Zpracovatel: Odbor dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje

Zpracovatel:

Odbor dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje původní zpracování I. aktualizace II. aktualizace III. aktualizace IV. aktualizace V. aktualizace

KVĚTEN 2002 DUBEN 2003 BŘEZEN 2004 BŘEZEN 2005 BŘEZEN 2006 ÚNOR 2007

Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje (aktualizace 2007)

PODĚKOVÁNÍ

PATŘÍ VŠEM ZASTUPITELŮM LIBERECKÉHO KRAJE, KTEŘÍ PROJEVUJÍ VELKÝ ZÁJEM O PROBLEMATIKU DOPRAVY A PODPORUJÍ KROKY VEDOUCÍ ZEJMÉNA KE ZLEPŠENÍ STAVEBNÍHO STAVU SILNIC II. A III. TŘÍDY.

VEŠKERÉ

PODNĚTY A PŘIPOMÍNKY PRO DALŠÍ AKTUALIZOVANÉ VYDÁNÍ BUDOU SHROMAŽĎOVÁNY V PRŮBĚHU CELÉHO ROKU 2007 NA E-MAILOVÉ ADRESE [email protected].

© LIBERECKÝ KRAJ,

ÚNOR 2007

2 / 210


OBSAH 1.

Úvod .........................................................................................................14

1.1 1.2

SWOT analýza jednotlivých problémových oblastí......................................... 15 Hraniční přechody ........................................................................................... 17

1.2.1 1.2.2 1.2.3 1.2.4

Hraniční přechody na území Libereckého kraje....................................................... 17 Česko - německé státní hranice ................................................................................. 19 Česko - polské státní hranice ..................................................................................... 20 Závěrečné shrnutí problematiky hraničních přechodů ............................................ 20

2.

Silniční doprava a silniční hospodářství ................................................24

2.1

Analýza silniční dopravy na území Libereckého kraje................................... 24

2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.4.1

Registr vozidel v Libereckém kraji............................................................................. 24 Registr řidičů v Libereckém kraji .............................................................................. 27 Přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu v Libereckém kraji .... 30 BESIP ......................................................................................................................... 33 Pozemní komunikace ................................................................................................... 35

2.1.4.1.1 Nehodovost v Libereckém kraji................................................................................................35 2.1.4.1.2 Místa častých dopravních nehod na silnicích v Libereckém kraji ...........................................39 2.1.4.1.3 Informace z radarů...................................................................................................................43

2.1.4.2

Lidský činitel ............................................................................................................... 45

2.1.4.2.1 Dětská dopravní hřiště v Libereckém kraji ..............................................................................45 2.1.4.2.2 Dopravní výchova v Libereckém kraji formou systematického výcviku na dětských dopravních hřištích ..................................................................................................................46 2.1.4.2.3 Dopravní soutěž mladých cyklistů v Libereckém kraji.............................................................47 2.1.4.2.4 Dopravní soutěže vyhlašované Libereckým krajem .................................................................49

2.1.4.3 2.1.4.4 2.1.5 2.1.6 2.1.6.1 2.1.6.2

Aktivity v oblasti BESIP .............................................................................................. 50 Shrnutí kapitoly BESIP................................................................................................ 54 Silniční motorová doprava ......................................................................................... 55 Zajišťování dopravní obslužnosti Libereckého kraje ............................................... 73 Projekt optimalizace dopravní obslužnosti Libereckého kraje ................................... 73 Veřejná linková autobusová doprava.......................................................................... 75

2.1.6.2.1 2.1.6.2.2 2.1.6.2.3 2.1.6.2.4

Příprava jízdních řádů .............................................................................................................80 Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje .....................................................................81 Koordinátor veřejné dopravy Libereckého kraje – KORID LK, spol. s r.o. ............................83 Žákovské jízdné ........................................................................................................................84

2.1.6.3 Městská autobusová doprava ...................................................................................... 85 2.1.6.4 Taxislužba.................................................................................................................... 86 2.1.6.5 Zvláštní linková autobusová doprava ......................................................................... 88 2.1.7 Alternativní způsob HIPO.......................................................................................... 90 2.1.8 Cyklistická doprava .................................................................................................... 90 2.1.8.1 Vymezení pojmu cyklokoridor ..................................................................................... 91 2.1.8.2 Základní dělení cyklistických tras ............................................................................... 91 2.1.8.3 Cyklistická doprava v Libereckém kraji...................................................................... 92 2.1.8.4 Mezinárodní cyklokoridory v Libereckém kraji .......................................................... 93 2.1.8.5 Nadregionální cyklokoridory v Libereckém kraji ....................................................... 93 2.1.8.6 Regionální cyklokoridory v Libereckém kraji ............................................................. 94 2.1.8.7 Přeprava kol na linkách základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje ............... 95 2.1.8.8 Shrnutí kapitoly cyklistická doprava ........................................................................... 96

3 / 210


2.2

Analýza silničního hospodářství Libereckého kraje....................................... 98

2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.2.5 2.2.6 2.2.7 2.2.8 2.2.9 2.2.10

Majetková správa krajských silnic II. a III. třídy ................................................... 100 Zimní údržba silnic v Libereckém kraji................................................................... 101 Vážení silničních vozidel .......................................................................................... 103 Přehled údajů o státní silniční síti ........................................................................... 106 Intenzita silniční dopravy......................................................................................... 107 Stávající síť silnic, mostů, podjezdů a železničních přejezdů ................................. 111 Stávající stavební stav silnic a mostů....................................................................... 114 Stávající dopravně technický stav silnic .................................................................. 119 Výhledová kategorizace silniční sítě ........................................................................ 121 Rekonstrukce a opravy na krajských silnicích II. a III. třídy................................. 121

3.

Železniční doprava.................................................................................126

3.1 3.2

Základní pojmy............................................................................................... 127 Železniční doprava v Libereckém kraji ......................................................... 129

3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5 3.2.6 3.2.7

Dálková osobní doprava........................................................................................... 129 Regionální osobní doprava ...................................................................................... 131 Vozový park Českých drah a.s. nasazovaný v dálkové a regionální dopravě na území Libereckého kraje ..................................................................................... 132 Celostátní tratě na území Libereckého kraje........................................................... 134 Regionální a vlečkové tratě na území Libereckého kraje ....................................... 149 Průměrný denní počet prodaných jízdenek v obcích s rozšířenou působností....... 162 Objekty železniční infrastruktury na území Libereckého kraje.............................. 168

3.3 3.4

Shrnutí kapitoly železniční doprava .............................................................. 175 KORID LK, spol. s r. o. .................................................................................. 176

4.

Letecká doprava.....................................................................................177

4.1

Základní pojmy............................................................................................... 177

4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.1.5 4.1.6 4.1.7 4.1.8 4.1.9

Veřejné letiště ........................................................................................................... 177 Neveřejné letiště........................................................................................................ 178 Mezinárodní letiště ................................................................................................... 178 Vnitrostátní letiště..................................................................................................... 178 Letiště s řízeným provozem....................................................................................... 178 Letiště s letištní letovou informační službou ........................................................... 179 Neobsazené letiště..................................................................................................... 179 Provoz letiště ............................................................................................................. 179 Využitelnost letiště .................................................................................................... 180

4.2 4.3 4.4

Letiště v Libereckém kraji.............................................................................. 180 Významná letiště v okolí Libereckého kraje.................................................. 188 Shrnutí kapitoly letecká doprava................................................................... 194

5.

Ostatní druhy dopravy ...........................................................................196

5.1 5.2

Lanová doprava.............................................................................................. 196 Lodní doprava................................................................................................. 196

6.

Závěr.......................................................................................................198

4 / 210


SEZNAM MAP Mapa č. 1: Dopravní síť - silnice, železnice, hraniční přechody a letiště v Libereckém kraji ......... 14 Mapa č. 2: Působnost dopravních úřadů v Libereckém kraji, provozy a střediska KSS LK ........... 14 Mapa č. 3: Smrtelné nehody na území Libereckého kraje v roce 2006 ........................................... 38 Mapa č. 4: Nehody v Libereckém kraji v roce 2006 ve vztahu k nehodovým úsekům minulých let.................................................................................................................... 41 Mapa č. 5: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2006.................................................... 41 Mapa č. 6: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2006 - výběr ze zavinění .................... 41 Mapa č. 7: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2006 - nedání přednosti v jízdě .......... 41 Mapa č. 8: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2006 - smyk........................................ 41 Mapa č. 9: Spádovost základních škol v Libereckém kraji na dětská dopravní hřiště..................... 46 Mapa č. 10: Rozložení tras autobusových linek dle dopravců VLAD na silniční síti Libereckého kraje v roce 2007 .................................................................................... 74 Mapa č. 11: Urbanizované území mimo dostupnost 1 km od autobusových zastávek nebo železničních stanic na území Libereckého kraje - analýza stavu 2007 ....................... 74 Mapa č. 12: Rozložení počtu autobusových spojů v zastávkách na území Libereckého kraje, mimo MHD - průměrná středa za leden 2007............................................................. 74 Mapa č. 13: Rozložení počtu autobusových spojů v zastávkách na území Libereckého kraje, včetně příměstské MHD - průměrná středa za leden 2007 ......................................... 74 Mapa č. 14: Schéma cyklotras ve vztahu k dopravní síti v Libereckém kraji.................................. 92 Mapa č. 15: Schéma rozložení nadmořských výšek ve vztahu k dopravní síti v Libereckém kraji ...................................................................................................... 98 Mapa č. 16: Reliéf terénu ve vztahu k dopravní síti v Libereckém kraji ......................................... 98 Mapa č. 17: Majetkoprávní operace na silniční síti v Libereckém kraji ........................................ 101 Mapa č. 18: Zimní údržba silnic v Libereckém kraji dle technologie na rok 2006/07 .................. 103 Mapa č. 19: Zimní údržba silnic v Libereckém kraji dle pořadí důležitosti na rok 2006/07 ......... 103 Mapa č. 20: Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti Libereckého kraje (rok 2005)... 111 Mapa č. 21: Výsledky sčítání dopravy - Česká Lípa (rok 2005).................................................... 111 Mapa č. 22: Výsledky sčítání dopravy - Jablonec nad Nisou (rok 2005) ...................................... 111 Mapa č. 23: Výsledky sčítání dopravy - Liberec (rok 2005) ......................................................... 111 Mapa č. 24: Výsledky sčítání dopravy - Semily (rok 2005) ......................................................... 111 Mapa č. 25: Výsledky sčítání dopravy - Turnov (rok 2005).......................................................... 111 Mapa č. 26: Stav povrchu silnic v Libereckém kraji po opravách v roce 2006 ............................. 117 Mapa č. 27: Výstavba na státní silniční síti - Českolipsko............................................................. 120 Mapa č. 28: Výstavba na státní silniční síti - Liberecko ................................................................ 120 Mapa č. 29: Výstavba na státní silniční síti - Jablonecko, Semilsko ............................................. 120 Mapa č. 30: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006 a 2007 - Českolipsko............................................................................................................. 125 Mapa č. 31: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006 a 2007 - Liberecko .. 125 Mapa č. 32: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006 a 2007 - Jablonecko, Semilsko.............................................................................................. 125 Mapa č. 33: Železniční tratě v Libereckém kraji ........................................................................... 128 Mapa č. 34: Obsluha území Libereckého kraje železničními zastávkami ..................................... 129 Mapa č. 35: Počet vlakových spojů na jednotlivých železničních tratích v Libereckém kraji v průměrný pracovní den - JŘ 2006/2007................................................................. 135 Mapa č. 36: Průměrná frekvence cestujících (nástup + výstup) na zastávkách ČD v Libereckém kraji v průměrný pracovní den - JŘ 2005/2006 ................................. 135

5 / 210


SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Tabulky se základními informacemi o stávajících a navrhovaných hraničních přechodech na území Libereckého kraje.................................................................. 19 Příloha č. 2: Počet bodovaných řidičů v registru řidičů podle jednotlivých krajů od 1.7.2006 do 31.12.2006........................................................................................................... 33 Příloha č. 3: Počet bodovaných řidičů v registru řidičů podle jednotlivých obecních úřadů v Libereckém kraji od 1.7.2006 do 31.12.2006 ....................................................... 33 Příloha č. 4: Radary ve vlastnictví Libereckého kraje .................................................................. 45 Příloha č. 5: Podmínky Programu č. 20 – Program rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích...................................................................... 52 Příloha č. 6: Přehled počtu přepravených cestujících na vybraných linkách osobní dopravy na území Libereckého kraje v typický den roku ...................................................... 74 Příloha č. 7: Přehled licencí vydaných Krajským úřadem Libereckého kraje, odborem dopravy k provozování veřejné vnitrostátní linkové osobní dopravy na území Libereckého kraje platných v roce 2006 .................................................................. 76 Příloha č. 8: Přehled linek veřejné linkové osobní dopravy provozovaných na území Libereckého kraje v roce 2006 ................................................................................. 76 Příloha č. 9: Zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje – podle obcí, rok 2006............... 76 Příloha č. 10: Zpoplatněné úseky pozemních komunikací v ČR ................................................ 105 Příloha č. 11: Schéma s vyznačením jednotlivých dopravců železniční dopravy v ČR ............. 126 Příloha č. 12: Tranzitní železniční koridory v ČR ...................................................................... 128 Příloha č. 13: Vozební ramena dálkové osobní dopravy v Libereckém kraji ............................. 131 Příloha č. 14: Vozební ramena regionální osobní dopravy v Libereckém kraji.......................... 131

6 / 210


SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Abecední přehled stávajících a navrhovaných hraničních přechodů na území Libereckého kraje ...................................................................................................... 18 Tabulka č. 2: Počet vozidel v Libereckém kraji v roce 2006........................................................... 24 Tabulka č. 3: Porovnání celkového počtu vozidel v Libereckém kraji a v České republice v letech 2001 až 2006 ................................................................................................ 25 Tabulka č. 4: Porovnání motorizace v Libereckém kraji a v České republice v letech 2001 až 2006....................................................................................................................... 25 Tabulka č. 5: Porovnání automobilizace v Libereckém kraji a v České republice v letech 2001 až 2006.............................................................................................................. 26 Tabulka č. 6: Stanice technické kontroly v Libereckém kraji k 1.1.2007........................................ 27 Tabulka č. 7: Počet žadatelů o řidičské oprávnění v Libereckém kraji v letech 2004 až 2006 ....... 28 Tabulka č. 8: Počet obyvatel v Libereckém kraji v letech 2004 až 2006......................................... 28 Tabulka č. 9: Počet řidičů v Libereckém kraji v letech 2004 až 2006 ............................................. 29 Tabulka č. 10: Počet dopravních přestupků řešených okresními úřady v Libereckém kraji v roce 2002 a obecními úřady s rozšířenou působností v Libereckém kraji v letech 2003 až 2006............................................................................................... 30 Tabulka č. 11: Dopravní přestupky řešené obcemi s rozšířenou působností v Libereckém kraji v roce 2006 ............................................................................................................... 31 Tabulka č. 12: Pokuty uložené za dopravní přestupky obecními úřady obcí s rozšířenou působností Libereckého kraje v roce 2006 (v Kč) ................................................... 32 Tabulka č. 13: Porovnání počtu dopravních nehod v Libereckém kraji v letech 2001 až 2006 ...... 35 Tabulka č. 14: Dopravní nehody v Libereckém kraji v letech 2003 až 2006 .................................. 36 Tabulka č. 15: Porovnání počtu usmrcených při dopravních nehodách v Libereckém kraji v letech 2001 až 2006............................................................................................... 37 Tabulka č. 16: Místa častých dopravních nehod na silnicích v Libereckém kraji v roce 2006 ....... 39 Tabulka č. 17: Místa častých dopravních nehod na silnicích v Libereckém kraji v roce 2005, kde se dopravní nehody v roce 2006 již neopakovaly ............................................. 41 Tabulka č. 18: Procentuální vyjádření počtu řidičů překračujících povolenou rychlost – radar Karlovice...................................................................................................... 44 Tabulka č. 19: Procentuální vyjádření počtu řidičů překračujících povolenou rychlost – radar Příšovice....................................................................................................... 44 Tabulka č. 20: Dětská dopravní hřiště v Libereckém kraji .............................................................. 46 Tabulka č. 21: Výsledky krajského kola dopravní soutěže mladých cyklistů v letech 2003 až 2006 ..................................................................................................................... 48 Tabulka č. 22: Soutěž pro děti s tematikou BESIP vyhlašovaná Libereckým krajem – „ O kolo“ ............................................................................................................... 49 Tabulka č. 23: Soutěž pro děti s tematikou BESIP vyhlašovaná Libereckým krajem – „ O pohár hejtmana Libereckého kraje“................................................................ 49 Tabulka č. 24: Účast při soutěžích s tematikou BESIP vyhlašovaných Libereckým krajem .......... 50 Tabulka č. 25: Přehled akcí podpořených z Programu podpory zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích vyhlášeného v roce 2005 ........................................... 52 Tabulka č. 26: Přehled akcí podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích vyhlášeného v roce 2006............................. 53 Tabulka č. 27: Kategorizace silniční motorové dopravy.................................................................. 55 Tabulka č. 28: Celkové počty podnikatelů v silniční motorové dopravě nákladní a osobní v Libereckém kraji v letech 2004 až 2006 ............................................................... 56 7 / 210


Tabulka č. 29: Počty podnikatelů v silniční motorové dopravě nákladní v Libereckém kraji a v České republice v letech 2004 až 2006 .............................................................. 57 Tabulka č. 30: Počty podnikatelů v silniční motorové dopravě osobní v Libereckém kraji a v České republice v letech 2004 až 2006 .............................................................. 57 Tabulka č. 31: Počty provozovaných vozidel v silniční motorové dopravě nákladní v Libereckém kraji a v České republice v letech 2004 až 2006 ............................... 59 Tabulka č. 32: Počty provozovaných vozidel v silniční motorové dopravě osobní v Libereckém kraji a v České republice v letech 2004 a 2006................................. 59 Tabulka č. 33: Přehled dokumentů, které Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, vydal pro příslušné živnostenské úřady nebo pro podnikatele v SMD v letech 2003 až 2006 ............................................................................................................ 61 Tabulka č. 34: Výkon státního odborného dozoru v silniční dopravě provedený pracovníky jednotlivých krajských úřadů v letech 2004 až 2006 ............................................... 63 Tabulka č. 35: Výkon státního odborného dozoru v silniční dopravě provedený pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje v letech 2004 až 2006 ..................................... 65 Tabulka č. 36: Počet kontrolovaných vozidel při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě provedeného Policií ČR a celními úřady v Libereckém kraji v letech 2004 až 2006 ............................................................................................................ 66 Tabulka č. 37: Závady zjištěné při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě provedeného Policií ČR a celními úřady v Libereckém kraji v letech 2004 až 2006 ..................................................................................................................... 67 Tabulka č. 38: Přehled vybraných kaucí celními úřady v Libereckém kraji v letech 2004 až 2006 ..................................................................................................................... 68 Tabulka č. 39: Přehled vybraných kaucí celními úřady v Libereckém kraji za období roku 2005 a 2006 - dle země původu dopravce................................................................ 69 Tabulka č. 40: Přehled správních řízení v silniční dopravě vedených pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, v letech 2003 až 2006 .......................... 71 Tabulka č. 41: Přehled výsledků správních řízení v silniční dopravě vedených pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, v roce 2005 a 2006 ............. 71 Tabulka č. 42: Úspěšnost žadatelů při zkouškách odborné způsobilosti k provozování silniční motorové dopravy pro cizí potřebu v Libereckém kraji v letech 2003 až 2006....... 72 Tabulka č. 43: Maximální rozsah základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje...................... 73 Tabulka č. 44: Přehled licencí, které nebyly Krajským úřadem Libereckého kraje v roce 2006 prodlouženy.............................................................................................................. 76 Tabulka č. 45: Zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje – celkem, rok 2006.................... 76 Tabulka č. 46: Zajištění základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje příměstskou veřejnou dopravou (podle dopravců) - srovnání 2005, 2006 a 2007 ....................... 77 Tabulka č. 47: Kilometrický rozsah jízdních řádů dle dopravců, se kterými byla uzavřena smlouva o závazku veřejné služby – srovnání v letech 2004 až 2007 ..................... 78 Tabulka č. 48: Finanční prostředky na úhradu prokazatelné ztráty v letech 2003 až 2007 ............. 80 Tabulka č. 49: Počet připomínek k jízdním řádům veřejné linkové dopravy projednaných Krajským úřadem Libereckého kraje v letech 2003 až 2006 ................................... 81 Tabulka č. 50: Přehled počtu emitovaných karet dle typů u jednotlivých dopravců k 31.12.2006............................................................................................................. 82 Tabulka č. 51: Žákovské jízdné ve veřejné dopravě ........................................................................ 84 Tabulka č. 52: Zajištění dopravní obslužnosti MHD v Libereckém kraji - podle dopravců, k 1.1.2007................................................................................................................. 85 Tabulka č. 53: Zajištění dopravní obslužnosti MHD v Libereckém kraji - k 1.1.2007 ................... 86 Tabulka č. 54: Počet provozovatelů taxislužby v Libereckém kraji v letech 2003 až 2006 ............ 87

8 / 210


Tabulka č. 55: Počet provozovaných vozidel taxislužby v Libereckém kraji v letech 2003 až 2006 ..................................................................................................................... 87 Tabulka č. 56: Přehled zvláštní linkové dopravy na území Libereckého kraje provozované v roce 2006 na základě platných udělených licencí ................................................. 88 Tabulka č. 57: Obsaditelnost jednotlivých linek sezónních autobusů v Libereckém kraji v letech 2002 až 2006............................................................................................... 95 Tabulka č. 58: Rozložení nadmořských výšek na území Libereckého kraje ................................... 98 Tabulka č. 59: Základní ekonomické ukazatele Krajské správy silnic Libereckého kraje ............ 100 Tabulka č. 60: Přehled majetkoprávních operacích zpracovávaných odborem dopravy KÚLK za období 2002 až 2003.............................................................................. 101 Tabulka č. 61: Zimní údržba silnic I. třídy v Libereckém kraji podle technologií v zimním období 2006/2007 (údaje v km) ............................................................................. 102 Tabulka č. 62: Zimní údržba silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji podle technologií v zimním období 2006/2007 (údaje v km) ............................................................. 103 Tabulka č. 63: Vážení vozidel provedená celními úřady v Libereckém kraji v letech 2005 a 2006 ............................................................................................................ 104 Tabulka č. 64: Vážení vozidel provedená mobilní jednotkou Centra služeb pro silniční dopravu v Libereckém kraji v roce 2006 ............................................................... 104 Tabulka č. 65: Státní silniční síť v Libereckém kraji ..................................................................... 106 Tabulka č. 66: Silnice zajišťující významná spojení Libereckého kraje se zahraničím................. 106 Tabulka č. 67: Přehled délek silnic I. třídy v Libereckém kraji k 1.7.2006 dle území .................. 106 Tabulka č. 68: Výstavba na státních silnicích v Libereckém kraji v roce 2006............................. 107 Tabulka č. 69: Nejzatíženější úseky silnic I. - III. třídy v Libereckém kraji.................................. 108 Tabulka č. 70: Nejzatíženější úseky silnic I. - III. třídy v Libereckém kraji - nárůst těžké nákladní dopravy v letech 2000 a 2005.................................................................. 109 Tabulka č. 71: Délka silniční sítě v jednotlivých krajích v ČR k 1.7.2006.................................... 111 Tabulka č. 72: Délka silnic v Libereckém kraji podle území okresů k 1.7.2006........................... 112 Tabulka č. 73: Hustota silnic na km2 v Libereckém kraji podle území okresů k 1.1.2006 ........... 112 Tabulka č. 74: Počet mostů v jednotlivých krajích v ČR k 1.7.2006............................................. 113 Tabulka č. 75: Počet podjezdů a železničních přejezdů v Libereckém kraji k 1.7.2006 ............... 113 Tabulka č. 76: Stav povrchu vozovek silnic II. třídy v Libereckém kraji v letech 2002 až 2006 .......................................................................................................... 115 Tabulka č. 77: Stav povrchu vozovek silnic III. třídy v Libereckém kraji v letech 2002 až 2006 .......................................................................................................... 116 Tabulka č. 78: Stav povrchu vozovek silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji v letech 2002 až 2006 .......................................................................................................... 116 Tabulka č. 79: Sumarizace stavebních stavů mostů po hlavních mostních prohlídkách v roce 2006 ............................................................................................................. 119 Tabulka č. 80: Délka silnic I. a II. třídy v normových kategoriích v jednotlivých krajích (2004) ..................................................................................................................... 120 Tabulka č. 81: Úseky oprav financovaných z úvěru Libereckého kraje ........................................ 122 Tabulka č. 82: Úseky oprav financovaných z fondů EU................................................................ 124 Tabulka č. 83: Kategorizace železničních drah.............................................................................. 128 Tabulka č. 84: Výkony železničních dopravců na území Libereckého kraje v roce 2005 a 2006. 129 Tabulka č. 85: Rychlíky a spěšné vlaky v Libereckém kraji v jízdním řádu 2005/2006 a 2006/2007 ............................................................................................................ 130 Tabulka č. 86: Srovnání jízdních dob rychlíků v GVD 1933, 2004/2005 a 2006/2007................. 130 Tabulka č. 87: Taktová doprava na železničních tratích v Libereckém kraj.................................. 132 Tabulka č. 88: Dálková doprava v Libereckém kraji obsluhována vozidly z dep kolejových vozidel (DKV)........................................................................................................ 132

9 / 210


Tabulka č. 89:Regionální doprava v Libereckém kraji obsluhována vozidly z dep kolejových vozidel (DKV)........................................................................................................ 133 Tabulka č. 90: Přehled motorových vozů používaných v regionální dopravě v Libereckém kraji......................................................................................................................... 133 Tabulka č. 91: Přehled přípojných vozů používaných v regionální dopravě v Libereckém kraji.. 134 Tabulka č. 92: Přehled celostátních tratí na území Libereckého kraje........................................... 134 Tabulka č. 93: Trať č. 030 Liberec - Jaroměř (-Pardubice) ........................................................... 135 Tabulka č. 94: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 030 v letech 2002 až 2006 .................................................................................. 136 Tabulka č. 95: Trať č. 037 Liberec - Černousy .............................................................................. 137 Tabulka č. 96: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 037 v letech 2002 až 2006 .................................................................................. 138 Tabulka č. 97: Trať č. 040 Chlumec nad Cidlinou - Trutnov ........................................................ 138 Tabulka č. 98: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 040 v letech 2002 až 2006 .................................................................................. 139 Tabulka č. 99: Trať č. 041 Turnov - Jičín - Hradec Králové ......................................................... 140 Tabulka č. 100: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 041 v letech 2002 až 2006................................................................................ 141 Tabulka č. 101: Trať č. 070 Turnov - Praha................................................................................... 141 Tabulka č. 102: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 070 v letech 2002 až 2006................................................................................ 142 Tabulka č. 103: Trať č. 080 Bakov nad Jizerou - Jedlová.............................................................. 143 Tabulka č. 104: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 080 v letech 2002 až 2006................................................................................ 144 Tabulka č. 105: Trať č. 081 Česká Lípa - Benešov nad Ploučnicí - Rumburk - Děčín ................. 144 Tabulka č. 106: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 081 v letech 2002 až 2006................................................................................ 145 Tabulka č. 107: Trať č. 086 Liberec - Česká Lípa ........................................................................ 146 Tabulka č. 108: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 086 v letech 2002 až 2006................................................................................ 147 Tabulka č. 109: Trať č. 089 Liberec - Rybniště ............................................................................. 147 Tabulka č. 110: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 089 v letech 2002 až 2006................................................................................ 148 Tabulka č. 111: Přehled regionálních a vlečkových tratí na území Libereckého kraje ................. 149 Tabulka č. 112: Trať č. 034 Smržovka - Josefův Důl .................................................................... 149 Tabulka č. 113: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 034 v letech 2002 až 2006 ............................................................................... 150 Tabulka č. 114: Trať č. 035 Tanvald - Železný Brod..................................................................... 151 Tabulka č. 115: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 035 v letech 2002 až 2006 ............................................................................... 152 Tabulka č. 116: Trať č. 036 Liberec - Tanvald - Harrachov .......................................................... 152 Tabulka č. 117: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 036 v letech 2002 až 2006 ............................................................................... 154 Tabulka č. 118: Trať č. 038 Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem ............................................... 154 Tabulka č. 119: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 038 v letech 2002 až 2006 ............................................................................... 155 Tabulka č. 120: Trať č. 039 Frýdlant v Čechách - Jindřichovice pod Smrkem ............................. 156 Tabulka č. 121: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 039 v letech 2002 až 2006 ............................................................................... 157 Tabulka č. 122: Trať č. 042 Rokytnice nad Jizerou - Martinice v Krkonoších.............................. 157

10 / 210


Tabulka č. 123: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 042 v letech 2002 až 2006 ............................................................................... 158 Tabulka č. 124: Trať č. 064 Stará Paka - Mladá Boleslav ............................................................. 159 Tabulka č. 125: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 064 v letech 2002 až 2006 ............................................................................... 160 Tabulka č. 126: Trať č. 087 Česká Lípa - Lovosice....................................................................... 160 Tabulka č. 127: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 087 v letech 2002 až 2006 ............................................................................... 161 Tabulka č. 128: Trať Mimoň - Mimoň staré nádraží ..................................................................... 162 Tabulka č. 129: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v České Lípě .................................... 163 Tabulka č. 130: Průměrný denní počet prodaných jízdenek ve Frýdlantu..................................... 163 Tabulka č. 131: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jablonci nad Nisou ....................... 164 Tabulka č. 132: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jilemnici ....................................... 164 Tabulka č. 133: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Liberci........................................... 165 Tabulka č. 134: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Novém Boru ................................. 165 Tabulka č. 135: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Semilech ....................................... 166 Tabulka č. 136: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Tanvaldu ....................................... 166 Tabulka č. 137: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Turnově......................................... 167 Tabulka č. 138: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Železném Brodě............................ 167 Tabulka č. 139: Seznam železničních přejezdů na silnicích I. a II. třídy v Libereckém kraji ....... 169 Tabulka č. 140: Nehody na železničních přejezdech a přechodech v Libereckém kraji v letech 2003 až 2006.......................................................................................... 170 Tabulka č. 141: Umělé stavby na železničních tratích v Libereckém kraji (obvod SDC Liberec) ............................................................................................................... 175 Tabulka č. 142: Kategorizace letišť ............................................................................................... 177 Tabulka č. 143: Počet letišť v České republice a v Libereckém kraji v roce 2006........................ 180 Tabulka č. 144: Seznam letišť v Libereckém kraji ........................................................................ 181 Tabulka č. 145: Letiště Česká Lípa – Lada.................................................................................... 181 Tabulka č. 146: Letiště Česká Lípa – Ramš................................................................................... 183 Tabulka č. 147: Letiště Český Dub ................................................................................................ 183 Tabulka č. 148: Letiště Druzcov .................................................................................................... 184 Tabulka č. 149: Letiště Hodkovice nad Mohelkou ........................................................................ 185 Tabulka č. 150: Letiště Hradčany – Ralsko ................................................................................... 186 Tabulka č. 151: Letiště Lomnice nad Popelkou............................................................................. 186 Tabulka č. 152: Letiště Liberec...................................................................................................... 187 Tabulka č. 153: Seznam významných letišť v okolí Libereckého kraje ........................................ 188 Tabulka č. 154: Letiště Mnichovo Hradiště – Středočeský kraj .................................................... 189 Tabulka č. 155: Letiště Jelenia Góra – Polsko ............................................................................... 190 Tabulka č. 156: Letiště Görlitz – Německo ................................................................................... 191 Tabulka č. 157: Letiště Bautzen – Německo.................................................................................. 192 Tabulka č. 158: Letiště Rothenburg – Německo............................................................................ 193 Tabulka č. 159: Počet pohybů na jednotlivých letištích v Libereckém kraji v letech 2002 až 2006 ................................................................................................................ 194 Tabulka č. 160: Lodní osobní doprava v Libereckém kraji ........................................................... 196

11 / 210


SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Motorizace v Libereckém kraji a v České republice v letech 2003 až 2006 ................ 25 Graf č. 2: Automobilizace v České republice a v Libereckém kraji v letech 2003 až 2006 ......... 26 Graf č. 3: Počet obyvatel nad 15 let a počet řidičů v Libereckém kraji v letech 2004 až 2006 .... 29 Graf č. 4: Vývoj počtu řešených dopravních přestupků v Libereckém kraji v letech 2002 až 2006 ................................................................................................................. 31 Graf č. 5: Způsob řešení dopravních přestupků v Libereckém kraji v roce 2006 (v %) ............... 32 Graf č. 6: Výše uložených pokut za dopravní přestupky v Libereckém kraji v roce 2006 ........... 33 Graf č. 7: Počet dopravních nehod v Libereckém kraji v letech 2003 až 2006 ............................ 36 Graf č. 8: Příčiny dopravních nehod v Libereckém kraji v roce 2006 .......................................... 37 Graf č. 9: Počet usmrcených osob při dopravních nehodách v Libereckém kraji v letech 2003 až 2006 ................................................................................................................. 38 Graf č. 10: Příčiny dopravních nehod s úmrtím v Libereckém kraji v roce 2006......................... 38 Graf č. 11: Procentuální podíl jednotlivých obcí na celkovém počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě v Libereckém kraji v roce 2006 ................................................... 56 Graf č. 12: Procentuální podíl jednotlivých druhů dopravy na celkovém počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě v Libereckém kraji v roce 2006.................................... 58 Graf č. 13: Procentuální podíl jednotlivých kategorií vozidel na celkovém počtu provozovaných vozidel v silniční motorové dopravě v Libereckém kraji v roce 2006....................... 60 Graf č. 14: Počet kontrol v silniční dopravě provedený pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje v letech 2003 až 2006................................................................... 65 Graf č. 15: Nejčastější závady zjištěné při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě v Libereckém kraji v roce 2006.................................................................... 70 Graf č. 16: Rozložení nadmořských výšek na území Libereckého kraje ...................................... 98 Graf č. 17: Stav povrchu vozovek silnic II. třídy v Libereckém kraji v letech 2002 až 2006 .... 115 Graf č. 18: Stav povrchu vozovek silnic III. třídy v Libereckém kraji v letech 2002 až 2006 ... 116 Graf č. 19: Vývoj rozdělení stavu povrchu vozovek silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji v letech 2002 až 2006............................................................................................... 117 Graf č. 20: Vývoj rozdělení stavu povrchu vozovek silnic II. a III. třídy dle okresů ................. 117 Graf č. 21: Stav povrchu vozovek silnic II. třídy v procentech v roce 2006............................... 118 Graf č. 22: Stav povrchu vozovek silnic III. třídy v procentech v roce 2006 ............................. 118 Graf č. 23: Zjednodušené schéma organizační struktury ČD, a.s. .............................................. 126 Graf č. 24: Porovnání jízdních dob rychlíků v GVD 1933, 2004/2005 a 2006/2007 ................. 131 Graf č. 25: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 030 v letech 2002 až 2006............................................................................................... 136 Graf č. 26: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 037 v letech 2002 až 2006............................................................................................... 137 Graf č. 27: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 040 v letech 2002 až 2006............................................................................................... 139 Graf č. 28: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 041 v letech 2002 až 2006............................................................................................... 140 Graf č. 29: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 070 v letech 2002 až 2006............................................................................................... 142 Graf č. 30: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 080 v letech 2002 až 2006............................................................................................... 143 Graf č. 31: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 081 v letech 2002 až 2006............................................................................................... 145 12 / 210


Graf č. 32: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 086 v letech 2002 až 2006............................................................................................... 146 Graf č. 33: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 089 v letech 2002 až 2006............................................................................................... 148 Graf č. 34: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 034 v letech 2002 až 2006............................................................................................... 150 Graf č. 35: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 035 v letech 2002 až 2006............................................................................................... 151 Graf č. 36: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 036 v letech 2002 až 2006............................................................................................... 153 Graf č. 37: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 038 v letech 2002 až 2006............................................................................................... 155 Graf č. 38: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 039 v letech 2002 až 2006............................................................................................... 156 Graf č. 39: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 042 v letech 2002 až 2006............................................................................................... 158 Graf č. 40: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 064 v letech 2002 až 2006............................................................................................... 159 Graf č. 41: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 087 v letech 2002 až 2006............................................................................................... 161 Graf č. 42: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v České Lípě......................................... 163 Graf č. 43: Průměrný denní počet prodaných jízdenek ve Frýdlantu.......................................... 163 Graf č. 44: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jablonci nad Nisou ............................ 164 Graf č. 45: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jilemnici ............................................ 164 Graf č. 46: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Liberci ............................................... 165 Graf č. 47: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Novém Boru ...................................... 165 Graf č. 48: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Semilech ............................................ 166 Graf č. 49: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Tanvaldu............................................ 166 Graf č. 50: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Turnově ............................................. 167 Graf č. 51: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Železném Brodě ................................ 167 Graf č. 52: Počty nehod na železničních přejezdech v letech 2003 až 2006............................... 174

13 / 210


1.

ÚVOD Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje zahrnuje všechna odvětví dopravy z pohledu stavebního, technického i provozního, která jsou na území Libereckého kraje využívána. Největší důraz je kladen na silniční dopravu, která se Libereckého kraje týká přímo, a to jak majetkově tak legislativně. Předmětem analýzy dopravy v Libereckém kraji je soustředění všech dostupných a na sobě závislých informací pro potřeby rozvojových a rozhodovacích procesů na úrovni kraje. Dále pak zhodnocení soustředěných informací, které povedou ke zkvalitnění dopravní infrastruktury tak, aby bylo zajištěno napojení Libereckého kraje na republikovou a evropskou síť, a současně byla optimalizována vnitřní (krajská) dopravní obsluha území z hlediska životních podmínek občanů kraje, bezpečnosti a ochrany uživatelů, ekonomického rozvoje, cestovního ruchu, zemědělství a venkova.

Původní zpracování bylo předkládáno v období krátce po zrušení okresních úřadů. Při provádění aktualizací se zpracovatelé snažili zachovat původní strukturu dokumentu, ale toto nebylo možné ve všech případech. Vzhledem k tomu, že se jedná o dokument zejména analytický, byly v minulých aktualizacích provedeny formální úpravy ve statích, kde došlo v průběhu let 2002 až 2006 ke změnám, nebo v částech, kde je nové uspořádání přehlednější. Pátá aktualizace zahrnuje období roku 2006 a časové řady umožňují porovnání s předešlým obdobím. Některá opatření, jak ukazují statistiky, naplňují „Strategii rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje“ schválenou Zastupitelstvem LK dne 19.11.2002 usnesením č. 200/02/ZK. Příkladem uvádím úvěr, který kraj přijal na opravu silnic nebo postupné snižování dopravních nehod zaviněných dětmi, ať chodci či cyklisty. V současné době připravuje Liberecký kraj projekt tarifní integrace veřejné dopravy, který by měl zvýšit zájem obyvatel o tento způsob dopravy.

Mapa č. 1: Dopravní síť - silnice, železnice, hraniční přechody a letiště v Libereckém kraji Mapa č. 2: Působnost dopravních úřadů v Libereckém kraji, provozy a střediska KSS LK

14 / 210


1.1

SWOT ANALÝZA JEDNOTLIVÝCH PROBLÉMOVÝCH OBLASTÍ

SWOT ANALÝZA PRO OBLAST „SILNIČNÍ DOPRAVA“ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Přirozené historické vazby na SRN a Polsko. Přetíženost úseků hlavní silniční sítě. Nevyhovující stavební a dopravně technický Hustá síť silnic. stav komunikací, zejména silnic II. a III. Rychlé silniční spojení s Prahou. třídy a místních komunikací. Stabilita počtu osob přepravených veřejnou Špatná přístupnost k hranicím státu, absence autobusovou dopravou v průběhu posledních obchvatů měst a obcí. let. Nedostatek finančních prostředků na kvalitní Hustá síť autobusových linek. vybavení KSS LK. Rozsáhlá výstavba silnic I. třídy Nedostatek finančních prostředků na stavby, v Libereckém kraji v posledních letech. opravy a údržbu silniční sítě. Možnost čerpání prostředků z fondů EU Nedostatečná dopravní obslužnost částí na rozvoj dopravní infrastruktury. území veřejnou hromadnou dopravou. Budování integrovaných dopravních Nízký stupeň integrace dopravy. systémů v hlavních aglomeracích, optimalizace systému dopravní obslužnosti. Nárůst individuální dopravy. Možnost čerpání úvěru z KB na revitalizaci Chybějící oddělení pěší a cyklistické silnic II. a III. třídy. dopravy od automobilové dopravy. Velké množství úrovňových železničních přejezdů. Vysoký počet dopravních nehod na silniční síti. PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

Dobudování a modernizace hlavních silničních tahů. Napojení regionu na dálniční systém EU. Postupné odstraňování úrovňového křížení železnice a silnic.

Nedostatek finančních zdrojů na reprodukci a rozvoj infrastruktury. Nekoordinovanost rozvojových programů. Odkládání dostavby páteřních tras regionu a napojení regionu na mezinárodní dopravní síť.

Zajištění vyššího podílu veřejné hromadné dopravy na celkových přepravních výkonech.

Zhoršování dopravní obslužnosti, zejména ve venkovských oblastech.

Zlepšení systémů prevence a represe v oblasti bezpečnosti silničního provozu.

Útlum veřejné dopravy, zvyšování koncentrace individuální dopravy zejména ve velkých městech.

Zavedení dopravně bezpečnostního auditu pozemních komunikací při výstavbě a opravách.

15 / 210


SWOT ANALÝZA PRO OBLAST „ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA“ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Hustá síť železničních tratí, síťový charakter Zanedbaná údržba tratí, budov, mostů, infrastruktury. tunelů, propustků, zastaralé a chybějící Nejmenší negativní vliv na životní prostředí. zabezpečovací a sdělovací zařízení. Velká přepravní kapacita osob i nákladů.

Zastaralý vozový park, nízká přepravní rychlost a nevyhovující kultura cestování. Chybějící kvalitní a rychlé napojení na páteřní koridorovou síť. Velké množství úrovňových přejezdů, nízká úroveň zabezpečovacích systémů. Neelektrizované tratě.

PŘÍLEŽITOSTI

Realizace projektu REGIOTRAM NISA.

OHROŽENÍ

Rušení železničních tratí a omezování jejich provozu.

Propojení tří zemí SRN, Polsko a ČR Nekoordinovaná a separátní privatizace zprovozněním a modernizováním stávajících jednotlivých tratí. tratí. Další zanedbávání údržby a prosté Převedení kamionové dopravy na železnici. reprodukce zařízení. Podpora rozvoje cykloturistiky zavedením vhodných přepravních vozů a vlaků. Zrušení omezení na železničních hraničních přechodech v Libereckém kraji.

SWOT ANALÝZA PRO OBLAST „LETECKÁ DOPRAVA“ SILNÉ STRÁNKY

Přítomnost fungujícího letiště v Liberci. Přítomnost dalších letištních zpevněných ploch v zájmové oblasti Libereckého kraje.

SLABÉ STRÁNKY

Omezené provozní možnosti letišť v Libereckém kraji.

PŘÍLEŽITOSTI

Možnost čerpání finančních prostředků z fondů EU na rozvoj letišť. Rozvoj regionálního letiště dobře dostupného zejména z krajského města.

OHROŽENÍ

Zánik letecké dopravy na území Libereckého kraje.

16 / 210


1.2 ¾

¾ ¾

HRANIČNÍ PŘECHODY Hraničním přechodem se rozumí: místo vymezené mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána, určené pro překračování státních hranic České republiky za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou nebo zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; mezinárodní letiště; prostor mezistátního vlaku a paluba lodě mezistátní osobní nebo nákladní lodní přepravy v době, kdy je v tomto prostoru prováděna hraniční kontrola.

Seznam hraničních přechodů, které za stanovených podmínek mohou použít k překročení státních hranic státní občané České republiky a cizinci, včetně rozsahu provozu na jednotlivých hraničních přechodech, je uveden v příloze ke sdělení Ministerstva vnitra č. 396/2006 Sb. ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾

Hraniční přechody se dělí na: silniční hraniční přechody; přechody malého pohraničního styku; přechody na turistických stezkách protínajících státní hranice; říční hraniční přechody; letištní hraniční přechody; železniční hraniční přechody.

1.2.1 HRANIČNÍ PŘECHODY NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE Délka státní hranice Libereckého kraje s Polskou republikou je 130 km, se Spolkovou republikou Německo 22,7 km. Rozšíření sítí veřejné dopravy představuje v příhraničních regionech prioritu ve spojitosti s usnadněním mobility obyvatel mezi příhraničními regiony. Jsou také důležité při umožnění rychlé přepravy zboží a nákladů na širší trhy i pro usnadňování přístupu turistů do regionu. V Libereckém kraji je celkem 6 silničních hraničních přechodů, 14 přechodů na turistických stezkách a 2 železniční hraniční přechody. Přechody malého pohraničního styku a říční hraniční přechody se na území Libereckého kraje nenachází. V současné době je evidováno celkem 11 návrhů na zřízení nových hraničních přechodů, převážně na turistických stezkách protínajících státní hranice, a několik návrhů na změnu rozsahu dopravy na stávajících hraničních přechodech. Následující tabulka je přehledem všech stávajících i navrhovaných hraničních přechodů na území Libereckého kraje a poskytuje základní informace ke každému z nich. Seznam je řazen dle abecedního názvu hraničního přechodu.

17 / 210


Tabulka č. 1: Abecední přehled stávajících a navrhovaných hraničních přechodů na území Libereckého kraje Název hraničního přechodu

P.č.

Země

Druh

Specifikace

Andělka – Lutogniewice

19

Polsko

turistický

III/0354

Bod Trojzemí – Trojstyk – Dreiländerpunkt

10

Polsko, SRN

návrh - turistický

MK

Černousy/Ves – Zawidów

20

Polsko

turistický

ÚK

Česká brána – Neu Hartau

7

SRN


ÚK

Dolní Světlá – Jonsdorf

2

SRN

turistický

MK

Dolní Světlá – Waltersdorf

1

SRN

turistický *

III/26839

Frýdlant v Čechách – Zawidów

22

Polsko

železniční nákladní

žel. 037

Habartice – Zawidów

23

Polsko

silniční *

I/13

Harrachov – Jakuszyce

32

Polsko

silniční

I/10

Harrachov – Jakuszyce

30

Polsko

návrh - železniční

-

Harrachov – Polana Jakuszycka

29

Polsko

turistický

ÚK

Harrachov, Nový Svět – Tkacka Góra

31

Polsko


ÚK

Heřmanice – Bogatynia

15

Polsko


III/3513

SRN

turistický *

III/27111

Polsko

návrh - silniční

I/35

SRN


ÚK

Hrádek nad Nisou – Hartau

9

Hrádek nad Nisou – Kopaczów

13

Hrádek nad Nisou – Neu Hartau

8

Hrádek nad Nisou – Porajów

11

Polsko

silniční *

I/35

Hrádek nad Nisou – Zittau/Žitava

12

SRN

železniční

žel. 089

Jindřichovice pod Smrkem – Świecie

25

Polsko

turistický

III/2915

Jizerka – Orle

28

Polsko

turistický

ÚK

Krompach – Jonsdorf

3

SRN

turistický *

MK

Krompach – Oybin/Hain

4

SRN

turistický *

MK

Kunratice – Bogatynia

16

Polsko

silniční *

III/03511

Kunratice – Bogatynia, haldy

17

Polsko


ÚK

Nové Město pod Smrkem – Czerniawa Zdrój

26

Polsko

silniční *

II/291

Oldřichov na Hranicích – Kopaczów

14

Polsko


MK

Petrovice – Lückendorf

5

SRN

turistický *

II/270

Petrovice (Lví buk) – Lückendorf (Forsthaus)

6

SRN


ÚK

Smědá – Witka

21

Polsko

návrh - říční

řeka

Smrk – Stóg Izerski

27

Polsko

turistický

ÚK

Srbská – Miloszów

24

Polsko

silniční

III/2918

Višňovská – Wigancice Zytawskie

18

Polsko

turistický

MK

Vosecká bouda (Tvarožník) – Szrenica

33

Polsko

turistický

ÚK

18 / 210


Legenda: ¾

¾ ¾

¾

ve sloupci „Druh“ je údaj o druhu hraničního přechodu (silniční, turistický = přechod na turistické stezce protínající státní hranice, železniční, příp. návrh = návrh na zřízení nového hraničního přechodu); pokud je za tímto údajem uvedena „*“ znamená to, že u stávajícího hraničního přechodu je navrhována změna; ve sloupci „P.č.“ je údaj o pořadovém čísle hraničního přechodu v seznamu všech stávajících i navrhovaných hraničních přechodů na území Libereckého kraje (číslo přiděleno dle umístění hraničního přechodu na mapě směrem od západu k východu); ve sloupci „Specifikace“ je údaj o pozemní komunikaci, která vede z české strany k hraničnímu přechodu (silnice třída/číslo, příp. MK = místní komunikace, ÚK = účelová komunikace), nebo údaj o železniční trati (žel. číslo).

Příloha č. 1: Tabulky se základními informacemi o stávajících a navrhovaných hraničních přechodech na území Libereckého kraje

1.2.2 ČESKO - NĚMECKÉ STÁTNÍ HRANICE Se Spolkovou republikou Německo je na území Libereckého kraje nyní otevřeno celkem 7 hraničních přechodů, z toho: ¾ 1 železniční hraniční přechod; ¾ 6 přechodů na turistických stezkách protínajících státní hranice. Na přechodech na turistických stezkách protínajících státní hranice se Spolkovou republikou Německo mohou překračovat státní hranice občané České republiky, státní příslušníci Spolkové republiky Německo a státní příslušníci třetích států, kteří nepodléhají vízové povinnosti v České republice ani v žádném z členských států Evropské unie, za podmínek stanovených Dohodou mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o malém pohraničním styku na turistických stezkách a v turistických zónách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech, ze dne 3.11.1994. Každoročně probíhají jednání na téma „Koncepce doplňujících silničních spojení mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko (po začlenění České republiky do EU a po splnění Schengenské dohody)“. Na území Libereckého kraje se jedná o možnost rozšíření provozu na některých turistických přechodech na hranici Libereckého kraje a Svobodného státu Sasko v místech, kde v minulosti silniční spojení mezi českým a německým územím již existovalo. Navrhovaná silniční spojení mezi oběma státy jsou vázána na splnění všech podmínek Schengenské dohody (zpočátku dojde ke zrušení celních kontrol mezi ČR a jednotlivými státy EU, poté k úplnému otevření vnitřních hranic - tj. zrušení pasové i celní kontroly mezi ČR a jednotlivými státy EU). Kromě již otevřených hraničních přechodů jsou evidovány celkem 3 návrhy na otevření nových přechodů na turistických stezkách protínajících státní hranice mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo a společný česko-polsko-německý přechod Bod Trojzemí – Trojstyk – Dreiländerpunkt.

19 / 210


1.2.3 ČESKO - POLSKÉ STÁTNÍ HRANICE S Polskou republikou je na území Libereckého kraje nyní otevřeno celkem 15 hraničních přechodů, z toho: ¾ 1 železniční hraniční přechod; ¾ 6 silničních hraničních přechodů; ¾ 8 přechodů na turistických stezkách protínajících státní hranice. Na přechodech na turistických stezkách protínajících státní hranice s Polskou republikou mohou překračovat státní hranice občané České republiky a státní příslušníci Polské republiky, Belgie, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Izraele, Japonska, Kanady, Kypru, Lichtenštejnska, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spolkové republiky Německo, Španělska, Švédska, Švýcarska, USA a Velké Británie za podmínek stanovených Dohodou mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o hraničních přechodech, přechodech na turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování státních hranic mimo hraniční přechody, ze dne 22.11.1996, v doplněném znění dle schválených diplomatických nót. Již několik let se usiluje o otevření nových hraničních přechodů na území Libereckého kraje s Polskou republikou. Kromě otevřených hraničních přechodů je evidováno celkem 8 návrhů na otevření nových přechodů, z toho: ¾ 1 železniční (Harrachov – Jakuszyce); ¾ 1 silniční (Hrádek nad Nisou – Kopaczów); ¾ 1 říční (Smědá – Witka); ¾ 5 turistických (Harrachov, Nový Svět – Tkacka Góra; Heřmanice – Bogatynia; Kunratice – Bogatynia, haldy; Oldřichov na Hranicích – Kopaczów a společný českopolsko-německý Bod Trojzemí – Trojstyk – Dreiländerpunkt).

1.2.4 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ PROBLEMATIKY HRANIČNÍCH PŘECHODŮ Znovuotevření a doplnění v minulosti používaných hraničních přechodů na tradičních trasách je důležitým předpokladem pro obnovení přímých kontaktů lidí, jejich vzájemného poznávání a urychlení vzájemného hospodářského a sociálního rozvoje na obou stranách hranice. Nyní, po vstupu České republiky a Polské republiky do Evropské unie, se postupně připravují podmínky pro další propojení České republiky, Spolkové republiky Německo a Polské republiky po splnění podmínek ke vstupu ČR a PR do schengenského prostoru. Potom nebude bránit legislativa dalším propojením tří zemí, problémem zůstane technický a stavební stav přístupových komunikací. Problematika týkající se hraničních přechodů je průběžně projednávána dotčenými orgány veřejné správy. Každoročně probíhají jednání zástupců delegací expertů České republiky, Polské republiky a Spolkové republiky Německo o hraničních přechodech a přechodech na turistických stezkách protínajících státní hranice.

20 / 210


Změny týkající se hraničních přechodů na území Libereckého kraje: ¾ ¾

¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾

Hrádek nad Nisou - Porajów … ujednání o rozšíření rozsahu dopravy o autobusy vstoupilo v platnost dne 24.3.2004; Jindřichovice pod Smrkem - Swiecie … ujednání o zřízení přechodu vstoupilo v platnost dne 21.1.2005 (dne 10.6.2005 proběhlo slavnostní otevření turistického přechodu); Smrk - Stóg Izerski … ujednání o rozšíření rozsahu provozu o cyklisty vstoupilo v platnost dne 28.6.2005; Jizerka - Orle … ujednání o zřízení přechodu vstoupilo v platnost dne 21.1.2005 (dne 15.7.2005 proběhlo slavnostní otevření turistického přechodu); Višňovská - Wigancice Zytawskie … ujednání o zřízení přechodu vstoupilo v platnost dne 18.1.2006; Černousy/Ves - Zawidów … ujednání o zřízení přechodu vstoupilo v platnost dne 18.1.2006; Petrovice - Lückendorf … ujednání o rozšíření provozní doby na celoročně od 6 do 22 hod. vstoupilo v platnost dne 15.2.2006; Srbská - Miloszów … ujednání o rozšíření rozsahu dopravy o osobní automobily, rozšíření charakteru pro občany všech států a rozšíření provozu na nepřetržitý vstoupilo v platnost dne 1.12.2006.

Z jednání delegací expertů České republiky a Polské republiky o hraničních přechodech a přechodech na turistických stezkách protínajících státní hranice, které se uskutečnilo v listopadu 2004 v Jablonci nad Nisou, a ze setkání Pracovní skupiny pro dopravu a překračování hranic Česko-polské mezivládní komise pro přeshraniční spolupráci, které se uskutečnilo v říjnu 2005 ve Wisle, vyplývá několik návrhů na změny současného stavu hraničních přechodů na území Libereckého kraje. Tyto návrhy byly opětovně projednány na setkání Pracovní skupiny pro dopravu a překračování hranic Česko-polské mezivládní komise pro přeshraniční spolupráci, které se uskutečnilo v říjnu 2006 v Praze. Projednávání návrhu na rozšíření provozu o nákladní vozidla do 12 tun celkové hmotnosti na hraničním přechodu Habartice – Zawidów je pozastaveno po ukončení vnitrostátního projednání, kdy česká strana dospěla k názoru, že s navrženým rozšířením nemůže souhlasit a navrhuje o celé věci jednat až po vybudování obchvatů obcí Habartice a Frýdlant. Dále je navrhováno zrušení omezení provozu nákladních vozidel do 3,5 tuny spojený s jejich registrací, čímž umožnit přejezdy nákladních vozidel do uvedené hmotnosti i vozidlům ze třetích zemí. Na území Libereckého kraje se jedná se o hraniční přechody Kunratice – Bogatynia, Habartice – Zawidów a Nové Město pod Smrkem – Czerniawa Zdroj. V souvislosti se vstupem České republiky a Polské republiky do EU je navrhováno rozšířit provoz na všech hraničních přechodech s rozsahem provozu pro osobní vozidla o nákladní vozidla do 3,5 tuny celkové hmotnosti. Na území Libereckého kraje by se jednalo o přechod Hrádek nad Nisou – Porajów. Vedle dnešního silničního spojení z Hrádku nad Nisou do Porajówa a do Zittau se připravuje propojení české rychlostní silnice R 35 Turnov – Liberec – Hrádek nad Nisou na přeložku německé silnice B 178 Zittau – Weissenberg a rekonstruovanou polskou silnici 352 a 354 Sieniawka – Zgorzelec. Toto řešení je v souladu s připravovanou přeložkou polské

21 / 210


silnice Sieniawka – Bogatynia – Kunratice, která umožní rychlé spojení z Německa přes Frýdlantský výběžek do Jizerských hor a Krkonoš. O vybudování nového hraničního přechodu na silnici I/35 v Hrádku nad Nisou česká strana usiluje již řadu let. Třístranná smlouva o výstavbě silničního spojení v Euroregionu Nisa mezi lokalitami Hrádek nad Nisou – Bogatynia – Zittau byla podepsána dne 5.4.2004. V současné době probíhá naplnění třístranné mezinárodní smlouvy o tomto propojení. Dle smlouvy uhradila Česká republika a Spolková republika Německo finanční závazek Polské republice. V současné době všechny tři strany připravují dokumentaci ke stavebnímu povolení. Na české a německé straně byly již zahájeny stavební práce. Pokud nedojde k výraznému zdržení na polské straně, měl by být provoz zahájen v roce 2008. Pro kontrolu plnění této smlouvy byla vytvořena pracovní skupina, která se pravidelně schází a snaží se odstraňovat překážky, které vznikají přeshraniční bariérou. Na řídící skupině svazku Malý trojúhelník (Zittau – Bogatynia – Hrádek nad Nisou) byl dne 15.6.2004 projednán návrh na zřízení hraničního přechodu v bodě Trojzemí. Bylo konstatováno, že je potřeba vypsat architektonickou soutěž mostního propojení a následného podání společného projektu do evropských fondů. Potřebu tohoto přechodu potvrdilo i využití provizorního mostního propojení během slavností rozšíření EU, které se konaly právě v prostoru Trojzemí, a zklamání obyvatel i turistů po odstranění tohoto propojení. Prvním krokem k tomu, aby v prostoru Trojzemí došlo k propojení cyklostezek a symbolickému spojení Euroregionu Nisa přímo v jeho srdci, byl workshop, který probíhal v únoru 2006. Celkem se zúčastnilo 10 studentů z Liberce a Žitavy, kteří vypracovali sedm reálných návrhů budoucí podoby mostu pro pěší a cyklisty v bodě Trojzemí. Dne 13.2.2006 proběhla prezentace modelů. Dle vítězného modelu by všechny tři země mohl spojovat kruhový most jako symbol rovnosti, kde mají všichni stejně daleko ke středu. Návrh mostu vzešlý z workshopu se stal prvním krokem k propojení turistických tras v prostoru Trojzemí. Dalším krokem je schválení žádosti měst Hrádek nad Nisou (CZ), Žitava (D) a Bogatynia (PL) ve věci podání návrhu na zřízení společného česko-polsko-německého hraničního přechodu Bod Trojzemí – Trojstyk – Dreiländerpunkt. Z výše uvedených jednání Pracovní skupiny pro dopravu a překračování hranic Českopolské mezivládní komise pro přeshraniční spolupráci vyplývá také několik návrhů na zřízení nových přechodů na turistických stezkách protínajících státní hranice. V současné době jsou projednávány mimo jiné české návrhy na zřízení nových přechodů na turistických stezkách protínajících státní hranice, které se nachází v Libereckém kraji. Jedná se o turistické stezky Heřmanice – Bogatynia, Kunratice – Bogatynia, haldy, Oldřichov na Hranicích – Kopaczów a Harrachov, Nový Svět – Tkacka Góra. Dále jsou projednávány celkem 3 návrhy na otevření nových přechodů na turistických stezkách protínajících státní hranice mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo v regionu Trojzemí. Jedná se o přechody Česká brána – Neu Hartau; Hrádek nad Nisou – Neu Hartau a Petrovice (Lví buk) – Lückendorf (Forsthaus). Česká strana záležitost na základě návrhu diplomatické nóty německé strany opětovně projednala. Přechody by měly být v nejbližším období otevřeny. Nyní se čeká na vyřízení potřebné dokumentace k výměně diplomatických nót. Kromě jednání týkajících se nových míst určených pro překračování státních hranic turisty probíhají také jednání na téma „Koncepce doplňujících silničních spojení mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko (po začlenění České republiky do EU a po splnění Schengenské dohody)“. Na území Libereckého kraje se jedná o možnost rozšíření provozu na některých turistických přechodech na hranici Libereckého kraje a Svobodného státu Sasko v místech, kde v minulosti silniční spojení mezi českým a německým územím již existovalo.

