeno

Nejvyšší sankce byly uloženy ve správním řízení, kde zákon stanoví možnost uložení vyšší peněžité sankce (dopravní nehoda, alkohol od 25.000 Kč do 50.000 Kč, společně se sankcí zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu od 1 roku do 2 let) než u řízení příkazního a blokového, kde jsou částky nižší a nelze uložit zákaz činnosti. Výše sankce, která je uložena, záleží na okolnostech, za jakých byl přestupek spáchán, míře zavinění a dalších okolnostech, ke kterým při stanovení výše a druhu sankce musí správní orgán přihlížet, přičemž u všech přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích je s účinností od 1.7.2006 při projednávání ve správním řízení stanoveno povinné rozpětí výše pokuty, tedy od do a stejně tak je to stanoveno u zákazu činnosti. Mimo běžných dopravních přestupků je u závažných dopravních přestupků stanovena pevně výše pokuty za jednotlivé přestupky i v blokovém řízení a ty nejzávažnější nemohou být v blokovém řízení projednány vůbec a musí být oznámeny k vyřízení ve správním řízení. 33 / 209


Tabulka č. 14: Pokuty uložené za dopravní přestupky v jednotlivých obcích s rozšířenou působností v Libereckém kraji v roce 2008 Pokuty Blokové řízení Správní řízení Příkazní řízení Celkem za dopravní přestupky (Kč) (Kč) (Kč) (Kč) 2008 Česká Lípa

3 951 700

1 163 400

101 400

5 216 500

989 900

217 300

25 700

1 232 900

2 615 000

1 050 000

27 000

3 692 000

493 500

347 200

29 200

869 900

Liberec

4 005 400

3 671 500

235 200

7 912 100

Nový Bor

1 268 400

410 400

13 500

1 692 300

799 600

524 400

10 100

1 334 100

Tanvald

1 091 000

362 000

18 000

1 471 000

Turnov

1 025 400

4 668 300

44 600

5 738 300

594 000

178 000

15 500

787 500

16 833 900

12 592 500

520 200

29 946 600

Frýdlant Jablonec nad Nisou Jilemnice

Semily

Železný Brod Liberecký kraj

Graf č. 7: Procentuální podíl pokut uložených jednotlivými obecními úřady obcí s rozšířenou působností na celkovém počtu uložených pokut v Libereckém kraji za dopravní přestupky v roce 2008 Česká Lípa 19%

3%

Frýdlant

17%

Jablonec nad Nisou 4%

5%

Jilemnice Liberec

12% 4%

Nový Bor Semily

6%

3% 27%

Tanvald Turnov Železný Brod

Od 1.7.2006 byl novelou zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, zaveden bodový systém hodnocení řidičů. Řidičům jsou mimo pokuty a případného zákazu řízení motorových vozidel za spáchané přestupky přiděleny i body, dle tabulky uvedené v zákoně o silničním provozu. Pokud řidič dosáhne celkového počtu 12 bodů, pozbývá řidičské oprávnění na dobu jednoho roku a před vrácením řidičského oprávnění se musí podrobit přezkoušení ve smyslu zákona o silničním provozu, obdobně jako uchazeč o řidičské oprávnění po absolvování autoškoly.

34 / 209


Tabulka č. 15: Počet bodovaných řidičů v registru řidičů podle jednotlivých krajů k 31.12.2008

Tabulka č. 16: Počet bodovaných řidičů v registru řidičů podle jednotlivých úřadů obcí s rozšířenou působností v Libereckém kraji k 31.12.2008

2.1.4 BESIP V roce 2008 zemřelo na českých silnicích 992 osob. Těžce zraněno bylo 3 809 osob. Celospolečenské ztráty v důsledku nehodovosti přesahují 50 miliard Kč. Tato čísla zůstávají hrozivá, i když došlo k poklesu smrtelných zranění při dopravních nehodách oproti roku 2007.

35 / 209


V roce 2004 byl usnesením vlády České republiky č. 394 ze dne 28. dubna schválen dokument „Národní strategie bezpečnosti silničního provozu“. Hlavním cílem této strategie do roku 2010 je snížení počtu usmrcených v silničním provozu na 50 % úrovně roku 2002. Tento dokument analyzuje situaci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích v ČR a ukládá úkoly subjektům působícím v této oblasti. Mezi hlavní problémy, se kterými se realizace těchto úkolů potýká patří:  skutečnost, že oproti motoristicky vyspělým státům není ve společnosti stále bezpečnost silničního provozu vnímána jako priorita;  právní vědomí účastníků silničního provozu na pozemních komunikacích je oproti vyspělým státům na velice nízké úrovni;  vymahatelnost práva je na nízké úrovni. Nápravu současného stavu lze docílit pouze koordinovaným přístupem v oblasti represe i prevence, včetně přijetí některých nutných změn v právní úpravě provozu na pozemních komunikacích. Nutné je zapojení všech zainteresovaných subjektů, a to jak z veřejné správy, tak i z oblasti podnikatelských subjektů v dopravě, nevládních organizací a občanských sdružení, ale i podpora široké veřejnosti celému projektu. S cílem maximálně podpořit zvyšování silniční bezpečnosti, zvláště plnění „Národní strategie bezpečnosti silničního provozu“, zřídila vláda České republiky ke dni 1. prosince 2004 usnesením č. 833 ze dne 1. září 2004 Radu vlády České republiky pro bezpečnost silničního provozu, která je stálým poradním orgánem vlády a vrcholným koordinačním orgánem v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Zastupitelstvo Libereckého kraje schválilo dne 18.11.2003 usnesením č. 366/03/ZK dokument zpracovaný Odborem dopravy Libereckého kraje „Koncepce BESIP v Libereckém kraji“. Cílem této koncepce bylo vymezit základní okruhy problémů v oblasti BESIP, které by mohl Liberecký kraj ovlivnit, vytyčit možná opatření a stanovit krátkodobé a dlouhodobé cíle, vedoucí ke zlepšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích Libereckého kraje. Každoročně probíhá vyhodnocení naplňování úkolů stanovených koncepcí a aktualizace koncepce. Konkrétní podoba jednotlivých aktivit v oblasti lidského činitele je pak rozpracována v Ročním plánu BESIP Libereckého kraje, který je schvalován Radou Libereckého kraje. Jedním z úkolů v oblasti BESIP byl vznik řídícího výboru BESIP a jeho pravidelná jednání. Členy řídícího výboru jsou odborníci z jednotlivých oblastí (správce komunikace, školství, autoškolství, Policie ČR,…), kteří jsou koordinátory aktivit BESIP ve své oblasti a na jednání informují ostatní o situaci ve své oblasti a navrhují opatření. Dne 22.1.2008 Rada Libereckého kraje schválila usnesením č. 69/08/RK připojení Libereckého kraje k Evropské chartě bezpečnosti silničního provozu (European Road Safety Charter). Charta je iniciativou Evropské komise, podporující snižování tragických následků dopravních nehod a to způsobem vzájemné spolupráce mezi subjekty působícími v této oblasti v jednotlivých členských zemích, výměnou informací a zkušeností ale i společnými kampaněmi pod logem iniciativy. Mezinárodní spolupráce probíhá dále např. v oblasti pozemních komunikací se zástupci kantonu St. Gallen, v oblasti agendy dopravy se zástupci Vládního prezidia Drážďany. V rámci Euroregionu Nisa jsou realizována jednání pracovních skupin v dopravě, které v rámci své činnosti řeší i problematiku bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Činnosti stanovené v Koncepci BESIP v Libereckém kraji jsou zaměřeny do dvou hlavních oblastí, a to:  pozemní komunikace;  lidský činitel.

36 / 209


2.1.4.1 Pozemní komunikace Stavebně technický stav pozemních komunikací se spolupodílí na vzniku dopravních nehod. V rámci jednání zástupců Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, Policie ČR, Ředitelství silnic a dálnic a Krajské správy silnic Libereckého kraje se monitorují místa a úseky častých dopravních nehod. V roce 2008 byly vyhodnocovány lokality dle jednotlivých příčin dopravních (srážka se zvěří, chodcem, nedání přednosti v jízdě, náledí, výtluky apod.), podrobně dále byly rozebírány úseky silnic, kde se na hektometr stalo 4 a více dopravních nehod zapříčiněných smykem, a úseky silnic, kde se na hektometr stalo 7 a více dopravních nehod zapříčiněných nedodržením bezpečné vzdálenosti. Méně problémové lokality jsou vyřešeny přímo na jednáních aplikací nějakého opatření. Problémovější nehodové lokality jsou zadány autorizovanému inženýrovi k posouzení. 2.1.4.1.1

Nehodovost v Libereckém kraji

Dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu. V roce 2008 bylo v Libereckém kraji evidováno 7 088 dopravních nehod, při kterých bylo zraněno 1 291 osob a usmrceno celkem 37 lidí. Nejvíce usmrcených osob bylo v okrese Česká Lípa (15) a Liberec (14), nejméně v okrese Semily (3). K nárůstu usmrcených osob při dopravních nehodách oproti roku 2007 došlo pouze v okrese Liberec. Naopak k poklesu počtu usmrcených osob při dopravních nehodách došlo v okresech Česká Lípa, Jablonec nad Nisou a Semily.

Tabulka č. 17: Porovnání počtu dopravních nehod v Libereckém kraji v letech 2001 až 2008 Změna 2008/2007

Počet DN

2001

CL

1 917

2 030

2 045

2 082

2 054

2 012

1 922

1 737

- 9,63

JN

1 765

1 915

1 856

1 837

1 913

1 758

1 593

1 309

- 17,83

LB

3 277

3 322

3 363

3 408

3 544

3 389

3 329

2 962

- 11,02

SM

1 360

1 375

1 373

1 430

1 507

1 405

1 149

1 080

- 6,01

LK

8 319

8 642

8 637

8 757

9 018

8 564

7 993

7 088

- 11,32

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

(%)

Graf č. 8: Počet dopravních nehod v Libereckém kraji v letech 2003 až 2008 4 000 3 500

2 962

3 000

2003 2004

2 500

2005

1 737

2 000

2006

1 309

1 500

1 080

1 000

2007 2008

500 0

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

37 / 209

Semily


Tabulka č. 18: Porovnání počtu zraněných osob při dopravních nehodách v Libereckém kraji v letech 2001 až 2008 Počet zraněných osob při DN

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

CL

447

457

497

428

481

435

403

419

+

JN

288

314

296

280

289

223

286

266

- 6,99

LB

374

463

418

381

399

365

353

380

+

SM

282

308

280

292

255

225

230

226

- 1,74

LK

1 391

1 542

1 491

1 381

1 424

1 248

1 272

1 291

Změna 2008/2007 (%)

+

3,97

7,65

1,49

Graf č. 9: Počet zraněných osob při dopravních nehodách v Libereckém kraji v letech 2003 až 2008 600 500

419

2003

380

400

2004 2005

266

300

2006

226

2007

200

2008

100 0

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Tabulka č. 19: Porovnání počtu usmrcených osob při dopravních nehodách v Libereckém kraji v letech 2001 až 2008 Počet usmrcených osob při DN

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Změna 2008/2007 (%)

CL

13

15

25

19

21

15

21

15

- 28,57

JN

3

12

7

3

4

8

8

5

- 37,50

LB

11

14

22

11

11

18

9

14

SM

10

9

9

5

6

4

8

3

- 62,50

LK

37

50

63

38

42

45

46

37

- 19,57

38 / 209

+

55,56


Graf č. 10: Počet usmrcených osob při dopravních nehodách v Libereckém kraji v letech 2003 až 2008 30 25

2003

20

2004 15

2005

14

15

2006

10

2007

5

3

5

2008

0

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Mapa č. 3: Smrtelné nehody na území Libereckého kraje v roce 2008

Graf č. 11: Příčiny dopravních nehod v Libereckém kraji v roce 2008 Česká Lípa

Jablonec nad Nisou 18%

29%

4%

2% 52%

13%

65%

Liberec

17%

Semily 25%

23%

1% 54%

3%

20%

62%

39 / 209

12%


Graf č. 12: Příčiny dopravních nehod s úmrtím v Libereckém kraji v roce 2008 Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

13%

20%

27%

0%

0%

20%

13%

0%

27%

80%

Semily

Liberec 21%

0%

33%

43%

0% 29%

7%

0%

0%

67%

2.1.4.1.2 Místa častých dopravních nehod na silnicích v Libereckém kraji Nejvíce dopravních nehod na 100 m úseku silnice v Libereckém kraji bylo v roce 2008 zaznamenáno na silnici I. třídy č. 35 v Liberci v okolí křižovatky s ul. Nákladní, kde bylo šetřeno celkem 20 dopravních nehod. Následují silnice č. I/35 železniční viadukt u Žďárku s 11 dopravními nehodami; silnice č. I/9 v České Lípě u benzinového čerpadla s 10 dopravními nehodami; silnice č. I/10 za Železným Brodem u odbočky na Bratříkov s 10 dopravními nehodami; silnice č. III/29029 v Jablonci nad Nisou okolí křižovatky ul. U Přehrady a Palackého s 10 dopravními nehodami; silnice č. I/14 v Liberci okolí křižovatky ul. Jablonecké a Na Bídě s 10 dopravními nehodami; silnice č. I/35 před železničním viaduktem od Hodkovic nad Mohelkou s 10 dopravními nehodami; silnice č. I/35 před Hodkovicemi nad Mohelkou od Liberce s 10 dopravními nehodami; silnice č. I/14 v Jablonci nad Nisou, Liberecké ul. s 9 dopravními nehodami a silnice č. I/65 v Jablonci nad Nisou, ul. Pražská s 9 dopravními nehodami. Podrobné vyjádření nehodových míst v Libereckém kraji je znázorněno v mapové příloze.

Mapa č. 4: Nehody v Libereckém kraji v roce 2008 ve vztahu k nehodovým úsekům minulých let Mapa č. 5: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2008 Mapa č. 6: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2008 - výběr ze zavinění Mapa č. 7: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2008 - nedání přednosti v jízdě Mapa č. 8: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2008 - smyk

40 / 209


Jedním z důvodů přesné evidence dopravních nehod by mělo být pravidelné zjišťování, zda příčinou nehodovosti není stavební či dopravně technický stav pozemní komunikace. Pokud ano, jsou navrhovány odpovídající úpravy součástí anebo příslušenství pozemních komunikací. Z přiložených map je zřejmé, že nejvíce dopravních nehod se stane na průjezdních úsecích v obcích a městech, kde příčinou je zejména nedodržení bezpečné vzdálenosti mezi vozidly a nedání přednosti v jízdě. Pokud se nejedná o střet vozidla s chodcem, tak následky těchto nehod nebývají velké. Jinak je tomu na silnicích mimo zastavěná území obcí. Jako nejnebezpečnější se ze statistik jeví úsek silnice I. třídy č. 35 za Hodkovicemi nad Mohelkou směrem na Turnov, v okolí železničního viaduktu, kde v roce 2008 došlo na 200 m úseku této silnice k celkem 21 dopravní nehodě. Zlepšení stavebního a dopravně technického stavu silnic je předpokladem pro zvýšení bezpečnosti při provozu na pozemních komunikacích.

2.1.4.2 Lidský činitel Oblast lidského činitele je rozsáhlým polem pro uplatňování dopravně bezpečnostních opatření. V jejím rámci lze působit na jednotlivce, společenské skupiny i na veřejnost jako celek. Lidský faktor je možno ovlivňovat dvojím způsobem, na jedné straně vzděláváním v oblasti znalostí právní úpravy a chování v dopravním prostředí, poskytováním aktuálních informací o dopravním prostředí a na straně druhé dohledem policie a jejími restriktivními opatřeními. Jednou z rizikových skupin účastníků silničního provozu je školní a předškolní mládež. K nejúčinnějším formám dopravní výchovy dětí patří výcvik a výuka na dětských dopravních hřištích (dále jen „DDH“). Systematický výcvik je soustředěn na žáky 4. a 5. ročníků základních škol, kteří se stávají účastníky silničního provozu jako cyklisté, a jeho obsahem je procvičení základních prvků jízdy na kole daných pravidly silničního provozu s příslušným teoretickým poučením. Po úspěšném absolvování zkoušek získá žák průkaz cyklisty. Žáci II. stupně základních škol jsou zapojeni do celoevropské postupové soutěže – dopravní soutěže mladých cyklistů. Problémem zůstává skutečnost, že dopravní výchova není na základních školách povinným předmětem, záleží tedy na preferenci konkrétní školy, zda bude dopravní výchově dán prostor a v jaké míře. 2.1.4.2.1 Dětská dopravní hřiště v Libereckém kraji V Libereckém kraji je celkem 10 dětských dopravních hřišť, která lze rozdělit do dvou skupin:  „velká“ - mají vlastní zaměstnance, který se stará o výuku a výcvik na DDH a zajišťuje jeho údržbu, příp. Je provozováno městskou policií, jedná se o: - DDH Liberec, které je krajským DDH; - dále DDH Česká Lípa, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Košťálov, Turnov;  „malá“ - fungují u základních škol, jedná se o hřiště, která využívá konkrétní škola, příp. další po dohodě.

Mapa č. 9: Spádovost základních škol v Libereckém kraji na dětská dopravní hřiště

41 / 209


Tabulka č. 20: Dětská dopravní hřiště v Libereckém kraji P.č.

Místo

Vlastník / Provozovatel

Kontaktní osoba

Telefon

1 Česká Lípa

Centrum služeb pro silniční dopravu, v nájmu město Česká Lípa, provozovatel Městská policie Česká Lípa

Eva Sadílková

487 823 024

2 Český Dub

Město

Miroslav Třešňák

485 147 052

3 Frýdlant

Město

Jan Havlík

427 312 209

4 Hrádek n. N.

Město

Mgr. Edita Poláčková

482 723 513

5 Chrastava

Město

Mgr. Aleš Trpišovský

485 143 331

Centrum služeb pro silniční dopravu, 6 Jablonec n. N. v nájmu město Jablonec nad Nisou, Bronislava Plešingerová provozovatel Městská policie Jablonec nad Nisou

483 320 396

7 Košťálov

Obec

PaedDr. Miloslav Janata

481 689 200

8 Liberec

Liberecký kraj, provozovatel Střední škola stavební a dopravní Liberec

Irena Polávková

488 880 499

9 Osečná

Obec

Mgr. Tomáš Johanovský

485 179 224

Město, provozovatel Žlutá ponorka, středisko volného času dětí a mládeže

Bc. Jindřich Kořínek

481 311 364

10 Turnov

V roce 2004 byla započata jednání ve věci bezúplatného převodu DDH v České Lípě a Jablonci nad Nisou mezi těmito městy a Centrem služeb pro silniční dopravu. Převod těchto dvou DDH se nepodařil ani během roku 2008. Obě dopravní hřiště jsou v současné době v nájmu měst a dopravní výchovu zajišťují pracovníci městské policie. V roce 2006 vzniklo nové DDH v Košťálově. Na podzim zde již úspěšně proběhla výuka dopravní výchovy pro základní školy okresu Semily, úspěšně probíhala výuka dopravní výchovy na tomto hřišti i v roce 2008. Mobilní dětské dopravní hřiště, které bylo provozováno v okrese Semily a po zániku okresních úřadů převedeno do majetku Libereckého kraje, bylo ke konci roku 2006 zrušeno. Důvodem bylo stáří autobusu a dále ani nebylo možné personálně zajistit fungování autobusu jako mobilní jednotky k výuce dopravní výchovy. V roce 2004 a 2005 sloužilo k výuce dopravní výchovy pouze jeho vybavení (kola, překážky,..).

2.1.4.2.2 Dopravní výchova v Libereckém kraji formou systematického výcviku na dětských dopravních hřištích Na základě zpracování dat o počtu základních škol v Libereckém kraji, které ve školním roce 2002/2003 při výuce dopravní výchovy navštívily DDH bylo zjištěno, že se jedná pouze o necelých 55 % z celkového počtu škol. Vzhledem k tomuto nízkému číslu bylo jako cíl stanoveno zabezpečit výuku dopravní výchovy všech dětí 4. tříd ZŠ na DDH v LK včetně přezkoušení získaných znalostí a dovedností. Aktivity vedoucí k dosažení cíle:  byla zpracována mapa spádovosti jednotlivých ZŠ na DDH v LK;  byly osloveny všechny ZŠ v LK; 42 / 209


 podpora významu dopravní výchovy – každoročně jsou vyhodnoceni nejlepší učitelé dopravní výchovy v LK, kterým je předáno ocenění a poděkování;  využití manažera BESIP Ministerstva pro LK – hlavní činnosti směřují do oblasti dopravní výchovy dětí;  základním školám vzdáleným od DDH byla učiněna nabídka na uhrazení dopravy dětí na DDH. Systém výuky dopravní výchovy na DDH Jedním z úkolů přijatých vládou je zabezpečit přiměřenou systematickou dopravní výchovu předškolních a školních dětí, postavenou na využití zkušeností a na osvědčených zahraničních postupech a větší pozornost věnovat podpoře dopravní výchovy v rámci rodiny. Výcvik a výuka dětí na dětských dopravních hřištích patřily k účinným formám dopravní výchovy dětí. Je na nich prováděn výcvik pravidel provozu na pozemních komunikacích v souladu s Metodickým listem Ministerstva dopravy k činnosti DDH. Systematický výcvik je soustředěn na žáky 4. a 5. ročníků základních škol a jeho obsahem je procvičení základních prvků jízdy na kole daných pravidly silničního provozu s příslušným teoretickým poučením. To je dáno metodickou řadou výcviku v tomto minimálním rozsahu:  význam dopravních značek na DDH v situacích (přednost v jízdě na křižovatkách, jednosměrný provoz, zákazy vjezdu, přikázané směry jízdy, zákazy odbočování apod.);  nebezpečná místa pro cyklisty na DDH;  vjíždění na vozovku z místa ležícího mimo provoz, vyjíždění od okraje vozovky;  jízda u pravého okraje vozovky;  zastavení u okraje vozovky;  objíždění překážky, předjíždění cyklistů;  odbočování, řazení do jízdních pruhů;  projíždění křižovatkami. Při výcviku je kladen důraz zejména na uplatňování těchto úkonů:  neustálé sledování provozu;  rozhlédnutí, ohlednutí;  dávání znamení o směru jízdy;  včasné a postupné brždění;  držení jízdní stopy při pomalé jízdě a řízení jednou rukou.

2.1.4.2.3 Dopravní soutěž mladých cyklistů v Libereckém kraji Zapojení žáků II. stupně ZŠ je realizované formou soutěže s dopravní tematikou. Na dopravních hřištích probíhá každoročně „Dopravní soutěž mladých cyklistů“, kterou vyhlašuje Rada vlády České republiky pro bezpečnost silničního provozu a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky ve spolupráci s dalšími orgány a organizacemi. Soutěž probíhá ve dvou kategoriích:  kategorie – 5. a 6. ročník ZŠ;  kategorie – 7. a 8. ročník ZŠ. Soutěž má čtyři kola - základní, okresní, krajské a celostátní. Vítězové celostátního kola postupují do evropského finále.

43 / 209


Škola je reprezentována čtyřčlenným smíšeným družstvem – 2 děvčata a 2 chlapci, kteří soutěží v těchto disciplínách:  pravidla provozu na pozemních komunikacích – teoretická část (ve všech kolech soutěže);  pravidla provozu vozidel – praktická část (od okresního kola);  jízda zručnosti (ve všech kolech soutěže);  první pomoc (od okresního kola). V Libereckém kraji se uskutečňují každoročně jednotlivá kola soutěže, v roce 2004 hostil Liberecký kraj i celostátní finále.

Tabulka č. 21: Výsledky krajského kola dopravní soutěže mladých cyklistů v letech 2003 až 2008 Rok

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Kategorie

Pořadí

I.

II.

1.

ZŠ Vesec, Liberec

ZŠ Rychnov u Jablonce nad Nisou

2.


ZŠ Vesec, Liberec

3.

ZŠ TGM Lomnice nad Popelkou

ZŠ LADA Česká Lípa

1.



2.


ZŠ Česká, Liberec

3.

ZŠ Šluknovská., Česká Lípa


1.



2.

ZŠ Lomnice nad Popelkou

ZŠ Lomnice nad Popelkou

3.

ZŠ Kokonín


1.



2.



3.

ZŠ Šluknovská, Česká Lípa


1.



2.

ZŠ Šluknovská, Česká Lípa


3.

ZŠ nám. 1 máje, Chrastava

ZŠ Jižní, Česká Lípa

1.



2.

ZŠ Křižanská Liberec


3.

MZŠ Zásada


2.1.4.2.4 Dopravní soutěže vyhlašované Libereckým krajem Liberecký kraj každoročně vyhlašuje pro děti pravidelně soutěže s dopravní tématikou, a to výtvarnou soutěž „O pohár hejtmana Libereckého kraje“, soutěž „O kolo“, kdy účastníci (žáci 3.-5. tříd ZŠ) prokazují znalosti z oblasti pravidel silničního provozu a zdravovědy, a dále soutěže o reflexní předměty na www.deti.bezpecne-na-silnicich.cz. 44 / 209


Tabulka č. 22: Soutěž pro děti s tematikou BESIP vyhlašovaná Libereckým krajem – „ O pohár hejtmana Libereckého kraje“ Typ soutěže výtvarná

Probíhá

Hlavní cena

podzim

výtvarné pomůcky, společenské hry

Mateřské školy

I. stupeň ZŠ

Vítěz 2004

Anna Suchá Zahrádky

Markéta Marholdová, ZŠ Lesní, Liberec

Vítěz 2005

Eliška Holá MŠ Vysoké nad Jizerou

Ivana Kratochvílová ZŠ Bulovka

Vítěz 2006

Vítěz 2007

Vítěz 2008

Anna Skočovská ZŠ a MŠ Moskevská, Česká Lípa Viktorie Radovská, MŠ Nerudova, Česká Lípa Honzík Novotný, SMŠ Kvítko, Česká Lípa

II. stupeň ZŠ

Vojtěch Hansal, ZŠ Dobiášova, Liberec David Svatek ZŠ E. Krásnohorské, Liberec

Zuzana Kvartová ZŠ Habartice

Veronika Leschingerová, ZŠ Cvikov

Anička Límová ZŠ B.Hynka, Cvikov Tereza Lásková, ZŠ TGM Lomnice nad Popelkou

Marie Skočovská ZŠ Dr. Miroslava Tyrše, Česká Lípa Ondřej Spálenský, ZŠ Dr. Miroslava Tyrše, Česká Lípa

Tabulka č. 23: Soutěž pro děti s tematikou BESIP vyhlašovaná Libereckým krajem – „ O kolo“ Typ soutěže

Probíhá

Hlavní cena

znalostní

jaro

jízdní kolo

Vítěz

Vítěz 2004

Pavel Holec, 4. třída, ZŠ Frýdlant

Vítěz 2005

Lenka Plachtová, 4. třída, ZŠ Frýdlant

Vítěz 2006

Tereza Vilhelmová, 5. třída, ZŠ Lesní Liberec

Vítěz 2007

Zuzana Vondráčková, 4. třída, ZŠ Skálova, Turnov Martin Veselovský, 6. třída, ZŠ Jabloňová, Liberec

Vítěz 2008

Jana Cendelínová, 4. třída, ZŠ a MŠ Velké Hamry Filip Bobvoš, 8. třída, ZŠ Lidická, Hrádek nad Nisou

V roce 2007 soutěž „O kolo“ poprvé probíhala na nově vzniklých webových stránkách www.deti.bezpecne-na-silnicich.cz. Tyto stránky vznikly v rámci realizovaného grantového projektu z Fondu malých projektů ERN a společně se stránkami www.bezpecne-na-silnicich.cz, které jsou zaměřeny na dospělé, poskytují informace z oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Dětské stránky obsahují počítačovou hru, kde účastník projíždí jako cyklista městem, musí dodržovat pravidla a zároveň plní úkoly. Dále zde děti mohou najít pravidla provozu, dopravní značky, akce, odkazy, informace o dopravních hřištích. Díky těmto stránkám pro děti byly zařazeny další soutěže vyhlášené Libereckým krajem, a to „O reflexní předměty“.

45 / 209


2.1.4.3 Aktivity v oblasti BESIP Mezi činnosti Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, které směřovaly do oblasti BESIP v roce 2008, patřilo zejména naplňování úkolů stanovených dokumentem „Koncepce BESIP v Libereckém kraji“, který byl schválen Zastupitelstvem Libereckého kraje v listopadu 2003. Činnosti v oblasti lidského činitele byly rozpracovány v Ročním plánu BESIP. Jednalo se například o tyto činnosti: Oblast lidský činitel  grantový Program rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích rozděleno 551 896,- Kč mezi 18 vybraných projektů, na realizaci opatření na ochranu zranitelných účastníků silničního provozu a výchovných programů podílejících se na zvyšování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích;  Liberecký kraj se stal signatářem Evropské charty bezpečnosti silničního provozu;  Liberecký kraj zorganizoval dva týdny bezpečnosti na silnicích v LK a uspořádal v rámci této aktivity řadu akcí (Soutěž policistů v řízení křižovatky, Orientační automobilová soutěž, soutěže pro děti, prezentace BESIPu Libereckého kraje na Libereckém autosalonu, dny otevřených dveří na DDH, soutěž o nejlepší projekt v rámci týdne bezpečnosti, výstava „Stop smrtelným nehodám“,..);  víkendy bez tolerance proběhly ve spolupráci s jednotlivými okresními ředitelstvími dopravních inspektorátů PČR - celkem 7 víkendů bez tolerance za účasti médií, kdy každý zkontrolovaný řidič obdržel tiskovinu „Piješ, řídíš, zabíjíš“ a ti, kteří nepožili před jízdou alkohol obdrželi také jednorázový alkoholtester;  LK vydal informační letáky, které byly distribuovány při akcích LK na podporu zvyšování BESIP – prostřednictvím prezentačního týmu BESIP LK, obcí s rozšířenou působností, mateřských škol v LK, ... Jednalo se o tyto tiskoviny: - leták smrtelné nehody 2007, - leták „Piješ, řídíš, zabíjíš“, - leták pro profesionální řidiče „Bezpečnostní přestávky“, - leták „Reflexní předměty“;  finanční podpora jednotlivých kol dopravní soutěže mladých cyklistů a dopravní výchovy v Libereckém kraji (doprava dětí na DDH, provoz DDH);  organizace krajského kola dopravní soutěže mladých cyklistů v červnu 2008 v Jablonci nad Nisou;  organizace znalostní soutěže „ O kolo“ – duben až červen 2008, pro žáky I. a II. stupně základních škol;  organizace výtvarné soutěže „O pohár hejtmana Libereckého kraje“ – září až listopad 2008, ve 3 kategoriích, první stupeň ZŠ, druhý stupeň ZŠ a mateřské školy, 485 účastníků soutěže;  ocenění učitelů dopravní výchovy na základních školách v Libereckém kraji – ocenění bylo předáno 14 učitelům dopravní výchovy na základě vyhodnocení roku 2007;  měsíční uveřejňování informací o dopravních nehodách dětí a jejich příčinách ve Zpravodaji odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Libereckého kraje – www.kraj-lbc.cz; dále zveřejňování informací o problematice bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích v Měsíčníku Libereckého kraje a jejich další medializace prostřednictvím zejména místního tisku, www.bezpecne-na-silnicich.cz a sekce pro děti www.deti.bezpecne-na-silnicich.cz;

46 / 209


 prezentační team Libereckého kraje, vytvořený ze studentů střední školy, proškolený v problematice BESIP, který prezentoval tuto problematiku na 14 akcích (týdny bezpečnosti, dny s Policií ČR,..). Oblast pozemní komunikace  přímou dotací z rozpočtu Libereckého kraje bylo podpořeno 5 projektů – v rámci zvýšení bezpečnosti silničního provozu ve Frýdlantu, v Tanvaldu, v Jablonci nad Nisou, v Poniklé a v Radvanci;  uskutečnilo se jednání v rámci vyhodnocování nehodových lokalit v každém okrese, na kterém se vyhodnocují (podrobně rozebírají) nehodové úseky, v roce 2008 byly nově vyhodnocovány lokality dle jednotlivých příčin dopravních nehod (srážka se zvěří, chodcem, nedání přednosti v jízdě, náledí, výtluky apod.), podrobně byly rozebírány úseky silnic, kde se na hektometr stalo 4 a více dopravních nehod zapříčiněných smykem a úseky silnic, kde se na hektometr stalo 7 a více dopravních nehod zapříčiněných nedodržením bezpečné vzdálenosti;  obnovení provozu pracovní skupiny – zabezpečení železničních přejezdů v Libereckém kraji – zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech – složení: silniční správní úřady, správci pozemních komunikací, dráhy, Policie;  vznik cykloskupiny pro podporu cyklistiky v Libereckém kraji, tvorba dokumentu Plán rozvoje cyklodopravy v Libereckém kraji, dotazníková anketa na obce ve věci připravovaných záměrů v oblasti cyklodopravy;  realizace I. etapy osazení dopravního značení upozorňující na kulturní a turistické cíle v Libereckém kraji, dosáhlo se jednotnosti značení jednotlivých cílů;  realizace navigačního systému v horském středisku Bedřichov za pomocí systému dopravního značení, které je složeno z aktivních a pasivních dopravních značek.

Grantový fond Libereckého kraje Grantový fond Libereckého kraje byl zřízen usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č. 24/04/ZK, ze dne 17.2.2004, jako trvalý účelový fond Libereckého kraje. Schválen byl Statut Grantového fondu Libereckého kraje, Zásady pro přidělení dotací z Grantového fondu Libereckého kraje a podmínky jednotlivých programů Grantového fondu Libereckého kraje. Statut Grantového fondu Libereckého kraje je obecný a platný neomezeně. Zásady pro přidělování dotací z Grantového fondu Libereckého kraje definují podmínky, za kterých je možné dotace poskytnout, čerpat, kontrolovat. Od ledna 2008 jsou v platnosti nové Zásady pro přidělení dotací z Grantového fondu Libereckého kraje. Jednotlivé resorty Libereckého kraje připravují své programy. Každý program Grantového fondu Libereckého kraje představuje soubor věcných, časových a finančních podmínek k realizaci cílů daného resortu. Program je schvalován zastupitelstvem kraje. Správci programů jsou dle Statutu Grantového fondu Libereckého kraje resortně příslušné odbory.

Příloha č. 1: Podmínky Programu č. 20 - Program rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích

47 / 209


Od roku 2004 připravuje odbor dopravy programy zaměřené na zvýšení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a na snížení nehodovosti na pozemních komunikacích. Programy vychází z opatření C 1.1.6 (Opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu a snížení nehodovosti odstraňováním provozních závad v kritických místech pozemních komunikací) Programu rozvoje Libereckého kraje. Předmětem podpory jsou jednak výchovné programy, výstavy a presentace, které jsou většinou zaměřeny na dopravní výchovu dětí předškolního a školního věku. Dále jsou podporovány drobné stavební úpravy na pozemních komunikacích jako např. opravy a vybudování chodníků, přechodů pro chodce a jejich nasvícení, výstavba zábradlí, opravy a přemístění autobusových zastávek, osazení dopravních zrcadel a umístění dopravního značení. Od roku 2007 je také možné poskytnout finanční podporu na vypracování projektových dokumentací, studií k opatřením na ochranu zranitelných účastníků provozu na pozemních komunikacích. V následujících tabulkách je přehled akcí, které byly podpořeny z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích v letech 2006 až 2008.

Tabulka č. 24: Přehled akcí podpořených z Programu podpory zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích vyhlášeného v roce 2006 P.č.

Příjemce dotace

Název projektu

Uhrazeno z Grantového fondu LK (Kč)

1

Obec Provodín

Přemístění a výstavba autobusové zastávky, značení

34 962

2

Město Turnov

Dopravní výchova dětí předškolního věku

39 382

3

Město Česká Lípa

Podpora dopravní výchovy v obci Česká Lípa

25 000

4

Obec Jílové u Držkova

Osazení dopravních odrazových zrcadel

16 000

5

Obec Bystrá nad Jizerou

Bezpečnost na místních komunikacích

50 000

6

Obec Košťálov

Dopravní hřiště CVČ Košťálov

50 000

7

Středisko pro volný čas dětí a mládeže Turnov, okres Semily

Dopravní výchova žáků IV. tříd ZŠ - oblast Turnov

48 000

8

Město Frýdlant

Dopravní bezpečnost dětí na Frýdlantsku

15 000

9

Obec Horní Libchava

Doplnění dopravního značení

15 000

10

Obec Prysk

11

Město Jablonec nad Nisou

12

Město Hodkovice nad Mohelkou

13

Doplnění dopravního značení u ZŠ a MŠ Prysk Nasvícení 5 přechodů pro chodce - Jablonec nad Nisou Projekt na zhotovení nového přechodu v Liberecké ulici

50 000

Město Hrádek nad Nisou

Děti - účastníci dopravního provozu

27 078

14

Dům dětí a mládeže "Sluníčko" Lomnice nad Popelkou

Úraz není náhoda

8 000

15

Obec Mníšek

Osvětlení přechodu pro chodce

60 000

Celkem uhrazeno z Grantového fondu Libereckého kraje, Program rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích

48 / 209

29 988

77 000

545 410


Tabulka č. 25: Přehled akcí podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích vyhlášeného v roce 2007 P.č.

Příjemce dotace

Název projektu

Uhrazeno z Grantového fondu LK (Kč)

1

Město Turnov


25 000

2

Středisko pro volný čas dětí a mládeže Turnov

Dopravní výchova žáků IV. tříd ZŠ - oblast Turnov

5 000

3

Obec Horní Police

Zvýšení bezpečnosti v obci

15 000

4

Obec Radčice

Bezpečnost provozu v obci Radčice

15 000

5

Základní škola Liberec Barvířská

Vybudování dětského dopravního hřiště a následná vzdělávací činnost

44 900

6

Střední škola Doksy

Modernizace a vybavení účelových komunikací

13 900

7

Obec Loužnice

Dopravní zařízení - zrcadlo a dopravní značka

9 900

8


Úraz není náhoda

8 000

9

Základní škola Čistá u Horek

Ať je nás víc vidět

1 000

10

Obec Pěnčín

Přechod pro chodce s dělícím ostrůvkem

50 000

11

Obec Líšný

Dopravní značení - Lišný

15 000

12

Město Rokytnice nad Jizerou

Zvýšení bezpečností dětí před budovou ZŠ

40 000

13

Obec Košťálov

Košťálovský bumbác 2007

10 000

14

Město Jilemnice

Děti, pozor silnice!

20 000

15

Město Nové Město pod Smrkem

Instalace ukazatelů okamžité rychlosti

40 000

16

Město Frýdlant

Prevencí proti nehodovosti

15 000

17

Město Doksy

Informační panely pro měření rychlosti jízdy

40 000

18

Město Mimoň

Bezpečný pohyb osob u obchodního centra

50 000

19


Pět minut po dvanácté!

46 100

20


Pravidla platí pro všechny

Celkem poskytnuto z Grantového fondu Libereckého kraje, Program rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích x) odstoupení

0 x) 463 800

od smlouvy

Příloha č. 2: Fotodokumentace k akcím podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích realizovaných v roce 2007

49 / 209


Tabulka č. 26: Přehled akcí podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích vyhlášeného v roce 2008 P.č.

Příjemce dotace

Název projektu

Poskytnuto z Grantového fondu LK (Kč)

1

Obec Karlovice

Vypracování projektové dokumentace

50 000

2

Obec Radimovice

Projektová dokumentace - bezpečně obcí

22 000

3

Obec Studenec

Pořízení informačních měřičů rychlosti

40 000

4

Město Frýdlant

Bezpečný pohyb v dopravním prostředí

15 200

5

Obec Bílá

Osazení ukazatelů rychlosti Vlčetín a Petrašovice

40 000

6

Město Rokytnice nad Jizerou

PD chodníku s přechodem přes I/14 ve Vilémově

50 000

7

Obec Košťálov

KOŠŤÁLOVSKÝ BUMBÁC 2008

25 000

8


Úraz není náhoda

20 000

9

Město Turnov


25 000

10

Obec Rakousy

Nákup a instalace dopravně bezpeč. zrcadla

6 200

11

Město Smržovka

Doplnění dopravního značení - město Smržovka

22 496

12

Město Jilemnice

Instalace ukazatele okamžité rychlosti vozidel

40 000

13

Město Jilemnice

Děti, pozor silnice! II

25 000

14

Obec Tatobity

Ukazatel rychlosti

40 000

15

Obec Horní Police

Umístění ukazatele rychlosti 70.50RS

17 000

16

Obec Krásný Les

PROJEKT - Chodník při silnici III/2911, Krásný Les

39 000

17

Obec Oldřichov v Hájích

Montáž ukazatelů okamžité rychlosti v obci

25 000

18

LABYRINT BOHEMIA, o.p.s.

Dojeď bezpečně - lektorský program

50 000

Celkem poskytnuto z Grantového fondu Libereckého kraje, Program rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích

551 896

Příloha č. 3: Fotodokumentace k akcím podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích realizovaných v roce 2008 Pro uvedený program je v rozpočtu Libereckého kraje pro rok 2009 v kapitole 935 - Grantový fond pro odbor dopravy vyčleněna celková částka 500 000,- Kč. Žadatelé o dotaci budou v roce 2009 využívat nový způsob předkládání žádostí o dotaci, a to prostřednictvím webu Libereckého kraje.

50 / 209


2.1.4.4 Shrnutí kapitoly BESIP V roce 2004 byl usnesením vlády České republiky č. 394 ze dne 28. dubna schválen dokument „Národní strategie bezpečnosti silničního provozu“. Hlavním cílem této strategie do roku 2010 je snížení počtu usmrcených v silničním provozu na 50 % úrovně roku 2002. Tento dokument analyzuje situaci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích v ČR a ukládá úkoly subjektům působícím v této oblasti. Liberecký kraj provádí na základě ust. § 124 odst. 3 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších právních předpisů, prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích jak v přenesené, tak v samostatné působnosti na základě koncepce schválené Zastupitelstvem Libereckého kraje dne 18.11.2003 usnesením č. 366/03/ZK. Cílem veškerých činností v oblasti BESIP je snížení vážných následků dopravních nehod. Liberecký kraj se bude k tomu snažit přispět naplňováním úkolů stanovených v koncepci, každoročním vyhodnocováním a aktualizováním stanovených činností, které je předkládáno Radě Libereckého kraje. Na konci roku 2007 byla zahájena činnost koordinátora BESIP LK, který zpracoval Roční plán BESIP Libereckého kraje pro rok 2008. Tímto ročním plánem byly stanoveny konkrétní aktivity v oblasti BESIP - lidského činitele pro daný rok. Roční plán BESIP je zpracováván každoročně, je vyhodnocován a je předkládán ke schválení Radě Libereckého kraje.

2.1.5 SILNIČNÍ MOTOROVÁ DOPRAVA Základní podmínky provozování silniční dopravy silničními motorovými vozidly prováděné pro vlastní a cizí potřeby za účelem podnikání upravuje zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Silniční motorová doprava je souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava osob (linková osobní doprava, kyvadlová osobní doprava, příležitostná osobní doprava, taxislužba), zvířat a věcí (nákladní doprava) vozidly, jakož i přemísťování vozidel samých po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu. Provozovatel silniční dopravy (dopravce) je právnická nebo fyzická osoba, která provozuje silniční dopravu silničními motorovými vozidly podle zákona o silniční dopravě. Podnikatel v silniční dopravě je dopravce, který podniká na základě živnostenského oprávnění s předmětem podnikání silniční motorová doprava. Před jeho vydání musí žadatel splnit zejména podmínku dobré pověsti, finanční způsobilost, odbornou způsobilost, pokud jsou tyto požadavky pro daný druh dopravy vyžadovány. V souladu se zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, je provozování dopravy pro cizí potřebu umožněno na základě uděleného oprávnění s předmětem podnikání silniční motorová doprava, které je dále konkretizováno druhem dopravy, kterým může být:  nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny;  nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny;  nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny;  nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny;

51 / 209

Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje (aktualizace 2009)       

vnitrostátní příležitostná osobní; mezinárodní příležitostná osobní; vnitrostátní veřejná linková; vnitrostátní zvláštní linková; mezinárodní linková; mezinárodní kyvadlová; taxislužba.

V následujícím textu a tabulkách je popisována pouze silniční motorová doprava nákladní a silniční motorová doprava osobní. Taxislužba je samostatnou kapitolou tohoto dokumentu. Dopravními úřady jsou podle zákona o silniční dopravě krajské úřady. Pro městskou autobusovou dopravu a taxislužbu je dopravním úřadem Magistrát hlavního města Prahy, magistráty statutárních měst a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Následující tabulka znázorňuje počty podnikatelů v silniční motorové dopravě nákladní a osobní v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008. Údaje jsou vztaženy k aktivním dopravcům evidovaným dopravním úřadem.

Tabulka č. 27: Celkové počty podnikatelů v silniční motorové dopravě nákladní a osobní v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008 Změna 2008/2007 (%)

2008

2007

2006

Změna 2008/2007 (%)

Celkem

2008

2007

2006

Osobní Změna 2008/2007 (%)

2008

2007

Podnikatelé v silniční motorové dopravě

2006

Nákladní

CL

349

369

349

- 5,42

58

56

54

- 3,57

407

425

403

- 5,18

FR

81

100

101

+ 1,00

6

8

8

0,00

87

108

109

+ 0,93

JN

198

192

211

+ 9,90

24

25

26

+ 4,00

222

217

237

+ 9,22

JI

136

117

109

- 6,84

16

18

17

- 5,56

152

135

126

- 6,67

LB

976

1 005

936

- 6,87

103

102

91

- 10,78

1 079

1 107

1027

- 7,23

NB

81

90

87

- 3,33

4

5

3

- 40,00

85

95

90

- 5,26

SM

119

102

97

- 4,90

11

12

13

+ 8,33

130

114

110

- 3,51

TA

95

101

107

+ 5,94

16

18

17

- 5,56

111

119

124

+ 4,20

TU

133

151

156

+ 3,31

14

12

12

0,00

147

163

168

+ 3,07

ZB

39

41

41

0,00

5

5

6 + 20,00

44

46

47

+ 2,17

LK

2 207

2 268

2 194

- 3,26

257

261

2 464

2 529

2 441

- 3,48

52 / 209

247

- 5,36


Graf č. 13: Procentuální podíl jednotlivých obcí na celkovém počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě v Libereckém kraji v roce 2008 Česká Lípa Frýdlant 7%

5%

2%

Jablonec nad Nisou

17%

5%

Jilemnice

4%

Liberec

4%

Nový Bor

10%

Semily Tanvald

5%

Turnov

41%

Železný Brod

Následující tabulky znázorňují počty podnikatelů v silniční motorové dopravě nákladní a silniční motorové dopravě osobní a dále potom počty vozidel provozovaných při podnikání v silniční motorové dopravě nákladní a osobní v Libereckém kraji. Údaje jsou vztaženy k aktivním dopravcům evidovaným dopravním úřadem a rozděleny dle druhu dopravy ve vztahu k provozovaným vozidlům (nákladní doprava rozdělena na dopravu provozovanou vozidly o celkové hmotnosti do 3,5 tuny celkové hmotnosti a provozovanou vozidly bez omezení celkové hmotnosti, osobní doprava rozdělena na dopravu provozovanou osobními automobily s obsaditelností do 8 míst kromě místa řidiče a provozovanou osobními automobily a autobusy). Každý podnikatel a každé vozidlo jsou uvedeny vždy pouze v nejvyšší povolené kategorii.

Tabulka č. 28: Počty podnikatelů v silniční motorové dopravě nákladní v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008 Podnikatelé v silniční motorové dopravě nákladní Celkem v LK - do 3,5 tuny celkové hmotnosti - bez omezení celkové hmotnosti

2006

2007

2008

Změna 2008/2007 (%)

2 207

2 268

2 194

vnitrostátní

385

380

458

mezinárodní

563

707

747

+

vnitrostátní

697

606

508

- 16,17

mezinárodní

562

575

481

- 16,35

53 / 209

- 3,26 +

20,53 5,66


Tabulka č. 29: Počty podnikatelů v silniční motorové dopravě osobní v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008 Podnikatelé v silniční motorové dopravě osobní

2007

2008

257

261

247

- 5,36

vnitrostátní

114

111

101

- 9,01

mezinárodní

45

43

30

- 30,23

vnitrostátní

23

23

42

+

mezinárodní

75

84

74

- 11,90

Celkem v LK - osobní vozidla s obsaditelností do 8 míst - osobní vozidla a autobusy

Změna 2008/2007

2006

(%)

82,61

Počet podnikatelů v silniční motorové dopravě ve výše uvedených tabulkách je přehledem aktivních dopravců evidovaných dopravním úřadem. Ovlivňuje ho především skutečnost, že v průběhu roku přibývají noví dopravci a někteří dopravci provozování živnosti přerušují. Oproti minulému období byl dopravním úřadem na konci roku 2008 evidován vyšší počet provozovatelů silniční motorové dopravy nákladní provozované vozidly o celkové hmotnosti do 3,5 tuny (nárůst o 78 dopravců ve vnitrostátní dopravě a nárůst o 40 dopravců v mezinárodní dopravě) a naopak nižší počet provozovatelů silniční motorové dopravy nákladní provozované vozidly bez omezení celkové hmotnosti (pokles o 98 dopravců ve vnitrostátní dopravě a pokles o 94 dopravců v mezinárodní dopravě). Ve sledovaném období došlo celkově k poklesu počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě nákladní v Libereckém kraji v roce 2008 o 74 dopravců, tj. snížení o 3,26 %. Pokles počtu podnikatelů provozující vozidla bez omezení celkové hmotnosti je způsoben především skutečností, že v souvislosti se změnou živnostenského zákona jsou postupně transformována oprávnění k provozování silniční motorové dopravy na specifikaci dle nového rozdělení do kategorií dle provozovaných vozidel a s tímto je spojena kontrola plnění podmínek pro provozování daného druhu dopravy (např. prokázání finanční způsobilosti dopravce), čímž dochází k administrativním korkům vedoucím k přerušení provozování živnosti u dopravců, kteří dlouhodobě tuto činnost nevykonávali, avšak dosud byli evidováni mezi aktivnímu subjekty. Oproti minulému období byl dopravním úřadem na konci roku 2008 evidován nižší počet provozovatelů silniční motorové dopravy provozované osobními automobily s obsaditelností do 8 míst kromě místa řidiče (pokles o 10 dopravců ve vnitrostátní dopravě a o pokles 13 dopravců v mezinárodní dopravě) a naopak vyšší počet provozovatelů silniční motorové dopravy provozované osobními automobily a autobusy (nárůst o 19 dopravců vnitrostátní dopravě a současný pokles o 10 dopravců v mezinárodní dopravě). Ve sledovaném období došlo v silniční motorové dopravě osobní v Libereckém kraji v roce 2008 k celkovému poklesu o 14 dopravců, tj. snížení o 5,36 %. Procentuální vyjádření změn mezi rokem 2007 a 2008 je uvedeno ve výše uvedených tabulkách. Údaj závisí na počtu dopravců, ze kterého se při výpočtu vychází. Z tohoto důvodu jsou v dílčích kategoriích procentuální změny vyjádřeny vyšším číslem, než by tento nárůst nebo pokles způsobil v celkovém počtu evidovaných dopravců. Následující graf znázorňuje podíl jednotlivých druhů dopravy na celkovém počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě v Libereckém kraji v roce 2008. Údaje o dopravcích provozujících daný druh dopravy jsou vztaženy k aktivním dopravcům evidovaným dopravním úřadem a rozděleny ve vztahu k provozovaným vozidlům.