22 / 210


Navrhovaná silniční spojení mezi oběma státy jsou vázána na splnění všech podmínek Schengenské dohody (zpočátku dojde ke zrušení celních kontrol mezi ČR a jednotlivými státy EU, poté k úplnému otevření vnitřních hranic - tj. zrušení pasové i celní kontroly mezi ČR a jednotlivými státy EU). V železniční dopravě se připravuje postupná modernizace hlavních tratí. Železniční hraniční přechody mají kapacitní rezervu. Na trati č. 037 Liberec – Černousy je žádoucí zprovoznění hraničního přechodu i pro osobní dopravu. Hraniční přechod Frýdlant v Čechách – Zawidów je zařazen do systému mezinárodní kombinované dopravy AGTC, který zatím není na této trati realizován, přestože v nákladní dopravě sehrává nezanedbatelnou roli. V rámci programu REGIOTRAM NISA se předpokládá další rozšíření železničního provozu do měst Zittau a Jelenia Góra. Významné je několikaleté úsilí o obnovení železničního spojení Harrachov – Jakuszyce. Naplánované aktivity v oblasti hraničních přechodů na území Libereckého kraje: ¾ ¾ ¾

¾

¾ ¾ ¾

vybudování kvalitního silničního napojení hraničních přechodů s vnitrozemím včetně vybudování obchvatů měst, koordinace výstavby s německou a polskou stranou; vybudování silničního hraničního přechodu bez omezení hmotnosti vozidel na silnici I/35 u Hrádku nad Nisou; rozšíření provozu stávajících přechodů o osobní automobily (Hrádek nad Nisou – Hartau, Petrovice – Lückendorf, Krompach – Jonsdorf, Dolní Světlá – Jonsdorf, Dolní Světlá – Waltersdorf); vybudování nových přechodů na turistických stezkách protínajících stání hranice (Heřmanice – Bogatynia, Kunratice – Bogatynia, haldy, Oldřichov na Hranicích – Kopaczów, Harrachov, Nový Svět – Tkacka Góra a turistické přechody v regionu Trojzemí); rozšíření provozu na železničním hraničním přechodu Frýdlant v Čechách – Zawidów o osobní přepravu; zprovoznění železniční trati z Harrachova do Szklarské Poreby a otevření železničního přechodu v Harrachově pro osobní dopravu; sledování intenzity dopravních proudů na jednotlivých hraničních přechodech.

23 / 210


2.

SILNIČNÍ DOPRAVA A SILNIČNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Kapitola silniční doprava a silniční hospodářství je, jak již z názvu vyplývá, rozdělena na dvě části. Obsahem je zhodnocení rozsahu stávající sítě silnic a mostů, provedení rozboru jejich současného stavebního a dopravně technického stavu, dále provedení rozboru silniční dopravy a stanovení návrhu řešení na zkvalitnění dopravní infrastruktury, na optimalizaci obslužnosti území s ohledem na zajištění udržitelné kvality, bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích a ochrany životní prostředí. Největší dopad působnosti a hospodaření Libereckého kraje je právě v této oblasti.

2.1

ANALÝZA SILNIČNÍ DOPRAVY NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE

Analýza silniční dopravy je statistickým přehledem o počtech vozidel, řidičů, uchazečů o řidičská oprávnění, přestupků a dopravních nehod na území Libereckého kraje za období let 2003 až 2006, ale zejména přehledem linkové osobní dopravy.

2.1.1 REGISTR VOZIDEL V LIBERECKÉM KRAJI Problematika týkající se registru řidičů včetně přestupků, autoškol a registru vozidel je řešena v I. stupni obecními úřady s rozšířenou působností. V České republice bylo k 31.12.2006 evidováno 10 234 092 obyvatel, celkem 6 375 548 vozidel, z toho 4 032 732 osobních vozidel. Následující tabulka obsahuje údaje o registrovaných vozidlech v Libereckém kraji v roce 2006. Tabulka č. 2: Počet vozidel v Libereckém kraji v roce 2006 Ukazatel

LK

Z toho obce s rozšířenou působností CL

FR

JN

JI

LB

NB

SM

TA

Obyvatelé

445 405 76 087 24 087 61 982 22 646 142 834 26 374

26 390

21 581

Osobní vozidla

169 316 28 697

9 471 19 788

TU

ZB

31 162 12 262

9 018

52 089

9 744

13 343

7 724

14 679

4 763

Nákladní vozidla

17 069

2 650

957

2 070

833

6 522

922

618

586

1 398

513

Speciální vozidla

2 645

385

13

81

92

675

254

793

98

207

47

907

114

40

124

18

328

21

209

21

26

6

29 888

6 210

969

3 059

2 829

4 742

1 317

4 112

2 013

3 256

1 381

Traktory

5 202

912

509

178

657

1 067

150

939

165

496

129

Přívěsy NA

7 292

668

453

792

553

2 826

322

618

202

624

234

Přívěsy T

3 559

706

450

88

306

903

84

491

201

257

73

19 674

3 535

992

2 089

1 292

5 518

1 081

1 896

863

1 721

687

74 670 13 895

23 019

11 873

22 664

7 833

Autobusy Motocykly

Přívěsy OA Celkem

255 552 43 877 13 854 28 269 15 598

Motorizace1) Automobilizace

2)

1,63

1,73

1,77

1,87

1,45

1,64

1,90

1,15

1,82

1,37

1,57

2,46

2,65

2,59

2,67

2,51

2,36

2,71

1,98

2,79

2,12

2,57

24 / 210


Legenda: LK = Liberecký kraj, CL = Česká Lípa, FR = Frýdlant, JN = Jablonec nad Nisou, JI = Jilemnice, LB = Liberec, NB = Nový Bor, SM = Semily, TA = Tanvald, TU = Turnov, ZB = Železný Brod NA = nákladní automobil, OA = osobní automobil, T = traktor 1) 2)

Motorizace = počet obyvatel na jedno motorové vozidlo Automobilizace = počet obyvatel na jedno osobní vozidlo

Následující tabulky a grafy znázorňují porovnání celkového počtu vozidel, motorizaci a automobilizaci v Libereckém kraji a v České republice v letech 2001 až 2006. Tabulka č. 3: Porovnání celkového počtu vozidel v Libereckém kraji a v České republice v letech 2001 až 2006 Celkový počet vozidel Liberecký kraj Česká republika Podíl LK/ČR (%)

Změna 2006/2005 (%)

2001

2002

2003

2004

2005

2006

246 688

232 921

224 995

235 868

239 020

255 552

+ 6,92

5 580 151

5 740 823

5 829 249

5 997 306

6 015 362

6 472 150

+ 7,59

4,42

4,08

3,86

3,93

3,97

3,95

- 0,50

Tabulka č. 4: Porovnání motorizace v Libereckém kraji a v České republice v letech 2001 až 2006 Motorizace

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Liberecký kraj

1,75

1,83

1,42

1,40

1,93

1,63

Česká republika

2,13

1,78

1,75

1,70

1,70

1,17

Graf č. 1: Motorizace v Libereckém kraji a v České republice v letech 2003 až 2006 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 ČR

LK

CL

FR

JN

JI

Motorizace - 2003 Motorizace - 2005

LB

NB

SM

TA

TU

ZB

Motorizace - 2004 Motorizace - 2006

25 / 210


Tabulka č. 5: Porovnání automobilizace v Libereckém kraji a v České republice v letech 2001 až 2006 Automobilizace

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Liberecký kraj

2,69

2,95

2,84

2,71

2,88

2,46

Česká republika

2,91

2,80

2,75

2,68

2,62

2,54

Graf č. 2: Automobilizace v České republice a v Libereckém kraji v letech 2003 až 2006 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00

t

0,50 0,00 ČR

LK

CL

FR

JN

JI

Automobilizace - 2003 Automobilizace - 2005

LB

NB

SM

TA

TU

ZB

Automobilizace - 2004 Automobilizace - 2006

K 1.5.2004 byl novelizován zákon číslo 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, kterým byla dána další oprávnění pracovníků krajských úřadů jak při udělování oprávnění a osvědčení k provozování STK, tak i při provádění státního odborného dozoru a ukládání sankcí při porušení tohoto zákona. Za rok 2006 bylo provedeno pracovníky KÚ 17 kontrol STK, pracovníky MD ČR byly provedeny další 2 kontroly STK. V průběhu roku 2006 zahájila činnost další stanice technické kontroly (Klimex Liberec), které bylo uděleno oprávnění a vydáno osvědčení k provozování STK. V současné době probíhá proces výstavby a schvalování další stanice technické kontroly, kdy do novely zákona č. 56/2001 Sb. byla podána jedna žádost o udělení oprávnění k provozování STK a této žádosti bylo vyhověno. Jedna žádost byla podána po uvedené novele zákona a této žádosti nebylo vyhověno z důvodu pokrytí správního obvodu činnostmi stávajících STK. Zpracovatel předkládá v následující tabulce přehled STK v Libereckém kraji.

26 / 210


Tabulka č. 6: Stanice technické kontroly v Libereckém kraji k 1.1.2007 STK

č.

Adresa

Kategorie vozidel x) L, M1, N1, O1, O2, M2, M3, N2, N3, O3, O4, T, OT1, OT2, OT3, OT4.

1. TKV Liberec

35.04 Liberec 30, Tanvaldská 1106

2. Klimex Nový Bor

35.12 Nový Bor, Liberecká 558

L, M1, N1, O1, O2.

3. Jablonec n. N. OA

35.17 Jablonec n.N., Želivského 1

L, M1, N1, O1, O2.

4. Jablonec n. N. NA

35.18 Jablonec n.N., Želivského 53

M2, M3, N2, N3, O3, O4, T, OT1, OT2, OT3, OT4.

5. STEKO Liberec

35.19 Liberec 2, Mrštníkova 2

L, M1, N1, O1, O2.

6. Klimex Česká Lípa

35.22 Česká Lípa, Žitavská 3112

L, M1, N1, O1, O2.

7. Autorenova Č. Lípa

35.25 Česká Lípa, Mánesova 1477

L, M1, N1, O1, O2.

8. Folda Raspenava

35.26 Raspenava, Frýdlantská 772

9. Bělohradský Č. Lípa

35.28 Česká Lípa, Kovářova 3189

10. Klimex Liberec

35.29 Liberec, Londýnská 590/85

11. Turnov

36.17 Turnov, Nudvojovická 1681

12. ISŠ Vysoké n. J. OA

36.21

x)

Vysoké nad Jizerou, Dr. Farského 300

L, M1, N1, O1, O2, M2, M3, N2, N3, O3, O4, T, OT1, OT2, OT3, OT4. L, M1, N1, O1, O2, T, OT1, OT2, OT3, OT4. L, M1, N1, O1, O2. L, M1, N1, O1, O2, M2, M3, N2, N3, O3, O4, T, OT1, OT2, OT3, OT4. L, M1, N1, O1, O2, T, OT1, OT2, OT3, OT4.

rozdělení vozidel do kategorií dle přílohy zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (viz seznam zkratek)

2.1.2 REGISTR ŘIDIČŮ V LIBERECKÉM KRAJI Výuka a výcvik nových žadatelů o řidičská oprávnění je prováděn v autoškolách, skládá se z teoretické a praktické části. Např. při základní výuce a výcviku pro skupinu B (osobní automobil) musí žadatel absolvovat celkem 34 vyučovacích hodin z praktického výcviku v řízení tohoto vozidla, přičemž tato část je rozdělena od nejjednodušších úkonů až po ty nejsložitější. Co se týká teoretické výuky, tato je v současné době prováděna zejména podle individuálního studijního plánu, kdy se žadatel pomocí samostudia naučí předpisy potřebné k provozu vozidel a formou konzultačních hodin jsou tyto znalosti v autoškole ověřovány, přičemž pro skupinu B je nutných nejméně devět vyučovacích hodin konzultací. Následující tabulka znázorňuje počty žadatelů o řidičská oprávnění v letech 2004 až 2006 a také úspěšnost při konání závěrečných zkoušek v Libereckém kraji.

27 / 210


2005

Počet

%

2006

Neuspělo Počet

%

Neuspělo x)

Vyzkoušeno

Neuspělo

Vyzkoušeno

Vyzkoušeno

Žadatelé o řidičské oprávnění

2004

Počet

%

Vyzkoušeno změna 2006/2005 (%)

Tabulka č. 7: Počet žadatelů o řidičské oprávnění v Libereckém kraji v letech 2004 až 2006

CL

1 894

672

35,48

1 616

666

41,21

1 511

455

30,11

- 6,50

FR

384

188

48,96

218

128

58,72

410

60

14,63

+ 88,07

JN

688

356

53,05

723

421

58,23

642

288

44,86

- 11,20

JI

318

113

35,53

357

139

38,94

519

124

23,89

+ 45,38

LB

2 734

1 179

43,12

2 606

1 319

50,61

2 970

493

16,6

+ 13,97

NB

1 133

123

10,86

1 004

175

17,43

1 339

214

15,98

+ 33,37

SM

657

291

44,29

569

245

43,06

597

155

25,96

+ 4,92

TA

385

73

18,96

480

128

26,67

674

65

9,64

+ 40,42

TU

425

193

45,41

365

219

60,00

302

95

31,46

- 17,26

ZB

445

112

25,17

572

126

22,03

545

48

8,81

- 4,72

LK

9 063

3 309

36,51

8 510

3 566

41,90

9 509

1 542

16,20

+ 11,74

x)

v roce 2006 jsou vykazováni pouze žadatelé, kteří neuspěli při zkoušce z praktické jízdy s vozidlem

Následující tabulka znázorňuje celkový počet obyvatel a počet obyvatel starších 15 let v Libereckém kraji v letech 2004 až 2006 v členění podle pověřených obcí. Tabulka č. 8: Počet obyvatel v Libereckém kraji v letech 2004 až 2006 2004

2005

2006

Celkem - změna 2006/05 (%)

Počet obyvatel

Celkem

15 let a více

Celkem

CL

77 199

70 683

78 713

64 693

76 087

63 760

- 3,34

FR

22 406

18 036

24 715

20 230

24 504

20 335

- 0,85

JN

52 763

44 572

55 683

46 858

61 982

52 794

+ 11,31

JI

22 792

19 052

22 811

19 189

22 646

19 098

- 0,72

LB

137 191

116 944

160 979

134 737

142 834

122 708

- 11,27

NB

25 860

21 941

26 279

22 335

26 374

22 487

+ 0,36

SM

26 541

22 544

26 544

22 510

26 374

22 590

- 0,64

TA

21 506

18 123

22 267

18 945

21 581

18 357

- 3,08

TU

32 147

27 551

31 148

26 606

31 162

26 668

+ 0,04

ZB

11 990

10 593

11 994

10 377

12 262

10 592

+ 2,23

LK

430 395

370 039

461 133

386 480

445 806

379 389

- 3,32

15 let a více

28 / 210

Celkem

15 let a více


Následující tabulka znázorňuje celkový počet řidičů a procentuální vyjádření počtu obyvatel, kteří mohou být držiteli řidičského oprávnění (ve věku 15 a více let) v Libereckém kraji v letech 2004 až 2006 v členění podle pověřených obcí. Tabulka č. 9: Počet řidičů v Libereckém kraji v letech 2004 až 2006 2004

2005

2006


Počet řidičů

Celkem

Z obyvatel nad 15 let (%)

CL

41 157

58,23

42 123

65,11

44 231

69,37

+ 5,00

FR

11 923

66,11

12 157

60,09

13 742

67,58

+ 13,04

JN

30 026

67,37

30 509

65,11

34 140

64,67

+ 11,90

JI

13 637

71,58

13 710

71,45

15 521

81,27

+ 13,21

LB

76 004

65,00

77 252

57,34

87 647

71,43

+ 13,46

NB

14 378

65,53

14 590

65,32

15 818

70,34

+ 8,42

SM

15 485

68,69

15 657

69,56

17 834

78,95

+ 13,90

TA

11 192

61,76

11 421

60,29

15 521

84,55

+ 35,90

TU

19 128

69,43

19 441

73,07

22 564

84,61

+ 16,06

ZB

7 073

66,77

7 133

68,74

8 009

75,61

+ 12,28

LK

240 003

64,86

243 993

67,00

275 027

72,49

+ 12,72


Celkem

Celkem


Graf č. 3: Počet obyvatel nad 15 let a počet řidičů v Libereckém kraji v letech 2004 až 2006 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 CL

FR

JN

JI

LB

Počet obyvatel nad 15 let - 2004 Počet obyvatel nad 15 let - 2005 Počet obyvatel nad 15 let - 2006

29 / 210

NB

SM

TA

Počet řidičů - 2004 Počet řidičů - 2005 Počet řidičů - 2006

TU

ZB


2.1.3 PŘESTUPKY PROTI BEZPEČNOSTI A PLYNULOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU V LIBERECKÉM KRAJI Přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a přestupky na úseku pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla se ve správním řízení projednávají obecními úřady s rozšířenou působností. Uvedené přestupky lze řešit formou blokového řízení (většinou na místě, přestupce s porušením zákona souhlasí, přestupku si je vědom, souhlasí s výší pokuty a je ochoten ji uhradit), formou příkazního řízení (řeší správní orgán, není pochybnost o tom, že přestupku se dopustil obviněný, věc nebyla vyřízena v blokovém řízení, porušení zákona je prokázáno, jedná se o zjednodušené správní řízení, kdy není třeba ústního jednání) nebo formou správního řízení (řeší správní orgán, vždy je nutno nařídit ústní jednání se všemi účastníky řízení, kteří mají právo se ke všem skutečnostem vyjádřit, podávat návrhy, opravné prostředky, zvolit si zástupce apod.). Následující tabulka je přehledem dopravních přestupků řešených příslušnými úřady v Libereckém kraji v letech 2002 až 2006. Údaje o počtu přestupků a pokutách jsou rozděleny dle způsobu projednání. Tabulka č. 10: Počet dopravních přestupků řešených okresními úřady v Libereckém kraji v roce 2002 a obecními úřady s rozšířenou působností v Libereckém kraji v letech 2003 až 2006 Změna 2006/2005 (%)

2002

2003

2004

2005

2006

Celkový počet obyvatel

427 398

427 321

430 395

461 133

445 806

- 3,32

Celkový počet řidičů

258 008

231 645

240 003

243 993

275 027

+ 12,72

Správní řízení

1 735

2 041

2 929

3 374

2 169

- 35,71

9 612 600

10 664 107

14 174 760

16 729 900

16 681 100

- 0,29

2 076

2 387

3 252

3 907

3 954

+ 1,20

2 822 500

3 904 000

5 145 150

5 883 100

6 572 800

+ 11,72

427

772

618

639

896

+ 40,22

398 700

699 200

436 360

324 200

404 200

+ 24,68

4 238

5 200

6 799

7 920

7 019

- 11,38

12 833 800

15 267 307

19 756 270

22 937 200

23 658 100

+ 3,14

3 028

2 936

2 906

2 896

3 371

+ 16,40

Dopravní přestupky

Počet přestupků dle způsobů projednání

Pokuty (Kč) Příkazní řízení Pokuty (Kč) Blokové řízení Pokuty (Kč) Celkem Výše pokut celkem (Kč) Průměrná výše pokuty uložená za přestupek (Kč)

30 / 210


Graf č. 4: Vývoj počtu řešených dopravních přestupků v Libereckém kraji v letech 2002 až 2006

4 500 4 000 3 500 3 000 Správní řízení

2 500

Příkazní řízení

2 000

Blokové řízení

1 500 1 000 500 0 2002

2003

2004

2005

2006

V následující tabulce nalezneme počet přestupků v dopravě projednávaných obecními úřady s rozšířenou působností. Celkem bylo v roce 2006 obecními úřady s rozšířenou působností v Libereckém kraji projednáno 9 170 přestupků, sankce byla uložena za 7 019 přestupků v celkové výši 23 658 200,- Kč.


Blokové řízení

Odloženo

Postoupeno

Převod 2007

485

601

212

353

75

205

466

4 525 000

393

151

150

31

35

1

25

43

1 592 300

1097

272

395

186

184

15

45

98

2 461 200

538

71

254

87

62

31

33

57

1 092 700

2 923

707

1 425

160

461

77

93

1 120

8 042 500

Nový Bor

483

153

209

27

40

10

44

66

1 333 800

Semily

483

104

232

52

53

12

30

34

1 233 000

Tanvald

314

77

146

13

42

7

29

48

1 026 800

Turnov

833

98

437

114

128

39

17

221

1 743 700

Železný Brod

175

51

96

14

6

4

4

14

607 200

9 170

2 169

3 945

896

1 364

271

525

2 167

23 658 200

Česká Lípa Frýdlant Jablonec n. N. Jilemnice Liberec

Liberecký kraj

31 / 210

Výše pokut (Kč)

Správní řízení

1 931

Dopravní přestupky 2006

Zastaveno

Celkem

Tabulka č. 11: Dopravní přestupky řešené obcemi s rozšířenou působností v Libereckém kraji v roce 2006


Graf č. 5: Způsob řešení dopravních přestupků v Libereckém kraji v roce 2006 (v %)

13 %

2%

7%

33 %

Správní řízení Příkazní řízení Blokové řízení Odloženo

6%

Zastaveno Postoupeno

39 %

Nejvyšší sankce byly uloženy ve správním řízení, kde zákon nově stanoví možnost uložení vyšší peněžité sankce (dopravní nehoda, alkohol od 25.000 Kč do 50.000 Kč, společně se sankcí zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu od 1 roku do 2 let) než u řízení příkazního a blokového, kde jsou částky nižší a nelze uložit zákaz činnosti. Výše sankce, která je uložena, záleží na okolnostech, za jakých byl přestupek spáchán, míře zavinění a dalších okolnostech, ke kterým při stanovení výše a druhu sankce musí správní orgán přihlížet, přičemž u všech přestupků proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu je s účinností od 1.7.2006 při projednávání ve správním řízení stanoveno povinné rozpětí výše pokuty, tedy od do a stejně tak je stanoveno u zákazu činnosti. Mimo běžných dopravních přestupků je u závažných dopravních přestupků stanovena pevně výše pokuty za jednotlivé přestupky a ty nejzávažnější nemohou být v blokovém řízení projednány vůbec a musí být oznámeny k vyřízení ve správním řízení. Tabulka č. 12: Pokuty uložené za dopravní přestupky obecními úřady obcí s rozšířenou působností Libereckého kraje v roce 2006 (v Kč) Pokuty za dopravní přestupky 2006

Správní řízení


Blokové řízení

Celkem

Česká Lípa

3 603 600

844 900

76 500

4 525 000

Frýdlant

1 184 300

389 300

18 700

1 592 300

Jablonec nad Nisou

1 518 000

850 900

92 300

2 461 200

689 000

367 900

35 800

1 092 700

6 128 000

1 875 000

39 500

8 042 500

Nový Bor

782 800

537 000

14 000

1 333 800

Semily

855 900

350 400

26 700

1 233 000

Tanvald

698 800

315 500

12 500

1 026 800

Turnov

873 200

796 300

74 200

1 743 700

Železný Brod

347 600

245 600

14 000

607 200

16 681 200

6 572 800

404 200

23 658 200

Jilemnice Liberec

Liberecký kraj

32 / 210


Graf č. 6: Výše uložených pokut za dopravní přestupky v Libereckém kraji v roce 2006

7 000 000 6 000 000

Správní řízení

5 000 000


4 000 000

Blokové řízení

3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 CL

FR

JN

JI

LB

NB

SM

TA

TU

ZB

Novelou zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, byl zaveden bodový systém hodnocení řidičů. Řidiči jsou mimo pokuty a případného zákazu řízení motorových vozidel za spáchané přestupky přiděleny i body, dle tabulky uvedené v zákoně o silničním provozu. Pokud řidič dosáhne celkového počtu 12 bodů, pozbývá řidičské oprávnění na dobu jednoho roku a před vrácením řidičského oprávnění se musí podrobit přezkoušení ve smyslu zákona, obdobně jako uchazeč o řidičské oprávnění po absolvování autoškoly. Příloha č. 2: Počet bodovaných řidičů v registru řidičů podle jednotlivých krajů od 1.7.2006 do 31.12.2006 Příloha č. 3: Počet bodovaných řidičů v registru řidičů podle jednotlivých obecních úřadů v Libereckém kraji od 1.7.2006 do 31.12.2006

2.1.4 BESIP V roce 2006 zemřelo na českých silnicích 956 osob, což je nejméně od roku 1990. Těžce zraněno bylo více než 3 990 osob. Celospolečenské ztráty v důsledku nehodovosti přesahují 50 miliard Kč. Tato čísla zůstávají hrozivá i přes to, že můžeme sledovat pokles téměř ve všech ukazatelích. Zásadní podíl na tomto snížení nehodovosti mělo zavedení bodového systému hodnocení řidičů - k zásadnímu poklesu nehodovosti došlo až ve druhém pololetí roku 2006 po účinnosti novely zákona o silničním provozu. V roce 2004 byl usnesením vlády České republiky č. 394 ze dne 28. dubna schválen dokument „Národní strategie bezpečnosti silničního provozu“. Hlavním cílem této strategie do roku 2010 je snížení počtu usmrcených v silničním provozu na 50 % úrovně roku 2002. Tento dokument analyzuje situaci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích v ČR a ukládá úkoly subjektům působícím v této oblasti. Mezi hlavní problémy, se kterými se realizace těchto úkolů potýká patří:

33 / 210


¾ ¾ ¾

skutečnost, že oproti motoristicky vyspělým státům není ve společnosti stále bezpečnost silničního provozu vnímána jako priorita; právní vědomí účastníků silničního provozu na pozemních komunikacích je oproti vyspělým státům na velice nízké úrovni; vymahatelnost práva je na nízké úrovni.

Nápravu současného stavu lze docílit pouze koordinovaným přístupem v oblasti represe i prevence, včetně přijetí některých nutných změn v právní úpravě provozu na pozemních komunikacích. Nutné je zapojení všech zainteresovaných subjektů, a to jak z veřejné správy, tak i z oblasti podnikatelských subjektů v dopravě, nevládních organizací a občanských sdružení, ale i podpora široké veřejnosti celému projektu. S cílem maximálně podpořit zvyšování silniční bezpečnosti, zvláště plnění „Národní strategie bezpečnosti silničního provozu“, zřídila vláda České republiky ke dni 1. prosince 2004 usnesením č. 833 ze dne 1. září 2004 Radu vlády České republiky pro bezpečnost silničního provozu, která je stálým poradním orgánem vlády a vrcholným koordinačním orgánem v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Pro naplnění cílů národní strategie byl i pro rok 2006 schválen „Akční plán realizace Národní strategie bezpečnosti silničního provozu v roce 2006“, kde byly pro tento rok stanoveny priority: ¾ zvýšit používání zádržných systémů, ¾ zvýšit zapojení obcí a měst do řešení bezpečnosti silničního provozu, a další cíle: ¾ zavést nová pravidla obsažená v novele zákona o provozu na pozemních komunikacích, ¾ posílit dopravní výchovu dětí a mládeže. Zastupitelstvo Libereckého kraje schválilo dne 18.11.2003 usnesením č. 366/03/ZK dokument zpracovaný Odborem dopravy Libereckého kraje „Koncepce BESIP v Libereckém kraji“. Cílem této koncepce bylo vymezit základní okruhy problémů v oblasti BESIP, které by mohl Liberecký kraj ovlivnit, vytyčit možná opatření a stanovit krátkodobé a dlouhodobé cíle, vedoucí ke zlepšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích Libereckého kraje. Každoročně probíhá vyhodnocení naplňování úkolů stanovených koncepcí a aktualizace koncepce. První vyhodnocení bylo provedeno na počátku roku 2005 a předloženo ke schválení Radě a Zastupitelstvu Libereckého kraje. Jedním z úkolů v oblasti BESIP byl vznik řídícího výboru BESIP a jeho pravidelná jednání, která se uskuteční dvakrát ročně. Členy řídícího výboru jsou odborníci z jednotlivých oblastí (správce komunikace, školství, autoškolství, Policie ČR,…), kteří jsou koordinátory aktivit BESIP ve své oblasti a na jednání informují ostatní o situaci ve své oblasti a navrhují opatření. Jednání v prosinci 2005 se zúčastnili zástupci Ministerstva dopravy a byla potvrzena spolupráce v oblasti podpory kampaní realizovaných ministerstvem a dále zahájení spolupráce na mezinárodní úrovni v oblasti pozemních komunikací. Mezinárodní spolupráce probíhá dále např. v oblasti pozemních komunikací se zástupci kantonu St. Gallen, v oblasti agendy dopravy se zástupci Vládního prezidia Drážďany. V rámci Euroregionu Nisa jsou realizována jednání pracovních skupin v dopravě, které v rámci své činnosti řeší i problematiku bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Od poloviny roku 2004, kdy byla uzavřena smlouva mezi Ministerstvem dopravy a Integrovanou střední školou stavebních a řemeslných oborů v Liberci, je tato škola koordinátorem BESIP pro LK. Hlavní činnosti koordinátora směřují do oblasti dopravní výchovy dětí.

34 / 210


Činnosti stanovené v Koncepci BESIP v Libereckém kraji jsou zaměřeny do dvou hlavních oblastí, a to: ¾ pozemní komunikace; ¾ lidský činitel.

2.1.4.1 Pozemní komunikace Stavebně technický stav pozemních komunikací se spolupodílí na vzniku dopravních nehod. V rámci jednání zástupců Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, Policie ČR, Ředitelství silnic a dálnic a Krajské správy silnic Libereckého kraje se monitorují místa a úseky častých dopravních nehod. Méně problémové lokality jsou vyřešeny přímo na jednáních aplikací nějakého opatření. Problémovější nehodové lokality jsou zadány autorizovanému inženýrovi k posouzení. V roce 2004 bylo Krajským úřadem Libereckého kraje, odborem dopravy, zadáno k posouzení šest lokalit na území Libereckého kraje. Navržená opatření byla doporučena k realizaci příslušným správcům pozemních komunikací.

2.1.4.1.1 Nehodovost v Libereckém kraji Dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu. V roce 2006 bylo v Libereckém kraji evidováno 8 564 dopravních nehod, při kterých bylo zraněno 1 251 osob a usmrceno celkem 45 lidí. Nejvíce usmrcených osob bylo v okrese Liberec (18), nejméně v okrese Semily (4). K poklesu usmrcených osob při dopravních nehodách nedošlo, naopak v okresech Liberec a Jablonec nad Nisou došlo k nárůstu počtu usmrcených osob při dopravních nehodách, v okresech Česká Lípa a Semily došlo k poklesu počtu usmrcených osob při dopravních nehodách oproti roku 2005. Tabulka č. 13: Porovnání počtu dopravních nehod v Libereckém kraji v letech 2001 až 2006 2001

2002

2003

2004

2005

2006

Změna 2006/2005 (%)

Česká Lípa

1 917

2 030

2 045

2 082

2 054

2 012

- 2,04

Jablonec n. N.

1 765

1 915

1 856

1 837

1 913

1 758

- 8,10

Liberec

3 277

3 322

3 363

3 408

3 544

3 389

- 4,37

Semily

1 360

1 375

1 373

1 430

1 507

1 405

- 6,77

Liberecký kraj

8 319

8 642

8 637

8 757

9 018

8 564

- 5,03

Dopravní nehody

35 / 210


Tabulka č. 14: Dopravní nehody v Libereckém kraji v letech 2003 až 2006 2003 Počet dopravních nehod

Počet zraněných

Počet usmrcených

Počet dopravních nehod

Počet zraněných

Počet usmrcených


Počet zraněných

Počet usmrcených

2006

Počet usmrcených

2005

Počet zraněných

2004


Dopravní nehody, zranění a usmrcení

Česká Lípa

2 045

497

25

2 082

428

19

2 054

481

21

2 012

435

15

Jablonec nad Nisou

1 856

296

7

1 837

280

3

1 913

289

4

1 758

223

8

Liberec

3 363

418

22

3 408

381

11

3 544

399

11

3 389

365

18

Semily

1 373

280

9

1 430

292

5

1 507

255

6

1 405

225

4

LK

8 637

1 491

63

8 757

1 381

38

9 018

1 424

42

8 564

1 248

45

Graf č. 7: Počet dopravních nehod v Libereckém kraji v letech 2003 až 2006 4 000 3 389

3 500 3 000 2 500 2 000

2003 2 012

2004

1 758 1 405

1 500

2005 2006

1 000 500 0 Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

36 / 210

Liberec

Semily


Graf č. 8: Příčiny dopravních nehod v Libereckém kraji v roce 2006

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

12%

3%

26%

13%

1% 14%

59%

72%

Liberec

Semily

15%

23% 2% 58%

13% 69%

17%

rychlost

3%

předjíždění

přednost

způsob jízdy

Tabulka č. 15: Porovnání počtu usmrcených při dopravních nehodách v Libereckém kraji v letech 2001 až 2006 Usmrcení při dopravních nehodách

Změna 2006/2005 (%)

2001

2002

2003

2004

2005

2006

13

15

25

19

21

15

- 28,57

3

12

7

3

4

8

+ 100,00

Liberec

11

14

22

11

11

18

+ 63,64

Semily

10

9

9

5

6

4

- 33,33

Liberecký kraj

37

50

63

38

42

45

+ 7,14

Česká Lípa Jablonec nad Nisou

37 / 210


Graf č. 9: Počet usmrcených osob při dopravních nehodách v Libereckém kraji v letech 2003 až 2006 30 25 18

20

2003

15

15

2004 2005

8

10

2006 4

5 0 Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Graf č. 10: Příčiny dopravních nehod s úmrtím v Libereckém kraji v roce 2006 Jablonec nad Nisou

Česká Lípa 0%

0%

0%

13%

0%

0%

13%

7%

67%

100%

Semily

Liberec 22%

25%

0%

45%

0%

22%

0%

11%

rychlost

předjíždění

přednost

způsob jízdy

Mapa č. 3: Smrtelné nehody na území Libereckého kraje v roce 2006

38 / 210

75%

0%

ostatní


2.1.4.1.2 Místa častých dopravních nehod na silnicích v Libereckém kraji Místy častých dopravních nehod jsou pro potřebu Analýzy stavu dopravy na území Libereckého kraje úseky silnic I. třídy v délce 1 km, kde v kalendářním roce došlo k 15 a více dopravním nehodám, a úseky silnic II. a III. třídy v délce 1 km, kde v kalendářním roce došlo k více než 10 dopravním nehodám. Následující tabulka je přehledem míst častých dopravních nehod na silnicích v Libereckém kraji v roce 2006. Údaje jsou seřazeny sestupně podle počtu dopravních nehod.

Tabulka č. 16: Místa častých dopravních nehod na silnicích v Libereckém kraji v roce 2006

P.č.

Silnice

Kilometráž

41

I/65

7,32 - 8,32

25

I/14

12,2 - 13,2

19

I/14

1,10 - 2,10

4

I/9

72,05 - 73,05

34

I/35

22,54 - 23,54

18

I/14

0,01 - 1,01

8

I/10

70,00 - 71,00

20

I/14

2,16 - 3,16

42

II/262

7,64 - 7,64

47

II/283

0,0 - 1,0

7

I/9

86,65 - 87,65

26

I/14

3

I/9

11

I/10

24

I/14

14

I/13

22

I/14

38

I/35

29

I/15

33

I/35

Upřesnění nehodového úseku Jablonec n. Nis. Jablonec n. N. ke křiž. se sil. I/65 Liberec, F.X.Šaldy směr Kunratice konec Č. Lípa sm. N. Bor

Následek DN usmrceno / těžce zraněno Opak. / lehce zraněno 0/0/1 Ano

Počet DN

Příčina DN

47

způsob jízdy

46

způsob jízdy

0/1/5

Ano

44

způsob jízdy

0/0/1

Ano

43

způsob jízdy

0/0/3

Ano

38

rychlost

0 / 2 / 14

Ano

Liberec, tunel Liberec, Zhořelecká F.X.Šaldy před křiž. Pyrám od Příšovic Liberec, stoupání na Novou Rudu Česká Lípa

37

způsob jízdy

0/0/0

Ano

35

způsob jízdy

0/1/1

Ano

34

rychlost

0/0/1

Ano

32

způsob jízdy

0/0/3

Ne

Turnov

30

přednost

0/0/4

Ano

Svor Jablonec n. N. za křiž. se 13,23 - 14,23 sil. I/65 71,00 - 72,00 Česká Lípa Tanvald od křižovatky se 102,68 - 103,68 sil. I/14 začátek Jablonce od 11,1 - 12,1 Liberce 186,4 - 187,4 Liberec - centrum Vratislavice n. Nis. 4,89 - 5,89 centrum 32,24 - 33,24 okolí křižovatky se sil.I/65 před Kravařemi od hranic 61,88 - 62,88 kraje Liberec před tunelem od 21,5 - 22,5 Děčína

29

předjíždění

0 / 0 / 10

Ne

29

způsob jízdy

0/1/2

Ano

24

způsob jízdy

0/0/1

Ano

23

způsob jízdy

0/1/2

Ano

23

způsob jízdy

0/1/0

Ne

22

způsob jízdy

0/0/1

Ano

22

přednost

0/1/3

Ano

22

přednost

0/0/3

Ne

21

rychlost

0 / 0 / 10

Ne

21

přednost

0/0/1

Ano

39 / 210


Upřesnění nehodového úseku

Následek DN usmrceno / těžce zraněno Opak. / lehce zraněno

Počet DN

Příčina DN

21

rychlost

1/0/2

Ano

20

způsob jízdy

0/1/3

Ano

19

přednost

0/1/3

Ano

19

přednost

0/0/1

Ano

18

rychlost

0/0/0

Ano

Česká Lípa

18

způsob jízdy

0/0/2

Ne

Pihel směr N. Bor

17

způsob jízdy

0/0/3

Ne

208,15 - 209,15 Frýdlant - centrum

17

způsob jízdy

0/0/3

Ano

17

způsob jízdy

0/0/4

Ano

16

způsob jízdy

1/0/2

Ano

16

způsob jízdy

0/0/4

Ano

16

rychlost

0/0/3

Ne

16

rychlost

0/0/1

Ano

16

rychlost

0/1/1

Ne

16

rychlost

0/0/0

Ano

Studenec

16

přednost

0/0/0

Ne

63,40 - 64,40

Borek - Zahrádky

15

způsob jízdy

1/0/2

Ano

I/9

73,51 - 74,51

mezi Č. Lípou a Pihelem

15

způsob jízdy

0/0/4

Ne

12

I/13

181,5 - 182,5

čtyřpuh nad B. Kostelem

15

rychlost

0/0/3

Ne

16

I/13

190,9 -191,9

Liberec - konec obce

15

způsob jízdy

0/0/4

Ano

21

I/14

3,80 - 4,80

počátek Vratislavic n. Nis.

15

způsob jízdy

0/0/0

Ano

23

I/14

10,02 - 11,02

klesání k Jablonci n. N.

15

rychlost

0/0/4

Ano

30

I/16

15

způsob jízdy

0/0/2

Ano

36

I/35

15

rychlost

0/0/0

Ano

37

I/35

15

způsob jízdy

0/0/4

Ano

40

I/38

6,83 - 7,83

podél Doks

15

přednost

0/0/3

Ne

61

II/592

19,2 - 20,2

Chrastava

14

rychlost

0/0/1

Ne

45

II/268

36,9 - 37,9

Mimoň

13

způsob jízdy

0/0/3

Ano

52

II/286

31,81 - 32,81

křižovatka se sil. I/14

13

způsob jízdy

0/0/3

Ano

55

II/289

2,0 - 3,0

Semily

12

způsob jízdy

0/0/3

Ano

58

II/293

0,08 - 1,08

od sil. I/16

11

způsob jízdy

0/0/0

Ano

60

II/293

9,33 - 10,33

Jilemnice

11

způsob jízdy

0/0/4

Ne

P.č.

Silnice

Kilometráž

39

I/35

33,4 - 34,4

27

I/14

14,28 - 15,28

13

I/13

185,3 - 186,3

15

I/13

189,0 - 190,0

35

I/35

23,58 - 24,58

43

II/262

8,8 - 9,8

6

I/9

76,56 - 77,56

17

I/13

53

II/287

0,0 - 1,0

2

I/9

64,5 - 65,5

9

I/10

72,88 - 73,88

10

I/10

87,43 - 88,43

28

I/14

15,3 - 16,3

31

I/35

3,5 - 4,5

32

I/35

17,5 - 18,5

Jablonec n. Nis. okolí křižovatky se sil. III/26833 Turnov - centrum mezi Rohozcem a Malou Skálou Jablonec n. N. - konec obce okolí odb. do Hrádku n.N., Liberecké ul. Bedřichovka

59

II/293

4,17 - 5,17

1

I/9

5

za vodárnou směr Hodkovice n.M. Jablonec n. N. - konec obce Liberec od sjezdu ze sil. I/35 Liberec, okolí křižovatky U Lendra Liberec, za tunelem

144,82 - 145,82 Horka u Staré Paky před křižovatkou Doubí od 25,5 - 26,5 Liberce 31,2 - 32,2 Jeřmanice klesání k sil I/65

40 / 210


Počet DN

Příčina DN

Mimoň

10

způsob jízdy

26,5 - 27,5

Mimoň - Noviny p. R.

10

způsob jízdy

0/2/3

Ne

II/284

5,05 - 6,05

Lomnice n. Pop.

10

způsob jízdy

0/0/1

Ano

49

II/284

6,14 - 7,14

Lomnice n. Pop.

10

způsob jízdy

0/0/1

Ne

50

II/286

27,0 - 28,0

Lomnice n. Pop. - Košťálov

10

způsob jízdy

0/1/1

Ne

51

II/286

30,59 - 31,59

10

přednost

0/0/2

Ano

54

II/287

1,01 - 2,01

10

způsob jízdy

0/1/0

Ano

56

II/289

3,1 - 4,1

Jilemnice Jablonec n. Nis. Vrkoslavice Semily

10

přednost

0/0/1

Ano

57

II/292

3,25 - 4,25

Proseč u Ž. Brodu

10

rychlost

0/0/1

Ne

P.č.

Silnice

Kilometráž

44

II/268

35,89 - 36,89

46

II/270

48


Následek DN usmrceno / těžce zraněno Opak. / lehce zraněno 0/2/2 Ne

Mapa č. 4: Nehody v Libereckém kraji v roce 2006 ve vztahu k nehodovým úsekům minulých let Mapa č. 5: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2006 Mapa č. 6: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2006 - výběr ze zavinění Mapa č. 7: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2006 - nedání přednosti v jízdě Mapa č. 8: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2006 - smyk

Následující tabulka je přehledem míst častých dopravních nehod na silnicích v Libereckém kraji v roce 2005, kde se dopravní nehody v roce 2006 již neopakovaly. Údaje jsou seřazeny vzestupně podle pořadového čísla nehodového úseku v roce 2005. Tabulka č. 17: Místa častých dopravních nehod na silnicích v Libereckém kraji v roce 2005, kde se dopravní nehody v roce 2006 již neopakovaly P.č.

Silnice

Kilometráž


1

I/9

51,03 - 52,03

Dubá - Nový Berštejn

19

Následek DN usmrceno / Příčina DN těžce zraněno / lehce zraněno způsob jízdy 0/2/7

6

I/9

75,41 - 76,41

mezi Č. Lípou a N. Borem

19

způsob jízdy

0/1/0

7

I/9

80,50 - 81,50

před N. Borem od Č. Lípy

20

způsob jízdy

0 / 2 / 10

11

I/10

90,57 - 91,57

před křiž. se sil. II/287

17

rychlost

1/2/2

12

I/10

16

přednost

0/0/5

24

I/14

15

způsob jízdy

0/1/3

25

I/14

16

rychlost

0/0/4

101,65 - 102,65 před Tanvaldem od V. Hamrů rozhraní okresů Liberec a 6,42 - 7,42 Jablonec n. N. 8,7 - 9,7 Proseč nad Nisou

41 / 210

Počet DN


Počet DN

Následek DN usmrceno / Příčina DN těžce zraněno / lehce zraněno způsob jízdy 0/0/1

P.č.

Silnice

Kilometráž


31

I/14

20,08 - 21,08

Smržovka

15

32

I/14

21,29 - 22,29

15

rychlost

0/0/7

34

I/35

12,2 - 13,2

za Smržovkou směr Tanvald kolem Chrastavy (stavba) zámeček

15

způsob jízdy

0/0/1

35

I/35

13,3 - 14,3

Chrastava - křižovatka (stavba)

21

způsob jízdy

0/1/2

37

I/35

18,5 - 19,5

Stráž n. Nis. (stavba)

25

způsob jízdy

0/0/2

38

I/35

20,0 - 21,0

Liberec křiž. se sil. I/13

18

rychlost

0/0/2

42

I/35

24,5 -25,5

23

rychlost

0/1/2

44

I/35

29,0 - 30,0

19

rychlost

0/0/1

47

I/35

34,1 - 35,1

Liberec, kolem Hypernovy Dlouhý Most před žel. viaduktem od Lbc před křižovatkou v Hodkovicích n. Moh.

16

rychlost

0/1/0

48

I/35

35,6 - 36,6

za Hodkovicemi n. M.

16

rychlost

0/0/1

49

I/35

36,95 - 37,95

před žel. viaduktem

15

rychlost

0/1/3

50

I/35

38,0 - 39,0

stoupání na Žďárek

36

rychlost

0 / 1 / 12

53

II/262

4,5 - 5,5

za Dobranovem směr Č.Lípa

15

0 / 0 / 13

57

II/268

38,8 - 39,8

Mimoň směr Zákupy

10

58

II/268

40,0 - 41,0

Bohatice od Mimoně

11

způsob jízdy nezaviněná řidičem způsob jízdy

59

II/268

56,13 - 57,13

Nový Bor

10

způsob jízdy

0/0/0

60

II/270

9,45 - 10,45

Doksy

10

způsob jízdy

0/0/0

61

II/270

24,28 - 25,28

Mimoň

12

způsob jízdy

0/0/0

62

II/282

7,6 - 8,6

Loktuše

10

způsob jízdy

1/1/3

63

II/282

16,2 - 17,2

Železný Brod

13

způsob jízdy

0/0/0

65

II/283

1,07 - 2,07

Turnov - Bělá

10

rychlost

0/0/1

74

II/292

7,62 - 8,62

Semily

10

způsob jízdy

0/1/0

76

II/293

1,58 - 2,58

křižovatka se sil. III/2933-4

11

způsob jízdy

0/1/1

77

II/293

7,0- 8,0

Martinice v Krkonoších

10

způsob jízdy

0/0/0

0/0/1 0/1/4

Jedním z důvodů přesné evidence dopravních nehod by mělo být pravidelné zjišťování, zda příčinou nehodovosti není stavební či dopravně technický stav pozemní komunikace. Pokud ano, jsou navrhovány odpovídající úpravy součástí anebo příslušenství pozemních komunikací. Z výše uvedené tabulky i přiložených map je zřejmé, že se nejvíce dopravních nehod stane na průjezdních úsecích v obcích a městech, kde příčinou je zejména nedodržení bezpečné vzdálenosti mezi vozidly a nedání přednosti v jízdě. Pokud se nejedná o střet vozidla s chodcem, tak následky těchto nehod nebývají velké.

42 / 210


Jinak je tomu na silnicích mimo zastavěná území obcí. Jako nejnebezpečnější se ze statistik jeví 18 km úsek silnice I. tř. č. 9 mezi Jestřebím a Novým Borem, kde v roce 2005 došlo k celkem 201 nehodám, což je 2,2% z celkového počtu nehod v Libereckém kraji. Při těchto nehodách bylo 5 lidí usmrceno (11,9 % z celkového počtu usmrcených osob při DN v LK), dalších 10 osob bylo těžce zraněno (4,9 % z celkového počtu těžce zraněných osob při DN v LK) a dalších 50 osob bylo zraněno lehce (4,1 % z celkového počtu lehce zraněných osob při DN v LK). Dalším nebezpečným úsekem je silnice I. tř. č. 35 mezi Turnovem a Ktovou, kde ve 12 km úseku této silnice došlo k 60 nehodám, při kterých nebyla žádná osoba usmrcena, 4 osoby byly těžce zraněny a 6 osob lehce zraněno. Zlepšení stavebního a dopravně technického stavu silnic je předpokladem pro zvýšení bezpečnosti při provozu na pozemních komunikacích.

2.1.4.1.3. Informace z radarů Liberecký kraj s majetkovým správcem silnic ve vlastnictví Libereckého kraje, Krajskou správou silnic Libereckého kraje, v rámci zvýšení bezpečnosti silničního provozu pořídil závěrem roku 2004 2 ks informační tabule RAMER RS-8. Informační tabule RAMER RS-8 slouží pro měření skutečné rychlosti projíždějícího vozidla s okamžitou informací o naměřené rychlosti. V Libereckém kraji jsou tyto měřiče instalovány na silnici I/35 Turnov – Jičín v obci Karlovice ve směru na Jičín a na silnici II/610 v zastavěné části obce Příšovice ve směru od Turnova. V určitém odstupu od radaru je umístěna informační tabule, která upozorňuje řidiče o aktuální rychlosti vozidla. Měřící zařízení jsou využívána také ke zjišťování statistických údajů o jedoucích vozidlech v daném místě a v neposlední řadě pro potřeby kontrolní činnosti Policie ČR. Cílem celého projektu je snížení nehodovosti, snížení úrazovosti a škod na majetku a zvýšení bezpečnosti silničního provozu. První výsledky z provozu měřícího zařízení ukázaly, jak vysoké procento řidičů překračuje nejvyšší povolenou rychlost v obcích, které leží na hlavním silničním tahu mezi Turnovem a Jičínem, i přes to, že řidiči vědí, že jejich okamžitá rychlost je měřena a ještě k tomu se jedná o silnici, která se na základě rozsahu nehodovosti v letech 2002-2005 stala jednou z těch, které jsou svým provozem velice nebezpečné zejména pro zranitelnější účastníky provozu na pozemních komunikacích (chodce, cyklisty). Z prvních výsledků vyplynulo (období prosinec 2004 – březen 2005), že v Karlovicích překračovalo maximální povolenou rychlost 50 km/h, 72 % řidičů a v Příšovicích 32 % řidičů. Z dalších výsledků před účinností nového zákona o silničním provozu, tedy do 1.7.2006 vyplynulo, že v Karlovicích rychlost překračovalo 63 – 72 % řidičů a v Příšovicích 23 – 32 % řidičů. Od března roku 2006 se začalo provádět pravidelnější stahování dat z radarů a jejich vyhodnocování.

43 / 210


Tabulka č. 18: Procentuální vyjádření počtu řidičů překračujících povolenou rychlost – radar Karlovice Rychlost vyšší než 80 km/h (%)

Rychlost vyšší než 90 km/h (%)


Období




22.2. - 24.3. 2006

71,5

36,9

14,7

5,3

1,6

0,8

24.3. - 6.4. 2006

63,8

29,0

11,6

4,4

1,4

0,8

6.4. -10.4. 2006

64,4

30,8

12,2

4,8

1,6

0,9

10.4. - 15.6. 2006

70,4

36,4

19,1

9,9

3,8

2,5

20.7. - 22.8. 2006

26,8

7,6

2,7

1,1

0,4

0,2

22.8. - 14.9. 2006

30,6

9,5

3,5

1,4

0,6

0,3

14.9. - 16.11. 2006

34,0

11,5

4,3

1,7

0,7

0,4

16.11. - 20.12. 2006

40,1

14,6

5,4

2,1

0,7

0,3

Tabulka č. 19: Procentuální vyjádření počtu řidičů překračujících povolenou rychlost – radar Příšovice Období







10.4. - 15.6. 2006

22,5

6,5

1,7

0,6

0,2

0,1

15.6. - 22.8. 2006

13,3

3,8

1,0

0,3

0,1

0,1

22.8. - 14.9. 2006

12,3

2,6

0,6

0,2

0,1

0,0

14.9. - 16.11. 2006

19,3

6,2

1,7

0,5

0,2

0,1

16.11. - 20.12. 2006

21,8

6,4

1,7

0,4

0,1

0,1

Po zavedení bodového systému první výsledky ukázaly výrazné snížení procenta řidičů, kteří překračují povolenou rychlost. V Karlovicích v období od 20.7.2006 do 22.8.2006 překročilo maximální povolenou rychlost 50 km/h „pouze“ 27 % řidičů, jedná se tedy o 40 % pokles oproti stavu před 1.7.2006. Více jak 70 km/h jelo v tomto období pouze 2,7 %, před zavedením bodového systému překračovalo průměrně rychlost 70 km/h 22,8 % řidičů. V Příšovicích ve stejném období, překročilo maximální povolenou rychlost „pouze“ 14 % řidičů. Klesl i počet řidičů, kteří v dotčeném úseku jezdí 90 km/h a více, před 1.7.2006 jich bylo 3,9 % a po zavedení bodového systému „pouze“ 0,7 %. Z výsledků celostátního sčítání dopravy z roku 2005 vyplývá, že dotčeným úsekem projede v jednom směru 4 300 vozidel / den.

44 / 210


Postupem času ale opět přibývá řidičů, kteří jezdí jako před „bodovým systémem“. K 20.12.2006 již 40 % překračuje nejvyšší povolenou rychlost. Tato skutečnost byla konzultována se zástupci Policie ČR. V současné době byla přijata opatření vedoucí k minimalizaci překračování maximální povolené rychlosti v obcích. Příloha č. 4: Radary ve vlastnictví Libereckého kraje

2.1.4.2 Lidský činitel Oblast lidského činitele je rozsáhlým polem pro uplatňování dopravně bezpečnostních opatření. V jejím rámci lze působit na jednotlivce, společenské skupiny i na veřejnost jako celek. Lidský faktor je možno ovlivňovat dvojím způsobem, na jedné straně vzděláváním v oblasti znalostí právní úpravy a chování v dopravním prostředí, poskytováním aktuálních informací o dopravním prostředí a na straně druhé dohledem policie a jejími restriktivními opatřeními. Jednou z rizikových skupin účastníků silničního provozu je školní a předškolní mládež. K nejúčinnějším formám dopravní výchovy dětí patří výcvik a výuka na dětských dopravních hřištích (dále jen „DDH“). Systematický výcvik je soustředěn na žáky 4. a 5. ročníků základních škol, kteří se stávají účastníky silničního provozu jako cyklisté, a jeho obsahem je procvičení základních prvků jízdy na kole daných pravidly silničního provozu s příslušným teoretickým poučením. Po úspěšném absolvování zkoušek získá žák průkaz cyklisty. Žáci II. stupně základních škol jsou zapojeni do celoevropské postupové soutěže – dopravní soutěže mladých cyklistů. Problémem zůstává skutečnost, že dopravní výchova není na základních školách povinným předmětem, záleží tedy na preferenci konkrétní školy, zda bude dopravní výchově dán prostor a v jaké míře.

2.1.4.2.1 Dětská dopravní hřiště v Libereckém kraji V Libereckém kraji je celkem 11 dětských dopravních hřišť, která lze rozdělit do dvou skupin: ¾ „velká“ - mají vlastní zaměstnance, většinou jednoho, příp. dva, který se stará o výuku a výcvik na DDH a zajišťuje jeho údržbu: - DDH Liberec, které je krajským DDH; - dále DDH Česká Lípa, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Košťálov, Turnov, Vysoké nad Jizerou; ¾ „malá“ - fungují u základních škol, jedná se o hřiště, která využívá konkrétní škola, příp. další po dohodě.

45 / 210


Tabulka č. 20: Dětská dopravní hřiště v Libereckém kraji P.č.

Místo

Vlastník / Provozovatel

Kontaktní osoba

Telefon

1 Česká Lípa

Centrum služeb pro silniční dopravu, v nájmu město Česká Lípa, provozovatel Městská policie Česká Lípa

Bc. Stanislav Voržáček

487 823 024

2 Český Dub

Město

Miroslav Třešňák

485 147 052

3 Frýdlant

Město

Jan Havlík

427 312 209

4 Hrádek n. N.

Město

Mgr. Edita Poláčková

482 723 513

5 Chrastava

Město

Mgr. Aleš Trpišovský

485 143 331

Centrum služeb pro silniční dopravu, 6 Jablonec n. N. v nájmu město Jablonec nad Nisou, Irena Polávková provozovatel Městská policie Jablonec n.N.

483 320 396

7 Košťálov

Obec

PaedDr. Miloslav Janata 481 689 200

8 Liberec

Liberecký kraj, provozovatel Integrovaná střední škola stavebních a řemeslných oborů Liberec

Lucie Snášelová

9 Osečná

Obec

Mgr. Tomáš Johanovský 485 179 224

10 Turnov

Město

Petr Marhan

481 311 364

11 Vysoké n. J.

ISŠ Vysoké nad Jizerou

Ing. Markéta Zelinková

481 593 900

485 100 275

Mapa č. 9: Spádovost základních škol v Libereckém kraji na dětská dopravní hřiště V roce 2004 byla započata jednání ve věci bezúplatného převodu DDH v České Lípě a Jablonci nad Nisou mezi těmito městy a Centrem služeb pro silniční dopravu. Převod těchto dvou DDH se nepodařil ani během roku 2006. Obě dopravní hřiště jsou v současné době v nájmu měst a dopravní výchovu zajišťují pracovníci městské policie. V roce 2006 vzniklo nové DDH v Košťálově. Na podzim zde již úspěšně proběhla výuka dopravní výchovy pro základní školy okresu Semily. Mobilní dětské dopravní hřiště, které bylo provozováno v okrese Semily a po zániku okresních úřadů převedeno do majetku Libereckého kraje, bylo ke konci roku 2006 zrušeno. Důvodem bylo stáří autobusu a dále ani nebylo možné personálně zajistit fungování autobusu jako mobilní jednotky k výuce dopravní výchovy. V roce 2004 a 2005 sloužilo k výuce dopravní výchovy pouze jeho vybavení (kola, překážky,..).

2.1.4.2.2 Dopravní výchova v Libereckém kraji formou systematického výcviku na dětských dopravních hřištích Na základě zpracování dat o počtu základních škol v Libereckém kraji, které ve školním roce 2002/2003 při výuce dopravní výchovy navštívily DDH bylo zjištěno, že se jedná pouze o necelých 55 % z celkového počtu škol. Vzhledem k tomuto nízkému číslu bylo jako cíl stanoveno zabezpečit výuku dopravní výchovy všech dětí 4. tříd ZŠ na DDH v LK včetně přezkoušení získaných znalostí a dovedností.

46 / 210


Aktivity vedoucí k dosažení cíle: ¾ byla zpracována mapa spádovosti jednotlivých ZŠ na DDH v LK; ¾ byly osloveny všechny ZŠ v LK; ¾ podpora významu dopravní výchovy – každoročně jsou vyhodnoceni nejlepší učitelé dopravní výchovy v LK, kterým je předáno ocenění a poděkování; ¾ využití koordinátora BESIP pro LK – hlavní činnosti koordinátora směřují do oblasti dopravní výchovy dětí; ¾ základním školám vzdáleným od DDH byla učiněna nabídka na uhrazení dopravy dětí na DDH. Ve školním roce 2005/2006 se zúčastnilo výuky na DDH 4 011, z celkového počtu 4 261 žáků 4. tříd ZŠ v Libereckém kraji. Dopravní výchovy na DDH dle tématického plánu se zúčastnilo 87 % ZŠ. Systém výuky dopravní výchovy na DDH Jedním z úkolů přijatých vládou je zabezpečit přiměřenou systematickou dopravní výchovu předškolních a školních dětí, postavenou na využití zkušeností a na osvědčených zahraničních postupech a větší pozornost věnovat podpoře dopravní výchovy v rámci rodiny. Výcvik a výuka dětí na dětských dopravních hřištích patřily k účinným formám dopravní výchovy dětí. Je na nich prováděn výcvik pravidel provozu na pozemních komunikacích v souladu s Metodickým listem Ministerstva dopravy k činnosti DDH. Systematický výcvik je soustředěn na žáky 4. a 5. ročníků základních škol a jeho obsahem je procvičení základních prvků jízdy na kole daných pravidly silničního provozu s příslušným teoretickým poučením. To je dáno metodickou řadou výcviku v tomto minimálním rozsahu: ¾ význam dopravních značek na DDH v situacích (přednost v jízdě na křižovatkách, jednosměrný provoz, zákazy vjezdu, přikázané směry jízdy, zákazy odbočování apod.); ¾ nebezpečná místa pro cyklisty na DDH; ¾ vjíždění na vozovku z místa ležícího mimo provoz, vyjíždění od okraje vozovky; ¾ jízda u pravého okraje vozovky; ¾ zastavení u okraje vozovky; ¾ objíždění překážky, předjíždění cyklistů; ¾ odbočování, řazení do jízdních pruhů; ¾ projíždění křižovatkami. Při výcviku je kladen důraz zejména na uplatňování těchto úkonů: ¾ neustálé sledování provozu; ¾ rozhlédnutí, ohlednutí; ¾ dávání znamení o směru jízdy; ¾ včasné a postupné brždění; ¾ držení jízdní stopy při pomalé jízdě a řízení jednou rukou.

2.1.4.2.3 Dopravní soutěž mladých cyklistů v Libereckém kraji Zapojení žáků II. stupně ZŠ je realizované formou soutěže s dopravní tematikou. Na dopravních hřištích probíhá každoročně „Dopravní soutěž mladých cyklistů“, kterou vyhlašuje Rada vlády České republiky pro bezpečnost silničního provozu a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky ve spolupráci s dalšími orgány a organizacemi.

47 / 210


¾ ¾

Soutěž probíhá ve dvou kategoriích: kategorie – 5. a 6. ročník ZŠ; kategorie – 7. a 8. ročník ZŠ.

Soutěž má čtyři kola - základní, okresní, krajské a celostátní. Vítězové celostátního kola postupují do evropského finále. Škola je reprezentována čtyřčlenným smíšeným družstvem – 2 děvčata a 2 chlapci, kteří soutěží v těchto disciplínách: ¾ pravidla provozu na pozemních komunikacích – teoretická část (ve všech kolech soutěže); ¾ pravidla provozu vozidel – praktická část (od okresního kola); ¾ jízda zručnosti (ve všech kolech soutěže); ¾ první pomoc (od okresního kola). V Libereckém kraji se uskutečňují každoročně jednotlivá kola soutěže, v roce 2004 hostil Liberecký kraj i celostátní finále. Tabulka č. 21: Výsledky krajského kola dopravní soutěže mladých cyklistů v letech 2003 až 2006 Rok

Kategorie

Pořadí

I.

2003

2004

2005

2006

II.

1.

ZŠ Vesec Liberec

ZŠ Rychnov u Jablonce nad Nisou

2.


ZŠ Vesec Liberec

3.

ZŠ TGM Lomnice nad Popelkou

ZŠ LADA Česká Lípa

1.



2.


ZŠ Liberec Česká 354

3.

ZŠ Šluknovská ul. Česká Lípa


1.

ZŠ Česká Liberec

ZŠ Česká Liberec

2.

ZŠ Lomnice nad Popelkou

ZŠ Lomnice nad Popelkou

3.

ZŠ Kokonín


1.

ZŠ Česká Liberec


2.


ZŠ Česká Liberec

3.

ZŠ Šluknovská Česká Lípa


48 / 210


2.1.4.2.4 Dopravní soutěže vyhlašované Libereckým krajem Liberecký kraj každoročně vyhlašuje pro děti dvě soutěže s dopravní tématikou, a to soutěž „O kolo“, kdy účastníci (žáci 3.-5. tříd ZŠ) vyplňují testy zaměřené na pravidla silničního provozu a zdravovědu a výtvarnou soutěž „O pohár hejtmana Libereckého kraje“.

Tabulka č. 22: Soutěž pro děti s tematikou BESIP vyhlašovaná Libereckým krajem – „ O kolo“ Typ soutěže

Probíhá

Hlavní cena

znalostní

jaro

jízdní kolo

Vítěz

Vítěz 2004

Pavel Holec, 4. třída ZŠ Frýdlant

Vítěz 2005

Lenka Plachtová, 4. třída ZŠ Frýdlant

Vítěz 2006

Tereza Vilhelmová, 5. třída, ZŠ Lesní, Liberec

Tabulka č. 23: Soutěž pro děti s tematikou BESIP vyhlašovaná Libereckým krajem – „ O pohár hejtmana Libereckého kraje“ Typ soutěže znalostní

Probíhá

Hlavní cena

jaro

výtvarné pomůcky, společenské hry

Mateřské školy

I. stupeň ZŠ

Vítěz 2004

Anna Suchá Zahrádky

Markéta Marholdová, ZŠ Lesní, Liberec

Vítěz 2005

Eliška Holá MŠ Vysoké nad Jizerou

Ivana Kratochvílová ZŠ Bulovka

Vítěz 2006

Anna Skočovská ZŠ a MŠ Moskevská, Česká Lípa

Zuzana Kvartová ZŠ Habartice

49 / 210

II. stupeň ZŠ

Vojtěch Hansal, ZŠ Dobiášova, Liberec David Svatek ZŠ E. Krásnohorské, Liberec Veronika Leschingerová, ZŠ Cvikov


Tabulka č. 24: Účast při soutěžích s tematikou BESIP vyhlašovaných Libereckým krajem O pohár hejtmana Libereckého kraje

O kolo Rok

Celkem účastníků

z toho všechny odpovědi správně

Celkem účastníků

2004

115

3

154

2005

404

127

737

2006

315

30

375

2.1.4.3 Aktivity v oblasti BESIP Mezi činnosti Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, které směřovaly do oblasti BESIP v roce 2006, patřilo zejména naplňování úkolů stanovených dokumentem „Koncepce BESIP v Libereckém kraji“, který byl schválen Zastupitelstvem Libereckého kraje v listopadu 2003. Jednalo se například o tyto činnosti: Oblast lidský činitel ¾ z grantového Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti na pozemních komunikacích bylo celkem rozděleno 557 000,- Kč mezi 15 vybraných žadatelů, a to na realizaci opatření na ochranu účastníků silničního provozu a výchovných programů podílejících se na zvyšování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích; ¾ prezentace paravanu s tematikou dopravní nehodovosti v Libereckém kraji v roce 2005 se zaměřením na dopravní nehody s následkem smrti, a to na Libereckém autosalonu a v prostorách budovy Libereckého kraje; ¾ aktualizace 3 informačních tabulí umístěných v kraji na odpočívkách u silnic I. třídy, které obsahují informace a odkazy pro návštěvníky Libereckého kraje z oblasti kultury a dopravy; ¾ získání grantu z Fondu malých projektů Euroregionu Nisa na projekt trojjazyčných internetových stran „Bezpečně na silnicích – internetové stránky ČR-PL-SRN“ (realizace září 2006 – srpen 2007), ¾ výzva k zapojení široké veřejnosti do problematiky BESIP - vytvoření e-mailové adresy - [email protected], kde jsou přijímány podněty, informace, dotazy a nápady, které by pomohly vylepšit bezpečnost na silnicích, ¾ finanční podpora jednotlivých kol dopravní soutěže mladých cyklistů a dopravní výchovy v Libereckém kraji (doprava dětí na DDH, provoz DDH); ¾ organizace krajského kola dopravní soutěže mladých cyklistů v červnu 2006 v Liberci; ¾ organizace znalostní soutěže „ O kolo“ – v březnu 2006, pro žáky 3. až 5. tříd základních škol, 315 účastníků soutěže; ¾ organizace výtvarné soutěže „O pohár hejtmana Libereckého kraje“ – září - listopad 2006, ve 3 kategoriích, první stupeň ZŠ, druhý stupeň ZŠ a mateřské školy, 375 účastníků soutěže; ¾ ocenění učitelů dopravní výchovy na základních školách v Libereckém kraji – ocenění bylo předáno 13 učitelům dopravní výchovy na základě vyhodnocení roku 2005;

50 / 210


¾

měsíční uveřejňování informací o dopravních nehodách dětí a jejich příčinách ve Zpravodaji odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Libereckého kraje – www.kraj-lbc.cz; dále zveřejňování informací o problematice bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích v Měsíčníku Libereckého kraje a jejich další medializace prostřednictvím zejména místního tisku;

Oblast pozemní komunikace ¾ ¾

¾

¾ ¾

¾

¾

odstranění 70 ks nepovolených reklamních zařízení a dopravních značení ; přímou dotací z rozpočtu Libereckého kraje byly podpořeny 4 projekty – v rámci zvýšení bezpečnosti silničního provozu v Jablonném v Podještědí, Kamenickém Šenově, Hamru na Jezeře a Jeřmanicích; v roce 2006 bylo uskutečněno jednání ve věci „posouzení návrhů na zvýšení plynulosti provozu na silnicích I. třídy v Libereckém kraji z hlediska bezpečnosti“. Na jednání bylo projednáno posouzení opodstatněnosti umístění svislých dopravních značek IS 12a „Obec“ a IS 12b „Konec obce“ na silnicích I. třídy v Libereckém kraji, posouzení návrhů na zvýšení nejvyšší dovolené rychlosti na úsecích silnic I. třídy v Libereckém kraji; byla zadána autorizované společnosti V.V.V. Expert a.s. studie komplexního posouzení dopravního značení na silnicích I., II. a III. třídy v okrese Česká Lípa; KULK OD zadal autorizované společnosti V.V.V. Expert a.s. komplexní posouzení dopravního značení na silnicích I., II. a III. třídy v okrese Česká Lípa – s výsledkem návrhu 8 změn v dopravním značení ; v roce 2006 bylo uskutečněno jednání ve věci „posouzení návrhů na zvýšení plynulosti provozu na silnicích I. třídy v Libereckém kraji z hlediska bezpečnosti“. Na jednání bylo projednáno posouzení opodstatněnosti umístění svislých dopravních značek IS 12a „Obec“ a IS 12b „Konec obce“ na silnicích I. třídy v Libereckém kraji, posouzení návrhů na zvýšení nejvyšší dovolené rychlosti na úsecích silnic I. třídy v Libereckém kraji; přímou dotací z rozpočtu Libereckého kraje byly podpořeny 4 akce: Zajištění bezpečného provozu na místních komunikacích u zákl. školy a sport. Areálu v Jablonném v Podještědí, Radar pro bezpečnost silničního provozu na silnici II/270 v Hamru na Jezeře a Kamenickém Šenově, Údržba cyklistické stezky Jeřmanice – Rádelský Mlýn.

Grantový fond Libereckého kraje Grantový fond Libereckého kraje byl zřízen usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č. 24/04/ZK, ze dne 17.2.2004, jako trvalý účelový fond Libereckého kraje. Schválen byl Statut Grantového fondu Libereckého kraje, Zásady pro přidělení dotací z Grantového fondu Libereckého kraje a podmínky programů Grantového fondu Libereckého kraje. Statut Grantového fondu Libereckého kraje je obecný a platný neomezeně. Zásady pro přidělování dotací z Grantového fondu Libereckého kraje definují podmínky, za kterých je možné dotace poskytnout, čerpat, kontrolovat. Platnost těchto zásad je také časově neomezená. Jednotlivé resorty Libereckého kraje připravují své programy. Každý program Grantového fondu Libereckého kraje představuje soubor věcných, časových a finančních podmínek k realizaci cílů daného resortu. Program je schvalován zastupitelstvem kraje. Správci programů jsou dle Statutu Grantového fondu Libereckého kraje resortně příslušné odbory.

51 / 210


Příloha č. 5: Podmínky Programu č. 20 – Program rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích Od roku 2004 připravuje odbor dopravy programy zaměřené na zvýšení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a na snížení nehodovosti na pozemních komunikacích. Programy vychází z opatření C 1.1.6 (Opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu a snížení nehodovosti odstraňováním provozních závad v kritických místech pozemních komunikací) Programu rozvoje Libereckého kraje. Předmětem podpory jsou jednak výchovné programy, výstavy a presentace, které jsou většinou zaměřeny na dopravní výchovu dětí předškolního a školního věku. Dále jsou podporovány drobné stavební úpravy na pozemních komunikacích jako např. opravy a vybudování chodníků, přechodů pro chodce a jejich nasvícení, výstavba zábradlí, opravy a přemístění autobusových zastávek, osazení dopravních zrcadel a umístění dopravního značení. Tabulka č. 25: Přehled akcí podpořených z Programu podpory zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích vyhlášeného v roce 2005 P.č.

Příjemce dotace

1

Autoklub Česká Lípa v AČR

2

Skautské středisko Turnov

3

Mateřská škola Doksy

4 5

Název projektu Škola bezpečné jízdy pro vybranou skupinu zdravotně postižených řidičů Dopravní výchova žáků škol čtvrtých tříd základních škol - program systematického výcviku cyklistů na DDH Dopravní den s kolem

Dům dětí a mládeže "Sluníčko" Lomnice nad Úraz není náhoda Popelkou Základní škola Nový Chceme být bezpečni na cestách Bor

Uhrazeno z Grantového fondu LK (Kč) 20 000 32 000 3 200 10 400 7 435

6

Obec Chuchelna

Dopravní značení v obci Chuchelna

20 000

7

Město Frýdlant

Vybavení a částečná rekonstrukce dětského dopravního hřiště ve Frýdlantě

30 000

8

Město Turnov

Dopravní výchova dětí předškolního věku

15 520

Dosazení příčných prahů a dopravních značek na MK v obci, pro snížení rychlosti v nebezpečných místech Obnova dopravního značení na místních komunikacích v k.ú. Karlovice

9

Obec Radvanec

10

Obec Karlovice

11

Město Železný Brod

Zvýšení bezpečnosti chodců na přechodech pro chodce ve městě

20 000

12

Obec Ktová

Doplnění dopravního značení v obci Ktová

23 800

13

Obec Nová Ves nad Popelkou

Dopravní značení na místních komunikacích

12 714

14

Obec Koberovy

Řešení bezpečnostně - dopravní situace v obci Koberovy

30 000

52 / 210

30 000 24 000


P.č.

Příjemce dotace

15

Obec Čistá u Horek

16

Město Lomnice nad Popelkou

17

Město Rychnov u Jablonce nad Nisou

18

Obec Dolní Řasnice

19

Obec Košťálov

Název projektu

Uhrazeno z Grantového fondu LK (Kč)

"POZOR DĚTI!" - Doplnění vodorovného dopravního značení v zastavěných částech obce Čistá u Horek Zajištění bezpečnosti chodců v prostoru Školního náměstí a Palackého ulici v Lomnici nad Popelkou Zajištění bezpečného přechodu pro děti mezi školními budovami I. a II. stupně Dopravní řešení křižovatky U Školy - Dolní Řasnice

5 000 40 000 56 000 30 000

Dopravní značení na MK Košťálov

40 000

Obnovení dopravního značení na místních komunikacích při vjezdu na sil. II/283 Zvýšení bezpečnosti zranitelných účastníků 21 Město Hrádek nad Nisou silničního provozu Osvětlení přechodu pro chodce na silnici 22 Obec Loužnice I/10 před budovou obecního úřadu v Loužnici Město Rovensko pod Dopravní značení na náměstí v Rovensku 23 Troskami pod Troskami Celkem uhrazeno z Grantového fondu Libereckého kraje, 20

Obec Bělá

19 200 15 000 38 000 20 000 542 269

Program podpory zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích

Tabulka č. 26: Přehled akcí podpořených z Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích vyhlášeného v roce 2006 P.č.

Příjemce dotace

Název projektu

Poskytnuto z Grantového fondu LK (Kč)

Přemístění + výstavba autobusové zastávky, značení Dopravní výchova dětí předškolního věku Podpora dopravní výchovy v obci Česká Lípa

39 382

Osazení dopravních odrazových zrcadel

16 000

1

Obec Provodín

2

Město Turnov

3

Město Česká Lípa

4

Obec Jílové u Držkova

5

Obec Bystrá nad Jizerou Bezpečnost na místních komunikacích

50 000

6

Obec Košťálov

50 000

7

Středisko pro volný čas Dopravní výchova žáků IV. tříd ZŠ - oblast dětí a mládeže Turnov, Turnov okres Semily

48 000

8

Město Frýdlant

Dopravní bezpečnost dětí na Frýdlantsku

15 000

9

Obec Horní Libchava

Doplnění dopravního značení

15 000

Dopravní hřiště CVČ Košťálov

53 / 210

34 962

25 000


P.č. 10 11 12 13 14 15

Příjemce dotace Obec Prysk Město Jablonec nad Nisou Město Hodkovice nad Mohelkou Město Hrádek nad Nisou Dům dětí a mládeže "Sluníčko" Lomnice nad Popelkou Obec Mníšek

Název projektu Doplnění dopravního značení u ZŠ a MŠ Prysk Nasvícení 5 přechodů pro chodce - Jablonec nad Nisou Projekt na zhotovení nového přechodu v Liberecké ulici Děti - účastníci dopravního provozu Úraz není náhoda Osvětlení přechodu pro chodce

Celkem poskytnuto z Grantového fondu Libereckého kraje, Program rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích

Poskytnuto z Grantového fondu LK (Kč) 29 988 50 000 77 000 37 000 8 000 60 000 555 332

V lednu 2007 předložil odbor dopravy pro následující časové období radě kraje a výboru dopravy k projednání a následně zastupitelstvu kraje ke schválení „Program rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích“. Důležitou změnou je rozšíření možnosti použít dotaci také na vypracování projektových dokumentací, studií k opatřením na ochranu zranitelných účastníků provozu na pozemních komunikacích, protože opravy nebo úpravy na pozemních komunikacích vyžadují někdy zpracování projektových dokumentací (jedná se např. o úpravu nebo výstavbu chodníků, zábradlí). Pro uvedený program je v rozpočtu kraje pro rok 2007 v kapitole 935 – Grantový fond pro odbor dopravy uvedena celková částka 500 tisíc Kč. V následující tabulce jsou uvedeny všeobecné podmínky Programu č. 20 – Programu rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.

2.1.4.4 Shrnutí kapitoly BESIP V roce 2004 byl usnesením vlády České republiky č. 394 ze dne 28. dubna schválen dokument „Národní strategie bezpečnosti silničního provozu“. Hlavním cílem této strategie do roku 2010 je snížení počtu usmrcených v silničním provozu na 50 % úrovně roku 2002. Tento dokument analyzuje situaci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích v ČR a ukládá úkoly subjektům působícím v této oblasti. Liberecký kraj provádí na základě ust. § 124 odst. 3 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších právních předpisů, prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích jak v přenesené, tak v samostatné působnosti na základě koncepce schválené Zastupitelstvem Libereckého kraje dne 18.11.2003 usnesením č. 366/03/ZK. Cílem veškerých činností v oblasti BESIP je snížení vážných následků dopravních nehod. Liberecký kraj se bude k tomu snažit přispět naplňováním úkolů stanovených v koncepci, každoročním vyhodnocováním a aktualizováním stanovených činností. Vyhodnocení roku 2006 bylo projednáno RK v březnu 2007 samostatným dokumentem.

54 / 210


2.1.5 SILNIČNÍ MOTOROVÁ DOPRAVA Silniční motorová doprava je souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava osob (linková osobní doprava, kyvadlová doprava, příležitostná osobní doprava, taxislužba), zvířat a věcí (nákladní doprava) vozidly, jakož i přemísťování vozidel samých po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu. Tabulka č. 27: Kategorizace silniční motorové dopravy Hledisko dělení Podle předmětu přepravy Podle vztahu dopravce k nákladu Podle dopravní cesty Podle provozovatele dopravy

Druh silniční motorové dopravy osobní nákladní pro vlastní potřeby pro cizí potřeby vnitrostátní mezinárodní provozovaná tuzemským dopravcem provozovaná zahraničním dopravcem

Základní podmínky provozování silniční dopravy silničními motorovými vozidly prováděné pro vlastní a cizí potřeby za účelem podnikání upravuje zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Provozovatel silniční dopravy (dopravce) je právnická nebo fyzická osoba, která provozuje silniční dopravu silničními motorovými vozidly podle zákona o silniční dopravě. Podnikatel v silniční dopravě je dopravce, který podniká na základě koncesní listiny. Před jejím vydáním musí žadatel splnit zejména: podmínku dobré pověsti, finanční způsobilost, odbornou způsobilost, potřebnou dobu praxe, pokud jsou tyto požadavky pro daný druh dopravy vyžadovány. V souladu se zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, je provozování dopravy rozděleno dle druhu provozované dopravy na tři základní kategorie, kdy je příslušným živnostenským úřadem vydána koncesní listina. Jedná se o: ¾ silniční motorovou dopravu nákladní; ¾ silniční motorovou dopravu osobní; ¾ taxislužbu. V následujícím textu a tabulkách je popisována pouze silniční motorová doprava nákladní a silniční motorová doprava osobní. Taxislužba je samostatnou kapitolou tohoto dokumentu. Následující tabulka znázorňuje počty podnikatelů v silniční motorové dopravě nákladní a osobní v Libereckém kraji v letech 2004 až 2006. Údaje jsou vztaženy k aktivním dopravcům evidovaným dopravním úřadem.

55 / 210


Tabulka č. 28: Celkové počty podnikatelů v silniční motorové dopravě nákladní a osobní v Libereckém kraji v letech 2004 až 2006

53

56

58

3,57

316

339

Frýdlant

73

76

81

6,58

6

6

6

0,00

79

82

87

+ 6,10

Jablonec nad Nisou

221

207

198

-4,35

31

26

24

-7,69

252

233

222

- 4,72

Jilemnice

141

147

136

-7,48

11

14

16

14,29

152

161

152

- 5,59

Liberec

979

958

976

1,88

142

112

103

-8,04 1 121

1 070

1 079

+ 0,84

67

72

81

12,50

3

3

4

33,33

70

75

85 + 13,33

145

137

119

-13,14

16

11

11

0,00

161

148

130 - 12,16

Tanvald

81

86

95

10,47

14

14

16

14,29

95

100

111 + 11,00

Turnov

146

146

133

-8,90

17

16

14

-12,50

163

162

147

- 9,26

37

36

39

8,33

6

6

5

-16,67

43

42

44

+ 4,76

2 056

2 148

2 207

2,75

299

264

257

-2,65 2 355

2 412

2 464

+ 2,16

Nový Bor Semily

Železný Brod Liberecký kraj

Změna 2006/05 (%)

2005

23,32

2006

2004

349

Změna 2006/05 (%)

283

2006

263

2005

Změna 2006/05 (%)

Česká Lípa

2004

2006

Celkem

2005

Osobní

2004

Nákladní

Podnikatelé v silniční motorové dopravě

407 + 20,06

Graf č. 11: Procentuální podíl jednotlivých obcí na celkovém počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě v Libereckém kraji v roce 2006 Česká Lípa 5%

6%

5%

2%

Frýdlant 17%

Jablonec nad Nisou 4%

3%

9%

Jilemnice Liberec Nový Bor Semily

6% 43%

Tanvald Turnov Železný Brod

Dopravními úřady jsou podle zákona o silniční dopravě krajské úřady. Pro městskou autobusovou dopravu a taxislužbu je dopravním úřadem Magistrát hlavního města Prahy, magistráty statutárních měst a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Následující tabulky znázorňují počty podnikatelů v silniční motorové dopravě nákladní a silniční motorové dopravě osobní a dále potom počty vozidel provozovaných při podnikání v silniční motorové dopravě nákladní a osobní v Libereckém kraji. Údaje jsou vztaženy k aktivním dopravcům evidovaným dopravním úřadem a rozděleny dle druhu provozované dopravy na kategorie používané při vydávání koncesních listin (nákladní doprava rozdělena na dopravu provozovanou vozidly o celkové hmotnosti do 3,5 tuny 56 / 210


celkové hmotnosti a provozovanou vozidly bez omezení celkové hmotnosti, osobní doprava rozdělena na dopravu provozovanou osobními automobily - obsaditelnost do 8 míst kromě místa řidiče a provozovanou osobními automobily a autobusy).

Tabulka č. 29: Počty podnikatelů v silniční motorové dopravě nákladní v Libereckém kraji a v České republice v letech 2004 až 2006 2004

Celkem v ČR

Celkem v LK

Celkem v ČR

Podíl LK/ČR (%)

3,95

2 148

49 791

4,31

2 207

53 659

4,11

+ 2,75

vnitrostátní

256

14 265

1,79

365

11 182

3,26

385

12 884

2,99

+ 5,48

mezinárodní

441

8 533

5,17

466

11 033

4,22

563

11 704

4,81

+ 20,82

vnitrostátní

899

16 794

5,35

717

15 029

4,77

697

15 626

4,46

- 2,79

mezinárodní

460

12 395

3,71

600

12 547

4,78

562

13 445

4,18

- 6,33

Podíl LK/ČR (%)

Celkem v LK

51 987

Podíl LK/ČR (%)

Celkem v LK

- bez omezení celkové hmotnosti

Celkem v LK změna 2006/05 (%)

2 056

Celkem - do 3,5t celkové hmotnosti

2006

Celkem v LK

Podnikatelé v silniční motorové dopravě nákladní

2005

Tabulka č. 30: Počty podnikatelů v silniční motorové dopravě osobní v Libereckém kraji a v České republice v letech 2004 až 2006

Celkem v ČR

3,47

264

7 582

3,48

257

7 326

3,51

- 2,65

Podíl LK/ČR (%)

Celkem v LK

8 615

Podíl LK/ČR (%)

299

Podíl LK/ČR (%)

Celkem v ČR


Celkem v LK

Celkem

2006

Celkem v LK

Podnikatelé v silniční motorové dopravě osobní

2005

Celkem v LK

2004

- osobní vozidla

vnitrostátní

82

4 699

1,75

121

4 314

2,80

114

3 931

2,90

- 5,79

mezinárodní

76

994

7,65

47

918

5,12

45

945

4,76

- 4,26

- osobní vozidla a autobusy

vnitrostátní

63

1 278

4,93

28

949

2,95

23

1 099

2,09

- 17,86

mezinárodní

78

1 644

4,74

68

1 401

4,85

75

1 351

5,55

+ 10,29

Počet podnikatelů v silniční motorové dopravě ve výše uvedených tabulkách je přehledem aktivních dopravců evidovaných dopravním úřadem. Ovlivňuje ho především skutečnost, že v průběhu roku přibývají noví dopravci a někteří dopravci provozování živnosti přerušují. Oproti minulému období byl dopravním úřadem na konci roku 2006 evidován vyšší počet provozovatelů silniční motorové dopravy nákladní provozované vozidly o celkové hmotnosti do 3,5 tuny (nárůst o 20 dopravců ve vnitrostátní dopravě a o 97 dopravců v mezinárodní dopravě) a naopak nižší počet provozovatelů silniční motorové dopravy

57 / 210


nákladní provozované vozidly bez omezení celkové hmotnosti (pokles o 20 dopravců ve vnitrostátní dopravě a o 38 dopravců v mezinárodní dopravě). Ve sledovaném období došlo k nárůstu o 117 dopravců a současnému poklesu o 58 dopravců dle jednotlivých druhů provozované dopravy, což představuje celkový nárůst počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě nákladní v Libereckém kraji v roce 2006 o 59 dopravců, tj. zvýšení o 2,75 %. Oproti minulému období byl dopravním úřadem na konci roku 2006 evidován nižší počet provozovatelů silniční motorové dopravy osobní vnitrostátní provozované osobními automobily s obsaditelností do 8 míst kromě místa řidiče (pokles o 98 dopravců), ale vyšší počet provozovatelů silniční motorové dopravy osobní mezinárodní provozované osobními automobily s obsaditelností do 8 míst kromě místa řidiče (nárůst o 28 dopravců) a vyšší počet provozovatelů silniční motorové dopravy osobní vnitrostátní provozované osobními automobily a autobusy (nárůst o 86 dopravců), ale nižší počet provozovatelů silniční motorové dopravy osobní mezinárodní provozované osobními automobily a autobusy (pokles o 23 dopravců). Ve sledovaném období došlo k poklesu o 121 dopravců a současnému nárůstu o 114 dopravců dle jednotlivých druhů provozované dopravy, což představuje celkový pokles počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě osobní v Libereckém kraji v roce 2006 o 7 dopravců, tj. snížení o 2,65 %. Procentuální vyjádření změn mezi rokem 2005 a 2006 je uvedeno ve výše uvedených tabulkách. Údaj závisí na počtu dopravců, ze kterého se při výpočtu vychází. Z tohoto důvodu jsou v dílčích kategoriích procentuální změny vyjádřeny vyšším číslem, než by tento nárůst nebo pokles způsobil v celkovém počtu evidovaných dopravců. Následující graf znázorňuje podíl jednotlivých druhů dopravy na celkovém počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě v Libereckém kraji v roce 2006. Údaje o dopravcích provozujících daný druh dopravy jsou vztaženy k aktivním dopravcům evidovaným dopravním úřadem a rozděleny dle druhu provozované dopravy na kategorie používané při vydávání koncesních listin.

Graf č. 12: Procentuální podíl jednotlivých druhů dopravy na celkovém počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě v Libereckém kraji v roce 2006

2% 5%

1% 3%

16%

23%

27%

23%

nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly do 3,5 tuny celkové hmotnosti nákladní mezinárodní provozovaná vozidly do 3,5 tuny celkové hmotnosti nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly bez omezení celkové hmotnosti nákladní mezinárodní provozovaná vozidly bez omezení celkové hmotnosti osobní vnitrostátní provozovaná osobními automobily osobní mezinárodní provozovaná osobními automobily osobní vnitrostátní provozovaná osobními automobily a autobusy osobní mezinárodní provozovaná osobními automobily a autobusy

58 / 210


Tabulka č. 31: Počty provozovaných vozidel v silniční motorové dopravě nákladní v Libereckém kraji a v České republice v letech 2004 až 2006 2004

Celkem v LK

Celkem v ČR

6 171

148 365

4,16

6 677

158 152

4,22

+ 8,20

vnitrostátní

471

26 857

1,57

632

25 982

2,43

695

27 710

2,51

+ 9,97

mezinárodní

751

13 867

5,42

803

19 804

4,05

1 057

19 369

5,46

+ 31,63

vnitrostátní

2 972

61 715

4,82

2 398

61 755

3,88

2 401

45 798

5,24

+ 0,13

mezinárodní

2 214

45 389

4,88

2 338

40 824

5,73

2 524

65 275

3,87

+ 7,96

Podíl LK/ČR (%)

Celkem v ČR

4,33

Podíl LK/ČR (%)

Celkem v LK

147 828

Podíl LK/ČR (%)

Celkem v LK

- bez omezení celkové hmotnosti


6 408

Celkem - do 3,5t celkové hmotnosti

2006

Celkem v LK

Provozovaná vozidla v silniční motorové dopravě nákladní

2005

Tabulka č. 32: Počty provozovaných vozidel v silniční motorové dopravě osobní v Libereckém kraji a v České republice v letech 2004 a 2006

Celkem v ČR

4,72

885

21 504

4,12

858

22 635

3,79

- 3,05

Podíl LK/ČR (%)

Celkem v LK

23 313

Podíl LK/ČR (%)

1 100

Podíl LK/ČR (%)

Celkem v ČR


Celkem v LK

2006

Celkem v LK

Celkem

2005

Celkem v LK

2004 Provozovaná vozidla v silniční motorové dopravě osobní

- osobní vozidla

vnitrostátní

237

5 507

4,31

289

5 191

5,57

229

6 388

3,58

- 20,76

mezinárodní

150

2 052

7,31

106

2 150

4,93

106

2 277

4,66

0,00

- osobní vozidla a autobusy

vnitrostátní

475

7 729

6,15

69

6 043

1,14

50

6 892

0,73

- 27,54

mezinárodní

237

5 507

4,31

289

5 191

5,57

473

7 078

6,68

+ 63,67

Počet provozovaných vozidel v silniční motorové dopravě ve výše uvedených tabulkách je přehledem vozidel, která dopravci nahlásili dopravnímu úřadu pro provozování dopravy pro cizí potřebu na základě koncesní listiny (nejedná se o vozidla používaná výhradně pro veřejnou linkovou dopravu ani vozidla používaná pro MHD). Ovlivňuje ho skutečnost, že v průběhu roku přibývají noví dopravci a někteří dopravci provozování živnosti přerušují, ale především změny ve vozovém parku aktivních dopravců. Oproti minulému období byl dopravním úřadem na konci roku 2006 evidován vyšší počet nákladních vozidel o celkové hmotnosti do 3,5 tuny (nárůst o 63 vozidel používaných pro vnitrostátní dopravu a o 254 vozidel používaných pro mezinárodní dopravu) a vyšší počet nákladních vozidel bez omezení celkové hmotnosti (nárůst o 3 vozidla používaná pro vnitrostátní dopravu a o 186 vozidel používaných pro mezinárodní dopravu). Ve sledovaném období došlo ke změně ve vozovém parku dopravců, která je představována celkovým nárůstem provozovaných nákladních vozidel v roce 2006, jejichž provozovateli jsou dopravci z Libereckého kraje, o 506 vozidel, tj. nárůst o 8,2 %.

59 / 210


Oproti minulému období byl dopravním úřadem na konci roku 2006 evidován nižší počet osobních automobilů používaných pro vnitrostátní dopravu (pokles o 60 vozidel), stejný počet osobních automobilů používaných pro mezinárodní dopravu, nižší počet autobusů používaných pro vnitrostátní dopravu (pokles o 19 vozidel), ale vyšší počet autobusů používaných pro mezinárodní dopravu (nárůst o 52 vozidel). Ve sledovaném období došlo ke změně ve vozovém parku dopravců, která je představována nárůstem počtu osobních automobilů a autobusů o 52 vozidel a současným poklesem o 79 vozidel, což představuje celkový pokles provozovaných osobních vozidel a autobusů v roce 2006, jejichž provozovateli jsou dopravci z Libereckého kraje, o 27 vozidel, tj. snížení o 3,05 %. Procentuální vyjádření změn mezi rokem 2005 a 2006 je uvedeno ve výše uvedených tabulkách. Údaj závisí na počtu vozidel, ze kterého se při výpočtu vychází. Z tohoto důvodu jsou v dílčích kategoriích procentuální změny vyjádřeny vyšším číslem, než by tento nárůst nebo pokles způsobil v celkovém počtu evidovaných vozidel. Graf č. 13: Procentuální podíl jednotlivých kategorií vozidel na celkovém počtu provozovaných vozidel v silniční motorové dopravě v Libereckém kraji v roce 2006

1% 1% 3%

34%

6% 9% 14%

32%

nákladní vozidla do 3,5 tuny celkové hmotnosti, provozovaná ve vnitrostátní dopravě nákladní vozidla do 3,5 tuny celkové hmotnosti, provozovaná v mezinárodní dopravě nákladní vozidla bez omezení celkové hmotnosti, provozovaná ve vnitrostátní dopravě nákladní vozidla bez omezení celkové hmotnosti, provozovaná v mezinárodní dopravě osobní automobily, provozované ve vnitrostátní dopravě osobní automobily, provozované v mezinárodní dopravě osobní automobily a autobusy, provozované ve vnitrostátní dopravě osobní automobily a autobusy, provozované v mezinárodní dopravě

Dopravní úřady vydávají pro příslušné živnostenské úřady stanoviska k rozhodování o koncesi. Stanoviska jsou vydávána ve dvou případech, a to pokud se jedná o nového podnikatele v silniční dopravě nebo pokud vyprší časová platnost v minulosti vydaného stanoviska. Dopravní úřady vydávají potvrzení o prokázání finanční způsobilosti dopravce. Povinnost prokázat finanční způsobilost se týká dopravců, kteří provozují nákladní nebo osobní silniční motorovou dopravu vozidly, jejichž celková hmotnost přesahuje 3,5 tuny. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie došlo k rozšíření potvrzení vydávaných dopravními úřady. Od května 2004 začaly dopravní úřady vydávat eurolicence, které slouží jako doklad nahrazující zahraniční vstupní povolení a opravňují k provádění bilaterálních, tranzitních či třetizemních přeprav na území členských států EU. Eurolicenci musí tedy mít ten, kdo provozuje na území států Evropského společenství nebo z území členského státu Evropského společenství do státu, který není součástí Evropského společenství, anebo naopak pro část cesty na území členského státu silniční

60 / 210


motorovou dopravu nákladní mezinárodní vozidly, jejichž celková hmotnost přesahuje 6 tun a jejichž užitečná hmotnost přesahuje 3,5 tuny, nebo silniční motorovou dopravu osobní mezinárodní autobusy. Eurolicence je vydávána na dobu 5 let. Dopravní úřady vydávají dopravci prvopis eurolicence a příslušný počet číslovaných opisů eurolicence na ta vozidla, která dopravce nahlásil u dopravního úřadu a pro která splňuje finanční způsobilost. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie dopravní úřady pro podnikatele v silniční dopravě, kteří k provozování mezinárodní nákladní dopravy v členských státech EU užívají jako řidiče občany státu, který není součástí Evropského společenství, vydávají osvědčení řidiče. Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, vydal v roce 2004 celkem 5 osvědčení, v roce 2005 celkem 8 osvědčení a v roce 2006 celkem 8 svědčení řidiče. Následující tabulka je souhrnným přehledem všech dokumentů, které Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, vydává pro příslušné živnostenské úřady nebo pro podnikatele v oblasti silniční motorové dopravy v souvislosti s jejich podnikáním. Tabulka č. 33: Přehled dokumentů, které Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, vydal pro příslušné živnostenské úřady nebo pro podnikatele v SMD v letech 2003 až 2006 Vydávané dokumenty

Změna 2006/05 (%)

2003

2004

2005

271

372

445

357

- 19,78

230

333

400

325

- 18,75

41

39

45

32

- 28,89

366

917

865

812

- 6,13

299

830

794

739

- 6,93

67

87

71

73

+ 2,82

x)

3 442

2 969

3 042

+ 2,46

x)

2 997

2 583

2 639

+ 2,17

- SMD osobní

x)

445

386

403

+ 4,40

Eurolicence 3)

x)

369

52

31

xx)

- SMD nákladní

x)

298

46

28

xx)

- SMD osobní

x)

71

6

3

xx)

Opisy eurolicencí 4)

x)

1 630

298

121

xx)

- SMD nákladní

x)

1 393

283

117

xx)

- SMD osobní

x)

237

15

4

xx)

Stanoviska k rozhodování o koncesi - SMD nákladní - SMD osobní Potvrzení o prokázání finanční způsobilosti dopravce 1) - SMD nákladní - SMD osobní Vozidla, na která bylo vydáno potvrzení finanční způsobilosti 2) - SMD nákladní

61 / 210

2006

Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje (aktualizace 2007) 1)

dle evidence dopravního úřadu neodpovídá počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě provozujících druh dopravy, na který se povinnost prokázání finanční způsobilosti vztahuje

2)

dle evidence dopravního úřadu neodpovídá počtu vozidel, na něž se povinnost potvrzení finanční způsobilosti vztahuje

3)

dle evidence dopravního úřadu neodpovídá počtu podnikatelů v silniční motorové dopravě mezinárodní provozujících druh dopravy, na který se povinnost prokázání finanční způsobilosti vztahuje

4)

dle evidence dopravního úřadu neodpovídá počtu vozidel provozovaných v mezinárodní dopravě, na něž se povinnost potvrzení finanční způsobilosti vztahuje

x)

v daném roce tento údaj nebyl sledován

xx)

z důvodu nevypovídající hodnoty tohoto údaje se neuvádí

V Libereckém kraji bylo v roce 2005 celkem 2 412 podnikatelů v silniční motorové dopravě a v roce 2006 celkem 2 464, což znamená zvýšení o 52 dopravců (nárůst o 2,16 %). Počet stanovisek k rozhodování o koncesi vydaných v roce 2006 je ovlivněn především skutečností, že nastává období, kdy končí platnost stanovisek vydávaných před pěti lety. Stanoviska vydávaná pro nové subjekty nemají na celkový počet vydaných stanovisek k rozhodování o koncesi vzhledem k jejich celkovému počtu zásadní vliv. Od roku 2004 se povinnost prokázat finanční způsobilost rozšířila i na provozovatele dopravy vnitrostátní (dříve měli tuto povinnost pouze provozovatelé dopravy mezinárodní). Vzhledem k této skutečnosti došlo v roce 2004 téměř ke 150 % nárůstu vydaných potvrzení finanční způsobilosti. Mírný pokles počtu vydaných potvrzení finanční způsobilosti v následujících letech je ovlivněn skutečností, že někteří podnikatelé v silniční motorové dopravě svou živnost přerušili a dopravu neprovozovali. Z celkového počtu vozidel, na něž se vztahuje povinnost finanční způsobilosti, je více než polovina vozidel využívána v dopravě mezinárodní a byly pro ně vydány opisy eurolicencí. Vzhledem k tomu, že v roce 2004 vznikla tato povinnost, byl vydán vysoký počet eurolicencí a opisů eurolicencí. Jejich platnost je však na dobu 5 let. V roce 2006 byly eurolicence vydány pouze novým podnikatelům, případně náhradou za eurolicence ztracené či poškozené. Opisy k eurolicencím jsou vydávány postupně v případě nárůstu počtu vozidel, u kterých je tato povinnost vyžadována, nebo za opisy ztracené či poškozené. Pokud dopravce nesplnil všechny podmínky stanovené pro používání eurolicence, dopravní úřad mu eurolicenci odebere. K 31.12.2006 bylo v Libereckém kraji 330 aktivních držitelů eurolicencí v nákladní dopravě (celkem 1 732 opisů eurolicencí) a 72 aktivních držitelů eurolicencí v osobní dopravě (celkem 240 opisů eurolicencí). Dopravní úřady vykonávají ve svém správním obvodu státní odborný dozor v silniční dopravě, a to buď formou kontroly dopravce ve firmě, příp. na úřadě, anebo formou silniční kontroly vozidel. Při výkonu státního odborného dozoru kontrolují, zda dopravci a řidiči dodržují povinnosti stanovené zákonem o silniční dopravě a předpisy souvisejícími. Provádění kontrol v oblasti silniční dopravy upravuje směrnice rady č. 88/599/EHS, která ukládá členským státům EU organizovat systém přiměřených a pravidelných kontrol tak, aby každoročně zahrnovaly nejméně 1 % pracovních dnů řidičů vozidel, na něž se vztahují nařízení č. 3820/85 a č. 3821/85 (pro Liberecký kraj se jedná o povinnost

62 / 210


zkontrolovat 10 620 záznamů o době řízení a bezpečnostních přestávkách), a aby nejméně v 15 % ze všech kontrolních pracovních dnů proběhly kontroly na silnici (pro Liberecký kraj se jedná o povinnost zkontrolovat nejméně 1 593 záznamových listů) a nejméně v 25 % v provozovnách podniků (pro Liberecký kraj se jedná o povinnost zkontrolovat nejméně 2 655 záznamových listů). Ministerstvo dopravy vyhodnocuje statistiky počtu kontrolovaných záznamů o době řízení a bezpečnostních přestávkách zasílané jednotlivými dopravními úřady. Následující tabulka znázorňuje přehled o výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě provedeného pracovníky jednotlivých krajských úřadů v letech 2004 až 2006. Tabulka č. 34: Výkon státního odborného dozoru v silniční dopravě provedený pracovníky jednotlivých krajských úřadů v letech 2004 až 2006 2005

35 386

26 095

9 291

43 335

29 663

13 672

Jihomoravský kraj

30 667

27 180

3 487

36 697

31 964

4 733

50 859

46 284

4 575

Karlovarský kraj

15 437

14 350

1 087

8 346

6 076

2 270

24 791

22 710

2 081

Královehradecký kraj

58 431

49 989

8 442

64 311

57 817

6 494

44 202

31 944

12 258

Liberecký kraj

55 897

53 628

2 269

74 346

72 941

1 405

92 304

90 608

1 696

Moravskoslezský kraj

11 466

9 110

2 356

37 031

32 842

4 189

32 982

27 705

5 277

Olomoucký kraj

17 664

13 204

4 460

51 917

44 151

7 766

54 068

36 845

17 223

Pardubický kraj

9 624

6 671

2 953

16 940

12 460

4 480

18 158

12 730

5 428

Plzeňský kraj

2 613

1 116

1 497

22 414

19 797

2 617

17 683

14 583

3 100

Hlavní město Praha

5 034

3 706

1 328

43 694

42 194

1 500

48 126

47 030

1 096

34 618

22 268

12 350

82 694

70 652

12 042

170 015

157 051

12 964

1 758

359

1 399

71 883

70 215

1 668

31 219

30 727

492

Kraj Vysočina

43 069

39 733

3 336

70 252

65 025

5 227

50 184

43 426

6 758

Zlínský kraj

14 331

11 242

3 089

17 765

14 343

3 422

16 610

12 438

4 172

315 033

262 811

52 222

633 676

566 572

67 104

696 536

603 744

90 792

Středočeský kraj Ústecký kraj

Celkem

Celkem

4 169

Silniční kontrola

10 255

Celkem

14 424

Silniční kontrola

Jihočeský kraj

Celkem

Silniční kontrola

2006 Kontrola dopravce

Kontrola dopravce

Počet kontrolovaných tach. kotoučků

Kontrola dopravce

2004

Liberecký kraj patří mezi nejaktivnější kraje v oblasti výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě prováděného pracovníky jednotlivých dopravních úřadů. Povinnost uskutečňovat kontroly dle směrnice rady č. 88/599/EHS je plněna zejména vlivem organizace práce a technickým vybavením oddělení silniční dopravy, které tuto činnost zabezpečuje.

63 / 210


Výkon státního odborného dozoru v silniční dopravě v Libereckém kraji je rozdělen mezi více subjektů. Dohlídky ve firmě provádějí dopravní úřady a téměř vždy se týkají kontrol podnikatelů v silniční motorové dopravě, kteří provozují dopravu na základě koncesních listin. Při těchto kontrolách je sledováno roční časové období a kontrola je zaměřena na dodržování povinností, které stanoví zákon o silniční dopravě a předpisy s ním související dopravcům, resp. podnikatelům v silniční dopravě. Silniční kontroly jsou prováděny pracovníky dopravních úřadů, ale také Policií ČR a celními úřady. Jedná se o kontroly provozování dopravy nejen pro cizí potřebu (podnikatelé v silniční motorové dopravě, kteří jsou držiteli koncesních listin), ale také pro vlastní potřebu (doprava provozována v rámci jiných živností - nejedná se o předmět podnikání „silniční motorová doprava“). Při těchto kontrolách je sledována čtrnáctidenní činnost řidičů a kontroly jsou zaměřeny na dodržování povinností, které stanoví zákon o silniční dopravě a předpisy s ním související nejen dopravcům, ale také řidičům. Při výkonu státního odborného dozoru se kontroluje především řádné vedení záznamu o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách, dodržování bezpečnostních přestávek a celkové denní doby řízení, platnost technické prohlídky vozidla a měření emisí, periodická kontrola záznamového zařízení (tachografu), ale také označení vozidla obchodním jménem provozovatelů silniční motorové dopravy a přítomnost koncesní listiny ve vozidle při jeho provozu. V současné době probíhá zásadní změna ve formě vedení záznamů o dobách řízení a bezpečnostních přestávkách. Jedná se o zavádění digitálních tachografů. Všechna nová vozidla, pro která předpisy stanoví povinnost být vybavena tachografem, budou muset být vybavena digitálním tachografem. Jedná se o nákladní vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny včetně přívěsu a osobní vozidla s obsaditelností vyšší než 8 osob kromě místa řidiče, která byla uvedena do provozu po 1.7.2006. V Libereckém kraji jsou kontrolními kartami k digitálním tachografům vybaveny všechny subjekty, které jsou oprávněny k výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě, tj. pracovníci Krajského úřadu Libereckého kraje, Policie ČR i celních úřadů. V souvislosti s prováděním kontrol dle zákona o silniční dopravě jsou příslušní pracovníci oddělení silniční dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, pro tuto činnost proškolováni. Každoročně se účastní seminářů zaměřených především na základní povinnosti související s předpisy týkajících se doby řízení, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku řidičů. V roce 2006 se jednalo mimo jiné také o seminář týkající se zavádění digitálních tachografů a kontroly výstupů z tohoto zařízení. Při výkonu státního odborného dozoru se u dopravců přepravujících nebezpečné věci mimo výše uvedené kontroluje také dodržování Dohody o ADR (vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů) a Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/2005 Sb.m.s. o vyhlášení přijetí změn a doplňků "Přílohy A - Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů" a "Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě" Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR). Mezi základní povinnosti dopravců přepravujících nebezpečné věci patří především použít vozidlo k této přepravě způsobilé, označit vozidlo výstražnými oranžovými tabulkami a bezpečnostními značkami dle charakteristiky přepravovaných látek, zabezpečit povinnou výbavu vozidla a zabezpečit školení osob podílejících se na přepravě.

64 / 210


Na konci roku 2004 absolvovali příslušní pracovníci oddělení silniční dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, školení zaměřené na přepravu nebezpečných věcí dle dohody ADR. V roce 2005 úspěšně složili zkoušku a získali certifikát bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí po silnici. Následující tabulka a graf znázorňuje přehled o výkonu státního odborného dozoru (SOD) v silniční dopravě provedeného pracovníky oddělení silniční dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, v letech 2003 až 2006. Tabulka č. 35: Výkon státního odborného dozoru v silniční dopravě provedený pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje v letech 2004 až 2006

Silniční kontrola

Celkem

Kontrola dopravce

2006 Silniční kontrola

Celkem

Kontrola dopravce


Celkem

SOD

Kontrola dopravce

2004


Počet kontrol

622

139

483

452

163

289

346

183

163

- 23,45

- bez závad

437

82

355

375

118

257

257

117

140

- 31,47

185

57

128

77

45

32

89

66

23

+ 15,58

814

331

483

692

403

289

639

476

163

- 7,66

55 897

53 628

2 269

74 346

72 941

1 405

92 304

90 608

1 696

+ 24,15

- se zjištěnými závady Počet kontrol. vozidel Počet kontrol. tachograf. kotoučků

Graf č. 14: Počet kontrol v silniční dopravě provedený pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje v letech 2003 až 2006 700 600 500 400

483

Silniční kontrola Kontrola dopravce

289

300

163

200 100

139

163

183

2005

2006

0 2004

65 / 210


Z celkového počtu kontrol provedených pracovníky oddělení silniční dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, v rámci výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě, byl v roce 2006 počet sepsaných protokolů rozdělen mezi kontroly dopravců a silniční kontroly téměř rovnoměrným dílem. Kontroly dopravců jsou však zaměřeny na několikanásobně vyšší počet vozidel a delší časové období. Ve srovnání s rokem 2005 došlo v roce 2006 ke snížení celkového počtu kontrol v rámci výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě o 23,45 %. To je však způsobeno poklesem provedených silničních kontrol o více než 40 %. Silniční kontroly jsou prováděny více subjekty, a proto je kladen větší důraz na dohlídky. Počet kontrol dopravců ve firmě v roce 2006 vzrostl oproti minulému období o 12,27 %. V roce 2006 došlo k nárůstu celkového počtu kontrolovaných tachografických kotoučků téměř o 25 %, což je způsobeno především zaměřením se na podnikatelské subjekty s větším vozovým parkem. Ze všech uskutečněných kontrol proběhlo 75 % kontrol bez závad. V rámci dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu kontrolují orgány Policie ČR a celní úřady, zda je vozidlo v provozu vybaveno předepsanými doklady, zda je stanoveným způsobem označeno nebo jinak vybaveno a zda jsou dodržovány doby řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a doby odpočinku řidičů. Jedná se zvláštní formu výkonu státního odborného dozoru, kdy zjištěná porušení jsou buď řešena na místě blokovou pokutou nebo oznamována příslušnému dopravnímu úřadu jako podnět pro správní řízení za porušení povinností dopravcem, příp. obcím s rozšířenou působností jako přestupek řidiče. Následující tabulka znázorňuje přehled o výkonu státního odborného dozoru formou silničních kontrol, provedených Policií ČR a celními úřady v Libereckém kraji v letech 2004 až 2006. Tabulka č. 36: Počet kontrolovaných vozidel při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě provedeného Policií ČR a celními úřady v Libereckém kraji v letech 2004 až 2006

Počet zjištěných závad

Počet kontrolovaných vozidel

Počet kontrolovaných tachograf. kotoučků





Počet kontrolovaných vozidel - změna 2006/2005 (%)

2006


2005


2004

3 602

7 143

513

4 990

14 474

545

4 026

38 445

351

- 19,32

- PČR Česká Lípa

596

686

127

1 427

4 863

66

1 183

10 918

38

- 17,10

- PČR Jablonec n.N.

359

445

85

973

2 898

124

706

8 234

89

- 27,44

- PČR Liberec

1 671

4 953

133

1 448

4 075

98

1 277

13 891

63

- 11,81

- PČR Semily

976

1 059

168

1 142

2 638

257

860

5 402

161

- 24,69

Subjekt provádějící silniční kontrolu

Policie ČR

66 / 210


Celní úřad

2 027

7 822

286

2 432

11 173

280

10 606

25 612

354

+ 336,10

564

3 041

55

361

2 126

64

70

648

18

- 80,61

- CÚ Liberec

1 463

4 781

231

2 071

9 047

216

10 536

24 964

336

+ 408,74

Celkem

5 629

14 965

799

7 422

25 647

825

14 632

64 057

705

+ 464,17

- CÚ Česká Lípa

Tabulka č. 37: Závady zjištěné při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě provedeného Policií ČR a celními úřady v Libereckém kraji v letech 2004 až 2006 Počet porušení vyřešených blokovou pokutou

Počet porušení předaných ke správnímu řízení x)

348

165

545

482

63

351

246

105

- 35,60

- PČR Česká Lípa

127

110

17

66

46

20

38

35

3

- 42,42

85

32

53

124

114

10

89

60

29

- 28,23

- PČR Liberec

133

89

44

98

77

21

63

33

30

- 35,71

- PČR Semily

168

117

51

257

245

12

161

118

43

- 37,37

Celní úřad

286

0

286

280

62

218

354

0

354

+ 26,43

55

0

55

64

0

64

18

0

18

- 71,88

- CÚ Liberec

231

0

231

216

62

154

336

0

336

+ 55,56

Celkem

799

348

451

825

544

281

705

246

459

- 14,55

- PČR Jablonec n.N.

- CÚ Česká Lípa

x)



513


Policie ČR

Subjekt provádějící silniční kontrolu


Počet porušení vyřešených blokovou pokutou

Počet zjištěných závad změna 2006/2005 (%)

2006


2005


2004

podněty jsou předávány buď Krajskému úřadu Libereckého kraje nebo příslušným městským úřadům

Změna počtu kontrol dle zákona o silniční dopravě provedených pracovníky celních úřadů je oproti minulému období velmi výrazná. To je způsobeno povinnostmi, které byly celním úřadům stanoveny. V roce 2006 byla náplň pracovníků celních úřadů směřována ke kontrole odpadů. Tato činnost byla u Celního úřadu Česká Lípa z důvodu vysokého počtu kontrolovaných vozidel oddělena od běžných silničních kontrol, čímž došlo ve srovnání minulým obdobím k poklesu kontrolovaných vozidel a tachografických kotoučků. Naopak u Celního úřadu Liberec byla kontrola odpadů spojena s běžnou silniční kontrolou vozidel, čímž ve srovnání s rokem 2005 došlo v roce 2006 k velkému nárůstu počtu kontrolovaných vozidel a tachografických kotoučků.

67 / 210


Nárůst celkového počtu kontrolovaných tachografických kotoučků u všech silničních kontrol za období roku 2006 je ovlivněn změnou legislativy, kdy je po řidiči vyžadováno, aby ke kontrole předložil větší počet záznamových listů (záznamy za období běžného týdne a za předcházejících 15 dnů) než bylo vyžadováno do 1.7.2006. Orgány Policie ČR a celní úřady jsou při provádění silniční kontroly v případě, že se jedná o dopravce, který má bydliště nebo sídlo mimo území České republiky, oprávněny vybírat kauci, a to v rozmezí od 10 000,- Kč do 50 000,- Kč podle závažnosti porušené povinnosti. Při výběru kauce jsou povinny vydat řidiči stvrzenku o převzetí kauce a o zjištěném porušení sepsat protokol, ve kterém uvedou informaci pro dopravce, že je povinen se k případu vyjádřit nejpozději ve lhůtě dvou týdnů k příslušnému dopravnímu úřadu. Nejpozději následující pracovní den po provedené silniční kontrole je kauce předána dopravnímu úřadu (kauce je pracovníky celního úřadu složena v pokladně Krajského úřadu Libereckého kraje a doklady ke kauci předány osobně pracovníkům oddělení silniční dopravy anebo je kauce vložena na depozitní úřad Krajského úřadu Libereckého kraje a doklady ke kauci zaslány dopravnímu úřadu poštou). Doručením vyjádření dopravce k uložené kauci, příp. dostavením se k jednání na dopravní úřad, je zahájeno správní řízení o pokutě. Po provedeném řízení o pokutě se kauce buď vrátí nebo se započte na zaplacení pokuty. Nevyjádří-li se subjekt, kterému byla uložena kauce, v požadované lhůtě nebo se nedostaví k jednání, správní řízení o pokutě se nezahájí, kauce bez dalšího propadá a je příjmem orgánu, u kterého mělo být vedeno správní řízení o pokutě. Následující tabulky jsou přehledem vybraných kaucí celními úřady v Libereckém kraji v letech 2004 až 2006. Tabulka č. 38: Přehled vybraných kaucí celními úřady v Libereckém kraji v letech 2004 až 2006

Příjem z kaucí pro KÚLK (tis. Kč)

Počet vedených správních řízení

Počet propadnutých kaucí

Výše vybraných kaucí (tis. Kč)

Počet vybraných kaucí


2006






2005




Subjekt provádějící kontrolu


2004

CÚ Č. Lípa

4

88

1

3

55

21

435

8

13

297

2

42

2

0

42

CÚ Liberec

2

41

1

1

21

44

643

42

2

635

80

1 542

66

14

1 421

Celkem

6

129

2

4

76

65

1 078

50

15

932

82

1 584

68

14

1 463

68 / 210


Tabulka č. 39: Přehled vybraných kaucí celními úřady v Libereckém kraji za období roku 2005 a 2006 - dle země původu dopravce


0

20 000

1

15 000

1

0

15 000

Bulharsko

1

10 000

1

0

10 000

1

20 000

0

1

11 000

Dánsko

1

21 000

1

0

21 000

-

-

-

-

-

Chorvatsko

1

15 000

1

0

15 000

1

15 000

1

0

15 000

Irán

-

-

-

-

-

1

10 000

1

0

10 000

Itálie

1

21 000

1

0

21 000

1

30 000

1

0

30 000

Litva

-

-

-

-

-

5

93 000

5

0

93 000

Maďarsko

1

21 000

1

0

21 000

3

86 000

2

1

81 000

Makedonie

-

-

-

-

-

1

15 000

1

0

15 000

Německo

15

290 000

9

6

241 000

21

502 000

17

4

463 000

Nizozemí

3

61 000

2

1

51 000

1

25 000

1

0

25 000

22

331 000

18

4

291 000

21

342 000

19

2

319 000

Rakousko

2

36 000

2

0

36 000

1

40 000

1

0

40 000

Rumunsko

-

-

-

-

-

4

55 000

4

0

55 000

Slovensko

10

165 000

7

3

129 000

10

156 000

6

4

129 000

Slovinsko

1

10 000

1

0

10 000

-

-

-

-

-

Turecko

2

27 000

2

0

27 000

5

80 000

5

0

80 000

Ukrajina

3

50 000

2

1

39 000

5

100 000

3

2

82 000

Polsko

Příjem z kaucí pro KÚLK (Kč)

Příjem z kaucí pro KÚLK (Kč)


2

Výše vybraných kaucí (Kč)

20 000


2

Výše vybraných kaucí (Kč)

Bělorusko

Země původu dopravce



2006


2005

V Libereckém kraji vybírají kauce pouze celní úřady, a to od konce roku 2004. V roce 2004 bylo vybráno 6 kaucí v celkové výši 129 000,- Kč, na základě vyjádření dopravce byla dopravním úřadem vedena 4 správní řízení. Příjem z kaucí pro Krajský úřad Libereckého kraje představoval v roce 2004 částku 76 000,- Kč.

69 / 210


V roce 2005 vybraly celní úřady 65 kaucí v celkové výši 1 078 000,- Kč. Polovinu z vybraných kaucí jsou kauce vybrané od dopravců z Polska, Německa a Slovenska. Na základě vyjádření dopravce bylo dopravním úřadem vedeno celkem 15 správních řízení, zbývajících 50 kaucí propadlo bez dalšího řízení. Příjem z kaucí pro Krajský úřad Libereckého kraje představoval v roce 2005 částku 932 000,- Kč. V roce 2006 vybraly celní úřady 82 kaucí v celkové výši 1 584 000,- Kč. Polovinu z vybraných kaucí jsou kauce vybrané od dopravců z Polska a Německa. Na základě vyjádření dopravce bylo dopravním úřadem vedeno celkem 14 správních řízení, zbývajících 68 kaucí propadlo bez dalšího řízení. Příjem z kaucí pro Krajský úřad Libereckého kraje představoval v roce 2006 částku 1 463 000,- Kč.