54 / 209


Graf č. 14: Procentuální podíl jednotlivých druhů dopravy na celkovém počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě v Libereckém kraji v roce 2008

1%

2%

3%

nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly do 3,5 tuny celkové hmotnosti nákladní mezinárodní provozovaná vozidly do 3,5 tuny celkové hmotnosti nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly bez omezení celkové hmotnosti nákladní mezinárodní provozovaná vozidly bez omezení celkové hmotnosti osobní vnitrostátní provozovaná osobními automobily osobní mezinárodní provozovaná osobními automobily osobní vnitrostátní provozovaná osobními automobily a autobusy osobní mezinárodní provozovaná osobními automobily a autobusy

19%

4% 20%

30%

21%

Tabulka č. 30: Počty provozovaných vozidel v silniční motorové dopravě nákladní v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008 Provozovaná vozidla v silniční motorové dopravě nákladní Celkem - do 3,5 tuny celkové hmotnosti - bez omezení celkové hmotnosti

2006

2007

2008

Změna 2008/2007 (%)

6 677

6 244

5 973

695

716

910

+

27,09

mezinárodní

1 057

1 244

1 424

+

14,47

vnitrostátní

2 401

1 820

1 149

- 36,87

mezinárodní

2 524

2 464

2 490

+

vnitrostátní

- 4,32

1,06

Tabulka č. 31: Počty provozovaných vozidel v silniční motorové dopravě osobní v Libereckém kraji v letech 2006 a 2008 Provozovaná vozidla v silniční motorové dopravě osobní Celkem - osobní vozidla s obsaditelností do 8 míst - autobusy

2006

2007

2008

Změna 2008/2007 (%)

858

849

772

- 9,07

vnitrostátní

229

191

169

- 11,52

mezinárodní

106

82

57

- 30,49

vnitrostátní

50

50

74

+

mezinárodní

473

526

472

55 / 209

48,00

- 10,27


Počet provozovaných vozidel v silniční motorové dopravě ve výše uvedených tabulkách je přehledem vozidel, která dopravci nahlásili dopravnímu úřadu pro provozování dopravy pro cizí potřebu na základě živnostenského oprávnění s předmětem podnikání silniční motorová doprava (nejedná se o vozidla používaná výhradně pro veřejnou linkovou dopravu ani vozidla používaná pro MHD). Ovlivňuje ho skutečnost, že v průběhu roku přibývají noví dopravci a někteří dopravci provozování živnosti přerušují, ale především změny ve vozovém parku aktivních dopravců. Oproti minulému období byl dopravním úřadem na konci roku 2008 evidován vyšší počet nákladních vozidel o celkové hmotnosti do 3,5 tuny (nárůst o 194 vozidel používaných pro vnitrostátní dopravu a nárůst o 180 vozidel používaných pro mezinárodní dopravu) a naopak nižší počet nákladních vozidel bez omezení celkové hmotnosti (pokles o 671 vozidel používaných pro vnitrostátní dopravu a současný nárůst o 26 vozidel používaných pro mezinárodní dopravu). Ve sledovaném období došlo ke změně ve vozovém parku dopravců, která je představována celkovým poklesem provozovaných nákladních vozidel v roce 2008, jejichž provozovateli jsou podnikatelé v silniční motorové dopravě z Libereckého kraje, o 271 vozidel, tj. snížení o 4,32 %. Oproti minulému období byl dopravním úřadem na konci roku 2008 evidován nižší počet osobních automobilů s obsaditelností do 8 míst kromě místa řidiče (pokles o 22 vozidel používaných pro vnitrostátní dopravu a pokles o 25 vozidel používaných pro mezinárodní dopravu) a nižší počet autobusů (nárůst o 24 vozidel používaných pro vnitrostátní dopravu a současný pokles o 54 vozidel používaných pro mezinárodní dopravu). Ve sledovaném období došlo ke změně ve vozovém parku dopravců, která je představována celkovým poklesem provozovaných osobních vozidel a autobusů v roce 2008, jejichž provozovateli jsou podnikatelé v silniční motorové dopravě z Libereckého kraje, o 77 vozidel, tj. snížení o 9,07 %. Procentuální vyjádření změn mezi rokem 2007 a 2008 je uvedeno ve výše uvedených tabulkách. Údaj závisí na počtu vozidel, ze kterého se při výpočtu vychází. Z tohoto důvodu jsou v dílčích kategoriích procentuální změny vyjádřeny vyšším číslem, než by tento nárůst nebo pokles způsobil v celkovém počtu evidovaných vozidel. Následující graf znázorňuje podíl jednotlivých kategorií vozidel na celkovém počtu provozovaných vozidel v silniční motorové dopravě v Libereckém kraji v roce 2008. Údaje jsou vztaženy k aktivním dopravcům evidovaným dopravním úřadem.

Graf č. 15: Procentuální podíl jednotlivých kategorií vozidel na celkovém počtu provozovaných vozidel v silniční motorové dopravě v Libereckém kraji v roce 2008

1%

1%

7%

13% 21%

3%

37%

17%

56 / 209

nákladní vozidla do 3,5 tuny celkové hmotnosti, provozovaná ve vnitrostátní dopravě nákladní vozidla do 3,5 tuny celkové hmotnosti, provozovaná v mezinárodní dopravě nákladní vozidla bez omezení celkové hmotnosti, provozovaná ve vnitrostátní dopravě nákladní vozidla bez omezení celkové hmotnosti, provozovaná v mezinárodní dopravě osobní automobily, provozované ve vnitrostátní dopravě osobní automobily, provozované v mezinárodní dopravě osobní automobily a autobusy, provozované ve vnitrostátní dopravě osobní automobily a autobusy, provozované v mezinárodní dopravě


Dopravní úřady vydávají pro příslušné živnostenské úřady stanoviska k rozhodování o koncesi. Stanoviska jsou vydávána ve dvou případech, a to pokud se jedná o nového podnikatele v silniční dopravě nebo pokud vyprší časová platnost v minulosti vydaného stanoviska. Dopravní úřady vydávají potvrzení o prokázání finanční způsobilosti dopravce. Povinnost prokázat finanční způsobilost se týká dopravců, kteří provozují nákladní nebo osobní silniční motorovou dopravu vozidly, jejichž celková hmotnost přesahuje 3,5 tuny. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie došlo k rozšíření potvrzení vydávaných dopravními úřady. Od května 2004 začaly dopravní úřady vydávat eurolicence, které slouží jako doklad nahrazující zahraniční vstupní povolení a opravňují k provádění bilaterálních, tranzitních či třetizemních přeprav na území členských států EU. Eurolicenci musí tedy mít ten, kdo provozuje na území států Evropského společenství nebo z území členského státu Evropského společenství do státu, který není součástí Evropského společenství, anebo naopak pro část cesty na území členského státu silniční motorovou dopravu nákladní mezinárodní vozidly, jejichž celková hmotnost přesahuje 6 tun a jejichž užitečná hmotnost přesahuje 3,5 tuny, nebo silniční motorovou dopravu osobní mezinárodní autobusy. Eurolicence je vydávána na dobu 5 let. Dopravní úřady vydávají dopravci prvopis eurolicence a příslušný počet číslovaných opisů eurolicence na ta vozidla, která dopravce nahlásil u dopravního úřadu a pro která splňuje finanční způsobilost. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie dopravní úřady pro podnikatele v silniční dopravě, kteří k provozování mezinárodní nákladní dopravy v členských státech EU užívají jako řidiče občany státu, který není součástí Evropského společenství, vydávají osvědčení řidiče. Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, vydal v roce 2004 celkem 5 osvědčení, v roce 2005 celkem 8 osvědčení, v roce 2006 celkem 8 osvědčení, v roce 2007 celkem 8 osvědčení řidiče a v roce 2008 celkem 5 osvědčení řidiče. Následující tabulka je souhrnným přehledem všech dokumentů, které Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, vydává pro příslušné živnostenské úřady nebo pro podnikatele v oblasti silniční motorové dopravy v souvislosti s jejich podnikáním.

Tabulka č. 32: Přehled dokumentů, které Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, vydal pro příslušné živnostenské úřady nebo pro podnikatele v SMD v letech 2006 až 2008 Změna 2008/2007 (%)

2006

2007

2008

Stanoviska k rozhodování o koncesi

357

382

257

- 32,72

- SMD nákladní

325

344

232

- 32,56

32

38

25

- 34,21

Potvrzení o prokázání finanční způsobilosti dopravce 1)

812

891

854

- 4,15

- SMD nákladní

739

810

780

- 3,70

73

81

74

- 8,64

Vozidla, na která bylo vydáno potvrzení finanční způsobilosti 2)

3 042

3 611

3 431

- 4,98

- SMD nákladní

2 639

3 130

3 012

- 3,77

403

481

419

- 12,89

Vydávané dokumenty

- SMD osobní

- SMD osobní

- SMD osobní

57 / 209


Změna 2008/2007 (%)

2006

2007

2008

Eurolicence 3)

31

38

38

- SMD nákladní

28

30

33

3

8

5

Opisy eurolicencí 4)

121

189

233

+

23,28

- SMD nákladní

117

171

221

+

29,24

4

18

12

Vydávané dokumenty

- SMD osobní

- SMD osobní

0,00 +

10,00

- 37,50

- 33,33

dle evidence dopravního úřadu neodpovídá počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě provozujících druh dopravy, na který se povinnost prokázání finanční způsobilosti vztahuje (v počtu podnikatelů jsou uvedeni také dopravci, kteří nemají nákladní vozidla nad 3,5 tuny celkové hmotnosti nebo autobusy, přestože mají daný druh dopravy povolen; kromě toho existují dopravci, kteří povinnost prokázání finanční způsobilosti pro daný rok nesplnili) 2) dle evidence dopravního úřadu neodpovídá počtu vozidel, na něž se povinnost potvrzení finanční způsobilosti vztahuje (v počtu vozidel jsou uvedena také vozidla dopravců, kteří povinnost prokázání finanční způsobilosti nesplnili) 3) dle evidence dopravního úřadu neodpovídá počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě mezinárodní provozujících druh dopravy, na který se povinnost prokázání finanční způsobilosti vztahuje (v počtu podnikatelů jsou uvedeni také dopravci, kteří mají povolený druh dopravy mezinárodní, přestože jezdí pouze vnitrostátní - dopravci o vydání eurolicencí nepožádali) 4) dle evidence dopravního úřadu neodpovídá počtu vozidel provozovaných v mezinárodní dopravě, na něž se povinnost potvrzení finanční způsobilosti vztahuje (v počtu provozovaných vozidel jsou uvedena také nákladní vozidla nad 3,5 tuny celkové hmotnosti a autobusy u dopravců provozujících mezinárodní dopravy, přestože jsou vozidla využívána výhradně pro dopravu vnitrostátní - dopravci o vydání opisů eurolicence nepožádali) 1)

V Libereckém kraji bylo v roce 2007 celkem 2 529 podnikatelů v silniční motorové dopravě a v roce 2008 celkem 2 441, což znamená snížení o 88 dopravců (celkový pokles o 3,48 %). Počet vydaných stanovisek k rozhodování o koncesi zahrnuje nejen stanoviska vydávaná pro nové podnikatelské subjekty v silniční motorové dopravě, ale také stanoviska vydávaná pro subjekty, kterým končí platnost stanovisek vydávaných před pěti, příp. deseti lety. Povinnost prokázat finanční způsobilost se vztahuje na provozovatele dopravy vnitrostátní i mezinárodní. V posledních letech je počet vydaných potvrzení finanční způsobilosti téměř konstantní. Z celkového počtu vozidel, na něž se vztahuje povinnost finanční způsobilosti, je více než polovina vozidel využívána v dopravě mezinárodní a byly pro ně vydány opisy eurolicencí. V letech 2006 až 2008 byly eurolicence vydávány pouze novým podnikatelům, případně náhradou za eurolicence ztracené či poškozené. Většina dopravců je držitelem eurolicence od roku 2004 s platností na 5 let. Opisy k eurolicencím jsou vydávány postupně v případě nárůstu počtu vozidel, u kterých je tato povinnost vyžadována, nebo za opisy ztracené či poškozené. Pokud dopravce nesplnil všechny podmínky stanovené pro používání eurolicence, dopravní úřad mu eurolicenci odebere. K 31.12.2008 bylo v Libereckém kraji 342 aktivních držitelů eurolicencí v nákladní dopravě (celkem 1 995 opisů eurolicencí) a 68 aktivních držitelů eurolicencí v osobní dopravě (celkem 230 opisů eurolicencí). Dopravní úřady vykonávají ve svém správním obvodu státní odborný dozor v silniční dopravě, a to buď formou kontroly dopravce ve firmě, příp. na úřadě, anebo formou silniční kontroly vozidel. Při výkonu státního odborného dozoru kontrolují, zda dopravci a řidiči dodržují povinnosti stanovené zákonem o silniční dopravě a předpisy souvisejícími. Provádění kontrolní činnosti v oblasti silniční dopravy upravuje vyhláška Ministerstva dopravy č. 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě, která ukládá dopravním úřadům organizovat systém pravidelných kontrol tak, aby zahrnovaly nejméně

58 / 209


1 % pracovních dnů řidičů vozidel, na něž se vztahují Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85, a aby tyto kontroly proběhly nejméně v 15 % ze všech kontrolních pracovních dnů na silnici a nejméně v 30 % v provozovnách podniků. Ministerstvo dopravy vyhodnocuje statistiky počtu kontrolovaných záznamů o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku zasílané jednotlivými dopravními úřady. Liberecký kraj patří mezi nejaktivnější kraje v oblasti výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě prováděného pracovníky jednotlivých dopravních úřadů. Povinnost uskutečňovat kontroly podle směrnice rady č. 88/599/EHS je plněna zejména vlivem organizace práce a technickým vybavením oddělení silniční dopravy, které tuto činnost zabezpečuje, a také zaměřením činnosti především na kontroly dopravců s větším počtem provozovaných vozidel. Následující tabulka znázorňuje přehled o výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě provedeného pracovníky jednotlivých krajských úřadů v letech 2006 až 2008.

Tabulka č. 33: Výkon státního odborného dozoru v silniční dopravě provedený pracovníky jednotlivých krajských úřadů v letech 2006 až 2008

Kontrola dopravce

Silniční kontrola

13 672

47 491

37 825

9 666

47 606

34 131

13 475

Jihomoravský kraj

50 859

46 284

4 575

37 612

28 093

9 519

33 121

23 240

9 881

Karlovarský kraj

24 791

22 710

2 081

21 739

20 693

1 046

21 344

17 075

4 269

Královehradecký kraj

44 202

31 944

12 258

49 536

32 440

17 096

94 157

61 655

32 502

Liberecký kraj

92 304

90 608

1 696

75 006

74 127

879

111 784

109 139

2 645

Moravskoslezský kraj

32 982

27 705

5 277

51 577

42 327

9 250

56 994

49 262

7 732

Olomoucký kraj

54 068

36 845

17 223

57 519

39 156

18 363

58 257

35 893

22 364

Pardubický kraj

18 158

12 730

5 428

23 157

12 949

10 208

28 958

15 127

13 831

Plzeňský kraj

17 683

14 583

3 100

22 620

17 287

5 333

36 869

23 962

12 907

Hlavní město Praha

48 126

47 030

1 096

61 449

57 453

3 996

53 196

48 277

4 919

170 015

157 051

12 964

265 031

249 157

15 874

332 520

306 917

25 603

Ústecký kraj

31 219

30 727

492

11 158

675

10 483

17 908

4 093

13 815

Kraj Vysočina

50 184

43 426

6 758

58 922

51 313

7 609

51 559

38 428

13 131

Zlínský kraj

16 610

12 438

4 172

22 934

17 472

5 462

42 702

28 898

13 804

696 536

603 744

90 792

805 751

680 967

124 784

986 975

796 097

190 878

Středočeský kraj

Celkem

59 / 209

Celkem

29 663

Silniční kontrola

43 335

Celkem

Jihočeský kraj

Celkem

Silniční kontrola

2008

Kontrola dopravce

Počet kontrolovaných tachograf. kotoučků

2007 Kontrola dopravce

2006


Výkon státního odborného dozoru v silniční dopravě v Libereckém kraji je rozdělen mezi více subjektů. Dohlídky ve firmě provádějí dopravní úřady a téměř vždy se týkají kontrol podnikatelů v silniční motorové dopravě, kteří provozují dopravu na základě živnostenského oprávnění s předmětem podnikání silniční motorová doprava. Při těchto kontrolách je sledováno roční časové období a kontrola je zaměřena na dodržování povinností, které stanoví zákon o silniční dopravě a předpisy s ním související dopravcům, resp. podnikatelům v silniční dopravě. Silniční kontroly jsou prováděny pracovníky dopravních úřadů, ale také Policií ČR a celními úřady. Jedná se o kontroly provozování dopravy nejen pro cizí potřebu (subjekty v silniční motorové dopravě, kteří podnikají na základě živnostenského oprávnění s předmětem podnikání silniční motorová doprava), ale také pro vlastní potřebu (doprava provozována v rámci jiných živností - nejedná se o předmět podnikání silniční motorová doprava). Při těchto kontrolách je sledována měsíční činnost řidičů a kontroly jsou zaměřeny na dodržování povinností, které stanoví zákon o silniční dopravě a předpisy s ním související nejen dopravcům, ale také řidičům. Při výkonu státního odborného dozoru se kontroluje především řádné vedení záznamu o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách, dodržování bezpečnostních přestávek a celkové denní doby řízení, platnost technické prohlídky vozidla a měření emisí, periodická kontrola záznamového zařízení (tachografu), ale také označení vozidla obchodním jménem provozovatelů silniční motorové dopravy a přítomnost dokladu o oprávnění k podnikání ve vozidle při jeho provozu. Od poloviny roku 2006 probíhá zásadní změna ve formě vedení záznamů o dobách řízení a bezpečnostních přestávkách. Jedná se o zavádění digitálních tachografů. Všechna nová vozidla, pro která předpisy stanoví povinnost být vybavena tachografem, musí byt vybavena digitálním tachografem. Jedná se o nákladní vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny včetně přívěsu a osobní vozidla s obsaditelností vyšší než 8 osob kromě místa řidiče, která byla uvedena do provozu po 1.7.2006. V Libereckém kraji jsou kontrolními kartami k digitálním tachografům vybaveny všechny subjekty, které jsou oprávněny k výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě, tj. pracovníci Krajského úřadu Libereckého kraje, Policie ČR i celních úřadů. V souvislosti s prováděním kontrol dle zákona o silniční dopravě jsou příslušní pracovníci oddělení silniční dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, pro tuto činnost proškolováni. Každoročně se účastní seminářů zaměřených především na základní povinnosti související s předpisy týkajících se doby řízení, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku řidičů. Při výkonu státního odborného dozoru se u dopravců přepravujících nebezpečné věci mimo výše uvedené kontroluje také dodržování Dohody o ADR (vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů) a Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 14/2007 Sb.m.s., kterým se doplňují sdělení č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb., č. 93/2000 Sb. m. s., č. 6/2002 Sb. m. s., č. 65/2003 Sb. m. s., č. 77/2004 Sb. m. s. a č. 33/2005 Sb. m. s. o vyhlášení přijetí změn a doplňků „Přílohy A - Všeobecná ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů“ a „Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě“ Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR). Mezi základní povinnosti dopravců přepravujících nebezpečné věci patří především použít vozidlo k této přepravě způsobilé, označit vozidlo výstražnými oranžovými tabulkami a bezpečnostními značkami dle charakteristiky přepravovaných látek, zabezpečit povinnou výbavu vozidla a zabezpečit školení osob podílejících se na přepravě. Následující tabulka a graf znázorňuje přehled o výkonu státního odborného dozoru (SOD) v silniční dopravě provedeného pracovníky oddělení silniční dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, v letech 2006 až 2008.

60 / 209


Tabulka č. 34: Výkon státního odborného dozoru v silniční dopravě provedený pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje v letech 2006 až 2008

Silniční kontrola

Kontrola dopravce

Celkem

Silniční kontrola

Celkem

2008

Kontrola dopravce

2007 Silniční kontrola

Celkem

SOD

Kontrola dopravce

2006

Celkem - změna 2008/2007 (%)

Počet kontrol

346

183

163

235

175

60

291

186

105

+ 23,83

- bez závad

257

117

140

166

117

49

175

102

73

+ 5,42

89

66

23

69

58

11

116

84

32

+ 68,12

639

476

163

556

496

60

856

751

105

+ 53,96

92 304

90 608

1 696

75 006

74 127

879

111 784

109 139

2 645

+ 49,03

- se zjištěnými závady Počet kontrol. vozidel Počet kontrol. tachograf. kotoučků

Graf č. 16: Počet kontrol v silniční dopravě provedený pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje v letech 2006 až 2008 200 180 160

183

186

175 163

140 120

105

100 80

kontroly dopravce silniční kontroly

60

60 40 20 0

2006

2007

2008

Při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě jsou kontroly provedené pracovníky oddělení silniční dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, zaměřeny především na kontroly dopravců, kdy je kontrolován několikanásobně vyšší počet vozidel a delší časové období než je tomu u silničních kontrol. V roce 2008 byly kontroly zaměřeny především na podnikatele provozující větší počet vozidel. Počet protokolů z kontrol dopravců představoval v roce 2008 téměř 65 % celkového počtu sepsaných protokolů. V roce 2008 došlo ve srovnání s rokem 2007 ke zvýšení celkového počtu kontrol v rámci výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě o 24 %, což je způsobeno nárůstem provedených silničních kontrol o 75 %. Silniční kontroly jsou prováděny více subjekty (dopravní úřad, celní

61 / 209


úřad, Policie ČR), a proto je kladen větší důraz na dohlídky. Počet kontrol dopravců ve firmě v roce 2008 byl navýšen o 6 %, zkontrolováno bylo téměř 300 podnikatelských subjektů. V roce 2008 došlo ke 49 % nárůstu celkového počtu kontrolovaných tachografických kotoučků, což je způsobeno nejen zaměřením se na podnikatelské subjekty s větším vozovým parkem, ale také kontrolou delších období. Ze všech uskutečněných kontrol proběhlo 60 % kontrol bez závad. V rámci dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu kontrolují orgány Policie ČR a celní úřady, zda je vozidlo v provozu vybaveno předepsanými doklady, zda je stanoveným způsobem označeno nebo jinak vybaveno a zda jsou dodržovány doby řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a doby odpočinku řidičů. Jedná se zvláštní formu výkonu státního odborného dozoru, kdy zjištěná porušení jsou buď řešena na místě blokovou pokutou nebo oznamována příslušnému dopravnímu úřadu jako podnět pro správní řízení za porušení povinností dopravcem, příp. obcím s rozšířenou působností jako přestupek řidiče. Následující tabulka znázorňuje přehled o výkonu státního odborného dozoru formou silničních kontrol, které proběhly na území Libereckého kraje a byly provedeny Policií ČR a celními úřady v letech 2006 až 2008.

4 394

63 611

160

x)

x)

x)

- PČR Česká Lípa

1 183

10 918

38

681

5 118

34

1 335

37 648

12

+

706

8 234

89

589

12 696

51

432

12 196

21

- 26,66

1 277

13 891

63

713

11 408

19

x)

860

5 402

161

2 411

34 389

56

1 399

31 755

26

- 41,97

10 606

25 612

354

1 168

10 449

153

470

7 147

109

- 59,76

70

648

18

83

1 286

20

23

646

0

- 72,29

- CÚ Liberec

10 536

24 964

336

1 085

9 163

133

447

6 501

109

- 58,80

Celkem

14 632

64 057

705

5 562

74 060

313

x)

x)

x)

x)

- PČR Jablonec n.N. - PČR Liberec - PČR Semily Celní úřad - CÚ Česká Lípa

x)

data od PČR Liberec nejsou k dispozici

62 / 209

x)

Počet zjištěných závad

351


38 445

Počet kontrolovaných vozidel


4 026


Policie ČR

Subjekt provádějící silniční kontrolu



2008


2007


2006

Počet kontrolovaných vozidel - změna 2008/2007 (%)

Tabulka č. 35: Počet kontrolovaných vozidel při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě provedeného Policií ČR a celními úřady v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008

x)

x)

96,04

x)


Změna počtu kontrol dle zákona o silniční dopravě provedených pracovníky celních úřadů je oproti minulému období velmi výrazná, což je způsobeno povinnostmi, které byly celním úřadům stanoveny. Počet kontrol provedených Policií ČR se liší dle jednotlivých okresních ředitelství a je ovlivněn především personálním složením kontrolních útvarů. Ve srovnání s předcházejícími období je počet všech silničních kontrol nákladních vozidel provedených Policií ČR na území Libereckého kraje téměř neměnný. Nárůst celkového počtu kontrolovaných tachografických kotoučků u všech silničních kontrol provedených Policí ČR a celními úřady v Libereckém kraji za období roku 2008 je ovlivněn změnou legislativy, kdy je po řidičích vyžadováno, aby ke kontrole předložili větší počet záznamových listů než bylo vyžadováno v předcházejících obdobích. Následující tabulka znázorňuje přehled o řešení závad zjištěných při výkonu státního odborného dozoru formou silničních kontrol, provedených Policií ČR a celními úřady v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008.

Tabulka č. 36: Závady zjištěné při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě provedeného Policií ČR a celními úřady v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008 Počet porušení vyřešených blokovou pokutou

Počet porušení předaných ke správnímu řízení x)

105

160

18

142

xx)

xx)

xx)

xx)

- PČR Česká Lípa

38

35

3

34

1

33

12

1

11

- 64,71

- PČR Jablonec n.N.

89

60

29

51

8

43

21

1

20

- 58,82

- PČR Liberec

63

33

30

19

0

19

xx)

xx)

xx)

xx)

- PČR Semily

161

118

43

56

9

47

26

1

25

- 53,57

Celní úřad

354

0

354

153

0

153

109

0

109

- 28,76

18

0

18

20

0

20

0

0

0

- 100,00

- CÚ Liberec

336

0

336

133

0

133

109

0

109

- 18,05

Celkem

705

246

459

313

18

295

xx)

xx)

xx)

xx)

- CÚ Česká Lípa



246

Policie ČR


351

Subjekt provádějící silniční kontrolu


Počet porušení vyřešených blokovou pokutou

Počet zjištěných závad - změna 2008/2007 (%)

2008


2007

Počet porušení vyřešených blokovou pokutou

2006

x) podněty xx)

jsou předávány buď Krajskému úřadu Libereckého kraje nebo příslušným městským úřadům data od PČR Liberec nejsou k dispozici

Orgány Policie ČR a celní úřady jsou při provádění silniční kontroly v případě, že se jedná o dopravce, který má bydliště nebo sídlo mimo území České republiky, oprávněny vybírat kauci, a to v rozmezí od 10 000,- Kč do 50 000,- Kč podle závažnosti porušené povinnosti. Při výběru kauce jsou povinny vydat řidiči stvrzenku o převzetí kauce a o zjištěném porušení sepsat protokol, ve kterém uvedou informaci pro dopravce, že je povinen se k případu vyjádřit nejpozději ve lhůtě

63 / 209


dvou týdnů k příslušnému dopravnímu úřadu. Nejpozději následující pracovní den po provedené silniční kontrole je kauce předána dopravnímu úřadu (kauce je pracovníky celního úřadu složena v pokladně Krajského úřadu Libereckého kraje a doklady ke kauci předány osobně pracovníkům oddělení silniční dopravy anebo je kauce vložena na depozitní úřad Krajského úřadu Libereckého kraje a doklady ke kauci zaslány dopravnímu úřadu poštou). Doručením vyjádření dopravce k uložené kauci, příp. dostavením se k jednání na dopravní úřad, je zahájeno správní řízení o pokutě. Po provedeném řízení o pokutě se kauce buď vrátí nebo se započte na zaplacení pokuty. Nevyjádří-li se subjekt, kterému byla uložena kauce, v požadované lhůtě nebo se nedostaví k jednání, správní řízení o pokutě se nezahájí, kauce bez dalšího propadá a je příjmem orgánu, u kterého mělo být vedeno správní řízení o pokutě. Následující tabulka je přehledem vybraných kaucí celními úřady a Policií ČR v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008.

Tabulka č. 37: Přehled vybraných kaucí v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008

0

42

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

80

1 542

66

14

1 421

50

1 028

38

12

932

38

753

34

4

735

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

10

0

1

6

82

1 584

68

14

1 463

50

1 028

38

12

932

39

763

34

5

741

V Libereckém kraji byly kauce vybírány od konce roku 2004 pouze celními úřady. V roce 2004 bylo vybráno 6 kaucí v celkové výši 129 000,- Kč, na základě vyjádření dopravce byla dopravním úřadem vedena 4 správní řízení. Příjem z kaucí pro Krajský úřad Libereckého kraje představoval v roce 2004 částku 76 000,- Kč. V roce 2005 vybraly celní úřady 65 kaucí v celkové výši 1 078 000,- Kč. Na základě vyjádření dopravce bylo dopravním úřadem vedeno celkem 15 správních řízení, zbývajících 50 kaucí propadlo bez dalšího řízení. Příjem z kaucí pro Krajský úřad Libereckého kraje představoval v roce 2005 částku 932 000,- Kč. V roce 2006 vybraly celní úřady 82 kaucí v celkové výši 1 584 000,- Kč. Na základě vyjádření dopravce bylo dopravním úřadem vedeno celkem 14 správních řízení, zbývajících 68 kaucí propadlo bez dalšího řízení. Příjem z kaucí pro Krajský úřad Libereckého kraje představoval v roce 2006 částku 1 463 000,- Kč. V roce 2007 vybíral kauce pouze Celní úřad Liberec. Bylo vybráno 50 kaucí v celkové výši 1 028 000,- Kč. Na základě vyjádření dopravce bylo dopravním úřadem vedeno celkem 12 správních řízení, zbývajících 38 kaucí propadlo bez dalšího řízení. Příjem z kaucí pro Krajský úřad Libereckého kraje představoval v roce 2007 částku 932 000,- Kč. 64 / 209

Příjem z kaucí pro KÚLK (tis. Kč)

Výše vybraných kaucí (tis. Kč)

2

Počet propadnutých kaucí Počet vedených správních řízení

Počet vybraných kaucí

42


2



Celkem


PČR Jablonec nad Nisou


CÚ Liberec


CÚ Česká Lípa

2008


Subjekt provádějící kontrolu

2007


2006


V roce 2008 Celní úřad Česká Lípa opět nevybral žádnou kauci. Policie ČR vybrala pouze 1 kauci, zbývající kauce byly vybrány Celním úřadem Liberec. Kromě vybraných kaucí bylo Policií ČR Jablonec nad Nisou předáno dopravnímu úřadu ke správnímu řízení zjištěné porušení zahraničním dopravcem, kdy však kauce nebyla vybrána (evidováno jako správní řízení). Na území Libereckého kraje bylo v roce 2008 vybráno 39 kaucí v celkové výši 763 000,- Kč. Oproti minulému roku došlo k poklesu vybraných kaucí o 22 %. Více než polovinu ze všech vybraných kaucí v roce 2008 představují kauce vybrané od dopravců ze Slovenska a Polska. Na základě vyjádření dopravce bylo dopravním úřadem vedeno celkem 5 správních řízení, zbývajících 34 kaucí propadlo bez dalšího řízení. Příjem z kaucí pro Krajský úřad Libereckého kraje představoval v roce 2008 částku 741 000,- Kč. Mezi nejčastější závady, které jsou v rámci výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě zjištěny (jak při kontrolách dopravců uskutečněných formou dohlídek ve firmě, tak při silničních kontrolách provedených pracovníky dopravního úřadu, Policie ČR i celních úřadů), patří nejen nedodržení bezpečnostních přestávek, doby odpočinku a denní doby řízení, ale také řádné nevedení záznamu o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách. Mezi závadami ze silničních kontrol představují nezanedbatelnou část z celkového počtu zjištěných porušení mimo výše uvedené závady také řádné neoznačení vozidla obchodním jménem provozovatelů silniční motorové dopravy a nepřítomnost dokladu o oprávnění k podnikání ve vozidle při jeho provozu. Následující graf znázorňuje procentuální vyjádření nejčastějších závad zjištěných při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje v roce 2008.

Graf č. 17: Nejčastější závady zjištěné při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě v Libereckém kraji v roce 2008 3%

řádné nevedení záznamu o době řízení vozidla

16 %

nedodržení bezpečnostních přestávek

16 %

nedodržení celkové denní doby řízení nedodržení doby odpočinku 13 %

37 %

ostatní závady

V návaznosti na provedené kontroly je v případě zjištění porušení stanovených povinností vedeno s dopravcem správní řízení. Kromě vlastních zjištění eviduje Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, také protokoly ze silničních kontrol postoupené Policií ČR a celními úřady. Následující tabulka znázorňuje přehled o správních řízeních s dopravci ve věci porušení povinností stanovených v silniční dopravě, které byly vedeny pracovníky oddělení silniční dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, v letech 2006 až 2008.

65 / 209


2007

Silniční kontrola

143

227

74

153

255

95

160

159

66

93

174

63

111

169

70

99

- 2,87

1 321

762

559

1 489,5

841

648,5

1 474

851

623

- 1,04

69

19

50

53

11

42

86

23

63

(%)

Kontrola dopravce

85

Celkem

228

Celkem

Silniční kontrola

Počet vydaných rozhodnutí Výše udělených pokut (v tis. Kč) Nedořešené podněty - převod

Kontrola dopravce

Počet podnětů

Silniční kontrola

x)

Celkem

Správní řízení

2008

Kontrola dopravce

2006

Celkem - změna 2008/2007

Tabulka č. 38: Přehled správních řízení v silniční dopravě vedených pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, v letech 2006 až 2008

12,33

+

62,26

+

x) správní

řízení vedeno na základě zjištění při kontrole, kterou provedl dopravní úřad, celní úřad nebo Policie ČR na území Libereckého kraje

Mezi podněty pro správní řízení, které Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, jako příslušný dopravní úřad eviduje, představují podněty ze silničních kontrol než 60 %. Nejedná se pouze o podněty z vlastních silničních kontrol, jak je tomu u podnětů pro správní řízení na základě provedené kontroly dopravce. Následující tabulka znázorňuje přehled vydaných rozhodnutí a výši udělených pokut na základě správních řízení s dopravci ve věci porušení povinností stanovených v silniční dopravě, které byly pracovníky oddělení silniční dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, vedeny v letech 2006 až 2008.

Výše udělených pokut (Kč)

2008 Počet vydaných rozhodnutí


Počet vydaných rozhodnutí

2007


Výsledky správních řízení

Počet vydaných rozhodnutí

2006

Počet vydaných rozhodnutí - změna 2008/2007 (%)

Tabulka č. 39: Přehled výsledků správních řízení v silniční dopravě vedených pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, v letech 2006 až 2008

Kontrola dopravce ve firmě

66

762 000

63

841 000

70

851 000

+

Silniční kontrola

93

559 000

111

648 500

99

623 000

- 10,81

- provedena pracovníky KÚLK

21

154 000

14

110 000

25

110 000

+

78,57

- provedena Policií ČR

14

91 000

22

136 500

32

301 000

+

45,45

- provedena celními úřady

58

313 000

75

402 000

42

212 000

- 44,00

159

1 321 000

174

1 489 500

169

1 474 000

- 2,87

Celkem

66 / 209

11,11


Dopravní úřady také provádějí zkoušky odborné způsobilosti k provozování silniční motorové dopravy pro cizí potřebu. Účelem zkoušky je prokázat odbornou způsobilost žadatele k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby (u právnické osoby musí podmínku odborné způsobilosti splňovat statutární orgán nebo jeho člen, nebo odpovědný zástupce, pokud je ustanoven; u fyzické osoby musí podmínku odborné způsobilosti splňovat fyzická osoba sama nebo odpovědný zástupce, je-li ustanoven). Odborná způsobilost se prokazuje zvlášť pro každý druh dopravy a musí trvat po celou dobu provozování dopravy. Rozsah požadovaných znalostí je rozlišen podle druhu provozování silniční dopravy, pro niž uchazeč prokazuje odbornou způsobilost. V roce 2008 došlo k postupné změně v rozsahu a formě zkoušky. Do 31.3.2008 se odborná způsobilost prokazovala zkouškou z pěti předmětů (Obchodněprávní vztahy a pracovněprávní vztahy; Silniční doprava a mezinárodní smlouvy s ní související; Ceny, daně, daňové řízení, poplatky, pojištění a celní řízení; Technická základna; Bezpečnost práce a technických zařízení při provozu, údržbě a opravách vozidel), příp. vysvědčením o státní nebo maturitní zkoušce z daného oboru nebo jiným úředním dokladem o ukončení uceleného studia ve střední škole nebo vyšší odborné škole, které podle osvědčení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR svým odborným zaměřením odpovídá požadavkům odborné způsobilosti. Od 1.4.2008 se stala součástí zkoušky kromě testu z výše uvedených předmětů také případová studie a zároveň došlo k bližší specifikaci jednotlivých druhů osobní dopravy. Od 1.7.2008 bylo zrušeno uznávání dosaženého vzdělání a podmínka 3 let praxe v provozování dopravy v případě zkoušky pro dopravu mezinárodní. Následující tabulka znázorňuje počet a úspěšnost žadatelů při zkouškách odborné způsobilosti k provozování silniční motorové dopravy pro cizí potřebu v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008 v členění dle druhu dopravy.

Tabulka č. 40: Úspěšnost žadatelů při zkouškách odborné způsobilosti k provozování silniční motorové dopravy pro cizí potřebu v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008

Nákladní mezinárodní

Osobní vnitrostátní

Osobní mezinárodní

13

1

72

41

12

18

1

85

39

27

13

6

Počet úspěšných žadatelů

41

22

9

9

1

64

36

10

17

1

57

25

17

11

4

83,7

84,6

100,0

69,2

100,0

88,9

87,8

83,3

94,4

100,0

67,1

64,1

63,0

84,6

66,7

Zkoušky odborné způsobilosti k provozování silniční motorové dopravy pro cizí potřebu skládalo v roce 2008 celkem 85 žadatelů s trvalým pobytem v Libereckém kraji. Oproti roku 2007 došlo k nárůstu počtu žadatelů o 18 %. Nejvyšší počet žadatelů je každoročně zaznamenáván u silniční motorové dopravy nákladní vnitrostátní. V roce 2008 bylo celkem 57 žadatelů úspěšných, procentuální úspěšnost činila 67,1 %. Pokles úspěšnosti žadatelů oproti předcházejícím obdobím je způsoben především změnou legislativy, která s sebou přinesla vyšší obtížnost zkoušky.

67 / 209


Nákladní vnitrostátní

9


Celkem

26

Úspěšnost žadatelů (%)



49



Počet žadatelů

Zkoušky odborné způsobilosti k provozování SMD pro cizí potřebu

Celkem


2008


2007

Celkem

2006


2.1.6 ZAJIŠŤOVÁNÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI LIBERECKÉHO KRAJE Od 1. ledna 2003 převzal Liberecký kraj odpovědnost nad zajišťováním dopravní obslužnosti svého území. Podle ustanovení § 35 odst. 2 písm. h) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, stanovilo rozsah základní dopravní obslužnosti pro území Libereckého kraje v roce 2003 Zastupitelstvo Libereckého kraje na svém 8. zasedání dne 20. listopadu 2001 (usnesení č. 141/01/ZK). Od roku 2004 stanovilo maximální rozsah základní dopravní obslužnosti Zastupitelstvo Libereckého kraje usnesením č. 367/03/ZK (na 10. zasedání Zastupitelstva Libereckého kraje, konaném dne 18. listopadu 2003). Resort dopravy vypracoval na základě výstupů z projektu Optimalizace dopravní obslužnosti návrhy na změny v zabezpečení dopravní obslužnosti obcí LK. Zastupitelstvo Libereckého kraje pak na svém zasedání, konaném dne 18. května 2004 ustanovilo usnesením č. 121/04/ZK nový rozsah základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje následujícím způsobem: Definice základní dopravní obslužnosti (dále ZDO) je přiměřené zajištění dopravy po všechny dny v týdnu z důvodu veřejného zájmu, především do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání včetně dopravy zpět, přispívající k trvale únosnému rozvoji územního obvodu Libereckého kraje. Definice ZDO vychází z příslušných ustanovení zákona silniční dopravě a zákona o drahách a promítnuta do podmínek Libereckého kraje představuje tyto prvky:  osobní a spěšné vlaky vedené po regionálních tratích na území Libereckého kraje,  tramvajovou trať č. 11 provozovanou jako příměstskou trať mezi městy Jablonec nad Nisou a Liberec,  soubor linek veřejné linkové dopravy provozovaných na území Libereckého kraje, dále soubor linek veřejné linkové dopravy provozovaných po území několika krajů, kde ztráta je hrazena pouze zčásti a soubor linek provozovaných po území několika krajů, v zájmu Libereckého kraje, kde je ztráta hrazena po celé délce linky.

Tabulka č. 41: Maximální rozsah základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje ZDO pro rok 2003 Veřejná linková doprava (km/rok)

ZDO pro rok 2004 (platnost od 1.6.2004), 2005, 2006, 2007, 2008

11 915 000

13 854 000

Kolejová doprava (km/rok)

4 745 140

4 942 000

- drážní (vlkm/rok)

3 823 275

3 921 000

921 865

1 021 000

- tramvajová (vzkm/rok)

Jízdní řády pro rok 2003 schvalovaly v roce 2002 okresní úřady a od ledna 2003 vykonává Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, oddělení dopravní obslužnosti komplexní zajišťování výkonu státní správy (přenesenou působnost) a samosprávných činností na úseku dopravní obslužnosti podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. Od poloviny roku 2005 se na přípravě jízdních řádů vlakové dopravy podílí i společnost KORID LK, spol. s r.o., od přípravy jízdních řádů pro období 2006/2007 se tato společnost částečně podílí i na přípravě jízdních řádů autobusové dopravy, během roku 2007 pak plně převzala agendu přípravy a připomínkování jízdních řádů vlakové a autobusové dopravy, s Odborem dopravy KÚLK jsou však všechny větší zásahy do jízdních řádů i nadále konzultovány, zejména pokud mají tyto změny větší vliv na ekonomiku provozu veřejné dopravy (nárůst/úbytek ujetých km, zlepšení/zhoršení základní dopravní obsluhy obcí/území). 68 / 209


Příloha č. 4: Přehled počtu přepravených cestujících na vybraných linkách osobní dopravy na území Libereckého kraje v typický den roku Mapa č. 10: Rozložení tras autobusových linek dle dopravců VLAD na silniční síti Libereckého kraje v roce 2009 Mapa č. 11: Urbanizované území mimo dostupnost 1 km od autobusových zastávek nebo železničních stanic na území Libereckého kraje - analýza stavu 2008 Mapa č. 12: Rozložení počtu autobusových spojů v zastávkách na území Libereckého kraje, mimo MHD - průměrná středa za leden 2009 Mapa č. 13: Rozložení počtu autobusových spojů v zastávkách na území Libereckého kraje, včetně příměstské MHD - průměrná středa za leden 2009

2.1.6.1 Veřejná linková autobusová doprava Liberecký kraj hradí dopravcům od roku 2003 ztrátu vzniklou provozováním veřejné linkové autobusové dopravy na základě smluv o zabezpečení stanoveného rozsahu základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje a na základě smluv o závazku veřejné služby. Současné smlouvy jsou až na výjimky uzavřené na období osmi let (2004 – 2011). Liberecký kraj již sedmým rokem (od roku 2003) uzavírá s obcemi Libereckého kraje smlouvy o spolupráci při zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje. Na základě této smlouvy se obce zavazují ve čtvrtletních splátkách v roce 2008 uhradit cca 24 mil. Kč, a tím přispět na zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje. Smlouva není uzavřena pouze se Statutárním městem Liberec a s Obcí Kravaře. Obec Kravaře disponuje vlastním autobusem, kterým zajišťuje dopravu občanů ve vlastní režii. Statutární město Liberec financuje ze svých prostředků poměrně rozsáhlý systém městské hromadné dopravy (dále jen MHD), který slouží při návštěvách krajského města všem obyvatelům kraje a je proto od příspěvku na dopravní obslužnost rovněž osvobozeno. Z důvodu řešení otázek dopravní obslužnosti na území Libereckého kraje byla zřízena pracovní skupina pod názvem Dopravní svaz. Její ustanovující zasedání se konalo dne 13. května 2003 v Liberci. Dopravní svaz je složen ze zástupců měst a obcí Libereckého kraje, zástupců Rady Libereckého kraje, zástupce Výboru dopravy Zastupitelstva Libereckého kraje a pracovníků dopravního úřadu. Veřejná linková doprava je provozována na základě vydaných licencí, které uděluje a odejímá příslušný krajský dopravní úřad, v Libereckém kraji tedy Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy (s výjimkou linek městské autobusové dopravy, i s přesahem mimo území města, na ty vydávají licence pověřené obecní úřady).

Příloha č. 5: Přehled licencí vydaných Krajským úřadem Libereckého kraje, odborem dopravy k provozování veřejné vnitrostátní linkové osobní dopravy na území Libereckého kraje platných v roce 2008 Příloha č. 6: Přehled licencí odejmutých Krajským úřadem Libereckého kraje na základě žádostí dopravců v roce 2008 Příloha č. 7: Přehled linek veřejné linkové osobní dopravy provozovaných na území Libereckého kraje v roce 2008 Následující tabulky podrobně informují o současném rozsahu dopravní obslužnosti na území Libereckého kraje. Legenda k následujícím tabulkám : DO - dopravní obslužnost veřejnou dopravou; X - pracovní den; S - sobota; N - neděle

69 / 209


Tabulka č. 42: Zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje - celkem, rok 2008 Počet obyvatel kraje x)

Počet obcí

Zajištění DO autobusem i vlakem X

S

N

Zajištění DO pouze autobusem X

S

N

DO veřejnou dopravou nezajištěna vůbec

Zajištění DO pouze vlakem X

S

N

X

S

N

33

25

0

50

27

počet obcí 433 948 x)

215

91

59

67

123

73

96

1

údaj převzat od ČSÚ

Příloha č. 8: Zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje - podle obcí, rok 2008

Tabulka č. 43: Zajištění základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje příměstskou veřejnou dopravou (podle dopravců) - srovnání 2005 až 2009 Počet spojů za provozní den 2005

Dopravce X

S

Počet spojů za provozní den 2006

Ujeté km v ZVS 2005 N

km

X

S


km

1 ČSAD Česká Lípa a.s.

685

80

107

3 147 310

694

80

107

3 146 732

2 ČSAD Jablonec n. N. a.s.

399

77

85

2 039 027

399

75

78

1 780 483

216

124

123

392 837

218

129

129

386 963

4 ČSAD Liberec, a.s.

643

112

131

3 186 119

660

92

88

2 897 532

5 ČSAD Semily, a.s.

750

113

125

3 090 468

821

141

149

3 040 727

6 DPML a.s. - autobusy

107

48

46

93 185

94

40

38

81 093

19

0

0

41 760

19

0

0

45 180

7

2

4

40 498

18

2

4

53 448

2

2

2

23 496

2

2

2

23 760

10 VETT a.s.

28

9

6

9 434

28

9

6

9 382

11 OSNADO spol. s r.o.

33

2

2

48 438

33

2

2

48 880

12 TS Mimoň, s.r.o.

14

0

0

23 340

14

0

0

20 704

44

3

8

89 741

40

3

8

89 923

476

421

417

4 115 480

565

492

475

4 135 702

120

72

72

278 472

122

76

76

286 191

3 543

1 065

1 128

16 619 604

3 727

1 143

1 162

16 046 700

3

ČSAD Jablonec nad Nisou - MHD

7 KAD, spol. s r.o. 8

Dopravní podnik Ústeckého kraje a.s.

9 OAD Kolín, s.r.o.

13

TRANSCENTRUM bus s.r.o.

14 České dráhy, a.s. 15

Dopravní podnik města Liberce, a.s. - tramvaj

CELKEM

70 / 209



Dopravce X

S



km

X

S


km


695

80

107

3 117 255

716

95

123

3 176 359


381

74

81

1 781 220

394

81

79

1 794 591

197

124

124

387 697

207

124

124

387 601


648

91

88

2 966 217

632

91

86

2 919 894


810

128

135

3 040 827

848

180

180

3 063 307


93

40

38

81 781

104

44

44

87 133

7 KAD, spol. s r.o.

19

0

0

45 160

20

0

0

50 254

16

0

0

15 198

8

0

0

2 248

2

2

2

23 298

2

2

2

23 364

MHD ČL (VETT a.s. /ČSAD Semily, a.s.)

28

9

6

9 395

31

14

14

10 516


33

2

2

48 763

35

2

2

50 265

14

0

0

20 704

14

0

0

21 200

46

6

11

108 087

46

6

11

104 669

561

483

489

4 122 026

561

487

491

4 115 560

124

76

76

280 467

144

122

112

313 941

3 667

1 117

1 159

16 048 095

3 762

1 248

1 268

16 120 902

3

8



9 OAD Kolín, s.r.o. 10

Technické služby Mimoň, s.r.o. TRANSCENTRUM 13 bus s.r.o. 12



CELKEM

Počet spojů za provozní den 2009 - plán

Dopravce X

S

Ujeté km v ZVS 2009 - plán N

km


709

89

116

3 137 874


400

85

80

1 745 449

207

124

124

389 803


625

98

108

2 896 966


846

182

172

3 044 596


104

44

44

84 124

22

0

0

54 678

2

0

0

3 395

3


7 KAD, spol. s r.o. 8 Kokořínský SOK s.r.o.

71 / 209


Počet spojů za provozní den 2009 - plán

Dopravce X 9 OAD Kolín, s.r.o.

S

Ujeté km v ZVS 2009 - plán N

km

2

2

2

23 166

34

14

14

15 900


35

2

2

49 646

12 COMPAG SEVER s.r.o.

14

0

0

29 116


46

0

8

94 002

548

473

475

3 998 854

144

122

112

315 695

3 738

1 235

1 257

15 883 264

10

13

MHD Česká Lípa (ČSAD Semily, a.s.)



CELKEM

Tabulka č. 44: Kilometrický rozsah jízdních řádů dle dopravců, se kterými byla uzavřena smlouva o závazku veřejné služby - srovnání v letech 2004 až 2009 Dopravce

Počet linek/tratí 2004

Km 2004

Km 2005


Km 2006


Veřejná linková doprava 1 ČSAD Česká Lípa a.s.

3 204 949

49

3 147 310

47

3 146 732

48

2 252 403

25

2 039 027

26

1 780 483

27

376 214

6

392 837

6

386 963

6

4 ČSAD Liberec, a.s

3 700 128

32

3 186 119

32

2 897 532

33


3 102 365

72

3 090 468

72

3 040 727

73

6 DPML a.s.

85 705

3

93 185

5

81 093

5

7 KAD, spol. s r.o.

44 980

3

41 760

3

45 180

3

-

-

40 498

3

53 448

4

7 722

1

23 496

1

23 760

1

5 386

1

9 434

1

9 382

1

44 294

5

48 438

5

48 880

5

23 340

1

23 340

1

20 704

1

70 344

6

89 741

6

89 923

6

12 915 005

204

12 225 652

208

11 624 807

213

ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. ČSAD Jablonec nad 3 Nisou a.s. - MHD 2

8


9 OAD Kolín, s.r.o. 10 VETT a.s. 11 OSNADO spol. s r.o. Technické služby Mimoň, s.r.o. TRANSCENTRUM 13 bus s.r.o. 12

CELKEM

72 / 209


Dopravce


Km 2004

Km 2005


Km 2006


Drážní doprava 1 České dráhy, a.s.

3 884 190

17

4 115 480

17

4 132 562

17

1

286 191

1

Tramvajová doprava 1

Dopravní podnik města Liberce, a.s.

Dopravce

326 821

1

278 472


Km 2007

Km 2008


Km 2009 - plán

Počet linek/tratí 2009 - plán

Veřejná linková doprava 1 ČSAD Česká Lípa a.s.

3 117 255

48

3 176 359

46

3 137 874

46


1 781 220

28

1 794 591

26

1 745 449

25

387 697

6

387 601

7

389 803

8


2 966 217

33

2 919 894

33

2 896 966

34


3 040 827

73

3 063 307

75

3 044 596

74

6 DPML a.s.

81 781

5

87 133

6

84 124

6

7 KAD, spol. s r.o.

45 160

3

50 254

3

54 678

3

Dopravní podnik Ústeckého kraje a.s. 8 (do 2008) / Kokořínský SOK s.r.o. (od 2009)

15 198

2

2 248

2

3 395

1

9 OAD Kolín, s.r.o.

23 298

1

23 364

1

23 166

1

15 900

1

3

ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. - MHD

MHD ČL (VETT a.s. 10 /ČSAD Semily, a.s.)

9 395

1

1 (do 29.2.) 2 (od 1.3. 10 516 do 30.4.)/ 1 (od 1.5.)


49 121

5

50 265

6

49 646

6

20 704

1

21 200

1

29 116

1

108 087

6

104 669

7

94 002

7

11 645 960

212

11 691 401

214

11 568 715

213

17

3 998 854

17

1

315 695

1

TS Mimoň, s.r.o./ 12 COMPAG SEVER s.r.o. (od 20.10.2008) TRANSCENTRUM bus 13 s.r.o. CELKEM

Drážní doprava 1 České dráhy, a.s.

4 122 026

17

4 115 560

Tramvajová doprava 1

Dopravní podnik města Liberce, a.s.

280 467

1

73 / 209

313 941


Veřejná doprava má nezastupitelné místo v životě obyvatel Libereckého kraje. Je to veřejná služby, která velmi výraznou měrou přispívá k dobrému fungování a rozvoji našeho regionu. Proto Liberecký kraj této službě věnuje značnou pozornost, se snahou o co nejlepší zajištění dopravní obslužnosti. Její provozování však vyžaduje úhradu ztrát, které dosahují značných hodnot a dle současných pravidel jsou z největší části hrazeny z rozpočtu kraje. Neopomenutelnou skutečností je i podíl obcí, které na úhradu ztráty přispívají na základě „Smlouvy o spolupráci při zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje“. V následující tabulce je rozbor finančních prostředků na úhradu prokazatelné ztráty vzniklé provozováním dopravy v závazku veřejné služby v letech 2003 až 2009.

Tabulka č. 45: Finanční prostředky na úhradu prokazatelné ztráty v letech 2003 až 2009 Zdroj

2003

2004

106 600 000

106 600 000

xx)

xx)

x)

x)

196 365 000

196 365 000

133 200 000

139 969 000

xx)

xx)

x)

x)

144 000 000

154 000 000

x)

8 200 000

xx)

xx)

xx)

xx)

xx)

x)

x)

27 300 000

17 300 000

17 300 000

17 300 000

16 700 000

24 412 660

23 294 291

23 883 000

23 950 000

24 228 000

24 000 000

24 000 000

1 705 000

1 787 700

1 060 000

1 060 000

2 095 000

2 430 000

2 930 000

Celkem

265 917 660

279 850 991

392 608 000

392 675 000

403 150 860 421 045 000 465 362 470

Dosažené tržby – autobusová doprava xxx)

207 212 945

218 099 021

185 555 106

171 775 842

165 409 353 158 491 069

53 279 660

69 192 299

73 868 056

86 194 000

Státní rozpočet – drážní doprava Rozpočet kraje – drážní doprava Státní rozpočet – autobusová doprava Rozpočet kraje – autobusová doprava Státní rozpočet – žákovské jízdné Rozpočet kraje – žákovské jízdné Obce Jiné

Dosažené tržby – drážní doprava xxx)

2005

2006

2007

2008 xx)

2009 xx)

xx)

201 369 860 207 080 960 228 897 650 xx)

xx)

xx)

158 158 000 170 234 040 192 834 820

82 041 000

91 170 000

do roku 2004 se jedná o účelově vázané dotace ze státního rozpočtu od roku 2005 jsou položky součástí rozpočtu Libereckého kraje xxx) od roku 2004 včetně žákovského jízdného v ZVS x)

xx)

2.1.6.1.1

Příprava jízdních řádů

Po šestileté zkušenosti Odboru dopravy probíhal samotný harmonogram připomínkového řízení k jízdním řádům veřejné linkové autobusové dopravy následovně: Města, obce a široká veřejnost Libereckého kraje zasílaly v průběhu roku 2008 resortu dopravy připomínky ke stávajícím jízdním řádům veřejné vnitrostátní linkové osobní dopravy a veřejné drážní dopravy. Některé požadované změny jízdních řádů s platností od 9. prosince 2007 do 13. prosince 2008 byly provedeny v termínech vyhlášených Ministerstvem dopravy na 3. března 2008 a 15. června 2008. V rámci přípravy návrhů jízdních řádů s dopravci, byly všechny připomínky došlé během celého roku 2008 i nerealizované požadavky z období 74 / 209

-


minulých důkladně posouzeny společností KORID LK, spol. s r.o., ve spolupráci s Odborem dopravy, zejména z hlediska účelnosti a naléhavosti a oprávněné požadavky byly dle možností do návrhů jízdních řádů zapracovány. Na webové stránky Odboru dopravy www.doprava.kraj-lbc.cz a na server www.iidol.cz byl umístěn odkaz na „Návrhy jízdních řádů veřejné dopravy s platností od 14.12.2008 do 12.12.2009“, kde byly zveřejněny návrhy jízdních řádů linek ve formátu pdf. Pro lepší orientaci v provedených změnách v jízdních řádech zde byla umístěna i průběžně aktualizovaná tabulka obsahující všechny došlé připomínky s uvedením jejich realizace, případně důvod, pro který nebylo možno požadavku vyhovět. V období od 1. do 17. září 2008 proběhlo postupně 10 koordinačních porad ve všech pověřených obcích 3. stupně Libereckého kraje, k jízdním řádům veřejné linkové autobusové a drážní dopravy pro období platnosti od neděle 14. prosince 2008 do soboty 12. prosince 2009. Města a obce Libereckého kraje tak měly možnost se k těmto návrhům jízdních řádů vyjádřit ještě před konáním jednání, případně uplatnit své požadavky na místě. Na samotných koordinačních poradách pak byly zástupci Odboru dopravy a společnosti KORID LK sděleny obecné informace týkající se stavu dopravní obslužnosti, jednotlivé jízdní řády linek již nebyly projednávány, v některých případech byly projednány jen konkrétní problematické jízdní řády. Cílem Odboru dopravy je nabízet veřejnou dopravu cestující veřejnosti jako službu, která bude splňovat jejich potřeby a požadavky v dané kvalitě. Tento cíl se daří postupně naplňovat, a jeho měřítkem je i klesající či kolísající tendence počtu požadavků a připomínek k tvorbě jízdních řádů. V roce 2003 bylo Odborem dopravy řešeno celkem 1200 připomínek, v rámci platnosti jízdních řádů pro období roku 2004 bylo doručeno 431 připomínek, v roce 2005 projednáno 351 požadavků na změny jízdních řádů, v roce 2006 pak bylo před zahájením platnosti nových jízdních řádů posouzeno celkem 446 požadavků na změny jízdních řádů, do konce roku 2007 bylo zpracováno dalších 539 požadavků na změny a v roce 2008 počet nových připomínek opět klesl, na 411.

Tabulka č. 46: Počet připomínek k jízdním řádům veřejné linkové dopravy projednaných Krajským úřadem Libereckého kraje v letech 2003 až 2008 2003

2004

2005

2006

2007

2008

Počet projednaných připomínek

1200

431

351

446

539

411

- do JŘ zapracováno

853

332

289

361

508

361

- do JŘ nezapracováno

347

99

69

85

31

50

Do nových jízdních řádů byly zapracovány zejména požadavky na zajištění dopravy do a ze zaměstnání a na dopravu dětí do škol, spojení s krajským městem Liberec, tj. zajištění základních dopravních potřeb obyvatel Libereckého kraje. Podrobný zápis z projednání připomínek k jízdním řádům veřejné linkové autobusové dopravy je k dispozici na Odboru dopravy a u společnosti KORID LK, spol. s r.o. Pro území Libereckého kraje byly tradičně vydány 4 jednoleté regionální jízdní řády (Českolipsko, Jablonecko, Liberecko a Semilsko), doplněné informacemi o připravovaném integrovaném dopravním systému Libereckého kraje (IDOL).

75 / 209


2.1.6.1.2 Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje Založením integrovaného dopravního systému (dále jen IDS) v Libereckém kraji je sledováno zkvalitnění veřejné dopravy jako systému veřejné služby na území Libereckého kraje. Integrovaný dopravní systém zajistí větší kvalitu přeprav při respektování omezených finančních možností kraje. Před zahájením dílčí fáze IDS v Libereckém kraji (tarifní integrace autobusových dopravců), provedl Odbor dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje důkladnou analýzu zkušeností z již funkčních neformálních IDS v Plzeňském kraji, Moravskoslezském kraji, Olomouckém kraji, Hradeckém a Pardubickém kraji, Jihomoravském kraji. Prvním krokem k integraci bylo zavedení jednotného systému odbavování cestujících prostřednictvím bezkontaktních čipových karet, které od 1. ledna 2004 již nabízejí cestujícím čtyři dopravci ČSAD Česká Lípa a.s.; ČSAD Jablonec nad Nisou a.s.; ČSAD Liberec, a.s.; ČSAD Semily, a.s. Ve spolupráci s Libereckým krajem se dále podařilo tento systém rozšířit i na území Středočeského kraje, kdy do vzájemného uznávání karet s ČSAD Jablonec nad Nisou a.s.; ČSAD Liberec, a.s. a ČSAD Semily, a.s., přistoupil dopravce Dopravní podnik Mladá Boleslav, s.r.o. a s platností od 1. listopadu 2005 do tohoto systému vstoupil i dominantní dopravce na Mladoboleslavsku, společnost TRANSCENTRUM bus s r.o. K 31. prosinci 2008 je na území Libereckého kraje je v oběhu 54 588 klasických dopravních karet (bez Českých drah), v Mladé Boleslavi dnes využívá čipové karty 27 110 cestujících, dopravce TRANSCENTRUM bus s.r.o. vydal celkem (včetně zaměstnaneckých) 10 879 karet, České dráhy začaly nově vydávat také své čipové karty s obchodním názvem IN-karta, do konce roku 2008 jich na území LK emitovaly 9 620. V roce 2006 byla také zahájena emise Libereckých městských karet, na které je již standardně nahrávána aplikace pro předplatné MHD v Liberci (v současné době již více než rok nejsou vydávány nové předplatní kupóny v papírové podobě) a připravuje se i zavedení tzv. elektronické peněženky pro bezhotovostní prodej jednotlivého jízdného. Přesné počty karet emitovaných jednotlivými dopravci jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka č. 47: Přehled počtu emitovaných karet dle typů u jednotlivých dopravců k 31.12.2008 EMCard 1 kB

Mifare Standard 4 kB

Mifare Desfire

ČSAD Česká Lípa a.s.

7 229

-

-

ČSAD Jablonec nad Nisou a.s.

3 701

-

-

ČSAD Liberec, a.s.

15 341

-

-

ČSAD Semily, a.s.

28 317

-

-

-

11 802

-


10 879

-

-

Dopravní podnik Mladá Boleslav, s.r.o. xx)

27 110

-

-

OAD Kolín, s.r.o. + ČSAP s.r.o.

-

-

4 337

České dráhy, a.s. (IN-karty vydané v LK)

-

-

9 620

-

68 380

-

-

29 147 xxx)

-

OSNADO spol. s r.o. x)

Liberecká IS, a.s. (Liberecká městská karta - LMK) DPML, a.s. (počet LMK s nahraným předplatným MHD)

dopravce zajíždí na území LK, není ale zahrnut do vzájemného clearingu s dopravci v LK dopravce nepůsobí na území LK, je ale zahrnut do vzájemného clearingu s dopravci v LK xxx) průměr za poslední čtvrtletí roku 2008 x)

xx)

76 / 209


Zavedení systému čipových karet jednoznačně přineslo přehled o přepravních proudech na jednotlivých spojích, což umožňuje vyhodnocovat využití linek v libovolných úsecích. Neopomenutelným přínosem je transparentní přehled o tržbách po jednotlivých spojích. Druhým krokem integrace došlo ke sjednocení jízdného u krajských autobusových linek v pásmech do cca 50 km. K vyhlášení jednotných cen do 50 km došlo s platností od 1.1.2005 jednotlivými dopravci dle zákona o cenách a Cenového výměru MF č. 1/2005. Třetím krokem integrace došlo ke sjednocení smluvních přepravních podmínek. Další kroky integrace jsou připravovány pro rok 2009, mj. je plánováno zavedení integrovaného tarifu železniční a autobusové dopravy včetně celé škály předplatních produktů se zaměřením na pravidelné cestující.

2.1.6.1.3 Koordinátor veřejné dopravy Libereckého kraje – KORID LK, spol. s r.o. Zastupitelstvo kraje na svém 9. zasedání dne 19. 10. 2004 schválilo svým usnesením č. 286/04/ZK záměr založení společnosti s ručením omezeným s názvem KORID LK, spol. s r. o., ve vlastnictví LK, dle předložené důvodové zprávy. Na 2. zasedání Zastupitelstva kraje dne 15. 2. 2005 pak bylo usnesením č. 30/05/ZK schváleno založení společnosti KORID LK, spol. s r.o., ve vlastnictví Libereckého kraje a zakladatelská listina dle upraveného návrhu. Hlavní předmět činnosti organizace:  trvalá koncepční činnost v oblasti integrace dopravy a zabezpečování postupných kroků integrované dopravy;  trvalé monitorování možností spolupráce, získávání informací, případně finančních prostředků z titulu členství ČR v EU;  spolupráce s dopravními svazy Svobodného státu Sasko (ZVON);  zabezpečování činností souvisejících s projektem REGIOTRAM NISA;  trvalá analýza dopravní sítě, přepravních potřeb a její přizpůsobování zabezpečení dopravní obslužnosti;  spolupráce s dopravci při získávání informací (např. dopravní průzkumy);  marketingová činnost v oblasti rozvoje veřejné dopravy. Při současné legislativě je Koordinátor pověřen zajišťováním organizačních úkolů a „servisu“ objednatelům dopravy, tj. kraji a obcím. Je subjektem prezentujícím dopravní zájmy kraje, měst a obcí ležících v LK. Plní roli odborného a výzkumného pracoviště pro místně příslušný dopravní úřad, zabývá se přípravou jízdních řádů zejména vlakové dopravy, v budoucnu případně bude zajišťovat i clearing v systému využívání jednotného tarifního odbavovacího systému. V současné době KORID LK, spol. s r.o. pracuje na těchto úkolech:  příprava, implementace, projednání změn a doplňků jízdních řádů,  optimalizace veřejné dopravy Libereckého kraje,  příprava výběrového řízení pro provozovatele regionální železniční dopravy,  příprava integrovaného tarifu železniční a autobusové dopravy IDOL,  příprava spuštění IDOL.

Mapa č. 14: Tarifní zóny Integrovaného systému dopravní obslužnosti Libereckého kraje

77 / 209


2.1.6.1.4 Žákovské jízdné Usnesením vlády č. 624 ze dne 23. června 2003 bylo rozhodnuto o kompenzaci rušené sociální dávky „příspěvek na dopravu“ znovuzavedením zlevněného jízdného a uloženo zapracování žákovského jízdného do výměru MF s tím, že dopravcům bude uhrazena prokazatelná ztráta vzniklá plněním závazku veřejné služby, tj. poskytováním žákovského jízdného pro žáky a studenty, včetně učňů a to s platností od 1. září 2004. Ztrátu z poskytování žákovského jízdného hradí Liberecký kraj na základě uzavřených dodatků ke smlouvám stávajícím, smluv nově uzavíraných a v případě dopravce ČSAD Ústí nad Orlicí a.s. na základě samostatné smlouvy o úhradě žákovského jízdného, celkem 11 dopravcům: 1) ČSAD Česká Lípa a.s., Lumiérů 181/41, 152 00 Praha 5, 2) ČSAD Jablonec nad Nisou a.s., Pražská 14, 466 05 Jablonec nad Nisou, 3) ČSAD Liberec, a.s., České mládeže 594/33, 460 06 Liberec 6, 4) ČSAD Semily, a.s., Na rovinkách 211, 513 25 Semily, 5) KAD, spol. s r.o., Krkonošská automobilová doprava Vrchlabí, Vápenická 475, 543 01 Vrchlabí, 6) Okresní autobusová doprava Kolín, s.r.o., Polepská 867, 280 52 Kolín, 7) OSNADO spol. s r.o., Nádražní 501, 542 24 Svoboda nad Úpou, 8) COMPAG SEVER s.r.o., V Lukách 95/IV, 471 24 Mimoň, 9) TRANSCENTRUM bus s.r.o., Boleslavská 98, 293 06 Kosmonosy, 10) ČSAD Ústí nad Orlicí a.s., Třebovská 330, 562 00 Ústí nad Orlicí, 11) České dráhy, a.s., Nábřeží Ludvíka Svobody 122/12, 110 15 Praha 1. V následující tabulce je uveden přehled počtu jízdenek a čerpání finančních prostředků na úhradu žákovského jízdného ve veřejné linkové autobusové a drážní dopravě z rozpočtu Libereckého kraje za období 2005 až 2008 s rozdělením na žákovské jízdné od 6 do 15 let a od 15 do 26 let.

Tabulka č. 48: Žákovské jízdné ve veřejné dopravě v Libereckém kraji v letech 2005 až 2008 2005 Druh dopravy

Autobusy

Drážní doprava

Celkem

2006

Žákovské jízdné

Počty jízdenek (ks)

Vyplacená dotace na žákovské jízdné (Kč)



žákovské jízdné do 15 let

1 101 481

1 568 937

1 148 798

1 591 832

žákovské jízdné 15-26 let

1 805 417

9 865 625

1 816 782

10 283 619

celkem

2 906 898

11 434 562

2 965 580

11 875 450


23 758

225 439

23 166

138 465


251 014

3 751 399

260 973

4 294 756

celkem

274 772

3 976 838

284 139

4 433 221


1 125 239

1 794 376

1 171 964

1 730 297


2 056 431

13 617 024

2 077 755

14 578 375

celkem

3 181 670

15 411 400

3 249 719

16 308 672

78 / 209


2007 Druh dopravy

Autobusy

Drážní doprava

Celkem

2008

Žákovské jízdné






1 192 717

1 512 550

1 117 216

1 496 219


1 927 292

10 512 263

1 897 343

10 139 969

celkem

3 102 009

12 024 814

3 014 559

11 636 208


28 687

149 071

36 507

154 075


302 702

4 518 861

378 777

4 489 024

celkem

331 389

4 667 932

415 284

4 643 099


1 221 404

1 661 621

1 153 723

1 650 294


2 229 994

15 031 124

2 276 120

14 628 994

celkem

3 451 398

16 692 745

3 429 843

16 279 287

Celkem byla Libereckým krajem za období leden až prosinec 2008 uhrazena ztráta z poskytování žákovského jízdného ve veřejné linkové autobusové dopravě a v železniční dopravě ve výši 16 279 287, - Kč.

2.1.6.2 Městská autobusová doprava Liberec: Městská hromadná doprava (MHD) je provozována společností Dopravní podnik města Liberce, a.s. tramvajovými linkami (délka tratí 21 km) a autobusovými linkami. Dopravní obslužnost města včetně přilehlých obcí Stráž nad Nisou, Šimonovice a Kryštofovo Údolí je zajištěna autobusy. Tramvajová trať č. 11 zajišťuje spojení mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou. Provoz tramvajových tratí ve městě (mimo trať do Jablonce nad Nisou) je převeden z úzkého rozchodu 1 000 mm na standardní rozchod 1 435 mm. V letním období roku 2006 došlo k rekonstrukci části úseků meziměstské tratě Vratislavice, výhybna - Kyselka a Proseč, výhybna Proseč, Nový Svět za použití nové technologie kolejového svršku, která umožňuje snadnou změnu rozchodu kolejí na standardních 1 435 mm. V letním období roku 2008 následovala rekonstrukce části kolejiště v terminálu Fügnerova, které nově umožňuje obracení tramvají na rozchodu 1 435 (ve směru od Hanychova) a je také první etapou budoucího přerozchodování a částečného zdvoukolejnění meziměstské tratě, byla také motivována plánovanou stavbou odbočné tratě do Rochlic (z křižovatky U lomu). Dále bylo na meziměstskou trať do Jablonce nad Nisou v letech 2006 až 2008 nasazeno 5 zásadně zmodernizovaných tramvajových vozů, které již díky střední nízkopodlažní části umožňují bezbariérový přístup do vozidel, bylo tak možné i zavedení garantovaných spojů zajišťovaných těmito tramvajemi. Jablonec nad Nisou: MHD je provozována autobusy ČSAD Jablonec nad Nisou a.s., včetně obcí v příměstském území (Bedřichov, Janov nad Nisou, Pulečný, Nová Ves nad Nisou, Rychnov u Jablonce nad Nisou a Lučany nad Nisou).

79 / 209


Česká Lípa: MHD zajišťovala do února 2008 autobusy firma VETT a.s., od konce února 2008 převzala provozování MHD společnost ČSAD Semily, a.s., od 1.3.2008 pak byly spuštěny nové, optimalizované jízdní řády, které přinášejí rozšíření provozu MHD, více linek, pravidelnější intervaly a zlepšení se dočkalo i spojení do městskou dopravou obsluhovaných předměstských částí České Lípy - Žizníkova, Dobranova, Vlčího Dolu, Dolní Libchavy a do samostatné obce Sosnová. Turnov: dopravu uvnitř města zajišťuje na dvou linkách ČSAD Semily, a.s.

Tabulka č. 49: Zajištění dopravní obslužnosti MHD v Libereckém kraji - podle dopravců, k 1.1.2009 Město

Dopravce

DPML, a.s. - za hranicemi města x) Liberec DPML, a.s. - celkem ČSAD Semily, a.s. - za hranicemi města x) Česká Lípa ČSAD Semily, a.s. - celkem ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. Jablonec - za hranicemi města x) nad Nisou ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. - celkem x)

X

S

N

kolejová doprava

autobus

kolejová doprava

autobus

kolejová doprava

autobus

kolejová doprava

6

1

104

140

44

114

44

104

28 + 10 školních

5

2 026

535

1 146

359

1 091

361

1

-

34

-

14

-

14

-

21

-

539

-

214

-

214

-

23

-

643

-

270

-

243

-

7

-

207

-

124

-

124

-

2

-

17

-

7

-

6

-

autobus

Turnov

Počet spojů za provozní den

Počet linek

ČSAD Semily, a.s.

hodnoty jen za linky vyjíždějící mimo katastr města, na které přispívá v rámci služeb v ZVS Liberecký kraj (tj. u DPML bez nočního provozu a v Jablonci n.N. bez rekreační l.21) x)

Tabulka č. 50: Zajištění dopravní obslužnosti MHD v Libereckém kraji - k 1.1.2009 Dopravce

Počet spojů za provozní den X

S

N

Ujeté km podle JŘ

Ujeté km celkem vč. režie

Dotace od LK

Dotace od města

tis. km

tis. km

tis. Kč

tis. Kč

640

426

1 496

5 183,7

4 825

2 476

Česká Lípa - autobusy ČSAD Semily, a.s. – smlouva pouze do 30.6.2009

539

214

214

590

16 450

Jablonec nad Nisou - autobusy ČSAD Jablonec n.N., a.s.

643

270

243

1 453

x)

35 616,3

Liberec - autobusy DPML a.s.

2 026

1 146

1 091

4 499

80 / 209

Liberec

142 454


Počet spojů za provozní den

Dopravce

X

S

N

Ujeté km podle JŘ

Ujeté km celkem vč. režie

Dotace od LK

Dotace od města

tis. km

tis. km

tis. Kč

tis. Kč

2 544

12 515

64

0

Liberec - tramvaj DPML a.s.

535

359

361

2 528

Liberec

80 546

Jablonec n. Nisou

8 609

Turnov

1 283

Turnov - autobusy ČSAD Semily, a.s. x)

17

7

6

62

Ohrazenice

50

dotace od DSOJ (Dopravní sdružení obcí Jablonecka)

2.1.6.3 Taxislužba Taxislužba je veřejná silniční doprava, kterou se zajišťuje přeprava osob a jejich zavazadel osobními vozidly s obsaditelností nejvýše osmi míst k přepravě osob kromě místa řidiče. Taxislužba je alternativou MHD. Provozovatelé taxislužby s uděleným oprávněním s předmětem podnikání silniční motorová doprava, které je dále konkretizováno druhem dopravy taxislužba, mohou podnikat se svými vozidly po celém území České republiky. Dle zákona o silniční dopravě je provozovatel taxislužby povinen do sedmi dnů písemně oznámit zahájení provozování taxislužby na území obce nebo obcí dopravnímu úřadu, v jehož územním obvodu se obec nebo obce nachází. Jeden podnikatel příslušný k danému živnostenskému úřadu tak může být evidován ve více územních obvodech.

Tabulka č. 51: Počet provozovatelů taxislužby v Libereckém kraji v letech 2003 až 2008 Změna 2008/2007

Provozovatelé taxislužby

2003

2004

2005

2006

2007

CL

109

97

76

79

67

59

- 11,94

FR

2

2

1

0

0

0

0,00

JN

26

27

28

30

32

28

- 12,50

JI

14

12

11

11

11

11

0,00

LB

154

134

130

117

125

118

- 5,60

NB

16

16

19

15

13

14

SM

1

1

1

1

1

3

TA

20

11

19

16

11

7

- 36,36

TU

11

11

9

8

9

7

- 22,22

ZB

3

3

3

3

3

2

- 33,33

LK

356

314

297

280

272

249

- 8,46

81 / 209

2008

(%)

+ +

7,69

200,00


Tabulka č. 52: Počet provozovaných vozidel taxislužby v Libereckém kraji v letech 2003 až 2008 Provozovaná vozidla taxislužby

2003

2004

2005

2006

2007

CL

121

107

80

80

72

66

- 8,33

FR

2

2

1

0

0

0

0,00

JN

29

37

32

37

36

44

+

JI

16

13

13

15

14

11

- 21,43

LB

157

148

157

141

155

137

- 11,61

NB

17

16

19

15

14

15

SM

1

1

1

1

1

3

TA

22

15

22

18

12

9

- 25,00

TU

17

18

12

12

10

9

- 10,00

ZB

3

3

3

3

3

2

- 33,33

LK

385

360

340

322

317

296

- 6,62

Změna 2008/2007

2008

(%)

22,22

+ +

7,14

200,00

2.1.6.4 Zvláštní linková autobusová doprava Na základě licence k provozování zvláštní linkové osobní dopravy zajišťují dopravci také přepravu obyvatel do zaměstnání. V tomto případě se jedná o přepravu určených vybraných skupin cestujících s vyloučením ostatních osob. Licence pro provozování zvláštní linkové osobní dopravy uděluje příslušný krajský úřad, dříve okresní úřady. Přehled zvláštní linkové dopravy v Libereckém kraji provozované v roce 2008 na základě platných udělených licencí je uveden v následující tabulce.

Tabulka č. 53: Přehled zvláštní linkové dopravy na území Libereckého kraje provozované v roce 2008 na základě platných udělených licencí P.č. Linka č.

Název linky

Česká Lípa - Žandov - Benešov nad Ploučnicí - Děčín Česká Lípa - Žandov - Benešov nad Ploučnicí - Děčín - Česká Kamenice 2 500 085 Kamenický Šenov - Volfartice - Česká Lípa, Johnson Controls Česká Lípa - Žandov - Verneřice 3 500 105 Benešov nad Ploučnicí - Česká Lípa, Johnson Controls Mimoň - Noviny pod Ralskem - Velký 4 500 115 Grunov - Zákupy - Česká Lípa, Johnson Controls 1 bez čísla

Přeprava je zajišťována pro zaměstnance Johnson Controls automobilové součástky, k.s.

Obchodní jméno dopravce MIRO bus s.r.o.

Johnson Controls automobilové součástky, k.s.

MIRO bus s.r.o.


MIRO bus s.r.o.


MIRO bus s.r.o.

82 / 209


P.č. Linka č.

Přeprava je zajišťována pro zaměstnance

Název linky

Okrouhlá - Nový Bor - Cvikov - Velký 5 500 255 Valtinov - Stráž pod Ralskem, Johnson Controls Chlum - Dubá - Doksy - Mimoň 6 500 265 Stráž pod Ralskem, Johnson Controls 7 bez čísla Bílá -Osečná - Stráž pod Ralskem Úštěk - Blíževedly, Skalka - Blíževedly 8 500 165 -Stvolínky - Kozly - Česká Lípa, Johnson Controls Česká Lípa, Žitavská - Česká Lípa, 9 bez čísla Špičák - Česká Lípa, Johnson Controls Česká Lípa, Lada - Česká Lípa, 10 bez čísla Okružní - Česká Lípa, Johnson Controls Mařenice - Kunratice u Cvikova 11 bez čísla Cvikov - Nový Bor - Česká Lípa, Johnson Controls Ralsko, Hradčany - Mimoň - Zákupy 12 bez čísla Česká Lípa, Johnson Controls Ralsko, Kuřivody - Ploužnioce 13 bez čísla Hvězdov - Mimoň - Zákupy - Česká Lípa, Johnson Controls Bohatice - Mimoň - Ploužnice - Stráž 14 bez čísla pod Ralskem, Johnson Controls Zákupy - Velký Grunov - Mimoň 15 bez čísla Stráž pod Ralskem, Johnson Controls Česká Lípa-Žandov - Benešov nad 16 bez čísla Loužnicí - Děčín - Dobkovice Liberec - Chrastava - Rynoltice 17 540 122 Jablonné v Podještědí - Stráž pod Ralskem - Dubnice Liberec, Machnín - Chrastava 18 540 142 Václavice - Chotyně - Hrádek n. N. Liberec - Stráž nad Nisou - Chrastava 19 540 143 - Hrádek nad Nisou

Johnson Controls automobilové součástky, k.s. Johnson Controls automobilové součástky, k.s. Johnson Controls automobilové součástky, k.s.

Obchodní jméno dopravce MIRO bus s.r.o. MIRO bus s.r.o. MIRO bus s.r.o.


MIRO bus s.r.o.


MIRO bus s.r.o.


MIRO bus s.r.o.


MIRO bus s.r.o.


MIRO bus s.r.o.


MIRO bus s.r.o.

Johnson Controls automobilové součástky, k.s. Johnson Controls automobilové součástky, k.s. Johnson Controls automobilové součástky, k.s.

MIRO bus s.r.o. MIRO bus s.r.o. MIRO bus s.r.o.

Preciosa a.s.

LI TOUR s.r.o.

Hoflana, spol. s r.o.

LI TOUR s.r.o.

KSM Castings CZ s.r.o.

LI TOUR s.r.o.

20 540 145 Liberec - Hrádek nad Nisou

Ernst Bröer, spol. s r.o.

LI TOUR s.r.o.

21 540 146 Liberec - Turnov

GRUPO ANTOLIN TURNOV s.r.o. LI TOUR s.r.o.

22 bez čísla Habartice - Frýdlant - Raspenava

STEINEL ELEKTRONIK, k.s.

Jan Ouhrabka

23 540 400 Liberec, Babylon - Albrechtice v Jiz.h. Klienti centra Babylon

ČSAD Liberec,a.s.

24 540 410 Liberec, Babylon - Bedřichov

Klienti centra Babylon

ČSAD Liberec,a.s.

Klienti centra Babylon

ČSAD Liberec,a.s.

Liberec, Babylon - Harrachov Rokytnice nad Jizerou Hrádek nad Nisou - Chrastava 26 540 100 Liberec Kunratice - Liberec, Průmyslová zóna 27 540 205 JIH Habartice - Frýdlant -Liberec, 28 540 245 průmyslová zóna JIH 25 540 420

DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o. DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o. DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o.

83 / 209

ČSAD Liberec,a.s. ČSAD Liberec,a.s. ČSAD Liberec,a.s.


P.č. Linka č.

29 bez čísla

30 bez čísla

31 bez čísla

32 549 202

33 549 201

34 549 203 35 bez čísla 36 509 001

Kunratice - Víska - Minkovice Višňová - Habartice - Pertoltice Frýdlant - Nová Ves, Mlýnice Chrastava - Stráž n.Nisou, Benteler Kunratice - Višňová - FrýdlantDětřichov - Nová Ves, Mlýnice Chrastava - Stráž nad Nisou Raspenava - Hejnice - Nové Město pod Smrkem - Habartice - Pertoltice Bulovka - Frýdlant - Nová Ves, Mlýnice - Chrastava - Stráž nad Nisou, Benteler Višňová - Pertoltice - Bulovka Raspenava - Frýdlant - Dětřichov Nová Ves, Mlýnice - Chrastava, Benteler Habartice - Pertoltice - Frýdlant Krásný Les - Raspenava - Dětřichov Nová ves, Mlýnice - Chrastava, Benteler Nové Město pod Smrkem - Hejnice Raspenava - Frýdlant - Nová Ves, Mlýnice - Chrastava, Benteler Česká Lípa, ČSAD - Česká Lípa, FEHRER Sosnová,otočka - Česká Lípa, Mánesova

37 670 040 Semily - Poniklá Desná - Tanvald - Velké Hamry Jablonec nad Nisou, Kokonín Hrádek nad Nisou - Jablonec nad 39 bez čísla Nisou, Kokonín Kunratice - Jablonec nad Nisou, 40 bez čísla Kokonín 38 bez čísla

41 bez čísla Liberec - Hrádek nad Nisou 42 549 211 43 549 101 44 549 102 45 bez čísla

46 549 213


Název linky

Habartice - Frýdlant - Liberec, Průmyslová zóna JIH Hrádek nad Nisou - Chotyně - Bílý Kostel nad Nisou - Chrastava Liberec, Průmyslová zóna JIH Hrádek nad Nisou - Václavce Chrastava - Liberec,Průmyslová zóna JIH Liberec - Jablonné v Podj. - Rynoltice - Dolní Suchá - Chotyně - Hrádek nad Nisou Nové Město pod Smrkem - Lázně Libverda - Hejnice - Raspenava Oldřichov v Hájích - Mníšek-Liberec, Průmyslová zóna JIH

Obchodní jméno dopravce

BENTELER ČR k.s.

Roman Brzák

BENTELER ČR k.s.

Roman Brzák

BENTELER ČR k.s.

Roman Brzák

BENTELER ČR k.s.

Roman Brzák

BENTELER ČR k.s.

Roman Brzák

BENTELER ČR k.s.

Roman Brzák

FEHRER Bohemia,s.r.o.


děti z obce Sosnová


SINGING ROCK, s.r.o.

ČSAD Semily, a.s.

CIKAUTXO CZ

Petr Kordač

CIKAUTXO CZ

Petr Kordač

CIKAUTXO CZ

Petr Kordač

Trelleborg Fluid Solutions Czech republic s.r.o. Hrádek nad Nisou DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o.

PONYEXPRES s.r.o. PONYEXPRES s.r.o.

DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o.

PONYEXPRES s.r.o.


PONYEXPRES s.r.o.

Trelleborg Fluid Solutions Czech republic s.r.o. Hrádek nad Nisou

PONYEXPRES s.r.o.


PONYEXPRES s.r.o.

84 / 209


P.č. Linka č.

47 539 001

48 549 211 49 bez čísla 50 bez čísla


Název linky Tanvald - Smržovka - Lučany nad Nisou - Jablonec nad Nisou Vratislavice nad Nisou - Liberec, Průmyslová zóna JIH Višňová - Pertoltice - Bulovka Frýdlant - Dětřichov - Nová Ves Mníšek - Liberec, Průmyslá zóna JIH Liberec, Fugnerova, - Šaldovo nám. Liberec, Průmyslová zóna SEVER Liberec, Růžodol I Liberec, Průmyslová zóna SEVER

Obchodní jméno dopravce


PONYEXPRES s.r.o.


PONYEXPRES s.r.o.

PEKM Kabeltechnik

DPML Liberec, a.s.

Baumatic

DPML Liberec, a.s.

S cílem rozšíření nabídky přepravních služeb všem cestujícím probíhá projednávání s dopravci a objednateli zvláštní linkové dopravy o změně formy dopravy na dopravu veřejnou. Počítá se přitom s účastí objednatelů dopravy na hrazení prokazatelné ztráty vzniklé dopravcům provozováním uvedené dopravy.

2.1.7 ALTERNATIVNÍ ZPŮSOB HIPO V současnosti tento druh dopravy spadá do oblasti agroturistiky, do které lze v rámci historických tradic zahrnout jízdu na koních či koňských spřeženích. S rozvojem turismu v Libereckém kraji roste tento druh agroturistiky stále na významu. Jedná se především o oblasti podhorské a turisticky velice atraktivní. V těchto oblastech se rozvíjí stávající nebo vznikají nová střediska, která nabízejí ve větší míře tyto služby pro turisty. Mezi nejznámější střediska v Libereckém kraji patří ranč v Heřmanicích v Lužických horách, ranč v Rovensku pod Troskami, farma Hucul v Krkonoších atd. V rámci analýzy stavu dopravy v LK není tento druh dopravy podrobně sledován.

2.1.8 CYKLISTICKÁ DOPRAVA Cyklistická doprava je fenomén, kterému je v poslední době věnována velká pozornost vzhledem k jeho významu a atraktivitě v rámci cestovního ruchu. Utváření bezpečných cest pro cykloturisty a budování dopravní funkce cyklotras je základním předpokladem změn v dělbě přepravní práce, zlepšování životních podmínek ve městech a zdravého životního stylu občanů.

2.1.8.1 Vymezení pojmu cyklokoridor Pro potřeby systémového začlenění do systému GIS a pro potřebu nakládat s registrem cyklotras jako s dopravní sítí pro cyklistiku vznikl název „cyklokoridor“. Každý dopravní úsek má tak jednoznačné číslo (identifikátor přiřazení k určité trase) a je hiearchicky řazen do stanovených kategorií. Cyklokoridorem se v této souvislosti rozumí průmět (redukce) registru cyklotras do dopravní sítě dle následujících zásad:  jestliže po příslušném úseku sítě vede více cyklotras, redukují se tyto do jednoho úseku cyklokoridoru;  je-li úsek sítě tvořen pouze jednou cyklotrasou, přechází tato do jednoho úseku cyklokoridoru.

85 / 209


2.1.8.2 Základní dělení cyklistických tras Kategorizace tras v oblasti cyklistické dopravy znamená základní rozdělení cyklotras podle významu (resp. geografického významu či dopadu pro oblast dopravy a cestovního ruchu) a podle typu (tj. podle terénu, povrchu trasy, náročnosti, typu značení, tematické náplně trasy, apod.). Provedení a respektování kategorizace tras je důležité pro zajištění efektivní koordinace vzniku, údržby a marketingu cyklistické dopravy a cykloturistiky. Kategorizace sítě cyklotras podle významu: cyklokoridory mezinárodního významu – cílem je přivádět turisty ze zahraničí;  cyklokoridory nadregionálního významu – cílem je propojení ve vztahu k okolním krajům a sousedním regionům;  cyklokoridory regionálního významu – cílem je propojení sídel a významných lokalit uvnitř regionu a jejich napojení na síť mezinárodních a nadregionálních cyklokoridorů;  Trasy, které nezařazujeme do této struktury cyklokoridorů, označujeme jako trasy ostatní – jde o místní trasy a okruhy, které mají specifický místní význam. 

Kategorizace sítě cyklotras podle typu: 











cyklotrasy, které vedou po silnicích a udržovaných místních a účelových komunikacích – Pro jejich značení se používají dopravní značky IS 19a,b; IS 21a,b,c definované vyhláškou MDS ČR č. 30/2001 Sb. (žluté směrové tabule, tabulky a návěst před křižovatkou s černým piktogramem kola a číslem cyklotrasy v záhlaví). Číselná řada je evidována KČT. Tyto cyklotrasy jsou kromě cyklistů určeny i pro ostatní účastníky silničního provozu; cyklostezky – tento typ cyklistické cesty je určen výhradně pro cyklistický provoz. Na pozemních komunikacích jsou označeny dopravními značkami C 8a a C 8b (stezka pro cyklisty) podle přílohy č. 3 k vyhlášce MDS ČR č. 30/2001 Sb.; společné stezky pro chodce a cyklisty – cyklotrasa, kterou užívají cyklisté společně s chodci, včetně osob, které se pohybují na lyžích nebo kolečkových bruslích anebo pomocí ručního nebo motorového vozíku pro invalidy. Na pozemních komunikacích jsou označeny dopravními značkami C 9a, C 9b, C 10a a C 10b (stezka pro chodce a cyklisty) podle přílohy č. 3 k vyhlášce MDS ČR č. 30/2001 Sb. Na tomto typu stezky je vhodné/nutné organizačně uspořádat dopravní prostor pro pohyb jednotlivých uživatelů, aby nedocházelo ke kolizím; terénní cykloturistické trasy – vedou převážně po účelových komunikacích a po cestách. Tento typ tras bývá značen i na území chráněných krajinných oblastí a národních parků. K jejich značení se používá pásových značek jako u pěších tras, ale se žlutými upozorňovacími pruhy, dle metodiky KČT. Obvykle zde platí dopravní omezení podle právních předpisů upravujících chování v lese anebo v CHKO; horské cyklotrasy – specifické značení na území KRNAPu. Značení je provedeno na dřevěných gravírovaných tabulkách, na kterých je zobrazen cyklista na kole na nakloněné rovině s číslem trasy. Tato číselná řada je evidována Správou KRNAPu; tématické cyklotrasy – cyklotrasy, které vedou po jedné i více cyklotrasách a mají svůj vlastní název a logo, které se umísťuje na dopravní značku IS 21 (např. Odra - Nisa, Krakonošova cesta...).

86 / 209


2.1.8.3 Cyklistická doprava v Libereckém kraji V roce 2001 Krajský úřad Libereckého kraje zpracoval v souvislosti s pořizováním územního plánu VÚC Libereckého kraje územně technický podklad ve struktuře GIS – Registr cyklotras v Libereckém kraji. Tento materiál se stal základním dokumentem v této oblasti. Obsahuje systém mezinárodních a nadregionálních tras, který je dále zahuštěn trasami regionálního a místního významu. Dohromady tvoří hustou síť, která cyklistům zpřístupňuje řadu atraktivních lokalit Libereckého kraje. Tento registr obsahuje stav vyznačených tras, kategorizaci tras, definuje začátky a konce tras, délku tras, nese údaje o typu značení, eviduje souběhy cyklotras se silnicemi I .-III.tř.…atd. Registr cyklotras v Libereckém kraji je „živý“ dokument, který i nadále podléhá řadě změn a aktualizací. Pro efektivní zajištění koordinace podmínek pro cyklistickou dopravu byl v roce 2003 zpracován metodický materiál pro zřizovatele a správce cyklotras „Zásady organizace sítě cyklotras v LK“. Cílem materiálu, který primárně řeší neutěšený stav v budování, značení a údržbě cyklotras na území LK, bylo stanovit pravidla, která zajistí územně a technicky žádoucí rozvoj cyklistických cest. Navržený systém omezuje výskyt duplicit ve značení, eliminuje chyby ve způsobech značení zejména cyklotras vedoucích po silnicích I.-III. třídy, garantuje marketingovou a předpokládá grantovou či jinou finanční podporu žádoucím rozvojovým aktivitám v oblasti cykloturistiky. „Zásady organizace sítě cyklotras“ byly po svém dokončení a po schválení Radou kraje LK doručeny všem starostům obcí, všem mikroregionům a dalším subjektům spolupracujícím na tvorbě cyklotras na území LK. Výkres cyklistické infrastruktury a kompletní materiál „Zásady organizace sítě cyklotras v Libereckém kraji“ je k dispozici na internetových stránkách odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu na adrese www.kraj-lbc.cz. V roce 2007 byl dopracován další dokument „Koncepce rozvoje sítě cyklistické dopravy v Libereckém kraji – Technické a ekonomické zhodnocení problémů a záměrů rozvoje cyklistické dopravy včetně stanovení priorit etapizace řešení“. Cílem koncepce bylo stanovit priority etapizace řešení problémů a záměrů rozvoje cyklistické sítě i s ohledem na bezpečnost vedení tras a plnění dopravní funkce cyklotras a také aktualizace a stabilizace kategorizace cyklotras v Libereckém kraji. Zpracování díla vycházelo z Registru cyklotras LK, z dalších terénních šetření, spolupráce s cyklopartnery a došlo i na projednání návrhu koncepce se širokou cyklistickou veřejností a zainteresovanými institucemi. Připomínky byly posouzeny a zapracovány. Koncepci najdete na adrese http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=3225. Koncem roku 2007 byla oficiálně vytvořena Pracovní skupina pro podporu cyklistiky v LK pro přípravu a realizaci rozvoje cyklodopravy na území LK a to za účasti odborů OKPPCR, OD, ORREP, ORVZŽP a OŠMTS. Odbor dopravy se v souladu s dokumentem „Zásady organizace sítě cyklotras v LK“ podílí na některých aktivitách odboru kultury památkové péče cestovního ruchu v oblasti cyklodopravy. Jedná se o aktivity, které úzce souvisí s problematikou bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. V závěru roku 2007 byl představen záměr pilotního projektu: „Program výstavby a úprav cyklostezek na území Libereckého kraje“. Zamýšlelo se vícezdrojové financování programu. Tento záměr podpořila RK a uložila odboru dopravy uplatnit částku ve výši 10 mil. Kč do rozpočtu kraje pro rok 2008, s podmínkou přistoupení Státního fondu dopravní infratsruktury (dále „SFDI“) k návrhu programu. Výše uvedený návrh Libereckého kraje SFDI nepodpořil, tudíž nelze dále postupovat dle schváleného usnesení. Začátkem roku 2008 byl projednán pilotní projekt na Asociaci krajů ČR. Asociace souhlasila s navrženým projektem vícezdrojového financování výstavby a údržby cyklistických stezek a pověřila Petra Skokana, hejtmana Libereckého kraje, jednáním v této věci s vedením SFDI. Prioritním cílem celého programu bude zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích a budou podpořeny záměry obcí spojené s rekonstrukcí, výstavbou cyklostezek v LK. 87 / 209


Pro rok 2008 navrhla pracovní skupina pro podporu cyklistiky v LK vyčlenit částku 10 mil. Kč do rozpočtu kraje na záměry obcí a neziskových organizací spojené s rekonstrukcí, výstavbou cyklostezek v LK a těmito penězi podpořit projekty, které budou v souladu se záměry kraje a které budou podpořeny příspěvkem SFDI. Finance však nebyly schváleny. Koncem roku 2008 byl dopracován Program rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji pro období 2008 - 2013. K jeho zpracování vedly tyto důvody: 1) Kraj neměl souhrnný materiál, který by řešil jak cyklistickou dopravu, tak cykloturistiku, který by stanovil kompetence jednotlivých odborů a finanční zázemí pro realizaci jednotlivých opatření. 2) Existence oficiálních schválených krajských dokumentů, ve kterých je potřeba podpory cyklo také řešena – Program rozvoje Libereckého kraje 2007 - 2013, opatření A.6 (Rozvoj cestovního ruchu) a Program rozvoje cestovního ruchu LK 2007 - 2013. 3) Dle dotazníku odboru dopravy je zájem ze strany obcí o budování cyklistických stezek. Ze 102 odevzdaných dotazníků má celkem 83 obcí zájem čerpat finanční příspěvek na přípravu či realizaci úprav pro cyklisty. Obce měly připraveny projekty k realizaci v roce 2008 v minimální hodnotě cca 63 mil. Kč. 4) Velký rozvoj cyklistiky v kraji v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu. Cílem materiálu je definování toho, co je na území Libereckého kraje realizováno a co je potřeba v oblasti rozvoje cyklistiky ještě udělat. Definuje systém přípravy realizačních projektů z fondů EU, jejich financování, budování a následnou správu. Výsledný dokument má sloužit pro komunikaci obcím, svazkům obcí, místním akčním skupinám, ostatním subjektům a Libereckému kraji pro potřeby souhrnného pohledu na problematiku rozvoje cyklistiky. Pro implementaci daného koncepčního dokumentu jsou pak klíčové tyto tři pilíře: 1) Ustanovení koordinátora na plný úvazek (přímo zaměstnanec krajského úřadu, nebo externí subjekt). 2) Zachování činnosti pracovní skupiny pro rozvoj cyklistiky v LK z hlediska kompetencí, funkce pracovního poradního orgánu pro koordinátora. 3) Vytvoření finančního nástroje na úrovni kraje pro rozvoj cyklistiky v LK.

Mapa č. 15: Schéma mezinárodních a nadregionálních cyklokoridorů v Libereckém kraji

2.1.8.4 Mezinárodní cyklokoridory v Libereckém kraji Mezinárodní cyklokoridory jsou napojeny na systém tras v sousedních státech. Územím Libereckého kraje prochází sedm mezinárodních cyklokoridorů:

trasa č. 14: Žitava – Jičín – Hradec Králové Libereckým krajem prochází v trase Hrádek nad Nisou – Liberec – Sychrov – Turnov – Pleskotský mlýn – Jičín trasa č. 211: Spreeweg v Německu – Berlín – Praha Libereckým krajem prochází v trase Rožany – Kytlice – Kamenický Šenov – Horní Libchava – Holany – Dubá – Tubož – hranice kraje trasa č. 3055, č. 3045, č. 3054: Libereckým krajem prochází v trase Valy CZ/D – Krompach – Mařenice – Kunratice u Cvikova – Svitava – Velenice – Zákupy – Provodín – Staré Splavy – Doksy – Bezděz – Bělá pod Bezdězem

88 / 209


trasa č. 241: Zittau – Ralsko – Praha Libereckým krajem prochází v trase Petrovice – Janovice v Podještědí – Stráž pod Ralskem – Mimoň – bývalý vojenský výcvikový prostor Ralsko – Jabloneček – Mukařov trasa č. 3016 „POHODOVÁ“: Ostritz – Smědava - napojení na trasu č. 22 a KR 3a Libereckým krajem prochází v trase Andělka – Frýdlant – Hejnice – Smědava – dále do Harrachova trasa č. 14, č. 3036, č. 3038 „ODRA - NISA“: Zittau – Hrádek nad Nisou – Stráž nad Nisou – Nová Ves nad Nisou (pramen Nisy) – horská varianta Libereckým krajem prochází v trase Hrádek nad Nisou – Chrastava – Stráž nad Nisou – Liberec – Dlouhý Most – Rychnov u Jablonce nad Nisou – Nová Ves nad Nisou (pramen Nisy) trasa č. 3059, č. 3016, č. 3006, č. 3027 „KRAKONOŠOVA“: Karpatz – Zittau Libereckým krajem prochází v trase Kunratice – Frýdlant – Raspenava – Hejnice – Lázně Libverda – Ludvíkov pod Smrkem – Nové Město pod Smrkem – hraniční přechod Swieradow Zdroj

2.1.8.5 Nadregionální cyklokoridory v Libereckém kraji Nadregionální cyklokoridory většinou propojují významná sídla na území regionu, případně propojují sousední regiony. Územím Libereckého kraje prochází 3 nadregionální cyklokoridory a 3 turistické rozvojové koridory (návrh dle ÚP VÚC).

trasa č. 21: Chrastava – Hřensko Libereckým krajem prochází v trase Chrastava – Andělská Hora, elektrárna – Kryštofovo Údolí – Křižanské sedlo – Jablonné v Podještědí – Kytlice – Česká Kamenice (již v Ústeckém kraji) trasa č. 22 „Krkonošsko – jizerská magistrála“: Chrastava – Náchod Libereckým krajem prochází v trase Chrastava – Oldřichov v Hájích – Smědava – Jizerka – Horní Polubný – Kořenov – Rokytnice nad Jizerou – Jilemnice (křižovatka Hrabačov) – Horní Branná trasa č. 25 „MODO“: Most – Doksy Libereckým krajem prochází v trase – Křižany – Osečná – Kuřivody – Ralsko – Doksy – Sukorady trasa č. 3007: Ještěd – Osečná Libereckým krajem prochází v trase Ještěd – Křižany – Osečná Turistické rozvojové koridory: Cyklomagistrála Ploučnice – podél Ploučnice – pramen Ploučnice – Stráž pod Ralskem – Mimoň – Česká Lípa – Stružnice – Horní Police Greenways Jizera – podél toku Jizery – pramen Jizery – Kořenov – Paseky nad Jizerou – Jablonec nad Jizerou – Semily – Železný Brod – Malá Skála – Turnov – Svijany – Mnichovo Hradiště – Čelákovice Nová Hřebenovka – jedna část prochází přes Jizerské hory od Polských hranic k hranici s Německem, druhá část spojuje Jizerské hory s oblastí Jablonecka, Liberecka, Podještědí a Lužickými horami.

„ODRA – NISA“ – trasy č. 14, č. 14a, č. 3038 Libereckým krajem prochází v trase Hrádek nad Nisou – Chrastava – Machnín – návrh Liberec – návrh Vratislavice nad Nisou – návrh Proseč nad Nisou – Jablonec nad Nisou – Nová Ves nad Nisou (pramen Nisy).

89 / 209


2.1.8.6 Regionální cyklokoridory v Libereckém kraji Systém mezinárodních a nadregionálních cyklokoridorů je dále zahuštěn sítí regionálního významu, které propojují sídelní útvary a významné lokality uvnitř regionu. Dohromady vytváří hustou síť, která cyklistům zpřístupňuje většinu nejatraktivnějších lokalit Libereckého kraje. Samostatný problém představuje také cyklistická doprava v segregované podobě uvnitř obcí, která spolu s veřejnou dopravou představuje významný regulátor individuální automobilové dopravy a může tak přispět ke zlepšení životního prostředí ve městech. V současné době se však tyto systémy, až na výjimky, nachází pouze ve stadiu záměrů.

2.1.8.7 Přeprava kol na linkách základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje Základní dopravní obslužnost (tj. zajištění dopravy do zaměstnání, škol, úřadů a za zdravotnickými službami) není z pohledu turistiky a cykloturistiky příliš vyhovující. Tato situace začíná být alespoň v turisticky nejexponovanějších lokalitách řešena umožněním přepravy kol na linkách zahrnutých do systému základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje, které propojují východiska turistických cest a významné lokality s velkými parkovišti. Autobusy jsou uzpůsobeny i pro přepravu jízdních kol a svým provozem umožňují plánovat pěší i cykloturistické výlety bez použití vlastního dopravního prostředku. Jízdní řády jsou sestaveny tak, aby byla zajištěna návaznost na vlakové spoje Českých drah. V následující tabulce je zachycen vývoj počtu přepravených osob na linkách zahrnutých do základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje s možností přepravy jízdních kol.

Tabulka č. 54: Obsaditelnost jednotlivých linek sezónních autobusů v Libereckém kraji v letech 2002 až 2008 Linka č.

Název linky

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Změna 2008/2007 (%)

530 210 530 211 540 250 630 002 630 003 x)

630 004 630 005 670 001 670 002

Jablonec nad Nisou - Turnov - Bedřichov - Liberec Jablonec nad Nisou - Liberec - Osečná - Hamr na Jezeře Frýdlant - Hejnice - Bílý Potok - Smědava Jičín - Mladějov - Sobotka Vyskeř - Turnov Jičín - Holín, Prachov Rovensko p.Tr. - Kozákov Koberovy - Malá Skála Turnov Kopidlno - Libáň - Dětenice - Markvartice - Sobotka Sobotka - Mladá Boleslav Bakov n.Jiz. - Kněžmost Vyskeř Turnov - Hrubá Skála Újezd p.Tr. - Libuň - Jičín Semily - Chuchelna, Kozákov, chata - Záhoří Železný Brod

5 895

7 936

6 090

5 877

5 950

5 938

4 538

xxx)

xxx)

xxx)

146

384

379

583

+

53,83

xxx)

xxx)

5 020

5 582

7 600

8 383

9 604

+

14,57

3 163

4 974

5 289

4 855

5 007

5 373

4 489

- 16,45

2 371

3 158

2 630

2 722

1 902

1 961

1 752

- 10,66

xxx)

xxx)

251

213

xxx)

xxx)

xxx)

xxx)

410

299

458

1 203

1 618

1 486

1 218

- 18,03

6 515

8 377

7 406

7 483

8 058

7 892

7 645

- 3,13

385

543

361

718

826

700

xxx)

xxx)

90 / 209

- 23,58


Linka č.

2002

Název linky

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Změna 2008/2007 (%)

670 003 Harrachov (- Kořenov) xx) Rokytnice n.Jiz. - Vrchlabí + Jánské Lázně - Pec pod 670 005 Sněžkou - Horní Malá Úpa Lomnice nad Popelkou 670 004 Rovensko p.Tr. - Libuň Dětenice Celkem

xxx)

xxx)

13 020

20 943

20 354

19 222 16 047 (12 274

(13 223 + 7 131)

(13 207 + 6 015)

xxx)

xxx)

xxx)

596

673

xxx)

18 739

25 287

41 121

50 415

51 699

- 16,52

+ 3 773) xxx)

51 334 45 876

xxx)

- 10,63

linka 630003 byla v roce 2006 snížena na poloviční počet provozních dnů oproti roku 2005 k rozdělení linky 670003 na linku 670003 a linku 670005 došlo od roku 2006 (linky mají identickou trasu i zastávky) xxx) linky nebyly v uvedených letech provozovány x)

xx)

Přeprava jízdních kol ve vlacích ČD se řídí smluvními přepravními podmínkami Českých drah, toto se týká zejména počtu přepravovaných kol v závislosti na nabízené soupravě, např. v motorovém vozu 814.2 (trojdílná Regionova) lze přepravit až 8 jízdních kol. Možnost přepravy jízdních kol je v jízdním řádu označena symbolem kola. Na některých, turisticky atraktivních tratích, jsou sezóně nasazeny upravené vozy, které pojmou větší množství jízdních kol, seznam vlaků s rozšířenou přepravou jízdních kol je uveden v následující tabulce.