Mezi nejčastější závady, které jsou v rámci výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě zjištěny, patří především řádné nevedení záznamu o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách, nedodržení bezpečnostních přestávek, celkové denní doby řízení a denní doby odpočinku. Nezanedbatelnou část z celkového počtu zjištěných porušení povinností představuje také řádné neoznačení vozidla obchodním jménem provozovatelů silniční motorové dopravy a nepřítomnost dokladu o oprávnění k podnikání ve vozidle při jeho provozu. Graf č. 15: Nejčastější závady zjištěné při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě v Libereckém kraji v roce 2006 6% 4%

řádné nevedení záznamu o době řízení vozidla 3%

15%

nedodržení bezpečnostních přestávek nedodržení celkové denní doby řízení

21%

nedodržení denní doby odpočinku 34% 17%

nepřítomnost koncesní listiny ve vozidle řádné neoznačení vozidla obchodním jménem ostatní závady

V návaznosti na provedené kontroly je v případě zjištění porušení stanovených povinností vedeno s dopravcem správní řízení. Kromě vlastních zjištění eviduje Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, také podněty postoupené Policií ČR a celními úřady, které jsou také oprávněnými subjekty k provádění státního odborného dozoru v silniční dopravě formou silničních kontrol vozidel. Následující tabulka znázorňuje přehled o správních řízeních s dopravci ve věci porušení povinností stanovených v silniční dopravě, které byly vedeny pracovníky oddělení silniční dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, v letech 2003 až 2006.

70 / 210


Tabulka č. 40: Přehled správních řízení v silniční dopravě vedených pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, v letech 2003 až 2006

x)

Silniční kontrola


63

260

217

69

148

228

85

143

+ 5,07

181

66

115

249

39

210

164

50

114

159

66

93

- 3,05

849

464

384

937,5

266,0

671,5

1 138

437

701

1 321

762

559

+ 16,08

67

5

62

74

24

50

53

19

34

69

19

50

+ 30,19

Silniční kontrola

Kontrola dopravce

323

Celkem

177

Celkem

71

Kontrola dopravce

248

Kontrola dopravce

Silniční kontrola

2006

Kontrola dopravce

2005

Celkem

Počet podnětů Počet vydaných rozhodnutí Výše udělených pokut (v tis. Kč) Nedořešené podněty převod

Celkem

Správní x) řízení


2003

správní řízení vedeno na základě zjištění při kontrole, kterou provedl dopravní úřad, celní úřad nebo Policie ČR na území Libereckého kraje

Mezi podněty pro správní řízení, které Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, jako příslušný dopravní úřad eviduje, představují podněty ze silničních kontrol více než 60 %. Nejedná se pouze o podněty z vlastních silničních kontrol, jak je tomu u podnětů pro správní řízení na základě provedené kontroly dopravce. Podněty pro správní řízení, kdy bylo zjištěno porušení stanovených povinností při silniční kontrole, představují především protokoly ze silničních kontrol obdržené od celních úřadů. Následující tabulka znázorňuje přehled vydaných rozhodnutí a výši udělených pokut na základě správních řízení s dopravci ve věci porušení povinností stanovených v silniční dopravě, které byly pracovníky oddělení silniční dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, vedeny v letech 2005 až 2006. Tabulka č. 41: Přehled výsledků správních řízení v silniční dopravě vedených pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, v roce 2005 a 2006 2005 Výsledky správních řízení

Kontrola dopravce ve firmě

Počet vydaných rozhodnutí

2006

Výše udělených pokut (v Kč)

Počet vydaných rozhodnutí

Výše udělených pokut (v Kč)

Počet vydaných rozhodnutí - změna 2006/05 (%)

50

437 000

66

762 000

+ 32,00

114

701 000

93

559 000

- 18,42

- provedena pracovníky KÚLK

39

225 000

21

154 500

- 46,15

- provedena Policií ČR

19

93 000

14

91 000

- 26,32

- provedena celními úřady

56

383 000

58

313 500

+ 3,57

164

1 138 000

159

1 321 000

- 3,05

Silniční kontrola

Celkem

71 / 210


Dopravní úřady také provádějí zkoušky odborné způsobilosti k provozování silniční motorové dopravy pro cizí potřebu. Účelem zkoušky je prokázat odbornou způsobilost žadatele k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby (u právnické osoby musí podmínku odborné způsobilosti splňovat statutární orgán nebo jeho člen, nebo odpovědný zástupce, pokud je ustanoven; u fyzické osoby musí podmínku odborné způsobilosti splňovat fyzická osoba sama nebo odpovědný zástupce, je-li ustanoven). Odborná způsobilost se prokazuje zkouškou z pěti předmětů (Obchodněprávní vztahy a pracovněprávní vztahy; Silniční doprava a mezinárodní smlouvy s ní související; Ceny, daně, daňové řízení, poplatky, pojištění a celní řízení; Technická základna; Bezpečnost práce a technických zařízení při provozu, údržbě a opravách vozidel), příp. vysvědčením o státní nebo maturitní zkoušce z daného oboru nebo jiným úředním dokladem o ukončení uceleného studia ve střední škole nebo vyšší odborné škole, které podle osvědčení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR svým odborným zaměřením odpovídá požadavkům odborné způsobilosti. Odborná způsobilost se prokazuje zvlášť pro každý druh dopravy a musí trvat po celou dobu provozování dopravy. Rozsah požadovaných znalostí v jednotlivých předmětech je rozlišen podle druhu provozování silniční dopravy, pro niž uchazeč prokazuje odbornou způsobilost. Následující tabulka a graf znázorňují úspěšnost žadatelů při zkouškách odborné způsobilosti k provozování silniční motorové dopravy pro cizí potřebu v Libereckém kraji. Tabulka č. 42: Úspěšnost žadatelů při zkouškách odborné způsobilosti k provozování silniční motorové dopravy pro cizí potřebu v Libereckém kraji v letech 2003 až 2006

Osobní vnitrostátní

Celkem

Nákladní vnitrostátní

40

18

10

12

0

49

26

9

13

1

Počet úspěšných žadatelů

51

79

35

17

10

8

0

41

22

9

9

1

72,9

73,2

87,5

94,4

100

66,7

-

83,7

84,6

100

69,2

100

na poprvé

44

60

32

17

9

6

0

39

20

9

9

1

na podruhé

6

16

3

0

1

2

0

2

2

0

0

0

na potřetí

1

3

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

11

14

5

1

0

4

0

6

2

0

4

0

Úspěšnost

Úspěšnost žadatelů (%)

v aktuálním roce neprospěl

72 / 210

Osobní mezinárodní

Nákladní mezinárodní

108

Osobní vnitrostátní

Nákladní vnitrostátní

70

Nákladní mezinárodní

Celkem

Počet žadatelů

Zkoušky odborné způsobilosti k provozování SMD pro cizí potřebu

Osobní mezinárodní

Celkem 2004

2006

Celkem 2003

2005


2.1.6 ZAJIŠŤOVÁNÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI LIBERECKÉHO KRAJE Od 1. ledna 2003 převzal Liberecký kraj odpovědnost nad zajišťováním dopravní obslužnosti svého území. Podle ustanovení § 35 odst. 2 písm. h) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, stanovilo rozsah základní dopravní obslužnosti pro území Libereckého kraje v roce 2003 Zastupitelstvo Libereckého kraje na svém 8. zasedání dne 20. listopadu 2001 (usnesení č. 141/01/ZK). Od roku 2004 stanovilo maximální rozsah základní dopravní obslužnosti Zastupitelstvo Libereckého kraje usnesením č. 367/03/ZK (na 10. zasedání Zastupitelstva Libereckého kraje, konaném dne 18. listopadu 2003). Resort dopravy vypracoval na základě výstupů z projektu Optimalizace dopravní obslužnosti návrhy na změny v zabezpečení dopravní obslužnosti obcí LK. Zastupitelstvo Libereckého kraje pak na svém zasedání, konaném dne 18. května 2004 stanovilo usnesením č. 121/04/ZK nový rozsah základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje. Tabulka č. 43: Maximální rozsah základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje ZDO pro rok 2003 Veřejná linková doprava (km/rok) Drážní (vlkm/rok) Kolejová doprava Tramvajová (vzkm/rok)

ZDO pro rok 2004 (platnost od 1.6.2004)

ZDO pro rok 2005

ZDO pro rok 2006

11 915 000

13 854 000

13 854 000

13 854 000

3 823 275

3 921 000

3 921 000

3 921 000

921 865

1 021 000

1 021 000

1 021 000

Jízdní řády pro rok 2003 schvalovaly v roce 2002 okresní úřady a od ledna 2003 vykonává Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, oddělení dopravní obslužnosti komplexní zajišťování výkonu státní správy (přenesenou působnost) a samosprávných činností na úseku dopravní obslužnosti podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. Od poloviny roku 2005 se na přípravě jízdních řádů vlakové dopravy podílí také společnost KORID LK, spol. s r.o., od přípravy jízdních řádů pro období 2006/2007 se tato společnost částečně podílí i na přípravě jízdních řádů autobusové dopravy.

2.1.6.1 Projekt optimalizace dopravní obslužnosti Libereckého kraje Zajištění kvalitní dopravní obslužnosti všech obcí kraje je základní podmínkou pro život v jakémkoliv prostředí, neboť umožňuje rozvíjet nejrůznější lidské činnosti mimo působnost bydliště. Projekt optimalizace dopravní obslužnosti LK byl zahájen v únoru 2003 sběrem dat potřebných k analýze projektu od provozovatelů veřejné dopravy a zpracováním části analýzy za autobusovou dopravu. Součástí analýzy stavu dopravní obslužnosti LK za autobusovou dopravu bylo pořízení digitálních geografických dat. Byly založeny informační moduly „jízdní řády“ a „přepravené osoby“. Jedná se o registr zastávek LK; rozšíření registru silnic o úseky komunikací, kde jezdí autobusové spoje; registr autobusových linek a spojů

73 / 210


a zpracování matice dopravních vztahů po připojení datových souborů exportovaných ze systému EM TEST (odbavovací systém pro cestující). Sledovaným obdobím byla skutečnost ledna a února 2003. Mapa č. 10: Rozložení tras autobusových linek dle dopravců VLAD na silniční síti Libereckého kraje v roce 2007 Charakteristika daného území má výrazný vliv na rozložení obyvatelstva a dále také na využívání veřejné dopravy. V Libereckém kraji jsou velké rozdíly mezi jednotlivými oblastmi, existují oblasti s vysokou koncentrací obyvatelstva, kde jsou spoje vysoko vytížené (např. mezi Českou Lípou a Novým Borem, mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou) a dále oblasti s velkým množstvím menších vesnic nebo osad, kde je potom vytížení spojů nízké. Zadávací kriteria pro posouzení a návrh zajištění dopravní obslužnosti LK: ¾ dostupnost vybraných zařízení veřejnou osobní dopravou – zajištění obvyklé dostupnosti zařízení (školské zařízení, zdravotnické zařízení) veřejnou osobní dopravou, včetně dopravy zpět, jestliže jsou tato zařízení nedostupná pěší dopravou. Nedostupností pěší dopravou se rozumí skutečnost, že obvyklá dostupnost těchto zařízení pěší dopravou přesahuje 3 km; ¾ dostupnost veřejné osobní dopravy – zajištění dostupnosti veřejné osobní dopravy (zastávek, stanic) pěší dopravou nepřesahující docházkovou vzdálenost 1 km v pracovní dny, 3 km v sobotu, v neděli a ve svátek; ¾ četnost spojů – 3 páry spojů pro pracovní dny, 2 páry spojů pro soboty, neděle a svátky; ¾ počet přestupů (doba trvání přestupů) – neměly by časově tvořit více než 1/6 doby trvání cesty bez přestupu. Mapa č. 11: Urbanizované území mimo dostupnost 1 km od autobusových zastávek nebo železničních stanic na území Libereckého kraje - analýza stavu 2007 Mapa č. 12: Rozložení počtu autobusových spojů v zastávkách na území Libereckého kraje, mimo MHD - průměrná středa za leden 2007 Mapa č. 13: Rozložení počtu autobusových spojů v zastávkách na území Libereckého kraje, včetně příměstské MHD - průměrná středa za leden 2007 Příloha č. 6: Přehled počtu přepravených cestujících na vybraných linkách osobní dopravy na území Libereckého kraje v typický den roku Analýzou dostupnosti území bylo zjištěno, že mimo standardy se nacházejí jen nevelká ucelená území s velmi řídkou zástavbou a nízkým využitím spojů již zavedených, ve větších takto vyhledaných lokalitách bylo navrženo nové dopravní spojení. Návrhy byly projednány s dotčenými obcemi, které rozšíření dopravy v těchto oblastech považovaly za nepotřebné. Dále bylo zjištěno, že v dopravním systému autobusové dopravy se vyskytuje cca 7% spojů s minimálním využitím; ve 102 případech bylo navrženo zrušení spoje nebo jeho dotace, dalších 137 spojů bylo ponecháno z důvodu nezbytnosti oběhu autobusů. Byly vyhledány souběhy spojů, projednány s dopravci a obcemi a také odstraněny (např. souběh autobusových spojů provozovaných dopravci ČSAD Liberec, a.s. a ČSAD BUS Ústí nad Labem a.s. v úseku Osečná – Stráž pod Ralskem). Tarify dopravců se neliší, průměrné tržby

74 / 210


na 1 km jsou rozdílné. Nejvyšší průměrné tržby dosahuje ČSAD Liberec, a. s., tato skutečnost je podmíněna dopravní poptávkou a hustotou osídlení v jednotlivých územích. Na druhé straně zpracovatel doporučil zavedení taktové dopravy (pravidelné rozložení spojů za celý den bez ohledu na dopravní špičku, maximální časové odstupy jsou obvykle 1 hodina) ve všech místech kde je poptávka výraznější. Základní doporučení návrhu: ¾ v místech souběhů integrovat drážní a autobusovou dopravu; ¾ vytvoření hlavních dopravních přestupních uzlů v intravilánu měst (např. Rokytnice nad Jizerou, Plavy , Pěnčín u Jablonce nad Nisou, Turnov, Zahrádky, Frýdlant, Český Dub, Žandov); ¾ zavedení taktové dopravy (např. Chrastava – Liberec, Mníšek – Liberec, Příšovice – Turnov – Loktuše, Jablonec nad Nisou – Tanvald, Tanvald – Plavy) a neudělovat licence dalším dopravcům; ¾ zachovat podporu železničních tratí, zvýšit standard služeb; ¾ železniční dopravu využívat zejména s malými vozidly v krátkých intervalech na kratší vzdálenosti (Česká Lípa); ¾ integrace linek s MHD; ¾ zavádět nové autobusové linky na trasách, které v současnosti nejsou propojeny – např. Turnov – Mnichovo Hradiště – Klášter, Hradiště – Horní Bukovina - Kuřivody – Mimoň, Železný Brod – Lomnice nad Popelkou či Jablonec nad Nisou – Vrchlabí. Rozsah dopravní obslužnosti na celém území kraje nemůže být zcela stejný, ovšem na většině území je dodržen minimální standart v pracovní dny, lze konstatovat, že míra zajištění dopravy kopíruje poptávku. Kvalita přepravy se zvyšuje, jen minimum spojů jezdí přeplněných.

2.1.6.2 Veřejná linková autobusová doprava Liberecký kraj hradí dopravcům od roku 2003 ztrátu vzniklou provozováním veřejné linkové autobusové dopravy na základě smluv o zabezpečení stanoveného rozsahu základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje a na základě smluv o závazku veřejné služby. Současné smlouvy jsou až na výjimky uzavřené na období osmi let (2004 – 2011). Liberecký kraj již pátým rokem (od roku 2003) uzavírá s obcemi Libereckého kraje smlouvy o spolupráci při zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje. Na základě této smlouvy se obce zavazují ve čtvrtletních splátkách v roce 2007 uhradit cca. 24 mil. Kč, a tím přispět na zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje. Smlouva není uzavřena pouze se Statutárním městem Liberec a s Obcí Kravaře. Obec Kravaře disponuje vlastním autobusem, kterým zajišťuje dopravu občanů ve vlastní režii. Statutární město Liberec financuje ze svých prostředků poměrně rozsáhlý systém městské hromadné dopravy (dále jen MHD), který slouží při návštěvách krajského města všem obyvatelům kraje a je proto od příspěvku na dopravní obslužnost rovněž osvobozeno. Z důvodu řešení otázek dopravní obslužnosti na území Libereckého kraje byla zřízena pracovní skupina pod názvem Dopravní svaz. Její ustanovující zasedání se konalo dne 13. května 2003 v Liberci. Dopravní svaz je složen ze zástupců měst a obcí Libereckého kraje, zástupců Rady Libereckého kraje, zástupce Výboru pro dopravu Zastupitelstva Libereckého kraje a pracovníků dopravního úřadu.

75 / 210


Veřejná linková doprava je provozována na základě vydaných licencí, které uděluje a odejímá příslušný krajský dopravní úřad, v Libereckém kraji tedy Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy. Příloha č. 7: Přehled licencí vydaných Krajským úřadem Libereckého kraje, odborem dopravy k provozování veřejné vnitrostátní linkové osobní dopravy na území Libereckého kraje platných v roce 2006 V následující tabulce je přehled neprodloužených licencí Krajským úřadem Libereckého kraje, odborem dopravy, na základě posouzení žádosti dopravců. Tabulka č. 44: Přehled licencí, které nebyly Krajským úřadem Libereckého kraje v roce 2006 prodlouženy Dopravce

Linka č.

Platnost dosavadní licence skončila k

Název linky

opakovaného porušování zákonů a předpisů 11.6.2006 pro veřejnou linkovou dopravu

Nové Město pod Smrkem – Hejnice – Bílý Potok,Smědava – 540 281 Liberec – Mladá Boleslav – Praha, Opatov

Hofmann GmbH, organizační složka

Důvod nevydání licence

Příloha č. 8: Přehled linek veřejné linkové osobní dopravy provozovaných na území Libereckého kraje v roce 2006

Následující tabulky podrobně informují o současném rozsahu dopravní obslužnosti na území Libereckého kraje. Vysvětlivky k následujícím tabulkám : DO X S N

- dopravní obslužnost veřejnou dopravou - pracovní den - sobota - neděle

Tabulka č. 45: Zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje – celkem, rok 2006 Počet obyvatel kraje

Počet obcí

Zajištění DO autobusem i vlakem X

S

N

Zajištění DO pouze autobusem X

S

N

Zajištění DO pouze vlakem X

DO veřejnou dopravou nezajištěna vůbec

S

N

X

S

N

37

26

0

51

29

počet obcí 429 031

215

92

56

67

122

71

93

1

Příloha č. 9: Zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje – podle obcí, rok 2006

76 / 210


Tabulka č. 46: Zajištění základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje příměstskou veřejnou dopravou (podle dopravců) - srovnání 2005, 2006 a 2007 Počet spojů za provozní den 2005

Dopravce X 1 ČSAD Česká Lípa a.s.

S

Ujeté km v ZVS 2005 N

km

Počet spojů za provozní den 2006 X

S

Ujeté km v ZVS 2006 N

km

685

80

107

3 147 310

694

80

107

3 146 732

399

77

85

2 039 027

399

75

78

1 780 483

216

124

123

392 837

218

129

129

386 963

4 ČSAD Liberec, a.s.

643

112

131

3 186 119

660

92

88

2 897 532

5 ČSAD Semily, a.s.

750

113

125

3 090 468

821

141

149

3 040 727

6 DPML a.s. - autobusy

107

48

46

93 185

94

40

38

81 093

19

0

0

41 760

19

0

0

45 180

7

2

4

40 498

18

2

4

53 448

2

2

2

23 496

2

2

2

23 760

10 VETT a.s.

28

9

6

9 434

28

9

6

9 382

11 OSNADO spol. s r.o.

33

2

2

48 438

33

2

2

48 880

14

0

0

23 340

14

0

0

20 704

44

3

8

80 741

40

3

8

89 923

476

421

417

4 115 480

565

492

475

4 135 702

120

72

72

278 472

122

76

76

286 191

3 543

1 065

1 128

16 619 604

3 727

1 143

1 162

16 046 700

ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. ČSAD Jablonec nad 3 Nisou - MHD 2

7 KAD, spol. s r.o. 8

Dopravní podnik Ústeckého kraje a.s.

9 OAD Kolín, s.r.o.

Technické služby Mimoň, s.r.o. TRANSCENTRUM 13 bus s.r.o. 12

14 České dráhy, a.s. 15

Dopravní podnik města Liberce, a.s. - tramvaj

CELKEM

Počet spojů za provozní den 2007 - plán

Dopravce X 1 ČSAD Česká Lípa a.s.

S

Ujeté km v ZVS 2007 - plán N

km

695

80

107

3 213 795

381

74

81

1 791 221

197

124

124

383 433


648

91

88

2 980 419


810

128

135

3 048 963

93

40

38

81 092

ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. ČSAD Jablonec nad 3 Nisou - MHD 2

6 DPML a.s. - autobusy

77 / 210


Dopravce X 7 KAD, spol. s r.o.

Ujeté km v ZVS 2007 - plán

Počet spojů za provozní den 2007 - plán S

N

km

19

0

0

47 188

18

2

4

53 593

2

2

2

23 628

10 VETT a.s.

28

9

6

9 386


33

2

2

49 121

14

0

0

20 704

48

6

11

108 058

561

483

489

4 126 368

124

76

76

280 568

3 670

1 117

1 163

16 217 537

8


9 OAD Kolín, s.r.o.

Technické služby Mimoň, s.r.o. TRANSCENTRUM 13 bus s.r.o. 12

14 České dráhy, a.s. 15

Dopravní podnik města Liberce, a.s. - tramvaj

CELKEM

Tabulka č. 47: Kilometrický rozsah jízdních řádů dle dopravců, se kterými byla uzavřena smlouva o závazku veřejné služby – srovnání v letech 2004 až 2007 Dopravce

Počet linek/tratí 2004

Km 2004

Km 2005


Km 2006


Veřejná linková doprava 1 ČSAD Česká Lípa a.s.

3 204 949

49

3 147 310

47

3 146 732

48

2 252 403

25

2 039 027

26

1 780 483

27

376 214

6

392 837

6

386 963

6

4 ČSAD Liberec, a.s

3 700 128

32

3 186 119

32

2 897 532

33


3 102 365

72

3 090 468

72

3 040 727

73

6 DPML a.s.

85 705

3

93 185

5

81 093

5

7 KAD, spol. s r.o.

44 980

3

41 760

3

45 180

3

-

-

40 498

3

53 448

4

7 722

1

23 496

1

23 760

1

5 386

1

9 434

1

9 382

1


44 294

5

48 438

5

48 880

5

Technické služby Mimoň, s.r.o.

23 340

1

23 340

1

20 704

1

ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. ČSAD Jablonec n.N. 3 a.s. - MHD 2

8


9 OAD Kolín, s.r.o. 10 VETT a.s.

12

78 / 210


13


Km 2004

Dopravce TRANSCENTRUM bus s.r.o.

CELKEM

Km 2005


Km 2006


67 519

6

80 741

6

89 923

6

12 915 005

204

12 225 652

208

11 624 807

213

17

4 132 562

17

1

286 191

1

Drážní doprava 1 České dráhy, a.s.

3 884 190

17

4 115 480

Tramvajová doprava 1

Dopravní podnik města Liberce, a.s.

326 821

Km 2007 - plán

Dopravce

1

278 472

Počet linek/tratí 2007 - plán

Veřejná linková doprava 1 ČSAD Česká Lípa a.s.

3 213 795

48

1 791 221

28

383 433

6


2 980 419

33


3 048 963

73

6 DPML a.s.

81 092

5

7 KAD, spol. s r.o.

47 188

3

53 593

4

23 628

1

9 386

1

49 121

5

20 704

1

108 058

6

11 810 601

214

ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. ČSAD Jablonec n.N. 3 a.s. - MHD 2

8


9 OAD Kolín, s.r.o. 10 VETT a.s. 11 OSNADO spol. s r.o. Technické služby Mimoň, s.r.o. TRANSCENTRUM 13 bus s.r.o. 12

CELKEM

Drážní doprava 1 České dráhy, a.s.

4 126 368

17

Tramvajová doprava 1

Dopravní podnik města Liberce, a.s.

280 568

1

79 / 210


Veřejná doprava má nezastupitelné místo v životě obyvatel Libereckého kraje. Je to veřejná služby, která velmi výraznou měrou přispívá k dobrému fungování a rozvoji našeho regionu. Proto Liberecký kraj této službě věnuje značnou pozornost, se snahou o co nejlepší zajištění dopravní obslužnosti. Její provozování však vyžaduje úhradu ztrát, které dosahují značných hodnot a dle současných pravidel jsou z největší části hrazeny z rozpočtu kraje. Neopomenutelnou skutečností je i podíl obcí, které na úhradu ztráty přispívají na základě „Smlouvy o spolupráci při zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje“. V následující tabulce je rozbor finančních prostředků na úhradu prokazatelné ztráty vzniklé provozováním dopravy v závazku veřejné služby v letech 2003, 2004, 2005, 2006. Tabulka č. 48: Finanční prostředky na úhradu prokazatelné ztráty v letech 2003 až 2007 Zdroj

2003

Státní rozpočet – drážní 106 600 000 doprava Rozpočet kraje – drážní x) doprava Státní rozpočet – 133 200 000 autobusová doprava Rozpočet kraje – x) autobusová doprava Státní rozpočet – žákovské x) jízdné Rozpočet kraje – žákovské x) jízdné

2004

2005

2006

2007

106 600 000

xx)

xx)

xx)

x)

196 365 000

196 365 000

201 369 860

139 969 000

xx)

xx)

xx)

x)

144 000 000

154 000 000

158 158 000

8 200 000

xx)

xx)

xx)

x)

27 300 000

17 300 000

17 300 000

Obce

24 412 660

23 294 291

23 883 000

23 950 000

24 000 000

Jiné

1 705 000

1 787 700

1 060 000

1 060 000

1 100 000

265 917 660

279 850 991

392 608 000

392 675 000

401 927 860

Celkem x)

do roku 2004 se jedná o účelově vázané dotace ze státního rozpočtu od roku 2005 jsou položky součástí rozpočtu Libereckého kraje

xx)

2.1.6.2.1 Příprava jízdních řádů Po čtyřleté zkušenosti Odboru dopravy probíhal samotný harmonogram připomínkového řízení k jízdním řádům veřejné linkové autobusové dopravy následovně: Města, obce a široká veřejnost Libereckého kraje zasílaly v průběhu roku 2006 resortu dopravy připomínky ke stávajícím jízdním řádům veřejné vnitrostátní linkové osobní dopravy a veřejné drážní dopravy. Některé požadované změny jízdních řádů s platností od 11. prosince 2005 do 9. prosince 2006 byly provedeny v termínech vyhlášených Ministerstvem dopravy 26. února 2006 a 28. května 2006. V rámci přípravy návrhů jízdních řádů s dopravci, byly všechny došlé připomínky během celého roku 2006 i požadavky z období minulých Odborem dopravy posouzeny z hlediska účelnosti a naléhavosti a oprávněné požadavky byly dle možností do návrhů jízdních řádů zapracovány.

80 / 210


Na vývěsní desku Odboru dopravy www.doprava.kraj-lbc.cz byl umístěn odkaz na „Návrhy jízdních řádů veřejné linkové autobusové dopravy platné od 10.12.2006 do 8.12.2007“, kde byly zveřejněny návrhy jízdní řády linek ve formátu pdf. Pro lepší orientaci v provedených změnách v jízdních řádech zde byla umístěna i tabulka obsahující všechny došlé připomínky s uvedením jejich realizace, případně důvod, pro který nebylo možno požadavku vyhovět. V období od 27. září 2006 do 12. října 2006 proběhly koordinační porady k jízdním řádům veřejné linkové autobusové dopravy pro období platnosti od neděle 10. prosince 2006 do soboty 8. prosince 2007 s obcemi Libereckého kraje přibližně podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Města a obce Libereckého kraje tak měly možnost se k těmto návrhům jízdních řádů vyjádřit ještě před konáním jednání, případně uplatnit své požadavky na místě. Na samotných koordinačních poradách pak byly zástupcům Odboru dopravy a společnosti KORID LK sděleny obecné informace týkající se stavu dopravní obslužnosti. Byly projednány pouze problematické jízdní řády. Cílem Odboru dopravy je nabízet veřejnou dopravu cestující veřejnosti jako službu, která bude splňovat jejich potřeby a požadavky v dané kvalitě. Tento cíl se daří postupně naplňovat, a jeho měřítkem je i povětšinou klesající tendence počtu požadavků a připomínek k tvorbě jízdních řádů. V roce 2003 bylo Odborem dopravy řešeno celkem 1 200 připomínek, v rámci platnosti jízdních řádů pro období roku 2004 bylo doručeno 431 připomínek, v roce 2005 projednáno 351 požadavků na změny jízdních řádů a v roce 2006 pak bylo před zahájením platnosti nových jízdních řádů posouzeno celkem 446 požadavků na změny jízdních řádů. Tabulka č. 49: Počet připomínek k jízdním řádům veřejné linkové dopravy projednaných Krajským úřadem Libereckého kraje v letech 2003 až 2006 2003

2004

2005

2006

1200

431

351

446

- do JŘ zapracováno

853

332

289

361

- do JŘ nezapracováno

347

99

69

85

Počet projednaných připomínek

Do nových jízdních řádů byly zapracovány zejména požadavky na zajištění dopravy do a ze zaměstnání a na dopravu dětí do škol, spojení s krajským městem Liberec, tj. zajištění základních dopravních potřeb obyvatel Libereckého kraje. Podrobný zápis z projednání připomínek k jízdním řádům veřejné linkové autobusové dopravy je k dispozici na Odboru dopravy. Pro území Libereckého kraje byly nově vydány 4 regionální jízdní řády (Českolipsko, Jablonecko, Liberecko a Semilsko), doplněné stávající silniční mapou Libereckého kraje s vyznačenými trasami linek příměstské autobusové dopravy.

2.1.6.2.2 Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje Založením IDS v Libereckém kraji je sledováno zkvalitnění veřejné dopravy jako systému veřejné služby na území Libereckého kraje. Integrovaný dopravní systém zajistí větší kvalitu přeprav při respektování omezených finančních možností kraje. Před založením IDS v Libereckém kraji, provedl Odbor dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje

81 / 210


důkladnou analýzu zkušeností z již funkčních IDS v Plzeňském kraji, Moravskoslezském kraji, Olomouckém kraji, Hradeckém a Pardubickém kraji, Jihomoravském kraji. Prvním krokem integrace bylo zavedení jednotného systému odbavování cestujících prostřednictvím bezkontaktních čipových karet, které od 1. ledna 2004 již nabízejí cestujícím čtyři dopravci ČSAD Česká Lípa a.s.; ČSAD Jablonec nad Nisou a.s.; ČSAD Liberec, a.s.; ČSAD Semily, a.s. Ve spolupráci s Libereckým krajem se dále podařilo tento systém rozšířit i na území Středočeského kraje, kdy do vzájemného uznávání karet s ČSAD Jablonec nad Nisou a.s.; ČSAD Liberec, a.s. a ČSAD Semily, a.s., přistoupil dopravce Dopravní podnik Mladá Boleslav, s.r.o. a s platností od 1. listopadu 2005 do tohoto systému vstoupil i dominantní dopravce na Mladoboleslavsku, společnost TRANSCENTRUM bus s r.o. V současné době dále probíhají jednání o přistoupení do tohoto systému s dopravcem OSNADO spol. s r.o., který zajišťuje významnou měrou dopravní obslužnost na území Královéhradeckého kraje. K 31. prosinci 2006 je na území Libereckého kraje v oběhu 42 307 klasických dopravních karet (bez Českých drah), v Mladé Boleslavi dnes využívá čipové karty 24 258 cestujících, dopravce TRANSCENTRUM bus s.r.o. vydal celkem (včetně zaměstnaneckých) 6 069 karet. České dráhy začaly nově vydávat také své čipové karty s obchodním názvem IN-karta, do konce roku 2006 jich na území LK emitovaly 5 763. V roce 2006 byla také zahájena emise Libereckých městských karet, na které lze již nahrát aplikaci pro předplatné MHD v Liberci. Přesné či přibližné počty karet emitovaných jednotlivými dopravci jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 50: Přehled počtu emitovaných karet dle typů u jednotlivých dopravců k 31.12.2006 EMCard 1 kB

Mifare Standard

Mifare Standard 4 kB

Mifare Desfire

ČSAD Česká Lípa a.s.

5 649

-

-

-

ČSAD Jablonec nad Nisou a.s.

2 452

-

-

-

ČSAD Liberec, a.s.

13 716

-

-

-

ČSAD Semily, a.s.

20 490

-

-

-

-

-

7 013

-

6 069

-

-

-

24 258

-

-

-

OAD Kolín, s.r.o. + ČSAP s.r.o.

-

-

-

6 000

ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s. xx)

-

6 000

-

-

České dráhy, a.s. (IN-karty vydané v LK)

-

-

-

5 763

-

-

48 354

-

-

-

18 922

-

OSNADO spol. s r.o. xx) TRANSCENTRUM bus s.r.o. Dopravní podnik Mladá Boleslav, s.r.o. x)

Liberecká IS, a.s. (Liberecká městská karta - LMK) DPML, a.s. (počet LMK s nahraným předplatným MHD) xxx) x)

dopravce nepůsobí na území LK, je ale zahrnut do vzájemného clearingu s dopravci v LK dopravce zajíždí na území LK, není ale zahrnut do vzájemného clearingu s dopravci v LK xxx) údaj k 31.1.2007 xx)

82 / 210


Zavedení tohoto systému jednoznačně přineslo přehled o přepravních proudech na jednotlivých spojích, což umožňuje vyhodnocovat využití linek v libovolných úsecích. Neopomenutelným přínosem je transparentní přehled o tržbách po jednotlivých spojích. Druhým krokem integrace došlo ke sjednocení jízdného u krajských autobusových linek v pásmech do cca 50 km. K vyhlášení jednotných cen do 50 km došlo s platností od 1.1.2005 jednotlivými dopravci dle zákona o cenách a Cenového výměru MF č. 1/2005. Třetím krokem integrace došlo ke sjednocení smluvních přepravních podmínek. Další kroky integrace jsou připravovány pro rok 2007, mj. je plánováno zavedení integrovaného tarifu železniční a autobusové dopravy včetně celé škály předplatních produktů se zaměřením na pravidelné cestující. 2.1.6.2.3 Koordinátor veřejné dopravy Libereckého kraje – KORID LK, spol. s r.o. Zastupitelstvo kraje na svém 9. zasedání dne 19. 10. 2004 schválilo svým usnesením č. 286/04/ZK záměr založení společnosti s ručením omezeným s názvem KORID LK, spol. s r. o., ve vlastnictví LK, dle předložené důvodové zprávy. Na 2. zasedání Zastupitelstva kraje dne 15. 2. 2005 pak bylo usnesením č. 30/05/ZK schváleno založení společnosti KORID LK, spol. s r.o., ve vlastnictví Libereckého kraje a zakladatelská listina dle upraveného návrhu. Hlavní předmět činnosti organizace: ¾ trvalá koncepční činnost v oblasti integrace dopravy a zabezpečování postupných kroků integrované dopravy, ¾ trvalé monitorování možností spolupráce, získávání informací, případně finančních prostředků z titulu členství ČR v EU, ¾ spolupráce s dopravními svazy Svobodného státu Sasko (ZVON), ¾ zabezpečování činností souvisejících s projektem REGIOTRAM NISA, ¾ trvalá analýza dopravní sítě, přepravních potřeb a její přizpůsobování zabezpečení dopravní obslužnosti, ¾ spolupráce s dopravci při získávání informací (např. dopravní průzkumy), ¾ marketingová činnost v oblasti rozvoje veřejné dopravy. Při současné legislativě je Koordinátor pověřen zajišťováním organizačních úkolů a „servisu“ objednatelům dopravy, tj. kraji a obcím. Je subjektem prezentujícím dopravní zájmy kraje, měst a obcí ležících v LK. Plní roli odborného a výzkumného pracoviště pro místně příslušný dopravní úřad, zabývá se přípravou jízdních řádů zejména vlakové dopravy, v budoucnu případně bude zajišťovat i clearing v systému využívání jednotného tarifního odbavovacího systému. V současné době KORID LK, spol. s r.o. pracuje na těchto úkolech: ¾ příprava, implementace, projednání změn a doplňků do konce platnosti jízdních řádů tj. do 8. prosince 2007, ¾ zpracování podkladů pro dodatek „Smlouvy o závazku veřejné služby v drážní dopravě“ na období roku 2007, ¾ supervize projektu Regiotram Nisa, ¾ optimalizace systému veřejné dopravy na Tanvaldsku a Železnobrodsku, ¾ příprava integrovaného tarifu železniční a autobusové dopravy IDOL.

83 / 210


2.1.6.2.4 Žákovské jízdné Usnesením vlády č. 624 ze dne 23. června 2003 bylo rozhodnuto o kompenzaci rušené sociální dávky „příspěvek na dopravu“ znovuzavedením zlevněného jízdného a uloženo zapracování žákovského jízdného do výměru MF s tím, že dopravcům bude uhrazena prokazatelná ztráta vzniklá plněním závazku veřejné služby, tj. poskytováním žákovského jízdného pro žáky a studenty, včetně učňů a to s platností od 1. září 2004. Ztrátu z poskytování žákovského jízdného hradí Liberecký kraj na základě uzavřených dodatků ke smlouvám stávajícím, smluv nově uzavíraných a v případě dopravce ČSAD Ústí nad Orlicí a.s. na základě samostatné smlouvy o úhradě žákovského jízdného, celkem 11 dopravcům: 1) ČSAD Česká Lípa a.s., Lumiérů 181/41, 152 00 Praha 5, 2) ČSAD Jablonec nad Nisou a.s., Pražská 14, 466 05 Jablonec nad Nisou, 3) ČSAD Liberec, a.s., České mládeže 594/33, 460 06 Liberec 6, 4) ČSAD Semily, a.s., Na rovinkách 211, 513 25 Semily, 5) Dopravní podnik Ústeckého kraje a.s., Lumiérů 181/41, 152 00 Praha 5, 6) KAD, spol. s r.o., Krkonošská automobilová doprava Vrchlabí, Vápenická 475, 543 01 Vrchlabí, 7) Okresní autobusová doprava Kolín, s.r.o., Polepská 867, 280 52 Kolín, 8) OSNADO spol. s r.o., Nádražní 501, 542 24 Svoboda nad Úpou 9) Technické služby Mimoň, s.r.o., V Lukách 95/IV, 471 24 Mimoň 10) TRANSCENTRUM bus s.r.o., Boleslavská 98, 293 06 Kosmonosy 11) ČSAD Ústí nad Orlicí a.s., Třebovská 330, 562 00 Ústí nad Orlicí V následující tabulce je uveden přehled počtu jízdenek a čerpání finančních prostředků na úhradu žákovského jízdného ve veřejné linkové autobusové a veřejné drážní dopravě z rozpočtu Libereckého kraje v období leden až prosinec 2006 s rozdělením na žákovské jízdné od 6 do 15 let a žákovské jízdné od 15 do 26 let. Tabulka č. 51: Žákovské jízdné ve veřejné dopravě 2005 Žákovské jízdné

Počty jízdenek [ks]

žákovské jízdné do 15 let žákovské jízdné 15-26 let celkem

1 101 481

Drážní doprava


Celkem


Autobusy

Vyplacená dotace na žákovské jízdné [Kč] 1 568 937

2006 Vyplacená Počty dotace jízdenek na žákovské [ks] jízdné [Kč] 1 148 798

1 591 832

1 805 417

9 865 625

1 816 782

10 283 619

2 906 898

11 434 562

2 965 580

11 875 450

23 758

225 439

23 166

138 465

251 014

3 751 399

260 973

4 294 756

274 772

3 976 838

284 139

4 433 221

1 125 239

1 794 376

1 171 964

1 730 297

2 056 431

13 617 024

2 077 755

14 578 375

3 249 719

16 308 672

3 181 670

15 411 400

V srpnu 2005 byla uzavřena smlouva o úhradě prokazatelné ztráty vzniklé dopravci poskytováním žákovského jízdného v rámci závazku veřejné služby s dopravcem České dráhy, a. s., Nábřeží L. Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 – smlouva platná od 1.1.2005

84 / 210


do 30. června 2005. Na období od 1.9.2005 do 31.12.2005 byla smlouva s dopravcem České dráhy, a. s., uzavřena v měsíci září 2005. Na rok 2006 byl v únoru 2006 uzavřen dodatek smlouvy řešící i úhradu prokazatelné ztráty vzniklé dopravci poskytováním žákovského jízdného v rámci závazku veřejné služby. Celkem byla za období roku 2006 uhrazena ztráta z poskytování žákovského jízdného ve veřejné linkové autobusové dopravě a železniční dopravě ve výši 16 308 672 Kč.

2.1.6.3 Městská autobusová doprava Liberec: Městská hromadná doprava (MHD) je provozována společností Dopravní podnik města Liberce, a.s. tramvajovými linkami (délka tratí 21 km) a autobusovými linkami. Dopravní obslužnost města včetně přilehlých obcí Stráž nad Nisou, Šimonovice a Kryštofovo Údolí je zajištěna autobusy. Tramvajová trať č. 11 zajišťuje spojení mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou. Provoz tramvajových tratí ve městě (mimo trať do Jablonce nad Nisou) je převeden z úzkého rozchodu 1 000 mm na standardní rozchod 1 435 mm. Rekonstrukce městské tramvajové trati v úseku Dolní Hanychov – Horní Hanychov je již dokončena. V letním období roku 2006 došlo k rekonstrukci části úseků meziměstské tratě Vratislavice, výhybna – Kyselka a Proseč, výhybna – Proseč, Nový Svět za použití nové technologie kolejového svršku, která umožňuje snadnou změnu rozchodu kolejí na standardních 1 435 mm. Dále byly na meziměstskou trať do Jablonce nad Nisou na sklonku roku 2006 nasazeny 2 zásadně zmodernizované tramvajové vozy, které již díky střední nízkopodlažní části umožňují bezbariérový přístup do vozidel. Jablonec nad Nisou: MHD je provozována autobusy ČSAD Jablonec nad Nisou a.s., včetně obcí v příměstském území (Bedřichov, Janov n.N., Pulečný, Rychnov u Jablonce nad Nisou a Lučany n.N.). Česká Lípa: MHD zajišťuje autobusy firma VETT a. s. do částí města Česká Lípa – Žízníkov, Dobranov, Vlčí Důl, Dolní Libchava a do obce Sosnová. Turnov: dopravu uvnitř města zajišťuje na dvou linkách ČSAD Semily, a.s.

Tabulka č. 52: Zajištění dopravní obslužnosti MHD v Libereckém kraji - podle dopravců, k 1.1.2007

Město

Dopravce

DPML, a.s. x)

Česká Lípa

VETT a.s

Jablonec ČSAD Jablonec nad Nisou nad Nisou a.s. Turnov x)

ČSAD Semily, a.s.

X

S

kolejová kolejová autobus doprava doprava

autobus

Liberec

Počet spojů za provozní den

Počet linek

autobus

N kolejová kolejová autobus doprava doprava

5

1

93

124

40

76

38

76

11

-

210

-

94

-

67

-

16 + 2 školní + 1 víkendová noční

-

621

-

278

-

240

-

2

-

17

-

7

-

6

-

hodnoty jen za linky vyjíždějící mimo katastr města, na které Liberecký kraj přispívá v rámci služeb v ZVS LK

85 / 210


Tabulka č. 53: Zajištění dopravní obslužnosti MHD v Libereckém kraji - k 1.1.2007 Dopravce

Počet spojů za provozní den X

S

N

Ujeté km podle JŘ

Ujeté km celkem vč. režie

Dotace od LK

Dotace od města

tis. km

tis. km

tis. Kč

tis. Kč

496

380

1 550

4 670

4 148

2 151

2 366

11 000

68

0

Česká Lípa - autobusy VETT a.s.

210

94

67

441

20 000

Jablonec nad Nisou - autobusy ČSAD Jablonec n.N., a.s.

621

278

240

1 496

x)

32 185,514

Liberec - autobusy DPML a.s.

1 832

892

809

4 074

Liberec

111 482

Liberec

76 518

Jablonec n. Nisou

8 182

Turnov

891

Liberec - tramvaj DPML a.s.

511

358

350

2 345

Turnov - autobusy ČSAD Semily, a.s. x)

17

7

6

64

Ohrazenice

dotace od DSOJ (Dopravní sdružení obcí Jablonecka) - bez obnovy vozového parku a doplatku za rok 2005

2.1.6.4 Taxislužba Taxislužba je veřejná silniční doprava, kterou se zajišťuje přeprava osob a jejich zavazadel osobními vozidly s obsaditelností nejvýše osmi míst k přepravě osob kromě místa řidiče. Taxislužba je alternativou MHD. Provozovatelé taxislužby příslušní k jednotlivým živnostenským úřadům, které jim vydaly koncesní listinu, mohou podnikat se svými vozidly po celém území České republiky. Dle zákona o silniční dopravě je provozovatel taxislužby povinen do sedmi dnů písemně oznámit zahájení provozování taxislužby na území obce nebo obcí dopravnímu úřadu, v jehož územním obvodu se obec nebo obce nachází. Jeden podnikatel příslušný k danému živnostenskému úřadu tak může být evidován ve více územních obvodech. V roce 2006 bylo v České republice evidováno celkem 8 283 aktivních provozovatelů taxislužby, z toho 280 v Libereckém kraji, což představuje 3,59 % z celkového počtu. Ve srovnání s rokem 2005 se počet aktivních provozovatelů taxislužby v České republice zvýšil o 204 provozovatelů (nárůst o 8,46 %), v Libereckém kraji došlo však ke snížení o 17 provozovatelů, což představuje pokles o 5,72 %. V roce 2006 bylo v České republice evidováno celkem 11 311 vozidel taxislužby, z toho 322 v Libereckém kraji, což představuje 3,12 % z celkového počtu. Ve srovnání s rokem 2005 se počet provozovaných vozidel taxislužby v České republice zvýšil o 123 (nárůst o 2,97 %), avšak v Libereckém kraji došlo ke snížení o 18 provozovaných vozidel taxislužby, což představuje pokles o 5,29 %.

86 / 210

31


Následující tabulky znázorňují počty aktivních provozovatelů taxislužby a počty jimi provozovaných vozidel v územních obvodech jednotlivých obcí s rozšířenou působností Libereckého kraje v letech 2003 až 2006. Tabulka č. 54: Počet provozovatelů taxislužby v Libereckém kraji v letech 2003 až 2006 Provozovatelé taxislužby Česká Lípa

2003

2004

2005

Změna 2006/2005 (%)

2006

109

97

76

79

+ 3,95

2

2

1

0

- 100,00

Jablonec nad Nisou

26

27

28

30

+ 7,14

Jilemnice

14

12

11

11

0,00

154

134

130

117

- 10,00

16

16

19

15

- 21,05

Semily

1

1

1

1

0,00

Tanvald

20

11

19

16

- 15,79

Turnov

11

11

9

8

- 11,11

3

3

3

3

0,00

356

314

297

280

- 5,72

Frýdlant

Liberec Nový Bor


Tabulka č. 55: Počet provozovaných vozidel taxislužby v Libereckém kraji v letech 2003 až 2006 Provozovaná vozidla taxislužby Česká Lípa

2003

2004

2005

2006

Změna 2006/2005 (%)

121

107

80

80

0,00

2

2

1

0

- 100,00

Jablonec nad Nisou

29

37

32

37

+ 15,63

Jilemnice

16

13

13

15

+ 15,38

157

148

157

141

- 10,19

17

16

19

15

- 21,05

Semily

1

1

1

1

0,00

Tanvald

22

15

22

18

- 18,18

Turnov

17

18

12

12

0,00

3

3

3

3

0,00

385

360

340

322

- 5,29

Frýdlant

Liberec Nový Bor


87 / 210


2.1.6.5 Zvláštní linková autobusová doprava Na základě licence k provozování zvláštní linkové osobní dopravy zajišťují dopravci také přepravu obyvatel do zaměstnání. V tomto případě se jedná o přepravu určených vybraných skupin cestujících s vyloučením ostatních osob. Licence pro provozování zvláštní linkové osobní dopravy uděluje příslušný krajský úřad, dříve okresní úřady. Přehled zvláštní linkové dopravy v Libereckém kraji provozované v roce 2006 na základě platných udělených licencí je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 56: Přehled zvláštní linkové dopravy na území Libereckého kraje provozované v roce 2006 na základě platných udělených licencí P.č. Linka č. 1 500 065

Název linky Česká Lípa-Mimoň-Stráž pod Ralskem,Johnson Controls Česká Lípa-Žandov-Benešov nad Ploučnicí-Děčín-Česká KameniceKamenický Šenov-VolfarticeČeská Lípa,Johnson Controls Česká Lípa-Žandov-VerneřiceBenešov nad Ploučnicí-Česká Lípa,Johnson Controls Mimoň-Noviny pod RalskemVelký Grunov-Zákupy-Česká Lípa,Johnson Controls Okrouhlá-Nový Bor-Cvikov-Velký Valtinov-Stráž p.Ralskem,Johnson Controls Chlum-Dubá-Doksy-Mimoň-Stráž pod Ralskem,Johnson Controls Jablonec n.Nisou-LiberecChrastava Liberec, Minkovice - Chrastava Rynoltice-Stráž p.R.- Dubnice Liberec, Machnín-ChrastavaHrádek nad Nisou Liberec-Stráž nad NisouChrastava-Hrádek n.Nisou

Přeprava je zajišťována pro zaměstnance Johnson Controls Stráž pod Ralskem

Obchodní jméno MIRO bus s.r.o.

Johnson Controls automobilové součástky, k.s.

MIRO bus s.r.o.


MIRO bus s.r.o.


MIRO bus s.r.o.


MIRO bus s.r.o.


MIRO bus s.r.o.

LIP spol. s r.o.

LI TOUR s.r.o.

Preciosa a.s.

LI TOUR s.r.o.

Hoflana, spol. s r.o.

LI TOUR s.r.o.

KSM Castings CZ s.r.o.

LI TOUR s.r.o.

11 540 145 Liberec - Hrádek n.Nisou

Ernst Bröer, spol. s r.o.

LI TOUR s.r.o.

12 540 211 Habartice-Frýdlant-Raspenava

STEINEL ELEKTRONIK, k.s.

Jan Ouhrabka

2 500 085

3 500 105 4 500 115 5 500 255 6 500 265 7 530 904 8 540 122 9 540 142 10 540 143

Frýdlant-Habartice-Višňová13 540 261 Dětřichov-Mníšek-Chrastava-Stráž BENTELER ČR k.s. nad Nisou Krásný Les-Višňová-Dětřichov14 540 262 BENTELER ČR k.s. Mníšek-Chrastava-Stráž nad Nisou Nové Město pod Smrkem-Hejnice15 540 263 Frýdlant-Habartice-MníšekBENTELER ČR k.s. Chrastava-Stráž nad Nisou 16 670 040 Semily - Poniklá

SINGING ROCK, s.r.o.

88 / 210

Roman Brzák Roman Brzák Roman Brzák ČSAD Semily, a.s.


P.č. Linka č. 17 bez čísla 18 bez čísla 19 bez čísla 20 bez čísla 21 bez čísla 22 bez čísla 23 bez čísla 24 bez čísla 25 bez čísla 26 bez čísla 27 bez čísla 28 bez čísla 29 bez čísla 30 bez čísla

Název linky Česká Lípa,ČSAD-Česká Lípa,FEHRER Ralsko,Hradčany-Mimoň-ZákupyČeská Lípa Česká Lípa,Šluknovská,otočka Lada-Česká Lípa,Vagónka,rozcestí Česká Lípa,Žitavská kurty-Česká Lípa,Vagónka rozcestí Ralsko,Kuřivody-Mimoň-ZákupyČeská Lípa Česká Lípa-Zahrádky-JestřebíMladá Boleslav Mařenice-Kunratice u CvikovaCvikov-Nový Bor -Česká Lípa Česká Lípa,Johnson Controls Žandov - Benešov nad Ploučnicí Děčín - Dobkovice Bílá - Osečná - Stráž pod Ralskem, Johnson Controls Zákupy - Velký Grunov - Mimoň Stráž pod Ralskem,Johnson Controls Bohatice - Mimoň - PloužniceStráž pod Ralskem,Johnson Controls Frýdlant - Nová Ves - Chrastava Hrádek nad Nisou Liberec - Jablonné v Podještědí/Chrastava - Hrádek nad Nisou Liberec - Raspenava - Lázně Libverda - Nové Město pod Smrkem

31 bez čísla Liberec - Frýdlant - Habartice Liberec - Chrastava 32 bez čísla Chotyně/Václavice - Hrádek nad Nisou Hrádek nad Nisou - Liberec 33 bez čísla Bakov nad Jizerou - Hořice Nové Město pod Smrkem 34 bez čísla Liberec 35 bez čísla Habartice - Frýdlant - Liberec 36 bez čísla Tanvald - Liberec Hrádek nad Nisou-Chrastava Liberec Česká Lípa, Dubice - Bělá pod 38 bez čísla Bezdězem 37 bez čísla

Přeprava je zajišťována pro zaměstnance FEHRER Bohemia,s.r.o. Johnson Controls automobilové součástky, k.s. Johnson Controls automobilové součástky, k.s. Johnson Controls automobilové součástky, k.s. Johnson Controls automobilové součástky, k.s. Johnson Controls automobilové součástky, k.s.

Obchodní jméno ČSAD Česká Lípa a.s. MIRO bus s.r.o. MIRO bus s.r.o. MIRO bus s.r.o. MIRO bus s.r.o. MIRO bus s.r.o.


MIRO bus s.r.o.


MIRO bus s.r.o.

Johnson Controls Stráž pod Ralskem

MIRO bus s.r.o.


MIRO bus s.r.o.


MIRO bus s.r.o.

Trelleborg Fluid Solutions Czech republic s.r.o. Hrádek nad Nisou

PONYEXPRES s.r.o.

Trelleborg Fluid Solutions Czech republic s.r.o. Hrádek nad Nisou

PONYEXPRES s.r.o.

DENSO MANUFAKTURING CZECH s.r.o.

PONYEXPRES s.r.o.


PONYEXPRES s.r.o.


PONYEXPRES s.r.o.

Faurecia Exhaust Systems s.r.o.

PONYEXPRES s.r.o.

DENSO MANUFAKTURING CZECH s.r.o. DENSO MANUFAKTURING CZECH s.r.o. DENSO MANUFAKTURING CZECH s.r.o. DENSO MANUFAKTURING CZECH s.r.o. Delphi Packard Elektric ČR, s.r.o.

89 / 210

ČSAD Liberec, a.s. ČSAD Liberec, a.s. ČSAD Liberec, a.s. ČSAD Liberec, a.s. RUDY s.r.o.


P.č. Linka č. 39 bez čísla 40 bez čísla 41 bez čísla

42 bez čísla 43 bez čísla

Název linky Česká Lípa, Špičák - Česká Lípa, Svárov - Česká Lípa, Dubice Česká Lípa, Špičák - Česká Lípa, Dubice Česká Lípa, Špičák - Česká Lípa, Slovanka - Česká Lípa, Holý vrch -Česká Lípa, Dubice Česká Lípa, Špičák - Česká Lípa, Lada - Česká Lípa, Slovanka Česká Lípa, Holý vrch - Česká Lípa, Lipka - Česká Lípa, Dubice Česká Lípa, Lada - Česká Lípa, Sever - Česká Lípa, Dubice

Přeprava je zajišťována pro zaměstnance

Obchodní jméno

Delphi Packard Elektric ČR, s.r.o.

RUDY s.r.o.


RUDY s.r.o.


RUDY s.r.o.


RUDY s.r.o.


RUDY s.r.o.

S cílem rozšíření nabídky přepravních služeb všem cestujícím probíhá projednávání s dopravci a objednateli zvláštní linkové dopravy o změně formy dopravy na dopravu veřejnou. Počítá se přitom s účastí objednatelů dopravy na hrazení prokazatelné ztráty vzniklé dopravcům provozováním uvedené dopravy.

2.1.7 ALTERNATIVNÍ ZPŮSOB HIPO V současnosti tento druh dopravy spadá do oblasti agroturistiky, do které lze v rámci historických tradic zahrnout jízdu na koních či koňských spřeženích. S rozvojem turismu v Libereckém kraji roste tento druh agroturistiky stále na významu. Jedná se především o oblasti podhorské a turisticky velice atraktivní. V těchto oblastech se rozvíjí stávající nebo vznikají nová střediska, která nabízejí ve větší míře tyto služby pro turisty. Mezi nejznámější střediska v Libereckém kraji patří ranč Heřmanice v Lužických horách, ranč v Rovensku pod Troskami, farma Hucul v Krkonoších atd. S plánovaným vstupem České republiky do Evropské unie lze do budoucna uvažovat s větším nárůstem center nabízejících tyto služby. Samozřejmě se však bude jednat o oblasti kde má chov koní dlouholetou tradici a oblasti lákavé pro turisty. Nedá se předpokládat, že význam této dopravy vzroste až do oblasti veřejné dopravy.

2.1.8 CYKLISTICKÁ DOPRAVA Cyklistická doprava je fenomén, kterému je v poslední době věnována velká pozornost vzhledem k jeho významu a atraktivitě v rámci cestovního ruchu. Utváření bezpečných cest pro cykloturisty a budování dopravní funkce cyklotras je základním předpokladem změn v dělbě přepravní práce, zlepšování životních podmínek ve městech a zdravého životního stylu občanů.

90 / 210


2.1.8.1 Vymezení pojmu cyklokoridor Pro potřeby systémového začlenění do systému GIS a pro potřebu nakládat s registrem cyklotras jako s dopravní sítí pro cyklistiku vznikl název „cyklokoridor“. Každý dopravní úsek má tak jednoznačné číslo (identifikátor přiřazení k určité trase) a je hiearchicky řazen do stanovených kategorií. Cyklokoridorem se v této souvislosti rozumí průmět (redukce) registru cyklotras do dopravní sítě dle následujících zásad: ¾ jestliže po příslušném úseku sítě vede více cyklotras, redukují se tyto do jednoho úseku cyklokoridoru; ¾ je-li úsek sítě tvořen pouze jednou cyklotrasou, přechází tato do jednoho úseku cyklokoridoru.

2.1.8.2 Základní dělení cyklistických tras Kategorizace tras v oblasti cyklistické dopravy znamená základní rozdělení cyklotras podle významu (resp. geografického významu či dopadu pro oblast dopravy a cestovního ruchu) a podle typu (tj. podle terénu, povrchu trasy, náročnosti, typu značení, tematické náplně trasy, apod.). Provedení a respektování kategorizace tras je důležité pro zajištění efektivní koordinace vzniku, údržby a marketingu cyklistické dopravy a cykloturistiky. Kategorizace sítě cyklotras podle významu: ¾ ¾ ¾ ¾

cyklokoridory mezinárodního významu – cílem je přivádět turisty ze zahraničí; cyklokoridory nadregionálního významu – cílem je propojení ve vztahu k okolním krajům a sousedním regionům; cyklokoridory regionálního významu – cílem je propojení sídel a významných lokalit uvnitř regionu a jejich napojení na síť mezinárodních a nadregionálních cyklokoridorů; Trasy, které nezařazujeme do této struktury cyklokoridorů, označujeme jako trasy ostatní – jde o místní trasy a okruhy, které mají specifický místní význam.

Kategorizace sítě cyklotras podle typu: ¾

¾

¾

cyklotrasy, které vedou po silnicích a udržovaných místních a účelových komunikacích – Pro jejich značení se používají dopravní značky IS 19a,b; IS 21a,b,c definované vyhláškou MDS ČR č. 30/2001 Sb. (žluté směrové tabule, tabulky a návěst před křižovatkou s černým piktogramem kola a číslem cyklotrasy v záhlaví). Číselná řada je evidována KČT. Tyto cyklotrasy jsou kromě cyklistů určeny i pro ostatní účastníky silničního provozu; cyklostezky – tento typ cyklistické cesty je určen výhradně pro cyklistický provoz. Na pozemních komunikacích jsou označeny dopravními značkami C 8a a C 8b (stezka pro cyklisty) podle přílohy č. 3 k vyhlášce MDS ČR č. 30/2001 Sb.; společné stezky pro chodce a cyklisty – cyklotrasa, kterou užívají cyklisté společně s chodci, včetně osob, které se pohybují na lyžích nebo kolečkových bruslích anebo pomocí ručního nebo motorového vozíku pro invalidy. Na pozemních komunikacích jsou označeny dopravními značkami C 9a, C 9b, C 10a a C 10b (stezka pro chodce a cyklisty) podle přílohy č. 3 k vyhlášce MDS ČR č. 30/2001 Sb. Na tomto typu stezky je vhodné/nutné organizačně uspořádat dopravní prostor pro pohyb jednotlivých uživatelů, aby nedocházelo ke kolizím;

91 / 210


¾

¾

¾

terénní cykloturistické trasy – vedou převážně po účelových komunikacích a po cestách. Tento typ tras bývá značen i na území chráněných krajinných oblastí a národních parků. K jejich značení se používá pásových značek jako u pěších tras, ale se žlutými upozorňovacími pruhy, dle metodiky KČT. Obvykle zde platí dopravní omezení podle právních předpisů upravujících chování v lese anebo v CHKO; horské cyklotrasy – specifické značení na území KRNAPu. Značení je provedeno na dřevěných gravírovaných tabulkách, na kterých je zobrazen cyklista na kole na nakloněné rovině s číslem trasy. Tato číselná řada je evidována Správou KRNAPu; tématické cyklotrasy - cyklotrasy, které vedou po jedné i více cyklotrasách a mají svůj vlastní název a logo, které se umísťuje na dopravní značku IS 21 (např. Odra – Nisa, Krakonošova cesta...).

2.1.8.3 Cyklistická doprava v Libereckém kraji V roce 2001 Krajský úřad Libereckého kraje zpracoval v souvislosti s pořizováním územního plánu VÚC Libereckého kraje územně technický podklad ve struktuře GIS – Registr cyklotras v Libereckém kraji. Tento materiál se stal základním dokumentem v této oblasti. Obsahuje systém mezinárodních a nadregionálních tras, který je dále zahuštěn trasami regionálního a místního významu. Dohromady tvoří hustou síť, která cyklistům zpřístupňuje řadu atraktivních lokalit Libereckého kraje. Tento registr obsahuje stav vyznačených tras, kategorizaci tras, definuje začátky a konce tras, délku tras, nese údaje o typu značení, eviduje souběhy cyklotras se silnicemi I –III.tř.…atd. Registr cyklotras v Libereckém kraji je „živý“ dokument, který i nadále podléhá řadě změn a aktualizací. V roce 2006 byla zpracována Koncepce rozvoje sítě cyklistické dopravy v Libereckém kraji včetně technického a ekonomického zhodnocení problémů a záměrů rozvoje cyklistické dopravy a stanovení priorit etapizace řešení. Z řešení jednoznačné vyplývá, že cyklostrategie kraje je multidisciplinární a je nutná spolupráce více odborů. Mapa č. 14: Schéma cyklotras ve vztahu k dopravní síti v Libereckém kraji V souvislosti s existencí Registru cyklotras v LK předložil v říjnu 2003 Odbor kultury, památkové péče, tělovýchovy a sportu, cestovního ruchu ve spolupráci s odborem rozvoje kraje a s odborem dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje v souladu se závěry Programu rozvoje cestovního ruchu LK dokument „Zásady organizace sítě cyklotras v Libereckém kraji“, ve kterém je navržen ucelený systém koordinace a organizace cyklistické dopravy a sítě cyklotras na území kraje. „Zásady organizace sítě cyklotras v Libereckém kraji“ jsou stěžejním podkladem právě pro efektivní zajištění koordinace podmínek pro cyklistickou dopravu, jako jednoho z pilířů průmyslu cestovního ruchu na území Libereckého kraje a jsou součástí systému bezmotorové dopravy v Libereckém kraji. Cílem materiálu, který primárně řeší neutěšený stav v budování, značení a údržbě cyklotras na území LK, bylo stanovit pravidla, která zajistí územně a technicky žádoucí rozvoj cyklistických cest. Navržený systém omezuje výskyt duplicit ve značení, eliminuje chyby ve způsobech značení zejména cyklotras vedoucích po silnicích I. – III. třídy, garantuje marketingovou a předpokládá grantovou či jinou finanční podporu žádoucím rozvojovým aktivitám v oblasti cykloturistiky.

92 / 210


„Zásady organizace sítě cyklotras“ byly po svém dokončení a po schválení Radou kraje LK doručeny všem starostům obcí, všem mikroregionům a dalším subjektům spolupracujícím na tvorbě cyklotras na území LK. Výkres cyklistické infrastruktury a kompletní materiál „Zásady organizace sítě cyklotras v Libereckém kraji“ je k dispozici na internetových stránkách odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu na adrese www.kraj-lbc.cz.

2.1.8.4 Mezinárodní cyklokoridory v Libereckém kraji Mezinárodní cyklokoridory jsou napojeny na systém tras v sousedních státech. Územím Libereckého kraje prochází sedm mezinárodních cyklokoridorů : trasa č. 14: Žitava – Jičín – Hradec Králové Libereckým krajem prochází v trase Hrádek nad Nisou – Liberec – Sychrov – Turnov – Pleskotský mlýn – Jičín trasa č. 211: Spreeweg v Německu – Berlín – Praha Libereckým krajem prochází v trase Rožany - Kytlice – Kamenický Šenov – Horní Libchava – Holany – Dubá – Tubož – hranice kraje trasa č. 3055, č. 3045, č. 3054: Libereckým krajem prochází v trase Valy CZ/D – Krompach – Mařenice - Kunratice u Cvikova – Svitava – Velenice – Zákupy – Provodín - Staré Splavy – Doksy – Bezděz – Bělá pod Bezdězem trasa č. 241: Zittau – Ralsko – Praha Libereckým krajem prochází v trase Petrovice – Janovice v Podj. - Stráž pod Ralskem – Mimoň – bývalý vojenský výcvikový prostor Ralsko – Jabloneček - Mukařov trasa č. 3016 „POHODOVÁ“: Ostritz – Smědava - napojení na trasu č. 22 a KR 3a Libereckým krajem prochází v trase Andělka – Frýdlant – Hejnice – Smědava – dále do Harrachova trasa č. 14, č. 3036, č. 3038 „ODRA - NISA“: Zittau – Hrádek nad Nisou – Stráž nad Nisou – Nová Ves nad Nisou (pramen Nisy) – horská varianta Libereckým krajem prochází v trase Hrádek nad Nisou – Chrastava – Stráž nad Nisou – Liberec – Dlouhý Most – Rychnov u Jablonce nad Nisou – Nová Ves nad Nisou (pramen Nisy) trasa č. 3059, č. 3016, č. 3006, č. 3027 „KRAKONOŠOVA“: Karpatz – Zittau Libereckým krajem prochází v trase Kunratice – Frýdlant – Raspenava – Hejnice – Lázně Libverda – Ludvíkov pod Smrkem – Nové Město pod Smrkem – hraniční přechod Swieradow Zdroj

2.1.8.5 Nadregionální cyklokoridory v Libereckém kraji Nadregionální cyklokoridory většinou propojují významná sídla na území regionu, případně propojují sousední regiony. Územím Libereckého kraje prochází 3 nadregionální cyklokoridory a 3 turistické rozvojové koridory (návrh dle ÚP VÚC).

93 / 210


trasa č. 21: Chrastava – Hřensko Libereckým krajem prochází v trase Chrastava – Andělská Hora, elektrárna – Kryštofovo Údolí – Křižanské sedlo – Jablonné v Podještědí – Kytlice – Česká Kamenice (již v Ústeckém kraji) trasa č. 22 „Krkonošsko – jizerská magistrála“: Chrastava – Náchod Libereckým krajem prochází v trase Chrastava – Oldřichov v Hájích – Smědava – Jizerka – Horní Polubný – Kořenov – Rokytnice nad Jizerou – Jilemnice (křižovatka Hrabačov) – Horní Branná trasa č. 25 „MODO“: Most – Doksy Libereckým krajem prochází v trase – Křižany – Osečná – Kuřivody – Ralsko – Doksy – Sukorady trasa č. 3007: Ještěd – Osečná Libereckým krajem prochází v trase Ještěd – Křižany – Osečná Turistické rozvojové koridory: Ploučnice – podél Ploučnice – pramen Ploučnice – Stráž pod Ralskem – Mimoň – Česká Lípa – Stružnice – Horní Police Pojizerská stezka – podél toku Jizery – pramen Jizery – Kořenov – Paseky nad Jizerou – Jablonec nad Jizerou – Semily – Železný Brod – Malá Skála – Turnov – Svijany – Mnichovo Hradiště – Čelákovice Multifunkční turistická magistrála – jedna část prochází přes Jizerské hory od Polských hranic k hranici s Německem, druhá část spojuje Jizerské hory s oblastí Jablonecka, Liberecka, Podještědí a Lužickými horami. „ODRA – NISA“ – trasy č. 14, č. 14a, č. 3038 Libereckým krajem prochází v trase Hrádek nad Nisou – Chrastava – Machnín – návrh Liberec – návrh Vratislavice nad Nisou – návrh Proseč nad Nisou – Jablonec nad Nisou – Nová Ves nad Nisou (pramen Nisy).

2.1.8.6 Regionální cyklokoridory v Libereckém kraji Systém mezinárodních a nadregionálních cyklokoridorů je dále zahuštěn sítí regionálního významu, které propojují sídelní útvary a významné lokality uvnitř regionu. Dohromady vytváří hustou síť, která cyklistům zpřístupňuje většinu nejatraktivnějších lokalit Libereckého kraje. Samostatný problém představuje také cyklistická doprava v segregované podobě uvnitř obcí, která spolu s veřejnou dopravou představuje významný regulátor individuální automobilové dopravy a může tak přispět ke zlepšení životního prostředí ve městech. V současné době se však tyto systémy, až na výjimky, nachází pouze ve stadiu záměrů.

94 / 210


2.1.8.7 Přeprava kol na linkách základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje Základní dopravní obslužnost (tj. zajištění dopravy do zaměstnání, do škol, do úřadů a za zdravotnickými službami) není z pohledu turistiky a cykloturistiky příliš vyhovující. Tato situace začíná být alespoň v turisticky nejexponovanějších lokalitách řešena umožněním přepravy kol na linkách zahrnutých do systému základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje, které propojují východiska turistických cest a významné lokality s velkými parkovišti. Autobusy jsou uzpůsobeny i pro přepravu jízdních kol a svým provozem umožňují plánovat pěší i cykloturistické výlety bez použití vlastního dopravního prostředku. Jízdní řády jsou sestaveny tak, aby byla zajištěna návaznost na vlakové spoje Českých drah. V následující tabulce je zachycen vývoj počtu přepravených osob na linkách zahrnutých do základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje s možností přepravy jízdních kol. Tabulka č. 57: Obsaditelnost jednotlivých linek sezónních autobusů v Libereckém kraji v letech 2002 až 2006 Linka č. 530 210 530 211 540 250 630 002 630 003 630 004 630 005 670 001 670 002 670 003 + 670 005 670 004

Název linky Jablonec nad Nisou - Turnov - Bedřichov - Liberec Jablonec nad Nisou Liberec -Osečná - Hamr na Jezeře Frýdlant - Hejnice - Bílý Potok - Smědava Jičín - Mladějov - Sobotka Vyskeř - Turnov Jičín - Holín, Prachov Rovensko p.Tr. - Kozákov Koberovy Malá Skála - Turnov Kopidlno - Libáň - Dětenice - Markvartice - Sobotka Sobotka - Mladá Boleslav Bakov n.Jiz. - Kněžmost Vyskeř Turnov - Hrubá Skála Újezd p.Tr. - Libuň - Jičín Semily - Chuchelna, Kozákov, chata - Záhoří Železný Brod Harrachov (- Kořenov) Rokytnice n.Jiz. - Vrchlabí Jánské Lázně - Pec pod Sněžkou - Horní Malá Úpa Lomnice nad Popelkou Rovensko p.Tr. - Libuň Dětenice Celkem

x) xx)

Změna 2006/2005 (%)

2002

2003

2004

2005

2006

5 895

7 936

6 090

5 877

5 950

+ 1,24

xx)

xx)

xx)

146

384

+ 163,01

xx)

xx)

5 020

5 582

7 600

+ 36,15

3 163

4 974

5 289

4 855

5 007

+ 3,13

2 371

3 158

2 630

2 722

1 902 x)

xx)

xx)

251

213

xx)

410

299

458

1 203

1 618

+ 34,50

6 515

8 377

7 406

7 483

8 058

+ 7,68

385

543

361

718

826

+ 15,04

xx)

xx)

13 020

20 943

20 354 (13 223 + 7 131)

- 2,81

xx)

xx)

596

673

18 739

25 287

41 121

50 415

xx)

51 699

linka 630003 byla v roce 2006 snížena na poloviční počet provozních dnů oproti roku 2005 linky nebyly v uvedených letech provozovány

95 / 210

- 30,12 x) xx)

xx)

+ 2,55


V regionální drážní dopravě je přeprava cestujících s jízdními koly sezónní záležitostí. Dle jízdního řádu platného od 10. prosince 2006 lze v regionální drážní dopravě využít pro přepravu cestujících s jízdními koly tyto spoje: Liberec (7:10) - Harrachov (8:50) Liberec (8:30) - Harrachov (10:01) Tanvald (8:26) - Železný Brod (8:52) Železný Brod (9:01) - Tanvald (9:27)

v sobotu, v neděli a ve svátek od 1.5. do 30.9. 2007 v sobotu, v neděli a ve svátek od 1.5. do 30.9. 2007 v sobotu, v neděli a ve svátek od 1.5. do 30.9. 2007 v sobotu, v neděli a ve svátek od 1.5. do 30.9. 2007

Liberec (8:02) - Turnov (8:39) - Jičín (9:33) v sobotu, v neděli a ve svátek od 1.5. do 30.9. 2007 Jičín (17:03) - Liberec (18:58) v sobotu, v neděli a ve svátek od 1.5. do 30.9. 2007 V dálkové dopravě je přeprava cestujících s jízdními koly zajištěna na těchto vlakových spojích: R 940 Praha hl. n. (7:15) - Tanvald (10:04) v pracovní dny, v neděli a ve svátek R 944 Praha hl. n. (13:15) - Tanvald (16:03) v pracovní dny a v sobotu R 945 Tanvald (11:45) - Praha hl. n. (14:38) v pracovní dny, v neděli a ve svátek R 949 Tanvald (17:50) - Praha hl. n. (20:38) v pracovní dny a v sobotu Přeprava jízdních kol je umožněna také ve všech vlacích osobní dopravy označených následujícími symboly:

2.1.8.8 Shrnutí kapitoly cyklistická doprava Síť cyklistické dopravy v Libereckém kraji představuje jednu z významných forem rekreační dopravy, která zatím patřičně nerespektuje požadavky na bezpečnou, dopravní funkci tras. Stávající síť cyklotras má charakter respektující sportovní a rekreační požadavky na cyklistickou dopravu. Trasy využívají z 99% stávající komunikace od polních cest a místních komunikací až po místní souběhy se silnicemi I. až III. tříd. Takto koncipovaná síť je nutně poznamenána výskytem velkého počtu závadových a rizikových míst na jednotlivých trasách, z nichž některé lze označit za velmi nebezpečné a rizikové z hlediska ochrany zdraví účastníků a bezpečnosti dopravy. Je proto zcela zásadní požadavek oddělení tras od motorové dopravy a návrh vedení zajišťující pro uživatele minimální energetickou náročnost. Trasy s touto společensky velmi důležitou funkcí v Libereckém kraji prakticky neexistují a bohužel se s nimi nesetkáváme zpravidla ani při návrhu nových silničních tahů. Podle Registru cyklotras bylo v Libereckém kraji v roce 2003 evidováno celkem 101 cyklotras v celkové délce 2 007 km, v roce 2004 to bylo 104 cyklotras v celkové délce 2 078 km. V roce 2005 máme 131 cyklotras v celkové délce 2 174 km. V dalších letech se již pomalu přestává zvyšovat počet celkových kilometrů cyklotras. Tento údaj se spíše stabilizuje a je i reálný předpoklad, že dojde k redukci stávající sítě o některé v současnosti vyznačené trasy, které nezapadají do optimální sítě. Liberecký kraj se snaží systém cyklistických tras koordinovat. Hustota cyklotras v kraji začíná být vyvážená, začíná se i důsledněji dodržovat metodika při značení tras a v některých turistických regionech a oblastech probíhá optimalizace sítě cyklotras. Do jisté míry začínají zúčastněné subjekty mezi sebou spolupracovat a začínají si uvědomovat své kompetence. Bohužel, jak již bylo zmíněno, se zatím nepodařilo zejména u investičně připravovaných akcí rozvoje silniční sítě včlenit požadavky na úpravy komunikačního uspořádání vedoucího ke zvýšení bezpečnosti cyklistů.

96 / 210


Aktivně se rozvíjí spolupráce s Centrem dopravního výzkumu Brno, které je jedinou dopravní vědeckovýzkumnou organizací v působnosti Ministerstva dopravy České republiky. Usnesením vlády ČR ze dne 7. července 2004 č. 678, byla schválena „Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR“ (dále „Cyklostrategie“). Na 5. zasedání Rady kraje dne 23.3.2004 byla usnesením č. 297/04/RK schválena podpora Libereckého kraje celostátní koncepci „Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR“. V dubnu 2004 byla podpora Libereckého kraje celostátní koncepci podepsána hejtmanem LK, a poté byla v květnu odeslána Odborem dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje Ministerstvu dopravy ČR. Cyklostrategie je k nahlédnutí na internetové adrese www.cdv.cz. Přijetím usnesení vládou ČR byla ukončena dlouhodobá přípravná fáze strategického materiálu a byl tak vytvořen prostor pro její realizaci. Vizemi Cyklostrategie se rozumí to, že obce, města a kraje České republiky budou bezpečné, zdravé, čisté, vzdělané, přátelské a atraktivní. Jednotlivé priority Cyklostrategie obsahují cíle a opatření. Od ledna 2005 proběhla řada seminářů a konferencí, které seznámily představitele kraje, měst a obcí s vizemi „Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR“, informovaly o usnesení vlády ČR o Cyklostrategii a o základních principech a prvních krocích realizace cyklostrategie, byla představena „Koncepce cyklistiky v Libereckém kraji“ a byly představeny i vybrané projekty Libereckého kraje. Z řešení zpracované Koncepce rozvoje sítě cyklistické dopravy v Libereckém kraji jednoznačné vyplývá, že cyklostrategie kraje je multidisciplinární a je nutná spolupráce více odborů. Pokud chceme být perspektivním krajem, neměli bychom přemýšlet pouze jen o pohodlném značení cyklotras a o cykloturistice, ale měli bychom začít hovořit o budování nových bezpečných cyklostezek. V dalším období je třeba vyčlenit prostředky na přípravu rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji v rozsahu: ¾ postupné vytvoření pasportu pevně usazených tras; ¾ podporovat zavedenou činnost cyklopartnerů Libereckého kraje; ¾ na stávajících trasách připravovat a realizovat odstranění nebezpečných dopravních závad; ¾ koncepčně, v součinnosti s dalšími institucemi, připravovat budování dopravní funkce cyklotras; ¾ připravovat podmínky pro doplnění stávající sítě o páteřové turistické trasy a návrh atraktivních nových tras; ¾ na základě předchozích bodů redukovat stávající síť o některé současně vyznačené trasy, které nebudou zapadat do nové sítě; ¾ zcela specifickou pozornost vyžaduje řešení cyklodopravy uvnitř města a obcí, kterou je nutné řešit společně s místními zastupitelstvy; ¾ stejné platí i pro přípravu oblasti Ralsko. Z hlediska civilizačního si vyžaduje rozvoj cyklodopravy maximální podporu. Prvotním cílem musí být intenzivní hledání možnosti financování, neboť bez zajištění prostředků zůstane cyklostrategie Libereckého kraje pouze v oblasti teorie. Aktuální stav sítě cyklotras v Libereckém kraji lze najít na internetové adrese http://mapy.kraj-lbc.cz/ (mapové úlohy v kapitole „Cestovní ruch“).

97 / 210


2.2

ANALÝZA SILNIČNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ LIBERECKÉHO KRAJE

Obsahem analýzy silničního hospodářství je zhodnocení rozsahu stávající sítě silnic a mostů, provedení rozboru jejich současného stavebního a dopravně technického stavu, s ohledem na zajištění udržitelné kvality, bezpečnosti silničního provozu a ochrany životního prostředí. Liberecký kraj má většinou charakter členitých pahorkatin, vrchovin až hornatin. Na jeho území se rozprostírá několik pohoří - Lužické hory, Jizerské hory, západní část Krkonoš včetně jejich podhůří. Toto vše má velký význam pro vedení dopravní infrastruktury a jejího udržování v průběhu celého roku. Níže je znázorněn přehled rozložení nadmořských výšek na území Libereckého kraje. Graf č. 16: Rozložení nadmořských výšek na území Libereckého kraje 1400 1164,6 986,3

1000

2

plocha (v km )

1200

800 600

511,4

400

299 162,9

200

28,6

10,5

0 do 300

300-400

400-600

600-800

800-1000 1000-1200 nad 1200

výškový interval (v m)

Tabulka č. 58: Rozložení nadmořských výšek na území Libereckého kraje Výškový interval (m) do 300

Plocha (km2)

Plocha (%)

511,4

16,17

300 - 400

1 164,6

36,82

400 - 600

986,3

31,18

600 - 800

299

9,45

800 - 1000

162,9

5,15

1000 - 1200

28,6

0,90

nad 1200

10,5

0,33

3 163,3

100,00

Celkem

Mapa č. 15: Schéma rozložení nadmořských výšek ve vztahu k dopravní síti v Libereckém kraji Mapa č. 16: Reliéf terénu ve vztahu k dopravní síti v Libereckém kraji 98 / 210


Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, upravuje kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání a jejich ochranu, práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací a jejich uživatelů a výkon státní zprávy ve věcech pozemních komunikací příslušnými silničními správními úřady. Pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie : ¾ dálnice; ¾ silnice; ¾ místní komunikace; ¾ účelové komunikace. Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy. Dálnice je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům. Na území kraje není. Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť. Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do těchto tříd: ¾ silnice I. třídy (určena pro dálkovou a mezistátní dopravu); ¾ silnice II. třídy (určena pro dopravu mezi významnými sídly kraje); ¾ silnice III. třídy (určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace). Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do čtyř tříd (I až IV): ¾ místní komunikace I. třídy (zejména rychlostní místní komunikace); ¾ místní komunikace II. třídy (dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí); ¾ místní komunikace III. třídy (obslužná komunikace); ¾ místní komunikace IV. třídy (komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo komunikace, na které je umožněn smíšený provoz). Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Speciálním pojmem, který zákon nezná je pojem rychlostní komunikace. Rychlostní komunikace jsou dle zákona zařazeny v kategorii silnic I. třídy. Jedná se o pozemní komunikace přístupné pouze silničním motorovým vozidlům. Rychlostní komunikace jsou budovány podobně jako dálnice bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a mají směrově oddělené jízdní pásy. Na rozdíl od dálnic rychlostní komunikace nesplňují technické parametry dálnic v délkách připojovacích, odbočovacích pruhů, v poloměrech směrových a výškových oblouků, v šířkovém uspořádání apod.. Na území Libereckého kraje nachází dva úseky rychlostních silnic R 10 (hranice LK – Turnov) a R 35 (Rádelský mlýn – Ohrazenice).

99 / 210


2.2.1 MAJETKOVÁ SPRÁVA KRAJSKÝCH SILNIC II. A III. TŘÍDY K 1. lednu 2002 byla usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č. 140/01/ZK zřízena příspěvková organizace Krajská správa silnic Libereckého kraje, se sídlem České mládeže 632/32, Liberec 6. Zřizovací listina vymezuje účel činnosti zejména na: ¾ správu a údržbu silnic II. a III. třídy, jejich součástí a příslušenství na území LK; ¾ přípravu, zabezpečení a vypořádání staveb na silnicích II. a III. třídy na území LK. Majetek, který je této organizaci předán k hospodaření, převyšuje částku 5,1 miliard Kč. Tento materiál obsahuje pouze základní přehled finanční náročnosti letní a zimní údržby v porovnání základních ekonomických ukazatelů. V září roku 2004 byl otevřen nový areál Krajské správy silnic Libereckého kraje v Jablonci na Nisou – Rýnovice. Tento areál se stal sídlem společnosti Krajské správy silnic Libereckého kraje. Krajská správa silnic Libereckého kraje se podle organizační struktury člení na ředitelství, provozy, cestmistrovství a silniční dvory s dočasnou či trvalou službou. Jak již je uvedeno výše, ředitelství bylo v září roku 2004 přemístěno z Liberce do nového areálu v Jablonci nad Nisou. V Liberci, Jablonci nad Nisou, Semilech a Sosnové u České Lípy jsou provozy KSS LK. Tabulka č. 59: Základní ekonomické ukazatele Krajské správy silnic Libereckého kraje Ekonomické ukazatele Průměrný počet zaměstnanců

Rozpočet 2003

Rozpočet 2004

Rozpočet 2005

Rozpočet 2006

Rozpočet 2007

452

449

439

425

419

14 215

14 885

16 040

17 150

17 856

Příspěvek SFDI - provoz (tis. Kč) -- z toho povodně (tis. Kč) - ISPROFOND (tis. Kč)

344 201 1 484 107 723

347 216 0 120 363

58 100 0 0

0 0 0

0 0 0

Příspěvek kraj - provoz (tis. Kč) -- z toho povodně (tis. Kč) - oprava silniční sítě (tis. Kč)

7 391 0 52 551

2 300 0 30 000

308 718 0 106 608

279 176 0 0

283 069 0 22 500

Příspěvek MD - oprava silnic II. a III. třídy (tis. Kč)

61 000

0

0

0

0

Příspěvek z fondů EU - oprava silnic II. a III. třídy (tis. Kč)

-

-

6 950

83 720

73 837

Úvěr KB - oprava silnic II. a III. třídy (tis. Kč)

-

-

-

225 930

300 000

58 191 106 615

62 352 104 738

62 521 110 660

0 115 000

0 90 000

Průměrná mzda (Kč)

Zimní údržba - silnice I. třídy (tis. Kč) - silnice II. a III. třídy (tis. Kč) Legenda: SFDI ISPROFOND

Státní fond dopravní infrastruktury Informační systém programového financování z rozpočtu SFDI

100 / 210


K 30.9.2005 skončila platnost příkazní smlouvy, uzavřené mezi Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, jako majetkovým správcem silnic I. třídy a Krajskou správou silnic Libereckého kraje jako osobou provádějící údržbu silnic I. třídy v Libereckém kraji. Na základě této skutečnosti bylo vypsáno Ředitelstvím silnic a dálnic Česká republika výběrové řízení na zabezpečení zimní a části letní údržby na silnicích I. třídy v Libereckém kraji v období od 1.10.2005 do 30.9.2007. Výkonem zimní údržby silnic a odpovědností za sjízdnost silnic I.tříd Libereckého kraje v rozsahu schváleného Plánu zimní údržby silnic I. třídy je pověřeno sdružení Stavby silnic a železnic, závod Liberec, a.s., a Technické služby města Liberec, a.s.. Výkon zimní údržby silnic II. a III. třídy a odpovědnost za sjízdnost těchto pozemních komunikacích zůstává jako v loňských letech Krajské správě silnic Libereckého kraje. Tabulka č. 60: Přehled majetkoprávních operacích zpracovávaných odborem dopravy KÚLK za období 2002 až 2003 Rok

x)

Prodej, koupě, darování

Záměry do rady kraje

Smlouvy o sml. bud. o zříz. věc. břemene

Smlouvy o zřízení věcného břemene

Celkem (prodej, koupě, dar. věc. bř.)

Vystavení platebních poukazů

2002

27

18

22

1

50

0

2003

44

29

26

21

91

10

2004

37

30

73

20

130

18

2005

74

22

65

28

167

33

2006

72

x)

74

29

175

29

záměry do rady kraje byly předkládány odborem investic a správy nemovitého majetku

Mapa č. 17: Majetkoprávní operace na silniční síti v Libereckém kraji

2.2.2 ZIMNÍ ÚDRŽBA SILNIC V LIBERECKÉM KRAJI Zimní údržbou se podle pořadí důležitosti zmírňují závady vznikající povětrnostními vlivy a podmínkami za zimních situací ve sjízdnosti komunikací a ve schůdnosti místních komunikací a průjezdních úseků silnic. Zimní údržba se provádí podle plánu zimní údržby. V obvyklé zimní situaci vlastník (správce) komunikace odstraní nebo alespoň zmírní závady ve sjízdnosti (schůdnosti) komunikace v časových lhůtách stanovených plánem zimní údržby. K zajištění zimní údržby silnic I., II. a III. třídy v Libereckém kraji v sezóně 2006/2007 byly v souladu se zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, a jeho prováděcí vyhláškou zpracovány správci pozemních komunikací dva Plány zimní údržby silnic v Libereckém kraji. Plán zimní údržby silnic je závazným dokladem, který vychází z předpokladu celoplošného provedení zimní údržby a nasazení plánovaných vozidel, mechanizmů a pracovníků.

101 / 210


Silnice jsou sjízdné jestliže umožňují bezpečný pohyb silničních a jiných vozidel přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu silnic a povětrnostním situacím a jejich důsledkům (§ 26 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích). Podle § 45 odst. 3 vyhlášky vlastními výkony posypu musí být zajištěna sjízdnost v těchto časových lhůtách od výjezdu posypových mechanizmů: na silnicích zařazených do I. pořadí do 3 hodin, do II. pořadí do 6 hodin a do III. pořadí do12 hodin Podle § 45 odst. 4 vyhlášky - lhůty uvedené v odstavci 3 platí pro silnice zařazené do I. pořadí po celých 24 hodin, pro silnice zařazené do II. a III. pořadí po dobu stanovenou v plánu zimní údržby. V Libereckém kraji je v zimním období udržována sjízdnost silnic I. třídy v úhrnné délce 395 km, včetně větví mimoúrovňových křižovatek. Všechny úseky jsou podle plánu ZÚS zařazeny do I. pořadí důležitosti. Udržuje se celá šířka a délka vozovky, náledí a zbytková vrstva sněhu po pluhování o tloušťce menší než 3 cm se odstraňuje posypy chemickými rozmrazovacími materiály; náledí a kluzkost sněhové vrstvy při neúčinnosti chemických rozmrazovacích materiálů se zdrsňuje posypem zdrsňovacími materiály. Na základě vládních výjimek z ochranných podmínek dotčených chráněných krajinných oblastí, Krkonošského národního parku a evropsky významné lokality Kokořínsko jsou všechny silnice I. třídy v Libereckém kraji chemicky ošetřovány za podmínek uvedených v příslušném usnesení vlády. Centrální dispečink, do kterého budou z celého kraje zasílány informace o sjízdnosti, bude mít sídlo v Liberci, u dodavatele zimní údržby silnic I. třídy – společnosti Stavby silnic a železnic a.s., závod Liberec. Zimní údržbu na silnicích I. třídy bude zajišťovat sdružení společností Stavby silnic a železnic a.s., závod Liberec a Technické služby města Liberec a.s.. Tabulka č. 61: Zimní údržba silnic I. třídy v Libereckém kraji podle technologií v zimním období 2006/2007 (údaje v km) Z toho Třída silnic

x)

Celkem km

Chemické rozmrazovací materiály

Zdrsňovací materiály

Bez zvlhčení Se zvlhčením

Drť, písek

Jen Neudržováno pluhováním

I.

395,577

-

395,577

-

-

-

Celkem

395,577

-

395,577

-

-

-

Dodavatelsky

151,403

-

151,403

-

-

-

Vlastními pracovníky x)

244,174

-

244,174

-

-

-

sdružení SSŽ a.s. - TSML a.s.

Celková délka silniční sítě silnic II. a III. třídy je 2 109 km. V plánu zimní údržby silnic jsou úseky silnic rozděleny dle způsobu technologie zimní údržby. Posypem chemickými rozmrazovacími materiály bude udržováno 454 km krajských silnic, 1 385 km bude udržováno zdrsňovacím posypovým materiálem, 161 km bude udržováno pluhováním a zbylých necelých 97 km silnic zůstane v zimním období neudržovaných. Jedná se o silnice, na nichž není provozována osobní linková doprava a na nichž není nutno pro jejich nepatrný dopravní význam vykonávat zimní údržbu [na tuto skutečnost musí být uživatelé upozorněni způsobem stanoveným ve zvláštním předpise (dopravními značkami)].

102 / 210


Tabulka č. 62: Zimní údržba silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji podle technologií v zimním období 2006/2007 (údaje v km) Z toho Třída silnic

II.

x)

Celkem km

Chemické rozmrazovací materiály

Zdrsňovací materiály

Bez zvlhčení Se zvlhčením

Drť, písek

Jen Neudržováno pluhováním

488,484

-

290,125

185,190

1,099

11,838

III.

1 621,380

-

164,553

1 200,805

160,219

84,769

Celkem

2 109,864

-

454,678

1 385,995

161,318

96,607

Dodavatelsky

87,589

-

5,632

43,566

38,391

-

Vlastními pracovníky x)

1 914,402

-

449,046

1 342,429

122,927

-

sdružení SSŽ a.s. - TSML a.s.

Mapa č. 18: Zimní údržba silnic v Libereckém kraji dle technologie na rok 2006/07 Mapa č. 19: Zimní údržba silnic v Libereckém kraji dle pořadí důležitosti na rok 2006/07

2.2.3 VÁŽENÍ SILNIČNÍCH VOZIDEL Vážení silničních vozidel je důležitou kontrolní činností v oblasti nepřetěžování vozidel a ochrany stavu silnic. Obzvláště jsou tyto kontroly důležité po otevření hranic po vstupu České republiky do EU. Kontrolní vážení zahrnuje kontrolu největší povolené hmotnosti silničního vozidla, kontrolu největší povolené hmotnosti na nápravu a skupiny náprav vozidla a kontrolu největších povolených rozměrů vozidel a jízdních souprav. Tyto kontroly probíhají při silničních kontrolách prováděných Policií ČR nebo celními úřady. Na silnicích Libereckého kraje se tyto kontroly provádí od 2. poloviny roku 2002. Měření celkové hmotnosti a hmotnosti připadající na jednotlivé nápravy vozidel se uskutečňuje na silnicích s potencionálně největším výskytem jízd vozidel, která překračují hmotnostní limity. V případě přetížení vozidla je porušení zákona o pozemních komunikacích řešeno na místě blokovou pokutou anebo jsou protokoly se závadami předávány příslušným silničním správním úřadům k řešení takto zjištěných porušení jako správní delikt dopravce (pokud se jedná o právnické osoby) nebo jako přestupek fyzické osoby podle zákona o přestupcích. Kontroly vážení silničních vozidel v Libereckém kraji v roce 2006 prováděl celní úřad a v největší míře také za tímto účelem zřízená mobilní jednotka Centra služeb pro silniční dopravu. Od roku 2003 byly v rámci příspěvkové organizace Ministerstva dopravy Centrum služeb pro silniční dopravu (CSPSD) vytvořeny tzv. mobilní jednotky pověřené vážením silničních vozidel. Počátkem února 2004 byla zřízena mobilní jednotka určená přímo pro Liberecký kraj, která započala s činností od dubna 2004. V roce 2006 bylo mobilní jednotkou na silnicích Libereckého kraje zváženo celkem 502 vozidel. Bylo zjištěno celkem 584 závad, z toho 469 případů bylo vyřešeno blokově a 115 případů bylo předáno příslušným úřadům ke správnímu řízení.

103 / 210


Od 1.5.2004 mají pravomoc provádět kontrolní vážení silničních vozidel také celní úřady. V roce 2005 bylo Celním úřadem Česká Lípa a Celním úřadem Liberec na silniční síti Libereckého kraje zváženo celkem 1 059 vozidel. Z tohoto u 228 vozidel bylo zjištěno porušení zákona o pozemních komunikací tím, že došlo k překročení hmotnosti na nápravu, popř. celkové hmotnosti soupravy. Většina případů byla předána ke správnímu řízení příslušnému správnímu úřadu. V roce 2006 prováděl Celní úřad vážení vozidel pouze sporadicky. Celní úřad se zaměřoval na jiné druhy kontrolní činnosti, zejména na zákaz dovozu odpadů do ČR. Celní úřad Česká Lípa neprováděl samostatně kontrolní vážení silničních vozidel v roce 2006, neboť vážní zařízení, které má Celní úřad Česká Lípa k dispozici, nebylo v tomto období certifikováno. Celní úřad se účastnil kontrolních vážení silničních vozidel prováděných Centrem služeb pro silniční dopravu. Následující tabulka znázorňuje celkovou statistiku vážení vozidel v Libereckém kraji v roce 2006. Tabulka č. 63: Vážení vozidel provedená celními úřady v Libereckém kraji v letech 2005 a 2006 Subjekt provádějící vážení vozidel

Počet zvážených vozidel 2005

2006

2005

2006

Celní úřad Česká Lípa

275

0

25

0

Celní úřad Liberec

784

149

203

46

1 059

149

228

46

Celkem x)

Počet zjištěných závad x)

blokovou pokutu uložila Policie ČR

Většina provedených kontrolních vážení silničních vozidel na území Libereckého kraje byla provedena za tímto účelem zřízenou mobilní jednotkou Centra služeb pro silniční dopravu. Tyto kontroly probíhaly za asistence Policie ČR nebo celních úřadů. Následující tabulka znázorňuje přehled o vážení vozidel mobilní jednotkou dle místa provádění kontroly. Tabulka č. 64: Vážení vozidel provedená mobilní jednotkou Centra služeb pro silniční dopravu v Libereckém kraji v roce 2006 Počet zvážených vozidel Česká Lípa



Počet porušení předaných do správního řízení

184

18

15

3

85

12

6

6

Liberec

144

8

7

1

Semily

89

8

3

5

Celkem

502

46

31

15

Jablonec nad Nisou

104 / 210


Je zřejmé, že vážení silničních vozidel je důležitou kontrolní činností v oblasti nepřetěžování vozidel a pozemních komunikací a má preventivní účinek vůči poškozování komunikací jejich uživateli. Procento přetěžovaných nákladních vozidel se s nárůstem počtu prováděných kontrol výrazně snížilo. Kromě toho přispívá vážení i ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Problém Libereckého kraje je nedostatek vhodných míst pro kontroly nákladních vozidel. V roce 2006 se nepodařilo připravit nové místo pro kontroly nákladních vozidel. Ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, Správa Liberec se připravuje v roce 2007 otevření nového kontrolního místa na rychlostní silnici 35 v Ohrazenicích ve směru na Liberec. Od 1.1.2007 bylo na dálnicích a rychlostních silnicích zavedeno elektornické mýtné. Elektronickým mýtným bude v I. etapě od 1.1.2007 zpoplatněno v České republice 972 kilometrů dálnic a rychlostních silnic. Ve II. etapě od 1.7.2007 potom 1 198 kilometrů silnic I. třídy. Zpoplatněné komunikace budou označeny symbolem M umístěným ve žlutém poli. Mýtnému budou podléhat nákladní vozidla o celkové hmotnosti vyšší než 12 tun a autobusy. Odpovědným za zavedení systému elektronického mýta (EMS) je Ministerstvo dopravy, které pověřilo odpovědností Ředitelství silnic a dálnic ČR. Provozovatelem systému EMS je firma KAPSCH. Sazbu za ujetý kilometr stanovuje Nařízení vlády České republiky č. 484/2006 Sb.. Rozhodující pro celkovou výši sazby na daném mýtném úseku je délka trasy, kategorie daného vozidla, která je závislá na počtu náprav vozidla, emisní třídě vozidla a denním období. Průměrná sazba mýtného činí 4,05 Kč/km. Bližší informace včetně kontaktních a distribučních míst lze nalézt na www.premid.cz Zpoplatněné úseky v Libereckém kraji v roce 2007: a) Mýtné od 1.1.2007 1. R 10 – Svijany (hranice kraje) – MÚK Ohrazenice 2. R 35 – MÚK Ohrazenice – MÚK Rádleský Mlýn (křižovatka s I/65) b) Mýtné od 1.7.2007 1. R 10 - hranice kraje – MÚK Ohrazenice 2. R 35 – MÚK Ohrazenice – MÚK Rádelský Mlýn (křižovatka s I/65) 3. I/35 - MÚK Rádelský Mlýn (křižovatka s I/65) – MÚK Bílý Kostel 4. I/35 – Ktová (hranice kraje) – MÚK Ohrazenice c) Dálniční známky 1. R 10 – Svijany (hranice kraje) – MÚK Ohrazenice 2. R 35 – MÚK Ohrazenice – MÚK Rádelský Mlýn (křižovatka s I/65)

Příloha č. 10: Zpoplatněné úseky pozemních komunikací v ČR

105 / 210


2.2.4 PŘEHLED ÚDAJŮ O STÁTNÍ SILNIČNÍ SÍTI Území Libereckého kraje leží ve výseči mezi dvěma plánovanými a částečně již realizovanými dálničními tahy D8 Praha – Ústí nad Labem – Dresden a D11 Praha – Hradec Králové – Lubawka – Legnica. K nejbližším dopravním uzlům multimodálních (vícedruhových) koridorů a evropské sítě železničních koridorů patří Praha, Děčín a Pardubice. K 1.1.2005 bylo v Libereckém kraji 328,861 km silnic I. třídy, 200 mostů na silnicích I. třídy o celkové délce 5 824,84 m. Tabulka č. 65: Státní silniční síť v Libereckém kraji Silnice číslo

Trasa

I/9

Praha – Mělník – Česká Lípa – Svor – Rumburk

R10 + I/10

Praha – Mladá Boleslav – Turnov – Harrachov

I/13

Karlovy Vary – Děčín – Nový Bor – Liberec – Habartice

I/14

Liberec – Tanvald – Trutnov – Náchod – Česká Třebová

I/15

Most – Litoměřice – Zahrádky

I/16

Řevničov – Mladá Boleslav – Jičín – Královec (hraniční přechod do PR)

I/35 + R35

Hrádek n. N. – Liberec – Turnov – Hradec Králové – Valašské Meziříčí

I/38

Jestřebí – Mladá Boleslav – Hatě (hraniční přechod do Rakouska)

I/65

Rádelský Mlýn – Jablonec nad Nisou

Tabulka č. 66: Silnice zajišťující významná spojení Libereckého kraje se zahraničím Silnice číslo

Trasa silnice s hraničním přechodem

I/9

Praha – Česká Lípa – Rumburk (hraniční přechod Rumburk – Neugersdorf v okrese Děčín do SRN)

R10 + I/10

Praha – Turnov – Harrachov (hraniční přechod Harrachov – Jakuszyce do Polska)

I/13

Karlovy Vary – Liberec – Habartice (hraniční přechod do Polska Habartice – Zawidów)

I/35 + R35

Hrádek nad Nisou – Liberec – Hradec Králové (hraniční přechod Hrádek nad Nisou – Porajów do Polska a dále do SRN)

Tabulka č. 67: Přehled délek silnic I. třídy v Libereckém kraji k 1.7.2006 dle území Okresy

Délka silnic

Česká Lípa

Jablonec/Nis.

Liberec

Semily

102,779

64,224

100,366

61,041

106 / 210

Celkem (km) 328,41


Liberecký kraj má hranici v délce 22,7 km se Spolkovou republikou Německo, ale nemá na ní žádný silniční hraniční přechod. Ve Šluknovském výběžku v Ústeckém kraji se nachází hraniční přechod do SRN Varnsdorf – Seifhennersdorf na silnici II/265 a hraniční přechod Rumburk - Neugersdorf na silnici I/9. Jedná se o nejbližší silniční přechod do SRN. Délka státní hranice Libereckého kraje s Polskou republikou měří 130 km. V Libereckém kraji je celkem 6 silničních hraničních přechodů. Jeden silniční hraniční přechod pro motorovou dopravu bez omezení do Polska v Harrachově na silnici I/10 kapacitně nestačí. Plánuje se výstavba nového hraničního přechodu v Hrádku nad Nisou pro vozidla bez omezení. Hraniční přechody na Frýdlantsku jsou hmotnostně omezeny, což brání jejich většímu využití. Omezení přímo souvisí se stavem silničního napojení na vnitrozemí, jak v Polské republice tak v České republice.

Tabulka č. 68: Výstavba na státních silnicích v Libereckém kraji v roce 2006 Číslo silnice

Název akce

1

I/9

Česká Lípa most ev. č. 9 - 053

Rekonstrukce

S 9,5

0,7

2

I/10

Turnov - Harrachov

Rekonstrukce

-

43

3

I/10

Vesecko - Hrubý Rohozec

Přeložka

S 11,5

2,3

4

I/13

Stráž n. N. - Bílý Kostel

Zkapacitnění

S 22,5

7,6

5

I/13

Cvikov most ev. č. 13 - 105

Rekonstrukce

S 11,5

-

6

I/13

Rekonstrukce

S 11,5

-

7

I/13

Rekonstrukce

S 11,5

-

8

I/13

Okrouhlá MÚK

Rekonstrukce

S 11,5

0,9

9

I/13

Prácheň průtah

Rekonstrukce

MS 9

1,2

10

I/14

Liberec - Kunratická

Přeložka

S 22,5

1,8

11

I/14

Liberec - Kunratická 2. etapa

Přeložka

S 22,5

0,9

12

I/14

Liberec - Kunratická 3. etapa

Přeložka

S 22,5

1,7

13

I/14

Sytová - Nová Ves

Rekonstrukce

-

0,2

14

I/35

Liberec - Jeřmanice rekonstrukce

Rekonstrukce

R 22,5

2,1

Charakter

Jablonné v P. most ev. č. 13 112 Jablonné v P. most ev. č. 13 113

Kategorie

Délka (km)

2.2.5 INTENZITA SILNIČNÍ DOPRAVY V individuální automobilové dopravě byl v posledním desetiletí zaznamenán výrazný nárůst počtu osobních automobilů a jejich výkonů na úkor využívání veřejné dopravy. Největší dopravní výkony jsou na dálnicích a na silnicích I. třídy. Následující tabulka znázorňuje roční průměrnou intenzitu vozidel za den v obou směrech dle výsledků sčítání v uvedených letech.

107 / 210


Tabulka č. 69: Nejzatíženější úseky silnic I. - III. třídy v Libereckém kraji Silnice

Sčítací úsek

1990

I/35 Liberec - sjezd Košická - Aral

1995

2000

2005

Změna 2005/2000

-

-

23 121

36 739

158,90

I/35 Liberec - před tunelem (od Děčína)

9 295

20 191

25 707

34 128

132,76

I/35 Liberec - Doubí

7 371

10 258

16 028

23 247

145,04

10 032

13 428

16 450

22 952

139,53

7 214

11 241

15 500

21 799

140,64

10 430

13 847

21 697

18 538

85,44

-

-

15 165

18 137

119,60

7 526

11 553

14 788

18 040

121,99

8 413

12 122

14 587

15 819

108,45

6 658

10 256

12 859

16 527

128,53

-

9 515

12 487

16 430

131,58

I/9 Česká Lípa

8 201

9 812

12 398

13 623

109,88

I/9 + I/13 Nový Bor - Svor

8 312

9 715

11 338

12 352

109,94

6 896

8 723

10 340

11 805

114,17

3 298

5 190

9 551

17 982

188,27

I/13 Cvikov

5 006

7 987

9 540

10 704

112,20

I/13 Rozkoš

5 997

7 549

8 529

10 597

124,25

I/16 Horka u Staré Paky

4 072

6 229

8 512

9 563

112,35

I/38 Doksy

3 821

5 368

8 385

9 283

110,71

I/13 Mníšek

4 238

5 408

8 352

10 288

123,18

II/262 Česká Lípa - Dobranov

4 500

5 857

8 071

8 384

103,88

I/35 Bílý Kostel nad Nisou

6 529

7 117

7 966

11 037

138,55

I/13 Kamenický Šenov

3 747

4 569

7 252

5 952

82,07

6 084

6 860

7 142

10 378

145,30

4 403

7 086

6 871

10 874

158,26

III/29024 Liberec - Kunratice

2 242

4 698

6 871

9 701

141,19

I/14 Jilemnice - Cutisin

3 248

4 534

5 521

9 154

165,80

3 298

3 566

6 825

7 161

104,92

4 606

5 228

6 796

7 023

103,34

3 402

4 777

6 618

9 161

138,43

I/65 Jablonec nad Nisou - Pražská ul. R 10 Ohrazenice R 35 Hodkovice n. M. - Rádelský Mlýn II/283 Turnov, nám. Českého ráje I/35 Stráž nad Nisou I/9 Česká Lípa - Pihel R 10 Svijany I/35 Turnov, průtah

I/9 Česká Lípa - Sosnová III/2784 Liberec, České mládeže

I/9 Zahrádky I/14 Jablonec n. N., nám. B. Němcové

III/2784 Liberec - Vratislavice nad Nisou I/14 Vratislavice nad Nisou II/293 Horka u Staré Paky

108 / 210


Silnice

1990

Sčítací úsek

1995

2000

2005

Změna 2005/2000

I/65 Rychnov u Jablonce n. N.

4 186

5 415

6 546

10 554

161,23

I/14 Smržovka

5 122

7 120

6 247

7 832

125,37

4 763

4 615

5 938

6 563

110,53

4 004

5 156

5 845

6 592

112,78

II/268 Zákupy - Mimoň I/9 Šébr

V roce 2005 proběhlo celostátní sčítání dopravy na dálniční a silniční síti České republiky, při kterém se zjistily změny intenzit dopravy od celostátního sčítání v roce 2000. V tabulce jsou výsledky z celostátního sčítání dopravy 2005 u nejvíce zatížených silničních úseků v Libereckém kraji. Z výsledků je zřejmý výrazný nárůst dopravy, který je mimo jiné způsoben vstupem ČR do EU. Za zmínku jistě stojí nárůst maximální intenzity v Libereckém kraji o necelých 14 000 vozidel za den o proti roku 2000 (silnice I/35 - Liberec - sjezd Košická – Aral - 36 739 vozidel za den v obou směrech). Po vstupu ČR do EU dne 1.5.2004 došlo k výrazným změnám v provozu mezinárodní těžké dopravy po komunikacích ČR jako důsledek zrušení celních kontrol. To se projevilo zvýšením nákladní dopravy na celé dálniční a silniční síti ČR. Výrazný nárůst těžké dopravy na silnicích v Libereckém kraji ukazuje následující tabulka, ze které je patrné, že těžká nákladní doprava stoupla skoro na všech silničních úsecích v Libereckém kraji.

Tabulka č. 70: Nejzatíženější úseky silnic I. - III. třídy v Libereckém kraji - nárůst těžké nákladní dopravy v letech 2000 a 2005 Silnice

Sčítací úsek

2000

I/35 Liberec - sjezd Košická - Aral

Změna 2005/2000

2005 -

-

-

I/35 Liberec - před tunelem (od Děčína)

4 300

6 222

145

I/35 Liberec - Doubí

3 968

5 827

147

I/65 Jablonec nad Nisou - Pražská ul.

2 121

4 166

196

R 10 Ohrazenice

2 847

4 111

144

R 35 Hodkovice n. M. - Rádelský Mlýn

5 528

5 095

92

1 276

1 689

132

2 753

3 912

142

2 632

2 783

106

2 995

4 337

145

2 062

2 771

134

I/9 Česká Lípa

2 273

3 457

152

I/9 + I/13 Nový Bor - Svor

1 819

3 038

167

II/283 Turnov, nám. Českého ráje I/35 Stráž nad Nisou I/9 Česká Lípa - Pihel R 10 Svijany I/35 Turnov, průtah

109 / 210


Silnice

Sčítací úsek

2000

I/9 Česká Lípa - Sosnová

2005

Změna 2005/2000

2 632

3 133

119

1 926

4 012

208

I/13 Cvikov

1 750

2 735

156

I/13 Rozkoš

1 958

2 923

149

I/16 Horka u Staré Paky

2 025

2 293

113

I/38 Doksy

2 832

3 325

117

I/13 Mníšek

1 357

2 562

189

II/262 Česká Lípa - Dobranov

1 598

1 363

85

I/35 Bílý Kostel nad Nisou

1 857

3 663

198

I/13 Kamenický Šenov

1 838

1 752

95

1 589

2 765

174

910

2 297

252

III/29024 Liberec - Kunratice

600

1 365

228

I/14 Jilemnice - Cutisin

1 605

2 358

147

626

1 157

185

979

1 018

104

1 605

2 358

147

953

2 378

250

1 263

1 235

98

845

1 447

171

1 634

2 539

155

III/2784 Liberec, České mládeže

I/9 Zahrádky I/14 Jablonec n. N., nám. B. Němcové

III/2784 Liberec - Vratislavice nad Nisou I/14 Vratislavice nad Nisou II/293 Horka u Staré Paky I/65 Rychnov u Jablonce n. N. I/14 Smržovka II/268 Zákupy - Mimoň I/9 Šébr

Z tabulek se dá vysledovat přítomnost dopravní indukce v podmínkách Libereckého kraje. Dopravní indukce vyjadřuje přímo úměrný vztah mezi kapacitou dopravní infrastruktury a objemem dopravy. Čím více prostoru danému druhu dopravy poskytneme, tím větší bude jeho podíl. Každá nová silnice má potenciál přitahovat automobilovou dopravu a zvyšovat po ní poptávku. Empirické výzkumy dokazují, že zvýšení celkové kapacity vede k nárůstu celkového objemu dopravy. Objem dopravy vzroste o dopravu přesměrovanou z jiné trasy či jiného druhu dopravy a o dopravu indukovanou, tedy o jízdy, které by se dříve vůbec neuskutečnily.

110 / 210


Mapa č. 20: Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti Libereckého kraje (rok 2005) Mapa č. 21: Výsledky sčítání dopravy - Česká Lípa (rok 2005) Mapa č. 22: Výsledky sčítání dopravy - Jablonec nad Nisou (rok 2005) Mapa č. 23: Výsledky sčítání dopravy - Liberec (rok 2005) Mapa č. 24: Výsledky sčítání dopravy - Semily (rok 2005) Mapa č. 25: Výsledky sčítání dopravy - Turnov (rok 2005)

2.2.6 STÁVAJÍCÍ SÍŤ SILNIC, MOSTŮ, PODJEZDŮ A ŽELEZNIČNÍCH PŘEJEZDŮ Současná úroveň silniční sítě a sítě místních komunikací v Libereckém kraji je kapacitně a technicky nevyhovující, neodpovídá nárokům dálkové a plošně rozprostřené regionální dopravy. Silniční tahy, zařazené do sítě evropských magistrál, nesplňují v řadě úseků požadované standardy. Problémy v silniční síti narůstají především na hlavních dálkových tazích, v blízkosti větších sídel a hospodářských aktivit, kde dochází ke značné kumulaci dopravy. Samostatným problémem na těchto tazích jsou chybějící obchvaty sídel, ve kterých dochází k enormní zátěži obytných území hlukem a exhalacemi z dopravy, snižuje se bezpečnost provozu. Silnice II. a III. třídy a většina místních komunikací jsou v řadě úseků v nevyhovujícím technickém stavu, vyžadujícím zásadní rekonstrukci a údržbu. Nepříznivá situace v silniční síti se dále prohlubuje skokovým nárůstem individuální dopravy, která má v dopravních proudech převažující podíl. Největším dopravně technickým problémem na silniční síti je nalezení koridoru pro následné trasování v územním plánu Libereckého kraje a optimální šířkové uspořádání rychlostní silnice R 35 v úseku Turnov – Jičín – Úlibice při případné etapové výstavbě (po polovinách čtyřpruhové silnice). Varianty koridorů pro rychlostní silnici R 35 obsahuje koncept územního plánu velkého územního celku Libereckého kraje a nově i zadání zásad územního rozvoje. V rámci analýzy stávající sítě silnic, mostů, podjezdů a železničních přejezdů v Libereckém kraji je pro srovnání uvedena v následujících tabulkách délka silniční sítě v jednotlivých krajích v ČR a počet a délka mostů v jednotlivých krajích v ČR. Celková délka silnic I. – III. třídy v Libereckém kraji na počátku roku 2005 činila 4,39 % délky silnic v ČR a celková délka mostů na silnicích I.- III. třídy v Libereckém kraji činí 5 % délky všech mostů v ČR. Údaje za Českou republiku byly získány od Ředitelství silnic a dálnic ČR v roce 2006. Tabulka č. 71: Délka silniční sítě v jednotlivých krajích v ČR k 1.7.2006 Kraj Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský

Dálnice (délka v km)

Silnice (délka v km) I. třídy

II. třídy

III. třídy

Celkem

11

31

30

0

72

174

780

2 367

6 258

9 579

9

662

1 639

3 819

6 129

106

411

1 510

3 095

5 122

0

226

563

1 252

2 041

111 / 210


Kraj Ústecký

Dálnice (délka v km)

Silnice (délka v km) I. třídy

II. třídy

III. třídy

Celkem

29

490

899

2 740

4 158

Liberecký

0

329

487

1 620

2 436

Královéhradecký

0

437

894

2 423

3 754

Pardubický

0

453

906

2 221

3 580

93

422

1 629

2 950

5 094

135

448

1 481

2 442

4 506

Olomoucký

7

432

923

2 205

3 567

Zlínský

0

341

574

1 205

2 120

Moravskoslezský

0

720

744

1 887

3 351

564

6 182

14 646

34 117

55 509

Vysočina Jihomoravský

Celkem

Následující tabulky a grafy znázorňují délku silnic v Libereckém kraji podle území okresů k 1.7.2006. Udržovaná délka silnic je větší o úseky v čtyř pruhovém uspořádání. Tabulka č. 72: Délka silnic v Libereckém kraji podle území okresů k 1.7.2006 I. třída

II. třída

III. třída

Celkem

délka (km)

délka (km)

délka (km)

délka (km)

102,779

152,192

434,396

689,367

64,224

39,973

341,609

445,806

Okres Liberec

100,366

105,987

463,717

670,070

Okres Semily

61,041

188,415

380,746

630,202

328,410

486,567

1 620,468

2 435,445

Území Okres Česká Lípa Okres Jablonec nad Nisou

Kraj Liberecký

Tabulka č. 73: Hustota silnic na km2 v Libereckém kraji podle území okresů k 1.1.2006 Rozloha

I. třída

II. třída

III. třída

Celkem

km2

km/km2

km/km2

km/km2

km/km2

1 137

0,092

0,135

0,383

0,610

Okres Jablonec nad Nisou

402

0,163

0,100

0,850

1,113

Okres Liberec

925

0,139

0,115

0,501

0,755

Okres Semily

699

0,096

0,270

0,546

0,911

Kraj Liberecký

3 163

0,116

0,154

0,513

0,783

Česká republika

78 864

0,076

0,186

0,434

0,696

Území Okres Česká Lípa

112 / 210


Tabulka č. 74: Počet mostů v jednotlivých krajích v ČR k 1.7.2006 Kraj

Silnice

Dálnice

Hl. město Praha

I. třídy

II. třídy

Celkem

III. třídy

4

161

58

-

223

155

392

673

1 144

2 364

-

283

402

645

1 330

114

171

374

596

1 255

-

122

171

270

563

35

305

277

602

1 219

Liberecký

-

200

170

490

860

Královéhradecký

-

219

300

573

1 092

Pardubický

-

185

256

553

994

95

144

363

508

1 110

141

268

478

706

1 593

Olomoucký

-

327

374

749

1 450

Zlínský

-

185

225

485

895

Moravskoslezský

-

437

358

702

1 497

544

3 399

4 479

8 023

16 445

Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký

Vysočina Jihomoravský

Celkem

Počet mostů v Libereckém kraji odpovídá rozloze druhého nejmenšího kraje, ale toto zjištění nemá vypovídací hodnotu. Mosty jsou nejohroženější částí silnic, jejich údržbě a opravě je věnována větší pozornost. Legislativa ukládá provádění běžných mostních prohlídek jednou až dvakrát za rok. Tabulka č. 75: Počet podjezdů a železničních přejezdů v Libereckém kraji k 1.7.2006 Území

I. třída MÚK

II. třída

Přejezdy

MÚK

III. třída

Přejezdy

MÚK

Celkem

Přejezdy

MÚK

Přejezdy

Česká Lípa

3

2

3

6

14

16

20

24

Jablonec n. N.