Tabulka č. 55: Regionální vlakové spoje na území Libereckého kraje s rozšířenou přepravou jízdních kol v jízdním řádu 2008/2009

036 Liberec - Tanvald - Harrachov

035 Železný Brod - Tanvald

Železniční trať

Číslo vlaku

Trasa

Datové omezení

26270

Železný Brod (9:01) - Tanvald (9:27)

v sobotu a v neděli

26268

Železný Brod (9:06) - Tanvald (9:35)

v sobotu a v neděli a od 1.6 do 31.8. denně

26265

Tanvald (6:26) - Železný Brod (6:52)

v sobotu a v neděli

26267

Tanvald (8:26) - Železný Brod (8:52)

v sobotu a v neděli a od 1.6 do 31.8. denně

16207

Liberec (7:17) - Harrachov (8:46)

16211


16213


16215


16224

Harrachov (10:26) - Liberec (12:06)

16226

Harrachov (11:44) - Liberec (13:16)

91 / 209

v sobotu, v neděli a ve svátek od 1.5. do 28.6., od 1.7 do 28.9. 2009 denně v sobotu, v neděli a ve svátek od 1.5. do 28.9. 2009 Liberec - Tanvald v pracovní dny od 1.7. do 25.9; Tanvald - Harrachov v sobotu, v neděli a ve svátek od 1.5. do 28.6., od 1.7 do 28.9. 2009 denně v sobotu, v neděli a ve svátek od 1.5. do 28.9. 2009 v sobotu, v neděli a ve svátek od 1.5. do 28.9. 2009 v sobotu, v neděli a ve svátek od 1.5. do 28.9. 2009


Číslo vlaku

Datové omezení Liberec - Jičín v sobotu, neděli a svátky od 1.5.do 28.9.2009, v úseku Liberec Rovensko pod Troskami v pracovní dny od 1.6. do 31.8.2009

030 Jaroměř Turnov - Liberec a 041 Hradec Králové - Turnov

Trasa

Liberec (8:02) - Turnov (8:42) 985/1609 - Jičín (9:33)

1608

Jičín (16:36) - Turnov (17:36) Liberec (18:25)

v sobotu, neděli a svátky od 1.5.do 28.9.2009

080 Bakov nad Jizerou Česká Lípa Jedlová

Železniční trať

6020

Česká Lípa (6:28) - Jedlová (7:10)

30.5 - 28.9. 2009

6004 6004

Bakov nad Jizerou (8:12) - Česká Lípa (9:19) Bakov nad Jizerou (10:12) - Česká Lípa (11:19)

30.5 - 28.9. 2009 30.5 - 28.9. 2009

Tabulka č. 56: Dálkové vlakové spoje na území Libereckého kraje s rozšířenou přepravou jízdních kol v jízdním řádu 2008/2009 Číslo vlaku

Trasa

Datové omezení

1138

Praha Vršovice (7:25) – Tanvald (10:04)

1144

Praha Vršovice (13:14) – Tanvald (16:04)

1143

Tanvald (11:45) – Praha Vršovice (14:38)

1149

Tanvald (17:45) – Praha Vršovice (18:19)

v sobotu; 1. a 8.5; 28.10.; 17.11., kromě 2. a 9.5; 27.12. v neděli a ve státní svátek, kromě 24.-26.12., 1.1., 12.4., 1. a 8.5, 5.7., 27.9., 15.11 v sobotu; 1. a 8.5; 28.10.; 17.11., kromě 2. a 9.5; 27.12. v neděli a ve státní svátek, kromě 24.-26.12., 1.1., 12.4., 1. a 8.5, 5.7., 27.9., 15.11.

2.1.8.8 Shrnutí kapitoly cyklistická doprava Síť cyklistické dopravy v Libereckém kraji představuje jednu z významných forem zejména rekreační dopravy, která zatím patřičně nerespektuje požadavky na bezpečnou, dopravní funkci tras. Stávající síť cyklotras má charakter respektující sportovní a rekreační požadavky na cyklistickou dopravu. Trasy využívají z 99% stávající komunikace od polních cest a místních komunikací až po místní souběhy se silnicemi I. až III. tříd. Takto koncipovaná síť je nutně poznamenána výskytem velkého počtu závadových a rizikových míst na jednotlivých trasách, z nichž některé lze označit za velmi nebezpečné a rizikové z hlediska ochrany zdraví účastníků a bezpečnosti dopravy. Je proto zcela zásadní požadavek oddělení tras od motorové dopravy a návrh vedení zajišťující pro uživatele minimální energetickou náročnost. Trasy s touto společensky velmi důležitou funkcí v Libereckém kraji prakticky neexistují a bohužel se s nimi nesetkáváme zpravidla ani při návrhu nových silničních tahů. Podle Registru cyklotras bylo v Libereckém kraji v roce 2003 evidováno celkem 101 cyklotras v celkové délce 2 007 km, v roce 2004 to bylo 104 cyklotras v celkové délce 2 078 km. V roce 2006 máme 131 cyklotras v celkové délce 2 176 km. V dalších letech se již pomalu přestává zvyšovat počet celkových kilometrů cyklotras. Tento údaj se spíše stabilizuje a je i reálný předpoklad, že dojde k redukci stávající sítě o některé v současnosti vyznačené trasy, které nezapadají do optimální sítě.

92 / 209


Liberecký kraj se snaží systém cyklistických tras koordinovat. Hustota cyklotras v kraji začíná být vyvážená, začíná se i důsledněji dodržovat metodika při značení tras a v některých turistických regionech a oblastech probíhá optimalizace sítě cyklotras. Do jisté míry začínají zúčastněné subjekty mezi sebou spolupracovat a začínají si uvědomovat své kompetence. Bohužel, jak již bylo zmíněno, se v minulých letech zatím nepodařilo zejména u investičně připravovaných akcí rozvoje silniční sítě včlenit požadavky na úpravy komunikačního uspořádání vedoucího ke zvýšení bezpečnosti cyklistů. Pro rok 2008 navrhla pracovní skupina pro podporu cyklistiky v LK vyčlenit částku 10 mil. Kč do rozpočtu kraje na záměry obcí a neziskových organizací spojené s rekonstrukcí, výstavbou cyklostezek v LK a těmito penězi podpořit projekty, které budou v souladu se záměry kraje a které budou podpořeny příspěvkem SFDI. Finance nebyly schváleny. Aktivně se rozvinula spolupráce s Centrem dopravního výzkumu Brno, které je jedinou dopravní vědeckovýzkumnou organizací v působnosti Ministerstva dopravy České republiky. V roce 2008 byla ve spolupráci s CDV dopracována procesní část Program rozvoje cyklistiky v LK pro období 2008 - 2013. Usnesením vlády ČR ze dne 7. července 2004 č. 678, byla schválena „Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR“ (dále „Cyklostrategie“). Na 5. zasedání Rady kraje dne 23.3.2004 byla usnesením č. 297/04/RK schválena podpora Libereckého kraje celostátní koncepci „Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR“. V dubnu 2004 byla podpora Libereckého kraje celostátní koncepci podepsána hejtmanem LK, a poté byla v květnu odeslána Odborem dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje Ministerstvu dopravy ČR. Cyklostrategie je k nahlédnutí na internetové adrese www.cdv.cz. Přijetím usnesení vládou ČR byla ukončena dlouhodobá přípravná fáze strategického materiálu a byl tak vytvořen prostor pro její realizaci. Vizemi Cyklostrategie se rozumí to, že obce, města a kraje České republiky budou bezpečné, zdravé, čisté, vzdělané, přátelské a atraktivní. Jednotlivé priority Cyklostrategie obsahují cíle a opatření. Od ledna 2005 proběhla řada seminářů a konferencí, které seznámily představitele kraje, měst a obcí s vizemi „Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR“, informovaly o usnesení vlády ČR o Cyklostrategii a o základních principech a prvních krocích realizace cyklostrategie, byla představena „Koncepce cyklistiky v Libereckém kraji“ a byly představeny i vybrané projekty Libereckého kraje. Z řešení zpracované Koncepce rozvoje sítě cyklistické dopravy v Libereckém kraji jednoznačné vyplývá, že cyklostrategie kraje je multidisciplinární a je nutná spolupráce více odborů. Pokud chceme být perspektivním krajem, neměli bychom přemýšlet pouze jen o pohodlném značení cyklotras a o cykloturistice, ale měli bychom začít hovořit o budování nových bezpečných cyklostezek. V dalším období je třeba vyčlenit prostředky na přípravu rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji v rozsahu:  postupné vytvoření pasportu pevně usazených tras;  podporovat zavedenou činnost cyklopartnerů Libereckého kraje;  na stávajících trasách připravovat a realizovat odstranění nebezpečných dopravních závad;  koncepčně, v součinnosti s dalšími institucemi, připravovat budování dopravní funkce cyklotras;  připravovat podmínky pro doplnění stávající sítě o páteřové turistické trasy a návrh atraktivních nových tras;  na základě předchozích bodů redukovat stávající síť o některé současně vyznačené trasy, které nebudou zapadat do nové sítě;  zcela specifickou pozornost vyžaduje řešení cyklodopravy uvnitř města a obcí, kterou je nutné řešit společně s místními zastupitelstvy;  stejné platí i pro přípravu oblasti Ralsko.

93 / 209


Pro implementaci koncepčního dokumentu Programu rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji pro období 2008 - 2013 jsou pak klíčové tyto tři pilíře:  ustanovení koordinátora na plný úvazek (přímo zaměstnanec krajského úřadu, nebo externí subjekt);  zachování činnosti pracovní skupiny pro rozvoj cyklistiky v LK z hlediska kompetencí, funkce pracovního poradního orgánu pro koordinátora;  vytvoření finančního nástroje na úrovni kraje pro rozvoj cyklistiky v LK. Z hlediska civilizačního si vyžaduje rozvoj cyklodopravy maximální podporu. Prvotním cílem musí být intenzivní hledání možnosti financování, neboť bez zajištění prostředků zůstane cyklostrategie Libereckého kraje pouze v oblasti teorie. Aktuální stav sítě cyklotras v Libereckém kraji lze najít na internetové adrese http://kraj-lbc.cz (stránky Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu, oddělení cestovního ruchu, Koncepce cyklodopravy v LK).

94 / 209


2.2

ANALÝZA SILNIČNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ LIBERECKÉHO KRAJE

Obsahem analýzy silničního hospodářství je zhodnocení rozsahu stávající sítě silnic a mostů, provedení rozboru jejich současného stavebního a dopravně technického stavu, s ohledem na zajištění udržitelné kvality, bezpečnosti silničního provozu a ochrany životního prostředí. Liberecký kraj má většinou charakter členitých pahorkatin, vrchovin až hornatin. Na jeho území se rozprostírá několik pohoří - Lužické hory, Jizerské hory, západní část Krkonoš včetně jejich podhůří. Toto vše má velký význam pro vedení dopravní infrastruktury a jejího udržování v průběhu celého roku. Níže je znázorněn přehled rozložení nadmořských výšek na území Libereckého kraje.

Graf č. 18: Rozložení nadmořských výšek na území Libereckého kraje 1400 1164,6

plocha (v km2)

1200

986,3

1000 800 600

511,4

400

299 162,9

200

28,6

10,5

0 do 300

300-400

400-600

600-800

800-1000 1000-1200 nad 1200

výškový interval (v m)

Tabulka č. 57: Rozložení nadmořských výšek na území Libereckého kraje Výškový interval (m)

Plocha (km2)

Plocha (%)

do 300 300 - 400

511,4 1 164,6

16,17 36,82

400 - 600

986,3

31,18

600 - 800

299

9,45

162,9

5,15

1 000 - 1 200

28,6

0,90

nad 1 200

10,5

0,33

3 163,3

100,00

800 - 1 000

Celkem

Mapa č. 16: Schéma rozložení nadmořských výšek ve vztahu k dopravní síti v Libereckém kraji Mapa č. 17: Reliéf terénu ve vztahu k dopravní síti v Libereckém kraji

95 / 209


Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, upravuje kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání a jejich ochranu, práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací a jejich uživatelů a výkon státní zprávy ve věcech pozemních komunikací příslušnými silničními správními úřady. Pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie :  dálnice;  silnice;  místní komunikace;  účelové komunikace. Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy. Dálnice je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům. Na území kraje není. Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť. Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do těchto tříd:  silnice I. třídy (určena pro dálkovou a mezistátní dopravu);  silnice II. třídy (určena pro dopravu mezi významnými sídly kraje);  silnice III. třídy (určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace). Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do čtyř tříd (I až IV):  místní komunikace I. třídy (zejména rychlostní místní komunikace);  místní komunikace II. třídy (dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí);  místní komunikace III. třídy (obslužná komunikace);  místní komunikace IV. třídy (komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo komunikace, na které je umožněn smíšený provoz). Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Speciálním pojmem, který zákon nezná je pojem rychlostní komunikace. Rychlostní komunikace jsou dle zákona zařazeny v kategorii silnic I. třídy. Jedná se o pozemní komunikace přístupné pouze silničním motorovým vozidlům. Rychlostní komunikace jsou budovány podobně jako dálnice bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a mají směrově oddělené jízdní pásy. Na rozdíl od dálnic rychlostní komunikace nesplňují technické parametry dálnic v délkách připojovacích, odbočovacích pruhů, v poloměrech směrových a výškových oblouků, v šířkovém uspořádání apod.. Na území Libereckého kraje nachází dva úseky rychlostních silnic R 10 (hranice Libereckého kraje - Turnov) a R 35 (Liberec, Doubí - Ohrazenice).

96 / 209


2.2.1 MAJETKOVÁ SPRÁVA KRAJSKÝCH SILNIC II. A III. TŘÍDY K 1.1.2002 byla usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č. 140/01/ZK zřízena příspěvková organizace Krajská správa silnic Libereckého kraje, se sídlem České mládeže 632/32, Liberec 6. Zřizovací listina vymezuje účel činnosti zejména na:  správu a údržbu silnic II. a III. třídy, jejich součástí a příslušenství na území LK;  přípravu, zabezpečení a vypořádání staveb na silnicích II. a III. třídy na území LK. Majetek, který je této organizaci předán k hospodaření, převyšuje částku 5,1 miliard Kč. Tento materiál obsahuje pouze základní přehled finanční náročnosti letní a zimní údržby v porovnání základních ekonomických ukazatelů.

Tabulka č. 58: Základní ekonomické ukazatele Krajské správy silnic Libereckého kraje Ekonomické ukazatele Průměrný počet zaměstnanců Průměrná mzda (Kč) Příspěvek SFDI - provoz (tis. Kč) -- z toho povodně (tis. Kč) - ISPROFOND (tis. Kč) Finanční prostředky z LK (tis. Kč) - 913 (neinvest. příspěvek na provoz) - 914 (revital. silnic – škody po zimě) - 920 (kapitálové výdaje – investiční) - 923 (spolufinancování EU) - 924 (úvěr KB) - 930 (investiční fond) Zimní údržba - silnice I. třídy (tis. Kč) - silnice II. a III. třídy (tis. Kč)

Rozpočet 2004

Rozpočet 2005

Rozpočet 2006

Rozpočet 2007

Rozpočet 2008

Rozpočet 2009

449

439

425

420

400

400

14 885

16 040

17 150

17 813

18 842

19 750

347 216 0 120 363

58 100 0 0

0 0 0

0 0 0

123 000 0 0

0 0 0

32 300 0 8 000 0 0 9 114

308 718 0 106 608 6 950 0 5 000

281 430 0 5 261 90 409 229 235 8 100

283 559 38 800 0 49 801 337 226 0

295 956 72 500 27 187 59 574 156 635 45 000

304 835 93 000 21 000 21 522 25 256 15 000

62 352 104 738

62 521 110 660

0 115 000

22 000 x) 90 000

62 332 121 000

70 000 130 000

Legenda: SFDI Státní fond dopravní infrastruktury ISPROFOND Informační systém programového financování z rozpočtu SFDI x) KSS LK provádí pouze od 1.10.2007

K 30.9.2005 skončila platnost příkazní smlouvy, uzavřené mezi Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, jako majetkovým správcem silnic I. třídy a Krajskou správou silnic Libereckého kraje jako osobou provádějící údržbu silnic I. třídy v Libereckém kraji. Na základě této skutečnosti bylo vypsáno Ředitelstvím silnic a dálnic Česká republika výběrové řízení na zabezpečení zimní a části letní údržby na silnicích I. třídy v Libereckém kraji v období od 1.10.2005 do 30.9.2007. Výkonem zimní údržby silnic a odpovědností za sjízdnost silnic I. tříd Libereckého kraje v rozsahu schváleného Plánu zimní údržby silnic I. třídy je pověřeno sdružení Stavby silnic a železnic, závod Liberec, a.s., a Technické služby města Liberec, a.s.. Výkon zimní údržby silnic II. a III. třídy a odpovědnost za sjízdnost těchto pozemních komunikacích zůstává jako v loňských letech

97 / 209


Krajské správě silnic Libereckého kraje. Od 1.10.2007 vykoná na základě příkazní smlouvy opět Krajská správa silnic Libereckého kraje údržbu silnic I. třídy v Libereckém kraji, avšak na zajištění zabezpečení zimní a části letní údržby jsou Krajskou správou silnic smluvně zajištěny dodavatelské subjekty.

Tabulka č. 59: Přehled majetkoprávních operacích zpracovávaných odborem dopravy KÚLK za období 2002 až 2008 Rok

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 x)

Prodej, koupě, darování

Záměry do rady kraje

Smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene

Smlouvy o zřízení věcného břemene

Celkem (prodej, koupě, darování, věcné břemeno)

Vystavení platebních poukazů

27

18

22

1

50

0

44

29

26

21

91

10

37

30

73

20

130

18

74

22

65

28

167

33

72

x)

74

29

175

29

182

x)

214

29

425

50

121

x)

531

45

697

143

záměry do rady kraje byly předkládány odborem investic a správy nemovitého majetku

Mapa č. 18: Majetkoprávní operace na silniční síti v Libereckém kraji v letech 2003 až 2007 Mapa č. 18a: Majetkoprávní operace na silniční síti v Libereckém kraji v roce 2008

2.2.2 ZIMNÍ ÚDRŽBA SILNIC V LIBERECKÉM KRAJI Zimní údržbou se podle pořadí důležitosti zmírňují závady vznikající povětrnostními vlivy a podmínkami za zimních situací ve sjízdnosti komunikací a ve schůdnosti místních komunikací a průjezdních úseků silnic. Zimní údržba se provádí podle plánu zimní údržby. V obvyklé zimní situaci vlastník (správce) komunikace odstraní nebo alespoň zmírní závady ve sjízdnosti (schůdnosti) komunikace v časových lhůtách stanovených plánem zimní údržby. K zajištění zimní údržby silnic I., II. a III. třídy v Libereckém kraji v sezóně 2008/2009 byly v souladu se zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, a jeho prováděcí vyhláškou zpracovány správci pozemních komunikací dva Plány zimní údržby silnic v Libereckém kraji. Plán zimní údržby silnic je závazným dokladem, který vychází z předpokladu celoplošného provedení zimní údržby a nasazení plánovaných vozidel, mechanizmů a pracovníků. Silnice jsou sjízdné jestliže umožňují bezpečný pohyb silničních a jiných vozidel přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu silnic a povětrnostním situacím a jejich důsledkům (§ 26 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích). Podle § 45 odst. 3 vyhlášky vlastními výkony posypu musí být zajištěna sjízdnost v těchto časových lhůtách od výjezdu posypových mechanizmů: na silnicích zařazených do I. pořadí do 3 hodin, do II. pořadí do 6 hodin a do III. pořadí do 12 hodin Podle § 45 odst. 4 vyhlášky - lhůty uvedené v odstavci 3 platí pro silnice zařazené do I. pořadí po celých 24 hodin, pro silnice zařazené do II. a III. pořadí po dobu stanovenou v plánu zimní údržby.

98 / 209


V Libereckém kraji je v zimním období udržována sjízdnost silnic I. třídy v úhrnné délce 400 km, včetně větví mimoúrovňových křižovatek. Všechny úseky jsou podle plánu ZÚS zařazeny do I. pořadí důležitosti. Udržuje se celá šířka a délka vozovky, náledí a zbytková vrstva sněhu po pluhování o tloušťce menší než 3 cm se odstraňuje posypy chemickými rozmrazovacími materiály; náledí a kluzkost sněhové vrstvy při neúčinnosti chemických rozmrazovacích materiálů se zdrsňuje posypem zdrsňovacími materiály. Na základě vládních výjimek z ochranných podmínek dotčených chráněných krajinných oblastí, Krkonošského národního parku a evropsky významné lokality Kokořínsko jsou všechny silnice I. třídy v Libereckém kraji chemicky ošetřovány za podmínek uvedených v příslušném usnesení vlády. Centrální dispečink, do kterého budou z celého kraje zasílány informace o sjízdnosti, bude mít pro okresy Liberec, Česká Lípa a Semily sídlo v Liberci, u dodavatele zimní údržby silnic I. třídy – společnosti Stavby silnic a železnic a.s., závod Liberec, pro okres Jablonec nad Nisou bude centrální dispečink v Liberci, v sídle provozu Krajské správy silnic LK. Celková délka silniční sítě silnic II. a III. třídy je 2 104 km. V plánu zimní údržby silnic jsou úseky silnic rozděleny dle způsobu technologie zimní údržby. Posypem chemickými rozmrazovacími materiály bude udržováno 485 km krajských silnic, 1 457 km bude udržováno zdrsňovacím posypovým materiálem, 61 km bude udržováno pluhováním a 86 km silnic zůstane v zimním období neudržovaných. Jedná se o silnice, na nichž není provozována osobní linková doprava a na nichž není nutno pro jejich nepatrný dopravní význam vykonávat zimní údržbu (na tuto skutečnost musí být uživatelé upozorněni způsobem stanoveným ve zvláštním předpise, tj. dopravními značkami). Na zbylých cca 15 km silnic bude prováděna zimní údržba za pomocí sousedních krajských správ silnic na základě smluvní dohody.

Tabulka č. 60: Zimní údržba silnic I., II. a III. třídy v Libereckém kraji podle technologií v zimním období 2008/2009 (údaje v km) Třída silnic

Celkem km

Chemické rozmrazovací materiály se zvlhčením

Zdrsňovací materiály (drť, písek)

Jen Neudržováno pluhováním

I.

400,312

400,312

-

-

-

II.

488,482

300,052

176,160

0,166

11,838

III.

1 615,109

184,660

1 280,354

61,678

74,224

Celkem

2 503,903

885,024

1 456,514

61,844

86,062

491,722

355,158

103,381

33,183

-

1 911,300

529,862

1 353,133

28,661

-

14,459

-

-

-

-

Dodavatelsky Vlastními pracovníky x) Předané jiným správcům xx) x) xx)

sdružení SSŽ a.s. - TSML a.s., KSS LK (silnice I. třídy); KSS LK (silnice II. a III. třídy) úseky předané jiným krajským správám silnic v rámci jednotlivých smluv

Mapa č. 19: Zimní údržba silnic v Libereckém kraji dle technologie na rok 2008/2009 Mapa č. 20: Zimní údržba silnic v Libereckém kraji dle pořadí důležitosti na rok 2008/2009

99 / 209


2.2.3 VÁŽENÍ SILNIČNÍCH VOZIDEL Vážení silničních vozidel je důležitou kontrolní činností v oblasti nepřetěžování vozidel a ochrany stavu silnic. Kontrolní vážení zahrnuje kontrolu největší povolené hmotnosti silničního vozidla, kontrolu největší povolené hmotnosti na nápravu a skupiny náprav vozidla a kontrolu největších povolených rozměrů vozidel a jízdních souprav. Tyto kontroly probíhají při silničních kontrolách prováděných Policií ČR nebo celními úřady. Na silnicích Libereckého kraje se tyto kontroly provádí od 2. poloviny roku 2002. Měření celkové hmotnosti a hmotnosti připadající na jednotlivé nápravy vozidel se uskutečňuje na silnicích s potencionálně největším výskytem jízd vozidel, která překračují hmotnostní limity. V případě přetížení vozidla je porušení zákona o pozemních komunikacích řešeno na místě blokovou pokutou anebo jsou protokoly se závadami předávány příslušným silničním správním úřadům k řešení takto zjištěných porušení jako správní delikt dopravce (pokud se jedná o právnické osoby) nebo jako přestupek fyzické osoby podle zákona o přestupcích. Od roku 2003 byly v rámci příspěvkové organizace Ministerstva dopravy Centrum služeb pro silniční dopravu (CSPSD) vytvořeny tzv. mobilní jednotky pověřené vážením silničních vozidel. Počátkem února 2004 byla zřízena mobilní jednotka určená přímo pro Liberecký kraj, která započala s činností od dubna 2004.

Tabulka č. 61: Vážení vozidel provedená mobilní jednotkou Centra služeb pro silniční dopravu v Libereckém kraji v roce 2006 až 2008

Počet zvážených vozidel


Počet porušení vyřešených blokovou pokutou x)

Počet porušení předaných do správního řízení




184

18

15

3

111

3

2

1

11

1

1

0

- 90,09

JN

85

12

6

6

57

3

3

0

8

1

0

1

- 85,96

LB

144

8

7

1

88

0

0

0

19

2

2

0

- 78,41

SM

89

8

3

5

118

1

1

0

9

0

0

0

- 92,37

LK

502

46

31

15

374

7

6

1

47

4

3

1

- 87,43

x)



CL

Místo vážení


Počet zvážených vozidel - změna 2008/2007 (%)

2008


2007


2006

blokovou pokutu uložila Policie ČR

Kontrolní vážení silničních vozidel provedené mobilní jednotkou Centra služeb pro silniční dopravu probíhá za asistence Policie ČR, příp. celních úřadů. V roce 2008 bylo mobilní jednotkou na silnicích Libereckého kraje zváženo celkem 47 vozidel. K výraznému poklesu počtu zvážených vozidel v roce 2008 došlo zejména z důvodu uvádění pouze vozidel, která byla dle předložených nákladových listů vyhodnocena jako vozidla, u kterých je nutné provést kontrolní vážení za účelem

100 / 209


zjištění dodržení stanovených hmotnostních limitů. V předchozích obdobích byly do počtu zvážených vozidel vykazovány také vozidla, u kterých kontrolní vážení ve skutečnosti neproběhlo, neboť již z předložených dokladů bylo zřejmé, že vozidlo je prázdné nebo že celkové množství nákladu nemůže způsobit překročení stanovených hmotnostních limitů. Od 1.5.2004 mají pravomoc provádět kontrolní vážení silničních vozidel také celní úřady. V roce 2008 bylo kontrolní vážení na území Libereckého kraje prováděno Celním úřadem Liberec, Celní úřad Česká Lípa kontrolní vážení neprováděl. Zváženo bylo celkem 131 vozidel. Oproti roku 2007 se počet zvážených vozidel v roce 2008 téměř zdvojnásobil.

Tabulka č. 62: Vážení vozidel provedená celními úřady v Libereckém kraji v letech 2006 až 2008 Počet porušení předaných do správního řízení





0

0

0

28

2

1

1

0

0

0

0

Celní úřad Liberec

149

46

46

0

70

27

27

0

131

14

13

1

Celkem

149

46

46

0

98

29

28

1

131

14

13

1

Celní úřad Česká Lípa

x)


0

Subjekt provádějící vážení vozidel




2008



2007


2006

blokovou pokutu uložila Policie ČR

Je zřejmé, že vážení silničních vozidel je důležitou kontrolní činností v oblasti nepřetěžování vozidel a pozemních komunikací a má preventivní účinek vůči poškozování komunikací jejich uživateli. Procento přetěžovaných nákladních vozidel se s nárůstem počtu prováděných kontrol výrazně snížilo. Kromě toho přispívá vážení i ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Problém Libereckého kraje je nedostatek vhodných míst pro kontroly nákladních vozidel. V roce 2008 se nepodařilo připravit žádné nové místo pro kontroly nákladních vozidel. Ředitelství silnic a dálnic ČR, Správa Liberec připravuje otevření nového kontrolního místa na silnici č. I/35 ve Ktové ve směru na Hradec Králové. Realizace kontrolního místa na rychlostní silnici 35 v Ohrazenicích ve směru na Liberec se nepodařila z důvodu nesouhlasu Ministerstva dopravy a Ministerstva vnitra.

2.2.4 PŘEHLED ÚDAJŮ O STÁTNÍ SILNIČNÍ SÍTI Území Libereckého kraje leží ve výseči mezi dvěma plánovanými a částečně již realizovanými dálničními tahy D8 Praha - Ústí nad Labem - Dresden a D11 Praha - Hradec Králové - Lubawka - Legnica. K nejbližším dopravním uzlům multimodálních (vícedruhových) koridorů a evropské sítě železničních koridorů patří Praha, Děčín a Pardubice. K 1.7.2008 bylo v Libereckém kraji 328,122 km silnic I. třídy, 211 mostů na silnicích I. třídy o celkové délce 5 503 m.

101 / 209


Tabulka č. 63: Státní silniční síť v Libereckém kraji Silnice číslo

Trasa

I/9

Praha – Mělník – Česká Lípa – Svor – Rumburk

R 10 + I/10

Praha – Mladá Boleslav – Turnov – Harrachov

I/13

Karlovy Vary – Děčín – Nový Bor – Liberec – Habartice

I/14

Liberec – Tanvald – Trutnov – Náchod – Česká Třebová

I/15

Most – Litoměřice – Zahrádky

I/16

Řevničov – Mladá Boleslav – Jičín – Královec (hraniční přechod do PR)

I/35 + R 35

Hrádek nad Nisou – Liberec – Turnov – Hradec Králové – Valašské Meziříčí

I/38

Jestřebí – Mladá Boleslav – Hatě (hraniční přechod do Rakouska)

I/65

Rádelský Mlýn – Jablonec nad Nisou

Tabulka č. 64: Silnice zajišťující významná spojení Libereckého kraje se zahraničím Silnice číslo

Trasa silnice s hraničním přechodem

I/9

Praha – Česká Lípa – Rumburk (hraniční přechod Rumburk – Neugersdorf v okrese Děčín do SRN)

R 10 + I/10

Praha – Turnov – Harrachov (hraniční přechod Harrachov – Jakuszyce do Polska)

I/13

Karlovy Vary – Liberec – Habartice (hraniční přechod Habartice – Zawidów do Polska)

I/35 + R 35

Hrádek nad Nisou – Liberec – Hradec Králové (hraniční přechod Hrádek nad Nisou – Porajów do Polska a dále do SRN)

Tabulka č. 65: Přehled délek silnic I. třídy v Libereckém kraji k 1.7.2008 dle území Okresy

Délka silnic

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

95,910

64,231

107,337

60,644

Celkem (km) 328,122

Liberecký kraj má státní hranici v délce 22,7 km se Spolkovou republikou Německo, ale do 21.12.2007 neměl žádné přeshraniční silniční propojení. Vstupem České republiky do Schengenského prostoru vzniklo na silnici II/270 u Jablonného v Podještědí, místní část Petrovice, silniční propojení Libereckého kraje se Spolkovou republikou Německo pro vozidla do 3,5 tuny a autobusy. V roce 2009 bude Liberecký kraj připravovat realizaci dalších dvou nových silničních propojení, konkrétně se jedná o nové silniční propojení do Německé republiky po silnici III/270 17 (Krompach do Jonsdorf) a o nové silniční propojení do Polska po silnici III/0353 (Černousy, Ves - jezero Witka). Délka státní hranice Libereckého kraje s Polskou republikou je 130 km. V Libereckém kraji je celkem 6 silničních propojení do Polska. Silniční přeshraniční spojení na Frýdlantsku jsou hmotnostně omezeny, což brání jejich většímu využití. Omezení přímo souvisí se stavem

102 / 209


silničního napojení na vnitrozemí, zejména v Polské republice. Jedno silniční propojení pro motorovou dopravu bez omezení v Harrachově na silnici I/10 kapacitně nestačí. Plánuje se výstavba nového silničního propojení v Hrádku nad Nisou pro vozidla bez omezení.

Tabulka č. 66: Výstavba na státních silnicích v Libereckém kraji v roce 2008 Název akce

Charakter

Kategorie

Náklady (mil. Kč)

P.č.

Silnice č.

1

I/9

Svor most ev. č. 9-057

Rekonstrukce

S 9,5

22

2

I/9

Sosnová MÚK

Přeložka

S 11,5

498

3

I/13

Okrouhlá MÚK

Rekonstrukce

S 11,5

26

4

I/13

Frýdlant - OK III/03511

Novostavba

-

23

5

I/13

Kunratice u Cvikova most ev.č. 13-106

Rekonstrukce

S 11,5

25

6

I/13

Stráž nad Nisou - Krásná Studánka

Přeložka

S 11,5

739

7

I/13

Rynoltice most. ev. č. 13-115

Rekonstrukce

S 11,5

6

8

I/14

Liberec - Kunratická 2. etapa

Přeložka

S 22,5

397

9

I/14

Liberec - Kunratická 3. etapa

Přeložka

S 22,5

191

10

I/14

Hrabačov - OK II/286

Novostavba

-

15

11

I/14

Jablonec n. Nis. – most. ev. č. 14-009

Rekonstrukce

S 11,5

18

12

I/14

Jablonec n. Nis. – Tanvald

Rekonstrukce

-

185

13

I/14

Smržovka viadukt

Novostavba

-

40

14

I/35

Liberec most. ev. č. 35-014

Rekonstrukce

S 22,5

22

15

I/35

Bílý Kostel nad Nisou – Hrádek nad Nisou

Přeložka

S 11,5

1 258

16

I/35

Hrádek nad Nisou - státní hranice

Přeložka

S 11,5

72

17

I/35

Liberec - Jeřmanice rekonstrukce

Rekonstrukce

R 22,5

199

18

I/65

Jablonec nad Nisou - OK Turnovská

Novostavba

-

40

Zpoplatněné úseky Od 1.1.2007 bylo na dálnicích a rychlostních silnicích zavedeno elektronické mýtné. Ve II. etapě od 1.7.2007 potom byly zpoplatněny i vybrané úseky silnic I. třídy. V Libereckém kraji nebyl žádný úsek silnice I. třídy zpoplatněn. Zpoplatněné komunikace jsou označeny symbolem M umístěným ve žlutém poli. Mýtnému podléhají nákladní vozidla o celkové hmotnosti vyšší než 12 tun a autobusy. Odpovědným za zavedení systému elektronického mýta (EMS) je Ministerstvo dopravy, které pověřilo odpovědností Ředitelství silnic a dálnic ČR. Provozovatelem systému EMS je firma KAPSCH. Sazbu za ujetý kilometr stanovuje Nařízení vlády České republiky č. 484/2006 Sb.. Rozhodující pro celkovou výši sazby na daném mýtném úseku je délka trasy, kategorie daného vozidla, která je závislá na počtu náprav vozidla, emisní třídě vozidla a denním období. Průměrná sazba mýtného činí 4,05 Kč/km. Bližší informace včetně kontaktních a distribučních míst lze nalézt na www.premid.cz

103 / 209


Zpoplatněné úseky v Libereckém kraji v roce 2008: a) Mýtné 1) R 10 … Svijany (hranice kraje) - MÚK Ohrazenice 2) R 35 … MÚK Ohrazenice - MÚK Liberec, Doubí (křižovatka s III/27810) b) Dálniční známky 1) R 10 … Svijany (hranice kraje) - MÚK Ohrazenice 2) R 35 … MÚK Ohrazenice - MÚK Liberec, Doubí (křižovatka s III/27810) Pozn.: v úseku silnice I/35 - MÚK Liberec, Doubí (křižovatka s III/27810) - MÚK Bílý Kostel jsou mýtné brány postaveny, avšak úsek je nadále bez poplatku.

2.2.5

INTENZITA SILNIČNÍ DOPRAVY

V individuální automobilové dopravě byl v posledním desetiletí zaznamenán výrazný nárůst počtu osobních automobilů a jejich výkonů na úkor využívání veřejné dopravy. Největší dopravní výkony jsou na dálnicích a na silnicích I. třídy. Následující tabulka znázorňuje roční průměrnou intenzitu vozidel za den v obou směrech dle výsledků sčítání v uvedených letech.

Tabulka č. 67: Nejzatíženější úseky silnic I. - III. třídy v Libereckém kraji Silnice

Sčítací úsek

I/35 Liberec - sjezd Košická - Aral I/35

Liberec - před tunelem (od Děčína)

I/35 Liberec - Doubí I/65 Jablonec nad Nisou - Pražská ul. R 10 Ohrazenice R 35 Hodkovice n. M. - Rádelský Mlýn II/283 Turnov, nám. Českého ráje I/35 Stráž nad Nisou I/9 Česká Lípa - Pihel R 10 Svijany I/35 Turnov, průtah I/9 Česká Lípa I/9 + I/13 Nový Bor - Svor

1990

1995

2000

2005

Změna 2005/2000

-

-

23 121

36 739

158,90

9 295

20 191

25 707

34 128

132,76

7 371

10 258

16 028

23 247

145,04

10 032

13 428

16 450

22 952

139,53

7 214

11 241

15 500

21 799

140,64

10 430

13 847

21 697

18 538

85,44

-

-

15 165

18 137

119,60

7 526

11 553

14 788

18 040

121,99

8 413

12 122

14 587

15 819

108,45

6 658

10 256

12 859

16 527

128,53

-

9 515

12 487

16 430

131,58

8 201

9 812

12 398

13 623

109,88

8 312

9 715

11 338

12 352

109,94

104 / 209


Silnice

Sčítací úsek

I/9 Česká Lípa - Sosnová

1990

1995

2000

2005

Změna 2005/2000

6 896

8 723

10 340

11 805

114,17

3 298

5 190

9 551

17 982

188,27

I/13 Cvikov

5 006

7 987

9 540

10 704

112,20

I/13 Rozkoš

5 997

7 549

8 529

10 597

124,25

I/16 Horka u Staré Paky

4 072

6 229

8 512

9 563

112,35

I/38 Doksy

3 821

5 368

8 385

9 283

110,71

I/13 Mníšek

4 238

5 408

8 352

10 288

123,18

II/262 Česká Lípa - Dobranov

4 500

5 857

8 071

8 384

103,88

I/35 Bílý Kostel nad Nisou

6 529

7 117

7 966

11 037

138,55

I/13 Kamenický Šenov

3 747

4 569

7 252

5 952

82,07

6 084

6 860

7 142

10 378

145,30

4 403

7 086

6 871

10 874

158,26

2 242

4 698

6 871

9 701

141,19

3 248

4 534

5 521

9 154

165,80

3 298

3 566

6 825

7 161

104,92

4 606

5 228

6 796

7 023

103,34

3 402

4 777

6 618

9 161

138,43

I/65 Rychnov u Jablonce n. N.

4 186

5 415

6 546

10 554

161,23

I/14 Smržovka

5 122

7 120

6 247

7 832

125,37

4 763

4 615

5 938

6 563

110,53

4 004

5 156

5 845

6 592

112,78

III/2784 Liberec, České mládeže

I/9 Zahrádky I/14 Jablonec n.N., nám. B. Němcové III/29024 Liberec - Kunratice I/14 Jilemnice - Cutisin III/2784 Liberec - Vratislavice nad Nisou I/14 Vratislavice nad Nisou II/293 Horka u Staré Paky

II/268 Zákupy - Mimoň I/9 Šébr

V roce 2005 proběhlo celostátní sčítání dopravy na dálniční a silniční síti České republiky, při kterém se zjistily změny intenzit dopravy od celostátního sčítání v roce 2000. V tabulce jsou výsledky z celostátního sčítání dopravy 2005 u nejvíce zatížených silničních úseků v Libereckém kraji. Z výsledků je zřejmý výrazný nárůst dopravy, který je mimo jiné způsoben vstupem ČR do EU. Za zmínku jistě stojí nárůst maximální intenzity v Libereckém kraji o necelých 14 000 vozidel za den oproti roku 2000 (silnice I/35 - Liberec - sjezd Košická - Aral 36 739 vozidel za den v obou směrech). Po vstupu ČR do EU dne 1.5.2004 došlo k výrazným změnám v provozu mezinárodní těžké dopravy po komunikacích ČR jako důsledek zrušení celních kontrol. To se projevilo zvýšením nákladní dopravy na celé dálniční a silniční síti ČR. Výrazný nárůst těžké dopravy na silnicích v Libereckém kraji ukazuje následující tabulka, ze které je patrné, že těžká nákladní doprava stoupla skoro na všech silničních úsecích v Libereckém kraji.

105 / 209


Tabulka č. 68: Nejzatíženější úseky silnic I. až III. třídy v Libereckém kraji - nárůst těžké nákladní dopravy v letech 2000 a 2005 Silnice

Sčítací úsek

2000

I/35 Liberec - sjezd Košická - Aral

Změna 2005/2000

2005 -

-

-

I/35 Liberec - před tunelem (od Děčína)

4 300

6 222

145

I/35 Liberec - Doubí

3 968

5 827

147

I/65 Jablonec nad Nisou - Pražská ul.

2 121

4 166

196

R 10 Ohrazenice

2 847

4 111

144

R 35 Hodkovice n. M. - Rádelský Mlýn

5 528

5 095

92

1 276

1 689

132

2 753

3 912

142

2 632

2 783

106

R 10 Svijany

2 995

4 337

145

I/35 Turnov, průtah

2 062

2 771

134

2 273

3 457

152

1 819

3 038

167

2 632

3 133

119

1 926

4 012

208

I/13 Cvikov

1 750

2 735

156

I/13 Rozkoš

1 958

2 923

149

I/16 Horka u Staré Paky

2 025

2 293

113

I/38 Doksy

2 832

3 325

117

I/13 Mníšek

1 357

2 562

189

II/262 Česká Lípa - Dobranov

1 598

1 363

85

I/35 Bílý Kostel nad Nisou

1 857

3 663

198

I/13 Kamenický Šenov

1 838

1 752

95

1 589

2 765

174

910

2 297

252

600

1 365

228

1 605

2 358

147

626

1 157

185

979

1 018

104

1 605

2 358

147

II/283 Turnov, nám. Českého ráje I/35 Stráž nad Nisou I/9 Česká Lípa - Pihel

I/9 Česká Lípa I/9 + I/13 Nový Bor - Svor I/9 Česká Lípa - Sosnová III/2784 Liberec, České mládeže

I/9 Zahrádky I/14 Jablonec n. N., nám. B. Němcové III/29024 Liberec - Kunratice I/14 Jilemnice - Cutisin III/2784 Liberec - Vratislavice nad Nisou I/14 Vratislavice nad Nisou II/293 Horka u Staré Paky

106 / 209


Silnice

Sčítací úsek

2000

I/65 Rychnov u Jablonce n. N. I/14 Smržovka II/268 Zákupy - Mimoň I/9 Šébr

2005

Změna 2005/2000

953

2 378

250

1 263

1 235

98

845

1 447

171

1 634

2 539

155

Z tabulek se dá vysledovat přítomnost dopravní indukce v podmínkách Libereckého kraje. Dopravní indukce vyjadřuje přímo úměrný vztah mezi kapacitou dopravní infrastruktury a objemem dopravy. Čím více prostoru danému druhu dopravy poskytneme, tím větší bude jeho podíl. Každá nová silnice má potenciál přitahovat automobilovou dopravu a zvyšovat po ní poptávku. Empirické výzkumy dokazují, že zvýšení celkové kapacity vede k nárůstu celkového objemu dopravy. Objem dopravy vzroste o dopravu přesměrovanou z jiné trasy či jiného druhu dopravy a o dopravu indukovanou, tedy o jízdy, které by se dříve vůbec neuskutečnily.

Mapa č. 21: Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti Libereckého kraje (rok 2005) Mapa č. 22: Výsledky sčítání dopravy - Česká Lípa (rok 2005) Mapa č. 23: Výsledky sčítání dopravy - Jablonec nad Nisou (rok 2005) Mapa č. 24: Výsledky sčítání dopravy - Liberec (rok 2005) Mapa č. 25: Výsledky sčítání dopravy - Semily (rok 2005) Mapa č. 26: Výsledky sčítání dopravy - Turnov (rok 2005)

2.2.6 STÁVAJÍCÍ SÍŤ SILNIC, MOSTŮ, PODJEZDŮ A ŽELEZNIČNÍCH PŘEJEZDŮ Současná úroveň silniční sítě a sítě místních komunikací v Libereckém kraji je kapacitně a technicky nevyhovující, neodpovídá nárokům dálkové a plošně rozprostřené regionální dopravy. Silniční tahy, zařazené do sítě evropských magistrál, nesplňují v řadě úseků požadované standardy. Problémy v silniční síti narůstají především na hlavních dálkových tazích, v blízkosti větších sídel a hospodářských aktivit, kde dochází ke značné kumulaci dopravy. Samostatným problémem na těchto tazích jsou chybějící obchvaty sídel, ve kterých dochází k enormní zátěži obytných území hlukem a exhalacemi z dopravy, snižuje se bezpečnost provozu. Silnice II. a III. třídy a většina místních komunikací jsou v řadě úseků v nevyhovujícím technickém stavu, vyžadujícím zásadní rekonstrukci a údržbu. Nepříznivá situace v silniční síti se dále prohlubuje skokovým nárůstem individuální dopravy, která má v dopravních proudech převažující podíl. Největším dopravně technickým problémem na silniční síti je nalezení koridoru pro následné trasování v územním plánu Libereckého kraje (Zásady územního rozvoje Libereckého kraje) a optimální šířkové uspořádání rychlostní silnice R 35 v úseku Turnov - Jičín - Úlibice při případné etapové výstavbě (po polovinách čtyřpruhové silnice). Varianty koridorů pro rychlostní silnici R 35 obsahuje návrh Zásad územního rozvoje Libereckého kraje. V rámci analýzy stávající sítě silnic, mostů, podjezdů a železničních přejezdů v Libereckém kraji je pro srovnání uvedena v následujících tabulkách délka silniční sítě v jednotlivých krajích v ČR a počet a délka mostů v jednotlivých krajích v ČR. Celková délka silnic I. - III. třídy v Libereckém kraji na počátku roku 2008 činila 4,37 % délky silnic v ČR a celková délka mostů na silnicích I. - III. třídy v Libereckém kraji činí 5 % délky všech mostů v ČR. 107 / 209


Tabulka č. 69: Délka silniční sítě v jednotlivých krajích v ČR k 1.7.2008 Kraj

Dálnice (délka v km)


Rychlostní (délka v km)

Silnice (délka v km) I. třídy

II. třídy

III. třídy

Celkem

11

25

7

30

0

72

194

131

648

2 368

6 257

9 599

Jihočeský

15

0

662

1 636

3 819

6 132

Plzeňský

109

0

418

1 510

3 091

5 128

0

15

212

487

1 331

2 045

53

7

484

898

2 747

4 188

0

22

306

487

1 611

2 426

16

0

437

894

2 422

3 769

8

0

454

910

2 222

3 593

93

0

425

1 630

2 946

5 093

134

29

417

1 476

2 438

4 494

Olomoucký

7

89

351

924

2 197

3 568

Zlínský

0

3

338

574

1 201

2 116

28

33

678

755

1 897

3 390

668

354

5 836

14 576

34 178

55 613

Středočeský

Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský

Moravskoslezský Celkem

Následující tabulka znázorňuje délku silnic v Libereckém kraji podle území okresů k 1.7.2008. Udržovaná délka silnic je větší o úseky v čtyř pruhovém uspořádání.

Tabulka č. 70: Délka silnic v Libereckém kraji podle území okresů k 1.7.2008 I. třída

II. třída

III. třída

Celkem

délka (km)

délka (km)

délka (km)

délka (km)

Okres Česká Lípa

95,910

141,490

410,679

648,079

Okres Jablonec nad Nisou

64,231

39,973

341,609

445,813

Okres Liberec

107,337

116,695

485,168

709,200

Okres Semily

60,644

188,561

373,481

622,686

Kraj Liberecký

328,122

486,719

1 610,937

2 425,778

Území

108 / 209


Tabulka č. 71: Počet mostů v jednotlivých krajích v ČR k 1.7.2008 Kraj

Silnice

Dálnice

Hl. město Praha

I. třídy

II. třídy

Celkem

III. třídy

8

186

48

-

242

209

379

676

1 148

2 412

Jihočeský

16

288

401

645

1 350

Plzeňský

125

168

373

594

1 260

-

148

171

270

589

66

328

279

603

1 276

-

211

171

492

874

Královéhradecký

31

219

299

571

1 120

Pardubický

10

194

256

555

1 015

Vysočina

100

151

364

504

1 119

Jihomoravský

159

269

487

707

1 622

Olomoucký

8

337

375

744

1 464

Zlínský

-

196

225

486

907

63

454

365

704

1 586

795

3 528

4 490

8 023

16 636

Středočeský

Karlovarský Ústecký Liberecký

Moravskoslezský Celkem

Počet mostů v Libereckém kraji odpovídá rozloze druhého nejmenšího kraje, ale toto zjištění nemá vypovídací hodnotu. Mosty jsou nejohroženější částí silnic, jejich údržbě a opravě je věnována větší pozornost. Legislativa ukládá provádění běžných mostních prohlídek jednou až dvakrát za rok.

Tabulka č. 72: Počet podjezdů a železničních přejezdů v Libereckém kraji k 1.7.2008 Území

I. třída MÚK

II. třída

Přejezdy

MÚK

III. třída

Přejezdy

MÚK

Celkem

Přejezdy

MÚK

Přejezdy

Česká Lípa

3

2

3

5

14

14

20

21

Jablonec n. N.

6

2

2

0

14

10

22

12

Liberec

41

4

3

7

27

38

71

49

Semily

17

3

7

11

12

20

36

34

Liberecký kraj

67

11

15

23

67

82

149

116

Legenda: MÚK Mimoúrovňové křížení (nadjezd nebo podjezd) Přejezd Úrovňové křížení dráhy a silnice

109 / 209


2.2.7 STÁVAJÍCÍ STAVEBNÍ STAV SILNIC A MOSTŮ Stavebním stavem silnice se rozumí její kvalita, stupeň opotřebení povrchu, podélné nebo příčné vlny, výtluky, které nelze odstranit běžnou údržbou, únosnost vozovky, krajnic, mostů a mostních objektů a vybavení pozemní komunikace součástmi a příslušenstvím. Vzhledem ke skutečnosti, že silnice I. třídy jsou hodnoceny odlišným způsobem, jsou předmětem této kapitoly pouze silnice II. a III. třídy, které jsou ve vlastnictví Libereckého kraje. Stávající stavební stav silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji je nevyhovující. Klasifikace stavebního stavu je následující: I. výborný bez zjevných vad II. dobrý drobnější vady neovlivňující funkčnost a bezprostředně ani životnost III. vyhovující závažnější poruchy mající částečný vliv na funkčnost a bez provedení údržby také na životnost IV. nevyhovující závažné poruchy, téměř znemožňující funkčnost, životnost je minimální V. havarijní prvek je nefunkční V rámci stanovené klasifikace je určován další postup následujícím způsobem: I. výborný žádná opatření II. dobrý běžná údržba dle plánu III. vyhovující běžná nebo souvislá údržba, zařazení do plánu oprav IV. nevyhovující provedení opravy nebo souvislé údržby V. havarijní okamžité provedení opravy, rekonstrukce, dopravně organizační opatření Nejčastější závady stavebního stavu silnic v Libereckém kraji:  nízká kvalita a tloušťka konstrukčních vrstev vozovek;  nedostatečný příčný sklon vozovek;  velký stupeň opotřebení povrchu obrusného krytu vozovek bez jakékoliv mnohaleté údržby;  nedostatečné odvodnění pláně vozovek z důvodu neudržování příkopů, propustů při absenci trativodů;  neudržované krajnice, které se vlivem posypového materiálu zvedají, čímž neodtéká povrchová voda z vozovky;  vznik příčných vln a výtluků, do nichž zatéká voda a způsobuje degradaci podloží konstrukčních a obrusných vrstev vozovek;  náletová vegetace, která narušuje zemní těleso a způsobuje zanášení příkopů;  absence silničních záchytných systémů (svodidel, zábradlí) a vodícího bezpečnostního zařízení (směrové sloupky);  nevybavenost silnic vodorovným a někde i svislým dopravním značením;  nevhodné umístění vegetačních úprav, které byly vysázeny na počátku minulého století.