6

2

2

0

14

10

22

12

Liberec

32

4

3

6

24

36

59

46

Semily

10

3

7

11

12

20

29

34

Liberecký kraj

51

11

15

23

64

82

130

116

Legenda: MÚK Mimoúrovňové křížení (nadjezd nebo podjezd) Přejezd Úrovňové křížení dráhy a silnice

113 / 210


Počet úrovňových železničních přejezdů na silnicích v Libereckém kraji je 116, z toho na silnicích I. třídy 11, na silnicích II. třídy 23 a na silnicích III. třídy 82. Na místních a účelových komunikacích je dalších 374 úrovňových přejezdů.

2.2.7 STÁVAJÍCÍ STAVEBNÍ STAV SILNIC A MOSTŮ Stavebním stavem silnice se rozumí její kvalita, stupeň opotřebení povrchu, podélné nebo příčné vlny, výtluky, které nelze odstranit běžnou údržbou, únosnost vozovky, krajnic, mostů a mostních objektů a vybavení pozemní komunikace součástmi a příslušenstvím. Vzhledem ke skutečnosti, že silnice I. třídy jsou hodnoceny odlišným způsobem, jsou předmětem této kapitoly pouze silnice II. a III. třídy, které jsou ve vlastnictví Libereckého kraje. Stávající stavební stav silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji je nevyhovující. Klasifikace stavebního stavu je následující: I. výborný bez zjevných vad II. dobrý drobnější vady neovlivňující funkčnost a bezprostředně ani životnost III. vyhovující závažnější poruchy mající částečný vliv na funkčnost a bez provedení údržby také na životnost IV. nevyhovující závažné poruchy, téměř znemožňující funkčnost, životnost je minimální V. havarijní prvek je nefunkční V rámci stanovené klasifikace je určován další postup následujícím způsobem: I. výborný žádná opatření II. dobrý běžná údržba dle plánu III. vyhovující běžná nebo souvislá údržba, zařazení do plánu oprav IV. nevyhovující provedení opravy nebo souvislé údržby V. havarijní okamžité provedení opravy, rekonstrukce, dopravně organizační opatření Nejčastější závady stavebního stavu silnic v Libereckém kraji: ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾

nízká kvalita a tloušťka konstrukčních vrstev vozovek; nedostatečný příčný sklon vozovek; velký stupeň opotřebení povrchu obrusného krytu vozovek bez jakékoliv mnohaleté údržby; nedostatečné odvodnění pláně vozovek z důvodu neudržování příkopů, propustů při absenci trativodů; neudržované krajnice, které se vlivem posypového materiálu zvedají, čímž neodtéká povrchová voda z vozovky; vznik příčných vln a výtluků, do nichž zatéká voda a způsobuje degradaci podloží konstrukčních a obrusných vrstev vozovek; náletová vegetace, která narušuje zemní těleso a způsobuje zanášení příkopů; absence silničních záchytných systémů (svodidel, zábradlí) a vodícího bezpečnostního zařízení (směrové sloupky); nevybavenost silnic vodorovným a někde i svislým dopravním značením; nevhodné umístění vegetačních úprav, které byly vysázeny na počátku minulého století. 114 / 210


Stav povrchu vozovek silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji je vyhodnocován každoročně na základě sběru poruch vozovek. Sběr poruch se řídí technickými podmínkami TP 82 – Katalog poruch netuhých vozovek a TP 87 – Navrhování údržby a oprav netuhých vozovek. Sběr poruch pro potřeby sledování stavu povrchu vozovky se provádí metodou „pomalu jedoucího vozidla“ se záznamem dat do počítače. Tento sběr provádí firma Pavex, spol. s r.o., Brno, od roku 2000. Sběr poruch vozovek a sledování oprav vozovek je prvním krokem k sestavení podkladů pro plán údržby a oprav. Poslední sběr dat poruch vozovek na silnicích Libereckého kraje byl proveden v červnu roku 2006. Po detailním zpracování poruch na každém úseku byla provedena jejich sumarizace do skupin se stejným charakterem porušení odpovídající i stejné technologii údržby, respektive opravy. Z analýzy poruch na základě TP 87 je následně provedeno zatřídění jednotlivých úseků sledované silniční sítě do 5 kategorií dle stavu porušení od hodnocení stavu „výborný“ po „havarijní“. Pro zatřídění úseků je rozhodující procento porušení plochy v úseku poruchou s největším – rozhodujícím rozsahem poruch. Z hodnocení vyplývá, že 427 km (20,3 %) silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji je hodnocena jako havarijní a u téměř 471 km (22,4 %) silnic je jejich stav nevyhovující, tedy takový, že silnice nesplňují podmínky provozní způsobilosti ze strany výskytu poruch a je třeba provést jejich opravu nebo údržbu. Následující tabulky a grafy zobrazují stavební stav vozovek na silnicích II. a III. třídy podle klasifikace zjištěných závad pro každý okres v Libereckém kraji. Tabulka č. 76: Stav povrchu vozovek silnic II. třídy v Libereckém kraji v letech 2002 až 2006 Silnice II. třídy v km Stav povrchu

2002

2003

2004

2005

2006

Výborný

160,125

120,656

118,505

88,822

91,072

Dobrý

145,478

168,229

167,867

188,092

223,163

Vyhovující

37,898

62,95

65,273

85,254

88,651

Nevyhovující

47,125

100,98

99,543

92,851

68,946

Havarijní

97,349

36,73

37,068

33,250

16,444

Celkem

487,975

488,251

488,256

488,269

488,276

Graf č. 17: Stav povrchu vozovek silnic II. třídy v Libereckém kraji v letech 2002 až 2006 250 200 2002 2003

km

150

2004 100

2005 2006

50 0 Výborný

Dobrý

Vyhovující

Nevyhovující

115 / 210

Havarijní


Tabulka č. 77: Stav povrchu vozovek silnic III. třídy v Libereckém kraji v letech 2002 až 2006 Silnice III. třídy v km Stav povrchu

2002

2003

2004

2005

2006

Výborný

230,160

183,076

275,217

183,078

246,279

Dobrý

360,878

346,506

307,118

339,125

383,715

Vyhovující

103,863

158,506

181,071

190,221

250,396

Nevyhovující

284,442

370,314

379,431

404,380

370,260

Havarijní

624,422

548,175

475,250

502,254

363,768

1 603,765

1 606,577

1 618,087

1 619,058

1614,418

Celkem

Graf č. 18: Stav povrchu vozovek silnic III. třídy v Libereckém kraji v letech 2002 až 2006 700

km

600 500

2002

400

2003 2004

300

2005

200

2006

100 0 Výborný

Dobrý

Vyhovující

Nevyhovující

Havarijní

Tabulka č. 78: Stav povrchu vozovek silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji v letech 2002 až 2006 Silnice II. a III. třídy v km Stav povrchu

2002

2003

2004

2005

2006

Výborný

390,285

303,732

393,722

271,900

337,351

Dobrý

506,356

514,735

474,985

527,217

606,878

Vyhovující

141,761

220,801

246,344

275,475

339,047

Nevyhovující

331,567

470,512

478,974

497,231

439,206

Havarijní

721,771

585,048

512,318

535,504

380,212

2 091,740

2 094,828

2 106,343

2 107,327

2 102,694

Celkem

116 / 210


Graf č. 19: Vývoj rozdělení stavu povrchu vozovek silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji v letech 2002 až 2006 100% 90% 80% 70%

havarijní

60%

nevyhovující

50%

vyhovující

40%

dobrý

30%

výborný

20% 10% 0% 2002

2003

2004

2005

2006

Graf č. 20: Vývoj rozdělení stavu povrchu vozovek silnic II. a III. třídy dle okresů 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

havarijní nevyhovující vyhovující dobrý výborný

CL

JN

LB

SM

Mapa č. 26: Stav povrchu silnic v Libereckém kraji po opravách v roce 2006

117 / 210


Graf č. 21: Stav povrchu vozovek silnic II. třídy v procentech v roce 2006

3% 14%

19%

výborný dobrý vyhovující nevyhovující

18%

havarijní

46%

Graf č. 22: Stav povrchu vozovek silnic III. třídy v procentech v roce 2006

15% 23%

výborný dobrý vyhovující 23%

nevyhovující havarijní

23%

16%

Tabulka sumarizace stavebních stavů mostů na silnicích II. a III. třídy v Libereckém kraji byla sestavena na základě výsledků hlavních mostních prohlídek v roce 2002 až 2006. Z těchto prohlídek vyplývá, že celkem 40,6 % mostů na silnicích II. a III. třídy v Libereckém kraji je zařazeno ve stavebním stavu 5 – 7, tedy jejich stavební stav je špatný, velmi špatný či chatrný a vyžaduje rekonstrukci.

118 / 210


V loňském roce bylo 35,2 % mostů na silnicích II. a III. třídy v Libereckém kraji zařazeno ve stavebním stavu 5 – 7, v loňském roce byl tedy zaznamenán 5 % nárůst. Tabulka nezachycuje mosty se stavebním stavem I.-IV., kdy stavební stav mostu nemá podstatný vliv na zatížitelnost, ale pokud se na těchto mostech neprovede důkladná údržba nebo oprava (zvláště vozovky, izolace, dilatace) bude proces chátrání objektu pokračovat tak, že v několika letech bude nutné do oprav a rekonstrukcí vložit několikanásobně větší finanční prostředky něž by bylo nutné vložit do údržby (jedná se především o mosty větší a vybudované v posledních 30-ti letech). Z výše uvedeného vyplývá nutnost zvýšit objem finančních prostředků do rekonstrukcí mostních objektů.

Tabulka č. 79: Sumarizace stavebních stavů mostů po hlavních mostních prohlídkách v roce 2006 Mosty II. tř. Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Celkem LK

Stavební stav mostů

III. tř.

celkem

43

132

175

571

960

1 531

8

62

70

Délka v (m)

82

734

816

Počet

44

200

244

477

1 641

2 118

75

96

171

Délka v (m)

932

941

1 873

Počet

170

490

660

2 038

4 022

6 060

Počet Délka v (m) Počet

Délka v (m) Počet

Délka v (m)

5

6 64

7 45

8

celkem: 117; 66,9 % 5

1

0

celkem: 6; 8,6 % 46

11

4

celkem: 61; 25,0 % 30

39

15

celkem: 84; 49,1 % 145

96

27

celkem: 268; 40,6 %

2.2.8 STÁVAJÍCÍ DOPRAVNĚ TECHNICKÝ STAV SILNIC Dopravně technickým stavem silnice se rozumí její technické znaky (příčné uspořádání, příčný a podélný sklon, šířka a druh vozovky, směrové a výškové oblouky) a začlenění silnice do terénu (rozhled, nadmořská výška). Stávající dopravně technický stav silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji výrazně neodpovídá normám ČSN. Údaje za Českou republiku byly získány od Ředitelství silnic a dálnic ČR v roce 2002. O nevyhovujícím dopravně technickém stavu krajských silnic v Libereckém kraji částečně vypovídají údaje uvedené v přílohách koncepce „Kategorizace krajských silnic II. a III. třídy – 1. etapa“, která je blíže popsána v další části Analýzy, a to porovnáním pasportní (skutečné) šířky s kategorijní (návrhovou) šířkou příslušné silnice. Rovněž často nevyhovují podélné sklony a poloměry směrových oblouků na silnicích.

119 / 210


Tabulka č. 80: Délka silnic I. a II. třídy v normových kategoriích v jednotlivých krajích (2004) Silnice I. třídy Kraj

Hlavní město Praha

Celková délka v km

Normová kategorie v km

Silnice II. třídy

Upravenost v%

Celková délka v km

Normová kategorie v km

Upravenost v%

26

26

100

31

16

51

Středočeský

785

403

51

2 364

302

13

Jihočeský

668

317

48

1 636

212

13

Plzeňský

408

109

27

1 511

152

10

Karlovarský

222

139

63

562

42

8

Ústecký

502

264

53

886

115

13

Liberecký

332

125

38

487

45

9

Královéhradecký

429

190

44

865

85

10

Pardubický

445

149

34

913

53

6

Vysočina

355

121

34

1 737

221

13

Jihomoravský

429

202

47

1 463

324

22

Olomoucký

401

172

43

898

143

16

Zlínský

322

167

52

569

133

23

Moravskoslezský

707

323

46

766

263

34

6 031

2 707

44

14 688

2 106

14

Celkem

Nejčastější závady dopravně technického stavu silnic v Libereckém kraji : ¾ nedostatečné šířkové uspořádání silnic (malá šířka jízdních pruhů), chybí zpevněné a nezpevněné krajnice a zastavovací pruhy na průjezdních úsecích silnic v obcích; ¾ pěší a cyklistická doprava není oddělená od dopravy motorové; ¾ častý výskyt směrových oblouků malého poloměru zejména v obcích; ¾ nepřehledné výškové oblouky na niveletě silnice; ¾ nedostatečný rozhled na křižovatkách silnic II. a III. třídy a křižovatkách silnic s místními a účelovými komunikacemi; ¾ absence jakýchkoliv úprav pro tělesně a zrakově postižené občany. Mapa č. 27: Výstavba na státní silniční síti - Českolipsko Mapa č. 28: Výstavba na státní silniční síti - Liberecko Mapa č. 29: Výstavba na státní silniční síti - Jablonecko, Semilsko

120 / 210


2.2.9 VÝHLEDOVÁ KATEGORIZACE SILNIČNÍ SÍTĚ Cílem kategorizace silnic všech tříd je uvedení těchto silnic do souladu s parametry technických norem ČSN. V rámci záměru zkvalitnění dopravně technického stavu silnic byl Ředitelstvím silnic a dálnic ČR zpracován koncepční dokument „Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030“. Kategorizace, vypracovaná před vznikem krajů, je beze zbytku akceptovatelná v rozsahu silnic I. třídy (státních). O zařazení silnice do II. nebo III. třídy rozhoduje její vlastník, tj. Liberecký kraj. Výsledek budoucích převodů vlastnictví nelze v případě změn, vyvolaných investiční výstavbou na silnicích I. třídy, předjímat bez předchozí dohody (smlouvy) mezi státem a krajem, respektive mezi státem a příslušnými obcemi. Úkolem Libereckého kraje v dalším období bude vymezení obnovy a modernizace silnic II. a III. třídy mezi prioritami rozvoje kraje. Nástrojem pro posuzování priorit v rámci sektoru dopravy je připravovaný dokument „Kategorizace krajských silnic II. a III. třídy do roku 2020 v Libereckém kraji“. Zastupitelstvo Libereckého kraje schválilo koncepci „Kategorizace krajských silnic II. a III. třídy – 1. etapa“ usnesením ze dne 16. 3. 2004 č. 46/04/ZK. Tato kategorizace stanoví tzv. návrhové kategorie jednotlivých silnic podle ČSN 73 6101 anebo ČSN 73 6110 a tím i výhledové dopravně technické uspořádání krajských silnic. Projednávání a přijetí zbývající části koncepce, týkající se tzv. zákonné kategorizace podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, bylo s ohledem na absenci zákona o rozpočtovém určení daní odloženo.

2.2.10 REKONSTRUKCE A OPRAVY NA KRAJSKÝCH SILNICÍCH II. A III. TŘÍDY Na základě sběru údajů a zpracování přehledů o stavu vozovek na krajských silnicích byl vypracován plán údržby a oprav vozovek pomocí „Malého systému hospodaření s vozovkou“ na síti silnic II. a III. třídy. Celková délka silnic zahrnutých do výpočtu plánu údržby a oprav je 2 110 km. Prvním krokem vytvoření plánu je sestavení finančního plánu optimální varianty, kdy je provedena optimální technologie v optimálním čase bez omezení finančních prostředků. Takto stanovený kompletní plán údržby a oprav silniční sítě II. a III. třídy v Libereckém kraje včetně zahrnutí i cyklických oprav v rámci 10ti-letého plánovacího období byl vypočten na 2,553 mld. Kč. Z podkladů Libereckého kraje byla sestavena jedna varianta rozpočtu, ve které je zohledněn roční příspěvek. Finanční částka rozpočtu na 10-ti leté období činí 1,5 mld. Kč. Z porovnání optimální potřeby finančních prostředků s reálnými možnostmi financování. Vyplývá, že se nedostává přibližně 1 mld. Kč k tomu, aby síť silnic II. a III. třídy byla opravena bez vzniku „rizikových úseků“, tedy takových úseků, které by vzhledem k jejich stavu a významu bylo třeba dle optimálního plánu opravit, ale v rámci rozpočtu se na tento úsek během plánovacího období nenajdou potřebné finanční prostředky.

121 / 210


S ohledem na špatný stav vozovek krajských silnic byl koncem roku 2004 vypracován záměr financování oprav krajských silnic formou úvěru. Počátkem roku 2005 byl tento záměr předložen Radě a Zastupitelstvu Libereckého kraje. Rada i Zastupitelstvo Libereckého kraje schválily záměr financování oprav krajských silnic formou úvěru. Koncem roku 2005 byla Radou i Zastupitelstvem Libereckého kraje schválena smlouva o přijetí úvěru. V roce 2006 bylo zahájeno čerpání úvěru ve výši 750 mil. Kč. Finanční prostředky, které jsou zapotřebí na opravy úseků silnic, jež jsou zařazeny v kategoriích havarijní a nevyhovující, převyšují 5 miliard Kč, tedy několikanásobně výši plánovaného úvěru. Upřednostněny jsou proto úseky silnic s vysokou intenzitou dopravy, úseky, které jsou využívány veřejnou autobusovou dopravou, a úseky silnic, které slouží jako jediný přístup do obce. Tabulka č. 81: Úseky oprav financovaných z úvěru Libereckého kraje Pořadové číslo

Číslo komunikace

1

III

29052

Příchovice - Tesařov

Staničení (km) od do 0,000 2,412

2

III

29053

Příchovice-Zl. Olešnice

0,000

6,431

3

III

29054

Rejdice - Šumburk

0,000

0,994

4

III

29058

Zlatá Olešnice

8,525

9,830

5

III-M

29047

opr.most Desná 29047-3

6

II

292

Železný Brod - Pelechov

0,000

3,083

7

III

28719

Jenišovice

9,414

12,454

8

III

2887

Jesenný-Vysoké nad Jiz.

9,260

12,990

9

II

268

Svojkov - Nový Bor

49,268

58,529

10

III

26838

Lindava - Radvánec

0,000

2,965

11

II

277

hr.kraje - Český Dub

11,120

18,370

12

III

26841

Mařenice - Cvikov

0,000

5,764

13

II

282

Železný Brod - Koberovy

11,815

16,242

14

II-M

289

oprava mostu event.č.289-001

1,588

15

II-M

283


13,226

16

II-M

283


15,556

17

II-M

283


16,300

18

II-M

283


16,422

19

II

284

Zelený Háj - Lomnice

0,000

4,290

20

II

289

Semily - Bořkov

0,000

2,872

21

II

283

Zelený Háj - Slaná

12,003

16,500

22

III

28713

Radoňovice

4,093

4,893

23

III

2791

Radimovice

14,562

15,012

24

II

290

Raspenava

4,600

6,000

25

II

290

Hejnice

10,700

11,200

26

II

592

Chrastava ul. Žitavská

19,700

20,000

Třída

Akce

122 / 210

1,077


Pořadové číslo

Třída

Číslo komunikace

Akce

Staničení (km) od do

27

III

29024

Kunratice

3,700

4,200

28

III

2711

Chotyně u bytovek

5,100

5,400

29

III

2783

Modlibohov - Sobákov

0,000

0,800

30

III

26817

Cetenov

14,800

15,840

31

III

2791

Soběslavice Kobyly

7,039

7,291

7,469

7,886

32

II

270

Jablonné u náměstí

36,900

37,250

33

III

26836

Cvikov

1,350

1,600

34

II

262

Česká Lípa - u ČSAD

9,500

10,320

35

III

0381

Staré Splavy - od I/38

0,080

0,195

0,550

0,660

36

III

2621

Dobranov - kopec

0,700

0,940

37

III

26830

Mimoň - Hvězdovská

0,000

0,420

38

III

26315

Prysk

0,000

0,350

39

III

2629

Častolovice

0,890

1,300

40

III

26210

Skalice - směr Pihel

1,700

1,967

41

III

26219

Žandov - výjezd z obce

2,600

2,950

42

III

2624

Dubice

3,300

3,600

43

III

26320

Nový Bor - ul. Lipová

0,430

0,680

44

III

26834

Brniště - okolo hřbitova

7,150

7,350

45

III

28715

Rychnov nad Nisou

0,000

0,365

46

III

28724

Frýdštejn (okolo OÚ)

3,334

3,934

47

III

2881

Železný Brod (nad školou)

0,980

1,380

48

III

2879

Jablonec n. N.-Vrkoslavice

3,500

4,177

49

III

28734

Smržovka-náměstí

0,000

0,100

50

III

29041a

Smržovka (nádraží)

0,000

0,080

51

III

28748

Velké Hamry (domov)

0,143

0,991

52

II

292

Benešov Podolí

15,350

15,560

53

II

292

Benešov Hradišťata

13,040

13,380

54

III

2893

Semily Koštofrank

0,230

0,630

55

III

2892

Semily - Chuchelna

0,000

0,870

56

III

2936

Horní Branná

3,100

3,650

57

III

2833

Mírová p. K. Záholice

1,120

1,410

58

III

2843

Lomnice - Rváčov

0,000

0,570

59

III

28315

Turnov - Výšinka

0,620

0,850

60

III

01020

Harrachov - žel. stanice

0,000

0,680

61

II

292

Semily - Luční ul.

3,900

4,550

123 / 210


Pořadové číslo

Třída

Číslo komunikace

Staničení (km) od do

Akce

62

III

27926

Mašov - Kacanovy

2,210

3,430

63

III

2891

Semily nad nádražím Svojkov - Sloup

0,172 49,268

0,702 53,298

64

II

268

65

II

262

Stružnice - hranice kraje

14,595

22,101

66

II

268

Sloup - Nový Bor

53,298

58,529

67

II

262

Česká Lípa - Zákupy

0,745

5,302

68

III

2639

Kam. Šenov - Mistrovice

0,000

2,382

4,846

5,577

13,900

13,950

69

II

282

Opěrná zeď na silnici Koberovy

70

III

27252

Albrechtice - Vítkov

0,000

9,303

71

III

2773

hr. kraje - Český Dub

4,532

12,523

72

II

278

Řídícího Havla, Český Dub

21,524

21,584

73

III

2789

Domaslavice - Šimonovice

0,000

7,926

74

II

283

Košťálov - Libštát

21,821

23,258

75

III

28411

Roztoky - Jilemnice

8,995

12,152

76

III

2931

Horka u St. Paky - Olešnice

0,000

4,452

77

III

2932

Bukovina u Čisté

0,000

4,526

78

III

28745A

Zbytky - Berany

0,000

1,706

79

III

2873

Vratislavice n. N. - Jeřmanice

0,000

4,186

80

III

2784

7,806

10,915

81

III

28724

Výpřež - Semerink (havárie) Malá Skála - Frýdštejn, propustky

2,872 2,924 3,001

Tabulka č. 82: Úseky oprav financovaných z fondů EU P.č.

Místo

1

Višňová - Andělka

2

Jablonec - Tovární ul.

3

Liberec - Rozstání

Silnice

Staničení v km

Délka v km

od

do

III/0354

0,000

4,200

4,200

III/0353

4,582

5,846

1,264

III/29024

9,207

9,544

0,337

III/2783

3,554

4,718

1,164

III/2784

13,950

14,902

0,952

III/2784

5,690

7,806

2,116

4

most 2909-3 Raspenava

III/2909

5

Turnov - Nádražní ul.

II/610

124 / 210

0,182 65,424

66,055

0,631


P.č.

Místo

Silnice

Staničení v km od

Délka v km

do

III/26322

11,444

12,999

1,555

III/26844

0,000

6,475

6,475

6

Nový Huť-Dolní Světlá

7

most 262-007 Dolní Libchava

II/262

8

Záhoří - Chuchelna

III/2921

1,918

4,959

3,041

9

Frýdlant - Nové Město p.S.

II/291

0,316

12,416

12,100

10

most 592-014 Andělská Hora

II/592

11

Horní Polubný - Jizerka

III/29019

12

Český Dub

13

12,295

-

17,630

-

2,197

7,389

5,192

19,400

19,450

0,050

III/27716

0,000

0,362

0,362

Staré Splavy-x se silnicí II/270

III/0381

2,430

7,380

4,950

14

Jablonné v P. - Petrovice

II/270

38,301

43,440

5,139

15

Jablonec n.N. - Novoveská ul.

III/28733

0,284

1,014

0,730

16

Velenice mosty

17 18

II/277

26836-12

8,097

-

26836-13

8,139

-

Košťálov - most 283-017

II/283

21,775

-

Jilemnice OK

OK silnic II/286 a II/293

-

-

-

19

Semily - Riegrovo nám.

OK silnic II/289 a II/292

-

-

-

20

Jablonec n.N. - Maršovická ul.

OK silnic II/287 a III/2879

-

-

-

21

Turnov OK

II/283

-

-

-

Mapa č. 30: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006 a 2007 - Českolipsko Mapa č. 31: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006 a 2007 - Liberecko Mapa č. 32: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006 a 2007 - Jablonecko, Semilsko

125 / 210


3.

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

Dnem 1.1.2003 se České dráhy, státní organizace rozdělily na dva samostatné právní subjekty. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, zastupuje stát jako vlastníka infrastruktury dráhy. České dráhy, akciová společnost, zajišťuje provozování dráhy a provozování drážní dopravy. Transformací se vytvořily podmínky pro působení více dopravců na drážní infrastruktuře. V České republice provozují osobní drážní dopravu ještě tyto společnosti: Jindřichohradecké místní dráhy, a.s., OKD, Doprava, a.s., Railtrans, s.r.o., Viamont, a.s., Veolia Transport Česká republika – Connex. Příloha č. 11: Schéma s vyznačením jednotlivých dopravců železniční dopravy v ČR

Graf č. 23: Zjednodušené schéma organizační struktury ČD, a.s.

V roce 2004 byla založena krajská centra Českých drah. Vznik center reflektoval vznik vyšších územně správních celků – krajů. Vznikem krajského centra se zkvalitnila komunikace mezi objednavatelem dopravy, Libereckým krajem a společností ČD, a.s. jako dopravcem. Pracovní náplň zaměstnanců krajských center tvoří veškeré činnosti související s osobní dopravou na území Libereckého kraje. V lednu 2006 bylo Libereckým krajem vypsáno výběrové řízení na provozovatele regionální železniční dopravy na tratích 034 Smržovka – Josefův Důl, 035 Tanvald – Železný Brod a 036 Liberec – Tanvald – Harrachov. Cílem výběrového řízení bylo zmodernizovat vozový park na nejvytíženějších tratích v Libereckém kraji. Z důvodu velké finanční náročnosti, kterou kladly předložené nabídky na krajský rozpočet, bylo výběrové řízení na pátém zasedání Rady Libereckého kraje dne 30.5.2006 zrušeno.

126 / 210


V červnu 2006 podepsal Liberecký kraj s Českými drahami dodatek smlouvy o závazku veřejné služby v drážní dopravě na období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2006. Tento dodatek prodlužuje platnost smlouvy do konce platnosti jízdních řádů v roce 2011. V dodatku smlouvy jsou stanoveny standardy kvality v regionální dopravě a sankční postihy za jejich nedodržení. Standardy kvality se týkají zejména nasazování moderních vozidel a dodržování grafikonu vlakové dopravy. České dráhy, a.s. se smluvně zavázaly, že na regionální dopravu v Libereckém kraji budou nasazovat moderní vozidla. Konkrétně se jedná o pět motorových vozů řady 843, včetně dvou řídících vozů řady 943 a třech přívěsných vozů řady 043. V regionální dopravě budou nasazeny také dva modernizované motorové vozy řady 854. K prosinci 2007 budou na osobní vlaky postupně nasazované i modernizované třívozové motorové jednotky 814/014/814 – Regionovy, speciálně upravené pro provoz na sklonově náročnějších tratích. V prvním čtvrtletí roku byl firmou KORID LK zpracován dokument s názvem Kategorizace železničních tratí v Libereckém kraji. V tomto interním materiálu byly dle přepravních, dopravních a dalších kriterií ohodnoceny železniční tratě v Libereckém kraji a na základě tohoto ohodnocení byly tratě rozděleny do čtyř kategorií. Tratě 1. kategorie Jedná se o skupinu nejdůležitějších tratí, které jsou dobře konkurenceschopné autobusové i automobilové dopravě. Významnou funkcí tratí první kategorie je také svoz cestujících z autobusů, které ve stanovených uzlech trať napájí. Tratě 2. kategorie Také tratě druhé kategorie plní funkci páteře regionální dopravy. Zajišťují přepravu cestujících mezi hlavními uzly, do nichž sváží cestující autobusové přípoje. Z tohoto důvodu je i na těchto tratích třeba usilovat o nezbytné investice především do vozového parku, který by měl zajistit požadovaný komfort, rychlost i provozní efektivnost. Tratě 3. kategorie Tratě třetí kategorie slouží především pro regionální dopravu a svoz cestujících na páteřní tratě. Přestup z autobusů je méně častý a je spíše doplňkem v méně významných směrech, než aby byl základní přepravní nabídkou. Tratě 4. kategorie Tratě čtvrté kategorie jsou tratě, které jsou zpravidla pomalé, nekonkurenceschopné autobusům, nebo nemají vhodné trasování a míjí důležitá sídla. V řadě případů mají tyto tratě více ze zmíněných nevýhod.

3.1

ZÁKLADNÍ POJMY

Dráhou je cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy (souhrnně infrastruktura). Provozování dráhy jsou činnosti, kterými se zabezpečuje a obsluhuje dráha a organizuje drážní doprava. Provozování drážní dopravy je souhrn činností, jimiž zajišťuje dopravce přepravu osob, zboží a nákladu. Provozovat drážní dopravu může právnická nebo fyzická osoba na základě platné licence a uzavřené smlouvy s provozovatelem dráhy (smlouva není v případě totožných osob).

127 / 210


Problematiku drážní dopravy upravuje zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 144/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 181/2006 Sb. a ve znění zákona č. 191/2006 Sb. Podle výše uvedeného zákona se dráhy dělí na: ¾ železniční; ¾ tramvajové a trolejbusové; ¾ lanové; ¾ speciální. Regionální železniční doprava je zajišťována na základě objednávky jednotlivých krajů. Dálková železniční doprava je zajišťována na základě objednávky Ministerstva dopravy. Na území Libereckého kraje je provozována železniční dráha, tramvajová dráha a lanová dráha. Tabulka č. 83: Kategorizace železničních drah Hledisko dělení

Kategorie celostátní

Podle významu, účelu a technických podmínek

regionální vlečka speciální

Podle druhu provozu (způsoby a podmínky řízení dopravy)

základní zjednodušené

Mapa č. 33: Železniční tratě v Libereckém kraji

K zajištění bezpečnosti dopravní cesty slouží zabezpečovací zařízení. Podle druhu používání se dělí na: ¾ staniční zabezpečovací zařízení (SZZ); ¾ traťová zabezpečovací zařízení (TZZ); ¾ přejezdová zabezpečovací zařízení (PZS). Podle způsobu obsluhy a rozsahu zajištění bezpečnosti se dělí do tří kategorií: ¾ bezpečnost zajišťuje obsluhující zaměstnanec; ¾ bezpečnost je zajištěna zařízením, obsluhující zaměstnanec zajišťuje vazbu na vlak; ¾ bezpečnost a kompletní vazby na dopravu zajišťuje zařízení. Příloha č. 12: Tranzitní železniční koridory v ČR

128 / 210


3.2

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA V LIBERECKÉM KRAJI

V Libereckém kraji neleží žádné tratě, které jsou součástí mezinárodní koridorové sítě. Do sítí tratí pro mezinárodní kombinovanou dopravu (tratě AGTC) náleží v Libereckém kraji část tratě Praha - Liberec – Černousy st. hr., v úseku Příšovice - Liberec – Černousy st. hr., která je vhodná i pro přepravu kamiónů po železnici. Mezinárodní přechod pro osobní dopravu je do Německa v Hrádku n.N., pro nákladní přepravu do Polska je ve Frýdlantě v Čechách. Jiné vlakové přechody v kraji nejsou provozovány. V horské oblasti železniční tratě obecně vykazují mnoho oblouků a netvoří přímou spojovací trasu mezi městy a obcemi. Z obecného hlediska je návrhová rychlost nízká. V mnoha případech platí, že silnice byly vybudovány později a mají lepší návrhové parametry. Jízdní rychlost na železnici je v těchto oblastech obvykle velmi nízká v porovnání se silniční dopravou. Mapa č. 34: Obsluha území Libereckého kraje železničními zastávkami Osobní drážní dopravu provozují na území Libereckého kraje tři subjekty: Connex Česká železniční, s.r.o., České dráhy, a.s. a Railtrans, s.r.o. Smlouvu o závazku veřejné dopravě má v současné době s Libereckým krajem uzavřenu pouze dopravce České dráhy, a.s. Tabulka č. 84: Výkony železničních dopravců na území Libereckého kraje v roce 2005 a 2006 Rok Výkon (tis. vlkm) Přepravené osoby (tis. osob)

Connex CZ, s.r.o. 2005 2006 4,5 6,6 5,5 5,3

České dráhy, a.s. 2005 2006 4 115,5 4 132,5 8 332,5 8 082,0

Railtrans, s.r.o. 2005 2006 35,0 43,6 44,0 52,5

3.2.1 DÁLKOVÁ OSOBNÍ DOPRAVA Dálková osobní doprava je na území Libereckého kraje zajišťována rychlíky a spěšnými vlaky. Rychlíky jsou objednávány Ministerstvem dopravy na čtyřech vozebních ramenech: ¾ Liberec - Turnov - Semily - Hradec Králové - Pardubice; ¾ Praha - Mladá Boleslav - Turnov - Tanvald; ¾ Nymburk - Mladá Boleslav - Česká Lípa; ¾ Liberec - Česká Lípa - Děčín - Ústí nad Labem; Provozování rychlíkové dopravy na trati Liberec - Turnov - Semily - Hradec Králové Pardubice bylo součástí výběrového řízení vypsaného Ministerstvem dopravy. V zadávacích podmínkách výběrového řízení bylo zkvalitnění dopravy na tomto rychlíkovém rameni a rozšíření přepravní nabídky. Výběrové řízení vyhrály České dráhy, a.s., které na základě objednávky provozují mezi Libercem a Pardubicemi devět párů rychlíkových spojů ve dvouhodinovém taktu denně. Počty rychlíků na ostatních tratích nejsou dostatečné a musejí být doplňovány spěšnými vlaky, které objednává Liberecký kraj. S počátkem platnosti jízdního řádu 2006/2007 přichází Liberecký kraj o přímé spojení s Podkrušnohořím, které bylo zajišťováno přímými rychlíkovými spoji na rameni Liberec - Česká Lípa - Děčín - Ústí nad Labem - Chomutov - Karlovy Vary - Cheb. Rychlíkové spoje jsou nově vedeny do stanice Ústí nad Labem západ, odkud jezdí návazné rychlíkové spoje do Chomutova, Karlových Varů a Chebu.

129 / 210


Liberecký kraj je také objednavatelem rychlých dálkových osobních vlaků Dresden Zittau - Liberec (- Tanvald), které provozují Deutsche Bahn, AG ve spolupráci s Českými drahami. Na těchto vlacích jsou nasazeny moderní motorové jednotky řady 612 DB, které nabízejí vysoký komfort cestování. Na ostatních vlacích dálkové osobní dopravy jsou nasazovány motorové vozy řad 842, 843 a 854 příp. klasické soupravy tažené lokomotivou. Tabulka č. 85: Rychlíky a spěšné vlaky v Libereckém kraji v jízdním řádu 2005/2006 a 2006/2007 Vozební rameno

Počet párů Počet párů Nasazovaná vozidla rychlíků / den Sp vlaků / den 2005/2006 2006/2007 2005/2006 2006/2007 2005/2006 2006/2007

Liberec Pardubice Praha - Tanvald

6 5

Nymburk Česká Lípa Liberec - Ústí nad Labem Liberec Dresden

1

0 854, 053

843, 043

x)

0

854, 053, 0 054, 056,

749, B (klasická souprava)

5

5

-

0 843, 043

854, 053

5

6

2

843, 043, 854, 053

854, 053

-

-

4 xxx)

x)

9 5

2 xx)

4 xxx) 612 DB

612 DB

x)

v úseku Turnov - Tanvald a zpět jsou vedeny 4 páry rychlíků v úseku Česká Lípa - Děčín a Děčín - Česká Lípa je trasován 1 spěšný vlak xxx) kategorie vlaku na území České republiky - osobní vlak xx)

Se zavedením jízdního řádu 2006/2007 dochází ke zkrácení jízdních dob rychlíků na jednotlivých vozebních ramenech. K tomuto zkrácení došlo kvalitnější přípravou jízdních řádů (zejména zrušením zbytečných prostojů). Tabulka č. 86: Srovnání jízdních dob rychlíků v GVD 1933, 2004/2005 a 2006/2007 Vozební rameno

Průměrná cestovní doba - R, Sp vlaky (hod.) GVD GVD GVD 1933 2004/2005 2006/2007

Liberec – Pardubice

2:51

3:09

3:01

Praha – Tanvald

3:45

2:58

2:49

Nymburk – Česká Lípa

2:04

1:28

1:31

Liberec – Ústí nad Labem

2:35

2:21

2:14

2:14

2:13 x)

3:21

2:43

Liberec – Dresden Praha - Liberec x)

2:47 (GVD 1935)

od GVD 2006/2007 byly vlaky Liberec Dresden prodlouženy z Dresden – Neustadt na Dresden Hbf

130 / 210


Graf č. 24: Porovnání jízdních dob rychlíků v GVD 1933, 2004/2005 a 2006/2007 4:19

průměrná cestovní doba

3:50 3:21 2:52 GVD 1933

2:24

GVD 2004/2005

1:55

GVD 2006/2007

1:26 0:57 0:28 0:00 Liberec – Pardubice

Praha – Tanvald

Nymburk – Liberec – Ústí Česká Lípa nad Labem

Liberec – Dresden

Praha Liberec

relace

Na všech vozebních ramenech se jízdní řád stále více přibližuje taktovému uspořádání. Mezi Libercem a Pardubicemi jsou rychlíkové spoje vedeny v prvidelném dvouhodinovém taktu po celý den. Na ostatních vozebních ramenech dvouhodinový takt přechází v době přepravních sedel na takt čtyřhodinový. Příloha č. 13: Vozební ramena dálkové osobní dopravy v Libereckém kraji

3.2.2 REGIONÁLNÍ OSOBNÍ DOPRAVA Regionální doprava na území Libereckého kraje je zajišťována spěšnými a osobními vlaky. Na jednotlivých železničních tratích je postupně zaváděna taktová doprava. Pro zlepšení dopravní obslužnosti je nutné zřídit integrovaný dopravní systém Libereckého kraje, který by zajistil lepší provázanost železniční, autobusové a městské hromadné dopravy a umožnil by cestování na jeden jízdní doklad. První část integrovaného systému pod názvem „JARIS“ byla spuštěna 1.9.2003 ve spolupráci ČD a.s. a ČSAD Jablonec nad Nisou a.s.. Zahrnuje tratě Liberec - Tanvald, Smržovka - Josefův Důl, Tanvald - Desná a Liberec Turnov město. Při sestavě železničních jízdních řádů byla na základě sčítání cestujících a analýzy prodaných jízdenek přehodnocena stávající vozební ramena osobních vlaků, ke změnám došlo zejména v okolí Staré Paky. Nově jsou trasovány vlaky na relaci Liberec – Turnov – Stará Paka – Nová Paka a Jaroměř – Stará Paka – Martinice v Krkonoších (-Jablonec nad Jizerou). Příloha č. 14: Vozební ramena regionální osobní dopravy v Libereckém kraji

131 / 210


Přes omezené finanční prostředky zůstal provoz zachován na všech železničních tratích v Libereckém kraji. Omezení provozu osobních vlaků je pouze mezi Jabloncem nad Jizerou a Rokytnicí nad Jizerou (trať 042 Martinice v Krkonoších – Rokytnice nad Jizerou) a Lomnicí nad Popelkou a Libuní (trať 064 Stará Paka – Mladá Boleslav). Omezení provozu na těchto úsecích vychází z minimální obsazenosti vlakových spojů. Tabulka č. 87: Taktová doprava na železničních tratích v Libereckém kraj Takt (min.)

Železniční trať

V dopravní špičce

V dopravním sedle

030 Liberec – Turnov – Semily – Nová Paka

120

120

035 Tanvald – Železný Brod

60

120

034 Smržovka - Josefův Důl

40

40 / 80

036 Liberec - Tanvald

40

40 / 80

037 Liberec - Frýdlant v Čechách - Černousy

60

60 / 120

038 Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem

60

120

039 Frýdlant v Čechách - Jindřichovice p. S.

60

120

040 Stará Paka – Martinice v Krk.

120

120

080 Doksy – Nový Bor

120

60

080 Nový Bor – Jedlová

120

120

086 Česká Lípa – Liberec

120

120

3.2.3 VOZOVÝ PARK ČESKÝCH DRAH A.S. NASAZOVANÝ V DÁLKOVÉ A REGIONÁLNÍ DOPRAVĚ NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE Zastaralý vozový park ČD je postupně modernizován. 100% vlaků v regionální dopravě a 99% vlaků v dálkové dopravě je vedeno motorovými vozy s příslušnými vozy přípojnými. Provoz takovýchto vlaků je úspornější než provoz klasických souprav vedených těžkými lokomotivami s osobními vozy. Tabulka č. 88: Dálková doprava v Libereckém kraji obsluhována vozidly z dep kolejových vozidel (DKV) Depo kolejových vozidel

Nasazovaná vozidla

DKV Ústí nad Labem

Provozní jednotka Liberec nasazuje nasazuje motorové vozy řady 854 a přípojné vozy řady 053 na tratích 080, 081 a 086; motorové vozy řady 843 a přípojné vozy řady 043 na trati 030.

DKV Praha

Provozní jednotka Praha - Vršovice nasazuje lokomotivy řad 749 (750) a motorové vozy řady 854, přípojné vozy řady 053 a modernizované přípojné vozy řad 054 a 056 na tratích 036 a 070. Klasické soupravy jsou nasazovány v trase Praha - Tanvald z DKV Praha - ONJ (vozy z let výroby 1970-1974).

132 / 210


Depo kolejových vozidel

Nasazovaná vozidla Provozní jednotka Trutnov nasazuje motorové a přípojné vozy řad 854 a 053 na tratích 040 a 041.

DKV Česká Třebová

Tabulka č. 89:Regionální doprava v Libereckém kraji obsluhována vozidly z dep kolejových vozidel (DKV) Depo kolejových vozidel

Nasazovaná vozidla

DKV Ústí nad Labem

Provozní jednotka Liberec nasazuje motorové a přípojné vozy řady 854 a 053 na tratích 037, 080, 081, 086 a 089; motorové a přípojné vozy řady 843 a 043 na tratích 034, 035, 036 a 037, řídicí vozy řady 943 na tratích 034, 035 a 036; motorové a přípojné vozy řady 810 a 010, 012 a 015 na tratích 030, 034, 035, 036, 037, 038, 039, 040, 041, 070 a 089. Provozní jednotka Děčín nasazuje motorové a přípojné vozy řad 810 a 010 na tratích 080, 081 a 086. Provozní středisko Česká Lípa nasazuje motorové a přípojné vozy řad 810, 010 a 012 na tratích 080, 081, 086 a 087.

DKV Praha

Provozní jednotka Praha - Vršovice nasazuje motorové a přípojné vozy řad 854 a 053 na trati 070. Provozní středisko Mladá Boleslav nasazuje motorové a přípojné vozy řad 810 a 010 na trati 064 a 070.

DKV Česká Třebová

Provozní jednotka Trutnov nasazuje motorové a přípojné vozy řad 854 a 053 na tratích 040 a 041 a motorové a přípojné vozy řad 810 a 010 na tratích 030, 040, 042 a 064 Provozní jednotka Hradec Králové nasazuje modernizované motorové jednotky řady 814/914 Regionova na trati 041.

V níže uvedených tabulkách jsou uvedeny počty vozidel potřebných pro obsluhu regionální dopravy v obvodu Libereckého kraje bez rozlišení příslušnosti k DKV. Tabulka č. 90: Přehled motorových vozů používaných v regionální dopravě v Libereckém kraji Motorové vozy

Počet vozidel

Počet náprav

Konstrukční rychlost

Míst k sezení

Roky výroby

řada 810

36

2

80 km/h

55

1974-1984

řada 814/914

2

4

80 km/h

83

2006

Modernizace z m.v. a p.v. řad 810 a 010

řada 843

5

4

120 km/h

59

1997

-

řada 854

7

4

120 km/h

48

1995-2006

133 / 210

Poznámka -

Modernizace z m.v. řad 852 a 853


Tabulka č. 91: Přehled přípojných vozů používaných v regionální dopravě v Libereckém kraji Přívěsné osobní vozy

Roky výroby

Poznámka

řada 010 (Btax)

20

2

80 km/h

62

1974-1983

řada 012 (BDtax)

8

2

80 km/h

52

1993

řada 015 x) (Bdtax)

5

2

80 km/h

20

2000

3

4

120 km/h

72

1997

-

8

4

120 km/h

88

1969-1970

-

2

4

120 km/h

64

1997

-

řada 043 (Btn753) řada 053 (Btn755) řada 943 (Bftn) x)

Počet Počet Konstrukční Míst k vozidel náprav rychlost sezení

přeprava kol (6 ks), úprava vozů ř. 010 (Btax) přeprava kol, úprava vozů ř. 010 (Btax)

přípojné vozy řady 015 (Bdtax) jsou pravidelně nasazovány jen v období červen - září

3.2.4 CELOSTÁTNÍ TRATĚ NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE Celostátní tratě slouží mezinárodní a celostátní veřejné železniční dopravě a jsou jako takové označeny. Přehled celostátních tratí v Libereckém kraji znázorňuje následující tabulka. Tabulka č. 92: Přehled celostátních tratí na území Libereckého kraje Trať č.

Název tratě

Délka tratě (v km)

030

Liberec - Jaroměř (- Pardubice)

83,213

037

Liberec - Černousy

39,173

040

Chlumec nad Cidlinou - Trutnov

21,974

041

Turnov - Jičín - Hradec Králové

12,191

070

Turnov - Praha

080

Bakov nad Jizerou - Jedlová

52,366

080

Srní u České Lípy - Žiznikov

2,954

081

Česká Lípa - Benešov nad Ploučnicí - Rumburk - Děčín

16,502

086

Liberec - Česká Lípa

58,034

089

Liberec - Rybniště

21,019

6,774

Celková délka celostátních tratí v Libereckém kraji

134 / 210

314,200


Vysvětlivky k následujícím tabulkám : Délka tratě: délka tratě na území Libereckého kraje Rychlost: projektovaná maximální rychlost pro celou trať, která je v kratších úsecích omezená např. z důvodu malého oblouku, nezabezpečeného přejezdu atd. Osobní doprava: R … rychlík (jízdní řád 2006/2007) Sp … spěšný (jízdní řád 2006/2007) Os … osobní (jízdní řád 2006/2007) Nákladní doprava: počty průběžných a manipulačních vlaků podle grafikonu vlakové dopravy 2006/2007 Přejezdy: I. … komunikace I. třídy II. … komunikace II. třídy III. … komunikace III. třídy O … přejezdy na ostatních komunikacích (místní a účelové) Zabezpečené … na přejezdu je vybudováno zabezpečovací zařízení mechanické nebo elektrické

Počty vlaků osobní a nákladní dopravy v tabulkách jsou uvedeny za jeden průměrný den. Frekvence cestujících udává součty nastupujících a vystupujících cestujících na zastávkách uvedené tratě za průměrný den uvedený v záhlaví. Mapa č. 35: Počet vlakových spojů na jednotlivých železničních tratích v Libereckém kraji v průměrný pracovní den - JŘ 2006/2007 Mapa č. 36: Průměrná frekvence cestujících (nástup + výstup) na zastávkách ČD v Libereckém kraji v průměrný pracovní den - JŘ 2005/2006

Tabulka č. 93: Trať č. 030 Liberec - Jaroměř (-Pardubice) Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

83,213

Rychlost (km/hod)

80

Druh provozu

Základní

Správce infrastruktury

Správa dopravní cesty (SDC) Liberec

Vlastník infrastruktury

SŽDC, s.o.

Provozovatel drážní dopravy

Nákladní doprava (počty vlaků)

ČD a.s. R – Liberec – Pardubice 9/9 (Turnov – Železný Brod 13/13), Os - Liberec –Semily 10/11, Semily – Nová Paka 7/8 (Turnov – Semily 12/12) Stará Paka - Turnov 2/2, Turnov - Liberec 4/4

Zabezpečovací zařízení

SZZ - 1.a 2. kat., TZZ - 1.a 2. kat.

Osobní doprava (počty vlaků)

Přejezdy (třída komunikace - počet) Doplňující projekt

I.-0, II.-2, III.-14, O-35, celkem 51, z toho zabezpečené 34 Modernizace žel. spojení Euroregionu Nisa s Hradcem Králové a Prahou – „severní varianta“

135 / 210


Pro urychlení dopravy a zkvalitnění přestupních vazeb je nutno rekonstruovat zabezpečovací zařízení uzlů Turnov, Železný Brod a Stará Paka. Na tuto rychlíkovou trať byly počínaje jízdním řádem 2006/2007 nasazeny moderní motorové vozy řady 843, jejichž výkon splňuje požadavky na spolehlivost dodržování jízdních dob. Železniční trať 030 je zahrnuta jako jedna z variant v projektu na modernizaci železničního spojení mezi Euroregionem Nisa a Hradcem Králové, které zpracovávají italská firma Arteca a SUDOP Praha. Graf č. 25: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 030 v letech 2002 až 2006 2 500 2 000 2002 2003

1 500

2004 1 000

2005 2006

Liberec

Pilínkov

Rádlo

Jeřmanice

Rychnov u Jablonce n.N.

Hodkovice n. Mohelkou

Sychrov

Sedlejovice

Turnov

Dolánky

Malá Skála

Líšný

Semily

Železný Brod

Nedvězí

Libštát

Košťálov

Bělá u Staré Paky

Levínská Olešnice

Horka u Staré Paky

0

Doubí u Turnova

500

136 / 210

Pilínkov

015 70 160 16 178 305 26 946 99 149 12 136 246 13 650 48 112 12 137 374 25 786 86 109 15 145 234 24 906 39 245 19 151 304 32 677 38 252 4 180 308 7 030 67 160 12 160 310 26 962 24 161 19 154 303 28 677 56 111 21 148 402 15 897 67 132 17 142 384 32 927 91 188 25 217 488 37 485 44 100 9 122 393 15 597 59 117 16 119 342 24 357 40 230 26 164 366 19 236 35 100 15 113 321 20

79 64 91 71 45 53 64 51 42 74 77 54 59 52 59

33 24 44 24 27 13 19 19 12 42 55 23 37 30 22

Liberec

Jeřmanice

Rychnov u Jablonce n.N.

Hodkovice n. Mohelkou

Sedlejovice

Rádlo

2 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1

Sychrov

162 100 56 123 74 149 113 79 78 120 130 77 78 64 45

Doubí u Turnova

228 217 217 192 258 203 254 474 261 264 543 279 256 267 182

Turnov

Dolánky

Železný Brod

172 34 1 096 1 026 139 105 28 548 737 78 87 16 558 983 50 154 31 934 869 109 97 36 520 729 77 72 26 516 944 37 182 34 1 054 1 007 114 108 7 524 657 77 86 18 565 830 49 188 33 1 142 990 114 98 45 693 827 66 82 33 636 847 49 144 25 1 009 967 77 85 33 610 831 47 73 25 576 885 35

Semily

123 64 54 107 61 45 113 92 126 129 73 108 114 65 64

Nedvězí

53 21 23 40 16 20 37 24 15 32 19 38 32 19 22

Košťálov

58 33 18 63 20 38 61 21 36 79 39 20 60 18 10

Malá Skála

2006

73 42 61 60 32 53 71 55 41 64 98 61 64 51 52

Líšný

2005

Libštát

2004


2003

Levínská Olešnice

2002

Horka u Staré Paky

Stanice

Tabulka č. 94: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 030 v letech 2002 až 2006

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

343 350 541 316 327 645 669 544 612 246 622 381 216 374 337


Tabulka č. 95: Trať č. 037 Liberec - Černousy Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

39,173

Rychlost (km/hod)

80

Druh provozu

Základní


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Liberec-Frýdlant v Čechách Sp-0/1, Os - 15/16, Frýdlant Čechách - Černousy Os - 15/15


5/5


SZZ - 1.a 2. kat., TZZ - 1.a 3. kat.

Přejezdy (třída komunikace - počet)

I.-1, II.-0, III.-11, O-34, celkem 46, z toho zabezpečené 35

Doplňující projekt

RTN 7

Železniční trať 037 je v úseku Liberec – Frýdlant zahrnuta do 7. etapy projektu Regiotram Nisa. Železniční trať je součástí Evropská dohody o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované přepravy a souvisejících objektech AGTC. V současné době je zařazena mezi tratě terciální, tedy menšího významu. Graf č. 26: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 037 v letech 2002 až 2006 2 500

2 000 2002 1 500

2003 2004 2005

1 000

2006 500

St rá ž

Li be re c na d Kr N iso ás ná u St ud M án ní ka še k u Li O be ld ř ic rc e ho v v Há jí c h Ra Fr sp ýd en la av nt a v Če ch ác h M in ko vic e Vi šň ov á Fi l ip ov ka Če rn ou sy

0

137 / 210


Frýdlant v Čechách

Minkovice

Višňová

Filipovka

Černousy

2006

Raspenava

2005

1 1 1 1 1 1

Oldřichov v Hájích

2004

Mníšek u Liberce

1 1 1

Krásná Studánka

2003

Stráž nad Nisou

2002

1 1 1 1

Liberec

Stanice


990 166 192 792 969 313 619 085 944 469 297 011 712 111 066

97 38 43 102 51 56 59 33 23 75 64 98 99 56 44

62 38 34 61 38 34 45 31 17 49 49 48 63 45 34

110 61 76 121 76 77 102 82 66 119 298 97 162 107 88

135 170 77 144 128 127 115 127 104 145 229 167 141 124 101

787 439 508 814 390 514 857 520 480 727 489 479 791 457 457

2 033 993 1 079 1 767 895 1 184 1 600 961 782 1 457 1 137 899 1 551 910 798

163 74 71 164 63 78 161 67 41 155 78 61 140 64 43

336 135 111 330 147 138 321 126 76 318 166 135 300 89 79

29 19 14 26 7 12 23 5 12 27 29 16 22 8 12

245 93 92 232 99 80 219 92 65 237 108 73 212 80 53

Tabulka č. 97: Trať č. 040 Chlumec nad Cidlinou - Trutnov Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

21,974

Rychlost (km/hod)

80

Druh provozu

Základní


SDC Hradec Králové


SŽDC, s.o.



ČD a.s. Chlumec nad Cidlinou – Trutnov Sp 8/8, Stará Paka – Martinice v Krkonoších Os - 9/9 1/1


SZZ - 1. a 2. kat., TZZ - 1. kat.




138 / 210


V na účelových komunikacích v obci Svojek místní část Tample jsou zabezpečeny železniční přejezdy ručně ovládanými mechanickými závorami, které z důvodu zajištění bezpečnosti jsou uzavřeny delší dobu, než přejezdové zařízení ovládané automaticky jízdou vlaku a tím narušují plynulost autobusové dopravy do obce. Graf č. 27: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 040 v letech 2002 až 2006 450 400 350 300

2002 2003

250

2004 200

2005 2006

150 100 50 0 Martinice v Krkonoších

Roztoky u Jilemnice

Tample

Bělá u Staré Paky, zast.

Tabulka č. 98: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 040 v letech 2002 až 2006 Stanice

2002

2003

2004

2005

2006

Martinice v Roztoky u Bělá u Staré Krkonoších Jilemnice Tample Paky, zast. 393 108 41 52 248 46 12 10 372 58 19 23 339 96 35 49 243 41 14 19 329 53 15 22 402 111 32 41 277 41 11 13 358 55 10 14 383 126 34 36 265 58 15 14 346 67 14 16 393 123 27 30 301 67 16 22 340 76 12 14

139 / 210


Tabulka č. 99: Trať č. 041 Turnov - Jičín - Hradec Králové Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

12,191

Rychlost (km/hod)

60

Druh provozu

Základní


SDC Liberec


SŽDC, s.o.



ČD a.s. Turnov – Hradec Králové R- 9/9, Turnov –Rovensko pod Troskami Os - 12/13, Rovensko pod Troskami – Hradec Králové 9/9 2/3


SZZ - 1. kat., TZZ - 1. kat.


I.-1, II.-1, III.-6, O-14, celkem 22, z toho zabezpečené 6 Modernizace žel.spojení Euroregionu Nisa s Hradcem Králové – „jižní varianta“

Přejezdy (třída komunikace - počet) Doplňující projekt

V roce 2004 byla dokončena komplexní rekonstrukce celé tratě podle původně vyprojektovaných parametrů. Trať by mohla být perspektivní pro napojení Libereckého kraje na koridor do Pardubic a propojení celku NUTS 2- Severovýchod. Železniční trať 041 je zahrnuta jako jedna z variant v projektu na modernizaci železničního spojení mezi Euroregionem Nisa a Hradcem Králové, které zpracovávají italská firma Arteca a SUDOP Praha. Graf č. 28: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 041 v letech 2002 až 2006 900 800 700 2002

600

2003

500

2004

400

2005

300

2006

200 100

140 / 210

Tu rn ov

ěs to m

Tu rn ov

ce

-S

ed m

ih or ky

Sk ál a

i

Hr ub á

Ka rlo vi

Tr os ka m

po d

Tr os ka m i

Kt ov á Bo re k

Ro ve ns ko

po d

ín ov a

Se m

Jiv

an y

Lh ot a

0


39 9 24 29 12 4 26 9 3 31 24 10 32 24 9

327 177 162 296 157 104 291 161 116 266 225 128 264 199 120

45 36 18 29 37 13 35 62 20 46 67 37 35 33 24

38 116 45 31 98 83 47 115 59 65 187 101 46 101 33

181 141 101 304 107 102 198 133 94 167 205 87 117 135 76

94 159 75 50 123 91 77 247 132 130 260 154 61 125 78

Turnov

59 18 28 62 24 13 53 27 18 66 47 21 59 36 21

Turnov město

Karlovice Sedmihorky

2006

Hrubá Skála

2005

Borek pod Troskami

2004

Ktová

2003

Rovensko pod Troskami

2002

Semínova Lhota

Stanice

Jivany


390 805 286 795 181 881 287 787 180 953 137 1 036 268 587 247 745 156 593 319 533 285 828 204 607 251 481 198 492 138 388

Tabulka č. 101: Trať č. 070 Turnov - Praha Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

6,774

Rychlost (km/hod)

100

Druh provozu

Základní


SDC Liberec



ČD a.s. Turnov – Praha R - 5/5, Turnov – Mladá Boleslav Os 11/11 1/1


SZZ - 2. a 3. kat., TZZ - 2. a 3. kat.




Modernizace žel.spojení Euroregionu Nisa s Prahou“


141 / 210


Nejlépe technicky vybavená trať v Libereckém kraji, která by mohla být provozována i vyšší rychlostí, omezujícím prvkem možnosti využít traťovou rychlost je způsob zabezpečení železničních přejezdů, malý poloměr některých oblouků a typ hnacích vozidel užívaných na této trati. Graf č. 29: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 070 v letech 2002 až 2006 1 400 1 200 1 000 2002 800

2003 2004 2005

600

2006 400 200 0 Příšovice

Turnov


2002

2003

2004

2005

2006

Příšovice Turnov 220 1 249 145 1 068 148 1 470 203 1 139 121 1 166 136 1 555 172 1 206 138 1 146 118 1 544 62 749 46 894 50 1 078 171 935 173 961 135 999

142 / 210


Tabulka č. 103: Trať č. 080 Bakov nad Jizerou - Jedlová Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

52,366

Rychlost (km/hod)

80

Druh provozu

Základní


SDC Liberec


SŽDC, s.o.



ČD a.s. Bakov nad Jizerou – Česká Lípa R 5/5, Česká Lípa – Jedlová Sp - 1/1, Bakov nad Jizerou – Česká Lípa Os 8/8, Česká Lípa– Nový Bor Os 16/16 Nový Bor – Jedlová Os. 7/7 1/1


SZZ - 1., 2. a 3. kat., TZZ - 1. a 3. kat.




Součástí tratě je i spojka Srní u České Lípy - Žizníkov o délce 2,954 km na trať Lovosice-Liberec. Provoz je pouze příležitostný, např. odklonové vlaky nákladní dopravy.

Graf č. 30: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 080 v letech 2002 až 2006 2 500

2 000 2002 1 500

2003 2004 2005

1 000

2006 500

143 / 210

za st áv ka

Sv or

Je dl ov á

Je st ře bí Č e Če sk sk é Lí á py Lí p Če a, hl sk .n á ád Lí pa r. Sk ,s al t ře ic ln e ice u Č es ké Lí py No vý Bo r Sr ní u

av y Sp l

Do ks y

St ar é

O kn a

0


Česká Lípa, hl.nádr.

Česká Lípa, střelnice

Skalice u České Lípy

Nový Bor

Svor

Jedlová zast.

2005

Srní u České Lípy

2004

Jestřebí

2003

Staré Splavy

2002

Doksy

Stanice

Okna


155 71 51 135 110 74 161 122 83 135 106 84 117 95

739 425 345 719 433 361 736 451 340 633 498 462 577 408

196 148 95 214 167 179 168 134 106 124 151 158 129 119

265 200 99 270 144 114 272 177 136 213 125 145 244 149

76 55 18 72 50 76 67 47 26 59 34 32 66 47

1 942 1 294 1 381 1 706 1 156 1 086 1 753 1 393 1 265 1 858 1 557 1 934 1 721 1 521

829 412 414 826 393 441 755 497 406 640 485 374 648 367

164 122 92 197 129 80 177 124 99 174 127 130 199 140

903 398 477 910 465 478 763 529 587 703 562 484 664 416

284 169 143 277 147 106 270 202 161 268 241 167 220 165

18 15 6 9 8 6 6 20 8 4 9 5 5 10

76

363

78

114

55 1 673

336

104

436

124

4

2006

Tabulka č. 105: Trať č. 081 Česká Lípa - Benešov nad Ploučnicí - Rumburk - Děčín Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

16,502

Rychlost (km/hod)

80

Druh provozu

Základní


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


R - 6/6, Sp 0/1, Os - 11/11


1/1


SZZ - 2. kat., TZZ - 1. a 3. kat. I.-0, II.-2, III.-1, O-13, Přejezdy (třída komunikace - počet) celkem 16, z toho zabezpečené 13 V roce 2004 byla dokončena komplexní rekonstrukce železničního svršku na celém úseku trati a zrušeno trvalé omezení rychlosti, které bylo zavedeno z důvodu špatného technického stavu. Souběžně s opravou žel. svršku byly opraveny i propustky a opěrné zdi.

144 / 210


Graf č. 31: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 081 v letech 2002 až 2006 2 000 1 800 1 600 1 400 2002

1 200

2003

1 000

2004 2005

800

2006

600 400 200 0 Žandov

Police - Žandov

Stružnice

Česká Lípa Holý vrch


2005

2006


2004

Česká Lípa Holý vrch

2003

Stružnice

2002

Police Žandov

Stanice

Žandov


254 128 136 234 170 155 226 105 107 202 146 103 298 217

101 73 49 103 70 77 89 45 39 121 78 60 152 127

76 58 42 82 44 68 55 31 33 84 45 36 88 73

0 0 0 149 59 146 187 81 45 226 124 94 343 181

1 879 1 412 1 448 1 550 1 088 1 335 1 778 1 242 1 325 1 448 1 308 1 408 1 680 1 141

154

73

51

110 1 322

145 / 210


Tabulka č. 107: Trať č. 086 Liberec - Česká Lípa Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

58,034

Rychlost (km/hod)

100

Druh provozu

Základní


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


R - 6/6, Sp - 0/2 Os - 10/8


1/1


SZZ - 1.,2.a 3. kat., TZZ - 1.a 2. kat.



Z Rynoltic do Liberce technicky a turisticky zajímavá trať s tunely a viadukty. Pro udržení provozu bude nutno do pěti let připravit generální opravu viaduktů v Novině a v Kryštofově Údolí, tj. vypracovat projektovou dokumentaci na základě provedeného stavebního průzkumu.

Graf č. 32: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 086 v letech 2002 až 2006 1 600 1 400 1 200

2002

1 000

2003

800

2004

600

2005 2006

400

146 / 210


Vlčí Důl - Dobranov

Zákupy

Božíkov

Mimoň

Pertoltice pod Ralskem

Velký Grunov

Brniště

Velký Valtinov

Jablonné v Podještědí

Lvová

Rynoltice

Zdislava

Křižany

Novina

Karlov pod Ještědem

Ostašov

Liberec - Hor. Růžodol

Liberec

0

Kryštofovo Údolí

200


Lvová


191 127 85 162 80 83 132 130 65 151 271 115 105 109 75

38 34 31 42 41 28 36 135 35 34 55 43 29 35 23

513 304 291 537 244 305 497 315 266 574 378 317 522 331 300

2002

2003

2004

2005

2006

53 110 38 36 519 65 71 41 1 494 21 70 27 18 333 35 107 26 1 215 20 60 23 12 358 34 50 20 1 413 68 122 27 37 522 56 68 34 1 351 25 56 16 12 294 20 46 31 978 21 54 13 8 281 23 34 19 1 398 34 108 27 38 439 34 60 30 1 497 22 55 21 13 335 34 54 15 1 150 34 57 32 15 315 26 37 22 1 270 29 89 26 32 455 54 82 29 1 350 23 47 27 19 399 39 51 44 1 194 21 58 23 30 380 27 54 13 1 394 37 72 22 26 428 27 50 24 998 22 64 19 12 347 39 71 25 776 20 46 13 14 346 19 44 12 957

Tabulka č. 109: Trať č. 089 Liberec - Rybniště Kategorie

Celostátní

Délka tratě (km)

21,019

Rychlost (km/hod)

80

Druh provozu

Základní


SDC Liberec


SŽDC, s.o.



ČD a.s., Connex Česká železniční a.s., Railtrans s.r.o. Liberec – Hrádek nad Nisou Os - 24/25 Hrádek nad Nisou –Zittau 14/ 14 1/1


SZZ - 2.kat., TZZ - 1.a 2. kat.




RTN 1


Trať spojující Liberecký kraj se Saskou Žitavou přes železniční hraniční přechod Hrádek nad Nisou/Zittau. Propojení s Varnsdorfem je vedeno v peážním provozu po trati 236 v majetku DB, a.g.. Úsek trati Liberec - Hrádek nad Nisou - Zittau je společně s ČD a.s.

147 / 210


Rynoltice

128 86 48 105 60 35 115 63 60 118 93 118 120 84 52

Vlčí Důl - Dobranov

Zdislava

168 80 54 185 54 71 191 68 45 196 123 75 169 74 47

Zákupy

Křižany

30 18 25 27 26 17 27 31 20 25 44 14 16 24 24

Božíkov

Novina

38 40 38 23 56 19 44 44 17 27 66 34 23 49 22

Mimoň

Kryštofovo Údolí

17 16 13 11 15 4 11 8 8 14 25 11 8 5 10

Pertoltice pod Ralskem

Karlov pod Ještědem

67 26 21 58 19 8 50 16 15 30 29 13 18 10 13

Velký Grunov

Ostašov

96 63 83 110 60 63 137 89 69 135 175 115 105 62 62

Brniště

Liberec - Hor. Růžodol

1 114 1 049 1 339 1 100 851 1 305 1 280 1 128 1 176 1 357 1 329 1 302 1 264 983 1 260

Stanice

Velký Valtinov

Liberec



provozován soukromými dopravci Connex Česká železniční s.r.o., Railtrans s.r.o. Železniční trať 089 je zahrnuta v první etapě projektu Regiotram Nisa. V současné době se připravuje obchodní soutěž, jehož vítěz bude provozovat drážní dopravu na železniční trati 089. Na trati jsou provozovány mezistátní osobní vlaky na relaci Dresden Hbf. – Liberec (- Tanvald). Graf č. 33: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 089 v letech 2002 až 2006 3 000 2 500 2002

2 000

2003 1 500

2004 2005

1 000

2006

500

ou Ni s na d

Hr ád ek

Ch ot yn ě

u Ni so na d

Ko st el

Ch ra st av a

or a

nd ěl s

ká

H

hr ad -A

Bí lý

Ch ra st av a

M

ac hn ín

ac hn ín M

Li be re c

0

Chotyně

Hrádek nad Nisou

2006

Bílý Kostel nad Nisou

2005

Chrastava

2004

Andělská Hora

2003

Machnín hrad

2002

Machnín

Stanice

Liberec


2 499 1 554 1 443 2 218 1 422 1 266 2 159 1 668 1 242 1 935 1 416 1 200 2 569 1 954 1 407

97 94 86 86 60 58 52 51 34 72 78 61 73 78 39

5 2 1 4 2 0 5 1 1 7 4 4 7 3 1

181 67 75 155 67 49 148 83 40 138 96 69 159 87 60

477 328 296 454 306 279 466 385 240 430 370 310 609 564 397

220 120 92 188 91 87 192 128 71 162 171 109 182 163 90

279 225 163 246 204 151 261 215 109 227 168 116 282 205 127

1 498 664 629 1 235 557 524 1 286 688 469 1 183 590 493 1 720 1 268 836

148 / 210


3.2.5 REGIONÁLNÍ A VLEČKOVÉ TRATĚ NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE Regionální tratě jsou dráhy místního významu, které slouží veřejné železniční dopravě a jsou zaústěny do celostátní nebo jiné regionální dráhy. Vlečka slouží vlastní potřebě provozovatele a je zaústěná do jiné dráhy nebo vlečky. Přehled regionálních a vlečkových tratí v Libereckém kraji znázorňuje následující tabulka. Tabulka č. 111: Přehled regionálních a vlečkových tratí na území Libereckého kraje Trať č.

Název tratě

Délka tratě (v km)

034

Smržovka - Josefův Důl

6,598

035

Železný Brod - Tanvald

17,700

036

Liberec - Tanvald - Harrachov

38,900

038

Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem

039

Frýdlant v Čechách - Jindřichovice pod Smrkem

23,261

042

Rokytnice nad Jizerou - Martinice v Krkonoších

20,136

064

Stará Paka - Mladá Boleslav

087

Česká Lípa - Lovosice

bez čísla

6,049

8,970 16,615

Mimoň - Mimoň staré nádraží

Celková délka regionálních a vlečkových tratí v Libereckém kraji

1,904 140,133

Tabulka č. 112: Trať č. 034 Smržovka - Josefův Důl Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

6,598

Rychlost (km/hod)

40

Druh provozu

Zjednodušený


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Os - 23/23


1/1


SZZ - 1. kat.




RTN 5

149 / 210


Koncem roku 2005 byla na trati v rámci projektu Regiotram Nisa vybudována nová zastávka s názvem Tanvaldský Špičák. Zastávka se nachází poblíž stejnojmenného lyžařského střediska a zejména v zimních měsících je hojně využívána. Graf č. 34: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 034 v letech 2002 až 2006 1 200

1 000

800

2002 2003 2004

600

2005 2006

400

200

0 Smržovka

Jiřetín pod Bukovou

Tanvaldský Špičák

Antonínov

Josefův Důl

2005

2006

150 / 210

Josefův Důl

2004

631 279 218 634 285 237 615 288 196 626 381 278 475 244 154

Antonínov

2003

1 010 545 445 890 490 463 838 442 460 872 527 403 840 528 347

Tanvaldský Špičák

2002

Jiřetín pod Bukovou

Stanice

Smržovka


117 71 52

83 40 54 123 47 40 84 35 34 100 63 56 256 193 124

526 277 254 513 252 286 458 252 315 436 278 210 369 199 135


Železniční trať začíná ve stanici Smržovka, kde odbočuje z regionální železniční trati č. 036 Harrachov – Tanvald – Smržovka – Liberec. Trať ve využívána zejména pro každodenní cestování do zaměstnání do Jiřetína pod Bukovou, případně do nedalekého Jablonce nad Nisou a Liberce. Trať je také hojně využívána turisty, pro které je koncová stanice Josefův Důl častým místem začátku výletu do Jizerských hor. Od zimní sezóny 2005/2006 je nejenom návštěvníky sjezdovky na Tanvaldském Špičáku využívána nově zřízená zastávka se stejným názvem. Tabulka č. 114: Trať č. 035 Tanvald - Železný Brod Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

17,7

Rychlost (km/hod)

60

Druh provozu

Základní


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


R – 4/4, Os – 13/13


1/1


SZZ - 1.a 2. kat., TZZ 1.a 2. kat.

Přejezdy (třída komunikace - počet) I. - 1, II. - 0, III.- 1, MK - 3 Doplňující projekt

RTN 6

Graf č. 35: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 035 v letech 2002 až 2006 800 700 600 2002

500

2003 2004

400

2005 300

2006

200 100 0 Železný Brod

Spálov

Jesenný

Návarov

151 / 210

Plavy

Velké Hamry

Tanvald


Velké Hamry

Tanvald

2006

Plavy

2005

Návarov

2004

Jesenný

2003

Spálov

2002

Železný Brod

Stanice


711 584 633 606 671 669 649 657 620 659 772 606 430 308 353

33 69 64 23 46 36 32 150 80 26 130 94 17 54 51

141 130 172 101 80 93 138 181 151 112 178 125 95 115 86

12 33 27 3 12 33 6 85 66 6 89 46 3 14 7

150 179 171 143 139 132 142 245 149 132 273 148 141 161 127

192 170 153 158 119 157 134 148 117 141 178 128 152 162 132

722 735 715 650 710 690 670 680 650 660 760 620 582 535 536

Údaje v o frekvenci v Tanvaldě byly v letech 2002 – 2005 z důvodu rozdílného vedení tratí určeny odborným odhadem.

Tabulka č. 116: Trať č. 036 Liberec - Tanvald - Harrachov Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

38,9

Rychlost (km/hod)

60

Druh provozu

Základní, zjednodušený


SDC Liberec


SŽDC, s.o.



ČD a.s. Liberec - Tanvald – Desná - Os 25/25, Desná – Kořenov – Os 15/15, Kořenov – Harrachov 12/12 1/1


SZZ - 1.a 2. kat., TZZ 1.a 2. kat.




RTN 1, RTN 2, RTN 3


152 / 210


Z důvodu velkého množství nezabezpečených přejezdů v úseku Liberec - Tanvald je nízká rychlost vozidel a tím malá cestovní rychlost. Na železniční trati probíhá optimalizace počtu a zabezpečení přejezdů, které společně s moderními motorovými vozy řady 843 a plánovanou obnovou kolejového svršku přispěje ke zpohodlnění a zrychlení osobních vlaků na této trati. Jedná se o první trať na které byl v Libereckém kraji zaveden taktový grafikon. Osobní vlaky na trati jsou provozovány ve čtyřicetiminutovém taktu. Část trati Liberec – Tanvald – Harrachov je v úseku Tanvald - Harrachov vyhlášena národní technickou památkou, proto se stala turistickou atrakcí. Jedná se o nejstrmější českou železniční trať, která je v úsecích s největším sklonem osazena dvoupásovou Abtovou ozubnicí. Trať navazuje v Jakuszycích na polskou železnici. Tato část je provozována pouze při příležitostných jízdách. V rámci projektu Regiotram Nisa je plánováno obnovení pravidelné osobní železniční dopravy mezi Harrachovem a Sklarszkou Porebou. Projekt Regiotram Nisa počítá také s protažením kolejové dopravy ze stanice Harrachov (umístěné na katastru místní části Mýtiny) do centra Harrachova a tím celou trať zatraktivnit.

Graf č. 36: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 036 v letech 2002 až 2006 1 800 1 600 1 400 1 200

2002

1 000

2003 2004

800

2005

600

2006

400

153 / 210

Liberec

Liberec-Rochlice

Vesec u Liberce

Vratislavice nad Nisou

Proseč nad Nisou

Jablonec nad Nisou dolní n.

Jablonec nad Nisou

Jablonec nad Nisou zast.

Nová Ves nad Nisou

Jablonecké Paseky

Lučany nad Nisou

Smržovka

Smržovka střed

Tanvald zastávka

Tanvald

Desná

Dolní Polubný

Kořenov zast.

Kořenov

Harrachov

0

Smržovka dolní nádraží

200


Liberec-Rochlice

Liberec

Smržovka

Smržovka střed

Tanvald

Desná

Dolní Polubný

Kořenov zast.

1 533 1 151 1 002 1 244 784 906 1 243 977 896 1 365 1 018 1 124 1 271 1 036 748

Kořenov

580 352 289 438 285 233 418 268 232 402 334 265 436 261 172

Harrachov

68 128 12 39 276 802 986 254 223 968 138 508 48 346 1 414 93 130 196 75 139 177 9 47 238 924 611 159 124 631 99 384 85 212 900 53 56 153 60 2002 118 137 49 35 192 768 405 137 130 528 80 323 47 167 785 60 51 108 44 117 109 4 33 228 757 974 228 186 950 137 421 44 304 1 228 84 97 136 66 151 146 1 29 226 839 415 130 124 564 79 326 52 132 718 61 61 93 38 2003 128 129 3 24 149 731 363 127 110 537 66 311 40 114 729 54 55 81 30 68 98 10 28 220 677 936 195 195 934 129 474 61 278 1 201 84 86 163 64 121 140 5 35 223 780 482 145 118 603 95 342 61 167 799 57 32 81 42 2004 117 129 8 34 133 637 373 99 116 485 108 250 50 161 669 59 42 97 36 62 153 6 36 200 660 1 046 210 215 1 034 149 499 51 310 1 289 88 117 169 86 119 179 12 45 214 790 651 193 177 782 127 453 47 213 916 85 87 137 75 2005 101 160 1 53 155 640 514 169 166 598 111 408 41 229 766 81 88 129 71 56 112 4 33 191 754 1 031 202 225 980 116 498 50 328 1 256 91 104 161 77 111 104 11 30 134 878 654 155 187 722 102 455 53 193 793 105 66 109 53 51 68 1 14 115 581 382 104 115 471 75 294 30 146 579 49 58 79 35 2006 Údaje o frekvenci v Tanvaldě byly v letech 2002 – 2005 z důvodu rozdílného vedení tratí určeny odborným odhadem

Stanice

Vesec u Liberce

Vratislavice nad Nisou

Proseč nad Nisou

Jablonec nad Nisou dolní n.

Jablonec nad Nisou

Jablonec nad Nisou zast.

Nová Ves nad Nisou

Jablonecké Paseky

Lučany nad Nisou

Smržovka dolní nádraží

Tanvald zastávka


Tabulka č. 118: Trať č. 038 Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

6,049

Rychlost (km/hod)

40

Druh provozu

Zjednodušený


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Os - 13/13


1/1


SZZ - 1. kat.




RTN 7

154 / 210


Graf č. 37: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 038 v letech 2002 až 2006 700 600 500 2002 400

2003 2004 2005

300

2006 200 100 0 Bílý Potok pod Smrkem

Hejnice

Lužec pod Smrkem

Luh pod Smrkem

Raspenava

2006

Raspenava

2005

Luh pod Smrkem

2004

Lužec pod Smrkem

2003

Hejnice

2002

Bílý Potok pod Smrkem

Stanice


210 96 107 174 107 89 150 115 106 159 127 85 146 76 99

406 206 276 420 209 295 430 278 268 443 339 364 435 293 290

36 11 21 37 11 20 21 10 10 32 23 30 29 12 18

77 34 55 68 23 34 85 36 52 60 41 44 70 34 29

565 302 405 543 305 413 537 336 309 572 446 427 564 337 373

155 / 210


Tabulka č. 120: Trať č. 039 Frýdlant v Čechách - Jindřichovice pod Smrkem

Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

23,261

Rychlost (km/hod)

50

Druh provozu

Zjednodušený


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Os - 13/14


1/1


SZZ - 1. kat.




2003 2004 2005

300

2006 200 100

156 / 210

Jindřichovice p. Smrkem

Srbská

Horní Řasnice

Nové Město pod Smrkem

Hajniště

Řasnice, zastávka

Řasnice

Krásný Les

Krásný Les, bažantnice

Frýdlant v Č., předměstí


0



Frýdlant v Č., předměstí

Krásný Les, bažantnice

Krásný Les

Řasnice

Řasnice, zastávka

Hajniště

Nové Město pod Smrkem

Horní Řasnice

Srbská

Jindřichovice p. Smrkem

Stanice


513 341 253 439 332 305 513 299 322 427 276 256 425 247 208

182 88 57 170 41 44 141 63 61 151 63 49 141 56 40

7 2 3 8 3 7 13 0 2 4 6 5 6 6 4

42 18 18 32 14 16 22 8 22 25 16 15 26 14 26

68 41 43 59 29 36 52 40 35 59 45 38 60 44 29

16 10 9 18 3 9 19 19 7 12 18 6 8 15 10

29 16 19 30 23 28 38 20 36 26 18 12 21 15 10

656 382 251 530 242 187 590 275 247 492 253 228 493 244 176

20 26 15 17 12 14 27 30 24 23 9 14 10 9 9

7 4 1 9 4 8 7 1 6 12 11 3 9 4 3

227 118 92 198 95 83 240 72 86 162 85 79 137 94 56

2002

2003

2004

2005

2006

Tabulka č. 122: Trať č. 042 Rokytnice nad Jizerou - Martinice v Krkonoších

Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

20,136

Rychlost (km/hod)

50

Druh provozu

Zjednodušený


SDC Hradec Králové


SŽDC, s.o.



ČD a.s. Martinice v Krkonoších – Jilemnice Os -18/18 Jilemnice – Jablonec nad Jizerou Os 12/12 Jablonec nad Jizerou – Rokytnice nad Jizerou Os 1/1 1/1


SZZ - 1. kat.




157 / 210


Graf č. 39: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 042 v letech 2002 až 2006 800 700 600

2002

500

2003

400

2004 2005

300

2006

200 100

M

ar t in ic

e

v

Kr ko no ší ch Jil em ni ce Hr Ví ch ab ov ač á ov na d Jiz er ou Ho rn íS yt ov á Po Po ni ni Ja k lá klá bl , on z as ec tá n. vk Ji a z ., Ja H bl ra on ds ec ko na Ro d ky Ji tn ze ice ro u na d Ji ze ro u

0

19 19 15 11 15 9 8 4 4 19 16 15 21,5 14 13,5

141 55 70 115 43 90 103 73 64 122 60 63 127 65,5 77

27 8 13 20 11 13 17 13 25 23 13 7 34,5 24,5 17

158 / 210

Rokytnice nad Jizerou

45 20 30 43 22 24 29 15 34 34 22 31 45 39,5 29

Jablonec nad Jizerou

Poniklá, zastávka

59 19 39 58 30 37 83 35 15 62 21 32 80,5 63,5 62,5

81 280 35 109 34 116 79 240 38 108 36 135 69 230 38 113 25 142 69 214 22 75 38 100 70 240,5 38,5 126 37,5 120

108 65 77 41 30 44 39 37 52 43 20 40 23,5 38,5 32,5

Jablonec n. Jiz., Hradsko

Poniklá

2006

Horní Sytová

2005

Víchová nad Jizerou

2004

Hrabačov

2003

Jilemnice

2002

610 736 293 283 414 343 481 569 311 309 457 400 459 588 266 285 366 330 410 488 275 293 332 286 415,5 496,5 309 324,5 336,5 275


Stanice



Tabulka č. 124: Trať č. 064 Stará Paka - Mladá Boleslav

Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

8,970

Rychlost (km/hod)

40

Druh provozu

Základní


SDC Liberec


SŽDC, s.o.



ČD a.s. Stará Paka – Lomnice nad Popelkou Os - 14/15 Lomnice nad Popelkou – Libuň Os – 5/5 Libuň – Mladá Boleslav Os – 7/8 Pouze v úseku Stará Paka-Lomnice nad Popelkou 1/1


SZZ - 1. kat., TZZ -1.a 2. kat


I.-0, II.-3, III.-0, O-8, celkem 11, z toho zabezpečené 1 Kategorie (dle kategorizace žel. tratí Stará Paka – Lomnice nad Popelkou: 3 v Libereckém kraji) Lomnice nad Popelkou – Libuň: 3c Přejezdy (třída komunikace - počet)

Graf č. 40: Průměrná frekvence cestujících (nástup+výstup) na zastávkách ČD tratě č. 064 v letech 2002 až 2006 400 350 300 2002

250

2003 2004

200

2005 150

2006

100 50 0 Syřenov

Nová Ves nad Popelkou

Lomnice nad Popelkou

159 / 210

Ploužnice


2005

2006

Ploužnice

2004


2003

Nová Ves nad Popelkou

2002

Syřenov

Stanice


8 13 7 10 23 12 13 13 8 9 11 13 11 9 8

76 80 48 86 39 38 52 29 34 67 55 45 60 35 37

362 307 280 345 248 228 306 310 208 295 308 280 254 250 165

23 36 24 22 43 22 22 33 17 17 14 13 14 23 15

Tabulka č. 126: Trať č. 087 Česká Lípa - Lovosice

Kategorie

Regionální

Délka tratě (km)

16,615

Rychlost (km/hod)

60

Druh provozu

Základní


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


Os -9/8


1/1


SZZ - 1. kat., TZZ - 1. kat.



Kategorie (dle kategorizace žel. tratí Česká Lípa – Blíževedly: 3 v Libereckém kraji)

160 / 210



2003 2004 2005

300

2006 200 100 0 Blíževedly

Kravaře v Čechách

Stvolínky

Zahrádky u České Lípy


2006


2005

Zahrádky u České Lípy

2004

Stvolínky

2003

Kravaře v Čechách

2002

Blíževedly

Stanice


176 141 99 152 122 69 168 142 78 154 124 98 116 88 68

56 90 47 50 78 51 48 85 73 49 86 59 47 70 40

56 50 36 43 68 40 44 57 30 47 103 38 43 64 30

65 109 55 66 142 87 60 146 64 54 200 75 48 120 63

654 620 586 582 660 586 513 536 517 497 643 464 435 452 408

161 / 210


Tabulka č. 128: Trať Mimoň - Mimoň staré nádraží

Kategorie

Vlečka

Délka tratě (km)

1,904

Rychlost (km/hod)

40

Druh provozu

Vlečkový


SDC Liberec


SŽDC, s.o.


ČD a.s.


0


dle potřeby


SZZ - 1kat.


I.-0, II.-2, III.-2, O-3, Celkem 7, Z toho zabezpečené 3

3.2.6 PRŮMĚRNÝ DENNÍ POČET PRODANÝCH JÍZDENEK V OBCÍCH S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Počty jízdenek jsou sečteny podle jednotlivých směrů tak, jak se rozbíhají jednotlivé železniční tratě do těchto směrů. Při prodeji týdení, měsíční, případně čtvrtletní jízdenky je tato jízdenka rozpočítána na předpokládaný počet jízd s předpokladem, že jízdenka bude v každý pracovní den v období platnosti využita každý den dvakrát (tam a zpátky). To znamená, že v případě zakoupení jedné týdení obousměrné jízdenky se v následujících tabulkách objevuje jako pět prodaných jízdenek (průměrné využití týdenní jízdenky při cestování do zaměstnání). V případě zakoupené měsíční jízdenky je v tabulkách uvažováno s 21 jízdami směrem tam (průměrný měsíční počet pracovních dní v roce 2006), obobně čtvrtletní jízdenka počítá s 63 jízdami (ekvivalent 63 jízdenek). Rozdíl v údajích o cestujících vycházející porovnáním počtu prodaných jízdenek a průměrné frekvence cestujících na zastávkách ČD může vycházet např. z nevyužití předplacené traťové jízdenky (cestující nejezdí do zaměstnání celých 21 pracovních dní – nemoc, dovolená). V počtu prodaných jízdenek nejsou také zahrnuty všichni přepravení cestující, neboť někteří jsou přepravováni bezplatně, případně vlastní síťovou jízdenku (senior pas, režijní výhody zaměstnanců ČD, apod.) V následujících tabulkách a grafech je znázorněn průměrný denní počet prodaných jízdenek ve všech stanicích a zastávkách v obcích s rozšířenou působností v Libereckém kraji v roce 2005 a 2006.

162 / 210


Tabulka č. 129: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v České Lípě Na trať 080 080 081 086 087

Počet jízdenek 2005 2006 354 575 237 295 329 475 263 355 151 230

Směr Bakov nad Jizerou Jedlová Děčín Liberec Lovosice

Graf č. 42: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v České Lípě 700 600 500 400

2005 2006

300 200 100 0 Bakov nad Jizerou

Jedlová

Děčín

Liberec

Lovosice

080

080

081

086

087

Tabulka č. 130: Průměrný denní počet prodaných jízdenek ve Frýdlantu Na trať 037 037 039

Směr Černousy Liberec Jindřichovice pod Smrkem

Počet jízdenek 2005 2006 133 131 271 435 103 193

Graf č. 43: Průměrný denní počet prodaných jízdenek ve Frýdlantu 500 450 400 350 300 2005

250

2006

200 150 100 50 0 Černousy

Liberec

Jindřichovice pod Smrkem

037

037

039

163 / 210


Tabulka č. 131: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jablonci nad Nisou Na trať 036 036

Počet jízdenek 2005 2006 590 200 282 341

Směr Liberec Tanvald

Graf č. 44: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jablonci nad Nisou 700 600 500 400

2005 2006

300 200 100 0 Liberec

Tanvald

036

036

Tabulka č. 132: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jilemnici Na trať 042 042

Počet jízdenek 2005 2006 122 122 63 80

Směr Martinice v Krkonoších Rokytnice nad Jizerou

Graf č. 45: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Jilemnici 140 120 100 80

2005 2006

60 40 20 0 Martinice v K.

Rokytnice n. J.

042

042

164 / 210


Tabulka č. 133: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Liberci Na trať 030 036 037 086 089

Počet jízdenek 2005 2006 447 659 535 559 586 764 520 629 764 820

Směr Turnov Tanvald Frýdlant v Čechách Česká Lípa Hrádek nad Nisou

Graf č. 46: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Liberci 900 800 700 600 500

2005

400

2006

300 200 100 0 Turnov

Tanvald

Frýdlant v Č.

Česká Lípa

Hrádek n.N.

030

036

037

086

089

Tabulka č. 134: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Novém Boru Na trať 080 080

Počet jízdenek 2005 2006 206 210 67 74

Směr Česká Lípa Jedlová

Graf č. 47: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Novém Boru 250

200

150 2005 2006 100

50

0 Česká Lípa

Jedlová

080

080

165 / 210


Tabulka č. 135: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Semilech Na trať 030 030

Počet jízdenek 2005 2006 143 157 318 261

Směr Stará Paka Turnov

Graf č. 48: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Semilech 350 300 250 200

2005 2006

150 100 50 0 Stará Paka

Turnov

030

030

Tabulka č. 136: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Tanvaldu Na trať 035 036 036

Počet jízdenek 2005 2006 171 297 70 176 521 330

Směr Železný Brod Harrachov Liberec

Graf č. 49: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Tanvaldu 600

500

400 2005

300

2006

200

100

0 Železný Brod

Harrachov

Liberec

035

036

036

166 / 210


Tabulka č. 137: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Turnově Na trať 030 030 041 070

Počet jízdenek 2005 2006 162 378 358 420 238 304 225 441

Směr Liberec Stará Paka Jičín Praha

Graf č. 50: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Turnově 500 450 400 350 300 2005

250

2006

200 150 100 50 0 Liberec

Stará Paka

Jičín

Praha

030

030

041

070

Tabulka č. 138: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Železném Brodě Na trať 030 030 035

Počet jízdenek 2005 2006 152 236 141 235 127 225

Směr Stará Paka Turnov Tanvald

Graf č. 51: Průměrný denní počet prodaných jízdenek v Železném Brodě 250

200

150 2005 2006 100

50

0 Stará Paka

Turnov

Tanvald

030

030

035

167 / 210


3.2.7 OBJEKTY ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURY NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE Železniční infrastruktura v daném regionu je dobře rozvinuta, ale často vykazuje stále ještě návrhové standardy a geografické uspořádání z 19. století. K překonání četných přírodních překážek bylo nutno vybudovat více umělých staveb, tj. mostů, propustků (malý objekt do světlosti 2 metry), zárubních a opěrných zdí a tunelů oproti tratím vedeným v rovině. Rovněž se zde nachází velké množství úrovňových křížení se silnicemi – přejezdů. Za rok 2005 se podařilo zrušit čtyři přejezdy. Začíná se ve větší míře modernizovat zabezpečovací zařízení, které je technicky a fyzicky většinou zastaralé. Infrastrukturu spravují a udržují výkonné jednotky ČD a.s. - Správy dopravní cesty Liberec a Hradec Králové. V roce 2004 byly realizovány v obvodu SDC Liberec (obvod LK) tyto rekonstrukce: ¾ Rekonstrukce výpravní budovy v žst. Tanvald 12,3 mil. Kč ¾ Rekonstrukce výpravní budovy v žst. Frýdlant v Čechách 11,2 mil. Kč ¾ Vybudování výtahů pro imobilní cestující v Liberci 4,5 mil. Kč ¾ Rekonstrukce koleje v úseku Č.Lípa – Benešov n.Pl. 17,3 mil. Kč ¾ Rekonstrukce mostu v Rychnově u J.n.N. . 23,3 mil. Kč ¾ Rekonstrukce mostu v Tanvaldě . 9,9 mil. Kč ¾ Rekonstrukce žel.svršku Rynoltice – Křižany. 0,9 mil. Kč ¾ Vybudování ústředního vytápění v žst. Liberec 1,1 mil. Kč V roce 2005 byly realizovány v obvodu SDC Liberec (obvod LK) tyto rekonstrukce: ¾ Rekonstrukce výpravní budovy v žst. Chrastava 11,8 mil. Kč ¾ Rekonstrukce výpravní budovy v žst. Nový Bor 11,2 mil. Kč ¾ Rozhodující opravné práce na výpravní budově v žst Doksy 3,0 mil. Kč ¾ Rekonstrukce koleje v úseku Bakov n.Jizerou - Česká Lípa 24,2 mil. Kč ¾ Rekonstrukce koleje v úseku Železný Brod - Malá Skála 13,3 mil. Kč ¾ Rekonstrukce mostu km 28,432 Libuň- Turnov II.st. ocelová konstrukce 22,6 mil.Kč ¾ Rekonstrukce mostu km 103,761 trati Česká Lípa – Liberec 9,8 mil.Kč ¾ Rekonstrukce přejezdového zab.zařízení a hl. Pilínkov (3 přejezdy) 15,6 mil.Kč ¾ Rekonstrukce SZZ žst Višňová a výstavba 3 k PZZ (3 přejezdy) 18,2 mil.Kč ¾ Výstavba PZZ km 22,331 Turnov - Jičín ( zvýšení bezpečnosti provozu) 8,6 mil.Kč ¾ Výstavba PZS km 23,988 a 26,329 Turnov- Jičín (zvýš. bezp. provozu) 12,8 mil.Kč V roce 2006 byly realizovány v obvodu SDC Liberec (obvod LK) tyto rekonstrukce: ¾ Rekonstrukce výpravní budovy v žst. Doksy 12,0 mil.Kč ¾ Rekonstrukce koleje v úseku Raspenava – Frýdlant 27,4 mil. Kč ¾ Rekonstrukce koleje v úseku Rynoltice – Křížany 23,7 mil. Kč ¾ Rekonstrukce koleje v úseku Bakov – Č.Lípa – IV.stavba 9,1 mil. Kč ¾ Rekonstrukce PZZ v km 1,693-1,707 – Frýdlant 26,0 mil. Kč ¾ Rekonstrukce SZZ v žst. Jeřmanice 20,4 mil. Kč ¾ Rekonstrukce návěstidel v žst. Železný Brod 2,6 mil. Kč ¾ Výstavba PZZ – Vratislavice n/N – 1. a 2.stavba 12,7 mil. Kč

168 / 210


Tabulka č. 139: Seznam železničních přejezdů na silnicích I. a II. třídy v Libereckém kraji

Trať č.

Název železniční tratě

Přejezd v km (žel./siln.)

Číslo silnice

Obec

Druh zabezpečení

030

Stará Paka - Liberec

92,572 / 23,531

II/283 Libštát

MZ

030

Stará Paka - Liberec

94,861 / 18,465

II/286 Košťálov

MZ

036

Liberec - Harrachov

20,265 / 18,950

036

Železný Brod - Tanvald

12,221 / 109,600

037

Frýdlant v Č. - Zawidów

187,072 / 210,080

038

Raspenava - Bílý Potok p. S.

1,390 / 7,306

039

Frýdlant v Č. - Jindřichovice

3,110 / 210,673

I/13 Frýdlant v Č.

PZS 3S

039


11,070 / 7,658

II/291 Dolní Řasnice

VK+P

039


15,608 / 9,436

II/291 Hajniště

PZS 3S

040

Chlumec n.C. - Trutnov

78,478 / 27,365

II/283 Bělá u St.Paky

PZS

040

Chlumec n.C. - Trutnov

88,285 / 7,204

II/293 Martinice v Krk.

PZS

041

Libuň - Turnov

17,837 / 1,433

II/282 Rovensko p. Tr.

PZS 3S

041

Libuň - Turnov

19,091 / 71,311

I/35 Ktová

042

Martinice - Rokytnice n. Jiz.

4,952 / 30,417

II/286 Jilemnice

PZS

042


9,123 / 23,004

II/292 Horní Sytová

VK+P

042


10,766 / 53,249

II/290 Poniklá

VK+P

042


17,973 / 35,339

I/14 Jablonec n. Jiz.

VK+P

042


19,080 / 34,252

I/14 Jablonec n. Jiz.

PZS

064

Mladá Boleslav - Stará Paka

61,811 / 11,007

II/286 Ploužnice

PZS 3S

064


62,894 / 12,100

II/286 Lomnice n. P.

PZS 3S

064


69,464 / 11,464

II/284 Nová Ves n. P.

VK+P

080

Bakov n. J. - Jedlová

24,650 / 33,245

II/273 Okna

PZS 3S

080

Bakov n. J. - Jedlová

46,320 / 9,050

II/262 Česká Lípa

PZS 3Z

081

Benešov n. Pl. - Č. Lípa

9,712 / 19,208

II/262 Horní Police

PZS 3Z

086

Česká Lípa - Liberec

115,242 / 37,876

II/270 Jablonné v P.

PZS 3S

086

Česká Lípa - Liberec

128,987 / 7,973

II/592 Křižany

MZ

087

Lovosice - Česká Lípa

79,428 / 72,141

I/15 Zahrádky

089

Liberec - Zittau

8,619 / 16,799

II/592 Chrastava

PZS 3Z

-


1,474 / 24,045

II/270 Mimoň

PZS 3S

-


2,495 / 36,099

II/268 Mimoň

VK+P

Celkem

I/14 Lučany n. N.

PZS 3Z

I/10 Plavy

PZS 3Z

I/13 Frýdlant v Č.

PZS 3Z

II/290 Raspenava

30 přejezdů

169 / 210

PZS 3S

PZS 3S

MZ


Legenda: MZ … mechanické závory PZS … přejezdové zabezpečovací zařízení PZS 3S .. přejezdové zabezpečovací zařízení světelné PZS 3Z... přejezdové zabezpečovací zařízení světelné se závorami VK+P … výstražné kříže + pískejte (přejezd označen na komunikaci výstražnými kříži a na trati výstražnými kolíky, od kterých vlak opakovaně houká nebo píská)

Tabulka č. 140: Nehody na železničních přejezdech a přechodech v Libereckém kraji v letech 2003 až 2006 Rok

Datum

Trať č.

Místo nehody

km

1

2003

29.1.

086

Vlčí Důl -Dobranov

91,079 AŽD s BS

kluzká vozovka 9 tis. Kč

III/2621

2

2003

3.2.

089

Liberec - Sříbrný Kopec

3,434

VK+P


MK

3

2003

18.2.

042

Jilemnice

2,854

VK+P


MK

4

2003

19.2.

036

Proseč nad Nisou

7,257

VK+STOP

řidič nerespekt. řidič ujel vlak

MK

5

2003

15.3.

041

Turnov - město

27,98

VÚD bez BS

řidič nerespekt. 215 tis Kč výstrahu

III/27926

6

2003

29.3.

041

Pelešany

26,329 VK+P

řidič nerespekt. 108 tis.Kč přijíždějící vlak

III/27927

7

2003

18.4.

042

Jilemnice

3,22

VÚD bez BS

řidič nerespekt. 30 tis. Kč výstrahu 1 zraněný

III/2936

8

2003

18.6.

036

Proseč nad Nisou

6,105

VK+P

řidič zastavil na 11,5 tis. Kč přejezdu

MK

9

2003

9.7.

036

Proseč nad Nisou

7,61

VK+P

řidič nerespekt. 236 tis. Kč přijíždějící vlak 3 zranění

MK

10 2003

20.8.

042

Jablonec nad Jizerou.

19,6

VK+P

řidič nerespekt. 75 tis. Kč přijíždějící vlak 1 zraněný

MK

11 2003

4.10.

vl.

Liberec - teplárna

0,985

VK+P

řidič nerespekt. 52,5 tis. Kč přijíždějící vlak 2 zranění

MK

12 2003

4.10.

041

Sedmihorky

23,988 VK+P

310 tis. Kč řidič nerespekt. 1 mrtvý, pískání vlaku 3 zranění

III/03521

13 2003

28.10.

036

Vratislavice

5,938

řidič zastavil a vjel do vlaku

MK

170 / 210

Zp. zabezp.

VK+P

Příčina

Následky

10 tis. Kč

Silnice


Rok

Datum

Trať č.

Místo nehody

km

14 2003

30.10.

064


62,339 VK+P

řidič zastavil v průřezu pro vlak

43 tis. Kč

MK

15 2003

8.12.

036

Liberec - Rochlice

1,713

AŽD bez BS

řidič nerespekt. 78 tis. Kč výstrahu

MK

16 2004

9.2.

042

Jilemnice

3,791

VK+P

vozidlo zast. v profilu tratě

80,7 tis. Kč

MK

17 2004

17.3.

081

Stružnice

13,453 AŽD bez BS

1 tis. Kč 1 mrtvý

ÚK

18 2004

20.7.

086

Zákupy

94,631 AŽD s BS

107 tis. Kč

III/26832

19 2004

25.7.

036

Liberec - Rochlice

2,361

68 tis. Kč

MK

20 2004

10.10.

070

Čtveřín

127,065 VÚD s BS

42 tis Kč

III/2797

21 2004

13.10.

086


115,24 VÚD bez BS

59 tis Kč 1 zraněný

II/270

22 2004

22.10.

041

Karlovice -Sedmihorky

23,988 VK+P

63 tis.Kč

III/03521

23 2004

17.12.

042


17,973 VK+P

30 tis. Kč

I/14

24 2005

20.1.

035

Velké Hamry

14,403 VK+P

10 tis.Kč

MK

25 2005

26.1.

034

Smržovka

0,266

VK+P

neuvedeny

MK

26 2005

26.1.

041

Turnov

27,98

VÚD

104 tis.Kč

III/27926

27 2005

18.2.

064

Ploužnice

62,692 VK+P

25 tis Kč

II/286

28 2005

26.2.

034

Smržovka

0,266

VK+P

221 tis. Kč

MK

29 2005

28.2.

042

Jilemnice

3,22

VÚD

447 tis. Kč 1 zraněný

III/2936

30 2005

6.3.

089

Liberec

3,434

VK+P

27 tis.Kč

MK

171 / 210

Zp. zabezp.

AŽD bez BS

Příčina

řidič nerespektoval výstrahu řidič nerespektoval výstrahu řidič nerespektoval výstrahu řidič nerespektoval výstrahu řidič nerespektoval výstrahu řidič nerespektoval přijíždí. vlak řidič nerespektoval přijíždí. vlak řidič nerespektoval přijíždí. vlak řidič nerespektoval přijíždí. vlak řidič nerespektoval výstrahu řidič nerespektoval přijíždějící vlak řidič nerespektoval přijíždějící vlak řidič nerespektoval výstrahu řidič nerespektoval přijíždějící vlak

Následky

Silnice


Rok

Datum

Trať č.

Místo nehody

km

Zp. zabezp.

31 2005

13.3

042

Jilemnice

3,22

VÚD

32 2005

16.5

042

Jilemnice

3,22

VÚD

33 2005

12.6.

035

Plavy

12,927 VK+P

34 2005

30.6

035

Liberec

139,626 AŽD

35 2005

20.9

086

Liberec

139,629 AŽD

36 2005

12.10.

035

Plavy

19,927 VK+P

37 2005

1.11.

081

Česká Lípa

18,225 VK+P

38 2005

21.12

064


65,156 VK+P

39 2006

8.1.

086


117,1

PZS

40 2006

20.1.

035

Velké Hamry

14,403 VK+P

41 2006

7.2.

030

Liberec

155,96 PZS

42 2006

8.2.

034

Smržovka

2,987

43 2006

8.2.

042


18,974 VK+P

44 2006

16.2.

080

Poniklá

11,2

172 / 210

VK+P

VK+P

Příčina řidič nerespektoval výstrahu řidič nerespektoval výstrahu řidič nerespektoval přijíždějící vlak řidič nerespektoval výstrahu řidič nerespektoval výstrahu cyklista nerespektoval přijíždějící vlak řidič nerespektoval přijíždějící vlak řidič nerespektoval přijíždějící vlak Střetnutí R 694 s os. dodávkou Střetnutí vlaku 16276 s os. vozem, řidič nerespektoval přijíždějící vlak Střetnutí vlaku Sp 1880 s traktorovým nakladačem, řidič nerespektoval výstrahu Střetnutí vlaku Os 26337 s os. vozem, řidič nerespektoval přijíždějící vlak Střetnutí Os 15517 s os. vozem, řidič nerespektoval přijíždějící vlak Střetnutí Os 15509 s osobním vozem, řidič nerespektoval přijíždějící vlak

Následky

Silnice

7 tis. Kč

III/2936

170 tis.Kč

III/2936

98 tis.Kč

III/28746

194 tis.Kč

MK

79 tis.Kč

MK

1 tis.Kč, 1 mrtvý

III/28746

225 tis.Kč

MK

197 tis.Kč 125 tis. Kč, lehké zranění

MK

60 tis. Kč

III/28784

3 155 tis. Kč MK 1 mrtvý

10 tis. Kč

MK

160 tis. Kč

MK

35,5 tis. Kč

MK


Rok

Datum

Trať č.

Místo nehody

km

Zp. zabezp.

45 2006

18.2.

080

Doksy

28,852 PZS

46 2006

22.2.

039

Nové Město pod Smrkem 15,608 PZS

47 2006

23.2.

034

Josefův Důl

6,57

VK+P

48 2006

8.3.

042

Hrabačov

6,59

VK+P

49 2006

10.3.

086

Horní Sytová

10,77

VK+P

50 2006

7.4.

086

Ostašov

139,322 PZS

51 2006

12.5.

086

Ostašov

139,629 PZS

52 2006

1.7.

030

Doubí u Turnova

127,065 PZS

53 2006

29.7.

040


78,478 PZS

54 2006

31.8.

042


55 2006

21.10

036

Jablonec nad Nisou

2,85

VK+P

13,634 PZS

173 / 210

Příčina Střetnutí R s civilní osobou, sebevražda Střetnutí Os16354 s os. vozem, řidič nerespektoval výstrahu Střetnutí Os 26326 s os. vozem, řidič nerespektoval přijíždějící vlak Střetnutí Os 15506 s os. vozem, řidič nerespektoval přijíždějící vlak Střetnutí Os 15509 s os vozem, řidič nerespektoval přijíždějící vlak Střetnutí R 894 s os. vozem, řidič nerespektoval výstrahu Střetnutí R896 s nákladním vozem, řidič nerespektoval výstrahu Střetnutí vlaku R 785 s os. vozem, řidič nerespektoval výstrahu Střetnutí vlaku s motocyklem, řidič nerespektoval výstrahu Střetnutí vlaku Os 15515 s os. vozem, řidič nerespektoval přijíždějící vlak Střetnutí vlaku Os 27972 s os. vozem, řidič nerespektoval výstrahu

Následky

Silnice

1 mrtvý

MK

48 tis. Kč.

II/291

120 tis. Kč.

MK

67 tis. Kč

MK

20 tis. Kč

II/290

55 tis. Kč

III

12 tis. Kč

MK

103 tis. Kč

III/2797

1 tis. Kč

II/283

103 tis. Kč

MK

250 tis. Kč

MK


Rok

56 2006

Datum

Trať č.

7.12

Místo nehody

034

km

Josefův Důl

Zp. zabezp.

6,57

Příčina

Následky

Střetnutí vlaku Os 26343 těžké s osobou, osoba ublížení na nerespektovala zdraví výstrahu

VK+P

Silnice

MK

Legenda: VÚD, AŽD, VÚŽ … přejezdová zabezpečovací zařízení světelná bez závor (pouze blikače) - velká písmena označují typ zařízení, který je odvozen od konstruktéra zařízení (Výzkumný Ústav Dopravní, Automatizace Železniční Dopravy,Výzkumný Ústav Železniční) s BS, bez BS … s bílým přerušovaným světlem, bez bílého přerušovaného světla VK+P … výstražné kříže + pískejte, tzn. přejezd označen na komunikaci výstražnými kříži a na trati výstražnými kolíky, od kterých vlak opakovaně houká nebo píská MK … místní komunikace

Graf č. 52: Počty nehod na železničních přejezdech v letech 2003 až 2006 20

18

18 15

16

15

14 11

12 9

10 8 6 4

4

5

9

9

8

6 3

2 0 přejezd zabezpečený přejezdovým zabezpečovacím zařízením

přejezd zabezpečený pouze výstražnými kříži

2003

2004

2005

celkem nehod

2006

Z výše uvedených tabulek nehod na železničních přejezdech a přechodech vyplývá, že v roce 2006 ve srovnání s rokem 2005: ¾ došlo ke zvýšení počtu střetnutí z 15 na 18 případů; ¾ usmrceny byly dvě osoby; ¾ zvýšily se odhadnuté hmotné škody z 1 805 tisíc Kč na 4 199,5 tisíc Kč; ¾ zvýšil se počet nehod na chráněných železničních přejezdech. Již v roce 2003 začala pracovat pracovní skupina složená ze zástupců Policie ČR, správců silnic, Českých drah a odboru dopravy Libereckého kraje s cílem zvýšit bezpečnost na přejezdech. Pracovní skupina by měla pokračovat v činnosti i v roce 2007.

174 / 210


Tabulka č. 141: Umělé stavby na železničních tratích v Libereckém kraji (obvod SDC Liberec) Tratě Celostátní

Umělé stavby Počet (ks)

Zdi se statickou funkcí

Délka (m)

Regionální

Nevyhovující

ks

m

Počet (ks)

Délka (m)

Celkem

Nevyhovující

ks

m

Počet (ks)

Délka (m)

Nevyhovující

ks

m

149

10 825

42

2 806

102

5 200

29

1 230

251

16 024

71 4 036

Tunely

16

4 724

2

954

12

2 755

4

1 373

28

7 480

6 2 327

Mosty

331

4 256

27

422

148

1 796

17

642

479

6 052

44 1 064

Propustky

688

923

61

87

622

728 124

140 1 310

1 651 185

V roce 2006 roce přibyl do celkového počtu mostů jeden souběhový most na celostátní trati o délce 18,4 m (do průmyslové zóny v Liberci). Většími opravami prošlo 13 mostů o celkové délce 355 metrů. Po provedených prohlídkách byly tři mosty o celkové délce 45 m převedeny do kategorie „nevyhovující“. Celkově došlo ke snížení počtu mostů v kategorii „nevyhovující“ o 7 mostů a celková délka přemostění nevyhovujícími mosty se zkrátila o 161 metrů. Za sledované období bylo opraveno 10 propustků o celkové délce 12 m. Při prohlídkách bylo zjištěno 7 propustků o celkové délce 6 m v kategorii „nevyhovující“. Celkový počet v kategorii „nevyhovující“ se snížil o 3 propustky a celková délka propustků v nevyhovujícím stavu se zkrátila o 2 metry. K 31.12.2006 neeviduje ČD,a.s. SDC Liberec žádné přechodné omezení traťové rychlosti ( PJ- pomalé jízdy) z důvodu špatného technického stavu infrastruktury.

3.3

SHRNUTÍ KAPITOLY ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

Na tratě v Libereckém kraji se nevztahuje žádná mezinárodní úmluva, vyjma AGTC, která však již ztrácí význam. Pro rozvoj kolejové dopravy v kraji je potřebné realizovat projekt REGIOTRAM NISA, který propojením tramvajové a železniční infrastruktury přiblíží kolejovou dopravu místům její potřeby bez přesedání. V rozvoji přeshraniční dopravy je velmi pozitivně hodnoceno cestující veřejností pokračování celotýdenního přímého spojení z Liberce do Drážďan, které je o víkendech prodlouženo dvěma páry vlaků až do Tanvaldu. Motorové jednotky DB Regio splňují kritéria kultury cestování současné doby. Také v roce 2006 pokračovalala pestrá nabídka přeshraniční dopravy s Německem. Společnost Railtrans, s.r.o. zajišťuje čtyřmi páry vlaků od pondělí do pátku spojení mezi Libercem a Žitavou. V současném jízdním řádu společnost Connex zajišťuje v sobotu dopravu na trase Liberec - Cottbus. V tarifní oblasti došlo k rozšíření použití mezinárodní síťové jízdenky LIBNET+, od 12.12.2004 lze LIBNET+ využít nejen na území dopravního svazu ZVON v Sasku, ale i na celém území Libereckého kraje. K dalšímu rozšíření síťové jízdenky došlo od ledna 2007, novinkou je jízdenka LIBNET+ pro malé skupiny, která za cenu 260,- Kč umožňuje cestovat až pěti lidem bez ohledu na jejich věk. Bohužel se zatím nepodařilo do systému zapojit MHD Liberec. Na všech železničních tratích v Libereckém kraji je v regionální dopravě zaveden taktový jízdní řád. Konkrétní délka intervalu je uvedena v přehledné tabulce v příslušné kapitole. 175 / 210

227


3.4

KORID LK, SPOL. S R. O.

Společnost KORID LK, spol. s r.o. byla založena Libereckým krajem v březnu 2005 jako nezisková společnost s ručením omezeným a je zaměřena na koordinaci veřejné dopravy na území Libereckého kraje. Jediným vlastníkem společnosti je Liberecký kraj. Koordinátor veřejné dopravy Libereckého kraje – KORID LK, spol. s r.o.: ¾ byl Libereckým krajem založen za účelem praktického zastupování a uskutečňování svých dopravních zájmů a zájmů svých obyvatel, tzn. zajistit uspokojení maxima přepravních potřeb při kontrolovatelném využití přiměřených nákladů; ¾ zodpovídá za organizační zajištění dopravní obslužnosti kraje; ¾ svou činností uskutečňuje dopravní zájmy kraje a obcí (objednavatelů dopravy) tím, že jejich dopravní potřeby transformuje do optimalizované objednávky dopravních výkonů u dopravců; ¾ je tvůrcem projektu Integrovaného dopravního systému Libereckého kraje - IDOL; ¾ je odborným partnerem Odboru dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje a servisním pracovištěm svým společníkům; ¾ je partnerem obcí kraje a jejich sdružení při zajištění dopravní obslužnosti; ¾ spolupracuje na přípravě a realizaci projektu Regiotram Nisa.

176 / 210


4.

LETECKÁ DOPRAVA

Problematiku letecké dopravy upravuje zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

4.1

ZÁKLADNÍ POJMY

Letiště je vymezená plocha určená pro vzlety, přistání, pojíždění letadel a je pozemní součástí dopravní cesty pro leteckou dopravu, kde letecká doprava navazuje na ostatní druhy doprav (silniční, železniční nebo vodní). Na letištích se vykonává odbavení cestujících a nákladu, údržba a opravy letecké techniky. Tabulka č. 142: Kategorizace letišť

Způsob dělení

Druhy letišť Veřejné

Podle okruhu uživatelů

Neveřejné Vojenské (v Libereckém kraji se nevyskytuje)

Podle technických podmínek, provozních Vnitrostátní podmínek a základního určení Mezinárodní S řízeným provozem Podle rozsahu poskytovaných služeb

S letištní letovou informační službou (AFIS) Neobsazené letiště VFR – den

Dělení podle druhu provozu

VFR – noc IFR Plochy pro SLZ

Legenda: AFIS …aerodrome flight information service = letištní letová informační služba VFR … visual flight rules = pravidla letů „za viditelnosti“ IFR … instrument flight rules = pravidla letů „podle přístrojů“ SLZ … sportovní létající zařízení (ultralehká letadla)

4.1.1 VEŘEJNÉ LETIŠTĚ Veřejné letiště je civilní letiště, které je v mezích své technické a provozní způsobilosti přístupné všem civilním letadlům, oprávněným vykonávat lety nad územím České republiky a údaje o něm jsou uveřejněné v Letecké informační příručce ČR.

177 / 210


Takové letiště může v provozní době letiště použít jakýkoliv provozovatel letadla, pokud povětrnostní a technické vybavení letiště (rozměry vzletové a přistávací dráhy, světelné vybavení a poskytované služby) vyhovují použitému letadlu a druhu provozu. Jakákoliv omezení provozu musí být okamžitě publikována prostřednictvím Letecké informační služby. Provozovatel letiště odpovídá za to, že všechny publikované informace jsou pravdivé a aktuální.

4.1.2 NEVEŘEJNÉ LETIŠTĚ Neveřejné letiště je každé letiště, které není veřejné a na kterém má právo vykonat lety omezený okruh uživatelů. V praxi to znamená, že každý uživatel musí před použitím takového letiště získat souhlas od provozovatele letiště a informovat se o provozní použitelnosti letiště. Letiště nemusí mít stanovenou provozní dobu a žádná omezení provozu nemusí být okamžitě publikována prostřednictvím Letecké informační služby.

4.1.3 MEZINÁRODNÍ LETIŠTĚ Mezinárodní letiště je letiště, které stát určil jako vstupní a výstupní letiště pro mezinárodní letecký provoz. Vykonávají se zde úkony týkající se celního, pasového, zdravotnického konání atd. Provoz takového druhu provozu schvaluje vláda ČR po souhlasu celní správy, cizinecké policie a hygienické služby. Vznikem takového letiště vzniká celní prostor, ve kterém musí být zajištěny všechny služby podobně jako na hraničním přechodu.

4.1.4 VNITROSTÁTNÍ LETIŠTĚ Vnitrostátní letiště je letiště, ze kterého se mohou vykonávat lety pouze nad územím České republiky.

4.1.5 LETIŠTĚ S ŘÍZENÝM PROVOZEM Letiště s řízeným provozem jsou letiště, která převážně slouží pro pravidelné a nepravidelné dopravní lety, ale využívají je i lety všeobecného letectví. Všem letadlům je poskytována služba řízení, informační služba a pohotovostní služba. Hustota a druh provozu (lety podle přístrojů, zkušební lety) vyžadují, aby leteckému provozu byla poskytována služba řízení. Tuto službu v ČR poskytuje státní podnik Řízení letového provozu ČR, za účelem zajištění bezpečnosti a plynulosti leteckého provozu. Každý pohyb leteckého provozu po ploše letiště a v jeho okolí je podmíněn povolením od služby řízení.

178 / 210


4.1.6 LETIŠTĚ S LETIŠTNÍ LETOVOU INFORMAČNÍ SLUŽBOU Letiště s letištní letovou informační službou slouží pro ostatní provoz civilních letadel a pro nepravidelnou leteckou dopravu. Všem známým letadlům je poskytována pouze informační a pohotovostní služba o známém provozu. Letištní letovou informační službu mohou vykonávat pouze osoby s průkazem způsobilosti dispečera AFIS.

4.1.7 NEOBSAZENÉ LETIŠTĚ Letiště, na kterém nejsou poskytované žádné letové provozní služby. Patří sem i ostatní letiště mimo provozní dobu letových provozních služeb.

4.1.8 PROVOZ LETIŠTĚ Provoz letiště je založen na schváleném letištním řádu, který přesně stanovuje druh provozu, poskytované služby, provozní a nouzové postupy a provozovatele letiště. Provozovatel letiště je fyzická nebo právnická osoba, která odpovídá za dodržování letištního řádu, provoz a údržbu letiště. Letištní řád schvaluje Úřad pro civilní letectví ČR, který dozoruje veškerý civilní letecký provoz na území ČR. Letištní řády letišť pro SLZ schvaluje Letecká amatérská asociace ČR. Náklady na provoz letiště závisí od druhu letiště a druhu provozu na letišti. Mohou se pohybovat od několika desítek tisíc Kč ročně u letišť pro SLZ až po několik miliónů Kč u letišť pro provoz IFR. Podle druhu provozu dělíme letiště na: VFR – den Na takovém letišti se mohou vykonávat pouze lety za stanovených minimálních meteorologických podmínek (minimální dohlednost 5 km, minimální výška základny oblačnosti 450 m nad úrovní letiště, let musí být vykonán mimo oblačnost za viditelnosti země) a pravidel pro lety „za viditelnosti”, od občanského svítání do občanského soumraku. VFR – noc Na letišti se může vykonávat provoz jako na letišti VFR – den, ale dráhový světelný systém letiště musí být vybaven pro provoz v noci. Doba nočního provozu bývá omezena místními pravidly s ohledem na hlukovou zátěž okolních sídel. IFR Na letišti je možné vykonávat lety „za viditelnosti” – VFR den/noc a „podle přístrojů”- IFR i za horších meteorologických podmínek než jsou u letišť VFR. Minimální meteorologické podmínky, při kterých je možné letiště použít, závisí od radionavigačního a světelného vybavení letiště.