Mapa č. 27: Stav povrchu vozovek silnic v Libereckém kraji po opravách v roce 2008 Stav povrchu vozovek silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji je vyhodnocován každoročně na základě sběru poruch vozovek. Sběr poruch se řídí technickými podmínkami TP 82 – Katalog poruch netuhých vozovek a TP 87 – Navrhování údržby a oprav netuhých vozovek. Sběr poruch pro potřeby sledování stavu povrchu vozovky se provádí metodou „pomalu jedoucího vozidla“ se záznamem dat do počítače. Tento sběr provádí firma Pavex, spol. s r.o., Brno, od roku 2000. 110 / 209


Sběr poruch vozovek a sledování oprav vozovek je prvním krokem k sestavení podkladů pro plán údržby a oprav. Poslední sběr dat poruch vozovek na silnicích Libereckého kraje byl proveden v květnu roku 2008 na celé síti silnic II. třídy tj. 482 km a na cca 1/2 silnic III. třídy tj. 785 km. Po detailním zpracování poruch na každém úseku byla provedena jejich sumarizace do skupin se stejným charakterem porušení odpovídající i stejné technologii údržby, respektive opravy. Z analýzy poruch na základě TP 87 je následně provedeno zatřídění jednotlivých úseků sledované silniční sítě do 5 kategorií dle stavu porušení od hodnocení stavu „výborný“ po „havarijní“. Pro zatřídění úseků je rozhodující procento porušení plochy v úseku poruchou s největším rozhodujícím rozsahem poruch. Z hodnocení vyplývá, že 358 km (17%) silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji je hodnoceno jako havarijní a u téměř 545 km (26 %) silnic je jejich stav nevyhovující, tedy takový, že silnice nesplňují podmínky provozní způsobilosti ze strany výskytu poruch a je třeba provést jejich opravu nebo údržbu. Po aktualizaci a přepočítání stavu k 31.12.2008, tedy k přihlédnutím ke skutečně opraveným úsekům silnic II. a III. třídy v roce 2008 vyplývá, že 15,5 % silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji je hodnoceno jako havarijní a 24,5 % silnic má stav nevyhovující. Následující tabulky a grafy zobrazují stavební stav vozovek na silnicích II. a III. třídy podle klasifikace zjištěných závad pro každý okres v Libereckém kraji.

Tabulka č. 73: Stav povrchu vozovek silnic II. třídy v Libereckém kraji v letech 2003 až 2008 Silnice II. třídy

Stav povrchu vozovek

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Výborný

120,656

118,505

88,822

91,072

124,466

110,700

Dobrý

168,229

167,867

188,092

223,163

172,260

178,008

Vyhovující

62,950

65,273

85,254

88,651

45,264

66,975

Nevyhovující

100,98

99,543

92,851

68,946

122,682

93,220

Havarijní

36,730

37,068

33,250

16,444

23,810

39,579

Celkem

489,545

488,256

488,269

488,276

488,482

488,482

Graf č. 19: Stav povrchu vozovek silnic II. třídy v Libereckém kraji v letech 2003 až 2008 250,000

2003

200,000

2004

150,000

2005 2006

100,000

2007 50,000

2008

0,000

výborný

dobrý

vyhovující

111 / 209

nevyhovující

havarijní


Graf č. 20: Stav povrchu vozovek silnic II. třídy v procentech v roce 2008 5% 25 % 25 %

Výborný Dobrý Vyhovující Nevyhovující Havarijní 9%

36 %

Tabulka č. 74: Stav povrchu vozovek silnic III. třídy v Libereckém kraji v letech 2003 až 2008 Silnice III. třídy

Stav povrchu vozovek

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Výborný

183,076

275,217

183,078

246,279

242,838

253,714

Dobrý

346,506

307,118

339,125

383,715

247,434

401,395

Vyhovující

158,506

181,071

190,221

250,396

299,752

184,279

Nevyhovující

370,314

379,431

404,380

370,260

393,569

453,554

Havarijní

548,175

475,250

502,254

363,768

427,929

318,292

1 606,577

1 618,087

1 619,058

1 614,418

1 611,522

1 611,234

Celkem

Graf č. 21: Stav povrchu vozovek silnic III. třídy v Libereckém kraji v letech 2003 až 2008 600,000 500,000

2003 2004

400,000

2004

300,000

2005 2007

200,000

2008

100,000 0,000

výborný

dobrý

vyhovující

112 / 209

nevyhovující

havarijní


Graf č. 22: Stav povrchu vozovek silnic III. třídy v procentech v roce 2008 15 %

27 %

Výborný Dobrý Vyhovující 15 %

Nevyhovující Havarijní

24 % 19 %

Tabulka č. 75: Stav povrchu vozovek silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji v letech 2003 až 2008 Stav povrchu vozovek

Silnice II. a III. třídy

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Výborný

303,732

393,722

271,900

337,351

367,304

364,414

Dobrý

514,735

474,985

527,217

606,878

419,694

579,403

Vyhovující

220,801

246,344

275,475

339,047

345,016

251,254

Nevyhovující

470,512

478,974

497,231

439,206

516,251

546,774

Havarijní

585,048

512,318

535,504

380,212

451,739

357,871

2 094,828

2 106,343

2 107,327

2 102,694

2 100,004

2 099,716

Celkem

2,93

2,98

4,00 3,80 3,60

3,12

3,24

70% 60% 50% 40%

3,18

100% 90% 80%

3,25

Graf č. 23: Vývoj rozdělení stavu povrchu vozovek silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji v letech 2003 až 2008

3,40 3,20 3,00 2,80

30% 20%

2,60 2,40

10% 0%

2,20 2,00 2003

2004

2005

2006

2007

113 / 209

2008

havarijní nevyhovující vyhovující dobrý výborný


Graf č. 24: Rozdělení stavu povrchu vozovek silnic II. a III. třídy dle okresů v Libereckém kraji v roce 2008 100% havarijní 80% nevyhovující 60%

vyhovující

40%

dobrý

20%

výborný

0% CL

JN

LB

SM

Graf č. 25: Rozdělení stavu povrchu vozovek silnic II. a III. třídy ve vybraných obcích v Libereckém kraji v roce 2008

3,32

3,5 3,46

100%

1,86

1,92

1,99

2 2,00

2,11

40%

2,00

2,33

2,34

2,37

2,5 2,45

2,57

60%

2,61

2,64

2,89

3 2,97

80%

1,57

20%

výborný

dobrý

vyhovující

nevyhovující

114 / 209

havarijní

průměrná známka

Nový Bor

Česká Lípa

Železný Brod

Chrastava

Doksy

Hrádek nad Nisou

Liberec

Cvikov

Jablonec nad Nisou

Jilemnice

Mimoň

Turnov

Frýdlant

Tanvald

Semily

Lomnice nad Popelkou

Český Dub

1 Rokytnice nad Jizerou

0%

1,5


Na základě výsledků hlavních mostních prohlídek v roce 2002 až 2008 byla sestavena tabulka sumarizace stavebních stavů mostů na silnicích II. a III. třídy v Libereckém kraji. V roce 2008 bylo 33 % mostů na silnicích II. a III. třídy v Libereckém kraji zařazeno ve stavebním stavu 5 - 7, což představuje pokles o 5 % oproti roku 2007. Tabulka nezachycuje mosty se stavebním stavem I. - IV., kdy stavební stav mostu nemá podstatný vliv na zatížitelnost, ale pokud se na těchto mostech neprovede důkladná údržba nebo oprava (zvláště vozovky, izolace, dilatace) bude proces chátrání objektu pokračovat tak, že v několika letech bude nutné do oprav a rekonstrukcí vložit několikanásobně větší finanční prostředky něž by bylo nutné vložit do údržby (jedná se především o mosty větší a vybudované v posledních 30-ti letech). Z výše uvedeného nadále vyplývá nutnost zvýšit objem finančních prostředků do rekonstrukcí mostních objektů.

Tabulka č. 76: Sumarizace stavebních stavů mostů ve stavebních 5 - 7 po hlavních mostních prohlídkách v roce 2008 Okres

Celkový počet mostů

Stavební stav V špatný

VI velmi špatný

Stavební stav (%) VII havarijní

V špatný

VI velmi špatný

VII havarijní

CL

180

61

32

4

33,9

17,8

2,2

JN

70

9

4

0

12,9

5,7

0,0

LB

243

43

9

1

17,7

3,7

0,4

SM

171

21

32

3

12,3

18,7

1,8

LK

664

134

77

8

20,2

11,6

1,2

2.2.8 STÁVAJÍCÍ DOPRAVNĚ TECHNICKÝ STAV SILNIC Dopravně technickým stavem silnice se rozumí její technické znaky (příčné uspořádání, příčný a podélný sklon, šířka a druh vozovky, směrové a výškové oblouky) a začlenění silnice do terénu (rozhled, nadmořská výška). Stávající dopravně technický stav silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji výrazně neodpovídá normám ČSN. Údaje za Českou republiku byly získány od Ředitelství silnic a dálnic ČR v roce 2002. O nevyhovujícím dopravně technickém stavu krajských silnic v Libereckém kraji částečně vypovídají údaje uvedené v přílohách koncepce „Kategorizace krajských silnic II. a III. třídy – 1. etapa“, která je blíže popsána v další části Analýzy, a to porovnáním pasportní (skutečné) šířky s kategorijní (návrhovou) šířkou příslušné silnice. Rovněž často nevyhovují podélné sklony a poloměry směrových oblouků na silnicích.

115 / 209


Tabulka č. 77: Délka silnic I. a II. třídy v normových kategoriích v jednotlivých krajích (2004) Silnice I. třídy Kraj


Celková délka v km

Normová kategorie v km

Silnice II. třídy

Upravenost v%

Celková délka v km

Normová kategorie v km

Upravenost v%

26

26

100

31

16

51

Středočeský

785

403

51

2 364

302

13

Jihočeský

668

317

48

1 636

212

13

Plzeňský

408

109

27

1 511

152

10

Karlovarský

222

139

63

562

42

8

Ústecký

502

264

53

886

115

13

Liberecký

332

125

38

487

45

9

Královéhradecký

429

190

44

865

85

10

Pardubický

445

149

34

913

53

6

Vysočina

355

121

34

1 737

221

13

Jihomoravský

429

202

47

1 463

324

22

Olomoucký

401

172

43

898

143

16

Zlínský

322

167

52

569

133

23

Moravskoslezský

707

323

46

766

263

34

6 031

2 707

44

14 688

2 106

14

Celkem

Mapa č. 28: Výstavba na státní silniční síti - Českolipsko Mapa č. 29: Výstavba na státní silniční síti - Liberecko Mapa č. 30: Výstavba na státní silniční síti - Jablonecko, Semilsko

Nejčastější závady dopravně technického stavu silnic v Libereckém kraji:  nedostatečné šířkové uspořádání silnic (malá šířka jízdních pruhů), chybí zpevněné a nezpevněné krajnice a zastavovací pruhy na průjezdních úsecích silnic v obcích;  pěší a cyklistická doprava není oddělená od dopravy motorové;  častý výskyt směrových oblouků malého poloměru zejména v obcích;  nepřehledné výškové oblouky na niveletě silnice;  nedostatečný rozhled na křižovatkách silnic II. a III. třídy a křižovatkách silnic s místními a účelovými komunikacemi;  absence jakýchkoliv úprav pro tělesně a zrakově postižené občany.

116 / 209


2.2.9 VÝHLEDOVÁ KATEGORIZACE SILNIČNÍ SÍTĚ Cílem kategorizace silnic všech tříd je uvedení těchto silnic do souladu s parametry technických norem ČSN. V rámci záměru zkvalitnění dopravně technického stavu silnic byl Ředitelstvím silnic a dálnic ČR zpracován koncepční dokument „Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030“. Kategorizace, vypracovaná před vznikem krajů, je beze zbytku akceptovatelná v rozsahu silnic I. třídy (státních). O zařazení silnice do II. nebo III. třídy rozhoduje její vlastník, tj. Liberecký kraj. Výsledek budoucích převodů vlastnictví nelze v případě změn, vyvolaných investiční výstavbou na silnicích I. třídy, předjímat bez předchozí dohody (smlouvy) mezi státem a krajem, respektive mezi státem a příslušnými obcemi. Úkolem Libereckého kraje v dalším období bude vymezení obnovy a modernizace silnic II. a III. třídy mezi prioritami rozvoje kraje. Nástrojem pro posuzování priorit v rámci sektoru dopravy je připravovaný dokument „Kategorizace krajských silnic II. a III. třídy do roku 2020 v Libereckém kraji“. Zastupitelstvo Libereckého kraje schválilo koncepci „Kategorizace krajských silnic II. a III. třídy – 1. etapa“ usnesením ze dne 16. 3. 2004 č. 46/04/ZK. Tato kategorizace stanoví tzv. návrhové kategorie jednotlivých silnic podle ČSN 73 6101 anebo ČSN 73 6110 a tím i výhledové dopravně technické uspořádání krajských silnic. Projednávání a přijetí zbývající části koncepce, týkající se tzv. zákonné kategorizace podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, bylo s ohledem na absenci zákona o rozpočtovém určení daní odloženo. V rámci kategorizace silniční sítě ve vlastnictví Libereckého kraje, ve které jsou navrženy úseky silnic, které jsou zařazeny do silniční sítě a nemají charakter silnice dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění k vyřazení, bylo v roce 2008 Libereckým krajem vyřazeno ze silniční sítě celkem 6,051 km úseků silnic III. třídy.

Tabulka č. 78: Změny v silniční síti krajských silnic za dobu existence Libereckého kraje P.č.

Číslo silnice

Délka úseku

Popis úseku

změna v síti 2701 a i 2702 0,501 celý úsek 1,560

Zařazeno/vyřazeno vyřazeno a úsek zařazen do 2702 vyřazeno

Právní moc

Obec

1

2701

2

01612

3

2918

1,424/1,448 změna v síti

vyřazeno, zařazeno

9.9.2005 Horní Řasnice

4

2784

1,880/1,750 změna v síti

vyřazeno, zařazeno

4.1.2006 Liberec, České mládeže

5

27111

1,819 celý úsek

vyřazeno

6

29064

3,920 celý úsek

vyřazeno

3.11.2006 Vysoké nad Jizerou

7

28625

0,738 celý úsek

vyřazeno

26.5.2007 Benecko

8

2848A

0,382 celý úsek

vyřazeno

17.10.2007 Nová Ves nad Popelkou

9

2941

1,126 celý úsek

vyřazeno

5.5.2008 Rokytnice nad Jizerou

10

01017

0,555 celý úsek

vyřazeno

117 / 209

2.11.2004 Chlum 30.8.2005 Horka u Staré Paky

27.10.2006 Hrádek nad Nisou

30.5.2008 Turnov


P.č.

Číslo silnice

Délka úseku

Popis úseku

Zařazeno/vyřazeno

Právní moc

Obec

11

27916

1,037 celý úsek

vyřazeno

30.5.2008 Turnov

12

2844

0,431 celý úsek

vyřazeno

17.7.2008 Lomnice

13

29041A

0,191 celý úsek

vyřazeno

30.7.2008 Smržovka

14

29043A

0,215 celý úsek

vyřazeno

30.7.2008 Smržovka

15

2714

1,106 celý úsek

vyřazeno

9.10.2008 Uhelná

16

2712

1,390 koncový úsek

vyřazeno

9.10.2008 Uhelná

17

27017

1,759 celý úsek

vyřazeno

24.1.2009 Krompach

2.2.10 REKONSTRUKCE A OPRAVY NA KRAJSKÝCH SILNICÍCH II. A III. TŘÍDY Na základě sběru údajů a zpracování přehledů o stavu vozovek na krajských silnicích byl vypracován plán údržby a oprav vozovek pomocí „Malého systému hospodaření s vozovkou“ na síti silnic II. a III. třídy. Celková délka silnic zahrnutých do výpočtu plánu údržby a oprav je 2 110 km. Prvním krokem vytvoření plánu je sestavení finančního plánu optimální varianty, kdy je provedena optimální technologie v optimálním čase bez omezení finančních prostředků. Takto stanovený kompletní plán údržby a oprav silniční sítě II. a III. třídy v Libereckém kraje včetně zahrnutí i cyklických oprav v rámci 10ti-letého plánovacího období byl vypočten na 2,553 mld. Kč. Z podkladů Libereckého kraje byla sestavena jedna varianta rozpočtu, ve které je zohledněn roční příspěvek. Finanční částka rozpočtu na 10-ti leté období činí 1,5 mld. Kč. Z porovnání optimální potřeby finančních prostředků s reálnými možnostmi financování. Vyplývá, že se nedostává přibližně 1 mld. Kč k tomu, aby síť silnic II. a III. třídy byla opravena bez vzniku „rizikových úseků“, tedy takových úseků, které by vzhledem k jejich stavu a významu bylo třeba dle optimálního plánu opravit, ale v rámci rozpočtu se na tento úsek během plánovacího období nenajdou potřebné finanční prostředky. S ohledem na špatný stav vozovek krajských silnic byl koncem roku 2004 vypracován záměr financování oprav krajských silnic formou úvěru. Počátkem roku 2005 byl tento záměr předložen Radě a Zastupitelstvu Libereckého kraje. Rada i Zastupitelstvo Libereckého kraje schválily záměr financování oprav krajských silnic formou úvěru. Koncem roku 2005 byla Radou i Zastupitelstvem Libereckého kraje schválena smlouva o přijetí úvěru. V roce 2006 bylo zahájeno čerpání úvěru ve výši 750 mil. Kč. V roce 2009 se předpokládá ukončení čerpání úvěru. Finanční prostředky, které jsou zapotřebí na opravy úseků silnic, jež jsou zařazeny v kategoriích havarijní a nevyhovující, včetně mostů a propustků převyšují 5 miliard Kč, tedy několikanásobně výši plánovaného úvěru. Upřednostněny jsou proto úseky silnic s vysokou intenzitou dopravy, úseky, které jsou využívány veřejnou autobusovou dopravou, a úseky silnic, které slouží jako jediný přístup do obce. V roce 2008 získal Liberecký kraj dotaci ze Státního fondu dopravní infrastruktury v rámci jejího programu na zvýšení bezpečnosti provozu na silnicích II. a III. třídy v Libereckém kraji – odstranění bodových závad ve výši 123,0 mil. Kč.

118 / 209


Tabulka č. 79: Přehled stavebních akcí dokončených v roce 2008 financovaných ze SFDI Základní údaje P.č.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Název akce

Cena s DPH (Kč)

III/26314 a III/26322 Prysk opěrné zdi III/28719 Jenišovice - OK III/2713, III/2715 vč. mostu a zdi Grábštejn - Chotyně III/28741 Č. Studnice - Huť III/27928 Krčkovice II/290 Raspenava-290-10a vč. opěrné zdi III/0357 Višňová most 0357-4 vč. opěrné zdi III/27251 Václavice most 27251-5 III/29021 Rudolfov most 29021-7 II/592 Chrastava opěrná zeď II/292 Semily opěrná zeď II/273 Obora - Okna Celkem

Termín výstavby

Poznámka

zahájení dokončení

10 071 587

06/2008

09/2008

stavba dokončena

19 988 054

06/2008

11/2008

stavba dokončena

16 622 587

06/2008

11/2008

v předčasném užívání

14 986 249

05/2008

07/2008

stavba dokončena

17 797 396

05/2008

07/2008

stavba dokončena

5 918 210

06/2008

11/2008

stavba dokončena

3 989 030

08/2008

10/2008

stavba dokončena

5 601 905

05/2008

10/2008

stavba dokončena

6 144 512

05/2008

10/2008

stavba dokončena

6 942 522

06/2008

11/2008

stavba dokončena

11 983 300

07/2008

10/2008

stavba dokončena

2 954 648

10/2008

11/2008

stavba dokončena

123 000 000

Tabulka č. 80: Úseky oprav financovaných z úvěru Libereckého kraje P.č.

Třída

Číslo komunikace

Akce

Staničení (km) od do

1 x)

III

29052

Příchovice - Tesařov

0,000

2,412

2

III

29053

Příchovice - Zlatá Olešnice

0,000

6,431

3

III

29054

Rejdice - Šumburk

0,000

0,994

4 x)

III

29058

Zlatá Olešnice

8,525

9,830

5

III-M

29047

oprava mostu Desná 29047-3

6

II

292

Železný Brod - Pelechov

0,000

3,083

7

III

28719

Jenišovice

9,414

12,454

119 / 209

1,077


P.č.

Třída

Číslo komunikace

Akce


8

III

2887

Jesenný - Vysoké nad Jizerou

9,260

12,990

9 x)

II

268

Svojkov - Nový Bor

49,268

58,529

10

III

26838

Lindava - Radvánec

0,000

2,965

11

II

277

hranice kraje - Český Dub

11,120

18,370

12

III

26841

Mařenice - Cvikov

0,000

5,764

13

II

282

Železný Brod - Koberovy

11,815

16,242

14

II-M

289

oprava mostu ev.č.289-001

1,588

15

II-M

283


13,226

16

II-M

283


15,556

17

II-M

283


16,300

18

II-M

283


16,422

19

II

284

Zelený Háj - Lomnice

0,000

4,290

20

II

289

Semily - Bořkov

0,000

2,872

21

II

283

Zelený Háj - Slaná

12,003

16,500

22

III

28713

Radoňovice

4,093

4,893

23

III

2791

Radimovice

14,562

15,012

24

II

290

Raspenava

4,600

6,000

25

II

290

Hejnice

10,700

11,200

26

II

592

Chrastava ul. Žitavská

19,700

20,000

27

III

29024

Kunratice

3,700

4,200

28

III

2711

Chotyně u bytovek

5,100

5,400

29

III

2783

Modlibohov - Sobákov

0,000

0,800

30

III

26817

Cetenov

14,800

15,840

31

III

2791

Soběslavice Kobyly

7,039

7,291

7,469

7,886

32

II

270

Jablonné u náměstí

36,900

37,250

33

III

26836

Cvikov

1,350

1,600

34

II

262

Česká Lípa - u ČSAD

9,500

10,320

35

III

0381

Staré Splavy - od I/38

0,080

0,195

0,550

0,660

36

III

2621

Dobranov - kopec

0,700

0,940

37

III

26830

Mimoň - Hvězdovská

0,000

0,420

38

III

26315

Prysk

0,000

0,350

39

III

2629

Častolovice

0,890

1,300

40

III

26210

Skalice - směr Pihel

1,700

1,967

41

III

26219

Žandov - výjezd z obce

2,600

2,950

42

III

2624

Dubice

3,300

3,600

120 / 209


P.č.

Třída

Číslo komunikace

Akce


43

III

26320

Nový Bor - ul. Lipová

0,430

0,680

44

III

26834

Brniště - okolo hřbitova

7,150

7,350

45

III

28715

Rychnov nad Nisou

0,000

0,365

46

III

28724

Frýdštejn (okolo OÚ)

3,334

3,934

47

III

2881

Železný Brod (nad školou)

0,980

1,380

48

III

2879

Jablonec n.N. - Vrkoslavice

3,500

4,177

49

III

28734

Smržovka - náměstí

0,000

0,100

50

III

29041A

Smržovka (nádraží)

0,000

0,080

51

III

28748

Velké Hamry (domov)

0,143

0,991

52

II

292

Benešov Podolí

15,350

15,560

53

II

292

Benešov Hradišťata

13,040

13,380

54

III

2893

Semily Koštofrank

0,230

0,630

55

III

2892

Semily - Chuchelna

0,000

0,870

56

III

2936

Horní Branná

3,100

3,650

57

III

2833

Mírová p. K. - Záholice

1,120

1,410

58

III

2843

Lomnice - Rváčov

0,000

0,570

59

III

28315

Turnov - Výšinka

0,620

0,850

60 x)

III

01020

Harrachov - žel. stanice

0,000

0,680

61

II

292

Semily - Luční ul.

3,900

4,550

62

III

27926

Mašov - Kacanovy

2,210

3,430

63

III

2891

Semily nad nádražím

0,172

0,702

64

II

268

Svojkov - Sloup

49,268

53,298

65

II

262

Stružnice - hranice kraje

14,595

22,101

66

II

268

Sloup - Nový Bor

53,298

58,529

67

II

262

Česká Lípa - Zákupy

0,745

5,302

68

III

2639

Kamenický Šenov - Mistrovice

0,000

2,382

4,846

5,577

69

II

282

Opěrná zeď na silnici Koberovy

13,900

13,950

70

III

27252

Albrechtice - Vítkov

0,000

9,303

71

III

2773

hranice kraje - Český Dub

4,532

12,523

72

II

278

Řídícího Havla, Český Dub

21,524

21,584

73

III

2789

Domaslavice - Šimonovice

0,000

7,926

74

II

283

Košťálov - Libštát

21,821

23,258

75

III

28411

Roztoky - Jilemnice

8,995

12,152

76

III

2931

Horka u Staré Paky - Olešnice

0,000

4,452

77

III

2932

Bukovina u Čisté

0,000

4,526

78

III

28745A

Zbytky - Berany

0,000

1,706

121 / 209


P.č.

Číslo komunikace

Akce


79

III

2873

Vratislavice n.N. - Jeřmanice

0,000

4,186

80

III

2784

Výpřež - Semerink (havárie)

7,806

10,915

81

III

28724

Malá Skála - Frýdštejn, propustky

82 x)

III

29042

Smržovka - Albrechtice

0,000

3,538

83 x)

III

29022

Albrechtice - Žďár

8,604

9,106

84 x)

III

29046

Žďár - Desná

0,000

1,541

85

III

29045

0,000

4,015

86

III

28310

87

III

28735

Albrechtice - Josefův Důl Most 28310-1 Stružnice - Košťálov Skuhrov - Splzov

2,668

5,763

88

II

286

Bradlecká Lhota

8,604

9,106

89

II

283

28,290

29,910

90

II

292

3,850

3,878

91

III

2829

Bělá Opěrné zdi Železný Brod - Semily Kozákov

6,295

7,315

92

III

28614

Kruh

1,790

2,510

93

III

28624

Horní Štěpnice

0,000

0,738

94

III

01020

Harrachov

0,000

0,520

95

II

262

Stružnice

12,050

12,800

96

II

294

Sanace tělesa Rokytnice n.J.

14,198

14,216

97

III

28619

Jilemnice - Kunratice

0,280

2,070

III

2784

Semerink - Paseky

7,806

9,406

III

26832

Božíkov - Srní

100

III

2784

Hanychov - Výpřež

12,274

13,950

101

III

289

Helkovice - Kozina

12,200

13,950

102

III

28215

5,641

7,448

103

III

28717

0,812

3,012

104

III

28741

Koberovy - Chloudov Jablonec nad Nisou BTV - křižovatka se silnicí III/2879 Nová Ves - Dolní Černá Studnice

5,693

8,061

105

III

27710

Hradčany

2,734

3,312

106

III

27711

Český Dub - Trávníček

0,000

2,780

107

III

2787, 277

Český Dub

II/277

18,370

18,686

III/2877

0,000

0,354

108

III

28743, 28744

Zásada

III/28743

2,428

2,748

III/28744

1,505

1,871

98 99

x)

Třída

x)

2,872 2,924 3,001

0,065

akce zrušena

akce nebude realizována v rámci úvěru Libereckého kraje

122 / 209


Tabulka č. 81: Úseky oprav financovaných z fondů EU P.č.

Místo

1

Višňová - Andělka

2

Jablonec - Tovární ul.

3

Liberec - Rozstání

Silnice

Staničení v km

Délka v km

od

do

III/0354

0,000

4,200

4,200

III/0353

4,582

5,846

1,264

III/29024

9,207

9,544

0,337

III/2783

3,554

4,718

1,164

III/2784

13,950

14,902

0,952

III/2784

5,690

7,806

2,116

4

most 2909-3 Raspenava

III/2909

0,182

-

5

Turnov - Nádražní ul.

II/610

65,424

66,055

0,631

6

Nový Huť - Dolní Světlá

III/26322

11,444

12,999

1,555

III/26844

0,000

6,475

6,475

7

most 262-007 Dolní Libchava

II/262

8

Záhoří - Chuchelna

III/2921

1,918

4,959

3,041

9

Frýdlant - Nové Město p.S.

II/291

0,316

12,416

12,100

10

most 592-014 Andělská Hora

II/592

11

Horní Polubný - Jizerka

III/29019

12

Český Dub

13

12,295

-

17,630

-

2,197

7,389

5,192

19,400

19,450

0,050

III/27716

0,000

0,362

0,362

Staré Splavy - křiž. se sil. II/270

III/0381

2,430

7,380

4,950

14

Jablonné v P. - Petrovice

II/270

38,301

43,440

5,139

15

Jablonec n.N. - Novoveská ul.

III/28733

0,284

1,014

0,730

16

Velenice mosty

17

II/277

26836-12

8,097

-

26836-13

8,139

-

Košťálov - most 283-017

II/283

21,775

-

18

Jilemnice OK

OK silnic II/286 a II/293

-

-

-

19

Semily - Riegrovo nám.

OK silnic II/289 a II/292

-

-

-

20

Jablonec n.N. - Maršovická ul.

OK silnic II/287 a III/2879

-

-

-

21

Turnov OK

II/283

-

-

-

22

Heřmanice v Podještědí křižovatka se silnicí I/13

III/27014

0,368

4,221

3,853

123 / 209


P.č.

Místo

Staničení v km

Silnice

od

do

Délka v km

23

Černousy, Ves - Zgorzelec - nové propojení

III/0353

0,000

2,130

2,130

III/0352

0,000

2,694

2,694

24

Krompach - Jonsdorf, etapa I.

III/27014

4,221

11,129

6,908

25

Rezek

II/294

0,000

10,200

10,200

26

Bulovka - státní hranice

III/2914

0,000

8,623

8,623

27

Heřmanice - Mařenice

III/27016

0,000

3,226

3,226

Tabulka č. 82: Úseky oprav financovaných z fondů Regionálního operačního programu P.č.

Silnice

Místo

Silnice

Staničení v km od

do

Délka v km

České mládeže

OK silnic III/2784 a I/35

Chrastava Ia

II/592

19,411

19,744

0,333

Chrastava Ib

III/27251

1,171

1,322

0,151

Víchová nad Jizerou

III/28621

0,000

4,871

4,871

1

III/2784xI/35

2

II/592

3

III/28621

4

III/28311-1

5

III/28311-2

6

III/0143

Buřany

III/0143

0,000

3,142

3,142

7

III/29065

Poniklá - Jilem

III/29065

0,000

3,400

3,400

8 9 10 11 12

III/2715-4 III/2711-5 III/2634 III/2636 III/2634

Libštát

Chotyně Valteřice - Kozly Kozly - sesuv

most

0,034

most

0,080

most

2,790

most

6,190

III/2634

2,165

5,830

3,665

III/2636

0,000

0,645

0,645

III/2634

5,830

6,813

0,983

III/25915

Bezděz

III/25915

5,226

7,200

1,974

III/26314

Dolní Prysk

III/26314

0,486

5,645

5,159

10,322 10,119 10,322 10,322 12,280 18,704 19,001

0,203 1,958 0,297

most 13

II/262

14

II/270

15

II/278

Dolní Libchava Postřelná - Jablonné v Podještědí Český Dub Hodkovice nad Mohelkou

II/262 II/270

33,735

36,626

2,891

II/278

21,847

31,027

9,180

124 / 209


16

II/268

Ploužnice

II/268

12,369

13,558

1,189

17

II/292

Semily, ul. 3. května

II/292

8,668

10,070

1,402

18

II/592

Osečná - Křižany

II/592

0,200

6,405

6,205

19

III/2627

Volfartice

20

III/27241

Dubnice

III/27241

7,469

11,751

4,282

21

III/28312

Bělá

III/28312

0,000

3,825

3,825

22

III/28313

Svojek

III/28313

0,000

1,873

1,873

23

III/28614

Kruh u Jilemnice

III/28614

5,199

6,514

1,315

24

III/28622


III/28622

0,000

1,015

1,015

25

III/26832

Srní - Provodín

III/26832

7,321

10,244

2,923

26

III/2633

Kravaře - Taneček

III/2633

0,000

3,642

3,642

27

III/27926

Turnov ul. Sobotecká

OK

most 2627-3

2,567

most 2627-7

4,524

křižovatka silnic III/27926 a II/283

Tabulka č. 83: Úseky oprav financovaných z fondů PHARE, INTERREG , SROP, CÍL 3 P.č.

Silnice

Úsek

Program EU

1

III/0381

Staré Splavy - křižovatka se silnicí II/270

PHARE 2003

2

II/270

Petrovice - hranice ČR se SRN

GSCBC 2003

3

II/592

Andělská Hora, most 592-014

SROP

4

III/2921

Záhoří - Chuchelna (Komárov)

SROP

5

II/262

Dolní Libchava - most 262-007

SROP

6

II/283

Turnov - kruhová křižovatka

SROP

7

II/277, III/27716

Český Dub - rekonstrukce

SROP

8

II/610

Turnov, Nádražní ul.

SROP

9

III/2783, III/2784

Liberec - Rozstání

SROP

10

III/29024

Jablonec, Tovární ul.

SROP

11

III/2909

Raspenava, most 2909-3

SROP

12

III/0353, III/0354

Višňová - Andělka

SROP

13

II/286, III/293

Jilemnice - kruhová křižovatka

SROP

14

III/26322, III/26844

Nová Huť - Dolní Světlá

INTERREG

15

II/291

Frýdlant - Nové Město pod Smrkem - státní hranice

INTERREG

16

III/29019

Horní Polubný - Jizerka

INTERREG

17

II/289, III/292

Semily - kruhová křižovatka Riegrovo nám

SROP

125 / 209


P.č.

Silnice

Úsek

Program EU

18

II/287

Jablonec nad Nisou - kruhová křižovatka Maršovická ul.

SROP

19

III/28733

Jablonec nad Nisou - Novoveská ul.

SROP

20

III/26836

Velenice, mosty 26836-12,13

SROP

21

II/283

Košťálov, most 283-017

SROP

22

III/27014

Heřmanice v Podještědí - křižovatka se silnicí I/13

INTERREG

23

III/0353

Černousy, Ves - Zgorzelec - nové propojení

CÍL 3

24

III/27014

Krompach - Jonsdorf, etapa I.

CÍL 3

25

II/294

Rezek

CÍL 3

26

III/2914

Bulovka - státní hranice

CÍL 3

Mapa č. 31: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006, 2007, 2008 a 2009 - Českolipsko Mapa č. 32: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006, 2007, 2008 a 2009 - Liberecko Mapa č. 33: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006, 2007, 2008 a 2009 - Jablonecko, Semilsko

126 / 209


3.

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

Dnem 1.1.2003 se České dráhy, státní organizace rozdělily na dva samostatné právní subjekty. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, zastupuje stát jako vlastníka infrastruktury dráhy. České dráhy, akciová společnost, zajišťuje provozování dráhy a provozování drážní dopravy. Transformací se vytvořily podmínky pro působení více dopravců na drážní infrastruktuře. V České republice provozují osobní drážní dopravu ještě tyto společnosti: Jindřichohradecké místní dráhy, a.s., OKD, Doprava, a.s., Railtransport, s.r.o., Viamont, a.s., Veolia Transport Česká republika.

Příloha č. 9: Schéma s vyznačením jednotlivých dopravců železniční dopravy v ČR V roce 2004 byla založena krajská centra Českých drah. Vznik center reflektoval vznik vyšších územně správních celků – krajů. Vznikem krajského centra se zkvalitnila komunikace mezi objednavatelem dopravy, Libereckým krajem a společností ČD, a.s. jako dopravcem. Pracovní náplň zaměstnanců krajských center tvoří veškeré činnosti související s osobní dopravou na území Libereckého kraje. V rámci akciové společnosti České dráhy dochází ke vzniku dalších dceřiných společností, např. 9.12.2007 vznikla dceřiná společnost ČD Cargo, a.s. Vznikem společnosti ČD Cargo, a.s., která je ve 100% vlastnictví ČD, a.s. došlo k oddělení ziskové nákladní dopravy a ztrátové osobní dopravy. Tímto krokem by mělo dojít ke zprůhlednění financování ztráty z provozování osobní železniční dopravy v rámci závazku veřejné služby. ČD Cargo, a.s. Společnost ČD Cargo, a.s. vznikla v roce 2007 jako dceřiná společnost Českých drah. ČD Cargo, a.s. zajišťuje přepravu průmyslových a zemědělských komodit, surovin, paliva a pohonných hmot, zboží, kontejnerů a nadměrných nákladů. V Libereckém kraji poskytuje služby nákladní dopravy v celkem 60 železničních stanicích. V těchto železničních stanicích se v roce 2008 naložilo celkem 890 538 tun zboží do 33 368 železničních vozů a vyložilo celkem 229 577 tun zboží do 9 422 železničních vozů. Nejvýznamnější komoditou, která se v Libereckém kraji přepravovala byly zejména osobní automobily, díly k osobním automobilům, dřevo a sklářské písky. V letošním roce se předpokládá pokles těchto přeprav v důsledku hospodářského poklesu způsobeného celosvětovou krizí. V lednu 2006 bylo Libereckým krajem vypsáno výběrové řízení na provozovatele regionální železniční dopravy na tratích 034 Smržovka - Josefův Důl, 035 Tanvald - Železný Brod a 036 Liberec - Tanvald - Harrachov. Cílem výběrového řízení bylo zmodernizovat vozový park na nejvytíženějších tratích v Libereckém kraji. Z důvodu velké finanční náročnosti, kterou kladly předložené nabídky na krajský rozpočet, bylo výběrové řízení na pátém zasedání Rady Libereckého kraje dne 30.5.2006 zrušeno. V červnu 2006 podepsal Liberecký kraj s Českými drahami dodatek smlouvy o závazku veřejné služby v drážní dopravě na období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2006. Tento dodatek prodlužuje platnost smlouvy do konce platnosti jízdních řádů v roce 2011. V dodatku smlouvy jsou stanoveny standardy kvality v regionální dopravě a sankční postihy za jejich nedodržení. Standardy kvality se týkají zejména nasazování moderních vozidel a dodržování grafikonu vlakové dopravy. České dráhy, a.s. se smluvně zavázaly, že na regionální dopravu v Libereckém kraji budou

127 / 209


nasazovat moderní vozidla. Konkrétně se jedná o pět motorových vozů řady 843, včetně dvou řídících vozů řady 943 a třech přívěsných vozů řady 043. V regionální dopravě budou nasazeny také dva modernizované motorové vozy řady 854. K prosinci 2007 byly na osobní vlaky postupně nasazované i modernizované třívozové motorové jednotky 814/014/814 - Regionovy, speciálně upravené pro provoz na sklonově náročnějších tratích. V únoru 2008 byla dodána pátá modernizovaná jednotka řady 814/014/814. V závěru loňského roku vyhlásil Liberecký kraj výběrové řízení na „Provozovatele Jizerskohorské železnice“. Toto výběrové řízení se týká provozování drážní dopravy na tratích 034 Smržovka Josefův Důl, 036 Liberec - Tanvald - Harrachov, 037 Liberec - Frýdlant, 038 Raspenava Bílý Potok pod Smrkem a 039 Frýdlant v Čechách - Jindřichovice pod Smrkem. Vítěz bude drážní dopravu provozovat od prosince 2011. V loňském roce také bylo vyhlášeno výběrové řízení na provozovatele železniční trati ČD089/KBS236 Liberec - Hrádek nad Nisou Rybniště/Seifhenesdorf. Toto výběrové řízení bylo vyhlášeno jako mezinárodní, na základě dohody tří objednatelů - Libereckého kraje, Ústeckého kraje a německého dopravního svazu ZVON. Vítěz bude drážní dopravu provozovat od prosince 2010. Cílem výběrových řízení je poskytnout cestujícím kvalitní dopravu zejména na nejvytíženějších tratích

3.1

KATEGORIZACE ŽELEZNIČNÍCH TRATÍ V LIBERECKÉM KRAJI

V prvním čtvrtletí roku 2006 byl firmou KORID LK zpracován dokument s názvem Kategorizace železničních tratí v Libereckém kraji. V tomto interním materiálu byly dle přepravních, dopravních a dalších kriterií ohodnoceny železniční tratě v Libereckém kraji a na základě tohoto ohodnocení byly tratě rozděleny do čtyř kategorií. Tratě 1. kategorie Jedná se o skupinu nejdůležitějších tratí, které jsou dobře konkurenceschopné autobusové i automobilové dopravě. Významnou funkcí tratí první kategorie je také svoz cestujících z autobusů, které ve stanovených uzlech trať napájí. Tratě 2. kategorie Také tratě druhé kategorie plní funkci páteře regionální dopravy. Zajišťují přepravu cestujících mezi hlavními uzly, do nichž sváží cestující autobusové přípoje. Z tohoto důvodu je i na těchto tratích třeba usilovat o nezbytné investice především do vozového parku, který by měl zajistit požadovaný komfort, rychlost i provozní efektivnost. Tratě 3. kategorie Tratě třetí kategorie slouží především pro regionální dopravu a svoz cestujících na páteřní tratě. Přestup z autobusů je méně častý a je spíše doplňkem v méně významných směrech, než aby byl základní přepravní nabídkou. Tratě 4. kategorie Tratě čtvrté kategorie jsou tratě, které jsou zpravidla pomalé, nekonkurenceschopné autobusům, nebo nemají vhodné trasování a míjí důležitá sídla. V řadě případů mají tyto tratě více ze zmíněných nevýhod. Na kategorizace železničních tratí v Libereckém kraji bude navázáno strategickým dokumentem Železnice v Libereckém kraji v roce 2030.

128 / 209


3.2

ZÁKLADNÍ POJMY

Dráhou je cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy (souhrnně infrastruktura). Provozování dráhy jsou činnosti, kterými se zabezpečuje a obsluhuje dráha a organizuje drážní doprava. Provozování drážní dopravy je souhrn činností, jimiž zajišťuje dopravce přepravu osob, zboží a nákladu. Provozovat drážní dopravu může právnická nebo fyzická osoba na základě platné licence a uzavřené smlouvy s provozovatelem dráhy (smlouva není v případě totožných osob). Problematiku drážní dopravy upravuje zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákonů č. 189/1999 Sb., č. 23/2000 Sb., č. 71/2000 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 77/2002 Sb., č. 175/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 103/2004 Sb., č. 1/2005 Sb., č. 181/2006 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 191/2006 Sb. a č. 296/2007 Sb. Podle výše uvedeného zákona se dráhy dělí na:  železniční;  tramvajové a trolejbusové;  lanové;  speciální. Regionální železniční doprava v rámci základní dopravní obslužnosti je zajišťována na základě objednávky jednotlivých krajů a prokazatelná ztráta vzniklá objednávkou regionálních vlaků (Sp, Os) je hrazena z rozpočtu jednotlivých krajů. Dálková železniční doprava je zajišťována na základě objednávky Ministerstva dopravy a prokazatelná ztráta je hrazena z rozpočtu Ministerstva dopravy. Na území Libereckého kraje je provozována železniční dráha, tramvajová dráha a lanová dráha.

Tabulka č. 84: Kategorizace železničních drah Hledisko dělení

Kategorie celostátní

Podle významu, účelu a technických podmínek

regionální vlečka speciální

Podle druhu provozu (způsoby a podmínky řízení dopravy)

základní zjednodušené

Mapa č. 34: Železniční tratě v Libereckém kraji K zajištění bezpečnosti dopravní cesty slouží zabezpečovací zařízení. Podle druhu používání se dělí na:  staniční zabezpečovací zařízení (SZZ);  traťová zabezpečovací zařízení (TZZ);  přejezdová zabezpečovací zařízení (PZS).

129 / 209


Podle způsobu obsluhy a rozsahu zajištění bezpečnosti se dělí do tří kategorií:  bezpečnost zajišťuje obsluhující zaměstnanec;  bezpečnost je zajištěna zařízením, obsluhující zaměstnanec zajišťuje vazbu na vlak;  bezpečnost a kompletní vazby na dopravu zajišťuje zařízení.

Příloha č. 10: Tranzitní železniční koridory v ČR

3.3

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA V LIBERECKÉM KRAJI

V Libereckém kraji neleží žádné tratě, které jsou součástí mezinárodní koridorové sítě. Do sítí tratí pro mezinárodní kombinovanou dopravu (tratě AGTC) náleží v Libereckém kraji část tratě Praha Liberec - Černousy st. hr., v úseku Příšovice - Liberec - Černousy st. hr., která je vhodná i pro přepravu kamiónů po železnici. Mezinárodní přechod pro osobní dopravu je do Německa v Hrádku n.N., pro nákladní přepravu do Polska je ve Frýdlantě v Čechách. Jiné vlakové přechody v kraji nejsou provozovány. V horské oblasti železniční tratě obecně vykazují mnoho oblouků a netvoří přímou spojovací trasu mezi městy a obcemi. Z obecného hlediska je návrhová rychlost nízká. V mnoha případech platí, že silnice byly vybudovány později a mají lepší návrhové parametry. Jízdní rychlost na železnici je v těchto oblastech obvykle velmi nízká v porovnání se silniční dopravou. Kopcovitý terén, zájmy jednotlivých měst a průmyslníků, nebo naopak nezájem některých měst mělo v době vzniku tratí vliv na trasování železničních tratí, které se současné době také odráží na skutečnosti jak kvalitně jsou města v Libereckém kraji, která leží poblíž železniční tratě touto tratí obsluhována. Kvalita plošné obsluhy železničními zastávkami je patrná z mapy v příloze dokumentu

Mapa č. 35: Obsluha území Libereckého kraje železničními zastávkami Osobní drážní dopravu provozují v roce 2008 a 2009 na území Libereckého kraje pouze dva dopravci: České dráhy, a.s. a Railtransport, s.r.o. (do roku 2009 byl název společnosti Railtrans, s.r.o.). Smlouvu o závazku veřejné dopravě má v současné době s Libereckým krajem uzavřenu pouze dopravce České dráhy, a.s.

Tabulka č. 85: Výkony železničních dopravců na území Libereckého kraje v letech 2005 až 2008 Dopravce

České dráhy, a.s.

x)

Railtrans, s.r.o.

Rok

2005

2006

2007

2008

Výkon (tis. vlkm)

4 115,5

4 132,5

4 122,4

Přepravené osoby (tis. osob)

8 332,5

8 082,0

8 139,1

x)

2005

2006

2007

2008

4115,6

35,0

43,6

45,0

45,3

8 138,9

44,0

52,5

95,0

101,0

kromě dopravců České dráhy, a.s. a Railtrans, s.r.o., zajišťujících osobní drážní dopravu na území Libereckého kraje, zajišťovala v roce 2005 a 2006 provoz na trati Liberec - Pardubice společnost Connex CZ, s.r.o.

130 / 209


3.3.1 DÁLKOVÁ OSOBNÍ DOPRAVA Dálková osobní doprava je na území Libereckého kraje zajišťována rychlíky a spěšnými vlaky. Rychlíky jsou objednávány Ministerstvem dopravy na čtyřech vozebních ramenech:  Liberec - Turnov - Semily - Hradec Králové - Pardubice;  Praha - Mladá Boleslav - Turnov - Tanvald;  Nymburk - Mladá Boleslav - Česká Lípa;  Liberec - Česká Lípa - Děčín - Ústí nad Labem. Provozování rychlíkové dopravy na trati Liberec - Turnov - Semily - Hradec Králové - Pardubice bylo součástí výběrového řízení vypsaného Ministerstvem dopravy. V zadávacích podmínkách výběrového řízení bylo zkvalitnění dopravy na tomto rychlíkovém rameni a rozšíření přepravní nabídky. Výběrové řízení vyhrály České dráhy, a.s., které na základě objednávky provozují denně mezi Libercem a Pardubicemi devět párů rychlíkových spojů ve dvouhodinovém taktu. Počty rychlíků na ostatních tratích nejsou dostatečné a musejí být doplňovány spěšnými vlaky, které objednává Liberecký kraj. S počátkem platnosti jízdního řádu 2006/2007 přichází Liberecký kraj o přímé spojení s Podkrušnohořím, které bylo zajišťováno přímými rychlíkovými spoji na rameni Liberec - Česká Lípa - Děčín - Ústí nad Labem - Chomutov - Karlovy Vary - Cheb. Rychlíkové spoje jsou nově vedeny do stanice Ústí nad Labem západ, odkud jsou veden návazné rychlíkové spoje do Chomutova, Karlových Varů a Chebu. Liberecký kraj je také objednavatelem rychlých dálkových osobních vlaků Dresden - Zittau Liberec (- Tanvald), které provozují Deutsche Bahn, AG ve spolupráci s Českými drahami. Na těchto vlacích jsou nasazeny moderní motorové jednotky řady 612 DB, které nabízejí vysoký komfort cestování. Na ostatních vlacích dálkové osobní dopravy jsou nasazovány motorové vozy řad 843 a 854 příp. klasické soupravy tažené lokomotivou.

Tabulka č. 86: Rychlíky a spěšné vlaky v Libereckém kraji v jízdním řádu 2006/2007, 2007/2008 a 2008/2009 Počet párů rychlíků / den

Vozební rameno Liberec - Pardubice Praha - Tanvald

Počet párů spěšných vlaků / den

Nasazovaná vozidla

2007

2008

2009

2007

2008

2009

9

9

9

0

0

0

843, 043

843, 043

843, 043

5 x)

6

0

0

0

854, 053, 054, 056, 749, B, Bt

854, 053, 054, 056, 749, B, Bt

854, 053, 054, 056, 749, B 854, 053, 054, 954

5

x)

2007

2008

2009

Nymburk - Česká Lípa

5

5

6

0

0

0

854, 053

854, 053

Liberec - Ústí nad Labem

6

6

7

2 xx)

2 xx)

2 xx)

854, 053

854, 053

854, 053, 750, Bt

Liberec - Dresden

-

-

0

4 xxx)

4 xxx)

4

612 DB

612 DB

612 DB

v úseku Turnov - Tanvald a zpět vedeny 4 páry rychlíků v úseku Česká Lípa - Děčín a Děčín - Česká Lípa trasován 1 spěšný vlak xxx) kategorie vlaku na území České republiky - osobní vlak x)

xx)

Se zavedením jízdního řádu 2006/2007 dochází ke zkrácení jízdních dob rychlíků na jednotlivých vozebních ramenech. K tomuto zkrácení došlo kvalitnější přípravou jízdních řádů (zejména zrušením zbytečných prostojů). Toto zrychlení se udržuje i v dalších jízdních řádech.

131 / 209


Tabulka č. 87: Srovnání jízdních dob rychlíků v GVD 1933, 2004/2005 a 2008/2009 Vozební rameno

GVD 1933

GVD 2004/2005

GVD 2008/2009

Liberec – Pardubice

2:51

3:09

3:00

Praha – Tanvald

3:45

2:58

2:39

Nymburk – Česká Lípa

2:04

1:28

1:27

Liberec – Ústí nad Labem

2:35

2:21

2:09

-

2:14

2:14 x)

2:47

3:21

2:39

Liberec – Dresden Praha – Liberec x)

Průměrná cestovní doba - R, Sp vlaky (hod.)

(GVD 1935)

od GVD 2006/2007 byly vlaky Liberec Dresden prodlouženy z Dresden – Neustadt na Dresden Hbf

Graf č. 26: Porovnání jízdních dob rychlíků v GVD 1933, 2004/2005 a 2008/2009 4:19 3:50 3:21 2:52 2:24 1:55 1:26 0:57 0:28 0:00

GVD 1933 GVD 2004/2005 GVD 2008/2009

Liberec Pardubice

Praha Tanvald

Nymburk Liberec - Česká Ústí nad Lípa Labem

Liberec Dresden

Liberec Praha

Mezi Libercem a Pardubicemi a Libercem a Ústím nad Labem jsou rychlíkové spoje vedeny v pravidelném dvouhodinovém taktu po celý den. Na ostatních vozebních ramenech dvouhodinový takt přechází v době přepravních sedel na takt čtyřhodinový.

Příloha č. 11: Vozební ramena dálkové osobní dopravy v Libereckém kraji

3.3.2 REGIONÁLNÍ OSOBNÍ DOPRAVA Regionální doprava na území Libereckého kraje je zajišťována spěšnými a osobními vlaky. Na jednotlivých železničních tratích je zavedena taktová doprava. Pro zlepšení dopravní obslužnosti je nutné zřídit integrovaný dopravní systém Libereckého kraje, který by zajistil lepší provázanost železniční, autobusové a městské hromadné dopravy a umožnil by cestování na jeden jízdní doklad. První část integrovaného systému pod názvem „JARIS“ byla spuštěna 1.9.2003

132 / 209


ve spolupráci ČD a.s. a ČSAD Jablonec nad Nisou a.s.. Zahrnuje tratě Liberec - Tanvald, Smržovka - Josefův Důl, Tanvald - Desná a Liberec - Turnov město. V současné době není JARIS využíván minimálním množstvím cestujících a s plánovaným spuštěním celokrajského integrovaného dopravního systému IDOL (první polovina roku 2009) dojde k postupnému útlumu tohoto regionálního systému. Při sestavě železničních jízdních řádů pro období platnosti 2006/2007 byla na základě sčítání cestujících a analýzy prodaných jízdenek přehodnocena stávající vozební ramena osobních vlaků, ke změnám došlo zejména v okolí Staré Paky. Nově jsou trasovány vlaky na relaci Liberec Turnov - Stará Paka - Nová Paka a Jaroměř - Stará Paka - Martinice v Krkonoších (-Jablonec n.J.). Koncepce železniční dopravy, která byla nastavena od platnosti jízdního řádu 2006/2007 pokračuje i v jízdním řádu pro období 2007/2008. Tato osvědčená koncepce funguje s některými změnami i v jízdním řádu 2008/2009. Na základě analýzy počtu cestujících v jednotlivých vlakových spojích došlo pouze k dílčím změnám ve vedení některých těchto málo vytížených spojů. Na trati 030 byl v ranních hodinách přidán spěšný vlak ze Semil do Liberce s příjezdem do Liberce před sedmou hodinou. Tento spěšný vlak byl v jízdním řádu 2008/2009 pro nízký zájem cestujících zrušen. Významnou změnu od jízdního řádu 2008/2009 pociťují cestující na trati 040 ze Staré Paky do Martinic v Krkonoších a dále směr Jablonec nad Jizerou. Nasazením modernějších vozidel se podařilo dohodnout zastavování spěšných vlaků Chlumec nad Cidlinou Trutnov ve všech stanicích a zastávkách mezi Starou Pakou a Martinicemi v Krkonoší a z tohoto důvodu se vedení většiny osobních vlaků na tomto úseku stalo zbytečným. Provoz zůstává zachován na všech regionálních tratích v Libereckém kraji i v jízdním řádu pro období 2008/2009. Provoz zůstal zachován také na dvou v kraji nejméně vytížených tratích: 042 Martinice v Krkonoších - Rokytnice nad Jizerou (týká se zejména úseku Jablonec nad Jizerou - Rokytnice nad Jizerou) a 064 Mladá Boleslav - Stará Paka (týká se zejména úseku Libuň - Lomnice nad Popelkou).

Příloha č. 12: Vozební ramena regionální osobní dopravy v Libereckém kraji Tabulka č. 88: Taktová doprava regionálních spojů na železničních tratích v Libereckém kraji Takt (min.)

Železniční trať

v dopravní špičce

v dopravním sedle

030 Liberec - Turnov - Semily - Nová Paka

120

120

035 Tanvald - Železný Brod

60

120

034 Smržovka - Josefův Důl

40

40 / 80

036 Liberec - Tanvald

40

40 / 80

037 Liberec - Frýdlant v Čechách - Černousy

60

60 / 120

038 Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem

60

120

039 Frýdlant v Čechách - Jindřichovice pod Smrkem

60

120

080 Doksy - Nový Bor

60

120

080 Nový Bor - Jedlová

120

120

086 Česká Lípa - Liberec

120

120

087 Lovosice - Česká Lípa

120

120

089 Liberec - Hrádek nad Nisou

30

60

133 / 209


3.3.3 VOZOVÝ PARK ČESKÝCH DRAH A.S. NASAZOVANÝ V DÁLKOVÉ A REGIONÁLNÍ DOPRAVĚ NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE Zastaralý vozový park ČD je postupně modernizován. 100% vlaků v regionální dopravě a 89% vlaků v dálkové dopravě je vedeno motorovými vozy s příslušnými vozy přípojnými. Provoz takovýchto vlaků je úspornější než provoz klasických souprav vedených těžkými lokomotivami s osobními vozy.

Tabulka č. 89: Dálková doprava v Libereckém kraji obsluhována vozidly z dep kolejových vozidel (DKV) Depo kolejových vozidel

Nasazovaná vozidla

DKV Česká Třebová

Provozní jednotka Liberec nasazuje motorové lokomotivy řady 750 na tratích 080, 081 a 086; motorové vozy řady 843 a přípojné vozy řady 043 na trati 030, motorové vozy řady 843 a přípojné vozy řady 053 na tratích 086 a 081.

DKV Praha

Provozní jednotka Praha - Vršovice nasazuje lokomotivy řad 749 (750) a motorové vozy řady 854, přípojné vozy řady 053 a modernizované přípojné vozy řad 054 a 056 na tratích 036 a 070. Klasické soupravy jsou nasazovány v trase Praha - Tanvald z DKV Praha - ONJ (vozy z let výroby 1970-1974) a na trase Liberec - Ústí nad Labem z PJ Děčín.

Tabulka č. 90: Regionální doprava v Libereckém kraji obsluhována vozidly z dep kolejových vozidel (DKV) Depo kolejových vozidel

DKV Česká Třebová

DKV Praha

DKV Plzeň

Nasazovaná vozidla Provozní jednotka Liberec nasazuje motorové a přípojné vozy řady 854 a 053 na tratích 030, 036, 080, 081 a 086; motorové a přípojné vozy řady 843 a 053 na tratích 080, 081 a 086; motorové a přípojné vozy řady 843 a 043 na tratích 030 a 037; motorové vozy 843 a řídicí vozy řady 943 na trati 030, 036 a 037; motorové jednotky ř. 814.2 „Regionova trio“ na tratích 030, 035, 036, 037 a 039; motorové a přípojné vozy řady 810 a 010, 012 a 015 na tratích 030, 034, 035, 036, 037, 038, 039, 040, 041, 070, 086 a 089; soupravy složené z motorové lok. ř. 714 a přípojného vozu 053 na tratích 030 a 086 nebo 010 + 012 (+ 015) na tratích 030 a 036. Provozní jednotka Trutnov nasazuje motorové a přípojné vozy řad 854 a 053 řídící vozy ř. 954 na tratích 040 a 041 a motorové a přípojné vozy řad 810 a 010 na tratích 030, 040, 042 a 064. Provozní jednotka Pardubice nasazuje modernizované motorové jednotky řady 814/914 Regionova; soupravy složené z motorové lokomotivy ř. 714 a přípojných 010 + 012 + 010 na trati 041. Provozní jednotka Praha - Vršovice nasazuje motorové a přípojné vozy řad 854 a 053 na trati 070. Provozní středisko Mladá Boleslav nasazuje motorové a přípojné vozy řad 810 a 010 na trati 064 a 070. Provozní jednotka Děčín nasazuje motorové a přípojné vozy řad 810, 010 a 012 na tratích 080, 081 a 086. Provozní jednotka Děčín nasazuje motorové a přípojné vozy řad 810, 010 a 012 na tratích 080, 081, 086 a 087. Provozní jednotka Rakovník nasazuje motorové a přípojné vozy řad 810 a 010 na trati 087.

134 / 209


V níže uvedených tabulkách jsou uvedeny počty vozidel potřebných pro obsluhu regionální dopravy v obvodu Libereckého kraje bez rozlišení příslušnosti k DKV.

Tabulka č. 91: Přehled motorových vozů používaných v regionální dopravě v Libereckém kraji Motorové vozy a lokomotivy

Míst Konstrukční Roky výroby rychlost k sezení

Počet vozidel

Počet náprav

řada 810

32

2

80 km/h

55

1974-1984

řada 814/914

2

4

80 km/h

83

2006

řada 814.2

4

6

80 km/h

135

2007

řada 843

4

4

120 km/h

59

1997

řada 854

9

4

120 km/h

48

1995-2006

Poznámka Modernizace z m.v. a p.v. řad 810 a 010 Modernizace z m.v. a p.v. řad 810 a 010 Modernizace z m.v. řad 852 a 853

Tabulka č. 92: Přehled přípojných vozů používaných v regionální dopravě v Libereckém kraji Přípojné osobní vozy

Míst Roky výroby k sezení

Počet vozidel

Počet náprav

Konstrukční rychlost

řada 010 (Btax)

10

2

80 km/h

62

1974-1983

řada 012 (Bdtax)

15

2

80 km/h

52

1993

řada 015 (Bdtax) x)

4

2

80 km/h

26

2000

řada 043 (Btn753)

3

4

120 km/h

72

1997

-

řada 053 (Btn755)

9

4

120 km/h

88

1969-1970

-

řada 943 (Bftn)

2

4

120 km/h

64

1997

-

řada 954 (Bftn)

4

4

120 km/h

64

2007

přestavba z poštovních vozů

x)

Poznámka přeprava kol (6 ks), úprava vozů ř. 010 (Btax) přeprava kol, úprava vozů ř. 010 (Btax)

přípojné vozy řady 015 (Bdtax) jsou pravidelně nasazovány jen v období červen - září

Tabulka č. 93: Přehled motorových lokomotiv používaných v regionální dopravě v Libereckém kraji Motorové vozy

Počet vozidel

Počet náprav

řada 714

3

4

Míst Konstrukční Roky výroby rychlost k sezení 90 km/h

-

1992-1997

Poznámka přestavba z lok. ř. 735

Personální obsazení:  Na všech tratích je každé hnací vozidlo (motorová jednotka) řízeno jedním strojvedoucím.  Na trati 034 Smržovka - Josefův Důl je u 9 ze 45 vlaků (v době od 18:30 do 4:30 hod.) vedeno v režimu 0/0s (POP) (strojvedoucí vybavený přenosnou osobní pokladnou).  Na tratích 037 v úseku Frýdlant v Čechách - Černousy je u 16 vlaků (vlaky v relaci Frýdlant v Čechách - Černousy a zpět) zaveden provoz 0/0s (strojvedoucí a vozidlo vybaveno prodejním automatem).

135 / 209


 Na trati 037 je v úseku Liberec - Frýdlant v Čechách - Černousy zaveden provoz 0/0s (strojvedoucí a vozidlo vybaveno prodejním automatem) u 2 vlaků v celé trase.  Na trati 038 Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem je zaveden 100% provoz 0/0s (strojvedoucí a vozidlo vybaveno prodejním automatem).  Na tratích 039 Frýdlant v Čechách - Jindřichovice pod Smrkem je mimo 2 vlaků denně zaveden provoz 0/0s (strojvedoucí a vozidlo vybaveno prodejním automatem).  Všechny ostatní vlaky jsou vedeny s doprovodem 1/0 (1 vlakvedoucí / 0 průvodčích).  V období od 1.V. do 28.IX. jsou vlaky 16211/16224, 16213/26202 a 16215/16226 v (6), † v úseku Tanvald - Harrachov a zpět vedeny s doprovodem 1/1 (kolovlaky, vlaky 16211 a 16215 jsou sunuté).

3.3.4 CELOSTÁTNÍ TRATĚ NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE Celostátní dráha je železniční dráha, kterou v Česku definuje zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, jako dráhu, „která slouží mezinárodní a celostátní veřejné železniční dopravě a je jako taková označena.“ Zatímco o regionálních dráhách se mluví a píše v množném čísle, celostátní dráha je v republice jedna, tvořená všemi úseky, které k ní patří. O zařazení dráhy do této kategorie (stejně jako do ostatních kategorií definovaných zákonem o dráhách) rozhoduje Drážní úřad. V současnosti všechny úseky celostátní dráhy spravuje Správa železniční dopravní cesty, státní organizace (SŽDC, s.o.) a jejich provozovatelem je také SŽDC, s.o.. Všichni dopravci, kteří mají licenci k provozování drážní dopravy na celostátní nebo regionální dráze, mají mít podle zákona rovný přístup na tyto dráhy na základě kapacity, kterou jednotlivým dopravcům přidělí SŽDC.

Tabulka č. 94: Přehled celostátních tratí na území Libereckého kraje Trať č.

Název tratě

Délka tratě (v km)

030

Liberec - Jaroměř (- Pardubice)

83,213

037

Liberec - Černousy

39,173

040

Chlumec nad Cidlinou - Trutnov

21,974

041

Turnov - Jičín - Hradec Králové

12,191

070

Turnov - Praha

080

Bakov nad Jizerou - Jedlová

52,366

080

Srní u České Lípy - Žiznikov

2,954

081

Česká Lípa - Benešov nad Ploučnicí - Rumburk - Děčín

16,502

086

Liberec - Česká Lípa

58,034

089

Liberec - Rybniště

21,019

6,774

Celková délka celostátních tratí v Libereckém kraji

314,200

Mapa č. 36: Počet vlakových spojů na jednotlivých železničních tratích v Libereckém kraji v průměrný pracovní den - JŘ 2008/2009 Mapa č. 37: Průměrná frekvence cestujících (nástup + výstup) na zastávkách ČD v Libereckém kraji v průměrný pracovní den - JŘ 2007/2008 136 / 209


Legenda k následujícím tabulkám : Délka tratě: Rychlost:

délka tratě na území Libereckého kraje projektovaná maximální rychlost pro celou trať, která je v kratších úsecích omezená např. z důvodu malého oblouku, nezabezpečeného přejezdu atd.

Počty vlaků osobní a nákladní dopravy v tabulkách jsou uvedeny za jeden průměrný den. Frekvence cestujících udává součty nastupujících a vystupujících cestujících na zastávkách uvedené tratě za průměrný den uvedený v záhlaví.

Osobní doprava: R Sp Os

Rychlík (jízdní řád 2007/2008) Spěšný vlak (jízdní řád 2007/2008) Osobní vlak (jízdní řád 2007/2008)

Nákladní doprava:

Počty průběžných a manipulačních vlaků podle grafikonu vlakové dopravy 2007/2008

Přejezdy: I. II. III. O Zabezpečené

komunikace I. třídy komunikace II. třídy komunikace III. třídy přejezdy na ostatních komunikacích (místní a účelové) na přejezdu je vybudováno zabezpečovací zařízení mechanické nebo elektrické

Tabulka č. 95: Trať č. 030 Liberec - Jaroměř (- Pardubice) Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

83,213

Rychlost (km/hod)

80

Druh provozu

Základní

Správce infrastruktury

Správa dopravní cesty (SDC) Liberec

Vlastník infrastruktury

SŽDC, s.o.

Provozovatel drážní dopravy

ČD a.s.

Osobní doprava (počty vlaků)

R: Liberec - Pardubice 9/9 (Turnov - Železný Brod 15/15), Os: Liberec - Semily 10/11, Semily - Stará Paka 10/10

Nákladní doprava (počty vlaků)

Stará Paka - Turnov 1/1; Turnov - Liberec 3/3

Zabezpečovací zařízení

SZZ - 1.a 2. kat., TZZ - 1.a 2. kat.

Přejezdy (třída komunikace - počet)

I. - 0, II .- 2, III. - 14, O - 35, celkem 51, z toho zabezpečené 34

Doplňující projekt

Modernizace žel. spojení Euroregionu Nisa s Hradcem Králové a Prahou - „severní varianta“

Pro urychlení dopravy a zkvalitnění přestupních vazeb je nutno rekonstruovat zabezpečovací zařízení uzlů Turnov, Železný Brod a Stará Paka. Na tuto rychlíkovou trať byly počínaje jízdním řádem 2006/2007 nasazeny moderní motorové vozy řady 843, jejichž výkon splňuje požadavky na spolehlivost dodržování jízdních dob. Železniční trať 030 je zahrnuta jako jedna z variant v projektu na modernizaci železničního spojení mezi Euroregionem Nisa a Hradcem Králové, které zpracovávají italská firma Arteca a SUDOP Praha.

137 / 209


70 99 48 86 39 38 67 24 56 67 91 44 59 40 35 62 50 40 53 40 41

178 136 137 145 151 180 160 154 148 142 217 122 119 164 113 128 192 164 122 167 155

305 246 374 234 304 308 310 303 402 384 488 393 342 366 321 382 366 448 372 354 443

26 13 25 24 32 7 26 28 15 32 37 15 24 19 20 28 19 24 25 30 22

Liberec

16 12 12 15 19 4 12 19 21 17 25 9 16 26 15 20 21 15 21 17 15

Pilínkov

160 149 112 109 245 252 160 161 111 132 188 100 117 230 100 127 145 106 123 105 133

Jeřmanice

2 015 1 946 1 650 1 786 1 906 1 677 2 030 1 962 1 677 1 897 1 927 1 485 1 597 1 357 1 236 1 736 1 653 1 675 1 724 1 586 1 708

Rádlo

162 100 56 123 74 149 113 79 78 120 130 77 78 64 45 93 86 104 95 86 108

Rychnov u Jablonce n.N.

228 217 217 192 258 203 254 474 261 264 543 279 256 267 182 274 515 419 274 400 413

Hodkovice n. Mohelkou

139 78 50 109 77 37 114 77 49 114 66 49 77 47 35 70 59 48 64 46 45

Sedlejovice

1 026 737 983 869 729 944 1 007 657 830 990 827 847 967 831 885 1 040 914 929 1 067 816 942

Sychrov

1 096 548 558 934 520 516 1 054 524 565 1 142 693 636 1 009 610 576 1 104 726 743 1 107 675 750

Doubí u Turnova

Turnov

Nedvězí

Bělá u Staré Paky

Dolánky

2008

Malá Skála

2007

34 28 16 31 36 26 34 7 18 33 45 33 25 33 25 21 32 29 23 27 29

Líšný

2006

172 105 87 154 97 72 182 108 86 188 98 82 144 85 73 142 89 88 134 87 82

Železný Brod

2005

123 64 54 107 61 45 113 92 126 129 73 108 114 65 64 131 71 67 134 70 67

Semily

2004

53 21 23 40 16 20 37 24 15 32 19 38 32 19 22 38 16 17 30 13 15

Košťálov

2003

58 33 18 63 20 38 61 21 36 79 39 20 60 18 10 35 38 20 53 52 24

Libštát

73 42 61 60 32 53 71 55 41 64 98 61 64 51 52 50 51 62 47 45 54

2002

Levínská Olešnice

Horka u Staré Paky

Tabulka č. 96: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 030 v letech 2002 až 2008

79 33 1 343 64 24 1 350 91 44 1 541 71 24 1 316 45 27 1 327 53 13 1 645 64 19 1 669 51 19 1 544 42 12 1 612 74 42 1 246 77 55 1 622 54 23 1 381 59 37 1 216 52 30 1 374 59 22 1 337 64 42 1 489 57 45 1 641 56 37 1 864 59 47 1 487 62 42 1 523 58 36 1 854

Graf č. 27: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 030 v pracovní den v letech 2002 až 2008 2 500 2 000

2002 2003

1 500

2004 2005

1 000

2006 2007

500

2008

H

or ka Le u St vín a r sk é P Bě á O aky lá l u e šn St ic aré e Pa Li ky b K štát oš ťá l N ov ed vě z Že Se í lez mi n ý ly Br od Lí M šn alá ý Sk D ála ol án D o u T ky u bí u r no Tu v rn ov H od Sy a k c Ry ovi Se hro ch ce dle v no n. j v u M ovic o Ja hel e blo ko nc u en .N Rá . Je dlo řm an Pi ice lín ko Li v be rec

0

138 / 209


Tabulka č. 97: Trať č. 037 Liberec - Černousy Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

39,173

Rychlost (km/hod)

80

Druh provozu

Základní


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Liberec - Frýdlant v Čechách Sp - 0/1, Os - 17/18, Frýdlant Čechách - Černousy Os - 14/14


3/3


SZZ - 1.a 2. kat., TZZ - 1.a 3. kat.


I. - 1, II. - 0, III. - 11, O - 34, celkem 46, z toho zabezpečené 35 RTN 7


Železniční trať 037 je v úseku Liberec – Frýdlant zahrnuta do 7. etapy projektu Regiotram Nisa. Železniční trať je součástí Evropská dohody o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované přepravy a souvisejících objektech AGTC. V současné době je zařazena mezi tratě terciální, tedy menšího významu.

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

1 990 1 166 1 192 1 792 969 1 313 1 619 1 085 944 1 469 1 297 1 011 1 712 1 111 1 066 1 786 1 332 1 198 1 711 1 075 1 117

97 38 43 102 51 56 59 33 23 75 64 98 99 56 44 124 69 72 112 63 79

62 38 34 61 38 34 45 31 17 49 49 48 63 45 34 71 65 52 68 48 50

110 61 76 121 76 77 102 82 66 119 298 97 162 107 88 150 208 103 156 132 122

135 170 77 144 128 127 115 127 104 145 229 167 141 124 101 144 147 150 167 135 148

787 439 508 814 390 514 857 520 480 727 489 479 791 457 457 886 573 549 843 492 523

2 033 993 1 079 1 767 895 1 184 1 600 961 782 1 457 1 137 899 1 551 910 798 1 607 1 149 937 1 310 723 614

139 / 209

163 74 71 164 63 78 161 67 41 155 78 61 140 64 43 136 69 56 136 62 60

336 135 111 330 147 138 321 126 76 318 166 135 300 89 79 301 114 97 283 99 90

29 19 14 26 7 12 23 5 12 27 29 16 22 8 12 24 23 13 25 21 11

Černousy

Filipovka

Višňová

Minkovice

Frýdlant v Čechách

Raspenava

Oldřichov v Hájích

Mníšek u Liberce

Krásná Studánka

Stráž nad Nisou

Liberec


245 93 92 232 99 80 219 92 65 237 108 73 212 80 53 220 110 79 216 90 105



2002 2003

1 500

2004 2005

1 000

2006 2007

500

2008

H

or ka Le u St vín a r sk é P Bě á O aky lá l u e šn St i aré c e Pa Li ky b K štát oš ťá l N ov ed vě z Že Se í m lez ný ily Br od Lí M šn alá ý Sk D ála ol án D ou T ky bí ur u no Tu v rn ov H od Sy a ko ch Ry vi Se ro ch ce dle v no n. j v u M ovic o e h Ja blo elko nc u en .N Rá . Je dlo řm an Pi ice lín ko Li v be rec

0

Tabulka č. 99: Trať č. 040 Chlumec nad Cidlinou - Trutnov Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

21,974

Rychlost (km/hod)

80

Druh provozu

Základní


SDC Hradec Králové


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Chlumec nad Cidlinou - Trutnov Sp - 8/8, Stará Paka - Martinice v Krkonoších Os - 4/4


1/1


SZZ - 1. a 2. kat., TZZ - 1. kat.


I. - 0, II. - 3, III. - 4, O - 13, celkem 20, z toho zabezpečené 17

V na účelových komunikacích v obci Svojek místní část Tample jsou zabezpečeny železniční přejezdy ručně ovládanými mechanickými závorami, které z důvodu zajištění bezpečnosti jsou uzavřeny delší dobu, než přejezdové zařízení ovládané automaticky jízdou vlaku a tím narušují plynulost autobusové dopravy do obce.

140 / 209



2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Martinice v Krkonoších 393 248 372 339 243 329 402 277 358 383 265 346 393 301 340 301 213 279 368 268 319

Roztoky u Bělá u Staré Tample Paky, zast. Jilemnice 108 41 52 46 12 10 58 19 23 96 35 49 41 14 19 53 15 22 111 32 41 41 11 13 55 10 14 126 34 36 58 15 14 67 14 16 123 27 30 67 16 22 76 12 14 125 29 17 69 11 13 79 13 11 126 30 28 95 17 13 86 8 10

Graf č. 29: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 040 v pracovní den v letech 2002 až 2008 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Martinice v Krkonoších

Roztoky u Jilemnice

Tample

141 / 209

Bělá u Staré Paky, zast.


Tabulka č. 101: Trať č. 041 Turnov - Jičín - Hradec Králové Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

12,191

Rychlost (km/hod)

60

Druh provozu

Základní


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Turnov - Rovensko pod Troskami Os - 12/13, Rovensko pod Troskami - Hradec Králové Os - 12/11


2/2


SZZ - 1. kat., TZZ - 1. kat.


I. - 1, II. - 1, III. - 6, O - 14, celkem 22, z toho zabezpečené 6 Modernizace žel.spojení Euroregionu Nisa s Hradcem Králové - „jižní varianta“


V roce 2004 byla dokončena komplexní rekonstrukce celé tratě podle původně vyprojektovaných parametrů. Trať by mohla být perspektivní pro napojení Libereckého kraje na koridor do Pardubic a propojení celku NUTS 2- Severovýchod. Železniční trať 041 je zahrnuta jako jedna z variant v projektu na modernizaci železničního spojení mezi Euroregionem Nisa a Hradcem Králové, které zpracovávají italská firma Arteca a SUDOP Praha.

Tabulka č. 102: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 041 v letech 2002 až 2008 Jivany

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

59 18 28 62 24 13 53 27 18 66 47 21 59 36 21 58 37 20 56 40 21

Semínova Lhota

Rovensko pod Troskami

39 9 24 29 12 4 26 9 3 31 24 10 32 24 9 33 23 11 35 26 12

327 177 162 296 157 104 291 161 116 266 225 128 264 199 120 262 176 164 232 133 134

Ktová

45 36 18 29 37 13 35 62 20 46 67 37 35 33 24 38 61 44 35 26 26

Borek pod Troskami

38 116 45 31 98 83 47 115 59 65 187 101 46 101 33 41 124 106 42 55 52

142 / 209

Hrubá Skála

181 141 101 304 107 102 198 133 94 167 205 87 117 135 76 145 146 110 122 112 83

Karlovice Sedmihorky

94 159 75 50 123 91 77 247 132 130 260 154 61 125 78 80 216 198 76 112 116

Turnov město

390 286 181 287 180 137 268 247 156 319 285 204 251 198 138 300 251 169 259 145 104

Turnov

805 795 881 787 953 1 036 587 745 593 533 828 607 481 492 388 493 565 567 462 433 453


Graf č. 30: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 041 v pracovní den v letech 2002 až 2008 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0

2002 2003 2004 2005 2006 Tu rn ov

to m ěs

2008

arl o

Tu rn ov

vic e

-S

ed m iho rk y

ru bá Sk ála

i

po d

H

Tr os ka m

to vá K Bo rek

Tr os ka m i

ko

po d

aL ho ta

K

Ro v

en s

Se m íno v

Jiv a

ny

2007

Tabulka č. 103: Trať č. 070 Turnov - Praha Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

6,774

Rychlost (km/hod)

100

Druh provozu

Základní


SDC Liberec


ČD a.s.


Turnov - Praha R - 7/6, Turnov - Mladá Boleslav Sp - 1/1, Os - 10/10


1/1


SZZ - 2. a 3. kat., TZZ - 2. a 3. kat.




Modernizace žel.spojení Euroregionu Nisa s Prahou

Nejlépe technicky vybavená trať v Libereckém kraji, která by mohla být provozována i vyšší rychlostí, omezujícím prvkem možnosti využít traťovou rychlost je způsob zabezpečení železničních přejezdů a typ hnacích vozidel užívaných na této trati.

143 / 209



2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Příšovice

Turnov

220 145 148 203 121 136 172 138 118 62 46 50 171 173 135 140 119 110 155 114 119

1 249 1 068 1 470 1 139 1 166 1 555 1 206 1 146 1 544 749 894 1 078 935 961 999 916 996 1 079 972 800 1 026


2002

1 000

2003 2004

800

2005

600

2006

400

2007 2008

200 0 Příšovice

Turnov

144 / 209


Tabulka č. 105: Trať č. 080 Bakov nad Jizerou - Jedlová Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

52,366

Rychlost (km/hod)

80

Druh provozu

Základní


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Bakov nad Jizerou - Doksy R - 6/6, Os - 9/9; Doksy - Česká Lípa R - 6/6, Os - 15/14; Česká Lípa - Nový Bor R - 5/6, Sp - 0/1, Os - 11/9; Nový Bor - Jedlová R - 5/6, Os - 7/7


Bakov - Česká Lípa 2/2, Česká Lípa - Jedlová 1/1


SZZ - 1., 2. a 3. kat., TZZ - 1. a 3. kat.



Součástí tratě je i spojka Srní u České Lípy - Žizníkov o délce 2,954 km na trať Lovosice - Liberec. Provoz je pouze příležitostný, např. odklonové vlaky nákladní dopravy.

2005

2006

2007

2008

265 200 99 270 144 114 272 177 136 213 125 145 244 149 114 237 164 123 212 152 129

76 55 18 72 50 76 67 47 26 59 34 32 66 47 55 64 58 47 67 54 32

1 942 1 294 1 381 1 706 1 156 1 086 1 753 1 393 1 265 1 858 1 557 1 934 1 721 1 521 1 673 1 601 1 525 1 705 1 481 1 249 1 377

829 412 414 826 393 441 755 497 406 640 485 374 648 367 336 595 444 388 562 372 334

Skalice u České Lípy

Česká Lípa, střelnice

Česká Lípa, hl.nádr.

Srní u České Lípy

Jestřebí

Staré Splavy 196 148 95 214 167 179 168 134 106 124 151 158 129 119 78 151 149 133 163 130 124

164 122 92 197 129 80 177 124 99 174 127 130 199 140 104 189 140 125 205 122 123

145 / 209

Jedlová zastávka

2004

739 425 345 719 433 361 736 451 340 633 498 462 577 408 363 550 509 446 592 447 408

Svor

2003

155 71 51 135 110 74 161 122 83 135 106 84 117 95 76 101 79 71 70 53 40

Nový Bor

2002

Doksy

Okna


903 398 477 910 465 478 763 529 587 703 562 484 664 416 436 638 524 507 629 452 520

284 169 143 277 147 106 270 202 161 268 241 167 220 165 124 184 252 156 195 143 147

18 15 6 9 8 6 6 20 8 4 9 5 5 10 4 7 26 10 9 14 17


Graf č. 32: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 080 v pracovní den v letech 2002 až 2008 2 500 2002

2 000

2003 1 500

2004 2005

1 000

2006 2007

500

2008

0

O

a kn

í . y y y r ice dr íp eb íp av á n ř l Bo L l t L n p e . s ý é l ř D t k Je h ké éS ov ,s es es a, ar a N Č t p Č p í S u Lí eu áL á ní c k i k r s s S al Če Če Sk s ok

y

or Sv

ka ts áv a áz v o dl Je

Tabulka č. 107: Trať č. 081 Česká Lípa - Benešov nad Ploučnicí - Rumburk - Děčín Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

16,502

Rychlost (km/hod)

80

Druh provozu

Základní


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Česká Lípa - Benešov n. Pl. R - 8/8, Sp - 0/1, Os - 11/10


2/2


SZZ - 2. kat., TZZ - 1. a 3. kat. I. - 0, II. - 2, III. - 1, O - 13, celkem 16, z toho zabezpečené 13


V roce 2004 byla dokončena komplexní rekonstrukce železničního svršku na celém úseku trati a zrušeno trvalé omezení rychlosti, které bylo zavedeno z důvodu špatného technického stavu. Souběžně s opravou žel. svršku byly opraveny i propustky a opěrné zdi.

146 / 209


2006

2007

2008


2005

Česká Lípa - Holý vrch

2004

Stružnice

2003

Police - Žandov

2002

Žandov


254 128 136 234 170 155 226 105 107 202 146 103 298 217 154 139 117 107 182 147 127

101 73 49 103 70 77 89 45 39 121 78 60 152 127 73 93 90 66 88 62 64

76 58 42 82 44 68 55 31 33 84 45 36 88 73 51 55 62 50 66 66 54

0 0 0 149 59 146 187 81 45 226 124 94 343 181 110 167 146 91 203 124 118

1 879 1 412 1 448 1 550 1 088 1 335 1 778 1 242 1 325 1 448 1 308 1 408 1 680 1 141 1 322 906 715 719 985 731 716

Graf č. 33: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 081 v pracovní den v letech 2002 až 2008 2 000 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Žandov

Police Žandov

Stružnice

147 / 209

Česká Lípa Holý vrch



Tabulka č. 109: Trať č. 086 Liberec - Česká Lípa Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

58,034

Rychlost (km/hod)

100

Druh provozu

Základní


SDC Liberec


SŽDC, s.o.



ČD a.s. Liberec - Jablonné v Podj. R - 7/7, Sp - 0/2 Os - 10/8; Jablonné v P. - Česká Lípa R - 7/7, Sp - 0/2 Os - 11/9 1/1


SZZ - 1.,2.a 3. kat., TZZ - 1.a 2. kat.




Z Rynoltic do Liberce technicky a turisticky zajímavá trať s tunely a viadukty. Pro udržení provozu bude nutno do pěti let připravit generální opravu viaduktů v Novině a v Kryštofově Údolí, tj. vypracovat projektovou dokumentaci na základě provedeného stavebního průzkumu.

2003

2004

2005

2006

2007

2008

67 26 21 58 19 8 50 16 15 30 29 13 18 10 13 21 29 13 23 13 22

17 16 13 11 15 4 11 8 8 14 25 11 8 5 10 16 14 6 12 14 27

38 30 168 128 191 38 513 40 18 80 86 127 34 304 38 25 54 48 85 31 291 23 27 185 105 162 42 537 56 26 54 60 80 41 244 19 17 71 35 83 28 305 44 27 191 115 132 36 497 44 31 68 63 130 135 315 17 20 45 60 65 35 266 27 25 196 118 151 34 574 66 44 123 93 271 55 378 34 14 75 118 115 43 317 23 16 169 120 105 29 522 49 24 74 84 109 35 331 22 24 47 52 75 23 300 25 23 148 130 98 34 498 68 40 103 72 102 48 374 44 41 55 54 71 28 281 27 24 119 147 121 23 533 51 20 43 72 99 29 370 63 37 63 79 101 37 357

148 / 209


Vlčí Důl - Dobranov

Zákupy

Božíkov

Mimoň

Pertoltice pod Ralskem

Velký Grunov

Brniště

Velký Valtinov

Jablonné v Podještědí

Lvová

Rynoltice

Zdislava

Křižany

Novina

Kryštofovo Údolí

96 63 83 110 60 63 137 89 69 135 175 115 105 62 62 87 66 59 79 37 62

Karlov pod Ještědem

1 114 1 049 1 339 1 100 851 1 305 1 280 1 128 1 176 1 357 1 329 1 302 1 264 983 1 260 1 386 1 212 1 352 1 371 1 106 1 404

Ostašov

Liberec - Horní Růžodol

2002

Liberec


53 110 38 36 519 65 71 41 1 494 21 70 27 18 333 35 107 26 1 215 20 60 23 12 358 34 50 20 1 413 68 122 27 37 522 56 68 34 1 351 25 56 16 12 294 20 46 31 978 21 54 13 8 281 23 34 19 1 398 34 108 27 38 439 34 60 30 1 497 22 55 21 13 335 34 54 15 1 150 34 57 32 15 315 26 37 22 1 270 29 89 26 32 455 54 82 29 1 350 23 47 27 19 399 39 51 44 1 194 21 58 23 30 380 27 54 13 1 394 37 72 22 26 428 27 50 24 998 22 64 19 12 347 39 71 25 776 20 46 13 14 346 19 44 12 957 41 72 18 26 450 33 57 23 716 30 58 14 16 392 27 57 15 673 20 48 23 19 348 21 42 21 622 39 55 18 24 422 28 43 19 792 26 35 16 11 296 32 49 9 655 33 62 41 30 358 29 54 24 849



2002

1 200

2003

1 000

2004

800

2005

600

2006

400

2007

200

2008

Li be

rec -

H

or Lib e ní Rů rec K ž arl od ov O ol po st a K d J šov ryš eš t to ěd fo e vo m Ú do N lí ov in K a řiž a Zd ny isl Ry ava Ja no blo lti nn c év L e v P o ov Ve d je á lký ště Va d í lti no v Pe B V rn rto el k i št ltic ý e p Gru ě od no Ra v lsk e M m im o Bo ň Vl žík čí ov D ůl Zák Če u sk Do py á L br ípa ano ,h v l.n ád r.

0

Tabulka č. 111: Trať č. 089 Liberec - Rybniště Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

21,019

Rychlost (km/hod)

80

Druh provozu

Základní


SDC Liberec


SŽDC, s.o.



ČD a.s., Railtransport s.r.o. Liberec - Hrádek nad Nisou Sp - 4/4, Os - 21/20 Hrádek nad Nisou - Zittau Sp - 4/4, Os - 10/9 1/1


SZZ - 2.kat., TZZ - 1.a 2. kat.




RTN 1


Trať spojující Liberecký kraj se Saskou Žitavou přes železniční hraniční přechod Hrádek nad Nisou/Zittau. Propojení s Varnsdorfem je vedeno v peážním provozu po trati 236 v majetku DB, a.g.. Úsek trati Liberec - Hrádek nad Nisou - Zittau je společně s ČD a.s. provozován soukromý dopravcem Railtransport s.r.o. Železniční trať 089 je zahrnuta v první etapě projektu Regiotram Nisa. V současné době se připravuje obchodní soutěž, jehož vítěz bude provozovat drážní dopravu na železniční trati 089. Na trati jsou provozovány mezistátní osobní vlaky na relaci Dresden Hbf. - Liberec (- Tanvald). Na provozovatele drážní dopravy je objednavateli (Liberecký kraj, Ústecký kraj a dopravní svaz ZVON) vypsáno výběrové řízení. Vítězný provozovatel bude trať provozovat od prosince 2010.

149 / 209


2003

2004

2005

2006

2007

2008

97 94 86 86 60 58 52 51 34 72 78 61 73 78 39 51 63 50 44 35 38

5 2 1 4 2 0 5 1 1 7 4 4 7 3 1 9 9 5 6 7 5

181 67 75 155 67 49 148 83 40 138 96 69 159 87 60 121 79 61 89 49 60

477 328 296 454 306 279 466 385 240 430 370 310 609 564 397 470 429 346 430 411 336

220 120 92 188 91 87 192 128 71 162 171 109 182 163 90 139 121 83 130 99 78

279 225 163 246 204 151 261 215 109 227 168 116 282 205 127 234 157 138 240 142 119

Hrádek nad Nisou

Chotyně

Bílý Kostel nad Nisou

Chrastava

Machnín hrad

Machnín

Liberec

2 499 1 554 1 443 2 218 1 422 1 266 2 159 1 668 1 242 1 935 1 416 1 200 2 569 1 954 1 407 1 912 1 678 1 252 1 732 1 391 1 136

2002

Chrastava - Andělská Hora


1 498 664 629 1 235 557 524 1 286 688 469 1 183 590 493 1 720 1 268 836 1 242 1 043 708 1 236 901 700


2002

2 000

2003 2004

1 500

2005

1 000

2006

150 / 209

N iso u na d

tyn ě rá de k

Ch o H

N iso u

a

na d

tel Ko s

áH

Ch ra sta v Bí lý

a-

An dě lsk

ac hn ín

M Ch ra sta v

M

Li be

or a

2008 hr ad

0 ac hn ín

2007

rec

500


Následující graf znázorňuje průměrnou frekvenci cestujících (nástup+výstup) v 10 nejvytíženějších stanicích ČD na celostátních a regionálních tratích.

Graf č. 36: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD v roce 2008 – 10 nejvytíženějších stanic 8 000

7 563

7 000 6 000 5 000

3 653

4 000

3 157 1 515

1 510

1 450

1 391 1 236

1 235

Jablonec nad Nisou

1 751

2 000

Hrádek nad Nisou

3 000 1 000

Raspenava

Tanvald

Železný Brod

Smržovka


Turnov


Liberec

0

3.3.5 REGIONÁLNÍ TRATĚ NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE Regionální tratě jsou dráhy místního významu, které slouží veřejné železniční dopravě a jsou zaústěny do celostátní nebo jiné regionální dráhy. Přehled regionálních tratí v Libereckém kraji znázorňuje následující tabulka.

Tabulka č. 113: Přehled regionálních tratí na území Libereckého kraje Trať č.

Název tratě

Délka tratě (v km)

034

Smržovka - Josefův Důl

6,598

035

Železný Brod - Tanvald

17,700

036

Liberec - Tanvald - Harrachov

38,900

038

Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem

039

Frýdlant v Čechách - Jindřichovice pod Smrkem

23,261

042

Rokytnice nad Jizerou - Martinice v Krkonoších

20,136

064

Stará Paka - Mladá Boleslav

087

Česká Lípa - Lovosice

6,049

8,970 16,615

Celková délka regionálních a vlečkových tratí v Libereckém kraji

151 / 209

138,229


Tabulka č. 114: Trať č. 034 Smržovka - Josefův Důl Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

6,598

Rychlost (km/hod)

40

Druh provozu

Zjednodušený


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Os - 24/24


1/1


SZZ - 1. kat. I. - 0, II. - 0, III. - 1, O - 8, celkem 9, z toho zabezpečené 0 RTN 5

Přejezdy (třída komunikace - počet) Doplňující projekt

Železniční trať začíná ve stanici Smržovka, kde odbočuje z regionální železniční trati č. 036 Harrachov - Tanvald - Smržovka - Liberec. Trať ve využívána zejména pro každodenní cestování do zaměstnání do Jiřetína pod Bukovou, případně do nedalekého Jablonce nad Nisou a Liberce. Trať je také hojně využívána turisty, pro které je koncová stanice Josefův Důl častým místem začátku výletu do Jizerských hor. Od zimní sezóny 2005/2006 je nejenom návštěvníky sjezdovky na Tanvaldském Špičáku využívána nově zřízená zastávka se stejným názvem.


2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Smržovka

Jiřetín pod Bukovou

Tanvaldský Špičák

1 010 545 445 890 490 463 838 442 460 872 527 403 840 528 347 758 478 425 749 426 397

631 279 218 634 285 237 615 288 196 626 381 278 475 244 154 370 191 153 370 183 136

117 71 52 135 97 84 130 106 65

Antonínov Josefův Důl

83 40 54 123 47 40 84 35 34 100 63 56 256 193 124 79 38 38 68 22 28

152 / 209

526 277 254 513 252 286 458 252 315 436 278 210 369 199 135 372 276 211 356 236 231


Graf č. 37: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 034 v pracovní den v letech 2002 až 2008 1 200 1 000 2002 800

2003 2004

600

2005 2006

400

2007 2008

200 0

a vk o ž r Sm

u vo o uk dB o p tín e ř Ji

ák pič Š ý dsk l a nv Ta

v íno n to An

l Dů v efů Jos

Tabulka č. 116: Trať č. 035 Tanvald - Železný Brod Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

17,7

Rychlost (km/hod)

60

Druh provozu

Základní


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Tanvald - Železný Brod R - 6/6, Os - 12/10


1/1


SZZ - 1.a 2. kat., TZZ 1.a 2. kat.


I. - 1, II. - 0, III. - 1, MK - 3


RTN 6

153 / 209


Tabulka č. 117: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 035 v letech 2002 až 2008 Železný Brod 711 584 633 606 671 669 649 657 620 659 772 606 430 308 353 461 505 471 444 382 472

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Spálov 33 69 64 23 46 36 32 150 80 26 130 94 17 54 51 15 80 87 21 44 68

Jesenný Návarov 141 130 172 101 80 93 138 181 151 112 178 125 95 115 86 107 139 152 102 131 115

12 33 27 3 12 33 6 85 66 6 89 46 3 14 7 11 68 35 7 19 26

Plavy

Velké Hamry

150 179 171 143 139 132 142 245 149 132 273 148 141 161 127 136 154 131 124 122 119

192 170 153 158 119 157 134 148 117 141 178 128 152 162 132 161 144 152 146 132 116

Tanvald 722 735 715 650 710 690 670 680 650 660 760 620 582 535 536 552 646 590 506 490 633

údaje v o frekvenci v Tanvaldě byly v letech 2002 - 2005 z důvodu rozdílného vedení tratí určeny odborným odhadem


600

2003

500

2004

400

2005

300

2006

200

2007 2008

100 0 Železný Brod

Spálov

Jesenný

Návarov

Plavy

154 / 209

Velké Hamry

Tanvald


Tabulka č. 118: Trať č. 036 Liberec - Tanvald - Harrachov Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

38,9

Rychlost (km/hod)

60

Druh provozu

Základní, zjednodušený


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Liberec - Tanvald Os - 25/25; Tanvald - Desná Os - 20/19; Desná - Kořenov Os - 13/13; Kořenov - Harrachov Os - 6/6 1/1


SZZ - 1.a 2. kat., TZZ 1.a 2. kat.




RTN 1, RTN 2, RTN 3


Z důvodu velkého množství nezabezpečených přejezdů v úseku Liberec - Tanvald je nízká rychlost vozidel a tím malá cestovní rychlost. Na železniční trati probíhá optimalizace počtu a zabezpečení přejezdů, které společně s moderními motorovými vozy řady 843 a plánovanou obnovou kolejového svršku přispěje ke zpohodlnění a zrychlení osobních vlaků na této trati. Jedná se o první trať na které byl v Libereckém kraji zaveden taktový grafikon. Osobní vlaky na trati jsou provozovány ve čtyřicetiminutovém taktu. Část trati Liberec - Tanvald - Harrachov je v úseku Tanvald - Harrachov vyhlášena národní technickou památkou, proto se stala turistickou atrakcí. Jedná se o nejstrmější českou železniční trať, která je v úsecích s největším sklonem osazena dvoupásovou Abtovou ozubnicí. Trať navazuje v Jakuszycích na polskou železnici. Tato část je provozována pouze při příležitostných jízdách. V rámci projektu Regiotram Nisa je plánováno obnovení pravidelné osobní železniční dopravy mezi Harrachovem a Sklarszkou Porebou. Projekt Regiotram Nisa počítá také s protažením kolejové dopravy ze stanice Harrachov (umístěné na katastru místní části Mýtiny) do centra Harrachova a tím celou trať zatraktivnit.

155 / 209


48 85 47 44 52 40 61 61 50 51 47 41 50 53 30 47 39 42 44 38 28

346 212 167 304 132 114 278 167 161 310 213 229 328 193 146 337 229 187 340 169 166

1 414 900 785 1 228 718 729 1 201 799 669 1 289 916 766 1 256 793 579 1 333 878 815 1 235 800 719

93 130 53 56 60 51 84 97 61 61 54 55 84 86 57 32 59 42 88 117 85 87 81 88 91 104 105 66 49 58 93 107 55 59 56 35 60 75 45 42 43 28

196 153 108 136 93 81 163 81 97 169 137 129 161 109 79 137 103 91 102 71 66

75 60 44 66 38 30 64 42 36 86 75 71 77 53 35 63 37 48 59 38 32

Liberec

508 384 323 421 326 311 474 342 250 499 453 408 498 455 294 475 373 360 457 371 344

Liberec-Rochlice

138 99 80 137 79 66 129 95 108 149 127 111 116 102 75 136 136 113 124 91 88

Vesec u Liberce

968 631 528 950 564 537 934 603 485 1 034 782 598 980 722 471 861 629 490 767 507 478

Vratislavice nad Nisou

223 124 130 186 124 110 195 118 116 215 177 166 225 187 115 186 161 132 178 120 110

Proseč nad Nisou

254 159 137 228 130 127 195 145 99 210 193 169 202 155 104 191 163 144 214 158 151

Jablonec n. N. dolní nád.

986 611 405 974 415 363 936 482 373 1 046 651 514 1 031 654 382 1 057 612 483 1 041 564 502

Jablonec nad Nisou

802 924 768 757 839 731 677 780 637 660 790 640 754 878 581 834 970 821 944 880 861

Jablonec nad Nisou zast.

Jablonecké Paseky

276 238 192 228 226 149 220 223 133 200 214 155 191 134 115 222 198 163 208 160 153

Nová Ves nad Nisou

Lučany nad Nisou

Dolní Polubný

Kořenov zast.

Smržovka

2008

Smržovka střed

2007

39 47 35 33 29 24 28 35 34 36 45 53 33 30 14 27 38 31 22 28 29

Smržovka dolní nádraží

2006

12 9 49 4 1 3 10 5 8 6 12 1 4 11 1 5 4 3 6 5 7

Tanvald zastávka

2005

128 177 137 109 146 129 98 140 129 153 179 160 112 104 68 120 175 131 117 112 108

Tanvald

2004

68 139 118 117 151 128 68 121 117 62 119 101 56 111 51 54 142 129 53 159 130

Desná

2003

Kořenov

2002

Harrachov


580 352 289 438 285 233 418 268 232 402 334 265 436 261 172 417 283 203 459 321 275

1 533 1 151 1 002 1 244 784 906 1 243 977 896 1 365 1 018 1 124 1 271 1 036 748 1 291 1 029 854 1 262 943 875

údaje o frekvenci v Tanvaldě byly v letech 2002 - 2005 z důvodu rozdílného vedení tratí určeny odborným odhadem

Graf č. 39: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 036 v pracovní den v letech 2002 až 2008 1 800 1 600 1 400

2002

1 200

2003 2004

1 000

2005

800

2006

600

2007

400

2008

200

H

ar rac K hov K oř e oř e no D nov v ol ní za s Po t. lu bn ý D es Sm Tan T ná v an rž ov ald val d ka z do astá v ln k Sm í ná a r ž dra ov ka ží s Lu S tře ča mr d žo n Ja y na vka blo d N N o n Ja vá eck é isou blo V ne e s n P ase c n a d ky a N Ja d N iso Ja blo is u o blo n uz ne ec a st c n na .N dN . i P . d o so Vr r ose lní u n ati č sla na ád. vic d N e n is o Ve a d N u se c is Li u L ou be rec iber -R ce oc hl i Li ce be rec

0

156 / 209


Tabulka č. 120: Trať č. 038 Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

6,049

Rychlost (km/hod)

40

Druh provozu

Zjednodušený


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.

Osobní doprava (počty vlaků) Nákladní doprava (počty vlaků)

Raspenava - Hejnice Os - 17/18; Hejnice - Bílý Potok pod Smrkem Os - 15/16 1/1


SZZ - 1. kat.




RTN 7

Tabulka č. 121: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 038 v letech 2002 až 2008 Bílý Potok pod Smrkem

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

210 96 107 174 107 89 150 115 106 159 127 85 146 76 99 128 126 91 119 72 86

Hejnice

406 206 276 420 209 295 430 278 268 443 339 364 435 293 290 461 350 375 454 231 289

Lužec pod Smrkem

36 11 21 37 11 20 21 10 10 32 23 30 29 12 18 27 15 16 27 22 16

157 / 209

Luh pod Smrkem

77 34 55 68 23 34 85 36 52 60 41 44 70 34 29 70 39 39 59 23 29

Raspenava

565 302 405 543 305 413 537 336 309 572 446 427 564 337 373 565 438 430 548 300 368


Graf č. 40: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 038 v pracovní den v letech 2002 až 2008 700 600

2002

500

2003

400

2004

300

2005

200

2006 2007

100

2007

0 Bílý Potok pod Smrkem

Hejnice

Lužec pod Smrkem

Luh pod Smrkem

Raspenava

Tabulka č. 122: Trať č. 039 Frýdlant v Čechách - Jindřichovice pod Smrkem Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

23,261

Rychlost (km/hod)

50

Druh provozu

Zjednodušený


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.

Osobní doprava (počty vlaků) Nákladní doprava (počty vlaků)

Frýdlant v Čechách - Nové Město p. S. Os - 13/14; Nové Město p. S. - Jindřichovice p. S. Os - 10/10 1/1


SZZ - 1. kat.



158 / 209

2008



Horní Řasnice

Srbská

Jindřichovice p. Smrkem

2008

Hajniště

2007

Řasnice, zastávka

2006

Řasnice

2005

Krásný Les

2004

Krásný Les, bažantnice

2003

Frýdlant v Č., předměstí

2002



513 341 253 439 332 305 513 299 322 427 276 256 425 247 208 435 281 216 441 260 213

182 88 57 170 41 44 141 63 61 151 63 49 141 56 40 138 65 43 160 61 53

7 2 3 8 3 7 13 0 2 4 6 5 6 6 4 9 5 8 12 9 8

42 18 18 32 14 16 22 8 22 25 16 15 26 14 26 24 15 13 28 11 13

68 41 43 59 29 36 52 40 35 59 45 38 60 44 29 43 35 31 46 40 25

16 10 9 18 3 9 19 19 7 12 18 6 8 15 10 13 21 12 16 14 15

29 16 19 30 23 28 38 20 36 26 18 12 21 15 10 24 26 13 24 22 20

656 382 251 530 242 187 590 275 247 492 253 228 493 244 176 491 258 190 504 235 203

20 26 15 17 12 14 27 30 24 23 9 14 10 9 9 6 5 6 9 8 9

7 4 1 9 4 8 7 1 6 12 11 3 9 4 3 10 5 4 9 8 8

227 118 92 198 95 83 240 72 86 162 85 79 137 94 56 122 62 45 118 75 49


2002

500

2003 2004

400

2005

300

2006

200

2007

100

2008

159 / 209

Jin dř Sr ich bs ov ká ice p. Sm rk em

N ov éM

ěs to

po d

Sm rk em H or ní Řa sn ice

ajn išt ě

za stá

Řa sn

ice ,

H

vk a

ice Řa sn

rás n

ýL

es

ice K

es ,b ýL

rás n K

až an tn

řed m ěs tí

., p vČ

Fr ýd lan t

Fr ýd lan t

v

Če ch ác h

0


Tabulka č. 124: Trať č. 042 Rokytnice nad Jizerou - Martinice v Krkonoších Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

20,136

Rychlost (km/hod)

50

Druh provozu

Zjednodušený


SDC Hradec Králové


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Martinice v Krkonoších - Jilemnice Os -13/13; Jilemnice - Jablonec nad Jizerou Os - 13/13; Jablonec nad Jizerou - Rokytnice nad Jizerou Os - 1/1


1/1


SZZ - 1. kat.



2005

2006

2007

2008

59 19 39 58 30 37 83 35 15 62 21 32 81 64 63 71 62 48 59 59 47

45 20 30 43 22 24 29 15 34 34 22 31 45 40 29 38 29 21 32 25 22

27 8 13 20 11 13 17 13 25 23 13 7 35 25 17 28 15 14 30 16 16

81 35 34 79 38 36 69 38 25 69 22 38 70 39 38 68 39 33 57 34 33

Rokytnice nad Jizerou

Jablonec nad Jizerou

141 55 70 115 43 90 103 73 64 122 60 63 127 66 77 111 79 73 110 82 73

Jablonec n. Jiz., Hradsko

19 19 15 11 15 9 8 4 4 19 16 15 22 14 14 16 11 9 16 10 8

Poniklá, zastávka


Hrabačov

736 283 343 569 309 400 588 285 330 488 293 286 497 325 275 484 336 328 479 364 362

Poniklá

2004

610 293 414 481 311 457 459 266 366 410 275 332 416 309 337 317 248 276 339 268 304

Horní Sytová

2003

Jilemnice

2002

Martinice v Krkonoších


280 108 109 65 116 77 240 41 108 30 135 44 230 39 113 37 142 52 214 43 75 20 100 40 241 24 126 39 120 33 243 5 134 4 138 12 202 8 156 7 160 7

160 / 209



600

2003

500

2004

400

2005

300

2006 2007

200

2008

100

vk a iz. ,H Ja ra blo ds ko ne cn ad Ro J iz ky er tn ou ice na d Jiz er ou

as tá Ja blo n

ec n. J

ikl á, z

Po n

H

Po n

ikl á

vá

or ní Sy to

Jiz er ou

v

ad

vá n

H ra ba čo Ví ch o

M

art in

ice v

K

rk on

oš íc

h Jil em nic e

0

Tabulka č. 126: Trať č. 064 Stará Paka - Mladá Boleslav Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

8,970

Rychlost (km/hod)

40

Druh provozu

Základní


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Stará Paka - Lomnice nad Popelkou Os - 12/13; Lomnice nad Popelkou - Libuň Os - 3/3


pouze v úseku Stará Paka - Lomnice nad Popelkou 1/1


SZZ - 1. kat., TZZ -1.a 2. kat



161 / 209


Tabulka č. 127: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 064 v letech 2002 až 2008 Syřenov

8 13 7 10 23 12 13 13 8 9 11 13 11 9 8 10 11 13 9 7 11

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Nová Ves nad Lomnice nad Popelkou Popelkou

76 80 48 86 39 38 52 29 34 67 55 45 60 35 37 67 41 40 55 41 35

362 307 280 345 248 228 306 310 208 295 308 280 254 250 165 370 316 275 364 298 228

Ploužnice

23 36 24 22 43 22 22 33 17 17 14 13 14 23 15 6 10 3 8 6 10


2002

300

2003

250

2004

200

2005

150

2006 2007

100

2008

50 0 Syřenov

Nová Ves nad Popelkou


162 / 209

Ploužnice


Tabulka č. 128: Trať č. 087 Česká Lípa - Lovosice Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

16,615

Rychlost (km/hod)

60

Druh provozu

Základní


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Blíževedly - Lovosice Os -9/9


1/1


SZZ - 1. kat., TZZ - 1. kat.