179 / 210


Plochy pro SLZ Letiště pro sportovní létající zařízení jsou neveřejná letiště VFR – den pro použití pouze ultralehkými letadly a létajícími zařízeními domácí nebo sériové výroby. Tato letiště nejsou pod dohledem Úřadu pro civilní letectví ČR a slouží pouze pro sportovní a vlastní potřebu omezeného druhu uživatelů SLZ. Maximální hmotnost sportovního létajícího zařízení je stanovena na 450 kg.

4.1.9 VYUŽITELNOST LETIŠTĚ Provozní využitelnost letiště závisí na umístění letiště, na klimatologických podmínkách (četnost a intenzita srážek, četnost mlh a převládající povětrnostní podmínky), vybavení letiště (druh dráhového systému, hangárovací a parkovací možnosti, navigační vybavení a technické vybavení) a na druhu poskytovaných leteckých služeb. Atraktivnost letiště závisí na velikosti a hustotě osídlení spádové oblasti, jejíž rozloha záleží na dopravním spojení k obytným a průmyslovým sídlům, na počtu a druhu uživatelů a na doplňkových službách (např. restaurace, ubytování, zábava apod.).

Tabulka č. 143: Počet letišť v České republice a v Libereckém kraji v roce 2006

Druh letiště

Počet v ČR

Počet v Libereckém kraji

Veřejné mezinárodní

9

0

Neveřejné mezinárodní

8

0

Veřejné vnitrostátní

61

2

Neveřejné vnitrostátní

11

1

Plochy pro SLZ ověřené

16

2

Plochy pro SLZ neověřené

49

3

154

8

Celkem

4.2

LETIŠTĚ V LIBERECKÉM KRAJI

Historie letectví na území Libereckého kraje sahá až na začátek minulého století, kdy je první zmínka o leteckých ukázkách na libereckém letišti ve Starých Pavlovicích. Za první republiky vzniklo také mnoho plachtařských letišť na horských svazích (např. Pláně, Rašovka, Královka a jiná), která postupem času zanikla, jiná jsou nyní provozována jako letiště pro SLZ (Lomnice nad Popelkou) nebo byla přebudována na klasické travnaté letiště (Česká Lípa). Dnes jsou na území libereckého kraje 3 letiště s travnatou vzletovou a přistávací dráhou (VPD) pro letadla do celkové hmotnosti 5 700 kg, z toho dvě veřejná Hodkovice nad Mohelkou a Česká Lípa, jedno neveřejné Liberec, 5 letišť pro SLZ Česká Lípa – Ramš, Český Dub, Lomnice nad Popelkou, Druzcov a Ralsko – Hradčany. Letiště Ralsko - Hradčany bylo vojenským betonovým záložním pásem. U ověřených ploch je za provoz letiště odpovědný konkrétní provozovatel, u neověřených je uvedena pouze kontaktní osoba.

180 / 210


Tabulka č. 144: Seznam letišť v Libereckém kraji

Pořadové číslo

Název letiště

Druh letiště

1

Česká Lípa – Lada

veřejné, vnitrostátní

2

Česká Lípa – Ramš

plocha pro SLZ - ověřená

3

Český Dub

plocha pro SLZ - ověřená

4

Druzcov

plocha pro SLZ - neověřená

5

Hodkovice nad Mohelkou

veřejné, vnitrostátní

6

Hradčany – Ralsko


7



8

Liberec

neveřejné, vnitrostátní

Následují tabulky se základními informacemi k jednotlivým letištím v Libereckém kraji a k významným letištím v okolí. Tabulka č. 145: Letiště Česká Lípa – Lada

Pořadové číslo:

1

Statut letiště:

Umístění:

veřejné vnitrostátní letiště VFR – den letouny 5700 kg, kluzáky, paravýsadky, SLZ 3,5 km severovýchodně od centra České Lípy

VPD:

tráva 700 x 40 metrů

Poskytovaná služba:

Dostupná paliva:

AFIS 15. dubna – 15. října, soboty a neděle 8:00 – 16:00 SELČ jinak na vyžádání AVGASS 100LL

Majitel letiště:

Aeroklub Česká Lípa

Provozovatel letiště:

Aeroklub Česká Lípa ubytování pro 10 osob, jinak město Česká Lípa restaurace – v sezóně a víkendy majitelé soukromých letadel a SLZ, letecká škola SKYOFFICE po déletrvajících deštích a při jarním tání sněhu může mít VPD sníženou únosnost v řádech desítek až stovek tisíc Kč 95 % provozovatel a majitel letiště – Aeroklub Česká Lípa 5 % město Česká Lípa a několik dalších soukromých subjektů 5 600 pohybů

Druh provozu:

Provozní doba:

Doprovodné služby: Ostatní provozovatelé: Omezení provozu: Roční náklady na provoz: Krytí nákladů na provoz: Rozsah provozu - 2006:

181 / 210


Spojení:

Aeroklub Česká Lípa, Letiště Lada, P.O.BOX 28, 470 01 Česká Lípa, e: [email protected] tel.: 487 521 519, tel./fax: 487 824 513, VLP: 603 386 340

Obrázek:

Letiště Česká Lípa – Lada je umístěno nedaleko bývalého svahového letiště pro kluzáky ze 30. let. Je převážně využíváno pro sportovní a výcvikové účely Aeroklubu Česká Lípa, ale i pro turistické a obchodní lety (aerotaxi) malých klubových a soukromých letadel z České republiky i ze zahraničí (SRN, Rakousko, Holandsko, Slovensko, Švýcarsko) při dopravě osob do města Česká Lípa. Okolí letiště je vhodné pro výkonnostní lety kluzáků, čehož bohatě využívají nejen členové domácího Aeroklubu, ale v sezóně a při letních soustředěních i plachtaři z jiných lokalit ČR (např. Raná u Loun) a v posledních deseti letech také plachtaři zahraniční (Holandsko, SRN a Belgie). Letiště má strategicky výhodnou polohu poblíž města a nedaleko silnice I/9, vedoucí z hraničních přechodů Varnsdorf a Rumburk do Prahy. Náklady na provoz letiště spočívají především v údržbě areálu letiště (v současné době rekonstrukce čerpací stanice pohonných hmot a sociálního zařízení), v provozu kanceláře správy letiště a stanoviště pro výkon služby dispečera AFIS, v údržbě příjezdové komunikace ze silnice I/9 (opravy asfaltového potahu, a značení příjezdu), v údržbě travnatého povrchu VPD, meliorací a odvodňovacích rýh, a v neposlední řadě i v samotném výkonu služby AFIS v provozní době letiště. Z uvedeného je zřejmé, že současný stav (statut veřejného vnitrostátního letiště), kterého se provozovateli a majiteli letiště, Aeroklubu Česká Lípa, podařilo v minulých letech za nemalého vlastního úsilí dosáhnout, jej samotného finančně značně vyčerpává. Přes skutečnost, že letiště Česká Lípa – Lada, je jediným veřejným vnitrostátním letištěm v tomto regionu (vyplňuje mezeru mezi letišti Liberec, Hodkovice nad Mohelkou, Mnichovo Hradiště, Mladá Boleslav, Roudnice nad Labem a Most), nebyl dosud příslušnými institucemi a firmami doceněn jeho význam pro města v nejbližším okolí (Česká Lípa, Nový Bor) a pro celou západní část Libereckého kraje. V červnu 2006 zde začala působit letecká škola SKYOFFICE JTN, která provozuje i další letecké práce.

182 / 210


Tabulka č. 146: Letiště Česká Lípa – Ramš

Pořadové číslo:

2

Statut letiště:


plocha pro SLZ – ověřená VFR – den požární a zemědělská letadla do 5 700 kg, SLZ 4,3 km jihovýchodně od České Lípy tráva 600 x 25 metrů tráva 200 x 16 metrů AFIS

Provozní doba:

neurčeno

Dostupná paliva:

BA-95N

Majitel letiště:

Aeroklub Česká Lípa město


Aeroklub Česká Lípa město

Doprovodné služby:

ubytování a stravování – obec Sosnová (1 km) přílety ohlásit předem, při provozu hasících letadel provoz SLZ zastaven 900 pohybů Aeroklub Česká Lípa město, Ramš 75, 471 01 Zahrádky u České Lípy, e: [email protected] tel.: 487 524 612, 487 826 030, mobil: 606 260 494

Druh provozu: Umístění: VPD:

Omezení provozu: Rozsah provozu - 2006: Spojení:

Toto letiště vzniklo na místě bývalé plochy pro leteckou zemědělskou činnost a nyní je zcela v soukromých rukou. V blízkosti letiště se nachází silnice Česká Lípa – Praha a chráněná krajinná oblast se vzácnými hnízdišti ptáků.

Tabulka č. 147: Letiště Český Dub

Pořadové číslo:

3

Statut letiště:

Umístění:

plocha pro SLZ – ověřená VFR – den SLZ 1 km severně od Českého Dubu

VPD:

tráva 375 x 35 m, jednosměrná


žádná

Provozní doba:

neurčeno, omezena v zimních měsících

Dostupná paliva:

BA-95N na žádost

Majitel letiště:

Ing. Milan Bábovka – Galaxy Liberec

Druh provozu:

183 / 210



Ing. Milan Bábovka – Galaxy Liberec


ubytování a stravování – obec Vlčetín (1 km)

Omezení provozu:

jednosměrná dráha, velký podélný sklon dráhy

Roční náklady na provoz:

100 tis. Kč

Krytí nákladů na provoz:

100 % z vlastních zdrojů provozovatele plochy

Rozsah provozu - 2006:

9 100 pohybů Ing. Milan Bábovka – Galaxy, tř. 1. máje 24, 460 01 Liberec 3 tel.: 485 104 492, mobil: 777 550 091, e: [email protected]

Spojení:

Letiště je využíváno pro soukromé a rekreační lety majitele letiště. V hangáru letiště nyní hangáruje 6 SLZ. Na letišti je každoročně v měsíci červnu pořádán slet se zahraniční účastí.

Tabulka č. 148: Letiště Druzcov

Pořadové číslo:

4

Statut letiště:

Umístění:

plocha pro SLZ – neověřená VFR – den SLZ 4,3 km západně od Ještědu

VPD:

tráva 440 x 35 m


žádná

Provozní doba:

neurčeno, omezena v zimních měsících

Dostupná paliva:

žádná

Majitel letiště:

Oldřich Samohel


Oldřich Samohel


nejsou

Omezení provozu:

Po větších deštích je RWY rozmočená


100 % z vlastních zdrojů provozovatele plochy


320 pohybů Oldřich Samohel, Druzcov tel.: 485 178 241, mobil: 724 016 813

Druh provozu:

Spojení:

Toto letiště vzniklo v roce 2003 na místě bývalé plochy pro leteckou chemickou činnost v prostoru mezi Jablonném v Podještědí a Křižany. Plocha je využívána jako záložní letiště pro kluzáky z letišť Liberec a Hodkovice nad Mohelkou, které nemohou doletět na domovské letiště z meteorologických důvodů a pro soukromé a rekreační účely majitelů letiště. V hangáru letiště nyní hangárují 3 SLZ.

184 / 210


Tabulka č. 149: Letiště Hodkovice nad Mohelkou

Pořadové číslo:

5

Statut letiště:

Umístění:

veřejné vnitrostátní letiště VFR – den letouny do 5 700kg, kluzáky, SLZ 2,5 km jihozápadně od centra Hodkovic nad Mohelkou

VPD:



AFIS

Provozní doba:

8:00-15:00 UTC

Dostupná paliva:

AVGASS 100LL

Majitel letiště:

Aeroklub Hodkovice nad Mohelkou


Aeroklub Hodkovice nad Mohelkou


ubytování pro 20 osob, jinak město Hodkovice nad Mohelkou

Ostatní provozovatelé:

majitelé větroňů a SLZ

Omezení provozu:

v zimním období není zajištěno odklízení sněhu


350 tis. Kč


100 % Aeroklub Hodkovice nad Mohelkou


5 300 pohybů Aeroklub, letiště, 463 42 Hodkovice nad Mohelkou tel.: 482 725 822, fax: 482 725 825, mob: 604 257 553 e: [email protected]

Druh provozu:

Spojení:

Obrázek:

Letiště je převážně využíváno pro sportovní a výcvikové účely Aeroklubem Hodkovice nad Mohelkou a několika majiteli SLZ z Hodkovic nad Mohelkou. Okolí letiště je vhodné pro výkonnostní lety kluzáků. V roce 2003 se zde konalo Mistrovství ČR v bezmotorovém létání.

185 / 210


Tabulka č. 150: Letiště Hradčany – Ralsko

Pořadové číslo:

6

Statut letiště:


plocha pro SLZ – neověřená VFR – den SLZ 5 km jižně od Mimoně tráva 800 x 30 m beton 2700 x 80 m žádná

Provozní doba:

neurčeno

Majitel letiště:

Česká republika


Aviatik klub


žádné

Omezení provozu:

neudržovaná plocha


5 500 pohybů Aviatik klub J. Šafránek, 471 21 Dobramov 17 tel.: 487 863 205, mobil: 724 045 520, e: [email protected]


Spojení:

Toto bývalé vojenské letiště je nyní jen betonová plocha uprostřed lesů. Letiště nemá žádného správce a veškerý provoz je zde vykonáván pouze na vlastní nebezpečí. Budovy a zabezpečení letiště je kromě několika hangárů zničeno a rozkradeno a zprovoznění této plochy pro veřejné letiště by představovalo kompletní rekonstrukci celého areálu. Spádová oblast letiště je vzhledem k dopravnímu napojení velice malá a nejbližší větší město Česká Lípa má ve svém okolí dvě rozvíjející se letiště s výborným napojením na silniční síť. Letiště je nyní v státním vlastnictví.

Tabulka č. 151: Letiště Lomnice nad Popelkou

Pořadové číslo:

7

Statut letiště:

Umístění:

plocha pro SLZ – neověřená VFR – den SLZ 2 km severozápadně od Lomnice nad Popelkou

VPD:

tráva 450 x 25 m


žádná

Provozní doba:

neurčeno

Dostupná paliva:

na žádost BA-95N

Druh provozu:

186 / 210


Majitel letiště:

Pegas Air Club


Pegas Air Club ubytování - na žádost 10 osob stravování - na žádost bufet žádné

Doprovodné služby: Omezení provozu: Rozsah provozu - 2006: Spojení:

3 500 pohybů Pegas Air Club, Poděbradova 1303, 512 51 Lomnice nad Popelkou tel.: 481 673 579

Letiště leží na místě bývalé plochy pro leteckou chemickou činnost a je převážně využíváno pro rekreační účely. V roce 2004 se zde konalo součinnostní cvičení Letecké hasičské služby a pozemních jednotek hasičů, která tato letiště využívá i nadále v případě požárů lesů v okolí. Tabulka č. 152: Letiště Liberec

Pořadové číslo:

8

Statut letiště:

Umístění:

neveřejné vnitrostátní letiště VFR – den letouny do 5 700 kg, kluzáky, paravýsadky, SLZ 2,5 km západně od centra Liberce

VPD:



AFIS, česky a anglicky na vyžádání

Provozní doba:

podle potřeby

Dostupná paliva:

na vyžádání AVGASS 100 LL, JET A1

Majitel letiště:

Statutární město Liberec


Statutární město Liberec, zajišťuje Aeroklub Liberec METEO – Český hydrometeorologický ústav opravy – Provozně technická skupina Aeroklubu ČR ubytování pro 10 osob, jinak město Liberec Letecká záchranná služba – Delta Systém Air a.s Majitelé SLZ Klub leteckých modelářů Liberec po silnějších deštích a v zimě je VPD promáčená a nezpůsobilá provozu 250 tis. Kč 150 tis. Kč majitel letiště – Statutární město Liberec 100 tis. Kč Aeroklub Liberec 8 100 pohybů Aeroklub Liberec, Ostašovská 307, 460 01 Liberec tel.: 485 106 446, mobil: 608 121 426

Druh provozu:

Doprovodné služby: Ostatní provozovatelé: Omezení provozu: Roční náklady na provoz: Krytí nákladů na provoz: Rozsah provozu - 2006: Spojení:

187 / 210


Obrázek:

Letiště Liberec bylo poprvé otevřeno v dubnu 1934 pro letecké spojení s hlavním městem. Nyní Aeroklub Liberec provozuje letiště na základě smlouvy se Statutárním městem Liberec, které je majitelem pozemků, ale ne budov. Na letišti je významný provoz letecké záchranné služby, Policie ČR a několika soukromých majitelů SLZ. Aeroklub Liberec zde vykonává sportovní a výcvikové lety pro vlastní potřebu. Provoz ostatních provozovatelů není nijak omezován, pouze je s ohledem na často promáčený povrch letiště podmíněn souhlasem provozovatele. Na letišti byla v 70. letech vykonána meliorizace, která je však dnes již téměř nefunkční. Je plánována výstavba asfaltové vzletové a přistávací dráhy pro letadla do celkové hmotnosti 25 tun. Projekt je hotov, ale realizace je zastavena z důvodu malých finančních zdrojů majitele letiště, jedná se o možnosti využití rozvojových fondů Evropské unie. Po dokončení výstavby by byl možný veřejný mezinárodní provoz VFR den a noc, IFR. Na konci devadesátých let bylo vybudováno nové stanoviště Letecké záchranné služby s heliportem a hangárem a nová budova Českého hydrometeorologického ústavu. Je zde vybudováno nové stanoviště dispečera AFIS s výhledem na celou letištní plochu a dva malé hangáry pro SLZ. Protože je letiště oficiálně ve výstavbě, má pozastavený statut veřejného mezinárodního letiště. Odhadovaný rozsah mezinárodního provozu lze podle současného provozu letiště Mnichovo Hradiště a spádové oblasti (Liberecko, Jablonecko, Žitavsko a Turnovsko) očekávat okolo 500 mezinárodních a více než 10 000 vnitrostátních pohybů za rok.

4.3

VÝZNAMNÁ LETIŠTĚ V OKOLÍ LIBERECKÉHO KRAJE

V současné době není jednoznačně určeno pořadí důležitosti letišť na území Euroregionu Nisa. Pro úplnost informace uvádíme následující výčet - jedná se o letiště, která mohou v budoucnu ovlivnit hospodářství Libereckého kraje. Tabulka č. 153: Seznam významných letišť v okolí Libereckého kraje

Pořadové číslo

Název letiště

Umístění

9

Mnichovo Hradiště

Středočeský kraj

10

Jelenia Góra

Polsko

11

Görlitz

SRN

12

Bautzen

SRN

13

Rothenburg

SRN

188 / 210


Tabulka č. 154: Letiště Mnichovo Hradiště – Středočeský kraj

Pořadové číslo:

9

Statut letiště:


veřejné mezinárodní letiště VFR – den letouny do 25 tun nebo PCN 25, kluzáky, paravýsadky, SLZ 3 km severovýchodně od Mnichova Hradiště tráva 1000 x 30 m beton 1550 x 30 m, možnost použití 2500 x 30 m AFIS, česky a anglicky

Provozní doba:

celoročně od 7:00 do 15:00 UTC, jinak na vyžádání

Dostupná paliva:

Omezení provozu:

AVGAS 100LL, JET-A1 Armáda České republiky (v roce 2006 pravděpodobně dojde k převodu na město Mnichovo Hradiště) L-Consult s.r.o. Liberec celní odbavení v pracovní dny 3 hodiny předem pasové odbavení 24 hodin předem ostatní na vyžádání lety bez radiostanice po předchozím souhlasu provozovatele


3 mil. Kč


13 600 pohybů (z toho 530 mezinárodních) L-Consult s.r.o. Liberec, letiště Hoškovice, 295 01 Mnichovo Hradiště tel./fax.: 326 773 208, mobil: 603 197 336, [email protected]


Majitel letiště: Provozovatel letiště: Doprovodné služby:

Spojení:

Obrázek:

Tento vojenský betonový záložní pás na hranici Libereckého kraje je nyní v pronájmu liberecké letecké společnosti L-Consult s.r.o.. Ministerstvo obrany vyhlásilo výběrové řízení na prodej tohoto letiště. Letiště je výhodně umístěno v blízkosti rychlostní komunikace R 10 Praha – Mladá Boleslav – Turnov – Liberec, díky které spádová oblast letiště obsahuje severozápadní část Středočeského kraje s průmyslovými oblastmi Mladoboleslavska a Kolínska, celý Liberecký kraj s městy Liberec, Jablonec nad Nisou, Turnov a západní okraj Hradeckého kraje s městem Jičín.

189 / 210


Letiště využívá pro své potřeby společnost Škoda Auto a.s. a její dodavatelské firmy spolu se všemi malými letadly přilétajícími do severní části ČR ze zahraničí. Na letišti působí letecká škola, letecká požární služba, zemědělská letadla a mnoho soukromých letadel a majitelů SLZ. Liberecké společnosti L-Consult a Ponyexpres z tohoto letiště provozují aerotaxovou leteckou dopravu. Letiště je využíváno jako záložní letiště pro tovární letiště Aero Vodochody a pro lety VFR směřující na letiště Praha - Ruzyně. Na letišti působí několik leteckých škol a výcvikových zařízení pro SLZ, letecká doprava aerotaxi. V letním období se zde konají soustředění pražských a zahraničních pilotů větroňů, protože vzdušný prostor je v okolí letiště bez omezení. Po vyjasnění majetkových vztahů letiště a okolí je plánovaná velká výstavba soukromých hangárů a doprovodných leteckých služeb. Územní plán letiště byl schválen v roce 2004. Tabulka č. 155: Letiště Jelenia Góra – Polsko

Pořadové číslo:

10

Statut letiště:

Umístění:

neveřejné mezinárodní letiště VFR – den, noc letouny do 5 700 kg, kluzáky 4 km východně od města Jelenia Góra

VPD:

tráva 610 x 185 m


Dostupná paliva:

AFIS polsky, německy a anglicky duben – září, 7:00 - do noci říjen – březen, 8:00 - 16:00 hod. AVGAS 100LL


Aeroklub Jelenia Góra


celní odbavení 24 hodin předem Aeroklub Jeleniogorski, Ul. Lomnicka – Lotnisko, 58 – 500 Jelenia Gora tel./fax: + 48 75 75 237 01 www.aeroklub.jelenia.gora.pl, [email protected]

Druh provozu:

Provozní doba:

Spojení:

Obrázek:

Letiště je využíváno pro sportovní a rekreační účely. Mezinárodní lety jsou převážně soukromého a sportovního charakteru. 190 / 210


Tabulka č. 156: Letiště Görlitz – Německo

Pořadové číslo:

11

Statut letiště:

veřejné letiště

Druh provozu:

VFR – den letouny do 5 700 kg, kluzáky, SLZ

Umístění:

2 km severozápadně Gőrlitz

VPD:

tráva 750 x 40 m


Dostupná paliva:

AFIS léto 9:00 – 18:00 hod., zima Po-Pá: 9:00 – 18:00/západ slunce, jinak po předchozím souhlasu AVGAS 100LL


Flugplatz Rothenburg/ Gőrlitz GmbH


celní a pasové odbavení (v provozní době letiště 3 hodiny předem)

Spojení:

Flugplatz Rothenburg/ Gőrlitz GmbH, Verkehrslandeplatz Gőrlitz, Girbigsdofer Strasse 85, 02828 Gőrlitz, tel./fax: 0049 3581 300540, www.flugplatz-rothenburggoerlitz.de, [email protected]

Provozní doba:

Obrázek:

Letiště je využíváno pro sportovní a rekreační účely.

191 / 210


Tabulka č. 157: Letiště Bautzen – Německo

Pořadové číslo:

12

Statut letiště:

veřejné mezinárodní letiště VFR – den, noc letouny do 14 tun nebo PCN 44, kluzáky, SLZ 5 km východně od města Bautzen beton 1 590 x 50 m tráva 1 000 x 40 m NDB, maják

Druh provozu: Umístění: VPD: Radiovybavení: Poskytovaná služba:

Dostupná paliva:

AFIS v létě 8:00 - 20:00, na vyžádání 6:00 – 22:00 hod. v zimě 8:00 - 16:00, na vyžádání 6:00 – 22:00 hod. AVGAS 100LL, JET –A1


Flugplatz Bautzen Betreibegesellschaft mbH


celní odbavení na vyžádání 3 hodin předem

Spojení:

Flugplatz Bautzen Betreibegesellschaft mbH, D-02625 Kubschütz tel.: 0049 3591 601322 , fax: 0049 3591 604961 www.flugplatz-bautzen.de, [email protected]

Provozní doba:

Obrázek:

Letiště o rozloze 220 ha je nyní využíváno pro sportovní a rekreační účely a pro nepravidelnou leteckou dopravu z jihozápadní části Saska. Pravidelná doprava je směrována na letiště v Drážďanech. Na letišti sídlí letecká škola a firma, která provozuje službu aerotaxi. Spádová oblast zasahuje okres Bautzen, Görlitz a na českém území Rumburský výběžek. K letišti přiléhá Aeropark o rozloze 24 ha. V blízkosti letiště je dálnice A4 z Drážďan do Görlitz a Polska.

192 / 210


Tabulka č. 158: Letiště Rothenburg – Německo

Pořadové číslo:

13

Statut letiště:

veřejné letiště VFR – den/noc letouny do 14t, vrtulníky, kluzáky, SLZ 5 km severně od Rothenburg


Asfalt 2 500 x 45 m, PCN 40 tráva 1 220 x 40 m


AFIS

Provozní doba:

léto 8:00 – 18:00 hod., zima: 9:00 – 15:00, jinak po předchozím souhlasu

Dostupná paliva:

AVGAS 100LL, JET-A1


Flugplatz Rothenburg/ Gőrlitz GmbH


Spojení:

Celní a pasové odbavení v provozní době letiště 2 hodiny předem Flugplatz Rothenburg/ Gőrlitz GmbH, Friedensstrasse 105a, 02929 Rothenburg, tel.: 0049 35891 47-0, fax: 0049 35891 47-205 flugplatz-rothenburgwww.flugplatz-rothenburg-goerlitz.de, [email protected]

Obrázek:

Jedná se o bývalé vojenské letiště 22 km severně od města Gőrolitz. Letiště je vybaveno pro noční provoz a jedním nesměrovým radiomajákem NDB. Začíná se zde rozvíjet nepravidelná doprava a sportovní provoz.

193 / 210


4.4

SHRNUTÍ KAPITOLY LETECKÁ DOPRAVA

Pro plánovaný komerční provoz za podmínek IFR lze v Libereckém kraji a jeho okolí uvažovat pouze letiště Liberec případně letiště Mnichovo Hradiště, protože komerční využití letiště závisí na velikosti spádové oblasti. Nyní jsou lety zajišťující dopravu do Libereckého kraje směrovány na letiště Praha-Ruzyně a Mnichovo Hradiště. Doba jízdy z Liberce na letiště Praha-Ruzyně je více než 2 hodiny, do Mnichova Hradiště jen 20 minut a na liberecké letiště řádově minuty. Letiště Praha-Ruzyně je přeplněno velkými dopravními letadly a menší letadla všeobecného letectví budou vytlačena na okolní letiště. V současné době sídlí v Libereckém kraji dvě společnosti poskytující leteckou dopravu aerotaxi, které létají z letišť Mnichovo Hradiště a Praha-Ruzyně. Je možné konstatovat, že v České republice podobně jako v ostatních nových členských státech Evropském unie bude v nejbližších letech docházet k nadprůměrnému růstu letecké dopravy zejména v důsledku otevření trhů a růstu HDP. Po roce 2013 bude růst v segmentu menších letadel a regionální dopravy výrazně rychlejší, než v jiných segmentech. Letecká doprava dále podpoří investice do regionu a bude sloužit dále jako katalyzátor ekonomického rozvoje a naopak noví investoři budou vyžadovat odpovídající letecké spojení. Následující tabulka ukazuje roční počet pohybů na jednotlivých letištích. Vzhledem k nedostatečné evidenci leteckého provozu mimo provozní dobu letišť, může být skutečný provoz větší až o 20 %. Tabulka č. 159: Počet pohybů na jednotlivých letištích v Libereckém kraji v letech 2002 až 2006

2002

2003

2004

2005

2006

Změna 2006/2005 (%)

Česká Lípa - Lada

2 000

5 000

5 000

5 000

5 600

+ 12,00

Česká Lípa - Ramš

-

1 250

1 300

1 300

900

- 30,77

620

8 000

10 000

7 500

9 100

+ 21,33

-

200

300

300

320

+ 6,67

6 250

7 500

4 000

4 000

5 300

+ 32,50

Hradčany - Ralsko

-

5 000

6 500

6 500

5 500

- 15,38


-

4 500

5 000

4 500

3 500

- 22,22

Liberec

5 972

5 972

7 800

9 200

8 100

- 11,96

Celkem

14 842

37 422

39 900

38 300

38 320

+ 0,05

Letiště

Český Dub Druzcov Hodkovice nad Mohelkou

Počet pohybů

194 / 210


Město Liberec by mělo mít po vzoru podobně velkých měst v západní Evropě vlastní letiště se zpevněnou vzletovou a přistávací dráhou, aby zajistilo snadný a rychlý způsob dopravy pro libereckou oblast a okolí. Provoz by mohl být vzhledem k osídlení okolí letiště omezen na dobu od 6:00 do 22:00 hodin. Vzletová a přistávací dráha by mohla být využívána pro větší letouny pouze jako jednosměrná. Vzhledem k současnému stavu financí a aktuálním požadavkům na leteckou dopravu v Libereckém kraji jsou navrhována následující opatření: ¾ podporovat současný druh provozů na letištích Česká Lípa a Hodkovice nad Mohelkou; ¾ postupné vybudování letiště Liberec pro potřeby všeobecného letectví (business cestující); ¾ podporovat úsilí o získání části zdrojů na financování výstavby letiště Liberec z jiných zdrojů než veřejných rozpočtů.

195 / 210


5.

OSTATNÍ DRUHY DOPRAVY

5.1

LANOVÁ DOPRAVA

Doprava osob kabinovou lanovkou v Liberci – Horním Hanychově na atraktivní vrchol Ještědu má dlouholetou tradici (délka trasy 1 182 m, výškový rozdíl 403 m). V celoročním provozu přepraví cca půl milionu návštěvníků ročně. Sedačková lanovka na Černý vrch byla zprovozněna v roce 2001. Dvěma sedačkovými lanovkami na Čertovu horu je vybaveno zimní středisko Harrachov, jednou sedačkovou lanovkou na Lysou horu Rokytnice nad Jizerou (z důvodu ochrany životního prostředí má pouze omezený zimní provoz).

5.2

LODNÍ DOPRAVA

Vnitrozemská lodní doprava jako vnitrozemská plavba je po stránce legislativní řízena zákonem č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon řeší problematiku přístavů, přístavního řádu, technické bezpečnosti lodí, přepravního řádu ve vnitrozemské vodní dopravě, havárií apod. V Libereckém kraji, v jeho geografických a administrativních hranicích, je jedinou dopravou tohoto druhu plavba lodí po Máchově jezeře v katastru obce Doksy, která má charakter rekreační lodní osobní dopravy. Tabulka č. 160: Lodní osobní doprava v Libereckém kraji Druh dopravy:

vnitrozemská lodní doprava

Druh provozu:

rekreační, osobní

Umístění:

Máchovo jezero – 300 ha

Používané lodě:

Máj (obsaditelnost 250 osob), Hynek (obsaditelnost 70 osob), Racek (obsaditelnost 160 osob), Jarmila (obsaditelnost 60 osob)

Nástupiště:

Doksy, Staré Splavy, Borný, Valdštejnská plovárna

Provozní doba: Kontakt:

květen, červen, září – pouze na objednávku červenec, srpen; 8:30 až 19:00 hodin denně (s min. počtem 25 osob) tel.: 487 872 055 (odjezdy, rezervace, počasí), [email protected] www.regio-mk.cz

Majitel:

REGIO Máchova kraje, a.s., U Jezera 393, 472 01 Doksy

Provozovatel:

REGIO Máchova kraje, a.s., U Jezera 393, 472 01 Doksy


možnost objednání různých akcí při plavbě lodí, slavnosti v roce 2002 celkem cca 52 tisíc

Počet odbavených cestujících:

v roce 2003 celkem cca 55 tisíc v roce 2004 celkem cca 43 tisíc v roce 2005 celkem cca 41 tisíc v roce 2006 celkem cca 45 tisíc

196 / 210


Legislativně je tato činnost řízena jako koncesovaná živnost, spadající pod Obecní živnostenský úřad Česká Lípa. Po stránce technické spadá pod Státní plavební správu, pobočku Děčín. K provozu lodí jsou nezbytné technické doklady, kterými jsou klasifikační průkaz (vydává Český lodní a průmyslový registr) a lodní osvědčení (vydává Státní plavební správa, pobočka Děčín). Lodě technicky odpovídají české legislativě v této oblasti, a to již po přizpůsobení legislativy vyhovující přístupovým jednáním do Evropské Unie. Provozovatel počítá s provozem této dopravy v následujících letech v rozsahu současných služeb.

197 / 210


6.

ZÁVĚR

Co říci závěrem? Liberecký kraj má k dispozici pátá aktualizovaná data, která popisují dopravní infrastrukturu a provoz, její stav a potřeby. Aktualizované hodnocení formou SWOT analýzy je uvedeno v úvodu. Kraj může nejvýrazněji ovlivňovat silniční dopravu a silniční hospodářství. Státy EU přijaly „vizi 0“, to znamená „Žádný úraz se smrtelným následkem na silnicích“. V roce 2006 zahynulo na silnicích v Libereckém kraji 45 osob. KHS vyčíslila, že ekonomické ztráty v důsledku dopravní nehodovosti v Libereckém kraji ročně přesahují částku 2 miliardy Kč. Jedná se o čísla alarmující a nutící všechny zainteresované hledat cesty ke zmírňování následků dopravních nehod a snižování jejich počtu. Liberecký kraj přijal řadu opatření, která řeší tuto problematiku a následující roky ukáží, zda se jedná o opatření účinná. V roce 2002 byl ZK schválen dokument „Strategie rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje“, kterému předcházela anketa k vyjádření priorit. V roce 2007 bude provedena aktualizace tohoto dokumentu včetně ankety, ve které budou hlavními respondenty obce. Aktualizace naplánovaných aktivit v oblasti silničního hospodářství: ¾

Vypracování návrhu kategorizace silnic II. a III. třídy T: 2/03. - Návrh byl schválen zastupitelstvem a v současnosti probíhá projednávání způsobu jeho realizace.

¾

Vypracování podrobného „Finančního plánu“ a „Optimalizovaného rozpočtu“ na období 10 let pro silnice II. a III. třídy v Libereckém kraji T: trvalý úkol. - V roce 2002, 2003, 2004 a 2005 byl finanční plán vypracován stejně jako Optimalizovaný rozpočet, ale zapojení těchto výpočtů do rozpočtu SFDI a kraje se nepodařilo. Na konci roku 2005 LK přijal úvěr od a.s. Komerční banka ve výši 750 mil. Kč. V současnosti probíhá realizace čerpání úvěru na opravy silnic.

¾

Věnování trvalé pozornosti bezpečnosti a ochraně silničního provozu T: trvalý úkol. - Odbor dopravy ve spolupráci s ŘSD Liberec, a KSS LK se intenzivně věnuje policejní statistice dopravních nehod v návaznosti na stavební a technický stav úseků silnic s výskytem většího počtu nehod na úseku silnice délky 100 m. Cílem je možnost technické úpravy, která by vedla ke snížení počtu dopravních nehod, vzhledem k příčinám těchto nehod. Nově je využíváno aplikace, která zpracovává data policejních statistik na území LK do mapových podkladů GIS LK s možností zadání konkrétních požadavků na příčiny dopravních nehod v daném úseku. Také definování nehodových úseku po 100 m má podstatně přesnější vypovídající schopnosti než dříve definovaný kilometr.

¾

Stanovení priorit silničních staveb na území Libereckého kraje T: 7/05. - Tento úkol se nedaří naplňovat z dlouhodobého hlediska, byl vypracován seznam potřebných oprav stávající silniční sítě, který je postupně realizován v návaznosti na finanční možnosti kraje.

198 / 210


Silniční doprava je, jak doufáme, na konci cesty změn organizace, struktury a vlastnických práv. Odstátněno bylo 100 % dopravních firem, možnosti podnikání v oboru jsou otevřené. Celé území kraje je pokryto dostatečnou nabídkou a je potřeba vytvořit optimální dopravní systémy z pohledu potřeb ale i ekonomického a ekologického. Legislativa dává krajům takové působnosti, které tyto kroky umožňují. Začátek je u výběru učitelů autoškol a konec vytvoření Integrovaného dopravního systému. Aktualizace naplánovaných aktivit v oblasti silniční dopravy: ¾

Vypracování studie rozvoje veřejné osobní dopravy na území Libereckého kraje T: 2/03. - Vypracováno, probíhá realizace. Byla založena spol. s r.o. KORID LK, která připravuje integrační kroky veřejné osobní dopravy.

Železniční doprava, jak ukazuje analýza, byla historicky na velmi dobré úrovni z pohledu rozsahu železniční sítě. V současnosti, zejména vzhledem k technické zastaralosti, jen těžko konkuruje silniční dopravě. Celé území kraje je pokryto velkým množstvím úrovňových železničních přejezdů a míst, která z různých důvodů zpomalují přepravní rychlost. Kvalita služeb je velice slabá. Železniční dopravu chápeme jako nabídku kapacitnější a šetrnější k životnímu prostředí (ve srovnání se silniční dopravou). Z těchto důvodů doporučuje předkladatel podporovat její rozvoj na území kraje. Aktualizace naplánovaných aktivit v oblasti železniční dopravy: ¾

Vypracování studie modernizace a optimalizace kolejové dopravy v Libereckém kraji a jeho napojení na mezinárodní koridorovou síť T: 2/03. - Studie nebyla vypracována. Byly vypracovány studie modernizace železniční tratě Liberec - Turnov s návazností na Středočeský kraj a Královehradecký kraj a studie proveditelnosti REGIOTRAM NISA. Na základě dokumentů, které jsou k dispozici, bude v letošním roce vypracována koncepce provozu na železničních tratích v Libereckém kraji do roku 2020.

Letecká doprava má nesporně velkou budoucnost a bylo by chybou její význam opomíjet. Území kraje má pro další rozvoj letecké dopravy výhodnou polohu a výsledkem analýzy je doporučení podpory tohoto druhu dopravy. Aktualizace naplánovaných aktivit v oblasti letecké dopravy: ¾

Vypracování studie funkčního využití letišť a letecké dopravy v Libereckém kraji T: 7/06. - Studie byla vypracována prof. Ing. Antonínem Kazdou, Csc., vedoucím katedry letecké dopravy VŠD Žilina. Prokázalo se, že letiště Liberec by mělo zůstat zachováno pro kategorii provozu letů business GA.

199 / 210


Samostatnou kapitolu analýzy tvoří hraniční přechody, jejichž vliv se prolíná celým dokumentem. V srpnu 2004 byl zpracován dokument „Hraniční přechody na území Libereckého kraje“, který je uceleným přehledem současného stavu hraničních přechodů na území Libereckého kraje, včetně stávajících návrhů na zřízení nových přechodů. Poskytuje základní informace ke každému z již otevřených hraničních přechodů, ale také informace o návrzích na otevření nových hraničních přechodů. Jsou v něm také zahrnuta stanoviska dotčených orgánů k jednotlivým návrhům na změny nebo zřízení nových hraničních přechodů. V lednu 2006 byla provedena aktualizace. Dokument „Hraniční přechody na území Libereckého kraje (aktualizace - leden 2006)“ byl projednán a schválen Zastupitelstvem Libereckého kraje dne 21.2.2006. Každoročně probíhají jednání mezi zástupci České republiky, Polské republiky a Spolkové republiky Německa o hraničních přechodech a přechodech na turistických stezkách protínajících státní hranice. Výsledkem těchto jednání je rozšíření rozsahu dopravy o autobusy na hraničním přechodu Hrádek nad Nisou - Porajów, rozšíření rozsahu provozu o cyklisty na turistickém přechodu Smrk - Stóg Izerski, rozšíření provozní doby na turistickém přechodu Petrovice - Lückendorf, otevření nových přechodů na turistických stezkách protínajících státní hranice s Polskou republikou na území Libereckého kraje (Jindřichovice pod Smrkem - Swiecie, Jizerka - Orle, Višňovská - Wigancice Zytawskie a Černousy/Ves - Zawidów) a především rozšíření rozsahu dopravy o osobní automobily, rozšíření charakteru pro občany všech států a rozšíření provozu na nepřetržitý na silniční hraničním přechodu Srbská - Miloszów. Aktualizace naplánovaných aktivit v oblasti hraničních přechodů: ¾ Vybudování kvalitního silničního napojení hraničních přechodů s vnitrozemím včetně vybudování obchvatů měst, koordinace výstavby s německou a polskou stranou - tento úkol je naplňován postupnými kroky. ¾ Vybudování silničního hraničního přechodu bez omezení hmotnosti vozidel na silnici I/35 u Hrádku nad Nisou - jak je uvedeno v textu mělo by být splněno v roce 2008. ¾ Rozšíření provozu stávajících přechodů o osobní automobily (Hrádek nad Nisou – Hartau, Petrovice – Lückendorf, Krompach – Jonsdorf, Dolní Světlá – Waltersdorf) - po přístupu ČR do shengenského prostoru. ¾ Vybudování nových přechodů na turistických stezkách protínajících stání hranice (Heřmanice – Bogatynia, Kunratice – Bogatynia, haldy, Oldřichov na Hranicích – Kopaczów, Harrachov, Nový Svět - Szklarska Poreba, turistické přechody v regionu Trojzemí) - v roce 2005 byly zprovozněny dva nové turistické přechody a na začátku roku 2006 také dva. ¾ Rozšíření provozu na železničním hraničním přechodu Frýdlant v Čechách – Zawidów o osobní přepravu - splnění této aktivy je v nedohlednu. ¾ Zprovoznění železniční trati z Harrachova do Szklarské Poreby a otevření železničního přechodu v Harrachově pro osobní dopravu - splnění této aktivy je v nedohlednu. ¾ Obnovení nákladní dopravy na železničním přechodu Hrádek nad Nisou – Zittau/Žitava - v současné době nemá žádný provozovatel železniční dopravy objednávky přepravy nákladu tímto směrem.

Lodní doprava je uvedena pro úplnost.

200 / 210


ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ

Hraniční přechody Znovuotevření a doplnění v minulosti používaných hraničních přechodů na tradičních trasách je důležitým předpokladem pro obnovení přímých kontaktů lidí, jejich vzájemného poznávání a urychlení vzájemného hospodářského a sociálního rozvoje na obou stranách hranice. Nyní, po vstupu České republiky a Polské republiky do Evropské unie, se postupně připravují podmínky pro další propojení České republiky, Spolkové republiky Německo a Polské republiky po splnění podmínek ke vstupu ČR a PR do schengenského prostoru. Potom nebude bránit legislativa dalším propojením tří zemí, problémem zůstane technický a stavební stav přístupových komunikací. Problematika týkající se hraničních přechodů je průběžně projednávána dotčenými orgány veřejné správy. Každoročně probíhají jednání zástupců delegací expertů České republiky, Polské republiky a Spolkové republiky Německo o hraničních přechodech a přechodech na turistických stezkách protínajících státní hranice.

BESIP Liberecký kraj provádí na základě ust. § 124 odst. 3 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších právních předpisů, prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích jak v přenesené, tak v samostatné působnosti na základě koncepce schválené Zastupitelstvem Libereckého kraje dne 18.11.2003 usnesením č. 366/03/ZK. Cílem veškerých činností v oblasti BESIP je snížení vážných následků dopravních nehod. Liberecký kraj se bude k tomu snažit přispět naplňováním úkolů stanovených v koncepci, každoročním vyhodnocováním a aktualizováním stanovených činností. Vyhodnocení roku 2006 bylo projednáno RK v březnu 2007 samostatným dokumentem.

Osobní doprava Spolupráce s obcemi Libereckého kraje je v oblasti dopravní obslužnosti stabilizovaná jak z hlediska projednávání jízdních řádů tak úhrady prokazatelné ztráty. S cílem rozšíření nabídky přepravních služeb všem cestujícím probíhá projednávání zapracování linek zvláštní linkové dopravy do rozsahu základní dopravní obslužnosti. Liberecký kraj založil společnost KORID LK spol. s r.o. s cílem urychlit realizaci IDS pro území celého kraje. Současně pokračuje příprava Programu REGIOTRAM NISA pro páteřní tratě mezi Hrádkem nad Nisou - Harrachovem - Tanvaldem.

201 / 210


Cyklistická doprava Síť cyklistické dopravy v Libereckém kraji představuje jednu z významných forem rekreační dopravy, která zatím patřičně nerespektuje požadavky na bezpečnou, dopravní funkci tras. Stávající síť cyklotras má charakter respektující sportovní a rekreační požadavky na cyklistickou dopravu. Trasy využívají z 99% stávající komunikace od polních cest a místních komunikací až po místní souběhy se silnicemi I. až III. tříd. Takto koncipovaná síť je nutně poznamenána výskytem velkého počtu závadových a rizikových míst na jednotlivých trasách, z nichž některé lze označit za velmi nebezpečné a rizikové z hlediska ochrany zdraví účastníků a bezpečnosti dopravy. Je proto zcela zásadní požadavek oddělení tras od motorové dopravy a návrh vedení zajišťující pro uživatele minimální energetickou náročnost. Trasy s touto společensky velmi důležitou funkcí v Libereckém kraji prakticky neexistují a bohužel se s nimi nesetkáváme zpravidla ani při návrhu nových silničních tahů.

Silniční hospodářství Úkolem Libereckého kraje v oblasti silničního hospodářství pro následující období bude především příprava konkrétních projektů silničních úseků a mostů na krajských silnicích, které budou opraveny z úvěru, schváleného Radou a Zastupitelstvem Libereckého kraje a za pomoci „evropských“ peněz v plánovacím období 2007 - 2013..

Železniční doprava Na tratě v Libereckém kraji se nevztahuje žádná mezinárodní úmluva, vyjma AGTC, která však již ztrácí význam. Pro rozvoj kolejové dopravy v kraji je potřebné realizovat program REGIOTRAM NISA, který propojením tramvajové a železniční infrastruktury přiblíží kolejovou dopravu místům její potřeby bez přesedání. V rozvoji přeshraniční dopravy je velmi pozitivně hodnoceno cestující veřejností pokračování celotýdenního přímého spojení z Liberce do Drážďan, které je o víkendech prodlouženo dvěma páry vlaků až do Tanvaldu. Motorové jednotky DB Regio splňují kritéria kultury cestování současné doby. Také v roce 2006 pokračovala pestrá nabídka přeshraniční dopravy s Německem. Společnost Railtrans, s.r.o. zajišťuje čtyřmi páry vlaků od pondělí do pátku spojení mezi Libercem a Žitavou. V současném jízdním řádu společnost Connex zajišťuje v sobotu dopravu na trase Liberec - Cottbus. V tarifní oblasti došlo k rozšíření použití mezinárodní síťové jízdenky LIBNET+, od 12.12.2004 lze LIBNET+ využít nejen na území dopravního svazu ZVON v Sasku, ale i na celém území Libereckého kraje. K dalšímu rozšíření síťové jízdenky došlo od ledna 2007, novinkou je jízdenka LIBNET+ pro malé skupiny, která za cenu 260,- Kč umožňuje cestovat až pěti lidem bez ohledu na jejich věk. Bohužel se zatím nepodařilo do systému zapojit MHD Liberec. Na všech železničních tratích v Libereckém kraji je v regionální dopravě zaveden taktový jízdní řád. Konkrétní délka intervalu je uvedena v přehledné tabulce v příslušné kapitole.

202 / 210


Letecká doprava Pro plánovaný komerční provoz za podmínek IFR lze v Libereckém kraji a jeho okolí uvažovat pouze letiště Liberec, protože komerční využití letiště závisí na velikosti spádové oblasti. Nyní jsou lety zajišťující dopravu do Libereckého kraje směrovány na letiště Praha a Mnichovo Hradiště. Doba jízdy z Liberce na letiště Praha je více než 2 hodiny, do Mnichova Hradiště jen 20 minut a na liberecké letiště řádově minuty. Letiště Praha je přeplněno velkými dopravními letadly a menší letadla všeobecného letectví budou vytlačena na okolní letiště. V současné době sídlí v Libereckém kraji dvě společnosti poskytující leteckou dopravu aerotaxi, které létají z letišť Mnichovo Hradiště a Praha. Město Liberec by mělo mít po vzoru podobně velkých měst v západní Evropě vlastní letiště se zpevněnou vzletovou a přistávací dráhou, aby zajistilo snadný a rychlý způsob dopravy pro libereckou oblast a okolí. Provoz by mohl být vzhledem k osídlení okolí letiště omezen na dobu od 6:00 do 22:00 hodin. Vzletová a přistávací dráha by mohla být využívána pro větší letouny pouze jako jednosměrná.

203 / 210


DATA, KTERÁ JSOU UVEDENA V KRAJSKÉM ROZSAHU A JE MOŽNÉ PROVÉST POROVNÁNÍ, ZAČALA TVOŘIT ČASOVOU ŘADU. LZE PŘEDPOKLÁDAT, ŽE KAŽDÁ AKTUALIZACE POVEDE K UPŘESNĚNÍ A ZHODNOCENÍ DŮLEŽITOSTI JEDNOTLIVÝCH UVEDENÝCH INFORMACÍ. KAŽDÝ AKTUALIZOVANÝ DOKUMENT BUDE K DISPOZICI NEJEN ZASTUPITELŮM A PRACOVNÍKŮM LIBERECKÉHO KRAJE, ALE I ŠIROKÉ VEŘEJNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM WEBU.

204 / 210


PRAMENY ¾

Celní úřad Česká Lípa

¾

Celní úřad Liberec

¾

Centrum služeb pro silniční dopravu, pracoviště Liberec

¾

České dráhy, a.s., Odbor osobní dopravy a přepravy, Krajské centrum Liberec

¾

Český statistický úřad, Krajská správa Liberec

¾

Český úřad zeměměřičský a katastrální

¾

DHV CR, spol. s r.o.

¾

Geodis Brno spol. s r.o.

¾

Krajská správa silnic Libereckého kraje

¾

Krajský úřad Libereckého kraje

¾

Ministerstvo dopravy

¾

Ministerstvo obrany ČR

¾

Obce s rozšířenou působností Libereckého kraje

¾

Plán údržby a oprav vozovek silnic II. a III. v LK na rok 2004 s výhledem do roku 2013, PavEx Consulting, s.r.o.

¾

Policie ČR

¾

Ředitelství silnic a dálnic ČR, Odbor silniční databanky, Ostrava

¾

Ředitelství silnic a dálnic ČR - Správa Liberec

¾

Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad, Dobruška

ZPRACOVATELÉ ¾

Ing. Jan Havlík - obchodní pilot ČSA

¾

Kolektiv pracovníků Odboru dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje

¾

KORID LK, spol. s r.o.

¾

Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu Libereckého kraje

205 / 210


SEZNAM ZKRATEK AFIS

Letištní letová informační služba

AŽD

Přejezdové zabezpečovací zařízení světelné bez závor

BESIP

Bezpečnost silničního provozu

BS

Bílé přerušované světlo

BUS

Autobus

CL

Česká Lípa

CSPSD

Centrum služeb pro silniční dopravu

CÚ

Celní úřad

ČD

České dráhy

ČR

Česká republika

ČSA

České aerolinie

DDH

Dětské dopravní hřiště

DKV

Depo kolejových vozidel

DN

Dopravní nehoda

DO

Dopravní obslužnost

DSOJ

Dopravní sdružení obcí Jablonecka

EU

Evropská unie

FR

Frýdlant

GIS

Geografický informační systém

CHKO

Chráněná krajinná oblast

IFR

Lety „podle přístrojů“

ISPROFIN

Informační systém programového financování z rozpočtu SFDI

ISŠ

Integrovaná střední škola

JI

Jilemnice

JN

Jablonec nad Nisou

JŘ

Jízdní řády

KČT

Klub českých turistů

KRNAP

Krkonošský národní park

KSS LK

Krajská správa silnic Libereckého kraje

206 / 210


LB

Liberec

LI

Liberec

LK

Liberecký kraj

M 1-3

Motorová vozidla pro dopravu osob

MD

Ministerstvo dopravy

MHD

Městská hromadná doprava

MK

Místní komunikace

MM

Magistrát města

MŠ

Mateřská škola

MÚ

Městský úřad

MZ

Mechanické závory

N

Neděle

N 1-3

Motorová vozidla pro dopravu nákladů

NA

Nákladní automobil

NB

Nový Bor

O

Přejezdy na ostatních komunikacích

Os

Osobní vlak

O 1-4

Přípojná vozidla

OA

Osobní automobil

OT 1-4

Přípojná vozidla traktoru

PČR

Policie České republiky

PZS

Přejezdové zabezpečovací zařízení

PZS 3S

přejezdové zabezpečovací zařízení světelné

PZS 3Z

přejezdové zabezpečovací zařízení světelné se závorami

R

Rychlík

RK

Rada kraje

ŘSD

Ředitelství silnic a dálnic

S

Sobota

SDC

Správa dopravní cesty

SELČ

Středoevropský letní čas

SFDI

Státní fond dopravní infrastruktury

SLZ

Sportovní létající zařízení

207 / 210


SM

Semily

SOD

Státní odborný dozor

Sp

Spěšný vlak

SRN

Spolková republika Německo

STK

Stanice technické kontroly

SZZ

Staniční zabezpečovací zařízení

T

Traktor

TA

Tanvald

TU

Turnov

TZZ

Traťové zabezpečovací zařízení

ÚK

Účelová komunikace

ÚP

Územní plán

VFR

Lety „za viditelnosti“

VK+P

Výstražné kříže + pískejte

VPD

Vzletová a přistávací dráha

VÚD


VÚŽ


X

Pracovní den

ZB

Železný Brod

ZDO

Základní dopravní obslužnost

ZK

Zastupitelstvo kraje

ZŠ

Základní škola

208 / 210


SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Tabulky se základními informacemi o stávajících a navrhovaných hraničních přechodech na území Libereckého kraje.................................................................. 19 Příloha č. 2: Počet bodovaných řidičů v registru řidičů podle jednotlivých krajů od 1.7.2006 do 31.12.2006........................................................................................................... 33 Příloha č. 3: Počet bodovaných řidičů v registru řidičů podle jednotlivých obecních úřadů v Libereckém kraji od 1.7.2006 do 31.12.2006 ....................................................... 33 Příloha č. 4: Radary ve vlastnictví Libereckého kraje .................................................................. 45 Příloha č. 5: Podmínky Programu č. 20 – Program rozvoje LK ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích...................................................................... 52 Příloha č. 6: Přehled počtu přepravených cestujících na vybraných linkách osobní dopravy na území Libereckého kraje v typický den roku ...................................................... 74 Příloha č. 7: Přehled licencí vydaných Krajským úřadem Libereckého kraje, odborem dopravy k provozování veřejné vnitrostátní linkové osobní dopravy na území Libereckého kraje platných v roce 2006 .................................................................. 76 Příloha č. 8: Přehled linek veřejné linkové osobní dopravy provozovaných na území Libereckého kraje v roce 2006 ................................................................................. 76 Příloha č. 9: Zajištění dopravní obslužnosti Libereckého kraje – podle obcí, rok 2006............... 76 Příloha č. 10: Zpoplatněné úseky pozemních komunikací v ČR ................................................ 105 Příloha č. 11: Schéma s vyznačením jednotlivých dopravců železniční dopravy v ČR ............. 126 Příloha č. 12: Tranzitní železniční koridory v ČR ...................................................................... 128 Příloha č. 13: Vozební ramena dálkové osobní dopravy v Libereckém kraji ............................. 131 Příloha č. 14: Vozební ramena regionální osobní dopravy v Libereckém kraji.......................... 131

209 / 210


SEZNAM MAP Mapa č. 1: Dopravní síť - silnice, železnice, hraniční přechody a letiště v Libereckém kraji ......... 14 Mapa č. 2: Působnost dopravních úřadů v Libereckém kraji, provozy a střediska KSS LK ........... 14 Mapa č. 3: Smrtelné nehody na území Libereckého kraje v roce 2006 ........................................... 38 Mapa č. 4: Nehody v Libereckém kraji v roce 2006 ve vztahu k nehodovým úsekům minulých let.................................................................................................................... 41 Mapa č. 5: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2006.................................................... 41 Mapa č. 6: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2006 - výběr ze zavinění .................... 41 Mapa č. 7: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2006 - nedání přednosti v jízdě .......... 41 Mapa č. 8: Přehled počtu nehod v Libereckém kraji v roce 2006 - smyk........................................ 41 Mapa č. 9: Spádovost základních škol v Libereckém kraji na dětská dopravní hřiště..................... 46 Mapa č. 10: Rozložení tras autobusových linek dle dopravců VLAD na silniční síti Libereckého kraje v roce 2007 .................................................................................... 74 Mapa č. 11: Urbanizované území mimo dostupnost 1 km od autobusových zastávek nebo železničních stanic na území Libereckého kraje - analýza stavu 2007 ....................... 74 Mapa č. 12: Rozložení počtu autobusových spojů v zastávkách na území Libereckého kraje, mimo MHD - průměrná středa za leden 2007............................................................. 74 Mapa č. 13: Rozložení počtu autobusových spojů v zastávkách na území Libereckého kraje, včetně příměstské MHD - průměrná středa za leden 2007 ......................................... 74 Mapa č. 14: Schéma cyklotras ve vztahu k dopravní síti v Libereckém kraji.................................. 92 Mapa č. 15: Schéma rozložení nadmořských výšek ve vztahu k dopravní síti v Libereckém kraji ...................................................................................................... 98 Mapa č. 16: Reliéf terénu ve vztahu k dopravní síti v Libereckém kraji ......................................... 98 Mapa č. 17: Majetkoprávní operace na silniční síti v Libereckém kraji ........................................ 101 Mapa č. 18: Zimní údržba silnic v Libereckém kraji dle technologie na rok 2006/07 .................. 103 Mapa č. 19: Zimní údržba silnic v Libereckém kraji dle pořadí důležitosti na rok 2006/07 ......... 103 Mapa č. 20: Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti Libereckého kraje (rok 2005)... 111 Mapa č. 21: Výsledky sčítání dopravy - Česká Lípa (rok 2005).................................................... 111 Mapa č. 22: Výsledky sčítání dopravy - Jablonec nad Nisou (rok 2005) ...................................... 111 Mapa č. 23: Výsledky sčítání dopravy - Liberec (rok 2005) ......................................................... 111 Mapa č. 24: Výsledky sčítání dopravy - Semily (rok 2005) ......................................................... 111 Mapa č. 25: Výsledky sčítání dopravy - Turnov (rok 2005).......................................................... 111 Mapa č. 26: Stav povrchu silnic v Libereckém kraji po opravách v roce 2006 ............................. 117 Mapa č. 27: Výstavba na státní silniční síti - Českolipsko............................................................. 120 Mapa č. 28: Výstavba na státní silniční síti - Liberecko ................................................................ 120 Mapa č. 29: Výstavba na státní silniční síti - Jablonecko, Semilsko ............................................. 120 Mapa č. 30: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006 a 2007 - Českolipsko............................................................................................................. 125 Mapa č. 31: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006 a 2007 - Liberecko .. 125 Mapa č. 32: Rekonstrukce a opravy na silnicích II. a III. třídy v roce 2006 a 2007 - Jablonecko, Semilsko.............................................................................................. 125 Mapa č. 33: Železniční tratě v Libereckém kraji ........................................................................... 128 Mapa č. 34: Obsluha území Libereckého kraje železničními zastávkami ..................................... 129 Mapa č. 35: Počet vlakových spojů na jednotlivých železničních tratích v Libereckém kraji v průměrný pracovní den - JŘ 2006/2007................................................................. 135 Mapa č. 36: Průměrná frekvence cestujících (nástup + výstup) na zastávkách ČD v Libereckém kraji v průměrný pracovní den - JŘ 2005/2006 ................................. 135

210 / 210

Zpracovatel: Odbor dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje

Recommend Documents