Tabulka č. 129: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 087 v letech 2002 až 2008 Blíževedly

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

176 141 99 152 122 69 168 142 78 154 124 98 116 88 68 97 89 76 111 81 74

Kravaře v Čechách

Stvolínky

56 90 47 50 78 51 48 85 73 49 86 59 47 70 40 61 91 57 63 63 62

56 50 36 43 68 40 44 57 30 47 103 38 43 64 30 36 55 65 40 58 53

163 / 209

Zahrádky u Česká Lípa, České Lípy hl.nádr.

65 109 55 66 142 87 60 146 64 54 200 75 48 120 63 37 114 84 44 88 76

654 620 586 582 660 586 513 536 517 497 643 464 435 452 408 408 479 464 395 415 489



2002

500

2003

400

2004

300

2006

200

2007

2005

2008

100 0 Blíževedly

Kravaře v Čechách

Stvolínky

Zahrádky u České Lípy


3.3.6 PRŮMĚRNÝ DENNÍ POČET PRODANÝCH JÍZDENEK V OBCÍCH S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Počty jízdenek jsou sečteny podle jednotlivých směrů tak, jak se rozbíhají jednotlivé železniční tratě do těchto směrů. Při prodeji týdenní, měsíční, případně čtvrtletní jízdenky je tato jízdenka rozpočítána na předpokládaný počet jízd s tím, že jízdenka bude v každý pracovní den v období platnosti využita dvakrát (tam a zpátky). To znamená, že v případě zakoupení jedné týdenní obousměrné jízdenky se v následujících tabulkách objevuje jako pět prodaných jízdenek (průměrné využití týdenní jízdenky při cestování do zaměstnání). V případě zakoupené měsíční jízdenky je v tabulkách uvažováno s 21 jízdami směrem tam (průměrný měsíční počet pracovních dní), obdobně čtvrtletní jízdenka počítá s 63 jízdami (ekvivalent 63 jízdenek). Rozdíl v údajích o cestujících vycházející porovnáním počtu prodaných jízdenek a průměrné frekvence cestujících na zastávkách ČD může vycházet např. z nevyužití předplacené traťové jízdenky (cestující nejezdí do zaměstnání celých 21 pracovních dní – nemoc, dovolená). V počtu prodaných jízdenek nejsou také zahrnuty všichni přepravení cestující, neboť někteří jsou přepravováni bezplatně, případně vlastní síťovou jízdenku (senior pas, režijní výhody zaměstnanců ČD, apod.) V následujících tabulkách a grafech je znázorněn průměrný denní počet prodaných jízdenek ve všech stanicích a zastávkách v obcích s rozšířenou působností v Libereckém kraji v letech 2005 až 2008.

164 / 209


Tabulka č. 130: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v České Lípě Na trať 080 080 081 086 087

Počet jízdenek

Směr Bakov nad Jizerou Jedlová Děčín Liberec Lovosice

2005 354 237 329 263 151

2006 575 295 475 355 230

2007 508 284 459 337 217

2008 500 253 464 392 216

Graf č. 45: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v České Lípě 700 600 500

2005

400

2006

300

2007

200

2008

100 0 Bakov n.J.

Jedlová

Děčín

Liberec

Lovosice

080

080

081

086

087

Tabulka č. 131: Průměrný denní počet prodaných jízdenek ve Frýdlantu Na trať

Směr

037 037 039

Černousy Liberec Jindřichovice pod Smrkem

Počet jízdenek 2005

2006

2007

2008

133 271 103

131 435 193

220 501 204

122 420 204

Graf č. 46: Průměrný denní počet prodaných jízdenek ve Frýdlantu 600 500

2005

400

2006

300

2007

200

2008

100 0 Černousy

Liberec

Jindřichovice pod Smrkem

037

037

039

165 / 209


Tabulka č. 132: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jablonci nad Nisou Na trať

Směr


2006

2007

2008

036

Liberec

590

200

203

199

036

Tanvald

282

341

388

326

Graf č. 47: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jablonci nad Nisou 700 600 500

2005

400

2006

300

2007

200

2008

100 0 Liberec

Tanvald

036

036

Tabulka č. 133: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jilemnici Na trať

Směr

042 042


2006

2007

2008


122

122

139

136


63

80

81

72

Graf č. 48: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jilemnici 160 140 120 100 80 60 40 20 0

2005 2006 2007 2008



042

042

166 / 209


Tabulka č. 134: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Liberci Počet jízdenek

Na trať

Směr

030 036 037 086 089

Turnov Tanvald Frýdlant v Čechách Česká Lípa Hrádek nad Nisou

2005 447 535 586 520 764

2006 659 559 764 629 820

2007 785 585 816 671 962

2008 830 569 741 655 849

Graf č. 49: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Liberci 1200 1000 2005

800

2006

600

2007

400

2008

200 0 Turnov

Tanvald

030

036

Frýdlant v Č. Česká Lípa 037

086

Hrádek n.N. 089

Tabulka č. 135: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Novém Boru Na trať 080 080

Směr Česká Lípa Jedlová


2006

2007

2008

206 67

210 74

231 71

202 69

Graf č. 50: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Novém Boru 250 200

2005

150

2006

100

2007 2008

50 0 Česká Lípa

Jedlová

080

080

167 / 209


Tabulka č. 136: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Semilech Na trať

Směr

030 030


2006

2007

2008

Stará Paka

143

157

185

172

Turnov

318

261

306

274

Graf č. 51: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Semilech 350 300 250

2005

200

2006

150

2007

100

2008

50 0 Stará Paka

Turnov

030

030

Tabulka č. 137: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Tanvaldu Na trať

Směr


2006

2007

2008

035

Železný Brod

171

297

279

280

036

Harrachov

70

176

132

219

036

Liberec

521

330

309

356

Graf č. 52: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Tanvaldu 600 500 2005

400

2006

300

2007

200

2008

100 0 Železný Brod

Harrachov

Liberec

035

036

036

168 / 209


Tabulka č. 138: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Turnově Na trať

Směr


2006

2007

2008

030

Liberec

162

378

376

507

030

Stará Paka

358

420

461

373

041

Jičín

238

304

263

280

070

Praha

225

441

458

507

Graf č. 53: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Turnově 600 500 2005

400

2006

300

2007

200

2008

100 0 Liberec

Stará Paka

Jičín

Praha

030

030

041

070

Tabulka č. 139: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Železném Brodě Na trať

Směr


2006

2007

2008

030

Stará Paka

152

236

251

240

030

Turnov

141

235

241

242

035

Tanvald

127

225

240

241

Graf č. 54: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Železném Brodě 300 250 2005

200

2006

150

2007

100

2008

50 0 Stará Paka

Turnov

Tanvald

030

030

035

169 / 209


3.3.7 OBJEKTY ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURY NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE Železniční infrastruktura v daném regionu je dobře rozvinuta, ale často vykazuje stále ještě návrhové standardy a geografické uspořádání z 19. století. K překonání četných přírodních překážek bylo nutno vybudovat více umělých staveb, tj. mostů, propustků (malý objekt do světlosti 2 metry), zárubních a opěrných zdí a tunelů oproti tratím vedeným v rovině. Rovněž se zde nachází velké množství úrovňových křížení se silnicemi – přejezdů. Začíná se ve větší míře modernizovat zabezpečovací zařízení, které je technicky a fyzicky většinou zastaralé. Infrastrukturu spravují a udržují výkonné jednotky ČD a.s. - Správy dopravní cesty Liberec a Hradec Králové. V roce 2004 byly realizovány v obvodu SDC Liberec (obvod LK) tyto rekonstrukce: 1. Rekonstrukce výpravní budovy v žst. Tanvald 12,3 mil. Kč 2. Rekonstrukce výpravní budovy v žst. Frýdlant v Čechách 11,2 mil. Kč 3. Vybudování výtahů pro imobilní cestující v Liberci 4,5 mil. Kč 4. Rekonstrukce koleje v úseku Česká Lípa - Benešov nad Ploučnicí 17,3 mil. Kč 5. Rekonstrukce mostu v Rychnově u Jablonce nad Nisou 23,3 mil. Kč 6. Rekonstrukce mostu v Tanvaldě 9,9 mil. Kč 7. Rekonstrukce žel.svršku Rynoltice - Křižany 0,9 mil. Kč 8. Vybudování ústředního vytápění v žst. Liberec 1,1 mil. Kč Celkem 80,5 mil. Kč V roce 2005 byly realizovány v obvodu SDC Liberec (obvod LK) tyto rekonstrukce: 1. Rekonstrukce výpravní budovy v žst. Chrastava 11.8 mil. Kč 2. Rekonstrukce výpravní budovy v žst. Nový Bor 11,2 mil. Kč 3. Rozhodující opravné práce na výpravní budově v žst Doksy 3,0 mil. Kč 4. Rekonstrukce koleje v úseku Bakov nad Jizerou - Česká Lípa 24,2 mil. Kč 5. Rekonstrukce koleje v úseku Železný Brod - Malá Skála 13,3 mil. Kč 6. Rekonstrukce mostu km 28,432 Libuň - Turnov II. st. ocelová konstrukce 22,6 mil. Kč 7. Rekonstrukce mostu km 103,761 trati Česká Lípa - Liberec 9,8 mil. Kč 8. Rekonstrukce přejezdového zab. zařízení a hl. Pilínkov (3 přejezdy) 15,6 mil. Kč 9. Rekonstrukce SZZ žst Višňová a výstavba 3 k PZZ (3 přejezdy) 18,2 mil. Kč 10. Výstavba PZZ km 22,331 Turnov - Jičín (zvýšení bezpečnosti provozu) 8,6 mil. Kč 11. Výstavba PZS km 23,988 a 26,329 Turnov- Jičín (zvýš. bezp. provozu) 12,8 mil. Kč Celkem 151,1 mil. Kč V roce 2006 byly realizovány v obvodu SDC Liberec (obvod LK) tyto rekonstrukce: 1. Rekonstrukce výpravní budovy v žst. Doksy 12.0 mil. Kč 2. Rekonstrukce koleje v úseku Raspenava - Frýdlant 27,4 mil. Kč 3. Rekonstrukce koleje v úseku Rynoltice - Křížany 23,7 mil. Kč 4. Rekonstrukce koleje v úseku Bakov - Česká Lípa - IV. stavba 9,1 mil. Kč 5. Rekonstrukce PZZ v km 1,693 - 1,707 - Frýdlant 26,0 mil. Kč 6. Rekonstrukce SZZ v žst. Jeřmanice 20,4 mil. Kč 7. Rekonstrukce návěstidel v žst. Železný Brod 2,6 mil. Kč 8. Výstavba PZZ - Vratislavice nad Nisou - 1. a 2. stavba 12,7 mil. Kč Celkem 133,9 mil. Kč

170 / 209


V roce 2007 byly realizovány v obvodu SDC Liberec (obvod LK) tyto investice: 1. Rekonstrukce mostu v km 1,574 trati Liberec - Harrachov 2. Rekonstrukce mostu v km 158,168 trati Stará Paka - Liberec 3. Výstavba informačního systému v žst. Turnov (ČD Telematika) 4. Rekonstrukce výpravní budovy v žst. Rychnov u J.n.N. (ČD RSM H.K.) 5. Doplnění samovratných přestavníků v žst Blíževedly 6. Výstavba 9 PZS km 4,829 až km 6,350 Liberec - Tanvald - 2 stavba (dokončení, pozn. zbývá realizace 3. stavby) 7. Racionalizace v trati Bakov n.J. - Česká Lípa (dálkové ovládání) 8. Výstavba PZS km 27,980 trati Jičín- Turnov (zast. Turnov m.) Celkem

6,3 mil. Kč 9,9 mil. Kč 2,9 mil. Kč 15,0 mil. Kč 2,2 mil. Kč 9,9 mil. Kč 240,3 mil. Kč 8,0 mil. Kč 294,5 mil. Kč

V roce 2008 byly realizovány v obvodu SDC Liberec (obvod LK) tyto rekonstrukce a větší opravy: 1. Zahájení rekonstrukce příjezdového a odjezdového podchodu v žst. Liberec 59,4 mil. Kč 2. Dokončení opravy mostu km 21,226 na trati Liberec - Tanvald 17,5 mil. Kč (Smržovský viadukt) 3. Výstavba čekárny pro cestující na zast. Spálov 0,3 mil. Kč 4. Zahájení rekonstrukce informačního zařízení pro cestující v žst. Liberec 9,4 mil. Kč (ČD Telematika) 5. Zahájení výstavby automatického hradla Doubí, 11,1 mil. Kč včetně výstavby PZS 128,260 a 128,531 (trať S. Paka - Liberec, zast. Doubí) 6. Výstavba PZS na trati Bílý Potok - Raspenava km 4,420 a 4,264 (Hejnice) 7,4 mil. Kč 7. Výstavba PZS km 3,434 na trati Liberec - Zittau 6,2 mil. Kč 8. Výstavba PZS km 14,448 na trati Liberec - Harrachov (Jbc zast.) 4,1 mil. Kč 9. Oprava koleje na trati Turnov - Jičín, mezi žst. Hrubá Skála - Rovensko p.T. 34,3 mil. Kč 10. Oprava koleje na trati Liberec - S. Paka, mezi žst Heřmanice - Liberec 14,4 mil. Kč 11. Oprava koleje na trati Česká Lípa - Liberec, mezi žst. Mimoň - Jablonné v P. 14,5 mil. Kč 12. Opravné práce v úseku Liberec - Chrastava 99,9 mil. Kč Celkem 278,5 mil. Kč

Tabulka č. 140: Seznam železničních přejezdů na silnicích I. a II. třídy v Libereckém kraji Trať č.

Název železniční tratě

Přejezd v km (žel./siln.)

Číslo silnice

Obec

Druh zabezpečení

030

Stará Paka - Liberec

92,572 / 23,531

II/283 Libštát

MZ

030

Stará Paka - Liberec

94,861 / 18,465

II/286 Košťálov

MZ

036

Liberec - Harrachov

20,265 / 18,950

036

Železný Brod - Tanvald

037

Frýdlant v Čechách - Zawidów

038

Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem

12,221 / 109,600 187,072 / 210,080 1,390 / 7,306

171 / 209

I/14 Lučany nad Nisou

PZS 3Z

I/10 Plavy

PZS 3Z

I/13 Frýdlant v Č.

PZS 3Z

II/290 Raspenava

PZS 3S


Trať č.

Název železniční tratě

Přejezd v km (žel./siln.)

Číslo silnice

Obec

Druh zabezpečení

039

Frýdlant v Čechách - Jindřichovice

3,110 / 210,673

I/13 Frýdlant v Č.

PZS 3S

039


11,070 / 7,658

II/291 Dolní Řasnice

VK+P

039


15,608 / 9,436

II/291 Hajniště

PZS 3S

040


78,478 / 27,365

II/283 Bělá u St.Paky

PZS

040


88,285 / 7,204

II/293 Martinice v Krk.

PZS

041

Libuň - Turnov

17,837 / 1,433

II/282 Rovensko p. Tr.

PZS 3S

041

Libuň - Turnov

19,091 / 71,311

I/35 Ktová

042

Martinice - Rokytnice nad Jizerou

4,952 / 30,417

II/286 Jilemnice

PZS

042


9,123 / 23,004

II/292 Horní Sytová

VK+P

042


10,766 / 53,249

II/290 Poniklá

VK+P

042


17,973 / 35,339

I/14 Jablonec n. Jiz.

VK+P

042


19,080 / 34,252

I/14 Jablonec n. Jiz.

PZS

064

Mladá Boleslav - Stará Paka

61,811 / 11,007

II/286 Ploužnice

PZS 3S

064


62,894 / 12,100

II/286 Lomnice n. P.

PZS 3S

064


69,464 / 11,464

II/284 Nová Ves n. P.

VK+P

080


24,650 / 33,245

II/273 Okna

PZS 3S

080


46,320 / 9,050

II/262 Česká Lípa

PZS 3Z

081

Benešov nad Ploučnicí - Česká Lípa

9,712 / 19,208

II/262 Horní Police

PZS 3Z

086

Česká Lípa - Liberec

115,242 / 37,876

II/270 Jablonné v P.

PZS 3S

086

Česká Lípa - Liberec

128,987 / 7,973

II/592 Křižany

MZ

087

Lovosice - Česká Lípa

79,428 / 72,141

I/15 Zahrádky

089

Liberec - Zittau

8,619 / 16,799

II/592 Chrastava

PZS 3Z

-

Mimoň - Mimoň staré nádraží

1,474 / 24,045

II/270 Mimoň

PZS 3S

-

Mimoň - Mimoň staré nádraží

2,495 / 36,099

II/268 Mimoň

VK+P

Celkem

30 přejezdů

Legenda: MZ … mechanické závory PZS … přejezdové zabezpečovací zařízení PZS 3S .. přejezdové zabezpečovací zařízení světelné PZS 3Z... přejezdové zabezpečovací zařízení světelné se závorami VK+P … výstražné kříže + pískejte (přejezd označen na komunikaci výstražnými kříži a na trati výstražnými kolíky, od kterých vlak opakovaně houká nebo píská)

172 / 209

PZS 3S

MZ


Tabulka č. 141: Umělé stavby na železničních tratích v Libereckém kraji (obvod SDC Liberec) Tratě Celostátní

Umělé stavby Počet (ks)

Zdi se statickou funkcí

Délka (m)

Regionální

Nevyhovující

ks

m

Počet (ks)

Délka (m)

Celkem

Nevyhovující

ks

m

Počet (ks)

Délka (m)

Nevyhovující

ks

m

147

10 647

45

2 946

98

4 997

29

1 032

245

15 644

74 3 978

Tunely

16

4 724

2

954

12

2 755

4

1 373

28

7 480

6 2 327

Mosty

335

4 341

15

119

130

1 796

8

269

477

6 137

Propustky

701

940

67

81

600

701

135

136

1 301

23

388

1 639 202

216

V roce 2008 prošlo většími opravami 20 mostů. Celkem byl v roce 2008 snížen počet mostů v kategorii „nevyhovující“ o 16 objektů. Délka přemostění nevyhovujícími mosty se zkrátila o 164 metrů. Celkový počet mostů se snížil o 2 objekty - administrativní úprava. Za sledované období bylo z důvodu nepotřebnosti zrušeno 10 propustků. Opraveno bylo 8 propustků. Celkem byl v roce 2008 zvýšen počet objektů v kategorii „nevyhovující“ o 20. Délka propustků v nevyhovujícím stavu se prodloužila o 21 metrů. K 31.12.2008 neeviduje SŽDC s.o., SDC Liberec žádné přechodné omezení traťové rychlosti (PJ - pomalé jízdy) z důvodu špatného technického stavu infrastruktury.

Tabulka č. 142: Nehody na železničních přejezdech a přechodech v Libereckém kraji v letech 2003 až 2008 P.č.

Rok

Datum

Trať č.

Km

1

2003

29.1.

086

91,079

2

2003

3.2.

089

3

2003

18.2.

042

2,854 Jilemnice

4

2003

19.2.

036

7,257

5

2003

15.3.

041

6

2003

29.3.

041

26,329 Pelešany

7

2003

18.4.

042

3,22 Jilemnice

8

2003

18.6.

036

9

2003

9.7.

036

10

2003

20.8.

042

11

2003

4.10.

vl.

Místo nehody

Způsob zabezpečení

Vlčí Důl AŽD s BS Dobranov Liberec 3,434 VK+P Sříbrný Kopec Proseč nad Nisou Turnov 27,98 město

Proseč nad Nisou Proseč nad 7,61 Nisou Jablonec nad 19,6 Jizerou Liberec 0,985 teplárna 6,105

VK+P

Příčina

173 / 209

Následky

Silnice

kluzká vozovka

x)

9 tis. Kč

III/2621

kluzká vozovka

x)

119 tis. Kč

MK

kluzká vozovka

x)

70 tis. Kč

MK

x)

řidič ujel

MK

x)

215 tis Kč

III/27926

x)

108 tis.Kč

III/27927

x)

30 tis. Kč 1 zraněný

III/2936

x)

11,5 tis. Kč MK

řidič nerespekt. vlak řidič nerespekt. VÚD bez BS výstrahu řidič nerespekt. VK+P přijíždějící vlak řidič nerespekt. VÚD bez BS výstrahu řidič zastavil na VK+P přejezdu řidič nerespekt. VK+P přijíždějící vlak řidič nerespekt. VK+P přijíždějící vlak řidič nerespekt. VK+P přijíždějící vlak VK+STOP

Dopravní prostředky

x)

x) x)

236 tis. Kč MK 3 zranění 75 tis. Kč MK 1 zraněný 52,5 tis. Kč MK 2 zranění



P.č.

Rok

Datum

Trať č.

12

2003

4.10.

041

23,988 Sedmihorky

VK+P

13

2003

28.10.

036

5,938 Vratislavice

VK+P

14

2003

30.10.

064

62,339

15

2003

8.12.

036

1,713

16

2004

9.2.

042

3,791 Jilemnice

17

2004

17.3.

081

13,453 Stružnice

AŽD bez BS

18

2004

20.7.

086

94,631 Zákupy

AŽD s BS

19

2004

25.7.

036

20

2004

10.10.

070

127,065 Čtveřín

21

2004

13.10.

086

115,242

22

2004

22.10.

041

23

2004

17.12.

042

24

2005

20.1.

035

25

2005

26.1.

034

0,266 Smržovka

VK+P

26

2005

26.1.

041

27,98 Turnov

VÚD

27

2005

18.2.

064

62,692 Ploužnice

VK+P

28

2005

26.2.

034

0,266 Smržovka

VK+P

29

2005

28.2.

042

3,22 Jilemnice

VÚD

30

2005

6.3.

089

31

2005

13.3

042

3,22 Jilemnice

VÚD

32

2005

16.5

042

3,22 Jilemnice

VÚD

33

2005

12.6.

035

12,927 Plavy

VK+P

34

2005

30.6

035

139,626 Liberec

AŽD

35

2005

20.9

086

139,629 Liberec

AŽD

36

2005

12.10.

035

19,927 Plavy

VK+P

Km

2,361

Místo nehody


VK+P

Liberec Rochlice

AŽD bez BS

Liberec Rochlice

VK+P

AŽD bez BS VÚD s BS

Jablonné v Podještědí Karlovice 23,988 Sedmihorky Jablonec nad 17,973 Jizerou

VK+P

14,403 Velké Hamry

VK+P

3,434 Liberec

VÚD bez BS

VK+P

VK+P

174 / 209

Příčina řidič nerespekt. pískání vlaku řidič zastavil a vjel do vlaku řidič zastavil v průřezu pro vlak řidič nerespekt. výstrahu vozidlo zastavilo v profilu tratě řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. přijíždí. vlak řidič nerespek. přijíždí. vlak řidič nerespekt. přijíždí. vlak řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. výstrahu cyklista neresp. přijíždějící vlak


Následky

Silnice

x)

310 tis. Kč 1 mrtvý, 3 zranění

III/03521

x)

10 tis. Kč

MK

x)

43 tis. Kč

MK

x)

78 tis. Kč

MK

x)

80,7 tis. Kč MK

x)

1 tis. Kč 1 mrtvý

ÚK

x)

107 tis. Kč

III/26832

x)

68 tis. Kč

MK

x)

42 tis Kč

III/2797

x)

59 tis Kč 1 zraněný

II/270

x)

63 tis.Kč

III/03521

x)

30 tis. Kč

I/14

x)

10 tis.Kč

MK

x)

neuvedeny

MK

x)

104 tis.Kč

III/27926

x)

25 tis Kč

II/286

x)

221 tis. Kč

MK

x)

447 tis. Kč 1 zraněný

III/2936

x)

27 tis.Kč

MK

x)

7 tis. Kč

III/2936

x)

170 tis.Kč

III/2936

x)

98 tis.Kč

III/28746

x)

194 tis.Kč

MK

x)

79 tis.Kč

MK

x)

1 tis.Kč, 1 mrtvý

III/28746



P.č.

Rok

Datum

Trať č.

37

2005

1.11.

081

18,225 Česká Lípa

38

2005

21.12

064

65,156


VK+P

39

2006

8.1.

086

117,096

Jablonné v Podještědí

PZS

40

2006

20.1.

035

41

2006

7.2.

030

42

2006

8.2.

034

43

2006

8.2.

042

44

2006

16.2.

080

45

2006

18.2.

080

28,852 Doksy

46

2006

22.2.

039

15,608

47

2006

23.2.

034

6,57 Josefův Důl

VK+P

48

2006

8.3.

042

6,59 Hrabačov

VK+P

49

2006

10.3.

086

50

2006

7.4.

086

139,322 Ostašov

PZS

51

2006

12.5.

086

139,629 Ostašov

PZS

52

2006

1.7.

030

127,065

53

2006

29.7.

040

54

2006

31.8.

042

55

2006

21.10

036

56

2006

7.12

034

57

2007

13.2.

036

58

2007

22.3.

036

59

2007

20.5.

036

Km

Místo nehody

14,403 Velké Hamry 155,961 Liberec 2,987 Smržovka 18,974

Jablonec nad Jizerou

11,2 Poniklá


10,77 Horní Sytová

Doubí u Turnova Bělá u Staré 78,478 Paky Martinice 2,85 v Krkonoších Jablonec nad 13,634 Nisou 6,57 Josefův Důl

Jablonec nad 14,448 Nisou Smržovka Jablonec nad 14,448 Nisou Smržovka Liberec 1,170 Vesec u Liberce

VK+P

VK+P PZS VK+P VK+P VK+P PZS PZS

VK+P

PZS PZS VK+P PZS

Příčina


řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. přijíždějící vlak

Následky

Silnice

x)

225 tis.Kč

MK

x)

197 tis.Kč

MK

řidič nerespekt. výstrahu

R 694 os. dodávka

řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. přijíždějící vlak

Os. 16276 osob. vozidlo Sp 1880 tr. nakladač Os 26337 osob. vozidlo Os 15517 osob. vozidlo Os 15509 osob. vozidlo

sebevražda

R 810

řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. výstrahu řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. výstrahu

Os 16354 osob. vozidlo Os 26326 osob. vozidlo Os 15506 osob. vozidlo Os 15509 osob. vozidlo R 894 osob. vozidlo R 896 nákl. vozidlo R 785 osob. vozidlo Os 5701 motocykl Os 15515 osob. vozidlo Os 27972 osob. vozidlo

125 tis. Kč, 1 lehce MK zraněný 60 tis. Kč

III/28784

3155 tis. Kč MK 1 mrtvý 10 tis. Kč

MK

160 tis. Kč

MK

35,5 tis. Kč MK 1 mrtvý

MK

48 tis. Kč.

II/291

120 tis. Kč. MK 67 tis. Kč

MK

20 tis. Kč

II/290

55 tis. Kč

III/2784

12 tis. Kč

MK

103 tis. Kč

III/2797

1 tis. Kč

II/283

103 tis. Kč

MK

250 tis. Kč

MK

těžké ublížení na zdraví 28 tis. Kč, Os 16246 1 lehce osob. vozidlo zraněný

VK+P

osoba nerespekt. Os 26343 výstrahu

MK

VK+P

řidič nerespekt. přijíždějící vlak

MK

VK+P


Os 16223 290 tis. Kč osob. vozidlo

MK

PZS


Os 16205 1 lehce osob. vozidlo zraněný

MK

175 / 209


P.č.

Rok

Datum

Trať č.

Km

60

2007

3.6.

036

14,448

61

2007

12.6.

-

62

2007

13.6.

089

Místo nehody

Jablonec n.N. - Smržovka ŽST Česká 84,129 Lípa 9,006

63

2007

15.6.

064

65,156

64

2007

28.9.

039

4,328

65

2007

12.11.

039

1,488

66

2007

29.11.

036

27,642

67

2007

29.11.

086

139,629

68

2008

3.2.

080

46,677

69

2008

22.4.

086

139,629

70

2008

22.5.

039

1,375

71

2008

3.8.

086

116,662

72

2008

17.8.

036

1,713

73

2008

25.8.

041

20,325

74

2008

27.8.

žst.

75

2008

29.8.

086

125,026

76

2008

20.9.

035

14,403

Liberec Chrastava

Způsob zabezpečení VK+P PZS

Příčina řidič nerespekt. přijíždějící vlak řidič nerespekt. výstrahu

Dopravní Následky Silnice prostředky Mn 83661 15 tis. Kč MK osob. vozidlo Os 6132 8 tis. Kč MK autobus 1 mrtvý, Os 27974 1 lehce MK osob. vozidlo zraněný, 750 tis. Kč

PZS


VK+P


Os 16468 41 tis. Kč osob. vozidlo

MK

VK+P


Os 16360 neuvedeno osob. vozidlo

III/2911

PZS


pracovní vlak neuvedeno - os. vozidlo

III/3510

PZM

řidič podjel Os 16238 neuvedeno uzavřené závory osob. vozidlo

MK

PZS


Mn 83520 1 těžce osob. vozidlo zraněný

MK

SZZ

řidič nerespekt. SZZ


MK

SZZ


Mn 83520 neuvedeno osob. vozidlo

MK

SZZ



III/3510

SZZ


1 těžce, Os 6608 2 lehce osob. vozidlo zranění

II/270

SZZ



MK

VK


Os 5511 1 lehce osob. vozidlo zraněný

MK

VK


Rynoltice Zdislava

SZZ


Tanvald Velké Hamry

VK


posunující díl neuvedeno - nákl. vozidlo R 692 nákladní neuvedeno vozidlo Os 26270 neuvedeno osob. vozidlo

Lomnice nad Popelkou Nová Ves nad Popelkou Frýdlant v Čechách Nové Město pod Smrkem Frýdlant v Čechách Nové Město pod Smrkem Kořenov Tanvald Karlov p. J. Liberec, H. Růžodol Česká Lípa hl. n. - N. Bor Liberec H. Růžodol Ostašov Frýdlant v Č. Frýdlant v Č. předměstí Jablonné v Podještědí Lvová Liberec Liberec, Rochlice Borek pod Troskami Hrubá Skála

0,985 Liberec

176 / 209

MK III/27234 MK


P.č.

Rok

Datum

Trať č.

Km

77

2008

22.9.

070

99,034

78

2008

22.9.

037

194,282

79

2008

2.10.

037

170,49

80

2008

6.11.

037

194,909

x)

Místo nehody

Loukov u Mnichova Hradiště Příšovice Minkovice Višňová Krásná Studánka Mníšek u Lib. Minkovice – Višňová



Příčina

Následky

Silnice

SZZ


R 947 neuvedeno osob. vozidlo

II/610

SZZ



III/056

SZZ


Os 6313 1 mrtvý osob. vozidlo

III/2908

SZZ



III/056

údaj nebyl do roku 2006 sledován

Legenda: VÚD, AŽD, VÚŽ … přejezdová zabezpečovací zařízení světelná bez závor (pouze blikače) - velká písmena označují typ zařízení, který je odvozen od konstruktéra zařízení (Výzkumný Ústav Dopravní, Automatizace Železniční Dopravy,Výzkumný Ústav Železniční) s BS, bez BS … s bílým přerušovaným světlem, bez bílého přerušovaného světla VK+P … výstražné kříže + pískejte, tzn. přejezd označen na komunikaci výstražnými kříži a na trati výstražnými kolíky, od kterých vlak opakovaně houká nebo píská MK … místní komunikace

Graf č. 55: Počet nehod na železničních přejezdech v letech 2003 až 2008 20 18

18 15

16 14 12 10 8 6 4

15

13 11

11

9

9

10

9

8 5 4

6

6

5

3

2003 2004 2005 2006 2007

3

2008

2 0

přejezd zabezpečený přejezd zabezpečený pouze přejezdovým výstražnými kříži zabezpečovacím zařízením

177 / 209

celkem nehod


3.4

SHRNUTÍ KAPITOLY ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

Na tratě v Libereckém kraji se nevztahuje žádná mezinárodní úmluva, vyjma AGTC, která však již ztrácí význam. Pro rozvoj kolejové dopravy v kraji je potřebné realizovat alespoň částečně projekt REGIOTRAM NISA, který propojením tramvajové a železniční infrastruktury přiblíží kolejovou dopravu místům její potřeby. Aktuálním tématem je znovuobnovení provozu na mezinárodní trati z Harrachova do polských Jakuszyc a Szklarskiej Poręby. Na základě společného česko-polského programu by měla být trať za přispění Evropské unie opravena již v roce 2009. V rozvoji přeshraniční dopravy je velmi pozitivně hodnoceno cestující veřejností pokračování celotýdenního přímého spojení z Liberce do Drážďan, které je o víkendech prodlouženo dvěma páry vlaků až do Tanvaldu. Motorové jednotky DB Regio splňují kritéria kultury cestování současné doby. Také v roce 2007 pokračovala nabídka přeshraniční dopravy s Německem společnosti Railtrans, s.r.o. zajišťuje čtyřmi páry vlaků od pondělí do pátku spojení mezi Libercem a Žitavou. Na všech železničních tratích v Libereckém kraji je v regionální dopravě zaveden taktový jízdní řád. Konkrétní délka intervalu je uvedena v přehledné tabulce v příslušné kapitole. Rozsah regionální železniční dopravy bude v příštích letech ovlivňovat nejen poptávka cestujících, ale také finanční možnosti Libereckého kraje v souvislosti s nárůstem nákladů na provoz moderních železničních vozidel. Dalším důležitým tématem jsou výběrová řízení na provozovatele drážní dopravy na některých tratích v Libereckém kraji. Jedná se zejména o tratě ČD089/KBS 236 Liberec - Hrádek nad Nisou - Rybniště/Seifhenesdorf (mezinárodní výběrové řízení vypsané společně Libereckým a Ústeckým krajem a německým dopravním svazem ZVON), kde je provoz s vítězem soutěže plánován od prosince 2010. Soutěžit se bude také o provozování drážní dopravy na tratích 034 Smržovka Josefův Důl, 036 Liberec - Harrachov, 037 Liberec - Černousy, 038 Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem a 039 Frýdlant v Čechách - Jindřichovice pod Smrkem, toto výběrové řízení vyhlásil Liberecký kraj.

178 / 209


4.

LETECKÁ DOPRAVA

Problematiku letecké dopravy upravuje zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

4.1

ZÁKLADNÍ POJMY

Letiště je vymezená plocha určená pro vzlety, přistání, pojíždění letadel a je pozemní součástí dopravní cesty pro leteckou dopravu, kde letecká doprava navazuje na ostatní druhy doprav (silniční, železniční nebo vodní).

Tabulka č. 143: Kategorizace letišť Způsob dělení

Druhy letišť Veřejné

Podle okruhu uživatelů

Neveřejné Vojenské (v Libereckém kraji se nevyskytuje)

Podle technických podmínek, provozních podmínek Vnitrostátní a základního určení Mezinárodní S řízeným provozem Podle rozsahu poskytovaných služeb

S letištní letovou informační službou (AFIS) Neobsazené letiště VFR – den

Dělení podle druhu provozu

VFR – noc IFR Plochy pro SLZ

Legenda: AFIS …aerodrome flight information service = letištní letová informační služba VFR … visual flight rules = pravidla letů „za viditelnosti“ IFR … instrument flight rules = pravidla letů „podle přístrojů“ SLZ … sportovní létající zařízení (ultralehká letadla)

4.1.1 VEŘEJNÉ LETIŠTĚ Veřejné letiště je civilní letiště, které je v mezích své technické a provozní způsobilosti přístupné všem civilním letadlům, oprávněným vykonávat lety nad územím České republiky a údaje o něm jsou uveřejněné v Letecké informační příručce ČR. Takové letiště může v provozní době letiště použít jakýkoliv provozovatel letadla, pokud povětrnostní a technické vybavení letiště (rozměry vzletové a přistávací dráhy, světelné vybavení a poskytované služby) vyhovují použitému letadlu a druhu provozu. Jakákoliv omezení provozu musí být okamžitě publikována prostřednictvím Letecké informační služby. Provozovatel letiště odpovídá za to, že všechny publikované informace jsou pravdivé a aktuální.

179 / 209


4.1.2 NEVEŘEJNÉ LETIŠTĚ Neveřejné letiště je každé letiště, které není veřejné a na kterém má právo vykonat lety omezený okruh uživatelů. V praxi to znamená, že každý uživatel musí před použitím takového letiště získat souhlas od provozovatele letiště a informovat se o provozní použitelnosti letiště. Letiště nemusí mít stanovenou provozní dobu a žádná omezení provozu nemusí být okamžitě publikována prostřednictvím Letecké informační služby.

4.1.3 MEZINÁRODNÍ LETIŠTĚ Mezinárodní letiště je letiště, které stát určil jako vstupní a výstupní letiště pro mezinárodní letecký provoz mimo Schengenský prostor. Vykonávají se zde úkony týkající se celního, pasového, zdravotnického konání atd. Provoz takového druhu provozu schvaluje vláda ČR po souhlasu celní správy, cizinecké policie a hygienické služby. Vznikem takového letiště vzniká celní prostor, ve kterém musí být zajištěny všechny služby podobně jako na hraničním přechodu.

4.1.4 VNITROSTÁTNÍ LETIŠTĚ Vnitrostátní letiště je letiště, ze kterého se mohou vykonávat lety pouze do České republiky a států, které jsou signatáři Schengenské dohody.

4.1.5 LETIŠTĚ S ŘÍZENÝM PROVOZEM Letiště s řízeným provozem jsou letiště, která převážně slouží pro pravidelné a nepravidelné dopravní lety, ale využívají je i lety všeobecného letectví. Všem letadlům je poskytována služba řízení, informační služba a pohotovostní služba. Hustota a druh provozu (lety podle přístrojů, zkušební lety) vyžadují, aby leteckému provozu byla poskytována služba řízení. Tuto službu v ČR poskytuje státní podnik Řízení letového provozu ČR, za účelem zajištění bezpečnosti a plynulosti leteckého provozu. Každý pohyb leteckého provozu po ploše letiště a v jeho okolí je podmíněn povolením od služby řízení.

4.1.6 LETIŠTĚ S LETIŠTNÍ LETOVOU INFORMAČNÍ SLUŽBOU Letiště s letištní letovou informační službou slouží pro ostatní provoz civilních letadel a pro nepravidelnou leteckou dopravu. Všem známým letadlům je poskytována pouze informační a pohotovostní služba o známém provozu. Letištní letovou informační službu mohou vykonávat pouze osoby s průkazem způsobilosti dispečera AFIS.

4.1.7 NEOBSAZENÉ LETIŠTĚ Letiště, na kterém nejsou poskytované žádné letové provozní služby. Patří sem i ostatní letiště mimo provozní dobu letových provozních služeb.

180 / 209


4.1.8 PROVOZ LETIŠTĚ Provoz letiště je založen na schváleném letištním řádu, který přesně stanovuje druh provozu, poskytované služby, provozní a nouzové postupy a provozovatele letiště. Provozovatel letiště je fyzická nebo právnická osoba, která odpovídá za dodržování letištního řádu, provoz a údržbu letiště. Letištní řád schvaluje Úřad pro civilní letectví ČR, který dozoruje veškerý civilní letecký provoz na území ČR. Letištní řády letišť pro SLZ schvaluje Letecká amatérská asociace ČR. Náklady na provoz letiště závisí od druhu letiště a druhu provozu na letišti. Mohou se pohybovat od několika desítek tisíc Kč ročně u letišť pro SLZ až po několik miliónů Kč u letišť pro provoz IFR. Podle druhu provozu dělíme letiště na: VFR – den Na takovém letišti se mohou vykonávat pouze lety za stanovených minimálních meteorologických podmínek (minimální dohlednost 5 km, minimální výška základny oblačnosti 450 m nad úrovní letiště, let musí být vykonán mimo oblačnost za viditelnosti země) a pravidel pro lety „za viditelnosti”, od občanského svítání do občanského soumraku. VFR – noc Na letišti se může vykonávat provoz jako na letišti VFR – den, ale dráhový světelný systém letiště musí být vybaven pro provoz v noci. Doba nočního provozu bývá omezena místními pravidly s ohledem na hlukovou zátěž okolních sídel. IFR Na letišti je možné vykonávat lety „za viditelnosti” – VFR den/noc a „podle přístrojů” – IFR i za horších meteorologických podmínek než jsou u letišť VFR. Minimální meteorologické podmínky, při kterých je možné letiště použít, závisí od radionavigačního a světelného vybavení letiště. Plochy pro SLZ Letiště pro sportovní létající zařízení jsou neveřejná letiště VFR – den pro použití pouze ultralehkými letadly a létajícími zařízeními domácí nebo sériové výroby. Tato letiště nejsou pod dohledem Úřadu pro civilní letectví ČR a slouží pouze pro sportovní a vlastní potřebu omezeného druhu uživatelů SLZ. Maximální hmotnost sportovního létajícího zařízení je stanovena na 450 kg.

4.1.9 VYUŽITELNOST LETIŠTĚ Provozní využitelnost letiště závisí na umístění letiště, na klimatologických podmínkách (četnost a intenzita srážek, četnost mlh a převládající povětrnostní podmínky), vybavení letiště (druh dráhového systému, hangárovací a parkovací možnosti, navigační vybavení a technické vybavení) a na druhu poskytovaných leteckých služeb. Atraktivnost letiště závisí na velikosti a hustotě osídlení spádové oblasti, jejíž rozloha záleží na dopravním spojení k obytným a průmyslovým sídlům, na počtu a druhu uživatelů a na doplňkových službách (např. restaurace, ubytování, zábava apod.).

181 / 209


Tabulka č. 144: Počet letišť v České republice a v Libereckém kraji v roce 2008 Druh letiště

Počet v ČR

Veřejné mezinárodní

Počet v Libereckém kraji

7

0

Neveřejné mezinárodní

15

1

Veřejné vnitrostátní

58

2

Neveřejné vnitrostátní

12

0

Plochy pro SLZ ověřené

14

3

Plochy pro SLZ neověřené

58

2

164

8

Celkem

4.2

LETIŠTĚ V LIBERECKÉM KRAJI

Historie letectví na území Libereckého kraje sahá až na začátek minulého století, kdy je první zmínka o leteckých ukázkách na libereckém letišti ve Starých Pavlovicích. Za první republiky vzniklo také mnoho plachtařských letišť na horských svazích (např. Pláně, Rašovka, Královka a jiná), která postupem času zanikla, jiná jsou nyní provozována jako letiště pro SLZ (Lomnice nad Popelkou) nebo byla přebudována na klasické travnaté letiště (Česká Lípa). Dnes jsou na území libereckého kraje 3 letiště s travnatou vzletovou a přistávací dráhou (VPD) pro letadla do celkové hmotnosti 5 700 kg, z toho dvě veřejná Hodkovice nad Mohelkou a Česká Lípa, jedno neveřejné mezinárodní, Liberec, 5 letišť pro SLZ Česká Lípa - Ramš, Český Dub, Lomnice nad Popelkou, Druzcov a Ralsko - Hradčany. Letiště Ralsko - Hradčany bylo vojenským betonovým záložním pásem. U ověřených ploch je za provoz letiště odpovědný konkrétní provozovatel, u neověřených je uvedena pouze kontaktní osoba. Dalšímu rozvoji domácího leteckého provozu v celém Libereckém kraji brání malá hangárovací kapacita letišť a sezónní provoz z důvodu nezpevněných VPD, která nutí soukromé majitele letadel hangárovat svá letadla mimo Liberecký kraj, hlavně v okolí Prahy.

Tabulka č. 145: Seznam letišť v Libereckém kraji Pořadové číslo

Název letiště

Druh letiště

1

Česká Lípa – Lada

veřejné, vnitrostátní

2

Česká Lípa – Ramš

plocha pro SLZ – neveřejná, ověřená

3

Český Dub


4

Druzcov

plocha pro SLZ – neveřejná, neověřená

5

Hodkovice nad Mohelkou

veřejné, vnitrostátní

6

Hradčany – Ralsko


7



8

Liberec

neveřejné, mezinárodní

182 / 209


Tabulka č. 146: Letiště Česká Lípa – Lada Pořadové číslo:

1

Statut letiště:

veřejné vnitrostátní letiště

Druh provozu:

VFR – den; letouny 5700 kg, kluzáky, paravýsadky, SLZ

Umístění:

3,5 km severovýchodně od centra České Lípy

VPD:

tráva 700 x 40 metrů

Poskytovaná služba:

Dostupná paliva:

AFIS 15. dubna - 15. října, soboty a neděle 8:00 - 16:00 SELČ jinak na vyžádání AVGASS 100LL

Majitel letiště:

Aeroklub Česká Lípa

Provozovatel letiště:

Aeroklub Česká Lípa ubytování pro 10 osob, jinak město Česká Lípa restaurace – v sezóně a víkendy majitelé soukromých letadel a SLZ, letecká škola SKYOFFICE po déletrvajících deštích a při jarním tání sněhu může mít VPD sníženou únosnost v řádech desítek až stovek tisíc Kč 95 % provozovatel a majitel letiště – Aeroklub Česká Lípa 5 % město Česká Lípa a několik soukromých subjektů 7 kluzáků, 3 motorové letouny, 5 ultralehkých letadel Aeroklub Česká Lípa, Letiště Lada, P.O.BOX 28, 470 01 Česká Lípa, e: [email protected] tel.: 487 521 519, tel./fax: 487 824 513, VLP: 603 386 340 www.aeroklubceskalipa.cz

Provozní doba:

Doprovodné služby: Ostatní provozovatelé: Omezení provozu: Roční náklady na provoz: Krytí nákladů na provoz: Počet letadel: Spojení:

Letiště Česká Lípa – Lada je umístěno nedaleko bývalého svahového letiště pro kluzáky ze 30. let. Je převážně využíváno pro sportovní a výcvikové účely Aeroklubu Česká Lípa, ale i pro turistické a obchodní lety (aerotaxi) malých klubových a soukromých letadel z České republiky i ze zahraničí (SRN, Rakousko, Holandsko, Slovensko, Švýcarsko) při dopravě osob do města Česká Lípa. Okolí letiště je vhodné pro výkonnostní lety kluzáků, čehož bohatě využívají nejen členové domácího Aeroklubu, ale v sezóně a při letních soustředěních i plachtaři z jiných lokalit ČR (např. Raná u Loun) a v posledních deseti letech také plachtaři zahraniční (Holandsko, SRN a Belgie). Letiště má strategicky výhodnou polohu poblíž města a nedaleko silnice I/9, vedoucí z hraničních přechodů Varnsdorf a Rumburk do Prahy. Náklady na provoz letiště spočívají především v údržbě areálu letiště, v provozu kanceláře správy letiště a stanoviště pro výkon služby dispečera AFIS, v údržbě příjezdové komunikace ze silnice I/9 (opravy asfaltového potahu, a značení příjezdu), v údržbě travnatého povrchu VPD, meliorací a odvodňovacích rýh, a v neposlední řadě i v samotném výkonu služby AFIS v provozní době letiště.

183 / 209


Z uvedeného je zřejmé, že současný stav (statut veřejného vnitrostátního letiště), kterého se provozovateli a majiteli letiště, Aeroklubu Česká Lípa, podařilo v minulých letech za nemalého vlastního úsilí dosáhnout, jej samotného finančně značně vyčerpává. Přes skutečnost, že letiště Česká Lípa – Lada, je jediným veřejným vnitrostátním letištěm v tomto regionu (vyplňuje mezeru mezi letišti Liberec, Hodkovice nad Mohelkou, Mnichovo Hradiště, Mladá Boleslav, Roudnice nad Labem a Most), nebyl dosud příslušnými institucemi a firmami doceněn jeho význam pro města v nejbližším okolí (Česká Lípa, Nový Bor) a pro celou západní část Libereckého kraje. V červnu 2006 zde začala působit letecká škola SKYOFFICE JTN, která provozuje i další letecké práce. Pro svoji potřebu zde vybudovala nový hangár.

Tabulka č. 147: Letiště Česká Lípa – Ramš Pořadové číslo:

2

Statut letiště:


Druh provozu:

VFR – den; požární a zemědělská letadla do 5 700 kg, SLZ

Umístění:


4,3 km jihovýchodně od České Lípy tráva 600 x 25 metrů tráva 240 x 16 metrů AFIS

Provozní doba:

neurčeno

Dostupná paliva:

BA-95N

Majitel letiště:

Aeroklub Česká Lípa město


Aeroklub Česká Lípa město

Doprovodné služby:

ubytování a stravování – obec Sosnová (1 km) přílety ohlásit předem, při provozu hasících letadel provoz SLZ zastaven 7 ultralehkých letadel Aeroklub Česká Lípa město, Ramš 75, 471 01 Zahrádky u České Lípy, e: [email protected] tel.: 487 524 612, 487 826 030, mobil: 606 260 494 http://lkrams.czechinfo.cz

VPD:

Omezení provozu: Počet letadel: Spojení:

Toto letiště vzniklo na místě bývalé plochy pro leteckou zemědělskou činnost a nyní je zcela v soukromých rukou. V blízkosti letiště se nachází silnice Česká Lípa – Praha a chráněná krajinná oblast se vzácnými hnízdišti ptáků. Kvůli integrovanému záchrannému systému byl v roce 2007 pozměněn dráhový systém, počet pojezdových drah byl upraven tak, aby maximálně zrychlil a rozšířil kapacitu nakládky, manipulační plochy byly rozšířeny a upraveny s cílem umožnit současné nakládání s doplňováním pohonných hmot z autocisteren do letounů i vrtulníků. Bylo zřízeno kapacitně postačující parkoviště pro UL , které je mimo dosah provozu LZS.

184 / 209


Tabulka č. 148: Letiště Český Dub Pořadové číslo:

3

Statut letiště:


Druh provozu:

VFR – den; SLZ

Umístění:

1 km severně od Českého Dubu

VPD:

tráva 370 x 35 m, jednosměrná


žádná

Provozní doba:

neurčeno, omezena v zimních měsících

Dostupná paliva:

BA-95N na žádost

Majitel letiště:

Ing. Milan Bábovka – GALAXY


Ing. Milan Bábovka – GALAXY


ubytování a stravování – obec Vlčetín (1 km)

Omezení provozu:

jednosměrná dráha, velký podélný sklon dráhy

Roční náklady na provoz:

100 tis. Kč

Krytí nákladů na provoz:

100 % z vlastních zdrojů provozovatele plochy

Počet letadel:

7 ultralehkých letadel Ing. Milan Bábovka – Galaxy, tř. 1. máje 24, 460 01 Liberec 3 tel.: 485 104 492, mobil: 777 550 091, e: [email protected] http://galaxysky.czechinfo.aero

Spojení:

Letiště je využíváno pro soukromé a rekreační lety majitelů hangárovaných ultralehkých letadel.

Tabulka č. 149: Letiště Druzcov Pořadové číslo:

4

Statut letiště:


Druh provozu:

VFR – den; SLZ

Umístění:

4,3 km západně od Ještědu

VPD:

tráva 440 x 18 m


žádná

Provozní doba:

neurčeno, omezena v zimních měsících

Dostupná paliva:

žádná

Majitel letiště:

Avion Klub


Avion Klub


nejsou

185 / 209


Omezení provozu:

po větších deštích je RWY rozmočená


100 % z vlastních zdrojů provozovatele plochy

Počet letadel:

3 ultralehká letadla Oldřich Samohel, Druzcov tel.: 482 751 161, mobil: 731 219 406 http://lkdruz.czechinfo.cz

Spojení:

Toto letiště vzniklo v roce 2003 na místě bývalé plochy pro leteckou chemickou činnost v prostoru mezi Jablonném v Podještědí a Křižany. Plocha je využívána jako záložní letiště pro kluzáky z letišť Liberec a Hodkovice nad Mohelkou, které nemohou doletět na domovské letiště z meteorologických důvodů a pro soukromé a rekreační účely majitelů letiště.

Tabulka č. 150: Letiště Hodkovice nad Mohelkou Pořadové číslo:

5

Statut letiště:

veřejné vnitrostátní letiště

Druh provozu:

VFR – den; letouny do 5 700 kg, kluzáky, SLZ

Umístění:

2,5 km jihozápadně od centra Hodkovic nad Mohelkou

VPD:

tráva 1 000 x 100 metrů


AFIS

Provozní doba:

8:00 - 15:00 UTC

Dostupná paliva:

AVGASS 100LL

Majitel letiště:

Aeroklub Hodkovice nad Mohelkou


Aeroklub Hodkovice nad Mohelkou


ubytování pro 20 osob, jinak město Hodkovice nad Mohelkou

Ostatní provozovatelé:

majitelé větroňů a SLZ

Omezení provozu:

v zimním období není zajištěno odklízení sněhu


350 tis. Kč


100 % Aeroklub Hodkovice nad Mohelkou

Počet letadel:

12 kluzáků, 4 motorové letouny, 5 ultralehkých letadel Aeroklub, letiště, 463 42 Hodkovice nad Mohelkou tel.: 482 725 822, fax: 482 725 825, mobil: 604 257 553 e: [email protected]; www.hodkovice.info

Spojení:

Letiště je převážně využíváno pro sportovní a výcvikové účely Aeroklubem Hodkovice nad Mohelkou a několika majiteli SLZ z Hodkovic nad Mohelkou. Okolí letiště je vhodné pro výkonnostní lety kluzáků.

186 / 209


Tabulka č. 151: Letiště Hradčany – Ralsko Pořadové číslo:

6

Statut letiště:


Druh provozu:

VFR – den; SLZ

Umístění:


5 km jižně od Mimoně tráva 800 x 30 m beton 2 700 x 80 m žádná

Provozní doba:

neurčeno

Majitel letiště:

Česká republika


Aviatik klub


žádné

Omezení provozu:

neudržovaná plocha

Počet letadel:

22 ultralehkých letadel Aviatik klub J. Šafránek, 471 21 Dobramov 17 tel.: 487 863 205, mobil: 724 045 520, e: [email protected] http://lkhr-u.czechinfo.aero

VPD:

Spojení:

Toto bývalé vojenské letiště je nyní jen betonová plocha uprostřed lesů. Prostor letiště je unikátní především velikostí sceleného území, které patří jedinému vlastníkovi - Libereckému kraji. Z toho pohledu je předurčen pro využití infrastrukturálních projektů náročných na zábor půdy. Využití areálu jako civilního letiště není příliš reálné. Jednou z mála možností by byla jeho profilace pro dopravu nákladu nákladními speciály (freight) s přímou návazností na výrobu nebo logistické centrum v areálu letiště. Zlepšení dopravního napojení je zásadní podmínkou i u většiny ostatních záměrů (logistický park, autodrom apod.). Z hlediska uvedeného by měla být rekonstrukce silnice II/268 hlavní prioritou na nejbližší období.

Tabulka č. 152: Letiště Lomnice nad Popelkou Pořadové číslo:

7

Statut letiště:


Druh provozu:

VFR – den; SLZ

Umístění:

2 km severozápadně od Lomnice nad Popelkou

VPD:

tráva 450 x 25 m


žádná

Provozní doba:

neurčeno

Dostupná paliva:

na žádost BA-95N

187 / 209


Majitel letiště:

Pegas Air Club


Pegas Air Club ubytování - na žádost 10 osob stravování - na žádost bufet žádné

Doprovodné služby: Omezení provozu: Počet letadel: Spojení:

8 ultralehkých letadel Pegas Air Club, Poděbradova 1303, 512 51 Lomnice nad Popelkou, tel.: 481 672 123 http://lklomn.czechinfo.aero

Letiště leží na místě bývalé plochy pro leteckou chemickou činnost a je převážně využíváno pro rekreační účely. V roce 2004 se zde konalo součinnostní cvičení Letecké hasičské služby a pozemních jednotek hasičů, která tato letiště využívá i nadále v případě požárů lesů v okolí.

Tabulka č. 153: Letiště Liberec Pořadové číslo:

8

Statut letiště:

neveřejné mezinárodní letiště

Druh provozu:

VFR – den; letouny do 5 700 kg, kluzáky, paravýsadky, SLZ

Umístění:

2,5 km západně od centra Liberce

VPD:

tráva 1050 x 40 metrů


AFIS, česky a anglicky na vyžádání

Provozní doba:

podle potřeby

Dostupná paliva:

na vyžádání AVGASS 100 LL, JET A1

Majitel letiště:

Statutární město Liberec


Statutární město Liberec, zajišťuje Aeroklub Liberec METEO – Český hydrometeorologický ústav opravy – Provozně technická skupina Aeroklubu ČR ubytování pro 10 osob, jinak město Liberec Letecká záchranná služba – Delta Systém Air a.s Majitelé SLZ Klub leteckých modelářů Liberec po silnějších deštích a v zimě je VPD promáčená a nezpůsobilá provozu 250 tis. Kč 150 tis. Kč majitel letiště – Statutární město Liberec 100 tis. Kč Aeroklub Liberec 9 kluzáků, 4 motorové letouny, 6 ultralehkých letadel, 1 helikoptéra LZS Aeroklub Liberec, Ostašovská 307, 460 01 Liberec tel.: 485 106 446, mobil: 608 121 426; www.aeroklub-liberec.cz

Doprovodné služby: Ostatní provozovatelé: Omezení provozu: Roční náklady na provoz: Krytí nákladů na provoz: Počet letadel: Spojení:

188 / 209


Letiště Liberec bylo poprvé otevřeno v dubnu 1934 pro letecké spojení s hlavním městem. Nyní Aeroklub Liberec provozuje letiště na základě smlouvy se Statutárním městem Liberec, které je majitelem pozemků, ale ne budov. Na letišti je významný provoz letecké záchranné služby, Policie ČR a několika soukromých majitelů SLZ. Aeroklub Liberec zde vykonává sportovní a výcvikové lety pro vlastní potřebu. Provoz ostatních provozovatelů není nijak omezován, pouze je s ohledem na často promáčený povrch letiště podmíněn souhlasem provozovatele. Na letišti byla v 70. letech vykonána meliorizace, která je však dnes již téměř nefunkční. Na konci 90. let bylo vybudováno nové stanoviště Letecké záchranné služby s heliportem a hangárem a nová budova Českého hydrometeorologického ústavu. Je zde vybudováno nové stanoviště dispečera AFIS s výhledem na celou letištní plochu a dva malé hangáry pro SLZ. Na jaře 2007 proběhla úprava a srovnání VPD. Je plánována výstavba asfaltové vzletové a přistávací dráhy pro letadla do celkové hmotnosti 25 tun. Projekt je hotov, ale realizace je zastavena z důvodu malých finančních zdrojů majitele letiště, jedná se o možnosti využití rozvojových fondů Evropské unie. Po dokončení výstavby by byl možný veřejný mezinárodní provoz VFR den a noc, IFR. Předpokládá se, že v České republice podobně jako v ostatních nových členských státech EU bude v nejbližších letech docházet k nadprůměrnému růstu letecké dopravy zejména v důsledku otevření trhů a růstu HDP. Letecká doprava podpoří investice do regionu a bude sloužit jako katalyzátor ekonomického rozvoje a naopak noví investoři budou vyžadovat odpovídající letecké spojení. V předpokládaném scénáři rozvoje trhu dojde do roku 2013 k nárůstu počtu potenciálních cestujících, který vyžaduje budování kapacit letišť a také dobudování letiště Liberec pro potřeby business GA. Je proto nevyhnutné co nejrychleji realizovat investice do klíčových objektů, aby v dalších letech nedocházelo k „odmítaní“ zákazníků a přesunu potenciálních investorů do jiných regionů z důvodu neexistence vhodného letiště. Sezónní provoz letiště nutí majitele letadel z Liberce a okolí hangárovat svá letadla mimo Liberecký kraj, nejblíže v Mnichově Hradišti, kde je ale již vyčerpána hangárovací kapacita V červnu 2007 letiště oslavilo 70. výročí prvního dopravního letu z Liberce do Prahy. Letiště v roce 2008 získalo statut „neveřejné mezinárodní letiště“.

4.3

VÝZNAMNÁ LETIŠTĚ V OKOLÍ LIBERECKÉHO KRAJE

V současné době není jednoznačně určeno pořadí důležitosti letišť na území Euroregionu Nisa. Pro úplnost informace uvádíme následující výčet - jedná se o letiště, která mohou v budoucnu ovlivnit hospodářství Libereckého kraje.

Tabulka č. 154: Seznam významných letišť v okolí Libereckého kraje Pořadové číslo

Název letiště

Umístění

9

Mnichovo Hradiště

Středočeský kraj

10

Jelenia Góra

Polsko

11

Görlitz

SRN

12

Bautzen

SRN

13

Rothenburg

SRN

189 / 209


Tabulka č. 155: Letiště Mnichovo Hradiště – Středočeský kraj Pořadové číslo:

9

Statut letiště:


veřejné mezinárodní letiště VFR – den; letouny do 25 tun nebo PCN 25, kluzáky, paravýsadky, SLZ 3 km severovýchodně od Mnichova Hradiště tráva 1000 x 30 m beton 1550 x 30 m, možnost použití 2500 x 30 m AFIS, česky a anglicky

Provozní doba:

celoročně od 7:00 do 15:00 UTC, jinak na vyžádání

Dostupná paliva:

AVGAS 100LL, JET-A1

Majitel letiště:

soukromý investor


Aero-taxi s.r.o. Liberec


celní a pasové odbavení 24 hodin předem

Omezení provozu:

lety bez radiostanice po předchozím souhlasu provozovatele


3 mil. Kč

Počet letadel:

4 kluzáky, 14 motorové letouny, 20 ultralehkých letadel L-Consult s.r.o. Liberec, letiště Hoškovice, 295 01 Mnichovo Hradiště tel./fax.: 326 773 208, mobil: 603 197 336, [email protected] http://www.lkmh.cz

Druh provozu: Umístění: VPD:

Spojení:

Tento vojenský betonový záložní pás na hranici Libereckého kraje je nyní v pronájmu liberecké letecké společnosti Aero-taxi s.r.o.. Ministerstvo obrany prodalo v roce 2008 toto letiště soukromému investorovi, který v současné době řeší majetko-právní vztahy s majiteli pozemků. Letiště je výhodně umístěno v blízkosti rychlostní komunikace R 10 Praha - Mladá Boleslav Turnov - Liberec, díky které spádová oblast letiště obsahuje severozápadní část Středočeského kraje s průmyslovými oblastmi Mladoboleslavska a Kolínska, celý Liberecký kraj s městy Liberec, Jablonec nad Nisou, Turnov a západní okraj Hradeckého kraje s městem Jičín. Letiště využívá pro své potřeby společnost Škoda Auto a.s. a její dodavatelské firmy spolu se všemi malými letadly přilétajícími do severní části ČR ze zahraničí. Na letišti působí letecká škola, letecká požární služba, zemědělská letadla a mnoho soukromých letadel a majitelů SLZ. Liberecké společnosti Aero-taxi a Ponyexpres z tohoto letiště provozují aerotaxovou leteckou dopravu. Zrušení celního a pasového odbavení po vstupu ČR do Schengenského prostoru, způsobilo několikanásobné zvýšení mezinárodního leteckého provozu, hlavně aerotaxové dopravy. Letiště je dále využíváno jako záložní letiště pro tovární letiště Aero Vodochody a pro lety VFR směřující na letiště Praha - Ruzyně. Na letišti působí několik leteckých škol a výcvikových zařízení pro SLZ, letecká doprava aerotaxi. V letním období se zde konají soustředění pražských a zahraničních pilotů větroňů, protože vzdušný prostor je v okolí letiště bez omezení. Po vyjasnění majetkových vztahů letiště a okolí je plánovaná velká výstavba soukromých hangárů a doprovodných leteckých služeb. Územní plán letiště byl schválen v roce 2004.

190 / 209


Tabulka č. 156: Letiště Jelenia Góra – Polsko Pořadové číslo:

10

Statut letiště:

Umístění:

neveřejné mezinárodní letiště VFR – den, noc letouny do 5 700 kg, kluzáky 4 km východně od města Jelenia Góra

VPD:

tráva 610 x 185 m


Dostupná paliva:

AFIS polsky, německy a anglicky duben - září, 7:00 - do noci říjen - březen, 8:00 - 16:00 hod. AVGAS 100LL


Aeroklub Jelenia Góra


celní odbavení 24 hodin předem Aeroklub Jeleniogorski, Ul. Lomnicka – Lotnisko, 58 – 500 Jelenia Gora; www.aeroklub.jelenia.gora.pl, [email protected]

Druh provozu:

Provozní doba:

Spojení:

Letiště je využíváno pro sportovní a rekreační účely. Mezinárodní lety jsou převážně soukromého a sportovního charakteru.

Tabulka č. 157: Letiště Görlitz – Německo Pořadové číslo:

11

Statut letiště:

veřejné letiště

Druh provozu:

VFR – den letouny do 5 700 kg, kluzáky, SLZ

Umístění:

2 km severozápadně Gőrlitz

VPD:

tráva 750 x 40 m


Dostupná paliva:

AFIS léto 9:00 - 18:00 hod., zima Po-Pá: 9:00 - 18:00/západ slunce, jinak po předchozím souhlasu AVGAS 100LL


Flugplatz Rothenburg/ Gőrlitz GmbH


celní a pasové odbavení (v provozní době letiště 3 hod. předem)

Spojení:

Flugplatz Rothenburg/ Gőrlitz GmbH, Verkehrslandeplatz Gőrlitz, Girbigsdofer Strasse 85, 02828 Gőrlitz, www.flugplatz-rothenburg-goerlitz.de, [email protected]

Provozní doba:

Letiště je využíváno pro sportovní a rekreační účely.

191 / 209


Tabulka č. 158: Letiště Bautzen – Německo Pořadové číslo:

12

Statut letiště:

veřejné mezinárodní letiště VFR – den, noc letouny do 14 tun nebo PCN 44, kluzáky, SLZ 5 km východně od města Bautzen beton 1 590 x 50 m tráva 1 000 x 40 m NDB, maják

Druh provozu: Umístění: VPD: Radiovybavení: Poskytovaná služba:

Dostupná paliva:

AFIS v létě 8:00 - 20:00, na vyžádání 6:00 - 22:00 hod. v zimě 8:00 - 16:00, na vyžádání 6:00 - 22:00 hod. AVGAS 100LL, JET –A1


Flugplatz Bautzen Betreibegesellschaft mbH


celní odbavení na vyžádání 3 hodin předem

Spojení:

Flugplatz Bautzen Betreibegesellschaft mbH, D-02625 Kubschütz www.flugplatz-bautzen.de, [email protected]

Provozní doba:

Letiště o rozloze 220 ha je nyní využíváno pro sportovní a rekreační účely a pro nepravidelnou leteckou dopravu z jihozápadní části Saska. Pravidelná doprava je směrována na letiště v Drážďanech. Na letišti sídlí letecká škola a firma, která provozuje službu aerotaxi. Spádová oblast zasahuje okres Bautzen, Görlitz a na českém území Rumburský výběžek. K letišti přiléhá Aeropark o rozloze 24 ha. V blízkosti letiště je dálnice A4 z Drážďan do Görlitz a Polska.

Tabulka č. 159: Letiště Rothenburg – Německo Pořadové číslo:

13

Statut letiště:

veřejné letiště VFR – den/noc letouny do 14t, vrtulníky, kluzáky, SLZ 5 km severně od Rothenburg

Druh provozu: Umístění: VPD:

Asfalt 2 500 x 45 m, PCN 40 tráva 1 220 x 40 m


AFIS

Provozní doba:

léto 8:00 - 18:00 hod., zima: 9:00 - 15:00, jinak po předchozím souhlasu

Dostupná paliva:

AVGAS 100LL, JET-A1


Flugplatz Rothenburg/ Gőrlitz GmbH


Celní a pasové odbavení v provozní době letiště 2 hodiny předem

Spojení:

Flugplatz Rothenburg/ Gőrlitz GmbH, Friedensstrasse 105a, 02929 Rothenburg, www.flugplatz-rothenburg-goerlitz.de, [email protected]

192 / 209


Jedná se o bývalé vojenské letiště 22 km severně od města Gőrolitz. Letiště je vybaveno pro noční provoz a jedním nesměrovým radiomajákem NDB. Začíná se zde rozvíjet nepravidelná doprava a sportovní provoz.

4.4

SHRNUTÍ KAPITOLY LETECKÁ DOPRAVA

Pro plánovaný komerční provoz za podmínek IFR lze v Libereckém kraji a jeho okolí uvažovat pouze letiště Liberec, protože komerční využití letiště závisí na velikosti spádové oblasti. Nyní jsou lety zajišťující dopravu do Libereckého kraje směrovány na letiště Praha-Ruzyně. Doba jízdy z Liberce na letiště Praha-Ruzyně je více než 2 hodiny a na liberecké letiště řádově minuty. Letiště Praha-Ruzyně je přeplněno velkými dopravními letadly a menší letadla všeobecného letectví budou vytlačena na okolní letiště. V současné době sídlí v Libereckém kraji dvě společnosti poskytující leteckou dopravu aerotaxi, které létají z letišť Mnichovo Hradiště a Praha-Ruzyně. Město Liberec by mělo mít po vzoru podobně velkých měst v západní Evropě, ale v současnosti i v ČR, vlastní letiště se zpevněnou vzletovou a přistávací dráhou, aby zajistilo snadný a rychlý způsob dopravy pro libereckou oblast a okolí. Provoz by mohl být vzhledem k osídlení okolí letiště omezen na dobu od 6:00 do 22:00 hodin. Vzletová a přistávací dráha by mohla být využívána pro větší letouny pouze jako jednosměrná. Vzhledem k současnému stavu financí a aktuálním požadavkům na leteckou dopravu v Libereckém kraji jsou navrhována následující opatření:  podporovat současný druh provozů na letištích Česká Lípa a Hodkovice nad Mohelkou;  postupné vybudování letiště Liberec pro potřeby všeobecného letectví (business cestující);  podporovat úsilí o získání části zdrojů na financování výstavby letiště Liberec z jiných zdrojů než veřejných rozpočtů;  podporovat zajištění veřejného mezinárodního provozu na letišti v Liberci.

193 / 209


5.

OSTATNÍ DRUHY DOPRAVY

5.1

LANOVÁ DOPRAVA

V Libereckém kraji je lanová doprava zastoupena kabinovou lanovou dráhou v Liberci na atraktivní vrchol Ještědu, která má dlouholetou tradici, a velkým množstvím sedačkových lanových drah na Ještědském hřbetu, v Jizerských horách a v Krkonoších. V minulých letech došlo v Libereckém kraji k nárůstu sedačkových lanových drah. Lanové dráhy na Ještědském hřbetu - Kabinová lanová dráha Liberec, Horní Hanychov - Ještěd Ještědská lanovka patří mezi nejstarší a klasické lanové dráhy. Lanovka byla uvedena do provozu 27.6.1933. V letech 1971 až 1975 prošla lanovka zásadní rekonstrukcí, čímž se zařadila k lanovkám světové úrovně. Kabinová lanová dráha na Ještěd je v provozu denně, jezdí v pravidelných intervalech podle jízdního řádu ČD (trať číslo 900). Při větším zájmu se konají další mimořádné jízdy. Při nepříznivých povětrnostních podmínkách není lanová dráha v provozu. Šikmá délka trati je 1 188 m s převýšením 401,7 m. S kapacitou kabiny 35 osob činí přepravní výkon oběma směry 1 050 osob za hodinu. - Sedačková lanová dráha Liberec, Horní Hanychov - Černý vrch Tato čtyřsedačková lanovka byla zprovozněna v roce 2006. Její šikmá délka je 808 m, s převýšením 287 m. V letních měsících jsou sedačky vybaveny speciálními háky pro zavěšení kol. Při počtu 64 sedaček činí přepravní kapacita lanovky 1 459 osob za hodinu, při počtu 88 sedaček činí přepravní kapacita lanovky 2007 osob za hodinu. - Sedačková lanová dráha Liberec, Horní Hanychov - Pláně Původní dvousedačková lanovka na Černý vrch byla v roce 2006 o pár stovek metrů přemístěna. Její šikmá délka je 618 m, s převýšením 168 m. Při počtu 83 sedaček činí přepravní kapacita lanovky 1 188 osob za hodinu. - Sedačková lanová dráha Liberec, Horní Hanychov - Skalka Tato čtyřsedačková lanovka byla zprovozněna v roce 2006. Její šikmá délka je 1 472 m, s převýšením 351 m. Při počtu 104 sedaček činí přepravní kapacita lanovky 2 400 osob za hodinu. - Sedačková lanová dráha Liberec, Horní Hanychov - skokanský areál Tato lanovka byla zprovozněna na přelomu roku 2007 a 2008. Její šikmá délka je 352 m, s převýšením 146 m. Při počtu 69 sedaček činí přepravní kapacita lanovky 514 osob za hodinu. Lanové dráhy v Jizerských horách - Sedačková lanová dráha Albrechtice - Tanvaldský Špičák Čtyřsedačková lanovka na Tanvaldský Špičák byla zprovozněna v roce 2003. Její šikmá délka je 1 179 m, s převýšením 270 m. Při počtu 153 sedaček činí přepravní kapacita lanovky 2 401 osob za hodinu. - Sedačková lanová dráha Kořenov - Rejdice, Štěpánka Dvousedačková lanovka byla do Rejdic přemístěna z Čertovy hory v Harrachově v roce 2002. Její šikmá délka je 662 m, s převýšením 156 m. Při počtu 84 sedaček činí přepravní kapacita lanovky 950 osob za hodinu.

194 / 209


Lanové dráhy v Krkonoších - Sedačková lanová dráha Harrachov - Čertova hora Čtyřsedačková lanovka byla do Harrachova přemístěna z Kořenova v roce 2002. Její šikmá délka je 1 303 m, s převýšením 357 m. Při počtu 130 sedaček činí přepravní kapacita lanovky 1 782 osob za hodinu. - Sedačková lanová dráha Harrachov - Můstky Lanovka s jednomístnými sedačkami, která v době konání závodů na skokanských můstcích slouží k přepravě závodníků, byla zprovozněna v roce 2001. Její šikmá délka je 506 m, s převýšením 165 m. Při počtu 40 sedaček činí přepravní kapacita lanovky 212 osob za hodinu. - Sedačková lanová dráha Harrachov, Rýžoviště - Čertova hora Tato čtyřsedačková lanovka s nástupním pojízdným kobercem byla zprovozněna v roce 1997. Její šikmá délka je 894 m, s převýšením 298 m. Při počtu 108 sedaček činí přepravní kapacita lanovky 2 175 osob za hodinu. - Sedačková lanová dráha Rokytnice nad Jizerou - Horní domky Tato čtyřsedačková lanovka s rozběhovým pásem byla zprovozněna v roce 2006. Její šikmá délka je 1 240 m, s převýšením 252 m. Při počtu 160 sedaček činí přepravní kapacita lanovky 2 390 osob za hodinu. - Sedačková lanová dráha Rokytnice nad Jizerou - Lysá hora Tato čtyřsedačková lanovka byla zprovozněna v roce 1996. Její šikmá délka je 2 198 m, s převýšením 591 m. Při počtu 114 sedaček činí přepravní kapacita lanovky 1 800 osob za hodinu.

5.2

LODNÍ DOPRAVA

Vnitrozemská lodní doprava jako vnitrozemská plavba je po stránce legislativní řízena zákonem č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon řeší problematiku přístavů, přístavního řádu, technické bezpečnosti lodí, přepravního řádu ve vnitrozemské vodní dopravě, havárií apod. V Libereckém kraji, v jeho geografických a administrativních hranicích, je jedinou dopravou tohoto druhu plavba lodí po Máchově jezeře v katastru obce Doksy, která má charakter rekreační lodní osobní dopravy.

Tabulka č. 160: Lodní osobní doprava v Libereckém kraji Druh dopravy:

vnitrozemská lodní doprava

Druh provozu:

rekreační, osobní

Umístění:

Máchovo jezero – 300 ha Máj (obsaditelnost 250 osob), Hynek (obsaditelnost 70 osob), Racek (obsaditelnost 160 osob), Jarmila (obsaditelnost 60 osob) Doksy, Staré Splavy, Borný, Valdštejnská plovárna květen, červen, září, říjen - pouze na objednávku červenec, srpen - denně od 9:00 do 17:00 hodin s min. počtem 25 osob tel.: 487 872 055 (odjezdy, rezervace, počasí), e-mail: [email protected] www.regio-mk.cz

Používané lodě: Nástupiště: Provozní doba: Kontakt:

195 / 209


Provozovatel:

REGIO Máchova kraje, a.s., U Jezera 393, 472 01 Doksy


možnost objednání různých akcí při plavbě lodí, slavnosti

Počet odbavených cestujících:

v roce 2002 celkem cca 52 000 v roce 2003 celkem cca 55 000 v roce 2004 celkem cca 43 000 v roce 2005 celkem cca 41 000 v roce 2006 celkem cca 45 000 v roce 2007 celkem cca 45 500 v roce 2008 - data nejsou k dispozici

196 / 209


6.

ZÁVĚR

Co říci závěrem? Liberecký kraj má k dispozici sedmá aktualizovaná data, která popisují dopravní infrastrukturu a provoz, její stav a potřeby. Aktualizované hodnocení formou SWOT analýzy je uvedeno v úvodu. Kraj může nejvýrazněji ovlivňovat silniční dopravu a silniční hospodářství. Státy EU přijaly „vizi 0“, to znamená „Žádný úraz se smrtelným následkem na silnicích“. V roce 2008 zahynulo na silnicích v Libereckém kraji 37 osob. KHS vyčíslila, že ekonomické ztráty v důsledku dopravní nehodovosti v Libereckém kraji ročně přesahují částku 2 miliardy Kč. Jedná se o čísla alarmující a nutící všechny zainteresované hledat cesty ke zmírňování následků dopravních nehod a snižování jejich počtu. Liberecký kraj přijal řadu opatření, která řeší tuto problematiku a následující roky ukáží, zda se jedná o opatření účinná. Aktualizace naplánovaných aktivit v oblasti silničního hospodářství:  Vypracování návrhu kategorizace silnic II. a III. třídy T: 12/2012. – Návrh byl schválen zastupitelstvem a v současnosti probíhá projednávání způsobu jeho realizace. Postupně se začínají vyřazovat úseky silnic III. třídy, které neplní význam silnice, ze silniční sítě.  Vypracování podrobného „Finančního plánu“ a „Optimalizovaného rozpočtu“ na období 10 let pro silnice II. a III. třídy v Libereckém kraji T: trvalý úkol. – V roce 2008 byl finanční plán vypracován stejně jako Optimalizovaný rozpočet, ale zapojení těchto výpočtů do rozpočtu LK a kraje se nepodařilo. Na konci roku 2005 Liberecký kraj přijal úvěr od Komerční banky a.s. ve výši 750 mil. Kč. Nyní je ukončována realizace čerpání úvěru na opravy silnic. Dále probíhá postupná revitalizace silnic s podporou finančních prostředků EU. V současnosti jsou realizovány stavby v rámci 1. výzvy Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod a připravovány projekty do 2. výzvy.  Věnování trvalé pozornosti bezpečnosti a ochraně silničního provozu T: trvalý úkol. – Odbor dopravy ve spolupráci s ŘSD Liberec a KSS LK se intenzivně věnuje policejní statistice dopravních nehod v návaznosti na stavební a technický stav úseků silnic s výskytem většího počtu nehod na úseku silnice délky 100 m. Cílem je možnost technické úpravy, která by vedla ke snížení počtu dopravních nehod, vzhledem k příčinám těchto nehod. Nově je využíváno aplikace, která zpracovává data policejních statistik na území LK do mapových podkladů GIS LK s možností zadání konkrétních požadavků na příčiny dopravních nehod v daném úseku. Také definování nehodových úseku po 100 m má podstatně přesnější vypovídající schopnosti než dříve definovaný kilometr.  Stanovení priorit silničních staveb na území Libereckého kraje T: 7/2009. – Tento úkol se nedaří 100 % naplňovat z dlouhodobého hlediska, byl vypracován seznam potřebných oprav stávající silniční sítě, který je postupně realizován v návaznosti na finanční možnosti kraje. V roce 2009 bude zadán dokument odborné firmě, který posoudí priority silničních staveb na území LK.  Omezení počtu reklamních zařízení u pozemních komunikací v Libereckém kraji T: trvalý úkol. – Postupné snižování počtu reklamních zařízení v ochranných pásmech zejména silnic I. třídy v Liberecké kraji. Pečlivé posuzování žádostí o povolení reklamních zařízení.

197 / 209


Silniční doprava je, jak doufáme, na konci cesty změn organizace, struktury a vlastnických práv. Odstátněno bylo 100 % dopravních firem, možnosti podnikání v oboru jsou otevřené. Celé území kraje je pokryto dostatečnou nabídkou a je potřeba vytvořit optimální dopravní systémy z pohledu potřeb, ale i ekonomického a ekologického hlediska. Legislativa dává krajům takové působnosti, které tyto kroky umožňují. Začátek je u výběru učitelů autoškol a konec ve vytvoření plně funkčního Integrovaného dopravního systému. Železniční doprava. Délka regionálních a celostátních železničních tratí v Libereckém kraji dosahuje téměř 453 km, z čehož vyplývá, že hustota železniční sítě v Libereckém kraji činí 0,143 km/km2 a tím nepatrně převyšuje celostátní průměr. Stavebně technický stav většiny železničních tratí neodpovídá požadavkům na rychlou a pohodlnou železniční dopravu a to je jedním z hlavních důvodů, proč železniční doprava v Libereckém kraji jen stěží konkuruje autobusové a individuální automobilové dopravě. Dalším důvodem malé konkurenceschopnosti železniční dopravy vůči ostatním druhům doprav je vysoké jízdné a složitost tarifu, který používají České dráhy. Zavedení integrovaného dopravního systému IDOL odstraní jednu z nevýhod železniční dopravy, kterou je vysoké jízdné. Kvalita železničních vozidel se díky dlouhodobé smlouvě mezi Libereckým krajem a Českými drahami zvyšuje. Modernizace železničních vozidel a zabezpečení železničních přejezdů dosud opatřených pouze výstražnými kříži se odráží ve zrychlení vlaků. Společně se zkvalitněním a zpravidelněním jízdních řádů přináší zrychlení vlaků i zvýšení cestovní rychlosti ve vlacích v Libereckém kraji. Aktualizace naplánovaných aktivit v oblasti veřejné dopravy:  Vypracování studie rozvoje veřejné osobní dopravy na území Libereckého kraje T: 12/2010. – Vypracováno, probíhá realizace. Byla založena spol. s r.o. KORID LK, která připravuje spuštění Integrovaného dopravního systému veřejné dopravy Libereckého kraje (IDOL).  Znovuobnovení trati z Harrachova do Szklarske Poreby ve spolupráci s Dolnoslezským vojvodstvím – projekt Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika 2007 - 2013 (Cíl 3) T: 12/2009.  Přeshraniční projekt a následná realizace modernizace železničních tratí CD 089 / KBS 236 Liberec - Zittau - Varnsdorf - Rybniště / Seifhennersdorf, zejména na území Polské republiky, ve spolupráci s polskými a německými partnery T: 12/2014. Letecká doprava má nesporně velkou budoucnost a bylo by chybou její význam opomíjet. Území kraje má pro další rozvoj letecké dopravy výhodnou polohu a výsledkem analýzy je doporučení podpory tohoto druhu dopravy. Aktualizace naplánovaných aktivit v oblasti letecké dopravy:  Vypracování studie funkčního využití letišť a letecké dopravy v Libereckém kraji T: 7/2006. – Studie byla vypracována prof. Ing. Antonínem Kazdou, Csc., vedoucím katedry letecké dopravy VŠD Žilina. Prokázalo se, že letiště Liberec by mělo zůstat zachováno pro kategorii provozu letů business GA.

198 / 209


Samostatnou kapitolu tvoří hraniční přechody a schengenský prostor. K výrazným změnám došlo dne 21.12.2007, kdy Česká republika vstoupila do schengenského prostoru, čímž došlo k rozšíření možností silničních přeshraničních spojení a ke zrušení omezení v přeshraniční turistice. Tato skutečnost představuje významný krok k dosažení plnohodnotného členství v Evropské unii, zejména pokud se jedná o právo občanů EU na volný pohyb osob. Současně ale také znamená uznání schopnosti ČR zajistit ochranu vnější hranice a stát se spolehlivým partnerem při zajišťování bezpečnosti uvnitř společného prostoru. Problematika týkající se přeshraničních spojení je průběžně projednávána dotčenými orgány veřejné správy. Lze předpokládat, že v nadcházejícím období dojde ke zrušení některých tonážních omezení, což přispěje ke zvýšení propustnosti státních hranic na území Libereckého kraje pro silniční dopravu. Tyto změny jsou významné zejména z pohledu regionálního. Aktualizace naplánovaných aktivit v oblasti přeshraničních spojení:  Vybudování kvalitního silničního napojení komunikací v místech protnutí státní hranice s vnitrozemím včetně vybudování obchvatů měst, koordinace výstavby s německou a polskou stranou T: trvalý úkol. – Tento úkol je naplňován postupnými kroky.  Vybudování silničního přeshraničního spojení bez omezení hmotnosti vozidel na silnici I/35 u Hrádku nad Nisou T: 12/2007. – Výstavba na území ČR a SRN je již dokončena. Propojení I/35 - B 178 přes polské území se však dosud nepodařilo zrealizovat z důvodu nezahájení stavebních prací na polském území pro nedostatek finančních prostředků. Nyní je projednávána možnost zeštíhlení původního projektu a následného vyhlášení nového výběrového řízení, jehož výsledkem by bylo snížení a minimalizace investičních nákladů.  Zprovoznění nových silničních spojení pro motorová vozidla do 3,5 tuny celkové hmotnosti T: trvalý úkol. – Připravuje se průjezdnost státních hranic do Německa po silnici č. III/27014 mezi obcemi Krompach a Jonsdorf. Plánuje se realizace propojení do Polska po silnici č. III/0353 (Černousy, Ves - jezero Witka).  Rozšíření provozu na stávajících přeshraničních spojeních spočívající ve zrušení tonážního omezení motorových vozidel T: trvalý úkol. – V roce 2009 budou probíhat další jednání o zvýšení propustnosti státních hranic na území Libereckého kraje.

Lodní doprava je uvedena pro úplnost.

199 / 209


ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Hraniční přechody a schengenský prostor Vstup České republiky do schengenského prostoru představuje významný krok k dosažení plnohodnotného členství v Evropské unii, zejména pokud se jedná o právo občanů EU na volný pohyb osob. Současně ale také znamená uznání schopnosti ČR zajistit ochranu vnější hranice a stát se spolehlivým partnerem při zajišťování bezpečnosti uvnitř společného prostoru. Mezi hlavní změny na státních hranicích, ke kterým došlo dne 21.12.2007 vstupem České republiky do schengenského prostoru, patří: - odstranění hraničních kontrol; - volný pohyb po schengenském prostoru; - vnější schengenské hranice v ČR pouze na vybraných mezinárodních letištích; - odstranění překážek bránících volnému průjezdu na místech hraničních přechodů; - možnost dočasného znovuzavedení hraničních kontrol. Znovuotevření a doplnění v minulosti používaných přeshraničních spojení na tradičních trasách je důležitým předpokladem pro obnovení přímých kontaktů lidí, jejich vzájemného poznávání a urychlení vzájemného hospodářského a sociálního rozvoje na obou stranách hranice. Po vstupu České republiky a Polské republiky do schengenského prostoru jsou připraveny podmínky pro další propojení České republiky, Spolkové republiky Německo a Polské republiky. Legislativa již nebrání dalším propojením, problémem zůstává pouze technický a stavební stav přístupových komunikací. Problematika týkající se přeshraničních spojení je průběžně projednávána dotčenými orgány veřejné správy. Lze předpokládat, že v nadcházejícím období dojde ke zrušení některých tonážních omezení, což přispěje ke zvýšení propustnosti státních hranic na území Libereckého kraje pro silniční dopravu. Tyto změny jsou významné zejména z pohledu regionálního. Výstavbu nového silničního propojení silnice I/35 přes polské území s německou silnicí B 178 pro motorová vozidla bez tonážního omezení se stále nepodařilo zrealizovat. Připravuje se nové silniční spojení pro motorová vozidla do 3,5 tuny celkové hmotnosti mezi obcemi Krompach a Jonsdorf. Plánuje se realizace nového silniční propojení do Polska po silnici č. III/0353 (Černousy, Ves - jezero Witka). Probíhají také jednání o obnovení železničního přeshraničního spojení s Polskem na trati Harrachov - Jakuszyce - Szklarzska Poreba. BESIP Liberecký kraj provádí na základě ust. § 124 odst. 3 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších právních předpisů, prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích jak v přenesené, tak v samostatné působnosti na základě koncepce schválené Zastupitelstvem Libereckého kraje dne 18.11.2003 usnesením č. 366/03/ZK. Cílem veškerých činností v oblasti BESIP je snížení vážných následků dopravních nehod. Liberecký kraj se bude k tomu snažit přispět naplňováním úkolů stanovených v koncepci, každoročním vyhodnocováním a aktualizováním stanovených činností, které je předkládáno Radě Libereckého kraje. Na konci roku 2007 byla zahájena činnost koordinátora BESIP LK, který zpracoval Roční plán BESIP Libereckého kraje pro rok 2008. Tímto ročním plánem byly stanoveny konkrétní aktivity v oblasti BESIP - lidského činitele pro daný rok. Roční plán BESIP je zpracováván každoročně, je vyhodnocován a je předkládán ke schválení Radě Libereckého kraje. 200 / 209


Osobní doprava Spolupráce s obcemi Libereckého kraje je v oblasti dopravní obslužnosti stabilizovaná jak z hlediska projednávání jízdních řádů, tak příspěvku na úhradu prokazatelné ztráty. S cílem rozšíření nabídky přepravních služeb všem cestujícím probíhá projednávání postupného zapracovávání linek zvláštní linkové dopravy do rozsahu základní dopravní obslužnosti. Liberecký kraj založil společnost KORID LK, spol. s r.o. s cílem urychlit realizaci plnohodnotného IDS pro území celého kraje. Cyklistická doprava Síť cyklistické dopravy v Libereckém kraji představuje jednu z významných forem zejména rekreační dopravy, která zatím patřičně nerespektuje požadavky na bezpečnou, dopravní funkci tras. Stávající síť cyklotras má charakter respektující sportovní a rekreační požadavky na cyklistickou dopravu. Trasy využívají z 99% stávající komunikace od polních cest a místních komunikací až po místní souběhy se silnicemi I. až III. tříd. Takto koncipovaná síť je nutně poznamenána výskytem velkého počtu závadových a rizikových míst na jednotlivých trasách, z nichž některé lze označit za velmi nebezpečné a rizikové z hlediska ochrany zdraví účastníků a bezpečnosti dopravy. Je proto zcela zásadní požadavek oddělení tras od motorové dopravy a návrh vedení zajišťující pro uživatele minimální energetickou náročnost. Trasy s touto společensky velmi důležitou funkcí v Libereckém kraji prakticky neexistují a bohužel se s nimi nesetkáváme zpravidla ani při návrhu nových silničních tahů. Liberecký kraj se snaží systém cyklistických tras koordinovat. Hustota cyklotras v kraji začíná být vyvážená, začíná se i důsledněji dodržovat metodika při značení tras a v některých turistických regionech a oblastech probíhá optimalizace sítě cyklotras. Do jisté míry začínají zúčastněné subjekty mezi sebou spolupracovat a začínají si uvědomovat své kompetence. Bohužel, jak již bylo zmíněno, se v minulých letech zatím nepodařilo zejména u investičně připravovaných akcí rozvoje silniční sítě včlenit požadavky na úpravy komunikačního uspořádání vedoucího ke zvýšení bezpečnosti cyklistů.

Silniční hospodářství Úkolem Libereckého kraje v oblasti silničního hospodářství pro následující období bude především příprava konkrétních projektů silničních úseků a mostů na krajských silnicích, které budou rekonstruovány za pomoci „evropských“ peněz v plánovacím období 2007 - 2013.

Železniční doprava Na tratě v Libereckém kraji se nevztahuje žádná mezinárodní úmluva, vyjma AGTC, která však již ztrácí význam. Pro rozvoj kolejové dopravy v kraji je potřebné realizovat alespoň částečně projekt REGIOTRAM NISA, který propojením tramvajové a železniční infrastruktury přiblíží kolejovou dopravu místům její potřeby. Aktuálním tématem je znovuobnovení provozu na mezinárodní trati z Harrachova do polských Jakuszyc a Szklarskiej Poręby. Na základě společného česko-polského programu by měla být trať za přispění Evropské unie opravena již v roce 2009.

201 / 209


V rozvoji přeshraniční dopravy je velmi pozitivně hodnoceno cestující veřejností pokračování celotýdenního přímého spojení z Liberce do Drážďan, které je o víkendech prodlouženo dvěma páry vlaků až do Tanvaldu. Motorové jednotky DB Regio splňují kritéria kultury cestování současné doby. Také v roce 2007 pokračovala nabídka přeshraniční dopravy s Německem společnosti Railtrans, s.r.o. zajišťuje čtyřmi páry vlaků od pondělí do pátku spojení mezi Libercem a Žitavou. Na všech železničních tratích v Libereckém kraji je v regionální dopravě zaveden taktový jízdní řád. Konkrétní délka intervalu je uvedena v přehledné tabulce v příslušné kapitole. Rozsah regionální železniční dopravy bude v příštích letech ovlivňovat nejen poptávka cestujících, ale také finanční možnosti Libereckého kraje v souvislosti s nárůstem nákladů na provoz moderních železničních vozidel. Dalším důležitým tématem jsou výběrová řízení na provozovatele drážní dopravy na některých tratích v Libereckém kraji. Jedná se zejména o tratě ČD089/KBS 236 Liberec - Hrádek nad Nisou - Rybniště/Seifhenesdorf (mezinárodní výběrové řízení vypsané společně Libereckým a Ústeckým krajem a německým dopravním svazem ZVON), kde je provoz s vítězem soutěže plánován od prosince 2010. Soutěžit se bude také o provozování drážní dopravy na tratích 034 Smržovka Josefův Důl, 036 Liberec - Harrachov, 037 Liberec - Černousy, 038 Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem a 039 Frýdlant v Čechách - Jindřichovice pod Smrkem, toto výběrové řízení vyhlásil Liberecký kraj.

Letecká doprava Pro plánovaný komerční provoz za podmínek IFR lze v Libereckém kraji a jeho okolí uvažovat pouze letiště Liberec, protože komerční využití letiště závisí na velikosti spádové oblasti. Nyní jsou lety zajišťující dopravu do Libereckého kraje směrovány na letiště Praha-Ruzyně. Doba jízdy z Liberce na letiště Praha-Ruzyně je více než 2 hodiny a na liberecké letiště řádově minuty. Letiště Praha-Ruzyně je přeplněno velkými dopravními letadly a menší letadla všeobecného letectví budou vytlačena na okolní letiště. V současné době sídlí v Libereckém kraji dvě společnosti poskytující leteckou dopravu aerotaxi, které létají z letišť Mnichovo Hradiště a Praha-Ruzyně. Město Liberec by mělo mít po vzoru podobně velkých měst v západní Evropě, ale v současnosti i v ČR, vlastní letiště se zpevněnou vzletovou a přistávací dráhou, aby zajistilo snadný a rychlý způsob dopravy pro libereckou oblast a okolí. Provoz by mohl být vzhledem k osídlení okolí letiště omezen na dobu od 6:00 do 22:00 hodin. Vzletová a přistávací dráha by mohla být využívána pro větší letouny pouze jako jednosměrná.

202 / 209


DATA,

KTERÁ JSOU UVEDENA V KRAJSKÉM ROZSAHU A JE MOŽNÉ PROVÉST POROVNÁNÍ, ZAČALA TVOŘIT ČASOVOU ŘADU. LZE PŘEDPOKLÁDAT, ŽE KAŽDÁ AKTUALIZACE POVEDE K UPŘESNĚNÍ A ZHODNOCENÍ DŮLEŽITOSTI JEDNOTLIVÝCH UVEDENÝCH INFORMACÍ. KAŽDÝ AKTUALIZOVANÝ DOKUMENT BUDE K DISPOZICI NEJEN ZASTUPITELŮM A PRACOVNÍKŮM LIBERECKÉHO KRAJE, ALE I ŠIROKÉ VEŘEJNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM WEBU.

203 / 209


PRAMENY 

Celní úřad Česká Lípa



Celní úřad Liberec



Centrum služeb pro silniční dopravu, pracoviště Liberec



České dráhy, a.s., Krajské centrum osobní dopravy Liberec



Český statistický úřad, Krajská správa Liberec



Český úřad zeměměřičský a katastrální



DHV CR, spol. s r.o.



Geodis Brno spol. s r.o.



Krajská správa silnic Libereckého kraje



Krajský úřad Libereckého kraje



Ministerstvo dopravy



Obce s rozšířenou působností Libereckého kraje



Plán údržby a oprav vozovek silnic II. a III. v LK na rok 2004 s výhledem do roku 2013, PavEx Consulting, s.r.o.



Policie ČR



Ředitelství silnic a dálnic ČR, Odbor silniční databanky, Ostrava



Ředitelství silnic a dálnic ČR - Správa Liberec



Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad, Dobruška

ZPRACOVATELÉ 

Ing. Jan Havlík - obchodní pilot ČSA



Kolektiv pracovníků Odboru dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje



KORID LK, spol. s r.o.



Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu Libereckého kraje

204 / 209


SEZNAM ZKRATEK AFIS

Letištní letová informační služba

AŽD

Přejezdové zabezpečovací zařízení světelné bez závor

BESIP

Bezpečnost silničního provozu

BS

Bílé přerušované světlo

BUS

Autobus

CL

Česká Lípa

CSPSD

Centrum služeb pro silniční dopravu

CÚ

Celní úřad

ČD

České dráhy

ČR

Česká republika

ČSA

České aerolinie

DDH

Dětské dopravní hřiště

DKV

Depo kolejových vozidel

DN

Dopravní nehoda

DO

Dopravní obslužnost

DSOJ

Dopravní sdružení obcí Jablonecka

EU

Evropská unie

FR

Frýdlant

GIS

Geografický informační systém

CHKO

Chráněná krajinná oblast

IFR

Lety „podle přístrojů“

ISPROFIN

Informační systém programového financování z rozpočtu SFDI

ISŠ

Integrovaná střední škola

JI

Jilemnice

JN

Jablonec nad Nisou

JŘ

Jízdní řády

KČT

Klub českých turistů

KRNAP

Krkonošský národní park

KSS LK

Krajská správa silnic Libereckého kraje

205 / 209


LB

Liberec

LI

Liberec

LK

Liberecký kraj

M 1-3

Motorová vozidla pro dopravu osob

MD

Ministerstvo dopravy

MHD

Městská hromadná doprava

MK

Místní komunikace

MM

Magistrát města

MŠ

Mateřská škola

MÚ

Městský úřad

MZ

Mechanické závory

N

Neděle

N 1-3

Motorová vozidla pro dopravu nákladů

NA

Nákladní automobil

NB

Nový Bor

O

Přejezdy na ostatních komunikacích

Os

Osobní vlak

O 1-4

Přípojná vozidla

OA

Osobní automobil

OT 1-4

Přípojná vozidla traktoru

PČR

Policie České republiky

PZS

Přejezdové zabezpečovací zařízení

PZS 3S

přejezdové zabezpečovací zařízení světelné

PZS 3Z

přejezdové zabezpečovací zařízení světelné se závorami

R

Rychlík

RK

Rada kraje

ŘSD

Ředitelství silnic a dálnic

S

Sobota

SDC

Správa dopravní cesty

SELČ

Středoevropský letní čas

SFDI

Státní fond dopravní infrastruktury

SLZ

Sportovní létající zařízení

206 / 209


SM

Semily

SOD

Státní odborný dozor

Sp

Spěšný vlak

SRN

Spolková republika Německo

STK

Stanice technické kontroly

SZZ

Staniční zabezpečovací zařízení

T

Traktor

TA

Tanvald

TU

Turnov

TZZ

Traťové zabezpečovací zařízení

ÚK

Účelová komunikace

ÚP

Územní plán

VFR

Lety „za viditelnosti“

VK+P

Výstražné kříže + pískejte

VPD

Vzletová a přistávací dráha

VÚD


VÚŽ


X

Pracovní den

ZB

Železný Brod

ZDO

Základní dopravní obslužnost

ZK

Zastupitelstvo kraje

ZŠ

Základní škola

207 / 209


SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Podmínky Programu č. 20 - Program rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích............................................................................................... 47 Příloha č. 2: Fotodokumentace k akcím podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích realizovaných v roce 2007 .......... 49 Příloha č. 3: Fotodokumentace k akcím podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích realizovaných v roce 2008 .......... 50 Příloha č. 4: Přehled počtu přepravených cestujících na vybraných linkách osobní dopravy na území Libereckého kraje v typický den roku ............................................................... 69 Příloha č. 5: Přehled licencí vydaných Krajským úřadem Libereckého kraje, odborem dopravy k provozování veřejné vnitrostátní linkové osobní dopravy na území Libereckého kraje platných v roce 2008 ................................................................................................... 69 Příloha č. 6: Přehled licencí odejmutých Krajským úřadem Libereckého kraje na základě žádostí dopravců v roce 2008.............................................................................................. 69 Příloha č. 7: Přehled linek veřejné linkové osobní dopravy provozovaných na území Libereckého kraje v roce 2008 ............................................................................................ 69 Příloha č. 8: Zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje - podle obcí, rok 2008..................... 70 Příloha č. 9: Schéma s vyznačením jednotlivých dopravců železniční dopravy v ČR......................127 Příloha č. 10: Tranzitní železniční koridory v ČR..................................................................................130 Příloha č. 11: Vozební ramena dálkové osobní dopravy v Libereckém kraji ....................................132 Příloha č. 12: Vozební ramena regionální osobní dopravy v Libereckém kraji.................................133

208 / 209


SEZNAM MAP Mapa č. 1: Dopravní síť - silnice, železnice a letiště v Libereckém kraji.....................................................14 Mapa č. 2: Působnost dopravních úřadů v Libereckém kraji, provozy a střediska KSS LK....................14 Mapa č. 3: Smrtelné nehody na území Libereckého kraje v roce 2008 .......................................................39 Mapa č. 4: Nehody v Libereckém kraji v roce 2008 ve vztahu k nehodovým úsekům minulých let......40 Mapa č. 5: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2008................................................................40 Mapa č. 6: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2008 - výběr ze zavinění..............................40 Mapa č. 7: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2008 - nedání přednosti v jízdě ..................40 Mapa č. 8: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2008 - smyk ...................................................40 Mapa č. 9: Spádovost základních škol v Libereckém kraji na dětská dopravní hřiště...............................41 Mapa č. 10: Rozložení tras autobusových linek dle dopravců VLAD na silniční síti Libereckého kraje v roce 2009 ............................................................................................................................69 Mapa č. 11: Urbanizované území mimo dostupnost 1 km od autobusových zastávek nebo železničních stanic na území Libereckého kraje - analýza stavu 2008 ...................................69 Mapa č. 12: Rozložení počtu autobusových spojů v zastávkách na území Libereckého kraje, mimo MHD - průměrná středa za leden 2009 ..........................................................................69 Mapa č. 13: Rozložení počtu autobusových spojů v zastávkách na území Libereckého kraje, včetně příměstské MHD - průměrná středa za leden 2009 .....................................................69 Mapa č. 14: Tarifní zóny Integrovaného systému dopravní obslužnosti Libereckého kraje....................77 Mapa č. 15: Schéma mezinárodních a nadregionálních cyklokoridorů v Libereckém kraji......................88 Mapa č. 16: Schéma rozložení nadmořských výšek ve vztahu k dopravní síti v Libereckém kraji .........95 Mapa č. 17: Reliéf terénu ve vztahu k dopravní síti v Libereckém kraji......................................................95 Mapa č. 18: Majetkoprávní operace na silniční síti v Libereckém kraji v letech 2003 až 2007 ................98 Mapa č. 18a: Majetkoprávní operace na silniční síti v Libereckém kraji v roce 2008................................98 Mapa č. 19: Zimní údržba silnic v Libereckém kraji dle technologie na rok 2008/2009 .........................99 Mapa č. 20: Zimní údržba silnic v Libereckém kraji dle pořadí důležitosti na rok 2008/2009 ...............99 Mapa č. 21: Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti Libereckého kraje (rok 2005)..............107 Mapa č. 22: Výsledky sčítání dopravy - Česká Lípa (rok 2005) ..................................................................107 Mapa č. 23: Výsledky sčítání dopravy - Jablonec nad Nisou (rok 2005) ...................................................107 Mapa č. 24: Výsledky sčítání dopravy - Liberec (rok 2005) ........................................................................107 Mapa č. 25: Výsledky sčítání dopravy - Semily (rok 2005).........................................................................107 Mapa č. 26: Výsledky sčítání dopravy - Turnov (rok 2005) ........................................................................107 Mapa č. 27: Stav povrchu vozovek silnic v Libereckém kraji po opravách v roce 2008 ........................110 Mapa č. 28: Výstavba na státní silniční síti - Českolipsko ...........................................................................116 Mapa č. 29: Výstavba na státní silniční síti - Liberecko ...............................................................................116 Mapa č. 30: Výstavba na státní silniční síti - Jablonecko, Semilsko ...........................................................116 Mapa č. 31: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006, 2007, 2008 a 2009 - Českolipsko ................................................................................................................................126 Mapa č. 32: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006, 2007, 2008 a 2009 - Liberecko ....................................................................................................................................126 Mapa č. 33: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006, 2007, 2008 a 2009 - Jablonecko, Semilsko ................................................................................................................126 Mapa č. 34: Železniční tratě v Libereckém kraji ...........................................................................................129 Mapa č. 35: Obsluha území Libereckého kraje železničními zastávkami..................................................130 Mapa č. 36: Počet vlakových spojů na jednotlivých železničních tratích v Libereckém kraji v průměrný pracovní den - JŘ 2008/2009 ...............................................................................136 Mapa č. 37: Průměrná frekvence cestujících (nástup + výstup) na zastávkách ČD v Libereckém kraji v průměrný pracovní den - JŘ 2007/2008 ......................................................................136

209 / 209

Zpracovatel: Odbor dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje

Recommend Documents